5IE412 Behaviorální ekonomie

5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející:

Petr Houdek KIE NF VŠE

6. Ekonomie štěstí (užitek prožívaný, zapamatovaný) a životní spokojenosti, mezinárodní komparace. Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

5. minitest (2/10 bodů) • 15 minut

CC: BY NC SA by Petr Houdek

2

Semestrální práce/”konference” – termíny • Zbývá týden do schvání tématu, jinak “nevyhověl”. • Na 8. přednášce, 12. 4. 2013, v max. 10 minutách každý/tým představí testovanou hypotézu, teorie/literaturu, z které vychází a plánovaná data. Projekt bude diskutován. – Budou přiděleni oponenti.

• Konání “konference” je v pátek 31. 5. 2013 od 9:00 v NB350, tj. do 24. 05. 2013 24:00 musí být práce odevzdány. – Oponentní posudky musí být vloženy do 29. 05. 2013 24:00.

• V každé cca 15-20 minutové prezentaci autor/ři krátce představí testovanou hypotézu, data, zejména pak výsledky a jejich diskuzi (prezentace se neodevzdávají). Poté vystoupí oponent se svým příspěvkem, cca 5-10 minut. Nato bude otevřen prostor pro reakce a diskuzi. • Účast je povinná na celém setkání.


3

Užitek (Diskuze Kahneman et al. 1997) Opakování, co byste o distinkci • zapamatovaný, • prožívaný, • predikovaný, • předjímaný a • rozhodovací užitek měli znát.


4

Prožitý užitek • Pravidlo vrcholu a závěru • Dominance zapamatovaným užitkem (preference statutu quo) • Ignorování trvání zkušenosti • Časová nemonotónnost zapamatované zkušenosti (přidání menší nepříjemnosti zlepší zkušenost) CC: BY NC SA by Petr Houdek

5

Dále – Jak měřit prožitý užitek (štěstí)? • Hodnocení třetí osobou? – Lidé mají velmi dobrý odhad o náladách druhého člověka (problém paternalismu není určit “co druzí chtějí”, ale hrozba zneužití).

• Udávání údajů o SWB (nálada, bolest, potěšení, štěstí) v reálném čase? – Riziko “zapomnění se”.

• Výraz obličeje? • Měření funkcí (autonomního) nervstva (kožní odpor, EKG, EEG); neuroekonomie? • Analýza hlasu (časování, výšky, hlasitost)? • Odpovědi v trade-off schématech emocí – “Šel bys na skleničku?” – “Ne!” – Štěstí: 2. – “Pojďme uklidit pokoj.” – Štěstí: 10.


6

Otázka ekologické relevance evidence • Výchozím bodem výzkumu je (Jim March), že KAŽDÉ rozhodování se týká predikce budoucích emocí. – “Mám ji pozvat na rande?” = “Jaké pocity mi krátkodobé/dlouhodobé soužití s ní přinese?” – Kvalita rozhodování je proto závislá na přesnosti predikcí (Chyby pak měříme kupř. v rozpadech vztahů/rozvodech.).

• Platí-li dříve uvedené závěry, chovají se lidé dle nich? – Často ne, protože panují systematické chyby v predikcích budoucích pocitů (Loewenstein, Schkade 1999).


7

Měření predikcí pocitů (SWB) • Zdroj pocitů? Zvažují lidé při odpovědi: – Znovuprožití pocitu? – Zapamatovaný pocit (tj. jakou měl valenci, intenzitu, co jej doprovázelo)? – Charakter okolí (tj. za jakých podmínek nastal)?

• Jednodimenzionální (Likertovi) škály (číselné či vizuální) – Leč, pocity jsou vždy mnohodimenzové; jsou prožívány, zatímco artikulovány jsou deliberací, systémem II.

• Multidimenzionální hodnocení – Psychologické testy zaměřené na pocity/afekty (kupř. PANAS), osobnostní charakteristiky, atd. Složitě vyhodnotitelné (= nekonzistentní analýza), málokdy nalézá stabilní vztahy mezi proměnnými (multifaktorová analýza je někdy řešením).


