praha 5
10/11
ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5
ŠPERKY NEJSOU HŘÍCH Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého mládí, než nastanou zlé dny a než se dostaví léta, o kterých řekneš: „Nemám v nich zalíbení.“ (Kaz 12,1)
V
yzývavá blond jeptiška s modrýma očima a s široce roztaženýma nohama v kapli porodnice U Apolináře a nad ní sotva tušený kříž s Kristem. Zastávka tramvaje poblíž polikliniky v Nuslích a stará paní o berlích s napuchlýma nohama jako sudy a s ovázanou rukou až po rameno. Pomalu se belhá kolem plakátu, který hlásá, že šperky nejsou hřích. Spojily se dva obrazy dvou žen v jeden. Ve chvílích, kdy mladý fotograf hledal nejlepší kompozice reklamní kampaně a upravoval světlo i modelku Zuzanu Stráskou, nemyslel na to, že uteče jenom pár let a všechna erotická krása mladé dívky i cena klenotů, které propaguje, zajdou jako polní kvítí. Už nebude pomyšlení ani na honorář, ani na to, jak se prosadit v nemilosrdné konkurenci modelingu. Neuvažoval o nezvratné skutečnosti, že nastane doba, kdy nikomu nepřijde na mysl, zda je slečna dostatečně sexy, protože nebude. A ani šperky, natož make-up, kterým vizážistka dotvořila bezchybnost vzhledu, nebudou hrát vůbec žádnou roli v životě dnes slavné české modelky, která fotí pro Diora a jiné světové značky. Takový je život. Takový bude život. Věkem a nemocemi zbědovaná stará žena nejevila o plakát nejmenší zájem. Možná si ale ani neuvědomila, že jí v mysli jako chabé problesknutí proletěla vzpomínka na dobu, kdy byla taky mladá, hezká, zdravá, štíhlá, pružná a kdejaký muž se otočil za jejími útlými kotníky. Špatný krevní oběh, voda a bolesti v nohou jí nedovolovaly rychle nastoupit do tramvaje; bezpečně zapudily jakoukoliv smyslnou i nesmyslnou reminiscenci na minulost. Byla vděčná, když jí uvolnili místo pro invalidy. To Kristovy nohy na plakátě jsou bílé jako mramor, chladné a bez života. Nemohou se roztáhnout ani udělat krok. Jsou přibité a z jejich ran už vytekla všechna krev. Navždy ale budou viset nad hlavou spoře oděné jeptišky s bílým čepcem, jak si to fotograf naaranžoval. Pro jediný okamžik ale visely i nad těžce chodící ženou o dvou berlích. Jenomže ta si jich nemohla všimnout. Atributy krásy, lesku a slávy pomíjivého světa je dokonale překryly. A překryl je i hlavní slogan reklamní kampaně.
2 Vyzývavá blond jeptiška pod Kristovýma nohama hlásá své osvobodivé evangelium: „Šperky nejsou hřích!“ Má pravdu. Hříchem dokonce není ani její krása, natož fotografické umění. Hříchem je zapomenout na svého Stvořitele a žít jen pro prchavý okamžik slávy, žít jako by Boha nebylo. Hříchem je postavit do centra svého bytí sebe sama, svůj úspěch, kariéru, krásu, rozkoš nebo svou bolest, zklamání, neštěstí, zahořklost a rovněž závist, třeba že někdo je ještě mladý a zdravý. Ale i tak nad světem, který zapomíná na Boha, zůstává ukřižovaný Kristus a čeká, zda si ho nakonec přece jen někdo nepovšimne. Bronislav Matulík
V DIPLOMATICKÝCH SLUŽBÁCH NEJVYŠŠÍHO Vzpomínka na Johna R. W. Sotta
„Evangelikál je prostý, obyčejný člověk,“ řekl John Stott v nedávném interview. Celý svůj devadesátiletý život pak názorně ukazoval, jak mimořádné i prosté může být obyčejné křesťanství. Nebyl znám jako originální myslitel, ani se jím nesnažil být. Vždycky se obracel k Bibli pro poznání a měl nezapomenutelný dar pronikat do Písma a vysvětlovat ho. Až do jeho obrácení a následného povolání do křesťanské služby se zdálo, že Stott zamíří do diplomatického sboru. Na universitě v Cambridge získal jako výborný lingvista „nejvyšší ocenění“ ve francouzštině, pak ale přešel na studium teologie, v němž rovněž získal „nejvyšší ocenění“. Nikdo nepochyboval o tom, že by Stott mohl být vynikajícím diplomatem. I ve své křesťanské