Klinická psychologie II. £ást / semestr z p°edná²ek L. Va²iny
1
1. p°edná²ka
Okruhy 1. psychologie v léka°ství viz Klinická I. (adherence, koluze, reaktance, kompliance, . . . ), komu-
nika£ní pasti v medicín¥ (Honzák), reakce pacienta (adekvátní, inadekvátní, bagatelizující, vyt¥s¬ující, gnozofóbní, hypochodrická senzohypochondrická, kdy veget. p°íznak je váºný, a ideohypochondrická obava ze zhoubné nemoci), agravace (= vymý²lení si p°íznak·), hospitalizmus (umíst¥ní d¥tí, senior· . . . do nemocni£ního za°ízení a z toho plynoucí deprivace), iatropatogenie
2
2. úzkostné poruchy (panická úzkostná porucha, smí²ená úzkostn¥ depresivní porucha, agorafobie , sociofobie, obsedantn¥-kompulzivní porucha, akutní reakce na strach, posttraumatická stresová
3
4
porucha, hypochondrická porucha, somatiza£ní porucha , somatoformní vegetativní porucha ) 3. poruchy p°íjmu potravy
5 (znát p°í£iny), syndrom vyho°ení a workoholismus
4. chronický únavový syndrom 5. psychoonkologie
6
6. psychosomatika (psychologie zdraví, psychologie nemoci; systémy: kardiovaskulární, respira£ní, ...)
1 Toto d¥lení na p°edná²ky je jen orienta£ní ve skute£nosti byla látka p°edná²ená v trochu jiném 2 v ²ir²ím pojetí v souvislosti s úzkostnými poruchami 3 somatické p°íznaky alespo¬ 2 roky, ºádná somatická p°í£ina 4 p°íznaky dvojího druhu stíºnosti na vegetativní poruchy a stíºnosti na nespeci cké symptomy 5 nep°ipou²tí si, ºe jím trpí 6 Pokud p°íjde kolegyn¥ odp°edná²et. :)
1
po°adí apod.
2. p°edná²ka
Psychologie v léka°ství I7
ý
ad hospitalizmus )
_
projevuje se maladaptace, maladjustace, citové strádání
_
pomáhá dobrý vztah s léka°em, p°íprava p°ed hospitalizací
_
u p°ed²koláku: 1. fáze protestu 2. fáze beznad¥je 3. fáze negace agresivita v·£i o²et°ujícímu personálu
_
problém pokud má dít¥ mén¥ neº 3 roky vznikne citové odpoutání se od matky, návrat je potom obtíºný, je moºný i regres
ý
adaptace na lé£bu) 1. depresivní fáze a) úzkostn¥ depresivní b) sklí£ené, uzav°ené, mohou proºívat vinu 2. agresivní fáze (i pasivn¥ agr.) 3. latentní fáze (ú£elová) zisk: Lep²í neº chodit do ²koly.
ý
nocebo efekt )
_
ý
to, co zhor²uje lé£bu, . . . (vs. placebo efekt)
iatropatogenie
_
zhor²ení zdrav. stavu pacienta vlivem zdrav. personálu (²patný p°ístup, ²patná medikace, ...)
_
farmaceutogenie vlivem lékárníka
_
antropopatogenie vlivem £lov¥ka (nap°. r·zní lidé v r·zných fázích nemoci si povídají negativum)
ý
iatroeuthymogenie
_
ý
sorrorigenie
_
ý
po²kození sestrou
egrotogenie
_
ý
lé£ebný postup, který p°iná²í pacientovi satisfakci
hrubé po²kození druhým pacientem, hluboké, destruktivní, manipulativní
pseudoiatrogenie
_
p°í£inou zhor²ujícího se zdrav. stavu jsou anticipa£ní úzkosti ned·v¥ra v·£i o²et°ujícímu personálu
ý
edukativní iatropatogenie
_
výuka medik· p°ed pacienty (sex. stud, . . . )
7 P°edev²ím
opakování látky z p°edm¥tu Klinická I
2
ý
u psychologa: n¥co p°íli² dramatizujeme pacienta traumatizujeme; znevaºování jiných terapeut·; pokud si pacient p°e£te zprávu (zejm. bez léka°ského vysv¥tlení £i psychologické p°ípravy)
ý
osobnost léka°e (a její vliv p°i iatrogenii):
agresivní, histriónský typ:
emo£ní, zdánliv¥ fajn, jenºe se zklame a pac. to pozná; p°íli² improvi-
zuje, neukázn¥ný, sex. podt.
depresivní typ:
p°enese se na pacienta; ut¥²uje, nelé£í, soucitem znesnad¬ují lé£bu (léka° musí
strukturovat!)
schizoidní typ:
p·sobí jako velká autorita, odborník na slovo vzatý; negativa emo£ní chlad,
distance; klady cit pro detail, rozumový, dob°e stanoví diagnozu X ale chybí emo£ní/lidská stránka
ý
psychologie náv²t¥v : . . . (ne vºdy jsou náv²t¥vy p°íjemné. . . )
ý
typy vztah· léka° pacient :
adherence (kompliance) jeho rad
kongruence
8
p°ipravenost a ochota klienta spolupracovat s terapeutem, následovat
soulad mezi proºíváním a vnímáním a jeho vyjad°ováním, schopnost pln¥ a autenticky
9 (kongruentní terapeut znamená k sob¥ i k
vyjd°ovat sama sebe, své proºitky a zku²enosti pacientovi up°ímný?)
adheze p°eklad: p°ilnutí 10 koluze terapeut i klient kompenzují
potíºe toho druhého (terapeut = pe£ovatel, klient = dít¥);
podstatou komplementární nezvládnuté vnit°ní kon ikty
reaktance
jde o neurotické p°ebírání zodpov¥dnosti za sebe, pot°eba kontrolovat d¥ní (vyhýbá se
terapii, odmítá léky, . . . ); je opakem bezmocnosti reaktance se m·ºe i vyuºít pokud se jí bojuje proti bezmocnosti, depresi. . .
ý
3 T: Tolerance, Trp¥livost, Tvo°ivost
Psychologie v léka°ství II
ý
paliativní medicína
ý
Kügler-Rossová: n¥kolik fází umírání : 1. f. ²oku 2. f. vzdoru (zloby, vzteku) 3. f. smlouvání (zde poprvé p°ipustí, ºe je tak váºn¥ nemocný) 4. f. deprese 5. f. odevzdanosti, smí°ení (snadn¥j²í pro v¥°ící apod., zde se vzpomíná na p°íznivj²í stránky ºivota £lov¥ka, pot°ebuje dotek, kontakt)
ý
strach z bolesti zesiluje mezi 5. a 10. rokem
ý
otázka eutanázie
ý
sebevraºedné jednání
_
vºdy jde o poruchu pudu sebezáchovy
8 http://wiserwiki.com/Medical_Adherence:_The_Physician-Patient_Relationship http://www.enotes.com/public-health-encyclopedia/adherence-compliance-behavior
9 http://ografologii.blogspot.com/2007/11/komunikacni-typy.html 10 nepoda°ilo se mi najít, co to znamená v souvislosti terapeut-klient:(
3
_
vývoj (fáze ): 1. suicidální my²lenky (nejde je²t¥ o konkrétní úvahy, co a jak by ud¥lal) 2. suicidální tendence (p°estává se bránit, je ale je²t¥ pasivní) 3. suicidální úvaha (jak a £ím) 4. suicidální rozhodnutí (m·ºe vyvolat p°echodné zklidn¥ní) 5. realizace
_
tomu je²t¥ p°edchází presuicidální syndrom : 1. zúºení zájmu, uzav°enost, v zajetí, oslepenost, zúºení subjektivního prostoru 2. potla£ená, proti sob¥ zam¥°ená agresivita 3. fantazie o smrti (o tom, jaké to je, kdyº se umírá ur£itým zp·sobem)
_
sebezabití je odli²né od sebevraºdy; vyskytuje se nap°. u psychóz (£lov¥k p°ed n¥jakým moºná halucinovaným nebezpe£ím a sko£í z mostu apod.)
