praha 5
4/13
ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5
ZAMĚŘENÍ NA SEBE Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu zákonu. (Ř 8,7 ČEP)
P
onechme stranou všechny bezbožné myšlenky a touhy těla, které člověka vedou do reálné či virtuální náruče cizích žen či mužů. Ponechme stranou všechnu tělesnou chamtivost, která lidi vábí mít víc a víc, takže se pak nezastaví ani před loupežným přepadením. Ponechme stranou bezuzdnou touhu po moci a potřebu manipulovat s druhými za účelem potvrzení svého pochybného ega. A ponechme stranou i nemravnou potřebu druhé osočovat, poukazovat na jejich špatnosti a trousit kolem sebe jed ironických poznámek či pomluv. Podívejme se raději na to, jak je někdy bezbožné naše „zbožné“ zaměření na sebe. Všichni hřeší, to je fakt, a po hříchu nejednou přichází kocovina výčitek a babrání se ve vlastním svědomí. Zbožná a citlivá duše, usvědčena sama sebou, se topí a motá v neustálém bědování, na jaké dno to až spadla. Hlavu má plnou svého hříchu, vše si donekonečna promítá a do toho stále volá: „Pane, smiluj se!“ Jenomže úleva ne a ne přijít. Následuje sebeopovržení a už beztak nízké sebevědomí se ještě více zavrtává pod povrch sebeúcty. Zbožná duše propadá sebelítosti a její malomyslnost si stále dokola zoufá a zoufá sama nad sebou. A opět: „Pane, smiluj se, jak jsem jen mohla?!“ Je plná svého selhání, které navzdory lítosti naplňuje její prázdnotu obsahem hořkého sebetrýznění v domnění, že právě toto je pravé pokání… Aniž by si všimla, že v tu chvíli v ní pro Krista není místo, tak je zaměřena na sebe a svůj hřích. Všichni mají nějaký svůj mindrák, i ti nejzbožnější ze zbožných. Dlouho nic a pak najednou někdo či něco se ho dotkne, a už se to s člověkem veze. Myslel si, že to má dávno za sebou, že už je po těch letech vyrovnaná křesťanská osobnost se smyslem pro humor a se schopností smát se sám sobě, když tu v okamžení jdou žerty stranou. Zbožná duše, ještě včera nad věcí a s pokojem v srdci, se nyní cítí ve vlastních očích méněcenná a je zacyklená do úvah o marnosti. Odtud je pak už jen kousek k porovnávání se s druhými. Ale protože se jedná o mindrák, nemůže nebohá duše nad druhými vyhrát. Sama se přesvědčivými argumenty ujišťuje o své bezmoci, neschopnosti a její mysl je plná promarněných
2 příležitostí a ujetých vlaků, do kterých se už nedá nastoupit. Zoufá si, je přeplněná sama sebou, takže pro Krista v ní v tu chvíli není a ani nemůže být místo. Všichni křesťané milují svého Pána a rádi mu slouží, jenomže kolem dokola jsou lidi, sice církevní a zbožní, ale pořád ještě lidi. Každý má jiný názor, jiné očekávání, a i zbožná duše sama je také jen člověkem. Touží obstát, nebýt odkázaná na reakce druhých, chce být svobodná. Leckdy se jí to i daří, protože přece neslouží pro obdiv, ale všechno dělá k slávě Boží. Jenomže pak stačí málo, opravdu jen málo, a zcela nečekaně se zbožná duše pohrouží sama do sebe, nebo vybuchne zlostí, to podle povahy, protože někdo ji zkritizoval a dotknul se jejího zbožného snažení, které je přece míněno tak upřímně a opravdově. Duch svatý je v mžiku vytlačen do kouta a hlava je plná palčivých slov, která padla na její hlavu a v hlavě zůstala. Spravedlivé rozhořčení a hořkost naplňuje její duši, takže pro Krista, jeho pokoj, radost a lásku k bližním není v tu chvíli žádného místa. Protentokrát skutečně ponechme stranou všechny animální touhy těla, které nás tak snadno pokoušejí k hříchu a pohoršují. Ještě si jich v životě „užijeme“ dost. Buďme nyní opatrní na své bezbožně zbožné zaměření na sebe v celém tom našem křesťanském počínání. A to i v těch chvílích, kdy činíme hluboké pokání, hledáme ztracenou identitu, nebo oddaně sloužíme Pánu. Protože „myšlení těla“ je nepřátelské vůči Bohu v každé podobě a na každém místě. Ale odhlédnout od sebe a upřít pohled na Krista ukřižovaného a vzkříšeného je vždycky tak osvobozující… Bronislav Matulík
