Ro enka
eského rozhlasu 1999
Obsah: I. Program 1.1. Celoplošné stanice 1.2. Regionální vysílání 1.3. Vysílání do zahrani í II. Technika v
Ro
III. Neprogramové aktivity 3.1. Um lecká t lesa 3.2. Sout že a festivaly po ádané 3.3. Ú ast
eským rozhlasem
Ro na mezinárodních akcích
3.4. Archivní a programové fondy v roce 1999 3.5. Sdružení pro rozhlasovou tvorbu IV. Propagace V.
eského rozhlasu
eský rozhlas a poslucha i 5.1. Poslechovost a publikum eského rozhlasu
VI. Hospoda ení a komer ní aktivity 6.1. Hospoda ení
eského rozhlasu v roce 1999
6.2. Komer ní innosti VII. Radioservis
Vážení poslucha i, vážení kolegové, pokra uji tímto ve zvyklostech, poskytující základní pohled na p ipojit pouze k druhé polovin do Ro enky eského rozhlasu
které byly zavedeny a taktéž p edkládám zprávu, innost eského rozhlasu v roce 1999. Mám právo se roku, nebo v té první jsem nev d l, že budu mít p íležitost napsat.
P evzal jsem tuto instituci v konsolidovaném stavu a snažím se pokra ovat ve vývoji, který byl v p edchozích letech nastolen. Zjiš uji, že se poda ilo udržet a místy i posílit postavení eského rozhlasu na mediálním trhu. Rychlým tempem se do záv re ných fází dostává výstavba nového studiového domu a p estala nás trápit ob í budova na Pankráci. Jsem rád, že p ibývají nové technologie, které umož ují s v tší lehkostí plnit povinnosti ve ejnoprávního média. Tím mám na mysli chod zpravodajských servis , pohotovou a kvalitní publicistiku a rozhodn i všechny jiné innosti, které charakterizují eský rozhlas jako významnou kulturní instituci. Došlo ke zm nám i na n kolika významných vedoucích místech, což n kdy p ináší i sám život. Byly zahájeny p ípravy na posílení regionálních studií ve vztahu k vyšším územn
správním celk m. Zapo ala p íprava a rozbory pro p evedení OVT do outsourcingového režimu. Velmi významné jsou p ípravy na st hování archivu, protože toto mimo ádné bohatství vyžaduje neoby ejnou pé i. Založili jsme novou divizi Internet. Jsem rád, že všechny tyto veliké zm ny jsou doprovázeny porozum ním a trp livostí našich zam stnanc , za což jim pat í veliký dík. Jsem p esv d en, že všechny uvedené zm ny, i když jsou místy bolestivé, p inesou pokrok. D kuji Rad eského rozhlasu za moudrý p ístup a dobrou spolupráci. A protože vše, co se v eském rozhlase d je je v kone né fázi vždy pro poslucha e, d kuji p edevším jim, že nás poslouchají. To je naše odm na. S úctou Václav Kasík generální editel
I. Program eský rozhlas byl v roce 1999 hodnocen v tšinou ob an eské republiky jako vlivný, moderní, schopný pružn reagovat, jako rozhlas nezávislý, ale také objektivní a nestranný. Sou asn je chápán nejen jako efektivní sd lovací prost edek, ale i jako kulturní instituce. P íznivé výsledky poslechovosti v tomto roce jsou také d vodem k mírnému optimismu do let p íštích. Denn si naladilo n kterou ze stanic eského rozhlasu 27,5 % obyvatel eské republiky starších 12 let, tj. 2,352 milión poslucha . Úsek programu - jako základní a nejpo etn jší složka eského rozhlasu nabízí poslucha m vysílání prost ednictvím 4 celoplošných okruh a 8 regionálních studií. Jedním z jeho hlavních úkol je vytvá et v rámci ve ejnoprávního vysílání obecn p ijatelnou alternativu v konkurenci jiných, zpravidla komer ních médií. Jestliže má rozhlas poskytovat ve ejnosti právo na tuto službu a p inášet pot ebné hodnoty, musí volit takové formy, které ob any osloví. Programy s jakkoliv ušlechtilými cíly a pot ebnými službami p icházejí vnive , když je poslucha i neposlouchají a volí jiné médium. Jsem p esv d en, že spolu se svými spolupracovníky nejen na jednotlivých stanicích a ve studiích, ale i v nezbytných útvarech, které vysílání podporují (Archivní a programové fondy, Mezinárodní odd lení, Tv r í skupina elév ), dokážeme i nadále nabízet takový program, který splní nejen o ekávání poslucha , ale také zcela naplní ve ejnoprávní poslání eského rozhlasu ve všech jeho podobách. Ro ní výkaz rozhlasového vysílání (v hodinách) zpravodajství
12677
publicistika
20444
vzd lávací po ady
1584
kulturní po ady
2892
náboženské po ady
672
reklama
322
rozhlasové hry
370
hudební po ady
21846
sportovní po ady
1070
ostatní zábavné po ady
4608
ostatní po ady
5445 PhDr.Josef Havel editel Úseku programu
1.1. Celoplošné stanice ESKÝ ROZHLAS 1 - RADIOŽURNÁL Rok 1999 potvrdil, že Ro 1 – Radiožurnál bez dramatických zm n, ale cílen upev uje úlohu informa ní stanice eského rozhlasu. Ro 1 také vytvo il první základy pro vznik zpravodajských webových stránek Ro. Poslechovost Ro 1 negativn ovlivnily zm ny nálad ve spole nosti, odklon od zájmu o politiku a zpravodajství a zastarávání n kterých programových celk Ro 1. P esto si Ro 1 - Radiožurnál udržel i v roce 1999 pozici nejúsp šn jší rozhlasové stanice s nejvyššími hodnotami všech ukazatel , s denním po tem 1 247 000 poslucha , resp. 14,6 % a podílem na rozhlasovém trhu 13,7 %. Organizaci práce ovlivnilo zavedení nového zpravodajského systému AVSTAR a stabilizace zpravodajské sm ny po reorganizaci, která p edcházela zavád ní nových technologií. Hospoda ení Ro 1 v roce 1999 skon ilo pozitivní bilancí. Z rozpo tu ve výši 76,9 miliónu korun nebylo vy erpáno zhruba 2,2 miliónu korun. ZPRAVODAJSTVÍ Jedním z prvk posilování formátu "info rádia" bylo zvýšení frekvence zpravodajských relací, aby se poslucha nejpozd ji do p lhodiny dozv d l, jaké jsou nejvýznamn jší události doma i v zahrani í. Ro 1 v tom v roce 1999 pokro il tak daleko, že poslucha dostává tuto službu každý den v dob od 4.00 do 20.00 s výjimkou víkendového dopoledne. Další významnou programovou inovací bylo zavedení nového zpravodajského po adu Ve erní Radiožurnál a inovace Dopoledního Radiožurnálu. Zejména informativní charakter a aktuální publicistika dopoledního vysílání Ro 1 uvol uje v tší prostor pro jiný typ dopolední publicistiky a pro zábavu na Ro 2 – Praze. Základem inovace Dopoledního Radiožurnálu jsou nové relace aktuální publicistiky, stru né zpravodajské relace v p lhodinách a posílena byla i autorská úloha moderátora. Prioritu ve vysílání mají vždy aktuální vstupy z d ležitých událostí. NOVÉ PO ADY Hlavní prom nu zaznamenalo dopolední vysílání ve všedních dnech. Ekonomický magazín je více spot ebitelsky zam ený, obsahem není jen makroekonomika, ale i témata bližší lidem. Týdeník Servis pro zdraví nahradila každý všední den relace Zdraví, která umož uje za azování p ísp vk se zdravotní tematikou více aktuáln podle událostí a m nících se sezónních podmínek. Novým projektem jsou Velké malé zprávy. Jejich hlavním cílem je rozší it tematické spektrum zpravodajství a publicistiky také o informace z p írodních a spole enských v d a v deckotechnického vývoje. Vysílání publicistického po adu O všem – s vámi byl rozší eno na všechny všední dny. Tento po ad má spíše výkladový a rozborový charakter než polemický, výhodou je i jeho komunikativnost, kterou mu dodávají živé dotazy poslucha . Uplat ují se zde témata bývalých Servis pro spot ebitele, ale i ryze politická témata. Velkou p íležitostí pro regionální studia Ro je relace Co nás pálí a další novinkou je zcela nová forma pond lního po adu Týden p ed námi. Vedoucí domácí a zahrani ní redakce v n m referují o o ekávaných událostech nadcházejícího týdne. Novou formu má také st ede ní po ad o médiích Sedmá velmoc, který byl rozší en a vedle tiskových médií do n j byla zahrnuta i témata bývalých po ad O rádiu a Televizní týdeník. Poradenský charakter má nová ka?dodenní relace Polopat . Právní, administrativní a další rady a
vysv tlení jsou podobná jako v bývalých týdenících Polopat a Jak to je, ale relace je tematicky více vázaná na aktuální události. Unikátním programovým projektem je po ad T etí tisíciletí. Tento seriál postihuje dosavadní vývoj spole nosti, v dy, demografie, politiky, ekonomiky, kultury a dalších základních oblastí. Auto i se zárove snaží ukázat možné další cesty vývoje, ale i jejich pozitivní a negativní d sledky. Dob e se zavedl i nový programový projekt Generace, který postihuje problémy dnešní rodiny. Na zvyšující se nezam stnanost reaguje ve st edu nový týdeník Zlaté dno. Má servisní charakter a p ináší rady a informace o tom, jak nalézt práci, ale také jak ešit d sledky, které postihují rodiny nezam stnaných a jejich nejbližší okolí. Nejvýznamn jší novinkou odpoledního vysílání je každodenní relace K v ci. Analytický rozhovor s aktérem hlavní události dne nep ímo navazuje na aktuální publicistiku rozehranou v poledních Ozv nách dne. Hlavní programovou zm nou v pololetí roku 1999 bylo zavedení Ve erního Radiožurnálu. Po ad tvo í hlavn živé vstupy z aktuálních událostí a sest ihy nejd ležit jších p ísp vk z Odpoledního Radiožurnálu. Na sobotu ve er byla zavedena dopl ovaná a obnovovaná druhá verze dopoledního Týdne v R a v ned li druhé obnovované vydání Týdne ve sv t . K rozší ení tzv. pátrací žurnalistiky na Ro 1 p isp la nová p íloha sobotní hlavní zpravodajské relace Ozv ny plus. Zvláštním seriálem mapujícím historii eské populární hudby byl stodílný Hit století. Každý rok v n m reprezentovala jedna písni ka vybraná hudebními historiky a za poslední desetiletí vít zné skladby ankety eský slavík a Ceny Akademie populární hudby. INTERNET Ro 1 V roce 1999 za al Ro 1 pracovat na projektu internetové ”multimedializace” zpravodajství Ro. Webové stránky mají informovat o po adech, jejich autorech, o vysíla ích, kontaktech a dalších záležitostech spojených s inností stanice. Novinkou je projekt svébytného internetového média, které bude poskytovat textové, zvukové a obrazové materiály ze zdroj Ro 1. Internetová miniredakce i-Žurnálu zatím napl uje stávající statické internetové stránky Ro 1. Ob as jsou jako p edzv st budoucího zpravodajského média publikovány textové, zvukové i obrazové materiály k nejvýznamn jším událostem. V zá í uzav el Ro 1 smlouvu s firmou DCCI o auditování záznam o návšt vnosti serveru. Z dosavadního m ení je patrný stále rostoucí trend návšt vnosti i to, že zájem o internetové stránky Ro 1 vzr stá ve dnech, kdy se d jí významné události. ORGANIZACE PRÁCE Ro 1 Na základ vlastního projektu a nezávislé analýzy firmy PricewaterhouseCoopers byla resystemizována práce zpravodajské sm ny. Redakto i st ihové služby byli organiza n p evedeni do zpravodajské sm ny. Pro redaktory sm ny byla zavedena 8hodinová pracovní doba. Sm na i pracují v dosavadním cyklu 12hodinových sm n, protože je pro ídícího pracovníka d ležitá kontinuita b hem dne. T žišt m jejich innosti je p edevším koordinace práce redaktor v terénu a ve zpravodajské sm n . Dále se posilovala úloha a odpov dnost zpráva p i p íprav zpravodajských relací. Napomohlo tomu i zavedení dopoledních Událostí dne, které sami p ipravují. Zpráva i také redigují texty, ve spolupráci se sm na em se podílejí na celkové koncepci zpráv a sami ást relací p ipravují. PROPAGACE
Ro 1
Ro 1 v roce 1999 intenzívn pracoval na lokálních vysílacích akcích a mediálních partnerstvích, pokra oval v p ímých p enosech z r zných m st a zajímavých akcí. Nejvíc ze všech program se také v noval Reprezenta ní prodejn Ro. Ke zna nému ohlasu v tisku p isp la i anketa ”Hit století”, kterou Ro 1 - Radiožurnál vysílal a propaga n zajistil. Ro 1 se dále vysíláním a propagací podílel na humanitární akci ”Pomozte d tem”, spolupracoval s MMF p i p íprav výro ního zasedání Mezinárodního m nového fondu a
Sv tové banky v roce 2000, s OV na p íprav ankety Olympionik a medaile století a na akci ”Epic - cena za odvahu” pro d ti, spolupracoval na projektu pro dlouhodob nemocné d ti, na vyhlášení sportovce století ve Vídni apod. Alexandr Pícha šéfredaktor Ro 1 – Radiožurnál Struktura programu 45% zpravodajství a publicistika 47% hudba 8% ostatní • • • • • •
vzd lávací nábo?enské kulturní sportovní vysílání pro menšiny reklama
eský rozhlas 2 -PRAHA Rok 1999 byl pro eský rozhlas 2 - PRAHA asem významným, ale samoz ejm také složitým. V pr b hu roku pokra ovalo vysílání ve schématu, které bylo vytvo eno v p edcházejícím roce týmem vedeným šéfredaktorem Mgr. Miroslavem Bobkem. V n m byl kladem d raz p edevším na zábavnost programu a na zúžení hudebního formátu. Jist nejvýznamn jší pozitivní zm nou bylo zavedení pravidelných zpravodajských relací v ranním bloku každou p lhodinu, v denním a ve erním vysílání každou hodinu. Byla vytvo ena skupina ”zpráva ”, kte í p ipravují a tou relace p ipravené ve spolupráci se zpravodajskou sm nou Radiožurnálu. Da ilo se publicistice, i když se v ní projevila jistá formální i obsahová stagnace. Ve vysílání se objevovaly p ísp vky, které se asto míjely s reálným asem vysílání. Mohly se objevit kdykoliv jindy. Ve vysílání Ro 2 - PRAHA však v dobré kvalit z staly konstanty, které lze ozna it jako rodinné st íbro - populárn v decký magazín Meteor, Kavárna Bohemia publicist Oty Nutze a Ji ího Vejvody, Profil Antonína Zelenky a n které další, které v širším pohledu publicistickou úrove stanice udržovaly pom rn vysoko. Zábavné vysílání se na Ro 2 - PRAHA zam uje p edevším na nejpopulárn jší autorskoherecké osobnosti a nejpopulárn jší eské ”bavi e”. S Redakcí zábavy pravideln spolupracují Eduard Hrubeš, Petr Novotný, Ji í Suchý a Jitka Molavcová, Milan Lasica a Július Satinský, herci starší generace (nap . Miroslav Horní ek, Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Petr Nárožný) i generace st ední a nejmladší (nap . Martin Dejdar, Marek Eben, Petr Vacek, Petr Rychlý). Usilovali jsme o co nejv tší žánrovou pestrost a efektivní formáty zábavných po ad . Jsou jimi nap . Škola života Lasici a Satinského, zábavné talk show populárních herc s politikem Voskování, komponovaný p enos z pražské Ypsilonky Nepravideln pravidelné vysílání, Nostalgické muzeum zábavy Extra i zábavný po ad na principu ”kinoautomat ” Baví-nebaví. Redakce zábavy v roce 1999 po ídila i rozhlasov komponované záznamy výjime ných autorsko-hereckých po ad a programy do jisté míry experimentální - nap . po ad Ji ího Suchého Otvírání studánek, realizovaný na pomezí rozhlasové hry a zvláštního zábavného ”fí ru”. Tvorba redakce získala v roce 1999 dv nejvyšší ocen ní v letošní Prix Bohemia v kategorii zábavných po ad . Hudební redakce od za átku roku realizovala vysílání podle nového schématu, v n mž
došlo k výraznému len ní vysílání na hlavní vysílací as od pond lí do pátku v dob 05.00-17.00 hod. a vysílání v ostatních asech (ve er, noc, soboty, ned le a svátky). V hlavním vysílacím ase p evládá ”st ední proud” populární hudby, který je od 1. února vybírán prost ednictvím hudebního programu Selector. V ostatních asech dostávají prostor také další hudební žánry, které pat í do formátu Ro 2. Samostatné hudební po ady mají stálé asy, které dávají poslucha m možnost poslouchat ty ”své” po ady pravideln . Hlavní hudební dramaturg eského rozhlasu k 23. b eznu 1999 radikáln snížil používanou hudební sestavu na pouhých 630 písni ek v ”rotaci”. Tím vznikl uzav ený okruh nahrávek výhradn domácí produkce, který hudební tvá stanice zbyte n a výrazn ochudil. Toto neblahé nastavení hudebního formátu nutn utvrzovalo v našich poslucha ích pocit, že Ro 2 - PRAHA je tu opravdu jen pro ty nejstarší poslucha e. Snaha získat mladší p íznivce tak jist vycházela naprázdno. Od ledna se ve vysílání postupn zavád la nová hudební grafika, která vycházela z tradi ního loga stanice (motiv úvodu Smetanova Vyšehradu - Es dur, c moll, B dur, Es dur) v citlivém zpracování skladatele Jana Hály. Po hudební stránce bude grafika Ro 2 PRAHA dále rozvíjena. Dramaturgie Ro 2 v roce 1999 p ipravila a odvysílala adu po ad , ve kterých respektovala zam ení a p edur ení stanice jako ve ejnoprávního a univerzálního rozhlasu. Byly to p edevším po ady dokumentární, nap . P ípad Antonína Koniáše pokus o nezkreslený portrét legendárního jezuitského kn ze, Causa Bible - p íb h Svatého písma a jeho prom n v pob lohorských echách a jiné. V této ad se objevily i po ady reflektující minulost pom rn nedávnou - Škola na hranici - p íb h první romské školy v eskoslovenské republice, Vybledlá fotografie - portrét odbojá e Radima Kuthana, v zn ného komunisty a další. Ve ve erních asech jsme odvysílali pozoruhodný ty dílný cyklus po ad o esko-n meckých vztazích od st edov ku až do sou asnosti eši a N mci I-IV. K nedávné minulosti se vrátil seriál Mé jméno je Agent, který p iblížil n které praktiky bývalé Státní bezpe nosti. P ipravili jsme i po ady, které se vlastn obracejí do budoucnosti - byly to p edevším dva diskusní po ady Evropské paragrafy o právních vztazích v Evropské unii a o tom, co eká ob any naší republiky po našem vstupu do EU. Vytvo ili jsme tak základ pro cílen jší publicistickou innost v této oblasti. V posledním tvrtletí odstoupilo vedení stanice. Cílem nového vedení je zefektivnit vnit ní fungování stanice a stanovit jasnou odpov dnost za asové vysílací bloky. Byly vytvo eny Redakce Dobrého jitra, Redakce Hosta do domu a Dobrého odpoledne a byla ustanovena i Redakce zpravodajství a publicistiky. Tak se napravilo pon kud nefunk ní organiza ní uspo ádání a vytvo ily se p edpoklady pro kvalitn jší práci. Ing. Miroslav Dittrich šéfredaktor Ro 2 - PRAHA Struktura programu • • • • • • •
hudba 35% zpravodajství 20% zábavné po ady 17% kulturní po ady 8% vzd lávací po ady 9% rozhlasové hry 3% ostatní 8% P ehled prvovýroby Rozhlasové hry
1998 1560
1999 2288
etba na pokra ování
410
280
Ostatní etby
0
0
Vážná hudba
0
0
Folklór
0
90
Jazz
0
0
440
330
3410
3650
Hudební p enosy Živé hudební nahrávky Ro 3 - Vltava
I v roce 1999 p edstavovalo vysílání Ro 3 – Vltava významného prost edníka domácích i zahrani ních kulturních hodnot a dílnu specifické rozhlasové tvorby (rozhlasová hra, feature, dokument). Rok 1999 m že být v existenci Ro 3 - Vltava d kazem, že pojmy ”kontinuita” a ”stabilita” nejsou synonymem strnulosti. Bez dramatických revolucí, šetrn k návyk m poslucha , jsme uvedli do života adu nových po ad a ješt více programových inovací v rámci stabilních ad. N kolika postupnými zásahy jsme programovou skladbu p izp sobili p irozeným rytm m schopnosti soust ed n vnímat. Pevné vysílací schéma jsme ”otev eli” v ad polodenních nebo celodenních tematických projekt s netypickou programovou skladbou a zd razn ným prvkem spontaneity. Zárove jsme po celý rok usilovali o celostní dramaturgické pojetí programu. Doufejme, že práv výsledkem tohoto dramaturgického úsilí je prodloužení doby poslechu Vltavy, opakovan potvrzované pr zkumy. V roce 1999 skon il po dvou letech ve vysílání Vltavy velkorysý programový projekt Uprost ed pevniny se stovkami po ad k tisíciletí kultury v geografickém prostoru ech a Moravy. (V r. 1999 mj. dvanáct reminiscencí na deset století eské duchovní kultury a historie Zpráva o pam ti i dvanáctidílný cyklus na téma eši a N mci.) Jeho sou ástí byl i nejv tší programový projekt Ro 3 v roce 1999, na n mž se úsp šn podílela i regionální studia - Dny eské židovské kultury s premiérami 80 po ad . Projekt vyvrcholil p ímým p enosem ve ejného p ed ítání 3.000 jmen ob tí holocaustu v pražské Pinkasov synagoze (Každý lov k má své jméno ) za ú asti n kolika set p edních osobností eského kulturního a spole enského života v etn prezidenta republiky a zahrani ních diplomat . Tato událost mimo ádného spole enského významu, p ipravená stanicí Vltava ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, byla z ejm zcela ojedin lým po inem v historii rozhlasového vysílání. M la ohlas doma i v zahrani í. Pr b h aktu byl zaznamenán v n kolika filmových dokumentech. K dalším významným programovým akcím Ro 3 pat ilo speciální živé publicistické vysílání k válce v Kosovu, celodenní programový projekt Johann Strauss a Víde 99, Den Brna ve vysílání Vltavy (p ipravený RS Brno), Týden slovenské rozhlasové hry a dokumentu, Týden E. A. Poea. Prost ednictvím sít EBU Vltava vysílala dva celodenní radiomosty ze sféry vážné hudby a celodenní jazzový radiomost ke 100. výr. narození Duka Ellingtona. áste n se p ipojila k celodennímu vysílání Hesenského rozhlasu Den v Evrop s desítkami zvukových pohlednic ze všech evropských zemí. Zprost edkovala p ímé p enosy z Metropolitní opery v New Yorku, z milánské La Scaly, Pa íže, Amsterodamu a dalších evropských metropolí, jazzové koncerty z Ma arska, Kanady, Dánska, Švýcarska, Francie, USA. Koncerty vážné hudby jsme vysílali v 66 p ímých p enosech, dalších 57 jsme zaznamenali. Naše mikrofony zachytily všechny nejvýznamn jší domácí hudební festivaly, mj. Pražské jaro 99, Mezinárodní hudební festival eský Krumlov, Pražský podzim a také Jiho eský festival laureát mezinárodní rozhlasové sout že mladých interpret vážné
