Číslo 2
ŠKOLNÍ TAMTAM
2009/2010
ŠKOLNÍ TAMTAM
ŠKOLNÍ TAMTAM ZAJÍMAVOSTI
DĚNÍ NA ŠKOLE
• VZORY A JEJICH OBTÍŽNÉ HLEDÁNÍ / IDEAL MODELS
• DOTAZNÍK PRO UČITELE / QUESTIONNAIRE FOR
UND DE-REN SCHWIERIGES SUCHEN • NEJVĚTŠÍ ČECH A JEHO ODKAZ DNEŠNÍM GENERACÍM /
• ANKETA / QUESTIONNAIRE / UMFRAGE • UTRECHT
AND THE DIFFICULT SEARCH FOR THEM / VORBILDER
THE GREATEST CZECH AND HIS LEGACY FOR THE
CON-TEMPORARY GENERATIONS / DER GRÖßTE TSCHECHE UND SEIN VERMÄCHTNIS AN DIE HEUTIGE GENERATION
• VÁNOČNÍ ROZJÍMÁNÍ / CHRISTMAS CONTEMPLATION / WEIHNACHTSMEDITATIONE • STUDENTI ČTOU A PÍŠÍ NOVINY / THE NEWSPAPER
READ AND WRITTEN BY STUDENTS / STUDENTEN LESEN UND SCHREIBEN ZEITUNGEN
TEACHERS / FRAGEN AN DIE SCHULZEITSCHRIFT
• VÝZVA K MOŽNOSTIDALŠÍ ÚPRAVY EKOKODEXU NAŠÍ ŠKOLY V RÁMCI MEZINÁ-RODNÍHO PROJEKTU ECO-SCHOOLS / THE CALL FOR MODIFYING THE ECOCODEX / AUFFORDERUNG ZUR RE-
GELUNGSMÖGLICHKEIT DES ÖKOKODEXES • PODĚKOVÁNÍ A PŘÁNÍ MGR. HOLOMKOVI / OUR BEST WISHES TO MR. HOLOMEK / UNSERE GLÜCKWÜNSCHE, HERR MGR. HOLOMEK
• ŽENA JAKO SYMBOL SVĚTA / WOMAN AS A SYMBOL OF THE WORLD / FRAU ALS SYMBOL DER WELT/ SPORT • FANTASTICKÝ ÚSPĚCH CYKLISTY J. DOSTÁLA / J. DOSTÁL: THE CYCLIST´S FANTASTIC SUCCESS / PHANTASTISCHER ERFOLG DES RADSPORTLERS J. DOSTÁL • ŠPLH NA LANĚ? ZLATÝ SPORTOVNÍ SYMBOL JÍLOVÉ / ROPE CLIMBING? JÍLOVÁ´S GOLDEN SPORTS SYMBOL / SEILKLETTERN? GOLDENER SPORT – SYMBOL DER JÍLOVÁ SCHULE • STŘÍBRNÁ VOLEJBALOVÁ POEZIE JÍLOVÉ / JÍLOVÁ SILVER PRIZE FOR ITS VOLLEYBALL POETRY / DIE SILBERNE VOLLEYBALLPOESIE DER JÍLOVÁ SCHULE
• MIKULÁŠSKÁ LAŤKA / ST NICHOLAS´S BAR / NIKOLAUS LATTE
Slovo úvodem / In Introduction / Einleitungsworte Nastal čas adventní,čas očekávání. Vánoce jsou již za dveřmi a přede mnou prázdná obrazovka počítače,na niž se snažím něco ve slavnostním duchu napsat. Nové číslo našeho časopisu,které je poslední v tomto kalendářním roce,by mělo zpříjemnit chvíle,jenž jsou před námi a snad i navodit sváteční atmosféru. Za tu dobu,co jsem se k vám,mým věrným čtenářům i těm, čtoucím náš časopis jen někdy, obracel naposledy,uplynul téměř půlrok a za tu dobu se v mém životě stala spousta věcí. Některé příjemné,jiné méně. Po dlouhé době jsem výuku ve škole vyměnil za nemocniční pokoj a starosti,s nimiž se běžně potýkám,vystřídaly starosti jiné,kdy je člověk vůbec rád,že žije. Ne,nepřeháním. Nechci se ale rozepisovat o nemoci,kterou jsem prošel,ale podělit se s vámi o zkušenost,jíž jsem touhle cestou získal. Vážím si nyní každé chvíle,kdy na světě mohu být, a proto i na Vánoce se těším jinak,než v uplynulých letech. Tolik nepřemýšlím o tom,zda budu mít dostatek peněz na dárky,zda stihnu vše nakoupit a ještě si užít tu neopakovatelnou atmosféru,s níž je čas vánoční spojen. Jsem prostě rád,že mne nic nebolí a že snad ještě nějaký čas bolet nebude,že je venku hezky,i když často pořádná zima. Že prostě žiju a nic víc. Hezké prožití času adventního třeba nad stránkami našeho časopisu přeje všem čtenářům i všem ostatním. Mgr. Vítězslav Hulák za redakční radu
1
Z tvorby našich žáků / From Our Students´ Writings / Aus der Schaffung unserer Schüler Vzory a jejich obtížné hledání / Ideal Models and the difficult search for them / Vorbilder und deren schwieriges Suchen Každý mladý člověk má potřebu se s někým ztotožnit, někomu se podobat. Mít svůj vzor ukazující mu cestu, po níž má jít. Tento proces je běžný v celém lidském životě, nejvíce však v období, kdy člověk hledá své místo v životě a společnosti. Mí rodiče měli vše jednodušší. Jako vzory hodné k následování sloužily nejčastěji postavy z knížek či filmového plátna. Jejich povahové vlastnosti jim připadaly jediné správné a hodné k následování. Až po nich následovaly osoby z bezprostředního okolí, s nimiž byli ve stálém kontaktu. Rodiče měli celou situaci snadnější také dobou, v níž žili a která svým černobílým viděním skutečnosti často přímo určovala, jak by se měl člověk chovat a jednat. Ta doba naštěstí před dvaceti roky skončila a pád totality znamenal i změny v hodnotovém žebříčku, jenž se projevily i v nahrazení starých vzorů novými. Hrdinové akčních filmů, úspěšní umělci, sportovci a podnikatelé nahradili předchozí vzory z knížek a z kina. Komu se však chceme podobat my, mladí dnešních dnů? Hledání vzorů je obtížnější . Svět se totiž výrazně změnil, preferuje jiné hodnoty než dříve. Úspěšným se stává především ten, kdo má peníze a jim odpovídající společenské postavení. Právě jim se mnozí mí vrstevníci snaží podobat. Já svůj vzor sice stále ještě hledám, ale již nyní vím, že jej mohu najít ve svém nejbližším okolí. Vzorem pro mne může být někdo, koho dobře znám a vím, jak se chová. Proč tedy hledat jinde. Kolem sebe vidím každý den příklady chování vhodné k následování. Věřím, že se mi podaří svůj životní vzor nalézt. Sám bych pak chtěl žít tak, abych mohl svým chováním a jednáním být vzorem pro ostatní. Jan Bednář, TZB2
Největší Čech a jeho odkaz dnešním generacím / The Greatest Czech and his legacy for the contemporary generations / Der größte Tscheche und sein Vermächtnis an die heutige Generation Podle ankety uskutečněné před několika lety se největší českou osobností historie stal Jára Cimrman. Porazil v anketě takové velikány jako namátkou Karla IV. , J. A. Komenského, Boženu Němcovou, T. G. Masaryka, Karla Gotta a všechny ostatní. I když anketa je pouze anketa a její výsledky nelze přeceňovat, nabízí se otázka. Proč tolik Čechů zvolilo osobnost, jejíž podobu neznáme, nevíme kdy a kde se narodila a kdy a kde zemřela. Přesto se tenhle velikán stal vzorem hodným k následování. Proč asi? Je možné mít za vzor muže, jehož život byl tak bohatý a to nejen na události, které prožil, ale i dílo, jenž po sobě zanechal? Desítky lidí by za svůj život nestihly vše, co tenhle geniální všeuměl, jehož však znají pouze v Čechách, zvládl vykonat. Vím, že mluvím o osobnosti vzniklé díky geniální mystifikaci jeho tvůrců. I když kdoví. . Co je však na celé osobnosti Čechům blízké, jsou jeho vlastnosti odpovídající naší národní mentalitě. Ty dobré i ty špatné. I když těch mnoho není, snad