ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ FF UK. Zpráva z exkurze. Vedoucí exkurze PhDr. Marcela Buřilová a PhDr. Hana Slámová, Ph.D

ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ FF UK

Zpráva z exkurze Vedoucí exkurze PhDr. Marcela Buřilová a PhDr. Hana Slámová, Ph.D.

Zpracovala Jana Fialová 20. 5. 2013

Str. 1

Úvod Dne 20. 4. 2013 se skupina studentů rozjela obhlédnout tři mimopražské knihovny. Plánem organizátorů bylo studentům zblízka představit veřejné knihovny dvou různých typů – zaprvé univerzitní či vědeckou knihovnu, zadruhé knihovnu určenou široké veřejnosti. Na závěr výpravy byla dvojice institucí doplněna o knihovnu se vzácným, historickým fondem, která je veřejnosti přístupna jen ve zpřísněném režimu (po vyplnění a ověření badatelského listu). Jako jedna z účastníků této návštěvní šnůry se pokusím stručně shrnout charakteristické rysy všech tří knihoven tak, jak zapůsobily na mne, nezasvěceného návštěvníka, který se přišel jen nakrátko nadechnout atmosféry té které instituce.

Navštívené instituce   

Krajská knihovna Vysočiny; průvodkyně Mgr. Veronika Peslerová (ředitelka) Masarykova univerzita – Filozofická fakulta – Ústřední knihovna; průvodkyně Mgr. & Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová (vedoucí knihovny) Kapucínská provinční knihovna Brno; průvodce bratr Vítek a kolegyně Marcela Treščáková

Str. 2

Veřejná knihovna jako intelektuální centrum města Krajská knihovna Vysočiny (Havlíčkův Brod) Krajská knihovna Vysočiny (dále KKV) má jistě v knihovnickém světě své jméno, přesto v mém případě ještě o něco předešlo jméno její paní ředitelky, Mgr. Veroniky Peslerové, která je v knihovnických kruzích známa jako odbornice na informační vzdělávání. Veronika Peslerová předsedá sekci pro informační vzdělávání SDRUKu, je členkou NAKLIVu a jako taková také autorkou a spoluautorkou publikací i přednášek na dané téma. Knihovnu v Havlíčkově Brodě vede od svých dvaceti osmi let, tj. od roku 2006. Za zmínku stojí, že už době jejího nástupu do funkce byly projednávány plány vystavět pro knihovnu novou, moderní budovu a knihovní fond i služby do ní přestěhovat. Nová ředitelka se měla plánování stavby aktivně účastnit. Přesto knihovna ještě i dnes sídlí v budově Staré radnice (viz obr. 1), v níž nás také paní ředitelka uvítala. Na webových stránkách knihovny se o tomto útočišti píše vděčným tónem. Doslova stránky uvádějí, že v roce 1974 „našla knihovna vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny“. Je tedy třeba dále usilovat o postavení nové budovy? Vždyť stávající umístění má zřejmě i velké výhody, např. svou polohu v samém centru města. Na druhou stranu se zdá, že malé místnosti radnice nejsou dostatečně reprezentativní, zvláště s přihlédnutím k dnešní rozsáhlé a různorodé práci knihovny, která svědčí o jisté důležitosti instituce v rámci města i regionu. Pro přestěhování mluví i důvody praktické – paní ředitelka si několikrát posteskla nad prostorovým omezením, které vede k nutným kompromisům či dokonce nedostatkům ve službách (například v dětském oddělení na část knih ve volném výběru nemůže dítě příslušného věku samo dosáhnout). Zmínila se i o tom, že podle posledních anket pořádaných knihovnou by přestěhování knihovny do nové budovy uvítal velký díl uživatelů. Dotazníkové zjištění čtenářských preferencí je v tomto případě tím důležitější, že podle své „vize“ (formulované na stránkách knihovny) i podle svých aktivit KKV usiluje o to, být nízkoprahovým centrem pro všechny, kdo chtějí svůj volný čas trávit sebevzděláváním či alespoň intelektuálně zabarvenou zábavou. Knihovna se oběma rukama chopila úlohy plnit tzv. komunitní funkci a pořádá velké množství akcí (zpravidla jednu až dvě denně), které často svým záběrem daleko přesahují tématiku knih a čtenářství. Frekvence těchto akcí je taková, že by si snad knihovna spíše zasloužila být v rámci svého města považována za kulturní dům.

