Ro enka konkurenceschopnosti eské republiky 2005

ROýENKA KONKURENCESCHOPNOSTI Ɣ KVALITA LIDSKÝCH ZDROJģ

Roþenka konkurenceschopnosti ýeské republiky 2005 ýást - Kvalita lidských zdrojĤ 1. Úvod 1.1 Kvalita lidských zdrojĤ 2. Kvalifikace a dovednosti obyvatelstva 2.1 VzdČlanostní struktura populace – struktura populace 25-64 let podle nejvyššího vzdČlání 2.2 Kvalita terciárního vzdČlání – z hlediska potĜeb konkurenceschopné ekonomiky 2.3 Flexibilita populace – flexibilita a adaptabilita lidí v ekonomice 2.4 Využívání internetu obyvatelstvem 3. Úþast na vzdČlávání 3.1 Úþast na terciárním vzdČlávání – podíl osob úþastnících se terciárního vzdČlávání 3.2 Úþast dospČlé populace na vzdČlávání 3.3 VzdČlávání zamČstnancĤ – rozsah vzdČlávání zamČstnancĤ v šetĜení WEF 4. Výdaje na vzdČlávání 4.1 Celkové výdaje na vzdČlávací instituce – výdaje na vzdČlávací instituce na žáka/studenta 4.2 Soukromé výdaje na vzdČlávací instituce – soukromé výdaje na vzdČlávací instituce na HDP 4.3 VeĜejné výdaje na vzdČlávání – podíl veĜejných výdajĤ na vzdČlávání na HDP v % 5. Lidské zdroje pro rozvoj technologií 5.1 Absolventi technických a pĜírodovČdných disciplín – na 1000 obyvatel ve vČku 2029 let 5.2 Odborníci a techniþtí pracovníci – podíl na celkové zamČstnanosti 5.3 ZamČstnanost v informaþních a komunikaþních technologií – podíl na celkové zamČstnanosti 5.4 ZamČstnanost v high-tech zpracovatelském prĤmyslu - podíl na zamČstnanosti 5.5 ZamČstnanost v high-tech službách – podíl na zamČstnanosti 6. ZávČr AutoĜi: Ing. VČra Czesaná, CSc. (1.1, 3.2, 3.3, 5.2, 5.3) Ing. VČra Havlíþková (2.1) Ing. Olga KofroĖová, PhD. (3.1, 5.1) Ing. ZdeĖka Matoušková, CSc. (2.2, 2.3, 2.4, 4.1, 4.2, 4.3, 5.4, 5.5) Mgr. JiĜí Vymazal (zpracování statistických dat) Recenzent: RNDr. Michaela KleĖhová, Ústav pro informace ve vzdČlávání Kompletní Roþenka konkurenceschopnosti ýeské republiky 2005

1

KVALITA LIDSKÝCH ZDROJģ Ɣ STRUKTURA A DATA

1.1 Kvalita lidských zdrojĤ

plementaritu formálního, neformálního a informálního uþení. Uþení neprobíhá pouze ve škole, ale i v rodinČ, v každodenním pracovním životČ a ve volném þase.

Lidské zdroje pĜedstavují všeobecnČ uznávaný rozhodující faktor rozvoje spoleþnosti. V souvislosti se zvyšující se úlohou znalostí a dovedností vstupuje do popĜedí zejména kvalita lidských zdrojĤ. VzdČlanost a flexibilita pĜedstavuje konkurenþní výhodu jak pro jednotlivce, tak pro celou spoleþnost. Znalosti a dovednosti osvojené bČhem poþáteþního vzdČlávání již díky zrychlujícímu se tempu technologických zmČn nestaþí, celoživotní uþení se stává nezbytností. Posun k celoživotnímu uþení musí doprovázet úspČšný pĜechod k ekonomice a spoleþnosti založené na znalostech. Lidské zdroje jsou hodnoceny prostĜednictvím ukazatelĤ charakterizujících následující þtyĜi okruhy:

x x x x

Stárnutí þeské i evropské populace znamená, že potĜeba aktualizovaných vČdomostí a dovedností nemĤže být uspokojena pouze novČ vstupující generací na trh práce, jako tomu bylo v minulosti. Stále se snižující poþty absolventĤ škol a rychlé tempo technických zmČn, zejména zrychlující se pĜesun k digitální ekonomice, nutí i starší generaci k obnovČ a rozšiĜování potĜebných znalostí. Individuální motivace k uþení a rozmanitost uþebních pĜíležitostí jsou rozhodující pro úspČšnou realizaci celoživotního uþení. Je podstatné zvýšit poptávku po uþení i jeho nabídku zejména pro ty, kteĜí dosud nebyli pĜíliš úspČšní ve vzdČlávacím procesu.

kvalifikace a dovednosti obyvatelstva, úþast na vzdČlávání, výdaje na vzdČlávání, lidské zdroje pro rozvoj technologií.

Kvalifikace a dovednosti obyvatelstva Kvalifikovaná pracovní síla je nezbytným pĜedpokladem pro smČĜování ekonomiky k ekonomice založené na tvorbČ a využívání nových poznatkĤ. MČĜit kvalitu pracovní síly není jednoduché, neboĢ jde nejen o komplex znalostí a dovedností, ale i postojĤ jednotlivcĤ. Kvalita lidských zdrojĤ je obvykle vyjadĜována dosaženou úrovní vzdČlání, i když je zĜejmé, že znalosti a dovednosti si lidé osvojují i v rámci neformálního a informálního uþení. DĤležité je nejen dosažení pĜíslušné certifikované úrovnČ vzdČlání, ale také kvalita tohoto vzdČlání. Kvalita vzdČlání závisí na schopnosti vzdČlávacích institucí, zejména institucí terciárního vzdČlávání, nabízet vysoce kvalitní vzdČlávací programy a propojovat výuku s vČdeckým bádáním i s praxí. StejnČ dĤležité jako kvalita vzdČlání je i schopnost a ochota obyvatelstva reagovat na mČnící se požadavky na trhu práce, osvojovat si nové dovednosti. Tyto nejdĤležitČjší aspekty lidských zdrojĤ jsou sledovány prostĜednictvím následujících þtyĜ ukazatelĤ:

První skupina ukazatelĤ mapuje kvalitu lidských zdrojĤ, druhá a tĜetí skupina postihuje nejvýznamnČjší faktor ovlivĖující tuto kvalitu, tedy vzdČlávání, a poslední skupina se zabývá potenciálem lidských zdrojĤ, který je rozhodující z hlediska technického pokroku. Ukazatele byly voleny tak, aby komplexnČ postihly jednotlivé aspekty zvolených okruhĤ a byly každoroþnČ dostupné za všech 25 þlenských zemí EU. PĜednost byla dána ukazatelĤm, které jsou k dispozici i za USA a Japonsko, aby bylo možné porovnat prĤmČrné hodnoty EU a jejích dvou hlavních konkurentĤ. Ne vždy však jsou potĜebné ukazatele k dispozici. Využívány jsou zejména relativní ukazatele založené na standardizovaných statistických zjišĢováních, jejichž jednotnou metodiku vymezuje EUROSTAT, UNESCO, OECD a SvČtová banka. Dále jsou používány ukazatele, jejichž hodnota je vyjadĜována prostĜednictvím stanovené hodnotící škály. Tyto ukazatele se obvykle vztahují ke kvalitativním aspektĤm lidských zdrojĤ a jsou publikovány mezinárodními institucemi na základČ (expertních) dotazníkových šetĜení.

x

Navržený soubor patnácti ukazatelĤ pro hodnocení lidských zdrojĤ je pouze jednou z mnoha možností. PĜedstavuje kompromis mezi potĜebou zachytit všechny podstatné aspekty kvality lidských zdrojĤ a omezenou dostupností vhodných ukazatelĤ v dostateþnČ dlouhé þasové ĜadČ a za všechny þlenské zemČ EU. Lze pĜedpokládat, že þasem vznikne potĜeba tento soubor doplnit nebo nČkterý z ukazatelĤ nahradit ukazatelem lépe vyjadĜujícím rozvoj lidských zdrojĤ. PotĜeba zmČny v souboru ukazatelĤ bude vyvolána jednak zdokonalováním statistik a jednak samotným vývojem lidských zdrojĤ a požadavkĤ na nČ kladených.

x x x

vzdČlanostní struktura populace – struktura populace ve vČku 25-64 let podle nejvyššího dosaženého stupnČ vzdČlání v %, kvalita terciárního vzdČlání – kvalita terciárního vzdČlání z hlediska potĜeb konkurenceschopné ekonomiky v šetĜení IMD, flexibilita populace – flexibilita a adaptabilita lidí v ekonomice v šetĜení IMD, využívání internetu obyvatelstvem – podíl osob ve vČku 16-74 let využívajících internet na této vČkové skupinČ v %.

Úþast na vzdČlávání VzdČlávání se stává celoživotní aktivitou, která je strukturována z rĤzných hledisek. Pozornost je vČnována zejména formálnímu vzdČlávání, tedy vzdČlávání, které se uskuteþĖuje ve školských vzdČlávacích institucích a jeho absolvování vede k získání urþitého stupnČ vzdČlání doloženého obecnČ uznávaným osvČdþením. Toto formální vzdČlávání se rozdČluje do tĜí základních úrovní: primární, sekundární a terciární, mezinárodní srovnatelnost statistik vzdČlávání je zajišĢována prostĜednictvím klasifikace ISCED 97. Vzhledem k tomu, že pro uplatnČní lidí na trhu práce i v obþanském životČ je výhodou vyšší úroveĖ vzdČlá-

Význam kvality lidských zdrojĤ V souvislosti s novými nároky vzniku a rozvoje znalostnČ založené ekonomiky a spoleþnosti se do popĜedí pozornosti dostává ve stále vČtší míĜe termín celoživotní uþení, který zdĤrazĖuje þasovou dimenzi: uþení v prĤbČhu života, aĢ již nepĜetržité nebo periodické. NovČ zavádČný pojem uþení v celé šíĜi života (lifewide-learning) obrací pozornost na rozšíĜení uþení, které se mĤže odehrávat ve všech oblastech našeho života a v jakémkoliv jeho stadiu a zdĤrazĖuje kom-

2

KVALITA LIDSKÝCH ZDROJģ Ɣ STRUKTURA A DATA

mohou být vykazovány buć jako výdaje na vzdČlávací instituce nebo na vzdČlávání. VeĜejné výdaje se vztahují vždy pouze k výdajĤm na vzdČlávací instituce. Ke sledování výdajĤ spojených se vzdČláváním se používají tĜi ukazatele:

ní, je sledována zejména úþast na stĜedoškolském vzdČlání (vyšším sekundárním vzdČlání) a terciárním vzdČlání (vysokoškolském a vyšším odborném). Z jiného pohledu je vzdČlávání rozlišováno na vzdČlávání poþáteþní a další. Poþáteþní vzdČlávání je spojeno s denní docházkou do vzdČlávacích institucí bez ohledu na vČk, další vzdČlávání se realizuje po ukonþení této docházky. Další vzdČlávání se sleduje z mnoha rĤzných hledisek – podle zamČĜení vzdČlávání (vzdČlávání vztahující se k uplatnČní na trhu práce þi vzdČlávání zájmové), podle toho, kdo vzdČlávání zabezpeþuje þi financuje (podnik, úĜad práce, jednotlivec) apod. ZjišĢuje se, jak velkou váhu pĜisuzují podniky rozvoji lidských zdrojĤ a jak velkou váhu svému dalšímu rozvoji pĜisuzuje obyvatelstvo. Úþast obyvatelstva na vzdČlávání je charakterizována prostĜednictvím tĜí ukazatelĤ:

x x x

x x x

celkové výdaje na vzdČlávací instituce – celkové výdaje na vzdČlávací instituce jednotlivých úrovní vzdČlání na žáka/studenta v 1 000 PPS, soukromé výdaje na vzdČlávací instituce – podíl soukromých výdajĤ na vzdČlávací instituce na HDP v %, veĜejné výdaje na vzdČlávání – podíl veĜejných výdajĤ na vzdČlávání na HDP v %.

Lidské zdroje pro rozvoj technologií Pro rozvoj technologií je dĤležitý nejen objem finanþních prostĜedkĤ, který je vČnován na rozvoj vČdy a techniky, ale také lidé, kteĜí se této oblasti vČnují. Aby byla zabezpeþena mezinárodní srovnatelnost pĜi sledování vybavenosti vČdy a rozvoje techniky lidskými zdroji, vydaly OECD a EUROSTAT Manuál k mČĜení lidských zdrojĤ ve vČdČ a technice, který je znám jako Canberrský manuál. Ten prostĜednictvím mezinárodní klasifikace zamČstnání ISCO-88 jednoznaþnČ vymezuje pracovníky, kteĜí do lidských zdrojĤ ve vČdČ a technice mají být zapoþítáváni. DĤležitá je nejen faktická vybavenost lidskými zdroji, ale neménČ dĤležité jsou také pĜedpoklady pro rozšiĜování poþtu tČchto pracovníkĤ nebo jejich obmČnu, tedy poþty vysokoškolských absolventĤ ve vČdních a technologických studijních oborech.

úþast na terciárním vzdČlávání – podíl osob úþastnících se terciárního vzdČlávání na populaci typické pro tento stupeĖ vzdČlávání v %, úþast dospČlé populace na vzdČlávání – podíl populace ve vČku 25-64 let úþastnící se vzdČlávání v posledních 4 týdnech v %, vzdČlávání zamČstnancĤ – rozsah vzdČlávání zamČstnancĤ v šetĜení WEF.

Výdaje na vzdČlávání Rozsah vzdČlávání je pĜedurþován objemem veĜejných i soukromých prostĜedkĤ, které jsou na tyto služby vynakládány. Samotný objem prostĜedkĤ je závislý na ekonomické vyspČlosti dané zemČ, na možnostech veĜejných rozpoþtĤ, pĜíjmové situaci obyvatelstva a dalších soukromých subjektĤ, ale také na významu, který spoleþnost a jednotlivci vzdČlávání pĜikládají. PrávČ ten ovlivĖuje, zda je vzdČlávání zaĜazeno mezi rozvojové priority a tím i priority výdajové. VzdČlávání je díky výrazným pozitivním externalitám do znaþné míry hrazeno z veĜejných zdrojĤ, tedy ze státního rozpoþtu, regionálních a místních rozpoþtĤ. Vzhledem k omezeným veĜejným zdrojĤm a k tomu, že vzdČlávání pĜináší i nemalé užitky pro jednotlivce i zamČstnavatele je nezbytná i úþast soukromých zdrojĤ na financování vzdČlávání.

Nové poznatky je tĜeba nejen vytváĜet, ale také využívat v praxi. ZavádČní nových poznatkĤ do praxe je spojeno s novými nároky na kvalifikaci pracovních sil. Tento aspekt je sledován prostĜednictvím vybavenosti technologicky nároþných odvČtví zpracovatelského prĤmyslu a služeb lidskými zdroji, zamČstnaností v tČchto þinnostech. Mezinárodní shoda v pojetí nároþných þinností je zajišĢována jednoznaþným vymezením ekonomických þinností, které do této kategorie spadají prostĜednictvím mezinárodní klasifikace zamČstnání ISCO-88. PĜedpoklady pro rozvoj vČdy a techniky a pro zavádČní jejich výsledkĤ do praxe jsou mČĜeny prostĜednictvím pČti následujících ukazatelĤ:

Vykazování výdajĤ na vzdČlávání metodicky koordinuje spoleþná odborná skupina tĜí mezinárodních organizací (UNESCO, OECD, EUROSTAT). Obvykle se výdaje sledují jako celkové výdaje, veĜejné výdaje a soukromé výdaje vztažené k urþitému základu. Tím mĤže být HDP, potom je ukazatel vyjadĜován v %, nebo poþet žákĤ/studentĤ, potom jsou ukazatele vyjadĜovány v paritČ kupní síly (PPP) nebo v pĜípadČ statistik EU ve standardu kupní síly (PPS).

x x x x

Výdaje jsou vykazovány buć jako výdaje na vzdČlávání nebo na vzdČlávací instituce (veĜejné i soukromé). Rozdíl spoþívá v zahrnutí soukromých výdajĤ na nákup takového zboží a služeb, které jsou pĜímo nakupovány žáky/studenty a jejich domácnostmi pro zajištČní pĜípravy do školy (školní pomĤcky, doškolovací služby, poþítaþe, výukové softwary apod.). Z toho je zĜejmé, že celkové výdaje a soukromé výdaje

x

3

absolventi technických a pĜírodovČdných oborĤ – poþet absolventĤ na 1000 obyvatel ve vČku 20-29 let, odborníci a techniþtí pracovníci – podíl odborníkĤ a technických pracovníkĤ na celkové zamČstnanosti v %, ICT profese – podíl ICT zamČstnání na celkové zamČstnanosti v %, zamČstnanost v high-tech zpracovatelském prĤmyslu – zamČstnanost v high-tech zpracovatelském prĤmyslu v % celkové zamČstnanosti ve zpracovatelském prĤmyslu a službách, zamČstnanost v high-tech službách – zamČstnanost v high-tech službách v % celkové zamČstnanosti ve zpracovatelském prĤmyslu a službách.

KVALITA LIDSKÝCH ZDROJģ Ɣ KVALIFIKACE A DOVEDNOSTI OBYVATELSTVA

Ĝemi a ukonþené univerzitní terciární vzdČlání poskytované vysokými školami na úrovni bakaláĜského studia a magisterského studia (ISCED 5) a doktorské vzdČlání ukonþené titulem CSc., DrSc, Ph.D. (ISCED 6).

2.1 VzdČlanostní struktura populace VzdČlanostní struktura obyvatelstva vypovídá o kvalitČ lidského kapitálu, který je v daném období v jednotlivých zemích k dispozici. Evropská unie si v rámci Lisabonské strategie stanovila jako jeden z cílĤ dosáhnout toho, aby do roku 2010 mČlo stĜedoškolské vzdČlání alespoĖ 85 % dvaadvacetiletých. Ukonþené stĜedoškolské vzdČlání je nejen pĜedpokladem pro úspČšný vstup na trh práce, ale také nezbytným pĜedpokladem pro získání terciárního vzdČlání. Hodnota ukazatele 85 % není cílovou hodnotou pro jednotlivé zemČ, ale pĜedstavuje referenþní prĤmČrnou hodnotou EU. Má-li být této hodnoty dosaženo, je tĜeba, aby zemČ vyvinuly znaþné úsilí, neboĢ úroveĖ tohoto ukazatele dosáhla v roce 2004 pouze 76,4 %. Podmínkou je, aby se ukazatel v prĤmČru zlepšoval roþnČ o 1,5 p.b. Další referenþní hodnotou vztahující se ke vzdČlání evropské populace, které má být dosaženo v roce 2010, je, aby stĜedoškolské vzdČlání mČlo ukonþené alespoĖ 80 % obyvatelstva ve vČku 25-64 let.

Struktura populace podle nejvyššího dosaženého vzdČlání se propoþítává na základČ dat z výbČrového šetĜení pracovních sil provádČného ve 2. þtvrtletí. Poþet obyvatel ve vČku 25-64 let s ukonþenou pĜíslušnou úrovní vzdČlání je vztažen k celkovému poþtu obyvatel dané vČkové skupiny a vynásoben 100. Ukazatel vyjadĜuje procentní zastoupení obyvatelstva s pĜíslušnou úrovní vzdČlání na celkovém poþtu obyvatelstva dané vČkové skupiny. Vzhledem k rozsahu dat jsou v tabulce uvedeny pouze podíly obyvatelstva s ukonþeným vzdČláním na úrovni ISCED 3-4 a úrovni ISCED 5-6. Podíl obyvatelstva s úrovní vzdČlání ISCED 0-2 pĜedstavuje rozdíl mezi 100 a souþtem dvou pĜedchozích hodnot.

Ɣ Mezinárodní srovnání VzdČlanostní struktura dospČlé populace se v Evropské unii v letech 2000-2004 vyvíjela vcelku pĜíznivČ. Snížil se podíl nevzdČlaného obyvatelstva nebo pouze s nižším sekundárním vzdČláním (ISCED 0-2) a zvýšil se podíl obyvatelstva s vyšší úrovní vzdČlání (ISCED 3-4, ISCED 5-6). V prĤmČru 30 % obyvatelstva EU ve vČku 25-64 let mČlo v roce 2004 pouze základní nebo nižší vzdČlání, 48 % stĜedoškolské vzdČlání a 22 % vzdČlání terciární.

Ɣ Metodologie Ukazatel vzdČlanostní struktura populace se vztahuje k obyvatelstvu ve vČku 25-64 let. ÚroveĖ dosaženého vzdČlání je statisticky sledována prostĜednictvím mezinárodní standardní klasifikace vzdČlávání z roku 1997 – ISCED 97, kterou vypracovalo UNESCO a která rozlišuje 7 vzdČlanostních úrovní (ISCED 0-6). Údaje o vzdČlanostní struktuĜe obyvatelstva EUROSTAT však nepublikuje v tomto podrobném þlenČní, ale v rozþlenČní do tĜí skupin.

Situace v jednotlivých zemích je znaþnČ rozdílná. V roce 2004 mČlo nejvyšší podíl obyvatelstva s terciárním vzdČláním Finsko (34 %), Dánsko (32 %), Estonsko (32 %), nejnižší Malta (11 %), Itálie (11 %) a ýR (12 %). Vysoký podíl obyvatelstva s maximálnČ základním vzdČláním mČla v tomto roce Itálie (51 %), Belgie (36 %) a Francie (35 %).

Do první skupiny je zaĜazeno obyvatelstvo, které má uzavĜený stupeĖ vzdČlání na úrovni ISCED 0-2, tj. obyvatelstvo bez vzdČlání (ISCED 0) nebo pouze s primárním (ISCED 1) þi nižším sekundárním vzdČláním (ISCED 2). V naší vzdČlávací soustavČ to znamená ukonþený první stupeĖ základní školy, speciální základní školy, pomocné školy (ISCED 1) nebo ukonþený druhý stupeĖ základní školy nebo speciální základní školy, 1. a 2. roþník 6letého gymnázia, 1.-4. roþník 7 a 8letého gymnázia þi konzervatoĜe, uþilištČ se zvlášĢ upravenými plány, praktickou školu, pracovní stupnČ pomocné a zvláštní školy (ISCED 2).

