Ro enka eského rozhlasu 1998 I. Úvod Vážené poslucha ky a poslucha i, kolegyn a kolegové, p edkládáme vám Výro ní zprávu o innosti eského rozhlasu v minulém roce – Ro enku 1998. V úvodu se pokusím výsledky naší práce stru n shrnout a nastínit základní úkoly pro rok 1999. Na výro ním jednání grémia v roce 1997 si vedení eského rozhlasu stanovilo hlavní cíle pro rok následující: v oblasti programu pokra ovat v d sledné diverzifikaci vysílaných program (nabízet vám je v r znorodém spektru obsahu i forem, ale vždy s pat i nou kvalitou), udržet nebo mírn zlepšit poslechovost eského rozhlasu jako celku. Po celý rok 1998 udržel své dominantní postavení mezi rádii v eské republice Ro 1 – Radiožurnál, byl zastaven dlouhodobý pokles poslechovosti Ro 2, mírný nár st poslechovosti zaznamenaly Ro 3 a Ro 6. Podíl sít stanic eského rozhlasu jako celku se sice významn nezm nil, je však t eba brát vážn dlouhodobý proces sílícího p íklonu poslucha k lokálním a regionálním rádiím na úkor celorepublikových stanic. P iznejme si, že s výjimkou studia Ro eské Bud jovice nejsme na tomto poli soukromému sektoru velkým soupe em. Jist nejde jenom – a dokonce ani p edevším - o kvantitu, na druhé stran t žko vysta íme s frázemi o ve ejnoprávní kvalit pro nepo etnou elitu. Ve ejnoprávní vysílání tak nebylo koncipováno nikde v demokratické Evrop a já v ím, že práv evropské standardy jsou i pro nás dobrým a spolehlivým vodítkem. ”Multimediálním” úsp chem eského rozhlasu bylo korunování našich víceletých snah uzav ením Deklarace o spolupráci mezi eským rozhlasem a eskou televizí. Na základ této Deklarace se m že úsp šn rozvíjet užší spolupráce obou p irozených mediálních partner jak na programovém, tak na technickém a ekonomickém poli. Trvalým úkolem vedení eského rozhlasu je dbát na ekonomi nost provozu a produktivitu práce. V této souvislosti zd raz uji, že eský rozhlas je sám o sob schopen ovliv ovat jen o n co více než polovinu vlastních náklad (zbytek jsou náklady na služby monopolních obstaravatel , jejichž tarify reguluje MF R). Naproti tomu je eský rozhlas schopen regulovat jen nepatrnou ást vlastních výnos (výnosy ze striktn omezeného prodeje reklamy a z obchodní innosti), zatímco více než 90 % výnos reguluje výhradn rozhodnutí PS P R – stanovením výše rozhlasového poplatku. Mrzí mne, že se dosud nepoda ilo p esv d it naše zákonodárce o pot eb zákonného automatismu p i navyšování t chto poplatk . Automatismu, který bude spravedliv ekonomický a hospodárný, který ale hlavn nebude ani politický, ani stranický. Bez této úpravy zákona o rozhlasových a televizních poplatcích eský rozhlas není a nebude nezávislý na politice a politických stranách v tom smyslu, který definuje valná v tšina evropských zákonných úprav i modelový zákon o ve ejnoprávním vysílání Evropské televizní a rozhlasové unie. Dnešní úvahy o aktuální výši rozhlasového poplatku se op t táhnou více než osmnáct m síc a v p ípad jeho nezvýšení ani k 1. 1. 2000 m žeme mít v posledním roce tohoto tisíciletí problémy s financováním vlastního provozu – a to i p es zna nou finan ní rezervu, kterou jsme vytvo ili. Pe liv sledovanými stavbami byly rekonstrukce sídla eského rozhlasu v Hradci Králové a výstavba studiového domu, který logicky dokon í areál eského rozhlasu v Praze na
Vinohradech. Hradecká rekonstrukce byla v záv ru roku 1998 ukon ena a 26. února 1999 byl celý objekt slavnostn otev en. Studio Ro HK dnes pracuje v krásné, funk ní a p itom nesmírn moderní budov (je prvním pln digitálním rádiem v rámci celého eského rozhlasu). Úsp šn byla zakon ena také první ást výstavby studiového domu, kde p edpokládáme zahájení rutinního provozu na podzim roku 2 000. V roce 1998 pokra ovala snaha vedení eského rozhlasu o dokrývání Ro 2 v pásmu VKV. Na konci tohoto roku jsme se ocitli na hranici technického maxima a do digitalizace rozhlasového vysílání v eské republice není možné – s výjimkou místních dokrýva s omezeným dosahem – s podstatn zlepšenou možností p íjmu stanice Praha na VKV po ítat. Trvalým základním úkolem vedení eského rozhlasu je dbát na pln ní úkol stanovených zákonem o eském rozhlasu. Doufám, že uvnit této Ro enky najdete, spolu se mnou, dostatek d kaz , že své zákonné povinnosti plníme. Díky po tu vás, poslucha , je p itom z ejmé, že i ve ejnoprávní vysílání m že být p itažlivé a lidské. eský rozhlas si v roce 1998 d stojn p ipomn l adou akcí 75. výro í zahájení rozhlasového vysílání v tehdejší eskoslovenské republice. Vážené kolegyn a kolegové, záv rem mi dovolte pod kovat vám všem za šestiletou spolupráci. P íštímu generálnímu editeli eského rozhlasu p eji zejména úsp šné dokon ení technologické p estavby a poté nekone nou adu programových úsp ch . Mgr. Vlastimil J e ž e k generální editel eského rozhlasu II.Program Úsek programu je páte í vysílání eského rozhlasu. P edevším jeho prost ednictvím je napl ováno ve ejnoprávní poslání eského rozhlasu v etn jeho neprogramových aktivit. Úsek programu zast ešuje 4 celoplošné okruhy a 8 regionálních studií. Jeho sou ástí je mezinárodní odd lení, odbor archívních a programových fond , Symfonický orchestr eského rozhlasu a Tv r í skupina elév . ízení úseku programu, za který zodpovídám, spo ívalo v roce 1998 p edevším v koordinaci jeho jednotlivých složek a v pokra ujícím formátování stanic p edevším sm rem k cílovým skupinám poslucha . Poda ilo se udržet v d í pozici Ro na rozhlasovém trhu eské republiky, kde je Ro vnímán jako médium, které p ináší nejrychlejší, objektivní, vyvážené a úplné zpravodajství a sou asn je kulturní institucí, která mapuje a podporuje kvalitní domácí tvorbu v hudebních i slovesných žánrech. PhDr. Josef Havel, editel Úseku programu Ro 1 - Radiožurnál Ro 1 - Radiožurnálu p sobil v roce 1998 jako stabilizovaná stanice. Formát “info rádia” dále profilovaly nové relace a po ady. B žný program i zvláštním volebním zpravodajství a publicistika se p ísn držely zásad vyváženosti. Ro 1 byl i v roce nejposlouchan jší stanicí na našem rozhlasovém trhu, m l zhruba 17 % denního poslechu, resp. asi 1.450 000 poslucha V kový profil Ro 1 se mírn m nil ve prosp ch starších poslucha ; ást jich p ešla z Ro 2 - Prahy. Hospoda ení Ro 1 v roce `98 skon ilo pozitivní bilancí, vnitrorozhlasové a externí výdaje inily zhruba 82 miliónu korun. ZPRAVODAJSTVÍ Nejv tšími zpravodajskými akcemi byly v roce ´98 volby do sn movny, do senátu a
komunálních zastupitelstev. Zpravodajové Ro poskytovali nejrychlejší a vyvážený servis p ímých vstup ze sekretariát stran, volebních st edisek a z dalších míst. Kv li volbám bylo operativn m n no programové schéma a vytvo eny zvláštní publicistické po ady. Podle pevných pravidel byla kontrolována objektivita a vyváženost programu. Nejvýznamn jším posílením sít zahrani ních zpravodaj bylo v roce ´98 bylo z ízení stálého místa zpravodaje Ro v Bruselu. Ro 1 také p istoupil k t sn jší vazb n kterých externích spolupracovník v sousedních zemích, zejména na Slovensku a v Rakousku. Výkladní sk íní sportovního zpravodajství z Olympijských her v Naganu.
Ro 1 se stalo profesionáln zvládnuté vysílání
NOVÉ PO ADY Výraznou novinkou bylo zavedení autorských “Ozv n dne” krom 7:00 také v 8:00 a v sobotu. Významnou zm nou prošly i tradi ní “Ozv ny dne v 18:00”. Bylo z nich vy len no sportovní zpravodajství, které je nyní sou ástí navazujícího Sportovního magazínu. Nová je i zvláštní rozší ená relace o po así. Pravidelné vstupy z region zajistila nová pravidelná “ranní kole ka z region ”. Otázka dne byla zavedena i v sobotu. V roce ´98 pokra ovalo i dotvá ení pevného programového schématu Dopoledního Radiožurnálu. Na základ rozboru denních inností a preferencí poslucha jsou v dopoledním programu Ro 1 preferovány tzv. servisní po ady a po obsahové stránce nepolitická témata. Na pond lí zavedla domácí redakce nový magazín “Bydlím, bydlíš, bydlíme”. Úterní beseda s dotazy poslucha na praktická témata “O všem s vámi“ byla rozší ena také na st edu a tvrtek. Dopolední publicistická rubrika “Kdo je kdo” po vzoru knižní p edlohy p edstavuje významné a zajímavé osobnosti. Další nový publicistický úterní po ad reportáží “Co kdyby” nastoluje možné situace, které si ada lidí nep ipouští, ale které mohou v neš astné shod okolností nastat. Ve st ede ním vysílání byl zaveden magazín “Generace” zam ený na rodinné problémy všech generací. Nová tvrte ní relace “Jak to je” vysv tluje souvislosti, pozadí a dopad hlavních aktuálních událostí. Zpravodajské po ady se zahrani ní tématikou obohatil nový ned lní po ad “Týden ve sv t ”. Jde o logickou protiváhu k Týdnu v eské republice. Z pravidelných po ad sportovní redakce doznaly nejv tší zm nu podve erní Sportovní magazíny. Na jejich za átek byla p esunuta sportovní ást Ozv n dne a magazíny se za aly vysílat i v sobotu, ímž se završila každodenní podve erní ada. Novým po adem je sobotní Duel Radiofóra, v n mž se dv osobnosti st etávají v názorech na aktuální problémy spole nosti. V ned li ve er za al Ro 1 vysílat specializovaný po ad pro nevidomé a o nevidomých “Z jiného pohledu”. Nový po ad pro gaye a lesbi ky “Bona Dea” je zam en obecn proti xenofobii, na otázky za len ní homosexuál do spole nosti apod. Romská redakce ve spolupráci s domácí redakcí i editorem denního programu v novali velké úsilí inovaci formy i obsahu po ad O roma vakeren. Kvalit po adu prosp la i hlubší spolupráce s neromskými redaktory Ro 1. Redakce experimentáln za azuje i p ísp vky v romštin . INTERNET Ro 1 Ro 1 za al pracovat na vlastních webových stránkách a za a na internetu živ vysílat ve formátu RealAudio. Vysílání Ro 1 v Internetu se stalo zdrojem aktuálních informací p edevším pro krajany, ale i pro ob any R dlouhodob pobývají v cizin . Nejv tší ohlas zaznamenalo b hem ZOH v Naganu a v dob voleb do Poslanecké sn movny ZM NY VE VEDENÍ Ro 1 Ve výb rovém ízení na místo vedoucího domácího zpravodajství usp l Michal Petrov. Poté co Milan Fridrich nastoupil na místo zahrani ního zpravodaje Ro v Bruselu, stal se vedoucím zahrani ní redakce Miroslav Konvalina. Zpravodajskou sm nu p evzala v dob
reorganizace Zuzana Ban anská. Po p echodu Ivana Hoffmana na externí spolupráci byl na místo vedoucího publicistiky vybrán Jan Pokorný. Novou vedoucí romské redakce se stala Hana Poláková. EDICE RADIOŽURNÁL Edice Radiožurnál se profilovala jako samostatná pobo ka Vydavatelství Ro. Jejím nejvýznamn jším po inem z celorozhlasového hlediska bylo vydání dvojalba “Rozhlasová historie od r. 1923”, které v unikátních zvukových dokumentech mapuje historii Ro, ale i našeho státu. CD “Nagano 98” uchovalo reportáže Ro 1 z historického vít zství našeho hokejového týmu. V Edici Radiožurnál vyšlo také CD “Zápisník zahrani ních zpravodaj ” a hudební alba - “Formule pop 1 a 2” s výb rem nejúsp šn jších eských populárních písni ek. Alexandr Pícha šéfredaktor Ro1 - Radiožurnál Ro 2 - PRAHA eský rozhlas 2 - PRAHA sm oval v roce 1998 k cíli stát se moderní publicistickozábavnou stanicí ur enou poslucha m ve v kových skupinách nad 50 let, stanicí, která se svým programem nebude “p ekrývat” se sesterskými celoplošnými okruhy a která bude mít po etnou obec poslucha . Hned na po átku roku došlo k zásadní organiza ní zm n , kdy ty i " asová" programová centra byla nahrazena standardními redakcemi, a pr b žn pak probíhaly i personální zm ny. Poda ilo se tak vytvo it základní p edpoklady pro postupnou prom nu programu. Ranní vysílání Dobré jitro procházelo celý rok vývojem, jehož cílem bylo vytvo ení dynamického proudu s pevnou obsahovou stavbou i stálým, po etn omezeným a výrazn obm n ným týmem moderátor . Zm ny se týkaly všedních dn , ve kterých rozdílné tematické zam ení jednotlivých dn nahradilo nové schéma platné od pond lí do pátku s p esn stanovenými konstantami, jejichž obsah v každé hodin respektuje pot eby a požadavky typického práv vstávajícího poslucha e. V dopoledním vysílání Host do domu se ast ji za aly uplat ovat aktuální vstupy, reagující na události zejména v komunální sfé e a v kultu e. D sledn jší byla i dramaturgie dopoledního vysílání tak, aby p esn ji odpovídalo formátu stanice. Nikoli nevýznamnými zm nami prošlo odpolední vysílání všedních dn . Do asu po 14. hodin jsme za adili zábavnou dvacetiminutovku, vznikla ada Odysea po cestách poznání, Poradna a Kultura s oblohou. Zna ný poslucha ský ohlas si získaly každodenní drobné p ísp vky Úsm v pro... a Kdo to ví, odpoví ("vy se nás ptáte a my spole n s odborníky odpovídáme"). Ve vysílání Ro 2 - PRAHA se v roce 1998 zvýšil podíl zábavných po ad . P íkladem nov vyprofilovaného programu m že být cyklus Sám doma, ve kterém se mimo jiné p edstavili J.Lábus, M.Labuda, Vl.Brodský, I.Mládek nebo M.Eben. Jiným typem zábavné talk-show je po ad Neváhej a povídej, op ený o autorskou a moderátorskou dovednost E.Hrubeše a J.Melíška. Patrn nejvýrazn jším vkladem do sou asné rozhlasové tvorby je série po ad Škola života Milana Lasici a Júlia Satinského (s podtitulkem Kurs pro za áte níky, starší a pokro ilé), autorsko-herecká improvizace na dané téma, navazující v jiné dob a jiných spole enských souvislostech na proslulé p edscény Voskovce a Wericha. Byl také obnoven klasický rozhlasový žánr ske - malá komedie, aktuáln reagující na život kolem nás. S autorským okruhem M. epelka, J.Just, J.Melíšek, V.Stekla a J.Strnad, s hereckou ú astí populárních komediálních herc a v režii J.Fuchse bylo v roce 1998 realizováno na padesát t chto drobných dramatických útvar , které bezpochyby významn obohatily odpolední vysílání. Intenzívn ji za aly být využívány
archívní nahrávky zábavných po ad - pod názvem Smích až do svítání je z nich sestaveno no ní vysílání od p lnoci do ty hodin. Vysílání pro d ti neprošlo zásadn jší prom nou. Zm nila se jen periodicita vysílání Rádia na polštá z p vodního "jedno téma celý týden" na "každý den jiné téma" a zkrátilo se vysílání d tských po ad v sobotu a v ned li. V roce 1998 byl definován hudební formát stanice, a to se odrazilo i na skladb hudebních po ad . Nov vznikly nap íklad Lad ní, Hudební koktejl p ed pátou, Byli jsou a budou, Oldies pod lupou nebo Hudba z celuloidu, které nahradily p edchozí po ady tvo ené z menšinových hudebních žánr (blues, poprock, folkrock atd.). Z Ro1 - Radiožurnálu p ešel na Ro 2 - PRAHA po ad “country” melodií a písni ek s Mirkem erným Na cestách. K vysílání Ro 2 - PRAHA tradi n pat í p ímé p enosy. U p íležitosti 75. výro í zahájení rozhlasového vysílání se jich uskute nilo sedm: z Úpice, T ebon , Uherského Hradišt , Kadan , Šumperka, Sušice a Kutné Hory. Celodenní publicistický program zakon oval p ímý p enos zábavného po adu série Svítí-li ervená, neváhej moderované Eduardem Hrubešem. Podstatn se zlepšila propagace Ro 2 - PRAHA. Do této oblasti lze zahrnout i prezentaci na Internetu a živé vysílání ve formátu Real Audio. Miroslav Bobek, šéfredaktor Ro 2 - PRAHA P ehled prvovýroby rozhlasové hry
1997
1998
970
970
etba na pokra ování ostatní etby
800
500
0
0
vážná hudba
0
0
folklór
0
0
jazz
90
10
dechová hudba
73
43
ostatní pop. hudba
90
80
0
440
živé hud. nahrávky
8025
3410
Struktura programu (kolá ) hudba
35%
zpravodajství
20%
hudební p enosy
zábavné po ady
17%
kulturní po ady
8%
vzd lávací po ady
9%
rozhlasové hry
3%
ostatní
8%
Ro 3 Uplynulý rok stanice byl standardní a její provoz po všech stránkách stabilizovaný, nedošlo k zásadním zm nám v žádné ze základních oblastí. Pot šující je, že kulturní ve ejnost stanici nadále vnímá jako profesionální, pot ebnou a v sou asné rozhlasové nabídce ojedin lou jak charakterem, tak vysokou úrovní programu. Zájemci o vážnou hudbu, jazz, hodnotnou beletrii a drama v dopisových i jiných ohlasech oce ovali, že v široké palet rozhlasových stanic existuje jedna, která uspokojuje jejich pot eby. Od za átku roku jsme realizovali dvouletý programový projekt Uprost ed pevniny v novaný po átk m, vývoji i sou asnému stavu eské kultury. Mimo ádnou akcí projektu byly Dny kultury eských Rom , které jsme vysílali v listopadu. Soust ed n , a pro naprostou v tšinu neromské ve ejnosti objevn , zde byla p edstavena vznikající romská literatura, tradi n vynikající romská hudební kultura a v ad publicistických a esejistických po ad sou asná spole enská problematika romské menšiny. Pokra ovali jsme v tradici zvláštních dn vytvá ejících kulturní portrét n které zahrani ní metropole nebo zem . V ervnu to bylo Portugalsko – zem objev (u p íležitosti sv tové výstavy) a v íjnu Malá zem mnoha zemí, vysílání v nované Švýcarsku. Na švýcarském dnu s námi spolupracovaly internetové noviny Webiny, které celé vysílání doprovázely dopl ujícími informacemi, obrazovými materiály a p ehledem toho, co sv tová internetová sí k daným konkrétním témat m nabízí. V našem domácím prost edí šlo bezpochyby o pionýrský in. V souladu se smlouvou mezi eským rozhlasem a Slovenským rozhlasem jsme v listopadu stejn jako loni vysílali Slovenské dny, jejichž hlavní sou ástí byla recipro ní p ehlídka rozhlasových her. B hem roku prob hl ve dvou etapách sociologický pr zkum jednak mezi sou asnými a jednak potenciálními poslucha i stanice. Výzkum orientovaný na poslucha e p inesl nadpr m rné pozitivní hodnocení všech oblastí programu. Sou asn ale výsledky obou etap nabídly n kolik nám t k úvahám o díl ích programových zm nách. Ve zhruba 6000 hodinách hudebních po ad jsme se snažili uspokojit vkus a nároky r zných poslucha ských menšin, kterým je vysílání stanice ur eno. Obsáhli jsme všechny nejd ležit jší hudební události, ke kterým v pr b hu roku u nás došlo. Byly to p edevším p ední domácí p ehlídky a festivaly, jakými jsou Pražské jaro, Pražský podzim, Moravský podzim, Mezinárodní festival eský Krumlov, Musica Iudaica, Festival Bohuslava Martin a Dny soudobé hudby. První t i tvrtiny roku jsme spolu s z klasiky.