jen ta chorobná zapomnětlivost. Mezi ty, které nám chybí, by mohla být Cimrmanova láska k rodné zemi a snaha o její zviditelnění ve světě, dále pracovitost, vytrvalost, píle a podnikavost, tedy vlastnosti. , jenž Čechy proslavily ve světě určitě více než doma. Mezi vlastnosti pro Čechy tak typické je však také častá snaha pouštět se do věcí, na které nestačíme a hlavně nestálost projevující se snahou přecházet od jednoho problému k druhému bez předchozího naplánování. I když právě tahle nestálost je znakem Cimrmanovy geniality. Není právě v těchto vlastnostech ukryt kromě naší národní povahy i návod, jak se chovat a jednat? Tohle asi málokoho z návštěvníků odcházejících z představení pojednávajícího o osobnosti a díle českého genia, napadne. Něco na tom možná bude. A co vy na to mistře? Souhlasíte? Už jeho odpovědˇ slyším. “Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak asi všechno, co se proti tomu dá dělat. “ Tomáš Garaj, DK2
Dotazník pro učitele / Questionnaire for teachers / Fragen an die Schulzeitschrift V měsíci prosinci jsme se ptali RNDr. Jitky Orságové: 1. Jak dlouho už učíte na naší škole? 19 let. 2. Jaké předměty vyučujete? Matematika, fyzika, deskriptivní geometrie. 3. Kdy jste se rozhodl/a že se stanete kantorem? Ani nevím. 2
6. Jaký předmět ve škole byl váš nejoblíbenější? Jazyk český a deskriptiva. 7. Jaký byl Váš největší prohřešek za dob studia? Byla jsem za školou- uf-((.
4. Co Vás k tomu rozhodnutí vedlo být kantorem? Možná to, že oba rodiče byli učitelé. 5. Jaké máte koníčky, když zrovna neučíte? Turistika, knihy. 8. Vzpomínáte si jak jste trávil/a přestávky? Bavila jsem se se spolužáky. 9. Jakou funkci jste zastával/a ve třídním kolektivu? Předseda třídy, tedy předsedkyně. 10. Měl/a jste respekt před učiteli? Určitě měla. 11. Měl/a jste rád/a tělocvik? Nenáviděla jsem ho. 12. Jaký je (byl) Váš nejoblíbenější sport? Šachy. 13. Měl/a jste někdy studenta na kterého nezapomenete? Několik takových jich je.
14. Čím se Vám vryl do paměti? Svým chováním, celkovou povahou. 15. Kdyby jste měl/a druhou šanci rozhodnul/a byste se znovu pro učení? Asi ano. 16. Kdyby ne, jaká práce by Vás bavila? Chirurgie. 17. Co si myslíte o našich žácích? Kouzelní darebové, kteří nic neumí a neučí se))))).
Otázky pokládal Jakub Pantůček, MZB1
Anketa / Questionnaire / Umfrage Členové redakční rady našeho školního časopisu položili náhodně několik otázek, týkajících se nadcházejícího období: 1. Jak strávíte Silvestr? 2. Máte nekoupené dárky na Vánoce? 3. Jak to vidíte v pololetí? A jak odpovídali žáci a zaměstnanci naší školy? Radek, T 1.B: 1. Jedu na hory na snowboarding. 2. Nekupuji dárky. 3. Výborně (směje se).
Dominik, MP3: 1. Rozhodně proběhne nějaké bouřlivé rozloučení, ale ještě pořádně nevím. 2. Dárky nemám, teprve se chystám. 3. Špatně (směje se).
Robert, T2: 1. Máme pronajatou chatu, což znamená zábavu s přáteli. 2. Vše mám nakoupeno. 3. Vyznamenaní, těším se na peníze.
David, I2B: 1. Rozhodně bouřlivá zábava. 2. Zatím nic nemám. 3. Těžký průměr.
BC. Pavel Hulínský, třídní učitel T1B: 1. Silvestrovské divadelní vystoupení, poté posezení z přáteli. 2. Vše mám nakoupeno. 3. Se svojí třídou sem velice spokojen co se týče docházky a plnění všech povinností. Doufám, že v tom bude třída pokračovat a nebudou žádné větší problémy. Příjemné prožití vánočních svátků a mnoho úspěchů v roce 2010 přejí Radek Přibilík a Kuba Fiala, T1B
Utrecht Dne 23. listopadu 2009 kolem osmé hodiny večerní se čtrnáct žáků naší školy pod vedením paní učitelky Martínkové a paní učitelky Pavelkové vydalo na týdenní reciproční pobyt do holandského Utrechtu. Dlouhou cestu autobusem jsme si krátili sledováním videa, poslechem hudby a zábavných pořadů, popíjením kávy, čokolády nebo čaje a pojídáním dobrot, které jsme si vezli s sebou z domova. Sotva jsme dorazili do Utrechtu, čekala na nás skupina našich nových holandských přátel, vedená paní Marleen a Kennym, které jsme poznali již během loňského pobytu holadských žákyň a žáků na naší škole. Nejdříve nás zavedli do milého hotýlku poblíž středu města, kde jsme se ubytovali. Zde jsme si také mohli na nezvykle strmých a vysokých schodech, pro Holandsko tak typických, řádně prověřit svou tělesnou zdatnost. Po téměř dvaceti ho3
dinách únavného sezení v autobuse naše nohy tuto vzpruhu vesměs radostně uvítaly. Odpoledne jsme se vydali navštívit utrechtskou školu Via Nova. Je to moderní, rozlehlá, prosklená budova, postavená z červených cihel, představujících tradiční prvek holandské architektury. Když jsme vstoupili, všude vládl čilý ruch. Domnívali jsme se tedy, že je zrovna přestávka. K našemu překvapení jsme se však dozvěděli, že právě probíhá výuka. Žáci seděli u počítačů, probírali se v regálech s knihami, zapisovali si nové poznatky. Vyučující chodili mezi nimi a odpovídali na četné dotazy. Každý žák je totiž povinen vypracovat v určitém časovém termínu zadaný projekt. Když neví, jak pokračovat, poradí se s učitelem. Ten mu pomůže nesnáz překonat. Pokud žák projekt v řádném termínu neodevzdá, může požádat o odklad. Pokud však dlouhodobě neplní své úkoly, je vyloučen ze školy. Některé učebny jsou rozděleny do několika sekcí. Každá sekce odpovídá momentální psychické kondici žáka. Do jedné části učebny se tedy dobrovolně usadí ti žáci, kteří jsou nabiti energií a mají snahu zapracovat na zadaném projektu co nejvydatněji. Do jiné části učebny pak zamíří ti žáci, kteří si chtějí spíše jen nezávazně popovídat s počítačem nebo si prostě číst. Po každých dvou až třech hodinách projektového vyučování pravidelně následuje alespoň jedna hodina tělesné výchovy. Žák si sám podle nálady zvolí sport, kterému se v dané chvíli hodlá věnovat. Pokud se mu vybraná aktivita nezamlouvá, může si průběžně kdykoli zvolit aktivitu jinou. Celé jedno obrovské, prosklené křídlo budovy je vlastně jedna velká tělocvična. Avšak také v hodinách tělesné výchovy žáci pracují na povinných projektech. Každý žák školy je povinen vypracovat a předvést svou vlastní skladbu moderního tance. Během závěrečné diskotéky jsme