1, Praha 4,

ODŮVODNĚNÍ územního plánu

Hať Pořizovatel:

Městský úřad Hlučín odbor výstavby

Zpracovatel: David Brothers Ltd, organizační složka Stallichova 936/1, Praha 4, 140 00 E- mail: Telefon:

[email protected] +420 591 153 353

Zodpovědný projektant:

Ing. arch. Naděžda Valíčková číslo autorizace ČKA 01 037

Fáze:

Návrh územního plánu

Datum zpracování:

květen 2013

OBSAH 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s ÚPD vydanou krajem............................................................................................................................................................................ 3 1.1. 1.2. 1.3. 1.4.

Vazba na Politiku územního rozvoje ČR ................................................................................................. 3 Soulad s ÚPD vydanou krajem ............................................................................................................... 3 Koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje .................................................................... 4 Vztahy k sousedním obcím .................................................................................................................... 4

2.

Údaje o splnění zadání .......................................................................................................................................... 5

3.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ............................................................................................................... 5 3.1. Odůvodnění vymezení zastavěného území............................................................................................ 5 3.2. Odůvodnění koncepce rozvoje území obce a ochrany a rozvoje hodnot území .................................... 5 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce, zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně ............... 8 3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury a dalšího občanského vybavení .................................. 12 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, změn ve využití krajiny, ÚSES, prostupnosti krajiny, protierozních opatření, ochrany před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů, apod. ................................... 24 3.6. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ............................................................................................................................... 27

4.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na udržitelný rozvoj území ................................. 28

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ........................................................................................................................................................ 28 5.1. 5.2.

Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu ........................................................................... 28 Vyhodnocení záboru půdy určené k plnění funkce lesa ...................................................................... 33

6.

Seznam zkratek ................................................................................................................................................... 33

7.

Citovaná literatura .............................................................................................................................................. 34

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 2 z 34

1.

1.1.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s ÚPD vydanou krajem Vazba na Politiku územního rozvoje ČR Při zpracování územního plánu Hať je respektována Politika územního rozvoje ČR (dále PÚR, nebo (1)) schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 v následujících bodech:

1.1.1.

Republikové priority 

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svém důsledku zhoršují stav i hodnoty území (1), čl. 16.



Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod (1).čl.26.

Splněno: navržena komplexní protipovodňová opatření na potoku Bečva. 1.1.2.

Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů: 

Koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať na hranici ČR – Polsko (1).čl.153.

Splněno: je navržen koridor (P3) pro VVTL DN 700, který umožní budoucí výstavbu propojovacího plynovodu mezi přepravními soustavami ČR a Polska (RWE Transgas Net a GAZ-SYSTÉM dříve PGNiG).

1.2.

Soulad s ÚPD vydanou krajem

1.2.1.

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Při zpracování územního plánu Hať jsou respektovány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále ZÚR, nebo (2)) vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426, zejména: 

respektovat navrhovaný koridor PZ10 propojovacího plynovodu VVTL DN 700 Děhylov–Hať (2)čl.58.

Splněno: koridor je zapracován jako plocha (P3) pro VVTL 700 Děhylov - Hať; 

při rozhodování o změnách v krajině respektovat zařazení území do krajinné oblasti Opavsko a jednotlivých krajinných typů,



respektovat cyklotrasu „Prajzská cesta“,



respektovat zásady a úkoly pro upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území - chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky).

Splněno: zásahy do krajiny jsou jen v nezbytných případech souvisejících s koridorem VVTL, ÚSESem, protipovodňovou ochranou; rozšíření zástavby je pouze v návaznosti na zastavěné území; - historická dominanta kostela Svatého Matouše je ochráněna omezenou výškou zástavby v okolí; cyklotrasa č. 544 „Prajzská cesta“ je respektována, probíhá po stávajících komunikacích a ani koridor pro Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 3 z 34

VVTL neznamená kolizi, protože umožní původní průběh komunikací;- historická struktura krajiny je zachována, plužiny jsou zemědělsky využívány a nejsou tříštěny zástavbou; výjimku tvoří návrh retenčních nádrží a protierozních, protisplavových pásů zeleně.

1.3.

Koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje 

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané zastupitelstvem kraje (ZK) ze dne 22.12.2010; DOPRAVA



Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území MSK schválena usnesením ZK č.17/1486 dne 26.4.2007



Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje schválena usnesením ZK č. 24/2096 ze dne 26. 6. 2008; PŘÍRODA A KRAJINA



Koncepci strategie ochrany přírody a krajiny schválena usnesením ZK č. 5//298/1 dne 23.6.2005;



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území MSK schválen ZK v září 2004 vč. Aktualizací (2008-2010);



Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje schválený ZK usn. č. 25/1120/1 ze dne 30.9.2004 vč. Změny (OZV č. 3/2010 ze dne 23.6.2010);



Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší MSK č. 1/2009 ze dne 30.4.2009;



Územní energetická koncepce MSK ze dne 20.5.2004 vč. Vyhodnocení naplňování ÚEK z října 2009;



Koncepce rozvoje zemědělství a venkova MSK (EKOTOXA Opava, s.r.o.)



Krajský program snižování emisí MSK vydán naříz. č. 1/2004 ze dne 14.8.2004 vč. Aktualizace (2010)



Plán oblasti povodí (POP) Odry schválen ZK MSK 14.10. 2009, závazná část vydaná nařízením č. 1/2010 ze dne 2.6.2010;



Akční plán ke strategickým hlukovým mapám; REGIONÁLNÍ ROZVOJ



Strategie rozvoje kraje na léta 2009-2016 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s.);



Program rozvoje MSK na období 2010-2012;



Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v MSK pro léta 2009-2013 (Agentura pro reg. rozv.); SOCIÁLNÍ PÉČE



Střednědobý plán rozvoje soc. služeb v MSK na léta 2010-2014 schválen usnesením ZK č. 13/1209 dne 22.9.2010.

1.4.

Vztahy k sousedním obcím

Kromě vztahů, jež vyplývají z nadřazené ÚPD (popsány výše), ÚP navrhuje následující prvky: 

V Návrhu ÚP je doplněna komunikační zkratka mezi silnici III/4698 (Šelvická) a obci Vřesinou, která prochází mezi přehradou a zástavbou Hati. Záměr je převzat z původního ÚP, do něhož byl zapracován na základě požadavku obce Vřesina.



Lokální ÚSES zapracovává část LBC Bečva, které leží na pomezí Hatě a Šilheřovic. Toto biocentrum je zaneseno v platném ÚP obce Šilheřovice.



LBK 7 pokračuje na katastr Darkovic a přes něj dále do Šilheřovic. Tento biokoridor je převzat z původního ÚP obce Hať a rovněž je zapracován v platném ÚP obce Šilheřovice. V ÚP obce Darkovice chybí. Pro funkčnost systému ÚSES je potřeba zajistit doplnění do ÚP Darkovice.



Na území Hatě a Darkovic byl v ÚP obce Darkovice v minulosti navržen suchý poldr, který přesahuje také na území obce Hať. ÚP Hať nyní v rámci koordinace zapracovává plochu pro rozliv „Darkovický

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 4 z 34

poldr“ a potřebnou technickou infrastrukturu pro hráz poldru. Realizace Darkovického poldru bude mít příznivý dopad také na povodňovou situaci na katastru Hatě, která leží v povodí níže. Od dříve plánovaného využití čistírny odpadních vod v Šilheřovicích tento ÚP upouští, a buduje vlastní ČOV. Širší vztahy jsou zakresleny v grafické části Výkres č. 7.

2.

Výkres širších vztahů

Údaje o splnění zadání

Zadání územního plánu Hať (dále jen „Zadání“ nebo (4)) bylo schváleno Zastupitelstvem obce Hať dne 13.9.2012. Požadavky Zadání byly splněny, s těmito výjimkami: 

Není řešena retenční nádrž směrem k obci Vřesina, protože v daném prostou je navržen koridor VVTL a poldr bude možno realizovat až po upřesnění trasy plynovodu

Způsob zapracování závěrů Rozboru udržitelného rozvoje území je shrnut a vyhodnocen v dokumentu „Vyhodnocení vlivů územního plánu Hať na udržitelný rozvoj území“. Graficky vyjádřitelné limity jsou zakresleny v grafické části Výkres č. 6

Koordinační výkres

Připojujeme několik komentářů: 

Lokalita se starou ekologickou zátěží u ul. Šelvická je navržena k rekultivaci.



Sběrný dvůr je navržen v ÚP na ploše rekultivované skládky u ul. Šelvická



Suché retenční nádrže jsou navrženy jako součást protipovodňových opatření.



Nad zastavěnými plochami, které jsou pod svažitým terénem, se navrhuje plocha pro opatření (průleh, zasakovací příkop ap.), kterým se bude předcházet splachování polí a zaplavování zástavby při přívalových deštích

Územní plán prověřil požadavky občanů a zohlednil je v návrhu, pokud byly ve shodě s legislativou, celkovým konceptem ÚP a pokud nekolidovaly s limity využití území, neohrožovaly hodnoty či veřejný zájem.

3. 3.1.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Odůvodnění vymezení zastavěného území

Územní plán vymezuje zastavěné území dle § 58, zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a to k datu 1. 12. 2012. Odchylky od hranice ZÚ vymezené v původním ÚP jsou dány změnami v území, jež proběhly v mezičase, a odlišnou právní úpravou pro vymezování ZÚ.

3.2.

Odůvodnění koncepce rozvoje území obce a ochrany a rozvoje hodnot území

3.2.1.

Demografie

Vedle dlouhodobého růstu počtu obyvatel Hať zaznamenala příznivý demografický vývoj také mezi lety 1991 a 2001. Od roku 2001 je počet obyvatel přibližně neměnný. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (4)čl.77.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 5 z 34

Územní jednotka ČR ORP Hlučín Hať

1869 7 565 463 17 404 1 352

1910 10 076 727 22 633 1 780

Počet bydlících obyvatel 1930 1950 10 674 240 8 896 086 26 215 26 872 1 960 2 119

1970 9 807 696 37 431 2 398

1991 10 302 215 39 466 2 474

2001 10 230 060 39 793 2 564

Krátkodobý vývoj počtu obyvatel (5 str. 76) Územní jednotka

sčítání 2001

Počet bydlících obyvatel Podle průběžné evidence ČSÚ (k 1. 1. daného roku) 2002 2003 2004 2005 2006

2007 2008 2009 2010 10 230 060 10 206 436 10 203 269 10 211 455 10 220 577 10 251 079 10 287 189 10 381 130 10 467 542 10 506 813 ČR ORP Hlučín 39 793 39 789 39 645 39 636 39 601 39 608 39 723 39 860 40 020 40 101 Hať 2 564 2 561 2 536 2 539 2 554 2 554 2 533 2 539 2 538 2 571

ÚAP (5 str. 81) do roku 2020 očekává celkový přírůstek o 11 obyvatel. Pro návrhový horizont územního plánu (rok 2025) lze uvažovat celkový přírůstek o 15 obyvatel. Územní plán bude území připravovat na 2 590 trvale bydlících obyvatel, což představuje celkový přírůstek o 15 obyvatel. V obci Hať dochází k výraznému poklesu podílu obyvatel v předproduktivním věku a nyní je již podíl této složky mírně pod celorepublikovým průměrem. Dochází k růstu podílu obyvatel v postproduktivním věku, což odpovídá celostátnímu i celoevropskému trendu. Věková struktura bydlících obyvatel (4)čl.79. Územní jednotka

ČR SO ORP Hlučín Hať

Dětská složka populace (0 – 14 let) % % % % změna 1991 2001 2007 2001-2007 21,0 16,2 14,2 -1,97 21,1 16,6 14,3 -2,3 22,8 18,1 13,9 -4,2

Obyvatelé ve věku 65+ let % % % změna 2001 2007 2001-2007 13,8 14,6 0,8 12,9 15,4 2,5 12,8 14,3 1,5

Index stáří

1,024 1,078 1,029

Podobně jako i u většiny jiných regionů, je v obci možno předpokládat dlouhodobý absolutní pokles počtu dětí, promítající se do poklesu počtu dětí ve školním věku a i potřeb kapacit škol (ne mateřských škol). Tento pokles bude pokračovat i nadále, pouze dojde ke snížení jeho intenzity. Opačným vývojem prochází skupina obyvatel v poproduktivním věku. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 65 let dále poroste, což se projeví především v nárocích na sociálně zdravotní služby (v oblasti komunitního plánování, potřeby lokalizace specifických forem bydlení pro seniory). V současnosti pro tuto oblast neexistují obecné ukazatele potřeby kapacit. Potřeby nových zařízení vyplývají především z konkrétní situace obcí, mikroregionů, působností jednotlivých typů zařízení. Pokud vycházíme z předpokladu zachování sociální soudržnosti rodin v tomto regionu a i orientace komunitních na efektivnější formy činnosti, pak nových kapacit – výstavby nových zařízení - bude málo (bez významnějších plošných nároků z hlediska územního plánování). 3.2.2.

