Slovo víry 04/2016
A toť jest to slovo víry, kteréž kážeme. Římanům 10:8
Právě máte v rukou další číslo netradičního, slovem, duchem a mocí nabitého, internetového časopisu, na jehož tvorbě se můžete podílet i vy. Bůh v našem národě mocně jedná a účelem tohoto časopisu je, aby křesťané byli povzbuzeni, ať jsou kdekoli. Přinášíme slova plná víry, povzbuzení a potěšení! Jsme zde proto, aby se víra šířila, rostla a měnila český národ. Jsme zde proto, aby byl český národ spasený! Existuje jen jediná cesta ke spasení a tou je víra v Ježíše Krista, v Jeho ukřižování a zmrtvýchvstání! Je to víra jednající skrze lásku, která přináší radost, svobodu, pokoj, vítězství a zdraví. Vaše příspěvky, podněty a návrhy uvítáme.
[email protected]
vydalo: Biblické Centrum Víry z.s. Členové redakce : Kukla Vítězslav Kuklová Iveta Jazyková korektura: Hana Petřinová
Slovo víry
Přetékej svým Bohem __________________
V březnu jsem byla na konferenci, kde jsme zpívali nádhernou chválu. Její refrén zní: Přetékám chválou a vděčností Přetékám láskou a radostí Přetékám ohněm a Duchem Tvým Přetékám soucitem ke ztraceným Od té doby mi tento refrén neustále zní v uších. Čím dál víc si uvědomuji, jak je důležité přetékat svým Bohem. Pokud chceme získat nevěřící lidi do Božího království, musíme jim něco nabídnout. Pokud jsme sami poloprázdní, nemáme z čeho čerpat. Proto je tak důležité neustále přetékat Bohem a vším, co nám nabízí, abychom měli co dát lidem kolem sebe. Jak tedy dosáhnout toho, že budu neustále přetékat?
Každodenní modlitba v jazycích způsobuje, že z našeho nitra vyvěrá pramen živé vody. Jak se pravidelně modlíme v jazycích, jsme si neustále vědomi přítomnosti našeho Boha – Ducha Svatého. Jan 7:38 Kdo věří ve Mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra! Juda 1:20 Ale vy, milovaní, budujte svůj život na své nejsvatější víře, modlete se v Duchu Svatém. Slovo budujte, které je použito v originále, má také význam nabíjet se – jako se nabíjí baterie nebo mobil. To znamená, že ve chvíli, kdy se modlíme v jazycích, dobíjíme si baterky a pak máme z čeho dát. Druhým krokem, jak přetékat je každodenní rozjímání nad Božím Slovem. Přísloví 26:20 Kde není dřevo, hasne oheň. Modlitba v jazycích způsobuje, že v sobě rozdmýcháváme Boží oheň a Boží Slovo je jako dříví, které musíme neustále přikládat, aby nám oheň neuhasl. Efezským 5:16-20 Vykupujte čas, protože dny jsou zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale rozumějte, co je Pánova vůle. A neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale naplňujte se Duchem, mluvíce k sobě v chvalozpěvech, v oslavných zpěvech a v duchovních písních, svým srdcem zpívajíce Pánu a velebíce ho a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci. Bůh nás skrze apoštola Pavla vybízí, abychom vykupovali čas a naplňovali se Duchem Svatým. To, že jsme plní Ducha Svatého, se projevuje tak, že chválíme Boha, že to z nás tryská ven. Není to dřina, jde to samo. Chtěla bych nás všechny dnes povzbudit: přetékejme naším úžasným Bohem. Udělá to dobře nám i lidem kolem nás.
