2014. Trendy na trhu potravin, systém podpor potravinářství a finanční zdraví

Závěrečná zpráva o výsledcích řešení Interního výzkumného projektu

IVP č. 1290/2014

Trendy na trhu potravin, systém podpor potravinářství a finanční zdraví

Hlavní řešitel:

JUDr. Ing. Josef Mezera, CSc.

Spoluřešitelé:

Ing. Martin Hruška Ing. Ilona Mrhálková Ing. Zdeňka Náglová Ing. Roman Němec Ing. Karina Pohlová Ing. Helena Sekavová Ing. Jindřich Špička, Ph.D. I

Ing. Olga Štiková

Praha 2015

Tento výzkumný projekt byl financován z institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace poskytnuté Ministerstvem zemědělství ČR z veřejných prostředků. 3

Abstract: Analysis of the differentiated food market, consumer food prices and comparing "margins" for domestic production and imports, mainly showed that the consumer will increasingly procure food and beverages by characteristics that will meet the specific requirements of a given age, profession and ultimately, his state of health. This also applies to foreign trade, if they are to be Czech products in this market segment with the largest number of groups and individual products competitive. This in turn will lead to even greater dynamics of exports and if the consumer more prefer Czech food on the domestic market, reducing the pace of import growth. Increased demand for domestic food allows higher utilization and efficiency of acquired investments, whose volume, as shown by international comparison, below the corresponding amount. Under these assumptions, which improves the efficiency of investment, it confirms the importance of aid, which should however take different forms, including innovation voucher. Provided support would be seen not only as a factor of level productivity the food sector, as shown by the results of the counterfactual analysis but also one of the driving force behind strengthening efficiency in this sector.

Shrnutí: Analýzy diferencovaného trhu potravin, vývoje spotřebitelských cen potravin a porovnání „marží“ u tuzemské produkce a z dovozu ukázaly především to, že spotřebitel bude stále více poptávat potraviny a nápoje podle charakteristických znaků, které budou splňovat jeho specifické požadavky dané věkem, profesí a v neposlední řadě jeho zdravotním stavem. To platí i pro zahraniční obchod, mají-li být české produkty v tomto segmentu trhu u co největšího počtu jejich skupin i jednotlivých produktů konkurenceschopné. To pak povede k ještě vyšší dynamice vývozu a bude-li konzument více preferovat české potraviny na domácím trhu, zmírní se tempo růstu dovozu. Zvýšená poptávka po domácích potravinách umožní vyšší využití a efektivnost pořizovaných investic, jejichž objem, jak vyplývá z mezinárodního srovnání, nedosahuje odpovídající výše. Za těchto předpokladů, kdy se zlepší efektivnost investic, potvrdí se i význam podpor, které by však měly mít různé formy, včetně inovačního voucheru. Poskytované podpory by se projevily nejen jako faktor úrovně produktivity v potravinářském sektoru, jak se ukázalo z výsledků kontrafaktuální analýzy, ale i jednou z hybných sil posilování efektivnosti tohoto sektoru.

4

OBSAH Úvod .........................................................................................................................................................6 1

Cíl projektu ......................................................................................................................................7

2

Metodický přístup a zdrojová data ................................................................................................7

3

Výsledky projektu a jeho výstupy .............................................................................................. 11

3.1

Celková pozice a vývoj potravinářského sektoru ........................................................ 11

3.2

Vývoj poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností ............................ 13

3.3

Vývoj spotřebitelských cen potravinářského zboží .................................................... 21

3.4

Výpočet a analýza obchodní "marže" u tuzemských a dovozových potravin (na základě vymezeného spotřebního koše) ................................................................ 24

3.4

Výsledky v zahraničním obchodu v segmentu potravin a nápojů ............................. 26

3.5

Vývoj a struktura investic do hmotného majetku ve výrobě potravin a nápojů v ČR, alokace finančních prostředků, z podopatření PRV v letech 2007 – 2013 včetně charakteristiky příjemců .................................................................................... 28

3.6

Výsledky kontrafaktuální analýzy.................................................................................. 39

3.7

Klíčový výsledek ............................................................................................................. 43

4

Přehled výstupů ........................................................................................................................... 44

Závěr ..................................................................................................................................................... 44 Literatura .............................................................................................................................................. 46 Přílohy................................................................................................................................................... 47

5

Úvod Interní výzkumný projekt zaměřený na potravinářský průmysl (IVP 1274), řešený v roce 2013, byl věnován především problematice posilování spolupráce a účinnosti faktorů akcelerujících inovační procesy v potravinářství jako nástrojů pro získání konkurenční výhody pro příští období. Zmíněný IVP byl schválen v kontextu s přípravou nového Programu rozvoje venkova (dále jen PRV) na období 2014 – 2020 v gesci Ministerstva zemědělství ČR (MZe), s přihlédnutím k tomu, že Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) s tímto ministerstvem úzce spolupracuje v zájmu přípravy návrhu adekvátních opatření. Při řešení IVP 1274 se však mimo jiné ukázalo, že je nezbytné uplatnit syntetičtější přístup a do řešení otázek konkurenceschopnosti potravinářství zahrnout i analýzu faktorů trhu, investování z mezinárodního pohledu a další indikátory ukazující pozici a zejména některé, slabé stránky celkové efektivnosti tohoto odvětví, jako je např. produktivita práce. Cílem IVP 1290 v roce 2013 bylo proto vyhodnotit vývoj na trhu potravin v ČR z pohledu poptávky a spotřeby potravin, vývoje spotřebitelských cen potravin a dalších faktorů působících na diferenciaci vnitřního trhu v segmentu potravin. Pozornost byla věnována i diskutovanému problému obchodních marží. S domácím trhem souvisí i analýza zahraničního obchodu a zpřesnění metodiky jeho vykazování ve vztahu ke zpracované produkci. Řešení IVP 1290 probíhalo paralelně s naplňováním třístranného projektu AKI (Budapešť, Maďarsko) a VÚPP (Bratislava, Slovensko) a ÚZEI (Praha, ČR), který analyzuje pozici a efektivnost potravinářského průmyslu v mezinárodním srovnání uvedených zemí, resp. v rámci EU za delší časový úsek, a to z kvantitativního a kvalitativního hlediska. Významné rozdíly se ukázaly v oblasti intenzity investování i efektivnosti, zejména u výše zmíněného indikátoru produktivity práce v potravinářství u vybraných zemí. V ČR se ukázala též poměrně nízká úroveň rentability. Tato zpráva je souhrnem analytických prací, které v rámci projektu probíhaly, a uvádí klíčové výsledky pozitivního charakteru i méně příznivá zjištění ve vztahu k potravinářskému sektoru ČR. Závěry mají přispívat k naplňování strategie vytvořené pro toto odvětví na delší časové období.

6

1

Cíl projektu Hlavním cílem projektu bylo analyzovat trend na trhu potravin a jejich vývoj, hodnocení

systému podpor a výkonnosti, produktivity a efektivnosti v potravinářském sektoru ČR. Dílčí cíl 1: Na základě podrobné analýzy provést predikci vývoje na trhu potravin, zejména z hlediska vývoje poptávky a změn na diferencovaném trhu; dále zhodnotit vývoj českého zahraničního obchodu (ZO) s potravinářskými výrobky a nápoji a posoudit konkurenceschopnost jednotlivých skupin produktů a též jednotlivých významných produktů. Dílčí cíl 2: Zhodnocení systému podpor potravinářství z fondů EU a z národních prostředků – s přihlédnutím k novému programovému období. Dílčí cíl 3: Hodnocení výkonnosti, produktivity a efektivnosti vybraných skupin potravinářských firem a hledání úspěšných typů podniků. Výsledky řešení projektu tak měly poskytnout odpověď na následující otázky: 1) Reaguje potravinářský sektor na tržní trendy? Jsou odlišné marže obchodu u výrobků z tuzemské výroby a u dovozových výrobků? 2) Jsou prostředky vynakládané na podpory účelně alokovány? 3) Existují skupiny potravinářských podniků, které budou i při rostoucí konkurenci v příštím období úspěšné? Průběh řešení ukázal potřebu se zaměřit především na tematické okruhy, které jsou v současné době vysoce aktuální. Pro vyčerpávající odpověď na výše uvedené otázky by byl potřeba delší čas na získání, zpracování a vyhodnocení informací, resp. ne vše, na čem se jednotliví řešitelé podíleli, mohlo být zahrnuto do této zprávy.

2

Metodický přístup a zdrojová data Metodický přístup zahrnoval zejména následující aktivity: 1. Studium a zachycení klíčových trendů ve spotřebě potravin, v poptávce a ve spotřebitelských

cenách a příjmech. Na tomto základě byl analyzován tuzemský trh potravin a provedena predikce dalšího vývoje v tomto segmentu trhu. Jako datové zdroje byly využity zejména údaje ČSÚ včetně rodinných účtů a byly provedeny vlastní výpočty. Dále byly řešiteli kvantifikovány a zhodnoceny obchodní „marže“ u tuzemských a dovozových potravin, jejichž úroveň je často předmětem odborných debat. Základní hypotézou bylo zjistit, zda a jak se liší „marže“ obchodu u výrobků z tuzemské výroby reprezentované cenami potravinářských výrobců (dále jen CPV) a výrobků z dovozu (dovozní cena - dále jen DC). Výpočty vycházely ze skutečné spotřeby potravin, která se tak zároveň stala „vahou“ pro výpočet průměrné „marže“ za spotřební koš. Na základě modelu VYZIVA vytvořeného v ÚZEI v rámci projektu pro Ministerstvo vnitra ČR "Stanovení prahu potravinové bezpečnosti pro zásobování obyvatel v případě krizových situací

7

1

a ohrožení" byly vypočteny rozdíly v úrovni finančního vyjádření skutečné spotřeby potravin, která byla oceněna jednotlivými druhy cen. Jde o ceny potravinářských výrobců, dovozní ceny a spotřebitelské ceny (obchod). V první řadě byl „odladěn“ objem jednotlivých druhů potravin vstupujících do modelu VYZIVA (87 druhů potravinových skupin a potravin) tak, aby takto stanovená spotřeba jednotlivých potravinových komodit odpovídala skutečné spotřebě. Takto stanovená (odladěná) varianta modelu VYZIVA potom umožnila propočítat skutečnou spotřebu, tj. „reálný“ spotřební koš v hodnotě jednotlivých typů cen. Vzhledem k tomu, že poslední dostupné údaje o spotřebě potravin a CPV jsou za rok 2012, výpočty pro všechny druhy cen byly provedeny pro toto období. Naplnit model VYZIVA (reálný spotřební koš) spotřebitelskými cenami (SC) nebyl zásadní problém. SC jsou ČSÚ sledovány za poměrně široký sortiment výrobků a jejich propočty na ceny odpovídající potravinám vybraným v modelu bylo možné uskutečnit. SC na rozdíl od ostatních druhů cen zahrnuje DPH. Proto byla pro další propočty a srovnání jednotlivých druhů cen od SC odečtena 15% DPH. Takto vypočtená SC potom byla základem pro další výpočty „marží“ i vztahu jednotlivých druhů cen. Na druhé straně ceny potravinářských výrobců jsou oficiálně sledovány jen za velmi úzký sortiment potravin, který potřebné struktuře v modelu rozhodně neodpovídá. Proto jsme při výpočtu „hodnoty – ceny“ vycházeli z publikace ČSÚ „Výroba vybraných výrobků v průmyslu v roce 2012“, kde jsou data poměrně širokého sortimentu různých potravinářských výrobců. Pro naše potřeby jsme vypočítali „hodnotu - cenu“ pro jednotlivé potraviny jako podíl tržeb z prodeje a prodaného množství. Pro zjednodušení takto vypočtené hodnoty uvádíme jako CPV. U ovoce, zeleniny a brambor byly použity ceny zemědělských výrobců (CZV), protože CPV nepřicházejí v úvahu (jedná se o produkty surovinového charakteru nepodléhající zpracování v potravinářském průmyslu). Jiná situace byla u dovozních cen. Zdrojem pro tyto ceny byly údaje obsažené ve Statistice zahraničního obchodu, tříděné podle celního sazebníku. Výpočet dovozních cen vycházel z objemu dovozu v hmotných jednotkách a z jejich hodnot ve finančním vyjádření. Podílem těchto dat byly vypočteny „jednotkové“ dovozní ceny. Pro zjednodušení jsou uvedeny tyto hodnoty jako dovozové ceny (dále jen DC). Jde o vlastní konstrukci cen, nikoli o konkrétní CPV a DC. Ovšem vzhledem k tomu, že jiná data nejsou k dispozici, lze považovat tyto výpočty za dostačující a pro zvolený účel dobře využitelné. Jde o modelové řešení situace na trhu ČR, tedy jen simulaci skutečného stavu. Přesto lze předpokládat, že výsledky budou zajímavé a do značné míry budou vypovídat o návaznosti jednotlivých druhů cen. Reálný „spotřební koš“ vypovídá o skutečné „marži“ podstatně výstižněji než jen výpočet u konkrétní potraviny, který navíc bývá značně tendenční (výběr jen těch druhů potravin, které jsou z hlediska uživatele výpočtů výhodné). Skutečná spotřeba jednotlivých skupin potravin je vlastně vahou při výpočtech za celý uvažovaný sortiment. Vzhledem k tomu, že pro všechny sledované potraviny a potravinové skupiny (87 potravinových položek, které jsou základem pro model VYZIVA) nejsou hodnoty (ceny) k dispozici, bylo nutné vybrat takový sortiment, pro který bylo možné „ceny“ zjistit. Modelovány byly 3 varianty odpovídající různému počtu výrobků, pro které bylo možné ceny získat.

1

Požadavky na minimální výživu obyvatelstva (neohrožující zdraví) byly optimalizovány na úroveň spotřeby potravin. Základními daty vstupujícími do modelu byly: výživové doporučené dávky (VDD) pro energii a 9 základních živin ve stanoveném rozpětí, vybrané potravinové podskupiny (87 potravinových položek) a jejich spotřební limity, nutriční hodnoty (obsah živin v jednotlivých potravinách) a spotřebitelské ceny těchto potravin.

8

První varianta výpočtů celkové hodnoty spotřebního koše (vyjádřené uvažovanými druhy cen) obsahuje takové potraviny a potravinové skupiny, pro něž jsou k dispozici všechny druhy cen. Jedná se o velmi úzký sortiment potravin, protože byly vybrány jen takové skupiny výrobků, kde je obdobný a do jisté míry srovnatelný sortiment potravin odpovídající CPV, DC i SC. Pro takto sestavený „spotřební koš“ byla vypočtena celkovou „fiktivní“ suma vydaných prostředků v CPV, DC i SC (tab. 9 v tabulkové příloze). Výpočty byly provedeny v několika alternativách výběru potravin srovnatelného sortimentu jak tuzemských, tak z dovozu. Na základě celkové hodnoty tohoto „spotřebního koše“ byly vypočteny „marže“ obchodu podle vzorce používaného ČSÚ, tj. (SC-CPV)/SC a (SC-DC)/SC. Z výsledků je patrné, jakou „marži“ by vykazoval obchod, pokud by celý tento „spotřební koš“ byl naplněn výrobky tuzemskými, a jakou při naplnění výrobky z dovozu. Samozřejmě při analýze a hodnocení musel být brán v úvahu poněkud odlišný sortiment potravin v rámci jednotlivých uvažovaných potravinových skupin u dovozu a v tuzemské výrobě a podle toho výsledky hodnotit. Velmi citlivě a pečlivě musíme hodnotit výrobky, u kterých je dosahováno výrazně odlišných „marží“ u výrobků české provenience a u výrobků z dovozu. Řada potravinových skupin a potravin proto musela být z modelových propočtů vyřazena pro nesrovnatelnost sortimentu uvnitř těchto skupin, nebo nemožnosti srovnání cen z hlediska zásobování během roku (jedná se např. o vyšší dovozní ceny ovoce a zeleniny v zimních měsících a podstatně nižší tuzemské ceny v době sklizně). Obdobné výpočty jsme provedli při naplnění „spotřebního koše“ jen výrobky českých potravinářských výrobců ve vztahu ke spotřebitelským cenám (2. varianta) a jen výrobky z dovozu k SC (3. varianta). U těchto variant může být použít podstatně širší „spotřební koš“, tj. více potravin a potravinových skupin je srovnatelných (alespoň přibližně srovnatelný sortiment výrobků uvnitř uvažovaných potravinových skupin) – analyzuje se a hodnotí „marže“ dosahovaná obchodem (podle stejného vzorce výpočtu) ve vztahu k jednotlivým potravinovým skupinám. V příštím období by bylo účelné analyzovat tuto problematiku v časové řadě (období bude záviset na dostupnosti dat o výrobě a prodeji tuzemských potravinářů a dovozu potravin). Výsledkem této analýzy by bylo zhodnocení vývoje „marží“ obchodu v průběhu sledované časové řady. 2. Další oblastí zahrnutou do projektu byla analýza zahraničního trhu potravin v rámci EU (intraobchod) a s třetími zeměmi (extraobchod). Pro posouzení konkurenceschopnosti byl použit RCA index Revealed Comparative Advantage (zjevná/odhalená komparativní výhoda). O konstrukci tohoto indexu je blíže pojednáno v článku zařazeném jako příloha 2 v příloze publikací.Součástí práce byla také problematika převodu kódů celního sazebníku (KN a HS) na kódy CPA (Clasification of Product by Activity – Klasifikace produkce). Vytvořen byl vlastní přehled kódů celního sazebníku spadajících do jednotlivých skupin CPA 10 a 11. Zdrojem dat o ZO byly veřejné databáze ČSÚ a Eurostat (International Trade databáze). Podrobněji je metodika v této oblasti uvedena v příslušném článku v příloze 1 publikací. 3.

Při

posuzování

ekonomické

pozice

potravinářského

sektoru

a

jeho

efektivnosti

z kvantitativních a kvalitativních hledisek bylo vycházeno ze zdrojů pro třístranný projekt AKI – VÚPP – ÚZEI. Pro kvantitativní charakteristiky bylo využito především údajů z Eurostatu a pro kvalitativní analýzy zejména druhotných zdrojů – zpráv a ostatních dokumentů především rezortního charakteru. Dále byl analyzován vývoj a struktura investic do hmotného majetku a alokace finančních prostředků z podopatření PRV a zpracována charakteristika příjemců ze zdrojů SZIF a provedeno mezinárodní srovnání investování do výroby potravin a do výroby nápojů u vybraných zemí. Pro toto srovnání byly využity údaje především z Eurostatu. 9

4. Řešení projektu uzavírá zpracování kontrafaktuální analýzy, která je založena na porovnání efektů mezi soubory podpořených a nepodpořených subjektů. K tomu, aby byly porovnávány soubory subjektů s podobnými charakteristikami, bylo nutné soubor nepodpořených subjektů redukovat tak, aby byl strukturálně podobný souboru podpořených subjektů. Párování bylo provedeno metodou PSM (Propensity Score Matching), konkrétně metodou Greedy Matching - Mahalanobis Distance within Propensity Score Calipers (no matches outside calipers), která byla již pro hodnocení efektů podpor 2 z PRV úspěšně použita . Metoda přiřazuje vždy k jednomu podpořenému subjektu nepodpořený subjekt, na základě předem stanovených charakteristik podobnosti: Aktiva celkem (tis. Kč) Oběžná aktiva/aktiva celkem (%) Cizí zdroje/pasiva celkem (%) Odpisy/aktiva celkem (%) Přesná shoda CZ-NACE tak, aby oba soubory měly přesně stejné zastoupení oborů CZ-NACE. Výsledky párování včetně strukturálních charakteristik obou souborů jsou znázorněny v tabulkové příloze „Greedy Data Matching Report“, jež se vztahuje k této metodické části. Z přílohy je patrné, že soubor podpořených subjektů s kompletními účetními závěrkami obsahoval 164 subjektů, zatímco soubor nepodpořených subjektů čítal 561 subjektů. Ze 164 podpořených subjektů bylo procesem párování vyřazeno 21 subjektů, které byly natolik unikátní, že k nim nebylo možné přiřadit do páru nepodpořený subjekt. Výsledkem párování je tedy 143 podpořených a 143 nepodpořených subjektů, které mají následující strukturu z hlediska CZ-NACE. 10.1 (Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků)

36,36 %

10.3 (Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny)

7,69 %

10.4 (Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků)

0,70 %

10.5 (Výroba mléčných výrobků)

17,48 %

10.6 (Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků)

7,69 %

10.7 (Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků)

0,70 %

10.8 (Výroba ostatních potravinářských výrobků)

10,49 %

10.9 (Výroba průmyslových krmiv)

11,19 %

11.0 (Výroba nápojů)

7,69 %

K vyhodnocení dopadů investičních podpor byly využity zejména ukazatele finanční a ekonomické analýzy, které jsou podrobněji definovány v části Vvýsledky (vzhledem k rozsahu závěrečnéí zprávy). Přepočty na hektar zemědělské půdy nejsou vzhledem ke zpracovatelskému průmyslu relevantní. Rokem 0 (před podporou) se rozumí rok 2007 a rokem 1 se rozumí rok 2012, který reprezentuje minimálně jednoroční odstup od uvedení investice do provozu. Z metodického hlediska je lepší uvažovat s určitým časovým odstupem od uvedení investice do provozu. Časové zpoždění je využito pro tzv. náběh investice. V případě této analýzy byl zvolen minimálně 1 rok. Tzn., že subjekty podpořené v roce 2011, tj. ty, které uvedly investici do provozu v roce 2011, jsou hodnoceny daty roku 2012.

2

Božík M. Impacts assessment of the agroenvironmental support in the Rural Development Programme 2007-2013 at the farm level. Economic of Agriculture 1, 2012, pp. 34-46 (Cz). ISSN 1335-6186

10

Rozdíly jsou testovány dvouvýběrovým Mann-Whitneyovým testem shody rozdělení. Protože nebyla prokázána normalita rozdělení ukazatelů v souborech, nebylo možné použít dvouvýběrový t-test. Kromě porovnání ukazatelů u podpořeného souboru (Y = 1) s nepodpořeným souborem podniků (Y = 0) zvlášť v letech 2007 a 2012 byla také použita metoda Difference-in-Difference (DID), která porovnává rozdíly ukazatelů v roce 2007 (1-0) s rozdíly ukazatelů v roce 2012 (1-0), čímž je eliminováno působení cen v čase. Na základě získaných kvantitativních a kvalitativních poznatků byly zpracovány závěry a byla formulována východiska a doporučení pro budoucí vývoj potravinářského sektoru. Jednotlivé aktivity v rámci tohoto projektu byly realizovány ve vazbě na ostatní aktivity řešitelů a řešitelských týmů, s cílem co nejlepšího využití kapacit. Terénní průzkumy ve firmách v ČR byly převážně nahrazeny zahraničními pracovními cestami, kde byly získány jak nové poznatky, tak literatura. Vzhledem k zastavení projektu 7A MB – MOBILITY, který se týká Slovenska a ČR, byly pozastaveny i započaté predikce v oblasti ekonomiky potravinářského průmyslu. Navíc v současné době stále se měnících podmínek jak ekonomických, např. změny DPH, obchodních, zejména u AZO či adaptace na novou SZP, opuštění kvótového systému, spolehlivost predikcí výrazně oslabuje.

3

Výsledky projektu a jeho výstupy

3.1

Celková pozice a vývoj potravinářského sektoru V úvodu k výsledkům projektu je v hlavních rysech zachycena pozice českého potravinářství.

Vyjadřuje ji podíl zaměstnanosti ve Výrobě potravinářských výrobků a nápojů na celkové 3

4

zaměstnanosti za všechny ekonomické činnosti, který se za období od roku 2004 do roku 2011 snížil z 3,12 % na 2,48 %, tj. o 0,64 p. b. Zmíněný ukazatel v roce 2011 v ČR (2,48 %) byl vyšší než za EU 27 (2,15 %) a za EU 15 (1,96%), jak je uvedeno v tab. 3.1/1. Tab.3.1/1 - Podíl zaměstnanosti ve Výrobě potravinářských výrobků a nápojů na celkové zaměstnanosti Podíl zaměstnanosti (%)

2004

změna (p. b.)

2011

Česká republika

3,12

2,48

-0,64

Evropská unie (27 zemí)

2,25

2,15

-0,09

Evropská unie (15 zemí)

2,10

1,96

-0,15

Pramen: Eurostat

5

Podíl hrubé přidané hodnoty (dále jen „HPH“) za Výrobu potravinářských výrobků a nápojů na celkové HPH za všechny ekonomické činnosti se za období od roku 2004 do roku 2012 snížil z 3,27 % na 2,44 %, tj. o 0,83 p. b. I přes toto snížení je v roce 2012 podíl HPH potravinářství v ČR vyšší než stejný ukazatel za EU 27 (2,04 %) a za EU 15 (1,95 %) - viz tab. 3.1/2.

3

Smlouva o přistoupení České republiky do EU vstoupila v platnost 1. května 2004.

4

Za rok 2011 jsou na Eurostatu poslední dostupné údaje o zaměstnanosti za EU 27 a EU 15.

5

Hrubá přidaná hodnota je definována jako rozdíl mezi celkovou produkcí oceněnou v základních cenách a mezispotřebou oceněnou v kupních cenách.

11

Tab.3.1/2 - Podíl HPH ve Výrobě potravin a nápojů na HPH celkem Podíl HPH (%)

2004

změna (p. b.)

2012

Česká republika

3,27

2,44

-0,83

Evropská unie (27 zemí)

2,22

2,04

-0,18

Evropská unie (15 zemí)

2,16

1,95

-0,20

Pramen: Eurostat

České potravinářství po vstupu do EU charakterizuje klesající zaměstnanost a klesající podíl HPH v rámci národního hospodářství ČR. 6

7

Potravinářská produkce se v ČR mezi rokem 2004 a 2012 zvýšila z 10 253,60 mil. EUR na 13 594,50 mil. EUR, tj. přírůstek o 32,58 %. Změna zmíněného ukazatele za stejné období byla na Slovensku 38,23 %, v Maďarsku 13,02 % a v Rakousku 41,36 %. Produktivitu práce v potravinářství lze vyjádřit pomocí roční HPH na 1000 pracovníků v odvětví. Viz tab.3.1/3. Tento ukazatel se v ČR mezi rokem 2004 a 2011 zvýšil z 18,07 mil EUR na 27,69 mil. EUR (o 9,62 mil EUR, tj. o 53,27 %). Vyšší přírůstek tohoto ukazatele (o 53,27 %) proti přírůstku za EU 27 (7,97 %) byl důsledkem zejména výrazného snižování počtu zaměstnanců v českém potravinářství. I přes tento růst dosahuje české potravinářství pouze 58,87 % z hodnoty tohoto ukazatele za EU 27 v roce 2011. Tab. 3.1/3 - Hrubá přidaná hodnota v základních cenách na 1 000 zaměstnanců HPH (mil EUR/ 1000 osob)

2004

2011

změna (EUR)

změna (%)

Evropská unie (27 zemí)

43,56

47,04

3,47

7,97

Evropská unie (15 zemí)

53,03

56,81

3,78

7,13

Česká republika

18,07

27,69

9,62

53,27

Pramen: Eurostat

8

Průměrná hrubá měsíční mzda se v českém potravinářství mezi rokem 2004 a 2011 zvýšila ze 474 EUR na 803,68 EUR (o 329,68 EUR, tj. o 69,55 %). Přestože růst tohoto ukazatele ve sledovaném období byl vyšší než v EU 27 i v EU 15, tak jeho hodnota v českém potravinářství v roce 2011 dosahuje pouze 45,21 % z průměrné hodnoty za EU 27, jak ukazuje tabulka 3.1/4.

6

Produkce zahrnuje potravinářské výrobky a služby vytvořené během účetního období v procesu výroby.

7

Za rok 2012 jsou v Eurostatu dostupné údaje o potravinářské produkci pouze za některé země a nejsou dostupné údaje za celou EU.

8

Průměrná hrubá měsíční mzda je definována jako mzda bez ostatních osobních nákladů.

12

Tab. 3.1/4 - Průměrná měsíční hrubá mzda na 1 zaměstnance Průměrná měsíční hrubá mzda (EUR)

2004

2011

změna (EUR)

změna (%)

Evropská unie (27 zemí)

1 639,90

1 777,54

137,64

8,39

Evropská unie (15 zemí)

2 023,47

2 237,14

213,67

10,56

474,00

803,68

329,68

69,55

Česká republika Pramen: Eurostat

Produktivita práce a průměrná měsíční hrubá mzda po vstupu ČR do EU rostou rychleji než stejné ukazatele za EU 27. Ale vzhledem k jejich nízké výchozí hodnotě v roce vstupu do EU jsou jejich hodnoty v roce 2011, za který jsou poslední dostupné hodnoty získané z Eurostatu, stále mnohem menší než údaje za EU celkem. Pokud jde o finančně ekonomické hodnocení vysokou profitabilitu v ČR podle ČSÚ v roce 2012 vykazuje výroba nápojů (5,46 %), avšak nižší v porovnání s rokem 2012 (4,07 %), ale z hlediska tempa růstu se do popředí dostala výroba krmiv (z 0,32 % v roce 2008 na 4,07 % v roce 2012), jako součást CZ-NACE 10, která jako celek v roce 2012 dosáhla úrovně 2,14 %.

3.2

Vývoj poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností V oblasti hodnocení situace na trhu potravin bylo prioritou zaměření na úroveň spotřeby

a ekonomické ukazatele domácností v období od 2004, resp. 2006 do roku 2012. Od roku 2006 jsou 9 ve zpravodajském souboru zahrnuty všechny typy domácností zastoupené v populaci, tj. dosud nesledované domácnosti nezaměstnaných, domácnosti důchodců s ekonomicky aktivními členy nebo domácnosti, v nichž není žádná ekonomicky aktivní osoba. Naopak se již samostatně nesledují domácnosti zemědělců. Váha jednotlivých skupin domácností odpovídá jejich podílu zjištěnému v Mikrocenzu. 

Domácnosti podle počtu nezaopatřených dětí

Domácnosti bez nezaopatřených dětí mají podstatně vyšší příjmy než průměrná domácnost statistiky rodinných účtů (RÚ), o 19 %, ale na druhé straně jsou v této skupině domácností naprosto bezkonkurenčně nejvyšší sociální příjmy (o 82 % vyšší než průměrná domácnost). V těchto

9

Domácnosti zaměstnanců jsou domácnosti s osobou v čele v pracovním nebo služebním poměru, která pracuje na základě

pracovní smlouvy nebo na základě dohody (o pracovní činnosti, o provedení práce). Zaměstnanci jsou i pracující členové produkčních družstev (včetně zemědělských), společníci s.r.o. a komanditisté komanditních společností. Domácnosti samostatně činných osob jsou domácnosti s osobou v čele vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, což jsou osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo na základě zvláštních předpisů, účastníci společného podnikání na základě smlouvy (společnosti s ručením omezeným, obchodní společnosti), pokud nevykonávají pro společnost práci na základě pracovní smlouvy, dále osoby vykonávající nezávislé povolání (lékaři, advokáti, daňoví poradci) a osoby pracující za honoráře (umělci, tlumočníci). Domácnosti nezaměstnaných jsou domácnosti v čele s osobou, která nemá žádnou placenou práci, ale pracovat by chtěla, tzn. že si buď aktivně hledá zaměstnání, nebo má v plánu podnikat, případně hodlá zaměstnání hledat. Není rozhodující, zda pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání či nikoliv. Domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů – osoba v čele pobírá jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího a nepracuje buď vůbec, nebo má její pracovní činnost pouze omezený rozsah (podmínka omezené ekonomické aktivity platí i pro ostatní členy domácnosti).

13

domácnostech je logicky v průměru nejmenší počet osob. Přibližně polovina členů těchto domácností jsou pracující a polovina důchodci. Proto jsou v této skupině tak vysoké sociální příjmy. Ovšem bezdětné domácnosti mají současně o 18,5 % vyšší spotřební vydání než průměrná domácnost. Přitom vyšší příjmy těchto domácností (proti průměrné domácnosti) přibližně odpovídají i vyšším spotřebním výdajům. Z této analýzy je zřejmé, že většina domácností bez nezaopatřených dětí téměř všechny příjmy utratí formou spotřebních výdajů. Podstatně vyšší mají domácnosti bez nezaopatřených dětí výdaje na potraviny (o 22 %), z toho nejvyšší za oleje a tuky (o 31,5 %), kávu, čaj, kakao (o 12,8 %) a za maso (o 27,7 %). To souvisí jak s počtem dospělých osob s vyššími nároky na spotřebu, tak s vysokým podílem důchodců, kteří mají obecně nejvyšší spotřebu. Z hlediska hodnocení domácností s dětmi je zřejmé, že v porovnání s průměrnou domácností mají obecně nejvyšší spotřebu domácnosti s 1 dítětem, následují se 2 dětmi a poslední jsou se 3 dětmi. Výjimku tvoří pekárenské výrobky, kde jsou dokonce vyšší výdaje u rodin se 3 a více dětmi než se 2 dětmi. Jedná se o relativně nejlevnější potravinářské výrobky, rovněž je nutné brát v úvahu i to, že děti mají nižší potřebu výživy.  Domácnosti podle příjmu (decily) Nejvíce členů domácnosti ve výběrovém souboru RÚ (proti průměrné domácnosti) je v domácnostech s nejnižšími příjmy a naopak. V nejvyšší příjmové kategorii je také nejvyšší podíl pracujících členů domácnosti, jedná se obvykle o domácnosti s nejnižším počtem nezaopatřených dětí či důchodců. Vysoké jsou v nejvyšší příjmové skupině příjmy ze závislé činnosti i z podnikání (o 106 -142 % 10 vyšší než v průměrné domácnosti) a ostatní příjmy (o 509,8 % vyšší). Obecně má nejvyšší příjmová skupina nejvyšší vydání za potraviny a naopak nejnižší vydání jsou u nejnižší příjmové skupiny. Nejnižší příjmová skupina vydává za potraviny jen 70 % vydání průměrné domácnosti. Nejmenší rozdíly proti výdajům v průměrné domácnosti jsou u výdajů za pekárenské výrobky (79,3 %) a u skupiny mléko, sýry, vejce (76,2 %). Naopak největší rozdíly jsou u výdajů za ovoce (59,8 %) a ryby (60,7 %). Je tedy evidentní, že se tyto domácnosti snaží snížit výdaje za potraviny, které jsou ve vyšších cenových hladinách (příp. redukovat spotřebu, např. u ryb). Naopak nejmenší rozdíly jsou u výdajů za potraviny denní spotřeby, které jsou z hlediska nutričních hodnot relativně výhodné, tj. pekárenské a mléčné výrobky (jedná se o vysoký podíl domácností s dětmi). Z hlediska rozdílů ve výdajích za nápoje je situace ještě vyhrocenější. Výdaje za nealkoholické nápoje představují u rodin s nejnižšími příjmy jen 67,5 % výdajů průměrné domácnosti, u alkoholických nápojů dokonce jen 50,2 %. Za potraviny vydá domácnost s nejvyššími příjmy o 89,6 % více než domácnost s nejnižšími příjmy, přitom jejich příjmy jsou o 367,5 % vyšší. Je tedy zřejmé, že z hlediska celkových příjmů představují výdaje za potraviny u těchto domácností podstatně nižší část peněžních prostředků. To je také spjato s biologickou podstatou výživy. Značnou část výdajů za potravinářské zboží zřejmě tvoří výběr dražších a kvalitnějších potravin, nikoli vyšší hmotná spotřeba. Nejmenší rozdíly mezi domácnostmi s nejnižšími a nejvyššími příjmy jsou opět u pekárenských výrobků (48,5 %), u olejů a tuků (67,9 %) a mlékárenských výrobků (80,2 %). 10 Jedná se např. o příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí, peněžní transfery od osob mimo domácnost a příjmy z kapitálového majetku.

