Státní dluhopisy pro veřejnost jako alternativní finanční investice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Státní dluhopisy pro veřejnost jako alternativní finanční investice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.

Lenka Holešinská

Brno 2012

Ráda chci touto cestou poděkovat Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, ochotu a trpělivost, kterou mi věnoval při zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Státní dluhopisy pro veřejnost jako alternativní finanční investice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Oldřicha Šoby, Ph.D. a s použitím pramenů a literatury, kterou uvádím v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 24. května 2011

_______________________

Abstract Holešinská, L., State bonds for the public as an alternative investment. Bachelor thesis. Brno, 2012 Bachelor thesis deals with analysis and comparison saving bonds and investment in saving account, money market fund, bond market and commingled fund. The comparison is based on yield, risk and liquidity. A part of bachelor thesis is analysis of issue terms of Czech Republic and compared with German and USA. Keywords Saving bond, saving account, money market fund, bond fund, commingled fund, yield, risk, liquidity.

Abstrakt Holešinská, L., Státní dluhopisy pro veřejnosti jako alternativní finanční investice. Bakalářská práce. Brno, 2012. Bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací spořicích státních dluhopisů s investicemi do spořicího účtu, fondu peněžního trhu, dluhopisového fondu a smíšeného fondu. Komparace je provedena na základě kritérií výnosu, rizika a likvidity. Součástí práce je provedená analýza emisních podmínek v České republice a komparována s emisními podmínkami Německa a USA. Klíčová slova Spořicí státní dluhopisy, spořicí účet, fond peněžního trhu, dluhopisový fond, smíšený fond, výnosnost, riziko, likvidita.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ............................................................................................................ 14

1.2

Cíl práce ....................................................................................................... 15

1.3

Metodika ...................................................................................................... 15

Emisní podmínky v České republice a ve světě 2.1

16

Klasifikace dluhopisů v České republice .................................................. 16

2.1.1

Definice z právního hlediska ............................................................. 16

2.1.2

Magický investiční trojúhelník .......................................................... 17

2.1.3

Ratingové hodnocení .......................................................................... 19

2.2

Dluhopisový trh v České republice ........................................................... 21

2.2.1

Dluhopisový trh v ČR ........................................................................ 21

2.2.2

Státní dluh ........................................................................................... 23

2.2.3

Financování státního dluhu ............................................................... 25

2.3

Státní dluhopisy pro občany ...................................................................... 26

2.3.1

Spořící státní dluhopis ....................................................................... 27

2.3.2

Povodňové dluhopisy ........................................................................ 29

2.4

Dluhopisový trh v Německu ..................................................................... 31

2.4.1 2.5

Federální spořící dluhopisy ............................................................... 31

Spořící dluhopisy USA ............................................................................... 33

2.5.1

TIPS ...................................................................................................... 34

2.5.2

Emise EE .............................................................................................. 36

2.6

Stát v roli emitenta ...................................................................................... 38

2.6.1 3

14

Srovnání České republiky a zahraničí .............................................. 40

Spořicí státní dluhopisy jako investiční příležitost 3.1

42

Jednoletý investiční horizont ..................................................................... 43

10

Obsah

3.1.1

Výnos ................................................................................................... 43

3.1.2

Riziko ................................................................................................... 48

3.1.3

Likvidita .............................................................................................. 51

3.1.4

Komparace výsledků jednoletých investičních nástrojů ................. 53

3.2

Pětiletý investiční horizont ........................................................................ 55

3.2.1

Výnos ................................................................................................... 55

3.2.2

Riziko ................................................................................................... 62

3.2.3

Likvidita .............................................................................................. 64

3.2.4

Komparace výsledků pětiletých investičních nástrojů .................... 68

3.2.5

Domácnosti v roli věřitele státu......................................................... 70

4

Diskuze

71

5

Závěr

74

6

Literatura

75

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Magický investiční trojúhelník

17

Obr. 2

Pyramida informací hodnocených v rámci ratingu

20

Obr. 3 Objem akcií, dluhopisů a emisí dluhopisů na BCPP v letech 1993-2011

22

Obr. 4

Vývoj státního dluhu

23

Obr. 5

Úrokové náklady státního dluhu

24

Obr. 6 Reálná úroková sazba jednoletých investičních nástrojů (v % p. a.)

54

Obr. 7

69

Reálná úroková míra pětiletých investičních nástrojů (v % p. a.)

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Ratingové hodnocení vybraných států agenturou S&P

21

Tab. 2

Předpokládaný vývoj státního dluhu

24

Tab. 3

Struktura státního dluhu

26

Tab. 4

Výnos diskontovaného dluhopisu

28

Tab. 5

Výnos pětiletého kupónového a reinvestičního dluhopisu

28

Tab. 6

Výnos povodňového dluhopisu

30

Tab. 7

Úrokové sazby Federálních státních dluhopisů

33

Tab. 8

Úrokové sazby emise EE

37

Tab. 9

Srovnání emisních podmínek jednotlivých států.

39

Tab. 10

Průměrné příjmy a výdaje domácností v roce 2011

43

Tab. 11 Charakteristika diskontovaného spořicího státního dluhopisu

44

Tab. 12

Základní charakteristika spořicích účtů

45

Tab. 13

Charakteristika fondu peněžního trhu

46

Tab. 14

Zdanění jednoletých investičních instrumentů

47

Tab. 15

Rizika jednoletých investičních instrumentů

48

Tab. 16

Likvidita jednoletých investičních instrumentů

51

Tab. 17 Předčasný prodej diskontovaného spořicího státního dluhopisu

53

Tab. 18

Efektivní úroková míra jednoleté investice

53

Tab. 19

Kuponové výnosy spořicího státního dluhopisu

55

Seznam tabulek

13

Tab. 20 Základní charakteristika kuponového spořicího státního dluhopisu

56

Tab. 21

Investované kuponové platby na spořicím účtu

57

Tab. 22

Procentní výnos za celou dobu investice

57

Tab. 23 Úrokové výnosy pětiletého reinvestičního státního dluhopisu

58

Tab. 24 Základní charakteristika reinvestičního spořicího státního dluhopisu

58

Tab. 25

Základní charakteristika dluhopisového fondu

59

Tab. 26

Základní charakteristika smíšeného fondu

60

Tab. 27

Likvidita pětiletých investičních instrumentů

64

Tab. 28

Zhodnocení spořicích státních dluhopisů po 3 letech

66

Tab. 29 Zhodnocení vyplacených finančních prostředků po zbývající 2 roky 66 Tab. 30 Výnosnosti získané předčasným prodejem spořicích státních dluhopisů a následným investováním do alternativních investičních příležitostí

67

Tab. 31 Srovnání výnosnosti po 3letém vlastnictví pětiletých spořicích státních dluhopisů

67

Tab. 32

68

Efektivní úroková míra pětiletých investičních nástrojů

14

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V současné době český peněžní a kapitálový trh nabízí obrovské množství investičních příležitostí jak pro drobné, tak i pro velké investory. Ve struktuře nabízených produktů si najdou své konzervativní i agresivní investoři. Cílem většiny z nás je zhodnotit své disponibilní zdroje nebo alespoň zachovat jejich stávající hodnotu i v budoucnu a ochránit tak své finanční zdroje před negativním dopadem inflace. Každý investor se tak dostává do situace, kdy se musí rozhodnout, do jakých finančních instrumentů bude investovat. Musí mít představu o tom, jak vysoké částky a na jak dlouhou dobu je schopen se v současnosti vzdát ve prospěch svých budoucích příjmů, jakých výnosů chce dosáhnout a jak vysoké riziko chce podstoupit. Na základě analýzy provedené Liborem Akrmanem pro zpravodajský portál ihned.cz [1] mají čeští občané v bankách uloženo necelých 1,7 bilionu Kč, z toho necelý bilion nechávají ležet na běžných účtech. Další oblíbenou alternativou jsou termínované účty u komerčních bank a stavební spoření. Z této analýzy vyplývá, že český občan se řadí mezi konzervativní investory, sázející na jisté a garantované zhodnocení finančních prostředků. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se tak domácnosti každoročně nechávají připravit o tisíce korun, díky nízké reálné úrokové míře, v případě běžných účtů mnohdy i záporné. V posledním čtvrtletí roku 2011 Ministerstvo financi České republiky přišlo s další konzervativní alternativou spoření pro české domácnosti a neziskové organizace. Po několikaleté přípravě se rozhodlo vydat pilotní emisi státních dluhopisů k profinancování svých výdajů. Emisní podmínky tak byly přizpůsobeny drobnějším investorům. Zájem o tyto dluhopisy předčil všechna očekávání. Původní objem 10 miliard Kč byl díky vysoké poptávce zvýšen na dvojnásobek. Podobně bylo přizpůsobenou upisovací období. Z jednoho měsíce se nakonec zkrátilo na necelý týden [2]. Vzhledem k úspěšnosti celého projektu Ministerstvo financí představilo ve Strategii financování a řízení státního dluhu České republiky pro rok 2012 další dvě emise plánované na tento rok [3]. Mezi ekonomy, novináři a finančními analytiky pilotní emise rozpoutala vášnivou diskuzi a rozdělila tak veřejnost na dvě poloviny. V novinách se objevily titulky varující občany před nákupem těchto dluhopisů. Naopak druhá polovina veřejnosti přivítala státní dluhopisy s velkým nadšením. Bakalářská práce se zabývá výhodností spořicích státních dluhopisů z pohledu drobného investora.

Úvod a cíl práce

1.2

15

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je na základě analýzy a komparace státních dluhopisů určených široké veřejnosti oproti vybraným alternativním investičním příležitostem stanovit doporučení drobnému investorovi. Komparovány jsou možnosti investování do spořicího účtu, fondu peněžního trhu, dluhopisového fondu a akciového fondu. Kritérii komparace jsou výnos, riziko a likvidita. Současně jsou komparovány emisní podmínky stanovené Ministerstvem financí ČR s dluhopisy pro širokou veřejnost emitovanými v USA a Německu. Státní dluhopisy jsou konzervativní možností pro investory. S nízkým rizikem držby státních dluhopisů je spojena také nízká výnosnost. Hypotézou je verifikována skutečnost, že investice do spořicích státních dluhopisů je pro drobného investora výhodná forma zhodnocení disponibilních finančních prostředků.

1.3

Metodika

Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, literární rešerše a praktické části. V literární rešerši je provedena analýza státních spořicích dluhopisů emitovaných na podzim roku 2011. Následně je provedena komparace emisních podmínek s dluhopisy určených široké veřejnosti v USA a Německu. Kritéria komparace jsou nominální hodnota, minimální a maximální objem nákupu, úroková sazba a podmínky zpětného odkupu. Praktická část je zaměřena na ověření stanovené hypotézy. Je provedena analýza alternativ investování vzhledem ke spořicím státním dluhopisům. Jednotlivými alternativami jsou spořicí účty, fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy a smíšené fondy. Komparace je provedena na základě kritérií výnosnosti, rizika a likvidity. Na základě provedené analýzy průměrných příjmů a výdajů české domácnosti v roce 2011 se průměrná roční úspora pohybuje ve výši 50 000 Kč na každou domácnost. S touto částkou se vychází v případě porovnání výnosností jednotlivých investičních možností. Délka období, s kterým se počítá, je stanovena na 5 let. Odvíjí se od délky splatnosti státního kuponového a reinvestičního dluhopisu. Protože jsou spořicí státní dluhopisy novým produktem na českém trhu, z tohoto důvodu jsou pro zpracování práce použity zejména internetové zdroje.

16

Emisní podmínky v České republice a ve světě

2 Emisní podmínky v České republice a ve světě První část práce je rozdělena do 6 kapitol zabývající se základními aspekty dluhopisového trhu v České Republice. Podstatou této části je analýza státních dluhopisů určených široké veřejnosti emitované v roce 2011 na území České republiky, vyhodnocení výhod a nevýhod investice ze strany emitenta a investora, komparace státních dluhopisů emitovaných v tuzemsku s dluhopisy ekonomicky vyspělých států – USA a Německem.

2.1

Klasifikace dluhopisů v České republice

V ekonomickém životě společnosti trh s dluhopisy zaujímá významné místo a nabízí také široké uplatnění. I když se jedná o jeden z konzervativních nástrojů na finančních trzích, důležitou roli také hraje pro aktivnější investory jako nástroj diverzifikace portfolia. Dluhopisy jsou obecně považovány za nástroj s nižším rizikem, zajišťující v případě kupónových dluhopisů pravidelné platby, díky nimž se stal oblíbenou investiční příležitostí pro drobnější a konzervativní investory. Díky nízké volatilitě trhu, v porovnání s akciovým trhem, investor podstupuje nižší riziko v podobně ztráty investice, ovšem výměnou za nižší zhodnocení finančních prostředků. Podstata dluhopisů spočívá v tom, že subjekty, které mají nedostatek disponibilních prostředků, emitují na trh dluhopisy a hledají subjekty ochotné přijmout nabízené cenné papíry výměnou za finanční zdroje. Fungují na úvěrové bázi, kde nabízející subjekty představují poptávku po peněžních prostředcích, a naopak, poptávku po dluhopisech představují nabídku disponibilních prostředků trhu [4]. 2.1.1

Definice z právního hlediska

Dluhopis v českém právní řádě není neznámým pojmem. Aby bylo možné o tomto druhu cenného papíru dále pojednávat, je třeba tento pojem správně definovat. O významnosti dluhopisů na českém trhu svědčí také skutečnost, že jeho podoba je vymezena v zákoně. Obecná právní norma je dána zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Protože se jedná o normu lex generalis,


17

upravuje pouze obecné postupy, jakými jsou např. nakládání s cennými papíry, náležitosti, převod cenných papírů, aj. Speciální normou je zákon č. 190/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato norma upravuje dluhopis jako: „zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit.“ Z podstaty této práce je pro nás důležitá také definice státního dluhopisu. Jedná se o „dluhopisy vydávané Českou republikou na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu nebo zvláštního zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.“ [5] V této práci je dluhopis a státní dluhopis chápán tak, jak je upravuje speciální právní norma. 2.1.2


Cílem každého investora je dosáhnout co nejvyšších zisků, s minimálním, ideálně žádným rizikem a neustálou dostupností finančních prostředků. Bohužel situace, kdy budou současně splněny všechny tři podmínky, nikdy nenastane. Každá investice je spojena s určitými riziky specifické pro každé aktivum. Platí, že nízká rizikovost nebo vyšší likvidita je vykoupena nižším výnosem a naopak [6]. Není možné maximalizovat likviditu a výnos a současně také minimalizovat riziko. Základní otázku, kterou každý investor řeší při rozhodování, do kterého finančního instrumentu investovat disponibilní peněžní prostředky, je poměr výnosu, rizika a likvidity. Výnos

Riziko Obr. 1

Likvidita


Výnos Důvodem proč investor je ochoten podstoupit určitá rizika, je vědomí dosažení výnosu, tedy zhodnocení investovaných finančních prostředků. Formou výnosu jsou pravidelné důchody, zpravidla dividendy či v případě dluhopisů úroky plynoucí z kupónu. Druhá složka výnosu vyplývá ze změny jeho tržní hodnoty, která se projeví kapitálovým ziskem nebo ztrátou [7]. Celkový výnos také

18


ovlivňuje výše zdanění, kterému jednotlivá aktiva podléhají. Každý investor by si měl také podrobně nastudovat daňové podmínky na jednotlivých trzích, které se navzájem často liší. Likvidita Likvidita je schopnost přeměny aktiva na disponibilní zdroje s minimálními náklady. „Měří se zpravidla jako výše transakčních nákladů spojených s přeměnou investičních instrumentů“ [7]. Nízká likvidita je spojena s nízkou tržní cenou, což bývá obvykle kompenzováno požadavkem vyššího úroku. Může také vážně ohrozit záměry investorů, pokud chtějí prodat dluhopis v průběhu doby do splatnosti. Z toho důvodu je likvidita důležitým ukazatelem pro aktivnější investory, pro které výše výnosu nehraje primární roli. Emitentovi může nízká likvidita způsobit velké výkyvy mezi nákupní a prodejní cenou. Riziko Míra nejistoty budoucích peněžních toků z investičních instrumentů je spojena s rizikem. To je dáno nebezpečím, že investor v budoucnu nedosáhne chtěného výnosu. Investice jsou nejčastěji spojeny s následujícími typy rizik [26]:  Inflační riziko – patří mezi druh rizika, které je spojeno se snížením kupní síly peněz v budoucnosti. Investor by jej proto měl brát na zřetel a dosáhnout vyšších výnosů než je očekávaná míra inflace.  Měnové riziko – je spojeno s investicemi vázané na zahraniční měnu. Protože měnové kurzy vykazují vysokou volatilitu, je obtížné predikovat celkový dopad na aktivum. Patří mezi tržní rizika.  Operační riziko – souvisí s rizikem vzniku škody nebo ztráty z důvodu, že operace neproběhla podle očekávaného průběhu. Nejčastěji vzniká selháním lidského faktoru – defraudace, opomenutí nebo z technických důvodů.  Úrokové riziko – vzniká na trhu vlivem nepříznivého vývoje úrokových sazeb. Vyskytuje se v souvislosti s úvěry, vklady u bank a nakoupenými dluhopisy.  Kreditní riziko – často je nazýváno také jako úvěrové riziko. Souvisí s nebezpečím, že emitent není schopen splatit své závazky a dostane se do insolvence. Je vyjádřeno ratingem. Cenou za podstoupení určité míry rizika je částka, která pokryje ztrátu tomu, kdo dané riziko podstoupil. Tato cena je označována jako kreditní marže [11].


