praha 5
3/12
ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5
ÚČINNÁ LÍTOST Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem? Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání…“ (Lk 3,7n) áš právní systém zná pojem účinná lítost, v jejímž důsledku zaniká trestní odpovědnost za některé trestné činy. Týká se to dokonce takových zločinů, jako je vlastizrada, sabotáž, teroristický útok nebo organizované vyzvědačství.
N
O účinnou lítost jde tehdy, když pachatel dobrovolně zamezí nebo napraví škodlivý následek trestného činu, nebo učiní o takovém trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. Účinná lítost je možná po dokonání trestného činu a někdy při jeho přípravě. U trestných činů, u kterých po jejich dokonání není možné škodlivému následku zamezit nebo jej napravit, žádná lítost trestní odpovědnost nezruší. Důležitým znakem účinné lítosti je dobrovolnost jednání pachatele. Nepůjde o účinnou lítost tam, kde již došlo k odhalení trestného činu nebo v případě, že se pachatel domnívá, že jeho trestná činnost je již prozrazená. Nevím, jak moc se v pojmu účinná lítost projevuje historický vliv křesťanství na naše zákonodárství, ale proč bychom se neměli jednou nechat poučit my křesťané od světského práva. Účinná lítost, jak je formulovaná v našem trestním zákoníku, nám může pomoci porozumět, jestli nenakládáme s našimi vinami poněkud ležérně, jestli naše litování je skutečně účinné, nebo jen svou lítostí, sebelítostí a slzami něco nenalháváme sobě, bližním i Pánu Bohu. Určitě všichni známe pozdní lítost. Ta doopravdy účinná není. Alespoň ne v tom smyslu, že by mohla něco napravit, něčemu zabránit. Je pozdě litovat bezohledné jízdy za volantem, na jejímž konci je smrt účastníka silničního provozu. Je pozdě litovat promarněných příležitostí z mládí, které se již nikdy nevrátí. Je pozdě litovat nevyřešení mezilidských vztahů, když ještě byla možnost ke smíření. Znal jsem ženu křesťanku, která až do smrti nenáviděla svého vlastního bratra, když pak ale umřel, hořce plakala – pozdě. Ukazuje se, že na účinnou lítost je jen omezená doba, kdy je možné ji projevit. Neměří se množstvím slz ani často opakujícími se žaludečními neurózami. Činy jsou důležité. Lze po
2 ní sáhnout jen tehdy, když může ona lítost dosáhnout svého účinku, když ještě jde něco napravit, urovnat, vrátit, obnovit nebo něčemu hroznému zabránit. Jan Křtitel to formuloval přesně: Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání. Jeho prohlášení můžeme rozumět i tak, že vyzval k účinné lítosti. Účinná lítost musí být dobrovolná. Přizná-li se člověk ke svým vinám, když je usvědčen a zahnán do kouta, nebo je-li přinucen okolnostmi, takže už nemá cenu zapírat, protože všechno prasklo, není řeči o účinné lítosti. Pravá lítost se nemíjí svým účinkem jen tehdy, není-li vynucená, protože je pravdivá. A to nás učí, že nemá smysl druhé lidi k lítosti nutit, stejně by neměla cenu! Účinná lítost je šance pro nás všechny, abychom něco pozitivního udělali se svým životem a s našimi mezilidskými vztahy. Nechme proto raději stranou ty, jejichž lítost toužebně vyhlížíme, nemá smysl se trápit – nebude-li dobrovolná, bude stejně neúčinná. Mysleme raději sami na sebe, co, kde a s kým bychom měli napravit, a udělejme to, dokud je čas. Nakonec ale hleďme na Boha, který je milosrdný a lítostivý. Jeho lítost či spíše slitování je nanejvýš účinné. To můžeme vidět na kříži Kristově, kde Bůh vložil viny nás všech na svého Syna. Co víc, Ježíš umíral i za hříchy, jejichž náprava už není v našich silách ani možnostech. Ke Kristu můžeme jít i tehdy, když je už na všechno pozdě, naše hříchy se provalily, nejdou utajit a mnohé zničily. To ale neznamená, že bychom mohli s klidným svědomím pominout možnost účinné lítosti. U ní přece nejde především o nás, ale o ty, kterým se můžeme včas omluvit, kterým můžeme zcela nebo alespoň částečně nahradit, čím jsme je poškodili. Bronislav Matulík