14

 Spotřeba jednotlivých potravinových skupin podle sociálních skupin Chleba Nejnižší spotřebu vykazují samostatně činní, nejvyšší důchodci. Mezi roky 2006 a 2012 se spotřeba snížila u všech sociálních skupin (o zhruba 15 %), u skupiny samostatně činných poklesla spotřeba nejméně (o 8,3 %). Pečivo celkem Spotřeba je relativně vyrovnaná, nejvyšší vykazují domácnosti důchodci. Ke snížení spotřeby došlo ve sledovaném období u všech sociálních skupin (kolem 12 %), nejvýrazněji poklesla spotřeba u nezaměstnaných (21 %). Mouka Spotřeba se zvýšila v sociálních skupinách samostatně činných (13 %) a zaměstnanců (o 1,5 %). Naopak se snížila u důchodců (o 6 %, ale přesto je v této sociální skupině spotřeba výrazně nejvyšší) a nezaměstnaných (o 2 %). Těstoviny Spotřeba se zvýšila u sociální skupiny zaměstnanců (o 13,4 %) a rovněž u samostatně činných (o 4,4 %). Na druhé straně spotřeba klesla u nezaměstnaných (o 6,5 %) a důchodců (o 4,5 %). Rýže Nejvyšší spotřeba je opět v domácnostech důchodců, ale ve sledovaném období se snížila se o 4,5 %. Naopak spotřeba rostla u samostatně činných (o 7,2 %) a zaměstnanců (o 5,3 %). Maso Nejvyšší spotřeba je v domácnostech důchodců, u nichž se ve sledovaném období nepatrně snížila (o 0,4 %). Nejnižší spotřeba je v domácnostech nezaměstnaných, a ještě se mírně snížila (o 1,4 %). Spotřeba naopak vzrostla u domácností samostatně činných (o 11,2 %) a zaměstnanců (o 1,2 %). Vepřové maso Spotřeba se zvýšila ve všech typech domácností, nejvíce v domácnostech samostatně činných (o 39,3 %). Spotřeba vepřového masa rostla rovněž v domácnostech nezaměstnaných (o 24,1 %). Nejvyšší spotřeba je u důchodců a ve sledovaném období došlo k jejímu dalšímu zvýšení (o 10,1 %). U zaměstnanců vzrostla o 15,6 %. Hovězí maso Nejvyšší spotřebu vykazují domácnosti důchodců, ale vyšší než v průměrné domácnosti byla v roce 2012 i u samostatně činných (o 6,5 %). Proti roku 2006 se spotřeba u této sociální skupiny zvýšila o 14,7 %, naopak u důchodců se spotřeba snížila (o 17,9 %). U ostatních sociálních skupin se spotřeba zvýšila přibližně o 9 %.

15

Ostatní maso Nejvyšší spotřeba byla v domácnostech důchodců a během sledovaného období stagnovala (snížení o 0,5 %). U ostatních sociálních skupin se spotřeba zvýšila, nejvýrazněji u samostatně činných (o 16,3 %). Uzeniny a konzervy Nejvyšší spotřeba byla opět v domácnostech důchodců a ve sledovaném období se snížila (o 3 %). K poklesu spotřeby dochází i v domácnostech ostatních sociálních skupin, nejvíce spotřeba klesla u nezaměstnaných (o 9,7 %). Jen u samostatně činných spotřeba stagnovala (zvýšení o 0,7 %). Drůbež Nejvyšší spotřebu zaznamenávají domácnosti důchodců, ve sledovaném období ovšem stagnovala (snížení o 0,7 %). Mírně se zvýšila spotřeba u domácností samostatně činných (o 2,7 %). Naopak k poklesu spotřeby došlo u nezaměstnaných (o 10 %) a mírně i u zaměstnanců (o 1,9 %). Ryby Nejvyšší spotřeba vykázaná v domácnostech důchodců ve sledovaném období ještě rostla (o 11,8 %). Rovněž v domácnostech samostatně činných se spotřeba zvýšila (o 11,7 %). Naopak k poklesu spotřeby došlo v domácnostech nezaměstnaných (o 22,1 %) a zaměstnanců (o 5,4 %). Konzumní mléko Nejvyšší spotřeba byla v domácnostech důchodců a ve sledovaném období se snížila o 6 %. Naopak nejnižší spotřebu měly domácnosti nezaměstnaných a v průběhu let 2006 - 2012 došlo ještě k jejímu poměrně výraznému poklesu (o 17 %). V domácnostech zaměstnanců spotřeba stagnovala, k růstu došlo jen v sociální skupině samostatně činných (o 7,9 %). Sýry Spotřeba je v jednotlivých sociálních skupinách poměrně vyrovnaná. Nejnižší vykazují nezaměstnaní, u nichž došlo ještě k poklesu (o 3 %). V dalších sociálních skupinách spotřeba ve sledovaném období vzrostla, nejvíce u samostatně činných (o 14 %). Vejce Výrazně nejvyšší spotřeba je v domácnostech důchodců (o 51 % vyšší spotřeba než v průměrné domácnosti) a v průběhu sledovaného období se mírně snížila (o 1,5 %). Vysoká spotřeba vajec byla v roce 2006 také v domácnostech nezaměstnaných (o 18,2 % vyšší než v průměrné domácnosti). Ve sledovaném období došlo k nejvýraznějšímu snížení spotřeby právě v domácnostech nezaměstnaných (o 27,1 %). Spotřeba v domácnostech zaměstnanců se mírně snížila (o 2,7 %), ke zvýšení spotřeby došlo jen v domácnostech samostatně činných (o 6,7 %). Máslo Spotřeba másla se zvýšila v domácnostech všech sociálních skupin. K nejvýraznějšímu zvýšení spotřeby došlo v domácnostech samostatně činných (o 43 %). Sádlo Spotřeba je výrazně nejvyšší u důchodců (v roce 2006 dokonce o 95,5 % vyšší než v průměrné domácnosti). Nejvíce se spotřeba zvýšila v domácnostech nezaměstnaných a samostatně činných. Naopak v domácnostech zaměstnanců se spotřeba snížila.

16

Oleje Nejvyšší spotřeba je opět v domácnostech důchodců, ale vyšší než v průměrné domácnosti je spotřeba i v sociální skupině nezaměstnaných. Spotřeba se velmi mírně zvýšila v domácnostech samostatně činných (o 1,8 %), v ostatních domácnostech mírně klesla. Rostlinné tuky Spotřeba se snížila v domácnostech všech sociálních skupin, nejvíce u nezaměstnaných (o 41 %). V poptávce po této potravinové skupině zřejmě sehrála roli zdravotní výchova, zejména 11 upozorňování na zdravotní problémy při konzumaci transmastných kyselin . Jižní ovoce Ve sledovaném období došlo ke zvýšení spotřeby v domácnostech samostatně činných (o 10,1 %)

a

zaměstnanců

(o 1,9 %).

Naopak

snížení

spotřeby

nastalo

v domácnostech

nezaměstnaných (o 7,4 %), u domácností důchodců došlo ke stagnaci (snížení o 1 %). Ovoce mírného pásma Spotřeba se zvýšila u samostatně činných (o 9,5 %) a zaměstnanců (o 4,2 %). Naopak ke snížení došlo u nezaměstnaných (o 32 %) a důchodců (o 2,7 %). Zelenina Ve sledovaném období došlo ke zvýšení spotřeby u všech sociálních skupin s výjimkou nezaměstnaných

(snížení

o

9,2 %).

U

domácností

samostatně

činných

došlo

naopak

k nejvýraznějšímu zvýšení spotřeby (19,5 %). Luštěniny Ve všech domácnostech s výjimkou důchodců (snížení o 7,1 %) došlo ke zvýšení spotřeby. Brambory Spotřeba v domácnostech důchodců je výrazně vyšší než v ostatních domácnostech. Kromě toho spotřeba této komodity v průběhu sledovaných let nadále rostla (o 25,1 %). Ke zvýšení spotřeby došlo i v domácnostech samostatně činných (o 18,1 %, ale z podstatně nižší úrovně - téměř poloviční). Naopak ke snížení spotřeby došlo u zaměstnanců (o 10,4 %) a téměř stagnaci zaznamenáváme v domácnostech nezaměstnaných (snížení o 1,9 %). Cukr Také u této potravinové komodity je spotřeba v domácnostech důchodců výrazně vyšší než v ostatních domácnostech (přibližně o 50 % než v průměrné domácnosti). Během sledovaného období však spotřeba v domácnostech důchodců o 6 % poklesla. Spotřeba v domácnostech zaměstnanců stagnovala (zvýšení o 0,8 %), u ostatních sociálních skupin se spotřeba snížila o 6,5 – 9 %. Čokoláda Nejvyšší spotřebu vykazují důchodci a v průběhu sledovaného období došlo ještě k jejímu zvýšení (o 17,1 %). Také v ostatních sociálních

skupinách se

spotřeba

zvýšila,

nejméně

u nezaměstnaných (o 1,8 %).

11

Transmastné kyseliny mají podle mnoha klinických studií za následek prokazatelně zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou infarkt myokardu a mozková mrtvice, na které v naší republice umírá 50 % populace.

17

Kakao Ke zvýšení spotřeby došlo u samostatně činných (o 15,8 %) a důchodců (o 6,5 %). Na druhé straně u nezaměstnaných se spotřeba výrazně snížila (o 32,7 %) a rovněž domácnosti zaměstnanců svou spotřebu snížily (o 7,4 %). Sirupy K nejvýraznějšímu zvýšení spotřeby došlo u domácností samostatně činných a důchodců (o 26,2 %, resp. 23,3 %). Také v domácnostech zaměstnanců se spotřeba zvýšila (o 20,1 %). Naopak u sociální skupiny „nezaměstnaní“ se spotřeba snížila (o 10,7 %). Ovocné a zeleninové šťávy U domácností všech sociálních skupin se spotřeba snížila, nejvýraznější pokles byl u nezaměstnaných (o 44,5 %). Minerální a stolní vody Rovněž u této skupiny se spotřeba snížila ve všech typech domácností, nejvýrazněji v domácnostech samostatně činných (o 35,8 %). Ostatní nealkoholické nápoje Ke snížení spotřeby došlo ve všech typech domácností, nejvyšší byla v domácnostech nezaměstnaných (o 32,1 %). Lihoviny Ve všech typech domácností jsme zaznamenali snížení spotřeby, nejvyšší bylo opět u nezaměstnaných (o 42,3 %). Víno Spotřeba se nejvíce zvýšila v domácnostech důchodců (o 4,2 %), dále zaměstnanců (o 9,8 %) i samostatně činných (o 7,1 %). Ke snížení spotřeby došlo jen v domácnostech nezaměstnaných (o 4,9 %). Pivo K nejvyššímu zvýšení spotřeby došlo u samostatně činných (o 27,3 %), ale rovněž u zaměstnanců a důchodců (o 3,9 %, resp. 4,1 %). Spotřeba se snížila pouze u domácností nezaměstnaných (o 6,1 %).

Výsledky v této části analýzy ukázaly: 

Příjmové skupiny - rozdíly mezi roky 2004 a 2012

Čisté peněžní příjmy u průměrné domácnosti se zvýšily o 49 %, nejvíce rostly ostatní příjmy (o 165 %), ale rovněž výrazně (o 75 %) vzrostly sociální příjmy. S tím do jisté míry souvisí i zvýšený počet důchodců ve výběrovém souboru (o 13 %). U domácností celkem se mezi roky 2004 a 2012 na čistých peněžních příjmech snížil podíl příjmů ze závislé činnosti (o 6,6 p. b.) a z podnikání (o 1,2 p. b.). Naopak stoupl podíl příjmů sociálních (o 4,3 p. b.) a ostatních příjmů (o 3,6 p. b.). Čisté peněžní příjmy se ve sledovaném období nejvýrazněji zvýšily u domácností s nejvyššími příjmy, naopak nejméně u domácností s nejnižšími příjmy. U domácností s nejvyššími příjmy nejdynamičtěji rostly ostatní příjmy a příjmy sociální. Rovněž se značně zvýšila čistá peněžní vydání (o 43 %). Přitom vydání za potraviny a nealko nápoje vzrostla jen o 29 % (pouze za potraviny o 30 %). 18

Nejvíce se zvýšily výdaje za skupinu káva, čaj a kakao (o 46 %), ryby (44 %), zeleninu a brambory (o 39 %) a maso (37 %). Výdaje za alkoholické nápoje stouply o 21 %. U domácností s nejnižšími příjmy se ve sledovaném období nejvíce zvýšily výdaje za ryby (o 40,3 %), zeleninu a brambory (o 35,9 %) a maso (o 35,6 %). U domácností s průměrnými příjmy se nejvýznamněji zvýšily výdaje za ryby (43,2 %), zeleninu a brambory (o 41,8 %) a maso (o 41,1 %). U nejvyšší příjmové skupiny to byla zelenina a brambory (o 44,3 %), maso (o 34,8 %), ryby (o 34,7 %) a mléko (o 34,5 %) U všech sledovaných příjmových typů domácností se zvýšily výdaje za potravinovou skupinu ryby. K nejvyššímu nárůstu došlo v domácnostech s průměrnými příjmy, naopak nejméně se zvýšily výdaje domácností s nejvyššími příjmy. Proti průměrné domácnosti je nárůst výdajů u nejvyšší příjmové skupiny nižší o 9,1 p. b. Je ovšem nutné vzít v úvahu, že celkové výdaje za ryby byly v nejnižší skupině nižší (ve sledovaném období přibližně o 40 %) než výdaje průměrné domácnosti a výdaje nejvyšší skupiny byly naopak o 36-48 % vyšší. U domácností s průměrnými příjmy byly výdaje za ryby přibližně na úrovni průměrné domácnosti základního souboru. Výrazně se ve všech skupinách zvýšily výdaje za zeleninu a brambory. Nejvíce zvýšily své výdaje domácnosti s nejvyššími příjmy, nejméně domácnosti s příjmy nejnižšími. Přitom výdaje za tuto potravinovou skupinu tvoří u domácností s nejnižšími příjmy jen kolem 65 % výdajů průměrné domácnosti a naopak u nejvyšší příjmové skupiny jsou tyto výdaje téměř o 40 % vyšší než průměr. Je tedy zřejmé, že rozdíly mezi nejnižší a nejvyšší příjmovou skupinou se ve spotřebě zeleniny a brambor v průběhu sledovaného období ještě více prohlubují. Další potravinovou skupinou, u které výdaje stouply ve všech příjmových skupinách, je maso. K nejvyššímu nárůstu došlo u příjmově průměrné domácnosti. Výdaje za maso představují v nejnižší skupině jen necelých 70 % výdajů v průměrné domácnosti a naopak v nejvyšší příjmové skupině je to více než 103 %. Rozdíl mezi výdaji nejnižších a nejvyšších příjmových skupin se během sledovaného období zvyšuje téměř u všech uváděných potravinových skupin. Výjimkou jsou výdaje za lihoviny, kde se rozdíl snížil o 10 p. b., a za minerální vody (snížení o 1 p. b - stagnace). Nejvýrazněji se zvýšil rozdíl ve výdajích mezi nejvyšší a nejnižší příjmovou skupinou u skupiny mléko, sýry vejce (o 53,8 %), dále u skupiny káva, čaj, kakao (o 52, %) a zelenina, brambory (o 51,7 %). Je naprosto zřejmé, že diferenciace spotřeby se za sledované období výrazně zvýšila. Přesto, že nelze jednoznačně konstatovat, že se hmotná spotřeba u nejvyšší příjmové skupiny zvýšila, je patrné, že došlo ke značnému posunu ve výdajích. Nelze přesně rozlišit, zda byla změna ve výdajích způsobena zvýšením hmotné spotřeby, nebo výběrem dražších (obvykle kvalitnějších) potravin. Přesto je zřejmé, že se nižší příjmové skupiny nepochybně orientovaly na výběr levnějších potravin a nejvyšší příjmové skupiny naopak preferovaly dražší potraviny. Při inovacích v potravinářském průmyslu je tedy třeba vzít v úvahu, že trh je výrazně diferencovaný a tato diferenciace se prohlubuje. Proto by bylo vhodné nové výrobky směřovat a zejména propagovat tak, aby oslovily právě ty skupiny obyvatelstva, pro které jsou určeny. 

Sociální skupiny - rozdíly mezi roky 2006 a 2012

Důchodci mají spotřebu většiny potravin a nápojů vyšší než průměrná domácnost. Výjimkou je pouze spotřeba kakaa, sirupů, ovocných a zeleninových šťáv a ostatních nealkoholických nápojů. Spotřeba těstovin byla u důchodců v roce 2006 vyšší než v průměrné domácnosti, v roce 2012 byla o 3 % nižší. Domácnosti důchodců obecně dosahují v bilanci spotřeby nejvyšší úrovně, a to z následujících důvodů: jedná se o domácnosti s nejnižšími výdaji za veřejné stravování (důsledkem je 19

zákonitě vyšší tržní spotřeba), jde převážně o domácnosti bez nezaopatřených dětí, které mají nižší nároky na výživu v porovnání s dospělou populací, a dále se jedná o domácnosti s jiným finančním hospodařením než v ekonomicky aktivních domácnostech (skončen vybavovací proces domácností apod.). Ke zvýšení spotřeby došlo ve sledovaném období (2006-2012) u vepřového masa, ryb, sýrů, másla, sádla, zeleniny, brambor, čokolády, kakaa, sirupů, vína a piva. Nezaměstnaní jsou druhým extrémem. Jejich spotřeba je u téměř všech potravin a nápojů nižší než v průměrné domácnosti. Výjimkou byla v obou letech jen spotřeba těstovin a olejů. V roce 2006 převyšovala spotřeba nezaměstnaných spotřebu v průměrné domácnosti i u rýže, luštěnin, vajec, kakaa, sirupů a ostatních nealkoholických nápojů a v roce 2012 u sádla. V roce 2012 se spotřeba potravin u nezaměstnaných ještě více snížila (byla nižší u více potravinových skupin) než v roce 2006. Za sledované období se v této sociální skupině sice snížila spotřeba masa celkem, ovšem spotřeba výsekového masa vepřového, hovězího i ostatního se zvýšila, ale poklesla spotřeba uzenin, konzerv a drůbeže. Také spotřeba konzumního mléka a sýrů klesla, což je vzhledem ke složení těchto domácností (výrazné zastoupení nezaopatřených dětí) velmi nepříznivá situace. Ke snížení spotřeby během sledovaného období došlo u většiny potravinových komodit, výjimkou je máslo, sádlo, luštěniny a čokoláda. Je zřejmé, že tato sociální skupina má problémy se svým rozpočtem, a proto také snižuje spotřebu potravin. Nepochybně se jedná (kromě jiných skupin s velmi nízkými příjmy) o spotřebitele, pro které je nezbytné zajistit nabídku zboží v nízkých cenových relacích. Z uvedeného rozboru je zřejmé, že se náš trh diferencuje a během sledovaných let dochází u uvedené skupiny ke snižování spotřeby. Sociální skupina „samostatně činní“ má ve srovnání s domácnostmi celkem nižší spotřebu potravin. V roce 2006 byla spotřeba v této sociální skupině vyšší než v průměrné domácnosti jen u ovocných a zeleninových šťáv (o 26,3 %), vína (o 9,6 %) a minerálních a stolních vod (jen o 0,9 %). V roce 2012 převyšovala spotřeba ve skupině samostatně činných průměrnou domácnost již u více potravinových skupin. Jednalo se opět o ovocné a zeleninové šťávy (o 27,9 %), dále kakaa (o 15,8 %), vepřového masa (o 7,1 %), vína (o 6,8 %), hovězího masa (o 6,5 %) a sýrů (o 2,2 %). Během sledovaného období se u této sociální skupiny zvýšila spotřeba většiny potravinových komodit. K růstu spotřeby došlo zejména u másla (o 43,0 %), ale spotřeba je stále nižší než v průměrné domácnosti. V roce 2012 činila spotřeba u samostatně činných jen 93,1 % spotřeby v průměrné domácnosti. Rovněž spotřeba sádla výrazně vzrostla, přesto činí jen 80,2 % spotřeby průměrné domácnosti. Spotřeba vepřového masa se zvýšila o 39,3 % a je vyšší o 7,1 % než průměrná spotřeba. Další komoditou s růstem spotřeby je pivo, kde došlo k růstu o 27,3 %, ale spotřeba je stále nižší než v průměrné domácnosti (činí jen 91,6 %). Také spotřeba dalších skupin vzrostla. Jedná se o sirupy a koncentráty, jejichž spotřeba se zvýšila o 26,2 % (je o 1,5 % nižší než průměr), dále se zvýšila spotřeba zeleniny o 19,5 % (ale stále zůstává o 5,5 % nižší než v průměrné domácnosti) a sýrů, kde stoupla o 14,0 % a je o 2,2 % vyšší než v průměrné domácnosti. Přesto, že ne všechny změny ve spotřebě jsou z hlediska zdravotních doporučení vhodné, můžeme konstatovat, že spotřeba a její trend je v domácnostech u samostatně činných relativně pozitivní. Zejména, pokud srovnáváme spotřebu v této sociální skupině se spotřebou v ostatních sociálních skupinách i v průměrné domácnosti, u nichž je celková spotřeba vysoká a z hlediska zdravotních požadavků nevyrovnaná (energeticky bohatá, zejména vlivem vysokého příjmu tuků).

20

Spotřeba v domácnostech zaměstnanců se nejméně liší od spotřeby průměrné domácnosti. Podíl domácností zaměstnanců je v rámci výběrového souboru nejvyšší ze všech sociálních skupin: v roce 2012 činil podíl domácností zaměstnanců 52 %, domácností samostatně činných 13 %, nezaměstnaných 4 % a důchodců 31 %. Výraznější rozdíly jsou jen ve spotřebě sirupů a koncentrátů, jejichž spotřeba je v obou sledovaných letech u zaměstnanců přibližně o 10 % vyšší než v průměrné domácnosti, a dále u potravinové skupiny ovocné a zeleninové šťávy (v roce 2006 byla vyšší spotřeba u zaměstnanců o 10,1 %, v 2012 spotřeba zaměstnanců převyšovala průměrnou domácnost o 6,6 %). Spotřeba u dalších potravinových skupin je mírně nižší než v průměrné domácnosti, nebo jí odpovídá. Z hlediska vývoje spotřeby ve sledovaném období je zřejmé, že změny ve spotřebě v domácnostech zaměstnanců se příliš neliší od změn v průměrné domácnosti. Rozdíly v trendu vývoje spotřeby mezi zaměstnaneckými domácnostmi a průměrnou domácností jsou jen u ryb, sádla a brambor. U těchto potravinových skupin došlo ke snížení spotřeby v domácnostech zaměstnanců a naopak k růstu spotřeby v průměrné domácnosti.

3.3

Vývoj spotřebitelských cen potravinářského zboží Hladina spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů se od roku 2004 do roku 2013

zvýšila o 30,2 %, což představuje o 5,1 p. b. rychlejší růst než činil celkový přírůstek cen zboží a služeb. Je tedy zřejmé, že vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů (vzhledem k jejich významnému zastoupení ve spotřebním koši) přispěl v uvedeném období značnou měrou k růstu inflace. Úroveň cen samotných potravin stoupla v uplynulém desetiletí o 30,6 %, ceny nealkoholických nápojů rostly méně dynamicky, o 25,7 %. K vyššímu meziročnímu navýšení cen potravin (+3,8 %) došlo - po dvouletém klesajícím trendu - v přístupovém roce 2004 (odstranění cel v rámci EU 25, snadnější realizace dovozu potravinářských komodit, výraznější vliv pohybů cen na společném agrárním trhu). V následujících 2 letech ceny potravin prakticky stagnovaly. Zásadní obrat ve vývoji nastal v letech 2007 a 2008, kdy byl vykázán vůbec nejprogresivnější růst spotřebitelských cen za celé hodnocené období. Skokový cenový růst potravin v roce 2008 (+8,3 %) byl důsledkem působení souběhu více faktorů celosvětového významu evidovaných již od 2. poloviny roku 2007 (neúroda obilovin u klíčových exportérů s následným dopadem na živočišnou výrobu, rostoucí globální poptávka po potravinách, růst ekonomiky Ruska a nových členských zemí EU, rozšíření výroby biopaliv, růst cen ropy a energií aj.). Po odeznění uvedených vlivů i vlivem dopadu hospodářské krize se ceny potravin přechodně stabilizovaly. Od roku 2011 zaznamenáváme opět poměrně značný růst cenové hladiny potravin. Vedle faktorů vnějšího původu se do růstu cen potravin v maloobchodě v tomto období význačně promítá zvyšování sazby DPH (z 10 % v roce 2011 na 15 % v roce 2013), proto je i podstatně dynamičtější růst hladiny cen potravin v ČR než v EU celkem.

21

Graf 3.3/1 - Změny spotřebitelských cen základních skupin potravin a nealkoholických nápojů v roce 2013 vzhledem k roku 2004 (%)

Maso a masné výrobky Ryby a rybí výrobky Mléko, mléčné výrobky, vejce Oleje a tuky Pekárenské výrobky, obiloviny Cukr a výrobky z cukru Ovoce a ovocné výrobky Zelenina a zeleninové výrobky Ost. potravinářské výrobky Káva, čaj, kakao Minerální vody, ost. nealko nápoje 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

%

Pramen: výpočty ÚZEI z údajů ČSÚ

Z jednotlivých potravinových skupin (graf 3.3//1) došlo k nejpodstatnějšímu zvýšení cen v letech 2004 – 2013 u mlýnsko-pekárenských výrobků vč. obilovin (+42,3 %). Pro tuto skupinu jsou charakteristické značné meziroční výkyvy cen; během sledovaného období převládal vzestupný cenový trend. Nejrazantněji (+69,7 %) vzrostla cena rýže (závislost na dovozní ceně). Na vysokém růstu cen skupiny se podílel zejména nárůst cenové úrovně chleba (+52,1 %), pšeničné mouky a trvanlivého pečiva (oba shodně +46,4). Pod průměrným zvýšením skupiny se pohyboval cenový přírůstek běžného a jemného pečiva (+23,5 %, resp. 31,5 %). V růstu cen uvedené skupiny se odrazilo zvýšení CPV, avšak v porovnání s růstem cen zpracovatelů bylo navýšení SC výrazně progresivnější. Z výsledků dlouhodobých analýz je patrné, že u představitelů této skupiny neexistuje bezprostřední souvislost mezi vývojem CPV a spotřebitelských cen; úroveň spotřebitelských cen pekárenských výrobků je do značné míry určena cenovou strategií prodejců. Vysoký a téměř shodný přírůstek (zhruba 37%) vykázaly v hodnoceném období ceny ostatních potravinářských výrobků (z hlediska zastoupení ve spotřebním koši však naprosto bezvýznamné skupiny), olejů vč. tuků a rovněž zeleniny vč. zeleninových výrobků. Ve skupině oleje a tuky evidujeme významný cenový pohyb u sádla. Spotřebitelská cena tohoto živočišného tuku se od roku 2004 do roku 2013 zvedla o 47,9 %. S výjimkou let 2007 a 2010 po celé hodnocené období plynule rostla., přitom nejvyšší meziroční skok byl zaznamenán v roce 2013 (podobně jako u vepřového masa). Ceny sádla ale na celkový pohyb cen potravin téměř nepůsobily (nízká váha ve spotřebním koši). Naopak nejmírněji, přibližně o jednu třetinu, se uvnitř skupiny navýšila spotřebitelská cena másla. Cenová hladina másla se vyznačovala význačnými meziročními změnami v obou směrech; k jejímu nejprudšímu zvýšení došlo v letech 2010 – 2011 v reakci na růst světových cen, CZV mléka i cen zpracovatelů. Přírůstek cen rostlinných jedlých tuků i olejů byl téměř identický (+37,3 %, resp. 38,3 %); k markantním meziročním pohybům cen docházelo od roku 2008. 22

O celkový růst spotřebitelských cen zeleniny se zasloužil především radikální přírůstek cen konzumních brambor (+70,5 %). Ceny brambor v maloobchodě zaznamenaly v jednotlivých letech nejdramatičtější pohyby ze všech potravin. Vůbec nejrychleji se meziročně zvedla cenová hladina brambor v letech 2006 a 2013 následkem růstu cen pěstitelů i dovozních cen z důvodu nízké sklizně. Úroveň spotřebitelských cen bramborových výrobků se za posledních 10 let navýšila zhruba o jednu třetinu. Rovněž cenový vývoj čerstvé zeleniny byl charakterizován poměrně značným kolísáním cen z roku na rok, avšak v porovnání s bramborami se ceny této podskupiny v úhrnu zvýšily v období let 2004 - 2012 podstatně mírněji (o 15,4 %). Přírůstek cen mražené zeleniny a zeleninových výrobků se pohyboval v rozmezí od 17 % do 26 %. Zhruba třetinové zvýšení cen vykázaly ryby a rybí výrobky. Vzhledem k jejich zanedbatelné váze ve spotřebním koši potravin vývoj cen této skupiny celkový růst cen potravin významně neovlivnil. Nárůst cenové hladiny mléka, mléčných výrobků a vajec (+31,7 %), druhé nejdůležitější potravinové skupiny, přibližně odpovídal průměrnému zvýšení cen potravin. Nejvyšší tempo růstu cen bylo registrováno u mléka konzumního (+39,5 %) a konzervovaného vč. sušeného (+35,4 %), dynamika růstu cen sýrů a ostatních mléčných výrobků byla pozvolnější a téměř shodná (+31,2 %, resp. +31,9 %). Podstatný vzestup spotřebitelských cen mléka za hodnocené období byl důsledkem vysokého meziročního růstu (v rozmezí 9-14 %) v letech 2007-08, 2011 a 2013, který souvisel se zvýšením cen na světovém i evropském trhu. Na rozdíl od mléka patřily vejce mezi potraviny s nejmírnějším cenovým přírůstkem v uplynulém desetiletí (+6,5 %). Cena vajec v obchodní síti od roku 2009 plynule klesala, s výjimkou mimořádného meziročního nárůstu (+53,6 %) v roce 2012 (snížení produkce vajec v mnoha zemích EU v důsledku změny legislativy EU). Ceny zbývajících potravinových skupin, tzn. cukru a výrobků z cukru, masa vč. masných výrobků a ovoce vč. ovocných výrobků se zvýšily v roce 2013 proti roku 2004 pomaleji, než představoval růst cen potravin celkem. Zdražení cukru bylo v uvedeném období nízké (+7,9 %). Kromě 2 let (2004 a 2011), kdy spotřebitelská cena této komodity meziročně enormně stoupla (zhruba o jednu pětinu), zaznamenala cenová úroveň sestupnou, příp. stagnující tendenci. Podobně jako u pekárenských výrobků bylo i u cukru na základě dlouholetých analýz prokázáno, že vývoj cen zpracovatelů není zásadním faktorem ovlivňujícím konečnou cenu pro spotřebitele, ale rozhodující roli hraje obchodní cenová strategie. Podstatně rychlejší růst cen (v porovnání s cukrem) vykázaly výrobky z cukru. Vlivem zvýšení cen vstupů (energií, vody …), ale i potravin nezbytných pro výrobu (mouka, tuky, kakao aj.) se výrazně zvedly (+44,3 %) ceny cukrářských výrobků; ceny čokoládových výrobků stejně jako nečokoládových cukrovinek se navýšily asi o jednu pětinu. Nejnižší a identický přírůstek cenové hladiny evidovaly v roce 2013 vzhledem k roku 2004 skupiny maso a masné výrobky (+19,6 %) a ovoce a ovocné výroby (+19,2 %). Maso a masné výrobky mají největší zastoupení ve spotřebním koši potravin, a proto cenový vývoj této skupiny podstatně přispěl ke zmírnění úhrnného cenového vzrůstu potravin. Na nízkém zvýšení cen skupiny se podílel minimální růst cen vepřového výsekového masa (+8,1 %). Cenová hladina tohoto druhu masa od roku 2005 až do roku 2011 (vyjma roku 2008) plynule klesala nebo stagnovala. Obrat ve vývoji nastal v roce 2012 (+10,4 % proti roku 2011), kdy vlivem nedostatečné nabídky na trhu s vepřovým masem došlo v celé EU k nárůstu cen na všech stupních výrobkové vertikály. Tento vývoj pokračoval i v roce 2013. Naopak hovězí výsekové maso vlivem téměř trvalého 23

růstu (vyjma roku 2010) cenovou úroveň za předchozích 10 let znatelně zvýšilo (+37,7 %). U drůbeže docházelo

v průběhu

sledovaného

období

k oboustranným

pohybům

spotřebitelské

ceny,

s převažující tendencí k růstu. Přírůstek ceny za dané období odpovídal průměrnému růstu celé skupiny. Zvýšení ceny uzenářského zboží (+19,5 %) bylo pozvolnější než u masových konzerv (+29,6 %). V rámci skupiny ovoce a ovocných výrobků růst cen jižního ovoce (+15,4 %) ve sledovaném období téměř dvojnásobně předstihl růst cen ovoce mírného pásma (+8,0 %). Ovoce (společně s obilovinami a zeleninou) patří mezi komodity, jejchž spotřebitelská cena do značné míry závisí na úrovni a kvalitě sklizně, a proto v jednotlivých letech docházelo ke střídavým cenovým výkyvům. Zatímco spotřebitelské ceny ovocných výrobků zůstávaly po celé období celkem stabilní a jejich celkové zvýšení bylo nejmírnější (+3,3 %) ze všech sledovaných komodit, pro suché plody vč. sušeného ovoce byl příznačný převážně vzestupný trend (+38,0 %). Ve skupině nealkoholické nápoje došlo k rapidnímu růstu cen potravin pro přípravu teplých nápojů, především kávy (+61,8 %) a kakaa (+47,2 %), naproti tomu cena čaje stagnovala. Na cenový vývoj této nápojové podskupiny má významný vliv vývoj dovozní ceny. Ve vývoji cen podskupiny minerální vody a ostatní nealkoholické nápoje byly zřejmé značné diference. V důsledku celkem vyrovnaného meziročního vývoje stouply mírně spotřebitelské ceny minerálních a stolních vod (+8,8 %) na straně jedné; na straně druhé takřka nepřetržitý růst cen ovocných a zeleninových šťáv i sirupů a koncentrátů znamenal za uplynulé desetiletí jejich značný celkový nárůst (o 49,0 %, resp. o 40,7 %).

