RO ENKA GYMNÁZIA F. X. ŠALDY. v Liberci

RO8ENKA GYMNÁZIA F. X. ŠALDY v Liberci

2005

Adresa: GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY Partyzánská 530/3, 460 11 Liberec 11 tel.: 482 710 077, 482 429 841 fax: 485 103 880 Internet: http://www.gfxs.cz E-mail: [email protected]

Obsah Slovo úvodem Seznam zamEstnanc] ve školním roce 2004-2005 Noví studenti ve školním roce 2004-2005 Maturanti ve školním roce 2004-2005 Vybráno z výro7ní zprávy Výsledky pUijímacího Uízení na vysoké školy ve školním roce 2004-2005 ÚspEchy student] Gymnázia F. X. Šaldy v olympiádách a soutEžích Aktivity nEmeckého oddElení Praktikum tUídy 5. N Školní výmEna s Albrecht-Thaer-Gymnáziem v Hamburku Školní pobyty v NEmecku Berlín 2005 Europa-Kolleg 2005 Kalendárium školního roku 2004-2005 Témata k písemným maturitním zkouškám z 7eského jazyka ve šk. roce 2004-2005 Ukázka úspEšné maturitní práce Studenti Gymnázia F. X. Šaldy navštívili Berlín Mezinárodní divadelní projekt Výjezdní semináU M&Inf&Z MalíUský kurz PUírodovEdný kurs pro tercii Eurorebus Fjodor]v sen 2004 Eurosportfest Co je to Ratab? Euroscola Interaktivní výstava School Foresight Projekt „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ Olomouc - bUezen 2005 „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ z pohledu student] Pobyt v uprchlických táborech - o7ekávaná svoboda? Literární pozdravy 2004 Rekonstrukce WC Vybráno ze školního 7asopisu Xaver Netradi7ní reportáž z Chorvatska Pol & iS aneb Být jednou sám ministrem Liskeho párty My a po7íta7e ESI 2005 - Santiago de Chile Zpráva o Cum decore Ohlédnutí 2005 Ceny GYTA 2005 Osobnost gymnázia 2005: Jakub Hodbo@ Výstava výtvarných prací CESTY Z vlastní tvorby student] Informace o studiu ve školním roce 2006-2007 PUijímací zkoušky ve školním roce 2004-2005 Harmonogram školního roku 2005-2006

5 6 10 11 14 16 20 24 25 26 27 29 30 36 36 38 39 42 43 44 46 47 48 49 50 52 54 57 58 61 65 66 68 68 72 73 75 77 80 82 84 86 88 90 92 93 102

Klára Vojtová (1. N, 2005) 4

Slovo úvodem Z mozaiky r]zných událostí, které se staly v uplynulém školním roce, jsem si pro úvod k Ro7ence 2005 vybrala tUi. Posu@te sami, jak pestrý je život na Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci. Ohlédnutí první: Jak se žije doma, když probíhá v bytE rekonstrukce? Každý, kdo to zažil, radEji nevzpomíná. Situaci mnohem náro7nEjší jsme si užili všichni po dobu 7tyU mEsíc], abychom uskute7nili pUestavbu sociálních zaUízení. Díky toleranci žák] a vyu7ujících jsme to zvládli a odmEnou jsou sociálky na úrovni. Ohlédnutí druhé: Co pUináší student]m vypracování seminární práce? Tak trochu pUedbíháme novou podobu maturit, kdy žáci budou moci místo zkoušení z vybraného pUedmEtu obhajovat maturitní práci. Již nyní chceme, aby se u7ili samostatnosti nejen pUi vypracování seminární práce na úrovni, ale aby ji dokázali obhájit na veUejnosti. Že se investovaná energie jak student], tak konzultant], kterými jsou vyu7ující, zúro7í dokonce ve dvou vítEzstvích v celostátním kole StUedoškolské odborné 7innosti, jsme ani tajnE nepUedpokládali. Ohlédnutí tUetí: 6as od 7asu se v tisku objeví titulek o reformE 7eského školství. Co se za ní skrývá? Podle nového školského zákona si každá škola vypracuje sv]j „ Školní vzdElávací program “ (ŠVP). My jsme na nEm za7ali pracovat v pUedstihu již od záUí 2004, nebo[ jsme jedinou pilotní školou mezi gymnázii v Libereckém kraji, která se pod vedením Výzkumného ústavu pedagogického v Praze snaží vytvoUit ŠVP dUíve, aby mohla být zpracována metodika pro tvorbu ŠVP na ostatních školách, pUípadnE aby došlo k úpravám navrženého Rámcového vzdElávacího programu pro gymnaziální vzdElávání. Celý projekt, jehož název je Pilot G, je podporován Evropským sociálním fondem. Na za7átku jsme si nedovedli ani pUedstavit, jak náro7ná práce to je. Vycházeli jsme i z návrh] veUejnosti, rodi7] a žák]. V našem ŠVP se zúro7í zkušenosti s inovací výuky, zavádEním informa7ních technologií do r]zných pUedmEt], projekty apod. PodrobnEjší informace o uplynulém školním roce se dozvíte na stránkách jubilejní 10. ro7enky. PUeji všem student]m ve školním roce 2005-2006 radost z poznávání, jejich profesor]m dychtivé studenty a Vám, milí 7tenáUi, pUíjemné listování Ro7enkou.

RNDr. Irena PUádná Ueditelka gymnázia

5

Seznam zamEstnanc] ve školním roce 2004-2005 Vedení školy RNDr. Mgr. StD. RNDr.

PUádná Danajovi7ová Liske Voršilková

Irena Marcela Hans-Jürgen VEra

chemie nEmecký jazyk matematika matematika

Ueditelka statutární zástupce Ueditelky vedoucí dvojjazy7ného oddElení zástupkynE Ueditelky

Seznam pedagog] RNDr. Mgr. Bc. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. PaedDr. Mgr. Mgr. RNDr. Mgr. Mgr. RNDr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. RNDr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. Mgr. 6

AndElová Bažant Bohá7ová 6ernohorská Danajovi7ová Dohnalová DvoUáková Ehlová Folke Franc Goll Havrdová Hlavá7ková Hložková Hrn7íUová Hrušková Hr]za Jandíková Jirsáková Knobloch Komárková Kortanová Kostincová Kuglerová Kvasni7ková Laurinová Málková Meixnerová Minster Pavlátová Pelc PEni7ka Petrová Podzimková PUádná Raabová Raisová Reinišová Slezáková Suchomelová Svoboda Sýkorová Šípová Šulcová Šulcová

JiUina OndUej Eva Jana Marcela Blanka Lenka Eva Rudolf Lubomír Jan Markéta Eva Eva Jana Milada Petr VEra Jitka Pavel Zuzana Iveta Zuzana Jindra Karolína Eva Eva ZdeOka Tomáš Michaela Leoš VítEzslav Jarmila Ivana Irena Markéta VEra Zuzana Miroslava Jana 6enEk Marta Renata Jitka Olga

biologie, chemie anglický jazyk, matematika anglický jazyk nEmecký jazyk do 30. 6. 2005 nEmecký jazyk anglický jazyk francouzský jazyk, latina anglický jazyk ob7anská výchova, tElesná výchova biologie, chemie dEjepis, ob7anská výchova 7eský jazyk, ob7anská výchova nEmecký jazyk nEmecký jazyk matematika, zemEpis anglický jazyk, francouzský jazyk 7eský jazyk, anglický jazyk matematika anglický jazyk, francouzský jazyk informatika 7eský jazyk, hudební výchova nEmecký jazyk anglický jazyk, výtvarná výchova, ruský jazyk chemie, fyzika 7eský jazyk, hudební výchova 7eský jazyk 7eský jazyk, dEjepis, ob7anská výchova matematika, fyzika ob7anská výchova, 7eský jazyk nEmecký jazyk tElesná výchova fyzika, informatika, matematika matematika, chemie matematika, fyzika chemie zemEpis, tElesná výchova zemEpis, tElesná výchova tElesná výchova matematika, fyzika chemie, matematika, výchovná poradkynE hudební výchova výtvarná výchova nEmecký jazyk, výchovná poradkynE biologie, chemie 7eský jazyk, španElský jazyk

Profesorský sbor ve školním roce 2004–2005 7

Mgr. Mgr. PhDr. Mgr. Mgr. RNDr. Mgr. Mgr.

Taibr T]mová Ulvr Ulvrová VaOková Vinšová VondUi7ková Voršilková Voženílek ZakouUilová

Pavel Hana Václav Martina Jana Dagmar VEra VEra Jan Eva

zemEpis, informatika nEmecký jazyk, výtvarná výchova dEjepis anglický jazyk matematika hudební výchova 7eský jazyk, dEjepis matematika, informatika matematika, fyzika anglický jazyk

Christian Lorrita Reiner Uwe Eveline Günter Christian Peter

zemEpis, dEjepis fyzika, matematika nEmecký jazyk, dEjepis nEmecký jazyk, dEjepis nEmecký jazyk matematika nEmecký jazyk anglický jazyk do 30. 6. 2005

JindUich

deskriptivní geometrie do 30. 6. 2005

Zahrani7ní lektoUi

StR. BA.

Bergen Ihle Meissner Mielke Moderow Otto Rühmkorf Tracey

Externisté Mgr.

Šádek

Nepedagogi7tí pracovníci Benková Cachová 6echová Damašková Dudlová Jarošová Hedvábná Knobloch Nolová PEni7ka StaOková Sulovský Šorejsová Útratová VaOková Žá7ek

8

Iva JiUina Marie Karin Eva Irena KvEtuše Pavel Eva VítEzslav Blanka JiUí VEra Eva Jana JiUí

knihovnice uklize7ka do 31. 8. 2005 uklize7ka uklize7ka od 22. 8. 2005 uklize7ka uklize7ka uklize7ka správce po7íta7ové sítE ú7etní správce po7íta7ové sítE mzdová ú7etní správa serverových služeb do 30. 6. 2005 uklize7ka od 29. 8. 2005 hospodáUka uklize7ka školník

Lucie Matoušková (2. N, 2005) 9

Noví studenti ve školním roce 2004–2005 Prima, tUídní profesorka: RNDr. Jana VaOková

Bydžovská Adéla, 6ihula Filip, Dlouhá Lucie, Doanová Huyen, Drapáková Lucie, Erhart JiUí, Fejfar Jakub, Gon7ár Rastislav, Havelka VítEzslav, Hofmannová Michala, Holubová Gabriela, Jílek Miroslav, Jonová KateUina, Judová Lucie, Kmoní7ková Nikola, Kraus Petr, Ledlová Alena, MedUická Eliška, Moos JiUí, Novotný Tomáš, PUibilová KateUina, Rajnoha Tomáš, Rejnartová ŠtEpánka, Rödel Patrik, Schier Jan, Slezáková Daniela, Štok Pavel, Tomehová Karin, Tr7álek Martin, VaOková Andrea, Zají7ková Lucie

1. N, tUídní profesorka: Mgr. Ivana Podzimková BartoO Tomáš, Brož Petr, Cerman Michal, Dang Le Ly, Gärtner Adam, Henneberková Denisa, Hildebrandtová Markéta, HUeben OldUich, Ilen7íková Kristína, Juklí7ek Petr, Košvancová Nikola, Krátká KateUina, Kubátová Tereza, Ku7era VojtEch, Ku7erová Johana, Kulka Jakub, Macha7ová Barbora, Ma[átková Zuzana, Mayerová Denisa, Mikesková Lucie, Mohylová Barbora, Pelcová Adéla, Petr Tomáš, Polívková Daniela, Sala7ová Alena, Stieber Matouš, Šedková ŠtEpánka, Šplíchal Václav, Štorkánová Aneta, Švéda Peter, Tarasenko Sabina, Votavová Adéla, Žáková Lucie

1. A, tUídní profesor: Mgr. Rudolf Folke Apeltauerová SoOa, BartoO Marian, Bernardová Anna, Cejnarová Michaela, Dolejšová Jana, Dygrínová Gabriela, Frumar Josef, Gazdová Zuzana, Gregorová Dagmar, Hauznerová Aneta, Hušková Michaela, Kadle7ková Veronika, Klejchová Ivana, Kopecká Jana, Kotek Antonín, Krej7ová Petra, Lhotová KateUina, Liepoldová Tereza, Macounová Dominika, Mikesková Nikola, Nejedlová Jana, Odtsetseg Tsenguun, Ot7enášek Jakub, Sadílková Petra, ŠafaUíková Tereza, Šlambora Michal, Štefková Michaela, Tichá Tereza, T]mová Markéta, ZahoUíková Barbora

1. B, tUídní profesor: Mgr. Jan Voženílek Antesová Veronika, Antl Tomáš, Bartoš Jan, BUezina Tomáš, Bu7ková Michaela, BulíUová Šárka, Burešová Lucie, Bursová Šárka, Cvejnová Barbora, Cvr7ek Evžen, 6ihulová Aneta, Drásalová Petra, DUevEný ZdenEk, Fialová Michala, Hájek Karel, Janata Jan, Kolombo Martin, Kulhánková Petra, Kurelová Kamila, Lou7ka Martin, Markalousová Hana, Matzner Martin, Myšák Jan, Otava Radek, Pekárek Jakub, Preisler Martin, Reslová Gabriela, Rovný Jan, Šimko Miroslav, Škoda Jakub, Tu7ek Pavel

10

Maturanti ve školním roce 2004–2005 Oktáva A, tUídní profesor: Mgr. Lubomír Franc BednáU JiUí, Beran Tomáš, Bureš JiUí, CísaUová Lenka, Fuxová Gabriela, Humpál MatEj, Janská KateUina, Ježek Lukáš, Klapal Jan, Lubojacký Richard, Marbachová Adéla, Martinec Tomáš, Medek Miloslav, Nadrchal Josef, Rimek Antonín, Romanopulos Nikos, Soroka OndUej, Studecký Tomáš, Suková Radka, ŠtEpán Radek, Urban Jan, Vejvodová Šárka, Vodi7ka OndUej, Vybíralíková Irena, Chloubová Šimona

Oktáva B, tUídní profesorka: Mgr. Eva Hložková Dierzé Petr, Hasil Tomáš, Kapletová KateUina, Ko7árková Marta, Konvalinková Tereza, Kr7ková Zuzana, MinaUík Josef, Paldusová Michaela, R]ži7ka VojtEch, Tezní7ek Hynek, Sedlá7ek Jan, SvatoOová Jitka, Španihelová Markéta, Štajncová KateUina, Šulcová Veronika, T]ma Jakub, Vlachová Eva, Zlatníková Simona, Žabka VítEzslav, Mili7ka Miroslav

6. N, tUídní profesor: Mgr. Petr Hr]za Atroshchenko Olena, Bártová Petra, Tselikov Artemij, Hlavín Petr, Hrabalová Barbora, Chalupová Linda, Jetleb Miroslav, Klinovská KateUina, Kolomazníková Hana, Lennerová Tereza, Mátlová KateUina, Moravcová Marta, PluhaUová Tereza, Slámová Zuzana, Slavíková Petra, Vránová Eva, Všete7ková Libuše, ZvíUecí Petra, R]ži7ková Eva, Effenbergerová Hana

4. A, tUídní profesor: Mgr. Jan Goll

Bezuchová Helena, 6ejková Kristýna, Davidová Eva, Doubek Karel, Dvorská Kristina, Fischová VEra, Fišer Martin, Hampacherová Jitka, Hodbo@ Jakub, Horá7ková Petra, JindUišková Jitka, Knížová Monika, Kofláková Zuzana, Kopecká Nina, Kotková Martina, Koucká Eliška, KUížová Helena, Mlýnková Kristýna, Nováková Hana, PluhaU OndUej, Procházková Monika, Prýmková Karolína, Rutteová Michala, Sou7ková KateUina, Stolínová Petra, VaOková Šárka, Vrabcová Dana, Wach Simon, Zatloukalová Tereza, Kudlá7ek Miloslav

4. B, tUídní profesorka: RNDr. VEra Voršilková Alt Viktor, Bambuch Tomáš, Böhm ZdenEk, Dörrová Veronika, Eliáš MatEj, Hušek Jakub, Jakubov OndUej, Jirák Jaroslav, Jiran Petr, Jirsák 6enEk, Kohoutová Šárka, Kopincová Jana, Korál Jakub, Kozák JiUí, Kracík Martin, Mártonová Marie, Morávek Martin, Novák Milan, Otava Martin, Pitrmucová Pavla, Plachý Martin, Richter Aleš, Severa Vlastimil, Simerský Tomáš, StUeda Jakub, Svatošová AlžbEta, Tížková KateUina, Vitoušová Klára

11

Vybráno z výro7ní zprávy Údaje o po7tu žák] Studium 7tyUleté dvojjazy7né víceleté celkem

Po7et tUíd

Celkem žák]

Po7et žák] / tUída

Po7et žák] / u7itel

8 6 9

241 167 242

30,12 27,83 26,89

13,02 10,12 12,00

23

650

28,26

11,78

Seznam studijních obor] denního studia 79-41-K/401 79-41-K/801 79-41-K/404 79-41-K/411 79-41-K/610

Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium

– – – – –

všeobecné všeobecné pUírodovEdné pUedmEty humanitní pUedmEty vybrané pUedmEty v cizím jazyce

délka délka délka délka délka

studia: studia: studia: studia: studia:

4 8 4 4 6

roky let roky roky let

ProspEch žák] na škole 6tyUleté studium Ro7ník

Po7et žák]

ProspEli s vyzn.

ProspEli

NeprospEli

Opakují

1. 2. 3. 4.

61 61 60 59

1 8 5 2

59 52 54 56

1 1 1 1

1 1 0 1

Celkem

241

16

221

4

3

Po7et žák]

ProspEli s vyzn.

ProspEli

NeprospEli

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

30 31 28 27 29 28 25 45

15 10 1 8 2 4 2 2

15 21 27 19 27 24 23 43

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem

243

44

199

0

0

Osmileté studium Ro7ník

12

Opakují

Šestileté studium Ro7ník

Po7et žák]

ProspEli s vyzn.

ProspEli

NeprospEli

Opakují

1. 2. 3. 4. 5. 6.

33 32 30 24 27 20

5 1 1 1 1 2

28 31 29 23 25 18

0 0 0 0 1 0

0 0 0 0 0 0

Celkem

166

11

154

1

0

Zameškané hodiny pr]mErný po7et zam. hodin na žáka

6tyUleté studium omluvené neomluv.

Ro7ník

Šestileté studium omluvené neomluv.

Víceleté studium omluvené neomluv.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

83,65 112,83 120,51 133,59 -

0,62 4,30 1,10 4,17 -

68,54 111,15 87,39 123,49 143,10 130,35 -

0,0 0,03 0,10 0,92 3,30 0,00 -

84,39 92,82 80,24 74,69 63,99 91,56 167,88 120,02

0,0 0,0 0,0 0,0 0,86 0,0 4,96 0,0

Celkem

112,64

2,55

110,67

0,72

96,95

0,61

Výsledky maturitních zkoušek Po7et žák] 123

ProspEli s vyzn.

ProspEli

NeprospEli z 1 pUedmEtu

42

78

2

NeprospEli z více pUedmEt] 1

13

Výsledky pUijímacího Uízení na vysoké školy 4.A

4.B

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta 0 0 Pedagogická fakulta 0 0 1. lékaUská fakulta 0 1 Fakulta sociálních vEd 2 0 Evangelická teologická fakulta 1 0 Husitská teologická fakulta 1 0 PUírodovEdecká fakulta 0 2 Matematicko-fyzikální fakulta 0 4 Farmaceutická fakulta 0 0 Právnická fakulta 0 1 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI HospodáUská fakulta 3 6 Pedagogická fakulta 7 0 Fakulta mechatroniky 0 3 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah] 0 0 Fakulta informatiky a statistiky 0 0 Fakulta podnikohospodáUská 0 1 Fakulta národohospodáUská 2 0 ZÁPADO6ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta elektrotechnická 0 0 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRND Fakulta sociálních studií 1 0 Filozofická fakulta 4 0 Právnická fakulta 0 1 PUírodovEdecká fakulta 0 1 UNIVERZITA J. E. PURKYND V ÚSTÍ NAD LABEM Fakulta životního prostUedí 0 0 Fakulta pedagogická 1 0 6ESKÉ VYSOKÉ U6ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta jaderná a fyzikálnE inženýrská 0 1 Fakulta architektury 0 1 Fakulta elektrotechnická 0 2 Fakulta stavební 0 1 Fakulta strojní 0 1 VYSOKÉ U6ENÍ TECHNICKÉ BRNO Fakulta stavební 0 0 VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Fakulta potravináUské a biochemické technologie 0 1 Fakulta technologie ochrany prostUedí 0 0 JIHO6ESKÁ UNIVERZITA V 6ESKÝCH BUDDJOVICÍCH Fakulta pedagogická 1 0

14

Oktáva A

Oktáva B

6.N

2 0 0 0 0 0 1 1 1 0

2 1 0 2 0 0 0 2 0 1

1 0 0 0 0 0 0 1 0 0

1 0 0

1 0 1

2 1 0

0 1 0 0

1 0 1 0

0 0 0 0

0

0

1

1 2 0 0

0 0 1 0

0 0 0 0

1 0

0 0

0 0

2 0 0 6 0

1 1 0 1 0

1 0 0 0 0

0

1

0

0 1

1 0

0 0

0

0

0

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ Pedagogická fakulta 2 Fakulta informatiky a managementu 0 6ESKÁ ZEMDDDLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agronomická 0 VŠ BÁNSKÁ - TU OSTRAVA Fakulta bezpe7nostního inženýrství 0 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ PRAHA 1 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ TEPLICE 0 ZAHRANI6NÍ STUDIUM Spolková republika NEmecko 0 Polská republika 0 CELKEM

26

0 0

0 0

0 1

0 0

0

2

0

0

0 0

0 0

1 0

0 0

0

0

0

1

0 0

0 0

0 0

7 1

27

22

20

16

6ísla v tabulce pUedstavují po7ty pUijatých student].

Výsledky pUijímacího Uízení na vysoké školy ve školním roce 2004-2005 Maturitní tUídy

4.A 4.B Oktáva A Oktáva B 6.N Celkem

Po7et student]

absolvent]

zájemc] o VŠ

PUijatí

*)

**)

30 28 25 20 20

30 28 25 20 20

28 28 25 20 20

26 27 22 20 16

86,66 96,42 88,00 100,00 80,00

92,85 96,42 88,00 100,00 80,00

123

123

121

111

90,24

91,73

*) % pUijatých student] ze tUídy **) % pUijatých student] ze zájemc] o VŠ

15

ÚspEchy student] Gymnázia F. X. Šaldy v olympiádách a v soutEžích Jsou uvádEna pouze 1. - 3. místa v okresním a krajském kole a všechna místa v celostátním kole.

Literární soutEž student] libereckých gymnázií Aneta Hauznerová Antonín Rimek

1. A oktáva A

2. místo 3. místo

4. A

3. místo

Máj – mEsíc poezie Martina Kotková

Recita7ní soutEž Wolker]v ProstEjov – krajské kolo TáOa Balatková Barbora Kubátová Martina Kotková Jana Kollertová Anna Losová

2. B sexta 4. A septima kvinta

postup postup postup postup postup

do do do do do

celostátního celostátního celostátního celostátního celostátního

kola kola kola kola kola

SoutEže v cizích jazycích Konverza7ní soutEž v nEmeckém jazyce – okresní kolo Jakub Štefela Jan Švejnoha Barbora Štorková

2. N septima 3. A

1. místo v kategorii IIB 1. místo v kategorii III 2. místo v kategorii III

Konverza7ní soutEž v nEmeckém jazyce – krajské kolo Jakub Štefela Jan Švejnoha

2. N septima

3. místo v kategorii IIB 1. místo v kategorii III

Konverza7ní soutEž v nEmeckém jazyce – ústUední kolo Jan Švejnoha

septima

8. místo v kategorii III

SoutEž v nEmeckém jazyce pro bilingvní gymnázia a gymnázia s rozšíUenou výukou nEm7inE - národní kolo Bohdana Kašáková

5.N

2. místo

4. A 3. A 2. A

1. místo – postup do národního kola 2. místo 3. místo

4. A

6. místo

ŠpanElština – krajské kolo Hana Nováková Markéta Vavrová Alena Hirschová

ŠpanElština – národní kolo Hana Nováková

ZemEpisná olympiáda – okresní kolo Jakub Hrn7íU Eva ChmelaUová

16

sekunda kvarta

1. místo v kategorii B 1. místo v kategorii C

ZemEpisná olympiáda – krajské kolo Jakub Hrn7íU

sekunda

1. místo v kategorii B

ZemEpisná olympiáda – celostátní kolo Jakub Hrn7íU

sekunda

8. místo v kategorii B

Eurorebus – soutEž tUíd – celostátní kolo Klára Holková, Martina Pelikánová, Michaela Rutová

kvarta

4. místo v kategorii ZŠ

Matematická olympiáda – okresní kolo Lukáš Beran Klára Holková

tercie kvarta

1. místo v kategorii Z8 3. místo v kategorii Z9

Matematická olympiáda – krajské kolo OndUej Soroka VítEzslav Žabka

oktáva A oktáva B

1. místo v kategorii A 2. místo v kategorii A

prima prima sekunda sekunda sekunda

1. 2. 1. 1. 2.

