Slovo víry 11/2016
A toť jest to slovo víry, kteréž kážeme. Římanům 10:8
Právě máte v rukou další číslo netradičního, slovem, duchem a mocí nabitého, internetového časopisu, na jehož tvorbě se můžete podílet i vy. Bůh v našem národě mocně jedná a účelem tohoto časopisu je, aby křesťané byli povzbuzeni, ať jsou kdekoli. Přinášíme slova plná víry, povzbuzení a potěšení! Jsme zde proto, aby se víra šířila, rostla a měnila český národ. Jsme zde proto, aby byl český národ spasený! Existuje jen jediná cesta ke spasení a tou je víra v Ježíše Krista, v Jeho ukřižování a zmrtvýchvstání! Je to víra jednající skrze lásku, která přináší radost, svobodu, pokoj, vítězství a zdraví. Vaše příspěvky, podněty a návrhy uvítáme.
[email protected]
vydalo: Biblické Centrum Víry z.s. Členové redakce : Kukla Vítězslav Kuklová Iveta Jazyková korektura: Hana Petřinová
Slovo víry
Můj Bůh je …
romantik
Dneska nemám na srdci žádné hluboké vyučování. Ráda bych vás jen povzbudila svým osobním svědectvím. Když jsem ve středu přijela večer ze shromáždění z Českých Budějovic, kam jezdím pravidelně každý týden vyučovat Boží Slovo, zaparkovala jsem auto a šla domů. Jak jsem procházela brankou, moje oči padly na poštovní schránku, která byla pokrytá jinovatkou, protože už přituhovalo. Měsíc nádherně svítil a schránka se třpytila. Na té schránce bylo v jinovatce prstem namalované srdíčko. Tak jsem si říkala, že by mi můj manžel nakreslil srdíčko na schránku a dal mi tak najevo, že mě miluje? Přišla jsem domů a vyprávěla to svému manželovi, který mě ujistil, že od něj ten vzkaz není. Najednou jsem věděla, že to je vzkaz od mého Boha. Bůh mi říká: „Miluji tě.“ Víte, je mi jedno, jestli to srdíčko tam udělal nějaký člověk nebo ho nakreslil sám Bůh. Protože, jestliže ho tam nakreslil nějaký člověk, tak ho stejně inspiroval Bůh, aby to udělal. Nevěřím na náhody. Nic se neděje jen tak. Když jsem večer uléhala do postele, přemýšlela jsem o tom, že je Bůh do mě tak zamilovaný, že mi to musel dát najevo. Z té myšlenky jsem nemohla usnout. Jsem tak nadšená z našeho Boha. On nás miluje, povzbuzuje a projevuje nám svoji lásku všemi způsoby.
pastor Iveta Kuklová
Víra na každý den Židům 10:25 Nezanedbávejme naše společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.
V době, kdy jsou lidé v neustálém shonu, se stává, že jsou věřící rádi, když si najdou čas jít na společné shromáždění církve. Ať v neděli na bohoslužby, nebo během týdne na Biblické hodiny či na modlitební shromáždění. Často bojují s tlakem okolností, termínů v práci, podnikání a také s potřebami rodiny. Občas musí dělat nepříjemná rozhodnutí, čemu mají dát přednost. Mají pocit, že by zklamali Boha a církev, kdyby na shromáždění nešli.