3.4

Výpočet a analýza obchodní "marže" u tuzemských a dovozových potravin (na základě vymezeného spotřebního koše)

Výsledky v oblasti marží byly zpracovány variantně: 1. varianta – CPV, DC, SC (tab. 10 v příloze) Varianta spotřebního koše, kde je k dispozici relativně srovnatelný sortiment pro výpočet CPV, DC, SC. Tento „spotřební koš“ je velmi omezený, ale dává základní obraz o vztahu všech sledovaných typů cen. Znovu opakujeme, že se jedná jen o modelovou simulaci problému vztahu cen v potravinovém řetězci. Z výsledků této varianty vyplývá, že poněkud vyšší marže je obchodem dosahována u výrobků tuzemských a činí 35,5 %. Pokud by tento spotřební koš byl naplněn jen výrobky z dovozu, činila by marže obchodu 34,9 % (vyšší u CPV o 0,64 p. b.). Mírně vyšší marže obchodu u tuzemských výrobků je jistě problematická vůči českým výrobcům potravin. Na druhou stranu je však s podivem, proč by řetězce měly zájem na výrazném zvyšování dovozu, když na výrobcích z dovozu dosahují nižší marže. Kde by potom byla jejich ekonomická výhodnost a jak by fungoval marketing? Nejvyšší marže obchodu u CPV jsou u sádla a brambor (shodně 65,5 %), trvanlivého pečiva (62,0 %), zahuštěného mléka (58,8 %), sušeného mléka (48,5 %) a ostatních mléčných výrobků (42,9 %). Naopak nejnižší marže jsou dosahovány u drůbeže (18,0 %), rostlinných olejů (21,1 %), cukru (22,4 %), mouky a jemného pečiva (shodně 22,7 %) a másla (24,7 %). Největší marže obchodu u DC jsou u kakaových výrobků (64,9 %), sádla (55,2 %), tavených sýrů (53,7 %), zahuštěného mléka (48,7 %), nečokoládových cukrovinek (47,8 %) a ryb (46,2 %). Nejnižší jsou naopak marže vztažené k DC u mouky (8,9 %), másla (9,3 %), těstovin (17,5 %), cukru (19,3 %), drůbeže (19,8 %) a konzumního mléka (20,5 %). 24

Největší rozdíly v maržích mezi CPV a DC jsou následující: nižší marže u CPV je především u kakaových výrobků (25,3 p. b.), jemného pečiva (21,8 p. b.) a vajec (20,3 p. b.); naopak vyšší marže u CPV je zejména u brambor (42,2 p. b.), uzenin a masných konzerv (19,6 p. b.) a másla (15,4 p. b.). Nejvýraznější rozdíl (mezi fiktivními „tržbami“ vyjádřenými v DC a CPV) mezi celkovou částkou na skutečnou spotřebu průměrného obyvatele je u brambor (122,0 %), dále trvanlivého pečiva (56,6 %), těstovin (41,2 %), masných výrobků a konzerv (33,4 %), sádla (29,6 %), sušeného mléka (27,8 %), zahuštěného mléka (24,5 %) a másla (20,5 %). Vyšší fiktivní „tržby“ vyjádřené v dovozních cenách než v cenách potravinářských výrobců jsou u brambor dány dovozem raných brambor v době, kdy ještě nejsou k dispozici české rané brambory, a také vyšší marží u dovozních cen. Také sortiment trvanlivého pečiva, těstovin a masných výrobků bude pravděpodobně značně odlišný u tuzemských a dovozových výrobků. U sušeného a zahuštěného mléka i másla hraje pravděpodobně roli nejen zcela srovnatelný sortiment, ale i vyšší dovozní cena. Naopak největší rozdíly mezi celkovými fiktivními tržbami, při výrazně vyšší ceně za spotřebu vyjádřené v CPV, jsou u kakaových výrobků (41,9 %), vajec (27,7 %), tavených sýrů (23,9 %) a rostlinných olejů (14,5 %). Také u této kategorie je pravděpodobné, že značnou roli hraje sortiment výrobků uvnitř potravinových skupin, který může být odlišný u výrobků z dovozu a českých výrobků. Výjimkou jsou vejce, která jsou evidentně dovážena za nižší ceny, protože také marže je vyšší u CPV. U kakaových výrobků se jedná nejen o odlišný sortiment, ale u CPV je také podstatně nižší marže. 2. varianta – CPV, SC (tab. 11 v příloze) Z výpočtů varianty „spotřebního koše“ pro CPV k SC (výrobky, které bylo možné alespoň přibližně srovnávat) vyplývá, že „marže“ by činila 38,3 %. Jedná se o variantu, která (na rozdíl od 1. varianty) obsahuje také sortiment ovoce mírného pásma a zeleniny. Nejvyšší marže obchodu je dosahována právě u sortimentu zeleniny a ovoce. Nejvyšší marže je u broskví (77,1 %), vinných hroznů (70,6 %), mražené zeleniny (70,7 %), rajčat (68,0 %) a mrkve (66,5 %). Pokud nebudeme hodnotit ovoce, zeleninu a brambory, dosahují nejvyšší „marže“ sádlo (65,5 %), trvanlivé pečivo (62,0 %), zahuštěné mléko (58,8 %), sušené mléko (48,5 %) a těstoviny (41,6 %). Vzhledem k tomu, že se převážně jedná o potraviny s dlouhou dobou trvanlivosti, je jen velmi obtížné určit, proč právě tyto potraviny mají tak vysoké marže. Zřejmě jde o určitý marketingový záměr obchodu. Naopak nejnižší marže jsou u chleba (6,5 %), kuřat (18,0 %), rostlinných olejů (21,1 %), cukru (22,4 %) a mouky (22,7 %). Velmi nízká marže u chleba bude pravděpodobně souviset s poměrně značným poklesem spotřeby v posledních letech. Vzhledem k tomu, že u běžného pečiva, kde naopak spotřeba stoupá, je marže nesrovnatelně vyšší (31,9 %), může být nízká marže u chleba (a tím i nižší spotřebitelská cena) v souvislosti se snahou podpořit poptávku po chlebu. Tržby za tyto výrobky (chléb, pečivo) jsou relativně značné, protože se jedná o výrobky denní spotřeby a každé (i velmi mírné) snížení ceny, zejména vzhledem k cenám v konkurenčních obchodních formátech, může vést k vyšší spotřebě. Nízké marže u dalších výrobků jsou pravděpodobně dány poměrně dlouhou dobou trvanlivosti (pokud se u drůbeže jedná o mražené výrobky), a tím i menším rizikem ztrát. 3. varianta – DC, SC (tab. 12 v příloze) Z modelové varianty spotřebního koše pro DC k SC (výrobky, které bylo možné alespoň přibližně srovnávat) je vypočtena „marže“ 37,1 %. Jde o variantu, ve které je navíc obsaženo jižní ovoce a luštěniny.

25

Z těchto výpočtů vyplývá, že nejvyšší marže obchodu je u čočky (66,8 %), melounů (66,3 %), jahod a švestek (shodně 63,0 %) a meruněk (62,3 %). Pokud nebudeme hodnotit čočku (CPV není k dispozici) a opět ovoce, zeleninu a brambory, potom dosahují nejvyšší „marže“ kakaové výrobky (64,9 %), sádlo (55,2 %), tavené sýry (53,7 %), zahuštěné mléko (48,7 %) a nečokoládové cukrovinky (47,8 %). Příčinou vysoké „marže“ u kakaových výrobků může být odlišný sortiment v obou hodnocených cenách, odrážející se především výrazně ve vyšší CPV než DC. Různá „marže“ přidaná k CPV a DC představuje pravděpodobně snahu obchodu o relativně podobnou SC. U dalších výrobků platí zřejmě totéž co u hodnocení 2. varianty, tj. pravděpodobně jde o určitý marketingový záměr obchodu srovnat konečnou spotřebitelskou cenu u českých i dovážených výrobků. Totéž platí pro těstoviny, kde je u výrobků z dovozu podstatně nižší marže, ale DC je značně vyšší než CPV. Obchod zřejmě vyšší „marží“ u CPV vyrovnává hladinu těchto cen. Nejnižší marže je u másla (9,3 %), mouky (8,9 %), ovocných výrobků tekutých (16,2 %), cukru (19,3 %) a kuřat (19,8 %). Velmi nízká marže u másla je pravděpodobně dána snahou prodat více dovážených výrobků, protože CPV je výrazně (o 20,5 %) nižší než DC. Je zřejmé, že ve variantách 2 a 3 je nejvyšší marže dosahováno u ovoce a zeleniny, což je z hlediska obchodu celkem pochopitelné. Jedná se o sortiment, který velmi rychle podléhá zkáze a nepochybně dochází při jeho skladování a nabídce k nejvyšším ztrátám. Na druhé straně jsou nejnižší marže převážně u potravin s dlouhou dobou trvanlivosti (cukr, mouka), kde ke ztrátám dochází jen zcela výjimečně. Z výsledků modelových výpočtů vztahu CPV, DC a SC vyplývá, že marže obchodu se mezi vztahem CPV/SC a DC/SC významně neliší. Rozdíl mezi marží obchodu vykazovanou za spotřebu vybraného (relativně srovnatelného) sortimentu – tedy váhy pro výpočet průměrné marže - u CPV a DC je velmi malý. Zanedbatelně vyšší marže obchodu u českých výrobků může být způsobena u některých skupin potravin skutečně vyšší přirážkou (marží), ale i rozdílem v prodávaném sortimentu tuzemských a dovozových potravin. Je tedy zřejmé, že obchod přistupuje k nastavení „marže“ velmi podobně u českých i dovozových potravin. Vyšší marže u některých výrobků české provenience může být pro naše výrobce iritující, ale podle našich propočtů a analýzy se spíše jedná o určité vyrovnání rozdílu mezi CPV a DC tak, aby výsledná SC byla obdobná a přiměřená poptávce. Stížnosti některých českých výrobců potravin nejsou tedy zcela opodstatněné. Jak jsme propočetli, může to být problém u některých výrobků (s relativně nejlépe srovnatelným sortimentem). Zejména se jedná o mléčné výrobky (máslo, zahuštěné a sušené mléko), kde je výrazně vyšší marže u CPV, a tím i může nastat větší problém s uplatněním těchto výrobků na trhu. Na druhé straně je u DC výrazně vyšší marže u kakaových výrobků, jemného pečiva, vajec a tavených sýrů. Nelze tedy konstatovat, že by měl mít obchod obecně mimořádný zájem na dovozu potravinářských výrobků. Není ekonomicky zdůvodnitelné, proč by obchod měl mít zájem na výrazném zvyšování dovozu, když na výrobcích z dovozu dosahuje nižší marže. Jak by potom obchod dosahoval dobrých ekonomických výsledků a jak by fungoval jejich marketing.

3.4

Výsledky v zahraničním obchodu v segmentu potravin a nápojů Podíl potravin a nápojů na celkovém zahraničním obchodu ČR se v letech 2005 až 2013 zvýšil

na straně vývozu z 2,8 % na 3,2 %, tj. na dosavadní maximum a na straně dovozu vrostl ze 4,0 % na 4,7 % s tím, že maxima ve výši 5,0 % bylo dosaženo v roce 2009.

26

Hodnota českého dovozu potravinářských výrobků a nápojů se v roce 2013 vzhledem k roku 2005 zvýšila o 57,4 mld. Kč, tj. o 80 %, na 129,0 mld. Kč, zatímco hodnota jejich vývozu vzrostla o 47,5 mld. Kč, tj. o 91 %, na 99,8 mld. Kč. Záporná bilance obchodu s uvedenými výrobky se od roku 2005 do roku 2013 v důsledku vyšší hodnoty přírůstku dovozu nežli vývozu prohloubila o 9,9 mld. Kč, tj. o 51 %, na 29,3 mld. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem se však vzhledem k nižší dynamice přírůstku dovozu nežli vývozu zlepšil 12 o 4,3 p. b. na 77,3 %. Hodnota dovozu se během sledovaného období nejvýrazněji zvýšila u 10.1 Masa a masných 13 výrobků (o 16,0 mld. Kč, tj. 2,3krát, na 28,5 mld. Kč), 10.8 Ostatních potravinářských výrobků (o 12,0 mld. Kč, tj. o 63 %, na 31,5 mld. Kč) a 10.5 Mléčných výrobků (o 6,6 mld. Kč, tj. 2krát na 13,3 mld. Kč). Vysokou dynamiku přírůstku dovozu vykázala mimo skupin 10.1 a 10.5 také skupina 10.6 Mlýnské a škrobárenské výrobky (zvýšení dovozu 2,3krát na 5,3 mld. Kč) - viz tab. 15 v příloze. Nejvýraznější nárůst hodnoty vývozu ve sledovaných letech zaznamenaly 10.8 Ostatní potravinářské výrobky (o 12,0 mld. Kč, tj. o 53 %, na 29,4 mld. Kč), 10.4 Rostlinné a živočišné oleje a tuky (o 7,5 mld. Kč, tj. 3,8krát, na 10,2 mld. Kč) a 10.1 Maso a masné výrobky (o 7,1 mld. Kč, tj. 2,4krát, na 12,0 mld. Kč). V procentním vyjádření byl vysoký nárůst exportu patrný mimo skupinu 10.4 také u skupin 10.9 Průmyslová krmiva (3,6krát na 6,0 mld. Kč) a 10.7 Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky (3,1krát na 7,4 mld. Kč). Největší podíl zaujímají od roku 2010 na straně dovozu 10.8 Ostatní potravinářské výrobky (24,2 % v roce 2013), 10.1 Maso a masné výrobky (22,1 %) a 10.5 Mléčné výrobky (10,3 %). Na straně vývozu jsou pak dlouhodobě nejvýznamnějšími skupinami 10.8 Ostatní potravinářské výrobky (29,5 %), 11 Nápoje (13,7 %) a 10.5 Mléčné výrobky (13,2 %) - viz tab. 16 v příloze. Zhodnocení konkurenceschopnosti

vybraných potravinářských výrobků a nápojů bylo

provedeno v průměru let 2005-07, 2008-10 a 2011-13, viz tab. 17 v příloze. V rámci 10.1 Masa a masných výrobků jsou v komparativní výhodě pouze „uzenky a salámy“ (ačkoliv v průměru let 2005-07 byla jejich bilance ještě záporná) a „surové kůže a kožky“. Maso a masné výrobky se jinak obecně vyznačují komparativní nevýhodou. Ze skupiny 10.2 Zpracované a konzervované ryby, korýši a měkkýši nejsou v komparativní výhodě žádné ze sledovaných výrobků stejně jako ze skupiny 10.3 Zpracované a konzervované ovoce a zelenina, kde nepatrnou komparativní výhodu dle RCA-1 vykazovala pouze v průměru let 2005-07 a 2008-10 (navzdory záporné bilanci a nepříznivému indexu RCA-2) „zelenina, ovoce a ořechy konzervované v octě“. Výrazná komparativní výhoda je naopak charakteristická v rámci 10.4 Rostlinných a živočišných olejů a tuků pro „řepkový olej“ (u něhož se zvyšovala dle všech ukazatelů) a „řepkové pokrutiny“. Ztráta komparativní výhody však byla během let zaznamenána u „margarínu“, jež se stal v roce 2010 výrazně netto-dovozní položkou. Příznivé hodnoty obou ukazatelů RCA vykazuje řada 10.5 Mléčných výrobků. Týká se to „nezahuštěného mléka a smetany“, „zahuštěného mléka a smetany“ (v obou případech se však komparativní výhoda snižovala) a dále „syrovátky“. U netto-vývozních „kysaných mléčných výrobků“ 12

Za český agrární zahraniční obchod definovaný kapitolami 01-24 celního sazebníku dosáhla záporná bilance 23,9 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem činil 86,9 %. Odráží se v tom fakt, že v českém agrárním vývozu mají značný podíl velkoobjemové zemědělské komodity (pšenice, řepka) nebo nezpracované živočišné komodity (surové mléko, živý skot a drůbež).

13

Skupina 10.8 zahrnuje cukr, kakao, čokoládu a cukrovinky, zpracovaný čaj a kávu, koření a aromatické výtažky, hotové pokrmy, homogenizované potravinářské přípravky a dietní potraviny a ostatní potravinářské výrobky jinde neuvedené.

27

lze sice konstatovat příznivou hodnotu indexu RCA-1, index RCA-2 však dosahoval i záporných hodnot (konkrétně v průměru let 2005-07 a 2011-13). „Máslo“ se stalo netto-dovozní položkou po vstupu ČR do EU a je, stejně jako „sýry a tvarohy“ a „zmrzliny“, v trvalé komparativní nevýhodě. Do komparativní nevýhody se dostaly během sledovaných let také „mléčné pomazánky“ (ačkoliv ještě v průměru let 2005-07 patřila hodnota indexu RCA-1 k nejlepším). Nejednoznačná situace je v případě 10.6 Mlýnských a škrobárenských výrobků u „obilných zrn jinak zpracovaných a obilných klíčků“, které sice vykazují podle indexu RCA-1 mírnou komparativní výhodu (podle indexu RCA-2 až v průměru let 2011-13), jejich obchodní bilance však dosahuje častěji záporných hodnot. Rostoucí komparativní výhodu lze však během sledovaných let konstatovat u netto-vývozních „výrobků z obilí získaných bobtnáním nebo pražením, obilovin v zrnech, vločkách nebo jinak zpracovaných zrn připravených“. V rámci 10.7 Pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků měly stabilní komparativní výhodu dle RCA-indexů „sladké sušenky a oplatky“, ačkoliv jejich obchodní bilance byla kladná až v průměru let 2011-13. V pouze mírné komparativní výhodě, a to jen podle indexu RCA-1, bylo v průměru let 2011-13 netto-dovozní „slazené pečivo“. Relativně vysokou komparativní výhodu pak vykazuje méně obchodovaný „perník“ (jeho zpravidla aktivní bilance byla v průměru let 2005-07 pasivní). Skupina 10.8 Ostatní potravinářské výrobky zahrnuje řadu různorodých produktů. Podle všech ukazatelů jsou v komparativní výhodě „rostlinné šťávy a výtažky, pektinové látky“, „homogenizované přípravky z masa, drobů nebo krve“, „cukr“, „cukrovinky“, „kečupy a rajčatové omáčky“, „hořčice“ a „homogenizované potravinové směsi“. Ztrátu komparativní výhody dle RCA-1 vykázaly během sledovaných let „ostatní omáčky a ochucovadla“ (HS 2103 90). Naopak komparativní výhodu získala v rámci 10.9 Průmyslových krmiv „výživa pro psy a kočky v balení pro drobný prodej“. U spíše netto-dovozních „ostatních přípravků určených k výživě zvířat“ byla situace nejednoznačná. Ze skupiny nápojů (11) jsou v komparativní výhodě tradiční české artikly „slad“ a „pivo“. Podle obou indexů RCA disponují komparativní výhodou i „limonády“, v průměru let 2011-13 však byla jejich obchodní bilance, na rozdíl od minulých let, záporná (v množstevním vyjádření je trvale aktivní). U většiny zbožových agregací jsou hodnoty bilance a indexů RCA v souladu, ostatně index RCA-2 se stejně jako bilance odvíjí od vztahu mezi exportem a importem, neplatí to však stoprocentně. Zejména v rámci skupiny 10.8 se některé výrobky vyznačují příznivým indexem RCA-1, jejich obchodní bilance, popř. i index RCA-2 jsou však záporné. Jedná se např. o „čokoládu a ostatní potravinové přípravky s kakaem“, „praženou kávu“, „výtažky a koncentráty z kávy“, „droždí a prášky do pečiva“ nebo „potravinové přípravky jiné“ (HS 2106). Ačkoliv tyto výrobky ČR velkou měrou vyváží (jejich podíl v českém vývozu potravin a nápojů je vyšší než v odpovídajícím exportu zemí EU 28), jejich dovoz dosahuje ještě vyšších hodnot. V některých případech to souvisí i s tím, že se jedná o produkty z nekompetitivních surovin.

3.5

Vývoj a struktura investic do hmotného majetku ve výrobě potravin a nápojů v ČR, alokace finančních prostředků, z podopatření PRV v letech 2007 – 2013 včetně charakteristiky příjemců S ohledem na významnost investic pro další rozvoj potravinářského průmyslu a zrychlení tempa

inovací se analytické práce zaměřily na danou oblast a to zejména s ohledem na nízkou dynamiku v porovnání např. s Rakouskem. Mezi roky 2011 a 2012 bylo maximum z přírůstku investic do 28

hmotných aktiv ve Výrobě potravinářských výrobků (NACE 10) dosaženo právě v Rakousku, kde se tyto investice meziročně zvýšily o 13,12 %. V ČR se tento ukazatel mezi uvedenými roky nepatrně zvýšil pouze o 0,05 %. V uvedených letech k největšímu snížení objemu tohoto ukazatele došlo na Slovensku o 23,15 %, kde se projevuje sestupný trend od roku 2009 a v oblasti investic nedošlo k hospodářskému oživení. Vzhledem k výchozímu roku 2008 tento ukazatel vzrostl v roce 2012 v Německu o 14,19 %, v Maďarsku až o 25,45 % a v Rakousku o 14,18 %. V ČR se snížil (tab.3.5/1) a na Slovensku se propadl o 40,38 %. Vývoj tohoto ukazatele v ČR ukazuje na nedostatek finančních zdrojů na investice do hmotného majetku potravinářských podniků. Řešení této situace má pomoci opatření Programu rozvoje venkova 2014+ zaměřené na podporu investic do hmotného majetku za účelem podpory zpracování a uvádění na trh potravinářských produktů (opatření č. 4.2.1). Tab. 3.5/1 – Hrubé investice in dotangible hmotného majetku Výroby potravinářských výrobků (mil.million) EUR) Table 1: Gross investment goods in Manufacture of food products (EUR index index (2012/2011) (2012/2008) state 2008 2009 2010 2011 2012

Czech Republic 379,40 331,30 335,50 377,80 378,00 Germany 3 657,00 3 773,60 3 766,30 3 941,70 4 176,00 Hungary 280,60 276,00 298,10 350,10 352,00 Austria 492,30 462,70 460,50 496,90 562,10 Poland 1 919,70 1 271,90 1 496,20 1 630,10 1 642,10 Slovakia 210,50 219,30 174,40 163,30 125,50

100,05 105,94 100,54 113,12 100,74 76,85

99,63 114,19 125,45 114,18 85,54 59,62

Source of data: Eurostat

Strukturu tohoto ukazatele v roce 2012 v ČR ukazuje podle druhu hmotného majetku následující graf 3.5/1. Investice do strojů a zařízení představují téměř tři čtvrtiny z celkových investic, tj. 74 %, investice do výstavby a rekonstrukce budov 22 %, investice do pozemků a investice do stávajících budov a staveb po 2 %. Graf 3.5/1 - Struktura investic do hmotných aktiv

Pramen: vlastní výpočet z dat Eurostatu

29

Srovnání struktury tohoto ukazatele v roce 2011 se sousedními státy ukazuje následující graf 3.5/2. Největších odchylek ve struktuře investic je dosahováno u ukazatele „Hrubé investice do strojů a zařízení“, kde ČR má podíl na celkových investicích 69,3 % a Německo 83,7 %. Graf 3.5/2 - Srovnání struktury investic do hmotného majetku se sousedními státy

Pramen: vlastní výpočet z dat Eurostatu

Srovnání investic do hmotného majetku přepočtených na jeden podnik v roce 2012 ve výrobě potravinářských výrobků se sousedními státy ukazuje graf 3.5/3. ČR dosahuje nejnižší hodnoty tohoto podílového ukazatele (0,052 mil. EUR). Tato hodnota představuje jen 31,7 % z hodnoty ukazatele pro Rakousko. Mezistátní srovnání ukazuje na nedostatek finančních zdrojů na investice v českém potravinářství, jak bylo potvrzeno i v dotazníkovém šetření Eurostatu. V ČR ve výrobě potravinářských výrobků jsou v průměru nejmenší investice na 1 podnik. Uvedený ukazatel závisí také na míře koncentrace sledované výroby v posuzovaném státě. Při vyšší koncentraci do větších a středních společností a tím menší počet subjektů, tak se jeho hodnota na 1 podnik zvyšuje.

30

Graf 3.5/3 - Srovnání investic do hmotného majetku se sousedními zeměmi

Pramen: vlastní výpočet z dat Eurostatu

Analýza investic do hmotných aktiv ve Výrobě nápojů (NACE 11) ukázala, že v letech 2009 a 2010 se investice do hmotného majetku snížily v důsledku hospodářské krize. V roce 2011 se začíná projevovat hospodářské oživení růstem tohoto ukazatele ve všech sousedních zemích s výjimkou Slovenska. V roce 2012 růst pokračoval a dosáhl maximální hodnoty v Rakousku (meziročně o 49,53 %). V ČR tento ukazatel v roce 2012 vzrostl o 3,28 % a nejmenší růstu ve zmíněném roce bylo dosaženo v Německu (viz tabulka č.3.5/2). Při analýze celého časového období bylo zjištěno, že investice do hmotného majetku ve výrobě nápojů v roce 2012 přesáhly hodnotu roku 2008 jen v Rakousku a Maďarsku, které má kladné saldo zahraničního obchodu s ČR v nápojích. Ze srovnání indexů změny hodnot ukazatele investice do hmotného majetku v roce 2012 v ČR se ukazuje větší dynamika růstu ve výrobě nápojů než ve výrobě potravinářských výrobků. Tab. 3.5/2 – Hrubé investice do hmotného majetku Výroby nápojů (mil. EUR) Table 2: Gross investment in tangible goods in Manufacture of beverages (EUR million) index index (2012/2011) (2012/2008) state 2008 2009 2010 2011 2012

Czech Republic Germany Hungary Austria Poland Slovakia

231,80 1 146,50 88,10 152,40 500,80 81,40

166,60 927,00 83,80 151,30 199,00 57,10

154,10 176,70 182,50 919,40 1 037,00 1 050,80 80,10 99,90 104,20 140,50 149,20 223,10 202,00 217,40 248,70 41,60 28,60 41,20

103,28 101,33 104,30 149,53 114,40 144,06

78,73 91,65 118,27 146,39 49,66 50,61

Source of data: Eurostat

V grafu 3.5/4 je vývoj meziročního indexu změny sledovaného ukazatele v sousedních zemích a v Maďarsku.

31

Graf 3.5/4 - Index změny hodnot investic u nápojů v mezinárodním srovnání

Pramen: vlastní výpočet z dat Eurostatu

Strukturu sledovaného ukazatele v roce 2012 v ČR podle druhu hmotného majetku ukazuje graf 3.5/5. Investice do strojů a zařízení představují 81,6 % z celkových investic, investice do výstavby a rekonstrukce budov 17,2%, investice do pozemků 1,0 % a investice do stávajících budov a staveb 0,2 %. Proti výrobě potravinářských výrobků je u této výroby vyšší podíl investic do strojů a zařízení. Graf 3.5/5 - Struktura investic do hmotného majetku u nápojů 2012

Pramen: vlastní výpočet z dat Eurostatu

32

Strukturu investic v mezinárodním srovnání zachycuje graf 3.5/.6. V posuzovaném roce 2011 se struktura investic do hmotného majetku výrazněji liší u Maďarska a Slovenska, kde je vyšší podíl investic do výstavby a rekonstrukce budov. Graf 3.5/6 - Struktura investic u nápojů v mezinárodním srovnání 2011

Pramen: vlastní výpočet z dat Eurostatu

Investice do hmotného majetku na 1 podnik v roce 2012 ve výrobě nápojů ukazuje graf 3.5/7. ČR v tomto ukazateli dosahuje vyšší hodnoty než Slovensko a Maďarsko, ale jen 25,55 % z maximální hodnoty, které dosahuje Rakousko. Výše tohoto ukazatele a jeho pozice v mezinárodním srovnání ukazuje na nedostatek finančních zdrojů pro investice. Graf 3.5/7 - Srovnání investic do hmotného majetku na jeden podnik

Pramen: vlastní výpočet z dat Eurostatu

33

V následující části analýzy je zachycena charakteristika příjemců dotace z podopatření PRV pro financování inovací/investic v potravinářství. Hodnocené podopatření bylo vybráno, protože jsou z něj spolufinancovány investice v potravinářství zaměřené na vytvoření a zavedení inovací v potravinářství. Podopatření bylo součástí Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 až 2013 a spadalo do osy I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví. Předmětem podpory mohlo být vytvoření a zavedení nové technologie, nového výrobního postupu či výrobku nebo také zlepšení stávající technologie výroby nebo produktu, které vede ke zvýšení efektivity výroby a ke zvýšení

konkurenceschopnosti.

Mezi

podporované

činnosti

pro

podnikatele

patřila

výroba

potravinářských výrobků a výroba nápojů. Výše dotace na jednoho příjemce za období 2007 až 2013 mohla činit maximálně 90 mil. Kč. Výše podpory mohla tvořit maximálně 50 % z uznatelných nákladů projektu. Cílem analýzy je zjistit charakteristiky příjemců dotace včetně oborů potravinářské výroby, kam byly prostředky alokovány. Analýza byla provedena pro 40 projektů ve stavu schváleno a s žádostí o proplacení. Počet projektů na jeden subjekt se pohybuje od 1 do 5 (tab. 3.5/1). Tab. 3.5/1 - Počet projektů a žadatelů Počet projektů na 1 žadatele

Počet žadatelů (subjektů)

1

21

2

4

3

2

5

1

Celkem

28

Pramen: data SZIF

Složení 28 příjemců podpory podle právní formy zachycuje graf 3.5/7. Příjemci jsou právnické osoby s převažující formou akciová společnost (61 % příjemců dotace). Fyzické osoby nejsou zastoupeny. Graf 3.5/7 - Počet příjemců podle právní formy

Pramen: data SZIF

34

Složení projektů podle výrobního oboru ukazuje následující graf 3.5/8. Nejvíce projektů je z oboru CZ-NACE 10.1 - Zpracování a konzervování masa a masných výrobků (45 %) a z oboru CZ-NACE 10.5 - Výroba mléčných výrobků (35 %). Některé obory výroby potravinových výrobků nejsou mezi projekty vůbec zastoupeny. Graf 3.5/8 - Počet projektů z hlediska oborové struktury

Pramen: data SZIF

Celkové výdaje (za sledovanou skupinu projektů) určené ke spolufinancování byly ve výši 658 488 188 Kč. Z toho příspěvek EU z PRV představoval 493 866 tis. Kč (75 % veřejných zdrojů) a příspěvek z národních zdrojů byl ve výši 164 622 tis. Kč (25 % veřejných zdrojů). Minimální výše příspěvku EU na jeden projekt byla 814 tis. Kč, maximální výše 44 720 tis. Kč a průměrná hodnota 12 347 tis. Kč. Dotace byla poskytnuta formou příspěvku na vynaložené způsobilé výdaje, a to maximálně do výše 50 % způsobilých výdajů projektu. Míra podpory jako podíl výdajů určených ke spolufinancování z veřejných zdrojů na celkových způsobilých výdajích projektu se pohybovala od 40 % do 50 %. Složení projektů podle míry podpory ukazuje tab. 3.5/2.

Tab. 3.5/2 - Míra podpory (%) Míra podpory (%)

Počet projektů

50

31

49

3

48

2

47

1

46

1

40

2

Celkem

40

Pramen: data SZIF

35

Ukazatel doby administrace žádosti o dotaci jako čas od podání žádosti o dotaci do podpisu dohody o financování se pohybuje od 5 do 11 měsíců s průměrnou hodnotou 6,1 měsíce. Příjemce dotace je povinen naplánovat realizaci projektu tak, aby Žádost o proplacení (ŽOP) byla předložena nejpozději do 36 měsíců od data podpisu dohody. Ukazatel času od podpisu dohody do registrace ŽOP nabývá hodnot od 1,4 měsíce do 36 měsíců s průměrnou hodnotou 14,9 měsíce. Ukazatel času administrace ŽoP jako čas od data předložení žádosti o proplacení do data provedení platby se pohybuje od 1,4 měsíce do 5,3 měsíce s průměrnou dobou administrace 3,1 měsíce. Dále bylo analyzováno, kdy a kde byly podány projekty. Nejvíce projektů bylo podáno v roce 2010 (viz graf č. 9) Graf 3.5/9 - Počet projektů podle roku podání

Pramen: data SZIF

Nejvyšší počet projektů, které byly schváleny a proplaceny, byl podán na Regionálním odboru SZIF v Hradci Králové (viz graf 3.5/10) Graf 3.5/10 - Počet projektů podle místa podání

Pramen: data SZIF

36

Část věnovaná podporám zahrnuje i srovnání podmínek poskytování veřejných podpor potravinářským podnikům v členění na fondy Evropská unie se zaměřením na programy PRV 2014+ a operační program MPO Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro období 2014 až 2020, dále 7. Rámcový program pro VaV, veřejné prostředky od vlády ČR a veřejné prostředky od místních nebo regionálních úřadů. V získávání informací od poskytovatelů, hraje roli, že rok 2014 je prvním rokem programového období, kdy ještě docházelo ke schvalování programových dokumentů. V Programu rozvoje venkova 2014+, řízeném Ministerstvem zemědělství, poskytuje zprostředkující subjekt Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v rámci prioritní osy 3. Podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání produktů a jejich uvádění na trh, v opatření „Investice do HM (opatření 4)“ pod které spadá operace „Zpracování a uvádění na trh produktů (4.2.1)“ dotace pro potravinářské podniky. Dalším finančním zdrojem pro financování inovací v potravinářství je operační program „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020 (OP PIK)“, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu, s poskytovatelem dotací Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

V rámci investiční priority č. 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ dochází

k podpoře podnikových investic do výzkumu a inovací a vytváření vazeb mezi podniky, středisky výzkumu a vývoje a odvětvím vysokoškolského vzdělávání, zejména k podpoře investic v oblasti vývoje produktů a služeb a pro přenos technologií. Mezi oběma programy je velký rozdíl ve výši alokace. Pro opatření PRV „Zpracování a uvádění na trh produktů (4.2.1)“ je alokace 85 363 324 EUR a pro prioritu č. 1 OP PIK je alokace 1 337 979 411 EUR. Další rozdíly jsou v cílové skupině představující příjemce dotace. Pro zmíněné opatření PRV 2014+ je cílovou skupinou výrobce potravin nebo výrobce krmiv, který splňuje definici mikro, malého, nebo středního podniku s vazbou na zemědělství. Povolení jsou výrobci krmiv určených pro hospodářská zvířata. Zatím pro uvedenou prioritu OP PIK je definice cílové skupiny mnohem širší a to nejen podnikatelské subjekty (zejména malé a střední, v odůvodněných případech velké podniky), ale i organizace pro výzkum a šíření znalostí (tj. subjekty splňující definici výzkumné organizace), orgány státní správy a samosprávy a jim podřízené či jimi zřízené organizace a také zemědělští podnikatelé. Rozdíl v podporovaných aktivitách je také značný. V případě opatření PRV 2014+ se jedná především o investice do zařízení pro výrobu potravin a krmiv, pro jejich finální úpravu, balení a značení produktů, do skladování i investice související s uváděním produktů na trh, a to včetně výstavby a rekonstrukcí budov. Zatím co v prioritě OP PIK jsou mezi podporovanými aktivitami vedle zavádění inovací výrobků a služeb do výroby a na trh a zavádění procesních a marketingových inovací dále podporovány aktivity jako zakládání a rozvoj podnikových výzkumných a vývojových center a také ochrana duševního vlastnictví v podnicích. Společné je v obou posuzovaných finančních programech kritérium přijatelnosti a to realizace projektu na cílovém území ČR mimo Prahu. Dalším zdrojem veřejného financování pro potravinářský sektor je program EU navazující na 7. rámcový program, který je nazvaný Horizon 2020 (H2020). V rámci něj jsou vyhlašovány tzv. společenské výzvy, v kterých je podporován výzkum, který směřuje k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýká evropská společnost v oblasti potravinového zabezpečení a udržitelného zemědělství. Tato výzva se zaměřuje na financování výzkumu a inovací pro zajištění bezpečných, zdravých a kvalitních potravin a také inovačních biotechnologických průmyslových 37

produktů a dále na rozvoj služeb pro podporu souvisejících ekosystémů. Podporován bude rozvoj udržitelné produkce, která využívá efektivněji dostupné zdroje a je šetrná k prostředí. Důležitým cílem je urychlit přechod k udržitelné evropské bioekonomice a přispět k rychlejšímu zavedení nových technologií. Hlavními strategickým směrem výzkumu je udržitelný a konkurenceschopný agrárněpotravinářský sektor. Zprostředkujícím subjektem je Technologické centrum AV ČR. Další možností financování potravinářských podniků v programu H2020 je nový finanční nástroj na podporu inovací s názvem Inovace v malých a středních podnicích (MSP). Podpora zahrnuje všechny druhy inovací a všechny stupně jejich zavádění. Projekt může být řešen jedním nebo více řešiteli. Zprostředkujícím subjektem je opět Technologické centrum AV ČR. Mezi další zdroje veřejného financování výroby potravinářských výrobků a nápojů patří v ČR: Národní podpory v rámci Dotačního programu 13 – Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Veřejná podpora malého a středního podnikání je v roce 2014 realizována také Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou v programu veřejná podpora podle nařízení Komise č. 651/2014. Za investice se považují výdaje na (dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek. Druhy podpory mohou být finanční příspěvek na zvýhodněnou záruku za úvěr nebo na zvýhodněný úvěr. Výše limitů veřejné podpory jsou v případech, že se jedná o investiční podporu podle článku 14 Nařízení Komise č. 651/2014, následující: - malý podnik 45 %, - střední podnik 35 % V oblasti financování z veřejných prostředků od místních nebo regionálních úřadů byl posuzován finanční nástroj Inovační voucher, který představuje malé dotace poskytované z veřejných prostředků malým a středním podnikům (MSP) na nákup služeb od veřejných poskytovatelů znalostí – univerzit a veřejných výzkumných institucí (VVI) s cílem podpořit spolupráci a stimulovat vytváření malých inovací na úrovni firmy. Inovační vouchery jsou zaměřené na budování nových vztahů mezi MSP a poskytovali znalostí stimulací transferu znalostí. Inovační vouchery poskytuje 10 krajů ze 14. Pro srovnání byl vybrán nejdéle poskytovaný voucher (od roku 2009) v Jihomoravském kraji a vouchery poskytované implementačními agenturami Hl. m. Praha a Zlínského kraje. Dále je uveden souhrn z porovnání vybraných systémů inovačních voucherů. Poskytovatelé se liší právní formou. V Praze jde o akciovou společnost vlastněnou hl. m. Prahou (Rozvojové projekty Praha, a.s.), v Jihomoravském kraji o zájmové sdružení právnických osob (Jihomoravské inovační centrum), ve Zlínském kraji vouchery poskytuje státní Úřad regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. Definice cílové skupiny (příjemců dotace) se liší. Zatímco v Praze a v Zlínském kraji musí jít o firmy se sídlem či provozovnou na území města nebo o firmy působící v kraji, tak v Jihomoravském kraji může jít i o podnikatelský subjekt ze zahraničí. Seznamy vyloučených oblastí podpory existují u všech posuzovaných voucherů. Rozsah podporovaných činností je u všech posuzovaných voucherů definován jako nákup znalostí nebo služeb od poskytovatele znalost. Znalostí, které jsou nové a nejsou běžně dostupné a posílí konkurenceschopnost firmy. Definice poskytovatelů znalostí se liší, zatímco v Praze jde o pražské vědecko-výzkumné instituce (vč. UZEI), tak v Jihomoravském kraji jde o brněnské VŠ, brněnská pracoviště Akademie věd 38

a výzkumné ústavy, tak ve Zlíně můžou být poskytovatelem znalostí pouze vybrané VŠ z kraje. U posuzovaných voucherů je vždy seznam poskytovatelů znalostí. Zdroje financování jsou městské a krajské rozpočty a EFRD. V Praze rozpočet hlavního města, v Jihomoravském kraji rozpočet města Brna, v Zlínském kraji Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRD) a rozpočet kraje. Míra spolufinancování je u posuzovaných voucherů 75 %, zbývajících 25 % hradí žadatel o voucher. Částka na 1 voucher se pohybuje od 60 000 do 200 000 Kč. Systém administrace ve všech případech zahrnuje elektronickou žádost - online systém pro zpracování a odevzdání žádostí o inovační voucher v elektronické podobě. Hodnocení žádosti je dvoukolové, 1. kolo - komise z poskytovatelů znalostí, v Jihomoravském kraji představuje 2. kolo veřejné losování v případě, že žádosti přesáhnou alokaci, v Zlínském kraji 2. kolo představuje, že z úspěšných žádostí bude sestaven seznam řazený dle data a času finalizace žádosti a přednost bude mít žádost finalizovaná dříve. Systémy proplácení představuje refundaci po vlastním zaplacení a předložení faktury a výpisu z účtu. Podnik musí zaplatit nejdříve z vlastních zdrojů a potom je mu část, podle míry spolufinancování, refundována. Podpora při hledání vhodného VaV partnera je prostřednictvím internetové stránky poskytovatele voucheru nebo v Zlínském kraji samostatným informačním portálem. Poskytovaná podpora je poskytována v režimu de minimis u všech posuzovaných voucherů, tj. de minimis představuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami „de minimis“ poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši odpovídající částce 200 tis. EUR. Ze srovnání podmínek poskytování voucherů plynou následující výhody inovačních voucherů: 

podpora prvotní spolupráce,



nízká administrativní náročnost pro žadatele i poskytovatele z důvodu stanovení rychlého a jednoduchého systému hodnocení žádosti o dotaci vzhledem k malému objemu dotace,



přenos znalostí a služeb,



součinnost s poskytovateli znalostí,



mohou se financovat i malé a střední podniky, které nemají na inovační aktivity z vlastních zdrojů.