službě si podržel nejlepší diplomatické kvality, tedy věrně a obratně reprezentovat někoho jiného. Jako každý dobrý diplomat i Stott přesně věděl, kdo je a odkud přišel. Narodil se do vřelé a kultivované rodiny lékaře a strávil téměř celý život ve stejné čtvrti v Londýně. Už jako dítě navštěvoval sbor All Souls Church; někdy seděl na balkoně a shazoval papírové koule na dámské klobouky pod sebou. Při jeho ordinaci v Anglikánské církvi v roce 1945 se Stott v tomto sboru stal vikářem a pak v roce 1950 i farářem. Po celý svůj život zůstal zaměstnancem tohoto sboru. Stott se nakonec stal známým spíše jako vykladač Bible a učitel, ale během prvního desetiletí své služby si získal renomé jako evangelista. Ve sboru All Souls učil lidi ve shromáždění tomu, jak pomoci svým přátelům a sousedům ke vztahu s Ježíšem; sám také mnoho lidí ke Kristu přivedl. Sbor All Souls se nachází v centru Londýna, kde žije pozoruhodná směs lidí bohatých i chudých. Stott byl odhodlaný nezanedbávat ani jednu stranu. Pevně věřil, že právě místní sbor by měl být místem pro evangelizaci. Z jeho evangelizačních přednášek byla sestavena kniha Základ křesťanství (Basic Christianity), která se stala jedním z jeho bestsellerů a byla přeložena do 25 jazyků. V roce 1946 poprvé navštívil Anglii Billy Graham a Stott se s ním setkal v momentě, kdy oba dva chtěli využít možnost kázat pod širým nebem na „Speakers‘ Conner“ v londýnském Hyde Parku. Postupně se stali blízkými přáteli a později se stalo toto přátelství důležitým pro
3 Lausannské hnutí (viz níže). Je ale třeba připomenout, že jejich přátelství vzniklo skrze aktivní a společně sdílené nasazení k evangelizaci. Stott věřil v evangelizaci a byl aktivní v mnoha mimocírkevních evangelizačních organizacích (např. InterVarsity). Sám však byl především kazatelem sboru. Stal se vedoucí osobností při obnově evangelikalismu, a to především uvnitř Anglikánské církve. Konzervativní evangelikálové byli v Anglikánské církvi v době Stottovy ordinace přehlíženou menšinou bez jediného biskupa. Stott se však projevil jako sociálně velmi schopný zprostředkovatel. Nikdy si nenechával svá přesvědčení sám pro sebe a nikdy nepovažoval žádnou situaci za beznadějnou. Zakládal organizace, jejichž cílem bylo povzbuzovat mladší evangelikální duchovní, a pomáhal organizovat a obnovovat evangelikální konference. Nejvíc ze všeho však sám působil jako vzor smělosti a intelektuální síly. Stott věřil, že mysl je darem Božím. V evangelikálním prostředí, jež bylo v pokušení spoléhat na osvědčené texty a emotivní příběhy, se Stott provrtával hluboko do Písma, aby ukazoval jeho moc. Mnoho z lidí, kteří měli možnost slyšet Stotta kázat poprvé, se shodlo, že nikdy dřív neslyšeli Bibli vykládat s takovou jasností a hloubkou. Jeho vášní bylo poznávat, co Bůh říká, a nechat Jeho slovem utvářet život. Stottova kázání i spisy obnovily důvěru v Písmo, jakožto inspirované Boží slovo; nejen proto, že to takto obhajoval, ale proto, že to ukazoval. Zároveň dokázal, že evangelikalismus, jak ho sám praktikoval, totiž jako „obyčejné, jednoduché křesťanství“ může promlouvat k lidem všech společenských vrstev. Dokázal, že to, čeho si evangelikálové cenili nejvíce – osoby a služby Ježíše Krista a Písma, které ho dosvědčuje – jsou mocným zdrojem pro získání světa. Do značné míry se díky Stottovi Britský evangelikalismus transformoval ze stojatých vod v obranném postoji do významného a živého hnutí. Stott byl evangelikálem každým coulem, ale zároveň byl i evangelikálem reformním. Rozpoznal totiž, že evangelikalismus by mohl poklesnout, a někdy už se to opravdu i dělo, na úroveň pouhé zbožnosti, zatímco Bible mluví o veliké proměně světa způsobené Božím lidem zapojeným do služby. Jako kazatel v Londýně si stále více uvědomoval potřebu toho, aby se evangelikalismus vrátil zpět ke svým kořenům, totiž k angažovanosti v běžných sociálních problémech. Stott později v rozhovoru řekl: „Na začátku 60-tých let jsem začal cestovat po třetím světě a uviděl jsem chudobu v Latinské Americe, Africe a Asii tak, jako