_
sebeob¥´ smrt z altruistických apod. d·vod· (matka se ob¥tuje, aby zachránila dít¥, . . . )
_
roz²í°ená sebevraºda (rodi£e zabijí sebe i své d¥ti, aby netrp¥li a netrp¥ly)
_
bilan£ní sebevraºda p°i páchání jsou klidní
_
sebevraºedný pokus
ü
ú£el je pouze demonstrativní
ü
inklinují k n¥mu lidé s hystrionskými rysy nebo jinou dysharmonií osobnosti
ü
pokud okolí neprojeví zájem a z·stane chladné a nep°átelské, pak kon£í skute£nou sebevraºdou
ü
m·ºe se stát ale reálný pokus, tj. nepovedený (nepovede se mu p°eºít), nebo haza rdní (nechá tuto otázku náhod¥), nebo alarmový (v¥t²í naléhavost, neº demonstrativní, proto £asto kon£í sebevraºdou)
_
rizikové faktory :
ü
ze strany rodiny:
`
hereditální záºeº (i v ²ir²í rodin¥) pokud se v rodin¥ vyskytl pokus
`
ztráty (rodi£·, partnera), resp. jejich kumulace
`
v p°ípad¥ d¥tí tzv. boken-home dít¥ nemá v rodin¥ oporu v nikom záºitek, ºe není pro nikoho pot°ebné
ü
ze strany £lov¥ka pokou²ejícího se o sebevraºdu:
`
rysy impulzivity a nezdrºenlivosti
`
emo£ní nestabilita
`
disociativní osobnost, lidé s hystrionskou povahou. . .
`
nízká frustra£ní tolerance v·£i zát¥ºi, bezmoc. . .
`
u senior· samota, izolovanost, pocit prázdnoty, v p°ípad¥ senior· rizikovým faktorem je i du²evní onemocn¥ní
`
u lidí nad 70 let se ve stresu sníºí hladina serotoninu, coº vyvolá deprese se sebevraºednými tendencemi
_
protektivní faktory :
ü
dobrý vztah sociální opora
ü
zachování kriti£nosti, sebekriti£nosti
4
ü
exibilní my²lení
ü
pravidelný £as pro záliby a rekreaci
ü
sv¥domitost
ü
p°im¥°ený zdravotní stav a ²ance pro pracovní výkon (a z toho plynoucí pocit uºite£nosti)
5
3. p°edná²ka
Deprese11
ý ý
deprese vs. depresivní rozlada vs. dystymie
dystymie = chronická depresivní nálada, trvalé nebo opakující se depresivní nálady; aº 4 procenta v populaci; uvaºuje se o ní, kdyº trvají p°íznaky asi 2 roky
_
na ºivot to není, na smrt taky ne
_
spou²t¥£e: d¥tství, vrozené, traumata, . . .
_
o °ada lidí s dystymií uvádí, ºe v d¥tství nebyly napl¬ovány jejich základní pot°eby, nebo naopak jejich výchova byla hyperprotektivní (nem¥li p°íleºitost k vytvo°ení identity. . . )
_
p°edpoklady pro dystymii vytví°í i tlak society a jejích norem (na to, kdo je úsp¥²ný, co je oce¬ováno. . . ) ten vyvolává poruchu sebepojetí, t¥lesného schématu. . . (societa jako velký ta´ka superego oce¬uje, . . . )
ý
dysforie = mrzutá depresivní nálada, £asto provázená nepokojem a depresivním proºíváním; citov¥
12
nep°íjemné vylad¥ní orgranizmu; opak euforie
ý
13 introjekce = p°ijímání a p°ejímání cizích názor· a motiv· za vlastní (protiklad
introjekt
projekce ); nap°. spontaneita societa £l. nutí, aby byl spontánní, pokud mu to není vlastní, zp·sobí tento introjekt (a chování dle n¥ho) traumatizaci
ý
deprese :
_
v¥t²inou po 6 m¥sících sama skon£í, odezní (psycholog b¥hem té doby pouze pomáhá, aby £l. moc netrp¥l)
_
má £asto za následek jakýsi bradipsychismus, zautomatizované zpracovávání informací bez p°emý²lení o nich, stereotypy apod.; kv·li této pamalosti dostávají jejich negativní my²lenky a hodnocení ²anci oplétat osobnost depresivního £lov¥ka a tím se více do ní zabudovávat
_
typickým rysem je, ºe depresant úsp¥ch hodnotí situa£n¥, p°echodn¥; neúsp¥ch p°isuzuje sob¥, svým trvalým charakteristikám
_
okolí jej po £ase za£ne povaºovat za líného (je to £asto opravdu hodn¥ dlouho na to, aby mu v¥°ili, ºe se stále je²t¥ n¥£ím trápí)
_
aº 15 procent z nich spáchá sebevraºdu
_
navenek se jeví jakoby lhostejní, laická podpora nebu¤ smutný paradoxn¥ zesílí depresi
_
pohyb pro £lov¥ka v depresi je d·leºitý pohyb deprese jakoby se bála pohybu, akceschopnosti; proto se Va²ina p°i terapii s depresantama neustále pohybuje od okna k oknu. . . , náboj pak p°echází i na klienty
_
£asto hledají, kdo to zp·sobil, ºe se cítí jak se cítí mohou být zpo£átku agresivní v·£i okolí, poté bu¤to agresivitu obrátí proti sob¥ (jakoºto pocit viny ), nebo sklouzne do beznad¥je ; pocit viny m·ºe být p°edstupn¥m sebevraºdy
_
úzkost (inspiruje iniciuje vznik strachu) £lov¥ka vy£erpává, coº op¥t vyvolává depresi úzkost a deprese spolu souvisejí, podmi¬ují se
_
mají problémy vyjád°it jiné emoce, neº jen zadrºovaný hn¥v nap°. pocit blízkosti
_
nízké sebehodnocení, vºdy je p°ítomný pocit mén¥cennosti (kdyº se budu han¥t, vezmu vítr z plachet tomu, kdo by m¥ mohl han¥t apod.)
11 Máme znát její klinický obraz! 12 Jde pravd¥podobn¥ o depresivní rozladu, o které mluví Va²ina. 13 Popsané je Va²inovské pojetí, nap°. psychoanalytické pojetí je zcela
6
odli²né. . .
