ˇ ımsk´ R´ e pr´ avo
Studenti PF UK Vypracovan´ e ot´ azky ke zkouˇ sce 2011
ˇ ımsk´e pr´avo a z´aklady novodob´eho pr´ Tento text vznikl jako pˇr´ıprava na u ´stn´ı zkouˇsku z pˇredmˇetu R´ ava soukrom´eho, vyuˇcovan´eho na pr´ avnick´e fakultˇe UK. Text vytvoˇrili sami studenti prvn´ıho roˇcn´ıku, nemus´ı tedy b´ yt i pˇres veˇsker´e korektury zcela spr´ avn´ y a autoˇri nepˇreb´ıraj´ı ˇz´adnou odpovˇednost za v´ ysledek zkouˇsky. Texty byly vytvoˇreny na wiki student˚ u PF UK http://ius.tulacek.eu/. Cel´ y seznam ot´ azek je ˇclenˇen do dvou ˇc´ ast´ı. Student si u zkouˇsky losuje vˇzdy jednu ot´azku ze skupiny I. a jeednu ot´ azku ze skupiny II. Korektura - Michael Koˇsnar a Fanda Tikal http://www.prf.cuni.cz/intervalla/index.htm - najdete tam napˇr. tipy na nejproblematiˇctˇejˇs´ı ot´ azky a ˇcast´e chyby, kter´e studenti dˇelaj´ı Literatura: ˇ ımsk´e pr´avo, C.H.Beck. • Kincl, Jarom´ır; Urfus, Valentin; Skˇrejpek, Michal: R´ • Urfus, Valentin: Historick´e z´ aklady novodob´eho pr´ava soukrom´eho, C.H.Beck. ˇ ek. • Bal´ık, Stanislav: Rukojet’ k dˇejin´ am ˇr´ımsk´eho pr´ava a jeho instituc´ı, Vydavatelstv´ı a nakladatelstv´ı Aleˇs Cenˇ • Fr´ ydek, Miroslav: Praktick´ a cviˇcen´ı z ˇr´ısmk´eho pr´ava, KEY Publishing. Soubor vygenerov´ an: 8.12.2011, 17:36
2
Obsah 1 Skupina I 1.1 Prameny pr´ ava za republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Lex duodecim tabularum . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Lex a plebiscitum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plebiscitum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Iurisprudentia za republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Edictum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Edikt praetorsk´ y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Edikty v dobˇe c´ısaˇrsk´e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 St´ atn´ı zˇr´ızen´ı za republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7 Obyˇceje v ˇr´ımsk´em pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8 Magistratury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kr´ alovsk´e obdob´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Republika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Princip´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Domin´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9 Comitia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Comitia curiata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Comitia centuriata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Comitia tributa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Concilia plebis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.10 Praetor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.11 Dˇelen´ı ˇr´ımsk´eho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Periodizace ˇr´ımsk´eho st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . Periodizace ˇr´ımsk´eho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı dˇelen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdˇeluje se na pr´ avn´ı oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . 1.12 Ius gentium, ius honorarium . . . . . . . . . . . . . . . . . Ius gentium (pr´ avo n´ arod˚ u) . . . . . . . . . . . . . . . . . Ius honorarium (pr´ avo honor´ arn´ı) . . . . . . . . . . . . . . 1.13 Ius civile . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.14 Prameny pr´ ava za princip´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . 1.15 Constitutiones principum . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.16 Iurisprudentia za princip´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.17 Prameny pr´ ava za domin´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.18 Codex Theodesianus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.19 Citaˇcn´ı z´ akony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.20 Iurisprudentia za domin´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.21 Corpus Iuris Civilis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 529 Novus Iustinianus codex (Codex) . . . . . . . . . . . . 533 Digesta seu Pandectae . . . . . . . . . . . . . . . . . . 533 Institutiones seu Elementa . . . . . . . . . . . . . . . 534 Codex Iustinianus repetitae praelectiones . . . . . . . Justini´ ansk´e novelly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tria volumina (tˇri svazky z´ akon˚ u) . . . . . . . . . . . . . Nedostatky justini´ ansk´ ych kodifikac´ı . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osud CIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.22 Digesta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Form´ aln´ı uspoˇr´ ad´ an´ı l´ atky . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsahov´ a str´ anka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.23 Glos´ atoˇri . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇR ˇ . . . . . . . . . . . . . . . Prameny pr´ ava po z´ aniku ZR ˇR ˇ V´ yvoj ˇr´ımsk´eho imp´eria a ˇr´ımsk´eho pr´ava po z´aniku ZR
3
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10 10 10 11 11 11 11 12 12 12 13 13 14 14 14 15 16 16 16 17 17 17 17 18 18 18 19 19 20 20 20 20 21 21 21 22 23 23 24 24 24 25 25 25 26 26 26 26 26 26 27 27 27 27 27 28
OBSAH
1.24 1.25 1.26 1.27
1.28 1.29 1.30 1.31 1.32 1.33 1.34 1.35 1.36 1.37 1.38 1.39 1.40 1.41 1.42 1.43 1.44 1.45 1.46 1.47 1.48
1.49
1.50 1.51 1.52
1.53 1.54 1.55 1.56
OBSAH
ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . D˚ uvody obnoven´ı z´ ajmu o RP Glos´ atoˇri . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koment´ atoˇri . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇredstavitel´e koment´ ator˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mos gallicus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozd´ıly: glos´ atoˇri a koment´ atoˇri × mos gallicus . . . . . . . . Pˇredstavitel´e mos gallicus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Usus modernus pandectarum (UMP) . . . . . . . . . . . . . . Pˇredstavitel´e UMP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Teoretick´ a a dogmatick´ a stanoviska obecnopr´avn´ı vˇedy UMP Nˇemeck´ a pandektistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı vˇeda pandektn´ıho pr´ ava = nˇemeck´a pandektistika . . Pandektn´ı syst´em soukrom´eho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . ˇR ˇ / Nˇemecku . . . . . . . . . . . . . . . . . Kodifikace ve SR Pˇredstavitel´e nˇemeck´e pandektistiky . . . . . . . . . . . . . . Kodifikace ˇr´ımsk´eho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı subjektivita v ˇr´ımsk´em pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . Zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı v ˇr´ımsk´em pr´avu . . . . . . . Omezen´ı zp˚ usobilosti k pr´ avn´ımu jedn´an´ı v ˇr´ımsk´em pr´avu . V´ yznam vˇeku v ˇr´ımsk´em pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı postaven´ı ˇzen v ˇr´ımsk´em pr´ avu . . . . . . . . . . . . . Tutela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avnick´e osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Capitis deminutio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Personae sui iuris a personae alieni iuris . . . . . . . . . . . . Agnatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy pˇr´ıbuzenstv´ı v ˇr´ımsk´em pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . ˇ Svagrovstv´ ı (affinitas) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Gentilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cognatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Linea recta (linie pˇr´ım´ a) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Linea transversa (obliqua, collateralis; linie poboˇcn´a) . . . . . Servi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik otroctv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ anik otroctv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Manumissio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Propuˇstˇenci (libertini) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Troj´ı status ˇr´ımsk´eho obˇcana . . . . . . . . . . . . . . . . . . Matrimonium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrek´ aˇzky manˇzelstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Absolutn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Relativn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Manus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Majetkov´e vztahy mezi manˇzely . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ akaz vz´ ajemn´eho darov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vˇeno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pacta dotalia – dot´ aln´ı u ´mluvy . . . . . . . . . . . . . . . . . Donatio ante nuptias . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pater familias . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Patria potestas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mancipace (pˇri pohledu na pr´ ava osob) . . . . . . . . . . . . Nemanˇzelsk´e dˇeti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Peculium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Actiones adiecticiae qualitatis - nox´ aln´ı ruˇcen´ı . . . . . . . . . Nox´ aln´ı ruˇcen´ı (Noxae datio) . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adjektick´e ˇzaloby (actiones adiecticiae qualitatis) . . . . . . . Negotium – pojem a druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı jedn´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇredpoklady pr´ avn´ıho jedn´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . Typizace pr´ avn´ıho jedn´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Negotium – obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podm´ınky pr´ avn´ıho jedn´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Condicio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´ˇcinky podm´ınek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Modus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dies a tempus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dies . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tempus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29 29 30 30 30 31 31 31 32 32 33 33 34 34 34 34 35 35 36 37 38 38 39 40 41 42 43 43 43 44 44 44 45 45 46 46 47 47 48 49 51 51 52 52 53 53 53 54 54 54 54 56 56 57 58 58 58 59 59 59 59 59 60 60 61 62 62 62 63
OBSAH
OBSAH
1.57 N´ aleˇzitosti pr´ avn´ıho jedn´ an´ı podle ˇr´ımsk´eho pr´ava . 1. Zp˚ usobilost osob k pr´ avn´ım u ´kon˚ um . . . . . . . . 2. Projev v˚ ule v z´ akonem urˇcen´e formˇe . . . . . . . . 3. Obsah jedn´ an´ı mus´ı b´ yt pr´ avnˇe pˇr´ıpustn´ y. . . . . 4. Neplatnost a naˇr´ıkatelnost pr´ avn´ıho jedn´an´ı . . . 1.58 Projev v˚ ule v ˇr´ımsk´em pr´ avu – formy a vady . . . . Pr´ avnˇe v´ yznamn´e projevy v˚ ule . . . . . . . . . . . . Form´ aln´ı a bezforemn´e zp˚ usoby projevu v˚ ule . . . . Vady v˚ ule a projevu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.59 Error . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Error essentialis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.60 Pohnutky pr´ avn´ıho jedn´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . 1) Vis ac metus (n´ asil´ı a strach) . . . . . . . . . . . . 2) Dolus – podvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.61 Zastoupen´ı v ˇr´ımsk´em pr´ avu . . . . . . . . . . . . . 1.62 Neplatnost pr´ avn´ıho jedn´ an´ı v ˇr´ımsk´em pr´avu . . . . 1.63 Culpa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.64 Bona fides . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pouˇzit´ı dobr´e v´ıry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.65 V´ yvoj a charakter ˇr´ımsk´eho civiln´ıho procesu . . . . ˇ ımˇe . . . . . . . . 1.66 Soudn´ı organizace ve starovˇek´em R´ Obecn´e z´ asady a pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace soudn´ıch proces˚ u. . . . . . . . . . . . . . Procesn´ı strany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr˚ ubˇeh procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aby se strany procesu dostavily k soudu... . . . . . . Kdo a jak soud´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kdy se soud´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Probl´em m´ıstn´ı pˇr´ısluˇsnosti soud˚ u . . . . . . . . . . 1.67 Legisakˇcn´ı proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Legisakˇcn´ı proces a jeho specifika . . . . . . . . . . . Legisakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.68 Exekuce v legisakˇcn´ım ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . 1.69 Formulov´ y proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Formulov´ y proces a jeho specifika . . . . . . . . . . . Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.70 Actiones . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace ˇzalob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Promlˇcen´ı ˇzalob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.71 Actiones in rem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.72 Actiones in personam . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace osobn´ıch ˇzalob . . . . . . . . . . . . . . . 1.73 Actiones poenales . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.74 Formula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ asti formule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . C´ 1.75 Litiscontestatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uˇ 1.76 Majetkov´ a exekuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.77 Cognitio extra ordinem . . . . . . . . . . . . . . . . Rozd´ıly oproti pˇredchoz´ım typ˚ um ˇr´ızen´ı . . . . . . . 1.78 Mimoˇr´ adn´e prostˇredky magistr´ atsk´e . . . . . . . . . 1.79 Interdicta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Interdicta jako mimoˇr´ adn´ y prostˇredek magistr´atsk´ y. Interdicta jako ochrana drˇzby . . . . . . . . . . . . . 1.80 Mimosoudn´ı vyˇreˇsen´ı sporu . . . . . . . . . . . . . . Interdikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Restitutio in integrum . . . . . . . . . . . . . . . . . Praetorsk´e stipulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . Receptum arbitri . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sv´emoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Transactio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Skupina II 2.1 Res - pojem a dˇelen´ı . . . . . . . . . Z´ akladn´ı dˇelen´ı . . . . . . . . . . . . Dˇelen´ı res in commercio . . . . . . . 2.2 Res extra commercium . . . . . . . . Res divini iuris - vˇeci boˇzsk´eho pr´ ava
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
5
. . . . .
. . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
63 63 64 64 64 64 65 65 65 66 66 67 67 67 68 68 70 71 71 72 72 73 73 73 73 73 74 74 75 75 75 75 76 77 77 78 78 78 79 80 80 80 81 82 82 84 84 84 85 85 86 86 86 87 87 87 88 88 88 88 88
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
89 89 89 89 91 91
OBSAH
2.3 2.4 2.5 2.6
2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13
2.14 2.15 2.16 2.17
2.18 2.19 2.20 2.21 2.22 2.23 2.24
2.25 2.26 2.27
2.28 2.29 2.30 2.31
2.32 2.33
OBSAH
Res humane iuris - vˇeci lidsk´eho pr´ ava . . . . . . . Pojem vˇecn´ ych pr´ av . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava nemovitost´ı . . . . . . . . . . . . . . Dominium - obsah a charakter . . . . . . . . . . . Dominium - druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kviritsk´e vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . Bonit´ arn´ı vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozd´ıly mezi kviritsk´ ym a bonit´ arn´ım vlastnictv´ım Vlastnictv´ı k p˚ udˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vlastnictv´ı osob, kter´e nebyly ˇr´ımsk´ ymi obˇcany . . Rei vindicatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Actio publiciana in rem . . . . . . . . . . . . . . . Actio Publiciana in rem . . . . . . . . . . . . . . . Actio negatoria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Omezen´ı vlastnick´eho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . Condominium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spoluvlastnictv´ı (communio, condominium) . . . . Z´ anik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Derivativn´ı zp˚ usoby vzniku vlastnictv´ı . . . . . . . Hlavn´ı zp˚ usoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı zp˚ usoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana vlastnick´eho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . Kviritˇst´ı vlastn´ıci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bonit´ arn´ı vlastn´ıci . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı prostˇredky ochrany . . . . . . . . . . . . . . Mancipatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uˇzit´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jde o pr´ avn´ı jedn´ an´ı: . . . . . . . . . . . . . . . . . In iure cessio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jde o pr´ avn´ı jedn´ an´ı: . . . . . . . . . . . . . . . . . Traditio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jde o pr´ avn´ı jedn´ an´ı: . . . . . . . . . . . . . . . . . Origin´ arn´ı zp˚ usoby vzniku vlastnictv´ı . . . . . . . N´ alez pokladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sm´ıˇsen´ı (commixtio) . . . . . . . . . . . . . . . . . Specifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nabyt´ı plod˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Occupatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bonit´ arn´ı vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . Usucapio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Preskripce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Accessio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fructus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ anik vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Possessio – pojem a obsah . . . . . . . . . . . . . . Detence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace drˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odvozen´ a drˇzba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ztr´ ata drˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Possessio – ochrana . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace interdikt . . . . . . . . . . . . . . . . . Vynutitelnost interdikt . . . . . . . . . . . . . . . . Iura in re aliena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Servitutes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rysy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace sluˇzebnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ykon sluˇzebnosti, pojem drˇzby sluˇzebnosti . . . . Vznik sluˇzebnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ anik sluˇzebnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana sluˇzebnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . Servitutes praediorum . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace pozemkov´ ych sluˇzebnost´ı . . . . . . . . Servitutes personarum . . . . . . . . . . . . . . . . Ususfructus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Superficies a emphyteusis . . . . . . . . . . . . . . Superficies . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emfyteusis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj emfyteutick´eho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . Obligatio – pojem a druhy . . . . . . . . . . . . . . Druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah obligace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
91 92 93 93 94 94 94 94 95 95 95 96 96 97 97 98 98 98 98 98 99 99 99 99 99 100 100 100 100 101 101 101 101 102 102 102 102 103 103 104 104 104 105 105 106 107 107 107 107 108 108 109 109 109 109 109 110 110 111 111 111 112 112 112 113 113 113 113 114 114 115
OBSAH
2.34 2.35 2.36 2.37 2.38 2.39
2.40
2.41 2.42 2.43 2.44
2.45 2.46 2.47 2.48 2.49 2.50 2.51 2.52
2.53 2.54 2.55 2.56
2.57 2.58 2.59 2.60
2.61
OBSAH
Obligace alternativn´ı X generick´ a . . . . . . . . . . . Obligace d´ıln´ a X ned´ıln´ a. . . . . . . . . . . . . . . . Obligace u ´rokov´ a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ ahrada ˇskody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Natur´ aln´ı obligace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obligatio – vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Subjekty obligace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obligatio – zajiˇstˇen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osobn´ı zajiˇstˇen´ı obligace . . . . . . . . . . . . . . . . Ve snaze zlepˇsit postaven´ı vˇeˇritele . . . . . . . . . . Ve snaze poskytnout vˇeˇriteli hospod´ aˇrskou jistotu . . Pˇrevod obligace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Novace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Procesn´ı zastoupen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cesse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrevzet´ı dluhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ anik obligace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Solutio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Novatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Compensatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Confusio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prominut´ı dluhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Concursus duarum causarum lucrativarum . . . . . . Dalˇs´ı zp˚ usoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Solutio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prodlen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prodlen´ı dluˇzn´ıka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prodlen´ı vˇeˇritele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kdyˇz se plnˇen´ı stane po vzniku obligace nemoˇzn´ ym . Novatio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ astavn´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Vˇecn´ a pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Obligaˇcn´ı pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik, obsah a z´ anik z´ astavn´ıho pr´ ava . . . . . . . . Pignus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hypot´eka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Contractus – pojem a druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . == 48. Delictum == . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇredpoklady vzniku deliktu . . . . . . . . . . . . . . Verb´ aln´ı a liter´ arn´ı kontrakty . . . . . . . . . . . . . Kontrakty verb´ aln´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrakty liter´ arn´ı = p´ısemn´e . . . . . . . . . . . . . Re´ aln´e kontrakty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Typov´ a v´ azanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mutuum a usurae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mutuum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Zaloby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Uroky (Usurae) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Commodatum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Zaloby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Precarium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Depositum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konsenzu´ aln´ı kontrakty . . . . . . . . . . . . . . . . Emptio venditio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Povinnosti kupce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Povinnosti prodatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pacta adiecta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pozor! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇredmˇet kupn´ı smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı vady vˇeci u kupn´ı smlouvy . . . . . . . . . . Faktick´e vady vˇeci u kupn´ı smlouvy . . . . . . . . . Locatio conductio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Locatio - conductio rei . . . . . . . . . . . . . . . . . Locatio - conductio operarum . . . . . . . . . . . . . Locatio - conductio operis . . . . . . . . . . . . . . . Lex Rhodia de iactu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Societas a consortium . . . . . . . . . . . . . . . . . Societas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Consortium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
116 116 116 116 117 118 118 119 119 119 120 120 121 121 121 121 121 121 122 122 122 122 122 123 123 123 124 124 124 125 125 125 126 127 127 128 128 129 129 129 130 130 130 131 131 132 132 133 133 133 134 134 134 134 135 135 136 136 136 137 137 137 138 138 138 139 139 139 139 140
OBSAH
2.62 Mandatum . . . . . . . . . . . . . . . . . . Povinnosti mandat´ aˇre . . . . . . . . . . . . Povinnosti mandanta . . . . . . . . . . . . . Ukonˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Zaloby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mandatum qualificatum = u ´vˇerov´ y pˇr´ıkaz . 2.63 Innomin´ atn´ı kontrakty . . . . . . . . . . . . Rei permutatio . . . . . . . . . . . . . . . . Transactio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Precarium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Contractus aestimatorius . . . . . . . . . . 2.64 Negotiorum gestio . . . . . . . . . . . . . . 2.65 Obligationes quasi ex contractu . . . . . . . Bezd˚ uvodn´e obohacen´ı . . . . . . . . . . . . 2.66 Obligationes quasi ex delicto . . . . . . . . Druhy kvazidelikt˚ u . . . . . . . . . . . . . . 2.67 Condictiones sine causa . . . . . . . . . . . 2.68 Pacta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pacta adiecta . . . . . . . . . . . . . . . . . Constitutum debiti . . . . . . . . . . . . . . Recepta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pactum de iureiurando . . . . . . . . . . . . Pacta legitima . . . . . . . . . . . . . . . . 2.69 Odpovˇednost pˇri re´ aln´ ych kontraktech . . . 2.70 Titulus a modus . . . . . . . . . . . . . . . Vztah titulu a modu . . . . . . . . . . . . . Jak se projevuj´ı v kupn´ı smlouvˇe . . . . . . Titulus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.71 Delicta praetoria . . . . . . . . . . . . . . . Vis ac metus . . . . . . . . . . . . . . . . . Dolus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rapina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Calumnia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.72 Furtum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Objektivn´ı pˇredpoklady furta . . . . . . . . Subjektivn´ı pˇredpoklady furta . . . . . . . . ˇ Zaloby z kr´ adeˇze . . . . . . . . . . . . . . . 2.73 Damnum iniuria datum . . . . . . . . . . . 2.74 Iniuria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Actio iniuriarum aestimatoria . . . . . . . . 2.75 Principy dˇedick´eho pr´ ava . . . . . . . . . . Minislovn´ıˇcek dˇedick´eho pr´ ava . . . . . . . 2.76 Testament´ arn´ı zp˚ usobilost . . . . . . . . . . Aktivn´ı testament´ arn´ı zp˚ usobilost . . . . . . Pasivn´ı testament´ arn´ı zp˚ usobilost . . . . . . 2.77 Testament – pojem a druhy . . . . . . . . . Civiln´ı testamenty . . . . . . . . . . . . . . Praetorsk´e testamenty . . . . . . . . . . . . Justini´ ansk´ au ´prava . . . . . . . . . . . . . 2.78 Testament – obsah . . . . . . . . . . . . . . Form´ aln´ı poˇzadavky v klasick´e dobˇe . . . . Osoba ustanoven´ a dˇedicem . . . . . . . . . Pˇr´ıpady dˇelen´ı poz˚ ustalosti pˇri nejasnostech Moˇznost v´ az´ an´ı dˇedice podm´ınkou . . . . . 2.79 Testament - zruˇsen´ı a neplatnost . . . . . . Poˇc´ ateˇcn´ı neplatnost . . . . . . . . . . . . . N´ asledn´ a neplatnost . . . . . . . . . . . . . 2.80 Dˇedick´ a substituce . . . . . . . . . . . . . . Substituce obecn´ a (vulg´ arn´ı) . . . . . . . . Substituce pupil´ arn´ı . . . . . . . . . . . . . Substituce kvazipupill´ arn´ı . . . . . . . . . . 2.81 Legatum a fideicommissum . . . . . . . . . Legatum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fideicommissum . . . . . . . . . . . . . . . Kodicil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇredmˇet odkazu a omezen´ı m´ıry odkaz˚ u . . Nabyt´ı odkazu, jeho neplatnost a odvol´an´ı . Univerz´ aln´ı fideikomis . . . . . . . . . . . . 2.82 Pr´ ava nepominuteln´ ych dˇedic˚ u . . . . . . . Form´ aln´ı pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . Materi´ aln´ı pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . .
OBSAH
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
140 140 140 141 141 141 141 141 142 142 142 142 143 143 143 143 144 145 145 145 145 146 146 147 147 147 148 148 148 148 149 149 149 150 150 150 150 151 152 152 152 153 153 154 154 155 155 155 156 157 157 157 157 157 158 158 158 159 159 159 160 160 160 161 161 161 161 162 162 162 163
OBSAH
2.83 2.84 2.85 2.86 2.87
2.88
OBSAH
Querella inofficiosi testamenti . . . . . . . Slouˇcen´ı FP a MP justini´ anskou novellou Intest´ atn´ı posloupnost civiln´ı . . . . . . . Posloupnost intest´ atn´ı (z´ akonn´ a) . . . . . Civiln´ı intest´ atn´ı posloupnost . . . . . . . Intest´ atn´ı posloupnost praetorsk´ a . . . . . Posloupnost intest´ atn´ı (z´ akonn´ a) . . . . . Praetorsk´ a intest´ atn´ı posloupnost . . . . . Intest´ atn´ı posloupnost justini´ ansk´ a . . . . Posloupnost intest´ atn´ı (z´ akonn´ a) . . . . . Justini´ ansk´ a intest´ atn´ı posloupnost . . . . Poz˚ ustalost – obsah . . . . . . . . . . . . Leˇz´ıc´ı poz˚ ustalost . . . . . . . . . . . . . . Poz˚ ustalost – nabyt´ı . . . . . . . . . . . . Pˇrijet´ı dˇedictv´ı (aditio - adice) . . . . . . Pˇrevod delace . . . . . . . . . . . . . . . . Odm´ıtnut´ı dˇedictv´ı . . . . . . . . . . . . . Vydrˇzen´ı dˇedictv´ı (usucapio pro herede) . Odnˇet´ı dˇedictv´ı (ereptorium) . . . . . . . Kollaˇcn´ı povinnost . . . . . . . . . . . . . Mortis causa donatio . . . . . . . . . . . . Heredes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1) Dom´ ac´ı dˇedicov´e . . . . . . . . . . . . . 2) Extraneov´e - heredes extranei . . . . . Spoludˇedicov´e a jejich postaven´ı . . . . . Pr´ avn´ı ochrana dˇedice . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
A Slovn´ıˇ cek
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
163 163 164 164 164 164 164 164 165 165 165 166 167 167 168 168 169 169 169 169 170 170 170 171 171 172 173
9
Kapitola 1
Skupina I 1.1.
Prameny pr´ ava za republiky
• obyˇ cejov´ e pr´ avo • kr´ alovsk´ e z´ akony (leges reagiae) - v dobˇe kr´alovstv´ı (8.stol. - 510 p.n.l.) – zpr´ avy o nich jsou jenom legendy pˇren´aˇsej´ıc´ı legislativn´ı republik´ansk´e zkuˇsenosti do dob minul´ ych – vlastn´ı dˇejiny ˇr´ımsk´eho pr´ ava zaˇc´ınaj´ı aˇz kolem poloviny 5. stolet´ı pˇr. n. l. vyd´an´ım LDT • • • • •
Lex duodecim tabularum (od pol.5.stol.p.n.l., relevantn´ı v´ yznam do justini´ansk´ ych kodifikac´ı) - viz 1.2 pontifik´ aln´ı interpretace (d˚ uleˇzit´ a dvˇe stolet´ı po vyd´an´ı LDT) - viz 1.2 (dole), a 1.4 komici´ aln´ı legislativa (510 p.n.l. - 96 n.l.) - viz 1.3 ius honorarium (od 367 p.n.l., relevantn´ı v´ yznam do 129 n.l.) - viz ot´azka 1.10 a 1.12 senatus consulta - usnesen´ı sen´ atu, kl´ıˇ cov´ a role za princip´ atu, v podstatˇe nahradily z´akony z komiti´ı, pozdˇeji jen oratio principis a za domin´ atu vytlaˇceny c´ısaˇrsk´ ymi konstitucemi - viz ot´azka 1.14 a 1.17
ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek – R´ avo, str. 14 - 21
1.2.
