5IE412 Behaviorální ekonomie

5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející:

Petr Houdek KIE NF VŠE

1. + 2. Úvod kurzu + Diskuze o historii a metodologii behaviorální ekonomie Jak poznat dobrý model? Krátký exkurz do sporů v experimentální ekonomii. Vyřeší vše terénní experimenty (field experiments)? Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Administrativa kurzu • Veškeré relevantní informace jsou k dohledání na webu kurzu: – https://webhosting.vse.cz/xhoup05/5IE412.html – Věnujte pozornost povinnostem (zejména povinné články, minitesty, schvalování semestrální práce, ad.)

• Konzultace po přednášce, po domluvě a nebo v KH: – Pátek 12:15-14:15 NB316, [email protected]

• T. A.: – Bc. Ludmila Hadincová, [email protected] CC: BY NC SA by Petr Houdek

2

“It is evident that the rational thing to do is to be irrational, where deliberation and estimation cost more than they are worth.” Frank Knight

CC: BY NC SA by Petr Houdek

3

“Should the facts be allowed to spoil a good story *=RCT+?” Michael Lovell • Existuje základní trade-off mezi kognitivním úsilím či racionalitou (přesností myšlení) a konáním – Náklady rozhodování musí převýšit výnosy z rozhodování – nelze operacionalizovat (nekonečný regres), proto využívání “přirozeného” rozhodování, tj. “heuristics and biases” (nešťastně zvolená slova). • Přirozené ve smyslu vrozených či robustních získaných vzorců chování.

– Přístup spadá k teorii projevených preferencí (konstantní preference + reakce na změnu motivací), ale je situační, “state-dependent” (tzn. závisí na okolí/okolnostech volby) a vnáší rigidity v chování.

• Proč je omezená racionalita pro analýzu důležitá? – I v podmínkách vysokých sázek, frekventovaného učení a vysoké kompetice může docházet k projevům H&B. – Anomálie od optimalizačního schématu však nastávají zejména, nejsou-li motivace silné, jde o jednorázové či málo frekventované rozhodování a nedochází k soutěži o zdroje (tj. přežívání optimalizujícího). CC: BY NC SA by Petr Houdek

4

BTW Co může být “state dependent”? • Kupř. Yang et al. (2012): Chování hráčů ve hře na ultimátum před tím počítající špinavý/čistý papír/peníze. • Míra reciprocity je měřena mírou odmítnutí “nespravedlivých” nabídek. • Podobný vzorec nalezen u TG, DG, PD i v realitě u stánkařů (prodejců zeleniny). • Mechanismus (H&B): psychologická teorie odporu.


5

BTW Co spíše nebude “state dependent”? • Halonen et al. (2012): Finští státní úředníci, kteří bydlí (či se přistěhovali) blížeji baru, mají (nato) větší (problematickou) spotřebu alkoholu. • Jak vysvětlit? (+ sebeselekce a obrácená kauzalita) – ? – Můžeme modelovat jako SD, nicméně Occamova břitva nedoporučuje. – ?? – Pro ekonomii plausibilnější (ekonomický styl poznání/modelování). CC: BY NC SA by Petr Houdek

6

Příklad na robustní/vrozený(?) vzorec: Experiment A • Má-li karta na jedné straně samohlásku, má na druhé straně sudé číslo. • ÚKOL: Která karta či karty, a pouze ty, musí být obráceny, abyste ověřili, že výše uvedené pravidlo je pravdivé či nikoliv. CC: BY NC SA by Petr Houdek

7

Confirmation bias (chyba potvrzování) • Wasonova úloha (“problém 4 karet”) naznačuje, že lidé preferují si své hypotézy/názory potvrzovat (nikoliv vyvracet/falsifikovat). • Narozdíl od bayesovského zpracování informací tedy (snadněji) lidé konvergují k extrémů (na úrovni skupin pak rychle dochází k polarizaci). – Spolu s diskontinuitou “prvního seznámení” pak dochází k rigidnějšímu přetrvávání na extrémech.