3.6

Výsledky kontrafaktuální analýzy Výsledky jsou členěny podle charakteru ukazatelů na část s ukazateli rentability a investiční

aktivity, zadluženosti, likvidity, aktivity a produktivity práce. Komentáře mají převážně hodnotící charakter. V závěrečné zprávě jsou z každého souboru ukazatelů vybráni tři reprezentanti. Více ukazatelů je rozpracováno v připravovaném recenzovaném článku. Tabulka 3.6/1 představuje vývoj ukazatelů rentability a investiční aktivity u podpořených a nepodpořených subjektů.

39

Tab. 3.6/1 - Ukazatele rentability a investiční aktivity Ukazatel

Jednotka

ROA

Rok

Medián

Medián

(Y = 1)

(Y = 0)

Mann-Whitney

DID

p-value (1-0)

2007

5,653

3,679

1,974

0,006193

2012

2,381

2,094

0,287

0,024723

2007

10,508

5,991

4,517

0,008364

2012

4,254

3,799

0,455

0,489392

2007 - 12

18,610

11,542

X

0,000982

%

ROE

%

Investiční aktivita

%

Poznámky: ROA = Výsledek hospodaření před úroky a zdaněním/aktiva celkem, ROE = Výsledek hospodaření po zdanění/vlastní kapitál, Investiční aktivita = (Dlouhodobý majetek + Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku[t] – Dlouhodobý majetek[t-1])/Dlouhodobý majetek[t-1] Pramen: výpočty autorů

Rentabilita aktiv vyjadřuje souhrnnou produkční sílu podniku. U podpořených subjektů byla v roce 2007 statisticky významně vyšší než u nepodpořených subjektů. V roce 2012 se produkční síla obou skupin vyrovnala s tím, že mírně vyšší ROA dosáhly podpořené subjekty. Obdobná zjištění je možné formulovat i pro rentabilitu vlastního kapitálu ROE. Investiční aktivita podpořených subjektů byla statisticky významně vyšší než u nepodpořených subjektů. Je však důležité upozornit na to, že i nepodpořené subjekty ve sledovaném období investovaly. V průměru se jim zvýšil dlouhodobý majetek o 11,5 % za rok. Za obecně nižší rentabilitou v roce 2012 v porovnání s rokem 2007 stojí doznívající hospodářská recese, která postihla i potravinářský průmysl. V období, kdy subjekty dosahovaly nižších zisků a v řadě případů i ztrát, relativně hodně investovaly. Vyšší investiční aktivita a nutnost hradit náklady dluhové služby z bankovních úvěrů (úroky) v kombinaci s nižším hospodářským výsledkem způsobeným hospodářskou recesí může být příčinou relativně významného poklesu rentability u podpořených subjektů. Hypotéza H1, že rentabilita u podpořených subjektů mezi roky 2007 a 2012 vzrostla více, resp. klesla méně než u nepodpořených subjektů, potvrzena nebyla. Tabulka 3.6/2 obsahuje výsledky testování rozdílů u ukazatelů zadluženosti mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty.

40

Tab.3.6/2 Ukazatele zadluženosti Ukazatel

Jednotka

Celková zadluženost Krátkodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost

Rok

Medián

Medián

(Y = 1)

(Y = 0)

DID

Mann-Whitney p-value (1-0)

2007

57,029

60,995

-3,966

0,128261

2012

52,195

64,538

-12,343

0,001849

2007

43,214

45,527

-2,313

0,214128

2012

40,584

48,611

-8,027

0,018029

2007

7,642

4,760

2,882

0,011976

2012

5,038

4,324

0,714

0,186484

%

%

%

Pozn.: Celková zadluženost = cizí zdroje/pasiva celkem, Krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)/pasiva celkem, Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry)/pasiva celkem Pramen: výpočty autorů

Zadluženost podpořených podniků je v obou sledovaných letech nižší než u nepodpořených subjektů. Podpořené subjekty i přes relativně vyšší investiční aktivitu snížily průměrnou míru celkové zadluženosti, která však v roce 2012 zůstala nad doporučenou hranicí 50 %. Naopak nepodpořené podniky zvýšily celkovou zadluženost, která je již relativně vysoká a mohla by způsobit problémy subjektům, které negenerují dostatečně velký hospodářský výsledek, resp. cash flow. Rozdíl v celkové zadluženosti v roce 2012 mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty byl již statisticky významný. Rozdíl je možné nalézt v časové diferenciaci. Zatímco podpořené subjekty snížily průměrnou míru krátkodobé i dlouhodobé zadluženosti, nepodpořené subjekty zvýšily krátkodobou zadluženost při relativně malém poklesu dlouhodobé zadluženosti. Zvýšení krátkodobé zadluženosti mohlo nastat v důsledku čerpání krátkodobých překlenovacích úvěrů nebo v důsledku prodloužení doby splatnosti faktur dodavatelům. Hypotéza H2, že se zvýšil rozdíl v zadluženosti mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty mezi roky 2007 a 2012 se potvrdila, protože byl potvrzen cela opačný trend ve vývoji celkové zadluženosti u podpořených a nepodpořených subjektů. Tabulka 3.6/3 uvádí ukazatele likvidity, jež vyjadřují krátkodobou platební schopnost podniků.

41

Tab. 3.6/3 Ukazatele likvidity Ukazatel

Jednotka

Likvidita L3

Násobek

Likvidita L2

Likvidita L1

Násobek

Násobek

Rok

Likvidita

L3

=

krátkodobá

Medián

(Y = 1)

(Y = 0)

DID

Mann-Whitney p-value (1-0)

2007

1,235

1,170

0,136

0,156026

2012

1,329

1,051

0,142

0,017437

2007

1,203

1,095

0,132

0,127728

2012

1,234

1,040

0,182

0,026409

2007

0,181

0,340

-0,155

0,234870

0,951

-0,843

2012 Pozn.:

Medián

oběžná

0,109 aktiva/(krátkodobé

závazky

+

krátkodobé

0,046977

bankovní

úvěry),

Likvidita

L2 = (krátkodobé pohledávky + krátkodobý finanční majetek)/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry), Likvidita L1 = krátkodobý finanční majetek)/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry). Pramen: výpočty autorů

Likvidita L1 a L2 se u podpořených subjektů zvýšila, zatímco u nepodpořených subjektů klesla. Příčinou může být vyšší objem zásob a pohledávek spojený s rozvojovými investicemi realizovanými podpořenými subjekty v porovnání s nepodpořenými subjekty. U peněžní likvidity L1 byl vývoj opačný. Nepodpořené subjekty řídí cash flow konzervativněji než podpořené subjekty, což potvrzuje vyšší průměrná likvidita L1 u nepodpořených subjektů. Hypotéza H3, že rozdíl v likviditě mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty mezi roky 2007 a 2012 se zvýšil v důsledku rozdílné struktury financování investic, se potvrdila na hladině významnosti α = 0,05 u všech stupňů likvidity. Ukazatele aktivity a produktivity práce uvádí tab. 3.6/4. Tab. 3.6/4 Ukazatele aktivity a produktivity práce

Ukazatel

Obrat dlouh. majetku Obrat zásob Produktivita práce

Jednotka

Násobek

Násobek

tis. Kč

Rok

Medián

Medián

(Y = 1)

(Y = 0)

DID

Mann-Whitney p-value (1-0)

2007

4,822

4,958

-0,136

0,330981

2012

4,748

4,687

0,061

0,312509

2007

14,601

15,053

-0,452

0,468159

2012

14,756

12,535

2,221

0,464586

2007

1,668

1,397

0,271

0,000919

2012

1,444

1,232

0,212

0,000637

Pozn.: Obrat dlouhodobého majetku = (Tržby za prodej zboží + Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb) / dlouhodobý majetek, Obrat zásob = (Tržby za prodej zboží + Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb) / zásoby, Produktivita práce = přidaná hodnota / osobní náklady Pramen: výpočty autorů

42

Ukazatele aktivity se meziročně statisticky významně neliší mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty. Je tedy možné konstatovat, že investiční podpory nemají na obrat dlouhodobého majetku a zásob zásadní vliv. Produktivita práce je v obou hodnocených letech statisticky významně vyšší u podpořených subjektů, přičemž ve sledovaném období produktivita práce klesla u podpořených a nepodpořených subjektů, což bylo způsobeno především poklesem přidané hodnoty. Hypotéza H4, že aktivita u podpořených subjektů mezi roky 2007 a 2012 vzrostla statisticky významně více, resp. klesla méně než u nepodpořených subjektů, se na hladině statistické významnosti α = 0,05 nepotvrdila. Z této části analýzy vyplývá, že relativní význam podpořených investic vzhledem k velikosti podniků (celková aktiva) není u potravinářských subjektů velký. Přibližně u poloviny proplacených projektů tvořily investiční výdaje podíl menší než 10 % účetní hodnoty celkových aktiv, což vytvářelo předpoklad méně zřetelných efektů podpor. Protože byly kontrafaktuální analýzou porovnávány roky 2007 a 2012, nebylo možné vzhledem k ekonomické krizi předpokládat zlepšení ekonomických indikátorů, což se také potvrdilo. Ekonomické efekty nebyly většinou sice významné, přesto lze však pozorovat určité vlivy investičních podpor.

Potvrdila se hypotéza o statisticky významném rozdílu v zadluženosti mezi

podpořenými a nepodpořenými subjekty v roce 2012 v porovnání s rokem 2007. Změna kapitálové struktury naznačuje, že nepodpořené potravinářské podniky jsou více zadlužené a v období 2007 – 2012 míru celkové zadluženosti ještě zvýšily na rizikovou úroveň 64,5 %. Dále bylo prokázáno, že se zvýšil rozdíl v likviditě L3 a L2 mezi podpořenými a nepodpořenými podniky na statisticky významnou úroveň. U peněžní likvidity byl odhalen konzervativnější způsob řízení hotovosti u nepodpořených podniků. Podstatné je, že byl potvrzen statisticky významný rozdíl v produktivitě práce mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty, přičemž podpořené subjekty měly vyšší produktivitu práce v letech 2007 a 2012. Vývoj v čase však nepotvrdil pozitivní vliv podpor na produktivitu práce ani ukazatele rentability. Byla však potvrzena vyšší investiční aktivita podpořených podniků. Vzhledem k dosaženým výsledkům tedy vyvstává otázka o efektivitě podpořených investic.

3.7

Klíčový výsledek Závěr z dílčí analýzy podpor představuje konkrétní doporučení základních parametrů pro

inovační voucher navrhovaný do PRV 2014+. Financovaný proces by představoval nákup znalostí či služeb a to zejména v podobě řešení konkrétních inovačních projektů, měření, analýz, zpracování studií a závěrečných zpráv. Navrženo je standardní ex-post financování, tj. podnikatelské subjekty nejprve z vlastních zdrojů provedou úhradu poskytovatelům znalostí a následně jim implementační agentura SZIF refunduje vzniklé náklady. Podporovanými cílovými skupinami by byly mikro, malé a střední podniky, výrobci potravin a nápojů se sídlem v ČR, bez zapojení zahraničních firem. Podporována by byla spolupráce firem s českými státními univerzitami, ústavy Akademie věd ČR a se státními výzkumnými a vývojovými institucemi (např. VÚPP, ÚZEI). Finanční podpora by byla směřována na poskytovatele znalostí působící v ČR. Předpokládaný objem finančních prostředků na jeden voucher by byl do 200 000 Kč.

43

4

Přehled výstupů  Poznatků z řešeného projektu bylo využito v rámci prací na analýze podpor v rámci PRV se zaměřením pro příští programovací období 2014 – 2020.  Dále je to článek, který byl předán k tisku do redakce recenzovaného časopisu Výživa a potraviny (Příloha 1 – publikační činnost), článek uveřejněný ve vědeckém časopisu Agris on line Papers in Economics and Informatics, volume VI, number 4, 2014 v prosinci (Příloha 2 – publikační činnost).  Příspěvek zaslaný na Ekonomickou fakultu Jihočeské university v Českých Budějovicích pro sborník z mezinárodní vědecké konference INPROFORUM 2014 (Příloha 3 - publikační činnost). Tomu ještě předcházel příspěvek Doucha, T., Mezera, J. Němec, R.: The Czech Food and Processing industry 10 years after the EU accesion. Příspěvek zařazený do Sborníku z mezinárodní vědecké konference „Achievements and chalanges in the food sector and rural aqreas during the 10 years after EU enlargement, Institute of Agricultural and Food Economics, National Research Institute, no 123.1,Waršava 2014, 101-113, ISBN 978-837658-507-9.

Závěr Výzkum dané tématiky hlouběji objasnil některé procesy, které probíhají na potravinovém trhu a v potravinářském odvětví. Tím realizovaný výzkum rozšířil poznatky v dané tematické oblasti. Z výzkumu trhu vyplynulo, že rozdíl mezi výdaji nejnižších a nejvyšších příjmových skupin se během sledovaného období zvyšuje téměř u všech uváděných potravinových skupin je zřejmé, že se nižší příjmové skupiny nepochybně orientovaly na výběr levnějších potravin a nejvyšší příjmové skupiny naopak preferovaly dražší potraviny. Příjmy se nejvýrazněji zvýšily u domácností nejvyšší příjmové skupiny (10. decil), naopak nejméně u domácností nejnižší příjmové skupiny (1. decil). Domácnosti 1. decilu vydávají za potraviny jen 70 % vydání průměrné domácnosti. Nejmenší rozdíly jsou u výdajů za potraviny denní spotřeby. Rozdíly ve výdajích za nápoje jsou ještě výraznější. Výdaje za nealkoholické nápoje tvoří v 1. decilu jen 67,5 % výdajů průměrné domácnosti, u alkoholických nápojů jen 50,2 %. Za potraviny vydá domácnost v 10. decilu o 89,6 % více než domácnost v 1. decilu, přitom rozdíly v příjmech byly mezi oběma domácnostmi vyšší, dokonce o 367,5 %. Při inovacích v potravinářském průmyslu je tedy třeba vzít v úvahu, že trh je výrazně diferencovaný a tato diferenciace se prohlubuje. Proto by bylo vhodné nové výrobky směřovat a zejména propagovat tak, aby oslovily právě ty skupiny obyvatelstva, pro které jsou určeny. V oblasti cen se ukázalo, že vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů (vzhledem k jejich významnému zastoupení ve spotřebním koši) přispěl v letech 2004 - 2013 značnou měrou k růstu inflace. Úroveň cen u potravin stoupla v uplynulém desetiletí o 30,6 %, ceny nealkoholických nápojů rostly méně dynamicky, o 25,7 %. V roce 2014 byla však inflace výrazně nízká a pro růst cen se otevírá prostor. U „marží“ je zřejmé, že obchod přistupuje k jejich nastavení velmi podobně u českých i dovozových potravin. Zanedbatelně vyšší „marže“ u českých výrobků může být způsobena u některých skupin potravin skutečně vyšší „marží“ u konkrétních výrobků, ale i rozdílem v prodávaném sortimentu tuzemských a dovozových potravin. Vyšší marže u některých výrobků české provenience může být pro naše výrobce iritující, ale podle provedených propočtů a analýzy se spíše jedná o určité vyrovnání rozdílu mezi CPV a DC tak, aby výsledná SC byla obdobná a přiměřená poptávce. V návaznosti na výzkum marží by v příštím období bylo účelné analyzovat tuto problematiku v časové řadě (období 44

bude záviset na dostupnosti dat o výrobě a prodeji tuzemských potravinářů a dovozu potravin). Výsledkem této analýzy by bylo zhodnocení vývoje „marží“ obchodu v průběhu delší časové řady. V rámci IVP byl též zhodnocen zahraniční obchod ČR s potravinami a nápoji, a to „v jiném úhlu a v podrobnějším komoditním členění“ než poskytují standardní výstupy věnující se této problematice. Vzhledem k odlišné metodice a jiným zdrojům dat se tyto výsledky nemusejí plně shodovat s údaji publikovanými v jiných výzkumných zprávách a dokumentech. Z analýzy je zřejmé, že se záporná bilance obchodu s potravinářskými výrobky a nápoji v důsledku vyšší hodnoty přírůstku dovozu nežli vývozu od roku 2005 do roku 2013 prohloubila o 9,9 mld. Kč (o 51 %) na 29,3 mld. Kč, nicméně vývoz rostl s větší dynamikou než dovoz (91 % vs. 80 %). V průběhu výzkumu byly vybrány hlavní vývozní, dovozní, netto-vývozní a netto-dovozní potravinářské výrobky a identifikovány byly ty, o kterých lze říci, že vykazují komparativní výhodu/nevýhodu. Komparativní výhoda/nevýhoda byla kvantifikována rovněž pro celé skupiny CPA (tab. 14 v příloze). Metodickým přínosem je sestavení vlastního přehledu kódů, resp. agregací, celního sazebníku spadajících do jednotlivých oborů CPA použitelný k dalšímu sledování a analýzám zahraničního obchodu s potravinářskými výrobky (tab. 13 v tabulkové příloze). Ve Výrobě potravinářských výrobků (NACE 10) v ČR se v letech 2011 a 2012 začíná projevovat hospodářské oživení mírným růstem investic do hmotného majetku. I přes tento růst se hodnota tohoto ukazatele v České republice nedostala na jeho úroveň v roce 2008. V letech 2011 a 2012 dochází k růstu hodnoceného ukazatele ve všech sousedních zemích s výjimkou Slovenska. V objemu investic do hmotného majetku vypočteném na jeden podnik dosahuje česká výroba potravinářských výrobků ve srovnání se sousedními státy nejnižší hodnoty. Ve Výrobě nápojů (NACE 11) v ČR je situace obdobná v tom, že se hospodářské oživení začíná projevovat růstem investic do hmotného majetku v letech 2011 a 2012 s tím, že změny hodnot tohoto ukazatele v roce 2012 ukazují na větší dynamiku růstu ve výrobě nápojů než ve výrobě potravinových výrobků. Další rozdíl proti výrobě potravinových výrobků je, že u této výroby je vyšší podíl investic do strojů a zařízení. V podílovém ukazateli „Investice do hmotného majetku na 1 podnik“ v roce 2012 dosahuje česká výroba nápojů vyšší hodnoty než na Slovensku a v Maďarsku, ale v porovnání s Rakouskem pouze čtvrtinové úrovně. Je však třeba uvést, že Rakousko vykazuje v rámci hodnocených zemí vůbec nejvyšší úroveň daného ukazatele. Vývoj, struktura a mezinárodní srovnání v oblasti investic do hmotného majetku ukazují na nedostatek finančních zdrojů pro investiční aktivity v potravinářství, jak bylo potvrzeno také samostatným šetřením Eurostatu pro oblast inovačních aktivit v potravinářství. Struktura příjemců podle právní formy ukazuje, že nejsou zastoupeny fyzické osoby tj. malé a mikropodniky. U právnických osob převažují akciové společnosti (61 %). Projekty ze dvou výrobních oborů (Zpracování a konzervování masa a masných výrobků a Výroba mléčných výrobků) tvoří 80 % ze schválených a proplacených projektů. V novém programovém období (2014+) by se financování potravinářských podniků z PRV mělo také zaměřit na mikro, malé i střední společnosti z dalších výrobních oborů. Jenom část z žadatelů využilo spolufinancování způsobilých výdajů, až do výše 50 % způsobilých výdajů projektu. Administrace žádosti o dotaci se pohybovala v průměru 6,1 měsíce a administrace žádosti o platbu 3,1 měsíce. To odpovídá náročnosti těchto investičních projektů. Závěr z dílčí analýzy podpor navrhuje konkrétní doporučení základních parametrů pro inovační voucher navrhovaný do PRV 2014+. 45

Z výsledků kontrafaktuální analýzy je podstatné, že byl potvrzen statisticky významný rozdíl v produktivitě práce mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty, přičemž podpořené subjekty měly vyšší produktivitu práce v letech 2007 a 2012. Důležitost tohoto zjištění je dána nezbytností dalšího zvyšování produktivity v kontextu s potřebou posílení konkurenceschopnosti zkoumaného sektoru. Vývoj v čase však nepotvrdil pozitivní vliv podpor na produktivitu práce ani ukazatele rentability. Byla však potvrzena vyšší investiční aktivita podpořených podniků. Vzhledem k dosaženým výsledkům tedy vyvstává otázka o efektivitě podpořených investic. Při otevření prostoru pro růst poptávky, při očekávaném ekonomickém růstu, růstu mezd a snižování nezaměstnanosti, lze také predikovat růst efektivnosti investic a pak vzroste i významnost jejich podpory. Další oblastí je hlubší zkoumání a předpovídání trendů vývoje v potravinářském sektoru a koherence těchto trendů se systémy podpor pro období 2014 – 2020. Výzkum v oblasti podpor je však potřeba dát do celkového kontextu s investičními aktivitami potravinářských oborů. To je výzva pro řešitelský tým v roce 2015 v oblasti IVP. Výsledný efekt by byl pozitivní jak pro spotřebitele, který bude stále více vyhledávat potraviny, které ponesou více charakteristických znaků odpovídajících postupné hlubší diferenciaci konzumentů podle věku, profese, zdravotního stavu apod., tak pro ekonomiku potravinářského odvětví, neboť by zajistil rozšíření poptávky a efektivnější využití investic, jak bylo výše uvedeno.

Literatura Literární rešerše a další zdroje jsou uvedeny podrobněji v přílohách této zprávy, a to jak v článcích, tak tabulkové příloze.

46

Přílohy (publikační činnost)

47

PŘÍLOHA 1

Vývoj spotřeby potravin a finančního hospodaření v jednotlivých typech domácností ČR Ing. Olga Štiková, Ing. Helena Sekavová, ÚZEI Development of demand, consumption and financial management in various types of households in Czech Republic Abstrakt: V příspěvku analyzujeme vývoj diferencované výživy podle sociálních a příjmových skupin. Analýza umožní odhadnout vývoj poptávky po potravinách u jednotlivých skupin obyvatelstva. Příjmy se nejvýrazněji zvýšily u domácností nejvyšší příjmové skupiny (10. decil), naopak nejméně u domácností nejnižší příjmové skupiny (1. decil). Domácnosti 1. decilu vydávají za potraviny jen 70 % vydání průměrné domácnosti. Nejmenší rozdíly jsou u výdajů za potraviny denní spotřeby. Rozdíly ve výdajích za nápoje jsou ještě výraznější. Výdaje za nealkoholické nápoje tvoří v 1. decilu jen 67,5 % výdajů průměrné domácnosti, u alkoholických nápojů jen 50,2 %. Za potraviny vydá domácnost v 10. decilu o 89,6 % více než domácnost v 1. decilu, přitom jejich příjmy jsou o 367,5 % vyšší. Rozdíl mezi výdaji v 1. a 10. decilu se zvyšuje téměř u všech potravinových skupin - diferenciace trhu se výrazně prohlubuje. Spotřebu většiny potravin a nápojů mají důchodci vyšší než průměrná domácnost. Nezaměstnaní jsou druhým extrémem, jejich spotřeba je nižší než v průměrné domácnosti a ve sledovaném období se ještě snížila. Z toho je rovněž patrné, že se trh diferencuje - jedná se o spotřebitele, pro které je nezbytné zajistit nabídku potravin v nízkých cenových relacích. Abstract In this contribution we analyze the development of differentiated nutrition by social and income groups. The analysis allows to estimate the evolution of food demand in different groups of the population. Revenue was most increased in the highest household income group (10th decile), the least among households lowest income group (1st decile). Households first decile spending for food only 70% of the average household expenses. The smallest differences are for expenditure on food for daily consumption. Differences in spending for drinks are even more pronounced. Expenditures for alcoholic beverages comprise in the first decile only 67.5% of the average household expenditure, alcoholic beverages only 50.2%. Household in the 10th decile spending for food of 89.6% more than households in the first decile, while their incomes are about 367.5% higher. The difference between expenditure on the 1st and 10th decile increases in almost all food groups - market differentiation significantly increasing. Pensioner household consumption of most foods and beverages is higher than average. The unemployed are at the other extreme, their consumption is lower than the average household and in the reporting period has even decrease. It follows that the market is differentiates these are the consumers for whom it is necessary to ensure the supply of food at low prices. Vývoj poptávky po potravinách významně ovlivňuje možnost uplatnění českých výrobků na trhu. Český trh se v posledních letech stále více diferencuje a jeho analýza je nezbytná pro odhad objemu nabídky, sortimentu i kvality českých potravin, které na něm mohou najít uplatnění. Bez této analýzy je problematické realizovat koncepční a systematické rozhodování o objemu výroby, inovacích sortimentu, cenách apod., tj. o konkurenceschopnosti výrobců potravin. Proto jsme se snažili analyzovat vliv nejdůležitějších faktorů působících na spotřebu potravin. V tomto příspěvku se věnujeme zejména rozboru vývoje diferencované výživy podle sociálních a příjmových skupin tak, aby bylo možné zmapovat trh potravin v ČR, určit hlavních priority pro uplatnění výrobků a vytipovat vývoj poptávky z hlediska diferenciace trhu. Příloha

Metodika Analýza spotřeby potravin vychází ze Statistiky rodinných účtů (dále jen RÚ), které sleduje ČSÚ (2). Zaměřili jsme se na hodnocení spotřeby a ekonomických ukazatelů v domácnostech v období od 2004, resp. 2006 do roku 2012. Od roku 2006 jsou ve zpravodajském souboru zahrnuty všechny typy domácností

14

podle

sociálních skupin zastoupené v populaci, tj. dosud nesledované domácnosti nezaměstnaných, domácnosti důchodců s ekonomicky aktivními členy nebo domácnosti, v nichž není žádná ekonomicky aktivní osoba. Naopak se již samostatně nesledují domácnosti zemědělců. Váha jednotlivých skupin domácností odpovídá jejich podílu zjištěnému v Mikrocensu. Domácnosti podle sociálních skupin analyzujeme nejen podle ekonomických ukazatelů, ale rovněž podle vývoje spotřeby potravin. Právě domácnosti členěné podle sociálních skupin jsou jediné, u kterých se sleduje i konkrétní spotřeba potravin v hmotnostním vyjádření. Pozornost jsme zaměřili na analýzu domácností ČR tříděných podle počtu nezaopatřených dětí, kde jsme hodnotili vývoj příjmů, spotřebních vydání, vydání za potraviny celkem i za konkrétní druhy potravin. Podrobně jsme analyzovali také domácnosti sledované podle čistého peněžního příjmu na osobu (domácnosti rozdělené na jednotlivé decily) a vždy jsme hodnotili ekonomické ukazatele i výdaje za potraviny v 1., 5., a 10. decilu. Výsledky analýzy  Domácnosti podle počtu nezaopatřených dětí Domácnosti s nezaopatřenými dětmi mají příjmy o 17 % nižší než průměrná domácnost, z toho s 1 dítětem pouze o 7 %, ale domácnosti se 3 a více dětmi již o 35 % nižší. Domácnosti s dětmi mají výdaje za potraviny a nealko nápoje o 18 % nižší než průměrná domácnost (s 1 dítětem o 8 %, se 3 a více dětmi o 30 %). Domácnosti bez nezaopatřených dětí mají podstatně vyšší příjmy než průměrná domácnost, na druhé straně jsou v této skupině domácností bezkonkurenčně nejvyšší sociální příjmy (o 82 % vyšší než v průměrné domácnosti). Přibližně polovina členů těchto domácností jsou pracující a polovinu tvoří důchodci, což vysvětluje tak vysoké sociální příjmy. Vyšší příjmy těchto domácností přibližně odpovídají i vyšším spotřebním výdajům a to znamená, že většina těchto domácností utratí téměř všechny příjmy formou spotřebních výdajů. Podstatně vyšší mají domácnosti bez nezaopatřených dětí výdaje na potraviny, což souvisí jak s počtem dospělých osob s vyššími nároky na spotřebu, tak s vysokým podílem důchodců, kteří mají obecně nejvyšší hmotnou spotřebu potravin.  Domácnosti podle příjmu (decily)

1 Domácnosti zaměstnanců jsou domácnosti s osobou v čele v pracovním nebo služebním poměru, která pracuje na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody (o pracovní činnosti, o provedení práce). Zaměstnanci jsou i pracující členové produkčních družstev (včetně zemědělských), společníci s.r.o. a komanditisté komanditních společností. Domácnosti samostatně činných osob jsou domácnosti s osobou v čele vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, což jsou osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo na základě zvláštních předpisů, účastníci společného podnikání na základě smlouvy (společnosti s ručením omezeným, obchodní společnosti), pokud nevykonávají pro společnost práci na základě pracovní smlouvy, dále osoby vykonávající nezávislé povolání (lékaři, advokáti, daňoví poradci) a osoby pracující za honoráře (umělci, tlumočníci). Domácnosti nezaměstnaných jsou domácnosti v čele s osobou, která nemá žádnou placenou práci, ale pracovat by chtěla, tj. že si buď aktivně hledá zaměstnání, nebo má v plánu podnikat, případně hodlá zaměstnání hledat. Není rozhodující, zda pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání či nikoliv. Domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů – osoba v čele pobírá jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího a nepracuje buď vůbec, nebo má její pracovní činnost pouze omezený rozsah (podmínka omezené ekonomické aktivity platí i pro ostatní členy domácnosti).

Příloha

Nejvíce členů domácnosti ve výběrovém souboru RÚ (proti průměrné domácnosti) je v domácnostech s nejnižšími příjmy a naopak. V nejvyšší příjmové kategorii je také nejvyšší podíl pracujících členů domácnosti, jedná se obvykle o domácnosti s nejnižším počtem nezaopatřených dětí či důchodců. V 10. decilu (nejvyšší příjmová skupina) příjmy jsou vysoké příjmy ze závislé činnosti 15 i z podnikání (o 106 -142 % vyšší než v průměrné domácnosti) a ostatní příjmy (o 509,8 % vyšší). Nejnižší příjmová skupina (1. decil) vydává za potraviny jen 70 % vydání průměrné domácnosti. Nejmenší rozdíly evidujeme (proti průměrné domácnosti) u výdajů za potraviny denní spotřeby, které jsou z hlediska příjmu nutričních faktorů relativně výhodné, tj. pekárenské a mléčné výrobky (jedná se o vysoký podíl domácností s dětmi). Tyto domácnosti se snaží snížit výdaje za potraviny, které jsou ve vyšších cenových hladinách (příp. redukovat spotřebu, např. u ryb). Z hlediska rozdílů ve výdajích za nápoje je situace ještě vyhrocenější. Výdaje za nealkoholické nápoje představují u domácností s nejnižšími příjmy jen 67,5 % výdajů průměrné domácnosti, u alkoholických nápojů dokonce jen 50,2 %. Za potraviny vydá domácnost v 10. decilu o 89,6 % více než domácnost v 1. decilu, přitom jejich příjmy jsou o 367,5 % vyšší. Je zřejmé, že z hlediska celkových příjmů představují výdaje za potraviny u domácností v 10. decilu podstatně nižší podíl peněžních prostředků. Značnou část výdajů za potravinářské zboží tvoří dražší a kvalitnější potraviny, nikoli vyšší hmotná spotřeba. Nejmenší rozdíly mezi domácnostmi s nejnižšími a nejvyššími příjmy jsou u pekárenských výrobků, olejů a tuků a mlékárenských výrobků.

