praha 5
11/13
ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5
DOPIS PRO MRTVÉHO Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. (Ř 6,11)
J
e čas dušiček a mně leží v kanceláři neotevřený dopis pro mrtvého. Zřejmě se ještě někdo nedozvěděl, že pan Karel už není mezi živými. A nedávno přišlo další psaní. Jakési dozvuky života, který zde byl, a už není. Je ale hezké, že ještě roky po jeho skonu se stále někdo pokouší navázat vztah, komunikovat a udržovat přátelství. Budu však muset odesilateli sdělit, že už to žel nikdy nebude možné. Dopis pro mrtvého skrývá tajemství. Nemyslím listovní, ale spíš něco jako duchovní mystérium. Byl zde někdo, kdo dýchal, přemýšlel, cítil, miloval i trápil se, jako my všichni, už tu není, ale díky pisateli a České poště zvláštním způsobem ožil. Dopis, který doručovatelka vhodila do schránky, probudil vzpomínku, zpřítomnil člověka. Nechce se mi ji upozorňovat, že je pan Karel už několik let po smrti, jako bych ho tím definitivně odepsal a zrušil jeho existenci. Tak trochu mi ty dopisy připomínají skutečnost, že člověk není jen dočasnou bytostí. Přesto jsem ale odesilatele informoval, že již nemá cenu psát, protože adresát už nikdy neodpoví. Dopis pro mrtvého má navzdory faktům hluboký smysl. Nám živým dává na srozuměnou, že jsme ještě tady, že se s námi dá stále mluvit a že i my ještě stále můžeme druhým psát a udržovat vztahy. Přijde doba, kdy i na naši adresu, poštovní či mailovou, budou chodit dopisy, které už nikdo nebude číst a naši pozůstalí je budou házet do koše nebo je mazat. Zatím však mnohé nevyslovené může být vysloveno a nedořečené dořečeno. Ještě je stále šance psát a formulovat věty, lámat si hlavu, aby nám bylo rozuměno, anebo rovnou zajít za člověkem, který je schopen nás slyšet, odpovídat, sevřít do náruče a podat nám ruku – třeba na usmířenou. Dopis pro mrtvého má ale pro nás křesťany také duchovní rozměr. Kdo věříme v Krista, jsme totiž všichni jeho adresáty. Psal ho i pro nás apoštol Pavel, neboť nejen o věřících v Římě platilo, že jsou pro Ježíšovu oběť mrtví hříchu. Je to takové zvláštní tajemství, skoro až „záhrobí“, ve kterém se pohybujeme a jsme. Ale oproti panu Karlovi můžeme apoštolův dopis číst, jsme schopni ho promýšlet a leccos z něj pro život po životě vyvodit. Stačí si uvědomit mimořádný dopad Kristova kříže a vzkříšení a zařídit se podle toho. Jsme-li totiž skutečně mrtví hříchu, pak se vše radikálně mění. Hřích a jeho fatální následky na nás nemají vliv, protože jsme živi Bohu. Sice se občas ten starý a mrtvý člověk v nás pokouší o exhumaci, sice občas ožívají kostlivci v našich skříních, ale už nemají žádnou moc. Pokud je samozřejmě nebudeme oživovat
2 a nebudeme vyvolávat mrtvého s jeho hříšnými sklony a vášněmi k životu. Už proto, že každý spiritismus je zapovězený. Je čas dušiček a mně leží v kanceláři neotevřený dopis pro mrtvého. Vyhodím ho, co s ním? Ale před tím se pokusím vzpomenout na všechny živé, se kterými je možné vstoupit do rozhovoru a které je možno oslovit. S někým to bude úplně obyčejné setkání jako vždycky, ale možná si dodám odvahy zajít za lidmi a vyřešit nevyřešitelné. A třeba i vás bude dopis pro mrtvého podobně inspirovat. Konečně, proč ne, když jsme pro Ježíše Krista všichni mrtví hříchu a živi Bohu?! Bronislav Matulík