eskou televizí simultánn vysílali po ad Ti nejlepší
V oblasti vážné hudby jsme vyrobili 441 studiových nahrávek v celkové délce 3646 minut. Formou p istavených mikrofon jsme získali celkem 7771 minut hudby z ve ejných koncert a vystoupení. Digitální cestou bylo rekonstruováno 2170 minut archivních snímk . Ve stejném rozsahu jako v minulých letech jsme eským poslucha m zprost edkovali hudební nabídku ze sít EBU v oboru vážné hudby a jazzu a sami jsme do této sít p isp li 53 p evzatými p enosy a záznamy. Nejvýznamn jší byl p enos Dvo ákovy opery Rusalka z Národního divadla v Praze. Redakce rozhlasových her a dokumentu vyrobila celkem 71 titul rozhlasových her (po ítány jsou i jednotlivé díly seriál ) pro stanici Vltava i Praha. Je to tedy o 11 titul mén než loni. Úbytek produkce zp sobil áste n nedostatek financí a áste n skute nost, že byly vyráb ny 4 velké tituly – Marie Stuartovna, Radúz a Mahulena, Kupec benátský a Faidra. Nato eno bylo 8 p vodních her. V publicistické oblasti byly úsp šné cyklické po ady Idea eského státu v prom nách staletí a Tv rci naší demokracie, sou ásti projektu Uprost ed pevniny. Zajímavý nápad rozvinula jedenadvacetidílná Kronika jednoho m sta. Na osudech Hlinska ukazuje celé eské dvacáté století tak, jak je autenticky prožívali konkrétní obyvatelé této zem . Programovou novinkou roku byl po ad Vltava d tem, který má svou literární ást Ostrov, kde rostou housle a hudební Sluchátko. Ve své innosti zdárn pokra oval poslucha ský Klub Vltava, který m l ke konci roku p es 3000 len . Pot šitelný je stoupající zájem mladých lidí, p edevším student . Klub vydal pro své leny ty i obvyklá ísla tvrtletníku a uspo ádal 19 klubových setkání v Praze, Ostrav , Pardubicích, eských Bud jovicích, Písku, Hlinsku a Plzni. Významnou sou ástí práce stanice byla také organizace a veškeré zajišt ní sout ží Concertino Praga a Concerta Bohemia. Mgr. Old ich Knitl šéfredaktor Ro 3 - Vltava Ro 5 - studia eský rozhlas Brno Rok 1998 byl pro brn nské studio p edevším rokem vnit ního nap tí a programové stagnace. Nejpodstatn jší zm ny se poh íchu d ly jen ve vedení studia, v pr b hu roku okusili specifické radosti brn nského ízení hned t i lidé: ješt po átkem roku “suploval“ nám stek pro techniku ing. Bohuslav Coufal, který byl pov en ízením po tragické autonehod JUDr. Tomáše Vencálka, v únoru byl jmenován novým editelem studia ing. arch. Ruzbeh Oweyssi, po jeho íjnové abdikaci jej koncem roku vyst ídal Ludvík N mec. Ke zm nám došlo i na postu šéfredaktora: Bohuslava N mce, který u nás pobyl jen sedm m síc , nahradil 1. prosince Mgr. Jaromír Ostrý. Je tedy logické, že v tak krátkých asových intervalech nemohl nikdo z výše jmenovaných realizovat své programové p edstavy tak, aby došlo k jiným než pouze kosmetickým zm nám regionálního vysílání. Skute nost, že p es složitou vnit ní situaci studia kolísala poslechovost kolem vícemén stejných hodnot (cca 5% v regionu), lze pokládat za nejvýrazn jší úsp ch roku, sv d ící z ásti o profesionálních kvalitách ady programových pracovník , z ásti o tém neuv itelné poslucha ské v rnosti a trp livosti. Je ovšem t eba zd raznit, že nazna ený “vývojový deficit“ dosud neohrožuje žádnou z inností studia, je pouze a p edevším pobídkou k urychlené p íprav programových a
organiza ních zm n, z nichž v tšinu míníme p ipravit a realizovat již v letošním roce. Budou se týkat p edevším zlepšení úrovn zpravodajství, dynamizace moderovaných po ad , úprav všednodenního vysílacího schématu sm rem k v tší pestrosti a aktuálnosti, od poloviny roku budeme o víkendech vysílat podle zcela nového schématu. Za zcela nezbytnou pokládáme masivn jší propaga ní kampa , jen áste n svázanou s oslavami letošního 75. výro í pravidelného rozhlasového vysílání z Brna. Stejn jako se zm ny ve vedení studia nijak výrazn ji nepromítly do vlastního regionálního vysílání, neovlivnily ani spolupráci s celoplošnými okruhy. Na Ro 1 jsme odvysílali nejvíce p ísp vk ze všech regionálních studií (cca 800, p i emž až do konce dubna byl ve studiu p ímo zpravodaj Radiožurnálu), zvýšila se produkce literárn dramatické redakce pro Ro 2 i Ro 3. Celkem jsme na celoplošných okruzích odvysílali 52 tisíc minut (tém 2,5 hodiny denn ), a to p evážn um lecky (a tedy i výrobn ) náro ných po ad . Z nejvýrazn jších úsp ch se sluší alespo uvést ú ast dokumentu Tomáše Sedlá ka “Oskar Schindler: Legenda a fakta“ na Prix Europa a rozhlasovou hru Arnošta Goldflama “Budou vyvoláni jménem“, která byla vybrána pro ú ast na Prix Italia 99. Mezi nejúsp šn jší ve ejné akce lze po ítat p edevším kv tnový “Den otev ených dve í“, tradi ní odb ry krve p ímo v prostorách studia ( erven, prosinec) a spole ensko-prodejní týdenní akci “Váno ní rozhlasový dárek“. Netradi ní podobu m l již 32. ro ník “Prix musical de Radio Brno“, který místo obvyklé sout že hudebních rozhlasových po ad poskytl odborník m i zaujaté ve ejnosti tolik pot ebný prostor pro diskusi na téma “Um ní v rozhlase – kulisa, zboží…?“ Avšak i p es n které díl í úsp chy byl v lo ském roce sumá problém v tší než výstavka úsp ch , a tak rad ji už jen velmi stru n : Brno je stabilizované studio…jenže možná až p íliš. V roce svého 75. výro í stojí teprve na po átku cesty ke skute n modernímu ve ejnoprávnímu rozhlasu; snad bude letos ta cesta trochu mén klikatá, doufejme i radostn jší (p edevším pro poslucha e), ur it se však po ní ne všem pošlape lehce. Už protože musí vést vzh ru. Ludvík N mec, editel studia Ro eské Bud jovice V eských Bud jovicích m l v roce 1998 eský rozhlas své nejúsp šn jší regionální studio, které sledovalo ke 31.12. p es 16 procent Jiho ech , v rámci celé republiky pak 110 000 lidí.Image studia je spojován s hudbou, p edevším s dechovkou a s regionálními informacemi. K modernizace rozhlasové tvá e p isp la áste ná vým na dosavadní nevyhovující zn lkové grafiky, novými zn lkami ze studia ORM Praha. Na úsp šnosti studia se podílí p edevším programová skladba.Ta se zam ila ve sledovaném období hlavn na zkvalitn ní zpravodajství. Významn jsme rozší ili po et spolupracovník redakce v jednotlivých okresech. P ísp vky eskobud jovických redaktor se asto objevovaly i na stanici Ro 1 – Radiožurnál; nejžádan jší byly informace z ervna 98, kdy nad eskými Bud jovicemi havarovaly 2 vojenské letouny. Poprvé se k p enosu zvukových záznam na Radiožurnál za al používat internet. V publicistice jsme velkou pozornost op t v novali investigativní práci a po adu Bez obalu.Nov jsme zavedli seriál Cesty o turismu. Mimo ádným po inem byl desetidílný seriál eši v Banátu,který vznikl na základ reportážní cesty t í redaktor (H.Krej ová, L.Soukup, A.Vrzák) do eských vesnic v rumunských horách. Z cesty po ídila fotografka Dana Vitásková fotografie, které spole n se zvukovými záznamy eskobud jovických redaktor prezentovala nejd íve v Jiho eském muzeu v eských Bud jovicích a posléze v sídle Senátu R v Praze.
Spoluautorka cyklu H.Krej ová získala za po ad 2.cenu v rámci p ehlídky Report 98 kategorie dokument. Na základ finan ní podpory Ú adu vlády jsme zaznamenali sou asnou hudební tvorbu Róm z eských Bud jovic (Auv khell - Poj tan it) a Písku (Gypsy Boys). Nahrávky jsme využili nejen pro rozhlasový po ad, ale vydali jsme je také v sou innosti s Vydavatelstvím Ro na MC s názvem Duj,duj,dešuduj. B hem celého léta jsme vyjížd li za našimi poslucha i do malých jiho eských m st v rámci “Prázdninového rádia.” V r.1998 jsme za ali s natá ením n kterých po ad Dámské jízdy živ za ú asti obecenstva v rámci nov vzniklého klubu Saxana. Redaktorka M.Nezvalová do klubu zve jak poslucha ky svého programu, tak osv d ené hosty z ad módních návrhá ek, kosmeti ek, here ek apod. V oblasti slovesn - um lecké tvorby se v roce 1998 poda ilo vytvo it n která díla, vymykající se b žné produkci zejména tématikou. P íkladem je desetidílná etba z knihy Eleny Lackové “Narodila jsem se pod š astnou hv zdou” - pam ti první romské absolventky UK. Objevem bylo zpracování dosud neznámých deník Anny Lauermannové-Mikschové. V oblasti dokumentu jsme formou seriálu zachytili nejstarší minulost regionu pod názvem Pam jiho eské krajiny. V hudebním odd lení jsme zavedli ve 4. tvrtletí program Selector,který usnadní výb r hudby do proudového vysílání. P i natá ení vlastních snímk jsme se zam ili na dokumentaci sou asné tvorby v žánru dechové hudby. B hem prázdnin jsme po ídili záznamy z Klavírního festivalu a Mezinárodního hudebního festivalu v eském Krumlov , který po ádá agentura AUVIEX. V r.1998 jsme nov vybavili diskusní studio tak, aby vzniklo p íjemné tv r í pracovišt . Nového vybavení p enosným mix-pultem se dostalo také hudební režii, takže je možno i v p enosovém voze po izovat digitální záznamy hudebních po ad a bez prodlevy je zpracovat až do podoby masteru pro vydání nahrávky na komer ním nosi i. Všichni redakto i byli vybaveni mobilními telefony, aby mohli p inášet rychlejší informace z terénu a malou digitální nahrávací technikou (minidisky). ada z nich za ala p ímo ve svých redak ních místnostech na PC používat program Wavelab pro digitální st ih. Studio bylo v r.1998 pln solventní. P ehled prvovýroby
ro CB v roce 1998 v minutách
Rozhlasové hry
45
Dramatizovaná etba na pokr.
-
Ostatní etba
785
Studiové hudební nahrávky mimo dechovky
-
Dechovka-studiové nahrávky
90
Hudební p enosy
2 460
Živé hudební nahrávky Struktura programu Ro B 1998 : Zpravodajství a publicistika - 36% Hudba - 56% Literatura - 5%
1 270
Ostatní (kultura, sport, reklama, vysílání pro menšiny, ...) - 3% Marie Šotolová editelka studia Ro Hradec Králové Rok 1998 byl pro studio eského rozhlasu v Hradci Králové plný o ekávání a usilovné práce, kdy jsme museli b žné pracovní povinnosti rozší it o adu speciálních profesí. Hned v po átku roku nás ekala výb rová ízení na projek ní ateliér a stavební firmu, abychom mohli zahájit rekonstrukci nové rozhlasové budovy v Havlí kov ulici. P edstava, že bychom mohli poslední den roku za ít zkušební vysílání z nového, se zdála mnohým p íliš utopická. Královéhradecká architektonická kancelá Zídka-Plocek-Misík a hlavní dodavatel Orlická stavební z Rychnova nad Kn žnou však dávaly záruky, že se vše zvládne. Pochybnosti sílily v okamžicích, když se za alo bourat a mizela jedna p í ka za druhou, po starých stropech zela jen velikánská díra. S rekonstrukcí se za alo v b eznu a ruch na staveništi neustával ani o sobotách a ned lích. S p ibývajícími emeslníky se v lét za ala situace m nit k lepšímu a nový rozhlas se za al postupn klubat na sv t. Silvestrovský “happening” se nakonec konal a zkušební vysílání se vyda ilo. P išlo se na nás podívat na padesát host , a nechyb ly mezi nimi významné osobnosti politické a spole enské sféry a naši nejbližší spolupracovníci. Krom moderních interiérových architektonických prvk je nové studio v Hradci Králové vybaveno technologií DAB (Digital Audio Broadcast). Vysílací pracovišt a hlavní p epojova jsou “srdcem” celého provozu a jsou pln obsazena moderním digitálním vybavením VADIS od mnichovské firmy KLOTZ DIGITAL. Sou ástí celého za ízení je odbavovací systém DALET 5. Magnetofonovým pásk m je postupn “odzván no”. Na zvládnutí nových technologií se všichni p ipravovali b hem roku a sluší se podotknout, že se to poda ilo nad o ekávání dob e. Druhou, asto diskutovanou otázkou, byly halové kancelá e. Ale i v nich se už za íná žít a normáln pracovat. Náro né období v Hradci Králové ukon í p edání vily ve Vrchlického ulici p vodním majitel m, a tím se uzav e ty iapadesátileté p sobení na staré adrese. P itom však jsme pochopiteln i vysílali, a ne bez úsp ch . V prvním pololetí jsme dokonce figurovali v po tu poslucha mezi nejúsp šn jšími regionálními a lokálními stanicemi. V druhé ásti roku jsme si pon kud pohoršili, a proto víme, o em hlavn bude ten rok nastávající. V podmínkách, ve kterých te pracujeme, se to musí ur it poda it. Zm ny v novém programovém schématu na rok 1998 zvýraznily sm ování studia ke zpravodajsko-publicistickému formátu. Významnou zm nou /p estože má jen 15 minut/ jsou “Východo eské ozv ny” vysílané ve všední dny ve 13.00 h. V té dob lze zaznamenat vývoj denních aktuálních událostí, redakto i se hlásí z cest po regionu, oslovujeme politiky na všech úrovních v souvislosti s d ležitými jednáními. Shrnující zpravodajskou relací je “Den v regionu” v 17.45 h, kde se také da í zachytit nejd ležit jší informace dne. Zcela zvláštní kapitolou byly konec ervence a srpen, kdy místo letní pohody stejn jako o rok d íve na Morav , zaplavila voda Rychnovsko a ást Královéhradecka. Navzdory dovolených se redakce Ro HK vyrovnala s touto událostí dob e. Denní výjezdy do postižených míst, telefonáty, zve ej ování informací d ležitých jak pro postižené lidi, tak pro ty, kte í cht li pomoci. Likvidaci škod, pomoc a finan ní p ísuny sledujeme pr b žn i dnes. Velmi se osv d ily p ímé p enosy z r zných událostí - kulturních, spole enských a z atraktivních míst s ur itými problémy /v lednu Špindler v Mlýn, dále Divadlo evropských
region , Kun tická Hora, h eb ín Kladruby nad Labem, Dv r Králové nad Labem, CIAF HK, Gastro Pardubice, Prix Bohemia Radio, atd./. Jsou nejen svoji bezprost edností zajímavé pro poslucha e, ale zárove prezentací studia. Rok 1998 byl “rozjezdovým” pro nov z ízený útvar styk s ve ejností a obchod. Hlavním úkolem bylo zlepšení propagace studia, což se do zna né míry poda ilo. Zajistili jsme reklamní bilboardy, “reklamní” autobusy v Hradci Králové a v Pardubicích /propagují i ostatní stanice Ro/, a byly instalovány tzv. oto né panely. Poslucha ský ohlas má rok od roku vzr stající tendenci., podrobn ji sledujeme ohlasy písemné, které dosáhnou v etn odpov dí na sout že a ankety p es 12 000 za rok. K nejvýrazn jší ve ejné akci pat í anketa o nejšarmatn jší osobnost roku spojená s ve ejnou nahrávkou. Vít zem II. ro níku ankety se stal Zden k Sv rák, který byl hlavním hostem ve era. Mgr. Petr Haš editel studia PRVOVÝROBA NA druh prvovýroby \ rok Slovesná um lecká Hudební
Ro Hradec Králové 1997
1998
3.050 min.
916 min
39 min
0 min
Ro Olomouc Celkem vzato byl rok 1998 pro studio Ro Olomouc š astný a úsp šný. P edevším se poda ilo zvýšit po et každodenních poslucha až na 48 tisíc, což p edstavuje v pr m ru 6,5 % obyvatel obsluhovaných šesti okres st ední a severní Moravy. V programu jsme v pr b hu roku uskute nili adu d sledných vn jších i vnit ních zm n sm ujících k jeho celkovému oživení a dynamizaci, k posílení a vyvážení jeho informa ních a zábavných funkcí a k p ísn jšímu formátování do strukturovaného proudového vysílání. Programové zm ny p inesly následn uvoln ní iniciativy a tvo ivosti redaktor a zp tn vyvolaly pot ebu organiza ních zm n ve vedení redakce zpravodajství a publicistiky s následným slou ením všech redaktor a moderátor do jediného programového útvaru. Další organiza ní zm nou bylo z ízení programového a produk ního centra, do n jž jsme slou ili všechny programov provozní, produk ní a postproduk ní innosti. To v kone ném d sledku zlepšilo vzájemnou komunikaci a spolupráci všech d íve odd lených programových složek. V roce 1998 jsme také nov zavedli innost úseku vn jších vztah a obchodu, který se postupn adou svých aktivit zapojil do budování pozitivního obrazu studia. Je t eba zd raznit, že všechny náro né organiza ní zm ny jsme realizovali bez destruktivních vliv na vzájemné kooperativní vztahy jednotlivých osob i složek. Vedle programových a organiza ních zm n jsme realizovali v roce 1998 adu pozitivních zlepšení v oblastech prostorového, provozního a technologického vybavení a zárove jsme dodrželi zásadu hospodárného využívání všech zdroj i finan ních prost edk . Všeobecn vládla ve studiu nálada vst ícné spolupráce a otev enosti k dalším zm nám. Regionální zpravodajství bylo v Ro Olomouc i v roce 1998 na dobré úrovni. Protože nám stále jde o to, jak získat co nejvíce poslucha , za ali jsme hledat nové cesty jak
zachytit a udržet stálý zájem v tšinového poslucha e. Pracovali jsme na p eskupení výb ru regionálních informací, na zp sobu jejich azení i prezentace v programu. Ve výb ru informací jsme uplat ovali vedle základních kritérií objektivity všestrannosti a vyváženosti také z etel poslucha ského zájmu a dopadu informací v regionu. Orientovali jsme se na lidské p íb hy- people story, na každý den jsme zavedli témata dne, z jejichž úhlu pohledu jsme se snažili orientovat naše celodenní vysílání. Publicistika p ináší všeobecn v tší nároky než zpravodajství. I na tomto poli jsme v Olomouci v uplynulém roce pokro ili. Hlavní odpolední publicistický po ad Aktuality prod lal podstatné zm ny: zkrátila se celková stopáž po adu na 25 minut, došlo k jeho výhodn jšímu p esunutí až na 16. hodinu a obsahem se po ad více p iblížil b žným starostem poslucha . Tematicky jsme publicistiku rozší ili o adu kratších magazín - tvrte ní Nový kraj, každodenní Policejní magazín, ned lní a pond lní Sportovní magazín a sobotní Zápisník našich zpravodaj . Mezi publicistické po ady lze voln za adit i každodenní V trníky, které vynikají velkou tématickou pestrostí. Náboženská problematika je reflektována formou ned lních K es anských ozv n a v ned li ráno v nujeme také t icetiminutový po ad d tem. Ve spolupráci s poradcem pro národnostní menšiny p i Okresním ú ad v Olomouci jsme za ali realizovat projekt organického v azování romské problematiky do našich zpravodajských a publicistických po ad formou spoluú asti rodilých Rom jako externích spolupracovník , které si postupn také vychováváme. Dostate ný prostor jsme v novali rovn ž publicistice z oblastí kultury, um ní a ekologie. V oboru slovesné tvorby byla vedle dramatizací povídek K. apka nebo K. Polá ka dramaturgicky jist p ínosn jší realizace povídek regionálního spisovatele Otakara Byst iny. Poslucha e zaujaly n které po ady o hanáckých ko enech postav Bohumila Hrabala a Olomoucké panoptikum V. Gra ky. Samostatnými po ady jsme vzpomenuli významných výro í historika Františka Palackého nebo olomouckého herce Františka eháka a záb ežského rodáka Eskymo Welzla. Pro Ro 2 jsme realizovali 8 dílnou dramatizovanou etbu z díla M. Viewegha – Zapisovatelé otcovský lásky a pro Ro 3 taktéž 8 dílnou etbu Olomoucké elegie E. Glocara. V hudební redakci jsme se zam ovali v roce 1998 p edevším na programové využití významných hudebních událostí v regionu, a to v celém spektru hudebních žánr od hudby folkové (Zahrada Nám š , Mohelnický dostavník), p es jazzovou hudbu ( s. jazzový festival P erov a Blues Alive Šumperk) , lidovou hudbu (Lidový rok ve Velké Byst ici) a kone n celou adu akcí z oblasti vážné hudby (Mezinárodní varhanní festival Olomouc, Mezinárodní hudební festival K. Ditterse z Dittersdorfu v Javorníku a realizace dvou p ímých p enos Zámeckých koncert ve spolupráci s rakouskou stanicí ORF Wien, na zámcích v Reichenau v Rakousku a u nás v Krom íži – v rámci oslav 150. výro í Krom ížského sn mu). Stanislav ervenka editel studia
Skladba programu
Ro Olomouc v roce 1998
zpravodajství
12%
publicistika
17%
kulturní po ady
7%
náboženské po ady
1%
hudební po ady
27%
sportovní po ady
1%
zábavné po ady
5%
jiné po ady
30%
P ehled prvovýroby - srovnání 1997/ 1998 v minutách rozhlasové hry
0
0
dramatizovaná etba na pokra ování 370
480
ostatní etba
1160
740
vážná hudba
0
52
folklór
0
0
jazz
0
0
dechová hudba
0
0
ostatní populární hudba
0
0
hudební p enosy
240
250
živé hudební nahrávky
2775
3863
Ro Ostrava eský rozhlas Ostrava prošel v roce 1998 adou významných zm n v oblasti programové, technické, marketingové,organiza ní i personální. V pr b hu 1. pololetí byla provedena zásadní zm na organiza ní struktury studia v souladu s jednotným organiza ním schématem regionálních stanic Ro platným od 1.1.1998. V jejím rámci byla uskute n na reorganizace jednotlivých úsek spojená se zrušením n kterých nadbyte ných pracovních míst zejména v technickém a ekonomickosprávním úseku. Prost ednictvím ádných výb rových ízení došlo k vým n vedoucích pracovník ve funkcích editele studia, technického nám stka a nám stka pro ekonomiku a správu. Nov z ízeny byly redakce Volné rozhlasové tvorby a odd lení styku s ve ejností a obchodu. V programu se poda ilo vytvo it vyvážené vysílací schéma s d razem na zpravodajské a publicistické žánry ve všedních dnech a voln jší programovou skladbou s v tším prostorem pro tzv. menšinové žánry ve víkendovém vysílání. Personální obm na v redakci Zpravodajství a publicistiky spojená s p íchodem nových, kvalitních redaktor p isp la k výraznému zlepšení formální a obsahové úrovn zpravodajských p ísp vk i publicistických po ad . D kazem tohoto p íznivého vývoje je i skute nost, že od zá í 1998 se ostravské studio pevn usadilo na 1. míst v po tu zpravodajských p ísp vk odvysílaných m sí n na celoplošném okruhu Ro 1 Radiožurnál. Do vysílacího schématu byly za azeny nové publicistické po ady: Poradna, Ekonomický magazín, Premiéra, Lékárna a po ad Za hranicí zákona. Od srpna 1998 se za al využívat pro výb r hudby v živém vysílání po íta ový program Selector, což podstatn p isp lo k v tší vyváženosti a “profesionalizaci” hudebního formátu ostravského vysílání s p ihlédnutím k hudebním preferencím “v tšinového poslucha e” v dominantní cílové skupin poslucha ve v ku 30 - 50 let a d razem na prezentaci tuzemské hudební produkce.
