Číslo 1
ŠKOLNÍ TAMTAM
2007/2008
ŠKOLNÍ TAMTAM
ŠKOLNÍ TAMTAM DĚNÍ NA ŠKOLE
ZAJÍMAVOSTI
• NOVÉ TVÁŘE ŠKOLY • SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ FOTOGRAFII ŠK.ROKU 2006/07
• LÉTO BUDIŽ POCHVÁLENO • DJADARBOKO
• JAKO PRVNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA V ČR JSME ZÍSKALI
• ČARODĚJKY Z EASTWICKU
• TRUHLÁŘI OPĚT ZABODOVALI • TALENTOVANÍ TALENTI
• PRÁZDNINY, PRÁZDNINY, KDE JSTE... • DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
MEZINÁRODNÍ TITUL EKOŠKOLA
• PROTIRAKETOVÁ ZÁKLADNA V ČR • CHVÁLA HOUBÁŘENÍ
SPORT • NAŠI MLADÍ ATLETI ÚSPĚŠNÍ NA MISTROVSTVÍ
• ÚSPĚCH TOMÁŠE PETRA V OLYMPIJSKÉM
SVĚTA • CESTA ZA ATLETICKÝM ŠTĚSTÍM
ŠPLHU • FOTBALOVÉ STŘÍBRO PRO JÍLOVOU
• SPORTOVNÍ ÚSPĚCHY I U POLICIE ČR
Slovo úvodem Již desátým rokem se snažíme k vám přicházet prostřednictvím stránek školního časopisu s informacemi o všem, co se děje na naší škole. Když na podzim roku 1998 vyšlo jeho první číslo, nikdo z těch, který tehdy svými příspěvky zaplnil jeho obsah, asi netušil, že časopis vydrží tak dlouhou dobu a získá si stovky, možná tisíce čtenářů, z nichž většina s nich již naší školu opustila, ale časopis jim připomíná dobu, kdy byli našimi žáky. Tak tedy slavíme... Za dobu od vyjití prvního čísla Tam-Tamu se udála spousta věcí. Stačí se jen rozhlédnout kolem sebe a uvidíte co vše změnilo. Příkladem změn je i náš časopis. Od prvních čísel, kdy jeho titulní stranu zdobily vaše kresby, on sám byl černobílý a měl jen několik stran až k dnešní nové grafické úpravě formátu menšího sešitu s větším počtem stran a v celobarevném provedení. Navíc si jej kdokoli může přečíst ve webové podobě na stránkách naší školy. Svou celkovou podobou tak může směle konkurovat i celostátním deníkům. Jaký tedy bude jeho jubilejní, desátý ročník? Především plný informací, zábavy, někdy vtipný, jindy vážný, vždy se dotýkající života na naší škole. Bude prostě takový jaký jej chcete vy, naši čtenáři, mít. Mgr.Vítězslav Hulák za redakční radu
Léto budiž pochváleno! Není to tak dávno, kdy jsme se téměř obnaženi opájeli slunečními paprsky, koupali se v příjemně chladných vodách moří, jezer, horských potoků či koupališť a sladce se oddávali bezstarostným dnům volna. S rychlostí blesku ale přišel čas, kdy vnímáme a respektujeme krásy podzimu, který je již jen nostalgickým vzpomínáním na všechny dny léta, kdy jsme milovali, poznávali a odpočívali… Snad nejlépe to svými slovy vyjádřil Vítězslav NEZVAL … „Podzim už platí listím, je konec láskám, konec nenávistím. Podzim už platí listím a není návratu“… Prázdniny utekly jako voda a všichni jsme museli přeladit svou mysl a své emoce na profesionální, studijní a osobní povinnosti, které postupně zaplnily náš všední život. Po čase dlouhých, horkých a suchých dnů přišly do našeho života chladné podzimní dny s deštivými srážkami, které osvěžili nejen skomírající přírodu, ale i naše vitální síly. Kratší a chladnější dny přinášejí lidem více potřeb, souvisejících s duševní činností a snad jen příroda, která se zabarvila svými typickými pastelovými barvami, nás nevtíravě nutí k tomu, abychom ji naplno esteticky vnímali a vyrazili do jejího hájemství na dlouhé procházky, na milované houby a na turistiku v pěší a cyklistické podobě. Takto získané dojmy jsou snad 1
nejlepší terapií a balzámem pro naši unavenou duši. Ženy musely s ubývajícím počtem slunečních paprsků chtě nechtě více zahalit své siluety do více vrstev oblečení a jsou tak nemile donuceny počkat až napřesrok, aby mohly opět s vlastní grácií vystavit na obdiv své křivky, což silnější část populace začíná nést nelibě, protože pod podzimním teplejším oděvem je pro muže složitější vnímat půvaby jejich fyzických zákoutí, která se snaží mladší představitelky něžného pohlaví přes jarní období až do příchodu teplých dnů uvést vždy do podoby, která by se jednoznačně líbila… Nutí je k tomu i přirozená konkurence ostatních žen, které se chtějí líbit ještě více a jsou ochotny své vizi také hodně obětovat. A to nenechá hodně žen v klidu spát… Nyní se ale musí ženy smířit s tím, že si budou muset vystačit s duševní kvalitou své osobnosti, kterou ale nevystavují na obdiv s takovým entuziasmem a energií, protože samy správně tuší, že muži dají více na své oční vjemy, než na vnímání srdcem…Téměř všechny prázdninové lásky odešly do teplých krajin, kde lišky nedávají dobrou noc a zůstaly nám tak jen hezké vzpomínky. Mořské pláže, horské scenérie a panoramata, horské chaty a podhorské chalupy osiřely a zůstanou pro české turisty a rekreanty na čas opuštěné a budou si muset od nás až do příštího léta odpočinout. Nastal totiž čas vážných a odpovědných činností a všedního každodenního života, který nám nabízí zcela jiné hodnoty. Ale nevěšme proto své hlavy, protože pokud jsme obklopeni příjemnými lidmi, kteří nás mají rádi a kteří se k nám chovají laskavě a slušně, máme určitě důvod k optimismu a k radosti ze života. Dovolená u moře či v horské krajině je sice krásná radost a součást našeho prázdninového štěstí, ale vztahy s lidmi hrají v životě nás všech podstatnější roli. Člověk většinou i nepříznivých dobách vydrží všechno, když má pro koho…A já přeji všem dobrým lidem, aby měli kolem sebe spřízněné a sobě nakloněné lidi a měli tak vážný důvod vydržet všechno zlé a věřit tomu, že přijdou i dny, kdy se bude dařit lépe. Na léto nám zůstane jen příjemné vzpomínání, které ubíhající čas prachem nikdy nezanese a s otevřenou náručí přijměme čas podzimní, který má také svůj neodolatelný šarm a zajímavé kouzlo. Chvalme léto, které je již na úbytě, ale zároveň vzdejme hold půvabnému podzimu, který si zaslouží naši stejně velkou pozornost. Třeba nám přivede do cesty nové zajímavé lidi a přinese nám i spoustu pěkných okamžiků, díky kterým zapomeneme na to, že léto je již minulostí. „Podzim už platí listím a není návratu“… Mgr. Miroslav Holomek
Nové tváře školy Začíná nový školní rok a s ním přišly na naši školu nové tváře, jak mezi žáky, tak také mezi učiteli. A tak se i stalo, že jsme některé z nich oslovili a ve spolupráci s redakční radou se zeptali na pár otázek: 1) Jak se Vám na nové škole líbí? 2) Naopak co se Vám nelíbí? 3) Co by jste změnil(a)? PhDr. Blanka Pavelková 1) Na škole se mi líbí velmi. Je zde kvalitní vybavení učeben např.(interaktivní tabule, PC učebny). Žáci jsou na průměrné středoškolské úrovni. 2) Nic. 3) Přidat do učeben více interaktivních tabulí.
RNDr. Jitka Neuschlová 1) 2) 3)
Příjemné prostředí, milí kolegové a také žáci školy. Zdá se mi, že je na škole málo dívek. (poznámka redakce: ,,To nám klukům také vadí.“ J) Otevřela bych obor i pro děvčata.
Mgr. Hana Helísková 1) 2) 3)
Líbí, pomalu si však zvykám. Škola je velmi velká a neosobní. Z pohledu učitele anglického jazyku bych přivítala lepší materiální vybavení pro výuku.
Tímto bych rád poděkoval učitelům, které jsme oslovili a přeji jim hodně úspěchů v novém školním roce. J. S. TZB 3
2
TAM TAM-y znějí hluboko v pralese kam vkročí jen člověk, který hledá opravdové dobrodružství. Už od nepaměti je zvuk vířících bubnů spojován s obřady, rituály, avšak i spojením člověka se zemí. Jednoduché, rytmické bubnování na nástroje z dutého dřeva (stromu), pokryté blánou z ulovené zvěře, si uchovávala každá kultura. Tep srdce se snoubil s rytmy, kterými vojevůdci vedli své armády do válečných tažení. Kytara, piano, harfa. Prvenství a počátek byl vždy v epochálním vývoji lidstva přisuzován bubnům. I dnešní hudební styly jsou v základu doprovázeny bicími a doprovodnými nástroji. Dnes je dominantou bicí sestava, která se objevuje ať už v muzice folkové, rockové, ale i intuitivní. Nové nápady, které rozšiřují obzory začínajícím bubeníkům, se stále postupem času rozvíjí do různých podob. Ať už se jedná o elektronickou podobu, nebo naopak směs elektrické a doprovodné části, v mnoha případech je symbolika bubnů velmi významná, ač se to na první pohled nemusí zdát. Nejde však jen o vyzdvižení doprovodných nástrojů nad nástroje jako je již zmíněná kytara, basa, piano nebo housle, protože rytmus a cit pro rytmus je pro tyto nástroje neméně důležitý. Rád bych však touto malou zmínkou oslovil zájemce o hru na doprovodné nástroje, kteří už nějaký čas hrají a mají chuť se dále rozvíjet a hrát nejen pro sebe, ale i pro milovníky těchto exotických nástrojů jako jsou konga, bonga, kaktus, ale také tamburínu, kastaněty atd. Rádi vás přivítáme. TAM TAM –y ať znějí.J Bližší informace ve třídě TZB3 (Učebna č. 21) Jakub Strnad
Prázdniny, prázdniny, kde jste ...