Pythagoriáda – okresní kolo JiUí Erhart KateUina PUibylová Jakub Hrn7íU Zuzana Lajksnerová Jakub Petr

místo místo místo místo místo

v v v v v

kategorii kategorii kategorii kategorii kategorii

6. tUíd 6. tUíd 7. tUíd 7. tUíd 7. tUíd

SO6 - krajské kolo Matematika a matematická informatika Marta Ko7árková oktáva B

1. místo

SO6 – krajské kolo Tvorba u7ebních pom]cek Jan Hrn7íU, Martin Klejch

3. B

1. místo

3. B

5. místo

SO6 – celostátní kolo Tvorba u7ebních pom]cek Jan Hrn7íU, Martin Klejch

Matematická olympiáda – kategorie P – krajské kolo Jan Hrn7íU

3. B

2. místo, postup do národního kola

Olympiáda v programování – krajské kolo Jan Hrn7íU

3. B

2. místo

SoutEž mládeže a dEtí v programování Jan Hrn7íU Jan Hrn7íU Jan Hrn7íU

3.B 3. B 3. B

2. místo v okresním kole 3. místo v krajském kole 4. místo v celostátním kole

AMAVET (SoutEž vEdeckých a technických projekt] stUedoškolské mládeže) – národní kolo Jan Hrn7íU, Martin Klejch

3. B 17

Fyzikální olympiáda – krajské kolo Jan Hrn7íU Marek Moravec

3. B kvarta

3. – 4. místo v kategorii B 2. místo v kategorii E

sekunda sekunda

1. – 5. místo v kategorii G 1. – 5. místo v kategorii G

Archimediáda – okresní kolo Zuzana Lajksnerová Jakub Petr

Chemická olympiáda – krajské kolo Klára Holková Jana Píšová

kvarta 3. B

2. místo v kategorii D 2. místo v kategorii B

Biologická olympiáda – krajské kolo Klára Holková

kvarta

3. místo v kategorii C

SoutEž KRNAPu – celostátní kolo Jana Píšová

2. B

vyhrála prázdninový pobyt v Rýchorách

4. A

1. místo

4. A

1. místo

SO6 – krajské kolo DEjepis Jakub Hodbo@

SO6 – celostátní kolo DEjepis Jakub Hodbo@

SO6 – krajské kolo

Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného 7asu Jitka Hampacherová 4. A 1. místo

SO6 – celostátní kolo

Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného 7asu Jitka Hampacherová 4. A 1. místo

TElesná výchova PUespolní bEh – krajské kolo Družstvo chlapc] 2. místo ZdenEk Böhm 4. B, Arnošt Hlavá7ek sexta, Jan Kr7ek 2. B, Jan Matzner 3. B Družstvo dívek 1. místo Barbora Gor7icová kvinta, SoOa Tolarová 4. N, Michaela Hušková 1. A, Michaela Novotná 2.A

StUedoškolský pohár v lehké atletice – okresní kolo Smíšené družstvo

3. místo

StUedoškolský pohár v lehké atletice – celostátní kolo Družstvo chlapc] 6. místo Jakub Hodbo@ 4. A, Viktor Alt 4. B, Miroslav Tezá7 4. N, Martin Ballaty 3. A, MatEj Eliáš 4. B, OndUej Jakubov 4. B, Jan Švejnoha septima, VítEzslav Žabka oktáva B

18

Stolní tenis SŠ – okresní kolo Družstvo chlapc] 1. místo Tomáš Hasil oktáva B, Daniel KrchOák kvarta, Petr Novota 2. N, VojtEch R]ži7ka oktáva B

Stolní tenis SŠ – okresní kolo Jednotlivci Petr Novota

2. N

1. místo

Odbíjená SŠ – okresní kolo Družstvo dívek

1. místo

Plavání SŠ – okresní kolo Družstvo chlapc]

2. místo

Plavání SŠ – okresní kolo Družstvo dívek

2. místo

Eurosportfest

1. místo

Výtvarná výchova Olympische Spiele in Athén – mezinárodní soutEž Zú7astnili se žáci 2. N (2003–2004), vyhodnocení probEhlo až v letošním roce, naši žáci získali zvláštní cenu za výtvarnou podobu plakátu k olympijským hrám.

Hudební výchova – sbor Cum decore Mezinárodní festival Praga cantant 2004 2. místo v kategorii vyspElých smíšených sbor] zvláštní cena za vynikající dirigentský výkon pro 6eOka Svobodu

19

Aktivity nEmeckého oddElení ZáUí Studenti nEmeckého oddElení se pod záštitou Daniely Hein (praktikantka) a Hanse-Jürgena Liskeho zú7astnili VIII. tUínárodnostní recita7ní soutEže „Slezské povEsti a balady“. SoutEž poUádá hrabEnka von Pfeil. 12 student] ze tUíd 5. N a 6. N se zú7astnilo projektu „Poezie v parku“. Místem konání a zároveO tématem projektu byl zámek Vrchotovy Janovice. Pod záštitou Günthera Otto se zú7astnEní aktivnE zabývali tématy jako hudba, literatura, výtvarné umEní, dEjepis a tanec. Akce je poUádána nadací Heinricha Bölla.

Tíjen Za7átkem mEsíce probEhla výmEna tUídy 2. N s žáky gymnázia Steigerwald-Landschulheim ve Wiesentheidu. Na 30 nEmeckých student] bylo týden hosty na Gymnáziu F. X. Šaldy a v rodinách svých 7eských partner]. NávštEva NEmecka se na oplátku uskute7nila v dubnu 2005. V druhé polovinE Uíjna navštívila naše gymnázium spisovatelka Alejandra del Rio z Chile. 6etla zde úryvky svých prací a básnE Pabla Nerudy v nEmeckém pUekladu.

TUída 4. N jela pod vedením Reinera Meißnera do Hamburku na jednotýdenní návštEvu Gymnázia Albrechta Thaera. NEme7tí studenti pUijeli v dubnu 2005. 20

Dva žáci ze tUídy 3. N se pod vedením Christiana Bergena zú7astnili semináUe „Spole7nE v Praze“. Organizátory semináUe byly nadace Brücke-Most, žákovské fórum Else-Lasker a redakce Exil-Clubu z Porýní-Vestfálska.

Listopad 80 student] nEmeckého oddElení navštívilo v rámci divadelního festivalu nEmeckého jazyka pUedstavení „Stiller“ od Maxe Frische v divadle Laterna magica. NEmecký autor Kurt Wasserfall zasvEtil v jednodenním semináUi žáky tUídy 4. N do technik rétoriky.

Leden Den otevUených dveUí – vyu7ující informovali veUejnost o cílech vyu7ování a o školních aktivitách nEmeckého oddElení Gymnázia F. X. Šaldy.

BUezen

Hamburští partneUi tUídy 4. N byli jeden týden na návštEvE v Liberci. Žáci tUídy 4. N pUijali na týden v rámci výmEnného pobytu studenty Piova gymnázia z Aachen. Náplní týdenní práce byly pUírodní vEdy a celý pobyt probEhl pod vedením Christiana Bergena. 21

Ú7ast žák] nEmeckého oddElení v soutEži „National Geographic Wissen“ pod záštitou Christiana Bergena.

Duben Žáci tUídy 4. N navštívili své nEmecké partnery z Aachen. TUída 5. N absolvovala dvoutýdenní praktikum v rozli7ných firmách a sociálních zaUízeních Oberbergisches Land. Praktikum zajistili Loritta Ihle a Hans-Jürgen Liske. Pod vedením Uwe Mielkeho podnikli žáci tUídy 6. N týdenní zájezd do Berlína. Za podpory nadace Friedricha Neumanna pracovali žáci z 6ech, Polska a NEmecka na tématu „EU-Osterweiterung“. Týdenní návštEva student] z gymnázia Steigerwald-Landschulheim ve Wiesentheidu u jejich 7eských partner] ze tUídy 2. N.

KvEten „10 let maturity na nEmeckém oddElení“ – PodnEt k velké oslavE maturitních ro7ník] od roku 1996 do roku 2005. Prezentace 7eské literatury v nEmeckém pUekladu („Tschechische Bibliothek“) ve Státní vEdecké knihovnE Liberec, vydání v 33 svazcích nakladatelství DVA, finan7nE podporováno nadací Roberta Bosche. 6tení prezentováno Christianem Rühmkorfem, prof. nEmecké literatury na Gymnáziu F. X. Šaldy. Úvodní slovo mEl František 6erný, bývalý velvyslanec 6eské republiky v BerlínE, SRN.

6erven Slavnostní pUedávání maturitních vysvEd7ení na liberecké radnici za pUítomnosti nEmeckého velvyslance pana Líbala a libereckého primátora JiUího Kittnera.

6ervenec Studentky tUídy 5. N se zú7astnily dvoutýdenního semináUe nEmecké akademie v Bonnu. Pobyt zajistili Loritta Ihle a Hans-Jürgen Liske.

22

Zuzana Lajksnerová (tercie, 2005) 23

Praktikum tUídy 5. N Již nEkolik let mají všichni studenti 5. N možnost zú7astnit se jazykového praktika. Jedná se o dvoutýdenní pobyt v kraji Oberberg nedaleko Kolína nad Rýnem. BEhem této doby bydlí studenti v nEmeckých rodinách a zkouší pracovat v nEjaké instituci, firmE nebo podniku. Letos jsme mohli odevzdat tUi pUání, kde bychom chtEli vypomáhat, a paní Ihle s panem Liske se postarali o organizaci.

pUíjezdem mi odpovEdEli e-mailem. RodinE, u které jsem mEla bydlet, jsem poslala týden pUedem podobný dopis a až do vystoupení z vlaku jsem doufala, že dopis došel a že mE bude nEkdo na nádraží o7ekávat… I to vyšlo. 11. dubna 2005 okolo p]l šesté stál pan Weiler i s jinými rodi7i na nádraží v Dierinhausen a odvezl mE a Katku, moji spoluža7ku, která bydlela u soused], dom] do Bergneustadt.

Na mém lístku stálo na prvním místE, že bych ráda strávila ony dva týdny u zvErolékaUe, a to mi také vyšlo. Nemám sice v plánu stát se veterináUem, ale jako dítE jsem chtEla být dEtskou lékaUkou a lékaUské povolání mi pUipadá stále velmi zajímavé. Tíkala jsem si, že toto praktikum je možnost poznat a zažít nEco, k 7emu již pozdEji nebudu mít pUíležitost. Manžel]m Isingovým, kteUí vlastní veterinární praxi v Bergneustadt, jsem napsala krátký pUedstavovací dopis a krátce pUed

PUestože jsem po svém prvním letu letadlem byla zna7nE unavená, mohla jsem již první ve7er konstatovat, že v této rodinE budu spokojená. Pan Weiler a jeho paní nemEli nikdy dEti, ale jejich pokoj pro hosty bývá prakticky stále obsazený, na ubytovávání student] jsou zvyklí. Rádi a hodnE cestují, i do zemí pro mE exotických - Ekvádor, Peru, Kuba 7i Nepál… PravidelnE sportují, pan Weiler má za sebou nEkolik maratón] a spolu se ženou se te@ starají o konE. O víkendu jsme byli spole7nE bEhat a navštívili jsme Kolín. U spo-

24

le7ných ve7eUí jsme si pUíjemnE povídali a já se tam brzy cítila jako doma. Dokonce jsme se domluvili, že pUíští rok vyrazíme spolu do Jizerských hor lyžovat. Praktikum mE také bavilo. V ordinaci, kde pracovala pUedevším paní doktorka Isingová, jsem mEla první dny pocit, že jen pUekážím, protože jsem nedostala žádnou práci. ObecnE se dalo Uíci, že ani paní doktorka jí nemá mnoho, mohla jsem ale pozorovat, jak se o7kují ko7ky a psi, jak se ošetUují zranEné tlapky, a smEla jsem být také u operace nádoru a kastrace. Pan doktor Ising mEl v porovnání se svou ženou práce mnohem víc, veterinární praxe velkých zvíUat 7ili dobytka je opravdu náro7né zamEstnání… S obutými holínkami jsem s ním cestovala od jednoho statku ke druhému. Protože je oberbergský kraj oblastí s velkou produkcí mléka, to7í se jeho práce pUedevším kolem krav. Nejde ale jen o lé7ení

stUevních potíží, ošetUení drobných poranEní, vyšetUení bUezosti nebo o7kování. LékaU se musí vEnovat také prevenci. Musí odebírat krevní vzorky a prohlédnout každé zvíUe pUed porážkou i maso po ní. Doktor Ising se ke mnE choval otevUenE, hodnE mi toho ukázal a vysvEtlil, nechal mE poslechnout tlukot srdce u r]zných zvíUat, nEkolika kravám jsem mohla dokonce vstUíknout injekci. Byla jsem u toho, když byla jedna nemocná kráva uspána a jiná poražena. Jediné, co k tEmto p]sobivým zážitk]m chybElo a co jsem nestihla, bylo smEt pUihlížet u porodu. Tyto dva týdny mi hodnE pUinesly. Myslím si, že nejlépe 7lovEk získá široký všeobecný pUehled, když m]že vidEt nové vEci na vlastní o7i a když pUijde do kontaktu s r]znými lidmi. Je velká škoda, že studenti mají možnost zú7astnit se této akce jen jednou… SoOa Tolarová, 5. N

Školní výmEna s Albrecht–Thaer–Gymnáziem v Hamburgu Po strastiplných zkušenostech minulých let, poznamenaných zimními, tedy nízkými teplotami, byl radostnE odsouhlasen návrh pUeložit cestu do Hamburgu z mEsíce prosince na Uíjen – Hansenstadt v zeleném závoji a za pozdnE letních teplot! PUání se stalo realitou, 7ímž byl ur7en vnEjší rámec tUídního výletu k naší partnerské škole ve školním roce 2004–2005. V Hamburgu samotném na nás jako obvykle 7ekal pestrý program, který byl láskyplnE a pe7livE pUipraven žákynEmi Albrecht–Thaer–Gymnázia pod vedením p. Petera Vollertsena. Z množství zajímavých bod] programu byla vybrána návštEva divadelního pUedstavení pod názvem „Ich knall euch alle ab“ („Všechny vás odstUelím“), stejnE tak jako toulky multikulturní opevnEnou 7tvrtí. Vyvrcholením byl jistE celodenní výlet do Brém, v7etnE návštEvy Hamburského skladištE. Pro zájemce byly v programu i hospitace a s nimi spojený pohled do všedního života nEmeckých u7ebních ústav]. Díky vysoké kvalitE všeho nabídnutého jsme cítili povinnost pUipravit podobnE rozmanitý program a nenechat se zahanbit pUi jejich návštEvE u nás. Po7así jsme bohužel nemohli ovlivnit – bUezen se smEsicí snEhu, deštE se snEhem a ob7asným sluní7kem! Tím jsme si ale nenechali zkazit náladu. Abychom to zkrátili: Terezín dojímal, Praha šíUila náladu svEtového mEsta, sklárna v HarrachovE rozbušila srdce technik] a MElník – MElník snad mohl být romantický, s nápoji vysoko nad soutokem Labe s Vltavou a pod slune7ními paprsky, vzdát jsme se však museli jak jednoho, tak druhého. Pomineme-li tuto malou kapku hoUkosti, školní výmEna se také v tomto roce Uadí k dobrým zážitk]m žák] našeho gymnázia. Protože v to samé doufáme také ze strany naší partnerské školy, zbývá už jen dodat: Na nové shledání v nadcházejícím školním roce! Reiner Meißner, pUeklad Marie ŠindeláUová, 5. N 25

Školní pobyty v NEmecku Už od roku 1998 se nEmeckému oddElení Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci daUí zprostUedkovat žák]m a žákyním 11. tUídy jednomEsí7ní až 7tyUmEsí7ní pobyt v NEmecku. Každý rok zasíláme více než 200 nEmeckým školám dopis s prosbou najít rodiny, které by mohly ubytovat naše žáky. A7koliv zájem v NEmecku není nijak velký, stále ještE se nám daUí, 7áste7nE díky osobním kontakt]m u7itel], inzerát]m do odborných 7asopis], internetovým kontakt]m a 7áste7nE i díky vlastní iniciativE žák], nEkolik rodin najít. Spolupráce škol zajiš[ujících pobyt je velice úspEšná. V tomto roce se podaUilo do NEmecka vyslat 13 žák] a žákyO. S pomocí nEmecko-7eského Fondu budoucnosti nemusíme žáky a žákynE vybírat podle finan7ních možností jejich rodin. Mnohem d]ležitEjším kritériem je schopnost se integrovat, jejich motivace a spolehlivost. S finan7ní podporou Fondu jim m]že být zaplacena cesta, nEkteUí musí uhradit pUíspEvek na ubytování a zaopatUení. Jak vyplývá ze zpráv žák], je pro vEtšinu z nich pobyt v NEmecku klí7ovým zážitkem. VEtšina rodin jim nabízí široký kulturní program, je s nimi jednáno jako s 7leny rodiny. Ve školách poznávají jiný vyu7ovací systém, systém kurz], také styl vyu7ování se na vEtšinE nEmeckých škol od 7eského výraznE liší. Naše zkušenosti ukazují, že se 7eští žáci nevracejí jen jazykovE zralejší. MEní také v pozitivním smyslu svou u7ební motivaci, která vede k intenzivnEjší spolupráci a silnEjší angažovanosti pUi vyu7ování. To zna7nE pUispívá ke zdárnEjšímu zvládnutí nEmecké maturity. Žáci se ale také projevují jako lidé otevUenEjší a tolerantnEjší ve vztahu ke svému okolí. pUeklad Marie ŠindeláUová, 5. N

Jan Martinka (2. N, 2005) 26

BERLÍN 2005 StejnE jako v posledních dvou letech se i letos v dubnu konal studijní pobyt tUídy 6. N v BerlínE. Již tradi7nE se této akce ú7astnili také žáci žitavského Gymnázia Christiana-Weise a žáci z polského Lubanu. Letošní semináU vedl Ronnie Golz. SilnE na nás zap]sobily jeho znalosti o mEstE i zp]sob, kterým nás s jeho historií, kulturou a architekturou seznamoval. Oproti loOskému roku se v programu objevily dvE novinky. Byla to pUedevším návštEva domu, kde se konala konference ve Wannsee. Jak již bylo žák]m z vyu7ování dEjepisu známo, právE zde byla v roce 1942 pod vedením Reinharda Heydricha Uešena organiza7ní stránka holocaustu. Druhou zmEnou byla prohlídka památníku Normannenstraße, v budovE bývalého Ministerstva státní bezpe7nosti NDR. ObE tyto zmEny byly iniciovány snahou seznámit ú7astníky co možná nejnázornEji s následky obou diktatur v NEmecku. Všichni ú7astníci by tímto chtEli podEkovat Nadaci Friedricha Neumanna, bez jejíž organiza7ní a finan7ní podpory by tuto akci nebylo možno uskute7nit. Uwe Mielke, pUeklad Jan Plíva 4. N

Na závEr dojmy student]: „Pobyt v BerlínE bych ohodnotila jednozna7nE kladnE. A7koliv jsem tam byla pouze 5 dní, dozvEdEla jsem se o mEstE mnoho informací. BEhem pobytu jsem si prohlédla nejen nejd]ležitEjší památníky v BerlínE, ale také napUíklad Postupim. Taková mEsta, jako je Berlín nebo Postupim, by mEl 7lovEk alespoO jednou v životE navštívit, protože vypovídají o historii. A z takovéto návštEvy nem]že být 7lovEk zklamán.“ „Berlín je skvElé mEsto a my jsme ho d]kladnE poznali. Navštívili jsme historické i moderní památky. SamozUejmE jsme chtEli také nakupovat. Proto jsme navštívili vyhlášený Kurfürstendamm a splnili si i toto pUání.“ „První den, po pUíjezdu na ubytovnu, nás svolali na krátkou informa7ní sch]zku. DozvEdEli jsme se, že druhý den je v plánu hodnE prohlídek a málo politiky. Ve skute7nosti to bylo pUesnE naopak, i když jsme toho vidEli hodnE. Bohužel jsme mEli na zajímavé prohlídky málo 7asu a na ty ménE zajímavé 7asu víc než dost. Jídlo by byla kapitola sama pro sebe. Ale obecnE bylo pUíjemné na týden odjet a dozvEdEt se nEco nového o historii Berlína.“ 27

Igor Dostalík (tercie, 2005) 28

Europa-Kolleg 2005 V létE jsem se spolu s Verunkou Lukschovou zú7astnila studijního pobytu Europa-Kolleg 2005 s tématem „Integrace a vyhranEní menšin v EvropE v minulosti a sou7asnosti,“ který se konal ve Wolfenbuttelu a byl finan7nE podporován Stiftung Niedersachsen. Zní to skvEle, ale co vlastnE takový Europa-Kolleg obnáší? UpUímnE jsme si s Verunkou tuto otázku kladly dennE až do svého pUíjezdu do Wolfenbuttelu… PUestože jsme byly v kontaktu s organizátory, semínko nejistoty v nás klí7ilo stále. Zájem o tento pobyt v nás probudil spolužák, který se stejné akce zú7astnil rok pUed námi. Poté jsme poslaly pUihlášky a esej na téma „Pro7 právE já mám být ta vyvolená…?“ a získaly spolu s dalšími dvaceti studenty z celé Evropy dvoutýdenní stipendium do Wolfenbuttelu. Kdo podobný 7lánek psal, jistE ví, že to není nic lehkého a že „sebechvála smrdí…“ ObE jsme ale pUesvEd7ily neznámou porotu o svých kvalitách a byly pozvány nahlédnout do akademického svEta. Jak vlastnE Europa-Kolleg probíhal? V první UadE musím zmínit, že se odehrával výhradnE v nEm7inE – podmínkou ú7asti byla perfektní znalost tohoto jazyka. Sešlo se nás dvacet mladých stipendist] z celé Evropy, kteUí po sobE první den ned]vEUivE pokukovali, za pár dn] jsem ale mEla pocit, že nEkteré znám už celé roky. Ubytováni jsme byli spole7nE s našimi „andEly strážnými“, dvEma univerzitními profesory, v hotelu, který patUil k celému komplexu univerzitních budov ve Wolfenbuttelu. PozdEji jsme se dozvEdEli, že Wolfenbuttel je univerzitním mEstem s knihovnou, jejíž historie sahá až do 15. stol. Spole7nE jsme absolvovali v pr]bEhu dvou týdn] nEkolik pUednášek na téma „Integrace a vyhranEní menšin“ vždy pro ur7ité historické období. Po každé pUednášce jsme v malých skupinách zpracovávali díl7í aspekty daného problému. K vyhledávání informací nám sloužila již zmínEná knihovna. Poté jsme své výsledky prezentovali zbylým 7len]m skupiny. A tak jsem se dozvEdEla spoustu zajímavostí o rekatolizaci v EvropE v raném novovEku, o budování nacionálních stát] v 19. stol., ale i o novodobém chápání menšin v dnešní EvropE. Stali jsme se ú7astníky mnoha fascinujících diskuzí na r]zná témata dnešní doby, a to nejen v semináUi, ale pUekvapivE i ve volném 7ase. PUestože se sešly r]zné osobnosti ze všech kout] Evropy, brzy jsme našli spole7nou Ue7. Volné chvíle, které jsme netrávili v semináUi, jsme si užívali spole7nE plnými doušky. Každý byl nE7ím zajímavý a bylo skvElé poslouchat vyprávEní ostatních o jejich domovE a stylu života. Podnikli jsme spoustu nezapomenutelných akcí – jen namátkou: výlet do Berlína, Hannoveru, mezinárodní utkání ve fotbale, pUíjemné jazzové ve7írky u klavíru, vaUení se ŠpanEly nebo jen klábosení u piva dlouho do noci… Postupem 7asu mi za7alo docházet, že i my jsme taková menšina v EvropE – skupinka mladých lidí, kterým nevadí jejich r]zný p]vod, nemají pUedsudky a mají spole7nou Ue7 a chu[ si povídat. Strávili jsme spole7nE dva intenzivní týdny, hodnE se nau7ili o historii menšin v EvropE, ale myslím, že víc zkušeností jsme získali na mezilidské úrovni. Zjistili jsme, že Evropa je vlastnE malá a že není d]ležité, kde ses narodil, ale kým jsi a co umíš… Lucie Krtoušová, 5. N

29

Kalendárium školního roku 2004–2005 1.9. 2.9. 3.9. 5.9. – 11.9. 6.9. 8.9. 10.9. – 12.9. 11.9. - 18.9. 15.9. – 17.9. 16.9. 17.9. – 26.9. 20.9. – 22.9. 22.9. – 24.9. 25.9. 27.9. 28.9. 29.9. 29.9. – 1.10. 4.10.

5.10. 6.10. 6.10. – 13.10. 8.10. 11.10. 12.10. 14.10.

15.10. 15.10. – 17.10. 17.10 – 24.10. 18.10.

19.10. 20.10.

21.10. – 23.10. 25.10. 27.10. 28.10. 30

zahájení školního roku maturitní zkouška – náhradní termín zemEpisná exkurze – Lužické hory – 2. B výmEnná návštEva student] v Hannoveru (SRN) – kvinta, sexta setkání student] s vedením školy setkání s d]chodci Mezinárodní divadelní projekt - SRN sportovnE turistický kurz tUíd 3. A, 3. B, 5. N v Chorvatsku celostátní setkání u7itel] matematiky na Gymnáziu F. X. Šaldy návštEva student] z Holandska – sexta, 2.B sportovnE turistický kurz tUídy septimy v Chorvatsku Dny poznávání – prima Dny poznávání – 1. N vystoupení Cum decore na charitativní akci pro Kapku nadEje Ueditelské volno státní svátek beseda „Evropská unie - ano 7i ne?“ – OkA, 4. A, 4. B porada všech vyu7ujících Dny poznávání – 1. A, 1. B exkurze – JeštEdské terasy – sekunda setkání vedení školy se zástupci student] krajské kolo LA poháru družstev chlapc] a dívek – 6eská Lípa exkurze do Státní vEdecké knihovny – prima, kvinta, 1. A exkurze – NS JeštEdské vápence – 3. N návštEva student] z Wiesentheidu – 2. N beseda s Petrem Pithartem – OkA, OkB, 4. A autorské 7tení Alejandra del Rio z Chile – 6. N exkurze do Státní vEdecké knihovny – 1. B, 1. N zájezd na výstavu INVEX Brno exkurze - Vrchlabí, KRNAP – 3. a 4. ro7níky (biologické semináUe) okresní kolo v pUespolním bEhu SŠ Od Osvobozeného divadla k Semaforu – kvarta, sexta, 2. A, 2. B Mezinárodní divadelní projekt – Bílý Potok výmEnná návštEva na gymnáziu v Hamburku (SRN) – 4. N prezentace projektu p. J. Golla – Neviditelné obEti komunismu v zemi javor] beseda o J.Škvoreckém s J. Šuchmou, pUedstavitelem Spolku 7eských emigrant] v KanadE Mezinárodní divadelní projekt – pUedstavení „Ester a král“ v Naivním divadle Mezinárodní divadelní projekt – pUedstavení „Ester a král“ v nEmecké žákovské knihovnE krajský semináU pro Uešitele MO – kategorie B literární poUad v SVK – sexta, 2. A, 2. B porada všech vyu7ujících krajský semináU pro Uešitele MO – kategorie B instalace výstavy Nisa Schola Nisa Schola beseda „S tebou o tobE“ – kvinta, 3. N, 1. A, 1. B beseda „6as promEn“ – kvinta, 3. N podzimní prázdniny státní svátek

29.10. 30.10. – 31.10 1.11. 2.11.

3.11. 4.11.

8.11. – 20.11. 10.11. 11.11. 15.11. 17.11. 18.11. – 19.11. 18.11. – 20.11. 19.11. 24.11.

25.11.

