Zpráva z odborné exkurze Krajská knihovna Karlovy Vary stská knihovna Loket 5. 3. 2011 Zpracovala: Barbora Molíková/F1D
Krajská knihovna Karlovy Vary Osnova: 1. Úvod 2. Sídlo knihovny 3. Hlavní služby a jejich realizace 4. Právní forma organizace, z izovatel 5. Rozpo et 6. Hlavní cíle organizace 7. Po et zam stnanc 8. Hlavní údaje o tená ích 9. Informace o fondu knihovny 10. Hlavní služby a jejich realizace 11. Dopravní dostupnost – knihovna bez bariér 12. Specifika knihovny a její významná ocen ní 13. Celkový dojem z knihovny
V sobotu 5.3.2011 jsme se sešli v chladném ránu p ed budovou Vyšší odborné školy informa ních služeb v Pacovské ulici v Praze. Vyjeli jsme p esn v osm hodin a z ranní mlhy už svítilo slunce. Cesta ub hla rychle, vedla p knou krajinou a chvíli po desáté hodin jsme dorazili do areálu bývalých kasáren p ed nov zrekonstruovanou budovu Krajské knihovny Karlovy Vary. Knihovna sídlí ve Dvorech, v budov , která byla p vodn vojenskou jídelnou. Plány, rekonstrukce budovy a adaptace vnit ních prostor na provozní a estetické požadavky knihovny probíhaly v letech 2002 – 2005, a 1.12.2005 byla knihovna slavnostn otev ena. P ed vchodem do knihovny m zaujaly ady d ev ných stupínk -sedátek; tzv. slune ní láze , která v teplých dnech slouží k posezení s knihou v ruce nebo ke sch zkám i jen k vyh ívání na slunci. V Centrální hale nás p ivítala mluv í knihovny, naše spoluža ka Míša N mcová, která nás provedla celou knihovnou a velmi profesionáln a zárove s hrdostí nás o ní informovala. Také nás provedla všemi odd leními, takže jsme mohli obdivovat a porovnávat s jinými navštívenými knihovnami a n kte í z nás také s knihovnami, ve kterých pracujeme. Naše exkurze za ala ve vstupní hale u Centrálního pultu, kde probíhá registrace tená , odbavování výp ek s výjimkou hudebních nosi a který slouží i jako pokladna. Vedle pultu nás zaujal i regál rezervací výp ek a t sn u vchodu p ekrásné prout né košíky, které si návšt vníci mohou zap it a p i procházení odd leními knihovny si do nich ukládat vybrané knihy. Naše kroky pak zamí ily do Informa ního st ediska, kde je možné získat kulturní, turistické a všeobecné informace o Karlovarském kraji, ale i p ehled kulturních akcí, informace o ubytování, st edisko zajiš uje i p ístup k internetu, p edprodej vstupenek, prodej místenek a regionálních publikací - v sou asné dob je v prodeji 180 aktuálních titul . V Informa ním st edisku jsme si i my vyzvedli materiály o knihovn , ale také mapky m st Karlovarského kraje, samoz ejm hlavn lázní. Nejv tší úsp ch u nás lo Pexeso s turistickými a p írodními zajímavostmi regionu. S plnými náru emi materiál jsme pokra ovali do Odd lení pro handicapované, které umož uje p ístup nevidomým ob an m pomocí navád cího systému pro nevidomé, využití speciálního softwaru pro p evod text do hlasové podoby, internetu pro nevidomé, ale i pomoc speciální lupy pro tená e se zbytky zraku. Bezbariérový p ístup pro návšt vníky s pohybovým handicapem je samoz ejmostí v celé budov . Další užite nou pom ckou v tomto odd lení je speciální software pro dyslektiky, disgrafiky a dyskalkuliky. V odd lení pro handicapované v tšinu z nás nadchla výstavka prací handicapovaných lidí, výstava kompenza ních pom cek a hmatová výstavka.