pastor Iveta Kuklová
Už jsi Boží syn dcera pastor Vítězslav Kukla
Milí čtenáři, v rámci toho, co se nazývá křesťanství je mnoho kruhů, odnoží, společenství i církví. Mým záměrem není druhé hodnotit a rozebírat jejich teologii, ale povzbudit každého čtenáře, který miluje Boha a nebojí se číst Bibli s otevřenýma očima. Jako obyčejní lidé si určitě uvědomujeme, že jsme „jenom“ lidé a ačkoli je to pravdivý výrok, tak právě v tom bývá někdy problém. Problém je to proto, že se vidíme pouze lidskýma očima. Víme, kde nás „tlačí bota“, kde jsou naše slabiny, ale mnohdy se na sebe zapomínáme podívat tak, jak nás vidí Bůh. Věřím, že poznání pravdy Božího Slova v sobě obsahuje moc jak prakticky žít požehnané životy již na této zemi. Nikoli až jednou budeme s Pánem, ale již zde v tomto čase. Věřím, že je důležité si uvědomovat to, jak nás vidí Bůh a jak o nás mluví ve Svém Slově. 1. Jan 3:1-2 Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal, abychom byli nazváni Božími dětmi; a také jimi jsme. Proto nás svět nezná, neboť nepoznal Jeho. Milovaní, NYNÍ jsme děti Boží; a ještě se neukázalo, co budeme. Víme však, že až se zjeví, budeme Mu podobni, protože Ho uvidíme takového, jaký je. Když jsme přijali Krista, stali jsme se novým stvořením (2. Korintským 5:17). Tam se stalo něco úžasného. Stali jsme se novým stvořením, a to takovým, které je zrozené z Boha, nikoli z lidské vůle, ale z Boží. Tam jsme se stali Božími dětmi, znovu narozenými, čistými a milováníhodnými dětmi. Proto můžeme vědět, že nic z toho co jsme udělali, nebo neudělali, nemění Boha a Jeho pohled na nás. Nyní jsme Božími dětmi. Sice se ještě neukázalo, co budeme, ale již NYNÍ jsme Boží děti, které On, Bůh, velice miluje. Ve chvíli, kdy čtete tato slova, můžete vědět, že právě vás Bůh miluje a právě vy jste Jeho dítě. Jeho milované dítě, které má před sebou skvělé věci a nad kterým On, všemohoucí Bůh, bdí a o které se s láskou a trpělivostí stará. A tak ten všemohoucí, vševědoucí Bůh již není jen Bohem někde daleko, ale naopak velice blízko, je naším Otcem, naším milujícím Otcem, který nás vidí jako Svoje milované děti. Nemusíme čekat do nebe, abychom si užívali Otcovu lásku. Již NYNÍ jsme Boží děti, již na této zemi, v tomto čase.
Jako se rodiče těší na narození svého dítěte, stejně tak se ještě před založením světa těšil Bůh na den, kdy se každý z nás narodí a na to, jak se jednoho vzácného dne znovuzrodí do Božího království. Ještě než Bůh stvořil prvního člověka Adama, určitě se procházel zahradou Eden a představoval si, jak nám bude projevovat svou lásku a dobrotu, jak nám bude svěřovat svou moudrost a své plány. Jsme chtěné a vytoužené Boží děti. Bůh Otec věděl, že lidstvo upadne do hříchů, ale již před stvořením světa měl plán nápravy – obětování svého syna Ježíše Krista. Každý člověk je pro Boha nesmírně vzácný a jedinečný. Pro každého naplánoval svůj originální plán. Jeden kazatel řekl, že každá věc (například dům, skříň, auto, socha) vznikají vlastně dvakrát. Nejprve vznikne plán a potom se podle tohoto plánu tvoří vlastní dílo. Tak je to i s našimi životy. Bůh má svůj plán a spolu s námi touží tyto plány uskutečnit (Izaiáš 55:9, Jeremiáš 29:11, 1. Korintským 2:9).