Tak, léto je skoro za námi, prázdniny skončily a my se vracíme do školních lavic. Po dvou měsících se znovu potkáváme se svými spolužáky. Dva měsíce prázdnin nám asi všem utekly jako voda, někdo si odpočinul a načerpal nových sil, jiní naopak využili období volna k získání nějaké té korunky, poznávali jsme nové krajiny a lidi. Snad všichni jsme prožili něco, na co budeme dlouho vzpomínat. Vyrazili jsme mezi vás a zeptali se některých, jak vypadaly právě ty jejich prázdniny. A tady jsou odpovědi vašich spolužáků: Marek Sedlák z DN1 – většinu prázdnin strávil po brigádách, aby si mohl koupit nová sluchátka. Zbytek prázdnin strávil u svého kamaráda, společně pak dělali „menší akcičky“ a užívali si. Antonín Staňa z T2B – stejně jako Marek strávil většinu prázdnin prací po brigádách, ale byl také s kamarády v Dolešicích na přehradě, kde společně stanovali. Kuba Václavek TZB3 – vůbec nikam nejel, vůbec nikde nebyl, nehnul ani prstem co se týče práce, užíval si klidu domova a chodil s kamarády ven……no, nežil si vůbec špatně. Michal Stoss I1B – sjížděl Vltavu na Šumavě, strávil celý týden po kempech a objevoval krásy nejen přírody, ale i příjemných hospůdek. Josef Štambacher I1B – více méně strávil prázdniny se svými kamarády, občas si někam zašel, prostě si užíval. Jsou to jen střípky pěti z vás zcela náhodně vybraných. Já věřím, že jste zažili spousty jiných dobrodružství, mnozí byli u moře, v exotických krajinách nebo na dalších krásných místech naší vlasti, poznali jste nové lásky a prožili s nimi nezapomenutelné chvíle. Věřím, že hlavně ti, pro které byly tyto prázdniny těmi posledními, si je jaksepatří užili. No, ale nyní nám nezbývá než deset měsíců žít z našich vzpomínek a plánovat si ty další skvělé prázdniny! Jan Šůna DN1
Druhá světová válka
Začátek války Druhá světová válka byla jednou z nejkrvavějších válek, která kdy proběhla na naší planetě. V této válce bylo zabito okolo 55 miliónů vojáků a civilistů, nemluvě o zajatých a nezvěstných. Ale nemohu začínat od konce, proto se musíme vrátit na začátek, tam, kde to všechno začalo.
3
31.srpna 1939 ve 12:40 po polední vydal Vůdce a vrchní velitel branné moci Adolf Hitler rozkaz ke spuštění plánu Weiss. Následujícího dne v ranních hodinách začal po předstíraném polském útoku útok na Polsko. Plán Weiss byl zamýšlen už v dubnu 1939, jako klešťový útok dvou vojenských uskupení. Německá armáda postavila proti Polsku všechny síly: mezi nimi šest tankových, čtyři lehké a čtyři motorizované divize se 3 200 tanky. Proti nim postavili Poláci pouze jedenáct svých pyšných, ale nemoderních jezdeckých brigád a dvě motorizované brigády s přibližně 600 obrněnými vozy. Poláci se nemohly rovnat ani proti německému letectvu, které představovalo 3 646 letadel, proti 745 polským letadlům. Výsledek srážky obou armád nebylo těžké předvídat (nebo snad ano?). Tažení v Polsku probíhalo podle plánu. Již první den silné německé letectvo zničilo veškeré Polské vzdušné síly a obsadilo všechna letiště. Na těchto dvou snímcích je vidět, jak vypadala německá a polská armáda v roce 1939 Německá armáda
Polská armáda
Polská nástupová sestava, nevyvážená a vytvořená bez fantazie, se silným středním uskupením v prostoru Poznaně (které původně pomýšlelo na pochod na Berlín), byla německými údernými jednotkami rozdělena. Polské armády bojovaly s neobyčejnou statečností, a však proti mnohem silnějšímu nepříteli to nestačilo. Polsko bylo poraženo za pouhých osmnáct dnů. Polské ztráty činily 10 572 mrtvých, 30 322 raněných a 3 004 nezvěstných. Dále německá armáda zajala okolo 700 000 polských vojáků. Kolik jich později zajala Rudá armáda není známo, ale odhaduje se okolo 220 000 polských vojáků. Článek připravil Blaha Ondřej MP2, pokračování v příštím čísle
Čarodějky s Eastwicku
M
agická přitažlivost. První slova, která mě napadají při vzpomínce na muzikálové představení autorů Dana P. Rowe a Johna Dempsey. Čarodějky z Eastwicku tak jak je známe z filmové podoby, se staly oblíbeným snímkem nejednoho labužníka dobrých kousků. V podání Jacka Nickolsna, který s čertovským pohledem a podmanivostí kouzel pronikl do malého městečka, kde začal opíjet tři půvabné ženy je nezapomenutelné. Ano příběh, který se tu a tam objeví na jednom z televizních programů a s odstupem času se navrací zpět, aby oživil naše vzpomínky na Darhyla a jeho tři čarodějky Jennifer, Brendu a Ginu. Bylo by však ke škodě, kdyby se samotný příběh zastavil jen u filmu a proto ,,pár chytrých hlaviček“ z Brodwaye vymyslelo muzikálovou podobu, která se dostala i do rukou k překladu, a to do městského divadla v Brně. Zde se urodilo dílko z režie Stanislava Moši a pod choreografii Marty Prokopové. Od svého uvedení sklízí jednu chválu za druhou a ta je zcela na místě. Při představení bylo použito i závěsné techniky ve které se tři kouzelná stvoření v podobě čarodějek, vznáší a poletují v prostoru jako by létání bylo jen hrou pro malé děti. Jakmile si usednete do sálu hudební scény městského divadla a pohasnou světla, ztrácíte se v mžiku do světa, kde jsou fyzikální zákony jen nutnou součástí, avšak ve chvíli, kdy dozní zpěvy není jiného zbytí než zaslouženého potlesku. Humor s lehkostí, a divokost tanečníků se špetkou Dahrylovy ležérnosti, to jsou lákadla a pel, který s magnetickou silou přitáhne nejednoho pozorného diváka. Jediné proč doporučit nenavštívit toto představení znovu je snad jen argument několika shlédnutí za sebou. Vřele doporučuji. ∗∗∗∗∗∗
šest hvězdiček z pěti Já Sám J TZB3 4
Soutěž o nejlepší fotografii šk. roku 2006/07 V měsících květnu a červnu 2007 vyvrcholila soutěž o „nej“ foto tohoto školního roku. Žáci, kteří se chtěli zúčastnit si sami určili 5 svých nejlepších fotografií, aby porota nemusela hodnotit všech c.c.a. 1000 fotek, které máme na webových stránkách školy uloženy. Následně proběhlo vyhodnocení a to přineslo následující pořadí : 1.místo : David Zeman – motiv „Slunečnice“ 2.místo : Martin Nani, SP2 – motiv „Beruška“ 3.místo : Martin Nani, SP2 – motiv „Jedoucí vlak“
Hodnocení bylo vcelku hodně obtížné, celá řada fotografií byla velmi zdařilých, přesto - vítězům blahopřeji a všem přeji mnoho úspěchů do dalšího focení. Mgr. Michal Píška vedoucí fotokroužku
Studenti čtou a píší noviny Naše škola se letos v dubnu 2007 přihlásila do projektu organizovaného deníkem DNES, kdy se někteří z členů naší redakční rady zapojili i do tvorby těchto celostátních novin, které si můžete denně zakoupit na stáncích. Třikrát po dobu dvou měsíců dostanou studenti z 316 škol zapojených do projektu z celé ČR jedno téma, které je věnováno aktuálnímu celospolečenskému problému. Nejlepší příspěvky se objeví přímo na stránkách deníku DNES, kde si je může přečíst každý. První ze tří témat se týkalo postavení protiraketového radaru na našem území. Svůj příspěvek poslal žák třídy TZB3. Jakub Strnad a můžete si jej přečíst i na stránkách školního časopisu. Mgr. Vítězslav Hulák za redakční radu
5
Protiraketová základna v ČR Jak jistě všichni dobře víme, už delší dobu jsme průběžně informováni médii o případném umístění protiraketové základny na našem území. Místo pro umístění základny bylo vybráno jak z několika oblastí Evropy, tak i z lokalit konkrétního státu. U nás se jedná o oblast Brdských lesů. K čemu vlastně protiraketová obrana slouží? Ve chvíli, kdy se řekne protiraketová, napadne nás, že se bude jednat o obranu při náhlém útoku jiné země a možném odvrácení tohoto ataku. Princip je tedy znám. Nebude však chránit naší zem! Jak však brát na zřetel zdání obrany, která splní účel ochrany státu, ale nikoli odvrácení od zásahu kontinentu, tedy Evropy? Procitneme-li, uvědomíme si, o kolik budeme silnější a obranyschopnější. O to závažnější je fakt, že vybavenost bude takřka klamná. USA má v dnešním světě v oblasti protiraketové obrany bezesporu prvenství. Stát, který rozložil celý svůj arzenál do okolních zemí, je dnes vybaven přesně tak, jak vypovídá vhodné přirovnání protiraketový deštník. Domníváme-li se však, že vše plyne nejen z vhodného umístění, pak jde o mylné zdání. Výbavou jsou mezikontinentální rakety dlouhého doletu. Jakmile tedy dojde k útoku, je možné zasáhnout nepřítele již na moři, ale tuto možnost Česká republika mít nebude. Polsko bylo také na seznamu případného umístění radaru, ale jeho postoj byl více suverénní než náš. Poláci sami si určili podmínky související například s trvalou přítomností spojeneckého vojska. V reálném případě jde o možnost zasahování do koordinace obrany, při rozhodování a tedy i spolupráci. Druhá strana však s tímto názorem nesouhlasila. Nadchází čas volby nové hlavy státu, prezidenta USA, a je nutné proto vyčkat, kdo se nejvyššího postu ujme. Pomineme-li suverenitu Polska, okolní tlak Ruska i Číny a zidealizovaný pohled USA, můžeme si uvařit kávu nebo čaj, zabrouzdat na internetu a pomocí vyhledávače se přiblížit problematice ,,postavit či ne?“ Bude však přestavba dříve používané základny a její přesun do České republiky splňovat svůj účel? Možná, že nás americká historie příjme mezi své mezníky celosvětové politiky a popřípadě její odpůrci budou moci vyznačit na svých mapách černý puntík. Ať tak či onak, měl by národ více nahlížet pod pokličku hrnce, ve kterém už nyní vše vře. S jistotou můžeme počítat s tím, že strana odpůrců se vyrovná se stranou schvalující, proto je zapotřebí vytvořit si svůj vlastní úsudek a počítat i se zítřkem. Vždyť o zítřku nikdo nic neví. Jakub Strnad, TZB 3.
