Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz
Mikulþíková, Adriana (2010): Pravicový extrémizmus v Spolkovej republike Nemecko. Príþiny, podoby, prejavy. Banská Bystrica: Fakulta politických vied a medzinárodných vzĢahov UMB, 154 s., ISBN 978-80-8083941-3. Autor: Vladimír Naxera Email:
[email protected]
Pravicový extremismus v evropských zemích není novým jevem. ZemČ kontinentu jsou s tímto problémem konfrontovány po dlouhou dobu. V posledních desetiletích a v mnohých pĜípadech v posledních letech dochází v nČkterých evropských zemích (vþetnČ západoevropských státĤ s dlouhou demokratickou tradicí) k posilování pravicovČ extremistických pozic. V nČkterých zemích roste násilí páchané na imigrantech a menšinách, které bývá pĜipisováno krajnČ pravicovým skupinám, roste také podpora politických stran, které bývají Ĝazeny ke krajní pravici a v nČkterých pĜípadech (tĜeba v Rakousku nebo Švýcarsku) se tyto strany dostávají s velikými procentními zisky do parlamentĤ. Jednou ze zemí, kde v posledních letech dochází k nárĤstu násilných akcí páchaných sympatizanty krajní pravice (zejména na cizincích a pĜíslušnících menšin), je Spolková republika NČmecko. Tedy zemČ, která díky historickým okolnostem a zejména souvislostem spojeným s nacistickým režimem a výsledkem druhé svČtové války prodČlala ve druhé polovinČ minulého století specifický politický vývoj a svoji politiku postavila na ochranČ demokracie a lidských a obþanských práv. Tyto principy jsou dobĜe rozpoznatelné již z prvního þlánku Základního zákona, který jako zcela první princip nČmecké ústavy zmiĖuje ochranu lidské dĤstojnosti a práv.
130
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Nejen nacistický režim a principy zakotvené v pováleþné ústavČ pĜedstavují specifický rámec pro politický extremismus v NČmecku. Další dĤležitou vČcí je pováleþné rozdČlení zemČ na dva státy, které se navíc Ĝadily do rĤzných mocenských blokĤ a byly diametrálnČ odlišné sociálním, politickým a ekonomickým systémem, který zvolily. Odlišnost systémĤ a odlišný proces denacifikace a vyrovnání se s minulostí mČly za následek, že v obou þástech probíhal proces formování krajní pravice rozdílným zpĤsobem (z pochopitelných dĤvodĤ zejména v NDR probíhal proces znaþnČ odlišným zpĤsobem od zbytku Evropy patĜící do západního bloku). Tyto odlišnosti se projevily i ve vývoji po sjednocení NČmecka. A právČ toto je jedno z hlavních specifik extrémní pravice v SRN. I pĜes odbornou pĜitažlivost tématu nČmecké krajní pravice a pĜes geografickou blízkost, která mĤže mít (nejen) pro ýeskou republiku i dopady napĜíklad v praktické politice (napĜíklad v podobČ pĜeshraniþní spolupráce krajnČ pravicových skupin), není extrémnČ pravicová scéna v SRN v þeském nebo slovenském politicko-vČdním diskurzu podrobována detailní dlouhodobé analýze. Novou publikaci Adriany Mikulþíkové, docentky na katedĜe politologie Fakulty politických vČd a mezinárodních vztahĤ UMB v Banské Bystrici, proto nelze jinak než pĜivítat. Autorka touto prací navazuje na nČkolik pĜedchozích textĤ, které k danému tématu nebo jeho dílþím problémĤm publikovala v pĜedešlých letech, þímž potvrzuje jistou kontinuitu ve svém výzkumu. PĜedstavovaná publikace se dle autorþiných slov „pokouší o komplexní vykreslení pravicového extremismu v souþasném NČmecku, jeho pĜíþin, podob a projevĤ“ (s. 8). Vzhledem k nejasnosti samotných pojmĤ extremismus a pravicový extremismus, o jejichž definování a systematizování se pokoušelo veliké množství autorĤ, je na úvodu knihy zaĜazena teoretická þást, která se snaží oba pojmy vyjasnit a pĜedstavit autorþin pohled. Mikulþíková pĜedstavuje vývoj konceptu extremismu od Aristotela až po souþasné autory, pĜiþemž se mimo jiné snaží o vyjasnČní diference mezi pojmy extremismus a radikalismus. Ve výkladu extremismu a pravicového extremismu se drží zejména tvorby nČmeckých autorĤ, kterými jsou napĜíklad U. Backes a E. Jesse, jejichž koncepci extremismu
131