19

 Riziko likvidity – je spojeno se situací, kdy držitel nenajde v danou dobu na trhu kupujícího, kterému může cenný papír prodat. Investoři při nákupu dluhopisů nejčastěji podstupují úrokové, kreditní a likvidní riziko. I přes tato nebezpečí jsou dluhopisy, zejména státní, považovány za bezpečnou investici. 2.1.3

Ratingové hodnocení

Výnos z dluhopisů, který investoři vyžadují, závisí na úrovni rizika spojeného s daným dluhopisem. Pro objektivní posouzení kreditního rizika spojeného s platební neschopností emitenta se používá rating. Značí bonitu emitenta dluhového instrumentu a jeho solventnost týkající se splnění svých závazků v požadovaném termínu a plné výši. Informace o ratingovém hodnocení emitenta hraje významnou úlohu v oblasti mezinárodního finančního trhu. Rating slouží jak emitentovi, kterému umožní lepší výchozí podmínky emise (např. u stanovení úrokové sazby), tak investorům, kterým nabízí jednoduchý přehled o rizikovosti investice [9]. I když na trhu působí několik desítek agentur (CreditPointe – USA, Dominion Bond Rating Service – Kanada, ICRA – Indie), do popředí zájmu se dostaly zejména tyto tři – Moody’s Corporation, Standard & Poor’s (S & P) a Fitch Group [10]. Proces zpracování ohodnocení Zpracování ratingového ohodnocení je složitý a pracný proces. Ratingová agentura velmi podrobně analyzuje finanční situaci emitenta. Velkou pozornost soustřeďuje na ukazatele úrokového krytí, zadluženosti a likvidity. Při zpracování ratingu agentura vychází z veřejně dostupných zdrojů, např. výročních zpráv, účetních závěrek nebo subjektem vypracovaných strategií. Pro objektivní posouzení využívá také vlastní studie. Celý proces trvá v průměru 3 měsíce. Výsledkem je udělení ratingové známky jednotlivým emitentům. Ta má formu písmene, ale častěji se jedná o skupinu písmen. Každá agentura má svoji vlastní stupnici, avšak většina stupnic jsou vzájemně srovnatelné. Nejčastější a nejjednodušší klasifikace kvality dluhopisů rozděluje dluhové instrumenty do dvou pásem – do investičního (patří sem dluhopisy s ratingem AAA až BBB-)1 a neinvestičního (spekulativního). Emise s nízkým ratingem je spojována s vysokým rizikem. Odměnou pro investora je v tomto případě vysoký výnos za podstoupené riziko.

1

Jedná se o značení ratingu agenturou S&P používané pro dlouhodobé období.

20


Kritéria hodnocení Pro zařazení dluhopisu do určité rizikové skupiny využívají ratingové agentury různé zdroje informací zobrazené na následujícím obrázku. Finanční výsledky Personální charakteristiky Zvolená strategie Operační prostředí Tržní prostředí Makroekonomické prostředí a legislativa Obr. 2 Pyramida informací hodnocených v rámci ratingu Zdroj: Nývltová, Režňáková, 2007 [7].

Z pyramidy je patrné, že ratingové hodnocení zohledňuje všechny důležité vnitřní i vnější vlivy dopadající na daný subjekt. Za významná vnější kritéria se považuje hospodářská vyspělost země, budoucí ekonomický vývoj, technická a technologická úroveň hospodářství. V úvahu také bere výši zdanění, které výrazně ovlivňuje celkový výsledek hospodaření a právní prostředí. Z hlediska vnitřního prostředí agentura hodnotí schopnost emitenta splnit své dlouhodobé závazky. Analyzuje vývoj cash flow, kde je kladen důraz především na jeho vývoj, předvídatelnost a dlouhodobou udržitelnost. Dále zohledňuje celkovou míru zadlužení nebo ukazatele likvidity a rentability [12]. Kritika ratingových agentur V souvislosti s ratingovými agenturami nelze opomenout jejich kritiku, která se na ně snesla v důsledku zveřejněných skandálů zejména kolem amerického Enronu nebo Worldcomu. Obě uvedené firmy mají společné rysy týkající se nedostatku transparentnosti, defraudaci nebo neefektivních auditů. Agentury byly kritizovány kvůli tomu, že včas neodhalily snížení úvěrové kvality dlužníků. Další vlna kritiky se snesla v souvislosti s finanční krizí. Ukázalo se, že i z nejbezpečnějších finančních instrumentů ohodnocené agenturou nejvyšším ratingem může ve skutečnosti být neobchodovatelný papír bez hodnoty [13]. Ukazuje se, že v současné době se doposud nenašla všeobecně akceptovatelné pravidlo nahrazující hodnocení ratingových agentur. A tak i přes uvedené aféry pozici ratingových agentur žádné substituty neohrožují. Navíc účastníci trhu stále těmto institucím důvěřují, což je pro jejich další existenci podstatné.


21

Hodnocení České republiky a vybraných států Česká republika patří mezi mimořádně spolehlivé státy pro investory. To odráží skutečnost, že agentura Strandard & Poor’s dne 24. srpna 2011 zvýšila ohodnocení dlouhodobých domácích závazku o dva stupně na AA, pro zahraniční závazky na hodnotu AA-. V porovnání s ostatními státy Evropy má lepší rating pouze Německo a Velká Británie. O kvalitě státních dluhopisů také svědčí skutečnost, že se řadí mezi pouhých devět zemí EU, které mají pozitivní výhled [3]. Tab. 1

Ratingové hodnocení vybraných států agenturou S&P

Stát Česká republika Slovensko Maďarsko Německo Francie Velká Británie Itálie USA

Domácí dlouhodobé závazky AA A BB+ AAA AA+ AAA BBB+ AA+

Výhled stabilní stabilní negativní stabilní negativní stabilní negativní negativní

Zahraniční dlouhodobé závazky AAA BB+ AAA AA+ AAA BBB+ AA+

Výhled stabilní stabilní negativní stabilní negativní stabilní negativní negativní

Zdroj: Standard and Poor’s [27]

2.2

Dluhopisový trh v České republice

Následující část práce se věnuje českému dluhopisovému trhu. Popisuje vývoj tuzemského dluhopisového trhu od počátku jeho existence, tedy od roku 1993 vznikem samostatného českého státu. Další část analyzuje vznik vývoj státního dluhu, náklady s ním spojené a způsob jeho krytí státními dluhopisy. 2.2.1

Dluhopisový trh v ČR

Novodobý trh s dluhopisy začíná na území České republiky transformací centrálně plánované ekonomiky na tržní systém. Dalším významným faktorem byl politický vývoj, který přinesl nový směr ekonomické transformace. Rozdělení Československa na dva samostatné státy se tak stal v roce 1993 významným milníkem, od kterého sledujeme domácí vývoj trhu s dluhopisy. Ve stejném roce začala také fungovat Burza cenných papírů Praha.

22


Na následujícím grafu lze porovnat vývoj dluhopisového a akciového trhu spolu s počtem obchodovaných dluhopisových emisí.

Obr. 3 Objem akcií, dluhopisů a emisí dluhopisů na BCPP v letech 1993-2011 Zdroj: Ročenka 2011, Burza cenných papírů Praha [15].

Počáteční vývoj kapitálového trhu byl značně ovlivněn privatizací státního majetku soukromým subjektům. Tento proces byl proveden prostřednictvím kupónové privatizace, kdy na trh bylo uvedeno velké množství akcií. Touto událostí byl na čas dluhopisový trh zastíněn akciovým [16]. Objem obchodů s dluhopisy poprvé převýšil objem obchodů s akciemi v roce 1997. Akciový trh se opět dostává do popředí až v roce 2005. Toto období je charakteristické ekonomickým růstem a investoři opouští bezpečné finanční instrumenty výměnou za vysoké zisky na akciovém trhu, ovšem výměnou za podstoupení vysokého rizika v důsledku vyšší volatility trhu. Ke změně dochází v roce 2009, kdy akciové trhy vlivem dluhové krize v eurozóně poklesly a investoři nejen na českém trhu hledají bezpečnější variantu investování v podobě dluhopisů. V současné době český dluhopisový trh, na rozdíl od akciového, patří mezi nejrozvinutější dluhopisové trhy ve střední a východní Evropě. Není pochyb o tom, že jej nemůžeme srovnávat s trhy USA2 nebo Velké Británie, které mají za sebou již dlouhou historii, ale i přesto patří mezi dynamicky se rozvíjející součásti finančního trhu [14]. Stal se tak významným zdrojem financování nejen velkých korporací, ale také státních výdajů prostřednictvím státních dluhopisů.

United State Treasury bond market vznikl mezi léty 1915-1917 jako nástroj financování první světové války. 2


2.2.2

23

Státní dluh

V posledních deseti letech se problematika státního dluhu a jeho dlouhodobé udržitelnosti stala v České republice velmi častým tématem k diskuzi. Jeho aktuální výše není v porovnání s ostatními státy EU popř. dalšími vyspělými ekonomikami světa nikterak vysoká. Závažným problémem se ovšem stal jeho vývoj, především tempo růstu a způsob vzniku. Dalším souvisejícím problémem je také struktura výdajů, které jsou příčinou vzniku schodku a tudíž i dluhu [18]. Průběh vývoje znázorňuje následující graf.

Obr. 4 Vývoj státního dluhu Zdroj: Ministerstvo financí ČR [17].

Státní dluh je tvořen vědomím rozhodnutím vlády a je výsledkem hospodaření státu. Příčinou vzniku je opakované deficitní financování státního rozpočtu. To je hlavním zdrojem růstu státního dluhu, ke kterému dochází od roku 1996. Podle typu věřitele rozdělujeme domácí a zahraniční dluh. „Domácí dluh se skládá z pokladničních poukázek pro řízení rozpočtové likvidity a pro financování dlouhodobého dluhu, státních dluhopisů a dalších domácích instrumentů (např. přímé úvěry). Zahraniční dluh představují směnky vydané k úhradě členství v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj a Evropské bance pro obnovu a rozvoj, půjčky od Evropské investiční banky a další zahraniční nástroje [19].“ Vývoj státního dluhu koresponduje s vývojem deficitů státního dluhu. Oproti minulému roku se schodek státního dluhu zvýšil o 155 mld. Kč na 1 499 mld. Kč. Co je ovšem alarmující, je skutečnost, že za prvních 10 let od vzniku samostatného českého státu schodek státního rozpočtu dosáhl 289,3 mld. Kč. Během dalších deseti let, tedy v roce 2010, se dluh vyšplhal na více než 1 340 mld. Kč. Jedná se tedy o více než čtyřnásobné zvýšení. Tyto údaje svědčí o tom, že problematika neudržitelného zadlužování se v současné době stala velmi závažnou problematikou národního hospodářství.

24


Následující tabulka znázorňuje předpokládaný vývoj státního dluhu pro roky 2012-2014. Tab. 2

Předpokládaný vývoj státního dluhu

Ukazatel Hrubý státní dluh k 1. 1. % HDP

2010

2011

2012

2013

2014

1 178,2 1 344,1 1 494,6 1 601,8 1 713,9 35,6

38,8

40,5

42,0

42,0

Zdroj: MFČR, Strategie financování a řízení státního dluhu ČR, 2012 (v mld. Kč) [3].

Svého vrcholu 46 % by poměr dluhu k HDP měl dosáhnout v roce 2015. Hranici 2 bilionů korun by státní dluh měl dosahovat v roce 2016 [20]. S dluhovým financováním jsou spojené náklady nejčastěji ve formě úroků z emitovaných cenných papírů případně z přijatých úvěrů. V období 1993-2009 došlo k více než ke ztrojnásobení celkových výdajů na obsluhu státního dluhu z 15,7 mld. Kč. na 52 mld. Kč. Následující rok pak došlo k mírnému poklesu na 48,52 mld. Kč. Ve vztahu k HDP se velikost státního dluhu pohybuje mezi 2 až 5 %, přičemž dosavadního maxima bylo dosaženo v krizovém roce 2009.

Obr. 5 Úrokové náklady státního dluhu Zdroj: Ministerstvo financí ČR [21]

Pro měření a porovnávání státního dluhu se používají Maastrichtská kritéria. Jedná se zejména o kritérium veřejného dluhu, které zahrnuje poměr veřejného vládního dluhu k hrubému domácímu produktu. Jeho hodnota by neměla překročit 60 %. U druhého kritéria deficitu veřejných financí sledujeme poměr skutečného nebo plánovaného schodku veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu. V tomto případě by hodnota neměla přesáhnout 3 %. Tyto podmínky byly zavedeny z důvodu dodržování vyrovnaných, v nejlepším případě pře-


25

bytkových státních rozpočtů. V praxi se ovšem ukázalo, že dodržování fiskálních opatření je značně problematické a ze strany Evropské unie obtížně vymahatelné. Cílem současné vlády je do roku 2014 snížit saldo hospodaření vládního sektoru pod hranici 2 % HDP a nejpozději do roku 2016 dosáhnout vyrovnaných veřejných rozpočtů, což je nutná podmínka k oddlužování ČR [3]. 2.2.3

Financování státního dluhu

K profinancování výdajových potřeb stát využívá celou řadu nástrojů. Nejčastěji se jedná o emisní činnost státních pokladničních poukázek, střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů (obligací) a v neposlední řadě se jedná o emisi zahraničních dluhopisů a přijatých úvěrů od Evropské investiční banky či jiných institucí. Podle Strategie financování a řízení státního dluhu pro rok 2012 se počítá s hrubou výpůjční potřebou na úrovni 243,4 mld. Kč. V porovnání s plánem předchozího roku se jedná o navýšení o 26,4 mld. Kč. Na domácím trhu bylo v roce 2011 uskutečněno celkem 25 primárních aukcí, kterými byly prodány střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkovém objemu 163,1 mld. Kč. Čistá emise SPP se pohybovala na úrovni 31,4 mld. Kč a půjčky od EIB v objemu 5,4 mld. Kč. Ve finančním programu na rok 2012 se počítá s hrubou výpůjční potřebou 243,4 mld. Kč. Cíl stabilizace státního dluhu se odrážení v aktivní fiskální konsolidační strategii, která ve výhledu do roku 2013 předpokládá nahrazení části emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu emisemi státních dluhopisů s kratší dobou splatnosti a obnovení variabilně úročených dluhopisů. Pro krátkodobý státní dluh je stanovena limitní hranice 25 %. Protože je pro stát výhodné využívat nízkých výnosů spojené s končící dobou splatnosti, plánuje se čistý nárůst objemu SPP o 50 mld. Kč. Dalším opatřením je snížení průměrné doby do splatnosti státního dluhu. V roce 2011 se doba do splatnosti pohybovala v rozmezí 5,25 až 6,25 let [3]. Objem jednotlivých emitovaných instrumentů znázorňuje následující tabulka.

