8, PRAHA 4 Stránka 1

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN

LOBEČ ÚZEMNÍ PLÁN OBCE 08/2014

UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, 140 00 PRAHA 4

Stránka 1

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název díla:

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LOBEČ (LOBEČ U MŠENA)

Místo:

Obec Lobeč a okolí, katastrální území Lobeč (Lobeč u Mšena)

Objednatel: OBEC LOBEČ, OBECNÍ ÚŘAD LOBEČ sídlem v Lobči č. p. 43, 277 36 Lobeč zastoupený Ing. Jaromírem Šimonkem, starostou obce, IČ 00662194, tel.: +420 315 693 308, fax: +420 315 693 308, e-mail: [email protected] WEB: www.obeclobec.cz Pořizovatel: MĚSTO MĚLNÍK, MĚSTSKÝ ÚŘAD MĚLNÍK ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, Náměstí Míru č. p. 1, (č. p. 51), 276 01 Mělník zastoupený Ing. Slavomírem Veckem, referentem rozvoje a tvorby územního plánu e-mail: s.vecko.melnik.cz tel: +420 315 635 359 Nadřízený orgán územního plánování: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Zhotovitel: UNITED ARCHITECT STUDIO, spol. s r.o. (dále též UAS, s.r.o.) sídlem v Praze 4, 140 00 Pod Vrstevnicí 494/8, zastoupená: Ing. arch. Jaromírem Myškou, jednatelem společnosti IČ: 25734695, DIČ: CZ 25734695 zapsaná: dne 5. 2. 1999 KOS v Praze, oddíl C, vložka 65432 tel./fax: +420 241 413 084, tel.: +420 731 153 047, mobilní telefon: +420 603 436 098, +420 603 475 812, e- mail: [email protected], [email protected], Ing. arch. Jaromír Myška – autorizovaný architekt, č. autorizace ČKA 02788 zodpovědný projektant, urbanistická koncepce, koordinace, David Schneider, Zdeněk Kuník, Radka Myšková, Ing. arch. Daniela Běhounová, Ing. Martin Adámek WEB: www.atelieruas.cz Výtisk číslo: 1 – 2 – 3 – 4 Zakázka číslo UAS: 20-11-0912 Místo a datum zpracování: Praha, 06-08/2014


Stránka 2


Tento projekt „Územní plán obce Lobeč (Lobeč u Mšena)“ je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci osy IV LEADER opatření IV. 1. 2. Realizace místní rozvojové strategie Programu rozvoje venkova ČR.


Stránka 3

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚZEMNÍ PLÁN – VÝROK - TEXTOVÁ ČÁST A. B.

C.

D.

E.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT B.1. Hlavní cíle dalšího vývoje území obce ve vazbě na hodnoty území obce B.2. Rozvoj území s ohledem na demografii a její vývoj B.3. Ochrana a rozvoj urbanistických a historických hodnot B.3.1. Návaznost na historický urbanistický vývoj B.3.2. Ochrana památek URBANISTICKÁ KONCEPCE C.1. Základní členění území - vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně C.2. Zásady koncepce funkčního uspořádání území C.3. Zásady koncepce prostorového uspořádání území C.4. Koncepce bydlení, individuální rekreace a výroby C.4.1. Plochy bydlení C.4.2. Plochy rekreace C.4.3. Plochy smíšené obytné C.4.4. Plochy výroby a skladování KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ D.1. Dopravní infrastruktura D.2. Technická infrastruktura D.2.1. Zásobování vodou D.2.2. Odkanalizování území D.2.3. Vodní toky a vodní hospodářství D.2.4. Zásobování plynem, produktovody D.2.5. Zásobování elektrickou energií D.2.6. Koncepce výroby tepla a teplé užitkové vody D.2.7. Sítě elektronických komunikací D.3. Občanské vybavení D.3.1. Správa obce, integrovaný záchranný systém a civilní ochrana D.3.2. Školství a kultura D.3.3. Zdravotní a sociální péče D.3.4. Sport a rekreace D.3.5. Obchodní vybavení a další služby D.4. Veřejná prostranství a plochy sídelní zeleně KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY E.1. Plochy tvořící krajinu a podmínky pro změny v jejich využití E.1.1. Plochy vodní a vodohospodářské E.1.2. Plochy zemědělské E.1.3. Plochy lesní E.1.4. Plochy smíšené nezastavěného území přírodní E.2. Ochrana přírody a krajiny E.2.1. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko E.2.2. Územní systém ekologické stability E.2.3. Ochrana přírody a krajiny zvláštní – Natura 2000 - EVL E.2.4. Ochrana přírody a krajiny – významné krajinné prvky. E.3. Prostupnost krajiny E.4. Protierozní opatření E.5. Protipovodňová ochrana E.6. Zemědělství a lesnictví


stránka 7 7 7 7 8 8 8 8 9 9 10 11 11 11 11 11 12 12 13 13 14 14 15 15 15 15 16 16 16 17 17 17 17 18 18 18 18 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 21

Stránka 4


F.

G. H. I.

J.

K.

L.

E.7. Rekreace v krajině E.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ F.1. Obecné zásady a podmínky pro využití ploch F.2. Plochy s rozdílným způsobem využití F.2.1. BV: Plochy bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu F.2.2. BH: Plochy bydlení – hromadné, v bytových domech F.2.3. OV: Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura F.2.4. OH: Plochy občanského vybavení – hřbitovy, církevní stavby F.2.5. OS: Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení F.2.6. SV: Plochy smíšené obytné venkovské (smíšené malých sídel) F.2.7. SK: Plochy smíšené obytné – komerční, areály F.2.8. DS: Plochy dopravní infrastruktury – silniční a ostatní liniové F.2.9. TI: Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě F.2.10. VZ: Plochy výroby a skladování – zpracování zemědělských plodin F.2.11. VX: Plochy výroby a skladování – specifické, živočišná produkce F.2.12. PV: Plochy systému sídelní zeleně – parkově upravené plochy veřejné F.2.13. PS: Plochy systému sídelní zeleně – parkově upravené plochy soukromé F.2.14. VV: Plochy vodní a vodohospodářské F.2.15. OP: Plochy zemědělské – orná půda F.2.16. ZS: Plochy zemědělské – zahrady a sady F.2.17. LH: Plochy lesní – lesní hospodářství F.2.18. ZK: Plochy smíšené nez. území přírodní - zeleň krajinná převážně vysoká F.2.19. ZN: Plochy smíšené nez.úz. přírodní - zeleň krajinná převážně nízká, přír.louky F.2.20. --: Plochy přírodní - se situováním ÚSES VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ I.1. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření I.2. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci I.3. Vymezení ploch a koridorů, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti I.4. Vymezení ploch a koridorů, v nichž je pro rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ, ETAPIZACE, PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE J.1. Etapizace J.2. Podmiňující investice VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI

2.

ÚZEMNÍ PLÁN – VÝROK - GRAFICKÁ ČÁST

2.1. 2.2.1. 2.2.2. 2.3.

Výkres základního členění území, 1:5000 Hlavní výkres, 1:5000 Hlavní výkres, 1:5000, plochy s rozdílným způsobem využití na podkladě ortofotomapy Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření, 1:5000


21 21 21 21 23 23 24 25 26 27 27 28 29 30 31 31 32 32 33 33 34 34 35 35 36 37 38 38 38 38 39

39 39 39 39 39

40

Stránka 5

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN 2.4. 2.5.1 2.5.2. 2.5.3. 2.5.4. 2.5.5. 2.6.

Výkres dopravy, 1:5000 Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – zásobování vodou, 1:5000 Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – kanalizace, 1:5000 Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – zásobování plynem, 1:5000, neobsazeno Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – zásobování elektrickou energií, 1:5000 Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – telekomunikace, 1:5000 Výkres životního prostředí, 1:5000

3.

ÚZEMNÍ PLÁN – ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST

41

A. B. C.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ PRO FUNKCI LESA D.1. Zemědělský půdní fond D.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LOBEČ PODLE USTANOVENÍ § 53 ODST. 4. STAVEBNÍHO ZÁKONA E.1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje E.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem E.3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování E.4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů E.5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, soulad se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ I.1. Zdůvodnění základní koncepce rozvoje území obce I.2. Zdůvodnění návrhu rozvoje sídla s ohledem na demografii a její předpokládaný vývoj I.3. Historie sídla, ochrana a rozvoj urbanistických a historických hodnot I.3.1. Historický urbanistický vývoj I.3.2. Ochrana památek I.4. Zdůvodnění urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury I.5. Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY ZASTAVITELNÝCH PLOCH NÁMITKY A PŘIPOMÍNKY ÚDAJE O GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ POUČENÍ Příloha: tabulka výměr záborů ZPF a PUPFL

41 41 48

D.

E.

F. G. H.

I.

J. K. L. M.

4.

ÚZEMNÍ PLÁN – ODŮVODNĚNÍ - GRAFICKÁ ČÁST

4.1. 4.2. 4.3. 4.4.

Koordinační výkres, 1:5000 Výkres širších vztahů, 1:20 000 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, 1:5000 Archeologická a památková ochrana, 1:5000


49 49 49 50 50 50 51 51 51 53 53 53

54 54 54 55 55 59 61 65 68 68 72 73

Stránka 6


ÚZEMNÍ PLÁN – VÝROK - TEXTOVÁ ČÁST

A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území je vymezeno ve výkresu č. 2.1. Výkres základního členění území a ve výkresu č. 2.2. Hlavní výkres. Zastavěné území se se vymezuje v rámci zpracování územního plánu obce Lobeč s platností ke dni 1. 12. 2013. Zastavěné území obsahuje sídlo Lobeč v katastru Lobeč (Lobeč u Mšena). V katastrálním území Lobeč jsou vymezena kromě tohoto území další 2 samostatná menší zastavěná území, tvořená pozemky samostatně situovaných areálů nebo staveb.

B.

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

Koncepce rozvoje území obce vychází ze všech daností a jevů charakteristických pro řešené území a území širších vztahů. Řešené území je totožné s katastrálními hranicemi obce Lobeč u Mšena. Lobeč leží na území okresu Mělník ve Středočeském kraji. Území širších vztahů je dáno územím pro zobrazení urbanistických vazeb na okolní sídla, územím pro zobrazení nadřazených dopravních vztahů a tras nadřazených sítí technické infrastruktury, a územím pro zobrazení morfologických, krajinných a přírodních daností a systémů. Urbanistickými vazbami se rozumí v územním plánu zejména zajištění takových obvykle obci nadřazených funkcí pro život obyvatel, které není reálné v obci situovat a zajistit, a které se vyskytují v okolních větších či spádových sídlech (například vyšší vybavenost a služby, specializované pracovní příležitosti, apod.). Obec Lobeč je a nadále zůstane svojí polohou v území nejvíce navázána na nejbližší sídlo - město Mšeno (cca 1500 obyvatel), které leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi okresním městem Mělníkem (cca 20 000 obyvatel) a Mladou Boleslaví (cca 44 000 obyvatel), a v území je významnějším urbanistickým celkem. Spádově je Lobči bližší z obou posledně jmenovaných měst město Mělník, kde jsou umístěny i správní úřady okresu.

B.1. HLAVNÍ CÍLE DALŠÍHO VÝVOJE ÚZEMÍ OBCE VE VAZBĚ NA HODNOTY ÚZEMÍ OBCE Obec Lobeč je jedním z drobných sídel řídce osídleného území na rozhraní rozsáhlého členitého prostoru převážně zachované neporušené chráněné lesnaté přírody severně a západně od obce, a rozsáhlého území převážně zemědělsky využívané krajiny kvalitních půd morfologicky umírněného území východně od obce. Obec Lobeč má navíc historickou minulost, která se významně promítá do urbanistické struktury i obsahu památkově významných objektů v jejím půdorysu. Z této charakteristiky vyplývá jednoznačná orientace dalšího vývoje území obce, a to jednak chránit, účelně využívat a rozvíjet hodnoty okolní cenné přírody s převažujícími dřevinnými porosty lesů, jednak využívat kvality zemědělské půdy pro převážně rostlinnou zemědělskou výrobu. Uvnitř půdorysu obce pak chránit a rozvíjet, v některých případech obnovit historicky vzniklé urbanistické a architektonické hodnoty, dovybavit obec technickou vybaveností, občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi za účelem zvýšení atraktivity pro trvalé bydlící obyvatelstvo i pro návštěvníky, za účelem zlepšení kvality životního prostředí, a za účelem snížení dopravních pohybů za prací a službami do vzdálenějších sídel. Dalším cílem je rozvíjet kvalitu veřejných prostranství včetně ochrany obyvatel před průjezdnou automobilovou dopravou.

B.2. ROZVOJ ÚZEMÍ S OHLEDEM NA DEMOGRAFII A JEJÍ VÝVOJ Velikost obce se pohybuje dlouhodobě do 150 obyvatel s trvalým pobytem. Navrhuje se jednak nepodstatné zvýšení počtu obyvatel s trvalým pobytem zejména kapacitnějším využitím stávajícího současně zastavěného území, a jednak umožnit nepříliš významnou výstavbu na nových plochách pro izolované rodinné domy. Celkově se navrhuje možný nárůst o cca 100 obyvatel, bytové domy se nepředpokládají.


Stránka 7

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Výhledový stav počtu obyvatel v sídle pro návrh kapacit veřejné vybavenosti bude uvažován s rezervou, maximálně kolem cca 300 obyvatel.

B.3.

OCHRANA A ROZVOJ URBANISTICKÝCH A HISTORICKÝCH HODNOT

B.3.1. NÁVAZNOST NA HISTORICKÝ URBANISTICKÝ VÝVOJ Sídlo vzniklo podél jedné z významných historických cest v chráněném místě vodního zdroje (jádro sídla) pod opěrným vojenským bodem (dvorec). Z urbanistického vývoje lze odvodit tento návrh další urbanistické strategie vývoje sídla: V jádru (přirozeném těžišti) sídla v prostoru kolem pivovaru předpokládat a podporovat vznik centra se základní, případně vyšší vybaveností. Jako další významný prostor funkční i prostorové struktury nadále v historické časové ose podpořit vývoj dominantního bodu – prostoru zámku. Pro situování základní i vyšší vybavenosti a tudíž i pracovních příležitostí ve struktuře obytných ploch se doporučuje sledovat a podpořit rozvoj dvou prostorů významných po celou dobu existence obce, a to dolního centrálního prostoru kolem jedinečné stavby pivovaru, jehož poloha prakticky v těžišti zástavby by měla být dalším tvarováním zastavitelných prostorů sídla potvrzena či navržena jako jeho centrum, a horního prostoru dvorce se zámkem, dominujícího rovněž funkčně a prostorově tomuto sídlu. Prostory centra sídla i zámku by měly být významnými prostory vzájemně si nekonkurujícími; prvý pro funkce obvyklé v centru sídel, například pro vybavenost obchodní, stravovací, kulturní, vzdělávací, pro obyvatele i návštěvy; prostor zámku a okolí by měl kromě těchto funkcí vybavenosti obsahovat i například vybavenost umožňující rozvoj turistiky s ubytováním, stravováním, s možností konání konferencí, svateb, případně s nabídkou ozdravných pobytů a programů, a sídlem administrativy i prostředků pro spravování katastru obce. Rozvoj sídla na nových plochách se doplňuje funkčně a prostorově - tvarově tak, aby centrum sídla zůstalo v jeho těžišti a zámek dominantou na výšině. B.3.2. OCHRANA PAMÁTEK Z hlediska archeologické památkové péče je řešené území územím s archeologickými nálezy, při výstavbě je nutno s touto skutečností počítat. Historické jádro obce je chráněno statutem vesnické památkové zóny. Vesnická památková zóna je plošnou ochranou památkového území, vykazujícího významné kulturní hodnoty jako historické prostředí nebo část krajinného celku, s existencí historických urbanistických a architektonických hodnot (včetně lidové architektury), které je třeba zachovat, respektovat a neporušit. Vesnická památková zóna v obci Lobeč se vyznačuje charakteristickým historicky vzniklým urbanistickým prostředím parcelace se souborem historických staveb, který obsahuje určitý podíl nemovitých kulturních památek. V hranicích vesnické památkové zóny a v jejím okolí je stanoven režim ochrany zohledňující požadavky památkové péče a ochrany kulturního dědictví. V zastavěných a zastavitelných plochách je využití ploch, přestavba nebo nová výstavba možná za předpokladu, že nenaruší historické kvality urbanistického a architektonického charakteru sídla. Předepisuje se plné respektování požadavků na ochranu hodnot vesnické památkové zóny uvnitř hranic této zóny i v plochách vymezených tímto územním plánem pro novou výstavbu při vnější hranici zóny a na místě určujících pohledových směrů a vjemů sídla (kompoziční osy, vazba na panské sídlo, panoramatický obraz vesnice v krajině, atd.). Dále se předepisuje veškerou přestavbu a novou výstavbu vně hranic vesnické památkové zóny koncipovat prostorově, hmotově, tvarově, materiálově a barevně tak, aby vytvořila s vesnickou památkovou zónou jeden harmonický celek. V obci budou respektovány nemovité kulturní památky.

C.

URBANISTICKÁ KONCEPCE

Návrh urbanistické koncepce je obsažen zejména na výkrese č. 2.2 Hlavní výkres, a je dán regulativy k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití. Koncepce rozvoje území obce je koncepcí vymezující zastavění obce a uspořádání krajiny s cílem zajistit pro živočišnou říši včetně člověka a rostlinstvo trvale příznivé podmínky pro jejich existenci. Územní plán obce stabilizuje její charakteristické osídlení, vymezuje plochy a podmínky potřebné k jejímu vhodnému vnitřnímu rozvoji, k přestavbě a obnově i k případnému možnému mírnému rozvoji nad obvod stávajícího zastavění, a stanovuje nezastavitelné plochy krajiny a jejich možné užívání v okolí sídla. K cíli naplnění účelu územního


Stránka 8

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN plánu řídit dlouhodobě udržitelné kvalitní užívání a rozvoj území člověkem slouží funkční a prostorové regulativy.

C.1. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ - VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy přestaveb jsou v územním plánu vymezeny ve výkrese č. 2.1. Výkres základního členění území. Z hlediska možnosti zástavby obsahuje řešené území plochy zastavitelné, a plochy pouze omezeně zastavitelné nebo nezastavitelné. V území jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití umožňující zástavbu, nebo zástavbu omezující či vylučující. Funkční a prostorová náplň těchto ploch s rozdílným způsobem využití je dána podmínkami pro jejich využití (regulativy). V rámci zastavěných ploch stabilizovaných pro zástavbu a nově zastavitelných ploch tento územní plán vymezuje zejména plochy pro bydlení, plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy výrobní a skladovací, a to buď monofunkční, nebo s různým podílem polyfunkčnosti, plochy systému sídlení parkově upravené zeleně. Územní plán vymezuje nové zastavitelné plochy s přímou návazností na již zastavěné stabilizované území. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby do výhledu bylo možno docílit uceleného okrouhlého tvaru sídla (bez radiálních výběžků či rozpínání ve směru podélné osy) kolem centra v těžišti takového výhledově sledovaného tvaru. Plochy přestaveb v zastavěném území jsou určeny ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití funkčně, prostorově, nízkou kapacitou nebo dle jiných kritérií znehodnoceného území. Jejich naplnění by mělo být upřednostněno před plochami zastavitelnými se stejným způsobem využití, dosud nezastavěnými. Jedná se o území určená pro rozvoj sídla, s předpokladem změn v účelu využití území, případně změn prostorového uspořádání území. Plochy přestavby bez ohledu na stanovený způsob a účel jejich využití musí respektovat zásadu prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých základních ploch veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou. V plochách přestavby lze intenzitu využití území měnit, pokud to specifikace prostorového uspořádání umožní, a za předpokladu dostatečné kapacity veřejné infrastruktury. Systém sídelní zeleně v zastavěném území obce Lobeč je tvořen samostatnými plochami veřejné zeleně, které budou propojeny pěšími cestami samostatnými nebo vedenými podél komunikace II/273, s doprovodným pásem zeleně liniové. Veřejná sídelní parková zeleň bude doplněna parkově upravenou zelení s omezeným přístupem veřejnosti nebo bez možnosti přístupu veřejnosti (parkovou zelení neveřejnou), která bude obsahovat i zámecký park. Do nezastavitelných nebo omezeně zastavitelných ploch náleží plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské, plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území přírodní, se zelení krajinnou.

C.2. ZÁSADY KONCEPCE FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Funkčním uspořádáním ploch územního plánu bude sledováno, aby se sídlo Lobeč mohlo stát v daných podmínkách pokud možno v řadě základních funkcí méně závislým, či postupně více samostatným urbanizovaným útvarem, obklopeným nezastavitelnými plochami krajinné zeleně (lesů, nelesní dřevinné zeleně a luk) a polností (zemědělské produkční plochy včetně zahrad a sadů). Bude sledováno, aby zástavba získala méně členitou hranici a sídlo se vyvíjelo do uceleného tvaru s centrem vybavenosti ve středu urbanizace. Sídlo bude převážně obytného a smíšeného venkovského charakteru, případně s podílem rekreačního bydlení, s takovými funkcemi, které parametry obytného prostředí nebudou znehodnocovat. Celkově se pro udržitelný a postupný rozvoj obce předpokládá jeho budoucí mírný růst do výhledového výsledného počtu (velikosti) 300 obyvatel. U všech ploch s rozdílným způsobem využití stanovením jejich regulativů bude chráněno prostředí vesnické památkové zóny včetně navazujícího území. Sídlo Lobeč bude vybaveno občanskou vybaveností pro zajištění funkčnosti těchto ploch. Budou navrženy prostory pro vybudování deficitního občanského vybavení pro stávající zástavbu i pro nově navrhované plochy. Kromě obytných a smíšených obytných ploch sídla budou v území potvrzeny plochy nabízející pracovní příležitosti v zemědělské produkci. Jedná se o existující zastavěné plochy, u kterých se navrhuje přestavba nebo intenzivnější využití. Regulativy některých funkčních ploch s rozdílným způsobem využití umožní rozvoj turistického ruchu za účelem poznání kultury a krajiny oblasti.


Stránka 9

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Sídlo obsahuje a bude nadále obsahovat veřejná prostranství. Ta nejsou s ohledem na jejich rozsah v sídle vyčleněna samostatnou plochou s rozdílným způsobem využití, ale budou obsažena v plochách dopravní infrastruktury a v plochách systému sídelní zeleně. Z hlediska dopravy bude sledováno, aby páteřní komunikace obce byla doplněna samostatnými chodníky a byla instalována veškerá dostupná opatření k zajištění bezpečnosti provozu a snížení rychlosti a negativních účinků průjezdné dopravy. V řešené oblasti se navrhuje doplnění cyklistických a pěších cest separovaných od komunikace pro motorová vozidla. Sídlo bude vybaveno technickou vybaveností pro zajištění funkčnosti všech ploch. Sídlo bude uvnitř zástavby i na jejím okraji obsahovat sídelní zeleň. Sídlo bude mít při svých obvodových hranicích spojité větší plochy smíšené nezastavěného území (nezastavitelné plochy) přírodního charakteru s funkcí krajinotvornou, hygienickou a estetickou, s případnou možností rekreace obyvatel v přírodě, a dále plochy lesů a orné půdy. Veškerou zástavbou i využitím nezastavitelných ploch bude respektován charakter a podmínky CHKO Kokořínsko. Ke zvýšení ekologické stability krajiny bude v územním plánu sídla, zejména v lesích a v plochách přírodního charakteru, respektován a upřesněn územní systém ekologické stability (ÚSES), který bude podpořen plochami přírodního charakteru v zemědělsky využívané krajině. Polnosti budou doplněny a členěny pásy krajinné zeleně podél údolí, podél zemědělských cest, a na mezích za účelem obnovy měřítka původní zemědělské krajiny existujícího před scelováním polností. Tato zeleň se navrhuje vyšší s příznivým dopadem na funkčnost celku, krajinný ráz, estetiku vjemu i klimatickou výhodnost (zmírnění větrných proudění a větrné eroze v krajině a na okrajích sídel). Pro vznik protierozního efektu a současně s funkcí krajinotvornou, hygienickou, estetickou a rekreační jsou situovány zejména podél komunikací, polních cest, úvozů a vodotečí pásy zeleně pro možnost umísťování větrolamů, alejí, stromořadí, keřových pásů, doprovodné zeleně. Pro ochranu, zachování a rozvoj urbanisticko – architektonických hodnot v území je požadováno, aby urbanistickou část dokumentace nových rozvojových ploch a architektonickou část projektové dokumentace staveb nebo rekonstrukce či dostavby stávajících staveb na území vesnické památkové zóny, zpracovával pouze autorizovaný urbanista a autorizovaný architekt. Týká se to i všech staveb podléhajících režimu státní památkové péče. Při návrhu ostatních staveb se přítomnost autorizovaného architekta doporučuje.

C.3. ZÁSADY KONCEPCE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se územním plánem určuje výšková hladina nové zástavby i přestavbových částí sídel (podlažnost) v souladu s potřebou zachování a ochrany historické zástavby, včetně historických dominant a kompozice, a krajinných hodnot. Z hlediska prostorového (hmotového, výškového) uspořádání se stanovuje, aby žádné stavby, ať již bytové či nebytové, nepřekročily stávající měřítko zástavby daného území, nestaly se dominantami konkurujícími danému prostředí nebo stávajícím významným lokálně dominujícím stavbám (zámek, pivovar, apod.), nebo vytvářejícími nežádoucí dominantu působící v prostředí nebo na krajinném horizontu. Z tohoto titulu je předpokládána pouze nová zástavba o maximálně dvou nadzemních podlažích a podkroví v šikmé střeše klasických tvarů, krytin a sklonů, případně stavba přízemních halových objektů. Tím není dotčen požadavek orgánu památkové ochrany na konkrétní hmotové a výškové i vzhledové řešení objektů. Z hlediska plošného rozvržení zástavby se stanovuje koncepce rozvoje ploch tak, aby sídlo mělo ucelený kompaktní tvar zastavěných částí s těžištěm kolem středu (centra) zástavby. V případě nových ploch pro obytnou nebo smíšenou obytnou výstavbu po obvodu sídla je nezbytné tyto stavby koncipovat tak, aby vytvořily nenásilný okraj zástavby s bohatou vyšší zelení, aby část pozemku se zahradou byla situována směrem k okraji sousedícímu s krajinou, a stavba byla v zeleni zahrady zakomponována. Preferuje se zástavba o jednom nadzemním podlaží a podkroví v šikmé střeše, zástavba o dvou nadzemních podlažích a šikmé střeše by měla být situována především ve svažitých podmínkách. V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem obce určeny prostorové regulativy – hmoty, výšková hladina zástavby, i procentuální využití ploch pro zastavění, zpevnění a existenci zeleně, a dále kompoziční zásady pro zachování působení historických dominant, průhledů, apod. V hranicích vesnické památkové zóny i v jejím okolí, tedy v celém sídle, musí prostorové utváření jakékoliv nové zástavby a přestavby navazovat na hmotové a výškové i tvarové danosti historické stávající zástavby.


Stránka 10

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN C.4. KONCEPCE BYDLENÍ, INDIVIDUÁLNÍ REKREACE A VÝYROBY C.4.1. PLOCHY BYDLENÍ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt, každodenní relaxaci a rekreaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení v krátkých docházkových vzdálenostech pěším pohybem. Bydlení je vymezeno v rámci zastavitelných ploch pro bydlení jako individuální v izolovaných rodinných domech venkovského typu), a bydlení hromadné v bytových domech BH. V daném případě se jedná o čisté bydlení s možností minimální příměsi jiných funkcí, například provozování vybavenosti a služeb (nerušící obslužné funkce místního významu). V plochách pro bydlení se připouští drobná činnost pro samozásobení. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak v prolukách mezi stávající zástavbou, a dále v nových plochách v návaznosti na stávající zástavbu, a to tak, aby bylo docíleno ucelenosti a kompaktnosti zástavby v sídle a zabráněno rozvolňování a liniovému, vůči středu zástavby (těžišti urbanizace) asymetrickému rozšiřování a pronikání zástavby do krajiny. Tam, kde k tomuto efektu již došlo, územní plán pokud možno navrhuje zmírnění tohoto negativního jevu. Plochy do vzdálenosti 25 m od hranice lesa, které náleží k pozemku určenému pro bydlení (nejsou odděleny hranicí parcely), jsou vyznačeny jako zahrady ZS (nezastavitelná plocha), v níž zastavitelné zůstanou případně pouze plochy pod stávajícími domy, respektive jejich nejbližší okolí. Regulace ploch pro bydlení je stanovena funkční a prostorovou regulací pro plochy s rozdílným způsobem využití (viz kapitola F). C.4.2. PLOCHY REKREACE Plochy pro rekreaci se samostatně vymezují, pokud je třeba zajistit podmínky rekreace v území (areálu) tak, aby tato plocha byla monofunkční. V tomto územním plánu obce nejsou v plochách s rozdílným způsobem využití stanoveny a připuštěny samostatné plochy pro individuální rekreaci; není připuštěn vznik ploch umožňujících soustředěnou výstavbu nových individuálních rekreačních domů, ploch umožňujících vznik chatových osad nebo ploch samostatných zahrádkářských osad. Ve stávajících plochách pro bydlení individuální nebo i ve smíšených obytných plochách je připuštěna existence rekreačních domů nebo rekreační využívání obytných staveb pro individuální rekreaci a je zde přípustná výstavba rodinných domů bez ohledu, zda budou užívány trvale nebo sezónně (rekreačně). V tomto územním plánu obce nejsou v plochách s rozdílným způsobem využití stanoveny a připuštěny samostatné plochy pro hromadnou rekreaci. Hromadná rekreace (stavby hromadné rekreace) je přípustná v plochách smíšených obytných – komerčních SK, v plochách smíšených obytných venkovských SV, případně rekreační sport v plochách občanského vybavení tělovýchovných a sportovních OS. C.4.3. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Smíšené obytné území zajišťuje souběžnou polyfunkční existenci (promísení) bydlení, obslužné sféry včetně nerušících místních výrobních služeb i zemědělského samozásobení v urbanizovaných územích venkovských sídel, nacházejících se mimo lokality čistého bydlení a mimo zóny soustředěné výroby. Umožňuje rovněž rekreační užívání tohoto území. To vše za předpokladu, že jednotlivé funkce se nebudou navzájem obtěžovat nebo rušit. Plochy smíšené obytné SV a SK jsou nejběžnějším druhem funkční plochy v starších plochách zástavby, přičemž plochy SK umožňují větší měrou situování komerčních nebytových funkcí, případně areálů. C.4.4. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Jsou vymezeny pro umísťování staveb a zařízení pro nerušící výrobu, rostlinnou a živočišnou výrobu a výrobu elektrické energie, pro skladování a služby výrobního a opravárenského charakteru. Využití těchto ploch nesmí negativními hygienickými podmínkami ovlivňovat okolní funkční plochy, jejich využití a stavby na nich situované. Nefunkční nevyužívané nebo jen částečně užívané plochy (charakteru brownfields) je nutno postupně revitalizovat. Forma revitalizace je navržena podle konkrétních podmínek dané struktury a územních souvislostí, a to buďto jako rekonstrukce pro obnovu původního stávajícího funkčního využití (plocha zemědělské výroby), nebo jako rekonverze stabilizované stavební struktury pro jiné funkční využití, odpovídající charakteru a územním podmínkám dané lokality (zámek a jeho okolí).


Stránka 11

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Výroba (vyjma drobné řemeslné v jiných funkčních plochách) je zastoupena pouze plochami výroby zaměřené na zpracování zemědělských plodin VZ, včetně soustředění, údržby a opravy mechanizmů a vozového parku. Speciální je plocha VX, stanovená pro jedinou lokalitu řešeného území, odloučenou od ostatních zastavitelných ploch, kde se může vyskytovat zemědělská živočišná produkce.

D.

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

D.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Plochy dopravní infrastruktury silniční a ostatní - cyklistické a pěší, převážně liniové, sloužící pohybu DS, jsou vymezeny pro zajištění možnosti situování dopravních staveb průjezdné dopravy sídlem a staveb místního významu k umožnění a zajištění prostupnosti řešeného území a dosažení všech funkčních ploch tohoto území. Z hlediska nadřazených dopravních vazeb se obec Lobeč nachází na komunikaci II/273 z Mělníka přes Mšeno do Doks a dále směrem na Českou Lípu; tato komunikace směřuje ve směru severním v návaznosti na směr založený komunikací I/9 (Praha – Mělník). Jedná se o paralelní trasu Mělník – Doksy, respektive Mělník – Česká Lípa, jejíž nadřazenou frekventovanější a kratší variantu tvoří pokračování komunikace I/9 z Mělníka do České Lípy. V obci Lobeč se z komunikace II/273 odpojuje komunikace III/25924. Do této komunikace III/25924 se ještě na území Lobče napojuje komunikace III/27232. Trasy jmenovaných komunikací se územním plánem potvrzují a nemění. V řešeném území se stabilizuje místní komunikační síť a doplňuje o úseky nových komunikací pro obsluhu nových zastavitelných ploch. Potvrzuje se systém autobusové hromadné dopravy. Na páteřní komunikaci v těžišti sídla a u zámku se vymezují veřejná prostranství (zpevněné plochy i plochy s výskytem parkové zeleně) jakožto funkčně, společensky, dopravně i prostorově esteticky nejvýznamnější veřejně přístupné urbanizované části sídla. Pro zajištění bezpečnosti je v obci situováno svislé dopravní značení omezující pohyb vozidel po hlavní komunikaci. V prostoru při vjezdech do sídla se navrhuje situování retardérů a světelného zařízení s ukazatelem rychlosti vozidla pro zpomalení pohybu motorových vozidel. Podél hlavní komunikace se navrhuje separace pěšího a cyklistického provozu od provozu automobilového a situování přechodů s niveletou vyvýšenou oproti vozovce. V území se navrhuje doplnit systém pěších cest a chodníků umožňujících co nejkratší vzájemné propojení ploch uvnitř těchto sídel. Místní komunikační síť zastavěného území se nenavrhuje doplnit či prostorově rozšiřovat na normové parametry odstraňující prostorové dopravní závady, neboť by to znamenalo likvidaci objektů a zásahy do majetků i vzhledu obce (zájem ochrany památek a urbanistických stop), nebo uzavření cest pro motorovou dopravu v případě nadměrných podélných spádů. Výjimkou je prostor komunikace kolem severního průčelí zámku a její pokračování až k nové zástavbě realizované nebo povolené v nedávné době (č. parc. 132, 133, 286/7), kde je třeba veřejný prostor mezi hranicemi stavebních pozemků rozšířit tam, kde to je technicky možné bez demolice domů. Rozšíření veřejných prostorů (komunikací) je třeba zajistit pro možnost vzájemného míjení protijedoucích vozidel, a tedy pro omezení možnosti případných dopravních kolizí. Pro případ možné budoucí havárie sítí technické vybavenosti v území se navrhuje propojit stávající a navrhované cesty, a sítě technické infrastruktury zokruhovat. Pro zajištění bezpečnosti provozu na komunikacích v obci se ukládá tímto územním plánem obce zpracovat podrobnější řešení těchto prostorů (územní – dopravní studií), dle kterého bude možno upravit následně i hranice ploch s rozdílným způsobem využití a majetkové poměry. Cyklistické trasy jsou vedeny na stávajících komunikacích pro motorová vozidla. Méně náročný terén je pro cyklistický sport jihovýchodně od obce Lobeč. Segregace a umístění cyklotrasy na samostatném tělese podél komunikace by mělo být uvažováno alespoň v případě komunikace II/273 (společný cyklistický a pěší provoz na cestě souběžné s komunikací). V řešeném území se doplnit stávající síť cyklistických cest o nové nenavrhuje, v krajině by mohly být zakládány jako mlatové společně s pěšími nebo zemědělskými cestami, provoz nebude významný. Doplnit síť cyklistických cest pro účelový i sportovně rekreační pohyb obyvatel a rekreační pohyb návštěvníků území by bylo vhodné s vytvořením okruhů v okolí řešeného území, zejména pokud by to bylo vázáno na stavby podporující turistický ruch (muzeum, zámek, ubytování, přírodní zajímavosti, apod.). CHKO Kokořínsko je vybavena rozsáhlou sítí pěších turistických cest, z nichž jednou (modře značenou), která prochází obcí Lobeč, je turistická cesta v úseku Mšeno – Skramouš – Lobeč – Nosálov – Vrátenská hora (rozhledna) – hrad Houska – Dubá. V řešeném území se navrhuje doplnit síť pěších cest pro zprůchodnění území a síť pěších a turistických cest pro sportovně rekreační pohyb obyvatel i návštěvníků sídla o alternativní vedení této trasy mimo vozovku či prostory určené pro pohyb motorových vozidel, v obci Lobeč pak tuto cestu trasovat po navrhovaných chodnících. V katastru Lobče a jeho okolí lze vytvořit případně okruhy (tematické okruhy), pro zvýšení atraktivity rekreačního pobytu v Lobči a současně navázat na turistické trasy založené v jeho okolí.


