5IE412 Behaviorální ekonomie

5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející:

Petr Houdek KIE NF VŠE

9. „Ekonomie opomenutých proměnných” u rozhodování za rizika, mezičasových voleb a dosahování štěstí: Osobnostní charakteristiky, zejména q (obecná inteligence); Ekonomie identity; Vývojová behaviorální ekonomie. Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

8. minitest (2/16 bodů) • 15 minut

CC: BY NC SA by Petr Houdek

2

Ekonomie identity (Diskuze Akerlof, Kranton 2005) • Co se myslí pod identitou? – Specifikace preferencí-závislých-na-okolnostech, tj. normy kdy, kde a jak se chovat jsou závislé na situaci. V dané situaci nabýváme “sociální kategorie” – identity (internalizujeme normu, které ovlivňuje náš užitek – funkce užitku pak není konstantní/konzistentní přes všechny volby).

• Proč je pro organizaci nutná změna identity pracovníků? – Taylorism NEPLATÍ. Motivace i) absolutně měřitelnými či sledovatelnými a ii) penězi odměňovanými výkony mnohdy selhává (vnitřní vs. vnější motivace), “firmy dostanou, co si zaplatí nikoliv co chtějí”. – Alternativní relativní posuzování (“soutěže”) selhává kvůli nárůstu škození/sabotáží.

• Dohled (silný v. slabý, riziko nižších ingroups) CC: BY NC SA by Petr Houdek

3

Experiment


4

Budování identity (tj. třídění do ingroup a out-group) • Henri Tajfel – Teorie sociální identity (my vs. oni) • Muzafer (+ Carolyn) Sherif – Reálná teorie konfliktů • Proč? – In-group dosahuje “evoluční úspory z rozsahu” (Cosmides, Tooby: pakliže pokaždé 6 mužů ukradne u out-group 5 žen a 1 z nich vždy zemře, dojde k vytvoření 5 dětí na jedno úmrtí, gen zodpovědný za dané chování se proto bude v populaci šířit. BTW proč to u žen neplatí?).

• Případová studie: – Armáda? – Firmy? • Mzdové diferenciály (CEO vs. pracovník): USA vs. Japonsko?

– NF? CC: BY NC SA by Petr Houdek

5

In-group bias nutně vede k parochialismu (xenofóbii …) • 2 mírumilovné kmeny, Papua Nová Guinea – Wolimbka, Ngenika, bez existence formálních institucí/organizací vymáhajících právo. • Diktátor (A – 10K), příjemce (B – 0K) a třetí strana – trestač (C – 5K (1:3)). Mixování členů kmenů do různých rolí. • Trestání je vždy větší/intenzivnější v BC konstelaci, při AC jsou přesuny nejnižší (a trestání je považováno za nejméně pravděpodobné). CC: BY NC SA by Petr Houdek

6

In-group bias nutně vede k parochialismu (xenofóbii …)

Bernhard et al. 2006 CC: BY NC SA by Petr Houdek

7

In-group bias nutně vede k parochialismu (xenofóbii …)

Bernhard et al. 2006 CC: BY NC SA by Petr Houdek

8

In-group bias nutně (?) vede k parochialismu (xenofóbii …) • Katoličtí Srbo-chorvaté vs. muslimští Bosňané. • Hra na veřejné blaho (s trestáním a bez trestání) se studenty v segregovaných a integrovaných školách. • Out vs. in-group desing snižuje příspěvky, trestání je pak již nezvyšuje. Alexander, Christia 2011 CC: BY NC SA by Petr Houdek

9

In-group bias nutně (!) vede k parochialismu (xenofóbii …) • Vězňovo dilema u švýcarských vojáků (šedá = patří do jiné skupiny, modrá = patří do stejné, A kooperovali, B trestali). • V neutrálním designu nebyl v chování rozdíl, jakmile byl design kompetitivní, došlo k trestání out-group členů bez ohledu, zda-li kooperovali či podváděli. Goette et al. 2011 CC: BY NC SA by Petr Houdek

10

Válka Izrael vs. Hizballáh (Gneezy, Fessler 2011) • Před, během a po válce Izrael vs. Hizballáh (2006) – hra na ultimátum. • Obyvatelé rezidenční čtvrti Tel Avivu. • Šedá (mír), černá (válka).


