Slovo víry 05/2016
A toť jest to slovo víry, kteréž kážeme. Římanům 10:8
Právě máte v rukou další číslo netradičního, slovem, duchem a mocí nabitého, internetového časopisu, na jehož tvorbě se můžete podílet i vy. Bůh v našem národě mocně jedná a účelem tohoto časopisu je, aby křesťané byli povzbuzeni, ať jsou kdekoli. Přinášíme slova plná víry, povzbuzení a potěšení! Jsme zde proto, aby se víra šířila, rostla a měnila český národ. Jsme zde proto, aby byl český národ spasený! Existuje jen jediná cesta ke spasení a tou je víra v Ježíše Krista, v Jeho ukřižování a zmrtvýchvstání! Je to víra jednající skrze lásku, která přináší radost, svobodu, pokoj, vítězství a zdraví. Vaše příspěvky, podněty a návrhy uvítáme.
[email protected]
vydalo: Biblické Centrum Víry z.s. Členové redakce : Kukla Vítězslav Kuklová Iveta Jazyková korektura: Hana Petřinová
Slovo víry
Milí čtenáři,
víte jaké nejčastější slovní spojení je v Písmu použito ve chvíli, kdy Bůh promlouvá ke svým lidem?
Na tuto otázku jsem nebyl vůbec připraven, a tak jsem četl a četl, hledal a hledal, ... a našel. Když k nám Bůh promlouvá, je nejčastějším slovním spojením ujištění a povzbuzení, abychom se nebáli. V písmu najdeme 365 konkrétních míst, kde Bůh říká různými slovy: „Neboj se!“ Když jsem si uvědomil, že je to právě 365 míst, došlo mi, jak je Bůh dokonalý. Každý den našeho života nám říká: „Neboj se!“ Velice často je to ve spojení: „Neboj se, neboť Já jsem s tebou!“ Jozue 1:9 „Přikazuji ti: Buď silný a statečný, neboj se a nestrachuj, neboť Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“ 2. Královská 6:16 „Neboj se,“ odpověděl mu. „S námi jich je víc než s nimi.“
Izajáš 41:10 „Neboj se – Já jsem s tebou, nestrachuj se – Já jsem tvůj Bůh. Posilním tě a podpořím, podepřu tě svou spravedlivou pravicí.“ Jeremijáš 1:8 „Neboj se jich – vždyť Já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, praví Hospodin.“ Marek 5:36 Ježíš ale jejich slova neposlouchal. „Neboj se, jenom věř,“ řekl představenému synagogy. Bůh říká, že se nemáme bát lidí, okolností ani žádného stvoření. Dokonce se nemáme bát naší budoucnosti a ani toho, že nás dožene naše minulost. Nemáme se bát nyní a nemáme se bát ani zítra. Věřím, že důvodem toho proč to říká je, že On je s námi a připravil pro nás dobré věci. Jeremijáš 29:11 „Nebo Já nejlépe znám myšlení, která myslím o vás“, dí Hospodin, „myšlení o pokoji, a ne o trápení, abych učinil vašemu očekávání konec přežádostivý.“ Někdy se v životě objeví situace, kdy můžeme vnímat pocity strachu, ale Bůh nám právě v takové chvíli připomíná: „Neboj se! Jsem s tebou, jsem po tvém Boku. Věř mi!“ Modlím se, abyste během čtení těchto míst prožívali Boží pokoj, který jediný dokáže střežit naši mysl i naše srdce. Filipským 4:6-7 O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
pastor Vítězslav Kukla
Spravedlnost z víry Jsem tak vděčná Bohu za to, že nejsme spravedliví ze Zákona, nýbrž z víry. Jak je těžké dodržet všechna ustanovení, když nad vámi visí – to nesmíš nebo naopak to musíš! Díky Bohu za apoštola Pavla, který měl zjevení o spravedlnosti z víry a věnoval tomu velkou část Nového zákona. Galatským 3:11 A že ze Zákona není nikdo před Bohem ospravedlněn, je zjevné, neboť spravedlivý z víry živ bude. Křesťanství totiž není o nás, ale je o Něm – o Ježíši Kristu – o tom, co pro nás udělal na kříži. Strategií našeho nepřítele je, poukazovat neustále na naše nedostatky. My se potom snažíme být lepšími a zdokonalovat se a úplně zapomeneme, že jsme spravedliví z víry, ne ze skutků, aby se nikdo nechlubil. Efezským 2:8-9 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami ze sebe: dar je to Boží, ne ze skutků, aby se někdo nechlubil. Stejně jako spasení je z víry, tak i spravedlnost je z víry. Je to dar, který si nemůžeme zasloužit žádným dobrým skutkem, ani o něj nemůžeme přijít žádným špatným skutkem.