Stránka 12

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN D.2.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Z hlediska technické infrastruktury katastrem obce Lobeč neprochází mimo spojových paprsků žádná nadřazená trasa technické infrastruktury, na okolí je obec vázána trasami vodovodu, rozvodu elektrické energie a telekomunikací. Technická infrastruktura je v řešeném území tvořena jednak plochami technické infrastruktury TI, jednak liniovými trasami uloženými zejména v plochách pro dopravu a v plochách veřejných prostranství zastavěných a zastavitelných ploch, a v plochách nezastavitelných. U rekonstruovaných tras a nových tras technické infrastruktury se preferuje jejich prostorové sdružování do koridorů nebo tras, a předepisuje jejich podzemní umístění (zejména v zastavěném a zastavitelném území sídla). D.2.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zásobování vodou vychází z celkové koncepce v území širších vztahů. Zdroj vody pochází z ČS Stříbrník, umístěné v prameništi Stříbrník, odkud je voda čerpána výtlačným řadem DN 200 do vodojemu Romanov. Veškerá stávající zástavba řešeného území obce (304 až 360 m n. m.) je a zůstane zásobována pitnou vodou přiváděnou vodovodním přivaděčem vody pro veřejnou potřebu ze stávajícího systému „Skupinový vodovod Mšeno“, 3 řídící vodojem Romanov 2 x 400 m s hladinami na kótách 395,28/391,28 m n. m. Zásobování obce je gravitační z odbočky DN 150 mm napojené na gravitační přívodné řady DN 300 až DN 150 a DN 150 až DN 80 z vodojemu Romanov 3 do vodojemu Vrátno 300 m (339/336 m n. m.), přivaděč veden mimo řešené území. V obci jsou tři obecní studny, u nichž v současnosti není realizován odběr a sledována kvalita vody. Lokalita dvůr Filipov byla propojena s vodovodní sítí obce potrubím DN PE 63; toto potrubí vykazovalo velké ztráty vody z důvodu špatného stavu, proto byla na Filipově cca v roce 2010 zbudována nová studna na pitnou vodu a vodovodní potrubí odstaveno z provozu. Ve výhledu je navrženo vybudovat nové potrubí DN PE 63, aby nebylo nutno průběžně kontrolovat nezávadnost pitné vody z uvedené studny, a vodu ze studny užívat pro živočišnou produkci a zavlažování tohoto dvora. Podmínkou dalšího rozvoje obce je přestavba stávající rozvodné sítě, protože v současné době stav a dimenze řadů neumožňuje napojení dalších objektů. Dimenze stávajících vodovodních řadů nesplňuje současná kritéria pro požární zabezpečení. Vnější požární vodovod se bude navrhovat pro výrobní a nevýrobní objekty s ohledem na jejich plochu, u konkrétních výrobních objektů i s ohledem na různě vysoké požární zatížení. V daném případě budou úlohu požárního vodovodu plnit rozvodné řady pitné vody. Důležitými návrhovými parametry vnějšího požárního vodovodu jsou průměr potrubí vodovodního řadu, vzdálenost odběrného místa od objektu a mezi sebou, hydrostatický přetlak a množství vody, které vyteče z odběrného místa za jednotku času. Vnější požární vodovod bude osazen požárními výtokovými stojany a plnicími místy. Předpokládá se rekonstrukce vodovodní sítě na dimenze splňující požadavky na zásobování požární vodou (DN 80, DN 100). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje navrhuje rozdělení spotřebiště na dvě tlaková pásma, kde dolní, I. tlakové pásmo (304 – 325 m n. m.) bude zásobeno z nového navrhovaného věžového vodojemu 3 Lobeč 100 m (368,5/366,5 m n. m.), do kterého bude voda přivedena gravitačně stávajícími řady z vodojemu Romanov 3 2 x 400 m (395,28/391,28 m n. m.), a horní, II. tlakové pásmo bude zásobeno stávajícími řady z vodojemu Romanov. Z navrhovaného vodojemu a čerpací stanice Lobeč budou dle této koncepce zásobeny obce Doubravice, Skramouš a Trnová, dnes napojené přímo na vodovodní řady z vodojemu Romanov. Nový vodojem do obce Lobeč je třeba situovat pokud možno do co nejvýše sahajícího místa v obci, které je však v daném případě současně v blízkosti kostela, což by mohlo znamenat zásah do krajinného rázu a působení panoramatu obce, pokud by tato stavba byla situována necitlivě. Stavba bude takového umístění, vzhledu a výšky, aby nepřesahovala dřeviny terénního útvaru, na kterém bude umístěna, a nezasahovala do panoramatu sídla. V území je zachována možnost vybudování vodovodního potrubí propojujícího vodovodní síť Nosálova / Libovic (samostatný vodní zdroj) a vodovodní síť Lobče (vodovod VDJ Nosálov – VDJ Lobeč). Kapacita vodního zdroje a přívodního potrubí pro navrhovaný počet obyvatel je dostačující. Výkyvy odběru budou regulovány nově navrhovaným vodojemem. Do výhledu se předpokládá za předpokladu šetření s pitnou vodou užívání vody užitkové - na pozemcích rodinných domů vody zachycené dešťové a vody ze studní. Navrhuje se revize a ošetření obecních studní, prověření kvality a nezávadnosti jejich vody a umožnění jejich využití pro čerpání užitkové vody, případně i jejich vedení či užití jako rezervního či souběžného zdroje pitné vody (za předpokladu realizace stálých technických a hygienických opatření).


Stránka 13

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Nouzové zásobování vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství minimálně 15 litrů na den a obyvatele cisternami ze zdrojů Stříbrník a Medonosy. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních a domovních studní. V území nebyly zjištěny vodovodní rozvody užitkové vody pro závlahy polností – zavodňování, ani opatření k odvodňování, směřující ke zlepšení půdy (meliorace). Zdroj a dimenze vodovodního systému návrhové potřebě pitné vody i potřebě plnit funkci požárního vodovodu pro bytový fond a občanskou vybavenost bude stanoven podrobnější dokumentací. D.2.2. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ Obec Lobeč nemá v současnosti vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky, nebo se vyvážejí na čistírnu odpadních vod Mšeno, případně se likvidují i nedovoleným způsobem vsakem na pozemcích zástavby. V současnosti je v prostoru jižně od zámku vybudována biologická čistírna odpadních vod (balená ČOV 3 s biologickým zemním filtrem z r. 2012), s kapacitou 150 EO (denní nátok odpadních vod 22,5 m ), s cílovou účinností čištění 95 %, aby vyčištěné odpadní vody mohly být vypouštěny do podzemních vod. Domovní čistírna je připravena pro rozvoj funkčního využití stávající a rozvojové plochy areálu zámku, a do doby naplnění těchto funkčních ploch a vybudování obecní kanalizace a obecní čistírny může být její kapacita využita pro likvidaci odpadních vod navážených do čistírny cisternovým vozem. Zámecká čistírna je vstupem napojena na kanalizační potrubí PVC DN 150, přivádějící splaškovou vodu, a výstupem na dešťovou kanalizaci pro odvodnění nádvoří zámku (betonové potrubí DN 400). Vyčištěná voda je z ČOV vypouštěna do vsakovací jámy dešťových vod odváděných z prostoru zámku a jeho okolí 3 (kapacita cca 232,6 m ), situované jižně od čistírny. Na ČOV vznikající přebytečný aerobně stabilizovaný kal je 3 odčerpáván pomocí cisternového vozu, předpoklad odvozu přebytečného kalu o objemu cca 2 m (dle zatížení ČOV) je cca 1 x ročně). Vsakovací jáma bude technicky uzpůsobena tak, aby vsakované vody nevytékaly do úžlabí situovaného jižně pod ní, kterým je navrhována cesta. Navrhuje se vybudování oddílné kanalizační soustavy. Navrhuje se vybudování veřejné gravitační splaškové kanalizace s odvodem splaškové vody do další, obecní čističky odpadních vod, situované pod obcí, odkud by byla přečištěná voda odváděna a postupně vsakována ve vsakovacím prostoru společném pro dešťové i přečištěné splaškové vody, případně i posléze v údolním mokřadu. Kapacita této čistírny odpadních vod se navrhuje rovněž 150 EO (max. 200 EO), po jejím vybudování by stávající ČOV sloužila pro zámecký komplex, případně jeho okolí, a splaškové vody z nemovitostí by nebylo nutno čerpat a stěhovat cisternovým vozem do zámecké ČOV. Účinnost čištění musí být minimálně 95 % nebo vyšší. Do zámecké ČOV Lobeč je uvažováno i vyvážení splašků z okolních obcí Nosálova, Libovic a Příboh. Za tohoto stavu územní plán Nosálova navrhuje, že by v Nosálově nebyla ani realizována kanalizační síť splaškové kanalizace. Tato situace jako řešení trvalé je pro Lobeč nevhodná vzhledem k tomu, že prostor zámku a kolem zámku je rozvojovou oblastí, která ve výhledu kapacitu ČOV naplní, a z hlediska zatížení jediného prostoru čištěním a likvidací přečištěných vod vsakováním je vhodnější uvažovat více menších čistíren rozmístěných v prostoru, tedy každá obec by měla mít svoji čistírnu odpadních vod. Kapacity obou uvažovaných čistíren odpadních splaškových vod (stávající zámecké a navrhované obecní) pokrývají výhledový maximální uvažovaný počet obyvatel obce. Likvidace dešťových vod bude zajištěna jednak zadržením, vsakováním, a užitím k zálivce na vlastních pozemcích staveb a areálů, jednak (zejména ze zpevněných veřejných prostranství a komunikací) odvodem do větví stávající dešťové kanalizace, která bude doplněná a rekonstruovaná, a která bude v rovinných polohách obsahovat dle výpočtové potřeby trubní retenci, v nižších polohách doplněnou o přepad do prostorů luk určených a vhodných k zasakování těchto vod. Navrhuje se vyčištění stávajících nádrží (rybníků) a jejich užití k retenci a ke zpomalení odtoku vod z území. Stávající příkopy kolem komunikací uvnitř zástavby obce budou osazeny dešťovou kanalizací, zasypány, a prostor bude využit pro situování chodníků a zeleně. D.2.3. VODNÍ TOKY A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V řešeném území se nenacházejí vodoteče, které by byly vhodné pro odvod splaškových a dešťových vod z řešeného území. S ohledem na dobré vsakovací podmínky se předpokládá, že vody budou likvidovány a využity v katastru obce. Podmínkou pro vsakování přečištěných splaškových i dešťových vod je jejich čistota, nezávadnost. Viz též kapitolu E.1.1. Vsakování předpokládaného množství vod v plochách k tomu územním plánem určených bude


Stránka 14

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN podrobněji prověřena vodohospodářskou studií před návrhem založením soustav odkanalizování. D.2.4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A PRODUKTOVODY (DÁLKOVODY HOŘLAVÝCH KAPALIN) Řešené území není plynofikováno. Plynofikace obce by znamenala vybudování plynovodních přívodních řadů ze vzdálených zdrojů, vybudování středotlakého rozvodu, přípojek k objektům a plynových kotelen. V současnosti v řešeném území nejsou odběratelé, kteří by byli významnými odběrateli zemního plynu tak, aby investice do rozvodu plynu byla ekonomicky výhodná. V návrhovém období se neuvažuje v řešeném území s realizací rozvodu plynu pro výrobu tepla a teplé užitkové vody. V dlouhodobém výhledu se uvažovala možnost napojení Mšena z Mělnického Vtelna, kde by zdrojem byl VTL plynovod DN 300 Liblice – Brodce. Pro obec Lobeč by to posléze znamenalo vybudovat STL plynovod Mšeno – Lobeč, což s ohledem na vzdálenost od Mšena a odběrovou kapacitu obce Lobeč je záměr poměrně málo reálný. Katastrálním územím sídla Lobeč neprochází a nenavrhuje se žádná podzemní trasa produktovodu. D.2.5. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zdrojem elektrické energie pro řešené území je a zůstane distribuční rozvodna Mladá Boleslav. Rozvody VVN se v řešeném území nevyskytují. V území existuje stávající rozvodná síť vysokého napětí VN 35 kV, přicházející do řešeného území nadzemním sloupovým vedením od východu, s dostačující kapacitou pro stávající odběry i rozvoj řešeného území. Obec Lobeč a sousední Skramouš leží na konci přívodního nadzemního vedení VN ve směru od Mladé Boleslavi, a v případě výpadku (havárie) tohoto jediného vedení zůstávají bez možnosti zásobování elektrickou energií do doby provedení opravy. Podobně je na tom Mšeno, které leží na konci vedení VN od Mělníka (z elektrárny Mělník). V rámci širších vztahů budou obě tyto sítě propojeny propojovacím VN vedením Mšeno – Skramouš, aby byl vyloučen výpadek zásobování elektrickou energií jmenovaných sídel při poruše jednoho z přívodních vedení. V řešeném území je elektrická energie užívána pro osvětlení, výrobu tepla a teplé vody a pro pohon elektromotorů. Koncepce zásobování území elektrickou energií se oproti současnému stavu nemění. V zastavěném území se navrhuje změna rozvodů sloupového vedení VN i NN na kabelové. U rozvodů NN do nově navrhovaných rozvojových lokalit se navrhuje prodloužení stávající sítě kabelovými rozvody, případně realizace nových distribučních trafostanic dle navržené spotřeby, v daném případě obce se předpokládá potřeba jedné TS. Ve všech částech sídla i podél významnějších cest mimo zastavěné území se navrhuje doplnit nebo zřídit nové veřejné osvětlení propojené kabelovými rozvody. D.2.6. KONCEPCE VÝROBY TEPLA A TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY Výroba tepla a teplé užitkové vody (TUV) je v řešeném území navrhována v prvé řadě na bázi elektrické energie, doplněná spalováním topných olejů, propan-butanu, alternativními zdroji, jako je využití solární energie nebo tepla ze zemních vrtů, tepelných čerpadel. S ohledem na stále rostoucí ceny paliv a energií monopolních dodavatelů se nevylučuje u rodinné zástavby alternativní použití i novodobých moderních kotlů pro spalování tuhých paliv (dřeva) o stanovených parametrech, splňujících normové hygienické požadavky imisí. Výroba tepla je předpokládána individuální, bodovými zdroji (elektrický kotel, elektrický přímotop, domovní bytové kotelny), centrální zdroj se nenavrhuje. Použití vrtů k získání tepla se připouští, bude ovlivněno polohou a konkrétními geologickými podmínkami. Potřeba většího množství tepla (například pro výrobu, apod.) se nepředpokládá. D.2.7. SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ Řešené území protínají paprsky telekomunikačního zařízení Vrátenská hora, které však nemají dopad na využití funkčních ploch řešeného území. Do řešeného území směřuje ze Mšena kabelové komunikační zařízení provozovatele Telefonica O2. Řešené území je v dosahu vzdušných sítí elektronických komunikací (přenos zvuku, obrazu, informací, dat, apod.); provozovatelé nebo správci neuplatnili požadavky na situování nových staveb nebo nových spojových zařízení nebo ploch. S ohledem na to se nenavrhují žádné plochy pro rozvoj spojů - telekomunikací. Sdělovací kabely se navrhují uložit do země. Území je nedostatečně pokryto signálem operátorů mobilních telefonních stanic. Pro posílení je třeba uvažovat v řešeném území zařízení, které ale nevyžaduje návrh nové plochy s rozdílným způsobem využití. Z hlediska rozvodu sítí se připouštějí v zastavěném a zastavitelném území pouze rozvody kabelové, uložené do komunikací a veřejných prostranství, sloupové vedení se navrhuje kabelovými (postupně) nahradit v plném rozsahu.


Stránka 15

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Lokality nové výstavby navrhované územním plánem je možno vybavit rozšířením stávajících zařízení situováním úložných kabelových zařízení.

D.3. OBČANSKÉ VYBAVENÍ V řešeném území se nevyskytuje zařízení vyšší občanské vybavenosti. Situování vyšší občanské vybavenosti se zde zatím nepředpokládá. V řešeném území se navrhuje situovat zařízení základního občanského vybavení OV dle druhů, četnosti výskytu a frekvence využívání obyvatelstvem zejména do centrální části sídla, do smíšených území sídel, aby příznivě ovlivnila jejich funkční využití, sociální podmínky, výtvarnou kompozici a také prostorovou skladbu. Sídlotvorná role vybraných zařízení občanského vybavení nabývá v centrech obcí obzvláštního významu, jsou spolu s bydlením základní podmínkou zachování běžného denního života. Snížení potřeby vyjíždět za vybaveností ze sídla je a bude jedním z úkolů zajištění většího komfortu a obyvatelnosti sídla. Kvalita a vyváženost sítě občanského vybavení a její vazba na další funkce budou zásadním faktorem udržitelného rozvoje území, neboť budou výrazně působit jak na ekonomickou a sociální strukturu obyvatel, tak i na kvalitu životního prostředí sídla. Pro situování nekomerční i komerční vybavenosti se s ohledem na vhodnou dostupnost pěšky, na kole, osobní i hromadnou automobilovou dopravou navrhuje využít zejména centrální prostor – těžiště zástavby obce kolem pivovaru, včetně kampeličky a bývalého pivovaru. Zde na okraji parku se v budoucnu může situovat nová plocha základní občanské vybavenosti v případě vzniku její potřeby, tato plocha se však zatím v územním plánu konkrétně nevymezuje. Pro potřeby zatím nespecifikované základní vybavenosti se navrhuje nová plocha OV, situovaná mimo centrální část sídla ve velmi kvalitní poloze z hlediska životního prostředí (například pokud by nastala situace, že by bylo třeba uvažovat ve výhledu situování nové MŠ, sociálních služeb, apod.). D.3.1. SPRÁVA OBCE, INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A CIVILNÍ OCHRANA Sídlo obecního úřadu se ponechává v současné poloze. Situování plochy pro úřadovnu policie a pro místní složku dobrovolného hasičského záchranného sboru (plocha OV) se nepředpokládá. V objektu je prostor pro zajištění řídících činností při mimořádných událostech a pro civilní ochranu obyvatelstva. Variantně by obecní úřad včetně krizového štábu (i muzeum) mohl být situován v prostorách areálu zámku, a budova sloužit školství. Základna profesionální složky lékařské záchranné služby a hasičského záchranného sboru se v řešeném území nenavrhuje. Kromě míst, kde bude možno z vodovodní sítě rozvodu pitné vody po její rekonstrukci čerpat vodu pro účely zásahu vozidel hasičského záchranného sboru, se stanovuje ponechat stávající místo pro čerpání vody ze stávající vodní nádrže. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní se nestanovuje, takové riziko v území neexistuje. Zóna havarijního plánování jaderných zařízení se v řešeném území nevyskytuje. K ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události se vybudovat stálý tlakově neodolný úkryt nenavrhuje. Shromaždiště obyvatel před evakuací (dopravní uzel i blízkost komunikace) před odvozem z postižené oblasti a skladování materiálu CO a humanitární pomoci se navrhuje v areálu zámku, kde se navrhuje i dočasné provizorní ubytování. Prostor pro vyvezení a dočasné uskladnění případných nebezpečných látek mimo současně zastavěné území a zastavitelné území obce se nenavrhuje, existence takových látek se v řešeném území nepředpokládá. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území se neuvažuje, nebezpečné látky v území nejsou a nebudou skladovány. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce k odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, se navrhuje, pokud nebude nezbytná pomoc složek sídlících mimo řešené území, využití strojního vybavení a potenciálu základny zemědělské výroby. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 litrů/den a obyvatele cisternami ze zdrojů Stříbrník a Medonosy. Zásobování pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií není navrženo. Nouzové zásobování řízení záchranných prací se navrhuje zajistit elektrocentrálou na pohonné hmoty. D.3.2. ŠKOLSTVÍ A KULTURA Případné zvyšování počtu obyvatel na možný výsledný počet předpokládaný v návrhovém období územního plánu, ale i zvýšení komfortu bydlení v obci vyžaduje navrhnout předškolní i školní zařízení. S ohledem na počet obyvatel je možno předpokládat do výhledu v řešeném území pouze situování jednoho až dvou oddělení mateřské školy,


Stránka 16

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN případně třídy nižšího stupně školy základního vzdělání. K tomu účelu je možno uvažovat rekonstrukci objektu bývalé školy za předpokladu přemístění muzea do jiné polohy v obci (například areál zámku, areál pivovaru, kde by návštěva muzea byla spojena s návštěvami jiných atraktivních funkcí). Objekt školy by měl být dovybaven tělocvičnou o parametrech, aby nebylo nutno žáky v průběhu výuky přesunovat do sokolovny, a venkovními hřišti pro děti i žáky. Další nároky na základní a střední školskou vybavenost bude třeba uspokojit v nejbližším větším spádovém sídle s existencí této vybavenosti (Mšeno). Celkový maximální výhledový nárůst pro počet obyvatel kolem 300 vyvolá potřebu maxima 40 míst v ZŠ, s ohledem na věkové složení a chování populace však zřejmě nižší, část této potřeby bude třeba uspokojit ve Mšeně. Gymnasia a střední školy, soukromá gymnázia či odborné školy a ostatní typy škol (zvláštní, umělecké, střední odborné, speciální apod.) se v řešeném území nenavrhují. Nejbližší speciální a střední školská zařízení jsou situována ve Mšeně a v Mělníku, kam bude třeba dojíždět autobusovou dopravou. D.3.3. ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE V území se nenavrhuje samostatná plocha konkrétně určená pro zdravotní vybavenost - sdružené zdravotní zařízení (středisko základní zdravotní péče). Situování samostatných pracovišť lékařů (ordinací), případně i několika sdružených ordinací různé zdravotní péče, umožňují plochy s rozdílným způsobem využití určené pro bydlení (BV, BH), pro smíšené funkce (SV, SK) i pro občanské vybavení (OV). Doporučená poloha takového zařízení: centrální prostory sídla Lobeč v návaznosti na veřejná prostranství. Nejbližší pohotovostní služba je ve Mšeně. Situování lékárny se v obci nepředpokládá, ale nevylučuje. Samostatná plocha pro situování zařízení sociálních služeb se v obci nenavrhuje. D.3.4. SPORT A REKREACE V současnosti je v Lobči existující sokolovna s tělocvičnou a venkovní hřiště ve vlastnictví obce. Pro navrhovaný počet obyvatel regulativy ploch s rozdílným způsobem využití umožňují vznik dalšího zařízení sportu a rekreace, ať již samostatného nebo jako součást staveb a areálů (ubytovací a stravovací rekreační anebo lázeňský komplex, apod.) v ploše občanského vybavení (OV, OS) nebo v plochách smíšeného obytného území (plochy SK, případně i SV). Ve smíšených plochách mohou vznikat prostory nevyžadující větší rozměry, například pro bowling, posilovnu, hromadné cvičení pro ženy, apod. D.3.5. OBCHODNÍ VYBAVENÍ A DALŠÍ SLUŽBY Z hlediska zabezpečení obchodu a služeb se neumísťují v návrhovém období územního plánu žádné konkrétní samostatné plochy, doporučená obecná plocha OV vedle pošty (na úkor zmenšení plochy parku) není zatím plošně vymezena; regulativy umožňují situování takových zařízení v řadě funkčních ploch, optimálně v těžišti sídla (plochy SV, SK). Mezi další služby, které je nutno zajistit, je nutno počítat nakládání s tuhými odpady a bioodpady. Odpady nebudou na katastru obce likvidovány, pouze shromažďovány. Tuhý komunální odpad bude shromažďován v nádobách a odvážen v pravidelných intervalech k likvidaci (na skládku) mimo katastr obce Lobeč (v současnosti skládka Benátky nad Jizerou). O pravidelný svoz se bude starat k tomu oprávněná a určená společnost. Na veřejných prostranstvích budou umístěny kontejnery na tříděný odpad pro odvoz na skládku mimo řešené území nebo pro recyklaci. Umístění těchto stanovišť bude předmětem předepsané studie prostoru komunikace II/273. Bude uvažováno situování tří stanovišť, a to u sokolovny, u zastávky naproti pivovaru, a u truhlárny pana Dohnalíka. Případné situování sběrny surovin se připouští jako přípustné v plochách výroby nebo i smíšených obytných, s preferencí lokalizace u komunikace II/273, za předpokladu, že budou suroviny skladovány v objektu, nikoliv na místě viditelném z veřejných prostranství.

D.4. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ Veřejná prostranství obsahují zpevněné komunikační plochy a drobné plochy doplňující veřejné zeleně. Větší veřejná prostranství převážně zpevněná, která mají významnou prostorotvornou a komunikační funkci, a je třeba je samostatně vymezit, jsou vymezována ve významných většinou centrálních částech sídla. V rámci těchto ploch jako jejich součást se připouští průjezd automobilové dopravy, plochy pro odstav a parkování vozidel, pěší rozptylné prostory a parkové plochy, které jsou součástí zastavěných území. Pokud se jedná o plochy pro převážně liniovou dopravu, včetně prostorů pro pohyb pěších, včetně menších rozptylných prostorů pro pěší, jsou zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury. Veřejná prostranství se v území sídla Lobeč nevymezují. Sídelní zeleň je zelení v zastavěných a zastavitelných plochách, s plochami převážně dřevinné zeleně parkově upravenými nebo i s formami zeleně přírodě blízkými, a s plochami zpevněnými zejména pro pohyb pěších a


Stránka 17

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN pro realizaci krátkodobé rekreace a oddechu. Plochy sídelní zeleně mohou být veřejně přístupné nebo omezeně přístupné, v případě parkových ploch přístup může být regulován (časově omezen nebo i zamezen, například zámecký park v soukromém vlastnictví). Sídelní zeleň je zastoupena v územním plánu obce Lobeč plochami parkově upravenými veřejnými (PV) a soukromými (PS). Plochy systému sídelní zeleně jsou součástí zastavěného území.

E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Základním cílem koncepce uspořádání krajiny je podpora udržitelného rozvoje území, zahrnující zachování stávajících biologických, estetických, ekologických a rekreačních kvalit krajiny a jejich další rozvoj, a podporu mimoprodukčních funkcí krajiny. Součástí koncepce uspořádání krajiny je rozčlenění krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití nezastavitelných nebo s významně omezenou možností zástavby, vymezení územního systému ekologické stability, zabezpečení prostupnosti krajiny, omezení erozivních jevů, a vytvoření podmínek pro produkční a rekreační využití krajiny. Konkrétní využití řešeného území je třeba obecně přizpůsobit ochraně přírody a krajiny, ochraně krajinného rázu s důrazem na vytvoření kvalitního panoramatu sídel s jejich architektonicky a historicky cennými dominantami. V krajině je obecně navrhováno rozšířit prostory vyšší dřevinné zeleně i prostory luční, zejména za účelem zvýšení přírodních hodnot a docílení drobnějšího měřítka krajiny, zejména u rozsáhlých nečleněných polností.

E.1. PLOCHY TVOŘÍCÍ KRAJINU A PODMÍNKY PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ Koncepce uspořádání krajiny je tvořena plochami s rozdílným způsobem využití, jejichž zástavba je regulativy vyloučena nebo omezena. Mezi plochy tvořící krajinu náleží plochy vodní a vodohospodářské VV, plochy zemědělské OP, ZS, plochy lesní LH, plochy smíšené nezastavěného území - přírodní ZK, ZN, a plochy přírodní - ÚSES. Uspořádání krajiny vychází z existence rozsáhlých lesních porostů tvořících přirozenou kulisu okolí obce, gradujících v dominantním krajinném prvku Vrátenská hora (507 m n. m.). Návrhem je sledováno rozšíření dřevinné zeleně i do prostoru s převažujícími polnostmi, v nichž jsou zakládány pásy vytvářející prostorovou kompozici svými dřevinnými hmotami, v kombinaci s navrhovanými loukami pro větší zadržení srážkových vod. Zeleň vyšší dřevinná tvoři kromě kompoziční a estetické kulisy sídla i jeho ochranu proti proudění vzduchu a prašnosti. E.1.1. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami a zahrnují pozemky koryt vodních toků, vodních ploch, případně prvků plošné protipovodňové ochrany (rozlivů). Obcí protéká drobná bezejmenná vodoteč s dvěma nádržemi, které jsou dotovány drobnými pramennými vývěry, dešťovou vodou ze zpevněných ploch zástavby a odpadní vodou. Vodoteč nemá pokračování za hranice katastru obce, a při normálních podmínkách vodního režimu se v údolnici pod obcí vsakuje v mokřadu do propustných geologických vrstev. Z hlediska vodohospodářského se navrhuje údržba vodní plochy (rybníka) za účelem akumulace a zdržení pramenných i srážkových vod v řešeném území, pro možnost jejich čerpání a užití (hospodaření s vodami, čerpání v případě požáru) i pro případnou obnovu jejich hospodářského využití (chov ryb). Rovněž pro odstranění mechanických nečistot. Z hlediska vodohospodářského je třeba zajistit co nejdelší setrvání vod v území a vyloučit nelegální odvod splaškových vod do vodoteče nebo vodních nádrží či jejich vsakování. Řešené území se nachází v chráněné vodohospodářské oblasti, a to v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Oblast a podmínky užívání území stanovuje Nařízení vlády č. 85 ze dne 24. 6. 1981 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. V uvedených chráněných vodohospodářských oblastech platí podmínky (uvedené v odůvodnění), které byly respektovány v situování ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení jejich regulativů. E.1.2. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Plochy zemědělské obsahují v řešeném území polnosti orné půdy OP, a pozemky zahrad a sadů ZS. Rozsah zemědělských ploch se v návrhovém období územního plánu nebude měnit, vyjma případů záborů pro nepodstatné rozšíření ploch bydlení mimo zastavěné území sídla, ploch za účelem vybudování nové dopravní infrastruktury, a ploch (pásů) převážně vysoké zeleně. Zábory do pozemků zemědělské půdy jsou obsaženy ve výkresu předpokládaných záborů


Stránka 18

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN zemědělského půdního fondu. Vyjmutí ze ZPF se navrhuje v nezastavitelných plochách v navrhovaných plochách ZK (v souladu se značením v KN). E.1.3. PLOCHY LESNÍ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro plnění převažujících funkcí lesa LH, jako lesy hospodářské rekreační, a zahrnují zejména lesní pozemky, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Vymezené plochy jsou dlouhodobě stabilizované. Lesní pozemky vyskytující se v prostoru Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko podléhají režimu ochrany stanovenému pro tuto CHKO. Užívání lesních pozemků stanovených současně pro situování územního systému ekologické stability je omezeno za účelem ochrany přírody (odlišný způsob lesního hospodaření). Územní plán nenavrhuje větší odnětí PUPFL. E.1.4. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro komplexní ochranu přírody a krajiny a obsahují pozemky s přírodními porosty nízké, střední i vysoké zeleně neurčené k lesnímu hospodaření (plošné výrobě a těžbě dřevní hmoty), a pozemky územního systému ekologické stability. Dotvářejí krajinu střídáním nízkých a vysokých hmot pásové doprovodné zeleně, remízků, kompozičně významných ploch zeleně (rozsáhlých ploch zeleně), oddělujících ploch zeleně, izolační zeleně, apod. Jedná se o plochy označené ZN, ZK. Návrhové plochy ZK jsou v území situovány za účelem možnosti situování dřevinných porostů na pozemcích, kde se dnes nevyskytují, nebo se vyskytují řídce či roztroušeně. Plochy ÚSES jsou vyznačeny překryvným značením. V případě, že plocha ÚSES překrývá plochu s rozdílným způsobem využití, platí regulativy stanovené pro plochu ÚSES.

E.2.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Z hlediska přírodních daností se Lobeč nachází na okraji velkého lesnatého přírodního celku CHKO Kokořínsko. Hranice CHKO obcí Lobeč přímo prochází zhruba podél komunikace II/273 a zabírá cca třetinu plochy obce. V hranicích CHKO se v severní části katastru obce nacházejí v plochách CHKO nebo v jejich návaznosti největší plochy lesní zeleně, a existují zde funkční systémy ekologické stability. Nezalesněné plochy jsou využívány k zemědělské činnosti převážně jako orná půda, ale zčásti také jako louky. Přírodní, dřevinami i bylinami pokrytá krajina a lesnicky i zemědělsky využívaná krajina je velmi malebná a krajinářsky velmi hodnotná. Území je protkáno starými úvozovými cestami, které podlehly času a dnes jsou často nefunkční, neužívané, zanesené nebo i zarostlé dřevinami, a jsou již prakticky součástí ploch zeleně. Tak jako tyto cesty je pro řešené území a jeho okolí typická i existence úzkých dlouhých údolí v prehistorické době tvarovaných vodotečemi, převážně v zářezech do ploch zemědělské půdy, dnes pokryté na svých dnech lučními porosty, a jejichž strmá údolí pokrývají dřevinné porosty. Nevýznamnějším z těchto údolí je údolí směřující ze středu katastru Lobče směrem jižním ke Skramouši, a k údolí Košáteckého potoka. Severozápadně od katastru Lobče se nachází v CHKO Kokořínsko i zvláště chráněné území ZCHÚ 179 (Kokořínský důl) a Natura 2000 (Kokořínsko). E.2.1. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KOKOŘÍNSKO Z hlediska přírodních daností se Lobeč nachází na okraji velkého lesnatého přírodního celku chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko. Hranice CHKO obcí Lobeč přímo prochází zhruba podél komunikace II/273 a zabírá cca třetinu plochy obce. V těchto hranicích CHKO se v severní části obce nachází v návaznosti na plochy CHKO největší plochy lesní zeleně, a existují zde funkční systémy ekologické stability. Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. V chráněné krajinné oblasti platí podmínky (uvedené v odůvodnění), které byly respektovány v situování ploch s rozdílným způsobem využití a při stanovení jejich regulativů. E.2.2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V širším okolí řešeného území se vyskytují velmi významné nadregionální a regionální biokoridory a biocentra, obcházející katastr obce podél jižní, západní i východní hranice. Na řešeném území katastru Lobeč se


Stránka 19

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN nacházejí chráněné prvky lokálního (místního) územního systému ekologické stability (ÚSES). Tyto prvky jsou v současnosti funkční. Z prostoru nadregionálního biocentra 41 (Kokořínský důl), respektive od navazujícího nadregionálního biokoridoru NK 18 (Kokořínský důl – Břehyně) do řešeného území směřuje od severozápadu a prochází jím při severním okraji směrem na východ funkční lokální biokoridor LK 21 (V Mšeném – Dolnice) s funkčním lokálním biocentrem LC (U Lobče). Návrh územního plánu sleduje zajištění funkčnosti a ochrany tohoto systému, případně jejich doplnění. Prvky ÚSES mohou být situovány jen v plochách užívaných nebo navržených pouze jako plochy lesní, plochy smíšené nezastavěného území přírodní (plochy zeleně), případně jako vodní toky a plochy. Umisťování staveb v systému ÚSES je omezeno jen na příčné přechody dopravních a inženýrských staveb; součástí ÚSES mohou být cesty a stezky pro pohyb pěších a cyklistů. E.2.3. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZVLÁŠTNÍ – NATURA 2000 – EVL Cílem této soustavy (evropsky významné lokality) je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). V řešeném území se lokalita soustavy NATURA 2000 – evropsky významná lokalita nenachází. E.2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY – VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY V katastru obce jsou významné krajinné prvky (VKP), vedené v Okresním generelu ÚSES Mělník sever. Jedná se o přírodní plochu v severovýchodní části katastru při komunikaci na Nosálov, při jižním okraji katastru, a dále o prostor zámeckého parku. Plochy převážně obsahují lesní i nelesní dřevinné porosty, nebo jsou loukami. Na území CHKO se registrované významné krajinné prvky nevyskytují.

E.3. PROSTUPNOST KRAJINY Zajištění prostupnosti krajiny je řešeno vymezením ploch dopravní infrastruktury, v případě katastru obce Lobeč obnovou některých historických původních cest založených mezi sídly nebo pro hospodaření v lesích i na polnostech, nebo situováním doplňujících nových pěších nebo cyklistických cest. Uvedené cesty budou založeny zejména pro možnost rozvoje a provozování pěší nebo cyklistické turistiky. Jejich trasování bude řešeno pokud možno mimo prostor komunikací pro motorová vozidla. Pro zlepšení prostupnosti krajiny je podmíněně přípustné vytváření nových účelových komunikací ve všech typech ploch s rozdílným způsobem využití, a to tehdy, pokud nedojde k negativnímu ovlivnění hlavního způsobu využití dotčené plochy s rozdílným způsobem využití nebo k negativnímu ovlivnění zájmů ochrany přírody a krajiny. V tom případě nejsou cesty vedeny v územním plánu samostatnou funkční plochou. Potřebu zachování, případně zlepšení propustnosti území je nutné zohlednit i při konkrétních technických řešeních staveb dopravní infrastruktury.

