Aktivní politika zaměstnanosti v ČR a její spolufinancování z prostředků EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Aktivní politika zaměstnanosti v ČR a její spolufinancování z prostředků EU Bakalářská práce

Autor:

Ivana Lukasiková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Šárka Palermová

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Karviné, dne 30. 4. 2010

Ivana Lukasiková

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při vypracování této bakalářské práce. Zvláštní poděkování patří zejména JUDr. Šárce Palermové.

Anotace

Cílem bakalářské práce „Aktivní politika zaměstnanosti v ČR a její spolufinancování z prostředků EU“ je posouzení efektivity vyuţívání

finančních

prostředků vybraným úřadem práce při umisťování problémových skupin uchazečů o zaměstnání na trh práce. První kapitola je věnována seznámení s Evropským sociálním fondem, institucionálnímu

zabezpečení a systému

programových dokumentů

Evropského

sociálního fondu v České republice. Druhá kapitola pojednává o prioritě Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, kterou je aktivní politika zaměstnanosti. V této kapitole se zabývám charakteristikou tohoto operačního programu, neboť má v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti klíčový význam. Třetí

kapitola

se

zabývá

realizací

aktivní

politiky

zaměstnanosti

spolufinancované z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím národních a regionálních individuálních projektů. Pozornost je zde věnována Národním individuálním projektům „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“, „Veřejně prospěšné práce a „Poradenství a rekvalifikace“. Čtvrtá kapitola je věnována posouzení efektivity vyuţití prostředků Evropského sociálního fondu vybraným úřadem práce za období realizace Národních individuálních projektů, přičemţ jsem vycházela z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR i z databáze Úřadu práce v Karviné. Výsledkem práce je zjištění, na kolik je umisťování problémových skupin uchazečů o zaměstnání Úřadem práce v Karviné efektivní.

Annotation The goal of the bachelor thesis „Active labour-market policy in the Czech Republic and its cofinancing from the EU resources“ outlines the effectiveness of the financial expenditure by selected unemployment office, which solves unemployment among groups disadvantaged on the labour market.

The first part is concentrated on approximation of the European Social Fund, including the system of institucion parts on the labour market with a supplement of Operational Programmes in the Czech Republic. The second part deals with Active labour market policy as the main priority of Human Resources and Employment Operational Programme. The active labour market policy is complemented with measures implemented in accordance with the Human Resources and Employment Operational Programme, co-financed from the European Social Fund. Its support is implemented via individual projects (of a national or regional nature), which are described in third part of my work, including the focal points as projects „Community works“ and „Socially beneficial jobs“. My analysis showed that the creation of jobs that could be filled by job-seekers are successful due to European Social Fund. I result from statistical data of the Unemployment office in Karviná and Ministry of Labour and Social Affairs in the practical part.

The main target of this work is an evaluation (efficiency)

of subsidy as a promotion of employment.

Obsah Úvod...................................................................................................................................... 8 1. Evropský sociální fond a jeho role v ČR ....................................................................... 10 1.1 Začlenění České republiky do Evropské unie .............................................................. 10 1.2. Regionální politika a její nástroje .............................................................................. 11 1.2.1 Fond soudrţnosti neboli Kohezní fond ................................................................ 13 1.2.2 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ..................................................... 13 1.2.3 Evropský sociální fond ........................................................................................ 14 1.3. Význam Evropského sociálního fondu ....................................................................... 14 1.3.1 Podoba Evropského sociálního fondu v období 2000-2006 .................................. 16 1.3.2 Evropský sociální fond v současném období ........................................................ 16 1.4 Strategické dokumenty pro aplikaci regionální politiky .............................................. 19 Evropské unie v ČR .................................................................................................... 19 1.4.1 Národní rozvojový plán ...................................................................................... 19 1.5 Regiony pro regionální politiku ................................................................................. 20 1.6 Operační programy .................................................................................................... 22 1.6.1 Operační programy dle cílů.................................................................................. 23 2. Aktivní politika zaměstnanosti jako priorita Operačního

programu

Lidské

zdroje a zaměstnanost ....................................................................................................... 25 2.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ........................................................ 25 2.1.1 Prioritní osy ........................................................................................................ 26 2.2 Aktivní politika zaměstnanosti v rámci Operačního ................................................... 28 programu Lidské zdroje a zaměstnanost................................................................... 28 2.2.1 Opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti .............................................. 28 2.2.2 Cílové skupiny aktivní politiky zaměstnanosti v oblasti podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost ........................................... 30 2.2.3 Typ a forma podpory zaměstnanosti ................................................................... 31 3. Implementace Evropského sociálního fondu úřady práce v programovém období 2007 - 2013 ............................................................................................................. 33 3.1 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v ČR prostřednictvím individuálních projektů financovaných z Evropského sociálního fondu ................................................. 33

3.1.1 Individuální projekty a jejich realizace úřady práce ............................................. 33 3.2 Národní individuální projekty ..................................................................................... 34 3.2.1 Veřejně prospěšné práce v rámci realizace NIP OP LZZ...................... 35 3.2.2 Společensky účelná pracovní místa vyhrazená v rámci realizace NIP OP LZZ ....................................................................................................... 36 3.3 Základní pravidla pro poskytování příspěvků zaměstnavatelům................. 37 3.3.1 Povinnosti zaměstnavatelů při podávání ţádosti ................................................... 38 3.3.2 Postup při schvalování ţádostí o příspěvek .......................................................... 39 3.4 Poradenství a rekvalifikace v rámci realizace NIP OP LZZ .................................... 40 3.5 Projekt „Vzdělávejte se!“ .......................................................................................... 41 3.6 Regionální individuální projekty................................................................................ 42 3.6.1 Úřady práce a jejich úloha v Regionálních individuálních projektech ................... 42 3.7 Pravidla pro publicitu ................................................................................................. 44 4. Efektivita vyuţití Národních individuálních projektů úřadem práce ........................ 46 4.1 Spolufinancování aktivní politiky zaměstnanosti v ČR z Evropského sociálního fondu v letech 2007 – 2009 ............................................................................................. 47 4.2. Vyuţití prostředků Evropského sociálního fondu ....................................................... 49 4.2.1 Efektivita vyuţití prostředků z Evropského sociálního fondu Úřadem práce v Karviné ......................................................................................................................... 53 4.2.2 Účinnost Národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ ......................................................................................................... 56 4.2.3 Návrhy a doporučení............................................................................................ 60 Závěr .................................................................................................................................. 62 Seznam pouţité literatury .............................................................................................. 64 Bibliografie .................................................................................................................. 64 Zákony ......................................................................................................................... 65 Normativní instrukce a směrnice .................................................................................. 65 Tiskové zprávy ............................................................................................................. 65 Statistické materiály: .................................................................................................... 66 Internetové zdroje: ....................................................................................................... 66 Seznam tabulek .................................................................................................................. 69 Seznam grafů...................................................................................................................... 70 Seznam obrázků ................................................................................................................. 71 Seznam zkratek .................................................................................................................. 72 Zadání bakalářské práce ................................................................................................... 73

Úvod Česká republika se stala členem Evropské unie 1. 5. 2004. Členství naší republiky v Evropské unii s sebou přináší velké mnoţství příleţitostí čerpání finančních prostředků prostřednictvím regionální a strukturální politiky Evropské unie, zejména v oblasti čerpání ze strukturálních fondů. Hlavní strategií Evropské unie pro zajišťování současné a budoucí prosperity a blahobytu Evropy a Evropanů je strategie pro růst a pracovní místa. Z toho důvodu Evropská strategie zaměstnanosti spojuje 27 členských států, aby pracovaly na zvyšování schopnosti Evropy vytvářet vyšší počet dobrých pracovních míst a poskytly lidem takovou kvalifikaci, aby mohli tato pracovní místa obsazovat. V období let 2007 – 2013 má Česká republika moţnost ze strukturálních fondů Evropské unie čerpat 750 miliard korun, coţ činí cca 400 eur ročně v přepočtu na jednoho obyvatele ČR, coţ je nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Jako stát máme jedinečnou moţnost tímto způsobem získat významnou finanční podporu a tím se přiblíţit ekonomické úrovni bohatších států Evropské unie. Jednou z moţností, jak se dají vyuţít prostředky Evropského sociálního fondu, je prostřednictvím jednotlivých úřadů práce, které se zabývají realizací aktivní politiky zaměstnanosti. Ve své práci se zabývám vyuţitím prostředků Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje zaměstnanosti a zaměstnatelnosti občanů ČR prostřednictvím Operačního programu „Lidské zdroje a zaměstnanost.“ Dříve, neţ přistoupím k hodnocení efektivity vyuţívání finančních prostředků úřadem práce při umisťování problémových skupin uchazečů o zaměstnání na trh práce, popisuji úlohu Evropského sociálního fondu v rámci regionální politiky Evropské unie a rozebírám institucionální zabezpečení a systém programových dokumentů Evropského sociálního fondu v České republice. Největší pozornost

věnuji

právě

charakteristice

Operačního

programu

Lidské zdroje a zaměstnanost, neboť ţádosti, které jsou úřady práce přijímány, musí být v souladu s opatřeními tohoto operačního programu. Podrobněji se pak věnuji problematice aktivní politiky zaměstnanosti, která je prioritou tohoto operačního programu.

8

Realizace

aktivní

politiky

zaměstnanosti

probíhá

v současné

době

prostřednictvím individuálních projektů (veřejně prospěšná práce, společensky účelná pracovní místa) financovaných z Evropského sociálního fondu, proto se v bakalářské práci zabývám i touto tématikou. Cílem bakalářské práce je posouzení efektivity vyuţívání finančních prostředků úřadem práce při umísťování problémových skupin uchazečů o zaměstnání na trh práce, proto v závěrečné části pouţívám metodu statistického šetření, analýzy dat a vzájemného porovnávání údajů. Při své práci pouţívám statistické údaje z let 2007 aţ 2009, a to jak na celostátní úrovni, tak na úrovni vybraného úřadu práce, kterým je Úřad práce v Karviné.

9

1. Evropský sociální fond a jeho role v ČR 1.1 Začlenění České republiky do Evropské unie Tato kapitola je věnována seznámení s Evropským sociálním fondem a jeho úloze v oblasti regionální politiky a politiky soudrţnosti, kde významné místo zaujímá i politika zaměstnanosti. Kromě Evropského sociálního fondu existují v Evropské unii i další fondy, které jsou s Evropským sociálním fondem úzce provázány, proto se stručně věnuji i těmto fondům. Zmiňuji se také o strategických dokumentech pro aplikaci regionální politiky Evropské unie v ČR. Čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu v ČR probíhá prostřednictvím operačních programů, které jsou zde také zmíněny. Cílem této kapitoly je seznámení s úlohou, zaměřením a způsobem vyuţívání prostředků Evropského sociálního fondu v našich podmínkách. Dne 1. května 2004 se Česká republika stala novým členským státem Evropské unie, čímţ se zapojila jako jeden z dvacetisedmi členských států do politiky hospodářské a sociální soudrţnosti Evropské unie. V programovém období 2007-2013 se Česká republika plnoprávně podílí na všech nástrojích politiky hospodářské a sociální soudrţnosti Evropské unie. Evropská unie chce v politice zaměstnanosti dosáhnout plné zaměstnanosti a zlepšení kvality a produktivity práce. Chce dosáhnout toho, aby práce byla přitaţlivá pro osoby hledající zaměstnání, a to včetně osob znevýhodněných a neaktivních. Cílem Evropské unie je zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce, zvýšit a zefektivnit investice do lidského kapitálu a přizpůsobit systém vzdělávání a odborné přípravy novým poţadavkům. Evropská unie povaţuje za důleţité

také začlenění hlediska

rovnosti ţen a muţů a vytvoření většího počtu pracovních příleţitostí a kvalitnějších pracovních míst s cílem podpořit stejnou ekonomickou nezávislost. Hlavní zodpovědnost za oblast zaměstnanosti a sociální politiky zůstává v rukou členských států. Na evropské úrovni se národním politikám dostává podpory prostřednictvím nástrojů jako jsou Evropské právní předpisy, otevřené metody výměny informací a Evropský sociální fond. 1

1

EU2009.cz. (25. 11 2008). Získáno 4. 3 2010, z Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele: http://www.eu2009.cz/cz/eu-policies/employment-social-policy-health-and-consumeraffairs-council/zamestnanost--socialni-politika--zdravi-a-ochrana-spotrebitele-665/

10

1.2. Regionální politika a její nástroje Hlavním cílem regionální politiky, která velmi úzce souvisí s ekonomikou na podporu zaměstnanosti, je zvýšit zaměstnanost i zaměstnatelnost obyvatel EU, zejména v regionech ekonomicky slabších, coţ se v mnoha případech neobejde bez zásahu státu a Evropské unie. Regionální politika prozatím nepatří do oblastí, které by měla ve výlučné pravomoci Evropská unie. Tato politika neexistuje v podobě společné neboli komunitární politiky, ale patří do oblasti politik sdílených, coţ znamená, ţe se zde uplatňuje princip subsidiarity, kdy pravomoci v příjímání rozhodnutí u členských států jsou dosti rozsáhlé a pravomoci Evropské unie poměrně omezené. Regionální politika je nástrojem ke sniţování rozdílů v oblasti ekonomické a v oblasti ţivotní úrovně. Je v současné době jednou z nejdůleţitějších politik Evropské unie. Z celkového rozpočtu Unie se na regionální politiku vydává 35 procent.2 Regionální a strukturální politika Evropské unie napomáhá rychlejší realizaci sjednocovacího procesu, a to především tím, ţe přispívá ke sniţování rozdílů v ekonomické úrovni členských států a podporuje činnosti vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudrţnosti Společenství. Pro období let 2007 – 2013 byly vytyčeny tři základní cíle regionální politiky:3 1. Konvergence – tj. podpora vytváření pracovních míst v méně rozvinutých členských státech a regionech Evropské unie, kde hrubý národní produkt na jednoho obyvatele je menší neţ 75 % průměru Evropské unie. Tento cíl pokrývá celé území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy. Finančními nástroji pro financování tohoto cíle jsou Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudrţnosti. 2.

Regionální

konkurenceschopnost

a

zaměstnanost

–

tj.

podpora

ekonomických změn v průmyslových, městských a venkovských oblastech, které nespadají pod cíl Konvergence, tzn., ţe hrubý domácí produkt na osobu je vyšší neţ 75 % průměru Evropské unie. V případě České republiky se tento cíl týká pouze hlavního města Prahy. Finančními nástroji k financování tohoto cíle jsou 2

Marek Dan, Kantor Tomáš. (2007). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal. 210 s. ISBN: 978-80-87029-13-8. 3

Marek Dan, Kantor Tomáš. (2007). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal. 210 s. ISBN: 978-80-87029-13-8, s. 26-29

11

Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Podpora změn se realizuje prostřednictvím regionálních a národních programů. 3. Evropská územní spolupráce – tj. podpora zaměřená na specifické problémy v oblastech, které jsou rozděleny národními hranicemi. Realizuje se především prostřednictvím přeshraničních

a meziregionálních

operačních

programů.