28.11. 29.11. – 30.11. 1.12. 3.12.

Cum decore – koncert s Renetou Podzimní prázdniny Cum decore – Pražské dny sborového zpEvu – PRAGA CANTAT 2004 „Tristan a Isolda“ – Naivní divadlo – kvinta, 1. A, 1. B, 3. N exkurze do SVK – 3. N sch]zka vedení školy se zástupci student] diskuze „Zase hnEdé NEmecko?“ – O nEmeckém politickém pravicovém extremismu Koncert pro violoncello a klavír v Oblastní galerii v Liberci – Stefan Beil, Almut Kraker beseda tUíd 1. A a 1. B s výchovnou poradkyní výbor SRSPŠ Festival nEmeckého divadla v Praze – 5. N a 6. N School Foresight výchovný koncert „Židovské písnE“ – 1. A, 1. B, 2. A a 2. B turnaj v košíkové (dívky) konference MRKEV – 6eská Lípa Fjodor]v sen – koncert ke Dni student] státní svátek – Den student] Ueditelské volno Literární pozdravy 2004 – malý festival autorského 7tení Mezinárodní divadelní projekt – Bogatynia (Polsko) pedagogická rada ekologická olympiáda pro nižší stupeO gymnázia – 6eská Lípa turnaj v košíkové (chlapci) beseda s vyslancem Evropské komise pro 6R prezentace projektu – „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ (pro rodi7e) sch]zky s rodi7i valná hromada SRSPŠ Cum decore – adventní koncert v Marienkirche (Žitava, SRN) návštEva student] v Evropském parlamentu – Strassbourg

17.12. – 19.12. 21.12. 21.12. – 22.12. 22.12.

kurz tv]r7ího psaní – Workshop „Erzahlen“ – 4. N beseda o EU a životE „evropského“ úUedníka s Radošem Horá7kem, bývalým studentem GFXŠ, nyní úUedníkem Evropské komise v Bruselu – septima, 3.A, 3.B okresní školo turnaje v odbíjené školní kolo MO – kategorie A školní kolo soutEže v anglické konverzaci semináU RVPGV Praha školní kolo olympiády v nEmeckém jazyce exkurze na Katastrálním úUadu – kvinta beseda o možnostech studia v zahrani7í – 3.B exkurze do planetária v Hradci Králové – OkA Debatní pohár školní kolo olympiády v 7eském jazyce preventivní program „Vztahy (a šikana)“ – 1. N, 2. N, prima, sekunda, tercie, kvarta beseda s bývalými studenty o studiu na VŠ – OkA, OkB, 6. N, 4. A, 4. B

3.1. 5.1. 7.1. 8.1. 10.1. 11.1. 12.1. 17.1.

sch]zka vedení školy se studenty porada všech vyu7ujících audiovizuální program „Nový Zéland“ – prima, sekunda,1. A, 1. B, 1. N maturitní ples tUíd 4. A, OkA okresní kolo soutEže v nEmeckém jazyce – mladší kategorie krajské kolo MO – kategorie P Den otevUených dveUí okresní kolo soutEže v nEmeckém jazyce – starší kategorie

7.12. 8.12. 13.-14.12. 14.12.a.1. 15.12. 16.12.

31

18.1. 22.1. 25.1. 26.1. 28.1. – 30.1. 31.1.

krajské kolo MO – kategorie A maturitní ples tUíd 4. B, 6. N, OkB školní kolo MO – kategorie B, C pedagogická rada soustUedEní Cum decore koncert pro studenty v PKO vydávání vysvEd7ení

1.2.

Maturita nane7isto 2005 – OkA, OkB, 4. A, 4. B, 6. N filmové pUedstavení „Trója“ – sexta, 1. A, 2. A, 1. B, 2. B, 3. N, 4. N veUejné obhajoby seminárních prací - septima, 3.A, 3.B Maturita nane7isto 2005 – OkA, OkB, 4. A, 4. B exkurze v Hasi7ském záchranném sboru LK – 2. N veUejné obhajoby seminárních prací setkání student] s vedením školy lyžaUský kurz – sekunda maturitní písemná práce z nEmeckého jazyka – 6. N krajské kolo olympiády ve španElštinE Wolker]v ProstEjov – okresní kolo soutEže v recitaci studijní volno tUídy 6. N školní kolo zemEpisné olympiády maturitní písemná práce z matematiky – 6. N okresní kolo celostátní pUehlídky dEtské recitace maturitní písemná práce z fyziky, biologie, zemEpisu – 6. N Cum decore – regionální kolo soutEže Gymnasia cantant (Liberec) návštEva student] v Evropském parlamentu – Strassbourg lyžaUský kurz 3. N krajské kolo soutEže v nEmeckém jazyce Japonské školství – pUednáška Ueditelky školy RNDr. I. PUádné okresní kolo soutEže v anglickém jazyce – kategorie IB, IIB okresní kolo soutEže v anglickém jazyce – kategorie III „Krásný nadhasi7“ – Naivní divadlo – sexta, 2. A, 2. B, 4. N Mezinárodní divadelní projekt – Žitava (SRN) literární pásmo „24 a p]l“ – septima, 3. A, 3. B

2.2.

3.2. 3.2. – 10.2. 7.2. 8.2. 8.2. – 10.2. 9.2. 10.2. 11.2. 12.2. 13.2. – 16.2. 13.2. – 18.2. 14.2. 16.2. 17.2. 18.2. 26.2. – 28.2. 28.2. 1.3. – 5.3 1.3. – 4.3. 1.3. – 5.3. 2.3. 3.3. 7.3. 7.3. – 11.3. 8.3. 9.3.

11.3. – 13.3. 16.3.

17.3.

32

lyžaUský kurz (Rakousko) – kvinta, 1. A, 1. B lyžaUský kurz (Rokytnice) – 1. A lyžaUský kurz (BedUichov) – kvinta, 1. A, 1. B porada všech vyu7ujících okresní kolo chemické olympiády – kategorie D setkání vedení školy se zástupci student] výmEnná návštEva student] z Hamburku v Liberci – 4. N exkurze v Severo7eském muzeu – 3. A Wolker]v ProstEjov – krajské kolo Posezení s J. Burianem – Experimentální studio – sexta, 2. A, 2. B, 4. N beseda o Tsunami – pro zájemce školní kolo biologické olympiády Debatní liga – Havlí7k]v Brod audiovizuální program „Východní Afrika“ – prima, sekunda, kvinta, sexta, 1. A, 1. B, 1. N, 3. N závEre7ná práce z anglického jazyka – OkA, OkB, 4. A, 4. B, 6.N pUedstavení „Obsluhoval jsem anglického krále“ – OkA, OkB, 4. A, 4. B, 6. N Veletrh dEtské knihy – prima, tercie Život v OsvEtimi – beseda s p. Kottovou

18.3.

19.3. 21.3.

22.2. 23.3. 23.3. – 25.3. 24.3 – 25.3 28.3. 30.3. 31.3. 1.4. 4.4. 4.4. – 9.4. 5.4. 5.4. – 12.4. 6.4.

KLOKAN – matematická soutEž – prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, septima, OkA, OkB, 1. B, 2. B, 3. B, 4. B Veletrh dEtské knihy – 1. N, sekunda divadelní pUedstavení v ŽitavE – sexta, 2. N soustUedEní Cum decore školní kolo biologické olympiády – kategorie B okresní kolo zemEpisné olympiády prezentace projektu „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ – za ú7asti pUedsedy Senátu P. Sobotky Cum decore – absolventský koncert 6. Svobody v Praze krajské kolo matematické olympiády – kategorie B, C, Z9 krajské kolo biologické olympiády – kategorie B závEre7ná práce z nEmeckého a francouzského jazyka – OkA, OkB, 4. A, 4. B konference „Po7íta7 ve škole“ velikono7ní prázdniny Velikono7ní pondElí porada všech vyu7ujících Festival anglického divadla – Experimentální studio „Folk nebo folklor“ – tercie, kvarta, kvinta, 1. A, 1. B, 3. N krajské kolo chemické olympiády – kategorie B Cum decore – koncert PíseO pro Asii v Malém divadle výmEnná návštEva student] v Aachen (SRN) – 4. N Coca cola cup – školní pohár ve fotbale maturitní písemná práce z 7eského jazyka – OkA, OkB, 4. A, 4. B, 6. N výmEnná návštEva student] ve Wiesentheidu (SRN) – 2. N setkání zástupc] student] s vedením školy okresní kolo matematické olympiády – kategorie Z6-Z8

Zuzana Reslová (1. B, 2005)

33

7.4. 8.4. – 10.4. 8.4. 11.4. – 22.4. 11.4. – 15.4. 13.4.

14.4. 18.4.

20.4. 21.4.– 15.5. 25.4. – 29.4 28.4. 29.4. 30.4. – 1.5. 2.5.

4.5. 4.5. – 5.5. 6.5. 9.5. – 13.5 9.5. – 13.5.

10.5.

11.5. 12.5. 13.5. 16.5. 16.5. – 20.5. 16.5. – 19.5. 18.5. 19.4. 21.5. – 28.5. 23.5. 23.5. – 26.5. 34

krajské kolo chemické olympiády – kategorie D Debatní liga divadelní pUedstavení „Robinson a Crusoe“ (Žitava) – 1. N národní kolo olympiády ve španElštinE studijní pobyt v SRN – 5. N semináU „Berlín v7era a dnes“ (Berlín) - 6. N exkurze do 6eského hydrometeorologického ústavu v Liberci – prima pedagogická rada školní kolo biologické olympiády – kategorie D sch]zky s rodi7i, valná hromada SRSPŠ oblastní kolo biologické olympiády – kategorie B okresní kolo Pythagoriády – prima, sekunda exkurze na JeštEd – 1. B filmové pUedstavení „Alexandr Veliký“ pUijímací zkoušky testy – 2. N, kvarta krajské kolo Junior- maratónu – 6eská Lípa vernisáž výstavy „Cesty“ – Severo7eské muzeum exkurze do Berlína – 25 student] maturitních ro7ník] semináU – Smart Board krajské kolo chemické olympiády – kategorie C Mezinárodní divadelní projekt – Žitava (SRN) divadelní pUedstavení „BouUe“ – Naivní divadlo - 3. N setkání vedení školy se zástupci student] Memoriál Z. Krej7ové – turnaj v lehké atletice klasifika7ní porada pro OkA, OkB pracovní porada všech vyu7ujících, sch]ze pUedsed] pUedmEtových komisí fotografování tUíd krajské kolo soutEže Eurorebus – Ústí n. L. vysvEd7ení – OkA, OkB studijní volno – OkA, OkB Exkurze do Jinonic – 4. N výjezdový semináU spole7enskovEdní výjezdový semináU 6lovEk a média, historie výjezdový semináU – výtvarná výchova výjezdový semináU – biologie, chemie výjezdový semináU – zemEpis výjezdový semináU – matematika, informatika exkurze do liberecké spalovny – sexta festival „Jeden svEt“ – sekunda exkurze do Náprstkova muzea a Národního muzea v Praze – 1. A klasifika7ní porada pro 6. N, 4. A, 4. B festival „Jeden svEt“ – tercie exkurze do PodještEdského muzea K. SvEtlé – 2. A vysvEd7ení 4. A, 4. B, 6. N exkurze do ZOO, botanické zahrady – prima studijní volno – 4. A, 4. B, 6. N maturitní zkoušky – OkA, OkB okresní kolo biologické olympiády – kategorie D exkurze do Lužických hor – tercie exkurze na JeštEd – 2. N Quardini 2005 – 4. N exkurze do planetária v Hradci Králové – kvarta maturitní zkoušky – 6. N, 4. A, 4. B

24.5. 26.5. – 27.5. 26.5. 31.5. – 1.6.

exkurze do planetária v Hradci Králové – 2. N exkurze na Velký Semerink – 1. N exkurze na Bukovec – 2. A exkurze do Sloupu v 6echách – kvarta

1.6.

setkání vedení školy se zástupci student] pUedání maturitních vysvEd7ení exkurze do Babi77ina údolí – sekunda celostátní kolo soutEže Eurorebus – Praha – tercie, kvarta exkurze do PodjestEdského muzea K. SvEtlé v 6eském Dubu – sexta porada všech vyu7ujících Olympiáda mládeže – LA semináU u7itel] zemEpisu Olympiáda mládeže – odbíjená, LA StUedoškolské hry – kopaná semináU u7itel] zemEpisu Eurosportfest soustUedEní Cum decore výmEnná návštEva student] z IGS Hannover (SRN) – kvarta, kvinta biologický kurz – tercie exkurze do liberecké spalovny – 2. B exkurze do botanické zahrady – prima exkurze do ZOO a botanické zahrady – 3. B koncert Cum decore výmEnná návštEva v Enger (SRN) – 3. N dEjepisný semináU v Hannoveru (SRN) – 3. N exkurze na JeštEd – 2. N NEmecký den – Žitava (SRN) – 2. A, 2. B Francouzský den – 2. A a 2. B závEre7ná klasifika7ní porada Cum decore – Mezinárodní festival v JihlavE Ohlédnutí 2005 sportovní odpoledne vysvEd7ení

3.6. 4.6. 7.6. 8.6. 9.6.

10.6. 10.6. – 12.6. 12.6. – 18.6. 13.6. – 17.6. 15.6. 16.6. 17.6. 19.6. – 23.6. 20.6. – 23.6. 23.6.

24.6. 25.6. – 26.6. 29.6. 30.6.

Anna Roudnická (tercie, 2005)

35

Témata k písemným maturitním zkouškám z 7eského jazyka ve školním roce 2004–2005 1. 6lovEk má ze školy vyjít jako tvor harmonický, ne jako specialista (A. Einstein) (Volný slohový útvar) 2. Žádný 7lovEk není ostrov sám pro sebe... (J. Donne) (Volný slohový útvar) 3. Všichni lidé jsou si rovni – ale nEkteUí jsou si rovnEjší (G. Orwell) (Volný slohový útvar) 4. Já na to mám! (Fejeton)

Ukázka úspEšné maturitní práce Já na to mám! (Fejeton) Reklama nás dnes obklopuje na všech možných i nemožných místech – v televizi, na internetu, na billboardech, v 7asopisech… Jako reklamní plochu je dokonce možné si pronajmout lidské 7elo. Všelijaké slogany se nám vrývají hluboko do pamEti, a a7koliv se snažíme, nelze je z ní vypudit. Nedávno mE jistá reklama pUesvEd7ovala, že „na to mám, koupit si nové auto.“ Neustále jsem si notoval líbivou melodii písnE kapely Natural: „Já na to mám! Já si vysko7ím, já si posko7ím,“ až jsem se jednoho dne rozhodl a auto jsem si koupil. Byl to modrý sedan s kouUovými okny a speciálním systémem Uazení - Trabant. Ten pocit byl úžasný, skute7nE jsem na to mEl! Brzy jsem ale zjistil, že koupí vše jenom za7alo. Musel jsem platit administrativní poplatky, pojištEní, garan7ní prohlídku, benzín… A pomalu jsem si uvEdomoval, že na to nemám. ReKLAMA mE zKLAMAla. Za volantem jsem si neprozpEvoval: „Já na to mám,“ ale „Jdu s dEravou patou…“ Reklama na nás má obrovský vliv, pUestože si to neradi pUipouštíme. Když si nekupujeme inzerované výrobky, alespoO si pobrukujeme ký7ovité melodie z televizních spot], komentujeme s pUáteli nové plakáty 7i billboardy nebo si z nich dEláme tUeba legraci. Díky 7eskému humoru na nás napUíklad z billboardu u dálnice hledí pan ministerský pUedseda a upUímnE nám sdEluje: „S Grossem proti Pepsi“ (sta7í, aby nEjaký vtipálek nalepil „P“ místo p]vodního „sk“ ve slovE „skepsi“). NEkteUí lidé si parodiemi na reklamy udElali jméno jako výborní recesisté - napU. Petr 6tvrtní7ek , který v 6eské sodE zcela vážnE oznamoval, že se v OpavE za7al vyrábEt opalovací krém „Jan Hus“ s ochranným faktorem nula. Snažíme se, aby nás reklama ovlivOovala co možná nejménE, ale oprostit se od ní je nemožné. Setkal jsem se sice s lidmi, kteUí tvrdili, že reklamy naprosto ignorují, ale i oni používali pUedmEty, na kterých byla upoutávka na nEjakou firmu, pUípadnE znali reklamu „Bóbika“ na 7eský vyhledávací server. Také jsem se považoval za 7lovEka nedot7eného reklamou, ale pouze do chvíle, kdy jsem se pUistihl, že v sobotu ráno sleduji bloky teleshopping] na jedné komer7ní televizní stanici. Doufám, že mE ale reklama nepohltila natolik, abych na ni dal i ve chvíli, kdy mám žízeO 7i hlad - v takovém okamžiku „je image na nic, následuji instinkt.“ Od jisté doby nejezdím ani na otevírání nových hypermarket], aby to neskon7ilo jako u 6eského snu, kde jsem stejnE pivo za 2,90 K7 nesehnal. Koupím si ho radEji za 6 korun u nás ve Ve7erce - já na to totiž mám! Tomáš Beran, oktáva A 36

Adéla Kurejová (2. N, 2004) 37

Studenti Gymnázia F. X. Šaldy navštívili Berlín Ve dnech 25. - 29. dubna 2005 se 25 student] Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci zú7astnilo týdenního semináUe v BerlínE pod názvem „Berlín – hlavní mEsto NEmecka ve stUedu Evropy“. SemináU byl ur7en letošním maturant]m z nEmeckého jazyka, skupinu doplnili i nEkteUí adepti na maturitu z nEm7iny pro pUíští rok. SemináU pUipravila Nadace Konrada Adenauera se sídlem v Postupimi, kterou oslovily vyu7ující nEmeckého jazyka na GFXŠ – paní profesorky Mgr. Eva Hložková a Mgr. Renata Šípová. Nadace tak vyhovEla pUání obou profesorek umožnit student]m prožít jeden studijní týden v BerlínE s cílem poznat toto mimoUádné hlavní mEsto, seznámit se s jeho historií i sou7asnou tváUí, s jeho pamEtihodnostmi a okolím a v neposlední UadE s cílem upevnit znalosti nEmeckého jazyka a zdokonalit tak svou pUípravu na maturitní zkoušku z nEmeckého jazyka. Program semináUe byl skute7nE pestrý – podrobná prohlídka mEsta Berlín, prohlídka budovy nEmeckého spolkového parlamentu „Reichstagsgebäude“, výlet do Postupimi a pUedevším návštEva pUekrásného parku zámku Sanssouci. Dalšími tématy, kterými se studenti zabývali, byly „Odpor v]7i národním socialist]m“, „Berlínská ze@“, „Politické násilí v NDR a 7innost východonEmecké tajné policie“ a další. Nadace Konrada Adenauera skupinE student] z Gymnázia F. X. Šaldy pUipravila nejen bohatý program, ale zajistila i ubytování a stravování v centru bývalého západního Berlína a finan7nE pUispEla i na pohodlnou cestu vlastním autobusem do Berlína a zpEt. Mgr. Renata Šípová

38

Mezinárodní divadelní projekt Již od ledna 2001 probíhá projekt mezinárodní divadelní skupiny „Nisa-Nysa-Neiße Piráti“- mladých lidí z 6eské republiky, NEmecka a Polska. Vždy 8 student] z jednoho mEsta – z Liberce, Žitavy a Bogatynii – se schází pod odborným vedením divadelního režiséra Petera Maiera z Norimberka. Celou organizaci zajiš[ují 3 vyu7ující nEmeckého jazyka – z každé zemE jedna. 6eskou 7ást mezinárodní divadelní skupiny vede profesorka Renata Šípová. 6eští divadelníci jsou pUevážnE studenty našeho gymnázia. Ti, kteUí divadlo v roce 2001 za7ali hrát, studují dnes již na r]zných vysokých školách nebo univerzitách. Nahradili je noví, stejnE schopní a zapálení. 6eskou 7ást divadelní skupiny ve školním roce 2004–2005 tvoUili: Katka KUivánková, Veronika Procházková a Sandra Zlámalová z 5. N, Lucie Kokyová ze 4. N, OndUej T]ma ze 3. N, Barbora Štorková ze 3. A a Lucie Ve7erníková ze septimy. Skupinu doplOuje Eliška ChmelaUová – jediná „nestudentka“ našeho gymnázia. Za celou dobu své existence divadelní soubor nastudoval

již 3 divadelní hry. Vystupoval celkem 19x, hraje se samozUejmE hlavnE v Liberci, ŽitavE a Bogatynii, ale v roce 2001 se mezinárodní divadelní skupina zú7astnila mezinárodního divadelního festivalu v nEmeckém Reichenbachu. Nutno dodat, že skupina sklidila všude ohromný úspEch. Mladí herci se scházejí pUibližnE 3-4 víkendy ro7nE, kdy se zkouší a zkouší. Místa pobytu se stUídají – libere7tí zvou své kolegy

do Bílého Potoka do penzionu Krakonoš, žitavští dnes již do vesni7ky Bertsdorf u Žitavy a bogatynští do 3. základní školy pUímo v Bogatynii – jedné z nejmodernEjších základních škol v regionu. KromE pracovních setkání se dále skupina schází u pUíležitostí divadelních vystoupení. ScénáUe k divadelním hrám vznikají po diskusích a pUíspEvcích celé divadelní skupiny, kone7nou podobu zpracovává sám režisér. Kostýmy a rekvizity si herci vyrábEjí sami, pracuje se s maskami, barvami, s jazyky i s hudbou. Ve školním roce 2004–2005 byla pro celý projekt jednou z nejd]ležitEjších akcí premiéra 3. divadelní hry s názvem „Ester a král“, která se konala 18. 10. 2004 v Liberci. V Bogatynii byla tato nová hra uvedena hned 19. 11. 2004 pUed zhruba 400 diváky v rekonstruovaném kulturním domE za pUítomnosti napU. i zástupc] politické scény mEsta Bogatynia a Wroclaw, NEmecko pUivítalo divadelní skupinu dne 1. 5. 2005 v žitavském divadle Gerharda Hauptmanna. 39

Jak se vydaUila „liberecká premiéra“? Dne 18. 10. 2004 dopoledne herci absolvovali malou „Uedpremiéru“ na svém „domovském“ gymnáziu, odpoledne pak ve 14.00 hod. za7ala hlavní premiéra v Naivním divadle Liberec. HledištE Naivního divadla zaplnili pUedevším studenti a vyu7ující Gymnázia F.X.Šaldy, svá místa tu mElo i mnoho 7estných host] – mezi nimi pan Miloš Šuchma, pUedseda 7eské a slovenské asociace v KanadE, a Ing. Eva BartoOová, zástupkynE hejtmana Libereckého kraje. Divadelní hra „Ester a král“ je velmi volnE inspirována biblickým pUíbEhem. Mladí herci na jevišti improvizují, hrají si se svými mateUskými jazyky a s barvami – ve hUe vystupují národy bílých, modrých a 7ervených. PUíbEh ze Starého zákona vypráví o Židovce Ester, která spojila sv]j život s králem jiného vyznání a kultury. Hra nabízí mnoho otázek o soužití r]zných národ], kultur a náboženství. Tato problematika je 7áste7nE blízká i soužití lidí v našem euroregionu, možná též v celé Evropské unii. Mezinárodní divadelní skupina „Nisa-Nysa-Neiße Piráti“ má spoustu dalších

40

nápad] a plán] do budoucna. Ve školním roce 2005–2006 se podstatnE zmEní složení 7eské 7ásti, protože vEtšina 7eských here7ek se pUipravuje na maturitu a na své budoucí vysokoškolské studium. Divadelníci vyzkoušeli již scénické zpracování básnických text], pohádku a biblický pUíbEh. Co tUeba jako další vyzkoušet napínavý detektivní pUíbEh??? Mgr. Renata Šípová

41

Výjezdní semináU M & Inf & Z, Luž 9. – 13. 5. 2005 Ve dnech 9. – 13. kvEtna jsme mEli možnost díky vedení školy a díky tUem milým u7itel]m zavítat do Horní SvEtlé v Lužických horách a uspoUádat tady výjezdní semináU matematiky, informatiky a zemEpisu. Našimi pr]vodci byli pan profesor PEni7ka, pí. profesorka Petrová a pan profesor Taibr. První dva výše uvedení vedli skupinu informa7nE-matematickou a prof. Taibr velel zemEpisáU]m. BEhem pEti dn] jsme mEli v plánu hodnE zajímavých výlet] (Jedlová, Tolštejn, Hvozd) a nave7er bylo naplánované u7ení. Dvacetikiloný film, který ovšem vytvoUili naši kolegové filmaUi z Hollywoodu :o) Po celý týden jsme bEhem výlet] fotografovali a fotografovali a fotografovali… S témEU jedním digitálním fo[ákem na hlavu nám nemohlo nic uniknout. Fotili jsme rostliny, hrady, zámky, vrcholky hor a kdejaké jiné vEci. Výsledkem je jedno DVD plné fotek a film]. Po všech tEchto krásných zážitcích nám bylo líto uklízet pokoje, balit si kufry a opouštEt chatu Luž, která nám byla po tEch pEt dní domovem. Moc se nám tam líbilo a jsme velmi vdE7ní, že jsme mohli tento výjezdní semináU absolvovat. metrové výlety jsme zvládali s pUehledem, ale když jel kolem autobus, neodolali jsme a tuto možnost jsme využili. U7ení jsme brali velice svEdomitE, i pUestože nás tu a tam vyrušilo bubnování krup na parapety nebo chvilkové chumelení. Všechny tyto malé rozmary po7así jsme brali jako zpestUení. SamozUejmE, že nám zbyl i nEjaký 7as na zábavu, jakou byl napU. volejbal, stolní tenis nebo tvorba krátkého filmu 7i reklamy s digitální kamerou. Technické zázemí jsme mEli více než výborné a o ve7erech to ve spole7enské místnosti vypadalo spíše jako ve filmovém studiu. A když už jsme žádný film neto7ili, nestUíhali ani nedabovali, roztáhli jsme naše provizorní promítací plátno z ubrusu a zhlédli jsme pEk-