E.4. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Nejsou navrhována žádná speciální protierozní opatření. Opatření proti větrné erozi, případně i splachové vodní erozi budou plnit plochy liniové dřevinné zeleně, zejména v zemědělské krajině katastru ve spolupráci s liniovou zelení navrhovanou kolem motorových komunikací. V katastru obce se vyskytují některé dlouhé pozemky s relativně většími sklony. Na těchto pozemcích je třeba důsledně dodržovat protierozní metody hospodaření, např. vhodnou volbou pěstovaných plodin s nízkým erozním efektem (vyloučit širokořádkové plodiny) a dále využívat vhodné agrotechnické metody. Erozní jevy se omezují v území návrhem situování suchých nádrží (poldrů), viz níže. Z hlediska větrné eroze - převládajících směrů proudění vzduchu je nejvíce účinné zakládání pásů kompaktní vyšší zeleně ve směru sever – jih, či při hranicích s obytnou zástavbou. Návrh a realizace konkrétních protierozních opatření jsou obecně přípustné nebo podmíněně přípustné ve všech typech ploch v nezastavěném území. Podmíněně přípustné jsou tam, kde by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění zájmů ochrany přírody a krajiny.

E.5. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA V území se nevyskytují vodní toky vyžadující protipovodňová opatření ani vodní toky vyvolávající potřebu protipovodňové ochrany, ani záplavová území.


Stránka 20

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN V občasném záplavovém území leží osada Skramouš. Tyto lokální záplavy vznikají při přívalových deštích a rychlém tání sněhu, a jsou způsobeny tím, že do Skramouše odtékají srážky z rozsáhlého území, mj. ve směru od Vrátenské hory a i z katastru Lobče. Pro regulaci průtoku těchto vod je mj. navrženo vybudování několika suchých nádrží (suchých poldrů), z nichž některé jsou navrženy i v katastru Lobeč. V případě, že by byla prokázána tato nezbytnost, je navrženo ornou půdu v některých plochách katastru změnit na luční porosty, které lépe zachycují přívalové srážky.

E.6. ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Zemědělství ve formě pěstování zemědělských plodin je základní formou využití krajiny řešeného území, a s tímto využitím se nadále uvažuje. V řešeném území však není v současnosti vybudována moderní zemědělská a strojně technická základna, k účelu hospodaření a odstavu techniky slouží dočasně plocha v areálu zámku a jižním okolí. Vybudování nové základny se navrhuje na ploše pozemku č. parc. 322/2. V řešeném území se vyskytují plochy zahrad a sadů ovocných stromů užívané k domácí produkci. Územní plán potvrzuje možnost využití těchto ploch k danému účelu, tj. k užívání, udržování a obnově těchto kultur. Zahrady (nezastavitelné plochy) v zastavěném území jsou situovány mezi lesní pozemky a pozemky rodinných domů. V území se nenavrhuje živočišná výroba (areály kravínů, vepřínů, drůbežáren apod.). Plochy určené pro plnění funkce lesa jsou v řešeném území poměrně rozsáhlé, jsou chráněné jako součást chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, a není do nich návrhem ploch s rozdílným způsobem využití zasahováno. Tam, kde současně plní funkci územního systému ekologické stability, je prioritou zajištění tohoto systému před využíváním pro lesní hospodaření a myslivost. Stávající plochy jsou současně nositelem možnosti rekreace obyvatel v krajině. Nové plochy pro lesní hospodaření nejsou navrhovány. Lesní hospodaření v CHKP podléhá podmínkám stanoveným pro tuto oblast.

E.7. REKREACE V KRAJINĚ Rekreační využití krajiny je obecně přípustné, pokud nedojde k negativnímu ovlivnění hlavního způsobu dotčené plochy s rozdílným způsobem využití nebo k negativnímu ovlivnění zájmů ochrany přírody a krajiny. Rekreace v krajině je plněna formou pěší turistiky a cykloturistiky, pro které je navržen systém pěších a cyklistických ploch dopravní infrastruktury. Rekreace v krajině řešeného území a jeho okolí bude využívat zejména původních založených cest ze sídla k zemědělsky využívaným pozemkům, mnohde již téměř zaniklých úvozových cest, u kterých je třeba provést údržbu obnovu, lesních a lučních cest. Cesty bude možno využít zejména pro založení vycházkových okruhů, jejichž výchozím bodem bude ubytování (možnost vybudování základny turistického ruchu se nabízí například v areálu zámku, v bývalém rekonstruovaném pivovaru, v plochách pro sport a rekreaci, apod.).

E.8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ V území se nevyskytují plochy pro dobývání nerostů ani chráněná ložisková území.

F. PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ F.1. OBECNÉ ZÁSADY A PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o následné plochy, pro které jsou stanoveny regulativy funkčního a prostorového uspořádání území. Pro každý druh plochy s rozdílným způsobem využití je v regulativech funkčního využití závazně stanoveno: určené využití (dominantní využití), přípustné využití nepřípustné využití, podmínky prostorového uspořádání obecné nebo konkrétní. V regulativech prostorového uspořádání území jsou uvedeny závazné požadavky na prostorové uspořádání a architektonické řešení nově navrhovaných a umísťovaných staveb a změn stávajících staveb. V následné tabulce je uveden přehled všech funkčních ploch a jejich označení. V sloupci je uvedeno, dle kterého paragrafu výše uvedené vyhlášky je plocha stanovena:


Stránka 21

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN značka

název plochy s rozdílným způsobem využití Plochy bydlení Plochy bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu Plochy bydlení – hromadné, v bytových domech Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura Plochy občanského vybavení – hřbitovy, církevní stavby Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení Plochy smíšené obytné Plochy smíšené obytné – venkovské (smíšené malých sídel) Plochy smíšené obytné – komerční, areály Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury – silniční pro realizaci pohybu Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě Plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování – zpracování zemědělských plodin Plochy výroby a skladování – specifické, živočišná produkce Plochy systému sídelní zeleně Plochy veřejných prostranství – parkově upravené plochy veřejné Plochy veřejných prostranství – parkově upravené plochy soukromé Plochy vodní a vodohospodářské Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zemědělské Plochy zemědělské - orná půda Plochy zemědělské - zahrady a sady Plochy lesní Plochy lesní – lesní hospodářství Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní – zeleň krajinná převážně vysoká Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní – zeleň převážně nízká, přírodní louky a pastviny

F.2.1. BV F.2.2. BH F.2.3. OV F.2.4. OH F.2.5. OS F.2.6. SV F.2.7. SK F.2.8. DS F.2.9. TI F.2.10. VZ F.2.11. VX F.2.12. PV F.2.13. PS F.2.14. VV F.2.15. OP F.2.16. ZS F.2.17. LH F.2.18. ZK F.2.19. ZN F.2.20

-

Plochy přírodní – vymezené pro ÚSES

dle: §4 §4 §6 §6 §6 §8 §8 §9 §10 § 11 § 11 §3 §3 § 13 § 14 § 14 § 15 § 17 § 17 § 16

Pro funkční plochy obecně platí tyto společné regulativy: Stavbou hlavní se rozumí stavby a výrobky, které plní funkci stavby určeného využití a přípustného využití, které rozhodným způsobem ovlivňují využití pozemku. Stavbou vedlejší případně doplňkovou se rozumí stavby, zařízení a výrobky, které plní funkci stavby přípustného využití, a které jsou podmiňující pro užívání staveb hlavních (například stavby technické infrastruktury). Dále se stavbou vedlejší případně doplňkovou rozumí stavby, zařízení a výrobky, které plní funkci stavby přípustného využití, které doplňují a rozvíjejí způsob využití pozemku stavbou hlavní. Pro jednotlivé funkční plochy stanovené v hlavním výkresu (výkres č. 2.2.1.) jsou stanoveny níže uvedené funkční a prostorové regulativy v členění Určené využití (dominantní využití), Přípustné využití, Nepřípustné využití, Regulativy prostorového uspořádání. Tyto regulativy jsou vždy doplněny na začátku Rámcovou charakteristikou plochy. Ve stávající zástavbě je nutno dodržovat princip kontextu a návaznosti na stávající historickou zástavbu, a to co nejvíce v urbanistických stopách historické zástavby. Zástavbu proluk, přestavby, případné nástavby a dostavby objektů, je nutno provádět v takové stavební formě a objemovém řešení (hmotové členění, výška římsy, způsob zastřešení včetně sklonu střech, apod.), které vhodným způsobem citlivě reagují anebo navazují na převládající charakter a výškovou hladinu okolního trvalého stabilizovaného urbanisticky a architektonicky kvalitního zastavění. Na celém území obce v hranicích vesnické památkové zóny i v jejím okolí, obsahujícím urbanistické hodnoty, je nutno respektovat podmínky stanovené pro památkovou ochranu těchto území. Nová zástavba bude vesnického charakteru (hmoty a tvary budov, klasické šikmé střechy a materiály). Stavby včetně jejich změn situované na pozemcích sousedících s pozemky nemovitých kulturních památek nesmí nadměrnou hmotou, malým odstupem a nevhodným vzhledem negativně ovlivnit hodnotu a působení nemovité


Stránka 22

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN kulturní památky. Ustanovení vyplývající z jiných právních předpisů, vztahující se k ochraně nemovitých kulturních památek, nejsou touto podmínkou dotčena. Na celém území katastru lze povolit výstavbu tehdy, pokud budou pro její provozování a užívání parametry a rezervy v dopravní a technické vybavenosti a v občanské vybavenosti, a jakkoliv negativně neovlivní okolní funkce. Na celém území katastru ve všech funkčních plochách je vyloučeno umisťovat a povolovat samostatně situovaná zařízení určená pro reklamu a samostatné stavby pro reklamu. Služby spojené s opravou a údržbou (servisem) vozidel (autoservis) je přípustné situovat pouze v plochách výroby a skladování. Výjimku tvoří drobné služby související s opravou a údržbou osobních vozidel (například opravy elektroinstalace, instalace alarmu, apod.). Plnostěnné oplocení je přípustné povolit do výše max. 2,0 m. Tím se nevylučuje oprava a údržba případného stávajícího povoleného oplocení, pokud by bylo vyšší. Doprava v klidu u staveb a zařízení bude zabezpečena v souladu s výpočtem dle příslušné ČSN. Nové stavby vodovodu pro veřejnou potřebu budou navrhovány tak, aby zároveň sloužily jako zdroj požární vody. Hydranty, které budou sloužit jako zdroj požární vody, budou nadzemní. Srážkové vody (včetně přívalových srážkových vod) ze střech objektů a zpevněných ploch budou zadrženy v retenčních nádržích na pozemcích staveb (převážně rodinné domy) pro zálivku vegetace, a vsakovány v maximální možné míře na pozemku stavby. Likvidace srážkových vod (včetně přívalových srážkových vod), které nebude možno likvidovat na pozemku stavby, a likvidace srážkových vod ze zpevněných nepropustných ploch veřejných prostranství bude řešena vsakováním v nezpevněných plochách veřejných prostranství (například v zatravněných plochách) a povrchovým nebo trubním svodem ústícím do nejbližší vodoteče, doplněným podle prostorových a technických možností retencí v průběhu trasy (například trubní retencí). Na celém území katastru obce je nutno respektovat podmínky stanovené pro ochranu chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Pokud má funkční plocha stanovené situování překryvných prvků (ploch) územního systému ekologické stability (ÚSES), jedná se o plochu přírodní vymezenou pro ÚSES, a využití je omezeno výhradně pro tento nadřazený účel. V regulativech ploch s rozdílným způsobem využití je předepsán pro vymezený stavební pozemek tam, kde je to třeba, podíl zastavěné plochy, zpevněné plochy a plochy zeleně, přičemž se rozumí: - zastavěnou částí pozemku (pozemku stavby) taková plocha pozemku, která je zastavěna půdorysem stavby včetně kolmého průmětu vykonzolovaných částí stavby do půdorysu, - zpevněnou částí pozemku (pozemku stavby) taková plocha pozemku, která je na povrchu pokryta materiály pro pohyb osob a vozidel, tedy jinak, než zeminou (například pro situování cest, odstavných stání pro motorová vozidla, apod.). - plochou zeleně na pozemku (pozemku stavby) plocha pokrytá zelení, zejména zatravněním a dřevinnou zelení, na přírodním povrchu. Situování zeleně ve vrstvě zeminy na konstrukci se do této plochy nezapočítává.

F.2. PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Plochy s rozdílným způsobem využití jsou obsaženy ve výkresu č. 2.2.1. – Hlavní výkres, a rovněž ve výkresu 4.1.1. – Koordinační výkres, kde jsou zřetelně rozlišeny hranicemi s popisem (zkratkou) o dvou písmenech a barvou. K tomuto výkresu se stanovuje toto následné slovní určení funkčního a prostorového využití (regulativy funkčního a prostorového uspořádání): F.2.1. BV: PLOCHY BYDLENÍ – INDIVIDUÁLNÍ, V RODINNÝCH DOMECH VENKOVSKÉHO TYPU Rámcová charakteristika: • plochy rodinných domů venkovského typu s možnou příměsí bydlení nerušících obslužných funkcí (služeb) místního významu a s možností provozování drobných činností pro samozásobení. Hlavní využití (dominantní): • trvalé i rekreační bydlení v samostatně stojících (izolovaných) rodinných domech, včetně oplocené zahrady, u nichž je předepsán charakteristický venkovský vzhled. Přípustné využití: • kancelář, atelier, prostory pro mateřské školství, zdravotnické a sociální služby, sportovně relaxační činnost, to vše jako součásti dispozice rodinných domů, pokud vliv činností nebude negativně zasahovat sousední pozemky (např. hlukem, apod.).


Stránka 23

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN vedlejší samostatné stavby a zařízení bezprostředně související s individuálním bydlením a podmíněné existencí hlavní stavby, jako například garáže, bazény, altány. • drobná veřejná prostranství (zpevněné prostory a plochy zeleně přístupné každému bez omezení), dětská hřiště • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) • existence stávajících kolaudovaných staveb, jako například provozoven nebo staveb pro rodinnou rekreaci. • drobné chovatelské a pěstitelské zázemí (včetně drobné rostlinné i živočišné produkce) pro samozásobení, pokud je pozemek stavby prostorný a činnost nebude obtěžující pro okolní zástavbu (například hlukem, zápachem, apod.), a nebude v rozporu s hygienickými normami. • výše uvedené přípustné využití je na území vesnické památkové zóny (VPZ) možné pouze za předpokladu, že nenaruší urbanistický a architektonický charakter tohoto památkově chráněného území. Nepřípustné využití: • jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím • veškeré využití a veškeré stavby, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo (například i zvýšením dopravní zátěže v okolí stavby, hlukem, zápachem, apod.) narušují pohodu bydlení a životního prostředí • výroba, skladování, služby jako například nové drobné provozovny (dílny, servisy, atd.), maloobchod, veřejné stravování a ubytovací zařízení jako součást stavby rodinného domu i jako nové samostatné stavby; • přístavby a nástavby stávajících kolaudovaných provozoven • stavby bytových domů, stavby pro rodinnou rekreaci Podmínky prostorového uspořádání: • v zastavitelných plochách je minimální velikost stavebního pozemku určeného pro hlavní stavbu 2 800 m • zastavěný stavební pozemek musí mít i po oddělení jakékoliv části pozemku v součtu stavebních a 2 dalších pozemkových parcel velikost minimálně 800 m • další dělení pozemku stavby hlavní na díly, například dle počtu bytů, je nepřípustné • minimální velikost stavebního pozemku neplatí pro veřejná prostranství, dětská hřiště a stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu • celková zastavěnost pozemku může být maximálně 30 % z plochy pozemku • zastavěnost hlavní stavbou může být maximálně 20 % z plochy pozemku • podíl zeleně musí být minimálně 60 % z celkové plochy pozemku. • zástavba bude koncipována tak, aby vzhledově byla v souladu s venkovským charakterem sídla a venkovskými typy domů, tj. hlavní stavby budou výrazně obdélníkového půdorysu a středově souměrných sedlových střech. • zástavba hlavními stavbami bude o jednom nadzemním podlaží a podkroví v šikmé střeše, ve svahu může mít maximálně dvě nadzemní podlaží a využitelné podkroví, přičemž podsklepení není touto podmínkou vyloučeno. • doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, a to v rozsahu zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků. • na stavebním pozemku rodinného domu musí být vymezena minimálně dvě odstavná stání pro osobní automobily • samostatně stojící garáže přizpůsobit hlavní stavbě, aby s ní vytvořily harmonický celek. •

F.2.2.

BH: PLOCHY BYDLENÍ – HROMADNÉ, V BYTOVÝCH DOMECH

Rámcová charakteristika: • plochy stávajících bytových domů s možností doplnění nerušících obslužných funkcí (služeb) místního významu. Hlavní využití (dominantní): • bydlení v bytových domech, včetně ploch zeleně.


Stránka 24

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Přípustné využití: • kanceláře, ateliery, prostory pro školství mateřské a základní, kulturu, společenské vyžití, zdravotnické a sociální služby, sportovně relaxační činnost, to vše jako součásti bytových domů, pokud vliv činností nebude negativně ovlivňovat pohodu bydlení v objektu i v okolí (např. hlukem, apod.). • vedlejší stavby a zařízení bezprostředně související a podmíněné existencí hlavní stavby, jako například garáže, bazény, altány • samostatné hromadné garáže pro uspokojení dopravy v klidu zástavby dané plochy • veřejná prostranství (zpevněné prostory a veřejná zeleň, přístupné každému bez omezení) • dětská hřiště, samostatná hřiště pro neorganizovaný sport dospělých • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) • výše uvedené přípustné využití je možné pouze za předpokladu, že nenaruší urbanistický a architektonický charakter sídla. Nepřípustné využití: • jakékoli jiné využití neuvedené či nesouvisející s hlavním či přípustným využitím • veškeré využití a veškeré stavby, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu bydlení a životního prostředí, jako například funkce vyvolávající zvýšený dopravní ruch, stavby pro chovatelství a pěstitelství, apod. • samostatné provozovny (například dílny, servisy, atd.), přístavby a nástavby stávajících kolaudovaných provozoven Podmínky prostorového uspořádání: • jakékoliv další dělení pozemku této plochy BH (stavby hlavní) na díly, například dle počtu bytů, je nepřípustné • celková zastavěnost stavebního pozemku může být maximálně 30 % z plochy pozemku, zpevněné plochy maximálně 20 % z plochy pozemku, podíl zeleně musí být minimálně 50 % z plochy pozemku. • zástavba hlavními stavbami může mít maximálně dvě nadzemní podlaží (přízemí, patro) a využitelné podkroví, podsklepení není touto podmínkou vyloučeno • přípustná je zástavba o střeše sedlové, valbové, symetrické dle hlavního hřebene, sklon střechy bude odpovídat klasické venkovské zástavbě. • při situování nové zástavby či změn dokončených staveb bude přihlédnuto při prostorovém, tvarovém, materiálovém a barevném řešení ke stávající trvalé zástavbě vykazující urbanistickou a architektonickou kvalitu. • doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, pokud možno v garážích, a to v rozsahu zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu dle ČSN. • na pozemku stavby budou prostory pro nádoby na komunální odpad (kontejnerová stání). F.2.3. OV: PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA Rámcová charakteristika: • plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti. Hlavní využití: • stavby a pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro veřejnou (obecní) správu, pro složky integrovaného záchranného systému a ochranu obyvatel, školství (vzdělávání a výchovu), kulturu, zdravotní a sociální služby, péči o rodinu. Přípustné využití: • doplňkové funkce ve stavbě hlavní – prostory a zařízení pro maloobchod, tělovýchovu a sport, ubytování, rekreaci, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství. 2 • služební byt (například byt správce) jako součást hlavní stavby, o výměře maximálně do 100 m . • vedlejší stavby a zařízení bezprostředně související a podmíněné existencí hlavní stavby, jako například garáže, sklady zahradního nářadí, apod. • samostatné garáže pro maximálně 4 osobní vozidla


Stránka 25

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň přístupné každému bez omezení) dětská hřiště, samostatná hřiště pro neorganizovaný sport dospělých nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) • výše uvedené přípustné využití je na území vesnické památkové zóny (VPZ) možné pouze za předpokladu, že nenaruší urbanistický a architektonický charakter tohoto památkově chráněného území. Nepřípustné využití: • veškeré takové využití a veškeré takové stavby, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití (například i bydlení v rodinných a bytových domech, stavby pro rodinnou rekreaci, a jejich změny, výroba, apod.). • veškeré využití a veškeré stavby, které by svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušily či zhoršily užití hlavního a přípustného využití a bydlení, a životního prostředí. Podmínky prostorového uspořádání: • celková zastavěnost stavebního pozemku může být u staveb hlavního a přípustného využití maximálně 40 % z plochy pozemku, zpevněné plochy maximálně 25 % z plochy pozemku, podíl zeleně musí být minimálně 35 % z plochy pozemku. • zástavba hlavními stavbami může mít maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví, podsklepení není touto podmínkou vyloučeno • přípustná je zástavba o střeše sedlové, symetrické dle hlavního hřebene, skon střechy bude odpovídat klasické venkovské zástavbě. • při situování staveb a zařízení či změn dokončených staveb v již zastavěném území bude přihlédnuto při prostorovém, materiálovém a barevném řešení k okolní stabilizované trvalé zástavbě vykazující urbanistickou a architektonickou kvalitu, a k charakteru prostředí. • doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, a to v rozsahu zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu. Mimo stavební pozemek se připouští řešení dopravy v klidu, pokud bude takový prostor vyhrazen pouze pro danou stavbu, bude v jejím sousedství, mimo komunikace, v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury, a stavba z něj bude snadno a krátce přístupná. • na pozemku stavby budou prostory pro nádoby na komunální odpad (kontejnerová stání). • • • •

F.2.4. OH: PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – HŘBITOVY, CÍRKEVNÍ STAVBY Rámcová charakteristika: • plocha specifického občanského vybavení Hlavní využití: • plochy hřbitovů, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky, obřadní síně, smuteční síně; oplocení. Kostely, kaple. Přípustné využití: • obslužná a provozní zařízení s vazbou na dominantní činnost, doprovodné služby pro provoz hřbitovů (např. kancelář, prodejna květin, plocha pro uskladnění hřbitovního odpadu). • vedlejší stavby a zařízení bezprostředně související a podmíněné existencí hlavní stavby, jako například sklady zahradního nářadí, apod. • veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň - parkově upravené plochy, přístupné každému ve stanovenou dobu nebo bez časového omezení) • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) Nepřípustné využití: • veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití; všechny činnosti, které omezují a narušují kulturní a etickou hodnotu, pietu místa, nebo narušují životní prostředí. Podmínky prostorového uspořádání: • Případnou novou zástavbu je nutno řešit se zřetelem na charakter a měřítko prostředí a na


Stránka 26

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN •

skutečnost, že se jedná o území nemovité kulturní památky. stanovuje se ochranné pásmo 100 m kolem veřejného pohřebiště, ve kterém nebude provozována činnost, která by mohlo ohrozit provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost (například hlukem, pachem, apod.).

F.2.5. OS: PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ Rámcová charakteristika: • plocha specifického občanského vybavení, pro tělovýchovu a sport Hlavní využití: • stavby a zařízení tělovýchovy a sportu, sportovní relaxace a rekreace pro veřejnost i zařízení komerčního a klubového charakteru. Přípustné využití: • doprovodné služby pro provoz sportovního zařízení (například klubovny, šatny, sociální zázemí, služební prostory, úschovny sportovních potřeb a pomůcek, prostory pro údržbu staveb a území vymezeného pro danou funkci). • kulturní a společenské využití (plocha se sokolovnou) • občerstvení (stravování), ubytování, případně služební byt (plocha se sokolovnou). • veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň, přístupné každému bez omezení) • zařízení pro neorganizovaný sport – dětská hřiště a hřiště pro veřejnost • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) Nepřípustné využití: • veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití, které by hlukem a prachem nebo emisemi narušily užívání plochy a ploch v jejím okolí (zejména obytných zón), pěstitelské a chovatelské činnosti, bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci. • vedlejší doplňkové stavby, které prokazatelně nejsou nezbytné pro užívání stavby. • všechny činnosti, které omezují a narušují hlavní funkci ploch (sportovní a rekreační). Podmínky prostorového uspořádání: • vliv činností (například hluk, osvětlení, frekvence dopravy) nesmí negativně zasahovat sousední pozemky. • zastavěnost plochy (areálu) bude maximálně 30 %. • zeleň na rostlém terénu musí být minimálně 30 %. • v zastavěném území je třeba brát ohled na okolní zástavbu a regulaci odvozovat od ní. Zástavba nesmí zejména celkovým objemem (kompaktním tvarem, výškou) dominovat a narušit charakter okolního prostředí. F.2.6. SV: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ (SMÍŠENÉ MALÝCH SÍDEL) Rámcová charakteristika: • plochy smíšené obytné v malých venkovských sídlech, zejména v centrálních částech těchto sídel, s bydlením v rodinných domech venkovského typu (včetně usedlostí a domů s hospodářským zázemím), doplněným funkcemi vybavenosti, obslužné sféry a drobnou nerušící řemeslnou činností místního významu. Hlavní využití: • bydlení v rodinných domech venkovského charakteru s možností doplňujícího situování a provozování vybavenosti, nerušících služeb, drobné nerušící řemeslné výroby, pěstitelství, chovatelství, pokud vliv těchto činností nebude negativně zasahovat sousední pozemky s obytnou funkcí (například zápachem, hlukem, apod.), a nebude v rozporu s hygienickými normami. Procentuální rozsah funkcí v objektu se nestanovuje. Přípustné využití: • drobná zařízení školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, sportu, rekreace • drobné provozovny pro maloobchod, služby, veřejné stravování a ubytování, penziony, kanceláře,


Stránka 27

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN ateliery drobné řemeslné dílny a zařízení drobné výroby převážně pro potřeby obyvatel území drobná hospodářská zařízení zemědělství, vedlejší stavby a zařízení bezprostředně související a podmíněné existencí hlavní stavby, jako například garáže, bazény, altány • samostatné garáže pro maximálně 4 osobní vozidla • plochy využívané pro pěstování plodin zejména pro samozásobování • veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň, přístupné každému bez omezení) • dětská hřiště • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) Nepřípustné využití: • jakékoli jiné nejmenované využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím • všechny takové druhy činností, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují vzájemné využití staveb smíšené funkční plochy nebo využití okolních funkčních ploch a kvalitu životního prostředí. • využití, které by jakkoliv (i esteticky) znehodnotilo bydlení a estetiku prostředí. Venkovní skladování. • veškeré využití a veškeré stavby, které by svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo (například hlukem, prachem, zápachem, emisemi, vyvolanou autodopravou) narušily pohodu bydlení a životního prostředí, jako např. rozsáhlejší výrobní, opravárenská a skladovací činnost, velkoobchodní činnost, autoservisy, apod., tj. činnosti s možným dopadem na životní prostředí a na sousední nemovitosti. • nové samostatné stavby provozoven, přístavby a nástavby stávajících samostatných provozoven • nové stavby samostatných bytových domů, nové stavby pro rodinnou rekreaci Podmínky prostorového uspořádání: • zástavba musí hmotou (zejména objemem a výškou zastavění) a architekturou i členěním respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a urbanistický charakter sídla. • zastavěný stavební pozemek musí mít i v případě po oddělení jakékoliv části pozemku v součtu 2 stavebních a dalších pozemkových parcel velikost minimálně 800 m • další dělení pozemku stavby hlavní na díly, například dle počtu bytů, je nepřípustné • minimální velikost stavebního pozemku neplatí pro veřejná prostranství, dětská hřiště a stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu • celková zastavěnost pozemku může být maximálně 30 % z plochy pozemku • podíl zeleně musí být minimálně 50 % z celkové plochy pozemku. • zástavba hlavními stavbami může mít výškově maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví, podsklepení není touto podmínkou vyloučeno • přípustná je zástavba o střeše sedlové, symetrické dle hlavního hřebene, skon střechy bude odpovídat klasické venkovské zástavbě. • při situování staveb a zařízení či změn dokončených staveb v již zastavěném území bude přihlédnuto při prostorovém, materiálovém a barevném řešení k okolní stabilizované trvalé zástavbě vykazující urbanistickou a architektonickou kvalitu, a k charakteru prostředí. • doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, a to v rozsahu zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu dle ČSN. Vně stavebního pozemku se připouští řešení dopravy v klidu, pokud bude takový prostor vyhrazen pouze pro danou stavbu, a bude v jejím sousedství. • • •

F.2.7. SK: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – KOMERČNÍ, AREÁLY Rámcová charakteristika: • plochy smíšené obytné v malých - venkovských sídlech s převahou funkcí pro komerční obslužnou sféru (maloobchod, služby, administrativa) a drobné nerušící výrobní činnosti převážně místního významu, s možnou doplňující příměsí bydlení.


Stránka 28

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Hlavní využití: • situování a provozování komerční vybavenosti a nerušících služeb, například provozovny maloobchodu, služby, veřejné stravování a přechodné ubytování, penziony, zařízení pro pobytovou rekreaci, ozdravné pobyty, kanceláře, ateliery • situování drobné nerušící výroby - řemeslné dílny a zařízení drobné výroby, nezatěžující svými vlivy okolí • zařízení školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, sportu, rekreace • kombinace funkcí hlavního a přípustného využití (polyfunkční areály) Přípustné využití: • vedlejší zemědělská výroba – sběr a zpracování zemědělských, ovocnářských a lesních produktů, zahradnictví, • chovatelství • bydlení včetně zahrady s možností pěstování plodin, zejména pro samozásobování • vedlejší stavby a zařízení bezprostředně související a podmíněné existencí hlavní stavby, jako například garáže, bazény, altány, apod. • samostatné garáže pro maximálně 4 osobní vozidla • veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň, přístupné každému bez omezení) • hřiště, dětská hřiště • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) • obnova pivovaru je přípustná Nepřípustné využití: • jakékoli jiné nejmenované využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím • všechny takové druhy činností, které by svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušily využití funkční plochy nebo využití okolních funkčních ploch a kvalitu životního prostředí, anebo by byly v rozporu s hygienickými normami. • využití, které by jakkoliv (esteticky) znehodnotilo estetiku prostředí. Venkovní skladování. • veškeré využití a veškeré stavby, které by svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo (například hlukem, prachem, emisemi, vyvolanou četností autodopravy, zejména nákladní) narušily pohodu bydlení a životního prostředí, jako například rozsáhlejší výrobní, opravárenská a skladovací činnost, velkoobchodní činnost, autoservisy, apod., tj. činnosti s možným dopadem na životní prostředí a na sousední nemovitosti. • nové stavby bydlení bez situování hlavní funkce, stavby pro rodinnou rekreaci Podmínky prostorového uspořádání: • jakákoliv stavební činnost na těchto funkčních plochách musí respektovat skutečnost, že se jedná o významné nemovité kulturní památky a jejich okolí, a že se jedná o vesnickou památkovou zónu. • zástavba může mít maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví, podsklepení není touto podmínkou vyloučeno • přípustná je zástavba o střeše sedlové, valbové, symetrické dle hlavního hřebene, skon střechy bude odpovídat klasické venkovské zástavbě. • doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, pokud možno v garážích uvnitř dispozice stavby, a to v rozsahu zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu dle ČSN. Vně stavebního pozemku se připouští řešení dopravy v klidu, pokud bude takový prostor vyhrazen pouze pro danou stavbu (stavby) a bude v jejím přímém sousedství. F.2.8. DS: PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – SILNIČNÍ A OSTATNÍ LINIOVÉ Rámcová charakteristika: • převážně liniové plochy silniční (automobilové, cyklistické a pěší) dopravy. Hlavní využití: • pozemky a stavby dopravních zařízení a dopravního vybavení pro dopravu v pohybu i v klidu – komunikace pro motorová vozidla, pro cyklistický i pěší pohyb, nebo jejich kombinaci.


Stránka 29

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Přípustné využití: • mosty, lávky, opěrné zdi, • stavby a terénní úpravy omezující šíření hluku, apod. • doprovodné stavby a zařízení pro dopravu v klidu – samostatná a záchytná parkoviště, odstavné a parkovací zálivy, samostatné garáže • čerpací stanice pohonných hmot, myčky, drobné servisní služby • stavby zastávek, nástupních ostrůvků a čekáren sloužící silniční hromadné dopravě • stavby informačních systémů, dopravního značení, technické vybavení komunikací a jejich křižovatek • doplňující drobná veřejná prostranství s prvky drobné architektury, zejména zpevněné prostory přístupné každému bez omezení, veřejná průběžně udržovaná zeleň včetně izolační a doprovodné a zeleň přilehlých výkopů a násypů, pokud není stanovena samostatnou funkční plochou. • oplocení • stanoviště nádob na komunální odpad (tříděný odpad) • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) Nepřípustné využití: • využití, stavby a zařízení, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití • reklamní tabule a poutače Podmínky prostorového uspořádání: • bude sledována segregace a bezpečnost motorové a nemotorové dopravy podél komunikace II. třídy procházející sídlem. • součástí rekonstrukcí stávajících dopravních staveb nebo výstavby nových dopravních staveb musí být stavby nebo opatření omezující v zastavěném i zastavitelném území šíření hluku do sousedních ploch nad limitní (přípustnou) mez, a plochy doprovodné a izolační zeleně. • v nových zastavitelných plochách, jejichž součástí je i návrh komunikace pro obsluhu dané plochy, se připouští upřesnění polohy této komunikace dle podrobnější dokumentace. F.2.9. TI: PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – INŽENÝRSKÉ SÍTĚ Rámcová charakteristika: • plochy areálů a plošných staveb technického vybavení Hlavní využití: • stavby a zařízení technického vybavení pro rozvod i úpravu vody, likvidaci srážkových vod, zásobování plynem, zásobování elektrickou energií (nikoliv výrobu), pro telekomunikaci, a stavby s nimi provozně související, převážně pod oplocením, bez přístupu veřejnosti, které nejsou zahrnuty do jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Přípustné využití: • plochy a stavby pro obsluhu a údržbu technické infrastruktutry • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy včetně dopravy v klidu • stavby liniové technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění). • zeleň Nepřípustné využití: • veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití a nesouvisí s technickou infrastrukturou, omezují nebo narušují hlavní funkci plochy nebo narušují životní prostředí. • vedlejší doplňkové stavby, které prokazatelně nejsou nezbytné pro užívání hlavní stavby. Podmínky prostorového uspořádání: • užití zeleně umožní estetické začlenění stavby v prostoru. • v případě potřeby takového objemu či výšky zástavby, který by měl nepříznivý dopad na okolí či panorama sídla či vjem krajiny, lze stavbu umístit jen za předpokladu, že je nezbytná pro funkci sídla a není možno ji technicky řešit jiným citlivým způsobem nebo lokalizovat v jiné méně exponované poloze.