26 Tab. 3

Emisní podmínky v České republice a ve světě Struktura státního dluhu

Rok 993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Středně a Státní pokl. Zahr. emise Půjčky od dlouhodobé poukázky dluhopisů EIB SD 17,0 19,5 23,8 28,3 42,0 41,7 62,6 43,9 70,9 57,9 99,8 70,0 130,1 77,0 165,3 104,3 186,6 149,6 164,1 222,6 2,5 160,6 319,3 11,7 125,5 397,0 48,8 20,7 94,2 487,5 78,9 29,7 89,6 588,9 84,1 36,7 82,2 687,1 83,7 38,7 78,7 735,6 137,9 46,8 88,2 838,5 193,0 57,9 113,3 923,0 240,3 67,2

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, (v mld. Kč) [17]

2.3

Státní dluhopisy pro občany

Až doposud byly státní dluhopisy investiční příležitostí pouze pro institucionální investory. Nejčastěji se jednalo o banky, pojišťovny a penzijní fondy. V posledním čtvrtletí 2011 se Ministerstvo financí, po dvouleté přípravě, rozhodlo realizovat pilotní emisi státních dluhopisů určených široké veřejnosti, zejména občanům a neziskovým organizacím, a rozšířit tak portfolio věřitelů. Stát se již jednou v minulosti obrátil na občany s cílem získat dodatečné finanční zdroje. V roce 1997 postihly Moravu záplavy, které způsobily velké škody. Tehdy se stát vůbec poprvé obrátil na širokou veřejnost a emitoval povodňové dluhopisy s cílem získat finanční prostředky na úhradu vzniklých škod. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je zcela běžné, že se občané podílí na financování státního dluhu. Běžně se domácnosti podílí až 10 %, to představuje


27

cca 150 mld. Kč. V současné době domácí drobní investoři drží 1,2 % státního dluhu ČR, což je výrazně méně oproti jiným vyspělým zemím [23]. Pro následující část práce bude používán termín spořící státní dluhopis, pro který ministerstvo financí používá zkratku SSD. I když se z ekonomického hlediska nejedná o zcela relevantní pojem, jedná se o státní dluhopisy upravené dle zákona č. 591/1992 Sb, ve znění pozdějších předpisů a č. 190/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2.3.1

Spořící státní dluhopis

Základní údaje Na podzim roku 2011 byl spuštěn pilotní projekt Spořících státních dluhopisů. Upisovací období bylo stanoveno na období 3. 10. až 1. 11. 2011. Původní objem emitovaných cenných papírů byl stanoven na 10 mld. Kč. Z důvodu vysoké poptávky ze strany upisovatelů bylo nakonec upisovací období zkráceno do 7. 10. a celkový objem emitovaných dluhopisů navýšen na celkových 20,4 mld. Kč. Hlavním důvodem, proč se ministerstvo rozhodlo k realizaci toho projektu je „posílit fiskální odpovědnost státu prostřednictvím přímého vztahu k majetku občanů“ [23]. Dluhopisy si mohli koupit občané České republiky, ale také cizí státní příslušníci. Největší zájem projevili občané ze Slovenska, Dánska, Německa, Velké Británie a Francie. Celkový objem zahraničním fyzickým osobám činil přes 22,5 mil. Kč [24]. Dalšími zájemci se staly občanská sdružení, nadace a nadační fondy, registrované církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti a zahraniční neziskové společnosti. Ministerstvo financí nabídlo celkem tři dluhy dluhopisů. Jednalo se o:  jednoletý diskontovaný,  pětiletý kupónový,  pětiletý reinvestiční. Nominální hodnota byla stanovena na 1 Kč, avšak minimální objem dluhopisů, který lze koupit byl stanoven na 1 000 Kč. V případě diskontovaného dluhopisu byla částka stanovena na 980 Kč. Maximální objem dluhopisů omezen není. Úročení V případě jednoletého diskontovaného dluhopisu je výnos tvořen rozdílem mezi nominální hodnotou a prodejní cenou. U pětiletého kuponového dluhopisu je výnos vyplácen jednou ročně, vždy ke stanovenému datu. V případě pětiletého

28


reinvestičního dluhopisu se výnos pravidelně nevyplácí, ale znovu investuje, a tak se konečný výnos zvýší o úroky z úroků. Výnosy jednotlivých druhů dluhopisů znázorňují následující tabulky. Tab. 4

Výnos diskontovaného dluhopisu

Období 11. 11. 2011 – 12. 11. 2012

Diskontovaný 2%

Zdroj: Ministerstvo financí ČR [22] Tab. 5

Výnos pětiletého kupónového a reinvestičního dluhopisu

Období 11. 11. 2011 – 11. 11. 2012 11. 11. 2012 – 11. 11. 2013 11. 11. 2013 – 11. 11. 2014 11. 11. 2014 – 11. 11. 2015 11. 11. 2015 – 11. 11. 2016

Kuponový Reinvestiční 0,85 % 0,85 % 1,50 % 1,50 % 3,00 % 3,00 % 4,50 % 4,50 % 6,00 % 6,00 %

Zdroj: Ministerstvo financí ČR [22]

Nákup dluhopisu Ministerstvo financí v příručce pro investory uvádí postup nákupu ve čtyřech krocích [25]: 1.

Výběr dluhopisu odpovídající zvolené investiční strategii.

2.

Podání žádosti o úpis spořících státních dluhopisů na vybraných prodejních místech. Distribuce byla zajištěna prostřednictvím tří největších bank na 378 pobočkách. Jednalo se o Českou spořitelnu a. s., ČSOB a. s., Komerční banku a. s. Do budoucna se počítá s rozšířením prodejních míst o Czech-POINT.

3.

Platbu za nákup dluhopisů lze provést hotovostně v bance nebo bezhotovostně převodem na účet distributora. Platba musí být provedena nejpozději do 5 pracovních dnů od nákupu. Pokud tato podmínku není splněna, nákup je stornován.

4.

Uhrazením částky jsou dluhopisy připsány na majetkový účet, který spravuje ministerstvo financí. Vedení účtu je zdarma.


29

Zdanění V České republice podmínky zdanění úroku z emitovaných tuzemských dluhopisů upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. U fyzických osob je daň vybírána srážkou. Od roku 2000 činí sazba 15 %. Tato daň je odvedena emitentem. Jistou formou kompenzace za nízkou likviditu je pro investory skutečnost, že výnos ze spořících státních dluhopisů není zdaněn. Je tomu tak z důvodu stávající úpravy zákona o daních z příjmů a stanovení emisních podmínek. Při výpočtu je důležitá nominální hodnota, která činí 1 Kč, a tak vlivem zaokrouhlování je konečná daňová povinnost nulová [34]. Zpětný odkup Všechny typy dluhopisů je možné bezplatně předčasně prodat, ovšem s určitými omezeními. Minimální možný objem předčasně odprodaných dluhopisů činí 1 000 ks, maximální 500 000 ks. Z počtu nad 500 000 ks je možné k jednomu termínu předčasně splatit pouze 50 % z celkového počtu. Druhou polovinu až v dalším termínu. Žádost lze podat u kteréhokoliv distributora. Termíny předčasných odprodejů se liší podle druhu dluhopisu. V případě diskontovaného dluhopisu jsou stanoveny dva termíny, u pětiletého a reinvestičního dluhopisu jsou termíny stanoveny čtvrtletně. Finanční prostředky jsou až po dvou měsících připsány na účet investora. V případě diskontovaného dluhopisu při předčasném odkupu zaniká právo investorovi na úrokový výnos [25]. 2.3.2

Povodňové dluhopisy

V době, kdy se Česká republika potýkala s měnovou krizí doprovázenou politickou nestabilitou, která následně vyústila v pád vlády a sestavení úřednické vlády v čele s bývalým guvernérem ČNB Josefem Tošovským, zatížila národní hospodářství živelná pohroma. Ničivé povodně v roce 1997 způsobily rozsáhlé škody a stát tak poprvé v historii dal investiční příležitost široké veřejnosti. Cílem emise státních dluhopisů bylo zajištění co nejrychlejšího přísunu finančních prostředků, do míst, které byly nejvíce zasažené povodní. Základní údaje Povodňové dluhopisy byly atraktivní nejen úrokovou sazbou, ale také nízkou nominální hodnotou, která byla přizpůsobena domácnostem. Dluhopisy mohly nabývat fyzické i právnické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České

30


republiky nebo v zahraničí. Do oběhu byly v rámci dvou emisí vydány kupónové dluhopisy s nominální hodnotou 1 000 Kč a 10 000 Kč se splatností 5 let. Výnosy z kupónu byly vypláceny jednou ročně. Do oběhu byly emitovány dluhopisy v celkové hodně 5 mld. Kč. Forma dluhopisu byla vydána na doručitele v zaknihované i listinné podobě. Distribuci a výplatu státních povodňových dluhopisů zajišťovala Česká spořitelna a. s [35]. Úročení a zdanění Velký zájem ze strany veřejnosti si dluhopisy získaly zejména kvůli vysokému zhodnocení finančních prostředků. Výnosy byly v prvním roce úročeny 12,5 %. V následujících letech byly úročeny pohyblivou úrokovou sazbou. Další výhodou bylo, že variabilní úroková sazba zohledňovala aktuální míru inflace a nemohly tedy docházet k zápornému zhodnocení. Minimální úroková sazba byla stanovena na 2,5 % Výnosy byly splatné buď k 1. srpnu nebo k 29. srpnu každého roku. Výplatu úroků zajišťovala Česká spořitelna a. s., po předložení kupónu z kupónového archu. Právo na úroky zaniká po 10 letech. Výnosy z dluhopisů byly zdaněny 25% srážkovou daní [35]. Tab. 6

Výnos povodňového dluhopisu

Rok

Úroková sazba

1998

12,5%

1999

14,5%

2000

4,7%

2001

6,6%

2002

8,0%

Zdroj: Ministerstvo financí ČR [35]

Zpětný odkup Povodňový dluhopis bylo možné kdykoliv zpětně odprodat. Tato služba probíhala prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, který zajistil prodej dluhopisu přes Burzu cenných papírů Praha. Prodej na sekundárním trhu s sebou nese riziko v podobně ztráty z nevýhodného kurzu v době prodeje. Zpětný odkup je také spojen s provizí obchodníkovi s cennými papíry [35] a tedy dalšími náklady.


2.4

31

Dluhopisový trh v Německu

Německý dluhopisový trh patří mezi nejvyspělejší evropské trhy s vysokou kredibilitou. To odráží také skutečnost, že Německo je nejsilnější evropskou ekonomikou. Německé dluhopisy nazývané Bundy jsou vydávané za účelem krytí vládních výdajů s dobou splatnosti 2 až 30 let. Dluhopisy se splatností do dvou let se nazývají Schatze, pětileté Bobls a desetileté až třicetileté Bunds nebo Buxl. Emise vládních dluhopisů se splatností 10 let slouží jako srovnávací hladina pro ostatní dluhopisy obchodované na evropském trhu. Většina německých občanů se setkala s dluhopisy nejčastěji prostřednictvím velkých společností, jakými jsou např. penzijní fondy nebo fondy kolektivního investování. Pouze u malého procenta obyvatel tvoří investiční portfolio samotné dluhopisy[33]. 2.4.1

Federální spořící dluhopisy

Federální spořící dluhopisy (Bundesschatzbriefe) jsou cenné papíry vydávané německou Finanční agenturou GmbH podle předem stanoveného emisního harmonogramu. První emise byla zahájena v roce 1969. Jednalo se o státní dluhopisy s dobou splatnosti 6 let. V prvním roce bylo vydáno celkem 5 emisí s průměrným výnosem přes 6 % [28]. I po více než 40 letech od svého vzniku se federální spořící dluhopisy staly často využívaným nástrojem financování státního dluhu. Jsou považované za bezpečnou finanční investici díky absenci úrokového a měnového rizika. V současné době celkový objem investovaných finančních prostředků přesahuje 30 mld. eur. Základní údaje Emisní podmínky jsou přizpůsobeny retailovým investorům. Jsou určeny fyzickým osobám rezidentům, neziskovým organizacím a charitativním nebo církevním institucím. Z toho plyne, že investorem se nemůže stát zahraniční osoba. Federální spořící dluhopisy nejsou určeny k obchodování na burze. Zpětný odkup na sekundárním trhu tedy není možný. K dispozici jsou dva druhy:  typ A - kupónový dluhopis s ročním vyplácením výnosu, s dobou splatnosti 6 let,  typ B - reinvestiční dluhopis s dobou splatnosti 7 let, u nějž je celkový výnos vyplacen jednorázově až v době splatnosti.

32


Nominální hodnota jednoho dluhopisu činí 0,01 €. Minimální objem nakoupených dluhopisů činí 50 €, respektive 52 € prostřednictvím Finanční agentury GmbH (dříve Federální správa pro cenné papíry). Maximální výše není omezena [29]. Nákup dluhopisu Investor má mnoho možností, jak získat federální spořící dluhopisy. Nákup bez poplatků je možné provést u kterékoliv banky nebo spořitelny, kde má investor veden účet. V případě nákupu přímo u Finanční agentury si musí zřídit speciální účet, kam mu budou nakupené cenné papíry připsány. V tomto případě lze nákupy provádět pouze bezhotovostně – bankovním převodem, telefonicky nebo mailem. Správa nakupených dluhopisů je u Finanční agentury zdarma, u bank a jiných finančních institucí je zpoplatněna, nejvýše až 30 €. Nejjednodušším způsobem nákupu dluhopisů je prostřednictvím inkasa zřízeného k běžnému účtu klienta. Investor si může zřídit jednorázový, nebo v případě pravidelných nákupů trvalý příkaz k inkasu. V případě opakujících se nákupů v různých časových intervalech s odlišnými emisními podmínkami se dluhopisy úročí průměrnou úrokovou sazbou. Další možností je využít služeb pošty prostřednictvím vyplnění formuláře a jeho následné odeslání do sídla Finanční agentury GmbH. Po uplynutí 6 nebo 7 let, lze investovanou částku znovu reinvestovat. To je ovšem nutné oznámit alespoň 10 dnů před datem splatnosti. Pokud se investor rozhodne nepokračovat v tomto druhu investování, celá částka, nominální hodnota včetně úroků, bude vyplacena na běžný účet [30]. Zpětný odkup Federální spořící dluhopisy je možné po uplynutí lhůty 1 roku kdykoliv zpětně odprodat emitentovi. Existují ovšem určitá omezení. Maximální objem dluhopisů, které lze zpětně bez poplatku odprodat je limitován výší 5000 € za měsíc. Na rozdíl od českých spořících dluhopisů, německé vykazují vyšší likviditu. Výše vyplacených úroků je úměrná délce držení dluhopisu. Manželé, kteří společně pečující o nezletilé dítě mohou měsíčně zpětně prodat dluhopisy až do výše 10 000 € [31]. Úročení Státní dluhopisy jsou zhodnoceny úrokovou sazbou, která se postupně zvyšuje se zkracující se dobou do splatnosti. Stejně jako v případě českých spořících dluhopisů jsou věřitelé motivováni držet dluhopis až do splatnosti, kdy


33

v posledním roce vykazují dluhopisy nejvyšší zhodnocení. V současné době jsou úrokové výnosy na nízké úrovni, ale očekává se pozvolný růst. Tab. 7

Úrokové sazby Federálních státních dluhopisů

Období 01/2012 - 12/2012 12/2012 - 11/2013 12/2013 - 11/2014 12/2014 - 11/2015 12/2015 - 11/2016 12/2016 - 11/2017 12/2017 - 11/2018

Typ A 0,25 % 0,25 % 0,25 % 0,50 % 1,75 % 2,00 % -

Typ B 0,25 % 0,25 % 0,25% 0,50 % 1,75 % 2,00 % 2,00 %

Zdroj: Finanční agentura GmbH, ke dni 19. 1. 2012 [29]

Zdanění Princip zdanění se liší podle druhu federálního spořícího dluhopisu. Odvíjí se podle frekvence vyplácení zisků investorovi. Úrokový výnos dluhopisu typu A podléhá od 1. 1. 2009 každoroční srážkové dani ve výši 25 %, pokud překročí danou hranici pro osvobození příjmů od daně. Při vzniku daňové povinnosti je výhodou možnost uplatnění slevy na dani. Z daňového hlediska může být dluhopis typu B považován za výhodnější alternativu. Je to z toho důvodu, že zisk je vyplácen pouze jednou, v době splatnosti, a tedy srážkové dani podléhá pouze jednou. Při výběru druhu dluhopisu je nutné vzít v úvahu skutečnost, že německý daňový systém osvobozuje příjmy FO z kapitálového majetku do výše 750 € za osobou, nebo v případě manželů do výše 1 500 €. V případě výběru dluhopisu typu B se doporučuje investorovi zvážit, jestli zdanitelný příjem se vleze do hranice osvobození od daně [32].

2.5

Spořící dluhopisy USA

Spořící dluhopisy jsou vydávané americkým ministerstvem financí ze dvou důvodů. Prvním důvodem je nabídnout široké veřejnosti bezpečnou investiční příležitost zajišťující garantovaný výnos, druhým důvodem je získání finančních prostředků důležitých pro chod veřejného sektoru a zajišťovaní veřejných služeb. Investor se tak stává věřitelem státu. Jsou vydávané v listinné i zaknihované podobě.