DOROSTOVÁ NOČNÍ HRA V PRAZE V pátek 15. března se sešli dorostenci ze Smíchova a z Berouna, aby spolu strávili čas od pátečního podvečera do sobotního dopoledne. Po společném dorostu, hrách a následné večeři je čekala večerní hra, kterou pro ně připravila mládež. Na začátku je dopisem požádal o pomoc neznámý bratr starší a zároveň jim předal první obálku s šifrou a pravidly soutěže. Pak už si všechny soutěžní týmy musely poradit samy. A že to zvládly na výbornou, o tom svědčí následující dopis. Již delší dobu jsem připravoval svůj plán. Potřeboval jsem ale pomoc, kvůli svému zdravotnímu stavu jsem se o celou záležitost nemohl postarat sám. Pozval jsem si tedy na páteční večer 15. března skupinu mladých lidí, kteří se vydali na nelehkou a nebezpečnou cestu. Přesnou polohu místa, kam jsem ukryl desky s důležitými informacemi, jsem zašifroval. Na různých místech Prahy jsem zanechal zprávy spolu s fotografiemi a jednotlivými díly skládačky. Vyluštěním šifry získali potřebné informace, kam se vydat, aby získali další zprávu. Ke každé zprávě jsem rovněž přiložil fotografii, která napovídala, kde mají další zprávu hledat. A pak mi již nezbývalo než čekat, zda si s tím mí mladí pomocníci poradí. Tlačil nás totiž čas, novinář, který měl informace následující den uveřejnit, mohl na smluveném místě čekat jen do 23.00 hodin.
3 Vše ale dobře dopadlo. Všechny týmy si dobře poradily s mými šiframi, prošly danou cestou v časovém limitu a dokonce se jim podařilo zdárně projít nebezpečnými územími. Tam na ně totiž čekali nepřátelé a snažili se některé z nich unést, a pak požadovali výkupné formou pomoci s vyluštěním hádanky. Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří mi v mém plánu pomáhali, zvládli jste to skvěle, moji mladí přátelé! Nekalé skutky vlivné skupiny lidí byly odhaleny a náprava již byla zjednána… Hra tedy proběhla podle plánu a z ohlasů se dá usuzovat, že se všichni účastníci dobře bavili. Někteří se i poučili v tom, že dodržovat pravidla je dobré. Jeden z týmů, který sice zvládl projít celou trasu hry úspěšně a v rekordním čase, musel být nakonec diskvalifikován pro porušení pravidel. Dojmy z hry jim to ale nezkazilo. Pak už jen zbývalo, aby si každý našel své místo na spaní. Sobotní dopoledne proběhlo v duchu snídaně a potřebného úklidu zpestřeného bitvou s karimatkami. Martina Koutná
KRISTOVO VZKŘÍŠENÍ
Legenda? Podvod? Omyl? Skutečnost? Velikonoční svátky bývají tradičně časem, kdy se mnohé české kostely naplní více než obvykle, neboť mnozí nevěřící či, řekněme, formální křesťané hledají odpovědi na palčivé otázky týkající se existence Boha a Jeho syna Ježíše Krista. V samém centru těchto otázek leží zázračnost Kristova vzkříšení a dopad této velikonoční události na každého z nás. O tom, že se jedná o otázku stále živou, jsme se mohli přesvědčit v Berouně ve středu 27. března během přednášky a besedy na téma Kristovo vzkříšení: Legenda? Podvod? Omyl? Skutečnost? Pozvání k vedení této přednášky přijal kazatel CB v Černošicích Pavel Paluchník. Naopak vyslechnout si jeho argumenty a diskutovat s ním do místní Městské knihovny dorazilo asi 20 posluchačů. Převážná většina z nich byli lidé bez vazeb na Církev bratrskou, které na přednášku nalákaly plakáty vyvěšené po městě a zprávy otištěné v místních