Stránka 30

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN F.2.10. VZ: PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ZPRACOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN Rámcová charakteristika: • plochy výrobních areálů nerušící zemědělské výroby pro zpracování rostlinných produktů, nepřekračující svými negativními vlivy hranice areálu. Hlavní využití: • výroba nerušící (neovlivňující okolí funkční plochy), doprovodné sklady, prodejní sklady. Přípustné využití: • výrobní i nevýrobní opravárenské, servisní služby – stavby pro údržbu, servis a garážování vozidel zemědělské techniky, • situování staveb a zařízení lesního hospodářství pro údržbu plochy lesa a obnovu zeleně • situování staveb a zařízení pro údržbu a úklid komunikací, cest a veřejných prostranství • skladování a čerpání pohonných hmot • administrativní a vědeckovýzkumná činnost, obchodní a výstavní plochy, stavby a zařízení (zejména maloobchod a velkoobchod spojený s vyráběným sortimentem), obchodní a stravovací zařízení pro zaměstnance, šatny, sociální zařízení. • doplňující společenská, sportovní, relaxační a zdravotní zařízení pro zaměstnance • školství - učiliště • prostory pro ostrahu, pohotovostní ubytování, služební byt (například byt správce, ostrahy) • neveřejné zpevněné a manipulační plochy a areálová zeleň • veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň, přístupné každému bez omezení) • stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • stavby liniové technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění). Nepřípustné využití: • veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití • provozy, u kterých lze předpokládat celoroční nadměrné množství dopravních pohybů nákladních a těžkých nákladních vozidel a zvýšené zatížení životního prostředí zasahující do okolí vně plochy, výroba vyvolávající hluk, exhalace, prašnost, zápach, který se může šířit za hranice areálu, apod.). • vliv činnosti nesmí negativně ovlivnit kvalitu životního prostředí, kvalitu užívání okolních pozemků, obytné prostředí okolních území, a to ani vyvolanou dopravou. • vedlejší stavby a zařízení, která prokazatelně nejsou nezbytné pro užívání hlavní stavby a lze je umístit jako součást dispozice hlavní stavby. Podmínky prostorového uspořádání: • obchodní plochy nepřesáhnou v součtu 50 % zastavěných ploch. • celková zastavěnost pozemku může být maximálně 40 % z plochy pozemku • podíl zeleně musí být minimálně 30 % z celkové plochy pozemku. • areály je nutno doplňovat nejpozději při nové výstavbě nebo přestavbě po obvodu sousedícím s krajinou pásem izolační zeleně • doprava v klidu musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby, a to v rozsahu zabezpečujícím umístění vozidel rezidentů i návštěvníků pro všechny funkce objektu. • v případě potřeby takového objemu či výšky stavby, který by měl nepříznivý dopad na okolí, panorama sídla či vjem krajiny, nelze stavbu umístit. • na pozemku stavby mohou být prostory pro nádoby na komunální odpad (kontejnerová stání) a tříděný odpad. F.2.11. VX: PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – SPECIFICKÉ, ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE Rámcová charakteristika: • plochy výrobních areálů zemědělské výroby pro živočišnou produkci (chov hospodářských užitkových zvířat) Hlavní využití: • plochy a stavby pro chov hospodářských zvířat. Přípustné využití:


Stránka 31

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN doprovodné sklady, zařízení a přístřešky šatny, sociální zařízení pro zaměstnance prostory pro ostrahu, pohotovostní ubytování, služební byt (například byt správce, ostrahy), pokud to umožní hygienické předpisy • neveřejné zpevněné a manipulační plochy a areálová zeleň • veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň, přístupné každému bez omezení) • stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • stavby liniové technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění). • zahrady, sady Nepřípustné využití: • veškeré takové stavby a využití, které nejsou jmenovány v hlavním nebo přípustném využití • vliv činnosti nesmí negativně ovlivnit estetiku životního prostředí okolních pozemků. Podmínky prostorového uspořádání: • celková zastavěnost pozemku může být maximálně 40 % z plochy pozemku • podíl zeleně musí být minimálně 30 % z celkové plochy pozemku. • areály je nutno doplňovat nejpozději při nové výstavbě nebo přestavbě po obvodu sousedícím s krajinou pásem izolační zeleně • doprava v klidu (parkování zaměstnanců) musí být umístěna na stavebním pozemku příslušné stavby. Poznámka: v řešeném území se jedná pouze o jedinou stávající lokalitu (dvůr Filipov). • • •

F.2.12. PV: PLOCHY SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ – PARKOVĚ UPRAVENÉ PLOCHY VEŘEJNÉ Rámcová charakteristika: • plochy veřejně přístupné s výraznou převahou ploch zeleně, zejména dřevinné zeleně, nad zpevněnými plochami, situované v sídle (uvnitř obce), obvykle pro krátkodobé setrvání a oddych obyvatel sídla. Hlavní využití: • parky, parkově upravené plochy průběžně udržované sídelní zeleně volně přístupné veřejnosti Přípustné využití: • fragmenty krajinné prostorotvorné zeleně v sídle v přírodě blízkém stavu; doprovodná, ochranná a izolační zeleň v sídle • pobytové plochy nepokryté vegetací, například zpevněné plochy a cesty pro pohyb a pobyt pěších, pro krátkodobý oddych a rekreaci, cyklistické stezky • dětská hřiště, pískoviště, menší hřiště a prvky pro volnočasové aktivity, drobné stavby zahradní architektury a drobná architektura, sochařská díla, • přístřešek nebo pergola • drobné vodní toky a plochy • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti a údržby plochy • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) Nepřípustné využití: • plochy nejsou zastavitelné stavbami, které nejsou uvedeny výše v hlavním a přípustném využití. Podmínky prostorového uspořádání: • zpevněné plochy budou minimalizovány, budou rozsahu dle konkrétní potřeby dané plochy. F.2.13. PS: PLOCHY SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ – PARKOVĚ UPRAVENÉ PLOCHY SOUKROMÉ Rámcová charakteristika: • plochy veřejnosti nepřístupné nebo omezeně přístupné s výraznou převahou ploch zeleně, zejména dřevinné zeleně, nad zpevněnými plochami, situované v sídle (uvnitř obce) Hlavní využití: • parky, parkově upravené plochy průběžně udržované zeleně, zámecké parky a zahrady


Stránka 32

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Přípustné využití: • pobytové plochy nepokryté vegetací, například zpevněné plochy a cesty pro pohyb a pobyt pěších, pro krátkodobý oddych a rekreaci • dětská hřiště, pískoviště, menší hřiště a prvky pro volnočasové aktivity, drobné stavby zahradní architektury a drobná architektura, sochařská díla, • přístřešek nebo pergola • drobné vodní toky a plochy • oplocení • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti a údržby plochy • nezbytné stavby technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění) Nepřípustné využití: • plochy nejsou zastavitelné stavbami, které nejsou uvedeny výše v hlavním a přípustném využití. Podmínky prostorového uspořádání: • zpevněné a zastavěné plochy nebudou přesahovat 20 % celkové výměry plochy. F.2.14. VV: PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Rámcová charakteristika: • plochy vymezené za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravující problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Hlavní využití: • řeky, potoky, vodní nádrže, rybníky Přípustné využití: • přímo sousedící přírodní plochy, zejména plochy občas či výjimečně zaplavované v souvislosti s kolísáním množství tekoucích vod a vodní hladiny, nezaplavované v těsném sousedství vodní nádrže. • stavby a zařízení sloužící k provozu a k údržbě plochy (například stavědla, jezy, rybí propusti, nábřeží, zpevněné vjezdy, apod.), • přírodní plochy výjimečně zaplavované, uzpůsobené k zdržení či zadržení vod (suché poldry) • protipovodňové stavby a terénní úpravy pro zamezení rozlivu vod, vodní erozi • stavby k provozování vodních sportů, stavby pro vodní dopravu • rekreační využití pro koupání, chov ryb (případ od případu) • veřejná prostranství (zejména zpevněné prostory a veřejná zeleň, přístupné každému bez omezení) • nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy • nástupní prostory požární techniky pro čerpání vody • nezbytné stavby liniové technické infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukcí podzemní umístění). Nepřípustné využití: • vodní plochy jsou nezastavitelné stavbami s výjimkou těch, které jsou uvedeny v hlavním nebo přípustném využití. Podmínky prostorového uspořádání: • stavby, které neslouží k účelu zajištění podmínek pro nakládání s vodami, nesmí bránit průtoku nebo odtoku záplavových vod F.2.15. OP: PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – ORNÁ PŮDA Rámcová charakteristika: • plochy k zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití – rostlinné produkce. Hlavní využití: • orná obdělávaná půda, i půda ležící dočasně ladem, zelinářské kultury. Přípustné využití: • květinářské kultury


Stránka 33

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN louky, sečené louky, pastviny, přírodní plochy převážně nízké zeleně drobné vodní plochy, nezbytné stavby dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti plochy – polní cesty vozidlové, využitelné i pro případný pohyb cyklistů a pěších, nevymezené samostatnou funkční plochou • stavby liniové technické infrastruktury Nepřípustné využití: • veškeré ostatní výše neuvedené funkce a stavby. Podmínky prostorového uspořádání: • nestanovují se • • • •

F.2.16. ZS: PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – ZAHRADY A SADY Rámcová charakteristika: • plochy určené k pěstitelské činnosti Hlavní využití: • samostatné zahrady a ovocné sady, bez přístupu veřejnosti nebo s omezeným přístupem veřejnosti, jejichž údržbu zajišťuje majitel nebo pověřená osoba, oplocené i neoplocené. Zahrady v zastavěném území, které jsou součástí oploceného pozemku stavby, ale jsou v pásu 25 m od hranice lesa. Přípustné využití: • doprovodné funkce pro pěstitelskou činnost, například chov včelstev, • zahradní drobné objekty pro skladování nářadí a techniky k obhospodařování plochy nebo pro uložení zahradního nábytku. • nezbytné plochy dopravní infrastruktury pro zajištění funkčnosti dané plochy – účelové nezpevněné cesty pro zajištění údržby, přístupu techniky a pěších i cyklistů, plochy pro parkování osobních vozidel • liniové stavby technické infrastruktury (u novostaveb se upřednostňuje podzemní umístění), studny • zeleň, drobné vodní plochy Nepřípustné využití: • plochy jsou nezastavitelné stavbami vyjma výše uvedených Podmínky prostorového uspořádání: • připouští se pouze přízemní stavby. F.2.17. LH: PLOCHY LESNÍ – LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Rámcová charakteristika: • plochy s převažujícím využitím jako lesy rekreační a s možností lesního hospodářství a myslivosti (plochy určené pro plnění funkce lesa) Hlavní využití: • lesní porosty a plochy rostoucí zeleně, volně přístupné veřejnosti, případně s omezeným přístupem; lesní školky Přípustné využití: • trvalé travní porosty, louky, mýtiny, průseky, • stavby pro výkon práva myslivosti: samostatně stojící posedy, kazatelny a krmelce, bažantnice • dočasné stavby oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří a dočasné stavby oplocení obor. • stavby k zajištění a využití funkcí lesa: lesní cesty umožňující zejména přístup, průchod a údržbu lesa, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy, malé vodní nádrže v lesích • pěší (turistické) cesty, cyklistické a jezdecké stezky, značené • informační tabule, rozcestníky, turistické úkryty (stříšky) proti dešti. • liniové stavby technické infrastruktury (u novostaveb se preferuje podzemní umístění), • pokud jsou na plochách LH vymezeny překryvným značením (hranicemi ÚSES) plochy přírodní – se situováním ÚSES, platí na těchto plochách pouze regulativy pro plochy přírodní – se situováním


Stránka 34

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN ÚSES. Nepřípustné využití: • plochy jsou nezastavitelné stavbami s výjimkou těch, které jsou uvedeny výše. • pokud se plocha nebo její část nachází v chráněném území či oblasti, platí a je nutno preferovat pro tuto plochu nebo její část omezující podmínky z důvodu ochrany přírody stanovené pro toto chráněné území či krajinnou oblast (například vyloučení těžby dřevní hmoty). Podmínky prostorového uspořádání: • stavby dopravní infrastruktury lze realizovat pouze jako nezpevněné či mlatové, případně se štěrkovým podložím • nové stavby pěších cest, cyklistických a jezdeckých stezek lze umisťovat jako mlatové, za podmínky, že pro daný účel nelze užít stávající lesní cesty. F.2.18. ZK: PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - PŘÍRODNÍ – ZELEŇ KRAJINNÁ PŘEVÁŽNĚ VYSOKÁ Rámcová charakteristika: • plochy přírodní zeleně v krajině mimo zastavěné území sídel, vymezené za účelem zachování a ochrany přírody a krajiny, s převahou keřového a stromového pokryvu s druhy dřevin středního a zejména vysokého vzrůstu Hlavní využití: • porosty lesních dřevin - plochy vysoké zeleně, kompaktní, rozptýlené skupinové a liniové porosty dřevin, situované mimo pozemky určené v katastru nemovitosti pro funkci lesa (zeleň není určená pro lesní hospodaření – produkci a těžbu dřevní hmoty). Přípustné využití: • zeleň doprovodná pro komunikace (aleje, stromořadí) a vodní toky i vodní nádrže, zeleň s funkcí izolační, estetickou a hygienickou • trvalé travní porosty, louky, bylinné porosty, mýtiny • drobné přirozené vodní plochy, mokřady. • nezbytná údržba • dopravní stavby pro údržbu plochy a obnovu zeleně, vozidlové cesty, cyklistické stezky, jezdecké stezky, pěší cesty, pokud nejsou vymezeny samostatnou funkční plochou • informační tabule, rozcestníky, turistické úkryty (stříšky) proti dešti. • liniové stavby technické infrastruktury (u novostaveb sítí nebo jejich rekonstrukce se preferuje podzemní umístění). • Pokud jsou na plochách ZK vymezeny překryvným značením (hranicemi ÚSES) plochy přírodní – se situováním ÚSES, platí na těchto plochách pouze regulativy pro plochy přírodní – se situováním ÚSES. Nepřípustné využití: • veškeré ostatní výše neuvedené funkce a stavby. • oplocení Podmínky prostorového uspořádání: • stavby dopravní infrastruktury lze realizovat pouze jako nezpevněné či mlatové, s propustným povrchem, nové stavby pro motorovou dopravu pouze výjimečně, nejde-li pozemky komunikačně dosáhnout či obsloužit po stávajících cestách. Pěší a cyklistické cesty za podmínky, že pro daný účel nelze užít stávající cesty. • přípustné stavby je možno situovat, pokud současně neplatí zvláštní předpisy (ochrana přírody) stavby omezující nebo vylučující. F.2.19. ZN: PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - PŘÍRODNÍ – ZELEŇ KRAJINNÁ PŘEVÁŽNĚ NÍZKÁ, PŘÍRODNÍ LOUKY Rámcová charakteristika: • plochy přírodní zeleně v krajině mimo zastavěné území sídel, vymezené za účelem zachování a ochrany přírody a krajiny, s převahou nízké, přirozeně existující luční a travní bylinné zeleně nesečené Hlavní využití:


Stránka 35

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN přírodní plochy s trvalými přirozeně rostoucími lučními a travními porosty, které nejsou určeny primárně k zemědělské rostlinné produkci. Přípustné využití: • rozptýlené solitérní a liniové porosty dřevin • drobné přirozené vodní plochy, mokřady. • pastviny, sečení • dopravní stavby pro dosažení, údržbu a užívání plochy a obnovu zeleně, cyklistické stezky, jezdecké stezky, pěší komunikace a prostory • informační tabule, rozcestníky • liniové stavby technické infrastruktury (u novostaveb sítí a jejich rekonstrukcí se preferuje podzemní umístění). • nepodstatné terénní úpravy v přirozených přírodních tvarech za účelem vytvoření prostorů umožňujících občasnou akumulaci tekoucích povrchových srážkových vod v místech k tomu stanovených tímto územním plánem (tzv. suchých nádrží). • pokud jsou na plochách ZN vymezeny překryvným značením (hranicemi ÚSES) plochy přírodní – se situováním ÚSES, platí na těchto plochách pouze regulativy pro plochy přírodní – se situováním ÚSES. Nepřípustné využití: • plochy jsou nezastavitelné stavbami s výjimkou těch, které jsou uvedeny výše. • oplocení Podmínky prostorového uspořádání: • stávající užívané polnosti orné půdy I., II. a III. bonity lze využívat nadále jako polnosti orné půdy, změna na luční travní porosty je v tomto případě doporučena pro rozšíření přirozené krajiny v území CHKO nebo v návaznosti na toto území, a rovněž z důvodu snížení erozních a povodňových jevů v řešeném území a v území návazném (Skramouš). • stavby dopravní infrastruktury lze realizovat pouze jako nezpevněné nebo mlatové, a to tehdy, nejde-li přilehlé pozemky komunikačně obsloužit jinak. • stavby je možno situovat, pokud současně neplatí zvláštní předpisy (ochrana přírody) stavby omezující nebo vylučující. •

F.2.20. (BEZ OZNAČENÍ PÍSMENY): PLOCHY PŘÍRODNÍ - SE SITUOVÁNÍM ÚSES Rámcová charakteristika: • plochy přírodní zeleně v krajině mimo zastavěné území sídel, vymezené za účelem zachování a ochrany přírody a krajiny, jejichž základním cílem je dlouhodobě územně stabilizovat prostory, ve kterých mohou nerušeně existovat a vyvíjet se přírodní ekosystémy. Hlavní využití: • plochy lesní a přírodní zeleně samostatně vymezené za účelem ochrany přírody a založení ekologické kostry území tvořené prvky nadregionálního, regionálního a lokálního (místního) územního systému ekologické stability a interakčních prvků (ÚSES). • plochy ÚSES jsou vymezeny překryvným značením (hranicemi ÚSES) v plochách lesních LH a v plochách smíšených nezastavěného území – přírodních - krajinné zeleně ZK a ZN, na těchto plochách platí pouze regulativy pro plochy přírodní – se situováním ÚSES. Přípustné využití: • kompaktní porosty formami nízké, střední a vysoké zeleně • rozptýlené solitérní a liniové porosty dřevin • přirozené nesečené louky • drobné přirozené vodní toky a plochy, pokud nejsou vedeny jako samostatná funkční plocha, mokřady, mokřiny. • přírodní pěší cesty nezpevněné • rekreační využití (rekreační pobyt) je omezeně přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty území. • umisťování staveb v systému ÚSES je omezeno jen na příčné přechody staveb dopravní a technické infrastruktury (u sítí se upřednostňuje podzemní vedení). Při přerušení prvku ÚSES významnou


Stránka 36

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN dopravní stavbou je třeba spojitost prvku ÚSES zachovat jeho přemostěním, propustkem, podchodem, apod., umožňujícím migraci živočichů. Nepřípustné využití: • plochy jsou nevyužitelné funkcemi a nezastavitelné stavbami s výjimkou těch, které jsou uvedeny výše. • oplocení • provozování rostlinné produkce a užívání pozemků způsobem užívajícím intenzívní technologie, prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů • hnojení, vylévání kejdy, silážních šťáv a jiných tekutých odpadů • nevratné poškozování půdního povrchu, provádění terénních úprav a změn vodního režimu Podmínky prostorového uspořádání: • nestanovují se

G.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

Jedná se o vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření potřebných pro uskutečnění staveb dopravní a technické infrastruktury, opatření k snižování ohrožení povodněmi, k založení územního systému ekologické stability, k ochraně archeologického dědictví, k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci (ozdravění území), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, ve smyslu § 170 stavebního zákona v platném znění. Z uvedeného výčtu se v řešeném území navrhují tyto veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, viz seznam níže: poř. č.

DS-01

DS-02 DS-03 DS-04 DS-05 DS-06 DS-07 DS-08 DS-09 DS-10 DS-11 DS-12

TI-01 TI-02 TI-03 TI-04 TI-05 TI-06 TI-07

stav

název, popis, identifikace

poznámka

Dopravní infrastruktura – přeložky a návrh nových staveb (pozemní komunikační síť případně včetně technické infrastruktury) S, N Úpravy komunikace II/273, křižovatek na této komunikaci a souvisejících úseků místních komunikací za účelem zajištění bezpečnosti pohybu motorových vozidel a pohybu pěších (včetně chodníků a odstranění příkopů) a zajištění normových parametrů. S, N Veřejná komunikace včetně veřejného obratiště k zajištění obsluhy stávající a navrhované zástavby v SV části obce, v normových parametrech S, N Veřejná komunikace k zajištění příjezdu pro navrhovaný vodojem N Prodloužení stávající komunikace N Veřejná komunikace pro obsluhu navrhované zástavby v JZ části obce a pro zlepšení dopravní situace při průjezdu podél zámku, v normových parametrech. S, N Rozšíření stávající komunikace na normové parametry a obratiště v SZ části obce N Příjezdová komunikace pro obecní ČOV a prostor vsakování N Propojení Skramouše s komunikací III/25924, část komunikace na k. ú. Lobeč N Pěší propojení v západní části obce N Pěší propojení v severní části obce N Pěší propojení v severovýchodní části obce N Pěší propojení ze Skramouše Technická infrastruktura – přeložky a návrh nových staveb N Vodojem včetně doplnění a rekonstrukce vodovodní sítě N Propojení vodovodu na Nosálov N Propojení vodovodu na Doubravice, Trnová N Kanalizační soustava splaškové kanalizace N Obecní ČOV N Kanalizační soustava dešťové kanalizace včetně trubní retence a možností vsaku dešťových vod N Prostor pro vsakování přečištěných splaškových vod a dešťových vod


Stránka 37

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN TI-08 TI-09 TP-01 TP-02

ÚL-01 ÚL-02 ÚL-03

N N N N

Přeložky vedení VN včetně uložení do kabelové trasy Nové TS Protipovodňová opatření – suchý poldr Protipovodňová opatření – suchý poldr

Ochrana a rozvoj přírodního dědictví (ÚSES) – současné i navrhované prvky S Lokální biokoridor LK 22 V Mšeném - Dolnice, mezi LC 33 a LC U Lobče S Lokální biocentrum U Lobče S Lokální biokoridor LK 22 V Mšeném - Dolnice, mezi LC U Lobče a LC 37

H.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO

Jedná se o vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona, ve smyslu § 101 stavebního zákona v platném znění. Mezi veřejně prospěšné stavby a opatření pro předkupní právo mohou náležet: navrhované veřejně prospěšné stavby občanského vybavení (záchranný systém - integrovaný záchranný systém, městská správa, sport a rekreace, školství, zdravotní a sociální služby, veřejné vybavení ostatní nespecifikované dle potřeb sídelní struktury), navrhované veřejné prostory se zelení (hřbitovy, parky, kompozičně významná zeleň. V řešeném území katastru Lobeč se stanovují tyto veřejně prospěšné stavby a tato veřejně prospěšná opatření, nacházející se na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví obce Lobeč, pro které lze uplatnit předkupní právo. Předkupní právo je určeno pro obec Lobeč: poř. č.

stav

název, popis, identifikace

Plochy občanské vybavenosti S Základní občanská vybavenost bez specifikace (objekt č. p. 22, tzv. kampelička OV-02 N Základní občanská vybavenost bez specifikace OV-01

PZ-01 PZ-02 PZ-03

Plochy sídelní zeleně N Parkově upravená plocha Lobeč severozápad N Parkově upravená plocha Lobeč severovýchod N Park U zámku

PZ-04

N

I.

Park U bytovky

č. parc.

97, v současnosti majetek ČR (s právem hospodaření Česká pošta, s. p.) 16/2

66/5 část, 66/7 část 85/1 část, 85/2, 86/1, 86/2 13/1 část, 14/1 část, 14/2 část, 14/6 část, 106/1, 106/2, 297/1 část, 322/1 část, 396 část 322/5 část

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ

I.1. VYMEZENÍ PLOCH A KOORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Pro naplnění záměrů koncepce jsou v územních plánech stanovovány územní rezervy, stanoveno jejich budoucí využití, včetně podmínek pro jeho prověření. Územní rezervy se týkají jednak ploch pro budoucí rozvoj funkcí pro případ naplnění návrhových ploch územního plánu, a jednak koridorů, stanovených pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Územní rezerva se v prostoru katastru obce stanovuje mezi pozemky 102 a 104/4 pro možnost situování venkovského typu bydlení i po severní straně komunikace.

I.2. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI V řešeném území se takové plochy nevymezují.


Stránka 38

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN I.3. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, V NICHŽ JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Územní studii se předepisuje pořídit na plochy, kde systém zástavby, dopravy a technického řešení není uspokojivý či obsahuje technické závady, kde situování staveb není zcela jednoznačné, a kde je třeba ověřit a stanovit řešení ve větší podrobnosti, než umožňuje územní plán. Územní studii se předepisuje v řešeném území pořídit pro zajištění parametrů komunikace II/273 za účelem bezpečného segregovaného pohybu motorové dopravy a chodců v zástavbě obce, a pro stanovení parametrů komunikace podél severního průčelí zámku až k nově navrhované zástavbě. Podmínkou prostorového upřesnění rozměrů dopravní plochy je pořízení podrobnější dokumentace - dopravní studie. Součástí studie bude řešení dopravních ploch, umístění technické infrastruktury, příjezdů a přístupů k pozemkům staveb a veřejná zeleň v okolí komunikace. Rozsah řešeného území bude dle hranic obsažených ve výkresu základního členění území. Doporučuje se lhůta pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti cca do čtyř let od vydání územního plánu obce Lobeč.

I.4. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, V NICHŽ JE PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Regulační plán se v řešeném území nepožaduje pořídit.

J.

STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ, ETAPIZACE, PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE

J.1. ETAPIZACE Etapizace dalšího vývoje a rozvoje je dána jednak investiční schopností obce, jednak investičními schopnostmi (možnostmi) a zájmem fyzických a právnických osob. Z tohoto pohledu a s ohledem na velikost sídla se v současnosti jeví stanovit striktní pořadí změn a etapizaci dalšího rozvoje obce (etapizace postupného naplňování zastavitelných ploch) jako proces, který by omezoval vývoj obce. Současná situace v obci Lobeč je charakteristická zejména nedostatky v dopravní a technické infrastruktuře (zejména technický a bezpečnostní stav vozovek, absence chodníků podél hlavní komunikace, zásobování vodou, likvidace splaškových i dešťových vod, výroba tepla a teplé užitkové vody). Dalším problémem obce je nedostatečná existence základní občanské vybavenosti a malá nabídka pracovních míst, za kterými je nutno odjíždět. Z tohoto pohledu je prioritou postupné odstraňování uvedených nedostatků. Ze jmenovaných nedostatků má prioritu odstranění dopravních rizik (což současně povede ke zkulturnění veřejných prostranství) a současné vybudování splaškové kanalizace pro vyloučení nehygienické likvidace splaškových vod. Pokládka potrubí splaškové i dešťové kanalizace a dalších sítí inženýrské infrastruktury by mělo předcházet definitivní úpravě povrchů veřejných prostranství (chodníků a komunikací). Realizace výstavby v navržených lokalitách se podmiňuje vybudováním dopravního přístupu o normových parametrech a kapacitních sítí k nové zástavbě. Přestavba stávajících objektů nebo výstavba jednotlivých rodinných domů nebude etapizací a naplňováním obecní výstavby svazována, pokud ji územně technické podmínky umožní. Atraktivita a další existence a rozvoj sídla a tedy i zájem o trvalé bydlení v obci je se vznikem vybavenosti a kvality prostředí přímo úměrná. J.2. PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE Pro další kvalitní rozvoj obce je dle vyjádření Středočeských vodáren, a. s., podmiňující investicí obnova stávající rozvodné sítě s dimenzemi a tlakem, umožňujícím plnit kritéria pro požární zabezpečení.

K.

VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

V řešeném území se stanovuje, že takovým územím, pro jehož stavby může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, je území vesnické památkové zóny. U všech ostatních staveb obce se vypracování projektové dokumentace autorizovaným architektem doporučuje.


Stránka 39

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN L.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI

Textová část územního plánu obsahuje 40 stránek textu (textová část) a 10 výkresů (grafická část). Grafická část obsahuje tyto výkresy (s výjimkou výkresu 2.05.3): 2. 01. 2. 02.1 2. 02.2. 2. 03. 2. 04. 2. 05.1. 2. 05.2. 2. 05.3. 2. 05.4. 2. 05.5. 2. 06.

Výkres základního členění území Hlavní výkres Hlavní výkres – hranice ploch s rozdílným způsobem využití promítnuté do ortofotomapy Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Výkresy koncepce veřejné infrastruktury a životního prostředí: Výkres dopravy Výkres zásobování vodou Výkres odkanalizování Výkres zásobování plynem – neobsazeno z důvodu absence jevu Výkres zásobování elektrickou energií Výkres spojů Výkres životního prostředí - uspořádání krajiny


Stránka 40


ÚZEMNÍ PLÁN – ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Obec Lobeč je drobným sídlem v oblasti osídlené drobnými samostatnými venkovskými sídly převážně závislými základní i vyšší občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi na blízkém větším sídle (Mšeno). Obec je sídlem spádujícím k městu Mšenu, respektive k městu Mělníku. Tento charakter sídla je zachováván, návrhem územního plánu obce je však podpořen optimistický vývoj větší nezávislosti (návrhem ploch s rozdílným způsobem využití je podporována možnost vzniku alespoň některých druhů základní občanské vybavenosti, služeb a různorodých pracovních příležitostí. Z hlediska širších vztahů v území je návrhem územního plánu obce Lobeč sledováno jednak užívání území v souladu s posláním CHKO Kokořínsko (zachování, ochrana a obnova přírody, zejména dřevinných i bylinných společenstev, jejich úměrné užívání pro rekreaci v lesnaté krajině, poznávání přírodních hodnot, turistika, cyklistika), jednak užívání území pro zemědělskou rostlinnou výrobu (pěstování zemědělských plodin). Tím je návrh využívání území v souladu se sledovaným okolním převažujícím využitím území a s jeho příznivým rozvojem.

B.

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

Zadání zpracované pořizovatelem v roce 2011 bylo schváleno zastupitelstvem obce Lobeč dne 29. 01. 2012 na svém veřejném zasedání. Dle textu zadání měl zhotovitel uloženy tyto požadavky a úkoly (kurzívou je konstatováno, jak zhotovitel požadavky a úkoly plnil): Územní plán bude respektovat požadavky vyplývající z republikových priorit, zejména bude ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Lobeč leží mimo rozvojové oblasti a osy i mimo specifické oblasti, vymezené PÚR. Územní plán plní výše uvedené požadavky. Lobeč leží v území, pro které je zpracována „Prognóza VÚC Mladoboleslavsko (U-24, s.r.o., 12/2002). Z tohoto materiálu vyplývá zejména požadavek na respektování památkové zóny Lobeč, ochranného pásma zdrojů pitné vody, CHKO Kokořínsko a respektovat koridor pro stavbu VPS vodovodní soustavy V09, V54 Nosálov – Lobeč (potrubí, čerpací stanice a vodojem Lobeč). Požadavky byly zohledněny. V územním plánu Lobče byla trasa skupinového vodovodu Nosálov - Lobeč obsažená v Prognóze VÚC Mladoboleslavsko upřesněna s ohledem na měřítko a místní situaci. Dle zpracovaných a v současné době projednávaných ZÚR Středočeského kraje leží Lobeč ve specifické oblasti krajského významu SOBk6 Mšensko. V současnosti jsou Krajským úřadem Středočeského kraje pořízeny a vydány formou opatření obecné povahy Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále ZÚR Stčk), které jsou novým typem územně plánovací dokumentace dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném znění. Tato dokumentace nahradila dosud existující územní plány velkých územních celků, tedy i ÚP VÚC PR. ZÚR Stčk byly pořízeny na základě zadání schváleného Zastupitelstvem kraje dne 18. 6. 2008, číslo usnesení 38-26/2008/ZK, a schváleny usnesením zastupitelstva dne 19. 12. 2011. Pro SOBk6 je ZÚR StčK požadováno zejména: vytvářet podmínky pro stabilizaci obyvatel, posilovat obytnou a obslužnou funkci obce, respektovat podmínky ochrany přírodních hodnot CHKO Kokořínsko, rozvíjet turistiku a cestovní ruch ve formách nekonfliktních s ochranou přírody, ověřit možnosti zlepšení dopravních vazeb na Mělník (Mšeno), Doksy, prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území, respektovat požadavky na ochranu vesnické památkové zóny Lobeč, respektovat požadavky na ochranu přírody a přírodní rezervace Kokořínský důl (je mimo katastr obce Lobeč), respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných (nadregionálních) částí ÚSES. Požadavky byly respektovány. Územním plánem budou respektovány nadmístní území ochrany přírody. Prověřit umístění nádrží v k. ú. Lobeč v souvislosti s řešením ochrany před povodněmi v rámci komplexních pozemkových úprav v k. ú. Skramouš. V rámci společných zařízení v k. ú. Skramouš je také navržena páteřní obslužná komunikace, která by měla vyústit na krajskou silnici Lobeč – Vrátno. Prověřit umístění propojovací linky pro zásobování elektrickou energii dle projektu města Mšena. V územním plánu Lobče je umožněno situování ploch pro občasnou akumulaci tekoucích povrchových vod v plochách ZN. V územním plánu Lobče bylo situováno pokračování navrhovaného propojení obce Skramouš dle


Stránka 41

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN územního plánu Mšena se silnicí III/27232 do Doubravice (zaústění nové komunikace do křižovatky silnic III/27232 a III/25924, a to tak, aby se navrhovaná komunikace v katastru Lobče vyhnula stávajícímu pásu vzrostlé zeleně i stávající úzké úvozové cestě navržené územním plánem Lobče pro turistiku. V územním plánu Lobče bylo zakresleno nadzemní vedení VN. Údaje byly získány z podkladů poskytnutých starostou Mšena dne 7. 2. 2013 a koordinací s územním plánem Mšena. Dle ÚAP respektovat limity: nemovité kulturní památky, případně jejich soubory, vesnická památková zóna, ochranná pásma silnic, sítě a objekty technické infrastruktury s ochrannými pásmy, radioreléové trasy, ochranná pásma vodních zdrojů, Chráněná krajinná oblast Kokořínsko, významné krajinné prvky, nadregionální a regionální ÚSES, ochranná zóna nadregionálního biokoridoru, lokální ÚSES, pásmo 50 m od okraje lesa. Jevy jsou v textové i výkresové části obsaženy a respektovány Pásmo 50 m od okraje lesa bylo zaneseno do výkresové části, a v návrhu územního plánu předloženém ke společnému jednání byla hranice zastavitelných ploch BI a BV situována zhotovitelem územního plánu až k hranici lesa s tím, že k možnosti výstavby v pásmu 50 m od hranice lesa se vždy vyjádří příslušný dotčený orgán státní správy, a v poloze u lesa odlehlé od přístupových komunikací se jedná o zahrady u rodinného domu. Na základě stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník č. j. 893/13 a jednání ze dne 6. 11. 2013 byly pozemky do vzdálenosti 25 m od hranice lesa vyznačeny v územním plánu jako samostatná funkční plocha – zahrady ZS. Dle ÚAP respektovat hodnoty v území: zachovat a rozvíjet urbanistické hodnoty sídla, architektonicky cenné soubory, architektonicky cenné stavby, charakter regionu lidové architektury, významné stavební dominanty, architektonické kvality, vyhlášené kulturní památky a vesnickou památkovou zónu, území s archeologickými nálezy, přírodní hodnoty území, krajinný ráz, prvky územního systému ekologické stability, apod. Je respektováno v textové i výkresové části. Limitovaný rozvoj je možno naplnit doplňováním v rámci zastavěného půdorysu sídla. Artikulovat vnitřní prostory sídla (u zámku, náves na západě). Novou výstavbu navrhovat přiměřeně pouze jako zástavbu doplňující tvar sídla, nikoliv v radiálních pásech podél komunikací, situovat ji co nejvíce zejména do intravilánu obce, nikoliv na greenfieldy se ZPF 1. a 2. třídy ochrany BPEJ. Nárůst nové výstavby podmínit existencí základní občanské (zejména veřejné) a technické vybavenosti pro stávající i navrhovaný stav. Obytnou zástavbu situovat do míst urbanisticky vhodných pro tuto funkci. Případné rozvojové plochy řešit s ohledem na zachování významných pohledů na sídlo z příjezdových cest. Nová zástavba byla situována dle výše uvedených podmínek, dostavbou uvnitř zastavěného území obce a velmi mírným rozvojem nových ploch pro výstavbu rodinných domů sousedících se zastavěným územím za účelem stabilizace obyvatel a ucelení logického tvaru sídla kolem těžiště obce. Návrhem m. j. zabránit vylidňování malých obcí, zajistit atraktivitu venkovského prostoru pro trvalé bydlení, zapojení ekonomicky aktivních obyvatel do zajištění místní vybavenosti, služeb a drobné výroby v obci a v subcentru (lokálním centru) osídlení (Mšeno). Vytvářet podmínky pro vznik pracovních příležitostí bez větších nároků na dojíždění za prací, a to zejména s ohledem na nadprůměrnou nezaměstnanost oblasti i řešeného území (12–14,9 %) a malou nabídku pracovních míst. Zlepšit podmínky pro hospodářský rozvoj. Pro stávající stav i výhledový počet obyvatel zajistit kapacity občanské vybavenosti v místě nebo v subcentru osídlení (koordinovat návrh s návrhem územního plánu Mšeno). Plnění těchto požadavků bylo sledováno při definici ploch s rozdílným způsobem využití a jejich regulativů, které umožňují situování potřebných kapacit místní vybavenosti i pracovních příležitostí. Výjimkou je základní školství, sociální služby a odborná zdravotní péče. Tyto funkce s ohledem na stávající i navrhovaný počet obyvatel obce není reálné v obci Lobeč navrhovat, nýbrž je bude třeba nadále uspokojovat ve Mšeně. Nelze rovněž předpokládat takovou různorodost pracovních příležitostí, aby se významně snížila dojížďka za prací vně území obce. Územní plán Mšena s obcí Lobeč počítal, neboť je ve spádové oblasti. Vylidňování obce bylo v návrhu řešeno jednak doporučením sledovat větší hustotu obyvatelstva v zastavěném území, jednak na rozvojových nových plochách. Na základě společného jednání však rozvoj na nových plochách, po obvodu obce Lobeč, který by mohl znamenat příliv nových a mladších obyvatel, byl dle požadavku dotčených orgánů státní správy redukován. Využít potenciálu krajiny pro rekreaci, dobrých klimatických a půdních podmínek pro zemědělskou výrobu, vinařství, ovocnářství. Byla potvrzena vhodnost pro zemědělskou výrobu, nové plochy pro vinařství a ovocnářství nejsou v řešeném území navrhovány, nebyl uplatněn požadavek tyto druhy výroby rozvíjet. Zabývat se dopravní problematikou komunikace II/273 Mělník – Mšeno – Doksy s ohledem na její výhledové zátěže a dopravní závady.


