AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta

A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NA

H ODONÍNSKU SE ZAMĚŘENÍM NA REKVALIFIKACE bakalářská práce

Autor: Martina Sedláčková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2009

Prohlašuji na svou čest, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Martina Sedláčková V Praze, dne 20. 12. 2009

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Zdence Vostrovské, CSc. za přínosné rady a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala své rodině a příteli za trpělivost a podporu.

Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou nerovnováhy na trhu práce v okrese Hodonín, který patří dlouhodobě mezi oblasti s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti. Pozornost je věnována účinnosti řešení nezaměstnanosti v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na rekvalifikace. Úvod práce se věnuje vývoji trhu práce, nezaměstnanosti celkové a v daném okrese, příčinám a důsledkům. Dále pak také na aktivní politiku nezaměstnanosti, její cíle, nástroje a financování. Praktická část je zaměřena zejména na jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti – rekvalifikace a její nákladová efektivnost v boji s nezaměstnaností. Analyzuje okres Hodonín z hlediska úspěšnosti pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, zejm. rekvalifikací. K vyhodnocení úspěšnosti je pouţita situační analýza a metoda porovnání. Cílem práce je zhodnotit, zda je tento typ vzdělávání vhodné podporovat z hlediska vynaloţených nákladů, strukturu uchazečů o rekvalifikace, dále pak úspěšnost umístění rekvalifikovaných uchazečů na trh práce.

Abstract This bachelor thesis focuses on imbalance in the labour market in the Hodonin district which has been the region with relatively high unemployment for a long time. Attention is paid to the effectiveness of active employment policy with a focus on retraining. First in the centre of attention is development on the labour market, the unemployment and its causes and consequences. Further it presents the active employment policy, its goals, instruments and funding. The practical part mainly deals with the tools of active employment policy - the retraining and its cost effectiveness in the fight against unemployment. This bachelor work analyses Hodonin district from the point of view how successful the active employment policy instruments are above all the retraining. The situation analysis and comparative method are used for evaluation of the goal of this work. The purpose of this work is to sum up if this type of education is suitable to fund with aspect of the costs, structure of applicants for retraining and further successfuls placement of the retrainers to labour market.

Klíčová slova nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace, Hodonín

Keywords unemployment, active employment policy, retraining, Hodonin

JEL Classification J210 - Labor Force and Employment, Size and Structure J640 - Unemployment: Models, Duration, Incidence and Job Search

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1 Trh práce a nezaměstnanost.................................................................................................... 3 1.1 Nezaměstnanost a nezaměstnaný............................................................................ 4 1.2 Druhy a příčiny nezaměstnanosti ........................................................................... 5 1.3 Měření nezaměstnanosti ......................................................................................... 6 1.3.1 Měření nezaměstnanosti podle Českého statistického úřadu ......................... 6 1.3.2 Měření nezaměstnanosti podle Ministerstva práce a sociálních věcí ............. 7 1.4 Důsledky nezaměstnanosti ..................................................................................... 8 2 Státní politika zaměstnanosti ČR.......................................................................................... 10 2.1 Financování politiky zaměstnanosti ..................................................................... 11 2.2 Pasivní politika zaměstnanosti.............................................................................. 13 2.2.1 Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti ....................................................... 13 3 Aktivní politika zaměstnanosti ............................................................................................. 16 3.1 Cíle aktivní politiky zaměstnanosti ...................................................................... 16 3.2 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ............................................................... 17 4 Rekvalifikace ........................................................................................................................ 19 5 Trh práce na Hodonínsku ..................................................................................................... 20 5.1 Charakteristika okresu Hodonín ........................................................................... 21 5.2 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Hodonín ........................................................... 22 5.2.1 Počet evidovaných uchazečů na úřadu práce ............................................... 23 5.2.2 Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku ............................................... 24 5.2.3 Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání ......................................... 25 5.2.4 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence .............................. 27 5.3 Aktivní politika zaměstnanosti ............................................................................. 28 5.3.1 Veřejně prospěšné práce ............................................................................... 29 5.3.2 Společensky účelná pracovní místa .............................................................. 30 5.3.3 Chráněná pracovní místa, chráněné pracovní dílny...................................... 31 5.4 Rekvalifikace ........................................................................................................ 32 5.4.1 Cílenost rekvalifikací .................................................................................... 34 5.4.2 Úspěšnost rekvalifikací................................................................................. 38 5.4.3 Nákladnost rekvalifikačních kurzů jako celku ............................................. 41 Závěr ......................................................................................................................................... 48 Přílohy ...................................................................................................................................... 53 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 55 Internetové zdroje ..................................................................................................................... 55 Seznam grafů, obrázků, příloh a tabulek .................................................................................. 58

Seznam zkratek APZ

aktivní politika zaměstnanosti

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ESF

Evropský sociální fond

HM

hrubá mzda

CHPD

chráněná pracovní dílna

CHPM

chráněné pracovní místo

ILO

Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization)

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věci

NAPZ

Národní akční plán zaměstnanosti

OZP

osoby se zdravotním postiţením

PpR

podpora při rekvalifikaci

PPZ

pasivní politika zaměstnanosti

PvN

podpora v nezaměstnanosti

PZ

politika zaměstnanosti

SHM

superhrubá mzda

SÚPM

společensky účelná pracovní místa

ÚP

úřad práce

VPP

veřejně prospěšné práce

VŠPS

výběrové šetření pracovních sil

ZoZ

zákon o zaměstnanosti

Úvod Bakalářská práce je zaměřena na problematiku nerovnováhy na trhu práce a její zmírnění pomocí aktivní politiky zaměstnanosti. S nezaměstnaností se v dnešní době setkáváme takřka na kaţdém kroku a ve svém důsledku se dotýká téměř všech obyvatel, ať uţ na lokálním trhu práce či na mezinárodním trhu práce. Výrazný nárůst nezaměstnanosti začal v 90. letech minulého století, kdy Česká republika procházela transformací z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku trţní. Do té doby byl trh regulovaný, kaţdý měl jistotu práce, tudíţ se neprojevovala nezaměstnanost. I přesto, ţe jsou kaţdoročně vynakládány velké finanční obnosy na tuto problematiku, nezaměstnanost se příliš sníţit nedaří. Pro podrobnější analýzu trhu práce jsem si vybrala okres Hodonín, který patří dlouhodobě k oblastem s vyšší mírou nezaměstnanosti, neţ je celorepublikový průměr. Je to dáno jak historickým vývojem, tak i nevyváţenou strukturou mezi nabídkou a poptávkou na trhu. V práci je věnována pozornost zejména účinnosti řešení nezaměstnanosti pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem mé práce je analýza trhu práce a zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti, která byla uskutečňována na Hodonínsku od roku 2005 do roku 2008. Pozornost je věnována jednotlivým nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti, zejména rekvalifikačním kurzům. Budeme zkoumat, zda je tento typ vzdělávání vhodné podporovat z hlediska toho, na koho jsou kurzy zaměřeny, jaká je úspěšnost návratu rekvalifikovaných uchazečů zpět na trh práce. Také se budeme věnovat finančním prostředkům, které stát vynakládá na dílčí nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. K analýze budou pouţity zejména statistické údaje úřadu práce v Hodoníně, na základě kterých pak proběhne porovnání a také zhodnocení. Dále jsou v práci vyuţity informace získané díky osobním schůzkám na úřadu práce. Práce je také doplněna o tabulky a grafy, které napomáhají čtenáři k přehlednější orientaci v této problematice. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichţ některé jsou dále rozděleny do podkapitol. První kapitola se věnuje všeobecnému úvodu, který je podstatný pro uvedení do problematiky nezaměstnanosti a trhu práce. Vysvětluje, kdo je a kdo není nezaměstnaný, dále jaké máme druhy nezaměstnanosti, jakými způsoby lze nezaměstnanost měřit a na závěr důsledky, které nezaměstnanost přináší.

1

Druhá kapitola představuje státní politiku zaměstnanosti, její cíle a způsob financování. Seznamuje zejména s pasivní politikou zaměstnanosti a vyplácením podpor v nezaměstnanosti. Třetí kapitola je věnována, vzhledem k tématu práce, pouze aktivní politice zaměstnanosti, která by měla napomoci k vyšší zaměstnanosti. Předmětem této kapitoly jsou zejména jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Ve čtvrté kapitole je podrobně popsán jeden konkrétní nástroj aktivní politiky zaměstnanosti – rekvalifikace. Je zde charakteristika tohoto nástroje, jednotlivé typy rekvalifikačních kurzů a v neposlední řadě i výše podpory, kterou rekvalifikant dostává po celou dobu rekvalifikace. Na čtvrtou kapitolu navazuje rozsáhlá, pátá kapitola, která se z praktického hlediska věnuje analýze lokálního trhu práce. V úvodu této kapitoly je stručná charakteristika okresu, vývoj nezaměstnanosti a analýza struktury uchazečů o zaměstnání podle různých kritérií. Následují jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jejich finanční náročnost a počty vytvořených pracovních míst. Zvláštní pozornost je opět věnována rekvalifikacím, které jsou hodnoceny pomocí cílenosti na jednotlivé skupiny obyvatel, dále pomocí úspěšnosti návratu do zaměstnání a nakonec nákladová efektivnost tohoto nástroje.

2

1 Trh práce a nezaměstnanost Práce jako taková má pro člověka velmi zásadní význam. Nejen ţe přináší materiální uspokojení, ale nabízí také moţnost seberealizace a být něčím prospěšný pro společnost. Nejedná se pouze o výrobu statků, ale člověk se v rámci zaměstnání setkává s ostatními lidmi, kteří mu umoţní rozvíjet vlastní osobnost, názory, přátelství.1 Trhem práce se rozumí místo, kde se stejně jako na jiných trzích střetává nabídka s poptávkou. Na poptávkové straně figurují zaměstnavatelé (firmy), kteří nabízejí práci a na straně nabídkové domácnosti, které vlastní lidský kapitál. Dalším důleţitým faktorem tohoto trhu je cena práce neboli mzda, díky které dochází k postupnému vyrovnávání se nabídky s poptávkou. Poptávka po práci je odvozena od poptávky spotřebitelů po produktech a ostatních sluţbách a její klesající tvar vyplývá ze zákona klesajících výnosů (klesajícího mezního produktu). Firma tedy sniţuje či zvyšuje svoji poptávku po práci aţ do okamţiku, kdy se příjem z mezního produktu práce rovná mzdě.2 Oproti tomu tvar nabídkové křivky práce nemusí vţdy odpovídat klasickému tvaru nabídkové křivky na trhu statků a sluţeb. Křivka nabídky práce má zpětně zalomený charakter, který je způsoben dvěma efekty – prvním z nich je substituční efekt, který působí na rostoucí části křivky a zde spotřebitel (domácnost) zvyšuje svou nabídku práce s rostoucí mzdou. Druhý, důchodový efekt, je na negativně skloněné části křivky. Od bodu, kde se mění rostoucí tvar křivky, spotřebitel preferuje více volný čas před zvyšováním nabídky práce.3 Trh práce má kromě netypického tvaru křivky nabídky práce své další zvláštnosti, protoţe zde nefungují běţné vyrovnávací mechanismy mezi nabídkou a poptávkou.4 Práci nelze brát stejně jako ostatní zboţí. Kaţdý člověk má jiné dispozice a to jak osobnostní, tak biologické, které lze v průběhu ţivota nadále rozvíjet.5 Dále je zde fakt, ţe práci nelze jednoduše oddělit od jejího vlastníka, existence určitých strnulostí a regulací v podobě dlouhodobě uzavřených vztahů mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a odbory. V neposlední

1

BUCHTOVÁ, Boţena, et al. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. str. 75 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. str. 7-10 3 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 7-9 4 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. str. 28 5 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 7 2

3

řadě je kaţdý člověk jiný, má jiné dispozice, kaţdý preferuje jiný typ práce a ne všechny druhy zaměstnání jsou dostupné všude (například hornictví nelze realizovat všude).6

1.1 Nezaměstnanost a nezaměstnaný Nezaměstnanost je „takový stav ekonomiky, v němţ osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci.“7 Nejprve je ale nutné si říci, kdo je nezaměstnaným a kdo ne. Obyvatelstvo lze rozdělit do dvou základních skupin – ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.8 Ekonomicky aktivními jsou zaměstnaní a nezaměstnaní. Ekonomicky neaktivními jsou osoby mladší 15ti let a osoby starší 15ti let, které nelze zařadit mezi zaměstnané nebo nezaměstnané. Příkladem jsou důchodci, studenti, děti, osoby na rodičovské dovolené.9 „Zaměstnaní jsou osoby, které jsou starší 15-ti let a mají placené zaměstnání, nebo jsou zaměstnávány ve vlastním podniku. Nezaměstnaní jsou osoby starší 15-ti let, které splňují následující podmínky: -

nejsou zaměstnané nebo sebezaměstnané

-

aktivně hledají práci (např. přes úřad práce, zprostředkovatelny práce, prostřednictvím inzerátů…)

-

jsou schopné nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů.“ 10

Tato definice nezaměstnaného odpovídá i definici Mezinárodní organizaci práce se sídlem v Ţenevě (ILO), díky které je moţné nezaměstnanost mezinárodně srovnávat. V případě nesplnění alespoň jedné z výše uvedených podmínek nelze danou osobu povaţovat za nezaměstnaného.11 Pro potřeby lepšího porozumění je třeba si definovat, kdo je zájemce o zaměstnání a kdo uchazeč o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání podle § 22 ZoZ se nerozumí nezaměstnaný. Tento zájemce pouze projevil zájem o evidenci na kterémkoliv úřadu práce a poţádal o zprostředkování zaměstnání, ale můţe být ještě zaměstnaný (například mu běţí

6

JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. str. 28 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. str. 18 8 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie : základní kurz. str. 116-117 9 KOLIBOVÁ, Helena. Sociální politika 1. str. 119 10 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie : základní kurz. str. 117 11 LIŠKA, Václav, et al. Makroekonomie. str. 426-427 7

4

výpovědní lhůta a hledá zaměstnání). Oproti tomu uchazeč o zaměstnání je nezaměstnaný, který uţ zaměstnání nemá a poţádá o evidenci na úřadě práce.12

1.2 Druhy a příčiny nezaměstnanosti Nezaměstnanost můţe mít řadu příčin – mezi často diskutované patří dobrovolný odchod ze zaměstnání z důvodu určité nespokojenosti, nepruţné mzdy způsobené například uzavřením kolektivních smluv, vlivem odborů., fáze hospodářského cyklu. Příčinou můţe být fáze recese hospodářského cyklu či změna ve struktuře výroby, kdy dojde ke změně kvalifikačních poţadavků na uchazeče o práci a další.13 Na základě příčin vzniku nezaměstnanosti ekonomická teorie rozlišuje tři základní druhy nezaměstnanosti – frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnanost.14 Otakar Němec (2002, str. 57) ještě doplňuje výše zmíněné druhy nezaměstnanosti o čtvrtý typ – sezónní nezaměstnanost. Frikční

nezaměstnanost,

jindy

nazývaná

jako

fluktuační,

je

přechodnou

nezaměstnaností. Vzniká v situaci, kdy člověk opouští své stávající zaměstnání z důvodu, ţe si hledá jiné pracovní místo, které mu nabídne lepší podmínky – například v podobě vyšší mzdy, moţného kariérního postupu a jiných výhod. Důvody odchodu mohou být i jiného rázu – vyhnout se očekávanému či ohlášenému propouštění, stěhování apod. Délka frikční nezaměstnanosti je přibliţně 3 měsíce a závisí na čase potřebném k vyhledání nového pracovního místa, na délce doby, kdy dochází k porovnávání nejrůznějších nabídek. Určitá míra frikční nezaměstnanosti můţe být i pozitivním signálem, protoţe ukazuje, ţe na trhu práce existují dobré podmínky pro získání zaměstnání.15 „Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. Tyto strukturální změny způsobují, ţe klesá poptávka po některých profesích, zároveň ale roste poptávka po jiných profesích.“ 16 Vznikne zde nepoměr mezi kvalifikací jednotlivých pracovníků, protoţe kvalifikace upadajícího odvětví nemusí odpovídat poţadavkům nového odvětví. Řešením tohoto nesouladu na trhu práce můţe být například rekvalifikace. Změna kvalifikace ovšem vyţaduje

12

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. str. 11 14 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie : základní kurz. str. 119 15 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 57 16 HOLMAN, Robert. Ekonomie. str. 295 13

5

určitý čas a tak se délka strukturální nezaměstnanosti stává mnohem delší, na rozdíl od frikční nezaměstnanosti můţe trvat i několik let.17 Oba zmíněné druhy nezaměstnanosti se vyznačují tím, ţe počet volných pracovních míst je vyšší neţ počet nezaměstnaných. Třetím typem je nezaměstnanost cyklická (někdy také nazývaná jako nezaměstnanost z nedostatečné poptávky), která úzce souvisí s klesající fází hospodářského cyklu.18 V této fázi dochází k tomu, ţe „makroekonomická poptávka po zboţí a sluţbách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačující na zaměstnanost těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat.“19 Posledním zmíněným typem je sezónní nezaměstnanost, mnohdy také uváděná jako určitý typ frikční nezaměstnanosti. Vzniká pouze krátkodobě s ohledem na roční dobu. Dochází k tomu, ţe některá odvětví (resp. profese) závislá na ročním období nejsou v určitém čase činné a způsobí to sezónní převis poptávky nad nabídkou. Příkladem můţe být oblast zemědělství či stavebnictví, jejichţ činnost je odvislá od roční doby.20

1.3 Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost lze vyjádřit dvěma způsoby. Prvním způsobem je relativní vyjádření v podobě míry nezaměstnanosti, druhým je absolutní způsob vyjádřený jako počet osob.21 V České republice existují dvě metody pro měření míry nezaměstnanosti – podle Českého statistického úřadu a podle Ministerstva práce a sociálních věcí. Nyní si obě metody přiblíţíme.