byli překvapeni, jak nejen žákyně, ale i žáci bravurně zvládají ty nejnáročnější krokové variace, skoky a obraty. Po prohlídce utrechtské školy jsme si přes všechno nadšení, které v nás projektové vyučování vyvolalo, s hrdostí uvědomili, že její žáci nemají možnost využívat k výuce bohatě vybavené specializované učebny, na které jsme zvyklí z naší školy. Také nábytek v učebnách utrechtské školy je pouze plastový a působí dosti studeně. Další den jsme na zapůjčených kolech vyrazili na zimní stadion zabruslit si. Cestou nás přepadl prudký liják. Prodírat se na kole ledovými poryvy větru a deště nebyla žádná legrace, a když liják opravdu přitvrdil, vzplála v nás jiskřička naděje, že někde v suchém koutku nečas přečkáme. Ale obyvatelé Utrechtu dál v poklidu brázdili ulice na oblíbených kolech, sem tam si snad důkladněji zapnuli větrovku. Dozvěděli jsme se, že v této přímořské oblasti prší více či méně každých deset minut a nemá smysl činit cokoli jiného, než si prostě zvyknout.. A tak jsme se snažili přizpůsobit. Když jsme dorazili ke kluzišti, liják zrovna ustával. Za 1 euro jsme si každý vypůjčili po páru bruslí a vrhli jsme se na led. Na kryté ploše jsme hráli nejrůznější hry, největší oblibě se těšily „Rybičky, rybičky, rybáři jedou!“ Občas jsme si šli také zakroužit na ovál pod širou oblohou. Tam se právě konaly četné kurzy bruslení pro zájemce snad všech věkových kategorií, od mládeže až po stařičké důchodce. Asi po dvou hodinách bruslení jsme hladoví jako vlci vyrazili ke škole, kde na nás už čekala bohatě prostřená tabule. Mohli jsme si nabídnout plněné bagety, těstoviny, masové kostky v rýži, saláty, zeleninu. Ověřili jsme si, že holandská strava je ve srovnání s naší spíše suchá, chudá na tuky, zato bohatá na cukry a cereálie. Posíleni obědem jsme se na kolech vydali zdolávat kulturní památky města. Nenechali jsme se odradit již notně promáčenými bundami a navzdory vytrvalému lijáku jsme všichni zvládli cestu k Domu, historické věži, dominující celému Utrechtu. Tam jsme se vyšplhali po strmém, točitém a nekonečném schodišti až na vrchol. Rozevřel se před námi překrásný výhled nejen na moderní a úpravnou architekturu Utrechtu, ale také na vzdálenou, sytě zelenou krajinu, rovnou jako dlaň, posetou skupinkami stromů, oddělujících od sebe jednotlivé farmy s pastvinami a pasoucím se dobytkem. Povečeřeli jsme v příjemném prostředí jedné z pizzerií, zdobících břehy četných vodních kanálů – grachtů, romanticky pableskujících nočním městem. Poté bylo naplánováno setkání se skupinou utrechtských žákyň a žáků, kterým jsme se věnovali u nás doma v loňském roce. Byli jsme však po náročném celodenním programu tak unaveni, že společenskou roli zábavných společníků za nás musely převzít paní učitelky. Ve čtvrtek jsme se vydali na celý den do Amsterdamu. Po návštěvě Muzea Anne Frankové, kde jsme se nechali vtáhnout do hrůz druhé světové války, jsme zamířili do Muzea Heineken. Zde jsme se velmi názorně seznámili s výrobou piva. V interaktivní promítací síni jsme se totiž sami převzali roli piva a prožívali jsme tak na vlastní kůži celý výrobní proces. Na závěr jsme mohli ochutnat pravý Heineken slad, ale chutný doušek piva nám byl vedením obou škol odepřen, což nás poněkud roztrpčilo. Den jsme uzavřeli společenským večerem na utrechtské škole, jehož součástí bylo třeba karaoke a další hry. V pátek ráno jsme se začali loučit. Předali jsme si navzájem svoje adresy a spousty dárků, vyhotovili jsme tradiční Tips and tops (klady a zápory celé akce) a vydali jsme se k autobusu, který nás měl přivézt do Brna. Celou cestu domů jsme rodičům a příbuzným posílali naléhavé vzkazy, jejichž ústředním tématem bylo jednohlasně vepřoknedlozelo, svíčková a řízky. Návštěva Utrechtu se pomalu stávala minulostí. Všichni jsme se shodli na tom, že jsme právě prožili jeden z nejvydařenějších týdnů našeho života. Na závěr od nás každá paní učitelka dostala kytici květů jako projev spokojenosti a díků. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Bohatou fotodokumentaci z návštěvy v holandském Utrechtu bude možno v nejbližších dnech sledovat na webových stránkách naší školy. PhDr. Blanka Pavelková
Vánoční rozjímání / Christmas Contemplation / Weihnachtsmeditatione Rok se s rokem sešel a než jsme se nadáli, máme za okny i v srdcích opět čas vánoční… Co všechno musí člověk udělat, aby se odpoutal od všech svých starostí a povinností a přeladil svou mysl a své city na vánoční rozjímání a snění ?! Je na každém z nás, jak závažné je pro nás na pomyslné stupnici životních hodnot všechno to, co 4
je spojené s naším vánočním prožíváním a tichým citovým napojováním se na ty, s kterými bychom chtěli prožít co nejmilejší vánoční chvíle. Jak to zařídit, abychom dokázali oddělit starosti se sháněním dárků, stromku a všeho potřebného, co předchází slavnostní chvíli, kdy se konečně můžeme zastavit, zapomenout na všechny své problémy a splíny a usednout se svými blízkými k prostřenému štědrovečernímu stolu, zasnít se a soustředit se na své vlastní vánoční rozjímání a rozjímání svých blízkých ?! Jedno je jisté. Vánoce máme spojeny s blízkostí lidí a s prostředím, ke kterým nás poutají naše nejhlubší city a kde jsme v minulosti něco krásného prožili a poutají nás k tomu hluboké vzpomínky. Pokud to takto funguje u většiny lidí, je to znamení, že ve většině z nás je schováno mnoho ryzího lidského a okouzlujícího. Bohužel je ale čas vánoční také smutným obdobím pro ty, kteří nemohou prožít své sváteční dny v blízkosti někoho, koho mají moc rádi a nesmírně tím strádají. Těchto lidí je mi moc líto, ale pomoci jim nemůžeme.. Přeji všem žáků a zaměstnancům školy příjemné svátky a hojnost všeho, co všichni potřebujeme vnímat všemi smysly, abychom cítili radost v duši a lásku k svým bližním. Každý z nás se totiž potřebuje na několik dní úplně zastavit a odpoutat se od všech starostí a stresů, spojených se studiem či s profesionálními povinnostmi. Práce je sice povznášející, záslužná a potřebná lidská činnost, ale absolutním smyslem života není. A protože každý z