Klíčové směry rozvoje

Jako klíčové směry pro koncepci rozvoje území a jako východiska pro tvorbu ÚP jsou v jeho kapitole II.1 zvoleny následující směry. Tyto vycházejí z analýzy podmínek v území s ohledem na jeho udržitelný rozvoj (6). Rozvoj venkovského bydlení a zachování podmínek pro výrobu Faktory, které podporují rozvoj venkovského bydlení, jsou dobrá dostupnost, vybavení veřejnou infrastrukturou, dobré životní prostředí, pracovní uplatnění v místě a tradiční venkovské podnikání. Hať má základní občanskou vybavenost a již kompletní technickou infrastrukturu. Ostrava a Hlučín jsou hromadnou dopravou dobře dostupné, s možností denní vyjížďky za prací. Zemědělství má v obci stále svůj tradiční význam a navazující hospodářské funkce jsou často propojeny s rodinným bydlením (smíšené využití).

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 6 z 34

Je potřeba podporovat rozvoj pracovních příležitosti přímo v Hati. Rovněž je potřeba zlepšovat životní prostředí (viz dále). Územní podmínky pro rozvoj venkovského bydlení jsou jinak dostatečné a ÚP navrhuje dostatek ploch pro bydlení smíšené s drobným hospodářským využitím i samostatné plochy pro rozvoj podnikání (plochy výroby). Zemědělské využití krajiny je podporováno (např. záhumenní cesty apod.) Zvýšení ekologické stability krajiny a úprava vodního režimu Rozlehlé plochy svažité zemědělsky využívané půdy jsou málo členěny krajinnými prvky a dochází zde k půdní erozi, k zaplavování zástavby položené pod těmito plochami. Obec Hať má ve svém středu vysokou hladinu podzemní vody a střed obce je mokřadní. Zvýšení ekologické stability území a zlepšení vodního režimu je zásadně důležitým faktorem pro dosažení udržitelného rozvoje této obce. ÚP proto doplňuje územní systém ekologické stability území (ÚSES), doplňuje protipovodňová opatření a navrhuje členitější využití krajiny s významem pro zvyšování retence vody v krajině. Řešení středu obce je věnována zvláštní pozornost. Péče o životní prostředí ÚP stabilizuje splaškovou kanalizaci a ČOV pro zlepšení kvality vod, navrhuje opatření pro odstranění staré ekologické zátěže, posiluje energetickou infrastrukturu, díky které by mohl být dále snížen podíl tuhých paliv na vytápění a částečně zlepšena kvalita ovzduší. Řešení dopravních závad rovněž přispívá k zlepšování životního prostředí v obci. Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje Z doplnění ÚAP (6) vyplynulo, že -

-

ekologický pilíř je slabý (územní se zhoršenou kvalitou ovzduší, jen částečně z místních zdrojů), kvalita povrchových vod byla doposud ovlivněna chybějící ČOV, bleskové povodně v důsledku nedostatečné retence vody v krajině, větrná a vodní eroze kvalitní zemědělské půdy, ekologická labilita, poměrně malá plocha lesa, navíc soustředěna na severozápadní straně území. demografický vývoj je v obci stabilní, ačkoliv dochází ke stárnutí populace a je vysoká vyjížďka za prací; stav pilíře sociální soudržnosti je průměrný stav hospodářského pilíře je rovněž srovnatelný s průměrem ČR; dobrá dostupnost, fungující zemědělství.

Strádající ekologický pilíř je klíčovým problémem řešeného území – způsobuje nevyváženost. Avšak samotná obec jej může ovlivnit jen částečně. ÚP navrhuje opatření pro odstranění hlavních disparit a zlepšení podmínek ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. 3.2.3.

Ochrana architektonických, kulturních a historických hodnot

ÚP respektuje stávající nemovité kulturní památky (farní kostel sv. Matouše z r. 1731, venkovské usedlosti č.p. 24 a č.p. 34) tak, že zde nenavrhuje změnu způsobu využití a stanovuje v jejím okolí přiměřené podmínky prostorového uspořádání. Stavby, které dokumentují typickou architekturu obce, její kulturně-historický vývoj, mají urbanistickou hodnotu nebo dokreslují celkový ráz prostředí a jedinečnost místa, územní plán stanovuje jako architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro něž architektonickou část projektové dokumentace může zhotovit pouze autorizovaný architekt. Cílem je opravy a rekonstrukce těchto staveb provádět co nejcitlivěji a zachovat jejich hodnoty, přičemž u autorizovaných architektů existují předpoklady vzdělání a praxe, které umožní stavební úpravy navrhnout citlivě. Výběr těchto objektů vychází z ÚAP (5) zpracovaných Ing. arch. Malchárkovou. Při doplňujícím průzkumu (6) byla hodnota těchto objektů potvrzena také Ing. arch. Valíčkovou. Dle pasportu území s archeologickými nálezy Národního památkového ústavu je v Hati území s archeologickými nálezy, vedené pod č. 15-41-19/1 jako typ UAN II pod názvem Hať – intravilán. Jedná se o celé zastavěné území s nejbližším okolím. Pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití (viz kapitola VI. textové části - výrok) se stanovují podmínky prostorového uspořádání s cílem zachovat urbanistické hodnoty sídla.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 7 z 34

3.2.4.

Ochrana přírodních hodnot a krajinného obrazu

ZÚR (7) zahrnuje Hať do oblasti krajinného rázu Opavsko, pro něž je typická zemědělská krajina s dominancí obilnářství, výrazné projevy scelování půdních bloků, otevřená krajinná scéna s výrazným projevem vnějšího obrazu sídel a lokálních kulturních dominant (kostely), pohledově exponovaná, výrazný projev makrostruktur polí, převládá působení horizontály. ÚP reaguje na možná ohrožení tím, že: − rozvoj směřuje především do ploch uvnitř zastavěného území, nepřipouští extenzivní rozvoj sídla nebo zástavbu zemědělské krajiny a na nejcennějších zemědělských půdách v třídě ochrany I. a II. navrhuje zastavitelné plochy jen v několika případech (ochrana ZPF a LPF) − zastavitelné plochy navrhuje v návaznosti na zastavěné území (ochrana krajinného rázu) − navrhuje opatření, která sníží degradaci zemědělské půdy (ochrana nelesní zeleně a krajinných prvků, návrh prvků ÚSES, opatření pro retenci vody v krajině atd.) − hájí ochranu místní kulturně historické dominanty, sakrální stavby (kostel sv. Matouše) a to vymezením ploch podle koncepce uspořádání krajiny (viz kapitola V. textové části výroku), která je stanovena s ohledem na ochranu přírodních hodnot a krajinného rázu. Podmínky prostorového uspořádání u jednotlivých druhů ploch jsou stanoveny v kapitole VI. textové části ÚP. S ohledem na krajinný ráz: Plochu vodní nádrže ÚP stabilizuje jako plochu vodní (W) a stabilizuje zde lokální biocentrum. Přilehlé louky ÚP stabilizuje jako plochy přírodní zeleně (ZP), nikoliv jako plochy přírodní (N), protože dle podmínek pro management lokality zde je vhodné částečné hospodářské využití (louky a pastviny) s přizpůsobeným režimem.

3.3.

Odůvodnění urbanistické koncepce, zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně

Hať je typické venkovské sídlo, které tradičně ve velké části svého zastavěného území mísí funkci bydlení s funkcí hospodářskou. V poválečné éře bylo zaměření jednak na družstevní zemědělskou velkovýrobu a zvlášť na bydlení pro zaměstnance ostravské aglomerace, kteří se postupně začlenili do způsobu venkovského života v obci. Areál zemědělského družstva však již ztratil svůj účel, a rozlehlý areál ZD Je jen částečně využit. Nejživotaschopnějším způsobem osídlení se zde prokázaly objekty, ve kterých se spojují prvky bydlení, zemědělské malovýroby, řemeslné či drobné průmyslové výroby, obchodu a výrobních i nevýrobních služeb. Jde o hospodárné využití majetku a prostředků, kterými domácnosti disponují. Z pohledu územního plánu obce je proto převážná většina zastavěných ploch obce určena právě pro smíšené venkovské využití. Pro nový rozvoj obce je situována další nová zástavba především do volných ploch v zastavěném území a dále na plochy v těsné návaznosti na současné zastavěné území. Pro ekonomické zázemí obce je potřeba mít k dispozici plochy pro výrobu. Areál bývalého ZD je stabilizován pro výrobu zemědělskou (ZV). Pro výrobu nespecifikovanou (V) je stabilizován bývalý statek a nová plocha u komunikace „K Hubertu“ u výjezdu z obce. 3.3.1.

Bydlení

Potřeba bytů Dle ÚAP (4)čl.85 změna počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1991 a 2001 činila +118 bytů, z čehož 97 % bytů bylo v rodinných domech. Mezi lety 2001 a 2007 pak nových bytů bylo postaveno 43 a odpad byl 18 bytů.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 8 z 34

Potřebu bytů do roku 2020 ÚAP odhaduje (4) :čl.86. Územní jednotka

ČR SO ORP Hlučín Hať

Stav 2007 3921794 14249 893

Trvale obydlené byty – aktuální stav a potřeba Odpad Růst úrovně Potřeba (odpad + růst úrovně) 2008-20 152950 305900 458850 598 1197 1795 35 70 104

Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu cenzových domácností, tj. domácností, které by teoreticky měly nárokovat samostatné bydlení. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Uvažovaný přírůstek z tohoto faktoru je přitom zahrnut ve sloupci „Růst úrovně“. Celková potřeba nových bytů je dána součtem potřeby pro náhradu za odpad (převod na jiný způsob využití apod.) a pro růst úrovně (přírůstek cenzových domácností); nezahrnuje však vliv změny počtu obyvatel. Potřeba nových bytů celkem tedy vychází celkem na 111, z toho: -

vliv změny počtu obyvatel vliv růstu úrovně odpad

6 bytů (viz kap. 3.2.1, uvažujeme 2.5 obyvatele na byt) 70 bytů 35 bytů

Celkově odborný odhad potřeby bytů v návrhovém horizontu r. 2025 je okolo 111 bytů v rodinných domech. Potřeba rozvojových ploch pro bydlení Z hlediska potřeby ploch je možno očekávat, že u části nových bytů (cca 1/5 bytů v rodinných domcích) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci územních plánů, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. Odborný odhad potřeby bytových jednotek je 111 b.j., z čehož 4/5 řešit v nových plochách => 89 b.j. Vzhledem k charakteru obce se uvažuje 100% v rodinných domech v plochách smíšených venkovských (S). Proti tomuto cílovému počtu je však žádoucí v územním plánu vytvořit převis „nabídky“ rozvojových ploch z těchto důvodů: -

s ohledem na majetkoprávní vztahy a vůli majitelů směňovat v daném místě a čase pozemky (ne každá navržená plocha se nakonec setká se zájmem majitele realizovat navržené záměry) je potřeba navrhnout více ploch, aby ve skutečnosti mohlo být skutečně zrealizováno předpokládané množství záměrů; tedy je třeba navrhovat více ploch, aby byly vytvořeny reálné podmínky pro předpokládané záměry převis nabídky okolo 50-100 % brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemku pro bydlení v obcích.

Vyhodnocení potřeby vymezení rozvojových ploch pro bydlení Navržené plochy pro bydlení smíšené venkovské (SV) Označení 2 3 9 12 15 19 23 25 Územní plan Hať

m2 3733 1658 8311 9026 15134 3199 8099 24517

domy 2,3 0,7 6,1 6,9 11,5 2,3 6,1 19,2

byty 3 1 8 9 15 3 8 25 Odůvodnění

strana 9 z 34

28 29 31 40 50 59 71 73 74 80 83 84

5448 1928 2277 934 5876 19372 3766 1486 25097 22120 5377 6542

3,8 1,5 1,5 0 4,6 15,3 2,3 0,7 20 17,6 3,8 4,6

5 2 2 0 6 20 3 1 26 23 5 6

173900

130,8

171 2

2

V plochách (SV) se uvažuje s 1,3 b.j./dům a s plochou cca 1235 m /dům, tj. 950 m /b.j. Tato plocha je vyšší vzhledem k tomu, že v území se smíšeným využitím se předpokládá také 30% podíl hospodářské složky a rovněž dle obvyklé parcelace v obci jsou u domů poměrně velké zahrady. Navrženy jsou tedy plochy pro 171 b.j. To proti potřebě 89 b.j. představuje převis 92%, což je z hlediska urbanistické ekonomie optimální. Návrhové plochy pro bydlení (SV) svým rozsahem odpovídají potřebě rozvoje obce. 3.3.2.

