Regionální politika EU
Evropská ekonomická integrace
Oldřich Dědek Institut ekonomických studií FSV UK
Osnova přednášky
Ekonomické rozdíly mezi státy a regiony Evropské unie Typologie konvergenčních a divergenčních tržních sil vnitřního trhu Organizace regionální politiky EU
2
HDP na obyvatele (r. 2003) 250
200
150
EU25 = 100
100
50
0 LU
IE
DK AT NL UK BE SE FR
FI
DE
IT
ES CY GR SL PT MT CZ HU SK EE PL
LT LV BG RO TR US
Pramen: Third Progress Report on Cohesion (Evropská komise 2005) 3
Regionální rozdíly (r. 2002)
Ekonomická úroveň krajních regionů (HDP na obyvatele)
Velikost EU po „čárou soudržnosti“ 75 % (HDP na obyvatele)
10 nejrozvinutějších = 189 % průměru EU 10 nejzaostalejších = 36 % průměru EU
25 % populace EU 13 % populace starých zemí EU 90 % populace nových zemí EU
Zaměstnanost
75 % populace v regionech s nižší než 70 % zaměstnaností 15 % populace v regionech s nižší než 55 % zaměstnaností
Pramen: Third Progress Report on Cohesion (Evropská komise 2003) 4
Regionální rozdíly uvnitř členských států Poměr mezi podíly HDP vytvořenými v regionech s 20 % nejbohatší populace a regionech s 20 % nejchudší populace 3
2,5
2
2002
1,5
1995
1
0,5
0 BE
CZ
DE
EL
ES
FR
IT
HU
NL
AT
PL
PT
SK
FI
SE
UK
Pramen: Third Progress Report on Cohesion (Evropská komise 2003) 5
Konvergenční působení tržních sil
Mobilita výrobních faktorů (zejména kapitálu)
Volný obchod
„Zákon“ klesající mezní produktivity kapitálu má za následek relativně pomalejší růst v bohatších regionech a relativně rychlejší růst v chudších regionech, takže výsledkem je postupná konvergence Ale: Při rostoucích výnosech z rozsahu bude naopak docházet k divergenci (endogenní růst, existence ročníků kapitálu, aglomerační efekty) Specializace na výroby, v nichž daná země dosahuje relativně vyšší efektivnosti výrobních faktorů (Ricardův zákon komparativních nákladů, Heckscher-Ohlinův princip komparativní výhody) Ale: Problém „computer chips versus potato chips“
Koncept vnitřního trhu EU (s důrazem na volný obchod a mobilitu výrobních faktorů) se opírá o převažující vliv tržních sil konvergence 6
Aglomerační efekty a náklady přetížení
Aglomerační efekty (agglomeration effects) působí ve směru prostorové koncentrace výroby
Efekty přetížení (congestion effects) působí ve směru prostorového rozptylování výroby
Technologické rostoucí výnosy z rozsahu docilované soustřeďováním výroby do jednoho místa Větší trh je i více ziskovým odbytištěm (úspora dopravních nákladů, vyšší počet potenciálních zákazníků, rozvinutější dopravní infrastruktura, blízkost kooperujících podniků a specializovaných služeb, aj.)
Rostoucí cena půdy, vyšší mzdové náklady Větší počet konkurujících výrobců
Sebeposilující charakter aglomeračních efektů (větší aglomerace tíhne ke svému dalšímu zvětšování) 7
Model EE-KK – základní stavební bloky sK
Přímka EE
sK
1
Přímka KK
1 EE KK
½
½
½ s’E
1 sE
½
sE ... Relativní velikost trhu sK … Relativní alokace kapitálu
1 sE
Přímka EE zachycuje závislost mezi počtem firem v dané aglomeraci a následnou velikostí trhu dané aglomerace (poptávkový efekt aglomerace) Přímka KK zachycuje závislost mezi velikostí trhu dané aglomerace a následným počtem firem v dané aglomeraci (nabídkový efekt aglomerace) 8
Model EE-KK – prostorová rovnováha sK 1 EE s*K ½ KK ½ s’E s*E
1 sE
Rysy prostorové rovnováhy Více než proporcionální koncentrace firem a kapitálu ve větší aglomeraci (s’E < s*E) Tendence k dalšímu zvětšování větší aglomerace v důsledku odbourávání překážek obchodu (napřimování přímky KK) 9
Vývojové mezníky regionální politiky
Počátky EEC Římská smlouva obecně hovoří o harmonickém a vyváženém růstu, vytvoření společné regionální politiky ale nepředjímá (pouze založena EIB) Významný regionální prvek SZP (podpora venkovských oblastí) Regionální politiky (pozitivní a negativní) plně v kompetenci členských států Posílení regionální politiky po rozšíření EU o méně vyspělé země a při současném prohlubování vnitřního trhu SEA zavádí pojem „ekonomická a sociální soudržnost“ jako důležitý doplněk tržních sil vnitřního trhu Strukturální fondy jako nástroj k dosahování hospodářské koheze (též reálné konvergence) Další impulz k podpoře koheze během příprav na zavedení EMU Založení fondu soudržnosti jako kompenzace méně rozvinutých zemí za plnění maastrichtských konvergenčních kritérií 10
Solidarita v regionální politice
Relativní pojem chudoby (chudé regiony v bohatých státech mohou být bohatší než bohaté regiony v chudých státech) Politicky vysoce citlivá otázka jednostranných transferů z bohatých členských zemích do zemí chudých
Politická citlivost finančního přerozdělování i v rámci národních států Nemalá část prostředků se vrací integračními kanály vnitřního trhu
Vždy nutný politicky vyvážený kompromis mezi evropskou solidaritou (alokace prostředků podle celoevropských kritérií) a národním egoismem 11
Cíle regionální politiky – finanční perspektiva 2000-2006