1.3.1 Měření nezaměstnanosti podle Českého statistického úřadu Metoda výpočtu, který vyuţívá Český statistický úřad jiţ od roku 1992, se opírá o tzv. výběrové šetření pracovních sil (VŠPS).22 Toto šetření probíhá pravidelně na vzorku domácností, kdy se zjišťují informace o zaměstnanosti a nezaměstnanosti a dalších faktorech majících vliv na nezaměstnanost. Následně jsou výsledky šetření přepočítány na celou 17

JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. str. 20 LIŠKA, Václav, et al. Makroekonomie. str. 429-430 19 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 60 20 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 57 21 LIŠKA, Václav, et al. Makroekonomie. str. 427 22 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. str. 23-24 18

6

populaci v České republice a zveřejňovány čtvrtletně. Uvedený způsob výpočtu odpovídá potřebám Mezinárodní organizaci práce (ILO) a Eurostatu.23 Výhodou výběrových šetření je, ţe zachycují jak registrované nezaměstnané tak i neregistrované nezaměstnané (skrytá nezaměstnanost).24

1.3.2 Měření nezaměstnanosti podle Ministerstva práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí vychází při výpočtu nezaměstnanosti z evidence úřadů práce, tj. vede informace o registrované nezaměstnanosti. Do června 2004 vyuţívala podobné metodiky pro výpočet míry nezaměstnanosti jako Český statistický úřad (MPSV ji označuje jako tzv. původní metodiku). Ve snaze přiblíţit se sjednocení výpočtu registrované míry nezaměstnanosti v mezinárodním měřítku, dle ILO25, vyuţívá MPSV od července 2004 k výpočtu tzv. dosaţitelné uchazeče.26 Dosaţitelný je uchazeč, který nemá objektivní překáţku být přijat do zaměstnání a můţe po nabídce pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání, je registrován v evidenci příslušného ÚP. Dosaţitelným není uchazeč o zaměstnání ve výkonu trestu, na základní či jiné vojenské sluţbě, pobírající peněţitou pomoc v mateřství, uchazeč zařazený v rekvalifikačním kurzu aj.27 Metoda výpočtu pomocí dosaţitelných uchazečů je nazývána jako nová metoda a liší se od původní metody tím, ţe do počtu zaměstnaných se počítá i s cizinci, kteří pracují v ČR. Uchazeči, kteří nemohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání, nejsou započítáni jako nezaměstnaní. Z výše zmíněného rozdílu vyplývá, ţe výsledky dle původní metodiky vykazují vyšší hodnoty míry nezaměstnanosti.28 Je nutné upozornit, ţe i přes snahu sjednotit pravidla pro výpočet míry nezaměstnanosti nejsou metody výpočtu v jednotlivých státech shodné a srovnání je potom nepřesné.29

23

ČSÚ: Výběrové šetření pracovních sil, citace dne 10. 9. 2009 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. str. 23-24 25 tato metodika je pouţívána v rámci EU (Eurostat, statistický úřad) 26 Integrovaný portál MPSV: Měsíční přehled o nezaměstnanosti rok 2004, červenec, citace dne 10. 9. 2009 27 Integrovaný portál MPSV: Měsíční přehled – září 2009, citace dne 10. 9. 2009 28 Integrovaný portál MPSV: Měsíční přehled o nezaměstnanosti rok 2004, červenec, citace dne 10. 9. 2009 29 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. str. 23-24 24

7

Ani pomocí výše zmíněných metod nelze zjistit výši skutečné míry nezaměstnanosti. Důvodem takovýchto nepřesností jsou například:  lidé, kteří pracují na částečný úvazek, jsou bráni jako zaměstnaní  lidé, kteří uţ jsou odrazeni neustálým hledáním zaměstnání, a výsledkem je, ţe si práci aktivně nehledají a tudíţ se s nimi nepočítá jako s nezaměstnanými  lidé, kteří chtějí pracovat, ale jen za vyšší mzdu, která je v daném okamţiku nereálná.30 Tato subkapitola byla důleţitá pro další orientaci v uvedených datech – pokud nebude uvedeno jinak, bude práce vyuţívat metodu výpočtu podle Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou zavedla od července 2004, tzn. pomocí dosaţitelných uchazečů.

1.4 Důsledky nezaměstnanosti Skutečný význam práce člověk pozná aţ ve chvíli, kdy ji ztratí. Nedobrovolný odchod ze zaměstnání má všeobecně negativní dopady na člověka. Ztrátou placeného zaměstnání se člověk dostává nejen do ekonomických, ale také sociálních a psychických problémů.31 Ekonomické důsledky se projevují zejména sníţením celkové produkce v ekonomice, kdy nedochází k úplnému vyuţití dostupných zdrojů. Výsledkem nevyuţití veškerých zdrojů je pokles běţného hrubého domácího produktu pod úroveň produktu potenciálního – jinak řečeno vyrábí se méně neţ by se mohlo, dochází tedy k plýtvání zdroji32. Dále k negativním důsledkům přispívá fakt, ţe nezaměstnaný jiţ neodvádí státu daň z příjmu a můţe dostávat ze státního rozpočtu sociální transfery v podobě podpory v nezaměstnanosti (pokud má nárok), případně i jiné sociální dávky, coţ velmi zatěţuje finanční rozpočet.33 Sociálně psychologické důsledky Vliv na životní úroveň Ztráta příjmu se znatelně projeví na stylu ţivota. Vyţít z podpory v nezaměstnanosti (případně sociálních dávek), která nemusí být ani polovinou původního výdělku, velmi obtíţné. V případě dlouhotrvající nezaměstnanosti můţe dojít aţ k chudobě a následnému sociálnímu vyloučení 30

LIŠKA, Václav, et al. Makroekonomie. str. 427-428 BUCHTOVÁ, Boţena, et al. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. str. 76 32 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. str. 17 33 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. str. 294 31

8

Vliv na strukturaci a vnímání času Nezaměstnanost člověku naruší jeho dosud obvyklý časový harmonogram. Pro nezaměstnané začne být čas nepodstatný, nic je nenutí k nějaké aktivitě a činnosti, které vykonávají, nemusí být zrovna ţádoucí. Svůj čas během dne tráví například spánkem, hraním na počítači, gamblerstvím apod. S narušeným denním reţimem mívají zejména mladistvé osoby, které ještě nemají zaţité pracovní návyky.34 Vliv na fyzické a psychické zdraví, rodinu Nezaměstnanost je pro člověka všeobecně velmi zátěţová situace, která můţe mít i váţné psychické i fyzické následky. Nezaměstnaný si při ztrátě zaměstnání připadá ve většině případů bezradný, méněcenný, aţ určitým způsobem rezignuje. Často se objevují i problémy v mezilidských vztazích – nejvíce znatelné je to v manţelství, rodině, kde je ztráta zaměstnání nejvíce pociťována kvůli náhle nízkému příjmu rodiny. Nezřídka to pro rodinu znamená finanční tíseň. Celková nespokojenost a narušené sebevědomí můţe člověka dovést aţ k duševním či fyzickým obtíţím, alkoholismu nebo kriminalitě.35 Ne ovšem pro všechny je ztráta zaměstnání katastrofou, někteří v tom vidí příleţitost více se například věnovat rodině, svým zálibám, sobě samému. Je známo, ţe filozofie některých lidí je zcela jiná a vyuţívání sociálních dávek či jiných finančních prostředků je pro ně standardem, s kterým ani nechtějí nic dělat.36

34

KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. str. 295 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 94-95 36 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 102 35

9

2 Státní politika zaměstnanosti ČR Státní politika zaměstnanosti vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a v souladu s metodikou Evropské unie (Lisabonská strategie) vydává jiţ od roku 1999 Národní akční plán zaměstnanosti (NAPZ). NAPZ je střednědobý plán se zaměřením na zvyšování zaměstnanosti, kvalifikace, oţivení hospodářského růstu a celkového zlepšení konkurenceschopnosti České republiky. Upřednostňuje aktivní politiku zaměstnanosti před pasivní, která příliš nemotivuje nezaměstnané k práci.37 Cílem státní politiky zaměstnanosti je především:  harmonizovat nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce  produktivně vyuţít zdroje pracovních sil  zajistit práva občanů na zaměstnání 38  zvýšit kvalifikace pracovníků  sníţit dlouhodobou nezaměstnanost (zejm. u problémových skupin – osoby starší 50-ti let, absolventi škol, osoby se zdravotním postiţením, ţeny)“39 Politika zaměstnanosti (PZ) není samostatnou politikou, ale je úzce propojena například s hospodářskou, vzdělávací a sociální politikou.40 Podle Haláskové (2008) je politika zaměstnanosti „soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní vyuţití pracovních sil. Utváření politiky zaměstnanosti nemá na starosti pouze stát jako takový. Zpravidla dochází ke spolupráci s dalšími subjekty na trhu práce, jako například se zaměstnavateli, zaměstnanci, odbory a další sdruţení. PZ usiluje o harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce, o zpruţnění mechanismů působících mezi nimi.“ Celkové zabezpečení státní politiky zaměstnanosti probíhá pomocí:  pasivní politiky zaměstnanosti (PPZ) – jedná se zejména o poskytování hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti  aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) – podpora a vytváření nových či dočasných pracovních míst, zaměstnávání osob patřících do rizikových skupin, rekvalifikace

37

KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. str. 304-305 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. str. 27 39 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. str. 13-14, zde cituje ze své knihy Trh práce a politika zaměstnanosti 2001 40 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. str. 12 38

10

 další hospodářko-politická opatření – investiční pobídky, podpora drobného a středního podnikání41 V České republice vykonává státní politiku zaměstnanosti stát prostřednictvím Parlamentu ČR, který vydává zákony upravující politiku zaměstnanosti ČR, dále se této politiky účastní zaměstnavatelé a odborové organizace. Státní správa politiky zaměstnanosti je prováděna Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a příslušnými úřady práce42 Úřady práce (ÚP) jako orgány státní správy mají za úkol sledovat a hodnotit stav trhu práce a na základě těchto výsledků se snaţí vytvářet opatření, která pomohou k řešení dané situace. Mezi jejich hlavní funkce patří:  informační – poskytují informace o nabídkách pracovních míst, o přípravných či rekvalifikačních kurzech, kvalifikačních poţadavcích aj.  poradenská – v rámci pracovního uplatnění, sociální, psychologické a právní poradenství  zprostředkovatelská – na základě evidence zprostředkuje zaměstnání (i osobám zdravotně postiţeným), vzdělávací programy a rekvalifikační kurzy  podnikatelská – účastní se (i finančně) vzniku nových pracovních míst, podpora drobného podnikání.43

2.1 Financování politiky zaměstnanosti Financování politiky zaměstnanosti bylo do roku 1992 prostřednictvím státního rozpočtu, kde byly vyhrazeny určité finanční prostředky v podobě rezervy. Od roku 1993, kdy vstoupil v platnost zákon č. 582/1992 Sb. o sociálním pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je princip financování zaloţen na pojištění. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí zaměstnanci, zaměstnavatelé i osoby samostatně výdělečně činné. Částky jsou stanoveny procentní sazbou z tzv. vyměřovacího základu44. 45

41

NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 69 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 43 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. str. 303-304 44 vyměřovací základ - podle Sagit.cz se jedná o termín pro vymezení okruhu příjmů (u zaměstnanců a zaměstnavatelů hrubé mzdy; u OSVČ část příjmů), z nichţ se pomocí předepsaných matematických postupů stanoví výsledně hledané hodnoty; citováno dne 17. 11. 2009 45 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. str. 307 42

11

V roce 2008 představovaly tyto sazby u zaměstnance 0,4 %, u zaměstnavatele 1,2 % jejich vyměřovacích základů.46 Vstupem do Evropské unie roku 2004 má ČR přístup i k finančním prostředkům Evropského sociálního fondu (ESF), který slouţí k podpoře realizace Evropské strategie zaměstnanosti. Pro období 2007 – 2013, kdy je realizován Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, obdrţela Česká republika 3,8 mld. Eur na podporu nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, na rozvoj kvalifikací lidí, sniţování nezaměstnanosti a další zlepšování situace na trhu práce.47 Financování státní politiky zaměstnanosti zahrnuje z převáţné většiny příspěvky na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti, podpora v rekvalifikaci), výdaje na podporu vytváření nových pracovních míst, financování vzdělávacích a rozvojových programů.48 Dále se v rámci politiky zaměstnanosti financuje podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením (OZP) podle § 78 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a dle zákona 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, řeší mzdové nároky zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (tzv. insolvence).49 Následující tabulka ukazuje celkové výdaje na politiku zaměstnanosti. Jak je moţné vidět, ač celkové výdaje stále rostou, mění se struktura výdajů na APZ a PPZ. U pasivní politiky zaměstnanosti je patrný postupný pokles podílu výdajů na politiku zaměstnanosti oproti výdajům na aktivní politiku zaměstnanosti. Podíl PPZ v roce 2005 byl téměř 64 %, podíl APZ v témţe roce 36,4 %. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti v roce 2008 vzrostly „pouze“ o 99 139 tis. (tj. o 1,41 %), zatímco výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti vzrostly o 458 408 tis. (tj. o 8,08 %). Tabulka 1 Celkové výdaje na politiku zaměstnanosti v letech 2005 - 2008 v tis. Kč (zaokrouhleno)

APZ podíl APZ na PZ v %

PPZ podíl PPZ na PZ v %

Celkem PZ

2005 4 027 853

2006 5 300 675

2007 5 673 321

2008 6 131 729

36,4 %

42,0 %

44,7 %

46,3 %

7 046 845

7 307 521

7 015 755

7 114 894

63,6 %

58,0 %

55,3 %

53,7 %

11 074 698 12 608 196 12 689 076 13 246 623

Zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování, citace dne: 17. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2008/anal2008.pdf a http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje

46

POSPÍŠILÍK, K.: Sazba zůstává, pojistné se sniţuje, Finance.cz, citace dne 17. 11. 2009 Evropský sociální fond, citace dne 17. 11. 2009 48 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. str. 307-308 49 Integrovaný portál MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008, citace dne 17. 11. 2009 47

12

Jak jiţ bylo řečeno, realizace celé státní politiky zaměstnanosti probíhá pomocí tzv. aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. Vzhledem k tématu práce se budeme věnovat zejména části aktivní politiky zaměstnanosti, která je podrobně popsána v kapitole 3, ale pro praktickou část je důleţitá i následující kapitola.