TAIZÉ Kdo z nás by si někdy nezpíval „Každý den Pán mi sílu dává“ či „Laudate omnes gentes“? O letošních prázdninách jsme měly s mojí dcerou Markétou příležitost navštívit místo, odkud tyto a mnoho dalších písní, pocházejí. Taizé je nenápadná vesnička se starobylým románským kostelíkem uprostřed malebného kraje jižního Burgundska. Je domovem mezinárodní ekumenické komunity, kterou založil v roce 1940 bratr Roger. (Pro zajímavost – bratr Roger přijel do Taizé na kole a v době, kdy komunitu založil, mu bylo 25 let!) Původním záměrem společenství bylo poskytovat útočiště válečným uprchlíkům a pomáhat lidem v nouzi. S postupem let se k bratru Rogerovi připojili další bratři a jejich práce se rozrostla. Dnes tvoří komunitu více než sto bratří – katolíků i různých protestantských vyznání – z více než pětadvaceti zemí. Bratři se zavazují na celý život, že budou spolu sdílet materiální i duchovní společenství, život v celibátu a velké prostotě. Od konce padesátých let dvacátého století začali do Taizé nacházet cestu mladí lidé z různých zemí. Zde se podílejí na týdenních setkáních s modlitbami a rozjímáním. Každý je pozván, aby se zapojil do rytmu života komunity na jeden týden – od neděle do neděle – třikrát denně se účastnil společné modlitby s bratry, připojil se k lidem z ostatních zemí při společných setkáních, jídlech, malých diskusních skupinkách i praktických úkolech. Během letních prázdnin a o Velikonocích přijíždí do Taizé nejvíce návštěvníků. Odhaduje se, že ročně se jich zde vystřídá kolem 200 tisíc. Na konci srpna, kdy jsme v Taizé pobývaly s Markétkou, tam bylo okolo 3,5 tis. lidí. Většinu z nich tvoří mladí lidé do třiceti let, ale je zde prostor i pro ostatní věkové kategorie, také pro rodiny s dětmi. Vládne zde milá a přátelská atmosféra. Ačkoliv se lidé vzájemně neznají a oddělují je jazykové a kulturní bariéry, usmívají se na sebe a snaží se vzájemně si porozumět a vycházet si vstříc. Základem každodenního programu jsou společné modlitby v hlavním kostele, který pojme až několik tisíc lidí. Probíhají ráno, v poledne a večer. Během těchto setkání hraje důležitou roli hudba a zpěv. Písně, které jsou zároveň modlitbou a meditací, bývají v různých jazycích (jak jsme se radovali, když výjimečně zazněla i čeština!), mají krátký, jednoduchý nápěv, který se po dlouhou dobu opakuje. Modlitba zpěvem v pojetí Taizé je jedním ze základních prostředků k vyjádření a oživení touhy po Bohu. Meditativní zpěv vede člověka k prameni modlitby, který pak vyvěrá v tichosti jeho srdce v každém okamžiku, ve dne i v noci, při práci, při rozmluvách s druhými lidmi, při odpočinku… Návštěvníci mají možnost zapojit se též do dalších programů v průběhu celého týdne. Jsou rozděleni do skupin podle věku a jazykových možností. Poté bratři s pomocí tlumočníků vedou
3 biblická zamyšlení, jejichž společným tématem letos byla „Naděje“. Biblický úvod je zakončen nabídkou otázek a úkolů k diskusi. Velké skupiny se rozdělí do menších, osmi až dvanáctičlenných skupinek, které pokračují v rozhovorech na dané téma. Lidé tak mají možnost se vzájemně poznat a necítit se odcizeni ve velikém anonymním davu. Kromě biblických zamyšlení a diskusních skupinek se nabízí mnoho dalších možností, jak vyplnit čas v Taizé. Na různých místech se konají přednášky, tematické diskuse, promítání filmů, workshopy, nácvik zpěvu atd. Lze se také zapojit do praktické pomoci. Každé skupince je přidělena nenáročná práce, bez které by se však neobešlo fungování celého „organismu“ komunity a při