CS
Danuta Hübner Milý čtenáři,
členka Evropské komise odpovědná za regionální politiku
ráda bych vám představila novou regionální politiku Evropské unie, která se opírá o rozmanitost, úkoly a možnosti evropských regionů. Plných 43 % hospodářské produkce a 75 % investic do výzkumu a vývoje je dnes soustředěno jen na 14 % evropského území, v tzv. pětiúhelníku mezi Londýnem, Hamburkem, Mnichovem, Milánem a Paříží. Rozdíly mezi evropskými regiony se s nedávným rozšířením podstatně prohloubily, nejbohatší stát Lucembursko je na tom nyní sedmkrát lépe než nejchudší Rumunsko a na regionální úrovni jsou rozdíly ještě větší. Tento rys se objevuje pouze u zemí s vycházející ekonomikou jako je Čína a Indie, ve Spojených státech a Japonsku jsou rozdíly mnohem méně výrazné. Evropská regionální politika zavádí do praxe solidaritu mezi národy našeho kontinentu. Hlavním cílem EU, který je stanoven i v její smlouvě, je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost cestou zmenšování rozdílů mezi jejich regiony, co se rozvoje týče. Finanční prostředky vyhrazené na dosažení tohoto cíle představují více než třetinu rozpočtu Unie na období 2007 – 2013. I když se investice v rámci politiky soudržnosti soustřeďují na chudší regiony a pomáhají jim rychleji dohonit náskok ostatních, mají velký vliv i na konkurenceschopnost všech regionů a životní podmínky jejich obyvatel. Globalizace, změny klimatu, stárnutí obyvatel, příliv imigrantů z oblastí mimo EU či potřeba udržitelného zásobování energií – to jsou pro evropské území výzvy, které překračují národní, institucionální a politické hranice. Evropa musí najít společná řešení těchto problémů v partnerství na národní, regionální i místní úrovni; mají přímý dopad na regionální a místní společenství a vyžadují spolupráci mezi veřejnými i soukromými partnery při hledání praktických a komplexních řešení.
Práce pro regiony
Přidaná hodnota regionální politiky Unie, to není jen růst a zaměstnanost. Politika soudržnosti mobilizuje a zajišťuje soulad s ostatními politikami EU, ať již jde o státní subvence, životní prostředí, dopravu, podporu inovací nebo informační společnosti, a v neposlední řadě též zlepšuje a modernizuje veřejnou správu, zvyšuje transparentnost a podporuje řádnou správu věcí veřejných.
Regionální politika EU 2007 – 13 Nestačí evropské potřeby jen mapovat, evropská regionální politika má potenciál změnit tyto společné výzvy v příležitosti. Začíná to ostatně být vidět v desítkách tisíc projektů, které EU uskutečnila s členskými státy a regiony. Takové projekty máte možná na dosah ruky i vy. Doufám, že vám tato příručka pomůže se dozvědět, jak Evropa pracuje.
Leden 2008
Obsah Předmluva
............................................................................................................................................................................................................................................................................
Politika pro evropské regiony v kostce
...........................................................................................................
4
.......................................................................................................................................................................................................................................................
6
Kdo dostává kolik a za co? Přilákání investorů
..................................................................................................................................................................................
8
...............................................................................................................................................................................................................................
10
................................................................................................
12
..........................................................................................................................................................................................................................................
14
Dopravit se tam: posilování dostupnosti Inovující regiony
Zelená pro trvale udržitelný růst
...............................................................................................................................................
Kvalitnější život v evropských městech Rozumné utrácení
18
.........................................................................................................................................................................
20
.................................................................................................................................................................................................................................
22
Spolupráce bez hranic
.........................................................................................................................................................................................................
24
..................................................................................................................................................................................................................................................................
26
Kontrola peněz daňových poplatníků
................................................................................................................
28
...........................................................................................................
30
...........................................................................................................................................................................................................................................
32
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................
33
Podávání informací: máte právo vědět K vašim službám Slovníček
16
.........................................................................................................
Investice do lidských zdrojů
Hraje to roli?
2
.........................................................................
Proč je evropská regionální politika důležitá Jak to funguje
1
Obálka: Mapování pomocí GPS prováděné Inženýrským technologickým střediskem v Nördlingen v Německu. © CEC: DG REGIO / Mike St Maur Sheil Editor: Ana-Paula Laissy, Evropská komise, generální ředitelství pro regionální politiku Tato publikace je vytištěna na recyklovaném papíře. Názory vyjádřené v této publikaci jsou názory autorů a nemusí nezbytně vyjadřovat stanovisko Evropské komise.
Danuta Hübner Milý čtenáři,
členka Evropské komise odpovědná za regionální politiku
ráda bych vám představila novou regionální politiku Evropské unie, která se opírá o rozmanitost, úkoly a možnosti evropských regionů. Plných 43 % hospodářské produkce a 75 % investic do výzkumu a vývoje je dnes soustředěno jen na 14 % evropského území, v tzv. pětiúhelníku mezi Londýnem, Hamburkem, Mnichovem, Milánem a Paříží. Rozdíly mezi evropskými regiony se s nedávným rozšířením podstatně prohloubily, nejbohatší stát Lucembursko je na tom nyní sedmkrát lépe než nejchudší Rumunsko a na regionální úrovni jsou rozdíly ještě větší. Tento rys se objevuje pouze u zemí s vycházející ekonomikou jako je Čína a Indie, ve Spojených státech a Japonsku jsou rozdíly mnohem méně výrazné. Evropská regionální politika zavádí do praxe solidaritu mezi národy našeho kontinentu. Hlavním cílem EU, který je stanoven i v její smlouvě, je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost cestou zmenšování rozdílů mezi jejich regiony, co se rozvoje týče. Finanční prostředky vyhrazené na dosažení tohoto cíle představují více než třetinu rozpočtu Unie na období 2007 – 2013. I když se investice v rámci politiky soudržnosti soustřeďují na chudší regiony a pomáhají jim rychleji dohonit náskok ostatních, mají velký vliv i na konkurenceschopnost všech regionů a životní podmínky jejich obyvatel. Globalizace, změny klimatu, stárnutí obyvatel, příliv imigrantů z oblastí mimo EU či potřeba udržitelného zásobování energií – to jsou pro evropské území výzvy, které překračují národní, institucionální a politické hranice. Evropa musí najít společná řešení těchto problémů v partnerství na národní, regionální i místní úrovni; mají přímý dopad na regionální a místní společenství a vyžadují spolupráci mezi veřejnými i soukromými partnery při hledání praktických a komplexních řešení. Přidaná hodnota regionální politiky Unie, to není jen růst a zaměstnanost. Politika soudržnosti mobilizuje a zajišťuje soulad s ostatními politikami EU, ať již jde o státní subvence, životní prostředí, dopravu, podporu inovací nebo informační společnosti, a v neposlední řadě též zlepšuje a modernizuje veřejnou správu, zvyšuje transparentnost a podporuje řádnou správu věcí veřejných. Nestačí evropské potřeby jen mapovat, evropská regionální politika má potenciál změnit tyto společné výzvy v příležitosti. Začíná to ostatně být vidět v desítkách tisíc projektů, které EU uskutečnila s členskými státy a regiony. Takové projekty máte možná na dosah ruky i vy. Doufám, že vám tato příručka pomůže se dozvědět, jak Evropa pracuje.
1
Politika pro evropské regiony v kostce Větší růst a více pracovních míst pro všechny regiony a města Evropské unie – to je hlavní téma politiky soudržnosti a jejích nástrojů v období let 2007 – 2013. Největší investice, které kdy EU uskutečnila prostřednictvím politiky soudržnosti, dosáhne během sedmiletého období 347,4 miliard €; věnovány budou regionálnímu růstu a podpoře tvorby pracovních míst. Odhaduje se, že nástroje soudržnosti by mohly zvýšit růst v nových členských státech v průměru o 6 % a vytvořit až 2 miliony nových míst. Na regiony Konvergence, ve kterých žije 35 % obyvatel Unie, bude zaměřeno 82 % všech investic, pro zbývající je v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost určeno přibližně 55 miliard €. Dalších 8,7 miliard € je k dispozici na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální kooperaci v rámci Evropské územní spolupráce. Zmíněné tři cíle podporují tři fondy, a to Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond (ESF). Evropský fond regionálního rozvoje bude podporovat programy věnované takovémuto rozvoji plus hospodářským změnám,
2
vyšší konkurenceschopnosti a územní spolupráci v rámci EU, zatímco Fond soudržnosti se zaměří na infrastrukturu dopravní a životního prostředí, energetickou efektivnost a obnovitelné energie v členských státech s hrubým národním důchodem nižším než 90 % průměru Unie. V rámci cíle Konvergence se Evropský fond regionálního rozvoje zaměří na posilování infrastruktury, konkurenceschopnosti ekonomiky, výzkumu, inovací a trvalého regionálního rozvoje. V rámci cíle Konkurenceschopnost se pak zaměří na tři priority: inovace a ekonomika založená na znalostech, životní prostředí a prevence rizik, přístup k dopravě a telekomunikacím mimo městská centra. Evropský sociální fond poskytne v celé EU v rámci cílů Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podporu pro předjímání hospodářských a sociálních změn a jejich dobré zvládnutí. Zde by se mělo postupovat ve čtyřech klíčových oblastech: zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a podniků; zlepšení přístupu k zaměstnání a zvyšování účasti na pracovním trhu; posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob bojem proti diskriminaci a usnadnění přístupu na trh práce; podpora reforem v oblasti zaměstnanosti a začleňování.
V rámci konvergence bude ESF podporovat také úsilí o zlepšení vzdělávání a odborné přípravy a napomáhat rozvíjení institucionální kapacity i výkonnosti veřejné správy.
n Lidské zdroje: 76 miliard € (22 %) bude určeno na vzdělávání, odbornou přípravu, plány podpory zaměstnanosti a sociálního začlenění z fondů ESF.
Hlavními oblastmi investic1 jsou u všech programů politiky soudržnosti tyto (uvádíme jejich příslušné podíly na financích):
Další intervence se týkají podpory podnikání, energetických sítí a účinnosti, obnovy měst a venkova, turistiky, kultury a posilování institucionální kapacity státní správy.
n Znalosti a inovace: na tuto oblast je určeno téměř 83 miliard € (24 %), přičemž jde o výzkumná centra a infrastrukturu, převod technologií a inovace ve firmách, rozvoj a šíření informačních a komunikačních technologií; n Doprava: přibližně 76 miliard € (22 %) půjde na zlepšení přístupnosti regionů, podporu transevropské sítě a investice do dopravních sítí, které budou udržitelné z hlediska životního prostředí, zejména v městských oblastech;
Finanční nástroje mají právní základ v nařízeních EU a podílejí se na příspěvcích národním, regionálním a přeshraničním programům, které řídí národní a regionální úřady. Komise a tyto úřady budou programy společně kontrolovat, propagovat a hodnotit. Krátký popis 423 programů financovaných v období 2007 – 2013 lze najít na webové stránce Evropské komise http://ec.europa.eu/regional_policy.
n Ochrana životního prostředí a prevence rizik: investice ve výši přibližně 51 miliard € (19 %) bude směřovat do infrastruktury v souvislosti s čištěním odpadních vod a zpracování odpadů, dekontaminace půdy s cílem její přípravy na nové ekonomické využití a ochrany proti ekologickým rizikům;
1
Vezměte prosím v úvahu, že údaje o investicích v rámci politiky soudržnosti vycházejí z informací, které členské státy poskytly na podzim roku 2007. Představují plánované výdaje a do roku 2013 pravděpodobně zaznamenají určité úpravy.
