1 / 2013 f
Společenství
Společenství 1/13
Postní „Abychom konali dobro, vystačí mít trošku odvahy, být připraven k přijetí jakéhokoli pokoření, neponižovat nikoho, být vždy milujícím“ – sv. Jan Bosko
OBSAH:
NENECHTE SI UJÍT PŘI NÁVŠTĚVĚ OSTRAVY… PŘEŽIJE NÁŠ NÁROD? ZÁLEŽÍ I NA NÁS... SVĚDECTVÍ BIŘMOVANCE DON BOSKO V HAVÍŘOVĚ
8 9 11 12
WEB FARNOSTI S AKTUÁLNÍMI ZPRÁVAMI: WWW.FARNOSTHAVIROV.CZ
Email:
[email protected] -1-
1 / 2013
Společenství
Křížové cesty – postní doba 2013 Pátky od 18,15 hod 15.2. modlitební společenství 22.2. spolčo mládeže „z kanceláře“ 1.3. adorace 8.3. videoklipová (bude trvat 1,5hod v knihovně) 15.3. maminky 22.3. spolčo mládeže „z knihovny“ 29.3. skauti dle počasí venku
Neděle od 16,45 hod 17.2. lektoři 24.2. mamky a babičky 3.3. skauti 10.3. živý růženec 17.3. lektoři 24.3. Orli
******************
Srdečně Vás zveme na duchovní obnovu farnosti v sobotu 2. března pro muže a 9. března pro ženy – obě v kostele sv. Anny s o. Vítem Zatloukalem. Téma: Kristova
tvář
Program: 9,00 hod – 1. přednáška (v knihovně) 9,30 hod – přebývání před Nejsvětější Svátostí (v kostele) 10,00 hod – 2. přednáška (v knihovně) 10,30 hod – skupinky, sdílení (v knihovně) 11,00 hod – mše svatá (v kostele) 12,30 hod – oběd (guláš ve zpěvárně) 14,00 hod – 3. přednáška (v knihovně) 15,00 hod – adorace (v kostele) V průběhu celé duchovní obnovy bude možnost svátosti smíření nebo duchovního rozhovoru s knězem Prosba: Účast potvrďte svým podpisem na papír, který je na stolku u sakristie. Cena obědu je 50,-Kč, bude se vybírat na začátku duchovní obnovy. o. Marcel Krajzl a o. Karel Rechtenberg římskokatolická farnost sv. Anny Havířov – Město ******************
Putujeme postní dobou s Ježíšem Na začátku postní doby děti dostanou batůžek. Pro každý týden postní doby pak postupně obdrží vždy jeden lístek se zamyšlením a úkolem. Lístek si vloží do batůžku a během týdne se budou snažit o splnění úkolu. Po celou postní dobu děti o své batůžky pečují (neztratí je) a o Velikonocích je přinesou v obětním průvodu při mši svaté. Také pro dospělé bude každou neděli připraven lístek se zamyšlením a úkolem. Lístky budou na stolečku u postní nástěnky, kde si je každou neděli můžete vzít domů. Ať v postní době více přemýšlíme o evangeliu, které slyšíme v neděli při mši sv. a dokážeme ho žít i ve svém životě.
-2-
1 / 2013
Společenství
Noc kostelů 2013 Právě jsme začali pro Vás připravovat další ročník projektu „Noc kostelů 2013“ v Havířově. Noc kostelů volně navazuje na linii předešlých úspěšných ročníků celorepublikové akce stejného názvu. Letos proběhne 24. května v kostele sv. Anny od 17.30h. Bližší informace získáte v dalších číslech Společenství nebo sledujte: www.farnosthavirov.cz Náměty a připomínky prosím posílejte na adresu:
[email protected] Dagmar Kotajná, koordinátorka projektu „Noc kostelů“ v Havířově ******************
Děkujeme za finanční příspěvky na Váš časopis Společenství! Velký dík za Vaši podporu. Díky těmto příspěvkům jsme po odečtení nákladů na výrobu mohli v roce 2012 nakoupit knihy do farní knihovny za cca 5000 Kč. Smutnou zprávou je, že tiskárna v Petřvaldě Na Kamčatce, která je nám velice nakloněna a Společenství tiskla skoro po celou dobu, v nejbližších měsících ukončí výrobu. Z této tiskárny ještě vyjde příští – Květnonedělní číslo. Jménem všech, kteří se na tvorbě Společenství podílejí a podíleli, moc děkujeme majitelům této rodinné tiskárny a těšíme se na shledání v lepších časech. - Marek Světnička ******************
VZPOMÍNKA NA MARKÉTKU Poprvé jsem se s ní osobně setkala při návštěvě Domu sociálních služeb města Havířova (denního stacionáře pro hendikepované osoby do 26 let, který sídlí na ulici Tajovského), kam jsem byla pozvána na exkurzi. Paní ředitelka mě prováděla všemi oddělením tohoto zařízení, postupně jsem si prohlédla šicí dílnu, košíkářskou a keramickou dílnu, všude vládl čilý ruch a pracovní nálada. Nakonec mne moje průvodkyně zavedla do posledního oddělení. Tam byli účastníci, kteří už nevytvářeli nic a jen zde trávili svůj čas a někteří jen odpočívali anebo snažili se zabavit. Mezi nimi bylo několik autistických osob, jež ani nevnímaly své okolí. Mě zaujala vedoucí tohoto oddělení a byla to právě Markétka Smejkalová. Překvapeně jsem pozorovala, jak s velkým nasazením a pečlivostí se o tyto těžce postižené mladé lidi starala. A protože jsme se znaly z farnosti a Markétka věděla, že píšu do "Společenství", vyprávěla mi o jejich pohnutých osudech, i čím si mnozí ve svých rodinách prošli. Bylo radostí sledovat, s jak opravdovým zájmem a křesťanskou láskou se k nim chovala. Bylo nesporné, že je měla upřímně ráda a tato "práce" ji velmi naplňovala. Zdržela jsem se dost dlouho a pak jsem na tento zážitek často vzpomínala. Začátkem loňského léta, cestou autobusem na primici P. Jana Zelenky jsme si spolu pěkně popovídaly a probíraly náměty pro farní společenství. Měla spoustu nápadů, co by se mohlo podniknout a co vylepšit. Nepřehlédnutelné byly její pěkné nástěnky o světcích a k liturgickému roku u sv. Anny. Že odešla navždycky..., jsem se dozvěděla až mnohem později. „A tak Markétko, díky za všechny, pro které jsi byla světýlkem na cestě za Světlem.“ Zdeňka Kohoutová -3-
