Číslo 3
ŠKOLNÍ TAMTAM
2006/2007
ŠKOLNÍ TAMTAM
ŠKOLNÍ TAMTAM DĚNÍ NA ŠKOLE
ZAJÍMAVOSTI
• STRAVOVACÍ A VÝUKOVÉ CENTRUM • ZALOŽENÍ KRONIKY DOMOVA MLÁDEŽE
• MINUTA JAKO HODINA • DAROVANÉ HRAČKY NA CESTĚ K DĚTEM
• ZAJÍMAVÉ ZKUŠENOSTI A ZÁBAVA VE SPORTOV-
• CERTIFIKÁT AUTODESK ACADEMIA
• ŠKOLNÍ VÝSTAVKA EKOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ A STAVEB
• VÝLET FOTOKROUŽKU NA BLATINY • KDYŽ MUŽ MILUJE ŽENU
NÍCH KROUŽCÍCH DOMOVA MLÁDEŽE • VÁNOČNÍ KONCERT
• BOURAČKY • CESTA DO HLUBIN KANTOROVY DUŠE
• VÍTĚZNÉ FOTOGRAFIE MOTIVU „ZIMA“ 2007
• UČENÍ
• VZTAHY
• ZEMŘEL MISTER CARNEVAL
SPORT • ZAJÍMAVÉ ZKUŠENOSTI A ZÁBAVA VE SPORTOVNÍCH KROUŽCÍCH DOMOVA MLÁDEŽE
• NAŠI SILÁCI JSOU MISTRY ČR • NEJLEPŠÍ SPORTOVCI ŠKOLY V ROCE 2006
• KVALITNÍ FINÁLE ŠKOLY V SILOVÉM ČTYŘBOJI • MARTIN POLÁČEK SYMPAŤÁKEM ŠKOLY 2006
• NEJLEPŠÍ SPORTOVNÍ KOLEKTIVY ZA ROK 2006
• VYNIKAJÍCÍ ÚSPĚCH MILANA KOCOURKA
Slovo úvodem Je to už téměř čtvrt roku od chvíle, co jsem na tomto místě pomyslně otevíral stránky 2. čísla našeho školního časopisu. Za tu dobu, kdy jsme se, alespoň na jeho stránkách, neměli možnost setkat, se udála spousta věcí nejen v životě školy, ale také v životech nás všech. Oslavili jsme Vánoce, následně příchod nového kalendářního roku, usedli opět do školních lavic, dostali pololetní vysvědčení, vzápětí si na týden odpočinuli, po návratu z jarních prázdnin opět začala škola, jejíž úroveň jste hodnotili v hodinách občanské nauky formou dotazníků, které následně obdrželi i vaši rodiče, počátkem března pak začala dlouho očekávaná stavba vzdělávacího a stravovacího centra, jenž by areálu školy mělo vzniknout do tří let. Čas prostě běží a pořád se něco děje. I příroda jakoby se letos rozhodla si s námi po loňské, abnormálně dlouhé zimě pořádně zahrát. V nejchladnějším měsíci roku, jimž je podle statistik leden, stoupaly teploty až k hodnotám vysloveně jarním, začaly kvést stromy a včely se probouzely ze zimního spánku, aby se po krátkém ochlazení do úlů zpět vrátily. Zažili jsme vichřici, kdy vítr dosahoval hodnot, jenž se přibližovali k hodnotám orkánu a následně nakrátko bohatou sněhovou nadílku, která byla opět vystřídána prudkým oteplením. Byla to prostě neobvyklá zima-nezima a co na nás přichystá počasí v dalších měsících roku, je otázkou. Ještě, že existuje jistota, kterou představuje náš školní časopis. Nemá sice přesný termín, v němž vychází, ale jistota, že se během jednoho čtvrtletí objeví nové číslo je stoprocentní. Pěkné chvilky nad jeho stránkami v tomto, už jednoznačně jarním čase přeje Mgr.Vítězslav Hulák za redakční radu
Výstavba stravovacího a výukového centra Již od roku 1998 probíhala jednání o nutnosti stavby a finančním zajištění „Stravovacího a výukového centra“ na Střední škole polytechnické Brno, Jílová 36g a konečně v březnu tohoto roku byla stavba zahájena. Urbanistický koncept navazuje na prostorovou konfiguraci stávajících objektů. Dostavba stravovacího a výukového centra bude vysunuta do předpolí areálu tak, že doplňuje kompozici areálu v prostoru vstupu. Stavba sestává ze tří hlavních stavebních objektů sestavených okolo částečně otevřeného atria. Bude se jednat o dva dvoupodlažní bloky a jednopodlažní kuchyň se zázemím. V novém objektu bude centrální vstup, který umožní jednotný vstup i do stávajícího objektu školy a domova mládeže. Realizace stavby proběhne v roce 2007. V roce 2006 byla vypracována a odsouhlasena projektová dokumentace a proběhlo výběrové řízení na dodavatele stavby – vítězem se stala firma Metrostav a.s. Praha. Do konce července 2007 má být dodavatelem předána přístavba školní jídelny s kuchyní v přízemí tak, aby se žáci a zaměstnanci školy mohli začít stravovat v nové školní jídelně v září 2007. Nová jídelna bude umístěna v přistavěném pavilonu, pod kterým jsou situována krytá parkovací
2
stání. S výukovou částí centra a s výukovým pavilonem školy bude jídelna propojena nadzemním komunikačním koridorem. Propojení bude bezbariérové a tento záměr se plánuje v další etapě. V prosinci 2007 bude dokončena nástavba stávající jídelny, v jejímž prostoru vznikne nový přístupový vestibul školy s vrátnicí, šatnami, kantýnou a v 1. poschodí budou situovány 3 učebny, které budou odděleny posuvnými příčkami a může tak vzniknout shromažďovací prostor až pro cca 200 osob. Současně budou vybudovány plochy pro parkování a terénní úpravy. Žádáme všechny žáky, zaměstnance i návštěvníky školy: po celou dobu prací na stavbě je nutné respektovat zákaz vstupu na staveniště, do školní jídelny a na domov mládeže využívat pouze vyhrazený prostor přístupových cest! Věříme, přes všechna nepříjemná omezení v současné době (např. parkování vozidel), že průběh stavby negativně neovlivní žádná mimořádná událost a stavba nám bude v dohodnutém termínu předána a již v příštím školním roce budeme moci využívat nových, moderních prostor. V nejbližší době – po instalaci web kamer – bude možné sledovat průběh stavby na www.jilova.cz. Svatava Trlidová
Minuta jako hodina Rozvířila jsi prach na poličkách když dveře doznívaly v okolních stěnách, kde proudila poslední síla všeho co bylo Ty. Seděl jsem v křesle dál a Ty malé mihotavé částečky pozoroval ve víru pod třpytem slunečního světla, které se vkrádalo do pokoje. Slova dobíhaly poslední dostih v našem životě, alespoň tom společném. Nebude vítěze, protože jsme to oba prohráli, pod tíhou trpkosti, hořkosti černého čaje a vzájemné bitvy pro co? Pro city, ale bez citů. Ještě jsem se nepostavil. Moje končetiny jsou tytam. Dlouho jsi mi byla oporou bez které by byl krok nemožný. Mít tolik síly o tom mohu jen snít, ale Ty jsi ji našla a kolik výčitek se vznáší s obláčky prachu. Cítím jak mě pálí ramena od slunce, které mě nutí udělat první krok, první posun vpřed někam, kde byly dřív zámky, a teď? Trosky snů přes které se bojím jít. Vstát bez strachu. Nemohu nic, naprosto nic, tak spoutaný tu sedím, jako lego-panáček s výrazem naprosté nicoty. Mám vstát? Ptám se stále dokola sám sebe. První krok bez Tebe! Proč vůbec nemohu, vždyť už umím chodit a z čeho ten strach, tak proč to oddalovat? Jednou vstát musím, ale teď ještě ne! Stěny tančily v rytmu paprsků a celý pokoj se pomalu prosvětloval. Stín střídalo světlo a naopak. Holé stěny, kde zůstaly jen obrysy po Tvých obrazech. Proč je tam stále vidím v celé jejich kráse? Nevím, ale omlouvám se i když pozdě za to, že jsem je nikdy nepozoroval tak jako teď se zaujetím. Vidím je tak živě ve všech tónech barev, které blednou až k té bílé co tu zůstala. Podlomila jsi mi kolena a mělo to tak být. Jednou vstanu i když budu ještě chvíli stát na místě. Půjdu kousek po kousku se vzpomínkami, které jednou pošlu jako vlaštovku a procitnu. JS (Já SámJ)
Založení kroniky domova mládeže
Jednou z novinek na domově mládeže je založení kroniky. Nejdříve jsem si říkal, proč by měla tato kronika vůbec vzniknout, co se tam bude zapisovat. Ale po chvíli přemýšlení jsem si uvědomil, že právě kronika je pěknou památkou na to, co se odehrálo a odehrává na domově. Že se tam budou moci zapisovat různé články o sportovních akcích, zajímavých přednáškách, vědomostních soutěžích (kvízech) pořádaných naším domovem, a změny, kterými domov mládeže prochází. Navíc se články dají doplnit fotografiemi a různými obrázky nejen od vychovatelů, ale i přímo od žáků domova. Fotografy z řad studentů se již stali Drápal Tomáš z TZB1 a Beneš Tomáš z I3A. Pokud budete mít zájem dozvědět se o tomto díle více, nebo se přímo podílet na její tvorbě-to by bylo úplně ideální:-), tak mi v tuto chvíli nezbývá nic jiného, než vás odkázat na vedoucího domova pana Knapila nebo na paní Nekudovou, kteří kroniku založili, a kteří vám rádi poskytnou bližší informace. Přímo kronika se dá samozřejmě půjčit u paní Nekudové. Samozřejmě můžete kdykoli vychovatelům dodávat své nápady jak kroniku vylepšit, co všechno do ní napsat a tak dále. A když budete mít svůj vlastní nápad, postřeh nebo rovnou článek, o který byste se chtěli podělit prostřednictvím kroniky s ostatními, tak by bylo ideální, kdyby jste dodávali už hotový článek… Předem děkuji za vaše nápady. Marek Novák , MSS1
3
Školní výstavka ekologických materiálů a staveb v rámci mezinárodního projektu ECO-SCHOOLS Ve spolupráci našeho školního Řídicího žákovského Ekotýmu a Poradního sboru se v úterý, 23. ledna 2007, v dopoledních hodinách, v klubovně školy, Jílová 36g, konala v rámci realizace mezinárodního projektu Eco-schools výstavka izolačních materiálů pro snížení tepelných ztrát budov a příkladů realizovaných ekologických staveb. Úvodní výklad pro každou příchozí třídu, přednesený garantem tohoto projektu dr. Duchkem, obsahoval informace o současné realizaci projektu Eco-schools na naší škole, o vystavovaných exponátech, ke všem ukázkám byly také k dispozici podrobné textové údaje. Tato výstavka, určená pro všechny žáky školy, se uskutečnila v tomto lednovém termínu v plném souladu s Plánem činnosti projektu Eco-schools na tento školní rok.