_
chybí jim sociální opora, protoºe nedokáºou dát najevo blízkost, své pot°eby apod. vzniká tak bariéra v·£i blízkým lidem, proto by m¥l terapeut pracovat také s rodinným zázemím ; n¥kdy si lidi drºí od t¥la i aktivn¥ kv·li svým d°ív¥j²ím ²patným zku²enostem (selhání apod.)
_
depresi prohlubuje kritika, odmítání, ignorování, hypoaktivita, vnit°ní izolace, . . .
_
m·ºe být p°ítomna obrana Pop°ení (pop°ít depresi a to, ºe cítí agresi nebo hn¥v. . . ) potla£ení/pop°ení je v²ak jen rychlej²í cesta k somatizaci, ºalude£ním v°ed·m atp.
Úzkostné poruchy14
ý
úzkostných poruch je velké mnoºství
ý
narozdíl od deprese úzkostné poruchy p°ipustí, aby se projevovaly dal²í emocionální kvality a proºitky
Panické úzkostné poruchy
ý
mají epizodický charakter (kdyº nastartuje, má tendenci se opakovat jakoby si organismus pamatoval, ºe kdyº se dostane do ur£ité situace, následuje úzkost. . . )
ý
náhlé, bez zjevné p°í£iny
ý
záchvaty nejsou vázány na konkrétní situaci proto se nedají p°edvídat (z toho plyne úzkost, ºe nemá £lov¥k n¥co pod kontrolou nekontrolované záchvaty)
ý
etiologie :
_
m·ºe se vyvinout vlivem separa£ní úzkosti (a prost°ednictvím zvý²ení reaktivity bronch·), strachu z opu²t¥ní . . . tedy pokud ve výchov¥ byla úzkost £ast¥j²í plus zvý²ená senzitivita bronch· (a skrze to du²nost)
_
hodn¥ velký vliv na vznik má v²e, co se týká dechu r·zné respira£ní potíºe, (uº zmín¥ná) zvý²ená reaktivita bronch·. . .
_
£asto jde o lidi, kte°í mají problém s asertivitou (ale Va²ina takové zku²enosti nemá) tém¥° na úrovni rysu osobnosti
ý
p°íznaky a projevy :
_
popisuje (podstupuje?) °adu somatických vy²et°ení
_
£asto záºitek nedostatku kyslíku, na omdlení, závrat¥, t°esy, sev°ení hrdla ( k°e£ ), pálení zátylku (???), du²nost, derealizace, ztuhlost v kon£etinách, návaly horka, zimnice. . .
_
úzkost inspiruje my²lenky: co kdyº um°u, ze²ílím, omdlím, ztratím sebekontrolu. . .
_
mohou inspirovat strach aº patologický; tj. s agorafobií nebo bez
_
po odezn¥ní záchvatu p°edjímá, anticipuje nástup paniky jistí se, obávají se: nap°. pojedou na dovolenou, tam nebude léka° co kdyº p°ijde záchvat. . . ; chodí jako na jehli£kách v neustálé obav¥ ze záchvatu
ý
lé£ba :
_
setkáváme se jako psychologové aº s lidmi s rozvinutou pan.ú.por. £asto aº poté, co pro²el spoustou somatických vý²et°ení
14 Nau£it se, jak se projevují somaticky i psychicky (obecn¥): nap°. neuropsychické,
vegetativní potíºe, bolesti hlavy, t°es, du²nost, tendence k hyperventilaci, úlekové reakce (zblednutí a tachykardie nebo naopak zrudnutí), sucho v ústech, £asté mo£ení, problémy s koncentrací pozornosti, strach ze stráty kontroly, nádech depersonalizace, derealizace, zvý²ená dráºdivost, . . .
£asto
7
_
lze lé£it antidepresivy III. generace; ob£as se doporu£ují anxiolytika sniºují rychle úzkost oddalují dal²í záchvat ale nelé£í
_
samoz°ejm¥ psychoterapie
_
n¥kdy je to lé£ba (psyter i farmakoter.) na celý ºivot, n¥kdy jde i o £ist¥ psychoterapií zvládnutelnou pan.úzkost.por.
_
nácvik relaxace aby si dokázali, ºe se mají pod kontrolou aby ú£inn¥ dokázali zastavit intenzitu úzkosti cílem je rozpustit anticipa£ní úzkost
ý
obecná doporu£ení :
_
úzkostný £lov¥k pot°ebuje p°itakání, ºe jde o opravdové utrpení (i kdyº somati£tí léka°i nic nena²li)
_
konkrétní momenty, kdy obvykle nastupuje záchvat úzkosti, by si m¥l (alespo¬ v duchu) osahat, p°ipravit se, najít si v obávané situaci (na dovolené) místa, kde bude v bezpe£í. . . pot°ebují sníºení citlivosti v·£i ur£itým situacím a moment·m, kdy zaºili pan. úz. por. v dopravních prost°edcích, apod.
_
£lov¥k musí zaºít ten fakt, ºe nezem°e i tam, kde myslel ºe zem°e ºe existuje maximum úzkosti a pak se to obrátí a úzkost odezní o pot°ebují, ºe n¥kdo uº to m¥l, ºe je to zkoumáno, ºe je to vylé£itelné, ºe to není smrtelné
Panická úzkostná porucha s agorafobíí
ý
tyto poruchy agorafobie mohou existovat i zvlá²´ (mimo panické úzkostné poruchy)
ý
úzkost z ulice, parkovi²t¥, tunelu, toalety, sprchového koutu, mostu, z fronty (fakt stát s lidmi) apod. m·ºe vyprovokovat panickou úzk. poruchu
ý
moc nepomáhá ani partner cítí se s ním bezpe£n¥ do momentu, neº vstoupí do oné situace
_
lehká agorafobie nep°íjemné pocity v agorafobických situacích (zam¥stnání, pobyt na chat¥), ale je schopen je p°ekonávat. . .
_
st°edn¥ t¥ºká agorafobie uº se za£ne vyhýbat (nap°. jezdícím schod·m, ²alinám, výtah·m), pokud s nimi je osoba blízká, není to aº taková komplikace; vºdy musí být blízko domova
_
t¥ºká agorafobie nejsou schopni bez doprovodu v·bec vyjít z domova
ý
aº v 50 procentech (u £isté agorafobie) n¥kdo z p°íbuzenstva m¥l tuto potíº
ý
agorafobie se z velkého procenta vyskytuje u ºen
ý
u agorafobie pokud úvahy, ºe by nem¥l být na sv¥t¥, musíme být na pozoru
8
4. p°edná²ka
Sociální fobie
ý
p°íznaky a projevy :
_
úzkost
_
dominují strachy, ºe ho pozorujeme. . .
_
chrání si tu ²pinavou zadní stranu chodí kolem zdi a chrání si záda, resp. se staví do rohu místnosti (viz etiologie pocit studu v d¥tství)
ý
_
má problém jít do menzy, telefonovat, . . .
_
vegetativní p°íznaky, gastrointestinální p°íznaky. . .
_
puzení k mo£ení a defekaci
_
bu²ení srdce, sucho v ústech
_
má pocit, ºe je defektní odtud tendence se maskovat (i oble£ením), tendence se choulit
etiologie :
_
v d¥tství vziká pocit studu u toho, co je p°irozené, biologické, ale dává tomu pejorativní náhled riziko, pokud rodi£e perfekcionisti. . .