4 nikdy předtím. Bylo mi jasné, že nemohu dále zastávat ten ‚starý pohled‘“. Za „starý pohled“ považoval to, že kázání mělo být pro křesťana vždy ten nejdůležitější úkol a že skutky milosrdenství byly vždy až druhořadé. Když Stott zkoumal Písmo, došel k přesvědčení, že Ježíšovo Velké poslání přikazuje Ježíšovým služebníkům pokračovat v konání celé jeho služby, která zahrnovala i praktický zájem o život a zdraví lidí. Stottův největší přínos v sociální oblasti vzešel poněkud bezděčně z následující události. V roce 1974 svolala „Evangelizační Asociace Billyho Grahama“ Mezinárodní kongres pro světovou evangelizaci do Lausanne ve Švýcarsku. Z přibližně 3800 účastníků byla asi polovina delegátů a řečníků ze zemí třetího světa. Toto široké zastoupení delegátů bylo podobné jako při zasedání Světové rady církví, ale atmosféra nadšení z jednotného poslání byla nevídaná. Mnozí účastníci poprvé pochopili globální rozměr evangelikálů. Takto prožívaná jednota ale vůbec nebyla automatická. Ve skutečnosti byly na konferenci velké rozdíly v pohledech křesťanů ze Západu a těch ze Třetího světa. Stejně tak bylo nesmírně citlivé i horké téma vztahu mezi evangelizací a sociální angažovaností. Podle některých jsou křesťané voláni pouze k hlásání evangelia, tečka. Obzvláště delegáti ze zemí, kde chudoba a bezpráví jsou na výsost zjevné, považovali takový postoj za bezcitný a lhostejný k lidem. Konference v Lausanne se mohla snadno rozpadnout na základě těchto dvou rozdílných pohledů. Stott byl požádán o úvodní přednášku na téma „Podstata biblické evangelizace“. Začal s příznačnou pokorou, když vyzval k evangelikálnímu pokání. A pak už mluvil přímo a průzračným výkladem Písma rozebíral problémy, které měla většina delegátů na mysli. „Máme zde dva příkazy: ‚miluj svého bližního‘ a ‚jděte a čiňte učedníky‘. Jaký je mezi těmi dvěma příkazy vztah? Někteří z nás se chovají tak, jako by si mysleli, že ta dvě přikázání jsou identická. Takže když někomu sdělíme evangelium, máme za to, že jsme tím splnili naši povinnost ho milovat. Ale nikoliv. Velké poslání ani nevysvětluje, ani nevyčerpává a ani nepřevyšuje Velké přikázání. To, co Velké poslání dělá, je, že přidává k příkazu lásky a služby bližnímu nový a naléhavý křesťanský rozměr. Jestliže opravdově milujeme svého bližního, tak mu bez pochyby řekneme Dobrou zprávu o Ježíši. Ale stejně tak, jestliže opravdově milujeme svého bližního, tak to pro nás tímto neskončí. Stottův proslov umožnil delegátům znovu promýšlet jejich pozice, naslouchat druhým a začít si uvědomovat, že zvěstování a sociální práce musí jít ruku v ruce. Stejně dobře to zvládl i jako předseda komise, která připravovala znění Lausannského závazku. Stottovo diplomatické umění bylo nejvíce patrné, když předsedal jednáním, při nichž hrozily hádky, a on dovedl lidi přimět k naslouchání názorům druhých. V zákulisí neúnavně pracoval na nových návrzích znění závazku, snažil se nalézt formulace, které by zachytily různé úhly pohledu a přitom neubližovaly pohledům jiným. Nakonec Lausannský závazek mluvil o přítomnosti, když vyjádřil společný úkol, který mohla většina delegátů s nadšením potvrdit; a mluvil také do budoucnosti tím, že poskytl rámec, který mohou evangelikální skupiny použít jako jejich základní prohlášení. Konference v Lausanne byla rozhodujícím momentem pro globální evangelikalismus. Billy Graham byl nezbytným organizátorem, ale John Stott byl nepostradatelným sjednotitelem.
