8. Národní přírodní památka Ptačí Hora NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA Jak vypadaly zdejší lesy v dávných dobách? Buky s příměsí jedle a modřínu pokrývaly svahy okolních kopců. S příchodem hutnictví se však začalo spotřebovávat velké množství výhřevného bukového dřeva, které bylo třeba pro tavné a sklářské pece. Buky byly mýceny a namísto nich vysazovány rychle rostoucí smrkové porosty, které zde převládají dodnes.
Po první světové válce se začala v Nových Heřminovech sušit lesní semena pro obnovu lesních porostů v Jeseníkách. Sušárna a luštírna semen dnes již bohužel neexistují. Stávala prý při cestě na Kunov.
Původní lesy Národní přírodní památka Ptačí hora se nachází na východním svahu Ptačího vrchu v nadmořské výšce 440–570 m. Byla vyhlášena roku 1970 na ploše 17,46 ha. Chráněna je zde stoletá květnatá bučina s původním jesenickým modřínem, smrkem, klenem, jilmem horským a ojediněle i jedlí. Dobře zde zmlazuje buk. Kneifelská topografie Slezska popisuje lesy v okolí Nových Heřminov koncem 18. století takto: „Jsou tu překrásné lesy, v nichž rostou smrky, jedle, vzácné modříny, buky, duby, břízy. Jsou to zdravé a vzácné dřeviny.“ Ze zvláště chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje ohrožená lilie zlatohlavá.
Víte, že… … do roku 1945 vlastnil zdejší lesy knížecí rod Lichtenštejnů? … modřín opadavý je na našem území původní jen ve východním předhůří Hrubého Jeseníku?
Natura 2000 Ptačí hora byla vyhlášena evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000.
modřín Vzácný sudetský modřín zde dnes nedokáže příliš zmlazovat přirozeně. Mladé stromky zastiňuje buk a spásá srnčí a jelení zvěř. Dříve modřín zmlazoval díky lesním požárům. K poslednímu většímu přirozenému zmlazení modřínu došlo na opuštěných polích po odsunu zdejších Němců po 2. světové válce.
V roce 1996 byla národní přírodní památka Ptačí hora zařazena mezi výzkumné plochy mezinárodního projektu zaměřeného na studium proměnlivosti sudetského modřínu.
Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea, archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013 Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
9. lužní lesy – olšiny NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA Lužní lesy a povodně V minulosti v neosídlené krajině bez regulovaných říčních koryt se při povodních voda rozlévala do okolních lesů. Ty ji dokázaly částečně zachytit a zpomalit postup povodňové vlny. Odtud se pak voda pozvolna uvolňovala. I dnešní zbytky lužních lesů představují proto velmi dobrou protipovodňovou ochranu.
V okolí vodních toků a na místech, kde vyvěrají prameny, jsou lesy jiné. Způsobuje to přítomnost vody. Ne každý strom má rád podmáčenou půdu. Když zvednete hlavu, díváte se do korun olší, vrb, jasanů, jilmů, klenů … V horské a podhorské krajině najdete jiné typy lužního lesa než v nížinách, nejčastěji jasanovoolšové luhy. Pěkná ukázka zbytku takového luhu se nachází v nedaleké přírodní rezervaci Kunov. olše lepkavá
Jaro a léto v lužním lese Na jaře, ještě než na stromech vyraší první lístky, rozkvete v luhu množství světlomilných rostlin jako pestrobarevný koberec. V létě vykvetou pod klenbou listí stínomilné rostliny, trávy a statné byliny, třeba bršlice kozí noha, krabilice chlupatá nebo kopřiva dvoudomá, ale vzácně také oměje.