3
Nové sofijské letiště, Bulharsko
Bulharsko Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 6,9 miliard € Konvergence: 6,7 miliard € Evropská územní spolupráce: 179 milionů €
Zaměření programů Zlepšení infrastruktury, lidského kapitálu a zaměstnanosti, podpora podnikání v příznivém podnikatelském prostředí a pod dobrým vedením, podpora vyrovnaného územního rozvoje
Cíle Zvýšení míry růstu reálného HDP o 0,27 % Vytvoření přibližně 36 700 pracovních míst
Proč je evropská regionální politika důležitá Evropa vytváří 43 % své hospodářské produkce jen na 14 % svého území, v tzv. pětiúhelníku mezi Londýnem, Hamburkem, Mnichovem, Milánem a Paříží, kde žije přibližně třetina jejích obyvatel. Hospodářské a sociální rozdíly v Evropě jsou značné a s nedávným rozšířením se ještě podstatnou měrou prohloubily. Lucembursko, z hlediska příjmu na hlavu nejbohatší stát, je na tom nyní sedmkrát lépe než nejchudší Rumunsko. Na regionální úrovni je přitom rozdíl ještě větší: nejbohatším regionem je vnitřní Londýn s 290 % průměrného hrubého domácího produktu (HDP) v sedmadvacítce EU na hlavu, zatímco nejchudší je severovýchodní Rumunsko s pouhými 23 % průměru Unie. I když HDP neodráží zcela přesně životní úroveň, protože nevypovídá o relativních životních nákladech, rozdíly jsou zřejmé. Připomíná to situaci v Číně a Indii – v obou těchto zemích má region s největším HDP na hlavu sedmkrát vyšší úroveň než ten nejchudší. V USA je rozdíl pouze dvaapůlnásobný a v Japonsku dokonce jen dvojnásobný. Evropská unie je více než jen společný trh, vychází ze společných hodnot a politik, které členské státy schválily ve prospěch
4
svých občanů. Regionální politiky EU posilují konkurenceschopnost hospodářství Unie jako celku a zavádějí do praxe solidaritu mezi národy Evropy. To pomáhá k dosažení jednoho ze základních cílů stanovených ve Smlouvě o EU, totiž dosáhnout hospodářské a sociální soudržnosti snížením rozdílů mezi regiony a rovnoměrnějším rozložením výhod společného trhu po celém území Unie. Více než jedna třetina rozpočtu EU je v současnosti určena na finanční nástroje její politiky soudržnosti: těmi jsou Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond. Konečná částka z těchto nástrojů dosáhne v období 2007 – 2013 celkem 347,4 miliard €, z nichž přibližně 82 % bude investováno do nejchudších regionů. Přidaná hodnota politiky soudržnosti EU je značná: n Tato politika podporuje velice potřebné investice do infrastruktury, lidských zdrojů a modernizace a diverzifikace regionálních hospodářství, a přispívá též k většímu růstu a vyšší zaměstnanosti v nejchudších členských státech a regionech. n Členské státy a regiony, pro které jsou tyto investice určeny, dosahují nadprůměrného růstu a zaměstnanosti a jsou lépe vybaveny na rychlejší dostižení
Nové silnice v Estonsku: dálnice Via Baltica
Estonsko Přidělené prostředky 2007 – 13
úrovně EU, než by tomu bylo bez investic v rámci politiky soudržnosti. n Politika soudržnosti „mobilizuje“ a zajišťuje soulad s ostatními politikami Společenství, ať již jde o státní subvence, životní prostředí, dopravu, podporu inovací nebo informační společnosti. Zlepšuje a modernizuje též veřejnou správu, zvyšuje transparentnost a podporuje optimální správu věcí veřejných. V minulosti byly členské státy a regiony s možností lépe využívat evropskou politiku soudržnosti schopné rychleji dostihnout – ba i předehnat – úroveň průměru EU. V nadcházejících letech bude tento úspěšný postup dál pokračovat v členských státech, které vstoupily do Unie v roce 2004.
Evropské území jako celek nicméně čelí novým problémům. Globalizace, změny klimatu nebo stárnutí obyvatel se nezastaví na národní, institucionální nebo politické hranici, místo toho budou mít tyto výzvy na různých stupních přímý dopad na regionální a místní společenství. Konkurenceschopnosti EU nemohou dosáhnout pouze politiky Unie, jednotlivé členské státy nebo regiony, hospodářský úspěch je sociální proces, který vyžaduje úzkou spolupráci. Evropská politika soudržnosti má potenciál změnit společné výzvy v příležitosti, protože je navržena tak, aby výsledek na úrovni EU vyžadoval zapojení lidí do přípravy a zavádění regionálních strategií rozvoje a místních projektů ve prospěch Evropy jako celku.
Celkem: 3,45 miliard € Konvergence: 3,4 miliard € Evropská územní spolupráce: 52 milionů €
Zaměření programů Investice do vzdělávání, výzkumu a inovací, lepší možnosti spojení, udržitelné využití životního prostředí, vyrovnaný rozvoj regionů a kapacity jejich státní správy
Cíle Zvýšení míry zaměstnanosti na 72 % (ze 64,4 % v roce 2005) Větší investice podniků do výzkumu (z 0,42 % na 1,6 % HDP) Zvýšení počtu domácností připojených na internet na 70 % (ze 36 % v roce 2005) Zvýšení míry recyklace tuhého odpadu na 60 % (ze 36,6 % v roce 2005) Udržení primární energetické spotřeby na úrovni roku 2003 až do roku 2010
5
Urbanistická obnova v Nikósii, Kypr
Kypr Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 640 milionů € Konvergence: 213 milionů € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 399 milionů € Evropská územní spolupráce: 28 milionů €
Zaměření programů Posilování hospodářství, podpora podnikání, znalostní společnosti a výzkumu + inovací, lidských zdrojů, zaměstnanosti a sociální soudržnosti, modernizace životního prostředí, dopravní a energetické infrastruktury a rozvoje udržitelných společenství.
Cíle Zvýšení míry růstu reálného HDP z 3,8 % na 4,2 % Zvýšení míry zaměstnanosti z 68,5 % na 71 % Růst výdajů na vědu a výzkum na 1 % národního HDP v roce 2010 Zvýšení míry využití veřejné dopravy ze 2 % na 10 %
6
Jak to funguje Klíčovými prvky zajišťujícími, aby dynamika a efektivnost regionálního rozvoje zůstala na co nejvyšší úrovni, je partnerství mezi všemi regiony Evropské unie, plánování a také dobré vedení. Evropská regionální politika i její nástroje a programy jsou do značné míry řízeny decentralizovaným způsobem, příslušnými národními a regionálními vládami. Členské státy a regiony si v rámci společného rámce vybírají na svém území prioritní cíle, které budou financovány z fondů EU. Každý program se nicméně rozvíjí kolektivním způsobem, do kterého jsou zapojeny orgány na evropské, regionální i místní úrovni, sociální partneři a organizace občanské společnosti. Takovýto proces zajišťuje, aby byl každý partner vlastníkem rozvojových programů a aby byly tyto programy přizpůsobeny každému jednotlivému regionu. Intervence EU zahrnují i výbory, které tyto partnery zapojují do přípravy, řízení a monitorování každého programu. Pro období 2007 – 2013 musí členské státy a regiony připravit „Národní strategické referenční rámce“ a národní a regionální „Operační programy“. Nařízení EU a „Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost“ stanoví společná pravidla pro řízení fondů s přihlédnutím k širším prioritám Agendy EU pro růst a zaměstnanost,
tedy stát se oblastí vysokého růstu + vytvářet nová a lepší pracovní místa. Souhrnně půjde o 423 operačních programů a přibližně 900 velkých projektů. Výběr projektů v terénu v konečné fázi zajišťují národní a regionální orgány, které spolupracují s Evropskou komisí v otázkách jako je rozhodování o hlavních projektech a zajištění kontroly, propagace a norem hodnocení. Zavádění programů do praxe není vždy snadné, což znamená, že je nutné jej efektivně plánovat. K podpoře tohoto procesu byly vyvinuty Strategické zásady politiky soudržnosti stanovující společné cíle, kterých musí dosáhnout všechny programy. Výdaje musí být vyhrazeny na ty podporující výzkum a inovace, informační společnost, trvalý rozvoj, energetickou účinnost a rozvoj lidských zdrojů. V regionech „konvergence“ musí tyto priority získat 60 % všech dostupných zdrojů, v ostatních regionech 75 %. Obecné zásady také definují řadu důležitých otázek. Programy by měly soustředit investice do rychle rostoucích oblastí; investovat do hnacích sil růstu a zaměstnanosti jako jsou inovace a vzdělání; vytvářet srozumitelné, střednědobé strategie rozvoje; přispívat k transevropské infrastruktuře a udržitelnosti životního prostředí; mobilizovat doplňkové zdroje; rozvíjet partnerství mezi různými úrovněmi správy a ostatními stranami.
Nová vodovodní + kanalizační infrastruktura, Litva
Litva
Každý operační program má několik priorit a podobné cíle, které závisí na cílech rozvoje individuálního členského státu nebo regionu. V rámci těchto priorit se podobné operace seskupují a podle priorit se stanovují kritéria pro výběr projektů. Potenciální příjemci i široká veřejnost mají právo znát kritéria, podle kterých budou projekty vybírány. Strukturální fondy a Fond soudržnosti EU, které operační programy spolufinancují, mohou poskytnout 50 – 85 % financí, podle toho, pod který cíl politiky soudržnosti region nebo členský stát spadá. Zbývající finance pak lze čerpat z veřejných (národních a regionálních) nebo soukromých zdrojů. Podrobná pravidla způsobilosti a míry spolufinancování jsou stanoveny v každém operačním programu. Po uhrazení první zálohy zajišťuje Unie průběžné platby na základě vyúčtování potvrzených národními nebo regionálními orgány. Pokud není možné vyúčto-
vání ověřit nebo pokud nebyly dodrženy postupy řádného finančního řízení, může EU financování zastavit, případně požadovat vrácení již vyplacených příspěvků. V současném programovém období je možné provádět pravidelné platby do konce roku 2015. Životně důležitým prvním krokem je strategické a soudržné plánování, ale ani ty nejlepší plány nemají velkou cenu bez řádného řízení. K tomu je nutné posilovat institucionální kapacity, jakož i výkonnost a transparentnost veřejné správy v členských státech a regionech. Nástroje politiky soudržnosti mohou podporovat budování kapacit, především pak v regionech konvergence. Evropská komise usnadňuje výměnu osvědčených postupů při řízení fondů prostřednictvím informování, pořádání seminářů a vytváření sítí.
Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 6,9 miliard € Konvergence: 6,78 miliard € Evropská územní spolupráce: 109 milionů €
Zaměření programů Dosahování vyšší produktivity díky hospodářství založenému na znalostech a inovacích, vyšší konkurenceschopnost a vytváření lepší kvality života.
Cíle Růst míry zaměstnanosti ze 61,2 % na 70 % Nárůst výdajů na výzkum z 0,76 % na 2,2 % HDP
7
Nový příjezd na letiště v Rize, Lotyšsko
Lotyšsko
Kdo dostává kolik a za co?
Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 4,6 miliard € Konvergence: 4,5 miliard € Evropská územní spolupráce: 90 milionů €
Zaměření programů Rozvoj a efektivní využití lidských zdrojů, posilování konkurenceschopnosti a vývoj k hospodářství založenému na znalostech, zlepšení veřejných služeb a infrastruktury jako předpokladu pro vyrovnaný národní a územní rozvoj
Cíle Udržení míry růstu reálného HDP mezi 6 – 8 % (v roce 2006 11,9 %) Zvýšení míry zaměstnanosti na 70 % (v roce 2006 66,3 %) a snížení míry nezaměstnanosti pod 6 % (v roce 2006 6,5 %) Zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 1,5 % HDP z 0,57 % v roce 2005 Zvýšení podílu osob starých 20 – 24 let a s dokončeným vyšším středním vzděláním na 85 % (v roce 2005: 79,9 %) Zvýšení podílu občanů s přístupem ke službám pro nakládání s odpadními vodami na 62 % (v roce 2004: 9 %).
8
Financování politiky soudržnosti EU je z velké míry spojeno s myšlenkou solidarity mezi více a méně prosperujícími členskými státy. Pomoci chudším zemím dohonit ztrátu pochopitelně znamená, že bohatší země musí do rozpočtu EU přispívat víc než kolik dostávají zpět. Na druhou stranu solidarita není jednosměrnou cestou, moderní infrastruktura a výroba, udržitelné využití zdrojů a lepší vzdělávání i odborná příprava lidí žijících v chudších regionech má pozitivní vliv také na obyvatele a hospodářství v bohatších regionech. Během období let 2007 – 2013 budou Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR), Fond soudržnosti a Evropský sociální fond (ESF) poskytovat příspěvky v rámci tří cílů: Konvergence (EFRR, ESF a Fond soudržnosti), Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (EFRR, ESF) a Evropská územní spolupráce (EFRR). Regiony vhodné pro cíl Konvergence jsou ty, jejichž HDP nedosahuje 75 % průměru EU, všechny ostatní mají přístup k cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Zeměpisná způsobilost regionů pro cíl Evropská územní spolupráce se týká buď těch přeshraničních nebo regionů, které patří k oblastem nadnárodní spolupráce. Cíle, způsobilé regiony a finanční příděly:
n Konvergence: v EU 27 se tento cíl týká 84 regionů ze 17 členských zemí, ve kterých žije 154 milionů obyvatel a jejichž HDP je nižší než 75 % průměru Společenství. Dočasná podpora (země se statutem phasing-out) je určena pro dalších 16 regionů s 16,4 miliony obyvatel a HDP jen lehce nad mezní hodnotou, a to v důsledku statistického účinku rozšíření EU. Částka, která je k dispozici v rámci cíle Konvergence, činí 282,8 miliard €, což představuje 81,5 % celkových financí a dělí se mezi příspěvky pro regiony konvergence ve výši 199,3 miliard €, 13,9 miliard € vyhrazených pro regiony v rámci dočasné podpory (phasing-out) a 69,9 miliard € pro Fond soudržnosti, který se vztahuje na 15 členských zemí. n Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: způsobilých je celkem 168 regionů v 19 členských státech s celkem 314 miliony obyvatel. Dále jde o 13 regionů s 19 miliony obyvatel v oblastech se statutem phasing-in (postupné zavádění), kterým patří speciální finanční příspěvky v důsledku jejich dřívějšího statutu regionů cíle 1. Částka 54,9 miliard €, z nichž 11,4 miliard € je určeno pro regiony „phasing-in“, představuje necelých 16 % všech příspěvků.
Výstavba silnice, Polsko
Polsko Přidělené prostředky 2007 – 13
n Evropská územní spolupráce: v přeshraničních oblastech žije 181,7 milionů lidí (37,5 % všech obyvatel EU), přičemž všech regionů a občanů Unie se týká alespoň jedna z existujících 13 nadnárodních oblastí spolupráce. Suma 8,7 miliard € (2,5 % z celkové částky) určená pro tento cíl je rozdělena následujícím způsobem: 6,44 milionů € pro přeshraniční spolupráci, 1,83 miliard € pro nadnárodní a 445 milionů € pro meziregionální a také pro sítě.
Metoda výpočtu přidělení příspěvků je stanovena v předpisech EU, kterými se řídí nástroje politiky soudržnosti. Mezi těmito třemi cíli rozlišuje a konečné rozdělení závisí především na relativní regionální a národní prosperitě, počtu obyvatel a míře nezaměstnanosti. Dotace nepřekračují zhruba 4 % hrubého domácího produktu daného členského státu.
Celkově: 67,3 miliard € Konvergence: 66,55 miliard € Evropská územní spolupráce: 731 milionů €
Zaměření programů Zlepšení veřejné správy, zvýšení kvality lidského kapitálu, modernizace infrastruktury, podpora konkurenceschopných a inovačních podniků, zvýšení regionální konkurenceschopnosti a rozvoj venkovských oblastí
Cíle
Cíle, strukturální fondy a nástroje 2007 – 2013 Cíle
Strukturální fondy a nástroje
Konvergence
ERDF
ESF
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
ERDF
ESF
Evropská územní spolupráce
ERDF
Fond soudržnosti
Vytvoření 3,5 milionu pracovních míst, čímž se do roku 2013 zvýší míra zaměstnanosti na 60 % (v roce 2005 to bylo 52,8 %) Zvýšení podílu výdajů na výzkum a inovace na 1,5 % HDP (ve srovnání se současnými 0,57 %) Ztrojnásobení délky dálniční a silniční infrastruktury Zvýšení míry využití obnovitelných energií na 8,5 % (2,9 % v roce 2005) Zvýšení HDP na hlavu z 51 % v roce 2006 na 65 % průměru EU
9
Telekomunikační park ve Valencii, Španělsko
Španělsko Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 35,2 miliard € Konvergence: 26,2 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 8,5 miliard € Evropská územní spolupráce: 559 milionů €
Zaměření programů Vytváření atraktivnějšího prostoru pro investice a práci, zlepšování znalostí a inovací pro podporu růstu, přispění k většímu počtu pracovních míst a k jejich lepší kvalitě.
Cíle Zvýšit míru zaměstnanosti ze 63,3 % v roce 2005 na 70 % v roce 2013 Zvýšit výdaje na výzkum a inovace ze 6 % na 2 % HDP Pomoci snížit emise CO2 o 15 %
Přilákání investorů Podpora malých a středních podniků a přilákání zahraničních investorů, to jsou nejdůležitější způsoby, jak může politika soudržnosti podpořit regionální ekonomiky. Přilákání investorů a zvýšení výrobní kapacity regionů je nesmírně důležité pro zlepšení jejich hospodářských výkonů a jako pomoc pro ty, jejichž dohánění se zpožďuje. V EU je každoročně vytvořeno přibližně 1,2 milionů podniků, tedy asi 10 % z celkového počtu, přesto pouze polovina přežije prvních pět let. V Unii jsou i velké rozdíly – v Itálii, Španělsku a Velké Británii například vznikají nové podniky dvakrát častěji než je evropský průměr. Hlavním přispěvovatelem do celkových investic je politika soudržnosti EU, zejména v členských státech konvergence, kde mohou dotace dosáhnout až 20 % hrubého fixního kapitálu. Strukturální fond a Fond soudržnosti kladou zvláštní důraz na podporu vytváření nebo modernizace malých a středních podniků s méně než 250 zaměstnanci a ročním obratem nepřesahujícím 50 milionů €. Těmi skutečnými obry evropského hospodářství jsou malé a střední podniky, protože představují 99 % všech firem v Evropské unii a poskytují dvě třetiny všech pracovních míst v privátním sektoru. Podniky s méně než deseti zaměstnanci
10
dominují trhu práce v zemích jako je Itálie (47 %) a Polsko (41 %), zatímco ve Velké Británii je naopak podíl velkých společností na celkové zaměstnanosti 46 %. Malé a střední podniky mají ovšem často problémy v přístupu ke kapitálu a znalostem a mnohdy jim schází i zkušenost. Regionální politika a politika soudržnosti EU je zaměřená na řešení takovýchto problémů prostřednictvím kombinace „tvrdých“ opatření typu přímých investic a „měkkých“, která zahrnují zejména poskytování služeb na podporu podnikání, odbornou přípravu, inovativní prostředí, finanční inženýrství a přenos technologií, jakož i vytváření sítí a seskupení. Členské státy EU, zejména ty, které do Unie přistoupily v roce 2004, jsou relativně úspěšné při získávání investic ze zahraničí, existují však významné rozdíly v národních výsledcích. V Estonsku například dosahovaly v době od roku 1998 do roku 2005 zahraniční přímé investice 11 % hrubého domácího produktu a v Bulharsku a České republice 9 %, zatímco v Maďarsku a Slovensku jen 6 – 7 %, v Litvě, Lotyšsku, Polsku a Rumunsku 4 – 5 % a ve Slovinsku dokonce pouze 2 %. Další věcí je to, že zahraniční přímé investice jsou často z velké míry soustředěny v hlavních městech a okolních oblastech, což může regionální rozdíly spíše posílit než snižovat.
Inovace grafického průmyslu v Brobygrafiska, Švédsko
Švédsko
Mezi možné důvody, proč si investoři vybírají investice do určitého regionu, patří přístup na nové trhy, blízkost země, odkud investice pocházejí, společný jazyk, nízké daně z příjmů právnických osob a dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců. Regionální politika nemůže všechny tyto faktory ovlivnit, ale může mít význam v jiných oblastech, které zvyšují atraktivnost regionu, jakými jsou dostupnost, vzdělávání pracovní síly, infrastruktura informačních a komunikačních technologií a výdaje na výzkum a inovace. V období 2007 – 2013 budou programy politiky soudržnosti podporovat: n Přímé investice do firem, zejména ty, které se přímo týkají výzkumu a inovací, transferu technologií nebo výroby šetrné k životnímu prostředí. Na tyto aktivity je určeno přibližně 42,8 miliard € (12 % všech dotací).
n Podnikání poskytováním služeb, přípravou pracovníků, podniků a podnikatelů a prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Na toto se plánuje příspěvek 44,7 miliard € (13 % všech dotací). n Lidský kapitál a přístup k zaměstnání. Na zvýšení úrovně kvalifikace pracovníků na regionální i místní úrovni přispěje 48,8 miliard € (14 % z celkové částky).
Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 1,9 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 1,6 miliard € Evropská územní spolupráce: 265 milionů €
Zaměření programů Podpora inovací a podnikání, zvyšování kvalifikace a nabídky pracovních sil, usnadnění dostupnosti a přeshraniční spolupráce
Cíle Vytvořit nejméně 33 800 nových pracovních míst Dát vzniknout 12 800 novým podnikům Zajistit odbornou přípravu pro více než 300 000 osob
11
Most spojující Španělsko a Portugalsko přes řeku Guadiana v Algarve
Portugalsko Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 21,5 miliard € Konvergence: 20,47 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 938 milionů € Evropská územní spolupráce: 99 milionů €
Zaměření programů Rozvoj kvalifikace pracovníků, podpora udržitelného růstu, zajištění sociální soudržnosti a rozvoje území i měst, zlepšení účinnosti řízení.