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz považuje Mikulþíková za jednu z nejucelenČjších. AutoĜi vysvČtlují extremismus v protikladu k demokracii na základČ dvou rovin – demokratické a konstitucionální. Autorka publikace ovšem správnČ uvádí, že kromČ svých pĜíznivcĤ má tato silnČ normativní teorie, která extremismus vymezuje jednoznaþnČ negativním zpĤsobem, i svoje þetné odpĤrce. Nepanuje-li shoda na vymezení extremismu, nepanuje tím spíše pĜi vymezení jeho pravicové varianty. Mikulþíková uvádí mnoho pojmĤ jako neonacismus, neofašismus, pravicový populismus, pravicový fundamentalismus, pravicový radikalismus atd., které bývají þasto publicisty a veĜejností využívány jako synonyma. Autorka následnČ rozebírá nČkolik klasifikací, které se vztahují k definiþním prvkĤm pravicového extremismu. Tato þást (ostatnČ jako celá práce) je podložena studiem velkého množství relevantní literatury od pĜedních (zejména nČmeckých) autorĤ zabývajících se pravicovým extremismem. Jelikož pravicový extremismus odráží jednak historicko-politický vývoj v zemi a zároveĖ aktuální situaci a spoleþenské dČní, zaþíná autorka druhou þást výkladem historického kontextu vzniku nČmecké krajní pravice. První historická kapitola se zabývá okolnostmi jejího úplného poþátku v období od vzniku císaĜství až po konec druhé svČtové války. Vzhledem k existenci dostateþného množství literatury analyzující NSDAP, Hitlera, holocaust a nacistické NČmecko obecnČ, není tomuto tématu vČnován nadmČrný prostor, který je využit na analýzu pováleþného vývoje. Vzhledem k již zmiĖovanému rozdČlení NČmecka po konci druhé svČtové války rozdČluje autorka následnou analýzu na dvČ þásti a v jednotlivých kapitolách zkoumá vývoj v SRN a NDR, pĜiþemž se soustĜedí na odlišné procesy denacifikace a vyrovnání se s minulostí, odlišnou pováleþnou strategii bývalých nacistĤ (v pĜípadČ SRN napĜíklad detailnČ zmiĖuje první pováleþné období, ve kterém bývalí þlenové NSDAP zakládali nové politické strany) atd. V pĜípadČ NDR nemČla extrémní pravice možnost organizovat se v oficiální rovinČ, a proto pĤsobila spíše jako subkultura sdružená kolem hudebních skupin, fotbalových klubĤ atd. Aþkoliv v NDR postupem þasu rostl poþet trestných þinĤ pĜipisovaných pĜíslušníkĤm krajní pravice (napĜ. útoky na menšiny þi pĜíslušníky jiné subkultury), nebyla jim až do roku 1989 vládními pĜedstaviteli vČnována pozornost a
132
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz informace nebyly medializovány. Tento stav mČl vliv na vývoj po roce 1990, kdy se v obou þástech sjednoceného NČmecka nacházely svojí povahou pomČrnČ odlišné krajnČ pravicové skupiny. A jak autorka uvádí, v souþasnosti stále ještČ existují na území bývalé NDR skupiny krajní pravice pĜedevším bez pevné organizaþní struktury. Vedle toho do východních zemí úspČšnČ expandovaly nČkteré západonČmecké skupiny vþetnČ politických stran. Vývoji po sjednocení NČmecka vČnuje autorka nejvíce prostoru (témČĜ polovinu publikace). Autorka se správnČ neomezuje pouze na formální struktury a na ultrapravicové politické strany, ale analýze podrobuje také neformální vazby a skupiny vþetnČ tzv. „KamarádšaftĤ“, které zaþaly jako volné skupiny vznikat v reakci na zákazy nČkterých krajnČ pravicových organizací. Je ovšem škoda, že neformálním strukturám a subkulturám není vČnováno více prostoru. KromČ jednotlivých organizací jsou také analyzovány pĜíþiny nárĤstu podpory krajní pravice ve sjednoceném NČmecku. Z ultrapravicových politických stran je nejvČtší zĜetel kladen na NárodnČ demokratickou stranu NČmecka, v jejímž pĜípadČ je podrobnČ analyzován její vývoj a promČny (a dále také na Republikány a NČmeckou lidovou unii). Autorka si všímá také postoje státních orgánĤ (zejména soudĤ a policie) k tČmto organizacím. A nejen státních organizací. V závČru textu uvádí, že pro úspČšný boj s krajní pravicí je tĜeba také zapojení organizací obþanské spoleþnosti. Analyzuje také ústavní ochranu demokracie a lidských práv. Celá publikace je zpracována na základČ velice bohaté zdrojové základny, pĜiþemž autorka využívá znaþné množství pĜedevším pĤvodních nČmeckých prací od pĜedních autorĤ, kteĜí extremismus zkoumají z normativního i empiricko-analytického pohledu. KromČ tČchto sekundárních zdrojĤ je využito veliké množství primárních pramenĤ, zejména zákonných pĜedpisĤ. Jen škoda, že autorka pro svoji analýzu (pĜedevším politických stran) nevyužila více primárních zdrojĤ – napĜíklad programatiky jednotlivých stran atd., jelikož tyto prameny pĜedstavují bohatý podklad pro analytické zpracování. CelkovČ lze publikaci hodnotit jednoznaþnČ kladnČ. Kniha, která je vhodnČ a
133
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz pĜehlednČ strukturována a obsahuje mimo jiné znaþné množství statistických údajĤ využitelných pro další výzkum, je jednoznaþným a inovativním pĜínosem k danému tématu v rámci slovenské a þeské politologie. Autorka splnila výše zmínČný cíl, který si stanovila v úvodu svojí práce. Knihu lze doporuþit nejen studentĤm a odborníkĤm z oblasti politické vČdy, ale i pĜíbuzných sociálnČ vČdních oborĤ, publicistĤm, žurnalistĤm, zamČstnancĤm státní správy a celé odborné veĜejnosti, která má o danou problematiku zájem.
134