hudby Concertino Praga. adu t chto koncert jsme poskytli do mezinárodní sít EBU. Po ídili jsme snímky z 1. Mezinárodního festivalu romské hudby Khamoro 99. Hudební spektrum vysílání se rozší ilo o po ady jazzrockové hudby a v tší zastoupení world music. Redakce rozhlasových her a dokumentu vyrobila 61 titul rozhlasových her (po ítány jsou i jednotlivé díly seriál ) pro stanici Vltava i Praha, což je o 10 titul mén než v roce 1998. Mj. byl nato en nejv tší desetidílný um lecký seriál vytvo ený pro Ro 3 - Leonardo da Vinci podle románu D. S. Merežkovského s plejádou vynikajících herc , nové verze Nezvalovy Manon Lescaut v re?ii J. Henkeho a Tylovy Drahomíry v režii J. Mel e. Vzniklo 180 nových po ad v oblasti dokumentárn publicistické tvorby. esko-n mecký koproduk ní dokument Utíkali p ed Hitlerem, prezentovaný na p d berlínské ambasády R, vyvolal v N mecku významnou mediální pozornost. Týden slovenské hry a dokumentu ve vysílání Ro 3 - Vltava p edstavil nejlepší sou asnou slovenskou rozhlasovou tvorbu. Redakce rozhlasových her a dokumentu vypsala vyzývací sout ž na p vodní rozhlasovou hru, podpo enou granty Ministerstva kultury a generálního editele eského rozhlasu. Osloveno bylo 154 eských autor , došlo 61 text . Z ocen ných d l bude uspo ádána p ehlídka sou asné eské rozhlasové hry. Progresivní zm nou prošlo v roce 1999 zpravodajství. Rozší ili jsme zpravodajské relace, jejichž pevnou sou ástí jsou zprávy ze zahrani ní a domácí kultury v etn regionální. Do vysílání byly za azeny nové po ady. V ad ?ivot - osudy - osobnosti vzniká z podn tu stanice Vltava cyklus unikátních ”mluvených memoár ” významných osobností eské kultury. Úsp ch mají krátké poetické antologie Vy atá slova a motivy v eské a sv tové poezii. Rozhlasový magazín o kultu e na internetu V Síti jsme provázali s internetovou stránkou Vltavy. Publicistický magazín Spektrum reflektuje d ní v zahrani ní kultu e, živ vysílaný Magazín o programu p edstavuje poslucha m p ipravované po ady, redaktory a tv rce. Na vysoký zájem poslucha ské ve ejnosti o rozhlasový dokument reaguje nová programová ada Cesta - dokumentární portréty lidsky zajímavých osobností v jejich autentickém prost edí. Autorské zázemí této ady tvo í zejména ”vltavská dílna” mladých talentovaných dokumentarist . Trvale vysokou úrovní se vyzna uje t íhodinový živ moderovaný blok Víkendová p íloha stanice Vltava vysílaný v sobotu dopoledne. Stanice zorganizovala další ro níky rozhlasových sout ží mladých hudebník Concertino Praga a Concerto Bohemia a Jiho eský festival Concertina Praga. Klub Vltava - volné sdružení poslucha a p íznivc stanice - má již na 4000 len . Kolektivním lenem se stala spole nost Hudební mládeže R. Do klubových ad se hlásí, zejména po internetu, stále více zájemc zejména z nejmladších v kových kategorií. Pro leny jsme vydali 4 ísla klubového tvrtletníku, uskute nilo se 15 klubových setkání v Praze i v regionech. Se stanicí se rozlou ilo n kolik dlouholetých pracovník eského rozhlasu (dosavadní šéfredaktor O. Knitl, hudební redaktor V. Truc, hlasatelka H. Mašková). Omladil se hlasatelský sbor, nastoupilo n kolik redaktor mladšího st edního v ku, stanice soustavn spolupracuje s mladými talentovanými autory zejména v oblasti dokumentární tvorby. ty i pracovníci stanice získali v roce 1999 významná ocen ní za svou rozhlasovou tvorbu. (Šéfrežisér Josef Henke, režisérka Markéta Jahodová a režisér Josef Mel v oboru rozhlasové re?ie, redaktorka Vladimíra Luka ová za projekt Každý lov k má své jméno.) PhDr. Blanka Stárková
šéfredaktorka
Ro 3 – Vltava
P ehled prvovýroby (v minutách) rozhlasové hry
3.553
speciální slovesné po ady
6.772
etba na pokra ování
6.810
ostatní literární po ady
9.927
živé slovesné nahrávky
1.890
vážná hudba
4.585
jazz hudební p enosy živé hudební nahrávky Struktura vysílání: • • • • • • • • •
99 6.770 5.220
vážná hudba 50,5 % jazz 9,2 % ostatní hudební žánry 8,6 % zprávy 2,3 % programová nabídka 1,6 % (v etn autoreklamy, anoncí Ro1+2) hry 2,7 % etby 8,7 % poezie 1,4 % publicistika a dokument 14,8 %
Ro 6/RSE Stanice Ro 6/RSE loni po dvou st hováních a tvrtém roce své existence dopilovala sv j profil, personáln a programov se stabilizovala a nový rok oslavila novým programovým schématem. Ro 6/RSE je jedinou výslovn analyticko-publicistickou stanicí v eské republice. Staví na názorové pluralit provázející každou skute nou demokracii. Netolerance k názor m jiných lidí z jakýchkoli jiných stran eského politického spektra má u nás ovšem hluboké ko eny. A tak pro nás není nutn výhodou, že Ro 6/RSE vysílá nejvíc komentá a analýz ze všech eských elektronických sd lovacích prost edk . Je proto naší snahou pomoci p ekonat n které neblahé návyky z uplynulého víc než p lstoletí a trp liv zlepšovat politickou kulturu v zemi. Pohybujeme se kolem st edu, nehlásáme názory extrémní, kritiku se snažíme podávat v cným a slušným tónem. Vždy d láme rozdíl mezi zprávou a komentá em. Komentátor má samoz ejm sv j subjektivní názor, nesmí však sklouznout k bulváru, senzacechtivosti, neov eným informacím. Naše mise je jiná než byla ve Svobodné Evrop za totality. Jde nám o obrušování tvrdých hran na politickém poli, pomoc rozvoji demokracie (existence demokratických institucí ješt nezaru uje stabilizovanou demokracii) a orientaci ob an v pom rn novém ovzduší tržního hospodá ství. Po ád se vyplácí zahrani ní zkušenost. V roce 1999 jsme sice graduáln , ale dosti podstatn rozvíjeli naše programové schéma. K tradi nímu po adu o Evropské unii a integraci do euroatlantických struktur Kompas p ibyl po ad Se Svobodnou Evropou do Evropy. Nemalé problémy nemalého významu v našem školství se snažíme pomoci ešit v programu Dít školou povinné. Název dalšího nového po adu je výmluvný dost - Zaost eno na lidská práva. Z našich zkušeností
z r zných besed na vysokých školách vychází po ad s mládeží Na rovinu, který u nás vysílá nositelka Ceny Ferdinanda Peroutky Lucie Vopálenská. Po ad p ináší názory p evážn student , a to nejen na politiku. P ipravujeme po ad Polnice, program pro armádu a o armád . Samoz ejm pokra ujeme v tradi ních po adech typu Události a názory nebo Studio STOP, z n hož vysíláme živ politické diskuse a polemiky. Zem žlu v nujeme ekologii, za n které po ady výmluvn hovo í už jejich název - Demokracie v teorii a praxi, Ekonomika pro každého, Hlasy a ohlasy z region . Do po adu Odpolední live telefonují se svými otázkami a názory poslucha i, hovo í v n m jak politici, tak i r zní experti, léka i nebo zástupci užite ných nadací. Zprávy vysíláme skoro každou celou hodinu v neobvyklé desetiminutové délce, za kterou se ovšem p imlouvají nejen naši poslucha i, ale i panelisté z r zných pr zkum . Ti také konstatují, že díky elektronickému spojení s ”velkou” Svobodnou Evropou (RFE-RL) máme více zahrani ních informací než jiné eské stanice a p icházejí také rychleji. Navíc pro nás je ”dobrá zpráva - také zpráva”. Na stanici Ro 6/RSE pracuje v sou asné dob jen 18 zam stnanc . Na vysílání se ovšem podílí ada stálých externích spolupracovník . Ve všední dny vysíláme 18 a p l hod. o víkendu 16 hodin denn . Vlastní redakce Ro 6/RSE je p i velmi malém po tu zam stnanc rozd lena na malé pracovní skupiny (vnitropolitickou, zahrani ní, zpravodajskou, živá vysílání), které mezi sebou na jedné stran zdrav sout ží, ale sou asn prakticky každodenn spolupracují. Hlas Ameriky, BBC, naši korespondenti z Moskvy a Pa íže a donedávna i Deutsche Welle pro nás p ipravovali informace o postojích nejvlivn jších zemí k sv tovým i našim problém m. Pokra uje spolupráce s jinými stanicemi eského rozhlasu. Existuje i spolupráce s Respektem a Hospodá skými novinami, které pro nás p ipravují pravideln novinky z burzy. D ležité je, že díky slovenskému odd lení RFE/RL vysíláme denn 4 hodiny také slovensky a jako jediní v této mí e posilujeme pokra ující vzájemné pov domí eského a slovenského národa. Díky úsp chu joint venture RSE s eským rozhlasem pokra uje finan ní podpora z Washingtonu. Nejv tším evropským problémem, kterým se naše stanice v roce 1999 zabývala, byla p irozen balkánská krize. Permanentn jsme dávali informace do historických i aktuálních souvislostí, udrželi v cný a klidný tón, nerozdmychávali vášn a kladli velký d raz na obsah i dopad vysílání. M li jsme výhodu, že z ”velké” RFE nám docházela ada ov ených informací z ady pramen , které v té chvíli ješt nebyly v eské republice b žn dostupné. Byli jsme velmi trp liví a co nejp esn jší. Snažili jsme se také opatrn nacházet ešení a východiska (v etn nap íklad n kterých diplomatických krok Ruska). Stále jsme zd raz ovali nad ji v kone né diplomatické ešení. Ve vysílání se objevily nejen eské politické osobnosti s r znými názory, ale také ada velvyslanc a politik cizích. Hodn místa jsme v novali eské pomoci Kosovu, vysílání se ú astnili i p edstavitelé Nadace lov k v tísni anebo Charity. V roce 1999 vydala agentura STEM/MARK kvalitativní výzkum Ro 6/Rádia Svobodná Evropa s podtitulkem ”Základní postoje a názory poslucha ”. Takto podrobná studie vyšla o naší stanici poprvé v historii. Výsledek postoj a názor je bezesporu velmi pozitivní. RFE/RL zase nechala p ipravit podrobné hodnocení našich po ad na tém 50 stranách v angli tin . Bylo zhotoveno na základ podrobného hodnocení sedmi anonymních panelist z eské republiky a jednoho kontrolního hodnotitele, experta z USA. Celkov se hodnocení oproti stejné práci provedené p ed rokem zlepšilo. Dostali jsme vysoké známky ve všech kategoriích. Namátkou uvedu alespo n které: žurnalistická kvalita, informa ní hodnoty, vybalancovanost program , objektivita i p i zachování širokého názorového spektra, relevantnost témat ve vztahu k zájmu poslucha e, vysoká kvalita eského jazyka, prezentace, atd. Konfederace politických v z , Kutná Hora, ud lila RSE Pam tní medaili III. Odboje za ”pomoc demokracii v minulosti i v sou asnosti”. Komentátor Jan J n obdržel Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 1999. V kulturní oblasti spolupracujeme s Nadací Zdeny
Podhajské, která každý m síc organizuje pod naším patronátem koncerty vážné hudby a v lét 1999 jsme byli patrony Mezinárodního socha ského sympozia v Krušných horách. Náš poslucha je podle r zných pr zkum zpravidla lov k s vyšším vzd láním a širokým rozhledem anebo aktivní ob an, který prost cítí pot ebu rozši ovat své vzd lání a konfrontovat své názory s názory dobrých publicist . Zpravidla se nespokojuje s pasivní konzumací informací, ale klade otázky a chce se orientovat v relativn nové skute nosti, která jej obklopuje. Hledá souvislosti asto i v daleké minulosti. Vždycky budeme stanicí menšiny (by d ležité), která se o politiku a ekonomii zajímá hloub ji anebo v politice a ekonomii p ímo p sobí. Dokládají to i nejnov jší výsledky pr zkumu Media projektu. Ro 6/RSE je v poslechovosti na pátém míst v eské republice mezi více než 80 stanicemi v kategorii vysokoškolsky vzd laných lidí: 9,8% za posledních 14 dní, 8,1% týdn , 5,7% denn (podstatný vzestup). Z míst jsme na tom nejlépe v Praze, kde nás poslouchá 4,9% obyvatel za posledních 14 dní, 4,4% týdn a 3,1% denn . Zcela naho e se objevujeme v r zných pr zkumech zabývajících se d v ryhodností. S technickou modernizací stále rostoucí handicap máme nepochybn v tom, že vysíláme pouze na st edních vlnách. V ková struktura poslucha je podle grafu z pr zkum pom rn vyrovnaná, nižší ovšem u nejmladší populace. A práv proto jsme za ali pravideln vysílat nikoli o mladých, ale s mladými. Mgr. Pavel Pechá ek šéfredaktor Ro 6/RSE Struktura programu • • • • •
77% zpravodajství a publicistika 10% vzd lávací po ady 6% náboženské po ady 3% literární po ady 1% kulturní po ady
1.2. Regionální vysílání Ro 5 – regionální studia Zatímco v roce 1998 slavil 75 let své existence eský rozhlas, o rok pozd ji si kulatá výro í p ipomínali hned ve t ech z jeho osmi regionálních studií: 50 let vysílání v Olomouci, 70 let v Ostrav a 75 let v Brn . Rok 1999 byl pro regionální vysílání rokem stability a mírného pokroku. Ojedin lým ve ejnoprávním fenoménem z stalo postavení eskobud jovického studia v jiho eském regionu. V nov rekonstruované budov s výrazným interiérem a supermoderním rozhlasovým vybavením prodloužili o 2 hodiny program v Hradci Králové, velmi dob e se etablovala nov z ízená liberecká redakce. Patrn nejbou liv jšími prom nami prošla v roce 1999 Regina Praha, nebo ve t ech vlnách postupn p ešla na formát metropolitního zpravodajsko-publicistického rádia. Prostor, který ve st edních echách Regina Praha uvolnila, si mezi sebe rozd lila "okolní" studia (Plze , eské Bud jovice, Hradec Králové a Ústí nad Labem). Programové zm ny sm ovaly hlavn k v tší dynamice, p ehledn jšímu programovému schématu a k živ jšímu víkendovému vysílání. V polovin roku se sjednotil as za átku regionálního vysílání: ranní program studií tak v p t hodin logicky navazuje na p irozený šev mezi no ním a ranním vysíláním eského rozhlasu 2 - Praha. Významným zásahem do organizace programu v tšiny studií bylo zavád ní sofistikovaného výb ru hudby pomocí softwarového nástroje – Selectoru. Pod vynikajícím metodickým vedením se však hudební programování v eském rozhlase velmi rychle profesionalizovalo. Výrazným zlomem byl rok 1999 pro zpravodajství – spolu s celoplošnými stanicemi p ešla i regionální studia na moderní zpravodajský systém Avstar, hradecké studio pak
implementací audiosystému Dalet o rok p edb hlo celý rozhlas. Digitální zpracování zvuku a jeho p enos prost ednictvím intranetu se ale prosadilo i tam, kde Dalet ješt nemají. Snížila se tak závislost tv r ích pracovník na technickém personálu a nároky na telekomunika ní linky, roste produktivita práce redaktor a jejich operativnost. Ruzbeh Oweyssi intendant regionálních studií eský rozhlas Brno Jubilejní 75. rok byl pro brn nské studio nejen rokem oslav, ale p edevším rokem pokroku ve v tšin d ležitých oblastí innosti. Zlepšili jsme program, zvýšili jsme poslechovost i podíl na trhu, došlo k personálním zm nám na n kterých klí ových pozicích. I tyto zm ny jsou p edpokladem rychlejšího vývoje v oblastech, v nichž dosud cítíme dluhy: v promotion, v obchodní innosti, ale i ve zpravodajství a publicistice. etné programové zm ny a inovace, které jsme provád li v pr b hu celého roku, m ly naplnit naše rozhodnutí z ledna 99. Tehdy jsme si p edsevzali oslovovat v tšinového poslucha e cílové skupiny 40 plus, a to programem, který kombinuje aktuální regionální zpravodajství a služby s pozitivn lad nou publicistikou, asto zábavn jšího charakteru; hlavn o víkendech pak chceme více erpat z kulturního bohatství regionu. Snažíme se vybudovat si image nejlépe informovaného, nicmén vlídného, p átelského a také užite ného rádia pro každého Moravana. Toto zam ení se nyní ukazuje v souladu s novými výsledky preferencí obyvatel – a opakovan stoupající k ivka poslechovosti našeho regionálního vysílání z ejm správnost tohoto zam ení potvrzuje. Za nejpodstatn jší programové zm ny pokládám využití Selectoru ve v tšin živ odbavovaných po ad a zcela nové programové schéma víkendového vysílání; práv o víkendech je hudební tvá stanice, vytvá ená ve všední dny p evážn pomocí Selectoru, dopln na a rozší ena o komponované po ady vážné hudby, folklóru, folku, jazzu a dalších menšinových žánr . O víkendech podporujeme kulturutvornou roli stanice také po ady literárními, zábavn nau nými, po ady náboženskými i po ady pro menšiny a o menšinách. Jedním z takových zda ilých ”menšinových” po ad je nap . cyklus erný Petr, který získal na lo ské rozhlasové p ehlídce Report 1. cenu v publicistice. Ovšem i ve všednodenním vysílání, které jsme vloni rozší ili na 13 hodin, zbylo jen velmi málo po ad i blok , které neprošly alespo inovací. Dobré ráno získalo pevnou strukturu, v tší dynamiku a také nové externí moderátory, hlavní publicistické bloky Apetýt a Rendez-vous posílily p edevším hudební složku a kontakt s poslucha i, pravidelnost a ád získaly i polední hudební po ady. Nejvíce se ovšem zm ny ve všední dny dotkly redakce zpravodajství a publicistiky: zavedli jsme hodinový rytmus zpráv po celý den, prakticky zcela nové regionální Radionoviny t ikrát denn , novou podobu Radioburzy a Trhu práce, vysíláme pravidelnou Reportáž týdne, hlasatele-zpráva e nahradili redakto i, nov jsme obsadili redaktorská místa ve Zlín a Jihlav . Nový vedoucí redakce spolu s šéfredaktorem zavedli od prosince editoriální systém, díky n muž se tém okamžit výrazn zlepšily všechny zpravodajské relace a také výrazn rozší ila spolupráce s Ro 1. Ani jednu z t chto programových zm n nepokládám za definitivn ukon enou, nicmén s trendem zm n jsem – s jistou dávkou opatrnosti – spokojen. Mnohem podstatn jší ovšem je, jak na zm ny reagovali poslucha i. Na bujaré oslavy to ješt možná není, nicmén poslední výsledky poslechovosti jsou nejlepší, jaké v Brn Media-projekt v bec kdy zaznamenal. Za stejn d ležitou ovšem pokládám skute nost, že k r stu poslechovosti došlo za pln ní všech ve ejnoprávních úkol studia. Potvrzuje se tak naše p esv d ení, že ve ejnoprávnost a poslechovost spolu v bec nemusejí kolidovat, ba práv naopak: ve ejnoprávní rysy vysílání, jako jsou nap . rychlé a objektivní zpravodajství, poutavá publicistika, servisní a poradenské po ady, partnerský a vst ícný p ístup k poslucha m, kultivovaná zábava a kulturnost v nejširším slova smyslu – to vše by m lo
být spíše konkuren ní výhodou oproti ”chudším” komer ním stanicím. (V souvislosti s komer ními stanicemi ovšem nutno p ipomenout specialitu brn nského mediálního prost edí – a to zna nou respondentskou zam nitelnost naší zna ky a zna ky komer ního Rádia Brno: z pr zkum vyplývá, že ást našich starších poslucha uvádí nás práv coby Rádio Brno.) Na t chto poslechových p ír stcích je pozoruhodné také to, že jich bylo dosaženo tém bez podpory klasických promoaktivit. Odd lení pro styk s ve ejností a obchod, oslabené vlastními personálními problémy, se totiž bohužel dokázalo soust edit pouze na akce související s oslavami 75. výro í studia, zatímco drobná a systematická propaga ní práce (o obchodu ani nemluv ) se p íliš neda ila. Teprve vým na na postu vedoucího tohoto odd lení vnesla do této d ležité innosti nezbytnou koncepci; její správnost a ú innost ovšem prov í až letošní rok. I p es p edešlé výhrady jsme ovšem mohli být s n kterými tzv. oficiálními akcemi k 75. výro í pravidelného brn nského vysílání spokojeni, p esn ji: reakce i po et návšt vník ukázaly, že spokojeni byli práv a p edevším oni. Silné hudební zážitky nabídly p edevším t i hudební koncerty, každý jiného žánru: sv tová premiéra experimentálních skladeb brn nských skladatel Miloše Št dron a Pavla Blatného v podání orchestr Gustav Brom Big Band a skupiny Dama Dama - a dvakrát plné Janá kovo divadlo p i koncertu sourozenc Ulrychových a slavnostním koncertu Státní filharmonie Brno, vysílaném p ímým p enosem na Ro 3. Vyprodané byly i oba folklórní slavnostní koncerty – op t v Janá kov divadle soubor Ondráš a BROLN v Besedním dom . Tém dva tisíce poslucha navštívilo naši budovu b hem Víkendu otev ených dve í, velký zájem byl i o naši celodenní prezentaci na brn nském nám stí Svobody. Poslucha i k nám chodili i celý jeden prosincový týden na promoakci Váno ní dárek, spojenou se stejnojmennou rozhlasovou sout ží; p edváno ní program pak vyvrcholil charitativní aukcí výrobk d tí z ústav sociální pé e, jíž se ú astnili i zástupci politických elit regionu. Ale nespoléhali jsme se pouze na to, že poslucha i chodí k nám: my jsme zase vyjížd li nejmén jednou m sí n p ímo za nimi, a to v rámci akce ”Rendez-vous na cestách”, kdy jsme vysílali ze všech v tších m st v regionu. Dobrý nápad byl ale oslaben nedostate nou propagací; podobn tomu bylo i s výstavou o historii našeho studia, která po celé zá í probíhala v M nínské brán v Brn . Tradi n výrazná – co do rozsahu i kvality – byla naše produkce pro celoplošné stanice. Už její pr m rný objem – tém dv a p l hodiny denn ! – staví brn nské studio v této oblasti do podstatn jiné kategorie nežli všechna ostatní regionální studia a je i faktickým potvrzením Brna jako druhého kulturního centra republiky také v oblasti rozhlasových um ní. Kvalitu této produkce v lo ském roce potvrzují i n která odborná a oficiální ocen ní: rozhlasová hra Arnošta Goldflama ”Budou vyvoláni jménem” byla vybrána do nejprestižn jší sv tové sout že Prix Italia a získala také estné uznání na Prix Bohemia, na p ehlídce Bilance 99 se do kal úsp chu ”Májový ráje ek” Dmitrije Šostakovi e, Miloše Št dron , Olgy Je ábkové a Evy eho ové. Vysokou poslucha skou oblibu si udržují na Ro 2 ”Toulky eskou minulostí” Josefa Veselého, na Ro 3 jsme si p ipomn li naše výro í také šestnáctihodinovým živým vysíláním ”Den Brna na Vltav ”. Stále vzr stající tendenci ale jeví i spolupráce naší zpravodajské redakce s Ro 1. Lo ský rok byl také prvním pod novým, respektive staronovým vedením. I zm ny, do nichž jsme se pustili, jsou vlastn ”staronové”: vycházíme vst íc soudobým poslucha ským preferencím, inovujeme a kultivujeme ovšem i to, v em byl program brn nské stanice tradi n silný. Vzr stající poslucha ský zájem o naše vysílání nás napl uje opatrným optimismem i pro letošní rok. Ta opatrnost pak vyplývá p edevším z nejistoty ohledn vn jších vliv , mezi n ž tentokrát nepo ítám pouze konkurenci a definitivní zrušení Rozhlasu po drát , ale i klí ové rozhodnutí celého eského rozhlasu o budoucnosti regionálního vysílání po zm n územn správního uspo ádání republiky. Nepochybuji však o tom, že jakákoli koncepce t chto zm n bude muset p ihlédnout k výrazným
specifik m nejv tšího regionálního studia – a p edevším k zájm m jeho stále p ibývajících poslucha . Ludvík N mec editel eského rozhlasu Brno PRVOVÝROBA rozhlasové hry etba na pokra ování
90 1 020
ostatní etby
3 550
ostatní slovesná tvorba
5 370
vážná hudba jazz
260 32
folk
55
lidová
0
dechovka
0
hudební p enosy živé hudební nahrávky
85 6 269
STRUKTURA PROGRAMU • • • • • •
zpravodajství 20% publicistika 9% hudba 51% (v etn specializovaných hudebních po ad ) kulturní po ady 5% zábavné po ady 10% ostatní 5% (náboženské atd)
eský rozhlas
eské Bud jovice
eskobud jovické studio eského rozhlasu oslovovalo v roce 1999 120 – 130 tisíc obyvatel jižních, ale i st edních a západních ech. eský rozhlas eské Bud jovice tak byl po celý rok nejen nejposlouchan jší rozhlasovou stanicí svého regionu, ale také nejúsp šn jším studiem eského rozhlasu. Nejv tší úsp ch m ly už tradi n Písni ky pro radost, vysílané denn od 10ti do 12ti hodin. Tento po ad dramaturgicky p ipravují poslucha i, kte í si jednotlivé skladby objednávají. A koliv v tšinovým žánrem po adu byla i v roce 1999 dechovka, proniká do programu stále výrazn ji také folk a country i st ední proud.