Jelení potok Jelení potok je kamenitý podhorský potok s bohatým podvodním životem. Pod kameny se zde ukrývají vzácní blešivci, larvy jepic, pošvatek či chrostíků. Žije zde i chráněný rak říční, plaz užovka obojková či některé druhy žab. Z ryb zde můžeme spatřit vranku či pstruha. V údolí Jeleního potoka roste na malém prostoru mladá olšina, která je podhorským až horským typem lužního lesa. sasanka hajní
křivatec žlutý
prvosenka vyšší pstruh potoční plicník lékařský
sněženka podsněžník
Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea, archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013 Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
vranka
10. Luční společenstva a svět hmyzu NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA Vítejte v Krásném údolí. Stojíte kousek před bývalou myslivnou „U Jelena“, která dnes slouží zčásti jako včelín. I zdejší potok nese jméno Jelení. Malebné údolíčko je protkáno podhorskými loukami a smíšenými lesy s modřínem. Nedaleko odsud je břidlicový lom.
Bývalá myslivna „U jelena“ Po 2. světové válce zde údajně bydlel jistý pan Jelen, podle kterého je myslivna pojmenována. Předtím zde bydleli pastevci, kteří na zdejších loukách pásli dobytek sedlákům z Čakové.
Podhorská louka Podhorské louky vznikly na místech původních lesů, které byly vykáceny a získaná půda sloužila jako pastvina. Podhorské louky jsou závislé na hospodaření, bez pastvy a sečení postupně zarůstají křovinami a lesem.
Na jaře včelám první potravu poskytuje olše, vrba jíva a javor.
Včelařství
Včelí rodinka
Věděli jste, že včelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti? Chov včel na našem území je znám již z 9. století, kdy byly včely chovány v jakýchsi dřevěných nádobách.
Matka Kladu vajíčka a zabezpečuji obnovu včelstva. Trubci Oplodňujeme mladé matky. Díky své vyšší tělesné teplotě, než jakou mají dělnice, zahříváme v případě potřeby včelí plod. Dělnice Vyhledáváme a přinášíme potravu (nektar, medovice, pyl, voda), zpracováváme med z nektaru a medovice, konzervujeme pyl, stavíme plásty, krmíme matku, trubce a plod, střežíme vchod do úlu, uklízíme a čistíme, větráme a udržujeme správnou teplotu v úlu a řadu dalších činností.
Břidlicový lom pod vrcholem „Skalka“ Kousek odtud, ve svahu napravo od cesty, můžete pod vrcholem Skalka navštívit starý lom, kde se dříve těžila břidlice. Mívá šedou až černou barvu. Dobře se štípe, proto se dříve používala jako střešní krytina či dlažba.
Včela medonosná opyluje rostliny, stromy i keře. Lidé ji chovají pro med, vosk, propolis, pyl, mateří kašičku a včelí jed. Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea, archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013 Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
12. Říční krajina řeky Opavy NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA Přirozená řeka je jako nespoutaný živel. Neustále modeluje a mění tvář krajiny. Postupně přesouvá své koryto či vytváří nová, přenáší a ukládá říční sedimenty, meandruje. Podporuje tak rozmanitost krajiny i života v ní. Uměle přetvořená a spoutaná řeka je jako zkrocený kůň. Ztratila svoji dynamiku. Monotónně a napřímeně odtéká z krajiny, kterou výrazně nepřetváří.
Spoutaná řeka
Přirozená řeka Území mezi Kunovem a Novými Heřminovy je cennou ukázkou přirozené říční krajiny. Řeka Opava si zde při povodni v roce 1997, v místech s mocnou vrstvou štěrkových náplavů, vytvořila druhé rameno. Řeka se rozděluje do dvou ramen pod Kunovem a opět se slévá nad Novými Heřminovy.
V obci Nové Heřminovy, dále po proudu, byla řeka napřímena a rozšířena, aby rychleji odváděla vodu z území. Vyvýšené protipovodňové hráze chrání okolní zástavbu. Úprava toku řeky poskytuje ochranu lidem, je zde ale méně vhodných míst pro rostliny a živočichy.
Přirozená řeka vytváří různě hluboké tůně vhodné ke koupání, mělčiny či peřeje. Hlavními dřevinami jsou zde především vrby, olše či jasan.
Na obnažených náplavech nově vytvořeného koryta byla objevena vzácná rostlina zeměžluč spanilá.