2.2 Pasivní politika zaměstnanosti Oproti aktivní politice se zaměřuje na jiţ vzniklý sociální problém (jiţ vzniklé důsledky) – tedy na podporu nezaměstnaného. Je zaloţena na principu redistribuce prostředků pomocí daňového systému a na principu pojištění. To zahrnuje hmotné zabezpečení v době nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti) a jednotné pojištění v době nezaměstnanosti (jen u VZP – jen sociální a zdravotní pojištění). Cílem pasivní politiky zaměstnanosti je tedy prostřednictvím finanční podpory napomoci člověku zachovat si určitou ţivotní úroveň.50

2.2.1 Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti Mezi nástroje PPZ se řadí podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci Podpora v nezaměstnanosti je finanční pomoc, která pomáhá kompenzovat ztrátu příjmu po určitou dobu.51 Nárok na ni má uchazeč o zaměstnání52, který byl v posledních 3 letech zaměstnaný alespoň 12 měsíců, poţádal o ni písemně úřad práce, kde je evidovaný. Uchazeč nesmí pobírat starobní důchod nebo plný invalidní důchod. O přiznání podpory v nezaměstnanosti rozhoduje příslušný úřad práce. Uchazeč o zaměstnání nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě, ţe  v posledních šesti měsících před zařazením do evidence ÚP hrubě porušil určité povinnosti a z toho důvodu mu byl ukončen pracovní poměr  v posledních šesti měsících před zařazením do evidence ÚP opakovaně ukončil vhodné zaměstnání zprostředkované úřadem práce  má nárok na výsluhový příspěvek, který je vyšší neţ podpora v nezaměstnanosti

50

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. str. 49, zde cituje ze své knihy Trh práce a politika zaměstnanosti 2001 KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. str. 297 52 dle § 24 zákona o zaměstnání: „Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně poţádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehoţ správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání“ 51

13

Pokud uchazeč o zaměstnání poţádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po ukončení zaměstnání (případně náhradní doby), přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání (resp. náhradních dob). Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá podporu, se nazývá podpůrčí doba (nezapočítává se do ní např. doba pobírání dávek nemocenského pojištění, pobírání podpory při rekvalifikaci, doba pobytu ve vazbě). Délka podpůrčí doby závisí na věku daného ţadatele o podporu a je názorně ukázána v tabulce 2. 53 Tabulka 2 Podpůrčí doba Věk

Pro rok 2008

do 50 let

6 měsíců

50-55 let

9 měsíců

nad 55 let

12 měsíců

Zdroj: Podnikatel.cz54

Výše podpory v nezaměstnanosti je dána procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, jak je znázorněno v následující tabulce. Tabulka 3 Výše podpory v nezaměstnanosti pro rok 2008 Podpůrčí doba

Výše podpory

1.- 3. měsíc 50 % z průměrného měsíčního čistého výdělku od 4. měsíce 45 % z průměrného měsíčního čistého výdělku Maximální výše 12 250 Kč Zdroj: Podnikatel.cz55

V případě, ţe u uchazeče o zaměstnání nelze stanovit předchozí příjem, počítá se podpora v nezaměstnanosti následovně. Pro rok 2008, za první aţ třetí měsíc podpůrčí doby je 0,12násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. aţ 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla ţádost o podporu podána, od čtvrtého měsíce je to jiţ 0,11násobek.56 Průměrná mzda za 1. aţ 3. čtvrtletí 2007 činila 21 119 Kč.57

53

dle III.hlavy zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Podnikatel.cz, Soukupová Klára: I podpora v nezaměstnanosti od ledna 2009 v novém kabátě, citace dne 17. 11. 2009, dostupný z: http://www.podnikatel.cz/clanky/podpora-v-nezamestnanosti-od-ledna-2009/ 55 Podnikatel.cz, Soukupová Klára: I podpora v nezaměstnanosti od ledna 2009 v novém kabátě, citace dne 17. 11. 2009, dostupný z: http://www.podnikatel.cz/clanky/podpora-v-nezamestnanosti-od-ledna-2009/ 56 Mesec.cz, Renata Moritzová: Podpora v nezaměstnanosti: Kdo na ni má nárok a jak ji získat?, citace dne 17. 11. 2009, dostupný z: http://www.mesec.cz/clanky/kdo-ma-narok-na-podporu-v-nezamestnanosti/ 57 Citace dne 17. 11. 2009, dostupné na: http://www.podnikatel.cz/zakony/sdeleni-c-330-2007-sb-o-vyhlaseni-prumernemzdy-v-narodnim-hospodarstvi-za-1-az-3-ctvrtleti-2007/ 54

14

Podpora není vyplácena, pokud uchazeč: 

splňuje nárok na starobní důchod,



pobírá dávky nemocenského pojištění,



nastoupil vazbu nebo výkon trestu58

Podpora při rekvalifikaci (PpR) vzniká na základě písemné ţádosti a prokázáním potřebných náleţitostí. Příslušný úřad následně rozhodne o přidělení či nepřidělení podpory při rekvalifikaci. V případě přiznání je finanční podpora vyplácena po celou dobu trvání rekvalifikace. Výše PpR není neomezeně vysoká, její maximální výše se rovná „0,65násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.“ Podmínky týkající se nároku na podporu při rekvalifikaci jsou jinak shodné s podmínkami pro podporu v nezaměstnanosti. Zjistí-li se dodatečně, ţe určená částka byla z nějakého důvodu vyšší neţ by měla být (například z důvodů zamlčení údajů důleţitých pro určení výše podpory) je uchazeč povinen tento „přebytek“ zaplatit zpět. Toto nastane i v situaci, kdy byla podpora udělena neoprávněně, nebo byly porušeny náleţitosti smlouvy – uchazeč je pak nucen vrátit i celý finanční obnos. 59

58 59

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

15

3 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti představuje soubor opatření, jejichţ cílem je napomoci co moţná největší míře zaměstnanosti. K dosaţení svého cíle vyuţívá několika nástrojů v podobě podpor či příspěvků zaměstnancům nebo zaměstnavatelům pro vznik nových pracovních míst či vytvoření podmínek pro zaměstnání rizikových skupin osob.60 APZ pomáhá i skupinám obyvatel, které patří mezi rizikové skupiny (např. ţeny, absolventi škol, lidé se zdravotním postiţením, ţeny po mateřské dovolené a jiné). Mimo jiné se snaţí sniţovat finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti.61 Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je také poradenství, které se realizuje prostřednictvím úřadů práce, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. U osob se zdravotním postiţením se jedná zejména o vytváření chráněných dílen a chráněných pracovních míst. Chráněná pracovní dílna je speciálně upravené pracoviště zaměstnavatele pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.62

3.1 Cíle aktivní politiky zaměstnanosti Cíle aktivní politiky zaměstnanosti lze rozdělit na několik dílčích cílů:  Snaha o rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce (principem je co nejvíce sníţit náklady na hledání zaměstnání například pomocí zřizování informačních center pro poskytování informací o zaměstnanosti, psychologické poradenství apod.)  Přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch rizikových skupin (zde se vychází z předpokladu, ţe vzdělanější pracovní síla najde snáze uplatnění a poptávka po práci vzroste, kdyţ se zvýší úroveň pracovní síly)  Umoţnění prvního kontaktu s trhem práce při jeho delším přerušení (jde o ochranu kvalifikace nezaměstnaných prostřednictvím programů vzdělávání absolventů škol)  Prevence sociálního vyloučení a prevence zhoršování celkové kvality ţivota nezaměstnaných (zpravidla jsou to pracovně a sociálně aktivizující programy, motivační kurzy apod.)63 60

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. str. 49 62 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 63 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 134 61

16

3.2 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti „Nástroje, jimiţ je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: 

rekvalifikace



investiční pobídky



veřejně prospěšné práce



společensky účelná pracovní místa



překlenovací příspěvek



příspěvek na dopravu zaměstnanců



příspěvek na zapracování



příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program“. 64 Investičními pobídkami se podle zákona o zaměstnanosti rozumí vytváření nových

pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Tento nástroj APZ můţe být vyuţit za předpokladu, ţe vytvořená místa zaměstnavatel vytvoří v oblasti, kde je průměrná míra nezaměstnanosti za dvě předcházející pololetí minimálně o polovinu vyšší neţ průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. 65 Veřejně prospěšné práce (VPP) jsou časově omezené pracovní příleţitosti, které jsou vytvářeny zejména pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče a uchazeče obtíţně umístitelné. Smyslem je omezit jejich závislost na hmotném zabezpečení v nezaměstnanosti a jiných sociálních dávkách. Práce jim také umoţňuje zachovat pracovní denní reţim. Veřejně prospěšné práce se týkají především údrţby veřejných prostranství, úklidu veřejných komunikací a domů. Délka trvání je maximálně po dobu 12ti po sobě jdoucích měsíců. Finanční odměna mzdových nákladů zaměstnance, který byl po celou dobu v evidenci příslušného úřadu práce, můţe být poskytnut aţ do výše skutečných mzdových nákladů i se sociálním a zdravotním pojištěním. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) jsou vytvořená pracovní místa na základě dohody s úřadem práce, která jsou obsazována uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zaměstnání zajistit jiným způsobem. Takovým místem je i zahájení samostatné výdělečné činnosti. Náklady na vytvoření společensky účelného pracovního místa nejsou právně 64 65

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

17

vymahatelné, ale zpravidla je hradí úřad práce v podobě dotace na úhradu mezd, finanční výpomoci.66 Překlenovací příspěvek se vyplácí osobám, které uzavřely dohodu s úřadem práce o vytvoření společensky účelného pracovního místa, kde bude vykonávána samostatně výdělečná činnost a člověk tak vyřeší svou nezaměstnanost. Délka poskytování příspěvku je 3 měsíce ve výši, která se rovná polovině částky ţivotního minima.67 Příspěvek na dopravu zaměstnanců je poskytován zaměstnavateli, který zajišťuje svým zaměstnancům kaţdodenní dopravu do zaměstnání z toho důvodu, ţe hromadná doprava v tomto místě prokazatelně není nebo není v potřebném rozsahu. Příkladem můţe být tiskárna místních novin, která je aţ za městem a pracovní doba začíná mnohem dříve, neţ jede první ranní autobus. Výše příspěvku je nejvýše 50 % nákladů vynaloţených na dopravu zaměstnanců. Zajišťuje-li tento zaměstnavatel dopravu zaměstnanců s těţším zdravotním postiţením, je moţné získat příspěvek pokrývající aţ 100 % nákladů. Příspěvek je poskytován měsíčně po předloţení vzniklých nákladů. 68 Příspěvek na zapracování můţe být poskytnut zaměstnavateli na základě uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zaměstná uchazeče o zaměstnání, kterému je úřadem práce věnována zvýšená péče. Délka poskytování příspěvku je nejdéle 3 měsíce a měsíční příspěvek jednoho zaměstnance můţe být maximálně polovina minimální mzdy. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program se poskytuje na základě dohody s úřadem práce, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a nemůţe zajistit svým zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby. Tento příspěvek by měl částečně uhradit náhradu mzdy po dobu nejdéle půl roku a jeho výše je maximálně polovina minimální mzdy. Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa nebo dílny. Chráněné pracovní místo je vytvořené zaměstnavatelem speciálně pro osobu se zdravotním postiţením, na základě dohody s úřadem práce. Oproti tomu chráněná pracovní dílna je speciálně uzpůsobené pracoviště, kde jsou zaměstnávány osoby se zdravotním postiţením. V této dílně musí být v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. 66

NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. str. 144-146 PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. str. 89 68 Integrovaný portál MPSV: Příspěvek na dopravu zaměstnanců, citace dne 26. 11. 2009 67

18

Chráněné pracovní místo i pracovní dílna musí být provozovány po dobu nejméně dvou let. Na vytvoření takového pracovního místa můţe zaměstnavatel zaţádat o finanční příspěvek, který je nejvýše osminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na kaţdé pracovní místo. Pokud vytvoří zaměstnavatel více neţ 10 takových pracovních míst, finanční příspěvek je o něco vyšší.69 Posledním zmíněným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace, které jsou podrobněji popsány v kapitole 4.

4 Rekvalifikace Tento nástroj umoţňuje vyrovnávat výkyvy, které vznikají z nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce z důvodu změny struktury na trhu.

70

„Rekvalifikací se

rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udrţování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se povaţuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud ţádnou kvalifikaci nezískala.“71 Při rozhodování o zařazení do rekvalifikačního kurzu se vychází z dosavadní kvalifikace, zkušeností, zdravotního stavu jednotlivce.72 „Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyţaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a můţe mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocleţné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.“73 Rekvalifikační kurzy lze rozdělit na tři typy. Prvním typem jsou profesní rekvalifikace, které poskytují získání kvalifikace pro vykonávání nového zaměstnání. Do této kategorie se řadí například specifické rekvalifikace pro D a rekvalifikace pro THP. Specifickými rekvalifikacemi pro D se rozumí získání nové kvalifikace pro vykonávání 69

Integrovaný portál MPSV: Chráněné pracovní místo, chráněná pracovní dílna, citace dne 26. 11. 2009 Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti – rekvalifikace, citace dne 26. 11. 2009 71 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 72 PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. str. 88 73 § 109 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 70

19

dělnické profese. Příkladem mohou být profese, jako je zedník, zámečník, prodavač, ošetřovatelka aj. Rekvalifikační kurzy pro THP představují zvýšení či získání kvalifikace v oblasti technicko-hospodářské profese – např. účetní, logistik, prodavač aj. Druhým typem kurzů jsou rekvalifikace umoţňující rozšíření jiţ získané kvalifikace v rámci určitého zaměstnání. Jedná se například o získání svářečského průkazu, lešenářského průkazu, řidičského průkazu, vazačského průkazu aj. Posledním typem je příprava na podnikání, která připravuje účastníky k zahájení samostatné výdělečné činnosti.74 Rekvalifikace můţe být poskytnuta i zaměstnavateli z důvodu zvýšení pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Tento typ rekvalifikace se vyuţívá v situacích, kdy hrozí propouštění zaměstnanců. Pokud uzavře zaměstnavatel dohodu s úřadem práce, je moţné uhrazení části či plné výše nákladů na rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu trvání rekvalifikačního kurzu a to ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku.75

5 Trh práce na Hodonínsku Další část práce bude představovat analýzu trhu práce v okrese Hodonín v období let 2005 aţ 2008, její strukturu a vývoj. Dále zhodnocení pouţívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti z hlediska nákladů, vytvořených pracovních míst. S ohledem na zvolené téma je zde podrobněji analyzována cílenost, úspěšnost a nákladová efektivnost rekvalifikačních kurzů. Podkladové materiály a informace pro analytickou část práce jsem získala na internetových stránkách Úřadu práce v Hodoníně a doplnila je o informace získané na základě osobní konzultace s pracovníky Úřadu práce v Hodoníně. Vzhledem k tomu, ţe do okresu Hodonín začaly výrazně plynout finanční prostředky z Evropské unie aţ od roku 2008, začala podrobná evidence údajů spojených s financováním aktivní politiky zaměstnanosti aţ později a není tedy zahrnuta v analýze tohoto lokálního trhu práce.

74 75

Evropský sociální fond – Rekvalifikace a poradenské činnosti, citace dne 13. 11. 2009 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

20

5.1 Charakteristika okresu Hodonín Tato kapitola bude věnována charakteristice okresu Hodonín, který jsem si vybrala z důvodu osobního vztahu k danému kraji a v neposlední řadě proto, ţe tato oblast má poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. Zpracování této kapitoly proběhlo zejména na základě informací dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, jsou zde pouţity data za rok 2008 (resp. k 31. 12. 2008) Pro mou další práci je nutné si ujasnit určité legislativní normy. K 1. 1. 2003 došlo ke zrušení okresních úřadů, avšak nikoli ke zrušení okresů jako částí území. Okres jako statistická jednotka zůstává i nadále v platnosti. Následující data jsou aktualizována podle Českého statistického úřadu pro rok 2008. Okres Hodonín se nachází v jihovýchodní části Moravy při hranici se Slovenskem. Svou rozlohou 1 099 km2 zaujímá přibliţně 15,3 % rozlohy Jihomoravského kraje. Na Obrázku 2 je Jihomoravský kraj znázorněn odstíny růţové barvy a názorně jsou ţlutou barvou vyznačeny sousedící okresy Zlínského kraje. Hodonín sousedí na severu s okresem Vyškov a Kroměříţ (Zlínský kraj), na východě s okresem Uherské Hradiště (Zlínský kraj), na jiţní straně se Slovenskem a na západě s okresem Břeclav. Obrázek 1 Jihomoravský kraj a okolí

Zdroj: ČSÚ - Kraje a okresy ČR k 1. 1.2008, vlastní zpracování, citace dne 7. 11. 2009, dostupný z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/1302-08

21

Od 1. 1. 2007, kdy došlo k narovnání hranic okresů podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), byl okres Hodonín rozšířen o obec Mouchnice celkem na 82 obcí. Statut města z nich má 8 obcí: Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Stráţnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ţdánice. Hodonínsko je rozděleno do tří správních oblastí – podle obcí s rozšířenou působností: Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou. Jiţ z historického vývoje a díky vhodným přírodním podmínkám je tato oblast známá vysokým podílem zemědělství, které je zaměřené zejména na pěstování plodin (např. vinná réva, kukuřice, obilniny) a chov zvířat. Dále je zde významný podíl průmyslu a nachází se zde i loţiska ropy, plynu a lignitu.76 Mezi největší firmy této oblasti patří: textilní podnik Kordárna a. s. Velká nad Veličkou, těţařská společnost Moravské naftové doly a. s., strojírenské podniky Jihomoravská armaturka s. r. o. Hodonín a Šroubárna a. s. Kyjov, hutnický podnik Ţelezárny Veselí, potravinářský podnik Jan Varmuţa a další.77 Tyto velké podniky mají strategický význam pro místní obyvatele. Nabízí jim mnoho pracovních míst, avšak ukončení provozu takové firmy způsobí značné problémy na trhu práce. K 31. 12. 2008 ţilo v okrese Hodonín 157 084 obyvatel, z nichţ bylo 49,1 % muţů. Oproti roku 2007 poklesl o rovných 92 lidí, především z důvodu odstěhování. I přesto, ţe celkový počet obyvatel stále klesá, patří mu 3. místo v počtu obyvatel v Jihomoravském kraji. Hustota zalidnění byla 142,9 obyv./km2.78

5.2 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Hodonín Na začátek by bylo dobré si ukázat, v jakém rozmezí míry nezaměstnanosti se okres Hodonín pohybuje a pro tento účel je na následujícím grafu znázorněn vývoj míry nezaměstnanosti

doplněný

o

linie,

které

ukazují

vývoj

míry

nezaměstnanosti

v Jihomoravském kraji a v rámci celé České republiky. Z grafu je na první pohled vidět, ţe průměrná

míra

nezaměstnanosti

na

Hodonínsku

se

dlouhodobě

pohybuje

nad

celorepublikovým průměrem. Od roku 1997 je patrná rostoucí tendence, která trvá aţ do roku 2004.