34


Spojené státy za celou svou historii vydaly celou řadu emisí dluhopisů určených nejen institucionálním investorům. Jejich hodnota se liší podle zakoupeného druhu. Doposud byly vydány následující emise: A, B, C, D, E, EE, F, G, H, HH, I, J a K. Ne se všemi se můžeme v současné době stále setkat. Rozdíly mezi jednotlivými emisemi jsou v odlišných nominálních hodnotách, délce doby splatnosti a také rozdílném účelu, pro který byly vydány. Jednotlivé emise jsou vydávány v abecedním pořadí. Jako první byly v letech 1935-1941 emitované dluhopisy série A, B, C, D. Jednalo se o diskontované dluhopisy s dobou splatnosti 10 let denominované v hodnotách $25, 50, 100, 500 a 1000. Prodejní cena byla tvořena 75 % nominální hodnoty. Úrokové výnosy nepodléhaly žádnému zdanění. Emise E byla vydána s doposud nejdelší dobou platnosti. Emitována byla v roce 1941 a splatnost byla v roce 1980. Účelem této emise bylo získat finanční prostředky k financování válečných operací během druhé světové války. V roce 1980 byly nahrazeny emisí EE. Do oběhu byly emitovány ve výši 75 % nominální hodnoty. Emise F a G byly nejen určeny široké veřejnosti, ale také bankám. Emise H, J, a K byly emitované v letech 1952-1979. Řada H je charakteristik druhou nejdelší dobou do splatnosti. Celkem byla vydána ve dvou emisích s dobou splatnosti 29 a 30 let. V roce 1979 byla nahrazena emisí HH, jejich emisní činnost byla ukončena v roce 2004. Emise I ukončila platnost v lednu 2012 [36]. Poslední dvě zmíněné emise jsou dostupné pouze v elektronické podobě. 2.5.1

TIPS

Základní údaje TIPS (Treasury Inflation-Protected Securities) jsou cenné papíry, jejichž jistina je odvozena od indexu spotřebitelských cen CPI. Znamená to tedy, že s rostoucí inflací roste i jistina dluhopisu. Totéž platí i naopak v případě deflace, kdy pokles jistiny je spojen s poklesem úrokových výnosů. Tento nepříznivý stav na trhu nemá negativní dopad na investované finanční prostředky v době splatnosti dluhopisu. V případě, že výše jistiny je kvůli výskytu deflace nižší než nominální hodnota dluhopisu, investorovi je vždy vyplacena vyšší nominální hodnota. Od roku 2009 jsou dluhopisy určeny nejen jednotlivým domácnostem, ale také bankám nebo obchodním společnostem. Dluhopisy jsou vydávané pouze v elektronické podobě [38].


35

Nákup dluhopisu Nákup lze provést prostřednictvím banky, brokerské společnosti nebo také internetového portálu TreasuryDirect, kde musí mít investor založený účet. Dluhopis je možné zakoupit v minimálním množství $100 a minimálním příhozem $100. Doba splatnosti je 5, 10 nebo 30 let. Způsob stanovení ceny je založen na principu aukce. Nabídky lze uskutečnit dvěma způsoby:  Nesoutěžní nabídkou – metoda nákupu státního dluhopisu, u které investor souhlasí s nákupem určitého množství dluhopisů za průměrnou cenu, vzhledem k ostatním nabídkám. Tento způsob umožňuje také malým investorům účastnit se na aukci. Maximální objem, který lze nakoupit je do výše 35 % celkového objemu nabídek.  Soutěžní nabídkou – princip je založen na nejvyšší nabídnuté ceně, přičemž jednotlivé nabídky investorů jsou v zapečetěných obálkách a tudíž dražitel nezná nabídky ostatních účastníků. Tento způsob aukce je určen především institucionálním investorům. Maximální objem dluhopisů může činit až $5 mil. Nákup lze uskutečnit pouze prostřednictvím banky nebo brokerské společnosti, nelze nakoupit on-line prostřednictvím TreasuryDirect. Aukce jednotlivých druhů dluhopisů se konají v následujících měsících: 5letý v dubnu, srpnu a prosinci, 10letých v lednu, březnu, květnu, červnu, září a listopadu, 30letý v únoru, červnu a říjnu [38]. Zpětný odkup TIPS dluhopisy lze zpětně odprodat na sekundárním trhu dvěma způsoby. První způsob je prodej online prostřednictvím TreasuryDirect. V tomto případě je nutné sledovat harmonogram aukcí. Zpětný odkup je možné provést v nejbližším následujícím měsíci. V případě odprodeje bankou nebo brokerskou společností může investor kdykoliv provést odkup [38]. Úročení Jednotlivé úrokové výnosy jsou vypláceny pololetně na účet investora. Způsob stanovení úroků je oproti ostatním dluhopisům odlišný. Zatímco úroková sazba je fixní, úrokové výnosy jsou variabilní. Je to z toho důvodu, že výše jistiny, z které se vypočítává výše úroku, zohledňuje vývoj indexu CPI. V době splatnosti je vyplacen nejen úrok, ale také nominální hodnota nebo jistina. To se odvíjí podle toho, která hodnota je v době splatnosti vyšší [38].

36


Zdanění Úrokové platby z dluhopisů podléhají pouze federálnímu zdanění. Od daní vybíraných jednotlivými státy jsou osvobozeny. Stejnému principu zdanění podléhá také částka, která je vyšší než rozdíl mezi jistinou a nominální hodnotou z důvodu výskytu inflace a to v tom roce, ve kterém se tak stane. Pokud se investor rozhodl k nákupu dluhopisů online prostřednictvím TreasuryDirect, poskytuje mu tato volba velkou výhodu v oblasti zdanění úrokových příjmů. V takovém případě se daňová povinnost sníží srážkovou daní o 50 %. Další výhoda spočívá možném daňovém odpočtu ročního poplatku za vedení účtu u investorů, u nichž TreasuryDirect spravuje více než $100 000 [38]. 2.5.2

Emise EE

Základní údaje Emise dluhopisů série EE nahradili předešlou úspěšnou emisi E. Účelem nákupu těchto dluhopisů není pouze spoření disponibilních zdrojů, ale jedná se o nástroj financující vzdělání, lidem v penzi zajišťuje dodatečný zdroj příjmu, ale může také sehrát roli vhodného dárku pro blízké, nejčastěji pro nezletilé osoby [39]. Nákup dluhopisu Nominální hodnota jednoho dluhopisu je $0,01. Minimální objem nakupených dluhopisů je $50. Jsou prodávány v základní nominální hodnotě $50. Dluhopis je možné zakoupit v dalších hodnotách zvyšujících se po $25. Následující nominální hodnoty jsou tedy $75, $100 atd. Maximální objem nákupu za jeden kalendářní rok smí činit $10 000. Od ledna 2012 je možné dluhopis nakoupit již pouze v elektronické podobě. Dluhopis je určen nejen fyzickým, ale také právnickým osobám starším 18 let. Vlastníkem se může stát rezident USA, osoba s trvalým pobytem na území USA, zaměstnanec pracující v USA bez ohledu na státní příslušnost nebo nezletilí, kterým je dluhopis připsán formou daru. Investorovi je umožněn nákup na základě sdělení čísla sociálního pojištění. Dluhopis je vydáván se platností 30 let [39].


37

Zpětný odkup Zpětný odkup je možný po jednom roce. Pokud dluhopis odprodáme v průběhu doby do 5 let od vydání, úroky za poslední tři měsíce nejsou připočteny k vyplacené částce. Po pěti letech držby investor není žádným způsobem penalizován. Vyřízení příkazu pro odkup trvá zpravidla jeden pracovní den. Maximální objem odkupu bez zvláštních podmínek lze uskutečnit do výše $1 000. Při odkupu vyšší částky je nutné navíc uvést číslo sociálního zabezpečení [39]. Úročení Dluhopisy vydané od května 2005 jsou úročeny úrokovou sazbou, která se vyhlašuje vždy 1. května a 1. listopadu daného roku. Po dobu šesti měsíců od vyhlášení je úroková sazba fixní. Úrok se připisuje měsíčně, popřípadě pololetně. Ministerstvo financí garantuje zhodnocení finančních prostředků během 20 let na dvojnásobek. Pokud se tak v průběhu doby nestane, jednorázovou úpravou podmínek zajistí, aby případný rozdíl byl dorovnán [39]. Následující tabulka znázorňuje vývoj úrokových sazeb vydaných od května 2005. Tab. 8

Úrokové sazby emise EE

Období 11/2011-4/2012 5/2011-10/2011 11/2010-4/2011 5/2010-10/2010 11/2009-4/2010 5/2009-10/2009 11/2008-4/2009 5/2008-10/2008 11/2007-4/2008 5/2007-10/2007 11/2006-4/2007 5/2006-10/2006 11/2005-4/2006 5/2005-10/2005 Zdroj: TreasuryDirect [40]

Úroková sazba 0,60% 1,10% 0,60% 1,40% 1,20% 0,70% 1,30% 1,40% 3,00% 3,40% 3,60% 3,70% 3,20% 3,50%

38


Zdanění Naběhlé úroky ze spořících dluhopisů jsou předmětem federální daně z příjmu, které můžou být odloženy až do doby. Daňové zvýhodnění náleží majitelům dluhopisů v programu Education Saving Bond Program. Daň lze odvést v době splatnosti dluhopisu nebo průběžně na konci každého roku. Pokud investor zvolí druhou možnost – průběžně, musí daň stejným způsobem odvádět ze všech druhů spořících dluhopisů, které má ve vlastním portfoliu. Pokud některý rok úroky nejsou vyplaceny, automaticky se tato skutečnost odešle na příslušná místa správy daní [39].

2.6

Stát v roli emitenta

Na základě provedené analýzy emisních podmínek státních dluhopisů určených primárně retailovým investorům je proveden vzájemná komparace. Výsledek je patrný v následující tabulce. Pro analýzu jsou zvoleny Německo a USA. Důvodem je skutečnost, že dluhopisový trh uvedených států patří mezi nejrozvinutější trhy a jejich ekonomiky hrají důležitou roli nejen na evropské půdě, ale i v globální sféře. Protože dluhopisy určené drobným investorům mají na zmíněných trzích dlouhou a úspěšnou historii, mohou být dobrým příkladem a inspirací pro Českou republiku. Nominální hodnota je u všech tří států přizpůsobena tak, aby bylo možné vlastnit jakoukoliv částku. Výchozí hodnotou se stal nejmenší objem peněz, který lze v dané měně vlastnit v bezhotovostní podobě. Z technického a administrativního důvodu, je stanoven minimální objem dluhopisů, které si investor může koupit. V České republice a Německu není stanoven horní limit, který určuje maximální objem zakoupených dluhopisů jednotlivcem. V USA je limit u emise EE stanoven na $10 000, v případě TIPS záleží na typu aukce. Úrokové sazby jsou stanoveny takovým způsobem, aby zvýhodňovaly držení dluhopisů až do splatnosti. Výhody z toho plynoucí, lze hledat na obou stranách. Pro stát je výhodou, že získal finanční zdroje na delší dobu a ušetří na výdajích spojených s refinancováním dluhu, jako je to v případě krátkodobých finančních zdrojů. Pro investora spočívá výhoda v tom, že čím déle dluhopis vlastní, tím vyšší odměnu získá ve formě vyšších úrokových výnosů. Ve způsobu zdanění úrokových výnosů je Česká republika výjimkou. Příjmy z úroků jsou plně osvobozeny od daně. V Německu je pro osvobození od daně stanovena maximální částka. V USA se přihlíží k účelu spoření. Zpětný odkup je možný ve všech státech, ovšem s určitými omezeními.

Emisní podmínky v České republice a ve světě Tab. 9

Srovnání emisních podmínek jednotlivých států.

39

40

2.6.1


Srovnání České republiky a zahraničí

Společná pro všechny státy je příčina, která vede k emisi státních dluhopisů. Je jím potřeba získat finanční prostředky k profinancování vládních výdajů a zajištění veřejných statků. V zahraniční je běžné, že občané se podílejí na financování vládního dluhu až 10 %. To je také budoucí cíl ministerstva financí. V roce 2012 se plánuje s dalšími dvěma emisemi v celkové výši 20-40 mld. Kč a do roku 2014 tak zvýšit podíl domácností na držení státního dluhu nad 5 % [3]. Emisní podmínky jsou přizpůsobeny drobným investorům. Důvodem, proč se stát obrací na drobné investory je potřeba diverzifikovat portfolio věřitelů státu. Výhoda, která z toho pro stát plyne, je možnost omezení vlivu finančních trhů a jejich negativních výkyvů. Z toho plyne, že je výhodné mít státní dluh financován tuzemskými investory a ne zahraničními. „Omezením nákupů korunových dluhopisů ze zahraničí odpadne tlak na zvyšování hodnoty domácí měny a tím ohrožení konkurenceschopnosti českého exportu“ [41]. Možnou nevýhodou emise dluhopisů na národní hospodářství je efekt vytěsnění. Místo aby občané uložili finanční prostředky bance nebo jiné instituci, která je použije na úvěry podnikatelům, zvolí raději alternativu státních dluhopisů. Na toto téma mezi veřejností nepanuje shoda. Oponenti tvrdí, že míra úspor domácností je natolik velká, že nabídka dluhopisů občanům nebude mít negativní vliv, spíše naopak, nevyužité zdroje se dostanou do oběhu. Naopak na čem se veřejnost shodne, je ostrá kritika celého projektu v oblasti daňové úpravy úrokových výnosů. Stát tak dává špatný příklad, jak obcházet zákony a vyhnout se zdanění, místo toho, aby prosazovalo kvalitní daňové prostředí. V zahraničí je běžné, že pro výnosy z dluhopisů je stanovena výjimka ve formě daňových osvobození, které jsou ve většině případů ještě blíže specifikována. Stejné daňové mezery v zákoně využívá Zuno banka, která úroky na účty klientů připisuje denně, na místo měsíční periodicity [42]. Dobrým tahem ze strany ministerstva financí je načasování celého projektu na dobu, kdy na trhu jsou nízké úrokové sazby. Vyplatí se tedy co největší část státního dluhu refinancovat právě v této době. Pro část odborné veřejnosti se i tak jeví výše nastavení úrokových sazeb příliš štědrá. Vezme-li se v úvahu, že stát si půjčuje na trzích v průměru o jedno procento levněji, jeví se tato skutečnost jako zvyšování nákladů na financování dluhu. Ministr financí ale vyvrací skutečnost, že by v budoucnu spořící státní dluhopisy prodražily financování dluhu. Cílem podle něj bylo poskytnout investiční příležitost široké veřejnosti, která byla doposud dostupná pouze velkým bankám a fondům [43]. Podle Jana Macháčka, komentátora týdeníku Respekt „možnost dluhopisů pro tzv. normální lidi vytváří mezi občanem a státem důležitou vazbu. Občané


41

mají nyní důvod více se zajímat o to, jak stát dluhy financuje, obecně o to, jak hospodaří a jak je financování dluhu udržitelné [42].“ Stejnou myšlenku podporuje také současný ministr financí Miroslav Kalousek. Jeho hlavním cílem je „posílit fiskální odpovědnost státu prostřednictvím přímého vztahu k majetku občanů“ [43]. Projekt spořících státních dluhopisů podpořil také NERV, který publikoval tento zdroj financování státního dluhu v Rámci strategie konkurenceschopnosti. Česká republika emisí spořicích státních dluhopisů napodobila většinu evropských států. Vzhledem k plánovaným reformám a možnému zvyšování nepřímých daní by mělo ministerstvo financí zahrnout do svého portfolia také spořicí státní dluhopis, jehož výnosnost by zohledňovala aktuální míru inflace. Ostatně zkušenost s emisí tohoto druhu dluhopisu má již z roku 1997. Protiinflační dluhopisy jsou běžně emitované zejména v USA, jedná se o emisi I a TIPS. Krok, který ministerstvo provedlo v oblasti zdanění úrokového výnosu, by si jistě zasloužil novelizaci Zákona o dani z příjmů a výnos z úroku spořicích státních dluhopisů tak zařadit patřit mezi položky osvobozené od daně. Pokud stát má pravomoc změnit právní prostředí společnosti, měl by této možnosti využít. Zneužití mezery v zákoně není ze strany oránu, jehož funkcí je vytváření právního prostředí a zajištění jeho dodržení, dobrým příkladem vhodným k následování.

42

Spořicí státní dluhopisy jako investiční příležitost

3 Spořicí státní dluhopisy jako investiční příležitost Čeští investoři jsou již tradičně považováni za velmi konzervativní. Své finanční prostředky se snaží zhodnotit, ale často se tak děje bez toho aniž by maximalizovali zisk nebo alespoň zachovali kupní sílu peněz, což jsou hlavní důvody vzdání se v současné době likvidních finančních prostředků ve prospěch budoucích výnosů. Vyhledávají investiční příležitosti s nejnižším rizikem, což je ovšem spojeno také s nízkým zhodnocením. Mezi vyhledávané investice podle provedené analýzy [1] patří stavební spoření, termínované vklady nebo investice do podílových fondů zejména peněžního trhu. Nadbytek likvidních peněžních prostředků na běžných účtech dokazuje také následující příklad. V bance mají Češi uložených celkem 1 688 mld. Kč, přičemž na netermínovaných vkladech leží 927,5 mld. Kč a 760,6 mld. Kč na termínovaných účtech. V nejlikvidnější formě finance ztrácejí nejvíce na hodnotě, protože úroky ani zdaleka nepokryjí inflaci, s kterou se podle publikované Strategie financování a řízení státního dluhu v roce 2011 počítá s inflací pro následující rok 2012 ve výši 2,4 %. Spořicí účty jsou vhodné pouze pro uložení likvidní rezervy, která slouží jako zdroj krytí v případě nečekaných výdajů. Doporučuje se ve výši 6násobku měsíčních výdajů v domácnosti [45]. Hrubé peněžní výdaje v průměru na osobu činí 12 522 Kč za měsíc [44]. Roční výdaje na osobu jsou tedy ve výši 150 264 Kč. Optimální výše likvidních rezerv představuje 169 798,32 Kč. Hrubé průměrné peněžní příjmy na osobu jsou 14 243 Kč za měsíc [44]. Roční průměrné příjmy na osobu jsou 170 916 Kč. Průměrné roční příjmy domácností jsou tedy 386 270,16 Kč. Jedna domácnost má tedy v průměru naspořeno 198 457,45 Kč. Statisticky mají domácnosti na netermínovaných účtech uloženo o více než 28 000 Kč více, než je optimální stav. Následující tabulka přehledně znázorňuje průměrnou výši příjmů a výdajů domácností.

