ˆ ROCENKA GYMNÁZIA F. X. ŠALDY. v Liberci. Ročenka

ˆ

ROCENKA GYMNÁZIA F. X. ŠALDY v Liberci

2003

Ročenka 2003

1

Radka Tarabová (1.B, 2003-2004)

Adresa: GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY Partyzánská 530/3, 460 11 Liberec 11 tel.: 482 710 0 77, 482 710 240 fax: 485 103 880 Internet: http://www.gfxs.cz E-mail: [email protected]

2

Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

Obsah Obsah Slovo úvodem Seznam zaměstnanců Gymnázia F.X.Šaldy ve školním roce 2002-2003 Noví studenti ve školním roce 2002-2003 Maturanti ve školním roce 2002-2003 Vybráno z výroční zprávy Výsledky přijímacího řízení na vysoké školy Přehled nejvýznamnějších úspěchů v soutěžích Aktivity německého oddělení ve školním roce 2002-2003 Německé divadlo Krimipovídka Kalendář školního roku 2002-2003 Písemné maturitní zkoušky z českého jazyka Počítače a my Ze sluneční soustavy na golfové hřiště European Schoolnetwork Conference Mezinárodní projekt School+ Celostátní kolo 52.ročníku matematické olympiády Debatní klub Melodie nad Ještědem Novinářem s Mladou frontou Dnes Dvanácté století máme u nosu Klub mladých Evropanů Školní hřiště Krajský přespolní běh Ratab pod vodou a na sluníčku My a záplavy Moje děti umí zachránit život! Projekt Bábinka pokračuje Afrika ve Švýcarsku Zeměpisná exkurze primy Přírodovědný kurz tercie Exkurze do Jizerských hor Koně na Lemberku Protokol o výjezdových seminářích Fjodorův sen Majáles 2003 Studentský senát Moskva - ESI 2003 Studenti v Evropském parlamentu Cum decore - lamentace sbormistra Muzikál "Šachy" Z vlastní tvorby studentů Ohlédnutí 2003 GyTa Informace o studiu ve školním roce 2004-2005 Přijímací zkoušky ve školním roce 2002-2003 Harmonogram školního roku 2003-2004

5 6 10 11 12 14 16 20 26 30 34 39 42 46 48 49 52 53 53 54 54 56 57 58 59 61 63 63 64 66 68 70 71 72 76 77 78 79 82 84 86 94 100 103 104 105 111

Ročenka 2003

3

Jitka Čáslavská (sexta, 2002-2003)

4


Slovo Slovo úvodem úvodem Také máte pocit, že čas letí velmi rychle? Zdá se mi, že školní rok 2002–2003, nabitý nejen učením, ale i řadou akcí, je už dnes dávno za námi. Člověk si vybaví jen některé důležitější události. Ročenka je tu od toho, aby nám připomněla v přehledu celý školní rok a aby se čtenář více dověděl alespoň o některých aktivitách. Vždyť na naší škole, která měla v uplynulém školním roce 710 studentů, 61 profesorů a 13 správních zaměstnanců, nemůže být každý u všeho. Když plánujeme školní rok, snažíme se život ve škole obohatit o novinky. A co se mi vybaví, když se podívám zpátky? Určitě „Ohlédnutí 2003“. Proč tato akce na konci školního roku vznikla a jaký měla ohlas, najdete uvnitř Ročenky. Zalovím-li v paměti až na začátek školního roku, vzpomínám si, jak mne mile překvapily studentky z oktávy A, které pomáhaly po povodních ve vesnici Hořín, jak ve škole proběhla sbírka na pomoc malé školičce v Lounkách v okrese Litoměřice. Mám vždy radost, když studenti sami přijdou s iniciativou, ať to je např. pomoc nemocné spolužačce nebo pravidelné návštěvy v Domově důchodců ve Vratislavicích. Nově začal pracovat Studentský senát a Klub mladých Evropanů. Někteří studenti vytvořili i mimo výuku projekty, které snesou mezinárodní srovnání. Co dokáže stovka mladých lidí, z nichž velkou část tvořili studenti a absolventi naší školy, to mohli posoudit také návštěvníci některého ze třinácti představení muzikálu Šachy v Domě kultury v Liberci. Velmi mě těší, že letos můžeme dát Ročenku všem rodičům a studentům, kteří v září 2003 zaplatili členské příspěvky Sdružení studentů, rodičů a přátel školy. Chceme, aby veřejnost byla o našem gymnáziu lépe informována, abychom podpořili zájem rodičů o dění ve škole a získali je pro spolupráci. Budeme také rádi, jestliže nám pošlete připomínky k této Ročence, a těšíme se na Vaše příspěvky a náměty pro další vydání. Přeji Vám příjemné chvíle strávené nad Ročenkou 2003. RNDr. Irena Přádná ředitelka gymnázia

Ročenka 2003

5

Seznam Seznam zaměstnanců zaměstnanců Vedení školy RNDr. Přádná Irena chemie Mgr. Danajovičová Marcela německý jazyk StD. Liske Hans-Jürgen matematika Seznam pedagogů RNDr. Andělová Mgr. Bažant Bc. Boháčová Mgr. Cumfová Mgr. Dohnalová Mgr. Dvořáková Mgr. Folke Mgr. Franc Mgr. Goll PaedDr. Havrdová Mgr. Mgr. Mgr. RNDr. Mgr. RNDr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. 6

Hlaváčková Hložková Hrušková Hrnčířová Hrůza Jandíková Jelínková Jirsáková Kaděrová Knobloch Kostincová Kuglerová Laurinová Lukuvka Málková Meixnerová Minster Pauldurová Pelc Pěnička Petrová Raisová Reinišová Slezáková Suchomelová Sýkorová Šípová Šulcová

Jiřina Ondřej Eva Ivana Blanka Lenka Rudolf Lubomír Jan Markéta Eva Eva Milada Jana Petr Věra Irena Jitka Olga Pavel Zuzana Jindra Eva Ludvík Eva Zdeňka Tomáš Renata Leoš Vítězslav Jarmila Věra Zuzana Miroslava Jana Marta Renata Jitka

2002-2003

ředitelka stat. zástupce ředitele vedoucí dvojjazyčného oddělení

biologie, chemie anglický jazyk, matematika anglický jazyk matematika, fyzika anglický jazyk francouzský jazyk, latina občanská výchova, tělesná výchova biologie, chemie dějepis, občanská výchova český jazyk, občanská výchova, výchovná poradkyně německý jazyk německý jazyk anglický jazyk, francouzský jazyk matematika, zeměpis český jazyk, anglický jazyk matematika český jazyk, hudební výchova do 31.7.2003 anglický jazyk, francouzský jazyk český jazyk, španělský jazyk informatika anglický jazyk, výtvarná výchova, ruský jazyk chemie, fyzika, výchovná poradkyně český jazyk hudební výchova český jazyk, dějepis, občanská výchova matematika, fyzika občanská výchova, český jazyk biologie, chemie do 31.5.2003 tělesná výchova fyzika, informatika, matematika matematika, chemie zeměpis, tělesná výchova tělesná výchova matematika, fyzika chemie, matematika výtvarná výchova německý jazyk biologie, chemie Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

Ročenka 2003

7

Profesorský sbor ve školním roce 2002-2003

Mgr.

Yvetta Pavel Hana Václav Martina Dagmar Věra Věra Pavlína Eva

český jazyk, dějepis zeměpis, informatika německý jazyk, výtvarná výchova dějepis anglický jazyk hudební výchova český jazyk, dějepis matematika, informatika biologie, tělesná výchova do 31.8.2003 anglický jazyk

Zahraniční lektoři Achterkamp Beil Grözinger Mgr. Hansen Mielke StR. Otto Reinhardt Zimmerman

Christina Stefan Hans-Ulrich Sylvie Uwe Günter John Constanze

biologie, německý jazyk do 31.7.2003 německý jazyk fyzika, chemie do 31.7.2003 německý jazyk německý jazyk, dějepis matematika anglický jazyk do 20.6.2003 německý jazyk

Externisté Mgr. Šádek Ing. Škoda

Jindřich Petr

deskriptivní geometrie informatika

Mateřská dovolená Mgr. Buřitová Mgr. Kvasničková Mgr. Raabová Mgr. Vaňková

Jana Karolína Markéta Jana

matematika český jazyk, hudební výchova tělesná výchova, zeměpis matematika

Mgr. Mgr. PhDr. Mgr. RNDr. Mgr. Mgr.

Šulcová Taibr Tůmová Ulvr Ulvrová Vinšová Vondřičková Voršilková Vrchovecká Zakouřilová

Nepedagogičtí pracovníci Cachová Jiřina Čechová Marie Dudlová Eva Hájek Jaroslav Janovičová Ivana Jarošová Irena Knobloch Pavel Kugler Petr Loudová Margita Nolová Eva Pěnička Vítězslav Sasková Věra Sošková Mariana Sulovský Jiří Susková Monika Útratová Eva 8

uklizečka uklizečka od 24.3.2003 uklizečka školník do 30.6.2003 uklizečka uklizečka správce počítačové sítě PO a BOZP uklizečka účetní správce počítačové sítě uklizečka do 30.6.2003 mzdová účetní správa serverových služeb knihovnice do 30.6.2003 hospodářka Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

Vachová Vaňková Žáček Civilní služba Voženílek

Zdeňka Jana Jiří

sekretářka uklizečka školník od 1.7.2003

Jan

do 1.7.2003

Daniela Říhová (3.N, 2002-2003)

Ročenka 2003

9

Noví Noví studenti studenti

školní rok 2002-2003

Prima, třídní profesorka Mgr. Irena Jelínková Bajzíková Veronika, Bejbl Ondřej, Beková Tereza, Beran Lukáš, Bistiaková Barbora, Ferjenčík Jan, Havrda Vít, Herain Jan, Holík Rudolf, Chládková Nikola, Ječmeň Tomáš, Krajčík Tomáš, Lhota David, Lukáš Jiří, Machek Petr, Marko Jan, Němec Jakub, Paldusová Lucie, Pěčková Michaela, Qualizzová Martina, Reinišová Zuzana, Roudnická Markéta, Smetana Matěj, Strunová Silvie, Šťastný Miroslav, Švancar Petr, Valena David, Vlčková Romana, Žáková Lucie, Žihla Marek 1.A, třídní profesorka Mgr. Jarmila Petrová Ballaty Martin, Bouda Petr, Černá Zina, Češkovičová Petra, Dřevěná Jana, Fulínová Veronika, Gregor Jakub, Hájková Martina, Havrdová Zuzana, Hawlová Kateřina, Hirschová Alena, Kancianová Lucie, Kotrányi Marek, Kyselová Hana, Lásková Monika, Macháček Zdeněk, Novák Martin, Nováková Tereza, Novotná Monika, Pavelčáková Tereza, Poplstein Ivan, Samešová Markéta, Svobodová Petra, Svobodová Veronika, Šlosarová Simona, Vaculíková Lenka, Vágner Jiří, Vavrová Markéta, Vyšohlídová Lenka, Fišer Jaroslav 1.B, třídní profesorka Mgr. Věra Raisová Berková Adéla, Bučková Lucie, Burian Michal, Cejnar Zdeněk, Čapek Jan, Čepela Jaroslav, Doseděl František, Drábková Věnceslava, Erben Michal, Folke Jan, Herman Zdeněk, Hrnčíř Jan, Jirkův Jakub, Klejch Martin, Kopecká Pavla, Kotková Jana, Kratochvíl Ondřej, Kuntová Darina, Matzner Jan, Mazánková Radka, Mejzrová Zuzana, Pavlasová Michaela, Píšová Jana, Rezek Filip, Serdel Václav, Stehlíková Jana, Suchá Petra, Šíma Jan, Švec Martin, Vybíral Marian, Vlachová Romana 1.N, třídní profesorka Mgr. Věra Vondřičková Bláhová Kateřina, Brozová Zuzana, Cvejnová Hedvika, Čermáková Zuzana, Doležel Petr, Duga Petr, Filousová Michaela, Hasenkopf Michal, Hrubá Kamila, Chlouba Jan, Jech Jakub, Košvancová Tereza, Koutný Jiří, Kršková Karolína, Kubrt Matěj, Kytková Radka, Letovancová Klára, Loučka Martin, Machková Petra, Nezdarová Bára, Rybářová Anna, Song Xue, Stránský Michal, Svobodová Lucie, Svobodová Aneta, Štípková Anna, Tůma Ondřej, Uhlíř Roman, Vaňátková Lenka, Velcová Nikola, Nový Jiří

10


Maturanti Maturanti

školní rok 2002-2003

4.A, třídní profesorka Mgr. Jitka Šulcová Berková Radka, Berková Veronika, Brož Vítězslav, Buhajová Lucie, Čejka Michael, Dóšová Eva, Hádková Petra, Horáková Šárka, Hrdina Martin, Krkošková Lenka, Kubátová Anežka, Kulich Jan, Mihule Tomáš, Mítová Alena, Murasjova Taťjana, Nedvědová Kateřina, Otradovská Linda, Parýzková Eliška, Porubská Lenka, Schusterová Martina, Strachoňová Hana, Svobodová Karolína, Šonský Jan, Tschernayová Klára, Vaníčková Lucie, Zatloukalová Martina, Zeidlerová Veronika, Žánová Michaela, Žohová Martina, Bašová Martina, Pokorný Ondřej, Arletová Kateřina 4.B, třídní profesor Pavel Taibr Bajer Lukáš, Bašinová Sandra, Böhmová Eva, Havelka Martin, Havránek Michal, Hejná Lenka, Horáková Jana, Chábera Václav, Chumlenová Tereza, Kafka František, Kaňková Marta, Krebsová Alena, Laxová Dana, Maříková Šárka, Němečková Klára, Nováková Petra, Patrný Vojtěch, Pavlů Jan, Pokorná Zuzana, Ptáček Michal, Šilarová Barbora, Šímová Hana, Škoda Ondřej, Tulachová Marie, Uherčíková Pavla, Zemanová Markéta, Kadlíčková Kateřina Oktáva A, třídní profesorka Mgr. Jindra Kuglerová Berglová Jitka, Bobrovová Kateřina, Došek Ondřej, Eichlová Lenka, Ferlesová Kateřina, Hančil Daniel, Holečková Jana, Janatka Květoslav, Janatová Barbora, Janošíková Zuzana, Jungwirtová Jana, Kopecká Jana, Křemenáková Pavla, Kuchařová Lenka, Marešová Irena, Němcová Veronika, Neužilová Anna, Nýdrle Ondřej, Pavlíčková Klára, Pospíšil Martin, Růžková Barbora, Soukup Jiří, Stránský Jan, Šmahelová Hana, Šrámek Ondřej, Tichá Radka, Tomíček Zdeněk, Vébrová Klára, Ziegler Karel, Žádník Josef Oktáva B, třídní profesorka Mgr. Renata Šípová Bečvářová Anna, Bém Roman, Bémová Hana, Benešová Lenka, Briestenský Jindřich, Danajovičová Jana, Franc Jiří, Fujerová Irena, Géblová Jana, Grmela Pavel, Hlaváčková Klára, Ježdíková Eva, Keřková Adéla, Kmínek Jiří, Lipnická Šárka, Lukáš Radim, Molčík Jan, Nešpor Ondřej, Párysová Terezie, Poborský František, Prskavcová Michala, Rulíková Michaela, Sekerka Lukáš, Sýkora Jindřich, Vlková Petra, Záleská Eva, Zeman Lukáš 6.N, třídní profesorka Mgr. Olga Kaděrová Bahenská Veronika, Bauerová Michaela, Dvořáková Pavla, Filipová Monika, Ivanová Martina, Knytlová Hana, Kopecká Dita, Koucká Kateřina, Koupilová Kristýna, Koutná Milena, Kutil Václav, Málková Kateřina, Mareš Jiří, Maryšková Andrea, Nevečeřalová Markéta, Pavlatová Aneta, Semjonová Jana, Šír Jan, Švubová Hana, Toločková Ivana, Žižková Zuzana, Joštová Alena, Balašová Marta

Ročenka 2003

11

Vybráno zprávy Vybránoz zvýroční výroční zprávy Údaje o počtu žáků Studium

Počet tříd

Celkem žáků

Počet žáků / třída

Počet žáků / učitel

čtyřleté dvojjazyčné víceleté

8 6 11

244 161 305

30,50 26,83 27,72

13,24 9,90 11,60

celkem

25

710

28,40

11,67

Počet žáků se během školního roku měnil a na konci školního roku byl 685.

Seznam studijních oborů denního studia 79-41-K/401 79-41-K/801 79-41-K/404 79-41-K/411 79-41-K/610

Gymnázium – všeobecné (JKOV: Gymnázium – všeobecné (JKOV: Gymnázium – přírodovědné předměty (JKOV: Gymnázium – humanitní předměty (JKOV: Gymnázium – vybrané předměty v cizím jaz. (JKOV:

79-02-5/00) 79-02-5/00) 79-02-5/19) 79-02-5/79) 79-02-5/75)

délka studia: 4 roky délka studia: 8 let délka studia: 4 roky délka studia: 4 roky délka studia: 6 let

Prospěch žáků na škole Čtyřleté studium Ročník

Počet žáků

Prospěli s vyzn.

Prospěli

Neprospěli

Opakují

1. 2. 3. 4.

61 62 59 58

4 6 6 7

57 55 53 51

0 1 0 0

0 0 0 0

Celkem

240

23

216

1

0

Neprospěli

Opakují

Osmileté studium Ročník

Počet žáků

Prospěli s vyzn.

Prospěli

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

30 30 31 27 28 50 49 57

8 7 7 2 4 4 9 6

22 23 24 25 24 45 40 50

0 0 0 0 0 1 0 0 + 1 NK

0 0 0 0 0 0 0 1

Celkem

302

47

253

1 + 1 NK

1

12


Šestileté studium Ročník

Počet žáků

Prospěli s vyzn.

Prospěli

Neprospěli

Opakují

1. 2. 3. 4. 5. 6.

31 32 29 22 24 23

3 2 1 0 6 4

28 30 27 19 18 18

0 0 1 3 0 0 + 1 NK

0 0 1 0 0 1

Celkem

161

16

140

4 + 1 NK

2

Zameškané hodiny Ročník

Průměrný počet zam. hodin na žáka Čtyřleté studium Šestileté studium

Víceleté studium

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

83,74 97,38 151,48 104,02 -

57,15 115,27 106,94 97,91 117,45 68,78 -

85,86 42,82 88,05 67,82 97,88 94,15 84,12 95,58

Celkem

109,15

93,92

82,03

Výsledky maturitních zkoušek Počet žáků

136

Ročenka 2003

Prospěli s vyzn.

45

Neprospěli

3

13

Výsledky přijímacího řízení řízení Výsledky přijímacího na školy navysoké vysoké školy UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE právnická fakulta filozofická fakulta pedagogická fakulta lékařská fakulta přírodovědecká fakulta matematicko-fyzikální fakulta farmaceutická fakulta fakulta sociálních věd fakulta humanitních studií evangelická teologická fakulta TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI hospodářská fakulta pedagogická fakulta fakulta mechatroniky VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE fakulta národohospodářská fakulta mezinárodních vztahů fakulta informatiky a statistiky fakulta podnikohospodářská fakulta financí a účetnictví ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI fakulta humanitních studií fakulta ekonomická MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ filozofická fakulta právnická fakulta fakulta sociálních studií pedagogická fakulta ekonomicko-správní fakulta fakulta informatiky fakulta přírodovědecká UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI filozofická fakulta UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM fakulta sociálně ekonomická ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská fakulta architektury fakulta elektrotechnická fakulta stavební VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE fakulta chemické technologie fakulta potravinářské a biochemické technologie JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH biologická fakulta pedagogická fakulta

14

4.A

4.B

OkA

OkB

6.N

1 2 1 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 3 1 1 1 0 0 0

1 0 1 4 0 0 1 1 1 0

1 1 0 0 0 0 2 1 0 1

0 0 0 2 0 0 0 0 0 0

2 4 0

1 2 2

3 0 1

5 1 0

5 2 0

2 0 0 0 0

0 1 1 2 0

0 1 0 0 0

1 0 1 0 3

0 1 0 0 0

2 0

0 0

0 0

0 1

0 0

2 1 2 1 1 0 0

0 0 0 0 0 1 1

0 0 0 0 0 0 0

0 1 0 0 0 0 0

1 1 0 0 0 0 0

1

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0 0 0 0

1 1 0 0

0 0 2 2

1 0 0 0

0 0 0 0

0 0

2 0

0 2

1 0

0 0

0 0

1 0

0 1

1 0

0 0


UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ pedagogická fakulta fakulta informatiky a managementu UNIVERZITA PARDUBICE fakulta humanitních studií MENDLOVÁ ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA zahradnická fakulta UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ fakulta multimediálních komunikací POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ divadelní fakulta ZAHRANIČNÍ STUDIUM - SRN CELKEM přijatých studentů

*)

0 0

0 0

1 0

1 1

0 0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0 0

0 0

0 1

1 0

0 0

1 0

0 0

0 0

0 0

0 6

24*)

22

26

25

18

1 studentka ze 4.A studuje současně na dvou vysokých školách

Výsledný přehled Maturitní třídy

Počet absolventů

Zájemci o VŠ

Přijatí

*)

**)

4.A 4.B Oktáva A Oktáva B 6.N

32 26 30 26 22

29 25 28 26 21

23 22 26 25 18

71,88 84,62 86,67 92,59 78,26

79,31 88,00 92,86 96,15 85,71

Celkem

136

129

114

82,61

88,37

*) % přijatých studentů ze třídy **) % přijatých studentů ze zájemců o VŠ Studenti si mohli podat více přihlášek. Někteří byli přijati na několik vysokých škol. Uvádíme pouze školu, na kterou skutečně nastoupili. Na vysoké školy v SRN jsou studenti dvojjazyčného studia přijímáni bez přijímacích zkoušek.

Ročenka 2003

15

Přehled nejvýznamnějších úspěchů Přehled nejvýznamnějších vúspěchů různých soutěžích v různých soutěžích Olympiáda v českém jazyce Tomáš Ruta kvarta

1.kat.

Linda Hasčáková Jakub Hodboď Pavla Ryjáčková

1.kat. 2.kat. 2.kat.

kvarta 2.A 3.A

Soutěžní přehlídka dětských recitátorů Anna Losová tercie 2.kat.

1. 1. 2. 2. 3. 3.

místo místo místo místo místo místo

v okresním kole v krajském kole, postup do celostátního v okresním kole v okresním kole v okresním kole v krajském kole

1. místo v okresním kole krajské kolo, postup na celostátní přehlídku

Soutěž v uměleckém přednesu Wolkerův Prostějov Jakub Hušek 2.B 1.kat 2. místo v okresním kole 1. místo v krajském kole, postup do celostátního Jan Sedláček SxB 1.kat. 1. místo v okresním kole 2. místo v krajském kole, postup do celostátního Anežka Kubátová 4.A 2.kat. 1. místo v okresním kole Petr Houška SpA 2.kat. 2. místo v okresním kole krajské kolo, postup do celostátního Moravský festival poezie ve Valašském Meziříčí Anežka Kubátová 4.A 3. místo Příběhy našeho kraje Alena Čechová Tomáš Ruta Lucie Pelikánová

Pověst, pohádka tercie 1. místo kvarta 3. místo kvarta 2. místo

Literární soutěž studentů libereckých gymnázií Andrea Tůmová 3.B 1. místo Miroslav Kloz SpA 3. místo Náchodská Prima sezóna Andrea Tůmová 3.B Nina Kopecká 2.A Martina Kotková 2.A

Próza, poezie 1. místo čestné uznání nominace

Nisa - řeka, která nás spojuje Andrea Tůmová 3.B

1. místo

Aby ze světa nevymizela radost

16


Máj - měsíc poezie Jan Pavlů

4.B

nominace

Novinářem s Mladou frontou DNES Jan Sedláček SxB Pavlína Timpelová 3.B Zuzana Jelínková 3.B Barbora Holková 3.A Soutěž v anglickém jazyce Michaela Rutová sekunda kat. IB Tomáš Ruta kvarta kat. IIB kat. IIB Soutěž ve španělském jazyce Hana Nováková 2.A Hana Strachoňová 4.A

kat. I kat. II

Lucie Buhajová

kat. II

4.A

Soutěž ve francouzském jazyce Tereza Břenková 3.B Soutěž v německém jazyce Pavlína Šrajtrová 2.N Barbora Jäschkeová Michaela Richterová

SpB SpB

zveřejněn příspěvek zveřejněn příspěvek zveřejněn příspěvek vítěz 4. kola 2. místo v okresním kole 1. místo v okresním kole 3. místo v krajském kole 3. místo v krajském kole 1. místo v krajském kole, postup do národního kola 3. místo v krajském kole 1.místo v regionálním kole, postup do národ.kola

kat. IIB kat. IIB kat. III kat. III

1. 3. 2. 3.

místo místo místo místo

v v v v

okresním kole krajském kole okresním kole okresním kole

Soutěž v německém jazyce pro žáky dvojjazyčných gymnázií a škol s rozšířenou výukou německého jazyka Jelena Atroščenko 4.N 1. místo v celostátním kole Tereza Lennerová 4.N 4. místo v celostátním kole Soutěž Tisíc otázek a odpovědí o EU Družstvo 23 studentů Zeměpisná olympiáda Markéta Roudnická prima kat. A Eva Chmelařová sekunda kat. B Tomáš Ruta kvarta kat. C Jakub Hodboď

2.B

Matematická olympiáda Bohumil Vybíralík tercie Lucie Susková tercie Veronika Počerová kvarta

Ročenka 2003

kat. D kat.Z8 kat. Z8 kat Z9

uspěli - účast na studijní cestě do zemí EU 2. 1. 1. 5. 2.

místo v okr. kole, postup do krajského místo v okr. kole, postup do krajského místo v okresním a krajském kole místo v celostátním kole místo v okresním kole

2. 3. 1. 2.

místo místo místo místo

v v v v

okresním kole okresním kole okresním kole krajském kole 17

Jakub Chmelař Šárka Vejvodová Kateřina Kapletová Zdeněk Böhm Lukáš Ježek Lukáš Bajer Michal Kollert

kvarta SxA SxB 2.B SxA 4.B SpA

kat Z9 kat. B kat. B kat. B kat. B kat. A kat. A

1. místo v okresním kole 1. místo v krajském kole 2. místo v krajském kole 3. - 4. místo v krajském kole 3. - 4. místo v krajském kole 3. - 4. místo v krajském kole 3. - 4. místo v krajském kole

1.ročník korespondenčního semináře KoS z matematiky Veronika Počerová kvarta 1. místo Klára Holková sekunda 3. místo Lucie Patková kvarta 3. místo Matematika - Klokan Klára Holková Barbora Benešová Jakub Chmelař Jiří Vejvoda Zdeněk Böhm Martin Otava Vlastimil Severa Michal Kollert

sekunda kvarta kvarta kvarta 2.B 2.B 2.B SpA

Pythagoriáda David Lhota Klára Holková Marek Moravec Markéta Buriánová Ondřej Lufinka

prima sekunda sekunda sekunda sekunda

2. místo v okresním kole kat.Benjamín 1. místo v okresním kole kat.Kadet 3. - 4.místo v okresním kole kat.Kadet 3. - 4.místo v okresním kole kategorie Kadet 1. místo v okresním kole kat. Junior 2. místo v okresním kole kat.Junior 3. místo v okresním kole kat.Junior 1. místo v okresním kole kat.Student kat.6.tř kat.7.tř. kat.7.tř. kat.7.tř. kat.7.tř.