• Nicméně původní úloha není ekologicky validní, při formulaci představitelnější (zejména sociální) formou, je chybovost subjektů nižší. – Sklon k potvrzování je efektivní u prostého hledání (nikoliv u podmínek). *Rozvedeme ve 4. týdnu.+


8

Ale! „Jako kdyby“ ekonomie … • Lidé sice nejsou racionální, ale výsledky na trhu (z)působí, jako by byli (nebo to alespoň tak můžeme modelovat). A. Lidé se učí (učení je však závislé na odměně (feedback), opakované praxi, neměnných podmínkách, resp. fixním kontextu). B. Neefektivní vymírají (platí někdy u firem, nikoliv u lidí – i při “neefektivní” spotřebě a nízkém příjmu ovlivňuje „neefektivní“ masa ekonomiku). CC: BY NC SA by Petr Houdek

9

(B) Co tedy selekční/konkurenční tlak? (Evans, Moore 2012)


10

Co selekční/konkurenční tlak? (Evans, Moore 2012)


11

… řešení indiánské otázky? (Bruckner et al. 2011)

Jde spíše o zajímavosti. Neefektivně se rozhodující obvykle nevymírají. Přetrvávají (při jisté heterogenitě) a jejich volby ovlivňují ostatní. CC: BY NC SA by Petr Houdek

12

(A) Ani optimalizační funkce trhu nemusí napravit H&B, učení není robustní • John Beshears, James J. Choi, David Laibson, Brigitte C. Madrian (2008): – Pasivní volby (ustrnutí na defaultu, ignorování nákladů v dlouhém období (present bias) – mezitím: aktivní volby) – Komplexní volby (při růstu N variant, roste konzervativní strategie při investičních volbách a klesá participace na ni; u dlouhých horizontů je téměř nemožné predikovat) • Učení (zejména příklad nových držitelů a 4x větších poplatků). • Informované volby (snižování informační asymetrie a expertní rady).

– Omezená zkušenost (jak/kdy získat zkušenost s penzijními úsporami, partnerským soužitím, výběrem oboru studia?) – Marketing třetí strany (tvorba preferencí?) – Mezičasové volby (nekonzistentnost preferencí, present bias)


13

BTW Dotazníková šetření – Ano/ne? •

•

•

“In our view, successful models of human decision-making should be able to explain both behavior and self-reports. Like behavior, selfreports can be measured and modeled. Like behavior, self-reports can be used to predict things that economists unambiguously care about (like future behavior).” Variace: Choi, Varian (2012). Z cheap talk (?) na Googlu lze predikovat prodej aut a jejich dílů, nezaměstnanost, nákup služeb, atd. Navíc můžeme porovnávat “názory” či sebe-jistotu v rozhodnutí a fakta.


14

Experiment B: Kolik za suvenýr? • „Vracíte se s dalším Vám neznámým člověkem z dovolené. Náhodou jste si koupili stejný levný suvenýr a zjišťujete, že aerolinie oba suvenýry neúmyslně zničily. Odpovědný pracovník vám nabízí kompenzaci, a protože nezná cenu, navrhne, abyste si ji určili sami. Je si však vědom nebezpečí, že by ji mohli „nafouknout“. Navrhne proto, abyste oba nezávisle určili sumu mezi 50 a 1000 Kč. • Když se shodnete, obdržíte udanou částku, pakliže se odchýlíte, bude za skutečnou cenu považována ta nižší a oba ji obdržíte. Její navrhovatel navíc bude odměněn 50 Kč za upřímnost a druhý bude 50 Kč potrestán za podvod.“ CC: BY NC SA by Petr Houdek

