KARLOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Exkurze
Zprává z exkurze Krajská knihovna Vysočiny (průvodce Mgr. Veronika Peslerová) Knihovna FFMU (průvodce Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová) Knihovna kláštera kapucínů (průvodce bratr Vítek)
Monika Temlová
FD1, LS 2012/2013
Krajská knihovna Vysočiny
Krajská knihovna Vysočiny se nachází v Havlíčkově Brodě, kde plní funkci městské knihovny na adrese: Havlíčkovo náměstí 87 580 01 Havlíčkův Brod
Zřizovatel knihovny Zřizovatelem této knihovny je kraj Vysočina.
Statut knihovny Tato knihovna je univerzální knihovnou, kulturním a odborným zařízením, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené zákonem č. 257/2001sb.
Zahájení činnosti a historie KKV Zahájení této knihovny lze datovat již k roku 1894, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Významným propagátorem byl Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla. Kvůli nedostatku místa byla Lidová knihovna Havlíčkova v roce 1905 převedena do správy města a byla umístěna v Tylově ulici. Po válce chvíli byla v Hanusovském domě a na Staré radnici. Od roku 1953 až do roku 1974 působila knihovna v již zmíněném Hanusovském domě, kde začala fungovat jako okresní, později i střediskové knihovny a její správa přešla pod Okresní národní výbor. Na starou radnici byla přemístěna opět kvůli nedostatku prostoru, kde je knihovna do dnešních dnů. V roce 1994 se začala knihovna automatizovat zakoupením knihovnického systému LANius. Knihovna se začala poměrně brzy modernizovat a již v roce 1997 byl na studovně zahájen provoz internetového pracoviště pro veřejnost, dále vzniklo oddělení zvukových knih pro nevidomé a těžce zrakově postižené, což je i na dnešní poměry velice vzácné a díky tomu má tato knihovna můj obdiv. Tím však služby pro nevidomé nekončí, hned
Monika Temlová
2
v dalším roce totiž zavedli jako první veřejná instituce v republice internetovou stanici se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Na novější knihovnický systém, konktrétně systém Clavius, přešla knihovna v roce 2001. Ve stejném roce byla zřízena počítačová učebna, která je primárně určena pro celoživotní vzdělávání knihovníků Kraje Vysočina. Již v dalším roce se stala z okresní knihovny Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod, dále vznikl samostatný útvar specializovaných služeb pro handicapované. V roce 2006 zahájila knihovna provoz digitalizačního pracoviště. Knihovna plánuje přesun do nové budovy, kvůli nevyhovujícím prostorům Staré radnice, bohužel podle slov naší průvodkyně, paní ředitelky Mgr. Veroniky Peslerové, je stěhování do nových prostor, vybudovaných vyloženě pro účely této knihovny, v nedohlednu, kvůli nedostatku financí.
Oddělení Knihovna má spoustu oddělení, mezi které patří klasické dětské oddělení, oddělení pro dospělé a studovna. Mile překvapí oddělení specializovaných služeb, které nabízí speciální knihovnické a informační služby těžce zrakově postiženám a nevidomým, neslyšícím a nedoslýchavým, mentálně postiženým a také dyslektikům. Dále má knihovna tzv. m-centrum, což je bývalé hudební oddělení.
Fond knihovny Ke konci roku 2011 nabízí knihovna 258 653 knih a dalších dokumentů a 3179 titulů časopisů, které jsou, jak jsem již psala výše, katalogizovány knihovnickým systémem Clavius. V roce 2010 bylo vyřazeno z knihovny 6 321 knihovních jednotek.
Návštěvníci Denně navštíví tuto knihovnu přibližně 700 návštěvníků. Počet registrovaných čtěnářů bylo v roce 2010 6 407, z toho děti do 15-ti let 1 277. Celkově bylo v tom samém roce návštěvníků 301 647 a z toho 2 551 handicapovaných.
Služby knihovny Služby této knihovny se dělá na výpůjční a informační. Výpůjční služby zahrnují především absenční půjčování dokumentů, absenční půjčování cizojazyčné literatury, přezenční a absenční půjčování novin a časopisů, meziknihovní výpůjční služby, v m-centru se dají zapůjčit čtečky e-knih, CD, DVD, magnetofonové kazety, gramofonové desky, hudební časopisy, hudební literaturu, hudebniny a také deskové, karetní a společenské hry. V m-centru lze také hrát na elektrické piano, poslouchat kompaktní desky a hrát i PC hry na velkoplošné obrazovce. Dále lze v knihovně využít internet. V dětském oddělení si můžete půjčovat i tzv. tématické kufříky se zábavně-vzdělávacím obsahem. Z informačních služeb můžete využít službu Ptejte se knihovny nebo také psaní rešerší.