Str. 3

Obrázek 1 Nyní několik základních dat o knihovně, abychom uvedli dílčí dojmy a poznatky do celkového rámce.

Zřizovatel knihovny 

Kraj Vysočina

Statut knihovny 

Jde o veřejnou knihovnu s univerzálními fondy. Jakožto krajská knihovna nese na svých bedrech úlohu garanta plnění regionálních funkcí pro síť veřejných knihoven Kraje Vysočina. KKV na webové stránky umisťuje zpracované zprávy plnění regionálních funkcí. Vzhledem ke svému zřizovateli má KKV statut příspěvkové organizace.

Zahájení činnosti a vývoj knihovny 



Téměř čtyřicet let po smrti K. H. Borovského se stalo v rodném městě spisovatele to, co údajně sám v českých zemích prosazoval: bylo rozhodnuto o založení místní veřejné knihovny, předchůdkyně dnešní KKV. Stalo se tak na Štědrý den roku 1894. V roce 1905 byla tato Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města. Roku 1974 přešla z městské správy pod Okresní národní výbor a stěhuje se na náměstí do Staré radnice. V roce 2002 se tato doposavad okresní knihovna transformuje v knihovnu krajskou.

Str. 4

Organizační struktura   

 

Útvar ředitele (ředitel, zástupce ředitele, personalista, správce počítačové sítě, úsek digitalizace) Ekonomický útvar (vedoucí ekonomického útvaru, účetní, pokladní, uklízečka, údržbář) Útvar služeb (vedoucí útvaru služeb, oddělení pro dospělé, dětské oddělení, hudební oddělení, studovna, oddělení specializovaných služeb, oddělení celoživotního vzdělávání, oddělení poboček) Útvar veřejných knihoven (úsek poradenských a konzultačních služeb – krajský metodik, úsek okresních knihoven) Útvar knihovních fondů (úsek katalogizace, úsek akvizice, balírna)

Hlavní oddělení     

Oddělení pro dospělé, čítárna Studovna Oddělení specializovaných služeb M-centrum – kromě speciálního fondu, který je zde k vypůjčení (viz dále) je třeba zmínit elektronické piano, které je zde k dispozici, a také konzole na počítačové hry. Dětské oddělení – oddělení pro děti je rozděleno do tří koutků pro různé věkové kategorie dětí, těm je přizpůsobena také výška knižních regálů. Věkovým kategoriím odpovídá také výzdoba a dekorační doplňky v jednotlivých sektorech. Pro menší děti jsou připraveny tematické kufříky, které obsahují knížky, hry, hračky nebo jiné předměty vždy na určité téma, např. zdravotnický kufřík.

Fond  

 



Tradiční tištěný fond univerzálního zaměření (knihy, periodika, kartografické dokumenty) Speciální dokumenty, jako jsou zvukové knihy (mají vlastní prohledatelný elektronický katalog) a knihy v Braillově písmu; celkem v počtu více než deseti tisíc dokumentů Fond M-centra – knihy a časopisy o hudbě, notový materiál, kompaktní disky, DVD, audiokazety, gramofonové desky, deskové hry, e-knihy a čtečky, tablety či I-pody Specializovaný fond dětského oddělení – mimo knih jsou zde k dispozici i hračky a interaktivní pomůcky (zvláštní zájem je o sady knih a herních souborů vložené v tematických kufřících) Odborné elektronické informační zdroje – přístupné ve studovně, je možno zařídit i vzdálený přístup

K 31. 12. 2012 bylo v knihovním fondu 225 209 svazků knih a 46 508 kusů ostatních jednotek fondu.

Str. 5

Uživatelé Knihovna se může pyšnit tím, že jejími registrovanými uživateli je skoro třetina obyvatel města, a to je řeč pouze o ústřední knihovně (na pobočkách je registrován skoro stejný počet čtenářů). V ústřední knihovně je to tedy 6 577 jednotlivců. Za rok 2012 pak knihovna uvítala 359 456 příležitostných návštěvníků.