Chvála houbaření Každý z nás se alespoň jednou v životě nechal zlákat na procházku do lesa s přáním být v souladu s přírodou a také najít košík plný hříbků a prožít příjemné pocity houbařské vášně, která se stala jedním z nejvýznamnějších koníčků obyvatel naší země. Tato činnost, která je svým způsobem ušlechtilou vášní, v posledních letech výrazně ovlivnila orientaci mnoha lidí ve volném čase, kteří chodí do lesa nejen hledat houby, ale také osvěžit svou mysl příjemnou činností v přírodním prostředí, kde člověk na chvíli zapomene na všechny své profesionální a osobní starosti. Vnímání zadumaného a tajuplného lesa relaxuje tělo i duši a člověk svým pohybem na zdravém vzduchu výrazně ovlivňuje kvalitu svého tělesného a duševního zdraví. Pohled na čisté prameny a potůčky, nekonečné pásy lesů a luk a horská pásma zastaví na chvíli čas a obdivovatel přírodních krás prožívá naplno svou radost ze života a nechá se unášet svým chvilkovým pocitem štěstí. Vedle vnímání hudby je to asi nejkrásnější druh osamění, který člověk může v životě mít. Les je opravdu zvláštní prostředí, které duševně unavení lidé intuitivně vyhledávají, aby v něm načerpali nové vitální síly a uspokojili své estetické potřeby. Nejzajímavější je ale procházka nebo běh v lese brzo ráno, kdy se v něm všechno teprve probouzí k životu a my máme vymoženost být zde úplně sami a cítit neopakovatelnou vůni jehličí a podhoubí, které se linou lesem jako nejpůvabnější vábnička… Člověka přitom napadají různé myšlenky a zaplavují ho zvláštní emoce, které jsou pravým balzámem na duši. Přestože je člověk společenská bytost, neměl by si podobnou samotu občas nechat ujít, protože být chvilku sám se s sebou je užitečné a příjemné. Ranní svižná chůze do lesa a cesta do prudkých svahů nás docela pěkně rozdýchá, ale nález krásných a po noci orosených hříbků nám dá zapomenout na naši lehkou fyzickou únavu… A máme-li s sebou digitální fotoaparát, pak neváhejme a vyfoťme si nálezy některých hub, které za zachycení na věčné časy opravdu za to stojí! Je to památka, která se nám nikdy nezevšední. I ten největší cynik a tvrďák zjihne ve chvíli, když kteroukoliv krásnou houbu najde! Můžeme dokonce říci, že houbaření je prostředkem k hledání svých lepších povahových rysů a svým zajímavým způsobem pozitivně ovlivňuje osobnost člověka, který v přírodě nachází své lepší já… Když houbař najde svůj vytoužený hříbek, tak si ho chvíli prohlíží, aby se pohledem na něj potěšil a potom ho co nejjemněji vyjme ze země a pomazlí se s ním v dlani, jako by to byl nejvzácnější dárek od milého člověka. Cesta domů s plným košíkem je příjemná a houbař při ní téměř necítí únavu , přestože má v nohách mnoho kilometrů a přestože je naplněný košík dost 6
těžký. Je to způsob duševního obohacení, kterému se člověk rád oddává. Správný houbař zajde cestou domů oslavit svůj nález do oblíbené hospůdky, kde si dá teplou polévku a jedno zasloužené orosené pivečko, které mu po příjemné námaze chutná jako málokdy… Dokonce mu ani nevadí to, že na něho doma většinou čeká méně příjemné čištění hub! Až příjemná únava v teple domova ho přemůže a přesvědčí ho k tomu, aby se v pravý čas oddal spánku, který bývá po návratu z lesa hlubší, než kdykoliv jindy. Přátelé, neváhejte a běžte do lesů, dokud je barevný podzim a dokud se“hýbou mechy“ a lesy jsou plné hub! Určitě prožijete spoustu příjemných okamžiků a naplníte svou duši hezkými pocity, které vedle těch, které jsou jen všední, budou ve vaší duši vévodit…
Mgr. Miroslav Holomek
Truhláři opět zabodovali Po regionálním vyřazovacím kole letos v květnu tohoto roku v Litoměřicích, kde se naši žáci umístili na prvním místě, se truhlářské družstvo zúčastnilo celostátního finále v Praze. Sehranou dvojici Jan Cupák (II. ročník) , Marek Staněk (III. ročník) i týmy z ostatních konkurenčních škol tato třídenní soutěž prověřila opravdu důkladně. Po seznámení s programem a členy komise následovala půlhodinová teoretická část – bleskový test odborných znalostí z oboru a BOZP. V praktické části družstva přistoupila ke zhotovení výrobku dle obdržené výkresové dokumentace. Naši reprezentanti se zadaného úkolu (výroba ozdobného obalu na zahradní květináč) zhostili na výbornou. O tom svědčí umístění na skvělém druhém místě. První místo chlapcům uniklo jen díky krátkému zaváhání v teoretické části. Jejich praktický výrobek byl hodnocen stejně, jako výtvor vítězného družstva. Dík patří především žákům, kteří nás úspěšně reprezentovali a v neposlední řadě pedagogům, jenž se podíleli na jejich přípravě. Výše uvedené soutěže se zúčastnilo také družstvo oboru MSS. Po testu obdrželi žáci výkresovou dokumentaci (předsazená stěna s nikou, polička, světelná rampa, klenbové okno). Žáci Jiří Lesonický, Rudolf Kirch (oba III. ročník) se po teoretické i praktické části umístili na prvním místě. Blahopřejeme Reprezentace naší školy: zleva - Jan Cupák, Marek a děkujeme za výbornou reprezentaci naší školy. Staněk, Rudolf Kirch, Jiří Lesonický. Bc. Vladimír Pekařík
Talentovaní talenti V novém školním roce bychom rádi zařadili do školního časopisu Tam Tam rubriku s názvem ,,Talenti naší školy“ a to nejen z řad sportovců, ale i hudebníků, literátů a všeumělců, kteří mají za sebou úspěchy a byla by škoda je nezveřejnit. Prvního žáka, který stojí za povšimnutí bych rád představil jako nadaného hudebníka. Scéna na které se pohybuje je však mimo střední proud, a proto žáci, kteří se s ním nesetkávají jako publikum asi ani netuší o koho se jedná. Je to devatenáctiletý Martin Schwarzer ze třídy DN2. - vítěz Brány 98, 2002
7
(pozn. výborná soutěž mladých talentů.)