V oblasti hudební výroby byly tradi n po izovány a upraveny záznamy koncert z významných festival klasické, folklórní, country i etnické hudby konaných v regionu, nap . Janá k v Máj, Strážnické slavnosti, Hudba k tichu, Moravský vrabec, Koncert operních hv zd, jazzové koncerty v klubu Parník a další. Systematicky se rozvíjela spolupráce s Ostravskou konzervato í, Janá kovou filharmonií, p veckými sbory a dalšími hudebními t lesy. Byl dokon en p echod veškeré zpravodajské výroby na minidisky. Díky dalšímu rozší ení po íta ové sít byl zahájen p echod na zpracování zpravodajských p ísp vk v edita ním programu Sound forge a odbavování p ísp vk na celoplošné stanice prost ednictvím sít Internet. Byl postaven a osazen digitální technologií nový p enosový p ív s. Do provozu bylo uvedeno vysílání aktuálních dynamických dat v systému RDS a ve spolupráci s eskými radiokomunikacemi i digitální distribuce signálu na jednotlivé vysíla e Ro Ostrava. V oblasti styku s ve ejností a obchodu došlo k významným zm nám v personálním obsazení p íslušného úseku, které vedly k postupnému zlepšení komunikace studia s ve ejností a poda ila se aktivizovat i obchodní innost. V l.pololetí byla p ipravena a realizována reklamní kampa s využitím tiskové inzerce, propaga ních leták v prost edcích MHD, autoreklamních spot , sv telné tabule v centru Ostravy, anketních pohlednic a reklamního polepu tramvajové soupravy v Ostrav . Rovn ž byly zhotoveny nové tiskové prezenta ní materiály a nová grafická podoba webových stránek na Internetu získala cenu Zlatá zmije za m síc erven 1998. PR aktivity Ro Ostrava zahrnovaly zejména mediální partnerství v rámci hudebních festival Janá k v Máj, Moravský vrabec, Hudba k tichu, úsp šnou organizaci akcí Daruj krev s Ro (4x), “Den Ro Ostrava” na Autosalonu ve Frýdku-Místku, živé vysílání z Ostravské radnice v rámci oslav 80. výro í založení eskoslovenské republiky a další akce. Redakto i Ro Ostrava (M.Dlabalová, A. Kubica a D. Misa ová) získali v tradi ní sout žní p ehlídce Report ´98 1.,2. a 3. místo. Celkové hospoda ení Ro Ostrava v roce 1998 vykázalo vyrovnanou bilanci rozpo tovaných náklad a výnos , p ekro ení externích náklad bylo kompenzováno vyšším pln ním externích i vnitropodnikových výnos . Hlavními úkoly studia pro rok 1999 jsou • • • • • •
zvýšit poslechovost vysílání na 60.000 denních poslucha a dosáhnout trvalého trendu ve zvyšování podílu na trhu potvrdit výsadní postavení Ro Ostrava v rámci regionálního zpravodajství na stanici Ro 1 Radiožurnál splnit plánované objemy výroby po ad pro celoplošné okruhy Ro 2 a Ro 3 optimáln využít prodloužení vlastního vysílání od 5.00 hodin zvýšit prestiž stanice a posílit d v ru ve ejnosti v regionální ve ejnoprávní rozhlasové vysílání kvalitn p ipravit a uskute nit soubor akcí k 70. výro í zahájení vysílání ostravského studia
Skladba vysílání Ro Ostrava 52% - hudba 41% - zpravodajství a publicistika 2% kultura 5% - ostatní (sportovní vysílání,reklama, sout že, vysílání pro menšiny) P ehled prvovýroby v roce 1998 (údaje v minutách) rozhlasové etba
hry na
pokra ování
0 1.
167
ostatní etby 2. 021 Studiové vážná folklór jazz dechová ostatní populární hudba 16
hudba 78 hudba
nahrávky: 569 0 39
p enosy 900 živé hudební nahrávky 3. 965 Plze Pokud byl rok 1997 ve znamení prosloužení našeho vysílání na 19 hodin denn (5.00 24.00), pak rok 1998 se dá charakterizovat zvyšováním kvality programu, a to nejen ve zpravodajství, ale i v hudebních i slovesných žánrech a v celé dramaturgii vysílání. Zásadní a dlouho pe liv zvažovanou zm nou, vyvolanou naší snahou postupn omlazovat dopolední vysílání, byl od 1. dubna p esun oblíbeného dechovkového po adu 5P z 9.00 na 14.00 hod. a zárove jeho prodloužení na celou hodinu. P estože rozhodnutí bylo podloženo oficiálními pr zkumy oblíbenosti hudebních žánr v jednotlivých hodinách celého dne, ne všichni jak z ad poslucha , tak i samotných redaktor , ho považovali za správný. Mile proto p ekvapily již první výsledky poslechovosti, kde se hned v prvním sledovaném období zm na projevila nárustem poslucha . Dalším, pom rn výrazným zásahem do zp sobu našeho vysílání, byl p echod na živ moderované a dle našich dosavadních poznatk poslucha sky oblíbené, víkendové PANORAMY (9.00 - 18.00) po ínaje íjnem , kdy celým víkendem provází vždy jedna moderátorská dvojice a vysílání je po celé dva dny dopl ováno zpravodajstvím, aktuálními informacemi a sout žemi. Ne všechny zm ny a novinky se týkaly jen našeho vysílacího schématu a nových po ad . D ležitým po inem bylo zapojení selektoru do vysílání, jež se významnou m rou dotklo nejen proudové hudby, ale i ostatních, nehudebních po ad . V posledním tvrtletí tak vysílání získalo pravidelný a výrazný rytmus s maximálním využíváním asových dispozic. Všechny zm ny se udály bez p ítomnosti šéfredaktora, když p vodní ukon il své p sobení ke konci roku 1997. Po více než p lro ním hledání bylo místo obsazeno, avšak zapracování lov ka bez zkušeností by schopného, je složité a asov náro né. Nový adept své zapracovávání p erušil návratem k p vodnímu povolání s koncem roku 1998. Slovesná um lecká tvorba se uplat uje v našem vysílání p edevším zpracováním literáních témat a autor v REGIOLITU a GRANDIONU. Tyto po ady jsme zbavili d ív jší výlu nosti vyšším využíváním dokumentaristiky a regionálních zdroj a p iblížili v tšinovému poslucha i. Tituly propojujeme v adách tematicky svázaných. To platí i o každodenních, zhruba p timinutových LITERÁRNÍCH DOTECÍCH, vysílaných v p edpoledním KOKTEJLU. Podíl hudební prvovýroby se snížil díky p ísn jšímu zd vod ování dramaturgie nahrávek. Snížila se tím mimo i jiné p es asová práce zvukových mistr , zp sobená nedobrou organizací práce ve zvukové výrob . Pokra ovala i komer ní studiová výroba, zejména Plze ské filharmonie, sídlící a pracující v objektu (d íve PRO). Ekonomiku a správu zatížilo nákladné a technicky složité budování LAN sítí v tém celé budov památkov chrán né. Projekt ukon ený p ipojením digitální úst edny uzav el první etapu, která dovolila pot ebné rozest hování subjekt užívajících objekt, tak, že celé první poschodí a polovina p ízemí je vy len ná pro nájemníky. Jednání s nimi, v dob
sou asného ukon ení termínovaných nájemních smluv a zna ného p evisu na trhu nemovitostí, p ineslo obtíže dosud nep ekonané. Omezení invetic v Ro však znamená zastavení další etapy - rekonstrukce vysílacích a dalších uvoln ných pracoviš . D sledkem je do asné ztížení technických a pracovních podmínek, p edevším pro zpravodajskou redakci. Stav zam stnanc je stabilizovaný, 68,6 za celý rok 1998, k pohyb m došlo minimáln a p ijetím nových lidí chceme vyvinout tlak na kmenové redaktory a docílit zlepšení jejich výkon . Rok 1998 znamenal dosud nejvyšší modernizaci programu a nár st kvality vysílání. Z ejm proto se poda ilo upevnit pozice na rozhlasovém trhu v regionu s neoby ejn širokou a tvrdou konkurencí. Zda ilo se nejen pln nahradit ztráty poslucha zavin né opušt ním nejsiln jšího vysíla e a potížemi s ostatními vysíla i v záv ru roku 1997, ale i lavinovitým ukon ováním ší ení našeho programu v rozhlasu po drát a vzr stem po tu a kvality privátní konkurence - nap . plné rozvinutí vysílání kvalitní country stanice Karolina. V regionu se následkem tohoto zápasu stále nemohou prosadit celostátní privátní stanice a v r. 1998 poklesly i tržní hodnoty celostátních stanic Ro. Cílem pro rok 1999 by m l z stat námi nastoupený trend - zvýrazn ní role moderátor , provázejících poslucha e dlouhými bloky vysílání s pravidelnými kvalitními rubrikami, kvalitn jší a atraktivn provedené zprávy a d sledné dodržování stanovených žánrových preferencí p i výb ru hudby Skladba vysílání hudba 51 % zpravodajství 7 % proudové po ady s publicistickým a zpravodajským obsahem 18 % zábavné po ady 4 % kulturní po ady 7 % vzd lávací po ady 5 % literárn dramatická tvorba 2 % ostatní 6 % ( náboženské po ady,reklamní po ady, vysílání pro menšiny, kontakt.po ady) P ehled um lecké prvovýroby Ro Plze Typ po adu 1997 (min.) Rozhlasové hry 229 etba na pokra ování 1854 (dramatizace) etba ostatní a literární pásma 3142 Studiové hudební nahrávky - vážná hudba 327 - folklór 35 - jazz 0 - dechová hudba 0 - ostatní populární hudba 221 Hudební p enosy 0 Živé hudební nahrávky 2353 CELKEM 8161
1998 (min.) 117 845 5385 333 0 60 0 190 0 1865 8849
Ro Regina Praha Také v roce 1998 jsme pracovali na zlepšování t í základních pilí našeho vysílání, které se dají shrnout do této v ty: Regina Praha co nejvíce a co nejobjektivn ji informuje o všem, co Pražany a St edo echy zajímá, Regina Praha dává co nejv tší prostor ve vysílání svým poslucha m, Regina Praha poskytuje ze všech rozhlasových stanic v republice nejrozsáhlejší služby menšinám. Zpravodajství a publicistiku jsme v roce 1998 op t rozší ili a prohloubili, poskytujeme te informace nejen o d ní v regionu, ale i o d ležitých událostech v celé republice i v zahrani í. K publicistickým rubrikám a po ad m p ibyly nové - Zápisník našich zpravodaj a Regina 98 - v n m vysíláme rozsáhlejší publicistické a dokumentární po ady. Snažili jsme se obohacovat naše tzv. kontaktní po ady, ke stálým moderátor m ned lního po adu Zastavte se na kus e i p ibyli n kte í noví, nap íklad bývalý televizní moderátor Ota erný, hledali jsme nové formy pro odpolední p lhodinku, v níž si naši poslucha i sd lují p íb hy ze svého života, vyslovují názory na nejr zn jší jevy a vypráv jí si t eba i vtip. Mimochodem vtipy¨- podle pr zkum víme, že máme pov st stanice, na které se objevuje humor a zábava, tuto pov st jsme asi ješt posílili tím, že p ed každými zprávami vysíláme anekdotu. I nadále vysíláme Klub dorozum ní pro osm národností žijících v R (pro N mce, Poláky, Ma ary, Ukrajince, Chorvaty, Slováky, Romy a Vietnamce), nadále vysíláme po ad Pražské židovské obce Šalom alejchem, také po ady pro nevidomé, t lesn postižené a seniory se i v roce 1998 pravideln objevovaly na vlnách Reginy Praha. Rok 1998 byl pro Reginu Praha také rokem velkého vylepšování v naší budov a jejím blízkém okolí. Za ali jsme vysílat ze zcela nového studia, vybaveného v bec nejmodern jší rozhlasovou a po íta ov -rozhlasovou technikou, jaká se dá v R spat it. Vrátili jsme do p vodní podoby interiéry - chodby a schodišt - naší budovy, bývalého Národního domu v Karlín . Zrekonstruovali jsme zahradu kolem budovy a za ali jsme s jejím ve ejným využíváním v etn altánu: 16. kv tna jsme celou budovu a zahradu zp ístupnili ve ejnosti p i Dni otev ených dve í a velký úsp ch této akce jsme si zopakovali po átkem zá í p i Svátku Reginy. V roce 1999 p ipravujeme na naší zahrad mnohem více akcí pro ve ejnost a doufáme, že se nám poda í "zrekonstruovat" i pov st naší budovy a jejího okolí jako d ležitého spole enského centra pražského Karlína. Rok 1998 byl pro nás také a možná p edevším rokem p íprav podstatných zm n v programu. Pr zkumy poslucha ských preferencí, v eském rozhlasu stále lepší, nám totiž signalizovaly, že se mýlíme, když své vysílání sm rujeme zárove k Pražan m a St edo ech m. Zdá se, že jsou to dv hodn odlišné, n kdy dokonce protich dné skupiny poslucha ; co jedni cht jí, druzí odmítají a celková poslechovost Reginy Praha klesá. Rozhodli jsme se Reginu Praha v roce 1999 p ebudovat na metropolitní rádio. Co to znamená? Velmi stru n : mnohem více mnohem lepšího zpravodajství a publicistiky z metropole, tém úpln živé vysílání prodloužené nejprve do 20.00 a pozd ji do 24.00 hodin, dynamický moderátorský styl, moderní hudební formát, jiná zvuková grafika...Chceme, aby nás poslouchali - aby nás pot ebovali - obyvatelé Prahy a blízkého okolí v aktivním v ku. Uvidíme, jak se nám to povede. Michal Novotný editel Ro Regina Praha Struktura programu: 42 % hudba 32 % publicistika 11 % zpravodajství 14 % ostatní
prvovýrobu nemají Ro Ústí nad Labem Jeden nový vysíla (Prose na Jablonecku) a dv nové frekvence - to byl vstup eského rozhlasu Ústí nad Labem do roku 1998. Touto zm nou sice p išlo studio o dobré pokrytí signálem na Liberecku, na druhou stranu však uvolnilo dv p vodní frekvence celoplošným okruh m, a otev elo si tak jako druhé regionální studio dve e k vysílání i po 18. hodin ve er. Za stejné peníze dostali najednou poslucha i “více muziky”. eský rozhlas Ústí nad Labem prodloužil postupn vysílání z p vodních 12 hodin na 14 hodin denn . Od za átku roku jsme aplikovali výsledky mediálních pr zkum do vysílacího schématu a profilovali dle t chto dat vysílání zejména pro st ední v kovou skupinu. Zvýšili jsme podíl zpravodajských relací na celkovém vysílání. Zprávy vysíláme každou celou hodinu, ve všední dny ráno každých t icet minut. Zastoupení severo eských informací je v relacích zhruba padesátiprocentní, zbytek tvo í nejd ležit jší celostátní a mezinárodní události. Samoz ejmostí zpravodajských relací se stalo pravidelné za azování exkluzivní p edpov di po así pro region. Nového pojetí se do kal diskusní po ad Na tapet , mapující konkrétní a aktuální problémy na severu ech formou živé besedy s dotazy poslucha a zvukovými ilustracemi. P ibyly rovn ž rubriky servisního typu, p edevším rodinná tematika. Nov se objevil Týdeník pro mámy a táty a rozší ení se do kal sobotní dopolední magazín Rodinné balení. Zdvojnásobili jsme vysílání zábavného po adu eský rozhlas Vás baví a zavedli nové sout žní hudební po ady - nap . sobotní Ruletu. Nov jsme z ídili vlastní vysílání pro slovenské spoluob any - Slovenské minuty, plné aktualit, dopln ných publicistickými rozhovory. Úplnou novinkou je rubrika Ko amen sam, která napomáhá zejména Nerom m porozum t specifice romského etnika. V podílu žánr podle hudby hrála v roce 1998 rozhodující roli eská populární hudba. Nesmíme zapomenout ani na mimo ádné programové po iny charakteristické pro rok 1998. Po dlouhých letech odmlky jsme odvysílali op t p ímé p enosy - zejména velký p enos ze zahájení láze ské sezóny v Teplicích. Poprvé jsme vysílali dlouhodobou sout ž, která se denn prolínala celým vysíláním. Poslucha i tak m li krom zpravodajského obsahu také možnost bavit se. V oblasti off-air promotion studia sehrála nejd ležit jší úlohu spolupráce s regionálním tiskem - zejména Vydavatelstvím Labe - Deníky Bohemia, regionálním inzertním týdeníkem Tip servis a p vodním ústeckým magazínem Koktejl. “Objevili” jsme také n kolik nových oblastí prezentace - zavedli jsme vlastní prezentaci na Internetu, zahájili vysílání v systému RDS, poprvé v historii studia se objevila loga na trolejbusech v Teplicích a Ústí nad Labem. Propagace nových frekvencí a dlouhodobé sout že našla prostor také na billboardech. Novým impulsem pro adu inností bylo navíc navázání kontaktu s ve ejnoprávním rádiem MDR v Sasku. Do oslav 75 let eského rozhlasu jsme se zapojili po ádáním Dne otev ených dve í, doprovodného koncertu, výstavy soch v zahrad a zorganizováním kuriózního sv tového rekordu v ch zi pro rukou. Druhý Den otev ených dve í Ro UL jsme už tradi n uspo ádali 1. zá í - tentokrát s výstavou staré rozhlasové techniky, výstavou fotografií z povodní, koncertem a autogramiádou Martina Hrdinky. V polovin zá í jsme se stali aktéry Dn evropského d dictví a op t jsme všem zájemc m o historii zp ístupnili budovu. Studio dále uspo ádalo první ro ník Dne regionálních univerzit v Ústí nad Labem i P ehlídku klubových po ad student gymnázií v Liberci. Stali jsme se mediálním partnerem celé ady akcí. Bylo nás nejen slyšet, ale i vid t od esko-saského hudebního festivalu p es Portu, Ústecký divadelní festival až po ples eské spo itelny a Autostaru