Významné místo zaujímá studio jako tv rce vlastních zpravodajských relací. V roce 1999 se - v souvislosti s p echodem Reginy Praha na formát metropolitního rádia, eské Bud jovice s chutí chopily p íležitosti zabezpe ovat zpravodajství ze st edo eských okres P íbram a Benešov u Prahy. Zatímco ve v tší ásti p íbramského okresu je eskobud jovické vysílání dob e slyšitelné, na Benešovsku tomu tak již není. Proto eský rozhlas u inil první kroky k získání dalších kmito t , které mu umožní poskytovat místní ve ejnoprávní vysílání i obyvatel m zmín ného území v sousedních st edních echách.Vzhledem k náro nosti tohoto úkolu se žel výsledek dá ekat nejd íve v roce 2000. K v tší aktuálnosti vysílání p isp la digitalizace zpravodajské sm ny a instalace strukturované kabeláže firmou Logica. Soub žn s tímto krokem byli všichni redakto i vybaveni mobilními telefony a na nejexponovan jších PC byl instalován st ihový program Wavelab. Ten v kombinaci s používanými minidisky dovoluje velmi rychlé zpracování p ísp vk a jejich odeslání elektronickou poštou, a už do Radiožurnálu, nebo na vlastní vysílací pracovišt . Je pot šitelné, že redak ní tým eskobud jovického studia m l zájem tyto možnosti urychlen využít a v záv ru roku 1999 se jak redakto i, tak technici intenzívn u ili všechny novinky používat. Soub žn se za ala p ipravovat digitalizace archivních snímk . Od 1.7.1999 rozší il eský rozhlas eské Bud jovice své vysílání na 13 hodin, to znamená, že vysílá již od páté hodiny ranní (d íve od 6.00 hod.) do 18.00 hodin. V rámci vysílání došlo v eských Bud jovicích rovn ž k n kterým programovým zm nám.V sobotu od 9.30 do 10.00 hodin byl zaveden k 1.9.99 po ad Radioporadna, který využívá telefonního záznamníku pro sb r poslucha ských dotaz . Na ty pak lx týdn odpovídá p íslušný odborník. V lét uvedlo studio poprvé Laskavé vlny Nadi Urbánkové. Dopolední p lhodinový po ad si každou sobotu získával své p íznivce. Proto dochází k Novému roku 2000 k jeho p esunu na vhodn jší dobu a reprízování. Zm nu rovn ž doznal dechovkový po ad Profily. Od 1.7.1999 ho za al p ipravovat Zden k Vorá . S jeho osobou se zárove zm nila struktura kapel, o který se ctitelé dechovky dozvídají. Zvláštní ohlas pak m la sou innost s Jiho eskými listy na sout ži Dechovka století. Po t i m síce dávali tená i deníku a poslucha i dechovky své hlasy nejmilejší kapele i písni ce. Vít zem se stala Veselka a písni ka Moje eská vlast, dále pak Božejáci a Babouci.Všechny t i kapely pak na podzim ú inkovaly za podpory studia v eskobud jovickém kulturním dom Metropol p ed zcela vyprodaným sálem. Koncert s názvem Dechovka století se stal vyvrcholením snahy Ro B dát tomuto žánru, co mu náleží. Také v roce 1999 se eskobud jovické studio eského rozhlasu v novalo n kterým mimo ádným programovým po in m. Grant Ministerstva kultury umožnil nato it seriál o vstupu eské republiky do NATO a EU. Grant Fondu malých projekt Phare pak adu po ad o podmínkách zem d lství v naší republice a v sousedním Rakousku z hlediska Evropské unie. Stále ast ji Ro eské Bud jovice vysílal živ ”z terénu”. Už pon kolikáté to bylo Prázdninové rádio. Každý pátek se odpoledne tak vysílal živ radioproud Fontána z turisticky atraktivních jiho eských m st. Zvláštním druhem vysílání byla ú ast eskobud jovických rozhlasák na Schwarzenberském kanálu na Šumav p i 200.výro í jeho založení. Mimo ádné bylo také vysílání z nejv tšího evropského veletrhu, zam eného na úspory energie, který se uskute nil v rakouském Welsu. Vysílali jsme také z píseckého výstavišt p i Eko-Agro-Lesu. eský rozhlas se podílel i organiza n na n kterých zajímavých akcích, které oslovily jiho eskou kulturní ve ejnost. Byl to p edevším Festival duchovní hudby v Prachaticích, který se už po tvrté konal ve spolupráci s Festivalovou kancelá í Emy Destinnové. B hem
svého trvání se stal nejprestižn jší akcí m sta Prachatice, kde má studio tradi n velký po et poslucha . Dalším po inem v oblasti vážné hudby byl Zámecký koncert. Ten se uskute nil na zámku Bechyn v sou innosti s Mezinárodním odd lením eského rozhlasu se Slovenským rozhlasem v Bratislav . Také v roce ´99 pokra ovala tradice Betlémského sv tla, realizovaná spole n s ORF Linz. I tentokrát p ivezli eskobud jovi tí redakto i z Lince toto sv tlo, které p edali v p ímém p enosu a za doprovodu d tského sboru Jit enka v centru pozornosti obyvatel jiho eské metropole do rukou biskupa A.Lišky a primátora M.Tettera. Svébytné postavení má literární redakce. O kvalit její produkce sv d í vít zství dr.Hany Krej ové v kategorii publicistických po ad na Prix Bohemia Radio v roce 1999 v Pod bradech za dokument o eších, žijících v rumunském Banátu. Literární redakce p ipravila v roce ´99 ve spolupráci s Ro 3 osmidílnou etbu na pokra ování z knihy Vl.Macury Guvernantka. Unikátním projektem byla realizace sedmidílné etby z rukopisných deník Anny Lauermannové Mikschové, zmi ující eské literáty p elomu 19.a 20.stol. V rámci um lecké tvorby vznikl za pomoci Jiho eské univerzity devítidílný seriál Láska nap í staletími a n kolik dalších dokumentárních po ad , které nalezly uplatn ní na stanici Vltava. Úsp ch slavily rovn ž Staré pov sti eské v interpretaci Zde ka Sv ráka. Tento titul výborn zhodnotilo také vydavatelství Radioservis. Spole enskou prestiž získávalo studio i další inností klubu poslucha ek s názvem Saxana. Stranou zájmu nebyly ani humanitární akce, p edevším pravidelná ú ast na celorozhlasovém projektu Daruj krev s eských rozhlasem. eskobud jovickému studiu eského rozhlasu se da ilo v roce 1999 i po ekonomické stránce, a to díky zájmu o jeho vysílání. V pr b hu roku se poda ilo prodat tém beze zbytku reklamní as. Investice do strukturované kabeláže, ukon ené v íjnu 1999, p inesla menší nároky redakce na prostor. K obchodnímu využití formou pronájmu tak byly uvoln ny stovky metr tvere ních. Pronájmy se uskute ní po ínaje rokem 2000. Personální situace byla ve studiu stabilizovaná a fluktuace pracovník tém
nulová.
PhDr.Marie Šotolová editelka Ro eské Bud jovice P ehled prvovýroby 1999: Rozhlasové hry etba na pokra ování
0 750´
Ostatní etba
1560´
Vá?ná hudba
0
Folklór
0
Jazz
0
Dechová hudba
0
Ostatní pop. hudba
0
Hudební p enosy živé hudební nahrávky Struktura programu 1999:
120´ 740´
• • • •
Zprav. + public. 36% Hudba 59% Literatura 3% Ostatní 2%
eský rozhlas Hradec Králové Za átek roku 1999 byl pro nás ve znamení st hování, zabydlování a zvykání si. 26. února jsme ukon ili zkušební provoz a pln za ali vysílat z nové budovy v Havlí kov ulici. Tomu p edcházelo náro né - jak jinak - st hování a p íprava na p edání domu ve Vrchlického ulici p vodnímu majiteli. Ne každý se v novém hned cítil jako doma. Postupn ale ubývalo t ch, kte í ob as trochu bloudili, než se dostali ke svému pracovnímu stolu. Nejv tší atrakcí se stal zcela jednozna n edita ní a odbavovací systém Dalet. P es po áte ní ob asné trucování se ale da ilo více a více lidem ho nejen "zkrotit", ale i "ocho it". Troufám si tvrdit, že dnes by už nikdo nem nil. Asi by se slušelo shrnout, že: •
• • • • •
po ad neúsp šných pokus sehnat v Hradci Králové vhodný d m k rekonstrukci, snaze stav t na pozemku Ro, který jsme udrželi navzdory tomu, že se jednalo o jednu z nejsložit jších restitu ních kauz, se v zá í 1998 koupil d m od eské národní banky; do konce roku 1998 se poda ilo nenásilnou formou vyst hovat nájemníky z byt v polovin dubna za ala rekonstrukce budovy 31.12.1998 za alo zkušební vysílání z nové budovy 26.2.1999 byl zahájen plný provoz 1.4.1999 jsme p edali budovu ve Vrchlického ulici p vodnímu majiteli.
Program nezaznamenal žádných výrazn jších zm n. Posílili jsme zpravodajství a publicistiku. Rozší ené zpravodajské relace Východo eské ozv ny vysíláme ve 13 hod. a aktualizovanou verzi v 15 hod. Souhrnný Den v regionu vysíláme v 17 hod. Poslední zpravodajství p inášíme ješt v 19 hod. Výrazn se zvýšil programový podíl filiálních redakcí v Pardubicích, Ji ín , Vrchlabí a v Havlí kov Brod . V publicistice pat í mezi nejoblíben jší po ady týdeník o životním stylu Šarm, rozhlasový receptá Hobby, magazín Leonardo, klubový po ad Víc to nešlo, sout žní K ížovka (vysílaná i na Ro 2) a diskusní Kulaté stoly. Své tradi ní p íznivce má i jeden z našich nejstarších program Va íme s Habad jem. Poda ilo se omladit moderátorský tým, v hudební složce vysílání se zvýšil podíl eské produkce. Pokra ovali jsme v p ímých p enosech z významných akcí v regionu, jako nap . Divadlo evropských region , Jirásk v Hronov, Safari, CIAF - letecký den, Gastro, Velká Pardubická a Prix Bohemia Radio v Pod bradech. Jako jediná rozhlasová stanice jsme mediálními partnery ligových fotbalist v Hradci Králové. Z ve ejných nahrávek byly nejvýznamn jší Galave er s vyhlášením výsledk ankety o nejšarmantn jší osobnost roku a váno ní sout ž o eské jablko. Úsek pro styk s ve ejností a obchod p ipravil adu akcí v souvislosti s otev ením nové budovy. Oficiálního zahájení se zú astnila ada významných osobností, p ipravili jsme Den otev ených dve í (kolem 500 návšt vník ) a vše vyvrcholilo Mediálním plesem (spole n s Deníky Bohemia a kongresovým centrem Aldis). V záv ru roku jsme v Hradci Králové ve spolupráci s Radioservisem otev eli první mimopražskou reprezenta ní prodejnu eského rozhlasu.
V úseku techniky bylo nejd ležit jším úkolem zvládnutí nových technologií. Z po átku roku jsme vysílali st ídav ze staré i nové budovy s tím, že koncem února jsme p ešli pln na nová pracovišt . Z p est hované technologie z p vodní budovy se postupn svépomocí budovala dv pomocná pracovišt . V novém provozu se poda ilo zvládnout i n které po áte ní problémy, jako hlídání výpadk elektrické energie a výroba signaliza ního za ízení, kolaps systému Dalet a následný up-grade nov jšího systému a závady technologie Klotz, kdy byly výrobcem vym n ny veškeré napájecí zdroje a upraven software. V pr b hu roku se poda ilo instalovat pomocný server pro p ísp vky od redaktor , z ídit samoobslužné pracovišt a vybavit filiální redakce v Pardubicích, Havlí kov Brod a Vrchlabí st ihovým programem a E-mailovou poštou pro posílání zvuk do vysílání. S výjimkou n kolika mála jednotlivc zvládla technika i redakce p echod na nové technologie bez vážn jších problém a s úsp chem. Do nového roku a nového objektu jsme vstupovali se stejným rozpo tem na provoz jako v p edchozích letech. Díky p ijatým opat ením v hospoda ení se poda ilo plánovaný hospodá ský výsledek splnit i navzdory v tším náklad m se st hováním, provozem nové budovy a údržbou stávajících objekt . Plán pr m rného po tu pracovník plníme na 90 %, máme o 6 zam stnanc mén proti plánu. Rok 1999 byl pro eský rozhlas Hradec Králové zcela mimo ádný. Byl ale i velmi náro ný a vyžádal si velké pracovní vyp tí. Myslím si, že jsme to docela obstojn zvládli. To ale pat í posoudit jiným. My už si zase zvykáme na b žný a normální život. Mgr. Petr Haš editel Ro Hradec Králové Struktura programu základní zpravodajství
7
publicistika
37
hudební po ady
30
zábavné po ady
3
kulturní po ady
1
ostatní
22
P ehled prvovýroby 1998 rozhlasové hry etba na pokra ování
1999 0
0
808
378
ostatní etby
108
368
vážná hudba
0
0
folklór
0
0
jazz
0
0
dechová hudba
0
0
ostatní popul. hudba
0
0
hudební p enosy
0
0
živé hud. nahrávky
0
0
eský rozhlas Olomouc Rok 1999 byl pro Ro Olomouc p edevším rokem jubilejních oslav 50. výro í innosti olomouckého studia. P i této p íležitosti jsme uspo ádali adu programových, spole enských i propaga ních akcí, které se setkaly s dobrým ohlasem u ob an i poslucha . V programu jsme usilovali o jeho p iblížení a slad ní se zájmy a o ekáváním v tšinového poslucha e uplatn ním people story, témat dne a celé škály r znorodých publicistických rubrik a p ísp vk , zam ených ke každodenním starostem poslucha . V souvislosti s rozší ením vysílání od 5.00 hodin jsme uskute nili p estavbu dopoledního programu všedních dn do strukturovaných proud . Ve vysílání Ro Olomouc i pro Ro 3 Vltava jsme realizovali celou adu p ímých p enos a záznam z významných regionálních kulturních akcí v etn záznamu koncertu P veckého sdružení moravských u itel v olomoucké Redut pro mezinárodní odd lení eského rozhlasu v rámci speciálního dne Euroradia EBU. Ukazuje se, že mladé olomoucké studio je schopné plnit všechny významné úkoly ve ejnoprávního rozhlasu nejen v regionu, ale i v celostátním a dokonce i mezinárodním m ítku. V redakci zpravodajství a publicistiky, po zkušenostech z minulého roku, jsme zavedli do b žného provozu vlastní digitální systém editace, p enosu a odbavování všech zpravodajských p ísp vk v etn oblastních redakcí v okresech. P ineslo to nejen zefektivn ní práce, ale i v tší aktuálnost a autenti nost zpravodajských informací. Celková kvalita regionálního zpravodajství z stala i v tomto roce na standardní úrovni jak pro vlastní, tak i celoplošné vysílání. Bolestí z stává naše zpravodajství o víkendech a svátcích a nevyrovnaná rozdílná práce jednotlivých sm na . Pokud se týká obsahové nápln zpravodajství, sledovali jsme v pr b hu roku v tšinu významných událostí v m stech i obcích regionu a také n které speciální problémy nap . v Olomouci stavbu supermarketu v zón obytných domk a výb r budovy pro nový krajský ú ad, v P erov situaci v policejním sboru a asté výbuchy ve m st , v Prost jov výb r p ednosty OÚ a žloutenkovou epidemii, v Krom íži zápis historických zahrad do seznamu Unesco, v Jeseníku oslavy 200. výro í narození zakladatele lázní V. Priesnitze a v Šumperku problémy s rozsáhlou zimní kalamitou a odbytem mléka. Ze zahrani ních událostí p ipome me Kosovo, kam jsme dokonce vyslali s Charitou svého zpravodaje, následn pak otázky pobytu kosovských uprchlík u nás a ú ast našich voják v zahrani ní misi. Naše publicistika se postupn vyma ovala z p ílišné upovídanosti a prezentace
poslucha sky nezáživných témat. Nejlépe si vedla pond lní varianta publicistických Aktualit - Psáno životem, p inášející pro poslucha e atraktivní témata, zpracovávaná také investigativn . V rámci tvrte ních Aktualit jsme vysílali po ad Nový kraj, sledující vznik nových vyšších územn správních celk a za le ování do evropských struktur. Pro rok 2000 jsme ve spolupráci s Regionální agenturou pro rozvoj st ední Moravy dokonce získali grant ze strukturálních fond na nový cyklus po ad o EU. V oblasti slovesné tvorby jsme pro Ro Olomouc realizovali pravidelné víkendové dokumentaristické po ady Toulky krajem a Rádio na návšt v a speciální po ady pro vysílací schémata o svátcích. Pokusili jsme se také o v tší nabídku slovesných po ad stanicím Ro 2 a 3, áste n jsme usp li n kolika po ady pouze na Ro 3 Vltava. Hudební redakce Ro Olomouc se zam ila p evážn na využití významných hudebních událostí v regionu ve vlastním vysílání i v programu celoplošných stanic Ro 2 a 3. Zatím co u Ro 2 jsme nenalezli pochopení pro uplatn ní našich nahrávek folkové hudby z celostátních p ehlídek Zahrada - Nám š na Hané a Dostavník – Mohelnice, Ro 3 Vltava p ijala naše nahrávky z jazzových festival v P erov a Šumperku a dále nahrávky vážné hudby z Mezinárodní sout že F. Schuberta pro klavírní dua Jeseník, z festivalu Baroko 99 Olomouc, z Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc, z Mezinárodního festivalu K. Ditterse z Dittersdorfu v Javorníku a další. Hudební formát Ro Olomouc je v celém rozsahu vysílání generován selektorem, pouze speciální hudební po ady tvo íme manuáln . Jednotlivé clocky jsme v pr b hu roku upravovali na základ konzultací z výzkum poslechovosti. Drobné zm ny se týkaly pravidelného rozvrstvení song jednotlivých kategorií uvnit clock i celého generovaného dne. Postupn jsme p ikro ili k v tšímu uplatn ní eské hudby. Ohlas na naše vysílání na základ korespondence, telefonát i rozhovor s poslucha i je vesm s kladný: líbí se pestrost a r znorodost programu, zajímavost p inášených informací, za azování oddechových a zábavných prvk a dobrá míra kontaktnosti vysílání. V pr b hu roku jsme dosáhli v prvním pololetí po tu 52 tisíc poslucha v kategorii ”v era”, ale tento pot šitelný stav se nepoda ilo dále udržet. V celoro ním pr m ru byl však zachován vzestupný trend s nár stem cca o 10 tisíc poslucha oproti roku 1998. V rámci oslav 50. výro í studia Ro Olomouc jsme uskute nili Reprezenta ní ples, Den otev ených dve í , dlouhodobou sout ž o hodnotné ceny ze znalosti našich po ad a na záv r slavnostní koncert SO Ru v olomoucké Redut , vysílaný v p ímém p enosu na Ro 3 Vltava a další akce. Rovn ž jsme se prezentovali p i 19 p ímých p enosech z významných akcí v celém regionu. Pro mediální spolupráci s našimi partnery jsme uzav eli 33 smluv a dalších 16 smluv o bártrové spolupráci p i vzájemné propagaci. Našimi partnery byli nap . Moravská filharmonie Olomouc, Universita Palackého Olomouc, D m kultury Šumperk, M sto Jeseník, Sdružení K. Ditterse Javorník, D tské centrum Topolany a další. Hospoda ení studia Ro Olomouc bylo i v roce 1999 na velmi dobré úrovni. Všechny p id lené prost edky jsme vynakládali smyslupln bez zbyte ných ztrát. Celkový hospodá ský výsledek po ítá s úsporou cca 2,5 mil. K v etn ne erpané rozpo tové rezervy. Investi ní akce nebyly v roce 1999 realizovány a opravy se týkaly pouze vzduchotechniky, akustických a vstupních dve í. Technika zajiš ovala každodenní vysílací provoz, výrobu po ad i promospot a p ímé p enosy a záznamy koncert i jiných programových akcí. Modernizace technického vybavení se omezila na p ipojení satelitního p ijíma e, instalaci osmistopého digitálního záznamu, vybavení vozu VW Transportér mobilním p enosovým za ízením a vým nu záv rového stojanu. Olomoucké studio Ro m lo v roce 1999 celkem 48 zam stnanc (46,1 úvazku). Ve druhé polovin roku prob hlo výb rové ízení na funkci editele studia Ro Olomouc,
v n mž zvít zil Mgr. Pavel Hekela. Z d vodu dosažení d chodového v ku byl Radou eského rozhlasu odvolán k 31.12.1999 stávající editel Mgr. Stanislav ervenka, který p enechává svému nástupci olomoucké studio prostorov a technicky vybavené a personáln , programov a ekonomicky konsolidované. Na úvod i na záv r n kolik poznámek nového editele: V roce 2000 nás ekají d ležité úkoly p edevším v oblasti oživení programu a získání mladší poslucha ské obce. Naším cílem je zaujmout spoluob any v kové kategorie ” ty icet plus”. K úsp šnému záv ru p ipravíme prodloužení vysílání nejmén o jednu hodinu denn . P edpokládáme, že se nám poda í zastavit sice mírný, le úbytek našich poslucha . V souvislosti s reálnými aktivitami VÚSC budeme d sledn zpravodajsky a publicisticky ošet ovat region našeho p sobení. Je t eba usilovat o kvalitn jší zvukové odbavení vysílání a zvýšit nároky na výsledky práce produk ního studia. Také kvalita signálu bude p edm tem našeho pozorného zájmu. Mnohem aktivn ji se budeme starat o propagaci a promotion naší stanice. P ipravujeme, mimo jiné, dlouhodobou poslucha skou sout ž o velmi atraktivní ceny. Stejn jako v uplynulých letech, nás i letos eká zvuková dokumentace významných hudebních událostí v regionu. Tedy velmi obecn a velmi krátce – i nadále budeme usilovat o udržení nastoupené cesty moderní a programov i zpravodajsky vyvážené rozhlasové stanice. Mgr. Stanislav ervenka Mgr. Pavel Hekela P ehled prvovýroby
Ro Olomouc v roce 1999
rozhlasové hry
0
etba na pokra ování
0
ostatní slovesné žánry
2264
vážná hudba
0
folklór
0
jazz
0
dechová hudba
0
ostatní populární hudba
0
hudební p enosy
210
živé hudební nahrávky
Struktura programu
5510
Z toho: vážná hudba
940
folklór
250
jazz
1000
folk a country Ro Olomouc v roce 1999
3530
zpravodajství a publicistika
107 695
40%
hudební po ady
68 740
25%
kulturní po ady
4 235
2%
zábavné po ady
11 230
4%
ostatní po ady (vzd lávací, náboženské, sportovní, d tské, menšinové)
78 035
29%
celkem eský rozhlas Ostrava
269 935
100%
Ve srovnání s rokem 1998, který byl ve znamení výrazných zm n v oblasti programové, technické, marketingové, organiza ní i personální, lze ozna it rok 1999 obdobím stabilizace a dalšího sm ování k postupné p em n Ro Ostrava na moderní, efektivní a respektovanou ve ejnoprávní rozhlasovou stanici, která zaujme náležité postavení na regionálním rozhlasovém trhu a bude plnit i nezastupitelnou roli významné spole enské a kulturní instituce v regionu severní Moravy a Slezska. K nejd ležit jším zm nám v programové oblasti bezesporu pat ilo prodloužení vlastního vysílání od 5.00 hodin a kompletní obm na zn lkové grafiky v etn základní identifika ní zn lky, která nyní lépe koresponduje s dynamickým formátem ostravského vysílání.Velkou pozornost jsme v novali prohloubení zpravodajsko-publicistického charakteru všednodenního vysílání a snaze o zvýšení pestrosti tzv. malých publicistických žánr (fejetony, ankety, redak ní poznámky), zatímco ve víkendovém schématu jsme zachovali dostate ný prostor pro menšinové hudební žánry. Vysokou úrove zpravodajského servisu Ro Ostrava a výkonnosti redaktor potvrzuje skute nost, že si Ro Ostrava udržel výsadní postavení mezi regionálními studii v po tu odvysílaných p ísp vk na celoplošné stanici Ro 1 Radiožurnál. Do programového schématu byly za azeny nové zpravodajské a publicistické po ady: Mozaika týdne – kompletní shrnutí nejd ležit jších událostí týdne, Kamera – zajímavé informace a recenze novinek domácí a zahrani ní filmové resp. televizní tvorby, Premiéra – ka?dodenní kulturní servis obohacený o rozhovory s osobnostmi kulturního života, recenze hudebních koncert , divadelních premiér, výstav i literárních novinek, návšt vnické ankety apod. V oblasti hudební výroby jsme tradi n po ídili a upravili záznamy koncert z významných festival klasické, folklorní, country, etnické i jazzové hudby, které se konaly v regionu, nap . Janá k v Máj, Beethoven v Hradec, Strážnické slavnosti, Etnojazz Dolní Benešov, mezinárodní festival lidové hudby Folklor bez hranic, Slezské dny v Dolní Lomné, jazzové koncerty v klubu Parník i absolventské koncerty student Janá kovy konzervato e. Hodnotným hudebním po inem bylo vydání profilového CD ostravského skladatele Milana Báchorka, autora soudobé komorní hudby. K výraznému pokroku došlo v technické oblasti. V návaznosti na vybudování strukturované kabeláže jsme ve 2. pololetí zprovoznili spolehlivý systém po íta ového zpracování a distribuce zvukových p ísp vk , prob hla i p íslušná odborná školení. Dnes již každý pracovník redakce Zpravodajství a publicistiky a redakce Hudby a volné rozhlasové tvorby edituje své zvukové p ísp vky v PC a celé vysílání s výjimkou hudby a stá ených titulkových po ad je odbavováno prost ednictvím po íta ového programu. Studio je tedy technicky i personáln p ipraveno na zavedení audio systému DALET. V tšina aktivit Úseku styku s ve ejností a obchodu byla v lo ském roce spojena se 70. výro ím zahájení ostravského vysílání. Krom tradi ních akcí typu Daruj krev s eským rozhlasem i Dne otev ených dve í jsme uspo ádali 1. ro ník reprezenta ního plesu Ro Ostrava a eské televize Ostrava. Mimo ádnou pozornost jsme v rámci komunikace s ve ejností soust edili na d ti a mládež. S velkým ohlasem se setkaly zejména Velký d tský den v ZOO Ostrava spojený se k tem velbloudího mlád te a Vodní show na krytém plaveckém stadionu v Porub . V mnohem v tším rozsahu jsme v rámci PR aktivit využili velké nahrávací studio S 1, v n mž prob hly ve ejné koncerty Jarmily Šulákové a cimbálové muziky Technik, recitál V ry Špinarové i Váno ní posezení s Václavem Postráneckým s hudebním doprovodem Borise Urbánka. V rámci spolupráce s ostravskými školskými za ízeními jsme zde také uspo ádali celkem 8 výchovných koncert jazzové a folkové hudby, které navštívily stovky žák základních škol. Ve studiu S 1 jsme také zorganizovali úsp šnou netradi ní sout ž ”Rychlé šipky”, které se zú astnilo 20 družstev reprezentujících regionální média, PR agentury a v týmu osobností sout žili
