5IE412 Behaviorální ekonomie

5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející:

Petr Houdek KIE NF VŠE

7. + 8. Sociální preference (hry na ultimátum, diktátora, veřejné blaho, investora a správce, ad.); Důvěra. Vnější a vnitřní motivace (ne/poctivost) + Behaviorální teorie her. Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

6. minitest (2/12 bodů) • 15 minut

CC: BY NC SA by Petr Houdek

2

Podněty (vnitřní a vnější motivace, opakování Gneezy et al. 2011) •

•

• • • •

Otázka vytlačení “sociálních preferencí” (či jiných norem) peněžní (materiální) odměnou (prvně patrně Richard Titmuss: Gift Relationship) – Nutnost odlišování “cenového” a “psychologického” efektu. – U darování krve kupř. peníze v. dárkové poukazy, loterie, jídlo, trička, testy, charita (jen u žen). Benabou, Tirole (2006): peníze, zábava, identita (informace). – Jak identifikovat, nabídne-li mi vedoucí katedry odměnu za budoucí výuku? Co se stane, nabídnu-li vysokou odměnu za uložení jaderného odpadu? Lidé spíše odmítnou (ale možnost interpretace jako signál vysokého rizika). Meier (2007): Jak se bude vyvíjet příspěvky při dorovnávání firmou? Gneezy, Rustichini (2000): “Neplať nic, nebo plať hodně.” – studenti vybírající na charitu. Ariely et al. (2009): “Plať hodně a lidé selžou.” CC: BY NC SA by Petr Houdek

3

Ariely et al. (2009): “Plať hodně a lidé selžou.”


4

Případové studie • Vzdělání – Studenti značně diskontují, jsou časově nekonzistentní, podceňují výnosy z vzrůstu lidského kapitálu; motivace “navíc” (hrozba však framingu “úplatku” a vytlačení ostatních motivací). – Peněžní motiv i) je efektivní při zvýšení účasti (klesají oportunitní náklady návštěvy školy, výplata jde rodině), u ii) výkonu a snahy jsou výsledky nejednoznačné, iii) efekt je značně odlišný u různých studentů (a jejich sourozenců; u žen/dívek se zdá efekt pozitivně silnější).

• Prosociální chování – V TG dodáme-li “penalizaci” za nevrácení, míra vrácení se sníží. – Dodají-li se k nepeněžní transakci peněžní odměny, ochota klesá (rande, jakákoliv přátelská odměna, atd.).

• Ne/odměňování za ne/zdravé chování CC: BY NC SA by Petr Houdek

5

Aplikace sociálních preferencí: nepoctivost (Nina Mazar a Dan Ariely 2006) • Existence vnitřního a vnějšího odměňovacího mechanismu (synonymum “motivací”). • Mohou-li, lidé podvádějí (vnější odměna > vnitřní), míra podvodů je však proměnná, která: – mnoho nezávisí na pravděpodobnosti dopadení, – není maximalizována i za situace možnosti zisku mnohem většího prospěchu (u Ariely et al. 2005 “jen” 20 % možné částky). CC: BY NC SA by Petr Houdek

6

Nepoctivost (Nina Mazar a Dan Ariely 2006) • Síla vnitřního odměňování je závislá na řadě faktorů, mezi nejdůležitější patří sebeuvědomění (sebeúcta). – Děti, které si berou sladkosti (a konkretizace), studenti odměňovaní za výsledky matematické úlohy (a Desatero či slib čestnosti).

• Sebeuvědomění závisí na míře sebeklamu – Řešení IQ testů a odměňování za přesnost (+ KD efekt, lidé se domnívají, že jsou vůči sebeklamu imunní). CC: BY NC SA by Petr Houdek

7

Přenesení odpovědnosti • Conrads et al. (2013) • Subjekty “vyráběly” a byly kompenzovány dle udaných výsledků. • Design individuální a týmové kompenzace (TeamMixed bylo individuální pro i a týmové pro j). • Při týmové kompenzaci docházelo k lhaní o produkci více, zejména kvůli možnosti “přenesení odpovědnosti”.