Spravedlnost z víry nás udržuje v pokoře, protože jsme si vědomi, že si tento dar nezasloužíme, ale přesto nám ho Bůh daroval. Spravedlnost z víry nám přináší vítězství a privilegium znovu vládnout na této zemi skrze Ježíše Krista. Římanům 5:17 Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista. Římanům 4:13 Zaslíbení, že bude dědicem světa, se Abrahamovi a jeho potomstvu nedostalo skrze Zákon, nýbrž skrze spravedlnost z víry. Stejně jako ani Abraham nepřijal Boží zaslíbení skrze Zákon, ale skrze spravedlnost z víry, tak ani my nemůžeme cokoliv přijmout na základě dodržování Zákona. Boží spravedlnost je spravedlnost, která není založená na našich skutcích, ale na jediném skutku Ježíše Krista – na kříži se stal Ježíš místo nás hříchem, abychom se my mohli stát Boží spravedlností v Něm. 2. Korintským 5:21 Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v Něm stali Boží spravedlností. Spravedlnost z víry nám dává smělost stát před Božím trůnem a přijmout pomoc v čas příhodný. Židům 4:16 Přistupme tedy směle s důvěrou k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost ku pomoci v pravý čas. Matouš 6:33 Hledejte však nejprve Boží království a Boží spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. Ježíš nás vybízí, abychom na prvním místě hledali Boží království a Boží spravedlnost – tedy spravedlnost z víry a všechno ostatní nám bude přidáno. Dary od Boha – spasení, uzdravení, finanční zaopatření, atd. – tedy nepřijímáme na základě svých skutků, ale na základě naší spravedlnosti z víry.
pastor Iveta Kuklová
Bůh je síla má
Žalm 27:1 … Hospodin síla života mého, koho se budu strašit? Fyzické a duševní možnosti člověka jsou do určité míry omezeny. Najednou může přijít vyčerpání a únava. Nabídky vitamínů, minerálů, relaxační odpočinek, to vše není určitě špatné. Ale existuje nejlepší zdroj občerstvení a ten je v našem Bohu.
Efezským 6:10 … posilněte se v Pánu a v moci Jeho síly. Náš Otec nás přímo vybízí, abychom se v Něm posilovali a občerstvovali. V Bohu je dostatek energie, síly, odpočinutí a moudrosti. A Bůh navíc touží po tom, abychom přicházeli k Němu, do Jeho přítomnosti. Právě v Božím Slově, v modlitbě a chvále můžeme obnovovat své síly. Problémy, starosti a trápení nemají být důvodem oddělení se od Boží přítomnosti, ale k ještě většímu přiblížení. Bůh nás bere takové, jací jsme, před ním neschováme žádnou chybu, problém nebo hřích. On nás znal, ještě než jsme se narodili. K Němu můžeme přicházet kdykoliv a kdekoliv. Vždy nám touží odpustit, očistit nás, poradit a pomáhat. Před několika týdny můj osmiletý synovec Daniel musel přestoupit z malé soukromé školy do nové, vzdálenější, kde je ve třídě daleko více žáků. Zpočátku nesl změnu těžce. Večer doma plakal, protože během jednoho dne ztratil oblíbenou učitelku a všechny své kamarády, které měl rád a prožíval s nimi pěkné chvíle. Jako rodina jsme ho však všichni povzbuzovali: „Neboj se Danny, zvládneš to, bude to dobrý!“ …A stejně tak stojí i za každým z nás Otec Bůh. Neustále nás povzbuzuje a protože nás miluje, rozhodl se za nás obětovat svého syna Ježíše Krista. Izaiáš 41:10 Neboj se, neboť Já jsem s tebou, nestrachuj se, neboť Já jsem Bůh tvůj. Posilním tě a pomáhati budu tobě, podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své. On je v každém z nás, On je větší než únava, než problémy, starosti a chyby. 1. Jan 4:4 Vy jste z Boha synáčkové a zvítězili jste nad nimi, neboť větší je Ten, který je ve vás, nežli ten, který je ve světě. Někteří nevěřící, ale i věřící lidé se bojí budoucnosti. My se jí však nemusíme bát. Naopak, budoucnosti se bojí náš poražený nepřítel, protože ví, že v Bohu porosteme a naše životy budou ještě více zasahovat okolní svět, který hladoví a očekává zjevení opravdové pravdy (Římanům 8:19).
Veronika Kulířová
Běžný den neobyčejného člověka.