Stránka 42

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Územní plán stanovuje zásady úprav komunikace a navrhuje problematiku řešit vypracováním podrobnější dokumentace. Směrové úpravy komunikace II/273 a jejích křižovatek a vložení chodníku, je rovněž obsaženo ve veřejně prospěšných stavbách. Určené území v sobě zahrnuje i prostor veřejných prostranství k úpravě. Jedním z hlavních úkolů územního plánování obcí je stanovení koncepce odkanalizování v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Nutno navrhnout likvidaci splaškových vod v obci. Územním plánem je řešeno. Pro zlepšení hygieny životního prostředí řešit systém nakládání s veškerými odpady. Splaškové vody řešeny v textové i výkresové části. Tuhé odpady a suroviny řešeny v textové části. U obce nelze zřejmě jednoznačně počítat s výhledovou plynofikací. S ohledem na potřeby kvality životního prostředí je třeba ověřit možnosti využívání alternativních zdrojů. Je hodnoceno v podrobnostech a možnostech územního plánování. Respektovat statut a podmínky ochrany CHKO Kokořínsko. Požadavek precizního a věcně správného vymezení skladebných částí ÚSES. Pro zvýšení ekologické stability zakládat zelené pásy, remízky a stromořadí podél cest. Proti větrné erozi zakládat větrolamy, stromořadí, pásy zeleně. Bylo provedeno. Katastr Lobeč je součástí CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod) Severočeská křída. Návrhem územního plánu je nutno sledovat omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim hospodaření s TKO, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů, stanovený pro oblast CHOPAV. Vyznačeno a respektováno bude ochranné pásmo zdrojů pitné vody v katastru obce. Ochranné pásmo zdrojů pitné vody bylo zakresleno dle Prognózy VÚC Mladoboleslavsko. V jiných podkladech nebylo zjištěno. V obci jsou tři obecní studny, které nejsou pro zásobování pitnou vodou užívány. Možnost jejich využití jako vodního zdroje by znamenala zajistit jejich stálou hygienickou kvalitu, situování úpravny vody a přečerpání do vodojemu, který by bylo třeba rovněž vybudovat. To vše za předpokladu, že by byla vybudována ochrana těchto vodních zdrojů a obecní kanalizace, na kterou by byly napojeny zdroje odpadních vod, aby nemohlo dojít k znečišťování vod ve studních. Tyto investice územní plán nevylučuje. Ochranné pásmo vodního zdroje by bylo stanoveno, pokud by byly studny využívány pro odběr pitné vody. Územní plán obce Lobeč bude ve všech profesích koordinován se všemi okolními obcemi (katastry) a jejich územními plány, a to i rozpracovanými, pokud budou v době návrhu územního plánu obce Lobeč k dispozici. Ve správním obvodu ORP bude koordinován s katastry města Mšeno a Nosálov. Bylo provedeno. Územní plán bude podporovat zejména obytný (zejména bydlení venkovské) a rekreační charakter území s doplněním základní občanské vybavenosti včetně nabídky pracovních příležitostí pro zlepšení kvality života obyvatel. Obci bude ponechán charakter malého sídla v krajině. Budou stanoveny zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech venkovského charakteru v limitovaném rozsahu úměrném velikosti, dynamice rozvoje a významu místa. Jako zastavitelné plochy budou navrženy především nevyužité plochy v intravilánu obce (v zastavěném území), v prolukách uvnitř zastavěného území, případně výjimečně ve vhodných prostorách v návaznosti na zastavěné území s cílem doplnit tvar sídla. Při koncepci zástavby respektovat statut vesnické památkové zóny. Požadavky byly plněny. Zastavitelné plochy budou navrženy v návaznosti na zastavěné území a zároveň tak, aby nedocházelo ke střetům s dalšími, zejména stávajícími vhodnými a stabilizovanými funkcemi v území. V případě potřeby navrhne územní plán odpovídající plochy pro rozvoj vybavenosti, případně podnikatelských aktivit. Prioritně budou pro tyto účely navrženy stávající nevyužívané plochy, pokud jejich umístění bude v souladu s urbanistickou (funkční, prostorovou) koncepcí sídla. Zastavitelné ani přestavbové plochy nesmí být ve střetu s ochranou přírodních a kulturních hodnot území. Při návrhu služeb – ubytování, rekreace a sportu bude uvážena blízkost rozsáhlé turisticky atraktivní oblasti. Požadavky byly plněny. Při návrhu prostorové koncepce a kompozice sídla a kompozice masívů zeleně bude respektováno působení stávajících historických dominantních staveb, průhledů, založených kompozičních záměrů, apod. Prostorový vjem sídla nebude narušen návrhy hmotově a výškově nadměrných staveb, zejména v pohledově exponovaných místech. Požadavky byly plněny. Stavbami, které by mohly být případně hrozbou pro plnění této podmínky, jsou stavby vodojemu a případně stanice mobilního operátora pro zkvalitnění telefonního příjmu v oblastech řešeného území špatně pokrytých signálem. Vodojem je předepsáno řešit tak, aby nekonkuroval blízké dominantě kostela a byl posazen


Stránka 43

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN (ukryt) v odlehlé části terénního útvaru, do vzrostlé zeleně, pokud bude nutno jej řešit jako nadzemní. Hmotově nadměrné stavby se v sídle nepředpokládají a neumožňují. Pro ochranu památkových hodnot sídla a zachování venkovského prostředí obce je žádoucí stanovit podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a členit je podle způsobu využití na hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné. Pro nové zastavitelné plochy je žádoucí také stanovení objemových regulativů. Bylo respektováno a provedeno dle požadavků, pouze kategorie regulativů podmíněně přípustné nebyla použita a podmíněná přípustnost byla případně uvedena v kategorii přípustné s uvedením konkrétní podmínky. Objemové regulativy byly stanoveny v podrobnosti rozumné k účelu územního plánování (stanovení koncepce využití území, podmínky pro zástavbu, nikoliv pro stavby). Územní plán posoudí a navrhne kapacity a rozšíření veřejného vodovodu pro stávající a navrhovanou zástavbu. V podrobnosti územního plánu bylo navrženo a doplněno zásobování vodou ve smyslu záměrů Středočeských vodáren, a.s., Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje a Prognózy VÚC Mladoboleslavsko. V sídle není funkční systém odkanalizování. Stávající i případná navržená zástavba bude odkanalizována splaškovou kanalizací na čistírnu odpadních vod. Bude navržen systém likvidace splaškových vod (centrální ČOV, případně tam, kde nebude možné napojení na kanalizační síť, bude navrženo řešení individuální (domovní a skupinové ČOV apod.). Požadavky byly splněny. Dešťové vody budou řešeny v území tak, aby byly v místě co nejvíce zadrženy a vsakovány, tj. zejména aby nedocházelo k vodní erozi a rychlému odtoku vod z území (za pomoci územní retence, vodních nádrží, apod.) dle místních podmínek. Požadavky byly splněny. Bude posouzena kapacita stávajících trafostanic, a v případě potřeby budou pro zásobování nové zástavby navrženy trafostanice nové. Zásobování elektrickou energií bude posouzeno i pro možnost vytápění a ohřevu teplé užitkové vody na bázi využití elektrické energie. V rámci návrhu rekonstrukce sítě VN a jejího snesení v prostoru zástavby do kabelových rozvodů a v souvislosti s rozvojem stávajících i nových ploch zástavby jsou navrhovány výměny a zkapacitnění stávajících sloupových TS za skříňové a navrhovány nové TS. Případné výhledové zásobování sídla plynem bude posouzeno v návaznosti a s ohledem na řešení obsažené v územním plánu města Mšeno, ve kterém bude prověřena možnost a efektivnost plynofikace tohoto města. V průvodní zprávě k ÚP Mšeno (12/2012) se konstatuje: „Vzhledem ke vzdálenosti nejbližšího napojovacího bodu a vzhledem k předpokládané finanční náročnosti a nízké efektivnosti není plynofikace území řešena.“ Územním plánem budou respektována všechna stávající plošná zařízení a sítě technické infrastruktury a jejich ochranná pásma, případně budou navrženy jejich přeložky. S ohledem na krajinný ráz bude do výhledu preferováno podzemní (kabelové) vedení sítí technické infrastruktury nad stožárovým. Bylo sledováno. Jedná se zejména o soustavu VN, NN a telefonních rozvodů. Podzemní kabelové rozvody jsou navrhovány v regulativech zejména uvnitř zástavby. Stávající silniční síť a komunikační síť v území bude stabilizována. Požadavek je plněn stanovením hranic ploch s rozdílným způsobem využití. Hlavní komunikace bude stabilizována podrobnější studií. Bude ověřena možnost zlepšení dopravních parametrů komunikace II/273 ve směrech na Mšeno a Doksy a navrženo odstranění případných dopravních závad v řešeném území. V podrobnosti dostupných mapových podkladů a měřítku územního plánu obce není možno tento požadavek reálně a odpovědně splnit. Je proto předepsáno vyhotovení podrobnější dokumentace, jejímž cílem bude splnění podmínky. Součástí prací na této dokumentaci bude geodetické zaměření současného stavu prostoru s komunikací a jejího okolí. Územní plán navrhne způsob dopravní obsluhy jednotlivých zastavitelných ploch (přístup k nim). Návrh dopravní obsluhy uvnitř jednotlivých zastavitelných ploch bude předmětem územního plánu, jen pokud bude řešení jednoznačné. Bylo respektováno. Územní plán s ohledem na zlepšení prostupnosti krajiny navrhne dle potřeby doplnění základní kostry účelových cest v krajině – obnova zaniklých cest, případně návrh nových cest. Bylo respektováno. Dle významu a předpokládaných povrchů jsou cesty vedeny buďto jako součást plochy


Stránka 44

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN s rozdílným způsobem využití (DS - dopravní infrastruktura), nebo je pouze obsažena ve výkresu dopravy jako linie (trasa). Na řešeném území katastru budou navrženy pěší trasy a cyklostezky v koordinaci se stávajícími trasami a s návrhy tras v okolních katastrech. Bylo provedeno. Územní plán obce bude respektovat plochy stávajících zařízení občanského vybavení, zejména veřejné vybavenosti, a navrhne jejich případné potřebné doplnění a rozšíření. Bude posouzena kapacita stávajících zařízení občanského vybavení, zejména základního, s ohledem na současný stav a rozvoj obytné funkce a posílení samostatnosti a komfortu funkce sídla. Bylo provedeno. V území občanská vybavenost prakticky chybí. Plocha s existujícím obecním úřadem a muzeem se potvrzuje. Návrh základní občanské vybavenosti se zabezpečuje pomocí ploch OV, využitelných pro mateřskou školu, případně i pro nižší stupeň základního školství. Ostatní druhy základní vybavenosti budou řešeny a obsaženy v plochách s rozdílným způsobem využití, kde je umožněno jejich situování, zejména komerčním způsobem, nebo v nejbližším větším spádovém sídle (Mšeno). S ohledem na jeho spádovost se s rezervou pro pokrytí potřeb vybavenosti z okolních obcí v územním plánu tohoto sídla počítá. Prodejnu základního sortimentu zboží se navrhuje situovat v centrální části sídla u pivovaru. Současné historické, kulturní, architektonické, urbanistické a ani přírodní hodnoty nebudou územním plánem dotčeny. Podmínky prostorového uspořádání zástavby budou navrženy tak, aby byla respektována v maximální míře stávající tradiční zástavba, zejména lidová architektura, a aby nebyl narušen krajinný ráz. Respektována bude zejména vesnická památková zóna a nemovité kulturní památky. Bylo provedeno. Při návrhu zastavitelných ploch a zejména při stanovování podmínek prostorového uspořádání bude zohledněn plán péče o CHKO. Je zohledněno v regulativech pro všechny plochy i pro konkrétní plochy s rozdílným způsobem využití. Územní plán obce bude respektovat a konkretizovat územní systém ekologické stability, případně významné krajinné prvky. Bylo provedeno včetně kontroly návaznosti na ÚSES dle okolních územních plánů. Plošný rozvoj obce, pokud bude výjimečně zakládán mimo její stávající zastavěné území, bude směřován pokud možno na méně kvalitní půdy. Součástí odůvodnění bude vyhodnocení záboru ZPF dle tříd ochrany půdy (BPEJ) a dle druhů pozemků, v souladu s právními předpisy. Bylo provedeno. Mírný doporučený rozvoj sídla mimo její stávající obvod (mimo současně zastavěné území) je odůvodněn urbanisticky oprávněnou úpravou tvarů a koncepcí. Nová zástavba vně zastavěného území není navrhována na bonitě I. třídy, je převážně na bonitě III. třídy. Návrhem územního plánu nebudou pokud možno dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa. Plochy pro zástavbu budou vymezeny mimo ochranné pásmo lesa. Plochy PUPFL jsou zasaženy pouze v důvodném případě nezbytného situování nové vodárny s čerpací stanicí na výšině (č. parc. 378/2 část), a v případě, kdy se pozemek lesa dostává do vnitřního prostoru sídla (č. parc. 98/1), a jeho využití pro lesní hospodaření je proto vyloučeno ve prospěch využití jako zeleň sídelní, za předpokladu zachování a doplnění lesních dřevin. Pásmo vzdálené 50 m od okraje lesa je zakresleno ve výkresu 4.03 předpokládaných záborů ZPF a LPF. Veřejně prospěšné stavby a opatření a asanace budou navrženy v souladu s platným stavebním zákonem. Při situování VPS a VPO bylo sledováno, aby zásahy do vlastnictví fyzických a právnických osob byly minimální a nezbytné, nebo byly navrženy v případě, že využití pozemku je omezeno (například vzdáleností kratší než 25 m od hranice lesa). Hygienicky chráněné funkce nebudou navrhovány do takových míst, kde by mohlo dojít k negativním, hygienicky nadlimitním situacím. Bylo sledováno a splněno. Požadavky obrany a bezpečnosti státu: nebyly při projednávání návrhu zadání vzneseny. Požadavky civilní ochrany: nebyly při projednávání návrhu zadání vzneseny. Pro zvýšení retenční schopnosti území budou v případě potřeby navržena v krajině vhodná opatření. Bylo provedeno formou regulativů i návrhem tzv. suchých nádrží pro občasnou akumulaci tekoucích povrchových vod. Bude posouzena stávající zástavba roztroušená v krajině, zejména v územích se zvýšeným zájmem ochrany přírody a budou stanoveny podmínky pro její údržbu a případné další úpravy. Nové samostatné stavby pro rodinnou


Stránka 45

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN rekreaci nebudou v krajině navrhovány. Bylo provedeno. Stávající roztroušená zástavba vzdálená od zástavby obce je reprezentována dvorem Filipov (zachovává se pro zemědělské účely – vhodné odloučení od sídla) a dále objektem k bydlení č. p. 36 na č. parc. 87. Nevhodně situovaný osamocený objekt byl zřejmě povolen, protože je zapsán v KN. Územní plán jej proto respektuje a umožňuje jeho případné budoucí vhodnější nebytové využití. Nepřipouští se další výstavba této plochy nebo její rozšiřování. Požadavky a podněty na vymezení nových zastavitelných ploch budou řešeny s ohledem na zájmy ochrany přírody a ochrany památek a dalších hodnot v území včetně ochrany krajinného rázu. Bylo plněno. Lobeč se nenachází v rozvojové oblasti ani rozvojové ose, nachází se však ve specifické oblasti SOBk6 Mšensko vymezené zpracovanými ZÚR. Z toho vyplývá pro řešené území úkol vytvářet podmínky pro stabilizaci obyvatel oblasti a posilování obytné a obslužné funkce sídla. Územní plán vymezí zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech. Rozsah zastavitelných ploch bude odpovídat významu a velikosti obce a skutečnému zájmu o nové plochy pro výstavbu. Bylo sledováno a plněno, v rámci podmínek daných při projednávání dotčenými orgány státní správy. Skutečný zájem o nové plochy pro výstavbu v současnosti poněkud ustal s ohledem na situaci v ekonomice a bankovnictví. V katastru Lobeč nebyl zjištěn žádný nový developerský zájem o novou skupinovou výstavbu, a o změnu pozemků nestavebních na pozemek stavební byl zaznamenán u majitelů pozemků č. parc. 92/2, 100/3, 104/5, 276/1 a 276/3. Vyhověno bylo těm žadatelům, u kterých to dovoloval text zadání a stanoviska dotčených orgánů státní správy. Zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území na základě stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje není požadováno. Koncept územního plánu obce Lobeč není vyžadován. V textové části odůvodnění uvést historii obce a důležitost jejího obrazu pro charakter kulturní krajiny, popis VPZ a výčet kulturních památek. V koordinačním výkresu vyznačit hranice VPZ a nemovité kulturní památky. S ohledem na obzvlášť velký význam této problematiky a požadavky obsahu kapitol územního plánu dle platných ustanovení je historie obce Lobeč a z ní odvozený vliv urbanistického a historického dědictví na návrh územního plánu zařazena do části odůvodnění a k problematice archeologického a kulturního dědictví vyhotoven i samostatný výkres. PŘIPOMÍNKY A POŽADAVKY FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB K ZADÁNÍ: Před zahájením zpracování územního plánu byly uplatněny tyto požadavky: Mgr. Pavel Dvorščík a Mgr. Anna Dvorščíková, bydlištěm U Studánky 27/253, 170 00 Praha 7, požádali dne 22. 6. 2012 prostřednictvím obecního úřadu v Lobči o zařazení blíže nespecifikované části pozemku č. parc. 104/5 k. ú. Lobeč u Mšena do územního plánu obce jako plochu pro bydlení v individuálních rodinných domech. Doložili souhlasné stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko č. j. 00912/KK/2012/AOPK. Pozemek koncem roku 2012 však prodali Josefu Grábnerovi, č. p. 3, 27 724 Nebužely, který doložil k danému pozemku situování rodinného domu a příjezdu k němu. Zástavba pozemku byla vyhodnocena z urbanistických, technických a přírodních důvodů jako problematická. Pozemek je situován větší částí ve svážné terénní depresi holocénních nezpevněných převážně písčitých a hlinitopísčitých náplav s možností inundace za vyšších vodních stavů, s možným výskytem podpovrchových vod, u nichž nelze vyloučit jejich přirozenou akumulaci a směr průtoku dále po údolnici v uvedených geologických vrstvách. Zhotovitel na tyto skutečnosti upozornil, avšak následně vyhověl obecnímu úřadu a žadateli a část pozemku v souladu s doloženou situací vymezil jako plochu bydlení venkovského, v rodinných domech. Oddělená část, rovněž v souladu s doloženou situací, pokrytá zatravněním a dřevinnou vegetací, byla ponechána v ploše zeleně. Na základě pokynu pořizovatele, který byl odůvodněn stanoviskem odboru životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník č. j. 893/13 a jednání ze dne 6. 11. 2013, upravil zhotovitel rozsah plochy tak, aby zastavitelná plocha pozemku č. parc. 104/5 byla 25 m od lesa. Hana Veselá a Jaroslav Veselý, bydlištěm U Sedřezy 528, 294 21 Bělá pod Bezdězem, požádali dne 5. 6. 2012 prostřednictvím obecního úřadu v Lobči o zařazení pozemku č. parc. 100/3 do územního plánu obce jako parcelu stavební pro jeden rodinný dům. Zástavba pozemku nebyla vyhodnocena z urbanistických, technických a přírodních důvodů a v souladu se stanovisky dotčených orgánů státní správy při společném jednání jako vhodná a možná. Jedná se o část řešeného území v osamocené odlehlejší poloze vůči současně zastavěnému území, kam se rozšíření zástavby nenavrhuje. Pozemek je v ochranném pásmu vrchního stožárového vedení VN, které se v předmětném místě nenavrhuje pro uložení do kabelové trasy. V daném místě se navrhuje rozšíření přírodních ploch zeleně vytvářející spojitý systém obklopující sídlo po jeho obvodu a navazující na rozsáhlé přírodní prostory severozápadně až severovýchodně a východně od obce. Žádosti nebylo vyhověno rovněž v návaznosti a v souladu se stanoviskem 01123/2013 správy CHKO Kokořínsko.


Stránka 46

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN PODKLADY PRO RESPEKTOVÁNÍ PRÁVNÍHO STAVU (PODKLAD K ZADÁNÍ) Pod č. j. 3163/11/stav vydal dne 24. 8. 2011 Městský úřad Mšeno, odbor výstavby a územního plánování, rozhodnutí o umístění stavby Rodinný dům s doprovodnými stavbami na pozemku č. parc. 371/1, 373, 427/1, 427/2, katastrální území Lobeč u Mšena. Návrh ploch s rozdílným způsobem využití respektoval umístění rodinného domu a vedlejších staveb. Pod č. j. 3344/12/stav vydal dne 3. 10. 2012 Městský úřad Mšeno, odbor výstavby a územního plánování, souhlas s provedením ohlášené stavby rodinný dům na pozemku č. parc. 286/7 v katastrálním území Lobeč u Mšena. Návrh ploch s rozdílným způsobem využití respektoval vydaný souhlas. Při společném jednání byl ve stanovisku odboru životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník č. j. 893/13 a jednání ze dne 6. 11. 2013 uplatněn požadavek na opravu hranice zastavitelné plochy. Hranice zastavitelné plochy byla upravena dle pokynu pořizovatele, vyplývajícího ze stanoviska výše uvedeného dotčeného orgánu zachovat vzrostlou zeleň a ze souhlasu zástupce obce, tj. v prodloužení hranic jmenovaného pozemku. Požadavek je v souladu s koncepcí nerozšiřovat zástavbu obce v podélném směru a šetrně nakládat s porosty stávající vzrostlé zeleně. Nutno bude dořešit tento případ po stránce právní. STANOVISKA A PODKLADY ZÍSKANÉ V PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Dle seznamu získaného od pořizovatele byly v průběhu projekčních prací obeslány orgány a organizace, jejichž podklady a informace by mohly být významné pro tvorbu územního plánu. Z obeslaných orgánů státní správy a organizací se vyjádřily: 1. SčV, a.s., č. j. O12800008091 ze dne 28. 8. 2012: v zakresleném území nedojde ke styku s podzemním vedením v naší správě. Toto vyjádření platí po dobu jednoho roku. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Kokořínsko, Česká 149 276 01 Mělník, č. j. 01407/KK/ 2012/AOPK ze dne 10. 9. 2012: odkázal na pracoviště AOPK ČR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha Chodov, kde si zhotovitel územního plánu vyzvedl podklady digitální osobně dne 21. 1. 2013. Česká geologická služba, útvar Geofond – Kostelní 26, Praha 7, č. j. CGS630/12/06216/VIII-1042 ze dne 31. 8. 2012: V zájmovém území nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostných surovin, jejichž ochranou a evidencí by byla naše organizace pověřena ve smyslu § 8 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Rovněž se zde nenachází žádné území s předpokládanými výskyty ložisek, tj. s prognózními zdroji, jejichž ochranu by byly povinny zajistit orgány územního plánování a stavební úřady ve smyslu ustanovení § 13, odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů a § 15 horního zákona. ČD – Telematika, a.s., servis kabelových sítí Praha, Na Horkách 741, 287 01 Kralupy nad Vltavou, č. j. 16754/ 2012-O ze dne 7. 9. 2012: vyjádření k existenci komunikačního vedení v majetku SŽDC s. o. – divize TÚDC ČD – Telematiky a.s.: při realizaci výše uvedené akce nedojde ke styku s telekomunikačním vedením a zařízením, která jsou chráněna ochranným pásmem dle § 102 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. ČEPS, a. s. Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, č. j. 472/16113/03.09.2012/Le ze dne 3. 9. 2012: v zájmovém území se nenachází žádné elektrické zařízení v majetku provozovatele přenosové soustavy, ČEPS, a. s. ani jeho ochranné pásmo. České radiokomunikace, a.s., oddělení ochrany sítí, Skokanská 2117/1, 169 00 Praha 6, č. j. ÚPTS/OS/83278/ 2012 ze dne 17. 9. 2012: v uvedené lokalitě nedojde ke styku s žádným podzemním ani nadzemním vedením / zařízením v naší správě. ČEZ ICT Services, a.s., Duhová 3/1531, 140 53 Praha 4, č. j. P3A12000086253 ze dne 29. 8. 2012: v zájmovém území se nenachází komunikační vedení v majetku ČEZ ICT. DIAMO, s. p., správa uranových ložisek, ul. 28. října 184, 261 13 Příbram, č. j. D300/01807/2012-OSLB ze dne 29. 8. 2012: správní území obce Lobeč (k. ú. Lobeč) není dotčeno důlními díly vedenými ve správě DIAMO s. p., o. z. SUL Příbram po bývalých dolech a bývalém s. p. Rudné doly Příbram. GTS Czech, s.r.o., zastoupená společností SITEL, s.r.o., Nad Elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha 10, č. j. 331204894 ze dne 3. 9. 2012 a č. j. 331205068 ze dne 11. 9. 2012: v předložené dokumentaci s vyznačeným zájmovým územím se nenachází žádná podzemní vedení a zařízení veřejné komunikační sítě ve vlastnictví či správě společnosti GTS Czech s.r.o. Lesy ČR, s. p., lesní správa Mělník, Kokořínská 2021, 276 01 Mělník, č. j. LCR176/001709/2012 ze dne 31. 8. 2012: nemá v k. ú. Lobeč u Mšena žádné podzemní ani nadzemní sítě nebo jiná zařízení. Při vypracování ÚPD upozorňujeme pouze na ochranné pásmo 50 metrů od hranice pozemků určených k plnění funkce lesa, ve smyslu § 14


Stránka 47

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN zákona č. 289/1995 Sb. MERO ČR, a.s., Veltruská 748, 278 01 Kralupy nad Vltavou, č. j. 2012/9/20-1 ze dne 6. 9. 2012: jako majitel ropovodu sdělujeme, že v uvedené oblasti nedochází ke střetu s naším zařízením. Ministerstvo obrany, VUSS Praha, Hradební 12/772, P. O. Box 45, 110 05 Praha 1: č. j. MOCR 9937/61676ÚP /2011-7103/44 ze dne 7. 9. 2012: v k. ú. Lobeč u Mšena se nenacházejí žádné inženýrské sítě a objekty v majetku Ministerstva obrany ani jiné zájmy. Ministerstvo vnitra ČR: ze dne 30. 8. 2012: v zakresleném staveništi se nenachází žádný sdělovací kabel MV. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Středních Čech v Praze, Sabinova 373/5, 130 11 Praha 3, č. j. NPÚ-321/71330/2012 ze dne 29. 10. 2012: předání podkladů a informací pro zpracování ÚP obce: předány kompletní podklady a informace, použité v textové i grafické části ÚP. NET4GAS, s.r.o., Na Hřebenech II 1718/8, P. O. Box 22, 140 21 Praha 4, č. j. 6151/12/OVP/N ze dne 29. 8. 2012: správní území obce Lobeč nezasahuje do bezpečnostního pásma VTL plynovodu a ochranného pásma telekomunikačního vedení v naší správě. Povodí Labe, s. p., Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové, č. j. PVZ/12/22186/Fr/O ze dne 4. 10. 2012: v řešeném území je registrována vodoteč, která nemá charakter vodního toku, tudíž nemá svého správce. Realizaci nové zástavby podmiňujeme řádným odkanalizováním v souladu s § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). V území je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstaly srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. aby nemohlo docházet ke zhoršování odtokových poměrů. RWE Distribuční služby, s.r.o., Plynárenská 499/1, 657 02 Brno, č. j. 5000684257 ze dne 12. 9. 2012: v zájmovém území vyznačeném v příloze tohoto stanoviska nejsou umístěna žádná stávající plynárenská zařízení ve vlastnictví nebo správě RWE GasNet, s.r.o. Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského, Kozí 4, P. O. Box 31, 110 01 Praha 1, č. j. SBS 30533/2012/OBÚ-02/1 ze dne 5. 9. 2012: zájmové území je situováno mimo hranice stávajících dobývacích prostorů evidovaných u OÚ a mimo hranice chráněných ložiskových území a tudíž není dotčena ochrana výhradních ložisek. Státní plavební správa – pobočka Praha, Jankovcova 4, P. O. Box 28, 170 04 Praha 7, č. j. 5596/PH/12 ze dne 4. 9. 2012: Státní plavební správa nevlastní žádné inženýrské sítě ani jiné podklady sloužící k zpracování územního plánu obce. SITEL, s.r.o., Nad Elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha 10, č. j. 131204515 ze dne 29. 8. 2012: v předložené dokumentaci s vyznačeným zájmovým územím se nenachází žádná podzemní vedení a zařízení veřejné komunikační sítě ve vlastnictví či správě společnosti SITEL, s.r.o. T-Mobile CR, a.s., technologický úsek, Tomíčkova 2144/1, 149 00 Praha 4, ze dne 14. 9. 2012 a zákres v situaci ze dne 19. 9. 2012: v zakreslené situaci se nenachází žádné podzemní datové spoje Nadzemní datový spoj – výška cca 130 m nad terénem. TeliaSonera International Carrier CR, a.s., zastoupená společností SITEL, s.r.o., Nad Elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha 10, č. j. 231202611 ze dne 29. 8. 2012: v předložené dokumentaci s vyznačeným zájmovým územím se nenachází žádná podzemní komunikační vedení a zařízení veřejné komunikační sítě ve vlastnictví či správě společnosti TeliaSonera International Carrier CR, a.s. Unipetrol Services, s.r.o., Záluží 1, 436 70 Litvínov, č. j. FM/977/2012 ze dne 29. 8. 2012: v uvedené lokalitě nemá UNIPETROL RPA, s.r.o., žádná zařízení včetně podzemních, nezasahuje se do území ochranných pásem našich zařízení a nedotýká se našich zájmů. VEOLIA VODA, Středočeské vodárny, a.s., útvar technického vyjadřování, U Vodojemu 3085, 272 80 Kladno, č. j. P12710014145 ze dne 11. 9. 2012: poskytl podklady a informace, které byly zapracovány do návrhu územního plánu. VEOLIA VODA, provoz Říčany, Kolowratská 1476, 251 01 Říčany, č. j. TÚŘ O12800008091/12 ze dne 28. 8. 2012: v zájmovém území se nenachází žádné inženýrské sítě či zařízení v naší správě. Závlahové družstvo Labe 5, 277 16 Všetaty 487, ze dne 6. 11. 2012: veškeré technické podmínky přeložení či zrušení, výše náhrady za odpojené potrubí závlahové soustavy stanoví provozovatel – První Labská, s.r.o., Ovčáry 159, 277 14 Dřísy. Zhotovitel výše uvedené získané podklady a informace využil při zpracování návrhu územního plánu obce, digitálními podklady upřesnil ÚAP.

C.

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

V územním plánu obce Lobeč nejsou obsaženy takové nové záležitosti.


Stránka 48

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN D. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. 2

Katastrální zemí obce Lobeč má výměru 3 485 161 m , tj. cca 349 ha (100 %). Z této výměry je dle KN cca 225 ha (64,5 %) zemědělské půdy, a cca 81 ha (23,2 %) lesní půdy. Výměra ostatních druhů pozemků je 43 ha (12,3 %).

D.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Řešené území je převážně v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu (kód 3). V řešeném území byly ke každému pozemku zjištěny z KN informace o zemědělském půdním fondu. V zemědělském půdním fondu jsou vedeny pozemky orné půdy, trvalého travního porostu, ovocných sadů a zahrad. 2 2 Výměra pozemků orné půdy je v současnosti 1 836 434 m , tedy cca 183,6 ha, trvalého travního porostu 234 071 m , 2 2 tedy cca 23,4 ha, zahrad 72 819 m , tedy cca 7,3 ha, a sadů 107 045 m , tedy cca 10,7 ha (všechny údaje s přesností dle 2 digitálního odečtu na situaci, nikoliv součtem hodnot m uvedených v KN). Celkem v katastrálním území Lobeč je 2 evidováno v současnosti 2 250 369 m zemědělské půdy, tj. cca 225 ha. V řešeném území se vyskytují půdy těchto půdních jednotek: 08 – černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké. 10 – hnědozemě (typické, černozemí), včetně slabě oglejených forem na spraši; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem. 13 – hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4 – 0,5 m, uložených na velmi lehké spodině; závislé na dešťových srážkách. 14 – Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabých oglejených forem na sprašových a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé. 37 – mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 0,3 m kamenité až pevná hornina. V řešeném území se nacházejí půdy těchto bonit: I.: 3.10.00, II.: 3.08.10, 3.14.00, III: 3.08.50, 3.13.00, 3.13.10, 3.14.10, IV.: 3.08.40, V: 5.37.10. Návrh ploch s rozdílným způsobem využití předpokládá zásahy do stávajících ploch zemědělského půdního fondu, obsažené ve výkresu předpokládaných záborů ZPF. Orientačně se jedná o tyto navrhované zábory: Celkově 13,27 ha ZPF. Podrobně je zaznamenáno ve výkresu 4.3 předpokládaných záborů ZPF a LPF a v tabulce, která je přílohou textové části. V případě záborů bonity I. se jedná pouze o zábory za účelem změny pro vyžádané situování komunikace včetně doprovodné zeleně ze Skramouše na Doubravice, případně o zábor pro změnu z orné půdy na plochu přírodní zeleň krajinná převážně vysoká. Zásah do bonity II. je navržen převážně na plochách měněných pro situování ploch zeleně a pro situování dalšího přístupu - dostupnosti zástavby západní části obce dnes přístupné pouze normově nevyhovující komunikací podél severního průčelí zámku, u níž bude technicky i majetkově obtížné normové parametry reálnou investicí zajistit. Zábory jsou obsaženy v Tabulce výměr záborů ZPF a PUPFL (dle metodiky), která je přílohou textové části.

D.2. POZEMKY URČENÉ PRO FUNKCI LESA V současnosti je v katastrálním území Lobeč vedeno v lesním půdním fondu dle údajů KN (lesní pozemek) 2 celkem 811 934 m pozemků, tj. cca 81,2 ha (všechny údaje s přesností dle digitálního odečtu na situaci, nikoliv součtem 2 hodnot m uvedených v KN). Návrhem ploch s rozdílným způsobem využití se zasahuje do pozemků určených pro plnění funkce lesa: Celkově 0,32 ha PUPFL. Podrobně je zaznamenáno ve výkresu 4.3 předpokládaných záborů ZPF a LPF a v Tabulce výměr záborů ZPF a PUPFL (dle metodiky), která je přílohou textové části. V zastavěném území je důvodem odnětí z lesního půdního fondu změna lesního pozemku na sídelní zeleň – parkovou plochu, ve které nebude prováděna lesní hospodářská činnost. Dřeviny jsou zachovávány. Vně zastavěného území se jedná o zábor z důvodu nezbytnosti situování vodárny na vyvýšeném místě nad obcí v prostoru, který je veden jako les. Zde je pravděpodobný předpoklad kácení a likvidace dřevin. Bude upřesněno podrobným projektem řešícím umístění vodárenských staveb.


Stránka 49

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN E.

PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LOBEČ PODLE USTANOVENÍ § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Zastupitelstvo obce Lobeč dne 4. 12. 2011 schválilo pořízení územního plánu Lobeč a zároveň určilo starostu Ing. Jaromíra Šimonka pověřeným zastupitelem, který bude při pořizování územního plánu obce spolupracovat s pořizovatelem, tj. odborem výstavby rozvoje Městského úřadu Mělník. Pro zpracování dokumentace vybrala obec Ing. arch. Jaromíra Myšku. Od 20. 12. 2011 do 20. 1. 2012 byl zveřejněn návrh zadání územního plánu Lobeč. Na základě došlých požadavků projektant, pořizovatel a určený zastupitel provedli vyhodnocení návrhu zadání. Zastupitelstvo obce dne 25. 1. 2012 schválilo zadání. Od 12. 6. 2013 do 29. 7. 2013 byl zveřejněn návrh územního plánu. Společné jednání se konalo 27. 6. 2013 na Městském úřadu Mělník. Krajský úřad Středočeského kraje ve stanovisku č. j. 156725/2013/KUSK došlém 20. 5. 2013 konstatuje, že nejsou shledány žádné rozpory a je možné postupovat v dalším řízení. Projektant, pořizovatel a určený zastupitel provedli vyhodnocení připomínek a stanovisek k návrhu územního plánu Lobeč ze společného jednání s celkem 20 body. Od 7. 12. 2013 do 9. 1. 2014 byl zveřejněn upravený návrh územního plánu Lobeč. Veřejné projednání se konalo 9. 1. 2014 na Obecním úřadu Lobeč. Projektant, pořizovatel a určený zastupitel provedli vyhodnocení námitek, připomínek a stanovisek k návrhu územního plánu z veřejného projednání. Dotčené orgány měly možnost se vyjádřit k přezkumu a odůvodnění návrhu do 30 dnů od doručení. Krajský úřad Středočeského kraje jako nadřízený správní orgán ve stanovisku č. j. 070065/2014/KUSK uvedl, že dochází k podstatné úpravě, a že je třeba tyto úpravy projednat na opakovaném veřejném projednání. Pořizovatel dle § 51 odst. 3 stavebního zákona si vyžádal stanovisko, zda má být upravovaný návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí. Zastupitelstvo obce dne 13. 5. 2014 schválilo pokyny k úpravě návrhu územního plánu Lobče vyplývající z námitek navržených k vyhovění. Od 8. 7. 2014 do 18. 8. 2014 byl zveřejněn upravený návrh územního plánu Lobeč. Opakované veřejné projednání se konalo 11. 8. 2014 na Obecním úřadu Lobeč. Projektant, pořizovatel a určený zastupitel provedli vyhodnocení námitky a stanovisek k návrhu územního plánu z veřejného projednání. Krajský úřad Středočeského kraje jako nadřízený správní orgán ve stanovisku č. j. 120084/2014/KUSK uvedl, že nemá žádné námitky k návrhu územního plánu. E.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Politika územního rozvoje (PÚR) stanovila, že územní plán obce bude respektovat požadavky vyplývající z republikových priorit, zejména bude ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Tomuto trendu návrh územního plánu vyhovuje. Na ochranu přírody a krajiny a její plošný rozvoj je kladen velký důraz, rovněž tak na zachování vesnického charakteru obce a respektování jeho historických urbanistických a architektonických hodnot. Rozvoj obce na nových plochách je velmi umírněný za účelem logického dotvarování sídla, v souladu se zadáním. Územní plán není navržen v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. E.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM V době zpracovávání zadání územního plánu obce Lobeč byly v platnosti Územní plán velkého územního celku Pražského regionu (ÚP VÚC PR) a Prognóza velkého územního celku (VÚC) Mladoboleslavsko, a před schválením Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR StčK). V současnosti jsou Krajským úřadem Středočeského kraje pořízeny a vydány formou opatření obecné povahy Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR Stčk), které jsou novým typem územně plánovací dokumentace dle stavebního zákona v platném znění. Tato dokumentace nahradila dosud existující územní plány velkých územních celků, tedy i Územní plán velkého územního celku Pražského regionu (ÚP VÚC PR) a nahradila i Prognózu VÚC Mladoboleslavsko. ZÚR Stčk byly pořízeny na základě zadání schváleného Zastupitelstvem kraje dne 18. 6. 2008, číslo usnesení 38-26/2008/ZK, a schváleny usnesením zastupitelstva dne 19. 12. 2011. Vyhodnocení souladu s platnou ÚPD kraje: ZÚR stanovily pro specifickou oblast krajského významu SOBk6 Mšensko zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, které jsou obsaženy v Zadání územního plánu obce Lobeč.


Stránka 50

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN a) b) c) d)

ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: spolupracovat se sousedními kraji (Libereckým a Ústeckým) na vytváření podmínek pro stabilizaci obyvatel oblasti, posilovat obytnou a obslužnou funkci obce, respektovat podmínky ochrany přírodních hodnot CHKO Kokořínsko, rozvíjet turistiku a cestovní ruch ve formách nekonfliktních s ochranou přírody.

ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování (týká se řešeného území katastru Lobeč a / nebo území širších vztahů): a) ověřit možnosti zlepšení dopravních vazeb, v řešeném území ve směrech na Mělník (Mšeno), Doksy. b) prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území, c) respektovat požadavky na ochranu památkové zóny (Lobeč), d) respektovat požadavky na ochranu přírody e) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení nadregionálních prvků ÚSES. Z hlediska výše stanovených úkolů je územní plán obce Lobeč v souladu s ÚPD vydanou krajem. E.3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh územního plánu obce Lobeč byl vyhodnocen z hlediska souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a s požadavky na ochranu nezastavěného území. Lze konstatovat, že je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, uvedenými v § 18 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném znění, odst. (1) až (6). E.4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Návrh územního plánu obce Lobeč má náležitosti vyplývající z požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, v platném znění. Při zpracování a pořizování Územního plánu Lobeč bylo postupováno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. E.5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ Na základě stanovisek a připomínek uplatněných v rámci společného jednání bylo pořizovatelem provedeno jejich vyhodnocení. Krajský úřad Středočeského kraje ve stanovisku č. j. 144903/2013/KUSK REG/LS ze dne 4. 11. 2013 neshledal žádné rozpory a souhlasil s postupem do dalšího řízení o územním plánu. Proto byly pořizovatelem zhotoviteli vydány dne 12. 11. 2013 tyto pokyny k úpravě návrhu územního plánu Lobeč (zpracoval: Ing. Slavomír Vecko – pořizovatel, schválil: Ing. Jaromír Šimonek, určený zastupitel obce Lobeč): 1. Zastavitelná plocha za zámkem bude zrušena. Zarovnání bude dle hranice zastavitelnosti na pozemku č. parc. 296/2 a oplocení zámeckého parku. Bylo provedeno ve všech výkresech územního plánu. 2. Plochy 25 m od lesa budou vyznačeny jako zahrady (nezastavitelná plocha v zastavěném území), a pouze plochy pod stávajícími domy zůstanou zastavitelné. Bylo provedeno, požadavek byl respektován. 3. Zastavitelná plocha pozemku č. parc. 104/5 bude 25 m od lesa (pro 1 rodinný dům – Grábner) Zastavitelná plocha byla upřesněna dle pokynu. Původní plocha byla vymezena zhotovitelem dle situace k územnímu rozhodnutí, vypracované Ing. A. Žalským v 05/2013, kterou zpracovateli předal pan Grábner; rodinný dům zde byl situován v menší vzdálenosti, než 25 m. 4. Zastavitelná plocha pozemku 373 bude jen část v zarovnání s hranicí pozemku 371/1 (nebude se zasahovat do stávající zeleně). Zastavitelná plocha BV byla původně v návrhu územního plánu předloženém ke společnému jednání vyznačena dle územního rozhodnutí č. j. 3163/11/Stav ze dne 24. 8. 2011, tj. v rozsahu návrhu rodinného domu. K dotazu platnosti jmenovaného rozhodnutí sdělil příslušný Městský úřad Mšeno, odbor výstavby a územního plánování, životního prostředí dne 26. 11. 2013, že platnost územního rozhodnutí nebyla prodlužována, ale na základě tohoto rozhodnutí


Stránka 51

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN bylo Městským úřadem Mělník vydáno vodoprávní povolení na stavbu studny - rozhodnutí zn. 21/ZP/12/LETO ze dne 25. 1. 2012 a souhlas s provedením ohlášené stavby „domovní čistírny odpadních vod“, který vydal vodoprávní úřad Mělník dne 2. 1. 2012 č. j. 22/ZP/12/LETO. Hranice zastavitelné plochy byla upravena dle pokynu pořizovatele, vyplývajícího ze stanoviska níže uvedeného dotčeného orgánu a souhlasu zástupce obce, tj. v prodloužení hranic jmenovaného pozemku. Požadavek je v souladu s koncepcí nerozšiřovat zástavbu obce v podélném směru a šetrně nakládat s porosty stávající vzrostlé zeleně. Nutno bude dořešit po stránce právní. (Odůvodnění pokynů: požadavky 1. až 4. vyplynuly ze stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník č. j. 893/13 a jednání ze dne 6. 11. 2013). 5. Plochy BV a OV doplnit o přípustné využití: uvedené přípustné využití je na území VPZ možné pouze za předpokladu, že nenaruší urbanistický a architektonický charakter tohoto památkově chráněného území. V textu bylo doplněno. 6. Plochu OV naproti pivovaru zařadit do ploch PV. Bylo provedeno. 7. Zakreslit hranici VPZ do koordinačního výkresu. Bylo provedeno. 8. Pro kulturní památky používat zkratku KP místo NKP. Zkratka NKP byla použita z manuálu MINIS. Byla opravena ve smyslu pokynu. (Odůvodnění pokynů: požadavky 5. až 8. z koordinovaného stanoviska Krajského úřadu č. j. 086173/13.) 9. U pozemků 53 a 54 neuvádět předkupní právo, pokud je navrhovaná plocha soukromá. Pozemek je nezastavitelný s odkazem na ad. 2. Plocha byla navržena na plochu veřejnou (PV). (Odůvodnění pokynu: připomínky od Ing. Zdeňky Kerlické a Moniky Schone.) 10. Plochu mezi pozemky 104/4 a 102 uvést pouze jako rezervu pro bydlení (nelze zastavět a případně zvážit neuvádět jako rezervu, protože se nejedná o strategický záměr). Plocha byla vyznačena jako územní rezerva. 11. Upravit textovou část dle připomínek správy CHKO Kokořínsko. vypustit bez náhrady text na str. 19 v kapitole E.2.1.: na obec, jejímž intravilánem prochází hranice CHKO, se pohlíží, jako by celá ležela v CHKO, proto podmínky stanovené pro CHKO platí v celé obci, byť tato není celá v CHKO. Text byl vypuštěn. text na straně 20 v kapitole E.2.4., o registrovaném významném krajinném prvku na území CHKO Kokořínsko vypustit. Na území CHKO se VKP nevyskytují. Text byl vypuštěn. Požadavek doplňku textu kapitoly F.2.1. regulativy pro plochy BI. Vypuštěna byla celá plocha BI ve smyslu pokynu č. 15. Charakteristický venkovský vzhled je ve smyslu podmínky předepsán pro plochu BV. U kapitol F.2.1. a F.2.2. - plochy BI a BV doplnit do podmínek prostorového uspořádání, že hlavní stavby budou výrazně obdélníkového půdorysu. Bylo doplněno. (Odůvodnění pokynu: stanovisko 01123/2013 správy CHKO Kokořínsko.) 12. Ochranné pásmo silnice uvádět jen mimo souvisle zastavěné území. Bylo opraveno. 13. V textu výroku územního plánu uvádět pouze co schvaluje zastupitelstvo obce (neodkazovat na zákony apod., které se mění nezávisle na vůli obce). Text výroku byl v tomto smyslu upravován. 14. V popisu koncepce rozvoje území uvést koncepci a neuvádět statistické a podobné informace. Text výroku byl v tomto smyslu upravován. 15. Zvážit zjednodušení členění způsobu využití ploch (BI a BV je prakticky totožné). Plocha s rozdílným způsobem označená BI je v textu i výkresové části vypuštěno. 16. Definovat, co se počítá do zastavěnosti pozemku (např. zpevněné plochy). Definice ploch zastavěných, ploch zpevněných a ploch zeleně byly doplněny do kapitoly F1 textové části. 17. Zvážit reálnost podmínky 25 % zeleně u technické infrastruktury a je-li 15 % zastavění u parku dostatečné. Podmínka 25 % ploch zeleně u technické infrastruktury byla vypuštěna. Patnáct procent se v textu parkových ploch vztahovalo ke zpevněným, nikoliv k zastavěným plochám. Podmínka byla upravena na 20 % v součtu zpevněných a zastavěných ploch. 18. Na výkresu č. 1 uvést plochy VX a VZ a pozemek 128 do zastavěných ploch.


Stránka 52

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Bylo provedeno, vyjma plochy VZ, nacházející se jihovýchodně mimo zastavěné území obce, která není zastavěna. Tato plocha byla zrušena, neboť se nadále nenavrhuje a nepředpokládá její zastavění zemědělskými stavbami. 19. Zrušit podmínku územní studie (plocha byla redukována). Případně navrhnout v souladu s § 43 odst. 2 zákona č. 18/2006 Sb. Podmínka územní studie byla zrušena. (Odůvodnění pokynů 11. až 19.: připomínky pořizovatele.) 20. U regulativů uvádět, že se vztahuje k zástavbě (například typ střech a případně i sklon střech). Územní plán navrhuje regulaci pro plochy a zástavbu. Regulační plán navrhuje regulaci pro pozemky a stavby. Text byl ve smyslu pokynu upraven. (Odůvodnění pokynu: stanovisko odboru regionálního rozvoje č. j. 144903/2013.) Projektant připravil návrh územního plánu obce dle pokynů k veřejnému projednání. VYHODNOCENÍ STANOVISEK DOŠLÝCH K VEŘEJNÉMU PROJEDNÁNÍ: 1) Krajský úřad Středočeského kraje, koordinované stanovisko č. j. 178421/2013/KUSK: - jakýkoli průmysl by měl být umístěn mimo obytnou zástavbu nebo v dostatečné vzdálenosti Vyhodnocení: akceptováno - průmysl není v obci navrhován, výroba nerušící je umožněna pro zpracování zemědělských plodin a výroba živočišná je v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby Další stanoviska dotčených orgánů jsou bez připomínek. VYHODNOCENÍ STANOVISEK DOŠLÝCH K OPAKOVANÉMU VEŘEJNÉMU PROJEDNÁNÍ: 1) Krajský úřad Středočeského kraje, koordinované stanovisko č. j. 101464/2014/KUSK: Nemá připomínky. 2) Krajský úřad Středočeského kraje, stanovisko č. j. 120084/2014/KUSK: Nemá žádné námitky. 3) Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, č. j. ME-696-2/2014/PD: Souhlasné stanovisko. 4) Ministerstvo obrany, č. j. MOCR 21873-1/75781/2014-6440-OÚZ-LIT: Souhlasí s předloženým návrhem. 5) Státní pozemkový úřad, č. j. SPU 327263/2014: Nemá připomínky.

F.

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo příslušným orgánem státní správy vyžádáno (koordinované stanovisko č. j. 237435/2011/KUSK Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 9. 1. 2011, koordinované stanovisko č. j. 086173/2013/KUSK Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 24. 9. 2013 a stanovisko č. j. 02306/KK/2011/AOPK správy Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko ze dne 22. 12. 2011). Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území k opakovanému veřejnému projednání nebylo vyžadováno (koordinované stanovisko č. j. 072307/2014/KUSK Krajského úřadu Středočeského kraje z 29. 5. 2014 a stanovisko č. j. 00850/KK/2014 správy Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko ze dne 12. 5. 2014).

G. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA Stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona nebylo třeba.

H. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona nebylo třeba.


Stránka 53

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN I.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

I.1. ZDŮVODNĚNÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE. Obec Lobeč je drobnou historickou obcí v poměrně řídce osídleném území, jehož základní charakteristikou je zejména vysoký podíl kvalitního přírodního dědictví v morfologicky členitějším prostředí křídových pískovců lesnatého Kokořínska a prostředí rovinatějších partií bonitně převážně kvalitních obdělávaných hnědozemních a illimerizovaných sprašových půd. Katastrem Lobče prochází plynulé rozhraní těchto oblastí. Z takto definovaných vlastností území logicky vyplývá jak jejich historické, současné, tak i budoucí využití (lesní hospodářství, zemědělství, turistika), tak potřeba ochrany hodnot sloužících k tomuto využití (zejména ochrana přírody, lesů, krajiny, krajinného rázu, historického, kulturního dědictví a zemědělské půdy), za účelem trvalého a vyváženého udržení vysoké kvality životního prostředí, umožnění hospodářského rozvoje, kvalitního života a uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života generací budoucích. Tyto aspekty včetně rozkladu o reálném demografickém vývoji a možnostech občanské vybavenosti s ohledem na budoucí velikost sídla vedly k návrhu řešení. Varianty pro veřejné projednání nebyly zpracovány. I.2. ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU ROZVOJE SÍDLA S OHLEDEM NA DEMOGRAFII A JEJÍ PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ Výchozí zjištěné demografické údaje o velikosti sídla v průběhu jeho historického vývoje a současné poznatky o vývoji populace a osídlení vedou k doporučením o velikosti sídla v návrhovém a výhledovém období. Velikost obce se pohybuje dle údajů o sčítání lidu a bytů dlouhodobě kolem 100 až 150 obyvatel s trvalým pobytem, přičemž největšího počtu trvalých obyvatel sídlo dosahovalo v době jeho největšího ekonomického rozkvětu, který ukončila ekonomická krize před druhou světovou válkou. V prvé třetině dvacátého století se počet obyvatel pohyboval kolem 400, a umožnil tak větší suverenitu i soběstačnost sídla, existenci výrobních i nevýrobních pracovních příležitostí a služeb. Od té doby počet obyvatel klesal až ke dnešnímu stavu. Dle statistických údajů ministerstva vnitra se počet obyvatel v posledních letech nemění, stagnuje, viz následná tabulka:

01. 01. 01. 01. 01. 01. 01.

1991 2001 01. 2006 01. 2007 01. 2008 01. 2009 01. 2010 01. 2011 01. 2012

občané ČR muži

občané ČR ženy

67 67 65 70 75 75 73

66 70 64 65 72 73 70

celkem 119 147 133 137 129 135 147 148 143

cizinci

2 1 2 3 4 2 2

Obyvatelstvo k 26. 3. 2011 (sčítání lidu, domů a bytů) celkem: 142 osob, z toho muži 70, ženy 72, obyvatelé ve stáří 0-14 let 34, ve stáří 15-64 let 85, ve stáří 65 a více let včetně nezjištěných 23, ekonomicky aktivní 60, z toho zaměstnaní 53; počet obydlených domů 45, počet obydlených bytů 47. Počet obyvatel mimo rezidentní (trvale usedlé) obyvatelstvo: nezjištěn, počet čísel popisných (84) však dává předpoklad, že řada objektů je užívána rekreačně, zejména v letním období. Soudobé sociodemografické a ekonomické prognózy nevedou k příliš optimistickým scénářům zvyšování počtu obyvatelstva v drobných sídlech obdobného charakteru jako je obec Lobeč, spíše naopak. Je předpokládán jednak pokračující trvalý úbytek obyvatel způsobený malou porodností a stárnutím populace, a jednak pokračující stěhování zejména ekonomicky aktivních obyvatel za prací do sídel větší velikosti s existující základní vybaveností a službami. Obce v přitažlivé poloze z hlediska kvality přírody pak budou obsahovat rekreační (sezónní) bydlení převážně střední třídy obyvatel, která bude do nemovitostí ukládat úspory a bude ekonomicky schopná je navštěvovat a udržovat. Velikost sídla se obvykle má pohybovat k počtu obyvatel, umožňujícímu vznik základní občanské vybavenosti v daných ekonomických podmínkách, zejména pak nákupního zařízení dostatečně sortimentně zásobeného smíšeným zbožím, a základní školy s minimálně devíti třídami, což odpovídá dle současných poznatků a urbanistických ukazatelů cca počtu 2000 obyvatel. V případě menších sídel lze za základní minimální potřebnou jednotku pro soběstačněji existující sídlo uvažovat základní školu pouze nižšího stupně jako odnože základní školy situované ve 2 spádovém městě. Tomuto předpokladu odpovídá velikost sídla minimálně o 1000 obyvatelích (cca 1000 m prodejní plochy obchodu, 2 oddělení mateřské školy a 4 třídy základní školy). Sídla o nižším počtu obyvatel jsou vždy pak


Stránka 54

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN odkázána na spádové obce nebo spádová města ve svém okolí, což však nevylučuje situování obchodu se smíšeným zbožím a jednoho oddělení mateřské školy. Zatímco mateřské školství o nižších kapacitách dětí, v různých formách zajišťované různými právními subjekty, je dnes již poměrně obvyklejší, drobnější základní obchodní vybavenost je stále více ovlivňována agresivitou a strategií obchodních řetězců, a je v obcích stále vzácnější. Chybějící základní vybavení malých sídel způsobené zejména malým počtem obyvatel a nedostatkem pracovních příležitostí pak zpětně nestimuluje zájem o trvalé bydlení v malých sídlech s potřebou dojíždění celé rodiny do vzdálenějšího spádového sídla. Výše uvedené odstavce vysvětlují, že při dané velikosti obce a daných současných podmínek není příliš reálné uvažovat v nejbližším období (návrhovém období územního plánu) zvyšování počtu obyvatel. Velmi optimistický scénář by mohl znamenat výhledové zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel na cca dvojnásobek současného stavu za předpokladu, že k trvalému bydlení by bylo využito více stávajících objektů, byly by obydleny větším počtem obyvatel na dům či byt (například většími rodinami), a v některých místech v návaznosti na stávající půdorys obce by došlo k výstavbě nových rodinných domů pro nové obyvatele. To vše za předpokladu vzniku alespoň některých druhů základní občanské vybavenosti, jako například obchodu, oddělení mateřské školy, apod. Zájem o sídlo (o byty, ubytování, stravování, apod.) by mohl být zaznamenán situováním nových funkcí s potřebou nových pracovních příležitostí. K tomu by měl nový územní plán stanovit příznivé podmínky.

I.3.

HISTORIE SÍDLA, OCHRANA A ROZVOJ URBANISTICKÝCH A HISTORICKÝCH HODNOT

I.3.1. HISTORICKÝ URBANISTICKÝ VÝVOJ Urbanistické důvody vzniku a vývoje sídla můžeme v řadě aspektů pouze domýšlet. Jisté je, že místo obývali lidé od nepaměti, o čemž svědčí archeologické nálezy již ze střední doby kamenné (mezolit) 10 000 – 4 000 let před naším letopočtem (nálezy v Pustém sadu), mladší doby kamenné (neolit) 4000 – 2000 let před naším letopočtem (vypíchaná a volutová keramika a 4 500 pazourků, ale i z doby bronzové, doby železné i z doby Slovanů (7. až 10. století našeho letopočtu), reprezentované nálezem slovanského hradiště u zámku, což potvrzuje domněnku, že na místě dnešního zámku stálo nejprve pravěké hradiště a poté středověká tvrz. V této době byla lidská sídla často situována do míst morfologicky výhodných pro opevnění a obranu, tedy k méně přístupným vrchům či přírodním útvarům, kterým je zde právě vyvýšené místo nad obcí (Pustý vrch a jeho okolí – Pustý sad, s doloženými nálezy opracovaných kamenů). Kromě osídlení vzniklého z nesporných důvodů obranné lokace, často i u obchodní cesty, nejstarší primární zástavba vznikala obvykle i kolem krystalického jádra, usedlosti, či dvorce v poloze praktické pro běžný hospodářský život. Takovým místem bylo obvykle původně místo situované při prameništi vody, v nižší územní poloze chráněné před větrným prouděním. Požadavky obranné lokace na výhodném, například obtížně přístupném místě, a současně při vydatném prameništi pro obyvatele, dobytek i zavlažování, často nebylo možno splnit na jediném místě, a tak vznikala v některých případech navzájem vázaná místa dvě. Při cestě ze Mšena před jejím strmějším pokračováním do náhorní oblasti polností směrem severním, v místě pramenů, bylo jistě místo odpovídající požadavkům hospodaření, ve 13. století zde na místě s výjimečným dostatkem vody byly založeny dokonce tři rybníky; v místě vyvýšeném, jakým je prostor dnešního zámku, s poměrně rozsáhlým rozhledem a kontrolou všech příchozích cest, je poměrně logické místo pro obranu. V průběhu odlesňování rovinatějších partií krajiny obyvatelé území v nižší poloze zřejmě zjistili, že úrodná místa leží zejména směrem jižním od předmětného místa, a tak se rozvoj zástavby orientoval tímto směrem podél stoupající cesty k polnostem, současně se zástavba začala objevovat i v blízkosti místa určeného k obraně, kam se mohli lidé bydlící vně tvrze v případě nebezpečí uchýlit. Tak se mohla obě krystalizační jádra k sobě přiblížit a lze tak vysvětlit i urbanistické schéma zástavby dochované z historických dob do dnešní doby. Vznik sídla mohl mít při výše uvedených důvodech lokace kořeny a souvislost se vznikem tvrze, situované z obranných důvodů nad údolím nad strmým stoupáním cesty, na terénní vyvýšenině. Možná konstrukce urbanistického vývoje může znít i tak, že v údolní poloze byl vybudován zemědělský dvůr a ve vyšší náhorní poloze tvrz na jeho ochranu a na zajištění bezpečnosti cesty, a v jejím okolí vznikla zemědělská zástavba, ze které byly snadno dostupné polnosti náhorní polohy. Pokud by tato teorie odpovídala historické urbanistické skutečnosti, mohla mít obec dvě krystalizační jádra, a zástavba kolem nich se postupně spojila. Jisté je, že v mladší době hradištní, v období od 7. do 10. století, se v lobečské kotlině rozkládalo slovanské hradiště, a na návrší mezi dnešním kostelem, sokolovnou a zámkem sídlila strážní hlídka, jež střežila zemskou stezku při tzv. Vrátenské bráně, vedoucí pralesem pod hradem Kamencem (vlevo pod dnešní Libovicí) do obydlené zemědělské krajiny ve středních Čechách. Byla to jedna ze dvou cest vedoucích z Lužickosrbska do Čech. Tato začínala v Žitavě a vedla přes dnešní Jablonné v Podještědí, Stráž pod Ralskem, Kuřívody, bělskou krajinu, Březovice, Lobeč do Mšena a Mělníka (druhá stezka začínala v Budyšíně a pokračovala přes Českou Lípu do Litoměřic). Vznik sídla Lobeč v chráněné


Stránka 55

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN kotlině u obchodní stezky, navíc u poměrně obtížného dopravního úseku, se strategicky položeným místem pro obranu, je logickým důvodem vzniku sídla. Hradištní tvrz se rozkládala západně od dnešního zámku. Z toho všeho je patrné, že Lobeč měla už v 10. století strategický význam. V této krajině severně ohraničené Mšenem, Vrátnem a Katusicemi sídlily od 10. století kmeny Pšovanů a Lemuzů. Na nedalekém Bezdězu již stála strážnice, která chránila zmiňovanou obchodní stezku ze Žitavska do středních Čech. Urbanistickou teorii konečně doplňuje i informace, že na dně kotliny, kde se rozkládá Lobeč, ležely, jak již bylo uvedeno, původně tři rybníky, což na oblast s malým výskytem stálých vodotečí byl velmi rozumný důvod osídlení. Název Lobeč vznikl podle lidové domněnky, že se zde chodilo na lov, a z toho vzešla jména Lobzy a Lobes, později název dnešní. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323 v souvislosti s vladykou Přísnoborem z Lobče. Z některých pramenů vyplývá, že v prvotních dobách Lobeč byla (ve 13. století) bezdězským manstvím, tj. služebným statkem ke hradu Bezdězu, ba v této době či o něco málo později dokonce již existovaly Lobče dvě, totiž Lobeč Dolní a Lobeč Horní, v majetku různých vlastníků, které měly odlišný právní statut: zatímco Dolní Lobeč přetrvávala v manském vztahu k nedalekému královskému hradu, Horní Lobeč se stala samostatným vladyckým zbožím (pánové z Harasova, po nichž následovali 1513 Lobečtí z Lobče, kteří již tehdy dávno seděli na Dolní Lobči). Tyto skutečnosti podložené písemnostmi potvrzují do jisté míry i urbanistickou teorii vzniku sídla, jehož dolní část je klasickou ulicovou zástavbou při údolnici a v místě jejího rozšíření, a horní část je typická živelně rostlým gotickým středověkým urbanistickým půdorysem. O existenci Horní Lobče svědčí kostel postavený zřejmě již v polovině 13. století v románském slohu. Kostel Povýšení svatého Kříže (původně svatého Václava), situovaný kolem hřbitova v horní části vsi, který byl již v polovině 14. století připomínán jako kostel farní, byl přestavěn roku 1532 (a v novodobé historii obnoven barokně). Do současnosti se dochovaly původní gotické prvky této stavby. Na vnější jižní stěně lodi svědčí o přestavbě v roce 1532 zazděná pískovcová deska s letopočtem 1532 a se jménem Husovým. Zajímavostí je, že dnešní plechová střecha z roku 1986 pískovcové budovy byla původně krytá šindelem, jakož i původní věžička situovaná ve třetině hřebenu, která měla původně cibulovitý tvar, až byla v roce 1890 z důvodu špatného stavu nahrazena nynější věžičkou s osmibokým tělem a jehlancovitou střechou. Obdobně to bylo s cibulovitou střechou sousední čtyřboké samostatně stojící zvonice, která byla v roce 1871 nahrazena střechou jehlanovou, posléze snesenou a opět obnovenou v devadesátých letech minulého století v taškové krytině. Hřbitovní kostel se hřbitovem byl obvykle zakládán mimo obvod původního sídla; je předpoklad, že tomu bylo i v tomto případě, a teprve pozdější výstavba z období 19. století, zejména objektů kolem hřbitova, jej včlenila do zastavěného území. Lokace kostela je odůvodněna obvyklým situováním takových staveb ve výškově výrazné poloze zajišťující vjem duchovního významu, avšak svědčí zde i o existenci historické zástavby výše zmíněné horní vsi, tj. zástavby kolem zámku a v podzámčí, které urbanisticky vykazuje nejcennější stopy výše zmíněného živelného gotického urbanismu obcí. Lze s jistotou tvrdit, že Horní Lobeč v průběhu raných historických dob získávala na větším významu, než Lobeč Dolní, jednak z toho důvodu, že dvorec či tvrz horní Lobče měla kolem sebe poněkud více rovinatého prostoru, než zástavba v nižší poloze, ale bezesporu také proto, že původní obrannou funkci horního dvorce stále více doplňovala a nahrazovala činnost hospodářská zemědělská. Vlastnosti lokace v horní části dnešního sídla byly posléze více ceněny než vlastnosti dolní polohy. Ve vývoji sehrála úlohu i situace majetková, kdy někteří vlastníci si za trvalé sídlo vybrali pochopitelně a logicky horní polohu z nadhledu. První bezpečná zpráva o tvrzi v Lobči pochází až z roku 1513, kdy prodal Záviš z Harasova Hořejší Lobeč, čítající i pustou tvrz a pustý dvůr poplužní Johance z Vísky, manželce Jana Lobečského z Lobče. Lze tedy předpokládat, že původní lobečská tvrz, o které nevíme, kdy přesně vznikla, jakožto funkční stavba zanikla za husitských válek. Potomci Johanky a Jana Lobečského z Lobče drželi Lobeč po celé 16. století, a po smrti Jindřicha Lobečského z Lobče v r. 1601 koupila panství Barbora Vartenberková z Lobkovic a připojila jej k bezdězskému panství. Spolu s Bezdězem se dostala Lobeč za pobělohorských konfiskací v r. 1623 do majetku Albrechta z Valdštejna, a po jeho zavraždění (1634) Lobeč připadla jako odměna Valdštejnovu vrahovi plukovníkovi Robertovi Geraldinovi. Nový majitel vystavěl po polovině 17. století v Horní Lobči, přibližně na místě bývalé tvrze, připomínané naposledy r. 1654, dvůr, respektive zámek, který se stal jeho sídlem. Na sklonku 17. století se panství dostalo do majetku hrabat Věžníků. Z roku 1708 se dochoval dokument obsahující výčet věžníkovských statků s popisem dvora v Lobči, obsahujícího i zbytky tvrze. Věžníci zámek přestavěli v roce 1724 v barokním slohu do podoby, která se v podstatě zachovala dodnes. Zámeček se stal sídlem statku. V polovině 18. století získali Lobeč Clary-Aldringerové, a od počátku 19. století se zde vystřídala řada majitelů. Zámek byl přestavován znovu v roce 1833, a v roce 1913 dala jeho tehdejší majitelka Helena Kreutzerová nově upravit vnitřní prostory. Od Heleny Kreutzerové odkoupil zámek generální ředitel Škodových závodů v Plzni Josef Šimonek,


Stránka 56

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN jehož rodina jej držela až do roku 1948. Později zámek sloužil jako léčebna – rehabilitační odbočka pražské Fakultní nemocnice v Praze 2 - léčebny neuróz. Po roce 1989 byl zámek v restituci vrácen potomkům Josefa Šimonka, je spolu s rozsáhlými pozemky v okolí opět v soukromém vlastnictví, a slouží jako základna zemědělské výroby, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a turistiky - jako penzion či turistická ubytovna a jedno z výchozích turistických míst po okolí – do chráněné krajinné oblasti, na Vrátenskou horu – nejvyšší bod Kokořínska (508 m n. m.), kde byla v roce 2004 postavena rozhledna s panoramatickým rozhledem k Bezdězu, na Mělnicko a České středohoří. Patrová barokní zámecká budova je pohledově dominantním objektem obce, zejména při příjezdu z nižší polohy, má obdélníkový půdorys, a na jejím průčelí je rizalit, v jehož střední ose vystupuje v patře balkon s balustrádou z kamenných kuželek. Původní portál pod balkónem je nyní zazděn, a vstup do zámku je ze dvora, do něhož se vjíždí branou. Původní prostorový vjem hmoty zámku a jeho hlavního průčelí obráceného do volného nezastavěného prostoru nad údolím utrpěl v druhé polovině 19. století jednak vybudováním nové trasy komunikace s mírnějším spádem, která nahradila původní cestu vedoucí přímo pod zámkem, ale zejména poněkud necitlivým situováním poměrně hmotné budovy bývalé školy (dnes muzeum) do průhledu z centrální části obce na hlavní průčelí zámku. V souvislosti se zámkem za zmínku stojí poměrně rozsáhlé sklepení situované ve svahu pod zámkem, a zemědělské stavení (bývalá zámecká sýpka) na č. parc. 3. Ve výčtu významných staveb obce je nutno zmínit její nejvýznamnější lokální dominantu, situovanou ve střední části sídla, v místě, kde centrální část zástavby obce se z údolnice počíná zvedat do vyšší polohy, a to pivovar Lobeč. Jeho umístění rovněž nebylo náhodné, nýbrž u vydatných zdrojů studniční vody a pravděpodobně i na rovinném místě relativně větších rozměrů, které mohlo být původně okrouhlou návsí při cestě uprostřed zástavby. Pivovar v Lobči je poprvé písemně připomínán v r. 1586. Jádro stávající stavby, reprezentované cenným dvoulodním klenutým humnem, pochází z počátku 17. století. Pivovar byl tehdy zřejmě vybudován v rámci stavební aktivity již výše zmíněných Věžníků z Věžníků. Stavební vývoj areálu nadále pokračoval, po staletí měl však areál spíše podobu venkovského vrchnostenského pivovárku. Svoji současnou podobu získal pivovar přestavbou v průmyslový typ parostrojního pivovaru, realizovanou na samém konci 19. století majitelem mšenského velkostatku Rudolfem Cicvárkem, pozdějším významným cestovatelem a politikem. Projekt přestavby byl vypracován proslulým inženýrem Rosenbergem, jehož rukopis je patrný především na konstrukčně i typologicky jedinečné budově lednic. Zlatá léta rozvoje pak zažil pivovar na počátku 20. století a krátce ještě mezi světovými válkami, kdy výše roční produkce dosahovala konstantně výstavu 10.000 hektolitrů. Za sládkování Josefa Tománka z jihočeských Mirotic (1907-1921) bylo lobečské pivo v regionu vysoce hodnoceno. Po jeho odchodu však následovalo období úpadku a pivovar se stal součástí Akciového pivovaru v Podkováni. Výroba piva byla v Lobči ukončena v r. 1943 v hospodářsky složitém období Protektorátu. Nadále zde ale fungovala stáčírna podkováňského piva a v nájemném provozu byla i sladovna. V roce 1948 byl zakonzervovaný pivovar jakožto součást podkováňského pivovaru znárodněn, v roce 1949 definitivně zrušen, a výrobní technologie sešrotována. Posléze byl areál několik desetiletí druhotně užíván Státním statkem jako sklady, dílny, garáže a v části objektu se také bydlelo. Bylo tak započato dlouhé období úpadku jeho stavebně technického stavu, devastace a chátrání. Areál bývalého pivovaru se v obci významně urbanisticky uplatňuje a tvoří jednu z pohledových dominant. Pivovar spolu s místním zámkem a sýpkou vytváří soubor vrchnostenských staveb, který dal v roce 1996 základ k prohlášení Lobče vesnickou památkovou zónou. Přes značnou devastaci, kterou areál utrpěl za cca šedesát let chátrání, i přes nedávné úmyslné rabování, zůstala podstata stavby zachována. Až v nedávných 90. letech bylo nenávratně ztraceno stavení bednárny, ohradní zeď areálu a především jedinečný objekt chladného štoku včetně dvojice klenutých barokních spilek. Přesto je dnes areál pivovaru příkladným dokladem existence průmyslového odvětví typického pro celou oblast Čech. Z počátku 17. století se zachovalo rozsáhlé jádro, včetně kleneb v přízemí a omítek v přízemí a patře. Právě klenuté humno patří k nejcennějším prostorám pivovaru. Hodnotná je též zásadní přestavba pivovaru z konce 19. století, která doplnila areál o prostorné klenuté sklepy a lednice, výstavnou varnu, vznikla rozsáhlá sýpka, komín parní kotelny a hvozd průmyslového typu pivovaru. Do dnešních dnů se tak zachoval ucelený areál s jasně diferencovanou hmotou budov, odpovídající jednotlivým funkčním částem pivovaru. Vzhledem k urbanistickému kontextu, povaze a autenticitě stavby se ve středních Čechách jedná o unikátní industriální památku. Stavebně historický průzkum, vypracovaný v létě roku 2008 (Jan Anderle, Jan Urban), jednoznačně prokázal památkovou hodnotu areálu. Zájem o zachování pivovaru tak ve spolupráci s NPÚ vyústil v roce 2009 v rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o prohlášení areálu pivovaru č. p. 34 v Lobči za kulturní památku. Památka byla následně zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 103535. Technický stav areálu byl v době prohlášení havarijní. Jednotlivé objekty areálu sice nevykazovaly významné statické poruchy, ale mnoho prvků bylo poškozeno. Kritický pro další existenci památky byl zejména havarijní stav zastřešení. V létě roku 2007 byla novým majitelem společností RIOFRIO Architects, s.r.o., zahájena stavební činnost k