Prosím, chápejte mě dobře, já osobně věřím tomu, co Písmo říká: Židům 10:25 Nezanedbávejme naše společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje. Zároveň věřím, že člověk má mít touhu být na shromáždění, nikoli povinnost. Věřím, že člověk má mít pocit, že o něco přišel, když nemohl být na místě, kde se vyučuje Slovo, uctívá Bůh, a kde jsou další věřící, kteří jej povzbudí, a on může povzbudit je. Kde může sdílet svou víru s druhými. Věřím, že to je správný postoj a důvod proč jít do shromáždění svatých. Zároveň bych rád zdůraznil, že naše víra není jen záležitostí neděle, středy nebo nějakého speciálního dne, kdy probíhají společná shromáždění. Naše víra by měla být vírou pro každý den. Bůh tu není jen jednou, dvakrát nebo třikrát do týdne. On je tu každý den. Bůh má touhu trávit s námi čas neustále. Chce k nám mluvit, vést nás, posilovat, povzbuzovat a naplňovat naše potřeby. Pokud člověk sklouzne do „nedělního křesťanství“, snaží se stihnout vše v jeden den. Přijmout požehnání, být požehnáním, uvidět svůj zázrak, být součástí společenství, nést břemena druhých atd. To vše v jeden den. A tak není divu, že to nefunguje. Věřím, že když se stane naše víra každodenní vírou, kdy budeme trávit čas na modlitbě a necháme se Pánem vést, kdy budeme čerpat z Písma povzbuzení a třeba někomu pošleme SMS s veršem, který nás posílil, povzbudil, pak nikdo nebude prožívat nedělní stres, ale bude si života s Bohem užívat. Víra na každý den je možnost jak žít vyrovnaným způsobem, mít nadprůměrný vztah s Pánem a přitom nemít pocit, že rodina, práce nebo kariéra trpí. Člověk nemusí trávit každý den s Pánem hodiny. Stačí, když Ho začleníme do všeho, co děláme, co se nás týká a co žijeme každý den. Víra je tu stále a záleží jen na nás, kdy a jak ji budeme žít.
pastor Vítězslav Kukla
Bůh to řekl, tak to tak udělej!
Bůh to řekl, tak to tak udělej! Nepřipomíná Vám ta věta něco? Kolikrát jsme řekli: „Udělej to tak, jak jsem ti řekl!“ „Já vím nejlépe, co máš dělat, tak to koukej udělat.“
Bůh nás stvořil k obrazu svému. To však neznamená, že dělá to samé co my lidé. My lidé máme dělat to, co ON dělá a to, co On nám říká – ne naopak. Na rozdíl od Boha v Novém zákonu, svoje lidské důrazy a výhružky trestu za nesplnění toho či onoho, častokrát uskutečníme. Samozřejmě, starozákonní Bůh a novozákonní Bůh jeden jest. Jen se změnil přístup k lidem. Ve Starém zákoně šlo o výchovu, především po vyjití z Egypta. V Novém zákoně dostal člověk možnost skutečně se skrze Krista Ježíše obrátit k Bohu. Pokud opravdu chtěl mít život věčný. Kniha Kazatel v písmu je téměř celá o výchově, nejen dětí, ale i všeho lidu. Kazatel 3:16–22 A ještě něco jsem viděl pod sluncem: Namísto práva zlo, namísto spravedlnosti zlo. Pomyslel jsem si: Spravedlivého i zlého Bůh přivede na soud; tam přijde čas na každý skutek i úmysl. Pomyslel jsem si: Tímto způsobem Bůh lidi zkouší, aby se ukázalo, že jsou zvěř. Lidi i zvířata čeká stejný osud - jeden umírá tak jako druhý, všichni dýchají stejný vzduch. Člověk zvířata ničím nepřevyšuje, všechno je marnost! Všichni směřují k témuž místu - všichni jsou z prachu, všichni se do prachu zase vracejí. Kdo ví, že lidský duch míří vzhůru, zatímco duch zvířat mizí pod zemí? Vidím tedy, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se z díla, které je jeho údělem. Vždyť kdo mu dá nahlédnout, co chystá budoucnost? Bůh nám mnohokrát říká prostřednictvím Ducha Svatého, co máme udělat, ale my nechceme naslouchat a když už slyšíme, tak nechceme poslechnout. Je to jako vychovávat třináctileté dítě. Pokud nenasloucháme jemu, ani on nám nebude naslouchat. Někdy je pro nás dobré, nabít si ústa, abychom si jednou provždy uvědomili, že poslechnout se vyplatí. Dítě si kolena rozbije mnohokrát, než přijde na to, že pro sportovnější jízdu na „prkně“, je lepší mít dobré vybavení. Mnohokrát si vyzkouší, že rady dobrých rodičů jsou víc než rady kamarádů. Dospělý bude tak dlouho kupovat levné věci, které se mu vždy záhy pokazí, až přijde na to, že je dobré investovat do kvalitní věci, která vydrží nesporně déle.