ý
d·leºitá diferenciální diagnostika nap°. odli²it od trémy . . . £asto v po£átcích svád¥no na trému, v jádru trémy je ale nejistota. . .
ý
soc. fobie m·ºe být v klinickém obrazu vyhýbavé (úzkostné) poruchy osobnosti ale soc. fobie je více vázána situa£n¥ (na soc. sit.); m·ºe být i u schizoidní poruchy také se vztahují ze vztah· ale u schizoidní chybí touha po kontaktu, po societ¥; u závislé poruchy je také strach z odmítnutí (od té osoby, na kterou je navázán). . .
ý
lé£ba :
_
nikdy není ke ²kod¥ skupinová psychoterapie
_
kognitivn¥ behaviorální terapie p°ehled: Neenan, Driden (Portál) ZNÁT KE ZKOUCE! (+ um¥t povypráv¥t, jak p°ekonávám trému)
Posttraumatická stresová porucha
ý
p°ijdou k léka°i i k terapeutovi pom¥rn¥ pozd¥ potíºe jsou uº hodn¥ zako°en¥ny
ý
uvaºuje se o ní, pokud symptomy trvají déle neº 6 m¥síc·
ý
etiologie :
_
t°i zdroje : 1. selhání/chyby 2. katastrofy 3. £lov¥k vystupující v·£i mn¥ v extrémních pozicích
_ _
primární traumatizace se d¥je, kdyº je £l. sám n¥£ím ohroºen sekundární traum. se d¥je, pokud je sv¥dkem a nikoliv ob¥tí (nebo je v kontaktu s n¥kým, kdo n¥co utrpí)
_
ý
terciální traum. se d¥je, pokud je v kontaktu s n¥kým, kdo trpí posttraum. stres. por.
£asto po události následuje hospitalizace dal²í traumatizace, výslech, . . .
9
ý
lé£ba :
_
ý
musí získat záºitek, ºe je to lé£itelné
p°íznaky a projevy :
_
p°íznaky se d¥lí: 1. dominující jsou d¥sivé sny 2. dominující je ztráta pozitivních emocí 3. dominující je vyhýbání se £innostem a událostem, které p°ipomínají traumatickou událost 4. dominující je zvý²ená psychická i fyzická reaktabilita na ur£ité podn¥ty
_
budoucnost nemá smysl , pocit odcizení, ashbacky, neustálá pohotovost, ostraºitost, m·ºe vést k závislosti na alkoholu nebo drogách
_
t¥lesné p°íznaky zdánliv¥ z ni£eho nic (ale jako reakce na p°ipomínku traum. události)
_
u d¥tí do 4 let pomo£ování. . .
_
u ²kolních d¥tí problémy ve ²kole, fantazírování (coº podpo°í prohloubení a somatizaci), mohou se vyrovnávat kresbou
_
ý
pubescenti a adolescenti víc pocitu ohroºení, suicidální tendence, . . .
dostudovat. . .
Obsese a kompulze
ý
projevy :
_
²títí se ²píny, kontaminace, nákazy více, neº je b¥ºné
_
umývají se n¥kolikrát za sebou - tendence po£ítat p°edm¥ty, krokovat si, . . .
_
p°i odchodu z domu tendence vracet se a kontrolovat
_
n¥které my²lenky se opakovan¥ vracejí a snaºíme se jich zbavit, p°itom cítíme nervozitu. . .
_
tendence na p°edná²ce vysko£it a n¥co vyk°iknout. . .
_
°ada t¥lesných p°íznak·
_
vyhýbavé chování nemá záºitek co by se stalo, kdyby tam z·stal potvrzuje si bludný kruh. . .
ý
jakmile se objevuje obsedantní my²lenka, napojí se kompulze, co s tím d¥lat. . .
ý
zvý²ená senzitivita na spou²t¥£e
ý
doplnit!
10
5. p°edná²ka
Poruchy p°íjmu potravy (referát)
ý
typické znaky:
_
nebyla nalezena typická rodina takto postiºených
_
£asto u ment. anorexie v rodin¥ chyb¥l jeden £len matka nebo otec (a z toho pak nap°. dominující vliv matky. . . ) . . . matka nap°. není spokojena se svou ºenskou rolí
_
ý
p°í£iny:
_
_
ý
biolog. faktory:
ü
predispozi£ní je ºenské pohlaví (inklinují k ideálu ²tíhlosti, . . . )
ü
jiné biolog. faktory mají aº sekundární vliv
t°eba brát do úvahy sebev¥domí, orientaci na výkon, ºivotní události, subjektivní pohled . . .
terapie:
_
ý
£asto perfekcionistické rodiny, s obtíºemi p°i vyjad°ovaní emocí, coº její dcera vnímá. . .
individuální, osv¥d£ily se také skupinová, reºimové lé£by, KBT, arte a muziko. . .
d¥lení: 1. mentální anorexie 2. mentální bulimie 3. nespeci cké poruchy p°íjmu potravy
Mentální anorexie15
ý
projevy :
_
d¥tský negativismus, tvrdohlavost (jako pasivní agrese), ctiºádostivost, zvý²ená p°ecitliv¥lost na emociogenní podn¥ty ve zvtahu k anorektikovi a k jeho potravovému chování (vybízení k jídlu, hovo°ení o jídle, . . . ) výsledkem kon ikty
_
obvykle nesná²í, pokud se na n¥j n¥kdo p°i jídle dívá
_
u dívek amenorea vynechání menzesu 3x za sebou (pokud neberou antikoncepci)
_
celkov¥ 3 znaky : 1. aktivní sniºování hmotnosti 2. strach z nadváhy a nerespektování sebeobrazu 3. amenorea
ý
typy m. anorexie:
_
restriktivní typ nevyskytují se záchvaty p°ejídání a vypuzování, cílen¥ hubne (je na sebe p°ísná), nemá pot°ebu se p°ejídat
_
purgativní typ vyskytují se záchvaty p°ejídání a vypuzování; sm¥°ují k sebevraºedným pokus·m, sebepo²kozování, . . .
ý
anorexie je neodbytnou ovládavou my²lenkou
ý
p°í£ina anorexie :
15 LIT:
Petr Smolík
11
_
není p°esn¥ ur£ená; £asto v²ak v rodin¥ chyb¥l jeden £len (a z toho pak vyplynul nap°íklad dominující vliv matky,. . . )
ý
existuje také atypická mentální anorexie (. . . )
ý
lé£ba :
_
musíme hodn¥ zvaºovat, jestli takového £lov¥ka p°ijmeme do terapie a jestli uneseme takovou
zát¥º ; obvykle osobnsot t¥chto lidí má hystrionský nádech a trpí obsedantn¥-kompulzivními potíºemi
Mentální bulimie
ý
ý
projevy :
_
opakované zvracení
_
pocity viny a studu, ºe n¥co nezvládli. . .
typy :
_
purgativní
_
nepurgativní
_
atypická mentální bulimie (pokud není spln¥no jedno nebo více diagnostických kritérií)
Nespeci cké poruchy p°íjmu potravy: Symptom no£ního p°ejídání
Kdyº v ledni£ce n¥co je, cpou se, kdyº tam nic není, nemusí; vyskytuje
se u lidí hodn¥ vytíºených. . .