76

ČSÚ: Charakteristika okresu Hodonín, aktualizováno dle ČSÚ: Časové řady vybraných ukazatelů – Hodonín, citace 8. 11. 2009 77 Okresní hospodářská komora Hodonín – Charakteristika regionu, průmyslové zóny, citace 8. 11. 2009 78 ČSÚ: Charakteristika okresu Hodonín, aktualizováno dle ČSÚ: Časové řady vybraných ukazatelů – Hodonín, citace 8. 11. 2009

22

Graf 1 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti na Hodonínsku v % (vždy průměr za rok)

*hodnota podle původní metodiky výpočtu **hodnota podle nové metodiky výpočtu Zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

V tomto roce, jak bylo představeno v teoretické části, došlo ke změně metodiky výpočtu nezaměstnanosti a tím i k výraznému sníţení průměrné míry nezaměstnanosti ve stejném roce z 15,2 % o 1,5 procentních bodů. Od roku 2005 je patrný průběţný pokles. Největší rozdíly byly zaznamenány v roce 2006, a to jak ve srovnání Hodonínska s Jihomoravským krajem (o 4,6 p. b.), tak i ve srovnání s celorepublikovým průměrem (o 5,7 p. b.). V roce 2008 ještě trval mírný růst ekonomiky, coţ způsobilo sníţení nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti se přiblíţila úrovni roku 1998, ovšem pro rok 2009 se očekává velký nárůst nezaměstnanosti v důsledku propouštění. Nyní přejdeme k části, kde jiţ v kratším časovém horizontu (2005 – 2008) postupně rozebereme strukturu uchazečů o zaměstnání podle různých kritérií a pokusíme se najít určité výrazné odchylky.

5.2.1 Počet evidovaných uchazečů na úřadu práce Tabulka č. 5 nám představuje počty evidovaných uchazečů na úřadu práce v závěru jednotlivých let. Lze pozorovat, ţe počet uchazečů od roku 2005 do roku 2007 klesá výrazněji. Rozdíl mezi koncem roku 2008 a 2005 je 3861 uchazečů, coţ znamená pokles přibliţně o 30,3 %. Uchazeči o zaměstnání při rozdělení podle pohlaví představují přibliţně 23

stejně velké skupiny – není zde známka ţádného výrazného výkyvu, ţe by na úřadu práce bylo evidováno více ţen či muţů. Tabulka 4 Počet evidovaných uchazečů (vždy k 31. 12.) Celkem z toho žen: v% z toho OZP: z toho absolventů: Počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo

2005 12 680 6 001 47,3 % 2 138 1 146

2006 10 834 5 349 49,4 % 2 018 884

2007 8 908 4 542 51,0 % 1 947 568

2008 8 819 4 384 49,7 % 1 860 638

22,2

13,5

11,1

15,0

Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

V roce 2008 bylo evidováno nejméně osob se zdravotním postiţením (OZP) za sledované čtyři roky, tedy 1 860 osob. Počet absolventů sice není tak vysoký, ale z důvodu nezkušenosti, nízké kvalifikace a jiných znevýhodnění jsou velmi sledovanou skupinou uchazečů. I přesto, ţe v roce 2008 bylo v evidenci méně uchazečů neţ v roce předchozím, připadá na 1 volné pracovní místo 15 uchazečů. Důvod je jednoduchý – v roce 2008 nebylo k dispozici tolik volných pracovních míst.

5.2.2 Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku V následující kapitole se budeme věnovat rozdělení uchazečů o zaměstnání podle věku, jak je ukázáno na grafu č. 2. Převaţující červená barva náleţí skupině ve věku od 25 do 49 let. I přesto, ţe dochází ve zkoumaných čtyřech letech k jejímu postupnému sniţování, zaujímá tato skupina kolem 55 % z celkového počtu. Zbylé dvě skupiny mají svá specifika. Počet uchazečů ve věku 50 let a více se stále pohybuje nad číslem 2 300 a podíl na celkovém počtu se stále zvyšuje. V roce 2005 byl podíl této skupiny 21,7 %, zatímco v posledních dvou letech je to jiţ nad 27 % i přes viditelný pokles počtu těchto uchazečů. Důvod, proč roste podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 50 let a více, je zřejmě takový, ţe starší lidé se hůře přizpůsobují poţadavkům zaměstnavatele, pomaleji se učí novým věcem, mají zaţité určité postupy, které jiţ nejsou aktuální.

24

Graf 2 Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku (vždy k 31. 12.)

Pozn.: Vzhledem k nesourodosti ukazatelů v jednotlivých zprávách bylo nutné věkové skupiny zjednodušit. Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

Další rizikovou skupinou jsou mladí do 24 let. Jedná se převáţně o absolventy středních, vyšších odborných škol a vysokých škol. Tito lidé mívají problémy se získáním pracovního místa kvůli nedostatku zkušeností, které poţaduje většina zaměstnavatelů. Oproti roku 2005 sice došlo k poklesu uchazečů přibliţně na polovinu, ale v roce 2008 opět počet vzrostl, a to o 6,3 %. Na obě výše zmíněné rizikové skupiny se právě zaměřuje aktivní politika zaměstnanosti.

5.2.3 Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání V této kapitole zmapujeme, jaké vzdělání mají nejčastěji uchazeči o zaměstnání. Následující tabulka nám ukazuje, ţe nejpočetnější skupinou jsou lidé s výučním listem. Mimo rok 2007 byl jejich podíl více jak poloviční. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán mezi roky 2006 a 2007 o 1134 uchazečů, tj. o 20,5 %. Podle pracovnice úřadu práce je největším problémem těchto lidí to, ţe jejich řemeslo je natolik specifické, ţe je obtíţné hledat místa i v jiných oborech.

25

Tabulka 5 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (vždy k 31. 12.) 2005 2006 2007 2008 Stupeň vzdělání absolutně podíl absolutně podíl absolutně podíl absolutně podíl Maximálně základní / 3 012 23,8 % 2 569 23,7 % 2 209 24,8 % 2081 23,6 % Praktická škola Učňovské 6 484 51,1 % 5 538 51,1 % 4 404 49,4 % 4406 50,0 % Středoškolské / Vyšší 2868 22,6 % 2454 22,7 % 2 015 22,6 % 1993 22,6 % odborné Vysokoškolské 316 2,5 % 273 2,5 % 280 3,1 % 339 3,8 % Pozn.: Vzhledem k velmi podrobnému členění vzdělání byl ukazatel vzdělání zpřehledněn a přepočítán. Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

Další téměř čtvrtinu tvoří lidé s nejvýše základním vzděláním (23,6 %) a lidé s maturitou (22,6 %). S výjimkou učňovského vzdělání (u něhoţ jsme si důvod zmínili výše) je patrné, ţe čím vyšší dosaţené vzdělání, tím spíš neskončí člověk v evidenci úřadu práce. Uchazečů s vysokoškolským vzděláním bylo v roce 2008 oproti základnímu vzdělání 6 krát méně, oproti středoškolskému vzdělání 5,8 krát méně. I přesto je názorněji na grafu č. 3 vidět, ţe počet vysokoškolsky vzdělaných uchazečů mírně roste. Graf 3 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání

Zdroj: Grafické znázornění tabulky č. 6, vlastní zpracování

Mezi lety 2007 a 2008 vzrostl počet uchazečů s vysokoškolským vzděláním o 21 %. Důvodem často bývá, ţe tito uchazeči nemají ţádnou praxi. Zaměstnavatelé obvykle poţadují zkušené lidi, kteří se rovnou zapojí do práce a nepotřebují ţádná další školení a zaučování, coţ je pro tuto skupinu uchazečů velký problém.

26

5.2.4 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence V této části si ukáţeme, jak dlouho bývá uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Pokusíme se z dostupných dat vyvodit, zda v okrese Hodonín převládá krátkodobá či dlouhodobá nezaměstnanost (tou rozumějme délku evidence delší neţ 12 měsíců). V grafu je názorně vidět, ţe nejpočetnější skupinou jsou uchazeči, kteří jsou v evidenci méně neţ 6 měsíců a podíl této skupiny v rámci sledovaných let stále stoupá aţ k 50 %. Naopak nejméně početnou skupinou jsou evidovaní v délce 6 – 12 měsíců. Výrazné zastoupení mají také uchazeči, kteří jsou v evidenci 2 a více let, avšak tento trend je stále klesající. Graf 4 Podíl uchazečů o zaměstnání dle délky evidence na úřadu práce (vždy k 31. 12.)

Zdroj: Grafické znázornění na základě tabulky č. 7, vlastní zpracování

Pozitivním jevem je rok od roku klesající počet uchazečů o zaměstnání s výjimkou kategorie do 6 měsíců evidence jak je moţné lépe vidět z hodnot v tabulce 7. Nejvýraznější pokles oproti roku 2007 byl v kategorii 24 měsíců a déle o 469 uchazečů (o 38 %). Pokud bychom měli zhodnotit, zda převaţuje krátkodobá či dlouhodobá nezaměstnanost, přikloníme se k variantě převaţující krátkodobé nezaměstnanosti (v horizontu let 2005 – 2008) a klesající dlouhodobé nezaměstnanosti.

27

Tabulka 6 Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence na úřadu práce (vždy k 31. 12.) méně než 6 měsíců 6 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců 24 a více měsíců Celkem

2005 5152 1956 2189 3383 12680

2006 4386 1575 1763 3110 10834

2007 3814 1429 1226 2439 8908

2008 4461 1347 1041 1970 8819

Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

5.3 Aktivní politika zaměstnanosti Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 3, aktivní politika zaměstnanosti se snaţí o co moţná nejvyšší zaměstnanost a zvýšení šancí uchazečů v získání nového zaměstnání. V neposlední řadě také aktivní politika zaměstnanosti můţe do značné míry ulehčit výdajům plynoucích do pasivní části politiky zaměstnanosti. Nyní se pokusíme analyzovat aktivní politiku zaměstnanosti, kterou provádějí na lokálním trhu práce Hodonínska úřady práce. Nejprve se podíváme, kolik finančních prostředků plyne na jednotlivé součásti politiky zaměstnanosti na Hodonínsku a poté přistoupíme k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. Obdobnou tabulku jako je tabulka číslo 8 jsme jiţ viděli v kapitole „Politika zaměstnanosti“. Vezmeme-li si kupříkladu rok 2008 – v tomto roce bylo na aktivní politiku zaměstnanosti celkem vynaloţeno 6 131 729 000 Kč, z této částky okres Hodonín obdrţel 98 034 000 Kč, coţ je 1,6 %. U pasivní politiky zaměstnanosti je procento o něco vyšší 2,1 %. Výdaje na politiku zaměstnanosti se kaţdý rok mění. Nejvyšší výdaje byly zaznamenány v roce 2005 a to 357 391 000 Kč, v roce 2007 byly naopak nejniţší – poklesly o 121 525 000 Kč oproti roku 2005. Tabulka 7 Struktura výdajů na politiku zaměstnanosti okresu Hodonín v tis. Kč (zaokrouhleno)

APZ podíl APZ na PZ v %

PPZ podíl PPZ na PZ v %

Celkem PZ

2005 214 909

2006 132 060

2007 90 892

2008 98 034

60,1 %

47,4 %

38,5 %

39,5 %

142 482

146 813

144 974

150 067

39,9 %

52,6 %

61,5 %

60,5 %

357 391

278 873

235 866

248 101

Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

28

Podíváme-li se na podíl aktivní politiky zaměstnanosti a pasivní politiky zaměstnanosti, je z grafu 5 patrné, ţe v okrese Hodonín od roku 2005 podíl APZ klesá aţ do roku 2008, kdy podíl mírně vzrostl. V roce 2005 byl podíl pasivní politiky zaměstnanosti téměř 1,5 krát menší neţ v roce 2007. Podle tabulky, resp. grafu by bylo moţné doporučit úřadům práce okresu Hodonín více se pokusit směrovat svou politiku zaměstnanosti k aktivní sloţce politiky a sníţit tím velmi nákladnou pasivní politiku zaměstnanosti. Graf 5 Podíl výdajů na politiku zaměstnanosti v okrese Hodonín v letech 2005 - 2008

Zdroj: Grafické znázornění na základě tabulky č. 8, vlastní zpracování

Nyní se podíváme, kolik pracovních míst bylo v rámci nejvýznamnějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti vytvořeno, a kolik za ně bylo vydáno.

5.3.1 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce spočívají zejména v úklidu veřejných prostranství, údrţbě komunikací a jak je vidět z následující tabulky převáţně se jich účastní muţi. V tabulce jsou pro jednotlivé roky 2005 aţ 2008 uvedeny počty vytvořených míst a výdaje na ně. Bohuţel přesné informace o počtech umístěných uchazečů se začaly vést aţ od roku 2007. Z dostupných informací lze ovšem vyčíst, ţe vzniklých míst bývá ročně kolem 400 (kromě roku 2007, kdy bylo vytvořeno pouze 304 míst). 29

Tabulka 8 Veřejně prospěšné práce – náklady, vytvořená místa struktura v letech 2005 - 2008 2005 2006 2007

2008

Výdaje v tis. Kč

18 489

23 086

17 531

9 657

Vytvořeno míst

411

438

304

432

Umístěno uchazečů

x

x

337

435

z toho žen

x

x

112

149

Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

Průměrné náklady na jedno místo se pohybují mezi 22 354 Kč (v roce 2008) a 57 667 Kč (v roce 2007). V roce 2007 bylo na 304 vytvořených míst umístěno celkem 337 uchazečů. V následujícím roce bylo vytvořeno o 128 míst více, tedy 432 míst, kam bylo umístěno 435 uchazečů o zaměstnání. Počet umístěných uchazečů je z pochopitelných důvodů vyšší - někteří nezůstali po celou délku trvání, kterou měli dohodnuty s úřadem práce a byli nahrazeni novými uchazeči.

5.3.2 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou podporována formou úhrady mzdových nákladů, při zřízení SÚPM uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo při vytvoření nových pracovních míst.79 Z dostupných informací vidíme, ţe přibliţně polovina případů se týká ţen, coţ je pozitivní oproti veřejně prospěšným pracím, které byly zaměřené převáţně na muţe. Nejvíce vzniklo míst v roce 2006, kdy byly i průměrné náklady na zřízení jednoho takového pracovního místa nejniţší za sledované roky, a to 33 948 Kč. Tabulka 9 SÚPM – náklady, vytvořená místa, struktura v letech 2005 - 2008 2005

2006

2007

2008

34 526

25 767

18 989

23 912

486

759

300

297

Umístěno uchazečů

x

x

302

582

z toho žen

x

x

150

296

Výdaje v tis. Kč Vytvořených / vyhrazených míst

Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

79

NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce, str. 146

30

Průměrné náklady na vznik jednoho pracovního místa byly od 33 948 Kč (v roce 2006) do 80 511 Kč (v roce 2008). V roce 2007 bylo umístěno pouze o dva uchazeče více, neţ bylo vytvořených míst. Oproti tomu v roce 2008 bylo na 297 vytvořených míst umístěno téměř dvakrát tolik uchazečů o zaměstnání. Celkově se ovšem jedná o velice nákladný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti ve srovnání s ostatními nástroji.