15

Přístup “standardní” vs. behaviorální ekonomie • Lidé obecně nerespektují normy teorie her (= “strawman”), kupř. zejména (v rozvinutých zemích) v situacích vězňova dilematu spolupracují, resp. jsou altruističtí. – Predikce (elementární) teorie her je chybná. Zde patrně vyvolaná umělou situací experimentu, kdy lidé přenášející životní zkušenost do hry. – Amartya Sen: “racionální hlupáci” v reálném životě prohrávají (kupř. červenající se lidé mají strategickou výhodu důvěry). – Nicméně GT změnila mind-set rozhodujících. CC: BY NC SA by Petr Houdek

16

Přístup “standardní” vs. behaviorální ekonomie • “Lidé jsou systematicky méně ochotni platit za mezní statek než jsou ochotni peníze přijmout za stejný statek.” (Platí nejen u “good”, ale i u “bad”.) – Vysoké transakční náklady (?) či majetnický efekt (tj. statky nám náležící jsou naší “rozšířenou osobností” či averze ke ztrátě?).

• “Lidé kupují levné spotřebiče, které mají o tolik vyšší spotřebu, že při průměrné životnosti žádná “racionální” diskontní míra nekompenzuje diskont.” – Likvidní omezení (?) či excesivní krátkozrakost (tj. nelineární diskontování s chybou přítomnosti?). CC: BY NC SA by Petr Houdek

17

Pointa? Bez slov i/racionální či ne/standardní ekonomie se obejdeme … • Jde nám o formulaci modelu rozhodování lidí (nemusíme tedy začínat s optimalizačními axiomy). – Behaviorální ekonomie je eklektická, co do metod, jakýkoliv přístup je “možný”.

• Jak by takový model měl vypadat, Xavier Gabaix, David Laibson (2008): 1.

Šetrnost (Parsimony) •

2. 3.

Ovladatelnost (Tractability) Koncepční elegance (Conceptual insightfulness) •

4.

Pozor ale na zcestí elegance vs. empirické relevance (EUT).

Možnost zobecnění (Generalizability) •

5. 6. 7.

Otázka (pře)specifikovanosti a out-of-sample relevantnosti.

Možnost přenesení do jiných oblastí, časových horizontů.

Falzifikovatelnost (Falsifiability) Empirická relevance (Empirical consistency) Přesnost predikcí (Predictive precision) CC: BY NC SA by Petr Houdek

18

Příklad: zobecnění může být v různých konceptech • Hershfield et al. (2011) ukázali, že usnadnění imaginace budoucího já sníží diskontní míru a zvýší ochotu k úsporám na penzi. • Typický framing (podobně to vychází u oblečení, místa, atp.), nicméně i náznak, že došlo k změně učení v dlouhodobém spoření kvůli změně složení domácností (nárůst nízkopočetných, jednoči dvougeneračních domácností). • Empirie? CC: BY NC SA by Petr Houdek

19

“Promarnila tedy ekonomie jedno století?” (Bruni, Sugden 2007) • BTW Smith byl behaviorální ekonom! (Ashraf et al. 2005) – Jeho “nezávislý pozorovatel” je “plánovač” či “systém II”. – “There are some situations which bear so hard upon human nature that the greatest degree of self-government . . . is not able to stifle, altogether, the voice of human weakness, or reduce the violence of the passions to that pitch of moderation, in which the impartial spectator can entirely enter into them.”

• Edgeworthův teorém – O klesající citlivosti (nejen) ve spotřebě (je psychologický Weber-Fechnerův zákon), – O zákonistosti přizpůsobení se. • Rozhodování závislé na referenčním bodě (D. Kahneman, A. Tversky). • Hédonická adaptace, resp. dynamika aspiračních úrovní (B. Frey, A. Stutzer).


20

Další příklady A. Smitha coby behaviorálního ekonoma • Averze ke ztrátě (220 let před A. Tverskym a D. Kahnemanem) – “Pain . . . is, in almost all cases, a more pungent sensation than the opposite and correspondent pleasure. The one almost always depresses us much more below the ordinary, or what may be called the natural state of our happiness, than the other ever raises us above it.” – “… breach of property, therefore, theft and robbery, which take from us what we are possessed of, are greater crimes than breach of contract, which only disappoints us of what we expected.”