V sou asné dob je v odd lení pro handicapované 1700 titul zvukových knih a je v n m zaregistrováno 70 tená . Krom b žných služeb organizuje r zné akce a workshopy, Literární klub senior , donáškovou a zasilatelskou službu a spolupracuje se speciálními školami a ÚSP Mariánská. Dalším navštíveným odd lením byl A-klub neboli odd lení pro mladé. Nejen mladým je zde k dispozici fond hudebních nosi , not a hudebnin, DVD se Zlatým fondem eské kinematografie, sci-fi literatury, fantasy a po íta ové literatury. A-klub spolupracuje se školami, pracuje s mládeží, po ádá školní výstavy a organizuje sout že v deskových hrách a stolním fotbálku v Herním klubu. Mn nejvíc zaujala možnost si zap ené noty p ímo zde ehrát na elektrickém pianu, pro šikovn jší muzikanty i možnost komponování.
Z A-klubu pro mladé jsme zamí ili rovnou do Odd lení pro d ti. Tady jsme byli všichni nadšení hradem, který slouží nejen jako ítárna po d ti, ale hlavn k odpo inku po tení. Krom fondu literatury pro d ti a mládež mají d ti široký výb r deskových her, CD ROM a ístup k internetu. D tské odd lení také spolupracuje se školami, organizuje akce pro základní školy a v odpoledních hodinách akce pro ve ejnost. Vst íc vychází i matkám s kojenci umíst ním p ebalovacího boxu a kojících box , kde mají maminky i d ti dostatek soukromí. Pokra ovali jsme do rozlehlé ovny a ítárny pro dosp lé, kde je krom rozsáhlého fondu nau né literatury, beletrie, cizojazy né literatury také unikátní balneologická literatura. Krajská knihovna Karlovy Vary má právo povinného výtisku, proto má v ítárn kompletní fond periodik a regionální literatury. Spolupracuje s Britskou radou, Goethe institutem a Polským institutem v Praze, a tak má ve fondu také velké množství literatury britské, mecké a polské. Krom b žných služeb jakou jsou rešeše a meziknihovní výp ní služba poskytuje také právní informace, informace po uchaze e o zam stnání a ve ejný internet zdarma pro zaregistrované tená e. Zajímav umíst ná je studovna, která je na galerii nad hlavním sálem, takže tená sice není rušen ostatními zdola, ale zárove je s d ním v p ovn stále v kontaktu.
Dále jsme m li možnost nahlédnout do zázemí knihovny, do skladu s unikátním fondem historické balneologické literatury, do kancelá í a zázemí pro knihovníky. Velmi se mi líbilo, že z odd lení akvizice jdou všechny knihy do knihovny zabalené a ozna ené magnetickým štítkem. V odd lení dopl ování fondu tedy pracuje 1 akvizitorka a 2 pracovníci jmenného zpracování a 2 pro názvové zpracování. Knihovna používá automatizovaný knihovní systém Aleph.
Vzhledem k tomu, že Krajská knihovna není jen knihovnou, ale multifunk ním informa ním a kulturním centrem Karlovarského kraje, jsou v budov ješt umíst ny dva sály – Po íta ová u ebna a Spole enský sál. V po íta ové u ebn probíhají kurzy po íta ové gramotnosti a dalšího vzd lávání, kurzy pro neslyšící, pro matky na mate ské dovolené, vozí ká e, ale i kurzy znakového jazyka pro zdravou ve ejnost, pro knihovníky, kte í jsou pak schopni komunikovat s takto postiženými lidmi. Je zde k dispozici 10 po íta ových stanic vybavených Windows XP Professional + Microsoft Office 2003 Professional, interaktivní tabule SmartBoard, kterou je možno využít jako klasickou popisovatelnou tabuli, ale také jako velkou dotykovou obrazovku, vizualizér, kterým je možno snímat i trojrozm rné edm ty s projekcí a plátno, dataprojektor a kombinovaný VHS/DVD p ehráva . V spole enském sále se po ádají kulturní akce, besedy, seminá e a pomítání. Má kapacitu až pro 150 osob a možnost variabilního uspo ádání. Samoz ejmostí jsou op t technické vymoženosti, audovizuální technika v etn tlumo nických kabin, Smart Sympodium – dotykový panel pro prezentace a ovládání AV techniky konferen ních prostor, 2 dataprojektory s vysokým sv telným výkonem