primátor Ostravy, biskup Ostravsko-opavské diecéze a generální editel eské televize. Formou mediálního partnerství jsme podpo ili významné kulturní akce v regionu jako nap . mezinárodní hudební festivaly Janá k v Máj, Folklór bez hranic v Ostrav , celostátní p ehlídku d tských interpret lidové hudby Zp vá ci 99 ve Velkých Losinách, sout ž mladých talent Beethoven v Hradec, mezinárodní divadelní festival ”Na hranici” v eském T šín , mezinárodní loutká ský festival Spectaculo Interesse v Ostrav a celostátní dramatickou sout ž handicapovaných d tí Motýlek 99 v Kop ivnici. V prosinci 1999 byla v rekonstruovaných prostorách budovy eského rozhlasu v Ostrav slavnostn otev ena reprezenta ní prodejna spole nosti Radioservis. Celkové hospoda ení Ro Ostrava v roce 1999 vykázalo vyrovnanou bilanci rozpo tovaných náklad a výnos , p ekro ení externích náklad bylo pln kompenzováno vyšším objemem externích výnos . K 31. 12. 1999 bylo v Ro Ostrava zam stnáno 70 pracovník . Vzhledem ke kolísavým výsledk m poslechovosti, která v 1. pololetí 1999 opakovan vzrostla a následn ve 2. polovin roku poklesla, je hlavním úkolem studia pro rok 2000 stabilizace a omlazení poslucha ské základny a postupné zvýšení po tu denních poslucha i podílu na regionálním rozhlasovém trhu na nejmén 5 %. K napln ní tohoto cíle by m lo p isp t mimo jiné prodloužení vlastního vysílání do 19.00 hodin, provedení díl ích úprav v programovém schématu odpoledního vysílání a rozší ení hudebního formátu, p edevším však vytvo ení efektivn jší komunika ní strategie sm ující ke zvýšení prestiže stanice a posílení d v ry široké ve ejnosti v regionální ve ejnoprávní rozhlasové vysílání. Ing. Igor Horváth editel Ro Ostrava Struktura programu • • • •
38 % zpravodajství a publicistika 52 % hudba a hudební po ady 5% kulturní po ady 5% ostatní (vysílání pro menšiny, sport, sout že)
P ehled prvovýroby rozhlasové hry etba na pokra ování
90 690
ostatní etby
1455
vážná hudba
114
folklór
82
jazz
0
dechová hudba
0
ostatní pop hudba
37
hudební p enosy
60
živé hudební nahrávky eský rozhlas Plze
3570
V roce 1999 jsme dokon ili modernizaci programu do podoby odrážející poznatky získané v posledních letech z výzkumu preferencí a denního režimu poslucha , spole enské pot eby a konkuren ního prost edí na rozhlasovém trhu. Sou asn jsme poznali, že
n které zm ny bylo t eba provést citliv ji, s ohledem nejen na racionální poznatky výzkumu, ale též na poslucha e, který lpí na tradi ních hodnotách více, než jsme si p edstavovali. Od po átku roku jsme p esunuli dosti specifický a p edtá ený folklórní Špalí ek z 09.30 na 19.00, abychom uvolnili prostor pro živ vysílaný celodopolední Koktejl s pevnými rubrikami zpravodajského, publicistického i zábavného charakteru. Koktejl jsme za ali vysílat 1.dubna. P es nestejnou kvalitu moderátor i rubrik má úsp ch a za al vypl ovat propad zp sobený zm nou 1.ledna, po níž došlo k nebývalému poklesu poslechovosti. Od II/99 již zaznamenáváme op tný r st. Na za átku roku jsme nevyužili všech možností poslucha e na zm nu p ipravit, (a koliv lánky v novinách a besedy ve vysílání prob hly) a zejména jsme o nutnosti zm ny nep esv d ili samotné tv rce po adu. Tato zkušenost nás nabádá k velké opatrnosti p i zm nách a násilném tzv. omlazování vysílání. Nejen Ro Plze , ale i další studia Ro poznala, že sociální inženýrství p i plánování vysílání a vyhledávání cílových skupin poslucha nem že obstát, nebo rozhlas je p edevším emotivní médium. Poslucha i celého eského rozhlasu jsou si bližší než poslucha i jiných stanic, nelze je zcela jednoduše rozd lovat pouze do v kových skupin. Regionální poslucha se liší od poslucha e stanic Ro p edevším bližším vztahem ke svému kraji. Další programovou zm nou byl p echod diskusního po adu z 16.00 na 17.30 tak, aby nekonkuroval jiným diskusím ve vhodném vysílacím ase. Vm stnal se tak mezi diskusní po ad na Ro 1 a F1. Na 16.00 jsme za adili Country jízdu, která uzavírá t íhodinový hudebn zábavný blok. Za adili jsme do ní 3 zpravodajsky lad né vstupy, jako pozvánky a p edehry hlavní zpravodajské relace v 17.00. Hudební tvá vysílání se postupn m nila dle poznaného vkusu poslucha k v tšímu podílu klasických eských hit , evergreen a p ísn limitované sv tové hudby. Zejména v Dobrém ránu je každá píse p esn usazena, nebo celé ranní vysílání s pevnými rubrikami je programováno Selectorem. Pro moderování rána jsme ponechali jen 3 výrazné mužské hlasy, st ídající se po týdnu. V dopoledním páru moderátor je dominantní zkušen jší žena, v zábavném odpoledni vysílají postupn 3 osv d ení hudební bavi i, J. Pospíšil, Z. Raboch a M. B. Karpíšek. Jediná ást vysílání, která byla š astn zvolena již od samého po átku 1. zá í 1997, je ve erní program od 20.00 do 24.00 a v n m v uprost ed hodinové Studio Kontakt se zna ným telefonickým ohlasem ctitel intimn jších po ad . Slovesná produkce zaznamenala n kolik mimo ádných po in , v tšinou pro Ro 3: Milenci a vrazi podle V. Párala a Slavnosti ve m st - za divadlem (opera DJKT) m ly r zný ohlas, Šesticípá hv zda bojující a 10 díl Propasti A.Lustiga jednozna n kladný ohlas. Na Ro Plze v sobotním Regiolitu zaujala K ížová cesta záp. echami - biskup F. Radkovský, Tón ne! - hudební a literární tvorba šéfa opery DJKT P. Kofron a Odkaz E. F. Buriana. Naopak hudební výroba byla tém utlumena, viz statistický výkaz.V záv ru roku se p ipravoval projekt nahrávání soudobé eské vážné hudby Plze skou filharmonií - bártrem za nájem v objektu Ro Plze . Úsilí vrcholilo podpisem smlouvy na 160 minut hudby v roce 2000 a dramaturgickou p ípravou prvních titul R. Ištvana, O. Máchy, K. Šimandla, M. Ivanovi e a P. Bo kovce v koordinaci s RVH Ro 3 a inspira ními spolupracovníky mimo Ro. Zpravodajství nezaznamenalo p ílišný vzestup kvality po celý hodnocený rok a vyvrcholilo personálními zm nami k 1. íjnu.Trp lo nedostate ným pokrytím vymezeného regionu, absencí okresních zpravodaj , formálními chybami v azení zpráv i nevhodným zp sobem práce zpravodajc , spo ívajícím ve sbírání výpov dí ve ejných initel . Na odstran ní
chyb se pracovalo hledáním vhodných vedoucích pracovník a plným prosazením funkce editor na celou plochu vysílání. Ti však obtížn p ekonávali špatné návyky redaktor a jejich innost se zužovala asto jen na pomoc zpravodajské sm n . V druhém pololetí jsme p evzali t i st edo eské okresy - Beroun, Rakovník a Kladno od Ro Regina Praha a opustili okres P íbram ve prosp ch Ro B, a koliv zde p irozenou cestou i po dohod s Reginou, vznikala naše zpravodajská základna již od za átku roku. Z ejm až rok 2000 p inese v tší kvalitativní zm nu ve zpravodajství s nástupem nového vedoucího ZR. Stav zam stnanc se pohyboval okolo 70 lidí, nepoda ilo se však natolik obm ovat redaktory, aby došlo k rychlejšímu posunu v kvalit . Výrazn jší pozitivní zm ny budou vyžadovat trp livost a d slednou práci s redaktory i s techniky. V záv ru roku jsme tíživou mediální pozici studia z valné ásti napravili a ve výsledcích Media Projektu za 2. pololetí se objevil Ro Plze na 1. míst mezi stanicemi Ro v regionu, s bývalým podílem na trhu a po tem denním poslucha blížícím se pr m ru posledních let. P ehled prvovýroby 1999 rozhlasové hry
200 min.
etba na pokra ování
1.686 min.
ostatní etba
3.153 min. (z toho 190 min. významná rozhlasová dokumentaristika)
vážná hudba
33 min.
folklór
24 min. (d tský folklór)
jazz
7 min. (country dixieland)
ostatní pop Struktura programu • • • • • • •
21 min.
16% zpravodajství a publicistika (bez hudby, samé slovo) 58% hudba (proudová i hudební po ady) 8% zábavné po ady (humorné vložky a sout že) 6% kulturní po ady (zpravodajství a publicistika o kultu e) 4% vzd lávací po ady (zpravod. a public., kterým p ikládáme uvedený význam) 2% slovesn um lecká tvorba (speciální po ady, p evážn publicistického charakteru) 6% ostatní (vysílání pro národ. menšiny, náboženské po ady) Vladimír Bako, editel Ro Plze
eský rozhlas Regina Praha V roce 1999 prošla Regina Praha nejbou liv jšími prom nami za dobu své existence. Ve t ech vlnách (25.1., 16.4., 1.12.) jsme d kladn prom nili vysílací schéma: zavedení dvou velkých zpravodajských relací, zdvojnásobení po tu b žných zpravodajských relací (v prime time každou p lhodinu), posílení živého proudového vysílání zvlášt o víkendech, prodlou?ení vysílání (od dubna do 20.00, od prosince do 22.00). P estali jsme zpravodajsky pokrývat st ední echy (po schválení tohoto kroku Radou eského rozhlasu se st edo eskými okresy za ala zabývat p ilehlá studia), výrazn jsme zlepšili zpravodajství z metropole, provedli tém stoprocentní obm nu moderátor (ze stávajících z stal jen jeden, dalších p t u nás za alo p sobit v tomto roce), došlo k výrazným zm nám na manažerských pozicích (dva noví nám stci editele – ekonomický
a šéfredaktor) i v personálním obsazení zpravodajské redakce (obm na z 50 %), zavedli a do rutinního provozu jsme uvedli funkci editora celého vysílání, v n kolika vlnách jsme m nili hudební formát, pro zpravodajské relace jsme zavedli novou zvukovou grafiku. Ve všedních dnech jsme koncem roku 1999 vysílali 14 vlastních zpravodajských relací (v prime time ka?dou p lhodinu), o víkendech denn 10. V první ásti roku jsme zavedli novou hlavní zpravodajskou relaci Metropolitní deník - 45-50 minut proudového charakteru (zprávy, publicistika, rozhovory, anketa, komentá , druhý dispe ink policie a nep etržitých provoz ...). Po jejím úsp chu jsme zavedli podobnou relaci Metropolitní podve erník. Nesporným obohacením našich hlavních zpravodajských relací jsou denní komentá e našich p edních publicist (st ídali se v nich P. Šustrová, O. erný, J. erný, J. Petránek, F. Kostlán a od zá í na ekologická témata H. Kolá ová). Zachovali jsme širokou škálu vysílání pro menšiny – nejen národnostní. Vysíláme pro šest národností, pro slabozraké, t lesn postižené, máme po ady Závislosti a souvislosti i protixenofobní po ad My a oni, na našich vlnách vysílá sv j pravidelný po ad i Pražská židovská obec. Od podzimu jsme se zm nou na metropolitní vysílání za ali seznamovat ve ejnost, nejprve PR kampaní, pak kampaní reklamní. Kampa Regina Praha, nejv rn jší obraz Prahy probíhala na vizuálech v íjnu a listopadu – billboardy, lavi ky, autobusy DP. V prosinci se na fasád domu ve Vodi kov ulici v centru metropole na p l roku objevil pouta Regina Praha – nejv rn jší obraz Prahy. Pouta e byly i na mnoha spole enských a kulturních akcích. Op t jsme na zahrad naší budovy zorganizovali t i akce (Den otev ených dve í, setkání milovník zví at a tiskovou konferenci k metropolitnímu vysílání). Ve spolupráci s Ve erníkem Praha jsme uspo ádali Velkou jarní sout ž a Velkou váno ní sout ž s velmi dobrým ohlasem. Vydali jsme ve spolupráci s agenturou Kristian kucha ku Recept po babi ce z recept našich poslucha zve ejn ných v živém vysílání (náklad 3000 kus nesta il, p ipravili jsme dotisk) Z rekonstruk ních a investi ních akcí byla nejd ležit jší oprava fasády naší budovy v Praze-Karlín . P vodn plánovaná celková oprava musela být z d vodu nedostatku finan ních prost edk zredukována, poda ilo se opravit východní a jižní stranu budovy.S opravou fasády úzce souvisel restaurátorský pr zkum budovy a restaurátorská obnova mozaikové výzdoby ve vstupní ásti budovy. V roce 1999 došlo v Regin Praha k v tšímu zapojení výpo etní techniky p i po izování a editaci zvuk (Dalet, Soundforge). Nový zpravodajský systém Avid (Avstar) umožnil kompletní tvorbu zpravodajství na po íta ích. Nová digitální telefonní úst edna umožnila instalaci záznamových schránek pro poslucha e, automaticky propojených s po íta i editor a následn se systémem Dalet. K p eformátování Reginy Praha jako metropolitního zpravodajsko-publicistického rádia jsme p istoupili s v domím, že poskytování kvalitních, rychlých a do souvislostí uvád ných informací je základem ve ejnoprávní služby eského rozhlasu. Soudíme, že takové informace jsou mimo ádn d ležité práv pro obyvatele metropole, kde se b žný život stává stále složit jším a nep ehledn jším. Že práv obyvatel m velkého m sta mohou informace sloužit ke zkvalit ování jejich nejen profesního, ale i soukromého života. Proto chceme v cest , kterou jsme se vydali v roce 1999, pokra ovat i v roce 2000. Regina Praha rok 1999 zpravodajství
13,83 %
publicistika
46,47 %
vzd lávací po ady
1,65 %
kulturní po ady
0,13 %
náboženské po ady
0,98 %
hudební po ady
31,20 %
národnostní vysílání
1,17 %
ostatní po ady
4,57 %
celkem
100 % Michal Novotný, editel eského rozhlasu Regina Praha
eský rozhlas Ústí nad Labem V roce 1999 se nám da ilo napl ovat poslání regionálního ve ejnoprávního média. Ro UL vysílal po celý rok 14 hodin denn - od 5.00 do 19.00 hod. S mimo ádnou objektivitou a rychlostí jsme p inášeli regionální zprávy. V diskusním po adu Na tapet mohli obyvatelé regionu každý týden klást otázky i nejznám jším politik m. K poslucha m jsme p išli mimo jiné se vst ícným po inem, kdy? jsme zatím jako jediné studio zrušili poplatky za písni ky na p ání. V roce 1999 jsme na ve ejnoprávní vysílání op t návazali i ve ejn prosp šné akce, nap íklad jsme uspo ádali módní p ehlídku na zámku v Trmicích, jejíž výt žek byl v nován na zakoupení infúzní pumpy pro D tskou kliniku IPVZ v Ústí nad Labem. T žišt zpravodajské i publicistické innosti se postupn posouvalo od politických kauz k lidským p íb h m, o prázdninách byl proto zaveden po ad Lidské p íb hy. Od zá í jsme nahradili p ebírání ranních Ozv n dne vlastní zpravodajskou relací. Rostoucí prostor dostala zábavná a sout žní tématika - víkendový ” eský rozhlas Vás baví” a sout že i kvízy v Odpolední káv . Díky personálnímu dopln ní redakce v Liberci se více vyvážila proporce p sobení studia v rámci regionu. Kvalitu mluveného slova ve vysílání významn vylepšilo zasílání zvuk prost ednictvím internetu i z redakcí mimo studio v Ústí a vybavení zpravodaj mobilními telefony a novými reportážními minidisky. Poda ilo se optimalizovat nasazení hudby prost ednictvím Selectoru a sjednotit hudební formát stanice sm rem ke stylu pop-country s d razem na esky zpívané písni ky . Pom r slova a hudby se stabilizoval na 55% hudby a 45% slova, p i emž z hudby tvo ily 70 % eské a 30 % zahrani ní písni ky. P vodní severo eské vysílání pro národnostní menšiny bylo možno naladit každý všední den pod názvem Slovenské minuty. V publicistických po adech jsme se zam ili i na zájmové skupiny – nap íklad Rady nejen do zahrady, Sportovní magazín i hudební Zvukový portýr. Nedílnou sou ástí vysílání z staly týdenní magazíny, nap íklad Podniky práce peníze i Zdraví na lžíci. Z hudebních po ad byl i nadále úsp šný tradi ní po ad P ání plná písni ek. V souladu s úpravou hudebního formátu jsme za adili nov Country hitparádu. Poprvé v historii Ro UL jsme otev eli velkou zpravodajskou redakci mimo sídelní m sto – v sídelním m st nov vznikajícího kraje, v Liberci. Zcela nová liberecká redakce za ala sloužit krom vysílání také pro pot eby vedení Klubu mladých zpravodaj Liberec.
V klubu zahájil Ro UL výchovu zájemc o rozhlasovou práci z ad st edoškolských a vysokoškolských student . Pokrytí signálu v Lužických horách áste n vylepšilo zahájení provozu nového dokrývacího vysíla e ”Varnsdorf” na Jedlové ho e. Divize splnila plán hospoda ení a Obchodní úsek se p es nejnižší poslechovost a tak ka nulovou tradici obchodu dokázal v externích výnosech vyrovnat jiným region m. Po et pracovních míst se snížil na 51. Poda ilo se zahájit ízený proces zm ny podnikové kultury a vzd lávání zam stnanc . Divize se dokázala zhostit úkolu postavit na rok 2000 nižší rozpo et. Úsporná opat ení p itom neznamenala ani zkrácení, ani zhoršení kvality vysílání. Z P.R. aktivit lze vyzdvihnout zejména zatím nejlépe navštívený Den otev ených dve í (p es 1000 návšt vník ), i velmi úsp šný Den d tí s Daliborem Jandou, Martinem Ru inským, skupinou tyrlístek a celou adou atrakcí. V každém období roku probíhala vždy nosná sout ž s v tší mediální podporou – od jarní Velké velikono ní sout ž s tetkou Pivo kovou o zájezd do Krkonoš až po dosud poslucha sky nejúsp šn jší Mikulášskou sout ž pro d ti ( došlo p es 1000 ! malovaných obrázk ) a tradi ní váno ní sout ž Zlatý kapr. Jako hlavní mediální partner jsme se podíleli na realizaci oslav Silvestr 2000-nula nula spole n s m stem Ústí nad Labem, na oslavách 750 let královského m sta Ústí nad Labem, Trampské Port a B hu Terryho Foxe. Byli jsme mediálním partnerem ješt n kolika desítek dalších akcí. Loga Ro UL se objevila nov na autobusu MHD D ín, trolejbusu MHD Chomutov a tramvaji DP Most. Nové propaga ní panely umístil Ro UL na 24 místech na severu ech. Za mimo ádný po in lze považovat zejména velkoplošný nást ik fasády domu v centru m sta Ústí nad Labem. Spolupráce s regionálním tiskem zahrnula všechny presti?ní regionální tiskoviny - Ro UL prezentoval aktuální tipy na po ady, p ehledný program i logo pravideln v 27 periodikách. K nejvýznamn jším pat í deníky Vydavatelství Labe, MF DNES a týdeník Tip Servis. eský rozhlas Ústí nad Labem pokra oval i v roce 1999 v cest zapo até v roce 1997 – po dlouhodobém poklesu poslechovosti do roku 1997 jsme op t zaznamenali pozvolný vzestup všech ro ních ukazatel poslechovosti p i sou asném snižování nákladovosti vysílání. V roce 2000 nás ekají oslavy 55. výro í vzniku Ro UL. Dále chceme pokra ovat ve vzd lávání zam stnanc , zkvalitnit a zp ehlednit program a pochopiteln dosáhnout i rychlejšího r stu poslechovosti. Struktura programu • • • • • •
Hudba 40% Hudební po ady 23% Zpravodajství 14% Publicistika 9% Kulturní po ady 3% Ostatní (moderované slovo, další po ady)
11% Ing.Miroslav Müller editel Ro Ústí nad Labem
1.3. Vysílání do zahrani í Radio Praha -
Ro7
Rok 1999 byl pro vysílání do zahrani í rokem úsp šným, p edevším proto, že se na jeho provozování poda ilo získat ze státního rozpo tu o 10 milion korun víc než v roce p edchozím. Díky tomu bylo možné uvést do života n která vylepšení, a už se to týká zavedení nových zn lek, posílení výkonu krátkovlnných vysíla nebo zdokonalení internetových služeb. Celkový objem produkce Ro7 v roce 1999 inil 22 hodin programu denn : 7 hodin v angli tin , 6 v eštin , 4 ve špan lštin , 3 ve francouzštin a 2 v n m in . Obsahová
struktura po ad z stává stejná, jde o úsporn komponované p lhodinky, sestávající ze zpráv, aktuálního bloku a specializovaných rubrik. Tematickým mezníkem roku 1999 bylo 10. výro í sametové revoluce. Všech p t jazykových redakcí Radia Praha k tomuto tématu odvysílalo seriál ”10 let poté”, mapující zm ny v eské spole nosti. Seriál, ilustrovaný fotografiemi, se promítl i na webovou stránku Radia Praha. Velký význam p ikládá Ro7 programové vým n . P ísp vky redaktor Radia Praha se promítají v po adech takových stanic, jakými jsou BBC World Service, Radio France International a Radio Polonia (vysílání do zahrani í Polského rozhlasu). Pokra uje spolupráce s krajanskými rozhlasovými stanicemi: Radio Daruvar (Chorvatsko), Radio Temešvár (Rumunsko), Radio SBS a Radio Adelaide (Austrálie), pro n ž Ro7 vyrábí zpravodajské p ehledy a tematické po ady, v nované významným výro ím i osobnostem. Krajanské stanice p ísp vky Radia Praha velice oce ují a v roce 1999 se na nás písemn obrátily s prosbou o pokra ování této spolupráce. Základem ší ení program vysílání do zahrani í z stává vysílání na krátkých vlnách, ovšem se slabým výkonem vysíla (100 kW). Díky navýšení rozpo tu bylo p istoupeno k posílení výkonu vysíla asi u poloviny relací na dvojnásobek (200 kW). Vyšší výkon vysíla e v Litomyšli neumož ují. Vzr stající oblib se t ší internet. V sou asné dob internetový server Radia Praha (http://www.radio.cz) nabízí celá vysílání a jejich sou ásti v textové i zvukové form . Od listopadu je zvuk vedle formátu RealAudio k dispozici ve formátu MP3. Mezi další ”služby” pat í každodenní zasílání zpravodajství v jednom z p ti jazyk zdarma a ada dalších dopl kových informací o eské republice. K pom rn vysoké návšt vnosti webu Radia Praha (kolem 1000 samostatných p ístup denn ) p isp l i nový design, p edstavený v ervenci 1999. Ro7 pokra uje také v satelitním vysílání prost ednictvím spole nosti World Radio Network. Vedle p ímého poslechu má satelitní vysílání velký význam pro retranslaci, kterou lze považovat za další ze zp sob zlepšování p íjmu. V roce 1999 rozší ilo Radio Praha retranslaci na krátkých vlnách v Severní Americe z angli tiny i na eštinu a špan lštinu. Prost ednictvím stanice Radio Miami International je nyní možné poslouchat po ady Ro7 ve zmín ných t ech jazycích na st edozápad USA, kam se signál, vysílaný z Evropy, nedostane. Radio Praha vysílá své po ady i na území eské republiky. Jde o t i zpravodajské relace denn v angli tin , vysílané na FM frekvenci BBC v Praze. Jednáme o rozší ení tohoto zpravodajského servisu pro cizince a turisty i o francouzštinu a n m inu. U mezinárodních stanic, mezi které Radio Praha pat í, hraje nemalou úlohu propagace, a to jak v rámci eské republiky, tak sm rem do zahrani í. Jednou z propaga ních akcí, zam enou na eské publikum, je d tská výtvarná sout ž Tam, kde jsem doma - po síti. V roce 1999 se uskute nil IV. ro ník této sout že, po ádané ve spolupráci se stanicí Praha a s firmou Silicon Graphics. Do sout že došlo p es t i a p l tisíce výkres , nejlepší byly v ervnu vystaveny v Národním technickém muzeu v Praze a zárove na internetových stránkách Ro7. V lednu prob hla v Národním muzeu aukce obrázk z p edchozího ro níku sout že. Výt žek - 35 000 K - byl v nován d tskému domovu Nad je v Otrokovicích. Další propaga ní akcí v eské republice byla sout ž v psaní anglických a n meckých esej , uspo ádaná spole n s British Council a s Goethe Institutem. Ceny do této sout že, zam ené na studenty st edních škol, v novala firma Philips. Akcí, zam enou na zvýšení informovanosti o Radiu Praha a na získání nových poslucha , byla prezentace v eském centru v Londýn , která prob hla v kv tnu 1999 v sou innosti s týdeníkem The Prague Post. Prezentace dopadla nad o ekávání úsp šn .