Finančním nástrojem k financování tohoto cíle je Evropský fond pro regionální rozvoj. Obrázek 1

Rozdělení prostředků fondů Evropské unie mezi cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v období 2007–2013

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj - národní orgán pro koordinaci. (2007). Strukturální fondy. Získáno 10. 1 2010, z Regionální politika: www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondechEU/Regionalni-politika-EU

Evropská unie disponuje třemi hlavními nástroji4 v oblasti regionální politiky. Tato politika usiluje o vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Jejím cílem je zmírnit rozdíly v ţivotní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi, podporovat rovné příleţitosti pro všechny a tím zvyšovat konkurenceschopnost jak jednotlivých regionů, tak i Evropské unie jako celku. Nástroji regionální politiky jsou: Fond soudrţnosti neboli Kohezní fond Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond

strukturální fondy

4

Kolektiv autorů: Ing. Fassmann Martin, I. V., Ing. Pick Miloš, C., Ing. Klvačová Eva, C., & Ing. Ungermann Jaroslav, C. a. (2002). Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republiky do Evropské unie. Praha: Rada vlády ČR pro sociální a ekonomickou strategii. ISBN: 80-238-8699-1.

12

Jak jiţ bylo uvedeno výše, mezi strukturální fondy patří Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Strukturální fondy významně přispívají ke sniţování regionálních rozdílů a ke zlepšování ţivotního prostředí. Podílejí se na výstavbě infrastruktury, investují do lidských zdrojů a podporují podnikatelské prostředí.5 Kohezní politika (politika soudrţnosti) se opírá o princip solidarity a soudrţnosti, kdy ekonomicky vyspělejší

státy Evropské unie pomáhají těm

ekonomicky méně vyspělým. Od roku 1958 všechny dílčí politiky (tj. sociální, strukturální, regionální politika a politika na podporu zaměstnanosti) prošly určitým vývojem a jsou v rámci politiky soudrţnosti úzce spjaty a provázány. 6

1.2.1 Fond soudrţnosti neboli Kohezní fond7 Z tohoto fondu jsou poskytovány finanční prostředky na ochranu ţivotního prostředí, na budování dopravních sítí a vyuţívání obnovitelných zdrojů. Fond není zaměřen na regionální politiku, v této oblasti má pouze doplňující charakter. Nepatří mezi strukturální fondy. Finanční prostředky z Kohezního fondu mohou čerpat členské státy s hrubým domácím produktem niţším neţ 90 % průměru Evropské unie.

1.2.2 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Je objemem peněz největším ze strukturálních fondů Evropské unie. Prostředky jsou určeny na investice ke zlepšení dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech, výzkum, vývoj a investice zaměřené na ochranu ţivotního prostředí. 8 Z tohoto fondu jsou podporovány investiční projekty jako např. výstavba silnic 5

Autorský kolektiv: Doc. RNDr. René Wokoun, C., & Píšová), O. i. (1998). Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů. Praha (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Edice "Strukturální fondy" - svazek 1/98: MMR ČR - odbor integrace strukturálních fondů. 6

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. (2007). Fondy Evropské unie. Získáno 27. 12 2009, z www.strukturalni-fondy.cz: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-ofondech-EU 7

Marek Dan, Kantor Tomáš. (2007). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal. 210 s. ISBN: 978-80-87029-138.,str. 31-32 8

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. (2007). Fondy Evropské unie. Získáno 27. 12 2009, z http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/E/Evropsky-fond-pro-regionalnirozvoj-%28ERDF---Europe

13

a ţeleznic, odstraňování ekologických zátěţí, úpravy koryt řek, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění sluţeb elektronické veřejné správy apod.9

1.2.3 Evropský sociální fond Evropský sociální fond

jako jeden z finančních nástrojů politiky

se

soudrţnosti aktivně podílí na akčním plánu evropské obnovy, který přijala Evropská komise dne 29. října 2008. Cílem plánu je nové uspořádání finančních trhů v rámci Evropské unie, vytváření nových pracovních míst a nastartování hospodářského růstu. Strategie je dále rozpracována v koordinovaném Plánu evropské hospodářské obnovy, který poţaduje dočasnou finanční podporu pro období 2009 – 2010 ve výši 200 miliard eur.

1.3. Význam Evropského sociálního fondu Evropský sociální fond je jedním ze strukturálních fondů Evropské unie, který byl zřízen za účelem zmenšování rozdílů v prosperitě a ţivotní úrovně v členských státech a regionech Evropské unie. Prosazuje hospodářskou a sociální soudrţnost. Činnost Evropského

sociálního

fondu

je

cílena

na

podporu

zaměstnanosti

a zaměstnatelnosti v Evropské unii. Účelem je napomáhat členským státům lépe vybavovat pracovní síly a společnosti k tomu, aby byly schopny čelit novým globálním výzvám. Financování je rozloţeno napříč členskými státy a regiony. Prostředky směřují zejména do míst, která se hospodářsky hůře vyvíjejí. Jedná se o klíčový prvek strategie Evropské unie pro hospodářský růst a pracovní místa, která je zaměřena na zlepšování ţivota občanů Evropské unie tím, ţe jim poskytuje lepší kvalifikaci a lepší vyhlídky na pracovní uplatnění. 10 9

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. (2007). Fondy Evropské unie. Získáno 27. 12 2009, z www.strukturalni-fondy.cz: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU 10

Evropská komise. (2010). Evropský sociální fond. z http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/esf_cs.htm.

14

Získáno

31.

1

2010,

Evropský sociální fond je

nejstarším strukturálním fondem a v současnosti je

klíčovým finančním nástrojem pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti a sociální politiky. Jeho hlavním posláním je rozvíjení zaměstnanosti, předcházení a boj proti nezaměstnanosti, podporování sociálního začleňování osob na trh práce a rovných příleţitostí a rozvoj lidských zdrojů. 11 Hlavním cílem Evropského sociálního fondu je snaha pomoci lidem přizpůsobit se měnícím se podmínkám na trhu práce. Z tohoto fondu

jsou

podporovány

neinvestiční

projekty,

jako

např.

rekvalifikace

nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, děti, mládeţ, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, dále tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím osobám samostatně výdělečně činným, rozvoj institucí sluţeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání apod.12 Evropský sociální fond je zaloţen na zásadách spolufinancování a sdíleného řízení. Spolufinancování z toho důvodu, ţe finanční podpora Evropské unie je vţdy propojena s národním veřejným nebo soukromým financováním. Úroveň působení Evropské unie je samozřejmě navazuje na situaci v daném místě, proto se můţe míra spolufinancování pohybovat mezi 50 % aţ 85 % celkových nákladů. Sdílené řízení proto, ţe pokyny pro činnost Evropského sociálního fondu vznikají na evropské úrovni, zatímco provádění v praxi je řízeno a

prováděno

příslušnými

národními

nebo

regionálními

orgány

v jednotlivých členských státech. Tyto orgány sestavují operační programy a vybírají a monitorují projekty.13

11

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. (2007). Nové operační programy klíčovou dírkou. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. ISBN: 978-80-86878-57-7. 12

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. (2007). Fondy Evropské unie. Získáno 27. 12 2009, z www.strukturalni-fondy.cz: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU 13

Evropská komise. (2007). Jak se zapojit do činnosti ESF? Získáno 31. 1 2010, z http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/participate_cs.htm.

15

1.3.1 Podoba Evropského sociálního fondu v období 2000-200614 V roce 2000 přijala Evropská unie Lisabonskou strategii, která si klade za cíl udělat z Evropské unie do roku 2010 nejpokročilejší znalostní ekonomiku. Mezi dílčí cíle patřilo dosaţení 70procentní celkové míry zaměstnanosti v zemích Evropské unie a více neţ 60procentní míry zaměstnanosti ţen. V návaznosti na předešlé dva cíle byl přidán další cíl: zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků do roku 2010 o 50 procent. „Na podporu Lisabonské strategie přijal Evropský sociální fond pro období 2000–2006 následující priority: aktivní politiku na trhu práce pro boj proti nezaměstnanosti a její prevenci, rovné příleţitosti pro všechny při vstupu na trh práce, zlepšení odborné přípravy a vzdělávání v rámci politiky celoţivotního učení, zlepšení přístupu na trh práce, zachování

zaměstnatelnosti a podporování

pracovní mobility, vytváření nové kvalifikované, vyškolené a přizpůsobitelné pracovní síly a nových forem organizace práce, zlepšení podmínek pro podnikání a usnadnění tvorby pracovních míst.“ Evropský sociální fond zavedl tzv. přístup „gender-mainstreaming“ (zohlednění rovnosti ţen a muţů ve všech oblastech). V roce 2000 byla zahájena iniciativa EQUAL, jejímţ prostřednictvím měly být nalezeny nové způsoby řešení diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Jedná se o boj

proti diskriminaci

a proti vyloučení osob na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboţenství či přesvědčení, tělesného postiţení, věku nebo sexuální orientace.

1.3.2 Evropský sociální fond v současném období15 V současném období 2007 – 2013 je prioritou zvýšení přizpůsobitelnosti pracovníků, podniků a podnikatelů. V rámci této priority podporuje Evropský sociální fond modernizaci a posilování institucí, které působí na trhu práce. Podporuje také aktivní opatření na trhu práce a to i v rámci celoţivotního vzdělávání. 14

Evropská komise. (2010). Evropský sociální fond. z http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/esf_cs.htm. 15

Získáno

31.

1

2010,

Evropská komise. (2007). Evropský sociální fond - Investice do lidí. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, ISBN: 92-79-01400-5.

16

Evropský sociální fond je hlavním finančním nástrojem Evropské unie pro investice do lidí. Zabývá se otázkami zaměstnanosti, zajišťováním dostupnosti trhu práce a podporou lidského faktoru na trhu práce. V dnešním světě uţ neexistuje „zaměstnání na celý ţivot“, proto Evropský sociální fond poskytuje podporu lidem, kteří se chtějí vrátit do práce nebo si práci najít. Zajišťováním přístupu a začlenění „znevýhodněných pracovníků“ navíc

usiluje

o

prevenci sociálního vyloučení

a o potírání diskriminace. Od roku 2007 posiluje Evropský sociální fond schopnost veřejných institucí rozvíjet a poskytovat sluţby. V oblasti zaměstnanosti a začlenění pracovní síly do pracovního procesu, podporuje partnerství mezi zaměstnavateli, odborovými svazy, nevládními organizacemi a veřejnou správou. Do všech opatření Evropského sociálního fondu je začleňována nadnárodní spolupráce a inovace.

V programovacím období let 2007 – 2013 se zaměřuje na pět oblastí:16 zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků; lepší přístup k zaměstnání a účast na trhu práce; posílení sociálního začlenění potlačováním diskriminace a usnadněním přístupu znevýhodněných osob na trh práce; podporu partnerství pro reformy v oblastech zaměstnanosti a začlenění; navýšení a zkvalitnění investic do lidského kapitálu, zejména zlepšením vzdělávacích systémů.

16

Marek Dan, Kantor Tomáš. (2007). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal. 210 s. ISBN: 978-80-87029-13-8, s 31.

17

1.3.3 Postavení Evropského sociálního fondu v době krize Politika

soudrţnosti Evropské unie se významným způsobem podílí na řešení

globální finanční krize a nynějšího zpomalení ekonomiky. Poskytuje značnou podporu veřejným investicím, jak na regionální, tak na místní úrovni. Prostřednictvím politiky soudrţnosti směřuje pomoc těm občanům Evropy, kteří ji nejvíce potřebují, neboť tato politika je zaloţena na principu solidarity. Evropský sociální fond se jako jeden z finančních nástrojů politiky soudrţnosti aktivně podílí na akčním plánu evropské obnovy, který přijala Evropská komise dne 29. října 2008. Cílem plánu je nové uspořádání finančních trhů v rámci Evropské unie, vytváření nových pracovních míst a nastartování hospodářského růstu. Strategie je dále rozpracována v koordinovaném Plánu evropské hospodářské obnovy, který poskytuje dočasnou finanční podporu pro období 2009 – 2010 ve výši 200 miliard eur. Dne 16. prosince 2008 přijala Evropská komise doplnění

Plánu evropské

hospodářské obnovy, v němţ doporučuje členským státům, jakým způsobem mohou co nejvhodněji vyuţít v rámci politiky soudrţnosti veškerých výhod, které nabízí. Do roku 2013 tato politika oţiví evropskou ekonomiku a zároveň poloţí základy dlouhodobějšímu růstu. Evropská politika soudrţnosti se na tomto plánu podílí významnou měrou. Evropská komise navrhla opatření, aby pomohla urychlit zavádění projektu do praxe a dodat evropskému hospodářství jistotu a dynamiku. Předloţila také návrh urychlit a ulehčit vyplácení prostředků členským státům. Komise doporučuje členským státům, jakým způsobem mohou co nejvhodněji vyuţít v rámci politiky soudrţnosti veškerých výhod. Členské státy musí respektovat minimální výši národního příspěvku ve společném financování, která je stanovena nařízeními. 17

17

Evropská komise. (2007). Evropská komise. Získáno 14. 2 2010, z Evropský sociální fond: http://ec.europa.eu/employment_social/esf/news/news/article_7362_cs.htm

18

1.4 Strategické dokumenty pro aplikaci regionální politiky Evropské unie v ČR Všechny

dokumenty

pro

uplatnění

v České republice musí být v souladu

kohezní

politiky

Evropské

unie

s dokumenty pouţívanými v Evropské unii.

Evropská unie se při realizaci kohezní politiky řídí Strategickými obecnými zásadami Společenství, ve kterých jsou definovány úkoly politiky hospodářské a sociální soudrţnosti pro období 2007 – 2013. Kaţdý členský stát pak vytváří svůj Národní rozvojový plán, v němţ popisuje hlavní rozvojové problémy země. Nemusí vţdy platit, ţe priority rozvoje státu odpovídají i prioritám nadnárodní celoevropské politiky soudrţnosti, proto se musí najít společný průnik mezi Národním rozvojovým plánem a Strategickými obecnými zásadami společenství. 18

1.4.1 Národní rozvojový plán Centrálním

metodickým a koordinačním orgánem politiky hospodářské a sociální

soudrţnosti v období 2007 – 2013 bylo ustanoveno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které je partnerem Evropské komise v České republice. Pro výkon funkce koordinátora byl na Ministerstvu pro místní rozvoj zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK), který je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice financovan

ze

strukturálních

fondů

a

Fondu

soudrţnosti. 19

Přípravou Národního rozvojového plánu byl pro r. 2007 – 2013 pověřen tým odborníků pod vedením Řídícího a koordinačního centra, kterému předsedá ministr pro místní rozvoj. Ve výboru jsou zastoupena ministerstva, Hospodářská komora, Český statistický úřad, podnikatelé, neziskový sektor atd., přičemţ kaţdý subjekt má právo vyjádřit své připomínky. Národní strategický plán se skládá ze šesti kapitol. Zaměření operačních programů je věnována čtvrtá kapitola. Vláda ČR přijala na základě Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007 – 2013 a Národního strategického referenčního 18

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. (2007). Fondy Evropské unie. Získáno 27. 12 2009, z www.strukturalni-fondy.cz: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU 19

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. (2007). Fondy Evropské unie. Získáno 28. 12 2009, z http://www.strukturalni-fondy.cz/Narodni-organ-pro-koordinaci

19

rámce 26 operačních programů, určených pro naplnění cílů politiky soudrţnosti Evropské unie – tj. Konvergence, Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a Evropské územní spolupráce. 20 Poslední kapitola se zabývá rozloţením finančních zdrojů (tzv. alokací), určuje objem finančních prostředků určených pro danou oblast podpory nebo prioritní osu v rámci operačního programu. V této kapitole je určena adicionalita – tj. podíl peněz z národního rozpočtu České republiky, kterými se Česká republika bude podílet na

spolufinancování

aktivit

v rámci

čerpání

finančních

prostředků

z fondů

Evropské unie.21

1.4.2 Národní strategický referenční rámec Národní strategický referenční rámec představuje průnik mezi Strategickými obecnými zásadami Společenství a Národním rozvojovým plánem. Je zároveň základním programovým dokumentem České republiky pro vyuţívání fondů Evropské unie v období 2007 – 2013. Národní strategický referenční rámec tvoří podklad

pro

jednotlivé operační programy realizované v ČR, neboť na jeho

základě vyjednává členský stát s Evropskou komisí o konečné podobě operačních programů.