5 A co zůstává po Johnovi Stottovi nyní, když byl odvolán? Něco z toho můžeme vidět v jeho sboru All Souls, kde už vyrůstá několikátá generace tvořící vitální, pevně zakotvenou, evangelikální komunitu v srdci Londýna. Stejně tak i organizace Langham Partnership International, kterou Stott založil, aby napomáhala zvěstování a výchově nových biblických učitelů v rozvojovém světě. Dále jsou to jeho knihy, které mluví jasně, přesně, podnětně a vyváženě. Jeho komentáře pokrývají většinu Nového zákona a tvoří jakési mosty mezi vysoce odbornými pracemi a hloubavým dílem pro laiky. Mnozí považují jeho knihu Kristův Kříž za jeho největší dílo. Jeho největším odkazem však asi budou lidé. Byl mentorem a přítelem neuvěřitelné spoustě lidí po celém světě. Dával se jim k dispozici, pamatoval si jejich jména, psal jim dopisy, modlil se za ně, a to neustále. Jeho modlitebný seznam byl velmi dlouhý. Kdykoliv pak tyto lidi potkal, tak si je pamatoval, protože se za ně modlil. Jeden jihoamerický teolog živě vzpomíná na jedno ze svých prvních setkání se Stottem: „Předchozí noc jsme přijeli do města Bariloche v Argentině za silného deště. Ulice byla rozbahněná, a tak než jsme došli do naší ubytovací místnosti, byly naše boty pěkně zabahněné. Ráno když jsem se probudil, tak jsem uslyšel zvuk kartáčování. John už byl pilný a kartáčoval moje boty. ‚Johne!‘ vykřikl jsem celý překvapený, ‚co to děláš?‘ ‚Můj milý René‘, odpověděl, ‚Ježíš nás učil umývat jeden druhému nohy. Ty nohy umýt nepotřebuješ, ale můžu ti vykartáčovat boty‘.“ Zkrácený nekrolog z časopisu Christianity Today napsal Tim Stafford, místopředseda představenstva v organizaci „John Stott Ministries“; přeložil Tomáš Chráska http://www.christianitytoday.com/ct/2011/julyweb-only/john-stott-obit.html
SBOROVÁ DOVOLENÁ VE STŘELSKÝCH HOŠTICÍCH I v letošním roce se uskutečnila společná dovolená a to od 16. do 23. července. Ukazuje se, že není snadné nalézt samostatné místo pro 120 lidí, a tak jsme poprvé v tradici sborových pobytů pobyli v objektu, který jsme navštívili již před pěti lety. Výhodou Střelských Hoštic bylo ubytování na dobré úrovni a jídelna byla prostorná natolik, že jsme mohli jídlo začínat společnou písní a modlitbou. Místo s hřišti a vodou bylo ideální pro malé děti a nabízelo také prostor pro nejrůznější sporty. Areál v rovině malebného údolí řeky Otavy byl vhodný i pro naše nejstarší seniory, kteří mohli posedávat na lavičkách, pohovořit navzájem nebo zajít ke stánku a vypít si kafíčko…
6 Nevýhodou bylo, že jsme budovy pro cca 300 lidí sdíleli s jinými organizacemi a k večerním programům pak bylo někdy málo klidu; navíc bezprostřední okolí nenabízelo mnoho procházek. I tak jsme podnikli s pomocí našich automobilistů společný výlet do málo známých Chanovic s rozhlednou, skanzenem a zámkem. Překvapilo nás, jak pár lidí se schopným starostou dokázalo získat finanční prostředky, využít stávajících nemovitostí a zrekonstruovat objekty, které jinde chátrají a odpuzují. Takže: v upraveném zámku upravená škola s prohlídkou výstavky obrazů a fotografií, krásný upravený park a malý, nadějně budovaný skanzen se starými vesnickými budovami. Úvod při ranních modlitebních chvílích měli různí bratři. O večerníček pro děti pečovala sestra Jana Matulíková. Přes den bylo volno k nejrůznějším akcím dětí a mládeže. Nedělní dopolední shromáždění v místní aule se formálně nelišilo od domácího na Smíchově včetně písně smíšeného sboru pod vedením Tomáše Chrásky. Bratr Bronislav Matulík pak v kázání poukázal na význam trvalé změny v životě ve vztahu k Pánu Bohu. V návaznosti na to pak připomněl také potřebu stálé obnovy a nápravy. Večery s diskusemi – tu svěžími, tu umdlenými - měly společné téma Změna v životě, v rodině, ve sboru, ve společnosti atp. Vedli je porůznu bratří Václav Adamec, Pavel Bartošek, Pavel Chráska st. a Bronislav Matulík. Programu o změnách v církvi a společnosti se zúčastnil i předseda Rady CB br. Daniel Fajfr s br. Zdeňkem Bartoškem.