Cíle Zvýšit podíl odborných kurzů na středoškolské úrovni na 50 %, aby se tak snížil počet studentů předčasně opouštějících vysoké školy (38 % v roce 2005) Zvýšit podíl podniků se středně a vysoce vyspělými technologiemi v průmyslovém odvětví z dnešních 3,4 % na 6,2 % v roce 2010 Zvýšit soukromé a veřejné investice do výzkumu a technologií vyjádřené jako podíl HDP (soukromé na 0,8 % a veřejné na 1 %, obojí v roce 2010).
12
Dopravit se tam: posilování dostupnosti Dopravní infrastruktura je jedním z nejzřetelnějších příkladů, čeho lze dosáhnout díky pomoci ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Zvýšení dostupnosti je důležitým krokem k posílení regionálních ekonomik, jakož i dosažení soudržnosti a konkurenceschopnosti. Dopravní politika Evropské unie napomáhá udržitelné mobilitě osob i zboží a také zajištění efektivnosti, bezpečnosti a minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. V této souvislosti existuje řada akcí, zahrnujících transevropské dopravní sítě (TEN-T), vzdušnou, silniční, železniční, námořní a městskou dopravu a dále vnitrozemské vodní cesty, multimodální způsoby dopravy, bezpečnost a pravidla státních subvencí. K modernizaci dopravní infrastruktury v méně rozvinutých členských státech a regionech přispěl zejména Fond soudržnosti a Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR), které budou v pomoci pokračovat i v období 2007 – 13. Na dopravu, s prioritou pro projekty TENT, bude vyhrazeno přibližně 76 miliard € (22,2 % všech dotací), o více než 38 miliard € (15 % celkové částky) více než v období 2000-2006. Investice budou zahrnovat dopravní strategie na evropské, národní i regionální úrovni v zájmu dosažení rovno-
váhy mezi silničním, železničním a udržitelným způsobem přepravy. Vazby mezi politikou soudržnosti a dopravní politikou se přenesly do hlavních pokynů, které zajistí kvalitu projektů, a také do řady priorit: n Třicet projektů TEN-T evropského zájmu, v členských státech a regionech způsobilých pro cíl Konvergence. Zvláštní pozornost bude věnována projektům přeshraničním. n Investice do vedlejších přípojek a propojení v souvislosti s integrovanou regionální dopravní a komunikační strategií. n Železniční infrastruktura n Dopravní sítě udržitelné z hlediska životního prostředí n Zlepšování propojitelnosti izolovaných oblastí s projekty TEN-T n „Mořské dálnice”. Investice do dopravy v rámci politiky soudržnosti budou v období 2007 – 2013 soustředěny do regionů soudržnosti. Jsou rozděleny takto: n Projekty TEN-T ve všech způsobech dopravy – 38 miliard € (11 % ze všech investic v rámci politiky soudržnosti). Zhruba polovina je určena na silniční infrastrukturu, druhá polovina na infrastrukturu železniční.
Belfastská železnice, Dublin, Irsko
Irsko Přidělené prostředky 2007 – 13
n Téměř 41 miliard € (12 % z celkové částky) bude určeno na silniční infrastrukturu, včetně TEN-T a národních, regionálních i lokálních silnic. n Na železniční infrastrukturu včetně projektů TEN-T půjde celkem 23,6 miliard € (6,8 %). n Další příspěvky zahrnují: přístavy a vnitrozemské vodní cesty: 4,1 miliard € (1,2 %), multimodální přeprava a inteligentní přepravní systémy: 3,3 miliard € (1 %); letiště: 1,9 miliard € (0,5 %); městská doprava: 1,9 miliard € (0,5 %). TEN-T mají zajistit, aby národní sítě ve všech způsobech dopravy byly dostupné, propojené a schopné spolupracovat. Unie
v roce 1996 stanovila hlavní směrnice, definující cíle, priority, projekty společného zájmu a finanční nástroje. Počet prioritních projektů se po posledním rozšíření EU zvýšil ze 14 na 30 a pravidla udělování dotací byla upraveny tak, aby se zvýšilo maximum pro míru spolufinancování prioritních projektů, které překonávají hranice a přírodní překážky. Dokončení sítí výrazným způsobem sníží dobu na přepravu osob i zboží, odhaduje se snížení dopravních zácp o 14 % a zlepšení výkonnosti železnic; očekává se též snížení emisí CO2 o 6,3 milionů tun ročně.
Celkově: 901 milionů € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 751 milionů € Evropská územní spolupráce: 151 milionů €
Zaměření programů Zlepšení hospodářské infrastruktury, podnikání, vědy a inovací, lidského kapitálu, sociální infrastruktury a sociálního začlenění
Cíl Přispět k rozvíjení hospodářství o 4 – 4,5 % ročně v příznivém mezinárodním ekonomickém klimatu
13
INTECHMER: výzkum věnovaný biologickému znečištění mořského prostředí, Cherbourg, Normandie, Francie
Francie Přidělené prostředky 2007 – 2013 Celkem: 14,3 miliard € Konvergence: 3,2 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 10,2 miliard € Evropská územní spolupráce: 872 milionů €
Zaměření programů Zlepšení konkurenceschopnosti, podpora zaměstnanosti a lidského kapitálu, regionální atraktivnosti a investic do zaměstnanosti, zajištění sociálního začlenění, územního rozvoje a trvale udržitelného rozvoje, inovací a hospodářství založeného na znalostech, odborného vzdělávání, rozvoje informačních a komunikačních technologií i životního prostředí, energetické politiky a zamezení rizik.
Cíle Zvýšit podíl soukromého výzkumu (1,25 % HDP v roce 2006) a přiblížit se k normám Společenství v inovacích Do roku 2015 snížit energetickou náročnost o 2 % a do roku 2050 emise skleníkových plynů průměrně o 3 %
14
Inovující regiony Trvale udržitelný růst je stále více spojen se schopností regionálních ekonomik měnit se a inovovat. Znamená to, že je nutné věnovat vyšší úsilí vytváření prostředí podporujícího výzkum, vývoj a inovace. Tato skutečnost se odráží i v politice soudržnosti, která této prioritě věnuje více prostředků. Nejnovější statistiky potvrzují velké rozdíly mezi členskými státy a regiony EU na poli výzkumu, vývoje a inovací. Jen na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2005 průměru 1,84 % hrubého domácího produktu (HDP) EU-27, zatímco v USA to bylo 2,67% a v Japonsku 3,2 %. Jediné členské státy, které věnují na vědu a výzkum více než 3 % svého HDP, jsou Finsko a Švédsko. Této úrovně dosahuje dnes v Unii jen 27 z 268 regionů, více než 100 jich vydává méně než 1 %, přičemž většina se nachází v jižní Evropě a nových členských zemích. Tři členské státy – Francie, Německo a Velká Británie – zajišťují plné dvě třetiny celkových výdajů na výzkum a vývoj v celé EU a nachází se zde deset regionů s největšími výdaji, které v roce 2005 dosáhly celkové částky 52,5 miliard €, tedy více než 25 % všech výdajů Společenství. Pozitivní na druhé straně je, že největšího růstu na výdaje do výzkumu a vývoje dosáhlo v období 2001 – 2004 Estonsko (+ 19 %), Kypr (+ 18 %), Litva (+ 14 %) a Španělsko (+ 13 %).
Příklady typů akcí na regionální úrovni, které mohou inovace zlepšit, jsou: investice do infrastruktury, vybavení a zařízení; upevňování spojení mezi oblastmi průmyslového rozvoje a výzkumnými institucemi; podpora klastrům, střediskům excelence, vědeckým a technologickým parkům; podpora mobility pracovníků ve výzkumu; partnerství mezi vzdělávacími institucemi a místními technologickými podniky. Nástroje politiky soudržnosti v období 2007 – 13 výzkum a inovace podporují dotacemi ve výši téměř 60 miliard € (17,3 % celkové částky), což představuje ve srovnání s předchozím obdobím dvojnásobek finančních zdrojů určených na výzkum & vývoj a inovace v rámci cíle Konvergence a trojnásobek v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z této sumy bude 15,6 miliard € určeno na výzkumná centra a infrastrukturu, 26,5 miliard € na transfer technologií, vědu a výzkum, jakož i na podporu inovací ve firmách, a 15 miliard € na informační a komunikační technologie. Akce se zaměří na čtyři oblasti. Posilování spolupráce mezi podniky navzájem a mezi podniky a státními výzkumnými institucemi bude dosahováno pomocí nadregionálních seskupení (tzv. klastry). Druhou prioritou je podpora výzkumu a inovací v malých a středních podnicích, třetí podpora regionální přeshraniční a nadnárodní
Phileas: inovace v oboru dopravy, Holandsko
Nizozemí
spolupráce a poslední posilování výstavby kapacit, infrastruktury a lidského kapitálu v oblastech s velkým potenciálem růstu. Značné finanční prostředky na inovační programy budou vydány v zemích jako je Španělsko, Polsko, Řecko, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Slovensko. V Polsku například dosahuje podpora ze Strukturálních fondů pro národní program „inovativní hospodářství” 8,3 miliard €, což je více než 12 % celkových národních dotací. Ve Francii a Nizozemí jsou inovace hlavní prioritou všech regionálních programů a je na ně vyhrazena přibližně polovina jejich celkových výdajů, zatímco ve Finsku odráží důraz na inovace ve všech regionálních programech záměr decentralizovat Lisabonskou strategii EU pro podporu růstu a zaměstnanosti.
V mnoha menších zemích zahrnují programy téma inovace současně s jinými prioritami, jako je rozvoj infrastruktur. Typicky jsou to země Konvergence jako některé pobaltské státy nebo Malta a Slovinsko, ale platí to i pro Dánsko. To nicméně neznamená, že se zde na inovace klade menší důraz, Litva například plánuje věnovat 8 % celkových zdrojů na výzkumnou infrastrukturu a dalších 8 % na informační společnost.
Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 1,9 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 1,6 miliard € Evropská územní spolupráce: 247 milionů €
Zaměření programů Posílení konkurenceschopnosti zaměřením na inovace, podnikání, atraktivnost regionů i měst, podporu trhu práce, investice do lidského kapitálu a spolupráci se sousedními zeměmi
Cíle Přispívat k výsledkům výzkumného a technologického rozvoje, napomáhat inovacím, podnikání a informační společnosti, zejména v malých a středních podnicích a občanských službách. Přispívat ke lepšímu přístupu k zaměstnání, zvyšování adaptability pracovníků a produktivity práce
15
Technologické středisko informačních zdrojů o životním prostředí: Esch-sur-Alzette, Lucembursko
Lucembursko Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 65 milionů € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 50 milionů € Evropská územní spolupráce: 15 milionů €
Zaměření programů Podpora vytváření malých a středních podniků Rozvoj městských center, které prodělaly hospodářské změny Zlepšení znalostí a inovací zejména ve veřejných a soukromých výzkumných centrech Zvyšování míry zaměstnanosti, zejména u žen a starších osob
Cíle Přispět k dosažení cíle vynakládat 3 % HDP na výzkum a vývoj, zejména v privátním sektoru, a snížit emise CO2 se zřetelem k cílům Kjótského protokolu
16
Zelená pro trvale udržitelný růst Regionální politiky potřebují být trvale udržitelné, proto je v období 2007 – 13 více peněz než dříve věnováno na iniciativy šetrné k životnímu prostředí. To může být zdrojem hospodářského růstu buď díky podpoře čistých inovativních technologií, energetické účinnosti a budováním ekoturistiky nebo jednoduše díky přírodním lokalitám, které zvyšují atraktivnost daného území. Zajištění trvale udržitelného rozvoje a vysoké úrovně ochrany životního prostředí vyžadují všechny politiky Evropské unie. Právní základy a směrnice regionální politiky navíc stanoví nutnost začlenění hospodářských, sociálních a ekologických cílů.
dotací. Polovina těchto investic půjde do infrastruktur týkajících se úpravy vody a zpracování odpadů, obnovy kontaminovaných ploch, snížení znečišťování a podpory ochrany přírody a prevence rizik, druhá pak na investice s ekologickým dopadem v oblastech jako jsou dopravní a energetické systémy, inovace a řízení podniků v oblasti životního prostředí, regenerace měst a venkova a ekoturistika. Více než 7 miliard € je například určeno na podporu energetické účinnosti a obnovitelných energií.