nás má své představy o tom, jak co nejlépe prožít vánoční svátky, všem hodně přeji, aby se jim tyto ušlechtilé představy splnily, protože vánoce jsou zde i proto, aby mohli být lidé šťastní. Ať cinkají rolničky v našich srdcích a úsměv a štěstí našich blízkých jsou pro nás majákem, ke kterému budeme směřovat, abychom jej mohli pohladit a obejmout. Říká se, že v čas vánoční utichají všechny zbraně a probouzejí se múzy. Ať tedy každý z nás jednu takovou čarokrásnou múzu potká a smíří se s těmi, s kterými nemá dosud vyjasněné vztahy, aby se lidé, kteří k sobě patří a mají se nějakým vznešeným způsobem rádi, opět sešli a chytli se za ruce a objali se. A ti z nás, kteří mají své vztahy již dávno vyjasněny a naplněny bytostným a emocionálním souzněním, aby jim zůstaly i nadále, protože to je vedle našeho zdraví ta největší vymoženost, kterou můžeme mít. Příjemné vánoce a hodně štěstí, pohody a úspěchů v novém roce všem žákům, pedagogickým i nepedagogickým pracovníků školy přeje za redakci našeho časopisu Miroslav Holomek
Výzva k možnostidalší úpravy ekokodexu naší školy v rámci mezinárodního projektu ECO-SCHOOLS / The call for modifying the Ecocodex / Aufforderung zur Regelungsmöglichkeit des Ökokodexes V souvislosti s realizací mezinárodního projektu Eco-schools (Ekoškoly) máme vypracován tzv. Ekokodex školy - tedy soubor pravidel, která jsme se rozhodli na naší škole všichni dobrovolně a s opravdovým vnitřním přesvědčením dodržovat a chránit tak životní prostředí. Jeho první podobu jsme v celoškolském hlasování demokraticky zvolili ze čtyř vypracovaných variant v lednu roku 2006 a o rok později jej doplnili o další položky, takže nyní obsahuje 17 závazných bodů. Tento současný Ekokodex, provedený ve formátu A3, trvale visí na větší ze dvou nástěnek, zcela věnovaných mezinárodnímu projektu Eco-schools, umístěných naproti hlavnímu schodišti v přízemí školy. Všichni jistě víte, že v květnu tohoto roku jsme obhájili mezinárodní titul Ekoškola na další dvouleté období a v této souvislosti máme možnost provést dílčí změnu Ekokodexu školy. Náš školní žákovský Ekotým navrhuje k celoškolské diskusi úpravu dosavadního 17 bodového Ekokodexu na 13 bodový, který by některé dosavadní body, týkající se stejné problematiky, integroval do společného bodu a nově by byly vloženy body o globální odpovědnosti týkající se tématiky Fair Trade, FSC, biopotravin. Fair Trade (česky Spravedlivý obchod) umožňuje drobným pěstitelům a řemeslníkům z rozvojových zemí dostat spravedlivou cenu za jejich zboží v rámci mezinárodního obchodu a vymanit se tak vlastními silami z chudoby. Jedná se téměř o 1,5 milionu osob z 58 zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Výrobky jsou označeny ochrannou registrovanou známkou Fairtrade®: Produkty s touto značkou vyhovují výrobním a obchodním parametrům nezávislé mezinárodní certifikační a kontrolní asociace Fairtrade Labelling Organizations a lze je zakoupit kromě specializovaných obchůdků také ve velkých maloobchodních sítích. Více na www.fairtrade.cz. Certifikační systém FSC vznikl v roce 1993 z iniciativy zástupců mezinárodních ekologických organizací, velko i maloobchodníků se dřevem, lesníků, dřevozpracujícího průmyslu, sdružení domorodých obyvatel, odborů a certifikačních organizací z celého světa. Základní myšlenkou organizace FSC je podporovat environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů celého světa, a tím napomoci chránit mizející, ohrožené a devastované světové lesy. Certifikace FSC představuje důvěryhodný systém lesní certifikace a certifikace spotřebitelského řetězce s celosvětovou působností. Výrobky jsou opatřeny značkou FSC: 5
Díky své transparentnosti, otevřenosti všem zájmovým skupinám a díky striktním sociálním a ekologickým standardům má FSC podporu největších environmentálních organizací jako WWF, Friends of the Earth nebo Greenpeace, stejně jako velkých obchodních řetězců, jako je Hornbach, Jysk, OBI. Více na www.czechfsc.cz. Biopotraviny čelí podezírání, že nejsou o nic zdravější než ty normální, ale právě v těchto dnech evropští vědci předložili důkazy o přednostech ekologických produktů. V biopotravinách najdeme více nutričně prospěšných látek, zatímco v běžných potravinách je přítomno více škodlivých složek. V běžných potravinách je průměrný obsah pesticidů. 0,4 miligramu na kilogram, u bioproduktů je to jen 0,002 miligramu. V přírodě přispívá ekologické zemědělství k biodiverzitě. Chovaná zvířata mají větší pohodu, biomléko je kvalitnější a biopotraviny vůbec jsou chutnější. U zvířat s ekologickým krmením byla prokázána lepší plodnost, vyšší imunita a nižší hmotnost. Ovocné a zeleninové biošťávy omezily růst rakovinových buněk. Při konzumaci biomléka o třetinu méně těhotných žen a jejich dětí trápil ekzém a alergie, biomléko obsahuje více fytoestrogenů, které omezují riziko vzniku rakoviny prsu a kardiovaskulárních chorob. Podíl biopotravinami na maloobchodním prodeji v Dánsku, Rakousku a Německu loni tvořil šest procent, v České republice to bylo pouze 0,75 procenta. Naše biopotraviny jsou označeny tzv. biozebrou:
Na biopotravinách pocházejících z Evropské unie můžeme ještě nalézt evropskou bioznačku, která je od roku 2009 povinná pro všechny státy EU: V České republice je ekoprodukci věnováno na deset procent zemědělských ploch. Přesto je tuzemská nabídka biopotravin velmi nedostatková. Drtivou většinu ekologických pozemků totiž tvoří louky a pastviny. Nejnovější výzkumy ale dávají stále přesvědčivější důkazy o tom, že biovýživa pomáhá lidskému organismu, aby se sám lépe reguloval. Takový člověk je odolnější, po nemoci se dříve uzdraví. Školní žákovský Ekotým předkládá výše uvedené návrhy k celoškolské diskusi, náš dosud platný Ekokodex může být doplněn dalšími body, stávající body mohou být pozměněny nebo je možno vypracovat jeho úplně novou grafickou i textovou podobu. Svoje návrhy předejte do pátku 26. února 2010 dr. Duchkovi, do jeho kabinetu v prvním patře školy, Jílová 36 g. Školní žákovský Ekotým došlé návrhy posoudí a zajistí další kroky.