5.3.3 Chráněná pracovní místa, chráněné pracovní dílny Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny jsou místa pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a na tato místa dostávají zaměstnavatelé finanční příspěvky. Od roku 2005 se postupně sniţuje počet vytvořených či podpořených míst, celkově poklesl počet o 81 míst. Vydané finanční prostředky se v daných letech pohybovaly mezi 26 547 Kč (v roce 2008) a 44 550 Kč (v roce 2005) na jednoho zdravotně postiţeného. Tabulka 10 CHPM, CHPD – náklady, vytvořená místa v letech 2005 - 2008 2005 Výdaje v tis. Kč Vytvořených / podpořených míst

2006

2007

2008

13 365

7 914

7 704

5 814

300

274

259

219

Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

V roce 2008 si podle Zprávy o situaci na trhu práce pro rok 2008 zaţádalo celkem 8 zaměstnavatelů z Hodonínska o příspěvek na úhradu provozních nákladů spojených s provozem chráněných pracovních dílen. Celkem umoţnili tito zaměstnavatelé práci 219 osobám se zdravotním postiţením. Náplň jejich práce byla různorodá. Šlo například o výrobu golfových trenaţérů, výroba a prodej kancelářských potřeb, montáţní a kompletační práce a jiné. Celkem bylo těmto osmi zaměstnavatelům vyplaceno 5 814 000 Kč. Průměrně dostal kaţdý zaměstnavatel na jednu osobu se zdravotním postiţením 26 548 Kč za rok. Celkově tedy bylo za vynaloţené finanční prostředky na zmíněné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v letech 2005 aţ 2006 vytvořeno 4 479 míst, z nichţ bylo 1 052 přímo určeno zdravotně postiţeným. Tato místa přišla celkem na 206 754 000 Kč, coţ znamená 31

přibliţně 46 160 Kč na jedno místo. Nejdraţším nástrojem je zřizování SÚPM, kterých bylo za sledované roky vytvořeno nejvíce, 41 %. Graf 6 Podíl vytvořených / podpořených pracovních míst v rámci APZ v letech 2005 – 2008

Zdroj: Grafické znázornění na základě tabulek č. 9-11, vlastní zpracování

5.4 Rekvalifikace Za účelem lepšího porozumění fungování zejména rekvalifikací jsem si sjednala schůzky na úřadu práce v Hodoníně, kde jsem získala informace od tamních pracovníků. Všichni mi odpovídali velmi podobně, mohu tedy některé zajímavé postřehy představit. Pracovníci úřadu práce v Hodoníně se poměrně často setkávají s problémem lidí, kteří nevěří, ţe by jim mohl rekvalifikační kurz pomoci k získání nového zaměstnání. Odpověď mi byla dána poměrně obratem: „Nikdo Vám nezaručí (aţ na výjimky), ţe kdyţ se zúčastníte rekvalifikačního kurzu, ţe budete ihned zaměstnán (-a), ale zkuste to udělat alespoň pro zvýšení vlastní kvalifikace.“ Dále se lidé obávají, ţe v kurzech bude převládat teoretická část nad praktickou, ale prý jsou jejich obavy zbytečné. „Většina kurzů bývá zejména praktického zaměření, u některých je teoretická část nutná, ovšem nepřesahuje jednu třetinu kurzu.“ Poslední nejčastější obavou bývá problém s dojíţděním. Ne v kaţdém městě je zařízení, které má potřebnou akreditaci pro konání daného rekvalifikačního kurzu a je tedy nutné dojíţdět. Vzhledem k tomu, ţe jsem měla nastudovaný zákon o zaměstnanosti, namítala jsem, ţe toto by přece problém být nemusel, kdyţ úřadu práce v určitých případech umoţňuje hradit i prokázané náklady spojené s rekvalifikací (jako jsou dopravní náklady). Bylo mi 32

odpovězeno, ţe zpravidla tyto náklady úřad práce nehradí a je tedy na kaţdém uchazeči o zaměstnání, zda je ochotný dojíţdět. Proto věřím, ţe pro některé uchazeče o zaměstnání mohou být tyto náklady příliš vysoké a raději na rekvalifikaci nenastoupí. Jedním z mých posledních dotazů bylo, které rekvalifikace lidé nejčastěji absolvují. Zjištěné informace zde předkládám. Největší zájem bývá o počítačové kurzy, které jsou v celé škále zaměření. Nejjednodušší variantou jsou úplné základy práce na PC, pokročilejší kurzy se týkají například tvorby webových stránek, grafického zpracování dat, správce sítě, práce s programem AutoCad a jiné. Z administrativních kurzů bývá oblíbený kurz účetnictví a základy podnikání. Dále bývá zájem o rozšiřování řidičského oprávnění, kurzů svářečských prací, obsluhy CNC strojů, obrábění kovů, zednické a elektrikářské práce. Ţeny často chodí na kurzy s názvem „pracovník v sociálních sluţbách“, kadeřnice či „sportovní/rekondiční masérka“. Na následujícím grafu je názorně ukázáno, jak dlouho byli uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce, neţ nastoupili na rekvalifikační kurz (samozřejmě se jedná pouze o uchazeče, kteří pak na kurz nastoupili). Jak je velmi dobře z grafu vidět, nejvíce uchazečů, kteří nastoupili na rekvalifikační kurz, bylo v evidenci ÚP méně neţ půl roku. Přibliţně polovina uchazečů byla v evidenci půl roku aţ rok, neţ nastoupili na rekvalifikační kurz. Graf 7 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na ÚP před nastoupením na rekvalifikační kurz v letech 2005 - 2008

Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

33

V souvislosti s rekvalifikacemi by bylo dobré si ještě nastínit, jak vysoké finanční prostředky plynou na realizace rekvalifikačních kurzů na Hodonínsku. Podíváme-li se na následující tabulku, vidíme, ţe v rámci let se tato částka podstatně mění. V letech 2005 aţ 2006 byl objem peněz na rekvalifikace více neţ dvakrát větší. Tabulka 11 Výdaje na rekvalifikační kurzy v okrese Hodonín v letech 2005 – 2008

Výdaje v tis. Kč

2005

2006

2007

2008

9 941

8 651

3 225

4 873

Zdroj: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Hodonín pro roky 2005 – 2008, vlastní zpracování, citace dne: 8. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy

Na základě přílohy 1 „Struktura uchazečů o zaměstnání a cílenost rekvalifikačních kurzů“ můţeme říci, ţe od roku 2005 do roku 2007 podíl uchazečů o zaměstnání, kteří nastoupili na rekvalifikační kurz, postupně rostl (z 8,8 % na 13 %). V roce 2008 z celkového počtu 8 819 uchazečů o zaměstnání nastoupilo 966 na rekvalifikační kurz. Tento počet je nejmenší za sledované 4 roky. Důvodem můţe být opravdu klesající zájem a nedůvěra (kterou jsem zmínila výše), na základě rozhovoru s pracovníky úřadu práce. Následující oddíl práce se bude věnovat tomu, jak úřady práce dokáţí reagovat na změny struktury trhu práce a v souvislosti s tím na cílenost rekvalifikačních kurzů na jednotlivé skupiny nezaměstnaných. Dále budeme hodnotit celkovou úspěšnost jednotlivých skupin při zapojování se zpět do pracovního procesu po absolvování rekvalifikačního kurzu.

5.4.1 Cílenost rekvalifikací Princip hodnocení rekvalifikačních kurzů pomocí cílenosti jsem převzala z výzkumné studie od Tomáše Sirovátky (2003). Cílenost bych jednoduše charakterizovala jako podíl procentního vyjádření. Jedná se o podíl procentního vyjádření konkrétní skupiny s určitým specifickým znakem (např. uchazeči, kteří nastoupili do rekvalifikačních kurzů) ku procentnímu vyjádření konkrétní skupiny celkem. Názorněji:

% podíl uchazečů o zaměstnání zařazených do rekvalifikací (v dané kategorii) Index cílenosti =

% podíl uchazečů o zaměstnání celkem (v dané kategorii)

34

Pokud je index cílenosti 0,1 aţ 1 lze o tomto případu říci, ţe cílenost je velmi nízká, tedy například podíl UoZ v rekvalifikaci je mnohem menší neţ je podíl celkového počtu. Čím je index cílenosti větší neţ jedna, je cílenost vyšší. Např. čím bude větší procentní podíl rekvalifikovaných ţen na celkovém procentním podílu ţen, tím lépe je rekvalifikace zacílena. Lépe to uvidíme na příkladu: V roce 2008 tvořily ţeny 49,7 % (4 384 z celkového počtu 8 819) uchazečů o zaměstnání. Do rekvalifikačního kurzu nastoupilo celkem jen 966 uchazečů, z nichţ ţeny tvořily 66,8 % (645 ţen). Index cílenosti spočítáme jako 66,8 % / 49,7 % = 1,34. Tento index je větší neţ jedna a tedy určitá cílenost rekvalifikací na ţeny zde je. Nyní budeme pracovat zejména s přílohou číslo 1 „Struktura uchazečů o zaměstnání a cílenost rekvalifikačních kurzů“, ovšem pro názornost je tato příloha v redukované podobě tabulek č. 13 - 15. V tabulce č. 13 vidíme celkové počty uchazečů o zaměstnání v jednotlivých letech, počty uchazečů, kteří nastoupili na rekvalifikační kurz a cílenost, podle které budeme hodnotit rekvalifikace. Vzhledem k tomu, ţe ţeny jsou brány jako riziková skupina, očekáváme, ţe úřady práce jim budou věnovat zvýšenou pozornost. Podle indexu cílenosti rekvalifikací pro rok 2008, který je u ţen 1,34, tomu tak opravdu je a úřady práce se snaţily v roce 2008 zařazovat do rekvalifikačních kurzů zejména ţeny (tvořily 14,7 % z uchazečů o zaměstnání ţenského pohlaví). V tabulce máme další rizikové kategorie. Podíváme-li se například na zapojování absolventů škol do rekvalifikací, vidíme, ţe cílenost v rámci let rapidně poklesla. Zatímco v roce 2005 se na Hodonínsku zapojilo do rekvalifikací 16 % absolventů, v roce 2008 uţ jen 10 % z celkového počtu absolventů. Index cílenosti pro tuto kategorii v roce 2008 je velmi nízký a značí tedy, ţe úřad práce absolventy škol téměř nezařazuje do rekvalifikačních kurzů. Ještě horší situace byla v roce 2008 u osob se zdravotním postiţením, pro které nebyly určeny téměř ţádné rekvalifikační kurzy (index cílenosti se blíţí nule 0,07).

35

Tabulka 12 Cílenost rekvalifikačních kurzů podle pohlaví a rizikových skupin Ukazatel

Uchazeči o zaměstnání celkem

Uchazeči o zaměstnání v rekvalifikaci

Index cílenosti UoZ v rekval % / UoZ %

Pohlaví 2005 2006 2007 2008 Celkem 12 680 10 834 8 908 8 819 ženy 6 001 5 349 4 542 4 384 muži 6 679 5 485 4 366 4 435 Celkem 12680 10834 8908 8819 Rizikové kategorie absolventi škol 1 146 884 568 638 osoby se ZPS 2 138 2 018 1 947 1 860 starší 50 let 2 746 2 605 2 499 2 391

2005 1 115 576 539 1115

2006 1 310 702 608 1310

2007 1 141 678 463 1141

184 78 93

127 119 206

105 136 209

2008 2005 2006 2007 2008 966 1,00 1,00 1,00 1,00 645 1,09 1,09 1,17 1,34 321 0,92 0,92 0,83 0,66 966 1,0 1,0 1,0 1,0 68 120 167

1,83 0,41 0,39

1,24 0,06 0,65

1,24 0,49 0,65

0,18 0,07 0,64

Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

Jako poslední máme rizikovou kategorii osob starší 50 let. Těchto osob sice podle evidence ubývá, ovšem z demografického hlediska bude takových lidí přibývat. Cílenost rekvalifikací na osoby starší 50 let je opět velmi nízká (index cílenosti 0,64) a tito lidé nebývají příliš často zařazováni do kurzů. Dalším ukazatelem, u kterého sledujeme, na které skupiny obyvatel jsou rekvalifikační kurzy zaměřeny, je věk. Z uvedených tří věkových kategorií vidíme podle výše indexu cílenosti, ţe rekvalifikační kurzy byly od roku 2005 do roku 2007 určeny zejména osobám do 24 let (indexy cílenosti byly 1,58; 1,31; 1,42). Zatímco v roce 2008 byly kurzy zaměřené spíš na skupinu obyvatel ve věku 25 let aţ 49 let (index cílenosti je 1,18). Na uchazeče o zaměstnání starší 50 let, jak jsme jiţ popisovali výše, nebyly rekvalifikační kurzy ve sledovaných letech zaměřené. Tabulka 13 Cílenost rekvalifikačních kurzů podle věku Ukazatel Věk do 24 let 25 - 49 let 50 let a více Celkem

Uchazeči o zaměstnání celkem 2005 2 841 7 093 2 746 12680

2006 2 111 6 118 2 605 10834

2007 2008 1 486 1580 4 923 4848 2 499 2391 8908 8819

Uchazeči o zaměstnání v rekvalifikaci 2005 394 628 93 1115

2006 334 770 206 1310

2007 270 662 209 1141

2008 173 626 167 966

Index cílenosti UoZ v rekval % / UoZ % 2005 2006 2007 2008 1,58 1,31 1,42 1,00 1,01 1,04 1,05 1,18 0,39 0,65 0,65 0,64 1,0 1,0 1,0 1,0

Pozn.: Vzhledem k nesourodosti ukazatelů v jednotlivých zprávách bylo nutné věkové skupiny zjednodušit. Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

36

Poslední ukazatel, u kterého budeme hodnotit zaměření rekvalifikací, je vzdělání. Jak jsme jiţ dříve analyzovali, uchazeči o zaměstnání s výučním listem tvoří největší podíl na počtu nezaměstnaných. Proto bychom očekávali, ţe do rekvalifikačních kurzů budou zařazováni právě tito uchazeči. Opak je ale pravdou, podíl uchazečů s učňovským vzděláním na rekvalifikačních kurzech je tak nízký, ţe nelze říci, ţe by kurzy na Hodonínsku byly zaměřeny právě na ně (index cílenosti se během sledovaných let pohybuje od 0,72 do 0,82). Tabulka 14 Cílenost rekvalifikačních kurzů podle vzdělání Ukazatel

Uchazeči o zaměstnání celkem

Vzdělání základní vzdělání + praktická škola Učňovské středoškolské / VOŠ VŠ (a vyšší) Celkem

2005

2006

2007

2008

Uchazeči o zaměstnání v rekvalifikaci 2005

2006

2007

Index cílenosti

2008

UoZ v rekval % / UoZ % 2005 2006 2007 2008

3 012

2 569

2 209

2081

90

83

114

91

0,34

0,27

0,40

0,40

6 484

5 538

4 404

4406

438

550

405

353

0,77

0,82

0,72

0,73

2868

2454

2 015

1993

527

614

570

476

2,09

2,07

2,21

2,18

316 12680

273 10834

280 8908

339 8819

60 1115

63 1310

52 1141

46 966

2,16 1,0

1,91 1,0

1,45 1,0

1,24 1,0

Pozn.: Vzhledem k velmi podrobnému členění vzdělání byl ukazatel vzdělání zpřehledněn a přepočítán. Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

Zůstaňme i nadále v tabulce č. 15, kde se nám objevily zajímavé hodnoty. Do rekvalifikačních kurzů jsou podle mnou zpracovaných dat nejvíce zařazováni uchazeči o zaměstnání, kteří mají středoškolské, vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Indexy cílenosti u středoškolského vzdělání v letech 2005 aţ 2008 nám ukazují, ţe tito uchazeči o zaměstnání bývají nejvíce zařazováni do rekvalifikačních kurzů (indexy cílenosti jsou nad číslem 2, coţ znamená, ţe zacílení na tuto skupinu je velmi intenzivní). Vysvětluji si to tak, ţe úřad práce v Hodoníně upřednostňuje zařazovat do rekvalifikačních kurzů takové uchazeče, u kterých vidí určitý potenciál (míněno tak, ţe na uchazečích, kteří mají alespoň středoškolské vzdělání je jiţ vidět nějaká snaha o zvýšení svého vzdělání dalším studiem po základní škole). Vysokoškolsky vzdělaným uchazečům rok od roku klesá index cílenosti, avšak nejniţší hodnota tohoto indexu byla v roce 2008 1,24, coţ znamená, ţe tito uchazeči o zaměstnání patří do skupiny, která bývá často zařazována do rekvalifikačních kurzů.