Středoškolská odborná činnost - SOČ Karel Ziegler OkA (výukový program Graphz) Fyzikální olympiáda Lukáš Bajer

4.B

kat. A

Martin Svoboda Ondřej Jakubov Jan Hrnčíř Petra Stehlíková

SpA 2.B 1.B tercie

kat. B kat. C kat. D kat. F

Biologická olympiáda Miroslav Kloz

SpA

kat. A

18

3. 2. 3. 3. 3.

místo místo místo místo místo

v v v v v

okresním okresním okresním okresním okresním

kole kole kole kole kole

1. místo v krajském kole postup do celostátního kola 1. místo v regionálním kole úspěšný řešitel v celostátním kole 3. místo v regionálním kole 3. místo v regionálním kole 1. místo v regionálním kole 1. místo v oblastním kole 1. místo v regionálním kole úspěšný řešitel v celostátním kole


Tělesná výchova Zátopkova štafeta na 25x400m Družstvo

2. místo v celostátním hodnocení

Přespolní běh Družstvo dívek 1. místo v krajském kole (Terezie Párysová OkB, Klára Hlaváčková OkB, Eva Böhmová 4.B, Soňa Tolarová 3.N, Zuzana Tryznová 5.N) Družstvo chlapců 1. místo v krajském kole (Jakub Hodboď 2.A, Viktor Alt 2.B, Jan Sedláček SxB, Miroslav Kloz SpA) Pražský maraton Smíšené družstvo

1. místo v regionálním kole 5. místo v celostátním finále

Florbal SŠ Dívky

1. místo v okresním kole

Košíková SŠ Dívky

1. místo v okresním kole

Hudební výchova - školní sbor Cum decore Mezinárodní sborový festival hudebního romantismu ve Vlachově Březí zvláštní cena za mimořádný výkon Gymnasia cantant Brno umístění ve zlatém pásmu zvláštní cena za interpretaci skladby B. Martinů zvláštní ocenění za dirig. výkon pro Č. Svobodu

Ročenka 2003

19

Aktivity Aktivity německého německéhooddělění oddělení Srpen 29. - 30.08 2002: Jako každým rokem vyrazili němečtí učitelé na přípravný seminář do Centra duševní obrody v Hejnicích, aby nabyli síly a elánu do nového školního roku. Září 3.9. v ZUŠ koncertoval Mnichovský orchestr mladých hudebníků. Na této akci a přípravě se německé oddělení také podílelo. 9.9. Gymnázium F.X.Šaldy navštívil pan Uwe Stiemke, prezident nadace Hermanna Niermana z Düsseldorfu, která zásobuje a zvelebuje rozsáhlou německou knihovnu v budově školy. 15. - 16.9. se konaly v Liberci Dny německé kultury. Účastníci byli také zvědaví na úroveň našich studentů a strávili den ve škole v živé diskuzi. 19.9. byla zahájena v Žitavě nová hra německého svazu burziánů. Třídy 5.N a 6.N se do této náročné hry s vervou pustily. Říjen 1.10. Literární soutěž Nadace Heinricha Bölla „Poezie v parku“ v Janovicích slaví již tříleté jubileum. Dobře nás reprezentovali studenti 4.N s panem prof. Jürgenem Liskem. 2.10. navštívila GFXŠ skupina vyskoškolských studentů z Brém, kteří diskutovali se studenty 6.N o problémech hraničního území. 1. - 8.10. byli hosty 2.N studenti z Wiesentheidu. Začali v Liberci společně pracovat na projektu o česko-německých vztazích. 10. - 13.10. Paní profesorka Hana Tůmová reprezentovala české učitelky němčiny ze střední a východní Evropy ve westfálském Vlothu. 10. - 13.10. se sešli v Brně kolegové z německých oddělení bilinguálních gymnázií z Prahy, Liberce a Popradu. 16. - 20.10.se uskutečnil společný projekt Gymnázia F.X.Šaldy a integrované střední školy z Hannoveru. Hlavně se muzicírovalo za vydatné podpory skvělého Cum decore. 17. - 24.10. Škola se zase naplnila studentskou výměnou, tentokrát studenty z bavorského Vilsbiburgu, kteří byli hosty 3.N. Již třetím rokem pracují na náročném projektu „Jugend und Umwelt“, pořádaném německým deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung a českou Mladou frontou. Tématem projektu je ekologie v nejrůznějších variantách. Tento rok se studenti vydali se Suchopýrem do Jizerek. Listopad 8.11. zhlédly třídy 5.N a 6.N v rámci Divadelního festivalu v německém jazyce hru Henrika Ibsena „Rosmersholm“ v provedení Burgtheatru z Vídně v režii Petra Zadka. 9.11. se uskutečnilo tradiční „Prase“. U upečeného selátka se scházejí nejen čeští a němečtí kolegové, ale také bývalí němečtí lektoři a příznivci školy. 29.11. Dr. Muschnerová z Vysoké školy v Žitavě informovala maturanty o studiu překladatelství v Německu. Prosinec 11.12. Studenti 6.N byli hosty německé letecké společnosti Lufthansa. Tuto exkurzi v rámci představování možností studia a zaměstnání ukončilo přijetí na německém vyslanectví. 20


8. - 15.12. Výměna jedné skupiny ze 4.N doprovázená panem prof. Otto s gymnáziem Albrechta Thaera v Hamburku. Toto gymnázium organizuje již několik let pracovní skupinu „Česká republika“. Naši studenti mají tedy co dělat, aby na všechny dotazy mohli odpovědět. 13.12. byla zahájena výstava na téma „Kde domov můj“ konaná za přispění Nadace Brücke Most z Drážďan v liberecké knihovně. Studenti německého oddělení zhlédli výstavu v hojném počtu. 2.N využila i kvalitní katalog pro práci na svém projektu . Leden 9.1. odjely 5.N a 6.N na informační exkurzi do Žitavy na Den otevřených dveří žitavské vysoké školy. 15.1. Rodiče se mohli na Dnu otevřených dveří GFXŠ informovat o studiu na německém oddělení. Únor 10. - 14.2. Na německém oddělení proběhla tematická inspekce České školské inspekce. Celkové hodnocení oddělení i Gymnázia F.X.Šaldy bylo velmi kladné. 27.2. se konal v prostorách gymnázia na podnět paní prof. Hansen regionální seminář učitelů němčiny. Na organizaci se podílela i paní Dlabolová z Pedagogického centra. Paní Kraus z Goethova institutu využila velké účasti pro představení projektů pořádaných Goethovým institutem. Březen 6.3. Německé vyslanectví v Praze přijalo slavnostně studenty 5.N. 12.3. se mohli studenti opět informovat o možnostech studia v Euroregionu Odra-Nisa. 15.3. se konal společný maturitní ples 6.N, 4.A a 4.B v Domě kultury. 16. - 29.3. Úsilím vedoucího německého oddělení pana prof. Liskeho se podařilo i v tomto roce umožnit studentům 5.N tzv. jazykovou praxi. Studenti jsou ubytováni v německých rodinách v hezkém okolí Kolína nad Rýnem. Mimo to mají možnost nahlédnout do praxe německých firem, úřadů a sociálních zařízení. 21. - 22.3. se konal v Praze „ Deutschwettbewerb“, celonárodní soutěž v německém jazyce. Jelena Atroščenko ze 4.N obsadila krásné první místo a byla odměněna prázdninovým pobytem v Německu. I Tereza Lennerová školu dobře reprezentovala a obsadila hezké 4. místo. Studentkám pomáhala paní prof. Zimmermann. 25.3. se vydali studenti 2.N s paní prof. Zimmermann v rámci projektu „ Němci a Češi“ na návštěvu česko-německého gymnázia v Pirně. 28.3. - 4.4. se vydali studenti 3.N do Vilsbiburku, aby pracovali dále na ekologickém projektu. Pod záštitou Technické univerzity v Mnichově se seznámili s velmi moderními fakultami v Weihenstephanu. Jejich tématem bylo používání sensorů při výrobě nealkoholického piva a sterilizace pokrmů metodou vysokého tlaku. Na programu byla i návštěva Mnichova a Německého muzea. Studenty doprovázely profesorky Hansen a Achterkamp. Duben 9.4. mohli studenti 4.N a 6.N zhlédnout neobvyklou inscenaci Rilkeho Corneta v režii Wiliho Berhata, pořádanou Rakouským kulturním forem. 1. - 4.4. vyjeli studenti 2.N na týdenní výměnu se Steigerwald Landschulheim gymnáziem ve Wiesentheidu. 28.3. - 5.4. vyjeli i studenti druhé skupiny 4.N s panem prof. Mielkem do Cách, kde se zúčastnili evropského divadelního projektu spolu s Biskupským gymnáziem v Cáchách a Humboldt gymnáziem z Lipska. Ročenka 2003

21

5. - 10.4. Jako dárek si naši studenti přivezli z Cách skupinu 16 německých studentů do Liberce. V několika workshopech si mladí divadelníci mohli vyzkoušet pantomimu, černé divadlo, běžnou divadelní praxi nebo nastudování rolí. K projektu náležela i návštěva divadelního představení hry Arhura Millera „Pohled z mostu“, návštěva Bonnu a Kolína. Němečtí studenti se podívali pochopitelně do Prahy. Nezapomenutelný dojem zanechala návštěva Terezína. Květen 6. - 9.5. Ke standardnímu programu maturitní německé třídy náleží společenskovědní semináře v Berlíně, organizované a podporované Nadací Friedricha Naumanna. Kromě přednášek na aktuální politická témata si studenti prohlédli Berlín s novým moderním centrem, historické budovy a památky. 9.5. navštívili školu pracovníci Českého rozhlasu Praha. Interview o německém oddělení jim poskytly studentky Zuzana Žižková a Michaela Bauerová ze 6.N. 12.5. se konalo v Praze kolokvium na téma „Zacházení se vzpomínkami“ pod záštitou Nadace Konráda Adenauera. 24.5. se vydaly profesorky Hansen a Zimermann s několika nadšenci na jednodenní výlet do Berlína. 28.5. se konalo slavnostní předání maturitních vysvědčení třídě 6.N na liberecké radnici za přítomnosti velvyslance Německé spolkové republiky a primátora Liberce pana ing. Jiřího Kittnera. Červen 14. - 21.6. organizovala paní prof. Zimmermann za pomoci profesorek Hlaváčkové a Tůmové mezinárodní setkání v rámci trilaterálního projektu Nadace Guardini na téma „Hranice mého jazyka jsou i hranicemi mého světa“ v Bedřichově. Studenti z Liberce, Berlína a Varšavy psali pod dohledem spisovatelů z Německa, Polska a České republiky literární práce. Za německé oddělení se zúčastnily Kateřina Křivánková a Veronika Procházková z 3.N. 29.6. byl termín odeslání příspěvků do literární soutěže pražského Goethova institutu. Osm studentů našeho gymnázia psalo povídky s detektivním charakterem a česko-německou tématikou. Petr Doležel z 1.N, Jan Plíva, Jakub Čanda, Jana Koucká a Veronika Sulková ze 2.N a Lucie Krtoušová, Katka Křivánková, Zuzana Moravcová a Lucie Kokyová se zúčastní na podzim velké „kriminální noci“ v Praze. Vítěz si zahraje v televizním kriminálním seriálu „SOKO Leipzig.“ Držíme palce! Na celoroční stipendijní pobyt ve Wiesentheidu odjely již v září Hana Effenbergrová a Barbora Hrabalová ze 4.N. I v tomto roce se nám podařilo zprostředkovat pobyty jednotlivých studentů v Německu za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti. Celkem 16 studentů ze 4.N se během roku roztrousilo téměř po celém Německu od Rostocku přes Hamburg do Berlína, Kolína nad Rýnem, Frankfurtu, Horního Bavorska a Drážďan. Sylvie Hansen

22


David Gébl (kvinta, 2002-2003)

Ročenka 2003

23

Informace o jazykové zkoušce z německého jazyka „Sprachdiplom Stufe II“ Německý jazykový diplom Konference ministrů školství Spolkové republiky Německo (stupeň II) slouží jako doklad o požadovaných jazykových znalostech, kterými se musí prokázat každý český student, jenž by měl možnost na základě získaného stipendia studovat v některé z německy mluvících zemí. O takové stipendium se student může ucházet nejdříve po 3 semestrech absolvovaných na některé vysoké škole. České vysoké školy by měly zohledňovat složení této jazykové zkoušky i při přijímacím řízení. Příprava na tuto zkoušku je – stejně jako zkouška sama – velice náročná. Zkouška má část písemnou a ústní. Obě části se bodují, součet bodů je rozhodující pro úspěšné či neúspěšné složení zkoušky. Na Gymnáziu F.X.Šaldy se této přípravě studentů věnuje prof. Zimmermann, která má v tomto ohledu veliké zkušenosti. Spolupracuje s ní prof. Šípová. Příprava studentů začíná již v září, minimálně 1 hod. týdně. Až do prosince se studenti připravují převážně na písemnou zkoušku. Ta se koná vždy koncem listopadu nebo na začátku prosince v Praze a trvá 2 dny. Už na podzim se studenti ale také zabývají konkrétním literárním a dějepisným tématem, protože ta jsou základem pro rozhovor při ústní zkoušce. Práci na těchto tématech se podrobněji věnují hned po účasti na písemné zkoušce, protože ústní zkouška probíhá již v lednu, též v Praze, trvá 1 den. Úspěšné vykonání ústní části znamená opět mnoho času. První zájemkyní o složení této zkoušky byla ve školním roce 2001-2002 studentka 4.roč. Věra Vojtíšková. Zkoušku složila úspěšně. Dalšími byli v následujícím školním roce studenti oktávy B – Roman Bém, Hana Bémová, Jana Danajovičová, Adéla Keřková, Ondřej Nešpor a Eva Záleská. Všichni zkoušku úspěšně složili a výsledky celé skupiny patřily k nejlepším. Pro školní rok 2003-2004 se k přípravě na tuto zkoušku přihlásilo již 11 zájemců, jedná se o 4 studentky 4.ročníků a 7 studentů oktávy B. Pro tuto skupinu je přímo určen seminář Příprava na jazykový diplom. V tomto školním roce – stejně jako v loňském – bude zkušební komise složena ze 3 členů: předseda pan Täumer, odborný poradce pro Německý jazykový diplom v České republice, zkoušející prof. Zimmermann, přísedící prof. Šípová. Mgr. Renata Šípová

24


Berlín 2003 Už se stalo tradicí, že poslední ročníky německého oddělení našeho gymnázia tráví několik dní před „svaťákem“ v Německu nebo Rakousku. Letošní 6.N proto čekala začátkem května (6. - 9. 5. 2003) cesta do Berlína. Berlín samotný jako věčně rozestavěné město, kde se mezi domy tyčí vysoké jeřáby, mě svou architekturou moc nezaujal. O to zajímavější byl program, který pro nás přichystal pan Beil a zástupci Friedrich-Neumann-Stiftung pan Ronnie Golz a Wolfgang Schweiger. Navštívili jsme Reichstag, z jehož skleněné střešní kopule jsme si mohli prohlédnout blízké i vzdálené rozestavěné okolí. Byli jsme také pozváni na Spolkové ministerstvo životního prostředí, kde trošku bouřlivěji proběhla debata o Temelínu. Kulturní částí programu bylo večerní představení Mozartovy opery Cosi van tutte ve Státní opeře. V tu dobu se mezi budovou Opery a královskou knihovnou Humboldtovy univerzity konala demonstrace proti znovuobnovení Iráku. Mezi vlajkami

demonstrující skupinky nechyběla ani ta naše, česká. Třetí den našeho pobytu v Německu patřil exkurzi do bývalého centrálního koncentračního tábora Sachsenhausen. Bylo to hodně působivé, i když se vesměs jednalo o holé pláně, kde kdysi stály domy vězňů, kde bylo popraviště nebo kde se nacházela plynová komora a hromadné pohřebiště odsouzených. Mně osobně se ale nejvíce líbil výlet do nedaleké Postupimi, která je skutečně krásným historickým městem plným nádherných parků a zámeckých zahrad. Tady se také nachází zámek Sansoucci, v jehož zahradě jsme mohli vidět barokní holandské domky, egyptskou pyramidu, která kdysi dávno sloužila jako lednička, anebo strom, který z dálky připomínal svým tvarem slona. Těsně před odjezdem domů jsme byli pozváni do domu, ve kterém před lety několik dní bydlel americký prezident H. Truman a v současnosti ho využívá právě FriedrichNeumann-Stiftung. Marta Balašová, 6.N

Ročenka 2003

25

Německé Německé divadlo divadlo Na podzim roku 2000 nám řekla paní profesorka Šípová o chystané akci německého improvizačního divadla. Nevěděli jsme tehdy ještě přesně, co si máme pod tímto názvem představovat, ale přesto jsem se z naší třídy tři přihlásily. Dověděly jsme se, že pod vedením německého režiséra budeme hrát divadlo spolu se skupinami studentů z Německa a z Polska.

Na první soustředění do Žitavy jsme odjížděly v lednu 2001. Na libereckém nádraží se nás sešlo osm dívek ze tří libereckých škol. Vedoucí naší české skupiny byla paní profesorka Šípová. Navzájem jsme se téměř neznaly. Po příjezdu do Žitavy jsme se seznámily ještě se šestnácti novými tvářemi, osmi z Polska, osmi z Německa, a s jejich učitelkami. Představen nám byl náš režisér Peter Maier z Norimberku. Od začátku nám

26

byl všem sympatický. Hned první odpoledne a večer jsme začali hrát hry, při kterých jsme se měli nejen seznámit, ale také se začít učit postupně některé herecké techniky. Celé soustředění probíhalo v němčině. Ani jsme nevěděli jak, ale během prvního soustředění, které trvalo tři dny, jsme se velmi dobře seznámili, zahráli si mnoho pěkných her a domů si každá skupina odvážela úkol. My Češky jsme měly do příštího soustředění nacvičit scénku, jak si představujeme běžný den v německé rodině. Naše osmičlenná skupinka se scházela pod vedením pí. prof. Šípové vždy jednou týdně a nacvičovaly jsme. Velmi jsme se u toho bavily a celá akce se nám moc líbila. Na dalším soustředění v Hrádku nad Nisou jsme si předváděli nacvičené scénky. A pak začalo zkoušení už doopravdy. Připravovali jsme vystoupení, při kterém jsme měli ztvárnit některé básničky, které psali naši spolužáci. Dále každá skupina dostala za úkol vybrat si ještě nějaký námět na jednu samostatnou scénku. Peter nám dal úplnou volnost při vymýšlení, pouze nám radil, jak nejlépe bychom mohli který nápad zahrát. V Liberci jsme se zase scházely ve středu odpoledne a chystaly si naši samostatnou českou část vystoupení. Rozhodly jsme se zahrát báseň H. Heineho „Lorelei“. V Liberci nám režisérku dělala p.prof. Šípová a skutečně se osvědčila - na dalším, červnovém soustředění v Bogatyni měla naše balada úspěch. V Polsku už jsme museli vystoupení vypilovat, protože nás čekala představení ve městech Trojmezí. Během června jsme předvedli své vystoupení ve 4 městech - v Bogatyni, Liberci, Hrádku n.Nisou a v Žitavě. Vždy nám udělaly radost pochvaly od našich příbuzných a přátel, kteří se na představení přišli podívat. Na dva měsíce prázdnin jsme se museli rozloučit, ale hned v říjnu jsme byli Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

pozváni, abychom vystupovali v pražském Goethe-Institutu. Báli jsme se, že po posledním plánovaném vystoupení se budeme muset rozloučit, ale čekalo nás velké překvapení. Peter nás přihlásil na mezinárodní festival dětských divadel v Reichenbachu, toho jsme se zúčastnili v pěti říjnových dnech. Díky festivalu jsme měli možnost nejen prožít mnoho zajímavého i mimo zkoušky, ale také poznat jiné skupiny, které hrály divadlo. Ani festivalem však naše spolupráce naštěstí neskončila. Od r. 2002 jsme se začali zase sjíždět na jednotlivých soustředěních a začali zkoušet polskou pověst O princezně Kunegundě. Cvičili jsme ji po tři soustředění a pak nás zase čekala vystoupení. Celá hra tentokráte probíhá trojjazyčně a snad všude se obecenstvu líbila (alespoň se tak tvářilo). V lednu 2003 jsme zase byli pozváni, abychom hráli v GoetheInstitutu. Tím ale bohužel pro část naší české skupiny nastal konec spolupráce, protože 4 lidé se museli chystat k maturitě. Všimly jsme si, jak velmi jsme se,

Ročenka 2003

alespoň v české skupině, spřátelily. Už brzy nám začaly chybět společné zkoušky. I když je skoro polovina původního trojnárodnostního spolku jiná, soustředění probíhají dále a zase se společně chystají nová vystoupení. Za celé ty tři roky společné práce patří mnoho poděkování, alespoň za českou skupinu, paní profesorce Šípové, která držela naši skupinku pohromadě a obětovala hodně času přípravám a organizaci. Eva Ježdíková, oktáva B

27

Krátké slovo závěrem Třínárodnostní divadelní skupina existuje již skutečně 3 roky. S velkým elánem jsme v ní začali všichni pracovat – nejen vedoucí, ale i herci – naši žáci a studenti. Zjistili jsme, že nějak nemůžeme přestat. Co se chystá dál? V září 2003 nás čeká velké vystoupení s „Princeznou Kunegundou“ v Žitavě. Pokud vše vyjde, pojedou s námi naše „staré“ herečky – dnes již studentky různých univerzit. K nim ovšem přibyli ještě noví. Z bývalé třídy 3.N to jsou vedle již osvědčené Katky Křivánkové též Veronika Procházková, Martina Sýkorová a Sandra Zlámalová. Z bývalé kvinty s námi hrají i Barbora Štorková a Lucka Večerníková a získali jsme i herce – Ondru Tůmu z bývalé 1.N. Na podzim 2003 bychom opět měli jet do Reichenbachu na festival mládežnických divadel. S velkou dávkou namyšlenosti očekáváme úspěch – ten jsme např. měli i 9. května v Praze Na Příkopech, kde jsme vystupovali na Schumanově Dni Evropské unie. Pro tuto příležitost stihli naši hru nastudovat i právě výše jmenovaní noví herci. Proč nechceme, aby tento projekt zanikl a proč pracujeme pořád dál? Protože nás to všechny baví a rádi se vidíme a hecujeme k novým a novým věcem. Mgr. Renata Šípová

28


Ročenka 2003

29

Krimipovídka Krimipovídka Příspěvek do literární soutěže Goethe– Institutu. Probudil mě nesnesitelný řev telefonu rozléhající se detektivní kanceláří, ve které jsem, jak se mi to často stává, opět usnul. Naštvaně jsem zvedl sluchátko a bez představení se obořil na volajícího: „Víte, kolik je hodin?!“ Z druhého konce se ozval mně důvěrně známý hlas nadřízeného Špota: „Endyši! Moc dobře to vím! Přesně 12 hodin 8 minut a pět sekund k tomu! To je naposledy! Okamžitě se hlaste na policejní stanici Radimovic.“ „Kde?“ „Domluvil jsem.“ Vytočeně jsem strčil do ještě spícího kolegy: „Jakube, trochu jsme zaspali. Vstávej, máme práce až nad hlavu. Najdi mi, prosím tě, kde jsou... jak se ta vesnice jmenuje... Radimovice.“ „Já přece nespím,“ otevřel oči a rozespale se odebral do vedlejší místnosti k mé velké radosti hledat mapu. „Tak tady to máš. Hned vedle je nějakej zámek.“ Po několika hodinách jsme se v úmorném vedru dopravili k malému oprýskanému domku radimovické policejní stanice. Hned ve dveřích nás vítal velitel ještě s několika místními strážníky: „To jste si dali na čas! Máme tu pro vás jednoho nebožtíka. Pojďte s námi, není to daleko.“ Špot nás vlekl hustým lesem a cestou nám nastínil přibližnou představu o smrti třicetiletého německého badatele. Zemřel zhruba před dvěma dny ve večerních hodinách. Možná okolo sedmé nebo osmé. Zřejmě se nešťastnou náhodou zřítil do propadliště v podzemních chodbách zámku Sychrov, který stál jen pár set metrů od Radimovic. Došli jsme k ústí zčásti zasypaných tmavých prostor. Čekal tu zbytek

30

oddílu a pár přihlížejících civilistů. Zvědavě čekali, co se bude dít, a každou chvíli se dožadovali nějakých informací. Asi po čtvrt hodině jsme se dostali až k mrtvému tělu. Nahnul jsem se do propadliště. Leželo tam v kaluži krve čelem k zemi. Policejní fotograf stál u něho a pořizoval nezbytné snímky. „Našli jsme u něj doklady totožnosti, jmenuje se Hans Kuhlmann. Narozen v Berlíně 16.11.1973,“ hlásil místní strážmistr. „No a jak se dostal sem?“ zajímal se Jakub. „Podle výpovědi zaměstnance zámku, který Kuhlmannovo zmizení před několika dny oznámil, zde pátral po jakémsi drážďanském pokladu,“ řekl policista. Do propadliště byl spuštěn žebřík připravený pro fotografa. Slezl jsem po něm, abych si mrtvolu mohl lépe prohlédnout. Nikde nic nebylo. Všechno už bylo odneseno nahoru. Zběžně jsem Hansovi ohledal kapsy. Přece! V kapse saka jsem nahmatal složený papír. V šeru jsem mohl poznat jen to, že se jedná o jakousi mapku. Nenápadně, aby si toho velitel nevšiml, jsem ji opět složil a strčil do kapsy své uniformy. „Co všechno jste u něj našli?“ zavolal jsem k ostatním. „Jen baterku a batoh. Ale nic důležitého v něm nebylo, pouze doklady, peníze, jídlo a nástroje pro výzkum,“ odpověděl hlas shora. „Aha... Kdo že to ohlásil jeho zmizení?“ „Nějaký průvodce ze zámku, myslím, že se jmenuje Miroslav Slepička.“ „Dobře. Jakube, pojď se mnou, máme pro pana průvodce pár otázek.“ Slepička seděl na zámeckém nádvoří a četl Mladou frontu Dnes. Zvedl oči a začal si nás prohlížet. Po chvíli se zeptal: „Vy jdete kvůli tomu chudákovi, že?“ „Ano. Vy jste pan Slepička?“ zeptal se Jakub. Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