V Brně dne 11. 12. 2009 PaedDr. Petr Duchek koordinátor environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a garant mezinárodního projektu Eco-schools
Studenti čtou a píší noviny / The newspaper read and written by students / Studenten lesen und schreiben Zeitungen V měsíci říjnu a listopadu se žáci dvou studijních tříd-třídy TZB2 a třídy DK2 zúčastnili druhého ročníku projektu organizovaného deníkem DNES (dříve Mladá fronta) s cílem naučit studenty pracovat s tiskem a informacemi, které přináší. Žáci se v průběhu šesti týdnů seznámili se způsobem, jakým jsou informace v deníku řazeny a měli možnost podílet se i na tvorbě novin vlastními příspěvky. Byla zadána celkem 3 témata mapující aktuální problémy dneška a cílem studentů bylo na ně formou krátkých komentářů či vlastních zamyšlení reagovat. Nejlepší příspěvky byly zveřejňovány přímo na stránkách tohoto, u nás nejčtenějšího deníku, takže se s nimi mohli seznámit čtenáři z celého kraje. Své příspěvky do projektu zaslali i žáci obou zúčastněných tříd a vy se s nimi můžete na stránkách našeho časopisu seznámit. Mgr. Vítězslav Hulák Za redakční radu
6
Žena jako symbol světa / Woman as the symbol of the world / Frau als symbol der welt Nikdo z mužů se naplno nepřizná, že několikrát denně myslí na nějakou konkrétní ženu, která jim včera či dnes něčím okouzlujícím učarovala a oni jen bezmocně ( ? ) stojí na místě a přemýšlí nad tím, co vlastně pro ně ženy v životě znamenají, že se jimi musí poměrně intenzívně zabývat. Ne nadarmo se říká, že muži se většinově zamilují očima ( a ženy to proklatě dobře ví a podle toho i jednají ) a vnímají veškeré záchvěvy ženského smysluplného projevu, který je pro mnohé z nich lehce dráždivý i tehdy, když je nenápadný a nevtíravý. Některým mužům stačí velmi málo k tomu, aby se „chytili“ na sebemenší „vyzařování“ ženského signálu, který vědomě i nevědomě jeho majitelka vysílá do svého okolí. Možná i z tohoto důvodu jsou mnozí muži ženami mírně posedlí a zapomínají na to, co chtěli před malou chvílí sdělit či udělat. Většina lidí přemýšlí nad tím, zda je takové vyzařování ženského signálu a jeho mužské zachytávání v pořádku. Na rozdíl od žen, které k nám nějakým způsobem patří a kterým se nelíbí, když jejich muž či přítel třeba i jen nenápadně kouká po jiných ženách, si mnoho z nás myslí, že je to tak správně, protože na vzájemné zalíbenosti obou pohlaví je založen veškerý chod světa a vnímá to tak i historie lidstva. I přes všechny puritánské a mravokárné představy si stejně nakonec muži a ženy udělají všechno tak, jak to sami cítí a nenechají si do toho mluvit. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by na této planetě nezdravě smutné prostředí a z hlediska tepla lidských vztahů by to bylo něco jako věčná klimatická zima, protože by vymřely všechny nevinné i opravdově krásné a hluboké vztahy, které se mezi muži a ženami vždy odehrávaly, odehrávají a budou odehrávat, vztahy, které vždy měly, mají a budou mít svou originální genezi, prošpikovanou lidskou radostí, ale i trápením a smutkem. Radost i smutek ale patří do našich životů podobně jako oheň a voda. Obojího je nám hodně zapotřebí, abychom na této planetě nestrádali a nevyhynuli, protože nejen spontánní radování se, ale i bolestné trápení má svůj nesporný socializační význam. Ještě v době před věstonickou Venuší vnímali muži ženy jako zdroj radosti, krásy a hojnosti.V dnešní době má ženský kult i další rozměry a významy, které jsou již daleko více oduševnělejší, než tomu tak bylo v dávných dobách. Jisté je to, že žena je dnes postavena na stejnou úroveň jako muž a většinou není nijak šizena. A pokud tomu tak v mnohých případech není, je téměř vždy v moci ženy si to zařídit tak, aby to alespoň v jejím konkrétním případě přestala určitá společenská diskriminace existovat. Ženy totiž ovládají svět mužů nejen svými viditelnými, ale i tajnými zbraněmi a tím povýšily svou roli, svůj úděl a své postavení v rodině a v životě vůbec na něco, co by se dalo nazvat jako současný symbol světa, který je muži tiše uctíván a respektován. A věřte, že je to tak dobře, protože ženy dodávají světu naději, mír, lásku a plodnost, která má nejen svůj fyzický, ale i duševní rozměr, na který se někdy postoji a ústy mužů nešťastně zapomíná. Není dobré, když někdo pokládá otázky typu, zda je pro současný trend světa důležitější mužský či ženský prvek. Já tvrdím, že mužský prvek sám od sebe a sám pro sebe je zcela nedostatečný, stejně tak ten ženský bez přítomnosti toho mužského. Je proto moc dobře, že se nikdy nezevšední vzájemné respektování a prolínání se obou vznešených a svébytných prvků, přestože v konkrétních vztazích velmi často dochází k zevšednění a k neporozumění, které má občas nehezké závěry. „Mezi mužem a ženou je na začátku poznávání nesmírná vzdálenost, podobná vzdálenosti od severního pólu k jižnímu a překonání této vzdálenosti je nutností, za kterou je třeba vždy vyjíti“… Je paradoxní, že ve vztahu muže a ženy je cennější hodnotou, když vzájemné poznávání zůstává více v duševní rovině, než ve fyzické, protože ta je časem pomíjející a fyzicky nenaplněný vztah zůstává čistý, krásný, vytoužený a neposkvrněný po celý život až k pokročilému stáří, jako nejhezčí vzpomínka, která hřeje na srdci a vrací se k nám jako nejlahodnější ozvěna. To ale není návod k tomu, aby tomu tak vždy bylo. Fyzické naplnění vztahu v mnoha případech a u konkrétního muže a ženy, kteří si ho takto přejí mít, je nutnost, ke které se vztah postupně vyvíjí a spěje až k úplnému naplnění. Je-li v tomto případě zachován i duševní rozměr, je vztah ještě více dokonalejší, protože duševní láska se definitivně potvrzuje a povznáší ještě víc i štěstím fyzického naplnění a souznění. Tím chci jen naznačit, že vztah, který je založený čistě jen na fyzické přitažlivosti a jejím naplnění, má v časovém horizontu pomíjivé účinky a pokud v sobě neobsahuje i ženami žádaný duševní aspekt a oboustranně pociťované souznění, stává se časem velmi obtížným… Žena je opravdu tím nejdokonalejším a nejpřirozenějším štěstím pro muže a pokud ji ten dokáže zahrnout i nabízenou snahou po absolutní vztahové rovnosti, je naplněn ideál, ke kterému směřuje lidstvo a který je svým způsobem zázrakem. A je proto moc dobře, že „na zázracích mezi mužem a ženou je nejzázračnější to, že se dějí“…Podmínkou toho všeho ale musí vždy platit všeobecné přesvědčení, že žena bude svobodná teprve tehdy, dokud se nebude její čest hledat pod jejím pasem, ale vždy a výhradně jen v jejím srdci, v jejím celkovém způsobu života a v jejím vztahu k druhým k lidem. Krásné a láskyplné vánoce všem šťastným i méně šťastným ženám, které se na své větší štěstí teprve chystají, přeje šťastný muž Miroslav Holomek 7
Poděkování a přání Mgr. Holomkovi / Our Best Wishes to Mr. Holomek / Unsere Glückwünsche, Herr Mgr. Holomek Když jsem byl před dvěma měsíci nemocen, trápilo mne při pomyšlení na školu několik věcí. Kromě těch, které se dotýkaly neprobrané látky a absence v mé třídě, se mé myšlenky týkaly také školního časopisu, na jehož tvorbě a vydávání se již deset let podílím. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se v polovině listopadu do školy vrátil a nové číslo školního časopisu bylo nejen na nástěnce, kde si je může přečíst každý, ale i připravené k prodeji přímo v krabici na mém pracovním stole. Mé rubriky nahradily v podobném duchu napsané články mého kolegy, pana učitele Holomka, jemuž bych chtěl touto cestou poděkovat. A to nejen za tyhle články, ale za vše , co pro tento časopis i propagaci naší školy, především na poli sportu, vykonal. Navíc v uplynulém měsíci oslavil významné životní jubileum, o kterém většina z vás možná ani nevěděla. Takže Mirku, ještě jednou vše nejlepší a za vše díky! Mgr. Vítězslav Hulák Za redakční radu
Informace pro žáky / Information for Students / Informationen für unsere Schüler
Pedagogická rada Pololetní klasifikační rada se koná 21. ledna 2010. Budeme na ní hodnotit chování, prospěch a docházku za I.pololetí školního roku 2009/2010. Klasifikaci žáků budeme uzavírat v pátek 15. ledna 2010.