8

Měření predikcí pocitů • Alternativní přístup – WTA (Read, Loewenstein 1996). • Ač se ratingy bolesti při “ledové vodě” před experimentem a po něm vzájemně nelišily, • WTA byla nejvyšší u těch, co bolest nezažili a nejnižší u těch, co jí právě zažili. CC: BY NC SA by Petr Houdek

9

Měření predikcí pocitů


10

Design zjišťování přesnosti predikcí “štěstí” • Dlouhodobé studie – Lidé predikují v t, jak se budou cítit v t+1, nato v t+1 udávají své pocity (na určité Likertově škále). – Jen u predikovatelných událostí, které nastávají v představitelné době (typicky zkouška, povýšení, vztah, potomek, atd.). – Problém nestálosti škály (během doby lidé emočně dospívají, mění se max. i min. referenční body, vůči kterým své odpovědi udávají; odpověď v daný okamžik je vždy zarámována posledními událostmi, atd.). – Pocity v t+1 budou ovlivněny predikcí v t (chyba zpětného pohledu a sebe-naplňující se předpověď). CC: BY NC SA by Petr Houdek

11

Design zjišťování přesnosti predikcí “štěstí” • Meziskupinové porovnávání – Predikce členů jedné skupiny, jak se budou cítit v t+1 (jak budou zažívat A’) je komparována s predikcí členů druhé skupiny (porovnatelné), která je v t+1 (zažívá A). – Neexistuje možnost měřit druhy a velikost chyb, jelikož není možnost porovnat pocity u jednotlivce v t a t+1 (A a v A’).

• Retrospekce – zjištění současných pocitů a komparace k zapamatovaným minulým predikcím (Opět problém ovlivněnosti odpovědí framingem současnosti.). Jak řečeno, u bolesti však poměrně přesné. – Výsledky testu A-B-C-D?


12

Experiment (test A-B-C-D) •

(A) Představte si, že Vám bude důkladně přilepena na ochlupenou část ruky náplast (cca o ploše 2x4cm). Poté si ji musíte sami strhnout. Uveďte do pole svoji předpověď o intenzitě bolesti  – Bolest:

•

(B) Představte si, že Vám bude důkladně přilepena na ochlupenou část ruky náplast (cca o ploše 2x4cm). Poté Vám bude cizí osobou strhnuta. Uveďte do pole svoji předpověď o intenzitě bolesti  – Bolest:

•

WTA:

(C) Představte si, jak Vám v minulosti byla důkladně přilepena na ochlupenou část ruky náplast (cca o ploše 2x4cm). Poté jste si ji museli sami strhnout. Uveďte do pole svoji odpověď o intenzitě prožité bolesti  – Bolest:

•

WTA:

WTA:

(D) Představte si, jak Vám v minulosti byla důkladně přilepena na ochlupenou část ruky náplast (cca o ploše 2x4cm). Poté Vám byla cizí osobou stržena. Uveďte do pole svoji odpověď o intenzitě prožité bolesti  – Bolest:

WTA: CC: BY NC SA by Petr Houdek

13

(Ne)přesnosti v predikci pocitů • Pocity (či preference) týkající se statků (zboží). • Pocity týkající se životních událostí (tj. predikce budoucího blahobytu). • Pocity týkající se kvality života, resp. zdravotního stavu. • Pocity pod vládou viscerálních faktorů. • Další ...


14

Pocity (či preference) týkající se statků (zboží) • Kahneman, Snell 1990, 1992: – Subjekty predikovaly své pocity při jezení jogurtu a zmrzliny po dobu 8 dní (poslouchaje hudbu). – Jedli je po dobu 8 dní; spokojenost se zmrzlinou postupně klesala, s jogurtem nikoliv – zde rostla (!), resp. nespokojenost klesala. – Neexistovala téměř žádná intrasubjektivní korelace mezi očekávanými pocity a pocity skutečně zažívanými.

• Majetnický efekt CC: BY NC SA by Petr Houdek

15

Pocity (či preference) týkající se statků (zboží)


16

Sekveční a simultální volby • Lidé v simultáních volbách preferují varietu, ačkoliv v sekvenčních upřednostňují “své nejoblíbenější” (z variety jsou pak zklamáni). • Chybná extrapolace ZKMU? CC: BY NC SA by Petr Houdek

Simonson 1990

17

Pocity týkající se životních událostí (tj. predikce budoucího blahobytu) • Nejpůsobivější u studie o ochrnutých a výhercích loterií od Philipa Brickmana et al. (1978) a navazujících. • Schkade, Kahneman 1997: životní spokojenost studentů v Kalifornii a Středozápadu se neliší, přestože mají-li studenti predikovat svou spokojenost navzájem, panují značné rozdíly. • Ošemetný vliv (hédonické) adaptace: – Suedfeld et al. 1982: vězni mající jít na samotku. – Gilbert et al. 1997: akademici ne/dostávající definitivu. CC: BY NC SA by Petr Houdek