11

Experiment/Dotazník A Otázka Vepište odpověď (číslo mezi 1 a 7): Jakou míru sympatie, soucitu či pochopení se studentem cítíte? (1 – vůbec žádnou, 7 – extrémní) Je vyloučení ze studia morálně ospravedlnitelné? (1 – vůbec, 7 – extrémně) Do jaké míry věříte, že student skutečně podváděl? (1 – vůbec, 7 – extrémně)


12

Koho budeme mučit? (Američtí studenti) (Tarrant et al. 2011)


13

Experiment/Dotazník B


14

Výsledek – institucionální úroveň 1 (Kay, Friesen 2011) • Ohrožení “systému” (skupiny) – Po většině útocích na skupinu roste důvěra v její vedení a panující normy, resp. statut quo; klesá vnímavost a důvěra v kritiku zvenčí (11. září v US, povodně v ČR, ad.).

• Závislost na “systému” (skupině) – Čím intenzivněji je jednotlivec na systému závislý, tím intenzivněji jej obhajuje.

• Neopustitelnost/nezměnitelnost “systému” – Lidé se nesnaží systém změnit, ale adaptují se (= lidé, kteří se mají “objektivně” lépe, protože věří, že se situace zlepší, mohou být subjektivně méně šťastní, protože se na panující situaci neadaptují). Obecně, čím je systém méně změnitelný/opustitelný, tím jej lidé “více” obhajují. CC: BY NC SA by Petr Houdek

15

Kdo bude více kritizovat univerzitu? (Laurin et al. 2010)


16

Cítili byste se lépe permanentně bezmocní či bezmocní s nadějí? (Smith et al. 2009)


17

Kdo bude více investovat do vztahu? (Rusbult 1980)


18

Kdo bude více investovat do vztahu? (Rusbult 1980)

Klesá-li počet alternativ, lidé zvyšují investice do existujícího vztahu, podobně se jim i partner zdá více “uspokojivý”. CC: BY NC SA by Petr Houdek

19

Výsledek – institucionální úroveň 2 (Kay, Friesen 2011) • Nízká osobní kontrola – Paradoxně, lidé nemající osobní kontrolu nad svými životy inklinují k ochraně existujícího sociálního systému. – Více spoléhají na stát/vládu.

• Ad. (kupř. v době nadbytku se parazité/černí pasažéři společnosti hodí – proč?)


20

Ekonomie osobnostních charakteristik (Diskuze Becker et al. 2012). Nejdříve však Perryjská studie.


21

Perryjská studie


22

Perryjská studie


23

Perryjská studie (výnos min. 7$ až 16$ z každého 1 $)


24

Analýza faktorů • Kognitivní schopnosti (“faktor g”): – “Schopnost chápat složité myšlenky, přizpůsobovat se účelně životnímu prostředí, učit se ze zkušeností, uvažovat v mnoha formách a myšlením překonávat překážky.” – Faktor vysvětluje nad ½ variace v kognitivních úkolech. Řada způsobů definování (Raymond Cattell: fluidní a vybudovaná inteligence. Pozor! Nemusí odpovídat dalším, kupř. se odlišuje od: konvergentní vs. divergentní inteligence, atd.). – Nezaměňovat s exekutivními funkcemi (praktická, emoční a další inteligence, pracovní paměť). CC: BY NC SA by Petr Houdek

25

Pětifaktorový model osobnosti (“Big 5”) •

• • • • •

Základní: OCEAN (Openness to Experience, Conscientiousness, Extraversion, Agreeableness, Neuroticism – otevřenost k zážitkům, svědomitost, extraverze, přívětivost, emocionální stabilita) + MOTIVACE (chybí). Extraverze-živost (družný-samotářský, hovorný-nemluvný, průbojnýneprůbojný). Přívětivost (dobrosrdečný-necitelný, laskavý-nelaskavý, snášenlivýnesnášenlivý, spolupracující-individualističtější). Svědomitost (důsledný-nedůsledný, pečlivý-nepečlivý, zodpovědnýnezodpovědný) – kupř. důležitější v úspěšném studiu než IQ. Emocionální stabilita (klidný-neklidný, uvolněný-napjatý, psychicky vyrovnaný - psychicky nevyrovnaný). Otevřenost k zážitkům (ne-vynalézavý, ne-zvědavý, opatrný). + Intelekt (přemýšlivý-nepřemýšlivý, inteligentní-neinteligentní, vzdělanýnevzdělaný). CC: BY NC SA by Petr Houdek

