13

Znalecký posudek č. 27/1309/13 ve věci odborného posouzení lípy na pozemku č.parc.985 k.ú. Drahelčice z hlediska jejího zdravotního stavu, provozní bezpečnosti, stanovení sadovnické hodnoty a návrhu ochranné kořenové zóny a návrhu ošetření. Posudek vypracoval : Ing. Luboš Fendrych znalec se specializací na hodnocení stavu a návrh technologie ošetření a kácení stromů, na diagnostiku provozní bezpečnosti stromů a oceňování trvalé zeleně a škod na ní způsobených

Severovýchodní VI 1559/40 141 00 Praha 4 mobil 603 256 538

Objednatelem posudku je Ing.Petra Duraňová, Na Návsi 49, Drahelčice

Posudek byl vypracován ve třech vyhotoveních. Posudek obsahuje 6 stran. Přílohy : 1 list se stupnicí sadovnické hodnoty dle prof. J. Machovce 1 list s mapou a zakresleným stromem

V Praze dne 11.7.2013

I.

úvod

Předmětem znaleckého posudku je lípa na pozemku č.parc.985 k.ú. Drahelčice. Úkolem posudku je odborné posouzení dřeviny z hlediska jejího zdravotního stavu, provozní bezpečnosti a stanovení sadovnické hodnoty. V posudku je obsaženo komplexní posouzení a vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny, na základě komplexního hodnocení dřeviny jsem stanovil její sadovnickou hodnotu dle klasifikační stupnice sadovnické hodnoty prof. J. Machovce : 1 bod – nejméně hodnotné dřeviny až 5 bodů – nejvíce hodnotné dřeviny. Výchozí podklady jsou : 1. Místní šetření dne 10.7.2013 2. Odborná literatura : a)Václav Hurych : Okrasné dřeviny pro zahrady a parky, Květ 1996 b) Bohumil Kavka : Sadovnická dendrologie I., Eden 199 c) Radka Nekolová : Listnaté dřeviny od A do Ž (zpracované informace z 31 odborných dendrologických publikací) d) Božena Gregorová : Řez dřevin ve městě a krajině, Praha 2000 e) F. Nienhaus, H. Butin, B. Bohmer : Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin, Brázda 1998 f) K. Balabán, F. Kotlaba : Atlas dřevokazných hub, SZN 1970 g) Dr. Lothar Wessolly : SIA - Metoda vizuálního hodnocení stability stromů h) Karel Hieke : Praktická dendrologie 1, 2. SZN 1978

II.

souhrn skutečností

Tato lípa patří mezi významné pamětihodnosti obce. V jejím dlouhém životě se objevuje několik historicky významných skutečností, se kterými je spojována dodnes jak obec, tak i její obyvatelé. Její stáří je odhadováno na cca 250 - 350 let. Mezi občany se traduje, že byla zasazena za třicetileté války. Lípa stojí na uměle navršeném kopečku, mohyle. Mohyla je spojována s pobytem francouzských vojsk, která zde tábořila v letech 1741 až 1743 a ve zdejším kraji způsobila značné škody. Vedle lípy stával křížek. V minulém století byl opakovaně opravován místním kovářem, panem Patákem. Dle kroniky obce Drahelčice z roku 1936 :

“Lípa je zasazena nad společným hrobem francouzských vojáků, kteří prý zde zemřeli na epidemickou nemoc při tažení zdejším krajem . V r. 1873 byl dřevěný kříž u lípy stojící obnovován. Při kopání jámy na vrcholku mohyly přes poledne děti hrály si pod stromem a našly v jámě 8 lebek, které vyrovnaly na kořeny lípy. V tu dobu jel MUDr. Kotouč, obvodní lékař z Dušník, který při obhlídce zjistil, že jsou to lebky mladých mužů, jelikož mají všechny zuby. Mezi dětmi byl Josef Holeček, okresní cestář, čís. 21, a Antonín Kos, rolník č. 19. Usnesením obecního zastupitelstva dne 3. března 1936 ku poctě 86. narozenin presidenta Osvoboditele lípa pojmenována Masarykovou, o čemž poslán dopis do Lán s projevem holdu. Kancelář presidenta zaslala písemné poděkování“. Při této příležitosti se konala u Lípy slavnost, Lípa byla též vysvěcena. „Vzhledem k tomu, že Lípa byla a je stále největším stromem v jihozápadní části Drahelčic a stojí na konci staré aleje ovocných stromů, de facto v poli, ve své dlouhé historii přitahovala spoustu blesků při bouřkách. Bohužel do ni několikrát uhodilo. Bouřka a následný blesk v létě roku 1981 byla pro ni katastrofální. Lípa se rozlomila, dokonce v ní i hořelo. Zbyla z ní pouze polovina. Je pravdou, že po tomto zásahu nikdo z odborníků, např. tehdejší konservátor přírody, doc. Václav Tichý, CSc., za asistence Doc. Ing. J. Hofmana, nevěřil příliš v zachování tohoto stromu, přesto doporučili pokus o její záchranu. Lípa, jak je vidět, je velmi odolná a životaschopná, stále stojí a dle dendrologického posudku z prosince 2012 je životaschopná ještě několik desítek let. Na dokumentech z 70. a 80. let 20. století je možno číst, že v tuto dobu Lípa měla ochranu dle tehdejšího zákona č. 40/1956 Sb., a byla označena tabulkou „Státem chráněný strom“. Seznam vydaných tabulek je k 10. 8. 1978.“ V nedávné době byl v prostoru podél komunikace proveden výkop pro položení nových kabelů, tento výkop se nachází v kořenovém prostoru lípy, na současném částečném prosychání větví se tento výkop pravděpodobně výrazně podílí. Při stavební činnosti je třeba respektovat ČSN 83 9061 - Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích, platná od února 2006 (v odstavci 4.10.1 se uvádí : „V kořenovém prostoru se nesmí hloubit rýhy, koryta a stavební jámy. Nelze-li tomu v určitých případech zabránit, smí se hloubit pouze ručně nebo s použitím odsávací techniky. Nejmenší vzdálenost od paty kmene má být čtyřnásobkem obvodu kmene ve výšce 1m, nejméně však 2,5m.“ Dále : „Při výkopech rýh se nesmí přetínat kořeny s průměrem větším než 2cm.“ ). Kořenový prostor je prostor vyplněný kořeny (často až dvojnásobek průměru koruny), je tedy širší než kořenová zóna.