Co zde žije V řece žijí ryby vranka, pstruh či lipan. Vyskytuje se zde i rak říční. V Kunově, kousek proti proudu řeky, žije v bahnitých náplavech mihule potoční. Z ptactva zde můžete spatřit ledňáčka říčního, volavku popelavou či skorce vodního.
Víte, že … … zde žije největší evropský hlodavec bobr evropsky?
skorec vodní Skorec vodní
Křídlatka k nám byla dovezena z Asie jako okrasný keř. Rychle se rozšířila do okolní krajiny, kde utlačuje naše původní druhy rostlin. lipan podhorní
mihule potoční
Pokácený strom s typickými stopami po hlodavčích zubech bobra evropského.
Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea, archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013 Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
Vítejte v přírodě v Nových Heřminovech NAUČNÁ STEZKA NOVÉ HEŘMINOVY – PŘÍRODA Výhled do údolí řeky Opavy Stojíte nad východní částí obce Nové Heřminovy s výhledem na malebné údolí řeky Opavy. Otevírá se vám pohled na obec Zátor a území, kde má být vybudována přehrada. Pokud by tato kontroverzní stavba byla realizována, měli byste výhled přímo na vodní plochu a hráz přehrady.
Příroda Nové Heřminovy obklopují převážně smrkové lesy, které byly v minulosti lidmi vysázeny namísto původního smíšeného jedlo-bukového lesa. I zde, podobně jako v jiných částech území Nízkého Jeseníku bohatého na barevné kovy, byla příčinou změny druhové skladby lesů spotřeba dřeva pro účely zpracování rud. Více než stoletou květnatou bučinu s původním jesenickým modřínem, smrkem, klenem, jilmem horským a ojediněle i s jedlí najdete právě v národní přírodní památce Ptačí hora.
Tento pohled se vám naskytne asi o 20 m dál, podél lesa směrem k obci.
Už jste si prošli Nové Heřminovy? Viděli jste výjimečnou zástavbu vesnice s množstvím zachovalé lidové architektury. Nyní vstupujete do lesního království, kde najdete pro změnu zajímavosti přírodní – bučiny a jedlobučiny v národní přírodní památce Ptačí hora, louky či výhledy na dosud přirozenou říční krajinu.
Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 Směrem k silnici se nachází velký dřevěný kříž, který stojí v místech novoheřminovského hřbitova, který však není již od roku 1963 využíván právě kvůli plánované stavbě přehradní nádrže.
Lokalita Ptačí hora je cenným souborem lesních porostů s přirozenou druhovou skladbou dřevin i bylinného podrostu. Zdejší podhorské bučiny a jedlobučiny jsou významným refugiem původního jesenického modřínu.
Nad vámi se zvedají zalesněné kopce Ptačí vrch (574 m n. m.) a Jelení kopec (564 m n. m.), které jsou v rámci rozsáhlého geomorfologického celku Nízkého Jeseníku součástí Brantické vrchoviny. Stezku připravily Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Bruntál Editace: Kateřina Kočí, Actaea / Texty: Lenka Skuhravá, Kateřina Kočí, Ludvík Drobný, Lenka Daňhelová, Miroslav Hubík Fotografie: Lenka Skuhravá, Ludvík Drobný, Kateřina Kočí, Martin Kočí, Milan Hladík, Tomáš Bělka, Karel Fajmon, Jiří Danihelka, Jana Kůrová, Dana Michalcová, Radek Štencl, Martin Tušl, Vlastimil Steiner, Vladimír Měrák, Statní okresní archiv Karviná, archiv Actaea, archiv Nové Heřminovy, GEODIS Brno, Botanická fotogalerie Ústavu botaniky a zoologie PřF MU V Brně Design: Iveta Albrechtová Dučáková / Výroba: Velkoplošný tisk Ostrava, 2013 Tabule byly vyrobeny v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírodyv NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.
Obcí protéká řeka Opava, která v nedalekém Vrbně pod Pradědem vzniká soutokem horských říček Bílé, Střední a Černé Opavy. Nedaleko obce roste majestátní Král modřínů.