7 Při našich „shromážděních“ jsme si mohli pěkně a z plných plic zazpívat díky doprovodu sestry Věry Matulíkové a bratří Ondřeje Šťastného, Zdeňka Seemana, Petra Böhma či Broňka Matulíka. Děti dostaly od sestry Miriam Pokorné příležitost soutěžit ve svých dovednostech a schopnostech; ukázalo se, že starší byly schopny přijmout do svých družstev i ty nejmenší a společně „táhnout za jeden provaz“; sestry Kaštánkovy umožnily tvorbu pletených proutěných košíčků, kloboučků atp.; nechyběly turnaje v sudoku, šachu, volejbalu… a nevímco Poslední neformální večer moderovali zdařile bratří Bronislav Matulík s Luborem Duchkem. Tam také byli vyhlášeni vítězové z turnajů minulých dnů – a těch bylo! :-) Na společnou dovolenou našeho sboru mohou být různé pohledy, ne každému vyhovuje kolektivismus, vyžaduje se i určité sebezapření; znovu si však uvědomujeme, že tento pobyt umožňuje upevňování i navazování kontaktů všech generací včetně hostů a že pro naše nejmenší je příležitostí být spolu již v nejranějším věku. Jan B. Kolman
KDE JE CÍRKEV?
Teologické fórum 3. října 2011 Toto ekumenické teologické fórum má být reflexí dokumentů a biblických přístupů k otázce: Kde je církev? V roce 2007 byl vydán dokument vatikánské kongregace pro nauku víry, který rozčlenil církve do více kategorií. Především protestantská seskupení se ozvala se svými námitkami. Tentokrát máme možnost nad pojetím církve vést dialog nejen se zástupci protestantských církví, ale také církve katolické a pravoslavné. Srdečně Vás zveme do této laboratoře dialogu, kterému svou záštitu dala Ekumenická rada církví v ČR. Místo konání: V budově Sboru Církve bratrské v Praze 1, Soukenická 15 Program: 09:30 – 10:00 registrace 10:00 – 10:30 Přivítání a nastínění tématu teologického fóra o eklesiologii Čtyřbodový dokument vatikánské kongregace pro nauku (představení dokumentu a reakcí na něj) ThDr. Pavel Černý, Th.D., předseda SET 10:30 – 11:00 Co na dokumentu vadí církvím vzešlým z reformace? Prof. ThDr. Pavel Filipi 11:00 – 11:30 Jak chápeme církev a ekumenické vztahy k jiným církvím? Prof. Ctirad V. Pospíšil, ThD. 11:30 – 12:00 Jaký je pohled pravoslavné teologie na tuto tématiku? Doc. Mgr. ThLic. Pavel Milko, PhD. 12:30 – 13:30 Polední občerstvení
8 13:30 – 14:00 Jak chápe církev evangelikální proud křesťanství? Mgr. Robert Hart, ETS Praha 14:00 – 14:30 Eklesiologie ŘKC. ThLic. Prokop Brož, Th.D. děkan Katolické teologické fakulty UK 14:30 – 15:30 Společná ekumenická cesta – výhledy, možnosti (moderovaná diskuse) 15:30 – 16:00 Shrnutí a ukončení fóra Srdečně zveme na toto setkání. Cena setkání je 130 Kč na osobu (občerstvení a další výdaje spojené s konáním). Stačí zaplatit až na místě nebo převodem na účet v záhlaví této pozvánky. Občerstvení je v ceně. Sdružení evangelikálních teologů
BESÍDKOVÝ VÝLET DO ŘÍŠE DIVŮ v sobotu 24. září 2011
Výlet začínal v Jinonicích u stanice metra. Nedával jsem pozor, takže nevím, kudy jsme šli. Celou cestu jsem hrozně řval a najednou jsem slyšel ozvěnu. To jsme zrovna procházeli pod dráhou vlaku. Cestou jsem byl záškodník i pasažér. Můj dopravní prostředek byl David Vrba. Byl to můj válečný oř. Byl jsem medvěd, který šplhal na strom. Za chvíli jsem se proměnil v pavučinu, ze které nebylo úniku. A nakonec jsem byl drobeček závinu. Výlet končil u nás na zahradě. Upekl jsem uhlík a Danielovi chutnal. Líbilo se mi to. David Pokorný
Osud, kdo je víc?