Služby Jak už bylo řečeno, knihovna má ambice tvořit kulturní a intelektuální středisko města a její služby daleko přesahují běžnou nabídku knihoven. Kromě klasických služeb (výpůjčky, reprografie, informační služby, přístup na internet) a služeb spojených s nápaditým vybavením fondu (piano, deskové hry) mě zaujaly například následující služby. 

   

Jednorázové kulturní a vzdělávací akce – přednášky, besedy, promítání filmů, semináře a další akce (v době naší návštěvy knihovna propagovala společnou Fair Trade snídani) Nakladatelská a ediční činnost – kromě jiného knihovna vydává hodnotné periodikum Knihovnický zpravodaj Služby knihovnám – služby spojené s regionální funkcí Katalog Carmen – kromě tradičního Clavia je možné pracovat s alternativním katalogem, který obsahuje rysy Webu 2.0 Univerzita volného času – tato ojedinělá službu s desetiletou tradicí v KKV, která zapojuje do výuky především regionální pedagogy, oslovila jen v roce 2012 celkem 8075 posluchačů

Kontaktní místa Našim prvním setkáním s knihovnou byl kontakt s paní ředitelkou. Její velice příjemné a sebevědomé vystupování a přesvědčivé představení stávajících aktivit i plánů knihovny nás naladilo už předem ke knihovně příznivě. K dobrému dojmu přispěly kreativní detaily, které jsme potkávali při prohlídce knihovny (množství velmi vtipně zpracovaných propagačních letáčků, prodej nápaditých upomínkových předmětů) a hlavně příjemná komunikace zaměstnanců mezi sebou i s námi. Pokud jde o další kontaktní místa, knihovna je aktivní na sociálních sítích a její webové stránky, které obsahují i dětskou sekci, získaly v roce 2008 ocenění Biblioweb. Osobně oceňuji, že knihovna na sociálních sítích a jinde propaguje i jiné kulturní akce než ty, které sama pořádá.

Komentář a závěr V současné době se zdá, že hlavní téma, které knihovna řeší, jej její potencionální přestěhování do reprezentativní novostavby. Sebevědomí knihovny i její bohaté aktivity přerostly zřejmě opravdu stávající prostorové dispozice. Přitom platí i to, že skromné současné podmínky svým způsobem propůjčují knihovně domácký a důvěrný ráz. Knihovna při rychlém seznámení působí jako modelový příklad úspěšného a aktivního přístupu ke své komunitní roli. Bylo by velmi zajímavé analyzovat věkové složení uživatelů a

Str. 6 zjistit zde souvislosti s typem nabízených akcí. Případně také zjistit, nabízí-li se prostor pro práci s dalšími cílovými skupinami uživatelů. Knihovna má možnost využít rozsáhlé základny své uživatelské sítě, zaměřit se na širší (nejen kulturní) aktuální dění v regionu, iniciovat zájem o občanský aktivismus apod.

Str. 7

Přísná krása versus funkčnost Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Zatímco KKV na svou novou budovu teprve čeká, další knihovna, již jsme navštívili, je už ve svém novém reprezentativním sídle již šťastně usazená. Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity (dále ÚK FF) se v roce 2002 stěhovala do nové budovy, oceněné cenou Grand Prix OA 2002, Cenou unie výtvarných umělců 2002 a Cenou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Krátce po vstupu do úctyhodné budovy je jasné, že architekt pojal knihovnu spíše „jako chrám než jako obývák“ (tyto metafory při posuzování knihovních interiérů používá knihovnice Olga Biernátová) a že mu patrně nejsou blízké současné tendence vycházet studentům maximálně vstříc v otázce jejich pohodlnosti při studiu a odpočinku mezi studiem. Budova je tónována do několika jednoduchých a spíše chladných barev (viz obr. 2), její tvarové pojetí je minimalistické, mezi materiály dominuje kov a beton. Čisté geometrické tvary a jednolité celky nedávají prostor pro jakékoliv narušení řádu ani nenápadnou individuální odchylku, detail či ornament. I to, že jsou stropy relativně nízko a do budovy v době naší návštěvy nedopadalo téměř žádné denního světla, podpořilo můj celkový dojem tíhy a nehybnosti. Nábytek interiéru na mě působil sériově, uniformně, stroze a nepohodlně. Hédonistické pohovky a lenošky, které se vplížily už do několika univerzitních knihoven, by zde působily velmi neorganicky.