Občanské vybavení

Na území obce jsou umístěny objekty základní občanské vybavenosti (O): Základní občanská vybavenost (bez rozlišení provozovatele) OV: Obecní úřad, pošta, hasičská zbrojnice, základní škola (1.- 9. třída), mateřská škola, nákupní středisko, zdravotní středisko (samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatná ordinace praktického lékaře pro děti, stomatolog, gynekolog, lékárna), dům služeb, farnost, 3 sakrální stavby (kostel, 2 kapličky), hřbitov, smuteční síň, kulturní dům, knihovna, kulturní zařízení ostatní, 2 menší prodejny se smíšeným zbožím, 2 restaurační zařízení, vinárna, 2 bufety, školící a rekreační středisko hasičského záchranného sboru (bývala celnice), autoservis. Stávající plochy pro občanskou vybavenost jsou většinou vhodně soustředěny kolem centrální křižovatky silnic Lipové, K Hubertu, a U Střediska a to vzhledem k dobré dostupnosti vlastních obyvatel i návštěvníků. Tyto plochy využité čistě pro občanské vybavení jsou vymezeny samostatně jako plochy stabilizované, protože jsou umístěny v rámci sídla vhodně na strategických místech ve vnitřním území obce. Podrobnější členění na jednotlivé druhy občanské vybavenosti není účelné. Ačkoliv se nepředpokládá změna stávajícího využití, není potřebné územním plánem vyloučit eventuálně potřebné změny ve využití těchto objektů či změny mezi jednotlivými druhy občanského vybavení. Vzhledem k tomu, že je neustálý pohyb v komercionalizaci občanské vybavenosti a v konkrétní provozní náplni, nejsou v územním plánu rozlišovány plochy veřejné vybavenosti a komerčních zařízení. Navržena je pouze malá plocha vedle školy. Sportovní občanská vybavenost (OS): 4 hřiště s provozovatelem, stadion otevřený (fotbalové hřiště), koupaliště. Navržená je plocha pro sportovní létání leteckých modelů, plocha pro sport pod hrází a plocha na Rychlovci. Vybavenost a služby menšího rozsahu jsou umisťovány i v plochách smíšeného venkovského bydlení (SV) a nadále mohou být zde umisťovány.

plocha občanského vybavení (O) označení

způsob využití

1 27

Lokalita

Odůvodnění

OH

Zvětšení hřbitova

zastavitelná plocha - původní ÚP

OS

Hřiště - Rychlovec I


Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 10 z 34

40

OV

Pod poldrem U Cigána

přestavba - původní ÚP

43

OS

Hřiště - pod Landekem


51

OS

Hřiště - Dolní místní trať


60

OV

U školy Na Chromině


85

OV

Na Chromině - domov důchodců

přestavba - sociální služby odpovídající demografickému vývoji

92

OS

pod Landekem


3.3.3.

Smíšené využití

SV - Plochy smíšené venkovské Venkovský charakter obce zůstane zachován, proto je respektovaná stávající zástavba stabilizovaná a navrhovaná zástavba se zaměřuje hlavně na možnosti výstavby bydlení venkovského typu. Je to selské stavení s hospodářskými částmi, zahradou, dvorkem, kde je možno chovat drobné domácí zvířectvo. Je zde možno provozovat i drobné služby, řemeslnou výrobu i obchod. Nabídka těchto ploch pro bydlení vychází z optimálních možností, které jednotlivá území obce pro zástavbu poskytují. Pro využití těchto ploch musí dojít k dohodě o prodeji pozemku mezi současným vlastníkem a stavebníkem za oboustranně dohodnutých podmínek. Ne vždy se tak stane v aktuální době, proto musí být nabídka stavebních míst poněkud vyšší, než je skutečná poptávka po stavebních místech a než kolik nových bytů požaduje výše uvedený výpočet potřeby bytů. V územně plánovací dokumentaci je zcela samozřejmě předpokládáno, že na stávajících plochách, které v návrhu zůstávají pro funkci smíšeného bydlení, budou také postupně opravovány a rekonstruovány obytné objekty, nebo budou asanovány a na jejich pozemcích postaveny obytné objekty nové. Rovněž zahuštění stabilizovaných ploch je možné až do 40 % zastavěnosti v souladu s funkčním využitím této plochy. Odůvodnění navržených rozvojových ploch: plochy smíšené obytné (S) označení

způsob využití

2

SV

Ul. K Hubertu - pod kostelem


3

SV

U Bečvy- pod ul. Na Chromině

přestavba - původní ÚP a potřeba rozvojových ploch

Lokalita

Odůvodnění

7

SX

Stavy a Dolní místní trať

přestavba - využití ploch ve středu obce

9

SV

Ul. Višňová - Šilheřovická cesta

zastavitelná plocha - původní ÚP a potřeba rozvoj. ploch

12

SV

Na Remízce (K Remízce)

zastavitelná plocha - potřeba rozvojových ploch pro bydlení

15

SX

Horní místní trať


23

SV

U Bečvy Na Remízce (K Remízce)

zastavitelná plocha - změna č.2 (57)

24

SX

Stavy

přestavba - změna č. 2 ÚP

25

SV

Na Rychlovci


28

SV

Ul. Višňová

zastavitelná plocha - změna č. 2(27b)

31

SX

pod ul. Mlýnskou

přestavba - využití ploch v zastavěném území

50

SV

Ul. Záhumní

zastavitelná plocha - změna č. 2 (41)

59

SV

Na Chromině

přestavba - změna č. 2 (2b)

63

SX

pod ul. Mlýnskou


70

SV

U Poldru U Mareše

zastavitelná plocha - změna č. 2 (81)

71

SV

Pod vrchem

zastavitelná plocha - potřeba rozvojových ploch

77

SV

Na Rychlovci - za školou


80

SV

Pod vrchem


87

SX

pod ul. Mlýnskou


Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 11 z 34

3.3.4.

Výroba a skladování

Výroba má rozlišení na průmyslovou a zemědělskou (vč. lesnické). Bude ji tedy možno využít pro jakoukoliv výrobu nepřekračující přípustné limity v zastavěném území. Využití areálu je žádoucí, proto regulativy jsou poměrně volné tak, aby podnikatelské záměry nebyly zbytečně omezovány. 3.3.5.

Sídelní zeleň

Systém sídelní zeleně je dán údolní polohou obce podél rozvodňujícího se potoku Bečva. Zaplavované části mají vysokou hladinu spodní vody, nejsou vhodné pro zástavbu obytnými domy, proto jsou využity pro zeleň a hřiště. Hlavní prvky systému sídelní zeleně jsou: 

Plochy zeleně uvnitř zastavěného území jsou vymezeny jako plochy (Z) bez rozlišení, zda jde o zeleň soukromou či veřejnou

 Plochy zahrad a sadů, které však jsou součástí jiných funkčních ploch a samostatně se nevymezují Proto jako součást systému sídelní zeleně má být ve všech plochách zastavitelných i plochách přestavby udržován podíl sídelní zeleně odpovídající funkci dané plochy, zejména je třeba zajistit 

okrasnou zeleň v plochách občanské vybavenosti (OV)



vyhrazenou zeleň u sportovních areálů (OS)

 doprovodnou zeleň v plochách pro dopravní a technickou infrastrukturu (D, DS, T, TV, TE) Do kategorií ploch s rozdílným způsobem využití, jež jsou vyjmenovány Vyhláškou 501/2006 Sb., ÚP doplnil také plochy zeleně (Z), a plochy přírodní zeleně (ZP), a to z důvodu vymezení systému sídelní zeleně.

3.4.

Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury a dalšího občanského vybavení

3.4.1.

Občanské vybavení

Viz kapitola 3.3.2 3.4.2.

Veřejná prostranství a dopravní infrastruktura

Veřejná prostranství jsou: - v centru obce - u hasičské zbrojnice - u myslivecké chaty plocha veřejných prostranství (P) označení způsob využití

Lokalita

Odůvodnění

14

P

Zpevněná účel. Kom. kolem Poldru Za Otavovou


19

P

Rozšíření ulice Na Stráni

zastavitelná plocha - propojení ul. Na Chromině - Lipová

22

P

Zpevněné účel. kom. na Rychlovci


32

P

Zpevněná účel. kom. ke statku Prostřední pole


35

P

Zpevněná účelová komunikace Pod vrchem


53

P

Zpevněná účel. kom. kolem Poldru Pískovna


66

P

Zpevněné účelové kom. - prodl. Pod olšinou


67

P

Zpevněná účelové komunikace Na vrchu


78

P

Doplnění obslužné komunikace Záhumní

přestavba - příjezd k návrhové ploše

91

P

Rozšíření ulice Na stráni a mostu přes Bečvu

přestavba - Propojení ul. Na Chromině a Lipové

Odůvodnění

strana 12 z 34

Územní plan Hať

Napojení na nadřazený dopravní systém Zájmovým územím neprochází žádná silnice I. třídy. Silnice nižších tříd procházející obcí (silnice II/469 a III/4698) jsou napojeny na silnici I/56 (Ostrava – Hlučín – Kravaře – Opava), jež slouží jako alternativní dopravní spojnice mezi Ostravou a Opavou (zejména v zimním období). Na území Hatě jsou dva hraniční přechody do Polska. Jsou to: Hať – Tworkóv což je mezinárodní silniční přechod s omezenou tonáží nákladní dopravy na 3,5 t. Hať – Rudyszwald je silniční přechod lokálního významu pro pěší a místní dopravu. Silniční systém Silnice II/469 (Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať –státní hranice s Polskem) zabezpečuje napojení obce na nadřazený dopravní systém, který představují pro Hať zejména silnice I/11 (Ostrava – Hrabyně – Opava) a silnice I/56 (Ostrava – Hlučín - Opava). Silnice III/4698 (Hlučín – Darkovičky, Darkovice – Hať - Polsko (Rudyszwald) se křižuje s II/469. Místní komunikace se napojují na základní kříž státních silnic. Po provedení drobných stavebních úprav a úpravě silničního značení a na základě intenzit, zjištěných na silnicích, lze konstatovat, že očekávané intenzity dopravy na místních komunikacích nebudou dosahovat hodnot, jež by se mohly jevit limitními z hlediska kapacit úseků a uzlů sítě. Lokální problémy jsou časově a prostorově omezeny a v zásadě neomezí územní rozvoj obce. Návrh úprav komunikací  U silnice II/469 (Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať- Polsko- Tworkóv) vymezuje ÚP plochu pro vybudování vstřícné křižovatky s komunikacemi „Šelvická“ (III/4698) a „Na Chromině“ a úprava křižovatky s ulicí „Lípová“ a „Kostelní“ 

Na silnici III/4698 (Hlučín – Darkovičky, Darkovice – Hať - Polsko (Rudyszwald) je vymezena plocha pro napojení nové místní komunikaci ve směru na obec Vřesina.

plocha dopravní infrastruktury (D) označení

způsob využití

Lokalita

Odůvodnění

20

D

Úprava křižovatky ul. Šelvická -K Hubertu

přestavba - odstranění dopravní závady

47

D

Úprava křižovatky U Huberta x Lipová x U Střediska

přestavba - odstranění dopravní závady

61

D

Propojení ul. Šelvická - Na Remízce (K Remízce)


Místní a účelové komunikace Většina komunikací v obci je místního významu. V ÚP jsou navrženy jejich úpravy: 

V rozvojových plochách jsou navrženy plochy pro nové přístupové obslužné komunikace.



U obslužných a účelových komunikací o šířce do 4,5 m budou doplněny výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m budou doplněna chybějící obratiště bez vymezení v grafické části.



Navrženy jsou zpevněné polní cesty v souladu s pozemkovými úpravami.

Obslužné komunikace o šířce 3 - 5 m s malým dopravním významem a s délkou do 300 m budou převedeny do kategorie obytných ulic se smíšeným provozem motorové a pěší dopravy. Na síť silnic a obslužných komunikací navazují účelové komunikace (UK) (včetně významných polních cest), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 13 z 34

Autobusová doprava V současnosti je hromadná doprava v obci Hať zajišťována veřejnou osobní linkovou dopravou spoji autobusovými, konkrétně linkou č. 70 Ostrava, Muglinovská – Sad B. Němcové – Ludgeřovice, Chovatelská – Hlučín, aut. nádr. – Darkovičky, U Dvora, Darkovice, has. zbrojnice - Hať, točna. V pracovních dnech zajišťuje spojení řešeného území s Hlučínem celkem 23 spojů v jednom směru (z toho 18 z nich zajišťuje přímé spojení Hatě s centrem Ostravy). Zastávky autobusové dopravy jsou: Hať, točna Hať, škola Hať, pošta Hať, mlékárna Hať, garáž ČSAD Hať, Šelvická Hromadná doprava je na většině území Moravskoslezského kraje řešena prostřednictvím ODIS – Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje. Obec Hať se nachází v tarifní zóně 26. Stav komunikací v obci umožňuje protažení hromadných spojů do Polska. Doprava v klidu V ÚP je navrženo doplnění nedostatečných parkovišť v centru obce novou parkovací plochou v prostoru Vedle bývalého zemědělského družstva. Další plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel musí být zajištěny v rozvojových plochách bydlení, občanské vybavenosti, rekreace, výroby a u smíšených ploch v rozsahu požadavků dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací pro stupeň automobilizace 1:2,5. Železniční doprava Železnice v Hati není. Nejbližší stanice ČD je v Hlučíně. Dobré spojení je na Hlavní nádraží v Ostravě. Letecká doprava Dostupnost letiště v Dolním Benešově a v Mošnově. Cyklistická doprava Cykloturisticky silně využívaná oblast. Stabilizovány jsou dvě významné cyklistické trasy a jedna kratší odbočka: – č. 5 „Jantarová stezka“ (Polsko-Tworkóv–Hať-Darkovice-Darkovičky-Hlučín-Ostrava-Přerov-OlomoucProstějov-Blansko-Hevlín) – č. 554 „Prajzská cesta“ (Polsko-Pilscz-Oldřišov-Služovice-Vrbka-Štěpánkovice-Albertovec-BolaticeBohuslavice-Vřesina-Hať-Šilheřovice-Antošovice-Koblov-Ostrava) – č. 6093 Hať-Šilheřovice-Petřkovice-Landek. Pěší doprava Pro zvýšení bezpečnosti chodců je navrženo vyčlenění pěšího chodníku v ulici na Chromině. Na této ulici je škola a bezpečnost dětí je prioritní. Podél silnice II/469 je navržen pěší chodník po zaústění odbočky na hřbitov. Tato komunikace je rušná s projíždějícími kamiony a vede centrem obce, proto je chodník nezbytný. Územím obce prochází značená turistická trasa: 

„žlutá“

(Landek–Koblov

(bažantnice)-Šilheřovice–Hať–Vřesina

(Přírodní

rezervace

Dařenec)-

Bohuslavice) – trasa beze změn. Limity využití území Ochranná pásma dopravních tras mimo zastavěné území: 

silnice II. třídy

15 m od osy vozovky



silnice III. třídy

15 m od osy vozovky

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 14 z 34

3.4.3.