9
beseda s Pavlem Hoškem vedoucím Katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK
10. října od 17:30
v Městské knihovně Pořádá Církev bratrská v Berouně ve spolupráci s Městskou knihovnou Beroun
vstup zdarma
TAJEMSTVÍ MODLITBY PÁNĚ
Na neděli 23. 10. 2010 připravujeme sborový den Mimořádným hostem v rámci Podzimu 2011 bude na Smíchově žilinský kazatel Tibor Máhrik. Z jeho představení na webových stránkách žilinského sboru vyjímám: Při službě slovem je známý svým temperamentem. Narodil se v roku 1961 v Nitře. V Bratislavě ukončil studium na Technické univerzitě. Teologická studia absolvoval v Belfastu a absolvoval také tříměsíční studijní pobyt v Izraeli, kde studoval religionistiku. Po šesti letech práce v podniku Chirana a.s. Stará Turá a po pádu komunizmu se stal kazatelem. Od roku 1988 žije se svou manželkou a třemi dětmi v Žilině. Založil a dirigoval pěvecký sbor Eben Ezer (1986-2002). Tibor odevzdal svůj život Kristu a je hluboce přesvědčený o biblické pravdě, že zdravý duchovní život skrze Krista, s Kristem a v Kristu se uskutečňuje především v kontextu místní církve. Volný čas věnuje nejen rodině, ale také individuálnímu duchovnímu poradenství lidem věřícím i hledajícím. Po dopolední bohoslužbě, která se bude týkat Kristovu učení o modlitbě podle Kázání na hoře, bude odpoledne přednášet na téma „Tajemství modlitby Páně“. Všichni jsou srdečně zváni (samozřejmě včetně našich milých berounských) také na společný oběd, který bude opět s překvapením! Každý ať pro sebe přinese, co má rád a ještě něco navíc pro bližního svého… Jeho organizace se po úspěšné zářijové repríze opět ujme Tomáš Chráska. Pozvěme také své přátele a hosty. Bronislav Matulík
10
CÍRKEV JE KOMUNITA
Evangelikální teologická konference ve dnech 8. - 9. 11. 2011 Na počátku listopadu se uskuteční v modlitebně Církve bratrské v Praze 1 v Soukenické 15 mimořádná konference s mimořádnými hosty. Za všechny jmenujme známého lékaře, teologa a publicistu Maxe Kašparů. Cena je 500 Kč za oba dva dny. V případě, že navštívíte první den, zaplatíte 300 Kč a zvolíte-li den druhý, tak pouze 200 Kč. Účast na jedné přednášce se hradí ve výši 60 Kč. Sleva 50% se týká studentů teologických škol po předložení indexu. Dvoudenní konference určená především pro pracovníky a vedoucí v sociálních službách starší, sborové pracovníky, kazatele, pastory, vedoucí křesťanských služeb. Přihlásit se ale může každý zájemce. Úterý 8. listopadu 2011 9.00 registrace 9.15-13.00 CÍRKEV JE KOMUNITA V rámci bloku zazní dvě přednášky, koreferáty a diskuze: Společenství církve, doc. MUDr. et Dr. ThDr. Max Kašparů, Ph.D. Církev jako komunita milosti a milosrdenství, ThDr. Pavel Černý, Th.D. 15.00-16.30 CÍRKEV ŽIJE V KOMUNITĚ V rámci bloku zazní přednáška, koreferát a diskuze: Pevnosť alebo oáza, Mgr. Daniel Pastirčák koreferát: Chůze na tenkém ledě, Bc. David Novák, M.Th. 17.00-18.30 Semináře (bude upřesněno). Středa 9. listopadu 2011 9.00-13.00 KOMUNITNÍ SLUŽBY A CÍRKEV V rámci bloku zazní dvě přednášky, koreferáty a diskuze: Sociálna situácia občanov a cirkev, doc. PhDr. Slavomír Krupa, Ph.D. Význam služby diakonie v dnešní proměňující se společnosti, Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. 13.15 Závěr konference ETS, katedra sociální práce
11