Rodiče jsou pro dítě kolikrát zastoupením Boha. Dítě k nim má velmi vřelý vztah, a na rodičích samých je to, jak s touto nákloností naloží. Buď jí mohou dobře rozvíjet, nebo ji dokonale zničit. Dospělí i děti mají tu jedinečnou schopnost naslouchat Duchu Svatému. Dospělí mohou být v rodičovské úloze dobře obeznámeni co a jak. A děti, ty mají k Bohu velmi blízko. Kazatel 11:7–10 Jak sladké je světlo; vidět slunce je tak příjemné! Jakkoli dlouho člověk žije, ze všech těch let ať se raduje - ať ale přitom pamatuje, kolik jej čeká dnů v temnotě. Vše, co přijde, je zmar. Raduj se, mladíku, ze svého mládí; ze srdce vesel se, dokud jsi mlád. Jdi, kam tě vede tvé vlastní srdce, za tím, co vidíš svýma očima. Buď si však vědom, že s tímto vším před Božím soudem budeš stát. Zármutek si k srdci nepřipouštěj a všechny potíže drž si od těla - vždyť dětství a mládí je marnost prchavá! Bůh mnohokrát ŘEKL, a člověk šel, poslechl a udělal, co Bůh řekl. Pár příkladů: Noemu Bůh řekl postav Archu, Noe Archu postavil. Abraham měl obětovat svého milovaného syna, Abraham poslechl a šel splnit, co řekl Bůh. Mojžíš měl vyvést Izraelský lid z Egypta, Mojžíš tedy šel, poslechl a vyvedl lid z Egypta. Je jasné, že lidé, kteří poslechli to, co jim Bůh řekl, ač se jim to kolikrát zdálo nemožné, nesmyslné, divné, strašné, získali v závěru požehnání a poznání pravdy. Viděli, že když jdou s Bohem, mají něco jiného než lidé, kteří žijí jen tak ve světě, bez Boha, nebo kteří se klanějí jiným bohům.
Kazatel 12:13–14 Zde je souhrn všeho, co jsi slyšel: Měj bázeň před Bohem a plň Jeho přikázání – vždyť to je pro člověka vším. Bůh bude soudit vše, co se děje, i to skryté, ať už to bylo dobré anebo zlé.
Vítězslav Čermák - Atana
Ráno, v poledne a večer
Žalm 54:17-18 Já pak k Bohu volati budu a Hospodin vysvobodí mne. Večer, i ráno, též o poledni modliti se a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj. Náš Bůh je dobrý! On slyší každou modlitbu! Prosím, nezalekni se toho, že tvoje modlitby musíš několikrát denně stále opakovat. Prosbu, na základě Božího Slova, stačí říci našemu Nebeskému Otci jen jednou. Avšak děkování za naplnění prosby posiluje tvou víru k tomu, abys mohl přijmout to, o co jsi žádal. Matouš 7:9 Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Každý rodič chce pro své děti jen to nejlepší. I náš milující Nebeský Otec chce pro tvůj život jen to nejlepší. Poražený nepřítel však dělá vše pro to, aby tě o požehnání a o vztah s Bohem okradl (Žalm 2:3; Jan 10:10). Během svého křesťanského života jsem viděla velký počet lidí, kteří ve vztahu s Bohem ochladli. Často to bylo proto, že uvěřili ďáblově lži, že je Bůh nemá rád nebo že propadli pocitu odsouzení. Avšak je zbytečné nechat se okrást o vztah s někým, kdo nezištně miluje. Situace se již roky nemění? Čekáš dlouho na naplnění vize? Objevily se zdravotní symptomy? Tvůj bankovní účet je často prázdný? Atd.?