Ø Martine, vítám Tě v novém školním roce a rovnou se Tě zeptám, jaký festival a hudební akce jsi o prázdninách navštívil? Tyto prázdniny jsem byl spíše divákem. Na začátku prázdnin jsem navštívil punkový festival. S bratrem jsem také byl na Vizovickém rockovém festivalu, což bylo hodně dobrý. (smích)… Ø Hraješ v nějakém hudebním uskupení? V loňském roce jsme dali dohromady trio, klavír, violoncello, a housle. Rozhodli jsme se jít na soutěž, která měla spíše charakter klasické hudby. Podařilo se nám postoupit až do krajského kola, kde jsme vyhráli, ale bez postupu. Byla to však výborná zkušenost. Ø Jak dlouho už hraješ a na co? Hraji na housle. Začal jsem hrát asi v sedmi letech, přesně nevím. Ø Co Tě k tomu přimělo? To už je taky otázka. Asi to máme v rodině, protože jeden můj děda hrál v cimbálové skupině na housle a ten druhý taky na housle a babička na lesní roh. Ø Takže všichni muzikanti. Je to takový hodně vrozený takže jsem v tom pokračoval i já. Ø Jaké byly Tvoje začátky? Tak asi jako u každýho, v hudebce. Byla u nás jedna známější skupina, co hrála a Ti založili svou vlastní malou hudebku. Jelikož měli také svoji houslistku a k tomu se znali s naší rodinou, tak jsem začal s nimi hrát folk, country a bluegras. Po nějaké době se nástrojové obsazení obohatilo o dvě kytary a zpěv. Nacvičil se repertoár, a tak vznikla naše kapela, která dostala jméno, Na Větvi. Ø Kdo byl kapelníkem skupiny? Původně nás vedla skupina Trní z hudebky a pak po nějaké době převzal kapelnictví náš kytarista. Odpojili jsme se od Trní a začali jet po svém. Ø Jak dlouho vám to v této sestavě vydrželo? Skoro sedm, osm let. Ø Ano, já si vás pamatuji ze soutěží. J Ø Určitě máš za sebou řadu vystoupení a festivalů. Jaké byly první úspěchy? První úspěchy byly v hudební výchově, pak různé soutěže. Zprvu jsem vystupoval jako sólista. Mé první soutěže přišly až po čtyřech letech hraní, už si ani nepamatuji jak jsem se dostal daleko, do krajského kola to možná také bylo.. mezi největší úspěchy však považuji poslední hudební uskupení, tady trio. Povedlo se nám vybrat skladbu, kterou nikdo neznal. Ø Co To bylo za skladbu?“ Tak to jsi mě tedy zaskočil. Teď ti název úplně přesně neřeknu.“ J skladbu mi pak přece jen řekl, ale zde ji neuvedeme, protože je neznámá. Všude kde jsme tu skladbu hráli, vždy někdo došel, že se mu moc líbila a zda nemáme noty. Fakt to bylo pěkný, všichni z toho byli nadšení. Ø A kdopak tu skladbu vybral? Učitel z hudební výchovy. Ø Takže se dá říci, že píchl do vosího hnízda nebo snad našel Achillovu patu. Ø Co posloucháš za styl hudby? Protože jsem hrál ve folkové skupině tak neposlouchám folk. Ø Nemoc folkařů.J Neříkám, že si folk neposlechnu, třeba ,,Druhou Trávu“ s Robertem Křesťanem. Ø Přiznávám - to je klasika. Pak taky COP a dál si už nevzpomenu. Bližší mi je však Heavy metal, rock, tady tento styl. Ø Něco tvrdšího. Přesně tak. Ø A co housle, jak se dají do této muziky zapojit? Taky se dají hrát. Většina lidí si myslí, že když se řekne metal, tak jediné co člověka napadne je chlapík jak stojí u mikrofonu a …A ono to právě tak není. Jakmile si to poslechneš. Muzikanti co hrají metal jsou opravdu umělci. Zpěváci mají velký hlasový rozsah. Klobouk před nima dolů.“ Ø A co nějaké uskupení? Metalovou skupinu, založit nebo do ní vniknout? Bylo by to na naší hudební scéně oživení. Oživení by to určitě bylo, ale nevím o žádné kapele. Abych řekl pravdu z těch českých tady pár těles je, ale moc se mi nelíbí. Jen snad jedna skupina, která je dobrá na poslech. Ø Co plánuješ do budoucna? Každopádně bych toho nechávat nechtěl. Poslední dobou mě to baví čím dál tím víc. Jak jsem nyní na intru tak skoro pořád hraju. Čím hraješ lépe tím více tě to taky baví. Žádná skupina však na obzoru není. Ø Jak se Ti líbí školní hudební skupina? Tu jsem ještě neslyšel. Ø Zažil jsi na vystoupení něco neobvyklého? Momenty, kdy se něco pokazí jsou časté. Jednou, když jsem byl na vystoupení a položil si na moment housle, stalo se mi, že ve chvíli, kdy jsem je opět vzal do ruky, zjistil jsem, že jsou rozladěné. Při doladění mi však struna praskla a to vše se dělo pár chvil před vystoupením. Žádnou strunu jsem však neměl po ruce a tak jsem lítal jako papírovej drak, abych strunu někde našel. Na štěstí se objevila kamarádka a jako strážný anděl mi ji půjčila.
8
Na jednom z vystoupení se zase kamarád postavil na podiu a začal zpívat zároveň s muzikou, ale úplně něco jinýho. Stává se, no. Nikdo nás na štěstí nevyhodil.“J Ø Závěrem Tě poprosím o pár vlastních slov. Děkuji za pozvání do časopisu. Ať je každý jiné nátury i povahy, má-li každý možnost jít na nějaké vystoupení, koncert, třeba i vážné hudby nebo něčeho tvrdšího, je lepší jít, protože nikdy nevíš, co se ti zalíbí. Třeba si najdeš svůj proud i v klasice co tě osloví. A kdo chce začít hrát na nějaký hudební nástroj, jen ať začne. Začátky jsou sice horší, ale postupem času sám člověk zjistí co mu to dalo a dává. Když máš snahu a trpělivost pak můžeš něco dokázat. Ø Tímto Ti přeji hodně krásných okamžiků na dalších vystoupeních a úspěchů v dalším tvoření, a také děkuji za čas, který sis na nás udělal pro tento rozhovor. Rozhovor připravil Jakub Strnad TZB3
Jako první střední škola v ČR jsme získali mezinárodní titul EKOŠKOLA Od počátku školního roku 2005/2006 je naše škola zapojena jako pilotní škola do velmi náročného a časově neomezeného mezinárodního projektu Eco-schools (Ekoškoly), jehož cílem je skloubit teoretické učivo ekologie z praktickými každodenními kroky, vykonávanými všemi žáky i zaměstnanci naší školy, směřujícími k třídění odpadů, šetření energiemi, šetření vodou, péči o vnitřní i vnější prostředí školy, pěkným mezilidským vztahům. Časová neomezenost projektu spočívá v tom, že získaný titul Ekoškola se pak obhajuje dvakrát po dvou letech a potom každých pět let. K získání titulu Ekoškola musí být splněna řada postupných kroků – založení pracovního týmu, analýza ekologického stavu školy, sestavení plánu činnosti, sestavení Ekokodexu školy, stanovení způsobu informování a spolupráce, systému monitorování a vyhodnocování činnosti, uplatňování environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve výuce. Na naší škole, vzhledem k její velikosti a složitým organizačním vazbám, jsme projekt v jeho rozběhové fázi ve školním roce 2005/2006 realizovali prostřednictvím řídícího štábu a žákovského 29 členného Ekotýmu, za spolupráce všech žáků i zaměstnanců školy. Provedli jsme všechny výše uvedené postupné kroky, vypracovali podrobný systém třídění odpadů, průběžně evidovali splnění úkolů, navázali spolupráci s odborem životního prostředí Brno-střed a dalšími institucemi. V průběhu června 2006 jsme jako jediná z pilotních jihomoravských škol obdrželi Diplom za aktivní účast v mezinárodním projektu Ekoškola (Eco-schools) ve školním roce 2005/2006, kterým bylo oceněno naše dosavadní úsilí a který byl předstupněm k získání titulu. Ve školním roce 2006/2007 jsme provedli podstatné změny. Řídicí štáb projektu změnil název na Poradní sbor a rozhodující zodpovědnost převzal Řídicí žákovský Ekotým, který si zvolil svoje předsednictvo. Letos jsme 27. února 2007 poslali do Prahy občanskému sdružení TEREZA, které je jako jediné oprávněné udělovat mezinárodní tituly Ekoškola v České republice, objemnou žádost s mnoha přílohami o udělení mezinárodního titulu Ekoškola. Žádost tam byla bez závad doručena v papírové i elektronické podobě. Ve středu dne 25. dubna 2007 se dostavili do naší školy hodnotitelé pan Václav Minařík a mgr. Milan Zuna z TEREZY Praha. Dostali všechny požadované informace a podklady, procházeli budovu školy, hovořili se zaměstnanci i žáky a vše hodnotili bodovým systémem. Ve středu dne 9. května 2007 přišla z TEREZY Praha telefonická a následně i e-mailová informace, že naší škole byl hodnotitelskou komisí udělen mezinárodní titul Ekoškola. Tím jsme se stali první střední školou v České republice, která tento cenný titul obdržela. Tato zpráva v nás vyvolala nesmírnou radost a pocit zadostiučinění, protože jsme jako pilotní škola tohoto projektu po celé dva roky nesmírně poctivě a s obrovským nasazením překonávali mnoho překážek na neprobádané cestě, doprovázejících vše nové, a splnili více než sto dílčích úkolů, které jsme měli zahrnuté do každoročních prováděcích plánů naší činnosti. Dne 21. května 2007 přišla e-mailem a poté i Českou poštou pozvánka na slavnostní předávání titulů Ekoškola na středu 27. června 2007 na 9,30 hod. do Hlavního (Rytířského) sálu Valdštejnského paláce, Valdštejnská ulice 14/158 v Praze 1, sídla Senátu Parlamentu České republiky. Vedení školy odsouhlasilo pro tuto významnou příležitost delegaci ve složení mgr. Milan Holoubek, ZŘ pro TV, dr. Petr Duchek, koordinátor EVVO a garant projektu, Jiří Král, předseda žákovského Ekotýmu a žák třídy MZB2., Jakub Záruba, místopředseda