Obr.1: Garant mezinárodního projektu Ecoschools dr. Duchek při úvodním výkladu (foto Václav Kappel, DN 2.) Vzorky různých druhů izolačních materiálů pro snížení tepelných ztrát budov, tepelných těsnění do oken a dveří, si mohli zájemci z řad účastníků výstavky vzít do ruky a seznámit se s jejich vlastnostmi. Součástí výstavky byly barevné fotografie příkladů realizovaných ekologických staveb. Ke každé z nich byly k dispozici podrobné údaje o místě stavby a technické podrobnosti, včetně jejího přínosu pro ochranu životního prostředí.
Obr.2: Žáci třídy MZB 2. se seznamují s vlastnostmi izolačních materiálů (foto autor)
Zájemci z jednotlivých tříd se na výstavce seznámili s velmi důležitými a v některých případech málo známými pojmy – ekodomy, ekologická sídliště, ekologické stavby z nepálených cihel, kořenová čistírna odpadních vod, kompostovací záchod, Trombeho stěna, podzemní akumulační nádrž, tepelné čerpadlo vzduch-vzduch, oktagonální dům. Uskutečnění této výstavky je naplněním jednoho z padesáti velmi náročných úkolů, které jsme si na naší škole vytýčili v rámci mezinárodního projektu Eco-schools v plánu činnosti pro tento školní rok. Cílem celého projektu je vštípit všem žákům i zaměstnancům školy zautomatizované vzorce chování, související s úsporami energie, vody, surovin a ochranou jednotlivých částí našeho životního prostředí. Je to však dlouhodobý a velmi náročný proces. Věřím, že i tato dílčí akce přispěla k dalšímu prohloubení nejen technických znalostí žáků různých oborů, navštěvujících naši školu, ale také k jejich přesvědčení o nezbytnosti kladného vztahu k výrazným úsporám energie a důsledné ochraně všech složek životního prostředí. Obr.3: Žáci třídy I2B. při studiu podrobných podkladů (foto autor) PaedDr. Petr Duchek koordinátor environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, předseda Poradního sboru a garant mezinárodního projektu Eco-schools
Výlet fotokroužku na Blatiny – únor 2007 24. a 25. února 2007 se uskutečnil výlet několika členů fotokroužku naší školy na Vysočinu, konkrétně na Blatiny u Sněžného. Výprava nebyla příliš početná, ovšem všichni účastníci se velice těšili a jejich očekávání byla naplněna. Nádherná příroda Vysočiny, částečně ještě zimní počasí a hlavně zajímavé přednášky i praktické ukázky focení které nám předvedl „profík“ Vašek Kappel (DN2) byly opravdu velmi podnětné. Hlady ani zimou jsme netrpěli, některé fotky byly vytvořeny i s nasazením vlastního života a zdraví a většinu fotoprací budete mít možnost shlédnout buď na nástěnce u tělocvičny, nebo na WWW stránkách školy v odkaze na fotokroužek. 4
Školní fotokroužek nabízí i dalším zájemcům o spolupráci volnou kapacitu a zve všechny kdo se zajímají o tuto krásnou volnočasovou aktivitu do svých řad.
Mgr. Michal Píška
Když muž miluje ženu MOTTO :
Nejcennější v lásce je dát přednost svému druhovi před sebou samým BLAKE
Snem každé zdravé ženy je mít lásku muže, který jí splní všechna přání a veškeré naděje, které do soužití s vysněným mužem vkládá. Nezáleží na tom, zda je tato žena mladá, zralá nebo již mírně stárnoucí. Většina z nich si ale myslí, že je nadlidským úkolem najít mezi všemi muži člověka, který by jí skvěle vyhovoval po všech stránkách . Muži údajně nemají takový citový potenciál, jako představitelky něžnější poloviny lidstva a také na ně není ve všem spolehnutí. A počet chyb, které jsou jim vlastní, je prý příliš neúnosný a nedá se s nimi žít… Když tak člověk poslouchá všechny podobné argumenty žen, které spolu u kávy vedou o mužích nekonečné diskuze a probírají nás ze všech možných stran, má někdy pocit, že se některé ženy ( pravděpodobně ty nespokojené ) převtělily do role přespříliš velkých kritiků, kteří nemohou být v milostných vztazích nikdy šťastní, protože ideální muži prostě nikde neexistují… Tyto kritické a přemrštěně emancipované ženy zůstávají ve svém životě většinou osamělé ( s nenaplněnými životními představami ), protivné a pro nás muže nesnesitelné, opomíjené a také málo vyhledávané. Já na tomto místě nechci dělat obhájce všech mužů, ale jsem přesvědčený, že muži nejsou ve svých požadavcích na úroveň ženy jako partnerky tak nároční a kritičtí, jako jsou dnešní, v prsa se bijící demokratky. Dovoluji si tvrdit, že muži jsou v nich skromnější a mnozí z nich se nestydí dát do svého citového vyznání i tolik ženami žádané srdce ! Jejich emocionální projevy sice nejsou na první pohled tak dramaticky bijící do očí, jako citové projevy zamilovaných žen, ale rozhodně nejsou falešné. Když muž miluje ženu, miluje ji opravdově, přímočaře a nezištně, jak prostě v rámci svých schopností nejlépe umí, i když to ženě může někdy připadat neohrabané a nedostačující ( pro pasivní ženy není dobrým vysvědčením to, že veškerou aktivitu nechávají na muži a samy s ničím podnětným do vztahu nepřicházejí. Tato nepochopitelná pasivita a zarytý introvertní výraz její osobnosti se jí většinou vymstí, protože muži nemají rádi pasivní ženy a zpravidla si za krátkou dobu najdou vitálnější a družnější krásku, s kterou se nenudí. Štěstí či propad v lásce je totiž většinou výsledkem vzájemné spolupráce či nespolupráce 5
a pouze jeden snaživý aktivista na všechno, co vztah může tvořit, nestačí ). Každý muž nemá na to být elegantním, šarmantním a okouzlujícím milovníkem typu Alaina Delona či Roberta Redforda v dřívějších dobách a Richarda Gereho v nedávné minulosti. Ale povězme si to upřímně, ani mezi ženami není zase tolik okouzlujících žen typu Catherine Deneuveové či Madeleine Stoweové… Ti muži, kteří dokážou vždy okouzlit většinu žen, jsou do jejich tenat a do jejich manželských chomoutů nepolapitelní, protože pro ně není a asi ani nikdy nebude opravdový a trvalý vztah se ženou vrcholným cílem jejich snažení, ale jen příjemným, krátkodobým intermezzem a osvěžením jeho toulavého života. Tito sběratelé zážitků jsou dobří spíše pro ženy, které pociťují z různých důvodů dlouhodobý mužský deficit a neprahnou ani tak po opravdovém a pevném vztahu, jako spíše pro potěšení, které má podobu krátkodobého zapomnění na své trable a osobní neštěstí. Většina zamilovaných mužů ale naštěstí myslí své láskyplné vztahy s ženami poctivě a opravdově. Milující muž je ochoten pro svou lásku snést modré z nebe a obětovat jí úplně všechno ! Nevidí nic důležitějšího, než jí dělat jen samou radost a ochotně jí splnit všechno, co jí vidí na očích s cílem probudit v jejím srdci teplý ohníček opravdového láskyplného citu, kterým by ona opětovala ten jeho… Pro milujícího muže není většího štěstí nad chvíli, kdy svou lásku při setkání obejme a drží ji pevně v náručí, aby jí předal všechno své upřímné mužné teplo, duševní blízkost a celou svou budoucnost. Také jsem měl ve svém životě tu krásnou čest milovat ženy se vším všudy v podobách, při kterých se duše vznáší v oblacích a tetelí se štěstím a jsem velmi rád, že jsem mohl své lásky mít a bytostně je se vším všudy naplno prožívat. Vůbec mně nevadí, že se některé z nich postupně rozplynuly v nenávratnu, ale naštěstí nikdy neskončily bolestně. Spíše naopak, protože každá z nich byla něčím novým obohacující a povznášející. Obohacení z nich si nosím v sobě i dnes jako nejvzácnější relikvii a ve svém životě z toho stále profituji. Každá dívčí a ženská láska mně dala něco nového, co mě v jejich chápání a porozumění, i ve vztahu k nim, posunulo o další patra výš. Umět milovat ženy není věru jednoduchá věc, je to spíše něco jako jistý druh umění, který v člověku s přibývajícím věkem naštěstí neumírá, ale rozvíjí se stále dál ( záleží také na genetických dispozicích a na výchově vlastní osobnosti ) pro dobro všech budoucích vztahů, které by mohly žít. Ne nadarmo se říká, že nejlepším manželem bývá muž, který poznal více žen. Můžeme to samozřejmě chápat i v obráceném gardu…Která žena si v sobě nenosí tajná přání prožít v životě hlubokou lásku, kterou doposud nepoznala ?! Je na mužích, aby v sobě pěstovali rytířské vlastnosti a neustále ve svém životě budovali svou mužskou osobnost do přitažlivější, ale i spolehlivější podoby, která by se ženám intimně hluboce líbila. Snad všichni dobře známe výstižnou pravdu, která říká… Chceš-li být milován ženami, musíš být k pomilování ! Každý muž by měl na sobě snaživě pracovat a vyvíjet se ve smyslu zvýraznění vlastního kouzla osobnosti a duševní krásy, aby jeho dialogy s ženami a jeho lásky byly konkrétní ženou či konkrétními ženami vnímány jako obohacení, na které se nedá zapomenout. Vždyť i ženy si zaslouží být ve svých nejkrásnějších a nejvnímavějších letech ( a nejen v nich ) mocně okouzlovány ! Dovedu pochopit, že tato revoluční myšlenka může vyvolat spoustu podnětných diskuzí, ale já si za ní stojím. Moc dobře totiž vím, že ženy na své okouzlování tiše čekají a jsou na ně snad i vnitřně permanentně připraveny... Je na každém muži, jakým noblesním způsobem uchopí ženami nenápadně, ale cíleně hozenou voňavou rukavičku…Nechť mužů, kteří tvořivě a s nadšením milují své přítelkyně, milenky a manželky, je stále víc a více, protože krásný a růžový ženský svět si zaslouží být věrně milován a vážně respektován ! Ale ženy nám mužům musí dát i nenápadnou šanci a naději k tomu, abychom je mohli trochu blíže poznat ( i my máme svou vlastní čest ) a třeba i milovat a ne je pouze vnímat z povzdálí s obavami, že když se k nim jen trochu více přiblížíme, budeme většinou zarmouceni… Vzájemné,vstřícné, galantní a pozvolné přibližování se mužů a žen k sobě je to nejméně bolestné řešení ze všech možností, která se jim nabízejí. Ženy, važte si mužů, kteří vás věrně a oddaně milují a považujte je za vysněné prince svého srdce, kteří k vám každý večer přijíždějí na bílém koni, aby vás něžně objali a řekli vám …Má nejmilovanější lásko, jsi celý můj svět a já bez tebe neumím být ! Mgr. Miroslav Holomek