Lex duodecim tabularum
= Z´ akon dvan´ acti desek • • • • •
nejstarˇ s´ı kodifikace ˇ r´ımsk´ eho obyˇ cejov´ eho pr´ ava (ius civile) pr´ avo primitivn´ı, tvrd´ e, kazuistick´ e, nerozliˇsuje patricije a plebeje pr´ avo agr´ arn´ı spoleˇ cnosti neobsahoval veˇsker´ a pravidla, n´ ybrˇz jen to sporn´a, nejasn´a ˇci zat´ım m´alo vˇzit´a VZNIK: pro probl´emy s interpretac´ı obyˇcejov´eho pr´ava, pˇredevˇs´ım pak pro jeho zneuˇz´ıv´an´ı ze strany patricij˚ u navrhl Gaius toto sepsat, 451 p.n.l. zvolena desetiˇclenn´a komise decemvir˚ u (asi p˚ ulka plebejc˚ u), nefungovaly jin´e magistratury, pozastavena nepsan´ a pr´ava (i pr´avo provokace), 450 p.n.l. n´avrh pˇredloˇzen na 10 bronzov´ ych desk´ ach a schv´ alen, pro ne´ uplnost prodlouˇzen mand´at decemvir˚ u na dalˇs´ı rok, vypracovali dalˇs´ı dvˇe desky X nenechali je schv´ alit, vl´ adli si po sv´em, proto byli svrˇzeni, 449 p.n.l. 12 desek schv´aleno a vystavˇeno na f´ oru • OBSAH: 1.-3.deska pr´ avo procesn´ı, 4.-5. rodinn´ e a dˇ edick´ e (emancipace syna z moci otcovsk´e, zav´ ad´ı z´ akonn´e dˇedick´e pr´ avo nejbliˇzˇs´ıho agn´ ata, z´akaz sˇ natku plebej˚ u a patricij˚ u - zruˇsen 445 p.n.l.), 6.-7. majetkov´ e (nezn´ a vydrˇzen´ı), 8. trestn´ı (rozd´ıl mezi vraˇzdou a zabit´ım), 9.-10. spr´ ava a n´ aboˇ zenstv´ı, 11.-12. vˇ sechochut’ ˇ ıma, nikdy nebyly fyzicky obnoveny; zn´ame ovˇsem citace (napˇr. • OSUD: desky se nejsp´ıˇs roztavily pˇri poˇz´aru R´ v Gaiovˇe uˇcebnici), k dispozici je i u ´ pln´ a rekonstrukce d´ıla ´ • VYZNAM: formulace hmotnˇe i procesnˇe-pr´avn´ıch princip˚ u, orientace na soukrom´e pr´avo, jedin´ ym pramenem pr´ ava aˇz do Codexu Theodosianus, inspirace pro pozdˇ ejˇ s´ı kodifikace, pontifik´ aln´ı interpretace - z´ akon´ık vykl´ adali knˇeˇz´ı, mˇeli na to monopol, zaˇc´ın´a se rodit ˇr´ımsk´a pr´avn´ı vˇeda, postupnˇe pˇrech´ azeli k interpretaci tvoˇriv´e (pˇr. emancipace syna z moci otcovsk´e - Z12D stanovil, ˇze moc otcovsk´a trv´a nad synem doˇzivotnˇe, avˇsak troj´ı prodej syna vede k jej´ımu z´aniku; d´ıky pontifik´aln´ı interpretaci se tento institut zmˇenil na bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ y n´ astroj dobrovoln´eho rozv´az´an´ı otcovsk´e moci) * uˇcebnice str.15-16
10
1.3. LEX A PLEBISCITUM
KAPITOLA 1. SKUPINA I
1.3.
Lex a plebiscitum
Lex 1
• z´ akon, pl. leges • o z´ akonech v prav´em smlova smyslu hovoˇr´ıme pouze v souvislosti s komici´ aln´ı legislativou • od kr´ alovstv´ı aˇ z do konce 1.stol. n.l. (jedin´ y, kdo byl za princip´atu opr´avnˇen svol´avat comitia a navrhovat na nich z´ akony, byl c´ısaˇr; ten byl v t´eto vˇeci velmi zdrˇzenliv´ y) • pˇrij´ımany na centurijn´ım, tributn´ım a plebejsk´ em shrom´ aˇ zdˇ en´ı 1.9 • z´ akonod´ arn´ a iniciativa - konsulov´ e, praetoˇ ri, plebejˇ st´ı tribunov´ e a nˇekdy i cenzoˇ ri; navrhovatel z´ akona = rogator LEGISLATIVN´ I PROCES – promulgace - zveˇ rejnˇ en´ı textu z´ akona rogatorem + ozn´ amen´ı term´ınu hlasov´ an´ı (mezi zveˇrejnˇen´ım a jedn´ an´ım min.24 dn´ı) – recitace - navrhovatel pˇ reˇ cetl text z´ akona – diskuze se nepˇ ripouˇ stˇ ela - doplˇ nky ˇci zmˇeny nemoˇzn´e → rogator tak ˇcasto zaˇclenil do v´ıtan´eho n´ avrhu nepopul´ arn´ı opatˇren´ı s vidinou pravdˇepodobnˇejˇs´ıho pˇrijet´ı → snaˇzil se tomu zabr´anit lex Caecilia Didia (98 p.n.l.): z´ akon m´ a b´ yt monotematick´ y a nesm´ı spojovat rozd´ıln´a ustanoven´ı v jeden celek – hlasov´ an´ı podle centuri´ı nebo tribu´ı, nutn´a prost´ a vˇ etˇ sina - pˇri jej´ım dosaˇzen´ı vyhl´asil u ´ˇredn´ık zv. renuntiatio v´ ysledek – z´ akon nab´ yval ihned platnosti a zpravidla tak´e u ´ˇcinnosti, mohla vˇsak b´ yt stanovena vacatio legis – ne publikace - domnˇenka obezn´ amenosti ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u s textem z´akonu po recitaci na shrom´ aˇzdˇen´ı • • • •
forma: vyryty na kovov´ e desky n´ azev: podle gentiln´ıho jm´ ena navrhovatele, resp. navrhovatel˚ u (napˇr. Caesaovy z´akony = leges Iuliae) platnost z´ akon˚ u: Lex posterior derogat priori. OBSAH: – praescriptio - technick´ a data (datum pˇrijet´ı z´akona, jm´eno rogatora...) – rogatio - vlastn´ı ustanoven´ı z´ akona – sanctio - postup proti tomu, kdo z´akon poruˇs´ı
ˇ ´ • DELEN I PODLE SANKC´ I: – leges perfectae - z´ akony dokonal´e, maj´ı sankci (trest + neplatnost) – leges minus quam perfectae - protiz´akonn´e jedn´an´ı je trestn´e, pˇresto platn´e – leges imperfectae - chyb´ı sankce
Plebiscitum 2
• usnesen´ı plebejsk´ eho tributn´ıho shrom´ aˇ zdˇ en´ı (concilia plebis tributa) • p˚ uvodnˇe z´ avazn´e pouze pro plebeje • 287 p.n.l. na z´ akladˇe Lex Hortensia doˇslo k sjednocen´ı legislativn´ıho procesu, kdy plebiscita stejnˇe jako z´ akony byly schvalov´ any sen´ atem pˇredem... • nˇekter´ a plebisicta mˇela kl´ıˇcov´ y v´ yznam - napˇr. Lex Aquilia de damno – – – – –
poˇ c. 3.stol.p.n.l. upravuje protipr´ avn´ı poˇ skozen´ı ciz´ıho majetku poˇskozen´ y m´ a n´ arok na n´ ahradu nejvyˇ sˇ s´ı ceny, kterou mˇela poˇskozen´a vˇec za posledn´ı mˇ es´ıc z´ akon poˇc´ıt´ a se situac´ı, kdy nˇekdo pˇ r´ım´ ym fyzick´ ym p˚ usoben´ım zniˇ c´ı vˇ ec nen´ı potˇ reba ani u ´ mysl X plat´ı i v absurdn´ım pˇr´ıpadˇe z Digest – na u ´tesu stoj´ı dva lid´e, jeden drˇz´ı v ruce drah´ y ˇsperk, druh´ y ho praˇst´ı do ruky, aniˇz by se dotkl ˇsperku, kter´ y n´aslednˇe spadne do moˇre – z´ akon prohluboval nauku o pˇ r´ıˇ cinn´ e souvislosti
chyb´ı prameny
1.4.
Iurisprudentia za republiky
= pr´ avn´ı vˇ eda za republiky
11
1.5. EDICTUM
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• interpretace obyˇ cejov´ eho pr´ ava p˚ uvodnˇe monopolem pontifik˚ u (knˇeˇz´ı) - pr´avo povaˇzov´ano za boˇzsk´e, pontifikov´e jako jedin´ı znali ˇr´ımsk´ y kalend´aˇr (nepsan´ y, urˇcoval, kter´ y den m´a jak´ y pr´avn´ı charakter - zda bylo moˇzno pod´ avat ˇzalobu, zda nebylo moˇzno pod´avat ˇzalobu ˇci zda se nesmˇelo dˇelat v˚ ubec nic) • tento monopol naruˇsila aˇz laick´ a jurisprudence, 253 p.n.l. se ˇ r´ımsk´ ym veleknˇ ezem stal poprv´e plebejec(Tiberius Coruncanius), zaˇcal veˇ rejnˇ e d´ avat odpovˇ edi na pr´ avn´ı dotazy, uˇcinil z pr´avn´ı vˇedy vˇedu veˇ rejnou, praktickou a laickou • ˇ cinnost ˇ r´ımsk´ ych pr´ avn´ık˚ u: – AGERE - pomoc pˇri v´ ybˇeru ˇzaloby, formulaci n´amitek, jak postupovat na soudˇe – CAVERE - nab´ ad´ an´ı k opatrnosti, jak se vyhnout konflikt˚ um (mimosoudn´ı jedn´an´ı)-tzv. kautel´ arn´ı jurisprudence – RESPONDERE - v´ yklad sporn´ ych ot´azek, interpretace textu z´akon˚ u – charakteristick´e je pro ˇcinnost pr´ avn´ık˚ uu ´zk´e spojen´ı s prax´ı • tato ˇcinnost zprvu kazuistick´ a, pozdˇeji se pˇr´ıpady zaˇcaly zobecˇ novat a vytv´aˇrely se principy a pravidla = regul´ arn´ı jurisprudentia • od 2. stol. literatura, kter´ a se pokouˇs´ı tˇr´ıdit a syntetizovat materi´al na vyˇsˇs´ı u ´rovni - v´ yznamn´e je pˇredevˇs´ım d´ılo pr´ avn´ıka Quinta Mucia Scaevoly, kter´ y zpracoval problematiku ˇr´ımsk´eho pr´ava civiln´ıho * uˇcebnice str.22
1.5.
Edictum
• edikt = obecnˇe jak´ akoliv vyhl´ aˇ ska u ´ˇ redn´ıka, kter´ y m´ a imperium, tj. nejvyˇsˇs´ı naˇrizovac´ı pravomoc • u ´ˇredn´ıci s imperiem - praetor, konsul, dikt´ ator
Edikt praetorsk´ y = vyhl´ aˇ ska, soupis procesn´ıch institut˚ u aplikovateln´ ych na soudˇ e (ˇ zaloby, n´ amitky)
3
• ius honorarium – masa pr´ ava tvoˇren´ a edikty mˇ estsk´ eho praetora ← sepsal jej pˇri n´astupu do funkce, platnost na 1 rok X n´ asleduj´ıc´ı praetoˇri si uvˇedomili, ˇze to co se osvˇedˇcilo pro jednoho, m˚ uˇze fungovat i pro nˇe – praetor v´ az´ an ekvitou (aequitas = smysl pro vyˇsˇs´ı spravedlnost) – v posledn´ıch 2 stolet´ıch republiky se staly nejv´ yznamnˇejˇs´ım pramenem soukrom´eho pr´ava • ius gentium – – – –
masa pr´ ava tvoˇren´ a edikty cizineck´ eho praetora ˇ ıman˚ upravovaly vztahy R´ u s cizinci, resp. cizinc˚ u s cizinci na u ´ zem´ı ˇ r´ımsk´ eho teritoria pˇredevˇs´ım normy obligaˇ cn´ıho pr´ ava ˇ ımany samotn´ postupnˇe se zaˇcaly pouˇz´ıvat i mezi R´ ymi
Edikty v dobˇ e c´ısaˇ rsk´ e 4
• jako jedin´ y republik´ ansk´ y pramen pr´ ava si aspoˇ n po nˇejak´ y ˇcas udrˇzel p˚ uvodn´ı v´ yznam • u ´ˇredn´ıci se soudn´ı pravomoc´ı vyd´ avali edikty aˇz do doby c´ısaˇre Hadri´ana • okolo roku 130 n.l. pr´ avn´ık Salvius Iulianus byl na Hadri´an˚ uv pˇr´ıkaz povˇeˇren zrevidovat edikty mˇestsk´eho a cizineck´eho praetora, kurulsk´ ych aedil˚ u i spr´avc˚ u provinci´ı → vznik´a Vˇ eˇ cn´ y Hadri´ an˚ uv edikt (Edictum perpetuum Hadriani) - z´ avazn´ y, mˇenit jej ˇslo pouze se souhlasem c´ısaˇre → zastaven´ı dalˇs´ıho v´ yvoje honor´ arn´ıho pr´ ava • c´ısaˇ r pˇrebral moc magistr´ at˚ u → mohl stejnˇe jako oni pouze navrhovat z´akony, ne je vyd´avat X mˇel ius edicendi = pr´ avo vyd´ avat vyhl´ aˇsky → constitutione principum ← jedn´ım typem edicta principis = vyhl´ aˇsky upravuj´ıc´ı ot´ azky vztahuj´ıc se na celou ˇr´ıˇsi nebo jen ˇc´ast, zpravidla ot´azky veˇrejn´e spr´avy, ale i soukrom´e a veˇrejn´e pr´ avo Edictum Theodorici • • • • •
doned´ avna se poˇc´ıtala mezi leges Romanae barbarorum soupis norem ˇr´ımsk´eho pr´ ava ˇ ımany, ale i pro G´ z´ avazn´ a nejen pro R´ oty zdrojem 3 kodexy (Gregorianus, Hermogenianus, Theodosianus) + Paulovy Sentence text nen´ı zaps´ an v p˚ uvodn´ı podobˇe, ale ve formˇe v´ ykladu 12
´ ´I ZR ˇ ´IZEN´I ZA REPUBLIKY 1.6. STATN
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• p˚ uvodnˇe pˇripisov´ an ostrog´ otsk´emu kr´ ali Theodorichu X nejnovˇejˇs´ı pr˚ uzkumy uk´azaly, ˇze poch´az´ı z vizig´ otsk´ eho prostˇ red´ı * Ot´ azky ke st´ atnic´ım od Errorka; * uˇcebnice str. 18–20, 27-28, 42
1.6.
St´ atn´ı zˇ r´ızen´ı za republiky
• cca 510 p.n.l. - 27 p.n.l. (poˇc´ atek vl´ ady Oktavi´ana Augusta) ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ • TRI SLOZKY STATNIHO ZRIZEN´ I (nepˇredstavujme si to jako klasickou dˇelbu moci, ˇslo o ide´ aln´ı spojen´ı demokracie, aristokracie a monarchie - viz Polybios, obecky): 1. lidov´ a shrom´ aˇ zdˇ en´ı – demokratick´ y prvek, viz. 1.9 • • • •
comitia curiata comitia centuriata comitia tributa concilia plebis (tributa)
2. sen´ at • p˚ uvodnˇe funkce poradn´ı a v´ ykonn´ a - pˇripravoval zased´an´ı komiti´ı a prov´adˇel jejich usnesen´ı • za republiky zes´ılil → spr´ ava financ´ı, hospodaˇ ren´ı se st´ atn´ım majetkem, zahraniˇ cnˇ e-politick´ a jedn´ an´ı, ot´ azky n´ aboˇ zenstv´ı, vliv na ˇ r´ımskou arm´ adu, kontrola ˇ cinnosti komiti´ı a schvalov´ an´ı n´ avrhu z´ akon˚ u (p˚ uvodnˇe mˇeli sen´atoˇri pr´avo vetovat z´akon pˇrijat´ y komitii → 300 lid´ı m˚ uˇze pozmˇenit v˚ uli vˇsech ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u → blb´ a n´alada → 339 p.n.l. zmˇena, z´akon ˇsel nejdˇr´ıv do sen´atu na pˇredbˇeˇzn´e schv´ alen´ı, pot´e do komitia, kde byl definitivnˇe schv´alen) • ˇ clenstv´ı - doˇ zivotn´ı, za kr´ alovstv´ı n´aˇceln´ıci jednotliv´ ych rod˚ u, od republiky ˇ clenov´ e jmenov´ ani (kr´ alem, pak konzuly, od 4.st.p.n.l. cenzory) z ˇrad b´ yval´ ych magistr´at˚ u (od 312 p.n.l. i plebejci), poˇcet p˚ uvodnˇe 300 (pak i 600, 1000) • s´ am se nemohl sej´ıt, musel b´ yt svol´an • v ˇcele princeps senatus - ˇr´ıd´ı zased´an´ı X nem˚ uˇze hlasovat • usnesen´ı sen´ atu = senatus consulta (SC) - nemaj´ı s´ılu z´akona, sen´at nem´a v´ ykonnou moc X de facto z´ avazn´ a pro u ´ˇredn´ıky, sen´ at disponoval st´atn´ımi financemi, v pˇr´ıpadˇe neposluˇsnosti u ´ˇredn´ıka jej zkr´ atil o n´ ahrady na v´ ykon funkce (ten byl jinak bezplatn´ y, ˇcestn´ y) 3. magistratury – u ´ˇrady, viz. 1.8 • princip volitelnosti, anuity, bezplatnosti, kolegiality • patricijsk´ e – vyˇsˇs´ı - konzul, praetor, censor (vol´ı c. centuriata) + dikt´ator (jmenuje konzul se souhlasem sen´ atu) – niˇzˇs´ı – kurulsk´ y aedil, kvestor (vol´ı c. tribunata) • plebejsk´ e – plebejsk´ y aedil, tribun lidu (vol´ı concilia plebis tributa) chyb´ı prameny
1.7.
Obyˇ ceje v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
• obyˇ cej = vzorec chov´ an´ı dlouhodobˇ e zachov´ avan´ y, kter´ emu je pˇ riˇ c´ıt´ ana domnˇ enka z´ avaznosti • n´ aleˇ zitosti: – usus longaevus - dlouhodob´e uˇz´ıv´ an´ı – opinio necessitatis - vˇsobecn´e uzn´ an´ı – opinio iuris - uzn´ an´ı ze strany st´ atn´ı moci a s t´ım spojen´e vymahatelnosti • rozd´ıl mezi obyˇ cejem a pr´ avn´ım obyˇ cejem tkv´ı v tom, ˇze pr´avn´ı obyˇcej obsahuje vymahatelnost ze strany st´ atn´ı moci ˇ ıman´e po dlouh´a stalet´ı, kter´a pˇredch´azela vzniku republiky (kr´ • podle obyˇcejov´ ych pravidel ˇzili R´ alovsk´ e obdob´ı) • primitivn´ı nepsan´ e pr´ avo, ˇcasto sakr´ aln´ı charakter, zejm´ena v sankc´ıch – mystick´ e tresty (hrozily proklet´ım, propadnut´ım pachatele boˇzstv˚ um atd...) • tˇesn´e spojen´ı s n´ aboˇzensk´ ymi pˇredstavami, povaˇzov´any za boˇ zsk´ e pr´ avo ˇ ımˇe pontifikov´ • prvn´ımi znalci tohoto pr´ ava byli knˇeˇz´ı, v R´ e - dbali na dodrˇzov´an´ı obyˇcejov´ ych norem, interpretovali je; tuto primitivn´ı pravovˇedu pˇestovali jako tajnou, laik˚ um nepˇ r´ıstupnou 13
1.8. MAGISTRATURY
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• od poˇc´ atku 3.st.p.n.l. se znalost pr´ ava stala i laickou z´ aleˇ zitost´ı • intenzivn´ı interpretaˇcn´ı ˇcinnost Z´ akona 12 desek - kv˚ uli zneuˇz´ıv´an´ı pr´ava ze strany patricij˚ u, viz 1.2 ´ ´ OBDOB´ • JUSTINIANSK E I: – vedle CIC uzn´ av´ ano teoreticky i pr´ avo obyˇcejov´e, jeho v´ yznam vˇsak nebyl velk´ y (etnicky, hospod´ aˇrsky i civilizaˇcnˇe nejednotn´ a ˇr´ıˇse) – obyˇceje vznikaly pouze jako lok´ aln´ı (m´ıstn´ı) – jako takov´e tedy nemohly m´ıt povahu obecnˇe z´ avazn´ ych norem – v samotn´ ych m´ıstech (i velk´e oblasti) mˇely obyˇceje u ´lohu rozhoduj´ıc´ı ˇ • pˇ r´ıklad obyˇ cejov´ eho pravidla v RP: ˇzenˇe se vˇeno vrac´ı za vˇsech okolnost´ı, a to i kdyˇz to nebylo vym´ınˇeno (vyvinulo se z praxe, v souvislosti s rozˇsiˇrov´an´ım voln´ ych“ manˇzelstv´ı, kdy se ˇzeny chtˇely majetkovˇe pojistit ” v pˇr´ıpadˇe rozvodu a vymiˇ novaly si vr´ acen´ı vˇena stipulac´ı) ˇ strany 2, 14, 51, 141 * errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky; * uˇcebnice RP,
1.8.
Magistratury
Kr´ alovsk´ e obdob´ı 5
• u ´ˇredn´ıky vol´ı comitia curiata, rozkvˇet u ´ˇrednictva aˇz za republiky • patˇr´ı mezi nˇe i kr´ al, velitel´ e j´ızdn´ıho vojska... • kr´ alovsk´ a moc zanik´ a nˇekdy koncem 6.stolet´ı, kr´al je nahrazen konzuly
Republika 6
• vznik nov´ ych typ˚ u lidov´ ych shrom´ aˇzdˇen´ı a likvidace politick´eho v´ yznamu kurijn´ıch komici´ı → pˇr´ıznak etatizace ˇr´ımsk´eho spoleˇcenstv´ı • magistratury - politick´ y v´ yznam, veden´ı ˇr´ımsk´eho st´atu • plat´ı principy: – kolegiality - u ´ˇrad obsazen nˇekolika kandid´aty, u ´ˇredn´ık nemohl jednat na vlastn´ı pˇest, o kaˇzd´em z´ amˇeru se musel radit s kolegy, realizovat bylo moˇzn´e jen to, na ˇcem se dohodli vˇsichni ∗ vˇsichni maj´ı tzv. ius intercessionis - pr´avo intercese, tj. zakroˇcit, zabr´anit proveden´ı pl´anu, se kter´ ym vˇsichni u ´ˇredn´ıci nesouhlasili – annuity - doˇcasnosti, zpravidla 1 rok (v´ yjimkou cenzoˇri - 18 mˇes´ıc˚ u - a dikt´ator - 6 mˇes´ıc˚ u) – bezplatnosti - v´ ykon u ´ˇradu se pokl´adal za poctu (latinsky honor, odtud honores → u ´ˇrady, ius honorarium → pr´ avo vznikl´e ˇcinnost´ı u ´ˇredn´ık˚ u), to dovolovalo u ´ˇcast na u ´ˇradech pouze lidem z´amoˇzn´ ym – volitelnosti - voleni lidov´ ym shrom´aˇzdˇen´ım ˇ ´ ˇ • PATRICIJST I MAGISTRI ˇS ˇ´ – VYS I – vol´ı je comitia centuriata, n´aleˇz´ı jim imperium (tj. pˇrikazovac´ı a zakazovac´ı moc, krom cenzor˚ u - ti imperium nemaj´ı) ∗ konzulov´ e (510 p.n.l. - konec 1.stol. n.l.) · p˚ uvodnˇe jeden, pot´e dva · nejvyˇ sˇ s´ı spr´ avci, vrchn´ı velitel´ e vojska, n´ aboˇ zensk´ e fce, svol´ avali sen´ at a komitia, zpoˇ c´ atku sestavovali seznam obˇ can˚ u a sen´ ator˚ u · aˇ z do 450 p.n.l. jedin´ı u ´ˇ redn´ıci s jurisdikc´ı (povoluj´ı/nepovoluj´ı projednat ˇzalobu), pot´e sbor 10 decemvir˚ u, po seps´an´ı LDT vojenˇ st´ı u ´ˇ redn´ıci s moc´ı konzulskou (8-10 ˇcl.) · 367 p.n.l. Lex Licinia Sextia - obnoven´ı konzul´ atu (2, jedn´ım z nich plebej, uˇz ne soudn´ı pravomoc) + vznik u ´ˇ radu praetora (menˇs´ı kolega konzul˚ u, nahrazovali konzuly, kteˇr´ı neus´ atle v´ alˇcili mimo mˇesto; soudn´ı pravomoc ve f´azi in iure - povolov´an´ı/zam´ıt´an´ı ˇzalob) ∗ praetoˇ ri – viz 1.10 ∗ censoˇ ri (444 p.n.l. - konec 1.stol. n.l.) · dva, tento u ´ˇrad povaˇzov´ an za vrchol politick´e kari´ery, obvykle b´ yval´ı konzulov´e · nemaj´ı imperium · vedou cenzus = evidence ˇ r´ımsk´ ych obˇ can˚ u podle majetku, na z´akladˇe nˇeho pak rozdˇelov´ ani do majetkov´ ych tˇr´ıd
14
1.8. MAGISTRATURY
KAPITOLA 1. SKUPINA I
· pozdˇeji nov´e pravomoce → vedou a kontroluj´ı sen´ atorsk´ e album, dohl´ıˇzeli na dobr´ e mravy ˇ ıman˚ R´ u – mohli udˇelit d˚ utku (nota censoria), spravovali nˇekter´e u ´seky st´atn´ıch financ´ı · fungovali jako dvojice - odpadl-li jeden censor, musel druh´ y abdikovat · voleni jednou za 5 let na dobu 18 mˇ es´ıc˚ u, pot´e jejich kompetence pˇrech´azela zejm´ena na konzuly ∗ dikt´ ator (499 - 202 p.n.l.) · jedin´ y vˇ semocn´ y velitel, mˇel zjednat co nejdˇr´ıve poˇ r´ adek, a to i za cenu poruˇ sov´ an´ı lidsk´ ych pr´ av a svobod · jmenov´ an jedn´ım z konzul˚ u se souhlasem sen´ atu v pˇr´ıpadˇe ohroˇzen´ı · tato mimoˇr´ adn´ a magistratura zanik´ a po vyˇ reˇ sen´ı probl´ emu, po 6 mˇ es´ıc´ıch od zvolen´ı, nebo s koncem u ´ˇ redn´ı lh˚ uty konzula, kter´ y jej jmenoval (kv˚ uli mimoˇr´adn´e koncentraci moci, aby nebyla zneuˇzita) · vˇsichni u ´ˇredn´ıci mu jsou podˇr´ızeni, jsou pozastavena veˇ sker´ a veˇ rejn´ a pr´ ava (i pr´avo provokace - odvolat se z rozsudku trestn´ıho soudu k lidov´emu shrom´aˇzdˇen´ı) · je omezen akor´ at velitelem jezdc˚ u, kter´eho si s´am vybere · diktatura zak´ az´ ana na vˇeˇcn´e ˇcasy z´ akonem Marca Antonia ˇ ˇ ´ – NIZSI – vol´ı je comitia tributa, nemaj´ı imperium, pouze potestas, tj. niˇzˇs´ı naˇrizovac´ı pravomoc, i pro nˇe plat´ı princip annuity, kolegiality a bezplatnosti ∗ kvestoˇ ri (kr´ alovstv´ı - konec 1.stol. n.l.) · jejich poˇcet kol´ısal - jiˇz za kr´alovstv´ı (st´ıhali hrdeln´ı zloˇciny), od 5.stol.p.n.l. 4 (2 spravuj´ı st´ atn´ı pokladnu, dva doprov´ az´ı konzuly do v´ alky a spravuj´ı poln´ı pokladnu), ve 3.stol.p.n.l. 8, za Sullovy diktatury 20 - nar˚ ust´an´ı u ´kol˚ u ve spr´avˇe It´alie i provinci´ı ˇ ımˇe, ukl´ad´an´ı desek s texty nov´ · iu ´koly speci´ aln´ı - prov´ adˇen´ı ciz´ıch n´avˇstˇevn´ık˚ u po R´ ych z´ akon˚ u do archivu ∗ kurulˇ st´ı aedilov´ e (367 p.n.l. - konec 1.stol. n.l.) · dva, policejn´ı funkce - dohled nad poˇr´adkem na ulic´ıch a trˇziˇst´ıch · maj´ı soudn´ı pravomoc v trˇ zn´ıch z´ aleˇ zitostech, tvoˇr´ı kolegium se 2 plebejsk´ ymi aedily · p´ eˇ ce o z´ asobov´ an´ı a trh ˇ ´ ˇ I MAGISTRI • PLEBEJST – plebejˇ st´ı tribunov´ e (494 p.n.l. - cca 30 p.n.l.) ∗ p˚ uvodnˇe 4, pozdˇeji 10 ∗ chr´ an´ı z´ ajmy plebejc˚ u proti patricij˚ um, voleni plebejsk´ ym lidov´ ym shrom´aˇzdˇen´ım ∗ ius auxilii - pr´ avo pom´ ahat postiˇzen´ ym ∗ ius intercessionis - pr´ avo vetovat opatˇren´ı patricij˚ u, kter´e by mohlo ˇskodit plebejc˚ um ∗ ius coercendi - pr´ avo trestat kaˇzd´eho, kdo by neuposlechl pˇr´ıkaz tribuna ∗ pr´ avo svol´ avat plebeje do lidov´ ych shrom´ aˇ zdˇ en´ı ∗ pozdˇeji pr´ avo svol´ avat k zased´ an´ı sen´ at, po Lex Hortensia pr´ avo navrhov´ an´ı nov´ ych norem – plebejˇ st´ı aedilov´ e (494 - cca 30 p.n.l.) ∗ dva, v kolegiu s kurulsk´ ymi aedily ∗ voleni plebejsk´ ym shrom´ aˇzdˇen´ım ∗ spr´ avci plebejsk´ ych chr´ am˚ u a poklad˚ u v nich uloˇzen´ ych (aedes = budova, chr´am) • apparitores – pomocn´ eu ´ˇ rednick´ e s´ıly (p´ısaˇri, hlasatel´e. . . ) – dost´avaj´ı plat, fce neznamenala poctu
Princip´ at 7
• republik´ ansk´ e magistratury se nemohly v´ yznamnˇeji uplatnit, zˇc´asti zanikly, zˇc´asti se udrˇzely (konzulov´e pouze spr´ avn´ı a soudn´ı fce, rozvoj ˇcinnosti praetor˚ u pozastaven Vˇeˇcn´ ym Hadri´anov´ ym ediktem), ale ztratily jak´ ykoliv politick´ y v´ yznam - nemohly nad´ ale svol´ avat lidov´ a shrom´ aˇ zdˇ en´ı a navrhovat z´ akony • u ´ˇredn´ıky vyb´ır´ a c´ısaˇr, dost´ avaj´ı plat • spr´ avci provinci´ı – ze stavu jezdeck´eho - procuratores – ze stavu sen´ atorsk´eho - praesides – praefectus Aegypti - spr´ avce nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı provincie - Egypta, velmi rozs´ahl´e pravomoci • spr´ ava mˇ esta – praefectus Urbi – policejn´ı prezident ˇ ıma – praefectus annonae – z´ asobov´ an´ı R´ 15
1.9. COMITIA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– praefectus vigilum – hlava poˇ z´ arn´ı policie – kur´ atoˇri pro r˚ uzn´e z´ aleˇzitosti (vodovody, veˇrejn´e budovy...) • osobn´ı kabinet – u ´ˇredn´ıci rozdˇeleni do oddˇelen´ı podle z´aleˇzitost´ı, kter´ ym se vˇenuj´ı – – – –
a rationibus – hospod´ aˇ rstv´ı a finance a libellis – vyˇ rizov´ an´ı ˇ z´ adost´ı soukrom´ ych osob v˚ uˇ ci panovn´ıkovi ab epistulis – odpovˇ edi na dopisy a memoriam – zaznamen´ av´ an´ı panovn´ıkov´ ych rozhodnut´ı
• praetori´ ani – osobn´ı str´ aˇ z, v ˇcele praefectus praetorio
Domin´ at 8
• reorganizov´ an c´ısaˇrsk´ y dv˚ ur, c´ısaˇr volnˇe jmenuje u ´ˇredn´ıky s dlouh´ ymi jm´eny – – – –
comes sacrarum largitionum – spravuje veˇ rejnou pokladnu comes rei privatae – spravuje soukromou pokladnu magister officiorum – v ˇcele vojensk´ e gardy a dvorsk´ eho sluˇ zebnictva quaestor sacri palatii – n´ aˇ celn´ık c´ısaˇ rsk´ eho pal´ ace, tvorba pr´ava a vyd´av´an´ı z´akon˚ u
ˇ strany 4-13 * uˇcebnice RP,
1.9.