žákovského Ekotýmu a žák třídy MZB2. V dlouho očekávanou a památnou středu 27. června 2007 jsme vyjeli v 6:30 z Brna veřejnou autobusovou dopravou z parkoviště naproti hotelu Grand, cesta po dálnici D1 probíhala bez problémů, v Praze na autobusovém nádraží Florenc jsme byli v 9:10. V podzemí stanice metra Florenc jsme zakoupili za 20,- Kč za kus přestupní jízdenky na metro na dobu 90 minut a nasedli do soupravy trasy B a ve stanici Můstek jsme z ní přestoupili na trasu A a poté vystoupili ve stanici Malostranská. Po pěti minutách chůze po Valdštejnské ulici jsme se ocitli na Valdštejnském náměstí a hlavním vchodem, střeženým příslušníky Policie ČR, jsme vstoupili do budovy, kde nás čekala bezpečnostní prohlídka. Kovové věci jsme vyňali z kapes, příruční zavazadla položili na pojízdný pás rentgenu a následně jsme prošli bezpečnostním rámem. Po té nás uvítaly pracovnice TEREZY Praha, podepsali jsme prezenční listinu, zapsali do ní čísla občanských průkazů a obdrželi jsme identifikační visačky. V Rytířském sále jsme usedli do přidělené páté řady židlí a po chvíli se s námi pozdravila a přisedla k nám také JUDr. Hana Poláková, vedoucí odboru školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který je zřizovatelem naší školy. V 10:10 slavností akt zahájily pracovnice TEREZY Praha, uvítaly přítomné, představily hosty v předsednictvu, z nichž se jako první ujal slova senátor PaedDr. Zdeněk Janalík, předseda podvýboru Senátu Parlamentu České republiky pro předškolní, základní a střední vzdělávání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ve svém úvodním slově uvítal přítomné na půdě sídla Senátu Parlamentu České republiky, vyzvedl význam vzdělávání včetně jeho ekologické dimenze a ocenil zapojení škol do projektu Ekoškola. 9
Poté k mikrofonu přistoupil mgr. Petr Daniš, ředitel Sdružení TEREZA. Pohovořil o vývoji projektu Ekoškola, o ekologizaci provozu škol uskutečňovanou žáky, o podpoře partnerů projektu, vyzdvihl kvalitu žáků a učitelů škol vstoupivších do tohoto velmi náročného projektu, popřál školám, ať se jim i nadále v projektu daří a ať dále vzkvétají. Dalším řečníkem byl RNDr. Jindřich Kitzberger, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, vedoucí skupiny všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání. Uvedl, že cílem školské reformy je naučit žáky chápat svět v souvislostech, pracovat s informacemi, spolupracovat s druhými lidmi a právě v tomto projekt Ekoškola předběhl reformu a napomáhá plnit její cíle, upozornil, že právě v těchto dnech přijalo MŠMT ČR Národní program vzdělávání k trvale udržitelnému rozvoji, ocenil práci škol poctěných mezinárodním titulem Ekoškola a poděkoval všem za aktivitu. Po něm se ujal slova mgr. Miroslav Novák z odboru environmentálního vzdělávání Ministerstva životního prostředí ČR. Vyzdvihl fakt, že projekt Ekoškola zcela zapadá do koncepce MŽP ČR v rámci strategie environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na školách, ocenil ekologicky šetrný provoz škol, poukázal na velmi náročné požadavky projektu, které musí každá škola plnit, na nutnost přesvědčit zbytek osazenstva každé školy o smyslu projektu, poděkoval školám za vynaložené úsilí a popřál jim k dosaženému úspěchu-zisku mezinárodního titulu Ekoškola. Dále hovořil mgr. Petr Štěpánek, CSc., radní hlavního města Prahy, o tom, že pražské školy příliš netřídí odpad a proto je žádoucí, že projekt působí pozitivně na žáky, učitele, rodiče i zřizovatele škol. Na pražských školách se připravuje kompostace biologického odpadu, zateplování budov, instalace solárních panelů, Praha nyní jako jedna z posledních přijala Akční plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Po krátké přestávce vystoupila PhDr. Pavla Jedličková, manažerka komunikace ze společnosti Provident Financial s.r.o., která je partnerem projektu Ekoškola. Zdůraznila, že tento projekt její firma podporuje ráda, protože vychovává mladou generaci k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí. Obr. 1: Pohled na předsednictvo ve Valdštejnském paláci: sedící zleva mgr. Petr Daniš, ředitel Sdružení TEREZA, PaedDr. Zdeněk Janalík, senátor, mgr. Miroslav Novák z odboru environmentálního vzdělávání Ministerstva životního prostředí ČR, RNDr. Jindřich Kitzberger, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR, PhDr. Pavla Jedličková, manažerka komunikace ze společnosti Provident Financial s.r.o., mgr. Petr Štěpánek, CSc., radní hlavního města Prahy (foto dr. Duchek)
Po projevech jednotlivých představitelů z předsednictva slavnostního shromáždění následovalo představování oceněných škol formou slide-show, předávání certifikátů o udělení mezinárodních titulů a vlajek s mezinárodním logem Ekoškoly.
Obr. 2: Členové naší delegace školy při přejímání ocenění: zleva Jiří Král, předseda žákovského Ekotýmu přebírá z rukou mgr. Petra Daniše, ředitele Sdružení TEREZA, vlajku Ekoškoly, PaedDr. Petr Duchek, koordinátor EVVO a garant projektu, drží tubus s certifikátem Ekoškoly, za ním mgr. Milan Holoubek, ZŘ pro TV, JUDr. Hana Poláková, vedoucí odboru školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje (foto Jakub Záruba, žák třídy MZB2.)
Obr. 3: Certifikát o udělení mezinárodního titulu Ekoškola naší škole (kamerový výřez z celkového formátu A3 - dr. Duchek)
Děkovný projev za naši školu přednesl Jiří Král, předseda žákovského Ekotýmu a žák třídy MZB2. Uvedl v něm, že si velmi vážíme právě uděleného mezinárodního titulu Ekoškola a děkujeme za jeho udělení, pro další období v rámci projektu plánujeme, mimo jiné, instalaci fotovoltaických a fototermických panelů na plochou střechu právě prováděné přístavby vzdělávacího a stravovacího centra naší školy a chceme rozšířit separování odpadu na škole o další položky. 10
Po skončení slavnostního předávání titulů Ekoškola se přítomní mohli zúčastnit prohlídky Valdštejnského paláce. Této možnosti jsme samozřejmě využili, celá budova na nás dýchala neopakovatelnou historickou atmosférou. Součástí prohlídky byl také zasedací sál Senátu Parlamentu České republiky, který v době Valdštejnově sloužil k ustájení jeho koní. Pozlacená tabulka s ryskou, umístěná asi 20 cm od podlahy sálu v jeho levé části, připomíná, kam až sahala voda při katastrofálních záplavách v roce 2002. Celá akce byla zakončena slavnostním průvodem s vlajkou Ekoškoly do Halštatské ulice, sídla Sdružení TEREZA, kde byl pro účastníky připraven raut. Po opuštění budovy Sdružení TEREZA jsme zamířili ke Staroměstské radnici, známé svým orlojem. Odtud jsme pokračovali na Karlův most, jehož neopakovatelnou historickou krásu částečně zakrývaly četné stánky se suvenýry a radostnou pohodu slunečného dne dokresloval svojí podmanivou hudbou šestičlenný dixieland. Pak jsme přešli po Karlově mostě ke směrem ke Kampě, odbočili na jeho konci do leva a pokračovali pěší chůzí ke stanici metra Malostranská. Zde jsme v jejím podzemí v mincovním jízdenkovém automatu zakoupili za 20,- Kč za kus přestupní jízdenky na metro na dobu 90 minut a nasedli do soupravy trasy A a ve stanici Můstek Obr. 4: Jiří Král, předseda žákovjsme z ní přestoupili na trasu B a poté vystoupili ve stanici metra Florenc. Během ského Ekotýmu a žák třídy MZB2., několika minut chůze jsme se dostali k autobusovému nádraží Florenc, odkud jsme při přednesu děkovného projevu za v 17: 00 odjeli a v 19:35 šťastně přijeli do Brna, kde jsme spolu s mgr. Holoubkem, naši školu (foto Jakub Záruba, žák ZŘ pro TV, poděkovali oběma členům našeho žákovského Ekotýmu za vzornou retřídy MZB2.) prezentaci školy (moc jim to v tmavých společenských oblecích slušelo). Nyní je před námi náročné dvouleté období, na jehož konci nás čeká obhajoba právě obdrženého mezinárodního titulu. O tento velmi ceněný mezinárodní certifikát Ekoškola jsme usilovali a nadále usilujeme o jeho udržení z toho důvodu, že naše škola se velmi úspěšně zapojovala do předchozích náročných celostátních ekologických soutěží, dlouhodobě se věnuje ochraně životního prostředí, využívání obnovitelných zdrojů energie, a také proto, že nám pomůže upevnit dosavadní výborné jméno naší školy ve stále se stupňující tvrdé konkurenci ostatních středních škol. Velmi si ceníme faktu, že mezinárodní titul Ekoškola jsme získali jako první střední škola v České republice. To nás zavazuje k ještě usilovnější činnosti. Pevně věřím, že právě získaný titul společným úsilím i do budoucna obhájíme. Národním koordinátorem mezinárodního projektu Ekoškola je Sdružení TEREZA. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Tento fakt mimo jakoukoliv pochybnost dokládá, kromě jiných dokladů, níže uvedená tabulka škol oceněných mezinárodním titulem Ekoškola od počátku jeho udělování v ČR v červnu 2006, převzatá z webu TEREZY Praha dne 13. 9. 2007, potvrzující, že naše škola tento titul získala jako první ze tří dosud oceněných středních škol v ČR .