Někteří lidé, často i věřící, se však snaží celý život stále někoho napodobovat. Líbí se jim, jak žije ten či onen a chtějí vypadat a žít jako on. Není vůbec špatné mít za vzory lidi, kteří jsou plní víry a lásky. Svědectví jejich života nás může posílit, povzbudit nebo i správně inspirovat či nasměrovat. Kopírováním jejich životů však můžeme ztratit svoji originalitu a jedinečnost. Matouš 5:14 Vy jste světlo světa. Nemůže město na hoře ležící skryté býti. Ježíš je světlo, ale i o nás řekl, že máme být světlem pro lidi kolem nás. Někdy nám může připadat, že život je stereotypní a obyčejný. V tom případě je potřeba změnit pohled. Tam kde jsme, nás Bůh postavil s určitým záměrem: být světlem. Bůh je věrný a přijdou průlomy a Jeho povýšení, ale každý den je tu proto, abychom si užívali život právě na místě, kde se nacházíme. Přísloví 22:2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin. Bůh určitě nechce, aby lidé strádali hlady. Avšak před několika dny jsem tento verš uviděla z jiného pohledu: Znovuzrození a neznovuzrození lidé se potkávají, stvořitel obou je Hospodin. Bůh spravuje naše kroky. Na místě, kde se nacházíme, nejsme náhodou. Každý den je dnem setkání a dnem příležitostí. Bůh je náš Otec, ale nesmírně Mu záleží i na lidech kolem nás. Chce být také jejich Otcem. Žalm 118:24 Toto je den, který učinil Hospodin, proto radujme se a veselme se v něm. Většina z nás určitě udělala v životě dost chyb a prožila zklamání či selhání. Je však mylné chtít to za sebou vláčet jako těžké břímě. Boží dobrota je veliká. Bůh nám odpouští všechny hříchy a na naše selhání zapomíná (Žalm 103:3). S Bohem je možno udělat tlustou čáru za nevydařenou minulostí a začít vždy znovu (Žalm 103:12). Jsme Boží originální a jedinečné dílo a jsme tu právě proto to, aby se Jeho dobrá zpráva šířila po celé zemi. Boží plány jsou úžasné. Možná zpočátku vypadají jako něco malého a bezcenného, ale stejně jako z malého semene vyroste veliký strom, Boží plány v našich životech chtějí postupně vyrůst do něčeho velkého!
Veronika Kulířová
Dítě – dílo rukou Božích Narodí-li se na zemi dítě, je zcela bez hříchu. Dítě je při svém příchodu na svět zcela nevinné. V ten okamžik má pro něj Bůh plán, Boží plán pro naplnění jeho života. Plán nebude novému člověku vnucovat. Vše od jeho narození záleží nejprve na rodičích a pak již na něm samém. Svoboda rozhodnutí.
Ďábel má o dítě také zájem, už od útlého věku se jej snaží zmocnit. Zde nastává velký úkol pro rodiče. Dokud dítě nezačne trochu chápat svět a není-li dobře vedeno rodiči k víře v Hospodina, Krista a Ducha Svatého, stává se mnohdy dobrou kořistí pro Satana. Ne však vždy. Vzrostlejší dítě již rozpozná, co je dobré a co ne, dokáže se i samo svobodně rozhodnout. Osvojuje si nejrůznější návyky a styly. Snaží se vyniknout nad své vrstevníky a překonat nejen sám sebe. Dítě samo o sobě nedokáže však nic. V tu chvíli mu mohou pomoci rodiče, jeho blízcí a kamarádi. Některé děti si zcela osvojí lidské zlozvyky a pak jsou pro Satana velmi dostupní. Jiné děti, vedeni svými rodiči skrze Ducha Svatého, jdou vstříc životu v plném Božím království. Dovedou přijímat, ale taky hojně rozdávat z darů Ducha Svatého. Dětská víra je nejmilejší a nejpřímější v životě člověka. Tu lze rozvíjet od narození, stejně tak zlobu a hněv. Boží plán pro dítě a pro každého člověka je svoboda v Božím království. Svoboda od nemocí, stresu, hněvu, lakomství a od dalších Satanových nabídek.