„Pokud vím, tak jsem. Co byste potřebovali?“ „Já jsem poručík Jakub Záša, tady pan nadporučík Tobiáš Endyš by vám chtěl položit pár otázek.“ „No jistě, ptejte se,“ usmál se Slepička a udělal mi místo na lavičce. Posadil jsem se a začal: „Chtěl bych vědět, jestli už jste slyšel o drážďanském pokladu?“ „No, víte, to se tady jen tak říká, asi na tom není moc pravdy. Po druhé světové, když Němci utíkali z Čech, tu prý ten poklad ukryli, byli snad zadobře s tehdejším majitelem. Ale to jsou jen takový povídačky. Ten Kuhlmann nebyl první, kdo tu hledal, každou chvíli se o to někdo snaží. Pobláznění historikové, zbohatlíci, kteří už nevědí, co s penězma...“ „A co to vlastně je za poklad?“ „To je právě to, co nikdo s určitostí neví. Já se těm lidem divím, takhle se hnát za něčím, o čem ani nevím, jak vypadá.“ „Hmmm... A ten Kuhlmann, kde přespával?“ „U starýho Dohnala, je to zámecký fotograf, fotí tady na svatbách. Bydlí v domku na konci parku. Ale moc vám toho asi neřekne, je to podivín. Pořád je ponořenej do těch svejch představ o duchách a tak. Víte, co myslím. Neustále se tu potuluje a říká, že mluví s kněžnou Bertou, zesnulou majitelkou Sychrova.“ „Tak vám moc děkuju. Ještě jedna věc, nemohl byste mi sehnat seznam všech zaměstnanců zámku?“ „Určitě, ale nevím, jak dlouho mi to bude trvat, mám ještě něco na práci. Na shledanou.“ „Nashle!“ Vyšli jsme před zámek a vydali se za Dohnalem. Doufal jsem, že se dozvím něco víc. „Tobiáši, ty si myslíš, že to nebyla náhoda?“ podotkl Jakub. „Uvidíme, ale pokud to byla vražda, musíme prověřit všechny, kteří mají něco společného se zámkem.“ „A někdo jiný to být nemohl?“

Ročenka 2003

„Jakube, přemýšlej, chodby jsou zčásti zasypané a patří Sychrovu, pro veřejnost nejsou přístupné. Navíc se případný vrah musel v podzemí vyznat, jinak by Kuhlmanna těžko našel.“ Došli jsme k Dohnalovu domku a zazvonili na zvonek u ztrouchnivělých dřevěných vrátek s cedulí „POZOR, PES“. Žádná odezva. Otevřel jsem branku. Přiběhl roztomilý bílý pudlík, začal vrtět ocáskem a vrhl se Jakubovi do náručí. Ten ho se smíchem začal hladit a ani ho nenapadlo jít se mnou. Vykročil jsem k domu, když se otevřely vchodové dveře a vykoukl postarší pán s holí v ruce. „Vy jste pan...,“ chtěl jsem začít rozhovor, ale stařík mi skočil do řeči: „Jo, jsem, vypadněte! Co si to vůbec dovolujete, vy chátro?! Takhle mi lízt na pozemek! Kliďte se mi z očí! Kikino, k noze.“ Pejsek stáhl ocas a s kňučením běžel k pánovi. Rozčileně jsme se vrátili ke Slepičkovi. Příjemně nás překvapil - stihl připravit seznam zaměstnanců a ke každému připsal i adresu. Jakubovi jsem dal za úkol všechny prověřit a sám jsem se vydal zpátky do podzemí. Po cestě jsem si vzpomněl na mapu, kterou jsem si schoval do uniformy. Rozložil jsem ji. Jak jsem předpokládal, byla to mapa chodeb, ve kterých jsme Kuhlmanna našli. Na mapě bylo barevně vyznačeno několik míst. Bohužel jsem nikde neobjevil žádné vysvětlivky. Byl už večer, takže jsem byl u propadliště sám a mohl jsem si vše v klidu prohlédnout. Přezkoumal jsem mapu a s úžasem jsem zjistil, že se nacházím na jednom ze zvýrazněných míst. Najednou jsem zaslechl šramot. Sáhl jsem po pistoli. Hluk sílil a já poznal, že slyším kroky. Vytáhl jsem zbraň, čekal jsem, až se dotyčný objeví. Náhle však kroky utichly a pak se velice rychle začaly vzdalovat. Utíká, pomyslel jsem si. Možná si všiml čerstvých stop v blátěné podlaze. Rozběhl jsem se směrem k východu. Modlil jsem se, aby mi neutekl. Už bylo pozdě, nohy mi vypovídaly službu. Když jsem vyběhl z podzemí, zahlédl jsem jen vzdalující se, 31

zřejmě mužskou postavu v kostkované vestě. Namířil jsem zbraň, ale případný vrah už byl dál, než bych dostřelil. Rozmrzele jsem doběhl na radimovickou policejní základnu. Místní strážníci již stihli mně a Jakubovi připravit dvě lehátka. Záša už na jednom spal. Asi byl hodně unavený, protože ležel v uniformě a v ruce třímal seznam od Slepičky. Dal jsem si panáka a usnul také. Ráno jsem s mladším kolegou probral výsledky včerejší práce. Zdálo se mi to nemožné, všichni měli alibi. „Opravdu jsi na někoho nezapomněl?“ naléhal jsem. „Vlastně máš pravdu, tady jsem si to poznamenal: ředitel zámku nebyl k zastižení a Ondřej Dohnal na mě s křikem pustil toho svýho pudlíka. Víc než nadávky jsem z něho nedostal. Dědek jeden!“ „Tak se na ně podíváme. Panu Dohnalovi budeme asi muset připomenout, co je to slušné chování.“ Namířili jsme nejprve k řediteli, po ránu jsem na ukřičeného fotografa svateb neměl náladu. Otevřel nám asi pětiletý kučeravý chlapec. Roztáhl pusu od ucha k uchu a prsty naznačil, že do mě střelil. „Ale, ale, mladíku, máte na ten kolt zbrojní pas?“ zasmál jsem se. „Zavolej nám tatínka.“ Po chvíli přišel zhruba čtyřicetiletý muž: „Dobrý den, mohu vám nějak pomoci?“ „Dobrý den, vy jste pan Filip Tkadlec?“ řekl Jakub. „Ano. Pojďte dál.“ Ředitelova pohledná manželka nás zavedla do obývacího pokoje a nabídla závin s kávou. „Pane řediteli, jistě víte, proč jsme za vámi přišli. Chceme se zeptat, co jste dělal před třemi dny kolem osmé hodiny večerní?“ začal jsem s výslechem. „Ale jistě, pánové, to vám milerád zodpovím. Byl jsem se ženou na návštěvě u tchýně. Klidně se jí zeptejte.“ 32

„Dobře, takže jste si pochopitelně nevšiml ani ničeho podezřelého. Je to tak?“ „Bohužel. Je to vše?“ „Ještě něco,“ ukázal jsem mu Kuhlmannovu mapu, „co jsou ta vyznačená místa?“ Ředitel se zarazil a po chvíli odpověděl: „Vypadá to jako propadliště. Na shledanou.“ „To jste zase vy?“ rozkřikl se Dohnal, když jsme prošli brankou u jeho domu, a pokračoval: „Neřekl jsem jasně, že tu nejste vítaný? Vodprejskněte!“ „Tak se podívejte, Ondřeji Dohnale, buď mě pustíte dál a přestanete si stěžovat, nebo vás zažaluji za opakovanou urážku úřední osoby,“ nevydržel jsem a sáhl do kapsy. „Tohle je policejní odznak. Možná to tak nevypadá, ale tahle věcička vám může způsobit hodně problémů!“ Asi na něj můj výstup zapůsobil, protože zmlkl a pokynul nám směrem do domu. Posadili jsme se v kuchyni. Jakub si vzal do náruče pudlíka a začal se ptát: „Jsem rád, že jste se umoudřil. Jestlipak nám řeknete, kde jste byl před třemi dny kolem osmé hodiny?“ „Fotil jsem svatby. Můžu vám ukázat fotky. Na některých je i datum a čas. Manželé to občas požadují,“ odpověděl velice nevrle a pouze z donucení. „No vidíte, jak to jde. Podejte mi ty fotografie,“ řekl jsem potěšeně a vzal jsem do ruky balíček snímků. Pozorně jsem každý prohlédl, ale nevšiml jsem si ničeho zajímavého. Dohnalovo alibi se však potvrdilo. Obrázky jsem si půjčil a rozloučil se. Jakuba jsem poslal na stanici znovu je prověřit. Já jsem šel opět do podzemí. Pokud měl ředitel pravdu a označená místa na mapě znázorňují propadliště, musel Kuhlmann vědět, že může spadnout. Pochyboval jsem, že by tak důležitou věc opomněl. V tom případě mu však někdo musel pomoci. Ale proč? Na místě badatelovy smrti mě nic neupoutalo, vydal jsem se proto chodbou dál. Postupoval jsem podle mapy. Došel jsem k dalšímu propadlišti.Bylo dobře patrné. Chtěl jsem zkusit, zda poklop udrží váhu Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

člověka, a tak jsem na něj jednou nohou dupl. Povolil a mně se naskytl pohled do temného prostoru. Posvítil jsem si baterkou. Ke svému překvapení jsem spatřil místnost plnou beden. Rychle jsem utíkal k předchozímu propadlu pro žebřík, který tam stále stál. Slezl jsem dolů a otevřel první krabici. Zbraně! Několik desítek krabic plných střelných zbraní. Vrátil jsem se, abych mohl vše ohlásit na stanici. Tam na mě čekalo další překvapení. Záša mě upozornil na stále se opakující postavu na snímcích. Podíval jsem se pod lupou. Byl to ten muž s kostkovanou vestou. „Počkejte,“ zarazil se Jakub, „není to ředitel? Touhle dobou měl být přece u tchýně.“ Opravdu to byl on. Ty fotografie vyvrátily jeho alibi. Ihned jsme se ho vydali zadržet. Když jsme Tkadlece odváděli na stanici, tvářil

se velice klidně a odmítal nám cokoli říci. Ředitele jsme nechali přes noc v cele. Neměli jsme však přímé důkazy. Znali jsme motiv hrozilo mu prozrazení skladu se zbraněmi neměl žádné alibi, a dokonce jsem ho přistihl v podzemí. To ale pořád bylo málo. Ráno mě vzbudilo klepání na rameno. „Zřejmě to psychicky nezvládl,“ ozval se Zášův hlas. „Co se stalo?“ otevřel jsem oči. „Tkadlec se v noci oběsil. Nechal dopis na rozloučenou. Přiznává se v něm k vraždě Hanse Kuhlmanna i k obchodování se zbraněmi.“ Chvíli jsem mlčel a pak jsem odvětil: „Zavolej velitele a pohřební službu. Jak se zdá, je případ uzavřen. Jedeme domů.“ Veronika Hanelová, kvinta

Veronika Počerová (kvinta, 2003-2004)

Ročenka 2003

33

Kalendář Kalendářškolního školníhoroku roku2002 - 2003 2.9.

8. - 15.9. 11.9. 13. - 20.9. 13. - 22.9. 23. - 28.9. 27. - 29.9.

Zahájení školního roku 2002-2003 Mezinárodní divadelní projekt Maturitní zkoušky Münchner Jugendorchester – koncert v ZUŠ Liberec Schůzka s rodiči žáků primy a 1.N Výměnná návštěva v Hannoveru Setkání s bývalými kolegy Výměnná návštěva v St. Gallenu Sportovní a turistický kurz (Chorvatsko) SpA, SpB, 3.A Sportovní a turistický kurz (Chorvatsko) 3.B Mládežnický divadelní festival - Reichenbach, SRN

1. - 8.10. 2.10. 4. - 6.10. 5.10. 7. - 9.10. 9. - 11.10. 10.10. 10. - 13.10. 14. - 16.10. 15. - 19.10. 16. - 23.10. 17. - 18.10. 18. - 19.10. 25. - 27.10. 28.10. 29. - 30.10. 31.10.

Návštěva studentů z Gymnázia Wiesentheid (2.N) Návštěva studentů z Univerzity Brémy Festival pěveckých sborů Vlachovo Březí – Cum decore Muzikál Šachy – Dům kultury Liberec (česká premiéra) Dny poznání 1.N – Bílý Potok Dny poznání prima – Bílý Potok INVEX Brno Konference k osnovám německého oddělení Dny poznání 1.A, 1.B – Bílý Potok Návštěva pěveckého sboru z Hannoveru Návštěva studentů z Gymnázia Vilsbiburg (3.N) Soustředění v Bílém Potoce (Pěvecký sbor z Hannoveru a Cum decore) Prezentace mimoškolských aktivit Celostátní setkání debrujárů “Melodie nad Ještědem” Státní svátek Podzimní prázdniny Historický seminář – prezidentské dekrety (Krajská knihovna Liberec)

4.11. 5.11. 5.11. 6.11. 6.11. 7.11. 7.11. 9.11. 11.11. 12.11. 14.11. 20.11. 21. - 23.11. 22.11. 26.11. 26.11.

Divadelní představení Vynález zkázy - Naivní divadlo Stromy mýma očima - Výstava a přednáška v Severočeském muzeu Divadelní představení Popelnice - Experimentální studio Schůzka s výchovnými poradci ZŠ Seminář k FO, kat. A, B, C, D Vystoupení zpěváka z Nového Zélandu Schůze výboru SRSPŠ Setkání s bývalými kolegy z německého oddělení Divadelní představení Hra na mostě v Krátkém úderném divadle Divadelní představení – Fidlovačka Praha Češi a Němci – nacionalismus a architektura – přednáška Pedagogická rada Nisa Schola – výstava, Dům kultury Divadelní projekt – divadelní představení Naivní divadlo Projektový den Seminář k FO – kat. A, B, C, D

3.9.

34


28.11. 28.11.

Schůzky s rodiči Valná hromada SRSPŠ

1.12. 4.12. 5.12. 6.12. 7.12. 8. - 11.12.

Adventní koncert Cum decore v Žitavě Školní kolo MO kat. A Krajské finále ve volejbale dorostenek Fjodorův sen – oslava Dne studentů v Koloseu Společný koncert sborů Cum decore a Reneta v Severočeském muzeu Evropský parlament – Euroscola (účast studentů Gymnázia F.X.Šaldy na projektu ve Strasbourgu) Výměnná návštěva studentů 4.N v Hamburgu Miliarda indických očí - kino Varšava Soutěž v německém jazyce Exkurze 6.N na letišti v Praze, návštěva Velvyslanectví SRN Olympiáda v českém jazyce Soutěž v anglickém jazyce Exkurze do spalovny (pro studenty ze semináře chemie) Literární pásmo Současná próza (Experimentální studio) Divadelní představení v Krátkém úderném divadle Vánoční prázdniny Vánoční prázdniny

8. - 14.12. 10.12. 11.12. 12.12. 16.12. 19.12. 20.12. 23.12. 27. - 31.12. 2. - 3.1. 7.1. 12. - 18.1. 14.1. 15.1. 17.1. 22.1. 25.1. 28.1. 29.1. 30.1. 31.1. 3.2. 4.2. 5.2. 6.2. 10.2. 12.2. 17. - 21.2. 24.2. 26.2. 27.2. 28.2. Ročenka 2003

Vánoční prázdniny Matematická olympiáda – kat. P Lyžařský výcvikový kurz (kvinta, 1.A, 1.B) Matematická olympiáda, kat. A Soutěž ve francouzském jazyce Den otevřených dveří Fyzikální olympiáda, kat. A Pedagogická rada Maturitní ples tříd OkA a OkB Matematická olympiáda, kat. B, C Soutěž v recitaci Matematická olympiáda, kat. Z9 Pololetní vysvědčení Pololetní prázdniny Exkurze 5.N do ZOO Drážďany Projektový den Obsluhoval jsem anglického krále, Experimentální divadlo Projektový den Obhajoby seminárních prací Konverzační soutěž v anglickém jazyce Biologická olympiáda, kat. A, B Olympiáda v německém jazyce Konverzační soutěž v anglickém jazyce Jarní prázdniny Maturitní písemná práce z německého jazyka - 6.N Maturitní písemná práce z matematiky - 6.N Múzování Setkání učitelů němčiny - akce PC Liberec a Goethe-Institutu Maturitní písemná práce z chemie, biologie a fyziky - 6.N 35

2.3. 3. - 4.3. 4.3. 5.3. 7.3. 10.3. 11.3. 12.3. 14.3. 15.3. 16. - 29.3. 19.3. 21.3. 22. - 28.3. 24.3. 25.3. 25. - 26.3. 26. - 31.3. 28.3. 28. - 31.3. 1.4. 1. - 10.4. 1. - 4.4. 1. - 2.4. 1. - 4.4. 3.4. 4. - 6.4. 6.-13.4. 9.4. 10.4. 11.4. 14.4. 17. - 18.4. 23.4.

36

Videokonference s ministry školství zemí EU - Řecko Lyžařský výcvikový kurz (3.N) - Jizerské hory Návštěva kulturního atašé velvyslanectví SRN Pořad o Osvobozeném divadle Biologická olympiáda kat. C, D Chemická olympiáda kat. C Soutěž debatního klubu Přehlídka dětských recitátorů (okresní kolo – DDM Větrník) Olympiáda v ČJ - okresní kolo Soutěž o francouzsky mluvících zemích Pythagoriáda Maturitní písemné práce ze Šp Soutěž v programování Maturitní ples tříd 4.A, 4.B a 6.N Gymnasia cantant (Liberec, regionální kolo) Studijní pobyt 5.N v Německu “Přijímací zkoušky na nečisto” Písemné práce z AJ Matematická olympiáda kat. Z9 Biologická olympiáda kat. A SpringDay 2003 – 2.N Projekt EU „School +“ - Finsko Písemné práce z NJ a FJ Matematická olympiáda kat. B, C Projektové dny Výměnná návštěva studentů 3.N na Gymnáziu ve Vilsbiburgu Den učitelů Výměnná návštěva studentů 4.N na Gymnáziu v Aachen Coca–cola cup - fotbalový zápas Maturitní písemná práce z češtiny Výměnná návštěva 2.N ve Wiesentheidu Výměnná návštěva 4.N v Aachen Výměnná návštěva 3.N ve Vilsbiburgu Celostátní kolo MO Fyzikální olympiáda – kat. E, F Zeměpisná olympiáda Mezinárodní divadelní projekt – Bílý Potok Výměnná návštěva studentů z Hamburgu (4.N) Pedagogická rada Juniormaraton Matematická olympiáda Valná hromada SRSPŠ Schůzky s rodiči Biologická olympiáda Exkurze do liberecké spalovny (Seminář z chemie) Divadelní představení v Divadle F.X.Šaldy a v Krátkém úderném divadle Přijímací zkoušky - 1. kolo Velikonoční prázdniny Pythagoriáda Biologická olympiáda kat. D Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

24. - 26.4. 25.4. 26.4.

Soutěž Gymnasia cantant Brno, účast Cum decore Biologická olympiáda Fyzikální olympiáda, kat. B, C, D Debatní pohár

2.5. 5.5. 6.5. 6. - 9.5. 8. - 9.5. 9.5. 12. - 16.5. 14.5. 19. - 22.5. 23. - 24.5. 26. - 29.5. 28.5. 28. - 31.5.

Ředitelské volno Pedagogická rada pro třídy OkA, OkB, 6.N Testy PISA – výběr žáků Exkurze 6.N do Berlína Divadelní projekt – Praha Ředitelské volno Výjezdové semináře (SpA, SpB, 3.A, 3.B) Pedagogická rada pro třídy 4.A, 4.B Maturitní zkoušky tříd OkA, OkB a 6.N Bambiriáda - Debrujáři Maturitní zkoušky tříd 4.A a 4.B Předávání maturitních vysvědčení (OkA, OkB, 6.N) Exkurze do Provence

1. - 2.6. 4.6. 5. - 6.6. 14.6.

Exkurze do Provence Předávání maturitních vysvědčení (4.A, 4.B) Olympiáda mládeže v lehké atletice Koncert pěveckých sborů Cum decore a Ještěd v PKO Muzikál Šachy - derniéra Seminář Nadace Guardini “Tělem i duší … Co člověk?”, Hrabětice / Janov Přírodovědný kurz tercie v Bílém Potoce Výměnná návštěva studentů z Hannoveru Uzavření klasifikace za školní rok 2002-2003 Slavnostní zakončení školního roku – Ohlédnutí 2003 v Domě kultury Rozlučkový koncert Cum decore v ZUŠ Pedagogická rada Školení lektorů v rámci SIPVZ Pedagogická rada Předávání vysvědčení Prázdniny

14. - 17.6. 15. - 19.6. 15. - 21.6. 18.6. 19.6. 20.6. 20. - 22.6. 27.6. 30.6.

Ročenka 2003

37

Tereza Hemelíková (1.B, 2003-2004) 38


Témata maturitním Tématak kpísemným písemným maturitním zkouškám jazyka zkouškámz českého z českého jazyka 1. Na světě je hodně maličkostí, které dělají ze života zázrak (K. Fialová) (Volný slohový útvar) 2. Jeden svět nestačí? aneb Útěky od reality (Volný slohový útvar) 3. A přece budou knihy na policích (C. Milosz) (Přežije kniha konkurenci televize, videa, internetu?) (Volný slohový útvar) 4. Naše město, jak ho možná neznáte (Fejeton)

Ukázka úspěšné maturitní práce Jeden svět nestačí? aneb Útěky od reality (Povídka) Bydlím v malém městě. Není podstatné, jak se jmenuje, ale iniciály napovědí: K.H. Další pro vás čtenáře nepodstatnou informací je moje jméno. Stejně mě podle něj nepoznáte, natož abyste mě vystopovali. Ale budiž - jmenuji se Hynek. Abych vás však mohl nechat okusit svůj všední (!) život, musím nejprve popsat své bydliště. Čtěte tedy pozorně. Žiji v jednopatrovém nájemním domě. V přízemí bydlí od 50.let bývalá svazačka Kateřina Střihlá. Je jí pětašedesát let, žije sama s kocourem a povídá si s rostlinami. Vcelku nenápadná osůbka. Naproti Střihlé přes chodbu žijí manželé Koškovi. On je, lidově řečeno, "frajírek ze zapadákova," ona pracuje jako zcela prostinká bankovní úřednice. Představují ukázkové konzumní soužití (resp. manželství), pouze děti jim chybí. V patře nad Koškovými bydlím už 12 let já. Stejné patro se mnou sdílí poslední nájemník - pan F. Záměrně neuvádím celé jeho jméno. Důvod mého tajnůstkářství zjistíte později. Všechny už znáte, můžeme začít. 4.června jsem se probudil v půl osmé ráno. Pyžamo na mně viselo a já vzpomínal na doby, Ročenka 2003

kdy jsem "trpěl" ranní erekcí. Kam se jen ty časy poděly? Otevřu okno. Naskytl se mi překrásný výhled do zdi sousedního domu. Vskutku nádhera! Úzkou škvírou mezi naším a vedlejším domem jsem na záhonku, který leží hned za silnicí, zahlédl drobné tělíčko paní Kateřiny. Ze záhonu s cibulí vyčuhoval ocas Iljiče (kocoura paní Kateřiny) a celý pohled vypadal v ranním slunci nádherně idylicky. Skoro jsem zapomněl na to, jak mě Střihlá v sedmdesátých letech nutila do hry na mrkanou a i v mých sedmnácti se mne ve vlaku ptala, zda nepotřebuji kakat nebo lulat to vše za přítomnosti všech pionýrů a svazáků z našeho obvodu. Oblékl jsem se a vyrazil do práce. Na cestě jsem paní Kateřinu potkal: "Hynku, prosím tě, nekoupil bys mi v zahradním centru asi 20 afrikánů? Pro mě je to moc daleko," zahlaholila Střihlá a vycenila protézu. "Ale jo, mám to při cestě," odpověděl jsem. Odpoledne jsem tedy jel pro 20 afrikánů. Přijedu domů, vejdu do domu, zvoním na paní Kateřinu - nic. Zvoním podruhé, potřetí - pořád nic. Sáhnu na kliku a dveře se pootevřou. "Co když se jí něco stalo?" přemýšlím nahlas. Vejdu a podvědomě hledám sesuté stařecké tělo u kuchyňské linky. Nikde neleží! Na zdech rudé prapory, čestná vyznamenání snad

39

z celého RVHP. Otevřu poslední dveře. "Ne! To snad ne!" Afrikány mi vypadly z rukou. Stál jsem ve vchodu do malé místnůstky s rudým světlem. Uprostřed stál skřipec - novodobý oltář sexuchtivé důchodkyně. Na zdech biče, bičíky, pouta. Najednou do mne někdo strčil upadl jsem na zem a pak to šlo ráz na ráz: dostal jsem výprask koženým řemenem. "Tak dělej, plaz se ke špalku!" řvala paní Kateřina. Pak si asi všimla rozdupaných afrikánů a rozsvítila: "Šmankote! To jsi ty, Hynečku?" zeptala se ustaraně. "Jo! Co jste mi to udělala?!" tázal jsem se nechápavě paní Střihlé, jejíž tělo bylo nasoukáno do latexového oblečku. "Promiň, promiň! Hlavně o tom prosím nikomu neříkej! Prosím!" koukala na mne s nevinným výrazem z gumové masky. "Sto čtyřicet šedesát," vydechl jsem. "Co?" zeptala se nechápavě. "Ty afrikány!" odsekl jsem. "O, ano, no jistě," řekla Střihlá a začala hledat peníze. Za afrikány jsem dostal opravdu velmi solidně zaplaceno. Když jsem odcházel, potkal jsem na chodbě urostlého čtyřicátníka, jenž opatrně zvonil u paní Kateřiny. Že by nesl nové afrikány? Co myslíte? Týden nato jsem bohužel vytopil Koškovy. "Sotva se mi zahojily rány od Střihlé, tak dostanu další nakládačku od Koška!" říkal jsem si před zrcadlem. Ve čtyři hodiny zvonil u vchodu "pojišťovák". Měli jsme jít ke Koškům sepisovat jakýsi protokol o pojistné události. Ve dveřích už na nás čekali Koškovi, jestli prý bychom nemohli sepsat protokol na chodbě, že mají doma vše mokré a kdesi cosi. Pojišťovací agent byl však neoblomný a tvrdil, že musí vše vidět. Koškovi se vzdali. Vešli jsme do jejich 2+1. Všude po stěnách visely nejrůznější plenty a závěsy. "A kde je ta vytopená oblast?" ptal se pan Malý, pojišťovací agent. "V kuchyni," odvětili jednohlasně Koškovi. "Nikde jinde? A proč tu máte ty závěsy?" ptal se pan Malý. Než stačili manželé Koškovi odpovědět, odhrnul pan Malý závěs, který paní Košková zřejmě špatně přitloukla ke stropu, takže celý spadl na zem. Před námi se objevila světle žlutě vymalovaná stěna, posetá špendlíky po celé ploše. Na každém špendlíku se nacházelo jedno 40

křidélko ubohého hmyzu - brouka či mouchy. Pod špendlíkem vždy visela malá cedulka, na níž byl latinský název hmyzu, z něhož dané křídlo pocházelo, či "familiární" české názvy tvorů, jako třeba u křídla číslo 4206, jež neslo označení "moucha Emilka". Koškovi zrudli. Po chvilce ticha pan Malý vyhrkl: "Neuvěřitelné!" Paní Košková se osmělila: "Víte, my jsme s manželem takoví kuriózní sběratelé, že, a my chceme … chceme se dostat do knihy rekordů!" vyhrkla narychlo. "No, tak to se vám bezpochyby povede. Promiňte, ale viděl jsem toho až moc. Zítra přijďte ke mně do kanceláře a protokol sepíšeme tam," tiše pravil pan Malý a vytratil se. Koškovi se na mne oba podívali. Stejně prosebně jako tehdy paní Kateřina. Chyběl jen řemen. "Nic jsem neviděl, O.K.? Mě tady stejně už nic nepřekvapí. Zítra na shledanou," otočil jsem se na podpatku a kvapně opustil byt Koškových. Teď si možná pomyslíte - jeden lepší než druhý. Ale co ten třetí? Tím třetím je pan F. Celé jeho "prozrazení" začalo v pátek, tuším druhý týden v srpnu. Viděl jsem na ulici ženu. Ne normální - viděl jsem ženu žebračku. V našem městě jev zcela nezvyklý. Přistoupil jsem k ní. Seděla opřená o popelnice, nehýbala se. "Je vám něco?" zeptal jsem se. "Je mi zima," zaskuhrala. "Cože? Vždyť je srpen!" nechápal jsem. "Je mi zima v zimě. Nemáš nějaké oblečení? Dámské!" zaskuhrala snad ještě víc. Vše bez jediného pohybu a se svěšenou hlavou. "Něco vám seženu a pozítří sem ty věci donesu, platí?" zželelo se mi ženy. Rozhodl jsem se požádat v práci všechny kolegyně o pomoc a sesbírat co nejvíce svršků pro onu nešťastnici. Dva dny nato jsem přišel na dohodnuté místo. Ta žena tam opět ležela, jako by se od pátku ani nehnula. "Tak tady to je. Sesbíral jsem všechno možné. V práci jsme se složili a všichni vám dáváme dohromady 590 korun, abyste si mohla nakoupit potřebné věci!" vydechl jsem s nadšením a úsměvem na tváři. "Děkuji mnohokrát!" řekla žena, vzala pytel, peníze a odešla.