Navštívilo ji p es 100 lidí, poslucha , krajan i britských bohemist , kte í si dom odnášeli krom drobných suvenýr i pocit, že pro n ”jejich” stanice n co d lá. Ohlasy na innost Radia Praha (p es 13 000 dopis a tisíce e-mailových zpráv v roce 1999) sv d í o tom, že vysílání do zahrani í má své auditorium a hraje v informa ní struktu e eské republiky d ležitou roli. Její úsp šné napl ování, které spojujeme s pln ním p ání a tužeb našich poslucha , z stává naším úkolem i do budoucna. PhDr. Miroslav Krupi ka editel Ro7 - Radio Praha
II. Technika v Ro V pr b hu roku 1999 byly ešeny následující klí ové problémy: •
•
•
•
•
•
• • •
Dokon ení a zprovozn ní rozhlasové technologie v Ro Hradec Králové (digitální technologie firmy Klotz - p epojova a dv vysílací režie, distribuce signálu mezi režiemi a p epojova em v digitální form po optických vláknech, druhá instalace systému Dalet v Ro). Vybudování nového vysílacího pracovišt pro Ro 1- Radiožurnál – vybavení technologií ur enou pro Studiový d m ímská. Vyzkoušení navrhované technologie p ímo v podmínkách vysílání. Ov ení možností technologie i obsluhy. Intenzivní práce na projektu rozhlasové technologie pro studiový d m ímská. Postupné ešení jednotlivých požadavk jak programových, tak technických. Zpracování technické koncepce ešení centrálního pracovišt sm ny (newsroom), jeho vazba na systém dorozumívání, ešení distribuce signálu (vazby na SPT Telecom, možnost používat ISDN pro dopravu modulace, datové komunika ní kanály). V pr b hu roku výb r typu poslechových monitor , CD p ehráva , vazby na digitální odbavovací systém Dalet. Výb rová ízení na dodávky zdvojených podlah, akustiky, slaboproudých technologií (SKS, telefony, distribuce asu), technologického nábytku. Realizace akustického obložení, hlavních páte ních distribu ních tras ve studiovém dom ímská. Ve spolupráci s eskými radiokomunikacemi spušt ní experimentálního vysílání DAB (vysíla e Žižkov a Cukrák, v pr b hu veletrhu Invex též Barvi ova v Brn ). P íprava koncepce ešení dopl kových dat typu PAD pro experimentální provoz. ešení systému odbavování a dopravy dopl kových dat systému RDS pro jednotlivé programové okruhy Ro. P íprava projektu a instalování systému Dalet v provozu stanic Ro 1, Ro 2 a Ro 3. P íprava podklad pro návrh systému Dalet do Studiového domu ímská. Instalace (upgrade BASYSu) zpravodajského systému AVSTAR. Upgrade ekonomického systému SAP R/3. Provedení p ípravy pro outsourcing informa ních technologií.
V oblasti hudební výroby a po ad dle požadavk redakcí lze upozornit na zajímavé po iny: • • • • • •
U p íležitosti ”Letního festivalu” EBU po dobu jednoho m síce zajiš oval pracovník ÚT technickou pomoc v centru EBU v Ženev , kde byl jeho p ínos vysoce cen n. V cyklu ”Historické varhany ech a Moravy” se dosp lo k íslu 110 nástroj . Prvozáznamy pro ”Liturgický rok v gregoriánském chorálu”. Kladn byl hodnocen p enos ze Zlaté Koruny a eských Bud jovic. Bylo nato eno 9 sonát Vivaldiho pro violoncello a cembalo. V S12 pokra ovalo restaurování archivních snímk .
Slovesná výroba realizovala celou adu tení, her, pásem. Náro né byly komplikované realizace rozhlasových her: • • • • •
Sága rodu Forsyt , Leonardo da Vinci Manon Lescaut Bál století No ní DJ Drahomíra
Pro d tské poslucha e pak realizace zvukových snímk : • • •
Princ a chu as Billy Bud Alenka v íši div ....
V neposlední ad pak pro redakci zábavy - ”Šuplí ky” a Silvestry. V publicistické výrob byla vedle jejích celodenních povinností vysoce hodnocena týmová práce (Flossmann, Možná) s redaktorkou Luka ovou, kde spole n pracovali na náro ném cyklu o antisemitismu a na sest ihu p enosu z Pinkasovy synagogy ocen ném v zahrani í.. N kolik pracovník se také podílelo na složitých st ihových frekvencích pro oce ované po ady redaktorky Škápíkové. Aktivní byla ú ast na zavád ní systému Dalet p i p evodu databází. Rozhlasové p enosy zajiš ovaly své standardní úkoly na obvykle vysoké úrovni, mimo to je t eba upozornit na: • •
zajišt ní vysílání a natá ení festivalu PRIX Bohemia Radio 99 a Concertina Praga 99, vysílání koncert EBU a ostatních hudebních a slovesných po ad i ve spolupráci s televizními spole nostmi.
Celý rok rovn ž probíhala jednání a p íprava projektu nového p enosového vozu. Je t eba vzpomenout i nekone ná a složitá jednání o pronájmu prostor v Senátu R, která byla završena p ejímkou a podepsáním smlouvy. Odbor vysílacích provoz mimo b žné odbavovaní vysílání bez v tších problém zvládl p echod na nový odbavovací systém DALET a p echod na nový odbavovací digitální pult STUDER ON - AIR 2000 na VK-1. Ob tyto akce byly velmi d ležité vzhledem k p echodu na nové digitální technologie, které budou ve Studiovém dom ímská. V pr b hu celého roku byla v nována maximální pozornost problému úrov ové vyváženosti pom ru mluvené slovo a hudba v odbavovaných programech. V oblasti rozhlasových technologií byly provedeny následující akce: • • • • • • • • • • •
rekonstrukce vysílacího pracovišt VK-1, montáž mixážního pultu STUDER ON AIR 2000, p íprava vysílacích pracoviš VK-1, VK-2, VK-3 pro instalaci odbavovacího systému DALET, p íprava a p ipojení systému DALET na pracovištích R25, R4, PR1 a R33, instruktáže pracovník Ro pro práci se systémem DALET, montáž DAT magnetofon pro automatický záznam p enos EBU, instalace za ízení SADIE u režisér ozvu ení, dislokace za ízení DYAXIS v R1 (kompletní kabeláže, nastavení, upgrade), montáž za ízení PROTOOLS na ZP-4, instalace nového HDD do za ízení SONIC v S12, rozší ení poslechových bod na pracovišti PP 20, úprava p enosových voz VKV,
• • • • • • • • • • • • • • • • •
výroba m ících pás pro krajská studia, montá? indikátoru RTW na HP 30, p echod na distribuci digitálního výstupního signálu stanice Regina Praha, p ipojení po íta e pro ovládání RDS na stanici Regina Praha, polo?ení kompletní kabelá?e mezi VP 30 a HP 30, rekonstrukce pracovišt R11, výstavba záložního vedení digitální distribuce program Ro, dynamické ovládání RDS a radiotextu, zapojení zpož ova e pro vysíla Topolná a Pet ín, z ízení záložní linky RFE pro vysíla M lník, z ízení modula ních linek pro internet, z ízení linky pro civilní obranu, realizace nových pracoviš pro p epis na CD-R v P erov a rekonstrukce stávajících, návrh a realizace p epínacích box 3 vstupy/1výstup, výroba speciálního pojízdného stojanu pro Reginu Praha, výroba speciálních držák pro poslechové monitory GENELEC a NIVOX, realizace poslechu program Ro ve vstupní hale.
V odd lení provozu výpo etní techniky: • • • • • • • • •
provoz centrálních aplika ních systém BASYS, AIS, SAP R/3, AVSTAR, CDI, zálohování všech centrálních aplika ních systém a tiskové výstupy systému SAP R/3, provoz INTERNETU a INTRANETU v Ro, zajišt ní drobných oprav a spot ebního materiálu (diskety, tabela ní papír, ...), provoz po íta ové sít Ro a provoz osobních po íta , školení uživatel zpravodajského systému AVSTAR, detekce a odstra ování po íta ových vir , kontrola a oprava dat v AISu, na rekonstruovanou po íta ovou sí byly p epojeny všechny pracovní stanice.
Významná je ú ast na projektových pracích i realizaci po íta ové sít v objektu nového studiového domu ímská, podíl na rekonstrukci po íta ových sítí ve studiích Ro Hradec Králové, Plze , Ostrava a eské Bud jovice. Pracovníci provozu provád jí úpravy po íta ového sálu v objektu Vinohradská pro p ipojení SKS nového Studiového domu ímská. V oblasti technické pé e informa ních technologií: • • • • • •
servisní a technická pé e pro stávající osobní po íta e, jejichž sou asný po et je cca 720 ks, instalace cca 90 ks nových po íta , byly provedeny upgrady systém SAP R/3 na Žižkov , rozší ení sít na pracovišti Žižkov, realizace odd lené sít pro systém EPROZ na Žižkov , technické zabezpe ení po íta ové u ebny na pracovišti ?i?kov.
Odd lení databází a opera ních systém provád lo následující innosti: • • • • •
instalace nového zpravodajského systému AVSTAR, instalace systému DALET, upgrade systému SAP R/3, upgrade ASPI z filesystem verze na FreeBSD Client/Server verzi, údržba programového vybavení pro evidenci vrácených a deponovaných honorá ,
• • • •
p íprava materiál pro outsourcing IT Ro, p íprava upgrade WAN sít na vyšší rychlost, výb r a instalace knihovnického systému Relief od firmy InCAD, p íprava a testování klí ových systém pro p echod na rok 2000.
Podpora internetu/intranetu byla následující: • • • • •
provedeno p ipojení Ro na systémovou podporu SAP, proveden upgrade Firewallu, provedeno zakonfigurování enkodéru stanice Svobodná Evropa pro vysílání programu na internetu, provedení konfigurace audio serveru pro p ípravu, zpracování a transport zvukových dat v Ro 1, provedení návrhu a realizace propojení webserver s jinými aplikacemi v síti Ro.
V problematice provozu sociáln ekonomických informací byla provád na: • • •
tvorba programového vybavení pro zapracování nového íselníku st edisek Ro do všech modul SAP R/3, upgrade SAP R/3, udržování a rozši ování programového vybavení v systému SAP R/3 - ABAP4, nap . mzdový list, tvorba a tisk faktur, zpracování inventur, výplatní lístky.
V oblasti vývoje vlastního programového vybavení byly provád ny práce na: •
• •
•
tvorb nové verze AIS Ro ve vývojovém prost edí Delphi (správa databáze, monitoring uživatel , správa všech íselník , evidence absencí, osobnosti, události, DOT-R, ...), obousm rném p enosu dat mezi systémy AIS a SAP R/3, rozši ování aplikace pro zp ístupn ní dat z AIS na intranetu generující na intranetu HTML stránky íselník , údaj o událostech a osobnostech, vysílání na stanicích Ro, p ehledy CD vlastní výroby, spolupráci s ESÚ p i zavád ní systému EPROZ.
Na poli telekomunika ních technologií bylo provád no: • • •
rozši ování, údržba a p ekládky telefonních rozvod v objektech Ro Praha, bylo provedeno propojení Vinohrady-Žižkov dv ma linkami v pln automatickém provozu, po ízení, evidence a servisní zajišt ní mobilních telefonních p ístroj a další služby nabízené spole nostmi EuroTel a RadioMobil.
V oblasti vysíla probíhala v pr b hu celého roku p íprava (jednání, koordinace, podkladová m ení apod.) tak, aby v roce 2000 mohlo být zprovozn no n kolik dalších nových vysíla . Pro stanici Ro 2 - Praha byl od 1. 1. 1999 uveden do provozu nový vysíla Hradec Králové/Hod šovice (kmito et 104,7 MHz, výkon 10 kW) pro stanici Ro 3 – Vltava od 1. 7. 1999 nový vysíla Kašperské Hory/Javorník (kmito et 107,2 MHz, výkon 500 W ERP). Výrazným vylepšením pro poslucha e, ke kterému došlo ke konci roku, bylo rozší ení vysílání dopl kových služeb (RDS) na celoplošných stanicích - doposud byla vysílána pouze tzv. statická data, která byla vložena p ímo do kodér na jednotlivých FM vysíla ích. Vysílací pracovišt Radiožurnálu, Prahy a Vltavy byla vybavena po íta i s pot ebným RDS software, který umož uje nap . operativní zm nu PTY, dynamické texty aktuáln dle pot eby, využívání asové banky apod. Odstran na byla také zna ná nep esnost vysílaného asu, který byl na každém vysíla i vysílán individuáln - nyní je as ízen p ímo z po íta e na vysílacím pracovišti (synchronizováno 1 x denn ). Zm na byla provedena i u spínání dopravního zpravodajství na Ro 1 – byla zrušena slyšitelná
kódová zn lka a využit datový kanál. Dynamické RDS je prozatím zprovozn no na vysíla ích eských radiokomunikací, s ostatními provozovateli se jedná pr b žn o podmínkách. V oblasti distribuce byla koncem íjna uvedena do provozu radioreléová trasa pro Ro Brno na vysíla Jihlava/Strážník (provozovatelem tohoto vysíla e je Rádio Vyso ina). Tím došlo ke zvýšení spolehlivosti ší ení modulace RS v této oblasti. Na výstav COMNET bylo v kv tnu p edvedeno zkušební vysílání T-DAB, které pak pokra ovalo po celý rok. Na základ vzájemné dohody toto vysílání technicky zabezpe ují eské radiokomunikace, a.s., Ro poskytl pro ší ení pot ebné modulace a data. Pr b žn probíhá subjektivní poslech tohoto vysílání, pro technická m ení však ani v Ra není pot ebné technické vybavení. Rada R pro rozhlasové a televizní vysílání a eský telekomunika ní ú ad byly požádány o prodloužení povolení k tomuto experimentálnímu vysílání i pro rok 2000. Koncem roku byly provedeny subjektivní testy zpracování modulace pro vysíla e stanice Ro 1 – Radiožurnál. Na jejich základ byl p enastaven modula ní procesor v Ro, úpravami došlo pro poslucha e k subjektivnímu zlepšení vjemu poslechu. ing. Jaromír Holý editel Úseku techniky III. Neprogramové aktivity 3.1. Um lecká t lesa SO R V dramaturgii celého roku 1999 se poda ilo najít rovnováhu mezi tvorbou domácí a hudbou zahrani ní, a už klasickou, romantickou i vytvo enou po roce 1900. V rámci svých rudolfinských koncert provedl SO R v roce 1999 n kolik velkorysých d l velkorysých ve smyslu interpreta ní náro nosti i rozsáhlého obsazení (Honegger v Král David, Dvo ákovo Stabat Mater, Mozartovo Requiem, Orffova Carmina Burana). Na t chto koncertech spolupracoval SO R s Pražským filharmonický sborem a Kühnovým smíšeným sborem. (Na ”zlatou medaili” celého roku p itom aspiruje - soud podle ohlas kritiky - práv jeden z vokáln symfonických program , oratorium Arthura Honeggera Král David). P i provedeních t chto i celé ady dalších skladeb stanuli v ele SO Ru krom šéfdirigenta Vladimíra Válka další dirigentské osobnosti eské hudby (Ond ej Kukal, Leoš Svárovský) a pochopiteln i zahrani ní hosté (Ralf Weikert, Leopold Hager, János Fürst). Za všechny zp váky, kte í se SO Rem hostovali, zde jmenujme alespo Zdenu Kloubovou, Martu Be a kovou, Petra Mikuláše, Vladimíra Doležala, Ivana Kusnjera, Lu ka Veleho. P ipome me i herce - recitátory Janu Št pánkovou a Miroslava Moravce. Sólové instrumentální party pro lo ské koncertování v Rudolfinu nastudovali houslisté Ivan Ženatý i Petr Messiereur, cellista Michal Ka ka aj. Vedle velkého symfonického cyklu v Rudolfinu paraleln probíhala i druhá abonentní ada v Majakovského sále Národního domu na Vinohradech. Tento v dobrém slova smyslu ”odleh en jší” cyklus nadále napl uje sv j zám r p inášet populárn jší díla symfonického repertoáru. Na koncertním pódiu se v jeho rámci v uplynulém roce st ídaly skv lé muzikantské osobnosti - kytarista Lubomír Brabec, cellista Ji í Hošek, houslisté Václav Hude ek i Martin Válek. Z stává beze všech pochybností, že vinohradský cyklus našel své publikum a dobrou poslucha skou odezvu. Hojné bylo i tuzemské vystupování SO Ru mimo vlastní abonentní cykly: 31.3. se v Rudolfinu uskute nil mimo ádný velikono ní koncert, kde mj. zazn lo první pražské provedení oratoria Antonína Tu apského, autora, který se stal ve svém anglickém exilu už b hem 70. a 80. let renomovaným skladatelem. Záležitost, kterou lze jist hodnotit jako významný dramaturgický po in! *** 11. 5. zahájil SO R 41. ro ník Olomouckého
hudebního jara. *** V rámci Pražského jara SO R provedl spole n s Kühnovým smíšeným a Pražským komorním sborem a se sólisty Lívií Aghovou a Ji ím Sulženkem v katedrále sv. Víta Brahmsovo N mecké requiem. *** V ervenci doprovázel SO R ú astníky VII. sv tového harfového kongresu. P i této p íležitosti jist prokázal svou pov stnou muzikantskou pohotovost. *** Již tradi n SO R ú inkoval i na festivalu Pražský podzim. *** Na záv re ném koncertu Svatováclavských slavností ve Vladislavském sále na Pražském hrad zazn lo Requiem ”muzikálového” A. L. Webbera a sv tová premiéra našeho skladatele Jana Hanuše V že babylonské. Pod taktovkou šéfdirigenta Válka, proslulého mj. svou ”bigbandovou minulostí”, se Webberovu dílu kombinujícímu klasi t jší pasáže s rockovými dostalo odpovídajícího provedení. *** Rozhlasoví symfonikové zahájili i Mezinárodní hudební festival Moravský podzim Brno. V nejlepším sv tle se SO R prezentoval i za hranicemi: 15. 3. 1999 koncertovali rozhlasoví symfonikové v Kolín nad Rýnem, a to v rámci prestižní koncertní ady ”Evropa 2000” - Evropské rozhlasové orchestry v Kolínské filharmonii. Význam této akce dostate n dokresluje vý et ostatních hostujících t les (rozhlasové orchestry z Kodan , Moskvy a Vídn ), jakož i fakt, že všechny ty i koncertní ve ery byly nahrávány a následn vysílány n meckým rozhlasem. SO R se zde uvedl p edehrou ke Smetanov Prodané nev st , Sibeliovým Koncertem pro housle a orchestr d-moll s Martinem Válkem a Dvo ákovou Symfonií . 9 ”Novosv tská”. *** 11. 12. provedl SO R v italské Verolanuova spole n s našimi p edními sólisty a eským filharmonickým sborem Brno Verdiho Requiem. Nahrávací innost SO Ru v roce 1999: v tomto roce SO R nahrál 51 titul , jmenujme alespo n kolik titul : A. Cha aturjan – Koncert pro housle a orchestr, M. I. Glinka – Ruslan a Ludmila, p edehra, I. Krej í – 1. symfonie, J. Teml – 3. symfonie, J. Smolka – Symfonie, S. Rachmaninov – Rapsodie na Paganiniho téma pro klavír a orchestr, S. Prokofjev – Koncert D dur pro housle a orchestr, P. I. ajkovskij – Koncert pro klavír . 1 b moll, E. Kálmán – ardášová princezna, p edehra, A. Dvo ák – Slovanské tance, 1. ada, F. Schubert – Symfonie . 8 ”Nedokon ená” aj. Z tohoto vý tu je jist patrné, že je dbáno na r znorodost jak slohovou, tak žánrovou, taktéž je v nována pozornost eské hudb 20. století. Ve výb ru sv tové hudby se objevují skladby mén známé, i skladby známé obecn , ty jsou natá eny vzhledem k prezentaci um lce. Za adili jsme i n kolik titul Zde ka Fibicha (1850-1900) vzhledem k dvojímu životnímu výro í skladatele v roce 2000. Na nahrávkách se podíleli dirigenti: Vladimír Válek, Ond ej Kukal, Stanislav Bogunia, Tomáš Koutník, Petr Vronský a další. Ze sólist jmenujme Václava Hude ka, Jana Simona, Martina Válka, Št pána Koutníka, Pavla Ludvíka. Vladimír Válek Lubomír Herza šéfdirigent SO R intendant SO R D tský p vecký sbor
eského rozhlasu
D tský p vecký sbor eského rozhlasu zaznamenal v roce 1999 n kolik významných um leckých po in . V lednu uvedl na novoro ním koncertu ve Smetanov síni tém zapomenuté a znovu objevené dílko Alberta Peka ”Dudácké koledy” pro sóla, sbor, dvoje housle a dudy. Cyklus byl také nahrán v karlínském studiu A. Ve spolupráci s hudebním skladatelem Radkem Rejškem vzniklo nové aranžmá skladby Adama Michny z Otradovic ”Loutna eská” (z r. 1653). Tento soubor 13 duchovních písní pro soprán a alt byl v novém zpracování s doprovodem flétny, hoboje, violy a pozitivu nato en ve studiu A a celý byl uveden na Koncertu ze studia 1 vysílaném p ímým p enosem na stanici Vltava. Ze starších skladeb soudobých eských autor DPS nov nastudoval a nahrál cyklus Ilji Hurníka ”Vyh átá mez” a cyklus ”9 písni ek d tem” od Jind icha Felda. Z nejnov jších skladeb pro d tské sbory byl nastudován a nahrán cyklus ”Ahoj mo e” od Jana Vi ara na verše Ji ího Žá ka. Je to komponované pásmo písní pro sóla, d tský sbor, d tského recitátora, klavír a bicí nástroje.