Genesis 1:14-19 Bůh řekl: „Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let; budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!“ - a stalo se. Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy. Bůh je umístil na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi, aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddělovaly světlo od tmy. A Bůh viděl, že je to dobré. Byl večer a bylo ráno, den čtvrtý. Bůh učinil zemi, učinil i dny a ty dny dal nám. Den je se Sluncem na obloze a noc je s Měsícem na obloze. Již tady můžeme vidět alegorii s Písmem. Ježíš Kristus je to světlo světa a Satan je ta noc světa. Ale i ve světle může být tma a v té nejhlubší tmě jasné světlo. Běžný den běžného člověka může vypadat takto: Ráno vstává s bolavou hlavou po včerejším prohýřeném večeru. S námahou a hartusením o dalším mizerném dni se odebírá do koupelny a posléze snídá
kávu s cigaretou a suchý rohlík. S pohledem z okna, kde provazy deště smáčejí ulice, vyloudí z úst peprnou nadávku. S velkou nechutí odchází do zaměstnání, ve kterém ho nic nebaví. S kolegy se moc nemusí, a šéf jistě bude zase prudit. S touto myšlenkou a s cigaretou v retu, nastupuje do tramvaje. Zatr….. den! A běžný den neobyčejného člověka: Vstává osvěžen, jak nejlépe to jde. S chutí pronese první slova „Dobrý den Duchu Svatý“ a s díky pro Hospodina vesele snídá to nejlepší co má doma v kredenci, lahodný čaj, popřípadě mléko, několik housek s něčím dobrým a tak podobně. Pohledu z okna do deštivého zamračeného rána se neděsí, naopak, Boží požehnání prší z nebe, zem to potřebuje. Než vyjde do ulic, zářících od světel pouličních lamp, přečte, nebo prostuduje několik veršů i stran Písma. S radostí vyrazí pěšky do svého zaměstnání, které mu Hospodin dal a kde potká vždy skvělé spoluzaměstnance a kde šéf uznává názor druhých a dokáže být normální. Je to další skvělý den. Člověk si občas nepustí slunce a Boží přítomnost do svého srdce, poddá se totiž mnoha okolnostem, které jej svazují a donutí rezignovat. To, že tak mnoho lidí na tomto světě jedná, začalo už v jejich dětství. Viděli to u svých rodičů, prarodičů a u jiných dospělých. Přijde však do jejich života den, kdy se mohou rozhodnout něco změnit. Kráčet jinak, kráčet rovně ke slunci, nebo kráčet stínem okolo slunce. Mnoho lidí zvolí to nejjednodušší, kráčet stínem. Pohodlně, bez problémů, bez snahy. Ano jde to, avšak jen do určité chvíle. I když stojím na dešti po kotníky v blátě, tak vlastně stojím ve Slunci, v Jeho paprscích a s Jeho příjemným dotekem. Kdo rozumí, ví. Doporučení: Hledejte slunce tam, kde se zdá, že není a nebude. Naučte se to dřív, než to budete učit své děti.
Vítězslav Čermák - Atana
KUMRÁNSKÉ SPOLEČENSTVÍ A JEJICH ODKAZ DNEŠKU JEDEN DEN ESEJCE
Vykopávky sídliště Esenů/Esejců
Jeskyně svitků (z druhé strany) Mrtvé moře
Den začínal před východem slunce. Nebylo povoleno mluvit. Shromáždili se venku a společně se modlili směrem k vycházejícímu slunci. Modlitba byla plná díků. (Neměli ani náznak nějakého „kultu slunce“, svit symbolizoval Boží přítomnost.) Po modlitbě se rozešli po své práci. Před polednem se znovu shromáždili k rituálnímu omývání studenou vodou. Po očištění vstoupili do hlavní budovy, kde byla jídelna. Bylo jim předloženo jídlo (nejčastěji chléb a miska s nějakým dalším jídlem). Kněz pronesl požehnání. Až pak se mohlo jíst. Po jídle následovaly modlitby.
