5IE412 Behaviorální ekonomie

5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející:

Petr Houdek KIE NF VŠE

11. Behaviorální makroekonomie. Vliv kultury na ekonomické proměnné (náboženství, právní systém). Národní charaktery. Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

10. minitest (2/20 bodů) • 15 minut

• Experiment

CC: BY NC SA by Petr Houdek

2

Jak vnést “kulturu” do ekonomie? (Diskuze Luigi Guiso et al. 2006) • Kultura jako názory, hodnoty či představy, které etnické, náboženské a jiné sociální skupiny přenášejí v kompaktní (téměř neměnné) podobě z generaci na generaci. – Jsou neseny interně jednotlivcem, nejsou mnohdy vtěleny do formálních institucí. – Karel Marx v. Max Weber

• Proč dochází k těmto rigiditám? – Rodiče přenášejí své strategie/názory na své děti, ty si vlivu ani nemusí být vědomé (CS: řízek se salátem). – Kultura je udržována institucemi/organizacemi, které tyjí ze statutu quo (proč lidé musí mít “vzdělání”, které nikdy nemohou “využít” – renta akademie?) – Bez ohledu, jak kultura působí, na její rozšíření má (značný) vliv početnost populace, tj. rozmach fertility. – Další psychologické zákonitosti (vizte minulou a budoucí přednášku)


3

Kooperativní skupina/kultura a její pomoc ovlivňuje i vnímání hmotnosti (Doerrfeld et al. 2011)


4

Jak vnést “kulturu” do ekonomie? (Diskuze Luigi Guiso et al. 2006)

CC: BYbelow NC SA by 15 Petr divided Houdek by the total population. DR - the population above 65 and

5

Jak vnést “kulturu” do ekonomie? (Diskuze Luigi Guiso et al. 2006) • Tradiční ekonomie je marxistická (?), souboj tříd nahradil cenový systém za předpokladu neměnných (či stabilných) preferencí (metapreferencí) – kultura je pak endogenní (skutečně?). • Proč lidé věřící (religiózní) více věří druhým? (Vševidoucí Bůh?) CC: BY NC SA by Petr Houdek

6

Vliv etnika na důvěru


7

Vliv “společného předka”


8

Dopad na postoje k redistribuci


9

Dopad na postoje k redistribuci


10

“Kultura” specificky definovaná: vliv tolerance (Niclas Berggren, Mikael Elinder 2011): homosexuálové


11

“Kultura” specificky definovaná: vliv tolerance (Niclas Berggren, Mikael Elinder 2011): rasa


12

“Kultura” specificky definovaná: vliv tolerance

(Niclas Berggren, Mikael Elinder 2011) Snižování produktivity netolerantních, ale inovativních lidí. Snižuje motivaci homosexuálů (vzdělání, zaměstnání) “ukázat svoje kvality”. Homosexuálové jsou “postmaterialisté” – méně ohledů “na budoucnost”.


13

BTW homosexuálové a úspory


14

Jak vnést “kulturu” do ekonomie? (Diskuze Luigi Guiso et al. 2006) • Vliv (krátkodobý v. dlouhodobý) důvěry v zemi na podnikatelství a sebezaměstnávání? • Přenos důvěry ve finanční instituce ze země původu do imigrované země? • Vliv spořícího chování a (katolické) víry (a vliv na makroagregáty)? • Vliv (krátkodobý v. dlouhodobý) vnímání sociálních norem (spravedlnosti) na korupci? • Vliv jazyka? • Vliv postavení žen a zemědělská technika? (Kde se kultura bere?) CC: BY NC SA by Petr Houdek

15

Guiso et al. 2009 •

•

•

Čím více důvěry (Eurobarometr) mezi dvěmi zeměmi je, tím více spolu obchodují (více turismu, portfóliových investic, přímých investic). Důvěra je dána historií konfliktů (Anglie a Francie), náboženskou (Itálie a Španělsko), genetickou (či somatickou – barva vlasů, výška), jazykovou a geografickou podobností. Obecně: více věříme lidem, kteří jsou nám “podobní”/známí.

Vzájemná důvěryhodnost managerů (1 – max., 5 – min.) některých zemí.


16

Guiso et al. 2009 Mezi důvěrou a důvěryhodností je poměrně silná korelace.


17

Guiso et al. 2009


18

Vysoká úroveň důvěry (v Itálii) se pojí s: • Nižší zásobou hotovosti a vyšší participací na trhu cenných papírů, • Užíváním šeků, • Větším přístupem k úvěrovým linkám, • Menším využíváním neformálních úvěrů (lichva) • Efekt je: – tím silnější, čím nižší má dopad oficiální vymáhání norem (u chudých/nevzdělaných). – Závisí (z části) na úrovni důvěry v provincii, kde člověk vyrůstal.


19

Korupce a kolektivismus? Proč? (Mazar Aggarwal 2011) Míra hrdosti, loajality, koheze s firmou/rodinou.

Priming na individualistické a kolektivní rozhodování.


20

Když už jsme u těch “parazitů” (Lafferty 2006)


21

Když už jsme u těch “parazitů” (Lafferty 2006)


22

Když už jsme u parazitů (Eppig et al. 2011)


23

Vliv jazyka (Chen 2013)


24

Vliv jazyka (Chen 2013)


25

Dlouhodobost a přenesitelnost Diskuze Fisman, Miguel 2007


26

Dlouhodobost a přenesitelnost (Miguel et al. 2008)


27

Shrnutí (Licht et al. 2007) • Formální instituce bezpochyby ovlivňují hospodářský výkon země. – Vláda práva, absence korupce a demokratičnost jsou sdílené charakteristiky prosperujících národů.