1.5 Regiony pro regionální politiku V roce 1988 byla zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) z důvodu statistického monitorování a analýz ekonomické a sociální situace v regionech. Na jejím základě jsou dle počtu obyvatel definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: NUTS I, NUTS II a NUTS III. Na území našeho státu byly pro účely efektivního získávání prostředků z evropských fondů zřízeny regiony soudrţnosti, které se skládají z jednoho či více českých krajů. Podpora z fondů je při uplatňování Evropské kohezní politiky, zejména cíle Konvergence a částečně také 20

Marek Dan, Kantor Tomáš. (2007). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal. 210 s. ISBN: 978-80-87029-13-8, s. 39 - 46 21

Marek Dan, Kantor Tomáš. (2007). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal. 210 s. ISBN: 978-80-87029-13-8, s. 35 - 38

20

z cíle

Regionální

konkurenceschopnosti

a

zaměstnanosti

směřována

hlavně

do územních celků s počtem obyvatel mezi 800 tisíci a třemi miliony, tj. do oblastí NUTS II. Česká republika je členěna na 8 regionů soudrţnosti:

Severozápad,

Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko a Střední Morava. Jednotlivé regiony soudrţnosti jsou vedeny regionálními radami regionů soudrţnosti.22 Tabulka 1

Regionální uspořádání v České republice podle klasifikace NUTS NUTS II

NUTS I

NUTS III

(území celé České republiky)

(8 regionů soudrţnosti)

3 – 7 milionů obyvatel

800 tisíc aţ 3 miliony obyvatel

150 tis. aţ 800 tis.obyvatel

Praha

Praha

Střední Čechy

Středočeský kraj

Severozápad

Jihozápad

(14 krajů)

Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Liberecký kraj

Česká republika

Severovýchod

Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina

Jihovýchod

Střední Morava

Moravskoslezsko

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Zdroj: Vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby EU. (3. 12. 2007). Získáno 25. 2 2010, z Oblasti NUTS 2 a NUTS 3 České republiky:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/oblasti_%28nuts_2%29_a_kraje_%28nuts_3%29_ce ske_republiky

22

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. (2007). Fondy Evropské unie. Získáno 27. 12 2009, z www.strukturalni-fondy.cz: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU

21

1.6 Operační programy23 Čerpání finančních prostředků v rámci regionální politiky Evropské unie je realizováno prostřednictvím operačních programů. Financování Evropského sociálního fondu není prováděno přímo z Bruselu, ale je dostupné prostřednictvím členských států a regionů. Financování z Evropského sociálního fondu probíhá takovým způsobem, ţe kaţdý členský stát nebo region ve spolupráci s Evropskou komisí odsouhlasí jeden či více operačních programů pro financování na určené období. Operační programy určují priority a cíle pro působení Evropského sociálního fondu. Nyní běţí operační programy navrţené pro období 2007 - 2013. Operační programy se realizují formou jednotlivých projektů, které jsou řízeny zúčastněnými organizacemi (nazývanými „příjemci“). Příjemce připraví návrh projektu, poţádá o financování, a pokud je návrh schválen, tak jej realizuje. Do projektů Evropského sociálního fondu mohou být zapojeni různí příjemci: například veřejné správy, nevládní organizace a sociální partneři působící v oblasti zaměstnanosti a sociálního začlenění. Účastníci projektů Evropského sociálního fondu

jsou lidé, kteří jsou

do projektů zapojeni a mají z nich uţitek, například tím, ţe je jim poskytnuto poradenství, jak získat práci nebo je jim dána moţnost absolvovat školení pro získání nových dovedností či je jim umoţněno zařazení do pracovního procesu díky příspěvku na mzdové náklady, který je poskytován prostřednictvím úřadů práce přímo zaměstnavatelům. Účastníky projektů Evropského sociálního fondu mohou být i organizace a podniky, kdy mohou čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního

fondu

prostřednictvím

školicích

kurzů

pro

pracovníky

nebo

pro management v oblasti nových pracovních postupů O schválení operačních programů rozhoduje Evropská komise. Operační programy se vyskytují ve dvou variantách: Tématické operační programy – řeší problematiku dané oblasti (např. doprava,

ţivotní

prostředí,

podnikání,

zaměstnanost

atd.).

Vycházejí

z Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007 – 2013. Řídícími orgány

23

Evropská komise. (2007). Evropský sociální fond. Získáno 14. 2 2010, z Jak se lze zapojit do činnosti ESF?: http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/participate_cs.htm

22

jsou příslušná resortní ministerstva, která vypracovávají metodické materiály a specifikují konkrétní podmínky pro projektové ţádosti. Regionální operační programy – vztahují se k problematice určitého regionu ( např. pro regiony NUTS II). Tyto programy se snaţí vyuţít potenciál daného regionu a přispět k jeho rozvoji. Pro období 2007 – 2013 je připraveno sedm regionálních programů. Všechny tyto regionální operační programy jsou spolufinancovány z Evropského fondu regionálního rozvoje.

1.6.1 Operační programy dle cílů 24 V rámci cíle Konvergence se jedná se o sedm regionálních operačních programů pro regiony soudrţnosti NUTS II s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard eur: Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Jihozápad Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Střední Morava Regionální operační program NUTS II Střední Čechy Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Dále se jedná o osm tematických operačních programů s celkovou přidělenou částkou 21,23 miliard eur: Operační program Doprava Operační program Ţivotní prostředí Operační program Podnikání a inovace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Technická pomoc Integrovaný operační program 24

Strukturální fondy EU. (2007). Informace o fondech. Získáno 10. 1 2010, z Fondy evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013

23

V rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podporovány

regiony,

které

nečerpají

finanční

prostředky

jsou

z Konvergence.

V České republice pod tento cíl spadá hlavní město Praha se dvěma regionálními programy, na které bylo vyčleněno 0,42 miliardy eur. Jsou to: OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita V rámci cíle Evropská územní spolupráce je podporována přeshraniční, meziregionální

a

nadnárodní

spolupráce

regionů.

Na

tento

cíl

připadá

v České republice 0,39 miliard eur a spadají pod něj všechny regiony. Jedná se např. o tyto operační programy: Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Bavorsko Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polsko Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Rakousko Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Sasko Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Slovensko25 Obrázek 2

Rozloţení finančních zdrojů

Zdroj: Strukturální fondy EU. (2007). Programy 2007 - 2013. Získáno 10. 1 2010, z Tématické operační programy: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/cbbd7af9-afef-448c-80301da7e87b4aa7/Tematicke-operacni-programy 25

Strukturální fondy EU. (2007). Informace o fondech. Získáno 10. 1 2010, z Fondy evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013

24

2. Aktivní politika zaměstnanosti jako priorita Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost V této kapitole zmiňuji

aktivní politiku zaměstnanosti, která je prioritou

Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Součástí kapitoly bude i stručné seznámení s ostatními hlavními osami tohoto Operačního programu z důvodu, ţe jsou s osou aktivní politiky zaměstnanosti úzce spjaty. Dále se zde věnuji popisu opatření, nástrojů, cílových skupin uchazečů, typu a formě podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Důvodem, proč se této problematice věnuji je skutečnost, ţe pro

vyuţívání

finančních

prostředků

Evropského

sociálního

fondu

z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost musí být splněna stejná kritéria jako pro čerpání peněz na aktivní

politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu

České republiky. Hlavním cílem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na období 2007 - 2013 je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU a tím zvýšit i konkurenceschopnost české ekonomiky. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost byl vypracován v souladu s Národním strategickým referenčním rámcem České republiky, který vymezuje priority České republiky pro podporu ze strukturálních fondů a Kohezního fondu v období 2007 - 2013. Tento program je navrţen tak, aby reagoval na regionální rozdíly v míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Z hlavního cíle Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost dále vycházejí cíle specifické a podle těchto specifických cílů bylo vytvořeno pět prioritních os.26 Z fondů Evropské unie je pro Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost vyčleněno celkem 1,84 mld. €, coţ činí cca 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů Evropské unie pro Českou republiku.

26

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (2007). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 185 s.

25

2.1.1 Prioritní osy27

1)

Prioritní osa 1: „Adaptabilita“ – aktivní prevence ztráty zaměstnání Je zaměřena na osoby zaměstnané – cílem je přeškolení těchto osob na jinou

činnost dle poţadavků zaměstnavatelů, aniţ by se tyto osoby dostaly do evidence úřadů práce. Tento postup zaručuje zachování konkurenceschopnosti pracovní síly a následně i konkurenceschopnosti podniků. Aktivní prevencí se má zabránit poklesu produktivity práce, přesunu výroby do jiných zemí a ztrátě pracovních míst .

2)

Prioritní

osy

2a

a

2b:

„Aktivní

politiky

trhu

práce“

–

řešení

nezaměstnanosti Tyto dvě osy naplňují druhý specifický cíl

Operačního programu

Lidské zdroje a zaměstnanost a jsou zaměřeny na uchazeče a zájemce o zaměstnání a na prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti prostřednictvím

školení, rekvalifikací,

poradenství, čím dochází k obnovení kvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v souladu s poţadavky trhu práce a tím i ke zvyšování jejich zaměstnatelnosti.

3) Prioritní osa 3: „Sociální integrace a rovné příleţitosti“ - řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálního vyloučení Tato osa realizuje třetí specifický cíl Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a jejím hlavním úkolem je zajistit zaměstnatelnost osob dlouhodobě nezaměstnaných ohroţených sociálním vyloučením a osob sociálně vyloučených a umoţnit jim návrat zpět na trh práce, nebo alespoň zvýšit jejich šanci získat zaměstnání. Touto formou pomoci by se mělo předejít

frustraci, ztrátě motivace,

neaktivitě a následně i sociálně patologickým jevům a kriminalitě.

4) Prioritní osy 4a a 4b: „Veřejná správa a veřejné sluţby“ – efektivní veřejná správa a přátelská veřejná sluţba Tyto prioritní osy jsou směrovány k realizaci čtvrtého specifického cíle Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem je vytvoření „Efektivní veřejné správy a přátelské veřejné sluţby.“ Podpora bude zaměřena zejména 27

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (2007). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 185 s.

26

na modernizaci orgánů veřejné správy, na vytváření

atraktivního prostředí

pro podnikatele a investory, na zkvalitnění činnosti justice a na přiblíţení veřejných sluţeb občanovi.

5) Prioritní osy 5a a 5b: Mezinárodní spolupráce Tyto prioritní osy naplňují pátý specifický cíl Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a jsou zaměřeny na a

podporu mezinárodní spolupráce

spolupráce na místní, regionální a národní úrovni v oblasti

vyuţití a výměny

zkušeností a odborných znalostí zahraničních partnerů v praxi. Obrázek 3 Grafické znázornění rozčlenění globálního cíle Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (2007). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 185 s. Dostupné na:http://www.esfcr.cz/file/4976/(str.80).

27

2.2 Aktivní politika zaměstnanosti v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Při začleňování osob na trh práce hraje významnou roli státní aktivní politika zaměstnanosti, která je v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost prioritní osou číslo dvě. Aktivní politika zaměstnanosti je základním nástrojem v boji s nezaměstnaností, neboť obsahuje souhrn opatření a nástrojů směřujících k zajištění maximální moţné úrovně zaměstnanosti. 28 Kromě sociálně-psychologického efektu má aktivní politika zaměstnanosti také kladné ekonomické dopady na státní rozpočet. Výdaje vynaloţené na aktivní politiku zaměstnanosti sniţují výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti a na sociální dávky. V okamţiku, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do zaměstnání, vrací se část prostředků vynaloţených na aktivní politiku zaměstnanosti zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů. Zaměstnaný uchazeč přináší úspory výdajů státu na zdravotním pojištění i na sociálních dávkách. Nová práce pro umístěné uchazeče znamená i větší koupěschopnost těchto lidí, coţ má další kladný vliv na ekonomiku státu.29 Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce, které podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.

2.2.1 Opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti30 Nástroje, jejichţ prostřednictvím je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zejména: a) rekvalifikace, tj. získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udrţování nebo obnovování.

28

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (2007). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 185 s. 29

Kateřina Beránková, t. m. (11. 8 2004). Tisková zpráva. Aktivní politika zaměstnanosti se vyplácí . Praha, ČR: Kancelář ministra, Ministerstvo práce a sociálních věcí. 30

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2009). Právní předpisy o zaměstnanosti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 156.s, ISBN: 978-80-86878-92-8.

28

b) investiční pobídky, tj. nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v územních oblastech, kde je nejméně o 50 % vyšší průměrná míra nezaměstnanosti neţ průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. c) veřejně prospěšné práce, tj. časově omezené pracovní příleţitosti spočívající zejména v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. d) společensky účelná pracovní místa, tj. pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. e) příspěvek na zapracování, tj. příspěvek, který můţe úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči.31 Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, tj. příspěvek, který můţe úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůţe zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců.

31

§ 33 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

29

2.2.2 Cílové skupiny aktivní politiky zaměstnanosti v oblasti podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost32 Cílovou skupinou aktivní politiky zaměstnanosti spolufinancované z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost jsou uchazeči o zaměstnání, kteří bez pouţití nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nemohou najít vhodné zaměstnání. Prostředky Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na aktivní politiku zaměstnanosti musí být vynakládány co nejefektivněji, aby byly minimalizovány případy, kdy by byli podpořeni uchazeči o zaměstnání, kteří by si pracovní uplatnění nalezli i bez pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Cílovou skupinou v této oblasti podpory jsou dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání, tzn. ti, kteří jsou evidováni úřadem práce déle neţ 5 měsíců. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti spolufinancované z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je moţno podpořit uchazeče o zaměstnání v případech, kdy úřad práce usoudí, ţe bez pouţití nástroje aktivní politiky zaměstnanosti by uchazeč o zaměstnání pětiměsíční délky evidence dosáhl. V těchto případech je kladen důraz na podporu jednotlivých

kategorií

uchazečů

o

zaměstnání,

které

jsou

uvedeny

v § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Jsou to:33 a) fyzické osoby se zdravotním postiţením, b) fyzické osoby do 20 let věku, c) těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu, d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, e) fyzické osoby starší 50 let věku, f) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtíţných poměrech nebo které v nich ţijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

32

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (21. 12 2009). Normativní instrukce č. 36/2009. Praha, Česká republika: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 33

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2009). Právní předpisy o zaměstnanosti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 156.s, ISBN: 978-80-86878-92-8.