Str. 8

Obrázek 2 Ředitelkou knihovny je Mgr. Et Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová, absolventka oborů Religionistika, Filozofie a Knihovnictví a informační věda na Masarykově univerzitě, která na téže instituci působí také jako pedagog. S velkou precizností nám podala informace o své knihovně a netajila se ani jejími slabými místy.

Zřizovatel knihovny Masarykova Univerzita v Brně

Zahájení činnosti Předchůdce knihovny, Knihovní středisko FF UK, bylo založeno 1952. V roce 1960 se transformovalo na Ústřední knihovnu.

Vývoj knihovny Nejvýraznějším milníkem v historii knihovny je rok 2002, v němž byla dokončena nová budova knihovny podle návrhu akad. arch. Ladislava Kuby a ing. Tomáše Pilař, M. A.

Str. 9

Organizační struktura         

Vedení knihovny (vedoucí a zástupce vedoucí) Výpůjční služby (absenční výpůjční služby, prezenční výpůjční služby a registrace uživatelů) Referenční služby (v každém patře knihovny je samostatný pult referenčních služeb) Oddělení automatizace Akvizice (akvizice monografií, akvizice periodik) Jmenná katalogizace Věcná katalogizace Mezinárodní výměna publikací Informační služby, depozitáře, kopírovací služby, vazba dokumentů

Fond Fond je oborově zaměřený, soustředěný ve volném výběru (zde řazen podle MDT) a v depozitech (zde jsou asi dvě třetiny fondu). V současné době má Ústřední knihovna (ÚK) přibližně 370 000 svazků. Řazení dle MDT dezorientuje studentů, což vedlo k vytvoření přehledných plánků studoven s volným výběrem a dalších materiálů.

Uživatelé Podle poslední přístupné výroční zprávy bylo v knihovnách FF MU (tedy i katederních) registrováno 12 616 uživatelů.

Služby Pokud jde o služby, na prvním místě je třeba zmínit již vyhlášená školení v informační gramotnosti, včetně výuky např. výuky LaTeXu či kreativních studijních technik (ty zde vyučuje Mgr. Dagmar Chytková, zaměstnankyně ÚK FF – se zajímavým představením této své činnosti vystoupila např. na Knihovnách současnosti 2012). Dalšími službami, které je třeba výslovně zmínit, jsou:      

Materiály od vyučujících, soustředěné u služby E-prezenčka (pro tituly nedostupné v tištěné podobě) Archiv závěrečných prací Volně přístupný skener OCR Shelf-Check (samoobslužné zařízení, pouze pro půjčování) Vazba dokumentů na objednávku

Kontaktní místa Mým prvním kontaktem s knihovnou byl vstup do ní a následná neúspěšná komunikace s paní v neurčitelné roli, která seděla za pultem v temném přízemí budovy. Obávám se, že toto

Str. 10 entrée poznamenalo můj celkový dojem, a to přestože paní ředitelka, která se nás vzápětí ujala, působila velmi mile a ochotně. Ve svém výkladu se s umírněnou kritičností vyjádřila i k negativům budovy, z nichž nejvýraznější jsou nefunkční klimatizace a chybějící prostor pro pořádání kulturních akcí. Paní ředitelka také a přiznala, že proti vůli architekta proběhly ze strany knihovnic některé mírné úpravy interiéru. Velmi oceňuji webové stránky knihovny a především její živou a nápaditou aktivitu na sociálních sítích (mj. známý „červený pult“ na Twitteru). Stránky jsou velmi přehledně členěny a nebyl pro mě problém nalézt zde rychle informace potřebné pro prvonávštěvníky knihovny. Nechybí ani virtuální prohlídka budovy.