Spořicí státní dluhopisy jako investiční příležitost Tab. 10

43

Průměrné příjmy a výdaje domácností v roce 2011

Hrubé peněžní příjmy na os./měs. Roční příjmy na osobu Roční příjmy domácností

14 243

Hrubé peněžní výdaje na os./měs.

12 522

170 563

Roční výdaj na osobou

150 264

Roční výdaje 386 270,16 domácností Úspora za rok

339 596,64 46 673,52

Zdroj: ČSÚ [44]

Průměrná výše úspor domácností za rok dosahuje 46 673,52 Kč. Pro porovnání jednotlivých alternativ investičních příležitostí je použita průměrná roční úspora jednotlivé domácnosti ve výši 50 000 Kč. Předpokládá se, že domácnosti chtějí zhodnotit celou výši úspor a nedrží žádnou likvidní rezervu. Kritérii pro vzájemná porovnávání jsou výnos, riziko, likvidita. Následující část práce se zabývá jednotlivými investičními alternativy oproti spořícím státním dluhopisům. Práce je rozdělena na dvě části podle investičního horizontu odvíjejícího se od spořicích státních dluhopisů, které jsou emitovány na dobu jednoho roku a pět let.

3.1

Jednoletý investiční horizont

Jednoletý investiční horizont je zaměřen na analýzu a komparaci jednoletého diskontovaného dluhopisu s investičními alternativami ve stejném investičním horizontu, jednoho roku. Těmi jsou spořicí účty bank a fond peněžního trhu. Následnými, již zmíněnými, kritérii komparace jsou výnosnost, riziko a likvidita. Pro transparentnost celé práce a objektivní posouzení výsledků, jsou údaje brány k datu první emise spořicích státních dluhopisů – k 11. 11. 2011. 3.1.1

Výnos

Hlavním cílem, kvůli kterému se investor vzdává likvidních finančních prostředků a podstupuje tím určitá rizika možnosti ztráty investované částky, je dosažení co nejvyššího zisku. Kromě maximalizace zisku bere v úvahu také inflaci, která ve většině případů zejména krátkodobých investic podstatným způsobem snižuje výslednou kupní sílu peněz a reálně tak investorovi snižuje

44


množství nakoupeného zboží nebo služeb. Podle Strategie financování a řízení státního dluhu se pro rok 2012 počítá s inflací ve výši 2,4 %. Diskontovaný spořicí státní dluhopis Vzhledem ke krátkému investičnímu horizontu jednoho roku se předpokládá, že investor celou svou naspořenou částku investuje pouze do diskontovaného spořicího státního dluhopisu. Tab. 11

Charakteristika diskontovaného spořicího státního dluhopisu

Kritérium Emisní kurz

Hodnota v % (p. a) 98,00

Efektivní úroková sazba

2,04

Očekávaná míra inflace

2,40

Reálná úroková míra

 0,36

Celkový výnos u diskontovaného spořicího státního dluhopisu je dán rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou dluhopisu. Nákupní cena dluhopisu je dána součinem investované částky a emisního kurzu. Efektivní úroková sazba je výsledkem podílu úrokového zhodnocení a podílu nákupní a prodejní ceny diskontovaného spořicího státního dluhopisu. Výsledná efektivní úroková míra dosahuje 2,04. Po zohlednění očekávané míry inflace pro rok 2012 činí reálná úroková míra  0,36 % p. a. V důsledku toho bude mít invertor na konci roku o 2,04 % více finančních prostředků, ale průměrně si na konci roku koupí o 0,36 % méně zboží nebo služeb. Nutno ale zdůraznit, pokud by investor své disponibilní zdroje neinvestoval, nominální úroková sazba se tedy rovnala 0 % p. a., reálná úroková sazby by činila  2,3 % p. a. Investováním do diskontovaného spořicího státního dluhopisu si tak investor alespoň částečně zachová kupní sílu peněz. Spořicí účty Poměrně častou alternativou k ukládání volných peněžních prostředků jsou spořicí účty nebo termínované vklady. Úročení těchto účtů je přibližně stejné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že peněžní prostředky na spořicím účtu nejsou žádným způsobem blokovány výpovědní lhůtou, jak tomu je u termínovaných vkladů. V případě nečekaného výběru peněžních prostředků deponovaných na spořicím účtu tak investor není žádným způsobem penalizován. Pro komparaci


45

spořicích účtů jsou vybrány tři banky – Komerční banka a. s. je reprezentant skupiny bank s největším počtem klientů, Air bank a. s. patří mezi nejnovější banky na českém trhu se zaměřením na maloobchodní klientelu a Metropolitní spořitelní družstvo z oblasti záložen. Přehled úrokových sazeb vybraných bank znázorňuje následující tabulka. Tab. 12

Základní charakteristika spořicích účtů

Roční úrokovou sazbu je spořicích účtů je nutno přizpůsobit úrokovému období, které je u všech spořicích účtů měsíční. Výpočty rovněž zohledňují 15 % daň z příjmu. Výnosnost v ročním formátu je vypočtena anualizací s využitím principů složeného úročení. Nejvyšší zhodnocení vložených finančních zdrojů nabízí družstevní záložna Metropolitní spořitelní družstvo. O tento typ finančních institucí není mezi českými investory velký zájem. Důvod lze přičíst podmínce stát se při vkladu družstevníkem anebo nedostatek důvěry v družstevní záložny ze strany vkladatelů. Druhou nejlepší alternativou je spořicí účet od Air bank a poslední banka s nejnižším zhodnocením kladu je Komerční banka a. s. Po odečtení očekávané míry inflace ve výši 2,40 % p. a., kupní sílu si zachová pouze Metropolitní spořitelní družstvo. Fondy peněžního trhu - Sporokonto Fondy peněžního trhu jsou určeny pro krátkodobé investice. Doporučený investiční horizont se pohybuje v rozmezí 6 měsíců až 1 roku. Jsou charakteristické konzervativním složením portfolia, které se obvykle skládá z investic do krátkodobých státních cenných papírů. Nejčastěji se jedná o státní pokladniční poukázky, krátkodobé státní dluhopisy, případně do dluhopisů významných finančních institucí např. Evropské investiční banky. Dynamické fondy peněžního trhu také investují do korporátních dluhopisů.

46 Tab. 13

Spořicí státní dluhopisy jako investiční příležitost Charakteristika fondu peněžního trhu

Kritérium

Hodnota v %

YTM

1,99

Vstupní poplatek

0,50

Správcovský poplatek

1,00

Efektivní úroková míra

0,49

Očekávaná inflace

2,40

Reálná úroková sazba

 0,41

re = (1 + 0,0199 - 0,01) - 1 - 0,005 = 0,49 % S investování do fondů jsou spojeny vstupní a správcovské poplatky. U Sporokonta je vstupní poplatek ve výši 0,5 % a správcovský poplatek 1 % z investované částky. Výnos do doby splatnosti snížený o správcovský poplatek a vstupní poplatek je výsledkem efektivní úrokové míry 0,49 % p. a. Snížením o očekávanou míru inflace je reálná úroková míra záporná. Investor si tak po roce zhodnocení investovaných prostředků reálně koupí o 0,41 % méně zboží nebo služeb. Z uvedených jednoletých investičních příležitostí se z pohledu zachování kupní síly peněz jedná o druhou nejhorší možnost hned po možnosti deponování peněz na spořicí účet u Komerční banky a. s.


47

Zdanění Tab. 14

Zdanění jednoletých investičních instrumentů

Investiční produkt

Diskontovaný spořicí dluhopis

Spořicí účty

Fond peněžního trhu (Sporokonto)

Podmínky zdanění Úrokový výnos podléhá srážkové dani z příjmů ve výši 15 %, ale vlivem nízké NH stanovené na 1 Kč od které se odvíjí ZD, který se počítá na celé koruny dolů, je výsledná daňová povinnost nulová. (Základ daně z diskontovaného spořicího státního dluhopisu je 0,0204 Kč). Stanovený minimální počet kusů nemá na výpočet daně žádný vliv. Ovšem pokud by v emisních podmínkách byla stanovena NH ve výši 1000 a min. počet stanovený na 1 ks., tak výsledná daňová povinnost, po 15 % sazbě daně z příjmů, byla ve výši 3 Kč. Úrokové výnosy spořicích účtů podléhají srážkové dani ve výši 15 %. Při volbě spořicího účtu je dobré brát v úvahu kromě výše úrokové sazby, také frekvenci úročení. Ve většině případů spořicích účtů je měsíční úrokové období. Výjimečným případem je Zuno banka, která využívá stejné mezery v zákoně jako ministerstvo financí v případě spořicích státních dluhopisů. Zuno banka má denní úrokové období a tak do určité výše vkladu úrokový výnos není zdaněn. Daň je sražena bankou a investorovi je vyplacen čistý úrokový výnos. Peněžní fond Sporokonto se řídí českými právními předpisy a tak se na úrokové výnosy vztahuje český Zákon o dani z příjmu. Úrokové výnosy jsou zdaňovány srážkovou daní 15 %. Při prodeji podílových listů zpět fondu po době delší než 6 měsíců, zisk nepodléhá zdanění. Pokud doba vlastnictví podílových listů nepřesáhne 6 měsíců, postupuje se podle § 38g Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Stejné daňové podmínky platí i v případě kuponového a reinvestičního spořicího stádního dluhopisu a podílových fondů pětiletého investičního horizontu.

48

3.1.2


Riziko

Každá investice je spojena s určitými druhy rizik. Vztah mezi rizikem a výnosem je přímo úměrný. Platí tedy, že čím vyšší riziko je investor ochoten podstoupit, tím vyšší je zhodnocení investovaných prostředků anebo možná ztráta plynoucí z investice. Totéž platí i obráceně. Riziko je možné chápat jako míru pravděpodobnosti výskytu nahodilé události bez ohledu, zda se jedná o událost pozitivní (zisk) či negativní (ztrátu). Jednotlivé investiční alternativy, diskontovaný spořicí státní dluhopis, spořicí účty a fondy peněžního trhu, jsou vzájemně porovnány podle kreditního rizika a úrokového rizika. Součástí kreditního rizika je komparace podmínek pojištění vkladu. Tab. 15

Rizika jednoletých investičních instrumentů

Kreditní riziko Diskontovaný spořicí státní dluhopisy V tabulce je kreditní riziko znázorněno počtem hvězd, přičemž 5 hvězd je maximální počet, tedy riziko nesplacení závazku ze strany státu je vysoké. Ve všech třech případech je kreditní riziko velmi nízké. Rating České republiky v oblasti krátkodobých domácích a zahraničních závazků označený A-1+ patří do invenčního stupně a značí nejvyšší hodnocení, které je možné za krátkodobé


49

závazky získat. Česká republika tak patří mezi vysoce bonitní emitenty státních dluhopisů a tedy riziko nesplacení státních závazků je velmi nízké. Portfolio fondu peněžního trhu tvoří zejména české státní krátkodobé dluhopisy a nástroje peněžního trhu, které jsou ohodnoceny nejvyšším ratingem. V současné době jsou státní dluhopisy emitované Českou republikou považovány za kvalitní investiční nástroj s nízkou mírou pravděpodobnosti defaultu emitenta. Spořicí účty Kreditní riziko obchodních bank vyplývá z investičních pohledávek bank, u kterých může nastat, že protistrana není schopna dostát svým závazkům. Nejčastěji se jedná o případy investic do dluhopisů, kdy posléze emitent vyhlásí platební neschopnost. Z toho důvodu jsou zákonem upraveny podmínky investování obchodních bank. Banky tak nejčastěji investuje finanční zdroje do státních dluhopisů tuzemských i zahraničních států, případně jiných finančních institucí ohodnocené ratingem v investičním stupni. Podle zákona č. 21/1992 Sb. o bankách ve znění pozdějších předpisů, jsou v případě vyhlášení insolvence na banku nacházející se na území České republiky pojištěny všechny vklady včetně úroků ve výši 100 % vkladu, maximálně však do výše 100 000 €. Přepočet na českou měnu proběhne podle devizového kurzu stanoveného Českou národní bankou k rozhodnému dni [50]. Sporokonto Schopnost dostát svým závazkům ze strany fondu lze zpozorovat z faktorů, jakými jsou např. zvolená investiční strategie nebo skladba portfolia fondu, které je tvořeno z největší části státními dluhopisy označenými ratingem v investičním stupni. Fond tedy investuje do dluhopisů, jejichž emitent se vyznačuje vysokou kredibilitou, tedy nízkou mírou pravděpodobnosti nesplacení závazku. Vklady investorů jsou v případě zániku fondu právně zabezpečeny, tak aby investorovi nevznikla újma. Zánik podílového fondu probíhá tak, že se sloučí s jiným podílovým fondem. Sloučení bude mít pouze administrativní dopady na fond, nikoliv na vklady investorů, ty zůstanou nezměněny. V případě insolvence investiční společnosti spravující fond, může být na základě rozhodnutí centrální banky fond převeden do správy jiné investiční společnosti, nebo přejde do likvidace a podílníkům jsou vyplaceny podíly v příslušné výši [49].

50


Úrokové riziko Diskontovaný spořicí státní dluhopis Úrokové sazby spořicích státních dluhopisů jsou stanovené v dopředu známých emisních podmínkách. Jednoletý diskontovaný dluhopis je emitovaný ve výši 98 % nominální hodnoty. Vzniklý rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou tvoří výnos. Spořicí účet V současné době na bankovním trhu panuje vysoce konkurenční prostředí, které se ještě více zvýšilo s příchodem nových bank v minulém roce. Banky tak soupeřením o nové klienty nabízí přechodně zvýšené úrokové sazby spořicích účtů. Úrokové riziko tedy nemusí být vnímáno pouze v negativním smyslu, ale vyššími úrokovými sazby, ale pouze na omezenou dobu, může investor své disponibilní zdroje krátkodobě výhodně zhodnotit. Sporokonto Míra úrokového rizika se odvíjí od durace, která poměřuje změnu cenové hladiny vůči změnám ve výnosu do doby splatnosti. Při poklesu úrokových sazeb lze očekávat nárůst tržní hodnoty a naopak, s růstem úrokových sazeb pokles tržní hodnoty. Čím nižší durace, tím méně je dluhopis citlivý na změnu úrokových sazeb a naopak. Imunizací portfolia je riziko změny ceny portfolia kompenzováno rizikem změny výnosnosti do doby splatnosti [48]. Durace fondu peněžního trhu k 11. 11. 2011 je 12 měsíců, respektive 1 rok. V porovnání s fondem dluhopisovým a smíšeným, kde durace je 5 let, citlivost na změnu úrokových sazeb Sporokonta je nízká. Pokud by durace byla delší než 1 rok, úrokové riziko by se přímo úměrně zvýšilo se změnou durace.