Stránka 57

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN jeho záchraně a obnově. Z novějších staveb, významných pro obec, je třeba vzpomenout školu a sokolovnu. Školství v obci je datováno již k roku 1804, tehdy škola sice ještě neměla vlastní budovu, a výuka se proto stěhovala po různých domech (od roku 1807 dokonce byla umístěna na Filipově, tehdy zvaném samota Puština). Kolem roku 1830 vrchnost koupila dům č. p. 43 a budovu nechal baron Clemens Lützow pro účely vyučování přestavět (zvětšit). Tato budova však ani po zvětšení nevyhovovala, a tak byla zbořena, a v roce 1882 byla na jejím místě postavena budova nová, posléze i s tělocvičnou (dnes sídlo Obecního úřadu a muzea, majetek obce). Školu navštěvovali i žáci z okolních obcí, a jejich počet dlouhou dobu převyšoval stovku. Vývoj počtu obyvatel sídla i sídel okolních od poloviny čtyřicátých let do let šedesátých znamenal proměnlivé potřeby školních prostor, avšak až po roce 1970, kdy školu navštěvovalo už jen 30 žáků, poklesl počet žáků tak, že v roce 1974/1975 bylo zapsáno jen 16 žáků, a v roce 1975 byla škola zrušena; děti od té doby musí dojíždět do Mšena. Sokolovna byla navržena pro TJ Sokol Lobeč, existující od roku 1919, architektem Beránkem, a postavena v roce 1923. Užívala se nejen ke sportu, ale i k tanečním zábavám a divadelním představením, neboť kromě sálu 14 x 9 x 6 m obsahuje i jeviště o rozměrech 9 x 6 x 3,6 m. V současnosti je objekt v majetku obce. Zajímavá je historie hřbitova, který byl původně jen kolem kostela a n východní straně končil u zvonice. Rozšířen byl poprvé v roce 1856, kdy na severní a východní straně byla postavena nová zeď. Na hřbitově byli pohřbíváni obyvatelé Lobče, ale i Libkovic a Doubravic, a tak i přes rozšíření byl od začátku 20. století opět pociťován nedostatek místa pro hroby. K druhému rozšíření došlo včetně úpravy terénu pro hroby však až v roce 1936. Jak již bylo konstatováno, obec byla založena v místě vodního zdroje, původně zadržovaného v rybnících, postupně obyvatelé vyhloubili řadu studní s pitnou vodou, neboť voda se z okolí stahovala do kotliny. V roce 1826 byla postavena studna u bývalé hospody a další stavby pro jímání vody s množstvím vody, která zásobovala i Doubravice a Skramouš. Před stavbou vodovodu byla v obci řada pramenů i studánek, a sama obec měla dvě vlastní studně od 5 do 8 m hluboké a několik pramenů v rybníku, místní parostrojní pivovar studně čtyři a velkostatek jednu s vlastními rozvody vody, a tak realizace rozvodu pitné vody jakožto velká investice byla dlouze diskutována. V Lobči se uvažovalo (zřejmě zejména z hygienických důvodů a z důvodu větší jistoty v době sucha) o připojení na skupinový vodovod Mšeno – Sedlec od roku 1924, horní část Lobče byla napojena v roce 1925 až 1926. Rozšíření vodovodu i pro Dolní Lobeč byla natolik akutní, že vedla k jeho realizaci v letech 1953 a 1954. Ve stejné době byla napojena samota Filipov, kde tehdejší státní statek choval ovce a prasata, a vodu musel dovážet v cisternách několikrát denně. Elektrická energie byla do obce zavedena od roku 1924 z elektrárny v Dražicích nad Jizerou, téhož roku bylo schváleno zavedení elektřiny i do dvora Filipov a k cihelně. Obec je rodištěm varhaníka, hudebního skladatele a pedagoga Václava Emanuela Horáka (1800 – 1871) a působiště spisovatele Eduarda Štorcha (1876 – 1956), jednoho z objevitelů místních archeologických nálezů, dějiště jeho románu Minehava (Pustý vrch). Spisovatel si nechal v roce 1934 postavit nad hřbitovem chatu, kde trávil penzijní roky. Je v obci pohřben na místním hřbitově. Dřívější starosta obce pan Luděk Dohnalík chtěl tohoto spisovatele a jeho práci zviditelnit, proto vznikla myšlenka založit zde muzeum archeologie a tohoto spisovatele. Tato myšlenka byla vyslovena při návštěvě tehdejšího ministra kultury Martina Štěpánka, který spolu s tehdejším poslancem Janem Moravou zajistil obci účelovou dotaci na zřízení muzea. Muzeum bylo založeno v prvním patře tehdejší měšťanské školy, která byla nevyužita, a byla ve velmi špatném technickém stavu po užívání předchozím nájemcem. Muzeum není jen muzeem spisovatele Štorcha, ale zároveň informuje o období pravěku, do kterého je zasazen děj jeho románů, a vystavuje ukázky pazourků, nalezených na území Lobče. Ke konci 19. století (1890) obec čítala cca 400 až 500 obyvatel a 73 domů, doba největšího rozkvětu byla zaznamenána v Lobči koncem 19. století, v prvých letech 20. století a v období první republiky. Ještě k roku 1932 čítala obec 407 obyvatel, byla zde cihelna, dva hostince, dva koláři, pekař, pila, truhlárna, pivovar, sklad piva, pokrývač, řezník, dva obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, švadlena, trafika, tři truhláři, řada dalších živností i zemědělský velkostatek Šimonek. Centrum obce bylo funkční a velmi živé: byl zde obchod, trafika, kampelička, pivovar, hasičská zbrojnice. Jak je z mapových podkladů zřejmé, zmíněný počet obyvatel byl situován v sídle stejného rozsahu, jak je tomu dnes, kdy počet obyvatel dosahuje cca do 150, přičemž řada obyvatel zde nebydlí trvale, a nejsou zde situovány provozy nabízející pracovní příležitosti. Počet obyvatel začal klesat až v letech hospodářské krize od roku 1933, kdy obec zasáhla nezaměstnanost, následně počet obyvatel klesal v důsledku válečných událostí druhé světové války, neboť obec ležela při státní hranici českého území a Sudet, která vedla po katastrální hranici mezi Lobčí, Libovicemi a Nosálovem, a zaznamenala odchod obyvatel do vnitrozemí, následně odsun německého obyvatelstva z Československa a odchod českých obyvatel osidlovat pohraničí. Počet obyvatel přesto k roku 1961 překročil 300 (146 mužů, 164 žen), od té doby však už jen klesá.


Stránka 58

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Z urbanistického vývoje lze odvodit poučení i doporučení další urbanistické strategie vývoje sídla. Rozvoj může nastat pouze situováním pracovních příležitostí a vybavenosti, což je však vázáno na hospodářskou prosperitu, která v současnosti není v dohledu. Pro situování základní i vyšší vybavenosti a tudíž i pracovních příležitostí je možno doporučit rozvoj dvou prostorů významných po celou dobu existence obce, a to dolního centrálního prostoru kolem jedinečné stavby pivovaru, jehož poloha prakticky v těžišti zástavby by měla být dalším tvarováním zastavitelných prostorů sídla potvrzena či navržena jako jeho centrum, a prostoru dvorce se zámkem, dominujícího rovněž funkčně a prostorově tomuto sídlu. Prostory centra sídla i zámku by měly být významnými prostory vzájemně si nekonkurujícími; prvý pro funkce obvyklé v centru sídel jako například vybavenost obchodní, stravovací, kulturní, vzdělávací, pro obyvatele i návštěvy, prostor zámku a okolí by měl být kromě těchto funkcí vybavenosti i například vybaveností umožňující rozvoj turistiky s ubytováním, stravováním, s možností konání konferencí, svateb, případně s nabídkou ozdravných pobytů a programů, a sídlem administrativy i prostředků pro spravování katastru obce. I.3.2. OCHRANA PAMÁTEK Z hlediska archeologické památkové péče je řešené území územím s archeologickými nálezy a proto podléhá ustanovení § 21 – 24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Na katastru Lobče je několik lokalit – území s archeologickými nálezy I. kategorie a II. kategorie (ÚAN I a ÚAN II), s prokázanými nebo velmi pravděpodobnými archeologickými nálezy. Na území Lobče se dále nacházejí jmenovitě zapsané kulturní památky ve smyslu zákona 20/87 Sb., o státní památkové péči. Nemovité kulturní památky řešeného území jsou zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu Mělník (dle Národního památkového ústavu – územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, Sabinova 373/5, 130 11 Praha 3) takto: č. rejstříku

č. p./č.e.

katastrální území Lobeč 15612/2-1352 1

15638/2-3771 33930/2-1351

7

37511/2-3772

37

103535

34

č. parc.

název

4, 6/1, 6/2, 12, 14/1, 15, 116, 395/2 12 1, 2, 5, 6, 7/1 39/1, 39/3 43/1, 43/4, 43/5, 43/6, 43/7, 43/8, 43/9, 91/3, 395/25, 443

zámek

poznámka

venkovský dům kostel Povýšení sv. Kříže venkovská usedlost pivovar

Podrobnější specifikace 15612/2-1352, zámek: katastrální území Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč

st. st. st. pp. pp.

č. parc. 4 6/1 6/2 12 14/1

omezení ochrany

specifikace / poznámka zámek č. p. 1, kované mříže brána, chlévy, správní budova č. p. 2, stodola domek zahradníka č. p. 73 park

jen část pozemku


Stránka 59

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Lobeč Lobeč Lobeč

pp. st. pp.

15 116 395/2

park

Podrobnější specifikace 15638/2-3771, venkovský dům: katastrální území Lobeč

st.

č. parc. 12

omezení ochrany pozemek bez ochrany

specifikace / poznámka venkovský dům č. p. 7

Podrobnější specifikace 33930/2-1351, kostel Povýšení svatého Kříže: katastrální území Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč

st. st. pp. pp. pp.

č. parc. 1 2 5 6 7/1

omezení ochrany

specifikace / poznámka zvonice kostel Povýšení svatého Kříže hřbitov, ohradní zeď ohradní zeď s branou, schodiště

Podrobnější specifikace 37511/2-3772, venkovská usedlost: katastrální území Lobeč Lobeč

st. st.

č. parc. 39/1 39/3

omezení ochrany pozemek bez ochrany pozemek bez ochrany

specifikace / poznámka dům č. p. 37, chlévy stodola

Podrobnější specifikace 103535, pivovar: katastrální území Lobeč

st.

č. parc. 43/1

Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč Lobeč

st. st. st. st. st. st. pp. pp. pp.

43/4 43/5 43/6 43/7 43/8 43/9 91/3 395/25 443

omezení ochrany

specifikace / poznámka pivovar č. p. 34 (kotelna, strojovna s komínem, varna, věžový blok sladovnického humna se sýpkou) obytný dům sládka

bez staveb větší sklepy (bývalá lednice) menší sklepy stáčírna, administrativní budova

Historické jádro obce je plošně chráněno formou vesnické památkové zóny, prohlášené Vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 249/1995 Sb. ze dne 22. září 1995 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny. Vesnická památková zóna je plošnou ochranou památkového území, vykazujícího významné kulturní hodnoty jako historické prostředí nebo část krajinného celku, s existencí historických urbanistických a architektonických hodnot (včetně lidové architektury), které je třeba zachovat, respektovat a neporušit. VPZ představuje nižší kategorii ochrany památkově hodnotného území, vyšším stupněm ochrany je vesnická památková rezervace. Hranice zóny jsou stanoveny uvedenou vyhláškou, a to v tomto rozsahu: na severu je vesnická památková zóna v Lobči vymezena na parcele č. 85/2 a jde po parcele č. 88/1, 88/2, 90/1, 91/1, 93, komunikaci parcelní č. 435, obchází parcelu č. 98/1, přetíná komunikaci parcelní č. 436, obchází parcelu č. 4 a 109, napojuje se na komunikaci parcelní č. 436, přechází komunikaci parcelní č. 395/3 na parcelu č. 6/1, kolmo přetíná parcelu č. 6/2, 15, napojuje se na parcelu č. 16/1, 19, 21, 104, 63/1, 62/1, 62, 61, 60, 55, 54, 50, 58, 84, přetíná kolmo komunikaci parcelní č. 395/3 na parcelu č. 85/2, kde se hranice uzavírá. Vesnická památková zóna v Lobči se vyznačuje především charakteristickým historicky vzniklým urbanistickým prostředím parcelace se souborem historických staveb, který obsahuje určitý podíl nemovitých kulturních památek; plošný rozsah zóny je určen hranicemi chráněného prostoru, a pro její ochranu je stanoven vysoký a náročný stupeň památkové ochrany. Památková zóna se vyznačuje tím, že na výrazněji nenarušené původní urbanistické struktuře jsou v převážné míře zachovány původní objemové formy i vzhled rozhodujících typologických druhů staveb, a


Stránka 60

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN autenticky dochované historické objekty nevykazují závažnější nedostatky. Většinově nebo alespoň v obnovitelné míře je zachováno pojednání hlavních fasádních ploch včetně původní velikosti a rozmístění otvorů; původní okna, dveře i vrata objektů jsou dochována částečně. S ohledem na nerovnoměrně dochované nebo narušené urbanistické a architektonické hodnoty sídle je smyslem prohlášení jeho části za památkovou zónu přísnější ochrana území a historického stavebního fondu. Ve vztahu k určitému stupni narušení je žádoucí i postupná náprava formou rekultivace prostředí, v Lobči se jedná zejména o prostory veřejných prostranství a o rehabilitaci památkově hodnotných staveb, nebo staveb v jejich blízkém okolí. Z výše uvedených důvodů jsou rozvojové plochy nové výstavby vymezené uvnitř hranice památkově chráněného území omezeny regulativy v souladu s kulturními hodnotami tohoto území. Respektování charakteru památkové zóny je požadováno i v případě ploch vymezených územním plánem pro novou výstavbu při vnější hranici zóny nebo na místě určujících pohledových směrů (kompoziční osy, panoramatický obraz vesnice v krajině, vazba na panské sídlo atd.). Ve všech případech jsou u novostaveb v památkově chráněných územích i v bezprostředním okolí přesně stanoveny regulativy z hlediska umístění i vnějšího vzhledu nové zástavby (situování na parcele, obdélný tvar půdorysu, který je požadován v poměru stran minimálně 1:1,75, podlažnost, sklon střešních rovin atd.). Veškeré stavební úpravy na kulturních památkách i ostatních stavbách v památkové zóně podléhají projednání s dotčenými orgány státní památkové péče, případně i s orgány ochrany přírody. Na využití veřejných prostorů i jednotlivých staveb budou kladeny přiměřené požadavky, při kterých nedojde k ohrožení památkových hodnot chráněné lokality.

I.4. ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Sídlo je navrhováno k intenzivnějšímu využití a rozvoji všech funkcí stávající zástavby; pro budoucí stav je navrhováno velmi mírné rozšíření obvodu obce o zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech, to pro případ zájmu o bydlení v této oblasti. Je však reálný předpoklad, že naplnění těchto ploch bude dlouhodobější, ruku v ruce s rozvojem prostoru zámku a pivovaru, kde by měla vzniknout nabídka pracovních příležitostí a nebytových funkcí zajišťujících přitažlivost sídla a celistvost složek veřejné vybavenosti. Pro možnost rozvoje sídla, aniž by bylo striktně předepisováno a omezováno využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, se stanovují poměrně široce pojaté funkční regulativy, naproti tomu prostorové regulativy jsou přísně stanovené s ohledem na charakter území (historicky cenná vesnická zástavba v historických urbanistických stopách v chráněné krajinné oblasti). Vznik kvalitní základní občanské a technické vybavenosti, estetická stránka sídla a krajinný vzhled a atraktivita jeho okolí budou hlavními atributy pro jeho vyhledávání za účelem trvalého bydlení, bydlení rekreačního i přechodného za účelem turistiky. Ve funkčních plochách bydlení a plochách smíšených obytných je připuštěno bydlení s různými dalšími funkcemi bydlení nerušícími, v různém rozsahu a náplni dle jednotlivých konkrétních ploch. To má napomoci vzniku pracovních míst a snížení dojíždění za prací do Mšena a Mělníka. Bytové i nebytové funkce jsou kvalifikovány tak, aby stavebně - prostorově respektovaly historické tvarosloví budov a navázaly na původní zástavbu vesnické památkové zóny. Samostatné plochy pro rekreaci individuální ani hromadnou se v území nevymezují. Rodinná rekreace se připouští v plochách pro bydlení nebo plochách smíšených. Připouští se i výstavba rekreačních a ubytovacích zařízení pro rekreaci hromadnou, a to zejména v plochách smíšených obytných komerčních, kde je předpoklad, že větší objem lze realizovat s ohledem na stávající hmoty a umístění v půdorysu sídla (pivovar, zámek). Centrum sídla je navrhováno do jeho přirozeného a historicky vzniklého těžiště v okolí bývalého pivovaru, dalším krystalizačním jádrem vybavenosti a služeb bude prostor zámku a jeho okolí. Zámek je soukromých majitelů, a tak by mohlo teoreticky buďto dojít úplné či částečné izolaci zámku vůči okolí, nebo naopak k jeho otevření pro podnikatelské aktivity s významným dopadem pro rozvoj obce a s možností návštěv a komerčního využití veřejností. Územní plán předpokládá optimisticky druhou verzi. Plochy výroby se ponechávají jako plochy zpracování zemědělské výroby, případně základna strojového parku na daných místech. Samostatné plochy pro další druhy výroby se v území s ohledem na charakter sídla nenavrhují. Koncepce dopravní infrastruktury je založena zejména na ochraně proti vlivům průjezdně automobilové dopravy po komunikaci II/273, a zkvalitnění dopravních prostorů křižovatek na této komunikaci. K těmto účelům je předepsáno pořízení podrobnější dokumentace, protože v podrobnosti územního plánu a při dostupných mapových podkladech není možno tuto problematiku detailněji řešit. Pro odstranění závad stávající obecní místní obslužné dopravní sítě je nutno v obci rozšířit některé stávající místní obslužné komunikace nebo založit komunikace nové, z nichž jednou z nejvýznamnějších je komunikace, jejíž


Stránka 61

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN realizace by eliminovala dopravní závady stávající komunikace podél severního průčelí zámku, zejména její úzký příčný profil. V řešeném území se zakládají, respektive vymezují cyklistické a pěší trasy, které by sloužily jak obvyklým dopravním pohybům místních obyvatel, tak turistickému využití. V prostoru mimo zástavbu se tyto cesty navrhují jako mlatové, štěrkové, nikoliv živičné. Za významné se považuje doporučení okružního systému vycházkových cest v krajině kolem sídla v návaznosti na přírodní danosti a zajímavosti. Navrhuje se obnova historických úvozových cest, spočívající často pouze v úklidu a pročištění, pokud se vyskytují v prostorech lesů, případně jejich zprůchodnění a rozšíření či zprovoznění tam, kde došlo k deformaci terénu. Tyto aktivity se předpokládají zejména v případě, že by došlo k aktivitám podporujícím zájem o návštěvnost sídla, respektive krajiny, a o turistiku. V oblasti technické infrastruktury se navrhuje zejména přestavba vodovodní sítě včetně výstavby vodárny s čerpací stanicí, vybudování obecní čistírny odpadních vod a systému dešťové kanalizace. Zdrojem energie, zejména výroby tepla a teplé užitkové vody v obci je do budoucna zejména elektrická energie a takové alternativní zdroje, které neovlivní negativně kvalitu krajiny (ovzduší, vzhled, apod.). Návrh zásobování vodou vychází z podkladů a stanoviska společnosti Veolia voda – Středočeské vodárny, a. s. Upřesnění a konkrétní návrh systému zásobování vodou včetně návrhu vodojemu a upřesnění jeho umístění a technického provedení bude předmětem podrobnější dokumentace. Při návrhu odkanalizování byla zvažována skutečnost, že je již jedna ČOV pro likvidaci splaškových vod v realizaci, avšak na poměrně nelogickém vyvýšeném místě, kam by musely být splaškové vody z nižších poloh sídla buďto převáženy v cisternách, nebo přečerpávány, a současně informace, že na tuto ČOV budou dováženy splaškové vody z okolních obcí, přestože v místě není vodoteč a přečištěné vody jsou uvažovány pro zasakování, což však znamená pro obec nevhodné řešení z hlediska životního prostředí - dovážení odpadů a jejich likvidaci mimo místo, kde vznikají a zbytečné zatížení sídla. V průběhu prací bylo pátráno po dříve založené částečné síti dešťové kanalizace, ta však nebyla ani průzkumem na místě, ani ve výkresové podobě zjištěna. Zvažováno bylo navrhnout jednotnou kanalizaci s předsazeným odlučovačem před ČOV v nejnižší poloze v údolí okraji sídla, avšak následně byl zvolen návrh oddílné kanalizace, aby dešťové vody bylo možno zachytit a využít na pozemcích staveb a přebytečnou vodu z pozemků a veřejných zpevněných prostranství vsakovat průběžně po cestě k místu určenému pro zasakování, společnému pro přečištěné vody splaškové i pro vody srážkové. S ohledem na to, že byla vybudována ČOV u zámku, je navržené řešení považováno za koncepční výhledové. Způsob vytápění a ohřevu teplé užitkové vody vychází z požadavku, aby bylo co nejméně zasaženo ovzduší, proto je koncipován na využití elektrické energie a takových technologií, které jsou k životnímu prostředí šetrné. Fotovoltaické ani větrné elektrárny se nenavrhují. V návrhu ploch s rozdílným způsobem využití mimo zastavěné území obce bylo přihlédnuto k dokumentu Lokální studie odtokových poměrů katastrálních území obcí Lobeč, Nosálov, Libovice, Romanov, Skramouš, Mšeno, zpracované pro objednatele odbor zemědělství a životního prostředí Středočeského kraje kolektivem pod vedením Doc. Ing. Karla Vrány, CSc., v prosinci 2007. V této studii jsou obsaženy návrhy opatření v povodích k omezení tvorby povrchového odtoku v reakci na přívalovou srážku. Současné povodňové problémy v obci Skramouš jsou navrženy řešit souborem ochranných opatření, a to jak systémových, spočívajících ve změnách využívání krajiny v povodí a ke zvýšení retence území, tak i lokálních, zahrnujících především zvýšení kapacity občasných vodotečí, případně úpravu či odstranění překážek v nezbytném rozsahu pro zajištění bezeškodného odvedení průtoků dané doby opakování. Hlavní povodňové problémy nastávají v obci Skramouš, do níž přitéká voda ze srážek částečně plošným povrchovým přítokem, částečně soustředěným přítokem z řady strží, neobsahujících však žádnou vodoteč s trvalým průtokem. Hlavní soustředěný přítok vody je do obce Skramouš ze severozápadu ze Skramoušského dolu, dále od západu jednak povrchovým přítokem z pozemků orné půdy a soustředěným přítokem bezejmennou strží do středu obce a od východu opět bezejmennou strží, vedoucí paralelně s železniční tratí. Dále přítok vody ze srážek nastává povrchovým odtokem vody z pozemků od Lobče. Voda se dostává k silnici, vedoucí ze Skramouše východním směrem a u trafostanice přetéká přes tuto silnici a přes zahrady domků doteče do středu obce. Protipovodňová opatření pro ochranu obce Skramouš k omezení uvedených negativních jevů spočívají jednak v návrhu zatravnění orné půdy, jednak v zachycení odtékajících vod v suchých nádržích na několika stržích tak, aby došlo jednak ke snížení kulminačního průtoku, jednak k rozbití případného součtu kulminačních přítoku na vtoku do obce Skramouš. Snížení odtoku vody z řešeného povodí změnou využívání půdy bylo zkoumáno ve dvou scénářích (převedení veškeré orné půdy na trvalé travní porosty, zatravnění 30 % orné půdy) a porovnáváno se současným stavem využití půdy. Ani zatravnění veškeré orné půdy v povodí neprokázalo významný vliv tohoto opatření na redukci kulminačních průtoků, zejména pro odtoky s velkou dobou opakování, přesto (a současně z důvodů krajinných v CHKO)


Stránka 62

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN bylo v územním plánu část zemědělských polností využívat jako louky (ZN). V katastru Lobeč jsou situovány územním plánem prostory pro vybudování suché nádrže SN2 a SN3. Prvou jmenovanou je navrženo umístit ve Skramoušském dole, cca 240 m nad vyústěním strže na silnici. Rozměry nádrže a podklady pro zpracování charakteristických čar byly odečteny z map 1 : 10 000. Dno nádrže se nachází na kótě 292,8 m n. m. Terénním průzkumem bylo vytipováno místo, kde by bylo možno vybudovat suchou nádrž SN3, a to v dolní části strže vedoucí od obce Lobeč cca 200 m nad vyústěním strže na silnici. Rozměry nádrže a podklady pro zpracování charakteristických čar byly odečteny z map 1 : 10 000. Dno nádrže se nachází na kótě 293,6 m n. m. Obě tyto nádrže jsou v návrhu územního plánu respektovány, neboť jsou v plochách ZN. Tvarování nádrže a její sypané přírodní hráze musí být uzpůsobeno krajině a současně rovněž umožnit pohyb stržemi (pro zemědělskou techniku, údržbu suché nádrže, pro cyklisty, pro pěší). Ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury jsou stanovena podle příslušných zákonů, zobrazena v grafické části, a dle příslušných ustanovení v podrobnosti návrhu ploch s rozdílným způsobem využití respektována. Ochranná pásma komunikací jsou stanovena podle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (silniční zákon). Ochranné pásmo dráhy je stanoveno podle zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Ochranné pásmo vodovodních řadů a kanalizačních stok je stanoveno podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení jsou stanovována podle energetického zákona – zákon č. 458/2000 Sb.; v řešeném ani v území širších vztahů se plynovodní zařízení nevyskytují. Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy jsou stanovena podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení se zřizují podle § 92 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích k ochraně telekomunikačních zařízení a byla v návrhu územního plánu respektována. Občanské vybavení, jako nejvíce heterogenní z urbanistických funkčních složek, je představováno velmi rozsáhlým souborem nevýrobních i výrobních zařízení, sahajících od správy a administrativy až po sport, rekreaci, obchod a další služby obyvatelstvu. Cílem rozvoje této obslužné funkce je zvýšení standardu kvality a pohotovosti všech služeb, které občanské vybavení nabízí obyvatelům sídla i těm, kteří za službami dojíždějí, nebo kteří sídlo navštíví. Kromě toho však představují zařízení občanského vybavení významný podíl z celkového objemu pracovních příležitostí. Faktory, které vymezují a ovlivňují rozvoj zařízení občanského vybavení, vycházejí z demografické, ekonomické a sociální skladby obyvatel, z velikosti a prostředí sídla z hustoty zástavby sídel v krajině, tj. geografické polohy a dominující funkce sídla, a v neposlední řadě z dopravních možností území. Významné jsou rovněž vazby jednotlivých druhů občanského vybavení jak na základní funkční složky, tak i na ostatní veřejnou infrastrukturu. Zatím co vazby na bydlení se s rozvojem osobní dopravy postupně uvolňují, výrazně se zvyšuje intenzita vazby na dopravní infrastrukturu. Zařízení základního i vyššího občanského vybavení jsou dle druhů, četnosti výskytu a frekvence využívání obyvatelstvem situovány do centrálních, obytných a dalších částí sídel a ovlivňují jejich výtvarnou kompozici a prostorovou skladbu. Sídlotvorná role vybraných zařízení občanského vybavení nabývá obzvláštního významu v centrech sídel, kde jsou spolu s bydlením základní podmínkou zachování běžného denního života. Kvalita a vyváženost sítě občanského vybavení a její vazba na další funkce jsou zásadními faktory udržitelného rozvoje území, neboť výrazně působí jak na ekonomickou a sociální strukturu obyvatel, tak i na životní prostředí sídel, kvalitu bydlení a v neposlední řadě tedy na zájem o trvalé obývání sídla. Při návrhu územní organizace občanského vybavení je nutné zejména respektovat požadavky jednotlivých druhů zařízení na kvalitu, rozsah (kvantitu, kapacitu), a na lokalizaci pozemků. Potřebné plochy pozemků pro jednotlivé druhy zařízení občanského vybavení jsou vyjádřeny v ukazatelích, které odpovídají základním požadavkům na výstavbu a provoz, a to jak pro sídlo, ve kterém je zařízení umístěno, tak pro příslušné zájmové území. Pro každý obor zařízení lze stanovit druh účelové jednotky (např. pro základní školu je účelovou jednotkou 1 místo) a pro příslušnou účelovou jednotku doporučit průměrnou hodnotu plochy pozemku a potřebnou velikost sídla, aby zde vybavenost byla životaschopná. Každá obec by měla mít dostatek ploch pro zajištění občanské vybavenosti, zejména základní občanské vybavenosti, která není komerčně zajímavá, a to jak pro současný stav, tak pro návrhový stav počtu obyvatel. Podle druhů činností jsou občanská zařízení členěna na obory zařízení, tj. správu obce a ochranu obyvatel, školství a výchovy, kultury, zdravotnictví a sociální péče, tělovýchovy, sportu a rekreace, maloobchodu, stravování, ubytování, dále nevýrobních služeb, výrobních a opravárenských služeb, církví, vědy a výzkumu, a zařízení jiná, specifická. Občanská vybavenost může být nekomerční, zajišťovaná zejména státem, městem nebo obcí, případně jinou pověřenou institucí, nebo komerční. Pro posouzení potřeby, kapacity a možnosti umístění občanské vybavenosti je nutno znát počet stávajících a navrhnout výhledový počet obyvatel, přičemž je nutno mít na zřeteli spádovost sídla s ohledem na velikost sídel okolních a celkovou sídelní strukturu. Potřebu a kapacity občanského vybavení a velikost pozemku stanovují orientačně urbanistické ukazatele.


Stránka 63

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Pro potřeby posouzení potřeb občanské vybavenosti jsou užívány a byly použity tyto ukazatele: 2 2 Mateřské školy: 40 míst na 1000 obyvatel, na 1 místo připadá 12 m podlažní plochy, 35 m pozemku. 2 2 Základní školy: 136 žáků na 1000 obyvatel, na 1 místo připadá 8,3 m podlažní plochy, 35 m pozemku. Střední školy: 0,1-0,2 (například školy uměleckého charakteru) až 12 žáků (gymnázium) na 1000 obyvatel, na jedno místo připadá 122 2 30 m podlažní plochy, 50-70 m plochy pozemku. Školy speciální a zvláštní: 1,2 (MŠ), 3,3 (ZŠ) 1,5 (učňovská škola) 2 2 míst/1000 obyvatel. Na 1 místo cca 25 m podlažní plochy, 43 – 45 m pozemku. Docházkové vzdálenosti: u MŠ, případně speciálních škol, se oproti dřívějším uváděným hodnotám zvýšila z doporučených 300 – 400 m s ohledem na rozvoj automobilismu. U ZŠ: vhodné cca do 1 km, pokud možno bez úrovňových nebo nezajištěných přechodů přes frekventované komunikace (zejména důležité pro nižší ročníky). U základního a středního školství se připouští soběstačnost žáků a možnost dojížďky. Orientační doporučené urbanistické ukazatele pro zdravotnictví: praktický lékař pro dospělé nad 14 let: 1 úvazek lékaře / 1640 obyvatel, praktický lékař pro děti a dorost 0 až 19 let: 1 úvazek lékaře / 920 obyvatel, praktický lékař gynekolog: 1 úvazek lékaře / 3280 žen, praktický lékař stomatolog: 1 úvazek lékaře / 1250 obyvatel (město + spádová oblast). Orientační urbanistický ukazatel pro sociální péči: 2 až 3 % obyvatel starších 65 let vyžaduje poskytování sociální péče). 2

2

Sportovní a rekreační plochy by měly dosahovat 15 m na obyvatele, tělovýchovné plochy 4 až 6 m na obyvatele. Tělovýchovnými plochami se rozumí čisté plochy všech sportovních zařízení v územích sloužících sportu a rekreaci i v dalších polyfunkčních a monofunkčních plochách (tzn. zejména v územích obytných, smíšených, a občanského - veřejného vybavení nekomerčního i komerčního charakteru), bez započtení vnitroareálové zeleně, komunikací, ploch pro parkování a ostatních doplňujících zařízení. 2 Obchodní vybavení lokality by mělo dosahovat cca do 1 m obchodní plochy (prodej potravinářského i nepotravinářského sortimentu - smíšené zboží) na obyvatele. Koncepce občanského vybavení, zejména základního veřejného vybavení, jejího umístění a kapacit je dána zejména výhledovým počtem obyvatel, urbanistickými ukazateli pro vznik jednotlivých zařízení a reálnou ekonomickou možností takové zařízení v podmínkách obce pořídit, provozovat a udržovat. Z tohoto pohledu je sídelní jednotka natolik drobná, že lze ze základní škály občanské vybavenosti předpokládat situování správy obce, případně mateřské školy či nejnižších ročníků základního školství, zřejmě jako odloučeného pracoviště školy ve Mšeně. Spíše se však prozatím předpokládá vznik mateřské školy na bázi podnikatelského záměru (soukromé školství) a dojíždění do základní školy školním autobusem. Další druhy základního vybavení, jako jsou zdravotnictví, sociální péče, kultura, sport, obchod a služby, apod., budou spíše rázu podnikatelských aktivit, nežli by jejich zajišťování bylo v režii obce nebo státu. Výjimku tvoří objekt sokolovny pro kulturní a sportovní účely, který je v majetku obce, a budova bývalé kampeličky, kterou je navrženo do majetku obce získat pro možnost situování potřebné obecní vybavenosti. K situování plně vybavených zařízení jmenovaných druhů vybavenosti (například školy, zdravotnického zařízení) však není a ve výhledu ani nebude v místě dostatek obyvatel. Byla prověřována kapacita současného hřbitova, potřeba, možnost a zájem obce o jeho rozšíření. Ze strany obce nebyl signalizován nedostatek místa či zájem o založení nových hrobů, uvnitř hřbitova ještě jistá rezerva existuje pro případ zájmu o založení nových hrobů. V okolí už ale na pozemcích není příliš vhodného a volného prostoru pro rozšiřování pohřebiště. Z uvedeného důvodu, byť se předpokládá výhledová možnost nárůstu počtu obyvatel, rozšíření pohřebiště nebylo navrženo. -

-

-

-

Shrnutí hlavních důvodů návrhu urbanistické koncepce (navrženého zastavění): zajištění možnosti a potřeby kapacitnějšího využití zastavěného území a umožnění velmi mírného postupného prostorového rozvoje obce situováním nové výstavby k zajištění optimálního uceleného tvaru a obrysu bez radiálních výběžků, či osamělých staveb, s centrem v historickém těžišti zástavby – ve středové údolní části při hlavní komunikaci, a s akcentem zámku v pohledově dominující poloze. zajištění podmínek pro zvyšování počtu obyvatel a tím dosažení příznivější situace pro vznik občanské vybavenosti a pracovních příležitostí, tj. i snížení potřeby dojíždění mimo sídlo (snížení dopravních pohybů), a tedy zajištění lepší kvality života v obci a její atraktivity. zachování typického vzhledu a vesnického charakteru obce nejen části zástavby v hranicích vesnické památkové zóny, nemovitých kulturních památek a jejich okolí. regulativy ploch s rozdílným způsobem využití umožnit pestrý vývoj obce, a současně zabezpečit, aby se vlivem přípustného užívání navzájem plochy negativně neovlivňovaly, připustit obnovu významných historických budov a umožnit jejich smysluplné využití (například zámek, pivovar), případně i původní využití, pokud by v současnosti bylo aktuální. zlepšení situace v dopravě (zkvalitnit komunikační systém) zlepšit situaci v oblasti technické infrastruktury (zejména zásobování vodou, odkanalizování, vytápění a ohřev teplé


Stránka 64

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN užitkové vody, telefonní spojení). - uvnitř sídla zachovat dostatek zeleně a případně ji zpřístupnit a upravit do parkové podoby.

