Ruská identita (KAP/RI) 2011/2012 – letní semestr KAP FF ZČU PhDr. Vladimír Naxera
[email protected]
Stručná anotace kurzu Kurz Ruská identita je povinným kurzem ve druhém semestru studia v oboru Mezinárodní vztahy – východoevropská studia. Hlavním cílem předmětu je seznámit studenty s moderními diskuzemi o ruské identitě, ruském nacionalismu a místě Ruska ve světě. Probrány budou tedy ideové základy ruské politiky v současnosti i v minulosti. Vyloženy budou různé interpretace ruských dějin (např. dějiny Ruska jako dějiny budování impéria nebo dějiny Ruska jako země ovlivněné asijskými a nomádskými prvky), které se objevují v různých narativech věnujících se ruské identitě. Tyto znalosti podpoří později absolvované empiričtěji zaměřené kurzy (politické systémy, vztahy zemí postsovětského prostoru a podobně). Předmět poskytuje základní přehled ideových proudů formujících ruské představy o světě a místě Ruska v něm. Tyto percepce okolního světa se následně promítají jak do přístupu k politickému systému a jeho fungování, tak do vztahů Ruské federace k okolí a okolním zemím. Kurz Ruská identita je tak kurzem, který posluchačům poskytne základní interpretační rámce ruské identity a vytvoří předpoklady pro absolvování dalších kurzů věnujících se Rusku v dalších semestrech studia. V rámci kurzu bude kladen značný důraz na četbu textů věnujících se tématu kurzu.
Rozsah kurzu a podmínky jeho absolvování Kurz je koncipován jako dvě hodiny přednášky týdně. Tři z těchto přednášek budou nahrazeny dvouhodinovým kolokviem, v jehož rámci budou diskutovány zadané texty. Kurz je zakončen zápočtem a zkouškou. Zkouška ověřuje znalost odpřednášené látky, povinné literatury a základní orientace v ruských dějinách (viz povinná literatura). Zkouška
může být písemná i ústní, vyučující si vyhrazuje právo formu zkoušky mezi jednotlivými pokusy měnit. Podmínkou připuštění ke zkoušce je získání zápočtu, který student obdrží za akceptovatelnou participaci v kolokviích. V průběhu semestru proběhnou celkem tři kolokvia – 21. března, 11. dubna a 9. května. V rámci kolokvií proběhne diskuze nad texty, které budou studentům distribuovány na první hodině v semestru. Po každém z kolokvií může student získat jednu aktivitu. Aktivita bude studentovi udělena za prokázání znalosti textů a schopnosti jejich interpretace, kritického zhodnocení a následné debaty. V případě, že student získá dvě aktivity, získá zápočet a bude připuštěn ke zkoušce. V případě, že student získá tři aktivity, získá zápočet a bude připuštěn ke zkoušce, která mu bude ve výsledku zlepšena o jeden stupeň (týká se pouze případů, kdy je student ze zkoušky hodnocen známkou 2 nebo 3). V případě, že student získá jednu aktivitu, získá zápočet a bude připuštěn ke zkoušce, která mu bude ve výsledku zhoršena o jeden stupeň. V případě, že student nezíská žádnou aktivitu, nezíská zápočet a nebude připuštěn ke zkoušce. V případě, že student bude i nadále usilovat o možnost získat zápočet, zpracuje recenzní esej v rozsahu 10–12 normostran na dvě publikace, které určí vyučující (Publikace se budou tematicky vázat ke kurzu Ruská identita a mohou být vydány v českém, slovenském, anglickém nebo ruském jazyce. Termín odevzdání eseje je 4. června). V případě přijetí recenzního eseje získává student zápočet a bude připuštěn ke zkoušce, která mu bude ve výsledku zhoršena o jeden stupeň. V případě nepřijetí eseje ztrácí student definitivně možnost získat zápočet. Nepřijatý recenzní esej nebude možné přepracovat. Každý student může dosáhnout zlepšení známky o jeden stupeň vypracováním recenze na jednu z knih ze seznamu rozšiřující literatury (kniha musí být schválena vyučujícím), kterou student odevzdá nejpozději do 16. května. Recenze bude v rozsahu 5–7 normostran a bude odpovídat nárokům běžně kladeným na tento žánr. V případě nepřijeté recenze má student nárok na její jedno přepracování a opětovné odevzdání do konce května. Známka bude o jeden stupeň zlepšena pouze v případě, že je student hodnocen u zkoušky známkou 2 nebo 3.