NepĜíznivou situaci ýeské republiky z hlediska terciárnČ vzdČlaného obyvatelstva do urþité míry vyvažuje vysoký podíl obyvatelstva se stĜedním vzdČláním (témČĜ 77 % v roce 2004) a naopak nízký podíl obyvatelstva s nejnižším stupnČm vzdČlání (pouhých 11 % v roce 2004). V obou tČchto skupinách zaujímáme ve srovnání s ostatními zemČmi nejlepší pozici. Naopak máme jeden z nejnižších podílĤ obyvatelstva s terciárním vzdČláním (12 % v roce 2004). PĜíznivé je, že se stabilnČ od roku 1998 tento podíl zvyšuje, i když jde o nárĤst velmi nízký (zhruba o 0,3 p.b. roþnČ).

Druhá skupina je tvoĜena obyvatelstvem s dosaženým stupnČm vzdČlání ISCED 3-4, tedy s vyšším sekundárním vzdČláním (ISCED 3) nebo postsekundárním nástavbovým vzdČláním (ISCED 4). V ýR to znamená ukonþené gymnázium, stĜední odbornou školu, taneþní konzervatoĜ, tĜi a víceleté stĜední odborné uþilištČ a rekvalifikaþní kurzy ukonþené výuþním listem (ISCED 3) a nástavbové studium, uþební obory a rekvalifikaþní kurzy pro absolventy stĜedních škol, kurzy v délce 6 mČsícĤ až 2 let, pomaturitní studium na jazykových školách, prakticky zamČĜené studium pro maturanty kratší než 2 roky (ISCED 4).

Ɣ Informaþní zdroje EUROSTAT – Databáze New Cronos/Population and Social Conditions. epp.eurostat.cec.eu.int. European Commission – Progress towards the Lisbon Objectives in Education and Training, 2005 Report. Brussels 2005. OECD – Education at a Glance. Paris 2004 (publikováno roþnČ). ÚIV – Statistická roþenka školství – výkonové ukazatele. www.uiv.cz.

Do tĜetí skupiny patĜí obyvatelstvo s ukonþeným vzdČláním na úrovni ISCED 5-6, tedy s ukonþeným terciárním vzdČláním. V naší vzdČlávací soustavČ to znamená ukonþené neuniverzitní terciární vzdČlávání poskytované vyššími odbornými školami, konzervato-

4


Struktura populace ve vČku 25-64 let podle nejvyššího dosaženého vzdČlání (v %)

EU-25 EU-15 Belgie ýeská republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie

1998 ISCED 3-4 5-6 .. .. 33,3 17,1 31,4 25,3 75,0 10,6 53,2 25,4 53,7 30,2 41,2 28,9 .. .. .. .. 32,6 8,8 .. .. 42,2 41,0 65,6 17,0 .. .. 54,1 13,1 .. .. .. .. 42,5 21,9 67,1 10,7 9,6 8,3 .. .. 30,9 16,8 69,6 10,3 58,2 14,4 14,4 20,0 47,9 27,6 .. ..

1999 ISCED 3-4 5-6 .. .. 41,6 20,5 30,7 26,7 75,0 11,1 53,1 26,5 55,2 29,6 40,2 31,3 .. .. 34,6 20,3 33,7 9,5 38,0 23,1 41,4 42,6 65,7 17,8 44,0 18,2 58,9 14,3 .. .. 57,0 23,0 42,1 22,6 .. .. 10,3 8,8 60,9 14,1 33,2 16,8 72,3 9,9 58,6 15,4 15,1 21,0 48,5 28,5 52,5 27,3

2000 ISCED 3-4 5-6 46,0 20,0 42,1 21,2 31,2 27,2 74,6 11,5 54,0 25,8 55,8 28,9 40,5 32,6 .. .. 35,7 21,6 35,6 9,6 37,7 25,1 42,4 41,8 65,1 18,0 42,5 18,5 55,2 14,0 12,8 5,4 57,4 23,8 42,0 24,1 68,3 11,4 10,6 9,0 61,7 14,5 34,5 16,9 73,3 10,3 59,1 15,7 15,9 22,4 47,5 29,7 52,8 28,2

2001 ISCED 3-4 5-6 46,3 20,1 42,4 21,5 31,3 27,8 74,7 11,6 53,0 28,1 56,2 29,8 41,0 32,5 .. .. 35,5 23,4 33,2 10,0 37,7 26,8 61,7 22,4 60,9 18,1 41,2 18,1 56,0 13,9 9,6 9,6 59,0 23,5 42,9 24,0 68,3 11,7 10,9 9,3 62,5 15,2 35,0 17,2 74,3 10,6 61,2 14,1 16,6 23,5 55,0 25,5 52,5 28,6

2002 ISCED 3-4 5-6 46,9 20,4 42,9 21,8 32,4 27,9 76,0 11,8 51,7 29,0 57,8 29,7 42,2 32,4 .. .. 35,0 25,1 34,0 10,4 37,4 29,1 62,9 21,9 63,1 19,6 42,9 18,8 57,2 14,0 9,6 8,6 60,7 22,3 42,7 24,9 68,6 12,2 11,5 9,5 62,8 15,1 35,9 17,9 75,0 10,8 62,1 14,8 17,2 24,4 55,0 26,4 52,4 29,4

2003 ISCED 3-4 5-6 47,2 21,1 43,0 22,5 33,2 28,2 76,5 11,9 50,1 31,8 57,7 30,4 42,7 32,8 41,3 23,5 35,0 26,8 36,1 10,8 36,5 29,5 62,8 23,2 64,2 18,2 54,8 14,9 58,8 15,2 11,4 9,0 59,5 24,0 .. .. 68,2 13,9 11,7 10,5 63,1 15,2 37,2 18,6 75,1 11,6 60,7 17,8 17,7 25,0 54,8 27,2 51,9 30,7

2004 ISCED 3-4 5-6 47,8 21,9 43,8 23,1 33,9 29,8 76,7 12,3 50,6 32,4 57,3 21,5 42,6 34,0 41,3 23,8 34,7 28,3 37,5 11,4 36,2 29,4 62,4 24,2 64,6 19,4 54,8 22,8 58,5 16,6 12,3 10,9 59,0 24,9 .. .. 68,1 15,3 12,6 12,6 60,3 19,2 38,1 20,6 73,9 12,8 60,5 18,8 18,5 26,4 54,8 28,1 55,3 29,1

Pramen: EUROSTAT – New Cronos, vlastní výpoþty.

Struktura populace ve vČku 25-64 let podle nejvyššího dosaženého vzdČlání (v %, rok 2004) 100% 80% 60% 40% 20%

Fi ns D ko án Es sk to o ns k Be o l gi Ve e lk á Ky Br pr itá ni e Irs Šv ko Šp éds an ko N Člsk N Čme o iz oz ck em o sk o Li Fr tva an Lu E cie ce U m -1 bu 5 rs k EU o -2 ě 5 e Lo ck ty o R šs ak ko o Sl usk ov o M ins ać ko ar s Po ko Sl ls o k Po ven o rtu sk o ý gals es k ká o re p. Itá lie M al ta

0%

ISCED 0-2

ISCED 3-4

Poznámka: Údaj za Nizozemsko se vztahuje k roku 2002.

5

ISCED 5-6


2.2 Kvalita terciárního vzdČlání

Kvalita vysokoškolského vzdČlávání je v roþence IMD vyhodnocována na základČ dotazníkového šetĜení, kterého se úþastní na þtyĜi tisíce respondentĤ, jež pĜedstavují reprezentativní zástupce z každé z cca 60 hodnocených zemí. Aby byla zajištČna co možná nejvČtší míra objektivnosti, panel respondentĤ se skládá jak z domácích, tak zahraniþních odborníkĤ pĤsobících v dané zemi i z pĜedstavitelĤ domácí exekutivy. Odborníci jsou vybírání tak, aby byli schopní zasadit místní charakteristiky do mezinárodního kontextu. IMD využívá více ménČ stálý okruh respondentĤ, který je v pĜípadČ potĜeby aktualizován.

Kvalita vysokoškolského vzdČlávání je dĤležitá nejen z hlediska konkurenceschopnosti pracovní síly a tím atraktivity zemČ pro zahraniþní investice s vysokou pĜidanou hodnotou, ale mĤže se stát i významným „vývozním artiklem“ v podobČ pĜílivu zahraniþních studentĤ hradících odpovídající školné. Hodnocení kvality vzdČlávání je možné realizovat buć pĜímo, na základČ hodnocení výsledkĤ vzdČlávání nebo nepĜímo na základČ sledování faktorĤ, o kterých se pĜedpokládá, že ovlivĖují kvalitu vzdČlávání nebo sledováním uplatnČní absolventĤ na trhu práce.

PĜi zpracování jednotlivých ukazatelĤ IMD spolupracuje také se sítí partnerských institucí z každé zemČ, které zajišĢují, aby vzorek místních expertĤ, kteĜí vyplĖují dotazník, byl reprezentativní.

Ɣ Metodologie

Hodnocení kvality vysokoškolského vzdČlávání se provádí na základČ zjištČných odpovČdí na otázku „Jak kvalita vysokoškolského vzdČlávání odpovídá potĜebám konkurenceschopné ekonomiky“. Respondenti hodnotí kvalitu prostĜednictvím škály od 1 do 6, pĜiþemž 1 je spojena s nízkou kvalitou, 6 s kvalitou vysokou. Z odpovČdí je propoþítána prĤmČrná hodnota za každou zemi a následnČ jsou data pĜevedena ze šestistupĖové škály na škálu od 0 do 10. Poté jsou hodnoty jednotlivých odpovČdí transformovány na hodnoty standardních odchylek, ze kterých je vypoþítána pozice dané zemČ.

PĜi hodnocení kvality vzdČlávání je statisticky sledován napĜ. poþet studentĤ v pĜepoþtu na pedagogického pracovníka, vybavenost vzdČlávacích institucí informaþní a komunikaþní technikou. Další metodou je zjišĢování a vyhodnocování názorĤ na kvalitu vzdČlávání pomocí dotazníkového šetĜení u vymezené skupiny osob, napĜ. u samotných absolventĤ nebo jejich zamČstnavatelĤ. Hodnocení kvality vzdČlávání na základČ výsledkĤ vzdČlávání se realizuje testováním znalostí a dovedností žákĤ/studentĤ/populace. Tento zpĤsob podává nejpĜesnČjší výsledky, je však þasovČ i finanþnČ velmi nároþný. Hodnocení na základČ mezinárodnČ standardizovaných testĤ se zatím pod patronací OECD využívá pro hodnocení kompetencí patnáctiletých žákĤ a dospČlé populace. Realizuje se v urþitém þasovém kroku, nikoli každoroþnČ, a záleží na jednotlivých národních vládách, zda se tohoto hodnocení zúþastní. Pro studenty terciárního vzdČlávání obdobný zpĤsob hodnocení realizován doposud nebyl. Problémem je zejména zajištČní srovnatelnosti výsledkĤ, neboĢ terciární vzdČlávání pĜedstavuje vnitĜnČ silnČ diferencovaný systém, který má v každé zemi výrazná specifika.

Ɣ Mezinárodní srovnání Kvalita vysokoškolského vzdČlání byla v roce 2004 v prĤmČru v zemích EU výraznČ nižší než v USA (5,7 vs. 7,6), ale naopak výraznČ vyšší než v Japonsku (3,8). Mezi zemČmi EU však nalezneme tĜi zemČ, které vykázaly vyšší úroveĖ než USA: Finsko (8,2), Belgie (7,6) a Irsko (7,6). Naopak velmi nízká, i když pĜevyšující úroveĖ Japonska, byla kvalita terciárního vzdČlávání v Lucembursku (4,0), Itálii (4,1) a ěecku (4,3). Konkrétní výþet zemí s nejlepší a nejhorší kvalitou terciárního vzdČlávání však mĤže být ovlivnČn skuteþností, že data za þtyĜi zemČ EU nejsou k dispozici (Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta). V prĤbČhu let 20012004 se kvalita terciárního vzdČlávání mírnČ zlepšila ve starých þlenských zemích (EU-15), v nových þlenských zemích spíše stagnovala.

Kvalita terciárního vzdČlávání je významnČ ovlivnČna kvalitou všech pĜedcházejících stupĖĤ vzdČlávání. Hodnocení patnáctiletých žákĤ je realizováno jako Program pro mezinárodní hodnocení studentĤ PISA (Programme for International Student Assessment), kdy je hodnocena þtenáĜská, matematická, pĜírodovČdná kompetence a schopnost Ĝešit problémy. Kvalita celoživotního uþení je vyhodnocována prostĜednictvím šetĜení kompetencí dospČlého obyvatelstva IALS (International Adult Literacy Survey), kdy je hodnocena tzv. funkþní gramotnost prostĜednictvím literární, dokumentové a kvantitativní gramotnosti. Je zĜejmé, že zejména u dospČlé populace není zjištČná gramotnost pouze odrazem kvality vzdČlávacího systému, ale odráží i další profesní a obþanský vývoj obyvatelstva.

ýeská republika z hlediska kvality terciárního vzdČlávání nedosáhla v roce 2004 prĤmČru EU-25 (5,1 vs. 5,7). Tato skuteþnost je nepĜíjemná zejména z toho dĤvodu, že ýR v pĜedchozích dvou letech tento prĤmČr mírnČ pĜevyšovala. Zda jde o nepĜíznivou tendenci nebo pouze o jednoletou výjimku, ukáží až výsledky následujících let.

Ɣ Informaþní zdroje

Otázce kvality terciárního vzdČlávání v jednotlivých zemích se kromČ jiného vČnuje Mezinárodní roþenka konkurenceschopnosti vydávaná švýcarským Mezinárodním institutem pro rozvoj managementu (International Institute for Management Development - IMD). Používá ukazatel vyjadĜující do jaké míry terciární vzdČlávání odpovídá potĜebám konkurenceschopné ekonomiky.

IMD – International Competitiveness Yearbook. Lausanne, International Institute for Management Development 2000-2004 (rĤzná vydání).

6


Kvalita terciárního vzdČlání z hlediska potĜeb konkurenceschopné ekonomiky 2001

2002

2003

2004

EU-25

5,7

5,8

5,8

5,7

EU-15

5,8

5,9

5,8

5,9

Belgie ýeská republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko

7,3 5,4 6,7 5,9 8,2 5,3 8,1 3,9 .. .. ..

7,1 6,0 6,8 5,7 8,9 6,3 8,0 4,3 .. .. ..

7,6 6,3 6,8 5,4 8,7 6,1 7,6 4,3 .. .. ..

7,6 5,1 7,0 6,1 8,2 6,0 7,6 4,1 .. .. ..

3,0 7,0 ..

3,4 7,0 ..

4,5 6,7 ..

4,0 6,1 ..

5,5 6,8 4,4 4,2 6,3 4,6 6,2 4,7 5,5 6,0

4,5 7,0 3,9 3,9 7,2 3,9 6,4 5,0 5,1 6,3

4,7 5,3 4,7 4,2 7,3 4,3 5,9 4,5 5,0 6,0

5,1 6,2 5,3 4,9 7,0 4,3 5,7 3,8 4,7 6,6

Velká Británie

5,4

5,4

5,2

5,0

Poznámky: 0 – nejnižší hodnota, 10 – nejvyšší hodnota. Pramen: IMD: International Competitiveness Year Book.

Kvalita terciárního vzdČlání z hlediska potĜeb konkurenceschopné ekonomiky (rok 2004) 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Fi n

sk Be o lg ie Irs D ko á R nsk ak o ou Šv sko N éd iz oz sko em Es sko to M nsk ać o ar s Fr ko an ci EU e -1 EU 5 Sl ov -25 en sk ý es o ká Po l s re ko pu b N lik Č Ve m a lk ec á B ko Po ritá rtu nie g Šp als an ko Čl sk ě o ec ko Lu ce Itá m lie bu Sl rsk ov o in sk o

0

7


2.3 Flexibilita populace

odborníkĤ pĤsobících v dané zemi i z pĜedstavitelĤ domácí exekutivy. Tito odborníci by mČli být schopni zasadit místní charakteristiky do mezinárodního kontextu. IMD využívá více ménČ stálý okruh respondentĤ, který je v pĜípadČ potĜeby aktualizován.

Flexibilita, obecnČ chápaná jako schopnost pĜizpĤsobit se mČnícím se požadavkĤm z hlediska uplatnČní jednotlivce ve spoleþnosti se stává stále významnČjší charakteristikou. Je ovlivnČna nejen vzdČláním, ale i celkovým postojem jednotlivce. Flexibilita je z ekonomického pohledu hodnocena jako velice pozitivní jev, jako jeden ze zdrojĤ ekonomického rĤstu, nicménČ je tĜeba vidČt i její ménČ pozitivní stránky. Ty souvisejí s obavami a pocity nejistoty, které jsou u rĤzných lidí rĤznČ silné a jsou vyvolávány zejména mČnícími se nároky na trhu práce. Urþitá míra jistoty je zamČstnancĤm zajišĢována prostĜednictvím legislativy, která upravuje pĜijímání a propouštČní lidí do a ze zamČstnání. Každá zemČ hledá takovou míru regulace, která by na jedné stranČ ochránila zamČstnance pĜed propouštČním a na stranČ druhé umožnila zamČstnavatelĤm dostateþnČ pružnČ reagovat na zmČny v poptávce na trhu zboží a služeb, na technologický pokrok, na nutnost provést urþité organizaþní zmČny.

PĜi zpracování jednotlivých ukazatelĤ IMD spolupracuje se sítí partnerských institucí, které poskytují statistické informace za pĜíslušnou zemi a zajišĢují, aby vzorek respondentĤ byl reprezentativní. V prĤmČru za každou zemi je získáno zhruba 70 vyplnČných dotazníkĤ. Hodnocení flexibility populace se provádí na základČ odpovČdí na otázku „Flexibilita a adaptabilita lidí v ekonomice je nízká – vysoká, když jsou konfrontováni s novými nároþnými úkoly“. Respondenti hodnotí míru flexibility a adaptability prostĜednictvím škály od 1 do 6, kdy 6 znamená vysokou míru flexibility a adaptability. Z odpovČdí je propoþítána prĤmČrná hodnota za každou zemi a následnČ jsou data pĜevedena ze šestistupĖové škály na škálu od 0 do 10. Poté jsou hodnoty jednotlivých odpovČdí transformovány na hodnoty standardních odchylek, ze kterých je vypoþítána pozice dané zemČ.

Ɣ Metodologie

PĜi interpretaci ukazatele je tĜeba brát v úvahu, že hodnoty ukazatele a tím poĜadí jednotlivých zemí je do urþité míry ovlivnČno stupnČm kritiþnosti respondentĤ, který mĤže být v jednotlivých zemích rĤzný.

Vzhledem k pĜedpokládané silné vazbČ mezi flexibilitou populace a regulací trhu práce jsou vyvíjeny metody hodnocení míry regulace pracovního trhu. OECD využívá ukazatele pĜísnosti legislativy týkající se ochrany zamČstnání (Employment Protection Legislation Strictness). Jde o souhrnný ukazatel, který se skládá z ocenČní celkem 18 základních položek, jež se vztahují k propouštČní zamČstnancĤ. TČchto 18 položek/ukazatelĤ hodnotí situaci pĜi propouštČní zamČstnancĤ s pracovní smlouvou na dobu neurþitou (8 dílþích ukazatelĤ), zamČstnancĤ s pracovní smlouvou na dobu urþitou (6 ukazatelĤ) a pĜi kolektivním propouštČní (4 ukazatele). PodrobnČjší informace k metodice je možno nalézt v publikaci OECD Employment Outlook 2004, Annex 2.A1.

Ɣ Mezinárodní srovnání Flexibilita populace v zemích EU byla v prĤmČru po celé sledované období let 2001-2004 nižší než v USA, ale vyšší než v Japonsku. V roce 2004 byla flexibilita populace v EU na desetistupĖové hodnotící škále vyjádĜena hodnotou 6,3, v USA 7,6, ale v Japonsku pouze 3,7. Situace uvnitĜ EU byla výraznČ diferencovaná, flexibilita obyvatelstva se v roce 2004 pohybovala od 4,6 do 8,2. Na druhou stranu však témČĜ 71 % þlenských zemí, za které je ukazatel k dispozici, vykazují flexibilitu populace na úrovni 5 – 6.

Regulace propouštČní a najímání zamČstnancĤ je také pĜedmČtem dotazníkového šetĜení, které realizuje SvČtové ekonomické fórum (World Economic Forum). ProstĜednictvím tohoto dotazníku jsou osloveni vedoucí manažeĜi v jednotlivých zemích, kteĜí hodnotí stupeĖ volnosti zamČstnavatelĤ na škále od 1 do 7, kdy 7 je spojena s nejvyšší volností zamČstnavatele. ýeská republika se umístila mezi 104 srovnávanými zemČmi na 14. místČ, tedy mezi zemČmi s pĜísnou regulací.

Nejvíce flexibilním obyvatelstvem bylo obyvatelstvo Irska (8,2) s pomČrnČ velkým odstupem Finska (7,2) a Estonska (6,9). Naopak nejménČ flexibilní populace byla v Polsku (4,8), NČmecku (4,7) a ve Francii (4,6). Kypr, Litva, Lotyšsko a Malta nebyly hodnoceny. ýeská republika se s hodnotou ukazatele 5,7 zaĜadila mezi zemČ s nejnižší mírou flexibility. V roce 2004 spolu se Slovinskem patĜila mezi pČt zemí, které nedosáhly hodnoty 6. S výjimkou roku 2003, kdy se umístila dokonce jako þtvrtá zemČ s nejmenší mírou flexibility obyvatelstva, si udržuje pátou pozici.

Flexibilita populace na nové výzvy je jako jeden z mnoha aspektĤ konkurenceschopnosti hodnocena v Mezinárodní roþence konkurenceschopnosti, kterou vydávaná švýcarský Mezinárodní institut pro rozvoj managementu (IMD).