Regionální politika EU může přispívat k trvalé udržitelnosti podporou technologií šetrných k životnímu prostředí, jakož i iniciativy v oblasti dopravy, energetiky a infrastruktur zajišťující vysokou kvalitu vod, vzduchu a půdy. Členské státy musí navíc zhodnotit dopad na takové prostředí a při zavádění programů politiky soudržnosti se radit s orgány odpovědnými za životní prostředí a veřejností.
Fond soudržnosti (operující v Bulharsku, České republice, Estonsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, na Slovensku, ve Slovinsku a ve Španělsku) je hlavním zdrojem financí pro projekty spojené s ekologickou infrastrukturou, zejména s otázkami energetické účinnosti, obnovitelné energie, železniční dopravy a intermodálních systémů nebo systémů veřejné dopravy. Poskytuje finance pro projekty náročné na investice a pomáhá těmto zemím splnit ekologické normy Evropské unie.
V porovnání s předchozím obdobím se celková částka ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zdvojnásobila a dosáhla přibližně 100 miliard €, tedy 30 % všech
Regiony po celé Evropě budou zvyšující se měrou konfrontovány s dopady změn klimatu, jakož i s novými výzvami týkajícími se energetického zásobování a efektivnosti.
Podpora energeticky účinných zdrojů: solární panely v Marstalu, Fyns amt, Dánsko
Dánsko Přidělené prostředky 2007 – 13
Bude ovšem velmi záviset na daném regionu, protože 7 % obyvatel EU žije v oblastech náchylných k záplavám, zatímco 9 % žije naopak v oblastech, kde 120 dnů v roce neprší. Kombinované dopady změn klimatu způsobí v některých regionech Unie vážné problémy spojené s kvalitou života, turistikou a zemědělstvím. Politika soudržnosti může hrát významnou úlohu v podpoře úsilí přizpůsobit se budoucím změnám klimatu a minimalizovat negativní dopady na regionální úrovni. Může podporovat ekologické inovace, opatření na ochranu rizik pro životní prostředí a ekologicky čisté podniky a vytvářet tak tržní příležitosti pro podnikání v těchto oblastech. Programy nové regionální politiky budou více než jindy podporovat rozvoj obnovitelných a alternativních energií, což znamená možnosti pro evropské podniky mít
z toho prospěch. Díky rozvoji technologií využívajících vítr, slunce nebo biomasu se EU může dostat na špici mezi konkurencí a tuto svou pozici ještě i posílit. Zvyšující se závislost Evropy na dovozu energie a pokračující růst přetíženosti silniční a letecké dopravy snižují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Klíčovými prioritami při modernizaci výroby a snižování emisí jsou proto zařízení a sítě využívající obnovitelné energie, méně znečišťující způsoby dopravy a technologie šetrné k životnímu prostředí. V oblasti dopravy by nové vyrovnání příspěvků mezi vzduchem a silnicí na jedné straně a železnicí, vnitrostátními vodními cestami a pobřežní plavbou na straně druhé mělo brát v potaz různé situace, které v členských státech existují.
Celkově: 613 milionů € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 510 milionů € Evropská územní spolupráce: 103 milionů €
Zaměření programů Lidské zdroje, inovace, intenzivnější využití informačních technologií, podnikání, atraktivní regiony, zlepšování adaptability a kvalifikace pracovní síly
Cíle Zvýšit procento kvalifikovaných pracovních sil Zvýšit počet inovativních podniků Zvýšit míru pokrytí informačními a komunikačními technologiemi v podnicích z 56 % (2005) na 75 %
17
Restaurování maltského kulturního dědictví
Malta Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 855 milionů € Konvergence: 840 milionů € Evropská územní spolupráce: 15 milionů €
Zaměření programů Podpora rostoucího, konkurenčního hospodářství založeného na znalostech, zlepšení atraktivnosti a kvality života, investice do lidského kapitálu a zaměření na regionální zvláštnosti ostrova Gozo
Cíle Zvýšit HDP na hlavu s ohledem na průměr EU z 69,2 % v roce 2005 na 74 % v roce 2013 Zvýšit nominální objem exportu zboží a služeb mezi roky 2007 a 2013 o 4 %, aby tak bylo možné měřit výsledky v konkurenceschopnosti Zvýšit míru zaměstnanosti z 54,3 % v roce 2005 na 57 % v roce 2013
Kvalitnější život v evropských městech Města symbolizují dvojí výzvu, které v současnosti čelí Evropská unie: jak zlepšit konkurenceschopnost a jak uspokojit sociální a ekologické požadavky. Evropská města jsou centry hospodářské činnosti, inovace a zaměstnanosti, přesto ale čelí mnoha složitým problémům. Tendence k vytváření předměstí, soustředění deprivace a nezaměstnanosti v těchto předměstích, rostoucí přetížení dopravy, to vše vyžaduje ucelené odpovědi na plány dopravy, bydlení, odborného vzdělávání a zaměstnanosti, jež musí být přizpůsobeny místním potřebám. Evropská regionální politika a politika soudržnosti tyto výzvy splňují, protože jsou navrženy tak, aby podporovaly města jako hnací motory regionálního rozvoje, a pomoc podnikání, inovacím a rozvoji služeb zvyšuje jejich atraktivnost. Obnova upadajících městských částí, zejména cestou renovace prostředí, asanace pozemků v oblastech s dřívější průmyslovou zástavbou a ochranou i rozvojem historického a kulturního dědictví, navíc přispívá k vyváženému rozvoji měst, zatímco podpora čisté městské dopravy zvyšuje jejich trvalou udržitelnost. V období 2007 – 2013 bylo na rozvoj měst vyčleněno přibližně 21,1 miliard €, což představuje 6,1 % celkového rozpočtu EU na politiku soudržnosti, z toho 3,4 miliardy € je určeno na renovaci průmyslových
18
oblastí a znečištěné půdy, 9,8 miliard € na projekty regenerace měst a venkova, 7 miliard € na čistou veřejnou dopravu a 917 milionů € na bydlení. Významný dopad na města mají i další investice do infrastruktury v oblasti výzkumu a inovací, v dopravě, životním prostředí, vzdělávání, zdravotnictví a kultuře. S integrovaným přístupem může politika soudržnosti využívat součinnosti mezi jednotlivými oblastmi politik a podporovat dialog mezi správními orgány, sociálními a hospodářskými partnery i organizacemi občanské společnosti. Nová pravidla politiky soudržnosti na období 2007 – 13, která přináší nástroje pro posilování městského rozměru v programech nové generace, zdůrazňují potřebu zapojit do plánování a provádění programů místní a regionální úřady. Národní a regionální úřady mohou též řízení programů nebo jejich části delegovat na úřady místní a jako partneři se mohou zapojit i další soukromé organizace. Během období 2007 – 13 budou evropská města iniciativy a nástroje politiky soudržnosti využívat mnoha způsoby: n Otázky rozvoje měst byly ve velké míře začleněny do všech regionálních a národních programů podporovaných ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Starobylé centrum města Telč v České republice přitahuje turisty
Česká republika (république Přidělené prostředky 2007 – 13 n Výměna osvědčených postupů a vytváření sítí mezi projektanty územního plánování a dalšími místními experty spadají pod program URBACT II. n Novou iniciativou Evropské komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a Rozvojovou bankou Rady Evropy je JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas). Podporuje finanční inženýrství pro trvale udržitelné investice, ekonomický růst a zaměstnanost v evropských městských oblastech.
n Urban Audit poskytuje statistická data a informace o životních podmínkách v 357 evropských městech, nacházejících se ve 27 členských státech Unie a v Norsku, Švýcarsku a Turecku. Více než 330 ukazatelů věnovaných městskému životu v Evropě přináší fakta o demografii, bydlení, zdravotnictví, kriminalitě, trhu práce, hospodářské činnosti, rozdílech v příjmech, místní státní správě, občanské angažovanosti, vzdělávacích kvalifikacích, kulturní infrastruktuře a turistice.
Celkem: 26,7 miliard € Konvergence: 25,9 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 419 milionů € Evropská územní spolupráce: 389 milionů €
Zaměření programů Zvýšení konkurenceschopnosti, podpora výzkumu a vývoje, inovace, rozvoj trvale udržitelné turistiky, vzdělávání, zaměstnanosti a sociální soudržnosti, rozvoj informační společnosti, omezení administrativní zátěže, zlepšení dopravní dostupnosti, trvale udržitelný rozvoj venkova a měst
Cíle Dosáhnout hospodářské úrovně EU 25 Zvýšit míru zaměstnanosti ze 64,8 % v roce 2005 na 66,8 % Zvýšit do roku 2015 podíl HDP věnovaný na vědu a výzkum z 1,42 % na 2,2 %
19
Odborná příprava v Itálii
Itálie Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 28,8 miliard € Konvergence: 21,6 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 6,3 miliard € Evropská územní spolupráce: 846 milionů €
Zaměření programů Rozvoj znalostních sítí, zvyšování životní úrovně, bezpečnost a sociální začlenění, podpora vytváření obchodních klastrů, služeb a konkurence, internacionalizace a modernizace hospodářství.