které si obvykle všichni užijí spoustu legrace (v mém případě to bylo mytí nádobí po snídani, Markéta zase drhla koupelny). Ačkoliv jsem se zpočátku obávala ohromného množství lidí, jazykových bariér a vůbec všeho nového a neznámého, nakonec pro mě pobyt v Taizé byl snad nejhezčím týdnem letošních prázdnin. Neopakovatelným zážitkem byla především společná modlitba tak velikého společenství. Pro člověka, žijícího v převážně ateistické zemi, je neobvyklé necítit jako křesťan v menšině a mít kolem sebe tolik mladých lidí, kteří se s nadšením hrnou do kostela. Pociťovala jsem blízkost Kristovy otevřené náruče, přijímající všechny lidi, bez rozdílu věku, národnosti, kulturních odlišností, církevní příslušnosti, vyznání. Bezvadně jsem si odpočala a načerpala novou sílu, radost a naději do všedních dnů. (Vydržela mi přesně do začátku školního roku.) Pokud by někteří z vás rádi zakusili atmosféru Taizé, není třeba cestovat stovky kilometrů. Letos na podzim se nabízí možnost zúčastnit se „českého“ Taizé setkání v Praze. Koná se pod názvem „Dny důvěry“ o víkendu 15. – 16. listopadu 2013. Více se můžete dozvědět na http://www.dnyduvery.cz/. Zdena Benešová
SBÍRKA NA DIAKONII Připomínáme sborům, že na 24. listopadu 2013 (poslední neděle v církevním roce) je vyhlášena neděle Diakonie, která je podle usnesení Konference CB spojena s finanční sbírkou. Petr Grulich, tajemník RCB
4
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat všem, kteří se v neděli Díkuvzdání 6. 10. 2013 nebo i následující neděli připojili ke sbírce. Smyslem této sbírky bylo vyjádřit Pánu Bohu vděčnost za dostatek nejen slovy, ale i činem. Díky vaší štědrosti se podařilo vybrat přesně 11 250 Kč. Za tyto peníze se pak nakoupily, jak už bylo oznámeno, certifikáty na kozy, ovce, kuřata, pytle s osivem a ovocné stromy, které poputují na místa, kde mohou pomoci zajistit obživu našim vzdáleným bližním. A zde je pár svědectví o tomto druhu pomoci: Ve vesnici Dulecha Teberako se místní děti s povykem srocují kolem auta v napjatém očekávání. Obec dnes čeká velká událost. Místním farmářům totiž Člověk v tísni přiveze celkem 45 ovcí. O zvířata se budou lidé z vesnice starat společně a jejich vlnu, sýr nebo maso použijí, aby trochu vylepšili své skromné rozpočty. Pětatřicetiletá Nuritu Yesi vítá návštěvu z Člověka v tísni před svou chýší s miskou plnou slepičích vajec. „Před čtyřmi měsíci jsem od vás dostala 6 kuřat a nyní už mi snáší vejce,“ říká s úsměvem. Zvířata, která dostala díky dárcům Skutečného dárku, jí snesla první vejce, které týden předtím prodala na místním trhu. Ještě jednou díky…, vždyť radostného dárce miluje Bůh. (2 K 9,7)
Jana Chrásková
VÁNOČNÍ DÍLNY Milí bratři a sestry, jak jste si již někteří všimli, i letos bych s Boží pomocí i s vaší, ráda pořádala Vánoční dílny. Jako nejvhodnější byla vybrána sobota 16. 11. 2013. Sběr materiálu stále běží a bereme vše (od přírodnin až po cokoli). Pokud byste se chtěli zapojit a pomoci organizačně nebo jakkoli jinak, prosím, dejte mi vědět do 10. 11. 2013. Opět běží přihlašování, a to jak na nástěnce, tak přes e-mail, SMS či telefonování. Pozvánky jsou k dispozici. Kdy? Kde? Proč? Za kolik?
Pro koho? Co?
V sobotu 16.11.2013 v 10:30 (cca do 16:00) V Círvi bratrské na Praze 5, Vrázova 4 Abychom se vzájemně potěšili a vyrobili sobě i svým blízkým něco pro radost
Za to, co jste ochotni dát. Vstupné i „dělné „ je dobrovolné!!