1 / 2013 Společenství ČTEME Z KATECHISMU KATOLICKÉ CÍRKVE III. Tajemství Ježíšova veřejného života Ježíšův křest Čl. 535 – Počátkem Ježíšova veřejného života je jeho křest od Jana v řece Jordánu. Jan hlásal „křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy“ (Lk 3,3). Přichází zástup hříšníků, celníků a vojáků, farizeů, saduceů a nevěstek a dávají se od něho pokřtít. A tu se objeví Ježíš. Křtitel váhá, Ježíš naléhá: přijímá křest. Vtom Duch svatý v podobě holubice sestupuje na Ježíše a „hlas z nebe“ říká: „Toto je můj milovaný Syn.“ Tak se Ježíš ukázal („Epifanie“) jako Mesiáš Izraele a Boží Syn. Čl. 536 – Při tomto křtu Ježíš přijal a zahájil své poslání trpícího služebníka. Dává se započítat mezi hříšníky; už je „Boží beránek, který snímá hříchy světa“ (Jan 1,29); už předjímá „křest“ své krvavé smrti. Již přichází, „aby zcela splnil Boží vůli“ (Mt 3,15); plně se podřizuje vůli svého Otce; přijímá z lásky křest smrti na odpuštění našich hříchů. Na toto přijetí odpovídá Otcův hlas, kterým projevuje celé své zalíbení ve svém Synu. Duch, kterého má Ježíš v plnosti od samého početí, nyní na něm spočine. Ježíš pak bude zdrojem Ducha pro všechno lidstvo. Při Ježíšově křtu „se otevřelo nebe“ (Mt 3,16), které kdysi uzavřel Adamův hřích, a vody jsou posvěceny sestoupením Ježíše a Ducha svatého jako předzvěst nového stvoření. Ježíšovo pokušení Čl. 538 – Evangelium mluví o čase Ježíšovy samoty na poušti ihned po křtu, který přijal od Jana: „Vyveden“ Duchem na poušť, zůstává tam Ježíš čtyřicet dní bez jídla; žije mezi dravou zvěří a andělé mu slouží. Na konci této doby ho satan třikrát pokouší tím, že podrobuje zkoušce jeho synovský vztah k Bohu. Ježíš odrazí tyto útoky, které jsou opakováním Adamova pokušení v ráji a pokušení Izraele na poušti, a ďábel se od něho vzdálí „až do určeného času“ (Lk 4,13). Čl. 539 – Evangelisté nám odhalují spásonosný význam této tajemné události. Ježíš je nový Adam, který zůstal věrný, zatímco první Adam podlehl pokušení. Ježíš dokonale plní povolání Izraele: na rozdíl od těch, kteří v minulosti pokoušeli Boha na poušti během čtyřiceti let, Kristus se projevuje jako Boží služebník, naprosto poslušný božské vůle. Tak Ježíš vítězí nad ďáblem: „spoutal siláka“, aby mu vzal jeho kořist. Ježíšovo vítězství nad pokušením na poušti předjímá vítězství v utrpení, svrchovanou poslušnost jeho synovské lásky k Otci. „Přiblížilo se Boží království“ Čl. 541 – „Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: ‚Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Čiňte pokání a věřte evangeliu‘“ (Mt 1,14-15). „Aby Kristus splnil Otcovu vůli, uvedl v život nebeské království na zemi.“ A Otcova vůle je „povznést lidi k účasti na božském životě“. Činí to tak, že shromažďuje lidi kolem svého Syna, Ježíše Krista. Toto shromáždění je církev, která na zemi představuje „klíčení a počátek“ Božího království. Čl. 542 – Kristus je středem tohoto shromáždění lidí v „Boží rodině“. Svolává je k sobě svým slovem, svými „znameními“, kterými se projevuje Boží království, rozesláním svých učedníků. Příchod svého království uskuteční Kristus především velkým tajemstvím velikonoc: svou smrtí na kříži a svým zmrtvýchvstáním. „A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě“ (Jan 12, 32). „Všichni lidé jdou voláni k této jednotě s Kristem.“
-4-
1 / 2013
Společenství
Hlásání Božího království Čl. 543 – Všichni lidé jsou povoláni vstoupit do království. Toto mesiášské království bylo nejprve hlásáno izraelským synům, a je určeno přijmout lidi ze všech národů. Kdo se tam chce dostat, musí přijmout Ježíšovo slovo: „Slovo Páně se přirovnává k semeni, které se zasévá na pole: kdo je poslouchají s vírou a přiřadí se ke Kristovu malému stádu, přijali už království. Semeno potom vlastní silou vzklíčí a roste až do doby žní.“ Čl. 544 – Království patří chudým a maličkým, totiž těm, kteří je přijali s pokorným srdcem. Ježíš je poslán, aby „přinesl chudým radostnou zvěst“ (Lk 4,18). Prohlašuje, že je jim blaze, neboť „jejich je nebeské království“ (Mt 5,3); Otci se zalíbilo zjevit „maličkým“ to, co zůstává skryto před moudrými a rozumnými. Ježíš sdílí život chudých, od jeslí až po kříž; zná hlad, žízeň a nedostatek. Ba dokonce se ztotožňuje s chudými všeho druhu a činorodou lásku k nim klade jako podmínku pro vstup do jeho království. Znamení Božího království Čl. 547 – Ježíš doprovází svá slova mnoha „mocnými činy, divy a znameními“ (Sk 2,22), které ukazují, že v něm je už království přítomno. Dosvědčují, že Ježíš je ohlašovaný Mesiáš. Čl. 548 – Znamení, která Ježíš koná, svědčí o tom, že ho poslal Otec. Tato znamení vyzývají lidi, aby v něj uvěřili. Těm, kteří se k němu obracejí s vírou, uděluje to, oč prosí. A tak zázraky posilují víru v toho, který koná dílo svého Otce: dosvědčují, že on je Boží Syn. Mohou však být důvodem k pohoršení. Nesměřují k ukojení zvědavosti nebo touhy po něčem kouzelném. Navzdory jeho tak zřejmým zázrakům někteří Ježíše odmítají, ba dokonce ho obviňují, že to dělá pomocí zlých duchů.