• Mezičasové volby – “The pleasure which we are to enjoy ten years hence, interests us so little in comparison with that which we may enjoy to-day, the passion which the first excites, is naturally so weak in comparison with that violent emotion which the second is apt to give occasion to, that the one could never be any balance to the other, unless it was supported by the sense of propriety.” CC: BY NC SA by Petr Houdek

21

Další příklady A. Smitha coby behaviorálního ekonoma • Nadměrný optimismus – “… the chance of gain is by every man more or less over-valued, and the chance of loss is by most men under-valued, and by scarce any man, who is in tolerable health and spirits, valued more than it is worth.”

• Meze altruismu, snaha o spravedlnost – “If he was to lose his little finger to morrow, he would not sleep tonight; but, provided he never saw them, he will snore with the most profound security over the ruin of a hundred millions of his brethren.” – BTW je důležitější zachránit 6 lidí z 10-členné skupiny, nebo 5 lidí z 5členné? (Jenni, Loewenstein 1999). – “All men, even the most stupid and unthinking, abhor fraud, perfidy, and injustice, and delight to see them punished. But few men have reflected upon the necessity of justice to the existence of society, how obvious soever that necessity may appear to be.” CC: BY NC SA by Petr Houdek

22

Další příklady A. Smitha coby behaviorálního ekonoma • Hédonická adaptace – “A man with a wooden leg suffers, no doubt, and foresees that he must continue to suffer during the remainder of his life, a very considerable inconveniency. He soon comes to view it, however, exactly as every impartial spectator views it; as an inconveniency under which he can enjoy all the ordinary pleasures both of solitude and of society . . . . He no longer weeps, he no longer laments, he no longer grieves over it, as a weak man may sometimes do in the beginning.”

• Procedurální spravedlnost, teorie zastoupení – “… is frequently capable of mortifying very severely even men of more than ordinary constancy . . . . An innocent man, brought to the scaffold by the false imputation of an infamous or odious crime, suffers the most cruel misfortune which it is possible for innocence to suffer.” CC: BY NC SA by Petr Houdek

23

BTW jak přistupujeme nyní: posun aspiračních úrovní (Frey, Stutzer 2002)


24

Neodolatelná přitažlivost paretovského obratu • Ekonomie je vědou o opakovaných volbách lidí ve stabilním prostředí závislých na objektivní logice mezi prostředky a cíly; subjektivní představy lidí konvergují k objektivním faktům (?). – V. Smith, Ch. Plott, K. Binmore: dostatek příležitostí a motivací získat relevantní informace a nabýt zkušeností s alternativními volbami (= teorie racionální volby v chicagské tradici, “RCT”).

• Odchyluje-li se chování lidí od teorie, která je postavena na této definici, jde o “abstrahovatelné odchylky”. CC: BY NC SA by Petr Houdek

25

Opakování: Vernon Smith et al. 2008


26

Vernon Smith et al. 2008 •

“… we discover that the

environment yields a rare residual tendency to bubble even in the third experience session … in order for price bubbles to be extinguished, the environment in which the participants engage in exchange must be stationary and bounded by a range of parameters. Experience, including possible “error” elimination, is not robust to major new environment changes in determining the characteristics of a price bubble.”


27

BTW Kdo je tedy více “racionální”? (S. Choi et al. 2011) • “Most notably, females, low-education, lowincome, and old subjects on average waste as much as 2.4, 2.6, 3.3, and 5.1 percentage points more of their earnings, respectively, by making inefficient choices.” (str. 18). • Měřítko: Generalized Axiom of Revealed Preference (GARP), volby jsou konzistentní při daných (podkladových) stabilních preferencích. CC: BY NC SA by Petr Houdek