Comitia
ˇ ıma existovaly r˚ • na u ´zem´ı R´ uzn´ a comitia (neboli lidov´ a shrom´ aˇ zdˇ en´ı), kaˇzd´e bylo organizov´ano na jin´em principu, mˇelo jin´e pravomoci a u ´koly, v´ ysadn´ı postaven´ı v jin´e dobˇe (kr´alovstv´ı a republika, za c´ısaˇrstv´ı ztratily v´ yznam) • ch´ ap´ any jako demokratick´ y prvek (sen´at aristokratick´ y, konzulov´e monarchistick´ y - viz Polybios) • lidov´ a shrom´ aˇzdˇen´ı, kter´ a vznikla vedle shrom´aˇzdˇen´ı kurijn´ıho - tedy centurijn´ı, tributn´ı a plebejsk´e, byly od sam´eho poˇc´ atku republiky ch´ ap´ any jako nejvyˇsˇs´ı org´an ˇr´ımsk´eho st´atu, comitia centuriata a tributa pak reprezentovala vˇsechen populus Romanus, rozhodovala proto i o vˇsech v´ yznamn´ ych probl´emech st´atn´ıho ˇzivota • politick´ a praxe ˇcasem uk´ azala, ˇze shrom´aˇzdˇen´ı jsou vrcholn´ ym org´anem pouze v teorii, jiˇz zp˚ usob organizace d´ avala pˇ revahu lidem majetn´ ym a spoleˇ censky vlivn´ ym, tito lid´e si osvojili praktiky jak shrom´ aˇzdˇen´ı obch´ azet ˇci zneuˇz´ıvat • postupnˇe se objevovaly slabiny - rozr˚ ust´an´ı poˇctu obyvatel a jedn´an´ı se tak st´ale v´ıce u ´ˇcastnili pouze obyvaˇ ıma, obˇcan´e z m´ıst vzd´ tel´ e R´ alenˇejˇs´ıch vz´acnˇe (shrom´aˇzdˇen´ı ztratila povahu n´arodn´ı reprezentace), rozmohla se korupce, mnoho u ´ˇcastn´ık˚ u za u ´ˇcast pob´ıralo odmˇeny ˇci dary, obchodov´ an´ı s hlasy • naposledy shrom´ aˇzdˇen´ı svol´ ana v dobˇe c´ısaˇrstv´ı za Tiberia (syn Augusta Oktavi´ana) - 96 n.l. schv´alen posledn´ı z´ akon z komici´ı • souvis´ı s ot´ azkami - 1.3, 1.6
Comitia curiata 9
• kurijn´ı shrom´ aˇ zdˇ en´ı, na principu rodov´ em, doba kr´ alovsk´ a • kurie = nejvyˇsˇs´ı organizaˇcn´ı jednotka, seskupen´ı pˇ r´ıbuzn´ ych rod˚ u (tˇech bylo 300), k c´ıl˚ um vojensk´ ym, n´ aboˇ zensk´ ym a politick´ ym, 1 kurie se skl´adala z 10 rod˚ u, bylo jich tedy 30, 10 kuri´ı pak tvoˇrilo kmen (lat. tribus) a spojen´ım tˇr´ı latinsk´ ych kmen˚ u vznikl podle tradice populus Romanus (n´arod ˇr´ımsk´ y) • nejvyˇsˇs´ı org´ an, rozhodov´ an´ı o vˇsech probl´emech ˇr´ımsk´e pospolitosti, o v´alce a m´ıru, pˇrij´ım´an´ı nov´ ych obˇcan˚ u, o adopc´ıch a testamentech, volbˇe u ´ˇredn´ık˚ u apod. • kurie vystupovaly jako hlasovac´ı jednotky - kaˇzd´a mˇela jeden hlas, kter´ y po debatˇe a hlasov´an´ı uvnitˇr kurie vyhlaˇsoval curio, to byl nˇeco jako vrcholn´ y pˇredstavitel kurie • rozhodovala prost´ a nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina, tedy v´ıce jak patn´ act kuri´ı • jedn´ an´ı obvykle ˇr´ıdil kr´ al • u ´ˇcast - pouze muˇ zi, schopni vojensk´e sluˇzby • za republiky ztratila na politick´ em v´ yznamu, vytlaˇceny ostatn´ımi shrom´aˇzdˇen´ımi • lex curiata de imperio - kurijn´ı z´ akon o nejvyˇsˇs´ı moci, ˇcas od ˇcasu i v obdob´ı, kdy jiˇz shrom´aˇzdˇen´ı nebylo pˇr´ıliˇs v´ yznamn´e, jak´ ysi zmocˇ novac´ı z´ akon, kter´ y d´aval konsul˚ um a praetor˚ um pr´avo k v´ ykonu nejvyˇsˇs´ı moci, sp´ıˇse formalismus (vyd´ av´ an i v obdob´ı republiky, jedna z m´ala zbyl´ ych funkc´ı) romanus.jpg ΩΩ˙Γromanus.jpgGraphicf ile(typejpg)
16
1.10. PRAETOR
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Comitia centuriata 10
• centurijn´ı/setninov´ e shrom´ aˇ zdˇ en´ı, organizovan´e na majetkov´ em principu, spojeno s dobou ˇ r´ımsk´ e republiky • p˚ uvodnˇe vojensk´ a organizace s nˇekter´ ymi politick´ ymi opr´avnˇen´ımi, pozdˇeji vˇsak i hlasovac´ı a daˇ nov´ a, pˇrelomem reformy Servia Tulia - rozdˇelil veˇsker´e obyvatelstvo do ˇ sesti majetkov´ ych tˇ r´ıd (classes), pot´e se ke kaˇzd´e majetkov´e tˇr´ıdˇe pˇriˇradil urˇcit´ y poˇcet centuri´ı (hlasovac´ıch jednotek), bez ohledu na poˇcetnost tˇr´ıdy -ΩΩΓoprava.jpgΩΩ˙-ΓopravaGraphicf ile(typejpg) image • 98 centuri´ı pˇr´ısluˇselo jezdc˚ um a prvn´ı tˇr´ıdˇe → pˇri rozhodov´an´ı prost´e nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny znamenalo pˇ revahu ˇ ıman˚ majetn´ ych R´ u (timokratick´ y princip) • centurie se d´ ale dˇelily uvnitˇr tˇr´ıd: (a) centurie starˇ s´ıch (seniores) - m´enˇe poˇcetn´e ˇclenstvo, bylo jich v´ıce (b) centurie mladˇ s´ıch (iuniores) - v´ıce poˇcetn´e ˇclenstvo, radik´alnˇejˇs´ı • t´ım, ˇze tu byli zastoupeni patricijov´e i plebejov´e, znamenal jejich vznik v´ yznamn´ y krok k jejich zrovnopr´ avnˇen´ı • shrom´ aˇzdˇen´ı svol´ avali nejvyˇsˇs´ı u ´ˇredn´ıci • pravomoci (a) pˇ rij´ım´ an´ı nov´ ych z´ akon˚ u (b) volba nejvyˇ sˇ s´ıch st´ atn´ıch u ´ˇ redn´ık˚ u (c) vyhl´ aˇ sen´ı v´ alky, schv´ alen´ı m´ıru (d) odvolac´ı instance u hrdeln´ıch zloˇ cin˚ u - pokud obˇcanovi byla uloˇzena pokuta nebo trest smrti, mohl se odvolat k tomuto shrom´aˇzdˇen´ı (viz pr´avo provokace) (e) udˇ elov´ an´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı
Comitia tributa 11
• tributn´ı shrom´ aˇ zdˇ en´ı, organizovan´e na principu u ´ zemn´ım, doba ˇr´ımsk´e republiky • ve vyvinut´e podobˇe z doby republiky je toto shrom´aˇzdˇen´ı organizov´ano podle mˇestsk´ ych a venkovsk´ ych okres˚ u, tedy podle bydliˇ stˇ e ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u • okres˚ u bylo celkem 35 → 31 venkovsk´ ych (bohat´ı statk´aˇri) + 4 mˇ estsk´ e (ˇz´adn´ y nemovit´ y majetek) pˇ revaha aristokracie • svol´ av´ ano nejvyˇ sˇ s´ımi magistr´ aty, vyj´ımeˇcnˇe nˇekter´ ym z pontifik˚ u (pˇri volb´ach nejvyˇsˇs´ıch knˇeˇz´ı) • podobn´e pravomoci jako centurijn´ı shrom´aˇzdˇen´ı, projedn´avala vˇsak zpravidla jenom z´ aleˇ zitosti m´ enˇ e z´ avaˇ zn´ e • pravomoci (a) volba niˇ zˇ s´ıch u ´ˇ redn´ık˚ u (hlavnˇe kv´estor˚ u a aedil˚ u) (b) schvalov´ an´ı z´ akon˚ u (ˇcasto o soukr. pr´avech) (c) odvolac´ı instance pˇ ri odsouzen´ı k pokutˇ e
Concilia plebis 12
• plebejsk´ e shrom´ aˇ zdˇ en´ı, zvl´ aˇstn´ım typem, nepˇ r´ıstupn´ e patricij˚ um • p˚ uvod nejasn´ y, p˚ uvodnˇe se organizovali dle kuri´ı, pot´e dle tribu´ı (proto se jim nˇekdy ˇr´ık´a concilia plebis tributa) • plebiscita - usnesen´ı plebejsk´eho shrom´aˇzdˇen´ı, p˚ uvodnˇe z´avazn´a pouze pro plebeje, ale jak se rozd´ıly mezi patriciji a plebeji vyrovn´ avaly, byla plebiscit˚ um pˇrizn´ana z´avaznost obecn´a • pravomoci 1. volba plebejsk´ ych u ´ˇ redn´ık˚ u - plebejˇst´ı aedilov´e (2), plebejˇst´ı tribunov´e (od 494 p.n.l., kaˇzdoroˇcnˇe 10) 2. pˇ rij´ım´ an´ı plebiscit 3. souzen´ı drobnˇ ejˇ s´ıch trestn´ ych ˇ cin˚ u ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strany 2-6
1.10.
Praetor
• vyˇsˇs´ı patricijsk´ yu ´ˇredn´ık, zˇr´ızen od roku 367 p.n.l. na z´akladˇe Lex Licinia Sextia 17
ˇ ´I R ˇ ´IMSKEHO ´ ´ 1.11. DELEN PRAVA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• politik bez pr´ avn´ıho vzdˇel´ an´ı, nech´ av´ a si radit od pr´avn´ık˚ u, funkˇcn´ı obdob´ı = 1 rok ˇ • POCET: p˚ uvodnˇe 1 praetor, od roku 242 p.n.l. 2 praetoˇri – praetor urbanus – mˇestsk´ y, ˇreˇs´ı pouze spory ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u, svou ˇcinnost´ı rozv´ıj´ı ius honorarium – praetor peregrinus – cizineck´ y, spory, v nichˇz alespoˇ n jedna strana je cizinec, rozv´ıj´ı ius gentium – s rozˇsiˇrov´ an´ım ˇr´ıˇse vzniklo 16 ˇclenn´e kolegium – maj´ı mezi sebou pr´avo intercesse • FUNKCE: – organizuje soudn´ı spor, v prvn´ı ˇc´asti soudn´ıho ˇr´ızen´ı (in iure) rozhoduje o n´aroku ˇzalobce podat ˇzalobu a o z´ avaˇznosti n´ amitek ˇzalovan´eho, posuzuje ot´azky pr´avn´ı (jak´ y trest by n´aleˇzel potenci´ aln´ımu pachateli)a pˇredkl´ ad´ a stran´ am sporu seznam moˇzn´ ych soudc˚ u (pokud se nedok´aˇz´ı domluvit, urˇc´ı jej s´ am) v druh´e ˇc´ asti sporu (apud iudicem) pak soudce posoud´ı ot´azky faktick´e (vina, nevina) a vynese rozsudek – zab´ yv´ a se procesn´ı str´ ankou pr´ ava - soudn´ı prostˇredky (ˇzaloby, n´amitky) i mimosoudn´ı (interdikta odeb´ıral drˇzbu majetku, zakazoval stavbu, pˇridˇeloval dˇedic˚ um poz˚ ustalost...) – kaˇzd´ y praetor pˇri n´ astupu do u ´ˇradu vypracuje edikt = vyhl´aˇska praetora, soupis procesn´ıch institut˚ u (jak´e ˇzaloby a jak´e n´ amitky bude za sv´eho funkˇcn´ıho obdob´ı uzn´avat); p˚ uvodnˇe mohl vyhl´aˇsku bˇehem roku mˇenit, pot´e (r 67.) jiˇz nemohl, po vyd´an´ı Vˇeˇcn´eho Hadri´anova ediktu (129 n.l.) jiˇz praetoˇri nemohli rozv´ıjet d´ ale sv˚ uj edikt – zab´ yv´ a se praktickou str´ ankou pr´ ava, reaguje na soci´aln´ı zmˇeny a v jejich d˚ usledku doplˇ nuje ˇci dokonce mˇ en´ı civiln´ı pr´ avo, zm´ırˇ nuje jeho tvrdost a form´alnost (napˇr. civiln´ı dˇedick´e pr´avo zprvu upˇrednostˇ novalo agn´ atsk´e vztahy, zcela opom´ıjelo kupˇr´ıkladu nemanˇzelsk´e dˇeti ˇci vzd´alenˇejˇs´ı pˇr´ıbuzn´e; praetorsk´e dˇedick´e pr´ avo d´ avalo pˇrednost kogni´atsk´ ym vztah˚ um, rozˇs´ıˇrilo tak´e okruh osob povol´ avan´ ych jako intest´ atn´ı dˇedicov´e) – osobnˇe bych vztah praetorsk´eho pr´ ava k tomu civiln´ımu pˇrirovnal ke vztahu anglick´e equity ke common law – pr´ etorsk´ a equitas – pr´etor˚ uv smysl pro spravedlnost – souvis´ı s 1.12, 2.8, 1.78, 1.79 chyb´ı prameny
1.11.
Dˇ elen´ı ˇ r´ımsk´ eho pr´ ava
Periodizace ˇ r´ımsk´ eho st´ atu 13
• obdob´ı kr´ alovsk´ e (753 pˇr.n.l. – 510 pˇr.n.l.) – Tarquinus Superbus, etrusk´ y kr´al, vyhn´an • obdob´ı republiky (510 pˇr.n.l. – 27 pˇr.n.l.) – Octavianus se st´av´a c´ısaˇrem • obdob´ı c´ısaˇ rstv´ı (27 pˇr.n.l. – 476 n.l.) – princip´ at (31 pˇr.n.l. – 284 n.l.) – Diokleci´an c´ısaˇrem – domin´ at (284 n.l. – 476 n.l.) – z´ anik z´apadoˇr´ımsk´e ˇr´ıˇse
Periodizace ˇ r´ımsk´ eho pr´ ava 14
1. obdob´ı pr´ ava archaick´ eho (753 pˇr.n.l. – 146 pˇr.n.l ) • poˇc´ atky nejasn´e, trv´ a asi aˇz do punsk´ ych v´alek (146 pˇr.n.l.) • zaloˇzeno na obyˇcejov´em pr´ avu 2. obdob´ı klasick´ e (146 pˇr.n.l. - 2. st. n.l. ) • pr´ avo je v rukou praetora, kter´ y je aplikuje a ˇcasto i upravuje • vznikaj´ı vˇsechna odborn´ a pojedn´ an´ı • pr´ avn´ıci maj´ı velk´ y vliv u dvora 3. obdob´ı poklasick´ e (3. st. n.l. – 476 n.l.) • postupn´ a vulgarizace pr´ ava • nevznikaj´ı ˇz´ adn´e nov´e odborn´e texty, ˇspatn´e opakov´an´ı uˇz napsan´eho 4. obdob´ı justini´ ansk´ e (527 n.l. – 565 n.l.) • vyd´ an Kodex, Digesta, Instituce a novelly
18
ˇ ´I R ˇ ´IMSKEHO ´ ´ 1.11. DELEN PRAVA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Dalˇ s´ı dˇ elen´ı 15
• m´enˇe jasn´e hranice, pˇrekr´ yv´ an´ı v jin´ ych ot´azk´ach Pr´ avo psan´ e a nepsan´ e • hranice mezi nimi nen´ı ostr´ a, normy nepsan´eho pr´ava se ˇcasto implementovaly do psan´eho • pr´ avo nepsan´ e (ius non scriptum) – hlavnˇe obyˇcejov´a pravidla sakr´aln´ıho charakteru – udrˇzov´ ano d´ıky v´ıˇre v jeho spr´ avnost a vhodnost • pr´ avo psan´ e (ius scriptum) – Z12D, d´ ale tvoˇreno lidov´ ymi shrom´aˇzdˇen´ımi – komici´ aln´ı legislativa, senatus consulta, c´ısaˇrsk´e konstituce (edicta principis, mandata, decreta, rescripta), praetorsk´e a m´ıstodrˇzitelsk´e edikty a edikty kurulsk´ ych aedil˚ u Ius a fas • fas – soubor lidsk´ ych pˇredstav o tom, co je mil´e ˇr´ımsk´ ym boh˚ um – d´ ano bohy, jak´esi pr´ avo boˇ zsk´ e, ustanoven´ı sakr´aln´ıho charakteru – upravuje n´ aboˇzensk´e pomˇery, stanov´ı sankce pˇredevˇs´ım n´aboˇzensk´e povahy – pˇredch´ az´ı vzniku ius • ius – pr´ avo vytv´ aˇren´e lidmi pro lidi, prof´ann´ı (nen´aboˇzensk´ y) obsah, pr´ avo svˇ etsk´ e, vˇsedn´ı – vytvoˇreno pro lidi, upravuje lidsk´e vztahy a jedn´an´ı – d´ ale se dˇel´ı – dalˇs´ı dˇelen´ı n´ıˇze bude jiˇz dˇelen´ım ius • mos – mor´ alka Soukrom´ e a veˇ rejn´ e pr´ avo • ius privatum – soukrom´e pr´ avo, to, co se t´ yk´ a z´ ajm˚ u soukromn´ık˚ u, to, co prosp´ıv´ a jednotlivc˚ um – ˇr´ımsk´e pr´ avo je hlavnˇe pr´ avem soukrom´ ym – reguluje osobn´ı i majetkov´e vztahy mezi jednotlivci → pr´avo rodinn´e, vˇecn´e, obligaˇcn´ı a dˇedick´e – dˇ elen´ı soukrom´e pr´ ava podle Gaia 1. pr´ avo t´ ykaj´ıc´ı se osob 2. pr´ avo t´ ykaj´ıc´ı se vˇec´ı 3. pr´ avo t´ ykaj´ıc´ı se ˇzalob → obligaˇcn´ı a dˇedick´e pr´avo • ius publicum – pr´ avn´ı pravidla, kter´ a se t´ ykaj´ı z´ aleˇ zitost´ı st´ atu – st´ atn´ı zˇr´ızen´ı, spr´ ava st´ atu, pomˇery jednotlivc˚ u ke st´atu, pr´avo u ´stavn´ı, pr´avo spr´avn´ı, pr´avo trestn´ı – pr´ avo veˇrejn´e je to, kter´e prosp´ıv´ a st´atu, to, co se t´ yk´a ˇr´ımsk´eho st´atu – Ulpianus: veˇrejn´e pr´ avo je to, co je v z´ajmu st´atu, soukrom´e pr´avo je to, co slouˇz´ı jednotliv´emu ˇclovˇeku – Papinianus: pr´ avo veˇrejn´e je to, co nemohou jednotlivci zmˇenit sv´ ymi u ´mluvami Pr´ avo subjektivn´ı a objektivn´ı • subjektivn´ı pr´ avo – opr´ avnˇen´ı jednotlivce v r´amci objektivn´ıho pr´ava (napˇr. ius connubii a ius commercii, osobn´ı pr´ avn´ı postaven´ı jednotlivce) • objektivn´ı pr´ avo – soubor pr´ avn´ıch norem a pr´avn´ıch instituc´ı, iura populi Romani - pr´avn´ı ˇrad ˇr´ımsk´eho st´ atu
Rozdˇ eluje se na pr´ avn´ı oblasti 16
• ius civile – pr´ avo plat´ıc´ı pro vˇsechny ˇr´ımsk´e obˇcany – 1.13 ˇ ıman˚ ˇ ıma • ius gentium – pr´ avo reguluj´ıc´ı styk R´ u s cizinci a cizinc˚ u s cizinci na u ´zem´ı R´ – 1.12 • ius naturale – Ulpianus: Pr´ avo spoleˇcn´e vˇsem lidem, ale i vˇsem ostatn´ım ˇzivoˇcich˚ um.“ ”ıl od ostatn´ıch obsahuje pouze normy ius privatum • ius honorarium – na rozd´ – 1.12 ˇ ımsk´e pr´ ˇ ˇ ımsk´e pr´ * Michal Skˇrejpek: R´ avo v datech, 1997 (str.5-10); * Kincl, Urfus, Skrejpek: R´ avo, 1995; * V´ypisky vakobobˇri; * errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky 19
1.12. IUS GENTIUM, IUS HONORARIUM
1.12.
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Ius gentium, ius honorarium
Ius gentium (pr´ avo n´ arod˚ u) 17
ˇ ıma bez ochrany, s rozr˚ • ˇr´ımsk´ y pr´ avn´ı syst´em vych´ az´ı z personality pr´ ava → cizinci na u ´zem´ı R´ ust´ an´ım ˇr´ıˇse, smˇeny a obchodu nutno revizovat princip personality • pr´ avn´ı ochrana cizinc˚ u (hlavnˇe v ot´ azk´ach obchodn´ıch) - praetor peregrinus (cizineck´ y praetor) a provinˇ cn´ı spr´ avci (praesides provinciarum), nemoˇznost pouˇzit´ı norem ˇr´ımsk´eho pr´ava → vyd´av´any edikty ˇ ıman˚ • je to tedy ˇ r´ımsk´ e pr´ avo urˇ cen´ e k regulaci styku R´ u s cizinci, resp. cizinc˚ u s cizinci na teritoriu ˇ r´ımsk´ eho imp´ eria • zdroje: pr´ avo ciz´ıch n´ arod˚ u + obyˇ ceje stˇ redomoˇ rsk´ ych obchodn´ık˚ u + civiln´ı ˇ r´ımsk´ e pr´ avo + novˇ e vytvoˇ ren´ e normy + m´ıstn´ı obyˇ ceje v provinci´ıch • vznik´ a jako nov´ a masa pr´ ava vymezuj´ıc´ı se proti ius civile, ius gentium je m´ enˇ e form´ aln´ı, jednoduˇ sˇ s´ı, pruˇ znˇ ejˇ s´ı - snaha usnadnit obchod (ˇz´ adn´e formule, staˇcila pouze v˚ ule stran a c´ıl)- pro svou jednoduchost a rozpracovanost obligaˇcn´ıho pr´ ava pˇrej´ım´ano do ius civile • t´ yk´ a se pouze obligaˇ cn´ıho pr´ ava; ostatn´ı pr´avo striktnˇe na principu personality pr´ava • postupem ˇcasu ius gentium pr´ avem obecn´ ym, pˇ r´ıstupn´ ym vˇ sem svobodn´ ym bez rozd´ılu; od 2.stol. n.l. se ztotoˇzn ˇuje s pr´ avem pˇrirozen´ ym (Gaius), vˇetˇsina pr´avn´ık˚ u je vˇsak oddˇeluje
Ius honorarium (pr´ avo honor´ arn´ı) 18
• •
•
•
ˇ ımˇe byla lidov´ jedin´ ym z´ akonod´ arcem v R´ a shrom´ aˇ zdˇ en´ı, mnoho norem ale vzniklo ve skuteˇcnosti soudn´ı prax´ı a edikt´ aln´ı ˇ cinnost´ı praetor˚ u, kurulsk´ ych aedil˚ u praetor mˇel moˇznost vytv´ aˇret pr´ avo v r´ amci soukrom´ eho soudn´ıho ˇ r´ızen´ı, a to v jeho prvn´ı ˇc´asti (in iure) – praetor zv´ aˇzil, zda je n´ arok ˇzalobce leg´aln´ı (m´a oporu v z´akonˇe) a zda n´amitky ˇzalovan´eho jsou dostateˇcnˇe z´ avaˇzn´e, pokud ano, nab´ıdne stran´ am album iudicum (seznam soudc˚ u), pokud se strany neshodnou, zvol´ı soudce s´ am – strany se shodnou, co je nutno povaˇzovat za sporn´e, praetor tuto dohodu potvrd´ı a klasifikuje spor z hlediska pr´ ava (litiskontestace = urˇcen´ı pr´avn´ıho z´akladu sporu a jeho hypotetick´e vyˇreˇsen´ı) → vyd´ a soudci pˇr´ıkaz k vyˇreˇsen´ı sporu ˇcasem z´ akon zaost´ av´ a za v´ yvojem spoleˇ cnosti → pˇr´ıpady bez podkladu v z´akonˇe ˇci zastaral´ y nespravedliv´ y z´ akon → praetor vyuˇz´ıv´ a imperia a dovoluje ˇ r´ızen´ı i bez opory v z´ akonˇ eˇ ci odm´ıt´ a pˇ reˇ zit´ e normy (pˇri rozhodov´ an´ı veden aequitas – smysl pro vyˇsˇs´ı spravedlnost a prosazov´an´ı obecn´eho prospˇechu) – tato praxe z´ akladem tzv. praetorsk´eho ediktu praetorsk´ y edikt
– vyhl´ aˇ sky vyd´ avan´ e praetorem (s pomoc´ı profesion´aln´ıch znalc˚ u pr´ava) pˇri n´astupu do funkce, zavazovaly pouze vydavatele, nicm´enˇe osvˇedˇcen´e zp˚ usoby pˇrej´ımali i n´asleduj´ıc´ı praetoˇri – soupis procesn´ıch institut˚ u, kter´e praetor bude dan´ y rok uzn´avat (ˇzaloby, n´amitky, interdikta) – platily rok, kaˇzd´ y praetor mˇel sv˚ uj edikt – po r. 67 edikty bˇ ehem roku nezmˇ eniteln´ e – 129 n.l. Vˇ eˇ cn´ y Hadri´ an˚ uv edikt - kodifikace praetorsk´eho pr´ava, doˇslo k ukonˇcen´ı v´ yvoje honor´ arn´ıho pr´ ava • v´ıce o praetorovi - 1.10 ˇ ımsk´e pr´ ˇ ımsk´e pr´ * M. Skˇrejpek – R´ avo; * R´ avo od Errorka bez fat´ aln´ıch error˚ u; * z´ apisky z pˇredn´ aˇsky
1.13.