PŘEČETLI JSME… „Jak Slovo na Velkou Moravu přišlo“ – Česlava Talafantová, vydalo Kartuziánské nakladatelství Brno r. 2012. Publikace byla vydána k 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu. Autorkou knížky je dominikánská sestra Česlava Talafantová, OP, půvabné ilustrace jsou také jejím dílem. Podrobně seznamuje se zeměpisným rozdělením tehdejší Evropy, popisuje mocenské a náboženské struktury v její východní části, (knížka obsahuje i mapy osídlení). Soluňští bratři Cyril a Metoděj, mužové víry a vzdělanci své doby byli vysláni samotným papežem, aby přinesli světlo evangelia do našich zemí. Zaseli Boží slovo, které přeložili do nového písma, a svým úsilím se zasloužili o duchovní a kulturní povznesení celého národa. Autorka čerpala z rozličných historických pramenů, jež zachycují poměry na Velké Moravě a vládu knížete Rostislava, popisuje také důvody jeho žádosti o křesťanskou misii. Předkládá i ne zcela známá fakta o politických a mocenských ambicích panovníků, a jak tyto souvislosti ovlivnily poslání i cesty slovanských věrozvěstů. Poutavé vyprávění sestry Česlavy je určeno širokému spektru čtenářů (díky pěkným obrázkům je srozumitelné i menším dětem), na vzniku textu se podíleli i poradci z řad vojenské historie. Je to velmi hodnotná kniha, přibližující kořeny víry předků, a je nádherným příspěvkem k oživení naší křesťanské tradice. „Hledám tvou tvář“ – Vojtěch Kodet, vydalo Karmelitánské nakladatelství r. 2011. -5-
1 / 2013
Společenství
Vojtěch Kodet, generální delegát Řádu karmelitánů v České republice je významným představitelem charismatického hnutí v katolické církvi a také autorem řady duchovních spisů (Velké jubileum, O eucharistii, Učednictví, Marta a Marie trochu jinak). Velkou oblibu si získaly nahrávky jeho přednášek z charismatických konferencí, kterou každoročně pořádá Hnutí obnovy v Duchu svatém. Tato jeho knížka přináší krátká zamyšlení nad biblickými texty, vykresluje nosné téma každého křesťana - opravdový vztah s Bohem, milujícím a hledajícím, a člověkem, jenž se rozhoduje, zda se jím nechá nalézat a milovat. Jen osobním vztahem se odkrývá žízeň po Bohu. Autor přibližuje nejrůznější setkání lidí s Božím Synem, (jak zmiňují evangelia - nejprve s narozeným dítětem v Betlémě, později při jeho putování s apoštoly). Napomáhá zasazení upřímné touhy po přítomnosti Boha v jeho tvorech, žijících v současném světě a v každodenních situacích dnešní hektické doby. Povzbudivá slova otce Kodeta přinášejí uklidnění pro duši i nové rozhodnutí pro další cestu učedníků a následovníků Krista. I nyní je zapotřebí svědků Božího království a jeho působení ve světě. „Ať se ti život povede“ (Rady pro každý věk – od mladých po dinosaury) - Guy Gilbert, vydalo nakladatelství Portál r. 2012. Guy Gilbert, francouzský kněz a vychovatel již řadu let působí mezi narušenou mládeží a mladými delikventy. Také u nás jsou oblíbeny jeho duchovní knihy, které oslovují zejména mladou generaci (Buďte světlem, Až do krajnosti, Bratr vyvržených, Evangelium podle svatého lotra). Tato útlá knížka nabízí opěrné body, dávající zásadní smysl lidské existenci. Přináší podněty pro osoby v jakékoli rodinné situaci, věku či profesním zaměření. Zamyšlení autora nad otázkami, jak obstát ve společnosti posedlé konzumem, honbou za penězi, kariérou a „věčným mládím“, se prolínají s konkrétními příběhy ze života. Čtenářům ukazují možnosti, jak objevit krásu lidského bytí, kde nacházet opravdovou radost a štěstí z lidské blízkosti a pospolitosti, přinášející uspokojení ze smysluplného života pro druhé. Otec Gilbert připomíná důležitost vydanosti a síly člověka k oběti. Na univerzální problémy dnešního světa i současného dění se dívá křesťansko-humanistickým pohledem přesahujícím náboženské hranice.
Věnujte čas Věnujte čas smíchu… Je to hudba duše. Věnujte čas hrám… Je to tajemství mládí. Věnujte čas čtení… Je to zřídlo moudrosti. Věnujte čas pozorování… Je to lék proti sobectví. Věnujte čas lásce… Je to důvod k životu. Věnujte čas dobru… Je to cesta ke štěstí. Věnujte čas modlitbě… Je to přímá cesta k Bohu. **************************************
MODLITBA K CYRILOMETODĚJSKÉMU JUBILEU V R. 2013 Bože, tys poslal našim předkům svaté Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem Dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství, řídíme se jím ve svém životě a na jejich přímluvu ať jsme všichni spojeni v jednotě víry a lásky Maria, Matko jednoty křesťanů, oroduj za nás. Maria, Královno rodin, oroduj za nás. Maria, Hvězdo nové evangelizace,oroduj za nás. Amen. -6-
1 / 2013
Společenství
POSTNÍ DOBA V postní době se nám - víc, než kdy jindy - odkrývá velikost Boží lásky v Ježíši Kristu. Její velikost spočívá v ceně, kterou je schopen dát za naše vykoupení. A tou cenou je, že dává SÁM SEBE. Zkuste si to představit: mám někoho rád nebo ráda. Myslím na něj, chci být s ním. Chci mu dát všechno pro to, aby byl šťastný. Dám mu dárek, přinesu jí květinu. Ale zůstanu u ní, když bude nemocná, když se o ni budu muset starat a budu muset obětovat všechny své koníčky, setkávání s přáteli? Budu mu věrná, i když se mu nic nebude dařit a půjde od prohry k prohře? Jak moc budu schopen vzdát se svých plánů, představ a očekávání jen proto, abych učinil druhého šťastným? A dám za něj život, i když mě zradí, nebude o mě stát, bude chtít žít podle svého a v okamžiku zapomene na vše, co jsem pro něj kdy udělal? Obětuji svůj život za někoho, komu to bude lhostejné a ještě se mi bude do očí vysmívat? Každý si v duchu přiznejme, že naše sebeláska možná vítězí častěji a snadněji, než bychom si přáli. Výzva k obrácení a pokání Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, která zaznívá na Popeleční středu, nemíří především na vnější skutky, "žíněné roucho a popel", posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání a obnovu. Bez toho by vnější kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Jde