Velimex i d tské p edváno ní akce. Po et zam stnanc poklesl z 56 na 53. V rámci diverzifikace v regionu navíc v Ústí nad Labem klesl stav na 47 zam stnanc na úkor nár stu po tu pracovních míst mimo sídlo divize. V roce 1999 by se po et pracovních míst m l vícemén stabilizovat. O ekáváme brzké zprovozn ní liberecké redakce, dopln ní zpravodaj a p ípravu samostatného vysílání zpráv pro tento region. Koncem roku nás eká zavedení nové zn lkové grafiky. Pr b žným úkolem je navázání hlubší spolupráce s T a zapojení se do významných oslav m sta Ústí nad Labem. Sou inností všech faktor , zejména dobrého vysílání a kvalitní propagace, chceme v roce 1999 dosáhnout dalšího zvýšení poslechovosti. P ehled prvovýroby Ústí nad Labem: rozhlasové hry, etba na pokra ování, folklór ostatní etby vážná hudba jazz dechová hudba ostatní populární hudba celkem
r. 97
r. 98
0
0
850 104 0 42 603 1599
80 100 30 50 280 540
Ro 6 /Rádio Svobodná Evropa Ro 6/RSE je jedinou výslovn analyticko - publicistickou stanicí v zemi, která tak nemá p ímou konkurenci. Výhodou (ale i nevýhodou) je fakt, že její vysílání obsahuje nejvíc komentá a analýz ze všech eských elektronických sd lovacích prost edk . Stanice staví na tradi ní názorové pluralit , zdomácn lé v demokracii. Netolerance, vybudovaná p lstoletí dlouhým hlubokým vlivem totality na nás, tu však má hluboké ko eny. Tu volá poslucha , který ur itý p ísp vek bezvýhradn chválí, za chvíli volá jiný a tentýž p ísp vek strhá. Oba se p itom p edstaví jako mnohaletí odp rci totality. Jde o netoleranci k názor m jiných lidí z jakýchkoli jiných stran politického spektra, než je to “moje”. Jednou z našich podstatných snah je tudíž zlepšit politickou kulturu v zemi. Naši komentáto i p itom nesm jí být stejnými loutkami jako noviná i v dobách totality. íkají své vlastní názory. Pohybujeme se kolem st edu, nehlásáme názory extrémní, kritiku se snažíme podávat v cným a klidným tónem. Vždy d láme rozdíl mezi zprávou, která má být holou objektivní informací, a komentá em, který je naopak jist také subjektivním názorem autora. Názory a stanoviska jsou rozesety po celých osmnácti a p l hodinách vysílání, nejen v
“Událostech a názorech”. Na Ro 6/RSE musí jít o pluralitní paletu názor , konfrontaci myšlenek. D ležité je, že denn vysíláme 4 hodiny také slovensky, a že naopak ást nového vysílání je na licenci a za peníze RFE/RL ší ena i na Slovensku. Jsme tak jedním z mála sd lovacích prost edk , pozitivn posilujících pokra ující vzájemné pov domí. Jak se stanice jeví? Oce uje se její seriózní, v cný p ístup k problém m a událostem, její nadstranickost, nezávislost. Ve všech pr zkumech o v rohodnosti sd lovacích prost edk jsme hodn naho e. Mnoho našich pravidelných poslucha si zvyklo ráno poslechnout naše zprávy i rozbory a má pocit, že získá dostate ný p ehled o domácím i zahrani ním d ní a nemusí tolik sledovat d ní p es den, kdy je lov k zpravidla víc vytížen. Jiní poslucha i si zase zvykli na vysílání tohoto druhu v pozdních ve erních hodinách. Vesm s jde ovšem o lidi, kte í se o politiku zajímají hloub ji. Vždycky budeme stanicí menšiny (by d ležité), s pohledy na naše i zahrani ní události z r zných ástí sv ta. Za t íleté p sobení stanice Ro 6/RSE se programové schéma m nilo n kolikrát. Z po ad staré RFE jich mnoho nezbylo, nadále pot ebné jsou po ady typu “Události a názory”, “Hlasy a ohlasy z region ”, “Demokracie v teorii a praxi” nebo “Ekonomika pro každého”. V po adu “Odpolední live”, zavedeném už v Praze, se nadále živ ozývají poslucha i, telefonující otázky i p ipomínky k názor m politik , r zných expert nebo odborných léka a nadací. V sou asné situaci je nepochybn d ležitý euroatlantický týdeník Kompas, v novaný vstupu eské republiky do evropských struktur. Ohlas má i týdeník “Zem žlu ” o ekologických problémech zem . S “Událostmi a názory” dnes sout ží živ vysílané “Studio STOP” s živými polemikami a diskusemi. Koncem roku 1998 jsme zm nili nápl spolupráce s Respektem, Hospodá ské noviny pro nás p ipravují týdenní burzovní zpravodajství. V roce 1998 jsme se obsáhle v novali trojím volbám (poslaneckým, komunálním a dvoukolovým senátním). T sn po uzav ení volebních místností jsme vždy v sobotu i v ned li vysílali ty i a p l hodiny živého povolebního programu. Ve všední dny vysíláme 18 a p l, o víkendu šestnáct hodin denn . Na stanici Ro 6/RSE v sou asné dob pracuje 19 zam stnanc . Na vysílání se však podílí i ada externích spolupracovník . V souvislosti se st hováním Ro 6/RSE z Vinohradské do Dykovy ulice musím konstatovat, že existovala velmi dobrá spolupráce se správním úsekem i úsekem techniky, technika navíc vyvinula úsp šnou spolupráci i se svými kolegy z RFE/RL. V roce 1998 se stabilizovala spolupráce s jednotlivými subjekty “šestky” - Hlasem Ameriky, BBC, Deutsche Welle a slovenskou redakcí RFE. Dob e se dopl ují a obsahov se už tak ka v bec nep ekrývají. Významný krok však zaznamenalo p edevším propojení eského rozhlasu s RSE. Stanice plní svou novou misi. Nenahrazuje jako kdysi cenzurované sd lovací prost edky, ale pomáhá rozvoji demokracie a orientaci v tržním hospodá ství. RSE se zkonsolidovala, a práv pro úsp ch joint venture s eským rozhlasem bude nadále dostávat finan ní podporu z Washingtonu. Ve vysílání se eské, slovenské, americké, britské a n mecké postoje k sv tovým i domácím událostem dob e dopl ují s pohledy ruskými a francouzskými, které zajiš ují naši korespondenti v Moskv a Pa íži. Pokra uje spolupráce s jinými okruhy eského rozhlasu - Radiožurnálem, Prahou a Vltavou. Jméno naší stanice je obecn dob e známé. Velký problém (zjevn i p i r zných pr zkumech) však vyplývá z ur itého zmatku, že na jedné vln vedle sebe vysílá šest subjekt - eská RSE, slovenská RFE, eský rozhlas (t eba i s p ísp vky Radiožurnálu, Prahy a Vltavy), BBC, Hlas Ameriky a Deutsche Welle. Ob as se mezi mnohými telefonáty do našeho vysílání objeví i poslucha , který je p ekvapen, že se dovolal do Svobodné Evropy. Náš problém se tedy stále ješt jmenuje identifikace stanice. Handicap máme i v tom, že vysíláme pouze na st edních vlnách. Musíme nejen stále upozor ovat na naše vysílací frekvence, ale reklamní kampa musíme zam it i na vysílání na Internetu. Typický poslucha Ro 6/RSE má bu vyšší vzd lání (Podle posledních výsledk MEDIA PROJEKTU z druhé poloviny roku 1998 je Ro 6/RSE na 5. Míst mezi 79 eskými stanicemi v kategorii vysokoškolsky vzd laných lidí - 7,7% za posledních 14 dní, 6,4% týdn , 4,7% denn ) a široký rozhled, anebo je to aktivní ob an, který prost cítí pot ebu
rozši ovat své vzd lání a konfrontovat své názory s názory dobrých politických a ekonomických publicist . Oce uje, že stanice sumarizuje dostupná ov ená fakta a hledá souvislosti asto i do daleké minulosti, že se vyhýbá skandalizujícímu bulváru a je velmi d kladná p i ov ování fakt . “Náš” poslucha se zpravidla nespokojuje s pasivní konzumací informací, ale klade otázky a chce se orientovat v relativn nové skute nosti, která jej obklopuje. K poslechu stanice p ivedou poslucha e jiných stanic zpravidla vážné aktuální domácí i zahrani ní události. V budoucnosti se chceme soust edit na potenciálního poslucha e, který stanici nezná, dostane chu si ji naladit a pak se k ní vrátí. D ležité je víc o nás v d t, dát lidem víc možností najít naše frekvence. Dál budeme pokra ovat v besedách na školách (v roce 1998 jsme byli nap . pozváni dvakrát na VŠE); chceme posílit pov domí o Ro 6/RSE u vzd lan jších poslucha všech v kových kategorií, zvlášt pak student . Vysílání chceme trochu víc orientovat na mladé, zvát je mj. k aktivní ú asti ve vysílání. Nadále se samoz ejm chceme soust edit na lidi, kte í vytvá ejí ve ejné mín ní, ekonomy, politiky a lidi se zájmem o rozši ování pohledu na sv t. Chceme se v novat pravideln ji otázkám lidských práv. Mgr. Pavel Pechá ek šéfredaktor Ro 6/RSE Struktura programu zpravodajství a publicistika zábavné po ady hudební po ady kulturní po ady rozhlasové hry ostatní
33,3% 28,3% 25,0% 6,2% 1,3% 5,9%
Ro 7- Radio Praha Rok 1998 byl pro Radio Praha rokem úspor. Rozpo et vysílání do zahrani í byl oproti p edchozím let m snížen o 7 milion korun a m lo být zrušeno n mecké, francouzské a špan lské vysílání na krátkých vlnách. Druhé ze jmenovaných opat ení vyvolalo nep íznivou reakci v adách poslucha , zejména v N mecku, a v pr b hu roku se poda ilo jej odvrátit. Snížení rozpo tu znamenalo maximáln efektivn vynaložit sv ené finan ní prost edky - v podstat bylo nutné p i snížených nákladech zachovat objem vysílání na úrovni p edchozího roku. Páte í vysílání do zahrani í byly i v roce 1998 p lhodinové po ady, jejichž obsah tvo í informace z eské republiky. Tyto p lhodinky vysílá Radio Praha v eštin , angli tin , n m in , francouzštin a špan lštin na krátkých vlnách. Celkový objem produkce inil 21,5 hodin (43 po ad ) denn . Nejv tší po et odvysílaných hodin mají na svém kont tradi n eská a anglická redakce. Anglická redakce mimo to p ipravuje dva patnáctiminutové po ady denn pro anglicky mluvící obyvatele a návšt vníky Prahy. Vysílají se na pražské frekvenci BBC (101.1 MHz) a Reginy Praha (92.6 a 100.7 MHz). Tyto po ady si našly své stálé poslucha e a potvrzují celosv tový trend: totiž že vysílání do zahrani í nemusí nezbytn vysílat pouze do zahrani í. Starou známou bolestí Radia Praha z stává kvalita p íjmu na krátkých vlnách. Zastaralé vysíla e v Litomyšli, které vysílání do zahrani í používá, neumož ují vysílat s výkonem v tším než 100 kW a to je na kvalitní poslech v Americe i Austrálii málo. Tuto situaci Radio Praha ešilo jednak sdružením vysíla na vybraných frekvencích na dvojnásobek výkonu (200 kW), jednak zahájením retranslace. Od 25. íjna 1998 je p lhodinový po ad anglické redakce Radia Praha retranslován prost ednictvím Radio Miami International. Na
Floridu je signál dopravován p es satelit, odtud se ší í na KV. První ohlasy na retranslaci, kterou dosáhneme pokrytí st edozápadu USA, jsou pozitivní a nazna ují další sm r, kterým se bude vysílání do zahrani í ubírat. Vedle angli tiny byly v roce 1998 p es satelitní sí World Radio Network vysílány i po ady eské a n mecké redakce. Ší ení po ad Radia Praha p es satelit není samoú elné. Jednak m že satelitní vysílání sloužit jako prost edek pro další retranslaci, jednak jím lze oslovit zcela nové obecenstvo. Konkrétn spole nost WRN obsah svých kanál (v etn po ad Radia Praha) ší í do dalších národních i mezinárodních rozhlasových a kabelových sítí. Dalším médiem, kterému Radio Praha v nuje velkou pozornost, je Internet. Na Internetu jsou k dispozici po ady všech p ti jazykových redakcí Radia Praha v textové a zvukové podob , samoz ejmostí se již stalo i živé vysílání. Velmi oce ovanou službou je každodenní zasílání zpráv v jednom z p ti jazyk p ímo do e-mailových schránek abonent . Internet-team Radia Praha takto “obslouží” stovky zákazník , k nimž denn p ibývají další. Sta í se p ihlásit na adrese www.radio.cz. Služba je poskytována zdarma a mezi odb ratele pat í i Americké ministerstvo obrany i Sv tová banka. Krom toho Internet-team Radia Praha p ipravuje speciální stránky k významným výro ím a událostem. V roce 1998 mezi takové události pat ilo nap . 30. výro í Pražského jara nebo 80. výro í vzniku eskoslovenska. O úsp šnosti t chto projekt sv d í jejich návšt vnost. Jestliže pr m rná návšt vnost internetových stránek Radia Praha v roce 1998 inila 100 000 hit m sí n , v dob zmín ných výro í stoupla p tinásobn . Nemalé úsilí v novalo Radio Praha publicit . Byly vydány nové informa ní letáky, které jsou distribuovány na ambasády, krajanským spolk m a do cestovních kancelá í. Mezi zda ilé propaga ní akce Radia Praha v roce 1998 pat ila sout ž v psaní n meckých esej , kterou vyhlásila n mecká redakce Radia Praha ve spolupráci s Goethe Institutem a d tská výtvarná sout ž Tam, kde jsem doma - po síti, kterou po ádá Radio Praha spole n se stanicí Praha a firmou Silicon Graphics. Do t etího ro níku sout že došlo 6 000 výkres . Po vernisáži v Národním technickém muzeu a putovní výstav po celé republice byly finálové obrázky vydraženy a výt žek - 35 000 korun - byl v nován d tskému domovu “Nad je” v Otrokovicích. Pokud jde o ohlasy poslucha , v roce 1998 p išlo do Radia Praha p es 12 000 dopis z celého sv ta. Jejich obsah nás p esv d uje o tom, že eská republika i Radio Praha mají na všech kontinentech stále dost p íznivc a poslucha , kte í si zaslouží naši pozornost. Zárove z nich vyplývá, že DX poslucha i a poslech rozhlasu na KV zdaleka není v cí minulostí a je t eba ho vylepšovat. Do dalších let Radio Praha hledí se st ízlivým optimismem. Poda ilo se dosáhnout op tovného navýšení rozpo tu vysílání do zahrani í na rok 1999 a existuje zde i p íslib, že by kone n mohl být posílen status Ro 7 v rámci p ipravovaného Zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. PhDr. Miroslav Krupi ka editel Ro 7 - Radio Praha II. Technika v Ro V roce 1998 došlo k zásadní organiza ní zm n Úseku techniky eského rozhlasu (dále jen ÚT). K 1. 1. 1998 byl do ÚT za len n odbor výpo etní techniky (p edtím samostatný Úsek výpo etní techniky). Ke dni 1. 4. 1998 bylo do odboru výpo etní techniky za len no odd lení spojové techniky (p edtím za azeno do úseku ekonomického a správního). Od po átku roku 1998 došlo i ke zm n názv a inností n kterých odborných odbor a odd lení Úseku techniky eského rozhlasu. V roce 1998 tedy ÚT ve svých specializovaných pracovištích zajiš oval adu inností
vesm s úzce spojených s vysíláním. V oblasti zavád ní nových technologií jsme splnili adu úkol vyplývajících z rostoucích nárok na technickou kvalitu vysílání: •
•
•
•
•
•
•
•
•
P íprava projektu nového studiového domu ímská byla klí ovým úkolem vedení ÚT a byla zam ena p edevším na optimalizaci jednotlivých studiových komplex a jejich vazby na programové složky. Nejv tší d raz byl kladen na komplex pro odbavování vysílání Ro 1 a jeho návaznost na Newsroom. Bylo vybudováno nové vysílací pracovišt pro Ro Reginu Praha. Pracovišt je vybaveno digitálním mixážním stolem typu Studer OnAir 2000, který je vybrán do nového studiového domu ímská. Pracovišt bylo vybudováno pro možnost odbavování vysílání p ímo moderátorem a bude využíváno rovn ž jako trenažér pro obsluhu pracoviš v novém studiovém dom ímská. V listopadu bylo toto pracovišt pokusn dopln no o po íta ový edita ní a odbavovací systém Dalet 5. Rekonstrukce budovy Dykova pro pot eby vysílání stanice Ro 6/RSE. Ob nov vytvo ená režijní pracovišt byla vybavena novou rozhlasovou technologií - mixážní st l Soundcraft SAC 200, magnetofony Studer A807. Nov byla vybudována kompletní lokální distribuce televizního a rozhlasového vysílání a p ijímací body pro družicové p ijíma e ší ící programy, které p ispívají do vysílání Ro 6/RSE. Nový p enosový v z pro odd lení p enos Ro Praha na podvozku Iveco nahradil dva zastaralé p enosové autobusy Liaz R154. V z je vybaven moderním mixážním stolem Otari Status, který umož uje ve spolupráci s 24-stopým magnetofonem Otari i náro né natá ení v terénu. Byl dokon en p echod distribuce celoplošných program Ro z pozemských tras na digitální systém ší ený p es satelit DSF Kopernikus, v etn vy ešení následných problém vznikajících vzhledem asovým zpožd ním signálu ší eného p es družici. Instalování modula ního procesoru Optimod AM na klí ovém st edovlnném vysíla i Liblice zvýšilo kvalitu poslechu stanice Ro 2 - Praha v oblasti st edních ech a zvýšilo dosah vysíla e p i zachování stejného vyzá eného výkonu. Zprovozn ní digitálního spoje ISDN umož uje obousm rné modula ní spojení prakticky se všemi partnery z EBU bez nutnosti p edb žného objednávání modula ních linek, a to v kvalit umož ující i p enosy koncert klasické nebo operní tvorby. ÚT se zna nou m rou podílel na vybavení nového objektu Ro Hradec Králové, kde byla instalování moderní digitální technologie firmy Klotz (p epojova a dv vysílací režie). Distribuce signálu mezi režiemi a p epojova em probíhá v digitální form po optických vláknech. Dále byl instalován systém Dalet 5, tentokrát ve variant dv vysílací a t i edita ní pracovišt . Koncem roku za ala rovn ž p íprava na zkušební vysílání DAB, které by m lo být zhruba od kv tna 1999 provozováno ve spolupráci s Ra.