VZPOMÍNKA NA ANEŽKU NEDBALOVOU Když jsem přišel před asi 60 lety do smíchovského sboru, bylo to v období bratra kazatele Mikuleckého, byl náš sborový dům ještě téměř z poloviny činžovním domem. Tehdy jsem potkal poprvé sestru Nedbalovou, kterou si Pán k sobě zavolal 10. února 2012 ve věku 90 let. Mladá generace našeho sboru ji už málo pamatuje, ale je dobré připomenout, jak obětavě se po mnoho let starala o náš sborový dům. Poznal jsem ji jako maminku šesti malých dětí. Bydlela tenkrát s dětmi v maličkém přízemním bytě našeho sborového domu. Dnes bychom řekli v bytě čtvrté kategorie. Bylo mně zvláštní poznávat, co všechno tato drobná, stále upracovaná žena, dokáže. Starala se sama o úklid v několika okolních domech a v našem domě vzala na sebe službu domovníka. To tehdy byla velmi náročná práce. Ve velkém i malém sále se topilo jedinými velkými kamny. Před každým shromážděním (neděle dopoledne i odpoledne, úterý a pátek) musel být velký i malý sál v zimě vyhřátý. Bylo nutné zatápět dopředu jeden den před shromážděním! To znamenalo nejméně 3x týdně zatápět a nanosit 4 až 6 kbelíků koksu do velkých kamen v prvním patře a starat se o teplo. Jednou jsem přišel náhodně do prvního patra a viděl jsem sestru, jak drátkovala sama se svojí dcerou podlahu velkého sálu, potom podlahu pastovala a leštila. Umývání oken patřilo
3 též do její práce, stejně tak jako mnoho jiných povinností, jako např. otvírat dům před shromážděním aj. Teprve později se zavedly k náročnějším pracím pomocné brigády a přeneslo se topení koksem do sklepa. Usnadnilo to poněkud její práci. Celý dům udržovala v dokonalém pořádku a vzpomínám si například, že před každým shromážděním utírala každou jednotlivou lavici a židli, aby se návštěvníci náhodou neumazali. Podzim života prožívala ve třetím patře našeho sborového domu. V posledních letech byla už slaboučká jako věchýtek, ale přesto, pokud mohla, ráda chodila do shromáždění alespoň v neděli dopoledne. Až v posledních měsících bylo pro ni už těžké sejít po schodech. A tak ráda přijímala návštěvy a vzpomínala na děti i na svoji práci. Její děti se o ni každý den velmi pečlivě staraly. Rádi bychom touto vzpomínkou připomněli obětavou a často tak málo oceňovanou službu naší věrné sestry. František Štorek
RODINY NA HORÁCH Během letošních jarních prázdnin 4. – 11. 2. opět vyrazila na hory početná skupina dětí, žen a mužů z našeho sboru, ale nejen z něj. Pro pobyt jsme zvolili již léty ověřenou chatu v Mariánské nedaleko Jáchymova. Sešlo se nás tam celkem 34 (z toho19 dětí). O zábavu tedy rozhodně nebyla nouze. Děti spoustu času věnovaly stavění sněhového opevnění vedle chaty a vůbec jim nevadilo opravdu hodně mrazivé počasí. (Teplota se přes den pohybovala kolem minus 10° C.)
4 Dospělým zase vůbec nevadilo pouze koukat na děti z okna. No prostě idylka. Většinu dní nám svítilo sluníčko, takže jsme přeci jen vždy po obědě přerušili tuto nenáročnou zábavu a odhodlaně (často i neodhodlaně) se vydali lyžovat. Někteří jen sjezdovali, někteří jen běžkovali a někteří stihli oboje. Nesmím však opomenout také skupinu pěšáků, kteří chodili na procházky nebo bobovat. V podvečer se ve velkém hrály společenské hry a večer se dospěláci scházeli k duchaplným rozhovorům. Na závěr se dá už jen říci, že jsme se měli krásně a jsme vděčni, že nás Pán Bůh po celou dobu ochraňoval. Miriam Pokorná
MLÁDEŽOVÉ HORY – KŘIŽLICE 2012 Jako každý rok i tentokrát mládež vyrazila na hory. Základnou pro duchovní i sportovní vyžití pro nás byla škola evangelické církve v Křižlicích, ležící v nadmořské výšce 663 m. Sněhu bylo opravdu hodně a tak týden sliboval maximální vyžití nejen na sjezdovkách, ale i na běžkách. Utvořila se zde také skupina, která si užívala pěších výpadů do okolí nebo volný čas trávila deskovými hrami, četbou či zpěvem.