26

Pětifaktorový model osobnosti (“Big 5”)


27

Pětifaktorový model osobnosti (“Big 5”)


28

Sportovci na škole = manageři v praxi Cabane, Clark 2011


29

Lze přenést na mezinárodní srovnávání (Rindermann, Thomson 2011)


30

Lze přenést na mezinárodní srovnávání (Rindermann, Thomson 2011)


31

Lze přenést na mezinárodní srovnávání (Rindermann, Thomson 2011) • Vedle kognitivních schopností – Zde měřeno (Trends in International Mathematics and Science Study, TIMSS; Programme for International Student Assessment, PISA; and Progress in International Reading Literacy Study, PIRLS) a zvažovány 5, 50 a 95 percentily.

• jsou důležité i “podnikatelské” či “průmyslové” schopnosti (píle, odhodlání, svědomitost, disciplína či sebekázeň). – Čím více populace se nachází v “kreativní třídě” lidí, tím větší hospodářský růst (+ ekonomická svoboda). • Růst o 1 bod IQ v intelektuální třídě zvyšuje HDP o 468 USD, zatímco nárůst o 1 bod IQ průměrných zvyšuje HDP o 229 USD. *Nicméně oboustranná kauzalita, těžko vyvozovat jednoznačné závěry. Leč, na úrovni rodiny o 1 vyšší IQ značí o cca 810 USD ročně navíc.+ + Flynnův (-Lynnův) efekt (výživa, stimulující prostředí nebo artefakt přetestování a školní docházky)


32

Význam pro ekonomii? • Osobnostní charakteristiky přinášejí omezení – Jsou charakteristiky stabilní přes situace a kupř. věk?

• v kterých se rozhodování uskutečňuje. • Časové preference – Problém měření (hypotetické volby nezahrnují reálné ovládání omezené sebevůle, intrasubjektivně nekonzistentní, špatné odfiltrování rizikových proměnných, vliv rozdílné numerické gramotnosti, atd. *Probráno u mezičasových preferencí.+) Platí však silná záporná závislost, čím vyšší IQ tím nižší diskontní míry. Impulzivita, kompulzivita, schopnost inhibice.

• Rizikové preference – Riziková averze a i) vzdělání, ii) pohlaví, iii) věk. Přenositelnost přes situace? (Finanční riziko v. kouření, kradení, neužívání bezpečnostních pásů.) Spojitost s vyhledáváním nového? (drogy, sex, kriminální chování)

• Preference volného času • Altruismus a sociální preference CC: BY NC SA by Petr Houdek

33

Selekce povah: Kdo bude přispívat více, sestřičky či realitní makléři? Resp. studenti v. Amnesty International. Jacobsen et al. 2011


34

Kdo bude přispívat více, sestřičky či realitní makléři? Resp. studenti v. Amnesty International.

Jacobsen et al. 2011 51% sestřiček si zvolilo raději 50/50 hru nehrát a získat 90% úvodní částky v. 36% makléřů (ty, co zůstaly, však opět dávaly více).


35

Změny rozložení osobnostních charakteristik • Mezivěkové a uvnitř populace (relativně stabilní) – Kupř. mezivěkové q se mění (jak fluidní – klesá, tak vybudovaná – obrácené U), vně populace natolik ne. – Reakce na změny: nuceně zaměstnané ženy získávají na sebevědomí, klesá jim emoční nestabilita a zvyšuje se sociální dominance. – Důležitost plné výchovy (mezigenerační přenášení charakteristik) + praxe (“budete-li cokoliv dělat 10 let intenzivně, stane se z vás expert” (?) vs. talent (?) – Freakonomics neplatí (!), dítě “sportovce” má 800x větší šanci se stát dobrým “sportovcem”)

• Stabilita ekonomických parametrů? – Spíše uvědomění si heterogenity “ekonomických” agentů (jak přinutit chudé nesázet v loterii? *Martínek 2011+). CC: BY NC SA by Petr Houdek

36

Vliv podmínek narození Case study: Triversova-Willardova hypotéza • TWH predikuje, že rodiče mohou za určitých okolností určovat poměr pohlaví svých potomků, aby maximalizovali svůj reprodukční úspěch. – Potvrzeno u řady živočišných druhů, potvrzení u lidí nejednoznačné. – Výsledky ale naznačují, že ti z vyšší třídy (bohatství, status, moc) s větší pravděpodobností mají syny a rodiče z nižší třídy dcery.