o radikální rozchod s hříchem, což znamená odvrácení se od zla a naopak nové zaměření celého života k Bohu. Toto obrácení ovšem není výsledkem jen jakési "duchovní gymnastiky", ale je především působením samého Boha v životě člověka. Bůh nám dává sílu a možnost začít znovu. Když objevíme velikost Boha a jeho pozitivní vztah k nám, snažíme se odpovídat adekvátním způsobem. Vnitřní pokání křesťana může mít velmi rozmanité projevy, které se vhodně modifikují podle potřeb doby. Tradičními a staletími osvědčenými prostředky pokání jsou: modlitba, odříkání – „půst“ a „almužna“ – tedy dobrodiní činěné ve prospěch těch, kdo jsou na tom hůře než my. Vedle klasických forem se v současné době v řadě zemí rozšiřuje např. "ekologický půst" - omezení zbytečných jízd autem apod. Vždy ovšem půst vychází z biblické a církevní tradice a je zaměřen na zkvalitnění vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sobě samému, a tím může ve svých důsledcích vést i ke zlepšení života a atmosféry v celé společnosti. Na Popeleční středu se po evangeliu žehná popel a přítomným se jím dělá na čele znamení kříže. Popel symbolizuje obrácení. Má nám připomínat, že jsme prach a v prach se obrátíme, jak zní stará formule při udělování popelce. Popele se dříve užívalo i jako čisticího prostředku. Toto znamení nás tedy vybízí, abychom vstoupili do postní doby vědomě a prožívali ji jako čas vnitřního očišťování. Máme zapotřebí důkladně pročistit všechno, co se za celý rok proplížilo do našeho srdce a poskvrnilo je. Požehnaný popel tak zjevně proniká do podvědomé touhy po novém začátku a po tom, aby bylo z nitra vypáleno všechno, co nám brání skutečně žít. Je to smysluplné znamení naší touhy obrátit se od cest, které nevedou dál, změnit smýšlení a vidět věci takové, jaké skutečně jsou. Modlitba: Dobrý Bože, dnes budu označen na čele křížkem z popela. Připomíná mi to, že jsem prach a v prach se obrátím. Popel je znamení pokání a toho, že chci začít všechno dělat lépe než dosud. Popel ukazuje, že staré shořelo. Popelem se také dříve čistívalo nádobí. Při udělování popelce kněz často říkává: „Obrať se a věř evangeliu.“ Popelec mě chce vybídnout, abych opustil své staré cesty a vydal se po těch, které mě povedou k cíli. -7-
1 / 2013
Společenství
Řecké slovo „metanoeite“, které překládáme jako „obraťte se“, znamená vlastně v původním významu „změnit smýšlení“. Popeleční středa mě tedy vybízí, abych začal jinak myslet, abych se díval pod povrch věcí a abych pod tímto povrchem objevoval skutečnou podstatu. Nové smýšlení je předpokladem víry. Ve víře nově promýšlím věci a hledím na svět novýma očima. Prosím tě, uč mě dnes nově smýšlet, dívat se na svět a na lidi jiným, novým pohledem a věřit, že se v tom všem a v každém člověku setkáváš se mnou ty sám. - Kdo se postí, měl by vědět, co všechno to vlastně znamená: že má mít soucit s hladovým, když chce, aby Bůh cítil s jeho vlastním hladem. Že se sám má slitovávat, kdo doufá ve slitování. Kdo hledá spravedlnost, že ji sám má činit. Kdo chce, aby mu bylo dáno, že sám má dávat. Je špatný prosebník, kdo jinému odpírá, oč sám pro sebe žádá - sv. Petr Chrysologus /www.vira.cz/ **************************************
Nenechte si ujít při návštěvě Ostravy… Už jste viděli obraz - Zavraždění svatého Václava? Již šestý měsíc máte tu možnost v Multifunkční aule GONG v Dolních Vítkovicích. Obraz, který pomalu vstává z mrtvých, dílo, které v podobě nedbale svinutého koberce leželo 168 let v půdním prachu kroměřížského zámku, se díky odbornému zájmu, odvaze, velkorysosti, lásce k výtvarnému umění i lidské potřebě pomáhat dobré věci, stává příležitostí i pro Vás. Základní fakta přineslo Společenství 4/12, obraz Antona Pettera bude viset v Gongu do letošního svátku sv. Václava, prohlédnout si jej můžete v pracovní dny od 10 do 18 hod., na místě je možno přispět do veřejné sbírky. Jak se do Gongu dostat? - Přístup k Multifunkční aule GONG Dolní Vítkovice je vrátnicí č. 1 z ulice Ruské, která se nachází pod ulicí Místeckou, pod tramvajovou zastávkou Vítkovice Vysoké pece. Už jste byli na výstavě Jana Zrzavého? Jan Zrzavý (1890 - 1977), malíř, grafik, ilustrátor, jedna z nejvýraznějších osobností českého výtvarného umění 20. století. Příležitost seznámit se s jeho 250 pracemi, uspořádanými v promyšlené koncepci kurátora Karla Srpa a jeho týmu do kapitol Tváře, Melancholie, Podobenství, Leonardo a další. Neopakovatelná šance vstoupit do obrazového světa umělce, který celý svůj život trpělivě hledal ten nejvhodnější způsob vyjádření svých velkých témat. Biblická podobenství o pokoře, pomoci bližnímu, Zvěstování, tváře Krista a Jana Křtitele a další k nim patřila trvale. Dům umění, Jurečkova 9 (poblíž bývalé kavárny Elektra), Ostrava 12. 12. 2012 - 10. 3. 2013 Otevírací doba: úterý - neděle 10:00 - 18:00; neděle - vstup volný Už jste viděli Ostravskou madonu? V katedrále Božského Spasitele v pravé boční lodi ji nemůžete přehlédnout. Obraz ve 30. - 40. letech vytvořil ostravský malíř Jan Obšil, v duchu středověkých obrazů zvolil formát triptychu. Místo andělů, oveček a pastýřů Matce s Dítětem dělají společnost havíř, hutník a mladá dělnická rodina, kvetoucí bodláky a především nespočet kouřících komínů, halda a těžní věž v pozadí evokují nezaměnitelné prostředí Ostravy. Příběh obrazu kopíruje životní osud majitelů. V současné době jej vlastní společnost VOKD, v rámci Roku víry bude obraz v katedrále vystaven do konce listopadu 2013. Ivona Vlčinská. -8-
1 / 2013
Společenství