Komentář a závěr Hlavní téma této knihovny pro mě jednoznačně bylo její architektonické pojetí. Přestože mám obecně vizuální čistotu a minimalismus ráda a chápu půvab podobného typu staveb, v této konkrétní knihovně jsem se cítila jako ve vojenském krytu. Myslím, že by se mi v ní nestudovalo dobře. Tristní pro mne byl pohled na osamělé svačící studenty kolující ve studijní pauze kolem tubusu ve schodišťové části budovy (viz obr. 2). O architektuře univerzitních knihoven se v poslední době hodně diskutuje a daná budova myslím nabízí pro diskuze bohatý materiál. Dialog na dané téma lze nalézt na webových stránkách, a to v sekci, která představuje výsledky dotazníku mezi studenty a ústy knihovny jim odpovídá na jednotlivá přání či projevy nespokojenosti. Z reakcí na požadavky je patrná velká ochota vyjít studentům co nejvíce vstříc. Například se vedení knihovny pokusilo nahradit chybějící prostor pro kolektivní studium vyčleněním stolu s deseti místy, kde je povoleno mluvit polohlasem. Do knihovny bylo k asketickým židlím přikoupeno také několik pytlů pro pohodlnější sezení.

Str. 11

Knihy v církevní správě Kapucínská provinční knihovna (Brno) Poslední navštívená knihovna představovala osvěžující odměnu za naši pozornost a místo našeho estetického potěšení. Jedná se o speciální knihovnu neveřejného charakteru, jejímž úkolem je především uchovávání a ochrana vlastního cenného fondu, součásti kulturního dědictví. Kapucínská provinční knihovna leží v centru města, v areálu brněnského kapucínského kláštera, a sestává ze tří malých knihovních sálů, střežících asi osm tisíc svazků, natěsno uložených v sedmipatrových barokních knihovních skříních, jež obkládají sály. Tyto místnosti byly vybudovány přímo za účelem uchovávat daný knižní fond, a to v 60. letech 18. století. Sály zaujmou barokními nástropními freskami s výjevem symbolicky naznačeného dialogu mezi svatým Bonaventurou a svatým Tomášem Akvinským, kteří pomocí gest disputují o vztahu mezi knihami a moudrostí. V centru prostředního sálu stojí čtenářský pult (viz obr. 3).

Obrázek 3

Str. 12

Zřizovatel Řád menších bratří kapucínů. Kapucínský italský řeholní řád vznikl v 16. století při pokusu o reformu františkánského řádu. Do českých zemí přišli kapucíni roku 1599 na pozvání pražského arcibiskupa. V době komunistické diktatury byl řád rozehnán a jeho členové vězněni, po propuštění pokračovali v řeholním životě v ilegalitě.

Statut knihovny Knihovna kláštera kapucínů je soukromou knihovnou řádu. Na vyžádání je její fond prezenčně zpřístupněn badatelům.

Založení knihovny Brněnská kapucínská knihovna byla vlastně založena dvakrát, stejně jako celý klášter. Ten původní byl nedlouho po výstavbě (za hradbami města) zbořen. Stalo se tak během obléhání Brna švédskými vojsky. Nový klášter na dnešním místě si řád postavil v letech 1648–1651. Knihovna byla založena již v původním klášteře za hradbami, což dokazují i léta uváděná ve vlastnických záznamech v knihách, z nichž nejstarší je z roku 1606. Jak už jsem psala výše, sály, v nichž jsou knihy dodnes uloženy, byly vybudovány v 60. letech 18. století. Důvodem bylo, že původní prostory nedostačovaly rozrůstající se sbírce.