42

Jan 6apek, 3. B

MalíUský kurz Ve dnech 9.-13. kvEtna 2005 se v rámci výjezdových semináU] tUetích ro7ník] uskute7nil i malíUský kurz. Byl poUádán v HoUicích v Podkrkonoší spole7nE s výjezdovými semináUi biologie a chemie. Jako již tradi7nE byl program kurzu nabitý, plný r]zných výtvarných aktivit. Studenti si vyzkoušeli malbu a kresbu v plenéru v7etnE nepUíliš rozšíUených arteterapeutických metod. Sou7ástí kurzu bylo i mnoho velmi zajímavých exkurzí. K tEm nejzajímavEjším jistE patUila návštEva StUední pr]myslové školy sochaUské a kamenické v HoUicích, kde naši studenti zhlédli dílny, ateliéry i klauzurní práce závEre7ného ro7níku. PUi návštEvE barokního areálu Kuks nedaleko Hradce Králové studenty velmi zaujala expozice barokní lékárny a samozUejmE aleje soch a sousoší Ctností a NeUestí od vynikajícího barokního sochaUe Matyáše Brauna. Až na po7así se kurz velice povedl. Mgr. Zuzana Kostincová

43

PUírodovEdný kurs pro tercii Do Jizerských hor pUišel 7erven. MEsíc dlouhých dn] vybízejících k dlouhým cestám; poutník] však bylo na cestách ještE málo a slunce je vedrem nesužovalo. Proti jasnému 7ervnovému nebi byl patrný snad každý kmen stromu pod Frýdlantským cimbuUím, každá skála v okolí Hajního kostela, kdejaký detail Pali7níku, který se ty7il pUímo nad námi, když jsme po p]lhodinE pochodu dorazili z nádraží Bílý Potok k penzionu Krakonoš (hle, jedno z „kultovních míst“ našeho gymnázia!) na konci obce, v níž se Hájený potok vlévá do SmEdé. PUírodovEdný kurs pro tercii pod vedením vyu7ujících Jany Suchomelové (chemie), Luboše France (biologie) a Jana Voženílka (fysika) za7al v pondElí 13. 7ervna. První den odpoledne a v úterý po celý den jsme se vEnovali jednotlivým vyu7ovacím pUedmEt]m: rozdEleni do skupin provádEli jsme chemickou analýzu vody z potoka, pramene, kohoutu a kaluže; sledovali jsme lipnice, bojínky, srhy a psárky; mEUili obvody kmen], po7ítali listy na stromu, vytváUeli statistiku dUevin v daném území a po7ítali výšky strom] z délky jejich stín]. „TádnE se to u7te, holoubci, všechny vás vyzkouším!“ varoval biolog Franc. „Zkoušením vás sužovat nebudu,“ Uíkal zase fysik Voženílek, „ale až se vrátíme do školy, bude zákeUný test!“

Na Francovo zkoušení jsme se UádnE pUipravili: území, v nEmž jsme mEli poznávat rostliny, jsme pUedtím navštívili a všechny 44

rostliny nám neznámé, námi neidentifikované a v]bec podezUelé obezUetnE jsme vytrhali, do snop] svázali a na ohni spálili. Le7 profesor Franc podnikl výpravu do okolí, natrhal jiné rostliny, rozmístil je po stolech a opatUil 7ísly; v truchlivém zástupu jsme procházeli místností a na papírek k 7ísl]m poznamenávali názvy. „Nevíš, co je támhleto pod

oknem?“ radili se nEkteUí pUed zkoušením, hledíce do místnosti klí7ovou dírou. Další pUekvapení pUišlo v úterý. Po osmé ve7er nás pan profesor Franc svolal do jídelny: „V7era jste nespali, jen plkali, budeme se proto u7it!“ Za7al výklad o geologii Jizerských hor. Odbila devátá hodina, poté hodina desátá; jakýsi pavouk mezitím utkal sí[ pUes celé okno, za nímž se rozprostUela temná jizerská noc, poslední autobus do civilizace dávno odjel a svEtla automobil] se za okny objevovala stále Uid7eji; jen profesor Franc mluvil, mluvil a mluvil: o biotickém granodioritu neboli žule jizerskohorské, o žule liberecké a fojtecké, o dvojslídné tanvaldské žule, ba i o aplitu, pegmatitu, jílech, píscích a štErku; profesorka Suchomelová stála za pootevUenými dveUmi, pokašlávala, gesta dElala, nic naplat; teprve když odbila p]lnoc, sklapl náš biolog notýsek a pravil: „Hybaj spát!“

Ve stUedu ráno byla krátká pUednáška o rostlinách („Prší, kam byste chodili!“ Uíkal profesor Franc); pak nás pan profesor Voženílek z u7ebny zachránil: bude prý celodenní výlet. Tekl doslova: „Bude to výlet náro7ný a ukrutný. Každý si proto m]že svobodnE vybrat, zda zhyne s Voženílkem na cestách, nebo s Francem v u7ebnE.“ Zvolili jsme první možnost. Kolem Hubertky jsme pUes Tišinu (po staré cestE) vystoupali na Smrk, UádnE rozhoupali kovovou rozhlednu, udElali ostudu zápisem do kroniky, sešli po Nebeském žebUíku dol] a po horské silni7ce pUes PUedEl dorazili na SmEdavu, odkud jsme (po ob7erstvení v chatE) sešli do našeho penzionu. 6tvrtek a páte7ní dopoledne bylo opEt vEnováno výuce ve skupinách: chemické rozbory, mikroskopování a kurs astronomie. Nejprve jsme v pánE profesorovE pokojíku vyslechli výklad o planetách s množstvím obrázk], poté jsme z pUírodních materiál] vytváUeli model Slune7ní soustavy v mEUítku 1:109. Jupiter byl modelován kamenem asi 7trnácticentimetrovým, Pluto jen zrní7kem pepUe; museli jsme je ale donést až do vzdálenosti 6 km, aby mEUítko našeho modelu bylo zachováno! A ve7ery? František DosedEl ze 3. B hovoUil o pUírodE Jizerských hor, Alena 6echová z kvinty pUipravila psychohry. V jednom pokoji byla k dispozici hudba díky aparatuUe, kterou jsme si pUivezli; jinde se vrhalo noži, jindy se roztá7ela láhev v divoké soutEži. StavEli jsme živou pyramidu z našich mladých tEl, vymýšleli recepty ze ps], sekali dUíví, solili 7aj v jídelnE, skládali jsme básnE, písnE a prádlo, zalézali do postelí a opEt z nich vylézali, pUedávali želatinové medvídky z úst do úst, 7etli jsme si v 7asopisech, diskutovali o hudbE, sexu a sdrhávání bojínku nebo psárky. Dívky v no7ních košilkách vylézaly v noci na stUechu simulujíce námEsí7nost, odpoledne se pak na rozpálený plech vracely, aby ušetUily za solárium. Povídalo se, rozebíralo, tlachalo a pomlouvalo; kluci, holky, profesorky, profesoUi; nikdo nebyl ušetUen. Když jeden z profesor] provedl namátkovou no7ní kontrolu pokoje (nejprve

na chodbE d]raznE zakašlal, pak nesmEle zaklepal, teprve poté vstoupil), zdál se být pUekvapen: 7tyUi terciáni sedEli kolem stolku, popíjeli instantní kávu a hráli Scrabble. „Pane profesore, potUebujeme slovo na pEt, s dlouhým ó uprostUed!“ znEla ta vEta, jíž zasko7eného pedagoga dorazili úplnE. Poslední noc byla vylepšena atrakcí. Sotva jsme po p]lnoci usnuli (pokud jsme v]bec spali), ve tUi ráno jsme zase vstali a pod vedením profesorky Jany a profesora Jana jsme podnikli no7ní výstup na Pali7ník. „Východ Slunce nad Jizerskými horami, nebude to romantické?“ Kv]li obla7nosti jsme Slunce nevidEli, pUece však romantické to bylo: ve 7tyUi ráno p]l tUídy na Pali7níku, ve vlahém ranním vEtru, s lesy a horami pod nohama! Kurs se vydaUil. Poznáme te@ kdejakou trávu, tedy rostlinu z 7eledi Poaceae, víme, že voda z pramene je lepší než z kaluže a že ta nejjasnEjší hvEzda vzadu nad chatou se jmenuje? Lyrae. Když jsme v pátek 17. 7ervna odjíždEli z nádraží v Bílém Potoce, rozesmál nás nápis na nádražní zdi: „Miluju Fandu“. Doufáme, že už tušíte, kdo pod to kouskem cihly pUipsal: „Milujeme Luboše“. Zážitky student] tercie zkompiloval –jvk– (Mgr. Jan Voženílek) 45

Eurorebus Naše tUídní RNDr. Jana Hrn7íUová patUí ve své aprobaci k opravdovým nadšenc]m. Jakmile se objeví jakákoliv soutEž, a[ už z matematiky nebo zemEpisná, snaží se do ní zapojit co nejvíce student]. StEžejní akcí byla letos bezesporu vEdomostní soutEž Eurorebus, která slavila právE 10 let od svého zrodu. Tyto „kulatiny“ se projevily ve velkolepE pojatém stylu a lákavých cenách. Na za7átku bUezna, hned jak zadání dorazilo do školy, jsme za7ali my dobrovolníci vyhledávat informace na internetu a vyplnEné útržky s odpovE@mi odevzdávat zpEt paní profesorce. Ta je mEla spole7nE zaslat do Prahy. NicménE na to, abychom se mohli zú7astnit soutEže školních tUíd, potUebovali jsme zapojit minimálnE 16 spolužák], což byl v našem pUípadE docela problém. Nakonec to paní profesorka Hrn7íUová vyUešila po svém. Na hodinE zemEpisu pUekvapeným student]m rozhodila otázky, nEkolik atlas] a odpovEdní archy, které po troše snahy dosud nezú7astnEní studenti pUece jenom „dobrovolnE“ vyplnili. Díky tomu byla naše tUída pozvána na krajské kolo (v podstatE bikrajské – byl spojen Liberecký a Ústecký kraj) do Ústí nad Labem. Po krátké diskusi se rozhodlo, že pojedeme ve složení: Martina Pelikánová, Míša Rutová a Klára Holková. Po vyplnEní testu osvEd7enou tipovací metodou jsme se sice necítily moc jistE, ale už po nEkolika málo hodinách jsme s radostí zjistily, že jsme na 7tvrtém místE, postupujeme tedy do celostátního kola a vyhráváme ro7ní pUedplatné 7asopisu Geografické rozhledy pro naši tUídní. SamozUejmE nesmíme opomenout ani úspEchy dalších tým] našeho gymnázia, z nichž nejlépe se na 7. místE umístila tercie. Celostátní kolo se konalo v sobotu 4. 7ervna v Praze, na p]dE Filozofické fakulty UK. PUestože samotný test trval pouhou hodinu, bEhem jeho vyhodnocování jsme ve spole7nosti družstva tercie a paní profesorky

46

Hrn7íUové absolvovaly zajímavý doprovodný program zahrnující videoprodukce a rozhovory se známými cestovateli, soutEž 7asopisu ABC a další atrakce. Odpoledne nastalo

kone7nE vyhlašování vítEz]. 6ekala je ú7ast na zájezdu – Expedici Eurorebus, po7íta7e, tiskárny, rádia, atlasy, knihy a další „mali7kosti“. My jsme sice takové štEstí nemEly, ale rozhodnE si nem]žeme stEžovat. A koneckonc], dobrý pocit z našeho 7tvrtého místa v republice také není k zahození. Michaela Rutová, kvarta

Fjodor]v sen 2004 V letošním roce se jako každý rok konala akce s názvem Fjodor]v sen. Letos se ale pár vEcí od posledního ro7níku trochu zmEnilo. První z nich bylo místo konání. Navzdory úspEch]m Sn] poUádaných v libereckém Koloseu se Fjodor]v sen 2004 konal v prostorách KÚD v budovE Domu kultury. Hlavními d]vody byly snadnEjší a rychlejší dostupnost pro diváky a temnEjší sál, a tedy lepší atmosféra. Druhou zmEnou bylo, jako každý rok, obsazení kapel. Vystoupily skupiny DDT, sebranka originálních textaU] a neoby7ejných hudebník] z oktávy, dále punkový band Rezistor, skládající se z nadšenc] z prváku, a Sicky Sock, pohodoví muzikanti z konkuren7ního ústavu. Nakonec ne7ekanE vystoupila i pUekvapivE stále ještE velice populární Vyblitá sva7ina, která a7 nebyla na programu a dlouhou dobu nemEla zkoušku, nechala se na místE pUemluvit k povzbuzení obecenstva svými nepUekonatelnými výkony. PUekvapením pozdního odpoledne bylo jazzové jam-vystoupení dvou nadaných baskytarist], kterými jsou Pavel Grmela a Jan Plášil. Tito dva muzikanti pUedvedli naprosto ojedinElou, zcela improvizovanou show jen se dvEma basovými kytarami. Zda se akce vydaUila a líbila, na to se radEji zeptejte student], kteUí se jí zú7astnili. KaždopádnE mohu jako poUadatel vyslovit svoji spokojenost s jejím pr]bEhem a vEUit, že pUíštE bude Fjodor]v sen minimálnE tak vydaUený jako letos. Filip Rezek, 3. B

47

Eurosportfest posedmé V pátek 10. 7ervna se uskute7nil 7. ro7ník mezinárodního turnaje gymnázií 6ech, NEmecka a Polska – Eurosportfest. Gymnazisté si zmEUili síly ve fotbale, volejbale, basketu, lehké atletice a pUespolním bEhu. TUi mEsta Liberec, Žitava a LubaO, pEt disciplín a stovky student]. To je bilance a budoucnost turnaje, který se koná rok co rok díky úsilí u7itel] a podpoUe firem a mEst. V letošním roce nám pomohli firma PRETTL PEKM Kabel technik s. r. o., FC Slovan Liberec a Statutární mEsto Liberec. Putovní pohár pro letošní rok z]stává v Liberci, který vyhrál pUed lubaOským a žitavským gymnáziem. PUíští 8. ro7ník bude poUádat Christian-Weise-Gymnasium v ŽitavE.

48

Co je to Ratab? Ratab, to je nepsanE psaná skupina lidí, kteUí spolu poUádají (nejen) letní akce. A to akce ne ledajaké. KromE her zamEUených na pruzení obyvatelstva v okolí místa konání ratabu m]žete zažít spoustu chvil v okruhu kamarád], dávajíce zabrat sval]m, mozku i bránici. Víkendové, neletní akce pak bývají svázány nEjakým tématem – PEER (protidrogovE), RUNY (stUedovEce/magi7nE) ap.

Jak se dostat na Ratab? Pro to, aby ses mohl(a) dostat na ratab, musíš splOovat alespoO tyto podmínky: – být ve vEku od sekundy do septimy, – projevit zájem a optat se povolaných osob, – nebýt líný a mít smysl pro humor.

Další informace?

http://ratab.gfxs.cz Z kroniky Ratabu 2005 (sepsala An7e)

Den tUetí Oproti v7erejšku jsme probuzeni vlídnE a mile- a jdem ozkoušet naši d]vEru k ostatním. Probíháme uli7kou vytvoUenou dvEma zástupy lidí, který uhýbají rukama pUed bEžcem. Poté se se zavUenýma o7ima rozbíháme do protEjší Uady, kde nás musí zachytit, a pak vylejzáme na stolek se židli7kou (vratká a nebezpe7ná to kombinace) a pozadu natažení jako prkno padáme na ruce našich pUipravených kamarád]- a zjiš[ujeme, že jim opravdu m]žeme d]vEUovat. 49

Po snídani sledujeme u stožáru první z hereckých výkon] Í7ek, kterej nám prozrazuje, že se ve skupinách po 8 lidech vydáme na Finskou cestu, kde plníme r]zný úkoly, Uezáním dUeva po7ínaje, pUes lovení vaUe7ek, první pomoc, bEhání do kopce, hody mí7ky, lezení po lanech a kon7e šplháním o ty7i… Takže se objevují první odUeniny a šrámy J Odpolední program za7íná sedánkem v kruhu, kde se Henry dovídá, že hláška NO TAK TO KAŽDOPÁDND je vcelku užite7ná, že špatnE po7ítá dny a také co je v pohodE a nepohodE. Pak kreslíme dopravní zna7ky, jakej máme pocit z prvních dvou dn] a pokra7ujem keramikouse zavázanýma o7ima modelujeme z hlíny to, co pro nás znamená slunce, poté ve dvojicích ztvárOujeme svEtlonoše- 7ímž po sundání šátk] chytáme záchvaty smíchu. Ale tím odpolední program nekon7í. Hec-boj, naše miniolympiáda zahrnuje tyto „dispiclíny“: dUepy s hrncem vody, flus pingpongá7em, skok daleký s deštníkem a hrnkem vody, zvedání papíru ústy stoje na jedné noze, držení kolí7k], posezení na lahvá7ích, verbl a švihání nohama pUes židli… Zmožení, avšak stále veselí se po ve7eUi shromaž@ujeme v altánku, dovídáme se výsledky Hec-boje a pak hrajeme 1:32, kdy nás uvadE7 Kuba, po7íta7 Ryba a soutEžící baví svými kecy. Avšak po ukon7ení této hry zábava kon7í a Henry nás seznamuje s no7ní hrou- 6arodEjka. NEkterý to ze za7átku neberou vážnE, ale když vstupujeme do lomu (území 7arodEjky), všichni se ponoUujeme do nádherné atmosféry, kterou pUináší kruhy po7átku, ohnE, hlíny a divadla ozna7ené zapálenými lou7emi, kde se rozhodujeme a pUemýšlíme o životE – v tichosti. Každý z nás se svou sví7kou života posloucháme jeden jediný zvuk dunící lomem – bubny, které svým rytmem upozorOují na pUítomnost 7arodEjky, jež sfoukává plamen tEm, které vidí v pohybu. Tyto neš[astlivce vždycky nEkdo zachrání návratem do kruhu po7átku a zapálením zhaslé sví7ky. Po dlouhém 7ase pUemýšlení i poslední pUechází lávku, pije živou vodu, vstupuje do kruhu divadla a pUipojuje se k nám ostatním, 7ímž ukon7uje hru a my se stále hoUícími sví7kami krá7íme v tichosti do táboUištE a nem]žeme usnout, ponEvadž stále pUemýšlíme nad svými rozhodnutími…

Euroscola Na za7átku letošního roku se tUiceti student]m našeho gymnázia naskytla jedine7ná pUíležitost. Tým pod vedením pán] Folkeho a Ulvra a paní Jirsákové se po nEkolikatýdenních pUípravách vydal vstUíc novým zážitk]m evropských formát], a to pUímo k prameni – totiž do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nic ale není zadarmo. Také ú7ast na programu Euroscola, který je ur7en všem student]m stUedních škol v 6eské republice, nám kladla podmínky, které jsme museli splnit. Na soutEžní otázky jsme odpovEdEli hbitE, a proto naše gymnázium získalo slíbenou odmEnu a nám se tak otevUela cesta do Štrasburku. Cílem cesty nemElo být pouze navázání na úspEchy našich pUedch]dc], kteUí se stejné akce zú7astnili pUed dvEma lety, ale pUedevším jsme jeli za zkušenostmi. Kde 50

jinde dostanou studenti pUíležitost (v7etnE nemalé finan7ní podpory) k tomu, aby vycestovali do zahrani7í, navštívili zajímavá místa, diskutovali s vrstevníky z celé Evropy, a navíc ještE na vlastní k]ži poznali jednu z nejmodernEjších budov v EvropE – totiž budovu Evropského parlamentu? Ú7astníci programu se rozdElili do nEkolika okruh] – podle toho, která oblast zájm] Evropské unie je jim nejbližší. Témata znEla zajímavE, nEkteUí si poctivE pUipravovali slovní zásobu k danému okruhu, vEtšina z nás získala spousty cenných informa7ních materiál] od experta pUes EU Jakuba HodbodE. Po pUíjezdu do Štrasburku (po témEU dvoudenní cestE, jejíž sou7ástí byla mj. prohlídka mEst Basel a Colmar) na nás tedy z]stala poslední povinnost – spole7nE sepsat „speach“, tedy

uvítací Ue7, která nesmEla trvat déle než minutu a prostUednictvím které jsme mEli dalšího dne pUedstavit ostatním student]m naši školu, mEsto Liberec a v]bec celou 6eskou republiku. Vzali jsme to pro jistotu od konce, jelikož zahrani7ním student]m je vždy dobré nejprve vysvEtlit, kde vlastnE ta naše republika je, a také je pou7it, pro7 už vlastnE není 6eskoslovenská. Následující ráno hned po snídani jsem s projevem v ruce krá7ela za asistentkou,

která nás uvedla pUímo do zasedacího sálu Parlamentu. Vstup byl pro mE jedine7ným zážitkem. Spolu s ostatními speakery jsme vcházeli do ztemnElého sálu, který se pUi tónech Vangelisova Dobytí ráje pomalu rozsvEcel… Až když jsem sestupovala do první Uady, kde na mE 7ekalo sedadlo 7. 7, pUímo naproti Ue7nickému pultu, lehce jsem znejistEla. PUi pUedstavE více než sedmisetmístného sálu zaplnEného mladými lidmi naslouchajícími mé Ue7i, ve které jsem hned na úvod vyzdvihova-

la kvality 7eského piva a opEvovala schopnosti Jaromíra Jágra a Tomáše Šebrleho, jsem se svého úkolu, musím pUiznat, zalekla. Vše šlo ale velmi rychle, dobUe si vzpomínám už jen na poslední vEtu a následný potlesk sálu. Následovaly odpo7inkové tUi hodiny, bEhem kterých nás ve Štrasburku vítali všemožní pUedstavitelé evropských institucí, odpoledne pro nás byl pUipravený další program. Ten už mEl spíše komunika7ní charakter – probíhaly tzv. workshopy, bEhem kterých jsme mEli možnost diskutovat, srovnávat, poznávat, sdElovat a poté také hlasovat, a to pUímo prostUednictvím hlasovacího zaUízení v zasedacím sálu. ZávEry diskuzí, které reprodukovali vybraní zástupci skupin, byly 7asto pozoruhodné, pUedevším šlo ale o již zmínEnou komunika7ní funkci workshop] a ta byla zajisté splnEna. SvEd7í o tom také to, že si spousta student] po skon7ení programu vzájemnE vymEOovala kontakty, snad se zámErem pokra7ovat v nEkterých živých disku-

zích, které byly 7asto ukon7eny až „násilnými“ vstupy neústupných asistentek. Na závEr bylo pUipraveno vyhodnocení soutEže, které jsme se všichni zú7astnili již dopoledne, za úspEch m]žeme považovat mimo jiné ú7ast nEkolika 6ech] ve finálových týmech. Jsem pUesvEd7ena o tom, že pro každého 7lena naší výpravy mEla cesta do Štrasburku ur7itý význam. Mezi nejvýraznEjší pozitiva patUily právE poznatky z fungování celé instituce, ráda bych vyzdvihla fakt, že jsme mEli možnost pracovat v týmech s lidmi r]zných národ], charakter] i názor], tedy si udElat obrázek o našich vrstevnících z ostatních 7lenských stát] EU. Nakonec bych ráda podEkovala všem na za7átku jmenovaným kantor]m, kteUí nejen pomohli zajistit zorganizování zájezdu, ale snad také získali nEjaké nové poznatky pro svou u7itelskou praxi. Eva Davidová, 4. A 51

Interaktivní výstava School Foresight Od 8. do 20. listopadu 2004 poUádala naše škola spole7nE s partnery z Bulharska, Estonska, Tecka, Rumunska a Švédska interaktivní výstavu School Foresight konanou v Krajské vEdecké knihovnE. Cílem výstavy bylo ukázat veUejnosti a student]m vizi školy budoucnosti v roce 2020. Výstava se konala v rámci Evropského týdne vEdy 2004 a byla podpoUena EU jako projekt 7. SAS6-CT-2003-508865. PUipravili jsme pro návštEvníky zajímavé interaktivní ukázky z r]zných projekt] EU. Zájemci si mohli vyzkoušet fyzikální experimenty ve vzdálené laboratoUi, pomocí teleskopu v Tecku si prohlédnout Saturn nebo napUíklad nato7it rozhovor z budoucnosti v dEtském televizním studiu. Velmi pUíjemným zpestUením byla velkoplošná interaktivní tabule, která stejnE jako televizní studio a pohyblivé modely k sobE návštEvníky doslova pUipoutala. Výstavu shlédlo pUes 2 tisíce návštEvník]. Výstavu doprovázela mezinárodní literární soutEž „vize školy budoucnosti“, ve které zvítEzil 7eský student Vladimír Vacátko. Sou7ástí výstavy byla také panelová diskuze na téma Cesta mládí k vEdEní, na které diskutovali Prof. RNDr. Šárka Ne7asová, CSc. z Matematického ústavu Akademie vEd 6R a Ing. Šárka Speváková, produk7ní magazínu Popularis z 6eské televize. Popis jednotlivých projekt] nalezneta na adrese: www.gfxs.cz/schoolforesight nebo www.school-foresight.org. Z obsahu jednotlivých vystavovaných témat vybíráme napU.: Eudoxos - ovládání teleskopu, pUímé pozorování oblohy pUes internet Lab of Tomorrow - 3D nato7ené fyzikální experimenty pUevedené do po7íta7e s analýzou demonstra7ního pokusu WebTv - školní televize sloužící nejen k výuce Victec - animovaná virtuální škola Ecco-build - obnovitelné zdroje energie School Sat – komunika7ní infrastruktura v EU Distan7ní laboratorní studio – laboratoU Uízená pUes internet (ISES, Lab View a LEGO) – 7eský projekt Koordinátory projektu byli JiUí Sulovský, Mgr. VítEzslav PEni7ka a Pavel Knobloch. Velké podEkování patUí našim partner]m v zahrani7í (Q-PLAN S.A. z Tecka, Institute of International Education, Stockholm Univerzity ze Švédska, S.C. IPA S.A. z Rumunska, Center for Prospective Studies, Technical University of Sofia z Bulharska a Alfa Omega Communications z Estonska), student]m našeho gymnázia a student]m Pedagogické fakulty Karlovy Univerzity v Praze, kteUí se ujali pr]vodcovské role, dále pak RNDr. MiroslavE 6ernochové, PhDr. Stanislavu SiOorovi, Františku Lustigovi a Dagmar Helšusové. Projekt byl podpoUen firmami Whitesoft s. r. o. Liberec, Nisa Lab s. r. o., AV MEDIA s. r. o., RCL s. r. o., DTV Liberec, Euromedia Group k. s. a MEstem Liberec. Pavel Knobloch 52