• Muži z vyšší třídy mají větší možnosti reprodukce (potenciál zisku více partnerek). Rodiče v relativně vyšší třídě by proto měli produkovat relativně více synů (resp. do nich více investovat), protože synové pro ně nesou vyšší reprodukční výhodu. • Naproti tomu rodiče relativní nižší třídy by měli produkovat spíše dcery, jelikož jejich synové mají nižší pravděpodobnost, že by v soutěži s jinými muži při reprodukci uspěli (tj. pro rodiče jsou rizikovější investicí, mají větší pravděpodobnost, že se stanou reprodukční slepou uličkou). CC: BY NC SA by Petr Houdek

37

Dolaroví miliardáři (Forbes) mají více chlapečků • Miliardáři získají více potomků (skrze děti a vnuky) prostřednictvím mužské linie. – Neprokázalo se však, že by miliardáři, kteří svůj majetek získali a kteří jej zdědili, se v tomto aspektu lišili.

• Nicméně, miliardářky-ženy (self-made-woman) nemají více mužských potomků, čímž asi neplatí hypotéza mateřského testosteronu. Cameron, Dalerum (2009)


38

Ženaté, vzdělané a mladé ženy mají chlapečky • Data z USA 1983-2001, ženy s nižším vzděláním či neprovdané mají spíše holčičky. • Zároveň ženy provdané mají nižší pravděpodobnost, že jejich chlapeček do 1 roku zemře. • Chlapečci jsou citlivější na biologické i socioekonomické prostředí. – Vrátíme se u Černobylu. Almond, Edlund (2007)


39

Zobecnělá TWH • Rodiče, kteří mají jakoukoliv dědičnou charakteristiku, která zvyšuje mužský reprodukční úspěch více než ženský, v daném prostředí, dosáhnou vyššího poměru pohlaví (chlapečci/holčičky), a vice versa. • Z toho vyplývá, například, že více synů by měli mít: – – – –

mohutní či vysocí rodiče, sexuálně promiskuitnější rodiče, násilnější muži, jednotlivci se systematičtějším myšlením (jako inženýři, vědci či matematici).

• Zatímco více dcer by měli mít: – ti se silnou empatií či vcítěním (jako zdravotní sestry, vychovatelé ve školkách a sociální pracovníci), – hezčí lidé.


40

“Mužský a ženský mozek” rodičů a pohlaví dětí • Vychází z Baron-Cohenovi teorie mužského a ženského mozku (abstrakce 2 systémů uvažování). – Evolučně vznikají “S mozky” (mužské), dobré na systematizaci, a “E mozky” (ženské), dobré na vcítění. – Systematizace a vcítění jsou rozděleny normálně mezi populaci, muži však mají vyšší střední hodnotu systematizace, ženy mají vyšší střední hodnotu vcítění. – Ač se distribuce znaků překrývají, platí, že muži jsou v průměru lepší v systematizaci a ženy na vcítění. – Existují však muži, kteří jsou lepší na vcítění než ženy a naopak. – Vychází pak predikce, že S typy by měly mít sny a E typy dcery.

Kanazawa, Vandermassen (2005) CC: BY NC SA by Petr Houdek

41

Hezčí lidé mají (prvorozené) holčičky s 23% vyšší pravděpodobností • Fyzická krása je důležitější pro ženy než pro muže (zvyšuje reprodukční úspěch, je vyhledávána muži jako znak zdraví a plodnosti). Dědičná. • V dlouhodobé studii NCDS ve VB započatá roku 1958 hodnotili učitelé děti ve věku 7 let z nabídky: – “atraktivní”, “neatraktivní”, “vypadá podvyživený”, “abnormální znaky” či “zanedbaný a špinavý”.