Vánoční koncert V letošním školním roce 21. prosince naše škola pořádala 2. ročník vánočního koncertu pro základní školy. Jedná se o jednu z mnoha akcí, které se pořádají v rámci náboru nových žáků. Koncert se konal v tělocvičně školy, vystoupila zde naše školní kapela a musíme říct, že stejně jako v loňském roce, tak i letos byl mimořádný zájem ze strany základních škol o účast na této akci. Moderátorem tohoto zábavného dopoledne byl pan Mgr. Miloslav Knapil. Deset minut před začátkem byla tělocvična přecpána, účastníci byli nedočkaví a celkově v tělocvičně vládla atmosféra plná očekávání. A už přišel okamžik, kdy to všechno začalo. Do davu vbíhá pan Knapil a křičí: „AHÓÓÓJ“, svým jedinečným a výborným způsobem moderování „prohodí“ pár uvítacích slov a přichází na řadu první píseň kapely Mystake, která celý program doprovázela. Hráli Nirvanu, Black Sabbath, Olympic, ale také vlastní tvorbu. Koncert doprovázelo několik soutěží, ve kterých žáci základních škol měli možnost vyhrát různé drobné ceny. Byla zde například soutěž dovednosti v zatloukání hřebíků, která byla velmi zajímavá, zvláště když soutěžily zástupkyně něžnějšího pohlaví. Dále zde byla soutěž s názvem Mumie tj.omotávání svého spoluhráče toaletním papírem na čas. I tato soutěž patřila určitě k těm, ve kterých bylo potřeba značné zručnosti. Pro ty pohybově nadané zde byly soutěže sportovního charakteru strefování se papírovými koulemi do kbelíku či pinkat míčkem na pálce co nejdéle.Všichni soutěžící byli ohodnoceni a obdarováni výhrami. Čas mezi soutěžemi vyplňoval pan Knapil vtipným moderováním a také skvělá hudba a zpěv skupiny Mystake. Zástupci žákovského parlamentu vystoupili na tomto koncertu s vlastní scénkou na téma „Na jakou školu se mám přihlásit?“ a myslím, že se klukům povedla na výbornou. Další kluci a holky z naší školy pomáhali udržovat pořádek během koncertu nebo asistovali u pořádání soutěží. Z pohledu nás žáků myslím, že akce proběhla v klidné a příjemné atmosféře. Úsměvy na tvářích odcházejících vyjadřovaly spokojenost. Věříme, že se s některými z nich budeme od září potkávat na chodbách naší školy. Simona Kořínková, DN1 6
Je tomu sotva pár chvil, kdy se kolem nás všechno třpytilo, většina obchůdků byla ověšena baňkami a náměstí zdobil vánoční stromek, kádě byly plné kaprů a u stánků stály hloučky co spokojeně popíjely svařené víno nebo grog na zahřátí. Právě v tomto předvánočním shonu se uskutečnila na naší škole sbírka hraček pro dětský domov Tišnov. Plné koše auťáků, plyšáků a různé drobnosti byly v jedné chvíli jako kaše z pohádky ,,Hrnečku vař“. Tak, tak se vše vešlo, aby hračky nepadaly na cestě k dětem do Boskovic kde se uskutečnilo předání. Zní to podivně, dětský domov Tišnov a potom cesta směřující do Boskovic, ale bylo nám řečeno, že z důvodu rekonstrukce je domov dočasně přesunut, a v průběhu ledna se uskuteční kolaudace nově vystavěného dětského domova v Tišnově. Po krátké cestě tří zástupců školního parlamentu jsme dorazili na místo. Zajímavou se stal hned první moment setkání, kdy jsme očekávaly plný domov dětí pod vedením vychovatelů, kteří nás uvítají, ale opak byl pravdou. Z dětí nás přivítala jen jedna slečna a vychovatelka, která očekávala každou chvíli příchod hlavní vychovatelky. Netrvalo dlouho a dveře se otevřely. Vyšla z nich středně vysoká žena s na krátko střiženými vlasy na blond a ráznými rysy ve tváři. S lehkým úsměvem se nám představila a usedla k řadě stolků. Domluvily jsme se, že hračky odneseme z malé, ale útulné jídelny do domova, aby děti až budou přicházet ze školy nás nepřekvapily zrovna ve chvíli, kdy koše plné dárečků byly velmi nápadné. Mezitím se děvčata z parlamentu seznámily s dětmi a povídali si o všem možném. Jaké mají koníčky, co rádi dělají, jak se těší do nového domova a jak se jim líbí Boskovice. Hlavní vychovatelka si k nám opět přisedla a zeptala se co by nás tak asi zajímalo. Čas ubíhal a každý z nás se ztratil v časoprostoru, protože naše představa o tom jak probíhá přechod z rodinného zázemí do dětského domova byla odlišná od skutečnosti. Děti, které ač nevinně bojují s podmínkami v rodině, kdy jedna strana opouští druhou, situace se pak může dostat až do fáze strmého pádu celé sounáležitosti rodiny. Začínají se projevovat hlavní problémy jako je špatná docházka dětí nebo výchovné nedostatky a pak už se točí celé to soukolí kdy Úřad sociální péče o rodinu zajistí odejmutí dítěte z rodiny a po vyšetření v diagnostickém ústavu se zvolí nejbližší dětský domov, aby dítě bylo kousek od rodiny. Pravdou zůstává, že tzv. suplovaná rodina nemůže nahradit skutečnou i přes všechnu obětavou práci vychovatelů. Vánoce jsou chvílemi vnitřního boje a nervozity až do posledního momentu, protože děti doufají, že stráví štědrý den doma s rodinou. Právě proto bychom měly nacházet prostředky pro pomoc dětem, které to nemají v životě lehké. Chtěly bychom ještě jednou poděkovat za dárky žáků a učitelů školy, věříme, že tyto vánoce byly pro děti v Tišnově zase o kousek příjemnější. Budeme se také snažit nalézat další možnosti jak pomoci. J.S. Tzb. 2
Certifikát Autodesk Academia Proč se o tomto ocenění zmiňujeme. Není tak úplně samozřejmé, že ho získala také naše škola. Zkuste si dát třeba do vyhledávače Google tohle heslo a zjistíte, že školy, které ho také získaly, se s tím docela chlubí. Jednoduše znamená zajištěnou garanci kvality výuky CAD v odborných předmětech. Určitě je všeobecně známé, co tato zkratka znamená. Je to počítačová podpora konstruování. Když se před lety začala využívat, naše škola na to samozřejmě reagovala. Obtížné bylo, rozhodnout se pro správný, perspektivní systém. Dnes je jasné, že nejrozšířenější je AutoCad, ale v době rozvoje 2D kreslení na počítačích to tak jednoduché nebylo. Za tohle prozíravé rozhodnutí patří uznání vedení naší školy. A trend sledování a reagování na poslední vývoj v této oblasti se škola snaží udržet stále. Markantní je to už při pohledu do učeben výpočetní techniky. LCD monitory a hlavně výkonné počítače, které jsou pro práci s grafikou náročnou na rychlost zpracování nutné. Můžu s jistotou říci, že podobně výkonné vybavení nemají ani některá školící střediska,nebo konstrukční firmy. Není to jenom o hardware. Máme poslední verze software Autodesku - AutoCad 2007 a Inventor 11. Když se už zmiňuji o těchto programech, tak konkrétně. Způsob kreslení výkresů ve 2D, to je v ploše, je nahrazen efektnějším a výkonnějším způsobem vytvoření skutečného prostorového 3D modelu. Plošné kreslení představuje AutoCad, prostorové Inventor. Nenechte se ale zmýlit tím, když vám někdo říká, že ovládá moderní CAD konstruování, když provádí prostorové modelování na základě 2D výkresu. Výkonné programy pracují právě naopak. Jako první se vytvoří prostorový tvar výrobku, který má skutečný rozměr a vlastnosti. Z něho se potom pohodlně vytvoří jakýkoliv konstrukční řez pro plošný výkres. Takto pracuje právě Inventor. Ale to není vůbec všechno. Ve 3D modelu výrobku má každá součást určené rozměry, které se mohou podle potřeby měnit. Každé změně rozměrů jedné součástky se automaticky přizpůsobí ostatní části celého výrobku. Jsou mezi nimi vytvořeny rozměrové vazby. Říká se tomu parametrické adaptabilní vlastnosti. A změny v modelu se návazně objeví také ve vytvořených výkresech. Jako první jsme začali používat Inventor při konstruování nábytku v nástavbovém studiu. Hlavní věc, kterou vám určitě potvrdí vaši kamarádi z nástavby, je snadné a rychlé zvládnutí programu. Je
7
dotažený do uživatelské jednoduchosti a sleduje logiku konstrukčního postupu. Výrobek se tvoří postupem podobným skutečné výrobě. První jsou navrženy jednotlivé součásti. Z nich jsou sestavovány definováním vazeb výrobní celky. Je to jako při montáži výrobků. Vazby představují konstrukční spoje, např. kolíky, vruty, nebo lepení. Tvorba konstrukčního výkresu z takto vytvořeného modelu je potom velmi usnadněna. Představuje jen zadání požadovaných rovin řezů na modelu a jejich umístění na plochu výkresu. Program vytvoří řez, nebo i pohled automaticky. Myslím, že přínos možností tohoto postupu v konstrukčním předmětu je výrazný. Pro učitele a hlavně pro žáky. Výuka je názornější, pestřejší a hlavně zajímavější, přitažlivější. O to nám hlavně jde. Pokud jste si už zvolily nějaký obor na naší škole, je vám nabízena možnost získat maximum vědomostí. Je samozřejmě také potřebné toho chtít využít. Stále víc platí, že znalosti znamenají výhodu při prosazení se, například v zaměstnání. Proto pro příští rok uvažujeme s využitím prostorového modelování také u oboru Dřevěné konstrukce s využitím dalších možností, které tento program umožňuje. Například pevnostní výpočty nosných částí konstrukcí metodou konečných prvků. Takže na závěr, tohle je tedy zdůvodnění, proč naše škola má certifikát jako partner Autodesk Academia.
