Akcie a dluhopisy jako nástroje použité pro financování a investování

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Akcie a dluhopisy jako nástroje použité pro financování a investování Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Radim Gottwald

Michal Andrys

Brno 2011

Zde bych rád vyjádřil poděkování svému vedoucímu bakalářské práce, panu Ing. Mgr. Radimu Gottwaldovi za odborné rady, věcné připomínky a čas, který mi ochotně věnoval. Můj dík patří také pracovnímu kolektivu společnosti Lutherus, s.r.o., který mi umoţnil získat potřebná data pro vypracování téhle práce.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně, pod vedením Ing. Mgr. Radima Gottwalda, s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 24. května 2011

__________________ Michal Andrys

Abstrakt Andrys, M. Akcie a dluhopisy jako nástroje použité pro financování a investování. Bakalářská práce. Brno, 2011. Tato bakalářská práce se zabývá poskytnutím investičních doporučení manaţerům firem, hledajícím moţnost efektivního zhodnocení disponibilních finančních prostředků, na základě vytvořených konkrétních investičních portfolií z akcií a dluhopisů, aktuálně obchodovaných v systému SPAD české burzy cenných papírů Praha. Portfolia budou vytvořena s rozdílnými parametry výnosovosti, rizikovosti a likvidity pro střednědobý aţ dlouhodobý investiční horizont, s uplatněním pro široké spektrum investorů. Doporučení se budou vztahovat také na situaci v případech potřeby manaţerů, finanční prostředky získat prostřednictvím emisí akcií a dluhopisů na praţské burze. Klíčová slova Akcie, dluhopis, investování, investiční portfolio, emise, emitování, kapitálový trh

Abstract Andrys, M. Stock and bonds as an instrument used for financing and investment. Bachelor thesis. Brno, 2011. This bachelor thesis deals with the provision of investment advice to executives from firms seeking an effective opportunity to assess the available funds, generated on the basis of specific investment portfolios of stocks and bonds currently traded in the SPAD system Czech Prague Stock Exchange. Portfolios will be created with different parameters of profitability, liquidity, risk and for the medium to long-term investment horizon, with application to a wide range of investors. The recommendations will also apply to situations where the needs of managers, funds obtained through the issue of shares and bonds on the Prague Stock Exchange. Keywords Stock, bond, investing, investment portfolio, emission, emitting, capital market

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

2

Vymezení problematiky a metod zpracování bakalářské práce 10

3

2.1

Cíl práce ...................................................................................................10

2.2

Metodika práce ........................................................................................ 11

Teoretická východiska

13

3.1

Legislativa kapitálového trhu .................................................................. 13

3.2

Investiční cenné papíry ............................................................................ 14

3.3

Akcie ......................................................................................................... 15

3.3.1 3.4

Emitování akcií ................................................................................ 17

Dluhopisy .................................................................................................18

3.4.1

Emitování dluhopisů....................................................................... 20

3.5

Obchodování s akciemi a dluhopisy v České republice ........................... 21

3.6

Rating dlouhodobých dluhopisů ............................................................ 22

3.7

Srovnání rizikovosti investic do akcií a dluhopisů ................................. 24

3.8

Marţové obchody .................................................................................... 25

3.8.1 3.9 4

8

Vyuţití pákového efektu .................................................................. 25

Teorie portfolia a rizika .......................................................................... 27

Analýza současného stavu 4.1

29

Kapitálový trh v České republice ............................................................ 29

4.1.1

Trh hlavní ........................................................................................ 30

4.1.2

Trh volný ......................................................................................... 32

4.2

Vypořádání investičních nástrojů v České republice ............................. 34

4.3

Obchodování s akciemi a dluhopisy v České republice .......................... 35

4.4 Rozdíly v pouţívaných akciích a dluhopisech v České republice a v zahraničí a jejich obchodování ...................................................................... 36

Obsah

5

7

Empirická část práce

39

5.1

Srovnání nákladovosti získání finančních zdrojů .................................. 39

5.2

Emise akcií a dluhopisů na BCPP ............................................................ 41

5.3

Stanovení výnosnosti akcií a dluhopisů ................................................. 48

5.4

Stanovení rizikovosti akcií a dluhopisů .................................................. 53

5.5

Stanovení likvidity akcií a dluhopisů.......................................................57

5.6

Konstrukce jednotlivých portfolií ........................................................... 58

5.6.1 Pro potřebu získání finančních prostředků prostřednictvím kapitálového trhu ......................................................................................... 58 5.6.2 Pro potřebu investování finančních prostředků prostřednictvím kapitálového trhu ......................................................................................... 60 6

Diskuze

63

7

Závěr

65

8

Seznam použitých zdrojů

67

9

Seznam tabulek

71

10 Seznam obrázků a grafů

72

Úvod

8

1 Úvod Finanční řízení podniku představuje rozsáhlou oblast činností, která je spjata s kaţdou podnikatelskou jednotkou, od jejího počátku, aţ po konec své existence. K jeho základním cílům patří dosahování finanční stability, kterou lze posuzovat pomocí dvou základních kritérií. Jedná se o dosahování zisku a zhodnocování vloţeného kapitálu, tedy zvyšování trţní hodnoty podniku v čase a zajištění platební schopnosti, bez které většinou neexistuje moţnost firmy nadále fungovat, coţ předznamenává konec její podnikatelské činnosti. K tomuto cíli by měli svou činností přispívat finanční manaţeři. Rozsah a náročnost práce finančního manaţera závisí na mnoha aspektech. Těmi jsou například předmět podnikání a s tím spojený charakter odvětví, postavení podniku na trhu, jeho velikost, orientace na tuzemské nebo zahraniční trhy atp. Finanční řízení menších společností, jednosměrně orientovaných, bude tedy zcela jistě méně náročné, neţ v případě velkých nadnárodních korporací. Obecně lze ovšem definovat dvě základní situace, které finanční manaţeři, v rámci svých kompetencí řeší. První z nich se týká potřeby, získat pro podnik finanční prostředky, slouţící k profinancování projektů, zvyšujících hodnotu společnosti. Potřeba navyšování kapitálových prostředků je charakteristická zejména v souvislosti s růstem podniku. Zde je klíčové rozhodování o tom, kolik je finančního kapitálu potřeba, v jaké struktuře, s jakými náklady a rizikem. V souvislosti s externím financováním se hovoří o střednědobém či dlouhodobém úvěru, finančním leasingu a primárním úpisem (emisí) cenných papírů. O primární emisi se jedná tehdy, pokud společnost nikdy předtím nezískávala potřebný kapitál pomocí veřejné nabídky a jedná se tedy o první veřejnou nabídku. Druhá situace řeší otázku, jak nejlépe zhodnotit dostupné finanční prostředky a které investice za tímto účelem podniknout. Zde hraje, při rozhodování, klíčovou roli význam a pojetí rizika. Riziko představuje míru nejistoty, s jakou investoři očekávají zhodnocení svého investičního kapitálu. Kaţdý investor vnímá riziko jinak a zaujímá k němu odlišný postoj. Investoři s averzí k riziku budou volit raději nejméně rizikové a tedy nejbezpečnější investice v podobě státních obligací, komunálních obligací. Konzervativní investoři budou volit investice do bankovních a podnikových obligací a za nejrizikovější investice jsou povaţovány investice do akcií, které budou volit investoři s kladným postojem k riziku. Dalšími ukazateli důleţitými pro hodnocení výhodnosti investice jsou výnos a likvidita. Přinášení poţadovaného výnosu je charakteristické pro kaţdou investici. Rozumí se jím souhrn veškerých

Úvod

9

budoucích příjmů a důchodů, které lze z dané investice získat. Můţeme do něj zahrnout jak rozdíl mezi kupní a prodejní cenou aktiva, tak i úroky, dividendy atd. Likvidita nám zase určuje, s jakou rychlostí je moţné dané aktivum proměnit, v případě potřeby a bez velkých časových a finančních ztrát, zpět na disponibilní finanční prostředky. Provázanost těchto tří ukazatelů je moţné demonstrovat na tvrzení, ţe u investice s rostoucím rizikem, roste i jeho výnos a klesá likvidita a naopak, čím je likvidita vyšší, tím je investice méně riziková a plyne z ní tak niţší výnos. Prostřednictvím této práce budou mít manaţeři moţnost brát při rozhodování o financování formou emise akcií a dluhopisů a dále při rozhodování o investování do akcií a dluhopisů v úvahu konkrétní doporučení. Akcie a dluhopisy jako nástroje pro financování jsou většinou porovnány pouze obecně, nikoli na příkladech konkrétních. Navíc budu rozlišovat investory podle jejich vztahu k riziku. Manaţeři se tak budou moci lépe orientovat na trhu akcií a dluhopisů a volit své investiční strategie na základě výsledků práce.

Vymezení problematiky a metod zpracování bakalářské práce

10

2 Vymezení problematiky a metod zpracování bakalářské práce

2.1 Cíl práce Hlavním cílem práce bude vytvoření konkrétního investičního doporučení pro manaţery, kteří se nacházejí ve dvou různých situacích. V první situaci potřebují získat pro rozvoj určité společnosti nové finanční zdroje a to prostřednictvím bankovního úvěru, emisí akcií a emisí dluhopisů. V druhé situaci potřebují investovat volné finanční prostředky. Tato práce jim nabízí moţnost zhodnocení volných finančních zdrojů prostřednictvím investic do akcií a dluhopisů. Dílčím cílem práce bude sestavení dvou skupin konkrétních investičních portfolií, sloţených z cenných papírů. Konkrétně akcií a dluhopisů, obchodovaných aktuálně na Burze cenných papírů Praha. První skupina se bude vztahovat k první situaci, druhá skupina se bude vztahovat ke druhé situaci. Tato portfolia budou zohledňovat různé úrovně výnosnosti, rizikovosti a likvidity. Pro různé typy investorů podle jejich postoje k riziku (agresivní, neutrální a konzervativní investoři) bude tedy vytvořeno konkrétní investiční doporučení. V práci pouţiji následující akcie: CETV, ČEZ, Erste Bank, Komerční banka, NWR a Telefónica O2. Následně pak dluhopisy se splatností dle stanovených investičních horizontů. Dluhopisy vyberu na základě ratingového hodnocení ratingových společností. Preferovat budu státní dluhopisy s co nejvyšším ratingem, v rámci České republiky. Konkrétně zahrnu do jednotlivých portfolií tyto státní dluhopisy: ST.DLUHOP. 4,10/11 ISIN: CZ0001002158, ST.DLUHOP. 3,80/15 ISIN: CZ0001001143, ST.DLUHOP. 3,75/20 ISIN: CZ0001001317


11

2.2 Metodika práce V části „Teoretická východiska“ budu charakterizovat investiční cenné papíry. Zaměřím se na akcie a dluhopisy, konkrétně jejich vlastnosti, členění, práva s nimi spojená, legislativní vymezení, způsoby jejich emise a také konkrétní typy trhů, na kterých se s nimi obchoduje. Uvedu legislativní podmínky a moţnosti emise akcií a dluhopisů přímo na českém trhu. Dále zmíním moţnost investování bez a prostřednictvím finanční páky (vztah mezi výší zálohy a případným ziskem nebo ztrátou) a stručně popíšu teorii portfolia. Porovnám téţ obecně investice do akcií a dluhopisů z hlediska rizikovosti a popíšu roli, kterou sehrává ratingové hodnocení u dluhopisů. V části „Analýza současného stavu“ zmapuji trh s akciemi a dluhopisy v České republice a uvedu rozdíly v pouţívaných akciích a dluhopisech v České republice a zahraničí. V části „Empirická část práce“ srovnám nákladovost získání finančních zdrojů prostřednictvím bankovního úvěru, emisí akcií a emisí dluhopisů. Dále provedu výběr akcií a dluhopisů s různými parametry (např. doba splatnosti, úroková sazba, výše dividend, objem obchodů) a budu analyzovat závislost jejich dosaţené výnosnosti na některém z uvedených parametrů. Vybrané akcie a dluhopisy budou zařazeny do portfolií, jejichţ cílem bude dosaţení kapitálového růstu ve střednědobém aţ dlouhodobém časovém horizontu. U kaţdé akcie a dluhopisu budu téţ kvantifikovat míru výnosnosti, rizikovosti a likvidity. Budu vyuţívat různé statistické metodické postupy, mezi které patří výpočty charakteristik úrovně (průměr, střední hodnota) a charakteristik variability (rozptyl, směrodatná odchylka, korelace a kovariance). Při analýze segmentu reálného trhu s akciemi a dluhopisy tak budu aplikovat teorii portfolia. Při zpracování práce budu vyuţívat mnoţství zdrojů v tištěné i elektronické podobě. Plánuji téţ odborné konzultace s pracovníky bank a společností zabývajících se obchodováním s cennými papíry. Pro výpočet míry tržního rizika, kterému odpovídají jednotlivé tituly v portfoliu, pouţiji koeficient beta, který vyjádřím následujícím vzorcem:

𝛽= Kde β = koeficient beta

𝐶𝑂𝑉 𝑅𝑎𝑅𝑚 𝑉𝐴𝑅 𝑅𝑚


12

𝐶𝑂𝑉 𝑅𝑎𝑅𝑚 = kovariance mezi výnosem cenného papíru a výnosem trţního indexu, 𝑉𝐴𝑅 𝑅𝑚 = rozptyl výnosnosti trţního portfolia Z uvedeného vzorce také plyne potřeba znát statistické ukazatele variance a kovariance. Variance, jako rozptyl výběru hodnot, vyjadřujících procentní změny cen trţního indexu. Kovariance, jako míra vzájemné vazby mezi výnosem cenného papíru A a výnosem trţního indexu Pro výpočet dividendového výnosu pouţiji následující vzorec: DY = (hrubá dividenda/trţní cena akcie)*100 Kde DY je dividendový výnos akcie (dividend yield) Pro stanovení odhadu cílových cen akcií a dividend pouţiji profesionální, licencovaný software Bloomberg v placené verzi. Přístup k tomuto softwaru mi umoţní společnost Lutherus, s.r.o. Pro další výpočty budu vyuţívat finanční kalkulačky v programu Excel.


13

3 Teoretická východiska 3.1 Legislativa kapitálového trhu Legislativa kapitálového trhu, subjekty trhu a předměty obchodování na kapitálovém trhu jsou právně vymezeny příslušnými zákony. Jedná se o tyto zákony: Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropské unie a upravuje poskytování sluţeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů. Také v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropské unie o ratingových agenturách upravuje podmínky činnosti ratingové agentury, která má sídlo na území České republiky a pravomoci České národní banky v oblasti vymezené nařízením o ratingových agenturách. Dále tento zákon zpracovává příslušné předpisy EU, pokud jde o závěrečné vyrovnání, a upravuje právní reţim závěrečného vyrovnání. (Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu) Zákon č. 15/1998 o dohledu v oblasti kapitálového trhu Zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanovuje také některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí. (Zákon č. 15/1998 o dohledu v oblasti kapitálového trhu) Zákon č. 6/1993 o České národní bance Tento zákon upravuje práva, povinnosti a cíle české národní banky. Definuje ji jako ústřední bankou České republiky a orgánem, vykonávajícím dohled nad finančním trhem, jejíţ hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu. Dále podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, vedoucí k udrţitelnému hospodářskému růstu, pokud tím není dotčen její hlavní cíl. (Zákon č. 6/1993 o České národní bance)


14

Zákon č. 591/1992 o cenných papírech Zákon se vztahuje na cenné papíry, které definuje a právně vymezuje z hlediska vlastností, formy, náleţitostí cenných papírů, vydávání cenných papírů a smlouvách o cenných papírech. (Zákon č. 591/1992 o cenných papírech) Zákon č. 190/2004 o dluhopisech Předmětem úpravy tohoto zákona je vydávání dluhopisů v České republice, bez ohledu na to, kdo je emitentem dluhopisů. Vymezení vlastností dluhopisů. Také vymezuje jejich charakteristiky, vlastnosti a zvláštní druhy dluhopisů. (Zákon č. 190/2004 o dluhopisech) Zákon č 248/1992 o investičních společnostech a investičních fondech Tento zákon se vztahuje na investiční společnosti a investiční fondy a na obchody s cennými papíry, které tyto společnosti nebo fondy mohou vykonávat v souladu s tímto zákonem, pouze prostřednictvím makléře nebo obchodníka s cennými papíry. (Zákon č 248/1992 o investičních společnostech a investičních fondech) Zákon 214/1992 o burze cenných papírů Zákon vymezuje BCP jako právnickou osobu oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu, v rozsahu, v jakém to vyplývá z tohoto zákona. (Zákon 214/1992 o burze cenných papírů)

3.2 Investiční cenné papíry Investiční cenné papíry se řadí do skupiny investičních instrumentů, jako klasické nástroje investování. Patří zde zejména akcie, dluhopisy a předkupní nebo vyměnitelná práva. V právních systémech však nejsou cenné papíry definovány, pouze se vymezují instrumenty, které do této kategorie spadají. Český Zákon o cenných papírech (Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech) vymezuje soustavu cenných papírů jako: „…akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náloţné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy…“ Cenný papír lze však charakterizovat jako právní nárok majitele vůči tomu, kdo je v něm zavázán. Je nositelem právního nároku, který v sobě ztělesňuje a je pro jeho vznik, existenci, převod a zánik v zásadě nenahraditelný.