37

5.4.2 Úspěšnost rekvalifikací Úspěšnost rekvalifikací budeme hodnotit na základě toho, kolik uchazečů o zaměstnání úspěšně dokončilo rekvalifikační kurz a kolik z těchto úspěšných bylo zaměstnáno do 12 ti měsíců od ukončení rekvalifikačního kurzu. Úspěšnost budeme opět sledovat v rámci několika ukazatelů, jako jsou pohlaví, věk, vzdělání a typ rekvalifikace. Veškerá data jsou kompletně uvedena v příloze č. 2 „Úspěšnost rekvalifikačních kurzů a struktura rekvalifikantů“. Vzhledem k velkému rozsahu dat, jsem se rozhodla vloţit do vlastní práce jen data za roky 2007 a 2008. V tabulce č. 16 můţeme vidět, ţe úspěšnější v návratu na trh práce do jednoho roku jsou muţi. V roce 2008 jich z 280 úspěšně začalo pracovat 272, coţ představuje přibliţně 97% úspěšnost. V roce předchozím byla úspěšnost u muţů dokonce o něco vyšší, o 1,5 procentního bodu. Ţeny v roce 2008 nebyly tak úspěšné jako muţi, ale do jednoho roku od

ukončení

rekvalifikačního

kurzu

se

jich

zapojilo

do

pracovního

procesu

393 z 578 uchazeček. Tabulka 15 Úspěšnost uchazečů o zaměstnání podle pohlaví a rizikových skupin Ukazatel

Úspěšně umístěni do zaměstnání do 1 roku po rekvalifikaci 2008 2007 2008 578 337 393 280 351 272

Úspěšně dokončilo rekvalifikaci

Pohlaví ženy muži

2007 411 356

Celkem

767

858

688

59 90

43 106

135

144

Rizikové kategorie absolventi škol osoby se ZPS osoby starší 50 let

% úspěšnost 2007 82,0% 98,6%

2008 68,0% 97,1%

665

89,7%

77,5%

59 45

34 59

100,0% 50,0%

79,1% 55,7%

92

80

68,1%

55,6%

Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

Přesto, ţe absolventi škol nejsou cílovou skupinou pro rekvalifikační kurzy, z 59 účastníků rekvalifikace v roce 2007 se jich do jednoho roku podařilo 100 % zaměstnat, coţ je velmi pozitivní výsledek. V roce 2008 byla jiţ úspěšnost mnohem niţší. Nepříliš úspěšně se po dokončení rekvalifikačního kurzu dostávaly do zaměstnání osoby se zdravotním postiţením. Můţeme pouze odhadovat, jaké důvody stojí za tak malým úspěchem. Všeobecně bývá problém tyto osoby zaměstnat, a je vidět, ţe ve sledovaných letech těmto 38

uchazečům ani rekvalifikace výrazně nepomáhají v začlenění mezi pracující (v roce 2005 byla úspěšnost dokonce jen 39,4%). Osoby starší 50 let jsou na tom dosti podobně jako zdravotně postiţení. Jejich úspěšnost je oproti jiným skupinám uchazečů poměrně nízká. V následující tabulce budeme sledovat, která věková skupina je z hlediska umístění do zaměstnání do 24 měsíců od ukončení rekvalifikace úspěšnější. Myslím, ţe je patrné, ţe nejúspěšnější skupinou jsou mladí lidé do 24 let, jejichţ úspěšnost v návratu do zaměstnání sahá aţ k 98 %. S přibývajícím věkem úspěšnost klesá, a zde je vidět, ţe zaměstnavatelé se opravdu obávají zaměstnávat starší občany. Ale vezmeme-li v úvahu to, ţe u lidí starších 50ti let nehrozí, ţe nám odejdou na mateřskou dovolenou, pro většinu těchto lidí je práce jejich hlavní náplní ţivota, a je na pováţenou, ţe přesto zaměstnavatelé upřednostňují mladší ročníky. Tabulka 16 Úspěšnost uchazečů o zaměstnání podle věku

Ukazatel

Věk do 24 let 25 - 49 let 50 let a více Celkem

Úspěšně dokončilo rekvalifikaci 2007 174 458 135

2008 135 579 144

767

858

Úspěšně umístěni do zaměstnání do 1 roku po rekvalifikaci 2007 2008 170 133 425 452 92 80 688

665

% úspěšnost

2007 97,7% 92,8% 68,1%

2008 98,5% 78,1% 55,6%

89,7%

77,5%

Pozn.: Vzhledem k nesourodosti ukazatelů v jednotlivých zprávách bylo nutné věkové skupiny zjednodušit. Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

V tabulce č. 18 můţeme vidět jednotlivé typy vzdělání a jejich úspěšnost v nalezení nového zaměstnání do jednoho roku po rekvalifikaci. V roce 2007 se řadili mezi nejúspěšnější uchazeči s výučním listem (96,7 %) a středoškolsky vzdělaní (90,1 %). Zajímavé je, ţe nejniţší úspěšnost v roce 2008 byla u skupiny vysokoškolsky vzdělaných uchazečů. Při rozhovoru s pracovníkem ÚP v Hodoníně jsme došli k závěru, ţe lidé s vysokoškolským vzděláním mají často problém s hledáním zaměstnání, protoţe jsou mnohem draţší pracovní silou neţ například lidé se středoškolským vzděláním a zaměstnavatelé na pozice, u kterých je to moţné, raději vezmou levnější pracovní sílu.

39

Tabulka 17 Úspěšnost uchazečů o zaměstnání podle vzdělání

Ukazatel

Vzdělání základní vzdělání + praktická škola Učňovské středoškolské / VOŠ VŠ (a vyšší) Celkem

Úspěšně dokončilo rekvalifikaci 2007 85 299 353 30 767

2008 86 319 411 42 858

Úspěšně umístěni do zaměstnání do 1 roku po rekvalifikaci 2007 2008 56 64 289 251 318 324 25 26 688 665

% úspěšnost

2007 65,9% 96,7% 90,1% 83,3% 89,7%

2008 74,4% 78,7% 78,8% 61,9% 77,5%

Pozn.: Vzhledem k velmi podrobnému členění vzdělání byl ukazatel vzdělání zpřehledněn a přepočítán. Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

Posledním ukazatelem, u kterého budeme sledovat jaká je úspěšnost návratu do zaměstnání, je typ rekvalifikace. U tohoto bych se ráda pozastavila, protoţe jak mi bylo řečeno na ÚP, rozdělení uchazečů o zaměstnání podle typu rekvalifikace probíhá pouze na základě subjektivního rozdělení a zhodnocení daným pracovníkem. Na úřadu práce v Hodoníně neexistuje ţádný manuál, podle kterého by se určitá rekvalifikace řadila do rozšíření kvalifikace. Z toho tedy vyplývá, ţe uvedená data nemusí odpovídat skutečnosti, protoţe kaţdý pracovník úřadu práce si to zařadí na základě svého subjektivního uváţení. Nyní ještě stručně připomeneme, ţe specifickou rekvalifikací pro D se rozumí získání nové kvalifikace pro vykonávání dělnické profese. Za rekvalifikace pro THP povaţujeme zvýšení či získání kvalifikace v oblasti technicko-hospodářské profese. Příprava na podnikání, je kurz zaměřený k zahájení samostatné výdělečné činnosti. 80 Úspěšnost mezi jednotlivými typy rekvalifikací je velmi proměnlivá. Zatímco v roce 2007 byly nejúspěšnější rekvalifikace zaměřené na dělnické profese (96,6 %), kdy z 298 uchazečů o zaměstnání, kteří úspěšně dokončili rekvalifikační kurz, 288 z nich nastoupilo do jednoho roku do zaměstnání. V roce 2008 byly nejúspěšnější kurzy zaměřené na rozšíření kvalifikace (91,8 %), kde se podařilo z 294 rekvalifikantů umístit do zaměstnání.

80

Evropský sociální fond – Rekvalifikace a poradenské činnosti, citace dne 13. 11. 2009

40

Tabulka 18 Úspěšnost uchazečů o zaměstnání podle typu rekvalifikace

Ukazatel

Typ rekvalifikace specifická rekvalifikace - pro D specifická rekvalifikace - pro THP rozšíření kvalifikace příprava na podnikání jiná rekvalifikace Celkem

Úspěšně dokončilo rekvalifikaci 2007 298 68 296 13 92

2008 301 99 294 27 137

767

858

Úspěšně umístěni do zaměstnání do 1 roku po rekvalifikaci 2007 2008 288 240 55 69 205 270 10 17 75 69 688

665

% úspěšnost

2007 96,6% 80,9% 69,3% 76,9% 81,5%

2008 79,7% 69,7% 91,8% 63,0% 50,4%

89,7%

77,5%

Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

Nyní by bylo dobré provést celkové shrnutí rekvalifikací jakoţto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. V roce 2008 bylo v evidenci ÚP Hodonín celkem 8 819 uchazečů o zaměstnání, v tomto roce nastoupilo dohromady 966 (téměř 11 %) uchazečů na rekvalifikační kurz. Rekvalifikační kurz úspěšně dokončilo 858 uchazečů o zaměstnání („úmrtnost“ 11,2 %) a z nich se povedlo do 12ti měsíců od ukončení rekvalifikace 665 (77,5 % z uchazečů, kteří úspěšně dokončili rekvalifikační kurz) zaměstnat. Těchto 665 uchazečů ovšem tvoří pouze 7,5 % z celkového počtu nezaměstnaných, coţ není příliš pozitivní výsledek.

5.4.3 Nákladnost rekvalifikačních kurzů jako celku Abychom nehodnotili úspěšnost rekvalifikačních kurzů pouze na základě úspěšně umístěných uchazečů, pokusím se vyjádřit náklady, které stát vynakládá na nezaměstnaného resp. na rekvalifikovaného. Pro mou práci bylo nutné pouţít kalkulace pro několik konkrétních rekvalifikací, které mi byly sděleny. Vzhledem k tomu, ţe výše nákladů se odvíjí od věku, délky evidence, výše příjmu, nastoupení či nenastoupení na rekvalifikační kurz, existence dalších členů rodiny, je nutné si namodelovat příklad, na kterém bych se pokusila náklady spočítat. Naším modelovým příkladem bude pan Veselý, který v posledních 10 ti letech řádně pracoval jako svářeč, jeho průměrný hrubý příjem za poslední 3 měsíce byl 20 000 Kč a měl podepsané daňové prohlášení. Ve svých 52 letech je sám (bez manţelky i dětí – pro 41

jednoduchost) a hned zpočátku roku 2008 přišel o práci. Nahlásil se na příslušném úřadu práce. V momentě, kdy se z pana Veselého stal nezaměstnaný, přichází stát o daň z příjmu a placené pojistné, které pan V. kaţdý měsíc musel odvádět. Následující tabulka nám ukazuje nejen postup výpočtu čisté mzdy, kterou budeme potřebovat, ale i k vyčíslení o co stát měsíčně přišel, kdyţ se pan Veselý stal nezaměstnaným. Pro výpočet jsem pouţila zdroje uvedené jako zdroj k tabulce č 20. Z hrubé mzdy pana Veselého je nejprve nutné vypočítat si superhrubou mzdu, z které se počítá daň z příjmu. Superhrubou mzdu vypočítáme jako hrubou mzdu plus 35% z hrubé mzdy. Tato částka, 27 000, nám tvoří základ pro výpočet daně, která je 15 %. Vzhledem k tomu, ţe pan V. podepsal daňové prohlášení, můţe si uplatnit slevu na dani na poplatníka, která činila pro rok 2008 2 070 Kč. Celková daň, kterou pan V. bude muset ze své hrubé mzdy zaplatit, se vypočítá odečtením slevy na dani od daně z příjmu, pro nás tedy 1 980 Kč. Abychom mohli dovypočítat finální čistou mzdu, odečteme ještě sociální a zdravotní pojištění, které si pan Veselý hradí sám ze svého platu. Čistá mzda odpovídá hrubé mzdě sníţené o daň po slevách a sociální a zdravotní pojištění, které si hradí sám pan Veselý. Pro naše účely si ještě vypočítáme, kolik zaplatí zaměstnavatel z hrubé mzdy pana Veselého. To proto, abychom mohli říci, o kolik stát přijde, kdyţ se pan Veselý stane nezaměstnaným. Tabulka 19 Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda (HM) Superhrubá mzda (SHM) Daňový základ Daň z příjmu 15% Sleva na dani na poplatníka Daň po slevách Zdravotní pojištění (platí zaměstnavatel) Sociální pojištění (platí zaměstnavatel) Sociální pojištění (platí zaměstnanec) Zdravotní pojištění (platí zaměstnanec) Čistá mzda

Částka 20 000 27 000 27 000 4 050 2 070 1 980 1 800 5 200 1 600 900

Postup výpočtu

HM + 35 % z HM zaokrouhlení SHM na stovky nahoru zaokrouhlená SHM snížená o daň 15% vzniká podpisem daňového prohlášení Daň z příjmu - sleva na dani 9 % z HM 26 % z HM 8 % z HM 4,5 % z HM HM - daň po slevách - sociální a 15 520 zdravotní pojištění (zaměstnanec)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z následujících zdrojů, citace dne 20. 11. 2009, dostupný z: http://www.penize.cz/16859-jak-vydelavame-pro-statni-kasu, http://www.mesec.cz/texty/slevy-na-dani/ , http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/postupprivypoctuvyplaty.php

42

Sečteme-li všechny červeně zvýrazněné částky – dostaneme 11 480 Kč, coţ je částka, kterou by stát od pana Veselého kaţdý měsíc obdrţel, kdyby byl zaměstnaný. Nyní přistoupíme k výpočtu podpory v nezaměstnanosti pro pana Veselého – První varianta. Vzhledem k věku pana V. má nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti po dobu 9 měsíců (viz. Tabulka č. 2) v procentních výších, které byly jiţ zmíněny v Tabulce č. 3. Pan Veselý můţe podporu v nezaměstnanosti pobírat pouze po podpůrčí dobu (případně ji narušit pobíráním podpory při rekvalifikaci a následně dobrat podporu v nezaměstnanosti), takţe v případě delší nezaměstnanosti neţ je podpůrčí doba musí poţádat o jiné dávky – sociální dávky nebo dávky pomoci v hmotné nouzi. Vzhledem k tomu, ţe pan V. je sám, jeho nárok na další dávky je téměř nulový, proto lze ţádat pouze o tzv. ţivotní minimum81. Výši ţivotního minima mi sdělila pracovnice úřadu práce a činí 3 126 Kč. V tabulce č. 21 máme naznačený výpočet výše podpory v nezaměstnanosti pro pana Veselého. Na základě jeho věku určíme podle Tabulky č. 2, ţe má nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti v délce 9 měsíců. První tři měsíce dostává 50 % průměrného čistého výdělku (který jsme si vypočítali výše). Od čtvrtého do devátého měsíce uţ pouze 45 % průměrného čistého výdělku. Jelikoţ se panu Veselému nepodařilo najít si do této doby práci, můţe zaţádat o ţivotní minimum. Tabulka 20 Náklady na nezaměstnaného pobírajícího pouze podporu v nezaměstnanosti a životní minimum (bez rekvalifikačního kurzu – Varianta 1) Počet měsíců 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc 9. měsíc 10. měsíc 11. měsíc 12. měsíc

Celkem

částka v Kč 7 760 7 760 7 760 6 984 6 984 6 984 6 984 6 984 6 984 3 126 3 126 3 126 74 562 Kč

poznámka 50 % z průměrného měsíčního čistého výdělku

45 % z průměrného měsíčního čistého výdělku

částka životního minima

Zdroj: Vlastní práce na základě údajů v bakalářské práci a modelového příkladu

81

podle Krebs (2007) je to minimální společensky uznaná hranice peněţních příjmů nezbytná k udrţení přiměřené spotřeby a zapojení se do běţného ţivota

43

V tabulce č. 21 nám vyšlo, ţe pokud bude pan Veselý 1 rok nezaměstnaný, dostane od státu celkem 74 562 Kč plus za něj kaţdý měsíc, kdy je v evidenci ÚP, platí stát zdravotní pojištění ve výši 677 Kč82. Celkové měsíční náklady státu na Variantu 1 tedy činí 74 562 + 12 x 677 = 82 686 Kč na jednoho nezaměstnaného (podle výše specifikovaných kritérií). Toto byl případ, kdy jde pouze o pobírání podpory v nezaměstnanosti a vyplácení částky ţivotního minima nad rámec podpůrčí doby. Protoţe by si mohl někdo říci, ţe z takových částek nelze vyţít, pro názornost uvádím průměrnou výši měsíční podpory v nezaměstnanosti v roce 2008, která činila 4 928 Kč83. Nyní přejdeme k části, kde se pokusíme vyjádřit, o kolik se liší náklady na nezaměstnaného, pokud ho zařadíme do rekvalifikačního kurzu. Na úřadě práce v Hodoníně jsem obdrţela několik ukázkových kalkulací na rekvalifikační kurzy, abych měla představu, kolik takové kurzy stojí a jak dlouho jednotlivé kurzy probíhají. délka kurzu

kurz

svařování (dle nových technologií) 2 měsíce

cena kurzu (celého) 29 970,-

pracovník pečovatelské sluţby

1,5 měsíce

6 198,-

základy obsluhy PC

14 dní

5 670,-

účetní

2 měsíce

12 000,-

řidičský průkaz typu C, E

1 měsíc

5 000,-

Bylo mi řečeno, ţe cena kurzu v sobě zahrnuje ve většině případů veškeré potřebné pomůcky, částečné uhrazení mezd školitelů, náklady spojené s pronájmem školících prostor apod. Jak je vidět u uvedených kurzů, délka a cena závisí na typu rekvalifikace a můţe se měnit i v závislosti na poskytovateli této rekvalifikace. Délka rekvalifikačních kurzů se pohybuje v rozmezí týdnů aţ dvou měsíců. Výjimečně se vyskytují delší rekvalifikační kurzy. Jak vyplývá z grafu č. 7, nejčastěji uchazeči o zaměstnání nastupují na rekvalifikaci do šesti měsíců od začátku evidence na příslušném úřadu práce. Podíváme-li se na kurzy, u kterých známe kalkulace, pro pana Veselého by byl jistě vhodný svářečský rekvalifikační kurz, případně rozšíření kvalifikace v podobě řidičského průkazu (vezmeme-li v úvahu, ţe v rámci jeho povolání je nutné převáţet velká mnoţství kovových plátů apod.). Tyto dva kurzy vezmeme jako ukázku levnější a draţší varianty pro vyčíslení nákladů. 82 83

Všeobecná zdravotní pojišťovna – Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, citace dne 15. 10. 2009 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Hodonín 2008, citace dne 26. 11. 2009