papírových i elektronických médiích, což potvrzuje atraktivnost velikonočního tématu. A Pavel Paluchník na této atraktivnosti rozhodně neubral. V první části setkání nás vtáhl do příběhu Ježíšova života. Jak na úvod vysvětlil, leccos můžeme zkoumat čistě rozumem, pokud však například čteme dobrou knihu, často si najednou uvědomíme, že jsme do ní tak ponoření, že jsme vlastně součástí příběhu. A podobně tomu může být i s příběhem o životě a smrti Ježíše Krista, jak nám Pavel Paluchník i rovnou ukázal. Druhá část setkání byla věnována stopám, které nám mohou pomoci při hledání pravdy o Kristově vzkříšení. Mezi těmito stopami byl například fakt prázdného hrobu, který nikdo v historii věrohodně nevysvětlil. Jako další stopu Pavel Paluchník zmínil skutečnost, že se vzkříšený Ježíš ukázal mnoha lidem, a to i lidem nevýznamným. Nebo i to, že 12. apoštol byl po smrti Jidáše volen s podmínkou, že daný člověk musel osobně znát Ježíše před
4 jeho smrtí i po vzkříšení. Opomenutý nezůstal ani neobvykle proměněný postoj samotných učedníků Ježíše Krista, kteří, jak píše Bible, se těsně po velikonočních událostech třásli strachy za zamčenými dveřmi, aby naráz získali odvahu, moudrost a sílu kázat evangelium po širém světě. Součástí setkání v Městské knihovně byla i debata účastníků, kterou Pavel Paluchník otevíral po každém dílčím bloku přednášky. Zatímco zpočátku jsme byli my posluchači poněkud ostýchaví, postupně se diskuze natolik rozproudila, až bylo těžké ve stanovený čas setkání ukončit. Troufám si proto učinit závěr, že se velikonoční přednáška Církve bratrské v berounské Městské knihovně vydařila. Kateřina Ostatnická
VELIKONOČNÍ ZPÍVÁNÍ Jak jsme ho viděli a slyšeli
Na Bílou sobotu jsme byli Armádou spásy pozváni zazpívat v Paláci Akropolis. Byla to mimořádná příležitost, jakou jsme dosud s pěveckým sborem nezažili a asi už nezažijeme. Lze předpokládat, že i stěny velkého koncertního sálu dosud nikdy neslyšely hudbou Johanna S. Bacha a jemu podobných autorů.
Před námi tam totiž vystupovala taková esa, jako All Time Low, jeden z největších objevů pop-punkové scény posledních let, Tři sestry, česká punková a rocková legenda, Amanda Palmer, americká zpěvačka, klavíristka a internetová vizionářka, fenomenální Joe Robinson z Austrálie, metalový Aleš Brichta aj. Naštěstí nás na pódiu nepředcházel metal ani punk, ale aplaus sklízeli dechový soubor BERN – BEND Armády spásy ze Švýcarska a Shirim Ashirim se svými hebrejskými písněmi. Kdo jste tam nebyli, zde je několik dojmů altistky Zuzany Vršanské:
5 Do paláce Akropolis jsem se hodně těšila, nejvíc mě zajímala výzdoba (Interiér roku – František Skála a David Vávra – Grand Prix obce architektů, 1996). Překvapilo mě, jak je ve skutečnosti sál malý, a tak jsem se brzo zbavila trémy. K potlačení ostatních strachů mi pomohly i reflektory, díky nimž jsem vůbec neviděla obecenstvo (ale také byl hůře vidět dirigent), nicméně myslím, že se nám s Boží pomocí zpívání povedlo, a také moc děkuji našemu ochotnému vedoucímu zpěvu Tomáši Chráskovi. Co mě ale naprosto uchvátilo, bylo vystoupení již známých Shirim Ashirim. Tomáš Najbrt, Daniel Matulík a především Renata Ulmannová doslova vysílali nadšení a radost velikonoční zvěsti a myslím, že celé obecenstvo jejich veselí sdílelo. Ve sboru CB si koncertů moc vážím, ale vystoupením daleko víc sluší koncertní sál. Švýcarští hudebníci mě překvapili vřelostí v zákulisí, myslím, že Češi jsou daleko více neosobní a trochu odtažití, ale na tom se dá pracovat. Trochu mě mrzelo nešťastné pojetí evangelizace, ale práce v Armádě spásy si vážím a