15

Jedná se např. o příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí, peněžní transfery od osob mimo domácnost a příjmy z kapitálového majetku.

Příloha

Tab. 1 - Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu (změna v roce 2012 proti roku 2004 v % ) Domácnosti 2012/ 2004 Počet domácností Průměrný počet členů na domácnost: pracujících nezaopatřených dětí nepracujících důchodců ostatních členů Čisté peněžní příjmy z toho: příjmy ze závislé činnosti příjmy z podnikání sociální příjmy ostatní příjmy Čistá peněžní vydání Spotřební vydání Potraviny a nealkoholické nápoje Potraviny z toho: pekárenské výrobky, obiloviny maso ryby mléko, sýry, vejce oleje a tuky ovoce zelenina, brambory cukr, med, čok. apod. potravinářské výr. a příprav. Nealkoholické nápoje káva, čaj, kakao min. vody, nealko náp.a šťávy Alkoholické nápoje lihoviny víno pivo

Celkem

1. decil

5. decil

10. decil

94,5 91,9 88,6 80,3 112,8 107,1 148,8 132,6 131,1 175,0 264,6 142,8 136,2 128,6 130,4 130,4 137,5 143,8 126,7 131,2 120,3 138,8 119,1 117,7 113,5 146,2 96,5 120,6 88,3 130,4 135,1

94,6 84,2 74,2 79,0 125,0 124,5 130,6 121,8 139,9 124,5 256,2 128,9 131,3 124,3 126,6 125,1 135,6 140,3 122,2 130,4 114,9 135,9 116,1 114,5 104,9 132,4 91,7 114,4 75,9 134,0 124,3

94,3 88,2 72,6 66,7 122,5 80,0 147,1 120,0 97,6 196,1 131,1 143,2 140,0 131,2 132,5 131,1 141,1 143,2 127,3 140,9 117,0 141,8 122,1 121,5 120,0 157,5 99,6 134,5 104,6 155,2 140,3

94,6 93,3 87,3 86,7 300,0 100,0 167,5 128,4 128,7 307,1 491,5 155,1 125,9 129,3 131,6 131,7 134,8 134,7 134,5 133,5 121,5 144,3 119,2 112,6 111,8 142,8 95,2 113,2 87,1 129,1 118,0

Pramen: Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů, 2000 - 2012, ČSÚ Vlastní výpočty ÚZEI

 Spotřeba jednotlivých potravinových skupin v domácnostech podle sociálních skupin Obecně nejvyšší hmotnou spotřebu potravin vykazují domácnosti důchodců, proto nebudeme tento fakt hodnotit u všech sledovaných potravinových skupin. Mezi roky 2006 a 2012 se spotřeba chleba snížila u všech sociálních skupin (o zhruba 15 %), u skupiny samostatně činných poklesla spotřeba nejméně, přesto je v těchto domácnostech spotřeba chleba nejnižší. Spotřeba pečiva je relativně vyrovnaná. Ke snížení spotřeby došlo u všech sociálních skupin (kolem 12 %), nejvýrazněji poklesla spotřeba u nezaměstnaných.

Příloha

Spotřeba mouky se zvýšila v domácnostech samostatně činných a zaměstnanců. Naopak se snížila u důchodců (přesto je výrazně nejvyšší) a nezaměstnaných. Spotřeba těstovin se zvýšila u sociální skupiny zaměstnanců a samostatně činných. Na druhé straně spotřeba klesla u nezaměstnaných a důchodců. Spotřeba rýže vzrostla u samostatně činných a zaměstnanců, poklesla v domácnostech důchodců. Nejnižší spotřeba masa celkem je v domácnostech nezaměstnaných. V domácnostech důchodců došlo ve sledovaném období k nepatrnému snížení, naopak spotřeba vzrostla u domácností samostatně činných a zaměstnanců. Spotřeba vepřového masa se zvýšila ve všech typech domácností, nejvíce v domácnostech samostatně činných. Nejvyšší spotřebu hovězího masa vykazují kromě domácnosti důchodců i samostatně činní. Proti roku 2006 se spotřeba u samostatně činných zvýšila, naopak u důchodců se snížila. K poklesu spotřeby uzenin a konzerv dochází ve všech domácnostech, nejvíce spotřeba klesla u nezaměstnaných. Spotřeba drůbeže se mírně zvýšila u domácností samostatně činných, naopak poklesla u nezaměstnaných a mírně i u zaměstnanců. K růstu spotřeby ryb došlo v domácnostech důchodců a samostatně činných, naopak k poklesu spotřeby došlo v domácnostech nezaměstnaných a zaměstnanců. Nejnižší spotřebu konzumního mléka mají domácnosti nezaměstnaných a v průběhu sledovaných let došlo k jejímu poměrně výraznému poklesu. Také v domácnostech důchodců došlo ke snížení spotřeby. V domácnostech zaměstnanců spotřeba stagnovala, k růstu došlo jen v sociální skupině samostatně činných. Spotřeba sýrů je v jednotlivých sociálních skupinách poměrně vyrovnaná. Nejnižší vykazují nezaměstnaní, u nichž došlo ještě k poklesu. V dalších sociálních skupinách spotřeba ve sledovaném období vzrostla, nejvíce u samostatně činných. Vysoká spotřeba vajec byla v roce 2006 v domácnostech nezaměstnaných a ve sledovaném období došlo k jejímu nejvýraznějšímu snížení. Spotřeba se zvýšila jen v domácnostech samostatně činných. Spotřeba másla se zvýšila v domácnostech všech sociálních skupin. K nejvýraznějšímu zvýšení spotřeby došlo v domácnostech samostatně činných. Spotřeba sádla se nejvíce zvýšila v domácnostech nezaměstnaných a samostatně činných. Naopak v domácnostech zaměstnanců se spotřeba snížila. Spotřeba olejů je v sociální skupině nezaměstnaných vyšší než v průměrné domácnosti. Spotřeba

rostlinných

tuků

se

snížila

v domácnostech

všech

sociálních

skupin,

nejvíce

u nezaměstnaných. V poptávce po této potravinové skupině zřejmě sehrála roli zdravotní výchova, 16 zejména upozorňování na zdravotní problémy spojené s příjmem transmastných kyselin . Ve sledovaném období došlo ke zvýšení spotřeby jižního ovoce v domácnostech samostatně činných a zaměstnanců. Naopak snížení spotřeby nastalo v domácnostech nezaměstnaných. Spotřeba ovoce mírného pásma se zvýšila u samostatně činných a zaměstnanců. Naopak ke snížení došlo u nezaměstnaných a důchodců. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení spotřeby zeleniny u všech sociálních skupin s výjimkou nezaměstnaných. U domácností samostatně činných došlo naopak k nejvýraznějšímu zvýšení spotřeby.

16

Transmastné kyseliny mají podle mnoha klinických studií za následek prokazatelně zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou infarkt myokardu a mozková mrtvice, na které v naší republice umírá 50 % populace.

Příloha

Ve všech domácnostech s výjimkou důchodců došlo ke zvýšení spotřeby luštěnin. Spotřeba brambor v domácnostech důchodců je výrazně vyšší než v ostatních domácnostech a v průběhu sledovaných let nadále rostla. Ke zvýšení spotřeby došlo i v domácnostech samostatně činných. Naopak ke snížení spotřeby došlo u zaměstnanců a stagnaci zaznamenáváme v domácnostech nezaměstnaných. Spotřeba cukru během sledovaného období poklesla u všech sociálních skupin s výjimkou domácností zaměstnanců, kde stagnovala. U domácností všech sociálních skupin se spotřeba ovocných a zeleninových šťáv snížila, nejvýraznější snížení bylo u nezaměstnaných. Ve všech typech domácností jsme zaznamenali snížení spotřeby lihovin, nejvyšší bylo opět u nezaměstnaných. Spotřeba vína se nejvíce zvýšila v domácnostech důchodců, dále zaměstnanců i samostatně činných. Ke snížení spotřeby došlo jen v domácnostech nezaměstnaných. K nejvyššímu zvýšení spotřeby piva došlo u samostatně činných, ale rovněž u zaměstnanců a důchodců. Spotřeba se snížila pouze u domácností nezaměstnaných.

Příloha

Tab. 2 - Vývoj spotřeby potravin v domácnostech podle sociálních skupin (změna v roce 2012 proti roku 2006 v % ) Domácnosti 2012/2006 Celkem

Chléb

86,23

Pečivo běžné

Zaměstnanců Sam. činných Nezaměstnaných

84,35

Důchodců

91,73

83,97

84,71

86,10

85,72

87,07

74,09

87,70

Rýže

100,59

105,28

107,19

88,98

87,25

Maso vepřové

118,11

115,63

139,25

124,07

110,11

Maso hovězí

104,05

109,35

114,69

109,14

82,11

Uzenářské zboží Konzervy, masné výrobky

94,71

92,54

99,94

91,35

92,46

113,31

108,16

105,81

84,85

132,94

Drůbež Ryby

98,54

98,12

102,72

90,01

99,28

102,66

96,75

111,72

77,88

111,76

Mléko

99,11

100,02

107,86

82,91

94,02

Sýry

109,11

110,50

113,97

96,95

104,38

Vejce

98,85

97,29

106,70

72,92

98,51

Máslo

119,37

121,82

142,99

106,72

104,92

Vepřové sádlo a slanina

103,57

82,80

166,07

330,43

106,39

Jedlé oleje

98,08

98,01

101,83

89,99

94,73

Rostlinné tuky

70,81

66,58

72,44

59,22

76,59

100,66

104,63

104,28

73,24

94,64

95,16

95,19

94,96

60,97

97,17

Plodová zelenina

111,69

113,92

114,21

93,85

105,16

Ostatní zelenina

110,52

109,04

123,67

88,95

104,07

Luštěniny

116,85

131,58

109,76

106,12

92,91

Brambory

Jádroviny (jablka, hrušky aj.) Peckoviny a bobuloviny

104,09

89,61

118,14

98,09

125,08

Cukr

98,35

100,80

90,75

93,42

93,95

Ovocné a zeleninové šťávy

72,92

70,65

73,89

55,51

80,74

Lihoviny

82,61

78,16

85,28

57,69

91,60

Víno

109,94

109,82

107,07

95,05

119,13

Pivo

109,04

103,90

127,29

93,87

104,15

Pramen: Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů, 2000 - 2012, ČSÚ Vlastní výpočty ÚZEI

Závěry Příjmové skupiny (2004 – 2012) Čisté peněžní příjmy u průměrné domácnosti se zvýšily o 49 %, nejvíce rostly ostatní příjmy (o 165 %), ale rovněž výrazně (o 75 %) vzrostly sociální příjmy. S tím do jisté míry souvisí i zvýšený počet důchodců ve výběrovém souboru (o 13 %). U domácností celkem se mezi roky 2004 a 2012 na čistých peněžních příjmech snížil podíl příjmů ze závislé činnosti (o 6,6 p. b.) a z podnikání (o 1,2 p. b.). Peněžní příjmy se ve sledovaném období nejvýrazněji zvýšily u domácností 10. decilu, naopak nejméně u domácností v 1. decilu. V domácnostech 10. decilu se značně zvýšila čistá peněžní vydání (o 43 %), přitom vydání za potraviny a nealko nápoje vzrostla jen o 29 %. U všech příjmových typů domácností se zvýšily výdaje za potravinovou skupinu ryby, zeleninu a brambory. Nejvíce zvýšily své výdaje domácnosti 10. decilu, nejméně domácnosti 1. decilu. Další potravinovou skupinou, u které výdaje stouply ve všech příjmových skupinách, je maso. Výdaje za Příloha

maso představují v nejnižší skupině jen necelých 70 % výdajů v průměrné domácnosti a naopak u domácností 10. decilu je to více než 103 %. Rozdíl mezi výdaji nejnižších a nejvyšších příjmových skupin se během sledovaného období zvyšuje téměř u všech potravinových skupin. Výjimkou jsou výdaje za lihoviny, kde se rozdíl snížil. Nejvýrazněji se zvýšil rozdíl ve výdajích mezi 1. a 10. decilem u skupiny mléko, sýry vejce, u skupiny káva, čaj, kakao a dále u skupiny zelenina, brambory. Je zřejmé, že diferenciace trhu se výrazně zvýšila. Nelze přesně rozlišit, zda byla změna ve výdajích způsobena pohybem ve hmotné spotřebě, nebo výběrem dražších či levnějších potravin. Přesto je zřejmé, že se domácnosti 1. decilu orientovaly na výběr levnějších potravin a domácnosti 10. decilu naopak preferovaly dražší potraviny. Při inovacích v potravinářském průmyslu je tedy třeba vzít v úvahu, že trh je výrazně diferencovaný a tato diferenciace se prohlubuje. Proto by bylo vhodné nové výrobky směřovat a zejména propagovat tak, aby oslovily právě ty skupiny obyvatelstva, pro které jsou konkrétně určeny. Sociální skupiny (2004 – 2012) Domácnosti důchodců mají spotřebu většiny potravin a nápojů vyšší než průměrná domácnost. Tyto domácnosti dosahují v bilanci spotřeby nejvyšší úrovně, a to z následujících důvodů: domácnosti s nejnižšími výdaji za veřejné stravování (důsledkem je zákonitě vyšší tržní spotřeba), domácnosti převážně bez nezaopatřených dětí (nižší nároky dětí na výživu), domácnosti s jiným finančním hospodařením než ekonomicky aktivní domácnosti (skončen vybavovací proces apod.). Druhým extrémem jsou domácnosti nezaměstnaných. Jejich spotřeba je u téměř všech potravin a nápojů nižší než v průměrné domácnosti. Za sledované období se snížila spotřeba většiny potravinových komodit, výjimkou je máslo, sádlo, luštěniny a čokoláda. Tato sociální skupina má problémy s rozpočtem, proto snižuje spotřebu potravin. Nepochybně se jedná o spotřebitele, pro které je nezbytné zajistit nabídku zboží v nízkých cenových relacích. Z uvedeného rozboru je opět patrná výrazná diferenciace trhu - během sledovaných let dochází u uvedené skupiny ke snižování spotřeby. Domácnosti sociální skupiny „samostatně činní“ má ve srovnání s domácnostmi celkem nižší spotřebu potravin. Během sledovaného období se však spotřeba většiny potravinových komodit zvýšila. Můžeme konstatovat, že spotřeba a její trend je v domácnostech samostatně činných relativně pozitivní. Zejména, pokud srovnáváme spotřebu v této sociální skupině se spotřebou v ostatních sociálních skupinách nebo v průměrné domácnosti, u nichž je celková spotřeba vysoká a z hlediska zdravotních požadavků nevyrovnaná. Spotřeba v domácnostech zaměstnanců se nejméně liší od spotřeby průměrné domácnosti. Podíl domácností zaměstnanců je v rámci výběrového souboru nejvyšší ze všech sociálních skupin V roce 2012 činil podíl domácností zaměstnanců 52 %. Z hlediska vývoje spotřeby ve sledovaném období je zřejmé, že změny v jejich spotřebě se příliš neliší od změn v průměrné domácnosti. Poznatky prezentované v článku jsou výsledkem řešení Interního výzkumného projektu ÚZEI č. 1290 „ Trendy na trhu potravin, systém podpor potravinářství a finanční zdraví“. Literatura: 1. Spotřeba potravin v ČR v letech 2000 - 2012, ČSÚ 2. Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů, 2000 - 2012, ČSÚ 3. Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů). ČSÚ, Praha, 2001-2012 4. ŠTIKOVÁ, O., SEKAVOVÁ, H., MRHÁLKOVÁ, I. Vliv socio-ekonomických faktorů na spotřebu potravin. Výzkumná studie č. 95. Praha: ÚZEI, 2009, 72 s. + příloha. ISBN 978-80-86671-6

Příloha

PŘÍLOHA 2

ANALYSIS OF DEVELOPMENT OF CZECH FOREIGN TRADE IN FOODS AND BEVERAGES K. Pohlová, J. Mezera Institute of Agricultural Economics and Information

Anotace Cílem tohoto příspěvku bylo analyzovat vývoj českého zahraničního obchodu s potravinářskými výrobky a nápoji (v systému klasifikace produkce jde o CPA 10 a 11) a zhodnotit pozici jednotlivých skupin CPA a jejich produktů, a to i v rámci EU, za použití dvou indexů komparativních výhod (RCA) a obchodních bilancí. Smyslem je přispět k hlubšímu poznání této problematiky, neboť analytické práce věnované celému agrárnímu zahraničnímu obchodu ČR jsou na oblast potravin a nápojů méně zaměřeny. Přitom by mělo jít o stěžejní oblast tohoto obchodu, a to zejména s ohledem na konkurenceschopnost celého agrárního sektoru. Zdrojem dat o zahraničním obchodě byly veřejné databáze ČSÚ (databáze zahraničního obchodu) a Eurostat (International Trade database). Hodnoceným obdobím jsou roky 2005 až 2013. Ke značným změnám v českém zahraničním obchodě s potravinami a nápoji došlo v souvislosti se vstupem do EU, k těm se však již tato práce nevrací. Zaměřena je na období, kdy již ČR členem EU byla a plně se v ní etablovala. Jde však o to, s jakými výsledky v dané oblasti. Výsledky ukázaly, že hodnota českého dovozu potravinářských výrobků a nápojů se v letech 2005-2013 zvýšila vyšší měrou nežli hodnota jejich vývozu, což vedlo k nárůstu záporného saldo obchodu o 51 % na 29,3 mld. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem se však vzhledem k nižší dynamice růstu dovozu než vývozu zlepšil ze 73,0 % na 77,3 %. Mimo vlastního hodnocení vývoje zahraničního obchodu ČR s potravinami a nápoji se příspěvek zabývá také konkrétním způsobem převodu Kombinované nomenklatury na nomenklaturu CPA. Metodickým přínosem je pak sestavení vlastního souboru kódů celního sazebníku, resp. jejich agregací spadajících do jednotlivých oborů CPA. Tento soubor je využitelný k dalším analýzám.

Klíčová slova Potraviny, nápoje, vývoz, dovoz, bilance zahraničního obchodu, RCA index, Klasifikace produkce CPA, Kombinovaná nomenklatura EU, agrární obchod

Abstract The aim of this paper is to analyse the development of Czech foreign trade in food products and beverages (the CPA groups 10 and 11 within the Classification System) and to evaluate the position of individual CPA groups and their products, even within the EU, using two indices of comparative advantage (RCA) and trade balances. The purpose is to contribute to a deeper understanding of the given issue as the analytical work dealing with whole Czech agrarian foreign trade is less focused on foods and drinks. However, they should be a core area of business, especially with regard to competitiveness of the agricultural sector. The sources of data on foreign trade are public databases of Czech Statistical Office (External Trade Database) and Příloha

Eurostat (International Trade database ComExt). Regarding the time series, period of the years 2005-2013 is analysed. Significant changes in the sales and purchases of foodstuff and beverages were occurred in the context of accession to the EU but these changes are not in focus yet. The paper is engaged in the period when the Czech Republic has already been a member of the EU, and fully entrenched. The point is which results in foreign trade with. Results showed that value of Czech imports of food products and beverages in the years 2005-2013 increased in the larger extent than exports, and negative trade balance deepened by 51 % to 29.3 Bn CZK. The degree of coverage of imports by exports, however, improved from 73.0 % to 77.3 % due to lower dynamics of growth of imports than exports. Besides of the own assessment of the Czech food and beverage foreign trade, our work has consisted in specific transfer of the Combined Nomenclature to the nomenclature CPA. The methodological contribution is then our own list of customs codes, respectively their aggregations, belonging to the individual CPA disciplines. This should be useful for next analysis.

Keywords Food, beverages, exports, imports, trade balance, RCA index, Classification of Products by Activity (CPA), Combined Nomenclature of the EU, agrarian trade

Introduction In generally, domestic food and beverage consumption is covered mostly by foods and beverages produced in the Czech Republic. Food and beverage production is a key sector of the manufacturing industry. However, to maintain its position it is necessary to increase its efficiency and competitiveness. Traill (1998) identified sectoral competitiveness and used the following definition of this term: a competitive industry is one that possesses the sustained ability to profitably gain and maintain market share in domestic and/or foreign markets. Putičová and Mezera (2011) were engaged in the issue of the competitiveness and the performance of the Czech food industry. Both these attributes are evaluated in the framework of the domestic manufacturing sector and domestic market, as well as from the foreign trade point of view in context of European and world markets. They concluded that the sector competitiveness was not in critical situation. However, the sector competitiveness assessed by the RCA indices and foreign trade indicators had not been improving, the stagnation were confirmed. As Čechura (2009, 2012) said, technical efficiency in the Czech food processing industry did not change significantly within the period from 2000 to 2007. A common detected feature of all analysed food processing industry branches (food processing industry total, slaughtering, dairy, milling, feedstuffs, beverages) in the analysed period was that the technological changes did not contribute substantially to the development of efficiency. On the other hand, he concluded that Total Factor Productivity (TFP) in the food processing industry increased significantly within the analysed period. Evidence suggests that innovation activities can have a positive effect on business performance of the food companies, and vertical cooperation increases exports of processed food products substantially (Ghazalian and Furtan, 2007). A technological change is an important factor determining the TFP increase. Nevertheless, the improvement in production

Příloha

possibilities was caused rather by diffusion of knowledge generated in another part of economy, or imported from abroad, than by own sector research and development. The aim of this paper is to analyse the development of Czech foreign trade in food products and beverages. The paper is organised as follows. First part describes using of classification systems and RCA indices. The second part is devoted to description of the results. The last part presents conclusions.

Material and methods Basic foreign food and beverage trade is regular part of “Panorama of food industry”, which is published annually by Ministry of Agriculture (with cooperation with Institute of Agricultural Economics and Information). But this publication uses primary data provided by Ministry of Industry and Trade, which are aggregated to whole food and beverage CPA groups17.The publication assesses especially production and economic characteristics of the food sector and its branches, and from the broader perspective the sector competitiveness as well. Foreign trade in this publication has only a supplementary character. More detailed view on commodity and territorial structure of Czech foreign food and beverage trade18 must be obtained on the basis of import and export data of CZSO, i. e. of Harmonised Commodity Description and Coding System, respectively Combined Nomenclature of the EU19 or SITC20, from External Trade Database. Import and export data (in EUR) on foods and beverages by PRODCOM 21 for the Czech Republic and other EU members are available in Eurostat database (Statistics on industrial production and international trade). These data, however, do not cover foreign trade of countries in the same extent as the external trade statistics. In comparison to values of food and beverage imports and exports in publication “Panorama of food industry” they are obviously lower. It is caused by other source of data, other way of data collection, other reporting units, currency conversion, various data standardisation etc. Development of foreign trade in processed products and unprocessed commodities is regularly analysed in Agrarian foreign trade yearbook of the Czech Republic, which is published by Institute of Agricultural Economics and Information, but this analysis uses the adjusted classification of Regmi et al. (2005)22. It is based on 6-digit HS codes and is related to HS chapters 01-24 (includes also tobacco and tobacco products). That is why the list of processed agrarian products does not correspond to 17

Classification of Products by Activity (CPA) is a part of an integrated system of statistical classifications. The CPA is a product classification. Their elements are related to activities as defined by NACE Rev. 2 (Classification of economic activities in the European Communities). 18 Within the foods and beverages defined by the CPA groups 10 and 11, also animal feed and some products for technical use are included. 19 Combined Nomenclature of the EU (8-digit codes) is based on Harmonized Commodity Description and Coding System (2, 4 and 6-digit codes). 20 SITC is the United Nations' Standard International Trade Classification. 21 PRODCOM is the classification of goods used for statistics on industrial production in the EU. 22 This classification defines four categories: bulk commodities, horticulture products, semi-processed products and processed products. Production of the first two categories depend on land availability, geography and climatic conditions, while the next two categories are less dependent upon those factors, undergo some transformation prior to their final use and in principle, can be produced almost anywhere. Příloha

the list of foods and beverages defined by CPA 10 and 11. For example semiprocessed agrarian products include live animals and processed agrarian products incorporate eggs according to the adjusted Regmi et al. Regarding Classification of Products by Activity (CPA), this classification started in the Czech Republic for statistical purposes on 1st January 2008. Before, Standard Classification of Production (SKP) had been in force23. CPA nomenclature is a part of integrated system of statistical classification, see following diagram.

Source: Eurostat, NACE Rev. 2 Statistical classification of economic activities in the European Community Diagram 1: Statistical classification integral system

Transition of HS/CN codes to CPA codes is basic precondition of practical monitoring and more detailed analysis of Czech foreign food and beverage trade which can use data from external trade database. However, the converter between HS/CN and CPA codes cannot be created absolutely accurate, and it cannot avoid certain simplifications. Although majority of HS/CN codes correspond to RCA codes, in some cases, exact transition is not possible. Problems by converting are caused, for example, by impossibility of separating agrarian commodities from food products in all cases because some items, even on 8-digit CN codes, contain both unprocessed and processed goods, products within some CN codes could be included in more CPA groups than in one, HS/CN items which are described as “others” could not be identified in every time, as well sometimes it could not be clear what a CPA group incorporates. Problems what is included or removed in individual codes can be partly sort out by relevant explanatory notes of HS, CN, CPA and NACE nomenclature 24,

23

SKP was based on the Industrial Classification of Economic Activities (Czech acronym is OKEČ). This classification and NACE are cohesive till 2-digit codes. 24 Explanatory notes to CPA and NACE differ between each other slightly. Příloha

but in some cases, it is not possible even with them. Besides that, nomenclatures are revised and their codes are chanced.25 Convertors between Combined Nomenclature and CPA classification for 8-digit CN codes and 6-digit CPA codes are at public disposal on Eurostat web, as well as on Czech Statistical Office web. These convertors are available for CN a CPA codes of 2008, so they had to be adjusted. Additional adjustments were done for the reason of some specifics of Czech agrarian foreign trade. An essential imperfection of the official convertor is that CPA 10.5 Dairy products include the code CN 0401 20 99 “Milk, not concentrated, nor sweetened, of a fat content exceeding 3 % but not exceeding 6 %, in immediate packing exceeding 2 litres“, which incorporates predominantly raw milk (unfortunately, raw milk has no own customs code). That is why the code CN 0401 20 99 was excluded out of the group 10.5. In a similar way, there was excluded the code CN 2201 90 00 “Waters, not sweetened nor flavoured” which include normal water, not only packaged (it is deduced, among others, from its extremely low export price), out of CPA 11 Beverages. Next adjustments are small-scale and concerns, for example, selection of unprocessed and processed spices and see fruits. The official convertor was respected in case of HS 1602 10 “Homogenised preparations of meat, meat offal or blood”, which belong to CPA 10.8 Other food products, not to CPA 10.1 Preserved meat and production, as well as in cases of HS 2005 10 „Homogenised vegetables“, HS 2006 “Vegetables, fruit, nuts, fruit-peel and other parts of plants, preserved by sugar” and HS 2007 10 “Homogenised fruit preparations“, which rank also among CPA 10.8 Other food products, not among CPA 10.3 Processed and preserved fruit and vegetables. Data sources on foreign food and beverage trade were Czech Statistical Office and Eurostat. Foreign trade is comprised of trade with third countries, as well as of trade with other EU members. The term net exports means trade balance surplus, and similarly net imports trade balance deficit. Data on trade realised between EU members are collected from subjects who are VAT (value added tax) registered companies and who has exceeded a given threshold for dispatches or for arrivals. In the Czech Republic, the threshold was 4 Mio CZK on the arrival side and 2 Mio CZK on the dispatch side since May 2005 till 2008, and now, since 2009, has been amounted to 8 Mio CZK on the both sides. Subliminal trade is estimated by Czech Statistical Office with the aid of mathematical and statistical methods (but only for 2-digit HS codes). There are so used data without this adjustment in this work. See more in Intrastat Guide CZ. The Revealed Comparative Advantage (RCA) index, or so called Balassa index, has been used as an indicator of trade competitiveness, which reveals the export efficiency. The advantage of the RCA index is simplicity and quite good interpretation, what is also meant by Smutka and Buriánová (2014). For an analysis of Czech and Slovak agricultural foreign trade, RCA indices were used as well as by Bielik et al. (2013). Various modifications of RCA index are applied. There are following formulas in the paper:

25

Combined Nomenclature of the EU is revised to a certain extent every year. Bigger changes are managed in years when a revision of Harmonised system by the World Customs Organisation is performed (in 2012 for the last time and in 2007before).

Příloha

RCA-1 = Xij / Xi : Xj / X, where „Xij“ is Czech exports of the product, „Xi“ is total Czech food and beverage exports, „Xj“ is exports of the product from a reference group of countries, and „X“ is total food and beverage exports from a reference group of countries. There is the EU a reference group in this work (both EU extra and intra-exports). If RCA-1 > 1, the Czech Republic specialises in exports of the product and has a comparative advantage, and if RCA-1 < 1, it is not and has not any comparative advantage. RCA-2 = ln (Xj/Mj : X/M), where „Xj“ is Czech exports of the product, „Mj“ is Czech imports of the product, „X“ is total Czech food and beverage exports, and „M“ is total Czech food and beverage imports. If RCA 2 > 0, the Czech Republic has a comparative advantage in trade of the products, and if RCA 2 < 0, it is on the contrary. The concept has received much criticism due to its shortcomings in numerous articles. RCA values are therefore often investigated over time for a particular country and product group, but changing trade performance of the rest economy will have a high impact on the dynamics of the index. That is the reason why RCA indices are often regarded rather as indicator of specialisation, than indicator of competitiveness.

Results and discussion Development of Czech food and beverages imports and exports Share of food products and beverages in total Czech foreign trade in the period of 2005-2013 increased from 2.8 % to 3.2 % on the export side (i. e. to the maximum up to now), and from 4.0 % to 4.7 % on the import side (with the maximum of 5.0 % in 2009). 26 Value of Czech food and beverage imports in 2013 compared with 2005 rose by 57.4 Bn CZK (i. e. by 80 %) to 129.0 Bn CZK, while value of Czech food and beverage exports increased by 47.5 Bn CZK (i. e. by 91 %) to 99.8 Bn CZK. Balance deficit in trade in these products from 2005 to 2013 grew by 9.9 Bn CZK (i. e. by 51 %) to 29.3 Bn CZK, as a result of the higher increase of imports than exports. At the same time, coverage of imports by exports improved by 4.3 percentage points to 77.3 %, in consequence of the higher dynamics of the export growth then import growth.27

26

27

Due the fact that values of food and beverage imports and exports are with “no adjustment”, their share are calculated in relation to the corresponding total imports and export with “no adjustment” too. The share in total import and export values with “adjustment” is slightly lower (mostly by 0.1 percentage point). Within the Czech agrarian foreign trade (defined by HS chapters 01 – 24), balance deficit was 23.9 Bn CZK and coverage of imports by exports reached 86.9 %. It reflects relatively high shares of bulk commodities in Czech agrarian exports (as wheat and rapeseed) and unprocessed animal commodities (as raw milk, live animals and poultry).