Flexibilita populace je v Mezinárodní roþence konkurenceschopnosti vyhodnocována na základČ dotazníkového šetĜení, kterého se úþastní na þtyĜi tisíce respondentĤ. Ti pĜedstavují reprezentativní zástupce z každé z cca 60 hodnocených zemi. Aby byla zajištČna co možná nejvČtší míra objektivnosti, panel respondentĤ se skládá jak z domácích, tak zahraniþních

IMD – International Competitiveness Yearbook. Lausanne 2000-2004. OECD – Employment Outlook 2004. Paris 2004. World Economic Forum – The Global Competitiveness Report 2004-2005. Palgrave Macmillan 2004.

8


Flexibilita a adaptabilita lidí v ekonomice 2001

2002

2003

2004

EU-25 EU-15

6,5 6,6

6,6 6,7

6,2 6,3

6,3 6,4


6,7 5,7 6,2 7,6 7,6 4,8 7,4 6,4 .. .. ..

6,6 5,8 6,6 7,1 7,7 4,9 8,0 7,5 .. .. ..

6,4 5,5 6,4 7,0 7,6 4,6 7,7 6,7 .. .. ..

6,5 5,7 7,2 6,9 7,2 4,6 8,2 6,1 .. .. ..

7,2 7,2 ..

7,4 6,7 ..

6,7 6,1 ..

6,1 6,6 ..

5,5 7,6 5,4 6,9 6,5 6,7 6,8 5,5 6,4 7,1

4,9 7,8 4,8 7,2 6,5 7,1 6,4 5,6 6,4 6,6

4,3 6,8 4,6 6,8 6,4 6,6 6,0 5,9 5,5 6,1

4,7 6,8 4,8 6,2 6,5 6,2 6,5 5,5 6,4 6,9

Velká Británie

6,0

6,1

6,0

6,3

Poznámky: 0 – nejnižší hodnota, 10 – nejvyšší hodnota. Pramen: IMD – International Competitiveness Year Book.

Flexibilita a adaptabilita lidí v ekonomice (rok 2004) 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Fi

Irs ko ns D ko án Es sko to n Šv sko N éd iz oz sko em M sk ać o a R rsk ak o ou sk Be o Sl l ov gie en sk EU o Šp -1 Ve an 5 lk Čls á Br ko it á ni e Po EU rtu -25 ga ls k ě o ec ko Lu I ý cem táli es e ká bur s re ko pu Sl blik ov a in sk Po o N lsk Čm o ec Fr k o an ci e

0

9


2.4 Využívání internetu obyvatelstvem

nČ, internetové kavárnČ apod. Data pro výpoþet ukazatele jsou získávána z výbČrového šetĜení domácností v jednotlivých þlenských státech, které se realizuje þtvrtletnČ dle jednotné metodiky stanovené EUROSTATem.

Ekonomický rĤst a sociální zmČny ve spoleþnosti jsou stále více ovlivĖovány informaþními a komunikaþními technologiemi (ICT). RozšíĜení, zpĤsob a míra využívání ICT pĜedstavují pro jednotlivé ekonomiky cestu ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti a dynamiky rozvoje. Pro obyvatelstvo se poþítaþová þi informaþní gramotnost stává nejen pĜedpokladem pro zaþlenČní a udržení se na trhu práce, ale postupnČ i pĜedpokladem pro bČžný obþanský život. Dostává se tak na stejnou úroveĖ jako všechny tradiþní gramotnosti: þtenáĜská, matematická, pĜírodovČdná, schopnost Ĝešit problémy. Rozdíly v možnostech pĜístupu jednotlivých obþanĤ k ICT vyvolávají nový druh sociálních rozdílĤ (tzv. digitální rozdíl), který prohlubuje dosavadní rozdíly založené na pĜíjmu, vzdČlání, vČku. Nutnou podmínkou pro rozvoj poþítaþové gramotnosti je nediskriminaþní pĜístup obyvatelstva k výpoþetní technice a k možnostem osvojit si její využívání. To je jedním z hlavních dĤvodĤ, proþ všechny vyspČlé zemČ vČnují pozornost tomu, aby i starší generace, která v prĤbČhu svého aktivního života nepĜišla s poþítaþi do styku, dostala šanci si tyto dovednosti osvojit.

Hodnoty ukazatele v jednotlivých letech jsou vypoþítány z dat šetĜení, které probČhlo ve druhém þtvrtletí pĜíslušného roku. Ukazatel vyjadĜuje podíl osob dané vČkové skupiny, které v posledním þtvrtletí využily internet, na celkovém poþtu obyvatel této vČkové skupiny v %. PrĤmČrné hodnoty za EU-15 a EU-25 jsou poþítány pouze tehdy, jsou-li k dispozici data za zemČ, které pĜedstavují 60 % populace EU-15, resp. EU-25 a data jsou dostupná alespoĖ za 55 % starých a 55 % nových þlenských zemí. ŠetĜení umožĖuje data získaná za jednotlivé domácnosti analyzovat podle typu domácnosti (poþet dospČlých a poþet závislých dČtí v domácnosti, lokalita domácnosti – v ýR kraj) a data týkající se jednotlivcĤ analyzovat podle jejich základních charakteristik (vČk, pohlaví, úroveĖ vzdČlání, postavení na trhu práce, lokalita – v ýR kraj).

Ɣ Mezinárodní srovnání V roce 2004 za celou EU-25 využívalo internet v prĤmČru 38 % obyvatel ve vČku 16-74 let. Porovnání situace v jednotlivých zemích je ovlivnČno tím, že data nejsou k dispozici za Belgii, Francii, Maltu, Nizozemsko a Slovensko. Z prĤmČru EU se výraznČ vydČlují severské þlenské státy – Švédsko (75 %), Dánsko (70 %), Finsko (63 %). Naproti tomu ěecko je s hodnotou ukazatele 17 % za nejlepšími novými þlenskými státy, tj. za Estonskem (45 %), Slovinskem (33 %), Lotyšskem (27 %).

Ɣ Metodologie DĤležitost, která je pĜikládána vlivu ICT se projevuje v rozvoji statistických šetĜení, jež se touto oblastí v rĤzné míĜe podrobnosti zabývají. Jde o šetĜení nejen domácností, ale i firem, veĜejné správy. Mapuje se jak vybavenost, tak frekvence a úþely, pro které se ICT využívají. StupeĖ rozvoje internetové infrastruktury sleduje OECD prostĜednictvím ukazatele hustota poþítaþĤ pĜipojených k internetu (poþet poþítaþĤ pĜipojených k internetu na 1000 obyvatel bez ohledu na vlastnictví poþítaþĤ). O poþítaþové gramotnosti obyvatelstva vypovídají napĜ. EUROSTATem publikované následující ukazatele: pĜístup domácností k internetu, užívání internetu ke kontaktu s veĜejnou správou (pro získání informací, získání formuláĜĤ, odeslání vyplnČných formuláĜĤ), užívání internetu k objednávání/nakupování zboží a služeb. Za základní ukazatel je možné považovat podíl osob využívajících internet, neboĢ tento ukazatel abstrahuje od vybavenosti domácností poþítaþi a od pĜipojení k internetu.

Hodnocení vývoje nelze z dĤvodu nedostatku dat provést, lze pouze sledovat meziroþní zmČnu v letech 2003-2004, a to pouze u 12 státĤ, za které jsou pĜíslušná data k dispozici. U všech tČchto státĤ došlo k urþitému zlepšení, i když dynamika byla diferencovaná. Nejrozsáhlejší zlepšení vykázalo Lucembursko (11 p.b.) spoleþnČ s Rakouskem (10 p.b.), nejmenší pokrok je patrný u zemí, které se nacházejí spíše pod prĤmČrem – Itálie (1 p.b.), Irsko (2 p.b.). Za ýeskou republiku je k dispozici pouze údaj za rok 2003. Situace v ýR patĜí k jedné z nejhorších v rámci EU. V roce 2003 používalo internet pouze 20 % populace ve vČku 16-74 let. Ke zlepšení by mČly pĜispČt zejména aktivity zamČĜené na starší populaci.

Statistika sledující tuto oblast je však stále v poþátcích, což se negativnČ projevuje v tom, že žádný z ukazatelĤ není k dispozici za všechny zemČ EU a v delší þasové ĜadČ. Lze pĜedpokládat, že tato situace se postupnČ bude zlepšovat. Z hlediska poþítaþové gramotnosti obyvatelstva je dĤležité také využívání poþítaþĤ pro výuku. Podrobné šetĜení o vybavenosti základních škol poþítaþi a výukovými programy i o tom, k jakým úþelĤm patnáctiletí žáci poþítaþe využívají, se realizuje pod patronací OECD v rámci šetĜení PISAProgram pro mezinárodní hodnocení studentĤ. Je sledován také rozvoj e-learningu.

Ɣ Informaþní zdroje ýSÚ – Výsledky šetĜení o využívání informaþních a komunikaþních technologií v domácnostech v roce 2003. Praha 2004. www.czso.cz. ýSÚ – Databáze Ukazatele výzkumu a vývoje (publikováno roþnČ). EUROSTAT – Databáze New Cronos / Science and Technology Statistics. epp.eurostat.cec.eu.int. EUROSTAT – Science and Technology in Europe. Statistical Pocketbook 1993-2003, Luxembourg 2005. IMD – The World Competitiveness Yearbook. (Publikováno roþnČ). www.imd.ch.

Podíl osob využívajících internet je EUROSTATem definován jako podíl obyvatelstva ve vČku 16-74 let, které v prĤmČru alespoĖ jednou týdnČ v prĤbČhu posledních tĜí mČsícĤ využily internet bez ohledu na to kde. MĤže jít o využití doma, ve škole, v práci, knihov-

10


World Bank – Databáze Knowledge Assessment Matrix. www.worldbank.org. Podíl osob ve vČku 16-74 let využívajících internet na této vČkové skupinČ obyvatelstva (v %) 2003 EU-25 EU-15 Belgie ýeská republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie

2004 .. 38 .. 20 64 .. 58 .. 25 25 .. 20 .. 48 .. .. 44 .. .. 22 36 14 .. .. 29 69

39 42 .. .. 70 45 63 .. 27 26 28 26 27 59 21 .. 50 .. 22 25 46 17 .. 33 .. 75

46

49

Pramen: EUROSTAT – New Cronos, vlastní výpoþty.

Podíl osob ve vČku 16-74 let využívajících internet na této vČkové skupinČ obyvatelstva (v %, rok 2004) 80 70 60 50 40 30 20 10

Poznámka: Data za ýeskou republiku a ŠpanČlsko se vztahují k roku 2003.

11

lie Po Li rtu tva ga lsk o Po M lsko ać ar ý es sko ká re p ě . ec ko

Itá

Šv éd sk D o án sk o Lu Fin ce sk m o bu rs ko N Ve Čm lk eck á Br o it R ánie ak ou Es sko to ns ko EU -1 5 EU 2 Sl ov 5 in Šp sk an o Čl sk o Ky pr Irs Lo ko ty šs ko

0

KVALITA LIDSKÝCH ZDROJģ Ɣ ÚýAST NA VZDċLÁVÁNÍ

3.1 Úþast na terciárním vzdČlávání

Terciární vzdČlávání je v klasifikaci ISCED 97 zastoupeno tĜemi kategoriemi:

Vysoký poþet studujících v terciárním stupni vzdČlávání je pĜedpokladem pro rozvoj ekonomik založených na znalostech, pro realizaci výzkumu a vývoje, pro tvorbu inovací a jejich zavádČní do praxe. Lidé s terciárním vzdČláním pĜedstavují pĜínos nejen pro rozvoj spoleþnosti jako celku, ale setkávají se s menšími obtížemi pĜi uplatnČní na trhu práce než lidé s nižší úrovní vzdČlání, jsou ochotnČjší celoživotnČ se vzdČlávat a tak si obnovovat a rozšiĜovat již nabyté znalosti a dovednosti. Také obvykle setrvávají déle na trhu práce.

- ISCED 5B: neuniverzitní terciární vzdČlávání (vyšší odborné školy), bČžná délka studia 3-3,5 roku; - ISCED 5A: univerzitní terciární vzdČlávání (bakaláĜské studium, magisterské studium), bČžná délka u bakaláĜského studia 3 roky, u magisterského 2 roky, u nedČleného studia 5 let; - ISCED 6: univerzitní terciární vzdČlávání vedoucí k vČdecko-výzkumné kvalifikaci (doktorské studium), bČžná délka studia 3 roky. PĜi porovnávání situace v jednotlivých zemích je tĜeba mít na pamČti, že jde o hrubé hodnoty a že výše ukazatele je ovlivnČna nejen samotným poþtem studujících, ale i délkou studia a zmČnami v þetnosti populace typické pro terciární vzdČlávání.

Ɣ Metodologie Rozsah terciárního vzdČlávání je pro potĜeby mezinárodního srovnávání sledován zejména prostĜednictvím ukazatelĤ monitorujících poþty studujících a úspČšnost jejich studia. Jsou to pĜedevším následující ukazatele: míra vstupu do terciárního vzdČlávání (podíl novČ zapsaných na pĜíslušné vČkové skupinČ), míra úþasti na terciárním vzdČlávání (podíl studujících na pĜíslušné vČkové skupinČ), míra dokonþování terciárního vzdČlávání podle typu a délky vzdČlávacích programĤ (podíl absolventĤ na populaci ve vČku typickém pro absolvování), míra pĜežití v terciárním vzdČlávání (procento studentĤ, kteĜí dokonþí studium), pĜedpokládaná délka vzdČlávání (poþet rokĤ, o kterých se pĜedpokládá, že 17letí stráví v prĤbČhu svého života terciárním vzdČláváním). Statistiky vzdČlávání metodicky koordinuje EUROSTAT ve spolupráci s UNESCO.

Ɣ Mezinárodní srovnání V roce 2001 se úþast na terciárním vzdČlávání pohybovala v zemích EU od 11,5 % (Lucembursko) do 85,7 % (Finsko). Hodnota tohoto ukazatele dosáhla v USA 81,4 %, zatímco v Japonsku 49,2 %. ÚrovnČ USA však kromČ Finska nedosáhla žádná další zemČ EU, zatímco nad úrovní Japonska bylo celkem 17 zemí (za NČmecko není v tomto roce ukazatel k dispozici). PĜi porovnání hodnot v mezních letech, které jsou za jednotlivé zemČ k dispozici (vČtšinou jde o rok 1998 a 2001 s výjimkou ýR a NČmecka) došlo ve 24 zemích EU k nárĤstu úþasti na terciárním vzdČlávání. NejvČtší nárĤst zaznamenalo ěecko (o 19,3 p.b.), Litva (o 19 p.b.), Lotyšsko (o 18,1 p.b.), nejmenší naopak NČmecko (o 0,3 p.b.), Lucembursko (o 1,2 p.b.), Francie (o 2,2 p.b.).

Úþast na terciárním vzdČlávání je definována jako podíl studujících v terciárním vzdČlávání na vČkové skupinČ obyvatelstva, která je pro tuto úroveĖ vzdČlání v jednotlivých zemích charakteristická. PĜíslušná vČková skupina je závislá na systému poþáteþního vzdČlávání v jednotlivých zemích, na vČku, kdy se nastupuje do základní povinné docházky, na délce trvání této docházky, na délce vzdČlání, které je nezbytné ukonþit pĜed nástupem do terciárního vzdČlávání.

Jedinou zemí, u které došlo k poklesu hodnoty tohoto ukazatele, je Rakousko, jež vykázalo výrazný meziroþní pokles v roce 2001 o témČĜ 9 procentních bodĤ. V roce 2001 þinila hrubá úþast na terciárním vzdČlávání pouze 48,3 %, v roce pĜedchozím však 57,2 %. Tento rok se zdá být vcelku výjimeþný vzhledem k tomu, že v pĜedchozích letech podíl úþasti neustále rostl.

Úþast na terciárním vzdČlávání je propoþítávána jako podíl, kdy v þitateli je poþet studujících ve všech formách terciárního studia (prezenþní, distanþní, kombinované) a ve jmenovateli poþet obyvatel pĜíslušné vČkové skupiny. V ýR je typická skupina pro terciární vzdČlání ohraniþena vČkem 19-22 let.

ýeská republika se Ĝadí mezi zemČ s nejnižší úþastí na terciárním vzdČlávání. Hodnotou 33,7 % v roce 2001 je pátou zemí od konce pomyslného žebĜíþku. I když máme co dohánČt, v letech 1999-2001 nedošlo k výraznému nárĤstu v úþasti na tomto vzdČlávání.

Pokud jsou v þitateli zahrnuti pouze ti studující, kteĜí spadají do vČkové kategorie typické pro tuto úroveĖ vzdČlávání, jde o þisté hodnoty ukazatele. Jsou pomČĜovány shodné vČkové skupiny. ýastČjší je však vyjadĜování hrubých hodnot ukazatele, kdy do þitatele jsou zapoþítáváni všichni studující bez ohledu na svĤj vČk. V tomto pĜípadČ je vČková skupina v þitateli širší než ve jmenovateli. Obvykle je širší o starší vČkové roþníky, zastoupení mladších vČkových skupin je spíše ojedinČlé – v pĜípadČ mimoĜádnČ nadaných studentĤ. Hrubé hodnoty ukazatele mají díky tomu nižší vypovídací schopnost než þisté hodnoty ukazatele.

Ɣ Informaþní zdroje OECD – Education at a Glance, Paris 2004 (vydáváno každoroþnČ). UNESCO-Global education digest 2005. www.uis.unesco.org. ÚIV – Statistická roþenka školství, výkonové ukazatele. www.uiv.cz. ÚIV – ýeské školství v mezinárodním srovnání, Vybrané ukazatele OECD Education at a Glance. World Bank – Databáze Knowledge Assessment Matrix. www.worldbank.org.

PĜi konstrukci ukazatele jednotlivé zemČ respektují mezinárodnČ platnou klasifikaci užívanou pro statistiky vzdČlávání, kterou vypracovalo UNESCO - ISCED 97.

12


Podíl osob úþastnících se terciárního vzdČlávání na populaci typické pro tento stupeĖ vzdČlávání (v %) 1998 EU-25 EU-15

1999

2000

2001

.. ..

.. ..

.. ..

.. ..


55,9 .. 54,6 51,0 83,3 51,4 44,5 45,3 21,9 45,5 50,5 10,3 33,4 19,9 48,4 48,9 45,7 43,9 52,8 49,0 26,5 52,8 52,9 62,3

57,2 28,7 56,1 56,7 83,8 52,5 46,2 46,6 20,0 52,6 56,9 9,3 36,6 21,5 48,1 52,2 50,4 47,1 55,8 53,4 28,9 55,5 55,2 66,3

58,3 29,9 59,0 61,2 85,3 53,6 47,3 49,9 22,2 59,1 64,3 9,7 39,8 25,1 48,7 55,0 55,5 50,2 57,2 61,0 30,3 60,5 56,8 70,0

59,8 33,7 62,6 63,9 85,7 53,6 49,9 53,1 25,6 64,5 68,5 11,5 44,1 24,4 .. 57,0 59,5 53,1 48,3 68,3 32,1 66,1 58,9 76,2

Velká Británie

59,2

57,8

59,0

63,6

Pramen: SvČtová banka – KAM.

Podíl osob úþastnících se terciárního vzdČlávání na populaci typické pro tento stupeĖ vzdČlávání (v %, rok 2001) 90 80 70 60 50 40 30 20 10

Fi n Šv s ko éd Lo s ko ty šs ko ě e Sl c k ov o in sk o Li t E v V e s to a ns lk á Br ko itá n D ie án sk Be o lg i Po e Šp l sk o a N n Čl iz s k oz o em sk Fr o an ci e Po Itá r tu li ga e ls ko Ir s N Čm k o R ec k ak o o M usk ać o ý ar s es k o ká Sl r e o v p. en sk o Ky pr Lu c e Ma lt m bu a rs ko

0

Poznámka: Údaj za NČmecko se vztahuje k roku 2000.

13


3.2 Úþast dospČlé populace na vzdČlávání

odborné literatury, sledování vzdČlávacího poĜadu v televizi, rozhlase apod.

Ɣ Mezinárodní srovnání

Celoživotní uþení je v souþasné dobČ obecnČ uznávaným pĜedpokladem pro dosažení takových strategických rozvojových cílĤ, jako je zvýšení konkurenceschopnosti a rozvoj obþanské spoleþnosti. Koncepce celoživotního uþení odráží i skuteþnost, že pro uplatnČní na trhu práce již nestaþí získat odpovídající poþáteþní vzdČlání, ale že toto vzdČlání je nezbytné doplĖovat prostĜednictvím dalšího vzdČlávání. NaplnČní konceptu celoživotního uþení je spojeno se zavádČním rozliþných vzdČlávacích cest, které umožĖují pĜístup ke vzdČlávání všem vČkovým skupinám i skupinám z rozdílného sociálního prostĜedí. Je proto tĜeba nejen zvyšovat výdaje na vzdČlávání (veĜejné i soukromé), ale také rozšiĜovat zapojení nejen samotných vzdČlávacích institucí, ale i dalších aktérĤ – podnikĤ, obcí, knihoven, zájmových a profesních organizací. Jedním z ukazatelĤ vztahujících se k celoživotnímu uþení je úþast dospČlé populace na vzdČlávání.