30

Pro výše uvedené cílové skupiny jsou v rámci jednotlivých projektů prováděny následující okruhy činností: 34 •

Zprostředkování zaměstnání

•

Poradenské činnosti a programy

•

Bilanční a pracovní diagnostika

•

Rekvalifikace

•

Podpora vytváření nových a vyčleněných pracovních míst formou příspěvku na úhradu mzdových nákladů

•

Podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příleţitostí, zajištění odborné praxe.

•

Podpora začínajícím osobám samostatně výdělečně činným

•

Programy prevence dlouhodobé nezaměstnanosti

•

Doprovodné aktivity umoţňující začlenění na trh práce

2.2.3 Typ a forma podpory zaměstnanosti 35 Podpora výše uvedených činností je realizována úřady práce prostřednictvím individuálních projektů (národních nebo regionálních) na základě přímého přidělení finančních prostředků, a to do výše 90 % z celkového objemu přidělených finančních prostředků určených pro danou oblast podpory v rámci operačního programu. Individuální projekt národního charakteru pokrývá oblast celého území ČR a je předkládán

z

úrovně

Ministerstva práce a sociálních věcí.

Minimální

objem finančních prostředků na jeden projekt je 10 milionů Kč. Individuální projekt regionálního charakteru pokrývá specifickou oblast, která má regionální rozměr, a je předkládán z úrovně úřadů práce. Maximální délka trvání projektu jsou 3 roky. Část oblasti podpory do výše zbývajících 10 % je realizována globálním grantem a naplňována prostřednictvím jednotlivých grantových projektů, které mohou předkládat vzdělávací a poradenské instituce, sociální partneři (odbory a organizace 34

PhDr. Karel Vít, Ph.D., ředitel odboru 45 - implementace programů ESF. (16. 10 2009). Politika zaměstnanosti. Získáno 28. 2 2010, z Integrovaný portál MPSV: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/programove_obdobi_2007__2013/aktivity_zprostredkujiciho_subjektu/opatreni_2_1 35

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (2007). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 185 s.

31

zaměstnavatelů) a nestátní neziskové organizace. V tomto případě je podpora poskytována formou nevratné finanční pomoci – dotace. Maximální délka trvání projektu, předkládaného v rámci globálního grantu, jsou 2 roky. Maximální objem finančních prostředků na jeden projekt jsou 3 miliony Kč.

32

3. Implementace Evropského sociálního fondu úřady práce v programovém období 2007 – 2013 3.1

Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v ČR prostřednictvím individuálních projektů financovaných z Evropského sociálního fondu V této kapitole se budu zabývat jednotlivými druhy individuálních projektů

financovaných z Evropského sociálního fondu a způsobem jejich realizace. Cílem této kapitoly je základní seznámení s individuálními projekty, s postupem úřadu

práce

i zaměstnavatelů při uzavírání dohod a následném zajišťování publicity. Pozornost úřadů práce je v současné době

zaměřena

na nejvíce znevýhodněné

uchazeče o zaměstnání na trhu práce a na zvyšování jejich zaměstnatelnosti, na sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti a na sniţování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti. Při uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti jsou úřady práce vyuţívány následující nástroje: Veřejně prospěšné práce Společensky účelná místa Rekvalifikace a poradenství

3.1.1 Individuální projekty a jejich realizace úřady práce 36 Prostředky Evropského sociálního fondu

jsou čerpány prostřednictvím

individuálních projektů. Jedná se o projekty zaloţené na přímém přidělení prostředků programu na realizaci nebo k doplnění národních politik a programů. Národní individuální projekty a Regionální individuální projekty jsou realizovány prostřednictvím úřadů práce dle stejných

pravidel jako nástroje

aktivní politiky zaměstnanosti. To znamená, ţe při zařazování fyzické 36

osoby

Ministerstvo práce a sociálních věcí; odbor 45, Ing. Ivana Projsová. (1. 8 2008). Normativní instrukce č. 7/2008. Implementace Evropského sociálního fondu úřady práce v programovém období 2007 - 2013 . Praha, ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, č.j. 2008/42258-451,10 s.

33

na nástroje financované z Národních individuálních projektů či z Regionálních individuálních projektů

se postupuje stejně jako při zařazování fyzické osoby

na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti financované ze státního rozpočtu. Výše poskytovaných příspěvků v rámci projektů Evropského sociálního fondu se nesmí lišit od výše příspěvků poskytovaných v rámci národní aktivní politiky zaměstnanosti. Finanční prostředky na realizaci Národních individuálních projektů a Regionálních individuálních projektů jsou přidělovány jednotlivým úřadům práce

na stejném

principu jako prostředky na národní aktivní politiku zaměstnanosti, tzn. dle koeficientu potřebnosti, který odráţí situaci na regionálním trhu práce. Dle koeficientu potřebnosti jsou rozděleny nejen finanční prostředky mezi jednotlivé úřady práce, ale zároveň i poţadavky na naplnění indikátorů daného projektu.

3.2 Národní individuální projekty Financování z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost realizují úřady práce prostřednictvím tří Národních individuálních projektů (NIP), a to: Národní individuální projekt Veřejně prospěšné práce Národní individuální projekt Společensky účelná pracovní místa Národní individuální projekt Poradenské sluţby a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti Národní individuální projekty jsou projekty, které připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tyto programy jsou realizovány prostřednictvím jednotlivých úřadů práce v České republice. Jedná se o projekty zaměřené na realizaci nebo národní politiky zaměstnanosti a programy v oblasti rozvoje

doplnění

lidských zdrojů.

Doba realizace projektů je 1. 5. 2008 – 31. 12. 2010. V rámci protikrizových opatření byl v roce 2009 vytvořen nový nástroj aktivní politiky

zaměstnanosti

spolufinancovaný

z prostředků

Lidské zdroje a zaměstnanost s názvem „Vzdělávejte se!“

34

Operačního

programu

3.2.1 Veřejně prospěšné NIP OP LZZ

práce

v

rámci

realizace

Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/03.00001 Částka: 1 772 350 000,00 Kč Doba realizace projektu: 1. květen 2008 aţ 31. prosinec 2010 37 Tento projekt je zaměřen na podporu zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, kterým je věnována při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče. Tito uchazeči mají problém

s pracovním

uplatněním

a

potýkají

se

s problémem

dlouhodobé

nezaměstnanosti např. z důvodu ţádné nebo nízké úrovně kvalifikace, vyššího věku, zdravotního omezení atd. Projekt „Veřejně prospěšné práce“ má umoţnit těmto lidem obnovit si a získat pracovní návyky, pomáhá začlenit se do pracovního procesu i osobám sociálně nepřizpůsobivým. Základním cílem projektu je motivace uvedených skupin uchazečů k získání finančních prostředků prostřednictvím pracovní

činnosti

a nikoliv ze sociálních podpor či podpor v nezaměstnanosti. Pro tyto skupiny lidí jsou veřejně prospěšné práce mnohdy jedinou moţnou pracovní příleţitostí. Projekt předpokládá vytváření časově omezených pracovních příleţitostí, které spočívají v úklidu a údrţbě veřejného prostranství, veřejných budov a komunikací. Veřejně prospěšné práce mohou být vytvářeny i u jiných obdobných činností – např. v oblasti charitativní, sociální a pomocných prací ve školách a sdruţeních. Na projekt „Veřejně prospěšné práce“ jsou umísťováni dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni úřadem práce déle neţ 5 měsíců, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. 38 Na úrovni úřadů práce lze v rámci realizace projektu Národního individuálního projektu

„Veřejně

prospěšné

práce“

z Operačního

programu

Lidské

zdroje

a zaměstnanost hradit výdaje na příspěvek zaměstnavatelům aţ do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku Národní individuální projekt Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 37

Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor implementace programů ESF. (4. 4 2010). Institut trhu práce - podpůrný systém sluţeb zaměstnanosti. Souhrnný výstup Národního vzdělávacího fondu, o.p.s., z klíčové aktivity č.4 projektu . Praha, ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 38

Ţádost o finanční podporu z OP LZZ. (11. 3 2008). Název projektu: VPP . Praha, ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 28 s.

35

na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, maximálně však do částky určené úřadem práce. V rámci veřejně prospěšných prací je vytvářeno pracovní místo, které má být obsazováno po určitou dobu uchazeči z úřadu práce (maximálně 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců). Toto pracovní místo nemusí být po celou dobu obsazeno jedním uchazečem. Příspěvky na vytvoření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací budou zaměstnavatelům z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost poskytovány nejdéle do 31. 10. 2010.

3.2.2 Společensky účelná pracovní místa vyhrazená v rámci realizace NIP OP LZZ Registrační číslo: CZ.1.04/2.1.00/03.00002 Částka: 1 521 340 000,00 Kč Doba realizace projektu: 1. květen 2008 aţ 31. prosinec 2010 39 Tento projekt je zaměřen na cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání s méně závaţnými handicapy na trhu práce (např. nedostatek praxe, návrat do pracovního procesu po mateřské a rodičovské dovolené, osoby s neuplatnitelnou kvalifikací, osoby vyššího věku, zdravotně znevýhodněné osoby atd.). Nástroj „společensky účelná pracovní místa“ má podpořit ty uchazeče, kterým v současné době nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Podpora je zaměřena na částečnou úhradu mzdových nákladů a pracovní místo je vyhrazováno pro konkrétního uchazeče. V současné době je to nejpouţívanější a nejúčinnější nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který vede zpravidla k dlouhodobému pracovnímu uplatnění. 40 Tento nástroj sniţuje návratnost uchazečů do evidence úřadů práce. Příspěvek na mzdové náklady můţe být úřadem práce poskytován v délce maximálně 6 či 12 měsíců dle kategorie, do níţ spadá uchazeč o zaměstnání. V současné době jsou příspěvky na částečnou či plnou úhradu mzdových nákladů zaměstnavatelům

Národní individuální projekt Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 39

Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor implementace programů ESF. (4. 4 2010). Institut trhu práce - podpůrný systém sluţeb zaměstnanosti. Souhrnný výstup Národního vzdělávacího fondu, o.p.s., z klíčové aktivity č.4 projektu . Praha, ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 40

Ţádost o finanční podporu z OP LZZ. (11. 3 2008). Název projektu: SÚPM . Praha, ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 27 s.

36

poskytovány maximálně do 31. 10. 2010. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo vyhrazené je poskytován na částečnou úhradu vyplacených mzdových nákladů

3.3

za zaměstnance.

Základní pravidla pro zaměstnavatelům41

poskytování

příspěvků

aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem ( viz zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), dle § 14 odstavce 1 zákona č.218/2000Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění, na poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti není právní nárok, příspěvky

nelze

poskytnout

organizačním

sloţkám

státu

a

státním

příspěvkovým organizacím, příspěvky lze poskytnout

rozpočtovým

nebo

příspěvkovým organizacím,

jejichţ zřizovatelem je obec či kraj, neboť jsou veřejnoprávní korporací a nikoli správním úřadem, o

poskytnutí

příspěvků

na

jednotlivé

nástroje

aktivní

politiky

zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba písemně ţádá místně příslušný úřad práce, a to na předepsaných tiskopisech finanční příspěvek

v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je poskytován

na základě písemné dohody uzavřené se ţadatelem, případné nedodrţení podmínek dohody, neoprávněné pouţití poskytnutého finančního příspěvku či zadrţení prostředků státního rozpočtu je povaţováno za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000Sb. se všemi důsledky z toho vyplývajícími, případě zjištění porušení rozpočtové kázně ze strany příjemce je úřad práce povinen o tomto učinit oznámení příslušnému finančnímu úřadu, 41

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2007). Internetový portál MPSV. Získáno 17. 4 2010, z Financování aktivní politiky zaměstnanosti: http://portal.mpsv.cz/sz/local/cb_info/apz/financovaniapz

37

příspěvky se poskytují bezhotovostně

převodem na účet příjemce vedený

u peněţního ústavu, poskytnuté finanční prostředky lze pouţít pouze na úhradu nákladů uskutečněných po podpisu dohody, v případě poskytování příspěvku na mzdové náklady společensky účelné pracovní místo vyhrazené, veřejně prospěšné práce) se finanční prostředky poskytují po podpisu dohody a na vyplacené mzdové náklady pokud

není

uvedeno

jinak,

je

moţno

finančně

podporovat

pouze

uchazeče o zaměstnání, vedené v evidenci úřadu práce jakákoli finanční podpora zaměstnavatelům musí splňovat kritéria účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti vynaloţených prostředků státního rozpočtu a prostředků z Evropského sociálního fondu. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, citováno z Financování aktivní politiky zaměstnanosti).

3.3.1 Povinnosti zaměstnavatelů při podávání ţádosti Podmínkou pro uzavření dohod se zaměstnavateli o vyhrazeném společensky účelném pracovním místě či o vytvoření pracovního místa v rámci veřejně prospěšných prací v rámci individuálních projektů je podání ţádosti zaměstnavatelem a předloţení potvrzení o jeho bezdluţnosti. Ţádost musí obsahovat identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby, místo a předmět podnikání a druh příspěvku, o který se ţádá. Zaměstnavatel nesmí mít zachyceny daňové nedoplatky. Nesmí mít zachyceny ani nedoplatky na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění , na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výjimkou jsou případy, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a kdy zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo kdy bylo povoleno posečkání daně. Potvrzení o bezdluţnosti nesmí být starší tří měsíců. Zaměstnavatel k ţádosti také připojuje doklad prokazující jeho právní formu a doklad o zřízení účtu u peněţního ústavu. V ţádosti zaměstnavatel prohlašuje, ţe není v likvidaci nebo v konkursním řízení a ţe není příjemcem peněţních prostředků poskytovaných na stejný účel ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních správních celků, ze strukturálních fondů Evropské unie, případně z jiných programů a projektů Evropské unie. Zvláštní přílohu k ţádosti tvoří charakteristika vyhrazených pracovních míst či charakteristika veřejně prospěšných prací, kde zaměstnavatel uvádí poţadovanou profesi, místo výkonu práce, popis pracovní činnosti, předpokládané datum zřízení pracovního místa i skutečnost, zda je pracovní místo vhodné pro osoby se zdravotním 38

postiţením. Zaměstnavatel v charakteristice pracovního místa také specifikuje poţadované vzdělání uchazeče o zaměstnání, předpokládanou hrubou mzdu, úvazek a délku poţadované praxe pro obsazení daného pracovního místa. Je – li znám uchazeč, který by měl být na dané pracovní místo umístěn, vyplní zaměstnavatel do charakteristiky pracovního místa i údaje o tomto uchazeči.