Příloha

Source: External Trade Database of the Czech Statistical Office (data with "no adjustment"), author`s calculations Graf 1: Development of Czech food and beverages imports and exports in the period of 2005-2013 (%)

In the monitored period, import value rose especially within groups CPA 10.1 (by 16.0 Bn CZK, i. e. 2.3times to 28.5 Bn CZK), CPA 10.8 Other food products (by 12.0 Bn CZK, i. e. by 63 % to 31.5 Bn CZK) and CPA 10.5 Dairy products (by 6.6 Bn CZK, i. e. 2times to 13.3 Bn CZK). Great dynamics of import growth was occurred not only at groups 10.1 and 10.5 but also at group CPA 10.6 Grain mill products, starches and starch products (where import value increased 2.3times to 5.3 Bn CZK). The most substantial increases of export values were proved at groups CPA 10.8 Other food products (by 12.0 Bn CZK, i. e. by 53 % to 29.4 Bn CZK), CPA 10.4 Vegetable and animal oils and fats (o 7.5 Bn CZK, i. e. 3,8times to 10.2 Bn CZK) and CPA 10.1 Preserved meat and meat products (by 7.1 Bn CZK, i. e. 2,4times to 12.0 Bn CZK). Significant increase in percentage expression is apparent at above mentioned group CPA 10.4, and then at groups CPA 10.9 Prepared animal feeds (3.6times to 6.0 Bn CZK) and CPA 10.7 Bakery and farinaceous products (3.1times to 7.4 Bn CZK) as well. Structure of Czech food and beverages imports and exports by CPA groups Since 2010, the biggest participation in Czech food and beverage imports has been comprised by groups CPA 10.8 Other food products (24.2 % in 2013), CPA 10.1 Preserved meat and meat products (22.1 %), and CPA 10.5 Dairy products (10.3 %). On the export side, in the long term, the most significant groups are CPA 10.8 Other food products (29.5 % in 2013), CPA 11 Beverages (13.7 %), and CPA 10.5 Dairy products (13.2 %). In 2013 compared with 2005, their shares were distinctly lower. Participation of the next important group CPA 10.1 Preserved meat and meat products, on the contrary, increased from 9.4 % to 12.0 % during the period of 2005 2013. Příloha

Source: External Trade Database of the Czech Statistical Office (data with "no adjustment"), author`s calculations Graf 2: Structure of Czech food and beverages imports and exports in the average of the period of 2011 - 2013 (%)

Příloha

CPA groups 10.1

10.2

10.3

10.4

10.5

10.6

10.7

10.8

10.9

11

Balance Preserved meat and RCA-1 meat products RCA-2 Processed and Balance preserved fish, RCA-1 crustaceans and RCA-2 Processed and Balance preserved fruit and RCA-1 vegetables RCA-2 Balance Vegetable and animal RCA-1 oils and fats RCA-2 Balance Dairy products RCA-1 RCA-2 Grain mill products, Balance starches and starch RCA-1 products RCA-2 Balance Bakery and farinaceous RCA-1 products RCA-2 Balance Other food products RCA-1 RCA-2 Balance Prepared animal feeds RCA-1 RCA-2 Balance Beverages RCA-1 RCA-2

2005 -7 647 0.53 -0.62 -2 469 0.17 -1.44 -3 915 0.54 -0.67 -4 465 0.83 -0.65 1 841 1.23 0.56 -972 0.69 -0.24 -2 082 0.89 -0.31 177 1.96 0.32 -1 366 0.96 -0.29 1 554 0.93 0.51

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 -8 705 -10 226 -10 844 -12 728 -12 913 -14 830 -16 589 -16 538 0.55 0.59 0.61 0.64 0.64 0.68 0.67 0.68 -0.61 -0.58 -0.56 -0.57 -0.61 -0.57 -0.64 -0.61 -2 543 -2 710 -2 753 -2 689 -2 530 -2 601 -2 732 -2 954 0.18 0.18 0.2 0.25 0.26 0.25 0.26 0.28 -1.34 -1.3 -1.27 -1.02 -0.98 -0.94 -0.95 -0.92 -4 860 -5 681 -6 047 -5 533 -5 917 -5 845 -5 705 -6 047 0.58 0.54 0.45 0.45 0.41 0.45 0.41 0.42 -0.67 -0.69 -0.87 -0.75 -0.91 -0.78 -0.81 -0.79 -4 328 -3 200 -4 779 -6 754 -2 556 -4 447 254 -1 591 0.92 1.2 0.89 0.69 1.24 1 1.47 1.31 -0.5 -0.21 -0.35 -0.73 0 -0.21 0.29 0.11 1 443 1 679 933 -516 -833 -328 -916 -50 1.34 1.32 1.18 1.18 1.1 1.19 1.2 1.5 0.52 0.52 0.45 0.37 0.28 0.35 0.19 0.25 -983 -1 473 -801 -1 673 -1 427 -1 644 -1 615 -2 065 0.83 0.8 0.78 0.64 0.73 0.76 0.75 0.81 -0.11 -0.21 0.02 -0.28 -0.21 -0.16 -0.19 -0.24 -2 063 -2 127 -1 999 -2 103 -1 758 -2 294 -1 679 -1 089 0.98 1.8 1.17 1.2 1.35 1.42 1.37 1.47 -0.21 -0.12 -0.05 0.01 0.04 0.01 0.03 0.12 -2 147 -5 190 -3 527 -3 345 -3 033 -3 350 -1 299 -1 712 1.73 1.61 1.72 1.68 1.56 1.56 1.62 1.51 0.24 0.12 0.2 0.28 0.23 0.24 0.22 0.2 -1 255 -1 119 -897 -1 286 -709 100 -103 518 1 1.11 1.3 1.14 1.33 1.59 1.38 1.59 -0.16 -0.02 0.09 0.03 0.17 0.41 0.25 0.35 2 014 2 295 2 369 2 549 1 829 610 1 978 2 274 0.97 0.99 1.1 1.9 0.95 0.85 0.77 0.81 0.58 0.58 0.58 0.68 0.55 0.44 0.45 0.44

Note: Within the RCA-1 index, reference group is the EU-28. CPA classification is applied also in the period of 2005 - 2008 although SKP classification was in forced in these years. Source: External Trade Database of the Czech Statistical Office (data with "no adjustment"), author`s calculations Table 1: RCA-1 and RCA-2 indices, and trade balances (in Mio CZK)

Development of RCA-1 and RCA indices, and trade balance of individual food and beverage groups Deep trade balance deficit and RCA-1 and RCA-2 indices indicating comparative disadvantage are typical for CPA 10.1 Preserved meat and meat products, CPA 10.2 Processed and preserved fish, crustaceans and molluscs, as well as for CPA 10.3 Processed and preserved fruit and vegetables. Not taking account an ambiguous value of RCA-2 index in 2008, unfavourable values of all three indicators (although not in such extent as in case of previous three CPA groups) are apparent also within CPA 10.6 Grain mill products, starches and starch products. Negative trade balance and simultaneously positive values of both RCA-1 and RCA2 indices is shown by CPA 10.8 Other food products, and since 2009 also by 10.7 Příloha

Bakery and farinaceous products (RCA-1 became favourable in 2007 and RCA-2 index slightly favourable then in 2009). Trade balance of CPA 10.5 Dairy products was positive only till 2008, afterwards it was negative. Values of both RCA indices, however, were always favourable und showed comparative advantages, although they have been deteriorated. Usual trade balance deficit, but changing values of RCA indices, is distinctive for CPA 10.4 Vegetable and animal fats and oils. According to RCA indices, the group was in comparative advantage in last two monitored years. A change of all three indicators was observed within CPA 10.9 Prepared animal feeds. Their formerly negative balance was slightly positive in 2011 and in 2013; nevertheless, RCA-1 index has indicated comparative advantage already since 2006, and RCA-2 index since 2008. Trade balance surplus is typical for CPA 11 Beverages. Their RCA-2 index was favourable in the whole monitored period, while RCA-1 index was (except for 2008 and 2009) rather slightly unfavourable. Main net exported and net imported items In detailed commodity view, the biggest balance deficit in the average of the period of 2011-13 has been observed in Czech trade in “pig meat”, “soya-been oilcakes“, “wine“, “poultry meat and edible offal”, “cheese and curd“, „bread and bakers` wares, sweetened or not“, “chocolate and other food preparations containing cocoa”, “beef meat”, “fruit, nuts and other edible parts of plants, otherwise prepared or preserved“, “extracts, essences and concentrates of coffee”, „butter“, “glucose and glucose syrup”, „margarine“, “prepared or preserved fish”, “fish fillets and other fish meat”, “spirituous beverages (less than 80 % vol)“, “preparations for infant use, put up for retail sale“, “husk or milled rice“, “other food preparations” (HS 2106), “sauces and preparations therefor (not soya and tomato sauces), mixed condiments and seasonings”, „sunflower oil“, “fruit and vegetable juices“, “other vegetables (without tomatoes), prepared or preserved (not by vinegar or acetic acid), frozen“ and “not frozen”, and „ice creams“. A lot of above mentioned net imported products (aggregates) are also important net exported items. On contrary, the most substantial balance surplus was showed in trade in “rapeseed oil”, “beer”, “sugar”, “malt”, “milk and cream, concentrated”, “sugar confectionery, not containing cocoa”, “milk and cream, not concentrated”, “rapeseed oilcakes”, “yoghurts”, “homogenised composite food preparations”, “sausages and similar products”, “whey”, “pectins”, “prepared foods obtained by the swelling or roasting of cereals, grains, flakes or other worked grains (except flour, grouts and meal), precooked or otherwise prepared”28, “sweet biscuits, waffles and wafers”, “homogenised preparations of meat, meat offal or blood”, and “dog or cat food, put up for retail sale“. Foods and beverages with comparative advantage The following assessment, using averages of the periods 2005-07, 2008-10 and 2011-13, covers only some products with respect to their importance in Czech trade. 28

for example corn flakes and preparation of the Müsli type

Příloha

Within CPA 10.1 Preserved meat and meat products“, comparative advantage has been observed only in case of „sausages and similar products” (although their trade balance in average of the period 2005-07 was still negative), and “raw hides and skins”. For meat and meat product comparative disadvantage is otherwise characteristic. Also Smutka and Buriánová (2013) in their paper concerning the competitiveness of Czech agrarian trade observed that the Czech Republic lost out primarily in the case of trade in meat and meat products. No product aggregate has a comparative advantage within CPA 10.2 Processed and preserved fish, crustaceans and molluscs, as well within CPA 10.3 Processed and preserved fruit and vegetables. Only “vegetables, fruit, nuts and other edible parts of plants, prepared or preserved by vinegar or acetic acid” in the average of 2005-07 and 2008-10 showed tiny comparative advantage according to the index RCA-1 (in spite of negative balance and unfavourable index RCA-2). A substantial comparative advantage is typical within CPA 10.4 Vegetable and animal oils and fats for “rapeseed oil” (and this comparative advantage has increased according to all three indicators) and “rapeseed oilcakes”. “Margarine” lost his comparative advantage at the beginning of monitored period, and is now a significant net imported product. Favourable values of RCA indices have been observed at many products within CPA 10.5 Dairy products. It concerns “milk and cream, not concentrated”, “milk and cream, concentrated” (but their comparative advantage has been reduced), and at “whey”. Net exported “fermented or acidified milk products” are characterised by favourable values of RCA-1 index, but value of RCA-2 index was sometimes negative (particularly in average of 2005-07 and 2001-13). “Butter” has been a net imported product since accession to the EU, and is (like “cheese and curd” and “ice creams”) in lasting comparative disadvantage. Also “dairy spreads” have lost their comparative advantage; it happened in second half of monitored years, although in average of 2005-07 value of their RCA-1 index was still one of the best. Ambiguous situation has been detected within CPA10.6 Grain mill products, starches and starch products at slightly net imported „cereal grains, otherwise worked, and germ of cereals“. These products showed moderate comparative advantage according to the RCA-1 index (according to the RCA-2 only in average of 2011-13). Increasing comparative advantage has been, during monitored years, observed at “prepared foods obtained by the swelling or roasting of cereals, grains, flakes or other worked grains, pre-cooked or otherwise prepared”. Within CPA 10.7 Bakery and farinaceous products, “sweet biscuits, waffles and wafers” had a stable comparative advantage according to the RCA indices, although their trade balance was positive only in average of 2011-13. Slight comparative advantage, but only in average of 2011-13, and only according to RCA-1 index, was shown at “sweetened bakers` wares“. Relatively high comparative advantage is typical for less traded “gingerbread” (its usually active trade balance was passive in average of 2005-07). The group CPA 10.8 Other food products include a lot miscellaneous products. According to the all indicators, “pectins”, “homogenised preparations of meat, meat offal or blood”, “sugar”, “sugar confectionery, not containing cocoa”, „ketchup and other tomato sauces”, “mustard”, and “homogenised composite food preparations” have comparative advantages. “Sauces and preparations therefor (not soya and tomato sauces) lost their comparative advantage during monitored years. Příloha

On contrary, within CPA 10.9 Prepared animal feeds, “dog or cat food, put up for retail sale“ gained a comparative advantage. Usually net imported „other preparations of a kind used in animal feeding“ are ambivalent. Within CPA 11 Beverages, traditional Czech articles “beer” and “malt” are in clear comparative advantages”. Beer is one of the products which are traded globally, and the Czech Republic participates. Among others Goldberg and Knetter (1999) dealt with competing companies producing beer. “Lemonades“ have a comparative advantage as well, but only according to RCA indices, their trade balance in average of 2011-13 was, in contrast to the previous periods, negative (but only in financial expression, in quantity expression it was always active). Values of trade balances and of RCA indices are mostly in accordance (both RCA-2 index and trade balance are derived from relation between exports and imports), but it does not agree absolutely. Especially, within CPA 10.8 Other food products, some aggregates show favourable value of RCA-1 index but their trade balance, alternatively RCA-2 index, is unfavourable. It concerns for example “chocolate and other food preparations containing cocoa”, “roasted coffee”, “extracts, essences and concentrates of coffee”, “yeasts and prepared baking powders” or “other food preparations” (HS 2106). The Czech Republic exports these products in a large extent (and their share in Czech food and beverage exports is higher than in corresponding EU exports), but their imports is still larger. In some cases, it is related with fact that these products originate from uncompetitive ingredients.

Conclusion The article has assessed Czech foreign trade in foods and drinks in more detailed product structure with adjusted methodology which is not provided by other studies. That is why, for example, “Panorama of food industry” has partly different results. Value of Czech food and beverage imports in 2013 compared with 2005 rose by 57.4 Bn CZK, i. e. by 80 %, while value of Czech food and beverage exports increased by 47.5 Bn CZK, i. e. by 91 %. Balance deficit in trade in these products from 2005 to 2013 grew by 51 % to 29.3 Bn CZK, as a result of the higher value of increase of imports than exports. At the same time, coverage of imports by exports improved by 4.3 percentage points to 77.3 %, as a consequence of higher dynamics of the export growth than import growth. Since 2010, the biggest participation in Czech food and beverages imports has comprised by groups CPA 10.8 Other food products (miscellaneous products), CPA 10.1 Preserved meat and meat products, and CPA 10.5 Dairy products. On the export side, in the long term, the most significant groups are CPA 10.8 Other food products, CPA 11 Beverages, and CPA 10.5 Dairy products. There are identified food and beverage products with comparative advantage within the CPA groups 10 and 11 in the article. The biggest balance deficit in the average of the period of 2011-13 has been observed in Czech trade in “pig meat”, “soya-been oilcakes“, “wine“, “poultry meat and edible offal”, “cheese and curd“, „bread and bakers` wares, sweetened or not“, “chocolate and other food with cocoa”. The most substantial balance surplus was showed in trade in “rapeseed oil”, “beer”, “sugar”, “malt”, “milk and cream, concentrated”, “sugar confectionery, not containing cocoa”, “milk and cream, not concentrated”, “rapeseed oilcakes”, “yoghurts”, “homogenised composite food preparations”, “sausages and similar products”, “whey” and “pectins”. Příloha

Among others, RCA indices for CPA groups and their commodities, for periods 200507, 2008-10 and 2011-13, have been calculated. It is important to mean that RCA indices do not incorporate all factors influencing foreign trade, they are not fully decisive. However, despite their limitations, in context of other information, RCA indices serve as a useful analytical tool. As for whole CPA groups, deep trade balance deficit and RCA-1 and RCA-2 indices indicating comparative disadvantage are typical for CPA 10.1 Preserved meat and meat products, CPA 10.3 Processed and preserved fruit and vegetables, CPA 10.2 Processed and preserved fish, crustaceans and molluscs, and CPA 10.6 Grain mill products, starches and starches products. Negative trade balance and simultaneously favourable values of both RCA-1 and RCA2 indices is shown at CPA 10.8 Other food products, and since 2009, also at CPA 10.7 Bakery and farinaceous products and CPA 10.5 Dairy products. The indicators within CPA 10.4 Vegetable and animal oils and fats have been changing. Trade balance surplus, unfavourable RCA-1 index and favourable RCA-2 are typical for CPA 11 Beverages. The results may be useful for agricultural policy makers. Some products will be always imported to the Czech Republic, such tropical fruits and the like, but other products, included so-called sensitive products, can be, with a certain support, produced domestically, and their import can be limited. Contribution of the work is, among other things, also methodical. Official converter between the Combined Nomenclature and the CPA has been subjected to critical examination, and on its basis our own list of CN codes pertaining to individual CPA branches has been compiled, which can be used for further analysis, for example from the territorial aspect. Acknowledgement The support of the paper came from internal research project of the Institute of Agricultural Economics and Information “Trends in the food market, food support system and the financial health of the food industry, project no. 1290. Corresponding author: Ing. Karina Pohlová Department of Research, Institute of Agricultural Economics and Information, Mánesova 75, 120 00 Prague 2, Czech Republic e-mail: [email protected] JUDr. Ing. Josef Mezera, CSc. Department of Research, Institute of Agricultural Economics and Information, Mánesova 75, 120 00 Prague 2, Czech Republic e-mail: [email protected]

References [1]

Bielik, P. et al. Czech and Slovak agricultural foreign trade – two decades after the dissolution. Agricultural economics. 2013. Volume: 59. Issue: 10. Pages: 441-453. ISSN 1805-9341.

[2]

Čechura, L. Technological change in the Czech food processing industry: Who did we experience in the last decade? In European Association of Agricultural

Příloha

Economists – 131st Seminar, September 18-19, 2012, Prague, Czech Republic. CD-ROM. [3]

Čechura, L. Zdroje a limity růstu agrárního sektoru – Analýza efektivnosti a produktivity českého agrárního sektoru (in English: Sources and limits of agrarian sector growth – Analysis of effectiveness and productivity of the Czech Republic). SFA application (Stochastic Frontier Analysis), 1st ed. Prague. Wolters Kluwer ČR, 2009. ISBN 978-80-7357-493-2, 296.

[4]

Czech External Trade Database. [online]. Available: http://apl.czso.cz/pll/stazo/ STAZO.STAZO [Accessed: 8 Oct. 2014].

[5]

Ghazalian, Pascal L.; Furtan, W. Hartley. The effect of innovation on agricultural and agri-food exports in OECD countries. Journal of Agricultural and Resource Economics. 2007. Volume: 32. Issue: 3. Pages: 448-461. ISSN 1068-5502.

[6]

Goldberg, PK.; Knetter, MM. Measuring the intensity of competition in export markets. Journal of International Economics. 1999. Volume: 47. Issue: 1. Pages: 27-60. ISSN 0022-1996.

[7]

Link to convertors between CPA and CN. [online]. Available: http://www.czso.cz/csu/ klasifik.nsf/i/prevodniky_cz_cpa [Accessed: 10 Oct. 2013].

[8]

Link to convertors between CPA and CN. [online] Available: http://epp.eurostat.ec. europa.eu/newxtweb/ [Accessed: 10 Oct. 2013].

[9]

Methodical Guidance of the CZ-CPA. CSZO. [online] Available: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodicka_prirucka_cz_cpa/$File/metodicka _prirucka_k_cz_cpa.pdf [Accessed: 8 Apr. 2013].

[10] Mezera, J. et al. Panorama of food industry 2012. MoA, IEEI, Prague. [online] Available: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/publikace-adokumenty/panorama-potravinarskeho-prumyslu/panorama-potravinarskehoprumyslu-2012.html [Accessed: 21 Feb. 2014]. [11] Pohlová, K. Agrarian foreign trade yearbooks 2013. Information study of IEEI, No. 111/2014. Prague, 2014. ISBN 978-80-7271-211-3. [12] Putičová, M.; Mezera, J. Competitiveness of the Czech food industry. Agricultural Economics. 2011. Volume: 57. Issue: 4. Pages: 413-421. ISSN 0139-570X. [13] Smutka, L.; Buriánová J. The competitiveness of Czech agrarian trade within the context of the global crisis. Agricultural economics. 2013. Volume: 59 Issue: 4 Pages: 183-193. ISSN (On-line) 1805-9341. [14] International Trade database Traditional international trade database access – ComExt. [online] Available: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/international_ trade/data/database [Accessed: 15. Sept. 2013]. [15] Traill, B.; Pitts, E. Competitiveness in the Food Industry. London. SEI 8HN, UK, 1998. ISBN 0751404314.

Příloha

PŘÍLOHA 3

The aspects of investments in the food industry Josef Mezera, Roman Němec, Jindřich Špička Abstract: After the crisis of the euro zone and economy of the European Union and during beginning of economic growth at the macroeconomic level in the Czech Republic has become the hot topic theme - investment activities. The investing relates of various sectors of the national economy, especially the key sectors. These include the food sector in the manufacturing industry. This will be also devoted this paper. This is paper about foreign direct investments, but also about other ways of investment and public funding of the Czech food industry. The analysis showed that there should be massive current investments in the examined sectors. Therefore it is important to investment activity in this sector to support from public funds, and that of the European and national sources. The aim will be the application of modern technologies that will improve the industry in product quality, productivity, efficiency and thus competitiveness, not only of food producers, but the whole food chain. Keywords: investments, food sector, support, technology, competitiveness JEL Classification: G32 L66 031 1 Introduction At the time when it seems that the EU overcomed the economic crisis and in the Czech Republic began the economic growth, it would be a missed chance to not increase the volume of investments in the national economy, because investments are called one of the engines of the economy. Especially foreign investments bring new technology, knowledge and experience. In comparison with other countries of the Visegrad group includes the total volume of investments in the Czech Republic in relation to gross domestic product (GDP) to the highest and it is above the average of the European Union 27, which occupy approximately 20 % (Kopečný 2013). This does not mean that the situation in terms of another perspective is sufficient. The situation of each sector is significantly different. The key sector should be crucial in investment activities and these include the food sector. The publication Panorama of manufacturing industry of 2012 shows that production of food products and the manufacture of beverages have share in the revenues from sales of products and services in 2012 more than 8 % and the food sector ranks the second position. Already in the period of privatization the foreign investors came into this sector. The two driving factors, market power and profitability can be postulated from the ultimate determinants of foreign direct investment (FDI): growth pressure and profit maximization objective of the foreign food processing firms (Csaba 2001). In addition to obtaining the necessary capital, this input is connected mostly with the development of new technologies and know-how. In the period before joining the EU, it was assumed that FDI will be directed to a unique production (Putićová and Mezera 2004). The foreign companies, which began on "greenfield" or has entered into an existing company has been characterized by higher productivity and competitiveness (Stančík 2007). The arrival of foreign companies, for example, may increase the technological barrier and deter domestic firms that cannot compete in the competition and foreign investors are gradually squeezed out of the market (Ayyagari and Kosová 2008). In the food industry dominated positive effects. Necessary investments are primarily in fixed assets. The problem seems to be the source for the financing of investment, and therefore it seems desirable to use, in addition to private and public sources from the EU and national resources, which are directed at increasing competitiveness. More than 30 % of enterprises in the sector receive public funds, which mostly come from the EU, but also from government sources. Minimum of resources receive innovative enterprises from local and regional resources (Rusňáková and Špička 2013). 2 Methods The FDI data were analyzed by the Czech National Bank (CNB), which continuously monitors these data. This bank is stated in the structure of CZ-NACE (for the purposes of this paper CZ-NACE 10-12) and are assessed in the annual period, in the total volume. The evolution (in this paper is the period 1997-2013) is pictured overall volume and share of these investments in the research sector from the perspective of the national economy. CNB does not provide detailed branch structure, because these data are confidential. The development of investment in fixed assets was also analyzed. It was created interdisciplinary comparison and also international comparison with selected countries. Between selected countries are mainly neighbouring countries of the Czech Republic. Příloha

In the field of public financing of the Czech food industry were assessed as support provided by the EU under the Rural Development Programme (RDP). 3. The results of research 3.1 The foreign direct investment in the Czech food industry The inflow of FDI into the production of food products and the production of beverages including the manufacture of tobacco products (CZ-NACE 10-12) reached (according to preliminary data by the CNB) in the year 2013 the amount of -1 593,5 mil. CZK. Other capital, including received and granted loans, showed a positive value. Negative values were recorded in equity capital and primarily reinvested earnings. In comparison with the year 2012, the situation changed markedly. The total value of FDI (for CZ-NACE 10-12) was significantly higher in 2012 than in 2013.The share of these investments in the total FDI in the Czech Republic was 10,77 %. In contrast, in 2013, this share decreased to a negative value -1,63 %. This is result of the fact that significantly reduction the inflow of other capital. The FDI in the reporting production for the period from 1997 to 2013 reached, according to preliminary data of the CNB, the amount 85 626,1 mil. CZK. The share of investments in total investments of the national economy was 3,17%.

Table 1 - FDI in food production, beverages and tobacco products (mill. CZK) Name Equity capital1) Reinvested earnings2) Other capital 3) Total

2012 2 043,5 -3 313,0 18 102,0 16 832,5

20134) -611,1 -1 704,9 722,5 -1 593,5

1) Equity capital comprises nonresident investment in the equity of a company 2) Reinvested earnings consist of the direct investorś share (in proportion to direct equity participation) of earnings not distributed as dividens 3) Other capital covers theborroving and lending of funds, including debt securities and trade credits, between direct investors and their affilated enterprises and fellow companies in the same enterprise group. Tyto transactions are recorded under intercompany claims and liabilities 3) 4) Preliminary data Source: CNB

The outflow of investments from the Czech Republic to abroad (in the CZ-NACE 10-12) for the year 2013 reached, according to preliminary data CNB, 565,9 mill. CZK. For the entire period (1997 - 2013) reached the outflow of these investments 1 557,7 mil. CZK. It represents the share 0,39 % in the national economy. For the Czech Republic is crucial inflow of FDI , which should be directed to capital-intensive and perspective industry. For example, in the production of semi-finished and finished foods, after which there is a demand. 3.2 The investments in fixed assets in the food industry with the international comparison The analysis is focused on the development, structure and international comparison of investments especially in the manufacture of food products and the production of beverages in the period from 2008 to 2012. 3.2.1 The analysis of investments in fixed assets in the manufacture of food products Between the years 2011 and 2012 reached the maximum growth of investments in fixed assets in the manufacture of food products Austria, where these investments increased by 13,12 %. In the Czech Republic this indicator between the years 2011 and 2012 increased by 0,05 %. In these years the largest reduction in the volume of this indicator occurred in Slovakia (- 23,15 %). The Slovak Republic has a downward trend in this indicator since 2009. In comparison with 2008 this indicator increased in 2012 in Germany by 14,19 %, in Hungary by 25,45 % and in Austria by 14,18 %. In the Czech Republic this indicator slightly decreased (see table 1). In the Slovak Republic it significantly decreased by 40,38 %. The development of this indicator in the Czech Republic shows the lack of financial resources for investments in fixed assets in the food industry. The solution of this situation will help to the measure of the Rural Development Programme 2014 + focused on investments in fixed assets.

Příloha

Table 1: Gross investment in tangible goods in the manufacture of food products (EUR million) index index (2012/2011) (2012/2008) state 2008 2009 2010 2011 2012 The Czech Republic 379,40 331,30 335,50 377,80 378,00 100,05 99,63 Germany 3 657,00 3 773,60 3 766,30 3 941,70 4 176,00 105,94 114,19 Hungary 280,60 276,00 298,10 350,10 352,00 100,54 125,45 Austria 492,30 462,70 460,50 496,90 562,10 113,12 114,18 Poland 1 919,70 1 271,90 1 496,20 1 630,10 1 642,10 100,74 85,54 Slovakia 210,50 219,30 174,40 163,30 125,50 76,85 59,62 Source of data: Eurostat

The structure of this indicator in 2012 in the Czech Republic showed by type of fixed assets following figure no. 1. Investments in machinery and equipment represent nearly three quarters of the total investment (74 %), investments in construction and alteration of buildings represent 22 %, investments in land and investments in existing buildings and structures represent 4 %. Figure 1

Source: Eurostat Comparison of the structure of this indicator in 2011 with neighbouring countries is shown in figure no. 2. The largest deviations in the structure was achieved by the indicator "gross investment in machinery and equipment." In the Czech Republic this indicator has share 69,3 % of the total investment and in Germany 83,7 %.

Příloha

Figure 2

Source: Eurostat Comparison of average investments in fixed assets per one company in 2012 in the manufacture of food products with neighbouring countries is shown in the figure no. 3. The Czech Republic reaches the lowest values of this indicator (0,052 EUR million). This value represents only 31,7 % of the value of this indicator for Austria. The international comparison shows the lack of financial resources for investments in the czech food industry. In the Czech Republic in the manufacture of food products are the smallest investments per one company. This indicator also depends on the degree of concentration of the monitored production. Figure 3

Source: Eurostat

Příloha

3.2.2. The analysis of investments in fixed assets in the manufacture of beverages Between the years 2009 and 2010 decreased investments in fixed assets as a result of the economic crisis. In 2011, the economic recovery is reflected in the growth of this indicator in all neighbouring countries, with the exception of Slovakia. In 2012, this growth continued and reached the maximum value in Austria (annual growth 49,53 %). In the Czech Republic this indicator in 2012 increased by 3,28 % and the smallest growth this year was achieved in Germany (see table no. 2). Investments in fixed assets in the manufacture of beverages in 2012 exceeded the value of 2008 only in Austria and Hungary. Comparison of the index change of the indicator in 2012 in the Czech Republic shows greater growth in the manufacture of beverages than in the production of food products. Table 2: Gross investment in tangible goods in the manufacture of beverages (EUR million) state 2008 The Czech Republic 231,80 Germany 1 146,50 Hungary 88,10 Austria 152,40 Poland 500,80 Slovakia 81,40 Source of data: Eurostat

2009 166,60 927,00 83,80 151,30 199,00 57,10

2010 154,10 919,40 80,10 140,50 202,00 41,60

2011 176,70 1 037,00 99,90 149,20 217,40 28,60

index index (2012/2011) (2012/2008) 2012 182,50 103,28 78,73 1 050,80 101,33 91,65 104,20 104,30 118,27 223,10 149,53 146,39 248,70 114,40 49,66 41,20 144,06 50,61

In the following figure is shown the development of the annual index of this indicator in the neighbouring countries and Hungary. Figure 4

Source: Eurostat The structure of the indicator in 2012 in the Czech Republic by type of fixed assets is shown in figure no. 5. Investments in machinery and equipment represent 81,6 % of total investments, investments in construction and alteration of buildings 17,2 %, investments in land 1,0 % and investments in existing buildings 0,2 %. In the manufacture of beverages is higher share of investments in machinery and equipment than in the production of food products.

Příloha

Figure 5

Source: Eurostat Structure of investments in the international comparison is shows in figure no. 6. In 2011, the structure of investments in fixed assets differs in Hungary and Slovakia, where was higher proportion of investments in construction and alteration of buildings. Figure 6

Source: Eurostat

Investments in fixed assets per one company in 2012 in the manufacture of beverages is shown in figure no. 7. The Czech Republic in this indicator reaches higher values than Slovakia and Hungary, but only 25,55 % Příloha

of the maximum value for Austria. The amount of this indicator and its position in the international comparison shows a lack of financial resources for investments. Figure 7

Source: Eurostat 3.2.3 Summary In the manufacture of food products in the Czech Republic in the years 2011 and 2012 is reflected the economic recovery by small growth of investments in fixed assets. But the value of this indicator in the Czech Republic did not get to its level as in 2008. In the years 2011 and 2012 grow this indicator in all neighbouring countries, with the exception of Slovakia. Indicator average volume of investment in fixed assets per one company for the czech production of food products in comparison with neighbouring countries reached the lowest values. In the manufacture of beverages in the Czech Republic, the economic recovery also begins to show the growth of investments in fixed assets in the years 2011 and 2012. Change in the values of this indicator in the 2012 shows greater growth in the manufacture of beverages than in the production of food products. Another difference against the production of food products is a higher share of investments in machinery and equipment. The indicator "Investments in fixed assets per one company" in 2012 in the czech manufacture of beverages reached higher values than in Slovakia and in Hungary, but only a quarter of the maximum value for Austria. The development, structure and international comparisons of investments in fixed assets show a lack of financial resources for investment in the czech food industry. 3.3 The future of public funding of the Czech food industry In the Czech Republic, companies as well as family firms can use various public sources for co-funding of investments. The public funding competence is divided between the Ministry of Industry and Trade and the Ministry of Agriculture. The Ministry of Industry and Trade supports long supply chain food processors like bakeries. Ministry of Agriculture (MoA) provides national and European support of investments in short supply chains, like milk processing, meat processing or processing of fruit and vegetables. In the past programming period 2007 – 2013, Ministry of Agriculture supported adding value to agricultural and food products (measure I.1.3). The measure responds to the strategic objective to improve the competitiveness of agri-food industry by focusing especially on the improvement of the performance of processing enterprises and on the development of new outlets for agricultural products, support for marketing of agricultural products, and the development of innovations within the agri-food production, namely through cooperation with persons taking part in research and development. In the new programming period (2014 – 2020), the support of investments in food processing will be available in two measures – No. 4 (Investments in physical assets) and No. 16 (Co-operation). According to the Regulation (EU) No. 1305/2013 of the European Parliament and of the Council of 17 December 2013 on support for rural development by the European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) and repealing Council Regulation (EC) No 1698/2005, support within the measure No. 4 shall cover tangible and/or Příloha

intangible investments which concern the processing, marketing and/or development of agricultural products covered by Annex I to the Treaty or cotton, except fishery products. So, support of investment in physical assets in the food industry has similar mission as sub-measure I.1.3.1 in the previous RDP (2007 – 2013). The total available public budget for investments in physical assets in the Czech food industry in the period 2014 – 2020 will be 85 363 324 EUR (2,8 % of the total RDP public budget of the Czech Republic). Support under the Cooperation measure No. 16 shall be granted in order to promote forms of co-operation involving at least two entities and in particular (selection):  co-operation approaches among different actors in the Union agriculture sector, forestry sector and food chain and other actors that contribute to achieving the objectives and priorities of rural development policy, including producer groups, cooperatives and inter-branch organizations;  the creation of clusters and networks. So, the support of co-operation in the food industry has similar mission as sub-measure I.1.3.2 in the previous RDP (2007 – 2013). The total available public budget for co-operation in the Czech food industry in the period 2014 – 2020 will be 70 882 530 EUR, i. e. 2,3 % of the total RDP public budget of the Czech Republic. The national support of investments in the food industry in the Czech Republic is provided by the Ministry of Agriculture (support No. 13). Unlike RDP which supports small and medium enterprises, the national support is eligible for large companies. The national support focuses on improving the quality of processing of agricultural products listed in Annex I of the Treaty on the Functioning of the EU, increasing the competitiveness of food enterprises, respectively feed business in the European market, especially with regard to quality, safety and traceability of products, security of functionality, efficiency and quality systems. The national subsidies support  modernization of production facilities, introducing new technologies,  investments related to the diversification of production establishment into new additional products,  investments related to a fundamental change in the manufacturing process of an existing establishment,  the improvement and streamlining of procedures for the processing of agricultural products,  investments to improve and monitor the quality of food products or feed,  implementation environmentally friendly technology,  implementation technologies related to the traceability of food products or feed. The national support for large companies will coexist with RDP support in the new programming period. There are clearly defined competencies between the two supports. 4 Conclusions Assessment of the FDI in the food sector in recent years has shown that the situation in 2013 compared with 2012 changed for the worse. Still, it appears desirable to input these investments in certain food production in order to continue in the technological "rearmament" improving the economic position of the sector and create conditions for stable growth. The evaluation of the volume of investments in fixed assets expressed per one company (2012) reaches the manufacture of food products in the Czech Republic in comparison with neighbouring states the lowest values. In the same indicator in the manufacture of beverages has a higher value than the Slovak Republic and Hungary, but only a quarter of the maximum value for Austria. Overall, development, structure, and international comparison of investments in fixed assets show a lack of financial resources. The volume of subsidies in 2013 represents the amount of 836 mill. CZK (preliminary valuation) in comparison with the year 2012 in the amount of 990 mill. CZK, lower by 154 mill. CZK. The annual decrease occurred mainly subsidies from the RDP. It will be important to support investments in the food industry of RDP remained unchanged in the new programming period 2014 - 2020 and also continued support from national sources. Acknowledgement The support of the paper came from the research project of the Institute of Agricultural Economics and Information, project no.1290/2014.