Přežije náš národ? Záleží i na nás... Na podzim loňského roku se na webových stránkách Hnutí pro život ČR objevila informace, že opět po sedmi letech se snaží na český trh léčiv opět prorazit potratová pilulka zvaná RU486 (jaképak je to léčivo?). Tento přípravek je určen k usmrcení dítěte do 7. týdne od početí. Jak toho dosáhne? Žena na gynekologii dostane tablety mifepristonu, který ničí děložní výstelku zajišťující dítěti okysličení a výživu. Po 48 hodinách dostane tablety misoprostolu k vypuzení těla dítěte. Lékaři pak ověří, že v těle matky nezůstaly zbytky tkání usmrceného dítěte. Proti zavedení takového přípravku v naší zemi je nutno protestovat! Jedná se o další způsob, jak zabít dítě před narozením. Přitom se přesouvá psychologické břemeno z přímého zabití dítěte na ženu, prodlužuje trauma z potratu a umírání na tři dny se všemi psychickými dopady... Nesmí nám být lhostejná ochrana života dětí před narozením! Žena, která se třeba nechtěně dostala do jiného stavu, potřebuje opravdovou pomoc. Pilulka je zdánlivě jednoduché řešení problému, ale má fatální následky nejen pro dítě samotné, ale i pro ženu, která je pak stižena postabortivním syndromem (výčitky svědomí, psychické problémy, problémy vztahu k partnerovi,..). Naše země se stále potýká s ubývajícím počtem české populace, vymýšlí důchodovou reformu, aby si lidé sami nastřádali peníze na důchod, protože ubude lidí, kteří budou v produktivním věku... Lidé si na to stěžují, ale zároveň tvrdí, že žena má právo se svobodně rozhodnout, zda porodí dítě nebo ne. Vždycky jsme se učili, že svoboda každého sahá až potud, pokud neomezuje svobodu druhého. Žena, která se rozhodla potratit své dítě, plně omezila svobodu dítěte, odebrala mu život. Kdo jiný by měl bránit své dítě, když ne matka? Když je dítě vytoužené a očekávané, ihned od početí je bráno jako "dítě, naše miminko, náš miláček" apod. Když se však dítě rodičům právě nehodí, mnozí se pak utíkají k větám typu "Vždyť je to jenom shluk buněk..." Co si zaslouží země, která zabíjí své vlastní děti? Úkolem křesťanů je povzbuzovat své bližní k úctě k životu. Pěstovat kulturu života. Nyní je na nás, zda budeme mlčet vůči takovému zlu, nebo vyjádříme protest. Někdo namítne, že neumí psát politikům či dalším zodpovědným, neví, na jakou adresu má psát... Vše najdete (i s nápovědou) na stránkách www.prolife.cz. Pišme, mailujme, má to cenu. V roce 2005 nebyl přípravek RU-486 povolen právě díky tehdejším veřejným protestům. Zabraňme zlu i tentokrát. Možní adresáti našich protestů: * Ministr Leoš Heger, Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 4, 128 01 Praha,
[email protected] * ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv, MUDr. Pavel Březovský,
[email protected]
Aktuální vývoj situace: Hnutí Pro život ČR (HPŽ ČR) zahájilo petiční akci proti registraci potratového přípravku Mifegyne (RU-486). Petice je adresována ministru zdravotnictví a žádá jej, aby informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv o protiprávních důsledcích registrace a osobně se veřejně zasadil za zastavení procesu registrace. Petice se nachází na internetovém odkazu: http://www.prolife.cz/?a=71&b=1&id=2126. Petici je třeba vytisknout a podepsat. Jana Reich -9-
1 / 2013
Společenství
STŘÍPKY Z MODLITEBNÍHO TRIDUA Ve dnech 25. – 27. 1. 2013 proběhlo u sv. Anny v Havířově modlitební triduum maminek. Modlili jsme se společně za odpuštění našich vlastních hříchů, za odpuštění těm, kteří ublížili nám, našim dětem nebo našim rodinám a pak jsme chválili Pána za všechny obdržené milosti. Někteří z vás se ptali na konkrétní modlitby, a proto si dovoluji zveřejnit zde modlitbu, která oslovila nejvíce z vás. Touto modlitbou je modlitba za minulost... Renáta Moldříková Výzbroj z Písma: Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Hle činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky. (Iz 43, 18-19) Bůh jim setře každou slzu z očí. Nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. (Zj 21,4)
MINULOST (převzato a upraveno z knihy Síla manželčiny modlitby od S. Omartianové) Pane, modlím se, abys mi dal schopnost úplně se oprostit od minulosti. Osvoboď mě od jakéhokoli sevření, ve kterém mě drží. Pomoz mi odložit moje staré jednání a navyklý způsob, jak na minulost nahlížím, a obnov mou mysl (srov. Ef 4, 22-23). Rozšiř mé porozumění tak, abych pochopila, že ty činíš všechny věci nové (srov. Zj 21,5). Ukaž mi nový, Duchem svatým inspirovaný pohled na to, co se událo v minulosti. Dej mi Kristovu mysl, abych mohla jasně odlišit tvůj hlas od hlasů minulosti. Když uslyším tyto staré hlasy, dej mi schopnost vzepřít se jim a umlčet je pravdou tvého slova. Modlím se, abych v oblastech, kde jsem dříve zakoušela odmítnutí nebo bolest, nedovolila těmto pocitům zabarvovat to, co vidím a slyším nyní. Vlij do mého srdce odpuštění tak, aby ve mně neměly žádné místo hořkost, zášť, touha po odplatě a neodpuštění. Ať nahlížím na minulost jako na lekci, ze které se mám poučit a ne jako na návod pro svůj každodenní život. Modlím se za to, kdykoli se mi minulost promění v nepříjemnou vzpomínku, abys ji vykoupil a vyvedl z ní život. Ovaž mé rány (srov. Žl 147, 3). Obnov mou duši (srov. Žl 23, 3). Pomoz mi opustit minulost tak, že v ní nebudu žít, ale poučím se z ní, uprchnu z jejího zajetí a posunu se do budoucnosti, kterou pro mě máš připravenou. **************************************
APOŠTOLÁT MODLITBY ÚNOR Všeobecný úmysl: Aby se rodinám přistěhovalců, zvláště matkám, dostávalo v jejich těžkostech podpory a doprovázení. Misijní úmysl: Za národy, které prožívají válečné konflikty, aby se jim otevíraly cesty k vytváření pokojné budoucnosti. Národní úmysl: Aby všichni, kdo přijali úkol hlasatelů evangelia, horlivě a věrně plnili své poslání. - 10 -
1 / 2013
Společenství
BŘEZEN Všeobecný úmysl: Aby spolu s vědomím, že celé stvoření je Božím dílem svěřeným lidské odpovědnosti, rostla i úcta k přírodě. Misijní úmysl: Za biskupy, kněze a jáhny, aby byli neúnavnými hlasateli evangelia až do končin země. Národní úmysl: Aby všichni, kdo přijali radostnou zvěst evangelia, ji předávali dalším. /www.jesuit.cz/ **************************************