Ius civile
• jeho subjektem jsou ˇ r´ımˇ st´ı obˇ can´ e, ius civile jim povolovalo plnˇe participovat na pr´avn´ım ˇzivotˇe (mohli obchodovat, uzav´ırat manˇzelstv´ı, nakl´ adat s majetkem, poˇrizovat z´avˇet’, dˇedit, svˇedˇcit...) • p˚ uvodnˇe pr´ avo obyˇ cejov´ e - nepsan´e normy sakr´aln´ıho charakteru (zejm´ena v sankc´ıch), nejstarˇs´ı ˇc´ asteˇcn´ y z´ apis ius civile se nach´ az´ı v Z´ akonˇe 12 desek, vych´azelo z pˇrirozen´eho pr´ava • pozdˇeji obˇ cansk´ ym pr´ avem (podrobnˇejˇs´ı u ´prava v Ius civile Papirianum) • tvoˇreno pontifik´ aln´ımi interpretacemi a komici´ aln´ımi z´ akony, pozdˇeji naˇ r´ızen´ımi c´ısaˇ re • podle Papini´ ana - ius civile je to pr´ avo, kter´e sv˚ uj p˚ uvod odvozuje ze z´akon˚ u, plebiscit, sen´atn´ıch usnesen´ı, dekret˚ u c´ısaˇre a z autority pr´ avn´ıch uˇcenc˚ u • ˇcasto je mu vyt´ yk´ ana pomal´ a reakce na zmˇ eny spoleˇ cnosti → d˚ uvod vzniku 1.12 ˇ ımsk´e pr´ ˇ ımsk´e pr´ * M. Skˇrejpek – R´ avo; * R´ avo od Errorka bez fat´ aln´ıch error˚ u; * z´ apisky z pˇredn´ aˇsky 20
´ ´ 1.14. PRAMENY PRAVA ZA PRINCIPATU
1.14.
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Prameny pr´ ava za princip´ atu
• cca 30 p.n.l. - 284 n.l. • obyˇ cejov´ e pr´ avo • leges - komici´ aln´ı legislativa ovˇ sem ztr´ acela na v´ yznamu (magistr´ati pozbyli pravomoci svol´ avat komicia a navrhovat z´ akony lidov´emu shrom´aˇzdˇen´ı, tyto pravomoci pˇreˇsly na c´ısaˇre, ten tak ˇcinil pouze zˇr´ıdka), 96 n.l. posledn´ı z´ akon schv´ alen´ y lid.shrom´aˇzdˇen´ım, legislativa pˇrech´azela na sen´at • sen´ at schvaloval senatusconsulta, postupem ˇcasu vˇsak d´aval souhlas ke kaˇzd´emu n´avrhu c´ısaˇre - oratio principis - veˇsker´ a z´ akonod´ arn´ a moc v rukou c´ısaˇre - vyd´aval nav´ıc svoje naˇr´ızen´ı = constitutiones principum - edicta, mandata, decreta, rescripta (viz. 1.15) • Lex duodecim tabularum - platil v podstatˇe do justini´ansk´ ych kodifikac´ı, kter´e byly v´ yluˇcn´e • praetorsk´ e edikty - do 129 n.l., pak Vˇeˇcn´ y Hadri´an˚ uv edikt(kodifikace praetorsk´eho pr´ava) • ˇ cinnost jurisprudence (Gaius, Papinianus, Ulpianus, Modestinus, Paulus...) ˇ ımsk´e pr´ ˇ ımsk´e pr´ * M. Skˇrejpek – R´ avo; * R´ avo od Errorka bez fat´ aln´ıch error˚ u; * z´ apisky z pˇredn´ aˇsky
1.15.
Constitutiones principum
= c´ısaˇ rsk´ e konstituce • pramen civiln´ıho pr´ ava • hovoˇr´ı se o nich v souvislosti se z´ akonod´arnou ˇcinnost´ı c´ısaˇre za princip´ atu • spoleˇcnˇe s usnesen´ımi sen´ atu (senatus consulta), kter´a se stala z´akonem (s rostouc´ı moc´ı c´ısaˇre sen´ at bez n´ amitek schvaloval vˇsechny n´ avrhy c´ısaˇre) tvoˇrily hlavn´ı prameny pr´ava v tomto obdob´ı • monopol na z´ akonod´ arstv´ı pˇrech´ az´ı na c´ısaˇre (oslaben´ı a pozdˇeji i z´anik comiti´ı, ztr´ata v´ yznamu republik´ ansk´ ych magistr´ at˚ u - ztratili pr´ avo z´ akonod´arn´e iniciativy a pr´avo svol´avat lid.shr.), ten m´a jako magistr´ at ius edicendi - pr´ avo vyd´ avat vyhl´ aˇ sky (platnost nen´ı omezena obdob´ım vl´ady, nemus´ı je vyd´ avat pˇri n´ astupu): – edicta principis – vztahovala se bud’ na celou ˇr´ıˇsi, nebo jenom na ˇc´ast, zpravidla ˇreˇs´ı ot´azky veˇrejn´e spr´ avy (ale i soukrom´e a veˇrejn´e pr´avo), napˇr.: Vˇeˇcn´y Hadri´ an˚ uv edikt – zastavuje v´ yvoj honor´ arn´ıho pr´ ava, 5 Oktavi´ anov´ych edikt˚ u - ot´ azky trestn´ıho procesu, liturgick´ ych povinnost´ı – mandata – instrukce c´ısaˇ re pro podˇ r´ızen´ e u ´ˇ redn´ıky, speci´aln´ı obsah – zavazuj´ı jenom adres´ ata, smˇernice obecnˇejˇs´ıho charakteru – obecn´a z´avaznost, jsou zveˇrejˇ nov´ana – decreta – rozsudky c´ısaˇ rsk´ eho soudu, c´ısaˇr jak interpretuje pr´avo (honor´arn´ı i civiln´ı), tak i vytv´ aˇr´ı pr´ avo nov´e – rozsudek m´ a povahu precedentu – rescripta – odpovˇ edi c´ısaˇ re na dotazy soukromn´ık˚ u ohlednˇ e pr´ ava, dotaz se musel pod´ avat cestou u ´ˇredn´ıho pod´ an´ı a pˇred´ an kancel´aˇri osobnˇe - odpovˇed’ byla pˇrips´ana pod text ˇz´adosti, v praxi byla rescripta ch´ ap´ ana jako obecnˇe z´ avazn´e normy (na jeho z´akladˇe bylo napˇr. moˇzno legitimovat nemanˇzelsk´e d´ıtˇe) ∗ rescriptov´y proces – strana, kter´a chce v´est spor, se obrac´ı na c´ısaˇre, aby ˇreˇsil pr´avn´ı z´aklad sporu, c´ısaˇr vych´ az´ı z informac´ı uveden´ ych v ˇz´adosti – pokud byly pravdiv´e, byl soudce rescriptem v´ az´ an * uˇcebnice (Kincl, Urfus, Skˇrejpek) str.: 27 - 28
1.16.
Iurisprudentia za princip´ atu
• prvn´ı dvˇ e stolet´ı princip´ atu ve znamen´ı hospod´ aˇ rsk´ e prosperity a rozkvˇetu ˇr´ımsk´e kultury → nov´e probl´emy souvisej´ıc´ı s rozvojem vnitˇrn´ıho i zahraniˇcn´ıho obchodu → budov´an´ı nov´eho st´atn´ıho apar´ atu, kter´ y vtahoval pr´ avn´ıky do politick´eho ˇzivota • od Oktavi´ ana Augusta → pr´ avn´ıci na c´ısaˇ rsk´ em dvoˇ re: udˇelov´ an´ı v´ ysad nebo ˇ cestn´ ych titul˚ u → jejich jm´eno l´epe zn´ı, pˇriv´ad´ı to k nim klienty pr´ avo ud´ılet dobr´ a zd´ an´ı jm´enem c´ısaˇre shodn´ y n´ azor takto autorizovan´ ych pr´avn´ık˚ u m´a s´ılu z´ akona a soudce jej mus´ı respektovat pracovali jako konsili´ aˇ ri - st´ al´ı ˇclenov´e c´ısaˇrsk´e rady, pˇr´ıprava jedn´an´ı c´ısaˇrsk´eho soudu, koncipov´ an´ı textu konstituc´ı • mimo c´ısaˇrsk´e sluˇzby pracuj´ı stejn´ ymi formami jako za republiky (agere, cavere, respondere, scribere) • kazuistick´ a metoda – na vysok´e u ´rovni, postupn´e dosp´ıv´an´ı k obecn´emu typu ˇreˇsen´ı + jeho ovˇeˇren´ı v praxi – – – –
21
´ ´ 1.17. PRAMENY PRAVA ZA DOMINATU
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• • • •
prost´ a, nevyumˇ elkovan´ a latina pr´ avn´ıci nebyli z´ akonod´ arci, nemohli vytv´aˇret nov´e normy (resp. jen v mal´e m´ıˇre v r´amci dobr´ ych zd´ an´ı) pr´ avo vykl´ adali a vˇedecky zpracov´ avali jejich spisy se nedochovaly v p˚ uvodn´ı podobˇe, pouze zmodernizovan´e z Digest (probl´em vˇerohodnosti kv˚ uli interpolaci) ´ KLASICKA ´ JURISPRUDENCE • RANA – Marcus Antistius Labeo - souˇcasn´ık Oktavi´ana, nepˇr´ıtel jeho reˇzimu, koment´aˇre k edikt˚ um mˇestsk´eho a cizineck´eho praetora – Gaius Ateius Capito - Labeon˚ uv protivn´ık – ˇ skola Sabini´ an˚ u a Prokuli´ an˚ u - podle ˇr´ımsk´e tradice jejich vznik spojen a rivalitu Labeona a Capita (ˇskoly byly ale zˇrejmˇe mladˇs´ı), rivalita nen´ı velk´a, rozd´ıl spoˇc´ıv´a ve zp˚ usobu v´ yuky
• VRCHOL (pˇrelom 1. a 2. stol. n. l.) – Salvius Iulianus - poradce Hadri´ ana (Edictum perpetuum Hadriani) a Marka Aurelia, p˚ uvodce uˇcen´ı o natur´ aln´ıch obligac´ıch – Iuventius Celsius - definice: pr´ avo je umˇen´ı dobr´eho a spravedliv´eho; nemoˇzn´e nezavazuje – Sextus Pomponius - pegadog, eklektik, rozs´ahl´e d´ılo - Pˇr´ıruˇcka o jedn´e knize - pojedn´an´ı o dˇejin´ ach ˇr´ımsk´eho st´ atu, pr´ ava a jurisprudence aˇz po Hadri´ana – Gaius (2.stol. n.l.) - pedagog, eklektik (zpracov´aval myˇslenky druh´ ych), nezast´aval veˇrejn´e u ´ˇrady, po letech velice uzn´ avan´ y (citaˇcn´ı z´ akony), komentoval LDT, praetorsk´ y edikt...; Institutiones (Uˇcebnice pr´ ava) – dochovalo se v p˚ uvodn´ı podobˇe, pˇrehledn´e, snadno pˇr´ıstupn´e ´ JURISPRUDENCE (2. pol. 2. stol. – 3. stol.) • POZDN´ I KLASICKA – Aemilius Papinianus - nejslavnˇejˇs´ı v t´e dobˇe X v praxi jeho spisy nebyly pˇr´ıliˇs oceˇ nov´any – zhuˇstˇen´ y, vyumˇelkovan´ y text – Iulius Paulus, Domitius Ulpianus - ne pˇr´ıliˇs origin´aln´ı, ale pochopiteln´ı, obl´ıben´ı (cel´a tˇretina Digest pˇrevzata z Ulpi´ ana) – Modestinus, Hermogenianus ˇ ımsk´e pr´ * Errorek bez error˚ u; * Kincl, Urfus, Skˇrejpek – R´ avo str. 28-32
1.17.
Prameny pr´ ava za domin´ atu
• cca 284 n.l. - 476 n.l. • senatusconsulta - usnesen´ı sen´ atu, ta ztratila na v´ yznamu definitivnˇe v prvn´ı tˇretinˇe 4.stol. n.l., kdy Konˇ ımsk´e ˇr´ıˇse do Konstantinopole, kter´a dostala vlastn´ı u stantin pˇrenesl s´ıdlo R´ ´stavu a sen´at • constitutiones principum = leges generales - kl´ıˇcov´a role (1.15) • ˇ cinnost jurisprudence – obdob´ı poklasick´ e, vulgariazce pr´ ava - zjednoduˇsov´an´ı (upuˇstˇen´ı od vˇedeck´ ych pojm˚ u, pr´ avn´ıch princip˚ u, st´ır´ a se rozd´ıl mezi vlastncitv´ım, drˇzbou a vˇecn´ ymi pr´avy k vˇeci ciz´ı)X na druhou stranu je pruˇznˇejˇs´ı, uzn´ av´ a z´ avaznost smluv, rozv´ıj´ı p´ısemnou formu pr´avn´ıho jedn´an´ı – znaˇcn´ y kvantitativn´ı n´ ar˚ ust – kles´ au ´ roveˇ n text˚ u - nesrozumitelnost (doplˇ nov´ano interpretacemi) – vyd´ av´ an´ı uˇ cebn´ıch pom˚ ucek a sb´ırek d˚ uleˇzit´ ych ˇc´ast´ı z knih klasik˚ u (Regulae Ulpiani, Paulovy Sentence – vyd´ av´ any za origin´ aly) – na v´ ychodˇe od 5. stolet´ı obrat - pedagogick´ aˇ cinnost na vysok´ eu ´ rovni: Scholia Sinaitica (koment´ aˇr k Ulpi´ anovi) a Syrsko-ˇr´ımsk´ a pr´ avn´ı kniha (komentuje c´ısaˇrsk´e konstituce) • citaˇ cn´ı z´ akony - 1.19 • kodexy = sb´ırky c´ısaˇrsk´ ych konstituc´ı – Codex Gregorianus - soukrom´ a sb´ırka, sestaven 292/3 n.l., konstituce od Hadri´ana po Diokleci´ ana – Codex Hermogenianus - soukrom´a sb´ırka, pouze konstituce Diokleci´ana z let 291-294 n.l. – Codex Theodosianus - prvn´ı ofici´aln´ı sb´ırka c´ısaˇrsk´ ych konstituc´ı, 438 n.l. plat´ı na v´ ychodˇe, 439 n.l. na z´ apadˇe, konstituce od Konstantina Velik´eho, 16 knih → tituly → konstituce ∗ obˇema soukrom´ ym kodex˚ um je vnˇejˇs´ı podobou bl´ızk´a Fragmenta Vaticana (sb´ırka z Papiniana, Paula, Ulpiana a c´ısaˇrsk´ ych konstituc´ı) ∗ Collatio legum Mosaicarum et Romanarum (Porovn´an´ı z´akon˚ u ˇzidovsk´ ych a ˇr´ımsk´ ych) ˇ citace z Gaia, Paula, Ulpi´ana, Papiniana, Modestina a c´ısaˇrsk´ srovn´ av´ a biblick´e pˇredpisy s RP, ych konstituc´ı 22
1.18. CODEX THEODESIANUS
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• leges Romanae barbarorum - na u ´zem´ı ovl´adan´em barbarsk´ ymi kmeny se nad´ale vyskytuj´ı ˇr´ımˇst´ı obˇcan´e, ˇ proto se Germ´ani rozhodli vypracovat kodifikaci pr´ava z´ d´ıky personalitˇe pr´ ava se ovˇsem ˇr´ıdili RP, avaznou i ˇ ımany pro R´ – Lex Romana Burgundionum - kr´al Gundobad, pˇrelom 5./6.stol. – Lex Romana Visigothorum = Alarich˚ uv brevi´aˇr, 506 n.l. * uˇcebnice (Kincl,Urfus, Skˇrejpek) str.: 35 - 41
1.18.
Codex Theodesianus
• prvn´ı ofici´ aln´ı pokus o kodifikaci pr´ ava od Z´akona 12 desek • zam´ yˇsleno jako z´ akon´ık obsahuj´ıc´ı: 1. pr´ avo star´e – ius = spisy klasick´e jurisprudence 2. pr´ avo nov´e – leges = c´ısaˇrsk´e konstituce - nakonec pouze tyto • • • • • • • • •
komise selhala, po 6 letech nov´ a komise → sb´ırka c´ısaˇ rsk´ ych konstituc´ı od Konstantina Velik´ eho po Theodosia II. v podstatˇe pokraˇ cov´ an´ı sb´ırky Gregoriovy a Hermogenianovy ˇ R, ˇ 439 n.l. pro ZR ˇR ˇ vyhl´ aˇseno 438 n.l. pro VR 16 knih → tituly → kosntituce (chronologicky seˇrazen´e) kaˇzd´ a konstituce na zaˇ c´ atku jm´eno c´ısaˇre, jm´eno adres´ata; na konci datum nevaln´ a juristick´ au ´roveˇ n X velk´ y historick´ y v´ yznam platnost aˇz do 11.stol., vytlaˇcena dokonalejˇs´ımi justini´ansk´ ymi kodifikacemi c´ısaˇrsk´e z´ akony vydan´e po CTh – sebr´ any do soukrom´ ych sb´ırek ˇR ˇ – vytlaˇceno CIC, rukopisy zanikly – VR ˇR ˇ – posttheodosi´ – ZR ansk´ e novely – z´akony z let 438-468 n.l.
ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek- R´ avo; * V´ aclav Petrmichl – st´ atnicov´e ot´ azky
1.19.
Citaˇ cn´ı z´ akony
• v pol. 3. st.n.l. zanikla liter´ arn´ı ˇ cinnost ˇ r´ımsk´ e jurisprudence → d´ıla slavn´ ych pr´avn´ık˚ u se vˇsak pouˇz´ıvala nad´ ale, ale klasick´e texty ˇcasem st´arly, leccos pˇrestalo platit, leccos se stalo sporn´ ym → vznikaly r˚ uzn´e pˇrehledy a v´ ytahy, kter´e vˇsak nemohly klasickou literaturu nahradit ⇒ probl´emy nar˚ ustaly • ve 4. a 5. st. se snaˇzili autoritativnˇe zjednat poˇr´adek c´ısaˇri nˇekolikr´at → stanovili sv´ ymi z´akony nˇekter´ a z´ avazn´ a interpretaˇcn´ı pravidla (pozdˇeji dostaly n´azev citaˇcn´ı z´akony“ – z´akony, jak citovat, jak pouˇz´ıvat) ” → citaˇ cn´ı z´ akony = z´ avazn´ a interpretaˇ cn´ı pravidla ˇ r´ımsk´ ych pr´ avn´ık˚ u (resp. odpovˇedi na pr´ avn´ı dotazy, tzv. responsa) uznan´ a c´ısaˇ rem za pramen pr´ ava • 321 - Konstantin Velik´ y povolil k pouˇz´ıv´an´ı na soudech POUZE vlastn´ı Papini´ an˚ uv text (spisy Responsa – Dobr´ a zd´ an´ı, Quaestiones – Probl´emy), ˇz´adn´e jeho koment´aˇre ( Notae“ – Pozn´amky → zak´ az´ any!) ” vˇcetnˇe spisku Sententiae“, kter´ • 322 - Konstantin Velik´ y potvrdil platnost vˇsech spis˚ u pr´avn´ıka Paula, y ” nebyl Paul˚ uv (autorem byl poklasick´ y koment´ator) ˇ R) ˇ a Valentinianus III. (ZR ˇ R) ˇ naˇrizovali: • 426 - Theodosius II. (VR – – – –
na soudech maj´ı m´ıt platnost pouze spisy Papiniana, Ulpi´ ana, Paula, Modestina a Gaia pˇri r˚ uzn´ ych n´ azorech 5 potvrzen´ ych autorit rozhoduje vˇ etˇ sina pˇ ri rovnosti hlas˚ u (n´ azor˚ u) plat´ı stanovisko Papiniana, pokud Papinian mlˇc´ı, m˚ uˇze si soudce vybrat na konci textu z´ akona je znovu potvrzena platnost Paulov´ ych Sentenc´ı (z dikce z´akonod´arc˚ u pˇritom vypl´ yv´ a, ˇze v jejich dobˇe se toto podvrˇzen´e d´ılko tˇeˇsilo jiˇz neb´ yval´e autoritˇe)
• z´ akon je smutn´ ym svˇedectv´ım o u ´padku ˇr´ımsk´e jurisprudence, nam´ısto tvoˇriv´e interpretace nastoupila trapn´ a pr´ avnick´ a geometrie“, svˇedˇc´ıc´ı o u ´pln´e neschopnosti zaujmout stanovisko i k jednoduch´ ym pr´ avn´ım ” probl´em˚ um → z´ akon mohl praxi tˇeˇzko pomoci (je tak´e zaˇrazen pouze do Theodosiova kodexu, u Justini´ ana uˇz jeho text nenajdeme) * uˇcebnice str. 39
23
´ 1.20. IURISPRUDENTIA ZA DOMINATU
1.20.
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Iurisprudentia za domin´ atu
• poklasick´ e obdob´ı, n´ astup vulgarizace pr´ ava • c´ısaˇ rsk´ e konstituce = leges generales – v´ yluˇcn´ y pramen pr´ ava, jejich poˇ cet stoup´ a, u ´ roveˇ n kles´ a – postupnˇe anonymnˇe doplˇ nov´ any se snahou vysvˇetlit obsah – tzv. interpretace • odborn´ a pr´ avnick´ a literatura – od pol.3.stol. anonymn´ı, v u ´ padku – na poˇc´ atku 4. stol. jeˇstˇe nˇekolik pr´av. ˇskol - studovaly a vykl´ adaly koment´ aˇ re Paula a Ulpi´ ana, opˇetovn´e vyd´ av´ an´ı tˇechto dˇel ← v 6.stol. podklad pro justini´anskou kodifikaci – pˇ redˇ el´ av´ an´ı a zkracov´ an´ı klasick´ ych uˇ cebn´ıch pom˚ ucek a sb´ır´ an´ı pas´ aˇ z´ı z klasick´ ych autor˚ u – florilegia (vyd´ av´ ana pod jm´enem klasika, napˇr. Paulovy“ Sentence) ” – sb´ırky slavn´ ych m´ıst z klasik˚ u + konstituce (kaˇzd´a citace oznaˇcena jm´enem autora) – Codex Gregorianus, Codex Hermogenianus - viz 1.17 – Fragmenta Vaticana - obs´ ahl´ y sborn´ık (Paulus, Papinianus, Ulpianus), pravdˇepodobnˇe uˇcebnice – Porovn´ an´ı z´ akon˚ u ˇ zidovsk´ ych a ˇ r´ımsk´ ych - snaha dok´azat, ˇze biblick´e a ˇr´ımsk´e pˇredpisy jsou si podobn´e • vulgarizace pr´ ava – pr´ avo se zjednoduˇ suje, opouˇ stˇ ej´ı se vˇ edeck´ e pojmy a principy X m´a to i sv´e v´ yhody: pr´ avo je pruˇznˇejˇs´ı, plnˇe se rozv´ıj´ı p´ısemn´a forma pr.jedn´an´ı, uzn´av´a z´avaznost smluv, odstrˇ nuje strnulosti klasick´eho pr´ ava (zejm. v dˇedick´em pr´avu) - viz 1.17 • v 5. stol. na v´ ychodˇ e renesance klasick´ eho pr´ ava - Konstantinopol, Bejr´ ut X na z´apadˇe trv´ a vulgarizace aˇz do z´ aniku st´ atu – Scholia Sinaitica - objeven´e zbytky ˇreck´eho koment´aˇre k Ulpi´anovu d´ılu Libri ad Sabinum – Syrsko-ˇ r´ımsk´ a pr´ avn´ı kniha - koment´aˇr k c´ısaˇrsk´ ym konstituc´ım, nevaln´a u ´roveˇ n • citaˇ cn´ı z´ akony - upravuj´ı pouˇz´ıv´ an´ı spis˚ u pr´avn´ık˚ u na soudech, viz 1.19 • 438 Codex Theodosianus = c´ısaˇrsk´e konstituce od Konstantina Velik´eho, viz 1.18 ˇ ımsk´e pr´ * Errorek bez error˚ u; * Kincl, Urfus, Skˇrejpek – R´ avo str. 35-39
1.21.