Ing. Evžen Staněk
Bouračky Jak vím z vlastní zkušenosti, není to nic příjemného. A to nejen v okamžiku, kdy jste bourali, ale ještě celý měsíc potom, než se všechno vyřeší. Je ironií osudu, že jsem v předcházejícím čísle časopisu psala o tom, jak dobré řidičky jsou ženy. A najednou bum – chvíle nepozornosti a je to tady! Bourala jsem! Přesto je pravdou, že ani moje nemilá zkušenost za volantem můj názor nezmění J. Nechci tady celé škole popisovat podrobnosti mé nehody, nezlobte se na mě, ale už mě fakt nebaví to popisovat celé pořád dokola. V první chvíli po příjezdu domů jsem se snažila uklidnit hledáním statistiky bouraček v Olomouckém kraji na internetu. Myslím, že je to docela účinný způsob, jak se uklidnit. Alespoň člověk získá pocit, že v tom není „sám“, že nás „šikovných“ je víc. Mám jednoho kamaráda, pro kterého je auto na střeše v příkopu naprosto normální věc. Je mu teprve 21 let, ale těch zničených aut už má za sebou víc... Také bych chtěla mít tak tolerantní rodiče J. Kamarádka zase chtěla „zachránit krk“ svému příteli, který je řidič z povolání a sedla místo něj za volant jemně společensky unavená ve svých 15-ti letech. Samozřejmě to pro ni nedopadlo zrovna nejlépe – skončila s odložením řidičského průkazu, pokutou jako blázen a ještě to zanechalo docela silné stopy v její psychice. Jestli to s ní půjde stejným tempem, vidím to u ní ne zrovna růžově – na psychinu nebo detox. Podotýkám, že já osobně alkohol za volantem neuznávám a v životě bych pod vlivem alkoholu za volant nesedla. Někdy mám pocit, že mnozí si v autě připadají jako při nějakém adrenalinovém sportu a ohrožují nejen sami sebe, ale i své okolí. A abych řekla pravdu, tohle všechno jsem neviděla nebo nevnímala tak intenzivně jako teď, když se to začalo týkat i mě samotné. Poslední dobou, co tak koukám a poslouchám po své rodné vsi, má opletačky s dopravní policí snad pětina mých přátel. Je to rozhodně vysoké číslo a stojí za to nad ním přemýšlet. Větší opatrnost a hlavně zodpovědnost by za volantem asi neškodily. Maruška Horáková, DN1 8
Cesta do hlubin kantorovy duše MOTTO : Výchova je největší sociální službou, kterou může někdo prokázat národu a lidstvu G. B. SHAW Vždy tomu tak od dávných časů bylo, že učitelé a jejich žáci spolu ve škole prožívali složité, ale naštěstí i pěkné okamžiky, které při jejich loučení převážily a navždy zůstaly jen nejhezčí vzpomínky. Vztahy ve škole vždy byly dominantní složkou, určující úspěšnost či neúspěšnost této sociální interakce, kterou vzdělávání a výchova je. V jistém smyslu jsou tyto vztahy druhem sociální hry zkušených pedagogických subjektů a mladistvých žákovských subjektů, který tvoří život a atmosféru ve škole. Tato atmosféra je důležitou podmínkou jejího života, která motivuje učitele k hlubšímu prožívání svého ušlechtilého poslání a velmi citelně ovlivňuje také schopnost žáků k adaptaci na pěstované kultivované prostředí a k jejich respektování požadavků školy i k jejich ochotě se vzdělávat. Učitelé svou pedagogicko psychologickou činností neustále ovlivňují své žáky k odpovědnému vnímání a k potřebnému respektování školy a tím i k budování vlastní profesní budoucnosti a k osobnímu životu v dospělosti. Žáci si přinášejí ze svých rodin do akademického prostředí školy určité návyky a veřejně prezentují své povahové vlastnosti, rodinné způsoby soužití, své dispozice k učení, k respektování požadavků a norem školy a k rozvoji vlastní osobnosti. Je v moci učitelů, aby si u svých svěřenců vytvořili přirozený respekt a oblíbenost, protože to je jedna ze základních podmínek jejich úspěšného působení ve škole. A aby jejich činnost přinášela i žádané ovoce, je velmi nezbytné, aby z jejich osobností vyzařovala pohoda, sympatický projev a osobní šarm, který se žákům líbí. Hodně také záleží na tom, aby z jejich učitelské a lidské prezentace ve třídě bylo jasné, že jejich vztah k žákům je nefalšovaně upřímný a opravdový. Hlavní devízou učitelova působení ve škole, kromě jeho samozřejmých odborných kvalit, by měla být i jeho úcta k žákům, určitá míra velkorysosti, slušnosti, trpělivý přístup a snaha svým svěřencům porozumět a pomoci jim, aby co nejlépe zvládali všechny vzdělávací a výchovné požadavky, které jsou na ně kladeny. Není to ale vždy snadný úkol, protože téměř v každé třídě se najdou některé nepřizpůsobivé individuality, které ve třídě narušují potřebnou pohodu a klid. Je asi přirozené věku adolescentů, že někteří nejotrlejší žáci zkoušejí na nové učitele své neslušné triky, ale předem připravený pedagog je většinou zvládne se ctí, s elegancí a nebude jimi zaskočen. Možná, že právě tato připravenost, klid, úsměv a nadhled mu u většiny žáků přinesou oblíbenost a posílí jeho přirozenou autoritu. Metoda cukru a biče je v pedagogickém rejstříku učitele asi tou nejlepší výchovnou metodou, kterou se snaží režisér dění ve třídě udržet kázeň a zároveň si přeje být i respektován jako osobnost, která má ve výuce dominantní postavení. Když vyjdeme ze skutečnosti, že řada chlapců a dívek žije v rozvrácených rodinách, kde nemají jednoduchý život, vychází nám z toho smutná realita, že tito žáci potřebují spíše naši výchovnou pomoc a vstřícné pochopení, než poznámku do žákovské knížky a tvrdý trest…Trestání žáků je nejméně namáhavé výchovné řešení, které může učitel volit. Daleko složitějším, ale pedagogičtějším a lidštějším prostředkem je třeba upřímný rozhovor mezi čtyřma očima a snaha lépe poznat žáka a inkriminovanou věc, proč chlapec jednal v rozporu s tím, co se od něj všeobecně očekává. Je snadné někoho odsoudit a potrestat, ale méně snadné je mu porozumět a zjistit motivy jeho jednání a chování…V každém případě bychom se o to měli alespoň pokusit a možná budeme sami hodně překvapeni, jakými životními peripetiemi zlobivý žák právě prochází a jak tvrdě je zkoušen rodinnými a jinými poměry…Možná, že právě tento nešťastný hoch si bude více vážit zájmu učitele o jeho problém a o něho samotného a dovede ho i tiše ocenit…Je dokonce i možné, že toto nenápadně se tvořící vzájemné pochopení a porozumění mezi učitelem a žákem je začátkem nahlas nevysloveného, ale přesto citelně vnímaného zajímavého vztahu mezi nimi, který je duševním obohacením obou hlavních protagonistů školy a je také možná výzvou k celoživotnímu prožívání učitelova vztahu ke svému náročnému povolání. Každodenní vzájemná spolupráce, jejímž výsledkem má být rozvoj osobnosti mladistvého jedince, se má uskutečňovat v příjemné atmosféře školy, jako veřejné státní instituce, která je přínosná pro všechny aktéry výchovy a vzdělávání. Stát svěřil do rukou učitelů velkou zodpovědnost a důvěru, kterou by bylo neštěstím zklamat. Rozhodně nechci nikomu vnucovat Komenského propagovanou školu, jako „dílnu lidskosti“, ale její význam a působnost má stále svůj silný vliv i na podmínky současné školy. Věřím, že nejsem sám, kdo s úctou a s láskou vzpomíná na své bývalé učitele na základní a střední škole, s kterými jsem měl tu čest být v kontaktu a kterým jsem navždy zavázaný za všechno dobré, co pro mě v době mého mládí udělali. Všichni měli jedno společné a to byl jejich pěkný vztah k žákům a jejich snaha je vést k slušnému chování a jednání. Poznal jsem na sobě také pravdu, že přes osobnost laskavého a oblíbeného učitele si žák může najít pozitivní vztah k jeho předmětu… Vzpomínám si, že v době mého mládí tito učitelé navštěvovali i domovy dětí, aby lépe poznali rodiče a sociální klima v rodině. V příjemné atmosféře u čaje či kávy se spolu s rodiči poznávali a navazovali potřebný neformální kontakt s cílem si lépe vzájemně porozumět a sjednotit své názory na výchovu dětí. Dnes, s odstupem mnoha let, vidím, jak důležitá je spolupráce rodičů a školy a jak důležité je rodinné prostředí, ve kterém děti vyrůstají a žijí. Učitelé by měli cítit vnitřní zodpovědnost nejen za předávání informací, ale měli by mít také snahu žáky připravovat nejen na jejich povolání, ale svým způsobem i na jejich osobní a společenský život. Ale obecně platí i pravda, že čím více jsou rodiče dětí vzdělaní a kulturně založení, čím více času věnují jejich výchově a čím více jsou ochotni spolupracovat se školou, tím větší mají naději, že se jejich děti budou lépe učit a budou také kvalitněji připraveni na lepší socializaci a komunikaci s jinými lidmi. Jejich čas, vložený do svých dětí, se jim jednou v dobrém mnohonásobně vrátí…Slavný spisovatel E. HEMINGWAY vyslovil myšlenku, že „žádný člověk není ostrov sám pro sebe, ale každý je součást nějakého kontinentu“… Každý 9
člověk má ve svém dětském věku smysl pro spravedlnost a je emocionálně fixován na nejbližší lidi kole sebe. Dostane-li se mu potřebné citové, výchovné a ekonomické péče, je potom daleko lépe způsobilý zvládat nároky školy a společnosti a je i lépe připraven na svůj budoucí život a na založení vlastní rodiny. Není v procesu výchovy a vzdělávání nic důležitějšího, než výchova vyrovnané osobnosti mladého člověka, která umí přijímat životní dobro a zlo přirozenějším a umírněnějším způsobem, než ne z vlastní viny sociálně postižený člověk, který má velké problémy sám se sebou… Učitelé mají ve škole často ztíženou pozici při napravování chyb některých rodičů, kterých se při výchově na vlastních dětech dopustili a které z nich udělaly v jistém smyslu sociálně zmrzačené lidi, kteří mají menší naději na vlastní pozitivní vstup do života dospělých lidí. Směs radosti a smutku je objektivní realitou dnešní školy, pro kterou stojí za to ji brát jako velmi vážnou a potřebnou součást života každého z nás. Všichni si životem neseme své problémy, starosti a radosti, které nám pomáhají ve vytrvalosti a v odhodlanosti zvládat nejen všechny profesionální úkoly, ale také se lépe oddávat své rodině, svým přátelům, svým osobním zájmům a svému odpočinku. Přínos školy pro každého z nás, bez ohledu na to, zda jde o učitele či žáka, je nesporný a je velkým obohacením našich osobností. Příklady loučících se žáků se svými oblíbenými učiteli na konci jejich studia ve škole nám naznačují, že v chlapcích a v děvčatech je zdravé jádro a dobré srdce a jejich finální procítěný vztah ke svým učitelům je velmi cenný, na což se dá vždy s úctou vzpomínat po celý život. Jsem přesvědčený o tom, že i když někteří introvertně založení žáci neumějí dávat najevo své emoce, tak ve své duši zcela jistě cítí vděk a radost z pěkného vztahu se svým učitelem. Několikaletá působnost učitelů na chlapce a dívky z nich ve většině případů