V oblasti informa ních technologií prob hla rekonstrukce - p echod na strukturovanou kabeláž - po íta ové sít v objektu Vinohradská, a to bez narušení provozu a za minimálního ztížení pracovních podmínek. V objektu Dykova byla dokon ena a zprovozn na nová po íta ová sí . Významná byla ú ast na projektových pracích i realizaci po íta ové sít v objektu studia Hradec Králové. V sou asné dob se pracovníci provozu výpo etní techniky podílejí na instalaci nového zpravodajského systému AVIDNews, který nahradí stávající zpravodajský systém Basys. V pr b hu roku byly provedeny mimo jiného upgrady systém DEC 2100 Server Vinohrady a DEC 2100 Server SAP Žižkov, pokra oval pr b žný rozvoj a údržba struktury systému elektronické pošty Ro (zavád ní skupin uživatel ), konfigurace a správa server Ro pro pot eby samostatných virtuálních server (Apache) celoplošných stanic Ro, konfigurování enkodér stanic Praha a Vltava pro ú ely vysílání jejich program na
Internetu. Pokra oval rozvoj Internetu a Intranetu. Systém pro elektronické diskusní konference IRC byl zaveden uvnit privátní sít Ro. V roce 1998 prob hl výb r strategického partnera Ro pro oblast telefonních úst eden. Vybrána byla firma Siemens a do konce roku byly nové úst edny nainstalovány v Regin Praha, Ro Hradec Králové a Ro Plze . P edevším pro pot eby zpravodaj Ro v zahrani í (stálé i krátkodobé pobyty) je zabezpe ena spole ností Globix služba, která sníží náklady na mezinárodní telefonní hovory. Rovn ž byla uzav ena rámcová smlouva s firmou Eurotel na poskytování zvýhodn ných mobilních telekomunika ních služeb. V budov Vinohradská byl proveden upgrade telefonní úst edny UE 210, interní telefonní sí byla dopln na o bezdrátovou úst ednu standardu DECT Siemens Hicom cordless E, která umož uje spojení vybraných uživatel bezš rových telefonních p ístroj v rámci celé budovy do telefonní sít . V oblasti vysíla bylo uvedeno do provozu pro programové okruhy Ro n kolik nových vysíla : od 1.3. eské Bud jovice/V elná na kmito tu 103,7 MHz pro Ro 2 - Praha (soukromý provozovatel) a eské Bud jovice/Kluk na kmito tu 96,1 MHz pro okruh Ro 3 - Vltava (soukromý provozovatel), od 1.6.1998 vysíla Lipník nad Be vou na kmito tu 88,7 MHz pro Ro Olomouc (soukromý provozovatel), od 1.9.1998 vysíla Ji ín na kmito tu 106,9 MHz pro okruh Ro 2 - Praha (soukromý provozovatel) a v druhé polovin prosince vysíla Hradec Králové/Hod šovice na kmito tu 104,7 MHz pro okruh Ro 2 - Praha. Dalším výrazným vylepšením pro poslucha e, ke kterému došlo v tomto roce, je vysílání n kterých dopl kových služeb (RDS). Na základ smlouvy s Ra a s provozovateli ostatních vysíla byla p evážná v tšina vysíla osazena RDS kodéry. Prozatím jsou vysílána tzv. statická data, t.j. název stanice, typ programu, údaj o ase a radiotext (nem nný text o délce 64 znak ). Pro poslucha e v p ípad mobilního p íjmu je asi nejzajímav jší schopnost automatického p ela ování na nejsiln jší vysíla . V sou asné dob jsou osazeny vysíla e sítí Ro 2, Ro 3 a všech regionálních studií, vysíla e Ro 1 jsou zatím bez asu a radiotextu. Nové kodéry pro Ro 1 mají být osazeny po átkem roku 1999. V lednu byla zprovozn na distribuce modulací celoplošných programových okruh Ro 1, Ro 2 a Ro 3 p es družici Kopernikus. Pr b žn byly budovány na jednotlivých vysíla ích p ijímací body, jejich výstavba byla ukon ena v ervnu. Pro zajišt ní provozu jsou uzav eny pot ebné smlouvy a dohody o spolupráci se spole nostmi Kabel Plus, Czech Link, eskou televizí, Premiérou TV a Ra. Od 2. 12. 1998 je také již modulace z budovy Ro distribuována v digitální form , což umož uje, krom p enosu vlastní modulace, také p enos dalších dopl kových dynamických dat v systému RDS. To však bude možno pln využít až po technickém vybavení v Ro p enosový systém je ale již p ipraven. V letošním roce byla také pr b žn technicky zlepšována distribuce modulací studií Ro na vysíla e. V letošním roce byly vybudovány nové radioreléové trasy, které zabezpe ují distribuci modulací p ímo ze studií až na vysíla e (bez mezi lánku SPT Telecom) ve studiích Ro Plze , Ústí nad Labem, Olomouc a Ostrava. Ro Hradec Králové je p ipraven a bude uveden do provozu s novou budovou. Tento zp sob distribuce umož uje již i p enos dynamických dat RDS a navazuje tak na vybavenost vysíla kodéry. Pro orienta ní kontrolu n kterých parametr poskytovaných služeb v oblasti ší ení rozhlasového signálu v pásmu VKV bylo v letošním roce výrazn zlepšeno technické vybavení referátu telekomunikací v Praze i p íjmové možnosti v jednotlivých regionálních studiích. Nedostatkem však z stává možnost kvalitní operativní kontroly p ímo v terénu, p esn ji e eno dispozice jednoho stálého auta s trvalým vybavením pro tyto pot eby.
K dalším innostem zajiš ovaným ÚT pat í zvuková výroba a rozhlasové p enosy, na nichž se podílejí odd lení rozhlasových p enos a odbor zvukové výroby. K velkým projekt m roku 98 pat ily nap .: • • • • • •
• • • •
volby 98 - výroba volebních spot jednotlivých stran, aktuální p enosy ze všech kol voleb do zastupitelských orgán p enosy ze ZOH v Naganu vysílání a zvukové záznamy z festival PRIX Bohemia Radio 98 a Concertino Praga 98 koordinace p enos z festival v Jind ichov Hradci a eském Krumlov (pro program EBU - Euroradio) výroba po ad k historickým výro ím (Mnichov 1938, srpen 1968, íjen 1918) restaurace archivních nahrávek zejména z padesátých let (B. Smetana: Hubi ka 1952, Tajemství - 1953, Dv vdovy - 1956, Libuše - 1965, Dalibor - 1950, A. Dvo ák: Rusalka - 1952, Smy cový kvartet F-dur - 1951, J. Suk: Radúz a Mahulena -1957 a dalších) anglická a n mecká verze Ebenovy opery Jeremias pro dlouhodobý projekt Ro 3 - Vltava "Liturgický rok" pr b žné natá ení souboru Schola Gregoriana ve Strahovském klášte e 9-ti dílná dramatizace díla Franze Werfela 40 dn nové nastudování pohádky J.Zeyera Radúz a Mahulena
Pro následující období, kdy bude probíhat digitalizace a automatizace p ípravy a odbavení rozhlasového vysílaní, eká p ed Úsekem techniky další kolo reorganizace, které prob hne po átkem roku 1999. V p íštím roce bude provedena rekonstrukce vysílacího pracovišt a digitalizace odbavování Ro 1 a ostatních celoplošných okruh Ro. Jaromír Holý editel Úseku techniky III. Neprogramové aktivity Symfonický orchestr eského rozhlasu Symfonický orchestr eského rozhlasu zaznamenal v roce 1998 mnoho úsp ch na domácí i zahrani ní hudební scén . V tuzemsku koncertoval náš orchestr jednak na vlastních abonentních koncertech, jednak podobn jako v jiných letech i pro další, tradi ní po adatele, jakými jsou nap íklad renomované festivaly Pražské jaro a Pražský podzim. V letošním roce, krom již tradi ního a úsp šného cyklu abonentních koncert v Rudolfinu, vytvo il SO R novou adu koncert . Zvýšený zájem o koncerty Symfonického orchestru eského rozhlasu byl inspirací k uspo ádání nového koncertního cyklu “Vinohradské koncerty” v Národním dom . Dramaturgicky se tato ada zam ila na populárn jší díla symfonického repertoáru a již po 1. ro níku lze konstatovat, že se u poslucha setkala s úsp chem. B hem obou abonentních cykl stanula p ed orchestrem ada vynikajících dirigent . Velkou ást koncert provedl šéfdirigent Vladimír Válek, dále druhý dirigent - Ond ej Kukal. Jako hostující dirigenti ídili v uplynulém roce SO R Petr Altrichter, Milan Vítek, Bohumil Kulínský, Petr Vronský, Pavel K hn a další. Se SO Rem spolupracovala celá ada významných sólist - Ivan Ženatý, Emil Leichner, Jan Simon, Boris Krajný, Martin Válek a další. V roce 1998 uskute nil SO R historicky první turné do USA. Vyvrcholila tím dlouholetá spolupráce s americkou spole ností MMC (Master Musicians Collective), pro kterou SO R
b hem p ti let nahrál více než 100 soudobých skladeb amerických i našich skladatel . Koncert m v USA p edcházel slavnostní koncert ve Špan lském sále, kde m la svou sv tovou premiéru “Pražská symfonie” Wiliama Thomase McKinleyho, prezidenta MMC, dedikovaná autorem m stu Praze a prezidentu Václavu Havlovi. V USA provedl SO R 3 koncerty v Bostonu, v Symphony Hall, v sídle Bostonských symfonik a jeden koncert v Andoveru. Vedle eské hudby (Dvo ák, Smetana), premiérovali rozhlasoví symfonici 24 velmi náro ných soudobých skladeb amerických skladatel . V tomto roce se také uskute nilo již pravidelné hostování SO Ru v Japonsku. O úsp chu turné sv d í další pozvání na již šesté turné v roce 2000. V Japonsku orchestr provedl 20 koncert . Všechny zahrani ní koncerty m ly vynikající ohlas u publika i v odborných recenzích. Zde právem m žeme hovo it o skv lé reprezentaci eského rozhlasu. SO R jako rozhlasový orchestr se v nuje krom koncertní innosti i studiovému nahrávání. Dramaturgie nahrávek je rozmanitá a vychází z pot eb eského rozhlasu. Krom osv d ených titul , vytvá ejících sou asný profil orchestru, jsou natá eny p edevším mén hrané skladby a díla soudobých autor . V rámci studiové prvovýroby nato il SO R více než 20 skladeb; zastoupeni jsou p edevším eští auto i: A. Dvo ák, B. Smetana, K. Šebor, J. V. H. Vo íšek, I. Krej í, O. Kv ch, I. Hurník, I. Loudová, J. Sternwald, H. Barto , Z. Fibich, ze sv tových skladatel pak C. Franck, L. van Beethoven, A. Honegger, C. Debussy. Dále nato il SO R komplet scénické hudby J. Suka ke h e Radúz a Mahulena pro rozhlasovou interpretaci této hry. Margita Kulínská manažerka orchestru D tský p vecký sbor
Ro
Sou ástí divize SO Ru je i D tský p vecký sbor eského rozhlasu (dále jen DPS Ro), který v sou asné dob tvo í dva p vecké kolektivy: a) šedesáti lenný sbor d v at a chlapc ve v ku od 10 - 17 let b) ty iceti lenné p ípravné odd lení mladších a p vecky mén zkušených d tí T žišt práce koncertního sboru DPS Ro lze spat ovat v nahrávací innosti. V roce 1998 se sbor v noval tvorb eských hudebních skladatel n kolika generací. Nastudoval a nahrál cyklus sbor Josefa Bohuslava Foerstra “P t zp v ”, op.166 a 3 sbory a capella: “Mati ce”, “Lesní studánka” a “Motlitba”. Z bohaté tvorby Františka Škvora v nované d tem byl vybrán cyklus “Písn pro d tský sbor” na verše lidové poezie K.J.Erbena. Z dílny Vladimíra Sommera byl nahrán cyklus “Je nám dob e na zemi”. Skladatelská osobnost Viktora Kalabise byla zastoupena dv ma cykly: “Písni ky pro nejmenší” a “Písni ka se zpívá”. Oba cykly byly také za azeny na program živého koncertního vysílání ze Studia I. Spole n s dalšími um lci p ipravi DPS v kostele Všech svatých na Pražském hrad “Váno ní den Euroradia”. Také v roce 1998 vystupoval DPS Ro s vlastním programem na novoro ním a jarním koncert ve Smetanov síni v Praze. Pravidelná ú ast d tí sboru na jarním a letním pracovním soust ed ní v Pasekách nad Jizerou umož uje p vecky i spole ensky stmelit p vecký kolektiv a p ipravit se na novou koncertní sezónu. Sbormistrem je Dr. Blanka Kulínská.
Disman v rozhlasový d tský soubor Stejn jako v minulosti je i nyní innost souboru koncipována jako všestranná kulturní dílna, v níž se d ti setkávají s nejr zn jšími formami um ní a získávají základní znalosti a dovednosti ve st žejních oborech, které souvisejí s mluveným projevem, prací p ed mikrofonem, tvo ivou dramatikou a publicistikou. P íprava len DRDS je z ásti sm ována p ímo k tvorb vlastních rozhlasových po ad , zejména pro programový okruh Ro 2 - PRAHA, který je nyní p ímým z izovatelem souboru. Tak jako v minulých desetiletích lenové Dismanova rozhlasového d tského souboru interpretují d tské role v rozhlasových hrách. Na p elomu roku 1995 a 1996 byla sou asnými leny DRDS, op t po plných šedesáti letech od historického nastudování n kterých ástí Miloslavem Dismanem, po ízena rozhlasová nahrávka celého Máchova Máje. Snímek získal na prestižní sout ži Prix Bohemia Radio 1996 v Pod bradech hlavní cenu v kategorii po ad pro d ti a mládež a na podzim roku 1998 se do kal i své CD podoby. Cenný tv r í prostor poskytl souboru P emysl Rut angažováním d tí do seriálu krátkých komentovaných pohádek a posléze i do n kolika her a pohádek v klasické hodinové stopáži. Postup, kombinující tradi ní práci na základ psaného scéná e a improvizaci, byl v p ípad nahrávky pohádky Viktora Dyka nazvané P emyslem Rutem "Viktor a drak" odm n n hlavní cenou Prix Bohemia Radio 98. Ve stejné sout ži byl ocen n také výkon lenky DRDS Sandry Vebrové v Nezvalov dramatickém textu "Ani ka Sk ítek". Osobitou formou relativn samostatné rozhlasové práce je tzv. Rádio Diss, p vodn ateliérová forma výuky základ m rozhlasové technologie, využívaná zpo átku jen na letních pracovních soust ed ních souboru. V poslední dob stále ast ji navazuje na studijní frekvence, v nichž jsou p ipravovány samostatné autorské po ady DRDS, uplat ované ve vysílání eského rozhlasu, a to i mimo asy vyhrazené vlastnímu vysílání pro d ti. eskému rozhlasu tak vyr stají mladí profesionálové s kvalitní výbavou v technice mluvy, tv r ím potenciálem a zkušeností s technologií natá ení a zpracování digitálního záznamu. Zimní m síce jsou pro pražské d ti v posledních letech stále mén p íznivé. Rok zpravidla za íná ch ipkovou epidemií, pokra uje honbou za pololetním vysv d ením a teprve vydáním oznámkovaného dokumentu d ti rozkvétají. Disman v soubor podporuje pololetní psychofyzickou lé bu zimním pobytem na horách, kde je po lyža ských a sá ka ských výkonech zahltí novými dramatickými texty, p ípravou drobných tematických ske , ve erními kvízy, testy a sout žemi. Vzniká tak základ dalších divadelních p edstavení. V lednu se takto za al p ipravovat Zde kem Bartošem upravený Bradford v ernošský Pán B h a páni Izraeliti a dramatická h í ka Tomáše Belka P e o vep e aneb Vep i ve p i. P i letním soust ed ní v Dobré nad Sázavou byla studována pohádková hra Jarmily ermákové Sn hurka svatojánská. Premiéra této inscenace uzav ela kalendá ní rok. Mezi aktivity DRDS už tradi n pat í spolupráce s nadacemi a charitativními organizacemi. Disman v soubor nato il píse Linka bezpe í pro nadaci Naše dít , n kolik p edstavení navštívili školáci a studenti škol pro zrakov postižené, ve spolupráci s Lion´s Clubem Praha První bylo uspo ádáno tane ní odpoledne len DRDS a student s vadami zraku, benefi ní koncert ve prosp ch škol pro nevidomé byl d tmi DRDS organiza n zajiš ován a moderován lenem DRDS Liborem Bou kem. etné zkušenosti z rozhlasových studií, divadelních sál i z vlastního zkoušení s mladšími d tmi kultivují jednotlivce Dismanova souboru do té míry, že své schopnosti velmi brzo uplat ují mezi profesionály. Veronika Polá ková, Markéta Štechová, Jana Krat nová, František Med, Václav Jílek, Libor Bou ek a další, kte í jsou teprve na pokraji zletilosti, moderují festivalové p ehlídky i televizní projekt patronovaný UNESCO, samostatn p ipravují divadelní p edstavení, odevzdávají na klí rozhlasové po ady a na jevišti
Sportovní haly tlumo í vystoupení Davida Copperfielda. Zdena Fleglová vedoucí souboru Festivaly a sout že po ádané eským rozhlasem Prix Bohemia Radio Sout ž, jejímž cílem je zvyšování kvality p vodní rozhlasové tvorby, je eským rozhlasem vyhlašována každoro n . Sout ží se ve t ech kategoriích vyhlašovaných pro každý rok. Festival je zakon en týdenní festivalovou p ehlídkou s vyhlášením vít z na p elomu zá í a íjna v Pod bradech. Festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio (po ádaný v termínu 27. 9. - 1. 10. 1998) byl i nadále nejd ležit jší a nejprestižn jší neprogramovou aktivitou eského rozhlasu. Poslední ro níky prokázaly životnost a perspektivu sou asného základního modelu festivalu, kdy základ tvo í vlastní rozhlasová tvorba, tj. sout žní kategorie, odborné seminá e, poslechy pro ve ejnost, setkávání autor , besedy rozhlasových tv rc s d tmi pod bradských škol, živé vysílání z festivalového studia atd. (tuto cestu potvrdil i poslední ro ník PBR 98, který akcentoval více "rozhlasovosti" na úkor spole enského lesku). Základní osu festivalu dopl ují kulturní a spole enské akce ur ené jak ú astník m festivalu, tak místním obyvatel m a poslucha m. Cílem festivalu v prvních letech t etího tisíciletí bude modifikace jeho struktury sm rem k festivalu skute n mezinárodnímu. Zde se nabízí možnosti postupn vyhlásit všechny kategorie jako mezinárodní, po ádání odborných seminá a panelových diskusí s mezinárodní ú astí a participovat s EBU. Sou asn uvažujeme o možnosti postupného sbližování s obdobným festivalem televizní tvorby Zlatá Praha, v etn spojení obou festival . Výsledky Prix Bohemia Radio 1998 Kategorie Hudební po ad Mezinárodní cena Prix Bohemia Radio 1998 Alan Hall (BBC Radio 3 - GB) za po ad “Beethoven’s Fifth” (Beethovenova Pátá) Národní cena Prix Bohemia Radio 1998 Vladimír Merta za po ad “Ozv ny ženské duše” estné uznání Christos Hatzis a Keith Horner (CBC Radio Two - Canada) za po ad “Footprints in New Snow” (Stopy v erstvém sn hu) Kategorie Reportáž Hlavní cena Prix Bohemia Radio 1998 Evžen Vitá ek za autorský text: “Pat í mezi nás” estné uznání Ing. Libuše Petrová za autorský text: “Na opera ním sále I. a II.” Kategorie Po ad pro d ti a mládež Hlavní cena Prix Bohemia Radio 1998 P emysl Rut za hru “Viktor a drak”, zvlášt za osobitý a objevný autorský i interpreta ní p ístup ke klasické h e, origináln rozši ující rejst ík rozhlasových zp sob vyjad ování estné uznání
Jitka Kundrumová za technicky dokonalou zvukovou realizaci vít zné Dykovy a Rutovy hry “Viktor a drak” estné uznání Alexandra Vebrová za d tský herecký výkon ve h e “Ani ka sk ítek a Slam ný Hubert” Celkem bylo p ihlášeno 69 po ad . Poroty pracovaly v tomto složení: Hudební po ad Jaromír Dadák (p edseda) Jaroslav Sv cený Libor Soukup František Poul Marek Zwyrikowski Milena Kolá ná (tajemnice) Reportáž Ji í Hraše (p edseda) V ra Heroldová - Š oví ková Vlastimil Hankus Pavel Pechá ek Josef Kleibl Jana Odvárková (tajemnice) Po ad pro d ti a mládež Milo epelka (p edseda) Pavel Krej í Ji í Chalupa Rudolf echura Markéta Jahodová Na a Me í ová (tajemnice) V rámci PBR je již tradi n vyhlašována poslucha ská anketa o nejoblíben jší rozhlasovou stanici, po ad a moderátora RÁDIO 98. Její výsledky pro rok 1998 vypadají takto:: Nejoblíben jší moderáto i 1. Jan Pokorný ( Ro 1 - RADIOŽURNÁL) 2. Lucie Výborná (Frekvence 1) 3. Pavel Kudrna ( Ro 1 - RADIOŽURNÁL) Nejoblíben jší stanice 1. Ro 1 - RADIOŽURNÁL 2. Ro 2 - PRAHA 3. Frekvence 1 4. Rádio Alfa 5. Ro 3 - VLTAVA Nejoblíben jší po ady 1. Zápisník zahrani ních zpravodaj ( Ro 1 - RADIOŽURNÁL) 2. Dobré jitro ( Ro 2 - PRAHA) 3. Písni ky na p ání (Frekvence 1) 4. Dámský klub (Frekvence 1) 5. - 6. Dva na jednoho ( Ro 1 - RADIOŽURNÁL), Host do domu ( Ro 2 - PRAHA)
Concerto Bohemia Rozhlasová sout ž orchestr a soubor mladých interpret z eské republiky byla založena v roce 1992. Jejím posláním je propagovat eskou hudbu a pe ovat o mladou um leckou generaci; p iblížit široké ve ejnosti um ní mladých talentovaných soubor a orchestr . V roce 1998 se konal VII. ro ník sout že žákovských a studentských orchestr vyhlášený eským rozhlasem a eskou televizí. Sout ž byla vypsána pro smy cové a dechové orchestry od 13 do 36 hrá . Do dvoukolové sout že se p ihlásilo celkem 24 soubor , z nichž rozhlasová komise na základ demonstra ních snímk vybrala 15 postupujících. trnáct z nich pak za p isp ní eského rozhlasu nato ilo v profesionálních podmínkách sout žní snímky. Šlo celkem o 370 mladých hudebník , kte í nahráli 45 skladeb. Poroty sout že Concerto Bohemia 1998 pod vedením estného p edsedy prof. Ilji Hurníka, ve složení Evžen Záme ník, Stanislav Horák a Jaroslav Zeman (pro dechové soubory) a prof. Ilja Hurník, dr. Jaroslav Ková í ek a Evžen Záme ník (pro smy cové soubory), rozhodly o vít zích jednotlivých kategorií takto: 1. kategorie - Orchestry smy cové pro 13 - 36 hrá A/ konzervato í 1. Smy cový komorní orchestr pražské konzervato e (dirigent František Pospíšil) 2. Smy cový komorní orchestr Konzervato e P. J. Vejvanovského v Krom íži (dirigent Miloslav Bubení ek) B/ ZUŠ - do 25 let 1. Pražský studentský orchestr (dirigent Tomáš Hanák) 2. Komorní orchestr ZUŠ Hodonín (dirigent Jan Nosek) C/ ZUŠ - do 16 let 1. Campanella - houslový soubor ZUŠ v Most (dirigent Zden k Hasil) 2. Smy cový komorní orchestr ZUŠ Krom íž (dirigent Miloslav Bubení ek) II. kategorie - Orchestry dechové pro 13 - 36 hrá A/ konzervato í 1. Dechová harmonie Janá kovy konzervato e v Ostrav (dirigent Karel Bria) 2. Dechový orchestr plze ské konzervato e (dirigent Ji í Žurek) B/ ZUŠ - do 25 let 1. Dechový orchestr ZUŠ Vimperk (dirigent Petr Stan k) 2. Mládežnický dechový orchestr ZUŠ Letovice (dirigent Petr Halamka) C/ ZUŠ - do 16 let - nepostoupil žádný soubor Slavnostním vyvrcholením VII. ro níku sout že byl koncert vít z dne 14. listopadu ve Špan lském sále Pražského hradu. Záštitu nad koncertem m l vedoucí Kancelá e prezidenta eské republiky Ivan Medek. Vystoupení sedmi nejlepších ú astník sout že bylo v p ímém p enosu vysíláno Ro 3 – Vltava a T 2. Sponzory sout že byly Transgas a. s., Nadace eský hudební fond, Nadace OSA a hlavní m sto Praha.