5 Téma mládežnických hor bylo Desatero, respektive vybraná přikázání, tak abychom vše mohli stihnout za týden…přikázání o dni odpočinku jsme probrali ze všech úhlů hned několikrátJ. Na celém pobytu se během týdne prostřídalo celkem 21 mládežníků, snědlo se přes 750 metrů makaronů, usmažilo se na 90 lívanců, vypilo se přes 40 litrů čaje, uběžkovalo se přes 90 km a ušlo se přes 30 km zasněženou podkrkonošskou krajinou. Celý pobyt byl ukončen ve velkém stylu psychohrátkami a karaoke večerem/ránem, kde si nejeden mládežník prožil svých 5 minut slávy. Všechna tato dobrodružství, radosti, ale i ztišení se obešla bez zranění, za což jsme všichni rádi a těšíme se na další společné pobyty… Pojeď příště s námi i ty! Petr Lachman ml.
Den č. 1 – sobota Cestou z Prahy do Jilemnice se osamělé ostrůvky sněhu mění v souvislou pokrývku, v podhůří už jsou to začínající závěje a okolo Křížlic, naší cílové destinace, jsou to nefalšované hromady. Mládežnická auta se naštěstí s pouze zběžně protaženými silnicemi umějí vypořádat, i když některé jen na zpátečku a některé s několikahodinovým zpožděním. Nakonec ale do budovy evangelické školy dorazili všichni a v pořádku. Den č. 2 – neděle Místní evangelíci jsou (nebo musejí být) ranní ptáčata, shromáždění začíná v 8:45. Mládežníkům nezbylo, než se přizpůsobit, a tak absolvovali netradiční bohoslužbu poněkud
6 rozespalí. Krev se pak rozproudila některým na výletě běžkovém-průzkumném, jiným na pěším, zakončeným v Jilemnické cukrárně. Večer pak bylo řádně načato téma nahozené předchozí večer, a to Desatero. Dny č. 3 až 6 – pondělí až čtvrtek Ustálilo se již naznačené schéma – pár sjezdařů trávilo den na sjezdovkách, skupina běžkařů na výletech po okolí a skupina peciválů dělila čas mezi hraní na kytaru, procházky, hraní her karetních, počítačových a jedné postřehové, spaní, čtení, drbání a vaření. Jídlo, další významný rys mládežového pobytu, bylo vskutku grandiózní. Poté, co bylo překonáno období guláše na tisíc způsobů, se na společném stole objevily i takové pochoutky jako makaróny, lívance či lasagne! A navíc měli v akci Studentskou pečeť, takže po mnohých jídlech byla i sladká tečka. Po večerech se i nadále probírala jednotlivá přikázání. Den č. 7 – pátek Poslední den mládežových hor proběhl vcelku normálně. Několik běžkařů se v dešti a větru pokusilo zdolat horu Kotel, po celo-dopoledním stoupání promočeni až na trenýrky (jak referoval nejmenovaný člen výpravy) byli počasím donuceni se otočit a několika hodinové stoupání proměnili v patnáctiminutový elegantní sjezd. Den pak byl zakončen monumentálně. Po sérii hlubokých, vtipných a přemýšlecích her následovalo karaoke, které se protáhlo až do ranních hodin. Den č. 8 – sobota Po pár hodinách spánku následovalo balení se a uklízení, smutné, leč nutné součásti konce pobytu. Poté se všem mládežníkům povedlo naskládat se do aut a vyrazili směr domov, přičemž měli opět příležitost pozorovat zajímavý vliv nadmořské výšky na mocnost sněhové pokrývky. Alžběta Šťastná
TÝDEN PRAŽSKÝCH SBORŮ Ve dnech 20. – 26. února se v našich sborech v centru města uskutečnila shromáždění s podtitulkem „Boží pozvání k obnově“. V pražském seniorátu Církve bratrské je v současné době 14 samostatných sborů a 1 samostatná stanice. Sbory existují poměrně nezávisle, bez patrných vztahů. Navzdory titulku se zdá, že cílem akce bylo spíše probudit vědomí sounáležitosti a umožnit návštěvníkům jednotlivých sborů setkání na společné „půdě“. Obávám se, že těchto společných šesti shromáždění se nezúčastnily všechny sbory, snad jen polovina. Proč tak málo? Nedostatečná informační kampaň? Přehlcenost jinými akcemi? Nezájem o druhé sbory? Rád bych uvedl pár postřehů z některých večerů: V úterý 21. 2. večer sloužil ve sboru v Soukenické Pavel Hošek na téma „Paradox křesťanovy existence“. Předložil otázku: Jakým způsobem máme být světlem světu, ke kterému svým