3.3.2 Postup při schvalování ţádostí o příspěvek Jak jiţ bylo uvedeno výše, zaměstnavatel můţe ve své ţádosti uvést konkrétního uchazeče, o kterého má zájem a pokud tento uchazeč splňuje všechna kriteria (viz tabulka na str. 40), můţe být zaměstnavateli úřadem práce doporučen. Můţe však nastat i druhá moţnost, a sice taková, ţe zaměstnavatel poţádá úřad práce o provedení výběrového řízení, na kterém si pak má moţnost vybrat vhodného kandidáta. Aby bylo jisté, ţe se finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti vynakládají účelně, hospodárně a efektivně, je u zaměstnavatelů

před schválením

ţádosti prováděna ze strany úřadu práce předběţná veřejnosprávní kontrola. Po provedení veřejnosprávní kontroly je spis postoupen k projednání výběrové komisi sloţené ze zástupců specializovaných útvarů úřadu práce, která přezkoumává, zda ţadatel splňuje předepsané podmínky a kritéria pro poskytnutí příspěvku. Pokud je jiţ při projednávání ţádosti v komisi znám uchazeč o zaměstnání, který má být umístěn na dané pracovní místo, je doporučen útvarem zprostředkování zaměstnání a neshledá-li komise ţádné nedostatky, je ţádost schválena a můţe dojít k sepsání

dohody

mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Pokud při projednávání ţádosti v komisi ještě není znám uchazeč o zaměstnání, který má nastoupit na dané pracovní místo a bude se konat výběrové řízení, je součástí spisu vyjádření útvaru zprostředkování zaměstnání, zda je v evidenci dostatek uchazečů o zaměstnání vhodných na toto pracovní místo. Pokud nejsou shledány nedostatky, dojde ke schválení ţádosti komisí. Dohoda mezi zaměstnavatelem a úřadem práce je sepsána po

konání

výběrového řízení

a výběru vhodného uchazeče o zaměstnání na dané pracovní místo. Po sepsání a podepsání dohody

mezi úřadem práce a zaměstnavatelem,

se zaměstnavatel stává příjemcem příspěvku na částečnou úhradu mzdových nákladů vzniklých v souvislosti se zaměstnáním uchazeče o zaměstnání na společensky účelném pracovním místě vyhrazeném. U veřejně prospěšných prací můţe zaměstnavatel obdrţet úhradu mzdových nákladů aţ do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s přijetím uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. 39

Tyto příspěvky mají slouţit tomu, aby uchazeči o zaměstnání získali pracovní návyky, aby si osvojili potřebnou praxi a našli uplatnění v daném oboru či profesi. Maximální doba poskytování příspěvku je uvedena v dohodě a řídí se ustanoveními § 112 a § 113 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tabulka 2 Podmínky pro uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti délka max. výška evidence příspěvku nad na mzdu

kategorie uchazeče o zaměstnání fyzické osoby starší 50 let

2)

fyzické osoby se zdravotním postižením fyzické osoby do 20 let

2)

doba poskytování v měsících

3 měsíce

11.000

12*

3 měsíce

9.000

12*

1 měsíc

9.000

6

fyzické osoby pečující o dítě do 15 let 9.000 6 3 měsíce věku fyzické osoby dlouhodobě 9.000 6 5 měsíců nezaměstnané fyzické osoby, kterým byla v důsledku změn kritérií pro posuzování invalidity 9.000 6 odejmuta nebo snížena dávka 3 měsíce podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem fyzické osoby, které potřebují zvláštní 10.800 6 3 měsíce pomoc, navržené ÚP * maximální doba poskytování z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost do 31.10.2010 Zdroj: Směrnice ředitele úřadu práce č. 1/2010. (4. 1 2010). Karviná: Úřad práce v Karviné.

3.4 Poradenství a NIP OP LZZ

rekvalifikace

v rámci

realizace

Tento nástroj je zaměřen na poradenské činnosti a rekvalifikace, které mohou existovat samy o sobě nebo mohou doplňovat zbývající nástroje. Cílem je pomoci uchazečům k uplatnění na trhu práce prostřednictvím zvýšení jejich zaměstnatelnosti. Poradenské sluţby se zaměřují především jako nástroj k výběru a vyhledávání zaměstnání. Jedná se zejména o motivaci a aktivizaci uchazečů o zaměstnání k vyhledávání vhodného zaměstnání. 42 Rekvalifikace se zaměřují hlavně na získání nových dovedností poţadovaných nebo očekávaných na trhu práce. Rekvalifikace i poradenství vyţadují individuální Národní individuální projekt Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 42

Ţádost o finanční podporu. (11. 3 2008). Název projektu: Poradenství a rekvalifikace . Praha, ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 29 s.

40

přístup ke klientům. V rámci Národních individuálních projektů nelze financovat nástroje a opatření zaměřená na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.43 Přednostně jsou podporovány rekvalifikace s praktickou částí výuky a profesní rekvalifikace pro konkrétní uplatnění na trhu práce. Pro zařazení do rekvalifikačního kursu není podmínkou určitá doba evidence na úřadu práce. Úřad práce zařadí uchazeče či zájemce o zaměstnání na rekvalifikaci neprodleně, pokud se rekvalifikací zvýší šance na získání zaměstnání či se předejde ztrátě zaměstnání. 44

3.5 Projekt „Vzdělávejte se!“ Projekt „Vzdělávejte se!“ je určen pro zaměstnavatele, kteří v důsledku hospodářské recese musí v roce omezit výrobu ve svých provozech. Důsledkem krize je sniţování počtu zakázek, omezování výroby, sniţování počtu zaměstnanců, organizační změny atd. Tento projekt má pomoci, aby těmto neţádoucím vlivům bylo zabráněno. V rámci projektu mohou zaměstnavatelé získat finanční prostředky nejen na realizaci vzdělávacích kurzů pro své zaměstnance, kterým nemohou z uvedených důvodů přidělovat práci, ale i zároveň finanční prostředky na úhradu mzdových nákladů nebo náhrad mezd těchto zaměstnanců. Zaměstnavatel musí podat ţádost a předloţit potvrzení o bezdluţnosti jako u předešlých projektů. Úřad práce hradí zaměstnavateli v době účasti zaměstnanců na odborném rozvoji náhradu mzdy v procentu (60 aţ 80 %) podle velikosti podniku. Maximálně však ve výši trojnásobku minimální mzdy, tj. ve výši 24 tisíc Kč měsíčně. Projekt je realizován ve dvou fázích. V první fázi, tj. do 30.6.2009, byly čerpány prostředky Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Celkem bylo vyčleněno 500 milionů Kč. Druhá fáze projektu je realizována v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost a vyčleněná částka činí 1 miliardu Kč. Např. Úřad práce v Karviné uhradil k 31. 12. 2009 jiţ 2 201 404 Kč. Předpokládaná doba trvání projektu je do 31. 12.2010, respektive do 31. 10. 2010. 43

Ministerstvo práce a sociálních věcí; odbor 45, Ing. Ivana Projsová. (1. 8 2008). Normativní instrukce č. 7/2008. Implementace Evropského sociálního fondu úřady práce v programovém období 2007 - 2013 . Praha, ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, č.j. 2008/42258-451,10 s. 44

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (21. 12 2009). Normativní instrukce č. 36/2009. Praha, Česká republika: Ministerstvo práce a sociálních věcí.

41

3.6 Regionální individuální projekty45 Jak jiţ bylo uvedeno výše, vedle Národních individuálních projektů existují Regionální individuální projekty (RIP). Jedná se o projekty, které mají dopady na celý kraj, resp. na dva či více okresů. Regionální individuální projekty jsou zaměřeny na řešení komplexní situace určité skupiny uchazečů (zájemců) o zaměstnání na trhu práce. Můţe se jednat např. o osoby zdravotně znevýhodněné, mladistvé, absolventy, ţeny pečující o dítě do 15 let atd. Při realizaci Regionálních individuálních projektů musí být vyuţito více nástrojů či opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které musí obsahovat individuální přístup ke klientovi. Za uvádění Regionálních individuálních projektů do praxe odpovídají pověřené úřady práce, které plní roli příjemce. Finanční prostředky na Regionální individuální projekty jsou přidělovány na kraje, tj. pověřeným úřadům práce. V rámci Regionálních individuálních projektů lze financovat příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro osoby samostatně výdělečně činné do výše 40 tisíc Kč. Dále lze financovat rekvalifikace, kdy uchazeč či zájemce o zaměstnání uzavírá dohodu o rekvalifikaci s příslušným úřadem práce, který tuto osobu vysílá do projektu. Následně po absolvování rekvalifikace lze financovat z Regionálních individuálních projektů vyhrazená společensky účelná pracovní místa či vytvoření veřejně prospěšných prací.

3.6.1 Úřady práce a jejich úloha v Regionálních individuálních projektech Pověřený úřad práce uzavírá smlouvu s dodavatelem na dodávku sluţeb k provedení

poradenských

činností,

rekvalifikací,

zřízení

pracovních

míst

a doprovodných opatření; smlouvu předá v elektronické podobě úřadům práce v kraji.

45

Ministerstvo práce a sociálních věcí; odbor 45, Ing. Ivana Projsová. (1. 8 2008). Normativní instrukce č. 7/2008. Implementace Evropského sociálního fondu úřady práce v programovém období 2007 - 2013 . Praha, ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, č.j. 2008/42258-451,10 s.

42

Spolupracující úřady práce poskytují pověřeným úřadům práce potřebnou součinnost a to: spolupráce s pověřeným úřadem práce při personálním a organizačním zabezpečení Regionálních individuálních projektů a při provádění monitorování a kontroly Regionálních individuálních projektů vydávání

doporučení

pro

zařazení

fyzické

osoby

do

Regionálních

zařazením

do

Regionálních

individuálních projektů, uchovávání

souhlasu

fyzické

osoby

se

individuálních projektů, uzavírání

dohod o rekvalifikacích s fyzickými

osobami zařazenými

na rekvalifikaci, které jsou podkladem pro vydání rozhodnutí o podpoře při rekvalifikaci. V Severomoravském kraji plní úlohu pověřeného práce Úřad práce v Ostravě, úlohu spolupracujících úřadů práce plní ostatní úřady práce na území kraje. V programovém období 2007 – 2013 jsou Pověřeným úřadem práce v Ostravě realizovány následující regionální individuální projekty: 46 projekt Návrat + Hlavním cílem projektu je podpořit začlenění osob se základním vzděláním a osob opakovaně vedených v evidenci úřadu práce zpět na trh práce a zvýšit u těchto osob zaměstnatelnost. Zaměstnavatelé mohou být při zaměstnání účastníka projektu podpořeni úhradou mzdových nákladů. Doba realizace projektu je 1. 4. 2009 - 31. 3. 2012. projekt Start Do projektu jsou vybírány především osoby s kvalifikací, se kterou jsou dobře uplatnitelní na trhu práce, ale kterým chybí sebeprezentační a měkké dovednosti. Účastníci budou mít příleţitost rozšířit své znalosti a dovednosti účastí na školení počítačových dovedností. Účast v aktivitách by měla vyústit

46

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2009). Integrovaný portál MPSV. Získáno 3. 4 2010, z Realizované projekty: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info/esf/programove_obdobi_2007__2013/realizovane_projekty

43

v

nalezení

vhodného

zaměstnání.

Doba

realizace

projektu

je

1. 6. 2009 – 31. 5. 2012. projekt Příprava + Tento projekt se týká uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce déle neţ 5 měsíců. Jeho úkolem je

poskytování

komplexních

sluţeb

od motivačních, poradenských, vzdělávacích a informačních aktivit, aţ ke zprostředkování zaměstnání. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnají účastníka projektu mohou být podpořeni formou mzdového příspěvku. Doba realizace projektu je 1. 6. 2009 – 30. 6. 2012. projekt Změna včas Hlavním cílem projektu Změna včas je podpořit zaměstnatelnost uchazečů o zaměstnání do 12 měsíců evidence, prioritně do 5 měsíců evidence. Základním principem projektu je nabídnout uchazečům o zaměstnání vhodné pracovní místo nebo zlepšit jejich uplatnitelnost na trhu práce formou účasti v poradenských a vzdělávacích aktivitách, zejména pak v rekvalifikacích. Doba realizace projektu je 1. 9. 2009 – 30. 9. 2012.

3.7 Pravidla pro publicitu47 Úřady práce jsou povinny spolupracovat na zajištění publicity Národních individuálních projektů a Regionálních individuálních projektů, coţ obnáší seznámení jak zaměstnavatelů

tak i zaměstnanců se skutečností, ţe projekt je financován

z Evropského sociálního fondu, konkrétně z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Základní povinností při zajišťování publicity je označování dohod a dokumentů váţících se k projektu příslušnými logy. Dohody uzavírané mezi zaměstnavateli a úřady práce v rámci Národního individuálního projektu musí být označeny logy v barevné či černobílé verzi.

47

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2009). Integrovaný portál MPSV. Získáno 21. 3 2010, z Publicita v rámci projektu VPP: https://portal.mpsv.cz/intraweb/informace_ze_ssz/esf/publicita_esf/individualni_projekty/pvvpp

44

Obrázek 4 Grafická podoba log pro zajišťování publicity ESF

Zdroj: Integrovaný portál MPSV. (12. 9 2009). Získáno 4. 4 2010, z Publicita ESF: https://portal.mpsv.cz/intraweb/informace_ze_ssz/esf/publicita_esf/loga_ke_stazeni Evropský sociální fond

Jedná – li se o pracovní místa vytvořená v rámci veřejně prospěšných prací, která jsou financována z prostředků Evropského sociálního fondu, je i zaměstnavatel povinen

zveřejnit informaci na úředních deskách obce, která místa zřizuje, nebo

nejedná – li se o obec, např. na svých internetových stránkách. Úřady práce mají povinnost informovat uchazeče o zaměstnání, ţe jsou umísťováni na místa hrazená z prostředků Evropského sociálního fondu formou letáku s názvem „Seznámení se zařazením do projektu ESF OP LZZ“. 48 Všechny dokumenty související s poskytnutím podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost musí být archivovány po dobu 10 let od ukončení projektu. Spisy projektu musí být na úřadu práce uloţeny ve sloţkách označených logem Evropského sociálního fondu, vlajkou Evropské unie, logem úřadu práce a logem Ministerstva práce a sociálních věcí.