EU pĜikládá celoživotnímu uþení velký význam. Jedním z cílĤ Lisabonské strategie, pomocí níž se má Evropa stát nejkonkurenceschopnČjší a nejdynamiþtČjší znalostní ekonomikou, je i zvýšení rozsahu vzdČlávání dospČlé populace. Jednotlivé þlenské státy by mČly pĜijmout taková opatĜení, aby úþast osob ve vČku 2564 let na vzdČlávání dosáhla do roku 2010 nejménČ 12,5 %. Má-li být tohoto cíle dosaženo, mČl by podíl vzdČlávajících se dospČlých rĤst meziroþnČ o 0,5 p.b. Míra úþasti na vzdČlávání se však zatím zvyšuje v prĤmČru okolo 0,1-0,2 p.b. roþnČ. V roce 2004 stanovené kritérium splĖovalo 6 zemí. Nejvíce se dospČlá populace vzdČlává ve skandinávských zemích a ve Velké Británii. NapĜ. ve Švédsku se v roce 2004 vzdČlávalo témČĜ 36 % dospČlých. Z nových þlenských zemí je nejlepší situace ve Slovinsku (17,9 %). Ostatní noví þlenové EU jsou na tom výraznČ hĤĜe, stejnČ jako státy jižní Evropy. ObecnČ lze Ĝíci, že vČtšina þlenských státĤ EU nedosahuje ani tĜetiny úrovnČ Švédska.

Ɣ Metodologie Úþast dospČlé populace na vzdČlávání EUROSTAT definuje jako poþet osob ve vČku 25 až 64 let, které se vzdČlávaly v posledních þtyĜech týdnech, vztažený k celkové populaci dané vČkové skupiny. Vstupní data pocházejí z pravidelného šetĜení pracovních sil, které probíhá þtvrtletnČ ve všech státech EU. Hodnoty ukazatele za jednotlivé roky jsou vypoþítány jako prĤmČr za všechna þtvrtletí. Do výpoþtu ukazatele nejsou zahrnuti ti, kteĜí jednoznaþnČ neodpovČdČli na pĜíslušnou otázku.

Hodnocení vývoje ukazatele v jednotlivých zemích je ztíženo dĤslednou harmonizací metodiky v roce 2003. Tato zmČna v nČkterých zemích zpĤsobila, že se podíl vzdČlávajících se dospČlých témČĜ zdvojnásobil (napĜ. ve Francii, Rakousku, Švédsku). Údaje v þasové ĜadČ proto nejsou srovnatelné. Za povšimnutí nicménČ stojí vývoj ve Slovinsku, kde se v letech 2003-2004 (tedy již po zlomu v þasové ĜadČ) zvýšil podíl vzdČlávajících se o 2,8 p.b.

ýtyĜi týdny byly stanoveny jako referenþní období z toho dĤvodu, že v pĜípadČ delšího období by respondenti mohli mít problémy vzpomenout si na všechny kurzy, které absolvovali. Od roku 1998 se zjišĢuje jakékoli zamČĜení vzdČlávání bez ohledu na souþasné nebo možné budoucí zamČstnání respondenta. PĜed rokem 1998 se zjišĢovalo pouze vzdČlávání ve vztahu k zamČstnání. V roce 2003 byla dĤslednČ harmonizována metodika tohoto šetĜení (harmonizace konceptu a pojetí šetĜení) ve všech þlenských zemích.

ObecnČ platí, že lidé s vyšším dosaženým vzdČláváním se úþastní dalšího vzdČlávání þastČji. Je to dáno pĜedevším požadavky plynoucími z jejich zamČstnání a pozitivnČjším postojem ke vzdČlávání. ýeská republika patĜí do vČtší skupiny zemí EU, kde úþast dospČlých na vzdČlávání není pĜíliš výrazná. S podílem 6,4 % v roce 2004 máme v úsilí o pĜiblížení se Lisabonskému cíli co dohánČt. Vzhledem k tomu, že data za ýR jsou dostupná teprve od roku 2002 a že v roce 2003 došlo k již zmínČné zmČnČ metodiky, nelze zatím hodnotit vývojové tendence v celoživotním vzdČlávání.

Indikátor zahrnuje formální a neformální vzdČlávání. Formální vzdČlávání lze struþnČ charakterizovat jako vzdČlávání, které probíhá ve vzdČlávacích institucích, vede k získání urþitého stupnČ vzdČlání a jeho absolvování je vČtšinou doloženo osvČdþením. Typickým pĜíkladem je vzdČlávání ve školách v rámci denního, veþerního, dálkového, distanþního nebo kombinovaného studia. Neformální vzdČlávání se uskuteþĖuje mimo vzdČlávací instituce a nevede k získání obecnČ uznávaného osvČdþení. NicménČ stejnČ jako formální vzdČlávání je zámČrné, cílené, organizované pod vedením uþitele/lektora. Typickým pĜíkladem jsou rĤzné druhy kurzĤ (jazykové, poþítaþové aj.).

Ɣ Informaþní zdroje ýSÚ – Výsledky ad hoc modulu o celoživotním vzdČlávání za rok 2003. Praha 2004. www.czso.cz. ýSÚ – Evropská data / Strukturální ukazatele. EUROSTAT – Databáze New Cronos / Long-term Indicators. epp.eurostat.cec.eu.int. European Commission – Commission Staff Working Paper: Progress Towards the Lisbon Objectives in Education and Training, 2005 Report, 2005. EUROSTAT, European Commission – Education across Europe 2003. Luxemburg 2003. World Bank – Databáze Knowledge Assessment Matrix. www.worldbank.org.

Do ukazatele není zahrnuto informální vzdČlávání. Informálním vzdČláváním se rozumí proces, kdy v rámci každodenních þinností jsou získávány vČdomosti nebo osvojovány dovednosti, které jsou spjaty s prací, volným þasem þi rodinou. Toto vzdČlávání mĤže, ale nemusí být zámČrné. Jde napĜ. o þetbu

14


Podíl populace ve vČku 25-64 let úþastnící se vzdČlávání v posledních 4 týdnech na této vČkové skupinČ


1995 .. .. 2,8 .. 16,8 .. .. 2,9 4,3 3,8 .. .. .. 2,9 .. .. .. 13,1 .. 3,3 7,7 0,9 .. .. 4,3 .. ..

1996 .. 5,7e 2,9 .. 18,0 .. 16,3 2,7 4,8 4,1 .. .. .. 2,9 .. .. 5,7 12,5 .. 3,4 7,9 0,9 .. .. 4,4 26,5 ..

1997 .. 5,7e 3,0 .. 18,9 4,3 15,8 2,9 5,2 4,6 .. .. .. 2,8 2,9 .. 5,4 12,6 .. 3,5 7,8 0,9 .. .. 4,5 25,0 ..

1998 .. .. 4,4 .. 19,8 6,3 16,1 2,7 .. 4,8 .. .. .. b 5,1 3,3 .. 5,3 12,9 .. 3,1b .. 1,0 .. .. 4,3 .. ..

1999 .. 8,2e b 6,9 .. 19,8 6,5 17,6 2,6 .. 5,5 2,6 3,9 .. 5,3 2,9 .. 5,5 13,6 .. 3,4 9,1 1,2 .. .. 5,1 25,8 19,2

2000 e 7,9 8,5e 6,8 .. 20,8 6,0 19,6b 2,8 .. 5,5 3,1 2,8 .. 4,8 3,1 4,5 5,2 15,6 .. 3,4 8,3 1,1 .. .. 5,1 21,6 21,1

2001 e 7,9 8,4e 7,3 .. 17,8 5,2 19,3 2,7 .. 5,1 3,4 3,6 .. 5,3 3,0 4,6 5,2 16,3 4,8 3,4 8,2 1,4 .. 7,6 4,9 17,5b 21,7

2002 8,0 8,5 6,5 5,9 18,4 5,2 18,9 2,7 7,7 4,6 3,7 3,3 b 8,2 7,7 3,2 4,4 5,8 16,4 4,3 2,9 7,5 1,2 9,0 9,1 5,0 18,4 22,3

2003 b 9,3 10,0b 8,5 b 5,4 b 25,7 6,2 25,3b 7,4b b 9,7 4,7 b 7,9 4,5 8,1 b 6,3 6,0b 4,2 6,0i 16,5 5,0 3,7 b 12,5 3,7b 4,8b 15,1b 5,8 34,2b 21,3

2004 p 9,4 10,1p b 9,5 6,3 27,6 6,7 24,6 7,8 p 7,2 4,7p 9,3 b 6,5 9,1 p 6,3 4,6 b 5,0 p 6,0 16,5p 5,5b 4,8b 12,0 3,7p 4,6 17,9 5,2 35,8 21,3p

Poznámky: e – odhadovaná hodnota; p – pĜedbČžná hodnota; metodické zmČny, které narušily komparabilitu hodnot v þasové ĜadČ: b – rozšíĜení pojetí vzdČlávání; i – nebyly zahrnuty kurzy zamČĜené na osobní zájmy respondenta; v roce 2003 bylo na Slovensku zúženo pojetí sebevzdČlávání a ve Francii bylo prodlouženo rozhodné období z jednoho na þtyĜi týdny. Pramen: EUROSTAT – New Cronos, Structural Indicators. 2005.

Podíl populace ve vČku 25-64 let úþastnící se vzdČlávání v posledních 4 týdnech na této vČkové skupinČ (v %, rok 2003) 40 35 30 25 20 15 10 5

Šv éd s D ko án Ve F sko lk in á sk Br o i Sl tán N ovi ie iz ns oz k e o R ms a k ko ou sk EU o -1 Be 5 lg EU ie -2 5 K Lo yp ty r šs Fr ko an ci e Es Irsk to o ns ko ý Li e Lu sk tva ce á r m ep bu . N rsk Čm o ec Po ko Šp ls an ko Čl sk Po M o rtu alt ga a ls ko M Itá ać lie Sl ars ov ko en sk ě o ec ko

0

15


3.3 VzdČlávání zamČstnancĤ

Z odpovČdí je vypoþítán medián a smČrodatná odchylka, která mapuje míru shody názorĤ respondentĤ. Prokazuje se urþitá vazba mezi hodnotou mediánu a smČrodatnou odchylkou. V zemích, které dosahují pĜíznivých hodnot mediánu, je nízký rozptyl odpovČdí, zatímco zemČ, ve kterých je situace hodnocena jako nepĜíznivá, je výše smČrodatné odchylky pomČrnČ vysoká.

ZamČstnanci patĜí ke skupinČ obyvatelstva, která vykazuje nejvyšší úþast na dalším vzdČlávání. DĤležitou souþástí dalšího vzdČlávání je právČ vzdČlávání, které zabezpeþují zamČstnavatelé pro zamČstnance. VzdČlávání zamČstnancĤ je analyzováno z rozliþných hledisek. Pozornost je vČnována nejen rozsahu vzdČlávání, který je vyjadĜován poþtem hodin nebo podílem výdajĤ na vzdČlávání na celkových nákladech práce, ale i rozdílĤm v pĜístupu k tomuto vzdČlávání. Vyhodnocuje se pĜístup podnikĤ rĤzných velikostních kategorií vyjádĜených poþtem zamČstnancĤ, podnikĤ pĜináležejících k jednotlivým odvČtvím, ale i struktura zamČstnancĤ, kteĜí se vzdČlávání zúþastní – z hlediska jejich pohlaví, vČku, profese, dosažené úrovnČ vzdČlání ad.

Ɣ Mezinárodní srovnání V prĤmČru firmy pĤsobící v zemích EU vČnují nižší pozornost vzdČlávání svých zamČstnancĤ než v USA a Japonsku. V roce 2004 byly firemní investice do lidských zdrojĤ na sedmistupĖové škále ohodnoceny v EU úrovní 4,6, v USA to bylo 5,7 a v Japonsku 5,9. ZemČ EU mĤžeme z hlediska vzdČlávání zamČstnancĤ rozdČlit do tĜí skupin. V první skupinČ jsou zemČ, jejichž investice do vzdČlávání zamČstnancĤ pĜesahují prĤmČr EU a pohybují se v rozmezí 5 – 5,9. Jde celkem o 11 zemí, nejlepší hodnoty vykázalo Švédsko, NČmecko, Dánsko.

Ɣ Metodologie Analýzy vzdČlávání jsou realizovány na základČ dat zjištČných prostĜednictvím prĤzkumu na podnicích. Takovýto prĤzkum byl realizován v zemích EU poprvé v roce 1994 a následnČ v roce 2000/2001. Druhého prĤzkumu dalšího odborného vzdČlávání (CVTS2) se zúþastnily všechny þlenské státy EU, Norsko a devČt tehdy kandidátských státĤ.

Ve druhé skupinČ, zastoupené pouze 4 zemČmi, jsou zemČ, jejichž pĜístup k rozvoji zamČstnancĤ se pohybuje okolo prĤmČru, tedy v rozmezí 4,2 – 4,3. Jsou to tĜi nové þlenské zemČ (Slovensko, Slovinsko, Estonsko) a ŠpanČlsko.

VzdČlávání zamČstnancĤ je možné vyhodnocovat také na základČ prĤzkumu názorĤ urþité skupiny obyvatelstva. Tento pĜístup aplikuje SvČtové ekonomické fórum v rámci pĜípravy Globální zprávy o konkurenceschopnosti (The Global Competitiveness Report), která je vydávána každoroþnČ. Jedním ze sledovaných ukazatelĤ je i rozsah vzdČlávání zamČstnancĤ.

TĜetí skupina zemí je zhruba stejnČ poþetná jako skupina první. Investice do lidských zdrojĤ v tČchto deseti zemích nejsou evidentnČ v popĜedí zájmu firem. Hodnoty ukazatele se pohybují v rozmezí 3,4 – 3,9. Vedle nových þlenských státĤ s výjimkou výše uvedených tĜí zemí, jsou v této skupinČ i jižní státy EU (Itálie, Portugalsko, ěecko).

Rozsah vzdČlávání zamČstnancĤ zjišĢovaný SvČtovým ekonomickým fórem (WEF) je založen na názorech podnikových manažerĤ na stávající situaci v pĜíslušné zemi ve srovnání s nejvyššími standardy ve svČtČ.

ýeská republika je souþástí skupiny zemí s nejménČ pĜíznivými hodnotami, i když v rámci ní se Ĝadí do té lepší poloviny. Z hlediska prosazující se tendence lze konstatovat, že situace je víceménČ stabilní. S výjimkou roku 2002 se hodnoty tohoto ukazatele pohybují v rozpČtí 3,5 – 3,9. Meziroþní výkyvy u tČchto typĤ ukazatelĤ (monitorujících názory respondentĤ) jsou do urþité míry ovlivnČny mírou pozornosti, která je pĜíslušnému tématu v daném roce obecnČ vČnována. V roce 2002 byly publikovány výsledky výzkumu realizovaného EUROSTATem o vzdČlávání v podnicích, v rámci kterého ýR ve srovnání s ostatními kandidátskými zemČmi nedopadla špatnČ.

Dotazníkové šetĜení se realizuje v prĤbČhu prvních pČti mČsícĤ každý rok mezi manažery a podnikateli – pĜedstaviteli malých podnikĤ do 50 zamČstnancĤ, stĜedních podnikĤ a velkých multinárodních spoleþností s více než 20 000 zamČstnanci. Vzorek firem, které jsou osloveny, aby se prĤzkumu zúþastnily, také zahrnuje rĤzná odvČtví a rĤzné vlastnické formy (domácí soukromé firmy, firmy vlastnČné zahraniþním kapitálem a firmy s vládní úþastí). WEF spolupracuje s partnerskými institucemi v každé zemi, které jsou zodpovČdné za výbČr respondentĤ, rozeslání dotazníkĤ a shromáždČní vyplnČných dotazníkĤ. Musí pĜi tom respektovat urþité základní požadavky, týkající se zejména struktury respondentĤ, která musí odrážet strukturu ekonomiky dané zemČ.

Ɣ Informaþní zdroje EUROSTAT – Statistics in Focus / Population and Social Conditions (Výsledky šetĜení CVTS2 aj. v þíslech: 2/2002; 3/2002; 8/2002; 10/2002; 22/2002; 1/2003). epp.eurostat.cec.eu.int. EUROSTAT – European Social Statistics – Continuing Vocational Ttraining Survey (CVTS2). Paris 2002. WEF – The Global Competitiveness Report (Publikováno roþnČ). www.weforum.org. World Bank – Databáze Knowledge Assessment Matrix. www.worldbank.org.

V pĜípadČ zjišĢování vzdČlávání zamČstnancĤ respondenti odpovídají na otázku „Jaký je obecný pĜístup firem v jejich zemi k lidským zdrojĤm“. Odpovídají prostĜednictvím sedmistupĖové škály, kdy 1 znamená, že se domnívají, že spoleþnosti investují málo do školení a rozvoje zamČstnancĤ, 7 je spojena s názorem, že investují hodnČ, aby pĜitáhly, vyškolily a udržely zamČstnance.

16


Rozsah vzdČlávání zamČstnancĤ 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

skóre

skóre

skóre

skóre

skóre

skóre

skóre

skóre

EU-25

3,9

..

4,8

4,8

4,8

..

4,7

4,7

EU-15

4,0

..

5,0

5,1

5,1

..

5,1


4,1 3,6 4,1 .. 4,2 4,2 3,8 3,7 .. .. .. 5,0 3,2 .. 4,3 4,3 3,8 2,9 4,7 3,4 .. .. 3,5 4,4

.. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ..

5,0 3,7 5,7 .. 5,6 5,3 5,0 4,3 .. .. .. 5,2 4,2 .. 5,7 5,7 3,8 3,7 5,3 4,1 3,8 .. 4,7 5,7

4,9 3,6 5,7 .. 5,7 5,4 5,0 4,2 .. .. .. 5,2 4,2 .. 5,4 5,7 4,0 4,0 5,6 4,0 4,0 .. 4,7 5,9

5,6 3,5 6,0 .. 5,6 5,0 4,9 4,0 .. .. .. 6,2 3,9 .. 5,8 5,6 3,6 3,8 5,3 3,6 4,2 .. 4,2 5,6

.. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ..

Velká Británie

3,4

..

4,8

4,8

4,9

..

2004 skóre

5,1

s.od. .. ..

5,0

s.od. .. ..

5,2 4,3 5,5 4,3 5,8 5,2 5,2 4,3 .. 3,4 3,7 .. 4,7 .. 5,8 5,5 3,3 3,6 5,3 3,5 4,0 4,4 4,6 5,8

5,5 3,7 6,0 4,0 5,8 5,2 4,9 4,3 .. 3,4 4,2 5,3 3,5 4,2 5,9 5,5 3,6 3,6 5,3 3,8 4,1 4,4 4,3 5,9

1,0 1,3 0,7 1,4 0,8 1,0 1,5 1,2 .. 1,4 1,3 1,1 1,2 1,3 0,9 1,0 1,2 1,0 1,0 1,2 1,3 1,2 1,3 0,9

5,4 3,9 5,8 4,3 5,7 5,0 5,0 3,6 3,6 3,9 3,8 5,2 3,4 3,9 5,9 5,7 3,4 3,7 5,3 3,9 4,2 4,2 4,2 5,9

0,9 1,3 0,9 1,3 0,8 1,3 0,8 1,5 1,3 1,5 1,3 1,1 1,2 1,2 0,9 0,7 1,2 1,1 1,2 1,1 1,2 1,2 1,1 0,6

5,5

5,4

1,1

5,1

1,0

4,6

Poznámky: s.od. – smČrodatná odchylka. 7 – nejlepší výsledek, 1 – nejhorší výsledek. PĜesné znČní otázky, na niž respondenti odpovídají, se v jednotlivých letech mírnČ liší. Otázka znČla: v letech 2002-2004: Obecný pĜístup firem ve vaší zemi k lidským zdrojĤm je (1-investovat málo do školení a rozvoje zamČstnancĤ; 7-investovat hodnČ, aby pĜitáhly, vyškolily a udržely zamČstnance); v roce 2000: Firmy investují hodnČ, aby pĜitáhly, vyškolily, motivovaly a udržely zamČstnance (1-vĤbec nesouhlasím; 7-rozhodnČ souhlasím); v letech 1998-1999: Na vzdČlávání zamČstnancĤ je kladen silný dĤraz (1-vĤbec nesouhlasím; 7-rozhodnČ souhlasím); v roce 1996: Firmy dostateþnČ investují do školení svých zamČstnancĤ (1-vĤbec nesouhlasím ; 7-rozhodnČ souhlasím). Pramen: WEF – The Global Competitiveness Report.

Rozsah vzdČlávání zamČstnancĤ v šetĜení WEF v roce 2004 (škála 1-7) 7 6 5 4 3 2 1

NČ m e Šv cko éd s D ko án sk N Fin o iz oz sk em o sk B o R elg Lu ak ie ce ou Ve mb sko lk ur á sk Br o itá n EU ie -1 Fr 5 an ci e Irs ko E Es U-2 to 5 Sl ns ov ko e Sl nsk ov o Šp ins an ko ý Čls es k ká o re p. Li tv a M al ěe ta Lo ck Po tyš o rtu sk ga o ls ko Itá lie M Ky ać pr ar s Po ko ls ko

0

17

KVALITA LIDSKÝCH ZDROJģ Ɣ VÝDAJE NA VZDċLÁVÁNÍ

4.1 Celkové výdaje na vzdČlávací instituce

z jakých prostĜedkĤ jsou hrazeny, zda jde o prostĜedky vlastní þi dluhové (úvČry, obligace). Celkové výdaje na vzdČlávací instituce jednotlivých úrovní jsou vztaženy k celkovému poþtu žákĤ/studentĤ vzdČlávacích institucí pĜíslušných úrovní. Žák/student je definován jako jakákoli osoba spotĜebovávající vzdČlávací službu. Poþet žákĤ/studentĤ zahrnuje žáky/ studenty studující v jakékoli formČ studia (denní a rĤzné formy dálkového studia). Studenti jiných než denních forem studia jsou pĜepoþítáváni na tzv. „full time“ žáky/studenty (žáky/studenty denního studia).

Celkové výdaje na vzdČlávací instituce odrážejí význam, který vzdČlávání pĜisuzuje spoleþnost, jednotlivci a firmy. Výzkumy ukazují na velmi pozitivní vztah mezi výdaji na vzdČlávání a ekonomickým rĤstem. NicménČ výdaje na vzdČlávání je tĜeba chápat jako investici s delší dobou návratnosti, kdy pĜínosy se projevují až s urþitým zpoždČním a jejich kalkulace je pomČrnČ obtížná.

Hodnoty v národních mČnách jsou prostĜednictvím parity kupní síly (PPP) pĜevedeny na standard kupní síly (PPS), který pĜedstavuje fiktivní mČnovou jednotku. Tím se eliminuje vliv rozdílĤ v kupní síle národních mČn, tedy vliv odlišných cenových hladin.