Fond – akvizice Základ fondu tvoří knihy z 16. a první půlky 17. století, které si s sebou kapucíni-misionáři přinesli z rodné Itálie. Dále byla sbírka doplňována až zhruba do 19. století. Z hlediska akvizice lze přírůstky rozčlenit do pěti oddílů:     

Knihy přinesené prvními kapucíny z Itálie (viz výše) Nákupy Dary – díky podrobné analýze provenienčních znaků jsou téměř všichni dárci známi Pozůstalosti Konfiskace

Poslední skupinu tvoří knihy, které se ke kapucínům dostaly jako konfiskát ze soukromých utrakvistických knihoven. Některé z těchto zabavených titulů mají přes hřbet nápis „Lutheri“ jako označení zapovězeného autora. Tato část fondu nás zaujala hned při příchodu do sálu a ponoukala nás k tápavým úvahám, dokud se nám nedostalo odpovídající vysvětlení. Po zadání jména Luther do vyhledávacího rozhraní katalogu se zobrazí téměř stovka titulů. Část těchto Lutherových spisů původně patřila brněnskému lékaři, luteránu Jakubu Konrádovi Praetoriovi, z jehož majetku přešlo do vlastnictví kapucínů celkem téměř tisíc svazků. Některé mají Praetoriovo supralibros. Knihy z konfiskací jsou často na hřbetě označeny

Str. 13 písmenem „z“. Některé z nich jsou uzamčeny v zamykatelných částech skříní. Zachovalo se také seznam zakázaných knih (zaznamenává 166 titulů).

Původní správa fondu První soupis knih existoval již v roce 1618, kdy fond čítal asi 60 svazků. V letech 1769 až 1780 byly knihy natírány na hřbetě signaturami podle oborů. Někdy po roce 1842 získaly knihy nové signatury, vyznačené papírovými štítky na hřbetě. Tyto signatury kódují pomocí číslic lokaci knihy: místnost, polici a pořadí na polici. Asi v letech 1920–1924 pobýval v kapucínském klášteře profesor Jan Sedlák, teolog a církevní historik, a ten nově zpracoval necelou třetinu knihovny. Knihám začal přiřazovat nové signatury sestávající z jednoduchého arabského čísla. Vytvořil první neúplný lístkový katalog, který se v knihovně dochoval jak v rukopisné, tak ve strojem psané podobě.

Novodobá historie knihovny Za druhé světové války bratři z obavy před možnými ztrátami při osvobozování Brna sovětskou armádou převezli několik nejvzácnějších knih do hradčanského kláštera. Tam zůstaly i po válce a jako součást pražského fondu byly v roce 1950 zkonfiskovány. V roce 1950 začal o kapucínskou knihovnu pečovat Vladislav Dokoupil. Dokoupil navázal na Sedlákův systém signatur, použil i jeho katalogizační lístky a zpracoval až na výjimky všechny staré tisky do roku 1800 a některé knihy novější, zejména bohemika. V samostatném svazku zpracoval soupis tisků z 16. století, napočítal jich 522. Brněnský fond zůstal z větší části na místě, i když se ho po zrušení řádu v roce 1950 ujala Zemská a univerzitní knihovna v Brně. Třetí místnost knihovny byla ovšem na konci války poškozena bombou, a proto byly knihy v letech 1959–1965 deponovány do depozitáře Univerzitní knihovny. Po opětovném převzetí knihovny kapucíny v roce 1993 zůstaly prvotisky a 56 svazků novějších rukopisů v depozitáři Státní vědecké knihovny v Brně a započalo se digitální katalogizací knihovny. V současnosti fond obsahuje asi 8 000 svazků, z toho 6 500 starých tisků včetně přívazků. Prvotisků je tu 75 včetně fragmentů. Brněnská řádová knihovna je spravována společně s pražskou kapucínskou knihovnou na Hradčanech dvěma provinčními knihovníky, Mgr. Vlastou Scheuflerovou a Mgr. Tomášem Pracným.

Služby Do knihovny je umožněn přístup pouze badatelům po vyplnění a ověření badatelského listu. Knihy jsou půjčovány pouze prezenčně. Na webových stránkách knihovny je k dispozici jednoduchý elektronický katalog s pokyny, jak objednat vybrané svazky k prezenčnímu studiu.

Str. 14 Již několik let probíhá digitalizace vzácných tisků a rukopisů z fondů Kapucínské provinční knihovny. V současné době je k dispozici zkušební přístup aplikace na on-line prohlížení digitalizovaných dokumentů.