Cíle Přispět k průměrnému ročnímu růstu HDP mezi 2,4 a 3,1 % v regionech konvergence Zvýšit zaměstnanost v těchto regionech ze zhruba 45 % na 50 %
20
Investice do lidských zdrojů Evropská unie potřebuje o 24 milionů pracovních míst víc, aby dosáhla cíle míry zaměstnanosti ve výši 70 %. Se stárnutím obyvatelstva po celé Evropě se zaměstnanost a odborné vzdělávání pracovní síly staly ještě důležitější. Míra zaměstnanosti, úroveň znalostí a dopad demografických změn se v jednotlivých regionech EU velice liší a vyžaduje na míru upravené odpovědi. Základní otázkou pro úspěch politiky soudržnosti je proto způsob dosažení většího počtu kvalitnějších pracovních míst a vzdělané pracovní síly schopné reagovat na budoucí výzvy. V období 2007 – 13 bude politika soudržnosti do lidských zdrojů investovat 95 miliard €, z toho 76 miliard € prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) a 19 miliard € přes Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR). V posledních letech se zaměstnanost zvýšila a míra nezaměstnanosti poklesla – růst zaměstnanosti činil v celé EU v průměru přibližně 1 %, čímž se v roce 2005 zvýšila její míra na 63,8 %, zatímco míra nezaměstnanosti ve stejném roce poklesla na 8,7 %, když v předchozím roce dosahovala 9,1 %. V méně rozvinutých regionech Unie se v době od roku 2000 do roku 2005 regionální míry zaměstnanosti sbližovaly a nezaměstnanost zde klesla z 13,4 % na 12,4 %, míra zaměstnanosti však byla v roce 2005
v těchto regionech stále přibližně o 11 % nižší než ve zbytku EU. Regiony se musí vyrovnat s požadavky na kvalifikaci, aby v globálním hospodářství založeném na znalostech zůstaly konkurenceschopné. Rozdíly v úrovni vzdělání jsou výraznější mezi regiony než mezi zeměmi: v těch méně rozvinutých v rámci EU-27 mělo v roce 2005 jen 14 % obyvatel v produktivním věku vysokoškolské vzdělání, ve více rozvinutých 25 %. Obyvatel Evropy by přibližně v roce 2020 mělo začít ubývat. V období let 2002 – 2005 dosáhla celková míra růstu populace 0,4 %, přičemž z 86 % byla způsobena migrací. Již dnes zažívá 85 regionů Unie – většinou v nových členských státech – absolutní úbytek obyvatelstva a dalších 76 si udržuje růst populace právě jen díky migraci. Tyto tendence omezí rozsah budoucího růstu zaměstnanosti. I když se očekává, že do roku 2017 bude celkový růst zaměstnanosti pokračovat díky rostoucí účasti pracovní síly, je pravděpodobné, že po tomto datu začne úpadek. Podle odhadů Spojených národů se počet obyvatel v Evropě do roku 2050 sníží o 70 milionů, zatímco v Asii se ve stejné době populace zvýší o 1,3 miliardu a v Africe o 1 miliardu. Takto závažné demografické změny budou mít dopad na umístění ekonomických činností.
Investice do lidských zdrojů: nové centrum péče o děti v romské školce, Slovensko
Slovensko (Slovaquie) V období 2007 – 13 přidělí investiční priority politiky soudržnosti významné zdroje na zlepšení adaptability pracovní síly. Více než 70 miliard € z příspěvků ESF by se mělo investovat do odborné přípravy, na zaměstnanost a na akce vedoucí ke zlepšení sociálního začlenění, EFRR navíc investuje do infrastruktur spojených se zaměstnaností, vzděláváním a odbornou přípravou jako jsou školy, nemocnice a zařízení pro péči o děti. Všechny členské státy uznávají velkou výnosnost investic do vzdělání v počátečních obdobích života a proto přidělily značnou část zdrojů do modernizace a
reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy. Tak například Dánsko chce, aby se v průběhu jednoho roku 45 % nekvalifikovaných pracovníků zapojilo do odborných kurzů, a několik členských států včetně Německa, Španělska, Lotyšska, Litvy, Kypru, Dánska a Estonska si zase stanovilo ambiciózní cíl dosáhnout 70 % míry zaměstnanosti (Velká Británie dokonce 80 %).
Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 11,6 miliard € Konvergence: 10,9 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 449 milionů € Evropská územní spolupráce: 227 milionů €
Zaměření programů Infrastruktura a regionální dostupnost, inovace, informační společnost a hospodářství založené na znalostech, lidské zdroje a vzdělávání
Cíle Dosáhnout 60 % hospodářské úrovně EU 15 Zvýšit míru zaměstnanosti z 57,7 % v roce 2005 na 63,4 %
21
Obnova severu: Severní energetická iniciativa, Northumberland, Velká Británie.
Velká Británie Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 10,6 miliard € Konvergence: 2,9 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 6,9 miliard € Evropská územní spolupráce: 722 milionů €
Zaměření programů Podnikání a inovace, kvalifikace a zaměstnanost, trvalá udržitelnost životního prostředí a obcí, zaměření na případy selhání trhu, rovnoprávnost, partnerství s místními úřady, vyšší vzdělání, neziskový a soukromý sektor a podpora Lisabonské agendy
Cíle Zvyšovat kvalifikaci Zlepšovat investice do výzkumu a vývoje, zejména v soukromém sektoru Podporovat inovace a podnikání
22
Rozumné utrácení V období 2007 – 13 je k dispozici několik nových nástrojů a iniciativ pro efektivnější a trvale udržitelné využívání Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Shromažďují zkušenosti z řízení projektů nebo finančního inženýrství, což zajišťuje, že si investice udrží svou roli a přispějí k dlouhodobému rozvoji regionů. Zdravé finanční řízení nástrojů politiky soudržnosti může zvýšit veřejné investice. Aby toho Evropská komise dosáhla, vyvinula společně s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Bankou rady Evropy (CEB) tři nástroje, které pomáhají s technickými aspekty velkých infrastrukturních projektů, finančním inženýrstvím nebo partnerstvím veřejného a soukromého sektoru mezi finančními institucemi a členskými státy či regiony. Užší spolupráce mezi Evropskou komisí a finančními institucemi posílí budování kapacit v národní a regionální správě. Zmíněnými třemi novými nástroji jsou: n JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech), který rozvíjí spolupráci mezi Evropskou komisí, EIB a EBRD cestou sdílení zkušeností a pomoci členským státům a regionům s velkými projekty. Hlavními
oblastmi jsou dopravní projekty a projekty energetické infrastruktury (včetně transevropských sítí) a iniciativy týkající se energetické účinnosti a obnovitelných energií, zejména při hodnocení partnerství veřejného a soukromého sektoru. Expertní tým JASPERS je řízen z vedení EIB v Lucemburku. n JEREMIE (Společné evropské zdroje pro malé a střední podniky) je iniciativa Evropské komise, EIB a Evropského investičního fondu (EIF), která zlepšuje přístup takovýchto podniků k financím. JEREMIE umožňuje členským státům a regionům využít managementu EIF k řízení nebo finančnímu inženýrství a pro programy financování malých a středních podniků. Produkty zahrnují vlastní i rizikový kapitál, záruky, úvěry a technickou pomoc, které budou mít multiplikační dopad na fondy EU, protože používají revolvingové finanční produkty namísto grantů. Evropský investiční fond a národní a regionální orgány připraví malým a středním podnikům plány na míru, a to ve všech odvětvích. Od JEREMIE se očekává, že podstatným způsobem těmto podnikům pomůže s přístupem k financím v přibližně 20 členských státech, pro které jsou určeny zdroje EFRR ve výši 2,5 miliard €.
Investice do výzkumu: Minerve Centre pro biotechnologický výzkum v Charleroi, Valonsko, Belgie
Belgie n JESSICA (Společná evropská podpora udržitelnému investování v městských oblastech), iniciativa Komise, EIB a CEB podporující trvale udržitelné investice do městských projektů a programů. Spojuje členské státy, regiony a města s evropským bankovnictvím a finančním sektorem s cílem dosáhnout vyšších a lepších investic do měst. Řídící orgány
programů Strukturálních fondů mohou kvůli zajištění lepšího přístupu k úvěrovému kapitálu na rozvoj měst využít externí odborníky. Zdroje z operačních programů, které mají být investovány v rámci iniciativy JESSICA, mohou být přesunuty do fondů rozvoje měst a na financování se mohou podílet obce, banky, penzijní nebo investiční fondy.
Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 2,3 miliard € Konvergence: 638 milionů € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 1,4 miliard € Evropská územní spolupráce: 194 milionů €
Zaměření programů Posílení trvale udržitelné územní soudržnosti a konkurenceschopnosti, podpora hospodářství založeného na znalostech a inovací, rozvoj měst a lidských zdrojů i podniků, výzkum, odborné vzdělávání, snížení nezaměstnanosti, potírání diskriminace a podpora rovnoprávnosti
Cíle Přispět k dosažení úrovně 3 % HDP věnovaných do výzkumu a vývoje Zvýšit míru zaměstnanosti na 70 % (60 % u žen a 50 % u pracovníků ve věku 55 – 64 let)
23
Obnova železniční tratě ve Slovinsku
Slovinsko Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 4,2 miliard € Konvergence: 4,1 miliard € Evropská územní spolupráce: 104 milionů €
Zaměření programů Podpora podnikání, inovací a technologického rozvoje, posílení lidského kapitálu, vytváření pracovních míst a vyrovnaného regionálního rozvoje
Cíle Přispět 0,75 % na roční růst HDP Podporovat růst míry zaměstnanosti o 1,7 %
Spolupráce bez hranic Politika soudržnosti podporuje regiony a města z různých členských států EU a další oblasti v tom, aby spolupracovaly a navzájem se prostřednictvím společných programů, projektů a sítí jeden od druhého učily. V období 2007-13 lze nalézt řadu iniciativ. Cíl Evropská územní spolupráce, financovaný z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR), podporuje přeshraniční, nadnárodní a meziregionální programy spolupráce. Rozpočet 8,7 miliard € určených na tento cíl představuje 2,5 % z celkových příspěvků pro politiku soudržnosti v období 2007 – 13. Cil zahrnuje i právní nástroj pro posílení přeshraniční spolupráce a řadu nových nástrojů na podporu regionálního rozvoje podél vnějších hranic EU, jakož i hranic s kandidátskými a potenciálními či třetími zeměmi. Jednotlivé součásti cíle Evropská územní spolupráce: n 53 přeshraničních programů podél vnitřních hranic EU. Napomáhají rozvoji podnikání a malých a středních podniků; přeshraničního obchodu; turistiky a kultury; ekologickému řízení; dopravy; informační a komunikační sítě; vodohospodářství, nakládání s odpadem a energetického řízení; společného užívání zdravotnické, kulturní a vzdělávací infrastruktury; soudní a správní spolupráce. Příspěvek EFRR: 5,6 miliard €
24
n 13 programů nadnárodní spolupráce pokrývá širší oblasti spolupráce jako je oblast Baltského moře nebo alpské a středozemní regiony. Jde o projekty mezi regiony zaměřené na inovace, životní prostředí a prevenci rizik, ale také dostupnost a trvale udržitelný rozvoj měst. Příspěvek EFRR: 1,8 miliard € n Program meziregionální spolupráce (INTERREG IVC) poskytuje rámec pro výměnu zkušeností mezi regionálními a místními institucemi jednotlivých zemí. Má dvě priority: inovace + hospodářství založené na znalostech a životní prostředí + prevence rizik. Tento program je společně s programem URBACT hlavním nástrojem iniciativy EU „Regiony pro hospodářskou změnu“, která je určena na podporu regionálních a městských sítí a rozšíření osvědčených postupů při ekonomické modernizaci. Příspěvek EFRR: 321 milionů € Státy: EU 27, Norsko a Švýcarsko n Program URBACT dává dohromady činitele na místní a regionální úrovni kvůli výměně zkušeností a usnadnění přístupu k informacím o tématech městské politiky. Program podporuje tématické sítě a vznik pracovních skupin mezi městy, pořádání konferencí a rozvoj nástrojů. Příspěvek EFRR: 53 milionů € Země: EU 27, Norsko a Švýcarsko
Propojené státy: nová železniční trať mezi Maďarskem a Slovinskem
Maďarsko n Evropská pozorovací síť pro územní plánování (European Spatial Planning Observation Network – ESPON) poskytuje vědecké informace pro rozvoj regionů a širších území prostřednictvím aplikovaného výzkumu, analýzy a nástrojů. Příspěvek EFRR: 34 milionů € Země: EU 27, Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko n Program INTERACT II nabízí služby a nástroje řízení programů spolupráce Příspěvek EFRR: 34 milionů € Plány regionální spolupráce mohou čelit problémům způsobeným různým národním zdaněním, různými zákoníky práce a také zákony o územním plánování. Evropské uskupení pro teritoriální spolupráci (European Grouping for Territorial Cooperation – EGTC) je novým nástrojem, díky němuž mohou regionální a místní úřady z různých zemí vytvářet uskupení s právnickými osobami s cílem spolupráce. Oblasti, kde lze program využít, zahrnují přeshraniční dopravu, zdravotnické služby nebo společné studie a projekty. Členové GTC mohou být národní nebo regionální státní orgány. Regionálního rozvoje v kandidátských, potenciálních kandidátských a třetích zemích se v období 2007 – 13 týkají dva nástroje:
n Nástroj předvstupní pomoci (IPA) je založen na partnerství s kandidátskými zeměmi EU, tedy bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Chorvatskem a Tureckem, a potenciálními kandidátskými zeměmi Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem včetně Kosova. Podporuje správní, sociální a hospodářské reformy a též regionální a přeshraniční spolupráci. Příspěvek EU: 11,47 miliard € n Nástroj pro evropské sousedství a partnerství (European Neighbourhood and Partnership Instrument – ENPI) podporuje spolupráci a hospodářskou integraci mezi Unií a partnerskými zeměmi Alžírskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Egyptem, Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Libyí, Moldavskem, Marokem, Palestinskou samosprávou, Ruskou federací, Sýrií, Tuniskem a Ukrajinou. Podporovaná partnerství jsou zaměřena na správné řízení a sociální a hospodářský rozvoj, přičemž zahrnuto je 15 projektů skutečně přeshraniční spolupráce, které působí podél vnějších hranice EU. Příspěvek EU: 11,18 miliard €, z nichž je 1,18 miliard € určeno na programy ENPI-CBC
Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 25,3 miliard € Konvergence: 22,9 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 2 miliardy € Evropská územní spolupráce: 386 milionů €
Zaměření programů Zlepšení konkurenceschopnosti a hospodářství založeného na znalostech, zlepšení podnikatelského prostředí a přispění k aktivní politice trhu práce a rozvoji lidských zdrojů
Cíle Zvýšit počet nových pracovních míst o 4 % Zvýšit do roku 2015 úroveň výroby podniků o 10 %
V roce 2006 zahájila Evropská komise strukturovaný dialog o regionální politice s Čínou a v roce 2007 s Ruskem.
