Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Aktuální problémy pojistného trhu ČR Diplomová práce
Autor:
Bc. Alena Kříţová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Alois Rous, CSc.
Červen 2015
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem svou diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Prachaticích, dne 26. června 2015
Bc. Alena Kříţová
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Aloisi Rousovi, CSc. za podnětné rady, připomínky a za čas, který mi v průběhu psaní mé diplomové práce věnoval.
Anotace Diplomová práce Aktuální problémy pojistného trhu se zabývá analýzou pojistného trhu s důrazem na jeho klíčové ukazatele, kterými jsou především předepsané pojistné a náklady na pojistná plnění, pomocí nichţ se snaţí kvantifikovat aktuální problém na pojistném trhu v ČR, a tím je stagnující předpis pojistného neţivotního pojištění. Zároveň jsou v práci popsány hlavní příčiny tohoto dlouhotrvajícího stavu a nastíněna moţná řešení. Poslední část práce se věnuje analýze neţivotního pojištění dvou největších tuzemských pojišťoven. Klíčová slova Pojistný trh, předepsané pojistné, náklady na pojistná plnění, neţivotní pojištění, stagnace Annotation Diploma thesis Current problems of insurance market in the Czech Republic deals with the insurance market analysis with emphasis on its key indicators. These are mainly written premiums and costs of benefit pald. These indicators are used to quantify the current problem of Czech insurance market, that faces the long-term stagnation of the non-life insurance. Moreover there are described the main causes of this problem and the possible solution of this situlation is outlined. The last part of this thesis is aimed at the non-life insurance analysis of the two biggest insurance companies in the Czech republic. Key words Insurance market, written premium, costs of benefit pald, non-life insurance, stagnation
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1.
Pojišťovnictví jako součást finančního sektoru ............................................................... 9 1.1.
2
3
Finanční trh.............................................................................................................. 9
1.1.1.
Funkce finančního trhu ................................................................................... 10
1.1.2.
Členění finančního trhu ................................................................................... 10
1.1.3.
Propojování finančních sluţeb (bankopojištění) .............................................. 11
1.2.
Pojistný trh ............................................................................................................ 13
1.3.
Vývoj pojistného trhu a pojištění ............................................................................ 14
1.4.
Vybrané ukazatele úrovně pojistného trhu .............................................................. 20
1.5.
Věcný pojistný trh.................................................................................................. 21
1.6.
Investiční pojistný trh ............................................................................................ 27
Kvantitativní charakteristika pojistného trhu ČR .......................................................... 34 2.1
Předepsané pojistné ................................................................................................ 34
2.2
Pojistné plnění ....................................................................................................... 41
2.3
Pojištěnost ............................................................................................................. 47
2.4
Počet uzavřených pojistných smluv ........................................................................ 51
2.5
Počet pojišťoven .................................................................................................... 53
Příčiny stagnace předepsaného pojistného .................................................................... 56 3.1
Vybrané ukazatele úrovně trhu neţivotního pojištění ............................................. 56
3.2
Vývoj povinného ručení ......................................................................................... 65 5
3.3 4
Moţnosti řešení stagnace předepsaného pojistného a jeho hlavní příčiny .............. 68
Vliv konkurence na vývoj neţivotního pojištění v Kooperativě pojišťovně, a.s. VIG .... 78 4.1
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group ........................................... 78
4.2
Vývoj neţivotního pojištění v České pojišťovně a v Kooperativě ........................... 81
4.3
Vývoj pojištění motorových vozidel v České pojišťovně a v Kooperativě. ............ 86
Závěr ................................................................................................................................... 94 Seznam pouţité literatury ..................................................................................................... 97 Seznam pouţitých zkratek, tabulek, grafů a příloh .............................................................. 101 Přílohy ............................................................................................................................... 106 Zadání diplomové práce ..................................................................................................... 116
6
Úvod Pojišťovnictví je velmi významným a dynamicky se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky, které prošlo dlouhým vývojem. Vţdy bylo velmi důleţitou součástí finančního trhu, který přispívá k celkové hospodářské stabilitě státu. Před rokem 1989 za období socialismu v tehdejším Československu pojišťovnictví stagnovalo a nemělo velký ekonomický význam díky principům tohoto systému, kdy prioritou bylo státní vlastnictví a plánování. Nebyla moţnost volného podnikání a soukromého vlastnictví, coţ je nezbytnou podmínkou pro vznik komerčního pojištění. Oficiálně existoval stát bez nezaměstnanosti, velkých sociálních rozdílů a oficiální chudoby. Sociální politika tohoto období představovala v podstatě vše, co tento systém zajišťoval v zájmu kaţdého pracujícího. Běţný občan se s pojištěním setkával velmi sporadicky, nejčastěji pouze v podobě zákonného pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla a dále byla velmi oblíbená forma spoření pro děti v podobě ţivotního pojištění rodičů v kombinaci s úrazovým pojištěním dítěte. V České republice nastal rozvoj tohoto odvětví po revoluci v 90. letech 20. století, kdy po zániku monopolu jedné pojišťovny se začalo projevovat konkurenční prostředí a trţní ekonomika. Právní rámec pro změny související se zaváděním trţní ekonomiky a soukromého podnikání vytvořily v oblasti pojišťovnictví zejména nové zákony - v ČR zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který dal moţnost vniku nových pojišťoven a vstupu zahraničního kapitálu. Rozdělením České a Slovenské federativní republiky k 1.1.1993 se vytvořily podmínky pro samostatný rozvoj českého pojistného trhu, následné liberalizaci a propojení českého pojistného trhu se světovým. Přistoupení České republiky v roce 2004 k Evropské unii (EU) znamenalo pro pojišťovny nejen povinnost aplikovat v praxi řadu nových zákonných poţadavků a omezení, ale také moţnost působit na jednotném pojistném trhu EU. Stejnou moţnost získaly i pojišťovny působící v jiných zemí EU, kdy došlo k jejich prudkému nárůstu na našem území. Rok 2008 přinesl v souvislosti se světovou finanční krizí v řadě ekonomik světa poměrně drastické události. Určitým problémům se nevyhnul ani český finanční systém, ale pojišťovny byly zasaţeny méně neţ bankovní sektor, neboť měly dostatek vlastních zdrojů. Vývoj pojistného trhu kopíruje se zpoţděním celkový vývoj české ekonomiky, kdy po několika letech stagnace lze očekávat do budoucna díky oţivování české ekonomiky jeho růst.
7
Tato práce je primárně zaměřena na analýzu pojistného trhu s důrazem na jeho hlavní ukazatele, které jsou v práci podrobně rozebrány. Cílem práce je především na konkrétních datech poukázat na stagnaci předpisu pojistného, kterému pojistný trh jiţ delší dobu čelí a na základě toho určit hlavní příčiny tohoto stavu. Text je rozčleněn do 4 kapitol. První část se obecně věnuje charakteristice pojistného trhu, na kterou lze pohlíţet ze dvou různých pohledů. Rozlišujeme tzv. věcný pojistný trh, na kterém se primárně realizuje pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelská činnost a dále investiční pojistný trh. Zde dochází k investování volných peněţních prostředků, které mají pojišťovny k dispozici (technické rezervy), do různých instrumentů finančního trhu. Další část se zabývá kvantitativní charakteristikou pojistného trhu pomocí vybraných ukazatelů, na základě kterých se snaţí kvantifikovat aktuální problémy pojistného trhu, které jsou spojeny především se stagnací předepsaného pojistného v rámci neţivotního pojištění. Třetí kapitola se jiţ zabývá konkrétními příčinami poklesu předpisu pojistného, coţ je způsobeno především dlouhodobou negativní situací na trhu povinného ručení a havarijního pojištění. V rámci této kapitoly jsou také zmíněny změny, kterým pojistný trh v současné době čelí. Tyto legislativní změny se v nemalé míře odrazily jak v pojištění motorových vozidel, tak také v pojištění ţivotním. Poslední čtvrtá kapitola se věnuje druhé největší pojišťovně u nás a zkoumá, jaký vliv má konkurence na jiţ výše zmíněný negativní vývoj na trhu neţivotního pojištění na tuto instituci. Jednotlivé ukazatele úrovně pojistného trhu neţivotního pojištění Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group jsou pak porovnávány s největší pojišťovnou, která na českém pojistném trhu v současnosti působí, a kterou je Česká pojišťovna, a.s.
8
1. Pojišťovnictví jako součást finančního sektoru 1.1. Finanční trh Obecně můţeme definovat trh jako místo, kde se setkává nabídka a poptávka. Můţe se jednat o nabídku a poptávku např. po zboţí a sluţbách – v tomto případě mluvíme o trhu zboţí a sluţeb. Finanční trh je místo, kde se střetává nabídka a poptávka po volných penězích. Tyto volné peníze má k dispozici jeden ze subjektů finančního trhu, kterého obecně nazýváme přebytkovou jednotkou. Touto přebytkovou jednotkou mohou být domácnosti, firmy, ale také vláda nebo zahraniční investoři, kteří vstupují na tento trh s cílem investovat své volné prostředky a nějakým způsobem je na tomto trhu zhodnotit. Na opačné straně finančního trhu stojí deficitní jednotka, tedy subjekt, který má nedostatek volných finančních prostředků. Vstupuje na tento trh, aby si nějakým způsobem tyto prostředky obstaral. Deficitní jednotka můţe potřebné finanční zdroje získat např. emisí cenných papírů 1, nejčastěji dluhopisů. Velmi typickým dluţníkem je vláda, která získává potřebné zdroje emisí zvláštního typu krátkodobých dluhopisů, které se nazývají státní pokladniční poukázky, a které jsou typickým instrumentem „podmnoţiny“ finančního trhu. Obchodují se především na peněţním trhu (viz dále). Vláda tyto instrumenty emituje prostřednictvím Ministerstva financí s cílem krýt schodek státního rozpočtu. Státní pokladniční poukázky lze označit jako téměř bezrizikové, krátkodobé instrumenty s nízkým výnosem, které jsou ovšem vysoce likvidního charakteru. Dalším subjektem finančního trhu jsou tzv. finanční zprostředkovatelé, jejichţ úkolem je zabezpečovat vztah mezi přebytkovou a deficitní jednotkou. Řadíme mezi ně bankovní zprostředkovatele – banky, jejichţ hlavním předmětem činnosti je přijímat vklady a poskytovat úvěry na základě licence, kterou jim udělil regulátor. Dále jako zprostředkovatelé působí také pojišťovny, jejichţ hlavním předmětem činnosti je vykonávání pojišťovací činnosti na základě smlouvy s klientem. I tato finanční instituce musí mít k této činnosti povolení od České národní banky. Mezi nebankovní zprostředkovatele můţeme zařadit různé typy fondů působící na finančním trhu. Jedná se o subjekty, které jsou typickými kolektivními investory. Jejich předmětem činnosti je shromaţďování volných finančních prostředků, které investují na finančních trzích za účelem jejich zhodnocení na principu rozloţení (diverzifikace) rizika.
1
Mezi cenné papíry řadíme kromě dluhopisů také akcie, zatímní listy, opční listy aj. 9
1.1.1. Funkce finančního trhu Finanční trh plní celou řadu funkcí. Mezi nejdůleţitější funkce můţeme řadit např. funkce:
shromaţďovací - na finančním trhu dochází ke shromaţďování volných peněţních prostředků, které nabízejí přebytkové jednotky deficitním jednotkám,
cenotvorná – na základě střetu nabídky, kterou vytvářejí přebytkové jednotky a poptávky deficitních jednotek, se na finančním trhu vytváří cena instrumentů, které jsou na něm obchodovány,
přerozdělovací – na finančním trhu dochází k přerozdělování kapitálu mezi deficitními a přebytkovými jednotkami,
depozitní – finanční trh nabídne volným peněţním prostředkům určitou formu zhodnocení.
1.1.2. Členění finančního trhu V rámci členění finančního trhu rozlišujeme sektor bankovní, sektor pojišťoven a sektor kapitálového trhu s cennými papíry. Banka je finanční instituce, která poskytuje finanční sluţby. Shromaţďuje své dočasně volné peněţní prostředky, které investuje na kapitálovém trhu a prostřednictvím úvěrů je dává k dispozici. Její hlavní činností je tedy především přijímání vkladů a poskytování úvěrů svým klientům. Pojišťovna je instituce, která na základě licence, kterou jí udělil regulátor, můţe svým klientům nabízet pojistné produkty, vyplácet pojistná plnění vzniklá z pojistných smluv a její činností je také především investování (podobně jako u bank) svých dočasně volných peněţních prostředků na kapitálovém trhu (viz dále). Kapitálový trh je podobně jako trh peněţní podmnoţinou finančního trhu. Dochází zde ke směně kapitálu prostřednictvím cenných papírů, jako jsou akcie (akciový trh), dluhové cenné papíry (dluhopisy a směnky se splatností delší neţ jeden rok) a finančních derivátů.2 Kapitálový trh na rozdíl od trhu peněţního představuje podstatně větší riziko obchodovaných instrumentů kompenzované větším výnosem. Je méně likvidní neţ peněţní trh.
2
Finanční deriváty jsou instrumenty, jejichţ hodnota se odvozuje od podkladového aktiva leţícího v základě tohoto instrumentu. Tímto aktivem můţe být akcie, akciový index nebo třeba dluhopis. 10
1.1.3. Propojování finančních služeb (bankopojištění) Jak jiţ bylo řečeno výše, na finančním trhu působí mnoho subjektů a kaţdý z nich na něm má svoji nezastupitelnou roli. Pokud se budeme konkrétněji soustředit na trh kapitálový, velmi významnými hráči, kteří mají na tomto trhu klíčové postavení, jsou banky a pojišťovny. Obě tyto instituce mají mnoho společného a mnohdy vyuţívají jedna druhou a jsou si partnery v mnoha oblastech. Pojišťovny si u bank zajišťují platební styk pro příjem pojistného a výplatu pojistného plnění, ukládají na termínované vklady své volné peněţní prostředky nebo zadávají bankám provedení investičních operací. Pojišťovny mají ve své nabídce produkty (např. pojištění majetku podnikatelů), které mohou sniţovat finanční rizika bank při poskytování úvěrů. Banky si velmi váţí mít za klienta pojišťovnu kvůli velkému počtu platebních operací. Pojišťovny mají díky nepřetrţitému příjmu pojistného dostatek tzv. krátkých peněz, které naopak potřebují komerční banky. Tím, ţe pojišťovny pojišťují majetek malým a středním podnikatelů včetně odpovědnostního pojištění, stabilizují jejich finanční situaci, coţ je dobré pro komerční banky, které mají větší jistotu při splácení úvěrů. Tento koncept přibliţování mezi bankovnictvím a pojišťovnictvím označujeme jako bankopojištění a jedná se o jeden z vývojových
trendů
v oblasti
pojišťovnictví.
Dále
jsou
oba
sektory
propojeny
prostřednictvím různých nepřímých vztahů, řetězcem úvěrů a vkladů, nebo prostřednictvím dluhopisů. Jako první začala na svých pracovištích nabízet pojišťovací produkty jiţ v roce 1994 Investiční a poštovní banka, která si zaloţila svoji pojišťovnu Pojišťovnu IPB (dnes pojišťovna ČSOB), coţ byl smělý krok na českém pojistném trhu. O rok později ji následovala Česká spořitelna a Komerční banka, která zahájila prodejem ţivotních pojistek, k nimţ přidala produkty neţivotního pojištění aţ v roce 1998.3 Definovat bankopojišťovnu nelze zcela přesně a jednoznačně. Většinou jde o majetkovou integraci banky a pojišťovny do jedné skupiny v rámci jedné holdingové společnosti, která obě tyto instituce kontroluje. Lze nalézt banky mající podíly na pojišťovně, stejně tak jako pojišťovny, které mají určité podíly na bankách. Příkladem tzv. plné integrace banky a pojišťovny, které jsou vzájemně majetkově propojené a jsou součástí finanční skupiny, je ČSOB (komerční banka) a Pojišťovna ČSOB, která je univerzální pojišťovnou. Hybridním systémem výše uvedené bankopojišťovny je příklad 3
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_040617a.html 11
Komerční banky a Pojišťovny Komerční banky, která je však pouze ţivotní pojišťovnou, nikoliv univerzální pojišťovnou. Protipólem k tomuto vymezení je rozmanitá produktová spolupráce na smluvním základě dvou nezávislých subjektů – komerční banky a pojišťovny. Příkladem můţe být široká produktová spolupráce Pojišťovny DAS s mnohými komerčními bankami díky svému dominantnímu postavení v pojištění právní pomoci. Efekty propojování finančních sluţeb mají určité dopady jak na banky, pojišťovny, tak také na jejich klienty. Ze vztahu ke klientovi se tyto efekty mohou projevit např. v podobě sníţení cen u jednotlivých produktů či v nabídce sluţeb finančního charakteru z oblasti bankovnictví a pojišťovnictví tzv. „pod jednou střechou.“ Pro klienta to znamená především úsporu nákladů a času, víra v důvěryhodnou bankopojišťovnu a jistotu ve své investici. Na druhou stranu se můţe jevit jako nevýhoda vyuţití bankopojišťovny její default a s tím související ztráta investic klienta. Ze strany bank můţe jít o následující efekty:
4
Ze strany bank:
udrţet si klienty v podmínkách silné konkurence,
efektivnější vyuţití distribučních sítí,
poskytování produktů na jednom místě.
Z pohledu pojišťoven:
vyuţití přístupu ke kvalitním klientům,
vyuţití nových distribučních kanálů,
přístup na nové trhy.
Bankopojišťovna má také svá slabá místa a potencionální nevýhody. Aby fungovala efektivně, mělo by dojít k propojení sluţeb banky a pojišťovny, nikoliv k připojení banky k pojišťovně. Spolupráce těchto dvou institucí musí být vzájemná. Není moţné, aby si jedna instituce „diktovala podmínky.“ Pojišťovna vyuţívá strategii lovce spočívající ve „vnucování“ pojistných produktů zprostředkovatelem. Banka působí naopak v roli farmáře, jejím zájmem je péče o klienta, s čímţ souvisí pravidelný kontakt mezi bankou a klientem. 4
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., str. 178 12
1.2. Pojistný trh Předmětem této práce je analýza pojistného trhu, které bude věnována hlavní pozornost. Pojistný trh je společenské prostředí a území, na kterém působí poptávka a nabídka po produktech pojištění a zajištění. 5 Na straně nabídky na pojistném trhu působí pojistitelé (pojišťovny), zajistitelé (zajišťovny) a finanční zprostředkovatelé, kterými mohou být například banky. Můţeme říci, ţe na pojistném trhu převládá nabídka pojistné ochrany, kterou v současné době nabízí 33 tuzemských pojišťoven a působí zde také 18 poboček zahraničních pojišťoven. Z toho vyplývá, ţe se tento trh stává místem trţní konkurence, kterou vytvářejí subjekty na tomto trhu působící. Tato trţní soutěţ je omezena značnou mírou regulace jak ze strany České národní banky, tak ze strany státu. Důvody regulace lze spatřovat určitě v tom, ţe pojišťovnictví je specifické odvětví, které v rámci své činnosti soustřeďuje kapitál. Dále dochází k časovému nesouladu mezi přijatým pojistným a výplatou pojistného plnění, coţ můţe mít negativní dopad na klienta, na jehoţ ochranu je regulace zaměřena v první řadě. Poptávku na pojistném trhu představují různé subjekty. Jedná se jak o fyzické, tak o právnické osoby, které mají zájem o pojistnou ochranu. 6 Tyto subjekty si nejsou poptávky po pojistné ochraně úplně vědomy. Je to z toho důvodu, ţe pojištění je především nástrojem finanční eliminace negativních událostí nahodilého charakteru. Z tohoto důvodu nemají poptávající na pojistném trhu představu o existujících rizikových situacích, které mohou nastat a které mohou být spojeny se vznikem pojistné události. Pojistný trh je sloţitá ekonomická kategorie a pro analýzu je potřeba rozčlenit pojistný trh do podrobnější podoby s větší a konkrétnější vypovídací schopností. V odborné literatuře se setkáváme trhem ţivotního a neţivotního pojištění, s věcným a investičním pojistným trhem. Podobně jako na finančním trhu dochází k přesunu volných finančních prostředků, na trhu pojistném je to podobné. Rozdílem je to, ţe v případě investičního pojistného trhu hovoříme o technických rezervách, které hrají na tomto trhu velmi specifickou úlohu. Pojišťovny tvoří rezervy z přijatého pojistného na úhradu budoucích pojistných plnění, které vyplývají
5
GRMANOVÁ, Eva. Poistný trh a finančné investovanie. Trenčín: Vydavateľstvo CROCUS, 2004. ISBN 80-889992-74-5., str. 13 6 Základní pojmy v pojišťovnictví jsou uvedeny v příloze č. 1. 13
z uskutečněných pojistných událostí. Pro pojišťovnu tyto rezervy7 představují formu dlouhodobého závazku, kterému je povinna v budoucnu dostát. Pojišťovna přijaté pojistné v podobě rezerv investuje na finančních trzích. Podmínky investování technických rezerv jsou upraveny zákonem. 8 V rámci regulace se klade velký důraz na to, do jakých instrumentů mohou pojišťovny prostředky technických rezerv investovat a také na tzv. kvótování aktiv, tedy určení limitů pro finanční umístění těchto rezerv. Zároveň se poţaduje, aby aktiva, do kterých budou pojišťovny prostředky technických rezerv investovat, byla umístěna na území členských států EU. Při investování svěřených prostředků by pojišťovny měly dbát na zásady finančního umístění technických rezerv. Jedná se o zásadu bezpečnosti, která spočívá ve spolehlivé investici, která předpokládá spolehlivé uloţení a návratnost vloţených prostředků. Neméně důleţitou je zásada likvidity, jejíţ podstatou je to, aby byly uloţené prostředky pohotově k dispozici v případě potřeby výplaty pojistného plnění. Investování způsobem, které zabezpečuje výnos nebo zhodnocení prostředků se řídí zásada rentability. A konečně zásada diversifikace říká, ţe jednotlivé sloţky finančního umístění by měly být rozloţeny mezi více právnických osob.
1.3. Vývoj pojistného trhu a pojištění Pojišťovnictví je v rámci finančního sektoru velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky. Samotný vývoj pojištění sahá aţ do dob 2500 let před naším letopočtem. Stejně jako dnes, tak také kdysi, bylo pojištění spjato s existencí nahodilých událostí, které mají negativní dopady jak na jednotlivce, tak na lidskou společnost jako celek. První zmínky o pojištění se tedy vztahují k řešení situací a problémů, které jednotlivce a společnost trápily nejvíce. Jednalo se například o řešení problému souvisejících s válkami, hladomorem či ţivelnými událostmi. V průběhu doby se pojištění vyvíjelo aţ do podoby, kterou známe dnes. Pro dlouhodobý vývoj vzájemné podoby pojištění je charakteristické: 9
vývoj od všeobecně formulované vzájemné pomoci k určité konkretizaci vzájemné pomoci s upřesněním okruhu pojistných událostí,
7
Podrobněji se technickými rezervami a investiční činností pojišťoven budu zabývat v následujícím pododdílu. 8 Blíţe viz: Zákon č. 349/2009 Sb., o pojišťovnictví 9 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., str. 2
14
vývoj od následného rozvrhu výdajů na pojistná plnění (po vzniku pojistných událostí) k praxi pravidelných pevně stanovených příspěvků pro členy spolků (postupně byly oddělovány prostředky na úhradu pojistných událostí od ostatních prostředků příslušných spolků).
Pro 18. století bylo charakteristické, ţe vznikaly první pojišťovny, a to hlavně ve formě vzájemných pojišťoven. Pojistný trh se tedy institualizoval. V rámci následujícího století se jiţ začala prosazovat komerční forma pojištění a pojištění se stává předmětem podnikání. Rozšiřují se nabízené druhy pojištění, mezi obyvatelstvem však jednoznačně dominuje ţivotní pojištění. Současně se také rozšiřují vědecké základy pojištění, zejména oblast pojistné matematiky. Rovněţ se v rámci pojištění velkých rizik začíná uplatňovat zajištění. Koncem 19. století se v souvislosti s rozvojem hospodářství a monopolizace prosazují v pojišťovnictví státní zásahy. Jednak dochází ke vzniku sociálního pojištění, coţ znamená krytí některých negativních událostí mimo komerční pojištění. Zároveň však dochází ke větší míře regulace právě v oblasti komerčního pojištění. V roce 1945 došlo k znárodnění pojišťoven a jejich počet na pojistném trhu byl omezen ze 733 na pouhých pět. Vyhláškou Ministerstva financí z 25. 5. 1948 bylo pět stávajících pojišťoven sloučeno v Československou pojišťovnu n.p., která se tak stala monopolní pojišťovnou na území ČSR pro pojišťování vnitrostátních i zahraničních rizik a zajišťování. V roce 1969 pak byla Československá státní pojišťovna rozdělena na dva samostatné subjekty: Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovňa, která sídlila v Bratislavě. Stalo se tak v souvislosti s federativním uspořádáním státu. Kaţdá z pojišťoven provozovala pojištění na svém území a jejich monopolní postavení tedy zůstalo zachováno. Zásadní změny pro pojišťovnictví přinesl rok 1991. V této době byl vydán Zákon o pojišťovnictví, který dal moţnost zakládat nové pojišťovny a působit zahraničním pojišťovnám na našem území a tím byl zrušen monopol České pojišťovny. Česká republika se začala připravovat na vstup do Evropské unie, coţ se odrazilo i v pojišťovnictví. Od roku 2000 aţ do počátku roku 2004 (po novelizacích, zejména zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví), bylo pojišťovnictví upraveno zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů. Tento zákon začal platit 1. dubna 2000 a představoval významné sblíţení české právní úpravy pojišťovnictví legislativě
15
Evropské unie. 10 Tento zákon však ještě nezabezpečoval úplnou harmonizaci českého práva s právem Evropské unie. Před vstupem ČR do EU muselo dojít k plné harmonizaci našeho pojistného práva s EU, a toho se dosáhlo prostřednictvím třech zákonů. Zákon č. 39/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony obsahuje poměrně rozsáhlou novelu zákona o pojišťovnictví a dílčí novely některých dalších zákonů. Cílem této novely bylo zejména zajistit kompatibilitu pravidel pro podnikání v oblasti pojišťovnictví s tzv. třetí generací směrnic ES, pokud se týká ţivotního a neţivotního pojištění. Na zákon následně navázaly od 1. ledna 2005 dva zcela nové zákony o pojistné smlouvě a o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. 11 Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, jehoţ cílem je upravit postavení pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů, je novinkou mezi zákonnými normami, upravující tuto oblast tj. pro činnost související s pojišťovací nebo zajišťovací činností. Je však nutno poznamenat, ţe tímto zákonem se v souladu s právem Evropských společenství implementují ustanovení Směrnice
Rady
Evropského
Parlamentu
2002/92/ES
ze
dne
9.