Concertino Praga Concertino Praga je víceoborová mezinárodní rozhlasová sout ž mladých hudebník , kterou od r. 1966 každoro n po ádá eský rozhlas. Sou ástí mezinárodní rozhlasové sout že je národní sout ž Concertino Praga, která ji termínov p edchází a Jiho eský festival Concertino Praga, který na ni termínov navazuje. Sout ž organizuje a ídí eský rozhlas prost ednictvím Sekretariátu mezinárodní rozhlasové sout že Concertino Praga. Concertino Praga je lenem Evropské unie hudebních sout ží mládeže (EMCY) - The European Union of Music Competition for Youth - se sídlem v Bruselu. Slavnostní koncert laureát 32. ro níku mezinárodní rozhlasové sout že Concertino Praga se konal 13. ervna ve Špan lském sále Pražského hradu, a to pod záštitou vedoucího Kancelá e prezidenta eské republiky Ivana Medka. Koncert, na kterém se podílela Komorní filharmonie Pardubice, byl p ímým p enosem vysílán Ro 3 – Vltava a T 2. 30. ro ník Jiho eského festivalu CP prob hl ve dnech 15. – 23. ervna. Zahrnul 8 koncert v 6 m stech (Jind ich v Hradec, Žirovnice, eský Krumlov, Trhové Sviny, eské Bud jovice a Pasov – zde byl koncert konán ve spolupráci s Bavorským rozhlasem). P ímé p enosy a záznamy byly nabídnuty prost ednictvím mezinárodní programové vým ny do sít EBU. Krom laureát 32. ro níku Dmitrije D mjaškina (klavír) a Sergeje Suvorova (violoncello) z Ruska, Marjolaine Locherové (housle), Korbiniana Altenbergera (housle), Gerharda Vielhabera (klavír) a Claudia Poppa (violoncello) ze SRN, Laumy Skrideové (klavír) z Lotyšska, Jeana-Phillipa Sylvestra (klavír) z Kanady, Johannese Happenhofera (housle) z Rakouska, Jana Bartoše (klavír), Daniely Razákové (housle), Jana Szakála (violoncello) a Jakuba Tylmana (violoncello) z eské republiky se na festivalu podíleli sólisté Alena echová (laureátka 1991 a 1993), Ludmila Peterková (laureátka 1984), Václav Hude ek (laureát 1966, 1967), dirigenti Petr Vronský a Szolt Hamar z Ma arska (vít z Maestro Pedro de Freitas Branco Prize, Lisabon 1997) a Jiho eská komorní filharmonie eské Bud jovice. Národní kolo 33. ro níku CP se konalo v íjnu za ú asti 26 kandidát (obor: flétna, hoboj, klarinet, lesní roh, trubka). Porotu vedl prof. Václav Junek z HAMU. Do mezinárodní sout že bylo zasláno 49 nahrávek ze 17 zemí, t i snímky byly diskvalifikovány pro nedodržení asového limitu. Mezinárodní porota pod vedením prof Ji ího Hlavá e (a za ú asti dvou zástupc EBU) rozhodla takto: FLÉTNA 1. cena - Denis Buriakov z Ruska 2. - neud lena estné uznání (bez po adí) Jana Brydniaková Ieva Rutenaleová Birgit Fluchová z Rakouska HOBOJ I. cena - Dana Wichterlová z II. cena - neud lena estné uznání Ivan Podyomov z Ruska
eské republiky
z
eské
republiky z Lotyšska
KLARINET I. cena - László Kuti z Ma arska II. - neud lena estné uznání Gábor Galavics z Ma arska LESNÍ ROH 1. cena - Szabolcs Zempléni z Ma arska 2. cena - neud lena estné uznání Gábor Acsai TRUBKA 1. cena - neud lena 2. cena - neud lena estné uznání - neud leno estná uznání za nejlepší provedení povinných skladeb: flétna Ieva Rutentaleová (J. Teml: Pantomima) hoboj Dana Wichterlová (S. Bodorová: Magicon) klarinet László Kuti (V. Kalabis: Suita) lesní roh Szabolcs Zempléni (J. Kofro : Sonatina, 2. a 3. v ta) trubka Kaspar-Laurenz Märting z N mecka (J. Mat j: Canzona) CENA HELENY KARÁSKOVÉ: Szabolcs Zempléni Na sponzoringu sout že se podílely firmy Agrofert (prost ednictvím agentury Roof), Továrna na piana a. s., investi ní fond Pioneer, Nadace Život um lce, Nadace Bohuslava Martin a Nadace eský hudební fond. Sout ž je už druhým rokem organiza n p i len na k Ro 3. Za tu dobu se ukázalo, že zp sob, jakým k p i len ní došlo, není nejš astn jší. Sout ž je totiž ízena ze dvou míst: stálou komisí CP a šéfredaktorem Ro 3. Šéfredaktor Ro 3 nese odpov dnost za ádný chod sout že a je t eba zvážit, zda by stálá komise m la být poradním a kontrolním orgánem šéfredaktora Ro 3. Pro rok 1999 byla vyhlášena sout ž v oboru komorní soubor (2 – 5 hrá
).
Prix Musical de Radio Brno Mezinárodní sout ž hudebních, slovem provázených po ad Prix Musical de Radio Brno vstoupila rokem 1997 do tvrtého desetiletí své existence. Jedenat icátý ro ník sice potvrdil tradici, ale to bylo tak asi vše, co sout ž v této podob mohla p inést. Fenomén koexistence médií privátních a ve ejnoprávních nastolil pot ebu nové hodnotové struktury a orientace a p edevším pojmenování v cí an sich. Pokra ovat za této situace standardním ro níkem Prix by bylo nejen mrháním asem a pen zi, což signalizoval i klesající po et zájemc o ú ast v sout ži, ale p edevším neospravedlnitelné strkání hlavy do písku. K problému bylo nutno alespo zaujmout stanovisko, a tak místo sout žení jsme se rozhodli v tomto roce pod hlavi kou Prix Musical de Radio Brno uspo ádat pracovní setkání – seminá na téma Um ní, kulisa, zboží…?
Hudba jako sou ást rozhlasu. V záv ru íjna se v Brn sešlo na padesát rozhlasák , muzikolog , publicist a jinak zainteresovaných lidí, v etn student Masarykovy university a host ze Slovenska a N mecka. Seminá se setkal s velkým ohlasem a potvrdil, že užívání hudby v médiích je širokým problémem. Všechny referáty a záznam diskuse nabídne sborník, který se z tohoto seminá e p ipravuje. V roce 1999 chce vedení Ro Brno nejen pokra ovat v diskusích nad sou asnou problematikou rozhlasových médií, ale pokusit se znovu i o srovnávání jejího praktického ešení, to znamená vrátit Prix Musical de Radio Brno znovu její sout žní charakter. P irozen v nových kriteriích, reflektujících sou asnou situaci. Navázat p ímý kontakt s p edsedou pracovní skupiny hudebních expert EBU Steenem Frederiksenem a podep ít tak naši aktivitu t snou spoluprací a p ímou podporou EBU. Dobrým p edpokladem k tomu je nová manažerka Prix, externí redaktorka Jana Slimá ková, která výborn p ipravila a zrealizovala letošní seminá a má všechny p edpoklady pro kvalitní a dlouhodob kontinuální pln ní tohoto úkolu. Nový statut a podmínky sout že budou zformulovány nejpozd ji v prvním tvrtletí 1999; vlastní setkání je plánováno op t v íjnu v návaznosti na Mezinárodní hudební festival Brno – Moravský podzim, jehož je studio Ro Brno již n kolik rok spolupo adatelem. Motivem pro formulaci tématu Prix 1999 bude i 75. výro í brn nského studia a význam jeho hudební tvorby v rámci eského rozhlasu. Ú ast Ro na mezinárodních akcích eský rozhlas je lenem Evropské vysílací unie (EBU); toto lenství p edpokládá innost a spolupráci nejen s touto unií, ale i s jejími aktivními i p idruženými lenskými rozhlasovými organizacemi. Nejv tší díl spolupráce p edstavovala programová vým na, p edevším hudebních po ad . Ro 3 - VLTAVA p evzal celkov 89 p enos , z toho 40 p ímo a 50 ze záznamu z Koncertní, Operní a Jazzové sezóny, Speciálního dne a Letních festival EURORADIA, Metropolitní opery New York, Ro 2 - PRAHA vysílal p ímým p enosem koncert ze zámku Rothschild v Rakousku dne 18.6.1998, ze záznamu koncert z Japonska ke Dni Zem “WE LOVE MUSIC, WE LOVE MUSIC” a Ro 1 - RADIOŽURNÁL p ímý p enos mezinárodní sout že o nejlepší píse pro mladé poslucha e SCYPE dne 27.4.1998. Krom toho prost ednictvím databáze EBU, která v roce 1998 nabízela cca 2000 záznam r zných hudebních žánr , ale p edevším vážné hudby, bylo objednáno a p ipraveno k vysílání celkem 498 koncert hlavn pro stanici Vltava. Celkov za rok 1998 takto
eský rozhlas získal pro své vysílání 50910 minut hudby.
Prezentace eské hudby v zahrani í eský rozhlas se aktivn zapojil do v tšiny programových cykl EBU. V Koncertní sezón EURORADIA 97/98 byl za azen dne 30.3.98 koncert souboru Ars Cameralis s um leckým vedoucím Lukášem Matouškem a dne 9.11.1998 koncert SO Ru s dirigentem Ond ejem Kukalem. Na programu byla díla L.Janá ka, A.Dvo áka a V.Nováka. Koncert si objednalo celkem 24 rozhlasových organizací. Do Operní sezóny EURORADIA byla nabídnuta z Národního divadla Dvo ákova Rusalka. Dne 24.10.1998 tuto operu p ebíralo celkem 27 zahrani ních rozhlas .
V Jazzové sezón EURORADIA se dne 24.4.1998 prezentoval Big Band Radio Praha s Felixem Slová kem, Karel R ži ka a Kvarteto Apollon. Do Letních festival EURORADIA byly za azeny 3 koncerty mezinárodní sout že CONCERTINO PRAGA a koncert z Mezinárodního hudebního festivalu eský Krumlov p vecký recitál Dagmar Peckové s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Ji ím B lohlávkem. Dne 20.12.1998 se konal Speciální den EURORADIA na téma “váno ní hudba”. V hodinovém programu se prezentoval D tský p vecký sbor eského rozhlasu se sbormistryní B. Kulínskou a sólisty. 18 zahrani ních rozhlas tento program p ebíralo. Nejv tší ást vým ny hudebních program byla realizována v rámci volného nabídkového systému tzv. “pink offers”. Zde byla využita p edevším možnost aktuálního poskytování záznam koncert . Byly nabídnuty koncerty ze sezón SO Ru 97/98, 98/99 v etn slavnostního koncertu 4.5.1998 a prémiového koncertu dne 3.11.1998, z Mezinárodního festivalu Pražské jaro, z festival Bohuslava Martin , Concentus Moraviae, Pražský podzim, Moravský podzim a z Mezinárodního klavírního a hudebního festivalu eský Krumlov. Do sít EBU byl nabídnut též slavnostní koncert eské filharmonie z 28.10.1998, koncert Symfonického orchestru hl. m sta Prahy FOK po ádaný k výro í vzniku eskoslovenské republiky a koncert Big Bandu Gustava Broma realizovaný v rámci recipro ní spolupráce se Slovenským rozhlasem dne 29.10.1998. Tímto zp sobem eský rozhlas nabídl cca 65 záznam koncert . Do no ního programu EURORADIA “Euroclassic-Notturno”, který za al vysílat od 1.1.98, se eský rozhlas zavázal poskytnout hudební program v rozsahu cca 10 hodin za rok. Celkov bylo do zahrani í odesláno cca 37800 minut hudby. Nejv tší zájem o naši hudbu m lo N mecko, Dánsko, Japonsko, Finsko, Švýcarsko, Norsko, Belgie, Švédsko, Ma arsko, Lotyšsko, Rusko, Rumunsko a Turecko. Mezinárodní sout že a festivaly Mezinárodní tribuny skladatel UNESCO v Pa íži ve dnech 15.-19.6.1998 se eský rozhlas zú astnil nahrávkami skladeb “Images poetiques” Michaela Keprta a “Barriers” Zde ka Krále. Do sout žní p ehlídky Mezinárodní tribuny elektroakustické hudby /Víde 29.6.1.7.1998/ byly zaslány zvukové snímky “R žové ticho” a “Symboly” realizované ve studiu F. Na Mezinárodní fórum mladých interpret (TIJI) pod patronací UNESCO 1998 v Ljubljan byly zaslány snímky houslového dua Jan Fišer a František Sou ek, které na základ výkonu ve finálovém kole získalo titul laureáta. lenkou mezinárodní poroty za eský rozhlas byla pí Jana Vašatová. MASTERPRIZE - skladatelská sout ž vypsaná BBC Radio 3, EMI, Londýnským symfonickým orchestrem, BBC Music Magazine pod patronací EBU. P ihlášeno bylo p es 1000 skladeb ze 60 zemí. eský rozhlas byl p ihlášen k aktivní ú asti - Dr. Wanda Dobrovská byla lenkou poroty pro výb r finálových snímk . Ro se prost ednictvím stanice VLTAVA aktivn podílel na hlasování poslucha . Dne 7. dubna 1998 byl na této stanici vysílán p ímý p enos finálového galakoncertu z Londýna. Ve dnech 20.- 21.3.1998 byl uspo ádán Ve ejný jazzový koncert EBU ve Stockholmu. Mezinárodní big band sestavený z vybraných sólist rozhlasových organizací EBU vystoupil s programem švédských skladatel Jana Levandera a Mikaela Raberga v rámci Jazzové sezóny EURORADIA. eský rozhlas vyslal na koncert basistu Jaromíra
Honzáka.. Mezinárodní folklórní festival EBU se konal v dob od 25.-28.6.1998 ve slovinské Portoroži. Za eský rozhlas vystoupil se 45 minutovým programem dne 26.6.1998 Vlasta Redl. Ve dnech 6.-10.7.1998 se ve Vídni konal Mezinárodní jazzový festival EBU. eský rozhlas reprezentoval Kvartet Karla R ži ky (Rudolf Dašek, Robert Balzar, Martin Šulc, Karel R ži ka), který ve ejn vystoupil dne 8.7.1998. Mezinárodní sout ž PRIX ITALIA se konala ve dnech 11.-19..9.1998 v Assisi, eský rozhlas se zú astnil t mito p ísp vky: Ji í Hubi ka - Dada ( Baba ????) Jaga, Ilja Hurník Seance, Jan Buriánek - Co slyší and lé. Dr.Zden k Bou ek byl v porot v kategorii Dokument. Na mezinárodní sout ži PRIX EUROPA v Berlín ve dnech 17.-24.10.1998 jsme se prezentovali p ísp vky : Tomáš Sedlá ek- “Oskar Schindler:Legenda a fakta”, Zden k Bou ek, Jitka Škápíková - Živel ve vstupní hale, Zden k Bou ek - Blízkost. PRIX BOHEMIA RADIO 1998 Do mezinárodní kategorie - hudební po ad - bylo p ihlášeno celkem 16 zahrani ních p ísp vk z 15 zemí. Mezinárodní cenu Prix Bohemia Radio 1998 získal Alan Hall (BBC Radio 3) za po ad “Beethoven´s Fifth” a estné uznání Christos Harzis a Keith Horner z CBC Radio 2 Toronto za po ad “Footprints in New Snow”. V mezinárodní porot této kategorie zasedali p. Marek Zwyrzykowski z Polského rozhlasu a p. František Poul ze Slovenského rozhlasu. Festivalu se zú astnilo celkem 16 zahrani ních delegát . Další projekty Pod titulem “Setkání se sousedy” byl uspo ádán dne 18.6.1998 spole ný esko-rakouský zámecký koncert na zámku Rothschild. Vystoupilo zde Dvo ákovo trio z Prahy (Bohuslav Matoušek, Daniel Veis, František Malý). 14. zá í 1998 se pod stejným titulem konal na zámku v Krom íži koncert u p íležitosti 150. výro í Krom ížského sn mu. Vystoupila zde Víde ská komorní filharmonie pod vedením C.Traunfellnera. Oba zámecké koncerty byly vysílány p ímým p enosem v ORF, v eském rozhlase na stanici Praha a v DeutschlandRadiu Berlin. Dne 3.4.1998 hostoval Big band Radio Praha, ízený Felixem Slová kem, vokální skupina Prestissimo, V ra Gondolánová a Boris Krajný ve Slovenském rozhlase v Bratislav . Recipro ní akce - ve ejné vystoupení Big bandu Gustava Broma pod vedením Vlada Valovi e se sólisty Peterem Lipou a Berco Balogem se uskute nilo v hotelu Jalta v Praze 29.10.1998. Ve dnech 31.3.-4.4.1998 mezinárodní odd lení organizovalo seminá EBU na téma “Práva a odpov dnost noviná v demokratické spole nosti” v hotelu Pyramida. P ednášeli zde 4 zahrani ní lekto i z Dánska, Norska, Finska a Velké Británie. Zú astnili se noviná i z Albánie, Bulharska, Lotyšska, Ma arska, Moldávie, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska a z šesti regionálních studií Ro. V dob od 21.-24.10.1998 MO organizovalo 12. World Music Workshop pod patronací EBU. Zú astnili se ho celkov 32 delegáti ze Švédska, Švýcarska, Slovenska, íny, Francie, Belgie, Holandska, Finska, N mecka, Ma arska, Anglie, Norska, Dánska a eské republiky.