Ɣ Metodologie Vykazování výdajĤ na vzdČlávání metodicky koordinuje spoleþná odborná skupina tĜí organizací: UNESCO, OECD, EUROSTAT (UOE). EUROSTAT pravidelnČ publikuje dva ukazatele celkových výdajĤ na vzdČlávací instituce v pĜepoþtu na jednoho žáka/studenta. Jeden vyjadĜuje objem tČchto výdajĤ ve standardu kupní síly (PPS), druhý jako podíl k HDP na obyvatele. Tyto dva ukazatele slouží k monitorování pokroku v celkových výdajích na vzdČlávání v jednotlivých zemích EU. EU vyzvala všechny þlenské státy ke zvyšování investic do lidských zdrojĤ. Vzhledem k tomu, že výdaje vztažené k HDP jsou do urþité míry zkresleny v neprospČch zemí, ve kterých je HDP výraznČ vyšší než HNP, byla dána pĜednost ukazateli celkových výdajĤ v pĜepoþtu na jednoho žáka/studenta.

Ɣ Mezinárodní srovnání Výdaje na vzdČlávací instituce na žáka/studenta jsou v prĤmČru EU nižší než v USA i Japonsku. Vzhledem k tomu, že obČ tyto zemČ zahrnují postsekundární vzdČlávání do terciárního vzdČlávání, je vhodné porovnávat pouze celkové výdaje na vzdČlávací instituce. V roce 2002 vydávaly zemČ EU o 16 800 PPS ménČ než USA a o 4 100 PPS ménČ než Japonsko. Ve všech zemích platí, že þím vyšší úroveĖ vzdČlání, tím vyšší výdaje na žáka/studenta. Rozdíly mezi výdaji na žáka/studenta jednotlivých úrovní, stejnČ jako výše výdajĤ, je v zemích EU znaþnČ diferencovaná. V roce 2002 na studenta terciárního vzdČlávání nejvíce vynakládalo Švédsko (13 600 PPS), nejménČ Lotyšsko (2 800 PPS). Výdaje na studenta sekundárního vzdČlávání byly nejvyšší ve Francii (7 300 PPS), nejnižší na Slovensku (1 900 PPS), kde je tento údaj ještČ nadhodnocen zahrnutím výdajĤ na studenty ISCED 5B (vyšší odborné školy), které jsou v ostatních zemích souþástí výdajĤ na terciární vzdČlávání. Na žáka primárního stupnČ vzdČlávání vykázalo nejvyšší výdaje Dánsko (6 700 PPS), nejnižší opČt Slovensko (1 300 PPS).

Celkové výdaje na vzdČlávací instituce vyjadĜují souhrn veĜejných, soukromých a zahraniþních prostĜedkĤ vydávaných na vzdČlávací instituce. Mezi vzdČlávací instituce podle metodiky UOE patĜí veĜejné a soukromé instituce, které bezprostĜednČ poskytují výuku na úrovni primárního, sekundárního a terciárního vzdČlávání, a veĜejné a soukromé instituce, které podporují poskytování vzdČlávání (blíže viz ukazatel soukromé výdaje na vzdČlávací instituce – vzdČlávací instituce). Primární, sekundární a terciární vzdČlávání je definováno prostĜednictvím mezinárodní standardní klasifikace vzdČlávání z roku 1997 (ISCED 97), kterou vypracovalo UNESCO (blíže viz ukazatel vzdČlanostní struktura populace).

ýeská republika patĜí do skupiny zemí, jejichž výdaje se pohybují pomČrnČ hluboko pod prĤmČrem EU. Je zajímavé, že tento rozdíl je v podstatČ stejný ve všech úrovních vzdČlání. V roce 2002 pĜedstavoval u sekundárního a terciárního vzdČlávání 2 500 PPS, u základního školství byl o nČco menší (2 400 PPS). Tento rozdíl se však prohlubuje (s výjimkou terciárního vzdČlávání) v dĤsledku toho, že dosahujeme nižších temp nárĤstu výdajĤ. Jestliže výdaje v EU na všechny úrovnČ vzdČlávání vzrostly v roce 2002 oproti roku 1999 o 16,4 %, v ýR pouze o 15,7 %.

VeĜejné výdaje na vzdČlávací instituce jsou tvoĜeny výdaji z veĜejných rozpoþtĤ (státních, regionálních, místních) a z veĜejných fondĤ, soukromé výdaje zahrnují výdaje domácností a jiných soukromých subjektĤ (ziskové a neziskové instituce). Zahraniþní prostĜedky jsou prostĜedky od mezinárodních agentur a od jiných zemí, které jsou poskytovány buć pĜímo vzdČlávacím institucím nebo plynou do veĜejných rozpoþtĤ þi fondĤ a odtud do vzdČlávacích institucí.


Celkové výdaje zahrnují jak bČžné, tak investiþní výdaje. BČžné výdaje jsou výdaje na zboží a služby, které jsou spotĜebovány v prĤbČhu bČžného roku. Tyto výdaje musí být vynakládány opakovanČ, aby se udrželo poskytování vzdČlávacích služeb. BČžné výdaje zahrnují osobní výdaje a ostatní bČžné výdaje. Investiþní výdaje pĜedstavují výdaje na výstavbu, renovaci a podstatné opravy budov a na nákup nového obnovujícího nebo rozšiĜujícího vybavení bez ohledu na to,

EUROSTAT – Databáze New Cronos/Indicators on Education Finance. epp.eurostat.cec.eu.int. EUROSTAT – Education across Europe 2003, 2003. IMD – World competitiveness yearbook (Publikováno roþnČ). www.imd.ch. OECD – Education Database. www.oecd.org. OECD – Education at a Glance. (Publikováno roþnČ). UNESCO – Education Statistics. www.unesco.org.

18


Celkové výdaje na vzdČlávací instituce jednotlivých úrovní vzdČlání na žáka/studenta v 1 000 PPS 2000 primární


s

3,3 s 3,8 i 3,8 1,6 6,0 .. 3,9 4,1i 3,0 .. 3,6 1,4 1,4 .. .. 2,4i 3,6 3,8 1,9i 3,3i 5,7 .. 1,1 .. 3,5 5,7 i 3,4

2001

sekund.

terciární s

5,2 s 6,0 s 6,0 2,7 i 7,4 .. 5,5 6,9i 4,1 .. 6,1 1,6 1,7 .. .. 3,6i 5,9 5,2 1,6i 4,8i 7,9 .. 1,6i .. 4,6 5,7 i 4,7

s

7,6 s 8,3 i 9,4 4,5 11,3 .. 9,5 7,6i 9,5 .. 8,6 2,3 2,8 .. .. 6,0i 9,2 11,0 2,7 4,3i 8,3 .. 4,2i .. 6,0 13,7 i 8,6

primární s

3,8 s 4,2 4,7 1,6 6,6 .. 4,2 4,2i 3,3 5,7 3,8 .. 1,7 6,8i .. 2,7i 3,7 4,3 2,2i 3,7i 5,9 2,4i 1,1 .. 3,7 5,6 i 3,9

2002

sekund.

terciární s

5,5 s 6,0 7,0 2,9 i 7,4 .. 6,0 7,2i 4,7 7,2 6,3 1,6i 1,9 9,4i .. 3,6i 6,0 5,7 1,9i 5,3i 7,0 3,0i 1,7i 4,3i 4,8 5,7 i 5,3

s

7,7 s 8,3 10,3 5,0 13,0 .. 8,2 7,8i 8,7 7,3 8,8 3,0i 2,8 .. .. 5,9i 9,3 11,5 3,4 4,6i 9,8 3,8i 4,7i 7,5 6,6 13,4 i 9,8

primární s

4,2 s 4,5 4,9 1,8 6,7 .. 4,4 4,3i 3,6 5,8 3,9 .. 1,9 .. .. 2,6i 3,9 4,8 2,3 4,0i 6,1 2,7i 1,3 .. 4,0 6,2 i 4,4

sekund.

terciární

s

5,6 s 6,2 7,1 3,1 i 7,0 .. 6,1 7,3i 5,0 6,3 6,6 1,7i 2,1 .. .. 3,8i 6,2 5,9 2,2 5,5i 7,7 3,5i 1,9i 4,6i 5,2 6,3 i 5,8

s

7,9 s 8,6 10,4 5,4 13,1 .. 10,2 8,0i 8,5 7,2 8,5 3,2i 2,8 .. .. 7,0i 9,5 11,3 4,2 4,3i 10,8 4,1i 4,1i 6,1 7,0 13,6 i 10,4

Poznámky: s – propoþet EUROSTATu, i – v roce 2002: Dánsko, Itálie: nejsou zahrnuty výdaje na post-sekundární (neterciární) vzdČlávání; Francie: nejsou zapoþítány údaje ze zaoceánských území; Litva: pouze veĜejné výdaje; Litva, Slovinsko: výdaje na primární vzdČlávání jsou zahrnuty v sekundární úrovni; Malta, Portugalsko: pĜi pĜepoþtu na ekvivalent prezenþního (denního) studia má distanþní a kombinované (dálkové) studium poloviþní hodnotu; Portugalsko: nejsou zahrnuty veĜejné výdaje na lokální úrovni (kraje, obce); Portugalsko, ěecko: nejsou zahrnuty pĜíspČvky na dĤchodové zabezpeþení, výdaje na pĜed-primární úroveĖ vzdČlávání jsou zahrnuty v primární úrovni; Slovensko: výdaje na terciární úroveĖ ISCED 5B jsou zahrnuty v sekundární úrovni; V. Británie: výdaje jsou upraveny tak, aby odpovídaly kalendáĜnímu roku, finanþní rok v této zemi trvá od 1. dubna do 31. bĜezna. Pramen: EUROSTAT, NewCronos / Long-term Indicators, 2005.

Celkové výdaje na vzdČlávací instituce jednotlivých úrovní vzdČlání na žáka/studenta v 1000 PPS (rok 2002) primární

sekundární

terciární

16 14 12 10 8 6 4 2

Šv éd sk D o N án iz oz sko em s R ak k o ou sk o Ve Be lk lg á Br ie itá ni Fi e ns N Čm ko ec ko EU -1 5 Irs ko Ky Fr pr an ci e EU -2 5 Itá lie M Šp al an ta Č Sl lsko ov ý ins es ko k Po á r rtu ep ga . ls k Po o ls ko ě e c Sl ov ko en sk o L Lo itva ty šs ko

0

19


nizace, profesní, odborové svazy apod.). Do výdajĤ domácností na vzdČlávací instituce spadají výdaje, které bezprostĜednČ souvisejí se vzdČláváním – školné, registraþní poplatky, výdaje, které souvisí s dopravou do školy, ubytováním, stravováním, pokud jsou tyto služby zajišĢované vzdČlávacími institucemi.

4.2 Soukromé výdaje na vzdČlávací instituce Objem soukromých výdajĤ na vzdČlávání je ovlivnČn nejen tím, jaký význam jednotlivci a soukromé firmy vzdČlávání pĜisuzují, ale i pĜíslušnými zákonnými normami, které se týkají zejména školného a nepĜímých nástrojĤ na podporu investic do vzdČlávání. Vzhledem k omezenosti veĜejných zdrojĤ, ze kterých je vzdČlávání pĜedevším financováno, je stále vČtší pozornost vČnována i zvyšování podílu soukromých výdajĤ na celkových výdajích na vzdČlávání.

Výdaje jiných soukromých subjektĤ zahrnují dva typy výdajĤ: pĜímé platby vzdČlávacím institucím a finanþní pomoc žákĤm/studentĤm nebo jejich rodinám. PĜímé platby vzdČlávacím institucím zahrnují veškeré pĜíspČvky školám, univerzitám a výdaje zamČstnavatelĤ, které souvisejí se vzdČláváním v tzv. duálních systémech (vzdČlávání ve škole a v podniku). Finanþní pomoc žákĤm/studentĤm nebo jejich rodinám má nejþastČji formu stipendií a grantĤ.

Ɣ Metodologie

Soukromé výdaje na vzdČlávací instituce jsou vztaženy k objemu HDP v pĜíslušném roce a vynásobeny stem. PĜi interpretaci ukazatele je tĜeba brát v úvahu to, že soukromé výdaje jsou zjišĢovány na mikroúrovni, tedy u jednotlivých vzdČlávacích institucí a že tyto instituce si nemusí pĜát, aby byly monitorovány veškeré jejich soukromé pĜíjmy. To vede k podhodnocení tČchto výdajĤ. Dále je tĜeba si uvČdomit i vliv rozdílného zastoupení soukromých vzdČlávacích institucí v jednotlivých zemích a rozdílnou výši školného. Podíl na HDP mĤže být zkreslený v neprospČch tČch zemí, které vykazují HDP výraznČ vyšší než HNP.

Soukromé výdaje se obvykle sledují prostĜednictvím soukromých výdajĤ na vzdČlávací instituce nebo soukromých výdajĤ na vzdČlávání. Podle metodiky UOE je rozdíl v tom, že do soukromých výdajĤ na vzdČlávání se zapoþítávají i výdaje domácností na zboží a služby, které jsou vyžadovány vzdČlávacími institucemi, ale nejsou jimi zabezpeþovány (napĜ. nákup potĜeb na výtvarnou, tČlesnou výchovu, uþebnic apod.) nebo které nejsou tČmito institucemi vyžadovány (napĜ. poþítaþ, software, který je využíván žákem/studentem k pĜípravČ do školy) a platby za soukromé douþování mimo školu. Statistika vzdČlávání je metodicky koordinována skupinou ustanovenou pĜi UNESCO, OECD, EUROSTAT (UOE), která konstatovala, že z hlediska mezinárodního srovnávání by bylo ideální definovat výdaje na vzdČlávání jako výdaje související s nákupem pĜíslušného zboží a služeb. To by umožnilo porovnávat výdaje na jednoznaþnČ definovaný a srovnatelný soubor zboží a služeb vztahujících se ke vzdČlávacím programĤm. S ohledem na historický vývoj se však výdaje na vzdČlávání vztahují ke vzdČlávacím institucím, neboĢ zemČ chtČly a chtČjí znát, kolik školy a univerzity stojí. Tento pĜístup sice vede k získání spolehlivých dat na národní úrovni, ale zpĤsobuje obtíže z hlediska mezinárodní srovnatelnosti vyvolané zejména rozdíly ve službách, které vzdČlávací instituce v jednotlivých zemích poskytují. Služby, které jsou v jedné zemi poskytovány vzdČlávacími institucemi, jsou v jiné zemi poskytovány specializovanými institucemi. Pro mezinárodní srovnatelnost je tedy dĤležité využít pĜi definování výdajĤ na vzdČlávací instituce i koncept zboží a služeb (viz ukazatel veĜejné výdaje na vzdČlávání – pĜímé veĜejné výdaje).

Ɣ Mezinárodní srovnání Ve srovnání s USA a Japonskem vydávají þlenské státy EU výraznČ ménČ soukromých prostĜedkĤ na vzdČlávací instituce. V USA tyto výdaje v prĤmČru v letech 1999-2002 pĜedstavovaly 2 % HDP, v Japonsku 1,2 % HDP, v EU pouze 0,6 % HDP. Za tímto prĤmČrem se však skrývají pomČrnČ velké rozdíly, které odrážejí charakteristiky národních vzdČlávacích systémĤ. Nejvyšší podíl vykázal Kypr (1,5 %), naopak Švédsko podíl nejnižší (0,2 %). Mezi zemČ, kde jsou tyto výdaje výraznČjší, patĜí Velká Británie a NČmecko. PĜední místa v komparaþní tabulce zaujímají i nČkteré nové þlenské zemČ (Slovinsko, Lotyšsko, Polsko). Porovnávání je ztíženo, neboĢ u nČkterých zemí (Dánsko, Lotyšsko, Portugalsko a ěecko) nejsou do soukromých výdajĤ zahrnuty platby podnikĤ a neziskových, náboženských aj. organizací. Z hlediska vývoje dochází u vČtšiny zemí EU k mírnému poklesu tohoto podílu. Soukromé výdaje na vzdČlávací instituce v ýeské republice pĜedstavují pouze 0,24 % HDP, tedy ménČ než polovinu prĤmČru zemí EU. V rámci EU-25 tak naše zemČ zaujímá 5. místo od konce. V letech 19992002 se prosazovala trvalá tendence k poklesu tohoto podílu, k jejímu zrychlení došlo v roce 2002. Podobný vývoj zaznamenalo také Irsko.

VzdČlávací instituce manuál UOE rozdČluje do pČti skupin: instituce pĜímo poskytující vzdČlávání (primární, sekundární a terciární); instituce podporující poskytování vzdČlávání (napĜ. tisk uþebnic); instituce poskytující doplĖkové služby (poradenské þinnosti, údržba budov, doprava, ubytování, stravování); instituce spravující studentské pĤjþky a stipendia; instituce, které vytváĜejí vzdČlávací programy, provádČjí testování, analýzy vzdČlávání a vzdČlávacích politik.

Ɣ Informaþní zdroje EUROSTAT – Databáze New Cronos / Structural Indicators. 2005. epp.eurostat.cec.eu.int. OECD – Education at a Glance. (publikováno roþnČ). www.oecd.org.

Soukromé výdaje na tyto vzdČlávací instituce zahrnují výdaje domácností a jiných soukromých subjektĤ. Domácnostmi se rozumí žáci/studenti a jejich rodiny, jinými soukromými subjekty soukromé ziskové a neziskové instituce (napĜ. církevní, charitativní orga-

20


Podíl soukromých výdajĤ na vzdČlávací instituce na HDP (v %) 1995 EU-25 EU-15 Belgie ýeská rep. Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie

.. ..

1996 .. ..

1997 .. ..

1998 .. ..

1999 0,6s s 0,6

2000 0,6s s 0,6

2001 0,5s s 0,5

2002 0,5s s 0,5

.. .. .. .. .. i 0,5 .. .. 1,6 .. .. .. 0,6 .. 1,0 0,5 .. .. 0,4 .. 0,1 .. 0,9 .. ..

.. .. .. .. .. i 0,5 .. .. 1,8 .. .. .. 0,6 .. .. 0,5 .. .. 0,4 .. .. .. 0,8 .. ..

.. .. .. .. .. i 0,5 .. .. 1,8 .. .. .. 0,6 .. 1,0 0,5 .. .. 0,5 .. .. .. 0,7 .. ..

.. .. .. .. .. i 0,5 .. .. 1,8 .. .. .. 0,6 .. .. 0,5 .. .. 0,4 .. 0,1 .. 0,7 .. ..

0,3 0,5 i 0,2 .. 0,1 i 0,5 0,5 0,5 1,8 .. 0,8i .. 0,6 0,2i 1,0 0,5 0,2 0,1i 0,3 0,3i 0,1i .. 0,7 0,2 i 0,8

0,4 0,4 i 0,2 .. 0,1 i 0,4 0,4 0,5 1,8 .. 0,7i .. 0,6 0,5i 1,0 0,5 .. 0,1i 0,3 0,3i 0,1i .. 0,6 0,2 i 0,8

0,4 0,4 i 0,2 .. 0,1 i 0,4 0,4 0,3 1,3 .. 0,7i .. 0,6 0,9 1,0 0,5 .. 0,1i 0,3 0,2i 0,1 0,9 0,6 0,2 i 0,8

0,4 0,2 i 0,2 .. 0,1 i 0,4 0,3 0,4 1,5 .. 0,7i .. 0,6 0,6 0,9 0,5 0,7i 0,1i 0,4 0,2i 0,2 0,9 0,6 0,2 i 0,9

Poznámky: s – propoþet EUROSTATu; i – Francie: nejsou zapoþítávány údaje za zaoceánská území; Polsko: zahrnuty pouze výdaje na terciální vzdČlávání; Dánsko, Lotyšsko, Portugalsko a ěecko: pouze výdaje domácností, nejsou zahrnuty výdaje ostatních soukromých subjektĤ; Velká Británie: HDP upraveno vzhledem k finanþnímu roku, který je vždy od 1. dubna do 31. bĜezna. Pramen: EUROSTAT – New Cronos, Structural Indicators. 2005.

Podíl soukromých výdajĤ na vzdČlávací instituce na HDP (v %, rok 2002) 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2

Ve lk á

Ky Br pr it N áni Čm e Sl eck ov o in Lo sko ty šs k Po o ls ko M al t EU a -2 E 5 M U-1 ać 5 Šp ars a ko N nČ iz oz lsko em s Fr k o an R ak cie ou sk Be o lg ie Itá D lie án sk o ý Irs es k ká o Sl re ov p. en sk ě o ec Šv ko éd sk o Po Fin rtu sko ga ls ko

0,0

21


Transfery veĜejných prostĜedkĤ soukromým subjektĤm smČĜují jednak pĜímo žákĤm/studentĤm (jejich rodinám) ve formČ pĜíspČvkĤ, stipendií þi pĤjþek na studium a jednak soukromým firmám a neziskovým organizacím, které poskytují vzdČlávací služby nebo podporují poskytování tČchto služeb. Výdaje na pĤjþky studentĤm z veĜejných rozpoþtĤ jsou vykazovány v objemu, ve kterém byly poskytnuty. V úvahu se nebere výše splátek ani platba úrokĤ. DĤvodem je, že tyto výdaje pĜedstavují výši podpory souþasným studentĤm, splátky pocházejí od absolventĤ.

4.3 VeĜejné výdaje na vzdČlávání Kvalitní vzdČlání pĜedstavuje jednu z hlavních konkurenþních výhod spoleþnosti, proto jsou þlenské zemČ EU vyzývány ke zvyšování investic do lidských zdrojĤ prostĜednictvím zvyšování výdajĤ na poskytování široce dostupného a kvalitního vzdČlávání. Vzhledem k nutnosti udržovat rovnováhu veĜejných financí je však nezbytné zvyšovat i výdaje soukromé a zejména dbát na efektivnost využívání všech zdrojĤ.