prosince
2002
o zprostředkování pojištění. 12 Vzhledem k přibliţování se právu ES vznikla nutnost zahrnout ustanovení některých směrnic ES do našeho právního řádu. V právu ES však není zvláštní směrnice, která by byla výhradně zaměřena na harmonizaci obsahu pojistných smluv. Účelem zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, bylo upravit vzájemné vztahy účastníků soukromého, tj. smluvního pojištění. Byl tedy přijat samostatný zákon o pojistné smlouvě oproti dřívější praxi, kdy ustanovení o pojistné smlouvě bylo obsaţeno především v Občanském zákoníku, Hospodářském zákoníku a Zákoníku mezinárodního obchodu. Ačkoliv ţádná ze Směrnic
10
BÖHM, Arnošt a Karina MUŢÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-035-5, str. 81 11 BÖHM, Arnošt a Karina MUŢÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-035-5, str. 83 12 BÖHM, Arnošt a Karina MUŢÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-035-5, str. 85 16
nebo jiných norem EU se nezabývá výlučně pouze problematikou pojistné smlouvy, je zákon o pojistné smlouvě svým obsahem v souladu s právními předpisy ES.13 V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Tato změna se samozřejmě dotkla také pojistného trhu a české pojišťovnictví se tak stalo součástí Jednotného evropského pojišťovacího trhu. Znamená to, ţe pojišťovna, která získala licenci udělenou Českou národní bankou, můţe provozovat pojišťovací sluţby také na území jiného členského státu Evropské unie. K vykonávání této činnosti jí postačí souhlas domovského orgánu dohledu. Domovský dohled následně informuje dohled hostitelské země o záměru finanční instituce (pojišťovny) poskytovat na jejím území sluţby a dále vymezí činnosti, které konkrétně zamýšlí provozovat. Pokud neexistují ţádné překáţky k výkonu činnosti, můţe finanční instituce po uplynutí 2 měsíců začít vykonávat činnost. Stejně tak, jak bylo popsáno v textu výše, mohou pojišťovny přicházející z libovolného státu Evropské unie14 vykonávat svou činnost na území České republiky bez udělení licence Českou národní bankou, pokud disponují licencí, kterou jim udělil regulátor v zemi jejich sídla. Poslední váţné změny v pojišťovnictví se týkají především vzniku Nového občanského zákoníku (Zákon č. 89/2012 Sb.), který nabyl účinnosti 1. ledna 2014. V jeho rámci je upravena pojistná smlouva, která byla dříve součástí samostatného Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Nový občanský zákoník (NOZ) dále zavádí novou definici pojmu pojistný zájem. Podle § 2761 je pojistný zájem oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. V obecné části je jednou z nejzásadnějších změn faktický konec oceňovacích tabulek vyuţívaných při likvidaci škod. Dle předchozí právní úpravy byla cena ţivota stanovena fixně na 240 000 Kč. V dubnu 2014 stanovil Nejvyšší soud ve spolupráci s lékaři 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy základní cenu ztráty lidského zdraví na 10 051 200 Kč. Tato částka se můţe navýšit aţ na 20 miliónů Kč. Licencované pojišťovny čeká tedy od roku 2014 zásadní změna v odškodňování poškozených při újmě na zdraví, která vnese do procesu odškodňování vyšší míru subjektivního posuzování. NOZ ovlivní mnoho oblastí a výjimkou nebude tedy ani pojištění. Nejvíce NOZ ovlivní povinné ručení v oblasti náhrady škod při újmě na zdraví nebo usmrcení. Právě limit krytí z povinného ručení při újmě na zdraví nebo usmrcení je velice důleţitým faktorem při výběru povinného ručení, kdy tento limit je maximální částka, kterou pojišťovna zaplatí při způsobené škodě za pojištěného. Limity 13
BÖHM, Arnošt a Karina MUŢÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-035-5, str. 89 14 Stejné výhody platí pro neunijní státy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) 17
začínají na hranici 35 miliónů, coţ je zákonem stanovený nejniţší moţný limit, a končí na 150 miliónech (např. Kooperativa, Česká pojišťovna, Allianz). Nejvýraznější produktovou novinkou je pojištění kybernetických rizik, které začala v roce 2013 v České republice nabízet firmám pojišťovna AIG Europe Limited. Tento druh pojištění kryje rizika související s útokem, odcizením nebo ztrátou dat a zároveň náklady, které musí daná společnost vynaloţit v rámci vzniklé škody. Jedná se především o náklady na právní sluţby či IT odborníky. Jde o první produkt na českém trhu, který řeší celou oblast komplexně a není zaměřený jen na odpovědnost za škodu. Dosud bylo moţné podobná pojištění zajistit jen v zahraničí, například na londýnském trhu. 15 Jednou ze současných legislativních změn týkající se českého pojistnému trhu, je připravovaná novela zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, která by, v případě přijetí, zásadně ovlivnila ţivot nejen pojišťovacích zprostředkovatelů, ale také pojišťoven. V podstatě se nejedná o novelu zákona, ale o nový zákon, který upravuje zejména distribuci (nabízení i zprostředkování) pojištění a zasahuje do všech ustanovení stávajícího zákona. Některá z nich pak významným způsobem rozšiřuje. Očekávaný návrh novely zákona byl však odloţen. FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act) patří mezi nejvýznamnější právní předpisy, které v loňském roce významně ovlivnily dění na finančních trzích a tím se dotkly také českého trhu. Jedná se o nový americký zákon, který poţaduje po cizích bankách a dalších finančních institucí, předávat informace o bankovních účtech a jiných druhů aktiv amerických daňových poplatníků IRS (Internal Revenue Service) americkému daňovému úřadu. Jedná se o aktiva v souhrnu nad 50 tisíc dolarů, u nichţ lze předpokládat, ţe jsou vlastněny osobami (fyzickými i právnickými) ze Spojených států amerických. Jedná se o podobnou legislativu, jako je např. Evropská směrnice o úsporách, která ukládá finančním institucím zprostředkovat informace o příjmech daňových nerezidentů, tedy právnických osob z jiných států EU a některých dalších zemí. Další budoucí změnou pro český pojistný trh a pro pojišťovnictví obecně bude plánované zavedení reţimu Solventnosti II (Solvency II), tedy směrnice, která se týká regulace v oblasti pojišťovnictví, a která je zaloţena na třech pilířích, jejichţ obsahem jsou kapitálové poţadavky, poţadavky na identifikaci a spolehlivé řízení rizik v pojišťovnách včetně 15
http://zpravy.aktualne.cz/finance/pojisteni-kybernetickych-rizik-nabidne-prvni-firma/r~i:article:780288/ 18
bezpečně fungujících kontrolních systémů. V neposlední řadě jde o poţadavky na zacházení s informacemi (transparentnost). Jedná se o poskytování informací jak dohledovým autoritám, tak sdělování informací vůči trhu a klientům. V oblasti přípravy tohoto reţimu došlo v roce 2013 k významnému posunu, a v březnu 2014 Evropský parlament přijal na plenárním zasedání směrnici Omnibus II, která novelizuje směrnici Solvency II. Implementace tohoto regulatorního projektu se odhaduje na 1. leden 2016. Náklady vzniklé se zavedením nových regulatorních poţadavků se nepochybně promítnou do cen pojištění. Zejména za poslední více neţ rok se posuzovala moţnost vyuţití spolufinancování bezpečnostního systému ze strany pojišťoven. Podařilo se schválit zákon č. 160/2013 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Uvedený zákon upravuje dva procesy spolufinancování sloţek integrovaného záchranného systému, a to prostřednictvím úhrady nákladů za zásah jednotky poţární ochrany nebo prostřednictvím zřízeného Fondu zábrany škod. Nařízením vlády č. 263/2013 s účinností od 1. září 2013 byla stanovena paušální náhrada 5600 Kč za kaţdou hodinu zásahu hasičů. Přímá úhrada nákladů za zásah jednotky poţární ochrany, vzniklých při dopravní nehodě nebo při eliminaci následků úmyslného jednání, formou paušální částky, je první formou spolufinancování pojišťoven, zejména z povinného ručení. Dále zákon 160/2013 Sb. pojišťovnám ukládá s účinností od 1. ledna 2014 odvádět 3% z ročního pojistného z povinného ručení do Fondu zábrany škod na financování hasičů a částečně také policistů, zdravotníků a programů pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Tento fond je spravován Českou kanceláří pojistitelů. Situace na českém pojistném trhu je závislá na domácích ekonomických podmínkách, především na kupní síle obyvatelstva, dále pak na míře inflace a nezaměstnanosti. Stěţejní je pro pojistný trh také nálada investorů na kapitálových trzích, a to především z důvodu finančního umístění prostředků, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy pojišťoven (viz dále). V současné době je situace na trhu také závislá na reformě důchodového systému. V neposlední řadě se na situaci na trhu podílí legislativní podmínky, ze kterých pojišťovnám plyne povinnost dodrţovat stanovená pravidla při vykonávání pojišťovací činnosti, stejně tak jako podmínky pro jejich chování na trhu. Český pojistný trh pak v nemalé míře také ovlivňuje situace na zahraničních trzích, a to především na evropském pojistném trhu. Je to způsobeno hlavně tím, ţe většina českých pojišťoven částečně investuje své volné prostředky
19
na zahraničních trzích do zahraničních cenných papírů. Tento trend postupně zesílil vstupem České republiky do Evropské unie. Obecně lze říci, ţe český pojistný trh je relativně stabilní a odolný vůči krizím, i kdyţ dozvuky finanční krize se na zdraví a síle finančního trhu nepochybně podepsaly. Sám prezident České asociace pojišťoven Ing. Martin Diviš, MBA popisuje český pojistný trh v úvodu výroční zprávy ČAP z roku 2012 následujícími slovy: „Síla, stabilita, prosperita a nabídka kvalitních pojistných produktů a služeb. Jsem přesvědčen, že všemi těmito atributy můžeme popsat české pojišťovnictví v roce 2012 a že tato definice bude platit i v následujících letech.“
1.4. Vybrané ukazatele úrovně pojistného trhu Charakterizovat pojistný trh není moţné bez posouzení vývoje ukazatelů jeho úrovně. Obecně ukazatele úrovně pojistného trhu hodnotí účinnost pouţití zdrojů a vynaloţených prostředků. Výběr ukazatelů úrovně pojistného trhu je vhodné orientovat takovým způsobem, aby byl trh hodnocen pokud moţno komplexně a jednalo se o ukazatele uţívané i ve vyspělých ekonomikách. 16 V této práci se výhradně zaměříme na následující ukazatele úrovně pojistného trhu:
předepsané pojistné,
pojistné plnění,
pojištěnost,
počet uzavřených pojistných smluv,
počet pojišťoven.
Dále je moţné posuzovat pojistný trh ještě z hlediska počtu vyřízených pojistných událostí, průměrného pojistného plnění na jednu pojistnou událost, koncentrace pojistného trhu aj. Předepsané pojistné je pojistné, které je stanoveno na dohodnuté pojistné období. Předepsané pojistné je důleţitým ukazatelem výkonnosti kaţdé komerční pojišťovny za příslušné období. Podle jeho výše se komerční pojišťovny seřazují na pojistném trhu v daném
16
ČEJKOVÁ, Viktoria. Pojistný trh. Praha: GRADA Publishing, 2002. ISBN 80-247-0137-5, str. 26 20
regionu či státě. Lze jej dělit na předepsané pojistné ţivotního pojištění a předepsané pojistné neţivotního pojištění. 17 Pojistné plnění představuje náhradu pojistitele v případě, ţe dojde k pojistné události. Tato náhrada existuje především v podobě peněţní náhrady, ovšem v některých případech i ve formě věcného, naturálního plnění. 18 Pojištěnost je poměr předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu (HDP) v běţných cenách. Tento ukazatel představuje jednu z nejdůleţitějších charakteristik vývoje pojistného trhu, neboť kvantifikuje roli pojištění na celkových aktivitách společnosti vyjádřené hrubým národním důchodem. Uvádí se v relativním vyjádření. Je to důleţitý ukazatel pro mezinárodní srovnání o významu pojištění v dané ekonomice. Počet uzavřených pojistných smluv – pojistná smlouva je uzavřena přijetím návrhu na pojištění oběma smluvními stranami, tedy pojistníkem a pojistitelem. Tento ukazatel dobře odhaluje nejen úroveň pojistného trhu, ale i efektivnost práce komerčních pojišťoven. 19 Počet pojišťoven dává informaci o koncentraci pojistného trhu, jeho stabilitě, rozvoji či krizi.
1.5. Věcný pojistný trh Bez ohledu na to, zda se jedná o ţivotní či neţivotní pojišťovnu působící na pojistném trhu, můţeme pojistný trh segmentovat na dvě neoddělitelné části:
věcný pojistný trh – na tomto trhu se střetává nabídka a poptávka po „zboţí“, které nabízejí pojišťovny, tedy pojištění, popř. zajištění. Tento trh je součástí trhu zboţí a sluţeb,
investiční pojistný trh – na tomto trhu pojišťovna investuje své dočasně volné prostředky, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy. Tento trh je součástí finančního trhu.
Na věcném pojistném trhu působí více subjektů. Mezi převládající účastníky však patří komerční pojišťovny, které zde nabízejí pojišťovací, popřípadě zajišťovací činnost.
17
ČEJKOVÁ, Viktoria. Pojistný trh. Praha: GRADA Publishing, 2002. ISBN 80-247-0137-5, tamtéţ DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., str. 46 19 ČEJKOVÁ, Viktoria. Pojistný trh. Praha: GRADA Publishing, 2002. ISBN 80-247-0137-5, str. 28 18
21
V rámci věcného pojistného trhu vykonávají pojišťovny následující činnosti:
pojišťovací činnost,
zajišťovací činnost,
zábranná činnost,
činnosti související s pojištěním,
zprostředkovatelská činnost.
Pojišťovací činnost Pojišťovna v rámci své pojišťovací činnosti vykonává obchodní, provozní, likvidační a pojistně technickou činnost. Hlavním úkolem obchodní činnosti je provozování pojistných produktů, především jde o jejich prodej. Jak jiţ bylo řečeno, pojistný produkt (pojištění), je sluţba finančního charakteru spojená s nahodilostí, a tak je při prodeji důleţité brát zřetel na jeho specifika. Pojistné produkty díky svým specifickým charakteristikám si lidé spíše sami o sobě nekupují, pojistné produkty se spíše musí zvýšenou aktivitou pojišťoven prodávat. Součástí obchodní činnosti je také péče o klienta v souvislosti s nabídkou pojistných produktů, prodluţování smluv aj. Dále do této činnosti řadíme také marketing, který hraje v této oblasti velmi důleţitou roli. Marketingová činnost se soustředí především na propagaci pojistných produktů. Dále je předmětem této činnost volba distribučních kanálů, tzn., jakým způsobem bude prodej konkrétního pojistného produktu zprostředkován. 20 V rámci provozní činnosti se zpracovávají jednotlivé pojistné smlouvy, které se následně evidují. Evidence pojistných smluv souvisí se zavedením jednotlivých smluv do informačního systému pojišťovny. Je sledována jejich platnost, jsou stanovovány bonusy a malusy. Jsou zabezpečovány podklady pro výplatu provizí, inkaso pojistného. Jedná se vlastně o správu pojištění. Likvidační činnost zahrnuje systém úkonů vyřizování pojistných událostí, na kterých se podílí konkrétní pojišťovna. Tuto činnost vykovávají na účet pojišťovny a jejím jménem specializované externí podnikatelské subjekty – samostatní likvidátoři pojistných událostí, jejichţ registr vede Česká národní banka. Proces likvidace se samozřejmě liší jak 20
Můţe jít o metodu přímého prodeje, prodeje na pobočkách pojišťoven nebo online prodej prostřednictvím internetu. 22
v jednotlivých odvětvích pojištění, tak můţe být odlišný podle rozsahu škody a dále se liší také podle obsahu pojistné smlouvy. Proces samotné likvidace zahrnuje nahlášení vzniklé škody.
Dále zaregistrování škody, coţ je spojeno se zavedením pojistné události do
provozního informačního systému. Dále následuje rozhodující část procesu likvidace a tou je prověření vzniklé škody. V rámci této činnosti se posuzuje skutečnost, zda se opravdu jedná o pojistnou událost, jak velká škoda nastala. Vypočítává se velikost pojistného plnění a řeší se otázky týkající se moţných pojistných podvodů. Poslední fází tohoto procesu je likvidace pojistné události, kdy se rozhodne, zda bude vyplaceno pojistné plnění. Pojišťovny také uskutečňují tzv. pojistně technickou činnost, která souvisí s tvorbou a podobou jednotlivých pojistných produktů, kalkulace jejich ceny, propočet velikosti technických rezerv a určení míry zajištění. Zajišťovací činnost Úlohou pojišťoven je krýt rizika subjektů, které si sjednají pojištění na základě smlouvy s pojišťovnou. Tato rizika je ovšem pojišťovna schopna krýt jen do výše jejího vlastního vrubu, coţ je velikost rizika vyjádřená konkrétní pojistnou částkou, která je únosná, a kterou je pojistitel schopen krýt sám. Mohlo by docházet k tomu, ţe i velké a silné pojišťovny by nebyly schopny krýt obrovská rizika (např. naftařské plošiny, moderní letadla aj.). Z tohoto důvodu existuje na pojistném trhu také specializovaná instituce, která na sebe přebírá rizika pojišťovny, nazýváme je zajišťovny neboli pojišťovny pojišťoven. Přímo zákon vymezuje zajišťovnu jako právnickou osobu, jejíţ činností je přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle tohoto zákona, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnosti v souladu s právní úpravou země svého sídla.21 Dále je v právních předpisech také vymezen obsah zajišťovací činnosti. Jedná se o uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou. Je důleţité upozornit, ţe zajištění velikost rizika ani rozsah škod vzniklých realizací rizika nezmenšuje, ale jejich finanční důsledky se stávají pro pojistitele únosnější, neţ kdyby celkové riziko musel krýt sám.
21
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů 23
Dne 8.8 2008 udělila Česká národní banka licenci pro povolení k zajišťovací činnosti společnosti VIGRE zajišťovna, a.s. Od tohoto roku působí na českém pojistném trhu zajišťovna, která je oprávněna přebírat rizika jak v oblasti ţivotního, tak v oblasti neţivotního pojištění. Dále je na základě získané licence od regulátora oprávněna provozovat činnosti se zajištěním související. Jedná se např. o poradenské sluţby, zprostředkovatelství, šetření zajistných událostí apod. Jednou z podmínek pro získání licence pro povolení k zajišťovací činnosti je splnění minimálního poţadavku na základní kapitál, který v případě zajišťovny činí 1 mld. Kč. Zábranná činnost Tato činnost je myšlena jako zábrana škod uskutečněná pojistiteli různými způsoby. Můţe jí být například osvětová činnost, ale také vyuţívání bonusů, coţ jsou slevy na pojistném v případě bezeškodného průběhu, nebo malusů, kdy se jedná naopak o přiráţku k pojistnému z důvodu častého čerpání pojistného plnění. Zprostředkovatelská činnost Distribuci pojistných produktů spotřebitelům můţe provádět pojišťovna buď sama prostřednictvím svých zaměstnanců
nebo
prostřednictvím distribuční sítě tvořené
pojišťovacími zprostředkovateli. Jiné osoby není pojišťovna oprávněna ke zprostředkování svých produktů vyuţívat. Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví je odborná činnost prováděná fyzickými a právnickými osobami, která spočívá v 22
uzavírání pojistných (zajistných) smluv jménem a na účet pojišťovny (zajišťovny),
předkládání návrhů pojistných (zajistných) smluv zájemcům o pojištění (zajištění),
provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných (zajistných) smluv,
pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných (zajistných) smluv, tj. péče o klienta.
22
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., str. 195
24
Specifikem
pojišťovnictví
je
rozsáhlá
a
intenzivní
zprostředkovatelská
činnost.
Zprostředkovatelé jsou mezičlánkem mezi pojišťovnou a klientem, jejichţ cílem je zvýšit prodejnost pojistných produktů. Mají přehled o nabízených pojistných produktech, a tak mohou klientovi nabídnout ten, který jeho potřebám vyhovuje nejvíce a zájemce o pojištění tak můţe díky zprostředkovateli ušetřit náklady. Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů je upravena legislativou, konkrétně Zákonem č. 38/2004, o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Jejich registr zřídilo Ministerstvo financí ČR v roce 2004 na základě výše uvedeného zákona. Od roku 2006 převzala správu tohoto registru, do něhoţ jsou zapsány jak fyzické, tak právnické osoby, Česká národní banka. Tento zákon kategorizuje pojišťovací zprostředkovatele do několika skupin. Jedná se o vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, výhradního pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře a pojišťovacího zprostředkovatele, jehoţ domovským členským státem není Česká republika. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává činnost na účet a jménem pojišťovny nebo více pojišťoven. Neinkasuje pojistné a nevyplácí pojistné plnění. V případě, ţe nabízí pojistné produkty více pojišťoven, nesmí být tyto produkty navzájem konkurenční, tj. nesmí krýt stejná rizika. Je vázán písemnou smlouvou s pojišťovnou.23 Podřízený
pojišťovací
pojišťovacím
zprostředkovatel
makléřem
na
základě
spolupracuje písemné
s pojišťovacím smlouvy,
agentem
neinkasuje
nebo
pojistné
a nezprostředkovává pojistné plnění. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná. Je jím také odměňován. 24 Pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. Pokud nabízí produkty více pojišťoven, mohou být vzájemně konkurenční. Tyto produkty musí umět analyzovat a porovnat jejich výhody a nevýhody tak, aby mohl doporučit ten produkt, který nejlépe vyhovuje potřebám konkrétního klienta. Je povinen respektovat pokyny pojišťovny, a bylo-li tak s pojišťovnou
23
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., str. 195 24 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., tamtéţ 25
dohodnuto, je oprávněn přijímat pojistné nebo vyplácet pojistné plnění. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímţ jménem a na jejíţ účet jedná. 25 Pokud spolupracuje pojišťovací agent pouze s jednou pojišťovnou, jde o výhradního pojišťovacího agenta, který, pokud má svolení pojišťovny, můţe inkasovat pojistné. Musí k tomu vyuţívat zvlášť zřízený bankovní účet, který musí být oddělený od vlastního hospodaření. 26 Pojišťovací makléř je vázán obsahem smlouvy uzavřené s klientem. V závislosti na této smlouvě zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, pojistných programů. Dále poskytuje konzultační a poradenskou činnost. Je odměňován pojišťovnou. Stejně jako pojišťovací agent musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Je oprávněn přijímat pojistné a vyplácet pojistné plnění. Z tohoto důvodu musí mít zvlášť zřízený bankovní účet. 27 Pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika, můţe na území ČR provozovat zprostředkovatelskou činnost v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn vykonávat v domovském členském státě, a to po splnění informační povinnosti dané zákonem. Svou činnost můţe na území ČR provozovat na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. 28 Tabulka 1 uvádí, ţe celkový počet registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů v ČR dosáhl k 31. lednu 2014 čísla 151 163. Největší zastoupení mají podřízení pojišťovací zprostředkovatelé, jejichţ počet dosahuje 99 240 a nejméně je pojišťovacích makléřů, kteří vykonávají zprostředkovatelskou činnost vlastním jménem nebo mohou být zájemcem o pojištění zmocněni i k jednání jeho jménem. Ostatní pojišťovací zprostředkovatelé vykonávají zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vţdy jménem a na účet jedné či více pojišťoven. Čísla uvedená v registru samozřejmě nezohledňují, zda a do jaké míry je registrovaný zprostředkovatel aktivní. 25
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., str. 195 26 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., tamtéţ 27 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., str. 196 28 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., tamtéţ
a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress,
26
Tabulka 1 Přehled počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v ČR Pojišťovací zprostředkovatelé podle typu Pojišťovací makléři
31. leden 2014 787
Pojišťovací agenti
1 454
Výhradní pojišťovací agenti
36 991
Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé
12 691
Podřízení pojišťovací zprostředkovatelé
99 240 151 163
Celkem
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Registru České národní banky k 31. 1. 2014
1.6. Investiční pojistný trh Typickou činností téměř všech peněţních institucí je investování svých dočasně volných peněţních prostředků na finančním trhu tak, jak bylo popsáno v pododdílu 1.1. Pojišťovny se tak vedle bank a dalších finančních institucí stávají významným segmentem finančního trhu jako institucionální investoři, kteří investují své volné prostředky do typických instrumentů, které jsou na tomto trhu ve velkých objemech obchodovány, a spolupodílí se tak na financování schodku státního rozpočtu. Kaţdá pojišťovna by při investování měla respektovat tzv. „magický trojúhelník,“ a sice výnos, riziko a likviditu - tedy schopnost, popřípadě rychlost, s jakou je moţno příslušné aktivum v případě potřeby proměnit na peníze. Ovšem nutno podotknout, ţe najít takovou investici, která bude přinášet dostatečný výnos, bude málo riziková a vysoce likvidní, je téměř nemoţné. Kaţdá pojišťovna by se proto měla chovat podnikatelsky a investovat prostředky tak, aby přinášely zisk pro všechny účastníky. V trţních ekonomikách je pojišťovnám předepsáno, aby v zájmu vysoké míry solventnosti vůči svým klientům vytvářely z pojistného povinné technické rezervy. Tyto rezervy se v počátku a průběhu pojištění vytvářejí a podle potřeby čerpají. Technické rezervy jsou tvořeny z pojistného a uţívají se na výplaty pojistných plnění běţného období, část z nich můţe být vyuţita v investiční činnosti pojišťoven na finanční umístění. 29
29
ČEJKOVÁ, Viktoria. Pojistný trh. Praha: GRADA Publishing, 2002. ISBN 80-247-0137-5, str. 85 27
Technické rezervy ovšem nelze zaměňovat s „netechnickými“ rezervami, které pojišťovna vytváří jako kaţdý jiný podnikatelský subjekt a nepouţívá je primárně ke krytí rizik 30 z pojišťovací činnosti. Jde například o zákonný rezervní fond, fondy ze zisku po zdanění nebo zákonné rezervy určené například na opravu hmotného majetku.31 Zákon o pojišťovnictví ukládá pojišťovnám povinnost tvořit technické rezervy s ohledem na to, jaký druh pojištění (ţivotní, neţivotní) je předmětem jejich činnosti. Pokud pojišťovna provozuje pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví ţivotního pojištění, je povinna vytvářet následující rezervy: 32
rezervu na nezaslouţené pojistné,
rezervu na pojistná plnění,
rezervu pojistného ţivotních pojištění,
rezervu na prémie a slevy,
rezervu ţivotních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,
jiné rezervy.
Pro provozování pojišťovací činnosti v jednom nebo více pojistných odvětvích neţivotního pojištění musí pojišťovna vytvářet tyto rezervy: 33
rezervu na nezaslouţené pojistné,
rezervu na pojistná plnění,
rezervu na prémie a slevy,
vyrovnávací rezervu,
rezervu pojistného neţivotních pojištění,
rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
jiné rezervy.
30
Můţe jít například o trţní, úvěrové, likvidní či operační riziko. CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-54-8, str. 193 32 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů 33 Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů 31
28
Technické rezervy představují významnou poloţku pasiv v bilanci kaţdé pojišťovny. Odhaduje se, ţe u ţivotních pojišťoven tvoří tyto rezervy téměř 85% v případě neţivotních pojišťoven je to o něco méně, asi 60% pasiv. Velikost technických rezerv je ovlivněna zaměřením pojišťovny, strukturou pojistných produktů a velikostí pojistných částek ve sjednaných pojistných smlouvách.
Tabulka 2 Technické rezervy tuzemských pojišťoven (čistá výše v mil. Kč) Rok
2011
2012
2013
Čistá výše technických rezerv celkem
294 160
313 112
323 328
z toho neţivotní pojištění
68 752
71 279
72 090
z toho ţivotní pojištění
225 048
241 833
251 238
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ze Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB; 2013
Pojišťovny investují volné finanční prostředky, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy na finančním trhu. V případě rezerv ţivotních pojištění je charakteristický dlouhodobý proces spoření, a tak jsou tyto prostředky předmětem dlouhodobých investic na kapitálovém trhu. Naopak v případě rezerv neţivotních pojištění můţe nastat situace, kdy bude pojišťovna nucena náhle vyplatit pojistné plnění, a tak je důleţité, aby měla tyto prostředky ihned k dispozici, tedy, aby byly v krátkodobém horizontu likvidní. Z tohoto důvodu umisťují pojišťovny tyto rezervy do vysoce likvidních krátkodobých aktiv, které je moţné téměř okamţitě přeměnit na hotové peněţní prostředky. Jako příklad těchto aktiv můţeme uvést typické instrumenty peněţního trhu. Patří sem především depozitní certifikáty, směnky a bankovní depozita. Zákon ukládá pojišťovnám povinnost dodrţovat zásady finančního umisťování prostředků, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy. Jde o zásadu bezpečnosti, zásadu likvidity, zásad rentability a zásadu diverzifikace. Z těchto zásad je zřejmá podobnost se třemi výše uvedenými základními faktory investičního rozhodování – výnos, riziko, likvidita.
29
Stejně jako dodrţování zásad bezpečného investování technických rezerv ukládá Zákon o pojišťovnictví také skladbu finančního umístění. Přesně vymezuje aktiva, do kterých mohou pojišťovny své volné prostředky investovat (umisťovat) a jejich investiční politika je tak značně omezená. Finanční umístění v rámci členských států EU zahrnuje: 34
dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou,
dluhopisy vydané bankami a obdobnými institucemi členských států,
kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi,
pokladniční poukázky,
kótované komunální dluhopisy,
půjčky, úvěry a jiné pohledávky, směnky
nemovitosti na území členských států,
hypoteční zástavní listy, kótované akcie,
vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka,
předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci,
dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,
cenné papíry vydané standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem kolektivního investování,
cenné papíry vydané investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem kolektivního investování, jehoţ domovským státem je členský stát, a který není uveden v předchozím bodě,
nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům,
pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, nejvýše do jednoho měsíce po jejich splatnosti,
34
vratky daní,
pohledávky vůči garančnímu fondu České kanceláře pojistitelů.
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů 30
Z výše uvedené skladby aktiv můţeme pozorovat, ţe jejich škála je velice rozmanitá. Vedle těchto povinností ukládá zákon ještě dodrţování limitů pro umisťování technických rezerv. Tyto limity jsou obsahem přílohy č. 2. Tabulka 3 Finanční umístění technických rezerv členů ČAP 35 (v mil. Kč) Rok
2012
2011
2010
400 883
373 080
365 224
3973
3905
4011
16 105
13 829
12 280
15 244
13 250
11 774
2. Dluhové cenné papíry vydané ovládanými osobami a půjčky těmto osobám
88
155
136
3. Podíly s podstatným vlivem
344
30
29
4. Dluhové cenné papíry vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv, a půjčky těmto osobám
430
394
371
303 014
290 225
291 196
5. Akcie a ostatní podíly s proměnlivým výnosem
19 546
17 937
20 599
6. Dluhové cenné papíry
266 555
255 015
247 740
0
0
0
295
725
1697
16 360
16 914
20 259
259
-336
902
3
1
1
77 788
65 120
57 736
FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ CELKEM I. II.