DPS pravideln za azuje do svého repertoáru také sborové úpravy lidových písní. Letos to bylo 10 eských, moravských a slovenských lidových písní pro d tský sbor a capella v úprav Bohumila e ka. Ze ”Špalí ku” Václava Trojana nastudoval DPS ást ”Betlém”, pásmo lidových váno ních koled a zp v . Velmi úsp šné bylo vystoupení DPS na dvou koncertech ve Smetanov síni v ervnu, kde uvedl cyklus ”D tské sbory” od Františka Škvora. Práce p ed mikrofonem vyžaduje od každého lena sboru hlasovou, intona ní, rytmickou a v neposlední ad i pracovní p ipravenost a pohotovost. Tyto dovednosti a návyky se nezískávají ani snadno ani rychle. Proto pracuje vedle koncertního sboru DPS také p ípravka, ve které se všem t mto nezbytným innostem d ti u í. Nejv tší d raz je kladen na jednotnou hlasovou výchovu, nebo jen tak je možno docílit ideálního zvukového obrazu sboru. V intona ní výchov jsou d ti vedeny k p ímé intonaci z not. Všechny tyto specifické innosti potom usnad ují a zkvalit ují práci v nahrávacím studiu. Z ad DPS eského rozhlasu tak vyr stají hudebn vzd laní jedinci s profesionálními rysy ve sborové práci a po ukon ení docházky do DPS jsou vítanými leny dosp lých profesionálních sbor . Dr. Blanka Kulínská vedoucí DPS Disman v rozhlasový d tský soubor I když se život DRDS nem í na kalendá ní roky, ale na sezóny totožné se školními roky, lze samoz ejm pojmout retrospektivní vý et i na základ prostého soupisu, diktovaného ob anským kalendá em, ”od jara do zimy.” Ú inkování v rozhlasových hrách, pohádkách i publicistických po adech je prvotním cílem souborové innosti. Z mnoha desítek po ad stojí za p ipomenutí dva výjime né: rozhlasová nahrávka Máchova ”Máje” v podání len DRDS , odm n ná cenou Prix Bohemia Radio 96, reprezentovala eský rozhlas na mezinárodní sout ži Prix Maruni ve Slovinsku (režie Zdena Fleglová a Karel Weinlich). V první polovin roku pak vznikla osobitá rozhlasová pohádka ”Sn hurka svatojánská” (režie Zdena Fleglová) podle scéná e Jarmily ermákové s výrazným podílem hudebního doprovodu (autor Tomáš Ko ének). Jde op t o titul, který byl souborem ztvárn n rozhlasov poté, kdy byl úsp šn uvád n ve scénické podob - stejný model byl uplatn n v p ípad Máje, Ou edníkova Prince ekanky apod. Samostatnou kapitolou v práci Dismanova souboru byly v minulých letech autorské po ady DRDS, tedy takové, které vznikaly v souboru ”na klí ”. S úbytkem plochy po ad pro d ti na okruhu Ro 2 však letos bohužel rapidn poklesla poptávka po p vodní souborové produkci. Paradoxn se tak lenové souboru více podíleli na vzniku a moderaci po ad televizních: uvád jí programový blok Žirafa, po ad Kosti ky, v poslední dob i P nu dní. Divadelní repertoár byl v pr b hu roku tradi n r znorodý: soubor uvád l d tský muzikál Zde ka Bartoše na motivy Roarka Bradforda ” ernošský Pánb h a páni Izraeliti”, veršovanou frašku Tomáše Belka ”P e o vep e aneb Vep i ve p i”, pohádku ”Sn hurka svatojánská”, poetickou montáž z díla Ivana Wernische ”Ó kdežpak veselo”, Holanovy ”Zdi” a d tskou operu ”Brundibár” Hanse Krásy. Práv toto dílo, prezentované souborem doma i v zahrani í již osm sezon, p ineslo DRDS ojedin lý úsp ch a uznání - 22. kv tna byla opera ”Brundibár” uvedena v rámci prestižního festivalu Pražské jaro jako p ísp vek k stému výro í narození Hanse Krásy. V anglické verzi pak byl ”Brundibár” uvád n na íjnovém 14denním turné v USA, které bylo bezesporu vyvrcholením innosti DRDS v tomto kalendá ním roce. Soubor adu let spolupracuje s francouzským studentským souborem Les Mauvaises
Herbes z Grenoblu. Z p átelských setkání vyrostlo francouzsko- eské p edstavení ”Trojmodro” (Halas - Ramuz) v roce 1995, v následujícím roce Sofoklova ”Antigona” a roku 1997 Holanovy ”Zdi”. V ervnu 1999 byl DRDS pozván do Grenoblu, kde se zú astnil premiéry nového výro ního p edstavení souboru Les Mauvaises Herbes a podnikl první kroky v p íprav projektu, který je pro rok následující sou ástí programu ”Praha 2000 evropské m sto kultury.” Diskografie souboru se v pr b hu roku 1999 rozrostla o reedici titulu ”Zobáky” (CD vyšlo jako sou ást knižní publikace Jany Koubkové ”Zutí provádím s chutí”, nakladatelství Muzikus) a o dva komer n úsp šné tituly vydavatelství Disky Communications – ”D tské písn a íkadla I a II” (režie mluveného slova Zdena Fleglová). Je pot šitelné, že t mito nahrávkami soubor navazuje na p vodní p sobení DRDS a Miloslava Dismana v oblasti slovesné tvorby zejména tvo ivým a moderním ztvárn ním základního okruhu prosté lidové slovesnosti - lidových písní a íkadel. Odjakživa pat ily k samoz ejmým aktivitám DRDS akce charitativního charakteru. Také v tomto roce jsme uskute nili adu benefi ních p edstavení a koncert , n které z nich za zna né publicity (mj. ú ast na prosincovém Adventním koncertu T, p edstavení Brundibára pro terezínské St edisko setkávání, benefi ní koncert Lionského klubu). Trvale udržujeme kontakt s n kolika generacemi bývalých len DRDS. Rok 1999 bezesporu pat il k nejúsp šn jším v celé historii Dismanova souboru. S pat i ným p edstihem jsou p edjímány i st žejní akce v jubilejním roce 2000: oslavy 65. výro í založení DRDS (zá í 2000) a projekt ”Pražské zdi” ( íjen-listopad 2000). Ob tyto akce bezesporu p isp jí k propagaci innosti DRDS, ojedin lého um leckého t lesa, které již po desítky let p ináší eskému, d íve eskoslovenskému rozhlasu, nepochybný profit. Zdena a Václav Fleglovi, vedoucí DRDS 3.2. Sout že a festivaly po ádané eským rozhlasem Prix Bohemia Radio Festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia (po ádaný v termínu od 26. do 30. zá í 1999 v Pod bradech) p edstavuje nejvýznamn jší neprogramovou aktivitu eského rozhlasu. Mezinárodní sout ž, která si dala za cíl zvyšování kvality p vodní rozhlasové tvorby, se v posledních letech stala mostem, který p eklenuje nejen p edstavy rozhlasových tv rc s podobou jejich po ad , ale sou asn spojuje a propojuje statisíce poslucha rozhlasového vysílání. Základní struktura festivalu z stala v roce 1999 zachována. P edstavuje p edevším vlastní sout ž (ve t ech kategoriích), poslechy nejlepších po ad ur ené ve ejnosti, setkávání autor , besedy rozhlasových tv rc s d tmi pod bradských škol, odborný seminá po ádaný SRT na téma "Poslucha a ztvárn ní rozhlasového slova" a živé vysílání z festivalového studia, na kterém se podílely všechny celoplošné stanice a regionální studia Ro. Nezbytným dopl kem byly kulturní a spole enské akce sm ované jak k ú astník m festivalu, tak k místním obyvatel m a poslucha m. Festival Prix Bohemia 1999 udržel vysoce nasazenou la ku kvality a profesionality a sou asn zvýraznil svoji nenahraditelnou pozici na mediálním trhu. PhDr. Josef Havel editel Úseku programu Ve dnech 26. – 30.9.1999 se konal mezinárodní festival p vodní rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio 1999. Poroty posoudily celkem 83 po ad a o vít zích rozhodly takto: Kategorie Publicistický po ad
Hlavní cenu získala Hana Krej ová za autorský text ” eši v Banát ” ( Ro eské Bud jovice). estné uznání bylo ud leno Jitce Škápíkové za autorský text ”40 dn Ji ího Hor i ky”. Složení poroty kategorie Publicistický po ad: Pavel Pechá ek (šéfredaktor Ro 6/RSE) – p edseda Ji í Hraše (režisér, pedagog) Václav Moravec (žurnalista – F1, TV Galaxie) V ra Š oví ková – Heroldová (publicistka) Lucie Vopálenská (žurnalistka – T) Jan Odvárková - tajemnice Kategorie Rozhlasová hra Hlavní cenu získal Josef Henke za režii kouzelné hry z motiv starých lidových loutká ských test ”Barbaramáš a Medordes.” estné uznání bylo ud leno Arnoštu Goldflamovi za baladický p íb h z terezínského ghetta ”Budou vyvoláni jménem”. Složení poroty kategorie Rozhlasová hra Old ich Knitl (ex-šéfredaktor Ro 3 - VLTAVA) – p edseda Z.A.Tichý (noviná , MFD) Vladimír Rusko (režisér, Slovenský rozhlas) Olga Šubrtová (režisérka, Ro B) Miroslav Stuchl (dramaturg) Eva Vovesná - tajemnice Kategorie Zábavný po ad Mezinárodní cenu získali Milan Lasica, Július Satinský a Jan Kolá za po ad ”Škola života Lasici a Satinského” s p ihlédnutím k po adu ”Pozor! Na všetko sa pamätame”. Národní cenu porota ud lila Ond eji Suchému za po ad ”Nostalgické muzeum zábavy EXTRA”. estné uznání získala Julia Tzankova za po ad ”The Bulgarians”. Porota vyslovila uznání cyklu ”Sám doma”. Složení poroty kategorie Zábavný po ad Martin Porubjak (režisér, dramaturg, Slovenské národné divadlo) - p edseda Jan Czech (šéfredaktor redakce zábavy NTS) Richard Medek ( T) Marián Grebá (Slovenský rozhlas) Hristina Zaharieva Beltscheva (Bulharský rozhlas) Na a Me í ová - tajemnice CONCERTO BOHEMIA V roce 1999 se konal VIII. ro ník sout že žákovských a studentských orchestr s názvem CONCERTO BOHEMIA. Vyhlašovateli byly eský rozhlas a eská televize. Sout ž byla vypsána pro smy cové a dechové soubory od 6 do 12 hrá a obdobné kategorie orchestr od 36 do 50 hrá . Stalo se již zvykem, že se kandidáti ú astní dvoukolové sout že - celkem se p ihlásilo 22 soubor , z nichž 16 vybrala na základ poslechu demonstra ních snímk rozhlasová komise. T chto šestnáct orchestr pak nato ilo sout žní snímky. Celkem 388 mladých hudebník nahrálo 50 titul . Odborné poroty sout že Concerto Bohemia 1999 pod vedením estného p edsedy prof. Ilji Hurníka ve složení Karel B lohoubek, Stanislav Horák a Jaroslav Zeman (pro dechové soubory) a Ilja Hurník, Miloslav Bubení ek a Ji í Štrunc (pro smy cové soubory) rozhodly o vít zích jednotlivých kategorií. Slavnostním vyvrcholením VIII. ro níku rozhlasové sout že Concerto Bohemia byl koncert vít z dne 13. listopadu 1999 ve Špan lském sále Pražského hradu pod záštitou
vedoucího Kancelá e prezidenta eské republiky pana Ivo Mathé. Vystoupení devíti nejlepších ú astník sout že se konalo v p ímém p enosu eského rozhlasu 3 - Vltava a eské televize ve spolupráci se Správou Pražského hradu. V reprezentativním sále se publiku p edstavil Žes ový soubor Základní um lecké školy v Náchod s vedoucím Jaroslavem Vl kem, D tský orchestr ZUŠ Václava Kálika v Opav s dirigentkou Na ou Hanouskovou, Pražský studentský orchestr s dirigentem Tomášem Hanákem, soubor Konzervato e v Plzni Musica Luminis s vedoucím Petrem Vyroubalem, Orchestr d ev ných dechových nástroj z pražské konzervato e vedený prof. Ji ím Stárkem, Žes ové sexteto krom ížské konzervato e s vedoucím Milanem Tesa em, Komorní smy cový orchestr pražské konzervato e s dirigentem Františkem Pospíšilem, Velký dechový orchestr Konzervato e v Brn s dirigentem Evženem Záme níkem a absolutní vít z tohoto ro níku sout že Symfonický orchestr konzervato e v Praze s dirigentkou Miriam N mcovou. Na koncert ve Špan lském sále p ednesly zmín né žákovské a studentské orchestry skladby známých mistr , nap .Vivaldiho, Händela nebo Smetany, a také díla eských autor 20. století / Martin , Teml/, která hrají mladí instrumentalisté s neoby ejnou chutí a jiskrou. P íjemnou atmosféru koncertu podpo il svou ú astí vedoucí prezidentské kancelá e Ivo Mathé, hudební producent a dramaturg eské televize Vít zslav Sýkora a dramaturg Ro 3 - stanice Vltava Lukáš Hurník. P ítomni byli také zástupci št drých sponzor - spole nosti Siemens, Moravskoslezské nadace Leoše Janá ka, eského hudebního fondu a Nadace OSA. V p ímém p enosu koncertu v rozhovoru s publicistou Ji ím Vejvodou ocenil hudební skladatel Ilja Hurník vtipnými a milými slovy význam sout že mladých hudebník pro kulturní úrove naší spole nosti a také výkony jednotlivých orchestr . Koncert nejlepších žákovských a studentských orchestr z eské republiky se setkal se spontánním ohlasem u publika v sále, stejn jako u televizních divák a rozhlasových poslucha . CONCERTINO PRAGA Concertino Praga je víceoborová mezinárodní rozhlasová sout ž mladých hudebník , kterou od roku 1966 každoro n po ádá eský ( eskoslovenský) rozhlas. Sou ástí Mezinárodní sout že CP je Národní sout ž Concertino Praga, která ji termínov p edchází, a Jiho eský festival Concertino Praga, který na ni termínov navazuje. Sout ž organizuje a ídí eský rozhlas prost ednictvím specializovaného sekretariátu. Concertino Praga je lenem Evropské unie hudebních sout ží mládeže (EMCY European Union of Music Competitions for Youth) a probíhá pod patronací Evropské vysílací unie (EBU - European Broadcasting Union). Slavnostní koncert laureát 33. ro níku CP se konal pod záštitou primátora hl. m. Prahy v sobotu 12. ervna v pražském Rudolfinu a byl vysílán v p ímém p enosu stanicí eský rozhlas 3 - Vltava a eskou televizí ( T 2). Vynikající mladé sólisty doprovázel Pražský komorní orchestr ízený Petrem Vronským. Na koncert navázal 31. Jiho eský festival CP ve dnech 14. ervna až 22. ervna sérií osmi koncert : t ikrát Jind ich v Hradec (Sál St elnice), T ebo (M stské divadlo J. K. Tyla), eské Bud jovice (Studio eského rozhlasu), Trhové Sviny (Kulturní d m), rakouský Gmünd (Palmenhaus, tradi ní pohostinské vystoupení v p íhrani í ve spolupráci s Rakouským rozhlasem ORF), eský Krumlov (Zámek, Maškarní sál). Na festivalu se p edstavili laureáti 33. ro níku sout že v oboru dechových nástroj : Denis Burjakov (flétna, 1981, Rusko), Dana Wichterlová (hoboj, 1981, eská republika), László Kuti (klarinet, 1982, Ma arsko), Szabolcs Zempléni (lesní roh, 1981, Ma arsko) - absolutní vít z (nositel Ceny Heleny Karáskové). Krom nich vystoupili nositelé estných uznání v Mezinárodní sout ži a vít zové Národní sout že Concertino Praga Ieva Rutentale (flétna, 1983, Lotyšsko), Jana Brydniaková (flétna, 1980, R), Birgit Fluch (flétna, 1981, Rakousko), Ivan Podjomov (hoboj, 1986, Rusko), Simona Löwyová (klarinet, 1980, R), Jana e ichová (lesní roh, 1981, R), Eva Vinklarová (lesní roh, 1981, R), Kaspar-Laurenz Märtig (trubka, 1981, N mecko). O klavírní doprovod se pod lily korepetitorky Ji ina Kolmanová (Janá kova akademie múzických um ní Brno) a
Jana Nácovská (Hudební fakulta Akademie múzických um ní Praha). Zahajovací Evropský koncert v Jind ichov Hradci (14.6.) dal p íležitost - tradi n - vít zi sout že o Evropskou hudební cenu, rakouskému violoncellistovi Bernhardu Naoki Hedenborgovi a umožnil starším laureát m a porotc m sout že CP spole né vystoupení v Mozartov Koncertantní symfonii (Ji í Hlavá , Jaroslav Kubita, Jana Brožková, Ji í Havlík, Klaus Lienbacher), doprovázeli Czech Virtuosi Brno. V národní sout ži 34.ro níku CP 1999 vyslechla porota pod vedením Vít zslava Drápala sout žní rozhlasové nahrávky 21 komorních soubor z eské republiky (6 duí, 10 trií, 5 kvartet, obor kvinteto neobeslán). V mezinárodní sout ži 34. ro níku CP 1999 posoudila porota sout žní rozhlasové nahrávky 29 soubor (17 duí, 7 trií, 5 kvartet, obor kvinteto neobeslán) z 10 zemí (B lorusko, Bulharsko, eská republika, Lotyšsko, N mecko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina). lenové mezinárodní poroty, pod vedením p edsedkyn Zuzany R ži kové, ocenili striktní anonymitu a z ní vyplývající objektivitu hodnocení. Mimo ádn vysoká úrove sout že umožnila ud lit ceny v maximálním povoleném rozsahu. Boris Kobrle P ehled vít z Mezinárodní sout že CP 1999 Kategorie: DUO 1. cena: Bulharsko (plus Cena Heleny Karáskové pro absolutního vít ze sout že) Antonia Lambova (1983, klavír) Valia Dervenska (1981, housle) 2. cena: Rakousko Johanna Gröbner (1982, klavír) Veronika Trisko (1981, klavír) estné uznání: Slovensko Matej Arendárik (1982, klavír) Alexej Rosík (1984, housle) estné uznání: N mecko Sara Löffelhardt (1982, housle) Matthias Böhringer (1982, klavír) Kategorie: TRIO 1. cena: Lotyšsko Ieva Rutentale (1983, flétna) Guna Paula (1982, flétna) Lauma Skride (1982, klavír) 2. cena: Rakousko Cornelia Eder (1983, klavír) Anna Knopp (1982, klavír) Stefanie Prenn (1984, violoncello) estné uznání: eská republika Renata Poliaková (1982, klavír) Monika Vav ínková (1983, housle) Petr Nouzovský (1982, violoncello) Kategorie: KVARTETO 1. cena: N mecko Franziska Hölscher (1981, housle)
Katharina Uhde (1981, housle) Simone Jandl (1983, viola) Tatjana Uhde (1981, violoncello) 2. cena: eská republika Roman Hrani ka (1983, housle) Petra Vilánková (1984, housle) Barbora Veisová (1982, viola) Šimon Veis (1984, violoncello) estné uznání: Rusko Pavel Tovpi (1983, klavír) Ilja Kozlov (1983, housle) Andrej Penjugin (1982, viola) Nikolaj Gimaletdinov (1982, violoncello) 3.3. Ú ast
Ro na mezinárodních akcích
Aktivní lenství eského rozhlasu v Evropské vysílací unii (EBU) p edpokládá spolupráci nejen s touto unií, ale i s ostatními lenskými rozhlasovými organizacemi. Nejv tší podíl v innosti odd lení zaujímá spolupráce v oblasti mezinárodní programové vým ny (p edevším hudby). Ro 3 – VLTAVA využil z nabídek EBU celkem 75 koncert , z toho 49 p ímo a 26 ze záznamu z Koncertní, Operní a Jazzové sezóny, Speciálního dne k poct Duka Ellingtona, Váno ního speciálního dne, Letních festival EURORADIA a Sezóny Metropolitní opery New York. Ro 2 – PRAHA vysílal ze záznamu koncert z Japonska ke Dni Zem ”We Love Music, We Love Earth” a Ro 1 – RADIOŽURNÁL vysílal rovn ž ze záznamu koncert k poct Lindy McCartney. Krom nabídek ze sezóny EURORADIA využila stanice VLTAVA i dalších 479 záznam koncert z databáze EBU, kam rovn ž Ro aktivn p ispívá prezentací eské hudby. Celkov za rok 1999 získal eský rozhlas pro své vysílání 50 613 minut zahrani ní hudby. Prezentace eské hudby v zahrani í eský rozhlas se aktivn ú astnil tém všech hudebn programových cykl EURORADIA. Do Koncertní sezóny EURORADIA 1999 – 2000, ásti ”Discoveries”, p isp l eský rozhlas záznamem koncertu mikrointervalové hudby Aloise Háby a jeho žák . Ve ejnou nahrávku v Lichtenštejnském paláci uspo ádal eský rozhlas a vysílalo ji celkem 17 zahrani ních rozhlas . Do Jazzové sezóny EURORADIA 1998 – 1999 se eský rozhlas za adil dne 25. 6. 1999 koncertem z Jazzového klubu ”U staré paní” s programem Ji ího Stivína & Kvartetem JS a Triem Roberta Balzara. Této nabídky využilo celkem 28 rozhlas , z toho 15 ji vysílalo p ímým p enosem. Dne 26. 9. 99 byl b hem Speciálního dne EURORADIA ”Celebrations” (skladatelská výro í) 17 zahrani ními rozhlasy vysílán záznam koncertu z d l Vít zslava Nováka a Bed icha Smetany ze sálu Reduty v Olomouci. Dne 19. 12. 99 se eský rozhlas zú astnil svým p ísp vkem Váno ního dne EURORADIA. eskou hudbu reprezentovala eská mše váno ní Jana Jakuba Ryby v podání sólist , Kühnova smíšeného sboru a SO Ru. 16 rozhlas tento koncert vysílalo p ímým p enosem a 6 ze záznamu. Nejv tší ást vým ny hudebních program byla poskytnuta do volného nabídkového systému EURORADIA. eský rozhlas p isp l p edevším všemi koncerty ze sezóny SO Ru 98/99 a 99/00, dále kolekcí koncert z Pražského jara, Concertina Praga, Festivalu Bohuslava Martin , klavírního festivalu eský Krumlov, hudebního festivalu
Concentus Moraviae, Mezinárodního hudebního festivalu eský Krumlov, Pražského podzimu, Moravského podzimu a EBU Jazz Festivalu v Karlových Varech. Touto formou bylo celkem nabídnuto 76 záznam koncert . Celkov bylo do zahrani í odesláno cca 53 060 minut hudby. Nejv tší zájem o nabídku eského rozhlasu projevilo Švýcarsko, Nizozemsko, Norsko, USA, Rumunsko, Slovensko, ecko, Dánsko, Lotyšsko, Ma arsko, Finsko, N mecko a Švédsko. Mezinárodní sout že a festivaly Mezinárodní tribuny skladatel po ádané Mezinárodní hudební radou pod patronací UNESCO v Pa íži se ve dnech 14. – 18. 6. 99 zú astnil eský rozhlas nahrávkami skladeb Martina Smolky, Miroslava Pudláka a Dana Dlouhého. V sout žní p ehlídce Mezinárodní fórum mladých interpret reprezentovali Ro klavírista Martin Kasík a cembalové duo Iva Štrynclová – Edita Keglerová, kte í postoupili do finálového kola a vystoupili na koncertech v rámci Bratislavských hudebních slavností. eský rozhlas se rovn ž zú astnil n kolika zahrani ních sout ží rozhlasové tvorby. Ve dnech 15. – 21. 4. 1999 se na Prix Maruli na ostrov Hvar prezentoval eský rozhlas snímky ”Máj” v podání Dismanova rozhlasového d tského sboru, ”Barbaramáš a Medordes” v režii Josefa Henkeho a ” eská opera v Americe” zapomenuté libreto k ope e Jan Hus J.V.Sládka. Na mezinárodní sout ži Prix Italia, která se konala ve dnech 17. – 26. 9. 1999 ve Florencii reprezentovaly eský rozhlas dva snímky: ”Na vart po ob šeném” – autor PhDr. Zde ka Bou ka a Jitky Škápíkové a ”Budou vyvoláni jménem” PhDr. Tomáše Sedlá ka a Arnošta Goldflama. Jako delegáti byli p ítomni Pavel Minks a PhDr. Zden k Bou ek. Mezinárodní sout ž Prix Europa probíhala ve dnech 16. – 23. 10. 1999 v Berlín , za eský rozhlas se jí zú astnili jako delegáti Hynek Pekárek, Miroslava Nezvalová, Jitka Škápíková a Vladimíra Luka ová. Do sout že byly odeslány p ísp vky ”Odešla Drahomíra, vrací se Lea” autor PhDr. Zde ka Bou ka a Jitky Škápíkové a ”Každý lov k má své jméno” Vladimíry Luka ové a Moniky Ji elové. Ve dnech 19. – 23. 5. 1999 eský rozhlas zorganizoval Mezinárodní jazzový festival EBU v Karlových Varech. Festivalu se zú astnilo celkem 12 skupin ze 12 stát – jmenovit z Finska, Francie, Kanady, Ma arska, N mecka, Nizozemska, Norska, Rakouska, Slovinska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie. Krom samotného programu bylo p ipraveno i setkání 24 zahrani ních jazzových expert s hudebníky v hotelu Thermal a poté jejich pravidelné ro ní zasedání. Prix Bohemia Radio 1999 Do mezinárodní kategorie ”zábavný po ad” se ze zahrani í p ihlásilo celkem 8 p ísp vk z 5 zemí (Bulharsko, Kanada, Rumunsko, Slovensko a Velká Británie). Mezinárodní cenu Prix Bohemia Radio získali Milan Lasica, Július Satinský a Jan Kolá za po ad ”Škola života Lasici a Satinského” s p ihlédnutím k po adu ”Pozor! Na všetko sa pamätame”. estné uznání získala Julia Tzankova z Bulharského rozhlasu za po ad ”The Bulgarians”. V mezinárodní porot pro tuto kategorii zasedali Jan Czech, šéfredaktor redakce zábavy NTS, Richard Medek z eské televize, Marián Grebá ze Slovenského rozhlasu, Hristina Zaharieva Beltscheva z Bulharského rozhlasu. P edsedou poroty byl Martin Porubjak, režisér a dramaturg Slovenského národního divadla. Festivalu se zú astnilo 10 zahrani ních delegát . Další projekty Ve spolupráci se Slovenským rozhlasem byly realizovány zámecké koncerty. V Banské Štiavnici za eský rozhlas vystoupil soubor Ars cameralis a na koncertu v Bechyni hostovalo Moyzesovo kvarteto ze Slovenska. Oba rozhlasy vysílaly koncerty p ímým