8

Conrads et al. (2013) • Dále se coby významné projevila extroverze a neuroticismus. • Ženy a starší subejkty lhaly naopak méně.


9

Nepoctivost (Nina Mazar a Dan Ariely 2006) • Jsou 4 hlavní determinanty nepoctivosti. – Nízké náklady a vysoké výnosy přečinu. – Neexistující (či nevýznamné) sociální normy nevyvolávající aktivaci vnitřního odměňování. – Nedostatek sebeuvědomění či sebeúcty, k jejímuž udržování VO slouží. – Sebeklam.

• Nicméně, závislé opět na prostředí a dalších normách (Azar et al. 2013). CC: BY NC SA by Petr Houdek

10

Azar et al. (2013) Restaurace vrátila nadbytečné peníze (10 a 40 Shekelů), zjišťování, na čem závisí, že zákazníci si peníze neponechají (při večeřích se podvádělo méně). Muži obecně podvádějí (lžou) více než ženy. Muži jsou ochotní lhát jak pro sebe, tak pro druhé, ženy spíše pro druhé. Ženy jsou více ovlivnitelné framingem podvádění (tj. je-li jim zdůrazněno, že mohou podvádět, podvádějí více, u mužů toto neplatí, jelikož podvádění zvažují vždy). Muži také častěji jezdí načerno.


11

… nebo na náladě. Vincent et al (2013): Subjekty produkovaly výstup (sčítání čísel) za různých podmínek sebeuvědomění (před zrcadly) a v různé náladě (před tím sledované filmy). Míry podvádění byla nižší při vyšším sebeuvědomění a při neutrální náladě. CC: BY NC SA by Petr Houdek

12

Mezinárodní výsledky ve Hře na ultimátum (Henrich et al. 2005)


13

Mezinárodní výsledky ve Hře na ultimátum: Čím primitivnější národ, tím více respektuje GT (Henrich et al. 2005 + Hoffman et al. 1994)


14

Mezinárodní výsledky ve Hře na ultimátum (Henrich et al. 2005)


15

Mezinárodní výsledky ve Hře na ultimátum (Henrich et al. 2010 + Herrmann et al. 2008)


16

Sociální preference – důvěra (Diskuze Aghion et al. 2010) • Při absenci mezilidské důvěry (WVS, důvěry v druhé, firmy, politické instituce) roste vládní regulace. • Státy, v nichž se rozšiřuje nedůvěra: Lidé nevěří ostatním a s řešením problémů se obracejí na vládu, jež je však sama nedůvěryhodná. Klesá ochota k podnikání. • Rozšiřuje se korupce, rozsáhlá a rozporuplná regulace zvýhodňuje partikulární zájmy; roste regulace mezd a jiných cen, zvýhodňují se konkrétní firmy. Úroveň důvěry se dále propadá. • V těchto společnostech se děti méně učí toleranci a respektu k ostatním, jsou naopak vedeny, aby se spoléhaly na vztahy uvnitř vlastní skupiny přátel či rodiny. • Vznikají 2 rovnováhy („dobrá“ – bez regulace a „špatná“ – s max. regulací). – Více redistribuce vede ke korupci, to vede k nedůvěře, nedůvěra vede k prosazování větší úlohy státu a větší redistribuci. – Čím je trh práce rigidní, tím méně mohou firmy a pracovníci interagovat, tím intenzivnější je tlak na regulaci trhu práce. *ALE! Otázka kauzality – náplň přednášek o kultuře.+ CC: BY NC SA by Petr Houdek

17

Sociální preference – důvěra (Aghion et al. 2010)


18

Sociální preference – důvěra (Aghion et al. 2010)