28

Diskuze George Loewenstein 1999 • [“Exp Eco” = “teorie racionální volby”?] Ekonomie není jen o opakovaných volbách, naopak (mnoho) rozhodování je (v daném kontextu) jednorázových, lidé se proto nechovají logicky ale psycho-logicky – vykazují systematické vzorce chování odchylující se od normativního standardu (tj. trpí omezenou racionalitou ve smyslu H. Simona). • Jen v často opakovaných, identických, motivačněbohatých (konkurenčních) volbách konvergují k RCT. Ovšem tento výsledek je možný subsumovat v schématu psychologických pravidelností (kupř. preference konzistentnosti či vytvořených preferencí) a není nutné jej předpokládat ex ante. CC: BY NC SA by Petr Houdek

29

Diskuze George Loewenstein 1999 A. Otázka vnitřní a vnější validity. – Kde se setkáme s aukcemi, dokonalými trhy s neomezeným učením?

B.

Otázka přenositelnosti znalostí/schopností. – Změna okolností znemožní/ztíží aplikaci naučeného pravidla (prokletí vítěze?).

C. Otázka motivací (vnitřní vs. vnější). D. Námitka agregovanosti chování a selekce. E. Ovlivněni kontextem, aniž bychom o tom věděli (framing, statedependent rozhodování, aniž by bylo vědomé). F. Podléhání predispozicím, i když víme, že jde o chování neefektivní. G. Sociální vlivy/tlak H. Heuristiky ve zpracování informací a učení.


30

(A) Vnitřní a vnější validita • Lerner et al. (2013) ukázali, že – narozdíl od normálního stavu či stavu odporu/zhnusení – smutek vede k nárůstu diskontování. – Hypotéza vychází z psychologické teorie smutku predikující, že smutní lidé jsou více hloubaví, přemýšliví, analytičtí.

• Nicméně co makroúroveň spoření při recesích? CC: BY NC SA by Petr Houdek

31

(B) Experiment C • Aukce – Hraje se o skutečné peníze! – Kolik peněz (v Kč) nabízíte za všechny mince v mé peněžence?


32

(B) Experiment C • Aukce – Hraje se o skutečné peníze! – Kolik peněz (v Kč) nabízíte za všechny mince v mé peněžence?

• Lidé v aukcích systematicky pře-přihazují. • Tzv. prokletí vítěze (R. Thaler). Nadměrné vyhledávání rizika či lítost (?), ovšem za porušení maximalizace užitku (?) či jde o radost z výhry či hry (?). • Při opakování se učí, nicméně v jiném kontextu se sklon opět objevuje. – Ve světě je málo situací, v nichž dochází k stacionární replikaci.


33

(E) Ovlivněni kontextem bez našeho vědomí (J. Hong, Y. Sun 2012) •

• • • •

“Romantic comedies released in the winter season (December, January, and February; M = $8.38 million) received significantly higher opening week box office revenue than those released in the summer season (June, July, and August; M = $5.23 million; p < .05) … whereas the box office for other major genres (action: Mwinter = $15.05 million vs. Msummer = $20.00 million; comedy: Mwinter = $7.14 million vs. Msummer = $8.59 million; thriller: Mwinter = $7.25 million vs. Msummer = $8.90 million) did not exhibit this pattern (p > .10).”


34

Ovlivněni kontextem bez našeho vědomí (Durante et al. 2011) • “Findings showed that near peak fertility (the time around ovulation characterized by a hormonal spike in estrogen …), women chose sexier clothing and other fashion accessories.”


35

Ovlivněni kontextem bez našeho vědomí (Durante et al. 2011)


36

(F) Podléhání, i když víme, že jde o „chybu“ (T. Kaptchuk et al. 2010) • “… placebo pills made of an inert substance, like sugar pills, that have been shown in clinical studies to produce significant improvement in IBS [irritable bowel syndrome] symptoms through mind-body self-healing processes or notreatment controls with the same quality of interaction with providers. • Open-label placebo produced significantly higher mean (±SD) global improvement scores (IBS-GIS) at both 11-day midpoint (5.2±1.0 vs. 4.0±1.1, p<.001) and at 21-day endpoint (5.0±1.5 vs. 3.9±1.3, p= .002). Significant results were also observed at both time points for reduced symptom severity (IBS-SSS, p = .008 and p = .03) and adequate relief (IBS-AR, p = .02 and p = .03).”