44

Nejprve si vezmeme levnější variantu 2, kde cena kurzu k získání řidičského oprávnění typu C (nákladní vozidla) je 5 000 Kč a tento kurz trvá jeden měsíc. První tři měsíce nezaměstnanosti úřad práce čeká, zda nebude moţné najít panu Veselému odpovídající práci. Po třech měsících neúspěšného hledání, kdy dostával podporu v nezaměstnanosti ve výši 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku, mu nabídnou rekvalifikační kurz, v rámci kterého můţe pan V. rozšířit své řidičské oprávnění a získat tím větší šanci při hledání nového zaměstnání. Čtvrtý měsíc tedy úřad práce zaplatí cenu kurzu a pan Veselý obdrţí zvýšenou podporu, tentokrát při podporu rekvalifikaci, která tvoří 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Po skončení rekvalifikace sice pan Veselý ihned nenašel práci a tak pobírá i nadále podporu v nezaměstnanosti, ale jeho šance na získání zaměstnání se zvýšily. Od 11. měsíce je pan Veselý zaměstnán. Nesmíme zapomenout, ţe po celou dobu evidence na úřadě práce platí stát za nezaměstnaného zdravotní pojištění ve výši 677 Kč84 měsíčně. Celkové

náklady,

které

byly

vynaloţeny

státem

na

Variantu

2,

tedy

činí

79 496 + 10 x 677 = 86 266 Kč.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Tabulka 21 Náklady na nezaměstnaného pobírajícího podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci Varianta 2 Varianta 3 levnější dražší Částka Poznámka Částka Poznámka 50 % 50 % měsíc 7 760 7 760 z průměrného z průměrného měsíc 7 760 7 760 měsíčního čistého měsíčního měsíc 7 760 7 760 výdělku čistého výdělku měsíc 5 000 cena kurzu 29 970 cena kurzu 9 312 60% 9 312 60% měsíc 6 984 45% 9 312 60% měsíc 6 984 45% 6 984 45% měsíc 6 984 45% 6 984 45% měsíc 6 984 45% 6 984 45% měsíc 6 984 45% 6 984 45% měsíc 6 984 45% 6 984 45% měsíc 6 984 45% zaměstnaný měsíc zaměstnaný 79 496 Celkem 113 778 Celkem Zdroj: Vlastní práce na základě údajů v bakalářské práci a modelového příkladu

Nyní zvolíme draţší variantu 3, kde bude dvouměsíční svářečský rekvalifikační kurz. Stejně jako u varianty 1 zařadíme pana Veselého do rekvalifikačního kurzu aţ od 4. měsíce

84

Všeobecná zdravotní pojišťovna – Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, citace dne 15. 10. 2009

45

evidence na ÚP. Tento čtvrtý měsíc úřad zaplatí cenu kurzovného a pan Veselý bude 2 měsíce pobírat podporu v nezaměstnanosti ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Předpokládejme, ţe opět hned po ukončení rekvalifikace se panu V. nepodaří najít vhodné zaměstnání a tak pobírá zbylou podporu v nezaměstnanosti (6 měsíců). Od prosince je jiţ zaměstnaný jako vedoucí pracovník místního svářečského podniku. Opět nesmíme zapomenout vyčíslit zdravotní pojištění85, které po celou dobu evidence platil stát. Celkové náklady státu za variantu 3 jsou tedy 113 778 + 11 x 677 = 121 225 Kč. V následující tabulce vidíme přehledně celkové náklady, které nám vyšly z jednotlivých moţností. Je evidentní, ţe náklady spojené s rekvalifikací nám zvednou celkové náklady. Ve srovnání s ostatními nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, jsou rekvalifikace přibliţně stejně nákladné, ne-li nákladnější, jako vytváření společensky účelných pracovních míst. Tabulka 22Přehled nákladů na jednotlivé varianty

Varianta

Celkové náklady státu

Bez rekvalifikace

S rekvalifikací

Varianta 1

Varianta 2 - levnější

Varianta 3 - dražší

82 686 Kč

86 266 Kč

121 225 Kč

Zdroj: Vlastní práce na základě údajů v bakalářské práci a modelového příkladu

V případě levnější varianty 2 se nám náklady oproti variantě 1 bez rekvalifikace zvýšily o 3 580 Kč, coţ není příliš výrazné zvýšení. Oproti tomu varianta 3 se výrazně změnila, došlo ke zvýšení o 38 539 Kč. Nesmíme zapomenout, ţe rekvalifikaci povaţujeme za zvýšení kvalifikace a budeme se domnívat, ţe nám zkrátí délku nezaměstnanosti, tedy usnadní rychlejší nástup do nového zaměstnání a o to dříve budou státu navráceny finance v podobě daní a placení pojistného. Předpokládejme nyní, ţe náklady vynaloţené na rekvalifikační kurz budou fungovat jako investice, u které můţeme spočítat návratnost. Dobou návratnosti rozumějme dobu, za kterou se nám vrátí kapitál vloţený do investice. Jinak řečeno, za jak dlouho se státu vrátí investované peníze do pana Veselého (v době jeho nezaměstnanosti), kdyţ pan V. bude kaţdý měsíc odvádět daně a pojistné (v době, kdy bude nově pracovat). Pro zjednodušení si určíme podmínku, ţe výše hrubé mzdy pana Veselého, v jeho nově získaném zaměstnání, bude stejná jako předtím, neţ se stal nezaměstnaným (tedy 85

Všeobecná zdravotní pojišťovna – Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, citace dne 15. 10. 2009

46

20 000 Kč). To proto, abychom věděli, jaký příjem z daní a placení pojistného bude stát měsíčně mít (z tabulky č. 20, kde jsme počítali čistý příjem pana Veselého, vyplývá měsíční příjem státu ve výši 11 480 Kč). Nyní uţ tedy známe náklady na jednotlivé varianty i příjmy, které bude stát dostávat, a můţeme přistoupit k vlastnímu výpočtu návratu investice do rekvalifikací.

Varianta 1 (bez rekvalifikace):

82 686 : 11 480 = 7,2 měsíce

Varianta 2 (levnější):

86 266 : 11 480 = 7,5 měsíce

Varianta 3 (draţší):

121 225 : 11 480 = 10,56 měsíce

Zde vidíme, ţe bude-li pan Veselý měsíčně vydělávat 20 000 Kč hrubého, státu se vloţená investice vrátí za 7,5 měsíců v případě levnější varianty a za více neţ 10 měsíců práce v případě draţší varianty. Ovšem pouze za předpokladu, ţe ve svém novém zaměstnání setrvá a jeho výše platu se nezmění. Je dobré si uvědomit, ţe vlastní rekvalifikační kurz není jediným nákladem, který stát vynaloţí. Na základě tohoto příkladu jsme si ukázali, ţe náklady na nezaměstnaného, kterého dáme na rekvalifikaci se Pro stát je tato investice velmi nákladná, protoţe po dobu více jak jednoho roku přichází o příjem z daně z příjmu a z placení pojištění.

47

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se věnovala tématu, které je v dnešní době velmi aktuální – nezaměstnanosti a jejímu sniţování pomocí aktivní politiky zaměstnanosti. Do roku 1989 nezaměstnanost v České republice prakticky neexistovala, ovšem po přechodu na trţní hospodářství a uvolnění bariér započal její výrazný nárůst. Problémem nezaměstnanosti netrpí pouze Česká republika, dotýká se všech států a je jen otázkou, jak tyto jednotlivé země s nezaměstnaností bojují. Ve vývoji posledních let se klade důraz převáţně na aktivní politiku zaměstnanosti, která by měla ulevit výdajům na pasivní politiku zaměstnanosti. Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat trh práce v okrese Hodonín a zejména aplikace aktivní politiky zaměstnanosti v rámci tohoto regionu. Zaměřila jsem se především na rekvalifikační kurzy jako určitý typ vzdělání. Hlavní otázkou je, zda by bylo dobré tyto kurzy podporovat či je to plýtvání financemi. Zkoumala jsem strukturu uchazečů o zaměstnání z různých hledisek (pohlaví, věk, délka evidence, vzdělání), a zda úřad práce v Hodoníně dokáţe reagovat a efektivně alokovat rekvalifikační kurzy na nejvíce postiţené skupiny nezaměstnaných. Dále bylo mým cílem zjistit, jak vysoká je úspěšnost návratu rekvalifikovaných uchazečů zpátky do zaměstnání. Jako poslední jsem se v práci pokusila na základě modelového příkladu o kalkulaci nákladů, které stát vynakládá na rekvalifikované uchazeče o zaměstnání. K dosaţení jednotlivých cílů jsem pouţila statistická data, která mi umoţnila analyzovat daný region a pomocí grafů a tabulek přiblíţit problematiku čtenáři. Některá data a informace se mi podařilo získat na základě osobní schůzky na Úřadu práce v Hodoníně, kde mi také byla objasněna situace v okrese. V úvodu bakalářské práce seznamuji čtenáře s pojmy souvisejícími s nezaměstnaností – kdo je nezaměstnaný, jak se nezaměstnanost měří, jaké známe druhy nezaměstnanosti a jaké důsledky nezaměstnanost přináší. V další části práce přibliţuji politiku zaměstnanosti a zaměřuji se především na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Charakteristika okresu Hodonín a vývoj míry nezaměstnanosti tvoří začátek praktické části práce. Aby bylo moţné daný okres analyzovat, bylo zapotřebí zhodnotit strukturu uchazečů o zaměstnání. Analyzovala jsem, jak hojně vyuţívá Úřad práce v Hodoníně nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, kolik míst bylo vytvořeno a jaké mnoţství finančních prostředků do nich bylo vloţeno. Poměrně velkou část tvoří analýza a zhodnocení rekvalifikačních kurzů z pohledu zaměření kurzů na jednotlivé skupiny, úspěšnosti absolvování kurzů a v neposlední řadě z hlediska nákladů. 48

Nezaměstnanost a její řešení v okrese Hodonín není zcela jednoduchá záleţitost. Značný vliv na tuto problematiku má historický vývoj a charakter kraje, kde převládala zejména zemědělská činnost zaměřená na vinohradnictví a sadařství, která se udrţela dodnes. Z minulých dob zde přetrvala průmyslová výroba (lehká i těţká), která ovšem svou strukturou neodpovídá dnešním, mnohem pokročilejším, poţadavkům. Většina takovýchto podniků je nucena přecházet na novější technologie, které jsou mnohem efektivnější a méně náročné na lidský kapitál, coţ sebou přináší mimo jiné sniţování stavu zaměstnanců. V roce 2008 bylo v evidenci Úřadu práce Hodonín 8 819 uchazečů o zaměstnání. Ač byl tento počet uchazečů za analyzované roky nejniţší, je problém nezaměstnanosti stále neutěšen. Podíváme-li se na sloţení uchazečů o zaměstnání za rok 2008, značnou část tvoří lidé, kteří se velmi špatně zařazují zpět na trh práce. Mezi tyto obtíţně zapojitelné patří zejména osoby zdravotně postiţené, osoby se základním vzděláním a osoby starší 50 let. Z hlediska věku má největší zastoupení skupina uchazečů od 25 do 49 let, lidé v kategorii do 24 let a nad 50 let ovšem tvoří také výraznou část a zejména na tyto dvě zmíněné skupiny (rizikové skupiny) bývá zaměřována aktivní politika zaměstnanosti. Mladí lidé se potýkají s nedostatečnými zkušenostmi, které jim sniţují šance v hledání zaměstnání. Dalším zkoumaným hlediskem bylo vzdělání, kde mají největší zastoupení uchazeči s výučním listem. Následují uchazeči se základním a středoškolským vzděláním. Zajímavé bylo sledovat, jak dlouho bývají uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP. Nejvíce uchazečů setrvává v evidenci do šesti měsíců či naopak déle neţ dva roky. Vysvětluji si to tím, ţe lidé evidovaní do půl roku mají ještě silnou motivaci si práci hledat a určitým způsobem bojovat. Kdeţto lidé, kteří uţ jsou v evidenci déle, ztrácejí chuť a nevidí naději na získání zaměstnání. Ve své práci jsem se zaměřila zejména na vyuţívání rekvalifikací jako nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Na rekvalifikace nastupují lidé nejčastěji v době do půl roku od začátku evidence na úřadu práce. V roce 2008 z celkového počtu 8 819 uchazečů o zaměstnání nastoupilo 966 na rekvalifikační kurz, coţ představuje téměř 11 %. I přesto, ţe mezi nezaměstnanými v okrese Hodonín jsou muţi a ţeny zastoupeny stejně, do rekvalifikačních kurzů nastupují převáţně ţeny (tvoří 66,8 % rekvalifikujících se), na které jsou kurzy více orientovány (vycházíme-li z indexu cílenosti). Vzhledem ke sloţení uchazečů o zaměstnání bychom čekali, ţe bude posílena cílenost na mladistvé a osoby starší 50 let. Z mé analýzy ovšem vyplývá, ţe rekvalifikační kurzy téměř nejsou zaměřeny na tyto rizikové skupiny. A zde by stálo za úvahu, doporučit Úřadu práce v Hodoníně, více se na tuto 49

skupinu uchazečů zaměřit. V případě mladých lidí je problém zejména v jejich nedostatečné praxi, kterou během studia jen stěţí získají. Dle mého názoru je výhodnější pomoci lidem na začátku problému neţ pak řešit následky, které delší nezaměstnanost můţe přinést. V případě uchazečů starších 50 let jsou rekvalifikační kurzy také vhodné, protoţe tito lidé vyrůstali a učili se ještě v době, kdy nebyla pokročilá technika a počítače. Avšak znalosti v oblasti výpočetní techniky, jsou v dnešní době téměř nutností. Také jsem došla ke zjištění, ţe rekvalifikace jsou zaměřeny na skupiny uchazečů se středoškolským a vyšším vzděláním, i přesto, ţe nejvyšší podíl mají uchazeči s výučním listem. Shrnu-li tyto poznatky, na koho jsou rekvalifikace zaměřené, můţu říci, ţe především na lidi zdravé, ve středním věku, převáţně ţeny a na ty, kteří mají větší šanci uplatnit se (mají vyšší stupeň vzdělání). Z hlediska úspěšnosti u závěrečné zkoušky byli v roce 2008 lepší ţeny oproti muţům. Velmi dobře si vedli i absolventi škol, jejichţ úspěšnost byla 79 %. Analýza věkové struktury ukázala, ţe s přibývajícím věkem se úspěšnost postupně sniţuje, zatímco u uchazečů do 24 let je úspěšnost téměř 99%, u starších 50 let je pouze 56 %. Z celkového počtu 966 rekvalifikantů, dokončilo úspěšně kurz 89 % a z těchto úspěšných absolventů našlo téměř 78 % zaměstnání do jednoho roku od dokončení rekvalifikace. Tento výsledek shledávám jako velmi pozitivní, protoţe je vidět, ţe lidé, kteří se do kurzu zařadí se i snaţí ho úspěšně dokončit a více jako polovině se podařilo do roka získat zaměstnání. Je přirozené, ţe ne všichni u závěrečných zkoušek uspějí a někdy ani ke zkoušce nedospějí a předčasně rekvalifikační kurz ukončí. Tyto důvody bývají většinou zdravotního charakteru. Analyzovala jsem i finanční stránku aktivní politiky zaměstnanosti. Celkové výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v České republice se jiţ přibliţují výdajům na pasivní část, ovšem v okrese Hodonín tomu tak není a výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti výrazně převládají. Bylo by vhodné, aby se ÚP snaţil o převládající aktivní politiku zaměstnanosti. Co se týče výdajů na veřejně prospěšné práce, na tvorbu společensky účelných pracovních míst a chráněných pracovních míst (dílen) je z hlediska průměrných nákladů na vytvoření jednoho pracovního místa finančně nejnáročnější nástroj společensky účelná pracovní místa (v roce 2008 byly průměrné náklady na jedno vytvořené pracovní místo 80 512 Kč). Veřejně prospěšné práce patří k levnějším, protoţe průměrné náklady na jedno místo činí 22 354 Kč. Nejméně se vydává na rekvalifikace, uvaţujeme-li pouze náklady na vlastní kurz, které tvoří průměrně 5 044 Kč na jednu rekvalifikaci. 50