a integrovaný ídící systém pro dálkové ovládání prezenta ní techniky. Oba sály se nabízejí k pronájmu jiným institucím k po ádání jejich akcí. A práv proto, že v nich zrovna akce probíhaly, jsme jen tiše nahlédli a pokra ovali v naší exkurzi, která ale v Krajské knihovn Karlovy Vary již sp la ke konci. Sešli jsme se op t ve vstupní hale, kde nám Míša poskytla poslední shrnující a dopl ující informace a odpov la na naše otázky. Dozv li jsme se tedy, že Krajská knihovna Karlovy Vary – Multifunk ní informa ní centrum regionu je p ísp vkovou organizací Karlovarského kraje, jejím z izovatelem je tedy Karlovarský kraj, který financuje rozhodující ást náklad pot ebných pro poskytování této ve ejné služby. Rozpo et na rok 2010 byl 28 790 000 K , z toho na nákup knih a CD 2 586 000 a 59 000 K na nákup asopis . Hlavním cílem organizace je být nejen knihovnou, ale stát se významným komunitním centrem kraje, což se podle mého názoru již nyní dokonale da í. Hlavní zásluhu na tom má nejen z izovatel, paní editelka Ph.Dr. Eva Žáková, ale i všech dalších 56 zam stnanc centra. V roce 2010 byl po et návšt vník knihovny 269.441 a návšt vník exkurzí do knihovny 923. Po et výp ek byl 448.498 a po et registrovaných tená 10.660, z toho 1.542 d tí do 15 let, 3.198 muž a 5.920 žen. Prost ednictvím bibliobox tená i vrátili 15.162 knih. V ítárn obhospoda ují p es 3,5 tis. titul periodik, z toho 489 cizojazy ných, v roce 2010 odebírali 2.177 vycházejících titul , za rok 2010 zde bylo zpracováno 24.322 ísel a poskytnut monitoring tisku pro 6 klient . Vy ízeno bylo 737 kopií z 151 lánk . V p ovn stoupl po et rešerší za poslední 2 roky na více než 143 a v roce 2010 bylo vy ízeno 1823 žádostí meziknihovní výp ní služby, z toho 5 mezinárodních, 902 výp ek z jiných knihoven a 921 p ep ek fondu KKKV jiným knihovnám. U centrálního pultu bylo provedeno 1.599 nových registrací a vy ízeno 6.661 rezervací. V odd lení pro d ti se po et tských návšt vník oproti roku 2009 zvýšil o více než 3 tisíce, za rok 2010 zorganizovalo celkem 259 aktivit s návšt vností 4.828 tená a knihovnu navštívilo 189 t íd ZŠ s 3.648 žáky. Krom t chto aktivit p išlo také 168 žák na exkurzi a školám bylo p eno 38 soubor knih k dopl kové etb . V A-klubu bylo za rok 2010 zkatalogizováno 1.201 CD a dalších AV médií a 11 stolních her. Toto odd lení také uspo ádalo 22 akcí, kterých se zú astnilo 583 návšt vník . Nejv tší zájem byl o 3. Festival her. Odd lení pro handicapované navštívilo v roce 2010 celkem 705 uživatel , z toho 526 si vyp ilo dokumenty a 179 bylo návšt vník akcí. V tomto roce bylo zkatalogizováno 291 titul zvukových knih. Každý m síc zde probíhaly literární besedy pro nevidomé a prob hl také již 17. ro ník akce Jak se žije nevidomým, která propojuje „zdravou populaci“ s handicapovanými. Krajská knihovna Karlovy Vary plní regionální funkci, zajiš uje podporu knihovnických služeb pro malé obecní knihovny v okrese Karlovy Vary, v etn nákupu, zpracování a rozvozu knihovního fondu, revizí a souvisejících iností pro 38 knihoven. V roce 2010
knihovna zakoupila knihovní fond za 2.733.199 K , z toho za 771.700 K pro regionální knihovny. Nejzajímav jšími projekty v roce 2010 byl cyklus akcí, výstava, p ednášky a promítání film v rámci Máchovského roku v Krajské knihovn Karlovy Vary a Po íta ové kurzy pro znevýhodn né. Mezi velké úsp chy pat í získání 3. místa v sout ži SKIPu BIBLIOWEB o nejlepší webovou prezentaci knihovny a nominace v anket Mosty 2010 za práci se zdravotn postiženými. Dostupnost knihovny je výborná, až do areálu jezdí pravideln autobusy, bezbariérový p ístup je samoz ejmostí. Knihovna, (vlastn Multifunk ní informa ní a kulturní centrum) se mi moc líbila, p esn takhle si p edstavuji centrum, které je p íjemným místem k setkávání, vzd lávaní a pobavení návšt vník .