Jak řekl Ježíš: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim - vždyť právě takovým patří Boží království! Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“ (Lukáš 18:16–17) A tak nechávejme děti přistupovat k Božím věcem každý den, každou volnou chvilku. Co k tomu plně věřící křesťan potřebuje? Nic! Už totiž všechno má! Duch Svatý je mu učitelem, v Kristu Ježíši není nic nemožného. Pokud se narodí dítě, není jeho rodina jen táta, máma, babičky a dědečkové plus mnoho příbuzných. Jeho rodina je větší – sbor, církev, mnoho hlav více ví. Každá odpověď však má mít základní původ od Ducha Svatého. Dítě není nástroj, dítě je dílo – dar Boží. Ano, zní nám to staromódně, ale je to stále pravda. Narozením syna, nebo dcery se muž stává otcem a žena matkou. Je to nekonečný stále se vyvíjející princip. Jsou však rodiny, kde je dítě pouhým nástrojem pro zisk, jak rodiny, tak celé komunity. Dítě žije v nesvobodě a je učeno jen povinnostem pro zisk. Láska by měla být při výchově vždy na prvním místě. Nikdy nezatracujme lásku. Ani tam kde ji člověk ze světa nevidí, necítí, neprožívá. Boží láska si však dokáže najít každého a z temnoty ukázat na světlo. Ale člověk občas to světlo vidět nechce. Dítě je poselstvím od Boha, dítě je světlem v našich životech a jednou to světlo uzří taky současné dítě. Světlo z nově příchozího dítěte do světa, kde tma ještě panuje. Dítě je čistá bytost s jednoduchou až geniální myslí. Dítě mnohokrát vyřešilo nejtěžší úlohy inženýrů a vědců. Jen se tátovi podívalo přes rameno a řeklo jednoduché řešení, zcela oproštěné od složitostí. Bůh nás stvořil k obrazu svému. Originál obrazu se vždy narodí čistý a s jasnými barvami. Svět si ten obraz pak přetváří na obraz jiný, světu podobný.
Vítězslav Čermák – Atana (Duch svatý mluvil a já psal.)
KUMRÁNSKÉ SPOLEČENSTVÍ A JEJICH ODKAZ DNEŠKU PODROBNĚJI O ESEJCÍCH
Vykopávky sídliště Esenů/Esejců
Jeskyně svitků (z druhé strany) Mrtvé moře
Esejské spisy z Kumránu, které by nám prozradily něco o historii jejich společenství, jsou poměrně kusé. Vypovídají přibližně toto: V nejtěžší době Izraele, 390 let po dobytí Jeruzaléma králem Nabuchodonosorem (což je 196 let př. n. l.), vyskytli se lidé, kteří se chtěli řídit Zákonem daleko důsledněji a opravdověji. Sami nám zanechali svědectví, že nejméně dvacet let tápali a hledali Hospodina.
Pak se objevil muž, jehož jméno dodnes neznáme. Esejci jej nazývali „Učitel spravedlnosti“. Jeho výklad Zákona a Písma přinesl světlo a řád. Společenství se začalo formovat jako obnovné hnutí a přinášelo velkou naději v pohnutých dobách. Pro nás křesťany je nesmírně zajímavé, že si esejci postupně začnou sami říkat „LID NOVÉ SMLOUVY“. Je to jejich výklad veršů například z Izajáše, kde se mluví o zaslíbení věčné smlouvy atd. „Učitel spravedlnosti“ je tedy dnes považován za zakladatele celého hnutí. Jeho dílo ale neustále naráželo na odpor jiných židovských směrů, a tak se jeho následovníci začínají uchylovat do pustin a i mimo území Izraele. Stát se členem tohoto hnutí znamenalo vstoupit do „Nové smlouvy“. Dozvídáme se taky o „Muži lži“, což byla zřejmě opozice proti „Učiteli spravedlnosti“ přímo uvnitř hnutí. „Muž lži“ se po čtyřiceti letech s větší skupinou lidí oddělil. Dále o nich nemáme žádné zprávy. Další zajímavostí je, že spisy nepíší o smrti „Učitele spravedlnosti“. Používají termín, že „byl sebrán“ nebo „odebrán“. Což je daleko bližší našemu pochopení vytržení. Pokud bychom chtěli tuto událost časově uchopit, měli bychom od 196 let odečíst „dvacet let tápání“, pak čtyřicet let, než se odtrhne „Muž lži“, a dostaneme rok 136 př. Kristem. Je ale samozřejmé, že toto datum je pouze přibližné. Staré národy neměly v oblibě tak přesnou orientaci v čase, jako ji má naše kultura. Esejci neměli otroky. O lidech uvažovali jako bytostech rovných před Bohem. Přesto mělo společenství určitou strukturu. Dělilo se na tři skupiny: kněží, levíty a lid (+ hosty, kteří ale nesměli do některých posvátných prostor). Kněží měli jisté nadřazené postavení. Komunita musela mít nejméně deset členů a v ní musel být alespoň jeden kněz.