• Když těmto dětem bylo 47 let, byli zjištěny mj. informace o jejich reprodukčním úsilí. Kanazawa (2011) CC: BY NC SA by Petr Houdek

42

Černobyl (26. duben 1986) a poměr pohlaví

Peterka et al. (2007)

Peterka et al. (2004) CC: BY NC SA by Petr Houdek

43

Černobyl a studijní výsledky • Pomocí švédských dat a porovnání oblastí s vysokým spadem radioaktivního materiálu a komparací vnitrorodinné variace ve schopnostech dětí, zjištěno, že děti nošené v nejpostiženějších oblastech prospívaly nato hůře ve škole, zejména v matematice, méně z nich školu dokončilo. • Projekce pak značí asi o 3% nižší roční příjem. • Vliv na jejich zdraví nebyl (zatím) nalezen. Almond et al. (2008)


44

Černobyl a studijní výsledky

Almond et al. (2008)


45

Vnější podmínky při těhotenství a osud dítěte • Hypotéza plodového původu (Almond, Currie 2011) tvrdí, že podmínky, v/za nichž se vyvíjí plod, jsou kritické pro život člověka, významně formují jeho budoucí schopnosti a zdraví: jak přímo, velmi však i latentně. Tím významně ovlivňují jeho cestu životem (kariéru či osobní vztahy). – Iniciováno při zjištění, že děti, které v děloze protrpěly “holandskou hladovou zimu” roku 1944 se narodily s normální porodní vahou, nicméně později v životě měly vyšší pravděpodobnost obezity či srdečních onemocnění (projev u dětí, jejichž matky trpěli hladem v prvním trimestru), ale třeba dopad na IQ nebyl nalezen. – Podmínkami se rozumí jak ne/dostatek potravin, tak infekční onemocnění, spotřeba alkoholu či stav hospodářství (hospodářský cyklus a vývoj nezaměstnanosti).


46

Co udělá s osudem plodu chřipka matky • “Španělská chřipka” 1919, – nakaženo více než 25 milionů Američanů novým typem chřipky, většina přežila (nárůst mortality byl přesto významný, více mrtvých Američanů než během bojů v 20. století).

• Umírali jak mladí, tak staří (distribuce mrtvých má netypický “W” tvar). • Jde o unikátní příležitost prozkoumat, jak infekční (zdravotní) šok ovlivnil budoucnost lidí, v té době v prenatálním stavu svého života. Almond (2006)


47

Co udělá s osudem plodu chřipka matky • Ačkoliv šlo o poměrně krátkou pandemii (3-4 měsíce), děti chřipkou “postižených” matek měly o pětinu vyšší pravděpodobnost postižení. • V dospělosti dosahovaly nato o 5 a více procent nižších mezd (u mužů až o 9 %). Stejně tak dokončily nižší míru školní docházky (o 15 %). • I s vlivem “redukce nejslabších”. Almond (2006)


48

Jak pivo zlepší výdělek dětí? • Švédský alkoholový experiment. • V listopadu 1967 bylo ve dvou regionech dovoleno prodávat v běžných prodejnách silné pivo spotřebitelům 16+ (jinak je pivo, víno a další alkohol prodáván jen ve státním monopolu, Systembolaget, spotřebitelům 21+). • Experiment byl předčasně ukončen kvůli extrémnímu nárůstu spotřeby alkoholu, zejména u mladých dospělých. • Bylo tak umožněno sledovat, jak nárazový vzrůst spotřeby alkoholu u rodičů (zejména 21-) ovlivnil životní dráhu jejich dětí. Nilsson (2008)


49

Jak pivo zlepší výdělek dětí? • Mají nižší vzdělání, je méně pravděpodobné, že budou zaměstnáni, mají nižší příjmy a vyšší závislost na sociálních dávkách ve srovnání s okolními kohortami. • Výsledky také naznačují, že muži jsou náchylnější k nepříznivým podmínkám jsa v děloze, dopady do života jsou obecně výraznější u mužů. • Také bylo replikováno, že dostupnost alkoholu snížila poměr pohlaví při narození, podíl mužů v nejvíce exponovaných kohortách se výrazně snížil. Nilsson (2008)