V případě rekvalifikací musíme vzít ovšem v úvahu, ţe náklady se zvýší o vyplácenou podporu při rekvalifikaci, která je součástí pasivní politiky zaměstnanosti. Na základě mého modelového příkladu docházím k závěru, ţe i přesto, ţe náklady na jednu rekvalifikaci jako takovou nebývají vysoké, celkové náklady jsou velmi vysoké. V případě mé levnější varianty a za předpokladů výše zmíněných se celá investice státu vrátí po 7,5 měsících vydělávání, draţší varianta má pochopitelně delší dobu návratnosti a to přes 10,5 měsíce. Z pohledu státu je podporování nezaměstnaných pochopitelně nevýhodné, protoţe ne všichni nezaměstnaní mají snahu si najít zaměstnání. V těchto případech přichází stát o příjmy po dlouhou dobu a vezmeme-li v úvahu, ţe takových nezaměstnaných jsou tisíce, velmi se to prodraţí. Z pohledu nezaměstnaného mají rekvalifikace většinou pozitivní přínos. Jiţ samotná účast na rekvalifikačním kurzu člověku přináší vyšší finanční obnos oproti pouhému pobírání podpory v nezaměstnanosti. Rekvalifikace také příznivě ovlivňují psychiku člověka, protoţe mu umoţní seberealizovat se. Dále navštěvování kurzu zapojuje uchazeče o zaměstnání do běţného chodu ţivota, určitým způsobem člověku vyplňuje čas. V neposlední řadě umoţňuje uspokojit sociální potřeby tím, ţe během rekvalifikací navazuje vztahy s ostatními členy kurzu a s lektory. Vytvořit tolik pracovních míst, kolik je uchazečů o zaměstnání není jednoduše v rámci aktivní politiky zaměstnanosti moţné. Také se nesmí zapomenout na fakt, ţe jen prostřednictvím různých nástrojů a finančních výdajů na ně se z nezaměstnanosti okres nevymaní. V roce 2008 se povedlo v rámci nástrojů (veřejně prospěšných prací, společensky účelných pracovních míst a chráněných pracovních míst) vytvořit pro 8 819 nezaměstnaných celkem

948

míst

a

rekvalifikační

kurzy

úspěšně

zařadili

zpět

na

trh

práce

665 nezaměstnaných. Tento výsledek hodnotím jako ne příliš uspokojivý vhledem k tomu, kolik finančních prostředků bylo na vytvoření míst vynaloţeno. Závěrem bych chtěla připomenout, ţe hodnocení, které v rámci práce probíhalo, se týkalo pouze velmi malého trhu práce, tudíţ nemůţeme konstatovat, ţe by se závěry mohly všeobecně aplikovat například na celou Českou republiku či do ještě širšího měřítka. Během psaní této práce jsem narazila na drobné problémy, jako jsou nedostatečně přístupná data, nejednotnost ukazatelů v rámci vykazovaných zpráv, důsledkem čeho bylo například upravení věkové struktury uchazečů. I přes tyto drobné nesnáze si myslím, ţe jsem v práci došla k cílům, které jsem si na počátku stanovila. Jelikoţ je téma nezaměstnanosti a jejího řešení velmi široké, bylo by zajímavé práci rozšířit o porovnání s jiným regionem 51

České republiky či s celou Českou republikou. Přínosná by také mohla být podrobnější empirická analýza nákladové efektivnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Vzhledem k současně nedostatečné evidenci prostředků plynoucích z Evropského sociálního fondu by bylo zajímavé toto propojení analyzovat.

52

Přílohy Příloha 1 Struktura uchazečů o zaměstnání a cílenost rekvalifikačních kurzů v letech 2005 - 2008 Ukazatel

Uchazeči o zaměstnání celkem

Uchazeči o zaměstnání v rekvalifikaci (b)

Index cílenosti b/a UoZ v rekval % / UoZ %

2005 Pohlaví Celkem

abs.

2006

podíl (a)

abs.

2007

podíl (a)

12 680 100,0% 10 834 100,0%

abs.

2008

podíl (a)

abs.

2005

podíl (a)

8 908 100,0%

8 819 100,0%

2006

2007

2008

2005 2006 2007 2008

abs.

podíl (b)

abs.

podíl (b)

abs.

podíl (b)

1 115

100,0%

1 310

100,0%

1 141

100,0%

966

100,0%

1,00

1,00

1,00

1,00

abs.

podíl (b)

ženy

6 001

47,3%

5 349

49,4%

4 542

51,0%

4 384

49,7%

576

51,7%

702

53,6%

678

59,4%

645

66,8%

1,09

1,09

1,17

1,34

muži

6 679

52,7%

5 485

50,6%

4 366

49,0%

4 435

50,3%

539

48,3%

608

46,4%

463

40,6%

321

33,2%

0,92

0,92

0,83

0,66

absolventi škol

1 146

9,0%

884

7,8%

568

6,4%

638

7,2%

184

16,5%

127

9,7%

105

9,2%

68

7,0%

1,83

1,24

1,24

0,18

osoby se ZP

2 138

16,9%

2 018

18,6%

1 947

21,9%

1 860

21,1%

78

7,0%

119

9,1%

136

11,9%

120

12,4%

0,41

0,06

0,49

0,07

starší 50 let

2 746

21,7%

2 605

24,0%

2 499

28,1%

2 391

27,1%

93

8,3%

206

15,7%

209

18,3%

167

17,3%

0,39

0,65

0,65

0,64

do 24 let

2 841

22,4%

2 111

19,5%

1 486

16,7%

1580

17,9%

394

35,3%

334

25,5%

270

23,7%

173

17,9%

1,58

1,31

1,42

1,00

25 - 49 let

7 093

55,9%

6 118

56,5%

4 923

55,3%

4848

55,0%

628

56,3%

770

58,8%

662

58,0%

626

64,8%

1,01

1,04

1,05

1,18

50 let a více

2 746

21,7%

2 605

24,0%

2 499

28,1%

2391

27,1%

93

8,3%

206

15,7%

209

18,3%

167

17,3%

0,39

0,65

0,65

0,64

základní vzdělání + praktická škola

3 012

23,8%

2 569

23,7%

2 209

24,8%

2081

23,6%

90

8,1%

83

6,3%

114

10,0%

91

9,4%

0,34

0,27

0,40

0,40

učňovské

6 484

51,1%

5 538

51,1%

4 404

49,4%

4406

50,0%

438

39,3%

550

42,0%

405

35,5%

353

36,5%

0,77

0,82

0,72

0,73

středoškolské / VOŠ

2868

22,6%

2454

22,7%

2 015

22,6%

1993

22,6%

527

47,3%

614

46,9%

570

50,0%

476

49,3%

2,09

2,07

2,21

2,18

316

2,5%

273

2,5%

280

3,1%

339

3,8%

60

5,4%

63

4,8%

52

4,6%

46

4,8%

2,16

1,91

1,45

1,24

8819 100,0%

1115

100,0%

1310

100,0%

1141

100,0%

966

100,0%

1,00

1,00

1,00

1,00

Rizikové kategorie

Věk

Vzdělání

VŠ (a vyšší)

Celkem

12680 100,0%

10834 100,0%

8908 100,0%

Pozn.: Vzhledem k nesourodosti ukazatelů v jednotlivých zprávách bylo nutné věkové skupiny zjednodušit a vzdělání bylo pro přehlednost také zjednodušeno Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

53

Příloha 2 Úspěšnost rekvalifikačních kurzů a struktura rekvalifikantů v letech 2005 - 2008 Ukazatel

Úspěšně dokončilo rekvalifikaci

Úspěšně umístěni do zaměstnání do 1 roku po rekvalifikaci

% úspěšnost

2005

2006

2007

2008

2005

2006

2007

2008

2005

2006

2007

2008

Ženy

442

542

411

578

184

354

337

393

41,6%

65,3%

82,0%

68,0%

Muži

424

509

356

280

255

375

351

272

60,1%

73,7%

98,6%

97,1%

97 66 85

83 98 152

59 90 135

43 106 144

52 26 35

69 54 88

59 45 92

34 59 80

53,6% 39,4% 41,2%

83,1% 55,1% 57,9%

100,0% 50,0% 68,1%

79,1% 55,7% 55,6%

241 540 85

252 647 152

174 458 135

135 579 144

153 251 35

194 447 88

170 425 92

133 452 80

63,5% 46,5% 41,2%

77,0% 69,1% 57,9%

97,7% 92,8% 68,1%

98,5% 78,1% 55,6%

základní vzdělání + praktická škola Učňovské

72 370

73 472

85 299

86 319

27 198

51 320

56 289

64 251

37,5% 53,5%

69,9% 67,8%

65,9% 96,7%

74,4% 78,7%

středoškolské / VOŠ VŠ (a vyšší)

390 34

459 47

353 30

411 42

194 20

320 38

318 25

324 26

49,7% 58,8%

69,7% 80,9%

90,1% 83,3%

78,8% 61,9%

96,6% 80,9% 69,3% 76,9% 81,5% 89,7%

79,7% 69,7% 91,8% 63,0% 50,4% 77,5%

Pohlaví

Rizikové kategorie absolventi škol osoby se ZP osoby starší 50 let

Věk do 24 let 25 - 49 let 50 let a více

Vzdělání

Typ rekvalifikace specifická rekvalifik. - pro D specifická rekvalifik. - pro THP rozšíření kvalifikace příprava na podnikání jiná rekvalifikace

313 402 298 301 194 308 288 240 62,0% 76,6% 140 230 68 99 68 155 55 69 48,6% 67,4% x 105 296 294 x 42 205 270 x 40,0% 51 56 13 27 35 41 10 17 68,6% 73,2% 362 258 92 137 142 183 75 69 39,2% 70,9% Celkem 866 1051 767 858 439 729 688 665 50,7% 69,4% Pozn.: Vzhledem k nesourodosti ukazatelů v jednotlivých zprávách bylo nutné věkové skupiny zjednodušit a vzdělání bylo pro přehlednost také zjednodušeno Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistiky o rekvalifikacích, vlastní zpracování, citace dne: 15. 11. 2009, dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

54

Seznam použité literatury 

BUCHTOVÁ, Boţena, et al. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 236 str. ISBN 80-247-9006-8.



HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava, 2008. 152 str. ISBN 978-80-7368-522-5.



HALÁSKOVÁ, Renáta. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava : OU, 2001. ISBN 80-7042-595-4.



HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha : C.H.Beck, 2005. 710 str. ISBN 80-7179-891-6.



JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha : VŠE, 1999. 95 str. ISBN 80-7079-635-9.



KOLIBOVÁ, Helena. Sociální politika 1. 1. vyd. Opava : OPTYS, 2007. 131 str. ISBN 978-80-85819-62-5.



KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 4. vyd. Praha : ASPI, 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357-276-1.



LIŠKA, Václav, et al. Makroekonomie. 2. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004. 628 str. ISBN 80-86419-54-1.



MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. upr. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2002. 172 str. ISBN 80-86429-08-3.



NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1. vyd. Praha : VŠE, 2002. 151 str. ISBN 80-245-0350-6.



PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie : základní kurz. 2. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007. 277 str. ISBN 978-80-86730-21-9.



PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. 1. vyd. Praha : Universita Jana Amose Komenského Praha, 2007. 120 str. ISBN ISBN 978-80-86723.



SIROVÁTKA, Tomáš, et al. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce: přínosy rekvalifikací a dalších nástrojů APZ na Břeclavsku : (průběžná zpráva z pilotního výzkumného projektu). Brno : VÚPSV, 2003. 65 str. Dostupný z WWW: .

Internetové zdroje 

Český statistický úřad : Charakteristika okresu Hodonín [online]. [cit. 2009-11-08]. Dostupný z WWW: 55

. zmíněná data jsou aktualizována pro rok 2008 podle: 

Český statistický úřad : Časové řady vybraných ukazatelů - Hodonín [online]. [cit. 200911-08]. Dostupný z WWW: .



Český statistický úřad: Kraje a okresy ČR k 1. 1.2008 – mapa, [online]. [cit. 2009-11-07]. Dostupný z WWW: .



Český statistický úřad: Meziokresní srovnání - Vybrané ukazatele podle okresů v roce 2008, [online]. [cit. 2009-11-08]. Dostupný z WWW: .



Český statistický úřad: Výběrové šetření pracovních sil, [online]. [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: .



Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – Metodické popisy ukazatelů VŠPS, [online]. [cit. 2009-10-19]. Dostupný z WWW: .



Evropský sociální fond – Rekvalifikace a poradenské činnosti, [online]. [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: .



Evropský sociální fond v ČR, [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .



Integrovaný portál MPAV: Aktivní politika zaměstnanosti – rekvalifikace, [online]. [cit. 2009-11-26]. Dostupný z WWW: .



Integrovaný portál MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008, [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .



Integrovaný portál MPSV: Chráněné pracovní místo, chráněná pracovní dílna, [online]. [cit. 2009-11-26]. Dostupný z WWW: .



Integrovaný portál MPSV: Měsíční přehled – září 2009, [online]. [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: . 56



Integrovaný portál MPSV: Měsíční přehled o nezaměstnanosti rok 2004, červenec, [online]. [cit. 2009-09-10]. Dostupný z WWW: .



Integrovaný portál MPSV: Příspěvek na dopravu zaměstnanců, [online]. [cit. 2009-1126]. Dostupný z WWW: .



MORITZOVÁ, Renata. Podpora v nezaměstnanosti: Kdo na ni má nárok a jak ji získat?, Mesec.cz, [online]. z 2. 10. 2008 [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .



Okresní hospodářská komora Hodonín – Charakteristika regionu, průmyslové zóny, [online]. [cit. 2009-11-08]. Dostupný z WWW: .



POSPÍŠILÍK, Karel. Sazba zůstává, pojistné se sniţuje. Finance.cz [online]. z 18. 12. 2008 [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .



Sagit. cz – Vyměřovací základ, [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .



Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí – Vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství, [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .



SOUKUPOVÁ, Klára. I podpora v nezaměstnanosti od ledna 2009 v novém kabátě, Podnikatel.cz, [online]. z 19. 1. 2009 [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .



Všeobecná zdravotní pojišťovna – Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, [online]. [cit. 2009-10-15]. Dostupný z WWW: .



Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .

57

Seznam grafů, obrázků, příloh a tabulek Graf 1 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti na Hodonínsku v % (vždy průměr za rok) . 23 Graf 2 Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku (vždy k 31. 12.) ..................................... 25 Graf 3 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ............................................................ 26 Graf 4 Podíl uchazečů o zaměstnání dle délky evidence na úřadu práce (vždy k 31. 12.) ...... 27 Graf 5 Podíl výdajů na politiku zaměstnanosti v okrese Hodonín v letech 2005 - 2008 ......... 29 Graf 6 Podíl vytvořených / podpořených pracovních míst v rámci APZ v letech 2005 – 2008 32 Graf 7 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na ÚP před nastoupením na rekvalifikační kurz v letech 2005 - 2008 ................................................................................. 33 Obrázek 1 Jihomoravský kraj a okolí ...................................................................................... 21 Příloha 1 Struktura uchazečů o zaměstnání a cílenost rekvalifikačních kurzů v letech 2005 2008.......................................................................................................................................... 53 Příloha 2 Úspěšnost rekvalifikačních kurzů a struktura rekvalifikantů v letech 2005 - 2008 . 54 Tabulka 1 Celkové výdaje na politiku zaměstnanosti v letech 2005 - 2008 v tis. Kč (zaokrouhleno) ......................................................................................................................... 12 Tabulka 2 Podpůrčí doba ......................................................................................................... 14 Tabulka 3 Výše podpory v nezaměstnanosti pro rok 2008....................................................... 14 Tabulka 4 Počet evidovaných uchazečů (vždy k 31. 12.) ......................................................... 24 Tabulka 5 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (vždy k 31. 12.) ............................. 26 Tabulka 6 Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence na úřadu práce (vždy k 31. 12.) ...... 28 Tabulka 7 Struktura výdajů na politiku zaměstnanosti okresu Hodonín v tis. Kč (zaokrouhleno) ......................................................................................................................... 28 Tabulka 8 Veřejně prospěšné práce – náklady, vytvořená místa struktura v letech 2005 - 2008 .................................................................................................................................................. 30 Tabulka 9 SÚPM – náklady, vytvořená místa, struktura v letech 2005 - 2008 ....................... 30 Tabulka 10 CHPM, CHPD – náklady, vytvořená místa v letech 2005 - 2008......................... 31 Tabulka 11 Výdaje na rekvalifikační kurzy v okrese Hodonín v letech 2005 – 2008 .............. 34 Tabulka 12 Cílenost rekvalifikačních kurzů podle pohlaví a rizikových skupin ...................... 36 Tabulka 13 Cílenost rekvalifikačních kurzů podle věku .......................................................... 36 Tabulka 14 Cílenost rekvalifikačních kurzů podle vzdělání .................................................... 37 Tabulka 15 Úspěšnost uchazečů o zaměstnání podle pohlaví a rizikových skupin ................. 38 Tabulka 16 Úspěšnost uchazečů o zaměstnání podle věku ...................................................... 39 Tabulka 17 Úspěšnost uchazečů o zaměstnání podle vzdělání ................................................ 40 Tabulka 18 Úspěšnost uchazečů o zaměstnání podle typu rekvalifikace ................................. 41 Tabulka 19 Výpočet čisté mzdy ................................................................................................ 42 Tabulka 20 Náklady na nezaměstnaného pobírajícího pouze podporu v nezaměstnanosti a životní minimum (bez rekvalifikačního kurzu – Varianta 1) .................................................... 43 Tabulka 21 Náklady na nezaměstnaného pobírajícího podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci ........................................................................................................................ 45 Tabulka 22Přehled nákladů na jednotlivé varianty ................................................................. 46

58