Řešení je možno nalézt každý den ráno, v poledne a večer, kdy můžeš chválit milujícího Boha a bez ohledu na okolnosti zažívat Jeho lásku, milosrdenství, pokoj, radost a dobrotu. Již v dřívějším čísle tohoto časopisu jsem psala o svých návštěvách v kojeneckém ústavu. Během nich jsem si velice oblíbila jednoho chlapečka. Během měsíců se náš vztah postupně upevňoval a já jsem se jednoho dne rozhodla, že nechci, aby zůstal v životě zcela sám. V současné době ještě probíhají určitá soudní řízení, ale já se již dnes raduji z toho, že mu mohu předávat lásku a sama nově poznávat Boha a velikost Jeho lásky k nám. Mým přáním bylo vzít to malé dítě z ústavu, ale tím mé plány ještě nekončí. Toužím mu poskytnout domov a vychovat z něho skvělého člověka. Koloským 1:13 On nás vysvobodil z vlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Boha. Bůh za nás obětoval svého syna Ježíše Krista, aby nás vytrhl ze špatných věcí a ze smrti. Tím, že nás ze světa vytrhl, však neskončil. On nás přenesl k sobě domů a ještě se svým Slovem zavázal, že po celou dobu i na této zemi bude s námi a bude se o nás s láskou starat. Proč by tedy měl být křesťanský život plný soužení? Někteří náboženští lidé zkoumají pravdivost verše Filipským 4:4 Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám radujte se! Avšak za tímto veršem stojí silná touha Nebeského Otce: „Mé dítě, chci, abys bylo šťastné!“ Boží muž Daniel se nenechal zastavit královským rozkazem a třikrát denně, ráno, v poledne a večer, se modlíval ke svému Bohu (Daniel 6:10). Toto rozhodnutí ho mělo dovést k bolestivé smrti. Místo toho však zažil nadpřirozené vysvobození. Chci tě povzbudit. Nepřestávej upevňovat svůj vztah s Bohem, nepřestávej věřit, že tvé okolnosti se změní a tvá vize od Boha se naplní! Ráno, v poledne i večer a to každý den! Veronika Kulířová
Myšlenky, slova, skutky, zvyky a charakter
Dávej pozor na své myšlenky, neboť se stávají tvými slovy. Dávej pozor na svá slova, neboť se stávají skutkem. Dávej pozor na své skutky, neboť se stávají zvykem. Dávej pozor na své zvyky, neboť ony utvářejí charakter. Dávej pozor na svůj charakter, neboť on rozhodne o tvém osudu. autor neznámý
Když jsem četla tento citát od neznámého autora, uvědomila jsem si, kolik je v něm pravdy. Všechno začíná naším myšlením. Pokud přemýšlíme Boží Slovo, potom budeme Boží Slovo i mluvit. Jakmile začneme Boží slovo mluvit, pak podle něj budeme i jednat. Když budeme podle Božího Slova jednat pravidelně, stane se to pro nás dobrým zvykem a začne to proměňovat náš charakter. Charakter je totiž to jediné, co nás udrží v Boží vůli. Člověk, který má ryzí charakter bude vytrvalý a věrný, i když na to nebude mít pocity. Bude milovat i ty, které je těžké milovat. Bude následovat Ježíše, i když všichni budou proti němu. Takže, pokud chceme svůj běh doběhnout až do konce a dokončit ho s radostí, začněme se svým myšlením. To utvoří náš ryzí charakter. Stejný charakter jako měl Ježíš. On vytrval až dokonce. 1. Korintským 9:24 Nevíte snad, že ti, kdo běží závod, běží sice všichni, ale vítěznou odměnu dostává jen jeden? Běžte tak, abyste ji získali. 2. Timoteovi 4:7 Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval.