• Externí “zavedení” těchto institucí však nepřináší žádoucí výsledky. • Formální instituce jsou závislé na hodnotových soudech dané kultury. – Kultury, v nichž není apel na svobodný projev individuálních preferencí (autonomie), rovnost všech před zákonem, atd., nemohou “zhora” přijmout “žádoucí” instituce (vyplývají z potřeby koordinování automních jedinců). – Operacionalizováno (IV) i pomocí gramatického pravidla “vypuštění zájmen” (“jazyk je odrazem duše národa” – proto Eskymáci mají několik slov pro sníh *později nicméně zpochybněno+).


28

Shrnutí (Licht et al. 2007) dle Schwartz (1994, 1999) • Autonomie/součást – apel kultury na jednince jako agenta udržující existující řád společnosti v. jako samostatnou, unikátní bytost se svými cíly (neimplikuje sobectví). • Hierarchie/rovnostářství • Ovládání/harmonie – míra, do jaké má být sociální a přírodní svět ovládán, využíván a měněn. • Kupř. korupce jde přímo proti rovnostářství, proti autonomii. CC: BY NC SA by Petr Houdek

29

Vláda práva, korupce, demokratičnost a ne/užívání zájmen


30



31



32

Odkud se ale “kultura” bere? Třeba od motyky či pluhu … (Alesina et al. 2013)


33



34



35

Východní Evropa třeba “doplácí” na úrodnou půdu, vliv na technologickou inovativnost (Voigtlander, Voth 2011)

• Jednoduchý model: Rozhodnutí zda “zůstat s rodinou” u pěstování obilovin (pracovně náročné) či “jít na statek” chovat krávy, ovce (méně náročné). • Stav: země je vzácná, práce je levná, přelidnění, lidé převážně pěstují obilí. • Černá smrt (14. století): země je levnější, příchází zemi intenzivněji využívající chov dobytka, ženy odcházejí na statky, odkládají manželství, klesá porodnost. Roste příjem. – Specifikum “východní Evropy” byla nízká úmrtnost na mor a velmi úrodná půda. Nedošlo tedy k “technologickodemografickému” přerodu. CC: BY NC SA by Petr Houdek

36

Východní Evropa třeba “doplácí” na úrodnou půdu, vliv na technologickou inovativnost (Voigtlander, Voth 2011)


37

Celospolečenská optimalizace norem dle vnějších podmínek (Gelfand et al. 2011)


38

Celospolečenská optimalizace norem dle vnějších podmínek (Gelfand et al. 2011)


39

Celospolečenská optimalizace norem (Gelfand et al. 2011) • Ne/tolerance “deviantního” chování (tj. tvrdost a frekventnost norem) je přímo závislá na: – Hustotě obyvatelstva. – Nedostatku přírodních zdrojů (málo zemědělské půdy, vody). – Přírodních neštěstí a útoků druhých (hrozba či existence válek).

• “Uzavřené národy” pak mají autokratické vlády; kontrolují média; mají policejně-soudní systém, který vymáhá více zákonů, monitoruje občany a má tvrdší tresty; nejsou obvyklé protispolečenské akce (stávky, demonstrace, atd.) – Zároveň i v běžném životě je chod společnosti více omezován (doma, restaurace, třídy, parky, knihovny, zaměstnání, pohřby v. hádat se, jíst, smát se, nadávat, líbat, brečet, zpívat, flirtovat). – Nízké hodnoty “uzavřenosti” indikují, že je málo chování považováno za vhodné v daných situacích. CC: BY NC SA by Petr Houdek

40

Celospolečenská optimalizace norem (Gelfand et al. 2011)


41

Kultura může být i lokální (?) (DiPasquale, Glaeser 1998)


42

Kultura může být i lokální (?) (DiPasquale, Glaeser 1998) • Oportunitní náklady (nezaměstnanost, soc. dávky (?), vlastnictví domu), tresty (intenzita policejní síly/výdajů) a etnická diversita, • Velikost veřejného rozpočtu • NE! chudoba. • https://www.youtube.co m/watch?v=hDWNB01xGj 4 CC: BY NC SA by Petr Houdek

43

HDP na hlavu nejlépe predikuje genetická novost (tj. vzdálenost od zrodu HSS, resp. od technologických center USA – 20. stol., VB – 19. stol.)

• Spolaore, Wacziarg 2009: – Čím více se od sebe populace (geneticky) liší, tím hůře spolu mohly spolupracovat (spolupracujeme spíše s bratrem než bratrancem, bratrancem než cizincem.)


44

Shodnost odpovědí ve WVS lze predikovat dle genetické podobnosti národů (Desmet et al. 2009)


45



46



47

Behaviorální makroekonomie *využijeme u behaviorálních financí+ • Diskuze Chhaochharia et al. 2011: – Geografická variace v hospodářských cyklech ve státech USA (růst příjmu, nezaměstnanost) – Ale i v náladě (počasí – vysvětlí 40% variace v náladě (serotonin v. melatonin), sportovní a politický “optimismus”). • Spotřeba, zaměstnání (ekonomická aktivita), podstupování rizika.

– Recese jsou slabší, expanze silnější v oblastech, kde jsou lidé více optimističtí (při kontrole na složení průmyslu, daně, migraci, ropu, přímý dopad počasí na hospodářství, atd.). • Neplatí v oblastech, kde jsou lidé mladší, vzdělanější (sofistikovanější).


48

Behaviorální makroekonomie


49

5IE412 Behaviorální ekonomie

Recommend Documents