Řekl jsem si, že si zajdu na večeři. V půl desáté večer jsem se vracel z města domů, společensky mírně unaven, jelikož barmana opustila žena, chtěl se vypovídat, přičemž naléval mně (a hlavně sobě) jednu sklenku za druhou. Odemkl jsem dveře do domu. Na chodbě zacinkaly lahve. Myslel jsem si, že se mi to zdá. Považte - venku jsem viděl Elvise s Jacksonem, jak tančí polku, takže jsem svým smyslům už moc nevěřil. Ale když jsem vystoupal těch šestnáct schodů do prvního patra, probral jsem se, jako by mě někdo polil kbelíkem studené vody: ležel tam na zemi pan F., klíče v zámku, všude okolo láhve, vzduch prosycen sladkou vůní lihu. Chvilku jsem zaostřoval a štípnul se do tváře. Pan F. byl totiž něčím zvláštní - měl na sobě šaty jako ta žebračka z ulice, u mých dveří se válel pytel s oblečením od kolegyň, přes zábradlí byla přehozena paruka. Pan F. mručel a pomalu oddychoval. "Ty so…," ani jsem to nedořekl.

Vždyť pod mýma nohama u Košků nejspíš umírá další octomilka a paní Kateřina momentálně určitě někoho natahuje na skřipec. Odtáhl jsem pana F. do jeho bytu, hodil mu tam láhve, paruku a pytel s oblečením, zavřel za sebou a na schodech jsem se rozesmál. "Vždyť to jsou normální lidé! Normální!" řval jsem po chodbě. Ráno mi pan F. vrátil 590 korun, omluvil se a prosil mě o dvě věci: abych si nechal vše pro sebe a jestli si může nechat to oblečení. Na obojí jsem přikývl. Byl totiž krásný den a mně už nic nepřipadalo neobvyklé. Nic a nikdo - vše v pořádku, dokonalé. Udělal jsem si tedy dobrý oběd. Musím uznat, že Iljiče krmila Střihlá dobře, ale Micka od Horáčků (bydlí přes ulici) byla šťavnatější… Ale jinak jsme všichni normální! Jan Pavlů, 4.B

Jiří Vejvoda (tercie, 2002-2003)

Ročenka 2003

41

Počítače Počítačeaamy my Právě teď jste se ocitli na stránkách, které vznikají jako výčet všeho, co se změnilo kolem počítačů u nás ve škole od minulého roku. Situace kolem počítačů na naší škole se mění úměrně tomu, jak velká je proměnlivost obsahu webovských stránek na Internetu nebo rychlost, s jakou se na trhu objevují nové počítače.

Národní a mezinárodní spolupráce Nadále pokračujeme ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, Fakultou elektrotechniky ČVUT v Praze, Gymnáziem Arabská v Praze, 1. jazykovou ZŠ v Praze 4, ZŠ Angelovova v Praze 5, ZŠ Korunovační v Praze, ZŠ TGM v Hodkovicích nad Mohelkou a ZŠ Vrchlického v Liberci. Spolupodílíme se na přípravě mezinárodního semináře o počítačích ve škole „Poškole“, konaného v Sedmihorkách u Turnova. Jsme členy Jednoty školských informatiků. V rámci mezinárodní spolupráce trvá spolupráce s následujícími partnery: University of Barcelona, Institut

d`ensenyament secundari Bernat Metge Barcelona (Španělsko), Extreme Media Solution Ltd., Ellinogermaniki Agogi s.a. (Řecko), Alliance High School Haifa, Technion-Israel Institute of Technology (Izrael), University of Oulu a Oulunsalo Secondary School (Finsko).

Nové vybavení Prostředky na vybavování výpočetní technikou škola z prostředků SIPVZ neobdržela. Financování tak zůstalo na dárcích a běžném školním rozpočtu. Velkou radostí bylo v prosinci 2002 zakoupení

6 nových počítačů, kterými jsme nahradily již nefunkční počítače v kabinetech. Byla dokončena instalace dataprojektoru do učebny zeměpisu, který společně s počítačem pořídila německá sekce našeho gymnázia. SRSPŠ financovalo výrobu stolů a kabelové rozvody pro 3 počítače, které jsou umístěny na chodbě u učebny P1 a jsou dostupné všem studentům v jakékoliv době. Od Nadace Preciosa jsme získali 4 starší počítače, které nyní používáme v laboratořích fyziky. Během letních prázdnin jsme se pustili do rozšíření stávajících kabelových rozvodů v celé budově gymnázia, přibylo tak více než

42


60 nových počítačových zásuvek. Byly instalovány počítače do laboratoří fyziky a biologie, doplněny počítače do některých kabinetů a na chodbu k učebně P1 byl umístěn čtvrtý počítač. Nešlo však o nové počítače, nýbrž o starší typy, které používáme v terminálovém provozu. Proto byl také zakoupen nový server pro terminálové služby s OS Windows XP založené na Citrix technologii. Celkový počet počítačů se zvedl na 96 a každý z vás si jistě umí představit, jak obtížné je udržet je všechny v provozu.

SIPVZ V oblasti vzdělávání pedagogů provádíme školení typu Z a P, která mají za úkol zvýšit informační gramotnost učitelů a umožnit jim využívání nových technologií ve výuce. V červnu jsme přivítali na naší škole skupinu 60 odborníků z celé republiky, kteří společně na třídenním pracovním semináři pořádaném MŠMT připravovali podobu školení P. V rámci vyhlášených pilotních grantů jsme podali návrhy tří projektů. Všechny byly

přijaty a my jsme na nich mohli začít pracovat. Projekt „Chemický vzdělávací portál“ má za úkol zpřístupnit na Internetu pro studenty i veřejnost informace z oblasti chemie, které jim pomohou se orientovat v tomto vědním oboru. Zpočátku byste tam měli najít periodickou tabulku prvků, výskyt prvků, jejich přípravu, výrobu, dále pak videozáznamy chemických pokusů a návody k nim či poradnu, do které můžete napsat svůj problém týkající se běžného života a chemie, např. jak vyčistit skvrnu od inkoustu. Projekt probíhá pod vedení prof. Jindry Kuglerové. Druhý projekt „Edunix – terminálový provoz laboratoří“ řeší instalaci serveru a Ročenka 2003

konfiguraci počítačů v laboratoři fyziky tak, aby bylo možné ve výuce používat i starší počítače, které svým výkonem jen stěží dohoní ty dnešní. Projekt realizují prof. Vítězslav Pěnička a Pavel Knobloch společně s Martinem Grombiříkem a Ondřejem Ruskem (vývojový tým projektu Edunix z Jednoty školských informatiků). Posledním projektem je Schola ludus: Podnebí. Jde o výukové CD pro střední školy, zabývající se meteorologií a klimatologií. Projekt vzniká ve spolupráci s Krátkým filmem, a.s., Praha. Kromě prof. Pavla Taibra a RNDr. Jany Hrnčířové se na něm podílejí také pracovníci MFF UK Praha v čele s doc. RNDr. Jaroslavou Kalvovou, CSc. První výsledky z těchto projektů budou k nahlédnutí již v lednu 2004. Na adrese http://piloty.gfxs.cz je databáze všech projektů, které se realizují v celé republice.

Počítačový klub Na škole pracuje počítačový klub, jehož členy jsou především počítačoví “zasvěcenci”, ale může v něm být každý, kdo se o počítače zajímá a chce se nějakým způsobem realizovat. Klub pracuje v rámci Středoškolského klubu ASK ČR při Gymnáziu F.X.Šaldy, vedoucím klubu je Pavel Knobloch. V minulém roce jsme se starali o realizaci videoprojekcí v muzikálu Šachy, zúčastnili jsme se s počítačově zpracovanými projekty přehlídky Creative Hall v Brně a mezinárodní přehlídky ESI v Moskvě. Vypravili jsme se na Invex v Brně a během roku uspořádali dva víkendy s počítačovými hrami. V červnu jsme se pak podíleli na přípravě i realizaci Ohlédnutí 2003 v Domě kultury. Z něho jsme vyrobili DVD se záznamem akce a všech videopříspěvků. DVD je u nás ve škole pro zájemce k dostání. Pavel Knobloch

43

Výběr informačních zdrojů na školních serverech: www.gfxs.cz V srpnu 2003 byla zprovozněna nová verze stránek založená na technologii PHP, autorem těchto stránek je Matěj Humpál ze sexty A.

databáze se můžete stát i vy. Autory a webmastery stránek jsou Lukáš Ježek a Radek Štěpán ze sexty A.

chemie.gfxs.cz adresa projektu Chemický vzdělávací portál. Webmasterem je Ondřej “Andrew” Nešpor a o design se stará Matěj “Finwë” Humpál.

xomax.gfxs.cz Již pátým rokem je vyvíjen internetový portál, který byl rokem 2003 zmodernizován a hodlá se stát studentským webem se vším všudy. Aktuality o kulturním dění v Liberci, fotky tříd, novinky týkající se studentů ve škole - to vše se dá nalézt na xomax.gfxs.cz. Autorem, duchovním otcem, webmasterem a designerem webu je talentovaný Tomáš “Xomax” Hnatovský ze septimy A.

biologie.gfxs.cz adresa biologického atlasu, nyní obsahující ptáky, savce a obojživelníky. Spolutvůrci 44


sinivalkoiset.gfxs.cz

v rámci projektu School+: Voda a my - My a voda (vedoucí projektu Pavel Taibr) pilotní granty SIPVZ: Chemický vzdělávací portál (vedoucí projektu Jindra Kuglerová) pilotní granty SIPVZ: Edunix – terminálový provoz laboratoří (vedoucí projektu Pavel Knobloch) pilotní granty SIPVZ: Schola ludus: Podnebí (vedoucí projektu Pavel Taibr) soutěž Mládí a vědění: Sluneční soustava (vedoucí projektu Pavel Taibr) prezentované projekty na Creative Hall: Xomax – studentský internetový portál Gymnázia F.X.Šaldy (prezentovali Tomáš Hnatovský a Petr Houška ze septimy A) Sluneční soustava (prezentovali Adam Kučera a Jakub Jaša z kvinty) Biologický atlas (prezentovali Lukáš Ježek a Radek Štěpán ze sexty A)

muzikal.gfxs.cz domovské stránky českého uvedení muzikálu Šachy. Webmasterem stránek je Václav Chábera.

prezentované projekty na semináři Poškole 2003: Zábavný zeměpis (prezentovali Lukáš Ježek a Radek Štěpán ze sexty A) prezentované projekty na ESI 2003 v Moskvě: Zábavný zeměpis a Biologický atlas (prezentovali Lukáš Ježek a Radek Štěpán) Chemický vzdělávací portál (prezentovali Ondřej Nešpor a Václav Chábera) Prezentace Libereckého kraje (prezentovali Tomáš Hnatovský a Matěj Humpál)

Přehled zpracovávaných projektů: projekt EU: School+: More tan a Platform to Build the School of Tommorrow (vedoucí projektu Pavel Knobloch, Jiří Sulovský) v rámci projektu School+: Voda v pohádkách, legendách a mýtech (vedoucí projektu Jitka Jirsáková) Ročenka 2003

45

Ze na golfové Ze sluneční slunečnísoustavy soustavy na golfové hřiště Konopiště hřištěuuzámku zámku Konopiště Čtveřice kvintánů Adam Kučera, Tomáš Glaser, Jakub Jaša a Boris Goldstein se již druhým rokem zúčastnila soutěže Siemens Multimedia. V projektu soutěžilo na 350 týmů z více než 250 škol z celé republiky. V loňském školním roce kvintáni skončili s multimediální prezentací Jizerských hor na osmém místě. Letos však postoupili do vyšší věkové kategorie, kde je mnohem větší konkurence, soutěžili tak ve svých 15-16 letech i s osmnáctiletými. V tomto školním roce pracovali opět na fyzikálně-zeměpisné učební pomůcce

46

- zpracovali sluneční soustavu. Po zhlédnutí a při odesílání práce porotě jsem tajně věřil, že se kluci neztratí. A ono to vyšlo! Na zářijovém slavnostním vyhlášení soutěže ročníku 2003 v golfovém areálu Konopiště nám porota přiznala třetí místo! Chlapci si užili výuky golfu, naučili se odpalovat míček přes sto metrů a díky jejich vzorné reprezentaci škola získala nový počítač. Kluci, díky! Vzhůru k ročníku 2004! Pavel Taibr vedoucí družstva


Miroslava Kucková (kvinta, 2002-2003) Ročenka 2003

47

European European Schoolnetwork SchoolnetworkConference Conference Ve dnech 14.-16.února 2003 jsem měl možnost jako vedoucí projektu Springday in Europe 2003 zúčastnit se historicky první konference všech členů Evropské vzdělávací sítě European Schoolnetwork – EUN v belgickém Bruselu. Sešlo se zde na 365 učitelů, vzdělávacích pracovníků, manažerů i úředníků zapojených v celé řadě projektů Evropské unie. European Schoolnet funguje od roku 1998 a umožňuje spolupráci a služby komunitě tisíců škol v celé Evropě prostřednictvím společné internetové sítě. Za uplynulých pět let se konala celá řada setkání lidí zapojených v jednotlivých projektech, ale tato konference byla první, která umožnila setkání a konfrontaci všech zúčastněných najednou. Ústředním tématem konference byla „Technologie a výuka – klíč ke spolupráci“. Hlavní důraz byl kladen na inovace ve vzdělávání, možnosti mezinárodní spolupráce při výuce mezi školami prostřednictvím ICT. Konferenci oficiálně zahájil Ulf Lundin, ředitel European Schoolnet. Zásadní referáty pak přednesli Dr. Idit Harel – ředitelka MaMaMedia N.York, prof. Chronis Kynigos, ředitel projektu Školy budoucnosti – SEED project, Maruja Guttierez, vzdělávací a kulturní komise EU. Hlavní součástí konference byly paralelní workshopy na celou řadu témat: Virtuální výuka, Otevřená škola, Nové pedagogické přístupy, Škola budoucnosti, Technologie do základních škol, Možnosti soutěžení, Technika a výuka, Spolupráce při změnách internetu, Virtuální výuka atd. Hlavní aktivity a projekty probíhající v současné době na půdě Evropské unie, případně ty, které se připravují: • • • • • • • •

Comenius myEurope eXplora Valnet ENIS SEED Springday in Europe* Itales

• • • • • • •

LAB of Tomorow 5D M.A.I. School+ ValNet IT Cole eSchola

*proběhl k 21.3.2003 – nyní se vyhodnocuje.

V jednotlivých workshopech se představili jejich autoři či účastníci, kteří vysvětlovali své koncepce a seznamovali účastníky se svými zkušenostmi. Workshopy též byly místem všeobecných i konkrétních diskuzí o metodách, formách a obsahu práce ve škole 21.století. Webová stránka European schoolnet: http://www.eun.org představuje vícejazyčný portál obsahující zdroje pro kohokoliv, koho zajímá vzdělávací proces nebo se ho účastní (žáci, učitelé, rodiče apod.). Na první konferenci tohoto druhu mají navázat v budoucnu další. Pavel Taibr

48


Mezinárodní Mezinárodníprojekt projektSchool+ School+ Ve tříletém projektu EU nazvaném School+: More than a Platform to Build the School of Tommorrow (IST-2000-25162), na kterém spolupracuje 9 univerzit a středních škol z Finska, Španělska, Řecka, Izraele a České republiky, jsme se dostali do druhé poloviny a je za námi již hodně práce. V úvodním roce projektu jsme společně s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze prováděli řadu setkání se studenty, učiteli a rodiči. Hledali jsme společně odpovědi na otázky typu: Jak byste si představovali školu v budoucnosti, Co vám vadí na současné škole, Jak by se měla škola změnit, Je používání ICT nástrojem pro nastartování změn ve škole apod. Hledali jsme odpověď, jak by měl vypadat informační systém, který by nám pomohl změnit výuku, zefektivnit ji a udělat ji zajímavější. Prováděli jsme analýzu učebních osnov a hledali společná témata pro mezinárodní spolupráci. Tím hlavním tématem se stala „Voda“. V Izraeli je voda klíčovou otázkou vzhledem ke geografickému položení státu, ve Finsku jí mají naopak dostatek. V historii Řecka sehrála voda velkou roli v souvislosti s námořní dopravou a v Čechách jsme tou dobou prožívali období povodní. V rámci tohoto projektu se na naší škole řešily dva projekty související s Mezinárodním rokem vody. Jeden z nich byl literární, druhý zeměpisný. V posledním roce projektu, do kterého vstupujeme, jsme přizvali ke spolupráci ZŠ Vrchlického v Liberci, ZŠ TGM v Hodkovicích nad Mohelkou a ZŠ Korunovační z Prahy. Společně s nimi se budeme zabývat novým tématem a tím je Život teenagerů v současné Evropě. Projekt bude ukončen koncem května, kdy se všichni partneři projektu sejdou ve španělské Barceloně. Pavel Knobloch

Voda v pohádce, pověsti a mýtu Název literárního projektu zněl Voda v pohádce, pověsti a mýtu. Pracovalo na něm šest žáků z 2. a 3. ročníků a 6.N (Martin Kracík, Ondřej Jakubov, Kristina Dvorská, Pavlína Zlevská, Andrea Čechová a Hana Švubová) pod vedením prof. Jirsákové. Výstupem byl sborník zpracovaný na počítači. Používali systém, který byl pro tento projekt speciálně vyvinut v Řecku, ukázal se však jako nevyhovující. Na projektu pracovali od října 2002 do června 2003. Pracovní verze projektu byla prezentována na setkání účastníků ze zemí, které participují na projektu School+ Microcosmos, ve finském Ivalu v březnu 2003. Prezentace konečné verze se uskutečnila na školní akademii Ohlédnutí 2003 v Domě kultury v Liberci v červnu 2003. Na základě četby pohádek, pověstí a mýtů různých zemí a kultur žáci sledovali, jakou roli hraje voda v životě lidí, jak ho ovlivňuje pozitivně či negativně. Kromě sumáře zjištěných skutečností žáci parafrázovali některé pohádky, které dokládaly sledovanou problematiku, a přidali i pohádky z vlastní tvorby. Předmluva, závěr a úvody k jednotlivým kapitolám byly napsány česky i anglicky.

Ročenka 2003

49

Prostřednictvím internetu žáci kontaktovali zástupce z partnerských zemí (Finsko, Španělsko, Řecko a Izrael). Požádali je, aby nám poslali ukázky svých národních pohádek o vodě. Španělé poslali pověst o fontáně v Barceloně, Finové nás zahrnuli množstvím starých severských mýtů, v nichž voda hraje nesmírně důležitou úlohu. Největší přínos tohoto projektu spočíval v tom, že se žáci naučili orientovat se v literatuře určitého typu, zpracovávat velkou sumu faktů a spolupracovat. Jitka Jirsáková, vedoucí projektu

Voda a my - My a voda Název zeměpisného projektu zněl Voda a my – My a voda. Pracovala na něm třída kvinta pod vedením prof. Taibra. Ta se rozdělila do šesti skupin po třech až šesti studentech, kteří zpracovávali „vodní“ témata týkající se naší oblasti – Liberecka. Dílčí témata: 1. Kam voda teče? 2. Kolik voda stojí? 3. Jak nám tu voda pomáhá? 4. Voda a zábava 5. Voda v Jizerských horách 6. Je pro nás voda hrozbou? Studenti se tak seznamovali s vodou trochu jinak než při běžných hodinách chemie, biologie nebo zeměpisu, kde se o vodě učí. Úplně novým pro studenty bylo užití e-learningového prostředí Microcosmos, které se v rámci projektu vyvíjí. Výsledkem práce byly internetové a textové prezentace daného tématu. Ze všech prací vyjímáme shrnutí tématu „Je pro nás voda hrozbou?“, které je v Čechách poslední dobou velmi aktuální. Voda a hrozby na Liberecku: • povodně • protržení hrází • nedostatek vody • sněhová kalamita • náledí • utonutí • dopravní nehoda způsobená deštěm, mokrou vozovkou atd. • přívalový déšť • krupobití • mlha • námraza • znečištění vody Voda na Liberecku se tak, jak vidíme, stává dosti často hrozbou. Míra hrozeb je rozdílná, ale některé, jak ukazuje nedávná minulost, jsou velmi reálné. Lidé Liberecka si to ne vždy dostatečně uvědomují. Je to však důležitější, než si myslíme. Co dodat? Jako učitel zeměpisu si přeji, aby na důležitých postech Liberecka byli lidé, kteří moc dobře ví, že je voda pro nás i hrozbou! Pavel Taibr, vedoucí projektu

50


Veronika Procházková (4.N, 2003-2004)

Ročenka 2003

51

Celostátní ročníku MO MO Celostátní kolo kolo 52. 52. ročníku Celostátní kolo 52.ročníku matematické olympiády - kategorie A, P Gymnázium F. X. Šaldy bylo spolu s libereckou pobočkou Jednoty českých matematiků a fyziků a Technickou univerzitou v Liberci spolupořadatelem celostátního kola 52.ročníku matematické olympiády - kategorie A, P. Akce se konala v prostorách Technické univerzity a Gymnázia Jeronýmova ve dnech 30.3. - 5.4.2003 pod záštitou ing. Evy Bartoňové, zástupkyně krajského hejtmana, ing. Jiřího Kittnera, primátora města Liberce, a prof. ing. Vojtěcha Konopy, CSc., rektora Technické univerzity. Naše škola zajišťovala kompletní organizační přípravu podíleli se na ní především profesoři RNDr. Věra Voršilková, Mgr. Ivana Cumfová, RNDr. Věra Jandíková, Mgr. Hana Tůmová a Mgr. Jan Voženílek, ale také řada studentů, především ze třídy 2.B. Všichni účastníci celostátního kola MO (v kategorii A - 44 soutěžící, v kategorii P - 30 soutěžících) byli studenty nejvyšších ročníků středních škol České republiky, kteří úspěšně prošli školními a krajskými koly MO. Soutěž byla slavnostně zahájena v neděli 30.3. v posluchárně K 1 Technické univerzity za přítomnosti řady oficiálních hostů, soutěžících, sponzorů a zástupců tisku a dalších médií. Součástí slavnostního zahájení bylo i krátké kulturní vystoupení zpěváků a recitátorů z našeho gymnázia, prostory posluchárny i předsálí byly vyzdobeny výtvarnými pracemi gymnazistů. Soutěž kategorie A proběhla ve dnech 31.3. 2.4. na Technické univerzitě, 2. - 5.4. v prostorách Gymnázia Jeronýmova soutěžili účastníci kategorie P. Úlohy byly vždy odpoledne a v noci opravovány týmem opravovatelů pod vedením členů ÚV MO. V odpoledních hodinách byl pro soutěžící připraven doplňkový kulturní a sportovní program (výlet na Ještěd, návštěva radnice a radniční věže, ZOO a Botanické zahrady, návštěva tělocvičny SPŠSE s možností zahrát si fotbal či vyzkoušet cvičnou horolezeckou stěnu, s velkým zájmem se setkala nabídka návštěvy představení opery G.Rossiniho "Lazebník sevillský" v Divadle F. X. Šaldy). Slavnostní zakončení soutěže s předáním cen a diplomů vítězům se uskutečnilo ve středu 2.4. (pro kategorii A) a v sobotu 5.4. (pro kategorii P). Zakončení soutěží bylo - stejně jako jejich zahájení - zpestřeno řadou kulturních vystoupení - sboru Cum decore, instrumentální skupiny Jeroným a vokálně instrumentálního souboru Reneta. Pro dobrou informovanost všech zúčastněných byla připravena webovská stránka www.gfxs.cz/mo), která jistě přispěla ke zdaru celé akce i k její větší propagaci. Akce se setkala se značným zájmem sponzorů, díky kterým bylo možno soutěžící odměnit opravdu hodnotnými cenami, a rovněž s velkou pozorností médií - především regionálního tisku, rozhlasu a televize. Na základě materiálů, které jsme médiím poskytli, se objevilo několik zpráv v tisku, byla vysílána relace v Českém rozhlase - Radiožurnálu a téměř hodinový diskusní pořad v regionální televizi. RNDr. Věra Voršilková předsedkyně organizačního výboru