Bonus za získání tří aktivit v rámci kolokvií a za akceptování recenze je možné získat, známku je tak možné zlepšit o dva stupně (opět platí, že se netýká případu, kdy by byl student u zkoušky hodnocen stupněm N). V případě, že student získá v rámci kolokvií jedinou aktivitu a zároveň odevzdá akceptovatelnou recenzi, postih a bonus se „negují“ a nebude mu známka zhoršena ani zlepšena.
Orientační témata přednášek 1. Úvod do kurzu. Podmínky absolvování kurzu. Co to je identita? 2. Co to je Rusko a kdo to jsou Rusové? Neukončené diskuze o ruské identitě. Identita „sovětského člověka“. 3. Formování ruského národa od novověku do současnosti. Ruský nacionalismus. 4. Výklad ruských dějin jako dějin budování impéria. 5. „Rusové a nomádi“ – asijské vlivy v ruských dějinách a kultuře. 6. Vnímání prostoru v ruském prostředí. Ruská geopolitika. Různé interpretace rozpadu SSSR v geopolitickém kontextu. Diskuze o úloze Ruska ve světě. 7. Vliv ideových diskuzí na utváření ruské vnitřní a zahraniční politiky. 8. Rusko a demokracie. 9. Postkomunismus – fikce, nebo realita?
Povinná literatura DVOŘÁK, Libor – ŠVANKMAJER, Milan – MOULIS, Vladislav – VEBER, Václav – SLÁDEK, Zdeněk: 2010. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. (nebo alternativní publikace shrnující základní informace o ruských dějinách). „Čítanka“ textů ke kolokviím (viz níže) – jeden výtisk čítanky bude předán studentům v první hodině semestru.
Seznam textů k jednotlivým kolokviím 21. března 2012 HIRSCH, Francie: 2000. Toward an Empire of Nations: Border-Making and the Formation of Soviet National Identities. The Russian Review April/2000, s. 201–226. LONGWORTH, Philip: 2008. Dějiny impéria. Sláva a pád ruských říší. Pavel Dobrovský – BETA a Jiří Ševčík: Praha a Plzeň, s. 286–301 (Kapitola 15: Znovuobjevování Ruska). SERVICE, Robert: 2006. Rusko – Experiment s jedním národem. Od roku 1991 do současnosti. BETA Dobrovský, s. 32–70 a 159–184 (Kapitoly Co je to Rusko, Kdo jsou Rusové?, Veřejné tváře, Oficiální představa Ruska a Symboly pro Rusko). 11. dubna 2012 DUGIN, Alexandr G.: 2004. The Eurasian Idea. Dostupné z WWW: http://evrazia.info/modules.php?name=News&file=article&sid=1884. NAROČNICKAJA, Natalia A.: 2006. Rusko a jeho místo ve světě. Za co a s kým jsme bojovali. Ottovo nakladatelství: Praha, s. 10–58 (Kapitoly O vlasti a státu, Historie ve službách politiky a Revoluce 1917 a její stín na Velké vlastenecké válce). NOWAK, Andrzej: 2010. Impérium a ti druzí. Rusko, Polsko a moderní dějiny východní Evropy. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno, s. 111–145 (Kapitola Vyhnanství v kontextu imperiální politiky Ruska). 9. května 2012 CIORAN, Emile M.: 2001. Rusko a virus svobody. Doplněk: Brno. HOLZER, Jan: 2004. Politické strany Ruska. Hledání identity. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno, s. 25–37 (Kapitola 2: Tradice politického stranictví v ruské politice). LEICHTOVÁ, Magda: 2010. Pod maskou medvěda. Neporozumění ve vztazích Ruska a Západu po skončení studené války. Václav Klemm: Brno, s. 26–50 (Kapitola 2: Ideové základy ruské zahraniční politiky). SERVICE, Robert: 2006. Rusko – Experiment s jedním národem. Od roku 1991 do současnosti. BETA Dobrovský, s. 197–220 (Kapitoly Politika idejí a Kultura pro národ).