Příloha

References Ayyagari, M., Kosová, R. (2010): Does FDI facilitate Domestic Entry? Evidence from the Czech Republic, Review of International Economics, Vol. 128, Issue 1, pp 14-19 Csaba, J. (2001): Foreign Direct Investment in the Food Processing of Baltic Countries, ISBN 951-687106-2, ISSSN 1458-2988, Helsinki, Finland The Czech national bank: www.cnb.cz/cs/statistika, PZI, Praha, 2014 Eurostat: Annual detailed enterprise statistic for industry (NACE Rev. 2, B-E) 2014 Kopečný, O. (2013): Jak přilákat investice? – How attract investment? – The text for discuss, Glopolis, Praha Ministry of

industry and

trade

(2013):

Panorama

of

manufacturing

industry

CZ

2012,

www.mpo.cz/průmysl-a-stavebnictví/prumyslova-odvětví Ministry of Agriculture and Institute of Agricultural Economics and information (2014): Panorama food industry 2013, preparing publicise, Praha Putićová, M., Mezera, J. (2004): Foreign direct investment to the Czech agri-food sector development in the pre-accession period to the EU, Agricultural Economics – Czech, 50, 2004 (6): 271-273 Rusňáková, E., Špička, J. (2013): The comparison of the innovation activities in the food industry, The International Scientific Conference INPROFORUM 2013, 251-256, ISBN 978-80-7394-440-7, České Budějovice Stančík, J. (2007): Horizontal and Vertical Spillovers: Recent Evidence from the Czech Republic. Working paper Series (ISSN 1211 -3298), CERGE –EI, Prague Institute of Agricultural Economics and information: Green Report 2013 - Zpráva o stavu zemědělství za rok 2013, interim version of report – subchapter: Business structure of processors of agricultural raw materials Podnikatelská struktura zpracovatelů agrárních surovin, Prague, 2014

Příloha

Přílohy (tabulková část)

Příloha

Tab. 1 - Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu - decily, 2004 (Kč, %) Počet domácností Průměrný počet členů na domácnost: pracujících nezaopatřených dětí nepracujících důchodců ostatních členů Čisté peněžní příjmy z toho: příjmy ze závislé činnosti příjmy z podnikání sociální příjmy ostatní příjmy Čistá peněžní vydání Spotřební vydání Potraviny a nealkoholické nápoje Potraviny z toho: pekárenské výrobky, obiloviny maso ryby mléko, sýry, vejce oleje a tuky ovoce zelenina, brambory cukr a výrobky z cukru potravinářské výrobky a přípravky Nealkoholické nápoje káva, čaj, kakao minerální vody, nealko náp .a šťávy Alkoholické nápoje lihoviny víno pivo

Příjem - decily % k domácnostem celkem Dom. 1. decil 5. decil 10. decil 1. decil 5. decil 10. decil celkem 2 974 297 298 297 10,0 10,0 10,0 2,46 3,80 2,37 1,79 154,5 96,3 72,8 1,14 1,28 0,84 1,57 112,3 73,7 137,7 0,71 1,95 0,63 0,15 274,6 88,7 21,1 0,47 0,08 0,80 0,05 17,0 170,2 10,6 0,14 0,49 0,10 0,02 350,0 71,4 14,3 102 217 56 770 93 888 207 007 55,5 91,9 202,5 62 256 32 795 47 152 155 657 52,7 75,7 250,0 10 515 8 110 8 016 22 110 77,1 76,2 210,3 24 723 13 506 35 345 13 732 54,6 143,0 55,5 4 723 2 359 3 374 15 509 49,9 71,4 328,4 94 098 54 699 87 224 180 032 58,1 92,7 191,3 87 259 52 762 81 189 161 693 60,5 93,0 185,3 18 485 13 346 18 344 24 543 72,2 99,2 132,8 16 555 11 935 16 448 21 780 72,1 99,4 131,6 3 045 2 517 3 002 3 550 82,7 98,6 116,6 4 336 2 912 4 318 5 785 67,2 99,6 133,4 437 272 439 650 62,2 100,4 148,5 3 411 2 693 3 346 4 409 79,0 98,1 129,3 820 579 863 950 70,6 105,2 115,9 1 172 734 1 147 1 804 62,6 97,9 153,9 1 308 851 1 288 1 822 65,1 98,5 139,3 1 324 909 1 355 1 820 68,7 102,4 137,5 703 468 690 990 66,7 98,2 140,9 1 931 1 411 1 896 2 763 73,1 98,2 143,1 660 457 665 965 69,2 100,7 146,2 1 271 954 1 232 1 798 75,1 96,9 141,5 1 439 651 1 397 2 773 45,3 97,1 192,7 402 174 370 775 43,3 92,0 192,8 431 194 344 973 45,0 79,8 225,8 607 284 682 1 025 46,8 112,4 168,9

Pramen: výpočty ÚZEI podle Statistiky rodinných účtů

Příloha

Tab. 2 - Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu - decily, 2008 (Kč, %) Počet domácností Průměrný počet členů na domácnost: pracujících nezaopatřených dětí nepracujících důchodců ostatních členů Čisté peněžní příjmy z toho: příjmy ze závislé činnosti příjmy z podnikání sociální příjmy ostatní příjmy Čistá peněžní vydání Spotřební vydání Potraviny a nealkoholické nápoje Potraviny z toho: pekárenské výrobky, obiloviny maso ryby mléko, sýry, vejce oleje a tuky ovoce zelenina, brambory cukr a výrobky z cukru potravinářské výrobky a přípravky Nealkoholické nápoje káva, čaj, kakao minerální vody, nealko náp. a šťávy Alkoholické nápoje lihoviny víno pivo

Příjem - decily % k domácnostem celkem Dom. 1. decil 5. decil 10. decil 1. decil 5. decil 10. decil celkem 2 839 283 284 284 10,0 10,0 10,0 2,29 3,23 2,15 1,69 141,0 93,9 73,8 1,03 0,87 0,72 1,40 84,5 69,9 135,9 0,58 1,57 0,50 0,13 270,7 86,2 22,4 0,52 0,18 0,82 0,12 34,6 157,7 23,1 0,16 0,61 0,11 0,04 381,3 68,8 25,0 137 497 69 551 123 130 305 097 50,6 89,6 221,9 77 464 34 003 58 316 188 089 43,9 75,3 242,8 13 227 10 786 6 851 29 115 81,5 51,8 220,1 36 755 19 734 53 019 29 184 53,7 144,2 79,4 10 051 5 029 4 946 58 709 50,0 49,2 584,1 123 955 73 485 115 363 238 871 59,3 93,1 192,7 112 256 67 345 105 892 198 962 60,0 94,3 177,2 22 571 16 457 23 341 28 777 72,9 103,4 127,5 20 352 14 875 21 115 25 721 73,1 103,7 126,4 3 906 3 189 4 095 4 451 81,6 104,8 114,0 5 444 3 854 5 832 6 842 70,8 107,1 125,7 577 378 565 785 65,5 97,9 136,0 4 094 3 074 4 200 5 225 75,1 102,6 127,6 978 682 1 067 1 109 69,7 109,1 113,4 1 400 926 1 376 2 031 66,1 98,3 145,1 1 640 1 173 1 599 2 231 71,5 97,5 136,0 1 521 1 044 1 541 2 026 68,6 101,3 133,2 792 554 840 1 021 69,9 106,1 128,9 2 219 1 582 2 226 3 056 71,3 100,3 137,7 849 575 914 1 236 67,7 107,7 145,6 1 370 1 007 1 312 1 820 73,5 95,8 132,8 1 597 712 1 415 2 737 44,6 88,6 171,4 403 164 357 687 40,7 88,6 170,5 487 205 403 1 043 42,1 82,8 214,2 708 343 655 1 007 48,4 92,5 142,2

Pramen: výpočty ÚZEI podle Statistiky rodinných účtů

Příloha

Tab. 3 - Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu - decily, 2012 (Kč, %) Počet domácností Průměrný počet členů na domácnost: pracujících nezaopatřených dětí nepracujících důchodců ostatních členů Čisté peněžní příjmy z toho: příjmy ze závislé činnosti příjmy z podnikání sociální příjmy ostatní příjmy Čistá peněžní vydání Spotřební vydání Potraviny a nealkoholické nápoje Potraviny z toho: pekárenské výrobky, obiloviny maso ryby mléko, sýry, vejce oleje a tuky ovoce zelenina, brambory cukr a výrobky z cukru potravinářské výrobky a přípravky Nealkoholické nápoje káva, čaj, kakao minerální vody, nealko náp. a šťávy Alkoholické nápoje lihoviny víno pivo

Příjem - decily % k domácnostem celkem Dom. 1. decil 5. decil 10. decil 1. decil 5. decil 10. decil celkem 2 811 281 281 281 10,0 10,0 10,0 2,26 3,20 2,09 1,67 141,6 92,5 73,9 1,01 0,95 0,61 1,37 94,1 60,4 135,6 0,57 1,54 0,42 0,13 270,2 73,7 22,8 0,53 0,10 0,98 0,15 18,9 184,9 28,3 0,15 0,61 0,08 0,02 406,7 53,3 13,3 152 125 74 157 138 136 346 682 48,7 90,8 227,9 82 579 39 957 56 583 199 826 48,4 68,5 242,0 13 787 11 347 7 822 28 460 82,3 56,7 206,4 43 260 16 810 69 306 42 172 38,9 160,2 97,5 12 499 6 043 4 425 76 224 48,3 35,4 609,8 134 374 70 512 124 916 279 244 52,5 93,0 207,8 118 819 69 286 113 652 203 602 58,3 95,7 171,4 23 777 16 596 24 070 31 744 69,8 101,2 133,5 21 585 15 115 21 795 28 655 70,0 101,0 132,8 3 970 3 149 3 936 4 676 79,3 99,1 117,8 5 960 3 947 6 092 7 800 66,2 102,2 130,9 629 382 629 875 60,7 100,0 139,1 4 322 3 292 4 259 5 931 76,2 98,5 137,2 1 076 755 1 216 1 268 70,2 113,0 117,8 1 410 843 1 343 2 192 59,8 95,2 155,5 1 815 1 157 1 827 2 629 63,7 100,7 144,8 1 577 1 055 1 655 2 170 66,9 104,9 137,6 827 536 838 1 114 64,8 101,3 134,7 2 191 1 480 2 275 3 089 67,5 103,8 141,0 965 605 1 047 1 378 62,7 108,5 142,8 1 226 875 1 227 1 711 71,4 100,1 139,6 1 736 745 1 879 3 140 42,9 108,2 180,9 355 132 387 675 37,2 109,0 190,1 562 260 534 1 256 46,3 95,0 223,5 820 353 957 1 209 43,0 116,7 147,4

Pramen: výpočty ÚZEI podle Statistiky rodinných účtů

Příloha

Tab. 4 - Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu - decily, 2004, 2008, 2012 (Kč, %) Domácnosti celkem 2004 2008 2012 2012/2004 Počet domácností 2 974 2 839 2 811 94,5 Průměrný počet členů na domácnost: 2,46 2,29 2,26 91,9 pracujících 1,14 1,03 1,01 88,6 nezaopatřených dětí 0,71 0,58 0,57 80,3 nepracujících důchodců 0,47 0,52 0,53 112,8 ostatních členů 0,14 0,16 0,15 107,1 Čisté peněžní příjmy 102 217 137 497 152 125 148,8 z toho: příjmy ze závislé činnosti 62 256 77 464 82 579 132,6 příjmy z podnikání 10 515 13 227 13 787 131,1 sociální příjmy 24 723 36 755 43 260 175,0 ostatní příjmy 4 723 10 051 12 499 264,6 Čistá peněžní vydání 94 098 123 955 134 374 142,8 Spotřební vydání 87 259 112 256 118 819 136,2 Potraviny a nealkoholické nápoje 18 485 22 571 23 777 128,6 Potraviny 16 555 20 352 21 585 130,4 z toho: pekárenské výrobky, obiloviny 3 045 3 906 3 970 130,4 maso 4 336 5 444 5 960 137,5 ryby 437 577 629 143,8 mléko, sýry, vejce 3 411 4 094 4 322 126,7 oleje a tuky 820 978 1 076 131,2 ovoce 1 172 1 400 1 410 120,3 zelenina, brambory 1 308 1 640 1 815 138,8 cukr a výrobky z cukru 1 324 1 521 1 577 119,1 potravinářské výr. a přípravky 703 792 827 117,7 Nealkoholické nápoje 1 931 2 219 2 191 113,5 káva, čaj, kakao 660 849 965 146,2 min. vody, nealko náp.a šťávy 1 271 1 370 1 226 96,5 Alkoholické nápoje 1 439 1 597 1 736 120,6 lihoviny 402 403 355 88,3 víno 431 487 562 130,4 pivo 607 708 820 135,1 Pramen: výpočty ÚZEI podle Statistiky rodinných účtů

Příloha

2004 297 3,80 1,28 1,95 0,08 0,49 56 770 32 795 8 110 13 506 2 359 54 699 52 762 13 346 11 935 2 517 2 912 272 2 693 579 734 851 909 468 1 411 457 954 651 174 194 284

Domácnosti - 1. decil 2008 2012 2012/2004 283 281 94,6 3,23 3,20 84,2 0,87 0,95 74,2 1,57 1,54 79,0 0,18 0,10 125,0 0,61 0,61 124,5 69 551 74 157 130,6 34 003 39 957 121,8 10 786 11 347 139,9 19 734 16 810 124,5 5 029 6 043 256,2 73 485 70 512 128,9 67 345 69 286 131,3 16 457 16 596 124,3 14 875 15 115 126,6 3 189 3 149 125,1 3 854 3 947 135,6 378 382 140,3 3 074 3 292 122,2 682 755 130,4 926 843 114,9 1 173 1 157 135,9 1 044 1 055 116,1 554 536 114,5 1 582 1 480 104,9 575 605 132,4 1 007 875 91,7 712 745 114,4 164 132 75,9 205 260 134,0 343 353 124,3

Domácnosti - 5. decil 2004 2008 2012 2012/2004 298 284 281 94,3 2,37 2,15 2,09 88,2 0,84 0,72 0,61 72,6 0,63 0,50 0,42 66,7 0,80 0,82 0,98 122,5 0,10 0,11 0,08 80,0 147,1 93 888 123 130 138 136 47 152 58 316 56 583 120,0 8 016 6 851 7 822 97,6 35 345 53 019 69 306 196,1 3 374 4 946 4 425 131,1 87 224 115 363 124 916 143,2 81 189 105 892 113 652 140,0 18 344 23 341 24 070 131,2 16 448 21 115 21 795 132,5 3 002 4 095 3 936 131,1 4 318 5 832 6 092 141,1 439 565 629 143,2 3 346 4 200 4 259 127,3 863 1 067 1 216 140,9 1 147 1 376 1 343 117,0 1 288 1 599 1 827 141,8 1 355 1 541 1 655 122,1 690 840 838 121,5 1 896 2 226 2 275 120,0 665 914 1 047 157,5 1 232 1 312 1 227 99,6 1 397 1 415 1 879 134,5 370 357 387 104,6 344 403 534 155,2 682 655 957 140,3

2004 297 1,79 1,57 0,15 0,05 0,02 207 007 155 657 22 110 13 732 15 509 180 032 161 693 24 543 21 780 3 550 5 785 650 4 409 950 1 804 1 822 1 820 990 2 763 965 1 798 2 773 775 973 1 025

Domácnosti - 10. decil 2008 2012 2012/2004 284 281 94,6 1,69 1,67 93,3 1,40 1,37 87,3 0,13 0,13 86,7 0,12 0,15 300,0 0,04 0,02 100,0 305 097 346 682 167,5 188 089 199 826 128,4 29 115 28 460 128,7 29 184 42 172 307,1 58 709 76 224 491,5 238 871 279 244 155,1 198 962 203 602 125,9 28 777 31 744 129,3 25 721 28 655 131,6 4 451 4 676 131,7 6 842 7 800 134,8 785 875 134,7 5 225 5 931 134,5 1 109 1 268 133,5 2 031 2 192 121,5 2 231 2 629 144,3 2 026 2 170 119,2 1 021 1 114 112,6 3 056 3 089 111,8 1 236 1 378 142,8 1 820 1 711 95,2 2 737 3 140 113,2 687 675 87,1 1 043 1 256 129,1 1 007 1 209 118,0

Tab. 5 - Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu - podíl k průměrné domácnosti, 2004, 2008, 2012 (%)

Počet domácností Průměrný počet členů na domácnost: pracujících nezaopatřených dětí nepracujících důchodců ostatních členů Čisté peněžní příjmy z toho: příjmy ze závislé činnosti příjmy z podnikání sociální příjmy ostatní příjmy Čistá peněžní vydání Spotřební vydání Potraviny a nealkoholické nápoje Potraviny z toho: pekárenské výrobky, obiloviny maso ryby mléko, sýry, vejce oleje a tuky ovoce zelenina, brambory cukr a výrobky z cukru potravinářské výr. a přípravky Nealkoholické nápoje káva, čaj, kakao min. vody, nealko náp. a šťávy Alkoholické nápoje lihoviny víno pivo

2004 10,0 154,5 112,3 274,6 17,0 350,0 55,5 52,7 77,1 54,6 49,9 58,1 60,5 72,2 72,1 82,7 67,2 62,2 79,0 70,6 62,6 65,1 68,7 66,7 73,1 69,2 75,1 45,3 43,3 45,0 46,8

Pramen: výpočty ÚZEI podle Statistiky rodinných účtů

Příloha

Podíl v jednotlivých decilech proti průměrné domácnosti 1. decil 5. decil 10. decil 2008 2012 2004 2008 2012 2004 2008 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 141,0 141,6 96,3 93,9 92,5 72,8 73,8 84,5 94,1 73,7 69,9 60,4 137,7 135,9 270,7 270,2 88,7 86,2 73,7 21,1 22,4 34,6 18,9 170,2 157,7 184,9 10,6 23,1 381,3 406,7 68,8 53,3 14,3 25,0 71,4 50,6 48,7 91,9 89,6 90,8 202,5 221,9 43,9 48,4 75,7 75,3 68,5 250,0 242,8 81,5 82,3 76,2 51,8 56,7 210,3 220,1 53,7 38,9 143,0 144,2 160,2 55,5 79,4 50,0 48,3 71,4 49,2 35,4 328,4 584,1 59,3 52,5 92,7 93,1 93,0 191,3 192,7 60,0 58,3 93,0 94,3 95,7 185,3 177,2 72,9 69,8 99,2 103,4 101,2 132,8 127,5 73,1 70,0 99,4 103,7 101,0 131,6 126,4 81,6 79,3 98,6 104,8 99,1 116,6 114,0 70,8 66,2 99,6 107,1 102,2 133,4 125,7 65,5 60,7 100,4 97,9 100,0 148,5 136,0 75,1 76,2 98,1 102,6 98,5 129,3 127,6 69,7 70,2 105,2 109,1 113,0 115,9 113,4 66,1 59,8 97,9 98,3 95,2 153,9 145,1 71,5 63,7 98,5 97,5 100,7 139,3 136,0 68,6 66,9 102,4 101,3 104,9 137,5 133,2 69,9 64,8 98,2 106,1 101,3 140,9 128,9 71,3 67,5 98,2 100,3 103,8 143,1 137,7 67,7 62,7 100,7 107,7 108,5 146,2 145,6 73,5 71,4 96,9 95,8 100,1 141,5 132,8 44,6 42,9 97,1 88,6 108,2 194,8 169,4 40,7 37,2 92,0 88,6 109,0 192,8 170,5 42,1 46,3 79,8 82,8 95,0 225,8 214,2 48,4 43,0 112,4 92,5 116,7 168,9 142,2

2012 10,0 73,9 135,6 22,8 28,3 13,3 227,9 242,0 206,4 97,5 609,8 207,8 171,4 133,5 132,8 117,8 130,9 139,1 137,2 117,8 155,5 144,8 137,6 134,7 141,0 142,8 139,6 166,3 190,1 223,5 147,4

Tab. 6 - Rozdíly mezi výdaji za jednotlivé potravinové skupiny v letech 2004, 2008, 2012 (Kč, %)

POTRAVINY Pekárenské výrobky, obiloviny Maso Ryby Mléko, sýry, vejce Oleje a tuky Ovoce Zelenina, brambory Cukr a výrobky z cukru Potravinářské výrobky a přípravky NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Káva, čaj, kakao Minerální vody, nealko nápoje a šťávy ALKOHOLICKÉ NÁPOJE Lihoviny Víno Pivo

2004 11 935 2 517 2 912 272 2 693 579 734 851 909 468 1 411 457 954 651 174 194 284

Pramen: výpočty ÚZEI podle Statistiky rodinných účtů

Příloha

1. decil 2008 14 875 3 189 3 854 378 3 074 682 926 1 173 1 044 554 1 582 575 1 007 712 164 205 343

2012 15 115 3 149 3 947 382 3 292 755 843 1 157 1 055 536 1 480 605 875 745 132 260 353

Výdaje v jednotlivých decilech 5. decil 2004 2008 2012 16 448 21 115 21 795 3 002 4 095 3 936 4 318 5 832 6 092 439 565 629 3 346 4 200 4 259 863 1 067 1 216 1 147 1 376 1 343 1 288 1 599 1 827 1 355 1 541 1 655 690 840 838 1 896 2 226 2 275 665 914 1 047 1 232 1 312 1 227 1 397 1 415 1 879 370 357 387 344 403 534 682 655 957

2004 21 780 3 550 5 785 650 4 409 950 1 804 1 822 1 820 990 2 763 965 1 798 2 773 775 973 1 025

10. decil 2008 25 721 4 451 6 842 785 5 225 1 109 2 031 2 231 2 026 1 021 3 056 1 236 1 820 2 737 687 1 043 1 007

Rozdíly mezi 1. a 10. decilem 2012 28 655 4 676 7 800 875 5 931 1 268 2 192 2 629 2 170 1 114 3 089 1 378 1 711 3 140 675 1 256 1 209

2004 9 844 1 033 2 873 377 1 716 371 1 071 970 911 521 1 352 508 844 2 121 601 779 741

2008 10 846 1 262 2 988 407 2 151 427 1 105 1 058 982 467 1 474 661 813 2 025 523 838 664

2012/2004 2012 13 540 137,5 1 527 147,8 3 853 134,1 493 130,6 2 639 153,8 513 138,2 1 349 126,0 1 472 151,7 1 115 122,4 578 110,9 1 609 119,0 773 152,1 836 99,0 2 395 112,9 543 90,3 996 127,9 856 115,5

Tab. 7 - Vývoj spotřeby potravin v domácnostech podle sociálních skupin - tržní spotřeba (kg, ks, l) Pekárenské výrobky, obiloviny Chléb Pečivo běžné Pečivo jemné Pečivo trvanlivé Mouka pšeničná Těstoviny Rýže Maso Maso vepřové Maso hovězí Ostatní masa a vnitřnosti Uzenářské zboží Konzervy, ostatní masné výrobky Drůbež Ryby Ryby čerstvé, chlazené a mražené Ostatní ryby a rybí výrobky Mléko čerstvé, trvanlivé (l) Sýry Vejce (ks) Oleje a tuky Máslo Vepřové sádlo a slanina Jedlé oleje Rostlinné a ostatní tuky Ovoce Citrusy Banány Jádroviny Peckoviny a bobuloviny Ostatní ovoce Zelenina Plodová zelenina Ostatní zelenina Luštěniny Brambory Cukr a výrobky z cukru Cukr Čokoláda a čokoládové výrobky Kakao Nealkoholické nápoje Sirupy a koncentráty Ovocné a zeleninové šťávy Minerální a stolní vody Ostatní nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje Lihoviny Víno Pivo

Domácnosti celkem 2006 2012 2012/06

2006

30,62 17,65 5,23 5,43 17,01 5,08 3,42 61,08 14,28 3,08 4,32 19,15 3,32 16,93 5,01 2,66 2,35 56,88 9,58 131,65 15,85 4,93 1,16 6,63 3,13

35,51 20,50 5,24 6,31 16,58 4,73 3,40 59,38 12,09 2,96 4,00 20,22 2,93 17,18 4,88 2,10 2,78 57,39 8,78 133,18 16,43 4,13 1,12 6,76 4,42

86,2 86,1 99,8 86,1 102,6 107,4 100,6 102,9 118,1 104,1 108,0 94,7 113,3 98,5 102,7 126,7 84,5 99,1 109,1 98,9 96,5 119,4 103,6 98,1 70,8

27,87 17,65 5,14 5,31 14,13 5,17 3,19 54,59 12,58 2,69 3,68 17,48 3,05 15,11 4,47 2,39 2,08 53,65 9,58 110,48 13,73 4,41 0,77 5,92 2,63

33,04 20,59 5,16 6,00 13,92 4,56 3,03 53,96 10,88 2,46 3,51 18,89 2,82 15,40 4,62 2,04 2,58 53,64 8,67 113,56 14,54 3,62 0,93 6,04 3,95

10,78 7,90 10,61 7,87 7,93

10,74 7,50 10,54 8,27 7,03

100,4 105,3 100,7 95,2 112,8

9,27 7,76 9,94 7,13 8,22

14,90 21,85 1,04 35,36

13,34 19,77 0,89 33,97

111,7 110,5 116,9 104,1

12,54 3,25 0,38

12,75 2,89 0,39

4,69 5,44 79,07 30,43 1,52 7,52 40,30

Pramen: výpočty ÚZEI podle Statistiky rodinných účtů

Příloha

Zaměstnanci 2012 2012/06

Samostatně činní 2006 2012 2012/06

2006

Nezaměstnaní 2012 2012/06

84,4 85,7 99,6 88,5 101,5 113,4 105,3 101,2 115,6 109,3 104,8 92,5 108,2 98,1 96,8 117,2 80,6 100,0 110,5 97,3 94,4 121,8 82,8 98,0 66,6

27,51 16,30 4,38 4,85 15,02 4,80 3,43 57,97 15,29 3,28 4,00 17,18 2,73 15,49 4,67 2,56 2,11 56,81 9,79 119,72 14,19 4,59 0,93 6,12 2,55

29,99 18,72 4,55 5,54 13,29 4,60 3,20 52,13 10,98 2,86 3,44 17,19 2,58 15,08 4,18 1,80 2,38 52,67 8,59 112,20 13,30 3,21 0,56 6,01 3,52

91,7 87,1 96,3 87,5 113,0 104,3 107,2 111,2 139,3 114,7 116,3 99,9 105,8 102,7 111,7 142,2 88,7 107,9 114,0 106,7 106,7 143,0 166,1 101,8 72,4

28,81 16,24 4,16 4,50 13,98 5,14 3,39 51,41 12,94 2,03 3,50 15,63 2,80 14,51 3,31 1,79 1,52 47,36 7,00 114,77 14,60 3,81 1,52 6,83 2,44

34,31 21,92 4,71 4,88 14,26 5,50 3,81 52,26 10,43 1,86 3,44 17,11 3,30 16,12 4,25 1,75 2,50 57,12 7,22 157,39 15,74 3,57 0,46 7,59 4,12

84,0 74,1 88,3 92,2 98,0 93,5 89,0 98,4 124,1 109,1 101,7 91,4 84,8 90,0 77,9 102,3 60,8 82,9 97,0 72,9 92,8 106,7 330,4 90,0 59,2

40,54 18,96 6,25 6,42 26,31 4,92 3,97 81,34 18,19 3,90 6,11 25,25 4,56 23,33 6,84 3,49 3,35 68,44 9,78 198,59 23,02 6,82 2,33 8,80 5,07

47,86 21,62 6,08 8,19 27,93 5,15 4,55 81,65 16,52 4,75 6,14 27,31 3,43 23,50 6,12 2,45 3,67 72,79 9,37 201,60 24,60 6,50 2,19 9,29 6,62

84,7 87,7 102,8 78,4 94,2 95,5 87,3 99,6 110,1 82,1 99,5 92,5 132,9 99,3 111,8 142,4 91,3 94,0 104,4 98,5 93,6 104,9 106,4 94,7 76,6

9,44 7,28 9,50 7,49 7,28

98,2 106,6 104,6 95,2 112,9

9,46 7,25 9,74 6,59 8,64

8,81 6,37 9,34 6,94 6,53

107,4 113,8 104,3 95,0 132,3

8,34 7,39 7,50 4,53 4,41

9,57 7,41 10,24 7,43 6,54

87,1 99,7 73,2 61,0 67,4

16,23 8,83 13,77 11,67 6,96

16,33 9,05 14,55 12,01 6,75

99,4 97,6 94,6 97,2 103,1

14,40 18,94 1,00 27,77

12,64 17,37 0,76 30,99

113,9 109,0 131,6 89,6

14,55 20,17 0,90 31,20

12,74 16,31 0,82 26,41

114,2 123,7 109,8 118,1

10,68 16,10 1,04 31,39

11,38 18,10 0,98 32,00

93,8 89,0 106,1 98,1

17,12 31,23 1,18 62,19

16,28 30,01 1,27 49,72

105,2 104,1 92,9 125,1

98,4 112,5 97,4

11,34 3,04 0,38

11,25 2,75 0,41

100,8 110,5 92,7

9,22 2,92 0,44

10,16 2,46 0,38

90,7 118,7 115,8

11,35 2,24 0,35

12,15 2,20 0,52

93,4 101,8 67,3

18,32 4,39 0,33

19,50 3,75 0,31

93,9 117,1 106,5

3,86 7,46 110,28 47,94

121,5 72,9 71,7 63,5

5,14 5,80 78,74 31,52

4,28 8,21 105,71 53,11

120,1 70,6 74,5 59,3

4,62 6,96 71,46 30,62

3,66 9,42 111,27 42,04

126,2 73,9 64,2 72,8

4,60 2,52 52,67 29,05

5,15 4,54 73,58 50,17

89,3 55,5 71,6 57,9

3,39 3,48 91,87 26,73

2,75 4,31 127,26 37,58

123,3 80,7 72,2 71,1

1,84 6,84 36,96

82,6 109,9 109,0

1,36 7,16 34,66

1,74 6,52 33,36

78,2 109,8 103,9

1,39 8,03 36,90

1,63 7,50 28,99

85,3 107,1 127,3

0,75 4,42 21,14

1,30 4,65 22,52

57,7 95,1 93,9

2,18 7,91 58,96

2,38 6,64 56,61

91,6 119,1 104,2

2006

Důchodci 2012 2012/06

Tab. 8 - Podíly spotřeby potravin podle sociálních skupin - k průměrné domácnosti (%) Chléb Pečivo běžné Pečivo jemné Pečivo trvanlivé Mouka pšeničná Těstoviny Rýže Maso celkem Maso vepřové Maso hovězí Ostatní masa a vnitřnosti Uzenářské zboží Konzervy, ostatní masné výrobky Drůbež Ryby celkem Ryby čerstvé, chlazené a mražené Ostatní ryby a rybí výrobky Mléko čerstvé, trvanlivé Sýry Vejce Oleje a tuky Máslo Vepřové sádlo a slanina Jedlé oleje Rostlinné a ostatní tuky Citrusy Banány Jádroviny Peckoviny a bobuloviny Ostatní ovoce (melouny, kiwi aj.) Plodová zelenina Ostatní zelenina Luštěniny Brambory Cukr Čokoláda a čokoládové výrobky Kakao Sirupy a koncentráty Ovocné a zeleninové šťávy Minerální a stolní vody Ostatní nealkoholické nápoje Lihoviny Víno Pivo

K průměrné domácnosti 2012 K průměrné domácnosti 2006 Zaměstnanci Samost. činní Nezaměst. Důchodci Zaměstnanci Samost. činní Nezaměst. Důchodci 91,0 89,8 94,1 132,4 93,0 84,5 96,6 134,8 100,0 92,4 92,0 107,4 100,4 91,3 106,9 105,5 98,3 83,7 79,5 119,5 98,5 86,8 89,9 116,0 97,8 89,3 82,9 118,2 95,1 87,8 77,3 129,8 83,1 88,3 82,2 154,7 84,0 80,2 86,0 168,5 101,8 94,5 101,2 96,9 96,4 97,3 116,3 108,9 93,3 100,3 99,1 116,1 89,1 94,1 112,1 133,8 89,4 94,9 84,2 133,2 90,9 87,8 88,0 137,5 88,1 107,1 90,6 127,4 90,0 90,8 86,3 136,6 87,3 106,5 65,9 126,6 83,1 96,6 62,8 160,5 85,2 92,6 81,0 141,4 87,8 86,0 86,0 153,5 91,3 89,7 81,6 131,9 93,4 85,0 84,6 135,1 91,9 82,2 84,3 137,3 96,2 88,1 112,6 117,1 89,2 91,5 85,7 137,8 89,6 87,8 93,8 136,8 89,2 93,2 66,1 136,5 94,7 85,7 87,1 125,4 89,8 96,2 67,3 131,2 97,1 85,7 83,3 116,7 88,5 89,8 64,7 142,6 92,8 85,6 89,9 132,0 94,3 99,9 83,3 120,3 93,5 91,8 99,5 126,8 100,0 102,2 73,1 102,1 98,7 97,8 82,2 106,7 83,9 90,9 87,2 150,8 85,3 84,2 118,2 151,4 86,6 89,5 92,1 145,2 88,5 80,9 95,8 149,7 89,5 93,1 77,3 138,3 87,7 77,7 86,4 157,4 66,4 80,2 131,0 200,9 83,0 50,0 41,1 195,5 89,3 92,3 103,0 132,7 89,3 88,9 112,3 137,4 84,0 81,5 78,0 162,0 89,4 79,6 93,2 149,8 86,0 87,8 77,4 150,6 87,9 82,0 89,1 152,0 98,2 91,8 93,5 111,8 97,1 84,9 98,8 120,7 93,7 91,8 70,7 129,8 90,1 88,6 97,2 138,0 90,6 83,7 57,6 148,3 90,6 83,9 89,8 145,2 103,7 109,0 55,6 87,8 103,6 92,9 93,0 96,0 96,6 97,7 71,7 114,9 94,8 95,5 85,3 122,0 86,7 92,3 73,7 142,9 87,9 82,5 91,6 151,8 96,2 86,5 100,0 113,5 85,4 92,1 110,1 142,7 78,5 88,2 88,8 175,9 91,2 77,7 94,2 146,4 90,4 73,5 90,5 146,1 88,2 79,7 95,3 152,9 93,5 89,8 68,9 135,1 95,2 85,1 76,1 129,8 100,0 115,8 92,1 86,8 105,1 97,4 133,3 79,5 109,6 98,5 98,1 72,3 110,9 94,8 133,4 71,2 106,6 127,9 46,3 64,0 110,1 126,3 60,9 57,8 99,6 90,4 66,6 116,2 95,9 100,9 66,7 115,4 103,6 100,6 95,5 87,8 110,8 87,7 104,7 78,4 89,5 91,4 49,3 143,4 94,6 88,6 70,7 129,3 95,2 106,8 58,8 105,2 95,3 109,6 68,0 97,1 86,0 91,6 52,5 146,3 90,3 78,4 60,9 153,2

Pramen: výpočty ÚZEI podle Statistiky rodinných účtů

Příloha

Tab. 9 - Výpočty SC, CPV a DC za vybraný spotřební koš Spotřeba

Maso hovězí Maso vepřové Drůbež Masné výrobky Ryby Mléko konzumní Sýry tavené Sýry ostatní Sušené mléko Zahuštěné mléko Ostatní mléčné výrobky Vejce Máslo Sádlo Rostlinné jedlé oleje Cukr Kakaové výrobky Nečokoládové cukrovinky Brambory konzumní1) Pšeničná mouka Pečivo jemné Pečivo běžné Pečivo trvanlivé Těstoviny Cena spotřební varianty 1) CPV neexistují, vykazují se CZV.

Příloha

kg/obyv./rok 3,5 21,4 24,4 22,6 5,3 59,0 2,2 14,3 0,2 0,8 30,5 12,5 4,8 3,9 12,2 17,7 9,5 2,7 68,6 25,0 13,0 43,9 8,5 7,1

SC (bez DPH) Kč/kg 142,4 89,1 53,2 113,0 139,3 14,9 166,3 133,6 166,6 74,9 52,9 54,8 115,6 53,5 39,5 20,7 245,2 141,0 9,1 9,7 112,0 43,9 106,5 29,4

SC (bez DPH) 2) na spotřebu Kč 492,6 1902,9 1297,7 2548,1 738,2 878,6 366,0 1911,1 33,5 59,4 1614,6 684,9 555,1 206,6 482,3 366,0 2329,3 380,8 621,6 243,4 1456,5 1926,6 905,2 208,4 22209,4

CPV Kč/kg 104,1 62,4 43,6 66,4 82,5 10,4 101,2 85,9 85,8 30,9 30,2 40,1 87,1 18,5 31,2 16,1 148,2 84,6 3,1 7,5 86,6 29,9 40,5 17,1

CPV 2) na spotřebu Kč 360,3 1332,3 1064,6 1497,1 437,5 611,2 222,6 1228,4 17,3 24,5 921,2 501,8 418,0 71,3 380,4 284,1 1407,6 228,5 214,7 188,2 1126,2 1311,3 344,3 121,7 14315,0

DC Kč/kg 113,8 59,0 42,7 88,6 74,9 11,8 77,1 87,1 109,6 38,5 29,9 29,0 104,9 24,0 26,7 16,7 86,1 73,6 7,0 8,9 62,2 33,6 63,4 24,2

Rozdíl mezi DC CPV na 2) na spotřebu spotřebu a DC na spotřebu Kč Kč 393,6 -33,3 1260,4 72,0 1041,4 23,2 1997,0 -499,9 396,8 40,7 698,6 -87,3 169,5 53,1 1246,0 -17,6 22,0 -4,8 30,5 -6,0 913,3 7,9 362,6 139,1 503,5 -85,5 92,4 -21,1 325,4 55,0 295,4 -11,3 817,5 590,1 198,7 29,8 476,8 -262,1 221,7 -33,4 808,6 317,6 1475,0 -163,7 539,1 -194,7 171,8 -50,1 14457,5

Podíl DC na spotřebu a CPV na spotřebu % 109,2 94,6 97,8 133,4 90,7 114,3 76,1 101,4 127,8 124,5 99,1 72,3 120,5 129,6 85,5 104,0 58,1 87,0 222,0 117,8 71,8 112,5 156,6 141,2

Tab. 10 - Výpočty marží u vybraného spotřebního koše CPV a DC

Maso hovězí Maso vepřové Drůbež Masné výrobky Ryby Mléko konzumní Sýry tavené Sýry ostatní Sušené mléko Zahuštěné mléko Ostatní mléčné výrobky Vejce Máslo Sádlo Rostlinné jedlé oleje Cukr Kakaové výrobky Nečokoládové cukrovinky Brambory konzumní1) Pšeničná mouka Pečivo jemné Pečivo běžné Pečivo trvanlivé Těstoviny Cena spotřební varianty Průměrná marže

CPV 2) na spotřebu Kč 360,3 1332,3 1064,6 1497,1 437,5 611,2 222,6 1228,4 17,3 24,5 921,2 501,8 418,0 71,3 380,4 284,1 1407,6 228,5 214,7 188,2 1126,2 1311,3 344,3 121,7 14315,0

DC 2) na spotřebu Kč 393,6 1260,4 1041,4 1997,0 396,8 698,6 169,5 1246,0 22,0 30,5 913,3 362,6 503,5 92,4 325,4 295,4 817,5 198,7 476,8 221,7 808,6 1475,0 539,1 171,8 14457,5

1) CPV neexistují, vykazují se CZV. 2) Příslušná cena za kg vynásobená spotřebou na obyvatele za rok. 3) Vypočtená podle vzorce (SC-CPV)/SC. 4) Vypočtená podle vzorce (SC-DC)/SC. Pramen: výpočty ÚZEI z údajů ČSÚ

Příloha

SC (bez DPH) 2) na spotřebu Kč 492,6 1902,9 1297,7 2548,1 738,2 878,6 366,0 1911,1 33,5 59,4 1614,6 684,9 555,1 206,6 482,3 366,0 2329,3 380,8 621,6 243,4 1456,5 1926,6 905,2 208,4 22209,4

Marže CPV3)

Marže DC4)

%

%

Rozdíl marží CPV a DC

p. b.