Technická infrastruktura – obecně

Schematické znázornění tras vedení technické infrastruktury je zvoleno z důvodu nutnosti zobrazit více jevů vedoucích v souběhu v úzké ploše; přesný zákres ve výkrese v měřítku 1:5000 by vedl k nečitelnosti výkresu. Pouze schematické znázornění liniových vedení a malých zařízení technické infrastruktury (transformační stanice atd.) v nově zastavitelných plochách a plochách přestavby je zvoleno, protože územní plán nestanovuje přesnou polohu zástavby ani trasy komunikací uvnitř jednotlivých nově zastavitelných ploch. Teprve při přípravě záměrů, které nově vstupují do těchto ploch, bude upřesněno uspořádání území a přesné trasy územním plánem navržených vedení, resp. polohu zařízení je třeba přizpůsobit s ohledem na budoucí zástavbu. 3.4.4.

Technická infrastruktura – elektroenergetika

Současný stav Obec Hať je zásobována elektrickou energií z primární distribuční sítě VN 22 kV SME a. s. Distribuční síť 22 kV je napojena z venkovního napájecího vedení 22 kV číslo 39 Dolní Benešov – Nový Bohumín. Napájecí vedení 22 kV č.39 je provedeno vodiči 3x120 AlFe na ocelových příhradových stožárech a je v dobrém elektrickém a mechanickém stavu. Distribuční síť obce Hať tvoří 6 venkovních odboček vysokého napětí kategorie V1-35 a jedna kabelová odbočka vysokého napětí kategorie K 1-35. Distribuční rozvodná síť nízkého napětí je z větší části staršího provedení a je provedeno převážně vodiči AlFe 3x35+25 na dřevěných stožárech a je ve špatném elektrickém a mechanickém stavu. Zčásti je novějšího provedení a je provedeno vodiči AlFe 3x70+50 na betonových stožárech. Napojení distribuční sítě NN z TS 2228 je provedeno třemi kabely AYKY 3x120+70. Z primární distribuční sítě 22 KV je napájeno celkem 10 distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV pro zásobování sekundární distribuční sítě nízkého napětí (NN) obce a jedna transformační stanic cizí sloužící pro zemědělský statek. Distribuční trafostanice mají rezervu výkonu pouze ve výměně transformátorů do jmenovitého výkonu trafostanic. Počet trafostanic v řešeném území udává následující přehled: Číslo DTS (2172) 1953 (2173) 1954

(2174) 1955 (2175) 1956 (2176) 1957 (2177) 1958 (2178) 1959 (2066) 1847 (2228) 1988 (2254) 2012 2008

Název DTS Hať - Šalvica Hať – Kotlina u Jiříka Hať - Celnice Hať – Obec II kostel Hať - Škola Hať – Rychlovec 3 Hať – Obec I dolní Hať – Rychlovec horní Hať – Pod vrchem Hať – Na stavech Hať - Statek CELKEM

Výkon (kVA) 250 160 100 250 250 160 250 160 160 250 100 2090 kVA

Provedení Příhradová ELV-400 Příhradová ELV-400 Příhradová ELV-400 zděná Stožárová BTS Stožárová BTS zděná Stožárová BTS Příhradová ELV-400 Stožárová BTS Stožárová BTS

Vlastnictví ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí

Celkový instalovaný výkon distribučních transformoven obce Hať je 2090 kVA Bilance budoucího příkonu a transformačního výkonu Dle ÚAP bylo v r. 2007 v Hati 893 trvale obydlených bytů. Z toho 26 je v bytových domech. Odborný odhad potřeby bytových jednotek do r. 2025 je 111 b.j. z čehož 4/5 řešit v nových plochách => 89 b.j. Pro celkovou spotřebu elektrické energie je počítáno 893 + 111 = 1004 b.j. Vývoj elektrického příkonu obce pro byty, vybavenost, výrobní a podnikatelskou sféru do r. 2028 se uvažuje s těmito hodnotami (% dle stavu v r. 2011-Český statistický úřad, Sčítání domů a bytů 2001, tab. č. 14. Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení dle tab. CZSO OB0 OK81 OK.43):

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 15 z 34

Byty kategorie“A“ – 904 bytů (90%) Byty kategorie“B“ – 70 bytů (7%) Byty kategorie“C“ – 30 bytů (3% ) Celkem – 1004 bytů Ve smyslu „Pravidel pro elektrizační soustavu“ - zásad pro navrhování distribučních sítí VN (ČEZ Praha), při zatížení VN/DTS, je uvažován elektrický příkon pro bytovou výstavbu ve výši 1,6kVA/byt stupně elektrizace „A“(osvětlení), 2,3kVA/byt stupně elektrizace „B“(osvětlení, vaření a teplá voda) a 9,5kVA/byt stupně elektrizace „C“(osvětlení, vaření, teplá voda a vytápění). Výpočet max. soudobého zatížení odběru: Smax. byty = 904 x 1,6 + 70 x 2,3 + 30 x 9,5 = 1893 kVA Smax. vybavenost = 900 x 0,2 = 180 kVA Smax. podnikání = 500 kVA Smax. celkem = 2573 kVA Při optimálním zatížení DTS 22/0,4 kV na 80% instalovaného výkonu všech DTS potřebný instalovaný výkon: PiDTS = 2573/0,8 = 3216 VA Dle této bilance bude potřeba do r. 2025 zajistit zvýšení instalovaného výkonu DTS SME a.s. o cca (2090-3216) 1126 kVA. Technicko - provozní údaje. Provozní napětí. VN : 3 × 22kV, 50 Hz, IT. NN: 3 + PEN, 230/400V, 50 Hz, TN-C. Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Vyhodnocení stávajícího stavu zásobování elektrickou energií. Stávající venkovní vedení VN 22kV-L39 je vyhovující, dobrý, technický stav odpovídá stáří zařízení, většinou je na betonových stožárech. Distribuční vedení NN, včetně veřejného osvětlení obce je rovněž ve vyhovujícím stavu. Instalovaný příkon ve stávajících trafostanicích, pro stávající zástavbu je na hranici vytíženosti pouze při uvažování soudobosti odběru pod ß = 1,0. Pro nově navrženou zástavbu bude zapotřebí vybudování nové trafostanice. Návrh zásobování elektrickou energií. a) výstavba 111 bytových jednotek (81 RD) pro návrhové období, tj. do r. 2028, zajištění zásobování elektrickou energií bytových jednotek tak, aby tyto minimálně splňovaly nároky bytů stupně elektrizace “B”, s přihlédnutím na zavedení plynofikace, b) rozvoj podnikatelských aktivit pro výhledové období, c) výstavba sítě - odboček VN 22kV a výstavba 11 nových trafostanic, rekonstrukce částí stávajícího venkovního vedení VN 22kV na vedení kabelové v zemi, rekonstrukce stávajících trafostanic. Navrhovaná řešení jsou pojata z hlediska maximální navrhované výstavby. Osazení trafostanic transformátory bude podmíněno skutečnou výstavbou a potřebou odběru elektrické energie, což je výsadou ČEZ-Distribuce a.s. Rozvody nízkého napětí pro novou zástavbu budou prováděny kabelovým vedením v komunikacích a veřejných prostranstvích, společně s veřejným osvětlením a ostatními inženýrskými sítěmi (plyn, telefon, voda, kanál). K novým trafostanicím budou vybudovány příjezdové komunikace. Zástavba v jednotlivých lokalitách bude řešena samostatnými zastavovacími plány. Výstavba nových trafostanic včetně jejich přívodních vedení VN 22kV, navrhuje ÚP jako stavby veřejně prospěšné. Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 16 z 34

Rekonstrukce a výstavba sítí NN ani veřejné osvětlení není předmětem ÚP. 3.4.5.

Technická infrastruktura - Zásobování plynem

Současný stav. Plynovodní síť je v řešeném území i jeho širším zázemí tvořena jednou středotlakou plynárenskou soustavou napojenou na dálkový vysokotlaký plynovod DN 300 / PN 40 Hlučín – Opava. První napojovací místo na vysokotlaký plynovod je v prostoru obce Kobeřice, odkud vede vysokotlaká přípojka DN 100 / P 40 na západní okraj Chuchelné, 3 kde je situována regulační stanice RS1 jmenovitého výkonu 3 000 m /hod. Druhé napojovací místo na vysokotlaký plynovod je jihozápadně od obce Darkovice v lokalitě „Bunkry“. Obě regulační stanice jsou na výstupní straně propojeny středotlakým plynovodem D160. Výstupní přetlak je 0,3 MPa. Propojovací plynovod prochází obcemi Bělá, Vřesina, Darkovice, Hať do Šilheřovic. V uvedených obcích je propojovací plynovod součástí místní plynovodní sítě. Výstavba plynovodu v obci Hať probíhala ve dvou etapách a byla dokončena koncem roku 1997. Plynovodní síť je středotlaká s tlakovou hladinou 0,3 MPa, kterou lze zvýšit na 0,4 MPa. Páteřní rozvod tvoří propojovací plynovod D 160, na který navazují uliční řady v dimenzích D 90, D 63 a D 50 mm. Provozovatelem plynovodu je Severomoravská plynárenská a. s. – provozní oblast Opava. Technické údaje. Medium : zemní plyn,

Provozní tlak STL: 0,3 MPa

Vyhodnocení stávajícího stavu zásobování plynem. Zemní plyn je využíván jak v rodinných domech pro vaření, vytápění a ohřev vody, tak i v objektech občanské vybavenosti (bezobslužné kotelny s vysokou účinností). K ohřevu teplé vody je v RD využívána elektrická energie v nízkém tarifu a také plyn. Domovní kotelny v letních měsících zůstávají prakticky mimo provoz. Bilance budoucí potřeby plynu: Výpočet maximálního odběru a roční spotřeby plynu je odvozen ze Směrnice č. 12/1988, Českých plynárenských podniků v Praze. 3

3

Odběr

max. odběr m /hod

roční spotřeba m /rok

Vaření

0,14

150

příprava teplé vody

0,26

500

topení v bytech BD (bytový dům)

0,70

1 800

topení v RD (rodinný dům)

1,40

3 000

Z uvedeného vyplývá, že: 3

3

3

-max. odběr zemního plynu v m /hod v bytech RD je 1,8 m /hod, max. odběr v bytech je 1,1m /hod. V obci Hať je dle ÚAP bylo v Hati v r. 2007 683 domů z toho trvale obydlených 622 z toho 616 RD a 6 BD. Odborný odhad potřeby bytových jednotek do r. 2028 je 111 b.j. což je 79 domů (1,4 bytů/1 dům) z čehož 4/5 řešit v nových plochách => 89 b.j. což je 63 domů. Vývoj plynofikace obce pro byty, vybavenost, výrobní a podnikatelskou sféru do r. 2025 se uvažuje s těmito hodnotami (% dle stavu v r. 2011-Český statistický úřad, Sčítání domů a bytů 2001, tab. č. 14. Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení a dle tab. CZSO OB081 OK.43): Pro celkovou spotřebu plynu je počítáno 505 + 79 = 584 RD a 10bj. v BD. 320 domů bude mít jiné medium. 3

3

Max. odběr v RD (1,4+0,26+0,14) 1,8 m /hod × 584= 1051,2 m /hod. 3

3

Max. odběr v bytech BD bude (0,7+0,26+0,14) 1,1 m /hod × 10 = 11 m /hod. Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 17 z 34

3

Pro vybavenost se uvažuje 10% navýšení z celkového hodinového odběru, tj. 106,2 m /hod, 3

Celkový max. odběr 1168,4 m /hod. 3

3

Roční spotřeba plynu v RD: (3000+500+150) 3 650 m /rok × 1168,4 = 4 264 660 m /rok, 3

Roční spotřeba v bytech BD: (1800+500+150) 2 450 x 10 = 24 500 m /rok, 3

Roční odběr v občanské a komunální vybavenosti 428 916 m /rok Celkový roční odběr do r. 2025 bude

3

4 718 076m /rok.