vychová příjemné a sympatické bytosti. Čím dříve naši svěřenci poznají, že jsme také jen lidé se svými starostmi a radostmi, tím lépe nám uvěří a budou si nás více vážit a více respektovat naše požadavky, které na ně v průběhu jejich studia klademe. Nesmíme zapomínat na pravdu, že společná atmosféra ve škole je dílem nás všech, kteří ve škole den po dni a rok za rokem společně žijeme, vzájemně propojeni neviditelnou nití, která ovlivňuje naše vzájemné postoje. Tato skutečnost významně ovlivňuje náš pobyt ve škole, měřený časem, který by nikdy neměl být nuceným zlem. Oblíbený francouzský básník J. PRÉVERT vyslovil zajímavý názor, že „ děti mají všechno, s výjimkou toho, co se jim odpírá“… Měli bychom si položit otázku, zda svěřeným dětem a mladým lidem ve škole nabízíme vždy úplně všechno ze svých bohatých pedagogických a lidských zkušeností. A přestože mnoho z nich není na takové intelektuální úrovni, kterou bychom si u nich přáli mít, rozhodně nám stojí za to se k nim chovat tak, jako by to byli naše vlastní děti, na kterých nám nesmírně záleží. Co jim nelze upřít, je skutečnost, že mají vnímavé srdce a přirozenou snahu prožívat všechny jevy, které se jich nějakým způsobem dotýkají…A to je věc, na které se dá stavět ! Probouzení hezkých emocí je v našem ušlechtilém poslání jedním z činů, s kterými bychom neměli skrblit…Učitelé by ve své praxi neměli zapomínat na častější využívání pochvaly jako výchovné metody, která je pro žáky balzámem, hladícím jejich duši. Ke zvýšení motivace žáka ke studiu zatím neexistuje lepší výchovná metoda ! Je to naše sociální služba, kterou můžeme prokázat pro dobro všech svých žáků. Obecně platí, že učitelův vkus, cit a hezký vztah k mladým lidem, jsou záležitosti, které žáci všeobecně dobře vnímají a oceňují. Je to pro ně rozhodně větší porce dobra, než jen studené a monotónní předávání informací bez jeho emocionální účasti a bez nadšené atmosféry spolupráce. Učitel je něco jako známý oblíbený herec, který si nenápadně zahrává s city a s náladami mladých lidí, kteří si k němu našli cestu ( nebo si ji alespoň hledají ) a mají ho rádi. To je jedna z nabízejících se možností, jak lze po celý život se ctí vydržet u kantorské profese až k samé hranici stáří, které moudře i bolestně čeká na den, kdy bude muset svou oblíbenou školu navždy opustit a dále žít jen ze vzpomínek na všechna léta, kdy jako učitel svou činnost ve škole miloval. Láska žáků je jiná, než láska půvabné ženy, která nás zahrnuje nádhernými důkazy své jedinečnosti, ale i pro její obyčejnou a neohrabanou upřímnost a nesmrtelnost ve škole stojí za to žít. Učitelské povolání je celoživotní akt krásy a bolesti, který nám mocně ubírá sil, ale také nás významně lidsky obohacuje a povznáší. Tato profese je svou osobitou a ničím nenapodobitelnou krásou, variabilností a rozmanitostí lidských osudů podobná pomyslnému štěstí, které člověk věčně hledá a cesta k němu přináší všem zainteresovaným lidem veliká poznání a zážitky na celý život. Osobitá krása, společenská užitečnost a výjimečnost této profese se hluboce dotýká všech, kteří propadli jejímu kouzlu. Každý poctivý učitel se na konci svého kantorského života loučí s milovanou školou, kde nechal kus svého srdce, podobně jako se svými blízkými. Jeho odchod do penze patří v jeho životě k tomu nejbolavějšímu, co může zažít. Vzpomínka na kantorská léta a na své žáky je vzpomínáním na celý život, které vyplňuje čas zaslouženého odpočinku. Škola vždy byla, je a navždy bude chrámem, do kterého by se mělo vstupovat s úctou a s vážností, protože se v ní setkávají učitelé a žáci, kteří jsou jistotou a nadějí školy jako instituce, která vzdělává a vychovává mladé osobnosti, které jednou budou budovat a řídit naši společnost, ale také budou prožívat své vlastní lidské osudy, na kterých se bude škola svým několikaletým vlivem spolupodílet. Mgr. Miroslav Holomek
Učení „Na co se učíme? .. "PRO ŽIVOT" .. Jo? Tak proč nás teda hodnotí škola?! Kdo někdy v životě slyšel Sillican valley tak ať dá vědět. Já jsem to teda v životě neslyšela a v zeměpise už vůbec ne. Zítra to bude na testu. Učíme se pro život.“ Tohle jsem našel u své dobré kamarádky na Blogu. Chtěl jsem se o to s vámi podělit, je to docela pěkný „názor“ . Také bych se s vámi ještě chtěl podělit o můj názor. S autorkou článku jsem to probíral a nakonec uznala, že můžu mít pravdu. Podle mě nejde ve škole o to, aby se někdo něco naučil (no u odborné školy asi ano, ale u gymplu ..což je případ téhle kamarádky… v žádném případě), jde spíš o to ukázat, že je člověk schopný se naučit (pochopit) určité množství "dat". No a pak se člověk učí všechno znovu, ale tentokrát doopravdy a pro život. Není nikde psané, že musíte po škole dělat zrovna to, co jste studovali. Ale je určitě lepší, když držíte v ruce maturitní vysvědčení či výuční list s dobrými známkami. Pro vašeho zaměstnavatele je tam totiž aspoň nějaká záruka, že jste schopni se
10
dobře učit novým věcem a uplatňovat získané vědomosti, než když tam budou známky špatné a on si řekne… "flákal školu , bude flákat i práci" Může to tak být, ale i nemusí. Člověk nikdy neví. Teď je otázka. Stojí nám zato to riskovat? Pro zajímavost: "Silicon Halley je údolí v okolí San Francisca. Název Silicon získal diky velkému množství počítačových firem, např. Apple, a to podle silikonových čipů, které se tam vyvíjely a vyráběly.. " Mirek Šubík, TZB3
Seminář – Nízkoenergetický dům
Dne 27. února 2007 navštívili žáci třetího ročníku oboru montér suchých staveb odborný seminář na téma „Nízkoenergetický dům“, který pořádala Společnost PSM CZ na brněnském výstavišti. Se svými příspěvky vystoupili zástupci firem, které se tímto oborem zabývají a dodávají vhodné materiály použitelné právě na stavbu nízkoenergetických a pasivních domů. První bylo vystoupení technického poradce firmy KM BETA, který vysvětlil souvislosti mezi energetickou krizí a nutností snižovat spotřeby energií. Upozornil na hledisko ekologické, ale i ekonomické. Úspora energií je aktuální téma, které se týká každého uživatele bytu či rodinného domku. Neustálý tlak výrobců energie na zvyšování cen vede každého k zamyšlení, kde je možno ušetřit a neplýtvat zbytečně finančními prostředky. Jedním z hlavních faktorů řešení energetické soustavy jsou tepelně-technické parametry obvodových konstrukcí. V každé místnosti se chceme cítit příjemně a aby tomu tak bylo, musí se vzájemně sladit teplota, relativní vlhkost a rychlost proudění vzduchu. Vliv na to mají vnější klimatické podmínky, způsob větrání a vytápění budov a tepelně technické vlastnosti stavby. No a právě mezi různě provedenými stavbami jsou obrovské rozdíly. Existují standardní domy bez tepelné izolace, s různými netěsnostmi, které způsobují ztráty tepla, pak nová výstavba, kde pláště budov jsou z kvalitnějších materiálů a kde jsou i kvalitní okna a v poslední době získávají stále větší význam nízkoenergetické a pasivní domy. Nízkoenergetický dům má velmi dobrou tepelnou izolaci, utěsněnou budovu se systémem řízeného větrání, moderní zdroj tepla např. kondenzační kotel, tepelné čerpadlo a příp. i využití tepla ze sluneční energie. Pasivní dům má výbornou tepelnou ochranu bez tepelných mostů, vzduchotěsný plášť budovy s efektivně řízeným větráním se zpětným získáváním tepla, termoizolační zasklení s trojitým sklem, nízké vstupy celkové primární energie atd. Takto zabezpečené domy mají až pětinásobně nižší potřebu tepla oproti standardním stavbám. No a právě vhodné materiály na tyto domy představovaly i další firmy na tomto semináři. Kromě firmy KM BETA, která vyrábí systém sendvičového zdiva SENDWIX, to byla firma CEMIX, která představila různé zateplovaní systémy, dále firma ROCKWOOL, která se specializuje na tepelné, zvukové a protipožární izolace a firma STIEBEL ELTRON, která řeší v energeticky úsporných domech větrání a vyrábí tepelná čerpadla. Všechna vystoupení doprovázelo promítání obrázků materiálů, konstrukcí, schémat i referenčních staveb. Seminář byl určitě pro všechny přínosem, protože pomohl k vytvoření představy o materiálech a možných konstrukčních řešeních budov, které v budoucnu budou určitě na stavebním trhu převažovat. Ing. Libuše Sýkorová
11
Vztahy Všichni víme o čem je řeč ,že.. Člověk se seznámí se sympatickou osobou druhého pohlaví. Skvěle si rozumí. Mají si o čem povídat. Vtipkují laškují.. sem tam nějaký ten úlet. Po čase přijde chození. Láskyplné mazlení , oťukávání se, nenápadné zjišťování co můžete od sebe čekat. Za nějakou dobu přichází první poznání, že vaše láska není dokonalá a má i nějaké chyby.. ale protože jste zamilovaní, tak toho nedbáte, „však každý je nějaký“. Pak seznámení s rodiči vašeho protějšku. Přes víkendy u sebe přespáváte, všechno je fajn. Všechno je fajn, ale po nějaké době si říkáte: „Je to pořád ještě ono.. ? Je to tak dobré jako na začátku? Miluji ji stále nebo jsem s ní už jen ze zvyku?“ Když si tohle vše v hlavě přeberete, zjistíte, že ji už rádi nemáte, rozhodne te se, že to ukončíte. No jo, ono se to hezky řekne, ale hůř udělá. Člověk si pomyslí. „Bude rozumná a pochopí to“. Zavoláte jí. Domluvíte si rande. Ona si myslí, že je vše ok. Ale vy už přemýšlíte a skládáte si v hlavě věty jak to ukončit. Už když přijde a uvidí vaši tvář, je jí hned jasné, že není něco v pořádku.. Kolikrát jste už v životě jste slyšeli tu otřepanou frázi: „Stalo se něco“ ? Teď se dostávám k tomu proč tenhle článek vůbec píši. Posadíte si jí před sebe a začnete ze sebe pomaličku sumírovat pečlivě připravené věty. A když dokončíte co jste měli na srdci, tak přichází přesně ta chvilka, kdy jste čekali že bude rozumná a že nebudou žádné scény.. No jo, ono je jedna věc si myslet, že holky jsou přece silný a že to zvládnou a druhá věc je realita. Přichází pláč.. prosení, přemlouvání: „Co ti na mě vadí.? Já se změním slibuju...“ Nějakou chvíli odoláváte. Vždyť jste přece byli tak skalo pevně rozhodnutí, že už sní být nechcete. Ale dívejte se na holku, s kterou jste trávili příjemné chvilky , jak pláče a přemlouvá vás. Vždyť jí máte přece v srdci. Protože pokud nejste z kamene, tak vám musí zanechat milovaná osoba v srdci nějakou stopu, ať už jí máte zrovna rádi nebo ne. Podvolíte se a souhlasíte že to sní ještě zkusíte… Kdo tohle někdy zažil, tak určitě ví co se za nějaký čas stane……. „Pokud zůstáváte s člověkem jen proto aby jste mu neublížili, když od něj odejdete, ubližujete mu o to víc.. (a sobě vlastně taky) „ BiB.