15

Pro potřeby této bakalářské práce je nezbytné blíţe charakterizovat dva druhy investičních cenných papírů, a to akcie a dluhopisy.

3.3 Akcie Akcii nám vymezuje Obchodní zákoník (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) následujícím způsobem: „Akcie je cenným papírem, s nímţ jsou spojená práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti.“ V souvislosti s vysokým počtem potenciálních investorů, je emise akcií výhodným způsobem pro získání potřebných peněţních prostředků akciové společnosti. Vzhledem k vyššímu počtu investorů, schopných a ochotných emitované akcie koupit, dochází k rozloţení podnikatelského rizika na více subjektů. Kaţdá akcie musí znít na určitou nominální hodnotu a součet nominálních hodnot všech akcií utváří základní kapitál dané investiční společnosti. Investoři se tak koupí akcií stávají akcionáři příslušné společnosti. Z drţby koupených akcií plynou pro akcionáře práva stanovená zákonem. Jedná se o právo podílet se podle zákona a stanov na řízení akciové společnosti, právo na podíl ze zisku (dividendu) za podmínek stanovených zákonem a stanovami společnosti, právo na podíl na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. 1.

Z hlediska práva účasti na řízení společnosti dělíme akcie na: 1.1. Klasické akcie (kmenové) – jsou s ní spojena všechna práva akcionáře, která ustanovuje obchodní zákoník. Tedy právo podílet se na řízení společnosti, právo na podíl ze zisku a na likvidačním zůstatku. Skutečnost, zda a v jaké výši bude dividenda vyplacena, není předem známá. Rozhodnutí o vyplácení je plně v rukou valné hromady a i v případě plné ziskovosti firmy můţe management společnosti navrhnout zadrţet zisk z důvodu jeho reinvestice. (Radová J., 2009) 1.2. Prioritní akcie – s prioritními akciemi je nejčastěji spojováno přednostní právo na dividendu. Obecně se dá tedy říct, ţe poskytují práva, která klasické akcie neposkytují, ovšem na úkor práva jiného, například hlasovacího. V případě přednostního práva na dividendu bude podíl ze zisku vyplácen nejprve prioritním akcionářům,


16

popřípadě bude pro tyto dividendy vyhrazeno vyšší procento ze zisku. (Radová J., 2009) 1.3. Zaměstnanecké akcie – bývají nejčastěji nepřevoditelné akcie pro zaměstnance a bývalé zaměstnance společnosti, kteří jsou ve starobním nebo invalidním důchodu. Podle zákona mohou být emitovány maximálně v objemu nepřekračujícím 5% základního kapitálu. Společnosti tyto akcie podle vlastních stanov spojí s určitými výhodami. (Radová J., 2009) 2.

Z hlediska převoditelnosti dělíme akcie na: 2.1. Akcie na majitele – k převodu akcie mezi vlastníky dochází pouze předáním a společnost tak nezná stávající majitele. Tyto akcie jsou vţdy převoditelné a jejich výhodou je snadná obchodovatelnost na sekundárních trzích. (Polách J., 2002) 2.2. Akcie na jméno – v případě těchto akcií se vede kniha akcionářů, do které se po vydání souhlasu společnosti provede změna. Jejich předání mezi akcionáři dochází prostřednictvím rubopisu (indosamentu). Pokud společnost nevyţaduje souhlas při změně vlastníka (ten se však musí provést na základě přepisu v rubopisu akcie) jedná se o takzvaně akcii na řad. (Polách J., 2002)

Akcie je moţné dělit i z hledisek: 3.

termínu emise akcie - na akcie staré (zakladatelské), nebo mladé (nové, navyšující základní jmění)

4.

sídla akciové společnosti, která akcii emitovala – na akcie tuzemské a cizozemské


3.3.1

17

Emitování akcií

Společnosti mají zpravidla tři způsoby, jak akcie emitovat. 1.

Veřejná emise akcií

Veřejná emise je charakteristická pro velké podniky, které nabízejí akcie neomezenému počtu osob a snaţí se tak získat prostřednictvím primárního trhu cenných papírů poţadovaný kapitál. V této souvislosti se hovoří o primárním úpisu akcií, tzv. IPO (initial public offering). Tyhle akcie jsou nabízeny nejprve prostřednictvím primárního trhu prvním akcionářům (prvonabyvatelům) a posléze jsou veřejně obchodovány na veřejném burzovním trhu. Při veřejné emisi vyuţívají společnosti nejčastěji investiční zprostředkovatele, jako jsou investiční banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry, coţ vede k větší časové i finanční náročnosti. (Valach J., 2006) 2.

Soukromá emise akcií

U soukromé emise se jedná o přímý prodej akcií uzavřené skupině investorů. Tito investoři znají zpravidla velmi dobře finanční situaci společnosti, která je emituje. Akcie drţí ve svém portfoliu a nevyţadují tak veřejnou obchodovatelnost. Tohoto způsobu vyuţívají zejména menší akciové společnosti. Díky časté absenci investičního zprostředkovatele u tohoto druhu emise má společnost niţší emisní náklady i časovou úsporu. (Valach J., 2006) 3.

Prodej akcií na základě předkupního práva

V tomto případě navyšují existující společnosti hodnotu základního kapitálu dodatečnou emisí akcií. Tyto akcie jsou nabídnuty nejprve stávajícím akcionářům na základě překupního práva, z čehoţ pro ně plyne výhoda získat nové akcie za niţší cenu, neţ jakou budou mít po uvedení na trh. Tohoto práva se mohou také vzdát, vzhledem k tomu, ţe nejsou vázáni povinností na odkup akcií, popřípadě mohou právo přenést (i za úplatu) na jiného investora. V případě vyuţití tohoto práva nedochází k rozřeďování vlastnictví a je tak zachován majetkový podíl na řízení a vlastnictví společnosti. (Valach J., 2006)


18

3.4 Dluhopisy Dluhopisy jsou vymezeny v zákoně o dluhopisech (Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech) jako: „…zastupitelný cenný papír, s nímţ je spojeno právo na splacení dluţné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit.“ Mimo zákonu o dluhopisech jsou dluhopisy upravovány také v obchodním zákoníku a v zákoně o cenných papírech. Existuje mnoho druhů dluhopisů, které se obchodují jak na peněţních, tak kapitálových trzích. Vezměme v úvahu délku jejich splatnosti, jako hledisko pro jejich členění. Z toho nám vyplyne, ţe krátkodobé dluhopisy se splatností zpravidla do jednoho roku, jsou obchodovány na peněţním trhu. Druhou skupinu tvoří dluhopisy s délkou splatnosti delší neţ jeden rok, obchodované na kapitálových trzích. Jsou obecně označovány jako obligace a těmito se budu v následujícím textu zabývat. (Polách J., 2002) Prostřednictvím dluhopisů si ekonomické subjekty (firmy, instituce, stát) opatřují peněţní prostředky pro svoji činnost. V podnikové terminologii se hovoří o jednom ze způsobů externího financování společnosti, coţ pro podnik znamená přísun cizího kapitálu. (Polách J., 2002) Z dluhového charakteru, jako jednoho ze základních atributů dluhopisu, plyne právo majitele dluhopisu poţadovat splacení dluţné částky ve jmenovité hodnotě uvedené v dluhopisu a na vyplácení výnosu z něj k určitému datu. S dluhopisem můţe být spojeno také právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo akcii, nebo určitá přednostní práva. (Polách J., 2002) Systematicky lze rozdělení dluhopisů, jejichţ splatnost převyšuje jeden rok provést podle: (Polách J., 2002) 1.

Emitenta    

2.

dluhopisy veřejného sektoru komunální obligace, státní dluhopisy bankovní dluhopisy dluhopisy korporací Výnosu

 s pevným výnosem  s proměnlivým výnosem  kombinované


3.

19

Objemu emise  sériové dluţní úpisy (státní, firemní)  kusové dluţní úpisy (směnky)

4.

Doby splatnosti (kdy dochází ke splacení jmenovité hodnoty dluhopisu) (Radová, 2009)  krátkodobé dluhopisy – doba splatnosti dluhopisu do jednoho roku  střednědobé dluhopisy – doba splatnosti dluhopisu je od jednoho do čtyř let  dlouhodobé dluhopisy – doba splatnosti dluhopisu je delší neţ čtyři roky  konzoly – nedochází u nich nikdy ke splacení jmenovité hodnoty, jsou vypláceny pouze úrokové výnosy

Podrobněji lze výše uvedené a další zvláštní druhy specifikovat následovně: 1.

Prioritní a vyměnitelné

S prioritními dluhopisy je spojeno přednostní právo na nákup nově emitovaných akcií, při zvyšování základního jmění společnosti. V případě vyměnitelných dluhopisů se jedná o právo majitele vyměnit dluhopis za akcii nebo jiný dluhopis, kdyţ o to projeví zájem. Pro emitenta (akciovou společnost) se jedná o povinnost tomuto poţadavku vyhovět. Dluhopisy s právem na výměnu dluhopisu za akcie akciové společnosti, mohou vydávat pouze akciové společnosti a jen do výše 50% hodnoty základního jmění. (Polách J., 2002) 2.

Státní dluhopisy

Státní dluhopisy emituje stát za účelem získání potřebných peněţních prostředků, k pokrytí nesouladu v plnění a čerpání státního rozpočtu. Jejich správu a splácení zabezpečuje ministerstvo financí nebo subjekt, který touto činností pověří – banka nebo obchodník s cennými papíry. (Polách J., 2002) 3.

Komunální dluhopisy

Jsou dluhopisy, které vydává banka za tím účelem, aby z výtěţku emise pokryla úvěr obcí, která o jejich vydání poţádala nebo které obec vydává. (Polách J., 2002)


4.

20

Zaměstnanecké dluhopisy

Tyto dluhopisy emituje podnik výhradně pro své zaměstnance nebo bývalé zaměstnance ve starobním, nebo invalidním důchodu. Jsou nepřevoditelné. Pokud pracovní poměr skončí (s výjimkou odchodu do starobního nebo invalidního důchodu) je emitent tuto obligaci povinen odkoupit a vyplatit její nominální hodnotu a splatnou část pevného úrokového výnosu. Pokud není obligace prodána ve lhůtě uvedené v emisních podmínkách, není emitent povinen vyplácet stanovený výnos. (Polách J., 2002) 5.

Hypoteční zástavní listy

Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy emitované bankami, jejichţ prostřednictvím banka získává potřebné finanční prostředky na poskytování úvěrů. (Polách J., 2002) 3.4.1

Emitování dluhopisů

Pro kaţdou společnost je potřeba financování rozdílná a vţdy záleţí na konkrétních podmínkách a jejich vyhodnocení ze strany finančního ředitele či ředitele pro financování. Obecně by ovšem o vydání dluhopisu měla uvaţovat společnost, která má podle (Jeţek T., 2004):  dlouhodobá aktiva, která je potřeba financovat dlouhodobými pasivy, od objemu 1 - 2 miliardy korun výše  relativně stabilní a předpověditelné cash-flow  stabilní potřebu dlouhodobých pasiv po plánované období  snahu diverzifikovat zdroje svého financování  potřebu získat velké mnoţství prostředků v krátkém čase  potřebu zajistit si velmi dlouhou dobu splatnosti svého dluhu  potřebu vybudovat si pro sebe tzv. benchmark (etalon, od jehoţ ceny se bude odvíjet cena budoucího financování)  potřebu zvýšit si publicitu a prestiţ Emitování podnikových dluhopisů lze provést dvěma způsoby. Jedná se o veřejnou nebo soukromou emisi. 1.

Veřejná emise dluhopisů

Tento typ emise, stejně jako v případě emise akcií, znamená umístění dluhopisu pomocí veřejné nabídky na veřejném trhu. Umoţňuje oslovit všechny typy investorů bez omezení.


2.

21

Soukromá emise dluhopisů

Soukromé emise jsou ve vyspělých státech způsobem získání finančních prostředků typické zejména pro malé a středně velké podniky. Takové dluhopisy jsou prodávány pouze malé skupině předem známých investorů. Výhodou soukromé emise je zjednodušený proces získání povolení k vydání emise, případně pouţití jednodušší dokumentace a niţší náklady na vydání emise. Nevýhodou ovšem můţe být jiţ zmíněný malý okruh investorů a také to, ţe tyhle dluhopisy nejsou registrovány jako veřejně obchodovatelné a nesmí být ani veřejně nabízeny a obchodovány. Investoři tak poţadují zpravidla vyšší míru výnosu, jako přiráţku za nízkou likviditu. (Valach J., 2006)

3.5 Obchodování s akciemi a dluhopisy v České republice Akcie a dluhopisy jako investiční cenné papíry vymezené dle potřeb a zaměření této práce jsou předmětem obchodování na trhu dlouhodobých cenných papírů. Ten v rámci systematického členění vycházejícího z jednotlivých druhů finančních instrumentů, které se na dílčích segmentech finančního trhu obchodují, spadá do jednoho z jeho segmentů, a to kapitálového trhu. V České republice je největším organizátorem trhu Burza cenných papírů Praha, a.s. Systém SPAD zde označuje nejlikvidnější část burzy, kde se obchoduje pouze s cennými papíry nejvýznamnějších a největších společností. Tento systém je zaloţen na povinnosti tvůrců trhu udrţovat po celou dobu otevřené fáze cenové nabídky na nákup a na prodej akcií. Dojde-li investor k rozhodnutí akcie nakoupit nebo prodat, nemusí čekat na okamţik, kdy se najde kupec či prodejce. Další vlastností systému SPAD přispívající k jeho likviditě je obchodování s loty – balíky akcií, díky nimţ je dosahováno vyšších objemů obchodů. Za méně likvidní trh praţské burzy je povaţován KOBOS. Jedná se o systém zaloţený na průběţném obchodování při proměnlivé ceně. Jelikoţ zde není investor vázán povinností nakupovat akcie v lotech, je tento systém určen drobným investorům, kteří investují menší částky. (Finance.cz 2010) Alternativní burzou cenných papírů je RM-Systém. V roce 1993 zahájil pravidelné obchodování jako mimoburzovní trh. V prosinci roku 2008 se stal burzou. Je zaměřen především na drobné a střední investory, kterým nabízí moţnost obchodovat s akciemi nejvýznamnějších českých ale i zahraničních společností, nebo s investičními certifikáty. (Finance.cz, 2010)


22

3.6 Rating dlouhodobých dluhopisů Ratingové hodnocení dlouhodobých dluhopisů, tedy dluhopisů se splatností nad jeden rok, poskytuje verbální popis kreditního rizika emitentů, zařazeného podle určitého standardizovaného systému do konkrétních skupin. Kreditní riziko vyjadřuje důvěryhodnost, spolehlivost a schopnost emitentů cenných papírů dostát svým závazkům. (Musílek P., 2002) Podle (Musílek P., 2002) nejdříve emitent poţádá ratingovou agenturu o prozatímní rating, aby mohl získat informaci o bonitě své firmy. Po akceptování prozatímního ratingu musí emitent předat ratingové agentuře podrobné informace o ekonomické a finanční situaci firmy nejméně za posledních 5 let. Tyto informace jsou předmětem analýzy ze strany ratingové agentury. Konečný návrh hodnocení je pak projednáván s emitentem. Po akceptování ratingu emitentem je pak hodnocení zveřejněno. Rating je pravidelně přehodnocován, s tím, ţe můţe dojít k jeho zlepšení i zhoršení. Rating emitentů dluhových cenných papírů je fakultativní, ovšem bez něj je velice nákladné umístit emise na kapitálovém trhu a v některých případech je to dokonce nemoţné. Obecně platí, ţe společnosti nemohou dosahovat vyššího ratingu, neţ jaký má daný stát, ve kterém se nachází. Výjimku tvoří například dceřiné společnosti se sídlem organizace v jiném státě, s vyšším ratingem. Kromě investorů vyuţívají ratingové informace i emitenti, obchodní a poradenské společnosti, organizátoři trhu s cennými papíry, regulatorní orgány a odborná široká veřejnost (Veselá J., 2007) Následující tabulka nabízí srovnání jednotlivých stupňů, tří nejvýznamnějších mezinárodních agentur.