Pozemky a stavby Finanční umístění v podnikatelských seskupeních 1. Podíly v ovládaných osobách
III.
Jiná finanční umístění
7. Finanční umístění v investičních sdruţeních 8. Ostatní půjčky 9. Depozita u finančních institucí 10. Ostatní finanční umístění IV. V.
Depozita při aktivním umístění Finanční umístění ŢP, je-li nositelem investičního rizika pojistník
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výroční zprávy ČAP; 2012
35
Česká asociace pojišťoven (ČAP) je zájmovým sdruţení pojišťoven, která má 30 řádných členů a 3 členy se zvláštním statutem. V roce 2012 byl podíl členů ČAP na předepsaném pojistném téměř 97%, lze vztahovat většinu statistik ČAP na celý tuzemský pojistný trh. 31
Graf 1 Finanční umístění členů ČAP za rok 2012
Zdroj: Vlastní výpočty na základě údajů z Tabulky 3
Z Grafu 1 je patrné, ţe největším procentem se na celkovém finančním umístění podílejí investice pojišťoven do dluhopisů. Jejich výše dosahuje 266,6 mld. Kč a představuje téměř 67% celkových investic technických rezerv. Nejčastějším typem dluhopisů, do kterých pojišťovny své prostředky investují,
jsou státní pokladniční poukázky vydávané
Ministerstvem financí k pokrytí schodku státního rozpočtu. Dále se podílejí například na nákupu hypotečních zástavních listů. Jedná se o typ zajištěného dluhopisu, který chrání jeho majitele před nesplněním závazků emitenta. Tyto dluhopisy jsou obvykle zajištěny zástavou nemovitostí a jsou tak relativně bezpečným a investory ţádaným instrumentem kapitálového trhu. Je moţné si povšimnout, ţe investice do dluhopisů meziročně rostou. Například v roce 2012 došlo k růstu o 4,5% oproti roku předešlému. Další významnou skupinu aktiv tvoří finanční umístění ţivotního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník neboli investiční ţivotní pojištění. Jedná se o specifický pojistný produkt, u kterého pojistník určuje, do jakých instrumentů budou jeho prostředky technických rezerv (pojistné) investovány a nikoliv pojišťovna. Výše investic v rámci této skupiny roste poměrně rychlým tempem. V roce 2012 byl zaznamenán nárůst ve výši 19,5% oproti roku 2011. V roce 2011 to pak bylo 12,8% vzhledem k předchozímu roku. Důvodem rychlého růstu těchto investic je rostoucí zájem o investiční ţivotní pojištění, neboť je zde ideálně 32
spojeno pojištění s výhodnou investicí volných finančních prostředků. Klient si sám volí aktuální výši pojistné ochrany a spořící sloţky pojištění a zároveň můţe přesouvat pojistné na jednotlivá rizika, která jsou pro něj v dané ţivotní situaci aktuální. Vhodným výběrem investiční strategie si klient volí nejpřijatelnější míru rizika a výnosnosti. Investice do akcií se na celkovém finančním umístění podílejí 4,88%. V případě těchto aktiv však nelze mluvit o dlouhodobém růstu, neboť v roce 2011 došlo k poklesu investic do těchto instrumentů o téměř 13%. Pojišťovny nejčastěji investují do podnikových akcií. Akciové společnosti získávají emisí akcií peněţní prostředky, které na rozdíl od dluhopisů nemusejí vracet. Investoři se jejich koupí snaţí dosáhnout jak dividendových, tak také samozřejmě kapitálových výnosů, které plynou z rozdílu mezi nákupní a prodejní (trţní) cenou akcií. Investice do akcií jsou z dlouhodobého hlediska povaţovány za výnosnější ve srovnání s investicemi do dluhopisů, ale jsou mnohem rizikovější, neboť cena akcií se řídí aktuální nabídkou a poptávkou po nich, a emitent podnikových akcií nemusí být tak stabilní a ekonomicky silný jako převáţný počet států v EU. Velmi zajímavé je podívat se na také na meziroční srovnání v rámci celého investičního portfolia. Asi nejvýznamnější nárůst zaznamenalo finanční umístění ţivotního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník. V letech 2012 vzrostl význam této kategorie asi o 2% ročně. Obdobně tomu bylo také v roce 2011. Dalším zajímavým jevem v roce 2012 je pokles podílu depozit u finančních institucí na celkovém portfoliu zhruba o 0,5% ročně a nárůst podílu finančního umístění v podnikatelských seskupeních na celkovém investičním portfoliu v průměru zhruba o 0,3% ročně. Zbylé kategorie finančního umístění nevykazují v letech 2010-2012 významnou změnu trendu a změny podílů v investičním portfoliu nejsou vysoké.
33
2 Kvantitativní charakteristika pojistného trhu ČR V následující kapitole se zaměříme na hlavní ukazatele, které charakterizují pojistný trh v České republice a ukazují, jak se pojistný trh v následujících deseti letech změnil. Tedy, jestli roste, klesá nebo stagnuje a proč.
2.1 Předepsané pojistné Předepsané pojistné je důleţitým ukazatelem výkonnosti kaţdé komerční pojišťovny za účetní období, vypovídá o objemu trţeb a prodejnosti pojistných produktů. Představuje součet všech ve sledovaném časovém období účinných splátek pojistného k platným pojistným smlouvám.
Tabulka 4 Vývoj předepsaného pojistného v ČR (v mld. Kč)
Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
104, 6
111,5
115,8
119,9
130,3
137,0
142,3
152,8
155,2
153,6
148,7
ŢP
41,1
44,2
44,9
47,2
54,1
56,8
60,1
71,7
72,1
72,1
71,6
NŢP
63,5
67,3
70,9
72,7
76,2
80,2
82,2
81,1
83,1
81,5
77,1
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČAP za léta 2003- 2013
34
Graf 2 Vývoj předepsaného pojistného v ČR (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 4
Z výše uvedeného grafu 2 je jasně patrné, jak se během 10 let v České republice vyvíjelo předepsané pojistné, především jejich tendence růstové a klesající, a také to, jak ţivotní pojištění dohání neţivotní pojištění. Celkové předepsané pojistné rostlo aţ do roku 2011, pokles nastal v roce 2012 a 2013. Především v roce 2013 došlo k jeho prudkému propadu o 4,9 mld. Kč na objem v částce 148,7 mld. Kč, coţ je úroveň před rokem 2010. Příčinnou tohoto poklesu jednoznačně bylo sníţení předepsaného pojistného v neţivotním pojištění o 4,4 mld. Kč na sumu 77,1 mld. Kč, coţ posunulo nazpět neţivotní pojištění před rok 2008. Nepříznivý výsledek zaznamenalo i ţivotní pojištění, u něhoţ byl pokles jen 0,5 mld. Kč. Předepsané pojistné v neţivotním pojištění plynule rostlo do roku 2011 s výjimkou roku 2010 (sníţení o 1,1 mld. Kč). Pokles v následujících dvou letech byl však prudký, celkem o 6,0 mld. Kč včetně jiţ zmíněných 4,4 mld. Kč v roce 2013. Předepsané pojistné v ţivotním pojištění má oproti neţivotnímu pojištění příznivější vývoj. Růstovou tendenci si udrţelo aţ do roku 2012 a objem pojistného dosáhl částky 72,1 mld. Kč. V roce 2013 poprvé nastal pokles pojistného o jiţ zmíněných 0,5 mld. Kč.
35
Výše uvedená tabulka nabízí ve sledovaném období tři za zmínku stojící stavy předepsaného pojistného v ţivotním a neţivotním pojištění. V roce 2011 předepsané pojistné v neţivotním pojištění dosáhlo rekordní částky 83,1 mld. Kč, kdyţ se v roce 2010 sníţilo oproti roku 2009 o 1,1 mld. Kč. V roce 2013 neţivotní pojištění prudce pokleslo a dosáhlo částky 77,1 mld. Kč. Předepsané pojistné v ţivotním pojištění se v roce 2010 zvýšilo mimořádně o 11 mld. Kč., coţ bylo způsobeno rychlým růstem investičního ţivotního pojištění. Podrobnější roční analýzy posledních let jsou následující: Předepsané pojistné dosáhlo v roce 2006 hodnoty vyšší neţ 119 mld. Kč a vzrostlo o pouhé 3,5%, coţ je potvrzením tendence jak z roku 2005, tak z roku 2004. Dynamika růstu byla v tomto roce vyšší v ţivotním pojištění, tam předepsané pojistné vzrostlo meziročně o 5%. Oproti tomu neţivotní pojištění rostlo pouze o 2,5%. Podíl ţivotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném činil v roce 2006 téměř 40% a oproti minulému roku tak mírně vzrostl. Neţivotní pojištění se na celkovém předepsaném pojistném podílelo více neţ 60% stejně tak, jako v roce předchozím. Pojistný trh v České republice po období niţší dynamiky růstu celkového předepsaného pojistného zaznamenal v roce 2007 částečné oţivení. Tempo růstu předepsaného pojistného se v roce 2007 zvýšilo o téměř 9%, coţ v absolutním vyjádření představuje částku větší neţ 10 mld. Kč. Růst pojistného trhu byl v roce 2007 nejvyšší od roku 2003, kdy celkové předepsané pojistné činilo 104,6 mld. Kč. Tento pozitivní trend vývoje předepsaného pojistného byl způsoben hlavně vysokou dynamikou růstu v oblasti ţivotního pojištění, kde v roce 2007 tempo růstu činilo téměř 15%. Celkový předpis pojistného v ţivotním pojištění dosáhl absolutní hodnoty 54,1 mld. Kč. Podíl ţivotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném činil v daném roce 42%. V oblasti neţivotního pojištění zaznamenal trh v roce 2007 růst předepsaného pojistného o necelých 5% hodnotu 76,2 mld. Kč. Tento nárůst znamenal drobné zvýšení dynamiky růstu neţivotního pojištění oproti roku 2006. Rok 2008 přinesl spolu se zvýšenou nejistotou na finančních trzích i „ochlazení“ poměrně vysokého tempa růstu předepsaného pojistného, který pojistný trh zaznamenal v roce 2007. V roce 2008 došlo k nárůstu tohoto ukazatele jen o 5%, coţ znamená růst celkového předepsaného pojistného na hodnotu 137 mld. Kč. Toto zpomalení tempa růstu celkového předepsaného pojistného bylo způsobeno poměrně výrazným poklesem v růstu ţivotního 36
pojištění. Tempo růstu neţivotního pojištění se oproti minulému roku téměř nezměnilo a zůstalo tak poměrně stabilní. Předpis pojistného neţivotního pojištění dosáhlo absolutní hodnoty 80,2 mld. Kč. Neţivotní pojištění se na celkovém předepsaném pojistném podílelo 58%, na ţivotní pojištění v roce 2008 připadlo 42%. Podíly na celkovém předepsaném pojistném se tedy jak v oblasti ţivotního, tak v oblasti neţivotního pojištění oproti roku 2007 téměř nezměnily. V souvislosti s hospodářskou recesí roce 2009 zaznamenalo celkové předepsané pojistné niţší dynamiku růstu. Tempo růstu předepsaného pojistného se mírně sníţilo, a to z téměř 5% na 3,8%. Hodnota předpisu pojistného v daném roce za celý pojistný trh činila 142,3 mld. Kč. I přes hospodářskou recesi v roce 2009 se na růstu předepsaného pojistného podílelo ţivotní pojištění, které zaznamenalo vyšší dynamiku růstu. Oblast neţivotního pojištění zaznamenala v daném roce růst. V absolutním vyjádření se jedná o růst o 2 mld. Kč. Neţivotní pojištění se v roce 2009 podílelo na celkovém předepsaném pojistném téměř 58%, na ţivotní pojištění pak připadlo 42%. Pojištění s investičním fondem si opět polepšilo a jeho podíl předpisu pojistného v rámci ţivotního pojištění dosáhl 40%. Naopak pokles zaznamenalo opět smíšení pojištění (pojištění pro případ smrti nebo doţití). Pojištění kapitálové činnosti zůstalo na nezměněné úrovni 0,4%. Hodnota celkového předpisu pojistného v roce 2010 činila 152,8 mld. Kč. Toto číslo znamenalo pro předepsané pojistné oţivení i růst tempa. Oproti minulému roku 2009 se tempo růstu zvýšilo o 3,5% a meziročně činilo 7,4%. Zvýšení tempa růstu celkového objemu předepsaného pojistného lze přikládat vysokému tempu růstu ţivotního pojištění, které v roce 2010 zrychlilo z 6% téměř na 19% a v absolutním vyjádření dosáhlo hodnoty 71,7 mld. Kč a meziročně jeho hodnota vzrostla o více neţ 11 mld. Kč. Neţivotní pojištění ve srovnání s předchozím rokem prudce zpomalilo a pokleslo o více neţ 1%. Celkový předpis pojistného v oblasti neţivotního pojištění dosáhl hodnoty 81,1 mld. Kč a na celkovém předepsaném pojistném se podílelo 53%. Na ţivotní pojištění pak připadlo 47%, coţ znamená téměř 4% nárůst oproti roku 2009. V roce 2011 zaznamenal pojistný trh opět pokles v růstu celkového předepsaného pojistného, které v absolutním vyjádření činilo téměř 156 mld. Kč. Růst celkového předepsaného pojistného v roce 2011 činil více neţ 2%. Připomeňme, ţe v předchozím roce 2010 se přitom jednalo o růst pojistného trhu ve výši 7,4%. Důvodem tohoto poklesu bylo především prudké zbrţdění tempa růstu ţivotního pojištění, téměř aţ na úroveň stagnace. Jednalo se o mírný růst 37
předpisu v ţivotním pojištění ve výši 0,5%, zatímco rok 2010 zaznamenal nárůst v hodnotě 19%. Celkový předpis pojistného ţivotního pojištění dosáhl 72,1 mld. Kč, tedy o pouhých 0,2 mld. více neţ v roce 2010. Předepsané pojistné v neţivotním pojištění meziročně vzrostlo o 2,7 mld. Kč na hodnotu 83,1 mld. Kč a dosáhlo tak nejvyšší hodnoty po roce propadu. Na celkovém předepsaném pojistném se neţivotní pojištění podílelo opět 53% a zůstalo tak beze změny oproti předchozímu roku. Připomeňme, ţe podíl investičního ţivotního pojištění dosáhl v roce 2011 více neţ 50% podílu celkového předepsaného pojistného ţivotního pojištění. Rok 2012 přinesl poprvé pokles předpisu celkového pojistného ve výši 1,5%. Celkově bylo v tomto roce předepsáno na pojistném 153,6 mld. Kč. Příčinu lze opět najít v poklesu celkového předepsaného pojistného v neţivotním pojištění a to o téměř 2%. Tento pokles je zapříčiněný především poklesem předpisu pojistného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijního pojištění (viz dále). Celkové předepsané pojistné neţivotního pojištění dosáhlo v absolutním vyjádření hodnoty 81,5 mld. Kč. Hodnota předpisu pojistného v oblasti ţivotního pojištění ke konci roku činila 72,1 mld. Jedná se tedy o stejnou částku, která byla předepsána na pojistném v roce předchozím. Ţivotní pojištění se na celkovém předpisu pojistného podílí více neţ 47%, coţ znamená opět mírný nárůst oproti roku 2011 a zároveň jde o zatím historicky nejvyšší úroveň tohoto podílu na pojistném trhu v České republice. Významným odvětvím na trhu neţivotního pojištění je pojištění majetkových škod, jehoţ podíl meziročně roste, v roce 2013 dosáhl více neţ 25% a zaujímá tak ¼ celkového předpisu pojistného neţivotního pojištění. Nejvýznamnějším odvětvím neţivotního pojištění je segment pojištění motorových vozidel, kdy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) spolu s havarijním pojištěním tvoří téměř polovinu celkového předepsaného pojistného neţivotního pojištění. V roce 2013 pojistný trh opět klesal a na pojistném bylo předepsáno více neţ 148 mld. Kč. Tento vývoj lze opět přisuzovat poklesu v neţivotním pojištění, které se z částky 81,5 mld. Kč propadlo na hodnotu 77,1 mld. Kč. Na celkovém předpisu se neţivotní pojištění podílelo 51%. I ţivotní pojištění, stejně jako v předchozích letech, mírně pokleslo. Z hodnoty 72,1 mld. Kč se propadlo o 0,5 mld. Kč na absolutní hodnotu 71,6 mld. Kč. Povinné ručení se podílelo na celkovém předpisu pojistného neţivotního pojištění v roce 2013 téměř 25%, coţ v absolutním vyjádření představuje částku 18,9 mld. Kč. Havarijní pojištění zaujímá na trhu 38
neţivotního pojištění podíl 18,54% a jde o hodnotu 14,3 mld. Kč. Oba produkty na sebe logicky navazují, souvisí s automobilismem a jsou nejvýznamnějšími produkty v neţivotním pojištění (43,19%) a pojištění obecně. Z níţe uvedené tabulky vyplývá jejich neustálý pokles. Povinné ručení se za 4 roky sníţilo o 3,2 mld. Kč a havarijní pojištění o 1,2 mld. Kč.
Tabulka 5 Struktura neţivotního pojištění za roky 2010-2013 (v mld. Kč) Předepsané pojistné
2010
2011
2012
2013
NEŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ CELKEM
81,1
83,1
81,5
77,1
Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla
22,1
20,4
19,3
18,9
Pojištění škod na majetku
18,7
20,7
20,9
19,5
Havarijní pojištění
15,5
14,7
14,4
14,3
Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu
11,5
12,4
12,5
12,5
Pojištění úrazu a nemoci
5,3
5,8
5,5
4,9
Ostatní neţivotní pojištění
8,0
9,1
8,9
7,0
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Výročních zpráv ČAP 2010-2013
Graf 3 Předepsané pojistné neţivotního pojištění v roce 2013 (v %)
Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z Tabulky 5 39
Následující tabulka 6 zobrazuje procentní zastoupení předepsaného pojistného jednotlivých produktů ţivotního pojištění. Nejdůleţitějším produktem je investiční ţivotní pojištění, které aţ do roku 2012 zvyšovalo svůj podíl a dosáhlo nadpoloviční úrovně, v roce 2013 jeho podíl poprvé klesl. Druhým nejvýznamnějším odvětvím ŢP dlouhodobě zůstává pojištění pro případ doţití a smrti nebo doţití (tzv. kapitálové ţivotní pojištění). Zde pozorujeme zcela opačný trend – předepsané pojistné postupně klesá, i kdyţ v posledních letech tento pokles mírně zpomaluje. V případě úrazového pojištění dochází k odklonu od samostatných smluv uzavíraných v rámci segmentu neţivotního pojištění, a toto riziko je kryté jako doplňkové připojištění k pojistkám ţivotního pojištění. Pojištění pro případ smrti postupně narůstá, neboť význam tohoto produktu je pro řadu klientů nezastupitelný a souvisí např. s potřebou krytí rizika smrti v případě hypotéky při pořízení vlastní nemovitosti. Důchodové pojištění spolu se svatebním pojištěním dlouhodobě ztrácí na atraktivitě, a oba tyto segmenty ŢP stagnují, proto se pojišťovny v poslední době odklánějí od těchto tradičních produktů a zmíněná rizika se snaţí řešit komplexně v rámci investičního ţivotního pojištění. Tabulka 6 Struktura předepsaného pojistného v ŢP (v %) Předepsané pojistné v ŢP
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Pojištění pro případ smrti nebo doţití
50,8
43,5
39,6
37,3
32,6
28,7
26,1
21,5
Pojištění s investičním fondem
24,0
34,0
37,9
40,1
47,3
50,8
52,6
46,6
Doplňkové pojištění (pojištění úrazu a nemoci)
11,5
10,5
10,8
11,6
11,0
12,2
13,0
21,2
Důchodové pojištění
5,9
4,8
4,3
3,8
2,9
2,6
2,5
3,3
Svatební pojištění
5,2
4,5
4,2
3,7
2,7
2,3
2,0
2,2
Pojištění kapitálové činnosti
0,5
0,4
0,4
0,4
0,3
0,2
0,2
0,2
Pojištění pro případ smrti
2,1
2,3
2,8
3,1
3,2
3,2
3,6
5,0
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČAP za roky 2003-2013 40
Z analýzy předepsaného pojistného lze konstatovat, ţe pojistný trh mírně rostl aţ do roku 2011 a následná stagnace je zapříčiněná především neţivotním pojištěním. Tento negativní dopad je připisován především segmentu pojištění motorových vozidel, u kterého silná konkurence tlačila ceny aţ pod hranici rentability. Sniţováním objemu pojistného povinného ručení a havarijního pojištění došlo v roce 2013 k výraznému poklesu neţivotního pojištění. Ţivotní pojištění dlouhodobě znatelně rostlo a tento fenomén byl spojený především s narůstající oblibou moderních produktů s moţností vlastního rozhodnutí o investování finančních prostředků, ale na úkor tradičních produktů, kde nese investiční riziko pojistitel. V posledních 4 letech se ţivotní pojištění stabilizovalo, ale zájem o investiční ţivotní pojištění postupně opadá. Tato skutečnost se projevuje ve výsledcích roku 2013 mírným poklesem v předepsaném pojistném. Navzdory tomu zůstává v ţivotním pojištění podle předepsaného pojistného stále nejvýznamnějším segmentem právě investiční ţivotní pojištění.
2.2 Pojistné plnění Pojistné plnění souvisí s úhradou vzniklých škod pojištěným a poškozeným na základě pojistné smlouvy v případě, ţe nastane pojistná událost, která splňuje podmínky dohodnuté v pojistné smlouvě resp. podmínky uvedené v zákoně. Pro větší vypovídací schopnost se ukazatel dělí na pojistné plnění za ţivotní a neţivotní pojištění. Kvalitativní rozdíl mezi nimi je v tom, ţe v neţivotním pojištění není jisté, zda a kolikrát se vyskytne pojistná událost, zatímco u ţivotního pojištění je jisté, ţe pojišťovna vyplatí pojistné plnění v kaţdém případě (není jiná moţnost, neţ ţe se pojištěný doţije či zemře). Výplata pojistného plnění patří mezi základní činnosti pojišťovny a představuje hlavní druh jejích nákladů, které jsou nutné porovnávat s výnosy v podobě předepsaného pojistného.
Tabulka 7 Náklady na pojistná plnění (v mld. Kč) Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
59,6
58,4
53,6
56,6
61,3
68,8
73,5
80,1
84,2
86,1
98,2
ŢP
15,3
23,3
19,7
18,8
25,2
30,5
33,3
36,5
42,1
46,6
50,0
NŢP
44,3
35,1
33,9
37,8
36,1
38,3
40,2
43,6
42,1
39,5
48,2
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČAP za roky 2003-2013
41
Graf 4 Vývoj nákladů na pojistná plnění v letech 2003-2013 (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 7
Výše uvedený graf 4 znázorňuje vývoj nákladů na pojistná plnění na českém pojistném trhu v průběhu let 2003-2013. Celkově lze říct, ţe náklady na pojistná plnění dlouhodobě rostou. Na tomto růstu se větší vahou podílí ţivotní pojištění, které vykazuje neustále rostoucí trend nákladů na pojistná plnění. Ţivotní pojištění nemá mimořádná rizika v porovnání s neţivotním pojištěním a rostoucí náklady pojišťovna můţe dobře odhadovat. Naopak v oblasti neţivotního pojištění celkové náklady na pojistná plnění kolísají a jsou závislé především na přírodních podmínkách či přírodních katastrofách daného roku, dále pak na lidském faktoru (nepozornost řidiče při jízdě atd.). V roce 2013 náklady neţivotního pojištění meziročně vzrostly o 8,7 mld. Kč a dosáhly zatím nejvyššího objemu v částce 48,2 mld. Kč. To, ţe náklady na pojistná plnění v ţivotním pojištění rostou, je důkazem toho, ţe pojišťovny vyplácejí klientům sjednaná pojistná plnění, která vyplývají z uzavřených pojistných smluv. Naopak v případě neţivotního pojištění náklady na pojistná plnění kolísají a jsou závislé na objektivní skutečnosti, např. na ţivelních událostech či přírodních katastrofách. Na rozdíl od ţivotního pojištění, kdy jsou pojišťovny povinny vyplatit klientovi za dohodnutý počet let pojistné plnění, v případě neţivotního pojištění tuto povinnost nemají, pokud ovšem nenastane pojistná událost. To je také jeden z důvodů, proč náklady na pojistná plnění v případě neţivotního pojištění kolísají.
42
V roce 2003 činily celkové náklady na pojistné plnění 59,6 mld. Kč a v roce 2013 uţ to byla částka 98,2 mld. Kč. Za posledních 10 let se celkové náklady na pojistná plnění zvýšily o absolutní částku 38,7 mld. Kč. Ţivotní pojištění se v roce 2003 podílelo na celkových nákladech na pojistná plnění 25%, na neţivotní pojištění tak připadlo 75%. Rok 2004 přinesl mírný pokles celkových nákladů na pojistná plnění. Tento pokles představoval v absolutním vyjádření částku 1,2 mld. Kč (2,05%). Na tomto poklesu se výrazně podílelo neţivotní pojištění, které meziročně kleslo o 21% a celkové náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění tak klesly na hodnotu 35,1 mld. Kč. Oblast ţivotního pojištění potvrdila trend rostoucích nákladů na pojistná plnění, kdy se celkové náklady zvýšily z 15,3 mld. Kč na 23,3 mld. Kč. Jedná se o velmi výrazný nárůst o více neţ 50%. V roce 2004 se ţivotní pojištění podílelo na celkových nákladech na pojistná plnění 40%, coţ oproti minulému roku představuje opět nárůst ve výši 15%. Podíl neţivotního pojištění na celkových nákladech na pojistná plnění se v důsledku poměrně významného zvýšení podílu ţivotního pojištění meziročně sníţil. Z 75% tak klesl na 60%. V roce 2005 dochází také k poklesu celkových nákladů na pojistná plnění, a to na 53,6 mld. Kč. Tento pokles lze přisuzovat ţivotnímu pojištění, v jehoţ rámci pojišťovny vyplatily v roce 2005 částku 19,7 mld. Kč, tedy o 3,6 mld. Kč méně neţ v roce 2004. Náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění zaznamenaly pokles v hodnotě 1,2 mld. Kč, coţ přestavuje pokles ve výši 3 procentních bodů. Trend z roku 2004 se v případě ţivotního pojištění nepotvrdil, jelikoţ se v tomto roce ţivotní pojištění podílelo na celkových nákladech na pojistná plnění pouze 36% a zaznamenalo tak pokles o 4%. Podíl neţivotního pojištění na celkových nákladech na pojistná plnění tedy logicky vzrostl na hodnotu 33,9 mld. Kč, coţ v relativním vyjádření představuje 64% a tedy 4% nárůst od roku 2004. Rok 2006 zaznamenal růst celkových nákladů na pojistná plnění, oproti roku 2005 se zvýšily o 6% a v absolutním vyjádření představovaly částku 56,6 mld. Kč. Vlivem dlouhé a tuhé zimy došlo k mnoha pojistným událostem, které byly způsobeny především tíhou sněhu, a následné tání sněhu způsobilo povodně, po kterých následovaly začátkem léta tohoto roku záplavy z přívalových dešťů. Příčinou zvýšeného růstu celkových nákladů bylo v tomto roce neţivotní pojištění, které se podílelo na celkových nákladech na pojistná plnění 66%, přičemţ oproti roku 2005 došlo u neţivotního pojištění k růstu o 12%. Naopak v ţivotním pojištění došlo k poklesu nákladů o 5% a na ţivotní pojištění tak připadlo 34%.