Vítězné fotografie motivu „ZIMA“ 2007 V zimních měsících proběhla fotosoutěž s tématem „Zima“, ve spolupráci se školním parlamentem byla vyhodnocena níže uvedená díla a vítězové budou odměněni. Školních soutěží se může účastnit každý žák naší školy, stačí přinést fotky do kabinetu TEV Mgr. Píškovi. Na závěr roku připravujeme soutěž o nejhezčí fotografie roku, kde vyhodnotíme 10 nejlepších fotografií na jakékoliv téma – zkuste se zúčastnit !!!!!!!! 1.místo: Lukáš Holub - Labutě 2.místo: Jiří Čuma - Letošní sníh 3.místo: Martin Nani – Větvičky Gratulujeme
Mgr. Michal Píška 12
Zemřel MISTER CARNEVAL
V neděli večer 28. ledna hořce zaplakalo celé české umělecké nebe, protože ze světa odešel jeden z našich nejslavnějších umělců všech dob, hudební skladatel Karel SVOBODA. Tento geniální muž, který svými melodiemi hladil duši miliónů esteticky založených lidí u nás i v zahraničí, ukončil svůj život svým vlastním dramatickým způsobem a zarmoutil tím hlavně svou rodinu a své nejlepší přátele. Jeho život a kariéra byly naplněny vším, co je potřeba k tomu, aby se člověk cítil být šťastný. Jeho tvůrčí činnost mu přinesla hodně obdivu, přátel a peněz, ale hlavně potěšení z oblíbené činnosti, která byla jeho celoživotním koníčkem. Pro všechny lidi, kteří ho znali, znamenala jeho smrt obrovský šok, kterému nemohli uvěřit ! Přiznám se, že i já jsem byl touto nečekanou zprávou velmi rozesmutnělý. Jeho geniální písně, filmové melodie a muzikály mají parametry nejvyšší kvality a vždy zanechávaly v posluchačích hluboké dojmy. Kolik odhodlání, talentu a kolik emocí musela mít duše tohoto tvrdého, sveřepého, ale přitom laskavého chlapíka, který měl křehkou duši a v sobě spoustu něžného citu. Pokud by totiž tento světově proslulý umělec nebyl silně emocionálně založený a neprožíval svůj život tak hlubokým a opravdovým způsobem, nikdy by nedokázal složit tak skvělé písně, jako například STÍN KATEDRÁL, DEPEŠE, LADY CARNEVAL či JEŠTĚ, ŽE TĚ LÁSKO MÁM…Takový proud silných emocí by člověk u většiny obyčejných lidí hledal marně ! Kdyby tento velký estét života nebyl prodchnut krásou ve všech podobách, nikdy by se nezamiloval do tak mladé a svým způsobem okouzlující ženy, kterou si pro sebe dokázal získat a neriskoval by případný nešťastný osud jejich manželského svazku…Manželství stárnoucího muže, kterému táhne na sedmdesát a mladé, třiceti čtyřleté ženy, která je ve věku, kdy jsou ženy ve svém nejkrásnějším období, plném života, touhy po společenských zážitcích, dojmech a okouzlení z nich, většinou nemívá z mnoha tušených důvodů šťastné konce. Umělcovu hnutí mysli v poslední době nikdo dost dobře nerozuměl a já sám nemohu uvěřit tomu, že svůj život skončil z médíí nám všem vnucovaného důvodu jeho údajného finančního dluhu či z důvodu určitých nespecifikovaných psychických depresí. Člověk, který je schopen po mnoho let opakovaně vydržet několik dní a nocí umělecky tvořit a nepodlehnout přitom velké únavě z fyzického vypětí a z duševního stresu, musí být natolik odolný, že je velmi nepravděpodobné, aby si jen tak násilně sáhl na vlastní život, ve kterém byl navíc jeho největší radostí, vedle celoživotní lásky k hudbě, jeho roztomilý dvouletý syn…To je přece ten největší důvod k tomu, aby zralý a moudrý muž chtěl žít naplno a zajistil svému pokračovateli rodinných tradic to nejkvalitnější rodinné zázemí, péči a lásku ! Každý může mít svůj názor, ale já si osobně myslím, že Karel Svoboda pravděpodobně nebyl příliš šťastný v osobním životě. Byl hodně nervózní z toho, že jeho fyzické zdraví a mužský vzhled díky přibývajícímu věku ztrácely na kvalitě a šarmu a on si zřejmě moc silně uvědomoval, že to již lepší nikdy nebude. Jeho mladá a půvabná žena Vendula naopak rostla do stále větší krásy, na které se on sám v poslední době, ne vlastní vinou, příliš nepodílel a velmi citelně a bolestně si to uvědomoval… Byl bezmocný a odevzdaný osudu. Svůj smutný a tíživý splín zakotvil do úplnému svého odevzdání se hudbě, která mu v posledních týdnech života byla pravděpodobně větší láskou, než jeho žena, která mu pro nedostatek času nestačila dělat radost a nedokázala ( nebo možná ani nechtěla … ) mu dávat všechno to, co od ní potřeboval. Dramatický konec mistra bez dopisu na rozloučenou o této pravdě leccos naznačuje… Role spoutané ženy, která by se celý den starala pouze o svého pána, by se nelíbila většině žen v nejlepších letech, které dávají přednost svým vlastním osobním aspiracím a svým ženským prožitkům před rodinnými starostmi a povinnostmi. Karel Svoboda ale svou ženu zcela jistě vnitřně miloval daleko více, než kdykoliv předtím, ale neuměl ji o jejím opětování přesvědčit takovým způsobem, který si ženy v podobě něžných důkazů od mužů žádají a kterým to dokážou obyčejní, ničím nesvázaní a nekomplikovaní muži v nejlepších letech. Ona se ale svým velmi silně bohatým a společenským způsobem života pozvolna vzdalovala jeho představě o jejich laskavém a klidném vzájemném soužití, které mělo přinášet oběma stejnou rodinnou radost… Je paradoxní, že člověk, který po celý svůj život rozdával lidem lásku a dobrou náladu, byl bezmocný při řešení vlastního problému ve svém osudovém milostném vztahu. Pokud by ale někdo za každou cenu chtěl z tohoto vztahu udělat čítankový příklad pro všechny lidi s dobře míněnou radou, aby se starší muž, který má své nejlepší roky za sebou, nepletl do života o třicet a více let mladší ženě, protože osud takového vztahu je pro oba protagonisty téměř předurčen k bolestnému neštěstí obou z nich, tak by se mu to nejspíš podařilo. Chápu starší muže, kterým je přes šedesát let, že je pro ně v jejich zralém věku omlazujícím a osvěžujícím balzámem na duši láska s mladou ženou, ale snažme se uvěřit také téměř neomylné pravdě, že tento balzám má pouze krátkodobé trvání a končí nezajímavě. Nešťastný osud podobných vztahů je pravděpodobný. Ale ani osobní bolest a tragické neštěstí Karla Svobody nemění nic na tom, že zemřel veliký a krásný člověk, kterému by měl národ s velkou pompou vystrojit monumentální pohřeb, při kterém by měly, kromě státnické písně Kde domov můj, znít především nejlíbeznější melodie z tvořivé dílny mistrova famózního klavíru, z kterých je cítit láska a naděje. Ale právě láska zradila nebohého 13
umělce, který miloval život a pil ho po celý svůj život plnými doušky, tak, jak se sluší a patří a jak se život a láska mají žít, maximálně naplno a bez ohledu na to, zda budou žít pouhý rok nebo přežijí veškeré útrapy až k samotné přirozené smrti. Je na nás, abychom vzdali hold muži, který byl téměř národním uměleckým hrdinou a který se poctivě zasloužil o to, že jeho dokonalé evergreeny budou žít věčně a že si je budou notovat a zpívat i další generace, které přijdou po nás. Čest jeho památce ! Mgr. Miroslav Holomek
Informace pro žáky
Prázdniny Velikonoční prázdniny mají žáci ve dnech 5.4. a 6.4. 2007 (včetně)
Odměny žákům budou vyplaceny v sudém týdnu v pátek 23. března 2007 a v lichém týdnu v pondělí 26. března 2007.
Informační schůzky pro rodiče se uskuteční ve všech třídách (kromě tříd nástavbového studia) ve čtvrtek 29. března 2007
Přijímací řízení • •
do studijních tříd se bude konat: v pondělí 23. dubna 2007 pro žáky z 9. tříd základních škol v pondělí 30. dubna 2007 do tříd nástavbového studia Mgr. Milan Holoubek, ZŘ TV
SPORT Zajímavé zkušenosti i zábava ve sportovních kroužcích Domova mládeže Tak například florbal, vedený trenérem a vychovatelem Václavem Dubným , po velkém úsilí a spoustě tréninkových hodin, kapitán Jiří Dudák a jeho mužstvo ve složení:Vojtěch Štaud, Vladimír Beránek, Radek Koutný, Petr Miloš a dva brankáři, Ondřej Horák a Vít Červenák se chystali na turnaj který se konal 30.1.2007 na DM v Chrlicích, kde soutěžili s týmy Sokolnic, Zetoru a Rovin. Družstva se postaraly o zábavnou a napínavou podívanou. Hráči ze všech týmů předvedli skvělé umění a pár trefných gólů. Někteří si radostné vstřelení branek několikrát zopakovali. Po vysokém skóre 9:1 a se 6 body se mužstvo Jílové stalo jasným vítězem. Zároveň se těší na další střetnutí a porovnání sil. Společně se všemi doufáme, že i vy najdete odvahu připojit se k nám.