Komentář a závěr Knihovna ve mně zanechala spoustu otázek morálního rázu. Jaký smysl má, že zde byly knihy shromážděny? Kolikrát o ně někdo projevil opravdový čtenářský zájem? Jaký vztah měli ke knihám sami autoři? Co dobrého a co zlého bylo s knižním a knihovním provozem spojeno? Co nám tyto knihy mohou dát dnes? Ráda bych se dozvěděla, jaký vztah mají ke sbírce její majitelé. Náš průvodce, bratr Vítek, sice žádný zájem o domácí knihovnu neprojevil, ale improvizovaný výklad naší kolegyně Marcely Treščákové a zejména odborná práce Matyáše Bajgera, z níž jsem čerpala materiál pro tuto práci, mě přesvědčil, že svět klášterních knihoven má stále moc vyvolávat vášnivou intelektuální pozornost.

Str. 15

Otázky      

Jaké motto má Krajská knihovna Vysočiny? Knihovna – důležité místo ve vašem životě. Kdo napsal nejstarší půjčovanou hru KKV a jaký je rok jejího vydání? Napsal ji Karel Havlíček Borovský a tok vydání je 1851 (jedná se o Epištoly Kutnohorské) Kdy byla Krajská knihovna Vysočina (ne pod tímto názvem) založena? Roku 1854. Kdy vznikl nejstarší (nedochovaný) katalog kapucínské knihovny v Brně? Roku 1618. Jak se jmenuje autor tamní fresky? Josef Stern. V jakém uměleckém stylu byly vyrobeny tamní ozdoby na skříních? V rokokovém.

Str. 16

Seznam použité literatury Ústřední knihovna FF UK [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.knihovna.phil.muni.cz/ Krajská knihovna Vysočiny [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.kkvysociny.cz/

Kapucínská

provinční

knihovna

[online].

[cit.

2013-05-20].

Dostupné

z:

http://knihovna.kapucini.cz/cz/brno.html PILAŘ, Martin. Ředitelkou krajské knihovny Veronika Peslerová. Vysočina-News.cz [online]. 2006 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.vysocina-news.cz/clanek/reditelkou-krajske-knihovny-veronikapeslerova/ BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura: knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí [online]. Ostrava, 2007 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://bajger.wz.cz/frk/pdf/ceska_frantiskanska_knizni_kultura.pdf. Rigorózní práce. Filozofická fakulta Fotografie byly převzaty z volného webu, informace z výkladu našich průvodců.

Str. 17

Obsah Ú v o d ......................................................................................................................................... 1 Veřejná knihovna jako intelektuální centrum města .................................................................. 2 Zřizovatel knihovny ........................................................................................................... 3 Statut knihovny .................................................................................................................. 3 Zahájení činnosti a vývoj knihovny ................................................................................... 3 Organizační struktura ......................................................................................................... 4 Hlavní oddělení .................................................................................................................. 4 Fond .................................................................................................................................... 4 Uživatelé............................................................................................................................. 5 Služby ................................................................................................................................. 5 Kontaktní místa .................................................................................................................. 5 Komentář a závěr ............................................................................................................... 5 Přísná krása versus funkčnost .................................................................................................... 7 Zřizovatel knihovny ........................................................................................................... 8 Zahájení činnosti ................................................................................................................ 8 Vývoj knihovny .................................................................................................................. 8 Organizační struktura ......................................................................................................... 9 Fond .................................................................................................................................... 9 Uživatelé............................................................................................................................. 9 Služby ................................................................................................................................. 9 Kontaktní místa .................................................................................................................. 9 Komentář a závěr ............................................................................................................. 10 Knihy v církevní správě ........................................................................................................... 11 Zřizovatel ......................................................................................................................... 12 Statut knihovny ................................................................................................................ 12 Založení knihovny ............................................................................................................ 12 Fond – akvizice ................................................................................................................ 12 Původní správa fondu ....................................................................................................... 13 Novodobá historie knihovny ............................................................................................ 13 Služby ............................................................................................................................... 13 Komentář a závěr ............................................................................................................. 14

Str. 18 Otázky ...................................................................................................................................... 15 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 16