Odpov di na dopl ující otázky : 13. Která organizace po ádá již n kolik let v jarních m sících v krajské knihovn mezinárodní setkání v dc ? V Krajské knihovn Karlovy Vary již n kolik let po ádá Astronomický ústav AV R IBWS (Integral/Bart Workshop), mezinárodní pracovní setkání evropských odborník p edevším z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru. 14. Jaké dva zajímavé tvo ivé kurzy mohou zájemci v krajské knihovn navšt vovat? Zájemci mohou v krajské knihovn navšt vovat nap . arteterapii a kurzy eského znakového jazyka. 15. Jaký unikátní fond spravuje krajská knihovna? Krajská knihovna spravuje unikátní fond balneologické literatury. 16. Kde se mohou tená i knihovny setkat s Biblioboxem Herbie? K vrácení publikací mohou tená i využít dva Biblioboxy Herbie, které jsou umíst ny v M stské tržnici v supermarketu Albert.
stská knihovna s expozicí knižní vazby Loket Osnova: 1. Úvod 2. Sídlo knihovny 3. Historie a rekonstrukce budovy knihovny 4. Hlavní služby a jejich realizace 5. Právní forma organizace, z izovatel 6. Organiza ní struktura 7. Po et zam stnanc 8. Hlavní údaje o tená ích 9. Významné ocen ní knihovny 10. Dopravní dostupnost – knihovna bez bariér 11. Expozice um lecké knižní vazby – vznik, historie 12. Hlavní ásti expozice 13. Služby návšt vník m 14. Specifika expozice – zajímavé akce
Plni dojm jsme se vydali z Karlových Var do Lokte, kde nás po dobrém ob v místní restauraci a krátké návšt loketského hradu se strašidelnou expozicí útrpného práva ekala druhá ást exkurze. Navštívili jsme M stskou knihovnu s expozicí um lecké knižní vazby v Lokti. Tato knihovna sídlí v p ízemí krásné barokní radnice. Knihovna se sem p est hovala z p vodní gotické rohové budovy v roce 2008. St hování p edcházela rekonstrukce, pro kterou m sto Loket využilo 4 milionovou dotaci z programu ISPROFIN. Po m síc a p l trvající p íprav , kdy prob hla revize knihovního fondu a jeho ozna ení bezpe nostními magnetickými pásky, se knihovna mohla p est hovat, a 1. srpna 2008 se otev ela ve ejnosti. Po p est hování knihovn p ibylo nové odd lení – expozice um lecké knižní vazby, a proto si provozní režim vyžádal zm nu doby otev ení pro ve ejnost i personální navýšení. Celotýdenní provoz v etn sobot a ned lí nyní zajiš ují 3 pracovnice. V p ístupové hale nás p ivítaly naše milé spoluža ky Klára Rozsypalová, která pracuje v d tském odd lení knihovny a Jana J zová z expozice um lecké knižní vazby. Klára nás provedla celou knihovnou, jejíž rozloha je 413 m2 a s nadšením nás seznámila s jejím provozem. Srdcem samotného provozu knihovny je centrální pult, kde tená i d tského odd lení i odd lení pro dosp lé vracejí knihy, vy izují si nové výp ky, mají zde také možnost p ístupu na internet a kopírování. V hale knihovny je p t p ístupových míst pro ve ejný internet, v d tském odd lení jedno, v celém prostoru je wi-fi signál. Po íta je v knihovn celkem 13 a od roku 2004 knihovna využívá grantu PIK. Navštívili jsme nejprve odd lení pro dosp lé, ve kterém je v tšina knižního fondu voln ístupná, knihovna má pouze p íru ní sklad o rozloze 17 m2. Sou ástí knihovny pro dosp lé je ítárna nabízející kolem 