53

Neviditelné obEti komunismu v zemi javor] (Projekt student] Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci z pohledu vedoucích projektu Jana Golla a Václava Ulvra) DEjepis je veUejností ozna7ován mnohdy za obor plný letopo7t], jmen, názv]… Na Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci se pokoušíme vymanit se z tohoto stereotypu a vytvoUit pUedmEt, který studenty „neubije“, ale osloví. StejnE jako na mnoha jiných školách ani nám se nedaUí stoprocentnE dEti pro dEjepis nadchnout, ale nakonec vždy mezi nimi nEkolik „zapálenc]“ nalezneme. Zejména z d]vodu jejich hlubšího zájmu poUádáme neformální sezení nad r]znými historickými tématy. BEhem našich setkání asocia7ní tok úvah r]zného charakteru není limitován ani pEta7tyUicetiminutovým intervalem vyu7ovací hodiny, ani nutností omezovat se na informace související s okruhem probírané látky. Smyslem našich setkání bylo spole7nE se studenty hledat r]zné již existující obrazy minulosti, formou dialogu je pUimEt k vytvo-

Uení vlastních pUedstav a názor], nau7it je samostatnE uvažovat o historických souvislostech a v neposlední UadE jim pomoci v jejich vlastních pokusech o historická bádání. PUi jedné z debat nad 7eským stavovským povstáním 1618-1620, resp. protestantskými emigracemi s ním souvisejícími, jsme se zcela volnE pUes jiné nucené odchody „7eského“ obyvatelstva dostali až k emigrant]m za komunistického režimu. 54

TUi ze student] postupnE projevovali stále vEtší zájem o tuto problematiku. Za7ali shánEt a pro7ítat základní literaturu o dané dobE a literaturu specializovanou na problematiku emigrace. Díky jejich jazykovému vybavení a mladické touze po exotice si za stEžejní problém svého hlubšího výzkumu zvolili kanadské krajánky. Nejprve jsme si nebyli jisti, zda je máme v jejich velkolepém snEní podporovat. Ovšem v momentE, kdy jsme do7etli jejich koncept projektu s názvem „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“, jsme si uvEdomili, co bychom to byli za pedagogy, kdybychom se nepokusili pomoci jim jejich sny naplnit. Naše p]vodnE neformální sch]zky získaly pevný rámec, a tak se zmEnily na specializovaný semináU k 7eskoslovenskému exilu po roce 1948. Pomocí internetové sítE jsme kontaktovali dvE významné 7eskoslovenské exilové organizace v KanadE – Czech and Slovak Association of Canada a Masaryk Memorial Institut. Oslovili jsme hlavní pUedstavitele tEchto spolk], pUedstavili jsme jim koncept našeho projektu a požádali je o spolupráci. Úkolem nás pedagog] bylo kromE odborné pUípravy student] sehnat peníze na realizaci cesty a samotného pobytu student] v zámoUí. Za sponzorské podpory nEkolika firem a finan7ní spoluú7asti rodi7] student] se podaUilo vysnEný plán realizovat. V 7ervenci roku 2004 byl koncept projektu odbornE dopilován, pUípravné práce na území 6eské republiky dokon7eny, a tak studentský tým Gymnázia F. X. Šaldy ve složení Jakub Hodbo@, Hana Nováková a KateUina Sou7ková vyrazil za krajánky do Kanady. Jejich finální destinací se stalo Toronto. Studenti pátrali po pUí7inách, které vedly nEkteré ob7any 6SR k tomu, že po roce 1948 opustili svou rodnou vlast, a snažili se zmapovat jejich poslední okamžiky v p]vodní domovinE. Výzkum se rovnEž soustUedil na

mnohdy velmi dramatický pUechod státní hranice, na r]zné zp]soby jeho uskute7nEní a na pobyt emigrant] v ute7eneckých táborech v NEmecku. Projekt zevrubnE analyzoval táborový režim, poukázal na pUekážky, jež museli 6echoslováci v nEmeckém prostUedí zdolávat, po7ínaje materiální nouzí, která kv]li jejich pozici a situaci, v které se nacházelo válkou zni7ené NEmecko bojující o holé pUežití, byla katastrofální, a kon7e vEtšinou nepUíjemným setkáváním se sudetskými NEmci nedávno odsunutými z 6eskoslovenska. Pozornost student] se také soustUedila na veškeré procedury, jež emigranti podstoupili, aby v]bec mohli pomýšlet na pUípadné získání azylu. „Pro7 si nEkteUí z uprchlík] zvolili za sv]j domov právE Kanadu?“ I na tuto otázku hledala vyslaná „expedice“ odpovE@. Na základE rozhovor] s pUímými aktéry a dobovými pamEtníky v 6eské republice a v KanadE a po prostudování odborné literatury 7eské, anglické a nEmecké provenience

vznikl velmi kvalitní videoprogram „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ a seminární práce Jakuba HodbodE s názvem „ÚtEk z vlasti“. Oba výstupy zaznamenaly velký ohlas laické i odborné veUejnosti. Úvodní audiovizuální prezentace probEhla v prostorách Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci za ú7asti pUedsedy Senátu 6eské republiky PUemysla Sobotky, který drží hlavní záštitu nad naším projektem, prezidenta Czech and Slovak Association of Canada Miloše Šuchmy a vedoucího Odboru školství, mládeže, tElovýchovy a sportu Libereckého kraje Roberta Gamby. V 7ervnu 2005 se vedoucí projektu Jan Goll stal 7estným hostem 57. kongresu Czech and Slovak Association of Canada konaném v kanadském Halifaxu, kde mohl výsledky projektu pUedstavit samotným emigrant]m. Promítání výše uvedeného videodokumentu ukon7ovalo celou akci a setkalo se s obrovským ohlasem. Zájem o projekt student] Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci

55

projevila též média. Prostor a 7as na studenty si našel napU. 6eský rozhlas 1 Radiožurnál a další, v7etnE krajanského tisku v KanadE a Austrálii. Celý videozáznam byl odvysílán v ontarijské televizi Nový zábEr. Písemný výstup, seminární práce Jakuba HodbodE, byl také velmi úspEšný. Odborný elaborát byl ohodnocen prvním místem v celostátním kole StUedoškolské odborné 7innosti. ZároveO uvedená práce autorovi vynesla cenu U7ené spole7nosti 6eské republiky. Po úspEšném uskute7nEní projektu „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ ve školním roce 2004–2005 jsme nehodlali zapo7atou práci ukon7it a vznikl koncept projektu totožného názvu s 7íslovkou II, tentokrát se specializující na život a úspEchy

emigrant] v KanadE. Kv]li 7asové náro7nosti projektu jsme rozšíUili odborné vedení o jednoho pedagoga, Václava Ulvra, a z d]vod] zna7ného množství materiálu ke zpracovávání se rozrostl též studentský tým, do nEhož byly pUizvány Markéta Kopalová, Veronika Po7erová, Michaela Rutová a Alena 6echová. NovE jsme za7ali spolupracovat s Centrem pro 7eskoslovenská exilová studia pUi katedUe historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V bUeznu letošního roku, za odborné asistence 7lena tohoto pracovištE Tomáše Motlí7ka, sbíral studentský tým gymnázia informace právE tam. Za podpory Magistrátu mEsta Liberec, Libereckého kraje a nEkolika firem libereckého regionu vyvrcholil sbEr materiálu v 7ervenci letošního roku opEt v KanadE. Studenti 56

byli rozdEleni do dvou skupin, jedna mEla své sídlo v Torontu, druhá pracovala v OttawE a 7áste7nE v Montrealu. KromE rozhovor] se studenti soustUedili na archiválie v National Archives of Canada v OttawE. V sou7asné dobE probíhá zpracovávání získaného materiálu. Prezentace výsledk] letošního výzkumu se uskute7ní na konci letošního roku. Na základE diskusí s ú7astníky projektu pokládáme jeho pokra7ování za smysluplné a již se rodí skica tUetího dílu „Neviditelných obEtí komunismu v zemi javor]“ Zvolené téma nebylo sice zcela pr]kopnické, nebo[ se jedná o problematiku na „historickém poli“ odborníky již hrubE zpracovanou. I pUesto stále existuje zna7né množství bílých míst, která je nutno vyplnit. Díky možnosti pracovat nejen s písemnými prameny, nýbrž i s dosud žijícími pamEtníky lze k výzkumu využít r]zných moderních metod, napU. „oral history“, a navíc je pravdou, že práce na tomto tématu má interdisciplinární charakter. Výzkum je alternativním zp]sobem vzdElávání. Mezi další neménE významné cíle projektu patUí uvEdomEní si zlo7in] komunistické éry a zvýšení povEdomí o 7eskoslovenském exilu mezi veUejností, zejména mezi mladými lidmi, a to formou besed. PUíležitost studia pUímo v KanadE student]m pomáhá nejen vyzkoušet si vEdecké bádání, nýbrž i prohloubit znalosti anglického jazyka a lépe se orientovat v dnešním kosmopolitním svEtE. Mgr. Jan Goll a Mgr. Václav Ulvr

Olomouc – bUezen 2005 Na konci bUezna se nEkolik student] naší školy vypravilo v rámci projektu NEVIDITELNÉ OBDTI KOMUNISMU II. Kanada 05 do Olomouce, aby se tam v archivu pokusili vyzkoumat nEco nového o emigraci do Kanady po komunistickém pUevratu v únoru 1948. Do Olomouce jsme odjeli v po7tu 5 + 1, pUi7emž pEt bylo pUímých ú7astník] projektu a šestým 7lenem se stal na naléhání pana prof. Golla Honza Sedlá7ek (oktáva), který jako jediný plnoletý svEdomitE plnil složitou úlohu neoficiálního dozoru a ještE se stíhal pUipravovat na maturitu. Ubytování jsme mEli zajištEné v areálu místního plaveckého stadionu, takže jsme se za sv]j nEkolikadenní pobyt dosyta nadýchali vlhkého chlorovaného vzdoušku.

Druhý den probEhla naše první návštEva Archivu pro exilová studia pUi UniverzitE Palackého. Archivem, spíše bych mEla Uíci dvEma místnostmi pUeplnEnými neuspoUádanými krabicemi, nás provedl pan Motlí7ek (milý, ochotný, typický Moravák, jenž s úsmEvem na rtech plnil naše sebeotravnEjší pUání) a pak už jsme se sami pustili do našeho „bá-

dání“. Po po7áte7ní depresi zp]sobené zjištEním, že polovinu archivu tvoUí spisy zabývající se pouze panem Netíkem (jedním z mnoha exilových novináU], který odkázal své materiály archivu), jsme se pomalu za7ali orientovat v ponEkud složitém vyhledávacím systému a našli i zajímavEjší texty. Je tu pomErnE velký fond Rady svobodného 6eskoslovenska, nEco k uprchlickým tábor]m, Svazu 7s. studentstva v exilu, Sokolu, legionáU]m, spousta korespondence atd. Dále jsme mEli, díky kontakt]m prof. Golla, možnost absolvovat soukromou pUednášku na téma Žena a muž v 19. století od docentky Slabákové. Pojala to dost netradi7nE (asociace, diskuze nad obrazy, rozebírání text]), ale odcházeli jsme spokojení. Po krátkou dobu strávenou v Olomouci jsme nezaháleli ani co se tý7e kultury, prohlédli jsme si vEtšinu historických památek mEsta (napU. radnici s orlojem, Sloup sv. trojice zapsaný na seznamu památek UNESCO...). Michaela Rutová, kvarta

57

Neviditelné obEti komunismu v zemi javor] (Projekt Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci z pohledu student]) Na výletE, který jsme uskute7nili na konci 2. ro7níku, se v mysli našeho tUídního Mgr. Jana Golla zrodila myšlenka na projekt, který by zkoumal osudy politických emigrant] žijících v zahrani7í. A jelikož od myšlenky není daleko k 7in]m, za7al shánEt podklady, kontakty a hlavnE studenty, kteUí by byli ochotni na tomto zdánlivE nereálném snu pracovat. Když nás objevil, zapo7alo chystání konkrétní podoby projektu. PUedmEtem výzkumu se mEli stát lidé, již emigrovali v dobE komunismu z politických d]vod] do Austrálie. Zemi klokan] jsme vybrali hlavnE proto, že problematika tamEjší emigrace je – podle slov profesora Golla – tzv. „pole historiky pUíliš nezorané“.

Hlavním cílem našeho snažení mEl být výjezd do Austrálie. Zde bychom mEli za úkol sesbírat co nejvíce materiálu v podobE rozhovor] s 7eskoslovenskými uprchlíky. Austrálie je však nejen „pole nezorané“, ale hlavnE „pole velmi vzdálené“, a jelikož by se náklady vyšplhaly tak vysoko, že bychom projekt nedokázali realizovat, nezbylo nám než hledat jinou destinaci, kam bychom mohli orientovat sv]j zájem. A našli jsme… Díl7í témata emigrace v KanadE jsou již zpracovaná, ale stále existují bílá místa, která si zaslouží pozornost. PUípravy tedy mohly vypuknout naplno – 7tení knížek a dalších podklad] a materiál], vytváUení konceptu, oslovování sponzor] atd. 58

Nakonec jsme vše (pravda, v hektickém tempu a s notnou dávkou štEstí) stihli, naplánovali a mohli vyrazit. 3. 7ervence 2004 ve 13:45 SEL6 se z pražského letištE RuzynE vzneslo letadlo smEUující do Tíma, s námi tUemi na palubE. Let z Tíma do Toronta, které se mElo stát naším domovem na další tUi týdny, byl naplánován na pUíští den, a tak nás 7ekalo jedno horké odpoledne v italské metropoli. Jelikož letištE v TímE leží asi p]l hodiny od centra, kde byl situován náš hostel, museli jsme pUetrpEt jízdu v „rozhrkaném“ italském autobusu. V centru jsme si chtEli prohlédnout vEtšinu krás a památek, které Tím turist]m nabízí. Navštívili jsme proto Colosseum, Forum Romanum, ale i sídlo papeže - Vatikán. Ve7er jsme se u[apkaní vrátili do hostelu a netrpElivE o7ekávali, co pUijde pUíští den. Po napolo probdElé noci jsme v devEt hodin vstali a vyrazili smEr letištE Fiumicino. Nasedli jsme do letadla a pod taktovkou italského pilota jsme se vydali na desetihodinový let. Ten probEhl víceménE klidnE, takže jsme v pUedpokládanou dobu, tedy v pEt hodin pUistáli na PearsonovE letišti. Hodinky jsme si posunuli o šest hodin zpEt a vyrazili k našemu hostelu. PUekvapilo nás, jak jsou Kana@ané vstUícní a ochotní pomoci bloudícím turist]m, beznadEjnE hledajícím správnou ulici na mapE. Dokonce nám ze svého telefonu zavolali taxi. Nakonec jsme š[astnE stanuli pUed hostelem, nacházejícím se k našemu pUekvapení na kraji Chinatownu. V hostelu nás pUivítal sympatický 6íOan a uvedl nás po schodech do našeho tUítýdenního království. První dojem byl odstrašující. Sice se nám únavou zavíraly o7i, ale nemohli jsme si nevšimnout vybavení, nebo, možná lépe Ue7eno, nevybavení našeho obydlí. DvE manželské postele, vedro, rozbitý vEtrák i klimatizace, skUíO bez polic, nesvítící svEtlo, zápach a balkon smErovaný na 7ínský dvo-

re7ek. Na veškeré naše dotazy ohlednE neuspokojivého ubytování nám odpovídal náš recep7ní: “I will do it tomorrow“. Tomorrow se tak trochu stalo heslem pobytu a recep7nímu jsme už neUekli jinak než „Mr. Tomorow“. Po ranním probuzení už bylo ale vše r]žovEjší a my, s viditelnými známkami 7asového posunu ve tváUích, jsme se vrhli do nového dne. Nejprve bylo na UadE seznámení se s prostUedím, a tak jsme se vydali do nedalekého Downtownu, 7ili centra Toronta. Cesta tam však vedla pouze skrz Chinatown, což se nedá ozna7it za procházku r]žovým sadem. Všude samé ovoce a zelenina nepopsatelných barev a tvar], spousta sušených ryb a jiných živo7ich] a hlavnE neuvEUitelný zápach linoucí se ze všech stran. Zanedlouho jsme se dostali do centra Toronta, kde jsme zatím jen letmo „skoukli“ radnici, námEstí,

CN Tower, Sky Dome, ale i nejvEtší obchodní centrum Eaton. Po návratu jsme se vrhli do pracovního procesu. Vizitky, koncepty, propagace, obvolávání – zatím sice s malou úspEšností, ale pUeci… Kanadská fáze projektu „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ byla zahájena. Další den nás vzbudil telefon. Paní Locherová z 6eského a slovenského sdružení v KanadE (6SSK) nám poskytla pár dobrých rad a spolupráce, která se zdála být v 6echách témEU ztracená, se za7ala skvEle rozbíhat. Následovala cesta do Masaryktownu, což je 7eská 7ást Toronta, ve které se vEtšina krajan] schází, beseduje, ale i sleduje a rozebírá d]ležité události ve své, te@ už bývalé

vlasti. KromE tEchto 6ech] jsme navštívili ještE Masaryk Memorial Institut (MMI). První rozhovor jsme ale nato7ili až den následující, tedy 8. 7ervence, a to právE na Masaryktownu. Mluvili jsme s panem Trávní7kem, jehož vyprávEní bylo plné emocí. Další interwiev následovalo až 12. 7ervence. Paní Ottová, již jsme zpovídali, nás vzala na nádhernou procházku k torontským útes]m. Zejména zásluhou paní Locherové, která mezi krajany rozhodila své „sítE“, jsme mEli od tohoto dne možnost nato7it vždy alespoO dva rozhovory dennE. NEkteUí krajané byli dokonce tak ochotní, že s námi strávili celý den a vzali nás na místa, na která bychom se z finan7ních d]vod] jen tEžko sami podívali. NapUíklad s panem Waldaufem jsme navštívili Niagara Falls, kde jsme mEli možnost svézt se lodí skoro až pod vodopády. S manžely Syptákovými jsme se vydali na Toronto Islands, což jsou ostr]vky od Toronta vzdálené pouhých 10 min. jízdy lodí. Je zde klid, žádná auta ani mrakodrapy, pouze pár atrakcí pro dEti, zvíUecí farma a skvEle udržované parky. Tito milí hostitelé nás vzali také na Ontario Place, velké torontské zábavní centrum plné atrakcí pro malé i velké, s velkým prostorem na koncerty, kde jsme pozdEji zhlédli vystoupení kanadské poprockové hvEzdy Bryana Adamse. VEtšina našich výlet] byla spojena s rozhovorem, abychom neztratili ani minutu drahocenného 7asu. PoštEstilo se nám také vyrazit kempovat s našimi 7esko-kanadskými kamarády. Navštívili jsme s nimi Cyprus Lake a kemp 59

u Huronského jezera, vidEli „chipmanky“ a v noci nás prý navštívil medvEd, ale o tom my bohužel (nebo bohudík) nevíme, protože jsme spali jako zabití. Na jeden den jsme zavítali i do Ottawy, hlavního mEsta. Na 7eské ambasádE se totiž konalo rozlou7ení s jedním ze zamEstnanc], který byl shodou okolností také z Liberce, a my jsme byli na tuto akci pozváni. V OttawE jsme na prohlídku nemEli mnoho 7asu, a proto jsme vidEli Parliament Buildings bohužel pouze zven7í. Pokra7ovali jsme smErem ke galerii a to bylo vlastnE všechno, co jsme z kanadské metropole vidEli. Na ve7er jsme se hodili do gala a vyrazili na ambasádu, kde jsme byli velice vlídnE pUijati. PUímo v reziden7ních prostorách ambasády jsme nato7ili rozhovor s panem Šuchmou, pUedsedou 6SSK. Po návštEvE Ottawy se už náš pobyt rychle chýlil ke konci a vše za7alo být ponEkud hektické. Najednou s námi spousta krajan] chtEla mluvit, ale my už nemEli 7as na to, abychom všechny vyzpovídali. Na poslední den jsme si naplánovali návštEvu CN Toweru, nejvyšší volnE stojící budovy na svEtE. Báli jsme se, že nám nebesa nebudou pUát, jelikož už tUi dny bylo zataženo. Vše se však v dobré obrátilo. Po7así se umoudUilo a poskytlo nám velkolepou podívanou, na kterou jen tak nezapomeneme – sluncem ozáUená hladina Ontaria se spoustou plachetnic, Downtown jako na dlani – prostE krása. Nakonec jsme odlétali s mnoha „resty“ a bylo nám jasné, že letošní projekt byl pouze za7átek a že musí pUíští rok pokra7ovat. Kanadu jsme opustili 24. 7ervence se slzami v o7ích. OpEt jsme letEli pUes Tím, kde jsme 7ekali 10 hodin, které jsme využili ke spánku, abychom se vzpamatovali z 7asového posunu. Let z Tíma do Prahy utekl jako voda a my se ocitli opEt mezi 7eskými krajany… Vstupem na naši rodnou „hroudu“ jsme odstartovali druhou, nyní již „7eskou“ 7ást projektu. Spo7ívala na nás velká odpovEdnost, a to dokázat, že jsme do Kanady nevyrazili pouze na výlet. Zapo7ali jsme zpra60

covávat audiozáznamy, videozáznamy a další materiály, které jsme si pUivezli, do podoby, kterou bychom mohli pUedstavit veUejnosti. Shodli jsme se, že nejlepší forma prezentace našeho projektu bude krátké video, které na osudech vybraných emigrant] shrne získané poznatky a pUiblíží tak jejich nelehkou cestu za svobodou. Vznikl tedy asi 7tyUicetiminutový snímek nazvaný „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ a následnE i seminární práce „ÚtEk z vlasti“. Protože náš projekt zaznamenal veliký úspEch, definitivnE jsme se rozhodli, že budeme v zapo7até práci pokra7ovat. KateUina Sou7ková a Hana Nováková, 4. A Projekt „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ finan7nE zajistil: Magistrát mEsta Liberec, Liberecký kraj, Sdružení student], rodi7] a pUátel školy pUi Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci, Komer7ní banka, a.s., Knihkupectví a antikvariát Jaroslava Fry7e, Lékárna Klášter, s. r. o., PRETTL PEKM Kabeltechnik, s. r. o., DTZ, s. r. o.

POBYT V UPRCHLICKÝCH TÁBORECH O6EKÁVANÁ SVOBODA? 6lánek byl pUevzat ze studie Jakuba HodbodE „ÚtEk z vlasti“, která byla ocenEna Cenou U7ené spole7nosti 6R, cenou Asociace u7itel] dEjepisu a prvním místem v celostátním kole StUedoškolské odborné 7innosti v kategorii Historie. Emigranti se dostali do fáze, kdy pUekro7ili hranici. S notnou dávkou štEstí dokázali nepozorovanE proklouznout všem hlídkám Státní bezpe7nosti i pohrani7ní stráže. V tEžkém horském terénu neztratili orientaci a úspEšnE se dostali na nEmecké území. Kdo dále nakládal s jejich osudy? Znamenal útEk do exilu skute7nE osobní svobodu? Splnila se jejich o7ekávání? BezprostUednE po ilegálním pUechodu byli nej7astEji emigranti zachyceni 7etnými hlídkami bavorské pohrani7ní policie. Následný postup nakládání s uprchlíky se mEnil a zejména v po7áte7ních týdnech po pUevratu v 6eskoslovensku mEl velmi obecný charakter. První direktivy americkým jednotkám, které byly zodpovEdné za styk s uprchlíky, vydal 27. února 1948 Murray D. Van Wagner, zemský velitel vojenské správy (vlády) v Bavorsku. Podle jeho pUedstav mEli nejprve všichni uprchlíci neprodlenE absolvovat tzv. screening, tedy jakési protUídEní 7i rozdElení, které zajiš[ovaly Command Inteligence Corps - CIC. Uprchlíci, kteUí prošli touto procedurou, byli dále pUedáni místním nEmeckým úUad]m, jež jim zajiš[ovaly bEžnou pé7i. S Illegal Cross Borders, jak se uprchlík]m v žargonu Ameri7an] Uíkalo, se nemElo zacházet jako s nEkým, kdo ilegálním zp]sobem pUekro7il hranice. Speciální pokyny byly vydány v záležitosti zacházení s ur7itými prominentními osobami, které byly pUihlášeny u Zpravodajské divize vojenské vlády v Bavorsku. OhlednE dalšího nakládání s 7erstvými emigranty existovala na stranE spojenc] velká diskuze, pUedevším v prvních mEsících po Únoru. O pUežití a zajištEní uprchlík] z prvních poú-

norových týdn], kteUí mnohdy bez jakýchkoliv prostUedk] byli závislí na pomoci cizích, se zasadila CIC. A7koliv podle p]vodního plánu se mEla starat jen o uprchlíky prominentní, upozorOovala na problémy „oby7ejných“ uprchlík]. PUedevším pak na to, že pUípadná nespokojenost osob, které pUekro7ily hranice, by mohla ohrozit celou akci pUijímání bEženc]. To vyvolalo ve vojenských i politických kruzích spojenc] vášnivou debatu, kdo má vlastnE zajiš[ovat další pobyt uprchlík] v Bavorsku. Situace se vyUešila, až když zemský velitel Van Wagner jasnE stanovil, že všichni uprchlíci, kteUí pUekro7ili bavorské hranice od 21. dubna 1947, nebudou nadále jen pod pé7í Organizace spojených národ], ale zodpovEdnost za nE pUevezme také bavorská vláda. 1. 7ervna 1947 pak pUebrala nad témEU 718 600 uprchlíky ochrannou ruku organizace IRO (International Refugee Organisation). Tato organizace byla oficiální agenturou OSN pro uprchlíky v EvropE. A7koliv byla oficiálnE její 7innost zapo7ata až ke 20. srpnu 1948, fungovala IRO už od 1. 7ervna 1947 v podobE PUípravné komise IRO (Preparatory Commission of IRO). K tomuto datu totiž pUestávala oficiálnE pracovat UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Agency) a Mezivládní výbor pro uprchlíky. Až do ukon7ení operací 31. ledna 1952 zprostUedkovala IRO pomoc pro více než 1 000 000 uprchlík] v evropských táborech, zajistila domov za moUem pro 1 038 750 osob, což celé stálo více než 400 000 000 amerických dolar]. Uprchlíci byli ozna7ováni statutem DP-Displaced Person. Šlo o civilisty, kteUí se nacházeli vnE státních hranic své zemE, a to pUedevším kv]li válce a kv]li tomu, že dom] se vrátit nemohli. Dále byli jako DP ozna7ováni ob7ané, kteUí se dom] nemohli vrátit, protože by bez pomoci nenašli domov, nebo ti, kteUí by museli být vráceni do nepUátelských nebo bývalých nepUátelských oblastí... 61