O fotografie a článek se postaral mluvčí sportovních kroužků na DM Tomáš Beneš 14
Kvalitní finále školy v Silovém čtyřboji V úterý 23. ledna se uskutečnilo v tělocvičně školy tradiční finále školy v SILOVÉM ČTYŘBOJI , o který je mezi žáky vždy velký zájem. V nejmasovější sportovní akci školního roku na Jílové předvedlo své silové schopnosti 32 nejzdatnějších žáků, kteří se do finále probojovali díky splněným limitům z hodin tělesné výchovy. Velká škoda, že se prestižního finále nemohlo zúčastnit 12 nemocných adeptů školní reprezentace, kteří by asi zamíchali pořadím v obou věkových kategoriích. Chlapci soutěžili ve shybu, trojskoku snožmo, v tlaku s činkou 75% hmotnosti závodníka a v nové disciplíně, zaměřené na břišní svalstvo – ve svisu vznesmo, která nahradila dlouholeté sedy-lehy bez opory nohou na 60 vteřin. A právě tato nová disciplína byla pro většinu startujících nepříjemným oříškem, protože je opravdu velmi náročná a chlapci jsou teprve na začátku své přípravy na jarní krajské a republikové soutěže, které jsou pro ně velkou výzvou. Jsem přesvědčený o tom, že se bude jejich výkonnost postupně zlepšovat a jejich vrcholná forma bude načasována na březen a duben. Jedním z cílů akce bylo objevit nové talenty Silového čtyřboje, kteří by měli za rok nahradit tradiční opory, které budou v červnu maturovat a opustí naši školu. Byl jsem velmi příjemně překvapený zájmem mladičkých účastníků finále a jejich výkonností, které slibují, že při poctivém přístupu a pravidelném tréninku může na Jílové opět vyrůst nejeden závodník s výkonností hodnou republikového finále středních škol ! Pro tyto mladíky bylo školní finále dokonalou školou pro získání zkušeností a pro motivaci do systematické přípravy po boku zkušených reprezentantů, s cílem si vybojovat vytoužený reprezentační dres školy… Výsledky nejlepších závodníků : MLADŠÍ DOROSTENCI ( ročník narození 1990, 1991 )
1. 2. 3.
Příjmení
Jméno
Třída
Shyby
SCHILLER KLVAŇA TESAŘ
Jakub Tomáš Jan
T2B I2A I1A
25 13 2
Trojskok snožmo 750 740 750
Tlaky
Svisy
33 27 16
30 15 12
Body celkem 180,95 127,30 123,40
STARŠÍ DOROSTENCI ( ročník narození 1987, 1988 a 1989 )
1. 2. 3.
Příjmení
Jméno
Třída
Shyby
PETR SUCHYŇA HÁJEK
Tomáš Vlastimil Petr
DK2 TD4 TD4
25 20 17
Trojskok snožmo 850 770 840
Tlaky
Svisy
28 31 32
31 27 15
Body celkem 204,70 174,65 162,30
Slavnostní vyhlášení výsledků s účastí ředitele školy bylo velkou společenskou událostí, protože všichni účastníci ho velmi intenzívně prožívali a mocně vzdali potleskem hold nejlepším závodníkům. Atmosféra finále jen potvrdila, že siláci jsou správní chlapíci, kteří si vzájemně přejí jen to nejlepší, dovedou vzájemně příjemně a nezištně komunikovat a vzájemně se povzbuzovat. Pro nás pedagogy je zážitkem a pohlazením na duši sledovat jejich aktivitu, kázeň, smysl pro fair play a soutěžní entuziasmus s jednoznačným cílem odvést kvalitní výkony a poměřit svou výkonnost s nejlepšími. Patří jim za to moje velké uznání a dík za pěkné dopoledne, prožité mezi nimi, které jsem si jako ředitel závodu také pěkně užil. Velmi hezké a hodnotné ceny závodníkům ( odměněno bylo šest nejlepších mladších a starších dorostenců ) věnovalo Sdružení rodičů a přátel školy, které má radost z toho, že jejich finance jsou věnovány na správnou věc, kterou výchova sportovců a jejich nasměrování do zdravého způsobu života bezesporu je… Mgr. Miroslav Holomek
Naši siláci jsou mistry ČR Lázeňské město Teplice v Čechách, které se krčí v hlubokém údolí pod nekonečným pásmem Krušných hor, ve dnech 14.-15. března srdečně přivítalo nejzdatnější dorostence stavebních škol z celé České republiky, kteří přijali nabídku sportovní komise Odborového svazu STAVBA ČR, Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR a pořadatele přeboru ČR v SILOVÉM VÍCEBOJI ze SŠ stavební v Teplicích, která vystřídala v organizaci republikového finále stavbařů v této tradiční oblíbené soutěži naši školu. Siláci z deseti nejkvalitnějších stavebně zaměřených škol v republice přijeli s hlavním cílem narušit letitou hegemonii opakovaných vítězství našeho družstva, které ale nechtělo jen tak lehce svůj primát komukoliv pustit. Dobře připravený závod v tělocvičně teplické stavební školy měl vysokou kvalitu a na každém kroku citelně vnímanou snahu všech družstev porazit naše závodníky, kteří do centra dění přijeli se dvěma absolutními nováčky silových soutěží. Ale již první disciplína – tlaky s činkou 75% v lehu na olympijské lavici naznačila, že soupeři na nás budou asi opět krátcí. V ní se nejvíce blýskl náš benjamínek Jakub SCHILLER, který dokázal svou činku zvednout v počtu 37 opakování! Jeho výsledek zůstal i po dokon15
čení cvičení posledního závodníka nejlepším výkonem celého startovního pole v první disciplíně. V trojskoku snožmo naši reprezentanti svůj náskok udrželi a ve shybu a v sedu-lehu bez opory nohou na 60 vteřin svůj bodový náskok ještě výrazně navýšili. Jejich celkový bodový náskok na stříbrný tým na konci soutěže činil neuvěřitelných 117 bodů…Jsem upřímně rád, že se toto vítězství zrodilo daleko od naší školy, protože v minulých letech jsme své soupeře poráželi v domácím prostředí a všichni si mysleli, že to je hlavní příčina našich úspěchů…Jsem rád, že naši žáci potvrdili své dominantní postavení mezi stavebními školami ve sportovních aktivitách, které mohou ještě více posílit ve dnech 30.-31. května, kdy se v Lounech koná republikové finále stavebních škol v atletice. Výsledky nejlepších družstev : 1. SŠ polytechnická, Jílová, Brno 577,3 bodů 2. SOŠ a SOU stavební Brno-Bosonohy 460,3 3. SOŠ a SOU stavební Pardubice-Rybitví 456,4 Výsledky nejlepších jednotlivců : 1. HÁJEK Petr 2. PETR Tomáš 3. SUCHYŇA Vlastimil
SŠ polytechnická, Jílová, Brno 202,2 bodů SŠ polytechnická, Jílová, Brno 194,3 SŠ polytechnická, Jílová, Brno 180,8
O skvělý výsledek naší školy a mediální slávu se postarali žáci Petr HÁJEK ( TD4 ), Tomáš PETR ( DK2 ), Vlastimil SUCHYŇA ( TD4 ) a Jakub SCHILLER ( T2B ), který skončil o pouhých 0,9 bodu na pátém místě. Chlapcům chci touto cestou poděkovat nejen za vynikající výsledek, ale také za skvělé společenské vystupování a báječnou reklamu naší školy, jejíž kvalitní značka znovu posílila.
Mgr. Miroslav Holomek
Vynikající atletický úspěch Milana Kocourka V sobotu 17. března vybojoval náš nejlepší vytrvalec všech dob Milan KOCOUREK další vynikající úspěch své dosavadní čtyřleté atletické kariéry, která má strmou výkonnostní křivku. Milan totiž takticky vynechal juniorský závod na Mistrovství ČR v přespolním běhu a přihlásil se přímo do královské mužské kategorie na 10 km, aby si tři dny před odletem na Mistrovství světa v krosu do Afriky, kde bude jako jediný atlet reprezentovat naši zem, ověřil svou trénovanost a momentální výkonnost. Milan již po startovním výstřelu ostře vypálil dopředu a utekl celé mužské běžecké špičce o několik desítek metrů. To byl překvapivý čin, který si v našich podmínkách zatím nikdo nedovolil…Jeho nečekaný nápor po startu byl šokem pro všechny daleko zkušenější běžce, kterým se nechtělo v blátivém terénu již na začátku plýtvat energií. Kdo se díval v sobotu na záběry ve sportovním zpravodajství hlavních zpráv na ČT1, musel se při pohledu na výtečně připraveného Milana zaradovat… Od startu až do cíle se mu museli všichni dívat na záda, protože na něho prostě neměli ! Při doběhu do cíle Milan zvedl ruce a dal tak najevo svou obrovskou radost z prvního titulu mezi muži, který si právem zasloužil. Jeho loňský mistrovský titul v juniorské kategorii, jeho vynikající úspěch na Mistrovství Evropy v italském San Giorgiu, který byl nejlepším výsledkem v historii českých účastí na evropských šampionátech v krosu ho posunuly až na Mistrovství světa do Afriky, kde poměří svou výkonnost s mnohem zkušenějšími a světově známými běžci, z nichž největšími favority budou zcela jistě keňští a etiopští běžci. Pro Milana to bude další možnost získat nové báječné zkušenosti, které se mu budou zcela jistě hodit v dalším vývoji jeho neuvěřitelné kariéry, 16
která se nenápadně začala v běžné hodině tělesné výchově na našem školním hřišti, kde zaujal svým talentem, zarputilostí a obrovskou touhou vyhrávat. Věřím, že mu budeme všichni držet palce, aby se jeho kariéra vyvíjela směrem k vytouženým olympijským hrám v Pekingu. Za svou poctivost a píli, která doprovází jeho nadání od prvního opravdového tréninku pod trenérem Jiřím Sequentem, kterému byl Milan doporučen k další odborné přípravě. Milan toho pro atletickou slávu naší školy udělal opravdu hodně ! Jeho opakované úspěchy v CORNY středoškolském atletickém poháru, jeho podíl na dominantním postavení mezi českými středními školami, jeho velký podíl na evropském stříbru naší školy v evropských hrách v italském Miláně, vynikající krosová vystoupení v tričku školy, která všechna vyhrál i bronzový úspěch v mezinárodním juniorském krosu v Itálii přesně před rokem. Milan si již před rokem svými výkony nahlas řekl o nominaci do juniorské atletické reprezentace ČR a rád by v ní samozřejmě pokračoval i v mužské kategorii. Prognóza jeho výkonnosti naznačuje, že se celá atletická veřejnost může těšit na další progresivní Milanův vývoj, který je důkazem toho, že se v Dolních Kounicích rodí nová vycházející hvězda české atletiky ! Mgr. Miroslav Holomek
Martin Poláček sympaťákem školy 2006 Nebylo lehkým úkolem zvolit jednoznačného adepta na titul SYMPAŤÁK ROKU ve škole v tradiční anketě, protože sympatických hochů je ve škole větší počet. Tato pocta se uděluje nejen za povahové vlastnosti a za lidské vystupování ve škole, ale také za přínos pro školu v jakékoliv činnosti. Tato volba se zrodila na poslední chvíli a věřím, že je to volba správná. Titul SYMPAŤÁKA si plně zasloužil Martin POLÁČEK ( TZB2 ), který je klidný, příjemný a usměvavý kluk a který je také velmi oblíbený nejen ve své třídě a ve škole, ale také v úspěšném atletickém týmu školy, kde Martin patřil v nedávno skončené sezóně k největším oporám a k velmi respektovaným osobnostem. Úžasně poctivý, slušný a hodný sportovec, kterého ale také bohužel často pronásledují nemoci a zranění. V prvním ročníku mu smolně utekla reprezentace školy kvůli zranění kolene a v říjnu 2006 mu málem uteklo i finále ČR v atletice v Břeclavi z důvodu střevní choroby. Martin se ale rychle léčil, aby mohl školní tým posílit, což také v ne zcela doléčeném stavu udělal. Neodjel sice s týmem do centra dění den před závodem, protože se potřeboval doléčit v domácích podmínkách, ale v sobotu 14. října přijel v doprovodu svých rodičů, babičky a dědy do Břeclavi, protože nechtěl své kamarády z týmu nechat na holičkách…Takový důkaz srdečního vztahu k reprezentaci školy a ke kamarádům z týmu si zaslouží velké uznání ! Martin si v týmu plní funkci zástupce kapitána Michala Kunce a svými výkony v běhu na 400m a ve štafetě na svém úseku 400m přispěl svými výbornými výkony k našemu zlatu a k postupu do světového finále do Bordeaux ! A za několik dní poté přispěl jako kapitán školního krosového družstva svým výkonem ke zlatu v přeboru Brna a ve finále JIM kraje v přespolním běhu a pomohl tak velkým dílem zakončit veleúspěšnou sezónu našeho nejúspěšnějšího sportovního odvětví ( atletika a přespolní běh ). Jeho skromnost mu ale velí neupadnout v sebeuspokojení, ale skromně, jak je nakonec jeho dobrým zvykem, na sobě pracovat dál, s cílem pomáhat co nejvíce reprezentačním týmům školy k opakování velkých úspěchů nejen v Brně, kraji, ale i na republikové úrovni. V současné době měl ale Martin opět velkou smůlu, protože si nešťastně přetrhl křížový vaz v koleni a po nutné operaci ho čeká několikaměsíční nucený odpočinek od všech druhů sportovních aktivit. Doufám, že mu alespoň tento získaný titul SYMPAŤÁKA ROKU udělá radost a zmírní jeho nepříjemnou bolest na těle i na duši… Budeme mu všichni přát brzké uzdravení a návrat nejen do školy, kterou má moc rád, ale také na milovaný atletický ovál, kde může ještě po dobu dvou let studia ve škole zúročit svůj velký talent pro běhy na 400m a 800m. Martine, držíme Ti všichni palce a děkujeme za všechno, co jsi pro reprezentaci školy na veřejnosti udělal a těšíme se na Tvůj návrat mezi nás. Mgr. Miroslav Holomek
Nejlepší sportovci školy v roce 2006
17
1. -
2. -
3.