Svědectví biřmovance Ve své práci bych - za použití slov a písmen - chtěla vyjádřit, co pro mě Duch svatý znamená a co mi příprava na biřmování přinesla. Je těžké začínat, stále vidím prázdnou stránku před sebou, mažu jednu větu za druhou a z hlavy se mi téměř kouří z toho, jak se soustředím. Najednou si však uvědomím, o čem vlastně píšu. Přece o Duchu svatém, o daru, který nás naplňuje a provází životem. Obracím se tedy k němu s modlitbou, a rázem se cítím líp. A to je přesně ono. Příprava na biřmování mi dala možnost prohloubit můj vztah s Bohem. Naučit se komunikovat prostřednictvím modlitby, pozvat Boha do mého života a řešit s ním problémy, ale i radosti. Když jsem v ohláškách při nedělní mši svaté tenkrát zaslechla o možnosti přijetí svátosti biřmování, byla to pro mě pouhopouhá informace, nad kterou jsem nepřemýšlela. Další mši svatou se oznámení o biřmování zopakovalo a ve mně se cosi pohnulo. Začala jsem nad tím doma uvažovat, sedla jsem si k počítači a hledala informace, co to pořádně znamená být biřmován. Následně jsem si řekla, že pokud příští týden uslyším opět v ohláškách totéž, půjdu se hned zapsat. A tak se po mši svaté listina biřmovanců obohatila o mé jméno. Při prvním setkání jsem byla trochu nervózní, vůbec jsem neměla představu o tom, co mě čeká. Obávala jsem se, že budu muset hodně mluvit, protože mi dělá problém najít řeč s neznámými lidmi. Jakmile jsem ale měla možnost mluvit s nimi o Bohu, napětí ze mě rázem spadlo. Zjistila jsem, že na toto téma se dokážu bavit s každým. Bůh je nekonečné téma, každý ho vidí jinak a je krásné poslouchat, jak jej ostatní vnímají. Čtvrtky jsou unavující a učení na pátek ještě více unavující. Proto se mi zkrátka občas nechtělo jít na přípravu k biřmování. V hlavě mi naskakovalo tolik možných výmluv, ale žádná z nich nepřekonala potřebu prohloubit moji víru. Když jsem se po každém čtvrtečním setkání vracela domů, padly ze mě veškeré starosti a únava. Byla jsem šťastná, plná energie a úsměvů, jako bych cítila, že jsem udělala další krok. S každým dalším setkáním jsem se obohacovala o tolik pocitů a čím dál více jsem toužila přiblížit se Bohu. Začala jsem pozorovat jisté změny ve svém vnímání Ducha svatého. Objevila jsem kouzlo mše svaté i modlitby, nyní cítím, že tomu konečně rozumím. Už to pro mě není jen rutinní záležitost, která se prostě „musí“ odbýt, nemusím počítat množství zívnutí při mši svaté, jako jsem to jako malá dělávala. Jak jsem se dočetla v odborné literatuře, bez Ducha svatého by byla Bible jen obyčejnou knihou a církev pouhou institucí, a tak i moje víra byla bez pochopení Ducha svatého jen jako svíčka, která nikdy nebyla zapálena. Nyní se modlím, když je mi zle i když je mi dobře, přemýšlím o svém životě mnohem hlouběji. Bohu svěřuji své prosby, díky a žádám ho o rady. Přítomnost Ducha svatého pociťuju zvláště při společné modlitbě. Občas se zahledím do plápolajícího plamínku svíčky a cítím teplo u srdce. Myslím, že v naší farnosti Duch svatý
- 11 -
1 / 2013
Společenství
působí ve společenství. Spojuje tolik lidí, kteří by se za normálních okolností nikdy nepoznali, a dává jim možnost sdílet jejich víru společně. Příprava na biřmování mi také přinesla přátelství. Našla jsem kamarádku, se kterou se skvěle povídá, a já zjišťuju, že nejsem jediná, která řeší určité problémy. Beru naše setkání jako opravdový dar, nikdy bych nevěřila, že s někým budu mít tolik společného. Jsem ráda, že se naše životní cesty střetly právě při příležitosti biřmování. Od povinné školní četby jsem se pro tuto chvíli odklonila a čtu dílo svaté Terezie s Lisieux, kterou jsem si zvolila pro biřmování za svou patronku. Oblíbila jsem si její slova: „Mým povoláním je láska.“ Vím, že mám stále na čem pracovat, co zlepšovat, ale cítím, že jsem udělala kus práce. Chci otevřít své srdce v modlitbě a děkovat Bohu, že jsem se vypadala touto cestou. Kéž mě Duch svatý provází nadále. „Duch svatý všechny, v nichž se usídlil a přebývá, proměňuje přímo v nové lidi a dává jim nový život“ (Cyril Alexandrijský). biřmovankyně D. **************************************
Don Bosko u nás v Havířově Dne 7. února 2013 kolem 10.00 hodiny připutovala za břeskných tónů dechovky do farnosti Havířov – Šumbark dlouho a toužebně očekávaná socha s ostatky sv. Jana Boska. Zdejší farní kostel je jediný v naší zemi, který nese jméno tohoto otce a učitele mládeže. Sochu přivezlo speciální dodávkové auto vybavené technickým zařízením ke spuštění vozíku s 1,6 metru vysokou bronzovou sochou Dona Boska. Váží 275 kilogramů. Socha se převáží ve sklopeném stavu. Při sklopení je vidět, že zespodu jsou obdélníková dvířka, za nimiž je trezor se schránkou, která uchovává pravé předloktí (celou vřetenní kost, 26 cm dlouhou) Dona Boska. Převoz zajišťuje italská bezpečnostní služba. Ostatky do naší vlasti připutovaly z Belgie. Je zajímavé, že jejich putování provází řada zvláštních milostí, které známe z životopisů sv. Jana Boska a které se děly zejména při jeho cestách po Španělsku, Francii či Itálii. Dovolím si citovat alespoň jedno svědectví, které nám 16. dubna 2012 poslala z Konga salesiánská dobrovolnice Iveta Pešatová: „Celým městem, jakožto městem salesiánským, dalo by se říct, teď hýbá jedna věc. A to urna Dona Boska (s jeho ostatky), která dorazila do Lubumbashi koncem března. Navštěvuje všechna salesiánská centra, k nám dorazí v pátek 13. dubna. Je to taková symbolická „návštěva“ zakladatele obrovského díla, které je v Lubumbashi opravdu neskutečné. Člověk by se mohl pousmát nad tím, že se kvůli urně dělá takového povyku. Tuto návštěvu ale provází spousta milostí. Jedna z novicek mi tady v Kafubu vyprávěla, jak se díky Donu Boskovi uzdravila její maminka. Když byla urna v katedrále, tak se ta žena, která měla obrovské problémy s dýcháním a s chůzí, zeptala hlídačů, jestli se může jen letmo dotknout urny. Ti jí to dovolili. Ta žena řekla: „Done Bosco, dala jsem ti svoji dceru (ta dcera je salesiánkou), ty mě teď za to uzdrav.“ No a stalo se. Hned v okamžiku dotyku. Věřte, nevěřte. Každopádně zázraky se dějí.“ Vraťme se však k přebývání Dona Boska u nás v Havířově: V 10.00 hodin začala 1. slavnostní mše svatá se zpěvem mešní písně k Donu Boskovi. Zároveň bohoslužbu obohatil mužský chrámový sbor písní Don Bosko, hlas náš slyš, přímluvami k Donu Boskovi, ke kterým se vroucně přidal i věřící lid. V promluvě P. František Blaha vyprávěl mimo jiné o protivenstvích, se kterými se Don Bosko potýkal při hledání místa pro - 12 -