Záchvatovité p°ejídání
Komplikace vzniknout teprve aº skrze obezitu, která je d·sledkem.
12
Syndrom vyho°ení vs. chronický únavový syndrom vs.workoholismus
Syndrom vyho°ení
ý
vzik s. v.:
_
po po£áte£ním pracovním nad²ení p°ichází zklamání p°edstupe¬ syndromu vyho°ení
_
krom¥ toho musí být p°ítomné je²t¥ dal²í okolnosti :
ü
v d¥ství neuspokojená pot°eba lásky, bezpe£í, pé£e, . . . kdyº dít¥ pot°ebuje ta´ku a mamku, oni mají vºdy n¥jaký d·vod aby °ekli te¤ ne, aº za chvíli, nap°. u velmi vytíºených rodin (doktorských); p°itom hodnota pé£e v t¥chto rodinách je velmi vysoko cen¥na (je vysoko na ºeb°í£ku hodnot) pé£e tam znamená lásku, p°itom vºdy je pouze zaslouºená
ü
jsou to obvykle lidé, kte°í neumí °íci ne a také neumí odli²it podstatné od mén¥ podstatného (a tak se snaºí zvládnout v²e)
_
ü
v práci není moºné selhat p°ipustí si spí²e problémy v rodin¥ neº problémy v práci
ü
...
nedostává se mu o£ekávané zp¥tné vazby (zaºívá, ºe ostatní jsou nevd¥£ní nesdílí s ním totiº stejný postoj k hodnot¥ pé£e a práce v·bec) proto se sníºí míra jeho empatie
_
klopýtá aº padne
Chronický únavový syndrom
ý
do pop°edí vystupuje dysfunkce imunitního systému
ý
závaºnost : od pouze obt¥ºující formy aº po mnohaleté invalidizující onemocn¥ní
ý
mívají velmi ²patnou zku²enost s léka°i pokud jim neporozumí imunolog (a m¥l by), posílají je sem a tam s nálepkou simulant
ý
p°í£iny :
_
podílí se na n¥m mnoho faktor·
_
£asto jsou to lidé výkonní, s velkým smyslem pro povinnost, co nedovedou odpo£ívat rádi by, ale t¥lo nejde zastavit v tom jsou podobní workoholik·m
_
lidé emo£n¥ do jisté míry nezralí, kte°í vºdy pot°ebují n¥koho, kdo s nimi jejich emoce spoluproºívá; nedovedou být sami se sebou, pot°ebují emoce sdílené; skrze práci utíkají utíkají od sebe sama, podobn¥ jako workoholici
ý
projevy :
_
ve velkém procentu se klinický obraz chronického únavového syndromu p°ekrývá s klinickým obrazem neurastenie
_
klinický obraz je prom¥nlivý n¥které symptomy odezní a jiné nastoupí
_
°ada somatických potíºí :
ü
dominující je silný záºitek únavy a vy£erpání
ü
subfebrilní teplota
16 , tj. 37 38 stup¬·; to vyvolává pocení, nep°íjemné pocity, . . . a
vytvá°í patologický kruh
16 febrilní
ü
zdu°elé mízní uzliny
ü
chronická paringitida
= hore£natý
13
ü ü
silný povlak na jazyku
dotek smrti velmi bolestivá zimnice jde o záºitek, ºe se nemohou zah°át a ten chlad aº bolí; hodn¥ je to vyd¥sí
ü _
°ada neuropsychických obtíºí :
ü _
oslabený imunitní systém napadají viry (zejména herpes viry z toho pásový opar. . . )
bolesti hlavy, bolesti sval·, porucha spánku, . . .
v kone£ném d·sledku dopad na výkonnost, na pam¥´, na koncentraci, na kognitivní výkon celkov¥ ale nejde o destrukci kognitivních funkcí
ý
_
v ur£ité fázi se za£nou objevovat závrat¥ a jakoby rozost°ené vid¥ní
_
prostý dialog £i pohovor u nich m·ºe vyvolat hluboký pocit únavy
terapie :
_
je t°eba jít aº k podstat¥, k d¥tství zabývat se tím, pro£ nejsou vytvo°eny hranice, tím, ºe byl oce¬ován pouze za výkon, prozkoumat, co mu brání být spontánní, být tím, kým je. . .
Workoholismus
ý
út¥k p°ed sebou samým
ý
p°í£iny:
_
mimo jiné i styl výchovy:
ü
rodi£e cht¥li, aby d°íve dosp¥l (£asto p°i úmrtí jednoho z rodi£·, nebo ve funkci nejstar²ího, nejschopn¥j²ího. . . )
ü
d¥ti workoholik· (pokud je práce koní£kem) zde se o problémech a emocích nemluví, £astá je komunikace p°es t°etí osobu (nep°ímá), manipulativní
ü
p°íli²né nároky - musí chodit do mnoha krouºk·, aby byl OK, nemá £as si odpo£inout, nem·ºe si d¥lat, co chce, . . .
ü
nemá ²anci internalizovat si hodnoty a hranice mezi prací a zábavou, nemá strukturu (chybí prostor pro spontánnost)
ý
typické projevy:
_
neurotický pocit, hypertrofovaný pocit zodpov¥dnosti (co se pracovní £innosti tý£e)
_
workoholik má lehce narcistické lad¥ní (problém mít rád druhého £lov¥ka, druhý je spí²e soupe°em)
_
sou£ástí je perfekcionismus musí být ve v²em dokonalí, neúsp¥ch je nep°ípustný (ve v²ech oblastech) degradace i v sexu (i zde mu jde o prestiº; nep°ipustí si neschopnost, rad¥ji si sex zaplatí); strach ze slabosti a z chyb
_
abs´áky:
ü _
jsou závislí na uznání (zejm. od autority)
autoritu uznává jen pokud ona uznává jeho sebepotvrzuje si vlastní hodnotu; není submisivní
_
subjektivní vnímání £asu zdá se krat²í, jakoby se zrychlovat
_
muºi neradi d¥lají více v¥cí sou£asn¥ X muºi-workoholici dokáºí d¥lat více v¥cí najednou, ale nedotahují, plus nikdy není v²echno tak, jak si to p°edstavoval
ý
workoholismus je vy£erpávající, vysilující, zpúsobí zúºení zájm·, . . . £asto vede k infarktu myokardu
14
ý
problémy s organizací £asu si nep°ipustí ²lo by o selhání
ý
blízcí lidé nev¥°í, ºe by m¥l problém obdivují ho (i v p°ípad¥, ºe jej sou£asn¥ nenávidí); necítí v partnerovi oporu, protoºe mu nedají ²anci, lásce se brání, respektive se ovládají (v pozadí narcistická sebeláska); vinu za v²e (ve vztahu) nese partner
ý
obranný mechanismus: pop°ení; zvy²uje závislost aby m¥l na koho svést p°ípadné zhor²ení svého výkonu
ý
vztahova£nost, podezíravost
ý
problém s hranicemi, . . .