3.1.3

Likvidita

Tab. 16

Likvidita jednoletých investičních instrumentů

51

Nejlikvidnější investiční příležitostí je deponování finančních prostředků na účet banky. S touto možností nejsou spojeny žádné sankce v případě vybrání hotovosti v pobočce banky nebo převedení finančních prostředků na běžný účet přes elektronické bankovnictví. Navíc spořicí účet není limitován výpovědí vkladu jako v případě terminovaných vkladů, tudíž vybrání peněžních prostředků lze provést kdykoliv a zdarma. Bez předešlého ohlášení je možné vybrat maximální částku do výše 1 000 000 Kč, po předešlé domluvě částka není omezena. Nutno výběr ohlásit min. 3 dny předem. Fondy peněžního trhu jsou z hlediska likvidity na tom podobně jako spořicí účty. I v tomto případě se může investor kdykoli rozhodnout k prodeji podílových listů bez jakýchkoli finančních sankcí. Rozdílná je pouze doba přípisu finančních prostředků na běžný účet investora. Z administrativních důvodů je

52


lhůta výplaty stanovena nejpozději do 15 dnů od obdržení správně vyplněné Žádosti o odkup podílovým listů fondem. Minimální stanovená částka pro odkup je 3 000 Kč, maximálně lze prodat všechny podílové listy ve vlastnictví investora. V případě částečného odkupu je uplatňována metoda FIFO, tzn. podílové listy nakoupené jako první, jsou také jako první prodány. Nejnižší stupeň likvidity z uvedených investičních příležitostí představuje investice do diskontovaného spořicího státního dluhopisu. V tomto případě není vyplacena celá nominální hodnota, ale částka odpovídající součinu emisního kurzu a nominální hodnoty. Investor nemá nárok na vyplacení poměrné části úrokového výnosu. Emisní podmínky jsou stanové tak, aby preferovaly vlastnictví dluhopisu až do doby splatnosti. Množství dluhopisů, které lze zpětně odprodat je limitováno 500 000 ks. Množství nad 500 000 ks lze odprodat pouze do výše 50 % z částky. Vyplacená částka je bezhotovostně vyplacena na účet investora až po dvou měsících od posledního dne určeného k podání žádosti o předčasný odkup. Předčasný odkup diskontovaného spořicího státního dluhopisu V souladu s emisními podmínkami vydanými ministerstvem financí, diskontní spořicí státní dluhopisy předčasným splacením zanikají stejně jako právo na výplatu úrokového výnosu. Dluhopisy jsou investorovi zpětně odkoupeny v částce odpovídající součinu jmenovité (nominální) hodnoty a podílu nákupní a prodejní ceny. Žádost je možné podat ve dvou termínech a to k 1. 2. 2012 a 1. 3. 2012. Datum předčasného splacení je stanoven v prvním termínu předčasného odkupu ke 2. 4. 2012 a v druhém termínu předčasnému odkupu ke 2. 7. 2012. Investor na základně racionálního rozhodnutí uplatní právo na zpětný odkup v druhém termínu a žádost podá k 1. 3. 2012. Získané finanční prostředky připsané na účet následující den 3. 7. 2012 převede na účet spořicí u Air bank. Z důvodu nízkého zájmu z řad investorů o družstevní záložny, i když dlouhodobě vykazuje nejvyšší zhodnocení, se investor rozhodne pro druhou nejlepší alternativu spořicího účtu z pohledu nabízeného úroku. Porovnávané časové období je shodné s datem výplaty diskontu spořicího státního dluhopisu, tedy k 11. 11. 2012.


53

Předčasný prodej diskontovaného spořicího státního dluhopisu

vyplacená částka ke 2. 7. 2012 úrok na spořicím účtu po zdanění délka spoření na spořicím účtu vyplacený úrok ze spořicího účtu ztráta z investice

49 000 Kč 0,17% p. m. 4,4 měsíce 382 Kč 618 Kč

Podíl celkové vyplacené částky z předčasně odprodaného spořícího státního dluhopisu, která je uložena na spořicí účet a úrokového výnosu vyplaceného ze spořicího účtu činí výsledné zhodnocení finančních prostředků 0,78 %. Pokud by investor vlastnil dluhopisy až do doby jeho splatnosti, tak výnos v podobě diskontu by činil 2 %. Ale předčasným splacením diskontovaného spořicího dluhopisu nárok na výplatu úrokového výnosu zaniká. V případě předčasného odkupu tak celková ztráta pro investora činí 1,26 %. Je tedy patrné, že předčasný odkup diskontovaného spořicího státního dluhopisu a uložení vyplacených finančních prostředků na spořicí účet není výhodný. 3.1.4

Komparace výsledků jednoletých investičních nástrojů

Pro srovnání míry zhodnocení vložených finančních prostředků je v následující tabulce vypočtena efektivní úroková míra a porovnána s diskontovaným spořicím státním dluhopisem, spořicími účty vybraných bank a fondem peněžního trhu Sporokontem od investiční společnosti Pioneer. Následující tabulka přehledně zachycuje všechny porovnávané investiční příležitosti v rámci jednoletého investičního horizontu. Tab. 18

Efektivní úroková míra jednoleté investice

54


Vliv průměrné meziroční míry inflace ve výši 2,4 % na reálnou úrokovou sazbu jednoletých investičních nástrojů zachycuje následující graf.

Obr. 6

Reálná úroková sazba jednoletých investičních nástrojů (v % p. a.)

Při zohlednění vlivu průměrné meziroční míry inflace ve výši 2,4 % je patrné, že úroková sazba pokrývá inflaci je pouze u spořicího účtu Metropolitního spořitelního družstva. Investor tedy vložením finančních prostředků na spořicí účet neztrácí kupní sílu peněz a reálně si tak koupí stejné množství zboží nebo služeb na začátku i na konci investičního období. V případě ostatních investičních alternativ je reálná úroková míra záporná, tedy tempo růstu zhodnocení investic je menší, než v případě tempa růstu inflace. Komparací jednoletých investičních nástrojů z pohledu výnosnosti je nejvýhodnější spořicí účet vedený Metropolitním spořitelním družstvem. Diskontovaný spořicí státní dluhopis lze považovat jako třetí nejlepší investiční variantu. Naopak nejnižší zhodnocení vložených finančních prostředků vykazuje fond peněžního trhu Sporokonto. Kreditní, úrokové a riziko ztráty investované částky jsou v rámci jednoletých investičních nástrojů vzájemně porovnatelné. Všechny uvedené rizika jsou spojeny s nízkou mírou pravděpodobnosti výskytu negativního jevu ohrožující investované finanční prostředky. Ovšem likvidita je u jednotlivých alternativ rozdílná. Spořicí účty a fond peněžního trhu lze, v porovnání s diskontovaným spořicím státním dluhopisem, považovat za nejlikvidnější formu investice. Odkup lze provést kdykoliv a výplata finančních prostředků je u spořicích účtů do 2 dnů a fondu peněžního trhu do 15 dnů. U diskontovaného spořicího státního dluhopisu výplata investovaných finančních prostředků trvá 2 měsíce. Stanovená lhůta se počítá od posledního data určeného k podání žádosti o odkup.


55

Nejlepší poměr investičních kritérií výnosu, rizika a likvidity vykazuje Metropolitní spořitelní družstvo. Vzhledem k nižší úrovni likvidity je vhodné spořicí státní dluhopis doporučit investorovi, který předem ví, že investovanou likvidní rezervu nebude po celé investiční období postrádat.

3.2

Pětiletý investiční horizont

Pětiletý investiční horizont je zaměřen na analýzu a komparaci pětiletého kuponového spořicího státního dluhopisu a pětiletého reinvestičního spořicího státního dluhopisu s dluhopisovým a smíšeným podílovým fondem investiční společnosti Pioneer Investments. Kritérii komparace, stejně jako v jednoletém investičním horizontu, je výnos, riziko a likvidita. Z důvodu stanoveného investičního horizontu na maximální délku 5 let. 3.2.1

Výnos

Míru zhodnocení vložených finančních prostředků zachycuje následující tabulka. Vzájemnému srovnání je podroben pětiletý kuponový spořicí státní dluhopis, pětiletý reinvestiční spořicí státní dluhopis, obligační fond reprezentující dluhopisový typ fondu a dynamický fond z řad smíšených fondů. 5letý kuponový spořicí státní dluhopis Pro analýzu výnosu kuponového spořicího státního dluhopisu je nejprve brána v úvahu skutečnost, že investor celou průměrnou roční úsporu jednorázově investuje do státního spořicího dluhopisu. Výše jednotlivých kuponových plateb je znázorněna v následující tabulce. Tab. 19

Kuponové výnosy spořicího státního dluhopisu

Období

Úroková sazba (v % p. a.)

Kuponový výnos (v Kč)

1. rok

0,85

425

2. rok

1,50

750

3. rok

3,00

1 500

4. rok

4,50

2 250

5. rok

6,00

3 000

Celkem

7 925

56


Po pěti letech, tak investor celkem získá 7 925 Kč v podobě každoročně vyplácených kuponových plateb. V následující tabulce jsou znázorněny základní charakteristiky kuponového spořicího státního dluhopisu. Tab. 20

Základní charakteristika kuponového spořicího státního dluhopisu

Kritérium

Výsledná hodnota

Zhodnocení po 5 letech Anualizace

15,85 % 5

(1  0,1585)  1


2,99 % p. a.


2,40 % p. a.


0,59 % p. a.

Celkové zhodnocení po pěti letech je výsledkem podílu vyplacených kuponových plateb 7 925 Kč a investované částky 50 000 Kč. Procentní zhodnocení investice po 5 letech je ve výši 15,85 %. Anualizací s využitím principů složeného úročení dosahuje roční zhodnocení 2,99 % p. a. Vezme-li se v úvahu očekávaná inflace ve výši 2,40 % p. a., reálně si tak investor koupí o 0,59 % více zboží nebo služeb. V tomto případě je investice výhodná v tom, že nejen zachovala kupní sílu peněz, ale zároveň ji i posílila. Jednorázovou investicí ovšem investor svůj zisk nemaximalizoval. Vznikl mu tak ušlý zisk v podobě možných investic kuponových plateb do alternativních investičních nástrojů. Investice nízkých částek do podílových fondů je neekonomická. Je to z toho důvodu, že fondy si účtují vstupní a správcovské poplatky a navíc je u investiční společnosti Pioneer Investments stanoven limit pro minimální investici ve výši 5 000 Kč. Z těchto důvodů je nejlepší alternativou deponování kuponových plateb na spořicí účet. Protože družstevní záložny nejsou mezi drobnými investory častým prostředkem ke spoření, pro výpočet je brána v úvahu druhá nejlepší alternativa z pohledu nabízených úrokových sazeb – spořicí účet vedený Air bankou. Ve výpočtech je použita čistá úroková sazba spořicího účtu.


57

Investované kuponové platby na spořicím účtu

Období

Za začátku období (v Kč)

Na konci období (v Kč)

11. 11. 2012 – 11. 11. 2013

425,00

434,10

11. 11. 2013 – 11. 11. 2014

1 184,10

1 209,47

11. 11. 2014 – 11. 11. 2015

2 709,47

2 767,52

11. 11. 2015 – 11. 11. 2016

5 017,52

5 125,01

11. 11. 2016 – 11. 11. 2017

5 125,01

9 536,10

Tabulka znázorňuje situaci, kdy investor postupně za každý rok ukládá všechny kuponové platby na spořicí účet vedený Air bankou, čímž maximalizuje svůj zisk. Na začátku druhého spořicího období je tak zohledněna původní jistina včetně naběhlého úroku, navýšená o částku vložené kuponové platby vyplacené za předešlé investiční období. Výpočty zohledňují také poslední vyplacenou kuponovou platbu, která rovněž byla uložena na spořicí účet po dobu jednoho roku. Investor tak uložením kuponových plateb na spořicí účet zhodnotí finanční prostředky o 1 611,10 Kč na celkovou částku 9 536,10 Kč. Procentní vyjádření zhodnocení finančních prostředků zachycuje následující tabulka. Rozhodne-li se investor pro možnost uložení vyplacených kuponových plateb na spořicí účet u Air Bank, ročně tak bude mít o 0,61 % vyšší zhodnocení investovaných finančních prostředků, než kdyby vyplacené kuponové platby neukládal. Tab. 22

Procentní výnos za celou dobu investice

58


Pětiletý reinvestiční spořicí státní dluhopis Investováním do reinvestičního spořicího dluhopisu se předpokládá investování celé průměrné roční úspory. V tomto případě investorovi nevznikají žádné alternativní náklady v podobě nedostatečného využití investičního potenciálu finančních prostředků. Úrokové výnosy plynoucí každoročně z držby dluhopisu jsou, kromě posledního úrokového výnosu, který je investorovi spolu s jistinou vyplacen, automaticky znovu investovány formou nákupu nových spořicích státních dluhopisů v odpovídající hodnotě úrokového výnosu. Reinvesticí úrokového výnosu se tak investorovi zvyšuje celkový počet vlastněných dluhopisů. Úrokové výnosy plynoucí v jednotlivých letech vlastníkovi znázorňuje následující tabulka. Tab. 23

Úrokové výnosy pětiletého reinvestičního státního dluhopisu

Období

Úroková sazba (v % p. a.)

1. rok

0,85

425,00

2. rok

1,50

756,38

3. rok

3,00

1 535,46

4. rok

4,50

2 372,31

5. rok

6,00

3 305,46

Úrokový výnos

8 394,61

Celkem

Celkový výnos reinvestičního spořicího státního dluhopisu po pěti letech činí 8 394,61 Kč. Tab. 24

Základní charakteristika reinvestičního spořicího státního dluhopisu

Kritérium

Výsledná hodnota

Zhodnocení po 5 letech Anualizace

16,79 % 5

(1  0,1679)  1


3,15 % p. a.


2,40 % p. a.


0,75 % p. a.


59

Zhodnocení investovaných prostředků po 5 letech dosahuje 16,79 %. Metodou anualizace s využitím princů složeného úročení, které zohledňuje výnosy z výnosů, je vypočtena efektivní úroková míra 3,15 % p. a. Odečte-li se očekávaná míra inflace ve výši 2,40 % p. a., získaná reálná úroková míra dosahuje 0,75 % p. a. Z uvedených pětiletých investičních příležitostí je investice do reinvestičního spořícího státního dluhopisu z pohledu výnosnosti a zachování kupní síly peněz druhou nejlepší variantou Dluhopisový fond Dluhopisové fondy jsou určeny investorům se střednědobým investičním horizontem 2 až 5 let. V porovnání se spořicími účty nebo fondy peněžního trhu vykazují vyšší výnosy. To je dáno skladbou portfolia fondu. Dluhopisový fond Pioneer – obligační fond investuje převážně do státních dluhopisů s různou dobou do splatnosti, korporátních dluhopisů, cenných papírů emitovaných bankami a do kuponových dluhopisů zahraničních finančních institucí. Na rozdíl od fondů peněžního trhu, doba do splatnosti dluhopisů je delší než jeden rok, čímž se zvyšují investiční rizika, která jsou vykoupena vyšším zhodnocením [51]. Tab. 25

Základní charakteristika dluhopisového fondu

Kritérium

Hodnota v % p. a.

YTM

3,27

Vstupní poplatek

1,00


1,50

FV = (1 + 0,0327 – 0,0150)5 - 1 - 0,01 = 8,17 % Zhodnocení po 5 letech Anualizace

8,17 5

(1  0,0817)  1


1,58


2,40


 0,82

Nevýhodou investování do dluhopisových fondů jsou v porovnání s fondem peněžního trhu vyšší počáteční investice v podobě vstupních a správcovských poplatků. Vstupní poplatek je ve výši 1 % a správcovský ve výši 1,5 %. Pro zjiš-

60


tění skutečné výkonnosti fondu je potřeba výnos do doby splatnosti o náklady fondu očistit. Výpočet výnosu fondu po 5 letech je proveden v předchozí tabulce. Od výnosu do doby splatnosti je odečten správcovský poplatek a výsledek je umocněn pátou mocninou. Od takto vypočtené hodnoty je třeba ještě odečíst hodnotu jednorázového vstupního poplatku. Použitím metody anualizace se složeným úročením je předchozí 5letý výnos upraven do ročního formátu v % p. a. Takto vypočtená efektivní úroková míra je snížena o očekávanou míru inflace. Výsledkem je reálná úroková sazba ve výši  0,82 % p. a. Porovnáním s reinvestičním spořicím státním dluhopisem je roční výnosnost téměř poloviční. Ani z pohledu reálné úrokové míry, která dosahuje záporné hodnoty, není dluhopisový fond výhodnou investiční příležitostí. Smíšený fond Smíšené fondy, stejně jako dluhopisové, jsou určeny pro střednědobý investiční horizont 2 a více let. Jak již sám název napovídá, portfolio fondu je smíšené. To znamená, že fond investuje do akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu. Charakteristickým rysem fondu je tedy diverzifikované portfolio. Pioneer - dynamický fond je klasifikován jako smíšený fond s ofenzivním portfoliem. Skladba jeho portfolia je tvořena více než z poloviny zahraničními akciemi. Zbytek je tvořen českými dlouhodobými dluhopisy a instrumenty peněžního trhu [52]. Tab. 26

Základní charakteristika smíšeného fondu

Kritérium

Hodnota v % p. a.