18


19

Pocity týkající se životních událostí (tj. predikce budoucího blahobytu) • Loewenstein, Frederick 1997: jak nejrůznější okolnosti ovlivní vs. ovlivnily životní spokojenost respondentů. – Environmentální (znečištění vzduchu, zničení pralesa), – Sociální (zvýšení počtu kaváren a hospod v okolí, zvýšení počtu dobrých filmů v půjčovně, zvýšení rizika AIDS), – Osobní (změny v množství volného času, získání choroby s chronickou bolestí, změna důchodu domácnosti, změna hmotnosti),

– Ex ante vždy subjekty očekávaly značný (ať pozitivní či negativní) dopad na své štěstí, ex post byl vliv téměř vždy méně intenzivní. • Nicméně opět problém se selekcí (“nevadí-li mi, že přiberu, mám větší pravděpodobnost přibrat”).

– Do budoucnosti se zaměříme na specifickou okolnost, její vliv přeceňujeme, zpětně se málokterá událost zdá jako tak významná, aby nám změnila blahobyt (= HYPERBOLICKÉ PŘEMÝŠLENÍ). • “Je-li štěstí 1-min. až 10-max. a jsme na 5, domníváme se, že dostaneme-li přidáno, dostaneme se na 9 *vnímáme téměř jen samotnou událost nárůstu příjmu+, když dostaneme přidáno, jsme chvíli na 9, rychle však sklouzáváme k 6 *v realitě je přidání jen jednou z mnoha dalších událostí+ a ex post hodnotíme 5 či 6 *cítíme, že se náš život příliš pozitivně nezlepšil+.” CC: BY NC SA by Petr Houdek

20

Pocity týkající se kvality života, resp. zdravotního stavu • Pacienti jsou (v některých podmínkách) schopni predikovat svoji spokojenost s horšením/zlepšením zdravotního stavu. – Rachman, Eyrl 1989 – migrénozní pacienti + přiměřená adaptibilní odpověď na pře/pod-cenění bolesti.

• Obecně však spíše dochází k přeceňování “strachu”: zubaři ex ante 16,5 (z 100 cm škály); ex post 9,0; korelace mezi obojím 0,16. – ALE! Podíváme-li se na behaviorální výsledky, ženy při porodu se chovají opačně (Christensen-Szalanski 1984). CC: BY NC SA by Petr Houdek

21

Pocity týkající se kvality života, resp. zdravotního stavu • Zdá se, že lidé emočně reagují na zprávy potvrzující jejich obavy méně intenzivně než na obavy samotné. – Lidé se bojí získat výsledky testů na diagnostikovatelné nemoci, proto testy často nepodstoupí. Nicméně, pacietni skutečně se dozvědící negativní výsledky (resp. výsledky, že existuje vyšší pravděpodobnost nemoci) jimi nejsou až natolik devastováni. – Patrně nejzhoubnější (a nejjasnější, nicméně ne zcela průkazný) příklad důsledků chybné predikce pocitů (existuje i mimo diagnózy: nechráněný sex (těhotenství), ne-pozvání na rande, změna kariéry). CC: BY NC SA by Petr Houdek

22

Pocity týkající se kvality života, resp. zdravotního stavu • Platí stejné přeceňování negativních emocí budoucího stavu a nezvážení adaptace. – Podstoupili byste náročnou/nepříjemnou chemoterapii, abyste si prodloužili život o maximálně 3 měsíce (pak v “každém” případě zemřete)? – Žádný zdravotník zodpovědný za radioterapii, 6% onkologů, 10% zdravých lidí, ale 42% pacientů aktuálně mající rakovinu by podstoupili (Slavin 1990). CC: BY NC SA by Petr Houdek

23

Pocity pod vládou viscerálních faktorů (opakování Loewenstein 1996) • Lidé systematicky přeceňují sílu vůle, sílu systému II. a podceňují vliv viscerálních faktorů, systému I. při budoucích volbách. – Sociální vliv – Milgram (1965) zjistil, že subjekty podceňují, že by v Milgramově původním experimentu na poslušnost podlehly. – Sexuální touha – sebevypovídající. – Abstinence u závislých – naprostá většina aktuálních závislých podceňovala sílu, s jakou se u nich vyvine touha/bažení po droze. – Z žáků/studentů kouřících max. 1 cigaretu denně 15% predikovalo, že budou kouřit i za 5 let; za 5 let kouřilo 43%. U aktuálních kuřáků krabičky denně je poměr 32% a 70%. CC: BY NC SA by Petr Houdek

24

Experiment B + C Preferuji (zaškrtněte):

Sladkost – Odpovědi

Odhadovaná odpověď: Experiment B/C Jaký je vztah mezi frekvencí sexu a dosahovanou životní spokojeností? Dopadá frekvence sexu na životní spokojenost mužů více než na životní spokojenost žen? Přináší sex více životní spokojenosti chudším nebo bohatším? Závisí frekvence sexu na vzdělání? V porovnání s průměrem, mají studenti více či méně sexu? CC: BY NC SA by Petr Houdek

25

Zvědavost • Subjekty rozhodující se před otázkami v drtivé většině volí sladkost (tyčinku MARS), – Patrně podceňují svoji budoucí zvědavost.