ý
terapie:
_
neutrvrzovat ho v jeho pravd¥
_
musíme mu poskytnout to, £eho se mu nedostalo v d¥tství
_
snaha, aby ºil v p°ítomnosti (ne v minulosti a budoucnosti)
_
inspirovat ho, aby si pozvolna p°ipustil míru zodpov¥dnosti sám za sebe nabídneme mu cesty, ale vylé£it se musí sám
_
musí najít hodnotu v tom, co robí pro sebe, ne jen ve výkonu samotném
_
dlouhá a náro£ná nemá na zm¥nu £as
_
bojí se (straní se) intimity
_
nemá problém, chce pomoc pro partnera (proto ho vedeme k p°emý²lení, co by pro °e²ení partnerova problému mohl ud¥lat on
_
sanoterapie:
ü
alespo¬ sanoterapeutická úleva verbální úleva je totiº mnohem t¥º²í
15
6. p°edná²ka
Somatoformní poruchy (F44)
ý
je to ta £ást hysterie, kdy dochází ke konverzi na soma. . . ; p°ipomínají somatické nemoci, ale jsou bez organického podkladu
ý
r·zné za£len¥ní v DSM a MKN
ý
d¥lí se na n¥kolik kategorií:
_
somatiza£ní forma
ü
rozvoj v¥t²inou v asolescenci, rozvoj do 25 let ºivota, pr·b¥h v¥t²inou chronický, trvá nejmén¥ 2 roky
ü
neustále vyhledává odbornou pomoc, st¥ºuje si na r·zné somatické potíºe, ºádný léka° ho neuklidní
ü _
nediferencovaná somatiza£ní forma
ü _
_
ý
trvalé t¥lesné potíºe, zaujetí vlastním zjevem, pozornost up°ená na 1-2 orgány, systémy
t¥lesná dysmor cká porucha
ü
p°ipadá si ²karedý, ohavný, brání mu to v soc. interakci
ü
nej£ast¥ji nespokojenost: 73% k·ºe, 33% nos, 22% b°icho, váha, pod 22% zuby, nohy, . . .
cyberchodrie
ü _
pokud trvá mén¥ neº 2 roky
hypochondrická forma
ü _
pokud p°edstírá (simulace) Münchhausen·v syndrom
p°íznaky ur£. choroby (pandemie. . . ) vy£te na internetu a vidí je na sobe. . .
somatiza£ní vegetativní dysfunkce
ü
d·leºité jsou p°íznaky vegetativní pocení, zarudnutí, t°es rukou, . . .
ü
musí být p°ítomny alespo¬ 2 z násl. skupin:
`
gastrointestinál.
`
kardiovaskulár.
`
respira£.
`
urolog. (vylu£.)
_
(hyper)bolestivá porucha: . . .
_
jiné somatoformní poruchy
ü
nejsou spojeny s vegetativním systémem
ü
v¥t²inou jsou p°í£inou problémy s pokoºkou, které nevyplývají z tká¬ových potíºí
ü
??? parestézie, sk°ípání zub·, pocit p°edm¥tu v krku. . .
p°i somatiza£ních poruchách:
_
typické je bagatelizování p°ede²lých potíºí po tom, co se zájem p°esune z jednoho systému na druhý
ý
somatoformní vs. somatiza£ní:
_
somatoformní nemají takové ²iroké spektrum potíºí, jsou zam¥°ené hlavn¥ na jeden aº dva orgány/systémy + opravdu v¥°í, ºe mají nález, a cht¥jí se vylé£it
16
_
x hypochodrická porucha neusilují o lé£ení, ale spí²e o potvrzení své laické diagnozy (objevení subjektivních p°íznak· a vegetativních projev· moderní nap°. AIDS. . . )
ý
terapie:
_
jít po p°í£in¥, najít po£átek somat. potíºí, co jim p°edcházelo (stres) snaºit se sníºit stres. . .
_
posilovat imunitní systém
_
p°elad¥ní na hladinu alfa relaxace, uvoln¥ní
_
posilovat minerály a vitamíny
17
7. p°edná²ka
Gambling
ý
zasahuje p°íbuzné, nutí závislého k p°estupk·m (kv·li pen¥z·)
ý
motiv:
ý
_
lehce hrani£ní tendence vzru²ení, p°edstava výhry
_
kdyº se rozvine hrá£ská vá²e¬, za£ne na n¥j p·sobit adrenalin (vzru²ení ze samotné hry)
_
kdyº uº tam vrazil tolik pen¥z, te¤ uº vyhraje
_
pocity viny hraje, aby vrátil p·j£ené peníze
v terapii:
_
sou£ástí by m¥lo být posílení protektivních faktor· aby se po terapii lépe orientoval v ºivot¥ (podnájem, práce, . . . ), zakotvil . . .
_
d·leºité je, aby zaºíval momenty radosti, malé úsp¥chy . . .
18
Psychosomatika17
ý
ý
je tendence rozd¥lit ji do disciplín (navzájem se p°ekrývajících):
_
behaviorální medicína (rozd¥luje se do dal²ích disciplín)
_
psychologie zdraví
elementární Cannon·v zákon : Út¥k nebo útok
_
námitka: £lov¥k není nastavený jen na út¥k a útok, ale také na 3. sloºku kooperaci
_
£lov¥k se neli²í od subhum. jen psychikou, ale i soma lidské soma = kooperace (Lazarskij)
18
ý
jak se m¥ní adaptivní formy na maladaptivní
ý
Breuler : d¥lení: 1. psychosomatózy v uº²ím smyslu 2. psychosomatické funk£ní poruchy v uº²ím smyslu 3. psychosomatické funk£ní poruchy v ²ir²ím smyslu
1. psychosomatózy v uº²ím smyslu
ý
kardiovaskul., respir., gastrointest., urogenit., artritidy, dermatitidy
ý
manifestují se vegetativními p°íznaky velmi výraznými (coº je²t¥ zesílí psychické potíºe)
ý
respira£ní systém m·ºe uº od narození vyvolávat úzkost
ý
pokud se chci prosadit a není mi to umoºn¥né (vznikne adrenalin) kardiovaskul., ºal. v°edy, dyspepsie, . . . celý problém spo£ívá v adaptaci a zvládání nebo nezvládání zát¥ºových situací
ý
neodreagované intrapsychické kon ikty: 1. princip konverze 2. princip regrese 3. princip volby p°íznak·
princip konverze
obranný mechanismu; sníºit nap¥tí, úzkost tím, ºe se transformuje toto nap¥tí do
orgánu a tento org. t¥lesný p°íznak symbolizuje
princip regrese
orgánové soustavy mají tendenci k regresi i na somatické úrovni
princip volby p°íznak·
3 zárode£né vrstvy (ekto-, mezo-, endo-derm); kdyº se z nich vyvíjí orgánové
soustavy, není to plynulé, ale jsou ur£itá senzitivní období; v kaºdém okamºiku se d¥je n¥co p°íznivého i nep°íznivého (nebezpe£í, ºe p°ejde do dysfunkce, n¥kdy lze je²t¥ kompenzovat, takºe zbytek ºivota o handicapu nevíme, dokud se nedostaneme do zát¥ºe)
2. psychosomatické funk£ní poruchy v uº²ím smyslu
ý
sexuální, enurézy, . . .