pastor Iveta Kuklová
Svědectví Alena Mudrová
Na konci září jsem měla státní zkoušku z pedagogiky na Husitské teologické fakultě. Na začátek bych ráda řekla, že nejen tato zkouška, ale celé moje studium je zázrak. Z pracovních důvodů jsem totiž nestíhala chodit na většinu přednášek. Byly předměty, kde jsem byla například jen jednou na závěrečné hodině. Přesto jsem prošla většinu zkoušek za jedna, protože mi Bůh požehnal skvělými spolužačkami, které byly ochotné mi dát své poznámky. Během každého zkouškového období jsem věřila a vyznávala, že potřebuji moudrost od Ducha, porozumění u učitelů a že spoléhám na milost. V druhém ročníku jsem šla na zkoušku z Historie Izraele v době Nového zákona. Byl to první pokus a věděla jsem, že hodně spolužáků ji dalo až na třetí pokus, kvůli velkému množství historických dat. Na tom si profesor velmi zakládal. Mě se ale při zkoušce zeptal jen na to, co jsem četla z tématu Nového zákona, poté jestli jsem křesťanka a když jsem řekla, že ano, řekl: „Dejte mi index, máte za jedna.“ Po těchto zkušenostech jsem věřila, že mi Duch pomůže i během státnic. Přesto jsem ale při pohledu na množství poznámek a literatury byla docela hodně nervózní. Bylo mi jasné, že to půjde jedině nadpřirozeně. Otázek bylo 34, každá měla cca 10 – 12 stran plus definice a čísla zákonů, které byly pro zkoušku zásadní. Ráno, když jsem jela na státnice, modlila jsem se v jazycích a děkovala Bohu za nadpřirozenou moudrost. Duch mi najednou před budovou fakulty pošeptal: „Bude to otázka č.11, téma rodina.“ Řekla jsem si, Bože to by bylo skvělé, učila jsem se ji zrovna den před tím, jako poslední ze všech. Přišla jsem do učebny, šla jsem hned na řadu. Přišla jsem k otázkám a otočila jsem hned první papírek. Bylo na něm z druhé strany napsáno číslo 11, téma rodina. Vyrazila jsem ze sebe něco jako „Pane Bože, ty vado, no to je mazec.“ Všichni se otočili a nechápali, co se děje. Zkoušku jsem dala, a když jsem vyšla z učebny, šla jsem říct spolužačkám, co se mi stalo. Bůh je věrný a Jeho milost je úžasná. Přirozeně jsem chtěla se školou kvůli práci skončit už v prváku, ale Duch Svatý mě vším krásně provedl.
Spravedlnost
pastor Vítězslav Kukla
Milí čtenáři, Bůh mě v poslední době neustále vede do následujících veršů. Rád bych se s vámi o nich sdílel. Efezským 3:12 V Něm (Ježíši) a skrze víru v Něj máme možnost přistupovat k Bohu směle a s důvěrou. Židům 4:16 Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci. Když jsem trávil čas nad těmito verši, stále více a více mi vyvstávalo jedno slovo: směle. To, že můžeme a máme přicházet k Bohu, to víme. S čím však někteří, a nebojím se říct většina, zápasí, je slovo „směle“. Jak mám směle přijít k Pánu, který všechno ví? On zná mé myšlení, On ví jak žiji, v čem jsem slabý a kde potřebuji pomoc.
Jak mám být smělý před tváří všemohoucího, vševědoucího Boha? Věřím, že Bůh chce a potřebuje, abychom byli smělí. Důvod je prostý. Když k Bohu přistupujeme, musíme přistupovat ve víře. Někdo může namítnout: „Já v Boha věřím, ale také znám sebe.“ V tom je právě ten problém. Když přicházíme k Pánu, máme věřit v Něj, nikoli v sebe. Věřím, že čím více si budeme uvědomovat, co se stalo na kříži, tím budeme smělejší. Nebudeme totiž spoléhat na sebe, ale na Boha samotného. Nebudeme hledat svou vlastní spravedlnost založenou na našem počínání, na našich schopnostech, ale založenou výlučně na Ježíšově kříži. Římanům 10:3 Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží. Římanům 10:6-9 Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: ,Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?` - to je jako přivést Krista dolů - nebo: ,kdo sestoupí do propasti?` - to je jako vyvést Krista z mrtvých. Ale co praví? ,Blízko tebe je to slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci;` je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že Ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. 2. Korintským 5:21 On toho, který byl bez hříchu, učinil hříchem kvůli nám, abychom se my v Něm stali Boží spravedlností. Když se spoléháme na Ježíše, pak se spoléháme na Spravedlnost, která nám byla darována. Díky této spravedlnosti máme správné postavení před Bohem a můžeme přijít SMĚLE k trůnu milosti, kde přijmeme pomoc v čas příhodný. Koloským 1:21-22 I vás, kteří jste Mu kdysi byli cizí a svými myšlenkami i zlými skutky nepřátelští, nyní již usmířil. Ve svém lidském těle podstoupil smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a úhony. Římanům 5:17 Kvůli provinění jediného člověka vládla skrze toho jednoho smrt. Čím spíše tedy ti, kdo přijímají hojnou milost a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jediného, Ježíše Krista! Pokud směle přicházíme k Pánu, pak přijímáme. Když přijímáme, pak podle Římanům 5:17 vládneme. Když vládneme my, pak nevládne ďábel a Bůh je oslaven, Ježíš vyvýšen a děje se Pánova vůle na této zemi.