sama mám často problémy se svým zvěstováním Krista. Poslední účinkující Igor Mamojka měl jistě také své posluchače, ve mně ale pořád doznívaly písně Shirim Ashirim, tak jsem možná ani tolik neposlouchala. Koncert na Bílou sobotu byl myslím moc příjemný i vydařený a jsem ráda, že jsme mohli lidem i Pánu Bohu zazpívat. Po koncertě v Paláci Akropolis jsme si na následné středeční zkoušce kladli otázky ohledně smyslu naší účasti a také, jestli bychom chtěli něco podobného zopakovat. Shodli jsme se na tom, že nejsme koncertním sborem (což víme samozřejmě dávno) a že chceme zpívat při bohoslužbách ve sboru či sborech v církvi. Nicméně pozvání nelitujeme, což vyjádřila i další z altistek Sheau-Ling:
6 Kéž byl Bůh potěšen a přijal naše písně i chvály. Kéž naše písně mohly připomenout obecenstvu, jak dobrý je Bůh, který poslal Ježíše, skrze jehož zmrtvýchvstání máme naději i pro život na zemi. Kéž naše písně potěšily ty opuštěné duše, které potřebovaly být Bohem potěšeny. Kéž mohli být nevěřící přitaženi k dobrotě Boha, který je jak milosrdný, tak i spravedlivý a je zdrojem našich životů. Kéž mohli ti, kteří mají nejrůznější závislosti během poslechu Boží hudby zapomenout na kouření, pití alkoholu či drogy, které jim ničí život. Kéž mohl každý z nás zpěváků a posluchačů zatoužit stát se lepším člověkem skrze Ježíše a k slávě Boží. Bronislav Matulík, Zuzana Vršanská, Sheau-Ling Vokounová & foto Armáda spásy
EFEZSKÝM
Pásmo biblických hodin od Velikonoc do prázdnin Na čtení knihy Skutků apoštolů budeme navazovat čtením epištoly Efezským, jejímž obsahem je nauka o církvi. Jako ve většině epištol i zde Pavel rozvádí v prvních čtyřech kapitolách teologii církve, aby pak přešel k velmi praktickým radám, co znamená patřit do společenství svatých a jak křesťansky žít. Pásmo biblických hodin bude rozděleno následujícím způsobem: 1. Úvod – 1,1-2 + Sk 19,1-20,38 2. Církev – požehnaná v Kristu a žijící k slávě Boží – 1,3-23 3. Církev – obecenství spasených z milosti – 2,1-10 4. Církev – Boží chrám z židů a pohanů – 2,11-22 5. Církev – její poslání na světě – 3,1-21 6. Církev – zápas o jednotu Ducha – 4,1-6 7. Církev – tělo Kristovo – 4,7-16 8. Církev – praktické společenství nového života I. – 4,17-32 9. Církev – praktické společenství nového života II. – 5,1-20 10. Církev – nevěsta Kristova – 5,21-33 11. Církev – rodina – 6,1-9 12. Církev – vyzbrojena k duchovnímu boji – 6,10-20 13. Závěr – 6,21-24 + Zj 2,1-7 Opět prosím, abychom přicházeli s pročteným a promyšleným textem, abychom mohli o daném biblickém oddílu hovořit, sdílet se, a tak si vzájemně pomáhat k porozumění a k tomu, jak my dnes chápeme církev, sbor a praktický život v církvi. Bronislav Matulík
8
HOMILETIKA
Kurz pro kázající v našem sboru s Davidem Beňou V soboru 13. 4. 2013 od 9.00 se uskuteční na Smíchově v Dřevěném sále kurz pro kázající v našem sboru včetně berounských a pozvání dostali i naši přátelé z Černošic. Čeká nás čtyřhodinová práce s Biblí a také rozhovory o službě kázáním v našem sboru. Kurz povede kazatel a tajemník Studijního odboru David Beňa, čímž navážeme na kurz předešlý. Součástí programu bude samozřejmě i občerstvení. Na oběd se ale vrátíme domů. Zváni jsou všichni, kteří slouží Slovem, ale i zájemci, pro něž je Bible radostí. Bronislav Matulík
PANELOVÁ DISKUSE