Komentář Krajská knihovna Vysočiny mě zaujala z navštívených knihoven nejvíce. Přesto, že prostory byly viditelně nevyhovující, jak pro čtenáře, tak pro zaměstnance samotné, služby, které knihovna nabízela, byly velice zajímavé pro handicapované čtenáře také otevírá řasu možností, které v jiných knihovnách nemají. Dále se mi velice líbilo přívětivé prostředí, kde se každý cítí vítán, zaměstnanci byli všichni velice milí a ochotní. Na paní
Monika Temlová
3
ředitelce, která se nás ujala, byl vidět zájem o neustálé zdokonalování služeb a zlepšení jejich dostupnosti pro všechny čtenáře.
Použité zdroje Krajská knihovna Vysočiny: O knihovně. [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.kkvysociny.cz
Otázky 1) Jaký projekt z oblasti vzdělávání KKV organizuje? Krajská knihovna Vysočiny organizuje Univerzitu volného času. Studenti nejsou jen senioři, ale lidé všech věkových kategorií. Na univerzitě je téměř 1000 posluchačů a 42 počítačových a nepočítačových oborů.
2) Jaké další služby (kromě výpůjčních, informačních a vzdělávacích) spojené s prezentací knihovny vůči veřejnosti KKV poskytuje? Knihovna dále nabízí zapůjčování čteček e-knih, půjčování deskových, karetních a společenských her, tématické kufříky. Dále podporuje čtenářství od nejútlejšího věku a také nabízí spoustu specializovaných služeb pro handicapované.
3) Co je zavěšeno nad výpůjčním pultem v půjčovně KKV pro dospělé a proč? Bohužel, když jsme navštívili knihovnu my, nebylo nad pultem nic než jen šňůrka, ale od zaměstnanců vím, že tam dříve visely básničky ze soutěží a výstav.
Monika Temlová
4
Knihovna FFMU
Knihovna FF MU je univerzitní knihovnou v Brně při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, jak už název napovídá. Adresa knihovny je: Arna Nováka 1 602 00 Brno
Zřizovatel knihovny Zřizovatelem této knihovny je Masarykova univerzita v Brně.
Statut knihovny Knihovna je primárně určena akademické obci. Odborné veřejnosti a ostatním je knihovna otevřena též, ale služby na ní vztahující jsou omezené prezenčním půjčováním a meziknihovními výpůjčkami.
Zahájení činnosti a historie knihovny MU v Brně Dalo by se říci, že knihovna zahájila svou činnosti založením Masarykovy univerzity, nicméně statut knihovny získala až v roce 1961, kdy měla knihovna pouze 40 studijních míst. Předtím fungovala (od r. 1952) jako
Monika Temlová
5
knihovnické středisko. V roce 1997 byla vypsána architektonická soutěž na novou budovu knihovny. Soutěž vyhrál akad. arch. Ladislav Kuba a ing. Tomáš Pilař, M.A. Stavba započala v listopadu 2000 a ukončena byla koncem roku 2001. Provoz této nové knihovny byl zahájen v 18.3.2002. Tato budova má nyní přes 400 studijních míst. Stavba obdržela několik ocenění – např. Grand Prix OA 2002.
Oddělení knihovny Vedení knihovny Výpůjční oddělení Registrace čtenářů Referenční služby Informační pult (ve vestibulu) Oddělení automatizace Jmenná katalogizace Věcná katalogizace Mezinárodní výměna publikací
Fond knihovny Ústřední knihovna nyní vlastní přibližně 370 000 svazků, z toho 2/3 v uzavřených skladištích a 1/3 ve volém výběru. Knihovna pracuje v systému Aleph nebo Beth.
Návštěvníci Celkem má knihovna za loňský rok registrovaných 14 000 nových čtenářů, z toho přibližně 10 000 ze svých fakult. Ročně knihovnu navštíví asi 41 000 studentů.
Služby Knihovna nabízí mnoho služeb z nichž některé jsou opravdovou výjimkou mezi knihovnami. Hlavní služby jsou: výpůjční, meziknihovní výpůjční služba, referenční služby, samoobslužné kopírování, tisk, připojení notebooků na studovnách, skenování, vazba dokumentů, e-prezenčka (digitalizované prohlížení plných textů obtížně dostupných dokumentů), kopírování + vazba na objednávku, mezinárodní výměna publikací, internetové připojení.
Komentář Upřímně mne tato knihovna moc nezaujala. Prostředí bylo strohé a trochu nepříjemné. Zaměstnanci knihovny byli neochotní odpovídat na naše zvídavé otázky a neprojevili ani snahu vyhovět. Stránky knihovny byly pro mě stejně nevlídné jako knihovna sama, ať už špatnou přehledností či nedostatkem informací. Jediné, co mě na knihovně zaujalo, byla nabídka služeb, což je na knihovně asi nejdůležitější.