37

(G) Sociální tlak – opakování: experimenty Solomona Asche (1951) o konformitě • Zhruba 1/3 lidí souhlasila s ostatní většinou, že 1. obrázek je nejpodobnější A nebo B. • Experiment v současnosti obtížně replikovatelný (i ve své době měl chyby), ukázal však na rozsáhlou oblast “užitkové funkci závislé na normě” (v psychologii rozvinuto pak slavně S. Milgramem). CC: BY NC SA by Petr Houdek

38

+ Behaviorální efekty = ekologické, historické a další predispozice

Bonds MH, Dobson AP, Keenan DC (2012) Disease Ecology, Biodiversity, and the Latitudinal Gradient in Income. PLoS Biol 10(12): e1001456. doi:10.1371/journal.pbio.1001456 http://www.plosbiology.org/article/info:doi/10.1371/journal.pbio.1001456


39

Co tedy s tím vším?

Tolik vlivná učebnice Samuelson, Nordhaus (1985) … CC: BY NC SA by Petr Houdek

40

Terénní experimenty – budoucnost (?) (Card et al. 2011).


41

Terénní experimenty (field experiments) • Peter Bohm v 70. letech provedl jeden z prvních terénních experimentů (WTP za TV pořad ve Švédsku), nicméně jeho postup – překvapivě – nebyl dále následován (vyhrál spíše přístup V. Smitha – laboratoř.) • Detaily klasifikace hodnocení terénních experimentů vizte v Harrison, List (2004), pro nás zatím nejdůležitější faktor: zda lidé vědí, zda jsou součásti experimentu. – Laboratorní experimenty – Rámované terénní experimenty – Přirozené terénní experimenty (randomizované a reálné). (Odlišit od “přirozených experimentů”.)

• Detailům (statistické) analýzy reálných dat se v kurzu vyhneme (ač IV, RD, SM, ad. budeme “využívat”.) CC: BY NC SA by Petr Houdek

42

Terénní experimenty (field experiments)


43

Přirozené terénní experimenty • Neexistuje chyba selekce subjektů (klasických EE se dnes účastní zejména studenti, kteří věří, že na nich vydělají). Jde o náhodný (neselektovaný), reprezentativní vzorek. – BTW potřebujeme vždy “informovaný souhlas”? • (dle EU ano)

• Jak udělat terénní experiment (List 2011).


44

Pravidla pro terénní experiment (s ohledem na organizace) 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Mějte ekonomickou hypotézu a pak vymyslete, jak ji dokázat (ne data-mining). Naučte se maximum o studovaném trhu. Mějte vhodnou kontrolní skupinu (nestačí “porovnání k teorii/minulosti/atd.”). Mějte dostatečný vzorek (sample size calculation; při detekci třeba čtvrtiny směrodatné chyby jsou obvykle potřeba již stovky subjektů). Mějte někoho, kdo je odpovědný a zároveň má na experimentu zájem. Rozumějte, jak studovaná entita ne/funguje. Motivujte organizaci na experimentu. Udělejte experiment raději včera než zítra (nic není dokonalé). Experiment je nákladný, jeho absence je nákladnější. Nemějte na vše odpověď (zejména ne u firem), mějte nástroje na zodpovězení problémů. Všechny experimenty nejsou intelektuálně zajímavé, zejména ty nejziskovější. Děláte experiment, neděláte kariéru. Spravedlivost ke kontrolním skupinám? Mějte svolení etické komise.


45

Výsledky těchto snah … • …uvidíme v příští přednášce a paperu: Stefano DellaVigna 2009.


46

5IE412 Behaviorální ekonomie

Recommend Documents