7 způsobem nepatříme? (Mt 5,16 „ať svítí vaše světlo před lidmi“ a Ř 12,2 „nepřizpůsobujte se tomuto světu”.) Rozpor je v tom nemilovat svět, a přitom vnímat, že Bůh svět miloval. Jde o to, být světlem, solí, vonět jinakostí, hovořit srozumitelnou řečí. Heslo dávných mnichů „modli se a pracuj“ je třeba brát doslova. Ne modlitba na 50% a práce na 50%, ale 100% modlitba, niterná zbožnost, a 100% práce, služba i v sekulárním zaměstnání! Co z nás svítí, je smysl existence Božího lidu podle 2K 3,18: Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně. V našem sboru na Smíchově měl ve čtvrtek 23. 2. večer přednášku „Komunismus tváří v tvář“ Jindřich Kabát, autor knihy „Psychologie komunismu“. Téma komunismu otvírá autor jako povinnost vůči studentům sociální psychologie a psychopatologie, ale vůči mladé generaci vůbec. Objasňuje termín diktatura, která začíná sliby, lží, a pokračuje vytvářením prostředí strachu; strach je pumpován po malých dávkách a výsledkem je neustálý tlak a teror. Problémem současnosti je, že nebyl definován zločin komunismu, nebyla udělána jasná čára, jaký typ chování je přijatelný. My sami v sobě přenášíme vzorce „banánového“ komunismu,
8 v dlouhých generacích jsou stále zakódovány určité formy strachu. Dá-li Bůh, autor by rád dokončil pokračování vydané knihy s podobným tématem, psychologie postkomunismu. Živý, zajímavý rámec programu vytvořila hudební skupina Daniele Matulíka a Marka Šrámka. V neděli 26. 2. odpoledne bylo ve sboru v Soukenické závěrečné shromáždění, které řídil kazatel Bronislav Kaleta. Po rozhovoru se správci nejstaršího a téměř nejmladšího sboru, kazateli Pavlem Černým ze Soukenické a Robertem Hartlem ze Šeberova, zazněly modlitby za tyto sbory. Program doplnila hudebně skupina mládeže a smíšené sbory pod taktovkou Tomáše Najbrta. Předseda Rady CB Daniel Fajfr na základě textu Zj 3,14-21 uvedl, jak sbor v Laodicei vidí sám sebe: jsem bohatý, mám všecko a nic už nepotřebuji. To, že sbor nic nepotřebuje, je ten nejnebezpečnější stav. Proto je tu výzva: Nakup si! Kup si u mne! Máš peníze, jsi bohatý, investuj do Božího království! Nabízím ti zlato – víru; bílý šat – ospravedlnění v Pánu Ježíši Kristu; mast na oči – duchovní zrak k rozpoznávání. Jestliže byl tento týden nadepsán „Boží pozvání k obnově“, pak podle Zj 3,10-20 připomíná: Hle, stojím přede dveřmi a tluču… Obnova začíná u jednotlivce, proto kazatel volá: Dej, Pane, probuzení, a u mne je započni! Jan Blahoslav Kolman
VÝROČNÍ ČLENSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ Všechny srdečně zveme na neděli 25. března 2012 na Smíchov, kde se nejprve dopoledne uskuteční celosborové shromáždění, a pak bude následovat společný oběd. Na dopoledne a společný oběd jsou samozřejmě zváni i nečlenové a hosté našich shromáždění. Odpoledne v 14.00 se pak členové sboru sejdou, aby prohovořili uplynulý kalendářní rok a zvolili nové staršovstvo. Zprávy v písemné podobě budou rozdávány od druhé březnové neděle na Smíchově a v Berouně, tj. 11. 