19

Důvěra a šedá ekonomika

D’Hernoncourt, Méon 2011 CC: BY NC SA by Petr Houdek

20

Bloom et al. 2012: Důvěra a organizace firem • Determinace míry hierarchie závisí na nákladech získávání informací a komunikačních nákladech (míře nutnosti kontroly a víře ve schopnosti níže postavených). • Důvěra snižuje náklady. CC: BY NC SA by Petr Houdek

21

Bloom et al. 2012: Důvěra a organizace firem


22

Bloom et al. 2012: Důvěra a organizace firem


23

Behaviorální teorie her a sociální preference • “Standardní” TH předpokládá u lidí/hráčů příliš vyvinutou schopnost kalkulace, předvídání, předpokládané racionality u ostatních a vlastního zájmu (sobectví) než jsou lidé v realitě schopni či ochotni. – Je-li jakákoliv predikce prosté teorie her testována, téměř vždy je falsifikována. Je-li TH specifikována idiosynkratickou užitkovou funkcí, pak je ex post jakékoliv chování vysvětlitelné – nejde o ekonomii/vědu.

• BTH přináší empirické pravidelnosti do čistě teoretických predikcí TH, tj. snaha o strukturování psycho-logických pravidelností, nikoliv jen logických.


24

Nejasnosti v (B)TH (Camerer 2003) • Jak lidé hodnotí výplaty druhých? • Jak se lidé učí v opakovaných hrách? • Jak se sociální preference liší mezi lidmi (situacemi) a mezi populacemi? • Co se stane, čelí-li lidé “novým” hrám (resp. jak první tah ovlivňuje výsledky)? • Jaký je mechanismus (způsob úvahy) lidí v jednotlivých hrách? (odpovědi, reakční čas, zaměření pohledu) • Jakou hru si lidé myslí, že hrají? • Mohou experimenty určit optimální design institucí? • Jak se liší výsledky, hrají-li týmy (skupiny, firmy)? (Skupinová dynamika v Behaviorální ekonomii organizací) • Jak se lidé chovají v komplexních (obtížně strukturovaných) hrách? • Jaké socio-psycho-kognitivní charakteristiky ovlivňují hraní? (Ekonomie osobnostních charakteristik) CC: BY NC SA by Petr Houdek

25

Opakování: jednoduché hry na vyjednávání • (Vězňovo dilema) Hry na veřejné blaho, Investiční hra, Hra na ultimátum (jakékoliv vyjednávání) a Hra na diktátora (altruismus). – Nelze z nich vyvodit, zda-li jsou lidé zlomyslní, negativně reciproční či prostě sebestřední/sobečtí.

• Nicméně: ½ lidí v PD spolupracuje, v DG je alokováno 10-20%, je-li však nabídka v UG pod 20%, je odmítána (referenční bod je 30-50%). – Výsledky se liší u skupiny: Jaké budou výsledky, jsou-li 2 navrhovatelé a jeden akceptor v Ultimátu, který přijímá jen jedinou nabídku?

• V TG je pozitivní reciprocita poměrně nízká, zejména v porovnání se značnou negativní reciprocitou (obecně: pravděpodobněji budeme reagovat na nespravedlnost/chybu než budeme děkovat/odměňovat). • Existuje ZNAČNÁ meziosobní i mezikulturní variace. • Vysvětlení (“Jak hodnotíme výplaty druhých?”) přes averzi k nerovnosti (Fehr, Schmidt 1999) či reciprocitu k subjektivnímu referenčnímu bodu (Diskuze Rabin 1993, Camerer 1997). CC: BY NC SA by Petr Houdek

26

Ekonomické modely: Představy o reciprocitě vs. Averze k nerovnosti Jde i o postup, jak se jeví, zda milí či zákeřní. Chováme se pak dle toho, jde o Diskuze (Rabin 1993) RECIPROČNÍ MODELY.