50

Nízká porodní váha a … • Almond, Mazumder (2011) – muslimky se postí během svatého měsíce Ramadánu. Jsou-li v raném stádiu těhotenství, půst ústí ve zvýšenou pravděpodobnost, že jejich děti budou v dospělosti trpět nějakým zdravotním postižením, podobně u mentálních schopností/učení. • Currie, Hyson (1999) – britské děti s porodní vahou pod 2.500 g měly o 25% nižší pravděpodobnost složení “maturity” z matematiky a angličtiny *English a math O-level tests+. Mají nižší pravděpodobnost, že budou zaměstnány ve svých 33 letech. • Black et al. (2007) – podobně, v Norsku 10% zvýšení porodní váhy s sebou přináší 1,2% zvýšení dokončení střední školy, podobně intenzivní zvýšení IQ (u mužů), vyšší výdělky o 0,9% a výšky o 0,3%. • Oreopoulos et al. (2008) – stejně i kanadské děti s nízkou porodní vahou mají nižší pravděpodobnost dokončení střední školy, jsou více a déle coby dospělí závislí na sociálních dávkách (využity data o sourozencích a dvojčatech). CC: BY NC SA by Petr Houdek

51

Vlivy na narození (půst - van Ewijk 2011)


52

Vlivy na narození (půst - van Ewijk 2011)


53

Vlivy na narození (pověry - Johnson, Nye 2011)


54

Vlivy na narození (pověry - Johnson, Nye 2011)


55

Jak stav hospodářství ovlivní vývoj dítěte (korelace) •

•

•

Známo, že nezaměstnanost matky má souvislost s nízkou porodní vahou dítěte. Nicméně, děti (do 1 roku) vyrůstající za recese mají později vyšší pravděpodobnost užívání marihuany, kouření, zneužívání alkoholu a účasti na velkých i malých krádežích. Příčiny? Nižší stabilita a vyšší náklady “investic do dětí”, vyšší úroveň stresu rodičů značí dysfunkční výchovu, slabé upevnění vazeb mezi rodiči a dětmi. Nicméně řada efektů: výživa, kouření, pití, stres (za hospodářského boomu žijeme více “nezdravě”), znečištění prostředí (za recese je méně exhalací), atd.

Diskuze Ramanathan et al. (2013) CC: BY NC SA by Petr Houdek

56

Co (také) určuje životní úspěch? • Soupiska českého týmu na juniorském mistrovství světa ve fotbale roku 2007. • Pointa, proč jsou téměř všichni hráči narozeni v lednu až březnu je, že 1. leden je termín rozřazování hráčů do skupin dle seniority. • A v mladém věku téměř roční rozdíl představuje značnou odlišnost v mentálním i fyzickém vývoji. Gladwell (2008)


57

V hokeji podobně … • Juniorské mistrovství světa v hokeji v roce 2007. • Stejný rozřazovací termín. • Ač v hokeji je variabilita měsíců narození větší, přesto hráči narození v 3. a především 4. kvartálu mají opět disproporčně nižší zastoupení.


58

Jde o mezinárodně robustní pravidlo ve sportech s ostrými hranicemi seniority

Dudink (1994)


59

Dopad i ve škole (kdo se narodil v 3. a 4. kvartálu?) • Výzkum dle dat Trends in International Mathematics and Science Study (TIMSS). • Žáci 4. a 8. tříd. “Mladší” žáci dané třídy dosahují systematičtěji horších výsledků než jejich starší kolegové (u 4. třídy 4-12 percentilu, u 8. třídy 29 percentilu, pro 11 měsíců rozdílu věku). • Pro USA a Kanadu pak platí, že “mladší v třídách” jsou zhruba o 10 % méně zastoupeni i na univerzitách. • Významných vlivů je však více, kupř. i písmeno vašeho příjmení. Bedard, Dhuey (2006)


60

… a co termín smrti? • Již nepřekvapivě, i zde je vliv, Abel, Kruger (2010) – občané narozeni mezi říjnem až prosincem žijí déle než ti narození mezi dubnem a červnem (Dánsko, Rakousko, USA). • Probíhá-li většina těhotenství v období pro něj nejpříznivější (2. a 3. kvartál – příznivé teploty, variabilnější možnost stravy, ad.), tj. kdy je i dětská mortalita nejnižší, dostanou tyto děti do vínku vyšší zdravotní kapitál a umírají proto později. • Nicméně spíše jde o historické studie, v současnosti vliv spíše omezený. – Buckles, Hungerman (2011) – v současnosti se (v USA) v zimě rodí spíše děti mladým ženám, neprovdaným, s nízkým vzděláním. Jde o selekci při početí, protože ženy s vyšších sociálních tříd plánují svůj porod mimo zimní měsíce. CC: BY NC SA by Petr Houdek

61

5IE412 Behaviorální ekonomie

Recommend Documents