Návrh zásobování plynem ÚP Hať přebírá z PÚR: (1)čl.: 58: PZ 10 Koridor propojovacího plynovodu VVTL DN 500 Děhylov – Hať - státní hranice ČR/Polsko. Řešeným územím prochází navrhovaný koridor propojovacího plynovodu mezinárodního a celostátního významu VTL DN 700 Děhylov – Hať – státní hranice ČR /Polsko (PZ 10). Navrhovaný koridor má počátek v areálu kompresorové stanice Děhylov, mezi Děhylovem a Kozmicemi vede souběžně se stávajícím VTL plynovodem DN 500 Děhylov – Kozmice směrem k silnici I/56. Za přechodem silnice I/56 v Kozmicích koridor opouští společnou trasu a lomí se východním směrem k samotě Vařešinky. Dále pokračuje na severovýchod, obchází západně obce Darkovice a Darkovičky a od obce Hať je veden severním směrem až ke státní hranici. Šířka koridoru je stanovena po celé jeho délce na 400 m. Cílem vybudování tohoto koridoru je propojení přepravních systému zemního plynu na území ČR a Polska. 2) Návrh řešení vychází z následujících požadavků: a) výstavba bytových jednotek pro výhledové období, tj. do r. 2028 – 111 b.j. (79 domů) b) rozvoj podnikatelských aktivit pro výhledové období, c) rozšíření plynofikace pro výhledové období. Navýšený odběr plynu, za předpokladu zmíněné maximální výstavby RD bude: 3

3

1,8 m /hod × 79 = 142,2 m /hod. 3

Pro vybavenost se uvažuje 10% navýšení z celkového hodinového odběru, tj. 14,2 m /hod, tedy celkový max. 3 navýšený odběr 156,4 m /hod. Navýšená roční spotřeba plynu v RD: 3 vybavenosti 28 835 m /rok.

3

3

3 650 m /rok × 79 = 288 350 m /rok, a v občanské a komunální

Územní plán předpokládá přestavbu stávajících kotelen spalující pevná paliva, na kotelny plynové a to jak v RD, tak i v objektech občanské a technické vybavenosti i v objektech pro podnikání. Rozvoj plynárenství se příznivě projeví na životním prostředí v území, snížením koncentrace exhalací a prašnosti. Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodního potrubí Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §68, zákona č. 458/2000 sb., bezpečnostní pásmo (BP) je stanoveno §69, zákona 485/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranné pásmo činí:  

u středotlakých plynovodů u velmi vysokotlakých plynovodů nad DN 500

1m 4m

Bezpečnostní pásmo (§69, odst. 4), dle přílohy činí: 

u velmi vysokotlakých plynovodů nad DN 500

Územní plan Hať

Odůvodnění

200 m

strana 18 z 34

3.4.6.

Technická infrastruktura - Zásobování teplem

Současný stav. Obec Hať není napojena na centrální zdroj tepla (CZT), v území se ani nenachází žádný teplárenský zdroj. Ve smyslu ČSN 38 3350 lze označit kotelnu za součást CZT, když svými venkovními rozvody (teplovodními, parovodními) zásobuje teplem alespoň dva objekty. Ve smyslu ČSN 06 0210, tab. A. 1, se nachází zástavba řešeného území v oblasti o nadmořské výšce od 205 do 279 m n. m., s výpočtovou venkovní teplotou - 15°C, s intenzívními větry. Dle tabulky č. 1 ČSN 38 3350, změny „a“, je o denní střední teplota v nejchladnějším měsíci (lednu) -2,2 C, roční průměrná teplota vzduchu je 8,5° C, střední o o denní teplota ve 3 dnech topného období pro t em = 12 C je 3,5 C a počet dnů během roku s teplotou nižší než 12° o o o C je 228. Dotápět je třeba (18 - 3,5 ) × 228 = 3 306 dennostupňů v topném období, když 18 C je střední teplota vnitřního vzduchu budov pro obytné domy a poměry v ČR. Průměrná spotřeba tepla pro rodinné domy by se měla pohybovat v rozmezí 10 - 15 kW/RD, podle velikosti rodinného domu. V oblasti občanské vybavenosti v souvisle zastavěném území se v řešeném území nepředpokládá výstavba velké nadstandardní vybavenosti, bude v následujícím období spíše průměrného charakteru. Vyhodnocení stávajícího stavu zásobování teplem. Pro obec Hať je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění, s individuálním vytápěním rodinných domů i objektů občanské a komunální vybavenosti. K vytápění se především využívá zemní plyn, spalovaný v domovních kotelnách. V letních měsících jsou tyto kotelny mimo provoz. Jsou případy, kdy se k vytápění používají pevná paliva, někdy i nízké kvality. V některých RD vystavěných v posledních dvou létech je k vytápění využíváno tepelné čerpadlo, Jen málo RD využívá k vytápění elektrickou energii, ale vzhledem k vysokým provozním nákladům se jedná spíše o přitápění. Návrh zásobování teplem. Zásobování teplem vychází z požadavků ekologického vytápění a tím i zlepšení životního prostředí. Územní plán obce Hať přebírá záměr plošné plynofikace i pro další návrhové období do r. 2028. ÚP navrhuje zavedení plynu do míst navržených k zástavbě RD i podnikatelských aktivit a rekonstrukci stávajících kotelen spalujících pevná paliva na kotelny plynové tak, jak bylo uvedeno v článku „Návrh zásobování plynem“. Ohřev vody je v průtokových ohřívačích. Kromě plynových kotelen zvažovat i vytápění a ohřev vody tepelnými čerpadly typu voda/voda, vzduch/voda, země/voda, což je ale investičně náročné. 3.4.7.

Technická infrastruktura – Telekomunikace

Současný stav Veřejná pevná telefonní síť Veřejná pevná telefonní síť je v zájmovém území plně digitalizována. Digitální síť je tvořena digitální řídící ústřednou typu HOST v Hlučíně, na kterou se připojují vedlejší účastnické rozvaděče. Hať má digitální telefonní ústřednu typu ALCATEL S12 s kapacitou 248 Pp. Propojení mezi HOST a vedlejšími účastnickými rozvaděči je provedeno dálkovými optickými kabely (DOK). Kapacita DOKu je vyhovující i pro výhledová období. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi a kapacitně vyhoví i pro celé návrhové období. Meziměstské spojení ústředen HOST pak zajišťuje tranzitní digitální ústředna v Ostravě – Mariánských Horách. Veřejná mobilní telefonní síť. Pokrytí řešeného území signály jednotlivých provozovatelů sítí (síť T-Mobile, Telefonica O2, Vodafone). Těsně u hranice Hatě, na území obce Šilheřovice, je vybudována základnová stanice T-Mobile. Radiokomunikační služby Tyto služby zahrnují šíření programu rozhlasu a televize, přenos meziměstských telefonních hovorů, speciální služby TELEFAX, POSTFAX, INTERNET a inspekční činnost apod. V zájmovém území se nacházejí 2 základnové stanice.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 19 z 34

Televizní převaděče zajišťují lokální šíření televizního signálu v místech, která nejsou pokrytá signálem televizních vysílačů. Řešené území v současnosti přijímá digitální vysílání DVB-T z vysílače Ostrava – Hošťálkovice – digitální síť 1 (tzv. Multiplex 1 – vysílané programy ČT 1, ČT 2, ČT 24 a ČT 4) na kanále 58. Na kanále 39 je pak zajištěn v řešeném území příjem stanic v rámci digitální sítě 2 (Nova, Prima, Barrandov, Nova Cinema, Prima Cool) z vysílače Ostrava – Slezská Ostrava (Hladnov). Ze stejného vysílače na kanále č. 32 lze v části řešeného území přijímat stanice v rámci digitální sítě 3 (stanice Public) – síla příjmu je však slabší vzhledem k okrajové poloze řešeného území v rámci současně pokrytého území. Na většině řešeného území lze rovněž přijímat digitální síť 4 (stanice ČT 1 HD, Nova HD, Óčko a O2 info) z vysílače Ostrava – 1. Máje na kanále č. 63. Kvalita příjmu je však stejně jako v případě sítě 3 nižší. Tato 4. Digitální síť je však v testovacím provozu a její parametry se mohou měnit. V rámci multiplexu 1 je rovněž šířeno 7 rozhlasových stanic Českého rozhlasu (Radiožurnál, Český rozhlas Praha, Český rozhlas Vltava, Rádio Wave, Český rozhlas D-Dur, Rádio Česko a Český rozhlas Leonardo) ve formátu DVB-S. Vysílače zahrnující šíření formátů DVB-T a DVB-S. Název vysílače Ostrava Ostrava – Slezská Ostrava

Ostrava - Máj

kanál 54 54 39 32 63

Program/síť DVB-T síť 1, DVB-S DVB-T síť 1, DVB-S DVB-T síť 2 DVB-T síť 3 DVB-T síť 4

Výkon KW 100 10 10 2 0,794

Výkon DbW 50.000 40.000 40.000 33.000 29.000

Na území Moravskoslezského kraje je provozována rozsáhlá síť elektronické komunikace (podzemní komunikační vedení, nadzemní komunikační vedení, rádiové zařízení, rádiové směrové spoje, vysílací televizní a rozhlasové zařízení, televizní převáděče), kterou provozuje velké množství operátorů státních organizací a soukromých společnosti. Je nutno respektovat sítě elektronické komunikace operátorů MV, MO (AČR) a soukromých společnosti dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Vzhledem k tomu, že nebyly autorům ZÚR známy všechny sítě a z důvodů, že u sítí elektronické komunikace v dnešní době nejsou stanovené priority a důležitost jednotlivých sítí, nebyly v grafické části žádné elektronické komunikační sítě zakresleny. Pouze byly zakresleny televizní a rozhlasové vysílače, které mají nadmístní význam a jsou chráněny velkým ochranným pásmem 500 m. Případný zákres sítí elektronických komunikací bude předmětem územně analytických podkladů kraje. Provoz, výstavbu a rozvoj veřejných sítí elektronických komunikací zajišťují operátoři komunikačních sítí a výkon státní správy ve věcech elektronických komunikací zajišťuje Český telekomunikační úřad dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Řešené území je pokryto digitálním signálem Rozvojové tendence Rozvoj a zvyšování kapacity sítí elektronických komunikací je zajišťován výstavbou nových širokopásmových komunikačních sítí, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu a výstavbou mobilních radiokomunikačních systému nových generací. 3.4.8.

Vodní hospodářství – Pitná voda

Současný stav Obec (210-230m n. m.) má vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a ve správě obecního úřadu. Je na něj napojeno 99 % trvale bydlících obyvatel. Zdrojem pitné vody je vrt o vydatnosti 23 l/s. Tento vrt je na k.ú. Šilheřovic. Surová voda je dopravována do zemního VDJ 2x 400 m3 (hladiny 270-265,40 m n. m.) a odtud do spotřebiště. Zdroj má vyhlášena pásma hygienické ochrany (PHO) 1. a 2. stupně. Ochranné pásmo tohoto vodního zdroje se dotýká jižních hranic zastavěného území obce. Kvalita vody vyhovuje ČSN 75 71 11. Zdravotní zabezpečení je chlorováním. Vodovodní síť je z PVC DN 80 - 200 a byla realizována v letech 1994-1997. Technický stav je dobrý.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 20 z 34

Od roku 1989 poklesla potřeba vody v České republice o 50 % a v současné době dosahuje průměrná specifická spotřeba hodnoty cca 100 l/os/den. V obci Hať je průměrná denní spotřeba vody vyšší z důvodu závlah pro zemědělství v období sucha. Množství fakturované vody v r. 1996 činilo 70 000 m3. Množství nefakturované vody 3 500 m3. Stávající systém zásobování pitnou vodou je dostačující. Jen v lokalitách navržených k zástavbě dojde k prodloužení vodovodních řadů cca 500m, DN 80-100. V případě zhoršení kvality místního zdroje, je možno obec napojit na OOV přes vodovodní síť Darkovic. V severní části k. ú. Hať v odloučené lokalitě u státních hranic se v areálu hasičského sboru (bývalé Vojenské ubytovací a stavební správy Olomouc) nachází využívaný vodní zdroj – vrtaná studna s povoleným odběrem 1 l/s. Na parcele 1699/2 se nachází VO18 základní pozorovací sítě podzemních vod, který má ochranné pásmo 250m zasahující zastavěnou část obce. Veškeré záměry v jeho pásmu je potřeba projednat s ČHMÚ a v případě nutnosti tento vrt přeložit. Výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou vybavenost, objekty druhého bydlení a zemědělský areál je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů, která je stále metodickou pomůckou pro tento výpočet. Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla a s ohledem na současný stav v zásobování pitnou vodou je pro obec Hať uvažována specifická spotřeba vody na jednoho obyvatele 100 l/den. Vzhledem k rozsahu stávající vodovodní sítě v obci a k rozsahu navrhované vodovodní sítě je ve výpočtu do roku 2028 uvažováno s napojením 100 % obyvatel na veřejný vodovod. Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost pro danou velikost sídla je dle uvedené směrnice -1 na jednoho obyvatele 20 l.d . Koeficient denní nerovnoměrnosti s ohledem na kategorií sídla je: kd = 1,4 Koeficient hodinové nerovnoměrnosti k h = 1,3. Bilance budoucí spotřeby vody Dle ÚAP bylo v r. 2007 v Hati 2533 obyvatel. Územní plán bude území připravovat na 2 590 trvale bydlících obyvatel tj. nárůst o 57 obyvatel. Výsledná potřeba pitné vody pro Hať: potřeba vody Potřeba vody pro Bytový fond Technická vybav. Zemědělství * Σ Hať

počet obyvatel 2590 2590 2590

Qp 3

-1

m .d 259 51,8 5 310,8

3

-1

Qm

m .d 362,6 77,7 5 440,3

-1

l.s 4,2 0,9 0,1 5,2

Qh

-1

l.s 5,46 1,17 0,13 6,76

* Zemědělství soukromé podnikání – cca 40 ks skotu, 12 ks koní – 10-30 l/kus/den, cca 5 zaměst.- 60l/os/den, chovatelství – množství králíků, slepic, hus, ovcí, koz, holubů. Posouzení zdrojů vody, tlakových poměrů, akumulace a návrh vodovodních řádů