Škola
Počet žáků Datum udělení titulu
ZŠ Brno, Horní 16
412
červen 2007
ZŠ Bystřice n. Pernštejnem, Nádražní 615
432
červen 2007
ZŠ Hodonín, Vančurova
525
červen 2007
ZŠ Kunžak, nám. J. A. Komenského 237
207
červen 2007
ZŠ a MŠ Raškovice
345
červen 2007
ZŠ T.G.Masaryka Moravské Budějovice
480
červen 2007
ZŠ a MŠ Turnov, Sobotecká 242
79
červen 2007
ZŠ Údlice, Stará čtvrť 363
165
červen 2007
ZŠ Velké Němčice, Školní 105
293
červen 2007
ZŠ Vrané nad Vltavou, U školy 208
243
červen 2007
ZŠ Žďár nad Sázavou, Palachova 2189/35
716
červen 2007 červen 2007
ZŠ a MŠ Nám. Interbrigády, Praha 6 167
Gymnázium A Jiráska, Litomyšl
červen 2007 červen 2007
Purkyňovo gymnázium, Strážnice ZŠ Dobřany, Třída 1. máje 618
550
leden 2007
ZŠ T. G. Masaryka a MŠ Písek, Čelakovského 24
586
duben 2007
ZŠ Lískovec, K Sedlištím 320, Frýdek - Místek, Lískovec
236
květen 2007
11
SŠ polytechnická, Jílová 36g, Brno
1075
duben 2007
ZŠ Zlín, Nová cesta 268, Zlín - Štípa
384
prosinec 2006
ZŠ Rosice, Pod Zahrádkami 120
490
říjen 2006
ZŠ Tišnov, náměstí 28. října, Tišnov
485
červen 2006
ZŠ Černovice, Bělohrobského 367, Černovice
220
červen 2006
ZŠ Mohelno, č. 232, Mohelno
360
červen 2006
ZŠ Havířov - Město Gorkého, Gorkého 1/329
463
červen 2006
ZŠ Rokycany, Čechova 855, Rokycany
831
červen 2006
ZŠ Generála Janouška, Praha 9
1100
červen 2006
ZŠ Antonína Sochora, Teplická 13, Duchcov
350
červen 2006
ZŠ Bratrství Čechů a Slováků, Bystřice p. Hostýnem
600
červen 2006
ZŠ Příbor, Dukelská 1346, Příbor
40
červen 2006
ZŠ Hradec nad Moravicí - Žimrovice, Meleček 51
28
červen 2006
ZŠ Nad Přehradou, Praha 10 - Horní Měcholupy
342
červen 2006
ZŠ Milín, Školní 247, Milín
238
červen 2006
ZŠ Borovského, Ve Svahu 775, Karviná Ráj
499
červen 2006
ZŠ Vítkov, Komenského 754, Vítkov
371
červen 2006
ZŠ Provaznická, Ostrava-Hrabůvka
489
červen 2006
Obr. 5: Tabulka škol oceněných mezinárodním titulem Ekoškola od počátku jeho udělování v ČR v červnu 2006, potvrzující, že naše škola tento titul získala jako první ze tří dosud oceněných středních škol v ČR (převzato z webu TEREZY Praha dne 13. 9. 2007, červeně střední školy zvýraznil dr. Duchek)
PaedDr. Petr Duchek koordinátor environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a garant mezinárodního projektu Eco-schools
Informace pro žáky k zahájení nového školního roku 2007/2008
Pedagogická rada se uskuteční 15. listopadu 2007. Na této pedagogické radě se budou projednávat problémy v prospěchu a chování žáků.
Hovorové hodiny pro rodiče se uskuteční ve čtvrtej 22. listopadu 2007 v době od 15:30 do 17:30h (dle časových možností rodičů) ve všech třídách (kromě tříd nástavbového a večerního studia).
Prázdniny Podzimní prázdniny jsou od čtvrtku 25. října 2007 do pátku 26. října 2007 (včetně)..
Mgr. Milan Holoubek, ZŘ TV
12
SPORT Naši mladí atleti úspěšní na mistrovství světa
Francouzskému městu Bordeaux-Mérignac se dostalo velké cti pořádat ve dnech 22. – 27. června Mistrovství světa středních škol v atletice, pod názvem Memoriál Jeana Humberta, které zajišťovala mezinárodní školní federace ISF, která má své pobočky ve většině zemí světa. Na jih Francie přijela mimořádně kvalitní atletická elita ve věkové kategorii 15-17 let, která spolu soupeřila ve všech známých klasických atletických disciplínách. Každá země si mohla pro svých šest reprezentantů vybrat disciplíny z pěti předepsaných kategorií. Každý stát musel mít zastoupení alespoň jedním závodníkem v každé atletické kategorii. A každý mladý atlet musel startovat ve dvou soutěžních disciplínách, ale nesměly to být dvě běžecké, dvě vrhačské a dvě skokanské disciplíny. Do štafety 100 – 200 – 300 – 400m mohl každý trenér postavit kterékoliv svého závodníka. Valná většina zemí světa si přivezla do centra dění vrcholové atlety ze sportovních gymnázií nebo výběry nejlepších atletů dané věkové kategorie z celé země. Česká výprava byla zastoupena vítěznými neatletickými školními družstvy (chlapci ze SŠ polytechnické, Jílová, Brno a dívky ze Slezského gymnázia v Opavě) z podzimního republikového finále v CORNY středoškolském atletickém poháru v kategorii dorostenců a dorostenek, které pověřila reprezentací Asociace školních sportovních klubů ČR. Na této akci nesmějí startovat sportovní gymnázia, zaměřená na atletiku a v tom byl zásadní rozdíl proti jiným zemím v Bordeaux, který určoval i výkonnostní rozdíly mezi jednotlivci a startujícími družstvy… Naše vítězné družstvo navíc nemohlo do Francie odjet se závodníky, kteří postup vybojovali, protože ani jeden z nich bohužel nesplňoval předepsanou věkovou kategorii do 17 let. Družstvo muselo být sestaveno z žáků 1. ročníku s datem narození 1990 a 1991, kteří prokazovali během školního roku největší pohybové nadání a solidní atletické dispozice. Žádný z šestice nominovaných chlapců ale nikdy nedělal atletiku závodně a proto náš tým neodjížděl na světový šampionát s velkými ambicemi na medailová umístění. Musím ale s radostí říct, že naši závodníci si plnili své reprezentační povinnosti skvělým způsobem a mnozí z nich si udělali kvalitní osobní rekordy a naznačili své možnosti, kdyby se začali atletikou vážně zabývat… Všichni na vlastní oči viděli, jak vypadá atletika na nejvyšší světové úrovni a sami si ve své mysli udělali vlastní názor na svou možnou budoucí sportovní seberealizaci. Závodníci ze všech koutů světa si přivezli do dějiště šampionátu vynikající sportovní výkonnost, kterou obdivovali všichni přítomní činovníci a milovníci královny sportu. Sám jsem byl udiven tím, že tak mladí atleti dokážou předvádět výkonnost podobnou té, jakou mají atleti v mužské kategorii… Nedovedu si vysvětlit, jak dlouho a jak intenzívně musí výkonní mladí běžci, skokani a vrhači trénovat, aby se mohli prezentovat tak výjimečnými výsledky! Byla to opravdová vysoká atletická škola nejvyšší kvality se vším všudy. Naše konečné 15. místo v konkurenci 25 zemí světa proto beru jako velmi úspěšný výsledek v tak přetěžké konkurenci. Musím se přiznat, že jsem očekával daleko horší výsledek, ale naši žáci se opravdu o svou šanci poprali statečným způsobem! Nevýhodou byla skutečnost, že celé dny museli trávit na stadiónu a díky tomu nemohli vidět mnoho nabízejících se turistických a kulturních zajímavostí. Pouze jeden výlet do historického centra Bordeaux a na zpáteční cestě prohlídka pěkného města Remeš se slavnou katedrálou Notre Dame byly jen slabou náplastí na touhu po poznání cizí země se všemi svými pamětihodnostmi, kulturou a geografickými zajímavostmi. Nedaleké písečné duny a Atlantický oceán jsme bohužel neviděli a moc nás to mrzelo…Ani zpáteční cesta na Azurové pobřeží na jihu Francie se skvostnými letovisky Nice, Monte Carlo či Saint Tropez a koupání v moři tak ne naší vinou odolaly našemu zájmu. Odpadla nám i možnost jet zpátky do Čech přes Alpy, které mnozí chlapci ještě neviděli…Snad někdy příště. I tak si ale naši závodníci odváželi domů krásné dojmy, na které jen tak lehce nezapomenou! S radostí musím říct, že naše družstvo vytvořilo báječně fungující team work, který nám mnohé země mohli jen závidět. Výborné vztahy mezi všemi členy družstva, vzácná soudržnost, kvalitně fungující spolupráce a vzájemné povzbuzování se a prožívání průběhu disciplín všech členů družstva bylo ukázkové a radostné pro mou trenérskou duši. Vystupování a chování našich reprezentantů nemělo žádné vady na kráse a jejich společenská prezentace na festivalu národů proběhla na vysoké a skvěle hodnocené úrovni. Kluci dokonce připravovali naši prezentaci gurmánských českých lahůdek a prospektů turistických zajímavostí ČR a vzápětí se výtečně předvedli i v kulturním vystoupení ČR svým tancem a zpěvem! Michal Hrazdíra navíc zpestřil naši prezentaci vynikajícím džonglérským vystoupením s fotbalovým míčem v reprezentačním dresu ČR, kdy mu míč během tříminutové show ani jednou neupadl na zem… Aplaus publika byl obrovský a většina mladých atletů z celého světa se s naším družstvem chtěla fotit a vyměňovat si suvenýry. Bratry Hrazdírové potom byli pozváni k fotbalovému utkání, kde hráli kluci z Nigérie, Iránci, Turci, Slováci a další atleti, kteří ocenili fotbalový um našich atletů-fotbalistů. Závěrečná společenská zábava a velkolepá diskotéka uzavřela naše působení na Mistrovství světa. na slavnostním galavečeru předali francouzští pořadatelé vlajku ISF příštímu pořadateli Estonsku, které bude v roce 2009 13
v Talinu pořádat příští světový atletický šampionát. Naši školu, JMK a ČR v Bordeaux-Mérignacu výtečně reprezentovali žáci Tomáš BEZDĚK TZB1 (skok vysoký, hod oštěpem a štafetový úsek 300m), Zdeněk UJČÍK TZB1 (vrh koulí a skok vysoký), Aleš GRUML MP1 (běh na 100m, skok daleký a štafetový úsek 200m), David HUSOVSKÝ TZB1 (běh na 110m překážek, skok daleký a štafetový úsek 100m), Tomáš HRAZDÍRA TZB1 (běh na 1500m, skok vysoký a štafetový úsek 400m) a Michal HRAZDÍRA TZB1 (běh na 3000m a skok daleký). Naši reprezentanti si zaslouží velké uznání a poděkování za velkou bojovnost a poctivý přístup v přípravě a za vzorné chování a společenskou prezentaci naší školy v zahraniční akci. Věřím, že většina z nich se co nejdříve zařadí po bok našich zkušenějších a výkonnějších atletů, kteří tvoří základ našeho špičkového družstva pro CORNY středoškolský atletický pohár. Již v září dostanou šanci předvést své kvality v okresním kole CORNY poháru a nejlepší z nich nás budou reprezentovat i v krajském kole a případně i v republikovém finále středních škol, kde bude opět skvělá konkurence našich největších tradičních soupeřů. Jsem přesvědčený, že v těchto mladých závodnících je velká budoucnost atletiky na Jílové! Mgr. Miroslav Holomek
Cesta za atletickým štěstím Po vítězství v okresním kole Brna v CORNY středoškolském atletickém poháru na stadiónu Pod Palackého vrchem v Brně ve středu 26.září odjelo naše atletické družstvo do Břeclavi k JIM finále s tajným přáním svést velký souboj s tradičním spolufavoritem každoročního klání, se skvělým týmem z Gymnázia Břeclav, který od loňského roku výrazně posílil svou již i tak silnou sestavu, prošpikovanou výkonnými atlety. Velmi pěkný stadión Lokomotivy Břeclav byl kvalitně připraven na akci velkého formátu a babí léto se slunečními paprsky zajistily možnost předvádět výkony a dokreslilo krásnou atmosféru, která potěší duši každého atletického nadšence.