YTM

3,47

Vstupní poplatek

3,00


2,00

FV = (1 + 0,0347 – 0,02)5 – 1 – 0,03 = 4,57 % Zhodnocení po 5 letech Anualizace

4,57 5

(1  0,0457)  1


0,90


2,40


– 1,50


61

Se smíšeným fondem jsou spojeny nejvyšší vstupní a správcovské poplatky. To se negativně odráží ve výnosnosti fondu. Pro skutečnou výnosnost je nutné o tyto poplatky upravit výnos do doby splatnosti. Výpočet výnosnosti je proveden v tabulce výše. Od výnosu do doby splatnosti sníženého o správcovský poplatek a umocněný pátou mocninou se odečte vstupní poplatek. Po pěti letech má investor zhodnocené investované finanční prostředky o 4,57 %. Pro přepočet na roční výnosnost je použita metoda anualizace se složeným úročením. Výsledkem je efektivní úroková míra ve výši 0,90 % p. a. Po odečtení očekávané míry inflace je reálná úroková míra – 1,50 % p. a. Ze všech uvedených investičních možností pětiletého investičního horizontu se investice do smíšeného fondu jeví jako nejméně výhodná investiční alternativa. Nejenže vykazuje nejnižší roční zhodnocení, ale rovněž reálná úroková míra je záporná. To znamená, že investice do míšeného fondu nezachová kupní sílu a investor si tak po roce koupí o 2,31 % méně zboží nebo služeb.

62

3.2.2


Riziko

Kreditní riziko Kreditním rizikem se rozumí riziko spojené s neschopností dostát svým závazkům ze strany emitenta. V tabulce je znázorněno hvězdami, přičemž maximální počet je 5, tedy schopnost nesplacení závazků z pohledu emitenta je vysoké. Spořicí státní dluhopisy a dluhopisový fond jsou považovány za velmi bezpečnou investici, z důvodu investování do státních dluhopisů, které jsou označeny ratingem v investičním stupni. Smíšený fond je označen dvěma hvězdami, protože portfolio je tvořeno z nadpoloviční většiny vysoce hodnocenými korporátními dluhopisy. Ty jsou považovány za více rizikové z důvodu obtížné predikovatelnosti budoucího vývoje firem a jejich hospodářského výsledku.


63

Měnové riziko Měnové riziko je spojeno pouze s investicemi do podílových fondů, kde probíhají investice do zahraničních státních nebo korporátních dluhopisů. Riziko spočívá ve změně zahraničního kurzu vůči české měně. Jestliže zahraniční měna, v níž jsou cenné papíry denominovány, poklesne oproti české měně, tak rovněž poklesne výnos z cenných papírů denominovaných v české měně. Za účelem snížení negativních dopadů na hospodaření fondu v podobě nepříznivému vývoji kurzů cenných papírů, měn, úrokových sazeb nebo indexů fondy uzavírají obchody, jejichž předmětem je derivát. Fond do svého majetku může zahrnout pouze FX swap, FX forward, FX opci a úrokový swap. Jedná se o nástroje, prostřednictvím kterých si fond dohodne budoucí kurz dané měny. Princip spočívá v tom, že fond prodá měnu, u které očekává pokles a koupí tu, u které očekává zhodnocení. U těchto operací je pevně stanovený termín dodání. Fond může nechat vypořádat obchod automaticky ke stanovenému datu, nebo kdykoliv do stanoveného data uzavřením pozice vyinkasovat zisk. Příklad vypořádání je uveden na následujícím příkladu. Fond uzavřel v listopadu 2011 kontrakt s uhrazením v listopadu 2012 na 1 000 000 EUR při kurzu 25 CZK/EUR, v přepočtu tedy 25 000 000 Kč. V listopadu 2012 česká koruna oslabila na 26,50 CZK/EUR. Ke stanovenému datu vypořádání tedy subjekt vydělal 1 500 000 Kč. Pokud by došlo k opačné situaci a česká koruna by posílala svůj kurz vůči euru, případnou ztráty by fond platil. Náklady, které souvisí se zajištěním, se platí protistraně obchodu (bance) v řádech desetin procenta ze zajištěné částky. Úrokové riziko Úrokové riziko se odvíjí o durace dluhopisů. Platí přímo úměrný vztah, čím vyšší durace, tím je dluhopis více citlivý na změnu úrokových sazeb. Imunizace portfolia je proces vedoucí k vytvoření takového portfolia, aby durace byla shodná s dobou, na kterou chce investor investovat. Imunizované portfolio je takové portfolio, ve kterém durace závazků je rovna duraci pohledávek. V takovém portfoliu je následně riziko změny počáteční hodnoty portfolia kompenzováno rizikem změny intenzity úročení [55]. V takovém případě změna úrokových sazeb má na hodnotu investovaných finančních zdrojů neutrální dopad.

64


Volatilita Volatilita udává míru rizikovosti fondu. Je určena mírou kolísání hodnoty vlastního jmění na podílový list fondu. Je ukazatelem nestálosti, kolísavosti výnosových měr nebo kurzů [54]. Platí, že čím vyšší je volatilita podílového fondu, tím vyšší je riziko ztráty investice. Smíšený fond vykazuje téměř čtyřnásobně vyšší volatilitu než dluhopisový fond. Riziko ztráty investice je u smíšeného podílového fondu čtyřikrát vyšší než u dluhopisového fondu. 3.2.3

Likvidita

Kritéria likvidity jsou stejné jako v případě jednoletého investičního horizontu. Jsou jimi sankce za předčasný odkup nebo splacení, stanovení minimální částky odkupu, termíny předčasného odkupu nebo splacení a doba přípisu finančních prostředků. Tab. 27

Likvidita pětiletých investičních instrumentů


65

Rozdíly pětiletých investičních instrumentů a jednoletých jsou nepatrné. Sankce za předčasný odkup reinvestičního a kuponového dluhopisu nejsou stanoveny. Částka odkupu se rovná investované částce. Na rozdíl od diskontovaného spořicího státního dluhopisu, má investor při předčasném odkupu právo na poměrnou část naběhlého úroku. V kritériu týkající se stavených termínu odkupu, jsou v případě kuponového a reinvestičního spořicího dluhopisu stanoveny čtvrtletně. Žádost o předčasný odkup lze podat v březnu, červnu, září a prosinci daného roku. Lhůta, po kterou lze žádat o odkup, plyne dva měsíce. Investované finanční prostředky jsou následně po dvou měsících od posledního data určeného pro odkup bezhotovostně převedeny na účet investora. Podmínky pro zpětný odkup podílových listů fondu jsou stejné jako u fondu peněžního trhu v jednoletém investičním horizontu. Porovnáním jednotlivých investičních instrumentů na základě uvedených kritérií jsou dluhopisový a smíšený fond likvidnější alternativou pro investování finančních prostředků. Je to z toho důvodu, že lze kdykoliv odprodat jakékoliv množství podílových listů a vyplacené peněžní prostředky jsou do 15 dnů připsány na účet investora. U spořicích státních dluhopisů jsou stanovené termíny předčasného odkupu. Rovněž částka je limitována 500 000 Kč a podstatně delší je i časová lhůta k vyplacení peněžních prostředků na účet investora. Předčasný prodej kuponového a reinvestičního spořicího státního dluhopisu Pro zjištění výnosu nebo případné ztráty z předčasného odkupu spořicích státních dluhopisů je vypočítán výnos plynoucí z držby spořicích státních dluhopisů po dobu 3 let. Následně je vypočítán výnos plynoucí investorovi po zbývající dobu 2 let z investování finančních prostředků na alternativní finanční produkty, kterými jsou spořicí účet vedený u Air bank, dluhopisový fond a smíšený fond investiční společnosti Pioneer Investments. Zjištěné výnosy jsou následně sečteny a porovnány s výnosy spořicích státních dluhopisů vlastněné až do doby splatnosti. Provedené výpočty jsou zachyceny v následujících tabulkách.

66


Tab. 28

Zhodnocení spořicích státních dluhopisů po 3 letech

Spořicí státní dluhopis

 KP  50000Kč

Výnos po 3 letech (v %)

Kuponový

(425+750+1500)/50000

5,35

Reinvestované KP

(1209,47+1500)/50000

5,42

1535,46/50000

3,07

Reinvestiční

Předcházející tabulka zachycuje výnosy spořicích státních dluhopisů po 3 letech. Výnosy jsou vypočítány jako suma vyplacených kuponových plateb během 3 let a následně podělená celkovou investovanou částkou 50 000 Kč. U kuponového spořicího státního dluhopisu s investovanými kuponovými platbami je suma kuponových plateb dána součtem vyplacených kuponových plateb po dvou letech, které jsou investovány na spořicí účet vedený Air bankou a jednorázově vyplacenou kuponovou platbou plynoucí investorovi, která již není na spořicí účet deponována. Tab. 29

Zhodnocení vyplacených finančních prostředků po zbývající 2 roky

Alternativní investiční příležitost Spořicí účet Dluhopisový fond Smíšený fond

Výpočet výnosnosti

Výnos po 2 letech (v %)

(1  0,001768) 24  1

4,33

(1  0,0327  0,0150) 2  1  0,01

2,57

(1  0,0347  0,02) 2  1  0,03

0,04

Předcházející tabulka zachycuje výpočet výnosnosti po zbývající 2 roky od předčasného prodeje spořicích státních dluhopisů. Vyplacené finančních prostředky jsou investovány na spořicí účet vedený Air bank, do dluhopisového a smíšeného fondu. Výnosy do doby splatnosti fondů jsou očištěny o vstupní a správcovské poplatky. Úroková sazba spořicích účtu Air bank je vzhledem k měsíčnímu úrokovému období upravena na měsíční formát a snížena o 15% daň z příjmu.


67

Tab. 30 Výnosnosti získané předčasným prodejem spořicích státních dluhopisů a následným investováním do alternativních investičních příležitostí

Pozn.: Hodnoty jsou uvedeny v %.

Předcházející tabulka zachycuje celkové výnosy z předčasně odprodaného spořicího státního dluhopisu s výnosy plynoucími investorovi investováním do alternativních příležitostí, který je spořicí účet vedený Air bankou, dluhopisový a smíšený fond investiční společnosti Pioneer Investments. Tab. 31

Srovnání výnosnosti po 3letém vlastnictví pětiletých spořicích státních dluhopisů

Spořicí státní dluhopis

Po 3 letech předčasný odkup Výnos po spořicí dluhopisový smíšený 5 letech částku neinvestuji účet fond fond

Kuponový

15,85

 10,50

 6,17

 7,93

 10,46

Reinvestované KP

34,92

 13,66

 9,33

 11,09

 13,62

Reinvestiční

16,79

 13,72

 9,39

 11,15

 13,68

Pozn.: Hodnoty jsou uvedeny v %.

Poslední tabulka znázorňuje vzniklou ztrátu plynoucí z předčasného prodeje spořicího státního dluhopisu. Celkový výnos plynoucí z kuponového spořícího dluhopisu po 5 letech je 15,85 %. Pokud po 3 letech spořící dluhopis předčasně prodá a vyplacenou částku po zbývající 2 roky nikam neinvestuje, vznikne mu tak ztráta ve výši 10,50 %, oproti výnosu, pokud by spořicí dluhopis držel až do doby splatnosti. Pokud vyplacenou částku ze spořicího dluhopisu po třech letech investuje na spořicí účet u Air bank, tak mu vznikne ztráta ve výši 6,16 %, v případě dluhopisového fondu 7,93 a investicí do smíšeného fondu 10,46 %. Stejný princip platí i u kuponového spořicího státního dluhopisu s reinvestovanými kuponovými platbami a reinvestičního spořicího státního dluhopisu. Je tedy patrné, že ušlý zisk předčasným prodejem spořicího státního dluhopisu ani jedna alternativní investiční příležitost zcela nekompenzuje. Nej-

68


menší ztráta plyne deponování finančních prostředků na spořicí účet Air bank a naopak nejvyšší ztráta plyne investováním finančních prostředků po zbývající 2 roky na smíšený fond. 3.2.4

Komparace výsledků pětiletých investičních nástrojů

Komparace výsledků 5letého investičního horizontu vztahuje uvedené veličiny k 11. 11. 2011. Výsledkem provedené analýzy je stanovení doporučení drobnému investorovi v rámci 5letých investičních nástrojů. Výpočty efektivní úrokové míry u fondů zohledňují vstupní a správcovský poplatek. Rovněž se předpokládá, že investor podílové listy vlastní delší dobu než 6 měsíců, tudíž úrokový výnos nepodléhá zdanění. Tab. 32

Efektivní úroková míra pětiletých investičních nástrojů

Porovnáním efektivních úrokových měr je patrné, že nejvyšší zhodnocení po roce investování vykazuje kuponový spořicí státní dluhopis s investovanými vyplacenými kuponovými platbami. Po roce bude mít investor o 3,6 % více finančních prostředků než na počátku investičního horizontu. Kuponový spořicí státní dluhopis a reinvestiční vykazují rovněž vysoké procentuální zhodnocení a z pohledu výhodnosti investované částky se tak řadí na místo hned za kuponovým spořicím státním dluhopisem s investovanými vyplacenými kuponovými platbami. Naopak nejméně vhodnou investiční příležitostí je smíšený fond, jehož výše efektivní úrokové míry je výrazně nižší než u předešlých možností. Přestože výnos do doby splatnosti je vyšší než u dluhopisového fondu, výslednou výnosnost výrazně snižuje vysoký vstupní a správcovský poplatek.


Obr. 7

69

Reálná úroková míra pětiletých investičních nástrojů (v % p. a.)

Vliv inflace na kupní sílu peněz je zachycen v předešlém grafu. Je patrné, že investor si kupní sílu peněz nejen zachová, ale také posílí v případě investování do kuponového a reinvestičního spořicího dluhopisu. Naopak nejméně výhodnou investicí je smíšený fond. Z pohledu rizika jako nejbezpečnější investiční alternativu lze považovat spořicí státní dluhopisy. Je to z toho důvodu, že návratnost investice je garantovaná státem a investor předem zná výši výnosu plynoucí z investice. Oproti tomu investice do podílových fondů investorovi nezaručují jistotu návratnosti investice. Protože jsou Češi považováni za konzervativní investory, kteří neradi podstupují rizika, garantovaná návratnost vkladu spořicích státních dluhopisů vytváří atraktivní podmínky k investování. Stejně jako v případě jednotného spořicího státního dluhopisu, jsou i pětileté spořicí státní dluhopisy spojeny s nízkou úrovní likvidity. S delším investičním horizontem je spojeno také více stanovených termínů k odkupu. Délka doby výplacení finančních prostředků se ovšem nezměnila. Z tohoto důvodu, jsou lepší alternativou podílové fondy, u kterých je možné kdykoliv jakékoliv množství podílových listů zpětně odprodat. Jak je dáno zákony investičního trojúhelníku, nelze všechny tři kritéria maximalizovat, a tak vysoké zhodnocení investovaných finančních prostředků do pětiletých spořicích státních dluhopisů je vykoupeno nízkou mírou likvidity. Nejlepší poměr výnosu, rizika a likvidity tedy vykazuje reinvestiční a kuponový spořicí státní dluhopis. Je vhodné, aby investor pečlivě zvážil skutečnou investovanou částku, kterou bude schopen po celé investiční období postrádat.

70

3.2.5


Domácnosti v roli věřitele státu

Na podzim roku 2011 podruhé v historii České republiky Ministerstvo financí přizpůsobilo emisní podmínky státních dluhopisů také drobným investorům, čímž umožnilo nákup státních dluhopisů také drobným investorům. Investice do spořicích státních dluhopisů jsou konzervativním nástrojem ke zhodnocení disponibilních finančních prostředků. Je to z toho důvodu, že investor podstupuje nízké riziko v podobě ztráty investice. Výhodou je garantovaný úrokový výnos a jistota návratnosti vložené investice. V případě investování do kuponového spořicího státního dluhopisu jsou investorovi pravidelně vypláceny kuponové platby po dobu pěti let. Investor má zajištěn pravidelný důchod v podobě vyplacených kuponových plateb. Další nesporná výhoda je spojena s úrokovým výnosem, který není zdaněn srážkovou daní. Investor tak nemusí odvádět nemalou částku zpět státu. Na rozdíl od spořicích účtů, úroky spořicích státních dluhopisů nejsou odvozovány od velikosti investice, jak je tomu často u spořicích produktů bank. Všichni investoři mají rovné podmínky a nárok na stejnou úrokovou sazbu. V porovnání s investicemi do podílových fondů, nákup spořicích státních dluhopisů není spojen s žádnými poplatky ani provizemi distributorům. Nevýhodou spořicích státních dluhopisů je nízká likvidita. Dluhopisy je možné zpětně odprodat státu ale pouze ve stanovených termínech. Předčasným odprodejem jednoletého spořicího státního dluhopisu nemá investor nárok na poměrný úrokový výnos. Navíc časová prodleva od podání žádosti o předčasný odkup a výplatou vložených peněžních prostředků je několikanásobně delší, než v případě spořicích účtů nebo podílových fondů.