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 21 z 34

Návrh doplnění a rozšíření vodovodní sítě v obci Hať vychází ze současného stavu zásobování pitnou vodou, který je popsán v úvodu této kapitoly. Navrhované řešení respektuje koncepci stanovenou Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Koneko spol. s.r.o. Ostrava, VODING Hranice, spol. s.r.o., 2004, s úpravami odpovídajícími skutečnému stavu. Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo a technickou vybavenost pro obec Hať bude v roce 2028 nárok na zdroj 3 vody Qm = 440,3m /den, tj. 5,2 l/s. Toto množství bude i nadále dodáváno z vodojemu v Šilheřovicích. Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z ČSN 75 5401, která připouští nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu nad dvě podlaží. Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100 % maximální denní potřeby vody. Dle 2 ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty do plochy ≤ 120 m stanoveno -1 3 množství požární vody 4 l.s a obsah nádrže požární vody 14 m . Zásobovací řad musí být profilu min. DN 80. Potřebná akumulace pro obec:

spotřebiště

Qm m3/den

Stávající akumulace 3 1 m )

Potřebné zvýšení 3 akumulace m

Návrh vodojemu m

Hať

440,3

800

0

0

1

3

3

) Vodojem Šilheřovice 2 x 400 m

Celková akumulace zajišťuje cca 181,7 % maximální denní potřeby vody Qm. Nová akumulace se nenavrhuje. Návrh Pro navrhovanou zástavbu obce jsou navržené nové vodovodní řady, které budou dle konkrétních možností zokruhovány. Nové řady budou napojené na stávající rozvody. Koncepce zásobování pitnou vodou je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje. Návrh je přizpůsoben stávajícímu zásobení pitnou vodou, tj. napojení obce na zemní vodojem na území k.ú. Šilheřovice. Návrh řadů, posouzení tlakových poměrů a akumulace je proveden k roku 2025. Z provedených bilancí potřeb pitné vody pro vodovod obce Hať nevychází potřeba výstavby nové akumulace ani jiných zařízení vodovodu, navrženy jsou pouze nové řady pro navrhovanou zástavbu. Veškerá výstavba vodovodních zařízení musí splňovat příslušné normy a předpisy. Jakákoliv výstavba v území musí respektovat stávající trasy vodovodů a ostatních inženýrských sítí, včetně jejich ochranných pásem. V grafické příloze ÚP jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů, které jsou orientační. Jejichž poloha bude dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací jednotlivých lokalit. K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením jsou dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovena ochranná pásma do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Tato ochranná pásma jsou územním plánem respektována, ale nezobrazitelná. 3.4.9.

Vodní hospodářství - Odvádění a čištění odpadních vod

Současný stav Obec patří mezi sídla venkovského typu s jednoduchým urbanistickým uspořádáním. Zástavbu obce tvoří zejména rodinné domky. Středem obce ze západu na východ protéká potok Bečva. Obytná zástavba obce je situována převážně podél místní komunikace a recipientu Bečva, v délce cca 4,0 km. Zájmové území je svažité do osídleného údolí, hladina podzemní vody je na mnoha místech mělko (cca20cm) pod úrovní terénu.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 22 z 34

Dle provedeného průzkumu je v současné době v obci vybudována nesoustavná kanalizace o celkové délce cca 2 200 m, která původně měla sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce. Jedná se zejména o postupné zatrubnění stávajících odvodňovacích příkopů. Jednotlivé kanalizační stoky jsou zaústěny do recipientu Bečva. Převážná část stávající kanalizace je funkční, technický stav odpovídá stáří jednotlivých kanalizačních stok. Čištění odpadních vod v obci bylo doposud zajištěno převážně v septicích či žumpách. Ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, respektive přímo do povrchových vodotečí případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Návrh Dle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, Koneko spol. s.r.o. Ostrava, VODING Hranice, spol. s.r.o., 2004, pro odkanalizování území je navrženo vybudovat 14 735 m hlavních tlakových splaškových stok, z toho 10.200m povede pod zpevněným povrchem a 4.535m povede v zeleném pásu. Trasa tlakové kanalizace byla volena tak, aby minimalizovala podélné zásahy do komunikace II.tř./469 a III.tř./4698 ve správě SÚS Správa silnic Moravskoslezského kraje, středisko Opava, cestmistrovství Hlučín. Celková délka podružných řadů je 16 825m. Celkový počet čerpacích šachet s kompletním technologickým vybavením je 741 ks. Tato splašková komunikace je postupně budována a je sváděná do budované ČOV. Pro čištění odpadních vod je navržena mechanicko-biologická ČOV o kapacitě 2881 EO. Recipientem vyčištěných vod bude řeka Bečva. Splašková komunikace je postupně budována a je sváděná do budované ČOV. Kanalizace vč. ČOV je postupně prováděna a dokončení bude v r. 2013. Návrh odvádění odpadních vod obce Hať vychází ze současného stavu odkanalizování, který je popsán v úvodu této kapitoly. Do územního plánu je převzat návrh na odkanalizování a likvidaci odpadních vod z obce, dle Projektové dokumentace „HAŤ – ČOV A SPLAŠKOVÁ KANALIZACE“ pro DÚR 04/2007. Likvidace odpadních vod je navržena v jedné čistírně odpadních vod situované v povodí Bečvy. Oproti návrhu Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, který má návrhové období do roku 2015, je v územním plánu navržené komplexní řešení likvidace odpadních vod do roku 2028. ČOV je vybudováno na jihozápadním okraji zástavby jako mechanicko – biologickou s parametry 2881 EO. Recipientem vyčištěných vod bude potok Bečva. Po vybudování čistírny odpadních vod budou odpadní vody ze všech objektů napojeny na tuto ČOV, stávající žumpy a septiky budou zrušeny. 

Pro rekreační a školicí středisko hasičského a záchranného sboru na hranici s Polskem se ponechá stávající způsob likvidace odpadních vod akumulací v bezodtokových jímkách – žumpách s vyvážením odpadu.

Kanalizace je navržena dle ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky, je vedená v trasách místních komunikací, nebo v souběhu s nimi v nutných případech podél hranic pozemků, v souběhu s ostatními inženýrskými sítěmi v souladu s ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Závěr Po dobudování kanalizace dle návrhu územního plánu obce Hať bude na kanalizaci a tím na ČOV napojeno téměř 100 % objektů (kromě školicího střediska). Likvidace odpadních vod v ČOV musí zabezpečovat kvalitu vyčištěné odpadní vody na odtoku tak, aby vypouštěná odpadní voda splnila limity, které požaduje Nařízení vlády ČR č. 61/2003 z července 2003, kterým se stanovují ukazatele přípustného stupně znečištění vod. Dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů mají stoky veřejné kanalizace stanovena ochranná pásma u stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí. Tato ochranná pásma jsou územním plánem respektována.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 23 z 34

3.4.10. Nakládání s odpady Odpady se odvážejí a likvidují mimo Hať. Plochu sběrného dvora bude možno zřídit na rekultivované ploše bývalé skládky odpadů.

3.5.

Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, změn ve využití krajiny, ÚSES, prostupnosti krajiny, protierozních opatření, ochrany před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů, apod.

3.5.1.

Uspořádání krajiny (v. č. 2)

Změny v krajině sledují zachování kvality krajiny a její lepší vazbu na nadřazený systém ÚSES a na větší využití turistických možností a atraktivit. Jedná se tyto změny:

3.5.2.



Doplnění ÚSES (viz kap. 3.5.2)



Vybudování suchých poldrů pro zachycování přívalových vod



Zalesnění nových ploch

Ochrana přírody

Územní systém ekologické stability a prostupnost krajiny Krajinu v oblasti k. ú Hať lze považovat za relativně ekologicky méně stabilní, což je dáno malým podílem zalesněných ploch a vysokým podílem polí. Z hlediska prostupnosti krajiny biotopu je většina k.ú. bez významnějších barier znemožňujících migraci, Silniční komunikace v k.ú. jsou úzké a dopravou málo zatížené, nepředstavují vážnou migrační překážku. (Teorie ÚSES předpokládá možná přerušení LBK do šířky 15m). Celková koncepce ÚSES vychází ze ZÚR MSK, závazným podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu je Generel nadregionálního a regionálního ÚSES v Moravskoslezském kraji (Ageris Brno). Z těchto podkladů vychází umístění lokálních biokoridorů, v nejvyšší možné míře respektující stávající kostru ekologické stability, při zachování prostorových požadavků (maximální délka LBK 2 km, minimální šířka 15 m.) Regionální a nadregionální prvky ÚSES se nacházejí mimo katastr Hatě. Pro řešené území představuje ÚSES při řádném hospodaření vhodný způsob multifunkčního využívání krajiny jak k účelům dlouhodobě udržitelného lesnického hospodaření, tak využití rekreačního a plnění dalších funkcí lesů. Hospodaření v prvcích ÚSES plně koresponduje s koncepcí přírodě blízkého hospodaření LČR. Obnovní cíle v prvcích ÚSES jsou postupně naplňovány zákonným požadavkem na závazný minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) v obnovovaných porostech. Obecnou zásadou pro prvky ÚSES je hospodařit v těchto prvcích tak, aby nedocházelo k dalšímu zhoršování přírodního prostředí, v lesních společenstvech je předpokládaným perspektivním cílem diversifikovaný, prostorově rozrůzněný les s dřevinnou skladbou blížící se původní skladbě. Na dosud nelesních částech se předpokládá postupné odlesňování dle finančních a legislativních možností. Navrhované řešení ÚSES plně respektuje koncepci Nadregionálního a regionálního ÚSES, nutná přerušení biokoridorů jsou způsobeny technickými limity území (silniční komunikace). Jejich rozsah z hlediska teoretických metodických požadavků nepřesahuje dané limity a nevyžaduje dodatečná technická řešení. Prvky ÚSES Na území s e nacházejí pouze lokální prvky: LBC 

Funkční lokální biocentra: LBC Farský les, LBC Landek, LBC U Píště, LBC U Šilheřovic



Nefunkční biocentra: LBC Kočoky, LBC U Březí, 2x LBC Bečva

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 24 z 34

plocha přírodní (N) označení

způsob využití

Lokalita

30

N

LBC U Březí

změna v krajině - ÚSES

37

N

LBC Bečva


46

N

LBC Bečva

změna v krajině - ÚSES - změna ÚP č.2 (85)

73

N

LBC Kočoky


Odůvodnění

LBK 

Funkční lokální biokoridory: LBK 1, LBK 2-1, 2-3, 2-5, LBK 3-1, LBK 6-2, 6-4, LBK 7, LBK 8-1, LBK 9



Nefunkční biokoridory: LBK 2-2, 2-4, LBK 3-2, LBK 5, LBK 6-1, 6-3, LBK 7-2, 7-4, 7-6, LBK 8-2, LBK 9

Protierozní opatření V řešeném území jsou lokality, kde dochází ke splachům orné půdy z polností při přívalových deštích. Jde o zorněné plochy na svazích. Je třeba užívat vhodných agrotechnických postupů, plodin nenáchylných k vodní erozi, rozčlenění ploch na menší části, průlehy. Jako opatření pro předcházení erozi územní plán navrhuje drobnější členění zemědělských ploch, rozděluje je ploškami stabilizované krajinné zeleně – meze, rozptýlená zeleň a další krajinné prvky, na nichž nebude prováděna orba ani intenzivní zemědělské využití. Toto členění v územním plánu je využito jednak z důvodů krajinotvorných, jednak mají pozitivní vliv jako protierozní opatření. plocha smíšená nezastavěného území (H) označení

způsob využití

Lokalita

6

H

Ochranné zatravnění úžlabí poldru U Mareše

změna v krajině - protierozní opatření

68

H

Letiště modelů letadel za statkem (Prostřední pole)

změna v krajině - rekreace v přírodě

69

H

Ochranné zatravnění úžlabí Za kaplí

změna v krajině - protierozní opatření

Odůvodnění

Ochrana před povodněmi Územní plán navrhuje vytvoření suchých poldrů a systému záchytných rigolů pod plochami zorněné půdy na svazích nad stávající a navrhovanou zástavbou. Proti zaplavení zastavěných částí území jsou také navrženy záchytné rigoly zaústěné buď do vodotečí, nebo přes lapače splavenin do dešťové kanalizace. Jako opatření pro předcházení negativním vlivům povodní územní plán v záplavových územích navrhuje plochy, pro které je nutno vypracovat zastavovací studii s hydrogeologickým vyhodnocením a z toho vyplývajícím způsobem využití. Jedná se o záplavové území stanovené. plocha lesní (L) označení

způsob využití

36 39

3.5.3.