VeĜejné výdaje na vzdČlávání jsou vyjádĜeny jako procento HDP. To umožĖuje porovnávat výdaje na vzdČlávání s výdaji na jiné úþely, mezinárodní porovnávání a postižení vývojových tendencí. PĜi mezinárodním porovnávání hodnot ukazatelĤ je tĜeba brát v úvahu vliv rozdílné mzdové úrovnČ ve školství v jednotlivých zemích. PrávČ výdaje na mzdy pĜedstavují v prĤmČru cca 70 % veĜejných výdajĤ na vzdČlávání. Dále je tĜeba si uvČdomit také to, že ukazatel vztažený k HDP je vychýlen v neprospČch zemí, ve kterých je HNP výraznČ nižší než HDP v dĤsledku odlivu zisku zahraniþních firem.

Ɣ Metodologie Statistické sledování veĜejných výdajĤ na vzdČlávání metodicky Ĝídí spoleþná odborná skupina organizací UNESCO, OECD a EUROSTAT (UOE). NejbČžnČjším ukazatelem veĜejných výdajĤ na vzdČlávání je podíl tČchto výdajĤ na HDP. Tento ukazatel je jedním z ukazatelĤ monitorujících pokrok pĜi dosahování Lisabonských cílĤ. Podle spoleþné definice UOE veĜejné výdaje na vzdČlávání zahrnují pĜímé výdaje na vzdČlávací instituce a transfery soukromým subjektĤm, které jsou hrazeny z veĜejných zdrojĤ (státní, regionální, místní veĜejné rozpoþty þi fondy). DĤslednČ se dbá na vylouþení duplicitního zapoþítávání v pĜípadČ pĜevodĤ mezi jednotlivými rozpoþtovými úrovnČmi, ale i v pĜípadČ pĜevodĤ veĜejných prostĜedkĤ jednotlivcĤm. Každý výdaj musí být zapoþítán pouze jednou. Vedle dĤsledného vylouþení možného duplicitního zapoþítávání výdajĤ je tĜeba také dĤslednČ odlišit veĜejné a soukromé výdaje. NapĜ. pokud studující neplatí školné pĜímo škole, ale nejprve vládní agentuĜe, která pak pĜevádí prostĜedky do pĜíslušné školy, nejde o veĜejné výdaje, ale o výdaje soukromé.

Ɣ Mezinárodní srovnání Výše podílu veĜejných výdajĤ na vzdČlávání je v prĤmČru zemí EU srovnatelná s výší tohoto podílu v USA, ale je vyšší než v Japonsku. V roce 2002 tento podíl pĜedstavoval v EU 5,2 %, v USA 5,4 % a v Japonsku 3,6 % HDP. Mezi jednotlivými státy EU jsou urþité rozdíly; nejménČ v roce 2002 vydávalo ěecko (4 %), nejvíce Dánsko (8,5 %). Z nových þlenských zemí vynaložilo na vzdČlávání nejvíce veĜejných prostĜedkĤ Slovinsko (6 %), nejménČ Slovensko (4,4 %). Ve sledovaném období byl podíl veĜejných výdajĤ na vzdČlávání více ménČ stabilní, osciloval okolo daných hodnot jak v prĤmČru EU, tak v jednotlivých zemích.

VzdČlávací instituce zahrnují instituce, které pĜímo poskytují vzdČlávání (primární, sekundární a terciární) a dále instituce, které podporují poskytování vzdČlávání (administrativní, poradenské a doplĖkové služby, výzkum a vývoj vztahující se ke vzdČlávání). Blíže viz ukazatel soukromé výdaje na vzdČlávací instituce – vzdČlávací instituce.

Mezinárodní srovnání nevychází pro ýeskou republiku pĜíznivČ. Nachází se ve skupinČ zemí, jejichž podíl veĜejných výdajĤ na vzdČlávání osciluje okolo 4 %. ýasová Ĝada ukazuje, že nepĜíznivý vývoj se projevil v letech 1997, 1998 a 2000, kdy došlo k meziroþnímu snížení podílu tČchto výdajĤ na HDP. V roce 1998 se tento podíl dostal dokonce pod hranici 4 %. V posledních letech se postupnČ pĜibližujeme k hodnotám z let 1995-1996, kdy byly nejpĜíznivČjší (vyšší než 4,6 %).

PĜímé výdaje na vzdČlávací instituce slouží k pokrytí nákladĤ na nákup následujícího zboží a služeb: výuka (mzdy, pĜíspČvky na dĤchodové zabezpeþení); uþební pomĤcky poskytované vzdČlávacími institucemi (uþebnice, laboratorní materiál, výtvarné potĜeby, uþební pomĤcky); výuka v podnicích v pĜípadČ duálního vzdČlávání; správa; kapitálové výdaje a pronájmy; doprava studentĤ, školní stravování, ubytování; poradenství, zdravotní péþe a speciální vzdČlávací potĜeby; služby poskytované vzdČlávacími institucemi obyvatelstvu; výzkum vzdČlávání a tvorba vzdČlávacích programĤ; výzkum a vývoj realizovaný v institucích terciárního vzdČlávání. Do výdajĤ na vzdČlávání nejsou zahrnovány výdaje vzdČlávacích institucí související s péþí o dČti po skonþení vyuþování; výdaje fakultních nemocnic, které nesouvisí s výukou medikĤ; úhrada úrokĤ z úvČrĤ na výstavbu nebo rekonstrukci vzdČlávacích institucí; ostatní výdaje vzdČlávacích institucí, které nejsou uvedeny výše (napĜ. náklady na kurzy, které mají charakter zájmového vzdČlávání).

Ɣ Informaþní zdroje ýSÚ – Ukazatele vČdy a techniky v ýR za období 1995-2002. Praha, 2004. www.czso.cz. EUROSTAT – Databáze New Cronos / Indicators on Education Finance. epp.eurostat.cec.eu.int. EUROSTAT – Education across Europe 2003. 2003. IMD – World Competitiveness Yearbook (Publikováno roþnČ). www.imd.ch. OECD – Databáze Education Database. (Poslední aktualizace: 2004). www.oecd.org. OECD – Education at a Glance. (Publikováno roþnČ). UNESCO – Databáze Education Statistics. www.unesco.org. World Bank – Databáze Knowledge Assessment Matrix. www.worldbank.org.

22


Podíl veĜejných výdajĤ na vzdČlávání na HDP (v %) 1995

1996

EU-25 EU-15

s

5,2 s 5,2

Belgie ýeská republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie

.. 4,6 i 7,6 5,8i 6,8 i 6,0 5,0 4,8 i 4,8 5,0 6,2 4,2i 5,3 .. 4,6 5,0 5,1i 5,3i 6,0 2,8i i 4,9 .. 4,6 7,2 5,2i

1997

1998

.. ..

s

5,0 s 5,1

.. 4,7 i 8,0 6,0i 7,0 i 6,0 5,3 4,8 i 5,0 5,1 5,2 4,0i 4,4 .. .. 4,9 4,7i 5,5i 5,9 3,0i i 4,5 .. 4,6 7,3 5,0i

.. 4,4 i 7,9 5,9i 6,5 i 6,0 5,1 4,5 i 5,6 5,4 5,1 4,1i 4,6 .. 4,6 4,7 4,8i 5,6i 5,8 3,4i i 4,8 .. 4,5 7,6 4,8i

1999

2000

2001

2002

.. ..

s

5,0 s 5,0

s

4,9 s 4,9

s

5,1 s 5,1

5,2 s 5,2

s

.. 3,9 i 8,3 5,6i 6,2 i 5,9 4,8 4,7 i 5,7 5,9 6,2 .. 4,5 .. .. 4,0 5,0i 5,6i 5,7 3,4i i 4,5 .. 4,4 7,7 4,7i

.. 4,1 i 8,1 6,1i 6,3 i 5,9 4,5 4,7 i 5,6 6,1 5,7 .. 4,6 4,4 4,5 4,7 4,8i 5,7i 5,8 3,6i i 4,4 .. 4,5 7,4 4,5i

.. 4,0 i 8,3 5,5i 6,1 i 5,8 4,3 4,5 i 5,6 5,6 5,4 .. 4,5 4,5 4,5 4,8 5,0i 5,7i 5,6 3,7i i 4,1 .. 4,4 7,3 4,5i

6,1 4,2 i 8,5 5,4 6,2 i 5,7 4,3 4,9 i 6,2 5,9 5,7 3,8i 5,1 4,4 4,5 4,9 5,5i 5,9i 5,7 3,9i i 4,0 6,1 4,4 7,3 4,6i

6,3 4,4 i 8,5 5,6 6,3 i 5,8 4,3 4,7 i 6,8 5,8 5,8 3,9i 5,5 4,5 4,7 5,0 5,6 5,8i 5,6 3,9i i 4,3 6,0 4,4 7,6 5,2i

Poznámky: s – propoþet EUROSTATu; i – Dánsko: údaje o výdajích na post-sekundární vzdČlávání nejsou dostupné; Francie: nejsou zapoþítávány údaje ze zaoceánských území; Kypr: zahrnuje finanþní pomoc studentĤm studujícím v zahraniþí; Lucembursko: údaje o pĜíspČvcích na dĤchodové zabezpeþení a na terciární vzdČlávání nejsou dostupné; Polsko a Slovensko: jsou zahrnuty výdaje na péþi o dČti v mateĜských školách; Portugalsko a ěecko: nejsou zahrnuty výdaje na dĤchodové zabezpeþení; Velká Británie: HDP je upraveno vzhledem k finanþnímu roku, který je vždy od 1. dubna do 31. bĜezna. Pramen: EUROSTAT – NewCronos, Indicators on Education Finance. 2005.

VeĜejné výdaje na vzdČlávání v % HDP (rok 2002) 9 8 7 6 5 4 3 2 1

D án Šv sko éd sk o Ky Fi pr ns k Be o Sl lg ov ie in sk Po L o rtu itv ga a Lo lsk ty o šs Fr ko an Es c to i e R ns ak ko ou s P ko M ols Ve ać ko lk ar á s Br ko itá n EU ie -2 N EU 5 iz oz -1 em 5 N sk Čm o ec ko Itá lie Š p Ma a lta ý nČls es k k o Sl á re ov p en . sk Lu o ce Ir m sko bu rs k ě o ec ko

0

23

KVALITA LIDSKÝCH ZDROJģ Ɣ LIDSKÉ ZDROJE PRO ROZVOJ TECHNOLOGIÍ

5.1 Absolventi technických a pĜírodovČdných disciplín

takto vzdČlané pracovní síly je ovlivnČna pĜílivem populace, která absolvovala v zahraniþí, a naopak odlivem populace absolvující na domácích vysokých školách.

Lidé s terciárním vzdČláním v technických a pĜírodovČdných disciplínách pĜedstavují nenahraditelný potenciál, který do znaþné míry pĜedurþuje ekonomickou vyspČlost zemČ. PrávČ tito lidé rozhodujícím zpĤsobem ovlivĖují pĜechod na ekonomiku založenou na znalostech.

Ɣ Mezinárodní srovnání V zemích EU v prĤmČru absolvuje vČtší poþet studentĤ technických a pĜírodovČdných oborĤ v pĜepoþtu na tisíc obyvatel ve vČku 20-29 let než v USA, ale ménČ než v Japonsku. V roce 2001 dosáhla hodnota tohoto ukazatele v EU 11, v USA 9,9, ale v Japonsku 12,8 absolventĤ tČchto oborĤ na tisíc obyvatel dané vČkové skupiny.

Ɣ Metodologie Pro mezinárodní srovnání jsou využívány ukazatele, které vztahují poþty tČchto absolventĤ k poþtu obyvatel ve vČkové skupinČ 20-29 let nebo k celkovému poþtu absolventĤ terciárního vzdČlávání. VČková skupina 2029 let je považována za typickou pro dokonþování terciárního vzdČlávání ve vČtšinČ evropských zemí.

V rámci EU vykázalo nejvČtší podíl tČchto absolventĤ po celé období let 1993-2003 Irsko. V roce 2003 v Irsku absolvovalo v tČchto oborech 24,2 studentĤ na 1000 obyvatel dané vČkové skupiny, ve Francii 22,2 studentĤ. Z nových þlenských zemí si nejlépe vedla Litva – 16,3 absolventĤ. Této pobaltské zemi se podaĜilo v letech 1997-2003 více jak zdvojnásobit vzdČlanost mladé populace v tČchto oborech.

Podíl absolventĤ technologických a pĜírodovČdných disciplín na tisíc obyvatel ve vČku 20-29 let vychází podle definice EUROSTATu z poþtu nových absolventĤ tČchto oborĤ terciárního vzdČlávání v daném kalendáĜním roce. Poþet absolventĤ bez ohledu na jejich vČk a státní pĜíslušnost a to, zda absolvovali na soukromé nebo veĜejné vysoké škole, je vztažen na 1000 obyvatel ve vČkové skupinČ 20-29 let (podle stavu obyvatelstva k 1. lednu daného roku). Poþet absolventĤ je vydČlen populací ve vČku 20-29 let a vynásoben 1000.

Naopak nejnižších hodnot dosáhl tento ukazatel na MaltČ (3,1) a Kypru (3,6). Situaci v malých státech je však obtížné hodnotit, neboĢ Ĝada studentĤ tČchto zemí absolvuje v zahraniþí. Velmi nízké hodnoty vykázalo také Maćarsko (4,8). PĜestože se poþet absolventĤ tČchto oborĤ v EU zvyšuje, nedaĜí se plnČ využívat jejich potenciálu. Stále existuje problém odlivu mozkĤ z Evropy. Navíc je otázkou, zda tato dynamika rĤstu poþtu absolventĤ bude v budoucnu dostateþná vzhledem k tomu, že Evropu þekají výrazné demografické zmČny zpĤsobené stárnutím obyvatelstva.

PĜi konstrukci ukazatele jednotlivé zemČ respektují mezinárodnČ platnou klasifikaci užívanou pro statistiky vzdČlávání, kterou vypracovalo UNESCO - ISCED 97. Terciární vzdČlávání je v klasifikaci ISCED 97 zastoupeno tĜemi kategoriemi:

Situace v ýeské republice není v tomto ohledu pĜíznivá ani z hlediska výše tohoto ukazatele (v roce 2003 – 6,4), ani z hlediska vývoje (v letech 1998-2003 nárĤst pouze o 1,8 absolventa). Na této skuteþnosti se podepisuje jednak ve srovnání s vyspČlými zemČmi celkovČ nízká úþast na terciárním vzdČlávání, ale také malý zájem o tyto studijnČ nároþné obory.

- ISCED 5B: (absolventi nemohou pokraþovat na vyšším stupni terciárního studia), bČžná délka studia 3-3,5 roku; - ISCED 5A: bakaláĜské studium, magisterské studium, bČžná délka u bakaláĜského studia 3 roky, u magisterského 2 roky, u nedČleného studia 5 let; - ISCED 6: terciární vzdČlávání vedoucí k vČdecko-výzkumné kvalifikaci (doktorské studium), bČžná délka studia 3 roky.

Ɣ Informaþní zdroje ýSÚ – Lidské zdroje ve vČdČ a technice 2001-2002. Praha 2004. www.czso.cz. ýSÚ – Ukazatele vČdy a techniky v ýR za období 1995-2002. Praha 2004. European Commission – Commission staff working paper: Progress Towards the Lisbon Objectives in Education and Training. 2005 Report. 2005. EUROSTAT – Databáze New Cronos – Structural Indicators – Innovation and Research. epp.eurostat.cec.eu.int. OECD – Education at a Glance. (publikováno roþnČ). www.oecd.org. OECD – Cannbera Manual. Manual on the Measurement of Human Resources Devoted to Science and Technology. UNESCO – International Standard Classification of Education (ISCED 97). 1997. www.unesco.org. UNESCO – Databáze a statistiky UIS. www.uis.unesco.org.

Do technických a pĜírodovČdných studijních oborĤ jsou dle klasifikace ISCED 97 zaĜazeny následující obory: - pĜírodovČdné studijní obory: - vČdy o živé pĜírodČ (biologické vČdy), - vČdy o neživé pĜírodČ (fyzikální a chemické vČdy), - matematika a statistika, - informatika a výpoþetní technika; - technické studijní obory: - technika a technická Ĝemesla, - výroba a zpracovatelský prĤmysl, - architektura a stavebnictví. Na základČ hodnot daného ukazatele lze odvozovat reálnou zásobu takto vzdČlané pracovní síly. Je však tĜeba vzít v úvahu vliv migrace za vzdČláním. Zásoba

24


Poþet absolventĤ technických a pĜírodovČdných disciplín na 1000 obyvatel ve vČku 20-29 let 1995 EU-25 EU-15 Belgie ýeská republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie

.. .. .. .. 9,6 .. 13,0 .. 21,4 2,9 .. .. .. .. .. .. 9,3 5,6 .. 3,9 3,3i .. .. .. 5,8 7,3 13,5

1996 .. .. .. .. 9,4 .. 13,1 .. 21,9 4,1 .. .. .. .. .. .. 9,3 6,6 .. 4,1 3,6i .. .. .. 6,6 7,4 14,3

1997 .. .. .. .. .. 4,2 15,8 17,5 21,8 5,0 .. 7,3 6,9 .. 5,0 .. 9,1 .. i 3,8 4,8 4,3i .. 4,9 6,3 7,6 7,8 14,5

1998 .. s 10,0 .. 4,6 8,1 3,3 15,9 18,5 22,9 5,1 .. 9,3 6,1 i 1,4 5,0 .. 8,8 6,0 4,9 5,2 7,9i .. 4,3i 8,0 8,0 7,9 15,2

1999 9,4 s 10,2 .. 5,0 8,2 6,3 17,8 19,0 .. 5,5 i 3,8 11,7 6,4 i .. 5,1 3,9 8,6 5,8 5,7 6,1 6,9i .. 5,1 8,4 9,6 9,7 15,6

2000 10,2 s 11,0 9,7i 5,5 11,7 7,0 i 16,0 19,6 24,2 5,7 i 3,4 13,5 7,4 i 1,8 4,5 3,4 8,2 5,8 i 6,6 6,3 7,2i .. 5,3 8,9 9,9 11,6 16,2

2001 11,0 11,9 10,1i 5,6 12,2 i 7,3 17,2 20,2 22,9 6,1 i 3,7 14,8 7,6 i .. 3,7 2,7 8,0 6,1 7,6 6,6 7,3 .. 7,5 8,2 11,3 12,4 19,5i

2002

2003

.. .. 10,5i 6,0 .. i 6,6 17,4 .. 20,5 7,4 i 3,8 14,6 8,1 i .. 4,8 3,1 8,1 6,6 8,3 7,4 7,9 .. 7,8 9,5 12,0 13,3 19,5

.. .. 11,0i 6,4 12,5 8,8 .. 22,2 24,2 .. i 3,6 16,3 8,6 .. 4,8 3,1 8,4 7,3 9,0 8,2 8,2 .. 8,3 8,7 12,6 13,9 21,0

Poznámky: s – odhad EUROSTATu; i – Belgie: data za vlámskou þást zemČ v letech 2000-2002 nezahrnují druhé kvalifikace; Kypr a Lucembursko: nejsou zahrnuti studenti absolvující v zahraniþí; Estonsko: nejsou zahrnuti absolventi magisterského studia; Rakousko: absolventi programĤ úrovnČ ISCED 5 za léta 1994-1997 a programĤ úrovnČ ISCED 5B za léta 1998-2000 jsou za pĜedchozí rok; Polsko: v letech 1997-2000 nejsou zahrnuti absolventi na úrovni ISCED 6; Slovensko: údaj za rok 1998 neobsahuje druhé kvalifikace; Velká Británie: zmČna metodologie neumožĖuje srovnávat data od roku 2001 s pĜedešlými daty. Pramen: EUROSTAT – NewCronos, Structural Indicators – Innovation and Research. 4. 5. 2005.

Poþet absolventĤ technologických a vČdních disciplín na 1000 obyvatel ve vČku 20-29 let (rok 2003) 30 25 20 15 10 5

Irs Ve F ko lk ran á Br cie itá n F i ie ns ko L Šv itva Šp éds an ko Čl s D ko án sk EU o -1 EU 5 -2 Be 5 lg P o ie Es lsk to o Sl nsk ov o in Lo s k ty o N šsk Čm o Sl ec ov ko e R nsk a Po kou o rtu sk ga o ls ko N iz Itá oz li e e ý ms es k ká o M re ać p. ar sk ě o ec ko Ky pr Lu ce Ma m lt a bu rs ko

0

Poznámka: Hodnota u Finska a Itálie se vztahuje k roku 2002, u Lucemburska k roku 2000 a u ěecka k roku 1993.

25


5.2 Odborníci a techniþtí pracovníci

2 – vČdeþtí a odborní duševní pracovníci, 3 – techniþtí, zdravotniþtí, pedagogiþtí pracovníci a pracovníci v pĜíbuzných oborech.

Nové technologické postupy, nové produkty i organizaþní zmČny jsou realizovány zejména díky rozvoji vČdy a výzkumu. Vzhledem k nezastupitelné roli tČchto oborĤ lidské þinnosti se vyvíjí i jejich statistické sledování. Jedním ze základních ukazatelĤ jsou lidské zdroje ve vČdČ a technologiích, které jsou definovány v manuálu vydaném v roce 1995 OECD a EUROSTATem – v Canberrském manuálu (Manual on the Measurement of Human Resources Devoted to S&T Canberra Manual).

Data použitá pĜi výpoþtu tohoto indikátoru pocházejí ze standardizovaného výbČrového šetĜení pracovních sil (Labour Force Survey), které probíhá každé þtvrtletí ve všech zemích EU. Využita jsou data ze šetĜení vztahujícího se k druhému þtvrtletí pĜíslušného roku.

Ɣ Mezinárodní srovnání V EU þinilo v roce 2004 prĤmČrné zastoupení odborníkĤ a technikĤ na celkové zamČstnanosti 28 %. V tomto roce došlo k meziroþnímu mírnému poklesu podílu, ovšem v letech 2000-2003 tento podíl vykazoval trvale mírnČ rostoucí tendenci.