23

Tabulka 1: Ratingové stupně tří největších agentur

Ratingové stupně tří největších agentur Standard & Poor's AAA AA+ AA AA-

Moody's

Fitch

Aaa Aa1 Aa2 Aa3

AAA AA+ AA AA-

A+

A1

A+

A A-

A2 A3

A A-

BBB+

Baa1

BBB+ investice je středně bezpečná

BBB

Baa2

BBB

-

BBB-

Baa3

BBB-

-

BB+

Ba1

BB+

BB

Ba2

BB

-

BB-

Ba3

BB-

-

B+

B1

B+

B

B2

B

B-

B3

B-

CCC+

Caa1

CCC

Caa2

pravděpodobný je úpadek a nesplacení CCC+ závazků CCC -

CCC-

Caa3

CCC-

-

CC

Ca

CC

-

C

C

C

-

CI

C

D

-

D

C

D

-

investice je bez rizik investice je bezpečná investice je bezpečná, ale náchylná k vlivům v jednotlivých oborech -

spekulativní investice

spekulativní investice s negativním výhledem -

Zdroj: http://tema.novinky.cz/rating

V případě hodnocení států, vycházejí agentury zejména z informací o stávajícím státním dluhu, jeho rozloţení v čase, rozpočtové politiky a ochoty splácet závazky. Poškodit zemi mohou například negativní vyjádření politiků.


24

Rating České republiky je dlouhodobě stabilní na stupni A se stabilním výhledem. Agentury pouze upozornily, ţe by si měla hlídat vysoké mandatorní výdaje. Agentury provádějí také rating krátkodobý, se zaměřením na instrumenty splatné do jednoho roku. Posuzují zejména likviditu emitenta a jeho závislost na krátkodobých závazcích. Pro potřeby této práce se jím ale nebudu blíţe zabývat.

3.7 Srovnání rizikovosti investic do akcií a dluhopisů Při porovnávání rizikovosti investic do akcií a dluhopisů budu vycházet ze základního povědomí investorů, které skýtá názor, ţe akcie jsou obecně rizikovějším investičním nástrojem neţ dluhopisy. Pro objektivní hodnocení tohoto tvrzení je ovšem nejprve nutné uvědomit si jednotlivá rizika, plynoucí z drţby akcií a dluhopisů. V případě drţby akcií je největším faktorem ovlivňující rizikovost takové investice trţní riziko. To působí napříč celým ekonomickým spektrem a odráţí se tak v jednotlivých hospodářských odvětvích i v samotném hospodaření konkrétních podniků. Kaţdá nepříznivá zpráva ovlivňující hospodaření podniku má vliv i na cenu akcií. Ta je zachycována volatilitou kurzů akcií, která je mnohem vyšší neţ u dluhopisů, u kterých nebývá vliv trţního rizika tak významný. Při sledování kurzů akcií si lze všimnout, ţe trpí častějšími a hlubšími propady hodnoty a z hlediska času jim trvá déle, neţ se dostanou zpět na úroveň, na které se nacházely před propadem. (Jakubek M., 2009) V případě investic do dluhopisů jsme ovlivňováni především úrokovým a úvěrovým rizikem. Změna úrokových sazeb se na ceně dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou odráţí v poklesu ceny dluhopisu, v případě vzrůstu úrokových sazeb a růstem ceny dluhopisu v případě poklesu úrokových sazeb. Úvěrové riziko zahrnuje jistou pravděpodobnost, s jakou můţe nastat situace, kdy dluţník nebude schopen dostát svým závazkům v podobě vyplácení plateb spojených s drţbou dluhopisů, nebo jejich samotné splacení. Toto riziko bývá hodnoceno nezávislými ratingovými agenturami. (Jakubek M., 2009) Dalším důleţitým rozdílem je fakt, ţe akcie nezaručuje svému majiteli ţádné pravidelné platby, jelikoţ schválení dividend, plynoucích z jejich vlastnictví můţe, ale také nemusí být přijato valnou hromadou. Není také zaručeno splacení hodnoty někdy v budoucnu, jak je tomu v případě dluhopisů. Obecně lze tedy akcie povaţovat za rizikovější investiční nástroj neţ dluhopisy, ovšem nemusí vţdy platit tvrzení, ţe kaţdá akcie je rizikovější neţ dluhopis. (Jakubek M., 2009)


25

3.8 Maržové obchody Marţové obchody jsou velice atraktivní investiční sluţbou pro české investory. Dají se charakterizovat jako nákup, popřípadě prodej cenných papírů s vyuţitím úvěru. Vyuţívají se zejména ke krátkodobým spekulacím na pohyb kurzu. Jsou charakteristické vysokým potenciálním výnosem, který je však vykoupen vysokou rizikovostí. Tímto umoţňují vyhovět poţadavku investora, zvýšit potenciální výnos z investovaných prostředků a to i několikanásobně. Na oplátku musí být ale investor schopen akceptovat rizikovost takové spekulace. V praxi to znamená, ţe i při malém pohybu ceny (kurzu) cenných papírů, řádově o jednotky procent, můţe investor realizovat zisk, popřípadě ztrátu v řádech desítek procent z investované částky. Jakákoliv změna kurzu, při vyuţití marţového obchodu způsobí takzvaně pákový efekt na vlastní investované částce a akceleruje tak moţný zisk nebo ztrátu na několikanásobek, přičemţ při negativním vývoji u marţové pozice můţe dojít i k vyšší ztrátě, neţ je objem vloţených finančních prostředků (v případě, ţe nedojde k včasnému uzavření pozice). (Lutherus.cz, 2010) Pro obchodování na Burze cenných papíru Praha v systému SPAD je výše marţe neboli zálohy na obchod stanovena minimálně na 15% z objemu obchodu. V praxi se však výše zálohy pohybuje, z důvodu vyšší bezpečnosti investice, v rozmezí 25% - 50% (je stanovena individuálně jednotlivými společnostmi obchodníky s cennými papíry, poskytujícími tuto sluţbu). Zbylá částka je pro investora opatřena prostřednictvím repooperace, tj. dodatečným zajištěním úvěru pro nákup cenných papírů obchodníkem. Tento úvěr je doprovázen zajišťovacím převodem cenných papírů. Věřitel tak získá větší jistotu, ţe o půjčené peníze nepřijde, dluţník poskytne cenné papír věřiteli, jako záruku splacení peněz. Ručí tedy cennými papíry v hodnotě 100% objemu obchodu a hodnotou svého vkladu. V případě, ţe dluţník nebude schopen nebo ochoten půjčené peníze vrátit, můţe věřitel uspokojit svůj nárok prodejem cenných papírů. Při repooperaci přechází na věřitele vlastnické právo k cenným papírům. V případě jednodenní, (tzv. intraday) spekulace není třeba díky systému vypořádání praţské burzy úvěr zajišťovat. BCPP vypořádává obchody mimo reálný čas (standardní vypořádání T+3). (Lutherus.cz, 2010)

3.8.1

Využití pákového efektu

Pákový efekt způsobuje nepřímou úměrnost mezi výší zálohy (marţe) a ziskem nebo ztrátou. Například v případě nákupu 10 000 kusů akcií za cenu 100 Kč, činí finanční objem takového obchodu 1 000 000 Kč (který by musel mít


26

investor pro transakci k dispozici, pokud by nevyuţil marţe). Rozhodne-li se pro sloţení zálohy ve výši 25% z objemu obchodu, tedy v tomto případě 250 000 Kč, zbylá částka mu bude poskytnuta úvěrem ve výši 75%, tedy 750 000 Kč. Velikost finanční páky je 4. To znamená, ţe zákazník dosáhne 4x vyššího hrubého výnosu, neţ kdyby obchodoval pouze s vlastními prostředky. Při nepříznivém vývoji kurzu naopak inkasuje 4x vyšší ztrátu. Finanční páka tedy působí oběma směry jako násobič efektu a umoţňuje dosaţení vyššího výnosu, který je vykupován vyšším rizikem. Z těchto vlastností pákového efektu tedy pro investora, který se rozhodne vyuţít marţových obchodů, plyne moţnost podílet se nadproporcionálně na růstu cen akcií. Názornou ilustraci vztahu mezi výší zálohy (marţe) a ziskem/ztrátou poskytuje následující tabulka.

Tabulka 2: Vztah mezi výší marţe a ziskem/ztrátou

Výše zálohy v % Pozice bez zálohy

50%

25%

15%

Objem obchodu

100

100

100

100

Záloha klienta

100

50

25

15

Finanční páka

1

2

4

6,66

Pohyb ceny v %

zisk / ztráta

zisk / ztráta zisk / ztráta zisk / ztráta

10

10%

20%

40%

66%

5

5%

10%

20%

33%

2

2%

4%

8%

13%

0

0%

0

0%

0%

-2

-2%

-4%

-8%

-13%

-5

-5

-10%

-20%

-33%

-10

-10

-20%

-40%

-66%

Zdroj: Vlastní konstrukce


27

3.9 Teorie portfolia a rizika Kaţdý racionálně uvaţující investor by měl své investiční záměry realizovat tím způsobem, aby mu jeho investice zabezpečovala poţadovaný, přiměřený výnos při přijatelné míře rizika. Touto problematikou se zabývá teorie portfolia. Portfolio pro investora představuje soubor nebo skladbu investičních nástrojů. Základní myšlenkou tvorby portfolia je diverzifikace (rozloţení) investičního rizika. Investor proto neinvestuje pouze do jediného finančního instrumentu, ale do určitého souboru investičních nástrojů. (Polách J., 2002) Na přítomnosti celkového rizika investice se podílí více faktorů. 1.

Riziko systematické

Riziko systematické (trţní) vyplývá z ekonomiky jako celku a je mimo vliv emitentů cenných papírů a investorů. Není moţno jej v rámci dané země sníţit diversifikací investic. Je ovlivněno změnami úrokových měr, které se prolínají kolísáním výnosových měr investičních instrumentů, fluktuací celkového trhu v rámci hospodářského cyklu, strukturálními změnami v ekonomice, změnou politických preferencí, politickými šoky a v neposlední ředě i mírou inflace. (Nývltová R., 2007) 2.

Riziko jedinečné

Riziko jedinečné (nesystematické) je dáno samotným rizikem podnikání a vztahuje se k samotným problémům firem nebo odvětví, tedy podnikatelskému riziku, ale i riziku finančnímu, v souvislosti s vyuţíváním cizího kapitálu při financování podniku. (Nývltová R., 2007)


28

Obrázek 1: Systematické a jedinečné riziko

Zdroj: http://www.upswing.cz/abeceda/zaklady_financi/riziko_diverzifikace_rizika.html

Teorii portfolia vytvořil v 50. letech dvacátého století Harry Markowitz. Výsledkem jeho práce bylo tvrzení, ţe vhodně sestavené investiční portfolio můţe mít míru rizika niţší, neţ je váţený průměr rizik jednotlivých investic v portfoliu. Je však podmínkou, aby pohyb výnosů jednotlivých aktiv v portfoliu nebyl pozitivně korelován. U aktiv s pozitivně korelovanými výnosy dochází k pohybu výnosu zcela identicky, a proto nelze dosáhnout diverzifikace rizika. U aktiv s negativně korelovanými výnosy dochází k pohybu právě opačným směrem. Aktiva s nekorelovanými výnosy budou ta aktiva, jejichţ výnosy nejsou v ţádném vztahu. (Polách J., 2002)

Analýza současného stavu

29

4 Analýza současného stavu 4.1 Kapitálový trh v České republice Největším organizátorem trhu s cennými papíry je v rámci České republiky Burza cenných papírů Praha. Ze zákona je akciovou společností, zaloţenou na členském principu, takţe na ni lze obchodovat pouze prostřednictvím členů burzy, jejichţ aktuální seznam je dostupný na stránkách praţské burzy (http://www.bcpp.cz/Clenove-Burzy/). Těmi jsou významné banky a obchodníci s cennými papíry. BCPP v současné době umoţňuje obchodovat na třech trzích, z nichţ dva organizuje v rámci regulovaného trhu. V rámci neregulovaného trhu se hovoří o trhu MTF, jenţ je provozován od 1. prosince 2008. Rozdělení jednotlivých trhů v rámci burzy dokládá následující graf.

Obrázek 2: Dělení burzovních trhů

Zdroj: http://www.bcpp.cz/Dokument.aspx?k=Trhy-Cennych-Papiru

Pro specifické zaměření této práce, se budu dále podrobněji zabývat pouze regulovaným trhem a jeho vyuţitím jak pro emisi cenných papírů, tak pro investování do cenných papírů, obchodovaných na tomto trhu. V současné době se na regulovaném trhu obchodují finanční produkty, jejichţ druh a mnoţství uvádí následující tabulka.


30

Tabulka 3: Počet kótovaných investičních nástrojů na hlavním a volném trhu, ke dni 9.5.2011

Regulovaný trh Hlavní trh Volný trh Celkem

Akcie

Dluhopisy 16 12 28

30 70 100

Certifikáty + Warranty 0 0 24 43 24 43

Kupóny

Futures 0 6 6

Zdroj: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Trhy-Cennych-Papiru/

4.1.1

Trh hlavní

Hlavní trh představuje nejprestiţnější segment regulovaného trhu, praţské burzy, na němţ jsou umístěny nejlikvidnější cenné papíry. Je určený pro objemově velké emise společností. Cenné papíry zde umisťují společnosti, které jsou ochotny průběţně informovat o výsledcích svého hospodaření. Hlavní trh je v souladu se zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu trhem regulovaným, oficiálním. Cenné papíry přijímané na tento trh musí splňovat podmínky stanovené §65 ZPKT a Burzovními pravidly část III. – Podmínky přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním trhu burzy. (http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Hlavni-Trh) Přijetí cenných papírů k obchodování na hlavním trhu pražské burzy Podle (Burzovní pravidla část III.) jsou cenné papíry přijímány na základě jednotlivých emisí, vydávaných buď jednorázově, nebo v tranších. Tranší se rozumí cenné papíry zastupitelné s původní emisí, které se liší od původní emise dnem vydání. Na hlavní trh není moţné přijímat emise dluhopisů se splatností do 12 měsíců. Pro přijetí kaţdé emise musí emitent předloţit ţádost o přijetí, jeţ se musí vztahovat na všechny cenné papíry dané emise a prospekt cenného papíru, dle poţadavků zákona, nestanoví-li tato pravidla nebo burzovní výbor pro kotaci podmínky přísnější. O přijetí ţádá burzu emitent cenného papíru, nebo jím pověřený člen burzy na základě plné moci. (Burzovní pravidla část III.) Žádost musí obsahovat: (Burzovní pravidla část III.) 1.