Lokalita

Odůvodnění

L

Zalesnění u Poldru Na Šilheřovické cestě

změna v krajině - protipovodňové opatření

L

Zalesnění V dole

změna v krajině - původní ÚP

Odtokové poměry, vodní režim.

Současný stav Hydrologicky spadá řešené území do úmoří Baltského moře a je součástí povodí těchto toků: Bečva (jižní část území). Odra (severní část území), Píšťský potok (severozápadní výběžek území) a velmi malá plocha v nejjižnějším Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 25 z 34

výběžku území) patří do povodí Šilheřovického potoka. Bečva přitéká na území obce od západu z k. ú. Vřesina a na území Hatě se do něj vlévá několik krátkých bezejmenných levostranných i pravostranných přítoků. Běžné průtoky na toku Bečvy nedosahují 1 m/s. Potok Bečva - ČHP: 2-03-02-017 patří mezi málo významné přítoky Odry, do které se vlévá již v Polsku. Tok Bečvy i jejich přítoků a dalších toků v řešeném území patří dle jakosti vody k nejvyšším dvěma jakostním třídám a jejich stav je tedy dobrý, ačkoli obsah dusíku v toku dosahuje zvýšených hodnot. Čistěním vod v ČOV dojde ke zlepšení čistoty toku Bečva. Je plánováno zkapacitnění koryta Bečvy, jež by mělo snížit ohrožení povodněmi. V jihovýchodní části zájmového území se nacházejí dvě ochranná pásma vodních zdrojů. Vodní plochy V zájmovém území se nachází jedna rozsáhlejší vodní plocha na toku Bečvy západně od obce. Dále zde lze nalézt celkem tři malé umělé vodní plochy nacházející se v centrální části obce. Podzemní vody V řešeném území hrají zdroje podzemních vod významnou úlohu, neboť se zde nachází hned 7 jímaných zdrojů podzemních vod. Z nich nejvýznamnější má odběr ve výši 3,3 l/s. Pro sledování stavu podzemních vod je u vjezdu do obce od Darkovic, na parcele č. 1699/1-2 vrt VO18 základní pozorovací sítě podzemních vod, které má ochranné pásmo 250 m zasahující zastavěnou část obce. Zdroje podzemní vody zásobují řešené území pitnou vodou. Tento vodní zdroj se nachází v Šilheřovicích za hranici katastru Hatě, ale jeho ochranná pásma do území Hatě zasahují. Návrh Z urbanistického návrhu územního plánu obce na území Hatě vyvstává potřeba úpravy - zkapacitněni místních toků. Kapacitu místních toků je nutno udržovat pravidelnou údržbou. Toky nezatrubňovat. V návrhu je nový rybník v jižní části území zvané Rychlovec. Závěr Dle zákona č. 254/2001 Sb. (o vodách) z roku 2001, může správce vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemků souvisejících s korytem vodních toků a to u drobných vodních toků nejvýše 6 m od břehové čáry. V návrhu územního plánu jsou vodní toky se svými manipulačními pásy respektovány, ačkoliv takto úzké pásy nejsou v grafické části v použitém měřítku zobrazitelné. V návrhu územního plánu je respektováno stanovené záplavové území řeky Bečvy. Záplavové území drobných vodních toků stanoveno není. Při návrhu zástavby je přihlíženo k hranici zatopeného území při největší povodni u drobných vodních toků. 3.5.4.

Rekreace

Podmínky pro rekreaci jsou v Hati většinou sportovní, nepobytové. Navržena je plocha za statkem Prostřední pole, pro letiště leteckých modelů, podmíněna hlukovou studii. Dále je to plocha jezdeckého klubu vedle suchého Poldru U Cigána. Kromě cvičného výběhu jsou možné i vyjížďky na koních do okolí. Jako rozvojový potenciál v oblasti rekreace lze využít i skutečnost, že v obci Hať se stýkají dvě dálkové cyklotrasy “Prajzská cesta“ a „Jantarová stezka“. Výhodou obce Hať je skutečnost, že se nalézá nedaleko několika významných atraktivit cestovního ruchu regionálního i nadregionálního významu: – areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky - zámek se zámeckým parkem a golfovým areálem v Šilheřovicích - v sousední obci Vřesina je Přírodní rezervace Dařanec - prochází zde značená turistická trasa – žlutá (Bohuslavice-Závada-Dařanec-Hať-Šilheřovice).

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 26 z 34

Charakteristika oblasti z hlediska rekreace a cestovního ruchu: Obec Hať je dle nejnovější regionalizace cestovního ruchu řazena do Turistického regionu Severní Morava a Slezsko, turistické oblasti Opavské Slezsko. 3.5.5.

Dobývání nerostů

Území zasahuje: - Chráněné ložiskové území CHLÚ 14400000 Čs. Část Hornoslezské pánve - Ložisko B258500 Šilheřovice (dosud netěženo černé uhlí) Těžba se v návrhovém období nepředpokládá. Využití nerostných surovin v nejbližším okolí obce je v současnosti minimální (štěrkopísek), území je součástí netěženého výběžku Hornoslezské černouhelné pánve

3.6.

Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejná opatření a asanace (v. č. 5) 

Veřejně prospěšnou stavbou vyplývající z PÚR je vysokoltlaký propojovací plynovod VVTL DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať na hranici ČR – Polsko.



Vybudování suchých poldrů



Vybudování vstřícné křižovatky komunikací II/469 (Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať), III/4698 (Hať – Darkovice – Darkovičky) a ulice Na Chromině.

3.6.1.



Vybudování okružní křižovatky II/469 - Lipová



Vybudování komunikace do Vřesiny



Vybudování zpevněných účelových cest



Vybudování trafostanic pro novou zástavbu, podle postupu této výstavby



Přeložky VN



Záchytné příkopy



Zkapacitnění Bečvy



Rekultivace bývalé skládky



Rozšíření hřbitova



Doplnění prvků ÚSES

Civilní a požární ochrana

Ukrytí obyvatelstva Pro ukrytí obyvatel bydlících v bytových lokalitách nízkopodlažní obytné zástavby (rodinné domy), se počítá s možností ukrytí v suterénních částech jednotlivých domů v souladu s plánem ukrytí. Úpravu těchto prostor, aby k ukrytí mohly sloužit a následně i vlastní zpohotovení na protiradiační úkryty provedou vlastníci domů vlastními silami a prostředky. Objekty s prostorem vhodným pro ukrytí obyvatelstva se zde nevyskytují. Jiná nebezpečí pro obyvatelstvo Pro možné nebezpečí požáru je obec vybavena pro první zásah. Je zde skupina dobrovolných hasičů s potřebnou technikou. Hasičská zbrojnice je přímo v centru obce. Jiné nebezpečí není předpokládáno. 3.6.2.

Obrana a bezpečnost státu

Celé území je zájmovým územím Ministerstva obrany, které stanovuje limit – ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení §175 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu. Jsou stanoveny ohlašovací podmínky pro objekty nad 30 m. Na katastru Hať se nacházejí dva objekty důležité pro obranu státu (dle ÚAP ORP Hlučín 2010): Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 27 z 34

-

Objekt MO ČR 82/2007 Objekt MO ČR 32/2007

Území nenáleží do vojenského újezdu ani s vojenským újezdem nesousedí.

4.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na udržitelný rozvoj území

Dle požadavku Zadání ÚP (4), kap. M je Územní plán obce Hať posuzován podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Součástí řešení územního plánu se stane vyhodnocení vlivů územního plánu Hať na udržitelný rozvoj území, který bude obsahovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení bude zpracováno v samostatném dokumentu.

5.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

5.1.

Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu

5.1.1.

Metodický přístup.

na

Součástí řešení územního plánu je i zpracování zemědělské přílohy, která slouží k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely územního rozvoje obce Hať v návrhovém období a k posouzení rezervních ploch. Zemědělská příloha je zpracována podle zákona číslo 334/92 Sb., z 12.5.1992 o ochraně ZPF, vyhlášky č. 13/94 z 29.12.1993, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a Metodického pokynu MŽP ČR č. j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996. 5.1.2.

Kvalita zemědělské půdy, bonitované půdně ekologické jednotky

Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu v územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Jejich pětimístný kód vyjadřuje kvalitu půdy pro případné odnětí. K tomuto pětimístnému kódu BPEJ se podle výše uvedených legislativních předpisů přiřazují stupně tříd ochrany zemědělské půdy (třída I – V). Tyto třídy ochrany jsou uvedeny v následující tabulce odnětí ZPF pro každou lokalitu. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČNR č.334/1992 Sb. Kvalita půd. V řešeném území se vyskytují půdy podle tříd ochrany ve střední a nižší kvalitě. Střední kvalita půd je zejména v údolních polohách Bečvy a jejích přítoků. Tyto plochy jsou však z valné části již zastavěným územím nebo se sporadickým zastavěním. Ve vyšších polohách jsou horší kvality zemědělské půdy. Investice do půdy. Na katastrálním území obce jsou meliorované půdy, které nejsou návrhem dotčeny. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby Realizací záměrů navrhovaných územním plánem nedojde k narušení existujícího areálu zemědělské prvovýroby. 5.1.3.

Zákl. členění předpokládaných záborů zemědělské půdy navržených v územním plánu obce

V plochách (SV) smíšených je do bilancí započítána celá plocha pozemku. Skutečný zábor ZPF však bude v těchto případech tvořit pouze zastavěná část pozemku domem, příp. zpevněnými plochami na pozemcích. Ostatní plochy pozemků domů jsou ponechány jako zahrady. Předpokládané zábory zemědělské půdy navržené v územním plánu Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 28 z 34

Předpokládané zábory půdního fondu

označení plochy

plocha CELKEM [m2]

20 D 47 D 61 D Celkem

9 498 4 171 18 413 32 081

plocha dopravní infrastruktury (D) z toho

v SZÚ [m2] 9 498 4 171 0 13 669

ZPF [m2] 1 0 14 152 14 153

1.tř. ochrany celkem v SZÚ 1 0 80 81

z toho [m2] 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochrany celkem v SZÚ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 539 0 769 0 12 765 539 0 769 0 12 765

1 0 0 1


označení plochy

plocha CELKEM [m2]

6 H 68 H 69 H Celkem

35 747 33 251 10 448 79 446

plocha smíšená nezastavěného území (H) z toho

v SZÚ [m2] 0 0 0 0

ZPF [m2] 34 831 33 253 10 447 78 531

1.tř. ochrany celkem v SZÚ 153 19 049 0 19 202

0 0 0 0

z toho [m2] 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ y 0 17 174 0 17 503 0 14 203 0 0 0 0 10 447 0 0 0 0 41 825 0 17 503 0 0


označení plochy

plocha CELKEM [m2]

36 L 39 L Celkem

39 286 10 846 50 131

plocha lesní (L) z toho

v SZÚ [m2] 0 0 0

z toho [m2] 1.tř. ochrany 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ celkem v SZÚ y 0 27 821 15 108 0 0 0 1 271 10 615 10 849 4 533 0 4 583 0 1 733 0 0 38 669 19 641 0 4 583 0 3 004 10 615 0

ZPF [m2]


označení plochy

plocha CELKEM [m2]

30 N 37 N 46 N 73 N Celkem

24 033 11 773 4 050 33 714 73 569

plocha přírodní (N) z toho

v SZÚ [m2] 0 0 0 0 0

ZPF [m2] 0 11 328 4 050 16 071 31 448

1.tř. ochrany celkem v SZÚ 0 0 0 7 291 7 291

0 0 0 0 0

z toho [m2] 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ y 0 0 0 0 0 11 328 0 0 0 0 4 050 0 0 0 0 7 973 0 0 0 0 23 350 0 0 0 0


označení plochy 1 27 43 51

plocha CELKEM [m2]

OH OS OS OS

Územní plan Hať

2 404 8 613 6 484 6 961

plocha občanského vybavení (O) z toho

v SZÚ [m2] 0 0 0 6 961

ZPF [m2] 2 404 7 358 6 484 5 017

1.tř. ochrany celkem v SZÚ 1 424 4 558 0 0

Odůvodnění

0 0 0 0

z toho [m2] 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ y 0 971 0 0 8 2 800 0 0 0 0 0 0 0 0 6 484 5 017 5 017 0 0 0

strana 29 z 34

40 OV 60 OV 85 OV Celkem

3 847 4 889 8 960 42 157

3 847 0 8 960 19 768

0 4 889 7 170 33 320

0 4 889 7 159 18 030

0 0 7 159 7 159

0 0 10 8 798


označení plochy

plocha CELKEM [m2]

14 P 19 P 22 P 32 P 35 P 53 P 66 P 67 P 78 P 91 P Celkem

12 014 2 560 8 357 2 887 39 578 19 280 7 284 20 862 1 345 1 899 116 067

0 0 10 5 027

plocha CELKEM [m2]