48

Projekt Evropského sociálního fondu spolufinancovaný z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

45

4. Efektivita vyuţití Národních individuálních projektů úřadem práce Tato kapitola je věnována problematice umisťování uchazečů o zaměstnání prostřednictvím úřadů práce v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Při své práci se opírám jak o statistické údaje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v oblasti zjišťování údajů za Českou republiku, tak i o údaje Úřadu práce v Karviné. V této části práce se budu se zabývat vyuţitím

prostředků Evropského

sociálního fondu v různých obdobích let 2007 aţ 2009. Pouţiji metodu statistického šetření, analýzy dat a vzájemného porovnání údajů. Srovnávání se bude týkat nejen finančních prostředků vynaloţených na aktivní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu České republiky a z prostředků Evropského sociálního fondu, ale i porovnání počtu vytvořených společensky účelných pracovních míst vyhrazených k ukončeným

ve vztahu

dohodám v rámci Národního individuálního projektu „Společensky

účelná pracovní místa.“ Zkoumám zde efektivitu Národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ v rozdělení na jednotlivé kategorie uchazečů o zaměstnání. Cílem je posoudit efektivitu umisťování uchazečů v v rámci národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ v rozdělení na jednotlivé kategorie uchazečů o zaměstnání. Výsledkem bude zjištění, které kategorie uchazečů o zaměstnání byly nejvíce umísťovány prostřednictvím tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a ze kterých kategorií se vrátilo po ukončení pracovního poměru na společensky účelném pracovním místě vyhrazeném nejvíce uchazečů o zaměstnání zpět do evidence úřadu práce. Procentuálním porovnáním těchto údajů zjistím efektivitu umísťování uchazečů o zaměstnání v rámci Národního individuálního projektu „společensky účelná pracovní místa“. Výstupem bude kromě zjištění efektivity i údaj o způsobu ukončení zaměstnání uchazečů vracejících se do evidence úřadu práce.

46

4.1 Spolufinancování aktivní politiky zaměstnanosti v ČR z Evropského sociálního fondu v letech 2007 – 2009 Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo úřady práce v České republice v roce 2007 vynaloţeno 5 673 321 tisíc Kč. Z této částky bylo spolufinancováno z prostředků Evropského sociálního fondu 2 100 517 tisíc Kč v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Ze státního rozpočtu bylo

v roce 2007 vydáno

3 572 804 tisíc Kč na financování aktivní politiky zaměstnanosti. 49 V

roce

2008

bylo

na

aktivní

politiku

zaměstnanosti

vynaloţeno

6 131 729 tisíc Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti

ze státního rozpočtu o 458 408 tisíc Kč, tj. o 8,1 %.

Prostředky Evropského sociálního fondu se na spolufinancování aktivní politiky zaměstnanosti ČR podílely celkovou částkou

2 678 240 tisíc Kč. Z toho

2 168 432 tisíc Kč bylo vyuţito na financování aktivní politiky zaměstnanosti v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Nástroj „Veřejně prospěšné práce“ byl z Evropského sociálního

fondu spolufinancován částkou

483 442 tisíc Kč

a 26 366 tisíc Kč bylo vyčleněno na spolufinancování nástroje „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“. Ze státního rozpočtu bylo na aktivní politiku zaměstnanosti vydáno 3 453 489 tisíc Kč. S rostoucím zapojením prostředků z Evropského sociálního fondu klesá podíl výdajů na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti realizované úřady práce.50 V prvním pololetí roku 2009 bylo na aktivní politiku zaměstnanosti vynaloţeno 1 482 287tisíc Kč. Z Evropského sociálního fondu bylo z této částky na aktivní politiku zaměstnanosti 930 795 tisíc Kč.

vynaloţeno

Ze státního rozpočtu

České republiky bylo vydáno 555 261 tisíc Kč.51 Pokračuje trend změny struktury výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti v souvislosti rostoucím zapojením prostředků z Evropského

sociálního

fondu.

Nástroje

aktivní

politiky

zaměstnanost

„Veřejně prospěšné práce“ a „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ jsou 49

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV. Získáno 4. 4 2010, z Politika zaměstnanosti, situace na trhu práce: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok_2007 50

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV. Získáno 4. 4 2010, z Politika zaměstnanosti, situace na trhu práce: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok_2008 51

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV. Získáno 4. 4 2010, z Politika zaměstnanosti, situace na trhu práce: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok_2009

47

financovány přednostně z prostředků Evropského sociálního fondu. Konečné údaje za rok 2009 nejsou zatím k dispozici. Nejvíce prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti je směrováno do regionů s

nejvyšší mírou nezaměstnanosti. V další části práce se budu zabývat vyuţitím

prostředků Evropského sociálního fondu na aktivní politiku zaměstnanosti v okrese Karviná, který patří mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností v České republice.

Tabulka 3 Spolufinancování aktivní politiky zaměstnanosti z ESF Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v ČR ( v tis. Kč) Procentuální Evropský

Státní

podíl

Rok sociální fond

Celkem

rozpočet ESF

ČR

2007

2 100 517

3 572 804

37

63

5 673 321

2008

2 678 240

3 453 489

44

56

6 131 729

2009

930 795

555 261

63

37

1 482 287

( 1.1.2009- 30.6 2009) Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedených údajů vyplývá, ţe v roce 2007 se na výdajích na aktivní politiku zaměstnanosti podílel Evropský sociální fond 37 % a ze státního rozpočtu České republiky bylo financováno zbývajících 63 % výdajů. V roce 2008 se podíl financování z Evropského sociálního fondu zvýšil na 44 % a ze státního rozpočtu bylo vydáno 56 % finančních prostředků na zajištění aktivní politiky zaměstnanosti. Z roku 2009 jsou k dispozici údaje pouze z prvního pololetí, kdy výdaje z Evropského sociálního fondu vzrostly na 63 % a výdaje ze státního rozpočtu ČR klesly na 37 %.

48

4.2. Vyuţití prostředků Evropského sociálního fondu Modernizace aktivní politiky zaměstnanosti bývá spojována se zvyšováním její efektivity. O tom, ţe by měla být aktivní politika zaměstnanosti více efektivní, panuje všeobecná shoda. Pod pojmem efektivita si lze představit různé věci jako je např. vynaloţení prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti úřadem práce v souladu se všemi normami nebo také zlepšení postavení účastníka aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce měřeno jeho menším výskytem v pozici nezaměstnaného. Pod pojmem efektivní není míněno pouhé utracení veřejných prostředků a prostředků Evropského sociálního fondu v souladu s platnými normami, ale to být skutečně přínosem pro vybrané účastníky trhu práce. Efektivita se dá tedy nazvat účinností. Obecně lze efektivitu neboli účinnost vyjádřit různými způsoby; můţe být sledována z různých úhlů pohledu, můţe mít podobu ekonomickou i mimoekonomickou a lze ji sledovat na úrovni jednotlivce, skupin i celé společnosti. Z hlediska vyjádření skutečného přínosu aktivní politiky zaměstnanosti je nutné znát čistý efekt, který vypovídá o vlivu příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti, která je spolufinancována z prostředků Evropského sociálního fondu. 52 Pro zhodnocení efektivity umisťování uchazečů prostřednictvím Národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ jsem si vybrala Úřad práce v Karviné, který patří mezi úřady práce s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. Aby nedocházelo ke zkreslení zjištěných údajů z Úřadu práce v Karviné, pouţívám pro srovnání počtu vytvořených, resp. vyhrazených

pracovních míst

a vyčerpaných finančních prostředků v jednotlivých letech (2007 - 2009) vţdy období leden aţ září. K tomuto kroku mne vedla skutečnost, ţe od 1. 4. 2008 bylo započato čerpání finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti z Evropského sociálního fondu z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů na nástroj „Veřejně prospěšné práce“. Od 1. 10. 2008 se začal v okrese Karviná spolufinancovat z prostředků Evropského sociálního fondu vedle nástroje „Veřejně prospěšné práce“

52

Bulletin pro podporu a rozvoj lidských zdrojů. (4 2008). Získáno 4. 4 2010, z Národní vzdělávací fond - PROFUTURO: http://www.nvf.cz/profuturo/2008_4/2008_4.pdf

49

i nástroj „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“, a to v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který bude ukončen 31. 12. 2010. Aby údaje z jednotlivých let (2007 – 2009) byly porovnatelné, vybrala jsem pro srovnání v jednotlivých letech období měsíců leden aţ září, kdy v letech 2007 a 2008 byl nástroj aktivní politiky zaměstnanosti „společensky účelná pracovní místa vyhrazená“

financován pouze ze státního rozpočtu České republiky. V roce 2009

v období měsíce ledna aţ září jiţ byla společensky účelná pracovní místa spolufinancována z prostředků Evropského sociálního fondu a je zde patrný obrovský nárůst v počtu vytvořených společensky účelných pracovních míst vyhrazených, kdy 91 % těchto míst bylo vytvořeno v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a pouze 9 % společensky účelných pracovních míst bylo vytvořeno v rámci „národní“ aktivní politiky zaměstnanosti. V oblasti „národní“ aktivní politiky zaměstnanosti se jedná o společensky účelná pracovní místa vyhrazená, která nelze financovat z prostředků Evropského sociálního fondu. (Např. pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání, kteří po absolvování střední či vysoké školy jsou úřadem práce umístěni do zaměstnání za účelem získání praxe v rozpočtových a příspěvkových organizacích; dále sem patří společensky účelná pracovní místa vyhrazená pro osoby postiţené hospodářskou krizí). V oblasti nástroje „Veřejně prospěšné práce“ je také za období leden aţ září v letech 2008 a 2009 patrný nárůst v oblasti vytváření nových pracovních míst. V roce 2007 byla vytvářena pracovní místa v rámci veřejně prospěšných prací financovaná pouze ze státního rozpočtu, v roce 2008 bylo ve sledovaném období vytvořeno 178 pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací spolufinancovaných z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci programu Rozvoj lidských zdrojů. Pouze 137 pracovních příleţitostí bylo financováno ze státního rozpočtu. Co se týká roku 2009, zde je patrný nárůst míst vytvořených v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, a to o 96 % oproti roku 2008. Pracovní místa financovaná pouze ze státního rozpočtu v rámci nástroje „Veřejně prospěšné práce“ nebyla v roce 2009 jiţ ţádná. O průběhu tvorby pracovních míst ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu vypovídají data v následující tabulce a grafická podoba údajů v tabulce obsaţených.

50

Tabulka 4

Přehled vytvořených pracovních míst podle zdrojů financování (Úřad práce v Karviné) Nástroj aktivní politiky zaměstnanosti

Společensky účelná pracovní

Veřejně prospěšné práce

místa vyhrazená Evropský

Státní

sociální fond

rozpočet

2007

0

497

2008

0

2009

462

Rok

Evropský

Státní

sociální fond

rozpočet

497

0

276

276

374

374

178

137

315

47

509

348

0

348

Celkem

Celkem

období leden – září Operační program Rozvoj lidských zdrojů Zdroj: vlastní zpracování

Graf 1 Grafické znázornění vyhrazených SÚPM* podle zdrojů financování v rozdělení na jednotlivá období 497

462

počet vytvořených pracovích míst

500

374

450 400 350 300 250 200 150

100 50

0

47

0

0 rok 2007

rok 2008

rok 2009

Evropský sociální fond Státní rozpočet

* Společensky účelná pracovní místa Zdroj: vlastní zpracování

51

Graf 2 Grafické znázornění vytvořených pracovních míst v rámci VPP podle zdrojů financování v rozdělení na jednotlivá období

počet vytvořených pracovních míst

368

400 350

276

300 178

250

137

200 150 100

0

0

50

Evropský sociální fond

0 rok 2007

rok 2008

rok 2009

Státní rozpočet

* Veřejně prospěšné práce Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka 5 Vyčerpané finanční prostředky v rámci vybraných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (Úřad práce v Karviné) Nástroj v rámci aktivní politiky zaměstnanosti

Společensky účelná pracovní

Veřejně prospěšné práce

místa vyhrazená Evropský

Státní

Evropský

Státní

sociální fond

rozpočet

sociální fond

rozpočet

(v Kč)

(v Kč)

(v Kč)

(v Kč)

2007

0

26.106.607

0

15.430.379

41.536.986

2008

0

19.633.572

5.766.430

17.262.179

42.662.181

2009

11.641.063

10.239.162

15.016.264

2.379.987

39.276.476

Celkem

11.461.063

55.979.341

20.782.694

35.072.545

123.475.643

Rok

období leden – září Zdroj: vlastní zpracování

52

Celkem (v Kč)

Z údajů

uvedených

v tabulkách

vyplývá,

ţe

v rámci

aktivní

politiky

zaměstnanosti bylo za období leden aţ září v letech 2007 aţ 2009 vyčerpáno celkem 123 475 643 Kč. Pokud bychom posuzovali přínos Evropského sociálního fondu pro aktivní politiku zaměstnanosti v ČR ve výše uvedených obdobích jednotlivých let, musíme konstatovat, ţe se Evropský sociální fond podílel na spolufinancování částkou 32 243 757 Kč, která by jinak musela být vynaloţena ze státního rozpočtu. Podíl spolufinancování z Evropského sociálního fondu činil ve výše uvedeném období 26 % z celkově vynaloţené částky na aktivní politiku zaměstnanosti.

4.2.1 Efektivita vyuţití prostředků z Evropského sociálního fondu Úřadem práce v Karviné Spolufinancování pracovních míst v rámci Národních individuálních projektů „Společensky účelná pracovní místa“ a „Veřejně prospěšné práce“ bylo v okrese Karviná započato 1. 10. 2008. Z dostupných materiálů jsem zjistila, ţe Úřad práce v Karviné vyčerpal v období od 1. 10. 2008 do 31. 12. 2009 v rámci Národního individuálního projektu „Veřejně prospěšné práce“ a „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ celkem 49 594 405,- Kč. Z této

částky bylo 85%

z prostředků Evropského sociálního fondu a 15 %

financováno

ze státního rozpočtu

České republiky. Ve výše uvedeném období bylo vyhrazeno celkem 675 společensky účelných pracovních míst a vytvořeno 428 pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací. Počet vytvořených pracovních míst se neshoduje s počtem umístěných uchazečů, coţ by byla ideální situace. Avšak v praxi dochází k okolnostem, kdy vznikají rozdíly mezi počtem vytvořených, resp. vyhrazených pracovních míst a počtem umístěných uchazečů o zaměstnání. Např. kdyţ je mezi úřadem práce a zaměstnavatelem dohoda uzavřena a pracovní místo je vytvořeno

ve starém kalendářním roce, ale uchazeč

do pracovního poměru nastupuje aţ od nového roku a je úřadem práce z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen aţ od data nástupu do zaměstnání. Setkáváme se i s takovými situacemi, kdy je dohoda vypovězena např. z důvodu nenaplnění pracovně právního vztahu se zaměstnancem. U nástroje veřejně prospěšné práce můţe nastat situace, ţe se na jednom vytvořeném pracovním místě „vystřídá“ více uchazečů. Toto je několik příkladů, které způsobují, ţe počet vytvořených pracovních míst není roven počtu umístěných uchazečů o zaměstnání. 53

Aby bylo moţno posoudit způsob vyuţití a posléze i efektivnost prostředků vynaloţených

z Evropského sociálního fondu v rámci Národních

individuálních

projektů „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená,“ a „Veřejně prospěšné práce“, zaměřím se nejprve na vybrané kategorie uchazečů o zaměstnání i na celkový počet uchazečů o zaměstnání umístěných v období od 1. 10. 2008 do 31. 12. 2009, a to: prostřednictvím úřadu práce bez pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti prostřednictvím úřadu práce v rámci Národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená.“ Prostřednictvím úřadu práce v rámci Národního individuálního projektu „Veřejně prospěšné práce“

Tabulka 6 Porovnání počtu umístěných uchazečů o zaměstnání v období 1. 10. 2008 aţ 31. 12. 2009

Způsob vyřazení

2008

2009

SÚPM vyhrazené (NIP)

37

547

VPP (NIP)

51

412

Celkem NIP

88

959

Úřad práce v Karviné

245

476

UoZ*/Rok

uchazeč o zaměstnání Zdroj: vlastní zpracování

54

Graf 3 Grafické porovnání způsobů vyřazování uchazečů o zaměstnání z evidence

Počet vyřazených uchazečů o zaměstnání

ÚP v Karviné

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2008*

2009 Rok

Úřad práce v Karviné

Národní individuální projekty (SÚPM + VPP)

zahrnuje období 1.10.2008 - 31.12.2008 Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedených údajů je patrné, ţe Úřadem práce v Karviné bylo v období od 1.10.2008 - 31.12.2008 umístěno 333 uchazečů o zaměstnání. Z toho 26,4 % tvořili uchazeči o zaměstnání umístění na pracovních místech v rámci Národních individuálních projektů „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ a „Veřejně prospěšné práce“. Zbývající uchazeči o zaměstnání, tj. 73,6 %, byli umístěni také prostřednictvím úřadu práce, ale ne v rámci programů aktivní politiky zaměstnanosti. V roce 2009 byla situace poněkud jiná, jelikoţ se jiţ od počátku roku společensky účelná pracovní místa vyhrazená i veřejně prospěšné práce spolufinancovaly z Evropského sociálního fondu. Díky národním individuálním projektům „Veřejně prospěšné práce“ a „Společensky účelná pracovní místa“ bylo zaměstnáno 67 % uchazečů o zaměstnání umístěných úřadem práce.