• Subjekty rozhodující se po znalosti otázek většinou volí odpovědi. – Nicméně námitka informační asymetrie a odlišných preferencí v zjištění “zajímavých” odpovědí.


26

Odpovědi: Blanchflower, Oswald 2004


27

Odpovědi: Štěstí a sex • Průměrná frekvence sexu u dospělých v rozvinutých státech je 2x měsíčně (data však především z USA). – Pod 40 let však 1x týdně (10% 4x týdně; 4 muži z vzorku >100 partnerů ročně, max. u 4 žen >20 partnerů).

• Štěstí maximalizující počet partnerů v min. roce je 1. • Homosexualita (muži: 3%, ženy: 2%) nemá významný efekt na míru štěstí, má však velmi významný (pozitivní) efekt na frekvenci sexu. • Nejvíce sexu mají manželé (dlouhodobé páry). • Peníze kupují více sexuálních partnerů, nikoliv vyšší frekvenci sexu (platí zejména u mužů). CC: BY NC SA by Petr Houdek

28

Další (predikční chyby) • Mitchell et al. 1996 – zjistili (u studentů), že co se týče výletů (“po Evropě”), návštěv rodičů či 3 týdenních cyklistických výprav panuje mezi očekávánímprožitkem-zapamatováním U-křivka. • Nichols et al. 1994 – Subjekty se nedomnívají, že by podlehly iluzi kontroly (Ellen Langer), i když jde o téměř univerzální lidskou tendenci. – Prodali/vyměnili byste loterijní tiket, který jste si koupili?

• Atd.: lidé přeceňují, že uplatní slevu/vyplní poukaz/využijí speciální nabídky, i když se jí v době nákupu/nabídky dožadují. CC: BY NC SA by Petr Houdek

29

Další (predikční chyby)


30

Proč dochází k mispredikcím? • Neadekvátní “intuice” (chybné intuitivní teorie o budoucích pocitech; dány chybným učením, z části však patrně vrozené). – Máme tendenci i minulé prožitky hodnotit nikoliv dle stavu, ale dle “intuitivní teorie”, jaké měly být (Kdy je posilování nejnáročnější?)

• Intuitivní teorie, co nás učiní šťastné, pak nemohou být nezaujatě “testovány” (Co nám přináší největší mezní užitek – jídlo, vztah, peníze, sex, drogy, studium (?) – to, pro co se rozhodneme! Co nám přináší stav dlouhodobějšího štěstí?) • Navíc “na vše se adaptujeme”? Psychologický imunní systém. – Diskuze (Gilbert et al. 1997) – Jaké predikce budou mít voliči o svých pocitech, když vyhraje/prohraje jejich kandidát. Jaké pocity budou mít voliči měsíc po volbách? – Posun referenčního bodu – kupř. pacienti zažívající dlouhodobou bolest se na ni adaptují, proto preferují další pokračování i velmi bolestivé léčby. – Chybná extrapolace – varieta, strach. Někdy adaptace nenastává (kupř. na hluk), existence výjimek ztěžuje učení stabilních strategií.


31

Psychologický imunní systém • Chyba trvání – proč? – Nepřiměřená/neurčitá představa – Motivační distorze – Nedostatečné upravení – Fokalizace

⇒ Imunní zanedbávání • • • • • •

Nalezení/ztráta přítele Získání definitivy Politika štěstí Škodící mašina Náhlá smrt Chyba, s. r. o. CC: BY NC SA by Petr Houdek

32

Proč dochází k mispredikcím? • Odlišná významnost volby (také ekonomie pozornosti) – Dopředu budou náklady na učení se cizímu jazyku prohibitivní, ex post se však ušetřený čas nebude zdát jako zvyšující blahobyt. – Z toho vyplývá i větší tendence k lítosti z neakcí než lítosti z chybných akcí. – Umocněno pravidlem vrcholu a závěru (Kahneman et al. 1993) + iluze zaměření – V obchodě se 20,- Kč zdá ze 100,- Kč hodně, z domova již 20,- Kč za vyplňování dotazníku tolik spokojenosti nezískáme. – Nepredikujeme pocity, ale události, které pocity vyvolávají, pakliže s událostmi nemáme zkušenost (adekvátní představivost), predikce se vychylují (Milgram, porod, zkouška).