Cíl 1 (Objective 1) Formulace: Podpora rozvoje a strukturální adaptace méně rozvinutých regionů (rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, podpora investování, aj.) Kvalifikační kritérium: Regiony s velikostí HDP na hlavu nižší než 75 % průměru EUR Rozsah: cca 70 % strukturální výdajů Cíl 2 (Objective 2) Formulace: Revitalizace oblastí postižených strukturálními problémy (těžba uhlí, hutnictví, rybolov, krizové městské a venkovské oblasti) Kvalifikační kritérium: Regiony s převahou neperspektivních sektorů Rozsah: cca 10 % strukturálních výdajů Cíl 3 (Objective 3) Formulace: Rozvoj lidských zdrojů (aktivní politiky zaměstnanosti, sociální začleňování, celoživotní vzdělávání, rovné příležitosti mužů a žen, aj.) Nárok: Všechny země EU s výjimkou oblastí pokrytých Cílem 1 Rozsah: cca 10 % strukturálních výdajů 12
Cíle regionální politiky – finanční perspektiva 2007-2013
Konvergence Urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů (< 75 % průměru EU) Růst zaměstnanosti prostřednictvím investic do materiálních a lidských zdrojů Investice do znalostní společnosti Zvyšování schopnosti přizpůsobit se ekonomickým a společenským změnám Ochrana životního prostředí Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Zvýšení zaměstnanosti v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti a méně funkčním trhem práce Evropská územní spolupráce Podpora společných programů přeshraniční spolupráce 13
Organizace regionální politiky – NUTS
NUTS (Nomenclature of Territorial Units for Statistics) 14
Organizace regionální politiky – NUTS 2 v ČR
15
Organizace regionální politiky – principy
Koncentrace
Programové plánování
Podpora Společenství má doplňovat a nikoli nahrazovat finanční prostředky členského státu (veřejné výdaje v daném roce nemají klesnout pod úroveň předchozího roku)
Spolufinancování
Úzká spolupráce Komise s dotčenými orgány členského státu na národní, regionální a místní úrovni ve všech fázích projektu
Adicionalita
Zarámování projektů regionální politiky národními rozvojovými programy (zpracovává členský stát a schvaluje Komise)
Partnerství
Soustřeďování výdajů na rozvojové priory stanovené v Cílech regionální politiky
Na financování nákladů projektu se podílí Společenství společně se zdroji členského státu (Cíl 1: max. 75 %, výjimečně až 80-85 %; Cíl 2 a 3: max. 50 %; systém snížených sazeb kofinancování) Limitování celkové komunitární pomoci 4 % HDP
Monitoring a vyhodnocování 16
Organizace regionální politiky – finanční nástroje Strukturální fondy
Evropský regionální rozvojový fond (European Regional Development Fund, ERDF) Evropský sociální fond (European Social Fund, ESF) Evropský zemědělský orientační a garanční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, EAGGF) Finanční nástroj pro poradenství v rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance, FIFG)
Fond soudržnosti (Coherence Fund) Evropská investiční banka (European Investment Bank, EIB) 17
Kanály financování – srovnávací analýza
SF a FS versus EIB
SF, FS: nevratná forma finanční pomoci (granty) EIB: komerční úvěry levnější v důsledku nízkých výpůjčních nákladů banky (rating AAA) a poskytnutých státních garancí
SF versus FS
SF: Příjemcem jsou regiony EU (Cíl 1 a 2) a či průřezové politiky (HDP na hlavu menší než 75 % průměru EU) FS: Příjemcem jsou vybrané „kohézní“ země (HDP na hlavu nižší než 90 % průměru EU) Od 1.1. 2000 zařazeno Irsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko Od 1.1. 2003 vyřazeno Irsko Od 1.5. 2004 zařazeny všechny nové členské země
Čerpání prostředků z FS podmíněno plněním konvergenčního programu (zejména SGP)
18
Výsledky regionální politiky EU
Prokázaná rychlejší konvergence na úrovni kohezních zemí
Nevýrazná konvergence na úrovni národních regionů (Neue Länder v Německu, Mezzogiorno v Itálii, aj.)
Příznivé ukazatele vyššího tempa investic, rychlejšího růstu HDP a produktivity, vyšší zaměstnanosti, hustší dálniční sítě aj.)
Vyšší objemy investic se neprojevily ve vyšším růstu Vysoká koncentrace FDI a výdajů R&D do vyspělých regionů
Významné navýšení obchodu mezi kohezními ekonomikami a zbytkem EU
Cca zdvojnásobení obchodního obratu Značná část strukturálních výdajů se vrací poskytovatelům formou vyšších vývozů 19
Budoucnost politiky soudržnosti
Rozsah regionální politiky EU
Čistí přispěvovatelé: redukce rozsahu na podporu nejchudších regionů (tzv. renacionalizace regionální politiky), zabezpečování řady existujících cílů národními státy z vlastních prostředků Staré kohezní země: zájem na zachování stávajícího rozsahu pomoci pro své země (nevýhodný „statistický efekt“ rozšíření) Nové kohezní země: prosazování principu rovného zacházení (atakovány možnosti efektivní absorpční kapacity)
Implementační efektivnost
Reforma politiky soudržnosti 2007 Snížení počtu fondů, financování programů pouze z jednoho fondu, méně detailní národní a regionální řídící programy, pružnější finanční kontrola, aj. 20