1 / 2013
Společenství
hochy z ulice, kde by si mohli hrát a vydovádět se… Po svatém přijímání lid slavnostně zazpíval Te Deum. Po mši svaté se hned lidé nahrnuli k soše svatého Jana Boska, aby se ho mohli dotknout, poprosit o přímluvu, vyfotografovat se s ním. Vždyť taková událost se děje snad jednou za život. Od 11 hod si lidé mohli s průvodcem prohlédnout středisko volného času sv. Jana Boska. Po úžasném občerstvení v jídelně střediska, které připravila spousta dobrých a ochotných žen (možná i mužů) z havířovských farností, návštěvníci mohli shlédnout ve 13.00 hod v klubu Valdocco film České televize Dej mi duše, ostatní si ponech. Celé odpoledne pak ve středisku probíhal bohatý program – v tělocvičně předváděly svoje umění taneční celky našeho střediska, v hernách suterénu střediska si mohli návštěvníci dne otevřených dveří vyzkoušet různé výtvarné techniky, vyrobit si vlastníma rukama památku na dnešní den. Ve vestibulu se pak prezentovaly jednotlivé pobočky střediska – Město, Šumbark, Maják a Valdocco. V 1. patře střediska v průběhu celého dne byly nabízeny knihy, trička a další suvenýry. V klidné oáze kostela se mohli lidé v průběhu celého dne poklonit Pánu, svěřit své děti a rodiny Donu Boskovi nebo přistoupit ke svátosti smíření. V 16.30 všechen hluk ve středisku utichl, abychom se mohli soustředit ke slavení další mše svaté. Tuto odpolední mši celebroval provinciál českých salesiánů P. Petr Vaculík. Ve své promluvě mimo jiné vysvětlil, proč ostatky Dona Boska takto putují po světě: „Já jako provinciál mám možnost několikrát během roku zavítat do Turína a tam u hrobu doba Boska složit své starosti. Vy tuto možnost nemáte, a proto se generální představený salesiánů Pascual Chávez rozhodl uspořádat před 200letým výročím narození Dona Boska tuto pouť jeho ostatků. Úcta k ostatkům svatých převyšuje náš rozum. Co je to lidské tělo? Hmota spojená s duší. Lidské tělo je chrámem Ducha svatého. Svatí žili v intenzivním spojení s Pánem a byli opravdu chrámem sv. Ducha. Tělo je hodno úcty. Proto byly Josefovy kosti přeneseny z Egypta do zaslíbené země. První křesťané slavili mši svatou v katakombách na hrobech a ostatcích svatých. Když skončilo pronásledování křesťanů a začaly se stavět křesťanské chrámy, do oltáře byly zabudovávány ostatky svatých.“ Otec provinciál pak ve své promluvě rozvedl zásady, které Don Bosko při svém výchovném působení mezi chlapci používal. O hudební stránku mše svaté se postarala schola mládeže z farnosti sv. Anny, která společně s lidmi v kostele zazpívala čtyři písně k Donu Boskovi. Po mši svaté následoval krátký koncert mladých havířovských umělců, na kterém vystoupili jednak mladí lidé z farnosti sv. Jana Boska a zároveň program obohatili žáci ZUŠ B. Martinů v Havířově. Jejich pedagogům patří velký dík za vstřícnost a obětavost při přípravě žáků na tuto událost. Zazněly písně sólové, dueta i sborové, z nástrojů zněly varhany, kytara, housle a akordeony. Posluchačům koncertu se všechny výkony hudebníků moc líbily. V 19.00 hodin se kostel naplnil zpěvem večerních chval, takzvaných slavných nešpor. Ve 20.00 hodin pak začala mše svatá slavená kněžími – rodáky z Havířova. Ze svých současných farností přijeli kněží. Jan Svoboda, Roman Macura, Radim Zielonka, Marek Jargus a Josef Kaszper (ten sice není rodákem z Havířova, ale sloužil u nás jako kaplan). Účast farníků z obou havířovských farností byla přes nezvyklou pozdní hodinu také dost velká – mohli se jí zúčastnit i ti, kteří musejí být dlouho v práci nebo které u dětí vystřídali prarodiče, vrátivší se z předchozí mše svaté. I při této mši svaté zazněly písně k Donu Boskovi, což se může zdát samozřejmé. Nejmenovaná varhanice měla možnost srovnání se mší svatou s ostatky Dona Boska v sobotu o dva dny později v Brně - Žabovřeskách, kdy při této mši
- 13 -
1 / 2013
Společenství
svaté nezazněla žádná píseň k Donu Boskovi, neboť se prý schola nestačila žádnou naučit. V Havířově se písně naučila nejen schola, ale i Boží lid☺. Od 21.30 vedli havířovští skauti hodinovou adoraci před Nejsvětější Svátostí oltářní. Poté byla do půlnoci možnost soukromé adorace. Pátek 8. 2. 2013 Den jsme zahájili zpěvem ranních chval v 7.30 hod. Poté se přítomní pomodlili růženec, a tak se hezky připravili na slavení poslední mše svaté za přítomnosti ostatků sv. Jana Boska. Mše svatá s domácími kněžími P. Karlem Jaškem a P. Janem Gacíkem, hostujícím o. Radimem Zielonkou a místním jáhnem a ředitelem střediska Jindřichem Hoňkem ukončila vzácné setkání s Donem Boskem v Havířově. Bohoslužbu opět doprovodil zpěvem mužský chrámový sbor, ale velký prostor měl i zpěv lidu. Přestože byl pracovní den, sešlo se lidí opět plný kostel. Mnoho se nás chtělo rozloučit s tak vzácnou návštěvou. P. Jan ve své promluvě zdůraznil, že pro Dona Boska byla nejdůležitější spása duše všech chlapců z oratoře. Často povzbuzoval: „Odvahu! (Coraggio!) S pomocí Boží všechno dokážeš! Chceš-li prospět svým hochům, více se za ně modli a obětuj, buď ty sám více svatý.“ Po mši svaté se ještě naposledy všichni zúčastnění sešli u sochy, aby se mohla udělat památeční fotografie. Za zpěvu písně Lodate Maria byla socha sv. Jana Boska s ostatky převezena do automobilu bezpečnostní služby a vydala se za našeho mávání na cestu do Brna – Líšně. Fotky z celého průběhu pobytu ostatků Dona Boska V Havířově-Šumbarku můžete najít na www.donboskohavirov.cz Jana Rei a Majka Sv.