43
Tempo růstu celkových nákladů na pojistná plnění se oproti roku 2006 zvýšilo o 2 procentní body a trend meziročního růstu nákladů na pojistná plnění se potvrdil i v roce 2007. Celkové náklady na pojistná plnění činily v daném roce 61,3 mld. Kč. Zatímco v minulém roce 2006 zaznamenal pojistný trh mírný pokles celkových nákladů na pojistná plnění v ţivotním pojištění, v roce 2007 došlo k poměrně velkému nárůstu o 33%. Jedním z faktorů poměrně vysokého růstu nákladů na pojistná plnění v ţivotním pojištění je způsoben vyplácením smluv, které uzavřeli klienti pojišťoven na počátku nového tisíciletí. Naopak celkové náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění meziročně poklesly o téměř 5%, zatímco v předchozím roce vzrostly z důvodu výskytu poměrně rozsáhlých ţivelních událostí. Také ţivelní události (jednalo se především o silnou vichřici v zimě) z roku 2007 napáchaly značné škody a dotkly se pojišťoven v podobě výplaty pojistného plnění, avšak jejich výše nedosáhla takové úrovně jako v roce 2006 vlivem častých záplav a tání sněhu. Jak je jistě patrné z výše uvedeného, podíl ţivotního pojištění na celkových nákladech na pojistná plnění v roce 2007 vzrostl na hodnotu téměř shodnou s rokem 2004, kdy byl zaznamenán podíl ţivotního pojištění na celkových nákladech na pojistná plnění ve výši vyšší neţ 40 %. Podíl neţivotního pojištění na celkových nákladech na pojistná plnění byl v roce 2007 58% a meziročně tak klesl o 8%. Celkové náklady na pojistná plnění v roce 2008 dosáhly 68,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o více neţ 12%. Došlo k meziročnímu růstu celkových nákladů na pojistná plnění jak v oblasti ţivotního, tak neţivotního pojištění. V případě ţivotního pojištění se jednalo o meziroční nárůst o 21%. Příčina opětovné zvýšené dynamiky růstu v oblasti ţivotního pojištění je stejná jako v předchozím roce, tedy doţití smluv ţivotního pojištění, které klienti pojišťoven uzavřeli na počátku nového tisíciletí. Náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění se po poklesu o 6% v roce 2007 dočkaly opět růstu a meziročně vzrostly o 6,3%. Příčinu lze nalézt v ţivelních událostech, nastalých během roku. Celkové náklady na pojistná plnění v ţivotním pojištění činily 30,5 mld. Kč a neţivotní pojištění 38,3 mld. Kč. Ţivotní pojištění se na celkových nákladech na pojistná plnění podílelo téměř 45%, a oproti roku 2007 se jeho podíl opět o 5% zvýšil. Neţivotní pojištění kopírovalo vývoj z minulého roku a jeho podíl na celkových nákladech na pojistná plnění představoval ke konci roku 2008 hodnotu 55%, jedná se tedy opět o mírný pokles v hodnotě 3 procentních bodů. Tempo meziročního růstu celkových nákladů na pojistná plnění se v roce 2009 sníţilo o 5% na 7%, kdyţ celkový objem nákladů na pojistná plnění v daném roce vzrostl na 73,5 mld. Kč. 44
Po poměrně rychlém růstu nákladů na pojistná plnění v předchozích letech v oblasti ţivotního pojištění se tento rychlý růst zbrzdil a celkové náklady na pojistná plnění rostly obdobně jak v případě ţivotního, tak v případě neţivotního pojištění. V ţivotním pojištění činil nárůst nákladů na pojistná plnění 9,3%, zatímco v neţivotním pojištění necelých 5%, a růst nákladů na pojistná plnění v neţivotním pojištění se sníţil o necelá 2%. Celkový objem nákladů na pojistná plnění v ţivotním pojištění představoval v roce 2009 v absolutním vyjádření částku 33,3 mld. Kč a ţivotní pojištění se tak na celkových nákladech na pojistná plnění podílelo v daném roce opět podílem vyšším neţ 45%. Jedná se tedy o obdobnou situaci jako v předchozích letech. Podíl neţivotního pojištění na celkových nákladech na pojistná plnění byl opět o něco málo vyšší neţ v ţivotním pojištění a v roce 2009 činil 55%. Rok 2010 přinesl opět růst celkových nákladů na pojistná plnění, které v předchozím roce vzrostly o 7%. Zrychlení dynamiky růstu o 2% na 9% znamenalo v absolutním vyjádření částku 6,6 mld. Kč. Ţivotní pojištění i v roce 2010 potvrdilo dlouhodobý rostoucí trend nákladů na pojistná plnění. V roce 2010 vzrostly v rámci ţivotního pojištění celkové náklady na pojistná plnění z hodnoty 33,3 mld. Kč na částku 36,5 mld. Kč, coţ znamená opětovný růst o více neţ 9%. V porovnání s předchozím rokem se jedná o mírný meziroční pokles růstu o 0,3%. Také v případě neţivotního pojištění náklady na pojistná plnění vzrostly oproti minulému roku o 9%. Celkový objem nákladů na pojistná plnění v roce 2010 činil 80,1 mld. Kč. Ţivotní pojištění se na tomto objemu podílelo vahou vyšší neţ 45% a jeho podíl se opět meziročně zvýšil. V absolutním vyjádření jde o částku 3,1 mld. Kč. Podíl neţivotního pojištění činil na konci roku 2010 54% a znamenal mírný pokles ve výši 1% oproti roku 2009. V roce 2011 celkové náklady na pojistná plnění opět vzrostly o 5% na částku 84,2 mld. Kč. Poměrně vysoký nárůst byl zaznamenán opět v oblasti ţivotního pojištění, kde celkové náklady na pojistná plnění dosáhly částky 42,1 mld. Kč, v relativním vyjádření se jedná o meziroční růst ve výši 15%. Naopak celkové náklady v neţivotním pojištění zaznamenaly pozitivní vývoj. V roce 2011 téměř nerostly a zaznamenaly mírný pokles skoro o 3 procentní body, kdyţ se z částky 43,6 mld. Kč propadly na hodnotu 42,1 mld. Kč. Celkový podíl ţivotního pojištění na celkových nákladech na pojistná plnění se v daném roce zvýšil na 50% a lze konstatovat, ţe meziročně roste průměrně o 2 -3 %. V roce 2011 byly zaznamenány poprvé dle ČKP náklady na pojistná plnění ve stejné výši jak v případě ţivotního, tak v případě neţivotního pojištění.
45
V roce 2012 dosáhly celkové náklady na pojistná plnění hodnoty 86,1 mld. Kč. Tento objem opět znamená mírný meziroční růst ve výši 2% a opětovné sníţení tempa růstu obdobně jako v předchozím roce 2011. Neţivotní pojištění opět pokleslo, tentokrát oslabilo o 6% na celkovou hodnotu 39,5 mld. Kč. Ţivotní pojištění udrţelo trajektorii růstu nákladů na pojistná plnění, kdyţ z hodnoty 42,1 mld. Kč vzrostlo na 46,6 mld. Kč. Podíl ţivotního pojištění na celkových nákladech na pojistná plnění se v daném roce opět zvýšil a prolomil padesátiprocentní hranici. Jeho podíl na celkových nákladech na pojistná plnění činil 53,8%. Rok 2013 je charakterizován opětovným zvýšeným nárůstem nákladů na pojistná plnění oproti předcházejícím obdobím. Absolutně se celkové náklady na pojistná plnění dostaly na hodnotu 98,2 mld. Kč. Příčinu tohoto velkého nárůstu nákladů lze hledat především v katastrofických škodách u ţivelních rizik, kde se dle ČAP vyplacené pojistné plnění zvýšilo více neţ dvojnásobně o 122%. Výrazně rostly výplaty pojistného plnění v ţivotním pojištění a překonaly opět náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění, i přes nepříznivý vývoj v pojištění katastrofických škod. V ţivotním pojištění se jednalo o náklady v absolutní výši 50 mld. Kč a pojišťovny tak vyplatily o téměř dvě miliardy více, neţ tomu bylo v pojištění neţivotním, kde náklady na pojistná plnění činily v analyzovaném roce 48,2 mld. Kč. Z porovnání analýzy předepsaného pojistného (podkapitola 2.1) a vývoje nákladů na pojistná plnění je patrné, ţe celkové předepsané pojistné je ve všech sledovaných obdobích vyšší neţ celkové náklady na pojistná plnění jak za celý trh, tak za ţivotní a neţivotní pojištění. Ač se předepsané pojistné v posledních letech ocitá na hranici stagnace a vykazuje téměř nulový růst, náklady na pojistná plnění meziročně neustále rostou. V roce 2003 byl rozdíl mezi celkovým předepsaným pojistným a náklady na pojistná plnění 45 mld. V roce 2010 tato sledovaná hodnota vzrostla aţ za hranici 72 mld. Kč. Od roku 2011 je vykazován pokles rozdílu mezi celkovým předepsaným pojistným a celkovými náklady na pojistná plnění, který se projevil v roce 2013 částkou, která se vrací do let 2003–2004. Lze tedy konstatovat, ţe pojistné plnění se na předepsaném pojistném v současné době podílí velmi vysokým podílem, coţ má za následek sníţení efektivnosti a ziskovosti pojistných produktů. V případě ţivotního pojištění lze pozorovat výrazný nárůst tohoto rozdílu v 2010, způsobený zvýšeným zájmem o investiční ţivotní pojištění, v posledních letech dochází ke sniţování tohoto rozdílu a příčinou jsou jeho rostoucí náklady při víceméně stabilním pojistném. U neţivotního pojištění byl nejniţší rozdíl sledovaných veličin v roce 2003, kdy pojistné plnění bylo ovlivněno ještě dobíhajícími likvidacemi po povodních v roce 2002. Poté následuje několikaleté období bez 46
výrazného trendu s meziročním kolísáním. V roce 2013 rozdíl prudce klesl díky růstu nákladů o 12,1 mld. Kč a sníţení pojistného o 4,9 mld. Kč. Pojistný trh se musel v roce 2013 vypořádat s výskytem katastrofických událostí (povodně na začátku června, které zasáhly většinu území Čech a letní bouře), které navýšily vyplacená plnění v řádu miliard Kč, ale stabilitou pojišťoven nijak neotřásly a jen potvrdily zdravý stav českého pojišťovnictví. Podrobnější výsledky zobrazuje následující tabulka 8.
Tabulka 8 Rozdíl mezi celkovým předepsaným pojistným a celkovými náklady na pojistná plnění (v mld. Kč) Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
45,0
53,1
62,2
63,3
69,0
68,2
68,8
72,7
71,8
67,5
50,5
ŢP
25,8
20,9
25,2
28,4
28,9
26,3
26,8
35,2
30,0
25,5
21,6
NŢP
19,2
32,2
37,0
34,9
40,1
41,9
42,0
37,5
41,8
42,0
28,9
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tabulky 4 a 7.
2.3 Pojištěnost Jedním z nejdůleţitějších ukazatelů je pojištěnost, která je dána podílem celkového předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu (HDP) v běţných cenách. Uvádí se v procentech a vyjadřuje kapacitu pojistného trhu. HDP je nejdůleţitějším souhrnným ukazatelem ekonomické činnosti státu a celkové předepsané pojistné je zase nejdůleţitějším ukazatelem činnosti pojišťoven v oblasti pojištění. Poměřování celkového předepsaného pojistného s HDP nám umoţňuje kvantifikovat význam pojištění v ekonomice a je vhodným mezinárodním srovnávacím ukazatelem. Celková pojištěnost umoţňuje pohled na pojistný trh z hlediska jeho vyspělosti a rozvinutosti. Následující tabulka představuje celkovou pojištěnost v České republice v letech 2003-2013. Je patrné, ţe český pojistný trh nezaznamenává větší výchylky a je poměrně stabilní. Pojištěnost se pohybuje okolo 4%, záleţí na tom, zda meziročně roste rychleji předepsané pojistné, nebo hrubý domácí produkt. Graf 9 umoţňuje pohled na meziroční změny hrubého domácího produktu a předepsaného pojistného ve stejném sledovaném období. Ačkoliv se 47
celková pojištěnost českého pojistného trhu jeví jako stabilní bez větších výchylek, je důleţité zmínit, ţe stále nedosahuje úrovně zemí EU (především západní Evropy). V porovnání s nimi je pořád relativně nízká. V EU se pohybuje okolo 8% (dle údajů ČAP).
Tabulka 9 Celková pojištěnost v ČR od roku 2003-2013 (v %) Rok Pojištěnos t celkem
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
4,2
4,0
3,9
3,8
3,8
3,8
4,0
4,3
4,1
4,0
4,0
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ze Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem; ČNB, za roky 2006 2013
Tabulka 10 Meziroční změny předepsaného pojistného a HDP (v %) Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
15,2
6,6
4,1
5,1
9,1
5,7
3,1
8,2
-0,6
-1
1,9
ŢP
20,3
7,5
1,7
5,1
14,6
5,1
5,8
19,2
0,3
0,1
-0,7
NŢP
12,1
6,1
5,7
5,2
5,6
6,1
1,2
0,3
-1,4
-1,8
4,2
HDP
4,6
9,2
6
8
9,7
4
-2,8
1
0,9
0,1
1,0
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČAP za roky 2003-2013
Můţeme říci, ţe ekonomické podmínky byly v roce 2003 pro pojišťovnictví celkem příznivé. Ekonomika zaznamenala meziroční růst o 4,6%. Pojistný trh pak v tomto roce rostl poměrně rychlým tempem 15,2% a zaznamenal tak největší růst za posledních deset let. Na tomto pozitivním růstu se velmi výrazným podílem podílelo ţivotní pojištění, které v roce 2003 dosáhlo růstu 20,3%, coţ bylo opět nejvíce za posledních deset let. Pozitivní vývoj zaznamenalo také neţivotní pojištění, které v tomto roce vzrostlo o 12,1%. Poměr celkového předepsaného pojistného a HDP činil v roce 2003 4,2 %. K roku 2003 tedy můţeme závěrem říci, ţe pojistný trh zaznamenal více neţ třikrát větší růst neţ celá ekonomika. Rok 2004 přinesl naopak zhoršení, co se růstu pojistného trhu týče. Meziroční růst pojistného trhu klesl skoro o 9% a trh rostl 6% tempem, zatímco HDP rostlo dvakrát rychleji neţ v roce 2003 a rychleji neţ pojistný trh. Na poklesu pojistného trhu se podílelo jak ţivotní, tak neţivotní pojištění. Předpis pojistného u obou produktů klesl o téměř polovinu oproti roku 2003. Celková pojištěnost meziročně poklesla na 4%. 48
Rok 2005 přinesl opět pokles v růstu pojistného trhu, který se z růstu 6,6% propadl na růst jen okolo 4%. Výrazně se na této situaci podílelo ţivotní pojištění, které oslabilo v růstu velmi výrazně. Oproti roku 2004 zbrzdilo a rostlo jen 1,7% tempem. Neţivotní pojištění naopak zaznamenalo jen mírný pokles v růstu, kdyţ rostlo skoro 6% tempem. Ekonomika v roce 2005 rostla rychleji neţ pojistný trh. Byl zaznamenán růst ve výši 6%, který ale opět znamenal celkový pokles v dynamice růstu oproti roku 2004. Také celková pojištěnost klesla na 3,9%. Tento pokles však nebyl oproti předchozímu roku velmi výrazný. Rok 2006 byl pouhým potvrzením trendu z let minulých, neboť pojistný trh zaznamenal růst jen o 1% vyšší neţ v roce 2005. Stejně tak ekonomika rostla podobným tempem jako předchozí rok, zde byl zaznamenán růst ve výši 8%, coţ znamená zrychlení tempa růstu pouze o 2% a rostla rychleji neţ pojistný trh. Tento rok byl pozitivní pro ţivotní pojištění, které opět rostlo. Tentokrát se z nízkého růstu (1,7%) dostalo aţ na hodnotu, která znamená více neţ 5% růst. Naopak růst neţivotního pojištění se v roce 2006 téměř nezměnil, spíše o pár desetin procent oslabil na hodnotu 5,2%. Poměr celkového předpisu pojistného a hrubého domácího produktu klesl o 0,1%. Rok 2007 se jevil příznivěji spíše pro pojistný trh, který zaznamenal pozitivní růst 9,1%. Ekonomika v tento rok vzrostla pouze o 1,7%, její růst byl vyšší neţ růst pojistného trhu kromě ţivotního pojištění. Potvrdil se pozitivní trend růstu ţivotního pojištění, které v roce 2007 dosáhlo druhé nejvyšší hodnoty od roku 2003 a rostlo 14,6% tempem. Neţivotní pojištění si v růstu polepšilo jen o pár desetin procent, kdyţ v tomto roce vzrostlo z 5,2% na 5,6%. Celková pojištěnost se v České republice nezměnila a zůstala na hodnotě 3,8%. Opět se tak vzdálila hodnotě, kterou dosahují jiné státy Evropské unie. Ţivotní pojištění v roce 2008 zaznamenalo silný propad v růstu, kdyţ se z 14,6% propadlo na růst jen okolo 5%. Neţivotní pojištění opět mírně vzrostlo na 6,1%. Celkové předepsané pojistné oproti roku 2007 mírně pokleslo na 5,7%, coţ má za následek pokles výše zmiňovaného ţivotního pojištění. Trochu výrazněji poklesl i růst celkové HDP, která v roce 2008 rostla 4% tempem, které bylo niţší neţ tempo pojistného trhu. Pojištěnost zůstala opět na stejné úrovni. V roce 2009 zaznamenala ekonomika pokles do záporných čísel na -2,8%.Tento pokles se však nijak výrazně neprojevil na růstu celkového předepsaného pojistného, které i v tomto roce bylo plusové a vzrostlo o 3,1%, tedy rychleji neţ ekonomika, i kdyţ tempo růstu 49
pokleslo o více neţ 2%. Ţivotní pojištění se na celkovém růstu předepsaného pojistného podílelo 5,8% a oproti roku 2008 tak zaznamenalo meziroční růst. Také neţivotní pojištění rostlo o něco větším tempem neţ v předchozím roce a vykázalo růst 6,1%. Celkový poměr předpisu pojistného a hrubého domácího produktu se v roce 2009 zvýšil o 2% a celková pojištěnost rostla a opět dosáhla hranice 4%. Rok 2010 přinesl pozitivní růst pojistného trhu ve výši 8,2% a oproti předchozímu roku si tak polepšil o více neţ 5%. Velký podíl na tomto růstu mělo opět ţivotní pojištění, které za rok 2010 vykázalo více neţ trojnásobný růst ve výši 19,2% oproti roku 2009 a zaznamenalo tak další pozitivní vývoj od roku 2007, kdy rostlo 14,7% tempem. Zatímco trh ţivotního pojištění velmi pozitivně rostl, neţivotní pojištění zaznamenalo růst téměř nulový a opět se tak ocitlo na hranici stagnace. V roce 2010 ekonomika zaznamenala růst HDP pouze ve výši 1% a rostla pomaleji neţ pojistný trh. Celková pojištěnost proto v tomto roce mírně vzrostla o 0,3% a dosáhla ve sledovaném období nejvyšší hodnoty 4,3%. Rok 2011 nebyl pro pojistný trh příznivý. Z více neţ 8% růstu v roce 2010 zaznamenal pokles do záporných čísel na -0,6%. Tento pokles byl způsoben především velmi hlubokým propadem ţivotního pojištění a sníţení jeho růstu z více neţ 19% na pouhých 0,3%. Ţivotní pojištění tedy v roce 2011 nevykazovalo téměř ţádný růst. Neţivotní pojištění se poprvé dostalo do záporných čísel a pokleslo na -0,4%. Ani ekonomika si nepolepšila a s růstem o 0,9% balancovala na hranici stagnace, ale rostla rychleji neţ pojistný trh. Celková pojištěnost v roce 2011 opět klesla na hodnotu 4,1%. Následující rok 2012 se nesl v obdobném duchu jako rok 2011. Celkový předpis pojistného dále klesal, skončil v záporných číslech a dosáhl ztráty 1%. Ţivotní pojištění oslabilo v růstu o 0,2% na hodnotu téměř nula, neţivotní pojištění zaznamenalo další pokles o 0,4% vyšší neţ v roce 2011 a oslabilo tak na -1,8%. Také ekonomika zbrzdila svůj růst na 0,1%, ale udrţela se v kladných číslech na rozdíl od záporných čísel růstu pojistného trhu. To znamená, ţe rostla rychleji neţ pojistný trh. Celková pojištěnost opět poklesla o 0,1%, ale čtyřprocentní hranici si stále udrţela. Ve sledovaném období pouze v roce 2008, 2009 a 2010 pojistný trh rostl rychleji neţ ekonomika a pojištěnost v roce 2009 a 2010 rostla. Světová finanční krize v roce 2008 a dalších letech se nepodepsala negativně na pojistný trh.
50
Graf 5 Meziroční změny vývoje předepsaného pojistného v závislosti na změnách HDP (v %)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 10
2.4 Počet uzavřených pojistných smluv Počet uzavřených pojistných smluv má určitou vypovídací schopnost o charakteristice trhu, zda stagnuje či se rozvíjí. Při konkrétní analýze toto obecné tvrzení však selhává.
Tabulka 11 Počet uzavřených pojistných smluv (v mil. ks) Rok
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
2013
Celkem
19,7
20,1
21,5
22,5
23,8
24,8
25,8
25,6
26,1
26,4
26,8
ŢP
6,4
6,9
7,5
7,5
8,2
7,1
6,9
6,8
6,6
6,6
6,4
NŢP
13,3
13,2
14,0
15,0
15,6
17,7
18,9
18,8
19,5
19,8
20,4
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČAP za roky 2003-2013
V posledních 4 letech u neţivotního pojištění počet uzavřených pojistných smluv roste, přesto je neţivotní pojištění v hluboké stagnaci. Potvrzuje to i ţivotní pojištění, u něhoţ se počet smluv sniţuje, a přesto vykazuje jeho pojistné stabilitu (kromě roku 2013).
51
Celkový počet smluv se od roku 2003 aţ do roku 2013 neustále zvyšoval. Zatímco v roce 2003 byl dle statistik ČAP celkový počet uzavřených smluv v objemu 19 713 222 ks, v roce 2013 to bylo jiţ o 36% více a celková částka dosáhla 26 804 984 ks. Na rostoucím trendu uzavřených pojistných smluv v oblasti ţivotního pojištění, který je moţno pozorovat od roku 2003 do roku 2007, měl svůj velký podíl především zvýšený zájem klientů pojišťoven o investiční ţivotní pojištění, jehoţ podíl se na trhu ţivotního pojištění neustále zvyšoval a kolem roku 2007 zaujímal více neţ 30% celkového předepsaného pojistného v rámci ţivotního pojištění. Ačkoliv pojistný trh zaznamenal doslova „boom“ v počtu uzavřených smluv v rámci investičního ţivotního pojištění, na celkovém trendu se určitým způsobem také projevil pokles počtu uzavřených pojistných smluv v rámci dalších produktů ţivotního pojištění. Následujícího graf 6 ukazuje, ţe počet uzavřených smluv v rámci ţivotního pojištění se od roku 2007 postupně mírně sniţoval. V roce 2003 se počet smluv pohyboval okolo 6 450 000 ks a vrcholu dosáhl v roce 2007 (8 254 634 ks). Od té doby se objem uzavřených smluv v ţivotním pojištění postupně sniţoval na objem 6 390 533 ks v roce 2013. Počet uzavřených smluv v neţivotním pojištění měl během sledovaného období rostoucí tendenci a zvýšení se projevilo nárůstem v počtu smluv téměř o 55%. Meziročně se jejich počet zvyšoval průměrně o 700 tis. ks. Od roku 2004 došlo pouze jednou, a to v roce 2010, k mírnému poklesu celkového počtu uzavřených smluv neţivotního pojištění. Nejniţší nárůst byl vykazován v letech 2007 a 2012, nejvyšší v letech 2008 a 2009. V posledních třech letech se počet uzavřených smluv v neţivotním pojištění stabilizoval či mírně rostl. Počet smluv uzavřených v ţivotním a neţivotním pojištění je obtíţně srovnatelný. Principem ţivotního pojištění je především zabezpečení rodinných příslušníků v případě smrti a zabezpečení se na stáří, popřípadě kombinace těchto dvou pojištění. Je moţné tvrdit, ţe lidé s nízkými příjmy nemají sklon k vyuţívání produktů ţivotního pojištění, neboť svými příjmy stěţí pokryjí svou současnou potřebu a volných peněţních prostředků pro investování tak mají nedostatek. Naopak lidé s vyššími příjmy si mohou snáze dovolit investovat své volné peněţní prostředky do produktů, které jim zajistí zabezpečení svých potomků i svého ţivota. Z výše uvedeného tedy vyplývá, ţe ţivotní pojištění je víceméně záleţitostí vyspělých států a souvisí s ţivotní úrovní obyvatel. Neţivotní pojištění vyuţívají jak lidé s nízkými příjmy, tak lidé s vysokými příjmy, neboť neţivotní pojištění je přímo úměrné majetku. Tzn., ţe jsme 52
limitováni částkou, kterou chceme do pojištění vloţit, a to hodnotou svého majetku. Připomeňme, ţe některá majetková pojištění jsou zákonná. Lze tedy tvrdit, ţe částka vynaloţená na pojistné neţivotního pojištění roste konstantně s růstem majetku.
Graf 6 Počet uzavřených smluv ţivotního a neţivotního pojištění (v ks)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tabulky 11
2.5 Počet pojišťoven Podle údajů České národní banky v roce 2013 působilo na českém pojistném trhu 51 pojišťoven, z toho 33 tuzemských pojišťoven a 18 poboček zahraničních pojišťoven z EU a ze třetích zemí. Z hlediska zaměření činnosti na českém pojistném trhu působilo celkem 5 čistě ţivotních pojišťoven, 31 neţivotních a 15 smíšených (univerzálních) pojišťoven, které provozují jak ţivotní, tak neţivotní pojištění. Tuzemské pojišťovny můţeme ještě dále rozdělit na pojišťovny, u kterých převaţuje buď tuzemská majetková účast, nebo zahraniční majetková účast. 36 Z tabulky 12 je zřejmé, ţe počet tuzemských pojišťoven se ustálil kolem počtu 33, a ţe na českém pojistném trhu převaţují pojišťovny s rozhodující zahraniční majetkovou účastí. Své místo zde mají také pobočky pojišťoven z EU a třetích zemí, jejichţ počet se během 36
Majetkovou účastí se rozumí cenné papíry (akcie) a podíly, které zakládají podstatný nebo rozhodující vliv na dané společnosti. Podstatný vliv znamená minimálně 20% podíl na základním kapitálu společnosti. Rozhodující pak více neţ 50% podíl na základním kapitálu dané společnosti. 53
posledních deseti let více neţ zdvojnásobil. Z níţe uvedené tabulky je znatelné, ţe klesá počet pojišťoven s rozhodující tuzemskou účastí. Je tedy jasné, ţe na českém pojistném trhu převaţují pojišťovny, které mají zahraniční kapitál nebo pocházejí ze zemí Evropské unie.
Tabulka 12 Počet pojišťoven a jejich právních forem v letech 2003- 2013 (v kusech)
Rok
2003
2005
2007
2009
2011
2012
2013
Pojišťovny celkem
42
55
52
52
53
52
51
Tuzemské pojišťovny
34
33
34
35
35
34
33
z toho s rozhodující tuzemskou majetkovou účastí
15
13
12
11
11
12
11
z toho s rozhodující zahraniční majetkovou účastí
19
20
22
24
24
22
22
Pobočky pojišťoven z EU a třetích států
8
12
18
17
18
18
18
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Výroční zprávy za rok 2000, MF ČR; Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB; 2005-2013
Vývoj počtu pojišťoven na českém pojistném trhu z hlediska zaměření zobrazuje graf 7. Je zřejmé, ţe na českém pojistném trhu jasně dominují pojišťovny neţivotního charakteru (31 v roce 2013, na druhém místě jsou univerzální pojišťovny s počtem 15 a nejméně je ţivotních pojišťoven, a sice 5). Dále můţeme pozorovat, ţe se počet ţivotních pojišťoven zvyšoval aţ do roku 2011, z třech v roce 2001 na sedm v roce 2011. Od té doby se počet těchto pojišťoven sníţil na 5.
54
Univerzální pojišťovny se svou širokou pojišťovací činností a kapitálovou náročností mají na našem trhu vcelku stabilní vývoj. Nejvyššího počtu dosáhly v letech 2006-2008, a sice 17, v roce 2013 jich bylo 15. Počet pojišťoven zabývající se pouze neţivotním pojištěním je více jak dvojnásobný oproti počtu univerzálních pojišťoven, a více jak pětinásobný oproti pojišťovnám, které se zaměřují pouze na produkty ţivotního pojištění.
Graf 7 Vývoj počtu pojišťoven na českém pojistném trhu z hlediska zaměření (v ks)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv Ministerstva financí ČR; Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB; 2006-2013
Graf 7 naznačuje, ţe od roku 2011 se počet neţivotních pojišťoven na území České republiky nezměnil. Obdobně je na tom počet univerzálních (smíšených) pojišťoven. Těchto institucí se nacházelo v roce 2013 na českém pojistném trhu 15. Dále je patrný vliv vstupu České republiky do EU v roce 2004, s následným navýšením celkového počtu pojišťoven na českém pojistném trhu.
55
3 Příčiny stagnace předepsaného pojistného V této kapitole se budeme zabývat tím, co jiţ bylo avizováno a naznačováno v předchozí kapitole, tzn. skutečností, proč se pojistný trh poslední roky ocitá ve stagnaci. Zatímco v předchozí kapitole jsme se zabývali vybranými ukazateli pojistného trhu jako celku, nyní se zaměříme na dvě nejvýznamnější odvětví neţivotního pojištění, která se na celkovém předepsaném pojistném neţivotního pojištění podílí největším procentem. Jedná se o havarijní pojištění a povinné ručení. Oba tyto produkty zaznamenaly v posledních letech nepříznivý vývoj, který se negativně odrazil jednak na rentabilitě těchto produktů, která se ocitla téměř za hranicí ekonomické únosnosti, jednak na celkovém negativním vývoji pojistného trhu, který je více neţ znatelný hlavně v posledních třech letech. V následujícím textu se pokusíme říci, co stojí za negativním vývojem na trhu neţivotního pojištění a jaké faktory tento vývoj nejvíce ovlivnily.