Ɣ Metodologie Canberrský manuál definuje lidské zdroje ve vČdČ a technologiích jako osoby, které splĖují jednu ze dvou následujících podmínek: -

V roce 2004 nejvČtší podíl odborníkĤ a technických pracovníkĤ mČlo Švédsko (38,6 %), Lucembursko (38,2 %) a s vČtším odstupem NČmecko (35,5 %). Za Nizozemsko je k dispozici poslední údaj za rok 2003, kdy tento ukazatel dosáhl hodnoty 36,1 %. Naproti tomu nejmenší podíl tČchto dvou hlavních tĜíd zamČstnání vykázalo Portugalsko (17 %). Ve všech ostatních zemích pĜesáhl ukazatel hodnotu 21,7 %.

dokonþené terciární vzdČlání, bez terciárního vzdČlání, ale zamČstnaní na tČch pracovních pozicích, které tuto úroveĖ vzdČlání vyžadují (ISCO-88 hlavní tĜída zamČstnání 2, 3) a na manažerských pozicích (ISCO-88 skupina zamČstnání 121, 122, 131).

Z tohoto komplexnČ pojatého sledování lidských zdrojĤ ve vČdČ a technologiích se odvíjí ukazatel užší, který vyjadĜuje pouze poþet odborníkĤ a technických pracovníkĤ. Jde o osoby zamČstnané v hlavních tĜídách 2 a 3 podle klasifikace ISCO-88.

PĜi pohledu na vývoj lze sledovat u nČkterých zemí stabilní (mírný) nárĤst relativního poþtu odborníkĤ a technických pracovníkĤ. Platí to napĜ. o Švédsku a NČmecku. V jiných zemích je vývoj mnohem kolísavČjší. Vysoké meziroþní pĜírĤstky v roce 2004 vykázalo Rakousko (o 5,3 p.b.), Lucembursko (o 4,7 p.b.) a Itálie (o 1,9 p.b.). V tČchto tĜech zemích došlo také k nejvýraznČjší zmČnČ v prĤbČhu posledních pČti let (2000-2004).

Pro mezinárodní srovnání lidských zdrojĤ pro rozvoj technologií se používá ukazatel, který vyjadĜuje podíl odborníkĤ a technických pracovníkĤ na celkové zamČstnanosti. Tento ukazatel je vypoþten tak, že v þitateli je poþet zamČstnaných odborníkĤ a technických pracovníkĤ a ve jmenovateli poþet všech zamČstnaných. Ukazatel je vyjadĜován v procentech.

Ve þtyĜech zemích EU (Malta, Estonsko, Finsko, Lotyšsko) došlo k negativnímu vývoji podílu odborníkĤ a technických pracovníkĤ. V roce 2004 byl tento podíl ve srovnání s rokem 2000 nižší o 1 až 2 p.b.

Odborníci a techniþtí pracovníci jsou vymezeni prostĜednictvím mezinárodní standardní klasifikace zamČstnání ISCO-88 (International Standard Classification of Occupation 1988). Jde o klasifikaci OSN, kterou až na nepatrné výjimky pĜevzala EU a využívá ji pod názvem ISCO-88(COM). Tato klasifikace je založena na þtyĜmístných þíselných kódech.

ýeská republika se v roce 2004 zaĜadila na šesté místo z hlediska výše zastoupení odborníkĤ a technikĤ na celkové zamČstnanosti. Po celé období, za které jsou data k dispozici, se hodnota tohoto ukazatele pohybovala nad prĤmČrem EU a s výjimkou roku 1998 a 2002 docházelo k meziroþnímu nárĤstu. V roce 2004 se ukazatel zvýšil o 1,5 p.b. ve srovnání s rokem 2000. Tato dynamika není ve srovnání s ostatními zemČmi pĜíliš výrazná.

ýeský statistický úĜad vypracoval na základČ této klasifikace národní klasifikaci zamČstnání - KZAM, ve které jsou nepatrné rozdíly na þtvrtém klasifikaþním místČ. Pro potĜeby národní statistiky bylo zavedeno ještČ další þlenČní prostĜednictvím pátého klasifikaþního místa. Pro konstrukci vČtšiny mezinárodnČ srovnatelných ukazatelĤ se využívají vČtšinou klasifikace v rozlišení do tĜetího þíselného kódu, tedy buć hlavní tĜídy zamČstnání, tĜídy zamČstnání nebo skupiny zamČstnání. (Blíže ke KZAM viz ukazatel Podíl ICT zamČstnání na celkové zamČstnanosti.)

Ɣ Informaþní zdroje ýSÚ – Klasifikace zamČstnání – KZAM. www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_ (kzam_r). EUROSTAT – Databáze EUROSTAT New Cronos/ Population and Social Conditions – Employment. epp.eurostat.cec.eu.int. OECD – Science, Technology and Industry: Scoreboard 2003. Paris 2003.

Do kategorie odborníkĤ a technikĤ jsou zaĜazeni ti, jejichž zamČstnání patĜí v mezinárodní klasifikaci ISCO-88 do následujících dvou hlavních tĜíd zamČstnání:

26


Podíl odborníkĤ a technických pracovníkĤ na celkové zamČstnanosti (v %) 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

EU-25 EU-15

.. 24,3

.. 25,2

.. 26,9

.. 26,9

.. 27,3

27,3 27,8

27,7 28,1

28,0 28,4

28,7 29,1

27,9 28,2

Belgie ýeská rep. Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko

28,0 .. 29,0 .. .. .. 18,9 23,6 .. .. .. 25,9 .. .. 30,3 31,2 .. 17,5 .. 16,8 .. .. 17,6 ..

28,0 .. 29,9 .. .. .. 21,4 24,3 .. .. .. 29,7 17,5 .. 31,8 32,9 .. 17,2 .. 17,3 .. 24,7 19,5 ..

28,9 28,0 29,6 27,0 32,8 .. 20,9 24,8 .. .. .. 32,0 23,8 .. 32,4 33,8 20,8 16,5 .. 17,2 .. 21,5 20,3 35,4

29,2 27,7 30,4 24,3 33,4 .. 20,4 23,7 .. 20,7 23,4 33,9 24,6 .. 32,8 34,6 21,6 13,8 .. 19,0 26,2 22,3 20,6 35,2

30,8 28,2 31,9 25,3 33,8 .. 20,7 24,7 22,9 20,7 24,2 34,7 24,8 .. 32,7 35,0 .. 14,3 23,3 18,5 27,7 24,6 20,6 35,8

29,9 29,5 33,1 26,4 34,8 .. 20,5 26,8 23,5 21,8 24,3 33,7 24,9 25,9 33,2 33,9 23,4 14,5 24,0 18,4 28,0 24,5 21,1 37,0

30,1 30,1 34,2 24,7 35,9 .. 20,9 27,4 24,8 24,7 23,7 31,9 23,9 22,5 33,5 34,0 23,5 14,6 24,5 18,7 28,9 25,3 22,0 37,2

30,3 29,3 35,0 27,4 32,4 .. 21,9 27,9 26,0 24,1 26,2 31,9 24,3 22,8 34,1 33,9 23,6 14,7 24,8 19,5 28,9 26,8 22,5 37,7

30,4 30,4 35,1 25,6 32,4 30,2 23,0 28,0 26,3 23,4 23,3 33,5 25,7 23,5 35,0 36,1 25,0 14,3 24,5 20,1 28,7 29,2 22,8 38,1

30,9 31,0 35,4 24,9 33,3 30,7 23,6 29,9 25,6 24,7 23,1 38,2 26,5 24,0 35,5 .. 25,3 17,0 29,7 21,7 28,5 29,2 24,1 38,6

Velká Británie

23,0

23,7

23,8

24,0

24,8

25,0

24,8

25,0

25,4

25,9

Pramen: EUROSTAT – NewCronos. 1. 6. 2005.

Podíl odborníkĤ a technických pracovníkĤ na celkové zamČstnanosti (v %, rok 2004) 45 40 35 30 25 20 15 10 5

Lu Švé ce ds m k N bu o iz rs oz k em o N sk Čm o ec D ko án sk F o ý ins es k ká o re p Be . lg Fr ie an ci e R Itá ak lie o Sl usk ov o Sl ins ov ko en sk EU o -1 E 5 M U-2 Ve ać 5 lk ar á s Br ko itá ni e Ky Po pr Es lsk to o ns ko Šp Lit an va Čl sk o M al ta I Lo rsk ty o šs k Po ěe o rtu ck ga o ls ko

0

Poznámka: Hodnota u Nizozemska se vztahuje k roku 2003.

27


5.3 ZamČstnanost v informaþních a komunikaþních technologiích

Hlavní tĜídy 4, 5, 6, 7 a 8 jsou spojeny se stĜedním vzdČláním, pĜíp. úplným stĜedním vzdČláním a rozlišují se vztahem k širokým skupinám specializace vzdČlání. Do hlavní tĜídy 9 jsou zaĜazeni pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Vliv informaþních a komunikaþních technologií (ICT) na ekonomický rĤst i sociální zmČny ve spoleþnosti je výrazný. To se projevuje i v zavedení a vykazování specifických ukazatelĤ monitorujících zastoupení informaþních a komunikaþních technologií ve spoleþnosti.

I když je mezinárodnČ používána klasifikace zamČstnání ISCO-88, neexistuje mezinárodnČ odsouhlasený seznam zamČstnání vztahujících se k ICT. Budeme respektovat vymezení, které bylo obsaženo v publikaci OECD „Science, Technology and Industry: Scoreboard 2001“. Do zamČstnání vztahujících se k ICT byla v této publikaci zahrnuta þtyĜi zamČstnání (kód ISCO-88):

Ɣ Metodologie

213 - vČdci a odborníci v oblasti výpoþetní techniky, 312 - techniþtí pracovníci v oblasti výpoþetní techniky, 313 - obsluha optických a elektronických zaĜízení, 724 - mechanici, seĜizovaþi, opraváĜi elektrických a elektronických zaĜízení a pĜístrojĤ.

V rámci EU byl navržen soubor ukazatelĤ, který monitoruje pokrok pĜi zavádČní Akþního plánu e-Evropa. Tento soubor obsahuje jednotlivé ukazatele týkající se následujících þtyĜ oblastí: a) využívání internetu obyvatelstvem a firmami, b) rozšíĜení on-line veĜejných služeb (e-vláda, e-vzdČlávání, e-zdravotnictví), c) rozšíĜení eobchodování, d) bezpeþnost informaþní infrastruktury.

Byly vymezeny dvČ kategorie ICT zamČstnání. První kategorie pĜedstavuje zamČstnání s vysokou odborností (ISCO 213, 312, 313), druhá kategorie zamČstnání s nízkou odborností (ISCO 724).

ZavádČní ICT vedlo také k vymezení ICT sektoru a ICT zamČstnání. V rámci ICT sektoru je sledován jeho podíl na pĜidané hodnotČ a na celkové zamČstnanosti, u ICT zamČstnání je sledován podíl na celkové zamČstnanosti.

Vstupní data pro výpoþet ukazatele podíl ICT zamČstnání na celkové zamČstnanosti jsou získávána ze standardizovaného výbČrového šetĜení pracovních sil (Labour Force Survey), které se uskuteþĖuje þtvrtletnČ ve všech zemích EU. Využita jsou data ze šetĜení ve druhém þtvrtletí.

Ukazatel podíl ICT zamČstnání na celkové zamČstnanosti je vypoþten jako procentuální podíl zamČstnaných v ICT zamČstnáních na všech zamČstnaných v národním hospodáĜství.


Skupina ICT zamČstnání je vymezena prostĜednictvím klasifikace zamČstnání ISCO-88 (International Standard Classification of Occupation 1988). Jde o klasifikaci OSN, kterou až na nepatrné výjimky pĜevzala EU a využívá ji pod názvem ISCO-88(COM). Tato klasifikace je založena na þtyĜmístných þíselných kódech.

V roce 2003 se v prĤmČru za celou EU podílela ICT zamČstnání témČĜ 3 % na celkové zamČstnanosti. Nejvyšší zastoupení vykázalo Švédsko (4,7 %), následované Dánskem (4,2 %) a Finskem (4,2 %), nejmenší naopak Litva (1,6 %), Belgie (2,1 %) a Portugalsko (2,2 %). Z hlediska þasového vývoje je patrné, že rok 2003 byl ve vČtšinČ zemí EU rokem, kdy došlo k meziroþnímu poklesu procentuálního zastoupení ICT zamČstnání. Ve 14 z 24 zemí (data za Nizozemsko nejsou pro rok 2003 k dispozici) se tento podíl snížil v rozmezí od 0,01 p.b. (Portugalsko) do 1,1 p.b. (Estonsko). Za celé sledované období let 1998-2003 došlo však k poklesu pouze u 6 zemí.

ýeský statistický úĜad vypracoval na základČ této klasifikace národní klasifikaci KZAM, ve které jsou nepatrné rozdíly na þtvrtém klasifikaþním místČ. Pro národní potĜeby byla tato klasifikace prohloubena o jedno klasifikaþní místo. PĜedmČtem klasifikace je zamČstnání, tj. konkrétní þinnost, kterou pracovník vykonává (i když není jeho povoláním) a která je zdrojem jeho hlavních pracovních pĜíjmĤ.

ýeská republika se v roce 2003 hodnotou ukazatele 3,8 % zaĜadila mezi zemČ s nejvyššími podíly ICT zamČstnanosti na celkové zamČstnanosti. V letech 1998-2003 došlo dvakrát k meziroþnímu poklesu tohoto podílu (2000, 2003), celkovČ se však tento podíl nepatrnČ zvýšil (o 0,1 p.b.).

KZAM vymezuje 10 hlavních tĜíd (0-9) na základČ dvou hledisek – úrovnČ vzdČlání a specializace vzdČlání. U hlavní tĜídy 1 - Zákonodárci, vedoucí a Ĝídící pracovníci a hlavní tĜídy 0 - PĜíslušníci armády nebyla stanovena vazba na úroveĖ vzdČlání, neboĢ jsou u tohoto typu práce považovány za dĤležitČjší jiné aspekty.


Hlavní tĜída 2 - zahrnuje zamČstnání zpravidla vyžadující znalosti a dovednosti odpovídající magisterskému pĜípadnČ bakaláĜskému vzdČlání nebo vČdecké kvalifikaci.

ýSÚ – klasifikace zamČstnání. www.czso.cz. EUROSTAT – Data z výbČrového šetĜení pracovních sil (Labour Force Survey). epp.eurostat.cec.eu.int. OECD – Science, Technology and Industry: Scoreboard 2003. Paris 2003.

Hlavní tĜída 3 - zahrnuje zamČstnání zpravidla vyžadující znalosti a dovednosti odpovídající úplnému stĜednímu, pĜípadnČ bakaláĜskému vzdČlání.

28


Podíl ICT zamČstnání na celkové zamČstnanosti (v %) 1998

1999

2000

2001

2002

2003

EU-25 EU-15

2,8

2,9

3,0

3,2

3,1

2,9

2,8

3,0

3,0

3,2

3,1

2,9

Belgie ýeská republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie

2,4 3,7 3,1 3,0 3,3 2,7 .. 2,5 .. 1,9 2,5 2,9 2,6 .. 2,6 3,9 2,8 2,3 3,1 2,2 3,2 2,0 2,4 3,5

2,3 4,0 3,2 2,4 3,7 3,0 2,8 2,6 2,5 1,9 2,9 4,6 2,6 .. 2,7 4,1 2,6 2,2 3,4 2,3 3,2 2,3 2,5 3,8

2,1 3,8 3,2 2,6 3,5 3,0 2,8 2,7 2,7 1,8 3,1 3,3 2,7 .. 2,9 4,3 2,7 2,1 3,7 2,4 3,2 2,1 2,5 4,6

2,4 3,9 3,2 2,8 3,8 3,3 2,7 2,8 2,9 1,8 3,0 3,8 3,0 .. 3,0 4,3 3,0 2,3 3,7 2,3 3,4 2,2 2,7 4,8

2,4 4,0 3,2 3,3 4,0 3,3 2,8 3,0 2,5 1,3 3,6 3,2 2,9 .. 3,0 4,2 2,8 2,2 3,9 2,4 3,2 2,1 2,6 4,9

2,1 3,8 4,2 2,2 4,2 2,9 2,9 2,8 2,8 1,6 3,0 2,7 3,2 3,4 3,0 .. 2,7 2,2 3,8 2,2 2,7 2,6 2,5 4,7

3,1

3,5

3,5

3,5

3,2

3,3

Pramen: EUROSTAT – LFS. Vlastní výpoþty z výsledku šetĜení ve 2. þtvrtletí pĜíslušného roku.

Podíl ICT zamČstnání na celkové zamČstnanosti (v %, rok 2003) 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5

Šv éd D sko án s N Fi k o iz ns oz k e o R ms a k ko ý ou es sk ká o re Ve p lk M . á al Br ta M itán ać ie N arsk Čm o Lo eck ty o šs ko Irs k Fr o an c EU ie -2 EU 5 -1 5 Itá lie Ky P pr Sl ols Lu ov ko ce en m sk b o Sl ursk ov o Šp ins an ko Č Es lsk to o ns k Po ěe o rtu ck ga o ls k Be o lg ie Li tv a

0,0

Poznámka: Hodnota u Nizozemska se vztahuje k roku 2002.

29


5.4 ZamČstnanost v high-tech zpracovatelském prĤmyslu

poþet zamČstnaných ve vymezených osmi odvČtvích zpracovatelského prĤmyslu a ve jmenovateli je celkový poþet zamČstnaných ve zpracovatelském prĤmyslu a ve službách. Ukazatel je uvádČn v procentech.

Obory lidské þinnosti, které využívají nejprogresivnČjší technologie podstatným zpĤsobem stimulují ekonomický rĤst. Pro jejich oznaþení se vžil termín high-tech þinnosti. Zastoupení tČchto þinností v jednotlivých národních ekonomikách je statisticky sledováno a analyzováno. PĜedpokladem mezinárodní srovnatelnosti tČchto analýz je respektování jednotného vymezení high-tech þinností. Do tČchto þinností jsou obvykle zahrnována technologicky stĜednČ nároþná a nároþná odvČtví zpracovatelského prĤmyslu a technologicky nároþné služby. Zastoupení tČchto þinností v ekonomice je pak vyjadĜováno prostĜednictvím jejich podílu na zamČstnanosti, na pĜidané hodnotČ nebo na vývozech.

Zpracovatelský prĤmysl je v OKEý oznaþen písmenem D, služby jsou oznaþeny G – Q: G - obchod, opravy motorových vozidel a výrobkĤ pro osobní spotĜebu a pĜevážnČ pro domácnosti, H - ubytování a stravování, I - doprava, skladování a spoje, J - finanþní zprostĜedkování, K - þinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské þinnosti, L - veĜejná správa a obrana, povinné sociální zabezpeþení, M - vzdČlávání, N - zdravotnictví a sociální péþe, veterinární þinnost, O - ostatní veĜejné, sociální a osobní služby, P - þinnosti domácností, Q - exteritoriální organizace a instituce.

Ɣ Metodologie ZamČstnanost v high-tech zpracovatelském prĤmyslu vyjadĜuje podíl zamČstnaných v technologicky stĜednČ nároþných a nároþných odvČtvích zpracovatelského prĤmyslu na celkovém poþtu zamČstnaných ve zpracovatelském prĤmyslu a ve službách.

Ukazatel zamČstnanosti v high-tech zpracovatelském prĤmyslu podává rámcovou pĜedstavu o zastoupení tČchto odvČtví v ekonomice. Je však tĜeba si uvČdomit, že v jednotlivých zemích se tato odvČtví nemusí vyznaþovat stejnými charakteristikami z hlediska skuteþné technologické nároþnosti. PĜi interpretaci ukazatele je tĜeba brát tuto skuteþnost v úvahu. Nelze tedy jednoznaþnČ vyvozovat závČr, že vyšší hodnota tohoto ukazatele vyjadĜuje vČtší technologickou vyspČlost zemČ.

Technologicky stĜednČ nároþná a nároþná odvČtví zpracovatelského prĤmyslu jsou definovaná na základČ klasifikace ekonomických þinností Evropské unie – NACE. Kritériem pro zaĜazení jednotlivých odvČtví do odvČtví technologicky nároþných je intenzita výzkumu a vývoje jednotlivých ekonomických þinností.


V ýeské republice se pro klasifikaci ekonomických þinností používá OKEý – odvČtvová klasifikace ekonomických þinností, která byla zpracována podle pravidel závazných pro vytvoĜení tČchto klasifikací v þlenských státech EU. TĜídČní bylo prakticky pĜevzato do úrovnČ þtyĜ míst z klasifikace NACE, pouze na pátém místČ byly vytvoĜeny upĜesĖující položky vyjadĜující nČkterá národní specifika.

V zemích EU byl v roce 2003 vČtší podíl zamČstnanosti v high-tech zpracovatelském prĤmyslu než USA, a to o témČĜ 2 procentní body. V USA þinil 4,7 %, zatímco v EU 6,6 %. V rámci EU vykázaly nejvyšší podíl zamČstnanosti v tČchto odvČtvích zpracovatelského prĤmyslu v roce 2003 NČmecko (11,0 %), Slovinsko (8,9 %) a ýR (8,7 %), naopak nejnižší hodnoty Kypr (1,2 %), Lotyšsko (1,9 %) a ěecko (2,0 %). Z hlediska vývoje této zamČstnanosti se ve vyspČlých zemích EU v letech 1997-2003 prosazovala tendence spíše k poklesu tohoto podílu.

Do technologicky nároþných odvČtví jsou zaĜazena následující tĜi odvČtví zpracovatelského prĤmyslu: OKEý: 30 - výroba kanceláĜských strojĤ a poþítaþĤ, 32 - výroba radiových, televizních a spojových zaĜízení a pĜístrojĤ, 33 - výroba zdravotnických, pĜesných, optických a þasomČrných pĜístrojĤ.

ýeská republika se z hlediska zamČstnanosti v hightech zpracovatelském prĤmyslu pohybuje nad prĤmČrem EU. V posledních dvou letech (2002-2003) tento podíl meziroþnČ klesá. Zda jde o dlouhodobČjší tendenci nebo pouze o krátkodobou záležitost, ukáží data za následující roky.