26,9 30,0 18,0 41,2 40,7 30,4 39,2 35,7 48,5 58,8 42,9 26,7 24,7 65,5 21,1 22,4 39,6 40,0 65,5 22,7 22,7 31,9 62,0 41,6

20,1 33,8 19,8 21,6 46,2 20,5 53,7 34,8 34,2 48,7 43,4 47,1 9,3 55,2 32,5 19,3 64,9 47,8 23,3 8,9 44,5 23,4 40,4 17,5

6,8 -3,8 -1,8 19,6 -5,5 9,9 -14,5 0,9 14,3 10,1 -0,5 -20,3 15,4 10,2 -11,4 3,1 -25,3 -7,8 42,2 13,7 -21,8 8,5 21,5 24,1

35,8

34,9

-0,6

Tab. 11 - Výpočty marží pro vybraný spotřební koš CPV Spotřeba kg Maso hovězí Maso vepřové Drůbež Masné výrobky Ryby Mléko konzumní Sýry tavené Sýry ostatní Sušené mléko Zahuštěné mléko Ostatní mléčné výrobky Vejce Máslo Sádlo Rostlinné jedlé oleje Cukr Kakaové výrobky Nečokoládové cukrovinky Brambory konzumní Pšeničná mouka Kroupy, krupice Chléb Pečivo jemné Pečivo běžné Pečivo trvanlivé Těstoviny Okurky salátové Rajčata Paprika Zelí Květák Cibule Mrkev Petržel Celer Ostatní čerstvá zelenina Mražená zelenina a výrobky Jablka Hrušky Švestky Meruňky Broskve Jahody Vinné hrozny Ostatní čerstvé ovoce mírného p. Ovocné výrobky

3,5 21,4 24,4 22,6 5,3 59,0 2,2 14,3 0,2 0,8 30,5 12,5 4,8 3,9 12,2 17,7 9,5 2,7 68,6 25,0 1,4 41,3

13,0 43,9 8,5 7,1 6,7 8,6 4,9 5,8 2,5 9,0 5,3 0,7 1,2 9,3

14,1 18,3 2,5 3,0 1,0 2,4 1,9 3,4 2,6 10,3

Cena spotřební varianty 1) U brambor, ovoce a zeleniny jsou uvedeny CZV. 2) Příslušná cena za kg vynásobená spotřebou na obyvatele za rok. 3) Vypočtená podle vzorce (SC-CPV)/SC. Pramen: výpočty ÚZEI z údajů ČSÚ

Příloha

1)

CPV na spotřebu2) Kč 360,3 1332,3 1064,6 1497,1 437,5 611,2 222,6 1228,2 17,3 24,5 921,2 501,8 418,0 71,3 380,4 284,1 1407,6 228,5 214,7 188,2 16,1 751,2 1126,2 1311,3 344,3 121,7 121,0 179,3 79,8 21,8 31,0 43,4 26,4 10,2 9,1 223,2 203,7 176,0 27,9 29,5 24,1 36,4 97,5 55,9 82,6 383,6 16944,7

SC (bez DPH) na spotřebu2) Kč 492,6 1902,9 1297,7 2548,1 738,2 878,6 365,9 1911,1 33,5 59,4 1614,6 684,9 555,1 206,6 482,3 366,0 2329,3 380,8 621,6 243,4 29,8 803,6 1456,5 1926,6 905,2 208,4 202,7 277,2 249,7 45,2 92,7 95,4 78,9 17,9 18,1 424,1 695,1 483,3 80,8 84,2 78,2 159,4 202,9 190,1 198,9 766,1 27483,2

3)

Marže %

26,9 30,0 18,0 41,2 40,7 30,4 39,2 35,7 48,5 58,8 42,9 26,7 24,7 65,5 21,1 22,4 39,6 40,0 65,5 22,7 45,9 6,5 22,7 31,9 62,0 41,6 40,3 35,3 68,0 51,8 66,5 54,5 66,5 42,6 49,8 47,4 70,7 63,6 65,5 65,0 69,2 77,1 51,9 70,6 58,5 49,9 38,3

Tab. 12 - Výpočty marží pro vybraný spotřební koš DC Spotřeba kg Maso hovězí Maso vepřové Maso ostatní Drůbež Masné výrobky Ryby Mléko konzumní Sýry tavené Sýry ostatní Sušené mléko Zahuštěné mléko Ostatní mléčné výrobky Vejce Máslo Sádlo Rostlinné jedlé oleje Cukr Kakaové výrobky Nečokoládové cukrovinky Med včelí Ovocné výrobky tekuté Brambory konzumní Čočka Pšeničná mouka Kroupy, krupice Rýže Pečivo jemné Pečivo běžné Pečivo trvanlivé Těstoviny Okurky salátové Rajčata Paprika Zelí Květák Cibule Česnek Mrkev Celer Melouny Ostatní čerstvá zelenina Mražená zelenina a výrobky Jablka Hrušky Švestky Meruňky Broskve Jahody Vinné hrozny Ostatní čerstvé ovoce mírného p. Citrony, grepy Pomeranče, mandarinky Banány Ost. jižní ovoce Mražené ovoce a výrobky

3,5 21,4 2,3 24,4 22,6 5,3 59,0 2,2 14,3 0,2 0,8 30,5 12,5 4,8 3,9 12,2 17,7 9,5 2,7 0,7 7,8 68,6 0,5 25,0 1,4 5,1 13,0 43,9 8,5 7,1 6,7 8,6 4,9 5,8 2,5 9,0 0,9 5,3 1,2 7,1 9,3 14,1 18,3 2,5 3,0 1,0 2,4 1,9 3,4 2,6 4,1 10,2 10,1 4,9 10,3

Cena spotřební varianty 1) Příslušná cena za kg vynásobená spotřebou na obyvatele za rok. 2) Vypočtená podle vzorce (SC-DC)/SC. Pramen: výpočty ÚZEI z údajů ČSÚ

Příloha

DC

SC (bez DPH) 1)

na spotřebu Kč 393,6 1260,4 195,5 1041,4 1997,0 396,8 698,6 169,5 1246,0 22,0 30,5 913,3 362,6 503,5 92,4 325,4 295,4 817,5 198,7 48,4 182,8 476,8 7,3 221,7 22,4 80,9 808,6 1475,0 539,1 171,8 115,3 211,7 156,7 26,4 38,3 62,2 42,1 46,5 10,2 48,1 181,1 316,8 264,3 58,4 31,2 29,5 58,9 86,4 113,8 133,8 86,8 164,3 174,7 124,7 378,2 17986,3

1)

na spotřebu Kč 492,6 1902,9 325,0 1297,7 2548,1 738,2 878,6 365,9 1911,1 33,5 59,4 1614,6 684,9 555,1 206,6 482,3 366,0 2329,3 380,8 81,9 218,2 621,6 22,0 243,4 29,8 147,2 1456,5 1926,6 905,2 208,4 202,7 277,2 249,7 45,2 92,7 95,4 78,3 78,9 18,1 142,6 424,1 695,1 483,3 80,8 84,2 78,2 159,4 202,9 190,1 198,9 120,8 263,0 264,1 216,6 766,1 28662,29

2)

Marže %

20,1 33,8 39,8 19,8 21,6 46,2 20,5 53,7 34,8 34,2 48,7 43,4 47,1 9,3 55,2 32,5 19,3 64,9 47,8 40,8 16,2 23,3 66,8 8,9 24,6 45,0 44,5 23,4 40,4 17,5 43,1 23,6 37,2 41,4 58,7 34,8 46,3 41,1 43,4 66,3 57,3 54,4 45,3 27,7 63,0 62,3 63,0 57,4 40,1 32,7 28,1 37,5 33,8 42,4 50,6 37,1

Tab. 13 – Kódy celního sazebníků zařazené do jednotlivých oborů CPA 10

Výroba potravinářských výrobků

10.1

Zpracované a konzervované maso a výrobky z masa

celní sazebník: 0201, 0202, 0203, 0204, 0205, 0206, 0207, 0208, 0209, 0210, 0502, 0504, 0505, 0506, 0507, 0510, 0511 99, 1501, 1502, 1601, 1602, 2301 10, 4101, 4102, 4103 30, (10) a (90 10), 5101 19, 6701 10.2

Zpracované a konzervované ryby, korýši a měkkýši

celní sazebník: 0302 90 a (70), 0303, 0304, 0305, ex 0306, ex 0307, ex 0308, 0511 91, 1604, 1605, 2301 20 10.3

Zpracované a konzervované ovoce a zelenina

celní sazebník: 0710, 0711, 0712, 0803 00 90, 90 90 a (00 90), 0804 20 90, 0806 20, 0811, 0812, 0813, 0814, 1105, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005 bez 2005 10, 2007 bez 2007 10, 2008, 2009, 2308 10.4

Rostlinné a živočišné oleje a tuky

celní sazebník: 1208, 1404 20, 1503, 1504, 1506, 1507, 1508, 1509, 1510, 1511, 1512, 1513, 1514, 1515 bez 1515 21 a 29, 1516, 1517, 1521 10 00, 1522, 2304, 2305, 2306 10.5

Mléčné výrobky a zmrzlina

celní sazebník: 0401 bez 0401 20 99, 0402, 0403, 0404, 0405, 0406, 1702 11 a 19, 2105, 3501 10 10.6

Mlýnské a škrobárenské výrobky

celní sazebník: 1006 20 až 40, 1101, 1102, 1103, 1104, 1106, 1108, 1109, 1515 21 a 29, 1702 bez 1702 11, 19, 20 a 90 71 až 90 79, 1901 20, 1903, 1904, 2302, 2303 10, 3505 10 10.7

Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky

celní sazebník: 1902 bez 1902 20 a 30, 1905 10.8

Ostatní potravinářské výrobky

celní sazebník: 0408, 0901 bez 0901 11, 0902 10 a 30, ex 0904 až 0910, 1302, 1602 10, 1603, 1701, 1702 20 a 1702 90 71 až 90 79, 1703, 1704, 1802, 1803, 1804, 1805, 1806, 1901 10 a 90, 1902 20 a 30, 2005 10, 2006, 2007 10, 2102, 2103, 2104, 2106, 2209, 2303 20, 2501 00 91, 3502 11 a 19 10.9

Průmyslová krmiva

celní sazebník: 1214 10, 2309 11

Nápoje

celní sazebník: 1107, 2201, 2202 bez 2201 90 00, 2203, 2204, 2205, 2206, 2208, 2303 30, 2307 1) V závorce uvedeny kódy celního sazebníku, které nebyly v roce 2013 již platné, platily však v některých předchozích letech sledované časové řady. 2) „ex“ naznačuje, že se nejedná o celou položku, podrobný výčet nezařazených položek však není z důvodu velkého množství uváděn.

Příloha

Tab. 14 - Index RCA-1 1) a RCA-2 pro jednotlivé obory CPA 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 bilance (mil. Kč) -7 647 -8 705 -10 226 -10 844 -12 728 -12 913 -14 830 -16 589 -16 538 Maso a masné 10.1 RCA-1 0,53 0,55 0,59 0,61 0,64 0,64 0,68 0,67 0,68 výrobky RCA-2 -0,62 -0,61 -0,58 -0,56 -0,57 -0,61 -0,57 -0,64 -0,61 bilance (mil. Kč) -2 469 -2 543 -2 710 -2 753 -2 689 -2 530 -2 601 -2 732 -2 954 Zpracované a 10.2 konzervované ryby, RCA-1 0,17 0,18 0,18 0,20 0,25 0,26 0,25 0,26 0,28 korýši a měkkýši RCA-2 -1,44 -1,34 -1,30 -1,27 -1,02 -0,98 -0,94 -0,95 -0,92 bilance (mil. Kč) -3 915 -4 860 -5 681 -6 047 -5 533 -5 917 -5 845 -5 705 -6 047 Zpracované a 10.3 konzervované ovoce RCA-1 0,54 0,58 0,54 0,45 0,45 0,41 0,45 0,41 0,42 a zeleniny RCA-2 -0,67 -0,67 -0,69 -0,87 -0,75 -0,91 -0,78 -0,81 -0,79 bilance (mil. Kč) -4 465 -4 328 -3 200 -4 779 -6 754 -2 556 -4 447 254 -1 591 Rostlinné a 10.4 živočišné oleje a RCA-1 0,83 0,92 1,02 0,89 0,69 1,24 1,00 1,47 1,31 tuky RCA-2 -0,65 -0,50 -0,21 -0,35 -0,73 0,00 -0,21 0,29 0,11 bilance (mil. Kč) 1 841 1 443 1 679 933 -516 -833 -328 -916 -50 10.5 Mléčné výrobků RCA-1 1,23 1,34 1,32 1,18 1,18 1,10 1,19 1,02 1,05 RCA-2 0,56 0,52 0,52 0,45 0,37 0,28 0,35 0,19 0,25 bilance (mil. Kč) -972 -983 -1 473 -801 -1 673 -1 427 -1 644 -1 615 -2 065 Mlýnské a 10.6 škrobárenské RCA-1 0,69 0,83 0,80 0,78 0,64 0,73 0,76 0,75 0,81 výrobky RCA-2 -0,24 -0,11 -0,21 0,02 -0,28 -0,21 -0,16 -0,19 -0,24 -2 082 -2 063 -2 127 -1 999 -2 103 -1 758 -2 294 -1 679 -1 089 Pekařské, cukrářské bilance (mil. Kč) 10.7 a jiné moučné RCA-1 0,89 0,98 1,08 1,17 1,20 1,35 1,42 1,37 1,47 výrobky RCA-2 -0,31 -0,21 -0,12 -0,05 0,01 0,04 0,01 0,03 0,12 bilance (mil. Kč) 177 -2 147 -5 190 -3 527 -3 345 -3 033 -3 350 -1 299 -1 712 Ostatní 10.8 potravinářské RCA-1 1,96 1,73 1,61 1,72 1,68 1,56 1,56 1,62 1,51 výrobky RCA-2 0,32 0,24 0,12 0,20 0,28 0,23 0,24 0,22 0,20 bilance (mil. Kč) -1 366 -1 255 -1 119 -897 -1 286 -709 100 -103 518 10.9 Průmyslová krmiva RCA-1 0,96 1,00 1,11 1,30 1,14 1,33 1,59 1,38 1,59 RCA-2 -0,29 -0,16 -0,02 0,09 0,03 0,17 0,41 0,25 0,35 bilance (mil. Kč) 1 554 2 014 2 295 2 369 2 549 1 829 610 1 978 2 274 11 Nápoje RCA-1 0,93 0,97 0,99 1,01 1,09 0,95 0,85 0,77 0,81 RCA-2 0,51 0,58 0,58 0,58 0,68 0,55 0,44 0,45 0,44 1) U RCA-1 je referenční skupinou EU 28. 2) Členění CPA uvažováno i v letech 2005 až 2008, kdy platila SKP. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ (data "bez dopočtů"), vlastní zpracování

Příloha

Tab. 15 - Vývoj českého dovozu a vývozu potravinářských výrobků a nápojů (mil. Kč) CPA 10.1

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 dovoz 12 562 14 088 16 748 18 158 20 158 20 780 24 174 27 900 vývoz 4 915 5 382 6 522 7 314 7 430 7 866 9 344 11 311 10.2 dovoz 2 984 3 120 3 350 3 434 3 515 3 426 3 542 3 873 vývoz 516 577 641 681 826 897 941 1 141 10.3 dovoz 6 260 7 585 8 723 8 574 8 001 8 202 8 496 8 663 vývoz 2 345 2 725 3 043 2 527 2 468 2 285 2 652 2 958 10.4 dovoz 7 190 7 571 7 366 9 473 9 818 8 393 9 945 10 331 vývoz 2 726 3 243 4 167 4 695 3 064 5 837 5 499 10 585 10.5 dovoz 6 615 7 804 9 732 9 139 9 454 10 465 11 579 12 233 vývoz 8 455 9 247 11 410 10 072 8 939 9 632 11 251 11 317 10.6 dovoz 2 288 2 664 3 372 2 850 3 281 3 282 3 908 4 383 vývoz 1 316 1 681 1 899 2 049 1 607 1 854 2 264 2 768 10.7 dovoz 4 467 4 814 5 575 6 049 6 156 6 337 7 387 7 950 vývoz 2 385 2 751 3 447 4 050 4 053 4 579 5 094 6 271 10.8 dovoz 19 107 20 311 24 262 24 707 24 281 23 765 25 907 30 648 vývoz 19 284 18 163 19 072 21 180 20 935 20 732 22 557 29 349 10.9 dovoz 3 024 3 106 3 546 3 902 3 900 4 044 4 157 4 857 vývoz 1 658 1 851 2 427 3 005 2 615 3 335 4 257 4 754 11 dovoz 7 085 7 789 9 241 9 202 9 029 8 876 9 809 10 178 vývoz 8 638 9 803 11 536 11 571 11 579 10 705 10 419 12 156 1) Členění CPA uvažováno i v letech 2005 až 2008, kdy platila SKP. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ (data "bez dopočtů"), vlastní zpracování

2013 28 534 11 997 4 270 1 316 9 329 3 282 11 819 10 228 13 258 13 208 5 295 3 229 8 531 7 442 31 156 29 444 5 467 5 985 11 349 13 623

Tab. 16 - Struktura českého dovozu a vývozu potravinářských výrobků a nápojů (% ) CPA

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 dovoz 17,5 17,9 18,2 19,0 20,7 21,3 22,2 23,1 10.1 vývoz 9,4 9,7 10,2 10,9 11,7 11,6 12,6 12,2 dovoz 4,2 4,0 3,6 3,6 3,6 3,5 3,3 3,2 10.2 vývoz 1,0 1,0 1,0 1,0 1,3 1,3 1,3 1,2 dovoz 8,7 9,6 9,5 9,0 8,2 8,4 7,8 7,2 10.3 vývoz 4,5 4,9 4,7 3,8 3,9 3,4 3,6 3,2 dovoz 10,0 9,6 8,0 9,9 10,1 8,6 9,1 8,5 10.4 vývoz 5,2 5,9 6,5 7,0 4,8 8,6 7,4 11,4 dovoz 9,2 9,9 10,6 9,6 9,7 10,7 10,6 10,1 10.5 vývoz 16,2 16,7 17,8 15,0 14,1 14,2 15,1 12,2 dovoz 3,2 3,4 3,7 3,0 3,4 3,4 3,6 3,6 10.6 vývoz 2,5 3,0 3,0 3,1 2,5 2,7 3,0 3,0 dovoz 6,2 6,1 6,1 6,3 6,3 6,5 6,8 6,6 10.7 vývoz 4,6 5,0 5,4 6,0 6,4 6,8 6,9 6,8 dovoz 26,7 25,8 26,4 25,9 24,9 24,4 23,8 25,3 10.8 vývoz 36,9 32,8 29,7 31,5 33,0 30,6 30,4 31,7 dovoz 4,2 3,9 3,9 4,1 4,0 4,1 3,8 4,0 10.9 vývoz 3,2 3,3 3,8 4,5 4,1 4,9 5,7 5,1 dovoz 9,9 9,9 10,1 9,6 9,3 9,1 9,0 8,4 11 vývoz 16,5 17,7 18,0 17,2 18,2 15,8 14,0 13,1 1) Členění CPA uvažováno i v letech 2005 až 2008, kdy platila SKP. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ (data "bez dopočtů"), vlastní zpracování

Příloha

2013 22,1 12,0 3,3 1,3 7,2 3,3 9,2 10,3 10,3 13,2 4,1 3,2 6,6 7,5 24,2 29,5 4,2 6,0 8,8 13,7

Tab. 17 - Obchodní bilance a indexy RCA pro vybrané potravinářské výrobky a nápoje v rámci jednotlivých oborů CPA 10 a 11 bilance (mil. Kč) RCA-1 1) RCA-2 ø 05-07 ø 08-10 ø 11-13 ø 05-07 ø 08-10 ø 11-13 ø 05-07 ø 08-10 ø 11-13 10.1 Zpracování a konzervování masa a masných výrobků 0201 a 0202 Hovězí maso čerstvé, chlaz. n. zmraz. (dále ČCHZ) -1 152 -1 223 -1 495 0,11 0,20 0,25 -1,47 -0,89 -0,80 0203 Vepřové maso ČCHZ -4 823 -7 156 -10 091 0,47 0,57 0,54 -1,19 -1,18 -1,36 0207 Maso a jedlé droby drůbeže ČCHZ -1 504 -2 137 -3 172 0,73 0,66 0,65 -0,56 -0,70 -0,83 0209 Vepřový a drůbeží tuk, ČCHZ, solený n. ve slaném nálevu, sušený n. uzený -172 -293 -377 0,06 0,07 0,14 -3,13 -2,93 -2,37 0210 Maso a jedlé droby solené, ve slaném nálevu, sušené n. uzené, jedlé moučky a prášky -331 -457 -220 0,23 0,42 0,78 -0,94 -0,59 0,00 0504 Střeva, měchýře a žaludky zvířat ČCHZ, solené, sušené n. uzené -234 -324 -371 1,60 1,27 1,35 -0,15 -0,22 -0,22 1601 Uzenky, salámy apod. -153 404 783 1,77 2,65 2,78 0,17 0,71 0,79 1602 bez 160210 Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů n. krve -465 -827 -554 0,53 0,64 0,84 -0,27 -0,33 -0,05 4101 Surové kůže a kožky z hovězího dobytka n. koní a jiných lichokopytníků 449 272 143 2,21 2,02 1,56 1,23 1,01 0,49 10.1 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 0303 Ryby zmrazené -304 -269 -267 0,09 0,11 0,10 -1,63 -1,30 -1,21 0304 Rybí filé a jiné rybí maso ČCHZ -852 -994 -917 0,28 0,44 0,53 -1,27 -0,99 -0,73 1604 Přípravky a konzervy z ryb, kaviár a jeho náhražky z jiker -1 022 -1 019 -1 129 0,36 0,40 0,45 -1,37 -1,12 -1,04 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 0710 Zelenina (vč. brambor, luštěnin, hub, oliv apod.) zmrazená -492 -603 -653 0,53 0,30 0,24 -0,69 -1,11 -1,29 0712 Zelenina (vč. brambor, luštěnin, hub, oliv apod.) sušená, též kousky, plátky n. v prášku -108 -132 -137 0,88 0,51 0,77 -0,47 -0,87 -0,53 0811 Ovoce a ořechy, též vařené, zmrazené, i slazené -202 -202 -323 0,59 0,28 0,23 -0,58 -0,92 -1,28 0813 Ovoce sušené (jiné než 0801 až 0806), směsi ořechů n. suš. ovoce -136 -174 -236 0,51 0,67 0,89 -1,01 -0,91 -0,82 2001 Zelenina, ovoce, ořechy apod. připrav. n. konzerv. v octě -201 -272 -199 1,04 1,12 0,96 -0,54 -0,59 -0,50 2002 Rajčata připrav. n. konzerv. jinak než v octě -176 -274 -294 0,20 0,22 0,17 -0,88 -0,85 -1,07 2004 Ost. zelenina (vč. brambor, luštěnin atd.) připrav. n. konzerv. jinak než v octě zmraz. -569 -643 -611 0,26 0,22 0,14 -1,25 -1,32 -1,45 2005 bez 200510 Ost. zelenina (vč. brambor, luštěnin atd.) připrav. n. konzerv. jinak než v octě nezmraz. -520 -654 -452 0,36 0,39 0,52 -0,64 -0,64 -0,26 2007 bez 200710 Džemy, želé, marmelády, ovoc. a ořech. protlaky, i slazené -108 -125 -106 0,69 0,80 0,84 -0,25 -0,13 -0,04 2008 Ovoce, ořechy apod. jinak uprav. n. konzerv., i slazené, i s alkoholem -986 -1 342 -1 347 0,94 0,69 0,73 -0,65 -0,97 -0,84 2009 Ovocné a zeleninové šťávy -742 -807 -628 0,53 0,32 0,27 -0,45 -0,70 -0,59 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 1509 Olivový olej -274 -299 -302 0,03 0,12 0,04 -2,12 -0,94 -1,75 1511 Palmový olej -462 -329 -455 0,08 0,02 0,02 -2,99 -3,45 -3,57 1512 Slunečnicový olej -502 -561 -687 0,29 0,42 0,60 -1,78 -1,06 -0,67 1514 Řepkový n. hořčičný olej 1 078 1 175 4 853 3,23 4,03 7,10 2,29 1,07 1,74 1516 Tuky a oleje rostl. n. živoč. hydrogen. interesterif., reesterif. n. elaidiniz., i rafinované -465 -507 -420 0,12 0,06 0,08 -2,67 -3,18 -2,56 1517 Margarín, směsi n. přípravky jedlých živoč. n. rostl. tuků a olejů 400 -470 -1 623 2,63 1,47 0,23 0,85 -0,09 -2,13 2304 Sójové pokrutiny -3 565 -3 720 -3 716 0,04 0,03 0,16 -4,89 -4,63 -2,92 2306 Rostlinné pokrutiny ostatní (mj. řepkové) 744 788 1 058 4,83 3,32 3,10 2,58 2,02 1,78 10.5 Výroba mléčných výrobků 0401 bez 04012099 Mléko a smetana nezahuštěné neslazené 1 452 1 322 1 411 3,20 2,79 2,38 1,44 1,32 1,13 0402 Mléko smetana zahuštěné n. slazené 2 257 1 546 1 936 2,23 1,46 1,31 2,52 2,30 2,27 0403 Kysané mléčné výrobky 375 967 542 2,40 3,14 2,30 0,67 1,04 0,67 0404 Syrovátka, výrobky z mléka j. n. 397 298 697 1,43 1,24 1,56 1,36 1,34 1,32 0405 Máslo, tuky z mléka, mléčné pomazánky 77 -670 -1 368 1,50 1,06 0,38 0,42 -0,25 -1,24 0406 Tvaroh a sýry -2 452 -3 088 -3 001 0,52 0,54 0,72 -0,55 -0,53 -0,31 2105 Zmrzlina, eskymo apod. -488 -426 -512 0,31 0,53 0,64 -1,25 -0,62 -0,61 HS/KN

Příloha

Název

Pokračování tab. 17 HS/KN 100620 až 40 1101 1104

bilance (mil. Kč) RCA-1 1) RCA-2 ø 05-07 ø 08-10 ø 11-13 ø 05-07 ø 08-10 ø 11-13 ø 05-07 ø 08-10 ø 11-13 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Rýže zbavená plev, poloomletá n. omletá, i zlomková -28 -75 -114 0,03 0,10 0,21 -1,41 -0,80 -0,62 Pšeničná mouka n. ze soureži -68 -181 -199 0,36 0,48 0,63 -0,32 -0,52 -0,37 Obil. zrna (vyjma rýže) jinak zpracovaná (např. loupaná, rozválc., vločky, perlovitá, rozřez. n. šrot.), obil. -19 -12 -130 1,16 1,76 1,63 0,14 0,31 -0,16 klíčky, i drcené n. ve vločkách Škroby a inulin -77 -152 -132 0,76 0,59 0,52 -0,21 -0,51 -0,31 Název

1108 1702 bez 1702 11, Glukóza a gluk. sirup, fruktóza a frukt. sirup, maltóza, izoglukóza, maltodextrin, inulin. sirup apod. -857 -814 19, 20 a 9071 až 79 1901 20 Směsi a těsta pro přípravu pečiva, sušenek, oplatek apod. čísla 1905 -295 -371 Výr. z obilí získané bobtnáním n. pražením (např. corn flakes), obiloviny v zrnech, vločky n. jinak 1904 86 262 zpracovaná zrna (ne mouka, krupice) předvařené n. jinak připravené j. n. 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 1902 bez 190220 a Těstoviny (ne nadívané, vařené apod.) a kuskus -68 -54 30 1905 Pečivo, oplatky, sušenky apod. -2 023 -1 899 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 0408 Vejce bez skořápek -90 -370 0901 bez 0901 11 Káva (ne nepražená s kofeinem) -338 -534 090210 a 30 Čaj v balení do 3 kg -225 -228 1302 Rostl. šťávy a výtažky, pektinové látky 132 139 160210 Homogeniz. přípravky z masa, drobů n. krve 291 260 1701 Cukr řepný a třtinový, sacharóza chem. čistá 2 219 1 142 1704 Cukrovinky (vč. bílé čokolády) 1 249 1 345 1806 Čokoláda a ost. potrav. přípravky s kakaem -1 850 -1 508 190110 a 90 Přípr. pro dětskou výživu, přípravky z mouky, krupice, škrobu n. mléka, sladový výtažek -857 -1 047 190220 a 30 Těstoviny nadívané, i vařené n. jinak připravené -119 -213 2101 Výtažky z kávy, čaje, maté a přípravky z nich -662 -522 2102 Droždí, prášky do pečiva -58 -96 2103 Omáčky, přípravky pro ně, ochucovadla, hořčice 294 853 2104 Polévky a bujóny, přípravky pro ně, homogeniz. potrav. směsi 285 439 2106 Potravinové přípravky jiné -1 894 -1 632 10.9 Výroba průmyslových krmiv 2309 Přípravky používané k výživě zvířat -1 274 -995 11 Výroba nápojů 1107 Slad, i pražený 1 607 2 294 2202 Voda vč. minerální a sodovky slazené (tj. limonády) 523 518 2203 Pivo 3 773 3 569 2204 Víno, vinný mošt jiný než čísla 2009 -2 590 -2 841 2208 Ethylalkohol nedenatur. méne než 80%, destiláty, likéry (tj. lihoviny) -1 023 -954 1) U RCA-1 je referenční skupinou EU 28. Pramen: Databáze zahraničního obchodu (data "bez dopočtů"), vlastní zpracování

Příloha

-1 342

1,32

0,48

0,69

-1,32

-2,04

-1,80

-432

0,27

0,40

0,45

-1,41

-1,03

-0,90

515

1,05

1,25

1,37

0,53

0,87

1,09

-100

0,89

0,92

0,94

0,16

0,27

0,14

-1 587

1,01

1,30

1,51

-0,25

-0,03

0,05

-301 -223 -271 307 337 2 611 1 646 -1 618 -1 342 -287 -1 056 -179 -561 752 -736

0,80 1,56 0,44 2,39 16,95 3,09 4,08 1,43 0,31 0,40 2,99 2,32 2,00 3,65 1,29

0,68 1,51 0,76 3,12 17,53 2,40 3,73 1,43 0,33 0,19 2,64 2,39 2,49 3,66 1,47

0,41 1,42 0,64 2,94 16,47 3,36 3,22 1,36 0,22 0,34 2,23 1,51 1,14 4,14 1,57

-0,51 0,04 -1,39 0,58 3,39 1,43 0,88 -0,12 -1,09 -0,51 -0,03 0,14 0,60 0,79 -0,18

-1,33 0,03 -0,82 0,55 2,87 1,02 0,99 0,04 -0,97 -1,26 0,08 0,08 0,91 0,99 0,01

-1,41 0,19 -1,02 0,66 3,80 1,15 0,98 0,00 -1,23 -1,00 -0,17 -0,27 -0,09 1,16 0,17

152

1,03

1,27

1,55

-0,16

0,09

0,33

2 444 -318 3 932 -3 215 -901

5,58 1,75 3,22 0,06 0,31

5,80 1,72 3,06 0,11 0,32

5,36 1,21 2,54 0,12 0,29

2,69 0,56 2,98 -2,26 -0,41

3,34 0,58 2,35 -1,66 -0,30

3,44 0,18 2,41 -1,48 -0,23

Příloha k metodice kontrafaktuální analýzy Greedy Data Matching Report Data Summary Report Rows Read Rows with Missing Data Treatment Rows Control Rows

725 0 164 561

----- Data Variables ----Grouping Variable - Treatment Group - Control Group Data Label Variable

Podporene "1" "0" IC

----- Variables Used in Distance Calculations ----Propensity Score Variable Logit(Propensity) Forced Match Variable 1 NACE Covariate Variable 1 Aktiva celkem Covariate Variable 2 Obezna aktiva/aktiva celkem (%) Covariate Variable 3 Cizi zdroje/pasiva celkem (%) Covariate Variable 4 Odpisy/aktiva (%) ----- Storage Variable ----Match Number Storage Variable

ID

Matching Summary Report Distance Calculation Method Calipers

Mahalanobis Distance within Propensity Score

Caliper Half-Width Order For Matching Controls Matched per Treatment Sum of Match Mahalanobis Distances Average Match Mahalanobis Distance

Podporene 1 0

Příloha

N 164 561

Matched 143 143

(no matches outside calipers) 1,97313 Sorted by Distance 1 271,81728 1,90082 Percent Matched 87,20% 25,49%

Unmatched 21 418

Percent Unmatched 12,80% 74,51%

Group Comparison Report for Variable = Logit(Propensity) Group Type Before Matching

After Matching

Podporene 1 0

N 164 561

Mean 0,26252 2,94766

SD 1,03 2,59

1 0

143 143

0,45026 0,68820

0,93 0,85

Mean Difference

Standardized Difference (%)

-2,68514

-136,09%

-0,23794

-26,75%

Standardized Difference (%)

Group Comparison Report for Variable = Aktiva celkem Group Type Before Matching

After Matching

Podporene 1 0

N Mean 164 292246,27439 561 92217,69519

Mean SD Difference 463255,62 334920,15 200028,57920

1 0

143 260763,33566 143 102536,51049

375985,87 143262,50 158226,82517

49,49%

55,61%

Group Comparison Report for Variable = Obezna aktiva/aktiva celkem (%) Group Type Before Matching

After Matching

Podporene 1 0

N 164 561

Mean 56,53271 59,07366

SD 17,52 27,26

1 0

143 143

56,57550 57,19689

18,12 23,20

Mean Difference

Standardized Difference (%)

-2,54095

-11,09%

-0,62139

-2,98%

Mean Difference

Standardized Difference (%)

-16,44742

-23,26%

-2,55294

-9,35%

Mean Difference

Standardized Difference (%)

0,18589

4,85%

0,50363

15,65%

Group Comparison Report for Variable = Cizi zdroje/pasiva celkem (%) Group Type Before Matching

After Matching

Podporene 1 0

N 164 561

Mean 58,11695 74,56437

SD 24,36 97,00

1 0

143 143

58,21000 60,76294

25,03 29,41

Group Comparison Report for Variable = Odpisy/aktiva (%) Group Type Before Matching

After Matching

Příloha

Podporene 1 0

N 164 561

Mean 4,80068 4,61480

SD 3,09 4,45

1 0

143 143

4,72322 4,21959

3,12 3,32