Potom si opět oblékli pracovní šaty a pracovali až do večera. Večer se opakovalo společné jídlo. Někdy vstávali v noci, aby podle určitého ustanovení byly pronášeny chvály a modlitby. Největší hodnotu mělo odříkání, zdrženlivost a sebeovládání. Dožívali se vysokého věku. Mnozí prý žili déle než sto let. Velmi dbali na osobní čistotu, což nebylo v té době nijak obvyklé. Oděvy nosili jen bílé. Jedli pouze jídla připravená pod dohledem a žehnáním kněží (jakési „super košér“). Jsou známy případy, kdy byl někdo vyloučen pro přestupek z komunity a než by snědl cokoli, co mu lidé mimo komunitu nabízeli, raději zemřel hlady. Nedotkli by se lidí „z venku“, aby se neznečistili. Dokonce trvalo delší dobu, než by se někdo vůbec dotkl nového člena komunity. Krev, které by se neměli také ani dotknout, se dokonce dostávala i z ryb, aby je mohli jíst. Starali se o sirotky, o které neměl nikdo zájem. Postižené lidi ovšem považovali za nečisté. Odmítali se účastnit bohoslužeb v chrámu. Neposílali tam dokonce ani oběti. Svůj původ má toto rozhodnutí zřejmě v době vzniku hnutí. První členové byli totiž jeruzalémští kněží, kteří nebyli spokojeni s opravdovostí a rituální čistotou v oficiálním chrámu. Oddělili se proto, že nepovažovali kněze v chrámu za řádné. Tento fakt vede k úvaze o tom, že Ježíšova rodina byla součástí nějaké jiné odnože esejců (možná méně přísné?), než byla komunita v Kumránu. Z NZ víme, že totiž chrám navštěvovali a otec Jana Křtitele, Zachariáš, byl dokonce knězem sloužícím v chrámu. V plynutí času byla základním číslem sedmička. Sedmý den byl svatý. To je podobné s ostatními Židy. …pokračování příště…
pastor Dan Vít Kolinger
Slovo mění svět Slovo mění svět. Slovo má moc rozhodnout o bytí a nebytí. Aby slovo mohlo vyjít z úst, musí existovat dech – dech života – dech Boží. Genesis 2:7 Hospodin Bůh pak z prachu země zformoval člověka chřípí vdechl dech života. Tak se člověk stal živou bytostí.
a
do
jeho
Od samého počátku člověk používal a vydával slova, slova, která měnila, popisovala, vysvětlovala, chválila, haněla a pronášela život, nebo smrt. Dech života je skoro slovo, bez dechu není nic. Člověk dovede hodně slovy popsat a říci. Had v Ráji pomocí slov zmarnil pobyt Adamovi a Evě. Had použil jedovatá úlisná a manipulativní slova. Adam měl odpovědnost za zahradu a měl použít autoritativní slova. Nechal se však slovy Evy přesvědčit a pojedl ovoce ze zakázaného stromu. Děti se od narození učí velké množství slov. Jejich dech jim to umožňuje. Děti se rády učí. Pokud je naučíme správná slova, budou říkat správná slova. Pokud je necháme, aby je svět učil svoje slova, tak tato slova použijí proti sobě i proti svým rodičům. Slovo má moc měnit hranice států, vyslat mohutné vojsko k uchvácení a podrobení si jiných národů. Slovo krále je mnohdy špinavější než slovo chudého rolníka.
Lidé, kteří dokonale ovládají slova, jdou vstříc budoucnosti rychleji, než je jim souzeno. Díky mnoha slovům není jejich cesta mnohdy umetená a přímá. Pokud nenechají Hospodina mluvit a nenaslouchají Jeho Slovům. Na počátku bylo slovo a to slovo bylo u Boha a to slovo bylo Bůh. „Já jsem!“ Bůh tedy napřed promluvil a byl. Pak promluvil znovu a bylo světlo. Bůh mluvil tak dlouho až stvořil celý svět a člověka k tomu. Bůh k nám mluví neustále. Mnozí lidé a i křesťané říkají – Já Boha neslyším, ke mně nemluví. A zmlkli někdy? Nastražili vnitřní uši? V Písmu je plno lidí, ke kterým Bůh mluvil. Dostal jsem slovo Hospodinovo – pravil mnohý prorok, král i obyčejný člověk. Bůh je tak hmatatelný a slyšitelný! Copak to okolo sebe nevidíme? Stačí se jen zastavit a rozhlédnout se. Bůh nám dal uši, abychom slyšeli Jeho dílo. Bůh nám dal oči, abychom viděli Jeho dílo. Bůh nám dal hmat, abychom vnímali Jeho dílo. To dílo je tento svět, tato planeta, která vydává mnoho zvuků. Lidé však do toho mluví to svoje a Slovo Hospodinovo přehlušují. Ta slova, která pomocí dechu vyjdou lidem z úst, zůstávají zde, na zemi. Nikam se nevytratí. Slovo ani párem volů nevrátíme zpět. Vydechujme slova s velkou rozvahou. Prověřujme své myšlenky Duchem, než opustí tělo v podobě dechu – slova. Pro mnoho slov jednoho, zemřel celý národ – národy. Tedy skoro. Pro mnoho slov lidí ve světě, zemřel jeden, aby zachránil svět.