Prázdniny Vánoční prázdniny trvají od středy 23. prosince 2009 do neděle 3. ledna 2010. Výuka začíná v pondělí 4. ledna 2010 sudým týdnem. Jednodenní pololetní prázdniny mají žáci v pátek 29. ledna 2010. Jarní prázdniny začínají v pondělí 1. března a končí v pátek 5. března 2010. Výuka po jarních prázdninách začíná v pondělí 8. března 2010 lichým týdnem. Mgr. Milan Holoubek, ZŘ TV
SPORT Fantastický úspěch cyklisty J. Dostála / J. Dostál: the cyclist´s fantastic success / Phantastischer Erfolg des Radsportlers J. Dostál Náš čerstvý maturant Honza DOSTÁL dosáhl životního úspěchu, když na Mistrovství Evropy v dráhové cyklistice do 23 let v belgickém Gentu získal se svým spolujezdcem Vojtěchem HAČECKÝM zlatou medaili v nesmírně těžké konkurenci celé evropské dráhařské špičky. Honzovi se tím nejlepším způsobem zúročila mnohaletá poctivá příprava na dráze, na silnici, v tělocvičně a v posilovně a výtečná spolupráce se svým trenérem, kdy svůj veškerý volný čas podřídil své milované cyklistice. Dnešní článek o Honzovi na našich webových stránkách je v pořadí již druhým během poměrně krátké doby. V tom předchozím měli čtenáři možnost poznat, jak výjimečným sportovcem a člověkem tento skromný a sympatický mladý muž je. Svým obrovským úspěchem se zařadil do nejužší špičky v Dvoraně sportovní slávy na Jílové, kde jsou soustředěni výhradně mimořádně úspěšní sportovci v historii školy, kteří svými zlatými medailemi ve středoškolských soutěžích a ve své sportovní specializaci přispěli k slávě naší mediálně proslavené školy. Dres s lvíčkem na prsou Honzovi evidentně svědčí, protože co start, to vynikající vystoupení ! Nelze si nevšimnout, že Honzova kariéra graduje směrem k olympijským hrám v Londýně v roce 2012, kde není bez šancí ani v nejvýznamnějším závodě své kariéry. Bodovací závod je atraktivní dráhařskou disciplínou, plnou napětí a dramatických zvratů, kde se o nejlepším umístění rozhoduje v pouhých desetinách sekundy, kdy jednotlivé dvojice musí okamžitě reagovat na vývoj závodu a dělají všechno pro to, aby nechyběli v rozhodujících spurtech, kde se rozdělují cenné body a s předvídavostí a připraveností sobě vlastní reagují na všechny úniky, ve kterých se „láme“ výsledkové rozuzlení závodu. Evropský šampionát mladých nadějí se uskutečnil na 250m dlouhé dřevěné dráze, která nese jméno po nejslavnějším cyklistovi světa všech dob a velkém idolu silničních etapových závodů jako třeba Tour de France či Giro di Italia Eddy Merckxo8
vi. Scénář bodovacího závodu měl nejprve dvě velmi důležité rozjížďky na 80 kol, ve kterých byla čtyři bodovaná kola se spurtem na cílové metě, z nichž postupovalo sedm z deseti dvojic do samotného velkého finále. Honza Dostál s Vojtou Hačeckým nečekaně vyhráli svou rozjížďku a s velkou pompou postoupili do finále. Samotný vrcholný závod, kde na nejlepší závodníky čekaly již cenné medaile, se jel na 160 kol ( 40 km ), s osmi bodovacími spurty pro čtyři bodované dvojice s bodovou dotací 5, 3, 2 a 1 bod. Role obou našich závodníků byly rozděleny tak. že Vojta Hačecký vždy, když se blížilo bodovací kolo, získával pozice blízko špice závodního pole a rozjížděl spurt rychlejšímu Honzovi Dostálovi, který disponuje vynikajícími rychlostními předpoklady a báječným citem pro výběr místa v souboji s nejrychlejšími soupeři, kteří mají stejný cíl-získat na metě co nejlepší umístění a vytouženou dotaci bodů. Do posledního bodovacího kola vedli naši závodníci o 5 a 4 body před největšími favority Mistrovství Evropy dvěma ruskými dvojicemi díky skvělé spolupráci a prosazení se finišmana Honzy Dostála, který ve svých spurtech letěl po dřevěném povrchu gentského velodromu úžasnou rychlostí vstříc nejlepším bodům. Obě ruské dvojice se všemožně snažily ujet našim závodníkům, což se jim třináct kol před cílem dokonce podařilo. Stíhání české dvojice nebylo úspěšné a naši se pomalounku smiřovali s tím, že jim zlatá unikne mezi prsty. Stálo ale při nich nesmírné štěstí, protože ruské jezdce dostihli Italové, kteří vyhráli poslední bodovaný spurt a ziskem 5 bodů tak zachránili Honzovi Dostálovi a Vojtovi Hačeckému zlato ! Nevím, jakým způsobem po závodě poděkovali naši italským kamarádům, ale věřím, že v té chvíli by byli ochotni věnovat cokoliv. Tento fantastický úspěch je zcela mimořádný a já věřím, že oba mladí reprezentanti budou aspirovat na nějakou zvláštní cenu při slavnostním vyhlašování nejlepších českých sportovců v závěru roku. Výsledky nejlepších v bodovacím závodě dvojic na ME v Gentu: 1. DOSTÁL - HAČECKÝ Česká republika 15 bodů 2. ERSHOV – KAJKOV Rusko 14 bodů 3. BARANOV – PETROVSKIJ Rusko 12 bodů Honza Dostál přišel za mnou do školy a pochlubil se mi svým mistrovským dresem a zlatou medailí a já jsem jeho návštěvy využil a získal jsem od něj krásné fotky z evropského šampionátu a potřebné informace, abych mohl napsat článek o jeho životním úspěchu. Vzhledem k tomu, že Honza již přestal být po své úspěšně složené maturitní zkoušce naším žákem, popřál jsem mu s panem ředitelem hodně úspěchů v jeho sportovní seberealizaci a především štěstí v jeho osobním životě. Jsem moc rád, že jsem měl tu čest učit tak skvělého sportovce a báječného člověka, kterému naše škola přirostla k srdci a rád se k ní bude vracet ve svých vzpomínkách. Honzo, hodně zdraví a pohody do tvých dnů ti přejí všichni tví fanoušci, které ve škole stále máš. Budeme na tebe také vzpomínat jen v dobrém !