Údaje o emitentovi, zejména:  Obchodní firma, název, sídlo emitenta a identifikační číslo  Výše základního kapitálu


31

 Identifikace emitenta podle NACE  Informace o kodexech řízení a správy společnosti, které jsou pro něj závazné, nebo které dobrovolně dodrţuje 2.

Údaje o cenném papíru:       

3.

Mezinárodní identifikační číslo cenného papíru (ISIN) Druh, forma a podoba cenného papíru Zkrácený název pro účely zveřejnění v kurzovním lístku na 18 znaků Objem emise, která má být obchodována Jmenovitá hodnota Identifikaci cenného papíru dle ISO 10962 Návrh středu povoleného rozpětí (podle pravidel pro automatické obchody) Dále emitent předkládá:

    



  

Doklad o přidělení ISIN Plná moc emitenta, ţádá-li o přijetí jménem emitenta pověřený člen burzy Prospekt s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění Řádné účetní závěrky emitenta, za poslední 3 roky, před podáním ţádosti, doklad o jejich zveřejnění. V případě, ţe emitent existuje méně neţ 3 roky v současné právní formě, předloţí účetní závěrky právního předchůdce nebo výkaz od vzniku společnosti Doklad potvrzující zápis cenných papírů do evidence cenných papírů vedené centrálním depozitářem nebo 4 vzory listinného cenného papíru, s popisem jeho technického provedení. Výpis z obchodního rejstříku Společenské smlouva nebo stanovy emitenta Při emisi dluhopisů předkládá emitent kompletní znění emisních podmínek a v případě, ţe za závazky emitenta ručí třetí osoba, smlouvu o ručení.

Přijímaná emise musí splňovat zejména tyto základní kritéria: (BCPP, 2010)    

Trţní kapitalizace emise akcií minimálně 1 000 000,00 EUR Objem emise dluhopisů minimálně 200 000,00 EUR U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost alespoň 25% Doba podnikatelské činnosti nejméně 3 roky


32

Přijetí emise cenného papíru Podle podmínek přijetí CP na hlavním trhu, o přijetí rozhoduje burzovní výbor ve lhůtě do 30 pracovních dnů od doručení ţádosti. V případě jednotlivých emisí dluhopisového programu nebo jednotlivých tranší emise, která jiţ byla k obchodování přijata, rozhoduje o přijetí burzovní výbor pro zkrácené kotační řízení ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne doručení ţádosti. (BCPP, 2010) Poplatky Společnosti, jejichţ emise jsou obchodovány na hlavním trhu, jsou povinny platit burze poplatky spojené s obchodováním, jejichţ výše a bliţší podrobnosti je moţné najít v poplatkovém řádu a sazebníku poplatků. Jedná se například o:  Jednorázový poplatek za přijetí cenných papírů k obchodování – 50 000 Kč  Roční poplatek za obchodování cenných papírů (z objemu emise) – 0,05%, max. 300 000Kč  Jednorázový poplatek za přijetí dluhopisového programu – 100 000 Kč Od placení všech poplatků při přijetí emise k obchodování jsou osvobozeny nově přijímané emise akcií. 4.1.2

Trh volný

Mají-li emitenti cenných papírů zájem o to, aby jejich cenné papíry byly kótované, tedy přijaté k obchodování na oficiálním trhu, ale nejsou ochotni plnit nadstandardní informační povinnosti, platit vyšší poplatky, nebo jejich emise zatím nesplňují podmínky nutné pro přijetí na jiný trh, umisťují své emise právě na volném trhu. Zde se také obchoduje s finančními deriváty, kterými se ale nebudu pro potřeby práce blíţe zabývat. Přijetí cenných papírů k obchodování na volném trhu pražské burzy Volný trh je v souladu se zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu trhem regulovaným. Investiční nástroje přijímané na tento trh musí splňovat podmínky stanovené §56 ZPKT a Burzovními pravidly část V. – Podmínky přijetí cenného papíru k obchodu na volném trhu burzy. (http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Volny-Trh)


33

Pro přijetí kaţdé emise musí emitent předloţit ţádost o přijetí, jeţ se musí vztahovat na všechny cenné papíry dané emise a prospekt cenného papíru, dle poţadavků zákona, nestanoví-li tato pravidla nebo burzovní výbor pro kotaci podmínky přísnější. O přijetí ţádá burzu emitent cenného papíru nebo jím pověřený člen burzy na základě plné moci, popřípadě člen burzy i bez souhlasu emitenta. V tomto případě je ale nutný předpoklad pro přijetí skutečnost, ţe se jedná o emisi jiţ kótovaných cenných papírů. Žádost musí obsahovat: (Burzovní pravidla část V.) 1.

Údaje o emitentovi, zejména:    

2.

Obchodní firma, název, sídlo emitenta a identifikační číslo Výše základního kapitálu Identifikace emitenta podle NACE Informace o kodexech řízení a správy společnosti, které jsou pro něj závazné, nebo které dobrovolně dodrţuje Údaje o cenném papíru:

       3.

Mezinárodní identifikační číslo cenného papíru (ISIN) Druh, forma a podoba cenného papíru Zkrácený název pro účely zveřejnění v kurzovním lístku na 18 znaků Objem emise, která má být obchodována Jmenovitá hodnota Identifikaci cenného papíru dle ISO 10962 Návrh středu povoleného rozpětí (podle pravidel pro automatické obchody) Dále emitent předkládá:

   

Doklad o přidělení ISIN Plná moc emitenta, ţádá-li o přijetí jménem emitenta pověřený člen burzy Prospekt s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění Doklad potvrzující zápis cenných papírů do evidence cenných papírů vedené centrálním depozitářem nebo 4 vzory listinného cenného papíru, s popisem jeho technického provedení.  Výpis z obchodního rejstříku  Společenské smlouva nebo stanovy emitenta  Při emisi dluhopisů předkládá emitent kompletní znění emisních podmínek a v případě, ţe za závazky emitenta ručí třetí osoba také smlouvu o ručení.


34

Přijetí emise cenného papíru Podle podmínek přijetí CP na volném trhu rozhoduje generální ředitel ve lhůtě do 10 pracovních dnů od doručení ţádosti. Poplatky Podrobný přehled poplatků, spojených s uvedením a obchodováním emise cenných papírů na volném trhu, které musí emitent platit burze, lze opět nalézt v sazebníku poplatků. Při obchodování na volném trhu odpadá povinnost platit kaţdoroční poplatky za obchodování cenných papírů. Jedná se například o:  Jednorázový poplatek za přijetí cenných papírů k obchodování – 50 000 Kč  Jednorázový poplatek za přijetí dluhopisového programu – 100 000 Kč Nově přijímané emise akcií jsou opět osvobozeny od placení všech poplatků, při přijetí k obchodování.

4.2 Vypořádání investičních nástrojů v České republice Nejvýznamnějším subjektem v oblasti vypořádání investičních nástrojů v České republice je Centrální depozitář cenných papírů, a.s. Je dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha, a.s. Historie společnosti sahá do roku 1993, kdy byla zaloţena jako Burzovní registr cenných papírů, s.r.o., a v roce 1996 se transformovala na akciovou společnost s názvem UNIVYC, a.s. Po přijetí zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, poţádala společnost regulátora kapitálového trhu o povolení k činnosti centrálního depozitáře podle § 100 tohoto zákona. Na základě rozhodnutí ČNB ze dne 14. srpna 2009 získal UNIVYC, a.s., povolení k činnosti centrálního depozitáře. Následně po tomhle povolení změnil UNIVYC, a.s., obchodní firmu na Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (CDCP, výroční zpráva 2009) Hlavním předmětem její činnosti je přidělování investičním nástrojům identifikační označení podle mezinárodního systému číslování (ISIN) a provozování vypořádacího systému pro vypořádání burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry. Nad rámec své hlavní činnosti zajišťuje také další sluţby a nabízí produkty pro účastníky CDCP, emitenty cenných papírů a další účastníky kapitálového trhu. (CDCP, výroční zpráva 2010)


35

Mezi tyto sluţby patří: (CDCP, výroční zpráva 2010)  Správa zahraničních cenných papírů registrovaných na účtech CDCP v Clearstreamu  Vypořádání obchodů se zahraničními cennými papíry  Vypořádání obchodů uzavřených v zahraniční měně (euro)  Úschova a správa listinných cenných papírů  Vypořádání primárních emisí cenných papírů  Správa a řízení vkladů členů v Garančním fondu burzy  Zajištění půjčování tuzemských i zahraničních cenných papírů  Správa marţových vkladů účastníků obchodování na PXE  Obstarávání splácení cenných papírů, vrácení cenných papírů nebo vyplácení výnosů z cenných papírů.  Vedení registru podílů na sběrném dluhopisu  Vypořádání realizovaných zástav cenných papírů Termínem vypořádání se podle finančního slovníku rozumí datum, kdy dojde k převodu cenných papírů z majetkového účtu prodávajícího na majetkový účet nakupujícího při současném převodu finančních prostředků z účtu nakupujícího na účet prodávajícího. V rámci automatických obchodů, zaloţených na automatickém elektronickém zpracování objednávek podle příslušných algoritmů v automatizovaném obchodním systému je termín vypořádání T+3, tedy tři dny ode dne uzavření obchodu. Pro obchody ve SPAD a blokové obchody je moţné vyuţít T+1 aţ T+15.

4.3 Obchodování s akciemi a dluhopisy v České republice Z hlediska finančního vyjádření lze konstatovat, ţe objemy obchodů s akciemi od roku 2007 do roku 2010 výrazně klesají. Naopak ve stejném sledovaném období dochází k mírnému nárůstu na trhu dluhopisů. Předcházející vývoj v období 2005 - 2007 je nutno hodnotit i z hlediska probíhajícího celosvětového krizového vývoje. Zejména návrat objemu obchodů akcií v roce 2007 je zkreslený objemy obchodů na klesajícím trhu. Rovněţ nízký objem obchodu dluhopisů v roce 2007 je ovlivněný dopadem hospodářské krize, kdy byl zaznamenán nízký zájem investorů vstupovat do nových pozic, coţ se projevilo na sníţeném zájmu u dluhopisů.


36

Graf 1: Objem obchodů kapitálového trhu BCPP

CELKOVÝ OBJEM OBCHODŮ (mld. Kč)

Objem obchodů kapitálového trhu BCPP 1200 1000 800

Akcie

600

Dluhopisy

400 200 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

ROK Zdroj: Vlastní zpracování podle BCPP, výroční zpráva 2010

4.4 Rozdíly v používaných akciích a dluhopisech v České republice a v zahraničí a jejich obchodování Akcie pouţívané na českém kapitálovém trhu byly podle svých vlastností rozděleny v teoretické části této práce. Obecně se dá tvrdit, ţe ve vztahu k zahraničním akciím v České republice příliš mnoho druhů akcií není. Zahraniční kapitálové trhy nabízejí různé druhy kmenových a prioritních akcií, jako je tomu například v USA. Na americkém trhu se můţeme setkat s kmenovými akciemi třídy „A“ a třídy „B“. Emise těchto akcií souvisí se snahou původních zakladatelů získat dodatečně kapitál, avšak při udrţení jim vyhovujícího poměru hlasovacích práv. Tyto akcie vykazují všechny vlastnosti kmenových akcií aţ na to, ţe akcie, které jsou označeny jako akcie třídy „A“ poskytují svým drţitelům větší hlasovací práva (akcie můţe mít například 1 hlas) neţ akcie třídy „B“ (akcie můţe mít například 1/3 hlasu, nebo mohou být také bez hlasovacího práva). Z těchto vlastností také plyne, ţe akcie třídy „B“ budou i přes to, ţe nesou stejnou dividendu jako akcie třídy „A“, levnější, čímţ dosahují vyšší výnosnosti. Vyuţívají je zejména takoví investoři, kteří nemají zájem o podílu na řízení společnosti, ale vybírají tyto akcie například kvůli diverzifikaci svých investičních portfolií, nebo v rámci kolektivního investování. V České republice není emitování těchto akcií zatím povoleno. (Rejnuš O., 2010)


37

Další typ kmenových akcií, který nelze na českém kapitálovém trhu najít jsou kmenové akcie bez nominální hodnoty (no-par value stock). Standardní kmenové akcie jsou spojeny s nominální hodnotou vyjadřující podíl na základním (kmenovém) kapitálu firmy. Kmenové akcie bez nominální hodnoty jsou ovšem emitovány bez toho, aby jim byla „oficiálně“ přidělena určitá nominální hodnota, takţe znějí tzv. „na kus“. Podle (Rejnuš O., 2010) „je důvodem jejich emitování snaha omezit právní závazky akciové společnosti při její případné likvidaci, slučování, výkupu akcií managementem apod., a to zejména v případech, kdy by trţní cena těchto akcií byla niţší neţ jejich hodnota nominální. Tyto akcie bývají nejčastěji emitovány v zemích, kde se základní kapitál společností nezapisuje do jednotné, státem určené evidence, ale je evidován v rámci účetní evidence akciové společnosti.“ Tyto akcie jsou opět rozšířeny například v USA. V řadě jiných států není kvůli legislativním omezením jejich emise povolena. Další akcie, se kterými se na českém akciovém trhu nesetkáme, jsou prioritní akcie s variabilní dividendovou sazbou. Prioritní nebo také preferenční akcie, jak jiţ bylo uvedeno v teoretické části této práce, kombinují standardní vlastnosti kmenových akcií s některými vlastnostmi obligací. Prioritní akcie s variabilní dividendovou sazbou se vyznačují dividendovou sazbou odvozenou od některé trţní referenční sazby, coţ z nich vytváří substitut krátkodobých dluhopisů. (Rejnuš O., 2010) Vypověditelné prioritní akcie jsou spojeny s právem emitenta tyto akcie odkoupit a následně stáhnout z oběhu, pokud se jejich existence stane pro akciovou společnost nevýhodnou. V České republice se nevyskytují, ale v některých zemích bývá toto právo emitenta povaţováno za zcela běţné. Například opět v USA. (Rejnuš O., 2010) Akcie, které také nejsou v České republice legislativně povoleny, jsou zaměstnanecké akcie. Je ovšem moţno normální kmenové akcie prodávat vlastním zaměstnancům za zvýhodněných podmínek. V současné době vláda také zamítla návrh zákona na zrušení listinných akcií na majitele. Akcie na majitele jsou neomezeně převoditelné. Právo disponovat s takovou akcií má ten, kdo ji fakticky drţí a předloţí. Sociálně demokratičtí poslanci navrhli zrušit listinné akcie na majitele, aby se zvýšila transparentnost akcionářské struktury a minimalizovala se moţnost zneuţívání těchto akcií. Tohle opatření mělo zabránit neprůhledným machinacím ve vztahu k veřejným funkcionářům. ČSSD navrhuje, aby se během dvouleté lhůty všechny listinné akcie na majitele převedly do podoby zaknihovaných akcií na majitele nebo do podoby akcií na jméno. (Hermánková P., 2011)


38

V případě dluhopisů zaleţí na legislativě státu, jaké druhy povolí emitovat. V některých zemích mohou existovat obligace, které ve svých emisních podmínkách pevně zakotvený termín splatnosti nemají. V takovém případě je ale uvedeno právo emitenta tyto obligace vyplatit a následně je stáhnout z oběhu. Nejedná se ale o obligace emitované v České republice. Horní hranice ţivotnosti obligace je v České republice stanovena zpravidla maximálně na 30 let, ale opět záleţí na legislativě státu. Například ve Francii byly v roce 2005 emitovány obligace s padesátiletou dobou splatnosti. Kvůli rozmanitým vlastnostem dluhopisů, které, jak jiţ bylo řečeno, vymezuje legislativa daného státu a konkrétní emisní podmínky můţeme narazit na odlišné pojmenování napříč jednotlivými světovými trhy. Například lze uvést, ţe hypoteční obligace emitované v zahraničí jsou obdobou hypotečních zástavních listů emitovaných v České republice. Jako další příklad jsou prioritní obligace, které jsou spojovány s přednostním právem majitele na upsání akcií, pokud ve stanovené době společnost zvýší své základní jmění a emituje nové akcie. Tyto obligace, emitované v jiných státech mohou mít ale odlišné vlastnosti, jako přednostní právo na majetkový podíl při případné likvidaci dluţníka. (Rejnuš O., 2010) Vyspělé zahraniční trhy se vyznačují podstatně vyšší likviditou oproti českému trhu. Nevýhodou této nízké likvidity je potom velký spread mezi nabídkou a poptávkou oproti titulům obchodovaných v zahraničí. S ohledem na nízkou likviditu byl v minulosti vytvořen na BCPP systém SPAD, který je postaven na činnosti tvůrců trhu, kteří mají po celou dobu otevřené fáze povinnost vystavovat svou nabídku a poptávku u jednotlivých titulů. Rovněţ specifikem tohoto segmentu je obchodování akcií v lotech (lot = minimální jednotka obchodovatelného mnoţství), například CETV = 1000 ks akcií v lotu, ČEZ, NWR, Telefónica O2 5000 ks akcií v lotu, Erste Bank 2000 ks akcií v lotu a KB 500 ks akcií v lotu. Nízký zájem investorů na našem kapitálovém trhu dokládá i skutečnost, ţe BCPP nabízí v současné době v rámci systému SPAD pouze 15 obchodovaných titulů. Z toho rovněţ vychází nízké zobchodované denní objemy, pohybující se okolo 1, 240 mld. Kč. Pro srovnání například na americkém trhu NASDAQ se průměrný denní objem pohybuje okolo 44 mld. USD.