52


Debatní Debatníklub klub Z historie debatního klubu při Gymnáziu F.X.Šaldy Klub vznikl v roce 1998, kdy jsme se ve škole dozvěděli o existenci debatních klubů na českých školách. Zakládajícími členkami byly Magda Morťaniková, Marta Drbohlavová, Kateřina Čiháčková, Bára Čermáková a Jana Dvořáková. Ve školním roce 1999-2000 se náš klub rozrostl o Anetu Wolrabovou, Annu Bernathovou, Jana Urbana, Julii Leonovou, Táňu Nejezchlebovou a H. Kolářovou. Občas nám vypomáhali i další studenti (Pavel Jeřábek a Anna Kymlová) jako časoměřiči, někdy si zkusili i debatovat. V tomto roce se debatovalo o obtížné tézi Pozitivní diskriminace pomáhá řešit problémy minorit. Ve školním roce 2000-2001 se k debatérům přidali Martin Jančík, Jindřich Potůček a Tomáš Lehký - ti ale dlouho nevydrželi, protože se nedokázali vyrovnat s tím, že musí umět obhajovat i tézi, se kterou nesouhlasí. V klubu začala pracovat Kateřina Kapletová. Pro tento rok byly vybrány téze ČR by měla dělat maximum pro vstup do EU a Olympijské hry by měly být zrušeny. Ve školním roce 2001-2002 do klubu přišli studenti Josef Žádník, Zdeněk Tomíček, Jana Jungwirthová a Kateřina Bobrovová. Téze, o které jsme debatovali: Život menšin v ČR se zlepšuje. Na začátku školního roku 2002-2003 se do klubu přihlásilo 10 nových studentů. I když někteří teprve začínali debatovat, zaznamenali jsme úspěchy: Jarní pohár, v němž se debatovalo o tézích Demokracie neumožňuje stabilní a efektivní vládu a Internetové systémy pro sdílení hudby by měly být zakázány, dokonce náš klub mezi 36 družstvy z celé ČR vyhrál. Děkuji tímto za velmi dobrou práci všem členům klubu, zvláště Táně Nejezchlebové, Janu Urbanovi, Kátě Kapletové, Aleně Čechové, Petře Stehlíkové, Míše Rutové a Tomáši Rutovi. Zdeňka Meixnerová

Melodie Melodie nad nadJeštědem Ještědem Celorepublikové finále soutěže mladých debrujárů České republiky se konalo 25.27.10.2002 a jeho pořadatelem byl Klub mladých debrujárů při Gymnáziu F.X.Šaldy v Liberci. Soutěže se zúčastnilo celkem 150 dětí, z toho bylo 30 zahraničních hostů. Samotná soutěž začala již 1.1.2002 a skládala se ze dvou částí: 1. Úkoly plněné a zaslané do 30.6.2002. 2. Úkoly plněné na místě finálové soutěže. Finále se účastnily tříčlenné týmy v kategorii mladších (6-11 let) a starších (12-15 let). Do finálové soutěže se probojovaly oba naše týmy: v kategorii starších družstvo tvořené Káťou Kloučkovou, Tomášem Glaserem a Janem Kadlecem skončilo jako druhé, tým mladších ve složení Silvie Strunová, Martina Qualizzová a Veronika Bajzíková uhájil třetí místo. Zdeňka Meixnerová

Ročenka 2003

53

Novinářem NovinářemssMF MFDNES DNES Výborný nápad! Měl by se stát tradicí! Deníku Mladá fronta Dnes se povedlo "vyhecovat" studenty, aby ochutnali novinařinu. Navnadili je hodnotnými cenami. Deník vyhlásil na 4 dubnové týdny témata - a studenti, ukažte, co umíte! 31.3. - 5.4. - Možnosti kulturního vyžití mladé generace v místě bydliště 7. - 12.4. - Známé i neznámé osobnosti kraje 14. - 19.4. - Ekologické problémy v kraji 22. - 26.4. - Tip na výlet, zajímavá místa našeho kraje Dopadlo to lépe, než redakce očekávala - příspěvků bylo dostatek a byly kvalitní. Každý týden byli vyhlášeni tři finalisté, ti dostali hodnotné knižní publikace, a vítěz každého týdne byl odměněn digitálním fotoaparátem. Nás může těšit, že naši školu "bylo vidět." Z našich studentů se nejlépe umístila Barbora Holková ze 3.A, která vyhrála zmíněný fotoaparát svou prací "Dvanácté století máme u nosu" k tématu z posledního týdne. Mezi finalisty se umístil Jan Sedláček ze sexty B článkem o osobnosti kraje Mirko Gräfovi a dvojice Pavlína Timpelová 3.B a Zuzana Jelínková, které vyzpovídaly nového šéfa činohry libereckého Divadla F. X. Šaldy Alexandra Pyška. Zdeňka Meixnerová

Dvanácté Dvanácté století století máme máme uu nosu nosu Vítězná práce ze soutěže Novinářem s MF DNES. Cyklisté mi jistě dají za pravdu, že Chrastavsko je ideální oblastí pro rodinné výlety na kolech. Mírně zvlněná krajina, nádherná příroda, možnost koupání či rybaření v přehradě Mlýnice u Nové Vsi, to vše láká do těchto končin zvídavé turisty, ať už na kolečkách nebo bez nich. Málokdo však ví, že odměnou za namáhavé šlapání do kopce mu mohou být nejen neobvyklé výhledy na Ještěd a okolí, ale také výlet do dávných časů.

54

Jako dlouhatánský had se prodírá úzká silnice vzhůru vsí jménem Vítkov. Po jejím pravém okraji co chvíli minete autobusovou zastávku, vzpomínku na městskou civilizaci. Poslední červená tyč s omšelými jízdními řády vás zavede až k malé farmě, kde spíše než člověka potkáte pasoucí se ovce, krávy či koně. Všímavému pozorovateli neunikne, že zatímco veškeré okolní pastviny jsou ohraničeny jen tenkým drátem, na pahorku


přímo nad farmou se nalézá ohrada poněkud masivní. Při bližší obhlídce objevíte nad domnělou ohradou dřevěnou věž, která se tyčí do výše bezmála dvanácti metrů. A aby nebyl překvapením konec, u brány věže zaclání mohutná pojízdná konstrukce, taktéž ze dřeva. Co to jen může být ? Že by beranidlo? Nežijeme přece ve středověku! Mezi domorodým obyvatelstvem Horního Vítkova však kolují skutečně zvláštní zvěsti. „Nějaká banda šílenců nám tu staví hrad,“ dozvíte se od sympatického starousedlíka. Budete-li mít štěstí, natrefíte tu prý na krásnou vládkyni vítkovského panství, na potulného trubadúra nebo na mladého panoše. Ti všichni mají něco společného: hluboký zájem o historii, smysl pro humor a touhu podělit se s vámi o své nadšení. Se zasvěceným výkladem odborníků si tak můžete vznikající dílo znovu prohlédnout jinýma očima. Měla jsem při své obchůzce štěstí. Ujala se mě sličná kejklířka Jana Ehlerová, členka sdružení Wothanburg, které má celý projekt na svědomí. „Výstavba velmožského dvorce je dlouhodobou záležitostí. Snažíme se zde vybudovat repliku opevněného sídla z konce dvanáctého století. Chceme tak alespoň částečně vyplnit mezeru v historii, protože žádná podobná památka z tohoto období se u nás nedochovala.“ Procházíme po můstku přes příkop a vcházíme do hradiště. Naskýtá se nám pohled na protější vrch s příznačným názvem Výhledy a na několik rozestavěných srubů, jeden už dokonce zastřešený. „Zde bude stát kromě srubů také románský kostel, jediná kamenná stavba v celém opevněném prostoru,“ plánuje má průvodkyně. Vznikající osada však nemá

Ročenka 2003

zůstat pouze mrtvým skanzenem. Sdružení Wothanburg se ji snaží oživit již v současné době. „Poslední červencový víkend patří tradičně velkolepému dobývání hradiště v dobových zbrojích a kostýmech, lučištnickému turnaji, soutěžím pro veřejnost, ukázkám raných středověkých umění, řemesel, písní a tanců, dobrému jídlu a pití. Dvakrát do roka pořádáme bitvu Gladius, připomínající líté boje z období starověkého Říma.“ „Jak to všechno zvládáte?“ kroutím udiveně hlavou. „Řemeslníci, historici i hudebníci se najdou mezi námi ve sdružení, navíc spolupracujeme s několika šermířskými skupinami.“ „A co vlastní stavba? Mají obyčejní smrtelníci z našeho století šanci nějak se do projektu zapojit?“ „V létě tu organizujeme pro zájemce pobytové tábory. Dopoledne patří práci - rozšiřujeme palisádu, vážeme snopy na střechy srubů, otesáváme klády. Odpoledne hrajeme dobrodružnou hru na historické motivy.“ Zajímám se, jaká je na těchto táborech účast. „Každoročně nám jezdí se stavbou pomáhat lidé z Moravy, Slezska, z Karlových Varů, z Prahy. Všem stojí dlouhá cesta za jedinečný zážitek a skvělý pocit. A Liberečané, kteří mají tuhle kuriozitu doslova u nosu, o nás prakticky nevědí,“ povzdechne si má průvodkyně. Loučím se s půvabnou krajinou pohledem z vrcholu věže a jen silueta polské elektrárny mi připomíná čas k návratu ze středověké romantiky do reality třetího tisíciletí. Možnost vychutnat si znovu tuto atmosféru si ale určitě nenechám ujít. Barbora Holková, 3.A

55

56


Školní Školní hřiště hřiště Dovedete si představit, jak vypadal náš sportovní areál do června 2002? Tři asfaltová hřiště, která zub času nahlodal tak, že už byla pro nohy studentů nebezpečná. Z některých prasklých boulí dokonce vykukovaly trsy trávy, po dešti jsme dlouho čekali, než vyschnou kaluže. Na jaře 2002 jsme dostali příjemnou zprávu: dotace na rekonstrukci hřiště 990 tisíc Kč. Jenomže tyto peníze by stačily na konci 90.let minulého století, kdy jsme o ně žádali. Nyní se však změnily nejen ceny, ale také technologie a asfaltový povrch už nám nikdo nedoporučoval. A tak škola přidala ze svého investičního fondu 1,5 mil. Kč, aby rekonstruované hřiště bylo kvalitní, i když peníze byly šetřeny na opravu kotelny. Nový povrch má nejen hřiště na házenou a malou kopanou, ale i druhé hřiště na odbíjenou a streetball. Na podzim 2002 tak skončila první etapa přestavby sportovního areálu. Máme již další plány. Chtěli bychom i běžecký ovál, protože na hřišti Stadionu Letka, kam chodí nyní studenti při hodinách tělesné výchovy běhat, dráha zanikne. RNDr. Irena Přádná

Ročenka 2003

57

Krajský Krajský přespolní přespolníběh běh Obyčejného sychravého dne, ve středu 16.10.2002, kdy většina libereckých studentů seděla již něco přes dvě hodiny ve školních lavicích, se jiná skupina studentů, mladých nadějných sportovců, scházela na libereckém hlavním terminálu MHD ve "Fügnerce”, aby společně odjeli k místu konání krajské soutěže v přespolním běhu školních družstev v liberecké čtvrti Ruprechtice. Nálada vládla všeobecně pohodová, závodníci se v klidu seznamovali s tratí, povídali si o blížícím se běhu, tvořili hloučky, občas se objevila v ranní mlze i červená tečka a následně šedý kouř. Na podobných sportovních akcích se totiž účastníci obvykle dělí do dvou základních skupin: na ty, kteří sportem žijí a mají zájem na svém pokud možno co nejlepším výkonu, a na ty, kteří si takovým závodem oficiálně krátí dobu vyučování. Vítězný tým z Gymnázia F.X.Šaldy byl naštěstí složen z té první kategorie, což naši sportovci bez pochyb dokázali. Kdo již na podobném běhu startoval, dokáže si představit tu spoustu lidí, kteří se rozcvičují, debatují a typují konkurenceschopné soupeře. Zmatkům se ale často nevyhne ani zkušený, větrem ošlehaný sportovec. Tentokrát byla trať dobře značená, větší časové nesrovnalosti nenastaly, ale přesto se družstvo GFXŠ s nečekaným posunutím startu setkalo. Běžkyním bylo oznámeno, že místo za půl hodiny se běží již za deset minut. I když se závodnice neměly čas důkladně rozcvičit, neměla naštěstí tato nečekaná změna vliv na jejich výkony. Trasa

58

nebyla příliš složitá. Jednalo se o 1,5 km dlouhý úsek (pro liberecké: kolem kapličky do lesa, strmě nahoru, lehká otočka a trochu pozměněnou cestou zpět do cíle), který dívky běžely 2x a chlapci 3x - platí pro středoškolské týmy, samozřejmě (třetí kategorie). Tým jako takový se skládal z děvčat z vyššího stupně střední školy, tedy 3.N počínaje a oktávou konče, a stejně starých chlapců, kteří byli dále doplněni družstvem z tercie a kvarty. Pro vítězné pozice si doběhli Soňa Tolarová (3.N) a Viktor Alt (2.B). Nepostradatelnou součást družstva tvořily také Tereza Párysová, Zuzana Tryznová, Veronika Paříková a Eva Böhmová, z chlapců ještě Jakub Hodboď a Honza Sedláček. Pro tyto běžce skončil závod více než uspokojivě 1., 2., 3. a 5.místo starších děvčat, podobně i u chlapců. Mladší žáci doběhli celkově třetí, což k postupu na mistrovství České republiky bohužel nestačilo, ale i tak se vzduchem vznášela celková spokojenost a dobrá nálada týmu GFXŠ. Tento běh pro účastníky sice skončil, jenže to ještě vítězové netušili, že se stanou hlavními aktéry krátkého, ale o to zajímavějšího fotorománu, který potají sestavili z fotek ze závodu ostatní členové školního družstva! Díky tomu se Soňa a Viktor stali předmětem diskusí všech, kdo prošli kolem informační nástěnky u tělocvičen. Jednoduše není nad opravdu dobrou reklamu… Martina Sýkorová, Soňa Tolarová, 3.N


Ratab Ratabpod podvodou vodouaana nasluníčku sluníčku Letos se šlo na Ratab pěšky. Ne proto, že by nebylo na vlak, ale proto, že do Proseče pod Ještědem koleje nevedou. Sešli jsme se jednoho srpnového pondělního rána na parkovišti pod lanovkou a vyrazili. Lilo jako z konve. Když jsme po 3 hodinách ostré chůze spatřili tábořiště, lilo jako z několika konví. Když jsme si do provlhlých týpek ukládali provlhlé osobní věci, nepřestávalo pršet. Za hustého deště jsme si šli pro dřevo, bylo vlhké a nehořelo. Kolem stanů i uvnitř týpek se tvořily rybníčky vody, které zaplavily nejprve připravená ohniště, ale postupně se drze začaly domáhat i záboru postelí. Boxer by řekl - situace zralá na ručník - ale ono utírat se v takovém lijáku nemá smysl. První hra byla na Ratabu nová - hráli jsme si na zaměstnance firmy provádějící meliorační práce, kopali jsme strouhy kolem stanů a umně odváděli vodu z obydlí do lesa. Někteří nevydrželi a volali domů pro suché dřevo. Pan Bělonožník přivezl plnou dodávku. Druhý den se situace zlepšila - už nelilo, jenom pršelo. Začal „normální program“ v nenormálních podmínkách. V permanenci byla Hana Tůmová, protože v přístřešku u kuchyně se nedalo dělat nic moc jiného než výtvarné „umění“. Velký úspěch sklidilo modelování naslepo. Třetí den přestalo pršet a objevilo se sluníčko. Rybníky mizely, vše kolem začalo nádherně vonět a nálada stoupala rychleji než

atmosférický tlak. Instruktoři doufali, že pršet znovu nezačne, protože repertoár her do místnosti byl téměř vyčerpán. Nemuseli se obávat, počasí se zachovalo po ratabácku tedy extrémně. Po vodě nastoupilo slunce a zacházelo opravdu jen na noc. Při většině her to nevadilo - konkurentovi z druhého družstva svléknete ponožku i při 30 stupních Celsia, z krabice od počítače vyrobit „pojízdného slona“ zvládnete i na Sahaře a celodenní petrachtace po přilehlých vískách se dá také jít se sluníčkem nad hlavou, zvláště když vás občas ochrání les. Problémy nastávaly při náročných hrách zvaných vorvávačky. Zvláště při Aréně (závod družstev v běhu na vytrvalost) mnozí sluníčko proklínali. Adrenalin zvedla všem, včetně instruktorů, Knoflíková válka a zválená tráva na prostoru o rozměrech fotbalového hřiště, na které povlávaly zbytky bavlněných triček s dírami po vyrvaných knoflících, svědčila o zodpovědném přístupu všech účastníků ke hře. Her i celodenního a nočního povídání bylo daleko víc, ale telefonní seznam do ročenky nepatří a lepší než o Ratabu číst je prožít si ho. Tábor jsme opouštěli v parném srpnovém odpoledni. Šlo se špatně, blížil se začátek školního roku a toho sluníčka už začínalo být opravdu přespříliš. Vyprávění imaginárního Ratabáka zaznamenal Václav Ulvr

Ročenka 2003

59

Hana Kyselová (1.A, 2002-2003) 60


My My aa záplavy záplavy Katastrofální záplavy, které postihly Českou republiku koncem léta r.2002, se nevyhnuly - obrazně řečeno - ani našemu gymnáziu. Škola ani město sice vodou nijak neutrpěly, ale mezi profesory a studenty se našla řada obětavých dobrovolníků, kteří pomáhali škody po povodních odstraňovat. Jedním z těch, kteří byli „při tom“, je i náš prof. Ondřej Bažant. „Jak jsem se dostal k záplavám? No, tak normálně - poslouchal jsem rozhlas a televizi a měl jsem pocit, že bych měl pomoci. A protože zrovna odjížděl z Liberce autobus s dobrovolníky, nasedl jsem a jel. Jeden víkend jsem strávil v Letech na Berounce, asi 3 dny v Terezíně. Co jsem dělal? Co zrovna bylo potřeba, většinou vyklízení zatopených domů, úklid, prostě to, co znáte z článků a reportáží z té doby. Od září do listopadu jsem pak o víkendech v Hoříně, Počeplici a Klech pomáhal při průzkumu organizace ADRA (=humanitární organizace Církve adventistů sedmého dne) - zjišťovali jsme, jak byla rozdělena humanitární pomoc postiženým, a „zalepovali jsme díry“, tzn. z prostředků ADRy doplňovali pomoc tam, kde jí bylo málo. V září jsme ve škole zorganizovali peněžitou sbírku. Shromáždili jsme celkem 19.100,- Kč a poslali jsme je malé škole ve vesnici Lounky na Litoměřicku - ta byla povodněmi také citelně postižena, ale protože nefigurovala mezi „mediálně proslavenými“ zaplavenými obcemi jako Hořín a jiné, materiální i finanční pomoc sháněla velmi obtížně.“

sundávání tašek z polorozpadlých domů. „Je to obrovská solidarita, která v těchto obcích panuje mezi místními a záchranáři. Mnozí jsou vděční jen za to, že tam jsme, že s nimi promluvíme, že pomůžeme třeba řetězem rukou při vyhazování zničených věcí ze zaplavených místností,“ líčily své zážitky 2.9.2002, kdy si do školy přišly jen pro oficiální ředitelské uvolnění z vyučování, aby se mohly na zbývající dny týdne znovu vrátit do Hořína. Mezi dobrovolnými pomocníky byla i Jitka Hampacherová ze 2.A. Zaznamenala Eva Laurinová

Téměř 2 týdny strávily v Hoříně na Mělnicku pod záštitou libereckého Červeného kříže studentky oktávy A našeho gymnázia Jitka Berglová a Hanka Šmahelová. Pracovaly ve skladu humanitární pomoci, uklízely uhlí ze zatopených sklepů nebo pomáhaly při Ročenka 2003

61

Monika Lásková (1.A, 2002-2003) 62


Moje život! Mojeděti dětiumí umízachránit zachránit život! Jsem členem Mládeže Českého červeného kříže v Liberci a již druhým rokem spolu se svým kamarádem učím děti na základní škole zásadám první pomoci. Scházíme se každý týden v prostorách ZŠ U Soudu s bandou dětí od druhé do osmé třídy. Tahle moje "práce" ani zdaleka nespočívá jen v nucení dětí do dalších povinností, ale hlavně v komunikaci s nimi. Snažím se o to, aby se hravou formou naučily zachránit život, poznaly se mezi sebou a našly nové přátele. Pravidelně pro děti organizujeme víkendové akce, kde je učíme spolupracovat ve skupině, hrajeme hry, které se ve městě hrát nedají, a různými způsoby motivujeme děti k další spolupráci s námi. Myslím, že jsem ve své činnosti úspěšná. Když potkávám na ulicích různé "individuality" a srovnám je s dětmi, které mám v kroužku, nevidím mezi nimi zase takový rozdíl. Snad jeden! Moje děti umí zachránit život! A právě tuto větu si mohu říci po dlouhé cestě, na níž jsem sama nabírala zkušenosti a teď je i předávám. Na závěr mohu říci, že to, co dělám, dělám s velkou radostí, protože děti umí být vděčné a na rozdíl od dospělých dokáží tuto vděčnost vyjádřit. Jitka Hampacherová, 2.A

Projekt Projekt Bábinka Bábinkapokračuje pokračuje Projekt Bábinka pokračuje aneb stále chodíme navštěvovat „své“ babičky a dědečky do Domova seniorů ve Vratislavicích nad Nisou. Po dvou letech je vztah mezi námi velice přátelský, možná by se dalo říci až rodinný. Před každou návštěvou se na ně těšíme, ale zároveň se bojíme, co nás čeká. U starších lidí přece nikdy nevíte! Když je delší čas nevidíme, jdeme do Domova s obavami, zda se jejich zdravotní stav nezhoršil. Už se nám stalo, že jsme přišly a oni nebyli ve svém pokoji, protože se jim přitížilo a museli na nějaký čas do nemocnice. Není to dobrý pocit, když přijdete a najdete jejich pokoj prázdný - o to je pak shledání s nimi šťastnější. Velkým šokem pro nás byla zpráva, že jedna z našich babiček zemřela. Bětka, která babičku navštěvovala, se po nějakém čase vzpamatovala a na dobročinné akce nezanevřela. Momentálně se schází s lidmi z ČČK a společně s nimi podnikáme různé akce nejen pro seniory, ale také pro děti, které trpí různými nemocemi. Byly jsme například na Matějské pouti, bereme děti do ZOO nebo sáňkovat. Někdy to s nimi není jednoduché, ale tato práce nám přinesla mnoho zajímavých zážitků a zkušeností. Kristýna Čejková, Eliška Koucká, 2.A

Ročenka 2003

63

Afrika Afrika ve ve Švýcarsku Švýcarsku Stejně jako pro ostatní začala i pro mě výměna se studenty gymnázia v St. Gallenu dálkovým seznamováním s mým švýcarským protějškem. E-mailů jsem si s Matheusem vyměnil asi šest a získal tak alespoň několik cenných informací, které mi pomohly především po jeho příjezdu navázat první rozhovory a přerušit chvíle mlčení, které samozřejmě občas přicházely. Zkušenosti s jednou „německy mluvící“ výměnou jsem už měl a i díky nim jsme společných pět dní v Liberci se Švýcarem zvládli. Po celodenním programu padl Matheus většinou do postele a tvrdil, že je unavený a chce spát, což mi trochu ušetřilo práci s organizováním večerní zábavy, kterou, když jsme někam vyrazili, jsme si užívali s ostatními. Především bych chtěl ale popsat svůj pobyt v St. Gallenu. Cesta autobusem neskýtala příliš pohodlí, a tak jsme do nočního města dorazili řádně ztuhlí. K autobusu si pro nás přijeli Švýcaři a poté, co nás nechali ještě spící a ne moc upravené vyfotografovat v nádražní fotobudce (kvůli fotografii do průkazky na dopravu), nás rozvezli do svých a na týden i našich domovů. Matheusův otec cestoval s prací po světě a s ním i celá rodina. Vybavení bytu, kam se před rokem přistěhovali z Afghánistánu, bylo proto jedním velkým muzeem. Můj pokoj byl vyzdoben africkou tematikou a každý večer jsem usínal s pohledem na štíty a oštěpy bojovných kmenů z černého kontinentu. Rodina mě přijala dobře a především s Matheusovou

64

matkou jsem často probíral a porovnával politiku, školství a vůbec obě země. Pobyt mi, jako běžci, zpestřil St. Gallen Altstadtlauf. Krásný závod ulicemi historického centra byl nejen nabit startujícími a správnou atmosférou, ale především ukázal vysokou míru organizace, která na našich závodech většinou ještě hodně pokulhává. Nedá mi, abych se nezmínil o švýcarské vlakové dopravě, která je pro našince skutečně balzámem a náplastí na zkušenosti s ČD. Cesty do centra St. Gallenu z vesnice, kde jsme bydleli, pro mne byly něčím, na co jsem se skutečně těšil. Kromě klasických návštěv historického centra a školy našich hostitelů jsme zavítali i do krásného pohoří Säntis se stejnojmennou nejvyšší horou a také třeba do obřího aquaparku, kde si milovníci vody náležitě užili. Co se řeči týče, nebyl Matheus zrovna ideálním partnerem. Po 15 letech života na Madagaskaru, ve Rwandě, Afghánistánu, Izraeli a mnoha dalších „exotických“ státech uměl sice dokonale francouzsky, ale jeho němčina byla hodně specifická a její spisovnou formu se stejně jako já teprve učil. Časem jsme si ale oba zvykli a větší problémy se nevyskytovaly. Výměna mi především ukázala část pro mne dosud neznámé země, kterou rád ještě nejednou navštívím. Jan Sedláček, sexta B


Petr Rozmajzl (1.B, 2003-2004) Ročenka 2003

65

Zeměpisná Zeměpisnáexkurze exkurzeprimy primy Jednoho dne naši paní profesorku zeměpisu napadlo, že bychom mohli jet na jednodenní exkurzi. Dohodla se tedy s naší třídní o exkurzi do Jizerských hor. Když jsme se o tom dozvěděli, jásali jsme. Všichni jsme se těšili a plánovali náš výlet. Rozdělili jsme se na skupiny a začali si připravovat referáty o Jizerských horách. Už je to tady! Sraz byl v 6 hodin 50 minut na vlakovém nádraží. Odtud jsme jeli vlakem do Mníšku. Cesta nám trvala asi 15 minut. Potom jsme vystoupili a naše výprava začala. Počasí nám přálo a veselá nálada nechyběla. Prošli jsme naučnou stezku Pod Dračí skálou a po turistických značkách jsme přešli Dračí a Javorový vrch k Mlynářovu kříži. Cestou jednotlivé skupiny seznamovaly ostatní s nejrůznějšími zajímavostmi z fauny, flóry, podnebí, ochrany přírody a historie Jizerských hor. Skládali jsme veselé básničky o naší výpravě, na skalách jsme se cítili jako horolezci, užili jsme si spousty legrace při hrách. Na závěr jsme psali test ze znalostí, které jsme zde získali. Exkurze se nám vydařila, vrátili jsme se domů příjemně unavení a se spoustou zážitků a nových poznatků. Silvie Strunová, prima

Krátká báseň Nikola Chládková a Markéta Roudnická prima V 6:50 na nádraží, slunko ne a nezapraží. Přelezli jsme oboru, sbírám vše, co poberu.