• Pomoc od druhých? (François de La Rochefoucauld – nepredikujte dle sebe, predikujte na základě rad odborníků – tj. lidí, kteří mají v dané volbě zkušenosti.) – Ač se lidé odlišují, jsme si však v základních reakcích podobní (moc vs. zoufalství, zima vs. teplo, výhra vs. prohra, přátelství vs. nepřátelství) – Lidé se většinou sdružují se sobě (charakterově, sociálně) podobnými. CC: BY NC SA by Petr Houdek

33

Gilbert et al. 2009 • (Ženy) Půjdete na pětiminutové rande (speed-dating) se studentem, dáte na informace či na zkušenost druhých studentek? • Budete ohodnoceni druhým studentem, máte predikovat jak se budete cítit poté, co vaše esej bude hodnocena, dáte na informace či na zkušenost druhých? • Informace: Student o sobě udává: jméno, věk, výška, rodiště, bydliště, oblíbené: film, hudba, sport, jídlo, zábava, kurz na univerzitě + fotka. Resp. popsání designu a hodnocení osobnosti A, B a C. • Zkušenost: Spolustudentka udá na škále “jak-si-užila” od “vůbec ne” po “velmi moc” (100 mm). Resp. popsání zkušenosti s hodnocením.


34

Gilbert et al. 2009


35

Gilbert et al. 2009 • Lidé vždy přesně predikovali své budoucí pocity, pakliže se spolehli na zkušenost druha/spolužáka/kamaráda – tj. na osobu sobě-podobnou – v obou schématických případech. • Většina lidí však (by) upřednostnila vlastní predikci, ač v ní byli méně úspěšní. • Proč? CC: BY NC SA by Petr Houdek

36

Ekonomie štěstí – agregátní výsledky (korelace vs. kauzalita?)


37

Ekonomie štěstí – agregátní výsledky (korelace vs. kauzalita) • Obecně lidé šťastní: – Mladí lidé kdekoliv – Staří lidé v bohatých zemích – Lidé s vysokým sociálním kapitálem • Lidé mající dlouhodobý vztah (manželství)

– Ženy – Vzdělaní lidé (ale asi proxy za bohatství) – Bohatí lidé – Zdraví lidé – Lidé mající nízký krevní tlak (Dánsko) – Pobožní/věřící lidé

• Obecně nešťastní lidé (opak 1. sloupce +): – Rozvedení, ovdovělí, lidé po ztrátě partnera – Nezaměstnaní – Děti v nestabilních rodinách – Lidé mající vysoký krevní tlak (Portugalsko)


38

Inteligence vliv patrně nemá (Wirthwein, Rost 2011)


39

Proč se lidé zabíjejí v nejšťastnějších zemích? (Daly et al. 2011)


40

Proč se lidé zabíjejí v nejšťastnějších zemích? (Daly et al. 2011)


41

Deaton 2008


42

Deaton 2008


43

Deaton 2008


44

Deaton 2008


45

Deaton 2008


46

Blanchflower, Oswald 2008, lze měřit alternativně – tlakem krve!


47

Blanchflower, Oswald 2008


48

Zaměstnání vs. manželství


49

Clark et al. 2008 Muži Dlouhodobá studie, komparuje v průběhu života jedince jeho SWB. Přesto, vždy se zamýšlet nad kauzalitou! (Budou propuštěni nešťastní lidé, či propuštění vyvolá neštěstí? atp.)


50

Clark et al. 2008 Ženy


51

Věk, ale země-specifické (Deaton 2010)


52

Téměř všechny ukazatele týkající se ne-zdraví (vč. psychického) jsou v nerovných společnostech vyšší • Míra psychiatrických onemocnění (vč. zneužívání drog) • Doba dožití a novorozenecká úmrtnost • Obezita • Vzdělanost dětí • Nechtěná těhotenství u mládeže • Vraždy • Poměr uvězněné populace • Sociální mobilita Richard Wilkinson, Kate Pickett: The Spirit Level (2009) 53 CC: BY NC SA by Petr Houdek

Samozřejmě lze řešit, kupř. farmakologicky


54

5IE412 Behaviorální ekonomie

Recommend Documents