Uprchlíci byli registrováni nejprve v tzv. záchytných táborech. VEtšina 6echoslovák], kteUí uprchli do Bavorska, prošla záchytným táborem Goetheschule v Regensburgu. Díky úsilí Dr. Papánka mohli být uprchlíci deportováni do tzv. IRO tábor], tedy do tábor] Mezinárodní uprchlické organizace, která fungovala v rámci Organizace spojených národ] a jejího programu UNRRA. V tEchto táborech byly zachycovány stovky tisíc tEch, co nemohli ve východním bloku déle z]stat. BEhem screeningu úUedníci IRO rozhodovali, zda tzv. DP, tedy Displaced person, dostane status politického uprchlíka. Základní podmínkou bylo, že žadatel uprchl z 6ech po 1. únoru 1948, ze Slovenska po 1. záUí 1947. Kone7ným datem útEku pro udElení výše zmiOovaného statutu byl p]vodnE 15. Uíjen 1948, pozdEji byla tato mez posunutá až na 1. Uíjen 1950. Tábory spadaly jak pod správu IRO, tak i pod správu nEmeckou. Pod dohledem IRO se jednalo o italské tábory Capua, Caserta, Pagani, Bahnili, Senigallia, Jesi, Fermo, Villa Alba, Tran, San Antonio, Ascola a Piceno. V Rakousku byli uprchlíci shromaž@ováni hlavnE v Salzburku a Innsbrucku. Mezi nEmecké tábory patUily Nellingen, Lindau, Wegscheid, Babenhausen, Regensburg, Lechfeld, Eichstätt, Murnau, Ulm, Dieburg, Hannover-Buchholz, Schwäbich Gmünden, Valka a Ludwigsburg. PoslednE jmenovaný patUil mezi nejznámEjší a mezi ty, v nichž se 7eská komunita nejvíce organizovala. Ludwigsburg byl rozdElen na tUi 7ásti, a to Jägerhofkaserne, Krabbenlochkaserne a Arsenalkaserne. KromE 6ech] a Slovák] zde pUebývala i po7etná polská komunita. Ludwigsburg se stal centrem 7eského studentstva v exilu. Byla zde založena Masarykova univerzita, studenti docházeli na pUednášky profesor], kteUí také museli opustit rodnou zemi, existovaly indexy a bojovalo se o to, aby studenti byli uznáni i mezinárodnE. V Arsenalkaserne bylo napUíklad v tzv. Zeleném domE i sídlo Agrární strany v exilu. „…Ano, byl jsem v Ludwigsburgu, tam byl SS tábor. Stal jsem se funkcionáUem ve 62

studentském hnutí, založili jsme Masarykovu univerzitu. Protože tam byli i mnozí profesoUi, tak jsme mEli pUednášky. MEli jsme i indexy, fotografie. V 7ervenci 1949 byla velká mezinárodní studentská konference v Oslu. O7ekávalo se, že právE tam pUijde na pUetUes otázka osudu 7eskoslovenských student], kteUí byli zavUení 7i v exilu. Já jsem byl vyslán jako zástupce Svazu 7eskoslovenského vysokoškolského studentstva v exilu, jehož jsem byl sekretáUem. V Oslu jsem svedl velký boj o legitimizaci naší zahrani7ní skupiny s JiUím Pelikánem. V 6eskoslovensku to byl m]j kolega na univerzitE, ale byl pUedsedou komunist]. My jsme se osobnE pUátelili a stýkali jsme se, ale on vedl tu komunistickou frakci a já demokraty. V Oslu zastupoval 7eskoslovenskou vládu a nás chtEl diskreditovat, že jsme reakcionáUi, abychom se nikam nedostali. Nakonec vše dobUe dopadlo a já jsem tam nakonec vybojoval uznání, že jsme legitimní studenti, a rezoluci, aby nám studenti ve svobodných zemích pomáhali dostat stipendia, aby nám byl umožnEn pUechod na zahrani7ní univerzity…“ (Dr. Viktor Fic) BarvitE své putování za 7eskoslovenskými hranicemi lí7il ve svém vyprávEní a nEkolika knihách také Bohumil Moravec. Na své cestE prošel sbErným táborem v Regensburgu a témEU rok žil v žalostných podmínkách IRO tábora v Ludwigsburgu. „…Nás odvedli do sbErného tábora NEmc] odsunutých z 6eskoslovenska. Šli jsme tam neradi, ale nebylo vyhnutí. Tábor byly dUevEné vojenské baráky, vzornE 7isté, l]žka s pUesnE vyrovnanými pokrývkami a dokonce i s prostEradly. PUed dvEma lety jsme tyto lidi od nás vyhnali a te@ u nich musíme hledat útulek. Jak budeme pUijati? Obavy to byly zbyte7né. PUivítal nás vedoucí tábora, nEmecky, ale velmi srde7nE a pUátelsky. Omluvil se, že už nemluví 7esky, a až si uložíme vEci, máme pUijít do spole7né jídelny na 7aj. PUidElil nám malou místnost, kde budeme sami. Pocity jsme mEli všelija-

ké. V jídelnE jsme dostali 7aj z jable7ných šlupek. Vedoucí se moc omlouval, že pravý 7aj vidEli naposled nEkdy v roce 1942. Bylo to tak hezké, že jsem jim dal celou plechovku Earl Grey 7aje, který z mnE neznámého d]vodu JiUina zabalila do mého batohu. Radost, kterou jsem tím tEmto lidem udElal, byla témEU nepUedstavitelná. Druhý den jsme dostali jízdenky na vlak do Regensburgu, kde jsme se mEli hlásit v Goethe škole, IRO sbErném táboUe pro naše uprchlíky… Bohužel na nádraží došlo k nepUíjemnosti. NEjaká ženská, asi Sude[a7ka, když nás slyšela mluvit 7esky, se na nás vrhla a 7astovala nás tEmi nejsprostšími nadávkami. Vedoucí tábora, který nás doprovázel, ji musel násilím odvést. Bylo mu to trapné a moc se omlouval... Druhý den jsem byl svEdkem nE7eho, co do dnešního dne uniká mé pUedstavivosti. V koutE na chodbE mEl nEjaký „podnikatel“ malý krámek. Na stole vyložený špek, americkou slaninu, 7okoládu, bonbony a americké cigarety. Prodával jen za americké dolary, zlato, šperky a podobnE. ChtEl jsem si koupit balí7ek cigaret, ale když mi Uekl cenu, odmítl jsem to platit. Ke stánku pUišel 7lovEk s asi pEtiletým klukem. Kluk Uval na celé kolo, že má hlad. Otec se obrátil na „obchodníka“ a prosil, zda by mohl zaplatit v korunách, ale ten to odmítl s poznámkou, že budˇ dolary, nebo zlato. Otec na to: „Vždy[ jsem vám v7era dal poslední prstýnek.“ Na to odpovEdEl, že není žádný dobro7inný spolek. A kluk Uval, jako když ho na nože bere. Táta se zamyslel, sáhl si do úst, vyndal zlatý zubní m]stek a nabídl ho „obchodníkovi“. Ten ho potEžkal a dal mu za nEj asi tak p]l bochníku chleba. Musel jsem odejít, jinak bych se byl asi neudržel a toho ni7emu pUerazil. Za nEkolik dní se formoval transport do stálého uprchlického tábora pro naše lidi v Ludwigsburgu. Nevím, 7í zásluhou jsem byl jmenován velitelem transportu asi šedesáti muž], žen a dEtí. V Ludwigsburgu nás odvedli do starých kasáren Wehrmachtu, Arsenalkaserne. Když jsme pUijeli do Ludwigsburgu, doufali jsme, že situace bude lepší. Následovalo další zklamání...

Ubytovali nás v místnosti, kde už bylo sedm lidí. Byl tam taky mladý hoch, povoláním kominík, který docela pravidelnE chodil na 7erno do 6eskoslovenska a za pár halíU] s sebou nesl vzkazy pro rodiny uprchlík]. V místnosti, kde jsme byli ubytováni, byly sice železné postele, ale prázdné slamníky... Za7ali jsme si zvykat na spaní na holých prknech. Každá postel mEla US Army pUikrývku a prázdný polštáU. Jídelna nebyla, jedlo se na svEtnicích, ale každý si musel obstarat svoji jídelní misku a to byl problém. MEl jsem sice pár dolar], ale utratit je za nádobí pro 7tyUi lidi se mi nechtElo. Skládací pUíbor jsme mEli s sebou. Poradil mi Dr. Pospíšil, že za rohem je velitelství CIC a ti hoši vyhazují všechny konzervy na hromadu na dv]r. Americké konzervy prý jsou ve všech tvarech a velikostech, a tak jsem tam jednu našel, poUádnE to vymyl a mEl provizorní es-šálek. V táboUe panoval hlad. Strava byla naprosto nedosta7ující. Dojídali jsme se pabErkováním brambor. Chodili jsme na pole, klackem rozhrabávali zbytek brázd a vždycky našli trochu brambor. Umyli, roz7tvrtili a pekli v troubE v kuchyni. V alejích kolem polí jsme pabErkovali zbylá neotrhaná jablka. Ob7as se nám podaUilo chytit holuba. Na ty jsme lí7ili udicí s há7kem a uvaUeným hrachem...“ (mjr. Bohumil Moravec) 63

Lucie Judová (prima, 2004) 64

Literární pozdravy 2004 V pátek a sobotu 19. a 20. 11. 2004 se Malá výstavní síO stala hostitelkou mladých literát], kteUí zde v rámci 2. ro7níku malého festivalu autorských 7tení – Literární pozdravy pUedstavili svá díla veUejnosti. Pátek patUil NinE Kopecké a Simonu Wachovi a jejich host]m, v sobotu pak probEhlo 7tení vítEz] Literární soutEže Gymnázia F. X. Šaldy – Filipa Khola a Antonína Rimka. Svými povídkami zaujal pUedevším poslednE jmenovaný (viz foto). Ve7erní program se odehrával v Experimentálním studiu. Na pódiu se postupnE vystUídali Petr Placák, Pavel Zají7ek, Hana Fousková, Tereza Bou7ková a nakonec Václav Vokolek a Michal Ajvaz. Ve7er]m vévodilo 7tení Hany Fouskové. Pod režijní taktovkou a za hlasové podpory Markéty Sýkorové vzniklo pUedstavení, které hloubkou svého sdElení i umElecky vyváženou kompozicí oslovilo ú7astníky festivalu nejvíce. 6tené slovo citlivE podpoUil a zvýraznil hudební doprovod Václava Zelenky. Literární pozdravy se v sobotu rozpustily ve snEhových vlo7kách a tajemných svEtech Václava Vokolka a Michala Ajvaze. PUíznivci literatury se mohou tEšit na listopad 2005, kdy se uskute7ní 3. ro7ník Literárních pozdrav].

65

Rekonstrukce WC Na sklonku roku 2004 za7ala rozsáhlá rekonstrukce toalet, která trvala až do konce února 2005. Vše probíhalo za plného provozu, sbíje7ky pracovaly pUedevším nave7er a o víkendech. Rekonstrukce s sebou pUinesla také nové kabinety, uvolnily se 2 místnosti pro výuku a zUídila se malá sborovna. Novou podobu prostor si m]žete pUijít sami prohlédnout, fotografická prohlídka vám pUipomene, jak stavba probíhala.

66

67

Vybráno ze školního 7asopisu Xaver: Netradi7ní reportáž ze sportovnE-turistického kurzu v Chorvatsku 10. 9. 10:15 Dnes odjíždíme do Chorvatska. My - 3. A, 3. B a „enko“. Vyrážíme na „sportovnE-turistický kurz“, jak to ozna7ili profesoUi tElocviku, kteUí jedou s námi. VEtšina z nás se domnívá, že to bude báje7ná flákárna a že si užijeme slunce a pláží u moUe, ale já mám takové neblahé tušení, že nám to tElocvikáUi nijak zpUíjemOovat nebudou. Takže držme si palce a doufejme, že se naše cesta nebude Uídit Murphyho zákony. 11.9. 6:30 PUed chvílí jsme dorazili k pUístavu. Už na nás 7ekal trajekt, který nás i s autobusem veze na Mali Lošinj. 6lovEk by nevEUil, že se do té lodi vejde tolik aut i s autobusy. Je hrozná zima. Ti odvážnEjší (mezi nimi i já) sedí na lavi7kách u zábradlí na pUídi. Ti zimomUivEjší 7i unavenEjší (on totiž spánek v autobuse za moc nestojí, co si budeme povídat) se schovávají v teple kajuty. Zrovna svítá - nádherný výhled. Zase po sedmi letech vidím moUe a zvláš[ to chorvatské je opravdu nádherné. 9:00 Dorazili jsme do kempu. Jmenuje se 6ikat a je schovaný pod stíny obrovských borovic. Zem je pokrytá vrstvou jehli7í. Máme štEstí, jsme totiž první kurz naší školy, který je ubytovaný v chatkách. Chatky záUí novotou, jsou celé ze dUeva, ale nedovedu si pUedstavit, že se nás tam vejde pEt, každý se svým dvacetikilogramovým kufrem. 22:05 Ve7er si nás shromáždili a rozdElovali do družstev asi po deseti lidech. PUedstavili nám harmonogram pobytu a s chutí a potmEšilým úsmEvem ve tváUi nám za7ali vypo7ítávat, co všechno musíme a nesmíme, a že toho bylo spousta! 12.9. 22:15 Dnešním dnem ztroskotaly mé nadEje na pUíjemný odpo7inkový pobyt u moUe. Hned vysvEtlím. „ZamEstnání“ bylo pEt – aerobik a aquabely, volejbal a frisbee, lanové lávky, netradi7ní hry a bränbol. To je hra podobná softbalu s pálkou a mí7kem, ale má jiná pravidla. Po první hUe jsme byli nadšení, po druhé unavení, ale stále nadšení, po tUetí nadšení za7alo opadat a po 7tvrté hUe jsme byli rádi, že je konec a jde se na obEd. Fór pak nastal ve chvíli, kdy nám jako odpolední zamEstnání pUidElili opEt brän. Teknu vám, já nejsem žádný velký sportovec, nohy mE bolí tak, že sotva vyjdu ty dva sch]dky, co vedou k nám do chatky (a nejsem sama), a to máme pUed sebou ještE celý týden. 68

13.9. 21:45 Dnešek byl oproti v7erejšku celkem v pohodE. Na dopoledne jsme mEli naplánované lanové lávky. To jsou lana natažená metr nad zemí od stromu ke stromu; mají vyzkoušet vaši schopnost spolupráce. Pak taky lano ve výšce asi deseti metr]. Procházka na tenkém vratkém lanE v takové výšce opravdu není žádný med a od nás z družstva se jako odvážlivci projevili dva kluci a jedna sle7na, která ovšem prohlásila, že kdyby vEdEla, do 7eho jde, za boha by na nEco takového nevlezla. U7ili jsme se vázat uzly a slaOovat. K obEdu jsem mEla rizoto z konzervy. Já trouba s sebou vezla samé konzervy a polívky z pytlíku, zatímco vEtšina ostatních brala pala7inkové tEsto, tEsto na vdolky, tEstoviny, brambory, zeleninu, mouku atd., no zkrátka žádné kupované, už hotové jídlo, a jak jim chutnalo! I když, po pravdE, vaUení obEda jim zabralo spoustu 7asu. Dopoledne jsme se smažili na slunci pUi aerobiku a ve7er nás zavedli do mEsta. Smlouvání mi opravdu jde. Usmlouvala jsem jeden suvenýr z pEti na jednu kunu, docela slušný, ne? Ceny jsou tu vážnE hroznE vysoký. 14.9. 22:00 Aby si nEkteUí rodi7e, až se jim vrátí dom] poni7ené a polámané ratolesti, neza7ali stEžovat, že toho na nás bylo trochu pUespUíliš, do programu kurzu byly zaUazeny také odpo7inkové netradi7ní hry. Jsou to takové hry pro malé dEti jako „kámen, n]žky, papír“, kde heslo zní: Kdo prohraje, zdrhá, nebo se zavázanýma o7ima musíte jako družstvo sestavit z dlouhého lana 7tverec. Je to zmatek, ale alespoO vás po tom nebolí celý 7lovEk. Dnešní ve7er probEhl ve jménu všech jedlík]. OdbornE sestavená komise ochutnava7] hodnotila výtvory jednotlivých chatek bojujících o prvenství v soutEži nazvané Sumýš. Opravdu musím obdivovat odvahu poroty, která leckdy nevEdEla, co vlastnE konzumuje, pUi7emž pokrm pUipomínal jistý pUedmEt, vylu7ovaný 7lovEkem na tzv. „velké“. Nakonec vše dobUe dopadlo, kromE ochutnava7] si pochutnali i sami soutEžící a všechno jídlo z]stalo tam, kde mElo, tedy v žaludcích konzument]. Navíc každé soutEžní jídlo bylo doprovázeno pUíbEhem a zvláš[ v nEkterých se projevil velmi výrazný vypravE7ský a improviza7ní talent. 17.9. 22:45 OpEt jsem se šerednE pUepo7ítala. PrávE dnes ráno se profesor]m podaUilo mE nemile pUekvapit. Probudili jsme se do chladného rána a pUi nástupu nám bylo sdEleno, že dopoledne probEhne štafeta a vodní pólo. OtUásli jsme se zimou, ale všechny naše protesty narážely na pevné rozhodnutí našich instruktor]. Pak profesoUi dali hlavy dohromady a vymysleli hru, která se pUizp]sobila po7así a stavu student] – stavba neolitické vEže. Za deset minut vyrostlo na louce nedaleko kempu šest hromad kamení, tedy chci Uíct neolitických staveb. Odpoledne jsem opEt mu7ila své tElo hodinou poctivého aerobiku. Ve7er se konal „rej masek“, padla na to spousta toaletního papíru a výsledkem byla ve7erka prodloužená na 23:00. 18.9. 3:40 A je to tu. Dnešek mEl být radostný den. Po7así bylo pod psa, všechny vEci jsme mEli mokrý, ru7níky a plavky se nesušily a všichni se tEšili dom]. Ale ouha. Vyšlo slunce, svítí jak blázen a my jen naštvanE pozorujeme sbalené kufry, neklamné to znamení našeho 69

nevyhnutelného odjezdu. NaštEstí máme ještE 7as nachytat bronz, a tak tu ležím na dece, vystavuju k]ži poslední možnosti opálení a pUemýšlím, jestli pojedu pUíští rok. 19.9. 10:15 A je to za mnou. Dom] jsem dorazila asi v devEt. Te@ ještE cítím ve vlasech slanou vodu, vysypávám z batohu písek a z kufru jehli7í, celý tElo mE bolí, opálená jsem taky, ale za pár týdn] mi zbude jen pár pohled], fotek a mlhavé vzpomínky na „sportovnE-turistický kurz“ v Chorvatsku roku 2004. Hana Kyselová, 3. A

Anketa Abyste neUekli, že pohled jednoho jediného 7lovEka je málo, zeptala jsem se taky nEkterých svých spolužák]. Posu@te sami, jak vzpomínají na výlet v Chorvatsku: Jak se ti spalo v chatce? Zdálo se ti o mEkké posteli, nebo jsi rozený tramp a spíš radEji ve stanu nebo pod širákem? Sim7a: Tramp nejsem, ale jestli 10 cm molitanu znamená luxus? Filip: V chatkách to byl komfort, který si nechá líbit i rozený tramp, ale jsem toho názoru, že spánek pod otevUenou oblohou plnou hvEzd je daleko romanti7tEjší. Ivan: To byla lahoda, pane jahoda! Co moUe, nebál(a) ses medúz a žralok]? Sim7a: MoUe miluju – i s medúzama. Filip: Nebál, chápu, že jsme vetUelci v jejich svEtE, mají plné právo se zlobit, když tUeba kopneme do medúzy, patUí nám to, že nás popálí, je to jejich obrana… je to tak roztomilé. Ivan: Výborné – málo života pod vodou; nebál. NepUipadala ti ranní rozcvi7ka spíš na utopení než na probuzení? Sim7a: Sportovní kurz se vším všudy. Filip: Ani ne, ráno bylo moUe pUíjemnE teplé, lepší hupsnout ráno do moUe, než do školy. Ivan: Ne, výborné osvEžení! A co ve7ery? Jsi ten typ „ženy, víno, zpEv a tanec“ nebo radši ménE hlasitou a klidnEjší zábavu, tUeba karty nebo knížku? Sim7a: Mám ráda zábavu! Filip: Víno, ženy, zpEv, tanec! Na plný pecky! Jak Uíkám, jsme mladí, zdraví, dokud se neUehtáme jako hloupí konE, nete7ou nám slzy smíchy, nebavíme se dostate7nE! Ivan: Ve7ery plné zábavy + velké plus – brzká ve7erka! MEli jste v chatce šéfkuchaUe, nebo jste kuchtili individuálnE? Sim7a: Nejím DOBRÝ HOSTINEC, pokrm mnohých z nás, proto jsem si vaUila sama, ale špagety a jídla tohoto typu jsme vaUili dohromady. Filip: Individuální šéfkuchaUe, ob7as jsme jen tak vyrazili trochu se pUiživit u jiných a neUíkejte, že jste to alespoO nezkusili! 70

Ivan: Kuchtili spole7nE a sami. Neroz7iloval tE déš[, nebo jsi byl(a) rád(a), že už nemusíš do sprchy? Sim7a: První dva dny jsem byla ráda a odpo7inula jsem si, potom už jsem byla naštvaná a sluní7ko mi chybElo. Filip: Miluju déš[, není co Uešit, po7así nezmEníme, tak se s tím spokojíme! Optimismus nade vše! Ivan: NEkdy byl dobrý – pUíjemný na osvEžení; nEkdy byl už k nevydržení. Nevím jak ty, ale mE bolí celé tElo? Nebylo toho pohybu na tebe taky moc? Sim7a: Pro nesportovní typy ur7itE, pro lidi zvyklé sportovat o7ekávaný stav. Filip: Bylo to vysilující, vy7erpávající, ale vzrušující; všechno mE bolelo, ale bylo pUíjemné odpo7ívat v objetí s mými kamarádkami… Ivan: Sport a pohyb neškodí! Co bys vyUídil(a) letošním druhák]m, kteUí pojedou pUíští rok? Sim7a: NejezdEte na SUSAK!!! Filip: Nic si od toho neslibujte, netEšte se, protože, když budete tušit, že je to BOMBA, tak vás to zklame; nic od toho neo7ekávejte a uvidíte, že to bude opravdu fantastické! Ivan: Nenechte si lézt u7itele do soukromí, berte je s nadhledem a užívejte si to.

71

Politik & internationale Sicherheit (Pol & iS) aneb Být jednou sám ministrem (Hannover 20. - 23. 6. 2005)

Polovina tUídy 3. N spolu s nEmeckými studenty z gymnázia v Hohenmolsenu se zú7astnila politického semináUe v Hannoveru. A co bylo cílem tohoto semináUe? Nau7it se myslet a jednat jako opravdový ministr a pUitom si poUádnE užít. Projekt Pol&iS se objevil v 80. letech na univerzitE v Erlagenu (blízko Numbergu) pod vedením prof. Dr. Leidholda. Od roku 1990 provozuje tento projekt nEmecká spole7nost Jugendoffizieren. Projekt byl také ocenEn v roce 2001, kdy získal Carl-Carstens-Preis Fur Sicherheit. A co je to Pol&iS? Je to hra, simulace, strategie a zároveO divadlo. Jde o to vžít se do funkcí r]zných 7len] vlády a chovat se jako oni (=starat se o rozpo7et, strategicky rozmis[ovat své vojáky, uzavírat smlouvy atd.). A jak celá hra vypadá? SvEt se tu skládá z jedenácti region] a v každém z nich jsou 7tyUi ministUi. Na pr]bEh všech transakcí poté dohlíží svEtová banka, na ekologii Greenpeace a drby píše svEtový tisk, pUi7emž celý jeden Pol&iS rok trvá cca 3 hodiny. A co se dále odehrávalo v tomto termínu? Žáci mEli šanci prohlédnout si centrum Hannoveru nebo se jít osvEžit do místního bazénu. PUedposlední den navštívili starostu na hannoverské radnici, o které se jim dostalo náležitého výkladu od paní pr]vodkynE. Tentýž den ve7er se konal táborák a pár her k tomu. Potom už následoval den poslední a odjezd dom]. NEkolika student]m jsem položil pár otázek: Co se vám líbilo na projektu Pol&iS? „PUedevším se mi líbila spolupráce s ostatními studenty a to, že jsem mohl lépe poznat 7eské studenty,“ Uekl Daniel Sander z nEmeckého gymnázia. „Bylo to velmi reálné. Nahlédnout do politiky bylo zajímavé, ale pUedevším byla sranda,“ prohlásila Katheen Kaiser. „Organizace, spolupráce a zábava. Bylo to super,“ Uekla studentka Gymnázia F. X. Šaldy. Nau7ili jste se zde nEco nového? „Nau7il jsem se, že Ue7 není pUekážkou k tomu, abychom se poznali. Poznal jsem tak milé studenty z 6ech,“ Uekl Daniel Sander. „Opravdu hodnE o politice, ale hlavnE už umím trochu 7esky,“ poznamenala Claudia Schwerk. Petr Doležel, 3. N 72

Liskeho párty aneb Slet NEmc] Je sobota 28. kvEtna 2005, krátce po p]l 7tvrté odpoledne. Slunce praží do kapot aut stojících na parkovišti u Gymnázia F. X. Šaldy. Ve stínu školního vestibulu se baví hlou7ky rozveselených mladých dam a pán]. Lidé si tu padají do náru7í a vzrušenE si povídají. „Jé! Jsi to opravdu ty? Tak tebe bych tu teda vážnE ne7ekal!“ ozve se z davu. Tu a tam je zase slyšet nEm7inu z úst prošedivElých pán] v obleku. Copak se to tu dnes dEje? OdpovE@ najdeme na ceduli nad schody. Pod dvEma vlajkami tu stojí: 10 let nEmecké maturity na Gymnáziu F. X. Šaldy. K této pUíležitosti se sjelo pUes 180 host]. VEtšina z nich jsou absolventi nEmeckého oddElení, je tu i mnoho nEmeckých profesor] – bývalých i sou7asných – a také významné osobnosti z ministerstva. Program se koná v jídelnE. Stoly jsou slavnostnE prostUeny, u každého sedí jedna bývalá tUída. Obsluha roznáší nápoje ve vysokých sklenicích.