Při zastávkách, odpočinku, sedli jsme si na svačinku. Referáty četli jsme, přitom pěkně blbli jsme.

Šišky, mechy, přesličky, bolely nás nožičky. Dračí vrch nás čeká, ta výška nás leká.

Testíček se blíží, strom nám cestu kříží. Mlynářův kříž hezký je, naše třída notuje.

Lezem dolů po břiše, profesorka nedýše. Dole hrajem na vraha, už nás přešla odvaha.

Slunce pěkně svítí, chceme domů jíti. Nakonec test maličký, sbírali jsme jedničky.

66


Veronika Nýdrlová (tercie, 2001-2002) Ročenka 2003

67

Přírodovědný Přírodovědnýkurz kurz Další běh přírodovědného kursu pro tercii se uskutečnil ve dnech od neděle 15. června do čtvrtka 19. června v Bílém Potoce. Výuku zajišťovali vyučující gymnázia J. Kuglerová (chemie), J. Šulcová (biologie) a J. Voženílek (fyzika); s organizací pomáhali dva studenti třetího ročníku. Program kursu začal ubytováním v chatovém areálu v Bílém Potoce; jídlo bylo zajištěno v nedaleké budově. Mnozí účastníci hodnotili pozitivně už pouhý fakt existence kursu např. takto: Myslím, že uspořádat kurs pro tercii byl moc dobrý nápad. Velice se mi tu líbilo především proto, že byla naše třída stále pohromadě. Byla to naše první (říkám první, jelikož jsme za celé tři roky na tomto gymnáziu neměli školní výlet) třídní akce, která trvala déle než jedno odpoledne či jeden den. Jiní řešili po příjezdu spíše otázku osvětlení chatky. Zatímco jeden z účastníků konstatuje s ironickým podtextem: Po ubytování jsme zjistili nemilou věc: nesvítila nám žárovka. Hodný pan správce nám ji vyměnil ve středu večer. Odjezd byl ve čtvrtek odpoledne, jeho kolega stručně dodává: Musím poznamenat, že Edison u nás v chatce poněkud zaspal a žárovka se poprvé rozsvítila ve středu večer. Nedělní odpoledne patřilo (k překvapení některých) výletu na Paličník: Čekali jsme, že neděle bude celá jen pro nás, ale zmýlili jsme se. Šli jsme na 5 kilometrů dlouhou cestu. Myslím, že mohu za všechny prohlásit, že jsme byli zničení. Společensky významnější byla ovšem večerní hra: Vztahy se změnily po večerní hře, ve které jsme si měli navzájem psát své špatné vlastnosti na záda. To všechny „vzalo“. Víme něco o svých špatných vlastnostech, ale styl, kterým to bylo napsáno, byl krutý. Zjistila jsem, že lidi z naší třídy vlastně vůbec neznám! Není to strašné? Vždyť se s nimi 68

vidím už 3 roky každý den. V pondělí dopoledne odešla celá skupina do Hejnic; studenti se pokoušeli z různých zdrojů (od občanů či od místních policistů) získat informace o obci. Odpoledne a během celého úterý program pokračoval prací ve skupinách. Chemikové zkoumali vlastnosti vody ze vzorků sebraných v okolí, biologové provedli průzkum okolí a fyzikové měřili výšky stromů, obvody kmenů a počítali četnost stromů ve zvoleném území. Hodnocení programu byla opět rozdílná: Po pracích z chemie bylo pro mě velice obtížné udržet zvednutá víčka. Neustálé kapání a porovnávání barev z člověka dokáže udělat prvotřídní trosku. Myslím, že naši kantoři objevili prvotřídní mučicí metodu. V závěru bych ráda dodala, že už se velice těším, až využiji počítání listů na stromě v praxi. Náplň práce v jednotlivých předmětech, kterou profesoři připravili, byla velmi pestrá a zajímavá. Protokoly, které jsme psali ve svém volném čase, nás ničily a nebavily. Denní program byl zakončen ohněm. Ve středu se kursisté vydali na výlet na nejvyšší horu české části Jizerských hor, na Smrk. Na zpáteční cestě, v úseku mezi Předělem a Smědavou, začalo poprchávat. Radikální nespokojence povzbudila aspoň jejich – naprosto falešná – interpretace motivace pedagogického sboru: Ve středu nás profesoři chtěli dodělat výstupem na Smrk. Ovšem my jim tuto radost neudělali, ani déšť nás neodradil. Karta se obrátila a nakonec to byli právě oni, kteří došli s jazykem na vestě. Večer bylo opět hezké počasí, takže se mohla uskutečnit noční hra pod širým nebem. Podle psychologické literatury ji pod vedením studentek tercie Aleny Čechové a Lucie Suskové připravili vyučující. Okolo Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

projíždějícím řidičům se tak kolem půlnoci naskýtal zvláštní pohled: mezi několika kruhy osvětlenými svíčkami postávaly temné postavy, jejichž pohyb určovalo bubnování J. Kuglerové na kbelík, mrazivé pohledy čarodějky J. Šulcové či závěrečné, rádoby mystické, patetickým hlasem pronesené proslovy Voženílkovy. Hodnocení této hry účastníky bylo takřka jednohlasně kladné: Opravdovým zážitkem byla pro mě závěrečná hra, která se uskutečnila v noci ze středy na čtvrtek. Myslím si, že byla moc dobře naplánována a ještě jednou bych chtěla poděkovat lidem, kteří si dali tu práci a připravili ji pro nás. Čtvrteční dopoledne patřilo závěrečné redakci protokolů, vyhlášení nejlepších

účastníků (vyhrála dvojice Alena Čechová a Lucie Susková), balení a návratu. Několik závěrečných hodnocení: Po téměř probdělých nocích a ranním vstávání se těším na svou měkkou postel a na pořádný spánek Nádherná hra přinesla konec bombasticky skvělého týdne. Děkuji vám, profesorům, za tento týden. Neuvěřitelným způsobem se mi chce jet domů, rodiče koupili pět kilogramů borůvek a já se bojím, že mi vše snědí… Komentovanou koláž z prací studentů připravil Jan Voženílek

Ondřej Presperín (kvinta, 2002-2003)

Ročenka 2003

69

Exkurze Exkurzedo doJizerských Jizerskýchhor hor Sešli jsme se ráno kolem sedmé na nádraží ČD v Liberci. Po chvíli čekání na Lucku Patkovou, která přišla jako vždycky pozdě, jsme se odebrali do vlaku směr Raspenava. Cesta rychle ubíhala a my jsme po chvilce vystoupili ve stanici Oldřichov v Hájích. Od nádraží jsme šli kousek po silnici až na Oldřichovské sedlo. Tam jsme dostali papírky s otázkami a úkoly, které jsme měli plnit po celý den. Napojili jsme se na naučnou stezku a konečně vešli do lesa. U každé cedule jsme zjišťovali, zda tam nebude odpověď na ten či onen dotaz. Většinou jsme se dopátrali toho, co jsme potřebovali. Začaly kopce, ale nám to nějak nevadilo. První větší zastávka byla na Skalním hradu. Zde jsme si měli vyslechnout nějaké referáty, ale protože hodně foukalo, stihli jsme si říct jenom o geologii a geomorfologii Jizerských hor, udělat pár fotek a hurá dál. Po necelé

čtvrthodince chůze jsme došli k Hřebenovému buku. Tady byla přestávka o něco delší, taky bylo víc referátů. Jen co jsme si malinko odpočinuli, zase jsme nasazovali batohy a šlapali do kopce směrem na Špičák. Opět přestávka, referát, ale tentokrát vytáhli kluci bublifuky. Tak jsme tam tak seděli a pozorovali bubliny. Jak málo stačí ke štěstí! Když nám začala být zima, vydali jsme se dál. Vzali jsme to oklikou kolem Špičáku a světe, div se, zhruba po půl hodině jsme vyšli zase u Hřebenového buku. Tam jsme si poslechli poslední referát, a protože jsme měli hodně času, zůstali jsme tu asi hodinu. Pro dobré chování nám byl odpuštěn závěrečný test, takže jsme se vesele vydali na vlak do Oldřichova. Vlak přijel skoro přesně, a tak kolem druhé hodiny odpoledne jsme se mohli z libereckého nádraží rozejít do tepla svých domovů. Kateřina Karešová, kvarta

70


Koně Koně na naLemberku Lemberku Možná, že je název tohoto článku trochu zavádějící, zejména pro ty, kteří nejsou takzvaně v obraze, ale je plně výstižný. V minulém roce jsme dostali nabídku od paní kastelánky využít pro školní výstavu prostor bývalé konírny na zámku Lemberk nedaleko Liberce. Kdo z vás někdy byl na Lemberku, ví, že tento zámek pravidelně po celý rok poskytuje útočiště různým profesionálním i neprofesionálním umělcům , kteří se chtějí pochlubit svým uměním veřejnosti. Návštěvníci tak mohou sledovat během sezony různá divadelní představení, poslouchat koncerty a samozřejmě v neposlední řadě sledovat dění na poli výtvarném. My jsme dostali za úkol naší expozicí symbolicky probudit Lemberk z dlouhého zimního spánku a připravit netradiční podívanou pro první návštěvníky zámku v dubnu 2003. Myšlenka umístit koně do zámecké jízdárny a oživit ji navíc portréty jejich jezdců se nabízela zcela přirozeně. Každého

vnímavého člověka, jenž vstoupí do tohoto mírně zšeřelého, nádherným způsobem klenutého prostoru, musí zcela určitě zasáhnout jeho tajuplná atmosféra a geniální jednoduchost jeho architektonického řešení. Možná, že někteří obzvláště citliví jedinci uslyší i ržání, pofrkávání a podupávání koňských kopyt.

Protože se jednalo o expozici určenou do velkého prostoru, naše gymnázium se na její realizaci podílelo společně se Speciální školou pro sluchově postižené děti v Liberci, kde moje kolegyně Mgr. Marta Sýkorová také učí výtvarnou výchovu. Nejvýraznějšími objekty výstavy jsou figury koní namalované akrylovými barvami v životní velikosti na plastové folie upevněné v dřevěných rámech. Práce studentů 1.A,1.B a 3.N jistě upoutají každého svým netradičním pojetím, barevností a smyslem pro pohyb. Rámy byly nainstalovány do konírny tak, aby u diváka vyvolávaly dojem přirozených stání pro jejich obyvatele minulé či budoucí. Celková kompozice výstavy byla doplněna menšími papírovými a keramickými plastikami koní, na jejichž výrobě se podílely děti ze speciální školy ve věku 12 – 15 let. Ty zase spíš přilákají a potěší menší návštěvníky zámku svým kouzelně naivním a bezprostředním výrazem. Stěny přístupové chodby ke stáním zdobí grafiky a portréty jezdců a jezdkyň, jež svýma laskavýma očima sledují reakce diváků. Společná výstava byla přístupná k radosti autorů i návštěvníků zámku až do konce října 2003. Mgr. Zuzana Kostincová, spolupráce Mgr. Marta Sýkorová

Ročenka 2003

71

Protokol Protokol oo výjezdových výjezdových seminářích seminářích Dlouhodobé téma školních kuloárů výjezdové semináře - se konečně stalo skutečností. Nejen biologové, ale i ostatní studenti třetích ročníků a septim se letos museli zúčastnit týdenního pobytu kdesi mimo čas a prostor (někdy to skutečně tak vypadalo…), v moci pedagogů našeho gymnázia. Možnosti výběru nebyly příliš široké (Msem + Fsem, Dsem + Vvsem, Bisem + Zsem), přesto bylo ve vzduchu cítit jisté očekávání. Možná právě proto, že nikdo netušil, co si má od této akce slibovat. Nakonec se přece jenom každý student některému z profesorů upsal a termín odjezdu byl stanoven na 12. květen. O semináře jsme se začali podrobně zajímat poté, co se četnost kantorských porad stávala den ode dne děsivější… V této zprávě bychom čtenáře rádi seznámili s průběhem celé akce a s detaily některých podezřelých událostí. Kromě našich vlastních postřehů připojujeme i něco málo z výpovědí účastníků. Přestože se obě námi sledované sekce ocitly mimo Liberec, našim pozorovatelům se podařilo udržet s nimi kontakt. 12. května v osm hodin ráno se na autobusovém nádraží v Liberci začal srocovat dav, který vzbudil podezření v širokém okolí.

72

V 8:10 celá skupina nastoupila pod vedením profesorky Voršilkové a profesora Pěničky do autobusu směr Smržovka - Rokytnice nad Jizerou. Cestou nenastaly žádné komplikace a časový harmonogram byl bezchybně dodržen. Kolem desáté hodiny výprava dorazila na místo určení: penzion Skol v Rokytnici nad Jizerou. Po ubytování následoval nástin programu, který obsahoval 2 přibližně dvouhodinové přednášky denně (matematika, fyzika) + odpolední zábavu jako balzám na zdecimovanou šedou kůru mozkovou, a okamžitě poté i několik vulgárních poznámek. „Ze začátku sem se trochu bál, co z toho vyleze, ale nakonec to bylo v poho - nebo chtěli ste slyšet todle, ne?“ řekl nám jistý účastník Miroslav. Nakonec pan profesor Pěnička naťukl téma výlety. „Ten jeho výraz, pane bože,“ zbledl Miroslav, když nám později celou událost líčil… …ale v Liberci se děly věci… ... asi o dvě hodiny později se další studenti téhož gymnázia začali shromažďovat, tentokrát před vlakovým nádražím. Krátce před desátou se tak vytvořila asi čtyřicetičlenná skupinka pod vedením Zuzany Kostincové (profesorka výtvarné výchovy, originálního vzezření) a Jana Golla (profesor dějepisu, kterému z očí kouká středověk).


žijeme jen dějepisem. No, to je možná trochu moc, ale musíme se snažit, že jo…“ Ostatní byli sdílní ještě méně, ze slov jako „příjemný pobyt s pocitem nepromarněného času“ nebo „hodně práce, ale taky hodně srandy“ příliš vyčíst nelze. Zaujala nás až poznámka „jen jídlo divné“, časté doporučení budoucím seminárníkům vzít si s sebou hodně zásob a narážky na místní samoobsluhu. Všichni ovšem odmítli říci cokoliv konkrétnějšího. …a zatím v Rokytnici…

Průměrný věk studentů přibližně 18 let, radikální převaha dívek (asi pět chlapců se mezi nimi téměř ztrácelo) – ovšem možnost obchodu s bílým masem jsme po další úvaze zavrhli. Každý měl s sebou zavazadlo velikosti přiměřené týdennímu pobytu bez potřeby spacáku nebo karimatky. Sem tam se objevila kytara. Po chvíli se celá skupina přesunula k vlaku a v 10:10 odjela směrem na Frýdlant. Účastníci dějepisného a výtvarného semináře se ubytovali v domě mládeže Větrník v malé podhorské vesničce jménem Oldřichov v Hájích. Většinu týdne měli dějepisci strávit vstřebáváním informací a historie od středověku po současnost. Obvykle se jednalo o několikahodinové výklady, občas zhlédli video nebo si něco přečetli. Poutavá prý byla přednáška slečny z liberecké univerzity o politických procesech z 50. let. Na první pohled tedy profesoři nepodnikali nic neobvyklého, a tak jsme se pokusili zjistit, zda během týdne něco nezaregistrovali sami studenti. „Divnýho? Ne, fakt jsem si ničeho nevšimla, vlastně jsme skoro pořád měli nějaký přednášky a člověk se tak nadřel, aby neusnul, že byl pak totálně utahanej a prospal zbytek dne. Ale napište tam, že jinak byly ty přednášky fakt poutavý, to zase jo, a hlavně když to člověka zajímá. Ulvr je rozhodně fajn kantor a my všichni vlastně

Ročenka 2003

…večer plný her ve společenské místnosti. „No, konečně pořádnej relax, už ty derivace nechci ani vidět,“ okomentoval jistý student dění posledních hodin. Konalo se mistrovství světa v cucání bonbónú na čas BONPARIÁDA. Vítězem se stal Martin Jančík, který se od té doby může honosit titulem NEJVĚTŠÍ CUCÁK. Zdolal tři bonpari standardního tvaru a váhy za 6 minut 40 vteřin. Podvody při soutěži nebyly prokázány. Následovala série několika dalších her pod dohledem profesorů, na jejichž tvářích byl několikrát zaznamenán úsměv. Některé drastické hry se opravdu nesetkaly s pochopením: „Proč máme sníst ten suchej chleba rychlejc než ty druhý, a co chudáci Afričani? To vám nevadí, že maj hlad a my se tady cpeme? Jo a navíc už jedna večeře byla,“ prohlásila jedna nejmenovaná slečna. Během večera záhadně zmizeli čtyři studenti. Že by konečně alespoň únos? Bohužel. Všichni se ráno objevili a rezolutně popřeli jakékoli spekulace o souvislosti zmizení s UFO. „Copak sem nějaká smažka?“ rozčiloval se jeden ze čtveřice. Z vyhodnocených informací zatím nemůžeme dát podnět k trestnímu stíhání… A co se dělo v Jizerkách? Pokud se studenti nezdržovali uvnitř ubytovny, obvykle prováděli průzkum okolí. V prvních dnech se drželi v blízkosti Oldřichova, později se dostali až do Hejnic nebo – to už s p. prof. Ulvrem – na Frýdlant. 73

Jejich chování v nás samozřejmě vzbudilo podezření, zejména poté, co se nám do rukou dostaly zápisky z prvního odpoledne. Objevily se zde totiž věty typu: „Pivo, víno, kořalka jen v krčmě č. p. 5; Dobrovolní hasiči: 25. červenec 1872 – nové uniformy; 10. 1. 1901, 3:45 ráno: dvě minuty trvající zemětřesení.“ Rozhodně nás neuspokojilo vysvětlení, že jen pátrali po historii obce a na lepší informace nenarazili. Další studentka k tomu dodává: „Všechny ty výlety byly docela dobré, jen mohlo méně pršet. Ale docela mě třeba překvapila Táňa na Frýdlantě, jako průvodkyně je opravdu schopná.“

Program v Rokytnici byl evidentně podobný... …při obědě byl oznámen čas odchodu. Kam – to nikdo nevěděl. Těsně před odchodem se množily spekulace: „Ty jo, kam to zas dem?“ „Nevim a není to jedno? Stejně to bude vopruz. “ „ Drž hubu, Pěnda de. “ „ No jo, tak dem.“ Pod vedením profesora Pěničky skupina vyráží na pěší výlet. Kantor disponuje 74

zvláštním zařízením (později identifikováno jako GPS), vše je nanejvýš podivné. Studenti měli jít nalehko, prý se ještě zahřejí. Pochod se po dvou hodinách stává neúnosným, zaznamenána jistá podobnost s pochody smrti. Cíl stanoven - Dvoračky, převýšení asi 300 m. Cesta na místo určení proběhla beze ztrát na lidských životech a prověřila morální kvality skupiny. Restaurace na Dvoračkách pro změnu prověřila kvality orální (obrovské porce a výborné palačinky, avšak cena odpovídající). Nálada obnovena na původní stav. Zvýšené tempo cesty zpět (zejména u chlapců) bylo, jak se později zjistilo, vyprovokováno očekávaným fotbalovým zápasem Juventus – Real Madrid. Na výletě bylo divné především to, že profesoři šli celý pochod bez zjevných známek únavy. Jelikož v Krkonoších koka neroste, nabízí se otázka: Jak je to možné? Oba kantoři situaci odmítli komentovat. No, to je zajímavé... Za nejvýznamnější událost celého pobytu v Oldřichově považuje většina Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

ředitelky. Že se pedagogové snažili odvrátit pozornost studentů nebo ji alespoň oslabit, dosvědčuje také přiložená fotodokumentace.

dotázaných závěrečné divadelní představení. Měli za úkol ve zhruba pětičlenných skupinkách zdramatizovat vybranou kapitolu z dějin sexuality. Celé divadlo bylo pravděpodobně pouhou zástěrkou jakési tajné operace, což potvrzuje i přítomnost paní

Ročenka 2003

Závěrečná zpráva: Na základě výše uvedených faktů nebylo prokázáno naplnění skutkové podstaty žádného zločinu. Případ byl uložen pod krycím názvem „Operace Vysočina“ na krajském policejním ředitelství a řízení bude obnoveno okamžitě po zjištění dalších závažných skutečností. Žádáme proto všechny, kteří by mohli přispět k vyřešení případu, aby se neprodleně obrátili na příslušné orgány. Eliška Rolfová, Lukáš Polák, septima A

75

Fjodorův Fjodorův sen sen Na našem gymnáziu je dlouholetou tradicí hudební oslava Dne studentstva. V tomto školním roce se nestihl tradiční termín - 17.listopad. Realizace se chopili studenti ze septim a akce se přesunula na 5.prosinec 2002 do velkého sálu libereckého Kolosea. V minulosti hostily Fjodoráč vratislavický kulturák, rockový klub GoLet či Česká beseda - Koloseum mezi nimi "vyčnívá" svou velikostí i technickým zázemím. Opožděná oslava, která měla podtitul "Nadílka, na kterou se nezapomíná", byla také pro studentský senát gymnázia příležitostí, aby představil své kandidáty. Moderování se ujala trojice chlapců ze sportovního oddílu Socki, který se drží

76

Coubertinova hesla o účasti a nevyhrání. Za mikrofony tedy byli Tomáš ´XomaX´ Hnatovský, Petr ´Pif´ Houška a Lukáš ´Powlak´ Polák. Hlavní hudební skupinou večera byli liberečtí A priori, kterým zdatně sekundovala narychlo vzniklá kapela Ondry Nýdrleho. O tanec se postarali hip-hopáci z A-stylu, se kterými si chutě zatančilo profesorské duo Petr Hrůza a Eva Boháčová. Zaujal i raperský výstup Tomáše Minstera s písní Skákal pes… V sále se sešlo ke dvěma stovkám lidí, kteří hodnotili Fjodorův sen jako velmi vydařený. Ti, co tam nebyli, litovali a již se těší na Fjodora 2003. Tomáš Hnatovský, septima A


Majáles Majáles2003 2003 Studentský senát Gymnázia F.X.Šaldy společně se studenty ostatních libereckých středních škol a zástupci Technické univerzity uspořádali Majáles. Po dlouhých debatách byl termín stanoven na první květnovou sobotu – výhodou byl fakt, že o víkendu organizátoři ani účastnící nejsou omezováni časem, ale nevýhodou se bezesporu staly páteční „oslavy“ „pálení čarodějnic“, které zapříčinily zdržení nebo úplnou absenci některých potencionálních účastníků akce. Už v poledne 1. 5. 2003 uvedlo moderátorské duo známé jako „SOCKI“ (Tomáš Hnatovský, Lukáš Polák) program před libereckou radnicí. Porota sestavená ze zástupců středních škol sice krále a královnu Majálesu nezvolila, ale jelikož koruna byla jediná a kandidátka na královnu taktéž, korunována byla Bára Hrušová z Gymnázia Jeronýmova a spolu se všemi mužskými kandidáty nastoupila na korbu alegorického vozu, který se poté za hlasitého doprovodu davu i přihlížejících vydal směrem k vysokoškolským kolejím v Harcově. Tam už byla připravena hudební produkce sestávající z vystoupení libereckých i přespolních kapel. Jako příklad lze uvést skupinu Drobný za bůra, Need for speed, Los Bastardos, A priori nebo Furtchuť. Atmosféra pod pódiem pozvolna houstla a roztančený dav (v areálu kolejí byla bezmála tisícovka - nejen mladých - lidí) byl rozpuštěn až po deváté hodině večerní. Letošní Majáles se vydařil - počasí nám přálo a kapely ze sebe vydaly maximální hudební výkony. Nutno také poděkovat paní Helšusové, která akci zaštítila a pomohla nám zajistit potřebné finanční prostředky k uspořádání každoročních studentských oslav jara. Eva Davidová, 2.A

Ročenka 2003

77

Studentský Studentskýsenát senát Myšlenka zřídit na našem gymnáziu studentský senát se objevila na jaře r. 2001. Tehdy byli jejími hlavními propagátory studenti Honza Jersák (3.B) a Bára Konvalinková (5.N). Kolem nich se seskupilo asi deset studentů, kteří se pokusili dát této myšlence obsah. Přestože nakonec Honza s Bárou osiřeli, podařilo se vytvořit základ pro budoucí osnovy studentského senátu na G.F.X.Š. V následujícím školním roce vznikl projekt, jehož cílem bylo vytvořit podklady pro vznik studentského senátu. Honza s Bárou postoupili do maturitního ročníku a časem přenechali starost o senát ostatním. Novými vedoucími postavami se stali Ondra Nýdrle a Jana (respektive Johanka) Jungwirtová (oba septima A). Výsledkem snažení účastníků výše zmíněného projektu byly ucelené osnovy senátu (nutno dodat, že ty za svou až právnicky vybroušenou podobu vděčí Martinu Svobodovi ze sexty A), podle nichž se - po konzultacích s vedením školy - měly uskutečnit v příštím školním roce první volby. Termín voleb byl stanoven na prosinec 2002. Tentokrát postoupili do maturitního ročníku Ondra s Johankou, což sice znemožnilo jejich případnou kandidaturu, ale nezabránilo jim to v podílení se na přípravách historicky prvních voleb do studentské samosprávy. Samotným volbám předcházela krátká propagační kampaň, která spočívala v tom, že se po škole nejprve objevily plakáty vyzývající studenty k přemýšlení o chodu školy a poté začaly dvojice studentů z projektu Studentský senát obcházet jednotlivé třídy a informovat studenty jednak o funkcích senátu, jednak o volebním systému a možnostech kandidovat. Vše se nakonec povedlo, a tak se v prosinci roku 2002 konaly první volby. Z nich vzešlo 11 senátorů a od ledna 2003 začal pracovat už samotný Studentský senát Gymnázia F. X. Šaldy. Senátoři se scházeli ve středu po vyučování a společně řešili různorodé

78

problémy a úkoly. Mezi ty splněné dnes patří např. zřízení webových stránek a nástěnky pro informovanost studentů o činnosti senátu, anketa mezi studenty o spokojenosti s úrovní výuky, prostředí školy… a následné vyhodnocení dotazníků. První větší akcí pořádanou Studentským senátem byl Majáles 2003. Nutno podotknout, že první rok činnosti senátu byl do značné míry rokem zkušebním. Zdali zkouška dopadla dobře, ukáží roky následující. Eva Davidová, 2.A


Moskva Moskva--ESI ESI2003 2003 Jak to všechno začalo Moskva. Metropole východního světa, plná paradoxů, folklóru, západních vymožeností, bohatství a chudoby zároveň. Právě tam se ve druhé polovině měsíce července 2003 vypravila naše devítičlenná delegace, a to za účelem prezentovat na vědecko-technickém veletrhu ESI 2003 projekty Zábavný zeměpis a Biologický atlas Radka Štěpána a Lukáše Ježka, Periodická tabulka Ondřeje Nešpora a Václava Chábery a Prezentace Libereckého kraje (na které se podílela moje maličkost spolu s Tomášem Hnatovským). Příprava projektů pro prezentaci probíhala již půl roku před datem odletu. A těm z žáků, kteří se do známé nízké budovy v Partyzánské ulici netěší ani během školního roku, se jistě rozběhne mráz po zádech, když prozradím, že jsme ve škole strávili i celé první dva týdny prázdnin. Čtrnáctého července jsme se sešli na autobusovém nádraží, spolu s třemi auty a řidiči, kteří nás odvezli do Prahy na letiště. Zde jsme se (více méně bez problémů) „nalodili“ do letadla a po dvouhodinovém letu přistáli na Šeremetěvu 2 v Moskvě. První dojmy U východu z letiště už netrpělivě

Ročenka 2003

postávají dva človíčci oblečení ve žlutých tričkách s logem ESI. „Mluvčí“ se představuje jako Káťa a odvádí nás k autobusu, stařičkému mercedesu, který má posloužit jako dopravní prostředek na trase letiště – výstaviště. Je v tom ovšem háček: musíme počkat přibližně hodinu a půl na další delegace – autobus ještě není naplněn. Moskevské podnebí také není nejpříjemnější. Přestože je až nechutné vedro a dusno, začíná pršet. Volnou chvíli proto trávíme v autobuse, učíce se azbuku. Konečně vyrážíme. Projíždíme sídlišti – ale jakými! Hrubou představu získáte, představíte-li si největší liberecké sídliště, desetkrát zvětšíte domy a jejich počet. Celou cestu fotografujeme a procvičujeme azbuku, kterou je vidět na každém rohu. Vždyť jsme taky v Rusku. Výstaviště je od Šeremetěva dost daleko, jedeme asi hodinu a půl. Konečně projíždíme branou a zastavujeme před pavilonem ze skla a oceli s velkým logem ESI nad vchodem. Tak tady strávíme následujících deset dní. Placení účastnických poplatků, kontrola cestovních dokladů, nastavení jazyka mobilních telefonů na ruštinu, malá večeře podávaná formou švédských stolů a znovu nasedáme do autobusů, které nás odvážejí do hotelu.