I.5. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY V územním plánu je koncepčně navrženo výhledové rozšíření ploch přírodních (luk či nízké nebo vysoké dřevinné zeleně) do míst, kde jsou v převažujících přírodních plochách drobnější lokality zemědělsky obhospodařované (týká se to zejména severních partií katastru, například plocha polností Pod Nosálovem). V plochách s převažující zemědělskou výrobou je navrženo založení pásů zeleně doplňujících stávající průběžné systémy zeleně, umožňujících vznik přírodní kulisy i po východním a jižním okraji sídla, a umožňující členění zemědělské krajiny a navrácení jejího drobnějšího měřítka, obvyklého před scelováním pozemků polností a před likvidací mezí a remízků. Tím je sledováno zmírnění účinků větrné eroze. Některé polnosti jsou doporučeny pro výhledové užití jako sečené nebo nesečené louky, a to za účelem snížení povrchového odtoku srážek, viz výše jmenovanou studii ke snížení odtoku vod z povodí (katastru) směrem na sídlo Skramouš. Důvody těchto návrhů jsou zkvalitnění přírodních ploch a krajiny, zajištění stability systémů a zajištění estetiky prostředí. Současné stabilizované a fungující využití krajiny se návrhem územního plánu potvrzuje, větší důraz se přikládá k dílčímu rozšíření přírodních ploch z důvodu ovlivnění nepříznivých přírodních jevů a snížení odtoku srážkových vod z území. Ve škále značení ploch s rozdílným způsobem využití byly zvoleny spíše jednoznačnější funkce, nežli možné označení plochy smíšené nezastavěného území, umožňující více funkcí. Řešené území se nachází v chráněné vodohospodářské oblasti, a to v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Oblast a podmínky užívání území stanovuje Nařízení vlády č. 85 ze dne 24. 6. 1981 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. V uvedených chráněných vodohospodářských oblastech je zakázáno: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení b) odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy, c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud se na základě hydrogeologického zhodnocení neprokáže, že odvodnění neohrozí oběh podzemních vod 3 d) těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m v jedné lokalitě, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že těžba rašeliny neohrozí oběh podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu rašeliny z přírodních léčivých zdrojů, e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu 1. štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska, 2. v kamenolomech, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, 3. všech druhů uhlí, nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z hlediska ochrany životního prostředí, 4. ostatních vyhrazených nerostů, nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod, g) ukládat radioaktivní odpady z výroby nebo regenerace palivových článků pro jaderné elektrárny a radioaktivní odpady z jaderných elektráren, h) provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud jednotlivé průzkumné objekty nebudou následně vodohospodářsky využity nebo nebudou následně upraveny tak, aby nedocházelo k ohrožení oběhu podzemních vod, i) provádět výstavbu: 1. zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, 2. závodů na zpracování ropy a dále závodů chemické výroby, využívajících ropu nebo ropné látky jako surovinu, 3 3. skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m , 4. dálkových potrubí pro přepravu ropných látek včetně příslušenství, pokud nebudou opatřena proti úniku ropných látek do povrchových a podzemních vod nebo pokud nebude vybudován kontrolní systém pro zajišťování jejich úniku, 5. provozních skladů látek, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod, s kapacitou přesahující potřebu provozu závodu,


Stránka 65

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN 6. tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW. (2) Zákazy podle odstavce 1 se v chráněných vodohospodářských oblastech nevztahují na: a) stavby a zařízení, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy ve výstavbě nebo v užívání, b) činnosti, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy provozovány, c) činnosti uvedené v písm. a), d), e), souvisí-li s výstavbou vodních nádrží, s úpravami koryt vodohospodářsky významných vodních toků a s výstavbou jímacích zařízení pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, d) dobývání ložisek vyhrazených nerostů ve stanovených dobývacích prostorech a na úpravu radioaktivních surovin v souvislosti s dobýváním v těchto dobývacích prostorech. (3) V mimořádných případech může vláda České socialistické republiky povolit výjimky z odstavce 1 písm. a), e), f) a i) č. 6. V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření, která zabrání unikání výluhů do podzemních nebo povrchových vod. Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací vyplývajících z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních předpisů. Z hlediska přírodních daností se Lobeč nachází na okraji velkého lesnatého přírodního celku CHKO Kokořínsko. Hranice CHKO obcí Lobeč přímo prochází zhruba podél komunikace II/273 a zabírá tak třetinu plochy obce. V těchto hranicích CHKO se v severní části obce nachází v návaznosti na plochy CHKO největší plochy lesní zeleně, a existují zde funkční systémy ekologické stability. Výnos o zřízení chráněné krajinné oblasti Kokořínsko vydalo Ministerstvo kultury České socialistické republiky dne 19. března 1976 pod č. j. 6070/76. V tomto výnosu je stanoveno: §1: Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. §2: V podmínkách ochrany je stanoveno: Vodní, lesní a zemědělské hospodářství, průmysl, doprava, výstavba a rekreace se provádějí v souladu s posláním oblasti; za tím účelem jsou pořizovány, zpracovávány, projednávány a revidovány územní plány a vydávána územní rozhodnutí v dohodě s ministerstvem kultury. Součinnost s ministerstvem kultury je nutná také při ložiskovém geologickém průzkumu a hydrologickém průzkumu, nebo při jakýchkoliv těžebních záměrech, při předprojektové přípravě báňských děl a staveb, průmyslových, inženýrských, vodohospodářských, dopravních, zemědělských, lázeňských, bytových a občanských staveb, včetně objektů sloužících k rekreaci, sportu a turistice. Jde-li však o archeologické výkopy, stavby a stavební práce všeho druhu včetně demolic, umísťování tábořišť, zřizování stanových rekreačních táborů, autokempinků a jiných rekreačních nebo sportovních zařízení, umísťování skládek a deponování odpadků mimo již dříve k tomu určených míst, nebo o zavážení lomů či pískoven, umísťování informačních, reklamních a jiných podobných zařízení, užívání lesních nebo zemědělských pozemků k jiným účelům, změn hranic lesního a zemědělského půdního fondu, odnímání pozemků lesnímu nebo zemědělskému hospodářství a zalesňování nelesních půd, mohou příslušné orgány a organizace vydat potřebná rozhodnutí jen se souhlasem příslušného krajského orgánu státní ochrany přírody. V intravilánech obcí je souhlas podle výše uvedeného odstavce nutný pouze k demolicím a stavbám přesahujícím dvě podlaží a ke stavebním pracím, kterými se mění vnější vzhled objektů se zachovanými znaky lidové architektury a objektů historických. Stromy, které rostou mimo les, a na něž se vztahuje vyhláška č. 89/1965 Sb., o ochraně stromů rostoucích mimo les, ve znění vyhlášek č. 154/1968 Sb. a č. 173/1973 Sb., se považují za registrované podle § 4 odst. 1 písmene d) této vyhlášky. §3: Ochranné pásmo: V obcích (osadách), jejichž intravilán prochází hranice oblasti, tvoří jejich intravilán ochranné pásmo, na které se ve věcech územního plánování hledí jako by leželo v chráněné krajinné oblasti. §4: Správa oblasti: Provádění státní správy ochrany přírody v oblasti přísluší podle územní příslušnosti Středočeskému a Severočeskému krajskému národnímu výboru, který v dohodě s ministerstvem kultury učiní organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti a v dohodě s ním vydají status oblasti. §5: Dbát poslání oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i každého občana, který se v ní zdržuje. Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy s ohledem na


Stránka 66

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN poslání oblasti, a to v dohodě s příslušným orgánem státní ochrany přírody. Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiného volně žijícího živočišstva nebo opatření proti nadměrnému hluku. §6: Jiný způsob ochrany území nebo objektů nacházejících se uvnitř oblasti nebo jejího ochranného pásma není dotčen ustanoveními § 2 a řídí se podmínkami zvlášť stanovenými pro tato území a objekty. Na území, na která se vztahuje působnost federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra, se uplatňují hlediska obrany státu a ostrahy státních hranic ve smyslu zvláštních předpisů. Vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem ležícím v oblasti nejsou zřízením oblasti dotčeny. Ministerstvo životního prostředí vymezilo v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko dne 29. 12. 1997 čtyři zóny odstupňované ochrany přírody. V okolí Lobče v katastru obce se nachází 3. zóna, severní okraj katastru v sousedství Nosálova je v zóně 2. S předmětem ochrany souvisí dále zákon č. 381/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Návrh ploch s rozdílným způsobem využití a regulativy stanovené pro tyto plochy byly určeny s ohledem na výše uvedené podmínky pro oblast CHKO. Na stav životního prostředí má vliv množství zachované, doplněné a navržené zeleně v řešeném území, a to nejen v zastavěném území, ale i v území nezastavěném. Z tohoto pohledu například sice nedochází k nárůstu ploch lesních kultur (pozemků určených pro funkci lesa), ale ani k jejich snížení, vyjma lesních pozemků uvnitř zastavěného území, které je ale navrženo využít na parkovou zeleň a dřeviny ponechat. V návrhu územního plánu se zvyšuje podíl krajinné zeleně v souvislosti s celkovým pojetím návrhu přírodních ploch a zeleně a kompletním návrhem územního systému ekologické stability, a zeleně doprovodné podél vodotečí, cest a komunikací. Zvyšuje se podíl krajinné zeleně a veřejných rekreačních ploch. Územní plán stabilizuje prvky ÚSES. Pro zajištění funkčnosti skladebných prvků ÚSES bylo sledováno a prověřeno, aby se jejich minimální a maximální parametry přibližovaly těmto prostorovým parametrům (zdroj Míchal, 1994): Biocentrum

lokální biocentrum

Typ společenstva lesní vodní mokřadní luční stepní lada skalní lesní dle veg. stupně

regionální biocentrum

1. bukový, 2. bukodubový 3. dubobukový, 4 bukový 5. jedlobukový 6. smrkojedlobukový 7. smrkový 8. klečový, 9. alpínský mokřadní olšiny

vodní mokřadní luční stepní lada skalní Biokoridor lokální biokoridor

regionální biokoridor 1) 2)

min. plocha (ha) 3 1 1 3 1 0,5 30 20 25 40 40 30 10 10 10 30 10 5 rozměry max. délka 1 – 2 km min. šířka 10 (15) – 20 m 1 max. délka : 8 km 2) max. délka : 0,4 (0,7) – 1 km min. šířka 20 – 50 m

maximální vzdálenost mezi regionálními biocentry v RBK musí být vložena lokální biocentra s uvedenou maximální vzájemnou vzdáleností


Stránka 67

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Převládajícími směry větrného proudění jsou směry větru od severozápadu, od západu a od východu. Směry od jihu a severu jsou méně četné, bezvětří tvoří cca 16 %. Z uvedených důvodů a s ohledem na morfologii terénu byl koncept spojitých ploch kompaktních porostů vyšší zeleně (případně větrolamy a stromořadí) navržen tak, aby ochránil obec vůči větrnému proudění a větrné erozi zejména při převládajícím proudění od východu, kde jsou otevřená prostranství zemědělsky obdělávané půdy na rovinatějším území. Shrnutí důvodů ke krajinnému řešení: - vývoj krajiny směrovat jednak k převažujícímu přírodnímu charakteru (lesnatá severozápadní až severní část), jednak k zemědělskému využití (jižní až východní část katastru), přičemž do území vložit spojitý systém přírodní krajinné zeleně, podporující existenci územního systému ekologické stability a chráněné krajinné oblasti, umožňující existenci rozlehlých ploch dřevin i bylinných porostů a pronikající pásovými systémy i výběžky i do zemědělsky užívané krajiny. - do zemědělské krajiny vložit drobnější měřítko a ochranu před větrným prouděním a přílivovými srážkovými vodami (větrolamy, stromořadí, remízky, aleje, způsob polního hospodaření, zachycování vod, apod.). - umožnit a podpořit šetrné turistické využití krajiny

J.

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Stanoveno bylo současně zastavěné území, ve kterém se nacházejí nezastavěné pozemky, které bylo jednak navrženo zastavět, a tím intenzivněji zastavěné území využít, jednak zde byly situovány plochy sídelní zeleně, které lze počítat do ploch zastavěných. V plochách s rozdílným způsobem využití bylo použito vymezení ploch systému sídelní zeleně zejména tam, kde již zeleň existuje nebo její situování je vhodné z důvodů hygienických, estetických, izolačních, prostorotvorných, apod. Doplnění tohoto druhu plochy s rozdílným způsobem využití do výčtu všech ploch jako plochy vyskytující se v zastavěném území bylo účelné a nezbytné pro vymezení systému sídelní zeleně podle přílohy č. 7, část 1., odst. 1. písm. c. vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. V zastavěném území byly doplněny a vymezeny dle požadavků dotčených orgánů státní správy plochy zahrad a sadů, tedy nezastavitelná plocha, respektive plocha velmi omezeně zastavitelná (ZS). Tato plocha s rozdílným způsobem využití byla použita z důvodu vyloučení zástavby z prostoru vymezeného hranicí, procházející 25 m od hranice pozemku lesa. V řešeném území jsou nad hranice zastavěného území vymezeny plochy zastavitelné v poměrně omezeném rozsahu. Jejich potřeba se odůvodňuje jednak potřebou nabídky možnosti trvalého bydlení pro nové obyvatele obce do výhledu, jednak potřebou logického ucelení tvaru obce kolem těžiště, kterým je veřejný prostor cca v poloze u pivovaru. S ohledem na historický vývoj, morfologii a majetkové poměry není centrální veřejný prostor významně komponován, pro danou velikost a význam sídla je však adekvátní. Naplnění navrhovaných nových ploch k zástavbě zejména rodinnými domy je předpokládáno v delším časovém horizontu. Na podkladě připomínek dotčených orgánů státní správy byly plochy vně hranic zastavěného území redukovány, a tím ovlivněno v návrhovém období územního plánu i zvyšování počtu obyvatel; rozvoj bude tedy nutno nalézat v zastavěném území – dostavbou volných pozemků a přestavbou stávajících staveb za účelem dosažení většího počtu bytů, ubytovacích kapacit a obyvatel. Nové plochy k zastavění pro výrobu či pracovní příležitosti se mimo zastavěné území nenavrhují.

K. NÁMITKY A PŘIPOMÍNKY Vyhodnocení připomínek k návrhu ÚP pro společné jednání podle § 50 odst. 2 a 3 stavebního zákona je obsaženo v kapitole E.5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, soulad se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů, viz kapitolu E.5. tohoto odůvodnění. Vyhodnocení připomínek k návrhu ÚP pro veřejné projednání podle § 52 odst. 3: 1) Město Mšeno: - předkládá ke zvážení, zda by pozemky pod poldry neměly být v kategorii VPS s možností vyvlastnění. Vyhodnocení: neakceptovat Jedná se spíše o opatření, které se provede v pozemkových úpravách. K návrhu veřejně prospěšné stavby nebyl dán požadavek od dotčeného orgánu, který by opatření prováděl. Při změně návrhu by šlo o podstatnou úpravu a muselo by být nové veřejné projednání.


Stránka 68

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ: 1) Ing. Bc. Eduard Šuster (vlastník pozemku p. č. 286/1, ovocný sad, k. ú. Lobeč u Mšena a zplnomocněná osoba vlastníka pozemku p. č. 286/6, zahrada, k. ú. Lobeč u Mšena): - zásadně nesouhlasí s vedením jakékoliv komunikace (byť pro pěší) přes svůj pozemek p. č. 286/1 k. ú. Lobeč u Mšena - zásadně nesouhlasí s vedením inženýrských sítí – vodovodu a kanalizace přes svůj pozemek p. č. 286/1 k. ú. Lobeč u Mšena Návrh rozhodnutí: nevyhovět Na základě setkání s občany a projednání námitek dospěla obec k dohodě s vlastníkem pozemku o prodeji části pozemku v šíři 8 m pro zřízení veřejné komunikace. Komunikace byla navržena s preferencí pohybu pěších, ale šíře veřejného prostoru měla umožnit pohyb vozidel k pozemkům této části obce, zokruhování sítí, zajistit možnost druhého vjezdu a výjezdu z daného prostoru v případě, že by bylo nutno provádět opravu úložných sítí pomocí výkopů, které by zamezily průjezd úzkým profilem stávající vozovky, atd. Výstavba je podmíněna rekonstrukcí a rozšířením této stávající přístupové cesty, aby splňovala ustanovení obecně závazné vyhlášky ke stavebnímu zákonu (OTP) č. 501/2006 v platném znění. S výkupem soukromých pozemků v úzkých, parametry nesplňujících místech, realizací nových oplocení, případné pravděpodobné opěrné zdi u zámku a opravou nebo realizací živičného povrchu, respektive alespoň se štěrkovým povrchem, by to bylo velmi drahé. Ponechání stávající slepé cesty končící bez obratiště u Vašíčků ve stávajících parametrech a současné připuštění jakékoliv nové další výstavby není řešení přípustné dle výše zmíněné vyhlášky OTP z hlediska dopravního a urbanistického, ponechali bychom v území současnou dopravní závadu s možností dopravních kolizí (dle změření v KN prostor pro pohyb motorových vozidel je dnes necelých 2,5 m mezi stávajícím oplocením na hranicích parcel). 2) Monika Schöne (vlastník pozemku p. č. 53 k. ú. Lobeč u Mšena): - nesouhlasí s návrhem plochy PV (parkově upravené plochy veřejné) na pozemku p. č. 53 k. ú. Lobeč u Mšena a navrhuje umístit plochu ZS (zahrady a sady) Návrh rozhodnutí: vyhovět Odůvodnění: jednalo se o chybu návrhu, jedná se o plochu převážně pokrytou dřevinami porostů, vyskytujících se v lesích a parcích; parková plocha měla být vedena jako soukromá, nikoliv veřejná. Opravuje se na plochu ZS. Plocha ZS záměr sledovaný územním plánem, tj. ponechat, zhodnotit a rozvíjet stávající dřevinnou zeleň v návaznosti na ostatní okolní (sousední lesní) plochy zeleně, rovněž v zásadě naplňuje. 3) Tereza Lemperová a Jan Pustějovský (vlastníci pozemku p. č. 55, k. ú. Lobeč u Mšena): - navrhuje na části pozemku p. č. 55 k. ú. Lobeč u Mšena umístit plochu BV (bydlení venkovské) Návrh rozhodnutí: vyhovět Odůvodnění: návrh byl prověřen a bylo zjištěno, že lze vyhovět. Předmětný pozemek lze zastavět, neboť je ve vzdálenosti větší než 25 m od lesa (je respektován požadavek stanoviska OŽPZ MÚ Mělník č. 893/13, že plochy 25 m od lesa budou vyznačeny jako zahrady), a není v rozporu s celkovou koncepcí udržitelného rozvoje území. 4) Pavel Dvorščík a Anna Dvorščíková (vlastníci komplexu pozemků k. ú. Lobeč u Mšena): - nesouhlasí s návrhem PZ-03 „park Pod Kostelem“ na pozemku p. č. 98/1 k. ú. Lobeč u Mšena a zřízení DS12 pěšího propojení zvané „zkratka ke kostelu“ zasahující pozemky p. č. 98/1, 93/5 a 93/4, k. ú. Lobeč u Mšena (nesouhlasí s vyvlastněním a předkupním právem). Návrh rozhodnutí: vyhovět Odůvodnění: Obec požaduje zrušit návrh PZ-03. Vlastníci chtějí vést pozemek p. č. 98/1 k. ú. Lobeč u Mšena jako soukromý park. Pěší propojení, zvané zkratka ke kostelu, ztratilo svůj kdysi historický význam. Obec i vlastníci požadují, aby byla funkce pozemků v dané lokalitě ponechána jako BI. 5) Luděk Dohnalík a Iva Dohnalíková (vlastníci pozemku p. č. 76 a 82 k. ú. Lobeč u Mšena): - navrhuje na části pozemku p. č. 76 a 82, k. ú. Lobeč u Mšena umístit plochu BV (bydlení venkovské) Návrh rozhodnutí: částečně vyhovět Odůvodnění: V případě pozemku č. parc. 82 nelze vyhovět, protože by situování plochy bylo v rozporu s požadavkem stanoviska OŽPZ MÚ Mělník č. 893/13, že plochy 25 m od lesa budou vyznačeny jako nezastavitelné zahrady. V daném případě se jedná o zahradu k objektu na č. parc. 60, 127, k. ú. Lobeč, v pásmu 25 m od lesa. V případě pozemku č. parc. 76 lze vyhovět a vymezit novou plochu v zastavěném území k zástavbě jedním


Stránka 69

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN izolovaným rodinným domem i při respektování požadavku stanoviska OŽPZ MÚ Mělník č. 893/13, že plochy 25 m od lesa budou vyznačeny jako zahrady), uvedené vymezení není v rozporu s celkovou urbanistickou koncepcí a koncepcí udržitelného rozvoje území. 6) Ing. Zdenka Kerlická (vlastník pozemků p. č. 50,54,55,56,101 a 236 k. ú. Lobeč u Mšena): - nesouhlasí s návrhem plochy PV (parkově upravené plochy veřejné) na pozemku p. č. 54 k. ú. Lobeč u Mšena a veřejně prospěšného opatření Návrh rozhodnutí: vyhovět, Odůvodnění: jednalo se o chybu návrhu, jedná se o plochu převážně pokrytou dřevinami porostů, vyskytujících se v lesích a parcích; parková plocha mohla, respektive měla být vedena jako soukromá parková plocha, nikoliv veřejná. Opravit lze i na plochu ZS. Plocha ZS záměr ponechat, zhodnotit a rozvíjet stávající dřevinnou zeleň, v návaznosti na ostatní plochy zeleně, rovněž v zásadě naplňuje. - nesouhlasí s rozšiřováním komunikací či budování chodníku nebo cyklostezky u pozemků p. č. 50,55 a 56 k. ú. Lobeč u Mšena a veřejně prospěšnými stavbami. Návrh rozhodnutí: nevyhovět. Odůvodnění: Do vlastnictví paní Kerlické se ve výkresové části výroku územního plánu nezasahuje, objekt č. parc. 55, sahající průčelím až k uliční čáře, se nenavrhuje k demolici. Detailní řešení uličního příčného profilu je předepsáno ověřit studií v podrobnosti, kterou není možno řešit územním plánem. Komunikaci lze případně rozšířit v daném místě u předmětných pozemků směrem východním. - nesouhlasí s výstavbou na pozemku p. č. 43/1 k. ú. Lobeč u Mšena a plocha by měla sloužit dále jako veřejná zeleň. Návrh rozhodnutí: nevyhovět, Odůvodnění: Na pozemku 43/1 v jeho jižním cípu je stávající objekt, je zde evidován v KN objekt občanské vybavenosti (dnes čekárna u autobusové stanice cca na místě historické hasičské zbrojnice) ve vlastnictví obce, situovaný v prostoru plochy DS (plocha DS obsahuje v regulativech i drobná prostranství, průběžně udržovanou zeleň, zastávky, čekárny, apod.). Původně bylo sice navrhováno v části parku umožnit situování objektu občanské vybavenosti pro případné zajištění potřeby veřejné vybavenosti (například prodejny potravin) na pozemcích obce (jakožto možné dotvoření veřejného prostranství), na základě vyjádření zástupce obce, že o vymezení takové plochy nemá obec zájem, byla plocha z návrhu územního plánu vypuštěna. - celkově nesouhlasí s nadměrným návrhem rozvoje zastavitelných ploch, komunikací a občanské vybavenosti neodpovídající obci nacházející se v CHKO Kokořínsko a vesnické památkové zóně Návrh rozhodnutí: nevyhovět, Odůvodnění: Návrh zastavitelných ploch není nadměrný, byl navržen v zastavěném území obce nebo v místech, kde jeho půdorys urbanisticky vhodně doplňuje. Návrh byl projednán a upraven podle požadavků dotčených orgánů včetně orgánu správy CHKO. Součástí návrhu odůvodnění zpracované projektantem je vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch. 7) Josef Grábner (vlastník pozemků p. č. 104/5,6,15, 108/2 a 109 k. ú. Lobeč u Mšena): - nesouhlasí s tím, že v návrhu není zakresleno možné napojení a cesta v západní části jeho pozemku p. č. 104/5 k. ú. Lobeč u Mšena Návrh rozhodnutí: nevyhovět Odůvodnění: Obec s vlastníkem pozemků podávající námitku mezitím došla k dohodě, že uvedené plochy a funkce zůstanou dle návrhu územního plánu. Plocha ZK (pozemek č. parc. 104/5) je ve vlastnictví fyzické osoby, podávající námitku, ze které lze odvodit, že při okraji přes tento pozemek požaduje vymezit plochu DS – plochy dopravní infrastruktury. Tato plocha s rozdílným způsobem využití (DS) se vymezuje zpravidla pro veřejnou komunikační síť. Vymezení v ploše ZK není důvodné, neboť regulativy této plochy umožňují vlastníku, aby na této ploše umístil vozidlovou cestu (viz textovou – výrokovou část územního plánu – přípustné využití plochy ZK), rovněž v souladu s územním rozhodnutím, pokud je právoplatné. Plochy dopravní infrastruktury se vymezují ve smyslu § 9 odst. 1. 2. a 3. vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění (např. citace: „Plochy dopravní infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití.“). Tomu účel předmětné cesty neodpovídá, není místní komunikací, ale soukromou příjezdovou cestou k jednomu rodinnému domu na pozemku stejného vlastníka. 8) Josef Grábner (vlastník pozemků p. č. 104/5, 6, 15, 108/2 a 109, k. ú. Lobeč u Mšena): - nesouhlasí s tím, že v návrhu je veřejně prospěšná stavba DS-11 vedena pouze pro pěší a navrhuje jí i pro automobily.


Stránka 70

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Návrh rozhodnutí: nevyhovět Odůvodnění: Obec s vlastníkem pozemků podávající námitku mezitím došla k dohodě, že uvedené plochy a funkce zůstanou dle návrhu územního plánu. Jedná se o dopravní plochu s preferencí pěší dopravy, navrženou šířkově tak, že může být veřejným prostranstvím (šířka 8 m) a pojížděna případně i motorovým vozidlem, což může být prokázáno pouze podrobnější projektovou dokumentací komunikace a jejím projednáním s orgány dopravy; její podélný profil (16 výškových metrů na 110 m délky dle dostupných mapových podkladů) představuje sklon 14,55 (cca 15) %, což je sklon nevyhovující doporučeným hodnotám příslušné ČSN pro místní obslužnou komunikaci a bezpečnému pohybu motorových vozidel. 9) Petr Vašíček a Alena Vašíčková (vlastníci pozemku p. č. 276/1,2,3 k. ú. Lobeč u Mšena): - navrhuje na části pozemků p. č. 276/1 a 276/3 k. ú. Lobeč u Mšena umístit plochu SK (smíšené obytné). Záměr vybudování obytných srubů byl odsouhlasen odborem životního prostředí na Mělníku. Návrh rozhodnutí: vyhovět Odůvodnění: Obec požaduje, aby byl zohledněn v územním plánu obce souhlas odboru životního prostředí v Mělníku a obce s vybudováním obytných srubů a v návaznosti na dohodu obce s vlastníkem o možnosti realizace propojení komunikací (bod 1), tj. doplnit do souhrnné zprávy text „…objekty“ (bylo připomínkováno na veřejném projednání) a dále vést plochu na části parc. č. 276/1 a parc. č. 276/2 jako BI, anebo jako SK s komentářem k předmětné ploše, který by omezil využití pouze na služby spojené s rekreační turistikou. Sruby pro rekreační krátkodobé ubytování umožňuje vystavět rovněž plocha OS stanovující způsob využití pro sportovní a rekreační aktivity. Rekreační sruby jsou zařízením pro turistiku. Dotčeným orgánům byl zaslán k vyjádření přezkum a odůvodnění návrhu. Odbor regionálního rozvoje ve stanovisku č. j.: 070065/2014/KUSK ze dne 30. 04. 2014 uvedl, že dochází k podstatné úpravě a je třeba dle ustanovení § 53 odst. 2 stavebního zákona tyto úpravy projednat na opakovaném veřejném projednání. Námitkám ve vyhodnocení pod body 3), 5) a 9) je navrženo vyhovět či částečně vyhovět a dochází k rozšíření ploch pro bydlení, jež nebylo součástí veřejného projednání návrhu územního plánu. Pořizovatel poskytl zhotoviteli dne 2. 5. 2014 pokyny vyplývající z námitek navržených k vyhovění, a zhotovitel na ně reagoval níže uvedeným způsobem: a) na pozemku p. č. 53 k. ú. Lobeč u Mšena umístit plochu ZS (zahrady a sady) místo plochy PV (parkově upravené plochy veřejné). V návrhu územního plánu pro opakované veřejné projednání bylo provedeno. b) na části pozemku p. č. 55 k. ú. Lobeč u Mšena umístit plochu BV (bydlení venkovské) ve vzdálenosti větší než 25 m od lesa. V návrhu územního plánu pro opakované veřejné projednání bylo provedeno. c) zrušit návrh PZ-03 „park Pod Kostelem“ na pozemku p. č. 98/1 k. ú. Lobeč u Mšena a DS-12 pěší propojení zvané „zkratka ke kostelu“ zasahující pozemky p. č. 98/1, 93/5 a 93/4, k. ú. Lobeč u Mšena zařadit jako BI, Návrh parkově upravené plochy veřejné PV byl změněn na parkově upravenou plochu soukromou PS, neboť se jedná o kvalitní hodnotnou vzrostlou zeleň charakteru lesních porostů v sídle, kterou je třeba respektovat a chránit. Současně v souvislosti s touto úpravou byl zrušen návrh PZ-03 na č. parc. 98/1 v textu výroku i výkresu veřejně prospěšných staveb a opatření. Byl zrušen návrh pěšího propojení DS-12 zkracujícího propojení východní části obce kolem kostela s centrem obce. Pozemky 93/5, 96 byly zařazeny do plochy BV, protože plocha BI byla v celém návrhu po dohodě s pořizovatelem zrušena, neboť se neodlišovala regulativy významně od regulativů plochy BV. Pozemek 93/4 a 92/9 byl ponechán jako zahrada, neboť se na něm vyskytuje porost vzrostlé zeleně, jezírko a plocha mokřiny nevhodná k zástavbě. Seznam a popis veřejně prospěšných staveb v textové části (výroku) i ve výkresu veřejně prospěšných staveb a opatření byl ve smyslu těchto úprav přeznačen (přečíslován). Pozemek č. parc. 94 byl vyznačen jako plocha DS, umožňující historicky vzniklý přístup (pěší cesta o šíři cca 2,5 m) k pozemkům 92/9 a 93/4 ve smyslu doporučení Krajského úřadu StčK, odboru kultury a památkové péče ze dne 25. 4. 2014. d) na části pozemku p. č. 76 k. ú. Lobeč u Mšena umístit plochu BV (bydlení venkovské) ve vzdálenosti větší než 25 m od lesa pro jeden rodinný dům. V návrhu územního plánu pro opakované veřejné projednání bylo provedeno. e) na pozemku p. č. 54 k. ú. Lobeč u Mšena místo plochy PV (parkově upravené plochy veřejné) navrhnout plochu ZS (soukromá parková plocha). V návrhu územního plánu pro opakované veřejné projednání bylo provedeno, byla navržena plocha ZS (zahrady a sady), ponechávající stávající zeleň. f) na části pozemků p. č. 276/1 a 276/3 k. ú. Lobeč u Mšena umožnit záměr vybudování obytných srubů dle souhlasu


Stránka 71

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN odboru životního prostředí v Mělníku a obce (vést plochu na části parc. č. 276/1 a parc. č. 276/2 jako BI nebo jako SK s komentářem k předmětné ploše, který by omezil využití pouze na služby spojené s rekreační turistikou). Po písemném dojednání s pověřeným zastupitelem obce byla předmětná část parcel (s hranicí vzdálenou 25 m od lesa) zařazena do plochy OS s tímto odůvodněním: využití je zde přípustné pro účely vytvoření základny turistiky a cyklistického sportu – s možností ubytování v srubových chatkách. Oproti předpokladům o dohodě vlastníka pana Ing. Bc. Eduarda Šustera (vlastník pozemku p. č. 286/1, ovocný sad, k. ú. Lobeč u Mšena a zplnomocněná osoba vlastníka pozemku p. č. 286/6, zahrada, k. ú. Lobeč u Mšena) s Obcí Lobeč o odkoupení části pozemku 286/1 o šíři 8 m pro umožnění urbanistického vývoje dané západní části obce, vyjádřeným v Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění, nedošlo v průběhu měsíce května a června roku 2014 k této dohodě, a Ing. Bc. Eduard Šuster navíc doložil, že Obec Lobeč dne 25. 1. 2012 (tedy před zpracováním územního plánu obce) souhlasila s rozdělením pozemku č. parc. 286/1 na dvě stavební parcely a se stavbou dvou rodinných domů na takto vzniklých pozemcích, bez dalších podmínek a omezení. Po prověření a zvážení všech skutečností byl návrh územního plánu k opakovanému druhému veřejnému projednání upraven v tom smyslu, že námitce Ing. Bc. Eduarda Šustera bylo vyhověno, navrhovaná komunikace a inženýrské sítě na části pozemku č. parc. 286/1 byly zrušeny, a z toho důvodu bylo vyloučeno i původně navrhované rozšíření obytných ploch na pozemku č. parc. 285, neboť tato obytná zástavba by nebyla přístupná veřejnou místní komunikací o parametrech v souladu s požadavky ustanovení obecně závazné vyhlášky ke stavebnímu zákonu (OTP) č. 501/2006 v platném znění. Výstavba do této doby dosud již povolená a připuštěná bez ohledu na nedostatečné parametry stávající příjezdové komunikace (dva rodinné domy na pozemcích č. parc. 286/7 a 286/1 a využití pozemků pro založení základny turistiky a cyklistického sportu na částech pozemků č. parc. 276/1 a 276/2) již byla v návrhu územního plánu respektována, přičemž výše uvedená základna může mít parkování případných osobních vozidel návštěvníků základny situováno mimo tuto základnu, v pěší docházkové vzdálenosti a tak, aby nedocházelo k případným dopravním kolizím a k navýšení průjezdné dopravy ve stávajícím obytném území a po stávající šířkou nevyhovující komunikaci. Pro pěší přístup k základně byla navržena nově pěší cesta z navrhované komunikace, která byla obsažena již v návrhu územního plánu k prvému veřejnému projednání a potvrzuje existující dopravní propojení k obhospodařování polností jižně a jihozápadně od zámku a zámeckého parku. Navržené řešení bylo přijato určeným zastupitelem obce dne 23. 6. 2014. Námitky a připomínky uplatněné po opakovaném veřejném projednání: ROZHODNUTÍ O NÁMITCE K OPAKOVANÉMU VEŘEJNÉMU PROJEDNÁNÍ: 1) Ing. Bc. Eduard Šuster (vlastník pozemku p. č. 286/1, ovocný sad, k. ú. Lobeč u Mšena): - zásadně nesouhlasí s formulací uvedenou v textové výrokové části územního plánu pod písmenem D, bod D.1 Dopravní infrastruktura – cituji: „Další navrhovaná zástavba tohoto prostoru) např. č. parc. 285, 286/1) se podmiňuje rozšířením veřejných prostorů (komunikací) pro možnost vzájemného míjení protijedoucích vozidel, a tedy s možností dopravních kolizí. Pro případ možné budoucí havárie sítí technické vybavenosti v území se pro možnost alternativního dosažení stavebních pozemků navrhuje zajistit přístup i přes pozemek č. parc. 286/1 a 19 s napojením na nově navrhované komunikace v pokračování stávající cesty kolem jihozápadního okraje zámeckého parku.“ Žádá, aby byly tyto výše uvedené věty z návrhu územního plánu Lobeč zcela a bez náhrady vypuštěny a nakládání s jeho pozemkem nebylo zatíženo jakýmikoliv podmínkami. Návrh rozhodnutí: vyhovět Odůvodnění: Uvedené věty budou vypuštěny. Obec Lobeč před zpracováním územního plánu souhlasila s rozdělením pozemku č. parc. 286/1 na dvě stavební parcely a se stavbou dvou rodinných domů na takto vzniklých pozemcích. Pro zajištění obslužnosti byla navržena komunikace přes pozemek 287 k. ú. Lobeč u Mšena. K opakovanému projednání bylo propojení komunikací přes pozemek č. parc. 286/1 zrušeno. Územním plánováním vždy dochází ke stanovení podmínek využití území a může dojít k omezení vlastnických a jiných věcných práv.

L.

ÚDAJE O GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ

Grafická část odůvodnění je o tomto počtu a obsahu výkresů: 4. 01.1. Koordinační výkres 4. 01.2. Koordinační výkres na podkladu ortofotomapy 4. 02. Výkres širších vztahů 4. 03. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 4. 04. Archeologická a památková ochrana


Stránka 72

LOBEČ – ÚZEMNÍ PLÁN Tabulková část: Tabulka výměr záborů ZPF a PUPFL (dle metodiky - příloha textové části odůvodnění).

M. POUČENÍ • O námitkách rozhoduje správní orgán, který toto opatření obecné povahy vydává. • Opatření obecné povahy, které musí obsahovat rozhodnutí o námitkách v části odůvodnění, správní orgán oznámí veřejnou vyhláškou. • Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. • Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal. • Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek. • Povinnost, která je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze exekučně vymáhat jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v němž byla osoba, jež tuto povinnost má, jmenovitě uvedena. • Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat rozklad. • Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy. • Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci.

........................................................... místostarosta

Vyvěšeno dne: .................................

................................................ starosta

Sejmuto dne: .............................


Stránka 73

8, PRAHA 4 Stránka 1

Recommend Documents