39

5 Empirická část práce 5.1

Srovnání nákladovosti získání finančních zdrojů

Bankovní úvěr Rozhodne-li se podnik vyuţít úvěru pro financování svého rozvoje, obrací se nejčastěji na bankovní domy. Ty mu podle záměru financování, tedy jedná-li se o krátkodobější financování prostřednictvím provozního úvěru nebo dlouhodobým financováním prostřednictvím investičního úvěru nabídnou vhodný produkt ze svého portfolia. V případě právnických osob, které poţadují úvěr v řádu stovek milionů korun i více, nenabízejí banky takový druh úvěru plošně, ale jednání s bankou a stanovení smluvních podmínek probíhá výhradně v individuální rovině. To pak dělá z tohoto druhu obchodu striktně cílenou záleţitost, kdy si sama banka a klient vytvářejí a sjednávají veškeré podmínky sami mezi sebou. Zde hraje velkou roli velikost a známost společnosti, její bonita a pozice na trhu. Informace o nákladech na proces získání a poskytnutí takovýchto druhů úvěru bývají velice špatně dostupné, jelikoţ všechna potřebná jednání, jak jiţ bylo řečeno, probíhají na individuální úrovni a jsou součástí bankovního tajemství. Právnická osoba ovšem můţe obecně počítat s náklady na zpracování a vyhodnocení ţádosti o úvěr, které se pohybují v rozmezí 0,5% 2% z celkového objemu úvěru. Pokud banka ţádost o úvěr akceptuje a poskytne klientovi, pohybují se úrokové sazby těchto úvěrů kolem 10% p. a. (Spratek J., 2010) Emise akcií Rozhodne-li se společnost získat finanční kapitál prostřednictvím primárního úpisu akcií, musí opět počítat jednak s primárními náklady, představující přímo náklady na uskutečnění celé procedury emise, a také s náklady sekundárními, které představují podhodnocení emisního kurzu akcie, tzv. underpricing. Princip tohoto nákladu lze jednoduše uvést na následujícím příkladu: Bude-li společnost emitovat 1 mil. akcií s emisním kurzem 100 Kč, pak objem takové emise představuje 100 mil. Kč. Jestliţe na konci prvního obchodního dne cena akcie dosáhne hodnoty 110 Kč, pak hodnota takové emise je 110 mil. a výsledný rozdíl 10 mil. Kč bude pro emitenta představovat náklad v podobě underpricingu. (Spratek J., 2010)


40

Primární náklady na realizaci IPO jsou nákladovou sloţkou obsahující:  Náklady na přípravu emise (poplatky profesionálům a interní náklady) Ty tvoří audit a účetní náklady, právní náklady, náklady managementu a náklady emise, mezi které se řadí účetní a daňoví poradci, představující náklad ve výší 0,5 – 1 mil. Kč, dle objemu emise. Právní poradci – cca 1% z objemu emise, náklady aranţéra a manaţerů emise ve výši cca 2% – 5% z objemu emise. Tyto celkové náklady dosahují zpravidla 3% - 6% z objemu emise.  Poplatky Centrálního depozitáře cenných papírů Zahrnují poplatky za zápis nové emise do centrální evidence (jednorázový), který činí 5800 Kč. Poplatek za přidělení ISIN nově vydané emisi činí 580 Kč. Připsání cenných papírů na majetkový účet je zpoplatněno 40 Kč/účet.  Přijetí emise Burzou cenných papírů Praha, a.s. (hlavní trh) Tyto poplatky zahrnují fixní sloţku za přijetí cenných papírů k obchodování. Jednorázový poplatek za přijetí akcií k obchodování činí 50 000 Kč a roční variabilní poplatek za obchodování CP na burze je stanoven na 0,05% z objemu emise, maximálně však do výše 300 000 Kč/rok. Při obchodování akcií na sekundárních trzích pak vznikají pravidelné poplatky s obchodováním CP, transakční náklady na nákup a prodej CP a další. Emise dluhopisů Emisí dluhopisů vznikají podniku nejen náklady spojené se samotným vydáním dluhopisů, ale také takzvané náklady na ţivotnost emise. Charakter a výše první skupiny nákladů, jejich fixní, či variabilní povahu, je nutno vztahovat k objemu emise, počtu emitovaných dluhopisů apod. Tyto náklady se dají strukturovat podle fáze, ve které se společnost v emitování dluhopisů nachází: (Spratek J., 2010)  Příprava emise Zde jsou zahrnuty náklady související s vlastní přípravou, náklady na případný rating, jejichţ výše je stanovena individuálně a pohybuje se v miliónech Kč a odměny právním a finančním poradcům, které jsou také stanoveny individuálně, pohybují se v rozmezí několika miliónu Kč a závisí mimo jiné také na objemu a charakteru emise. Účetní a daňoví poradci, zde záleţí na objemu emise.


41

 Poplatky Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP) Zahrnují poplatky za zápis nové emise do centrální evidence (jednorázový), který se vypočítá podle vzorce: (0,00007+0,000004*M)*O, kde „M“ je počet měsíců do splatnosti a „O“ představuje objem vydané emise v nominální hodnotě. Poplatek za přidělení ISIN nově vydané emisi činí 580 Kč. Připsání cenných papírů na majetkový účet je zpoplatněno 40 Kč/účet.  Náklady aranţéra a manaţerů emise Tvoří cca 2% - 5% z objemu emise. Jedná se o velmi variabilní sloţku, kterou ovlivňuje velikost emise, prestiţ a ratingové hodnocení emitenta atd.  Marketingová propagace emise Stanovení je velmi sloţité, jedná se o individuální náklady kaţdé společnosti.  Přijetí emise Burzou cenných papírů Praha, a.s. (hlavní trh) Tyto poplatky zahrnují fixní sloţku za přijetí cenných papírů k obchodování. Jednorázový poplatek za přijetí dluhopisového programu činí 100 000 Kč a roční variabilní poplatek za obchodování CP na burze je stanoven na 0,05% z objemu emise, maximálně však do výše 300 000 Kč/rok. Náklady na ţivotnost emise pak budou tvořit zejména úrokové platby, rozdíl nominální hodnoty a emisního kurzu, prémie a další, které jsou jiţ individuální záleţitostí emitenta a parametrů konkrétních emisí.

5.2 Emise akcií a dluhopisů na BCPP Zákon nabízí moţnosti uvádění na trh BCPP emisí akcií s minimální trţní kapitalizací 1 000 000 EUR, (tj. cca 24 mil. Kč) a dluhopisů v minimálním objemu 200 000 EUR (tj. cca. 4 800 000 Kč). Předpokládám-li zaměření této práce s vyuţitím pro manaţery menších a středně velkých firem, jeví se tato moţnost s ohledem k zákonným podmínkám jako zajímavá. V případě dluhopisů však pravděpodobně dojde k situaci, ţe bude problém v rámci burzy najít investory. Důvodem bude pravděpodobně nezájem investorů o dluhopisy rizikového subjektu z důvodu krátké firemní historie a nabídky dluhopisů velkých známých společností. Bereme-li v úvahu, ţe zájem lze zvýšit vyšším úrokovým výnosem, narazíme pravděpodobně na fakt, ţe náklady spojené s emisí a legislativní podmínky stanovené pro případné emise nebudou


42

pro manaţery zajímavé s ohledem na moţnosti získání úvěrových zdrojů z bank s úrokem v rozmezí 6 - 10% p.a. (dle informace pracovníků bank). V případě emise akcií naráţíme na problém dlouhodobé nízké likvidity na českém kapitálovém trhu u menších emisí. Při konzultaci této problematiky s pracovníky makléřských společností mi bylo sděleno, ţe pokud se nedostane firma na hlavní trh burzy (SPAD), je zájem o její akcie zanedbatelný. Přes 90% zobchodovaných objemů se odehrává pouze v segmentu SPAD. I v rámci tohoto segmentu je cítit nízký zájem investorů o akcie společností, jimiţ jsou například AAA, Paegas Nonwovens, a nově i Fortuna a.s. Na internetových stránkách společností, které se zabývají emisemi cenných papírů na BCPP i na okolních trzích (například Polsko nebo Maďarsko) jsem nalezl názor, kterým asi tuto problematiku nejlépe vystihuje společnost Cyrrus a.s.: “ Zásadní podmínkou v Praze je prodej více neţ 25% firmy a minimální velikost společnosti. Z historie obchodování vyplývá, ţe úspěch můţe mít jen emise větší neţ 1 miliarda CZK.“ Dalšími důvody proč firmy nevolí IPO se mohou stát podrobnější sledování a kontrola jejich podnikatelské činnosti po vstupu na kapitálové trhy. Tohle sledování a dosaţené informace budou mít důleţitý vliv nejen na akcionáře společnosti, kteří svými různými reakcemi na hospodářský výsledek společnosti budou ovlivňovat kurzy emisí, ale také na nerozhodnuté investory, analytiky, banky, obchodní partnery a třeba také konkurenci. Důleţitý je také fakt, ţe i dobrá výkonnost společnosti se také ne vţdy pozitivně promítne do kurzu akcií společnosti a to zejména v obdobích krize, coţ můţe mít za následek odliv investorského nadšení. (Jeţek T., 2004) Jako překáţka se také můţe jevit poţadavek akcionářů na změny ve společnosti a její chování podle obecně sdílených pravidel (corporate governance) pro správu a řízení společnosti. Tato pravidla obsahuje Kodex správy a řízení společností zaloţené na principech Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj. Tento kodex publikovala Komise pro cenné papíry, a pokud tato pravidla nebyla ve společnosti aplikována ještě před primární emisí, měl by se připravit co nejdříve harmonogram s jejich uvedením do podnikového ţivota. Důleţitá je téţ finanční a informační restrukturalizace, externí komunikace atd. (Jeţek T., 2004) Poměřování a zvaţování výhodnosti emise akcií s jejími nepřímými a přímými náklady hrají relativně větší roli pro menší a střední společnosti s ročním obratem pod hranicí cca 1 mld Kč. Pro tyto společnosti mohou náklady na IPO dosahovat 10-12% z objemu emise. S poklesem těchto nákladů mohou počítat pouze velké společnosti, které jsou plně připravené, jak v právní, tak v účetní rovině, ve kterých je většinou také řešen vztah k veřejnosti a investorům jiţ dlouhodobě, v důsledku předchozích emisí dluhopisů či jiných cenných


43

papírů. Počítat ovšem nelze pouze s jednorázovými náklady na primární emisi akcií a všemi náklady spojenými s transformacemi společnosti, ale je vhodné také počítat s trvalými náklady na intenzivní formu uveřejňování informací investorům a veřejnosti. Tyto náklady by pak byly přirozeně vyšší ve snaze zajištění publicity na zahraničních trzích. (Jeţek T., 2004) Relativní vysoké náklady hrají velkou roli také v případě rozhodování o emisi dluhopisů, kdy je potřeba zváţit výhodnost emise v souladu s náklady na propagaci emise, tisk dluhopisů, platba úroků nebo také provize zprostředkovatelské bance. Její úspěch je dále podmíněn například zprostředkováním větší a známé banky, kapacitou kapitálového trhu, také hospodařením firmy a nadějností investičního programu. Je-li smyslem této práce nabídnout manaţerům menších a středně velkých společností moţnost získání finančních prostředků na BCPP, povaţuji tuto moţnost jako nevhodnou, z výše uvedených důvodů. V případě rozhodnutí financování formou primární emise akcie musí vedení společnosti stanovit parametry jednotlivých emisí, které jsou později nutné schválit Výborem praţské burzy pro burzovní obchody. Jelikoţ je pro úspěch emise velmi důleţité její obchodování v nejlikvidnějším systému praţské burzy SPAD, musí vedení společnosti stanovit velikost minimálního obchodovatelného mnoţství, tzv. lotu. To znamená, ţe se bude obchodovat pouze s násobky těchto „balíků“ akcií. Chtějí-li manaţeři firem podpořit zájem o své akcie drobnějším investorům a oslovit tak široké spektrum investorů, měli by volit menší velikosti lotu. Větší velikosti lotu mohou být pro drobné investory nepřístupné, z důvodu potřeby větších investičních prostředků. Do tohoto obecného tvrzení je ovšem nutné zahrnout také cenu jednotlivých akcií. Velikosti lotů obchodovaných ve SPADu se pohybuje od 100 do 10 000 ks akcií, z toho nejmenší velikost lotu je prezentována společností Philip Morris ČR a největší velikost společností Unipetrol. Neznamená to ovšem, ţe by společnost Philip Morris ČR musela být z hlediska investované částky jasně nejatraktivnější pro drobného investora a akcie Unipetrolu naopak nejméně atraktivní. Záleţí především na objemu lotu, který se mění s trţní cenou akcií. Nejdraţší lot bude tedy u akcií ČEZ. Při kurzu 940 Kč a 5000 ks akcií v lotu se jedná o objem 4 700 000 korun. Naopak nejlevnější lot je u akcií AAA Auto kde se při aktuálním kurzu 26,11 Kč při 3000 ks akcií v lotu jedná o objem 78 330 Kč. Parametr akcií nazývaný spread znamená cenové rozpětí mezi nákupním a prodejním kurzem. Pro investora znamená náklad a pro emitenta naopak zisk, jelikoţ investor prodává za nákupní a nakupuje za prodejní cenu, u emitenta


44

akcií je to právě naopak. Čím tedy vyšší spread, tím je to pro emitenta výhodnější. Jedná-li se ovšem o emise umisťované na hlavní trh, je stanovení velikosti rozpětí otázkou kotačního výboru burzy. Další důleţitá otázka, kterou vedení společností řeší před uvedením svých emisí na trh je jejich dividendová politika. Je to politika, na které se musejí shodnout jak vlastníci společnosti, tedy akcionáři, tak i představenstvo, tedy manaţeři řídící danou společnost. Nalezení shody není snadné, neboť obě tyto skupiny lidí představují odlišný pohled na vyplácení dividend. Je zřejmé, ţe akcionáři budou chtít a očekávat pravidelné výplaty dividend v uspokojivé výši na úkor například dalšího investování do rozvoje podniku, zatímco manaţeři firem budou mít snahu dosaţený zisk nějakým způsobem reinvestovat, vyuţít například na výzkum, čímţ budou usilovat o upevnění pozice na trhu a o co nejdelší setrvání podniku na trhu. Na mladých trzích se s dividendovými politikami moc nesetkáme, jelikoţ zde bývá zisk pouţit k dalšímu růstu. Obecně se dá ale říci, ţe existují 3 modely dividendové politiky. Jedná se o stabilní dividendovou politiku, kdy společnosti udrţují stálou výši dividendy na akcii. Tuto politiku v Česku uplatňují například Erste Bank, Orco a Pegas Nonwovens. Pokles dividend je zde vnímán jako negativní signál o hospodaření společnosti a promítá se do ceny akcií. Druhý model je model pasivní reziduální politiky. V tomhle případě se společnosti snaţí ze zisku přednostně profinancovat rentabilní projekty, a pokud takové nemají, teprve vyplácejí dividendy. V souvislosti s touto politikou se dá hovořit o dividendách společnosti Unipetrol. Poslední model má základy v udrţování fixní výše dividendového podílu. Tento model je v České republice nejběţněji uţívaným. Dividendy se stanovují v závislosti na dosaţené výši čistého zisku. Mezi společnosti, které udrţují fixní výši dividendového podílu, jsou například NWR a ČEZ. U této politiky se dá očekávat postupný růst dividend, neboť společnosti zcela přirozeně počítají s kontinuálním růstem zisku. (Peníze.cz, 2009) Společnosti, které jsou svými dividendami pro investory nejatraktivnější, jsou označovány jako tzv. dividendové tituly. Mezi takové tituly se na hlavním trhu praţské burzy řadí společnosti jako Philip Morris ČR, Telefónica O2 ČR, Komerční banka, ČEZ a Fortuna. Podle Michala Vaníčka, hlavního analytika J&T Banka má společnost Philip Morris pro rok 2011 mimořádný dividendový výnos 12,2%. Do budoucna by se měla výše dividendy pohybovat na cca 850 korunách za akcii, coţ by znamenalo při ceně akcie na úrovní 10 000 Kč 8,5% hrubého dividendového výnosu. Telefónica O2 by měla vyplácet dividendy ve výší 40 Kč na akcii, coţ by znamenalo cca 10% hrubý dividendový výnos.