79

Usedáme s Tomášem „Xomem“ Hnatovským ke stolku, zapojujeme notebook, na stěny z tvrdého papíru věšíme mapy, plakáty, seznamujeme se se sousedy z Chile a Kanady a pak už jen čekáme na první návštěvníky. Ti se k našemu stánku nějak nehrnou. Průměrně dva za dopoledne. Většina z nich navíc neumí anglicky, a proto jim musíme lámanou ruštinou vysvětlit, že cedule na stánku je „ašíbka“ a že tady opravdu neprezentujeme biologický atlas. Druhý večer je pro účastníky přichystáno slavnostní zahájení, spojené s průvodem delegací jednotlivých světadílů. Účastníci se hromadí na náměstí Techniky, kde je připraveno pódium pro ruské folklórní umělce. Po nich nastupují mecenáši výstavy s kratšími či delšími projevy. Celou akci ukončuje proslov moskevského starosty, čtyři ohňové fontány a vypuštění tisícovky balonků k šedivému nebi. Hotel Turizm je shluk sedmi obrovských (zde v Moskvě je ostatně všechno větší než u nás v Čechách) budov, v jedné z nich získáváme pět pokojů po dvou postelích a ubytujeme se. Pokoje jsou prostorné, v každém je záchod, koupelna, televize, telefon a lednice. Na druhou stranu – na stropech jsou „mapy“ od prosakující vody, z kohoutku a sprchy teče většinou jen studená voda…Fungují alespoň světla a zásuvky? Ano, naštěstí fungují. Telefonem si sdělujeme detaily zítřejšího rána a jdeme spát. Prezentace projektů Po snídani odcházíme na parkoviště před hotelem k čekajícím autobusům, které nás odvážejí na výstaviště. Obtěžkáni mapami, notebooky, plakáty a ostatními věcmi potřebnými k prezentaci hledáme stánky vyhrazené našim projektům. A už vyvstává první problém – místo stánku s nadpisem „Prezentace Libereckého kraje“ nacházíme jen ten nadepsaný „Biologický atlas“ – organizátoři si jeden náš projekt rozdělili na dva a na ten poslední nějak zapomněli. No, budeme se muset smířit s tím, že Liberecký kraj je prezentován v sekci „Biologie“. 80

Výstaviště Moskevské výstaviště samozřejmě není jen pavilon č. 57, kde se koná ESI. Od hlavního vchodu, obrovské brány s třemi věžemi, zdobené srpy a kladivy (Rusové se za svou minulost očividně nestydí), vede „hlavní cesta“ dlouhá asi dva kilometry. Okolo ní jsou pak pavilony pojmenované buď podle republik bývalého Sovětského svazu, nebo podle jednotlivých odvětví ruského hospodářství. Většina z nich ale už slouží pouze jako azyl pro krámky s nejrůznějším zbožím - od alkoholu přes textil až po elektroniku. Cestou procházíme také dvě náměstí – jedno s obrovskou fontánou, druhé s maketou ruské vesmírné rakety Vostok, a dva dopravní letouny Iljušin… Na obědy a večeře jezdíme školními autobusy do hotelu „Pět moří“, který slouží zároveň jako pavilon rybolovu. Ve dvou patrech o velikosti zhruba fotbalového hřiště jsou rozestaveny stoly po deseti až dvanácti místech. Mezi stoly postává asi stovka personálu a roznáší jídlo, silně páchnoucí koprem. Po první tři dny nepozorujeme žádnou pestrost jídelníčku, teprve čtvrtého dne je místo brambor servírována rýže a kvalita Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

stravování stoupá... Organizátoři akce samozřejmě mysleli i na kulturní vyžití vystavovatelů. Proto bylo každé dopoledne na náměstí Techniky přistaveno zhruba padesát školních autobusů, které nás rozvážely na nejrůznější místa: do Kremlu, kde jsme se seznámili s historií centra Moskvy (paradoxem je, že nikoliv od původce, ale od světa znalé paní profesorky Kostincové, která byla také členem naší delegace), do ruského cirkusu, který nesídlí ve stanu, ale v kamenné budově a je založen na trápení zvířat (tak nám to alespoň připadalo), do Darwinova muzea, plného vycpaných zvířat, na večerní prohlídku centra Moskvy nebo do Vesmírného městečka, kde jsme byli poučeni o výcviku kosmonautů a obeznámeni s úspěchy (a neúspěchy) ruské kosmonautiky. (Průvodce s nadšením hovořil o amerických vesmírných haváriích a ty ruské si nechával pro sebe). Po vlastní ose jsme si pak ještě stihli prohlédnout několik galerií, navštívit Rudé náměstí a mauzoleum, plout

Ročenka 2003

na lodi po řece Moskvě nebo si prohlédnout raketoplán Buran. Všechno krásné jednou končí Dny veletrhu uplynuly jako voda a nadešel ten poslední. Dopoledne vystavování, odpoledne příprava na večerní slavnostní ukončení. Pořádně nabít baterie do foťáku a kamery a jde se dokumentovat. Večerní program uvádí moderátor ruské hudební televize „MUZ“, na velkoplošných obrazovkách jsou promítány záběry z průběhu výstavy a po hodinové produkci nevalné hudební úrovně se nad našimi hlavami rozzáří ohromný čtvrthodinový ohňostroj. Druhého dne ráno nastoupujeme do autobusu a odjíždíme na letiště. Nápisy okolo šestiproudé silnice již stíháme číst celé, spolu s ostatními národy zpíváme (slovenské, české a africké písně) a víme, že jsme posledních deset dní nemohli strávit lépe. Matěj Humpál, sexta A

81

Studenti Evropském parlamentu parlamentu Studenti vv Evropském V prosinci r. 2002 se v budově Evropského parlamentu ve francouzském Strasbourgu konala konference mládeže členských a kandidátských zemí Evropské unie. Zúčastnilo se jí i 25 studentů našeho gymnázia, kteří zde zároveň reprezentovali Českou republiku. Mladí lidé diskutovali v pracovních skupinách i v plénu o současné a hlavně budoucí podobě Evropské unie, uvažovali o tom, jaké místo má zaujímat Evropa ve světě v éře globalizace.

82


Veronika Lukschová (3.N, 2002-2003) Ročenka 2003

83

Cum Cum decore decore-- lamentace lamentacesbormistra sbormistra

Uplynulý rok byl pro Cum decore jedním z nejúspěšnějších v celé jeho historii*). Během jedenácti let se v souboru postupně vytvořila poměrně zajímavá pravidla, která už nepatří jen té které generaci, ale která se naopak přirozeně předávají při společném setkávání různě starých sboristů. Je moc milé sklízet bohatou úrodu toho, co vedení sboru před lety zaselo a co bylo potřeba pěstovat jako slabou květinku ve skleníku. Ale skutečnost, že sbor je často schopen zorganizovat se sám (např. na přehlídce v Brně večer před soutěží všichni zodpovědně zalehnou ve stanovený čas, třebaže všude kolem ještě panuje velmi živý ruch), mne ujišťuje o tom, že to pečování mělo a má smysl. Také díky těmto pravidlům se nám daří dělat pro děcka zajímavá soustředění se společným mimohudebním programem. Zcela záměrně uvádím nejprve tato nehudební hlediska, protože gymnaziální sbor má pro mne hodnotu hlavně v tom, že vytváří partu nelhostejných mladých lidí, kteří něco společně dovedou. Nechci ale předstírat, že mne hudební výsledky sboru nezajímají, vlastně především od nich se odvíjí naše uvažování do budoucna. Zdá se, že sbor se výkonnostně stabilizoval a že patří už tradičně mezi nejlepší gymnaziální sbory v republice. To nás nutí neustále zvyšovat nároky, které na sbor a na sebe samé klademe. 84

To dnes ale není vůbec snadné. Zdá se mi, že si každý rok musím postesknout téměř totožnými slovy: sehnat do pěveckého sboru studenta gymnázia = chlapce je prostě nad naše síly. My muži ve sboru se utěšujeme tím, že těm chlapcům kolem za čas také dojde, že zpívání může být docela fajn - jinak bychom museli přiznat trpkou porážku mužského plemene, které stálo u zrodu sborové hudby. A tak sháníme chlapce, kde se dá... A ještě jedna věc mne vlastně dnes trápí. Sbor Cum decore na přehlídce v Brně zaujal porotu nejvíc ze všech sborů a umístil se ve zlatém pásmu. Sbor Cum decore má nápaditá a dobře organizovaná soustředění. Do sboru přicházejí vynikající externisté, protože si chtějí s námi zazpívat. A přes to přese všechno máme stále problémy se „satelitními“ členy, kteří bez udání důvodu


nepřijedou na soustředění, nepovažují za nutné omluvit se, že nepřijdou na zkoušku, a musíme je důkladně nahánět, aby nám milostivě sdělili, zda s námi do budoucna vůbec počítají. Jako by si tihle lidé mysleli, že se vůbec nemusí snažit, protože sbor je tak jako tak dobrý a repertoár jim do hlavy nakonec nějaký nadšený trouba natluče...hm, kdopak to asi bude? Ovšem sbor pro mne rozhodně není jen trápením a bezduchou dřinou. Naopak musím říci, že se v poslední době můj vztah ke sboru ještě více utužil. Nejsilněji jsem si to uvědomil na posledním soustředění, když jsme s některými staršími členy vzpomínali na „staré dobré časy“. Bylo potěšující uvědomit si, že se naše životní osudy spojily na několik let „nad dobrou věcí“, že tito lidé z tohoto období odcházejí vnímavější, hudebně i lidsky vyzrálejší a že na to období vzpomínají s láskou. Dokud budou ze sboru odcházet takoví maturanti, nebyla celá ta práce nadarmo. Čeněk Svoboda *) Poznámka redakce: V celostátním finále IX.ročníku soutěže gymnaziálních sborů České republiky Gymnasia cantant - Brno 2003 - umístění ve zlatém pásmu - zvláštní cena za interpretaci skladby B. Martinů - zvláštní cena za dirigentský výkon pro sbormistra Čeňka Svobodu Na Mezinárodním sborovém festivalu hudebního romantismu - Vlachovo Březí 2002 - zvláštní cena za mimořádný výkon studentského sboru

Ročenka 2003

85

Muzikál MuzikálŠachy Šachy Muzikál Šachy v Liberci Michael Prostějovský (časopis Xantypa, září 2003)

Na otázku, ve které české muzikálové inscenaci mohou diváci spatřit čtyřicetičlenný soubor a živý orchestr o stejném počtu hráčů, by asi mnoho lidí správně neodpovědělo. Řeč je o prvním českém nastudování muzikálu ŠACHY (CHESS) z pera skladatelů skupiny ABBA Bennyho Andersona a Björna Ulvaeuse s libretem Tima Rice z roku 1986. Od podzimu loňského roku ho v libereckém Domě kultury uvádí Sdružení pro podporu kultury při Gymnáziu F. X. Šaldy Ars iuvenum. Jde o představení nadšených amatérů, na kterém se kromě studentů uměleckých škol podílejí i členové řady pěveckých souborů. Tradice uvádět současné slavné muzikály jako amatérská představení pochází z anglosaského světa. Muzikály typu JOSEF A ČAROVNÝ PLÁŠŤ, LES MISÉRABLES, JESUS CHRIST SUPERSTAR a další se tam dočkaly tisíců školních nastudování. U nás však jde o zcela mimořádný počin. Osmdesátičlenný umělecký soubor jen tak někde nenajdeme, a navíc jde o mimořádně komplikovanou látku. ŠACHY totiž patří do kategorie politického muzikálu, který si libretista Tim Rice vyzkoušel již ve svém předchozím díle EVITA. Tentokrát diváky zavádí do světa šachových velmistrů. Na půdorysu skutečných turnajů mezi Spasským a Fischerem vytvořil příběh, ve kterém nejde jen o královskou hru a čest hráčů, nýbrž především o politické a velmocenské zájmy a intriky v dobách studené války. Šachoví šampióni se tak sami stávají figurkami na úplně jiné šachovnici, kterou ovládají tajné služby a kde se hraje často doslova a do písmene i o život. A jaké ŠACHY v Liberci jsou? Libereckým se především podařilo rozehrát rozsáhlý prostor jeviště ve dvou výškových úrovních. Dobové filmové záznamy

86

i dějově funkční projekce některých detailů odehrávajícího se představení pak akcentují důležité momenty příběhu. Působivé jsou davové scény sehrané pěvecké i taneční skupiny, která stejně jako sólisté nalézá oporu v živém čtyřicetičlenném orchestru umístěném rovněž v zorném úhlu diváka. Zdařilé představení doplňuje i obsáhlý program, který si v ničem nezadá s publikacemi profesionálních scén. ŠACHY v Liberci – to je příležitost především pro ty, kteří od hudebního divadla neočekávají jen nezávaznou zábavu. Michael Prostějovský (1948) – textař, libretista, rozhlasový novinář a producent. Jako autor napsal v 60. a 70. letech 400 písňových textů pro přední české interprety. Studoval divadelní a filmovou vědu se zaměřením na hudební divadlo a po svém odchodu do Německa počátkem 80. let měl možnost důkladně poznat muzikálové produkce jak v této zemi, tak v Londýně a New Yorku. Od počátku 90. let je jedním z těch, kteří budují moderní muzikálovou scénu v Praze. Od roku 1990 pravidelně vysílá na vlnách Českého rozhlasu MUZIKÁL EXPRES, pořad aktualit a zajímavostí ze světa hudebního divadla a filmu.


Muzikál ŠACHY byl ve spolupráci s Three Knights Limited, The Schubert Organisation Inc. & Robert Fox Limited uváděn v libereckém Domě kultury od 13. září 2002 do 14. června 2003 hudba: námět a libreto: přebásnili: doslovný překlad:

Benny Anderson & Björn Ulvaeus Tim Rice Lukáš Svoboda & Pavel Šulc Josef Honc

režie: dirigent: dramaturgie: výprava: choreografie: choreografie sboru: kostýmy: sbormistr: hlasové vedení sólistů: make – up: zvuk: světla: videoprojekce: technická realizace:

Zuzana Kostincová Dalibor Tuž Zuzana Kostincová & Dalibor Tuž Zuzana Kostincová Martina Kašpárková & Ilona Karásková Oto Dymokurský Zuzana Kostincová Jana Chválová Marie Pochopová Renata Paldusová & Jaroslava Miklová Milan Hejral Václav Chábera & Ondřej Nešpor, Daniel Hančil Pavel Sadílek, Michal Potůček, Zuzana Kostincová & Dalibor Tuž Pavel Knobloch & Martin Přádný, Tomáš Hnatovský, Lukáš Zmatlík, Ondřej Soroka Kristýna Čermáková Jan Hejral

public affairs: produkce:

Hlavní role: Florence Vassy: Zuzana Dvořáková - Anatolij Sergejevskij: Jan Adam – Frederick Trumper: Lukáš Pelc – Alexander Molokov: agent KGB: Petr Pleštil – Walter de Courcey: Radek Schejbal – rozhodčí FIDE: Jan Hanzl – Světlana Sergejevská: Claudia Čulíková Dále učinkovali: hotelový poslíček: Jan Pšenička - TV komentátor: Zdeněk Bělohlávek - Leonid Viigand: Jan Jánský - starosta Merana: Ondřej Pleštil V dalších rolích: Kameramani IGT - Matěj Humpál, Josef Minařík Občany Merana a Bangkoku, reportéry, delegáty, úředníky na ambasádě a další rozličné role hráli členové sboru - Táňa Balatková, Anna Bečvářová, Olga Čásenská, Kristýna Čermáková, Radka Dvořáková, Petra Hercíková, Jana Chválová, Marta Köhlerová, Pavla Křemenáková, Anežka Kubátová, Zuzana Kubelková, Oto Dymokurský, Martin Hejral, Lukáš Pauldura, Tomáš Pelc, Ondřej Pleštil Tanec: Petra Bártová, Radka Bernkopfová, Aneta Forejtová, Nela Forejtová, Ilona Karásková, Jana Vyhlídalová, Petr Jonáš, Jan Kašpar, Slavomil Saska, Pavel Skála Orchestr: Housle - Christiane Konopka - koncertní mistr, Boris Goldstein, Dana Nečásková, Bořivoj Pohl, Julie Kamelská, Pavlína Koucká, Petra Nováková , Markéta Jílková, Anna Konvalinková Viola - Jiří Kroupa, Jan Hejral Violoncello - Naďa Potěšilová, Zuzana Moravcová Kontrabas - Pavel Grmela Flétna - Kateřina Ottová, Lenka Hiršalová Hoboj - Marcela Hauzerová, Šárka Dušková Klarinet - Jan Volf, Petr Húska Baryton saxofon - Jana Princová Ročenka 2003

87

Fagot - Martin Goldstein, Radovan Skalický (kontrafagot) Trubka - Pavel Jeníček, Aleš Hájíček, Michal Chrpa Lesní roh - Jan Duňka, Stephan Voigt Pozoun - Jan Stárek, Matouš Rous Bicí - Jiří Duňka, Zdeněk Bělohlávek Perkuse - Zdeněk Bělohlávek, Jan Jičínský Elektrická kytara - Jan Jaderný Basová kytara - Jakub Volf Klávesy - Veronika Fratričová, Dušan Čalfa, Milena Knajblová Harfa - Bronislava Klablenová Akordeon - Jan Sochor Děkujeme panu Josefu Knajblovi za pomoc, optimismus a neocenitelné praktické rady při stavbě scény.

Muzikál Šachy, jak ho vidím já… Dne 14.6.2003 se uzavřela kapitola „muzikál Chess“ a jeho inscenace na půdě Domu kultury v Liberci. Nevím, zda už uzrála doba, abychom bilancovali, ale na těchto pár řádcích se o to pokusím. Nechci uvádět výčet statistických údajů, spíše se pozastavím nad některými okamžiky, které náš projekt prožil. Na začátku (jaro 2001) tu byla skupina mladých, kteří právě dokončili projekt Písně Šalomounovy a měli chuť napřít své síly směrem k dalšímu dílu. Laťka by se měla vždy zvednout o kousek výše, a tak bylo rozhodnuto – muzikál. Přes všechna úskalí, která přináší získání potřebných formalit pro uvádění zahraničního díla u nás, jsme se úspěšně přehoupli a začala série schůzek s potenciálními herci, tanečníky, muzikanty, technikou a vůbec celým tím kolosem, který tvoří inscenátorský tým. Mezitím se rozjely přípravy českého překladu a jeho obhájení

88

na domovské půdě muzikálu – v Anglii. Tato fáze byla samozřejmě též ve znamení shánění financí na tento nejistý podnik… Leden 2002. Přípravné práce ještě nestačily skončit, ale už se musely rozjet zkoušky jednotlivých sekcí projektu. Na tuto fázi já osobně vzpomínám nejradši. Atmosféra, při níž vzniká něco nového, se snad ani nedá popsat slovy. Nejedná se jen o zkoušky. Všichni žijí jednou společnou věcí. Odnášejí si ji s sebou do svých domovů, rokují o ní po hospůdkách. Vzniká veliká muzikálová Rodina. Myslím, že si ani jeden z nás stále nedokázal představit, co sil nás ještě bude stát, než si budeme moci 13.9. 2002 stoupnout na jeviště Domu kultury. Celý tento kolotoč ale vyvrcholil paradoxně o prázdninách, kdy má většina z nás volno a je doba dovolených. Před týdenním soustředěním, které proběhlo v posledním týdnu srpna v DK Liberec, nás několik „vyvolených“ strávilo pár neuvěřitelných týdnů nad plány jeviště, v dílnách, po krejčovských salónech, v tiskárnách, u sponzorů a samozřejmě nad rozpočtem, u počítače nad videoprojekcí, po knihovnách, na letišti, v podzemním krytu Gymnázia F.X.Šaldy, v rozhovorech pro média atd., atd… V srpnu jsme se, jak už bylo řečeno, sešli na týdenní bezesné soustředění, kdy se nám chvílemi zdálo, že se premiéra nemůže konat ve čtrnácti dnech, ale že vše Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

musíme přehodnotit, zlepšit, upravit, přeorganizovat, dopilovat, nacvičit, domyslet - prostě nervy pracovaly naplno. DK Liberec 13.9.2002 19 hod. Marně přemýšlíme, na co vše jsme zapomněli. Diváci, kterých se na první představení sešlo více než 350, již ale hoří nedočkavostí. Musíme na plac... V jedenáct večer si už u sklenky sdělujeme své pocity a zážitky. Přes nervozitu, která asi vždy premiéru provází, jsme si, troufám si tvrdit, ostudu neuřízli. Sobotní repríza již dýchá svobodněji, též obecenstvo nás odměňuje bouřlivějším potleskem. Začíná série repríz….

Je neskutečné, jak je těžké v našich amatérských podmínkách udržet ten „kolos“ v chodu. Vyžaduje to mnoho sil od každého zúčastněného, aby se každý měsíc mohlo odehrát jedno až dvě představení. Musím na tomto místě pochválit všechny, s jakou profesionalitou k „naší věci“ přistupovali. Někdy doslova v čtyřicítkových horečkách přicházeli na vystoupení, aby se vůbec mohlo uskutečnit. Alternace byly v našich podmínkách nemyslitelné. Samostatnou kapitolou v historii „našich“ Šachů byla dvě představení - vánoční Ročenka 2003

vystoupení dne 20.12.2002 a derniéra 14.6.2003. Obě byla hrána v uvolněném a přátelském duchu, který snad, jak doufám, přešel i na naše diváky, kteří se s námi o své pocity vždy rádi podělili. Vzpomínky na tyto radostné chvíle by asi vydaly na celou ročenku… Když teď sedím nad těmito řádky, necítím smutek, že to vše skončilo. Mám dobrý pocit, že štěstěna stála nad námi od počátku až do konce. Přál bych si, aby to pro mnohé byla životní etapa, na kterou budou rádi vzpomínat a která je posunula dál a otevřela jim netušené obzory. Nejistý podnik se podařil. THE END. DÍKY, Zuzko, Honzo, Pájo, Martine, Milane, Kristýno, Jano, Martino, Ilko, Oto, Lukáši, Pavle, Maruško, Renato, Jarko, Blanko, Vašku, Zuzanko, Jene, Lukáši, Peco, Radku, Honziště, Claudie, Richarde, Honzo, Zděnku, Honíku, Ondro, Matěji, Pepo, Táňo, Aničko, Olgo, Radko, Petro, Marti, Pavlo, Zuzko, Martine, Lukáši, Tomíku, Chris, Boráši, Dano, Bořku, Julko, Pavlínko, Péťo, Markétko, Aničko, Jirko, Víťo, Iljo, Naďo, Zuzko, Pavle, Kačko, Lenko, Marcelko, Šárko, Vlku, Péťo, Jani, Martine, Radku, Pavle, Aleši, Michale, Martine, Duněčko, Stefi, Honzo, Matouši, Jirko, Jendo, Jádro, Čultasi, Verčo, Dušane, Milčo, Broni, Sochůrku, Petro, Radko, Aneto, Nelo, Jano, Petře, Honzo, Slávku, Pavle, Ondro, Danieli, Pepo, Pavle, Michale, Pepo a všichni, kteří jste pomohli a na které jsem v této chvíli nevzpomněl & Benny, Björne a Time! Dalibor Tuž 89

Příběh Slečny X aneb Jak se rodí muzikál V jednom nejmenovaném městě žila kdysi Slečna X. Vedla poměrně klidný život. Stejně jako ostatní chodila každý den do zaměstnání, ve svém volném čase občas sportovala, chodila do galerií, na koncerty a ráda se setkávala se svými přáteli. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco někdy mělo změnit. Ale znáte to, nikdo není doma prorokem! Ve městě se objevila parta mladých lidí, nadšená švédským muzikálem Šachy. Dodnes je Slečně X tak trochu záhadou, proč právě ona byla touto skupinou oslovena a požádána, aby se podílela na jeho realizaci, a dodnes jí není dost jasné, proč souhlasila. Její klidný život skončil! Pomalu ale jistě, zavalována různými verzemi scénáře, požadavky na kostýmy a netradiční řešení scény, pochopila, že nastoupila do jakéhosi rozjetého vlaku, z něhož nelze jen tak jednoduše vystoupit.