SPORT MO po celý rok pr b žn zajiš ovalo pro sportovní redaktory eského rozhlasu technickou pomoc, komentátorské stanovišt , akreditaci, v n kterých p ípadech ubytování v zahrani ních rozhlasech. Jednalo se celkov o 26 zahrani ních akcí. Podobn pro sportovní redaktory zahrani ních rozhlas byla na základ “Code of Practice EBU” poskytována technická pomoc, akreditace a další požadavky ve spolupráci s Úsekem techniky, sportovní redakcí Radiožurnálu a regionálními studii Ro. Na 23 sportovní akce v eské republice p ijelo celkem 35 zahrani ních reportér . Krom toho o technickou pomoc a studia n kolikrát v roce 1998 požádaly rozhlasy SRG Bern, Lausanne, BBC Londýn, DeutschlandRadio Berlin, ORF Víde , Yleisradio Helsinky, NRK Oslo, Deutsche Welle, Irský rozhlas atd. Jarmila Kope ková vedoucí Mezinárodního odd lení Archivní a programové fondy innost APF v roce 1998 p edznamenala t i významná výro í - 75 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v eských zemích, 30 let od okupace SSR vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 a 80. výro í vzniku SR. K 75. výro í zahájení rozhlasového vysílání v našich zemích se zúro ilo mnohaleté zpracovávání a dopl ování významných historických dat. Podstatn rozší ená a opravená rozhlasová historie v datech byla zp ístupn na v AIS a v Intranetu Ro, stejn jako soupis archivních zvukových záznam k rozhlasové historii . Knihovna p ipravila dv bibliografie k historii rozhlasu a k 21. srpnu 1968. Na po átku roku vydal Ústav pro soudobé d jiny AV R publikaci Normalizace v eskoslovenském rozhlase, zpracovanou z archivních materiál .Jednou z prvních akcí k 75. výro í byla p íprava výlohy na Vinohradech; v rekordn krátkém ase dvou m síc byla pak p ipravena výstava v Národním technickém muzeu. APF dodaly v tšinu exponát , od fotografií p es písemné a zvukové záznamy až po trojrozm rné p edm ty. Archiv, Fond hudebnin a Knihovna vybraly cenné písemné dokumenty, Fonotéka historické i soudobé nosi e a p íslušenství, Gramoarchiv zap j il standardní desky, zajímavé obsahem, etiketou nebo zp sobem reprodukce (desky, které se hrály d ev nými jehlami). V pr b hu výstavy zajiš ovaly pracovnice Fonotéky a Archivu obsluhu poslechových box s historickými nahrávkami. Archiv se podílel na n kolika rozhlasových po adech k výro í, na p íprav tematicky zam eného vysílání Studia 6 T 18. kv tna a na sout ži z historie rozhlasového vysílání pro širokou ve ejnost. Pro adu asopis Archiv dodával historické i sou asné fotografie. Zviditeln ní rozhlasových archiv se projevilo zvýšeným zájmem ve ejnosti, poslucha i nabízeli nejr zn jší dokumenty, mnohdy zna né kulturn -historické hodnoty. Další nápor na rozhlasový archiv za al v souvislosti s 21. srpnem 1968. Poda ilo se shromáždit velké množství obrazových, tišt ných a zvukových dokument , které se uplatnily p i akcích, p ipomínajících neblahé výro í. Pro festival Prix Bohemia Radio pracovníci Archivu a Fonotéky vybrali a nato ili zn lky nejznám jších rozhlasových po ad . Ve druhé polovin roku 1998 spolupracovali se leny odborných komisí NTM na p íprav nové, dlouhodobé audiovizuální expozice. APF poskytly n kolik desítek fotografií a 120ti minutový výb r zvukových dokument . Pro Divadelní ústav zajiš ovaly podklady pro Ro enku eského divadla do ásti divadlo a rozhlas. Fondy a sbírky Archivu, Fondu hudebnin, Gramoarchivu a Knihovny se rozrostly o více
než 5 000 p ír stk , v po íta ových databázích p ibylo na 50 000 nových záznam , dopln no a opraveno bylo více než 100 000 záznam . Pracovníci fond zap j ili tém 13 500 dokument , pro výrobu a vysílání dodali 56 000 nosi . Významná zm na se uskute nila v oblasti technologie zpracování a uchování zvukových dokument . Od 1.7. byl po dokon ení stavebních a technických úprav dvou nových studií v rámci procesu digitalizace zahájen p epis archivních zvukových dokument na CD-ROM. P epis sou asných publicistických a zpravodajských dokument na CD-ROM zajiš uje pro Archiv Fonotéka. Koncem roku byl ve spolupráci s OVT zkušebn zaveden p evod v t z RVH p ímo do systému AIS. Dokumentace dokon ila první etapu zm ny technologie zpracování informací a jejich ukládání v elektronické podob do databáze Topic. V pr b hu roku se zm nila technologie zpracování Rozhlasových ohlas . Vybrané lánky se snímají scannerem a zp ístup ují v grafické form v Intranetu Ro. P ehled výro í a Kalendárium na rok 1999 byly zve ejn ny rovn ž v Intranetu. Záv rem lze konstatovat, že APF v roce 1998 nejen úsp šn plnily b žné innosti, ale výrazn p isp ly i k propagaci dobrého jména a napl ování ve ejnoprávního poslání Ro. Eva Ješutová vedoucí APF 4. Podpora p v. rozhl. tvorby SRT (Report. Bilance, sout že o p v. rozhl. hru...) Sdružení pro rozhlasovou tvorbu P iznám se, že takováto bilan ní hodnocení píši dost nerad. Bývá to však zvykem a z železné košile se lov k špatn vyvlíká. Dilema, zda nasadit chlubný, nebo falešn skromný výraz, je však t eba vy ešit hned na za átku, nezbývá mi tedy, než se za ít falešn skromn chlubit. Osobn se domnívám, a nejsem jist sám (tady je skromnost), že rok 1998 byl pro naše Sdružení mimo ádn úsp šný, alespo v hlavních bodech, které jsme si na konferenci p edsevzali. Korunním sv dkem naší celoro ní innosti je Sborník z tv r ích akcí SRT za rok 1998, není tedy t eba vypo ítávat to, co je otišt no erné na bílém. Snad tedy jen n kolik glos. Každoro ní p ehlídka slovesné tvorby "Bilance" se nám z finan ních d vod smrskla na pouhé dva dny, 11. a 12. ervna, což je samoz ejm škoda, ale i za dva dny se dá mnohé stihnout. Pot šitelný je fakt, že naše pozvání p ijali i lidé mimorozhlasoví (Antonín Jelínek, p edseda Obce spisovatel , Vladimír Karfík, šéfredaktor Literárních novin, básník Marek Stašek, redaktor Bronislav Pražan aj.) a bilan nímu setkání tedy nechyb ly tolik pot ebné vn jší o i a uši. Taková v c je pro nás p ímo životn d ležitá zabra uje totiž tomu, aby se z našeho Sdružení stala profesionální sekta bez vn jší reflexe. Totéž lze konstatovat i o dalších akcích (nap . ú ast student z vysokých škol a elév Ro na Reportu). Za jednozna n vynikající (tady všechna skromnost stranou) považuji pozvání prof. Miloslava Petruska, dr. Václava Hradeckého a dr. Jana Jiráka na seminá konaný 29. zá í 1998 v rámci Prix Bohemia Radio v Pod bradech na téma "ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ A (JEHO) POSLUCHA I", i vydání sborníku "Co umíme a co neumíme" k 75. výro í rozhlasového vysílání u nás, distrubuovaného na tomto seminá i. Tato akce m la bezesporu celorozhlasový význam (podtržený i p ítomností nejvyššího rozhlasového vedení) a je pro nás zavazující pro p íští léta. Podzimního "Reportu", sout žní p ehlídky po ad publicistických, dokumentárních a živého vysílání, jsem se osobn 4. - 7. listopadu nezú astnil. Jak jsem však slyšel, bylo to dobré a p ehlídka nestagnuje, má vývoj. Osobn mne na této akci nejvíce t ší fakt, že
nejen její výsledky vyvracejí r zná na ení našeho SRT z istého "vltavismu". Zmínku si zaslouží i útlý sborní ek p ísp vk ze spole ného seminá e Katedry žurnalistiky IKSŽ Fakulty sociálních v d UK a SRT (19. b ezna 1998) nazvaný Psychologie, estetika a rozhlasová publicistika, který jsme vydali ve druhé polovin roku. Záv rem ješt jedno radostné konstatování - po více než dvouletém p ešlapování na míst vyšlo první íslo teoretické revue "Rozhlas ve sv t " (vydává jej Odbor marketingu a styku s ve ejností eského rozhlasu z naší iniciativy) a up ímn v ím, že nebude poslední. Nezbývá tedy než pod kovat vedení eského rozhlasu za podporu naší p ehlídky, sout že a dalších aktivit, dále Ministerstvu kultury a Nadaci eského literárního fondu, bez jejichž pomoci by innost našeho Sdružení nebyla možná. Dík za p isp ní pat í i Týdeníku Rozhlas. Jan Halas p edseda IV. Propagace
Ro
Propagací eského rozhlasu, zejména jako celku a jeho celoplošných stanic, se z velké ásti v nuje odbor marketingu a styku s ve ejností ve spolupráci s vedením jednotlivých stanic. Rok 1998, který prob hl v duchu 75. výro í zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v našich zemích a tedy i založení eského rozhlasu, lze shrnout do t chto pojm : ada PR akcí, stálá komunikace s ve ejností, koncentrace mediálních smluv v OMSV, zp ístupn ní website Ro, po átek intenzivn jší spolupráce s eskou televizí, stmelení marketingového kolektivu prost ednictvím ady školení. Komunikace Ro se v r. 1998 ídila Komunika ní strategií, spole ným materiálem OMSV, IP Praha a vedení stanic a plánem PR akcí zam ených k 75. výro í instituce. Spolupráce s
T
V r. 1998 se vzájemné vztahy obou ve ejnoprávních médií oživily, zejména v d sledku nástupu nového vedení T a zvýšené iniciativy ze strany eského rozhlasu. Jednali jsem o možné spolupráci v oblasti PR (akce Daruj krev, podpora charitativních a humanitárních projekt , spole ná kampa na podporu platební morálky koncesioná ), další jednání probíhala na úrovni programových útvar . Sbližování médií vyústilo v podpisu Deklarace o vzájemné spolupráci 6.11.1998. Konkrétní výsledky však lze o ekávat až v následujících letech. Oslavy 75. výro í Ve spolupráci s adou spolupracovník nejen z ad zam stnanc rozhlasu se v rámci b žného, nenavýšeného rozpo tu uskute nily tyto akce p ipomínající 75. výro í zahájení pravidelného rozhlasového vysílání: • • • •
Koncert SO R (4.5.98, Smetanova sí Obecního domu); program: Z Nového sv ta, Ameri an v Pa íži , spole enské setkání) Vysílejte s námi (17.5. 98, Starom stské nám stí) - kulturní odpoledne pro ve ejnost setkání zam stnanc a p átel Ro (17.5. 98, Lucern ) Výstava k historii a sou asnosti rozhlasového vysílání v našich zemích (18.5.
• • • •
- 5.6. 98, Národní technické muzeum) Sout ž k historii rozhlasu (kv ten 98) ve spolupráci s partnery: asopisy Magazín Blesku, Kv ty a Týdeník Rozhlas eský rozhlas v Internetu - zp ístupn ní www stránek Ro od 1.5. 98 Prix Bohemia Radio výro ní (28.9. - 1.10., Pod brady) Den otev ených dve í (5.12 Praha, 16.5. ve v tšin regionálních studií)>
Za spolupráci bychom rádi pod kovali institucím a firmám, jež nám vycházely vst íc (Národní technické muzeum, Obecní d m, Historický radioklub eskoslovenský, Fischer), redakci Týdeníku Rozhlas, který p ipomínal výro í rozhlasu v pr b hu celého roku, a zejména koleg m z rozhlasového archívu. P tasedmdesáté výro í jsme ve ejnosti p ipomn li také inzertní kampaní “...málem bychom zapomn li” (Obr.!!!) a adou výro ních propaga ních p edm t . Reklamní kampan , inzerce B hem roku 1998 bylo uve ejn no celkem 10 kampaní jak eského rozhlasu jako celku (75. výro í, koncesioná ská kampa ), tak jeho stanic a dalších produkt (Uprost ed pevniny - Ro 3, Skok - Ro 2, Pod povrch - Ro 6, S námi máte p ehled - Ro 1, Prix Bohemia Radio, Tam, kde jsem doma - po síti - Ro 7). Drobná inzerce byla v nována programovým tip m a tradi ním PR akcím (Daruj krev, Den otev ených dve í). Použitými médii byly jak barterované tiskové tituly ( T, HN, Právo, ZN, Týden, tituly MONA aj), tak tituly kupované a média mediálních partner eského rozhlasu (Univerzita Karlova, Státní opera, Národní divadlo, Pražský podzim, MFF Karlovy Vary, Kavárna Affa...). Velká ást promotion se pochopiteln odehrávala na vlnách stanic eského rozhlasu. Koncesioná ská kampa byla svým záv rem asi nejširší; na zákonnou povinnost platit rozhlasové poplatky byla ve ejnost upozor ována formou leták na poštách v celé R, TV spotu v T a TV NOVA a spotu rozhlasového na ve ejnoprávních, ale i privátních stanicích. Internet/Intranet V roce 1998 jsme dosp li k zásadnímu rozhodnutí, že - máme-li poskytovat dobrou a všestrannou službu ve ejnosti i t mito formami - je nezbytné sjednotit innosti všech dosud spolupracujících subjekt a zast ešit ji nov z ízenou funkcí web editora, který bude z velké ásti tvo it obsahovou stránku web a dohlížet na její aktualizaci. V kv tnu 98 jsme oficiáln zp ístupnili website eského rozhlasu na adrese www.cro.cz (www.rozhlas.cz) a dále ve spolupráci s ÚT rozvíjeli podobu webu intranetu ur eného pro zam stnance. Ve spolupráci s firmou Interent Servis jsme realizovali pilotní projekt internetového ad hoc rádia radio.invex.cz. Obdobné projekty hodláme uskute nit i v letech následujících. V nejbližší budoucnosti hodláme u init naše stránky dynami t jší, aktuáln jší, interaktivn jší a zajímavj ší po všech stránkách. Další aktivity eský rozhlas se zviditelnil také dalšími, výše nezmín nými akcemi - slavnostním položením základního kamene studiového domu u rozhlasové budovy v Praze (31.3.), pietními akty spojenými s historicky významnými dny (5.5., 21.8. ), již tradi ními akcemi
Daruj krev (28.3., 24.6., 2.9. a 9.12.) a Den otev ených dve í (5.12.). Mezi akce mén b žné pat ilo ve ejné rozlosování volebních stran pro ú ely vysílání volebních spot (15.5.) Velkou m rou se OMSV podílelo na organizaci festivalu Prix Bohemia Radio 99 (tiskový servis, inzerce, vydávání zpravodaje v míst , organizace pracovní ásti...), jakož i p ehlídek Bilance a Report. V roce 1998 jsme velkou pozornost v novali také aktivitám obráceným “dovnit ” podniku vnit ním PR: uspo ádali jsme setkání zam stnanc , na n mž byli ocen ni vybraní pracovníci, zavedli jsme tzv. vstupní kole ka seznamující nové zam stnance s budovou a provozem Ro. S odd lením vzd lávání jsme spolupracovali na specializovaných kurzech, stáli jsme u zrodu volejbalových turnaj . Snažili jsme se prohlubovat spolupráci s noviná i - osobními jednáními, zasíláním pravidelných i nárazových programových tip a tiskových zpráv, konáním tiskových konferencí (celkem 10). Významnou sou ástí naší práce je styk s poslucha i eského rozhlasu. B hem roku 1998 bylo zaevidováno p es 86.272 dopis , z toho v tšina (13.004) se týkala programu Ro. Jak dopisové, tak telefonické a nejnov ji e-mailové ohlasy se týkaly p edevším - jak již e eno - hodnocení program Ro (nejoblíben jšími po ady se jeví Dobré jitro, Dechovková hitparáda, Ozv ny dne..., nej ast jší p ipomínky se týkaly hudby na Ro 1 a jazykové úrovn vysílání). etné byly také dotazy na údaje k odvysílaným program m, žádosti o texty a nabízené produkty, nám ty na po ady, žádosti o nahrávky po ad , odpov di do sout ží a osobní dopisy interpret m.S pot šením se dá íci, že na Ro se velmi asto obracejí lidé jako na poslední možný zdroj informací nejr zn jšího charakteru (kolik stup má Richterova stupnice, kdy vyšla ta i ona básnická sbírka, kde na dobírku opraví holicí strojek...). Nahrávky po ad p edstavují oblíbenou službu ve ejnosti - za 12 m síc bylo vy ízeno 252 objednávek, což p edstavuje celkem 397 po ad o celkové délce 9.650 minut. Stále ast ji se na eský rozhlas obracejí zájemci o exkurzi mimo Dny otev ených dve í. V roce 98 se uskute nilo celkem 109 exkurzí po budov Ro na Vinohradské 1, což p edstavuje cca 2700 návšt vník . S ve ejností jsme v roce 1998 komunikovali také formou r zných propaga ních p edm t a tiskovin, p i emž za nezbytné považujeme dodržovaní jednotného corporate designu. V roce 1999 se chceme zam it na jasn jší identifikaci jednotlivých stanic všemi dostupnými formami v úzké sou innosti s Úsekem programu, koncep ní media relations, další rozvíjení spolupráce s eskou televizí a další využití Internetu i Intranetu jako nového nejen informa ního média. Martina Kemrová vedoucí OMSV V. Vydavatelská innost Vydavatelství
Ro
Vydavatelská innost eského rozhlasu pokra ovala ve tvrtém roce své existence v prohlubování vztah mezi vydavatelem (výrobcem) a odb ratelem (distributorem i prodejcem). Tak jako v jiných obchodních odv tvích trvá i zde delší as, než si odb ratelé a prodejci zvyknou na novou zna ku a za nou uznávat její kvalitu. Ta zvlášt u tohoto druhu zboží hraje významnou roli, nebo obchodní partne i hodnotí obsah i zpracování.
Nelze opomenout zájem ve ejnosti o audio nosi e se zna kou eského rozhlasu, kterých se prodalo v roce 1998 p es 50.000 kus , a finan ní zisk z tohoto prodeje také není zanedbatelný. Je proto na míst zd raznit, že náklady na vydavatelskou innost nese Vydavatelství samo a koncesioná e to nestojí ani korunu. Ve Vydavatelství eského rozhlasu vyšlo na audio CD a MC nosi ích v roce 1998 29 titul z oblasti vážné a populární hudby v etn mluveného slova. Vydavatelství vydává p edevším tituly z bohatého archívního fondu eského rozhlasu - což je i mén finan n náro né - nicmén v roce 1998 se poda ilo uskute nit 8 nových, ve studiích eského rozhlasu nato ených hudebních projekt z oblasti vážné, jazzové, rockové a populární hudby. Pokra ovala spolupráce s Nadací OSA v oblasti podpory eské hudby, kde po et titul dosáhl devíti a v kone né podob bude mít v roce 1999 ucelenou adu 20 CD. Pro tento projekt se poda ilo získat grant Nadace OSA ve výši 2.000.000.-K . Ve spolupráci s Nadací Díla pro národ byly zrealizovány 2 CD projekty z díla L. Janá ka k 70. výro í úmrtí skladatele. Katalog Vydavatelství obohatily také nahrávky se sólisty eského rozhlasu - Janem Simonem (klavír), Jaroslavem Sv ceným (housle) i kvartetem Apollon. Zajímavostí je i Mách v “Máj” ve zpracování Dismanova rozhlasového d tského souboru i CD se sborovou tvorbou pro d ti Petra Ebena. Profilové CD Ji ího Temla – Jubilejní variace (SO R) je sv dectvím vysoké profesionality rozhlasových pracovník a dokládá, že eský rozhlas propaguje i touto formou svou odbornou zdatnost. V dalším období chce Vydavatelství rozší it svoji innost o nakladatelské aktivity a p ipravit si tak podmínky pro složité období v této oblasti obchodní innosti, jež nastane po roce 2000 a které bude znamenat další integraci vydavatel v nadnárodní celky. Pavel Procházka Vydavatelství Ro Radioservis a.s. A jsme to p vodn nep edpokládali, byl uplynulý rok velmi živý a plný novinek. Základní struktura vydavatelství z stala zachována. Týdeník Rozhlas Steinicová Pilátová je i nadále programovým a kulturním asopisem, který v roce 98 získal dynami t jší grafickou úpravu.. Hlavní snahou týdeníku z stává stabilizace kmene p edplatitel ( stav k 31. 12. 1998 – 25 021 p edplatitel ) a získání nových tená st ední generace poslucha eského rozhlasu. Týdeník Rozhlas vychází pod dnešním názvem od r. 1990, nicmén v roce 1998 oslavil asopis stejné výro í jako eský rozhlas, nebo jako programový v stník Radiojournal vychází nep etržit – i když s obm ovanými názvy – již od podzimu roku 1923, tedy 75 let. Vydavatelem je nadále Radioservis a. s. Tvá Týdeníku ovlivnily výrazné zm ny grafiky - od . 43, tj.: 12. 10. 1998 má asopis ty i barevné strany, nové logo a dynami t jší grafickou úpravu. Zbarvení n kterých stran – byly vybrány ty, na nichž se pravideln objevují nejatraktivn jší (a dle díl ího výzkumu tená i nejsledovan jší) texty a fotografie – p isp lo k zvýrazn ní asopisu, p edevším titulního listu. Projevilo se to i na zvýšení prodeje. Obsahov se list v roce 1998 rozsáhle v noval historii rozhlasu, jednotlivým etapám jeho vývoje i aktivitám, které eský rozhlas u p íležitosti 75. výro í zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v eských zemích p ipravil. asopis p inášel i více rozhovor s významnými a zajímavými rozhlasovými pracovníky atd. V pravidelných rubrikách (Profil, Malá meditace, Zápisník zahrani ních zpravodaj , Rozhovory s prezidentem atd.) nadále pravideln vycházely oblíbené a poslucha i a tená i TR žádané rozhlasové texty.