Naše družstvo, oslabené o svého nejlepšího čtvrtkaře Martina Poláčka, který je již dlouho vyhlášeným smolařem, protože kvůli zranění přišel již o celý ročník CORNY poháru před dvěma roky a v loňském roce přijel do Břeclavi na poslední chvíli ještě ne zcela doléčený z virózy, odjíždělo do Břeclavi s přáním předvést kvalitní výkon, který by Jílové zajistil jasný postup do republikového finále, kde by mělo obhajovat loňské zlato. Naše řady již definitivně opustily individuality typu Milana Kocourka a Tomáše Jurnečky, které prostě nejsou jen tak lehce nahraditelné… Ale týmová soudržnost a precizní kamarádský duch našeho družstva, spolu s odhodláním bojovat jeden za všechny a všichni za jednoho, však přinesl nejsladší ovoce v podobě velkého výsledkového triumfu, kterým byl zlatý pohár vítězů a potvrzené dominantní postavení v našem kraji a slibná prognóza pro republikový vrchol, který se opět odehraje na útulném břeclavském stadiónu. Naše družstvo, ve kterém je spousta nových mladých tváří, se naštěstí může opřít o své starší a mimořádně výkonnostně disponované závodníky, jako je Jiří KOUKAL, Michal KUNC a František KUBÍNEK. Tato železná osa týmu je zárukou těch nejvyšších poct, které si jen můžeme představit. I věkově střední generace již zkušených borců má svou velkou sílu. A dravé mládí, ještě nezkušené, ale již nadějně výkonné, je zárukou, že se v brzké době můžeme dožít velkých radostí až do rána…
Přestože nám byli naši soupeři z Břeclavi z Vyškova, z Blanska, Tišnova či ze Znojma zdatnými konkurenty, naše družstvo nemohli ohrozit, protože závodníci z Jílové se doslova překonávali, přestože někteří z nich do soutěže nastoupili s teplotou (Michal Kunc a Milan Blahofský), nebo po střevní viróze (Tomáš Hrazdíra). Bylo velkou radostí vnímat jejich ohromný zápal a bojovný projev! Tyto vždy vysoce ceněné vlastnosti je vynesly až na nejvyšší stupeň vítězů, který jim náramně slušel…
14
Atletika je již několik let nejúspěšnějším sportem na Jílové a přinesla v posledních letech naší škole opakovanou mediální slávu a respekt všech soupeřů z celé ČR. A má naději v tom dále pokračovat. Dokud budu sám zdravý a plný elánu, chci udělat všechno pro to, aby to tak zůstalo navždy. Možná se ve škole ještě dožiji nového školního oválu s tartanovým povrchem a budu s radostí vychovávat ještě více nadějných reprezentantů. Snad se můj dlouholetý sen jednou splní a já budu za několik let odcházet do důchodu klidný na duši, že je zaděláno i na další budoucí atletické úspěchy školy. Rád bych i tímto způsobem poděkoval (verbálně jsem to učinil několikrát) našim závodníkům za jejich přístup k reprezentaci školy a za jejich citový vztah ke škole, který dojímá. Pro úspěch školy dýchají všichni do jednoho a dělají nám tím radost. A kdo dýchal pro vítězství v úterý 2. října v Břeclavi ?! Michal KUNC (T3A) Jiří KOUKAL (DK4) Adam KRISTEK (I3A) František KUBÍNEK (SP1) Stanislav ŽALKOVSKÝ (MP3) Tomáš HRAZDÍRA (TZB2) Michal BUREŠ (MZ1) Tomáš BEZDĚK (TZB2) Ondřej HLAVENKA (TZB1) Tomáš PETR (DK3) Milan BLAHOFSKÝ (T3A) Robin ŠAFRÁNEK (MZ1)
běh na 100m, běh na 400m a štafetový úsek 200m běh na 100m, skok daleký a štafetový úsek 400m běh na 100m, běh na 400m a štafetový úsek 100m běh na 1500m běh na 1500m běh na 1500m skok vysoký skok vysoký, skok daleký, štafetový úsek 300m skok vysoký, vrh koulí skok daleký vrh koulí (překonal šest let starý rekord školy!!!) vrh koulí
Ve čtvrtek a v pátek 11. - 12. října se koná v Břeclavi letošní finále ČR, které bude nejvýznamnější sportovní událostí středních škol v tomto školním roce…Konkurenti budou nesmírně kvalitní a úroveň soutěže bude asi nejlepší v dosavadní historii atletických republikových soutěží. Každé umístění do pátého místa by bylo úspěchem. A budou u toho i kamery ČT a spousta slavných osobností českého sportu a zástupci MŠMT ČR, AŠSK ČR a ČAS. V podvečer pátečního programu bude v břeclavském kině KORUNA slavnostní vyhlášení výsledků CORNY středoškolského atletického poháru, které bude natáčet i televize do svého sportovního zpravodajství. Kéž by zářily na některé části stupňů vítězů i barvy Jílové… Mgr. Miroslav Holomek
Sportovní úspěchy i u Policie ČR 21.června 2007se zúčastnila skupina studentů z Jílové speciální soutěže Policie ČR. I na „policejní půdě“ naše škola získala významný sportovní úspěch – v soutěži „Máš na to“ a v konkurenci deseti dalších brněnských středních škol získalo družstvo školy cenné druhé místo. Soutěžilo se v policejních disciplínách – člunkový běh (4x10m), kliky na 30s, celomotorický test a běh na 1000m. Naše družstvo bylo ve složení : TZB3 Darek Starý Ondřej Deml Lukáš Židel Vít Grabovský
DK3 Václav Knapp Martin Žvanut
Je vidět, že naši žáci se mohou lehce uplatnit po maturitě i u Policie ČR, protože jejich sportovní výkonnost je i díky náročnosti testů na naší škole opravdu na výši.