3.1 Vybrané ukazatele úrovně trhu neživotního pojištění Předepsané pojistné
Tabulka 13 Vývoj předepsaného pojistného povinného ručení a havarijního pojištění (v mld. Kč) Rok
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Celkem
33,0
35,1
36,6
37,1
38,8
40,3
40,7
37,6
35,1
33,7
33,2
Povinné ručení
19,7
20,9
21,6
21,8
22,7
23,6
24,1
22,1
20,4
19,3
18,9
Havarijní pojištění
13,3
14,2
15,0
15,3
16,1
16,7
16,6
15,5
14,7
14,4
14,3
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv ČAP za roky 2003-2013
Největší meziroční propad výše pojistného nastal v roce 2010 o 294 Kč a v roce 2011 o 270 Kč.
56
Graf 8 Vývoj předepsaného pojistného povinného ručení a havarijního pojištění (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 13
Jak je patrné, předepsané pojistné u povinného ručení a havarijního pojištění ve sledovaném období rostlo aţ do roku 2009, resp. 2008, poté následoval především prudký pokles u povinného ručení. Předepsané pojistné povinného ručení v analyzovaném období stabilně rostlo aţ do roku 2009, poté následuje kaţdoroční poměrně prudký pokles. Roční analýzy povinného ručení V roce 2004 činila celková hodnota předpisu pojistného povinného ručení 20, 9 mld. Kč. Oproti roku 2003 se jednalo o významný růst o více neţ 6%. Následující rok 2005 ovšem přinesl sníţení tempa růstu o 3% a celkový objem předepsaného pojistného povinného ručení dosáhl hodnoty 21,6 mld. Kč. V roce 2006 povinné ručení rostlo pouze 2 procentním tempem a oproti roku 2005 tak zaznamenalo další, tentokrát méně významný, pokles v tempu růstu o 1%. Celkový objem předepsaného pojistného se oproti minulému roku zvýšil na hodnotu téměř 21,8 mld. Kč. Rok 2007 zaznamenal velmi podobný vývoj a předepsané pojistné povinného ručení téměř nerostlo. Z částky 21,8 mld. Kč se zvýšilo na hodnotu 22, 7 mld. Kč.
57
Rok 2008 se však jevil příznivěji a povinné ručení meziročně vzrostlo o téměř 4%. Toto procento představuje v absolutním vyjádření hodnotu 23,6 mld. Kč. Předepsané pojistné povinného ručení dosáhlo svého vrcholu v roce 2009, kdy se celková hodnota předpisu pojistného vyšplhala na 24,1 mld. Kč. Tato částka představuje nejvyšší hodnotu předpisu pojistného povinného ručení od roku 2003. V roce 2010 došlo jiţ k výše zmíněnému poklesu předpisu pojistného povinného ručení o významnou hodnotu 6%, coţ v absolutním vyjádření představuje částku 2 mld. Kč. Ani následující rok se situace nezlepšila a povinné ručení i nadále klesalo. Z celkového předpisu 22,1 mld. Kč se propadlo na hodnotu 20,4 mld. Kč, coţ znamená meziroční pokles téměř o 9 procentních bodů. Podobná situace nastala také v roce 2012, kdy celkový předpis pojistného povinného ručení dosáhl objemu 19,3 mld. Kč. Tato hodnota opět znamená meziroční pokles, tentokrát o téměř 6%. Rozdíl mezi předepsaným pojistným v roce 2012 a 2011 činil v absolutním vyjádření hodnotu 1,1 mld. Kč. V roce 2013 pokračoval trh povinného ručení sice v poklesu, ovšem v porovnání s předchozími lety došlo k jeho výraznému zmírnění a celkově bylo v rámci tohoto produktu předepsáno 18,9 mld. Kč. Pokles objemu pojistného u tohoto produktu za poslední 4 roky je 3,2 mld. Kč. Objem předepsaného pojistného povinného ručení ovlivňují dva faktory a to pojistné a počet pojištěných vozidel.
Tabulka 14 Vývoj průměrného pojistného povinného ručení (v Kč)
Rok
2004 2005
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Prům. 3 884 3 957 3 953 3 837 3 812 3 643 3 349 3 079 2 880 2 695
Odhad 2014 2774
pojist. Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z ČKP, ČAP za roky 2004 -2014
Vrcholná výše průměrného pojistného byla dosaţena v roce 2005 a činila 3957 Kč. Od roku 2006 cena neustále klesala aţ do roku 2013 na částku 2695 Kč, to znamená, ţe se sníţila o 58
jednu třetinu. Pokles za 8 let dosáhl hodnoty 1262 Kč. Odhad České kanceláře pojistitelů na celý rok 2014 je 2774 Kč, coţ by představovalo roční zvýšení po dlouhé době o 79 Kč.
Graf 9 Vývoj průměrného pojistného povinného ručení (v Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 14
Níţe uvedená tabulka 15 uvádí údaje o druhém důleţitém faktoru objemu pojistného povinného ručení a to počtu pojištěných vozidel (PPV) a nově registrovaných vozidel (NRV).
Tabulka 15 Počet pojištěných a nově registrovaných vozidel (v tis. ks) Rok
2004
PPV
5 273 5 365 5 564 5 849 6 152 6 456 6 572 6 705 6 819 6 942 7 077
NRV
183
2005
191
2006
204
2007
232
2008
2009
243
206
2010
205
2011
212
2012
209
2013
202
2014
232
Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistik ČKP
Počet pojištěných vozidel má jednoznačně rostoucí tendenci, v roce 2004 bylo pojištěno 5,3 mil. vozidel, v roce 2014 7,1 mil. vozidel, to je zvýšení o 1,8 mil. Meziroční přírůstky se v roce 2010 a následujících letech sníţily. 59
Počet nově registrovaných vozidel rostl pravidelně do roku 2008, kdy vrcholila světová finanční krize, a dosáhl 242 641 vozidel. V pokrizovém období se počet prudce sníţil a aţ v roce 2014 po pětileté stagnaci se počet nově registrovaných vozidel prudce zvýšil na 231 637. Přestoţe počet pojištěných vozidel neustále roste, i kdyţ od roku 2010 pomaleji, objem předepsaného pojistného v povinném ručení od roku 2010 klesá. Hlavní příčinou tohoto poklesu je sniţování pojistného, které dosáhlo největších propadů právě v roce 2010 a 2011 díky silnému konkurenčnímu boji v této oblasti. K tomuto vývoji přispívá také skutečnost, ţe ekonomická situace posledních let vedla ke značnému sníţení průměrných cen prodávaných nových vozidel a většímu zájmu lidí o malolitráţní vozy s niţšími kupními cenami. Roční analýzy havarijního pojištění Předepsané pojistné v případě havarijního pojištění vykazovalo ve sledovaném období, stejně jako povinné ručení, rostoucí trend. Růst předpisu pojistného se však zastavil v roce 2008, to je o rok dříve, neţ tomu bylo u povinného ručení a od roku 2009 byl zaznamenán pokles, který i nadále přetrvává. V roce 2003 činil celkový předpis pojistného havarijního pojištění 13, 3 mld. Kč. O rok později byl zaznamenán nárůst předepsaného pojistného na hodnotu 14,2 mld. Kč. Tato hodnota představovala meziroční růst předepsaného pojistného havarijního pojištění o 6%. V roce 2005 se celkový předpis pojistného havarijního pojištění zvýšil z částky 14, 2 mld. Kč na hodnotu 15 mld. Kč. Jednalo se opět o meziroční růst v předpisu pojistného o 4%. Předepsané pojistné tedy v roce 2005 zbrzdilo svůj růst o 2% oproti roku 2004. Rok 2006 se jevil o něco málo příznivěji a předpis pojistného havarijního pojištění se nepatrně zvýšil o 1% a vykázal tak meziroční růst o více neţ 3% oproti roku 2005. V roce 2007 předepsané pojistné havarijního pojištění nezaznamenalo oproti roku 2006 téměř ţádnou změnu a rostlo v podstatě stejným 3 procentním tempem. Z hodnoty 15,3 mld. Kč se předepsané pojistné zvýšilo na hodnotu 16,1 mld. Kč. Rok 2008 přinesl opět mírný růst v předpisu pojistného a to na hodnotu 16,7 mld. Kč. Jednalo se o růst v hodnotě více neţ 3 procentní body. Od konce roku 2008 a začátkem roku 2009 začalo předepsané pojistné havarijního pojištění klesat. Celkový předpis pojistného v roce 2009 činil 16,6 mld. Kč, v relativním vyjádření se 60
jedná o nepatrný pokles ve výši 1%. Rok 2010 však přinesl pokles výraznější. Z částky 16, 6 mld. Kč se předpis pojistného propadl na částku 15, 5 mld. Kč, coţ znamená pokles ve výši téměř 7%. V roce 2011 došlo k dalšímu poklesu předepsaného pojistného havarijního pojištění, tentokrát se jednalo o pokles niţší neţ v předchozím roce. Předpis pojistného v roce 2011 pokles o 5% na hodnotu 14, 7 mld. Kč. Předepsané pojistné havarijního pojištění také v roce 2012 potvrdilo klesající trend z minulých let, kdyţ se z hodnoty 14, 7 mld. Kč jen nepatrně sníţilo na 14,4 mld. Kč. Jedná se o meziroční pokles o více neţ 2%. Také v roce 2013 havarijní pojištění téměř nerostlo a propadlo se na částku 14,3 mld. Kč. Pokles objemu pojistného u tohoto produktu za poslední 4 roky je 1,2 mld. Kč. Pojistné plnění
Tabulka 16 Náklady na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění (v mld. Kč) Rok
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Celkem
17,0
18,4
18,7
19,9
19,3
20,3
20,8
32,0
30,7
28,9
30,0
Povinné ručení
8,1
9,0
9,5
10,2
9,5
10,1
10,2
21,5
20,6
19,8
19,9
Havarijní pojištění
8,9
9,4
9,2
9,7
9,8
10,2
10,6
10,5
10,1
9,1
10,1
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČAP za roky 2003-2013
Z výše uvedené tabulky je moţné vyčíst, ţe náklady na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění měly ve sledovaném období rostoucí trend do roku 2010, kdy dosáhly svého maximálního objemu 32,0 mld. Kč s nárůstem o 11 mld. Kč proti roku 2009 díky povinnému ručení. Na této vyšší úrovni zůstávají s tím, ţe po roce 2010 se pozvolna sniţují. Náklady na pojistná plnění povinného ručení do roku 2009 mírně rostly, ovšem v roce 2010 nastal skokový nárůst jejich výše a to víc neţ na dvojnásobek. Od té doby se tyto náklady udrţují na této vysoké úrovni a jejich výše jen mírně klesá.
61
Skokový nárůst nákladů na pojistná plnění povinného ručení byl způsoben podle vyjádření ČKP
nadprůměrným růstem pojistných událostí, které vznikly vlivem nepříznivých
podmínek zimních měsíců tohoto roku. V prosinci 2010 byl nahlášen extrémní počet škodních událostí (cca 30 tisíc). Větší roli však v tomto roce a následných letech sehrála změna metodiky vykazování pojistných nákladů povinného ručení, kdy se přešlo na komplexní srovnání pojistného a celkových nákladů. Dřívější statistika nebrala v úvahu budoucí závazky, především vysoký podíl škod na zdraví v povinném ručení, které se vyplácejí aţ desítky let po dopravní nehodě. Velmi podstatnou sloţku celkových nákladů totiţ představují škody, které se nepodaří vyřídit v roce svého vzniku a pojišťovny na tyto případy musí vytvářet technické rezervy ve výši odhadu budoucích plnění (např. dlouhodobě vyplácených rent, nákladů léčení, výpomoci v domácnosti apod.). Vliv nutné tvorby rezerv je nejvyšší právě u škod na zdraví, kde dochází k nejvyššímu meziročnímu růstu závazků. Na trhu havarijního pojištění nebyla situace tak dramatická jako v případě povinného ručení. Náklady na havarijní pojištění dosáhly největšího objemu v roce 2009, tedy o rok dříve neţ u povinného ručení a od té doby mírně klesají. Níţe uvedený graf názorně ilustruje skokové zvýšení nákladů povinného ručení a závisle na tom i celkových nákladů dvou produktů týkajících se aut. Graf 10 Vývoj nákladů na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 16
62
Následující tabulka 17 umoţňuje pohled na srovnání výnosů (předepsaného pojistného) a nákladů na pojistná plnění v případě povinného ručení a havarijního pojištění.
Tabulka 17 Rozdíl mezi předepsaným pojistným a náklady na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištěná (v mld. Kč) Rok
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Celkem
16,0
16,7
18,0
17,2
19,5
20,0
19,9
5,9
4,4
4,8
3,2
Povinné ručení
11,6
11,9
12,1
11,6
13,2
13,5
13,9
0,6
-0,2
-0,5
- 1,0
Havarijní pojištění
4,4
4,8
5,9
5,6
6,3
6,5
6,0
5,0
4,6
5,3
4,2
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 13 a 14
Tento rozdíl jen dokazuje a potvrzuje výše zmíněný negativní vývoj na trhu povinného ručení. Do roku 2009 rozdíl byl plusový od 11 do 13 mld. Kč. V roce 2010 rozdíl prudce klesl o 13,3 mld. Kč na 0,6 mld. Kč. Od roku 2011 je povinné ručení v červených číslech, náklady na pojistná plnění jsou vyšší neţ přijaté pojistné, produkt jako celek byl ztrátový v částce 0,2 mld. Kč a v následujících letech se tato ztráta ještě prohloubila na – 0,5 mld. Kč resp. na – 1 mld. Kč. Ze ziskového produktu se stalo povinné ručení ztrátovým pojistným produktem coţ je alarmující při jeho jedinečném významu pro automobilismus a pojišťovny. V případě havarijního pojištění nebyla z hlediska ziskovosti produktu situace tak dramatická jako v případě povinného ručení, nicméně stabilnost předpisu pojistného a rostoucí náklady na pojistná plnění se na jeho vývoji podepsaly také. Do ztráty se tento produkt nedostal. Povinné ručení je uzavíráno jako samostatný produkt, a pro pojišťovny je jedním z nejdůleţitějších z několika důvodů. Povinnost uzavírat povinné ručení vyplývá pro majitele vozidel ze zákona. Týká se automobilů, které se stávající téměř nepostradatelnými pro značnou část populace. Rozvoj automobilů zaţil za posledních 50 let obrovský boom a podíl zaregistrovaných vozidel neustále roste (viz příloha č. 4, graf 16). Pro pojišťovny představuje povinné ručení také objemově nejvýznamnější produkt. Předpis pojistného v roce 2013 dosahoval téměř 19 mld. Kč. Takového předepsaného pojistného nedosahuje ţádný jiný produkt. Povinné ručení zaujímá v celkovém objemu neţivotního pojištění první místo s 25% celkového předpisu pojistného. 63
Na druhou stranu je povinné ručení spojené s obrovskými náklady na pojistná plnění, především z důvodu kaţdodenní pouţívání automobilů pro různé účely. S tím je samozřejmě spojená celkem vysoká pravděpodobnost vzniku negativní nahodilé události, která je spojena s rizikem. Vznik nahodilé události je pak také samozřejmě spojen s těmi účastníky silničního provozu, kteří se chovají rizikově, a pravděpodobnost vzniku škody se ještě zvyšuje. Podíl na vysoké nehodovosti má v České republice také nekvalitní dopravní infrastruktura. Výsledkem je fakt, ţe v posledních třech letech je tento produkt ztrátový a je důleţité vnímat tento vývoj vzhledem k jeho významu v pojištění. Z následující tabulky můţeme vidět, ţe největším procentním zastoupením se na neţivotním pojištění podílí právě povinné ručení spolu s havarijním pojištěním. Od roku 2004 měly na trhu neţivotního pojištění více neţ 50% podíl a oba tak představovaly a stále představují nejvýznamnější produkty pro pojišťovny. Od roku 2008 se jejich podíl začal nepatrně sniţovat a v současné době oba dohromady zaujímají na trhu více neţ 43% celkového předepsaného pojistného v neţivotním pojištění. Ačkoliv se na neţivotním pojištění podílí povinné ručení s havarijním pojištěním vysokým procentem, z tabulky 16 také vyplývá, ţe jejich procentní zastoupení na trhu klesá. V případě povinného ručení byl zaznamenán pokles ve výši 6,3% během posledních deseti let. Havarijní pojištění je na tom o něco lépe, zde byl zaznamenán pokles jen ve výši 2,5% za deset let. Velkým procentem se na neţivotním pojištění podílí také pojištění majetkové, které na pojistném trhu dosahuje od roku 2004 více neţ pětinového podílu celkového předepsaného pojistného neţivotního pojištění a můţeme říci, ţe si po dobu deseti let tento podíl na trhu relativně udrţuje na stejné úrovni.
Tabulka 18 Podíl předepsaného pojistného produktů neţivotního pojištění (v %) Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012 2013
Povinné ručení
30,9
30,5
30,4
29,9
29,0
29,0
28,1
24,7
23,8
24,6
Pojištění majetku
24,8
24,4
23,4
22,2
22,7
23,7
22,8
24,8
25,6
25,2
Havarijní pojištění
21,0
21,2
21,0
20,8
20,4
19,9
19,7
17,9
17,8
18,5
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČAP za roky 2004-2013
64
3.2 Vývoj povinného ručení Historie produktu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sahá aţ do roku 1811. V tomto roce upravoval legislativu klasický občanský zákoník. Odpovědnost zde byla omezena pouze na zavinění. Rozšíření i na následky nehody a nehody bez zavinění přišlo v roce 1908 s legislativou, kterou upravoval tzv. automobilový zákon (zákon č. 162/1908 o ručení za škody z provozování jízdních silostrojů). V dalších letech ukládal tento zákon povinné zřízení tohoto pojištění také pilotům letadel, postupem času se však rozšířilo a začali ho uzavírat dobrovolně také majitelé jiných motorových vozidel. Statut dobrovolnosti tohoto pojištění byl ukončen v roce 1932, kdy vešel v platnost nový zákon. Jednalo se o zákon č.198/1932 o dopravě motorovými vozidly. Tento zákon ukládal povinnost pouze ţivnostníkům, kteří byli povinni uzavřít pojištění odpovědnosti na zabezpečení závazků vyplývajících z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Ryze zákonné pojištění se z povinného ručení stalo v roce 1950. Tehdy bylo upraveno zákonem č. 56/1950 Sb., o provozu na veřejných silnicích. Tento druh pojištění spravovala pouze Československá státní pojišťovna pojišťovna, která byla od roku 1968 rozdělena na Českou státní pojišťovnu a Slovenskú štátnú poišťovňu a pojistné se platilo po dobu 40 let v nezměněné výši. Zákon o pojišťovnictví z roku 1991 zrušil monopol České pojišťovny, zakládaly se nové pojišťovny a na český pojistný trh začaly pronikat také zahraniční pojišťovny. Bylo vytvořeno konkurenční komerční pojištění. Výjimku z konkurenčního prostředí tvořilo zákonné pojištění motorových vozidel, které bylo moţno sjednat i nadále pouze u České pojišťovny. Bylo to především z důvodu toho, ţe sjednat povinné ručení bylo zákonem nařízené a ke správě tohoto pojištění byla určena právě Česká pojišťovna. Tento způsob umoţňoval pojišťovně pracovat s velmi nízkými transakčními náklady, neboť nebylo nutné vyhotovovat např. pojistky, zákon v podstatě nahrazoval pojistné podmínky i pojistnou smlouvu. Majitel vozidla, který sjednával povinné ručení, si nemohl vybrat pojistitele ani pojistný produkt a dokladem o pojištění odpovědnosti byla pouze státní poznávací značka a doklad o zaplacení. Monopol České pojišťovny sjednávat tento pojistný produkt trval aţ do konce roku 1999, tedy celých 10 let. Ostatní pojišťovny měly masový zájem podnikat s tímto produktem. Sazby povinného ručení, které byly nastaveny v roce 1955, byly platné aţ do 90. let, i přesto, ţe systém dlouho naznačoval, ţe nejsou dostačující. Na druhé straně zde byla obava, jaké 65
důsledky a dopady by mělo uvolnění monopolu. Po Sametové revoluci v roce 1989 začala jiţ být zákonná forma povinného ručení nevyhovující. Bylo nutné především sníţit deficit, který se naakumuloval nízkými sazbami z předchozích let. Zájem České republiky o vstup do Evropské unie a nutnost harmonizace našich zákonů podle práv Evropské unie způsobil neudrţitelnost tohoto monopolu. Aţ zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla však umoţnil také dalším pojišťovnám uzavírat povinné ručení. V této souvislosti také vznikla Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Tento legislativní akt z roku 1999 logicky umoţnil vytvořit konkurenci pojišťoven na pojistném trhu, coţ se projevilo na sniţování pojistného za toto pojištění. Výběr pojišťoven, které měly povolení sjednávat tento druh pojištění, byl omezen zvláštním omezením Ministerstva financí ČR. Aby pojišťovny mohly provozovat povinné ručení, musejí mít zvláštní povolení od České národní banky. V současné době má v České republice tuto licenci celkem 13 pojišťoven, které jsou zároveň členy České kanceláře pojistitelů. Česká kancelář pojistitelů je právnická osoba, která byla zřízena tímto zákonem. Provozuje hraniční pojištění, které se uzavírá v případě vstupu cizozemského vozidla na území ČR zaplacením pojistného. Dále ČKP provozuje informační středisko, jehoţ hlavním úkolem je zjišťovat, uchovávat a poskytovat určité údaje o pojištění odpovědnosti ve vztahu k pojišťovnám, dále zabezpečuje úkoly, které mají souvislost s členstvím v Radě kanceláří, uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a dalšími orgány. Dále vede statistiky a evidence související s provozováním pojištění odpovědnosti. V neposlední řadě ČKP předává data o pojištěných vozidlech Centrálnímu registru vozidel za účelem srovnání s daty vozidel, která jsou registrovaná, a tím identifikuje neregistrovaná vozidla a tuto skutečnost oznamuje určitým správním orgánům. Nejdůleţitější funkcí ČKP je správa garančního fondu, z něhoţ se hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Ve vztahu k poškozeným osobám, tj. k těm, kterým byla provozem vozidla způsobena škoda, vystupuje ČKP jako garant a poskytovatel plnění za škodu na zdraví nebo usmrcením způsobenou provozem nepojištěného vozidla, plnění za škodu způsobenou vozidlem bez pojištění odpovědnosti, plnění za škodu způsobenou pojištěním vozidla u pojistitele, který z např. z důvodu úpadku nemůţe škodu hradit. Dále garantuje plnění způsobené provozem cizozemského vozidla bez hraničního pojištění. Dále má ČKP 66
vůči povinným osobám37 právo na náhradu škody za to, co za ně poškozeným vyplatila. ČKP má také právo od vlastníků a provozovatelů nepojištěného vozidla poţadovat úhradu příspěvek nepojištěných do garančního fondu. Kromě správy garančního fondu spravuje ČKP od 1. ledna 2014 Fond zábrany škod. Do tohoto fondu odvádí členové České kanceláře pojistitelů prostředky ve výši 3% z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za kaţdý kalendářní rok. Z těchto prostředků jsou pak hrazeny náklady spojené s realizací programů prevence v oblasti škod z provozu vozidel, úpravou technologií a provozem operačních a informačních středisek v souvislosti s poskytováním nutné pomoci motoristům aj. Podle zákona č. 168/1999 Sb. § 3 odst. 2, je při sjednávání pojistné smlouvy pojistitel povinen zohlednit celkový předcházející škodní průběh pojištění odpovědnosti pojistníka a na základě toho stanovit výši pojistného. V případě bezeškodního průběhu pojistitel uděluje slevu na pojistném (bonus), v případě čerpání pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla naopak přiráţku (malus) na pojistném. Tento „bonusový“ systém je platný od roku 2000 a v praxi znamená, ţe za kaţdý rok má kaţdý pojistník u pojišťovny, u které má sjednané povinné ručení, moţnost získat tzv. bonus, pokud během 12 měsíců nebyla provozem pojištěného vozidla zaviněna ţádná dopravní nehoda. Výše bonusů se můţe u jednotlivých pojistitelů lišit a jejich výše se za jednotlivé roky sčítá. Systém bonusů a malusů se vztahuje vţdy ke konkrétnímu pojistníkovi, nikoliv k pojištěnému vozidlu, tzn., ţe přetrvávají spolu s danou osobou i v případě prodeje vozidla. Zároveň jsou přenositelné mezi pojišťovnami. Havarijní pojištění je na rozdíl od povinného ručení pojištěním dobrovolným a je často označováno jako „kasko“ pojištění. Základní typ tohoto pojištění kryje rizika spojená s havárií, odcizením vozidla či s vandalismem nebo ţivelní událostí. Souhrnně se tato rizika označují jako all-risk. Je moţné pojistnou smlouvu sjednat pouze ochranu některého z výše uvedených rizik (např. pouze havárie či odcizení). Plnění pojistitele a cena za pojištění jsou pak závislé především na sjednané spoluúčasti, kterou se podílí oprávněná osoba na úhradě škody, která nastala v důsledku vzniku pojistné události.
37
Povinné osoby jsou ti, kteří odpovídají za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla nebo vozidla bez pojištění odpovědnosti. 67
Podobně jako u povinného ručení lze sjednat mnoho doplňkových pojištění, z nichţ asi největší význam mají asistenční sluţby. Doplňková pojištění nelze sjednat samostatně, pouze k vozidlu uvedeném v pojistné smlouvě. Asistenční sluţby pomáhají řidičům i spolujezdcům v nouzi. Rozsah sluţeb si určuje kaţdá pojišťovna individuálně a má je zahrnuty ve své nabídce u produktů či je moţné si tyto sluţby dokoupit jako doplňková pojištění. Mezi základní asistenční sluţby patří např. odtah vozidla, oprava vozidla na místě, náhradní doprava nebo zajištění ubytování pro posádku vozidla aj.