Vzhledem k tomu, že vzájemná spolupráce s jednotlivými útvary Ro se zlepšila, mohla být rozší ena také rubrika aktuálních informací z rozhlasové ”kuchyn ” (tvo í tém celou 2. stránku). asopis pokra oval v nastoleném trendu živé komunikace se tená i a jejich aktivizace. P isp ly k tomu pravidelném sout že: sout ž s klasiky, velká letní i váno ní sout ž Týdeníku Rozhlas. Všechny mají stabiln dobrý ohlas, ale nejv tší oblib se t šil druhý ro ník tená ské ankety Cena za nejlepší herecký výkon na vlnách eského rozhlasu 1997/1998. Na základ dosavadního ohlasu tená a zásluhou finan ní podpory eské spo itelny, a. s. byla anketa rozd lena na 2 kategorie – ženský a mužský herecký výkon. V ženské kategorii zvít zila Hana Maciuchová za sv j výkon v rozhlasové dramatizaci Pohádek tisíce a jedné noci, mezi muži byl nejúsp šn jší Viktor Preiss za roli Sherlocka Holmese. Knižní produkce V této oblasti jsme p idali dalších p t titul a zaokrouhlili po et vydaných knih na dvacet p t. Nejúsp šn jším titulem se stalo knižní ohlédnutí Jana Šmída, rozhlasového zpravodaje v USA, za jeho sedmiletým pobytem Tenkrát v Americe. Rok 1998 byl v bec rokem ve znamení zahrani ních zpravodaj . K rozhlasovým 75. narozeninám jsme vydali výb r z p ísp vk do po adu Zápisník zahrani ních zpravodaj . A do t etice vyšly p ísp vky spolupracovníka Ro 1 – Radiožurnálu ve Skandinávii Tomáše Sniegon Sever, za kamna vlezem. Výb rem ze scéná Zde ka Sv ráka a Ji ího Šebánka jsme se vrátili k legendárnímu rozhlasovému po adu Vinárna U Pavouka z let 1965 – 1969. Jediným vybo ením od rozhlasových mikrofon byla výpravná publikace o muzikálu Jesus Christ Superstar - Jesus Christ Superstory. Kniha je p ihlášena do sout že o nejkrásn jší knihu roku 1998. Reprezenta ní prodejna
eského rozhlasu
Reprezenta ní prodejna eského rozhlasu byla otev ena 2. zá í 1998. Prodejna je umíst na p ímo v sídle eského rozhlasu, Vinohradská 12, Praha 2. Prodejna nabízí na pouhých 20 m2 hudební nosi e z vydavatelství eského rozhlasu v etn regionálních studií, tituly s vážnou hudbou a mluveným slovem, Týdeník Rozhlas a knihy Radioservisu. Hudební a knižní sortiment je dopln n dárkovými p edm ty s logem eského rozhlasu od blok , hrne k , tri ek, tašek, deštník až po postavi ku pohádkového Hajaji. Pravideln po ádáme v tomto prostoru autogramiády. Mezi hosty rozhlasové prodejny byli nap .: Zden k Sv rák, Lenka Filipová, Kamil St ihavka a jeho kolegové z muzikálu Jesus Christ Superstar, Petr Janda, Ilona Csáková i Jan Šmíd a Tomáš Sniego . Hospodá ské výsledky Radioservisu, a. s. jsou zve ejn ny ve výro ní zpráv za rok 1998, která je k dispozici v sídle spole nosti. Kate ina Steinicová editelka Radioservis a.s. Agáta Pilátová, šéfredaktorka Týdeníku Rozhlas
VI.
eský rozhlas a poslucha i/ve ejnost
Poslechovost a publikum
eského rozhlasu
V roce 1998 poslouchalo v popula ní skupin 12 - 79 let, na kterou je zam en kontinuální mediální výzkum MEDIA PROJEKT, alespo jednu stanici eského rozhlasu v pr m rném dni tém dva a p l milionu poslucha . To p edstavuje 28,8 % dané populace a 37,6 % z celkového po tu poslucha rozhlasu ve sledovaném v kovém rozmezí. Pro stejný po et poslucha rozhlasu byla zárove n která ze stanic nebo studií eského rozhlasu nej ast ji poslouchaným rádiem. Mén pravidelný poslech eského rozhlasu v pr b hu pr m rného týdne dosahuje po et více než t i miliony t i sta tisíc poslucha , což je polovina poslucha rozhlasu nebo 38,5 % sledované populace. Podíl eského rozhlasu na rozhlasovém trhu inil v tomto roce 30,5% z toho p ipadá 24,8 % na celoplošné stanice a 5,7 % na regionální studia Ro. Výsledky stanic a studií Ro v r. 1998 ukazuje následující tabulka: Poslech minulý týden Ro celoplošné stanice
Poslech v era
Podíl na trh
Po et v tis.
% v populaci
Po et v tis.
% v populaci
%
Ro 1 - Radiožurnál
2142.8
25
1467.3
17.1
16.4
Ro 2 - Praha
959.7
11.2
649.8
7.6
7
Ro 3 - Vltava
177.4
2.1
83.3
1
0.7
Ro 6 - Svobodná Evropa
223.7
2.6
113.6
1.3
0.8
Ro regionální studia
Podíl na trhu*)
Ro Brno
161.9
1.9
83.9
1
4.6
Ro
170.3
2
119.3
1.4
15.2
Ro Hradec Králové
131.4
1.5
76.5
0.9
8.1
Ro Olomouc
61.6
0.7
39.6
0.5
1.8
Ro Ostrava
85.7
1
44.8
0.5
2.2
Ro Plze
108.4
1.3
75.3
0.9
10
Ro Regina Praha
83.4
1
45.5
0.5
1.7
Ro Ústí nad Labem
60.9
0.7
30.6
0.4
2.7
eské Bud jovice
*Podíl na trhu v cílovém regionu Ro1 - Radiožurnál si udržel pozici nejposlouchan jší eské rozhlasové stanice. Další celoplošné stanice Ro2 - Praha, Ro3 - Vltava a Ro6 - Svobodná Evropa z staly v p ibližn stejné pozici jako v r. 1997. Jejich spole ným problémem je zam ení na vyšší v kové skupiny publika a nízký dosah u mladších poslucha . Mezi studii Ro byly tradi n nejúsp šn jší Ro eské Bud jovice, Ro Hradec Králové a Ro Plze . Poslechovost eského rozhlasu v roce 1998 nezaznamenala ve srovnání s p edchozím rokem dramatických zm n. Došlo pouze k mírnému poklesu, kterým se podíl ve ejnoprávního rozhlasu v eském rozhlasovém prost edí snížil proti roku 1997 o necelý procentní bod. Výrazn jší byly tyto zm ny ve druhém pololetí 1998. V pozadí tohoto pohybu lze patrn najít trend postupného oslabování poslechu celoplošných stanic ve prosp ch soukromých lokálních a regionálních rádií. Promítají se zde však i takové faktory, jako je ukon ování provozu rozhlasu po drát apod. Tento vývoj klade ve ejnoprávnímu rozhlasu otázku, do jaké míry dokáže reagovat na dané zm ny tak, aby uvedené vlivy dokázal efektivn vyrovnávat. Jako limitující faktor se podle výsledk pr zkum poslucha ských preferencí ukazuje pom r slova a hudby. Zejména mladší publikum se orientuje více na poslech rádií s vysokým podílem hudebního programu, který je specializován na ur ité segmenty hudebního vkusu v rámci pop music. Pestrá nabídka programových typ a žánr postavených na mluveném slovu, která je pro ve ejnoprávní intenci typická jak v rovin informa ní a publicistické, tak ve vztahu k nap . literárn dramatickým žánr m, odpovídá zájmu spíše starších poslucha , jejichž vkus byl utvá en tradi ním typem rozhlasového programu. Otázka, jak styl rozhlasového vysílání p izp sobovat požadavk m sou asného publika (a nabídce soukromých stanic) a p itom zachovat kvalitu rozhlasové produkce, je kardinálním problémem ve ejnoprávního vysílání nejenom u nás. Ro 1 - Radiožurnál nazývaný asto vlajkovou lodí eského rozhlasu, je ve ejností a poslucha i vnímán jako vysoce profesionální zpravodajská stanice s výrazným podílem hudebního programu. Jako nejsiln jší eská stanice dominuje po tem poslucha až do 21,00 hod, kdy se rozhlasové publikum, siln redukované po nástupu ve erního sledování televize, více orientuje na zábavní než informa ní funkce rozhlasu. Radiožurnál se ze stanic Ro nejvíce prosazuje u poslucha v produktivním v ku. Jeho dominantou jsou poslucha i od 40 let. Radiožurnál je výrazn “mužskou” stanicí. Tomu odpovídá i výrazný podíl sportovních po ad v programu. Poslucha sky nejsiln jší jsou bloky vysílání Ranní Radiožurnál 05.0009.00 hod ve všední den a 06.00-10.00 hod. o víkendu) a Odpolední Radiožurnál (14.0018.00 hod.). Ro 2 - Praha p edstavuje v eském rozhlasovém prost edí tradi ní typ rozhlasového programu s akcentem na kulturní po ady. Její postavení mezi rozhlasovými stanicemi specifikují zvlášt rozhlasové hry a po ady pro d ti. Tomuto typu stanice odpovídá výrazn starší profil publika - auditoriu Prahy dominují poslucha i nad 60 let se siln jším podílem žen. Po ady s nejvyšší poslechovostí jsou Profil, Dobré jitro, Seriál, Vid no z vesmíru, Tobogan, Sázka na hit.
Ro 3 - Vltava je kulturní stanicí eského rozhlasu. Její image je ve ve ejnosti výrazn profilován zam ením na klasickou hudbu a na po ady náro né na soust ed nost poslechu. Vltava je menšinovou stanicí s vysokým podílem poslucha s vyšším vzd láním. Z hlediska v ku p evládají poslucha i nad 60 let, nicmén i skupiny t icátník a ty icátník jsou zastoupeny pom rn siln . Publikum je zájmov siln segmentováno, což se projevuje výraznou selektivitou poslucha ve vztahu k jednotlivým po ad a prom nami charakteru jejich publika. Vysokou poslechovost mají zvlášt po ady jazzové a vážné hudby a literární po ady - etba na pokra ování apod. Ro 6/Rádio svobodná Evropa je druhou minoritní stanicí ve ejnoprávního rozhlasu. Ve ve ejnosti je profilována zam ením na politickou publicistiku. Je vnímána jako zna n nezávislá a nestranná, což se projevuje i v zastoupení r zných politických orientací mezi jejími poslucha i. Charakter publika je do ur ité míry ovliv ován faktem, že vysílá pouze na st edních vlnách. V publiku p evažují poslucha i nad 60 let. Ro6 je výrazn “mužskou stanicí” (pom r muž a žen v publiku je p ibližn 2:1). Podobn jako Ro3 má výrazný podíl poslechu ve ve erních a no ních hodinách. Mezi po ady s nejvyšší poslechovostí pat í zejména Události a názory, Slovenské vysílání, blok Odpolední live. PhDr. Václav Hradecký vedoucí odd. výzkumu Data: MEDIA PROJEKT SKMO 1.1. - 31. 12. 1998 VII. Hospoda ení Hospoda ení
Ro a komer ní aktivity
eského rozhlasu v roce 1998
Ekonomické systémy
eského rozhlasu
Jedním z nejd ležit jších stavebních kamen ekonomiky v Ro v roce 1998 byl stejn jako v p edchozích t ech letech systém ekonomického ízení rozpracovaný v dokumentu “Pravidla ekonomického ízení na rok 1998”. Druhým, nemén d ležitým základním prvkem byla v roce 1998 “Strategie financování investic do roku 2003”, která udržuje v rovnováze investi ní pot eby a zdroje za sou asného p ihlédnutí k provozním pot ebám eského rozhlasu. T etím základním prvkem byl rozpo et pro rok 1998. erpání rozpo tu bylo pravideln kontrolováno a pr b žn byla in na pat i ná opat ení. Jako každý rok byl v záv ru roku 1998 sestaven rozpo et pro rok následující. Rozhlasové poplatky V roce 1998 byla v nována aktivní pozornost oblasti týkající se rozhlasových poplatk . Výnosy z rozhlasových poplatk se totiž podílejí zna nou mírou na tvorb celkových výnos Ro (84%). Na výši výnos má bohužel vliv pozvolný, zato neutuchající pokles po tu evidovaných poplatník rozhlasových poplatk . Za ú elem zvýšení výnos z poplatk a zárove i z d vod získávání kvalitních informací vzniklo nové Odd lení rozhlasových poplatk . Zám r se povedl, a p es prozatím “manuální” zp sob práce navíc s neúplnými daty eské pošty, zajiš uje Odd lení rozhlasových poplatk m sí n
minimáln 500 - 700 tis. K na vymožených dlužných ástkách. Soub žn se zkvalit ováním práce Odd lení poplatk probíhají i další aktivity zam ené na zvýšení po tu rozhlasových poplatník - reklamní kampa , adresná kampa v sou innosti s eskou televizí, spolupráce s externí firmou p i vyhledávání neevidovaných subjekt , kte í vlastní rozhlasový p ijíma . poplatník z toho P 2,80 K
zaplatí
m sí n
37,-
K
Systém ízení majetku V roce 1998 již rutinn fungoval systém hospoda ení s majetkem Ro, který byl vypracován v p edchozím roce. Odbor majetku ESÚ za al plnit funkci koordinátora majetkové evidence pro celý eský rozhlas, dále pak organizuje investi ní akce ve studiích Ro a pomáhá p i jejich uskute ování. Ú etnictví a dan Výsledkem dlouhodobé spolupráce s da ovými poradci a ú etními auditory je ú etnictví spl ující všechny zákonné normy. V roce 1998 byla pozornost sm ována p edevším na složité ú etní a da ové oblasti. Ú etní systém Ro je nastaven tak, aby vnit ní kontroly zachytily v tšinu chyb a nesrovnalostí. Díky tomu dopadl ú etní p edaudit za rok 1998, který prob hl v listopadu 19998, velmi dob e. Vývoj ekonomiky
eského rozhlasu
Údaje uvedené v následujících tabulkách jsou pouze p edb žné. Vycházejí z údaj , které byly známy k 15.únoru 1999. Údaje budou dopln ny o úpravy vyplývající z da ového p iznání a ú etního auditu. Kone né výsledky hospoda ení Ro budou známy v ervnu 1999. Vysoký zisk p ed zdan ním je výsledkem respektování financování investi ních pot eb Ro. Na vzniku zisku se podílely všechny divize Ro, a to svým ekonomickým chováním p i erpání náklad a respektováním ekonomických omezení (zastavené erpání vnit ních rezerv a nemožnost erpání centrální rezervy). Dalším faktorem se stalo vytvo ení vyšších komer ních výnos p edevším v oblasti reklamy a sponzoringu. Pro rok 1998 bylo v plánu výnos zahrnuto i 82 mil K za úroky, které by Ro obdrželo od kupce RS Pankrác. Tyto výnosy bohužel nebyly realizovány, i p es to však byla finan ní situace Ro v roce 1998 velmi dobrá a využíváním volných finan ních prost edk získal Ro 16,2 mil. K na úrocích z termínovaných vklad .
Základní p edb žný výsledek hospoda ení
eského rozhlasu
rozpo et
skute nost
rozdíl
pln ní v %
celkové náklady
1 664 429
1 534 330
-130 099
92,2
celkové výnosy
1 664 429
1 697 785
33 356
102,0
hospodá ský výsledek
0
163 455
163 455
------
Vývoj erpání náklad a tvorby výnos v porovnání let 1998 / 1997 (v %) externí
celkové
nár st náklad
107,4
107,7
nár st výnos
114,4
114,3
Vývoj náklad rozpo et
erpání
rozdíl
pln ní v %
náklady na vysílání
350 950
312 539
-38 411
89,1
poplatky
P za inkaso
100 896
90 486
-10 410
89,7
honorá e a poplatky organizacím
39 528
50 344
10 816
127,4
zpravodajství agentur
17 760
15 881
-1 879
89,4
8 572
8 182
-390
95,5
23 837
28 649
4 812
120,2
služby
144 751
166 062
21 311
114,7
energie
14 497
13 959
-538
96,3
opravy a udržování
16 332
19 770
3 438
121,1
cestovné
16 561
18 399
1 838
111,1
493 496
496 348
2 852
100,6
odpisy
93 165
101 187
8 022
108,6
saldo DPH
75 712
64 594
-11 118
85,3
161 039
61 741
-99 298
38,3
záznamový materiál ostatní materiál
osobní náklady celkem
ostatní náklady
externí náklady celkem vnitropodnikové náklady náklady celkem
1 557 096
1 448 141
-108 955
93,0
107 333
86 189
-21 144
80,3
1 664 429
1 534 330
-130 099
92,2
Vývoj výnos rozpo et rozhlasové poplatky
erpání
rozdíl
pln ní v %
1 360 644
1 360 362
-282
100,0
reklama
35 788
42 950
7 162
120,0
sponzoring
11 114
46 981
35 867
422,7
tržby z vydavatelské produkce
5 070
6 616
1 546
130,5
písni ky na p ání
5 990
6 199
209
103,5
vysílání do zahrani í
45 000
45 000
0
100,0
nájemné
10 324
12 405
2 081
120,2
129 641
91 083
-38 558
70,3
1 603 571
1 611 596
8 025
100,5
60 858
86 189
25 331
141,6
1 664 429
1 697 785
33 356
102,0
ostatní tržby externí výnosy celkem vnitropodnikové výnosy výnosy celkem údaje jsou uvedeny v tis. K Výše uvedené údaje o hospoda ení 15.5.1999.
eského rozhlasu tvo í údaje známe k datu
Komer ní aktivity Ro eský rozhlas je dle zákona oprávn n vykonávat ur ité obchodní innosti, jimiž se zabývá
obchodní odd lení Úseku komunikace. Obchodní innost ve ejnoprávního eského rozhlasu slouží k dopl kovému zajiš ování finan ních prost edk pro pot eby eského rozhlasu v rozsahu 5 - 10% rozpo tu. Se zm nou zákonných norem v eské republice se však význam obchodních inností eského rozhlasu snižuje, nebo zejména regulace v oblasti rozhlasové reklamy rozhodujícím zp sobem ovliv uje reálné možnosti p íjm . Reklama Nejd ležit jší obchodní aktivitou z stává v Ro prodej rozhlasové reklamy. Pro Ro exkluzívn obstarávala reklamu na celoplošných stanicích agentura IP Praha. Objem reklamního asu p edstavuje pouze 0,2% z celkového vysílacího asu; celoplošné stanice mají reklamní prostor omezen na 3 minuty denn , studia pak na 5 minut denn . Reklama se prodává zejména na nejposlouchan jší stanici v eské republice Ro 1 - Radiožurnál a na Ro 2 - Praha. P es p ísnou restrikci zákonem 135/97 Sb. se poda ilo dosáhnout istého obratu z prodeje reklamy 21.056.429,- K . Reklamní referát za azuje do vysílání jednotlivých stanic Ro veškerou reklamu a vyrobil krom spot pro zákazníky i velké množství anoncí pro mediální partnery, festivaly, akce Ro, vydavatelství Ro, zn lky. Významnou akcí reklamního referátu byla volební kampa pro volby do parlamentu R. Sponzoring, spolupráce, bartery Ro získal v roce 1998 ze sponzoringu celkem 23 mil K . Z toho zajistila IP Praha 11 mil K istého výnosu. V oblasti spoluprací se Ro poda ilo zajistit 13 mil K . Barterové smlouvy byly uzav eny v celkovém objemu 36 mil. Na t chto výsledcích se významnou m rou podílí dobrá spolupráce se stanicemi Ro. Pronájmy (studií a rozhlasové techniky) Stejn jako v minulých letech p evyšovala poptávka nabídku a v roce 1998 inily výnosy 1.843.068 K . Licence, p episy pro instituce a poslucha e eský rozhlas je vlastníkem velkého množství unikátních nahrávek, které poskytuje jak pro komer ní, tak nekomer ní využití. Za postoupení rozhlasových práv zvukových snímk získal Ro v letošním roce 415.538 K . Za p episy zvukových snímk pro komer ní ú ely získal Ro 72.270 K a za p episy zvukových snímk pro poslucha e 25.358 K .