Prostřednictvím úřadu práce

bez pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bylo umístěno 33 % uchazečů o zaměstnání.

55

4.2.2 Účinnost Národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ Obsahem této části práce bude posouzení Národního individuálního projektu „společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ z hlediska efektivity umisťování jednotlivých kategorií uchazečů o zaměstnání Úřadem práce v Karviné. Pokud bychom posuzovali efektivitu umisťování uchazečů z hlediska podílu počtu umístěných uchazečů prostřednictvím nástrojů „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ a „Veřejně prospěšné práce“ spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu, k počtu uchazečů, které umístil Úřad práce v Karviné bez pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, dojdeme ke zjištění, ţe v období 1.10.2008 – 31.12.2009 bylo v rámci národních individuálních projektů spolufinancovaných z prostředků Evropské unie umístěno 1047 uchazečů o zaměstnání,53 coţ činí 59 % ze všech uchazečů umístěných Úřadem práce v Karviné v tomto období. Uchazeči umístění Úřadem práce v Karviné bez pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti tvořili 41 % ze všech uchazečů o zaměstnání umístěných úřadem práce v tomto období. Aby bylo moţno zjistit efektivitu umisťování uchazečů prostřednictvím nástroje „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“, který je financován z Evropského sociálního fondu, musela jsem nejprve získat údaje o celkovém počtu ukončených dohod v období od 1. 10. 2008 do 31. 12. 2009. Hodnocení efektivity umisťování uchazečů o zaměstnání je moţno provést pouze u nástroje „ Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ , jelikoţ v oblasti nástroje „Veřejně prospěšné práce“ se jedná o krátkodobé pracovní příleţitosti, kdy se uchazeči o zaměstnání po ukončení veřejně prospěšných prací vracejí téměř ve 100 % zpět do evidence úřadu práce. U nástroje „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ nelze zaměstnance nahrazovat

v průběhu

dohody

jiným

zaměstnancem.

Předčasným

ukončením

pracovního poměru zaměstnance končí platnost dohody. Proto mohu efektivitu umísťování uchazečů zkoumat pouze u dohod jiţ ukončených, kdyţ se zaměstnanec vrátí či nevrátí po ukončení pracovního poměru zpět do evidence úřadu práce.

53

Milada Olšarová, vedoucí oddělení trhu práce s týmem . (25. 2 2010). Zpráva o situaci na trhu práce (okres Karviná). Karviná, ČR: Úřad práce v Karviné.

56

Do celkového počtu ukončených dohod jsem nezahrnovala dohody stornované, vypovězené a zamítnuté, proto se počet dohod a počet vyhrazených

společensky

účelných pracovních míst liší. Dále jsem shromaţďovala data ze spisů a databáze Úřadu práce v Karviné o tom, jaké kategorie uchazečů a v jakém počtu byly na společensky účelná pracovní místa v tomto období v rámci ukončených dohod umisťovány. Celkový počet analyzovaných dohod představovalo 268 spisů, tzn. statistické šetření u 268 uchazečů o zaměstnání. Dospěla jsem k výsledku, ţe nejvíce podporovanou

kategorií na ukončených dohodách

byli uchazeči dlouhodobě

evidovaní, kteří tvořili 50 % z celkového počtu ukončených dohod. Na druhé příčce se umístila kategorie uchazečů nad 50 let, kterých bylo 22,8 % z celkového počtu. Další analýza se týkala údajů o uchazečích o zaměstnání, kteří se po ukončení platnosti dohod vrátili zpět do evidence úřadu práce, a to v rozdělení na jednotlivé kategorie. Tabulka 7

Účinnost Národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovním místa vyhrazená“ v období 1. 10. 2008 aţ 31. 12. 2009 NIP SÚPM vyhrazená

Kategorie uchazečů o zaměstnání

Celkem ukončených

Vrátili se zpět

dohod ve

do evidence

sledovaném

úřadu práce

období

Procentuální

Procentuální

podíl v rámci

podíl

jednotlivých

k celkovému

kategorií

počtu

uchazečů

ukončených dohod

Uchazeči do 20 let

16

5

31,2

1,8

Uchazeči do 25 let *

3

3

100

1,1

Vracející se z MD **

3

1

33,3

0,4

Uchazeči nad 50 let

61

31

51

11,6

Dlouhodobě evidovaní

134

39

29,1

14,5

Zdravotně znevýhodnění

7

5

71,4

1,9

Pečující o dítě do 15 let

44

12

27,2

4,5

Celkem

268

96

X

35,8

(v období od 1.1.2008 do 31.12.2008) (v období od 1.1.2008 do 30. 4. 2009)

Zdroj: spisová dokumentace, databáze Úřadu práce v Karviné, vlastní propočty

57

Z údajů uvedených v tabulce vyplývá, ţe se po ukončení dohody vrátilo zpět do evidence úřadu práce 35, 8 % uchazečů o zaměstnání, coţ vypovídá o tom, ţe cca kaţdý 3. uchazeč o zaměstnání umístěný v rámci společensky účelného pracovního místa se vrátil zpět do evidence úřadu práce. Znamená to, ţe efektivita umisťování uchazečů

o zaměstnání úřadem práce byla 64,2 %.

Ze zjištěných údajů lze vyčíst, ţe

z nejpočetnější

skupiny dlouhodobě

evidovaných uchazečů se do evidence úřadu práce vrátilo zpět 29,1 % uchazečů, coţ znamená, ţe se zpět do evidence vrátil kaţdý 3. aţ 4. uchazeč, který byl umístěn v rámci Národního individuálního programu „ Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ v období od 1. 10. 2008 do 31. 12. 2009. Efektivita umisťování uchazečů tímto nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti byla 70,9 %. U uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii nad 50 let věku se do evidence úřadu práce vrátilo zpět 51 %. Lze tedy říci, ţe se po ukončení pracovního poměru se v rámci „Společensky účelných pracovních míst vyhrazených“ znovu zaevidoval na Úřadu práce v Karviné kaţdý 2. uchazeč o zaměstnání z této kategorie. U kategorie osob nad 50 let věku byla efektivita umisťování úřadem práce 49 %. V kategorii osob do 20 let věku se do evidence úřadu práce vrátilo 31,2 % z celkového počtu umístěných uchazečů o zaměstnání v rámci NIP SÚPM. Efektivita umisťování uchazečů úřadem práce u tohoto nástroje byla 68,8 %. V rámci dalších

skupin uchazečů o zaměstnání byla efektivita umisťování

uchazečů úřadem práce na společensky účelná pracovní místa vyhrazená následující: V kategorii umístěných uchazečů do 25 let se vrátilo zpět do evidence úřadu práce 100 % uchazečů o zaměstnání. Efektivita umísťování uchazečů na SÚPM vyhrazená v rámci NIP byla v tomto případě nulová. Z ţen vracejících se po mateřské dovolené se z umístěných uchazeček se zpět zaevidovalo 33,3 % ţen, to představuje 66,7 % efektivitu. Zpět do evidence se tedy vrátila cca kaţdá 3. ţena umístěná prostřednictvím výše uvedeného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. V kategorii zdravotně znevýhodněných uchazečů se zpět do evidence vrátilo 71,4 % umístěných osob. V tomto případě byla účinnost umísťování uchazečů o zaměstnání na společensky účelná pracovní místa pouze 28,6 %. Je to dáno tím, ţe umísťování osob zdravotně znevýhodněných je velice problematické. 58

Ze skupiny osob pečujících o dítě do 15 let se zpět zaevidovalo 27,2 % umístěných uchazečů. Účinnost umísťování v této kategorii uchazečů byla 72,8 %, coţ znamená, ţe se zpět zaevidoval cca

kaţdý

3. aţ 4. uchazeč o zaměstnání. Dále jsem z databáze Úřadu práce v Karviné a ze spisové dokumentace k jednotlivých dohodám na společensky účelná pracovní místa vyhrazená zjistila způsoby ukončení těchto dohod a počty uchazečů, kteří se vrátili zpět do evidence. Dle mého zjištění se z celkového počtu 96 uchazečů o zaměstnání, kteří se vrátili zpět do evidence úřadu práce, vrátilo zpět do evidence po uplynutí platnosti dohody 51 uchazečů o zaměstnání. Předčasně před uplynutím platnosti dohody ukončilo pracovní poměr 46 osob. Z toho 9 uchazečů o zaměstnání ukončilo pracovní poměr dohodou, 34 osob ukončilo pracovní poměr ve zkušební době a se 2 uchazeči byl pracovní poměr ukončen předčasně pro porušení pracovní kázně. Graf 4 Procentuální vyjádření efektivity umísťování uchazečů o zaměstnání

Uchazeči, kteří ukončili pracovní poměr dohodou a vrátili se do evidence úřadu práce Uchazeči, kteří ukončili pracovní poměr ve zkušební době a vrátili se do evidence úřadu práce Uchazeči, kterým byl ukončen pracovní poměr pro porušení pracovní kázně a vrátili se do evidence úřadu práce Uchazeči, kteří se vrátili do evidence po ukončení platnosti dohody Uchazeči, kteří se nevrátili do evidence ÚP po ukončení platnosti dohody 3% 13%

1% 19%

64%

Zdroj: vlastní zpracování

59

Z grafu je patrné, ţe 64 % osob umístěných na společensky účelná pracovní místa vyhrazená se zpět do evidence úřadu práce nevrátilo. Nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání, která se vrátila zpět do evidence úřadu práce, byli uchazeči po ukončení platnosti dohody, kterých bylo 19 % z celkového počtu. Kaţdý 5. uchazeč umístěný v rámci společensky účelných pracovních míst vyhrazených se vrací po uplynutí platnosti dohody do evidence úřadu práce. Další početnou skupinou uchazečů, která se zaevidovala zpět na úřad práce byli uchazeči, kteří ukončili pracovní poměr ve zkušební době. Tato skupina uchazečů tvořila 13 % z celkového počtu uchazečů umístěných v rámci ukončených dohod. Dohodou ukončila pracovní poměr a vrátila se do evidence 3 % uchazečů o zaměstnání. Z uvedeného vyplývá, ţe cca kaţdý 8. umístěný v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se vrátil zpět do evidence úřadu práce.

4.2.3 Návrhy a doporučení Slovo efektivita se v dnešní době skloňuje ve všech pádech a můţeme se na něj dívat z různých úhlů pohledu. Vezmeme-li v úvahu účelnost vyuţití prostředků z Evropského sociálního fondu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, je zřejmé ţe chceme dosahovat co nejvyššího efektu, který by měl spočívat v tom, ţe pracující člověk umístěný v rámci společensky účelného pracovního místa vytváří určité hodnoty a přispívá svým dílem do státního rozpočtu odvodem zdravotního pojištění, pojištění důchodového, sociálního a pojištění na státní politiku zaměstnanosti. Navíc se zvyšuje kupní síla tohoto člověka a tento jedinec nečerpá prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti a sociální dávky. V tomto ohledu přínos aktivní politiky zaměstnanosti prováděné úřady práce bezesporu efektivní je. Do aktivní politiky zaměstnanosti České republiky zasahuje stát, na mezinárodní úrovni Evropská unie. Je důleţité, aby aktivní politika zaměstnanosti měla celospolečenský efekt, kdy by měly být

maximalizovány pozitivní účinky

a minimalizovány účinky negativní. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydává pokyny pro realizaci aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivým úřadů práce prostřednictvím

normativních instrukcí, které musí být v souladu se zákonem

č. 435/2006 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Určitě nejsme první, kteří si pokládají otázku, jakým způsobem uskutečnit, aby aktivní politika zaměstnanosti byla skutečně efektivní. Byť jsou nastavena určitá pravidla pro čerpání prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, která jsou totoţná jak pro čerpání 60

finančních prostředků ze státního rozpočtu, tak pro čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu, nejsou nástroje aktivní politiky zaměstnanosti tak efektivní, jak bylo původně zamýšleno. Otázkou zůstává, zda

je či není efektivní, kdyţ

se zpět

do evidence úřadu práce vrátí 36 % uchazečů, kteří byli umístěni v rámci společensky účelných pracovních míst vyhrazených. Jakým způsobem docílit toho, aby aktivní politika zaměstnanosti byla skutečně efektivní? Nikdy nebude existovat ideální situace, ke které aktivní politika zaměstnanosti směřuje, a sice taková, ţe by člověk umístěný na společensky účelném pracovním místě vyhrazeném po dobu poskytování příspěvku na částečnou úhradu mzdových nákladů získal praxi a poté

na tomto pracovním místě setrval i nadále.