50 titul docházejících periodik. Krom literatury si uživatelé knihovny mohou vybrat z rozsáhlé nabídky stolních her a prezen si je zap it. Knihovna založila herní klub a po ádá každoro herní turnaje nejen pro své tená e, ale i pro širokou ve ejnost. Po prohlídce odd lení pro dosp lé jsme se usadili v útulném tském odd lení, kde jsme byli p ekvapeni výbornými nápady Kláry, které uplat uje p i aktivitách s d tskými tená i. Jen za rok 2010 prob hlo v d tské knihovn 86 kulturních akcí. Knihovna široce spolupracuje s 1. základní školou v Lokti, klade velký d raz na rozvíjení tená ských dovedností d tí a zprost edkování krásných knih. Po ádá literární besedy, lekce knihovnické informatiky – pro každý školní ro ník jiné, prázdninové výlety s knihovnou. Každoro se knihovna zapojuje do regionálních i celorepublikových akcí pro d ti jako je nap íklad Noc
s Andersenem, Kniha pro prv ka, Hry bez hranic a dalších. D tské odd lení knihovny je také lenem SKIPu a regionálního Klubí ka, což je sdružení d tských knihoven Karlovarského kraje. Nejv tší zájem d tských tená je o Noc s Andersenem, ale vzhledem ke kapacit d tského odd lení nem že knihovna vyhov t všem zájemíc m, Klára vymyslela tená ský pas, do kterého d ti dostávají potvrzení za každou p tenou knihu. Kdo splní podmínku p tení šesti doporu ených knih, m že se zú astnit Noci s Andersenem. Tento Kláry nápad se mi moc líbil.
M stská knihovna v Lokti je Organiza ní složka obce dle zák. . 250/2000 Sb. a jejím izovatelem je M sto Loket. Rozpo et knihovny pro rok 2010 byl 1.768.510 K . editelkou resp. vedoucí knihovny je Marcela Hadravová a celkový po et zam stnanc je 3. Knihovna obhospoda uje fond o velikosti 16 140 KJ a k 31.12.2010 m la 581 registrovaných tená , z toho 198 d tí do 15 let. Po et exemplá titul docházejících periodik byl v roce 2010 94 a nových p ír stk knihovních jednotek bylo 742. Celkový po et návšt vník v roce 2010 byl 24.622, z toho návšt vník kulturních a vzd lávacích akcí bylo 3.460 a návšt vník využívajících v knihovn internet bylo 5.645. V roce 2010 bylo v knihovn realizováno 26 773 výp ek, z toho 4.830 nau né literatury a 10.585 krásné literatury dosp lým tená m a 2.012 nau né literatury a 4.691 krásné literatury d tem. Krom toho 51 zvukových a zvukov obrazových záznam a 45 elektronických dokument . Knihovna také v roce 2010 kladn vy ídila ze 148 požadavk meziknihovní výp ní služby z jiných knihoven 147 a z 518 MVS požadavk jiným knihovnám 482. Návšt vník online služeb za rok 2010 bylo 3.343. Náklady na po ízení knihovního fondu v etn periodik byl 189.104 K .
Knihovna také získala významné ocen ní – 1. místo v sout ži Biblioweb. Provoz knihovny je pln automatizován knihovním systémem Clavius firmy LANius Tábor. Uživateli knihovny nejsou jen stálí obyvatelé Lokte, ale také p edevším sezónní návšt vníci, kte í p ijížd jí obdivovat toto malebné m sto objaté meandrem eky Oh e. Hlavním cílem knihovny je být kulturn - informa ním i oddechovém místem maximáln otev eným všem uživatel m nejen po tem provozních hodin, ale i vst ícným p ístupem k nim. Dobrá je i dopravní dostupnost knihovny v etn bezbariérového p ístupu.