45

Komerční banka zvýšila neoficiálně svoji dividendovou politiku, a proto by hrubý dividendový výnos měl za aktuálních cen získat hodnotu 6%. Společnost Fortuna by měla mít hrubý dividendový výnos kolem 6,5%. Posledním dividendovým titulem obchodovaným na hlavním trhu burzy je společnost Pegas Nonwovens, která by měla slibovat do budoucna rostoucí 6% hrubý dividendový výnos. Riziko můţe být ovšem plánované investice do nových kapacit, které výplatu dividend mohou sníţit. Pokud by se nově vstupující společnost na kapitálový trh rozhodla řadit mezi dividendové tituly, měly by její akcie dosahovat podobných parametrů, jako u výše uvedených společností. Hrubý dividendový výnos by se měl tedy pohybovat v rozmezí 5% - 10%. Čím vyšší dividendový výnos bude, tím bude emise atraktivnější. V případě příznivé výše dividendy roste atraktivita tohoto titulu, zvedá se kurz v důsledku zvýšeného zájmu, rostou objemy obchodování, zvyšuje se volatilita kurzu akcií a tato akcie láká i zájem krátkodobých spekulantů. V případě získání kapitálu z emise akcií, případně dluhopisů, je třeba, aby se manaţer emitující firmy díval na tuto situaci z pohledu investora. Jelikoţ z hlediska českého kapitálového trhu je pro akcie důleţité zejména vzbudit zájem kapitálových fondů a zahraničních investorů, má-li být zajištěna úspěšnost emise, je nutné, aby k této emisi přistupovaly společnosti s dostatečnou velikostí a známostí. Je třeba si uvědomit, ţe zejména u fondů hraje jednu z významných rolí dividenda.

Investor svou investici do akcií hodnotí z následujících kritérií:    

Ekonomická stabilita společnosti Hospodářské výsledky s jasným rozvojem Dividendový výnos společnosti (jasně definovanou dividendovou politikou) Dodavatelsko-odběratelské vztahy společnosti z pohledu historického vývoje, stability, moţnosti další expanze a zranitelnosti společnosti v případě výpadku (nahraditelnosti)  Informovanost investorů i nad rámec povinné informovanosti stanovené danými předpisy  Dobré jméno společnosti ve vztahu k široké veřejnosti Rovněţ je třeba brát v úvahu i případné vazby podniku ve vztahu k zahraničí, ať uţ z pohledu poboček, dceřiných společností nebo obchodních partnerů.


46

V případě změn makroekonomické nebo politické situace ve státě, v němţ se některý z uvedených subjektů nachází, dochází k přímé reakci investorů, která vyvolává prodej akcií dané společnosti, případně sniţuje zájem o akcie této společnosti. Naopak v případě pro společnost pozitivních změn dochází k zvýšení zájmu a tím i růstu ceny akcie. Například na akciích Erste Bank se negativně odráţí zhoršení ekonomicko-politické situace v Maďarsku a Rumunsku. Naproti tomu pro akcie ČEZ působí pozitivně rozhodnutí německé legislativy o omezení provozu jaderné energetiky. Z pohledu dluhopisů je třeba vzít v úvahu také pro investora atraktivní výši úročení, která by měla zahrnovat oproti státním dluhopisům prémii za vyšší rizikovost. To znamená, ţe společnost by se měla v případě emise dluhopisů pohybovat výší svého úročení v podobných parametrech jako dluhopisy například společnosti ECM, která nabízí 4,46% pro dluhopis se pětiletou splatností, společnosti České pojišťovny s 5,1% úrokovou sazbou pro dluhopis s pětiletou splatností, nebo například pro dluhopisy s dobou splatností 15 let by se úroková sazba měla pohybovat například kolem 6,5% jako je tomu v případě společnosti ČEZ a Evropské investiční banky. Další důleţitou otázkou, kterou musí manaţer podniku v případě emise zváţit je vztah emise vůči společnosti. V případě emise akcií je ředěn majetek společnosti a tím se sniţuje hodnota akcií drţených stávajícími akcionáři, coţ většinou vede k prodeji drţených akcií investory a poklesu jejich ceny. V případě dluhopisů je prodáván jen dluhový závazek bez přímého dopadu na akcionáře. Naproti tomu si je třeba uvědomit, ţe nemusí být o emisi dluhopisu, zejména méně známých společností dostatečný zájem ze strany investorů, coţ následně vyvolá potřebu získat zbývající část finančních prostředků jiným způsobem a tato skutečnost můţe vyvolat zvýšení nervozity investorů, coţ opět můţe vést k poklesu zájmu. Následující grafy dokládají vzájemnou vazbu mezi předními světovými indexy na jednotlivých zahraničních trzích a indexu PX BCPP. Z grafů je patrno, ţe významnější změny v rámci globální mezinárodní situace se odráţejí napříč jednotlivými trhy, nezávisle na kontinentu.


47

Graf 2: Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (1 rok)

Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (1 rok) PX Index

12000

SPX Index

Kurz

10000 8000

UKX Index

6000

CAC Index

4000

DAX Index

2000

NKY Index

0 2.10.2010

2.9.2010

2.8.2010

2.7.2010

2.6.2010

2.5.2010

2.4.2010

2.3.2010

2.2.2010

2.1.2010

2.12.2009

2.11.2009

SHCOMP Index BE500 Index

Datum Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 3: Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (5 let)

Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (5 let)

Kurz

PX Index

20000,00 18000,00 16000,00 14000,00 12000,00 10000,00 8000,00 6000,00 4000,00 2000,00 0,00

SPX Index UKX Index CAC Index DAX Index NKY Index SHCOMP Index BE500 Index



48

Graf 4: Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (10 let)

Kurz

Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (10 let) PX Index

20000,00 18000,00 16000,00 14000,00 12000,00 10000,00 8000,00 6000,00 4000,00 2000,00 0,00

SPX Index UKX Index CAC Index DAX Index NKY Index SHCOMP Index BE500 Index


Z důvodu omezení rizik spojených s obchodováním na zahraničních trzích (měnové riziko, znalost domácího trhu apod.) budou jednotlivá portfolia sestavena pouze z vybraných akciových titulů v rámci indexu PX. V případě, ţe by podnik disponoval přebytkem zahraniční měny (USD, EUR, JPY, CNY) a nepředpokládal tuto měnu konvertovat do CZK (vyuţít pro potřeby svého působení na zahraničních trzích) doporučoval bych sestavení portfolií z akcií obchodovaných na trzích, příslušných dané měně. S výběrem jednotlivých akciových titulů, napříč jednotlivými hospodářskými odvětvími (média, energetika, finančnictví, těţba a zpracování nerostných surovin, telekomunikace, zdravotnictví apod.) z důvodu vyrovnanosti portfolia v rámci omezení odvětvových rizik, v případě negativního vývoje na některém ze sektoru, působí portfolio vyváţeněji (neprojevuje se v jiných odvětvích).

5.3 Stanovení výnosnosti akcií a dluhopisů Pro stanovení výnosnosti vybraných akcií jsem pouţil závěrečné kurzy z 31.12. 2010 k dosaţenému kurzu z 31.12.2009. Výnosnost vybraných akcií bude tedy


49

představovat procentuální růst, případně pokles kurzu ve sledovaném období jednoho roku.

Tabulka 4: Pořadí akcií podle výnosnosti

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Akciový titul NWR Erste Bank Kmerční banka

Kurz 31.12.2010

Kurz 31.12 2009

Výnosnost %

271,00 890,00 4435,00

161,60 698,50 3929,00

67,70 27,42 12,88

Telefónica O2 ČEZ

381,50 783,00

418,00 864,00

-8,73 -9,38

CETV

384,50

446,90

-13,96

Zdroj: Vlastní zpracování podle BCPP

Graf 5: Závislost dosaţené výnosnosti akcií na objemu obchodů

Závislost dosažené výnosnosti akcií na objemu obchodů 80,00 70,00

ČEZ

Výnosnost (%)

60,00

NWR

KOMB

50,00

ERSTE

40,00

TO2

30,00

NWR

20,00

ERSTE

CETV

10,00 KOMB

0,00 -20 000,00 -10,00

20 000,00

-20,00

60 000,00 100 000,00 TO2 CETV Objemy obchodů (mil. Kč)

140 000,00 ČEZ

Zdroj: Vlastní zpracování

U akcií, kde jsou obchodní objemy ve finančním vyjádření v rozmezí 40 – 80 mld. je dosahováno nejvyšší výnosnosti a je tedy tento objem z hlediska výnosnosti nejzajímavější. S ohledem na to, ţe většina obchodů u sledovaných akcií probíhá v systému SPAD, je třeba brát v úvahu cenu jednoho lotu akcií. Po stanovení tohoto hlediska lze dojít k závěru, ţe největší výnosnost se pohybuje v rozpětí, řádově 1 – 2,5 mil Kč. Zatímco u akcií ČEZ, kde se velikost lotu 5000 ks pohybuje okolo 4,5 mil. Kč, lze uvést domněnku, ţe pro české investory je


50

atraktivnější obchodovat s niţším finančním objemem, coţ dokládá vývoj, sledovaný u akcií ČEZ, kde za absence zahraničních investorů, dochází k minimálním pohybům kurzu v rámci dnů. Naopak v případě zvýšené aktivity zahraničních investorů, jsou schopny tyto akcie měnit výrazně svou hodnotu. Akcie Telefónica O2 je charakteristická poměrně stabilním dividendovým výnosem a proto je obvykle řazena do dlouhodobých portfolií jako defenzivní sloţka. Její nízká výnosnost je poznamenána úbytkem pevných linek v souvislosti s negativním vývojem v celém sektorovém odvětví. Akcie CETV byly v průběhu roku pod velkým tlakem z hlediska slabých finančních výsledků a negativních zpráv v rámci sektoru i firmy.

Graf 6: Závislost dosaţené výnosnosti akcií na výši vyplacených dividend

Závislost dosažené výnosnosti akcií na výši vyplacených dividend 80,00

Výnosnost (%)

70,00 60,00 NWR 50,00

ČEZ

40,00

ERSTE

30,00

TO2

20,00

KOMB

ERSTE

NWR

10,00 -10,00 0 -20,00 CETV

CETV

KOMB

0,00 50 TO2ČEZ

100

150

200

250

300

Výše dividendy (Kč)


Výnosnost akcií společnosti NWR by neměla být vztahována k dividendám, jelikoţ k vysoké výnosnosti došlo z důvodu významnému nárůstu spekulativních obchodů. Akcie pozitivně poznamenaly pozitivní zprávy a celkový sektorový růst ve světě. Společnost CETV dividendu nevyplácí, zároveň byla pod tlakem nepříznivých zpráv. Nízká výnosnost Komerční banky je také zkreslena z toho důvodu, ţe v průběhu hospodářské krize cena akcií propadla méně neţ u jiných bankovních titulů v rámci světa. Erste Bank je naopak výrazně citlivější a srovnáme li tyto dva tituly, tak akcie Komerční banky se ke konci roku 2010 z hlediska své ceny pohybovaly na nebo nad úrovní ceny před hospodářskou


51

krizí, zatímco akcie Erste banky jsou stále ani ne na polovině maximálních hodnot. Zváţíme-li tyto skutečnosti, tak i přes grafické vyhodnocení, které tuto závislost nedokládají, lze říci, ţe na rozdíl od dividendy Komerční banky, která táhla akcie do maximálních hodnot, je dividenda cca 16 Kč Erste banky pro investora zanedbatelná. V případě akcií Telefónica O2 a ČEZ byly i přes stabilní vyplácené dividendy poznamenány nízkým zájmem zahraničních investorů. Budu vyuţívat státní dluhopisy s různou dobou splatnosti, které jsou povaţovány za takřka bezriziková aktiva. Různou dobu splatnosti uvádím z důvodu moţné potřeby finančních zdrojů v různých časových horizontech Pro potřeby této práce jsem vybral následující dluhopisy: ST.DLUHOP. 4,10/11 ISIN: CZ0001002158 ST.DLUHOP. 3,80/15 ISIN: CZ0001001143 ST.DLUHOP. 3,75/20 ISIN: CZ0001001317

(Dále DL1) (Dále DL2) (Dále DL3)

Ve všech třech případech se jedná o státní dluhopisy, emitované ministerstvem financí, se jmenovitou hodnotou 10 000,00 CZK. DL1 má splatnost 11.4.2011 a úroková sazba činí 4,10% p.a. DL2 má splatnost 11.4.2015 a úroková sazba činí 3,80% p.a. DL3 má splatnost 12.9.2020 a úroková sazba činí 3,75% p.a.

Tabulka 5: Pořadí dluhopisů podle výnosnosti

Pořadí

Dluhopis

1.

ST.DLUHOP. 4,10/11 ISIN: CZ0001002158

2.

ST.DLUHOP. 3,80/15 ISIN: CZ0001001143

3.

ST.DLUHOP. 3,75/20 ISIN: CZ0001001317


Vzájemné vyjádření závislosti mezi výnosem dluhopisu a dobou do jeho splatnosti demonstrují výnosové křivky. Pro její konstrukci jsem pouţil kromě výše uvedených také další státní dluhopisy, s rozdílnou dobou splatnosti, emitované ministerstvem financí, se stejnou jmenovitou hodnotou jako v případě DL1 - DL3. ST.DLUHOP. 2,80/13 ISIN: CZ0001002729

(DL4)


52

ST.DLUHOP. 4,00/17 ISIN: CZ0001001903 ST.DLUHOP. 4,70/22 ISIN: CZ0001001945 ST.DLUHOP. 5,70/24 ISIN: CZ0001002547

(DL5) (DL6) (DL7)

Graf 7: Závislost výnosnosti na době do splatnosti DL

Výnos do splatnosti (%)

Závislost výnosnosti na době do splatnosti DL 6,00% 5,00% 4,00%

DL2

3,00%

DL3

2,00%

DL4

1,00%

DL5

0,00%

DL6 0

2

4

6

8

10

12

14

16

DL7

Doba do splatnosti (roky) Zdroj: Vlastní zpracování

Rostoucí tvar výnosové křivky je determinovaný například preferencí likvidity, kdy investoři poţadují vyšší výnos u dlouhodobých, méně likvidních dluhopisů. Dalším důvodem můţe být všeobecná poptávka investorů po krátkodobějších dluhopisech, kdy investoři poptávají dluhopisy s kratší dobou splatnosti, následkem čehoţ roste jejich cena a klesá výnos.