…pokračování příště…
pastor Dan Vít Kolinger
Z toho důvodu
Přemýšleli jste někdy nad tím, zda je možné chodit v Božském zdraví? 1. Korintským 11:30 Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a neduživí a mnozí usínají. Nejprve se podíváme, proč jsou mnozí mezi námi nemocní. Apoštol Pavel v této pasáži mluví o večeři Páně. V angličtině je napsáno „z tohoto důvodu“ jsou mezi vámi mnozí slabí, nemocní a mnozí umírají. Co je tedy tím důvodem? Odpověď najdeme hned v předchozím verši.
1. Korintským 11:29 Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje tělo Páně. Tím důvodem je: nerozsuzují tělo Páně. 1. Korintským 11:23-26 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, vzal chléb, vzdal díky, rozlomil jej a řekl: „Vezměte, jezte. Toto je mé tělo, které se za vás láme. Toto čiňte na mou památku.“ Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.“ Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud On nepřijde. Co to znamená: nerozsuzují tělo Páně? Chléb je symbolem těla našeho Pána a kalich je symbol prolité krve našeho Pána. Když člověk k těmto symbolům přistupuje s úctou a vírou, potom má večeře Páně ohromnou moc. Na svém těle nesl Ježíš všechny naše nemoci a krev Ježíše nás očišťuje od každého hříchu, chrání a připomíná nám, že jsme spravedliví. Díky této krvi máme přístup k jakémukoliv požehnání, které nám právem náleží. Ježíš řekl: „Toto čiňte na mou památku.“ Pro nás slovo „něco si připomenout“ znamená např. podívat se na fotografie ze svatby – tím si připomínáme svatbu. Ale v židovské tradici to znamená, že se oblečou do svatebních šatů a prožijí svou svatbu znovu. Proto Ježíš řekl, abychom si připomínali Jeho smrt – důvod proč Ježíš tolik trpěl. Věřím tomu, že Ježíš chtěl, aby lidé nezapomínali na to, že On trpěl, abychom my už nemuseli trpět. Z toho vyplývá: rozsuzujeme-li tělo Páně, že Ježíš na svém těle nesl všechny naše nemoci a prolil všechnu Svou krev pro nás, jsme silní, zdraví a dlouho živí. Dovolte Duchu Svatému, aby vám dal čerstvé zjevení ohledně večeře Páně, aby vás vzal zpět do doby před 2000 lety ke Golgotskému kříži a zjevil vám, co se tehdy stalo a jak ohromnou moc má Ježíšova smrt.
pastor Iveta Kuklová
Odpočinutí v Bohu
Někdy si my křesťané ani neuvědomujeme jak velké požehání máme. Každý den chodíme po této zemi a všechny naše hříchy nám jsou skrze Krista odpuštěny a smazány. Pro někoho možná malá věc, avšak v Božích očích ohromná. Bůh nás vidí skrze Krista. V Jeho očích jsme nádherní. To, že naše hříchy jsou pryč je velké, ohromné a úžasné pro každého, kdo si uvědomuje, jak velké je břemeno, které mnozí nesou každý den. Vědomí a pocity nehodnosti, odsouzení, kritiky, ponížení i vinny. Člověk, který se setká s Boží milostí a uvidí tu úžasnou zvěst, je z ní naprosto nadšený. Je tady způsob, jak být smířen s Bohem. Jak přijmout odpuštění, očištění, svobodu, jak žít naději již na této zemi. Tou cestou je Ježíš. Věřím, že každý znovuzrozený člověk je vděčný a nadšený s vědomím toho, že již je smířen s Bohem skrze Krista, že mu Bůh nepočítá hříchy, ale že ho Bůh vidí skrze Ježíše jako překrásnou osobu, obmytou krví Ježíše a tedy bez hříchů. A tak každý můžeme odpočinout v Bohu s čistým svědomím a pokojnou myslí. Jsme smířeni, jsme milováni, jsme potěchou pro Boží oko. 2. Korintským 5:18-21 A to všechno je z Boha, který nás se sebou smířil skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. Bůh v Kristu uzavřel se světem mír! Přestal lidem počítat viny a zprávu o tom smíření svěřil nám. Proto tedy jako Kristovi velvyslanci prosíme na místě Kristově, jako by skrze nás žádal Bůh: Smiřte se s Bohem. On toho, který byl bez hříchu, učinil hříchem kvůli nám, abychom se my v Něm stali Boží spravedlností.
pastor Vítězslav Kukla