Po prohlídce knihovny se nás ujala Jana, která nás seznámila se vznikem a historií Muzea um lecké knižní vazby v Lokti, a touto expozicí nás provedla. P vodn m sto Loket tuto stálou expozici otev elo v roce 2001 v erné v ži. Z popudu bývalého starosty Jana Hadravy byli k vytvo ení muzea vyzváni p ední um le tí kniha i, loketští ob ané Jan a Jarmila Sobotovi. Manželé Sobotovi krátce po svém návratu z USA v roce 1997 byli hlavními iniciátory založení Spole enstva eských kniha se sídlem v Lokti a vzhledem k jejich celosv tovému renomé a osobnímu p átelství s p edními kniha i z celého sv ta muzeum obdrželo 90% všech exponát zdarma. Tato budova se však záhy ukázala být nevhodnou jak pro knižní exponáty kv li své vlhkosti, tak i pro mén pohyblivé návšt vníky vzhledem k množství schod . Ve t etím roce svého trvání se proto Muzeum knižní vazby p est hovalo z erné v že do krásných prostor v p ízemí ran barokní loketské radnice a v sou asné dob je samostatným odd lením M stské knihovny. Všechny muzejní exponáty jsou vystaveny podle p vodní dramaturgie zakladatel sbírky, manžel Sobotových. Expozici tvo í ty i hlavní ásti, kterými nás Jana provedla a podrobn nás s nimi seznámila. U vchodu na chodb ve sklen ných vitrínách je ást expozice nazvaná Knižní vazba v prom nách v , do které spadají obrazové panely a historické vazby do za átku 20. století.První známé vazby, které vznikly v echách, jsou z doby románské. Toto období v knižní vazb trvalo p ibližn od 11. do 13. století. Románské knihy, které jsou v naší oblasti vzácné, jsou v muzeu p edstaveny ve vybraných obrazových reprodukcích v zadních místnostech. Na dalších obrazech jsou dále vyobrazeny význa né eské a n mecké vazby od gotických p es renesan ní, barokní, rokokové, klasicistní, až po vazby secesní i n kolik dalších vzácných vazeb dvacátého století. Nejvíc se mi líbila faksimile n mecké gotické ezané a tepané vazby z 15. století se svatou Dorotou a Ježíškem s t íkolkou.
Další ástí je expozice nazvaná Zp t do pov stí aneb Bylo nebylo. Za íná již ve vstupní hale dv ma vitrínami s ukázkami prací kniha ské rodiny Sobotových, a byla takto nazvána podle svého pohádkového zam ení, v n mž fantazie nezná meze. Pat í sem kniha z doby kamenné, kniha z doby ledové i obrovský, p es 1 metr vysoký a 38 kg t žký Lovecký deník Karla IV. ze 14. století. Pergamenový knižní blok, s p edsádkami z barveného kozího pergamenu, šitý na 7 dvojitých vaz protažených v d ev ných deskách, je pokrytý jelení k ží, s ezanými a tepanými motivy jelena a psa na st edových panelech z hov ziny. Vazba s koženými pletenými kapitály je opat ena mosaznými tepanými rohy a jednoduchými gotickými mosaznými sponami. Jde o rekonstrukci podle dochovaných fragment , nalezených p i vykopávkách v prostorách hradu, v kombinaci se studiem dochovaných knih a listin. V sou asné dob se pracuje na záchran a zrestaurování, list , kde je popsán hon na jelena, v jehož k ži je tento deník svázán, objevení karlovarských pramen a následné založení Karlových Var . P i stále hlubších archeologických výkopech v prostorách hradu se postupn objevily fragmenty knih i jiných kulturních p edm z doby železné, bronzové, z doby kamenné a dokonce i z doby ledové. Sv í to o historickém významu tohoto jedine ného místa, ale i o kulturnosti našich p edk , kte í jej v r zných dobách obývali. Tým vybraných odborník pracuje na tom, aby se také tyto artefakty staly co nejd íve sou ástí expozice muzea. Dalším nádherným exponátem je ert v kámen od Jana Soboty a vazba k pohádkám brat í Grimm od Jarmily Sobotové. V další ásti expozice, která je pojmenována Knižní vazby 20. století jsou shromážd ny ukázky všech druh um leckých vazeb p edních kniha tohoto období. Tato st žejní sbírka se stále rozr stá. V sou asné dob je to 77 p evážn um leckých vazeb. Jsou to vazby tšinou kožené, pergamenové, ale i polokožené, plát né a papírové, pokryté ru ním nebo barevn upravovaným dekorativním papírem. Jsou d lány r znými vazebními technikami, s použitím mnoha druh dekorací. V této sbírce m nadchla kožená vazba d laná technikou se íznutí mnoha vrstev k že na sob od Philipa Smitha „Le Labourd“. Další vazby jsou od žijících eských kniha , v tšinou Mistr kniha ského emesla a od 16 kniha z jiných zemí. Po jedné knize je z Anglie, Japonska, Špan lska, Rakouska a Tibetu. Po t ech je ze Slovenska a N mecka a p t je jich z USA. V nádherné vazb je Desatero ve tvaru k íže od manžel Sobotových, které vyšlo v 10 sv tových jazycích a jen ve 100 exemplá ích.