Technologicky stĜednČ nároþná odvČtví tvoĜí pČt odvČtví zpracovatelského prĤmyslu - OKEý: 24 - výroba chemických látek, pĜípravkĤ, léþiv a chemických vláken, 29 - výroba a opravy strojĤ a zaĜízení j. n., 31 - výroba elektrických strojĤ a zaĜízení j. n., 34 - výroba motorových vozidel (kromČ motocyklĤ), výroba pĜívČsĤ a návČsĤ, 35 - výroba ostatních dopravních prostĜedkĤ a zaĜízení.

Ɣ Informaþní zdroje EUROSTAT – Databáze New Cronos – Labour Force Survey. epp.eurostat.cec.eu.int. European Commission – European Innovation Scoreboard 2004. Brussels 2004.

Ukazatel zamČstnanosti v high-tech zpracovatelském prĤmyslu je propoþítán jako podíl, kdy v þitateli je

30


ZamČstnanost v high-tech zpracovatelském prĤmyslu v % z celkové zamČstnanosti ve zpracovatelském prĤmyslu a službách 1997 EU-25 EU-15 Belgie ýeská republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko Malta NČmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie

1998

1999

2000

2001

2002

2003

.. ..

.. ..

.. ..

.. ..

.. ..

.. ..

6,6 7,1

7,5 8,7 6,3 4,6 6,9 7,1 7,4 7,2 .. .. .. 2,0 7,9 .. 10,8 5,1 .. .. 6,4 2,2 .. 8,9 5,4 8,6

7,2 8,7 6,8 3,6 7,2 7,0 7,5 7,6 .. 3,8 0,8 1,6 8,5 .. 11,0 4,9 .. 3,6 6,5 2,4 .. 8,6 5,5 8,6

7,2 8,8 6,4 3,9 7,2 7,2 7,3 7,6 1,1 3,8 0,9 1,8 8,4 .. 10,9 4,7 .. 3,6 6,6 2,2 6,6 8,4 5,5 8,3

6,9 9,0 6,4 4,3 7,2 7,2 7,0 7,6 1,2 3,1 0,6 2,0 8,1 .. 11,2 4,5 .. 3,7 6,8 2,2 6,9 8,7 5,4 7,9

6,6 9,2 7,0 4,9 7,4 7,2 7,3 7,4 1,0 3,2 1,7 1,2 8,8 .. 11,2 4,3 .. 3,6 6,5 2,2 6,8 8,7 5,5 7,7

6,7 8,9 6,3 3,4 7,4 6,8 6,9 7,4 1,1 2,6 2,0 1,2 8,5 8,2 11,4 4,1 .. 3,3 6,6 2,2 8,2 9,2 5,4 7,3

6,4 8,7 6,1 3,4 6,9 6,5 6,3 7,4 1,2 3,0 1,9 1,4 8,3 6,1 11,0 .. .. 3,1 6,2 2,0 8,0 8,9 5,2 7,0

7,7

7,8

7,6

7,3

7,2

6,7

6,3

Poznámky: Údaje za Polsko a Nizozemsko (v roce 2003) nejsou dostupné, protože tyto zemČ poskytují v rámci výbČrového šetĜení pracovních sil nedostateþnou profesní strukturu pracovní síly. Pramen: European Innovation Scoreboard 2004.

ZamČstnanost v high-tech zpracovatelském prĤmyslu v % z celkové zamČstnanosti ve zpracovatelském prĤmyslu a službách (rok 2003) 12 10 8 6 4 2

N Čm Sl eck ov o ý ins es k ká o M re ać p. Sl ars ov ko en sk o Itá lie EU Šv -15 éd sk Fi o ns k EU o -2 Fr 5 an ci Be e lg ie Ve lk Irs á Br k o R itán a k ie ou sk o M al D ta á Šp ns an ko Č Es lsk o t Po on rtu sk ga o ls ko Li tv ě a ec L Lu oty ko ce šs m ko bu rs ko Ky pr

0

31


5.5 ZamČstnanost v high-tech službách

G - obchod, opravy motorových vozidel a výrobkĤ pro osobní spotĜebu a pĜevážnČ pro domácnosti, H - ubytování a stravování, I - doprava, skladování a spoje, J - finanþní zprostĜedkování, K - þinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské þinnosti, L - veĜejná správa a obrana, povinné sociální zabezpeþení M - vzdČlávání, N - zdravotnictví a sociální péþe, veterinární þinnost, O - ostatní veĜejné, sociální a osobní služby, P - þinnosti domácností, Q - exteritoriální organizace a instituce.

Technologický pokrok je jedním z nejdĤležitČjších faktorĤ ekonomického rĤstu a rozvoje. Nepostupuje však ve všech ekonomických þinnostech se stejnou intenzitou. Je proto vhodné vymezit technologicky nároþné þinnosti a sledovat je oddČlenČ.

Ɣ Metodologie High-tech þinnosti dČlí OECD a EUROSTAT na technologicky nároþná odvČtví zpracovatelského prĤmyslu (viz ukazatel zamČstnanosti v high-tech zpracovatelském prĤmyslu) a technologicky nároþné služby. Zastoupení tČchto high-tech odvČtví v ekonomice se obvykle sleduje prostĜednictvím jejich podílu na zamČstnanosti, na vytvoĜeném produktu nebo na pĜidané hodnotČ.

Data o poþtu zamČstnaných v high-tech službách jsou získávána z výbČrových šetĜení pracovních sil, která jsou realizována v jednotlivých þlenských zemích EU pod metodickým vedením EUROSTATu.


Ukazatel zamČstnanosti v high-tech službách pĜedstavuje jeden z dvaceti ukazatelĤ, na základČ kterých EUROSTAT vypoþítává souhrnný inovaþní index. TČchto dvacet ukazatelĤ mapuje situaci ve þtyĜech následujících oblastech: a) lidské zdroje pro inovace, b) tvorba nových znalostí, c) pĜenos a aplikace znalostí a d) financování inovací, výstupy inovací a trhy inovací. Ukazatel zamČstnanosti v high-tech službách slouží pro sledování lidských zdrojĤ pro inovace spoleþnČ se þtyĜmi dalšími ukazateli: absolventi technologických a vČdních disciplín, obyvatelstvo s terciárním vzdČláním, úþast na celoživotním vzdČlávání, zamČstnanost v high-tech zpracovatelském prĤmyslu.

V roce 2003 se zamČstnanost v high-tech službách podílela v prĤmČru EU na zamČstnanosti ve zpracovatelském prĤmyslu a službách témČĜ 3,2 %. TĜi nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykázalo Švédsko (4,9 %), Finsko (4,7) a Dánsko (4,5 %). Naopak nejnižší podíly byly u Portugalska (1,4 %), Litvy (1,7 %) a ěecka (1,8 %). Ve vývoji zamČstnanosti v high-tech službách nelze vypozorovat jednoznaþnou dlouhodobČjší tendenci ani v jedné ze zemí EU. Pouze Kypr vykazuje trvalý meziroþní rĤst, i když data za tuto zemi nejsou k dispozici za celé období let 1997-2003, ale pouze za roky 1999-2003.

Vedle technologicky nároþných služeb EUROSTAT vymezil i znalostnČ nároþné služby, jejichž pojetí je širší. Do znalostnČ nároþných služeb je zaĜazeno celkem 14 odvČtví služeb vþetnČ tĜí high-tech služeb (viz dále).

Jestliže porovnáme situaci v jednotlivých zemích prostĜednictvím dvou krajních rokĤ, za které jsou k dispozici hodnoty ukazatele, je zĜejmé, že v nČkterých zemích došlo k nárĤstu podílu zamČstnanosti v high-tech službách na zamČstnanosti, v jiných zemích naopak k poklesu. Nejvyšší nárĤst zaznamenalo Irsko (66 p.b.), ŠpanČlsko (37 p.b.) a Kypr (36 p.b.). nejvýraznČjší pokles zaznamenala Litva (33 p.b.), Estonsko (17 p.b.) a Slovensko (8 p.b.) .

Ukazatel zamČstnanosti v high-tech službách je vypoþten jako podíl, kdy v þitateli zlomku je poþet zamČstnaných v technologicky nároþných službách a ve jmenovateli je souþet zamČstnaných ve zpracovatelském prĤmyslu a ve službách. Ukazatel je vyjadĜován v procentech.

ýeská republika se v roce 2003 podílem zamČstnanosti v high-tech službách pohybovala na prĤmČru EU25, ale o 0,3 p.b. pod prĤmČrem EU-15. Ve sledovaném období 1997-2003 docházelo s výjimkou dvou let (2001, 2003) k meziroþnímu poklesu tohoto ukazatele. Tím se ýR zaĜadila mezi pČt výše uvedených zemí EU s touto charakteristikou. Podíl na zamČstnanosti se snížil z 3,4 % v roce 1997 na 3,2 % v roce 2003, tedy o 0,2 procentních bodĤ.

Technologicky nároþné služby jsou vymezeny prostĜednictvím odvČtvové klasifikace ekonomických þinností NACE, kterou zpracovala OECD a která má pČtimístnou strukturu. Z této klasifikace vychází þeská národní klasifikace OKEý, která je až do úrovnČ þtvrtého klasifikaþního místa shodná s klasifikací NACE, pouze páté rozlišovací místo je pĜizpĤsobeno národním specifikĤm. Kritériem pro zaĜazení služeb do hightech služeb byl objem výdajĤ na výzkum a vývoj.


Do high-tech služeb OECD zaĜadila následující tĜi odvČtví v klasifikaci OKEý:

European Commission – European Innovation Scoreboard 2004. Brussels, 2004. EUROSTAT – Databáze New Cronos. epp.eurostat.cec.eu.int. EUROSTAT – Innovation in the new Member States and Candidate Countries; Statistics in Focus, 13/2004.

64 – spoje, 72 - þinnosti v oblasti výpoþetní techniky, 73 - výzkum a vývoj. Zpracovatelský prĤmysl je odvČtvovou klasifikací ekonomických þinností tvoĜen skupinou OKEý D. Služby jsou oznaþeny jako OKEý G – Q.

32


ZamČstnanost v high-tech službách v % z celkové zamČstnanosti ve zpracovatelském prĤmyslu a službách 1997 EU-25 EU-15

1998

1999

2000

2001

2002

2003

.. ..

.. ..

.. ..

.. ..

.. ..

.. ..

3,2 3,5


3,3 3,4 3,9 2,8 3,5 3,6 2,4 2,6 .. .. .. 2,3 2,8 .. 2,8 3,1 .. .. 2,3 1,4 .. 2,0 1,7 4,0

3,5 3,2 4,2 2,9 4,6 3,6 3,8 2,6 .. 2,5 1,8 2,5 2,7 .. 2,6 3,3 .. 1,4 2,5 1,5 .. 2,0 1,9 4,4

3,2 3,1 4,5 2,6 4,3 3,8 4,0 2,7 1,5 2,1 2,2 3,6 2,8 .. 2,8 3,6 .. 1,2 2,7 1,5 2,7 2,2 2,1 4,8

3,6 3,0 5,0 2,9 4,4 3,9 4,0 2,9 1,7 2,2 2,3 2,7 3,1 .. 3,0 4,1 .. 1,2 2,8 1,6 3,0 2,5 2,3 5,1

4,1 3,2 4,9 3,4 4,4 4,1 4,1 3,1 1,8 2,0 2,2 3,1 3,2 .. 3,2 4,2 .. 1,4 3,0 1,7 3,0 2,7 2,7 5,2

4,2 3,1 4,7 2,9 4,7 4,1 4,3 3,0 1,9 1,7 2,3 2,2 3,1 3,1 3,3 3,7 .. 1,5 3,5 1,8 2,8 2,3 2,5 5,2

3,9 3,2 4,5 2,3 4,7 4,1 3,9 2,9 2,0 1,7 2,3 2,9 3,1 3,0 3,3 .. .. 1,4 3,3 1,8 2,5 2,7 2,4 4,9

Velká Británie

3,6

3,7

4,2

4,4

4,8

4,5

4,4

Poznámky: Údaje za Polsko a Nizozemsko (v roce 2003) nejsou dostupné, protože tyto zemČ poskytují v rámci výbČrového šetĜení pracovních sil nedostateþnou odvČtvovou strukturu pracovní síly. Pramen: European Innovation Scoreboard 2004.

ZamČstnanost v high-tech službách v % z celkové zamČstnanosti ve zpracovatelském prĤmyslu a službách (rok 2003) 6 5 4 3 2 1

Šv éd sk Fi o ns Ve D ko lk áns á B r ko it á n F r ie an ci Be e lg ie Irs ko E N U-1 Čm 5 R eck ak o ou sk EU o ý es -2 ká 5 M re ać p. ar sk Lu o ce Ma m lta bu rs ko I t á Sl ov lie Sl ins ov ko e Šp ns an ko Č Es lsk to o n Lo sko ty šs ko Ky p ě r ec ko Po L rtu itv ga a ls ko

0

33

ROýENKA KONKURENCESCHOPNOSTI Ɣ POZICE ýESKÉ REPUBLIKY V EU-25

Kvalita lidských zdrojĤ

3,9. Tato skuteþnost je odrazem toho, že podniky stále dávají pĜednost materiálovým investicím pĜed investicemi do lidského kapitálu, že ne zcela doceĖují význam lidského kapitálu pro fungování podniku.

PĜedností ýeské republiky z hlediska kvalifikací a dovedností lidských zdrojĤ je ve srovnání s ostatními þlenskými státy EU vysoký podíl osob, které dosáhly alespoĖ stĜedoškolského vzdČlání. ýR již v souþasné dobČ pĜekraþuje referenþní hodnotu tohoto ukazatele, které má být dosaženo v rámci EU25 v roce 2010. V ýR mČlo ukonþené alespoĖ stĜedoškolské vzdČlání 89 % obyvatelstva ve vČku 25-64 let, referenþní hodnota je 80 %. Velmi pĜíznivý je i nízký podíl osob, které jsou bez vzdČlání nebo mají ukonþené pouze základní vzdČlání. V roce 2004 to bylo pouze 11 % obyvatelstva, což je nejpĜíznivČjší hodnota v rámci celé EU-25. Aby se ýR stala pĜitažlivou pro lokalizaci investic s vysokou nároþností na kvalitu lidského kapitálu, je tĜeba výraznČ zvýšit podíl osob s terciárním vzdČláním a kvalitu tohoto vzdČlání. I když kvalita terciárního vzdČlávání v ýR byla v roce 2005 poprvé hodnocena mírnČ nad prĤmČrem EU-15, ve vztahu k nejvyspČlejším zemím máme stále znaþný odstup. I v pĜípadČ flexibility a adaptability lidí si ýR v posledním roce znaþnČ polepšila a poprvé pĜesáhla prĤmČr EU-25. Tato zjištČní jsou nesmírnČ povzbudivá, nicménČ s jejich vyhodnocením je tĜeba vyþkat na další roky, která ukáží, zda nešlo pouze o doþasný výkyv ovlivnČný pĜíznivým ekonomickým vývojem, ale o dlouhodobČjší pozitivní trend. Velkou slabinou ýR, respektive jejího obyvatelstva ve vČku 16-74 let, je poþítaþová gramotnost, vyjádĜená prostĜednictvím využívání internetu. ýR se nachází pomČrnČ hluboko pod prĤmČrem EU-25. V roce 2004 využívalo internet v ýR pouze 25 % populace, zatímco prĤmČr EU byl 38 %. Rychlejší dohánČní ostatních zemí je možné pouze za pĜedpokladu, že se zlepší dostupnost internetu a že si zejména obyvatelstvo tČch vČkových skupin, které nemČly možnost seznámit se s prací na poþítaþi ve škole, osvojí pĜíslušné dovednosti.

O podceĖování významu vzdČlávání v ýeské republice svČdþí i výdaje na vzdČlávání. Velmi nepĜíznivČ vychází srovnání se zemČmi EU-25 jak ve veĜejných, tak celkových výdajích na vzdČlávací instituce. VeĜejné výdaje v pĜepoþtu na jednoho žáka se sice v letech 2000-2002 mírnČ zvyšovaly, ale tento nárĤst nestaþil na uzavírání rozdílu mezi þeským školstvím a prĤmČrem EU-25, který se naopak ještČ více prohloubil. Jestliže v roce 2000 dosáhl výše 7,1 tis. PPS za všechny úrovnČ vzdČlání, v roce 2002 byl o 300 PPS vyšší. Tato situace byla ovlivnČna zejména zvýšením rozdílu ve výdajích na žáka základního a stĜedního školství, rozdíl u studentĤ terciárního vzdČlávání se naopak snížil. V primárním vzdČlávání se rozdíl prohloubil z 1 700 PPS v roce 2000 na 2 400 PPS v roce 2002, tj. o 41 %, u sekundárního vzdČlávání se rozdíl ve výdajích na žáka/studenta zvýšil o necelých 9 %. U terciárního vzdČlávání se rozdíl snížil o témČĜ 20 %, ovšem výchozí situace byla velmi špatná, rozdíl vĤþi prĤmČru EU25 v roce 2000 pĜedstavoval 3,1 tis. PPS. Tento nepĜíznivý stav je ovlivnČn nejen ekonomickým zaostáváním ýR za vyspČlým jádrem EU, ale i nízkým podílem veĜejných výdajĤ na vzdČlávání na HDP. Podíl tČchto výdajĤ za EU-25 v letech 2000-2002 osciloval kolem 5 %, zatímco v ýR dosáhl roþní prĤmČr 4,2 %, pohyboval se v rozmezí od 4,0 % do 4,4 %. V soukromých výdajích na vzdČlávací instituce se ýR blížila v letech 1999-2001 prĤmČru EU-25. Podíl tČchto výdajĤ na HDP se v rámci EU-25 pohyboval v rozpČtí 0,6 0,5 %, v ýR 0,3 – 0,4 %. K výrazné zmČnČ však došlo v roce 2002, kdy tento podíl klesl na 0,2 %, zatímco na úrovni EU zĤstal na 0,5 %. Zda se jedná o výjimeþný rok nebo o nástup dlouhodobČjší tendence ukáží až data za následující roky.

Úþast na vzdČlávání je odrazem i pĜedpokladem pĜechodu na znalostnČ založenou spoleþnost. ýeská republika však zatím výraznČ zaostává zejména v úþasti na terciárním vzdČlávání, i když po celé období let 1998-2002 se prosazuje mírnČ pozitivní trend. Výše meziroþního nárĤstu v prĤmČru o 2,3 p.b. je však nedostateþná na to, abychom se postupnČ pĜibližovali k severským zemím, které pĜedstavují špiþku z hlediska úþasti na terciárním vzdČlávání. V ýR se v roce 2002 terciárnČ vzdČlávalo pouze necelých 36 % obyvatelstva vČkové skupiny typické pro toto vzdČlávání, zatímco napĜíklad ve Finsku 88 %. Urþitý rozdíl je možné pĜiþíst odlišnostem ve vzdČlávacích systémech, nicménČ rozdíl mezi vyspČlými zemČmi a ýR je pĜíliš vysoký. Ani situace ve vzdČlávání dospČlých není pro ýR pĜíznivá. V roce 2004 se vzdČlávalo pouze 6,3 % obyvatelstva ve vČku 25-64 let. Jestliže se ýR chce pĜiblížit Lisabonskému cíli, který Ĝíká, že by úþast této populace mČla do roku 2010 dosáhnout alespoĖ 12,5 %, tedy dvojnásobku našeho souþasného stavu, je nejvyšší þas pĜijmout taková opatĜení, která by pozitivnČ ovlivnila pĜístup dospČlé populace ke vzdČlávání. Jednou z nejdĤležitČjších složek vzdČlávání dospČlých je vzdČlávání na podnicích. Podle názoru manažerĤ a podnikatelĤ není rozsah investic do školení a rozvoje zamČstnancĤ v ýR dostateþný, resp. je pod prĤmČrem EU-15 i EU-25. Na sedmistupĖové hodnotící škále, kde sedmiþka pĜedstavuje nejlepší situaci, byl v roce 2004 prĤmČr EU-15 5,0, EU-25 4,6, v ýR však pouze

Lidské zdroje pro rozvoj vČdy a technologií jsou tvoĜeny zejména absolventy technických a pĜírodovČdných disciplin. I když v ýR se podíl tČchto absolventĤ na tisíc obyvatel ve vČku 20-29 let zvyšuje, stále je to cca pouze poloviþní podíl oproti prĤmČru EU-25. Toto zjištČní není nijak pĜekvapivé, neboĢ všechny ukazatele týkající se terciárního vzdČlávání ukazují na nedostateþný rozvoj tohoto sektoru. ýR naopak pĜekraþuje prĤmČr EU-25 v podílu odborníkĤ a technických pracovníkĤ (KZAM 2,3) na celkové zamČstnanosti, ale i podíl ICT zamČstnanosti, zamČstnanosti v high-tech zpracovatelském prĤmyslu a high-tech službách. Odborníci a techniþtí pracovníci se na celkové zamČstnanosti podíleli v letech 2000-2004 v ýR prĤmČrnČ 3 %, v EU-25 o nČco ménČ, 2,8 %. VýraznČjší rozdíl byl v ICT zamČstnanosti, kde hodnota tohoto ukazatele dosáhla v prĤmČru za ýR 4 %, v EU-25 pouze 3 % a zamČstnanost v high-tech þinnostech (high-tech zpracovatelský prĤmysl a high-tech služby) se podílela v roce 2004 na celkové zamČstnanosti 12 %, v EU-25 pouze 10 %. Tato pĜíznivá data, která by mohla napovídat o technologické vyspČlosti naší ekonomiky, je však tĜeba hodnotit velice obezĜetnČ, neboĢ vysoká zamČstnanost mĤže být spojena s nižší produktivitou tČchto odvČtví ve srovnání s ostatními zemČmi. Problémem je také skuteþnost, že v ýR jsou do znaþné míry umístČna spíše tzv. nižší patra tČchto high-tech þinností, které nejsou pĜíliš nároþné na vČdu a výzkum.

34

Ro enka konkurenceschopnosti eské republiky 2005

Recommend Documents