Pro každého, kdo má aspoň jednu ruku, oko a má chuť něco vytvořit.
No přeci VÁNOČNÍ DÍLNY!!
Kaštánková Ester
[email protected], 721 417 559
Velmi vás prosím o modlitby za příchozí, za pozvané a hlavně za průběh dílen. K tomu nás povzbuzuje i Jakub: „Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.“ (Jk 5,15n) Ester Kaštánková
Prosím o přihlašování kusů ( = počet osob, které se chystají), abych mohla zařídit dostatek materiálu.
5
KAVÁRNA PRO SENIORY
21. 11. 2013 v 16 hodin s Jindřichem Kabátem Čas běží velmi rychle. Dokonce tak, že vás zvu na poslední letošní Kavárnu pro seniory. V prosinci se totiž sice uvidíme také, ale ne v Kavárně, bude to na předvánočním setkání v neděli odpoledne. Přesné datum oznámíme v příštích sborových listech a ve sborových oznámeních. Naším posledním čtvrtečním hostem letos tedy bude psycholog Jindřich Kabát. Není pro nás neznámou osobou, byl účastníkem jedné naší panelové diskuse a také měl přednášku pro mládež o Psychologii komunismu. My budeme mít možnost poznat ho i z osobní stránky, jako křesťana, manžela a otce pěti dětí. Přijďte si vypít kávu nebo čaj, opět něco malého ochutnat, a hlavně si popovídat se zajímavým člověkem. Jana Matulíková
ZÁKON A MILOST
sborový den 24. 11. 2013 a závěr podzimních kázání o Desateru Na závěr cyklu kázání a výkladů Desatera jsme pozvali kazatele Pavla Hoška. Společně s ním budeme promýšlet dary Boží – totiž Zákon či Smlouvu Hospodinovu s lidem Božím, a zároveň dar milosti v Kristu Ježíši. Leckdy se stává, že Zákon a milost stojí proti sobě jako nesmiřitelné protiklady, ale třeba tomu tak vůbec nemusí být! Zveme proto všechny ze Smíchova i Berouna včetně přátel odjinud na dopolední shromáždění (9.30 hod.), společný oběd (12.00 hod.) a odpolední přednášku s diskusí (14.00 hod.). Bronislav Matulík
ADVENTNÍ VARHANNÍ KONCERT NA SMÍCHOVĚ
1. 12. 2013 v 17.00 hodin, hrát bude Josef Kšica, varhaník metropolitního chrámu sv. Víta Po několikaleté přestávce bychom chtěli v letošním roce navázat na sérii varhanních koncertů, které jsme v naší modlitebně uspořádali v letech 2003 až 2006. Bylo to v době, kdy jsme nahradili starý, dosluhující nástroj novými digitálními varhanami. Rozdíl ve zvukové kvalitě (a v přiblížení se ke zvuku skutečných píšťalových varhan) byl natolik významný, že jsme cítili potřebu prezentovat nový nástroj ve větší míře, než je možné v rámci běžných bohoslužeb. Pozvali jsme proto několik profesionálních varhaníků, aby nám zvukové možnosti nových varhan představili. Technické možnosti se velmi rychle vyvíjejí a není tomu jinak ani v oblasti simulování zvuku klasických varhan. Nejnovějším (a zatím nejdokonalejším) trendem v této oblasti je přenášení zvuku konkrétních (např. kostelních) varhan do libovolného prostoru pomocí počítačového programu (velmi zjednodušeně řečeno). Jedná se vlastně o jakési virtuální varhany. Zvuk každé jednotlivé píšťaly je nahrán v několika různých variantách a všechny tyto nahrávky jsou uspořádány a uloženy do sad zvukových souborů včetně příslušných metadat. (Pro představu: v běžných varhanách se nachází několik tisíc píšťal a každá musí být nahrána minimálně třikrát). Tyto zvukové soubory (samply) pak v počítači zpracovává speciálně vyvinutý program s názvem Hauptwerk a vlastní hra na tyto „počítačové varhany“ je pak možná v podstatě na jakémkoli klávesovém nástroji, vybaveném MIDI protokolem, ideálně pak na varhanním hracím stole s pedálem a minimálně dvěma manuály. Při letošní Noci kostelů měli účastníci možnost slyšet (a také vidět) několik významných nástrojů z celé Evropy právě prostřednictvím těchto „počítačových varhan“.