3. psychosomatické funk£ní poruchy v ²ir²ím smyslu
ý
postoje, které vedou k po²kození zdraví (vy²²í úrazovost, p°íli² t¥sné jeany, . . . )
17 P°epsáno od spoluºa£ky 18 P°episuju to, co £tu. . . :(
za bezchybnost neru£ím. . .
19
Intrapsychické kon ikty Alexandr
ý
souvisí s touhou po sebeprosazení, sebeuplatn¥ní; s agresivitou, být lep²í, neº ostatní
ý
co ho mobilizuje? vnitní uspo°ádanost intrapsych. kon ikt se manifestuje jako kardiovaskulární potíºe, vysoký tlak, zvý²ené nap¥tí, zvý²ený adrenalin, . . .
ý
kdyº nastane potíº a £lov¥k má zabojovat, je ale oslabený a musí být symbolicky krmen gastrointestinální potíºe
ý
instinkt být milován (sexuální instinkt) respira£ní potíºe; touha být chrán¥n, ope£ováván, touha po náru£i matky, infantilní závislost na matce, nenapln¥ná (nesexuální) a extrémní touha po lásce
ý
negativní emoce m·ºou podpo°it vznik diabetes, nebo artritidy, endokrinní dysfunkce/hyperfunkce (²títná ºláza) + vzniká °ada dal²ích problém· a to vºdy p°i pokusu o adaptaci na zát¥º
ý
negativní emoce kdyº je dlouhodobé psychické nap¥tí:
_
dysfunkce v endokrinních ºlázách, ²títné ºláze (nebezpe£í vzniku nádorových onem.)
_
vnik migrén
ý
hyperiritace sympatiku p°i potla£ování, nevybití
ý
hyperiritace parasympatiku jde o závislosti na matce, ochran¥, . . .
ý
regres v psyché i soma
_
op¥t za£ne s cumláním palce. . .
ý
Lipovski, Lazarus psychosociální stres zkoumali psychosomatické p°í£iny vzniku
ý
ischemická choroba srde£ní = infarkt
_
zp·sobené zúºením koronárních v¥n£itých tepen, arterosklerozou
_
projevy: angina pektoris
ü
p°i zvý²ené zát¥ºi (z°ídka i v klidu) srdce zvý²en¥ pumpuje zúºenými cévami stále nedostate£né zásobování krví vede k pálení zad, bolesti ramene, bolesti od krku k £elisti
ü
ý
ý
záchvat: 5-10 minut, podává se nitroglycerin
infarkt myokardu
_
na vnit°ní stran¥ tepny se nabalují cukry, tuky, . . . praskne
_
EKG, krev. testy, trombolíza, léky na sníºení cholesterolu
£l. se narodí s predispozicí oslabením organismu + neg. emoce náchylnost
chování typu A
ctiºádostiví, sout¥ºiví, trpící neustálým pocitem ohroºení, zvý²ená aktivita, agresivita,
nep°átelství, netolerance, . . .
chování typu B
ý
egmati£tí, neaspirují, nekon iktní, nic ne°e²í, . . .
co d¥lat s £lov¥kem po infarktu?
_
nastává mechanismus pop°ení má zamezit strachu ze smrti
_
pokud nastane hospitalizace po 2-5 hodinách ví, ºe neum°e, nastává úzkost stíºnosti na bolest, du²nost, t¥lesnou slabost
_
musí zm¥nit ºivotní styl, ale nastává znova mechanismus pop°ení (popírá, ºe by se mu mohlo n¥co stát), po 4-5 dnech znovu fáze úzkosti, depresivní rozlady v souvislosti s budoucností, u muº· velký strach o sex. potenci
_
sex prý není nebezpe£ný, pokud se nejedná o sex ve stresu (p°i nev¥°e. . . )
20
8. p°edná²ka
Srovnání základních psychosomatických koncepcí
Charakteristiky
Kaplan nespecifické koncepce
Alexander, Dumberová specifické koncepce
Faktory, mající rozhodující
P°i vzniku psychosom. on.
Konstitu£ní faktory a
vliv p°i vzniku
mohou mít vliv jakékoliv
speci cké psychodynamické
psychosomatických chorob
konstitu£ní charakteristiky,
faktory, které mají za
emo£ní reakce, produkované
následek speci cké
jakékýmikoliv podn¥ty
psychosomatických onemocn¥ní
V¥domí nemocného o
M·ºe a nemusí to být
Výchozí kon ikt musí být
psychogenních faktorech (jeº
uv¥domované; m·ºe, ale
nutn¥ potla£ený (£l. nechce
jsou p°í£inou jeho onemoc.)
nemusí se jednat o n¥co
p°ipustit s tím spojena
potla£eného (kon ikt)
kumulace energie, která se transformuje do orgánové soustavy)
Obranné reakce
Psychosomatické p°íznaky
Psychosom. p°ízn. jsou
jsou p°íznakem selhání
projevem obranných
adapta£ních mechanism·
mechanism· tedy projevem obrany
Význam emocí
Fyziolog. projevy emocí
Zejm. úzkost je signálem, ºe
nezávisí na psychodynamice
by se mohlo jednat o
n¥jakého výchozího
odkrývání speci ckého
kon iktu
psychodynamického kon iktu, a proto musí být mobilizována energie k jeho potla£ení; tato mobilizace k potla£ení vede k chorobným orgánovým zm¥nám
Psychologický význam
Fyziol. zm¥ny nemají ºádný
Mají psycholog. symbolický
fyziologických zm¥n
psycholog. význam (nap°.
význam (nap°. PH
výrazn¥ sníºené PH v
symbolizuje podv¥domou
ºaludku p°i v°ed. onem.)
touhu být krmen)
Psycholog. význam
Nemá primárn¥ ºádný
Symbolizuje výchozí kon ikt
psychosomatického onem.