Je česká politika v beznadějné krizi? V březnu se uskutečnila první z panelových diskusí na téma: „Je Bůh?“ Našimi hosty byli prof. Jan Sokol, MUDr. Prokop Remeš a Dr. Viktor Žárský. Přišlo na 90 lidí, většinou z našich sborů Církve bratrské, ale pozvání přijali i někteří hosté, kolegové z práce a známí, kteří se ke křesťanství nehlásí. Na duben 18. 4. 2013 v 18.30 jsme připravili druhou panelovou diskusi na téma: „Je česká politika v beznadějné krizi?“ Večerem by nás měla provést rozhlasová novinářka Kateřina Horálková Rózsová a pozvání do panelu přijali: MUDr. Marián Hošek, Mons. Tomáš Holub a novinář Martin Fendrych. Modleme se za tuto panelovou diskusi a pozvěme své přátele. K dispozici jsou vytištěné pozvánky, a kdo bude mít zájem, může dostat i pozvánku v elektronické podobě. Bronislav Matulík
POZVÁNÍ SENIORŮM
Aneb odpoledne pro seniory s pražským seniorem Milí bratři a sestry, už nějakou dobu přemýšlím o tom, že by bylo hezké setkávat se víckrát než jen dvakrát ročně. Proto jsme se nechali inspirovat příklady z některých jiných sborů CB, kde už to v nějaké formě funguje, a rozhodli jsme se pro vás připravit prozatím tři jarní setkání jednou měsíčně. Rádi bychom vytvořili prostor k tomu, abyste si mohli přivést své přátele,
9 společně se zúčastnit programu a také se při neformálním rozhovoru občerstvit nějakou malou svačinkou a kávou nebo čajem. První takové setkání bychom rádi uskutečnili ve čtvrtek 25. 4. v 15.00 hodin a jako hosta jsme pozvali pražského seniora bratra kazatele Bronislava Kaletu. Bratr zavzpomíná na generace rodičů a prarodičů, kteří nasměrovali jeho život ke službě Pánu Bohu, a popovídá nám něco o sobě. Všichni jste srdečně zváni!
Jana Matulíková
O VÝCHOVĚ NAŠICH DĚTÍ
Oběd s překvapením, přednáška a rodičovské hovory Na konec měsíce, 28. 4. 2013, jsme opět připravili neděli s překvapením. Tzn., že si s sebou vezmeme takové jídlo, které nám chutná, nebo o kterém si myslíme, že by mohlo chutnat našim bližním, a přidáme o porci či dvě navíc. Po dopoledním shromáždění se sejdeme u společného stolu a formou švédských stolů se s vděčností Pánu i našim bližním nasytíme. Po společném obědě bude následovat Od 14.00 hod. další program s překvapením, totiž program pro rodiče o výchově dětí. Pozvání přijala Mgr. Hana Imlaufová z Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny, která pracuje jako speciální pedagog, psychoterapeut a manželský a rodinný poradce. Tématem bude samozřejmě výchova, zejména pak vzdor dětí v různých etapách jejich vývoje, sourozenecké konflikty a jak to jako rodiče zvládnout. Po úvodní přednášce bude následovat diskuse. Proto přijďme všichni, kterých se to týká, vyzbrojeni optimismem, vírou, láskou a nadějí, že s Boží pomocí všechno dobře dopadne s našimi dětmi i s námi samotnými. Bronislav Matulík
SBOROVÁ DOVOLENÁ 2013 Počet přihlášených lidí se přiblížil na dosah číslu 130. Případní další zájemci by mohli být ubytování již pouze v bungalovech, které nemají vlastní sociální zařízení. Společná doprava nebude zajišťována. Prosíme tedy všechny ty z vás, kteří mohou někoho vzít do svého auta, aby nahlásili počet volných míst ve svém vozidle někomu z bratří Chrásků, případně si sami našli, koho na sborovku odvezou. A zároveň prosím ty z vás, kteří odvoz potřebujete, abyste tuto potřebu také nahlásili, případně si sami někoho našli. Informace o výši a způsobu placení budou rozdávány od poloviny dubna. Tomáš a Pavel Chráskovi
přednáška s besedou v pondělí 29. dubna 2013 v Městské knihovně Beroun 17:30 PhDr. Jindřich Kabát, psycholog, vysokoškolský učitel a bývalý ministr kultury ČR, autor knihy „Psychologie komunismu“. Ve stejnojmenné přednášce se bude zabývat tím, jak komunistická mašinerie ovlivňovala každodenní život obyčejného člověka, jak zasahovala do fungování rodin, školství, zdravotnictví, armády, a jakými prostředky tohoto vlivu dosáhla.
