Škola: Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace:
Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT CZ.1.07/1.5.00/34.0940 Mgr. Adam Rychtecký Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti – 18. – 19. století Absolutismus v Rusku IIIa – Kateřina II. Veliká VY_32_INOVACE_DE.3.06 19. 1. 2014 Žáci středních škol Kateřina Veliká, kníže Potěmkin, reformy, Pavel I. Prezentace o Kateřině II. Veliké. Zaměřuje se na uchopení Kateřiny II.. jako ženy a reformátorky s důrazem na klady i zápory jejího přístupu k realitě. S prezentací je propojen pracovní list DUM VY_32_INOVACE_DE.3.07.
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká I. Nástup vlády Kateřiny II. Pozvání Sofie Zerbské – viz DUM DE.3.05 Převrat vůči Petrovi III. – tamtéž - akce ale zejm. proti klice velmožů chtějících využít careviče Pavla
Problém konfliktu 2 sil v gardě a armádě - bratři Orlovové na straně Kateřiny Nutnost utlumení konfliktu s církví
Obr. č. 1: carevna Kateřina II., Dějiny Ruska, s. 174.
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká II.
Církevní záležitost - oficiálně zrušen Ukaz Petra III. o církevní půdě - realizace se neuspěchává - 1763 církev žádá sekularizaci, zpochybnění carevniny legitimity - carevna využije vnitřní rozkoly církve, oponenti do klášterů - 1764 církev přijme etatizaci (zestátnění) - zabavena velká část půdy a 2 mil. nevolníků - zábor církevního majetku (zbylo 385 klášterů z 881) - státem placení duchovní do státní administrativy - církevní příjmy a výdaje v rámci státního rozpočtu
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká III.
Ekonomická situace - nikdo vlastně neví, kolik činí státní příjem - 1762 pasivní rozpočet (údajný příjem 15 mil. rublů, výdaje 16 mil.) - o 2 měsíce později hlášen příjem 12 mil. - po přezkoumání je příjem 28 mil. - potřeba na: armádu, státní správu, favority, sběr uměleckých děl - řešení: I) zlehčování kovové mince II) 1769 papírové rubly (asignáty) III) zvyšování přímých i nepřímých daní
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká IV.
Zahraniční politika - potřeba klidu pro vnitřní konsolidaci moci - zájem o polská území (očekávání smrti krále Augusta III.) - Prusko označeno za největšího nepřítele Ruska, ale zahájena jednání - nabídka ruského prostřednictví Rakousku pro mírová jednání s Pruskem - diplomatická aktivita ve Vídni a Cařihradu (lži a podvody) - zákulisní tahy v Polsku (volba krále - Poniatowski)
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká V.
Vnitřní politika - inspekční cesty carevny po celé zemi - představa o vytvoření státního národa - připoutávání a rusifikace Ukrajiny - rozdělení Maloruska na gubernie - potlačován rolnických povstání i samozvanců, konflikty s kozáky - 1772/3 – 1774 povstání J. Pugačova (jako Petr III., všeobecná nespokojenost) - reformy
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká VI.a
Reformy - armáda - účelnější uniformy, zrušení copů, zákaz fyzických trestů rekrutů - zákaz používat vojáky jako osobní sluhy důstojníků
/znovuzavedeno Stalinem/
- patriarchální poměr k vojákům, zavedena zdravotní a proviantní služba
- státní správa - posílení placenými duchovními - rozdělení říše do 50 gubernií, ty dále na újezdy - zavedena jednotná správní i soudní praxe - vymezení pravomocí, zánik místních zvykových institucí
- výstavba nových měst - Sevastopol 1784, Jekatěrinoslav 1786 - „potěmkinovy vesnice“ pro inspekční cestu Kateřiny na Krym 1787
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká VI.b
- výroba - kontrastní rozdíly, někde nevolné občiny, jinde řemeslné podnikání vysokého výkonu - feudální manufaktury a podnikatelské manufaktury - obchodní styk s cizinou, rozsáhlý export (i vysoce nad limity evropských států) - nové přístavy (např. Cherson, Oděsa – Černé moře)
- školství - vnější zájem o Petrohradskou akademii věd (Lomonosov), ředitelem V. Orlov, pak kněžna J. Daškovová - úspěšné námořní a geografické expedice, ale neexistuje vrstva inteligence - program obecného základního školství dle studií z Anglie (dále nerealizováno) - vznik asi 300 lidových a hlavních škol (cca gymnázií)
- kolonizační aktivity v jižních provinciích - půda (30%), osvobození od daní na 30 let a od vojenské služby, finanční podpora, svobodný obchod se solí
- Bolšoj nakaz – viz DUM DE 3.07
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká VII.
Zahraniční expanze - válka s Tureckem 1768-1774 - dělení Polska (zejm. 1772) - pokusy o spojenectví s Rakouskem (dělení Polska, Josef II. na Krymu) - válka s Tureckem za různých aktivit evropských zemí 1787-1791 - plány expanze do Persie, otázka útoku na Francii 1789
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká VIII. Obr. č. 2: Evropská část Ruska – expanze 1762–1769, Dějiny Ruska, s. 189.
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká IX.
Výsledky vlády Kateřiny II. - Rusko má 43 mil. obyvatel (2x více než Francie, 3x než Rakousko, 14x než USA) - s USA prohrává následný boj o kolonisty z Evropy
- nevyřešen žádný ze základních problému Ruska - problémy řešeny potlačením každého pokusu o jejich řešení
- udržování Petrohradské akademie věd aj., ale zejm. efekt, ne úsilí - míjení se se signály nové doby (1797 James Watt, 1783 balón, 1787 parník, etc.) - 1763 sestrojil Ivan Polzumov parní stroj = brán jako kuriozita
- posun hranic, připojení Krymu, ale ne Bosporu apod. - cesta imperiální expanze však vede nakonec jen do propasti
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká X.
Kateřina umírá 6. 11. 1796 Dodnes přežívá představa, že její vláda byla epochou rozmachu vědy a vzdělání, skvělé doby, jež dala ducha novodobému Rusku, jemuž Petr I. dal tělo.
Obr. č. 3: Kateřina II., Hlavačka, s. 34.
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká XI. Po smrti Kateřiny II. nastupuje její syn jako
car Pavel I. - věrná kopie svého otce Petra III. - zanícení pro vojenskou kázeň, prušáctví, dril - válka s francouzskou revolucí 1798-1799 (Suvorov, Ušakov)
- prudká změna zahraniční politiky (využito Napoleonem 1800)
- rozhodnutí dobýt Indii - v noci 12. března 1801 uškrcen (s vědomím syna Alexandra)
- syn Alexandr I. bude čelit útoku Napoleona 1812 - osvícenské návrhy reforem svého kancléře neprosadí - samoděržaví bude pokračovat konzervativní cestou
Obr. č. 4: Pavel I., Dějiny Ruska, s. 216.
Rusko v době osvícenství – Kateřina II. Veliká XII.
Literatura Dějiny Evropy. České vyd. 1. Překlad Hana Dvořáčková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, 512 s. ISBN 80-718-1132-7. HLAVAČKA, Milan. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 2001, 175 s. ISBN 80-723-5172-9. ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. 4. rozšíř. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004, 574 s. Dějiny států. ISBN 80-710-6658-3.
Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.