3.3 Možnosti řešení stagnace předepsaného pojistného a jeho hlavní příčiny Jak vyplývá z předchozích analýz výše uvedených kapitol, celkové předepsané pojistné do roku 2010 rostlo, poté následoval pokles, způsobený především kritickou situací na trhu neţivotního pojištění, speciálně povinného ručení. Trh ţivotního pojištění, vykazující velmi dobré výsledky především do roku 2011 poté zpomalil v růstu, a v roce 2013 vykázal mírný pokles. Analýzy ukazují, ţe hlavní příčina stagnace je v povinném ručení a částečně i v havarijním pojištění. Můţe za to vývoj cen pojištění, které jsou stlačovány dolů, často aţ za hranici ekonomické únosnosti, zejména díky silnému konkurenčnímu prostředí pojistného trhu. Přispívá k tomu také fakt, ţe ekonomická situace posledních let vedla ke značnému sníţení cen prodávaných automobilů. Tento vývoj byl z velké části způsoben světovou finanční krizí v roce 2008 a obdobím po ní, kdy domácnosti i firmy začaly šetřit a sniţovat pojistnou ochranu či se pojištění přímo zřekly. Pojďme nyní najít argumenty a pokusit se naznačit moţné řešení současné situace, která se odehrává na pojistném trhu. Na trhu ţivotního pojištění má stagnace několik důvodů. Pokud se podíváme na úroveň základních úrokových sazeb38 napříč ekonomikou, můţeme vidět, ţe jsou na hodnotách, které lze povaţovat za nejniţší v historii. Repo sazba má v současné době hodnotu 0,05%. Změna základní sazby ČNB se automaticky promítne do dalších úrokových sazeb na trhu a má také 38
Mezi základní úrokové sazby řadíme repo sazbu, lombardní sazbu a diskontní sazbu, jejichţ úroveň určuje ČNB. 68
dopad na technickou úrokovou míru (TÚM), tedy na výnosy z investovaných prostředků ţivotních pojistek. TÚM byla v současné době (rok 2015) sníţena z 1,9 % (platnost od roku 2013) na 1,3%. Na tuto změnu klienti velmi citlivě reagují, neboť jim sniţuje výnos z jejich investovaných prostředků ţivotního pojištění. Pojišťovny musejí tuto změnu centrální banky aplikovat aţ na nově sjednané smlouvy ţivotního pojištění, které budou sjednávány jiţ s niţším úrokem. Stávajících smluv ţivotního pojištění se změna netýká, neboť pojišťovna je povinna garantovat výnos (zhodnocení TÚM) po celou dobu trvání smlouvy. Změna TÚM nemusí ovlivnit jen výnosy, ale můţe mít vliv i na cenu samotného pojištění, neboť je jedním z parametrů, který vstupuje do výpočtu ceny pojištění. Čím niţší je technická úroková míra, tím vyšší je netto pojistné. Konkurence mezi pojišťovnami je však dostatečně vysoká, a tak nelze očekávat, ţe by z tohoto důvodu došlo ke zdraţení ţivotních pojistek. Po dlouhodobém sniţování základních úrokových sazeb na samé dno musí nastat v příštích letech obrat ke zvyšování sazeb a to by byla určitá šance pro další rozvoj ţivotního pojištění. Jednou z výhod ţivotního pojištění je i uplatnění daňového odpočtu a tím sníţení daňové povinnosti. V roce 2015 však dochází u ţivotního pojištění k několika změnám. Aţ do 31.12. 2014 bylo moţné průběţně částečně čerpat peněţní prostředky ze smlouvy o ţivotním pojištění. Tyto výběry neměly ţádný vliv na daňový odpočet. Toto však v tomto roce jiţ není moţné, neboť k penězům z ţivotního pojištění nebudou mít klienti přístup dříve neţ v 60 letech, kdyţ nechtějí přijít o daňový odpočet. Pokud by klient zrušil smlouvu předčasně a provedl jednorázový výběr naspořených prostředků, byl by povinen dodanit daňové odpočty. Předčasné ukončení smlouvy umoţňující daňový odpočet a daňově zvýhodněný příspěvek zaměstnavatele by tedy byl finančně nevýhodný. Daňové výhody jsou tedy od tohoto roku moţné pouze u smluv ţivotního pojištění, které neumoţňují předčasné výběry naspořených prostředků. U smluv s průběţným výběrem prostředků nelze uplatnit daňový odpočet a případný příspěvek zaměstnavatele na ţivotní pojištění se daní stejným způsobem jako mzda. Klienti, kteří budou chtít i v následujících letech vyuţívat daňového zvýhodnění, budou muset dodatkem stávající smlouvu o ţivotním pojištění změnit na smlouvu, ze které nebude moci vybírat peněţní prostředky aţ do ukončení pojištění v 60 letech věku. Samozřejmě je moţný i opačný postup, ale v takovém případě klient při čerpání prostředků z pojištění jiţ nebude moci vyuţívat daňového zvýhodnění. Toto znemoţnění předčasných výběrů prostředků z ţivotního pojištění má zabránit situaci, kdy mají zaměstnanci niţší hrubou mzdu a zaměstnavatel jim přispívá na smlouvu o ţivotním pojištění, přičemţ tito 69
zaměstnanci měsíční příspěvek měsíčně okamţitě čerpají. Vybírají tak nezdaněné peníze, a v těchto případech není splněn hlavní motivační účel státního příspěvku, tedy zvýšení ţivotní úrovně zaměstnance v důchodovém věku. Z důvodů uvedených výše, jsou dlouhodobé smlouvy o ţivotním pojištění i nadále legislativou podporovány. K dnešnímu dni nelze získat skutečný výsledek ze statistik, ale lze dedukovat, ţe většina klientů se rozhodne předčasně nevybírat peníze ze smluv spořících pojistných produktů. Argumentem pro růst ţivotního pojištění je názor, lidé se stávají více odpovědnějšími, a chtějí se zajistit proti nějaké nepříznivé ţivotní situaci (invalidita, váţná choroba, pracovní neschopnost, úraz). Pojišťovny na to reagují ve své pestřejší nabídce. Například pojišťovna Kooperativa od 1. dubna 2015 rozšiřuje nabídku pojištění váţných chorob, dále bude pojišťovat invaliditu 1. stupně (doposud to byla pouze invalidita 2. a 3. stupně). Dále se rozšiřují také rizika pro děti. Rozvoj ţivotního pojištění souvisí se stavem ekonomiky a s ţivotní úrovní obyvatelstva, která se v současnosti zlepšuje. Hlavními konkurenty ţivotního pojištění jsou především produkty penzijního připojištění a stavebního spoření, u kterých je rovněţ státní podpora (měsíční příspěvek a daňový odpočet resp. roční příspěvek). Penzijní připojištění je jeden ze způsobů spoření si prostředků na stáří, a je v současné době součástí třetího důchodového pilíře. Penzijní připojištění vzniklo v roce 1994 vydáním zákona č. 42/1994 Sb., jako státem regulovaný produkt dlouhodobého a relativně bezpečného ukládání a zhodnocování peněţních prostředků. Účastníkem můţe být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky nebo dále fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud se účastní důchodového pojištění nebo je poţivatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo se účastní veřejného zdravotního pojištění v České republice. Jedná se o zcela dobrovolnou a státem přímo i nepřímo zvýhodněnou formu spoření. Stát přímo motivuje účastníky účastnit se III. pilíře příslibem státního příspěvku, nepřímo pak daňovými úlevami pro ně i jejich přispívající zaměstnavatele. V rámci reformy důchodového systému platné od 1.1.2013 bylo penzijní připojištění transformováno na doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 a peněţní prostředky se přesunuly do transformovaného fondu, který spravuje penzijní společnost a který je 70
uzavřen pro nové klienty. Spoření v rámci transformovaného fondu garantuje nezáporný výnos a neumoţňuje znehodnocení peněţních prostředků. Proto si penzijní společnost účtuje za správu prostředků v rámci tohoto fondu vyšší poplatky neţ je tomu u jiných účastnických fondů, kam mají moţnost vstoupit noví účastníci systému doplňkového penzijního spoření, a kde je moţný uvolněnější způsob investování peněţních prostředků a rozhodování účastníků o způsobu investování. Od roku 2013 se mění i výše garantovaného státního příspěvku, který je připisován pouze tam, kde účastník včas zaplatí v kalendářním měsíci příspěvek alespoň ve výši 300 Kč. Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka 300 aţ 999 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 90 Kč a 20% z částky přesahující 300 Kč. Na měsíční příspěvek účastníka ve výši 1 000 Kč a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč. V rámci poskytovaných úlev od státu si účastník můţe ročně od daňového základu odečíst částku zaplacenou na vlastní penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření, která přesahuje nejniţší částku, za kterou je poskytována nejvyšší státní podpora (tj. do roku 2012 přesahující 6 000 Kč, od roku 2013 přesahující 12000 Kč), nejvýše však 12 000 Kč. Tato moţnost je de facto další státní podporou pro pravidelné měsíční úspory 501-1500 Kč do roku 2012 a 1001-2000 Kč od roku 2013, při vyšších příspěvcích se jiţ daňový odpočet nezvyšuje. Limit odpočtu 12000 Kč ročně je stejný jako pro ţivotní pojištění. Daňové zvýhodnění plyne také zaměstnavateli, který přispívá svému zaměstnanci na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření. Příspěvek zaměstnavatele je státem podporovaná forma odměňování zaměstnanců, neplatí se z něho daň z příjmů a aţ do zákonem stanoveného limitu 30 000 Kč téţ sociální a zdravotní pojištění (do výše 30 000 Kč ročně se téţ započítávají příspěvky na ţivotní pojištění).39 Celkem si k 31. 12. 2014 u penzijních společností spoří na penzi v některém z produktů 4 869 837 účastníků (z toho 4 557 812 v penzijním připojištění, 228 812 v doplňkovém penzijním spoření a 83 213 v důchodovém spoření coţ je však II. pilíř). Z dosavadního vývoje počtu účastníků je patrný pokračující pokles počtu účastníků penzijního připojištění v transformovaných fondech, které jsou uzavřeny a nové účastníky jiţ nepřijímají. Nárůst účastníků v nových typech fondů, zejména účastnických v doplňkovém penzijním spoření, přestoţe meziročně dosáhl 151%, tj. přírůstek o 137 785 účastníků, zatím nestačil vyrovnat celkový úbytek. Pro srovnání celkový počet smluv v ţivotním pojištění k 31. 12. 2013 je 6,4 mil. ks, je tedy vyšší neţ u penzijních společností. 39
http://www.financni-poradenstvi.com/penzijni-pripojisteni/ 71
Prostředky účastníků k 31.12.2014 podle Asociace penzijních společností činily 312,1 mld. Kč, kdeţto v ţivotním pojištění prostředky dosahují k 31. 12. 2013 částku 71,6 mld. Kč coţ znamená, ţe v penzijním připojištění je více neţ 4 krát více prostředků neţ v ţivotním pojištění. Budoucnost III. pilíře je perspektivní, je podporován napříč politickým spektrem (na rozdíl od II. pilíře, kdy vláda ČR 12. listopadu 2014 rozhodla o jeho zrušení k 1.1.2016), v roce 2013 byl vylepšen a připravují se další legislativní změny pro zatraktivnění produktu (např. sníţení či úplné zrušení min. věku pro vstup, další podpora příspěvku zaměstnavatele atd.). Pravděpodobně se doplňkové penzijní spoření stane stěţejním produktem pro zabezpečení na penzi podporovaný státem, a to z důvodu státních příspěvků, moţnosti příspěvků zaměstnavatele, daňovými výhodami, nízkými poplatky, vlastní volbou investiční strategie a moţnosti předdůchodu. Doplňkové penzijní spoření je nejsilnější konkurent spořících produktů ţivotního pojištění. Stavební spoření se řídí zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Není určeno k řešení tvorby rezerv na odchod do důchodu, ale na řešení bytové krize, která vznikla za socialismu a byla úspěšně řešena po Sametové revoluci v trţních podmínkách s určitým přispěním státu. Stavební spoření má charakter specifického spoření, které umoţňuje mnoha lidem za výhodných podmínek řešit svou bytovou potřebu. Stát se zúčastňuje ročními příspěvky na tvorbě vlastního kapitálu klienta, který pak můţe výhodným úvěrem financovat bydlení. Podle údajů Asociace českých stavebních spořitelen počet nově uzavřených smluv klesá od roku 2010 a v roce 2014 činil 611 400 kusů včetně navýšení existujících smluv. Rovněţ celkový počet smluv na bázi spoření dlouhodobě klesá od roku 2003 a na konci roku 2013 činil 4,07 mil. kusů, tedy méně neţ je smluv ţivotního pojištění. Výše vkladů dosáhla vrcholu v roce 2012, a sice 435 mld. Kč, v roce 2013 se poprvé v historii objem sníţil o 6 mld. Kč na 429 mld. Kč coţ je zhruba 6 krát více neţ je prostředků v ţivotním pojištění. Průměrný vklad na jednu smlouvu je 105 518 Kč. Stavební spoření se stalo nejpopulárnějším spořícím produktem i pro část obyvatelstva, která neměla a nemá v úmyslu získat výhodný úvěr na lepší bydlení a to především díky státním příspěvkům. Výše ročního státního příspěvku začala na částce 4500 Kč a způsobila raketový 72
růst stavebního spoření, ale také růst výdajů ze státního rozpočtu na tuto podporu. První omezení výše příspěvku nastalo v roce 2003, příspěvek se sníţil o 1500 Kč na 3000 Kč na jednoho spořícího. Další sníţení nastalo v roce 2010 a příspěvek nyní je ve výši 2000 Kč na střadatele. Tomu odpovídají i niţší výdaje ze státního rozpočtu na stavební spoření coţ byl hlavní úmysl vlády kvůli výdajovým úsporám v napjatém státním rozpočtu. Stát participuje na řešení bytové potřeby dále tím, ţe úroky z vkladů stavebního spoření nejsou zdaněny daní z příjmu. Klient si můţe odečíst od základů daně z příjmu úroky z úvěru ze stavebního spoření, maximálně však do částky 300 000 Kč za zdaňovací období. Sníţení státní podpory negativně ovlivnilo atraktivnost stavebního spoření, coţ dosvědčují výše uvedené údaje. Od posledního sníţení podpory státu má většina klientů jasno, zda je pro ně stavební spoření výhodné nebo v něm za nově nastavených podmínek nevidí smysl. Produkt je vnímán značnou částí populace jako výrazný nástroj zajištění na stáří. Navzdory poklesu státní podpory a sníţeným úrokům lidé stavebnímu spoření věří a povaţují jej za srozumitelné a sobě blízké. Obchodní zástupci v současnosti nabízejí tento produkt v daleko menší intenzitě a to především z důvodu nízkých provizí např. oproti hypotečním úvěrům a investičním ţivotním pojištěním. Stavební spoření je rovněţ velký konkurent ţivotního pojištění, ale ztrácí na atraktivitě. Je to objemově nejsilnější spořící produkt se státní podporou, naopak ţivotní pojištění je nejslabším spořícím produktem, ale má jiné přednosti, které nemají jak stavební spoření, tak penzijní připojištění. Tvrdý konkurenční boj vládne na trhu neţivotního pojištění mezi tuzemskými pojišťovnami. Největší boj nastal v oblasti povinného ručení. Do roku 1999 měla oprávnění poskytovat povinné ručení jen Česká pojišťovna. Její monopol byl však zrušen a zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla, a bylo umoţněno také dalším pojišťovnám prodávat tento produkt. Z povinného ručení se tak stal mezi pojišťovnami velmi konkurenční produkt. Pojišťovny začaly zlevňovat povinné ručení, coţ má za následek dlouhodobý propad cen povinného ručení. Nízké pojistné povinného ručení má za následek klesající objem předepsaného pojistného u tohoto nejdůleţitějšího a nejvýznamnějšího produktu na pojistném trhu.
73
Pojišťovny také v rámci povinného ručení poskytují celou řadu připojištění a výhod s cílem přetáhnout klienta na svoji stranu. V nabídkách pojistných produktů lze nalézt širokou škálu asistenčních sluţeb, které klientovi zajistí odtah vozidla, ubytování v místě nehody či zajištění náhradního automobilu. Jednou z významných produktových inovací bylo také zavedení tzv. přímé likvidace v roce 2010. Jedná se o sluţbu, která má klientovi výrazným způsobem usnadnit likvidaci pojistné události. Pokud u pojištěného nastane pojistná událost v rámci povinného ručení, obrací se pouze na svoji pojišťovnu a ne na pojišťovnu viníka. Pojišťovna poškozeného pak za svého klienta převezme všechny úkony související s likvidací škody. Boj o trh a vysoce konkurenční prostředí jsou faktory, které srazily za poslední dva roky cenu povinného ručení aţ za hranici ziskovosti a tato situace není z pohledu některých pojistitelů dlouhodobě udrţitelná. Můţe skončit odchodem některých pojišťoven z trhu, neboť není moţné dlouhodobě nabízet pojistné produkty za ceny, které jsou pod hranicí rentability. Určitou roli na sníţení celkového předepsaného pojistného hrají také, jiţ výše zmíněné, slevy (bonusy) na pojistném za bezeškodní průběh. Mezi další moţné faktory, které ve velkém měřítku ovlivňují náklady pojišťoven a dotýkají se také trhu povinného ručení, jsou v současné době pojistné podvody.40 Pojišťovny sdruţené v České asociaci pojišťoven prověřily v roce 2013 celkem přes 10 tisíc podezřelých pojistných událostí a prokázaly pojistné podvody za více neţ 1 miliardu Kč. Nejvíce případů pojistného podvodu odhalily pojišťovny v segmentu pojištění motorových vozidel, kdy oproti loňskému roku se zvedl počet šetřených případů o více neţ 82% a výše prokázané hodnoty se přiblíţila hranici 400 miliónů Kč. Nejčastěji se objevují fingované krádeţe aut, nahrané dopravní nehody, nadhodnocené faktury za opravu vozidla či posunuté škodní události. Největší objem pojistných podvodů v roce 2013 byl však zaznamenán v jiném odvětví neţivotního pojištění, a to v pojištění majetku a odpovědnosti, kdy objem prokázaných hodnot přesáhl částku 458 miliónů Kč. Pojišťovny ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven věnují tomuto problému velké úsilí s cílem sníţit pojistné podvody na minimum. Rapidní nárůst počtu pojistných podvodů vede k přísnějšímu zkoumání pojistných událostí pojišťovnami. Na krizovou situaci odpovídají české pojišťovny vyšší obezřetností, zvýšením aktivity svých vyšetřovacích útvarů a razantnějším rozhodováním u sporných pojistných událostí. Boj proti pojistným podvodům vyţaduje ty nejnovější technologie, kdy základem je prevence, tzn. rozeznání nepoctivých úmyslů a jednání pojistníků, pouţívání moderních nástrojů a techniky
40
http://www.investujeme.cz/pojistnych-podvodu-stale-pribyva/ 74
pro detekci podezřelých tvrzení, sledování nových nastupujících technologií. Na vyuţití čekají určitě data např. ze sociálních sítí či z mobilních telefonů. Pojišťovnám by pomohly sdílené registry, ve kterých by viděly celou historii svého klienta u jiných pojišťoven. Další problém, kterému musí pojišťovny v současné době čelit, je stále se zvyšující počet vozidel bez povinného ručení. V roce 2009 a 2010 se projevil výrazný pokles počtu nepojištěných vozidel, který byl zapříčiněn zavedením úhradové povinnosti České kanceláři pojistitelů za dobu nepojištění vozidla od 1.1.2009. Od roku 2011 opět projevuje mírný růst nepojištěných vozidel (viz příloha č. 4, graf 17). Postup ČKP vůči motoristům, kteří neměli sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, byl zcela nekompromisní. Majitel či provozovatel vozidla obdrţel od ČKP výzvu o zaplacení příspěvku za nepojištěné období. Do měsíce po jejím obdrţení měl pak moţnost prokázat, ţe je jeho vozidlo pojištěno či vyřazeno z registru vozidel. Pokud majitel vozidla nereagoval na výše zmíněné výzvy a upomínky ze strany ČKP, byl spor nadále vymáhán soudní cestou a ve finální fázi mohl končit i exekucí. Tento postup se vztahoval na výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, které ČKP odeslala do 14. ledna 2015. Novela zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která nabyla účinnosti 15. ledna 2015, ruší povinnost motoristů provozujících vozidlo bez pojištění přispívat na nepojištěné škody. Nově pak budou škody způsobené těmi, kteří nemají sjednané povinné ručení, hradit pojišťovny. Toto bude pochopitelně dalším důvodem zdraţení povinného ručení řádově aţ o stokoruny. Na růst pojistného povinného ručení bude mít vliv úhrada nákladů na zásah jednotky poţární ochrany a příspěvek 3% z objemu pojistného z povinného ručení, který musí pojišťovny od ledna 2014 odvádět do Fondu zábrany škod, který od 1. ledna 2014 spravuje Česká kancelář pojistitelů. Tyto získané prostředky od pojišťoven budou dále rozdělovány mezi hasiče, záchranáře a další subjekty, které realizují činnosti vedoucí ke zlepšení bezpečnosti na vozovkách. Řádově se odhaduje zdraţení tohoto produktu o desítky aţ stovky korun za rok. Nejdůleţitější změnu v povinném ručení však přinesl Nový občanský zákoník, který zrušil oceňovací tabulky pro stanovení výše škod na zdraví a rozšiřuje tímto nároky poškozených na náhradu újmy na zdraví. S touto změnou se očekává výrazný nárůst nákladů pojišťoven, coţ si vyţádá další úpravy výše pojistného povinného ručení. Nový občanský zákoník se snaţí nastavit jasná pravidla o tom, zda vůbec újma nastala, kdo je za ni odpovědný, 75
a především v jaké výši a kým má být kompenzována. Nově se soustředí na zpřesnění terminologie a právní úpravy, rozšíření případů náhrady nemajetkové újmy, upřednostnění náhrady škody do předešlého stavu, posílení právního postavení poškozeného či rozpracování zvláštních případů vzniku škody. Dosavadní občanský zákoník se touto problematikou zabýval v necelých 50 paragrafech. Nový občanský zákoník tuto problematiku upravuje ve více neţ dvojnásobném počtu ustanovení. V roce 2013 stouplo pojistné u nových smluv o 7% a v roce 2014 se přidalo dalších 6%. Zdraţení zaznamenali nejdříve rizikoví mladí motoristé z větších měst a ti, kteří bourali. Postupně se však růst cen dotkne všech majitelů vozidel. Při velmi nízkém průměrném pojistném na úrovni zhruba 2700 Kč pak zdraţení představuje částku v řádech desítek aţ stovek korun za rok. Pojišťovny opustily „cenovou válku“ a snaţí se oslovit motoristy zejména rozšířenou produktovou nabídkou či kvalitou sluţeb. Společně s povinným ručením najdou majitelé vozidel v nabídce pojišťoven asistenční sluţby a připojištění, která v rámci povinného ručení chrání také vozidlo pojištěného motoristy.
41
Také v havarijním pojištění došlo k mírnému zpomalení poklesu a i zde můţeme očekávat zdraţení pojistného, ovšem z jiných důvodů. Cena pojistného v havarijním pojištění výrazně vychází z ceny vozidla. Při poklesu cen i volby niţší úrovně výbavy nových vozidel v době krize tak docházelo v havarijním pojištění i k poklesu pojistného. Tento pokles se ale ve výši škody projeví pouze při totálním zničení nebo krádeţi vozidel. U naprosté většiny škod, kde dochází k pouhé opravě vozidla, se výše pojistného plnění přes pokles pojistného nijak nemění. Proto ceny pojistného jiţ také přestávají odpovídat nákladům pojišťoven na krytí škod.42 Na současnou negativní situaci na pojistném trhu má vliv neţivotní pojištění, především povinné ručení, které je z hlediska celkového objemu předpisu pojistného nejmasovějším produktem, a u kterého je situace v posledních letech kritická. Aktivity a postavení pojišťoven mají proto v této souvislosti pro jejich vnímání veřejností zásadní význam. Navíc čelí povinné ručení také dopadům legislativních změn, ať jiţ ve formě paušální úhrady zásahů hasičů, odvod do Fondu zábrany škod či změnami, které souvisejí s Novým občanským zákoníkem. V roce 2013 trh povinného ručení sice zpomalil propad, nicméně skončil v záporných číslech, a propad trhu a růst nákladů pojišťoven zvýšil ztrátu povinného ručení na 5% (viz příloha č. 4, 41 42
http://www.cap.cz/images/tiskove-zpravy/TZ_CKP_CAP_2014_04_15_POV.pdf http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/stagnace-ceskeho-pojistneho-trhu-pokracuje/ 76
graf 18). Ceny povinného ručení poklesly od roku 2008 o 30%. Zdraţení pojistného povinného ručení by mělo tedy činit minimálně 10%, jinak bude nedostatečné, a povinné ručení by se tak mohlo dostat ještě do větších problémů. Přetrvávající nepříznivý vývoj se zatím nedaří otočit a na znatelné oţivení se stále čeká. Související růstový impulz sice přinášejí legislativní změny od 1.1.2014, nicméně je reálné riziko, ţe růst závazků převýší nastalý růst pojistného. Logicky lze usuzovat na zdraţování povinného ručení, coţ by mělo dlouhodoběji vést ke stabilizaci trhu a k jeho následnému pozvolnému růstu.
77
4 Vliv konkurence na vývoj neţivotního pojištění v Kooperativě pojišťovně, a.s. VIG V předchozích dvou kapitolách jsme řešili aktuální problém stagnace pojistného trhu a zabývali jsme jejími příčinami. V rámci této kapitoly se zaměříme na problematiku neţivotního pojištění Kooperativy, a.s., jedné z největších pojišťoven, která na tuzemském trhu působí a na základě různých faktorů a ukazatelů se pokusíme ukázat, ţe stagnace českého pojistného trhu, která má především příčinu v poklesu neţivotního pojištění, se projevila také u této pojišťovny. Dále se pokusíme o srovnání s největší pojišťovnou na českém pojistném trhu - Českou pojišťovnou, která pro Kooperativu představuje jiţ řadu let silnou konkurenci.
4.1 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Druhou největší pojišťovnou působící na českém pojistném trhu je Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, posuzováno podle podílu předepsaného pojistného. Je stejně jako Česká pojišťovna, a.s. univerzální pojišťovnou a na českém pojistném trhu nabízí jak produkty ţivotního, tak produkty neţivotního pojištění, a to jak pro občany a drobné podnikatele, tak pro velké korporace. Kooperativa je poměrně mladou institucí, byla zaloţena v roce 1991, ve srovnání s Českou pojišťovnou, která se hlásí k roku 1827, jakoţto roku svého vzniku Tato akciová společnost má celkem tři akcionáře. Jejím minoritním akcionářem je Svaz českých a moravských výrobních druţstev, Praha, který vlastní 1,61% akcií. O něco málo více patří společnosti VLTAVA majetkosprávní a podílová spol. s.r.o., Praha. Patří jí 2,07% akcií. Mezi majoritního akcionáře se řadí VIENNA INSURANCE GROUP AG Wiener Versicherung Gruppe, kterému patří více neţ 96% podíl majetkových cenných papírů, které jsou kótovány i na Burze cenných papírů Praha. 43 Vienna Insurance Group je jednou z největších pojišťovacích skupin ve střední a východní Evropě. Kromě Kooperativy je na českém pojistném trhu její součástí také Česká podnikatelská pojišťovna a Pojišťovna České spořitelny.
43
http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/ 78
Kooperativa dlouhodobě spolupracuje s Českou spořitelnou. V roce 2004 spolu tyto dvě společnosti uzavřely dohodu o strategickém partnerství. Cílem toho spojení je, ţe Kooperativa poskytuje svoje produkty také formou bankopojištění. Z této strategické spolupráce profitují hlavně klienti, kteří mají moţnost uzavírat pojistné produkty „pod jednou střechou.“ Dceřinnými společnostmi Kooperativy, které mají nezastupitelné postavení na trhu jsou: Kapitol pojišťovací a finanční poradenství, a.s., která je nejvýznamnějším získatelem ţivotního pojištění pro Kooperativu. Dále je to Global Expert, s.r.o. – jedná se o dceřinou společnost Kooperativy, která pro ni zajišťuje technické úkony likvidace pojistných událostí na motorových vozidlech. Jako poslední se zmíním o společnosti Global Assistance, která poskytuje sluţby motoristické veřejnosti. Klientům Kooperativy poskytuje tyto sluţby zdarma nebo se slevami, které odpovídají rozsahu příslušného typu sluţby nebo typu uzavřeného pojištění. 44 Tabulka 19 Podíly předepsaného pojistného na trhu v letech 2003-2013 (%) Rok
2003
2006
2007
2009
2011
2012
2013
ČP45
35,75
21,48
29,25
26,37
26,73
25,83
24,85
Koop
18,90
22,46
21,90
21,51
19,41
19,01
19,28
Allianz
8,26
7,73
7,27
7,11
8,15
8,46
8,90
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv ČAP; 2003-2013
Výše uvedená tabulka 19 umoţňuje pohled na procentuální zastoupení aktuálně tří největších pojišťoven na českém pojistném trhu z hlediska předepsaného pojistného. Je moţno dobře vidět dlouhodobě klesající podíl České pojišťovny. Zatímco v roce 2003 měla více neţ 30% podíl, v roce 2012 se propadla a ztratila více neţ 10 procent. Tento pokles znamená logický nárůst konkurence v podobě dalších pojišťoven na trhu. Na rozdíl od České pojišťovny se postavení druhé nejsilnější pojišťovny na českém pojistném trhu během sledovaného období výrazně posílilo a její podíl na trhu měl převáţně mírně kolísavý trend. Můţeme říci, ţe její trţní podíl se od roku 2006, kdy dosahoval hodnoty 28,25%, ustálil kolem hodnoty 23%.
44
http://www.koop.cz/o-nas/spolupracujeme/global-assistance/ Česká pojišťovna, a.s. bude ve všech tabulkách uvedena jako ČP a Kooperativa pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group jako Koop 45
79
Tabulka 20 Podíl komerčních pojišťoven na trhu neţivotního pojištění v letech 20032013 (%) Rok
2003
2006
2007
2009
2011
2012
2013
ČP
36,38
35,33
33,32
29,09
28,35
27,74
26,96
Koop
23,94
28,25
28,19
27,77
23,34
23,04
23,01
Allianz
11,33
9,81
8,98
8,65
10,53
10,61
10,81
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z výročních zpráv ČAP; 2003-2013
Dominující postavení má na českém pojistném trhu neţivotního pojištění Česká pojišťovna. Ovšem je také důleţité si povšimnout, ţe Kooperativa se postupem času stává jejím silným konkurentem a není vyloučeno, ţe by se jí v blízké budoucnosti, co se týče podílu na trhu také v oblasti neţivotního pojištění, mohla vyrovnat. Jak bude ukazovat následující tabulka 21, poněkud odlišná situace panuje na poli ţivotního pojištění. Zde hraje důleţitou úlohu ještě pojišťovna ING, která se ovšem na oblast ţivotního pojištění specializuje. V letech 2003-2007 dokonce byla druhou největší pojišťovnou z hlediska trţního podílu v oblasti ţivotního pojištění. Její podíl dosahoval v roce 2007 více neţ 13%. V následujících letech však tato pojišťovna ustoupila do pozadí a propadla se aţ na čtvrté místo. Nahradila ji Kooperativa, která jiţ roku 2009 dosáhla o více neţ 2% většího trţního podílu neţ zmiňovaná ING. Celkově nelze pochybovat o významnosti a síle Kooperativy na českém pojistném trhu z hlediska předepsaného pojistného.