53

5.4 Stanovení rizikovosti akcií a dluhopisů Vztah indexu PX a vybraných akcií Následující grafy udávají vývoj vybraných akciových titulů obchodovaných v rámci systému SPAD na BCPP. Z grafů je patrné, ţe citlivost jednotlivých titulů vůči změně indexu PX je různá, coţ nám umoţní různou vzájemnou skladbou akcií sestavit portfolia různých stupňů rizikovosti.

Graf 8: Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (1 rok)

Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (1 rok) 4500

PX

4000

CETV

Konečná cena

3500 3000

ČEZ

2500

Erste Bank

2000 Komerční banka

1500 1000

NWR

500 Telefónica O2

0



54

Graf 9: Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (5 let)

Konečná cena

5000

Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (5 let)

4500

PX

4000

CETV

3500 ČEZ

3000 2500

Erste Bank

2000 Komerční Banka NWR

1500 1000 500

Telefónica O2

0


Konečná cena

Graf 10: Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (10 let)

5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (10 let)

CETV ČEZ Erste Bank Komerční Banka NWR Telefónica O2


PX


55

Pro lepší přehlednost týkající se rizikovosti vybraných cenných papírů jsem pomocí koeficientu beta stanovil závislost mezi výnosy daného cenného papíru oproti měřitelné výnosnosti trţního portfolia, reprezentované indexem PX, pro zvolený roční, pětiletý a desetiletý časový horizont. Koeficient beta je vypočítán ze závislosti mezi výnosy akcie a výnosy trţního indexu pomocí následujícího vzorce:

𝛽=

𝐶𝑂𝑉 𝑅𝑎𝑅𝑚 𝑉𝐴𝑅 𝑅𝑚

Kde: 𝐶𝑂𝑉 𝑅𝑎𝑅𝑚 = kovariance mezi výnosem cenného papíru a výnosem trţního indexu, 𝑉𝐴𝑅 𝑅𝑚 = rozptyl výnosnosti trţního portfolia Koeficient beta je mírou trţního (systematického) rizika, který udává, v jaké míře je určitý cenný papír ovlivňován vlivem všeobecného trţního poklesu nebo naopak růstu. Díky němu se dá stanovit míra, s jakou cenný papír přispívá k celkovému riziku portfolia. Akcie s „beta“ větší neţ jedna jsou povaţovány za akcie citlivé. Výrazně tedy reagují na pohyb trhu. Naopak akcie s „beta“ menší neţ jedna jsou na pohyb trhu méně citlivé aţ necitlivé.


56

Tabulka 6: Závislost mezi výnosy CP a indexem PX

Časový horizont Variance PX Kovariance CETV ČEZ Erste Bank Komerční banka NWR Telefónica O2 Koeficient Beta CETV ČEZ Erste Bank Komerční banka NWR Telefónica O2

1 rok 0,074%

5 let 0,160%

10 let 0,114%

0,145% 0,039% 0,108% 0,078% 0,134% 0,031%

0,286% 0,144% 0,241% 0,177% 0,409% 0,081%

0,269% 0,112% 0,165% 0,128% 0,409% 0,089%

1,96 0,53 1,46 1,06 1,81 0,42

1,79 0,90 1,50 1,11 2,56 0,51

2,36 0,98 1,45 1,12 3,59 0,78


Z uvedené tabulky jsou patrné hodnoty variance trţního indexu PX vyjadřující rozptyl výběru hodnot procentních změn ceny v čase a hodnoty kovariance vyjadřující míru vzájemné vazby mezi výnosem daného cenného papíru a výnosem trţního indexu PX. Z těchto údajů jsou u kaţdé akcie vypočítány a uvedeny koeficienty beta. Podle předchozí interpretace významu tohoto ukazatele je zřejmé, ţe nejcitlivěji budou na pohyb trhu reagovat v jednoletém, pětiletém i desetiletém časovém horizontu akcie společností CETV, Erste Bank a NWR. Naopak nejméně citlivé na pohyb trhu budou opět ve všech časových horizontech akcie společností Telefónica O2 a ČEZ. Tabulka 7: Pořadí akcií podle rizikovosti

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Akciový titul Telefónica O2 ČEZ Komerční banka Erste Bank NWR CETV


Míra rizika (Koeficient Beta) 0,42 0,53 1,06 1,46 1,81 1,96


57

Rizikovost u dluhopisů, jeţ mají stejného emitenta, se posuzuje na základě ţivotnosti dluhopisu, tedy doby do jeho splatnosti. Přičemţ platí, ţe dluhopisy s nejdelší dobou splatnosti jsou povaţovány za nejrizikovější. Rizikem je zde čas po dobu drţení dluhopisu. Tabulka 8: Pořadí dluhopisů podle rizikovosti

Pořadí 1. 2. 3.

Dluhopis ST.DLUHOP. 4,10/11 ISIN: CZ0001002158 ST.DLUHOP. 3,80/15 ISIN: CZ0001001143 ST.DLUHOP. 3,75/20 ISIN: CZ0001001317


5.5 Stanovení likvidity akcií a dluhopisů Likvidita vybraných akciových titulů je ukazatelem, stanoveným podle objemu obchodů ve sledovaném časovém období. Dává nám informaci o tom, jak často se akcie nakupovaly a prodávaly. Ve vztahu k objemu obchodů, je třeba brát také v potaz velikost a cenu jednoho lotu jednotlivých akcií. Nejvyšší objemu obchodů dosahovala společnost ČEZ, jejíţ lot je ale ze všech akciových titulů obchodovaných ve SPAD nejdraţší. Tabulka 9: Pořadí akcií podle likvidity

Pořadí

Akciový titul

1.

ČEZ

2. 3. 4. 5.

Komerční bakna Erste Bank Telefónica O2 NWR

6.

CETV

Objemy obchodů 2010 (mil. Kč) 129 954,12 78 482,21 51 195,97 42 998,30 42 501,63 21 519,91

Zdroj: Vlastní zpracování podle BCPP

Likvidita u dluhopisů je stanovena stejně jako v případě akcií podle objemu obchodů za sledované období, jelikoţ je moţné předpokládat, ţe investor nebude chtít dluhopis drţet aţ do konce jeho ţivotnosti. Je moţné na likviditu pohlíţet i z hlediska doby splatnosti s tím, ţe platí, ţe čím je delší doba splatnosti, tím klesá likvidita z důvodu delšího časového horizontu, potřebného pro prodej dluhopisů, a tím přeměnění investice opět na peníze.


58

Tabulka 10: Pořadí dluhopisů podle likvidity

Pořadí 1. 2. 3.

Dluhopis ST.DLUHOP. 3,80/15 ISIN: CZ0001001143 ST.DLUHOP. 4,10/11 ISIN: CZ0001002158 ST.DLUHOP. 3,75/20 ISIN: CZ0001001317


5.6 Konstrukce jednotlivých portfolií 5.6.1

Pro potřebu získání finančních prostředků prostřednictvím kapitálového trhu

Portfolio podle hlediska likvidity Tabulka 11: Portfolio podle hlediska likvidity

Pořadí (podle likvidity) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Akciový titul ČEZ Komerční banka Erste Bank Telefónica O2 NWR CETV

Přidělené váhy (%) 19 18 17 16 15 14

Zdroj: Vlastní zpracování V případě, ţe by se emitující společnost rozhodla na konci roku 2009 pro emisi akcií, vyplývalo by z poţadavků na vysokou likviditu, ţe by nová emise měla mít takové parametry jako akcie například ČEZ a Komerční banky, které dosahovaly v průběhu roku 2010 nejvyššího objemu obchodů, z čehoţ plyne, ţe byly pro investory nejatraktivnější. Celková suma přidělených vah nemusí z hlediska demonstračního charakteru dávat v celku 100% (viz také následující portfolia).


59

Portfolio podle hlediska výnosnosti Tabulka 12: Portfolio podle hlediska výnosnosti

Pořadí (podle výnosnosti) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Akciový titul

Přidělené váhy (%) 19 18 17 16 15 14

NWR Erste Bank Komerční banka Telefónica O2 ČEZ CETV

Zdroj: Vlastní zpracování Z hlediska výnosnosti dosahovaly nejlepších výsledků za sledovaný rok 2010 akcie společností například NWR a Erste Bank. V případě ţe by nová emise, uvedená na trh na konci roku 2009 dosahovala takových výsledků v průběhu roku, jako u výše zmíněných titulů, přilákala by zájem převáţně agresivních investorů. Portfolio podle hlediska dividendového výnosu Tabulka 13: Portfolio podle hlediska dividendového výnosu

Pořadí

Akciový titul

1.

Telefónica O2

2. 3. 4. 5. 6.

Komerční banka ČEZ NWR Erste Bank CETV

dividendový výnos (%) 10,61

Přidělené váhy (%) 19

6,51 6,20 4,98 2,06 0

18 17 16 15 14

Zdroj: Vlastní zpracování V případě, ţe by chtěli manaţeři firmy motivovat investory příznivou výší dividendy vyplácených na akcii, zvýšit tím jejich atraktivitu, čímţ by se zvedla poptávka po akciích, rostl by její kurz, zvyšovala se volatilita, coţ by vzbudilo zájem i v případě spekulativních obchodů, měl by dividendový výnos dosahovat takových parametrů jako například u akcií Telefónica O2, Komerční banka,


60

ČEZ, popřípadě jiných dividendových titulů. Obecně v rozmezí 5 - 10%, jak uvádím jiţ dříve. 5.6.2

Pro potřebu investování finančních prostředků prostřednictvím kapitálového trhu

Portfolio konzervativního investora Tabulka 14: Portfolio konzervativního investora

Pořadí (podle rizikovosti) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Akciový titul

19 18 17 16 15 14

Telefónica O2 ČEZ Komerční banka Erste Bank NWR CETV

Pořadí (podle rizikovosti)

Přidělené váhy (%)

Dluhopis


1.

ST.DLUHOP. 4,10/11 ISIN: CZ0001002158

2.

ST.DLUHOP. 3,80/15 ISIN: CZ0001001143

34 33

3.

ST.DLUHOP. 3,75/20 ISIN: CZ0001001317

32


Vyuţití takového portfolia je pro uchování finančních prostředků a výnos zpravidla pokrývá inflaci. Taková portfolia bych vyuţil v případě, ţe výnosnost bude vyšší, neţ je míra úročení finančních prostředků na bankovních vkladech. Do takového portfolia bych volil vyšší zastoupení státních dluhopisů, oproti akciovým titulům, ze kterých by měly být v případě rozhodnutí o jejich zastoupení v portfoliu vybrány ty, s nejniţším trţním rizikem.


61

Portfolio neutrálního investora Tabulka 15: Portfolio neutrálního investora

Pořadí (podle rizikovosti) 1. 2. 3. 4. 5. 6. Pořadí (podle rizikovosti)

Telefónica O2 ČEZ Komerční banka Erste Bank NWR CETV

1.

ST.DLUHOP. 4,10/11 ISIN: CZ0001002158

33

2.

ST.DLUHOP. 3,80/15 ISIN: CZ0001001143

33

3.

ST.DLUHOP. 3,75/20 ISIN: CZ0001001317

33

Akciový titul

Přidělené váhy (%) 16,5 16,5 16,5 16,5 16,5 16,5

Dluhopis



Neutrální portfolio by mělo mít takovou skladbu akcií a dluhopisů, které jsem jako investor ochotný akceptovat ve vztahu k riziku. Mám moţnost měnit poměry zastoupení dluhopisů a jednotlivých akciových titulů v portfoliu, čímţ dochází ke změně rizikovosti a výnosnosti portfolia. Do tohoto portfolia doporučuji zařadit přednostně tituly s niţší volatilitou vůči indexu PX.


62

Portfolio agresivního investora Tabulka 16: Portfolio agresivního investora

Pořadí (podle výnosnosti) 1. 2. 3. 4. 5. 6. Pořadí (podle výnosnosti)

NWR Erste Bank Komerční banka TelefónicaO2 ČEZ CETV

1.

ST.DLUHOP. 4,10/11 ISIN: CZ0001002158

34

2.

ST.DLUHOP. 3,80/15 ISIN: CZ0001001143

33

3.

ST.DLUHOP. 3,75/20 ISIN: CZ0001001317

32

Akciový titul

Přidělené váhy (%) 19 18 17 16 15 14

Dluhopis


Zdroj: Vlastní zpracování Toto portfolio se vyznačuje vysokou mírou rizika. Bude odráţet výrazné změny akciových titulů, v závislosti na zprávách, proudících z celého světa na jednotlivé burzovní trhy. V případě, ţe by bylo pouţito pouze akciové portfolio bez zastoupení dluhopisů, pro účely zhodnocení finančních prostředků, doporučuji případným investorům aktivně zasahovat do řízení tohoto portfolia za pomoci profesionálních investorů. Při vyuţití vybraných akciových titulů v rámci portfolia přihlíţím k omezení sektorových rizik skladbou akcií z různých hospodářských odvětví. Uvedené portfolio obsahuje vysoce rizikovou ovšem výrazně výnosovou poloţkou NWR. Další výrazně riziková sloţka CETV by měla nízké zastoupení v portfoliu z toho důvodu, ţe společnost doposud nepřistoupila k rozdělení zisku ve formě dividendy a ani do budoucna se zatím s dividendou nepředpokládá. Akcie společnosti ČEZ, Telefónica O2 jsou zařazeny s uvedeným váhovým zastoupením z důvodu vysokých dividendových výnosů a současně z důvodu niţší volatility. Akcie Komerční banky dávají moţnost vysokého zisku a slušného dividendového výnosu při vyšší volatilitě (vyšším riziku) naproti tomu akcie Erste Bank jsou zařazeny z důvodu rozdělení rizik na bankovních titulech a expozici Erste Bank na řídícím trhu rakouské burzy (vysoké obchodované objemy ve Vídni, kdy vyšší likvidita trhu ve Vídni umazává nevýhody nízké likvidity našich titulů v určitých obdobích - malé pohyby u českých akcií v některých obdobích roku).