V kořenové zóně (průmět koruny zvětšený o 1,5m) se již zpravidla nacházejí kořeny silnější než 2cm, proto je nutné ji maximálně chránit.

III. posudek č.1 Lípa srdčitá (Tilia cordata) - obvod kmene v 1,3m : 353 cm výška koruny : 14,5m, poloměr koruny 14m obvod kmene ve výši 1m : 380 cm Lípa srdčitá je domácí dlouhověká dřevina, na světlo nenáročná, vyžaduje dostatek vláhy, optimálně se rozvíjí v hlubokých humózních půdách, snáší ale i horší stanovištní podmínky. Ve věku 20 – 30 let dosahuje koruna výšky až 10m, průměru až 8m, ve 30 – 40 letech výšky až 15m, průměru koruny až 12m, v pozdějším věku výšky okolo 25m, průměru koruny 25 – 30m. Kořenový systém vytváří mohutný, srdčitého tvaru – s krátkým silným kůlovým kořenem a silnými postranními kořeny, kořeny pronikají do hloubky více než 1m – vývraty netrpí. Regenerační schopnost je nadprůměrná, řez a silné tvarování snáší dobře. Lípa je po rozlomení v roce 1981 torzem původního mohutného stromu, její stabilita byla úspěšně zajištěna vzpěrami, lípa byla průběžně ošetřována řezem, regeneračním růstem se vytvořila sekundární koruna s atypickou stavbou koruny. Tato lípa patří mezi významné pamětihodnosti obce a to je určující pro řešení otázky její další existence. V současné době je její fyziologická vitalita v části koruny snížená, dochází ke zvýšenému odumírání větví přibližně v polovině koruny orientované k obci, a to ve vrcholových částech větví. Tento proces není projevem pokročilého stárnutí dřeviny (to by odumírání probíhalo po obvodu celé koruny), jde velmi pravděpodobně o reakci na provedený výkop v kořenovém prostoru (nemohu se přesněji vyjádřit, není k dispozici přesná dokumentace výkopu a poškození kořenů), kterým nebyla narušena stabilita lípy, ale byly odstraněny bohatě rozvětvené slabé kořeny na vrcholu kořenového věnce). Nelze vyloučit i negativní vliv solení frekventované komunikace. Stabilita kmene je oslabená po odlomení druhé hlavní větve, šířka zavalované otevřené dutiny je 73cm, což je pouze 20% obvodu kmene, částečně oslabující jsou i vyhnívající části báze kmene, kořenů, které jsou rovněž zavalovány hojivými pletivy. Stávající koruna kmen jednostranně zatěžuje, obnažené dřevo poměrně rychle podléhá hnilobě, díky dobré vitalitě jsou však okraje otevřené dutiny intenzivně zavalovány hojivými pletivy, které kmen podstatným způsobem

zpevňují, navíc jsou tři hlavní větve podepřeny tyčemi s půlkulatými obručemi. Na ty doléhá značná váha koruny a dochází k částečnému přiškrcení vodivých pletiv, cca na 50% obvodu větví. Tento negativní jev nezpůsobuje bezprostřední odumření částí větví nad obručemi, nebo zlom větví, ke kterému dochází tehdy, kdy obruče zcela zaškrtí větev po celém jejím obvodu. Včasnou redukcí koruny lze udržovat stabilitu koruny na dostatečné úrovni. Nenalezl jsem plodnice agresivních dřevokazných parazitických hub, pouze na malé ploše na bázi kmene menší množství plodniček klanolístky obecné mycelium rozkládá pouze dřevo bělové, které rozrušuje bílou vláknitou hnilobou, šíří se v odumřelém, nebo odumírajícím pletivu, v pokročilém stádiu hniloby se dřevo plsťovitě rozpadá. Po komplexním posouzení konstatuji, že provozní bezpečnost lípy je částečně snížená, odborným ošetřením lze zajistit její dostatečnou úroveň a prodloužit její životnost. Návrh ošetření : mírný redukční řez - přibližně o 3m zkrátit vrcholové části větví, vytvořit menší kompaktní korunu, vitálnější polovina koruny může být dominantnější. Tím dojde k žádoucímu odlehčení podepřených větví a zmírnění tlaku v místě instalovaných podpěr. Tento řez bude mít i funkci vyrovnávacího řezu – zmírní negativní důsledek poškození kořenů minulým výkopem. Ochranná kořenová zóna dle ČSN 83 9061 : 15,2m od kmene směrem do volného prostoru kolem lípy (směrem k asfaltové komunikaci je již kořenový systém omezen ve svém rozvoji, proto je třeba chránit lípě větší kořenový prostor ve směrech, kde není dosud omezen a kde se nachází těžiště celého kořenového systému, který je uvedenými prostorovými podmínkami na tomto stanovišti asymetrický).