V hale, která je zárove ur ená k posezení, p ednáškám a promítání, jsme si prohlédli všechny vitríny s exponáty také vitrínu s miniaturami, na které se zam oval syn manžel Sobotových Jan Sobota mladší. Expozice kon í prohlídkou kniha ské dílny z p elomu devatenáctého a dvacátého století v místnosti na konci pravé chodby vpravo. Dílna je pln funk ní, se všemi pot ebnými stroji, nástroji i ná adím z p elomu 19. a 20 století. Historickým dopl kem dílny je také výu ní list a výu ní vazba kniha e Ji ího Máci z Chebu z roku 1946. Mezi zajímavosti muzea pat í Kniha ské dílny (organizované v ur itých dnech, dle rozvrhu), p i kterých si návšt vníci mohou sami zkusit jednu z mnohých kniha ských dovedností - tisk na zlati ce. Po velmi zajímavé a náro né prohlídce jsme zna unaveni vzali zavd k pozváním kolegy na sva inu a rozsadili se v hale. Pozvání p ijala také paní Sobotová, která nám vypráv la o své práci, život v emigraci a zajímavých akcích, po ádaných v Lokti, letních workshopech a setkání ezbá , kniha a vaza – Loketském plenéru. Setkání i erstvení bylo výborné a i celková atmosféra byla p íjemná, prost edí této malé knihovny bylo takové „domácky p átelské“. Jediné, co by se dalo vytknout rekonstrukci budovy, je její nedostate né odv trání, k ve eru byl vzduch již opravdu t žký a vedro únavné. Kolegyn nám potvrdily, že situace se již eší a brzy dojde k instalaci klimatiza ní jednotky. Rozlou ili jsme se ve ve erních hodinách a odjeli naším autobusem zp t do Prahy. Cesta ub hla rychle a v 19 hodin jsme p íjemn znaveni dorazili na zastávku I. P. Pavlova a dál už každý z nás pokra oval svým vlastním sm rem.
Odpov di na dopl ující otázky : 1. Jak se jmenuje karlovarský výtvarník, sklá a p íležitostný knihvaza , dvorní „archeolog“ Expozice um lecké knižní vazby v M stské knihovn Loket? Karlovarský výtvarník, sklá a p íležitostný knihvaza , dvorní „archeolog“ Expozice um lecké knižní vazby v M stské knihovn Loket se jmenuje Dalibor Nesnídal. 2. Kolik kilogram váží Lovecký deník Karla IV. od Jana Soboty nacházející se v první vitrín vedle vstupních dve í? Lovecký deník Karla IV. od Jana Soboty váží 38 kg. 3. ím je ozdobena kniha Donáta Šajna „Každou hodinu“, kterou spole svázali manželé Anna a Josef Juhovi z Babiné u Plas? Kniha Donáta Šajna „Každou hodinu“, kterou spole svázali manželé Anna a Josef Juhovi z Babiné u Plas, je ozdobena ve vazb hodinami s ímskými íslicemi. 4. Z jakého materiálu je vyrobena autorská kniha Book of Fire and Light kniha ky Pamely Moore z Barcelony? Autorská kniha Book of Fire and Light kniha ky Pamely Moore z Barcelony je vyrobena z kombinace m di, d eva a k že. Použité zdroje : Výro ní zpráva 2010 Krajské knihovny Karlovy Vary Materiály (skláda ky) z Informa ního st ediska Krajské knihovny Karlovy Vary Ro ní výkaz o knihovn Kult.(MK)-12-01 Web M stské knihovny Loket zová, J. (2010) : Knihy jako um lecká díla. In: tená : M sí ník pro knihovny, ro . 62, 0708/2010