Oficiální program zahajuje svým zpEvem všudypUítomný sbor Cum decore. Na improvizovaném pódiu se pUed mikrofonem se svými proslovy stUídají paní Ueditelka PUádná, pan Ueditel Liske, pan ministerský pUedseda

Freund i zástupci student]. NejzajímavEjší je srovnání zkušeností 7erstvých maturant] s maturanty z roku 1996. Je tu vidEt, jak výraznE se za tu dobu celý systém zlepšil. Programem provázejí moderátorky z 5. N a o klavírní te7ku na závEr témEU dvouhodinového povídání se postará Radek a Jitka z 5. N. Poté pUedvede své umEní kuchyO Manoli. Hladové o7i pUítomných sledují dramaticky se otvírající okno na vydávání jídla. KuUecí Uízky s bramborami, lahodnou omá7kou a megaoblohou provoní sál. KromE teplé ve7eUe se mohou hosté obsloužit také u švédských stol]. Víno, šampaOské a to7ené pivo te7e proudem, servírky nabízejí sladké zákusky. Nyní se pozornost pUesouvá na ping-pongové hUištE, kde za7íná hrát kapela. NEkolik odvážlivc] již vyrazilo na parket, jiní dElají skupinové fotografie. Pár skupinek se prochází po škole, nahlíží do tUíd, ve kterých kdysi zažili tolik radosti i strastí. Ve sborovnE bEží zajímavá, místy úsmEvná videodokumentace.

73

Pár host] se nám podaUí na chodbE zastavit a položit jim nEkolik otázek: Jak vzpomínáte na léta strávená na nEmeckém oddElení? „RozhodnE dobUe. Byla to zajímavá zkušenost. Ten pUístup i celková atmosféra se hodnE liší od jiných gymnázií.“ Maturant 98 „Byl jsem ve druhém ro7níku, co nastupoval, a musím Uíct, že jsme si nEkdy pUipadali jak pokusný králíci, protože se nám poUád mEnil systém klasifikace - tenkrát jsme to hodnE prožívali. Jinak to bylo dobré v tom, že nás bylo málo a velmi dobUe jsme se mezi sebou znali i s u7iteli. Byli jsme taková velká rodina.“ Maturant 97 Jaké máte dojmy z dnešní oslavy? „Moc mE povzbudilo, když jsem slyšela, kam to mnozí absolventi dotáhli a kolik z nich se dostalo na významné zahrani7ní univerzity. Mám te@ pocit, že jsem se rozhodla pro správnou vEc.“ Studentka 5. N „Potkali jsme tu spoustu starejch známejch a u7itel], které jsme už strašnE dlouho nevidEli. Je prima, že se tu všichni sešli najednou.“ Studenti 2002 Hudba otUásá školou až do tmy, zdá se, že se odsud nikomu nechce odejít. Kdo ví, kdy se tu zase takhle hezky sejdeme? Možná za dalších pEt let ke dvacátému výro7í založení…? Bohda Kašáková, Petr Doležel, 5. N

Jan Kadlec (kvarta, 2002) 74

My a po7íta7e Letošní rok byl v oblasti ICT opEt velmi plodný.

Informa7ní centrum IC/010 Jako Informa7ní centrum jsme poUádali: Informa7ní kampaO SIPVZ – semináU pro „7ervené“ školy (leden 2005 ve spolupráci s Jednotou školských informatik] a MŠMT) PUehlídka projekt] SIPVZ + eTwinning (1. bUezna 2005 ve spolupráci s MŠMT a Národním podp]rným stUediskem pro eTwinning) Škola obrazem – semináU pro školy, zamEUený na ukázku SmartBoardu a další prezenta7ní techniky (duben a listopad 2005 ve spolupráci s AV Media Praha) SemináU zamEUený na kopírovací a tiskovou techniku - semináU pro školy zamEUený na úsporu financí pUi tisku a kopírování. (duben 2005 ve spolupráci s Ricoh Impromat Liberec)

Školící stUedisko Nabízená školení • Úvodní modul P (plný nebo individuální plán) • ICT ve výuce zemEpisu • ICT ve výuce fyziky • Tabulkové kalkulátory • Publikování na internetu • Grafika a digitální fotografie • ICT ve výuce anglického jazyka • Školení a ovEUení znalostí Z

Studentské aktivity Naši studenti se zú7astnili se svými pracemi mezinárodní pUehlídky ESI 2005 v Chile, zú7astOují se soutEží Mládí a vEdEní, SO6, AMAVET a soutEží v programování. Na škole pracuje po7íta7ový klub.

Národní garant Od roku 2005 jsme Národním garantem vzdElávacího modulu ICT a zemEpis, na kterém spolupracujeme s Katedrou geografie PF TU Liberec. Provádíme školení lektor], podpora je na adrese http://zemepis.gfxs.cz/modul/. Díky grantu jsme získali pro studenty software ArcGIS.

Projekty Byl realizován projekt EU: School Foresight. V rámci SIPVZ jsme zpracovávaly tyto projekty: 0021P2005 Chemický vzdElávací portál - PUíklady z obecné a fyzikální chemie II. 0295P2005 Schola Ludus - Ochrana 7lovEka za mimoUádných událostí 0780P2005 Využití vzdElávacího prostUedí Moodle pUi výuce informatiky 0895P2005 Provozování prostUedí Moodle pro školy v regionu 0896P2005 Chemické pokusy 1005P2005 Využití interaktivní tabule ActivBoard pUi výuce zemEpisu 75

2004 - JeštEd - symbol Liberecka 2004 - PUíklady z obecné a fyzikální chemie 2004 - SCHOLA LUDUS: O rukopisech a knihtisku 2004 - Využití modulového objektovE orientovaného vzdElávacího prostUedí Moodle pUi výuce informatiky Bližší informace o projektech naleznete na is.e-gram.cz nebo www.gfxs.cz.

Spolupráce s jinými vzdElávacími subjekty v oblasti ICT

PedF UK Praha, PedF TU Liberec, FEL 6VUT Praha, MFF UK Praha, Gymnázium Arabská Praha, Gymnázium Vincence Makovského Nové MEsto na MoravE, Gymnázium Turnov, ZŠ Vrchlického Liberec, ZŠ Hodkovice nad Mohelkou. CZECH ACM Praha, Jednota školských informatik] Liberec, ASK 6R Brno.

Zahrani7ní partneUi University of Barcelona a Institut d’ensenyament secundari Bernat Metge Barcelona ze ŠpanElska, Extreme Media Solutions Ltd. a Ellinogermaniki Agogi s.a. z Tecka, Alliance High School Haifa a Technion – Israel Institute of Technology z Izraeli a University of Oulu a Oulunsalo Secondary School z Finska, Q-PLAN S.A. z Tecka, Institute of International Education, Stockholm Univerzity ze Švédska, S.C. IPA S.A. z Rumunska, Center for Prospective Studies, Technical University of Sofia z Bulharska a Alfa Omega Communications z Estonska.

Výhled do budoucna Jako pilotní škola ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze pUipravujeme školní vzdElávací program, který bude navazovat na Rámcový vzdElávací program gymnaziálního vzdElávání. ZároveO budeme pokra7ovat v práci na projektech a nabízet školám z libereckého regionu r]zná školení a semináUe. Chystané akce pro rok 2006: Informa7ní kampaO, GIS Day, školení lektor] modulu ICT a zemEpis, další projekty SIPVZ.

Dotazníky Zopakovali jsme mezi studenty pr]zkum, který porovnáváme s rokem 2001. 2001 (z 556 osob) 2004 (z 597 osob) má doma po7íta7 87% 97% má doma pUipojeni k Internetu 53% 71% má mobilní telefon 70% 95% používá po7íta7 dennE 48% 41% používá e-mail i mimo školu 66% 85% umí si nainstalovat opera7ní systém 36% 37% umí si nainstalovat aplikace 59% 72% dokážete si odvirovat po7íta7 34% 46% Dále jsme zjiš[ovali tyto údaje: má doma DVD (54%), scaner (30%), tiskárnu (78%), digitální fotoaparát (47%), kameru (17%), používá pro pUenos dat flashdisk (19%), využívá služeb internetové kavárny (48%) Pavel Knobloch

76

ESI 2005 – Santiago de Chile Nikdy jsem nevEUil, že by se mi podaUilo podívat se do Chile. NevEUil jsem dokonce ani na ruzyOském letišti pUed odletem. Veletrh ESI (Expo Scientifique Internacional), na který jsme se vydali prezentovat školní projekty, se pUesunul z Moskvy (kde se konal pUed dvEma lety) do hlavního mEsta Chile, Santiaga.

Na cestE

V hotelu

Vyhlídky nebyly nijak pUíznivé – dvacet hodin v letadle, šestihodinové 7ekání v PaUíži. Obavy z nudy se rozplynuly, když jsme nastoupili do Boeingu 777 trasa PaUíž – Buenos Aires – Santiago. Každé sedadlo mElo totiž svou malou obrazovku, která nabízela nejr]znEjší rozptýlení – od film] pUes informace o letu až po hry (joystick sou7ástí sedadla). Vzhledem k tomu, že let do Buenos Aires trval celou 7asovým posunem prodlouženou noc, z výhledu z okna jsme nic nemEli. Po rozednEní se alespoO na chvíli ukázaly Andy. PUistání bylo veselé – klesali jsme mlhou, vidEt nebylo naprosto nic – a najednou se deset metr] pod námi objevila ranvej a letadlo elegantnE dosedlo. V letištní hale nám byla zkontrolována zavazadla a zabaveno jídlo – maso a ovoce. Pak si nás vyzvedli lidé od ESI a odvedli nás k autobusu. SedEli jsme v autobuse spolu s lidmi z Kuvajtu, nastoupil Uidi7 (který do té doby nakládal kufry do úložných prostor]) a za7al prosit o „bakšiš“ – dolar nebo tisíc pesos… od vEtšiny nEjakou tu bankovku dostal, vystoupil, nastoupil opravdový Uidi7 a vyrazili jsme do hotelu.

Los Nogales nevypadal na levný hotel. Nádherné foyer, recepce, sklo a kov. V pokoji minibar, televize, krásná nová koupelna. PUi bližším pohledu se ale za7aly objevovat „nevychytávky“ – napUíklad když jsme vešli do pokoje, kdosi nEco svaUoval na balkonE. Topení nefungovalo (pozdEji jsme zjistili, že právE topení bylo pUedmEtem svaUování) – aspoO že jsme mEli klimatizaci s funkcí topení… Jídlo (tUikrát dennE) se odehrávalo v suterénu, kde byly zároveO spole7enské herní místnosti. PUi pohledu na strop byla vidEt zmE[ trubek klimatizace hotelu, stEny z holého betonu. Strava byla ale naštEstí docela dobrá.

VýstavištE Druhý den jsme se vydali (zaUízenými autobusy) na „výstavištE“, tedy pUesnEji Ue7eno do bývalé nádražní haly, kde se samotné ESI konalo. Mezi papundeklovými stánky jsme vyhledali 7eské vlajky a poté, co jsme zjistili, že jdou jednoduše vymEOovat, jsme si 77

uprostUed výstavního prostoru vytvoUili „7eské námEstí“. Pak jsme zkonzumovali Uízky (které prof. Knobloch pronesl okolo rentgen], aniž by si jej kdokoli všiml) a vrátili se do hotelu. Když na výstavištE dorážíme další den, na „7eském námEstí“ zjiš[ujeme, že 7tyUi z našich osmi stánk] zabral AMAVET – dva už i plakáty, dva jen samolepícím nápisem. Co s tím? Projekt] máme sedm a stánky jen 7tyUi? OrganizátoUi se omlouvají, prý se máme domluvit v rámci zemE. PozdEji objevujeme i další nedostatky výstavního sálu – tím hlav-

ním je neskute7ná zima, která táhne od stEn, vchodu, ale pUedevším od kamenné podlahy. Jediné, co nás m]že tEšit, je zájem návštEvník] o naše projekty.

Ve mEstE Santiago nemá moc památek k vidEní. Snad jen vrcholky Santa María (ten vEtší, s velkou sochou bohorodi7ky) a Santa Lucía (menší, zato hned v centru, s nádherným pohledem do ulic). Pod Santa Lucií je tržni78

ce, kde jsme nakoupili pon7a, rukavice, šály s motivem lamy, Panovy flétny a podobné zbyte7nosti pro podarování známých doma. AlespoO v muzeích mEsto nezaostává. Navštívili jsme napUíklad muzeum pUedkolumbovského umEní s artefakty stUedo- a jihoamerických indián] (Tolték], Azték], Mixték] a dalších „-ték]“) nebo muzeum krásných umEní, kde se konala výstava soch Francouze Rodina (7ti Rodéna).

Na cestách Jelikož výstava samotná trvá jen 7tyUi dny, máme do odletu dva dny volna. Proto se rozhodujeme navštívit jak moUe, tak hory – obojí je nám na dosah, zhruba dvE hodiny jízdy autobusem. První na UadE je moUe. To nás na první pohled zklame – ve Valparaisu, velkém pUístavu, to totiž páchne hnilobou, domy jsou rozbité, všichni místní obyvatelé nás varují pUed kapsáUi, fo[áky prý nemáme nosit volnE na krku. Sem tam okolo nás projede snad ještE pUedvále7ný trolejbus. Prohlédneme pUístav a nasedáme do ned]vEryhodnE vypadající „MHD“, která nás odveze kousek severnEji, do pUímoUského letoviska Vina del Mar. Tady na pláži pUestávám litovat penEz za dnešní dopravu. Písek bi7ují i dvoumetrové vlny, nebe bez mrá7ku, nikde ani noha. Je pravda, že voda má 12 °C, ale to nás neodradí od toho, abychom se ve vlnách poUádnE vyUádili. Pak posbíráme pár „dárkových“ oblázk] a vyrazíme zpEt do Santiaga. Den nato vyrazíme do hor. Tedy… do mEste7ka Los Andes. Další dvE hodiny v autobuse. Los Andes ovšem ještE neleží nad úrovní trvalé snEhové pokrývky. Nabízí se možnost jet mezinárodním autobusem do Argentiny a nechat se vysadit v lyžaUském stUedisku Portillo. Ovšem cesta tam by vyšla na 5 500 pesos (2 200 pesos = 100 korun) a cestu zpátky bychom si museli zaUídit sami.

Do toho se nám pUíliš nechce, hlavnE kv]li té cestE zpEt. Nakonec nám vychází vstUíc pán z pUedprodeje jízdenek – prý má známého, který vlastní školní mikrobus. Pár telefonát], a máme cestu tam i zpEt za 3 500. Se zastávkami na pUání. Projíždíme kaOonem s kaktusy, s pr]zra7nou Uekou Aconcaquou, vesele konverzujeme, pak projedeme nEkolika tunely a najednou je okolo nás samý sníh. U hotelu v Portillu (noc už od 680 USD za noc) se vyválíme ve snEhu, vyfotíme s ledovcovou lagunou a zas fr7íme zpátky do Santiaga.

Lou7ení Na cestu zpátky se málokdo tEšil. Snad proto, že dvacet hodin v letadle není žádný med, možná proto, že pobyt v Chile patUil k nejkrásnEjším dním našich život]. MatEj Humpál, oktáva A

Podrobný deník spolu s fotografiemi je možné zhlédnout na adrese http://chile.finwe.info

79

Zpráva o Cum decore Školní rok bývá pro sbor Cum decore bohatý na koncerty, soutEže, festivaly a samozUejmE i soustUedEní. Mezi všemi tEmito akcemi obvykle je minimálnE jedno vystoupení, které sboristé vnímají jako jakýsi vrchol svého ro7ního snažení. V uplynulém školním roce bychom našli alespoO tUi takovéto vrcholy. Za nejvEtší úspEch minulé sborové sezóny lze považovat ú7ast Cum decore v XVIII. ro7níku mezinárodního soutEžního festivalu PRAGA CANTAT 2004. Festivalu se o posledním Uíjnovém víkendu roku 2004 zú7astnilo 39 sbor] z celé Evropy (z Francie, Irska, Velké Británie, SRN, Slovinska, Slovenska, 6eské republiky). Cum decore soutEžil v prestižní kategorii „vyspElých smíšených sbor]“ a mezinárodní porota ocenila jeho výkon 2.místem (o pouhý 1 bod za vítEzným libereckým Rosexem). Toto umístEní bylo o to cennEjší, že Cum decore byl na festivalu jediným studentským sborem, a navíc 6enEk Svoboda, který byl nejmladším sbormistrem festivalu, získal zvláštní cenu za vynikající dirigentský výkon. Není žádným tajemstvím, že sbormis-

80

tr 6enEk Svoboda je úspEšným studentem oboru sbormistrovství – hudební výchova na PedF UK v Praze. K vystoupení na svém absolventském koncertu, který uspoUádal v bUeznu 2005 v modlitebnE Církve 7eskoslovenské husitské na pražských Vinohradech, si pozval dva sbory, s nimiž trvale pracuje: pražské Collegium 419 a liberecký Cum decore. Koncert mEl velmi p]sobivou atmosféru a nesporný úspEch jak u Uadových poslucha7], tak u pUítomných zástupc] pedagogického sboru pedagogické fakulty – o tom svEd7í i úryvky z posudk] koncertu: „…6enEk Svoboda svým absolventským vystoupením potvrdil sv]j již naprosto profesionální pUístup ke sbormistrovskému umEní… Od po7átku vystoupení bylo zUejmé, že se jedná již o vyzrálého umElce se zna7nými interpreta7ními

zkušenostmi podepUenými i hlubokými teoretickými znalostmi… U gymnaziálního Cum decore vysoce hodnotím kvalitu zvuku, která je výsledkem Svobodova dlouhodobého vokálního vedení... Rozsahem a mimoUádnou umEleckou kvalitou vystoupení se tento koncert zaUadil k nejlepším absolventským koncert]m v historii oboru...“ V JihlavE se na konci 7ervna 2005 sešli ú7astníci 48. ro7níku Festivalu sborového umEní – 13 sbor] z 6eské republiky, Švédska, Belgie a Rakouska. Mezi pozvanými byly i dva liberecké sbory – zkušený Rosex a Cum decore. Náš sbor byl sice na festivalu mezi „dospElými“ sbory nová7kem, ale pestrostí a náro7ností svého programu a pUíslove7nou spontánností projevu se stal jedním z nejúspEšnEjších ú7astník] celého setkání. Festival sice nebyl soutEžní, ale pochvalná slova pUítomných hudebních odborník] mEla pro sboristy stejnou, ne-li vEtší hodnotu než „zlaté pásmo“ v soutEži, zvláštE když tuto chválu vyslovil napU. Antonín Tu7apský, 7eský skladatel p]sobící v posledních desetiletích ve Velké Británii, jehož skladby jsou oblíbenou sou7ástí repertoáru Cum decore. Další

sou7asný renomovaný 7eský skladatel JiUí Laburda pod dojmem festivalového vystoupení slíbil vEnovat našemu sboru nEkterou ze svých nových skladeb. Vystoupení, o nichž by stálo za to se zmínit, je samozUejmE celá Uada – a[ už se jedná o akce školní (10. výro7í nEmeckých maturit, slavnostní pUedávání maturitních vysvEd7ení, Ohlédnutí 2005…), nebo mEstské 7i regionální (Primátorský den solidarity pro Nadaci Kapka nadEje, jubilejní koncert s Renetou, benefi7ní koncert PíseO pro Asii, rozlú7kový koncert, adventní koncert v žitavském Marienkirche v SRN…). Sbor Cum decore má naštEstí nEkolik pUíznivc], kteUí mu pomáhají nEkteré z tEchto akcí a soustUedEní finan7nE zabezpe7it - chceme jim touto formou podEkovat: stálým „sponzorem“ Cum decore je Sdružení student], rodi7] a pUátel školy pUi Gymnáziu F. X. Šaldy, v tomto školním roce svým grantem pUispEl i Magistrát MEsta Liberce, sponzorský dar poskytla také liberecká pobo7ka Volksbank. Mgr. Eva Laurinová 81

OHLÉDNUTÍ 2005

82

83

Cena GYTA 2005 Nominace na nižším stupni gymnázia: Kategorie SPORTOVEC David Ku7era, sekunda – „Myslím si, že se by se nenašel sport, který by mu nešel (a hlavnE rád sportuje).“ Zita Frydrychová, sekunda – reprezentace 6R ve skocích na trampolínE, úspEchy v kategorii žákynE, ženy, synchron

Cena GyTa byla udElena ZitE Frydrychové.

Kategorie VDDEC Klára Holková, kvarta - BiO - 3. místo okres, postup do krajského kola, ChO - 2. místo okres i kraj, MO - 3. místo okres, 9. místo kraj, Klokan - 1. místo školní kolo, KOS Severák - koresp. soutEž z M Jakub Petr, sekunda - „Všem pUírodním vEdám rozumí a už te@ si 7te knihy pro vysoké školy (hlavnE Fy).“ Jakub Hrn7íU, sekunda – 1. místo v okresním kole MO, v okresním a krajském kole ZO, okresní kolo Pythagoriády, výborný prospEch

Cena GyTa byla udElena KláUe Holkové.

Nominace na vyšším stupni gymnázia: Kategorie UMDLEC

6eská 7ást divadelního souboru Nisa-Nysa-Neisse Piráti – skupina student] pod vedením Mgr. Renaty Šípové Výstava Cesty – mnoholetá výtvarnická 7innost na škole, výstava v Severo7eském muzeu, studenti výtvarné výchovy pod vedením Mgr. Zuzany Kostincové a Mgr. Marty Sýkorové

Cena GyTa byla udElena obEma skupinám.

Kategorie SPORTOVEC JiUí Koutný, 3. N – ú7ast na MS v Linci ve sportovním šermu fleretem s výborným výsledkem ve velké konkurenci (66. místo). “Jirka po celou letošní sezónu pUedvádí skvElé výkony na domácích i zahrani7ních soutEžích. Také se spolu s ostatními vynikajícími šermíUi podílí na trénování nová7k] a zdokonalování již pokro7ilých šermíU] v libereckém oddílu Lokomotiva Liberec.“ Petra Suchá, 3. B – 1. místo na M6R v zápase Uecko-Uímském Jakub Hodbo@, 4. A – úspEšná reprezentace školy

Cena GyTa byla udElena PetUe Suché.

84

Kategorie VDDEC Jana Píšová, 3. B – úspEchy v pUírodovEdných soutEžích Jakub Hodbo@, 4. A – historický projekt „Neviditelné obEti komunismu“: postup do krajského kola SO6, nominace na Cenu U7ené spole7nosti 6R, práce je sou7ástí knihovny Stálé senátní komise pro krajany, knihkupectví Libri prohibiti Praha, Centra pro exilová studia pUi UP v Olomouci aj. Jan Hrn7íU, 3. B – „Je to génius. IQ mu pUetéká ušima. DElá snad všechny olympiády. Ztvárnil jednu z hlavních rolí v divadelní hUe Shakespeare‘s House v angli7tinE.“

Cena GyTa byla udElena JanE Píšové.

Kategorie OSOBNOST

Alena 6echová, kvinta – výbornE pracuje v Debatním klubu, v DEtském parlamentu, práce v projektu „Neviditelné obEti komunismu v zemi javoru“, terapeutické stUedisko 6áp - peer programy, ú7ast na akcích „Vztahy“ Jitka Hampacherová, 4. A – profesionální pomoc pUi záchranE života, záchranáUství, zodpovEdnost, milé a skromné chování Jakub Hodbo@, 4. A – obrovský rozsah a zábEr akcí, ve kterých se úspEšnE uplatOuje, milé a skromné chování a vystupování, významná propagace školy doma i v zahrani7í v pr]bEhu celého studia ve sportovních i vEdeckých oborech. Republikový pUedseda Klubu mladých Evropan]. Organizace nejr]znEjších akcí na p]dE školy (beseda s pUedsedou Senátu, Help for Iran, Sri Lanka, NEmecký nacionalismus aj.)

Cena GyTa byla udElena Jakubu Hodbo@ovi.

85

Osobnost gymnázia 2005: Jakub Hodbo@ Jakub patUil po celou dobu svého studia k výrazným osobnostem Gymnázia F. X. Šaldy nejen svými studijními výsledky, ale hlavnE šíUí svých zájm] a úspEchy, jichž dosahoval prakticky ve všech svých aktivitách. Jako 7len školního družstva se ú7astnil Mistrovství svEta v Cross-country (Karlovy Vary 2002), pUispEl k získání 3. místa na Prague International Marathon – Junior Marathon Championship (Praha 2004) a 2. místa na Mistrovství 6R v pUespolním bEhu škol (Ž@ár nad Sázavou 2004). Sklízel úspEchy v olympiádách a soutEžích v nEmeckém jazyce (2004 – krajské kolo), 7eském jazyce (2003 – krajské kolo) a v zemEpise (2004 – mezinárodní kolo). Jako pUedseda Klubu mladých Evropan] 6R poUádal besedy, konference a mezinárodní semináUe, na nEž zval zajímavé osobnosti 7eské i evropské politiky (pUedsedu vlády 6R S. Grosse, eurokomisaUe V. Špidlu, vedoucího zastoupení EK v 6R Ch. Bourgina, vedoucího kanceláUe EP v 6R B. Kunzmanna, pUedstavitele Ústavu mezinárodních vztah] v Praze a mnohé další). Pro studenty Gymnázia F. X. Šaldy byly zajímavé také besedy „Co nás 7eká v EU“ (2003), „Help for Iran“ (2003), „Srí Lanka na vlastní o7i“ (2005), „Zase hnEdé NEmecko“ (2005), pUínosný byl i projekt Euroscola, který umožnil tUiceti student]m školy setkat se a debatovat v budovE Evropského parlamentu ve Strasbourgu s mladými lidmi ze zemí EU. Spolupracoval na projektu student] gymnázia „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“, vEnovaném osud]m 7eských emigrant] po roce 1948 v KanadE. Projekt mEl velký ohlas a byl prezentován v UadE médií (Liberecký den, MF Dnes, Radio Contact Liberec, 6eský rozhlas 1 Radiožurnál, 6eský rozhlas 2 Praha, Genus TV, TV Nový zábEr Ontario…). V rámci prezentace projektu byla uspoUádána beseda s pUedsedou Senátu 6R PUemyslem Sobotkou a pUedsedou 6eského a slovenského sdružení v KanadE Milošem Šuchmou – ten posléze nabídl spolupráci pUi získávání kanadských u7itel] angli7tiny pro školy na Liberecku. Jedním z výstup] projektu byla i Jakubova seminární práce „ÚtEk z vlasti“ – ta byla ocenEna 1. místem v celostátním kole StUedoškolské odborné 7innosti v kategorii Historie, dále získala cenu U7ené spole7nosti 6R v kategorii stUedních škol a cenu Asociace u7itel] dEjepisu. Jakub Hodbo@ v roce 2005 složil maturitní zkoušku a v sou7asné dobE studuje FakultE sociálních vEd Univerzity Karlovy v Praze.