Použité zdroje: Ústřední knihovna FF MUNI: O knihovně. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz
Monika Temlová
6
Otázky: 1) V jakých médiích se v knihovně FFMU psalo? O knihovně se psalo především v souvislosti nové budovy a to z hlediska architektonického na internetu. O jiných médiích jsem žádnou zmínku nenašla ani neslyšela. 2) Kolik nových čtenářů se v loňském roce do knihovny FFMU registrovalo? Přibližně 14 000 nových čtenářů, z toho ca. 10 000 z fakult univerzity. 3) Kolik čtenářů prodloužilo platnost svého čtenářského průkazu do knihovny FFMU? Tuto informaci nám nikdo nemohl nebo nechtěl poskytnout. 4) Co knihovně FFMU nejvíce chybí? Lepší přístup zaměstnanců a větší informovanost o jejich vlastní knihovně.
Monika Temlová
7
Knihovna kláštera kapucínů
Knihovna kláštera kapucínů byla velmi zajímavým prvkem naší exkurze. Tato knihovna se nachází na adrese: Kapucínské náměstí 303/5 602 00 Brno
Zřizovatel Zřizovatelem této knihovny je Provincie kapucínů.
Statut Knihovna je určena výhradně pro badatele.
Zahájení činnosti a historie knihovny Nejstarší doklad o knihovně mluví o roku 1606 a první soupis knih pochází z roku 1618, fond tehdy měl 60 svazků. V roce 1687 byla přistavěna nová budova, kde byla i knihovna, avšak dnes přesně nevíme, kde knihovna přesně byla, každopádně počátkem 18. Století přestala místnost pro knihovnu stačit, ale nová knihovna byla vystavěna až po roce 1763 jako součást nové budovy, která byla dokončena o rok později a tam jej vybavili dřevěným nábytkem a krásnou freskou. Takto se zachovala knihovna v původním stavu až do dnes. Před druhou světovou válkou odvezli bratři nejvzácnější tisky do hradčanského kláštera, kde zůstali i po válce. V roce 1950 byla knihovna zkonfiskována a fond spravovala Zemská národní knihovna. V roce 1993
Monika Temlová
8
převzali knihovnu opět kapucíni. Prvotisky a 56 svazků rukopisů umístěných v depozitáři Státní vědecké knihovny v Brně zůstali díky vzájemné smlouvě i nadále v jejím trezoru. V letech 1999 až 2005 byl fond katalogizován v elektronické podobě.
Fond knihovny V současné době má fond přibližně 8 000 svazků, z toho je asi 6 500 starých tisků včetně přívazků. Dále obsahuje asi 100 knih, které byly vydány po zrušení kláštera roku 1950 nebo později. Prvotisků obsahuje knihovna 75 včetně fragmentů, mezi nimi jsou dva unikátní jednolisty z dílny prvních brněnských tiskařů Stahela a Preinleina. V letech 2001 a 2002 přivezli 163 svazků s brněnskou proveniencí z Provinční knihovny na Hradčanech, z větší části to byly knihy odvezené pryč.
Návštěvníci Knihovna je přístupna jen pro objednané čtenáře či zájemce o knihovnu.
Nabízené služby Knižní fond je přístupný pouze prezenčně, obsah fondu je možné vidět v katalogu knihovny, který je přístupný na stránkách kapucínů, ale jen pro registrované.
Komentář Knihovna se mi velice líbila, ale jen z hlediska historického. Knihy jsme si nemohli prohlédnout (což je k jejich stáří pochopitelné) a bratr Vítek, který nás provázel, o knihovně nevěděl téměř nic a nic nám tedy o ní nemohl říci. Myslím, že by také kapucínům neuškodila větší otevřenost a dostupnost veřejnosti. Bohužel celkový pocit z knihovny byl horší a to nejen díky špatnému vzduchu.
Použité zdroje Klášter kapucínů Brno: Stará knihovna Brno.[online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.kapucini.cz
Otázky: 1) Je knihovna řádu kapucínů od svého vzniku na stále stejném místě? Jak jsem psala již výše, knihovna není na stejném místě, byla přestěhována z důvodů nevyhovujících prostor. 2) Kolik prvotisků obsahuje fond kapucínské knihovny v Brně? Knihovna obsahuje 75 prvotisků. 3) Jak se jmenuje nejstarší tisk (kniha) uložený v moravské zemské knihovně z roku 1471? Jsou to Cypriánovi spisy.
Monika Temlová
9