25
Přeměna průmyslového dědictví ve výhodu pro region: Völklinger Hütte, Saarland, Německo
Německo Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 26,3 miliard € Konvergence: 16,1 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 9,4 miliard € Evropská územní spolupráce: 851 milionů €
Zaměření programů Podpora inovací, posilování konkurenceschopnosti, zlepšování atraktivnosti regionů a vytváření většího počtu lepších pracovních míst
Cíle Zvýšit výlohy na výzkum a vývoj na 3 % HDP (ze současných 2,5 %) Zvýšit míru zaměstnanosti na 70 % (ze současných 65,4 %)
26
Hraje to roli? Podle nejnovějšího hodnocení má politika soudržnosti velký dopad, protože urychluje růst a vytváření pracovních míst v těch členských zemích, které to nejvíce potřebují, a hraje velkou roli ve zlepšování životní úrovně po celé Evropě. Každý program Strukturálních fondů zahrnuje „hodnotící aktivity“, pomocí kterých členské státy, regiony a Evropská komise provádějí pravidelná hodnocení politiky soudržnosti. Úspěch je měřen pomocí takových ukazatelů, jakými jsou další růst, vytváření pracovních míst nebo snížení znečištění životního prostředí. Zpráva Evropské komise o soudržnosti 2007 ukazuje, že programy napomohly posunout politiky členských států směrem k investicím na pomoc růstu a podporují velmi potřebné investice do infrastruktury, lidských zdrojů a modernizace a diverzifikace regionálních ekonomik. Díky zajištění kvalifikace pro hospodářství založené na vědomostech a posílení politiky pracovního trhu též přispěly ke snížení sociálního vyčlenění a chudoby. Na národní úrovni dosáhlo od roku 1995 Řecko, Španělsko, Irsko a Portugalsko – největší příjemci příspěvků z politiky soudržnosti před nedávným rozšiřováním EU – obdivuhodného výkonnostního růstu. Řecko snížilo odstup od zbývající EU 27, neboť zvýšilo průměrnou HDP na hlavu ze 74 % v roce 1995 na
88 % v roce 2005, Španělsko se za stejnou dobu pohnulo z 91 % na 102 % a Irsko ze 102 % na 145 %. V nových členských státech, kde politika soudržnosti právě začala fungovat, je situace jiná. Všechny země vyšly z velice nízké úrovně, takže dosáhly rychlého růstu, který je ovšem často soustředěn v hlavních městech regionů. Ve všech třech pobaltských státech se například HDP v průběhu deseti let, od roku 1995 do roku 2005, téměř zdvojnásobilo, a velice dobře si vedly také Polsko, Maďarsko a Slovensko, míra růstu zde dosahovala více než dvojnásobek průměru v EU. Za předpokladu, že současná míra růstu se ani nadále nezpomalí, bude nicméně stále trvat více než 15 let, kdy Polsko, Bulharsko a Rumunsko dosáhne HDP na hlavu ve výši 75 % průměru v EU 27. Na regionální úrovni znamenal relativně silný hospodářský růst za poslední desetiletí v těchto zemích s nízkou HDP na hlavu sblížení mezi regiony Unie. V době od roku 1995 do roku 2004 se počet regionů s HDP na hlavu menším než 75 % průměru EU snížil ze 78 na 70, zatímco počet regionů pod 50 % hranicí klesl z 39 na 32. Značný nárůst HDP na hlavu prokázaly ty regiony v EU 15, které zaostávaly a byly v období 2000 – 2006 hlavními příjemci podpory soudržnosti; v období 1995 - 2004 se tento ukazatel ve čtvrtině z nich zvýšil nad 75 % limit.
Nová čistička odpadních vod v Danutoni poblíž města Petrosani byla rekonstruována za pomoci financí PHARE, Rumunsko
Rumunsko
Ve Španělsku v období 2000 – 2006 vyrostlo 850 km nových železničních tratí pro vysokorychlostní vlaky, přičemž jejich modernizace navíc vedla k úspoře přibližně 1,2 milionů hodin, což obojí představuje významný příspěvek k trvale udržitelné dopravě. Během tohoto období také naučily Strukturální fondy přibližně 6,4 milionů obyvatel Itálie třídit odpad. Španělsko zase obdrželo přibližně 4 miliardy € na investice do cca 13 000 výzkumných projektů, v nichž bylo zapojeno téměř 100 000 výzkumných pracovníků, a 256 000 britských malých a středních podniků získalo finanční pomoc, rady a školení v manažerských a organizačních dovednostech. Podobný vývoj byl pozorován i při vytváření pracovních míst. V období 2000 – 2005 se v rámci EU sblížily míry zaměstnanosti a podíl osob bez práce se v zaostávajících regionech EU 15 snížil ze 13,4 % na 12,4 %, i tak ale byla v roce 2005 míra zaměstnanosti v těchto regionech stále o přibližně 11 % nižší než ve zbytku Unie.
Prognózy věnované období 2007 - 13 ukázaly, že politika soudržnosti přinese ve většině nových členských zemích zvýšení HDP o přibližně 6 % navíc než co říkají základní scénáře. Další 9 % růst HDP se například očekává v Litvě, České republice a Slovensku, 5,5 – 6 % v Bulharsku, Polsku a Rumunsku, 3,5 % v Řecku a přibližně 1 – 1,5 % ve Španělsku, v zemích východního Německa a v oblasti Mezzogiorno. Do roku 2005 by měly investice soudržnosti vytvořit až 2 miliony nových pracovních míst. Vliv politik soudržnosti však není jen o růstu a zaměstnanosti, dohlíží i na dodržování dalších politik Společenství týkajících se státních subvencí, životního prostředí, dopravy, podpory inovací nebo informační společnosti. Navíc pomáhají zlepšení a modernizaci státní správy, zvyšují transparentnost a posilují kvalitní řízení.
Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 19,7 miliard € Konvergence: 19,2 miliard € Evropská územní spolupráce: 455 milionů €
Zaměření programů Rozvoj základní infrastruktury v souladu s evropskými normami, zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti, rozvoj a efektivnější využití lidského kapitálu, zvyšování správní kapacity, podpora vyrovnaného územního rozvoje
Cíle Přispět k 15 – 20 % růstu HDP do roku 2015 Zvýšit míru zaměstnanosti z 57,4 na 64 % Investovat do výstavby nebo modernizace 1 400 km silnic
27
Podpora trvale udržitelné turistiky: cyklistické stezky v salcburském regionu, Rakousko
Rakousko Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkem: 1,46 miliard € Konvergence: 177 milionů € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 1,03 miliard € Evropská územní spolupráce: 257 milionů €
Zaměření programů Regionální konkurenceschopnost a inovace, atraktivní regiony, zlepšení adaptability a kvalifikace pracovní síly, územní spolupráce, řízení
Cíle Zvýšit konkurenceschopnost posílením znalostní základny a schopnosti podniků se inovovat Podporovat výzkum a vývoj Dosáhnout vyrovnaného regionálního rozvoje zlepšujícího dostupnost regionů a podporujícího zaměstnanost
28
Kontrola peněz daňových poplatníků Výdaje ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti představují ročně přibližně 50 miliard € z rozpočtu EU plus finance z národních, regionálních a soukromých zdrojů. Celkem členské státy spravují více než 400 národních a regionálních programů, zahrnujících desítky tisíc projektů, které se každoročně vybírají. Jak Evropská komise zajišťuje, aby se peníze daňových poplatníků spravovaly správně a efektivně? Odpověď spočívá v systému kontroly a auditů na úrovni Unie i na národní a regionální úrovni. Než je jediné euro ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti vydáno na projekt, musí členské státy a regiony splnit řadu minimálních požadavků. Pro každý program jsou určeny tři orgány a vymezeny jejich funkce: n Řídící orgán zajišťuje soulad projektů s kritérii výběru a to, že příjemci rozumí podmínkám, kontroluje shodu s podmínkami grantu a pravidelně provádí také inspekce na místě, aby zjistil postup a správnost plánovaných výdajů. Řídicí orgán dále opravuje nebo vymáhá finance EU, pokud se objeví nesrovnalosti, a konečně vypracovává výroční zprávy o provádění a závěrečnou zprávu shrnující průběh celého programu; ty pak kontroluje Evropská komise.
n Ověřující orgán předkládá pravidelné zprávy o výdajích a žádosti o platby Komisi. Kontroluje, zda jsou žádosti o úhradu nákladů správné, vycházejí ze spolehlivých účetních systémů a splňují platné předpisy Společenství i daného státu. Ověřující orgán dále provádí kontroly – v případě potřeby i ověření na místě – a rovněž monitoruje a podává zprávy o nesrovnalostech a o vymáhání nebo zrušení vyplácení financí příjemcům v důsledku zjištěných nesrovnalostí. n Orgán provádějící audit provádí systémové audity a zajišťuje testování projektů. Podává zprávy o zjištěných nedostatcích a nesprávných výdajích řídícímu a ověřujícímu orgánu. V období 2007 – 13 se odpovědnost národních orgánů provádějících audit zvýšila, jsou za prvé povinny vydat stanovisko k souladu řídicího a kontrolního systému a za druhé musí být pro každý program určen orgán, který zajistí audit a převezme oficiální odpovědnost za jeho provedení. Do devíti měsíců od schválení programu je pak nutné předložit strategii auditu a každoročně se musí předkládat stanovisko auditora k fungování systémů. Na konci programového období je pak povinností rovněž posoudit celou auditorskou činnost. Tato prohlášení zkoumá Evropská komise.