Tabulka 21 Podíl komerčním pojišťoven na trhu ŢP v letech 2003-2013 (%) Rok
2003
2006
2007
2009
2011
2012
2013
ČP
34,75
27,96
25,05
22,58
24,00
23,07
21,84
ING
12,23
12,57
13,42
10,2
10,94
10,46
10,18
Koop
10,96
13,28
12,75
12,78
12,89
13,20
13,92
Allianz
3,41
4,54
4,82
4,96
4,59
5,36
6,18
Zdroj: Vlastní zpravování na základě výročních zpráv ČAP za roky 2003-2013
80
4.2 Vývoj neživotního pojištění v České pojišťovně a v Kooperativě Tabulka 22 Vývoj předepsaného pojistného neţivotního pojištění v České pojišťovně a Kooperativě (v mld. Kč) Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
ČP
25,1
26,5
26,4
26,2
24,9
24,9
23,1
19,6
18,9
18,4
Koop
18,7
20,5
21,1
22,2
17,8
18,4
18,5
16,2
15,8
15,7
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv České pojišťovny a pojišťovny Kooperativa, a.s., za roky 2004-2013
Graf 11 Vývoj předepsaného pojistného NŢP v České pojišťovně a v Kooperativě (v tis. Kč)
Z Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 22
Výše objemu pojistného je u České pojišťovny větší neţ u Kooperativy, rozdíly se však sniţují. Analýza výše uvedených údajů dokazuje, ţe vývoj neţivotního pojištění v Kooperativě měl do roku 2007 mírně rostoucí trend. V roce 2008 se ovšem Kooperativa propadla na celkovou hodnotu předpisu pojistného 17,8 mld. Kč. V roce 2009 se předepsané pojistné v Kooperativě opět zvedlo na částku 18,4 mld. Kč. V posledních třech letech je však vývoj neţivotního pojištění charakterizován klesajícím trendem. Vývoj v podstatě kopíroval výše zmíněnou 81
situaci odehrávající se na trhu neţivotního pojištění jako celku, který rovněţ začíná stagnovat od roku 2010. Situace je podobná i u největší pojišťovny na českém pojistném trhu. Pokles předpisu pojistného neţivotního pojištění však v případě České pojišťovny nebyl tak prudký jako pokles předpisu pojistného v případě Kooperativy v roce 2008, kdy předepsané pojistné kleslo o 4,4 mld. Kč. Česká pojišťovna zaznamenala prudší pokles předpisu neţivotního pojištění v roce 2011, kdy pojistné neţivotního pojištění pokleslo o 3,5 mld. Kč. Objem pojistného NŢP za celý trh dosáhl vrcholu v roce 2011, pokles nastal aţ v roce 2012. V Kooperativě bylo vrcholu dosaţeno v roce 2007, pokles nastal v roce 2008. To znamená, ţe v Kooperativě v NŢP nastal pokles o 4 roky dříve ve srovnání s celkovým pojistným trhem. Objem pojistného neţivotního pojištění v případě České pojišťovny dosáhl vrcholu (26,5 mld. Kč) v roce 2005, pokles nastav v roce 2006. To znamená, ţe v České pojišťovně v NŢP nastal pokles o 6 let dříve neţ ve srovnání s celkovým pojistným trhem a o 2 roky dříve neţ v Kooperativě. Analýza pojišťoven jednotlivých let. Předepsané pojistné neţivotního pojištění v Kooperativě do roku 2007 rostlo přibliţně o jednu miliardu ročně. Od roku 2010 dochází, stejně jako na pojistném trhu, k poklesu nebo stagnaci předpisu pojistného. Kooperativa v tomto roce předepsala 18,4 mld. Kč, coţ je téměř stejný výsledek jako v roce předchozím. Tento výsledek je spojen jednak s výsledky pojistného trhu ze sledovaného roku, jednak s nepříznivou ekonomickou situací, která se negativně projevila v poklesu zájmu o pojištění. Ani rok 2011 se pro neţivotní pojištění nejevil příznivě, byl zaznamenán další pokles předpisu pojistného. Z 18,4 mld. Kč se předepsané pojistné neţivotního pojištění propadlo na 16,1 mld. Kč. Kooperativa v roce 2012 dosáhla předepsané pojistné ve výši 15,8 mil. Kč. Jedná se o nepatrně horší výsledek neţ v předchozím roce. Důvody lze opět hledat v dozvucích finanční krize a domácího stagnujícího pojistného trhu. Také v roce 2013 stagnoval celý trh, Kooperativu nevyjímaje. Předepsané pojistné neţivotního pojištění v Kooperativě opět pokleslo. Pozitivní ovšem je, ţe se tento pokles zpomalil. Neţivotní pojištění pokleslo v roce 2013 o 0,3 %. Celkový předpis pojistného neţivotního pojištění činil 15,7 mld. Kč. 82
Pokud se podíváme na Českou pojišťovnu jako nejsilnějšího konkurenta Kooperativy, můţeme vidět, ţe situace na českém pojistném trhu a stagnace předpisu pojistného se České pojišťovny dotkla také. V roce 2004 zaujímala Česká pojišťovna na trhu více neţ 30% podíl celkového předpisu pojistného neţivotního pojištění. Na Kooperativu pak připadlo necelých 28%. Celkový předpis pojistného neţivotního pojištění za tento rok činil v České pojišťovně 25,1 mld. Kč, tedy o více neţ 6 mld. více, neţ předpisu, kterého dosáhla v tomto roce Kooperativa. Rok 2005 přinesl opětovný růst předpisu pojistného neţivotního pojištění. V roce 2005 pojistné vzrostlo o 5%. V roce 2006 Česká pojišťovna předepsala na neţivotním pojištění více neţ 26 mld. Kč, tedy o 1,3% měně neţ v roce předchozím. Neţivotní pojištění v Kooperativě naopak v roce 2006 rostlo 3% tempem. I v roce 2007 neţivotní pojištění v České pojišťovně pokleslo, tentokrát o 0,9 % na hodnotu 26,2 mld. Kč. Kooperativa v neţivotním pojištění za tento rok předepsala na pojistném 22,2 mld. Kč, coţ znamenalo na rozdíl od České pojišťovny opět růst. Celkový předpis neţivotního pojištění v roce 2008 činil 24,9 mld. Kč a neţivotní pojištění pokleslo oproti roku 2007 o téměř 5%. Rok 2009 byl v celkovém předpisu neţivotního pojištění v České pojišťovně téměř srovnatelný s předchozím rokem. V tomto roce si naopak polepšila Kooperativa, neboť neţivotní pojištění v Kooperativě mírně vzrostlo. Rok 2010 nebyl pro Českou pojišťovnu opět příznivý. Neţivotní pojištění opět oslabilo na celkovou hodnotu 23,1 mld. Kč. I přes tento pokles v předpisu pojistného si ale Česká pojišťovna udrţela postavení leadera na trhu neţivotního pojištění, kdyţ její podíl na tomto trhu činil opět více neţ 30%. Pojistné neţivotního pojištění v Kooperativě v roce 2010 velmi nepatrně vzrostlo. Předpis pojistného v roce 2011 dosáhl 19,6 mld. Kč. Oproti roku 2010 se jednalo o výrazný pokles o téměř 15%. Příčinou je opět negativní vývoj na trhu pojištěné motorových vozidel (viz dále). Také rok 2012 přinesl pokles v celkovém předpisu pojistném v České pojišťovně. Pozitivní ovšem bylo, ţe se tento pokles zpomalil a činil téměř 4%. Rok 2013 nebyl pro Českou pojišťovnu z hlediska neţivotního pojištění pozitivní. Předepsané pojistné v tomto segmentu se opět mírně propadlo na absolutní hodnotu 18,4 mld. Kč, coţ je o 0,5 mld. Méně neţ v roce předchozím.
83
Vývoj neţivotního pojištění ve dvou největších pojišťovnách na tuzemském trhu a zároveň dvou velkých konkurentů, byl velmi podobný. Výraznější pokles předpisu pojistného v neţivotním pojištění nastal u Kooperativy v roce 2008, v případě České pojišťovny to bylo o tři roky později, tedy aţ v roce 2011.
Tabulka 23 Vývoj nákladů na pojistná plnění neţivotního pojištění v České pojišťovně a v Kooperativě (v mld. Kč.) Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
ČP
8,8
9,5
8,6
8,7
9,0
9,6
8,1
6,7
6,6
5,8
Koop
8,2
9,1
10,7
10,7
10,7
11,7
11,4
10,1
9,4
9,8
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv České pojišťovny, a.s., a pojišťovny Kooperativa, a.s.
V absolutním vyjádření je pojistné plnění v Kooperativě vyšší neţ v České pojišťovně v oblasti neţivotního pojištění, přitom objem předepsaného pojistného je u České pojišťovny vyšší neţ u Kooperativy. ČP zaznamenala za posledních 10 let příznivý vývoj nákladů na pojistná plnění. Do roku 2009 náklady na pojistná plnění neţivotního pojištění rostly na 9,6 mld. Kč. Poté následoval pokles na 5,8 mld. Kč v roce 2013. Jedná se o významný pokles o téměř 4 mld. Kč za čtyři roky. Náklady na pojistná plnění v Kooperativě neustále rostly aţ do roku 2009. Poté následoval pokles, který byl ovšem daleko mírnější neţ v případě České pojišťovny. Od roku 2006 dosahuje Kooperativa v absolutních hodnotách vyšších nákladů na pojistná plnění v neţivotním pojištění neţ Česká pojišťovna. V posledních letech se rozdíly zvyšují.
84
Graf 12 Vývoj nákladů na pojistná plnění v neţivotním pojištění v České pojišťovně a v pojišťovně Kooperativa (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 23
Velmi odlišně se vyvíjely také náklady dvou nejsilnějších pojišťoven na českém pojistném trhu v posledních třech letech. Jak jiţ bylo řečeno, Česká pojišťovna na tom byla z hlediska celkových nákladů na pojistná plnění v neţivotním pojištění oproti Kooperativě lépe. Od roku 2011 je tento rozdíl mezi celkovými náklady neţivotního pojištění obou pojišťoven více neţ markantní. V roce 2011 měla Česká pojišťovna náklady na pojistná plnění neţivotního pojištění o 3,4 mld. niţší. Díky pozitivnímu vývoji nákladů na pojistná plnění v neţivotním pojištění v Kooperativě, které v roce 2012 zaznamenaly pokles o více neţ 5%, se tento rozdíl zmenšil na 2,8 mld. Kč. Rok 2013 ovšem přinesl významné sníţení těchto nákladů v České pojišťovně na absolutní hodnotu 5,8 mld. Kč. Kooperativa naopak zaznamenala růst nákladů na pojistná plnění v neţivotním pojištění a její náklady byly o 4 mld. vyšší. Ač se náklady na pojistná plnění neţivotního pojištění v Kooperativě nevyvíjely pozitivním směrem, můţeme říci, ţe se této pojišťovně, která aktuálně zaujímá druhé místo na českém pojistném trhu, podařilo udrţet profitabilitu neţivotního pojištění (viz dále). To samé platí o České pojišťovně. Tento vývoj je opačný k tomu, který se udál na českém pojistném trhu v posledních letech, a to hlavně z důvodu celkového negativního vývoje neţivotního pojištění, na němţ se z velké části podílelo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, které se v posledních dvou letech ocitlo ve ztrátě a dostalo se tak za hranici ziskovosti. 85
4.3 Vývoj pojištění motorových vozidel v
České pojišťovně
a v Kooperativě. Tabulka 24 Vývoj předepsaného pojistného povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč) Rok
2004 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
8,5
9,2
9,5
10,0
10,4
10,1
9,4
8,4
8,0
7,9
Povinné ručení
5,1
5,4
5,4
5,5
5,5
5,4
5,1
4,5
4,2
4,2
Havarijní pojištění
3,4
3,8
4,1
4,5
4,9
4,7
4,3
3,9
3,8
3,7
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv pojišťovny Kooperativa, a.s., za roky 2004- 2013
Výše uvedená tabulka umoţňuje pohled na vývoj nejvýznamnějších produktů neţivotního pojištění v pojišťovně Kooperativa za posledních deset let. U obou produktů je jasně znatelný klesající trend, který započal rokem 2009, o rok dříve neţ klesl objem pojistného v neţivotním pojištění. Pokles objemu pojistného povinného ručení činil 0,1 mld. Kč oproti roku 2008. K největšímu poklesu došlo v roce 2011, a sice o 0,6 mld. Kč proti roku 2010. U havarijního pojištění ve stejném období pokles činil 0,4 mld. Kč. Za 10 let povinné ručení kleslo z 5,1 mld. Kč na 4,2 mld. Kč, to je o 0,9 mld. Kč. Havarijní pojištění vrostlo z 3,4 mld. Kč, to je o 0,3 mld. Kč. Analýza jednotlivých let. Kooperativa celkově v roce 2004 dosáhla na pojistném v pojištění motorových vozidel 8,5 mld. Kč. Následující rok se celkový předpis pojistného této kategorie ještě zvýšil a Kooperativa celkem předepsala na pojistném 9,2 mld. Kč. V roce 2005 rostlo rychleji havarijní pojištění, které zaznamenalo velmi pozitivní meziroční růst o téměř 12%. Povinné ručení rostlo v roce 2005 o 6%. Zatímco rok 2006 přinesl růst v předpisu havarijního pojištění o více neţ 7%, povinné ručení stagnovalo a nezaznamenalo téměř ţádný růst. Stagnace povinného ručení se pak projevila i na celkovém předpisu pojistného motorových vozidel, který meziročně zbrzdil růst a rostl 3% tempem. V roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 rostlo povinné ručení 2% tempem, havarijní pojištění zbrzdilo v růstu, ale celkově zaznamenalo pozitivní vývoj, kdyţ rostlo o 10%. Celkový 86
předpis pojistného motorových vozidel činil 10,1 mld., coţ znamená opětovný pozitivní růst o téměř 6%. Rok 2008 opět potvrdil negativní vývoj povinného ručení, které téměř nerostlo a zaznamenalo pokles o 0,7% oproti roku 2007. Tuto negativní situaci však zvrátilo havarijní pojištění, které meziročně vzrostlo o 7%, coţ je více neţ zaznamenal celý český pojistný trh. Celkově dosáhla v roce 2008 Kooperativa v pojištění motorových vozidel 10,4 mld. Kč. V pojištění motorových vozidel dosáhla v roce 2009 Kooperativa předepsaného pojistného ve výši 10,1 mld. Kč. Oblast havarijního pojištění a povinného ručení jako celek v tomto roce však stagnovala. Tento negativní vývoj na trhu neţivotního pojištění lze kromě stagnujícího pojistného trhu také přičítat niţšímu prodeji vozidel. Výsledky pojistného trhu za rok 2010 ukazují výrazný pokles předpisu pojistného v pojištění vozidel. Havarijní pojištění pokleslo o 7%, meziroční sníţení předepsaného pojistného povinného ručení vykazovalo pokles o 6%. Obdobná situace byla v roce 2010 také u pojišťovny Kooperativa. Kooperativa v roce 2011 dosáhla v pojištění motorových vozidel předepsaného pojistného ve výši 8,5 mld. Kč, coţ je o 9,6% méně neţ v předchozím roce. Pokles lze přičítat opět celkovým výsledkům pojistného trhu za rok 2011, dále nízkému prodeji aut v důsledku ekonomické stagnace a v neposlední řadě poklesem cen v povinném ručení vlivem trţní konkurence. Na tento negativní vývoj klesajícího předpisu pojistného v neţivotním pojištění Kooperativa reagovala novým produktem, pojištěním NAMÍRU. Jedná se o systém pojištění, který mohou klienti libovolně kombinovat a zvolit si jen rizika, která jsou pro pojištění vozidla v případě kaţdého jednotlivce nezbytná. Celkový vývoj na trhu pojištění motorových vozidel měl také v roce 2012 klesající trend. Pokles byl ovšem pomalejší neţ v roce 2011, kdy předepsané pojistné meziročně pokleslo téměř o 7%. V roce 2012 se jednalo o pokles téměř čtyřprocentní. V roce 2012 dosáhla Kooperativa celkového předpisu pojistného v pojištění motorových vozidel 8,1 mld. Kč, coţ je o 6% méně neţ v roce předchozím. Na poklesu se výrazněji podílelo povinné ručení, které meziročně kleslo o téměř 7%. Havarijní pojištění zaznamenalo pokles o 5%. V roce 2012 Kooperativa rozšířila nabídky připojištění k povinnému ručení a od ledna tak začala nabízet připojištění škod způsobených zvířetem. Vetší význam však mělo v tomto roce zavedení sluţby 100PROSERVIS. V případě poškození vozidla tak Kooperativa zajistí jeho odvoz, opravu či vyčištění a zároveň tak klientovi zajistí jiné vozidlo v podobné výbavě a stavu. Navíc si tuto sluţbu klienti nemusejí sjednávat, automaticky ji získávají klienti, kteří mají u Kooperativy sjednané havarijní pojištění. 87
Trh s pojištěním motorových vozidel pokračoval v roce 2013 v poklesu, stejně tak jako v roce 2012. Pokles se ovšem opět zpomalil. Kooperativa předepsala za tento rok pojistné v pojištění motorových vozidel celkem 7,9 mld. Kč, coţ představuje téměř dvouprocentní pokles oproti roku 2012. Pokles opět souvisí s celkovým vývojem trhu neţivotního pojištění a propadem cen povinného ručení. Dále tento vývoj lze přičítat také nízkému prodeji aut jako v předešlých letech. Povinné ručení v Kooperativě pokleslo o 2,6%, havarijní pojištění vykázalo za rok 2013 pokles o 0,6%. Z důvodu výše popsaných legislativních změn, platných od 1. ledna 2014 zavedla Kooperativa nový limit pojistného plnění u povinného ručení – 150/150 mil. Kč. Je to hlavně z důvodu platnosti Nového občanského zákoníku a jiţ zmiňovanému zvýšení pojistného plnění především co se týká škod na zdraví.
Graf 13 Vývoj předepsaného pojistného povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 24
Podle dat z výroční zprávy z roku 2013 spravovala Kooperativa více neţ 1,4 mil. pojistek v rámci povinného ručení (viz příloha č. 5, graf 19) a více neţ 350 tis. pojistek havarijního pojištění. Tento výsledek Kooperativu v roce 2013 posunul na první místo v rámci trhu havarijního pojištění.
88
Tabulka 25 Vývoj nákladů na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč) Rok
2004 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
5,3
6,4
6,6
6,1
5,4
6,1
5,7
5,3
4,0
3,9
Povinné ručení
3,2
3,9
3,7
2,8
2,1
2,9
2,3
2,4
1,2
1,1
Havarijní pojištění
2,1
2,5
2,9
3,3
3,3
3,2
3,4
2,9
2,8
2,8
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv pojišťovny Kooperativa za roky 2004-2013
Co se týče nákladů na pojistná plnění, které Kooperativa vynaloţila v souvislosti s pojištěním motorových vozidel, můţeme říci, ţe jejich vývoj byl během analyzovaných deseti let pozitivní a náklady na pojistná plnění měly v podstatě opačný trend, neţ tomu bylo v případě trhu povinného ručení a havarijního pojištění v České republice a v oblasti neţivotního pojištění v Kooperativě. V Kooperativě náklady na pojistná plnění klesaly z 5,3 mld. Kč v roce 2004 na 3,9 mld. Kč v roce 2013. V případě povinného ručení z 3,2 mld. Kč na 1,1 mld. Kč. Přičemţ v roce 2012 náklady klesly na polovinu objemu roku 2011. U havarijního pojištění vzrostly náklady na pojistná plnění z 2,1 mld. Kč na 2,8 mld. Kč, ale s poznámkou, ţe náklady se od roku 2009 sniţují. V roce 2004 dosáhly náklady na pojistná plnění v Kooperativě za pojištění motorových vozidel celkově objemu 5,3 mld. Kč. O rok později se tyto náklady poměrně znatelně zvýšily na 6,4 mld. Kč, coţ představuje nárůst o více neţ 20%. Podíl na tom měl především negativní vývoj nákladů na pojistná plnění povinného ručení, kde se náklady zvedly o téměř 20%. V roce 2006 se náklady na pojistná plnění opět zvýšily. Na tomto zvýšení měly však podíl náklady havarijního pojištění, neboť ty vzrostly, na rozdíl od nákladů na pojistný plnění povinného ručení, kde byl zaznamenán pokles z 3,9 na 3,7 mld. Kč. Rok 2007 byl však z hlediska nákladovosti příznivý, neboť celkové náklady v rámci pojištění motorových vozidel v Kooperativě klesly o 9% a celkově činily 6,1 mld. Kč. Počínaje rokem 2007 náklady na povinné ručení v Kooperativě klesají a v roce 2013 dosáhly částky 3,9 mld. Kč. Náklady na povinné ručení dosáhly vrcholu v roce 2005, a sice 3,9 mld. Kč a poté mají klesající tendenci. Největší pokles byl v roce 2012, kdy klesl o 1, 2 mld. Kč, tedy z objemu 2,4 mld. Kč v roce 2011 na 1,2 mld. Kč, tedy na polovinu. 89
Objem nákladů u havarijního pojištění dosáhl vrcholu v roce 2010, a sice 3,4 mld. Kč, poté náklady klesají na objem 2,8 mld. Kč v roce 2013.
Graf 14 Vývoj nákladů na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tabulky 25
Následující tabulka 26 opět zobrazuje rozdíl mezi výnosy (předepsaným pojistným) a náklady na pojistná plnění.
Tabulka 26 Rozdíl mezi předepsaným pojistným a náklady na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč) Rok
2004 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
3,2
2,8
2,9
3,9
5,0
4,0
3,7
3,1
4,0
4,0
Povinné ručení
1,9
1,5
1,7
2,7
3,4
2,5
2,8
2,1
3,0
3,1
Havarijní pojištění
1,3
1,3
1,2
1,2
1,6
1,5
0,9
1,0
1,0
0,9
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky 24 a 25
Údaje ukazují na pozitivní situaci v Kooperativě při srovnání výnosů a nákladů u pojištění motorových vozidel. Především pojistné u povinného ručení je ve sledovaném období vyšší neţ náklady na pojistná plnění a rozdíl je velmi vysoký, a to především v posledních letech. Při srovnání s celým pojistným trhem je Kooperativa v opačném postavení. Celkový trh povinného ručení byl v posledních dvou letech záporný, u Kooperativy kladný. Podobné je to 90
u havarijního pojištění, rentabilita tohoto produktu je však dvojnásobně aţ trojnásobně niţší neţ má povinné ručení. V roce 2004 byl celkový rozdíl mezi předepsaným pojistným a náklady na pojistná plnění v Kooperativě 3,2 mld. Kč, coţ představuje podíl nákladů na předepsaném pojistném ve výši 62,3%. V roce 2007 se náklady na pojistná plnění v případě pojištění motorových vozidel podílely na celkovém předepsaném pojistném 61% a největší podíl (69,5%) vykazovaly v roce 2005. Je to především z toho důvodu, ţe se v těchto letech náklady na pojistná plnění v případě motorových vozidel velmi významně zvýšily. V posledních třech letech se podíl nákladů na pojistná plnění na celkovém předepsaném pojistném pojištění motorových vozidel postupně sniţoval. V roce 2011 činil tento podíl 63%. O dva roky později se ale významně sníţil aţ na 49,3%. Stále se ale jedná o velmi vysoký podíl nákladů na pojistném. Podrobnější cifry nabízí Tabulka 25. Pozitivní zprávou je, ţe za posledních 10 let je ziskovost pojištění motorových vozidel v Kooperativě velmi dobrá v porovnání se stavem za celý pojistný trh. Téměř padesáti procentní ziskovost pojištění motorových vozidel v roce 2013 je pro pojišťovnu pozitivní. Můţeme tedy říci, ţe i přes negativní vývoj na celkovém trhu povinného ručení, které bylo v posledních dvou letech ztrátové, zaznamenala Kooperativa celkem pozitivní vývoj v rámci těchto produktů.
Tabulka 27 Procentní podíl nákladů na pojistná plnění na předepsaném pojistném pojištění motorových vozidel v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč, v %) Rok
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
2013
Pojistné plnění
5,3
6,4
6,6
6,1
5,4
6,1
5,7
5,3
4,0
3,9
Předep.pojistné
8,5
9,2
9,5
10,0
10,4
10,1
9,4
8,4
8,0
7,9
% podíl
62,3
69,5
69,4
61,0
51,9
60,3
60,6
63,0
50,0
49,3
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Tabulky 24, 25
Následující tabulka 28 umoţňuje pohled na celkový vývoj pojištění motorových vozidel v Kooperativě a České pojišťovně za posledních deset let.
91
Tabulka 28 Srovnání celkového předpisu pojistného pojištění motorových vozidel České pojišťovny a Kooperativy (v mld. Kč) Rok
2004
2005
2006
2007 2008
2009
2010
2011
2012
2013
ČP
14,9
15,6
15,5
14,4
13,7
12,6
11,2
9,8
9,1
8,5
Koop
8,5
9,2
9,5
10,0
10,4
10,1
9,4
8,4
8,0
7,9
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv České pojišťovny, a.s. a Kooperativy, a.s. za roky 2004-2013
V absolutním vyjádření pojištění motorových vozidel je v České pojišťovně na vyšší úrovni ve srovnání s Kooperativou. V desetiletém srovnávacím období se však rozdíl sníţil a v roce 2013 činí pouze 0,6 mld. Kč v porovnání s rozdílem 6,4 mld. Kč v roce 2004. Pojistné povinného ručení a havarijního pojištění v České pojišťovně dosáhlo vrcholu ve sledovaném období v roce 2005 a to 15,6 mld. Kč a poté nastává dlouhodobý kaţdoroční pokles aţ na částku 8,5 mld. Kč. U České pojišťovny klesl objem předepsaného pojistného o téměř 43% za deset let. Tato hodnota představuje absolutní částku 6,4 mld. Kč. Pojišťovně Kooperativa rostl objem pojistného aţ do roku 2008 na částku 10,4 mld. Kč a poté nastal pozvolný pokles aţ na 7,9 mld. Kč. V případě Kooperativy nebyl tento výsledek tak dramatický, celkový předpis pojistného motorových vozidel klesl během deseti let 0,6 mld. Kč, tedy o necelých 8%.
92
Graf 15 Vývoj celkového předpisu pojistného pojištění motorových vozidel v České pojišťovně a v Kooperativě (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tabulky 28
Vývoj předepsaného pojistného neţivotního pojištění v Kooperativě nebyl příznivý. Stejná situace se dotkla také České pojišťovny, která si však i přes nepříznivou situaci na trhu neţivotního pojištění nadále udrţela největší podíl na trhu. U obou pojišťoven pokles neţivotního pojištění nastal o několik let dříve neţ na celkovém pojistném trhu. Náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění jsou v Kooperativě vyšší neţ v České pojišťovně, za analyzovaných 10 let se zvýšily, naopak v České pojišťovně mají klesající tendenci. Předepsané pojistné v oblasti motorových vozidel u Kooperativy se od roku 2009 sniţuje jak u povinného ručení, tak u havarijního pojištění, ale pomaleji neţ u České pojišťovny, takţe se Kooperativa přibliţuje k výsledkům České pojišťovny. Pojistná plnění u motorových vozidel se od roku 2009 sniţují jak u povinného ručení, tak u havarijního pojištění. Především náklady na pojistná plnění v případě povinné ručení zaznamenaly velmi pozitivní vývoj. Vzhledem k pozitivnímu vývoji nákladů na pojistná plnění si Kooperativa udrţela profitabilitu tohoto produktu, kdyţ za celý pojistný trh jde o ztrátový produkt. Pokud porovnáváme vývoj pojištění dvou nejsilnějších hráčů na pojistném trhu, musíme říct, ţe zůstává Česká pojišťovna i nadále nejsilnější pojišťovnou, a to jak v oblasti ţivotního, tak v oblasti neţivotního pojištění. Co se týče předpisu pojistného neţivotního pojištění, předepsala Česká pojišťovna za poslední tři roky vţdy vyšší pojistné neţ Kooperativa. Rozdíl v předpisu pojistného v neţivotním pojištění však nebyl v případě těchto dvou nejsilnějších hráčů natolik markantní a rozdíly mezi nimi se sniţují ve prospěch Kooperativy.