Jde o výsledek, minimalizuje se rozdíl, jde o MODELY AVERZE K NEROVNOSTI.


(Fehr, Schmidt 1999)

27

Ale! • Diktátor čelí A nebo B. Při obětování může přijít o 1, ale protihráč získá 4 navíc (oba mají stejně). • Ve hře ne-obětování A dominuje (dokonce Paretovsky, oba si vydělají více). • Jak budou hrát? CC: BY NC SA by Petr Houdek

28

Ale! • V ne-obětování téměř všichni Diktátoři zvolí A, v obětování zvolí 74% z nich B (a dosáhnou rovnosti). • Mohou-li si vybrat, chtějí-li se dozvědět, jakou hru hrají, polovina raději nechce vědět (a 85% pak hraje A). • Lidé se obětují “musí-li”, mají-li možnost se vyhnout (dozvědět se) odpovědnosti, využijí toho. Nechceme vědět, zda škodíme. (HIV) – Otázka sebe-identity, racionalizace.


29

Odbočka – zlomyslnost? • Drtivá většina experimentální evidence v sociálních preferencích je zaměřena na zisk, kooperaci, spravedlnost (a ještě větší zisk při kooperaci), je-li však lidem dána možnost škodit (uvalovat ztráty), využívají ji. • Není překvapivé (srovnejte s antisociálním trestáním). • Diktátor s braním druhým (List 2005) – Téměř 2/3 subjektů se rozhodlo peníze druhému vzít a přes 40% diktátorů jim vzalo úplně všechno.

• Hra potěšení z ničení (1-kolová, anonymní). – Každý hráč získává 10,- Kč, může druhému zničit 5,- Kč za cenu 1,- Kč (+ externí síla v 1/3 případů zničí 5,- Kč také). CC: BY NC SA by Petr Houdek

30

Efekt Justýny


31

Velikost dopadajícího trestu Velikost oběti pro blaho celku CC: BY NC SA by Petr Houdek

32

Podle sebe soudím tebe (Abbink, Herrmann 2011)


33

První tah (k-strategie uvažování) • Hra na krásu – 0. krok (lidé neuvažují či uvažují náhodně), tj. – 1. krok (ti s 0. dají 50) – 2/3 z 50 jsou 33. – 2. krok (ti s 1. dají 33) – 2/3 z 33 jsou 22 …


34

Hra na krásu (Camerer 2005) a učení


35

Experiment se Stonožkou • Z pohledu hráče A • 1. kolo 3,- : 1,- Kč. – 2. kolo 2:6

• 3. kolo 12:4 – 4. kolo 8:24

• 5. kolo 48:16 – … (uzavřená pevně či náhodně)


36

Zpětná indukce (dominovaná iterace) • Aneb “Co se stane, hrají-li lidé “nové” hry.” • Stonožka (Experiment), Hra o krásu, Rubinsteinův e-mail, atd. • Kognitivní hierarchie: K-stratégové (většina lidí 0-2 K) jsou přenesitelní jen u některých her. CC: BY NC SA by Petr Houdek

37

Učení (EWA – experience-weight attraction, Camerer, Ho 1999) • 1. míra zapomínání či nezvažování minulých informací, pakliže se prostředí mění (variace), • 2. míra “lítosti”, tj. rozdíl mezi obdrženou a možnou výplatou. • 3. zkušenosti se buď kumulují či průměrují. CC: BY NC SA by Petr Houdek

38

Framing, koordinace, reprezentace, načasování … a dále Diskuze Colin Camerer (1997) • Hlava či orel? • Nejoblíbenější květina? • Nejoblíbenější datum? • Získat 10 a -5 v. 0.5 10, 0 nebo 0 a 5 v. 0.5 10, 0. • Nadměrná sebedůvěra v R&D hrách, reprezentativnost u hrách na slabý článek. CC: BY NC SA by Petr Houdek

39

5IE412 Behaviorální ekonomie

Recommend Documents