15
Gratulujeme!!!!!!!!!!! Za PK TEV Mgr. Michal Píška
Úspěch Tomáše Petra v olympijském šplhu Dalším cenným sportovním úspěchem talentovaného lezce na laně Tomáše PETRA v barvách Jílové se stala koncem září Velká cena Frýdku-Místku v olympijském šplhu v dorostenecké kategorii na laně 4,5m bez přírazu nohou ze sedu. Tomáš bezpečně ovládl dění na krátkém laně a nedopustil, aby ho z celorepublikové konkurence někdo ohrozil. Vyhrál ve skvělém čase 3,45 vteřiny, který má vysokou hodnotu! Je to již více než rok, kdy ho poprvé a naposledy někdo porazil, ale od té doby vyhrává všechny závody, kterých se zúčastnil. Dokonce by se dalo i říct, že jeho soupeři v dnešní době nemají prakticky žádnou šanci, protože Tomáš závod od závodu stále zlepšuje svůj lezecký styl a díky zvyšující se vlastní fyzické zdatnosti a dynamické síle, které jsou vedle osobité techniky lezení jeho hlavními zbraněmi, své soupeře hladce překonává. Letošní sezóna je již jeho poslední v dorostenecké kategorii a proto si ji chce ještě chvíli náležitě užívat. Má před sebou letošní vrchol – Mistrovství ČR v olympijském šplhu v Olomouci těsně před letošními vánocemi. Organizátoři této akce připravují pro veřejnost atraktivní prostředí velkého supermarketu, kde bude velká divácká kulisa a televize, která bude tuto významnou akci natáčet do svého zpravodajského vysílání. Tomáš nastoupí v barvách Jílové a bude chtít podat co nejlepší výkon, aby potěšil všechny své fanoušky, ale především sebe. Lezení je jedním ze způsobů jeho vlastní seberealizace, který mu přináší radost. Po skončení republikového finále v CORNY středoškolském poháru, který ho nyní čeká, je připraven na zahájení náročné přípravy na laně a v posilovně, které mají přispět ke zdokonalení všech jeho nejsilnějších závodnických předností. Jeho cílem je titul mistra ČR v olympijském šplhu mezi „ profesionály“ a také přání zisku zlata našeho školního družstva v JIM finále (28.listopadu na Jílové) a ve finále ČR středních škol (koncem března 2008 v Olomouci) a také zlatá medaile v soutěži jednotlivců ve stejných soutěžích. K jeho formě mu svým způsobem může pomoci i atletický trénink sprintu a skoku dalekého u pana Michaela Svobody, pro které má nadějné vlohy. Je stálým členem atletické reprezentace naší školy, která bude v pátek 12. října v Břeclavi bojovat o medailová umístění. Možná i atletický úspěch přesvědčí Tomáše, že sportovní všestrannost je mimořádně ceněná vlastnost, která se hodí nejen pro každý sport, ale také pro život. V tomto školním roce se kromě atletiky a šplhu na laně chystá i k reprezentaci v silovém víceboji a ve sportovní gymnastice. Jeho přínos pro reprezentaci školy je obrovský a možná se ještě v dresu s logem Jílové dočká mnoha dalších mimořádných úspěchů, které přinesou naší škole velkou slávu. Jeho přání reprezentovat co nejlepším způsobem je počinem, který stojí za velkou pochvalu a velké poděkování. Mgr. Miroslav Holomek 16
Fotbalové stříbro pro Jílovou
Po vítězství našich fotbalistů v základní skupině ve středoškolských hrách Brna v kopané dostali naši hráči možnost bojovat v jedné ze dvou semifinálových skupin, kam postoupilo šest nejlepších družstev z celého Brna. V jejich zápasech naši fotbalisti uspěli a svou skupinu vyhráli, ale jejich výkon byl velmi rozporuplný a tragický. V samotném boji o zlato dostali tradičního silného soupeře - tým z OA ELDO, který je v podstatě ligovým dorostem I.FC Brno… Před samotným finále jsem ale musel na tribuně tvrdě zkritizovat nejzkušenější hráče z I. FC Brno za jejich individualistický projev, který mně výrazně znepokojil! Někteří hráči si zřejmě mysleli, že jsou fotbalovými polobohy, nad které není a jejich samoúčelný, sobecký a hrůzný herní projev se neslučoval s reprezentací Jílové a se zájmy celého týmu! Hráči nerespektovali ideální vymoženost školou nabídnutého individuálního plánu a pojali tuto šanci k provozování svého sportu na úrovni zřejmě jako zajímavé ulití ze školy a zahrání si na vlastní pěst a to způsobem, který by si nikdy před zraky svých trenérů v klubu nedovolili! Alibistické sólování na malém prostoru, opomíjení dalších spoluhráčů, ke kterým téměř nechodily přihrávky, nekolektivní pojetí hry a lehkomyslnost při zakončování vyložených gólových šancí, kterých bylo nad poměry dost, odhalilo jejich nevážné prožívání a špatné realizování mnou zadaných herních rolí. Přestože jsem hráče před turnajem varoval naším případným odstoupením z finálové skupiny, nevzali si to někteří hráči k srdci a vznášeli se dál na své přihlouplé vlně v nadoblačnu… Nelze se proto divit, že ode mne dostali „dárek“, který jim určitě nebyl příjemný, protože jsem jim pořádně umyl jejich hlavy velkým kraválem, na který určitě nikdy nezapomenou! Kdyby ke školní k reprezentaci přistupovali podobným způsobem například naši atleti, tak bychom nikdy nemohli postoupit do krajského a republikového finále. Řekl jsem jim, že pokud nebudou ochotni ve finále s OA ELDO zabojovat poctivým a obětavým výkonem, nepustím náš tým do finále a tuto možnost nabídnu družstvu z ISŠ-COP Olomoucká, které by se z takové možnosti velmi zaradovalo a vážilo by si jí… Chtěl jsem jít dokonce tak daleko, že bych pro tento školní rok zrušil účast v jarních fotbalových soutěžích, nebo bych v lepším případě vynechal většinu hráčů z I.FC Brno a dal šanci úplně novým zájemcům o reprezentaci školy, kteří by si této možnosti vážili, bez ohledu na splnění či nesplnění možných výkonnostních cílů! Fotbalisti z I. FC Brno totiž občas nemají ve školních turnajích potřebnou sebekázeň a herní morálku, která je potřebná ve všech kolektivních sportech a ve sportovních hrách především. Měli by se nad sebou vážně zamyslet a najít v sobě pokoru, která u nich zatím chybí, protože v případě jejich lehkomyslného přístupu k reprezentaci školy bych rozhodně navrhoval přehodnocení jejich schváleného individuálního studijního plánu. Tito hráči by si měli uvědomit, že právě jejich zažitý způsob nepřirozené suverenity a neexistující sebekritiky, které neodpovídají jejich skutečné a momentální fotbalové kvalitě a výkonnosti, jim může zabránit v jejich budoucí cestě za naplněním svých vysněných sportovních cílů, které se mohou zastavit na poloviční cestě někde na krajské úrovni… Ba co víc, možná právě tyto absentující vlastnosti jim zabrání v dalším rozvíjení jejich talentu a fotbalové výkonnosti, která je výrazně potřebná v prosazení se v kategorii dospělých… Žádný z nich totiž ještě zdaleka není takový velikán, aby si hrál na Pana nepostradatelného. Ani jeden z nich ještě nepostoupil do mužského ligového týmu, jako jejich daleko skromnější a výkonnější předchůdci z naší školy Tomáš Oklešťek, Martin Kuncl či Pavel Vrána, kteří byli vždy v dresu školy výraznými tahouny a strůjci velkých úspěchů školy. Až někdo z dnešních reprezentantů rozhodne svým zlatým gólem finále Mistrovství světa, potom ať si nosí nos nahoru, ale do toho má každý z nich ještě převelice daleko… Nevidím tedy žádný důvod k jejich povýšenému chování, nadřazeností nad ostatní skromnější spoluhráče a také k naivnímu pocitu nepostradatelnosti! Každý hráč je určitě svým způsobem nahraditelný a příště dostanou šanci jen hráči, kteří budou cítit k reprezentaci školy úctu a vážnost a budou ochotní pro ni bojovat do posledního zbytku sil…Hráči, kteří nemají herní morálku a vztah ke kolektivu, již nikdy hrát za školu nebudou! Výsadou velkých lidí v jakékoliv činnosti je skromnost, pracovitost a nezištnost v zájmu celku. A takové vlastnosti zatím zdaleka nejsou ve výbavě našich rádoby renomovaných fotbalistů. Většina z nich ještě na sobě musí hodně zapracovat a navíc nikdo z nich nemá předem žádnou jistotu třpytivého výsledku, protože konkurence v dnešním mládežnickém fotbalu (o mužském není třeba vůbec diskutovat) je víc než náročná. Každý z našich namyšlených velmistrů by se měl co nejrychleji vrátit z nebes zpátky na zem a věnovat se každodenní poctivé přípravě, ale především budování své vlastní lidské osobnosti, která je hlavním předpokladem úspěchu a finálního sportovního a společenského ocenění. Na druhé straně jsem ale velmi rád, že většina hráčů pochopila, co od nich vyžaduji a těmto jedincům chci poděkovat za poctivý přístup a za to, že si nabídnuté reprezentace školy upřímně vážili (Milan Černý, Jan Vítámvás, Jiří Císař, Martin Janíček, Lukáš Matyska, Jakub Machát) a přestože nehrají v ligovém dorosteneckém celku, nemusí se za své výkony ve školním dresu s logem Jílové vůbec stydět! Jejich poctivý a mimořádně snaživý výkon ve finále proti zdatnějšímu a vyspělejšímu celku z OA ELDO byl pohlazením na mé, před finále těžce zkoušené duši. Za konečný výsledek 1:2 v náš neprospěch se nemusí tito chlapci stydět, protože pro náš výsledkový úspěch udělali úplně všechno! Navíc nastoupili ve velmi zdecimované sestavě i s náhradním brankářem v poli… Těchto obyčejných a velmi skromných hráčů si vážím daleko více, než přehnaně sebevědomých hvězd, které v konečném důsledku neuhráli téměř nic. Budou-li dále pokračo-
17
vat ve své sportovní kariéře ve stejném stylu, tak pravděpodobně jednou skončí v mužské kategorii nejspíš někde v divizi či v krajském přeboru, kam se již fotbaloví manažeři, hledající výrazné talenty, dívat nechodí… Konečné medailové pořadí přeboru Brna v kopané : 1. Obchodní akademie ELDO, Střední 2. SŠ polytechnická, Jílová, Brno 3. ISŠ-COP Olomoucká, Brno Mgr. Miroslav Holomek
Slovo závěrem V úvodu jsem hovořil o změnách, jimiž prošel náš časopis. Ale co naše škola? Ta se přeci změnila také. Stačí se jen podívat kolem sebe. Od září letošního roku máme novou jídelnu s kuchyní, za několik měsíců přibude i nová budova na místě jídelny původní, jednopatrová s několika učebnami v patře a se šatnami v přízemí. Vybudován bude nový vchod i koridor, kterým budete moci přecházet z jedné budovy do druhé, aniž byste se museli přezouvat. Až budete mít v rukou vánoční číslo našeho školního časopisu, určitě se tvář školy opět viditelně změní. Koncem příštího roku by měl být nový komplex Stravovacího a výukového centra dokončen a nová podoba školy by měla být úplná. Škola tak získá novou tvář stejně jak před časem náš časopis, na jehož tvorbě se můžete podílet vy všichni, přestože nejste členy redakční rady. Vaše přípěvky můžete odevzdávat přímo Mgr. Hulákovi, případně do schránky z názvem Školní časopis v přízemí školy napravo dole od nástěnky, na níž si můžete všichni náš časopis přečíst. Vše, co bude jen trochu stát za zveřejnění, otiskneme. Vítány jsou především postřehy ze školního života, vaše kritika i případné literární projevy. Tak se nebojte a pište. Na vaše přípěvky se těší Mgr. Vítězslav Hulák za redakční radu
Redakční rada: Mgr. Vítězslav Hulák, Mgr. Miroslav Holomek, Lenka Pokorná Vnitřní layout a ilustrace: Ing. Andrzej Bartoś Členové rady: Brožková Klára (DN2), Horáková Marie (DN2), Kořínková Simona (DN2), Šubík Miroslav (TZB4), Strnad Jakub (TZB3), Ingr Michal (TZB3)
18