Byla donucena pořídit si mobil, protože „přece každý správný rejža musí mít mobil“, vysedávat dlouho do noci na schůzkách realizačního týmu a hlavně rychle a dobře řešit jakékoliv „jobovky“. O letních prázdninách byla několikrát vyvezena „k vodě“, snad aby si ještě intenzivněji uvědomila, že vlastně žádné prázdniny nemá. To nejlepší se však odehrávalo na zkouškách muzikálu, kdy se u Slečny X ve velmi rychlém sledu střídaly stavy naprosté euforie a nadšení s depresí a totální bezmocností. Srovnat a takzvaně „ukočírovat“ tolik individualit tak, aby představení vyznělo jako harmonický celek, kdy jedno kolečko zapadá do druhého, není zrovna jednoduché. Premiéra muzikálu byla naplánována na pátek 13. září 2002 a blížila se neuvěřitelnou rychlostí. A tolik práce ještě nebylo uděláno. Premiérové představení dopadlo ke spokojenosti Slečny X i ostatních zainteresovaných velmi dobře. Podpora ze strany rodičů a přátel, obrovské nasazení a chuť se předvést po mnohaměsíční intenzivní přípravě určitě sehrály své. A co Slečna X? Její život se nezklidnil, jak by si někteří mohli myslet, spíše naopak. Ale to už je o něčem jiném. A teď vážně. Chtěla bych všem členům orchestru, účinkujícím – sólistům i sboristům, choreografkám a tanečníkům, překladatelům, technikům a fotografům i celému realizačnímu týmu moc poděkovat za jejich profesionální a obětavý přístup k projektu. Muzikál Šachy se povedl a jistě potěšil spoustu diváků, a pokud se mezi nimi objevil někdo, koho ne, teď už se s tím ale vážně nedá nic dělat Zvláštní poděkování bych chtěla věnovat dirigentovi a dramaturgovi muzikálu Daliboru Tužovi, bez jehož pomoci bych byla poněkud ztracena - a nejen já. Mgr. Zuzana Kostincová

90


Ročenka 2003

91

92


Ročenka 2003

93

Z Z vlastní vlastní tvorby tvorbystudentů studentů Paralelní srdeční krajinou Úryvek Osm párů žab se milovalo ve studni Křivý kosti stromů praskaly Koruny se rozlamovaly Potoky byly černý rašelinou Ležela ve mně, v klíně vyhnilá Pohled syrové denice… V jejím jiným věku, když doba byla skleněná, Zbytečnej držel v prstech zavřenýho šneka; a v těch druhý ruky - držel sám sebe. Nebenadhlavou neslo měkký pampeliškový padáčky. Mouchybzučelo při jeho vůni. Rytmem tupé bolesti do ticha si odpumpovával z malé hlavy strach. Šnek se začal svíravě rozvíjet ve svým slizu. Jako masitá květina, jako žena. Přišla Krátká a dívala se. „Máš krásné oči,“ řekl jí Zbytečnej. „Když mezi stromy potkávám jeleny, závidí mi je.“ „To proto, že Slaná jedla oči laní a srn, když tě čekala. Snědla jich mnoho.“ Dotkla se Zbytečnýmu rukou mezi stehna s černými chlupy. „K čemu to je?“ zeptala se. Krátká nenosila věci. Jen v kadeřích měla zamotané květiny, které nevadly. „To je klíč.“ „Co jím odmykáš?“ „Tajemnou komnatu.“ „Jakou?“ podivila se, protože sama ještě žádné vchody do tajemných komnat neobjevila. „Každou, jakou má dívka,“ řekl Zbytečnej a taky jí sáh‘do klína. „To není nic tajemného!“ Krátká se usmála jako duben. „Chovám tam zajíce.“ Předklonila se a vytáhla malé bílé zaječí mládě. Utíkalo pryč dlouhou trávou. „Jenomže tvoje zvířátko nezná kouzelné znamení. Kdybych je udělal, stěny jeho domu by se proměnily v tvou tajnou komnatu a mohl bych do ní vstoupit.“ „Chci, abys je udělal.“ „Až ti vyrostou vlasy.“ „Jak dlouhé budou?“ „Ke kolenům. Potom za mnou přijď.“ Krátká odešla, čekala. Zdály se jí sny. Hladila mech na břehu černé řeky, hebká voda tekla její dlaní a když zabořila prsty do teplého kopečku ploníku s tenkými ulitami sklovatek, uviděla mezi lístky prosvítat fialové světlo ukrytého pokoje. V něm na zemi se vlnila louka pcháčů. Bylo nový jaro, na dně žlutý rána pampeliškových dnů. A byli noví lidé ve vsi Vleseves. Na jejich malých polích, mezi hejny divokých slepic, rostl čirok, oves a len. Přestože se báli noci i dne i lesa, mluvili hlasitě, cinkali svými šperky. Na zápěstích a u kotníků nosili barevné šňůry skleněných korálí. Měnili je spolu za věci, za slepice a otroky. Měli kolovraty a stavy. Tkali sukno, z nějž muži šili plachty a košile. Ženy kácely stromy a tesaly trupy lodí. Pekly kuřata a ovesné rohlíky. Dětem vařily hustou kaši z obilí. Krátká pletla kytky do zlatých korun a zdobila jima jeho čelo, svazovala mu je s vlasama. Myslela, že Zbytečnej je král. Sladká dělala ze žlutých květů bledé víno. Měla vlhké, sladké marmeládové oči; rybízové rty. Zbytečnýmu bylo dobře v její smetanové kůži. Slaná měla tvrdé, těžké kosti a červené maso, potažené bledou, zpocenou kůží. Ve stínu jejího klína bydleli mravenci. Ve zvlášť černých tmách, blízkých tmám duše, svazovala

94


Zbytečnýho svýma silnýma žílama … zatímco Krátká se strašně bála; Sladká byla nahá a v sobě ztracená. Tančila s hrstmi studených pokladů, sypala si do vlasů modrý a fialový střepy. „Jestli si nebudeš čistit uši, porostou ti tam kopřivy a pampelišky,“ říkali Antě. Byla malá, tak se jí to líbilo; představovala si, jak jí z uší vykvétají velké žlutozelené kytice. A uši si nečistila mnoho let. Když bylo Antě devatenáct, začalo ji v uších šimrat. Jenom občas. Procitala, nádechem se rozběhly tiché říčky v ní a vlákna rozezněla; z polštáře dívala se na slunce. Vzala ho do dlaní; hřálo je, bylo jí hezky. Potom si na struny jeho harf natáčela rusovlasé prameny. Leskly se po zlatě; máčela je v medu, omývala černým čajem. Zas ucítila polechtávání, jako když roste blázen-kytka v uchu a celémusvětunacelékolochhichhichhi se směje. Sáhla si bílými, pihovatými prsty do uší, byly v nich měkké květy. Ulomila je. Dvě žlutý, žlutý pampelišky voněly v pokoji jako dvě louky pampelišek. Přihodilo se jí to, když jela na kole okolo továrny na bonbóny. Celá ulice voněla po pendreku a cukrové polevě. Právě tudy nikdo nešel, kousala višňovou pecku. Kopřiva ji plácla po tváři. Zastavila se a utrhla ji, uvízla jí ve vlasech, spletla se s nima. Sáhla si malíčkem do ucha, dotkla se stébel trávy. Dvěma prsty je tahala ven, šimralo to, musela se smát. Poslední vyklouzlo, sáhla hlouběji. Najednou byla po loket ponořená do své hlavy; nebolelo ji to, koupala bříška prstů v rose. Začalo ráno, lístky kontryhelů držely jezírka. Dlaní ucítila kamínky z kraje cesty. Poslepu mávla, chytla něčí nohu, hubenou jako ruka. „UÁÁÁÁÁÁÁÁÁh“ Uslyšela křik. „Počkej!“ řekla a cpala se do ucha. Vykřikl Filigrán, syn zlatníka, co umřel dávno, syn zlatníkovy vdovy; přišli před lety, ve tvářích měli mapy jihu a východu, byli mytí modrou vodou z moře. Rád si hrál s pannenčím nábytkem v krabici od višňových sušenek z Macedonie. Opakoval se mu tentýž podivný sen: Hroudy na pooraném poli se proměňovaly v čokoládu a on je jedl a špinil si od nich šaty, dokud na něj nezačaly z nebe pršet žlutá jablka, probudil se. Lekl se, když se ze země u cesty vytáhla holčičí ruka a chytla ho. Uslyšel hlas ozývat se z hlíny, myslel, „dívka se hrabe z hrobu, je mrtvá!“ Utíkal. Andrea Tůmová, 3.B

Ročenka 2003

95

Vzpomínka

Bezedná

Znovu tě objímám, myšlenko hřejivá, kapičko krve na bílém šátku pro štěstí. Znovu tě objímám, lucerno půlnoci, příteli z dávných dětských dnů. Znovu tě objímám pro smysl života, obloho na konci cest. Znovu tě objímám pro tvoji dobrotu. Znovu tě objímám objímám nahotu …

Na březích kouřových obláčků jste roztančili meluzínu v přivřených očích nahých plaváčků vidíte rusalku černou od benzínu v botech se topí krysy a sladce voní víčka stok bylo to dávno bylo to kdysi opilí básníci na březích slok stoupáte výtahem až na střechu dveře vám otvírá touha tmy svíráte v ruce pouta výslechů v protějším domě pláčí sny … Nina Kopecká, 2.A

Adam Kučera (sexta, 2003-2004)

96


Halucinace I. Na hoře zasněžené snovými slůvky zaprodaných básníků utloukli klacky dychtivý úsměv dítěte. Otáčíš se za těkavým pohledem noci. Rozplakaná do běla. Ladíš se falešnými tóny klavíru.

V prvním patře na kytaru vybrnkáš requiem a ve druhém hraješ na housle píseň poslední cesty.

Zívneš si počkáš na umíravé zaklapnutí víka…

Hřejivé doteky přátel Ti s radostí zamáčknou víčka.

Ve vlnách halucinací, kdy Tvoje tělo jen zoufale touží po kyslíku,

Zatančilo na duši jako barevné kapky na vodní hladině.

v poklidu zacvakneš poslední zarážku za životem… Nina Kopecká, 3.A

Ročenka 2003

97

Sen o lásce

Poznání

Půjdu mnohamílovou cestu. Vím, že půjdu dlouho a asi neprošlapanou cestičkou, ale jednou snad dojdu na okraj Tvého srdce.

Rozprávím s potůčkem o štěstí, které dávno odplavil čas,… přesto se dotýkám duhy denních krás a její barvy bezmyšlenkovitě zařazuji do vybledlé každodennosti. Zase chci víc, než mám… Snad proto, že toužím překonat sama sebe.

Otřu si nohy putováním rozškrábané do krve a pokusím se nenarušit pravidelný rytmus Tvého srdce svým ťukáním. Snad pozveš mě dál a alespoň necháš zapsat v návštěvní knize… Vlastní krví na jedné ze srdečních stěn zanechám svůj autogram. Až se vrátím do studené denní reality, bude mě hřát myšlenka, že mě máš navěky vyrytou v srdci.

Čekání Očima zamlženýma bolestí maluji touhu… Pod plášť z perel zakrývám nedostatky antiky. V číselném kódu skryji své telefonní číslo. Jediným zazvoněním můžeš změnit osud.

98

Utopená v slzách Zní hudba a já ji neslyším. Sama v koutě se už ani nedokážu pohnout. Pláču. Chci utéct daleko a přeci vás nemohu opustit. Pláču. Vím co chci a stejně se nemohu rozhodnout. Kdo mi setře slzy, vždyť pláču. Martina Kotková, 3.A


Bohdana Kašáková (3.N, 2002-2003) Ročenka 2003

99

Ohlédnutí Ohlédnutí2003 2003 Červnová zahrada PKO 1998 a Šaldovy (v)oči poprvé, pak červnové areály školy a roky 1999, 2000 a nakonec opět prostory PKO a Šaldovy (v)oči 2001. Po předcházejících úspěšných ročnících nikdo netušil, že čtvrtý ročník letní studentské slavnosti bude poslední - následoval školní rok 2001-2002 a červnový konec se ničím nelišil od závěrů školních roků před r.1998. "Něco by to chtělo. Ale co? Zase Šaldovky? To už je ohraný. Zkuste popřemýšlet!" Takové a jiné hlasy se ozývaly z řad studentů i profesorů. A pak se na chodbách gymnázia objevily plakáty s tvářemi zvláštní dvojice (uváděné jako moderátorsko-sourozenecké - prof. Zuzany Kostincové a studenta septimy A Tomáše Hnatovského), která nás zvala na Ohlédnutí 2003. A opět jste mohli zaslechnout hlas lidu šaldovského: "Co to zase bude? Máme (musíme) tam jít?" Myšlenka uspořádat takovouto akci zrála dlouho. Každoročně jsme se všichni setkávali s výjimečnými úspěchy našich studentů na poli vědeckém, sportovním i uměleckém a byli příjemně překvapeni jejich schopnostmi, dovednostmi, nadáním i odvahou. A tak se zrodil nápad - Ohlédnutí 2003 - který si dal za cíl představit rodičům, profesorům i spolužákům osobnosti z řad studentů našeho gymnázia a ukázat, co

100

všechno je možné zvládnout při náročném studiu. O tom, že naši studenti mají co předvést a mají být na co hrdí, svědčil dne 19.6.2003 i zaplněný sál Domu kultury. Celý program byl rozdělen na dvě části. Tou první nás provázela již zmiňovaná

moderátorská dvojice a na pódiu se střídali a potlesk diváků sklízeli účinkující: školní sbor Cum decore, studentky primy s minutkou tělesné výchovy, kouzlení s chemií (třídy 2.B a 1.A), tanec 2.N, recitace Anežky Kubátové, houslový koncert Borise Goldsteina, zpěv studentek německého oddělení Emy Fiedlerové a Mileny Koutné v doprovodu prof. Stephana Beila, tanec 2.A,B. Jejich vystoupení byla proložena pěti tzv. kalendárii, která určitě každého mile potěšila i pobavila. Realizační tým zvolil formu krátkých videozáznamů, v nichž se v časové posloupnosti připomínaly důležité, ale i zábavné akce a události naší školy v průběhu celého roku. O přestávce si pak diváci mohli prohlédnout výsledné práce projektových dnů školního roku 2002-2003. Druhou částí programu nás vtipně, ale důstojně provedli profesoři Václav Ulvr a Tomáš Minster. Tato část byla věnována nominacím a následnému udílení cen GyTa Gymnázium F. X. Šaldy Liberec

(= gymnaziální talent) nejlepšímu sportovci, umělci, vědci a osobnosti Gymnázia F.X.Šaldy za rok 2003. Ceny předávali profesoři Leoš Pelc, Markéta Havrdová, Lubomír Franc a paní ředitelka Irena Přádná. A kdo byl nominován? Kategorie Sportovec: Soňa Tolarová (3.N), Jakub Hodboď (2.A), Viktor Alt (2.B), Jakub Novotný (3.B), Eva Böhmová (4.B) Kategorie Umělec: účastníci mezinárodního divadelního projektu; Boris Goldstein (kvinta), Jan Sedláček (sexta B), Andrea Tůmová (3.B), Anežka Kubátová (4.A) Kategorie Vědec: Tomáš Ruta (kvarta), Miroslav Kloz (septima A), Jan Hrnčíř (1.B), Lukáš Bajer (4.B), Jakub Hodboď (2.A) Kategorie Osobnost: Jana Jungwirthová a Ondřej Nýdrle (oktáva A), Miroslav Kloz (septima A), Michala Rutteová, Hana Nováková a Petra Horáčková (2.A), Eva Böhmová (4.B), Kateřina Tížková (2.B) Hlavní cenu - sošku pojmenovanou GyTa (z dílny prof. Zuzany Kostincové) - v jednotlivých kategoriích získali: Kategorie Sportovec: Eva Böhmová (4.B) za 3.místo na Mistrovství světa v orientačním běhu na lyžích v r.2002; za 5.místo v krajském kole soutěže v přespolním běhu; člen školního družstva Junior maratonu Kategorie Umělec: Andrea Tůmová (3.B) za 1.místo v literární soutěži libereckých gymnázií; za 1.místo v literární soutěži Náchodská Prima sezóna; za 1.místo v literární soutěži Nisa, řeka, která nás spojuje; její povídky byly otištěny v literárním časopise Host

Ročenka 2003

101

Kategorie Vědec: Tomáš Ruta (kvarta) za 1.místo v okresních kolech olympiád v anglickém jazyce, v českém jazyce a zeměpisu; za 5.místo v celostátním kole olympiády v zeměpisu; za postup do finále televizní soutěže Baťoh; zástupce kapitána úspěšného družstva v soutěži Tisíc otázek a odpovědí o EU Kategorie Osobnost: Michala Rutteová, Hana Nováková a Petra Horáčková (2.A) za mimořádný projev silné vůle a lidskosti Pro každého studenta bude určitě cennou trofejí a připomínkou úspěchů i let strávených na našem gymnáziu. A co říci závěrem? Gratulujeme všem oceněným. Vřelé poděkování si zaslouží i účinkující a celý realizační tým za to, že připravili divákům příjemný červnový podvečer. Většina z nás totiž odcházela s pocitem, že tato akce by se mohla stát tradicí dokládající, že na naší škole nestuduje jen homo sapiens sapiens, který tráví veškerý čas nad knihami a úkoly, ale dokáže zvládnout i řadu aktivit, jež s výukou přímo nesouvisejí. Yvetta Šulcová a Věra Vondřičková

102


GyTa GyTa Ten, kdo se zúčastnil kulturního programu Gymnázia F. X. Šaldy OHLÉDNUTÍ 2003 v Domě kultury v Liberci na závěr loňského školního roku, jistě už ví, co nebo kdo GyTa je. Ale málokdo si uvědomuje, jakou anabází tato cena musela projít, aby jí mohli být odměněni nejlepší studenti školy v oblasti umělecké, vědecké, sportovní či aby mohla být oceněna Osobnost roku. Už před několika lety si vedení školy společně s pedagogickým sborem řeklo, že by nebylo vůbec špatné upozornit ostatní studenty, ale i širokou veřejnost na mimořádné schopnosti a dovednosti žáků školy. Ale jak realizovat tuto myšlenku co nejlépe? Objevila se celá řada otázek, na které se hledaly odpovědi, např. jaké kategorie budou vyhlašovány, kdo bude hodnotit práci třídou nominovaných studentů a podle jakých kritérií a konečně jakou cenou budou studenti odměňováni. Byla jsem požádána, abych tuto cenu navrhla a realizovala. Vždy takovéto úkoly beru jako výzvu, kterou je nutno přijmout a hlavně zvládnout. Tentokrát to však snadné nebylo. Zkuste navrhnout něco tzv. „universálního“, co by se líbilo

Ročenka 2003

všem bez ohledu na věk a vkus. Nemožné! Těžké rozhodováni! Mám zvolit „modernu“? Pak bude soška nesrozumitelná pro celou řadu lidí. Anebo nějakou legrační figurku v duchu kýčovitých výrobků v našich obchodech? A pak jsem dostala nápad. Zvolila jsem kompromis. Cena by měla vyjadřovat nejlepší schopnosti a dovednosti mladého člověka. Kde jinde tyto hodnoty byly oceňovány a glorifikovány než v antickém světě. Keramická soška bude mít tedy podobu hodně stylizované řecké ženské figury stojící na „soklu“. A proč figura? S tradičním tvarem se spíše ztotožní více lidí a pak je to i něco, co se může uchopit oběma rukama a zvednout v radosti nad hlavu. Každá správná cena by měla mít svůj název, v našem případě spíše jméno. Pokud vím, byla mezi studenty vyhlášena soutěž , ale nejoblíbenější Pepa nebo Xavík by asi nebyly nejvhodnější. Opět se hledalo v antice. Z původního mužského jména TAGÉS vznikla TAGY a pak přesmyčkou GyTa – talent gymnázia. A cena byla na světě. Mgr. Zuzana Kostincová

103

Informace Informaceoostudiu studiuve šk. roce 2004-2005 GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY LIBEREC 11, PARTYZÁNSKÁ 530 ZALOŽENO 1919 Ve školním roce 2004-2005 otevírá následující studijní obory: 7941K/801 - OSMILETÉ STUDIUM 30 žáků - pro žáky z 5. třídy ZŠ všeobecné zaměření, velký výběr volitelných předmětů v septimě a oktávě, možnost práce v kroužku informatiky již v primě 7941K/610 - ŠESTILETÉ DVOJJAZYČNÉ STUDIUM 32 žáků - pro žáky ze 7. třídy ZŠ a ze sekundy gymnázia výuka vybraných předmětů v jazyce německém, v 1. a 2. ročníku 10 hodin němčiny týdně, od 3. ročníku M, F, Bio v němčině, D v češtině i v němčině, AJ - 3 hodiny týdně, ostatní předměty v češtině, od 4. ročníku zeměpis v němčině, studium je ukončeno maturitní zkouškou, která má platnost v České republice, v Německu i v ostatních zemích Evropské unie 7941K/411 - ČTYŘLETÉ STUDIUM – humanitní předměty 7941K/404 - ČTYŘLETÉ STUDIUM – přírodovědné předměty 60 žáků - pro žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku výuka dvou cizích jazyků, otevírá se jedna třída humanitní a jedna přírodovědná Škola je napojena na Internet, který mohou využívat všichni žáci. Ve školním roce 2003 - 2004 bylo přijato na vysoké školy 88% z přihlášených absolventů. Ubytování pro studenty šestiletého a čtyřletého studia lze zajistit v Domově mládeže. Obědy pro všechny studenty poskytuje školní jídelna přímo v budově školy.

Den otevřených dveří: 14. 1. 2004 Termín podání přihlášky: do 15. 3. 2004 prostřednictvím ZŠ. Přijímací zkoušky: pro všechny obory se konají 19.4.2004; 2. termín pouze pro čtyřleté studium je 20. 5. 2004; bodou prověřovány obecné studijní předpoklady a znalosti z českého jazyka a matematiky. Gymnázium F. X. Šaldy, Partyzánská 530/3, 460 11 Liberec 11 Tel.: 482 710 077, fax: 485 103 880, e-mail: [email protected] http://www.gfxs.cz 104


Přijímací zkoušky Přijímací zkoušky ve školním školním roce ve roce2002-2003 2002-2003 K přijímacím zkouškám z českého jazyka pro osmileté studium a k přijímacím zkouškám z matematiky pro všechny tři typy studia byly použity testy k přijímacím zkouškám vytvořené společností Scio. Tyto testy nelze reprodukovat. Zájemci se s nimi mohou seznámit na internetové adrese www.scio.cz.

Ročenka 2003

105

106


Ročenka 2003

107

108


Ročenka 2003

109

110


Harmonogram Harmonogram školního roku 2003-2004 Září 2.9.

Zahájení školního roku Maturitní zkoušky

Říjen 27. a 29.10. Podzimní prázdniny Listopad 19.11 25.11.

Pedagogická rada Schůzky s rodiči

Prosinec 12.12. Maturitní ples tříd 4.A a 6.N 22.12. - 2.1. Vánoční prázdniny Leden 14.1. 21.1. 24.1. 29.1. 30.1. Únor 9.– 15.2. 23.2. 25.2. 27.2.

Ročenka 2003

Březen Duben 6.4. 8. – 9.4. 14.4. 15.4. 19.4. Květen 5.5.

20.5. 24. - 28.5.

Pedagogická rada tříd oktávy A, oktávy B a 6.N Vysvědčení tříd oktávy A, oktávy B a 6.N Výjezdové semináře tříd septimy A, septimy B, 3.B a 3.A Pedagogická rada tříd 4.A a 4.B Vysvědčení tříd 4.A a 4.B Maturitní zkoušky tříd oktávy A, oktávy B a 6.N Přijímací zkoušky 2.kolo Maturitní zkoušky tříd 4.A a 4.B

Červen 23.6. 24.6. 30.6.

Pedagogická rada Ohlédnutí 2004 - Dům kultury Vysvědčení

7.5. 10. - 14.5.

Den otevřených dveří Pedagogická rada Maturitní ples tříd oktáva A, oktáva B a 4.B Pololetní vysvědčení Pololetní prázdniny Jarní prázdniny Maturitní pís. zkoušky 6.N z Nj Maturitní pís. zkoušky 6.N z M Maturitní pís. zkoušky 6.N z F, CH, Bi

Maturitní písemné práce z Čj Velikonoční prázdniny Pedagogická rada Schůzky s rodiči Přijímací zkoušky 1.kolo

12.5. 14.5. 17. - 21.5.

111

ROČENKA 2003 Vydalo Gymnázium F.X.Šaldy v Liberci Sestavila: Eva Laurinová Obálka a grafická úprava: Zuzana Kostincová Výběr výtvarných prací: Zuzana Kostincová, Marta Sýkorová Fotografie: Fuji Image Service - Nisa Lab, s.r.o., Liberec, archiv školy, Pavel Knobloch, Matěj Humpál, Tomáš Hnatovský Sazba: Pavel Knobloch Příprava filmů: Reproart Liberec, s.r.o. Tisk: Ruch, spol. s r.o., Liberec 1. vydání Náklad 900 výtisků

112


ˆ ROCENKA GYMNÁZIA F. X. ŠALDY. v Liberci. Ročenka

Recommend Documents