3. t. r. Bude připraveno hlídání malých dětí! Opět pro připomenutí a informaci uvádím jako i v předešlých letech nejzákladnější ustanovení ohledně členských shromáždění, jak je ukládá Řád Církve bratrské: (1) Členské shromáždění není pouhou schůzí, ale shromážděním církve Pána Ježíše, a proto, pokud nenavazuje bezprostředně na nedělní shromáždění sboru, má i svou bohoslužebnou část, včetně písně, Božího slova a modlitby. (2) Členské shromáždění svolává staršovstvo nejméně jedenkrát za rok, v případě potřeby i v průběhu roku. Členské shromáždění k uzavření uplynulého roku se musí sejít nejpozději do 31. března roku nového… (3) Členské shromáždění je nutno svolat vždy, když jde o řešení závažnějších záležitostí, jež svým významem přesahují pravomoc staršovstva nebo vyžadují celosborovou zodpovědnost. (4) Členské shromáždění má umožnit všem členům sboru, aby přinášeli své návrhy a podněty pro práci a život sboru i církve. Aby byl návrh plnoprávného člena(ů) sboru projednán, musí být předložen do zahájení jednání členského shromáždění písemně staršovstvu sboru.
9 Jednání členského shromáždění se řídí jednacím řádem, který je zpracován v Agendě CB. (5) Shromáždění řídí předseda staršovstva, administrátor, v jejich zastoupení místopředseda staršovstva; při vizitaci vizitátor a při volbě kazatele sboru člen Rady. (6) Členské shromáždění je schopno se právoplatně usnášet, bylo-li řádně svoláno a je-li přítomna aspoň jedna třetina plnoprávných členů sboru. Při volbách a závažných rozhodnutích je nutná účast nejméně poloviny plnoprávných členů (Ústava, čl. 30, odst. 4)… Prosím, modleme se za průběh shromáždění, aby přineslo Bohu čest a nám požehnání. Bronislav Matulík
VĚDA A KŘESŤANSKÁ VÍRA Panelová diskuse I.
Přede dvěma lety jsme udělali dobrou zkušenost s panelovou diskusí na téma: „Je křesťanství relevantní pro člověka 21. století?“ Pozvání tehdy přijalo mnoho našich přátel a hostů. Rozhodli jsme se ve staršovstvu, že na letošní jaro připravíme seriál tří panelových diskusí na téma „Křesťanská víra a současný svět“. První se uskuteční v úterý 27. března 2012 v 18.30 hodin ve velkém sále našeho sborového domu. Hovořit budeme o vztahu vědy a křesťanské víry. Diskusi bude moderovat Ing. Petr Raus, někdejší entomolog a ředitel radia TWR-CZ, nynější dramaturg ČT. Pozvání přijali: RNDr. Ivana Macháčková, CSc. vystudovala biochemii na UK a působila ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby a v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jehož byla po dvě období ředitelkou. Za své výsledky získala všeobecné uznání. Doplnila si teologické vzdělání, ukončila vědeckou dráhu a pracuje v Církvi československé husitské a na ETF UK. RNDr. Jiří Grygar, CSc. astronom, astrofyzik, popularizátor vědy, za niž získal „Kalinga Prize“ od UNESCO. Pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a je autorem řady vědeckých publikací. Jeho práce byla oceněna významným astronomickým oceněním (Nušlova cena). Dr. Grygar působí ve vědeckých i křesťanských společnostech (Učená společnost, Sysifos, Křesťanská akademie). Je otevřeným věřícím křesťanem. Prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc. vystudoval materiálové vědy na ČVUT a v USA a nastoupil do Akademie věd, kde pracuje dodnes. Je autorem mnoha odborných publikací. Za přínos ve výzkumu mu byla v ČR udělena Medaile Ernsta Macha za fyziku i ocenění v USA. Po roce 1989 se zapojil do přebudovávání české vědy (člen Rady vlády pro výzkum), současně byl mnoho let ředitelem Ústavu fyziky plazmatu, učí na ČVUT, apod. Využijme této příležitosti a pozvěme své přátele a známé. Kromě těchto diskusí bude probíhat od začátku dubna kurs základů křesťanské víry. Bronislav Matulík
10