86

Pavla 6ervová (2. B, 2004)

87

Výstava výtvarných prací CESTY Ve 7tvrtek 21. dubna 2005 v odpoledních hodinách byla zahájena slavnostní vernisáží ve velkém sále Severo7eského muzea v Liberci v poUadí již tUetí výstava výtvarných prací student] naší školy. Výstava s pUízna7ným názvem „Cesty“, poUádaná u pUíležitosti 85. výro7í založení Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci, pUedstavila veUejnosti nejen r]zné práce student] a pedagog] vzniklé pUi hodinách výtvarné výchovy, ale i ukázky výtvarných celoškolských projekt] za uplynulých pEt let. NávštEvníci mEli možnost zhlédnout plošné i prostorové práce plné barev a fantazie. Sou7ástí výstavy byla i samostatná expozice vEtších keramických objekt], jež v kombinaci s kovem tvoUily netradi7ní tUešni7ku na dortu celé akce. Výstava trvala do 15. kvEtna a ohlasy na ni byly více než pUíjemné. Mgr. Zuzana Kostincová

88

89

Z vlastní tvorby student] Tiché sbohem

Trocha štEstí do neštEstí

Slova jsou tiše hraná melodie S tichou oddaností Novému svEtu Krá7íš tmou Do víru života Který tak dávno Neumím žít Jak tiše odchází Tvoje doteky Jak prázdnE zní Ohrané rýmy Prchavá slova Hraná tak pUíliš poti….chu…. Že ani otevUené srdce Neslyší…

OtevUete dlanE padlým andEl]m Modlím se k jitru Proplakanému Do krvava Zavážu Kli7ku tkani7ek

ŠtEstí7ko najdeme tUeba na autobusové zastávce, v no7ní košilce vlající na Stázce, v plamenu sví7ky, v rýmech slovní hUí7ky. …v otázce: Kdy, Jak a s Kým. Dav, který šepotem zastavím. – odpus[te mi tyto kecy, mluvím stále o štEstí pUeci – ŠtEstí je na stránkách spousty knih, ve rva7ce, již rozpoutal nEjaký hnidopich. Ale hlavnE by mElo být v otevUené dlani a nebo lépe v klidném spaní. ŠtEstí je velmi ošemetná vEc a je jedno, jestli je to holub 7i zrezivElá klec.

Být hrdinou!

Zapálím myrthu Staví tu Okudžava Svou barikádu Z písni7ek

Bože, pora@, jak se mám stát hrdinou. Byl bych jím snad, 7eliv úzkosti obecenstva, tichu bez potlesku, v pUátelství, jež pUešlo ve svár? Nebo jako básník strpEt posmEch a vtípky hlupák], kteUí mají mozek jen proto, aby se jim do hlavy nenastEhoval 7ervoto7?

Ve svEtE proboUeném Do pUíkop] Zabouchnu dveUe Domova Závidím pták]m Co letí z trop] …SlzavE modrá obloha….

Nina Kopecká, 4. A

90

ŠtEstí, že prej to je moucha tváUící se zlatE, bota nenoUící se v blátE, rezavý hUebík nezaražený v patE. Prazdroj vody v poušti, otrhané gatE v houští.

Hrdinský 7in, chytnout dívku za ruku a otevUít jí své srdce? Hrdinský 7in, plazit se zákopy pod palbou nepUítele a splnit úkol? Hrdinský 7in, nevztáhnout na psa h]l a pozbýt vzteku nad rozlitým mlékem? Hrdinský 7in, osedlat 7erného divokého konE? Hrdinský 7in, Uíct pravdu a upUímnE lhát?

6i snad nestydEt se za upuštEnou minci do dna žebrákova klobouku? Bože, pora@, jak se mám stát hrdinou! „…nEkdy sta7í jen být sám sebou.“

Antonín Rimek, oktáva B

A zase Sta7í mi projít vysmátým námEstím, rozdupat pocit kUi7ících dav], okamžikem tE nenávidEt, zaUvat, a stejnE tE mít ráda.

VážnE o smrtelné vášni Bez sebe spolu Plyšový medvídek na posteli, pavou7í sí[ mezi dvEma tEly, slzy padají v rytmu blues, nemáš co ztratit, tak to jen zkus… Zaprášené sluchátko telefonu, ozývá se jen zvuk monotónu, chybí kyslík a tElo nedýchá, pak prolomí se brána do ticha. Poslední pošlapaná nadEje. Na srdce vanou snEhu závEje. Roztrhlý medvídek bez hlavy o tragické lásce vypráví…

A[ se zemE propadne…! Ó Bože…, démone! Chy[ mE za ruku! A z]staO se mnou stát… Ani láska nesta7í? Cože?!

OpEt tvý o7i jsou celý nahý pomalu ti je zavírám zvykneš si jsem zhoubná… jarní únava

Aneta Hauznerová, 1. A

NadEje Hledáš východ z mEsta SAMOTY. V ulici opuštEné vEžáky, žebráci zpití do nEmoty, potichu hraje páska s ploužáky. Na záznamníku 7tyUi vzkazy. V šuplíku fotka dávné lásky, te@ na ní vidíš už i kazy… Cvaknutí hlásí konec pásky. Zase se toulám mEstem sama smíUena se svým osudem… Co se to stalo mezi náma? JÁ, TY už nikdy nebudem… Ze záznamníku mažu pár vEt. Nechci se už otá7et dozadu. V mali7kou kuli7ku zma7kám svEt. Rádio hraje novou baladu…

Bára Havlíková (tercie, 2005)

Martina Kotková, 4. A

91

GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY LIBEREC 11, PARTYZÁNSKÁ 530 ZALOŽENO 1919

Informace o studiu ve školním roce 2006–2007 Ve školním roce 2005–2006 otevírá následující studijní obory:

7941K/801 - OSMILETÉ STUDIUM 30 žák] - pro žáky z 5. tUídy ZŠ všeobecné zamEUení, velký výbEr volitelných pUedmEt] v septimE a oktávE možnost práce v kroužku informatiky již v primE

7941K/610 - ŠESTILETÉ DVOJJAZY6NÉ STUDIUM 30 žák] - pro žáky ze 7. tUídy ZŠ výuka vybraných pUedmEt] v jazyce nEmeckém, v 1. a 2. ro7níku 10 hodin nEm7iny týdnE, od 3. ro7níku M, F, Bio v nEm7inE, D v 7eštinE i v nEm7inE, od 4. ro7níku zemEpis v nEm7inE, AJ - 3 hodiny týdnE, ostatní pUedmEty v 7eštinE; studium je ukon7eno maturitní zkouškou, která má platnost v 6eské republice, v NEmecku i v ostatních zemích Evropské unie

7941K/401 - 6TYTLETÉ STUDIUM – všeobecné 60 žák] - pro žáky, kteUí ukon7ili povinnou školní docházku výuka dvou cizích jazyk] žáci si od 2. ro7níku volí pUírodovEdné nebo humanitní zamEUení

Škola je napojena na Internet, který mohou využívat všichni žáci. Ubytování pro studenty šestiletého a 7tyUletého studia lze zajistit v DomovE mládeže. ObEdy pro všechny studenty poskytuje školní jídelna pUímo v budovE školy.

Den otevUených dveUí: 11. 1. 2006 Termín podání pUihlášky: do 15. 3. 2005 prostUednictvím ZŠ. PUijímací zkoušky: pro všechny obory se konají 24.4.2006 Budou provEUovány obecné studijní pUedpoklady a znalosti z 7eského jazyka a matematiky, bude pUihlédnuto k výsledk]m hodnocení žák] 9. tUíd ZŠ, které bude provádEt Centrum pro zjiš[ování výsledk] vzdElávání.

Gymnázium F. X. Šaldy, Partyzánská 530/3, 460 11 Liberec 11 Tel.: 482 710 077, fax: 485 103 880, e-mail: [email protected], http://www.gfxs.cz

92

PUijímací zkoušky ve školním roce 2004–2005 K pUijímacím zkouškám z 7eského jazyka pro osmileté a šestileté studium, z matematiky pro šestileté a 7tyUleté studium a z obecných studijních pUedpoklad] pro všechny tUi typy studia byly použity testy k pUijímacím zkouškám vytvoUené spole7ností Scio. Tyto testy nelze reprodukovat. Zájemci se s nimi mohou seznámit na internetové adrese www.scio.cz. Uchaze7i o pUijetí do osmiletého studia absolvovali pouze pUijímací zkoušky z 7eského jazyka a z obecných studijních pUedpoklad]. PUijímací zkoušky z 7eského jazyka pro 7tyUleté studium 18. dubna 2005 Text:

Hr]za ve 7trnácti obrazech

1. Ob7as jako by se videodistributoUi zastydEli za záplavu Uemeslného pr]mEru, jakou jsme 7astováni,

prohrabou archivy a nabídnou nám klenot. 2. Tak lze ozna7it i 7erstvE vydanou kolekci film] Alfreda Hitchcocka. 3. Jeho jméno je proslulé. 4. Každý druhý zUejmnE vidEl jeho „Psycho“, snad i „Ptáky“. 5. PrávE od nich se odvíjí jeden s omyl], jež se k tomuto Britskému režisérovi váží totiž že to7il horory. 6. PUiblížil se k nim jen „Ptáky“, jinak pracoval na poli žánru kriminálního s ob7astnými zálety ke špionáži. 7. Hitchcock (1899-1980) byl nepochybnE zdatný showbyznysový obchodník. 8. Ve své zlaté éUe ovládl vedle plátna i TV obrazovky, na nichž 10 let bEžela s týdení pravidelností série „Alfred Hitchcock uvádí“, již skute7nE osobytE a s vtipným gustem uvádEl. 9. MEl jednu vspomínku z ranného dEtství: jednou doma zlobil a otec ho poslal na policejní stanici, aby tam odevzdal dopis. 10. Strážník si jej ml7ky pUe7etl, zavedl hocha k cele, postr7il ho dovnitU a zaklapl za ním mUíž. 11. Ten zvuk mu utkvEl v mysli nadosmrti. 12. Ve svých filmech mluveným slovem šetUil, razil totiž myšlenku, že co nelze vyjádUit obrazem nepatUí do filmu, ale bavilo ho dostávat své nevinné hrdiny do situací, ze kterých zdánlivE nebylo úniku, jako pro toho kluka za mUíží. 13. Tohle tE potká, když budeš zlobit, nazna7il mu tehdy otec, a on to ponau7ení pUedával dál. 14. Od poloviny 50.let si našel Hitchcock stálé úto7ištE ve studiu Paramount, v nEmž mEl prakticky volnou ruku ve výbEru projekt]. 15. Mistr vEdEl co chce, už pUi vzniku scénáUe, jehož psaní sice zadával profesionál]m, avšak vždy na základE osobnE vybraného námEtu a s neustálou kontrolou jeho podoby. 16. PUi natá7ení pak sedával daleko od kamery, nikdo nepamatuje, že by se nEkdy podíval jejím hledá7kem. 17. Film už mEl hotový v hlavE. 18. O tEchto i jiných profesionálních zvlášnostech vypovídá ústama pamnEtník] a filmovích historik] komentáU každého ze 7trnácti vydávaných disk] kolekce. 19. Pro poznání mistrovské ukázky klasické filmaUiny, ale i pro pUíjemné mrazení v zádech stojí za to si ji poUídit. Úkoly k textu: 1. Text si pozornE pUe7tEte a ve 2., 3., 4. a 5. odstavci zUetelnE zakroužkujte chyby (pravopisné, tvaroslovné, v interpunkci). Chyby neopravujte! (PUíklad: Na sv(í)ch cestách ()sme z(j)ískali cen()é (s)kušenosti.) 2. PodtrhnEte správnou možnost: Úvodní text se nejvíce blíží úvaze - reportáži - recenzi - fejetonu. 3. Z textu vypište minimálnE 3 klí7ová slova nebo slovní spojení, která jsou d]ležitá pro charakteristiku osobnosti, o níž je v textu Ue7: ………………………………………………………………………………………………………………………………………… 4. Vyberte a ozna7te tvrzení, které nejvíce odpovídá smyslu úvodního textu: a) Režisér vždy pozornE sledoval natá7ení každého svého filmu. b) Vydávané videokazety nám pUinášejí pouze nejlepší díla významných pUedstavitel] svEtové kinematografie. c) Vzpomínky z dEtství výraznE ovlivnily Hitchcockovu filmovou tvorbu. d) Název textu pUesnE vystihuje charakter tvorby Alfreda Hitchcocka. 5. Která cizí slova v textu odpovídají tEmto definicím? sled, Uada:………………………………………, vkus, záliba, požitek: ………………………………………………, vysvEtlivka, doplOující poznámka, výklad: ……………………………………………. 6. a) VysvEtlete, jaký význam mají v textu následující mnohozna7ná slova.

93

7.

8.

9. 10. 11. 12. 13. 14.

15.

16. 17.

18.

19.

20.

b) Ke každému z nich napište vEtu 7i slovní spojení, v nichž budou mít jiný význam: (PUíklad: záplava (1.) - v textu: velké množství / Srpnové záplavy zni7ily…) klenot (1.): ………………………………………………………………………………………………………… bEžet (8.): ………………………………………………………………………………………………………… psaní (15.): ………………………………………………………………………………………………………… Napište synonyma ke slovním spojením (tak, aby smysl textu z]stal významovE i stylisticky zachován): jsme 7astováni (1.): ……………………………………………………………………………………………… mEl volnou ruku (14.): ……………………………………………………………………………………………… a) Uve@te, jakými slovními druhy jsou v textu následující slova. b) Napište krátké vEty nebo slovní spojení, v nichž budou tato slova jinými slovními druhy. Jakými? (PUíklad: mysli (11.): v textu podstatné jméno. - Mysli na mne: sloveso) jednou (9.): ………………………………………………………………………………………………………… je (3.): ………………………………………………………………………………………………………………… Ze 4. odstavce vypište 4 r]zné druhy zájmen a ur7ete jejich druh: ………………………………………………………………………………………………………………………………………… PodtrhnEte slovesa dokonavá: nabídnou, uvádEl, zaklapl, vypovídá V jakých pádech jsou v textu následující podstatná jména? Ptáky (6.): ……………………, základE (15.): …………………………… Z posledního odstavce vypište podstatná jména pomnožná: ………………………………………………… Od slova mUíž vytvoUte podstatné jméno hromadné: …………………………………………………………… Ozna7te správnou možnost: Podtrženou 7ást slova ob7asnými tvoUí: a) pUípona + koncovka, b) koncovka, c) pUípona + pUípona + koncovka a) Vypište koUen ze slova nazna7il. b) Napište 3 slova pUíbuzná (tj. tvoUená od stejného koUene) - podstatné jméno, pUídavné jméno, pUíslovce: ………………………..……………………………………………………………………………………………………………… Napište 2 slova pUíbuzná se slovem to7il - 1 odvozené, 1 složené: ………………………………………………………………………………………………………………………………………… PodtrhnEte správné ur7ení: Následující slova jsou v textu tEmito vEtnými 7leny: obchodník (7.) : podmEt - pUísudek - doplnEk za mUíží (12.) : pUíslove7né ur7ení - pUedmEt - pUívlastek Z posledního odstavce textu vypište podstatná jména rozvíjená sou7asnE pUívlastkem shodným i pUívlastkem neshodným. (Vypište celé vazby, tj. podstatné jméno a oba pUívlastky!) …………………………………………..……………………………………………………………………………………………… VEtu „Jeho jméno je proslulé“ (3.) rozšiUte a) o vedlejší vEtu pUí7innou: ………………………………………………………………………………… b) o vedlejší vEtu pUípustkovou: ……………………………………………………………………………… (Vzniklá souvEtí nemusí zapadat do textu!) Úkoly k 12.vEtnému celku: a) napište 7íslicí po7et vEt v souvEtí: …………….. b) vypište základní skladební dvojice z každé vEty hlavní: ………………………………………… c) ur7ete vztah mezi hlavními vEtami: ………………………………………………………………………

Úkoly nesouvisející s textem: 21. DoplOte i-y: M - slím, že se m - líš. Sotva ji zv - kláš v jejích názorech. Jsou stále ještE nab - ti dojm - ze své cesty. V Chrudim - mají sbírku Muchov - ch plakát]. Potkali jsme tatínkov - pUátele. 22. Ozna7te vEtu, v níž nem]žeme nahradit podstatné jméno zájmenem ve tvaru JÍ: a) Potkal jsem Martinu. b) Tekl kamarádce o tom. c) Napsal babi7ce dopis. d) To se sestry netýká. 23. PodtrhnEte dvojici slov, která jsou synonymy, a doplOte je 1 antonymem. (Neužívejte slova s pUedponou ne-!) vzdElaný - chytrý pilný - pe7livý odvážný - smElý pUíjemný - oblíbený ……………………………… 94

24. VysvEtlete, jací jsou 7i jak se chovají lidé, pro nEž platí následující frazeologická spojení: zvedl nám mandle: ………………………………………………………………………………………………………… sedí na dvou židlích: ………………………………………………………………………………………………………… 25. Na pustý ostrov si m]žete vzít 5 knih, které máte rádi. Které to budou? Pro7? (NezapomeOte uvést autory!) ………………………………………………………………………………………………………………………………………

Šárka Košková (tercie, 2005) 95

PUijímací zkoušky z 7eského jazyka pro šestileté studium 19. dubna 2004 O mé rodinE a jiné zvíUenE 1. Jednou v noci se na stromE nade mnou obEvil párek poletuch, které se z pUemíry bujnosti za7aly prohánEt nahoru a dol] po háji, skákaly z vEtve na vEtev jako akrobati, dovádEly hned nahoUe, hned dole po kmenech. 2. Jejich huOaté ocasi vypadaly v tom mEsí7ním svEtle jako oblá7ky šedivého kouUe. 3. Tahle stvoUení mnE pUímo okouzlila, takže jsem si umínil, že se pokusím jedno chytit. 4. SamozUejmE nejpUíkladnEjší 7as k tomu byl ve dne, kdy vispávají. 5. PracnE jsem tedy pátral v olivových hájích po jejich úkrytu. 6. Má trpElivost nezústala bez odmEny protože jeden den jsem str7il ruku do takové vykotlané díry a prsty se mi sevUeli kolem nE7eho malého a hepkého. 7. Na první pohled vyhlížel m]j úlovek jako mimoUádnE velký chumá7 chmíUí pampelišky, vybavený párem ohromných zlatavých kukadel. 8. PUi blišším ohledání se ukázalo, že je to mládE výre7ka malýho, ještE opeUené mladistvým chmýUím. 9. Odnesl jsem si ho dom] v kapse a s jistým neklidem jsem výre7ka ukázal rodinE. 10. K mýmu pUekvapení ho uvítali s bezvyjime7ným souhlasem. 11. Usídlil se v košíku a po delším debatování dostal jméno Odysseus. (podle G.Durella) Úkoly k textu: 1) Zakroužkujte chyby pravopisné, v tvarosloví a v interpunkci. (Vzor: ob(i)dlí, (l)iberec, dob(rej)) 2) Úkoly k 1. vEtnému celku: a) ur7ete celkový po7et vEt ……………….. b) ur7ete po7et vEt hlavních ……………….. c) z 3. vEty vypište holý podmEt a pUísudek ………………………………….. 3) Vedlejší vEtu ve 3. vEtném celku podtrhnEte a nahra@te vEtným 7lenem tak, aby se nezmEnil její p]vodní smysl: ……………………………………………………… 4) Ur7ete, jakými vEtnými 7leny jsou slova: a) pUímo (3.) …………………………………………………………………… b) po úkrytu (5.) ………………………………………………………………... c) ukázalo se (8.) ………………………….…………………………………… 5) Sloveso vypadaly použijte v krátké vEtE tak, aby mElo jiný smysl než ve 2. vEtném celku: ……………………………………………………………………… 6) V 6. vEtném celku najdEte zájmena, vypište je a ur7ete jejich druh: …………………………………………………………………………………………………………………………… 7) Úkoly ke slovu kolem (6.): a) ur7ete, jakým slovním druhem je v 6. vEtném celku: ………………………….. 96

b) užijte slovo kolem ve dvou krátkých vEtách tak, aby bylo pokaždé jiným slovním druhem, a uve@te, o který slovní druh jde: …………………………………………………………………………………………………………………… 8) Ze 7. vEtného celku vypište: a) 2 pUívlastky shodné: …………………………………………………………… …………………………………………………………… b) 2 pUívlastky neshodné: ………………………………………………………… ………………………………………………………… 9) U slovesa ukázal (9.): a) ur7ete mluvnické kategorie: …………………………………………………… b) zmEOte vid slovesa: ……………………………………………………………… c) zmEOte slovesný rod: …………………………………………………………… 10) Ur7ete slovní druhy u následujících slov: a) ukázalo (8.)……………………………… b) dom] (9.)………………………………… c) zlatavých (7.)…………………………… 11) Uve@te, jakým zp]sobem byla utvoUena slova: a) mimoUádnE (7.)……………………………… b) ohledání (8.)………………………………… c) debatování (11.)…………………………… 12) U slova stvoUení (3.) prove@te slovotvorný rozbor; jednotlivé 7ásti slova oddElte svislými 7arami a pojmenujte je: stvoUení 13) Spojení slov tato dvE stvoUení napište v 7. p. množného 7ísla: ……………………………………………………………………………………………………… 14) Nahra@te slovo debatování (11.) synonymem: ……………………………………… 15) Napište 7íslo, popUípadE 7ísla vEtných celk], v nichž se objevují rozpaky, nejistota nebo údiv vypravE7e: ……………………………… 16) Uve@te jméno autora a název díla, v nEmž bylo poprvé užito jméno Odysseus (11.): ………………………………………………………………………………… 17) Slovo kouU (2.) se používá ve spojení: Není kouUe bez ohnE. VysvEtlete význam tohoto poUekadla: ………………………………………………………………………

97

98

99

žít v jistotE UNIQA pojiš[ovna - Váš partner pro každodenní život Kdo jsme: - univerzální pojiš[ovna s komplexní nabídkou produkt] - partner v pojištEní pro více než 190.000 spokojených klient] na 7eském trhu - sou7ást mezinárodního pojiš[ovacího koncernu UNIQA International se sídlem ve Vídni a sesterskými spole7nostmi v desíti dalších evropských zemích - spole7nost se silným kapitálovým zázemím d]vEryhodného zahrani7ního partnera s více než stoletou tradicí na rakouském trhu - patUíme stabilnE k 10 nejsilnEjším spole7nostem na 7eském trhu

Co umíme: - nabídnout klientovi na jeho pUání prakticky jakýkoli pojistný produkt ke spolehlivé ochranE proti riziku - doporu7it každému zájemci vhodné komplexní krytí k všestrannému zabezpe7ení šité na míru jeho pomEr]m a zájm]m - poskytnout kvalitní servis kdekoli v republice: pe7ovat o Vás jsme pUipraveni v 90 pobo7kách - kdykoli Vás informovat o našich službách, zodpovEdEt Vaše dotazy týkající se pojištEní a pomoci Vám na bezplatné lince 800 120 020 - zlikvidovat pUípadnou škodu našeho klienta v nejkratší možné lh]tE a vyplatit mu co nejrychleji pojistné plnEní

Nabízíme Vám skute7né partnerství. PUesvEd7ete se sami.

UNIQA pojiš[ovna, a.s. Na Rybní7ku 1, 460 01 Liberec tel.: 488 125 111, fax: 482 710 494 Info linka: 800 120 020, www.uniqa.cz

100

101

Harmonogram školního roku 2005–2006 ZáUí 1.9. 2.9. 10.9. – 18.9. 16.9 – 25.9. 21.9.

Zahájení školního roku Maturitní zkoušky SportovnE turistický kurz 3. A, 3. B, 5. N SportovnE turistický kurz septimy Provozní porada všech vyu7ujících

Tíjen 19.10. 26.10. a 27.10.

Provozní porada všech vyu7ujících Podzimní prázdniny

Listopad 10.11. – 12.11. 23.11. 24.11.

NISA SCHOLA - výstava Pedagogická rada Sch]zka s rodi7i

Prosinec 21.12. 23.12. – 2.1.

Provozní porada všech vyu7ujících Váno7ní prázdniny

Leden 7.1. 11.1. 21.1. 25.1. 31.1.

Maturitní ples tUíd 6. N a oktávy Den otevUených dveUí Maturitní ples tUíd 4. A a 4. B Pedagogická rada Pololetní vysvEd7ení

Únor 3.2. 6.2. 8.2. 10.2. 22.2.

Pololetní prázdniny Maturitní písemné zkoušky tUídy 6. N z Nj Maturitní písemné zkoušky tUídy 6. N z M Maturitní písemné zkoušky tUídy 6. N z F, Bi, Z Provozní porada všech vyu7ujících

BUezen 27.2. – 5.3. 29.3.

Duben 4.4. 13.4. a 14.4. 19.4. 20.4. 24.4. 102

Jarní prázdniny Provozní porada všech vyu7ujících

Maturitní písemné práce z 6j Velikono7ní prázdniny Pedagogická rada Sch]zky s rodi7i PUijímací zkoušky 1. kolo

KvEten 10.5. 12.5. 15. – 19.5. 17.5. 19.5. 22. – 26.5. 29.5. – 2.6. 31.5.

Pedagogická rada tUíd oktáva a 6. N VysvEd7ení tUíd oktáva a 6. N Výjezdové semináUe tUíd septima, 3. A a 3. B Pedagogická rada tUíd 4. A, 4. B VysvEd7ení tUíd 4. A a 4. B Ústní maturitní zkoušky tUíd oktáva a 6. N Ústní maturitní zkoušky tUíd 4. A a 4. B Provozní porada všech vyu7ujících

6erven 23.6. 29.6. 29.6. 30.6.

Pedagogická rada Sportovní den Ohlédnutí 2006 - D]m kultury od 16.30 hod. VysvEd7ení

Jakub Hrn7íU (tercie, 2005)

103

RO6ENKA 2005 Vydalo Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci Sestavila: Eva Laurinová Obálka a grafická úprava: Zuzana Kostincová VýbEr výtvarných prací: Marta Sýkorová, Zuzana Kostincová Fotografie: Fuji Image Service - Nisa Lab, s. r. o., Liberec, Marek Kotrányi, archiv školy, autoUi 7lánk] Letecký snímek školy: Werner Dittrich Sazba: Pavel Knobloch PUíprava film]: Reproart Liberec, s. r. o. Tisk: Ruch, spol. s r. o., Liberec 1. vydání Náklad 1000 výtisk]