6 Ohlas byl natolik pozitivní (možná až nadšený), že se začaly ozývat hlasy pro zakoupení příslušného vybavení, a tím obohacení možností našich současných varhan. Tento návrh schválilo staršovstvo při svém prvním poprázdninovém setkání a v současné době probíhá „zkušební provoz“, při kterém se snažíme vybrat nejvhodnější typ varhan, nastavit ideální dozvuk apod. Na první adventní neděli, která letos připadá na 1. prosince, jsme se tedy rozhodli uspořádat další z varhanních koncertů, který by tentokrát měl představit možnosti nově vybavených varhan a to ve zcela specifické oblasti, jakou je francouzská varhanní a varhanářská tvorba 18. a 19. století. Jedná se o tvorbu, která se vyvíjela zcela odlišným způsobem než ostatní hudební tradice v Evropě. Francouzskou varhanní hudbu lze věrně interpretovat v podstatě pouze na francouzských varhanách příslušného období. V našem počítači jsme pro tento účel vybrali dvoje francouzské varhany, jedny barokní a jedny romantické. Pozvání přijal jeden z našich nejlepších znalců francouzské varhanní hudby, pan Josef Kšica, v současnosti varhaník a regenschori metropolitního chrámu sv. Víta. Účast na koncertě přislíbil také pan Dr. Jiří Žůrek, vědecký pracovník filosofického ústavu AV, který se ve volném čase věnuje právě nahrávání a zpracování zmíněných varhanních samplů pod hlavičkou Sonus paradisi a patří v tomto oboru k absolutní světové špičce. V případě zájmu rád a hlavně mnohem fundovaněji než já vysvětlí celou problematiku virtuálních varhan. Daniel Přib
CO NESNÁŠÍ TOLERANCE
aneb povídání o absolutních hodnotách V pondělí 14. října proběhla v berounské knihovně přednáška Pavla Hoška s názvem „Co nesnáší tolerance aneb povídání o absolutních hodnotách“. Přednášky pořádá naše církev a zváni jsou vždy všichni zájemci. A protože se stávají skoro tradicí, tak už se s posluchači „odjinud“, ne z Církve bratrské, od vidění vlastně známe. V této poslední přednášce Pavel Hošek osvětlil, co to vlastně tolerance je, a co není. Ne že bychom to nevěděli, no ale nakonec alespoň já jsem zjistila, že jsem v tom trochu zmatek měla. Abych něco tolerovala, musím s tím nesouhlasit. Když snáším to, s čím souhlasím a co mám ráda, tak to není tolerance, ale samozřejmost. V naší společnosti je dnes, zdá se, tolerance módou, a tak se jako každá móda přehání. Nestačí už jen snášet, co dřív ti staromilci nesnášeli, budeme to raději rovnou adorovat a milovat (nebo se aspoň tak tvářit). Takhle je to například s homosexualitou, ale, jak nám přednášející pověděl, i sami homosexuálové vědí, že to není upřímné a radost z toho nemají. Myslím, že nám tahle přednáška pomohla udělat si ve věcech tolerance jasno.
Hana Vršanská
BRODFEST Ve dnech 25. – 28. listopadu se konal celorepublikový sjezd mládeže Církve bratrské v Havlíčkově Brodě, neboli BrodFest. Vydala se tam i mládež našeho sboru, a tak se mohla zapojit do mnoha činností. Především to byly semináře, kterých bylo na výběr ze sedmdesáti, sporty a společné ranní a večerní shromáždění. Také jsme společně vzdávali díky a chválili Boha.