SBÍRKY Datum Havířov-sv. Anna 13045,23.12. 27687,25.12. 10850,26.12. 11467,30.12. 14625,1.1. 12155,6.1. 16144,13.1. 27976,20.1. 10635,27.1. 11295,3.2.
Havířov-Bludovice 4987,5291,4214,2677,3054,3272,2475,5173,2362,2477,-
Špluchov 772,2830,1268,1155,1745,830,1377,1861,610,742,-
účel
na opravu fary
Prosinec - únor v našich farnostech Ondrej Odlevák
Svatá Anna Pohřby: Anna Mikušová – Valčíková 94 Drahomíra Smolíková – Bednaříková 79 Cecilie Kovalská - Prošková 87
89
Svatá Markéta: Pohřby: Marie Mintělová – Kaděrová - 14 -
79
5 / 2012
Společenství
Dopisy do záhrobí Giovanni Melchiorre Bosco, Otec a učitel mládeže V městě Šumbarku, na sklonku vlády Václava Vrtošivého Done Bosco, ačkoli zpravidla píši výhradně osobám, s nimiž se potkáváme v Novém zákoně, ve Tvém případě chci udělat výjimku. Mám pro ni hned tři významné důvody. Jsi patronem farnosti, do níž patřím, od Tvého narození brzy uplynou rovná dvě staletí a právě v těchto dnech k nám zavítala pouť s Tvými ostatky. Nechci se setkat s bronzovou sochou, která je ukrývá; ne proto, že bych nechtěl uctít Tvou památku, nýbrž proto, že mi takový způsob není vlastní. Chci Tě však přivítat osobním dopisem, který je mému srdci podstatně bližší. Chci Ti vyjádřit svůj obdiv a vděk za vše, co a jak jsi za svého pozemského putování činil. Obdivuji Tvou vytrvalost, s níž jsi čelil nepřízni světa i vlastních představených, houževnatost, jíž jsi přes veškerá protivenství dosáhl vytčených cílů, a osobní statečnost na samé hranici sebeobětování. Obdivuji Tvou moudrost a trpělivost, která Ti umožnila najít cestu i k těm nejvíce okoralým chlapeckým srdcím. Obdivuji Tvou jasnou vizi, kterou jsi byl schopen sledovat na všech křivolakých stezkách světa. Obdivuji Tvou vynalézavost, s níž ses uměl přiblížit svým tak rozmanitým svěřencům. Svou misi jsi nezačínal kázáním a napomínáním, nýbrž obratnými kejklířskými kousky a fotbalovým zápasem. O Bohu jsi mluvil teprve, až sis získal důvěru, přirozenou autoritu a obdiv svých chlapců. Až jsi naplnil jejich základní potřeby a poskytl jim jídlo a přístřeší. Naučil ses žonglovat, aby mohl chlapce snáze zaujmout. Fotbal bych ještě zvládl, ale žonglovat nikdy nesvedu. Možná právě proto mi Bůh svěřil „pouhé“ čtyři chlapce. Děkuji Ti za dílo, které jsi založil. Za všechny salesiány, kteří vyhledávali chlapce bezradně stojící či bloudící v příslibech (a záludnostech) světa a nabízeli jim jako alternativu autentický zájem a společenství. Kteří rezignovali na vlastní seberealizaci a vlastní děti, aby se mohli s plným nasazením věnovat dětem všem. Sám jsem toto dobrodiní vděčně okusil v časech, kdy jsem byl jediným věřícím chlapcem nejen ve třídě, nýbrž na celé škole. Vážím si Tě z celého srdce a ze stejných důvodů jako chlapci z Tvé oratoře. Za to, že jsi s nimi sdílel tvrdý chleba i lože, společný čas, nemoci, bolesti, těžkosti i radosti a nadějná očekávání. Že jsi skutečně byl s nimi a pro ně. Přes veškerou pedagogickou erudici jsi povždy zůstal spíše otcem než učitelem. Tvé činy předcházely – a většinou i nahrazovaly – Tvá slova. Nezajímá mě příliš to, čím Tvou osobu opředla fantazie ostatních. Nezajímají mě Tvé sny (byly určeny Tobě), nejrůznější paranormální jevy, údajná bilokace a koneckonců ani Tvé mrtvé kosti. Nic z toho nepotřebuji pro uznání Tvé svatosti. Jsem dostatečně fascinován Tvým skutečným životem a již pouhý prostý výčet Tvých životopisných dat ve mně vyvolává úžas. Svěřuji do Tvé ochrany duše našich chlapců, ostatně to je jediná „odměna“, kterou sis výslovně přál. P.S. Těším se, až si jednou na nebeském hřišti společně zahrajeme ten fotbal. -ok- 15 -
5 / 2012 Společenství HÁDANKY A MALÉ HŘÍČKY PRO KLUKY A PRO HOLČIČKY Milí luštitelé a luštěniny ☺, vstupujeme do postní doby - přípravy na největší svátky v roce. K tomuto období patří také křížové cesty, a proto jistě budete dobře znát všechny odpovědi na otázky v křížovce. Mnoho štěstí při luštění ☺. 1 2 3 4
5 6
7 8 9 10
11 12 13 14
1. Jak se jmenoval apoštol, který zradil Pána Ježíše? 2. Pán Ježíš vstal z mrtvých, což znamená jeho … nad smrtí. 3. Na šestém zastavení křížové cesty někdo podává Ježíši roušku. Kdo to je? 4. Ježíš dokazuje svým zmrtvýchvstáním, že je doopravdy Boží … . 5. Den před Velkým pátkem se nazývá …čtvrtek. 6. Kdo provázel Pána Ježíše až pod kříž? (této osobě byl Ježíš položen do klína) 7. Jak se jmenovalo místo Ježíšova ukřižování? 8. U kterého zastavení potkává Ježíš svou matku? Je to … zastavení. 9. Jak se nazývá období, kdy se připravujeme na Velikonoce? 10. Jak se jmenoval muž, který Ježíšovo mrtvé tělo pohřbil do své hrobky? 11. Ženy, které šly ke hrobu Ježíše, uviděly, že byl odvalen velký … . 12. Slavení eucharistie nám připomíná Ježíšovu poslední … . 13. Pán Ježíš umřel na kříži, aby smyl naše … . 14. Protože Pán Ježíš zvítězil nad smrtí, můžeme s ním žít věčný … . Požehnanou postní dobu a brzký příchod jara přeje Marťa
- 16 -