Vítězslav Čermák - Atana
Převezmi zodpovědnost
Mnoho lidí si myslí, že žijí život, který není úplně nejlepší, ale nemohou s tím nic dělat. Kdybych měl víc peněz, mohl bych dělat to a to. Kdybych byl zdravý, mohl bych … Kdybych se narodil v jiné rodině, zemi … Věřím tomu, že toto vše jsou lži, které se podařilo našemu nepříteli zasít do našich myslí. Je na čase převzít zodpovědnost za svůj život a spolu s Bohem jej proměnit do dokonalého Božího plánu. Uvěřila jsem v Ježíše, když mi bylo 23 let. Říkala jsem si: „Škoda, že jsem neuvěřila dřív.“ Teď si však říkám: „Díky Bohu, že jsem uvěřila už ve 23 letech.“ Efezským 5:14-17 … „Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.“ Dbejte tedy pečlivě na to, jak žijete; nežijte jako nemoudří, ale jako moudří; vykupujte čas, protože dny jsou zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale rozumějte, co je Pánova vůle. Je na čase se probudit a uvědomit si, že plán, který pro mě Bůh naplánoval, za mě nikdo jiný neudělá. Chtěla bych tě dnes povzbudit: Vykupuj čas a žij Boží dokonalý plán, rozpoznávej co je dobré a co je špatné. Žij jen to, co pro tebe tvůj Pán připravil – tedy dobré věci. Za tvůj život nejsou zodpovědní ani rodiče, ani tvůj manžel nebo manželka, ani tvůj pastor. Jsi to pouze ty, kdo může rozhodnout, co budeš žít. Jestli vítězství nebo porážku, nemoc nebo zdraví, Boží dokonalý plán nebo plán tvého nepřítele. Nikdo z nás se tady na zemi nenarodil jen tak pro nic za nic. Každý má na této zemi nějaký úkol. Asi před 16 lety jsem se modlila modlitbu: „Pane, učiň mě svým nástrojem pro probuzení.“ Tuto jednoduchou modlitbu se můžeš modlit i ty a buď si jistý tím, že Bůh tvoji modlitbu vezme vážně. Rozhodni se: Přebírám zodpovědnost za svůj život a naplním dokonalý plán, který pro mě Bůh připravil.
pastor Iveta Kuklová
Milí čtenáři, už jste si někdy všimli, jak silný důraz klade Bůh na to, abychom pochopili, že On je naším zdrojem a že pro nás má skvělé věci. 2. Petr 1:3 Všechno, co potřebujeme k životu a zbožnosti, nám darovala Jeho Božská moc, když jsme poznali Toho, který nás povolal ve své slávě a ušlechtilosti. Efezským 1:3 Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebesích! Filipským 4:19 Můj Bůh pak podle svého bohatství slavně naplní i každou vaši potřebu v Kristu Ježíši. Jakub 1:17 Všechno dobré a dokonalé je dar shůry od Otce světel, u něhož není žádná změna, žádný proměnlivý stín.
Když procházíme všechna tato místa, můžeme vidět, že Bůh má péči o všechno. Jak o naše materiální potřeby, tak i o naši zbožnost. To vše je jasně viditelné. Já však chci dnes mluvit o tom, jak je důležité toto zaopatření očekávat právě od Něj – našeho Boha, Otce, Stvořitele a Zachránce. Bůh má pro nás skvělé věci a touží po tom, aby to byl On, kdo naše potřeby naplní. Abychom nově zakusili Jeho dobrotu a lásku, která je k nám namířena a touží se projevit každou vteřinu našeho života. Důvodem není Jeho arogance, ale Jeho vědomí, že dobře ví, kde potřebujeme zaopatřit a jak to nejlépe udělat. Je pravda, že si Bůh používá lidi, aby skrze ně naplňoval potřeby druhých. Lukáš 6:38 Dávejte a bude vám dáno. Dobrá míra, natlačená, natřesená a vrchovatá se octne ve vašem náručí. Jakou mírou měříte, takovou vám bude zase odměřeno. Nicméně, konečnou pravdou zůstává, že je to On, kdo pohne srdcem ostatních lidí. Je to On, kdo na samém počátku stvořil tuto planetu se vším jejím bohatstvím. Žalm 121:2 Pomoc má je od Hospodina, který učinil nebe i zemi. Pokud hledáme pomoc u Něj, můžeme si být jisti, že On naše potřeby naplní, a to slavně podle Svého bohatství v Kristu Ježíši. Protože On nás miluje!
pastor Vítězslav Kukla