Mgr. Miroslav Holomek
9
Šplh na laně? Zlatý sportovní symbol Jílové / Rope Climbing? Jílová´s Golden Sports Symbol / Seilklettern? Goldener Sport – Symbol der Jílová Schule Jako tradičně koncem listopadu si dávají v naší tělocvičně dostaveníčko vyznavači šplhu. Nebylo tomu jinak ani v letošním roce a ve středu 25.listopadu se do naší haly sjeli nejzdatnější dorostenci a dorostenky z Brna a z celého kraje, aby spolu soupeřili o postup do republikového finále středních škol, které se koná koncem března příštího roku v Holešově. Natěšení svalovci a sličné dívky očekávali zajímavý závod, ve kterém věřili v co nejlepší výsledek, který by jim zaručoval naději na pěkné umístění v soutěži jednotlivců a školních družstev. Chlapci šplhali na laně 4,5m bez přírazu nohou, jen silou paží a aby to neměli jednoduché, startovalo se ze sedu na žíněnce. Dívky to měly snadnější, protože šplhaly na tyči 4,5m, ale na rozdíl od chlapců mohly využít nejen svých paží, ale i nohou. Závodníky ihned po příchodu do dějiště závodu mile překvapila nachystaná elektrická časomíra, která zajišťuje dokonalou regulérnost soutěžení, kde odpadá nepřesný „lidský faktor“, spočívající v možném nesourodém stisknutí stopek rozhodčími na stanovišti. Naši závodníci se na soutěž na své dosavadní zvyklosti připravovali o něco méně, než v předcházejících letech, protože nám bolestně ubývá počet opravdových srdcařů-vyznavačů šplhu na laně. Po odchodu našeho top lezce Tomáše Petra ze školy, kdy jeho vyměřená doba čtyř let studia byla zakončena maturitní zkouškou a Tomáš nám již definitivně naposledy zamával a hledá si své nové podoby životního štěstí, je situace složitější. Závod měl čtyři startovní kola a závodníci museli povinně absolvovat dva pokusy, které jsou základní podmínkou zařazení do výsledkové listiny. Hned první kolo dokázalo, že naši závodníci půjdou tvrdě za vítězstvím, což se potvrzovalo ve všech soutěžních kolech. Součet dvou nejlepších časů ze všech pokusů byl závaznou normou, kterou musel každý respektovat. Poslední kolo si naši závodníci užívali, protože již bylo jasné, kdo je králem šplhu v celém jihomoravském kraji. Radost ve tvářích a pocit absolutní spokojenosti, která z nich vyzařuje, bývá vždy hezkým zážitkem, nad který v rámci středoškolského sportování nic většího není ! Výsledky nejlepších jednotlivců v kategorii chlapců v krajském finále (39 závodníků) : 1. SCHILLER Jakub 1990 SŠ polytechnická, Jílová, BRNO 7,82 s. (3,84 a 3,98) 2. BÍLEK Pavel 1991 SŠ polytechnická, Jílová, BRNO 8,83 (4,40 a 4,48) 3. NEMERÁD Lukáš 1991 Gymnázium VYŠKOV 9,38 ( 4,66 a 4,72) Výsledky nejlepších družstev v krajském finále (10 družstev) : 1. SŠ polytechnická, Jílová, BRNO 26,64 s. 2. Gymnázium VYŠKOV 30,30 3. SOŠ ochrany osob a majetku, Zoubkova, BRNO 31,39 Naši reprezentanti si svým triumfem zajistili přímý postup do republikového finále středních škol, které se koná koncem března příštího roku v Holešově. Mají k dispozici dobu čtyř měsíců k další speciální přípravě, která by jim měla zajistit načasovanou nejlepší formu na den D a hodinu H s cílem obhájit své tradiční pozice v absolutní špičce českého středoškolského šplhu. O náš úspěch se zasloužili kapitán týmu Jakub SCHILLER (DN2), Pavel BÍLEK (MZ3), Jan TESAŘ (SP1) a Tomáš BEZDĚK (TZB4). Mimo soutěž si zazávodili a cenné zkušenosti získali nováčci šplhu Michal LACHOWICZ (DN1), Vojtěch KÝR (I1A), Lukáš KOUDELA (DN1) a Tomáš MUSIL (SP1).
10
Mgr. Miroslav Holomek
Stříbrná volejbalová poezie Jílové / Jílová Silver Prize for Its Volleyball Poetry / Die silberne Volleyballpoesie der Jílová Schule Po spanilé jízdě našich volejbalistů v kvalifikační skupině, která nás dovedla až do finálové skupiny v Brně, jsme do krásné haly Gymnázia Matyáše Lercha v Brně přicházeli se skromnými nadějemi na celkový úspěch, protože na nás čekali nesmírně těžcí soupeři, kteří podobně jako my s přehledem vyhráli své kvalifikační skupiny a postoupili do společnosti vyspělých vyznavačů této atraktivní sportovní hry. V úterý 1. prosince se ale na nás usmálo volejbalové štěstíčko, přestože s námi jako s nováčkem ve společnosti top středoškolských týmů vůbec nikdo nepočítal a naši soupeři si dělali jisté plány, že pro ně budeme pouhým sparringpartnerem na rozehrání. Jejich plány ale začaly mít vážnou trhlinu, protože naši hráči šli do každého zápasu obrovsky namotivováni a vytvořili báječně fungující team work, který nechtěl prodat svou kůži zadarmo… A co se mělo z pohledu našeho tichého přání stát, to se také stalo ! Naši hráči již ve svém prvním zápase finálové skupiny smetli daleko zkušenější tým ze SPŠ stavební Kudelova 2 : 0 na sety a v podstatě si zajistili nejhůře bronzové umístění, protože finálovou skupinu tvořily čtyři nejlepší mužstva Brna. V dalším zápase jsme nastoupili proti výbornému týmu ze SPŠ elektrotechnické Kounicova a i přes drobný nezdar ve druhém setu, který jsem po vítězné první sadě těsně prohráli, jsme tie break ve třetí sadě, hraného do patnáctého bodu, vyhráli a postoupili jsme až do samotného finále, kde jsme se potkali s favoritem favoritů – herně vyzrálým mužstvem z Gymnázia tř. kpt. Jaroše s mnoha ligovými hráči a reprezentanty, kteří si před turnajem dělali oprávněné naděje na jasný postup až do republikového finále, ve kterém by chtěli získat medaili. Kluci z Jarošky si na nás věřili a vůbec nečekali, že je můžeme potrápit. Tím lépe pro nás, protože naši hráči vlítli do finálové bitvy jako urvaní z řetězu a po heroickém a nadšeném kolektivním výkonu vyhráli první set. Maximální motivace a touha po historickém úspěchu vedla jejich snažení i ve druhém setu, který po většinu času vypadal na to, že i ten vyhrajeme a postoupíme do krajského finále. Při průběžném stavu 22 : 19 pro nás ale začal řádit nejlepší smečař soupeře Chmelař s reprezentačními zkušenostmi, který začal tvrdě „vytloukat“ naše bloky a zvrátil bodový stav ve prospěch Jarošky, která nás nakonec porazila o dva body, vyhrála celý turnaj