p enosem. Dne 8. 4. 1999 hostoval Big Band Radio Praha ízený Felixem Slová kem, se sólisty Sisou Sklovskou, Vladimírem Kerndlem a vokální skupinou Prestissimo ve Slovenském rozhlase v Bratislav . Orchestr Gustava Broma vedený Vladem Valovi em, se sólisty Adrianou Bartošovou, Peterem Lipou, Berco Baloghem, Milošem Jurkovi em a Svatoplukem Košvancem vystoupil recipro n dne 23. 9. 1999 v Národním dom na Vinohradech. Sport Mezinárodní odd lení po celý rok pr b žn zajiš ovalo pro sportovní redaktory eského rozhlasu technickou pomoc, komentátorská stanovišt , akreditaci a v n kterých p ípadech ubytování v zahrani ních rozhlasech. Jednalo se celkov o 36 zahrani ních sportovních akcí. Podobn pro sportovní redaktory zahrani ních rozhlas byla na základ ”Code of Practice EBU” poskytována p i 22 sportovních akcích na území eské republiky technická pomoc a akreditace, a to ve spolupráci s Úsekem techniky, Sportovní redakcí Radiožurnálu a regionálními studii Ro. Krom toho o technickou pomoc a studia v roce 1999 opakovan zažádaly rozhlasy BBC, RAI, Deutschland Radio Berlin, Bayerischer Rundfunk, ORF, RTE Irsko, CBC Kanada, YLE Finsko, SR Švédsko atd. Jarmila Kope ková vedoucí mezinárodního odd lení 3.4. Archivní a programové fondy v roce 1999 Rok 1999 lze z pohledu APF hodnotit jako úsp šný. Z plánovaných úkol a zám r se poda ilo p edevším zajistit nákup knihovnického softwaru, v podstatn v tší mí e digitalizovat archivní zvukové dokumenty, vytvo it systém jednotného zna ení zvukových médií v rámci celého Ro, pokro it v po íta ovém zpracování retrospektivy a úsp šn dokon it veškerá administrativní ízení spojená s poz stalostí po MUDr. Frenclovi. Jednotlivé ásti poz stalosti - gramodesky, CD, hudebniny a knihy - se postupn zpracovávají a obohacují programové fondy Ro. Na druhé stran je ovšem nutno konstatovat, že i když se mnohé poda ilo zlepšit, p edevším v oblasti technického vybavení, stále nebyla realizována plánovaná digitalizace ásti písemných archivních fond . Nepoda ilo se rovn ž rozší it elektronické vstupy do dokumenta ních agend a do ešit zálohování OCR pracovišt . Krom pr b žného zajiš ování provozních inností se APF se podílely na p ípravách propaga ních výloh k historickým výro ím v kv tnu a srpnu, Hitu století, Prix Bohemia, Dni otev ených dve í a spolupracovaly na výstav v nované 100. výro í narození Old icha Nového. V rámci pokra ující výstavby studiového domu prob hlo n kolik jednání, která se týkala p edevším vybavení budoucích prostor APF. P ír stky a zpracování fond Fondy a sbírky Archivu, Fondu hudebnin, Gramoarchivu a Knihovny se rozrostly o 7.000 eviden ních jednotek, p ír stek správních a textových materiál do Archivu (v etn spisovny) inil 136 b žných metr . Díky vybavení pracoviš Archivu a Fonotéky dalšími CDR rekordéry, umož ujícími soub žné zhotovování kopií, se urychlil proces digitalizace zvukových záznam . Celkem bylo po ízeno 2300 CDR, p evážn se zpravodajskými a publicistickými dokumenty. Do databází p ibylo a bylo aktualizováno p es 70 000 záznam ke zvukovým a písemným dokument m v AIS, AISPF, DB IV (Dynamit, Pohyby) a MAKS. Do dokumenta ní databáze TOPIC bylo uloženo 30 000 záznam . Výb rová a skarta ní komise uskute nila 14 zasedání, projednala návrhy na p evody a mazání u 70 000 snímk . Byla provedena revize záznam na nosi ích UMATIC a snímk ur ených k jednorázovému odvysílání. Pokra ovala prov rka nevyužívaných starých snímk ve Fonotéce spojená s vnit ní skartací, vým na poškozených obal a p íprava
písemných fond Archivu na digitalizaci. Využívání fond V souladu se svým posláním byly fondy a sbírky využívány p edevším pro programové ú ely, provozní pot eby a propagaci Ro, v omezené mí e ke komer ní innosti. Pro pot eby programových pracovník Ro poskytli pracovníci APF celkem 63 000 výp j ek zvukových záznam , programových text , notových materiál a knih, zodpov d li více než 20 000 dotaz a vypracovali adu rešerší. K prezen nímu studiu využilo Archivu a Fondu hudebnin 78 badatel p i 160 návšt vách. Pracovníci APF pro n p ipravili více než 1 000 obrazových, písemných i zvukových dokument a na 20 000 kartoté ních lístk . Z rozsáhlejších propaga ních akcí, na nichž se APF podílely, je t eba uvést p edevším poskytnutí dokument pro rozhlasové výlohy, ozvu ení expozice a dodání obrazových materiál pro výstavu ke 100.výro í narození Old icha Nového, po ádanou Filmovým studiem Barrandov a Výstavišt m Praha a internetový projekt Parlamentu eské republiky. Pro tento projekt rozhlasový archiv vypracoval obsáhlou rešerši, soupis zvukových dokument a poskytl kopie zvukových záznam s vystoupením poslanc parlamentu od vzniku samostatného eskoslovenského státu po sou asnost. Oblast komer ního využití fond je zam ena p edevším na výp j ky notových materiál , poskytování informa ních a dokumenta ních služeb pracovník m sd lovacích prost edk a kopií písemných i zvukových dokument . Do roku 2000... Rok 2000 bude pro APF s výjimkou Dokumentace rokem velkého st hování. Do nových, ú elov vybudovaných prostor se p est huje více než 11 000 b žných metr archivních karton , magnetofonových pás , gramodesek, matric, CD a dalších zvukových nosi , notových materiál a knih. V prvním tvrtletí roku 2000 se útvary APF zam í na dokon ení probíhajících revizí a skartací fond v souvislosti s blížícím se termínem st hování a na vypracování harmonogram . Ješt p ed p est hováním bude nutné provést mikrobiologické rozbory a p ípadné plošné chemické ošet ení, aby se zamezilo kontaminaci nových prostor nebo dokonce ztrát cenných dokument . St hování bude klást obrovské nároky na pracovníky všech útvar APF, jeho výsledek však p inese zefektivn ní v innosti nejen samotných APF, ale i Ro jako celku. Poprvé v historii eského rozhlasu (a po 40 letech v historii rozhlasu) budou veškeré fondy a sbírky soust ed ny na jednom míst . Tím se výrazn nejen zlepší dostupnost nap . archivních dokument , ale také urychlí a usnadní jejich zpracování. P ipojení Archivu a Fondu hudebnin na celorozhlasovou po íta ovou sí umožní unifikaci softwaru, což p isp je k podstatnému zkvalitn ní poskytovaných informací. Kvalitn jší služby budeme moci nabídnout také rozhlasovým i externím badatel m. Po ítáme i s podstatným rozší ením prezentace fond v intranetu. Eva Ješutová vedoucí APF 3.5. Sdružení pro rozhlasovou tvorbu Jaký byl uplynulý rok pro Sdružení pro rozhlasovou tvorbu? Jak jinak ne? pracovní. A toto stru né ohlédnutí za tím, co jsme všechno stihli ud lat, je d vodem pro tvrzení, že naše práce p inesla spoustu pot šitelných výsledk . Jedním z p ímo ”hmatatelných produkt ” je malá šedá kníže ka ”Bílá místa rozhlasové historie - p ísp vky a sv dectví k 60. let m v eskoslovenském rozhlase”. Sdružení pro rozhlasovou tvorbu ji vydalo jako sborník ze seminá e, který po ádalo spolu s Katedrou žurnalistiky IKSŽ UK 15. 4. 1999 v Karolinu. Nelze než tento sborník v ele doporu it
k pozornosti jako p ipomínku pam tník m, kte í toto období v rozhlase zažili, ale zejména mladým rozhlasák m, kte í bílá místa své pam ti cht jí zaplnit v domím o tom, jaká byla léta, dnes by se dalo íci, ”zlatého v ku rozhlasu”. Sborník ocenily a další výtisky si vyžádaly v decké knihovny, knihovny vysokých škol aj. V ervnu lo ského roku (ve dnech 3. - 5.) se konala na Ždáni - prozatím asi naposled v tomto oblíbeném míst - Bilance 99. Po ádali jsme ji už po sedmé jako pracovní p ehlídku slovesných po ad . V tomto dvouap ldenním maratónu poslech a diskusí m lo všech sedma ty icet zú astn ných nejen z ad rozhlasových pracovník možnost vyslechnout a posoudit na devatenáct rozhlasových her, literárních po ad atd. Na Bilanci se nesout žilo a bylo tam jako vždy dob e. Na návrh SRT ud lila v ervnu Nadace eský literární fond Cenu za nejúsp šn jší rozhlasové dílo roku 1998 Markét Jahodové za režii rozhlasové adaptace hry Julia Zeyera Radúz a Mahulena s p ihlédnutím k její dosavadní režijní práci s klasickými a sou asnými texty. Ani na Mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio 99 Sdružení pro rozhlasovou tvorbu nechyb lo. Dne 29. zá í po ádalo v Ob adní síni M Ú Pod brady už tradi n sv j seminá . Jeho téma tentokrát zn lo ”Poslucha a ztvárn ní rozhlasového slova”. Na seminá i se svými p ísp vky na toto téma vystoupili Rudolf Matys, Jan Vedral a Ji í Hubi ka. Obsah t chto p ísp vk i záznam následné kolektivní diskuse si lze p e íst v dalším ”hmatatelném produktu” práce sdružení - ve ”Sborníku z tv r ích akcí SRT za rok 1999”, který jsme vydali v lednu 2000. Listopadové dny by se snad už neobešly bez Reportu. A bylo tomu tak i letos. Sout žní p ehlídku REPORT 99 po ádalo SRT ve spolupráci s Ro a Týdeníkem Rozhlas, za finan ní podpory Ministerstva kultury R a Nadace LF. Ve t ech kategoriích sout žilo 24 po ad . Tento Report patrn vstoupí do rozhlasových d jin dravým nástupem mladé generace rozhlasových publicist a dokumentarist . To ostatn nejp esv d iv ji dokazuje listina výsledk se jmény Vladimíra Luka ová, Andrea Jurášková, Dora Kaprálová a dalšími. Report jako vždy pot šil otev enými a plodnými tv r ími diskusemi, mimo ádn vysokou kvalitou sout žních po ad a zejména tím, že lze p edpokládat, že tvorba mladých autor bude sm ovat i k mladým poslucha m, tedy k tomu, v em spo ívá budoucnost rozhlasu. Zaznamenání hodná byla mimo ádn po etná ú ast elév Ro a dalších student . Asi poslední v ad pot šitelných výsledk našeho snažení v lo ském roce je vznik nové akce SRT s názvem DÍLNA. Probíhá od podzimu 99 jako periodické jednodenní nesout žní tv r í setkávání autor v žánru publicistika a dokument, na jehož programu jsou poslechy p ihlášených po ad a následné diskuse. Od po áte ní listopadové Dílny jsme se setkali už t ikrát. Krom n kolika p íjemn strávených dn p inesla už Dílna slibné tv r í výsledky i nov navázané pracovní kontakty. Také jsme v našem ob anském sdružení i um lecké obci p ivítali n kolik mladých len , kte í mají chu pro svou profesi ud lat víc, než se b žn p edpokládá ... Že už by to bylo všechno? Pokud jsem na n co zapomn la, omlouvám se. Ale na pod kování zapomenout nesmím. A to pod kování pat í vedení eského rozhlasu, Ministerstvu kultury R, Nadaci LF a Týdeníku Rozhlas za pomoc a finan ní podporu, bez níž by práce našeho sdružení byla sotva myslitelná. Jitka Škápíková Sdružení pro rozhlasovou tvorbu IV. Propagace
eského rozhlasu
Marketingová a P.R. komunikace eského rozhlasu v roce 1999 byla hlavní náplní innosti odboru marketingu a styku s ve ejností (OMSV) eského rozhlasu. T žišt m offair komunikace byla i v tomto roce komunikace ve ejnoprávního poslání média, zejména
s d razem na programové p ínosy jednotlivých stanic. Velkým úsp chem bylo prohloubení spolupráce s eskou televizí zejména v oblasti vzájemné promotion a programové spolupráce. OMSV se v noval také metodickému vedení studií a stanic v oblastech spojených s marketingem, vztahy s ve ejností a reklamním právem. Reklamní kampan a jednotlivé inzeráty V roce 1999 prob hlo n kolik masivn jších kampaní: S námi máte p ehled ( Ro 1 – Radiožurnál), Koncertní sál ve Vašem byt ( Ro 3 – Vltava), Pohled pod povrch ( Ro 6/RSE), Metropolitní rádio (Regina Praha) a n kolik kampaní menších: Aukce obrázk ze sout ží Malujeme s Hajajou ( Ro 2) a Tam, kde jsem doma po síti ( Ro 7), Co by Vás tak ješt mohlo zajímat? (celoplošné stanice). Jednotlivé inzeráty byly otišt ny zejména v publikacích etných mediálních partner (Febio Fest, Tvrdohlaví, brožury UK, Sv t knihy, Pražské quadriennale, Pražský podzim ad. Corporate design Tím, že tém 100% inzerát celoplošných stanic a eského rozhlasu jako celku bylo dílem jednoho grafického studia (AnFas), se corporate design sjednotil a zárove bylo v jeho rámci dosaženo žádoucího odlišení jednotlivých stanic. Jako velký krok vp ed lze ozna it výrobu ”masek” tiskových a TV anoncí celoplošných stanic. (UKÁZKA) Public Relations Se jako v p edchozích letech týkaly n kolika oblastí - p ímý styk s poslucha i (písemné a telefonické ohlasy a reakce na n ), vztahy s noviná skou obcí (media relations), podpory výjime ných externích subjekt a jejich aktivit (mediální spolupráce) a vlastní P.R. akce. Mediální spolupráce Celkem bylo jednáno s cca 150 partnery; uskute n na pak byla spolupráce p ibližn s 3/4 z nich. V tšina mediálních spoluprací p inesla eskému rozhlasu nejen zajímavý materiál pro po ady, ale též publicitu spojenou s hodnotnými a ve ejn p ínosnými projekty. Nejvýznamn jší partne i: v.p.s. lov k v tísni (SOS Kosovo, film. festival Jeden sv t), Divadelní ústav (Dny rakouské kultury, Pražské quadriennale…), Pražský podzim, Státní opera Praha, Národní divadlo, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Um leckopr myslové muzeum, APS (Týden pro duševní zdraví), Ministerstvo školství a t lovýchovy (Výzva pro 10 milión ), APC (podpora paralympijského hnutí), Paraple, Linka bezpe í, jahori Romani, Febiofest a mnoho dalších. Media relations V této oblasti zaujal OMSV aktivn jší p ístup než v p edchozích letech. Jeho projevem byla snaha o budování osobních kontakt s noviná skou obcí a poskytování servisu jednotlivým médiím ”na míru” (podklady pro lánky, poskytování informací, anoncování novinek Ro, pravidelné dodávání program …). Prost ednictvím OMSV bylo uspo ádáno celkem 12 tiskových konferencí. St edem zájmu noviná bylo v roce 1999 obsazení místa generálního editele Ro a dlouholetá kauza ”prodej budovy na Pankráci”. Prosadit do médií problematiku rozhlasových program je však nadále velmi obtížné. P ekvapiv obrovský ohlas m l projekt stanice Vltava ”Každý lov k má své jméno”. K velkému posunu došlo v oblasti spolupráce
eskou televizí.
P.R. akce Hlavním cílem PR akcí bylo p iblížení ”kamenného” rozhlasu ve ejnosti a podpora ve ejn prosp šných cíl . P ehled akcí uskute n ných prost ednictvím OMSV: •
sbírka SOS Kosovo (duben – erven): ve spolupráci s o.p.s. p i eské televizi lov k v tísni bylo vybráno více než 2 mil K na konto SOS Kosovo pod var. symbolem Ro a za tyto prost edky byly vypraveny do postižené oblasti 2 kamióny
• • •
•
•
• • • •
•
s humanitární pomocí. Celkem se na kontu s významnou pomocí Ro poda ilo shromáždit p es 50 mil korun; Znojemské vinobraní (18 - 19.9.): spole ná akce s eskou televizí; Prix Bohemia Radio (zá í): p íprava a organizace pr b hu festivalu rozhlasové tvorby konference Syndikátu noviná na téma ”Noviná i versus jejich politické a ob anské vystupování” 12.11.1999, p íprava smlouvy se Syndikátem noviná o spolupráci Ro na po ádání tohoto seminá e; Daruj hra ku (prosinec 99): ve spolupráci s v.o.s. Tango shromážd no množství hra ek, výtvarných a sportovních pot eb, knih atd. pro tém 4 tisíce handicapovaných d tí z r zných sociálních a zdravotních za ízení; Jak nás znáte (listopad – prosinec): znalostní sout ž pro koncesioná e, celkem 1220 odpov dí, 750 správných, 13.12. vylosováno 5 hlavních a 71 dalších cen, hlavní ceny p edány 20.12.; Sv tlo z Betléma (24. – 26.12.) – tradi ní akce, p i níž si mohou ob ané odnášet z budov Ro betlémské sv tlo jako symbol míru a pokoje; Váno ní setkání zam stnanc a p edání výro ních cen Ro 11.12. v Divadle ABC; Daruj krev: uskute n no 4x (10.3., 16.6., 15.9., 8.12.); Exkurze pro skupiny zájemc , nap . parlamentní Komise pro sd lovací prost edky, studenti z N mecka, Švédska, Norska, u itelé, pracovníci eských radiokomunikací, studenti DAMU, VUT, FF – žurnalistika, základní školy, st ední, u ilišt , zájmové kroužky, kluby d chodc - celkem 992 lidí; Den otev ených dve í 20.11.: nový program ocenilo cca 3500 návšt vník .
Ohlasy poslucha B hem roku 1999 p ijal referát ohlas celkem na 4.600 telefonát a vy ídil 92 231 dopis . V poslední tvrtin roku byla zavedena e-mailová adresa
[email protected], která se rychle ujímá. Nej ast ji se poslucha i tážou na možnosti a podmínky p eto ení po ad i hudby, na údaje o frekvencích, v etn vysílání do zahrani í, na konkrétní informace odvysílané Ro a na placení rozhlasových poplatk . eský rozhlas má image instituce, o kterou se ob an m že op ít, která je tu pro n j – proto se objevuje také množství vyjád ení k domácí a mezinárodní situaci, žádostí o pomoc, upozorn ní na nekvalitní výrobky, reakcí na ve ejné výzvy a nám t pro vysílání.. Od íjna 99 jsou op t evidovány všechny telefonické i elektronické p ipomínky k vysílání, v etn nám t poslucha ; z evidence jsou vytvo eny informa ní svodky pro vedení jednotlivých stanic. P etá ení po ad pro nekomer ní ú ely O p etá ení po ad eského rozhlasu pro nekomer ní (soukromé) ú ely je rok od roku v tší zájem - v roce 1999 bylo p ijato 513 objednávek na po ady v celkové délce 18 840 minut. Zájem je o všechny druhy po ad - od zpravodajství až po rozhlasové pohádky, hry a dokonce i etby na pokra ování. Edi ní innost V roce 1999 OMSV vydal 12 ísel interního m sí níku Vln ní, ro enku ve 2 jazykových mutacích, studijní text Sv t rozhlasu, propaga ní brožury o Ro v angli tin a n m in , veškeré informa ní tiskoviny v etn 5 ísel festivalového zpravodaje Prix Bohemia Radio a množství propaga ních tiskovin. Referát Internet
Malé pracovišt se zam ilo na vývoj redak ního systému snadné aktualizace stránek a variant nové grafické podoby vstupních stránek Ro. Zárove byly zahájeny práce na nové struktu e a podob intranetových stránek. Na vn jším i vnit ním webu se snížilo množství zastaralých informací, narostlo množství uve ejn ných dat a objevily se i nové tematické stránky. Práce na webu sm ují k internetu jako form nového média a k co nejv tší aktuálnosti a interaktivit . eský rozhlas se aktivn ú astnil ”internetových” akcí typu B ezen - m síc internetu, Prague Internet World. S projektem vlastního ad hoc internetového rádia se ú astnil veletrh Interkamera a Invex. K 1.1.2000 byla z ízena jako sou ást Úseku programu samostatná divize Internet. V záv ru roku 1999 byly publikovány výsledky výzkumu na zna ku eského rozhlasu a zna ky jeho stanic, které vnesly velkou zm nu do dosavadního uvažování o komunika ní strategii. Je z ejmé, že v nejbližší budoucnosti je t eba uvažovat o posílení umbrella brandu eského rozhlasu a o díl ích zm nách ve vedení jednotlivých zna ek. Výsledky tohoto snažení by m ly být obsahem této kapitoly v ro ence za rok 2000. Mgr. Martina Kemrová vedoucí odboru marketingu a styku s ve ejností V.
eský rozhlas a poslucha i
5.1. Poslechovost a publikum
eského rozhlasu
V roce 1999 poslouchalo v popula ní skupin 12 - 79 let, na kterou je zam en kontinuální mediální výzkum MEDIA PROJEKT, alespo jednu stanici eského rozhlasu v pr m rném dni 2,2 milionu poslucha . To p edstavuje 26% dané populace a tém 1/3 z celkového po tu poslucha rozhlasu ve sledovaném v kovém rozmezí. Pro 2,4 mil poslucha rozhlasu byla n která ze stanic nebo studií eského rozhlasu nej ast ji poslouchaným rádiem. Mén pravidelný poslech eského rozhlasu v pr b hu pr m rného týdne dosahuje po et více než t i miliony t i sta tisíc poslucha , což je 36 % sledované populace. Podíl eského rozhlasu na rozhlasovém trhu inil v tomto roce 28 %, z toho p ipadá 21,7 % na celoplošné stanice a 6,3 % na regionální studia. Výsledky stanic a studií Ro v r. 1999 ukazuje následující tabulka: Poslech minulý týden
Poslech v era
Podíl na trhu
Po et v tis.
%v populaci
Po et v tis.