Corpus Iuris Civilis
• kodifikace v´ ychodoˇ r´ımsk´ eho c´ısaˇ re Justini´ ana (527-565 n.l.) - dlouhodob´a snaha o obnoven´ı ˇ r´ımsk´ eho imp´ eria → v´ alky s Germ´ any (dobyl It´ alii, Hisp´anni, S Afriku) + kodifikaˇcn´ı pr´ace (sjednocen´ı pr´avn´ıch norem, systemizace, odstranˇen´ı formalism˚ u a archaism˚ u, pr˚ unik do praxe soud˚ u i pr´avn´ı praxe denn´ıho ˇzivota); vl´ adl s manˇzelkou Theodorou (sˇ natkem zruˇsen z´akon zakazuj´ıc´ı sˇ natky mezi sen´atory a n´ızk´ ymi ˇzenami) • prosazen´ı moci c´ısaˇre a katolick´e c´ırkve • v´ yluˇ cn´ y pramen pr´ ava • v latinˇ e • konstrukce: – Codex - sb´ırka c´ısaˇrsk´ ych naˇr´ızen´ı – Digesta - v´ ypisky z dˇel klasick´ ych ˇr´ımsk´ ych pr´avn´ık˚ u – Instituce - uˇcebnice pr´ ava
529 Novus Iustinianus codex (Codex) 19
• 528 n.l. 10ti-ˇclenn´ a komise pr´ avn´ık˚ u – v ˇcele Jan (nejvyˇsˇs´ı dvorsk´ yu ´ˇredn´ık), d´ale Tribonianus, Theofil • u ´kol: sebrat do jedn´e sb´ırky c´ısaˇrsk´e konstituce (z kodex˚ u Gregoriova, Hermogenianova a Theodosiova + doplnit nov´ ymi konstitucemi do vl´ ady Justini´ana) • zvl´ aˇstn´ı z´ akon De novo codice componendo (O sestaven´ı nov´eho kodexu) – – – –
publikov´ an Justini´ anem (528), stanoveny z´asady pro pr´aci kodifikaˇcn´ı komise: zmocnˇena prov´ adˇet zmˇeny, vypouˇstˇet zastaral´e, spojovat v´ıce z´akonn´ ych text˚ u v jedno, neopakovat se pˇridrˇzet se syst´emu Vˇeˇcn´eho Hadri´ anova ediktu inscriptio – na zaˇc´ atku citace(jm´eno c´ısaˇre a jm´eno adres´ata) 24
1.21. CORPUS IURIS CIVILIS
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– subscriptio - na konci citace (m´ısto a datum vyd´an´ı) – konstituce podle obsahu uspoˇr´ ad´ any do vˇetˇs´ıch celk˚ u – titul˚ u – v´ ybˇer konstituc´ı – nejen leges generales, ale i reskripta → stala se definitivnˇe plnohodnotnou formou c´ısaˇrsk´ ych naˇr´ızen´ı • 7.dubna 529 - publikace sb´ırky c´ısaˇrsk´ ych konstituc´ı Novus Iustinianus Codex provedena zvl´aˇstn´ım z´ akonem Summa rei publicae (z´ akaz pouˇz´ıv´ an´ı starˇs´ıch kodex˚ u i pozdˇejˇs´ıch novel, text nedochov´an, po 4 letech pˇrepracov´ an´ı Codexu)
533 Digesta seu Pandectae 20
• 1.22 • 530 n.l. – nov´ a kodifikaˇ cn´ı komise – v ˇcele Tribonianus – u ´kol: poˇr´ıdit sb´ırku pr´ ava star´eho – ius = vybrat z klasick´e jurisprudence vˇse platn´e, ˇziv´e, uˇziteˇcn´e – zahajovac´ı konstituce – Deo auctore (S veden´ım boˇz´ım) – pokyny: ∗ vyb´ırat jen ze spis˚ u autorizovan´ ych pr´avn´ık˚ u doby c´ısaˇrsk´e, neˇr´ıdit se citaˇcn´ım z´akonem z r.426 → nedodrˇzov´ ano (i republik´ ansk´e spisy, Gaius nebyl autorizov´an, byl aˇz v citaˇcn´ım z´akonˇe 426) ∗ zmocnˇen´ı texty modernizovat – pˇrizp˚ usobit potˇreb´am 6.st. → zmˇeny v klasick´ ych textech → sniˇzuje historickou hodnotu × poˇr´ızen´ı sborn´ıku platn´eho pr´ava • 533 n.l. - publikov´ ano ˇrecko-latinskou konstituc´ı Ded´ oken - Tanta • Digesta = 50 knih (tzn. kapitol): kniha → titul (uveden obsah) → fragment (´ uryvek z dˇel klas. pr´ avn´ık˚ u, na zaˇc´ atku fragmentu – inscriptio – autor a n´azev spisu) • u ´ˇcinnost od 30.prosince 533 • citace: D 1(kniha), 2(titul), 3(fragment), 4(paragraf fragmentu) – paragrafy pˇrid´ any pozdˇeji → 1. vˇeta fragmentu oznaˇcena pr. (principium = poˇc´atek), pak ˇc´ıslov´ an´ı • obsah Digest: hl. pr´ avo soukrom´ e (majetkov´e a rodinn´e), veˇrejn´e jen m´alo (trestn´ı ve 2 knih´ach – libri ” terribles“ = knihy straˇsn´e) • Digesta vznikla v politicky bouˇrliv´e dobˇe (532 povst´an´ı Nik´a) → pochybnosti o p˚ uvodu: BLUHMEHO TEORIE (nˇemeck´ y romanista): • kr´ atkost lh˚ uty pˇripisuje v´ ybornˇe organizovan´e pr´aci komise • komise rozdˇelena na tˇri subkomise – kaˇzd´a zpracov´avala urˇcit´e autory a spisy • v kaˇzd´em titulu jsou v´ ypisky urˇcit´eho autora/doby → masy pr´ava: 1. masa Sabinova – koment´ aˇre Paula a Ulpi´ana k Sabinovu d´ılu o pr´avu civiln´ım 2. masa edikt´ aln´ı – koment´ aˇre k edikt˚ um od klasik˚ u 2. a 3.st. 3. masa Papinianova – j´ adrem Responsa a Questiones Papini´ana, Paula, Ulpi´ana 4. masa dodatkov´ a – ostatn´ı autoˇri
533 Institutiones seu Elementa 21
• • • • • •
uˇ cebnice pr´ ava; Tribonianus, Theofil, Dorotheus u ´vod ke studiu Digest, vytvoˇreno ze zn´ am´ ych pom˚ ucek – Gaiova Uˇcebnice a Kaˇzdodenn´ı pˇr´ıpady 533 – vyhl´ aˇ seny jako z´ akon, spolu s Digesty 4 knihy (1.osoby, 2.+3. vˇeci, 4.soudn´ı ˇr´ızen´ı + trestn´ı pr´avo) → tituly → paragrafy (aˇz novˇe) citace: I. nebo Inst. 1(kniha), 2(titul), 3(paragraf) popul´ arn´ı uˇcebnice – struˇcn´ a, pˇr´ıstupn´a a pochopiteln´a forma
534 Codex Iustinianus repetitae praelectiones 22
• • • •
Justini´ an˚ uv Kodex opakovanˇe probran´ y nutnost revidovat Codex + zharmonizovat ho s Digesty a Institucemi komise dodrˇzovala stejn´e z´ asady jako pˇredt´ım 534 – publikaˇcn´ı konstituce Cordi – obsahuje konstituce od Hadriana po Justini´ ana r.534 – ruˇ sil platnost pˇ redeˇ sl´ eho Codexu – 12 knih → tituly → konstituce ∗ 1. kniha - veˇrejn´e a c´ırkevn´ı pr´avo ∗ 2.-8. kniha - soukrom´e pr´ avo ∗ 9. kniha - trestn´ı pr´ avo ∗ 10.-12. kniha - pr´ avo spr´ avn´ı 25
1.22. DIGESTA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Justini´ ansk´ e novelly 23
• nov´e z´ akony – novelly = konstituce vydan´ e po Codexu(ˇrecky, nebyly ofici´alnˇe sebr´any) • v pomˇ eru k Digest´ am maj´ı derogaˇ cn´ı u ´ˇ cinky = plat´ı z´asada lex posterior derogat priori • hl. pr´ avo veˇ rejn´ e, ze soukrom´eho dˇedick´e a rodinn´e
Tria volumina (tˇ ri svazky z´ akon˚ u) 24
• • • • • •
nemˇely ofici´ aln´ı souborn´ y n´ azev - ten d´ an aˇz ve stˇredovˇeku → CIC, poprv´e r. 1583 Codex, Digesta, Instituce + pˇrid´ av´ any Novelly v´ yluˇcn´e, jin´e nemohly b´ yt pouˇz´ıv´ any vz´ ajemn´ y pomˇer tˇr´ı svazk˚ u - neplat´ı z´ asada derogace pozdˇejˇs´ım z´akonem fikce, ˇze vˇsechna m´ısta ve sb´ırk´ ach byla publikov´ana v jeden okamˇzik pˇredpoklad, ˇze nejsou ˇz´ adn´e obsahov´e rozpory
Nedostatky justini´ ansk´ ych kodifikac´ı 25
• form´ aln´ı – leges fugitivae - z´ akony zaˇrazen´e na nespr´avn´e m´ısto – leges geminatae - opakovan´e, zdvojen´e z´akony • obsahov´ e – inkongruence – ne u ´pln´ y soulad norem – antinomie – rozporn´e pˇredpisy, jeden pˇredpis pop´ır´a druh´ y
Dalˇ s´ı informace 26
• reforma pr´ avnick´ eho studia - konstituc´ı Omnem z r. 533 - kodifikace z´akladem pro studium pr´ ava, rozdˇeluje l´ atku na studijn´ı l´eta • tria volumina mˇela v´ yluˇ cnou platnost, ale teoreticky uzn´av´ano i pr´avo obyˇcejov´e • podle konstituce Tanta z r. 533 – dovoleno: pˇ rekl´ adat z lat. do ˇ reˇ ctiny, poˇ rizovat v´ ytahy (sumy) ustanoven´ı, ˇradit vedle sebe paraleln´ı m´ısta (paratitla) – zak´ az´ ano: kriticky studovat texty kodifikac´ı, porovn´ avat s origin´ alem, komentovat z´ akony (crimen falsitatis- z´ akon podvrhu), vykl´adat z´akony (mohl jen c´ısaˇr) – zpoˇc´ atku dodrˇzov´ ano, pozdˇeji se zaˇcala objevovat nov´a literatura - Basiliky ← pot´e zestruˇcnˇeny do Hexabiblos
Osud CIC 27
1. Byzantsk´ aˇ r´ıˇ se • v platnost´ı do roku 1453, CIC zprac. ˇrecky v Basilik´ach, ty pak zkr´aceny na Hexabiblos ˇR ˇ 2. u ´ zem´ı b´ yval´ e ZR • Justini´ an v It´ alii – CIC platn´e tzv. pragmatickou sankc´ı – ne na dlouho • u ´padek pr´ avn´ı vˇedy - znovuobjeven´ı CIC aˇz v 11.stolet´ı ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek - R´ avo; * V´ aclav Petrmichl - st´ atnicov´e ot´ azky; * errorek
1.22.
Digesta
• cel´ y n´ azev Digesta seu Pandectae“ - ˇcesky D´ılo (nebo Sb´ırka) vˇ se obsahuj´ıc´ı ” – lat. digere = poˇr´ adat, srovn´ avat, upravit - u star´ ych pr´avn´ık˚ u obl´ıben´ y n´azev pro odborn´e spisy – lat. seu = neboli, ˇcili – ˇrec. pan dechesthai = vˇse obsahuj´ıc´ı 26
´ ˇ 1.23. GLOSATO RI
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Historie 28
• • • •
vytvoˇrena kodifikaˇcn´ı komis´ı - v ˇcele Tribonianus + 16 spolupracovn´ık˚ u pˇres obrovsk´e mnoˇzstv´ı materi´ alu trvalo vytvoˇren´ı sb´ırky pouh´e tˇri roky (530 - 533 n.l.) kr´ atk´ a a bouˇrliv´ a doba (532 povst´ an´ı N´ık´a) vzbuzuje pochybnosti a vznikly r˚ uzn´e teorie o vzniku Bluhmeho teorie - nˇemeck´ y romanista Friedrich Bluhme pˇriˇsel na to, ˇze kompilaˇcn´ı komise byla rozdˇelena na tˇ ri subkomise, kter´e pracovaly oddˇelenˇe, a kaˇzd´a ˇcerpala jen z dˇel urˇcit´ ych autor˚ u → dˇelen´ı d´ıla: 1. skupina - masa Sabinova“ - koment´aˇre Paula a Ulpi´ana k Sabinovu d´ılu o pr´avu civiln´ım 2. skupina - ”masa edikt´ aln´ı“ - koment´aˇre k edikt˚ um z pera klasik˚ u 2. a 3. stolet´ı 3. skupina - ”masa Papinianova“ - j´adrem Responsa“ a Quaestiones“ Papiniana, Paula a Ulpiana 4. skupina - ”masa dodatkov´ a“ - ze spis˚ u r˚ u”zn´ ych autor˚ u” ” • pr´ ace na sb´ırce se u ´ˇcastnil i s´ am Justini´an, kter´ y autoritativnˇe ˇreˇsil sporn´e ot´azky a vyd´aval r˚ uzn´e smˇernice → pades´ at konstituc´ı - sebr´ any do nedochovan´ ych Quinquaginta decisiones (Pades´ atero rozhodnut´ı) – vyd´ av´ any srpen 530 - ˇr´ıjen 533 – konstituce Deo auctore (S veden´ım boˇ z´ım) - komise mˇela excerpovat (vypisovat) jen z autor˚ u doby c´ısaˇrsk´e, kteˇr´ı mˇeli ius respondendi (c´ısaˇrskou autorizaci, pˇritom kodifik´atoˇri nemˇeli b´ yt v´az´ani citaˇcn´ım ” z´ akonem“ z 426) - nedodrˇzovalo se, pouˇz´ıvaly se i spisy republik´ansk´ ych pr´avn´ık˚ u nebo Gaia, kter´ y autorizaci nemˇel, ale byl autorizov´an dodateˇcnˇe na z´akladˇe citaˇcn´ıho z´akona; touto konstituc´e tak´e kodifikaˇcn´ı komise zapoˇcala pr´ aci - 15. prosince 530 – slavnou konstituc´ı Ded´ oken - Tanta cel´a Digesta publikov´ana - 16. prosince 533 • u ´ryvky z klasick´ ych pr´ avn´ık˚ u nebyly vypisov´any v p˚ uvodn´ım znˇen´ı, ale byly modernizov´any k potˇreb´ am 6. stolet´ı - ˇskrtalo se, vpisovalo, zjednoduˇsovala se latina – interpolace (zmˇ eny) text˚ u ale nebyly tak ˇcast´e, k ˇradˇe zmˇen v d´ılech klasick´ ych pr´avn´ık˚ u doˇslo uˇz dˇr´ıve v dobˇe poklasick´e
Form´ aln´ı uspoˇ r´ ad´ an´ı l´ atky 29
• komise dodrˇzovala z Ulpi´ anova koment´ aˇre k ediktu • na pˇr´ısluˇsn´ ych m´ıstech bylo do masy honor´ arn´ıho pr´ ava zapracov´ano i ius civile • posledn´ı knihy, kde je pr´ avo trestn´ı, spr´avn´ı aj. je dodrˇzov´an syst´em podle Kodexu z roku 529 a podle Ulpi´ anov´ ych knih O u ´ˇradu prokonsula (De officio proconsulis) • tradiˇcn´ı u ´prava - sb´ırka se skl´ ad´ a z 50 knih (z dneˇsn´ıho hlediska sp´ıˇse rozs´ahl´ ych kapitol), knihy se ˇclen´ı na tituly, z nichˇz m´ a rubriku (nadpis; ud´ av´a obsah), tituly se ˇclen´ı na fragmenty (kratˇs´ı ˇci delˇs´ı u ´ryvek ze spis˚ u klasick´ ych pr´ avn´ık˚ u) • na zaˇc´ atku kaˇzd´eho fragmentu jm´eno autora a spisu, ze kter´eho ˇcerp´a (inscriptio) → velk´ y v´ yznam, moˇzno pozn´ avat tvorbu jednotliv´ ych autor˚ u • citace Digest - D + ˇc´ısla - 1. oznaˇcuje knihu, 2. titul, 3. fragmenty, nˇekdy i 4. oznaˇcuj´ıc´ı paragraf fragmentu (zavedeny aˇz v modern´ıch edic´ıch u dlouh´ ych fragment˚ u)
Obsahov´ a str´ anka 30
• obsahuje pˇ rev´ aˇ znˇ e pr´ avo soukrom´ e (hl. majetkov´e a rodinn´e) • veˇrejn´e pr´ avo jen m´ alo (napˇr. trestn´ı pr´ avo pouze dvˇe knihy naz´ yvan´e libri terribiles - Knihy straˇsn´e) - trestn´ı i napˇr. spr´ avn´ı pr´ avo klasiky opom´ıjeno, podle nich souˇc´ast politiky a st´atu, rozv´ıj´ı se aˇz v dobˇe poklasick´e • nejvˇetˇs´ı ˇc´ ast d´ıla poch´ az´ı z dˇel pr´ avn´ık˚ u poklasick´ e doby • u ´vodn´ı pr´ avnˇe teoretick´ a a filosofick´ a pas´ aˇ z velmi stroh´ a (pouze prvn´ı 4 tituly)- ˇr´ımsk´a jurisprudence zamˇeˇrena hlavnˇe prakticky, mˇeli neradi teoretizov´an´ı a obecn´e definice – do prvn´ıch 4 titul˚ u zaˇrazen u ´ryvek z Pomponiova spisku Pˇ r´ıruˇ cka o jedn´ e knize (Liber singularis enchiridii) - dˇejiny ˇr´ımsk´eho st´ atn´ıho zˇr´ızen´ı, prameny pr´ava, posloupnost slavn´ ych pr´avn´ık˚ u ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strany 44 - 48
1.23.
Glos´ atoˇ ri
ˇR ˇ Prameny pr´ ava po z´ aniku ZR 31
27
´ ˇ 1.23. GLOSATO RI
KAPITOLA 1. SKUPINA I
ˇR ˇ pro ˇr´ımsk´e obˇcany d´ıky principu personality v podstatˇe nic neznamenal → nad´ale se ˇr´ıdili RP ˇ • z´ anik ZR • na u ´zem´ı ovl´ adan´em barbarsk´ ymi kmeny se nad´ale vyskytuj´ı ˇr´ımˇst´ı obˇcan´e ← d´ıky personalitˇe pr´ava uˇz´ıvali ˇ → pokus germ´ nad´ ale RP ansk´ ych panovn´ık˚ u poˇ r´ıdit kodifikaci, kter´a by vyjasnila nejasnosti (a samozˇrejmˇe si tak´e mocensky podrobila ˇr´ımsk´e obˇcany) - Lex Romana Burgundionum, Lex Romana Visigothorum (Alarich˚ uv brevi´ aˇr) • doch´ az´ı tedy k odliˇsn´emu v´ yvoji → ˇR ˇ • b´ yval´ a ZR – n´ astup barbarsk´ ych z´ akon´ık˚ u (viz v´ yˇse) – r.554 vydal Justini´ an pragmatickou sankci - zav´adˇela v´ yluˇcnou platnost justini´ansk´ ych kodifikac´ı na ˇ neplatila vˇsak dlouho Apeninsk´em pol., papeˇzov´e mˇeli z´ ajem na obnovˇe RP; – 603 doloˇzena posledn´ı zn´ am´ a citace z Digest, dalˇs´ı jsou doloˇzeny aˇz 1076 (tosk´ansk´a) a 1084 (ravennsk´ a) – Digesta se od poˇ c.7.stol. do konce 11.stol. vytratila z podvˇ edom´ı – Codex byl zn´ am´ y, ale nepouˇ z´ıvan´ y, nanejv´ yˇs jako form´aln´ı sb´ırka, k n´ıˇz se pˇripojuj´ı konstituce langobardsk´ ych kr´ al˚ u ˇ – Instituce - uˇcebnice udrˇzuje jak´esi povˇedom´ı o podobˇe RP – konec 11.stol. - vznik´ a univerzita v Bologni, znovuobjeven´ı justini´ ansk´ ych kodifikac´ı, ˇcinnost glos´ ator˚ u → viz vlastn´ı ot´ azka • Byzantsk´ aˇ r´ıˇ se – justini´ ansk´ e kodifikace v platnosti do 1453, ty zpracov´any d´ale ˇrecky v Basilik´ ach, pot´e zkr´ aceny na Hexabiblos
ˇR ˇ V´ yvoj ˇ r´ımsk´ eho imp´ eria a ˇ r´ımsk´ eho pr´ ava po z´ aniku ZR 32
ˇ R, ˇ Romulus Augustulus odesl´an z Ravenny pryˇc, jeho otec pˇriˇsel o ˇzivot, zv´ıtˇezil n´ • 476 z´ anik ZR aˇceln´ık ˇ R, ˇ odeslal odznaky moci na germ´ ansk´eho kmene Skir˚ u Odoaker ← neuzurpoval si pro sebe titul c´ısaˇre ZR v´ ychod Zen´ onovi, a dal tak najevo, ˇze pro nˇej tento titul nic neznamen´a, tak´e uznal svrchovanou moc Zen´ ona X ten nem´ a re´ aln´e moˇznosti zasahovat do situace v It´alii • 476-493 konflikt Odoakera a Zen´ ona o oblast Pannonie ˇ R, ˇ porazila Odoakera, vl´ • 493 nastupuje Ostrog´ otsk´ aˇ r´ıˇ se - podnikla invazi do It´alie na pozv´an´ı c´ısaˇre VR adl Theodorich Velik´ y - velk´ a autorita • 527 um´ır´ a Theodorich Velik´ y → mezin´ arodn´ı postaven´ı ˇr´ıˇse se dost´av´a do probl´em˚ u, ve stejn´e dobˇe nastupuje v Konstantinopoli na tr˚ un Justini´ an • 527-565 Justini´ an - snaha restaurovat ˇr´ımsk´e imp´erium → – vojensky - podmanil si It´ alii (boje zaˇcaly 534, skonˇcily 553, 554 pragmatick´a sankce zav´adˇej´ıc´ı v´ yluˇcnou platnost justini´ ansk´ ych kodifikac´ı), Hisp´anii a S Afriku – legislativnˇe (529-534 vznikaj´ı justini´ansk´e kodifikace) • 565 Justini´ an um´ır´ a • 568 Langobardi obsadili sever It´ alie (jih obsazen Byzantskou ˇr´ıˇs´ı); zemˇepisnou hranic´ı mezi obˇema ˇc´ astmi tvoˇr´ı Neapol) - n´ avrat k pˇredjusti´ ansk´emu pr´avu (Codex Theodosianus) + vlastn´ı tvorba (Edictus Rothari - v´ yluˇcnˇe germ´ ansk´ a kodifikace obyˇcejov´eho pr´ava); vznik´a ˇ skola v P´ avii (vznikne zde Liber Papiensis), 774 konec langobardsk´e ˇr´ıˇse • 774 Karel Velik´ y poraz´ı Langobardy, vˇclen´ı langobardskou ˇr´ıˇsi do Franck´e ˇr´ıˇse, 800 korunov´ an c´ısaˇ rem ˇ R) ˇ ˇR ˇ (kromˇe toho jeˇstˇe c´ısaˇrem VR SR • 843 um´ır´ a Karel Velik´ y → Verdunsk´a smlouva, rozpad ˇr´ıˇse na tˇri celky → 2.pol.9.stol. katastrofa pro Z Evropu: – z jihu u ´toˇc´ı Arabov´ e - kontroluj´ı n´amoˇrn´ı dopravu ve Stˇredomoˇr´ı, obchod v italsk´ ych mˇestech v´ azne ˇ – ze severu u ´toˇc´ı Vikingov´ e - do Skotska, Francie, Spanˇ elska – z v´ ychodu u ´toˇc´ı Mad’aˇ ri - dostanou se aˇz do stˇr.Evropy • poˇ c.10.stol. stabilizace pomˇer˚ u - na Pyrenejsk´em pol. zaˇc´ın´a reconquista, 911 vznik´a Normansk´ e v´ evodstv´ı (Vkingov´e se usazuj´ı, pˇrij´ımaj´ı kˇrest’anstv´ı a n´azev Norman´e, posl´eze vytvoˇr´ı Kr´alovstv´ı oboj´ı Sic´ılie) ˇ kter´e bylo ch´apan´e jako ius • 12.stol. - nast´ av´ a kolize pr´ av pˇ ri obchodn´ıch styc´ıch → opˇet uˇz´ıv´ano RP, commune - pr´ avo obecn´e, uˇz´ıvan´e subsidi´arnˇe, pokud byl lok´aln´ı pr´avn´ı ˇr´ad neaplikovateln´ y • rukopisy Digest – nejstarˇs´ı z pˇrelomu 6./7.stol. nˇekde v J It´alii, objevil se ca 1080 v Pise → Litera Pisana; po r.1406 uchov´ av´ an ve Florencii → Litera Florentina – druh´ y rukopis - Litera Vulgata, 2.pol.11.stol., m´enˇe spolehliv´ y, vych´azeli z nˇej glos´ atoˇ ri
28
´ ˇ 1.23. GLOSATO RI
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• 1583 justini´ ansk´e kodifikace dost´ avaj´ı n´azev Corpus Iuris Civilis • aˇz na konci 18.stol. se otv´ıraj´ı Digesta pro vˇedeck´e zkoum´an´ı, v pol.19.stol. vznik´a standardizovan´e vyd´ an´ı Digest Monsen & Criger, kter´e je dodnes povaˇzov´ano za standard
ˇ D˚ uvody obnoven´ı z´ ajmu o RP 33
• idea obnoven´ı ˇ r´ımsk´ eho imp´ eria ve stˇredovˇeku (renovatio imperii) • znovuobjeven´ı kvality ˇ r´ımsk´ eho pr´ ava soukrom´ eho
Glos´ atoˇ ri 34
• prvn´ı ˇ r´ımskopr´ avn´ı ˇ skola, prvn´ı skuteˇcn´ı pr´avn´ıci, zakladatel´ e pr´ avn´ı vˇ edy, kterou d´ale propracovali koment´ atoˇri • vznik´ a na pˇ relomu 11.-12.stol. (vrchol ve 13.stol.), spojena s boloˇ nskou univerzitou (ud´av´ a se rok zaloˇzen´ı 1088, ale jde o obecnˇe pˇrij´ıman´ y nesmysl) • ovlivnˇena pr´ avnickou ˇskolou v Pavii (9. a 10. stol., zab´ yvala se langobardsk´ ym pr´avem - napˇr. Liber Papiensis) • jej´ı ˇclenov´e se vˇenovali studiu justini´ ansk´ eho pr´ ava → hl. Digesta • v´ ysledky sv´ ych u ´vah vyjadˇrovali struˇcn´ ymi pozn´amkami = glosy – velice promyˇslen´e a propracovan´e pozn´amky – glosa interline´ arn´ı (ps´ ano mezi ˇr´adky), glosa margin´ aln´ı (ps´ano na okraj) – Digesta byla kazuistick´ a, nenormativn´ı, nav´ıc zm´ınky o r˚ uzn´ ych pr´avn´ıch institutech byly rozpt´ yleny snaha glos´ ator˚ u sjednotit v´ yklad a vytvoˇrit jak´ ysi kl´ıˇ c k zobecnˇ en´ı u ´ pravy • dalˇs´ı dokumenty vytv´ aˇren´e glos´ atory: – brocardy - struˇcnˇe formulovan´ a pr´avn´ı pravidla – summy - souhrnn´e uˇcebnice • postupem ˇcasu roste poˇcet glos a kles´ a jejich srozumitelnost → ˇreˇs´ı to zprvu apar´at = vˇenec glos obklopuj´ıc´ı p˚ uvodn´ı text • v pol.13.stol. se glosy seberou a utˇr´ıd´ı do tzv. ˇ r´ adn´ e glosy (glosa ordinaria) - ca 100 000 neuspoˇr´ adan´ ych ˇ po jusglos, p´ıˇsou se do p˚ uvodn´ıh otextu Digest v r´ameˇcc´ıch, v podstatˇe prvn´ı nov´ a uˇ cebnice RP tini´ ansk´ ych Instituc´ıch + st´ av´ a se samostatn´ ym pramenem pr´ ava (soudy budou uzn´avat pouze to, co uzn´ av´ a ˇr´ adn´ a glosa) • nov´ e dˇ elen´ı justini´ ansk´ ych kodifikac´ı: – Digesta vetus, Infortiatum, Digesta novum - rozdˇelen´a p˚ uvodn´ı Digesta – Codex - jen 9 knih p˚ uvodn´ıho Codexu – Volumen - posledn´ı 3 knihy p˚ uvodn´ıho Codexu + Instituce + Novelly • pˇriˇsli s naukou o dˇ elen´ em vlastnictv´ı (vrchn´ı + uˇzitkov´e) Pˇ redstavitel´ e glos´ ator˚ u 35
• • • • • •
Irnerius - zakladatel ˇskoly glos´ ator˚ u, konec 11. - poˇc. 12.stol. Bulgarus, Martinus, Jacobus, Hugo - ˇctyˇri uˇcenci, ˇz´aci Irneria, poradci Fridricha Barbarossy Azo - 13.stol., Summa in Codicem Odofredus Accursius - z´ avˇer ˇskoly, glosa ordinaria vliv glos´ ator˚ u dos´ ahl i mimo Apeninsk´ y pol.: – zaalpˇ st´ı doktoˇ ri - odnoˇz glsot´ arosk´e ˇskoly, J Francie, obklopovali panovn´ıka ˇ zde d´ale nepokraˇcoval, nebot’ zde bylo hodnˇe dom´ – Vaccarius - Oxford, Liber pauperum X v´ yvoj RP ac´ıch ˇ ıman˚ uˇcenc˚ u → Angliˇcan´e nepotˇrebovali nic pˇrej´ımat od R´ u/Ital˚ u
* Valentin Urfus: Historick´e z´ aklady novodob´eho pr´ ava soukrom´eho, str. 11-20
29
´ ˇ 1.24. KOMENTATO RI
KAPITOLA 1. SKUPINA I
1.24.