a stala se mistrem Brna. Naši kluci cítili velké neštěstí v duši, které jim tlačilo slzy zmaru do očí. Přestože se mi těžko dařilo mírnit svůj a jejich smutek, protože životní volejbalový úspěch byl doslova na dosah, musím říct, že finálový zápas zvedal plnou halu ze sedadel, jak vynikající úroveň měl ! Náš soupeř se nás po úspěšné bodové smršti v prvním setu vyloženě lekl a kupil chyby, které v jiných zápasech nedělal. Jeho hráči měli z našich urostlých postav velký respekt a hráli až příliš opatrně a neriskovali, protože naši měli v některých fázích hry dlouhou šňůru úspěšných bodů, které posilovaly jejich sebevědomí a prožívanou euforii. Přestože náš tým hrál celý turnaj vzorovým způsobem kolektivně, musím vyseknout poklonu hlavně třem hráčům – kapitánu a hlavnímu tahounovi mužstva Jakubu Doleželovi, blokaři a smečaři v jedné osobě Adamu Zajíčkovi a nahrávači Jakubu Pantůčkovi, kteří se v turnaji prezentovali skvělým výkonem a pozitivně ovlivnili i hru méně zkušených hráčů, kteří neměli tak velkou sebedůvěru, jako oni. Pro mne jako kouče bylo celkem snadné vést tým, který hrál na hranici sebeobětování, s obrovskou vnitřní energií, vůlí po co nejlepším výsledku a vzájemně se povzbuzoval hlasitými pokřiky, které naše soupeře psychicky deptaly. Finální stříbro v Brně je naším historickým volejbalovým úspěchem, který jsme neměli ani v éře reprezentanta ČR Kamila Baránka ! Rád bych chlapcům moc poděkoval za veškeré úsilí, které věnovali reprezentaci školy a popřál jim hodně štěstí v dalších sportovním aktivitách, které na ně čekají a také ve studiu. 11
O výrazný volejbalový úspěch školy, který sledovalo hodně lidí, se zasloužili hráči Jakub DOLEŽEL (MZB4), Adam ZAJÍČEK (DK2), Jakub PANTUČEK (MZB1), Radim ZÁPAŘKA (MZB3), Miloš PETR (DN1), Lukáš DVOŘÁK (EZP1) a nehrající náhradníci Radek KAŠTÁNEK (TZB1) a Tomáš BROŠKOVIČ (EZP1). Naše zápasy ve finálové skupině : SŠ polytechnická, Jílová : SPŠ stavební, Kudelova 2:0 (25 : 18, 25 : 21) SŠ polytechnická, Jílová : SPŠ elektrotechnická, Kounicova 2:1 (25 : 14, 26 : 28, 15 : 9) SŠ polytechnická, Jílová : Gymnázium tř. kpt. Jaroše 1:2 (25 : 19, 21 : 25, 13 : 15)
Mgr. Miroslav Holomek
Mikulášská laťka / St Nicholas´s bar / Nikolaus Latte Bývá dobrou tradicí na Jílové, že se v naší tělocvičně každoročně koná „MIKULÁŠKÁ LAŤKA“, kam jsou pozváni žáci s nejlepšími výkony ve skoku vysokém z hodin tělesné výchovy, kteří spolu soupeří v kategorii mladších a starších dorostenců. V letošním závodě jsme ale navíc hostili čtyři děvčata a dva chlapce z Gymnázia Jana Blahoslava v Ivančicích, kde nyní působí náš bývalý učitel tělesné výchovy pan Jaromír Pruckl. 12
Závodu se z různých důvodů nezúčastnilo 14 nominovaných skokanů, z nichž nejvíc mrzela neúčast rekordmana školy Michala Bureše z třídy MZ2 ( 197cm ), Davida Stavjaníka (I1B), Tomáše Cundera (MSS2), Robina Šafránka (MZ3) a Ladislava Bracka (T2). I tak ale měla Mikulášská laťka velmi dobrou kvalitu, přestože výkony mnoha chlapců, kteří jsou zvyklí na širší prostory pro svůj rozběh, byly ovlivněny touto skutečností a jejich výkony nebyly takové, jaké chtěli sami předvést. Musím ale s radostí říct, že mě někteří z atletického hlediska zatím neznámí chlapci mile překvapili a budu s nimi počítat do jarní přípravy na atletickém stadiónu Moravské Slávie, která nám vychází vstříc, stejně jako my jí, když umožňujeme jejich mládežnickým trenérům zimní přípravu jednou týdně v naší tělocvičně. Rád bych touto cestou velmi poděkoval výboru Sdružení rodičů a přátel školy za poskytnutou finanční dotaci na zakoupení sladkých mikulášských cen pro závodníky ve všech kategoriích. Výsledky kategorie dorostenek : 1. VÁVROVÁ Monika Gymnázium Jana Blahoslava Ivančice
140cm
2. ŠEVČÍKOVÁ Kateřina Gymnázium Jana Blahoslava Ivančice
140cm
3. PROCHÁZKOVÁ Eliška Gymnázium Jana Blahoslava Ivančice 125cm 4. RICHTEROVÁ Bára Gymnázium Jana Blahoslava Ivančice
120cm
Výsledky kategorie mladších dorostenců : 1. DARMOVZAL Jiří
TZB2 175cm
2. NGUYEN DUCK HUU DV1 165cm 3. JURAN David
DV1 160cm
4. PELIKÁN Ondřej
DK2 160cm
5. ZAJÍČEK Adam
DK2 155cm
6. BAČA Denis
EZP1 155cm
7. SMETANA Jan
Z1
150cm
8. KÝR Vojtěch
I1A
150cm
Výsledky starších dorostenců : 1. BEZDĚK Tomáš 2. NÁDASKÝ Michal
TZB4 MZ3
180cm 175cm
3. LACHOWICZ Michal
DN1
170cm
4. KRATOCHVÍL David
Z1
170cm
5. KRUTINA Jiří
T2
170cm
6. HALBICH Adam Gymnázium Ivančice 170cm 7. UJČÍK Zdeněk
TZB3
165cm
8. HRAZDÍRA Tomáš
TZB4
165cm
9. PETR Miloš
DN2
160cm
10. KOVÁŘ Pavel
MZB4
160cm
11. HRAZDÍRA Michal
TZB4
155cm
12. LOUBEK Jan
DK2
155cm
13. HOMOLA Luboš
DK2
155cm
14. BLAHOFSKÝ Milan
DN2
155cm
15. ZBOŘIL Pavel
DK2
150cm
16. SKÁLA Lubomír
Gymnázium Ivančice 145cm
Ceny závodníkům předal zástupce ředitele Mgr. Milan Holoubek a garant Mikulášské laťky, paní Mgr. Dana Petrová. Fotky z této zajímavé akce pořídil Marek Habán ze školního fotokroužku.
13
Mgr. Miroslav Holomek
Slovo závěrem / To conclude ... / Worte zum Schluss Pokud jste dočetli až sem, nezbývá než se rozloučit.Vánoce jsou za dveřmi a nový rok 2010 také.Všem, kterým se starý rok nepovedl, připomínám, že vše se může obrátit k lepšímu, ale to jen za podmínky, že půjdete štěstí sami naproti, protože nikde za dveřmi na vás nečeká. Všem ostatním pak přeji splnění všech přání , která si o silvestrovské noci dáte a předsevzetí daná na nový rok se snažte co nejdéle dodržovat. Je to každý rok stejné, řeknete si.Zase ty samé prázdné fráze, ta samá slova co loni.Jaký obsah jim ale dáte, to už záleží na každém z vás.Každý je přece štěstí svého strůjcem, jak říká jedno staré, zato však pravdivé, české přísloví.Tak si ty poslední dny starého a první dny roku nového nepokazte. Krásné Vánoce a šťastný nový rok 2010 přeje
Mgr. Vítězslav Hulák
Redakční rada: Mgr. Vítězslav Hulák, Mgr. Miroslav Holomek, Lenka Pokorná Vnitřní layout a ilustrace: Ing. Andrzej Bartoś Členové rady: Staněk Martin (Mz3), Šůna Jan (SD3), Pres Kamil (Mz3), Akajíková Lucie (DN2), Prachař Stanislav (MZB2)
14