Obecní služby: školní družina pro děti základních škol, Lastenkaari, Finsko
Finsko Přidělené prostředky 2007 – 13
Auditorské orgány Evropské komise provádějí dohlížecí kontroly, především cestou auditu řídících a kontrolních systémů členských států a regionů, včetně testů transakcí na úrovni příjemce. Kontroluje se též tok financí směrem ke členským státům a provádí i tematické audity a pokud se v systémech najdou větší nedostatky, schvaluje Komise a členské státy akční plány k jejich odstranění. Pokud členský stát urychleně nepřijme opravná opatření, může Evropská komise platby přerušit nebo pozastavit a zavést finanční úpravy, aby tak vymohla předchozí platby, které byly ovlivněny systémovými nedostatky. Finanční úpravy jsou aplikovány paušálně na všechny rizikové platby. Pro období 2007 – 13 přijala Evropská komise akční plán na podporu kontrolních a auditorských činností na úrovni EU
a na národní a regionální úrovni. Zahrnují zlepšení koordinace auditorské činnosti a výměny výsledků auditů mezi orgány členských států zajišťujících audit a Komisí, a dále šíření pokynů a osvědčených postupů. Komise uplatní úpravy i vůči individuálním chybám, které nalezne ve vlastním auditu nebo auditu Evropského účetního dvoru. Členské státy dostanou možnost navrhované finanční úpravy odvrátit a opravený výdaj mohou nahradit jiným způsobilým výdajem, aby se tak vyhnuly čistému snížení prostředků financování daného programu.
Celkem: 1,7 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 1,6 miliard € Evropská územní spolupráce: 120 milionů €
Zaměření programů Podpora podnikání, inovací, vytváření sítí a posilování znalostních struktur, kompetencí, zaměstnanosti včetně jeho vazby na podnikání, zlepšování dostupnosti regionů a životního prostředí
Cíle Vytvářet nové podniky a pracovní místa v zájmu zvýšení zaměstnanosti Rozvíjet regionální hospodářství Zvýšit produktivitu podniků, jejich konkurenceschopnost a vývoz Zvýšit úroveň vzdělanosti Zvýšit výdaje na výzkum a inovace do roku 2010 na 4 % HDP
29
Záchrana kulturního dědictví Atén, Řecko
Řecko Přidělené prostředky 2007 – 13 Celkově: 20,4 miliard € Konvergence: 19,6 miliard € Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 635 milionů € Evropská územní spolupráce: 210 milionů €
Zaměření programů Zvyšování konkurenceschopnosti, zlepšování dostupnosti, dosažení digitální konvergence a podpora rozvoje lidských zdrojů, výuky a celoživotního vzdělávání
Cíle Do roku 2015 zvýšit HDP o přibližně 3,5 % a vytvořit až 95 000 nových pracovních míst Zvýšit výdaje na vědu a výzkum na 1,5 % HDP (ze současných 0,6 %)
Podávání informací: máte právo vědět Propagace a informování o činnostech spolufinancovaných ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU jsou nesmírně důležité ke zvýšení veřejného povědomí a transparentnosti programů Informování o Strukturálních fondech a Fondu soudržnosti v praxi znamená, že orgány Unie i členské státy a regiony koordinují publikace, webové stránky, databáze osvědčených postupů a další zdroje, aby se tak zajistil co nejlepší přístup k důležitým údajům a poznatkům. Za informování občanů o činnostech spolufinancovaných EU jsou primárně zodpovědné orgány příslušného státu. Důraz na správné podávání informací a komunikaci na všech úrovních fondů během období 2007 – 13 zesílí. Členské státy a regiony mají povinnost informovat o programech, které jsou spolufinancované z fondů, a zveřejňovat všechny konečné příjemce, projekty i přidělené částky dotací. Předpisy EU stanoví, že: n Pro každý operativní program musí existovat komunikační plán, zahrnující strategii, definici cílových skupin, plánovaná informační a komunikační
30
opatření a orientační rozpočet. Úřady musí určit, která oddělení budou za plán odpovídat a jak bude hodnocen. n Pro řídící orgány a konečné příjemce jsou stanoveny minimální požadavky týkající se informování široké veřejnosti. Plnění těchto požadavků jsou jedním z hlavních informačních činností při rozběhu programu a poté během každého roku jeho provádění; řídící orgán je také povinen zveřejnit seznam konečných příjemců a na místech projektu se musí vztyčit informační billboardy a panely. n Mezi členskými státy a regiony by měly vzniknout kontaktní sítě pro výměnu informací a komunikační akce, aby se tak dosáhlo lepšího začlenění a informování o osvědčených postupech. Informování a komunikace jsou nedílnou součástí politiky soudržnosti, protože přidávají hodnotu kvalitě programů a projektů v terénu. Zajišťují je národní a regionální orgány státní správy, koneční příjemci a útvary Evropské komise. Je také důležité hodnotit a sledovat informační a komunikační strategie a to, jak souvisí se souhrnnými cíli operativních programů. Útvary Evropské komise o tom, jak fondy fungují v jednotlivých členských státech, informují širokou veřejnost prostřednic-
tvím publikací, internetu, audiovizuálních médií a konferencí. Tyto podklady, dostupné ve všech oficiálních jazycích EU, mají zvýšit povědomí o vlivu fondů a zajistit, aby všichni měli možnost získat ucelené a důležité informace.
pojení a propagace Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, sdílet zkušenosti a osvědčené postupy, hledat cesty ke zlepšování kvality komunikačních aktivit a spojit se s existujícími národními sítěmi.
Komise rovněž koordinuje síť pracovníků zodpovědných za komunikaci ze všech 27 členských zemí. Účelem je zde jejich pro-
31
K vašim službám Pokud si přejete získat více informací o podpoře Evropské unie regionům či o tom, jak velké dotace jsou pro které projekty ve vašem regionu k dispozici, nebo pokud hledáte zprávy, publikace, prezentace v powerpointovém programu, fotografie nebo videa, navštivte prosím internetovou stránku Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku http://ec.europa.eu/regional_policy Máte-li nějaké dotazy nebo chcete obdržet naše publikace, pošlete nám prosím svou žádost na e-mailovou adresu
[email protected] A konečně Generální ředitelství pro regionální politiku má také informační a návštěvnické centrum, otevřené pro jednotlivce i skupiny od pondělí do pátku (9:30 – 12:30 a 14:00 – 17:00). European Commission, Regional Policy DG (Evropská komise, GŘ pro regionální politiku) Avenue de Tervuren/Tervurenlaan 41 B-1049 Bruxelles/Brussel Telefon: +32 (0)2 296 06 34 Fax: +32 (0)2 296 60 03
32
Slovníček Fond soudržnosti: mohou jej využívat státy s hrubým národním příjmem nižším než 90 % průměru EU. Spolufinancuje projekty v oblasti dopravy a životního prostředí včetně transevropských sítí (TENs), jakož i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie. V období 2007 – 13 bude mít na programy řízené členskými státy k dispozici 69,6 miliard €. SOZS (Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost): poskytují rámec pro zásahy Strukturálních fondů. EFRR (Evropský fond regionálního rozvoje): společně s Fondem soudržnosti a Evropským sociálním fondem je jedním ze tří finančních nástrojů politiky soudržnosti Unie a hlavním zdrojem financí na rozvoj interního potenciálu regionů. Založen v roce 1975, může přispívat k financování produktivních investic, podnikání, dopravní a ekologické infrastruktury, výzkumu a techniky, inovací, informační společnosti, trvale udržitelného rozvoje a dalších aktivit. ESF (Evropský sociální fond): založen v roce 1957, je jedním ze tří nástrojů soudržnosti EU a hlavním zdrojem finanční podpory pro rozvoj možností zaměstnávat a rozvoj lidských zdrojů. HDP (hrubý domácí produkt): celková ekonomická hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Rovná se součtu hrubé přidané hodnoty hospodářských činností v daném území plus veškeré daně, avšak mínus veškeré dotace. Srovnávají-li se regiony Společenství, je HDP obvykle vyjádřeno jako procento průměru Unie (průměr = 100 %). Když se HDP vyjadřuje na hlavu, parita kupní síly umožní srovnat různé ceny v jednotlivých členských státech. NUTS (nomenclature of territorial units for statistics = klasifikace územních jednotek pro statistické účely): systém používaný v EU pro sběr statistických dat na místní úrovni. Všechny regiony Unie jsou rozděleny do tří úrovní NUTS. V současné době existuje ve dvacetisedmičlenné EU 268 regionů NUTS 2, což je úroveň, která se používá pro označení oblastí způsobilých pro podporu ze Strukturálních fondů. NSRR (národní strategické referenční rámce): při programování účasti Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro období 2007 – 13 musí členské státy tyto rámce předložit, což zajistí, že jsou zásahy ve shodě s hlavními směry Unie pro soudržnost. Operativní program: jde o dokument stanovující strategie rozvoje členského státu nebo regionu s ucelenou řadou priorit, které je nutné provést s pomocí jednoho nástroje Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Předkládá se Evropské komisi.
33
KN-76-06-538-CS-C
Práce pro regiony Politika soudržnosti EU uvádí do praxe v EU princip solidarity. Posilování ekonomické, sociální a územní soudržnosti snižováním rozdílů v rozvoji regionů je základním cílem EU uvedeným v její Smlouvě. Ačkoli se investice politiky soudržnosti zaměřují na chudší regiony EU, mají kladný dopad na všechny oblasti a obyvatele – oživují soutěživost a podmínky života napříč EU. Tato brožura vysvětluje, jak politika soudržnosti EU pracuje, čeho může dosáhnout a kde je možné získat více informací.
K vašim službám
Pokud si přejete získat více informací o podpoře Evropské unie regionům či o tom, jak velké dotace jsou pro které projekty ve vašem regionu k dispozici, nebo pokud hledáte zprávy, publikace, prezentace v powerpointovém programu, fotografie nebo videa, navštivte prosím internetovou stránku Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku http://ec.europa.eu/regional_policy Máte-li nějaké dotazy nebo chcete obdržet naše publikace, pošlete nám prosím svou žádost na e-mailovou adresu
[email protected] A konečně Generální ředitelství pro regionální politiku má také informační a návštěvnické centrum, otevřené pro jednotlivce i skupiny od pondělí do pátku (9:30 – 12:30 a 14:00 – 17:00). European Commission, Regional Policy DG (Evropská komise, GŘ pro regionální politiku) Avenue de Tervuren/Tervurenlaan 41 B-1049 Bruxelles/Brussel Telefon: +32 (0)2 296 06 34 Fax: +32 (0)2 296 60 03
Inforegio Souhrnný přehled Evropské regionální politiky viz webové stránky Inforegio:
http://ec.europa.eu/regional_policy
[email protected]
ISBN 92-79-03772-2
7
606538
752720