2 SV 3 SV 9 SV 12 SV 23 SV 25 SV 28 SV 50 SV 59 SV 70 SV 71 SV 77 SV 80 SV 7 SX 15 SX 24 SX 31 SX 63 SX 87 SX Celkem

3 734 12 746 9 312 9 831 15 440 34 440 11 561 5 876 8 878 4 207 25 098 22 080 6 543 11 907 21 674 47 620 14 756 3 490 1 973 271 164

plocha CELKEM

Územní plan Hať

0 0 0 6 484

z toho v SZÚ [m2] 0 0 0 2 887 0 0 0 0 1 345 1 899 6 131

ZPF [m2] 259 1 476 0 515 1 321 11 3 4 411 537 97 8 630

1.tř. ochrany celkem v SZÚ 181 0 0 0 0 7 0 171 0 0 358

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

z toho [m2] 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ y 0 0 0 11 68 1 476 0 0 0 0 0 0 0 0 0 515 0 0 0 515 1 232 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 931 0 0 309 0 537 537 0 0 0 97 97 0 0 0 7 792 1 149 11 379 0

plochy smíšené obytné (S) z toho

v SZÚ [m2] 3 734 12 746 0 0 0 0 0 0 8 878 0 0 0 0

11 907 21 674

47 620 14 756 3 490 1 973 126 778

ZPF [m2] 3 635 10 624 9 312 9 343 9 821 32 122 10 827 5 876 6 633 3 620 24 033 22 067 4 337 9 575 14 645 38 037 14 756 3 490 1 973 234 726

z toho [m2] 1.tř. ochrany 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ celkem v SZÚ y 0 0 0 3 635 0 0 3 635 0 0 1 618 317 8 689 0 1 618 9 280 0 32 0 0 0 0 3 674 0 0 0 0 5 669 0 0 0 6 318 0 0 0 3 502 24 026 0 6 599 0 1 497 0 0 5 832 0 4 994 0 0 0 0 0 0 5 876 0 0 0 0 6 633 6 633 0 0 0 0 0 2 365 0 0 0 948 308 0 0 0 24 033 0 0 0 0 9 772 0 12 295 0 0 0 0 0 0 4 337 0 0 0 0 0 0 9 575 9 575 0 0 0 306 306 14 339 14 339 0 0 0 0 0 38 037 38 037 0 0 0 4 340 10 415 10 415 0 0 0 4 304 0 0 3 490 0 0 0 3 490 0 0 1 973 1 973 0 0 0 66 229 11 243 147 567 83 082 2 761 14 667 3 502

Předpokládané zábory půdního fondu označení plochy

0 0 0 8

plocha veřejných prostranství (P)


označení plochy

0 0 0 0

plocha technické infrastruktury (T) z toho

v SZÚ [m2]

ZPF [m2] 1.tř. ochrany

Odůvodnění

z toho [m2] 2.tř. ochrany

3.tř.

4.tř.

5.tř.

strana 30 z 34

13 TI 17 TI 55 TI 56 TI 65 TI 79 TI 4 TX 5 TX 8 TX 16 TX 57 TX 89 TX Celkem

[m2] 59 298 462 483 449 145 5 732 58 663 360 903 9 813 2 514 2 215 1 879 1 279 941 1 414 865

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

48 458 402 273 392 651 5 676 0 257 890 2 175 0 0 0 1 165 941 1 111 228

celkem 3 064 16 039 65 641 0 0 182 453 0 0 0 0 765 0 267 962

v SZÚ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

celkem 4 658 231 511 256 775 5 676 0 55 122 394 0 0 0 304 0 554 440


označení plochy

plocha CELKEM [m2]

83 V 81 VX 82 VX Celkem

13 416 16 623 1 434 31 473

plocha CELKEM [m2]

18 W 29 W 38 W 41 W 44 W 86 W Celkem

12 892 8 501 6 337 10 519 10 292 3 771 52 311

z toho v SZÚ [m2] 0 0 0 0

ZPF [m2] 13 416 16 621 1 434 31 472

1.tř. ochrany celkem v SZÚ 0 1 035 1 434 2 470

0 0 0 0

z toho [m2] 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ y 0 13 415 0 0 1 181 0 11 597 3 466 0 0 0 0 0 0 13 596 0 11 597 3 467 0

plochy vodní a vodohospodářská (W) z toho

v SZÚ [m2] 0 8 501

6 337 10 519 10 292 3 771 39 420

ZPF [m2] 112 103 5 014 2 416 2 145 1 093 10 884

z toho [m2] 1.tř. ochrany 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ celkem v SZÚ y 0 112 0 0 0 0 0 0 0 103 0 0 0 103 0 0 5 014 0 0 0 5 014 1 214 1 214 1 202 0 0 0 1 202 0 0 2 145 0 0 0 2 145 0 0 1 093 1 093 0 0 0 1 326 1 214 9 557 9 557 0 0 0


označení plochy 76 26 72 74 75 84 10 11 21

plocha CELKEM [m2]

Z ZO ZO ZO ZO ZO ZP ZP ZP

Územní plan Hať

14 073 5 240 21 948 13 618 14 134 5 248 9 578 14 014 47 739

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ochrany ochrany ochran 0 0 31y 98 9 140 235 14 093 0 69 668 0 89 0 0 0 0 0 0 17 566 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 95 0 0 0 941 0 227 565 15 034 32 07 8

plocha výroby a skladování (V)


označení plochy

v SZÚ

plochy zeleně (Z) z toho

v SZÚ [m2] 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ZPF [m2] 260 5 240 21 940 13 618 12 736 4 596 9 578 5 024 14 365

1.tř. ochrany celkem v SZÚ 0 0 0 12 337 12 252 3 372 4 870 524 9 598

Odůvodnění

0 0 0 0 0 0 0 0 0

z toho [m2] 2.tř. ochrany 3.tř. 4.tř. 5.tř. ochrany ochrany ochran celkem v SZÚ y 14 238 0 1 6 4 248 0 0 992 0 20 603 0 0 1 337 0 1 281 0 0 0 0 3 0 470 8 0 1 194 0 30 0 0 923 0 2 393 0 0 4 358 0 0 0 0 4 767 0 0 0 0

strana 31 z 34

33 ZP 34 ZP 42 ZP 45 ZP 48 ZP 49 ZP 52 ZP 54 ZP 58 ZP 62 ZP 64 ZP 90 ZP 88 ZX Celkem

24 427 1 774 1 537 2 964 5 115 1 751 1 799 2 499 11 633 3 067 2 508 4 060 3 420 212 148

0 0 1 537 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 537

21 230 1 280 1 537 0 3 135 1 751 0 2 371 5 747 0 1 986 1 274 3 419 131 087

19 521 357 0 0 2 953 656 0 0 4 581 0 1 069 580 0 72 670

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 335 924 1 537 0 182 1 095 0 2 358 694 0 810 513 0 47 061

0 0 1 537 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 537

59 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 181 1 3 136

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 418 5 760

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14

Rekapitulace předpokládaných záborů zemědělské půdy plochy typu

výměra CELKEM [ha]

z toho v SZÚ [ha]

ZPF [ha] 1.tr a 2.tr

plocha dopravní infrastruktury (D) plocha smíšená nezastavěného území (H) plocha lesní (L) plocha přírodní (N) plocha občanského vybavení (O) plocha veřejných prostranství (P) plochy smíšené obytné (S) plocha technické infrastruktury (T) plocha výroby a skladování (V) plochy vodní a vodohospodářská (W) plochy zeleně (Z) Celkem

5.1.4.

-

-

3,2 7,9 5,0 7,4 4,2 11,6 27,1 141,5 3,1 5,2 21,2 237,4

1,4 0,0 0,0 0,0 2,0 0,6 12,7 0,0 0,0 3,9 0,2 20,8

1,4 7,9 3,9 3,1 3,3 0,9 23,5 111,1 3,1 1,1 13,1 172,4

0,1 6,1 2,4 3,1 2,7 0,8 21,4 82,2 1,6 1,1 12,0 133,5

Základní členění předpokládaných záborů zemědělské půdy navržených v územním plánu V plochách pro bydlení smíšené venkovské (S), (SX) je do bilancí započítána celá plocha pozemku. Skutečný zábor ZPF však bude v těchto případech tvořit pouze zastavěná část pozemku rodinným domem, příp. zpevněných ploch na pozemcích. Ostatní plochy pozemků rodinných domů jsou ponechány jako zahrady. V plochách občanského vybavení (O) je počítán zábor celé plochy. V plochách lesa (L) je počítán zábor celé plochy. V plochách dopravní infrastruktury (D) a veřejných prostranství (P), jsou součástí záboru celé lokality. V plochách přírodních (N) a v těch plochách (Z), které jsou plochami (ZP) je doplňován ÚSES a není zabírána zemědělská půda. V plochách suchých poldrů jsou trvalé travní porosty (Z) = (ZO) a není zde zábor zemědělské půdy. V plochách smíšených nezastavěného území (H) jsou travní porosty a není zde zábor zemědělské půdy. - V těch plochách technické infrastruktury (T), které jsou plochami (TI) pro koridor VVTL, se zábor zemědělské půdy neuvažuje. - V těch plochách technické infrastruktury (T), které jsou plochami (TX) pro hráze suchých poldrů, je zábor ZPF počítán.

Předpokládané zábory zemědělské půdy Výměra celkem

Územní plan Hať

Odůvodnění

V SZU

ZPF

1. a 2. tř.

strana 32 z 34

plocha dopravní infrastruktury (D) plocha lesní (L) plocha občanského vybavení (O) plocha veřejných prostranství (P) plochy smíšené obytné (S) Plocha technické infrastruktury (T)= ( TX)

Nový zábor ZPF v ha Bylo schváleno v původním PÚ

3,2 5,0 4,2 11,6 27,1 1,9

1,4 0,0 2,0 0,6 12,7 0,0

1,4 3,9 3,3 0,9 23,5 0,43

0,1 2,4 2,7 0,8 21,4 0,15

53 -33,5

16,7 -11

33,4 -18,3

27,6 -13,7

19,5

5,7

15,1

13,9

Zábor bez dříve schválených ploch ZPF v ha

5.1.5.

Vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF

Rozloha obce Hať má na poměry ORP vysoký podíl (80,48 %) zemědělské půdy (1266 ha) k celkové rozloze obce (1573 ha). Plocha záboru zemědělské půdy činí 33,4 ha (2,6 % celkového ZPF v katastru obce Hať). Půda v I. a II. třídě ochrany činí, 27,6 ha. Polovina z těchto záborů byla projednána a schválena ve dříve vydané ÚPD obce, a toto vymezení nelze dle §102 stavebního zákona bez náhrady zrušit. Nejvíce zabíraných ploch ZPF určeno pro plochy smíšené obytné (S). Rozsah těchto ploch je přiměřený pro demografický vývoj a nárokům na přípravu podmínek pro rozvoj území podle principů urbanistické ekonomie (viz kapitola 3.3.1). Nově navrhované plochy, které představují zábor ZPF, jsou poměrně malé, a zpravidla těsně navazují na zastavěné území, pouze doplňují okolní zástavbu. Plochy jsou vždy umístěny u komunikací, je tedy zajištěna jejich dobrá dostupnost. Jejich umístění je optimální volbou ochrany hodnot území. U ostatních ploch dochází k vyjmutí menších ploch ZPF. Souhrnně lze konstatovat, že Návrh ÚP představuje řešení ohleduplné k zemědělskému půdnímu fondu.

5.2.

Vyhodnocení záboru půdy určené k plnění funkce lesa

5.2.1.

Požadavky na zalesnění

ÚP nenavrhuje zábor lesní plochy a naopak navrhuje zalesnění dvou u Šilheřovické cesty (pl.36) a u Farského šilheřovického lesa (pl. 39). Jedná se o plochu 5 ha. 5.2.2.

Ochranná pásma

Ochranné pásmo lesů (50 m od hranice lesního pozemku), je v územním plánu respektováno.

6.

Seznam zkratek b.j. EVL PUPFL PÚR RURÚ SZ ÚAP

Územní plan Hať

bytová jednotka evropsky významná lokalita v systému Natura 2000 pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky Rozbor udržitelného rozvoje území Stavební zákon Územně analytické podklady Odůvodnění

strana 33 z 34

ÚP ÚPN VÚC ÚPD ÚSES VTL VVTL ZPF ZÚ ZÚR

7.

Územní plán Územní plán velkého územního celku Opava, 2003 Územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability Vysokotlaký plynovod Velmi vysokotlaký plynovod Zemědělský půdní fond Zastavěné území Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, září 2008

Citovaná literatura

1. ČR. Politika územního rozvoje České republiky 2008. 2009. 2. Moravskoslezský kraj. Textová část (výrok). Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Ostrava : Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 2010. 3. Ageris s.r.o. Generel nadregionálního a regionálního ÚSES v Moravskoslezském kraji. 2007. 4. Zadání územního plánu Hať. 13.9.2012. 5. Rozbor udržitelného rozvoje území. Územně analytické podklady ORP Hlučín. Aktualizace 2010. 6. David Brothers Ltd, organizační složka. Doplnění územně analytických podkladů. Doplňující průzkumy a rozbory. 2011. 7. KÚ MSK. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (pro projednání). 2008. 8. Český statistický úřad. Územní změny, počty obyvatel (1971-2011). Databáze demografických údajů za obce ČR. 2012.

Územní plan Hať

Odůvodnění

strana 34 z 34

1, Praha 4,

Recommend Documents