7 Já osobně jsem byl na pěti seminářích, z nichž se mi nejvíce líbil od Davida Nováka (tj. kazatel na Praze 13) Apokalypsa nebo zjevení, který se nám snažil pomoci přiblížit a naučit správně rozumět biblické knize Zjevení. Všeobecně však mohu říci, že veškeré semináře, kterých jsem se účastnil, měly vysokou úroveň. Brzy však přišlo pondělí 28. listopadu a my sklíčení, že už je konec, se začali těšit na příští sjezd mládeže. Snad znovu překonáme ohromující hranici 1000 účastníků. David Košťák
INFORMACE ZE STARŠOVSTVA Beroun – staršovstvo bylo seznámeno s rozhovorem o životě stanice, který proběhl v Berouně v neděli 29. 9. 2013. Konkrétně bylo diskutováno: změna času biblické hodiny, žádost o zřízení samostatné stanice, změna v úvodu nedělních bohoslužeb, poskytnout příležitost ke svědectví během nedělního shromáždění, poradna, dětský klub a rozhovor se týkal také důrazu na vedení našich dětí k víře a do církve. Kazatel do Berouna – staršovstvo diskutovalo finanční otázku, která není zanedbatelná, ale je řešitelná. I nadále budeme hledat vhodného kandidáta. Občanská poradna – RCB předběžně schválila zřízení pobočky Diakonie CB v Berouně. Staršovstvo přivítalo eventuální možnost domluvit se o pronájmu prostor v ČCE na Husově náměstí k provozování poradny. Další kroky k registraci pobočky Diakonie CB povede ses. Marie Veselá. Pobočka musí mít správní radu, do které staršovstvo nominuje: Marii Veselou, Petra Kolmana, Pavla Bartoška a Pavla Chrásku ml. Členské shromáždění – staršovstvo se zabývalo přípravou členského shromáždění ve věci poradny a delegátů na mimořádnou konferenci CB, které proběhne 20. 10. na obou místech našeho sboru. Na Smíchově povede shromáždění br. Ondřej Košťák a v Berouně br. Bronislav Matulík. Mimořádná konference ve věci řešení finanční situace CB – kaz. Matulík informoval staršovstvo o setkání statutárních zástupců sborů CB v Pardubicích 5. 10. 2013, kde byly prezentovány návrhy na vyřešení finanční situace v církvi po odluce. Naše staršovstvo ze 7 návrhů zvlášť zvažuje návrh Žižkova (odložit rozhodnutí o 3 roky) a RCB (rozdělit finanční náhrady rovnoměrně na všechny sbory). Podněty ze sborového dne na Smíchově z 6. 10. 2013 – staršovstvo se zabývalo problematikou biblických hodin, formou a místem. Diskutovalo možnost scházet se ve skupinkách ještě v jiný čas a na jiném místě než ve čtvrtek ve sboru. Zatím setkávání ve čtvrtek přesuneme do Dřevěného sálu. Panelové diskuse 2014 – byla schválena pracovní skupina, která bude diskusní večery připravovat: Markétu Rausovou, Pavla Chrásku st., Aleše Čejku a Bronislava Matulíka. Jednorázový pronájem velkého sálu – staršovstvo schválilo, aby se v pátek 13. 12. uskutečnil ve velkém sále koncert soukromé hudební školy, jako v loňském roce. Organizačně zajistí ses. Gabriela Meme. Návrhová komise na Smíchově – staršovstvo souhlasí s tím, aby místem pro jednání Návrhové komise RCB, byl Dřevěný sál v pondělí 21. 10. 2013. Daniel Pokorný
8
NAROZENINY V LISTOPADU A PROSINCI
Neboj se, jen věř! (Mk 5,36)
PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ Smíchov
Beroun
neděle
8 modlitební chvíle 930 shromáždění 930 shromáždění 1800 modlitební chvíle první ne v měsíci
úterý
1800 mládež
čtvrtek
1830 biblická hodina
1630 dorost
pátek
16 dorost
1700 biblická hodina
45
15
Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail:
[email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Daniel Pokorný Grafická úprava a technická spolupráce: Adam Wichterle a Ondřej Košťák