psycholog. význam
Význam regrese
Chorobné zm¥ny v orgánech
Psychodyn. kon ikt spojený
jsou pojímány b¥ºným
s psychosom. onemocn¥ním
medicínským zp·sobem
je dán regresí k d°ív¥j²ím ranným stádiím fyziologického vývoje
21
Gastrointestinální systém
Vznik v°ed·
ý
u lidí potla£ujících zlost, úzkost, vztek; t¥mto lidem velmi záleºí na sociálním hodnocení, proto potla£ují
ý
jsou více konzervativní, jsou spolehliví (i kdyº uº i na jejich úkor), mají nízkou sebed·v¥ru formou obrany je tvrdohlavost
ý
hodn¥ vnímají spí²e negativní aspekty ºivota £ast¥ji se vracejí ke svým nedostatk·m a zklamáním
ý
mají sklon spí²e k pasivním copingovým strategiím, neº k t¥m aktivním navenek p·sobí celkem
sebejist¥ sebejistotu jim v²ak dodává n¥kdo, kdo pro n¥ p°edstavuje sociální oporu diagnostikovaná zvý²ená závislost, která je ov²em neuv¥domovaná £asto p°ekompenzují : vynaloºí v¥t²í úsilí, aby n¥komu pomohli, tím si vytvo°í p°edstavu, ºe vlastn¥ nikoho nepot°ebují
ý
pot°ebují vst°ícnost ve svém okolí pot°ebují n¥koho klí£ového, o koho by se mohli pop°ípad¥ op°ít
ý
produkují takové chování, které u ostatních vyvolává vst°ícné, kooperativní reakce (mnohdy p°i-
takávají, i kdyº nesouhlasí p°iná²í jim to introjekty, které pak p·sobí problémy)
ý
Groen vytvo°il tabulku typ· osobností lidí sm¥°ujících k r·zným typ·m onemocn¥ní
Groenova schematická diferenciace dle typ· onemocn¥ní:
Charakteristika
Kolitida
Peptický v°ed
Astma bronchiale
N¥které povahové
Vztahova£nost,
Tvrdohlavost,
Vztahova£nost,
rysy
egocentrismus,
extrémní
hostilita, závislost
submisivita
sv¥domitost, umín¥nost, egocentrismus
Behaviorální
Snaºí se p·sobit
Neustálý chvat,
Netrp¥livost,
stránka
úhledným, klidným
sebeobhajující
tyranství,
zp·sobem,
tendence,
náladovost, ostych,
pracovitý, pilný,
sout¥ºivost,
ale také
aktivní; ve vztazích
ctiºádostivost, ale
negativistické
nezralost a citlivost
také d·v¥ryhodnost,
postoje; st°ídavé
workoholismus a
spole£enské úsp¥chy,
spole£enská
spí²e neúsp¥ch
úsp¥²nost
(podílí se emo£ní labilita)
Vztah k partne-
Bývá závislý, spí²e
Ochranitelský a
Mnohdy
rovi/partnerce
sexuáln¥ chladný,
dominantní, sex.
tyranizující, emo£n¥
s¬atek pozdní nebo
ºivot zprav. v
vydírající, sex.
k n¥mu v·bec
norm¥; loajalita k
chlad, n¥kdy
nedojde
partnerovi
hystrionské st°ídání promiskuity a naopak naprostého odmítání vztah·
Odreagování
P°enos na
agresivních tendencí
rodi£ovskou postavu
Sout¥ºivost
Manipulace, zlomyslnost a podobn¥
22
Co jim pomáhá
Napodobují autority
ijí podle ideálu
patná
pokusit se o
p°izp·sobivost
adaptivní chování
(kv·li sebest°ednosti)
Nemoc urychlující
Ztráta lásky nebo
Frustrace v
Frustrace v úsilí
situace
poníºení
zam¥stnání, ve
ovládnout blízkého
vztazích
£lov¥ka; velký problém ve vztahu k autorit¥
D·vod pro ovládání
Obava z názoru
Rigidní soc. normy
Strach z
emocí
jiných lidí
a zásady (chce
nepochopení a
dodrºovat takové
zavrºení (opu²t¥ní)
normy)
23
9. p°edná²ka 1. dyspeptický syndrom
ý
na bázi organické (tumor, infekce. . . ) nebo funk£ní (psychopatogenní zp·sob nakládání s emocemi):
ý
funk£ní je u lidí, u nichº je rozpor mezi vystupováním navenek a vnit°ním proºíváním potla£ují a) ºalude£ní dyspepsie (vede k ºalude£ním v°ed·m, °íhání. . . ) b) st°evní dyspepsie ( od 20 do 35 roku; vede k zácpám, pr·jmu. . . m·ºe být také ale p°íznakem neurotického onemocn¥ní, u neurotik· je ale neúm¥rný emo£ní doprovod)
2. regionální enteritida (Krohnova nemoc)
ý ý ý ý ý ý ý
v populaci se rychle zvy²uje procento lidí s ní souvisí s p°et¥ºováním se nespeci cký zán¥t tlustého nebo tenkého st°eva bolesti s nestejnou intenzitou spí²e pr·jmy neº zácpa doprovázeno koºními onemocn¥ními a bolestmi v kloubech £asto vznikají tzv. pí²t¥le
3. kolitida (zán¥t tlustého st°eva)
ý
u perfekcionist·, nutkavé tendence, nep°íjimají realitu, jaká je, reagují hn¥vem, ale potla£ují jej
ý ý
obavy z autority, jsou dominantní, ale bojí se projevit, potla£ují agresi po del²í dob¥ deprese
4. syndrom dráºdivého tra£níku
ý ý
nutkavé tendence defekace bolesti b°icha
5. v°edové onemocn¥ní
ý ý ý ý ý ý ý ý
ur£itá míra disponovanosti bu¤ akutní nebo chronické bolest je vázána na potravu, 2-4 hodiny po jídle úbytek na váze, nechutenství pálení ºáhy nevolnost, zvracení zácpy pot°ebují klí£ovou, referen£ní skupinu, kdyº není, projevuje se u nich úzkost, kterou potla£ují, £ást z nich rezignuje
ý
£asto pedanty, perfekcionisty, kdyº je klí£ová osoba (ref. skupina), mohou mít °ezavý zp·sob humoru, smysl pro humor
ý ý
tvrdohlaví £asto lidé, kte°í m¥li ochranitelskou, ale perfekcionistickou matku, která ale neobjala, dokud nebylo uklizeno. . . rozpor
24
6. astma
ý
dv¥ skupiny: a) alergické (imunologicky podmín¥né): i. atopické pr·du²kové astma (prach, plísn¥, rozto£i, zví°ecí chlupy,. . . ) ii. neatopické pr·du²kové atstma
_
i prodromální stádium
_
na látky bílkovinného p·vodu prach kávoviny, pta£í trus, . . .
_
rozvíjí se i subakutn¥ nejen záchvaty, ale i hor²í dýchání, ale záchvaty mohou trvat déle
iii. infek£ní
_
prodromální stádium
_
alergeny pr·myslového charakteru
b) nealergické
_
imunologicky nepodmín¥né, vyvolané n¥kterými léky (penicilin, . . . ) nebo psychopatogenními vlivy. . .
_
m·ºe vést aº ke spasmu zástav¥ dech. frekvence
_
vºdy vede k oslabení imunitního systému a ob¥hového systému dlouhodob¥ m·ºe vést k po²kození srdce
_
rozvoj ve t°ech vrcholech 1. kolem 5. roku, 2. kolem 25-30, 3. kolem 50. roku
_
multifaktoriální
_
u d¥tí nap°. du²nost jako alergie na mléko zvý²ení citlivosti bronch· p°enos citlivosti i na jiné látky
_
pokud uº u d¥tí, vznikají deformace t¥la cyklistická záda, propadlý hrudník, . . .
_
lidé v adolescenci mají tendenci p°ekompenzovávat tento handicap, coº m·ºe vést k prohloubení onemocn¥ní, nebo sv·j handicap neberou v úvahu bagatelizují, nebo sebehandicapující p°ístup p°íli² se chrání, vyºadují nadm¥rnou pé£i
_
problém se sebehodnocením mají o sob¥ p°edstavu, ºe jsou jiní handicapovaní fyzicky, ale zato moráln¥j²í, u²lechtilej²í, . . . v základech pocity mén¥cennosti
_
mají strach d·v¥°ovat, problém s odevzdáním se i v sexualit¥ (impotence, frigidita)
_
tendence k tyranizování svého manºelského partnera, sebest°ední, . . .
7. artritidy . . . co mu brání v tom vykro£it jist¥ do neznáma?
25