INFORMACE ZE STARŠOVSTVA Rozhovor se sestrou Petrou Železnou – staršovstvo hovořilo se sestrou o jejím chystaném sňatku s panem Vladimírem Chytilem, který je římský katolík. Staršovstvo vítá, že sestra zvolila za manžela věřícího křesťana. Svatba je plánována na 1. 10. 2011 v 11:00 na Vyšehradě, oddávající bude pater Kusý, čtením a kázáním se připojí kaz. Matulík. Kazatel pro Beroun – zatím nevidíme konkrétního služebníka, který by mohl do Berouna přijít, ale v rámci Podzimu 2011 Beroun navštíví předseda i tajemník RCB. Je naděje, že by mohli v této věci pomoci. Jednota obou částí sboru – staršovstvo zvažuje využít sborových dnů na Smíchově, dále připravit setkání pracovníků besídky, jednu nebo dvě společné akce dorostů a také připravit sborový den v Berouně o Letnicích (v pronajatém sále). Rovněž by proběhlo příští spojené setkání staršovstev (tentokrát v Berouně). Hospodářské věci sboru – Pavel Bartošek informoval o postupu prací při výměně oken a realizaci fasády zadní části sborového domu. Dále v hostovském pokoji se provedou v nejbližších dnech drobné opravy a vymaluje se. Pronájem bytu studentům – staršovstvo souhlasí s prodloužením nájmu do června 2012 pro všechny sestry, které tam nyní bydlí. O zbývající místo má zájem Kateřina Strnadová z Litvínova, staršovstvo souhlasí s pronájmem. Oprava piana – piano po generální opravě by mělo být přivezeno do konce října Biblické hodiny – dvě čtvrteční biblická vyučování začneme od změny letního času na zimní. Misijní klub pro děti – Ester Kaštánková připravuje klub výtvarných prací, hudby a třeba i angličtiny pro děti ZŠ. Staršovstvo s klubem souhlasí. Členové klubu budou platit příspěvek na materiál, budeme vydávat příjmové doklady. Sbor bude náklady doplácet. Nabídka přednášek ACETu školám na Smíchově – pěti gymnáziím a jedné průmyslové škole byly dány nabídka přednášek ACETu a přednášky ohledně prevence kriminality. Misie našeho sboru – staršovstvo schválilo návrh na jaře připravit misijní program formou panelových diskusí na aktuální témata se známými křesťanskými osobnostmi. Tentokrát bychom chtěli během jara uskutečnit takové diskuse tři. Rozhovor s volební komisí – podle Řádu CB proběhnou na jaře nové volby staršovstva a podle rozhodnutí členského shromáždění byla zvolena volební komise, která připraví volbu. Staršovstvo se s komisí sešlo k rozhovoru a k modlitbám. Členy komise byli zvoleni: Rudolf Pánek, Dana Pavelková, Jiří Pína, Judita Košťáková a Jana Matulíková. Vzhledem k tomu, že se Dana Pavelková účasti vzdala, staršovstvo souhlasí s tím, že bude dodatečně do komise kooptován Václav Adamec. Pastorační asistentka sboru – Radě CB byla předána žádost staršovstva o prodloužení pracovního úvazku Jany Matulíkové a staršovstvo v té věci s RCB uzavřelo dohodu, že v případě náhlého ukončení pracovního vztahu bude sbor Radě refundovat vyplacené odstupné. Hesla JB na rok 2012 – bylo rozhodnuto objednat 45 ks Daniel Pokorný
12
PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ Smíchov
Beroun
neděle
8 modlitební chvíle 930 shromáždění 30 9 shromáždění 1800 modlitební chvíle první ne v měsíci
úterý
1800 mládež
čtvrtek
1830 biblická hodina
1630 dorost
pátek
1615 dorost
1700 biblická hodina
45
Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail:
[email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Daniel Pokorný Grafická úprava a technická spolupráce: Adam Wichterle a Ondřej Košťák