93
Závěr Na základě kvantitativní analýzy hlavních ukazatelů úrovně pojistného trhu je moţno jasně vidět, ţe český pojistný trh se od roku 2012 potýká se stagnací celkového předepsaného pojistného, které kleslo z 155,2 mld. Kč v roce 2011 na 148,7 mld. Kč v roce 2013, coţ je o 6,5 mld. Kč. Hlavní příčinu lze spatřovat v poklesu předpisu pojistného u neţivotního pojištění, které kleslo z 83,1 mld. Kč v roce 2011 na 77,1 mld. Kč v roce 2013, coţ je o 6 mld. Kč. V rámci neţivotního pojištění největší propad zaznamenalo povinné ručení, které pokleslo z 20,4 mld. Kč v roce 2011 na 18,9 mld. Kč v roce 2013, to je o 1,5 mld. Kč. Příčinou tohoto poklesu je neustálé sniţování výše pojistného. K tomuto produktu se přidalo i havarijní pojištění, jehoţ objem pojistného se sníţil z 14,8 mld. Kč v roce 2011 na 14,3 mld. Kč v roce 2013, coţ je o 0,5 mld. Kč. Tyto dva produkty spolu logicky souvisí, jsou nejdůleţitějšími produkty pojistného trhu a vztahují se k automobilismu. Znamená to, ţe se jednou třetinou podílely na propadu pojistného v neţivotním pojištění. Alarmující situace je u povinného ručení, které se v posledních třech letech podílí 25% na objemu pojistného neţivotního pojištění. Od roku 2011 je tento objemově nejdůleţitější pojistný produkt ztrátový, to znamená, ţe náklady na pojistná plnění tohoto produktu jsou vyšší neţ výnosy, tedy předepsané pojistné. Ztrátovost se prohlubuje z 0,2 mld. Kč v roce 2011 na 1,0 mld. Kč v roce 2013. Havarijní pojištění v analyzovaném období 10 let si udrţelo ziskovost v rozmezí 4 aţ 5 mld. Kč. Předepsané pojistné v ţivotním pojištění má oproti neţivotnímu pojištění příznivější vývoj. Růstovou tendenci si udrţelo aţ do roku 2012 a objem pojistného dosáhl částky 72,1 mld. Kč. V roce 2013 poprvé nastal pokles pojistného o 0,5 mld. Kč. Předepsané pojistné v ţivotním pojištění se v roce 2010 zvýšilo mimořádně o 11 mld. Kč., coţ bylo způsobeno rychlým růstem investičního ţivotního pojištění a tuto vysokou úroveň si udrţelo i v dalších letech. Rozdíly v objemech pojistného u ţivotního a neţivotního pojištění se dlouhodobě sniţují ve prospěch ţivotního pojištění.
94
Celková pojištěnost se dlouhodobě pohybuje kolem 4%, které si udrţela i v posledních letech stagnace předepsaného pojistného a v porovnání s průměrem Evropské unie je nízká, na poloviční úrovni. Poslední zákonná opatření v ţivotním pojištění nepřispívají k jeho rychlejšímu rozvoji. Sníţení technické úrokové míry na 1,3% nepřispěje k rozhodnutí klientů dlouhodobě uloţit své peníze do spořících produktů ţivotního pojištění, ale neočekává se kvůli konkurenci pojišťoven ani zdraţení jejich pojistného. Sankce za předčasné vybírání peněz ze spořících ţivotních produktů podpoří hlavní smysl těchto produktů, ale není to stimul pro klienty uzavírat ve větším rozsahu tyto pojistky. Hlavním konkurentem spořících produktů ţivotního pojištění je penzijní připojištění, které bude ještě zatraktivněno. Stavební spoření však ztrácí svou přitaţlivost. Pojišťovny se musí spoléhat v oblasti ţivotního pojištění na další rozvoj ţivotní úrovně, která umoţní klientů při diverzifikaci svých peněz myslet i na spořící produkty ţivotního pojištění. Pozitivnější pro překonání stagnace a další rozvoj neţivotního pojištění jsou nová zákonná opatření hlavně v oblasti pojištění motorových vozidel. 3% příspěvek pojišťoven do Fondu zábrany škod, hrazení výjezdu hasičů k dopravním nehodám, úspěšný boj proti pojistným podvodům a neplatičům povinného ručení a nové posuzování výše škod na zdraví přinutí pojišťovny zvýšit pojistné u povinného ručení a dát impuls rozvoji tohoto pojištění. Není to samozřejmě dobrá zpráva pro řidiče. Prohlubování ztrátovosti povinného ručení by mělo daleko větší negativní důsledky pro pojišťovny a odvozeně i pro pojištěnce. Pokles neţivotního pojištění v Kooperativě nastal v roce 2008, to je o 4 roky dříve, neţ klesl celkový trh, podobně v České pojišťovně pokles nastal v roce 2006, tedy o 6 let dříve. V oblasti motorových vozidel u Kooperativy pokles nastal v roce 2009, povinné ručení kleslo za 10 let o 0,9 mld. Kč a havarijní pojištění vzrostlo o 0,3 mld. Kč. Velmi pozitivní je, ţe náklady na pojistná plnění u povinného ručení mají klesající tendenci a za 10 let klesly o 2,1 mld. Kč, kdyţ za celý pojistný trh mají rostoucí tendenci. Náklady na havarijní pojištění vzrostly za 10 let o 0,7 mld. Kč. Z toho vyplývá, ţe povinné ručení je ziskové a ziskovost roste i v posledních letech, opačná situace je v tomto segmentu na celkovém trhu ČR. Havarijní pojištění je rovněţ ziskové, ale zisk je niţší neţ u povinného ručení. Situace na tuzemském pojistném trhu by se měla do budoucna zlepšovat, neboť vývoj pojistného trhu se zpoţděním kopíruje makroekonomický vývoj české ekonomiky. Díky 95
současnému oţivování české ekonomiky lze v budoucnu očekávat, ţe se pojistný trh odrazí od hranice stagnace a začne pozvolna růst. Lze očekávat, ţe „tahounem“ trhu bude i nadále neţivotní pojištění a to hlavně z nutnosti zvyšování pojistných sazeb v povinném ručení, jeţ se ukázalo jako adekvátní reakce na dosud neuspokojivé výsledky v tomto segmentu neţivotního pojištění. V souvislosti s cenotvorbou je rozhodně důleţité uklidnit klienta. Pojistný trh je v České republice vysoce konkurenční, vyspělý a saturovaný. Právě vysoce konkurenční prostředí vytváří prostor pro tvorbu nových produktů a pro zkvalitňování individuálního přístupu ke klientovi. Ţádný z pojistitelů si proto nedovolí zdraţovat pojistné produkty více, neţ mu trţní situace dovolí.
96
Seznam pouţité literatury Odborná literatura [1] BÖHM, Arnošt a Karina MUŢÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-035-5. [2] CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2002, ISBN 80-86119-54-8. [3] ČEJKOVÁ, Viktoria. Pojistný trh. Praha: GRADA Publishing, 2002, ISBN 80-247-01375. [4] DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005, ISBN 8086419-84-3. [5] DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4., [6] GRMANOVÁ, Eva. Poistný trh a finančné investovanie. Trenčín: Vydavateľstvo CROCUS, 2004. ISBN 80-889992-74-5. [7] KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. ISBN 978-80-7265-105-4. [8] PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v Nakladatelství Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1.
České
republice.
Praha:
Internetové zdroje [9] BREJLOVÁ, Iva. Český pojistný trh stále čeká na výrazné oţivení. Pojisteni v praxi.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.pojistenivpraxi.cz/ceskypojistny-trh-stale-ceka-na-vyrazne-oziveni/ [10] Pojištění kybernetických rizik nabídne první firma. Aktuálně. cz [online]. 2013. vyd. [cit. 2015-03-20]. Dostupnéz:http://zpravy.aktualne.cz/finance/pojisteni-kybernetickych-riziknabidne-prvni-firma/r~i:article:780288/ [11] Stagnace českého pojistného trhu pokačuje. Poradci-sobě.cz [online]. 2012. vyd. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z:http://poradci-sobe.cz/pojisteni/stagnace-ceskeho-pojistneho-trhupokracuje/
97
[12] Sloţení vozového parku v ČR. Auto SAP - sdružení autmobilového průmyslu v ČR [online]. 2015. vyd. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.autosap.cz/zakladniprehledy-a-udaje/slozeni-vozoveho-parku-v-cr/ [13] Pojistný trh v útlumu. Finance.cz [online]. 2005. vyd. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z:http://www.finance.cz/zpravy/finance/52776-pojistny-trh-v-utlumu/ [14] Seznam pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven působících v ČR. BusinessInfo.cz [online]. 2012. vyd. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/seznam-pojistoven-a-pobocek-zahranicnich-21426.html [15] Pojistných podvodů přibývá. Investujeme. cz [online]. 2015. vyd. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z:http://www.investujeme.cz/pojistnych-podvodu-stale-pribyva/ [16] Stagnace českého pojistného trhu pokračuje. Opojisteni.cz [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-03-20].Dostupnéz:http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/stagnace-ceskehopojistneho-trhu-pokracuje/ [17] Náhrada újmy v Novém občanském zákoníku. Obcanskyzakonik.justice.cz [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/informacni_brozury/MS_brozura_na hrada_ujmy.pdf [18] ČNB sniţuje garantovaný úrok z pojištění. Blog.brokertrust.cz [online]. 2015. vyd. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z:http://blog.brokertrust.cz/poradenstvi/cnb-snizuje-garantovanyurok-z-pojisteni/ [19] Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2014 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/vyvoj-statistik/ [20] TŮMA, Ondřej. Stavební spoření 2014: Vyplatí se ještě?. Peníze. cz [online]. 2014 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/293393-stavebni-sporeni2014-vyplati-se-jeste [21] Penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření). Finanční poradenství online [online]. 2012 - 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.financni-poradenstvi.com/penzijnipripojisteni/ [22] Trh s pojištěním je ovlivněn nejen stagnující ekonomikou. OPOJIŠŤĚNÍ.CZ [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z:http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/trh-spojistenim-je-ovlivnen-nejen-stagnujici-ekonomikou/ [23]Pojistný trh bez výrazné změny. Investujeme.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z:http://www.investujeme.cz/pojistny-trh-bez-vyrazne-zmeny/
98
[24] Asociace penzijních společností ČR [online]. 2009 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/ [25] URBAN, Jaroslav. Rok 2013 ve znamení stability. Opojištěni.cz [online]. 2014 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/jaroslav-urban-rok2013-ve-znameni-stability/ [26] Boj proti pojistným podvodům ohroţuje práva pojištěnců. Mandát a Šilhánek [online]. 2011 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: http://www.mslegal.cz/boj-proti-pojistnym-podvodumohrozuje-prava-pojistencu-tiskova-zprava-spolecnosti [27] Boj proti pojistným podvodům vyţaduje ty nejnovější technologie. Opojištění.cz [online]. 2012 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/zahranici/boj-proti-pojistnym-podvodum-vyzaduje-ty-nejnovejsitechnologie/ [28] Prevence jako ochrana proti pojistným podvodům. Investia.cz [online]. 2014 [cit. 201506-19]. Dostupné z: http://www.investia.cz/prevence-jako-ochrana-proti-pojistnym-podvodu [29] Počet pojištěných vozidel v databázi ČKP. ČKP [online]. 2014 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: http://www.ckp.cz/tisk/statistiky_a_informace.php?id=5 [30] První registrace vozidel - souhrnné údaje. Autosap [online]. 2014 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: http://www.autosap.cz/zakladni-prehledy-a-udaje/prvni-registrace-vozidel/
Výroční zprávy [31] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2003 [32] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2004 [33] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2005 [34] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2006 [35] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2007 [36] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2008 [38] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2009 [39] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2010 [40] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2011 [41] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2012 [42] Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2013 [43] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2004 [44] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2005 [45] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2006 [46] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2007 [47] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2008 [48] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2009 99
[49] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2010 [50] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2011 [51] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2012 [52] Výroční zpráva pojišťovny Kooperativa,Vienna Insurance Group za rok 2013 [53] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2004 [54] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2005 [55] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2006 [56] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2007 [57] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2008 [58] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2009 [59] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2010 [60] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2011 [61] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2012 [62] Výroční zpráva České pojišťovny, a.s. za rok 2013
Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB [63] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2005 [64] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2006 [65] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2007 [66] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2008 [67] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2009 [68] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2010 [69] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2011 [70] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2012 [71] Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, ČNB, za rok 2013 Právní předpisy [72] Zákon č. 349/2009 Sb., o pojišťovnictví [73] Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů [74] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [75] Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů
Tiskové zprávy [76] Tisková zpráva ČKP z 21. září 2011 [77] Tisková zpráva ČKP z 25. září 2013 [78] Tisková zpráva ČKP z 15. dubna 2014 [79] Tisková zpráva ČKP z 4. listopadu 2014 [80] Tisková zpráva ČKP z 12. ledna 2015 100
Seznam pouţitých zkratek, tabulek, grafů a příloh Zkratky: CP
cenný papír
ČAP
Česká asociace pojišťoven
ČKP
Česká kancelář pojistitelů
ČNB
Česká národní banka
ČP
Česká pojišťovna, a.s.
ČR
Česká republika
ČSOB
Československá obchodní banka, a.s.
ES
Evropská společenství
FATCA
Foreign Account Tax Compliance Act
FZŠ
Fond zábrany škod
HDP
hrubý domácí produkt
IRS
Internal Revenue Service
KOOP
Kooperativa pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group
NOZ
nový občanský zákoník
NRV
nově registrovaná vozidla
NŢP
neţivotní pojištění
PPV
počet pojištěných vozidel
TÚM
technická úroková míra
ŢP
ţivotní pojištění 101
Seznam tabulek: Tab. 1:
Přehled počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v ČR………………………...27
Tab. 2:
Technické rezervy tuzemských pojišťoven (čistá výše v mil. Kč)…………...29
Tab. 3:
Finanční umístění technických rezerv členů ČAP (v mil. Kč)……………….31
Tab. 4:
Vývoj předepsaného pojistného v ČR (v mld. Kč)…………………………...34
Tab. 5:
Struktura NŢP za roky 2010-2013 (v mld. Kč)………………………………39
Tab. 6:
Struktura předepsaného pojistného v ŢP (v %)………………………………41
Tab. 7:
Náklady na pojistná plnění (v mld. Kč)………………………………………42
Tab. 8:
Rozdíl mezi celkovým předepsaným pojistným a celkovými náklady na pojistná plnění (v mld. Kč)…………………………………………………...47
Tab. 9:
Celková pojištěnost v ČR od roku 2003-2013 (v %)…………………………48
Tab. 10:
Meziroční změny předepsaného pojistného a HDP (v %)…………………….48
Tab. 11:
Počet uzavřených pojistných smluv (v mil. ks)……………………………….52
Tab. 12:
Počet pojišťoven a jejich právních forem v letech 2003- 2013 (v ks)………...55
Tab. 13:
Vývoj předepsaného pojistného povinného ručení a havarijního pojištění (v mld. Kč)……………………………………………………………………57
Tab. 14:
Vývoj průměrného pojistného povinného ručení (v Kč)…………………..….59
Tab. 15:
Počet pojištěných a nově registrovaných vozidel (v tis. ks)…………………..60
Tab. 16:
Náklady na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění (v mld. Kč)…………………………………………………………………………….62
Tab. 17:
Rozdíl mezi předepsaným pojistným a náklady na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění (v mld. Kč)…………………………………….64 102
Tab. 18:
Podíl předepsaného pojistného produktů neţivotního pojištění (v %)………..65
Tab. 19:
Podíly předepsaného pojistného na trhu v letech 2003-2013(v %)…………...80
Tab. 20:
Podíl komerčních pojišťoven na trhu NŢP v letech 2003-2013 (v %)………..81
Tab. 21:
Podíl komerčních pojišťoven na trhu ŢP v letech 2003-2013 (v %)………….81
Tab. 22:
Vývoj předepsaného pojistného NŢP v České pojišťovně a v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč)………………………………………………………82
Tab. 23:
Vývoj nákladů na pojistná plnění NŢP v České pojišťovně a v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč)………………………………………………………85
Tab. 24:
Vývoj předepsaného pojistného povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč)………………………………………..87
Tab. 25:
Vývoj nákladů na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč)………………………………………..90
Tab. 26:
Rozdíl mezi předepsaným pojistným a náklady na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč)………...91
Tab. 27:
Procentní podíl nákladů na pojistná plnění na předepsaném pojistném pojištění motorových vozidel v pojišťovně Kooperativa (v mld. Kč, v %)…………….92
Tab. 28:
Srovnání celkového předpisu pojistného pojištění motorových vozidel České pojišťovny a Kooperativy (v mld. Kč)………………………………………..93
103
Seznam grafů: Graf 1:
Finanční umístění členů ČAP za rok 2012……………………………………32
Graf 2:
Vývoj předepsaného pojistného v ČR (v tis. Kč)……………………………..35
Graf 3:
Předepsané pojistné NŢP v roce 2013 (v %)………………………………….40
Graf 4:
Vývoj nákladů na pojistná plnění v letech 2003-2013 (v tis. Kč)…………….42
Graf 5:
Meziroční změny vývoje předepsaného pojistného v závislosti na změnách HDP (v %)…………………………………………………………………….51
Graf 6:
Počet uzavřených pojistných smluv ŢP a NŢP (v ks)………………………...53
Graf 7:
Vývoj počtu pojišťoven na českém pojistném trhu z hlediska zaměření (v ks)…………………………………………………………………………..56
Graf 8:
Vývoj předepsaného pojistného povinného ručení a havarijního pojištění (v tis. Kč)…………………………………………………………………………….58
Graf 9:
Vývoj průměrného pojistného povinného ručení (v Kč)………………..…….60
Graf 10:
Vývoj nákladů na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění (v tis. Kč)……………………………………………………………………...63
Graf 11:
Vývoj předepsaného pojistného NŢP v ČP a v KOOP (v tis. Kč)……….…...82
Graf 12:
Vývoj nákladů na pojistná plnění v NŢP v České pojišťovně a v pojišťovně Kooperativa (v tis. Kč)………………………………………………………..86
Graf 13:
Vývoj předepsaného pojistného povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v tis. Kč)………………………………………….89
Graf 14:
Vývoj nákladů na pojistná plnění povinného ručení a havarijního pojištění v pojišťovně Kooperativa (v tis. Kč)………………………………………….91
Graf 15:
Vývoj celkového předpisu pojistného motorových vozidel v České pojišťovně a v Kooperativě (v tis. Kč)……………………………………………………94 104
Seznam příloh: Příloha č. 1:
Základní pojmy v pojišťovnictví…………………………………………….107
Příloha č. 2:
Seznam členů České asociace pojišťoven za rok 2013……………………...108
Příloha č. 3:
Limity skladby finančního umístění podle § 13 vyhlášky č. 434/2009 Sb….110
Příloha č. 4:
Doplňující grafy ke kapitole 3……………………………………………….113
Graf 16: Vývoj celkového počtu registrovaných vozidel v letech 2001-2014 (v ks) Graf 17: Vývoj počtu vozidel bez povinného ručení v letech 2007-2013 (v ks) Graf 18: Bilance povinného ručení v letech 2009-2014 (v %) Příloha č. 5:
Doplňující graf ke kapitole 4………………………………………………...116
Graf 19: Vývoj počtu vozidel se sjednaným povinným ručením v ČP a v KOOP v letech 2001-2013 (v ks)
105
Přílohy Příloha č. 1 - Základní pojmy v pojišťovnictví Pojistná smlouva – smlouva o finančních sluţbách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje platit pojistné. Pojistník – osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a vznikla jí tak povinnost platit pojistné. Pojistitel – právnická osoba, která má oprávnění k provozování pojišťovací činnosti podle zvláštního zákona. Pojištěný – osoba, na jejíţ zdraví, majetek, ţivot, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se komerční (soukromé) pojištění vztahuje. Pojistné riziko – pravděpodobnost vzniku pojistné události, která je vyvolána pojistným nebezpečím. Pojistná událost – nahodilá skutečnost vyvolaná pojistným nebezpečím, při jejím vzniku vzniká povinnost pojistitele vyplatit poškozenému pojistné plnění. Pojistné – úplata za ochranu před nahodilou skutečností vyvolanou pojistným nebezpečím, kterou je pojistník povinen hradit pojistiteli. Výše pojistného je uvedena v pojistné smlouvě. Pojistné plnění – částka, kterou je povinen pojistitel vyplatit pojistníkovi v případě realizace pojistné události. Pojistná částka – částka dohodnutá v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění. Stanoví se v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala hodnotě pojištěného majetku v době, kdy je pojistná smlouva uzavřena. Pojistná hodnota – nejvyšší moţná majetková újma, která můţe v důsledku realizace pojistné události nastat.
106
Příloha č. 2 – Seznam členů České asociace pojišťoven za rok 2013 AEGON
Aegon, Pojišťovna, a.s.
Allianz
Allianz pojišťovna, a.s.
AXA ŢP
Axa ţivotní pojišťovna, a.s.
AXA
Axa pojišťovna, a.s.
BASLER
Basler Lebensversicherungs – AG pobočka pro Českou republiku
CARDIF
BNP Paribas Cardif Pojišťovna, a.s.
ČPP
Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
ČP
Česká pojišťovna, a.s.
ČP ZDRAVÍ
Česká pojišťovna ZDRAVÍ, a.s.
ČSOBP
ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB
D.A.S.
D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.
ERGO
ERGO pojišťovna, a.s.
ERV
ERV pojišťovna, a.s.
GP
Generali pojišťovna, a.s.
HVP
Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.
HDI
HDI Versicherung AG, organizační sloţka
ING
ING Ţivotní pojišťovna N.V. pobočka pro Českou republiku
KP
Komerční pojišťovna, a.s.
KOOP
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
MAXIMA
MAXIMA pojišťovna, a.s.
107
MetLife
MetLife pojišťovna, a.s.
PČS
Pojičťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group
PVZP
Pojišťovna VZP, a.s.
SLAVIA
Slavia pojišťovna, a.s.
TRIGLAV
Triglav pojišťovna, a.s.
UNIQA
Uniqa pojišťovna, a.s.
WÜRST
Wüstenrot pojišťovna, a.s.
WÜRST - ŢP Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s. Členové se zvláštním statutem AIDA
AIDA česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo
ČKP
Česká kancelář pojistitelů
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
108
Příloha č. 3 – Limity skladby finančního umístění podle § 13 vyhlášky č. 434/2009 Sb. (1) Limity pro jednotlivé poloţky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto poloţky zahrnout do skladby finančního umístění, se stanoví pro a) dluhopisy včetně pokladničních poukázek vydaných vydané členským státem Evropské unie nebo státem tvořící Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“) nebo jeho centrální bankou a úvěry členskému státu nebo jeho centrální bance, aţ do výše 100% z celkových technických rezerv, b) kótované dluhopisy včetně pokladničních poukázek, vydané bankami a obdobnými institucemi členských států, nejvýše 50%ˇz celkových technických rezerv; pro nekótované dluhopisy vydané těmito emitenty nejvýše do 10% z celkových technických rezerv, c) kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi nejvýše 20% z celkových technických rezerv; u dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40%, d) kótované komunální dluhopisy nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u komunálních dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %, e) poskytnuté půjčky, úvěry a jiné pohledávky jiné neţ uvedené v písmenu a), j) nebo l) nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; tyto půjčky, úvěry nebo jiné pohledávky musí být zajištěny zajištěnými cennými papíry nebo zárukou poskytnutou členským státem nebo jeho centrální bankou, bankou, pojišťovnou nebo zajišťovnou, f) směnky nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; směnka musí být zajištěna směnečným rukojemstvím, kde směnečným rukojmím je banka nebo obdobná úvěrová instituce, g) nemovitosti na území členských států nejvýše 20 % z celkových technických rezerv, přičemţ do jednoho pozemku nebo budovy nebo několika pozemků nebo budov, které spolu tvoří jeden celek tak, ţe se dají povaţovat za jednu investici, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; nemovitost musí být pojištěna pro případ poškození nebo zničení u jiné pojišťovny, h) hypoteční zástavní listy nejvýše 50 % z celkových technických rezerv, i) kótované akcie nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; součástí této poloţky jsou téţ kótované dluhopisy, jejichţ splnění je vázáno podmínkou podřízenosti,
109
j) vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, půjčky, úvěry a jiné pohledávky za těmito bankami nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u jedné banky a půjčky, úvěry a jiné pohledávky za touto bankou nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv; tato poloţka nezahrnuje bankovní účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady nebo výplaty pojistných plnění, k) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; tyto předměty musí být pojištěny pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, l) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj a úvěry poskytnuté těmto osobám aţ do výše 100 % z celkových technických rezerv, m) cenné papíry vydané standardními fondy nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy, nejvýše 20 % z celkových technických rezerv, n) cenné papíry vydané investičními fondy nebo zahraničními investičními fondy, jejichţ domovským státem je členský stát, a které nejsou uvedeny v písmenu m), nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemţ cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv, o) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, které nespadají pod jinou poloţku skladby finančního umístění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemţ cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv; součástí této poloţky jsou dále dluhopisy jiné neţ uvedené v písmenu i), vklady, úvěry, půjčky nebo jiné pohledávky, jejichţ splacení je vázáno podmínkou podřízenosti, r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, pokud ode dne jejich splatnosti uplynula doba kratší neţ 1 měsíc, nejvýše 3 % z celkových technických rezerv, s) vratky daní, na které byl vydán platební poukaz podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, t) pohledávky vůči garančnímu fondu České kanceláře pojistitelů nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, 110
u) zahraniční cenné papíry, s nimiţ se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které nespadají pod jinou poloţku skladby finančního umístění, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, v) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na ţivotní pojištění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; limit jedné půjčky představuje maximálně výši odkupného ke dni poskytnutí půjčky a úrok z půjčky se stanoví nejméně ve výši technické úrokové míry garantované pojistnou smlouvou, w) zajišťovací deriváty, které splňují poţadavky pro zajišťovací deriváty stanovené mezinárodními účetními standardy uvedenými v článku 2 přímo pouţitelného předpisu ES upravujícího uplatňování mezinárodních účetních standardů, x) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 zákona o pojišťovnictví, včetně podílu zajistitele na technických rezervách, po odečtení všech závazků vůči zajistiteli, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv. (2) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e) s výjimkou úvěrů poskytnutých státním nebo regionálním anebo místním orgánům nebo mezinárodním organizacím, jejichţ členem je jeden nebo více členských států, a podle písmen f), h), i), m), u) a w) je u jednoho emitenta cenného papíru, jednoho dluţníka nebo jedné protistrany limitováno 5 % z celkových technických rezerv. Tento limit lze zvýšit na 10 % z celkových technických rezerv za podmínky, ţe tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna neinvestuje více neţ 40 % objemu celkových technických rezerv do finančního umístění podle věty první u osob, u kterých investuje více neţ 5 % z celkových technických rezerv. (3) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), h), i), j), m), n), o), r), u), v), w) a x), vztahující se ke dvěma nebo více osobám, které jsou součástí téhoţ podnikatelského seskupení, je limitováno 15 % z celkových technických rezerv (dále jen „limit na skupinu“). Pokud je součástí finančního umístění podle věty první vklad, půjčka, úvěr nebo jiná pohledávka za bankami podle odstavce 1 písm. j) nebo pohledávka za zajišťovnami se sídlem v členském státě, zvyšuje se limit na skupinu o objem těchto poloţek finančního umístění aţ do výše 20 % z celkových technických rezerv.
111
Příloha č. 4 - Doplňující grafy ke kapitole 3
Ks
Graf 16 Vývoj celkového počtu registrovaných vozidel v letech 2001-2014 (v ks)
8000000 7000000 6000000
5829249 5997306 6231601 6490614
6803732 7081145 7119323
7221943
7358727 7525921 7658610 7820146
2007
2010
2011
2000000
2003
3000000
5580151 5740823
4000000
2001
5000000
1000000
2014
2013
2012
2009
2008
2006
2005
2004
2002
0
Stav ke konci časového období
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z ČKP, ČAP za roky 2001-2014
112
599734
600000
597534
599599
617852
700000
588863
800000
817832
900000 790704
ks
Graf 17 Vývoj počtu vozidel bez povinného ručení v letech 2007-2013 (v ks)
500000
126559
124359
126424
200000
125688
134677
244657
300000
217529
400000
100000
0 2007
2008
2009
2010
rozdíl registrovaných a pojištěných vozidel
2011
2012
stav ke konci časového období
odhad skutečného počtu provozovaných nepojištěných vozidel
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z ČKP, ČAP za roky 2007-2013
113
2013
Graf 18 Bilance povinného ručení v letech 2009-2014 (v %)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z ČKP, ČAP za roky 2009-2014
rok 2013: Celkové náklady pojišťoven na škody
88% předpisu pojistného
(58% - vyplacené plnění, 14% dlouhodobé závazky, 16% likvidační náklady) rok 2014(odhad): Celkové náklady pojišťoven na škody a povinný odvod do Fondu zábrany škod
97% předpisu pojistného (58% vyplacené plnění, 21%
dlouhodobé závazky, 3% FZŠ, 15% odhad likvidačních nákladů)
114
Příloha č. 5 - Doplňující graf ke kapitole 4 Graf 19 Vývoj počtu vozidel se sjednaným povinným ručením v ČP a v KOOP
1000000
1399066
1377802
1144382
1393058
1316759
1362836
1181991
1361298
1500000
1023593
2000000
1875694 1435478 1785957 1458976 1750855 1427731 1711025 1441754
2025815
2137013
2244130
2303030
2385827
2372352
2349277
2365637
2500000
2515300
3000000
500000 0
20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13
ks
v letech 2001-2013 (v ks)
ČP
stav ke konci časového období
KOOP
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z ČKP, ČAP za roky 2001-2013
115
Zadání diplomové práce
116