Diskuze

4

71

Diskuze

Česká republika po dlouhé přípravě projektu spořicích státních dluhopisů přidala mezi většinu evropských zemí nabízející státní dluhopisy rovněž drobným investorům – domácnostem a neziskovými organizacím. V bakalářské práci jsou analyzovány emisní podmínky Německa a USA, tedy zemí, které mají s emisní činností státních dluhopisů podstatně větší zkušenosti než v České republice. Emisní podmínky jsou u všech tří států v mnoha věcech velmi podobné. Jedná se zejména o typy dluhopisů. Všechny tři státy emitují reinvestiční státní dluhopisy, shodně Česká republika a Německo emitují také kuponové dluhopisy. USA svou nabídku rozšířily také o dluhopisy kopírující inflaci a Česká republika nabízí jednoroční diskontovaný státní dluhopis. Nominální hodnoty jsou přizpůsobeny tak, aby si je mohl koupit co nejširší okruh zájemců. Ve všech případech je stanoven minimální objem nakupených dluhopisů. Horní limit stanovených kusů na osobu je daný pouze v USA. Kromě českého diskontovaného spořicího státního dluhopisu, jsou úrokové sazby stanovené tak, aby motivovaly vlastníky v jejich držení až do doby splatnosti. Úroková sazba je stanovena rostoucím způsobem, tedy platí, že čím delší dobu vlastník dluhopisy drží, tím vyšší úrok obdrží. Zpětný odkup je stanoven každým státem individuálně a určitým způsobem je za to investor penalizován. V USA a Německu lze dluhopisy odprodat nejdříve až po jednom roce vlastnění. Pokud investor v USA odprodá dluhopisy po kratší době než 5 let, úroky za poslední tři měsíce mu nejsou vyplaceny. V České republice a Německu jsou limitovány maximální objemy zpětných odkupů. V České republice je limit stanoven na 500 000 Kč, v Německu je navíc ještě zohledněn rodinný stav investora. Pokud je svobodný a bezdětný, může maximálně odkoupit 5 000 EUR, manželé s dítětem maximálně 10 000 EUR. V čem Česká republika vyniká a tím se výrazně odlišuje od ostatních zemí, je způsob zdanění úrokových výnosů. Rozdíl nespočívá ve skutečnosti, že úrokový výnos se nezdaňuje, jak je to běžné v ostatních zemích, ale ve skutečnosti, jakým způsobem tak Česká republika činí. Využíváním mezery v zákoně, namísto právního zakotvení v podobě výjimky ze zákona, jak je to běžné ve vyspělých státech, pouze dokazuje kvalitu českého právního prostředí a jeho vynucování ze strany státu. Nové investiční příležitosti se čeští drobní investoři chopili s velkým nasazením. Celkový zájem ze strany investorů předčil očekávání. Ve výsledku původní objem emitovaných spořicích státních dluhopisů byl navýšen na dvojná-

72

Diskuze

sobek. Celková primární emise dosáhla 20,4 mld. Kč. V první emisi spořicích státních dluhopisů byly emitované tři druhy. Jednalo se o jednoletý diskontovaný spořicí státní dluhopis a pětiletý kuponový a reinvestiční spořicí státní dluhopis. Vzhledem k uvedeným dvěma investičním obdobím je bakalářská práce rozdělena na jednoletý a pětiletý investiční horizont. V rámci jednoletého investičního horizontu je analyzován spořicí účet vedený u Air bank, diskontovaný spořicí státní dluhopis a fond peněžního trhu od investiční společnosti Pioneer Investments. Analýze v pětiletém investičním horizontu je podroben kuponový a reinvestiční spořicí státní dluhopis, dluhopisový a smíšený podílový fond investiční společnosti Pioneer Investmesnts. Na základě zvolených investičních kritérií výnosnosti, riziku a likviditě se drobnému investorovi v rámci jednoletého investičního horizontu vyplatí deponovat finanční prostředky na spořicí účet Metropolitního spořitelního družstva nebo na spořicí účet Air bank. V rámci pětiletého investičního horizontu, výnosy pětiletých spořicích státních dluhopisů jednoznačně převyšují výnosy podílových fondů. Snížená likvidita spořicích státních dluhopisů je tak kompenzována vysokým zhodnocením. Výsledky plynoucí z bakalářské práce jsou nepatrně rozdílené oproti publikovaným analýzám týkající se spořicích státních dluhopisů. Rozdíly jsou ve výnosech jednoletého diskontovaného spořicího státního dluhopisu komparovaného se spořicími účty. Vzniklé rozdíly se odvíjí od rozdílného spořicího účtu s odlišnou úrokovou sazbou. Články publikované veřejností [56] zvýhodňují spořicí účty oproti spořicímu diskontovanému státnímu dluhopisu. Stejný výsledek vyšel i v této bakalářské práci ale pouze za předpokladu, že finanční prostředky budou vloženy na spořicí účet Metropolitního spořitelního družstva nebo Air bank. Je nutné rovněž přihlédnout, ve kterých finančních ústavech má většina českých občanů uložené peníze a kolik jich je ochotno zvolenou banku opustit a svěřit finanční zdroje nové finanční instituci. Vzhledem ke konzervativnímu charakteru českých investorů se dá předpokládat, že množství tzv. „přeběhlíků“ k nové bance je minimální. Banka v bakalářské práci reprezentující finanční instituci s největším počtem klientů je Komerční banka a. s. Porovná-li se efektivní úroková míra spořicího účtu Komerční banky a. s., která je ve výši 1,28 % p. a. a efektivní úroková míra diskontovaného spořicího státního dluhopisu ve výši 2,04 % p. a., je jednoznačně výhodnější diskontovaný spořicí státní dluhopis. Vysoké finanční zhodnocení je ovšem vykoupeno nízkou likviditou. Z toho důvodu je diskontovaný spořící státní dluhopis vhodný pro investory, kteří volné finanční prostředky v nadcházejícím roce nebudou potřebovat.

Diskuze

73

V rámci pětiletého investičního horizontu se výsledky bakalářské práce mírně odlišují od ostatních publikovaných textů [56]. Rozdíl plyne z toho, že ostatní práce u kuponového spořicího státního dluhopisu neberou v úvahu vyplacené kuponové platby dále zhodnocovat. V bakalářské práci je tak kuponový spořicí státní dluhopis s investovanými vyplacenými kuponovými platbami na spořicí účet u Air bank z pohledu výnosnosti nejlepší investiční alternativou. Již shodně vyšla skutečnost, že reinvestiční spořicí státní dluhopis je z pohledu vyššího zhodnocení vložených finančních prostředků lepší investiční příležitostí, než kuponový spořicí státní dluhopis.

74

5

Závěr

Závěr

První část práce je zaměřena na analyzování emisních podmínek v České republice a výsledky komparovány s emisními podmínkami Německa a USA. Následně jsou popsány výhody a nevýhody emise spořicích státních dluhopisů z pohledu státu jako emitenta. Hlavní částí bakalářské práce je srovnání spořicích státních dluhopisů jako nové alternativní finanční investice se spořicími účty, fondem peněžního trhu, dluhopisovým a smíšeným podílovým fondem. Komparace je provedena na základě kritérií výnosu, rizika a likvidity. Cílem je verifikace stanovené hypotézy, že investice do spořicích státních dluhopisů je pro drobného investora výhodná forma zhodnocení disponibilních finančních prostředků. Analyzováním výnosnosti jednotlivých možností v jednoletém investičním horizontu vykazují nejvyšší výnosnost spořicí účty Metropolitního spořitelního družstva a Air bank. Diskontovaný spořicí státní dluhopis se jeví až jako třetí nejlepší možnost. Z toho důvodu diskontovaný spořicí státní dluhopis není nejlepší investiční příležitostí. Navíc spořicí účty vykazují jednoznačně vyšší likviditu oproti spořicím státním dluhopisům. V pětiletém investičním horizontu vykazuje jasně nejvyšší výnos kuponový spořicí státní dluhopis s investovanými vyplacenými kuponovými platbami na spořicí účet. Druhou nejlepší variantou je reinvestiční spořicí státní dluhopis. Vysoké zhodnocení pětiletých spořicích státních dluhopisů je ovšem vykoupeno nízkou mírou likvidity. Dluhopisový a smíšený fond vykazují oproti spořicímu kuponovému státnímu dluhopisu méně než poloviční výnosnost, ovšem výměnou za vyšší míru likvidity. Na základě provedené analýzy spořicích státních dluhopisů s jednotlivými investičními alternativami lze stanovenou hypotézu potvrdit pouze v rámci pětiletého investičního horizontu. V jednoletém investičním horizontu nejlepší poměr výnosu, rizika a likvidity vykazují spořicí účty Metropolitního spořitelního družstva nebo Air bank.

Literatura

75

6 Literatura [1] Kalouskovi dluhopisy jsou hit. Zbývá už jen jedna miliarda. AKRMAN, Libor. Ihned.cz [online]. 5. 10. 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/osobni-finance/c1-53095450-kalouskovy-dluhopisyjsou-hit-zbyva-uz-jen-jedna-miliarda-z-celkovych-deseti. [2] Státní dluhopisy. Na zájemce čeká druhé kolo. Ministerstvo financí ČR [online]. 5. 12. 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/media_centrum_66138.html?yea r=2011 1. [3] Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2012. Ministerstvo financí ČR [online]. 12. 12. 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/st_dluh_66229.html. [4] REJNUŠ, OLDŘICH. Peněžní ekonomie: Finanční trhy. 5. vyd. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. [5] Zákon o dluhopisech. Podnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-190-2004-sb-odluhopisech/cele-zneni/. [6] Pozor na investiční rizika. FinExpert.cz [online]. 18. 11. 2008 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/pozor-na-investicni-rizika. [7] NÝVLTOVÁ, ROMAN, REŽŇÁKOVÁ, MÁRIA. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. ISBN 978-80-2471922-1. [8] Do dluhopisů dnes neinvestujte. Finez [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.finez.cz/odborne-clanky/dluhopisy/do-dluhopisu-dnesneinvestujte. [9] VESELÁ, JITKA. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-647-9. [10] MUSÍLEK, PETR. Trhy cenných papírů. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-70-5. [11] Kreditní riziko. Treasury.cz [online]. 2010 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.treasury.cz/risk2.php. [12] Průvodce ratingem. Moody's [online]. 2011 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.moodys.com/pages/default_cz.aspx.

76

Literatura

[13] Česká národní banka. Externí úvěrový rating [online]. 2005 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: . [14] JAKUB, František. Jak emitovat dluhopisy a akcie na veřejném trhu. Praha : Komise pro cenné papíry, 2004. 80 s. ISBN 8023921932. [15] Statistické soubory. Burza cenných papírů Praha [online]. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Statisticke-Soubory. [16] Rozhodnutí bankovní rady ČNB. Česká národní banka [online]. 2002, 2003 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/br_zapisy_z_jednani/ [17] Struktura a vývoj státního dluhu. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/str_vyvoj_sd.html. [18] Státní dluh v kostce. Domácí finance.cz [online]. 2010 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.domacifinance.cz/918/statni-dluh-v-kostce/. [19] Kdo zastaví růst státního dluhu?. Bankovní poplatky.com [online]. 19. 9. 2009 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/kdozastavi-rust-statniho-dluhu-8944.html [20] Stát nenasytně seká další a další dluhy, jde už o 1,5 biliónu korun. Novinky.cz [online]. 9. 1. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/255700-stat-nenasytne-seka-dalsi-adalsi-dluhy-jde-uz-o-1-5-bilionu-korun.html. [21] Náklady státního dluhu. Ministerstvo financí [online]. 2011 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/naklady_sd.html. [22] Úrokové sazby. Spořící státní dluhopisy [online]. 15. 9. 2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/urokove-sazby.html. [23] Kalousek si od vás půjčí 10 miliard. Odtajnil detaily. Aktuálně.cz [online]. 15. 9. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=714237. [24] Konečná statistika pilotních emisí. Ministerstvo financí České republiky [online]. 18. 11. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/media/uzitecne-grafy-astatistiky/SSD_Konecna-statistika-pilotni-emise-20111118.pdf. [25] Emisní podmínky. Ministerstvo financí ČR [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/emisni-podminky.html.

Literatura

77

[26] Pozor na investiční rizika. FinExpert.cz [online]. 18. 11. 2008 [cit. 2012-0313]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/pozor-na-investicni-rizika. [27] Sovereigns Rating List. Standard and Poor's [online]. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/ratings/sovereigns/ratingslist/en/us?sectorName=Governments&subSectorCode=39. [28] Terms of Federal savings notes. Deutsche Bundesbank [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.bundesbank.de/download/kredit/kredit_ausstattung_bsb_en.p df. [29] German Government Securities at a Glance. Bundesrepublik Deutschland: Finanzagentur GmbH [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.deutschefinanzagentur.de/fileadmin/Material_Deutsche_Finanzagentur/PDF/Informationsmate rial/bwp_at_a_glance.pdf. [30] Bundeswertpapiere. Bundesministerium der Finanzen [online]. 2006 [cit. 201203-20]. Dostupné z: http://www.bundeswertpapiere.de/fileadmin/Material_Bundeswertpapiere .de/Seite_Bundesschatzbriefe/Emissionsbedingungen_Bundesschatzbriefe. pdf [31] Bundesschatzbrief. Ratgeber-geld.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.ratgeber-geld.com/bundesschatzbrief.php. [32] Verbriefte Anlagesicherheit. Ihre-vorsorge.de [online]. 25. 10. 2011 [cit. 201203-20]. Dostupné z: http://www.ihrevorsorge.de/vermoegensbildung/wertpapiere/bundesschatzbriefe.html. [33] German Government Bond. TeenAnalyst.com [online]. 2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.teenanalyst.com/bonds/germangovernmentbond.html [34] Dluhopisy a daně. Patria [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.patria.cz/slovnik/102/dluhopisy-a-dane.html [35] Emisní podmínky střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_legislativa_13710.html [36] United States Savings Bonds - How Do I Calculate US Savings Bond Values?. HiCow [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z:

78

Literatura

http://www.hicow.com/united-states-treasury-security/series-ebond/maturity-finance-2293184.html. [37] Introduction to Savings Bonds. U. S. Department of The Treasury [online]. 2010 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.treasury.gov/about/organizational-structure/offices/TreasurerUS/Pages/savings-bonds-intro.aspx. [38] TIPS In Depth. TreasuryDirect [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.treasurydirect.gov/indiv/research/indepth/tips/res_tips.htm. [39] TreasuryDirect. EE Savings Bonds In Depth [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.treasurydirect.gov/indiv/research/indepth/ebonds/res_e_bonds .htm. [40] Series EE/E Savings Bond Rates. TreasuryDirect [online]. 2011 [cit. 2012-0327]. Dostupné z: http://www.treasurydirect.gov/indiv/research/indepth/ebonds/res_e_mark etbonds.htm. [41] Tak trochu bouda, hodnotí někteří ekonomové dluhopisy pro občany. Ihned.cz [online]. 3. 12. 2010 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-48430890-nove-dluhopisy-pro-lidi-prilisvyhodne-nebudou. [42] Je systém státních dluhopisů nastaven správně?. Ihned.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://dialog.ihned.cz/machacek/c1-53185460-jesystem-statnich-dluhopisu-nastaven-spravne. [43] Kalousek dává bankám návod. Lidové dluhopisy ukazují, jak se vyhnout daním. Ihend.cz [online]. 8. 10. 2011 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53136690-lidove-dluhopisyukazuji-bankam-jak-se-vyhnout-danim. [44] Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2011. Český statistický úřad [online]. 15. 3. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3005-11. [45] SYROVÝ, PETR A TOMÁŠ TYL. Osobní finance. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3813-0. [46] Statistika rodinných účtů. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/B60021F16B/$File/30011111.pd f

Literatura

79

[47] Srovnání spořicích účtů. Jak dlouho vydrží vítězný úrok 2,8 procenta?. Peníze.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.penize.cz/sporici-ucty/228106-srovnani-sporicich-uctu-jakdlouho-vydrzi-vitezny-urok-28-procenta. [48] Statut. Pioneer - Sporokonto [online]. 2010 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/PioneerSporokontoStatut.pdf. [49] Škola finanční gramotnosti: krachy, krachy, krachy. Peníze.cz [online]. 8. 11. 2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/224269skola-financni-gramotnosti-krachy-krachy-krachy. [50] Zákon o bankách. Business center.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/. [51] Měsíční zpráva. Pioneer - obligační fond [online]. 30. 3. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Souhrn/201203/CZK/ZBObligacni .pdf. [52] Měsíční zpráva. Pioneer - dynamický fond [online]. 30. 3. 2012 [cit. 2012-0430]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Souhrn/201203/CZK/PioneerTrust .pdf. [53] Typy rizik. Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/196013-typy-rizik. [54]

Volatilita. Měšec.cz [online]. 2000 [cit. http://www.mesec.cz/slovnicek/volatilita/.

2012-05-01].

Dostupné

z:

[55] Imunizace. Finanční matermatika [online]. 2003 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://home.zcu.cz/~friesl/hfim/imuniz.html. [56] Vyplatí se investovat do spořicích státních dluhopisů?. Investia.cz [online]. říjen, 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.investia.cz/vyplati-seinvestovat-do-sporicich-statnich-dluhopisu.

Státní dluhopisy pro veřejnost jako alternativní finanční investice

Recommend Documents