Koment´ atoˇ ri
• pozdn´ı stˇ redovˇ ek, 14.-15.stol., operovali s vˇetˇs´ım u ´zem´ım neˇz glos´atoˇri • druh´ a stˇ redovˇ ek´ aˇ r´ımskopr´ avn´ı ˇ skola • pojmenov´ an´ı: – postglos´ atoˇ ri - navazovali na glos´ atory, glosovali ˇr´adnou glosu a Digesta – koment´ atoˇ ri - oznaˇcen´ı podle metody pr´ace – konsili´ atoˇ ri - odkazuje na propojen´ı s prax´ı → tvorba konsili´ı (dobr´ ych zd´an´ı) ˇ a jeho v´ • v 19.stolet´ı se nˇemeck´ a historick´ a ˇskola pˇri studiu RP yznamu pro nˇemeck´e dˇejiny zaj´ımala sp´ıˇse o glos´ atory, na koment´ atory pozapom´ınala • dnes jejich d´ılo povaˇzujeme za v´ yznamn´e - pˇ redurˇ cili dalˇ s´ı v´ yvoj evropsk´ e pr´ avn´ı kultury, d˚ usledky zasahovaly pr´ avn´ı vˇedu jeˇstˇe v 17. a 18. stolet´ı (ˇc´asteˇcnˇe aˇz do pˇr´ıtomnosti) • z´ ajem hlavnˇe o soukrom´ e pr´ avo - v Anglii a Francii naz´ yv´ani civilist´ e • pracovn´ı metoda pokroˇ cilejˇ s´ı neˇz u glos´ator˚ u - mj. i v d˚ usledku vˇseobecn´eho rozvoje vzdˇelanosti • vznik trakt´ atov´ e liter´ arn´ı formy = souvisl´ y v´ yklad ve vˇecn´em smyslu (pro dneˇsn´ıho ˇcten´aˇre nesnadn´e) • volnˇ ejˇ s´ı vztah k ˇ r´ımskopr´ avn´ım pramen˚ um - v´ıce prostoru pro uplatnˇen´ı vlastn´ıch myˇslenek, individu´ aln´ı tv˚ urˇc´ı proces • zaslouˇzili se o vznik pojmov´ e pr´ avn´ı vˇ edy = vˇeda opˇren´a o systematick´e obecn´e pojmy (rychle se rozˇs´ıˇrila po Evropˇe; ne Anglie) ˇR ˇ pro mocensk´ • v italsk´ ych mˇestech p˚ usobili podestov´ e=u ´ˇredn´ıci dosazen´ı c´ısaˇrem SR y dohled nad mˇesty • kdyˇz podestovo obdob´ı konˇcilo, bylo potˇreba vyrovnat se s obc´ı → syndik´ atn´ı proces • v S It´ alii vrchol´ı kultura mˇestsk´eho st´ atu, rozvinut´ y obchod X statut´ arn´ı pr´ ava italsk´ ych mˇ est nejsou ˇ jako ius commune = pr´avo obecn´e - m´a obecnou subsidi´arn´ı platnost (uˇzije se objektivn´ı → uˇz´ıv´ ano RP tehdy, pokud je lok´ aln´ı pr´ avn´ı ˇr´ ad neaplikovateln´ y) - k tomu zapotˇreb´ı posudky koment´ator˚ u • koment´ atoˇri jsou povaˇzov´ ani za zakladatele kolizn´ıch norem a mezin´ arodn´ıho pr´ ava soukrom´ eho • d´ ale tˇreba rozliˇsit z´ ajmy mˇestsk´eho st´ atu a z´ajmy jednotlivce → vznik´a teorie veˇ rejn´ eho a soukr´ emho pr´ ava • teorie smlouvy - tento pojem se rozˇs´ıˇr´ı i na ujedn´an´ı, kter´a nespl´ nuj´ı formu, ale m´ıˇr´ı k pr´avem uznan´ ym c´ıl˚ um → vznik´ a pactum • Pacta sunt servanda - souvis´ı s prosazen´ım kˇrest’ansk´ ych z´asad, smlouvy se zkr´atka maj´ı dodrˇzovat, nezachr´ an´ı n´ as ani to, ˇze plnˇen´ı nen´ı z´ akonem dovolen´e nebo ˇze neexistuje ˇzaloba → opouˇ st´ı se typov´ a v´ azanost, forma nen´ı prim´ arn´ı, posilje to roli innomin´atn´ıch kontrakt˚ u (se samotn´ ym pojmenov´an´ım t´eto z´asady vˇsak pˇriˇsel aˇz Hugo Grotius) • pr´ avo osob - objevuje se institut prohl´ aˇ sen´ı za mrtv´ eho • pˇ redmˇ et zkoum´ an´ı koment´ ator˚ u: – Digesta – ˇ r´ adn´ a glosa – pr´ avo kanonick´ e (hl. vztahy rodinn´e a majetkopr´avn´ı) – statut´ arn´ı mˇ estsk´ a pr´ ava
Pˇ redstavitel´ e koment´ ator˚ u 36
• Cinus z Pistoje - 13. a 14. stol., velk´ y uˇcenec a myslitel • Bartolus de Saxoferrato - 14.stol., jeden z nejvˇetˇs´ıch pr´avn´ık˚ u vˇsech dob, v˚ udce ˇskoly, vypracoval definici vlastnictv´ı (pr´ avo disponovat hmotnou vˇec´ı naprosto a v´ yluˇcnˇe v mez´ıch dan´ ych objektivn´ım pr´avn´ım ˇr´ adem; zd˚ urazˇ nuje dominium - stejnˇe jako klasick´e ˇr´ımsk´e pr´avo) + rozpracoval stupnˇ e zavinˇ en´ı • Baldus de Ubaldis - 14. stol. • Paulus de Castro, Jason de Mayno - 15. stol., osobnosti menˇs´ıho v´ yznamu * Historick´e z´ aklady novodob´eho pr´ ava soukrom´eho, Valentin Urfus, str. 25-33, 37-38, 42, 46
1.25.
Mos gallicus
• ˇ r´ımskopr´ avn´ı ˇ skola ve Francii, vyv´ıjej´ıc´ı se z dom´ac´ıch z´aklad˚ u • zaˇrazena do r´ amce pr´ avn´ıho humanismu, kter´ y se zaˇc´ın´a prosazovat v dobˇe rozmachu evropsk´e renesance → obdob´ı novovˇ eku • nejprve je sp´ıˇse odnoˇ z´ı glos´ atorsk´ eˇ skoly (jih Francie) - z t´e doby pr´avn´ı pam´atka Lo Codi (mˇesto Arles, 12. stolet´ı) - summa k justini´ ansk´ emu Codexu, podan´a pro stˇredovˇek, v provens´alˇstinˇe a v latinˇe (prvn´ı spis o ˇr´ımsk´em pr´ avu napsan´ y jinak neˇz latinsky) 30
1.26. USUS MODERNUS PANDECTARUM (UMP)
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• v 15. stolet´ı d´ıky renesanci doch´ az´ı k osamostatnˇ en´ı a obohacen´ı, nejvˇ etˇ s´ı rozkvˇ et prob´ıh´a v 16.stol. • ve Francii vznik´ a z odporu proti italsk´ ym ˇ skol´ am (koment´ator˚ um) → latina koment´ator˚ u byla neuhlazen´ a a pokaˇzen´ a, distancujeme se od tohoto mos italicus, my pˇredstavujeme mos gallicus - elegantn´ı jurisprudence, vzorem antick´ a kr´ asn´ a a naukov´a literatura • pˇ r´ıˇ ciny vzniku ve Francii: – v´ yznamn´ e politick´ e postaven´ı Francie ve stˇredovˇeku a siln´a panovnick´a moc - Francie jako jedna z ˇR ˇ m´ ala evr.zem´ı unikala vlivu SR ˇ zde hr´ – RP alo v´ yznamnou roli - okolnost psan´ eho pr´ ava na jihu - neznamen´a to ovˇsem z´akonn´e pr´ avo, je to pr´ avo obyˇcejov´e, ale sepsan´e; pramenem pozn´an´ı zde byl Alarich˚ uv Brevi´aˇr (506), nikoli just.kod. • kriticko-historick´ a metoda - n´ avrat k p˚ uvodn´ım pramen˚ um a jejich kritick´e nepˇredpojat´e studium - kritick´ y vztah k justini´ ansk´ ym kodifikac´ım ← podle francouzsk´ ych pr´avn´ıch humanist˚ u bylo klasick´e pr´ avo justini´ ansk´ ymi z´ asahy poruˇseno a pokaˇ zeno, d´ıky tomu bylo moˇzno nakl´adat s jeho obsahem mnohem volnˇeji, justini´ ansk´e kodifikace pˇrest´ avaj´ı b´ yt autoritativn´ım a nedotknuteln´ ym celkem → vznik´a nov´ e systematick´ e pr´ avn´ı myˇ slen´ı a pokusy o vˇecn´e uspoˇr´ad´an´ı pr´ava • kritika a snaha o novou systematiku → vytv´aˇren´ı prv´e novodob´e legislativn´ı a kodifikaˇ cn´ı teorie - 1454 Karel VII. naˇr´ıdil seps´ an´ı vˇsech francouzsk´ ych obyˇcej˚ u, pod´ıl pr´avn´ık˚ u → unifikace, miz´ı rodz´ıly mezi S a J • vedle pr´ avn´ıho humanismu, kter´ y se zab´ yval pˇredevˇs´ım ˇr´ımskopr´avn´ım odkazem, poˇcala vznikat i nov´ a n´ arodn´ı vˇ etev ˇ skoly • v 16. stolet´ı zlat´ y vˇ ek univerzit, spojen´ı pr´avn´ıho humanismu s univerz´aln´ım akademick´ ym ˇzivotem a ˇ na s postaven´ı pr´ avnick´e inteligence; akademick´ ym s´ıdlem se stala univerzita v Bourges (studium RP ˇ pˇredn´aˇseno, ale mohlo b´ Sorbonnˇe bylo zak´ az´ ano naˇr´ızen´ım Super speculam, pozdˇeji nesmˇelo b´ yt RP yt ˇ o coˇz se zaslouˇzil mj. J.B.Colbert, kter´ ˇ a to zkouˇseno; 1679 padl z´ akaz pˇredn´ aˇset RP, y si uvˇedomil, ˇze RP, zejm. pr´ avo obligaˇcn´ı, m˚ uˇze napomoct rozkvˇetu hospod´aˇrstv´ı) • pˇredstavitel´e francouzsk´e pr´ avn´ı ˇskoly byli vˇetˇsinou kalvinist´ e - po bartolomˇejsk´e noci (1572) byli nuecni ˇ R) ˇ uch´ ylit se do ciziny (hl. Leiden v Nizozemsku a Heidelberg ve SR • ˇskola nizozemsk´ e elegantn´ı jurisprudence - posledn´ı tˇretina 16.stol., univerzita v Leidenu, vedle historickokritick´eho studia tak´e sbliˇzov´ an´ı s usus modernus pandectarum
Rozd´ıly: glos´ atoˇ ri a koment´ atoˇ ri × mos gallicus 37
• • • • • • •
latina × z´ ajem i o ˇ reˇ ctinu studium Digest, popˇr. ˇr´ adn´e glosy × n´ avrat ke klasick´ emu pr´ avu (pˇ red Justini´ ana) laick´ a, neknˇ eˇ zsk´ a inteligence (hl. glos´atoˇri) × klerikov´ e ˇreˇs´ı praktick´ e probl´ emy (hl. pˇri obch. styku) × nez´ asahlo pr´ avn´ı praxi It´ alie, Anglie × Francie, Nizozem´ı pouze uˇ cenci, pr´ avn´ıci, neuhlazen´ a latina × humanistiˇct´ı pr´ avn´ıci a umˇ elci z´aroveˇ n rozˇs´ıˇren´ı i mezi laiky × oslovovalo jen u ´ zk´ y okruh uˇ cenc˚ u
Pˇ redstavitel´ e mos gallicus 38
• • • • • • •
Andreas Alciatus (1492-1550) - zaloˇzil univerzitu v Bourges, pˇriˇsel s n´azvem mos gallicus Francois Hotoman (1524–1590) - d´ılo Antitribonianus (kritika just.kod.) Dionysius Gothofredus (1549-1622) - d´ılo Corpus Iuris Civilis (1583) Hugo Donellus (1527-1591) - po bartolomˇejsk´e noci p˚ usobil na univerzitˇe v Leidenu Georg Haloander - prvn´ı kritick´e vyd´ an´ı just.kod., uˇzil Literu Florentinu Guillaume Budaeus (1467–1540) Jacobus Cuiacius (1522-1590)
* Historick´e z´ aklady novodob´eho pr´ ava soukrom´eho, Valentin Urfus str. 47-58.
1.26. • • • •
Usus modernus pandectarum (UMP)
16.-18.stol. nadn´ arodn´ı r´ az, obecnopr´ avn´ı vˇ eda (pouze principy, ne normy) zamˇeˇrenost na praxi pˇ reb´ır´ a d´ılo koment´ ator˚ u, ne samotn´e ˇr´ımskopr´avn´ı prameny (ty byly jiˇz neaplikovateln´e)
31
1.26. USUS MODERNUS PANDECTARUM (UMP)
KAPITOLA 1. SKUPINA I
ˇ ıˇ • ran´ a recepce - od r.1495 - vyd´ an soudn´ı ˇ r´ ad pro R´ ssk´ y komorn´ı soud ← mˇel soudit podle ius ˇ commune (RP), st´ ale ˇziv´ y napˇr. i kvazidelikt soudce, kter´ y ˇspatnˇe soud´ı → soudci tlaˇc´ı na sjednocov´ an´ı pr´ avn´ı praxe, obracej´ı se na univerzity - tam se rod´ı UMP • n´ azor, ˇze pr´ avn´ıci nemaj´ı zn´ at pouze samotn´e Pandekty (Digesta), ale tak´e jejich modern´ı uˇzit´ı • n´ azev UMP odvozen z d´ıla Samuela Stryka (konec 17.stol.) • rozvoj pr´ avnick´eho ˇskolstv´ı - vznik univerzit (stˇrediska pr´avn´ı vˇedy) - roste poˇcet doktor˚ u pr´av, ale i negraduovan´ ych pr´ avn´ık˚ u - tak´e v´ yznamn´ı, pracuj´ı v ter´enu ˇ kultuˇ • pomˇ er dom´ ac´ıho pr´ ava k recipovan´ e RP re: ˇ vystupuje jako ius commune (obecn´e pr´avo) a m´a obecnou subsidi´ – RP arn´ı platnost (uˇzije se tehdy, pokud je lok´ aln´ı pr´ avn´ı ˇr´ ad neaplikovateln´ y) ˇ m´ – RP a unifikaˇ cn´ı charakter - sjednocuje roztˇr´ıˇstˇenou pr´avn´ı u ´pravu v jednotliv´ ych zemˇepansk´ ych st´ atech – pˇrevzat tak´e obecnopr´ avn´ı proces - soubor procesn´ıch z´asad vych´azej´ıc´ıch z ˇr´ımskokanonick´eho proˇ kter´e cesu → snadno zjistiteln´ a pr´ avn´ı norma zaruˇcovala u ´spˇech na soudˇe → pˇrednost mˇely normy RP, ˇ znali vˇsichni → prvoˇ rad´ a aplikace RP • kodifikace v 16.stol. – kodifikace oblastn´ıch obyˇ cejov´ ych pr´ av (zemsk´a zˇr´ızen´ı) + reformace ˇ → m´ıˇ ˇ – pod´ıleli se na nich uˇcen´ı pr´ avn´ıci, kteˇr´ı rozhodovali o vlivu RP sen´ı dom´ ac´ıho pr´ ava a RP – tam, kde bylo dom´ ac´ı pr´ avo zachyceno p´ısemnˇe, odolalo v´ıce vlivu recepce - sask´ a oblast - Sachsenspiegel • pr´ avn´ı vˇ eda ˇ ıˇssk´eho – nˇ emeck´ a pr´ avn´ı kameralistika - pˇredstavitel´e (Gail, von Frundeck) vych´azeli z ˇcinnosti R´ komorn´ıho soudu – pr´ avn´ıci - systematici - Vigelius, Vultejus – pr´ avn´ı humanismus - Ulrich Zasius • konec UMP - pˇrekon´ an´ı tzv. lotharovsk´ e legendy - historick´a fikce, ˇze c´ısaˇr Lothar III. ve 12.stol. zavedl ˇ v ˇr´ıˇsi platnost RP
Pˇ redstavitel´ e UMP 39
• • • • •
Georg Adam Struve Samuel Stryk Johannes Schilter Johann Brunnemann Wolfgang Adam Lauterbach
Teoretick´ a a dogmatick´ a stanoviska obecnopr´ avn´ı vˇ edy UMP Ius privatum X ius publicum 40
• veˇ rejn´ e pr´ avo je narozd´ıl od toho soukrom´eho ˇ casovˇ e a historicky podm´ınˇ en´ e (ztotoˇznˇeno s dneˇsn´ım u ´stavn´ım a spr´ avn´ım pr´ avem) Pr´ avo osob 41
• nebylo recipov´ ano (otrok´ aˇrsk´e vztahy) X otroctv´ı zachov´ano pouze v pˇr´ıpadˇe v´aleˇcn´ ych zajatc˚ u (osmanˇst´ı Turci) • uzn´ an´ı pˇ r´ım´ eho zastoupen´ı a smluv ve prospˇ ech tˇ ret´ı osoby Vˇ ecn´ a pr´ ava 42
• • • •
vyjasnˇ ena hranice mezi vlastnictv´ım a ususfructem znovuoˇzit´ı dˇ elen´ eho vlastnictv´ı dˇ elen´ı: dominium, possessio, servitutes, pignus (z´astavn´ı pr´avo), ius hereditarium (dˇedick´e pr´ avo) z´ asady u vˇecn´ ych pr´ av k vˇeci ciz´ı opuˇstˇeny nebo zrelativizov´any → vznikaj´ı sluˇ zebnosti germ´ ansk´ eho pr´ ava:
32
ˇ ´ PANDEKTISTIKA 1.27. NEMECK A
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– kolektivn´ı vlastnictv´ı obecn´ı p˚ udy (poruˇsuje z´asadu, ˇze nelze m´ıt sluˇzebnost k vˇeci vlastn´ı) – pozitivn´ı povinnosti obt´ıˇ zen´ eho (poruˇsuje z´asadu, ˇze obt´ıˇzen´ y mus´ı pouze omitere a pati) • solid´ arn´ı vlastnictv´ı v´ıce vlastn´ık˚ u - uˇz´ıv´ano v lenn´ıch vztaz´ıch + majetkov´e spoleˇcenstv´ı manˇzel˚ u Z´ astavn´ı pr´ avo 43
ˇ (ˇcasto kritizov´ano) • nenavazuje na rozvinut´ y v´ yvoj dom´ ac´ıho pr´avo → uplatˇ nuje se RP Obligaˇ cn´ı pr´ avo 44
• nauka o titulu a modu pˇri nab´ yv´ an´ı vlastnick´eho pr´ava - titulus (napˇr. kupn´ı smlouva) nezakl´ ad´ a jen oblgiaˇcn´ı vztah, ale i jak´esi pr´ avo k vˇeci, teprve modus (odevzd´an´ı vˇeci) poskytoval skuteˇcn´e vˇecn´e pr´ avo • smluvn´ı obligace - uzn´ an´ı vˇ seobecn´ e z´ avaznosti smluv, konec rozd´ıl˚ u mezi kontrakty a pakty → vznik´ a jednotn´ y pojem obligaˇcn´ı smlouvy (ovˇsem bez urˇcen´ı obsahu) • n´ ahrada ˇ skody - rozˇs´ıˇren´ı z´ asad actio legis Aquiliae → povinnost uhradit jakoukoli majetkovou ˇ skodu, nemuselo doj´ıt k poˇskozen´ı vˇeci; n´ arok na bolestn´ e a odˇskodnˇen´ı za zohaven´ı Dˇ edick´ e pr´ avo 45
• dˇ edic ruˇ c´ı jen do v´ yˇ se vˇ ec´ı, kter´ e z poz˚ ustalosti skuteˇ cnˇ e obdrˇ zel • testament: vojensk´ y/soukrom´ y (´ ustn´ı/p´ısemn´ y) • neopominuteln´ı dˇ edici - rozpracov´ ano * Urfus, V.: Historick´e z´ aklady novodob´eho pr´ ava soukrom´eho, 2. vyd´ an´ı, str. 69-87
1.27.
Nˇ emeck´ a pandektistika
• 19.stol. • zpoˇc´ atku obrat k n´ arodn´ı minulosti pod vlivem romantismu (von Savignyho historick´a ˇskola; oproti tomu UMP mˇelo nadn´ arodn´ı r´ az), pak pˇrechod k pozitivismu (obdob´ı liber´aln´ıch kodifikac´ı), z´avˇerem obrat k pr´ avnˇ e-sociologick´ emu smˇ eru (von Jhering) • 1814 kodifikaˇ cn´ı spor - Anton Thibaut (zast´ance kodifikace) X Friedrich Carl von Savigny - zakladatel historick´e ˇskoly, pr´ avo vych´ az´ı z duchu n´aroda (Volksgeist), pr´ avo = v´ ysledek volnˇ e prob´ıhaj´ıc´ıho historick´ eho v´ yvoje → argumenty proti kodifikaci: – kodifikace ruˇs´ı organick´ y v´ yvoj pr´ ava ˇ pr´ – RP avo je import, ciz´ı prvek ˇ ˇ unifikaˇcn´ı prvek • dvˇe vˇetve historick´e ˇskoly: germanist´ e (kritizovali recepci RP) X romanist´ e (vidˇeli v RP roztˇr´ıˇstˇen´e ˇr´ıˇse) ˇ pro nˇej ale byly ˇ a glos´ • von Savigny obdivoval RP atory, ne vˇsak jejich n´astupce (koment´atory); prav´e RP ˇ justini´ ansk´ e kodifikace, ne klasick´e RP
Pr´ avn´ı vˇ eda pandektn´ıho pr´ ava = nˇ emeck´ a pandektistika 46
• vznikla v r´ amci historick´e pr´ avn´ı ˇskoly jako samostatn´ a odnoˇ z • Pandekty = ˇreck´ y n´ azev pro latinsk´ a Digesta • c´ılem bylo uplatnˇen´ım historicko-systematick´e metody dospˇet k dokonale pojmovˇ e a dogmaticky propracovan´ emu syst´ emu soukromopr´ avn´ıch institut˚ u • v rozdroben´em Nˇemecku nahrazuje nedostatek jednotn´ eho pr´ avn´ıho ˇ r´ adu • pojmov´ a pr´ avn´ı vˇ eda - p˚ uvodnˇe neutr´aln´ı oznaˇcen´ı, pozdˇeji pejorativn´ı n´adech - smˇer akademik˚ u, tˇeˇzko pˇr´ıstupn´ y laik˚ um, tˇeˇzkou pouˇziteln´ y v praxi (BGB), profesorsk´ e pr´ avo • velk´ y vliv i za hranicemi - stˇr. Evropa, hl. habsbursk´a monarchie v 19.stol. • vliv i na germanisty - uˇz´ıvali v´ yrazov´ ych prostˇredk˚ u pandektistiky → vznik´a obecn´e nˇemeck´e soukrom´e pr´ avo - hl. ObchP, PracP • dosah i ve veˇrejn´em pr´ avu - hl. spr´ avn´ı • 1871 politick´ e sjednocen´ı Nˇ emecka → nen´ı tˇ reba pandektistiky jako sjednotitele 33
ˇ ´IMSKEHO ´ ´ 1.28. KODIFIKACE R PRAVA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Pandektn´ı syst´ em soukrom´ eho pr´ ava 47
• tvoˇr´ı jej pˇ etiˇ clenn´ e sch´ ema: obecn´ a ˇc´ ast, pr´ avo vˇecn´e, obligaˇcn´ı, rodinn´e, dˇedick´e • tˇri d˚ uleˇzit´e body: – obecn´ a ˇ c´ ast - rozplynulo se v n´ı i pr´avo osob; pojem objektivn´ıho a subjektivn´ıho pr´ ava, teorie pr´ avn´ıho jedn´ an´ı, ochrana pr´ av, uplatnˇen´ı, promlˇcen´ı – odliˇ sen´ı vˇ ecn´ ych pr´ av od obligac´ı – postaven´ı rodinn´ eho a dˇ edick´ eho pr´ ava - rodina stoj´ı mezi jednotlivce ma st´atem, rodinn´e pr´ avo oddˇeleno od pr´ ava osob; dˇedick´e pr´ avo poprv´e samostatnˇe, je absolutn´ı, ale naz´ır´a se na nˇej jinak neˇz na ostatn´ı vˇecn´ a pr´ ava
ˇR ˇ / Nˇ Kodifikace ve SR emecku 48
• • • • • •
1751 Codex iuris Bavarici criminalis - TrP 1753 Codex iuris Bavarici iudiciarii - ObˇcP 1756 Codex Maxmilianeus Bavaricus Civilis - ObˇcP 1794 Vˇseobecn´e prusk´e zemsk´e pr´ avo (autorem Svar´ez) 1863 Sask´ y obˇcansk´ y z´ akon´ık - vliv pandektistiky 1896 B¨ urgerliches Gesetzbuch – platnost od 1.1.1900 – vych´ az´ı z liberalismu - ani kapka soci´aln´ıho oleje (nechr´an´ı napˇr. dostateˇcnˇe dˇeln´ıky) – z´ akon´ık vzdˇ elan´ ych pr´ avn´ık˚ u, laik˚ um nepˇr´ıstupn´ y (narozd´ıl od Code civil - 1804) – pˇrej´ım´ a pandektn´ı syst´em soukr.pr´ ava X obligace stoj´ı pˇ red vˇ ecn´ ymi pr´ avy – na pomez´ı kazuistiky a obecnosti
Pˇ redstavitel´ e nˇ emeck´ e pandektistiky 49
• • • •
Friedrich Carl von Savigny (1779-1861) - viz pojmy historick´a ˇskola, Volksgeist, kodifikaˇcn´ı spor Georg Friedrich Puchta (1798-1846) - zakladatel pojmov´ e jurisprudence pandektistiky Bernhard Windscheid (1817-1970) - pod´ılel se na pˇ r´ıpravˇ e nˇ emeck´ eho z´ akon´ıku Rudolf von Jhering (1818-1892) - zpoˇc´atku pozitivista (pandektista), pot´e obrat k sociologick´emu smˇeˇeru, u ´ˇcelu pr´ ava → ve 2.pol.19.stol. se pandektistika ocit´a v krizi
* Urfus, V.: Historick´e z´ aklady novodob´eho pr´ ava soukrom´eho, str. 111-119
1.28.
Kodifikace ˇ r´ımsk´ eho pr´ ava
• Lex duodecim tabularum - pol.5.stol.p.n.l., viz 1.2 ˇ • kodexy = sb´ırky c´ısaˇrsk´ ych konstituc´ı ← leges generales, mnohomluvn´e, vz´ajemnˇe si odporovaly, u ´padek RP, nutnost kodifikace – Codex Gregorianus - soukrom´ a, od Hadriana po Diokleci´ana – Codex Hermogenianus - soukrom´ a, konstituce Diokleci´anovy ∗ obˇe tyto kompilace jsou dochov´any pouze v trosk´ach, v´ yznam maj´ı vˇsak velik´ y - staly se z´ akladem pro kodifikaci n´ asleduj´ıc´ı – Codex Theodosianus - prvn´ı ofici´ aln´ı sb´ırka ∗ 16 knih, nevaln´ a pr´ avnick´ au ´roveˇ n, ovˇsem obrovsk´ y v´ yznam ∗ 1.18 • barbarsk´ e kodifikace ˇ r´ımsk´ eho pr´ ava – Lex Romana Burgundionum – Lex Romana Visigothorum (tzv. Alarich˚ uv brevi´aˇr) • Vˇ eˇ cn´ y Hadri´ an˚ uv edikt - v podstatˇe kodifikace praetorsk´eho ediktu, tedy honor´arn´ıho pr´ava (129 n.l.) • justini´ ansk´ e kodifikace - viz 1.21 – 529 Novus Iustinianus Codex – 533 Digesta seu Pandectae – 533 Institutiones seu Elementa – 534 Codex Iustinianus repetitae praelectionis – Novelly chyb´ı prameny 34
´ ´I SUBJEKTIVITA V R ˇ ´IMSKEM ´ PRAVU ´ 1.29. PRAVN
1.29.
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Pr´ avn´ı subjektivita v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
• zp˚ usobilost b´ yt nositelem pr´ av a povinnost´ı, moˇznost nab´ yvat pr´ava a povinnosti (nemus´ıme vyuˇz´ıt vˇsechna) • pr´ avn´ı subjektivita pˇrizn´ av´ a ˇclovˇeku pr´ avn´ı status • subjektem pr´ av a povinnost´ı m˚ uˇze b´ yt podle ˇr´ımsk´eho pr´ava pouze svobodn´ yˇ clovˇ ek - otrok nem´ a pr´ avn´ı subjektivitu, je pouze pˇredmˇetem (objektem) pr´av • svobodn´ a osoba s pr´ avn´ı subjektivitou je oznaˇcov´ana jako caput“ (hlava) - zde jako technick´ y term´ın ” znamen´ a caput pr´ avn´ı individualitu/osobnost • existuj´ı osoby s plnou pr´ avn´ı subjektivitou (na svobodˇe narozen´ı - ingenuov´e) a tak´e osoby s omezenou pr´ avn´ı subejktivitou (propuˇstˇenci - libertinov´e) • plnou pr´ avn´ı subjektivitu maj´ı osoby, kter´e maj´ı 1.44 • pr´ avnick´ e osoby - maj´ı pr´ avn´ı subjektivitu jako celky, jednotliv´e osoby t´eto jednoty maj´ı jen svou vlastn´ı, svobodn´emu ˇclovˇeku prop˚ ujˇcovanou subjektivitu; PO nemaj´ı zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı • VZNIK: – narozen´ım (´ upln´e opuˇstˇen´ı d´ıtˇete z matˇcina tˇela, nen´ı zapotˇreb´ı pˇreruˇsen´ı pupeˇcn´ı ˇsn ˇ˚ ury, d´ıtˇe se mus´ı narodit ˇziv´e a mus´ı m´ıt lidskou podobu) – v´ yjimkou institut nasciturus = jiˇz poˇcat´e, ale jeˇstˇe nenarozen´e d´ıtˇe, jemuˇz se zpˇetnˇe pˇrizn´av´ a pr´ avn´ı subjektivita do doby pˇred narozen´ım, a to za podm´ınek, ˇze se narod´ı ˇziv´e a bude m´ıt lidskou podobu uˇz´ıval se v z´ aleˇzitostech, kdy se jednalo o majetkov´ y prospˇech nenarozen´eho - ten tak mohl napˇr. dˇedit po zemˇrel´em otci (o z´ ajmy nascitura peˇcoval curator ventris, kter´ y i spravoval jeho majetek v pˇr´ıpadˇe, ˇze jej zdˇedil) ´ • ZANIK: – smrt´ı – velkou kapitisdeminuc´ı (ze svobodn´eho se st´av´a otrok) ˇ tento koncept nezn´a, uˇz´ıv´a ho v´ – prohl´ aˇ sen´ım za mrtv´ eho - RP yjimeˇcnˇe v tˇech pˇr´ıpadech, kdy nen´ı jasn´e poˇrad´ı u ´mrt´ı a t´ım p´ adem ani dˇedick´a posloupnost (napˇr. cel´a rodina se nar´az utop´ı, nen´ı zn´ am´e poˇrad´ı u ´mrt´ı, to se urˇcuje fiktivnˇe podle toho, zda dˇeti byly dospˇel´e ˇci nedospˇel´e) zpus.jpg ΩΩ˙Γzpus.jpgGraphicf ile(typejpg) ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, J., Urfus, V., Skˇrejpek, M., R´ avo, str. 55 – 56; * Faladovy semin´ aˇre a pˇredn´ aˇsky; * errorek
1.30.
Zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
= schopnost projevem sv´ e v˚ ule zakl´ adat, mˇ enit ˇ ci ruˇ sit pr´ avn´ı vztahy • z´ akladem tedy schopnost projevit v˚ uli ← vytv´aˇr´ı se pˇri procesu myˇslen´ı v mozku a projevuje se odpov´ıdaj´ıc´ım skutkem • zpravidla ten, kdo m´ a pr´ avn´ı subjektivitu, m´a i zp˚ usobilost k pr´avn´ımu jedn´an´ı, toto spojen´ı vˇsak nen´ı nutn´e (pˇr´ıpad, kdy m´ a d´ıtˇe zp˚ usobilost k pr´ av˚ um, ale nen´ı zp˚ usobil´e k pr´avn´ımu jedn´an´ı nebo naopak, kdy otrok nem´ a pr´ avn´ı subjektivitu, ale za urˇcit´ ych podm´ınek je moˇzn´e, aby jeho pr´avn´ı jedn´an´ı mˇelo pr´avn´ı d˚ usledky) • pr´ avnick´ e osoby nemaj´ı zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı (jsou to subjekty fiktivn´ı, a tud´ıˇz nemohou vyj´ adˇrit svou v˚ uli; kaˇzd´ a pr´ avnick´ a osoba mus´ı m´ıt z´astupce, kter´ y jedn´a za ni) ani deliktn´ı zp˚ usobilost • zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı se nab´ yv´a aˇz v dospˇelosti, protoˇze je spojena s uvˇedomˇen´ım si n´asledk˚ u sv´eho jedn´ an´ı, s odpovˇednost´ı za pr´ avn´ı jedn´ an´ı • omezen´ı t´eto zp˚ usobilosti → viz 1.31 • zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı zanik´ a smrt´ı (prohl´aˇsen´ı za mrtv´eho ˇr´ımsk´e pr´avo jeˇstˇe neznalo) a velkou kapitesdeminuc´ı (1.37) Pozn. ˇ nab´ • Omyl: Zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı se v RP yv´ a ve vˇ eku 25 let. • Skuteˇ cnost: Plnou zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´an´ı (s nˇekolika v´ yjimkami dan´ ych vˇekem subjektu) nab´ yv´ a podle ˇr´ımsk´eho pr´ ava muˇz ve 14 letech, ˇzena pak jiˇz ve 12 letech. Plaetori˚ uv z´akon (nebo Laetori˚ uv, n´ azev nen´ı jist´ y) z r. 192 p.n.l. stanovil pouze ochrannou lh˚ utu pro osoby nezletil´e, tj. do 25, kdy jejich pr´avn´ı jedn´ an´ı mohlo b´ yt praetorem anulov´ ano v pˇr´ıpadˇe zneuˇzit´ı jejich nezkuˇsenosti. Tato ochrana vˇsak nijak neomezovala plnou zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı nabytou jiˇz ve 12/14 letech. ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, J., Urfus, V., Skˇrejpek, M., R´ avo, str. 56 – 57 a 76 - 77; * Faladovy pˇredn´ aˇsky a semin´ aˇre; * http://www.prf.cuni.cz/intervalla/chyby.htm 35
˚ ´ ´IMU JEDNAN ´ ´I V R ˇ ´IMSKEM ´ PRAVU ´ KAPITOLA 1. SKUPINA I 1.31. OMEZEN´I ZPUSOBILOSTI K PRAVN
1.31.
Omezen´ı zp˚ usobilosti k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
• zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı = schopnost projevem sv´ e v˚ ule zakl´ adat, mˇ enit nebo ruˇ sit pr´ avn´ı vztahy • z´ akladn´ım pˇredpokladem tedy schopnost projevit v˚ uli → napˇr. PO tak zp˚ usobilost k pr´avn´ım jedn´ an´ı nemˇela • pokud jist´e skuteˇcnosti oslabuj´ı nebo br´ an´ı pln´emu rozvinut´ı v˚ ule, je z´akonod´arce nucen s projevy takov´e v˚ ule nespojovat ˇr´ adn´e pr´ avn´ı u ´ˇcinky, ale stanovit pro tyto pˇr´ıpady modifikace → v jist´ ych ohledech je zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı omezena, v jin´ ych vˇsak nikoliv ´ ´IMU JEDNAN ´ ´I D˚ UVODY OMEZEN´I ZP˚ USOBILOSTI K PRAVN pohlav´ı – 1.33 vˇ ek – 1.32 tˇ elesn´ e postiˇ zen´ı – omezen´ı t´eto zp˚ usobilosti se vztahovalo pouze na to konkr´ etn´ı pr´ avn´ı jedn´ an´ı, kter´e dan´ y postiˇzen´ y nemohl relevantnˇe prov´est (napˇr. hluch´ y se nemohl st´at svˇedkem u ´stn´ı z´avˇeti, kleˇstˇenec nem˚ uˇze vstoupit do manˇzelstv´ı apod.) – v nesn´ az´ıch si takov´ı lid´e mohou urˇcit zvl´aˇstn´ıho opatrovn´ıka (curator debilium) duˇ sevn´ı nemoci – vyluˇ cuj´ı pr´ avn´ı odpovˇ ednost za pr´ avn´ı i protipr´ avn´ı jedn´ an´ı ˇ clovˇ eka ← je mu ustanoven opatrovn´ık (curator furiosi), kter´ y za tyto osoby jedn´a – zpoˇca´tku se vyluˇcoval zp˚ usobilost k pr´avn´ımu jedn´an´ı jen osob´am ˇs´ılen´ ym, pozdˇeji se ochrana vztahovala i na ostatn´ı choroby (tˇri skupiny - ˇ s´ılen´ı, zuˇ riv´ı a blb´ı) – bylo uzn´ av´ ano, ˇze v pˇrechodn´ ych svˇetl´ ych okamˇzic´ıch (intervalla delucida) m˚ uˇze b´ yt duˇsevnˇe nemocn´ y ˇclovˇek pˇri smyslech a v takov´em pˇr´ıpadˇe jedn´a s pln´ ymi pr´avn´ımi u ´ˇcinky – naopak bylo tak´e moˇzn´e odporovat jedn´an´ı, kter´e duˇsevnˇe zdrav´ y ˇclovˇek podstoupil v siln´ em afektu, v n´ avalu hnˇevu, v pˇrechodn´em pominut´ı smysl˚ u – za duˇsevnˇe nemocn´e byl povaˇzov´ an i marnotratn´ık (prodigus) - ˇclovˇek, kter´ y rozhazoval po pˇredc´ıch zdˇedˇen´ y majetek, pozdˇeji jak´ ykoliv majetek, a to tak, ˇze existenˇcnˇe ohroˇzoval rodinu → praetor mohl takov´eho ˇclovˇeka interdiktem zbavit spr´avy majetku a odevzdat ji opatrovn´ıkovi (curator prodigi) opatrovnictv´ı trvalo tak dlouho, dokud se marnotratn´ık nenapravil – marnotratn´ık mˇel po vyd´ an´ı interdiktu postaven´ı nedospˇelce → mˇ el pr´ avo nab´ yvac´ı X nemohl se zavazovat u ´ jma na cti – pr´ avn´ı - infamia - takov´ y ˇclovˇek nesmˇel nikoho zastupovat na soudˇe a nemohl se nechat zastupovat, nemˇel pr´ avo pod´ avat na soudˇe n´ avrhy za sebe nebo za jin´e, nemohl podat actio popularis (ˇzaloba, kdy mohl ve veˇrejn´em z´ ajmu ˇzalovat kaˇzd´ y obˇcan), nemohl vstoupit do manˇzelstv´ı se svobodnou osobou, nemohl sepsat z´ avˇet’ ani s´ am dˇedit; v justini´ansk´em pr´avu ztratila v´ yznam – osoba je intestabilis - nem˚ uˇze zakl´ adat a b´ yt u ´ˇcastn´ıkem akt˚ u, kter´e vyˇzaduj´ı pˇr´ıtomnost svˇedk˚ u ∗ infamia immediata (bezprostˇredn´ı) - pˇr´ım´ y n´asledek nez´akonn´ ych nebo nemravn´ ych ˇcin˚ u (dvoj´ı manˇzelstv´ı, bezd˚ uvodn´e udavaˇcstv´ı, provd´an´ı vdovy pˇred uplynut´ım smuteˇcn´ıho roku) nebo d˚ usledek v´ ykonu nˇekter´ ych povol´ an´ı (herci, prostitutky apod.) ∗ infamia mediata (zprostˇredkovan´a) - postihovala kaˇzd´eho, kdo byl odsouzen v nˇekter´ ych procesech trestn´ıch a v soukrom´ ych, kdy se jednalo o ˇciny neˇcestn´eho jedn´an´ı (kr´adeˇz, loupeˇz, podveden´ı nezletilce) anebo o hrub´e poruˇsen´ı d˚ uvˇery (pˇri fiducii, depositu, mandatu...) – faktick´ a - turpitudo - osoba, kter´a v m´ıstˇe sv´eho bydliˇstˇe uˇz´ıv´a nevaln´e povˇesti, nen´ı diskvalifikov´ ana v pr´ avn´ım ˇzivotˇe X omezen´ı v dˇedick´em pr´avu (dˇeti z˚ ustavitele mohly odporovat testamentu, ve kter´em byla dˇedicem ustanovena persona turpis), bralo se v u ´vahu i pˇri stanoven´ı poruˇcn´ıka nebo pˇri volbˇe do veˇrejn´e funkce rozd´ılnost stavu – z´ akaz sˇ natku mezi patricijem a plebejem - pouze v letech 450 p.n.l. (LDT) aˇz 445 p.n.l. - Lex Canuleia odstranil tuto pˇrek´ aˇzku – z´ akaz sˇ natku mezi sen´ atory a n´ızk´ ymi ˇ zenami (hereˇcky, propuˇstˇenky) - zruˇsil Justini´an
36
50
´ ˇ ˇ ´IMSKEM ´ PRAVU ´ 1.32. VYZNAM VEKU VR
KAPITOLA 1. SKUPINA I
rozd´ılnost n´ aboˇ zenstv´ı – hraje roli aˇz od 4.stol. n.l. - kˇrest’anstv´ı v´ yluˇcnou v´ırou – od t´e doby pln´ a zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´an´ı pˇrisuzov´ana pouze pravovˇern´ ym kˇrest’an˚ um - ostatn´ı ˇ omezeni v rodinn´em a dˇedick´em pr´avu (napˇr. z´akaz sˇ natk˚ u mezi kˇrest’any a Zidy) ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, J., Urfus, V., Skˇrejpek, M., R´ avo, str. 74 - 79
1.32.
V´ yznam vˇ eku v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
• tˇ ri vˇ ekov´ e hranice: 7 , 12 (ˇzeny)/14 (muˇzi) a 25 let ˇ jiˇz od nejstarˇs´ıch dob • vˇek → jeden z nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch faktor˚ u pro urˇcen´ı pr´avn´ı zp˚ usobilosti v RP • pevnˇe stanoven´e aˇz ke konci republiky a v zaˇc´atku c´ısaˇrstv´ı do 7 let • d´ıtˇ e (infans) • ano pr´ avn´ı subjektivita (i kdyˇz zmenˇsen´a u ˇzen ← nemaj´ı veˇrejn´a pr´ava, v majetkov´em pr´ avu vˇzdy podˇr´ızeny) • ne zp˚ usobilost k pr´ avn´ım jedn´ an´ı (jedn´a za nˇe otec nebo poruˇcn´ık) • ne deliktn´ı zp˚ usobilost • aˇz za c´ısaˇrstv´ı v´ yjimky: napˇr. nab´ yvan´ı drˇzby darovan´e vˇeci, uzav´ır´an´ı jednoduch´ ych smluv (koupˇe cukrovinek) 7 – 12/14 let • • • •
nedospˇ elec starˇ s´ı neˇ z d´ıtˇ e (impuberes infantia maiores) p´ uvodnˇe se dospˇelost urˇcovala ohled´ an´ım za c´ısaˇrstv´ı stanovena jednotn´ a hranice dospˇelosti: 12 let pro d´ıvky a 14 let pro muˇ ze omezen´ a zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı – m˚ uˇze nab´ yvat, ale nem˚ uˇze se zavazovat, uzavˇr´ıt manˇzelstv´ı, napsat z´ avˇet’ ˇci b´ yt svˇedkem podle civiln´ıho pr´ava • deliktn´ı zp˚ usobilost sporn´ a - odpov´ıdal za kr´adeˇz a poˇskozen´ı ciz´ı vˇeci, za ostatn´ı delikty odpov´ıdal individu´ alnˇe, podle schopnosti uvˇedomovat si d˚ usledky ˇcinu • je-li nedospˇelec sui iuris, je mu ustanoven poruˇcn´ık – tutor impuberum ← p´eˇce o v´ ychovu a spr´avu majetku
12/14 – 25 let • p˚ uvodnˇe povaˇzov´ an za dospˇel´eho a plnˇe zp˚ usobil´eho k pr´avn´ımu jedn´an´ı • od vyd´ an´ı Plaetoriova z´ akona (lex Plaetoria, 2. stol.p.n.l.) povaˇzov´an za dospˇ el´ eho nezletilce, kter´ y si zaslouˇz´ı speci´ aln´ı ochranu (neohledupln´a spoleˇcnost, takto mlad´ y a nezkuˇsen´ y ˇclovˇek se mohl st´at snadnou koˇrist´ı pro nˇekoho starˇs´ıho a otrlejˇs´ıho): – m˚ uˇze si vyˇz´ adat opatrovn´ıka (curator minorum) - radil nezletilci, kontroloval jeho spr´avu majetku, u nˇekter´ ych typ˚ u jedn´ an´ı jeho pˇr´ıtomnost nutn´a – osoby, kter´e podvedou nezletilce, propadaj´ı pokutˇ e (na z´akladˇe actio legis Plaetoriae) a infamii = stav bezectnosti - takov´ y ˇclovˇek nem˚ uˇze svˇedˇcit pˇri mancipaci, pˇri sepisov´an´ı z´avˇeti, z´aroveˇ n s´am nem˚ uˇze dˇedit – navr´ acen´ı v pˇ redeˇ sl´ y stav (in integrum restitutio) - ochrana od praetora – od konce 3. stol.n.l. ˇslo zaˇz´ adat o prominut´ı vˇ eku (venia aetatis) za urˇcit´ ych podm´ınek → zbaven´ı se omezen´ı t´ ykaj´ıcich se nezletilc˚ u X st´ale potˇreboval souhlas k zastaven´ı nebo zcizen´ı nemovitost´ı nasciturus • zvl´ aˇstn´ı pr´ avn´ı fikce, teoretick´ a konstrukce, kter´e lze pˇrisoudit pr´avn´ı subjektivitu • = jiˇ z poˇ cat´ e, ale dosud nenarozen´ e d´ıtˇ e za podm´ınek, ˇ ze se narod´ı ˇ ziv´ e a bude m´ıt lidskou podobu • v´ yznam pˇredevˇs´ım v dˇ edick´ em pr´ avu: Zemˇre-li z˚ ustavitel pˇred narozen´ım sv´eho d´ıtˇete, m˚ uˇze se st´ at toto d´ıtˇe jeho dˇedicem. Zemˇre-li d´ıtˇe aˇz po porodu, st´av´a se samo z˚ ustavitelem a jeho dˇedick´ y pod´ıl pˇripadne jeho vlastn´ım dˇedic˚ um, kdeˇzto narod´ı-li se mrtv´e, m´a se za to, ˇze se nikdy dˇedicem nestalo a na jeho m´ısto nastupuj´ı ostatn´ı dˇedicov´e.
37
´ ´I POSTAVEN´I ZEN ˇ ˇ ´IMSKEM ´ PRAVU ´ 1.33. PRAVN VR
KAPITOLA 1. SKUPINA I
(v obr´ azku je pˇreklep - samozˇrejmˇe ne hasciturus, ale nasciturus) ˇ - str. 76 - 77 * obr´ azek - errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky; * Uˇcebnice RP
1.33.
Pr´ avn´ı postaven´ı ˇ zen v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
• nebyly podle pr´ ava povaˇzov´ any za rovnocenn´e muˇz˚ um, nehledˇe na jejich vˇek byly na muˇ z´ıch z´ avisl´ e • omezen´ a pr´ avn´ı subjektivita - ne pr´ ava veˇrejn´a/politick´a, v majetkov´em pr´avu vˇzdy podˇr´ızeny manˇzelovi, otci nebo poruˇcn´ıkovi • jej´ı postaven´ı nebylo povaˇzov´ ano za diskrimanici - v tehdejˇs´ım tvrd´em svˇetˇe by neobst´ala, funguje v roli ochr´ ankynˇe krbu, jej´ı oslaben´e postaven´ı vn´ımano jako v´ yhoda - napˇr. nemusela do vojska, ale ani do toho nemohla mluvit • ˇzena = ˇclovˇek lehkov´ aˇzn´eho ducha (levitas animi) • ˇ zena podˇ r´ızena: 1. otci nebo manˇ zelovi, pokud je alieni iuris - viz 1.49 a 1.47 2. poruˇ cn´ıkovi, pokud je sui iuris (tutela mulierum – poruˇcenstv´ı nad ˇzenami) - viz 1.34; tato instituce ˇziv´ a v dobˇe republiky, v dobˇe c´ısaˇrstv´ı postupnˇe vymizela; kontrola jedn´an´ı ˇzeny, aby si nep˚ usobila u ´jmu, kaˇzd´e z´ avaˇznˇejˇs´ı pr´ avn´ı jedn´an´ı j´ı musel schv´alit (uzav´ır´an´ı smluv, mancipaˇcn´ı jedn´an´ı, nastoupen´ı dˇedictv´ı, uzav´ır´ an´ı manˇzelstv´ı apod.); postupnˇe rostla spoleˇ censk´ a nez´ avislost a hospod´ aˇ rsk´ a samostatnost → v´ yznam tutely upadal a ˇzena si mohla poruˇcn´ıka vybrat sama → v dobˇ e poklasick´ e tutela zanik´ a (viz. st´ atnicov´e ot´ azky od Errorka, editovan´a verze z loˇ nsk´eho roku) • ˇ zeny nebyly podle civiln´ıho pr´ ava zp˚ usobil´ e: – – – –
k moci otcovsk´ e a manˇ zelsk´ e k poruˇ cnictv´ı k svˇ edectv´ı pˇ ri mancipaci a z´ avˇ eti b´ yt procesn´ımi z´ astupci a pod´ avat n´avrhy za nˇekoho jin´eho
chyb´ı prameny
1.34.
Tutela
• poruˇ censtv´ı 38
1.35. CURA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• poruˇcenstv´ı a opatrovnictv´ı jsou star´e instituce, kter´e vyr˚ ustaj´ı ze zkuˇsenosti, ˇze leckdy lid´e sv´epr´avn´ı, nikomu nepodˇr´ızen´ı, nejsou schopni ˇr´ adnˇe spravovat sv´e z´aleˇzitosti a potˇrebuj´ı proto pomoc (pro sv˚ uj vˇek, nˇejakou nemoc ˇci tˇelesnou vadu, pro slabost“ pohlav´ı, lehkomyslnost...) ” • tato pomoc je zakotvena jiˇz v Z´ akonˇe 12 desek ve 2 form´ach: tutela = poruˇcenstv´ı (sp´ıˇse soukromopr´ avn´ı z´ aleˇzitost´ı) a cura = opatrovnictv´ı (sp´ıˇse veˇrejnopr´avn´ı) • vˇetˇsinou soukromopr´ avn´ı vztah, zakl´ad´a vˇetˇsinou pater familias TUTELA IMPUBERUM • ve starˇs´ı dobˇe vykon´ avali v´ yluˇcnˇe agn´ ati, pozdˇeji za republiky zvl´aˇstn´ı veˇ rejn´ yu ´ˇ rad, kter´ y d´aval poruˇcn´ıkovi nad poruˇcencem nemal´ a pr´ ava, ale i povinnosti • u ´kol poruˇcn´ıka - p´ eˇ ce o nedospˇ el´ eho a jeho v´ ychovu (materi´alnˇe, v´ ychova pˇripadala hlavnˇe matce) a hlavnˇe spr´ ava jeho majetku (v´ yluˇcnˇe tutor) – spr´ avu vykon´ aval bud’ vlastn´ım jm´ enem jako n´ ahradn´ık, anebo poruˇ cenec jednal s´ am a pˇ r´ıtomnost tutora dod´ avala jeho jedn´ an´ı n´ aleˇ zitou v´ ahu (interpositio auctoritatis) → z´ asadn´ı rozd´ıl mezi tutelou a curou: poruˇcn´ık - slabˇs´ı pozice, leckdy jen dod´ aval svou pˇr´ıtomnost´ı poruˇcencovu jedn´an´ı v´ahu X opatrovn´ık - silnˇejˇs´ı pozice, jeho souhlas k jedn´ an´ı byl nutn´ y • poruˇ cn´ık v´ az´ an obecnˇe platn´ ymi z´ akonn´ ymi z´ asadami – poruˇcenc˚ uv majetek mˇel ukl´adat ve venkovsk´ ych pozemc´ıch, tyto pozemky nesmˇ el zcizit, nesmˇ el pro sebe od poruˇ cence nic kupovat, jeho penˇ ez nesmˇ el uˇ z´ıvat, z jeho majetku nesmˇel nic darovat aj., za ˇ skody poruˇcencovi zp˚ usoben´e odpov´ıdal dvojn´ asobkem jejich hodnoty • pomˇer mezi poruˇcn´ıkem a poruˇcencem jako zvl´aˇstn´ı druh smlouvy (kvasikontrakt) → moˇznost infamuj´ıc´ı ˇ zaloby po skonˇcen´ı tutely: – actio tutelae directa (poruˇcence proti poruˇcn´ıkovi) – na vyd´an´ı vˇseho, ˇceho tutor ze sv´e funkce nabyl a na n´ ahradu ˇskody, kterou zp˚ usobil – actio tutelae contraria (poruˇcn´ıka proti poruˇcenci) – na n´ahradu n´aklad˚ u a zproˇstˇen´ı bˇremen • poruˇcn´ık b´ yval jedin´ y, ale moˇznost povolat i v´ıce poruˇcn´ık˚ u (contutores = spoluporuˇcn´ıci) – potom mohli v´est spr´ avu majetku spoleˇcnˇe a odpov´ıdali solid´arnˇe, nebo jeden byl tutor gerens (poruˇcn´ık jedn´aj´ıc´ı) a ostatn´ı jenom doz´ırali jako tutores honorarii • podle zp˚ usobu povol´ an´ı k u ´ˇradu se poruˇcn´ıci rozliˇsuj´ı na: 1. tutor testamentarius – povol´ an testamentem majitele moci otcovsk´e 2. tutor legitimus – povol´ an z´ akonem, nebyl-li urˇcen poruˇcn´ık v testamentu, nejbliˇzˇs´ı agn´ati 3. tutor dativus (poruˇcn´ık dan´ y) – urˇcoval ho u ´ˇrad (pokud nebyl 1. ani 2.) • pˇrevz´ıt poruˇcenstv´ı se povaˇzovalo za obˇcanskou povinnost, osvobozovaly jen z´akonem stanoven´e d˚ uvody – poruˇ cn´ıkem nemohl b´ yt vˇ eˇ ritel poruˇ cenc˚ uv, nezletilec, marnotratn´ık, ˇ clovˇ ek nˇ em´ y, hluch´ y, hloup´ y, ˇ zeny, voj´ aci, mniˇ si, biskupov´ e... • poruˇcenstv´ı konˇ cilo smrt´ı nebo kapitisdeminuc´ı tutora ˇ ci poruˇ cence, dospˇ elost´ı poruˇ cencovou nebo sesazen´ım poruˇcn´ıka z moci u ´ˇredn´ı TUTELA MULIERUM • poruˇ censtv´ı nad ˇ zenami • dle Z12D jsou ˇzeny lehkov´ aˇzn´e, proto nemohou rozumnˇe a ˇr´adnˇe spravovat sv´e z´aleˇzitosti a majetek • ˇ zena vˇ zdy podl´ eh´ a pravomoci muˇ ze bez ohledu na vˇ ek (nejdˇr´ıve otce, potom manˇzela, pokud nebyl ani jeden, tak poruˇcn´ıka) • i ˇzena sui iuris mus´ı m´ıt ochranu poruˇcn´ıka! • tutor se urˇcoval stejnˇe jako nedospˇelc˚ um, jeho povinnosti byly vˇsak m´enˇe n´aroˇcn´e – mˇel dohl´ıˇ zet pˇ ri z´ avaˇ zn´ ych jedn´ an´ıch, kter´ aˇ zena vedla (zcizov´an´ı mancipaˇcn´ı vˇeci, pˇri uzav´ır´an´ı smluv, pˇri nastoupen´ı dˇedictv´ı, pˇri uzav´ır´ an´ı manˇzelstv´ı cum manu aj.) • ˇzeny postupem doby nab´ yvaly st´ ale vˇ etˇ s´ı spoleˇ censk´ e nez´ avislosti a hospod´aˇrsk´e samostatnosti → v´ yznam tutely upadal – ˇzeny si mohly poruˇcn´ıky vyb´ırat samy, mohly je obch´azet ˇci donutit k souhlasu • v dobˇ e poklasick´ e tutela u ´ plnˇ e zmizela * uˇcebnice str. 149-151
1.35.
Cura
• opatrovnictv´ı • vˇetˇsinou veˇ rejnopr´ avn´ı vztah, zakl´ ad´ a praetor • tak´e velmi star´ a instituce, dle Z´ akona 12 desek na ochranu lid´ı duˇsevnˇe nemocn´ ych a marnotratn´ık˚ u
39
´ ´ OSOBY 1.36. PRAVNICK E
KAPITOLA 1. SKUPINA I
1. CURA FURIOSI • opatrovnictv´ı nad ˇ s´ılencem - jedn´a se o psychicky nemocn´ eho ˇ clovˇ eka • curator peˇcoval nejen o majetek, ale i o osobu ˇs´ılence • spr´ avu majetku vedl podle stejn´ ych z´asad jako pˇri poruˇcenstv´ı, curator zpravidla jednal s´am (vzhledem k povaze nemoci) • konˇcila uzdraven´ım nemocn´eho, v pˇr´ıpadˇe svˇetl´ ych chvilek (intervalla delucida) byla cura pouze pˇreruˇsena 2. CURA PRODIGI • opatrovnictv´ı nad marnotratn´ıkem • nad muˇzem sui iuris, kter´ y rozhazoval majetek tak, ˇze jeho rodinˇe hrozila b´ıda • curator kontroloval a schvaloval jen majetkopr´avn´ı jedn´an´ı, vˇsechna pr´ava nemajetkov´e povahy vykon´ av´ a prodigus svobodnˇe • urˇcoval ho u ´ˇrad (je to tedy cura dativa) • konˇc´ı vˇsak bez z´ asahu u ´ˇradu pouze marnotratn´ıkov´ ym polepˇsen´ım 3. CURA DEBILIUM • opatrovnictv´ı nad ochromen´ ymi/postiˇ zen´ ymi • nad osobami, kter´e byly postiˇzeny nˇejakou tˇ elesnou vadou anebo trvalou nemoc´ı • okruh p˚ usobnost´ı curatora se urˇcoval podle konkr´etn´ıch okolnost´ı kaˇzd´eho pˇr´ıpadu 4. CURA AD ACTUM • opatrovnictv´ı pro jedno jedin´ e pr´ avn´ı jedn´ an´ı • zvl´ aˇstn´ı pˇr´ıpad cury, kter´ y se objevil na poˇc´atku doby c´ısaˇrsk´e, kdy osob´am nezletil´ ym byl stanoven povinn´ y souhlas curatora, jestliˇze pˇrij´ımaly dˇedictv´ı, vedly proces anebo inkasovaly pohled´avky • protoˇze nezletilec se mohl platnˇe zavazovat a curatora principi´alnˇe m´ıt nemusel, urˇcoval se mu v tˇechto v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech curator ad actum“ ” 5. CURA MINORUM • opatrovnictv´ı nad nezletilci (do 25 let) • od 2.st.pnl. - Lex Plaetoria • curator chr´ anil ˇcasto nerozv´ aˇznˇe jednaj´ıc´ıho a nezkuˇsen´eho mlad´eho ˇclovˇeka (k pr´avn´ımu jedn´ an´ı plnˇe zp˚ usobil´eho) pˇred podvody a u ´skoky • zˇrizovala se jen na ˇz´ adost nezletilce a vˇzdy z moci u ´ˇredn´ı (cura dativa) • curator d´ aval nezletilci souhlas k jedn´ an´ı (ne vˇsak pˇr´ıtomnost´ı pˇri jedn´an´ı sam´em - jako pˇri tutele ale jakoukoli formou: pˇredem, dodateˇcnˇe, i pˇri jedn´an´ı) + spr´ ava nezletilcova majetku 6. CURATOR VENTRIS • opatrovn´ık bˇ richa • mohl b´ yt jmenov´ an tˇehotn´e ˇzenˇe • jeho posl´ an´ım byla p´eˇce o majetkov´e z´ajmy nascitura * uˇcebnice str. 151-152
1.36.