KURZY ETS PRO VEŘEJNOST Katechetika - Radek Kalenský – 2. - 3. března Stvoření a misie - (teologie SZ), Rostislav Staněk – 23. - 24. března Vnitřní uzdravení - Tony Kalma – 23. - 24. března Teologie nového zákona (dálková forma) – Peter Cimala – 20. dubna Neziskový sektor - Irena Pouchlá – 11. - 12. května Odpuštění jako nástroj pastorace - Daniel Green – 15. - 16. června Náslech (audit) jakéhokoli kurzu zahrnuje účast při výuce, materiály rozdávané studentům i možnost se aktivně zapojit otázkami v rozhovoru, nezahrnuje však domácí přípravy, psaní testů, esejí nebo zkoušky, ani získání certifikátu. Cena náslechu je u všech typů kurzů 500 Kč. Na kurzy je možné se přihlásit na adrese: www.etspraha.cz
ETS
Nebe, peklo nebo nic? aneb co nás čeká po smrti přednáška Davida Nováka
v Městské knihovně Beroun 3. dubna 2012 od 17.30 hodin David Novák je kazatelem Církve bratrské, také přednáší na Teologickém semináři a na Univerzitě volného času
11
INFORMACE ZE STARŠOVSTVA Příprava na výroční členské shromáždění – staršovstvo prodiskutovalo a připomínkovalo zejména zprávu kazatele a hospodáře a byl upřesněn program zvláště s ohledem na volbu nového staršovstva. O zajištění oběda opět poprosíme sestru Pavlu Seemanovou a zajistíme také po dobu jednání členů sboru hlídání dětí. Beroun – J. Pína informoval o uspořádání společného oběda s vyprávěním Petra Kolmana o Indii (26. 2.) a také o záměru zorganizovat vlastní mládež, kterou by vedli Michal Pína a Vladimír Vršanský jr. Hospodářské věci sboru – P. Bartošek informoval o postupu prací ve sborovém domě, staršovstvo souhlasí s objednáním profesionála na stavební dozor ve věci nové fasády. V blízké době budou na Smíchově zavedeny zóny placeného stání. Pokusíme se získat možnost parkování v blízkém Obchodním institutu, případně obrátit se s písemným dotazem na městský úřad. Misionáři v bývalém SSSR – staršovstvo rozhodlo podpořit práci lingvistů, kteří pracují při Viklefově misii v republikách bývalého Sovětského svazu částkou 5.000 Kč. Týden pražských sborů – staršovstvo vidí jako užitečné v této aktivitě pokračovat (zvláště mládež v tom podpořit), poučit se z nedostatků a příští rok podobnou akci opět připravit. Oběžník z RCB – staršovstvo prodiskutovalo návrhy na Výroční konferenci, souhlasí s tím, že změna řízení CB je nutná, ale musí být detailně zpracovaná. Setkání statutárů v Praze 1 dne 10. 3. 2012 se zúčastní B. Matulík a P. Bartošek. Jaro 2012 – plakáty a pozvánky na panelové diskuse jsou připravené. Staršovstvo rozhodlo, že misijní kurs začne bezprostředně po první panelové diskusi. Příští jednání – stávající staršovstvo se ještě sejde dle potřeby, ale příští řádné jednání se bude týkat staršovstva nového hned následující den po členském shromáždění, tj. 26. 3. 2012. Daniel Pokorný
12
PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ Smíchov
Beroun
neděle
845 modlitební chvíle 930 shromáždění 30 9 shromáždění 1800 modlitební chvíle první ne v měsíci
úterý
1800 mládež
čtvrtek
1830 biblická hodina
1630 dorost
pátek
1615 dorost
1700 biblická hodina
POZOR – ZMĚNA ČASU! V neděli ráno 25. 3. 2011 nastane změna času ze zimního na letní. Budeme si muset posunout čas o hodinu dopředu ve 2:00 na 3:00 hod. V praxi to bude znamenat, že budeme spát o hodinu méně, pokud nepůjdeme dřív spát. Hlavně však musíme přijít včas do shromáždění – máme shodou okolností sborový den na Smíchově. Na to jsme však zvyklí už z loňska J.
Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail:
[email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Daniel Pokorný Grafická úprava a technická spolupráce: Adam Wichterle a Ondřej Košťák