KOCOUREK Milan ( SP1 ) nejlepší atlet školy a největší opora školního družstva v CORNY Středoškolském poháru v atletice ( běh na 1500 m ) má největší zásluhu na našem vítězství v republikovém finále SŠ a na postupu do světového finále v Bordeaux v červnu 2007 vítěz finále Brna a finále JIM kraje SŠ v přespolním běhu a hlavní opora našeho vítězného družstva v Brně a v JIM kraji mistr ČR v přespolním běhu v kategorii juniorů 18. místo na Mistrovství Evropy v přespolním běhu ( 107 závodníků ), což byl nejlepší výsledek ČR v dějinách evropských šampionátů nominace na Mistrovství světa v přespolním běhu v Keni v březnu 2007 reprezentace ČR v běhu na 1500m v kategorii juniorů
VELEBA Jan ( SDV2 ) velký sportovní pokrok v kariéře, zakončený nominací do mužské atletické reprezentace v běhu na 100m stříbro na Mistrovství ČR mužů v atletice v běhu na 100m vynikající osobní rekord v běhu na 100m časem 10,57 vteřin 2. místo v mezinárodním atletickém mítinku v Belgii v běhu na 100m člen reprezentační sprinterské štafety 4x100m příprava o nominační boj na letní olympijské hry v Pekingu
PETR Tomáš ( DK2 ) mistr Brna a přeborník JIM kraje SŠ ve šplhu na laně hlavní opora školní reprezentace ve šplhu na laně – ( 1. místo družstva školy v Brně a v JIM kraji ) vítěz všech republikových Velkých cen v olympijském šplhu v kategorii dorostenců ( Praha, Písek, Šternberk a Frýdek-Místek ) - mistr ČR v olympijském šplhu v kategorii dorostenců ( Praha prosinec 2006 )
-
4. -
KUNC Michal ( T2A ) nejlepší běžec na 100m SŠ v Brně a JIM kraji 3. místo ve finále ČR SŠ v běhu na 100m v Břeclavi člen stříbrné štafety z finále ČR SŠ v atletice v Břeclavi mistr ČR v běhu na 100m stavebních škol v Lounech člen zlaté běžecké štafety z finále ČR stavebních škol v Lounech kapitán zlatého týmu školy z finále ČR SŠ v atletice v Břeclavi nominace do reprezentačního týmu ČR juniorů v běhu na 100m
-
POLÁČEK Martin ( TZB2 ) člen zlatého atletického týmu školy z finále ČR SŠ v atletice v Břeclavi 2. nejlepší běžec SŠ v běhu na 400m v Brně a JIM kraji člen zlatého týmu školy z finále ČR stavebních škol v atletice v Lounech stříbrný v běhu na 400m ve finále ČR stavebních škol člen zlaté štafety z finále ČR stavebních škol v Lounech stříbrný medailista z finále JIM kraje SŠ v přespolním běhu v Hodoníně člen zlatého týmu školy z finále JIM kraje SŠ v přespolním běhu
5.
18
a OKLEŠTĚK Tomáš (DK4 ) - nejlepší fotbalista Brna SŠ v roce 2006 - nejlepší fotbalový střelec Brna SŠ - člen zlatého školního týmu v přeboru Brna v kopané SŠ - nominace do fotbalového reprezentačního družstva ČR 19 - nominace do ligového týmu 1. FC Brno mužů Mgr. Miroslav Holomek
Nejlepší sportovní kolektivy školy za rok 2006
1.
ATLETIKA - 1. místo – ATLETIKA CUP hejtmana JMK Ing. S. Juránka – ( květen 2006 ) - 1. místo – finále ČR stavebních škol v Lounech – ( červen 2006 ) - 1. místo – přebor Brna středních škol – ( září 2006 ) - 1. místo – finále JIM kraje středních škol v Břeclavi ( říjen 2006 ) - 1. místo – republikové finále středních škol v Břeclavi ( 14. října 2006 ) - postup do světového finále SŠ v atletice v Bordeaux
2.
SILOVÝ VÍCEBOJ - 1. místo – finále ČR stavebních škol v Brně – ( březen 2006 ) - 1. místo – přebor Brna středních škol – ( duben 2006 ) - 1. místo – finále JIM kraje středních škol v Brně – ( duben 2006 ) - 3. místo - republikové finále středních škol v Hejnicích – ( duben 2006 )
3.
PŘESPOLNÍ BĚH - 1. místo – přebor Brna středních škol - ( říjen 2006 ) - 1. místo – finále JIM kraje středních škol v Hodoníně – ( říjen 2006 ) ( republikové finále se nekonalo )
4.
ŠPLH NA LANĚ - 1. místo – přebor Brna středních škol – ( listopad 2006 ) - 1. místo – finále JIM kraje středních škol – ( listopad 2006 ) (republikového finále jsme se nezúčastnili z důvodu zranění a nemocí našich nejlepších závodníků)
5.
KOPANÁ - 1. místo - přebor Brna středních škol – ( duben 2006 )
Mgr. Miroslav Holomek
19
Slovo závěrem Vím, že řada z vás, našich věrných čtenářů, přečte i tyto poslední řádky proto, aby se z nich dozvěděla, co je čeká příště. Dnes udělám výjimku a rád bych zakončil třetí číslo našeho časopisu krátkým poděkováním. Týká se všech, kteří se rozhodli po mé předchozí žádosti přednesené ve školním rozhlase darovat bezplatně krev. Darovat ji poprvé a doufám, že ne naposled. Začnu od počátku. Koncem ledna letošního roku se na ředitelství naší školy obrátilo dopisem transfúzní oddělení Fakultní nemocnice Brno-Bohunice se žádostí, která se rovnala spíše důležité výzvě. Nemocnici s největší krevní bankou v České Republice chybí zásoby krve, které je nutně potřeba například v případě nějakého velkého neštěstí, hromadné havárie, případně živelné katastrofy-tedy událostí, jenž mohou neočekávaně nastat. Navíc se stále více zvyšuje počet dopravních nehod, při nichž někdy ona příslovečná kapka krve v záchraně lidského života mlže chybět a to už vůbec nemluvím o nemocných, kteří krev dostávají při náročných operacích a v případech, které mohou postihnout každého z nás. Každopádně, po dvou mých výzvách přednesených ve školním rozhlase vždy v sudém a lichém týdnu se přihlásily téměř dvě desítky vážných zájemců z řad žáků tříd SOU, průmyslovky i nástavbového studia. Z těchto dvou desítek, kteří si za mnou přišli pro informace, absolvovalo odběr 12 z nich. Zájem mě, ale i vedení školy mile překvapil a chtěl bych touto cestou všem, kteří se rozhodli krev bezplatně darovat, poděkovat. Rád bych tímto apeloval na další z vás, kteří jste starší 18-ti let, jste zdraví a krev a krev jste ještě v minulosti nedarovali. Myšlenka, že dnes darujete krev a zítra jí můžete vy sami potřebovat, je aktuální prakticky neustále. V příštím čísle našeho časopisu bych rád věnoval více prostoru těm, kteří již krev darovali, aby vás všechny informovali podrobně o svých pocitech z první návštěvy transfúzního oddělení. Takže vidíte, nechtěl jsem o obsahu příštího čísla psát a přesto jsem již z něj něco prozradil. Krásné jaro vám přeje Mgr. Vítězslav Hulák za redakční radu
Redakční rada: Mgr. Vítězslav Hulák, Mgr. Miroslav Holomek, Lenka Pokorná Vnitřní layout a ilustrace: Bc. Andrzej Bartoś Členové rady: Brožková Klára (DN1), Horáková Marie (DN1), Kořínková Simona (DN1), Šubík Miroslav (TZB3), Strnad Jakub (TZB2), Hladný Tomáš (SP2), Ingr Michal (TZB3)
20