Rozšiřující literatura BATURIN, J. M. et al.: 2003. Jelcinova epocha 1988–2000. Od Gorbačova k Putinovi: obrazy z moderních dějin Ruska. Knižní klub: Praha. BAHENSKÝ, František: 2010. Eurasijský panregion. In: Cabada, Ladislav – Šanc, David a kol. Panregiony ve 21. století. Aleš Čeněk, Plzeň. BERĎAJEV, Nikolaj A.: 2003. Ruská idea. Základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století. Oikoymenh: Praha. DUGIN, Alexandr G.: 1999. Osnovy Geopolitiki. 3. vyd. Moskva. FIGES, Orlando: 2004. Natašin tanec: kulturní dějiny Ruska. Beta – Pavel Dobrovský: Praha. HANUŠ, JIŘÍ – VLČEK, Radomír (eds.): 2008. Interpretace ruské revoluce 1917. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno. HODAČ, Jan – STREJČEK, Petr: 2008. Politika Ruské federace v postsovětském prostoru. Mezinárodní politologický ústav: Brno. HOLZER, Jan: 2001. Politický systém Ruska. Hledání státu. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno. HOLZER, Jan: 2004. Politické strany Ruska. Hledání identity. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno. KALINIČ, Petr – NAXERA, Vladimír: 2011. Politická teorie a geopolitika A. G. Dugina. Rexter 2/2011, s. 31–56. KNOBLOCH, Eduard: 2008. Nomádi a Rusové. Asijské vlivy v ruských dějinách. Triton: Praha a kroměříž. KUCHYŇKOVÁ, Petra – ŠMÍD, Tomáš (eds.): 2006. Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru. Mezinárodní politologický ústav: Brno. LAITIN, David D.: 1998. Identity in Formation: The Russian Speaking Populations in the Near Abroad. Cornell University Press: New York. LEICHTOVÁ, Magda: 2010. Pod maskou medvěda. Neporozumění ve vztazích Ruska a Západu po skončení studené války. Václav Klemm: Brno. LEMBERG, Hans: 2000. Ke vzniku pojmu „Východní Evropa“ v 19. století. Od „Severní“ k „Východní“ Evropě. In: Havelka, Miloš – Cabada, Ladislav. Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy. Západočeská univerzita: Plzeň, s. 37–76. LITERA, Bohuslav – PEČENKA, Marek: 2011. Dějiny Ruska v datech. Dokořán: Praha.
LONGWORTH, Philip: 2008. Dějiny impéria. Sláva a pád ruských říší. Pavel Dobrovský – BETA a Jiří Ševčík: Praha a Plzeň. LOSSKIJ, Nikolaj: 2004. Dějiny ruské filosofie. Refugium Velehrad. MALIA, Martin: 2004. Sovětská tragédie. Dějiny socialismu v Rusku v letech 1917–1991. Argo: Praha. NAROČNICKAJA, Natalia A.: 2006. Rusko a jeho místo ve světě. Za co a s kým jsme bojovali. Ottovo nakladatelství: Praha. NAROČNICKAJA, Natalia A.: 2010. Partitura druhé světové války. Ottovo nakladatelství: Praha. NOWAK, Andrzej: 2010. Impérium a ti druzí. Rusko, Polsko a moderní dějiny východní Evropy. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno. PIPES, Richard: 1999. Dějiny ruské revoluce. Argo: Praha. PIPES, Richard: 2004. Rusko za starého režimu. Argo: Praha. ROZANOV, Vasilij: 1999. Svět ve světle „ruské ideje“. Oikoymenh: Praha SERVICE, Robert: 2006. Rusko – Experiment s jedním národem. Od roku 1991 do současnosti. BETA Dobrovský. SOLŽENICYN, Alexandr: 1995. „The Russian Question“ and the End of the Twentieth Century. Farrar Straus & Giroux: New York. STANISZKIS, Jadwiga: 2006. Postkomunismus. Zrod hádanky. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno. VORÁČEK, Emil: 2004. Eurasijství v ruském politickém myšlení. Osudy z jednoho ideových porevolučních směrů ruské meziválečné generace. Set Out: Praha. ZAJACZKOWSKI, Wojciech: 2011. Rusko a národy. Osmý kontinent. Misgurnus: Praha.