%v populaci
%
Ro 1 - Radiožurnál
1882,3
22
1230,5
14,4
13,3
Ro 2 - Praha
850,6
9,9
577,3
6,7
6,9
Ro 3 - Vltava
182,3
2,1
86,6
1
0.8
181,2
2,1
97,2
1,1
0.8
Ro celoplošné stanice
Ro 6 - Svobodná Evropa Ro regionální studia
Podíl na trhu*)
Ro Brno
153,5
1,8
86,3
1
5,3
Ro
177,1
2,1
124,9
1,5
18,5
Ro Hradec Králové
124,5
1.5
75,1
0,9
7,4
Ro Olomouc
68,3
0,8
43,9
0,5
1,9
Ro Ostrava
88,9
1
49,2
0,6
3,2
95
1,1
61,2
0,7
8,9
89,5
1
52,7
0,6
3,4
64
0,7
32,9
0,4
3,1
eské Bud jovice
Ro Plze Ro Regina Praha Ro Ústí nad Labem
*Podíl na trhu v cílovém regionu Ro1 - Radiožurnál si udržel pozici nejposlouchan jší eské rozhlasové stanice. Další celoplošné stanice Ro 2 - Praha, Ro 3 - Vltava a Ro 6/Rádio Svobodná Evropa z staly v p ibližn stejné pozici jako v r. 1998. Jejich spole ným problémem je zam ení na vyšší v kové skupiny publika a nízký dosah u mladších poslucha . Mezi studii Ro byl tradi n nejúsp šn jší Ro eské Bud jovice, Ro Hradec Králové a Ro Plze . Zm ny poslechovosti ve ejnoprávního rozhlasu, ke kterým došlo v pr b hu roku, odrážejí krom specifických prvk zm n rozhlasového prost edí i obecn jší trendy ovliv ující život eské spole nosti. Došlo k mírnému poklesu, kterým se podíl ve ejnoprávního rozhlasu v eském rozhlasovém prost edí snížil proti roku 1998 o 2,5 procentního bodu. Výrazn jší byly tyto zm ny v prvním pololetí 1999. Nejciteln ji se tento pokles projevil u Ro 1 – Radiožurnál. Výzkum ukázal, že tato zm na odráží obecn jší odklon poslucha od politických a ekonomických problém a únavu z jejich n kolikaletého tlaku. Poslucha i i nadále vnímají ve ejnoprávní rozhlas jako profesionální, seriózní a objektivní, nicmén ve vysílání soukromých stanic nacházejí více relaxace a bezstarostného životního pocitu než odpovídá jejich skute nému životu. Tento vývoj klade ve ejnoprávnímu rozhlasu otázku, do jaké míry dokáže reagovat na dané zm ny tak, aby uvedené vlivy dokázal efektivn vyrovnávat a p itom zachovat kvalitu rozhlasové produkce v etn její informa ní funkce. V tomto sm ru se jeví jako možné ešení komplementární model, v n mž v programové nabídce stojí paraleln vedle sebe programy zam ené na informace a racionální pojetí sv ta a programy zam ené na pozitivní nalad ní, emoce a prožívání. Pokud stanice eského rozhlasu v dostate né mí e tento výb r nenabízejí, poslucha i odcházejí jinam. Komplikujícím faktorem tohoto ešení je velmi široké zam ení program stanic Ro, které se ve smyslu ve ejnoprávní intence snaží p istupovat k co nejširšímu spektru pot eb rozhlasového publika a sou asn uspokojovat pot eby minoritních skupin (národnostních skupin, handicapovaných ob an atd.). Druhým pólem tohoto pohledu je skute nost, že ve ejnoprávní rozhlas p edstavuje ve svém zam ení ur itou stabilitu a jistotu nabídky, která existuje bez ohledu na prom nlivost aktuálního nalad ní ve ejnosti. I tento aspekt potvrdily výzkumné sondy jako d ležitý pro vnímání eského rozhlasu jeho poslucha i (i neposlucha i). Výzkum realizovaný
eským rozhlasem v roce 1999 se vedle otázek poslechovosti a
programových preferencí poslucha zabýval dv ma dalšími d ležitými projekty. Jedním z nich byl výzkum ve ejného mín ní realizovaný spole n s eskou televizí. Ob ve ejnoprávní média se rozhodla tímto zp sobem doplnit zpravodajství o rychlé orienta ní sondy ukazující odraz aktuáln významných událostí a jev ve v domí eské ve ejnosti. Tyto pr zkumy, které p inášejí informaci do ty iadvaceti hodin se týkaly jak vnitropolitických, tak d ležitých zahrani ních událostí a mapovaly reakce na jevy nejr zn jšího charakteru. P es náro nost vyváženého výb ru témat a volby zkoumaných otázek se tento postup ukázal jako významné obohacení zpravodajství obou médií. Druhým projektem byl výzkum zam ený na ízení zna ky eský rozhlas a na zp sob její efektivní propagace ve spojení se zp sobem prezentace jednotlivých stanic. Výzkum ukázal, že zna ka eský rozhlas je ve v domí eské ve ejnosti stále silná, že je však t eba ji naplnit konkrétn jším obsahem s výrazn ji ur enou pozicí jednotlivých stanic. Na tomto základ byly vybrány a otestovány konkrétní formy komunikace eského rozhlasu a jeho stanic, které by m ly být základem ujas ování a posilování pozice ve ejnoprávního rozhlasu ve v domí ve ejnosti. Stanice Ro 1 - Radiožurnál , poslucha sky nejsiln jší stanice eského rozhlasu, je ve ejností a poslucha i vnímána jako vysoce profesionální zpravodajská stanice s výrazným podílem hudebního programu. Radiožurnál se ze stanic Ro nejvíce prosazuje u poslucha v produktivním v ku. Jeho dominantou jsou poslucha i od 40 let. V publiku Radiožurnálu je mírná p evaha muž . Tomu odpovídá i výrazný podíl sportovních po ad v programu. Výzkum ukázal, že Radiožurnál je nejvíce exponovanou stanicí poslucha v rozhodovacích pozicích tj. lidí aktivn ovliv ujících v nejr zn jších oblastech život eské spole nosti. Poslucha sky nejsiln jší jsou bloky vysílání Ranní Radiožurnál (05.00-09.00 hod. ve všední den a 06.00-10.00 hod. o víkendu) a Odpolední Radiožurnál (14.00-18.00 hod.). Stanice Ro2 - Praha p edstavuje v eském rozhlasovém prost edí tradi ní typ rozhlasového programu. Její postavení mezi rozhlasovými stanicemi specifikují zvlášt rozhlasové hry a po ady pro d ti. Tomuto typu stanice odpovídá výrazn starší profil publika - auditoriu Prahy dominují poslucha i nad 60 let se siln jším podílem žen. Po ady s nejvyšší poslechovostí jsou Dobré jitro, Host do domu a Profil. Stanice Ro 3 - Vltava je v pov domí ve ejnosti výrazn profilována zam ením na klasickou hudbu a na po ady náro né na soust ed nost poslechu. Vltava je menšinovou stanicí s vysokým podílem poslucha s vyšším vzd láním. Z hlediska v ku p evládají poslucha i nad 60 let, nicmén i skupiny t icátník a ty icátník jsou zastoupeny pom rn siln . P es nižší etnosti jsou zárove d ležité skupiny mladých poslucha , které p edstavují jak perspektivu kulturní kontinuity poslucha ské obce tak pot ebných prom n programu stanice. Publikum je zájmov siln segmentováno, což se projevuje výraznou selektivitou poslucha ve vztahu k jednotlivým po ad m a prom nami charakteru jejich publika. Po ady s nejvyšší poslechovostí jsou podve erní etby a p enosy koncert (zvlášt Pražského jara). Ro 6/Rádio Svobodná Evropa je další stanicí ve ejnoprávního rozhlasu zam enou na specifické publikum. Je profilována náro nou politickou publicistikou p inášející d ležitý aspekt pohledu na jednotlivé jevy, události a vývoj eské spole nosti. V p evládající mí e je vnímána jako nezávislá a nestranná, což se projevuje i v zastoupení r zných politických orientací mezi jejími poslucha i. V publiku p evažují poslucha i nad 60 let. Ro 6 je výrazn ”mužskou stanicí” (pom r muž a žen v publiku je p ibližn 2:1). Podobn jako Ro 3 má výrazný podíl poslechu ve ve erních a no ních hodinách. Nejvyšší poslechovost má podve erní zpravodajský po ad Události a názory. Pom rn silný je i dopolední poslech: Komentá Radiofóra, Listujeme eským tiskem, Ekonomický magazín. PhDr. Václav Hradecký vedoucí odd. výzkumu
editel Úseku komunikace Data: MEDIA PROJEKT SKMO 1.1. - 31. 12. 1998 VI. Hospoda ení a komer ní aktivity 6.1. Hospoda ení
eského rozhlasu v roce 1999
V pr b hu roku 1999 došlo k personálním zm nám ve vedení úseku. Jak již bylo patrné z minulé ro enky, v souvislosti s nenadálým úmrtím paní Ing. Marty Bössové byl v prvním tvrtletí roku pov en ízením úseku pan Ing. Miroslav Hrdina. Dne 15. b ezna jmenoval na základ výsledk výb rového ízení generální editel do funkce editelky ekonomického a správního úseku paní Ing. Hanu Skalovou. Z názvu úseku vyplývá, že slu uje oblast finan ní, ú etní, personální, mzdovou a správní. V roce 1999 bylo navázáno na d íve zavedený zp sob ekonomického ízení eského rozhlasu v souladu s vyrovnaným rozpo tem na daný rok, schváleným v roce p edchozím. Základním dokumentem byla obdobn s p edchozími roky ”Pravidla ekonomického ízení na rok 1999”. Investi ní výstavba byla realizována v souladu se ”Strategií financování investic do roku 2003”, p ijatou v roce 1998. V pr b hu roku zapo ala práce na zm n koncepce plánování a vynakládání zdroj investi ního charakteru, respektující nov se tvo ící podmínky existence volných zdroj . Kone nou podobu získává v roce 2000 p ijetím tzv. ”rolujícího se” plánu investi ní výstavby na další t i roky. V pr b hu roku a zejména p i tvorb rozpo tu na další období se intenzivn prosazoval tlak na objektivní vy íslování pot eb a vytvá ení kontrolního systému na jeho dodržování. Rovn ž se za ínaly prosazovat razantn jší p ístupy k odhalování vnit ních rezerv, ímž se zapo ala sp ádat zlatá nit hospodárného p ístupu k ízení jako hlavní vodící prvek dalšího vývoje. Rozhlasové poplatky Hlavním a jednozna n nejvýznamn jším zdrojem p íjm eského rozhlasu jsou rozhlasové poplatky, v uplynulém roce se podílely na celkových p íjmech tém 71 %. Chceme-li ale vytvo it srovnatelnou adu s p edchozím vývojem, musíme celkové výnosy upravit o tržbu z prodeje rozhlasového st ediska Pankrác, nebo se jednalo o netypický a ojedin lý p íjem. Po této úprav iní podíl 82,6 %, což je velmi srovnatelné s rokem p edchozím. V roce 1999 byla uzav ena nová smlouva o výb ru poplatk s eskou poštou, monopolním inkasistou ze zákona. Tímto se poda ilo zejména zlepšit kvalitu vykazovaných inností jako d ležitý podklad pro vlastní evidenci poplatník . Bohužel se v pr b hu roku potvrzovaly dlouhodobé trendy mírného poklesu poplatník . Naopak však m žeme konstatovat výrazné zlepšení zp sobu vymáhání dlužných poplatk speciálním odd lením eského rozhlasu. P ispívalo k tomu softwarové zpracování vstup , získávaných od eské pošty, vlastní upomínková innost a spolupráce se specializovanými spole nostmi na vymáhání neuhrazených poplatk a kontrolu správné evidence. Jako podp rný prost edek se za al v lo ském roce vytvá et rovn ž fyzický archív eviden ních doklad , p edávaných nám eskou poštou. V pr b hu roku bylo v návaznosti na zkušenosti minulých období realizováno n kolik akcí na podporu výb ru poplatk , a to p ímo i v sou innosti s eskou televizi a eskou poštou. T mito opat eními se da í v kone ném d sledku eliminovat propady ve výb ru odhlašujících se koncesioná . Výsledky roku 1999 v oblasti výb ru poplatk avizují nutnost zm ny v p ístupu k inkasu. Jako nejjednodušší cesta se jeví p ímý výb r poplatk u právnických osob s možností kontroly evidence p ihlášených rozhlasových p ístroj . P ízniv by se jist projevila i
možnost volby zp sobu platby u fyzických osob, kde se vedle placení formou sdruženého inkasa prost ednictvím eské pošty p i zm n zákona mohou uplatnit i p ímé platby složenkou a zejména bezhotovostní platby zkrácenou cestou z ú tu plátce na ú et eského rozhlasu. Vedle zkrácení doby pro tok pen z toto opat ení umožní získat celou zákonem stanovenou výši 37 K , aniž by byla snižována tzv. poplatkem za výb r, eventuáln dalšími manipula ními p íplatky. Systém ízení majetku V roce 1999 jsme úsp šn navázali na využívání systému hospoda ení s majetkem Ro, vypracovaném již v roce 1997. Da ilo se prohlubovat spolupráci v oblasti eviden ní i v oblasti nové investi ní innosti ve vztahu k regionálním studiím. Úsp šn tak byla zapo ata cesta hospodárného využívání majetku a efektivního vynakládání nových zdroj na obnovu a po ízení. Postupn se vytvá el prostor pro koordinací inností v souladu s celkovou strategií rozvoje eského rozhlasu. Ú etnictví a dan V roce 1999 jsme se setkali s n kolika velice specifickými ú etními a da ovými problémy a již v souvislosti s prodejem st ediska na Pankráci, tak i nap íklad ve vztahu k agentu e, zajiš ující napln ní reklamního asu. Úzká spolupráce s renomovanými da ovými poradci a ú etními auditory nás p ivedla k výroku auditora k ú etní záv rce za rok 1998 bez výhrad a rovn ž p edaudit za rok 1999 prob hl hladce. Tyto pozitivní výsledky jsou dány jak fundovaným lidským potenciálem, tak i dob e nastaveným systémem vnit ní kontroly, který eliminuje p ípadné nedostatky. Správa budov
eského rozhlasu
Jak již bylo avizováno v úvodu, sou ástí úseku jsou pracovišt , zajiš ující bezporuchový chod eského rozhlasu. Dá se íci, že díky pracovník m tohoto odboru m žeme pracovat v istých kancelá ích, používat elektrický proud jako zdroj pro techniku i na svícení, máme možnost se umývat v teplé i studené vod , podle vývoje po así nám zajiš ují optimální teplotu v kancelá ích, na n kterých místech nám umož ují umytým oknem vid t na upravené zelené plochy, dokáží nám opravit rozvrzanou židli nebo zhotovit poli ku a podle pot eby nás p epravit na pot ebné místo. Toto vše realizují v prost edí pracovní a požární bezpe nosti a sou asn hlídají nám sv ený majetek. Rádo by odleh eným tonem jsou tak popsány innosti, jejichž vý et ur it není úplný. Mnohdy si p ítomnost t chto lidí ani neuv domujeme a výsledky jejich práce nám p ipadají samoz ejmostí. Sta í se však projít labyrintem podzemních prostor budovy na Vinohradské a smekneme p ed jejich schopnostmi udržovat v provozu složitá za ízení a rozvody, a to velmi asto v dobré nálad . Pé e o zam stnance Jestliže je v minulém odstavci popsán proces zajiš ování chodu pracovního prost edí, tady se zam íme na jeho uživatele - zam stnance a externí spolupracovníky eského rozhlasu. Tuto pé i má na starosti odbor personalistiky, mezd a honorá . Rok 1999 byl prvním rokem, kdy všechna uvedená pracovišt byla slou ena pod jedno vedení za azené do ekonomického a správního úseku. Intenzivn se v novala pozornost budování kontinuální pé e o zam stnance, a to nejen v oblasti odm ování, ale zejména v návazných oblastech, a to bu p ímo nap . v oblasti stravování nebo ve spolupráci s ostatními úseky v poskytování zdravotní pé e nebo vzd lávání. V lo ském roce pokra oval proces, sm ující k zam stnávání optimálního po tu pracovník s možností jeho adekvátního odm ování. Rovn ž ve spolupráci se zástupci odborové organizaci se nacházely nové cesty vytvá ení stimulujících mimopracovních podmínek, nap . formou užívání sociálního fondu. Vývoj ekonomiky
eského rozhlasu
Níže uvád né ekonomické ukazatele jsou p edb žnými výsledky roku 1999, jelikož eský rozhlas d sledn využívá zákonných ustanovení, týkajících se spolupráce s da ovými poradci a auditory. Výsledkem je potvrzení definitivní ukazatel hospoda ení až k 30. ervnu následného roku. V uplynulém roce vykazuje eský rozhlas ú etní ztrátu, která v dob p ípravy ro enky do tisku inila 839 milion K . Tento hospodá ský výsledek je výrazn ovlivn n realizovaným prodejem rozhlasového st ediska Pankrác. V ú etnictví se proti sob promítají prostav né investice od roku 1985 a smluvní cena, která odráží aktuální tržní hodnotu staveništ . Pozitivním prvkem je jist odbourání náklad na udržování staveništ , které byl eský rozhlas nucen pr b žn vynakládat, aniž by m ly jakýkoliv pozitivní dopad na zhodnocování areálu. Velice jednoduchou eliminací uvedeného vlivu lze konstatovat, že hospoda ení eského rozhlasu v uplynulém roce bylo minimáln srovnatelné s kladn hodnoceným rokem p edchozím. Vezmeme-li v úvahu infla ní vlivy na vstupech a stejnou výši koncesioná ského poplatku, m žeme konstatovat, že p ibližn shodný hospodá ský výsledek je d kazem hospodárného p ístupu. Pozitivní výsledky roku 1999 nazna ily další sm r vývoje eského rozhlasu, který se musí soust edit v ekonomické oblasti na vyhledávání vnit ních rezerv na všech stupních ízení v celé organiza ní struktu e. Pro rok 2000 se poda ilo vytvo it p edstupe pro úsp šné dokon ení studiového domu. Hospodárným p ístupem ke každodenní innosti je možné získávat zdroje na zvyšování technické úrovn pracoviš , a tím zkvalit ování výstup rozhlasového vysílání pro naše poslucha e. Základní p edb žný výsledek hospoda ení eského rozhlasu rozpo et
erpání
rozdíl
pln ní v %
celkové náklady
1 611 662
2 829 775
1 218 113
175,6
celkové výnosy
1 611 662
1 990 535
378 873
123,5
0
-839 240
-839 240
------
hospodá ský výsledek
Vývoj erpání náklad a tvorby výnos v porovnání let 1998 / 1997 (v %) externí
celkové
nár st náklad
189,5
184,2
nár st výnos
118,2
117,0
Vývoj náklad rozpo et
erpání
rozdíl
pln ní v %
náklady na vysílání
353 135
316 975
-36 160
89,8
poplatky
P za inkaso
113 004
100 813
-12 191
89,2
honorá e a poplatky organizacím
45 967
52 541
6 574
114,3
zpravodajství agentur
16 774
16 137
-637
96,2
8 405
6 319
-2 086
75,2
21 917
22 504
587
102,7
služby
139 149
164 790
25 641
118,4
energie
15 479
12 547
-2 932
81,1
opravy a udržování
15 453
15 627
174
101,1
cestovné
13 384
11 650
-1 734
87,0
523 114
518 049
-5 065
99,0
87 359
95 007
7 648
108,8
100 635
77 166
-23 469
76,7
62 473
1 342 006
1 279 533
2 148,1
1 516 248
2 752 131
1 235 883
181,5
95 414
77 644
-17 770
81,4
1 611 662
2 829 775
1 218 113
175,6
erpání
rozdíl
záznamový materiál ostatní materiál
osobní náklady celkem odpisy saldo DPH ostatní náklady externí náklady celkem vnitropodnikové náklady náklady celkem
Vývoj výnos rozpo et rozhlasové poplatky reklama
pln ní v %
1 360 644
1 355 864
-4 780
99,6
29 616
45 165
15 549
152,5
32 710
64 444
31 734
197,0
tržby z vydavatelské produkce
4 465
5 685
1 220
127,3
písni ky na p ání
6 150
5 854
-296
95,2
vysílání do zahrani í
55 000
53 930
-1 070
98,1
nájemné
10 736
11 448
712
106,6
ostatní tržby
51 809
370 501
318 692
715,1
1 551 130
1 912 891
361 761
123,3
60 532
77 644
17 112
128,3
1 611 662
1 990 535
378 873
123,5
sponzoring
externí výnosy celkem vnitropodnikové výnosy výnosy celkem
Výše uvedené údaje o hospoda ení
údaje jsou uvedeny v tis. K eského rozhlasu tvo í údaje známé k datu 15. 4. 2000 (období 1-14/1999)
6.2. Komer ní innosti eský rozhlas je ze zákona oprávn n vykonávat ur ité obchodní innosti, kterými se zabývá odbor obchodu Úseku komunikace. Obchodní innost ve ejnoprávního eského rozhlasu p ispívá k dopl kovému zajiš ování finan ních prost edk v rozsahu 5 – 10% rozpo tu. Vzhledem k výraznému omezení reklamního prostoru je další možností k získání finan ních prost edk sponzoring, pronájmy rozhlasové techniky a licen ní prodej snímk . Reklama, sponzoring, bartery Dlouhodob z stává nejd ležit jší obchodní aktivitou v Ro prodej rozhlasové reklamy, který zajiš uje spole nost IP Praha, pro celoplošné stanice Ro a áste n i pro regionální studia Ro. Objem reklamy p edstavuje 0,2% z celkového vysílacího asu, prostor na celoplošných stanicích je 3 minuty a na regionálních stanicích 5 minut denn . Reklama se prodává zejména na nejposlouchan jší stanici v eské republice Radiožurnál, dále na Ro 2 – Praha, Ro 3 – Vltava a Ro 6 – RSE.
Ro 1 –
istý obrat z prodeje reklamy byl 31.118 tis. K . Ro získal v roce 1999 ze sponzoringu 31.468 tis. K a barterové smlouvy byly uzav eny v celkovém objemu 27.626 tis. K . Další aktivity Pronájmy (studií a techniky v Praze) eský rozhlas poskytuje nevyužité kapacity nahrávacích studií a p enosové techniky zájemc m ke krátkodobému pronájmu.V roce 1999 inily výnosy 1,690 tis. K . Licence a p episy eský rozhlas je vlastníkem velkého množství nahrávek, které poskytuje jak pro komer ní,
tak nekomer ní využití. Za postoupení rozhlasových práv zvukových snímk získal Ro v uplynulém roce 268 tis. K .Za p epis zvukových snímk pro komer ní ú ely a pro poslucha e získal Ro 120 tis. K . Hana Veselá odbor obchodu VII. Radioservis Radioservis, a. s. Uplynulý rok byl rokem velkého rozvoje Radioservisu. I nadále vydáváme jediný programový týdeník v eské republice s úplnými programy eského rozhlasu.Týdeník Rozhlas prošel op t drobnými vylepšeními - v grafické úprav (4 barevné strany), rozší ení televizních program (kabelové televize) nebo nové rubriky (nap . lov k a média). Od 1. íjna je jeho novým šéfredaktorem Ji í Vejvoda, který do Týdeníku p išel s novým konceptem, který m žete posoudit od t etího ísla roku 2000. Nejdynami t jší zm ny se staly na ja e lo ského roku, kdy z rozhodnutí generálního editele eského rozhlasu bylo Hudební vydavatelství eského rozhlasu p evedeno do Radioservisu. Našim hlavním úkolem je rozší it sí dosavadních distributor a posílit pozici titul eského rozhlasu na trhu. Prosadit vydavatelství do v tšího pov domí lidí, p edevším zvýšenou prezentací vydavatelství a jeho titul ve vysílání, ale také v odborném tisku. Nau it se prodávat dobré zboží, protože to už se dávno neprodává samo, jak praví staré p ísloví. Již na podzim jsme v rámci internetových stránek eského rozhlasu otev eli virtuální obchod, jehož hlavní rozvoj nás eká v polovin roku 2000. S obchodem na internetu p ímo souvisí zásilkový prodej, na který se chceme také více soust edit a vyplnit tak mezery v zásobování trhu, kdy p íznivci mluveného slova, vážné hudby, dechovky a dalších menšinových žánr z menších m st nemají možnost si naše výrobky zakoupit. V roce 1998 jsme s velkou radostí a zárove jistými obavami otevírali reprezenta ní prodejnu eského rozhlasu na Vinohradech. S pýchou a zárove však s pot ebnou pokorou musíme p iznat, že prodejna se již dob e zavedla a vytvo ila si sv j po etný okruh v rných návšt vník . Proto jsme se odvážili možná k ješt riskantn jšímu kroku a otev eli jsme další t i prodejny. Radioservis byl i v roce 1999 pln ekonomicky samostatným subjektem a jeho hospoda ení skon ilo ziskem. Kate ina Steinicová editelka Týdeník Rozhlas je jediným asopisem svého druhu na zdejším mediálním trhu. Rok 2000 p inesl v jeho obsahu i vzhledu adu zm n. Svým zp sobem se vyhra uje do podoby, kterou nazýváme "t i asopisy v jednom". První z nich tvo í programová ást, která podrobn mapuje vysílání celoplošných i regionálních stanic eského rozhlasu s tím, že na vybrané po ady upozor uje stru nými anotacemi. Druhou ucelenou ást pak tvo í televizní p íloha. Ta p ináší (rovn ž s anotacemi) p ehled po ad , vysílaných jak ve ejnoprávní eskou televizí, tak n kterými soukromými televizními stanicemi. V této p íloze se rovn ž v nujeme novinkám na filmovém plátn a na videu. T etím a posledním " asopisem uvnit asopisu" jsou pak stránky v nované nejr zn jší publicistice. Z titulní strany oslovuje tená e Týdeníku Rozhlas známá tvá , s níž p inášíme pom rn obsáhlý rozhovor. Strana 2, rovn ž celobarevná, informuje o novinkách ve vysílání eského rozhlasu formou stru ného p ehledu, zvaného Vln ní, dále je zde pravideln p edstavována Tvá za mikrofonem, p ipomínáme rozhlasového Hosta týdne a p inášíme komentá o událostech uplynulých dn . T etí strana nabízí oblíbený P íb h o lidech kolem nás, následující
dvoustrana se v nuje hudb v rozhlase i mimo n j. Poslední strany Týdeníku Rozhlas pak nabízejí zajímavé lánky z oblasti životního stylu i se v nují literatu e, dramatu a zábav . Týdeník Rozhlas um eným zp sobem omladil svoji tvá - vycházíme totiž v inovované grafické úprav a sv ili jsme asopis jiné tiskárn . Je možné, že Mafra nám již v dohledné dob nabídne další vizuální vylepšení Týdeníku Rozhlas. Toto je dalším významným signálem pro inzerenty. Zp esnili jsme rovn ž cílovou tená skou skupinu Týdeníku Rozhlas. Naším odb ratelem v rámci p edplatného i tená em, který nás kupuje v obchodech a na stáncích, je - v tak ka rovnom rném rozd lení - tená i tená ka st edního a staršího v ku, st edního a vyššího vzd lání, se zájmem o sv t kolem nás, jak jej mapuje p edevším ve ejnoprávní rozhlas. Navzdory všem p esah m, které Týdeník Rozhlas nabízí, a pat í mezi n i uve ej ování program n kterých hudebních stanic ze sousedních zemí, je tedy asopis spjat s poslucha skou obcí eského rozhlasu. Práv s ním ostatn spolupracuje i na celé ad cykl , seriál a projekt , na které jednak upozor uje v p edstihu a nebo je reflektuje zp tn . Týdeník Rozhlas si udržuje sv j náklad kolem 50 tisíc výtisk , polovinu tvo í abonenti a podle pr zkum nás v rodinách te dohromady kolem 200 tisíc obyvatel této zem . Navzdory všem zm nám z stává cena Týdeníku Rozhlas stále stejná. Pyšníme se autorským zázemím, které je zárukou toho, že asopis nabízí zajímavý pohled na naši dobu a na náš sv t. Píší pro nás zrovna tak proslulé pojmy eské publicistiky, jako je - namátkou - Jan Petránek, Rudolf K es an i Jindra Klímová a další, jako osobnosti typu Ji ího Suchého. K našim kmenovým spolupracovník m pat í lidé z "rozhlasové subkultury" - Ivan Hoffman, Petr Nová ek, Pavla Jazairiová, Václav V tvi ka, Jan Kolá a mnozí další. Usilovn rozši ujeme sv j záb r na nejr zn jší regiony eské republiky. Chceme být asopisem pro všechny, kterým nesta í poslouchat, ale kte í pot ebují také íst. Ji í Vejvoda šéfredaktor Knižní vydavatelství V knižní produkci jsme op t hodn cestovali, a to s Pavlou Jazairiovou - Izrael a Palestina Palestina a Izrael, s Vladimírem Krocem - Jižním k ížem krážem aneb Austrálie a Nový Zéland v zápisníku zahrani ního zpravodaje a p ed Vánoci jsme se vrátili spolu s Karlem Kynclem do Velké Británie a nejen tam v knize s názvem Dvojí domov Karla Kyncla. V únoru jsme se ješt vrátili do Spojených stát a pro velký úsp ch vydali dotisk knihy Jana Šmída Tenkrát v Americe. V dubnu jsme oslavili s Tomášem Slámou 400. vysílání Toboganu knihou Nahoru a dol Toboganem. Všechny knihy byly vyprodány a tituly - Izrael a Palestina Palestina a Izrael a Jižním k ížem krážem jsme dotiskovali. Hudební vydavatelství Od 1. kv tna 1999 z rozhodnutí generálního editele eského rozhlasu p ešlo hudební vydavatelství do Radioservisu. V roce 1999 vyšlo ve vydavatelství celkem 16 titul . Nadále z stávají zachovány Edice Radiožurnálu, kde vyšla Formule pop 99 a ty i díly eského hitu století. V Edici Vltava vyšly velmi úsp šné Pohádky 1000 a jedné noci a Povídky Sherlocka Holmese. Produkce hudebního vydavatelství pokrývá tém všechny žánry a snaží se být stejn pestrá jako je vysílání eského rozhlasu. Nejv tší úsp ch m ly Staré pov sti eské v podání Zde ka Sv ráka, které jsme p ipravili ve spolupráci s eským rozhlasem eské Bud jovice. Prodejny Reprezenta ní rozhlasové prodejny jsou již ty i. Prodejna na Vinohradech se již stala vyhlédávaným místem pro milovníky mluveného slova a menšinových žánr .
Specializovanou prodejnu jsme otev eli v pražském Rudolfinu spole n se Symfonickým orchestrem eského rozhlasu a eskou filharmonii. Další prodejny jsou v regionech p ímo v budovách Ostrava.
eského rozhlasu Hradec Králové a