Pořádá Církev bratrská v Berouně ve spolupráci s Městskou knihovnou Beroun vstup zdarma
11
INFORMACE ZE STARŠOVSTVA Seminář o kázání – proběhne na Smíchově s kazatelem Davidem Beňou v sobotu 13. 4. 2013 od 9.00 do 13.00 hod. Neděle ETS a Young Life – 26. 5. 2013 bude na Smíchově hostem kazatel Marek Šrámek. Po kázání připomene práci a nabídku ETS a seznámí nás s organizací Young Life. Součástí shromáždění bude sbírka. Rozhovor s Jitkou Schlichtsovou – sestra požádala o křest a přijetí do sboru. Na základě jejího vyznání byla přijata do přípravného členství a k přípravě na křest. Převod členství – z Bratislavy byl v březnu převeden do našeho sboru bratr Erik Markuš, srdečně ho vítáme. Naše děti, křest a členství v církvi – staršovstvo diskutovalo otázky dětské víry, prožití či neprožití obrácení, křtu dětí, formy členství v dětském věku (přípravné, plné), schopnost přijetí odpovědnosti/závazků v dětském věku atd. Konstatovalo, že prvotní odpovědnost mají vždy rodiče, ale nezanedbatelnou část odpovědnosti a vedení k víře má i sbor. Staršovstvo se shodlo, že k dětem je třeba přistupovat individuálně a podporovat je v jejich víře, a to jak ty malé, tak i odrůstající. Kavárna pro seniory – počínaje 25. dubnem otevíráme jednou za měsíc tzv. „kavárnu pro seniory“. Bude to příležitost k setkáním se zajímavými hosty a k rozhovorům. Beroun – staršovstvo konstatovalo znepokojení nad mizivou účastí berounských na sborovém dnu a výročním členském shromáždění. Hospodářské věci sboru – připravuje se rekonstrukce dvorku, začne v nejbližší době. Panelové diskuse a Kulatý stůl – panelová diskuse se líbila, občerstvení bylo příjemné, lidé se u něj zdrželi a povídali. Druhou panelovou diskusi připravíme podobným způsobem. Korespondence – staršovstvo obdrželo poděkování od sestry Kateřiny Špírkové, které bylo umožněno do března bydlet ve všedních dnech v hostovském pokoji. Souhlasí s tím, aby v něm přechodně bydlela ještě do konce dubna. Příští jednání – v úterý 23. 4. 2013
Celosborový den v Berouně 12. května 2013 v 9.30 hod Hotel Na Ostrově
Daniel Pokorný
12
PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ Smíchov
Beroun
neděle
930 shromáždění 8 modlitební chvíle 930 shromáždění 1800 modlitební chvíle první ne v měsíci
úterý
1800 mládež
čtvrtek
1530 a 1830 biblická hodina
1630 dorost
pátek
1615 dorost
1700 biblická hodina
45
Upozornění: V neděli 28. 4. 2013 se v Berouně v obvyklém čase sejdeme na Závodí! Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail:
[email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Daniel Pokorný Grafická úprava a technická spolupráce: Adam Wichterle a Ondřej Košťák