Diskuze

63

6 Diskuze Téma své bakalářské práce jsem volil s ohledem na svůj, jiţ dřívější zájem o problematiku týkající se investování na českém kapitálovém trhu, se snahou proniknout do téhle problematiky hlouběji, nad rámec svých akademických znalostí, získaných během studia a lepšímu porozumění vzájemným vazbám mezi určitými prvky finančního systému. Vzhledem ke svému studijnímu zaměření a absolvovanému, manaţersko-ekonomickému studijnímu oboru, jsem se rozhodl volit pohled na investování z pozice manaţera firmy, který má v rámci svých kompetencí moţnost zvolit si ke zhodnocování disponibilních finančních prostředků společnosti právě investování na českém kapitálovém trhu. Jako protipól k této otázce jsem vzal také opačnou situaci, ve které se můţe společnost nacházet a tou je potřeba externího financování společnosti, čímţ dostala práce komplexnější záměr. Vyuţíval jsem celou řadu tištěných i elektronických zdrojů, hospodářských výsledků, příslušných zákonů i rad expertů působících v tomto oboru. Často jsem se střetával se situací, kdy mi doporučený rozsah práce neumoţňoval vyuţít vysokých informačních kapacit. Obvykle bývají tyto dva pohledy předmětem samostatných závěrečných prací. To mě ovšem nutilo volit pouze, z mého pohledu, ty nejrelevantnější informace s tím, ţe bych rád dosáhl patřičného rozšíření této tématiky například prostřednictvím závěrečné práce na vyšším stupni studia. Skladbu jednotlivých investičních cenných papírů, které jsem pro potřeby této práce vyuţil, jsem vybral na základě rad a doporučení profesionálních investorů. I přes to, ţe akcie společností Telefónica O2, ČEZ a CETV dosahovaly záporné výnosnosti za sledovaný rok 2010, je dle mého názoru důleţité brát v potaz například informaci o tom, na jakých cenových úrovních byly tyto akcie před začátkem projevu světové hospodářské a finanční krize. Z toho důvodu se domnívám, ţe tyto akcie mají vysoký růstový potenciál. Konkrétně například akcie CETV dosahovaly cenové úrovně cca 2200 Kč/akcii před krizí a s postupně se zlepšujícími výhledy do budoucna lze předpokládat růst zájmu o tento titul, coţ se začíná projevovat ve výsledcích za první čtvrtletí letošního roku a prognózách ve výhledu do dalšího období. Akcie společnosti ČEZ výrazně oslabovaly od druhé poloviny roku 2010, jednak z důvodu rozhodnutí vlády o zapojení emisních povolenek a také z důvodu obavy z neúspěšných investic, které společnost v minulých letech provedla. V období světové hospodářské krize došlo k poklesu spotřeby elektrické energie v Evropě a následně poklesu její ceny a cen energetických komodit celkově. Vzhledem k těmto skutečnostem

Diskuze

64

a vzhledem k vývoji ceny elektrické energie na německé burze v Lipsku, který je nejvýznamnějším evropským trhem s elektrickou energií, a zároveň kontinuálně se zvyšující ceny elektrické energie a její rostoucí spotřeby v Evropě, předpokládám pozitivní projev těchto skutečností na celkovém hospodaření společnosti a také na ceně akcií. U společnosti Telefónica O2 docházelo z důvodu hospodářské recese k cenovým válkám s konkurencí, coţ mělo za následek dosaţení niţších cenových hodnot za poskytované sluţby. Stejně tak se ve výsledku hospodaření, potaţmo v ceně akcií stále negativně promítá trend úbytku pevných linek, na druhé straně roste počet klientů z hlediska internetového připojení. Skutečnost, ţe společnost hodlá investovat do rychlejšího vysokorychlostního internetového přenosu VDSL by znamenala lepší konkurenceschopnost v této oblasti, ve vztahu ke konkurenčním poskytovatelům vysokorychlostního připojení (společnost typu UPC). Také významné kroky v budování LTE sítí slouţících pro mobilní vysokorychlostní internet mohou být pozitivní zprávou v souladu s upevňováním pozice a konkurenceschopnosti v mobilním segmentu společnosti. Domnívám se, ţe český akciový trh bude i nadále pokračovat ve svém růstovém trendu, ovšem je pravděpodobné, ţe tempo růstu se bude sniţovat, jelikoţ dojde ke korekcím trhu, po uplynulém, asi dvouročním růstu cen akcií. I kdyţ rok 2011 můţe být pro mnoho investorů ztrátový a to zejména v rámci krátkodobějších spekulativních obchodů, doporučil bych z dlouhodobého hlediska akcie nakupovat, popřípadě drţet z důvodu toho, ţe nabízejí prostor k růstu, vzhledem ke svým dříve dosahovaným maximálním hodnotám a obecnému růstovému trendu jak na světových akciích, tak na indexu PX. Předpokládaná rostoucí výnosnost výše uvedených portfolií v závislosti na rizikovosti uvedených portfolií je pouze teoretická. Ve skutečnosti, v důsledku zařazení akcií do těchto portfolií se skutečná výnosovost bude lišit v závislosti na dosaţených aktuálních cílových hodnotách a výši vyplacených dividend. Tato proměnná je pro investora zejména v delších časových horizontech neznámá a riziko, které tímto podstupuje je zaplaceno vyšším potencionálním výnosem, kterého lze dosáhnout. Případný manaţer si má tímto moţnost zvolit optimální investiční strategii, vyváţenou v závislosti na vztahu k riziku, výnosu a délky předpokládané investice. Při volbě varianty je nutno přihlédnout rovněţ k jiným moţnostem vyuţití volných finančních prostředků v rámci podniku a zváţit tak případné moţnosti vyuţití efektivity těchto prostředků, pro zhodnocení v rámci výrobního programu firmy nebo nabízenými investicemi.

Závěr

65

7 Závěr Hlavním cílem práce bylo vytvoření konkrétního investičního doporučení manaţerům společnosti, kteří se nacházejí ve dvou odlišných situacích. V první situaci, potřebují získat finanční prostředky pro rozvoj určité společnosti. Ve druhé situaci plánují investovat volné finanční prostředky prostřednictvím kapitálového trhu. Z toho důvodu jsem srovnal nákladovost získat finanční zdroje prostřednictvím bankovního úvěru, emisí akcií a emisí dluhopisů. Následně jsem na základě získaných informací doporučil emisi umístit na hlavním trhu praţské burzy, z důvodu dosaţení maximální úspěšnosti nové emise, v minimálním doporučeném objemu 1 miliarda CZK. V případě emise dluhopisů je vhodné, aby emise dluhopisů měla srovnatelné parametry, jako dluhopisy společností umístěných právě na hlavním trhu praţské burzy. Například společnosti ECM, České pojišťovny, Společnosti ČEZ a Evropské investiční banky. Výše úročení by se tedy měla pohybovat kolem 5% pro dluhopis se splatností 5 let aţ 6,5% se splatností 15 let. V případě emise akcií, v souladu s dílčím cílem práce, jsem stanovil jednotlivá akciová portfolia, která dávají informaci o tom, jakých parametrů by měly dosahovat nově emitované akcie ve vztahu k hledisku likvidity, kdy toto hledisko splňují nejvíce akcie společnosti ČEZ, Komerční banka a Erste bank. Hledisko výnosnosti by pak nejlépe vystihovaly parametry akcií společnosti NWR, Erste Bank a Komerční banka, v uvedeném pořadí. Pokud by nová emise měla splňovat poţadavek na příznivou výší dividendy a zvýšit tak svou atraktivnost pro investory, nejlépe by toto hledisko splňovaly z vybraných akcií společnosti Telefónica O2, Komerční banka a ČEZ. V případě potřeby a zájmu investovat finanční kapitál prostřednictvím kapitálového trhu jsem stanovil jednotlivá investiční portfolia, podle míry rizika, které je investor ochoten podstoupit. Portfolio konzervativního investora by mělo být charakteristické vyšším zastoupením státních dluhopisů, jakoţto téměř bezrizikového aktiva. Z akcií by měly být dále vybírány ty s nejniţším trţním rizikem. Podle dosaţených výsledků se jednalo o akcie Telefónica 02, ČEZ a Komerční banka. Portfolio neutrálního investora by mělo obsahovat vedle dluhopisů, na udrţení akceptovatelné míry rizika investorem také akci se spíše niţší volatilitou vůči indexu PX. Dle dosaţených výsledků se jedná o akcie společnosti ČEZ, Komerční Banky a z důvodu sektorového vyváţení portfolia i akcie společnosti CETV ovšem v niţším zastoupení jako u předchozích. Portfolio agresivního investora bylo stanoveno dle poţadavku investora na maximální výnosnost. Z toho důvodu bych zastoupení dluhopisů v tomto portfoliu volil jako minimální, popřípadě ţádné.

Závěr

66

Pozornost by měla být věnována vysoce výnosovým akciím společnosti NWR, Erste bank ale také například akciím společnosti CETV, z důvodu vysokého růstového potenciálu a také z hlediska sektorového vyváţení portfolia. Při vypracování této práce jsem vyuţíval statistických ukazatelů, pouţíval metody komparace a analýzy a vyuţíval matematických a finančních funkcí programu Excel. Rovněţ jsem vyuţíval rad profesionálních investorů a analytiků v rámci pracovního kolektivu společnosti Lutherus, s.r.o., kde mi byl také poskytnut přístup k profesionálnímu softwaru Bloomberg v placené verzi. Prostřednictvím této práce budou mít manaţeři moţnost brát při rozhodování o financování formou emise akcií a dluhopisů a dále při rozhodování o investování do akcií a dluhopisů v úvahu konkrétní investiční doporučení. Manaţeři se tak budou moci lépe orientovat na trhu akcií a dluhopisů a volit své investiční strategie na základě výsledků práce.

Seznam pouţitých zdrojů

67

8 Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje [1] BRIGHAM, E., Fundamentals of financial management. Mason : SouthWestern, 2004. 831 s. ISBN 0-324-20306-3. [2] GLADIŠ, D., Naučte se investovat. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 156 s. ISBN 80-247-0709-8. [3] JAKUBEK, M., Komparace investování do akcií a dluhopisů. Brno, 2009. 51 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. [4] JEŢEK T., et al., Jak emitovat dluhopisy a akcie na veřejném trhu. Praha: [s.n.], 2004. 80 s. ISBN 80-239-2193-2. [5] KISLINGEROVÁ, E., Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2007. 760 s. ISBN 978-80-7179-903-0. [6] MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, 2002. 460 s. ISBN 80-86119-55-6. [7] NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P., Finanční řízení podniku. Praha: Grada, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2. [8] NÝVLTOVÁ, R., REŢŇÁKOVÁ, M., Mezinárodní kapitálové trhy - zdroj financování. Praha: Grada, 2007. 224 s. ISBN 978-80-247-1922-1. [9] POLÁCH, J., KOŘENÁ, K., Peněžní a kapitálové trhy. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2002. 362 s. ISBN 80-7318-084-7. [10] RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P.; MÁLEK, J., Finanční matematika pro každého. Praha: Grada, 2009. 296 s. ISBN 978-80-247-3291-6. [11] REJNUŠ, O., Finanční trhy. Brno : KEY Publishing s.r.o., 2010. 660 s. ISBN 978-80-7418-080-4. [12] REŢNÁKOVÁ, G., Finanční management 1. část. 2. vyd. Brno: FP VUT, 2003. 116 s. ISBN 80-214-2487-7.


68

[13] REŢNÁKOVÁ, G., ZINEKER, M. Finanční management 2. část. 2. vyd. Brno: FP VUT, 2003. 111 s. ISBN 80-214-2488-5. [14] RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-3308-1. [15] SPRATEK, J., Externí financování podniku prostřednictvím kapitálového trhu. Brno, 2010. 67 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. [16] VALACH, J., et al. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. [17] VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007. 704 s. ISBN 80-7357-297-4. Elektronické zdroje [18] Burza cenných papírů Praha, a.s.. Burzovní pravidla část III. [online]. Praha, 2010 Dostupné z WWW: . [19] Burza cenných papírů Praha, a.s.. Burzovní pravidla část V. [online]. Praha, 2010 Dostupné z WWW: . [20] Burza cenných papírů Praha, a.s.. Výroční zpráva 2010 [online]. Praha, 2010 Dostupné z WWW: . [21] Burza cenných papírů Praha, a.s.. Sazebník burzovních poplatků [online]. Praha, 2010 Dostupné z WWW: . [22] BUSINESSCENTER [online]. 2010. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Dostupné z WWW: [23] BUSINESSCENTER [online]. 2010. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Dostupné z WWW:


69

[24] CDCP, a.s., Výroční zpráva 2010 [online]. Praha, 2010 Dostupné z WWW: [25] EHOW [online]. 2010. Types of preferred stocks. Dostupné z WWW: . [26] FINANCE [online]. 2010. Subjekty kapitálového trhu v Česku. Dostupné z WWW: < http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/investovani/subjekty/>. [27] FINANCE [online]. 2010. Zákon č. 190/2004 o dluhopisech. Dostupné z WWW: . [28] FINEXPERT [online]. 2010. Vytváříme investiční portfolio. Dostupné z WWW: < http://www.finexpert.cz/Rubriky/Vytvarime-investicni-portfolio/sc-17-sr-1a-23409/default.aspx>. [29] I.IINFO [online]. 2011. Zákon 214/1992 o burze cenných papírů. Dostupné z WWW: . [30] INVESTICNIWEB [online]. 2011. Burza Praha. Dostupné z WWW: . [31] INVESTOPEDIA [online]. 2010. Portfolio management. Dostupné z WWW: . [32] IPOINT [online]. 2010. Dividendy SPAD 2011. Dostupné z WWW: . [33] IPOINT [online]. 2010. Škola investora. Dostupné z .

WWW:

[34] LUTHERUS [online]. 2010.

WWW:

Marţe.

Dostupné

z


70

[35] PENÍZE [online]. 2009. Firmy na burze se nerady zavazují ke stabilním dividendám. Dostupné z WWW: < http://www.penize.cz/akcie/48976-firmyna-burze-se-nerady-zavazuji-ke-stabilnim-dividendam>. [36] PRAVNIK [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance. Dostupné z WWW: . [37] PRAVNIPREDPISY [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. Zákon č. 15/1998 o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Dostupné z WWW: . [38] PRAVNIPREDPISY [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. Zákon č 248/1992 o investičních společnostech a investičních fondech. Dostupné z WWW: . [39] PRAVNIPREDPISY [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. Zákon č. 591/1992 o cenných papírech Dostupné z WWW: . [40] UPSWING [online]. 2010. Diverzifikace rizika. Dostupné z WWW: . [41] HERMÁNKOVÁ, P. Rozhodčí soud [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. Vláda zamítla návrh na zrušení listinných akcií na majitele. Dostupné z WWW: .

Seznam tabulek

71

9 Seznam tabulek Tabulka 1: Ratingové stupně tří největších agentur ............................................ 23 Tabulka 2: Vztah mezi výší marţe a ziskem/ztrátou ........................................... 26 Tabulka 3: Počet kótovaných investičních nástrojů na hlavním a volném trhu, ke dni 9.5.2011 .......................................................................................................... 30 Tabulka 4: Pořadí akcií podle výnosnosti ............................................................ 49 Tabulka 5: Pořadí dluhopisů podle výnosnosti .................................................... 51 Tabulka 6: Závislost mezi výnosy CP a indexem PX ........................................... 56 Tabulka 7: Pořadí akcií podle rizikovosti ............................................................ 56 Tabulka 8: Pořadí dluhopisů podle rizikovosti ................................................... 57 Tabulka 9: Pořadí akcií podle likvidity ................................................................ 57 Tabulka 10: Pořadí dluhopisů podle likvidity ..................................................... 58 Tabulka 11: Portfolio podle hlediska likvidity ..................................................... 58 Tabulka 12: Portfolio podle hlediska výnosnosti................................................. 59 Tabulka 13: Portfolio podle hlediska dividendového výnosu .............................. 59 Tabulka 14: Portfolio konzervativního investora ................................................ 60 Tabulka 15: Portfolio neutrálního investora.........................................................61 Tabulka 16: Portfolio agresivního investora ........................................................ 62

Seznam obrázků a grafů

72

10 Seznam obrázků a grafů Obrázek 1: Systematické a jedinečné riziko ......................................................... 28 Obrázek 2: Dělení burzovních trhů ..................................................................... 29 Graf 1: Objem obchodů kapitálového trhu BCPP ................................................ 36 Graf 2: Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (1 rok) .................... 47 Graf 3: Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (5 let) ..................... 47 Graf 4: Závislost indexu PX a vybraných světových indexů (10 let) ................... 48 Graf 5: Závislost dosaţené výnosnosti akcií na objemu obchodů ....................... 49 Graf 6: Závislost dosaţené výnosnosti akcií na výši vyplacených dividend ........ 50 Graf 7: Závislost výnosnosti na době do splatnosti DL ....................................... 52 Graf 8: Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (1 rok) .................... 53 Graf 9: Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (5 let) ..................... 54 Graf 10: Závislost vybraných akciových titulů na indexu PX (10 let) ................. 54

Akcie a dluhopisy jako nástroje použité pro financování a investování

Recommend Documents