V dnešní době neexistuje zaměstnání na celý ţivot, do evidence úřadů práce se dostávají jedinci, kteří potřebují při umístění na trhu práce pomoci. Na druhé straně jsou zaměstnavatelé, kteří příjímají uchazeče o zaměstnání za určitých podmínek do pracovního poměru. Pár postřehů nebo doporučení k této problematice je moţno vzhledem k výše zjištěným skutečnostem poznamenat. V současné době neexistuje zpětná vazba, resp. povinnost zaměstnavatele sdělit informace ohledně ukončení pracovního poměru „dotovaných zaměstnanců“ i po ukončení platnosti dohody. Pokud se takový uchazeč nezaeviduje zpět do evidence úřadu práce, nemá úřad práce moţnost tuto informaci zjistit. Příspěvky na mzdové náklady jsou zaměstnavateli poskytování v souladu se zákonem č. 435/2006 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších přepisů. V zákonu je ošetřena délka poskytování příspěvku, která je maximálně 12 měsíců. Moţná by stálo za to zváţit poskytování niţší částky příspěvku na delší dobu a nedocházelo by tak často k negativnímu jevu, kdy se dnem ukončení platnosti dohody člověk stává opět nezaměstnaným. Otázkou zůstává, zda by k vyšší efektivitě aktivní politiky zaměstnanosti a menší fluktuaci osob nedocházelo v případě, kdyţ by zaměstnavatel musel s uchazečem umístěným v rámci aktivní politiky zaměstnanosti s příspěvkem úřadu práce uzavřít pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Tato situace by se dala ošetřit i tím způsobem, ţe by musela být zachována udrţitelnost pracovního místa na určitou dobu po ukončení platnosti dohody. Pokud by zaměstnavatel tuto podmínku nedodrţel, následovaly by sankce v podobě vrácení určité části poskytnutého příspěvku. 61

Závěr Důleţitost aktivní politiky zaměstnanosti roste s růstem míry nezaměstnanosti. Není jednoduché bojovat s nezaměstnaností v období hospodářské krize, kdy je nutno sníţit úroveň nezaměstnanosti především investicemi zaměřenými na tvorbu nových pracovních míst a zvyšováním vzdělanosti obyvatelstva Efektivitu aktivní politiky zaměstnanosti lze posuzovat z různých hledisek. Není v silách ţádného státu udrţet plnou zaměstnanost, v rámci propojení s ostatními členskými zeměmi Evropské unie, se však rýsují nové moţnosti na pracovní uplatnění i na

vzájemnou výměnu informací v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Jelikoţ

problematika aktivní politiky zaměstnanosti je specifická pro kaţdý stát, nelze stanovit pro všechny státy Evropské unie jednotná pravidla pro její realizaci. V našich podmínkách si aktivní politika zaměstnanosti si klade za cíl najít místo na trhu práce pro obtíţně umistitelné kategorie

uchazečů o zaměstnání.

Spolufinancování aktivní politiky zaměstnanosti z prostředků Evropského sociálního fondu má dopomoci k tomu, aby uchazeči o zaměstnání, zejména ti obtíţně umistitelní, byli vzděláváni, rekvalifikováni a následně zaměstnáváni. Proto jsou nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměřeny na programy pro mládeţ a absolventy, občany nad 50 let věku, matky malých dětí, na osoby zdravotně znevýhodněné, na osoby s nízkou kvalifikací. Z podkladů, které jsem měla k dispozici, jsem došla k výsledku, ţe aktivní politika zaměstnanosti v rámci společensky účelných pracovních míst byla ve sledovaném období efektivní v 64,2 % případů na vybraném úřadu práce. Vezmeme-li v úvahu sloţení uchazečů o zaměstnání, tak z provedeného srovnání vyplynulo, ţe nejpočetnější skupinou jsou uchazeči dlouhodobě evidovaní, následováni uchazeči staršími 50 let, uchazeči o zaměstnání pečující o dítě do 15 let věku a zdravotně znevýhodněnými uchazeči o zaměstnání. Tyto skupiny představují těţce umístitelné uchazeče a určitě bylo přínosem i to, ţe byli na společensky účelném pracovním místě zaměstnání alespoň po dobu trvání dohody, jelikoţ v této době nepobírali sociální dávky a přispívali svým dílem odvodů a daní do státního rozpočtu.

62

Je tedy moţno říci, ţe i zde přes „nepříznivou řeč čísel“, bylo určité efektivity dosaţeno. Z druhé strany se na to můţeme dívat i tak, ţe nebýt Národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená,“ na jejichţ spolufinancování se podílí Evropský sociální fond, tak by nebylo umístěno ani 64,2 % z kategorií obtíţně umistitelných uchazečů o zaměstnání. V současné době před sebou máme ještě dlouhou cestu a musíme věřit, ţe se vládě podaří nastavit takový systém, aby zmizela dobrovolná nezaměstnanost a aby efektivita umisťování uchazečů o zaměstnání v rámci aktivní politiky zaměstnanosti prostřednictvím úřadů práce byla co nejvyšší.

63

Seznam pouţité literatury Bibliografie 1. Autorský kolektiv: Doc. RNDr. René Wokoun, C., & Píšová, O. i.. Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů. Praha (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) - Edice "Strukturální fondy," 1998 - svazek 1/98: MMR ČR - odbor integrace strukturálních fondů. 2. Evropská komise. Evropský sociální fond - Investice do lidí. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. ISBN: 92-79-01400-5. 3. Kolektiv autorů: Ing. Fassmann Martin, I. V., Ing. Pick Miloš, C., Ing. Klvačová Eva, C., & Ing. Ungermann Jaroslav, C. a. Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republiky do Evropské unie. Praha: Rada vlády ČR pro sociální a ekonomickou strategii, 2002. ISBN: 80-238-8699-1. 4. Marek Dan, Kantor Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal. 2007, 210 s. ISBN: 978-80-87029-13-8. 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Nové operační programy klíčovou dírkou. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2007. ISBN: 978-80-86878-57-7. 6. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky.Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2007.185 s. 7. Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor implementace programů ESF.. Institut trhu práce - podpůrný systém sluţeb zaměstnanosti. Souhrnný výstup Národního vzdělávacího fondu, o.p.s., z klíčové aktivity č.4 projektu. Praha, 2010. ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí.

64

Zákony: 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Právní předpisy o zaměstnanosti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2009. 156.s, ISBN: 978-80-86878-92-8. 2. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, 2004.

Normativní instrukce a směrnice: 1.Ministerstvo práce a sociálních věcí; Mgr. Bedřich Myšička, vrchní ředitel ekonomické sekce. (Normativní instrukce č. 25/2009). Zásady pro vynakládání finančních prostředků při realizaci státní politiky zaměstnanosti. Praha, 26. 6 2009. ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 22 s. 2. Ministerstvo práce a sociálních věcí.. Normativní instrukce č. 36/2009. Praha, 21. 12 2009.Česká republika: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 3. Ministerstvo práce a sociálních věcí; odbor 45, Ing. Ivana Projsová.. Normativní instrukce č. 7/2008. Implementace Evropského sociálního fondu úřady práce v programovém období 2007 - 2013 . Praha, 1. 8 2008.ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, č.j. 2008/42258-451,10 s. 4. Směrnice ředitele úřadu práce č. 1/2010.Karviná: Úřad práce v Karviné, 4. 1 2010. 5. Ţádost o finanční podporu. Název projektu: Poradenství a rekvalifikace . Praha, 11. 3 2008.ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 29 s. 6. Ţádost o finanční podporu z OP LZZ.. Název projektu: SÚPM . Praha, 11. 3 2008. ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 27 s. 7. Ţádost o finanční podporu z OP LZZ. Název projektu: VPP. Praha, 11. 3 2008.ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 28 s.

Tiskové zprávy: 1. Beránková Kateřina, t. m. Tisková zpráva. Aktivní politika zaměstnanosti se vyplácí . Praha, 11. 8 2004. ČR: Kancelář ministra, Ministerstvo práce a sociálních věcí.

65

Statistické materiály: 1. Olšarová Milada, vedoucí oddělení trhu práce s týmem. Zpráva o situaci na trhu práce (okres Karviná). Karviná, 25. 2 2010.ČR: Úřad práce v Karviné. 2. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Indikátory za jednotlivé úřady práce, 2009. ČR,.Interní materiál Úřadu práce v Karviné . 3. Úřad práce v Karviné.. Výdaje na zabezpečení aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2007,2008,2009. Interní materiál. (2008,2009,2010) Karviná, ČR: Úřad práce v Karviné. 4. Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor 45. Seznámení se zařazením do projektu ESF OP LZZ. 5. Databáze programu OK práce,2009 Úřad práce v Karviné . 6. Monitorovací indikátory úřadů práce, 1. + 2. pololetí 2009 (1.1.2009 - 31.12.2009), (25. 2 2010). ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Internetové zdroje: 1. Bulletin pro podporu a rozvoj lidských zdrojů. Národní vzdělávací fond PROFUTURO. [on-line], [cit. 201004-04]. Dostupné na www:http://www.nvf.cz/profuturo/2008_4/2008_4.pdf 2. Evropská komise. [on-line], [cit. 2010-01-31]. Dostupné na www: z http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/participate_cs.htm 3. Evropská komise. [on-line], [cit. 2010-02-14]. Dostupné na www: Evropský sociální fond: http://ec.europa.eu/employment_social/esf/news/news/article_7362_cs.htm 4. Evropská komise. Evropský sociální fond. [on-line], [cit.2010-01-31]. Dostupné na www: http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/esf_cs.htm 5. Evropská komise. [on-line], [cit.2010-02-14]. Jak se lze zapojit do činnosti ESF? Dostupné na www: http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/participate_cs.htm 6. Integrovaný portál MPSV. Publicita ESF: [on-line], [cit.2010-04-04]. Dostupné na www: https://portal.mpsv.cz/intraweb/informace_ze_ssz/esf/publicita_esf/loga_ke_stazeni 7. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV. [on-line], [cit.2010-04-04]. Dostupné na www: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace 66

8. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV. Statistiky nezaměstnanosti. [on-line], [cit. 2010-04-05]. Dostupné na www: z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 9. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV. Realizované projekty. [on-line], [cit. 2010-04-03]. Dostupné na www: z http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info/esf/programove_obdobi_2007__2013/realizovane_projekty 10.Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV. Publicita v rámci projektu VPP [on-line], [cit. 2010-03-21]. Dostupné na www: https://portal.mpsv.cz/intraweb/informace_ze_ssz/esf/publicita_esf/individualni_proj ekty/pvvpp 11.Ministerstvo práce a sociálních věcí. Internetový portál MPSV. Financování aktivní politiky zaměstnanosti[on-line], [cit. 2010-04-17]. Dostupné na www: http://portal.mpsv.cz/sz/local/cb_info/apz/financovaniapz. 12.Ministerstvo pro místní rozvoj - národní orgán pro koordinaci. (2007). Strukturální fondy. Regionální politika: [on-line], [cit. 2010-01-10]. Dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU 13.Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. Fondy Evropské unie. [on-line], [cit. 2010-01-16]. Dostupné na http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013 14. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. Fondy Evropské unie. [on-line], [cit. 2009-12-28]. Dostupné na www:, z http://www.strukturalnifondy.cz/Narodni-organ-pro-koordinaci 15. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci.. Fondy Evropské unie. [on-line], [cit. 2009-12-27]. Dostupné na www: http://www.strukturalnifondy.cz/Glosar/E/Evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoj-%28ERDF---Europe 16. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, národní orgán pro koordinaci. Fondy Evropské unie. [on-line], [cit. 2009-12-27]. Dostupné na www: www.strukturalni-fondy.cz: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU 17.PhDr. Karel Vít, Ph.D., ředitel odboru 45 - implementace programů ESF. Politika zaměstnanosti Integrovaný portál MPSV. [on-line], [cit. 2009-10-16]. Dostupné na www: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/programove_obdobi_2007__2013/aktivity_zprostredkujiciho_subjektu/opatreni_2_1

67

18. Strukturální fondy EU. (2007). Informace o fondech. Fondy evropské unie [on-line], [cit. 2010-01-10]. Dostupné na www:: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy2007-2013 19. Strukturální fondy EU. (2007). Programy 2007 - 2013. Tématické operační programy[on-line], [cit. 2010-01-10]. Dostupné na www: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/cbbd7af9-afef-448c-8030-1da7e87b4aa7/Tematicke-operacniprogramy 20. Vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby EU. (3. 12. 2007).Oblasti NUTS 2 a NUTS 3 České republiky[on-line], [cit. 2010-02-25]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/oblasti_%28nuts_2%29_a_kraje_%28nuts_3% 29_ceske_republiky

68

Seznam tabulek Tabulka 1

Regionální uspořádání v České republice podle klasifikace NUTS ...................21

Tabulka 2

Podmínky pro uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti ................................40

Tabulka 3

Spolufinancování aktivní politiky zaměstnanosti z ESF ................................... 48

Tabulka 4

Přehled vytvořených pracovních míst podle zdrojů financování (Úřad práce v Karviné) .....................................................................................51

Tabulka 5

Vyčerpané finanční prostředky v rámci vybraných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (Úřad práce v Karviné) ..............................................................52

Tabulka 6

Porovnání počtu umístěných uchazečů o zaměstnání v období 1.10.2008 – 31.12.2009 ....................................................................................54

Tabulka 7

Účinnost Národního individuálního projektu „Společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ v období 1. 10. 2008 aţ 31. 12. 2009 ....................................57

69

Seznam grafů Graf 1 Grafické znázornění vyhrazených SÚPM podle zdrojů financování v rozdělení na jednotlivá období ...............................................................................................51 Graf 2 Grafické znázornění vytvořených pracovních míst v rámci VPP podle zdrojů financování v rozdělení na jednotlivá období ...........................................................52 Graf 3 Grafické porovnání způsobů vyřazování uchazečů o zaměstnání z evidence Úřadu práce v Karviné ............................................................................................55 Graf 4 Procentuální vyjádření efektivity umísťování uchazečů o zaměstnání ......................59

70

Seznam obrázků Obrázek 1 Rozdělení prostředků fondů Evropské unie mezi cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti........................................................................................12 Obrázek 2 Rozloţení finančních zdrojů ..............................................................................24 Obrázek 3 Grafické znázornění rozčlenění globálního cíle Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost ...........................................................................27 Obrázek 4 Grafická podoba log pro zajištění publicity ESF................................................45

71

Seznam zkratek

ERDF - Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond EU – Evropská unie HSS – hospodářská a sociální soudrţnost MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj NIP – národní individuální projekt NOK – Národní orgán pro koordinaci NRP – národní rozvojový plán OP LZZ – operační program Lidské zdroje a zaměstnanost PÚP – pověřený úřad práce RIP – regionální individuální projekt RK – rekvalifikace SÚPM – společensky účelné pracovní místo VPP – veřejně prospěšné práce

72

Zadání bakalářské práce Příjmení a jméno autora: Lukasiková Ivana Obor/specializace studia: Bankovnictví/Právní administrativa v podnikatelské sféře Příjmení a jméno vedoucího práce: JUDr. Palermová Šárka Přesný název práce (max. 80 znaků): Aktivní politika zaměstnanosti v ČR a její spolufinancování z prostředků EU Název anglicky (max. 80 znaků): Active labour-market policy in the Czech Republic and its cofinancing from the EU resources Cíl práce (max. tři řádky): Zhodnocení efektivity vyuţívání finančních prostředků úřadem práce při umísťování problémových skupin uchazečů o zaměstnání na trh práce. Osnova práce: I.

Evropský sociální fond a jeho role v ČR

II.

Aktivní politika zaměstnanosti jako priorita Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

III.

Implementace programů Evropského sociálního fondu úřady práce v programovém období 2007 – 2013

IV.

Efektivita vyuţití Národních individuálních projektů úřadem práce

Projednáno dne: ……………………….. Podpis studenta: ………………….. Podpis vedoucího práce: ………………...

73