Pr´ avnick´ e osoby
• u ´tvary umˇ el´ e, osoby jenom fiktivn´ı, jen v pr´avu existuj´ıc´ı • lze t´eˇz naz´ yvat: personae vice fungitur • maj´ı pr´ avn´ı subjektivitu, tzn. ˇze mohou m´ıt pr´ava a povinnosti (zejm´ena vlastnit majetek) KORPORACE – sdruˇ zen´ı osob (universitates personarum), jsou starˇs´ı – sdruˇzen´ı osob za urˇcit´ ym, pr´ avn´ım ˇr´adem uznan´ ym c´ılem a rozv´ıjej´ıc´ı svou ˇcinnost podle stanoven´ ych pravidel = stanov - jejich potvrzen´ı za republiky nebylo nutno, za princip´atu ano (sen´atem a c´ısaˇrem), omezen´ı spolˇcovac´ı svobody (min. 3 lid´e pˇri zakl´ad´an´ı, uveden´ı u ´ˇcelu a spolkov´ ych org´an˚ u) – majetek korporace nen´ı ve vlastnictv´ı ˇ clen˚ u korporace a naopak (na majetek ˇclen˚ u nem´ a korporace ˇz´ adn´ a pr´ ava) x odliˇ snost od societas (nem´a subjektivitu, nen´ı pr´avnickou osobou, jedn´ a se o sdruˇzen´ı osob, vz´ ajemnˇe z´ avazn´ ych a opr´avnˇen´ ych, kter´e vn´aˇsej´ı do spoleˇcnosti majetek, kter´ y se st´ av´ a spoluvlastnictv´ım ˇclen˚ u; zanik´ a smrt´ı nebo odchodem jednoho z ˇclen˚ u) – trv´ a bez ohledu na promˇ eny person´ aln´ıho substr´ atu, i kdyby se vˇsichni jej´ı ˇclenov´e vymˇenili, dokud je ˇziv alespoˇ n jedin´ y jej´ı ˇclen – m´ a zp˚ usobilost k pr´ av˚ um a povinnostem jako FO (vyjma dˇ edick´ eho pr´ ava) 40
1.37. CAPITIS DEMINUTIO
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– nem´ a zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı (x dnes m´a) - je zastupov´ana prostˇrednictv´ım vlastn´ıch org´ an˚ u (zmocnˇenou osobou, kter´ a jedn´a statutem korporace) – nem´ a deliktn´ı zp˚ usobilost - projevy fyzick´e v˚ ule se pˇriˇc´ıtaj´ı pr´avnick´e osobˇe, pokud se vˇsak ocitnou mimo r´ amec povˇeˇren´ı, zodpov´ıd´ a za nˇe FO sama • veˇ rejn´ e – ˇ r´ımsk´ y st´ at (v´ ysadn´ı postaven´ı, jeho pomˇery upravovaly zvl´aˇstn´ı normy, vlastnictv´ı st´atu nebylo obyˇcejn´e vlastnictv´ı - napˇr. neˇslo zapoˇc´ıst jeho dluh v˚ uˇci dluhu nˇekoho jin´eho) – municipia (mˇesta, obce) • soukrom´ e spolky zv. collegia – n´ aboˇ zensk´ e (knˇeˇzsk´e sbory, pohˇrebn´ı bratrstva) – ekonomick´ e (ˇremeslnick´e cechy) – politick´ e (politick´e strany - v t´e dobˇe sp´ıˇse bandy n´ajmen´ ych hrdloˇrez˚ u) • z´ anik korporace: ∗ ztr´ atou vˇ sech ˇ clen˚ u ∗ rozpuˇ stˇ en´ım podle usnesen´ı kompetentn´ıho org´ anu spolku ∗ z´ akrokem st´ atn´ı moci (pˇri pˇrekroˇcen´ı hranic p˚ usobnosti spolku) NADACE • sdruˇ zen´ı majetku (universitates bonorum) • pˇredstupnˇem fiduci´ arn´ı nadace - d´ arce svˇeˇril majetek nˇejak´e korporaci s direktivy, jak s v´ ytˇeˇzky nakl´ adat - darov´ an´ı s urˇcen´ım u ´ˇcelov´ ym (donatio sub modo) • jako samostatn´ e osoby aˇz ve 4.stol. n.l. - d´ıky prosazen´ı kˇ rest’anstv´ı jakoˇzto st´atn´ıho n´aboˇzenstv´ı - v ˇcele nadace biskup, spravuje majetek poz˚ ustal´eho → nadace jsou tedy schopny dˇ edit • nab´ yvala pr´ avn´ı subjektivity biskupov´ ym schv´alen´ım • nemocnice, chudobince, sirotˇ cince • c´ırkevn´ı dozor • zakl´ adac´ı listina → u ´ˇcel, forma spr´ avy, zp˚ usoby jej´ıho uˇz´ıv´an´ı * uˇcebnice str. 79-82
1.37.
Capitis deminutio
• doslovnˇe pˇreloˇzeno zmenˇsen´ı osobnosti X nemus´ı vˇzdy doj´ıt k pohorˇsen´ı (pˇri mal´e kapitisdeminuci) → kapitisdeminuce = zmˇ ena nebo z´ anik jednoho ze tˇ r´ı status˚ uˇ clovˇ eka (1.44) 1. status libertatis (stav svobody) 2. status civitatis (stav pˇr´ısluˇsnosti k ˇr´ımsk´e obci) 3. status familiae (stav rodinn´ y) • zvl´ aˇstn´ı instituce ˇr´ımsk´eho pr´ ava, pro kter´e se v modern´ım pr´avu nenach´az´ı analogie (dnes napˇr. nelze ˇclovˇeka zbavit st´ atn´ıho obˇcanstv´ı proti jeho v˚ uli) • zmˇenou kter´ehokoli ze tˇr´ı stav˚ u nast´ avala pr´ avn´ı promˇ ena osobnosti → bud’ se objevila pr´avn´ı osobnosti jin´ a, nebo pr´ avn´ı osobnost zanikla • moˇ zn´ a kombinace - napˇr. ˇr´ımsk´ y obˇcan se stane otrokem → ztrat´ı i status svobody • majetkov´ a pr´ ava ˇcistˇe osobn´ı povahy zanikala, vˇsechna ostatn´ı pak pˇ rech´ azela jako celek na osoby jin´ e (pˇri adopci na nov´eho otce rodiny, pˇri provd´an´ı dcery na manˇzela, resp. jeho otce, byl-li mu manˇzel podˇr´ızen) capitis deminutio maxima (velk´ a kapitisdeminuce) • ztrat´ı-li ˇr´ımsk´ y obˇcan svobodu → ztr´ ata pr´ avn´ı subjektivity, st´av´a se otrokem (vˇec´ı) • z´ anik pr´ avn´ı osobnosti - napˇr. obˇcan se stane otrokem v cizinˇe, ovˇsem s v´ yhradou postliminia (ius postliminii) pro pˇr´ıpad, ˇze by vyv´ azl • pˇr´ıpady, kdy nast´ av´ a: – – – –
prodej obˇcana do ciziny zotroˇcen´ı svobodn´e ˇzeny - otroctv´ı z trestu na z´akladˇe SC Claudianum odsouzen´ı k trestu smrti nebo k doˇzivotn´ım nucen´ ym prac´ım zotroˇcen´ım pro nevdˇek (v r´ amci patron´atn´ıho vztahu)
capitis deminutio media (stˇ redn´ı) 41
1.38. PERSONAE SUI IURIS A PERSONAE ALIENI IURIS
• • • •
KAPITOLA 1. SKUPINA I
pˇri ztr´ atˇ e pˇ r´ısluˇ snosti k ˇ r´ımsk´ e obci, ztr´ata obˇcanstv´ı → omezen´ı pr´ avn´ı subjektivity z´ anik vˇsech veˇrejn´ ych pr´ av, ze soukrom´ ych ty, pro kter´e je z´akladem ius civile z obˇcana se st´ av´ a cizinec (jeho pˇr´ıpadn´e manˇzelstv´ı se mˇen´ı na cizineck´e - matrimonium iuris gentium) pˇr´ıpady, kdy nast´ av´ a: – z´ apis do latinsk´e kolonie – pˇres´ıdlen´ı do jin´e obce (exilium)
capitis deminutio minima (mal´ a) • • • •
zmˇ ena postaven´ı v rodinˇ e (velmi bˇeˇzn´e) ruˇs´ı posavadn´ı agn´ atsk´e vztahy (kogn´ atsk´e samozˇrejmˇe z˚ ust´avaj´ı) nevedlo k ˇz´ adn´ ym zmˇen´ am ve veˇrejn´ ych pr´avech obˇcana napˇr. pˇri provd´ an´ı dcery, adopci, arogaci, propuˇstˇen´ı z moci otcovsk´e...
capitis deminutio magna • dvˇe navz´ ajem prov´ azan´e kapitisdeminuce - ztr´ ata svobody i obˇ canstv´ı → zniˇcen´ı kaputu (hlavy, pr´ avn´ı osobnosti) • postiˇ zen´ y pozbyl sv´ ych veˇ rejn´ ych a zpravidla i soukrom´ ych pr´ av a pr.z´ avazk˚ u • naprost´e pˇ reruˇ sen´ı rodinn´ ych mocensk´ ych pr´ av, at’ uˇz kapitisdeminuce postihla nositele moci ˇci poddan´eho • skonˇ cila agnace • pro toho, kdo byl postiˇzen, zanikala i pr´ava z kognace • majetkov´ a pr´ ava spojen´ a v´ yhradnˇ e s osobou postiˇ zen´ eho zanikala; ostatn´ı pˇrech´azela na jin´e osoby (st´ at, p´ ana) • z´ anik dluh˚ u ˇ (str. 69-70); * Bal´ık, S.: Rukovet’ k dˇejin´ * uˇcebnice RP am ˇr´ımsk´eho pr´ ava a jeho instituc´ı
1.38.
Personae sui iuris a personae alieni iuris
• dˇ elen´ı na osoby sui iuris a alieni iuris nem´ a v´ yznam pro veˇ rejn´ e pr´ avo (nejen hlava rodiny, ale i syn m´ a pr´ avo hlasovac´ı i pr´ avo zast´ avat ˇcestn´e u ´ˇrady), ale pro soukrom´ e pr´ avo, zejm´ena z´aleˇzitosti majetkov´e persona sui iuris • osoba sv´epr´ avn´ a, osoba sv´ eho pr´ ava - jedin´ y plnˇe opr´avnˇen´ y a nikomu jin´emu neodpovˇedn´ y ˇclen rodinn´eho kolektivu - osoba zcela samostatn´ a • pater familias - otec ˇr´ımsk´e rodiny (1.49), jeho moci podrobeni vˇsichni rodinn´ı pˇr´ısluˇsn´ıci, patˇril mu vˇsechen majetek, mˇel i odpovˇednost za delikty ˇci jin´a protipr´avn´ı jedn´an´ı podˇr´ızen´ ych • emancipovan´ y syn (propuˇstˇen z moci otcovsk´e) • ˇ zena - pokud byla sui iuris (po rozvodu, smrti manˇzela nebo smrti otce), musela m´ıt poruˇ cn´ıka (tutor mulierum); nikdy nemohla zprostˇ redkovat ani vynkov´ avat rodinnou moc nad vlastn´ımi dˇ etmi! + nikdy nemohla vykon´ avat veˇ rejn´ e fce X n´aboˇzenstv´ı je pˇripouˇstˇelo k nˇekter´ ym knˇeˇzsk´ ym hodnostem) persona alieni iuris • • • •
osoba ciz´ımu pr´ avu podˇ r´ızen´ a kaˇzd´ a takov´ a osoba m´ a ius conubium a ius commercium manˇ zelky, dˇ eti, vnuci a vnuˇ cky... (tedy osoby, na nˇeˇz se vztahuje patria potestas a manus) syn – zp˚ usobil´ y vstupovat do manˇ zelstv´ı, nab´ yvat manus a patria potestas, zavazovat se a b´ yt ze sv´ ych z´ avazk˚ u ˇzalov´ an – pokud je pod moc´ı otcovskou: ∗ nem˚ uˇ ze vykon´ avat s´ am moc nad ˇ zenou a dˇ etmi - pˇr´ısluˇs´ı to jeho otci ∗ nenab´ yv´ a majetkov´ ych pr´ av nikdy sobˇ e sam´ emu, ale vˇzdy majiteli rodinn´e moci ∗ otrokovi se rovn´ a v tom, ˇ ze nem˚ uˇ ze m´ıt po pr´ avu sv´ e vlastn´ı jmˇ en´ı a je pouh´ ym n´ astrojem k pr´ avn´ımu nabyt´ı majitele otcovsk´e moci
• na postaven´ı osob nemˇ el vliv vˇ ek - veˇrejn´a pr´ava syn˚ u rodiny nebyla nijak omezov´ana (syn mohl zast´ avat fce, i vysok´e), propustil-li otec syna ze sv´e moci jeˇstˇe pˇred zletilost´ı, stejnˇe byl syn osobou sui iuris ˇ (str. 58-59) * Uˇcebnice RP 42
1.39. AGNATIO
KAPITOLA 1. SKUPINA I
1.39.
Agnatio
• pˇr´ıbuzenstv´ı pr´ avn´ı, umˇ el´ e • m˚ uˇze se zakl´ adat a ruˇsit v z´ avislosti na okolnostech • dvˇ e osoby jsou spolu agn´ atsky pˇ r´ıbuzn´ e, podl´ ehaj´ı-li stejn´ e moci otcovsk´ e anebo moci manˇ zelsk´ e, poˇ c´ıtaje v to i nositele moci, anebo by t´ e moci podl´ ehaly, kdyby jej´ı nositel jeˇ stˇ eˇ zil (v´ıce o moc´ıch najdete v ot´ azk´ ach 1.49 a 1.47) • moc nad manˇ zelkou se klade do stejn´ e roviny jako moc nad dˇ etmi → ve vztahu agn´atsk´em je tedy manˇzelka ve vztahu ke sv´emu manˇzelovi jako dcera (filiae loco), k dˇetem jako sestra (sororis loco), synova manˇzelka je k otci rodiny v postaven´ı vnuˇcky (neptis loco) • typick´ a agn´ atsk´ a rodina - otec rodiny, matka (podˇr´ızena moci manˇzelsk´e), synov´e a dcery (podˇr´ızeni moci otcovsk´e), manˇzelky syn˚ u (byly-li v manˇzelovˇe moci), vnuci z takov´ ych manˇzelstv´ı narozen´ı, z titulu b´ yval´e podˇr´ızenosti potom bratˇri a sestry po smrti patris familias, d´ale ostatn´ı poboˇcn´ı pˇr´ıbuzn´ı, poch´azej´ıc´ı z t´ehoˇz muˇzsk´eho ascendenta a pˇr´ıbuzn´ı v´ yhradnˇe prostˇrednictv´ım muˇze (viz uˇcebnice, str. 73 dole) • agnaci zakl´ adaj´ı a zprostˇ redkov´ av´ aj´ı pouze muˇ zi → ˇzeny nemohou m´ıt moc nad jin´ ymi osobami, proto nemohou agnaci zakl´ adat ani zprostˇredkovat • agn´ atsk´ e a kogn´ atsk´ e vztahy se ˇ casto kryj´ı, ale nemus´ı to tak b´ yt → osoba m˚ uˇze b´ yt kogn´ atem, ale nemus´ı b´ yt agn´ atem (pˇr. provdan´ a dcera z˚ ust´av´a kogn´atkou ke sv´e p˚ uvodn´ı rodinˇe, ale ne jej´ı agn´ atkou; adoptovan´ y syn je v nov´e rodinˇe agn´ atem, ale ne kogn´atem) • stupnˇe se poˇc´ıtaj´ı stejnˇe jako u kognace (kolik porod˚ u, tolik stupˇ n˚ u), ale neomezovala se na urˇ cit´ y stupeˇ n (X kognace jen do sedm´ eho!), poˇc´ıtala se tak daleko, jak daleko mohlo b´ yt ˇclenstv´ı v rodinˇe prokazateln´e → kde uˇz to moˇzn´e nebylo, nastupovala gentilita • nen´ı trval´e, jde zruˇ sit i nab´ yt – – – –
sˇ natek – pˇrechod z moci otcovsk´e do moci manˇzelsk´e emancipace – osamostatnˇen´ı syna z moci otcovsk´e, st´av´a se osobou sui iuris adopce – pˇreveden´ı ˇclovˇeka z jedn´e rodiny do jin´e (pod moc jin´eho patera familia) arogace – pater familias se podˇr´ıd´ı jin´emu pateru familias, do role syna
• jak ˇ sel ˇ cas – pro star´ e pr´ avo m´ a rozhoduj´ıc´ı v´ yznam agnace (kognace ustupuje do pozad´ı) – zejm´ena v pr´ avu dˇedick´em (LDT neznal testament → dˇed´ı agn´ati) – ke kognaci pˇrihl´ıˇz´ı aˇz praetorsk´ y edikt a z´akonod´arstv´ı doby c´ısaˇrsk´e – v justini´ ansk´ em pr´ avu pˇrevl´ ad´ a naopak kognace (agnace t´emˇeˇr vytlaˇcena) ˇ - 73, 74 * errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky; * uˇcebnice RP
1.40.
Druhy pˇ r´ıbuzenstv´ı v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
• existuj´ı 4 druhy pˇr´ıbuzenstv´ı v ˇr´ımsk´em pr´avu: – – – –
kognace - viz agnace - viz affinitas gentilita
ˇ Svagrovstv´ ı (affinitas) 51
• umˇel´e pˇr´ıbuzenstv´ı • zaloˇ zen´ e sˇ natkem, zanik´ a rozvodem nebo smrt´ı jednoho z manˇ zel˚ u • pomˇ er jednoho manˇ zela k pokrevnˇ e pˇ r´ıbuzn´ ym druh´ eho manˇ zela (NE pomˇer pˇr´ıbuzn´ ych jednoho manˇzela k pˇr´ıbuzn´ ym druh´eho) • napˇr. tch´ an-zet’, otˇc´ım-d´ıtˇe manˇzelky • relativn´ı pˇ rek´ aˇ zka manˇ zelstv´ı → po rozvodu nen´ı moˇzn´e, aby si manˇzel vzal pokrevn´ı pˇr´ıbuznou sv´e b´ yval´e manˇzelky (jej´ı sestru, dceru) • omezen´ y v´ yznam
43
1.41. COGNATIO
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Gentilita 52
• pˇ r´ısluˇ snost k rodu (podle prostˇredn´ıho rodov´eho jm´ena) • vztahy nejsou vˇzdy u ´plnˇe zˇreteln´e • podle Z´ akona 12 desek m´ a v´ yznam v dˇ edick´ em pr´ avu – kdyˇz se nenajdou agn´ati ani kogn´ati, tak dˇed´ı gentilov´e → pokud se majetku neujmou ani oni, m˚ uˇze si ho vz´ıt kdo chce • mˇela v´ yznam ve starˇs´ı dobˇe, za republiky zmizela * Uˇcebnice str. 71-74; * pˇredn´ aˇska ˇc. 8; * semin´ aˇre prof. Skˇrejpka; * st´ atnicov´e ot´ azky od errorka
1.41.
Cognatio
• - dokument pokrevn´ı pˇr´ıbuzenstv´ı (cognatio) → n´avod, jak se poˇc´ıtaj´ı stupnˇe a urˇcuj´ı linie • spoleˇ censtv´ı krve • dvˇ e osoby jsou spolu kogn´ atsky pˇ r´ıbuzn´ e, pokud poch´ azej´ı jeden od druh´ eho (linie pˇ r´ım´ a) anebo maj´ı spoleˇ cn´ eho pˇ redka (linie poboˇcn´a, transverz´aln´ı) • nem˚ uˇ ze b´ yt zruˇ seno (Pomponius: Pr´ava z pokrevenstv´ı nemohou b´ yt zruˇsena ˇz´adn´ ym civiln´ım pr´ avem.“) ” • v pˇr´ıpadˇe sporu - mus´ı se pokrevn´ı pˇr´ıbuzenstv´ı dokazovat (resp. dokazovat, ˇze muˇz nemohl b´ yt otcem, napˇr. impotence, nepˇr´ıtomnost) – ˇcasto d˚ ukaz nebyl moˇzn´ y, d˚ ukaz musel otcovstv´ı pˇr´ımo vylouˇcit • z´ asada mater semper certa est“ = matka je vˇzdy jist´a ”zdy nejist´ • otec je vˇ y; domnˇ enka otcovstv´ı = za otce d´ıtˇ ete se povaˇ zuje manˇ zel matky, pokud se d´ıtˇ e narodilo nejdˇ r´ıve 180 dn˚ u po svatbˇ e (nejkratˇ s´ı moˇ zn´ a doba tˇ ehotenstv´ı) nebo nejpozdˇ eji 300 dn˚ u po rozvodu, resp. smrti manˇ zela • dˇ eti nemanˇ zelsk´ e – jsou sui iuris, nemaj´ı agn´ aty (agnaci vˇsak mohl zˇr´ıdit muˇz n´asledn´ ym sˇ natkem nebo legitimac´ı), kogn´ aty maj´ı i nemaj´ı - kogn´atsk´e pˇr´ıbuzenstv´ı s matkou je tu vˇzdy, s otcem aktivnˇe za ˇzivota zn´ at nen´ı, ˇc´ıh´ a kdesi v pozad´ı a vystupuje do popˇred´ı jakoˇzto pˇrek´aˇzka manˇzelstv´ı ve chv´ıli, kdy by si toto nemanˇzelsk´e d´ıtˇe chtˇelo vz´ıt d´ıtˇe sv´eho nevlastn´ıho otce, tedy sv´eho nevlastn´ıho sourozence
Linea recta (linie pˇ r´ım´ a) 53
• osoby nejbl´ıˇze pˇr´ıbuzn´e • pˇ redci (ascendenti) : linea superior, linea ascendens (linie horn´ı, stoupaj´ıc´ı) – rodiˇ ce a rodiˇ ce rodiˇ c˚ u (otec, matka a dˇeda, babiˇcka atd.) • potomci (descendenti): linea inferior, linea descendens (linie doln´ı, klesaj´ıc´ı) – dˇ eti a dˇ eti dˇ et´ı (syn, dcera a vnuk, vnuˇcka atd.) • stupnˇ e – grady – jednotliv´e sestupn´e i vzestupn´e linie, kter´e ud´avaj´ı generaˇcn´ı vzd´alenost pˇredk˚ u a potomk˚ u od poˇc´ıtaj´ıc´ıho subjektu – mluv´ı se o pokrevn´ım pˇr´ıbuzenstv´ı v bliˇzˇs´ım ˇci vzd´alenˇejˇs´ım stupni – pravidlo: kolik porod˚ u, tolik grad˚ u“ – poˇc´ıtaly se do 7. stupnˇe ” – j´ a jsem poˇc´ıtaj´ıc´ı subjekt - jeden porod od m´eho otce = 1. stupeˇ n, dva porody od m´eho dˇeda (musel se narodit mezit´ım m˚ uj otec a pak j´ a) = 2. stupeˇ n / jeden porod k m´emu synovi = 1. stupeˇ n, dva porody k m´emu vnukovi (nejprve se muselo narodit m˚ uj syn, pot´e vnuk) = 2. stupeˇ n, kdyˇz poˇc´ıt´ame stupeˇ n mezi m´ ym pradˇedem a a m´ ym vnukem, jedn´a se o 5.stupeˇ n - nejprve se narodil pradˇedovi m˚ uj dˇed (1. porod), jemu m˚ uj otec (2. porod), pak j´ a (3. porod), pak m˚ uj syn (4. porod) a jeho syn (5. porod) • v dˇ edick´ em pr´ avu se uzn´ av´ a kognace do 6. nebo 7. stupnˇ e • v rodinn´ em pr´ avu 4. stupeˇ n prvn´ı voln´ y (v kognaci plat´ı do 3.stupnˇe absolutn´ı z´akaz sˇ natku, pozdˇeji to Claudius zmˇenil - viz n´ıˇze); plat´ı pouze pro linii poboˇ cnou, pˇ r´ıbuzn´ı v linii pˇ r´ım´ e sˇ natek v ˇ z´ adn´ em pˇ r´ıpadˇ e uzavˇ r´ıt nemohli! (dcera si nem˚ uˇze vz´ıt otce, dˇed vnuˇcku atd.) 44
1.42. SERVI
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Linea transversa (obliqua, collateralis; linie poboˇ cn´ a) 54
• osoby se spoleˇ cn´ ym pˇ redkem (kolater´ ati) • sourozenci – se spoleˇcn´ ymi rodiˇci: plnorod´ı (vlastn´ı) – sourozenci s jedn´ ym spoleˇcn´ ym rodiˇcem: polorod´ı (nevlastn´ı) ∗ ze spoleˇcn´eho otce consanguinei, ze spoleˇcn´e matky uterini • d´ ale sourozenci rodiˇ c˚ u (teta, str´ yc) → n´as spojuje to, ˇze moje matka/otec s nimi maj´ı stejn´eho rodiˇce • dˇ eti sourozenc˚ u rodiˇ c˚ u (bratranec, sestˇrenice) • nerozliˇ sujeme ascendenty a descendenty, stupnˇe se poˇc´ıtaj´ı stejnˇe jako v linii pˇr´ım´e – se sv´ ym sourozencem jsem ve 2. stupni - nejprve jsem se narodil j´a, pak m˚ uj sourozenec – se sv´ ym str´ ycem jsem ve 3. stupni - nejprve se narodil str´ yc, pak m˚ uj otec a pak j´a – se sv´ ym bratrancem jsem ve 4. stupni - narodili se str´ yc, pak otec, pak j´a, pak m˚ uj bratranec • relativn´ı pˇ rek´ aˇ zka manˇ zelstv´ı - ne vˇsichni kolater´ati jsou z manˇzelstv´ı vylouˇceni • c´ısaˇr Claudius uvolnil ke sˇ natk˚ um 3. stupeˇ n, a to jen pro dceru bratra; p˚ uvodnˇe moˇzno od ˇctvrt´eho (bratranec + sestˇrenice) Pozn. • Omyl: Pokrevn´ı pˇ r´ıbuzenstv´ı v pˇ r´ım´ e linii je absolutn´ı pˇ rek´ aˇ zkou manˇ zelstv´ı. • Skuteˇcnost: Pokrevn´ı pˇr´ıbuzenstv´ı je pouze relativn´ı pˇrek´aˇzkou uzavˇren´ı manˇzelstv´ı. Je sice pravda, ˇze mezi pˇr´ım´ ymi pˇr´ıbuzn´ ymi p˚ usob´ı absolutnˇe (tedy vztahuje se na vˇsechny pˇr´ım´e pˇr´ıbuzn´e), ale i zde je pouze relativn´ı pˇrek´ aˇzkou. Je tedy d˚ uleˇzit´e si uvˇedomit rozd´ıl mezi absolutn´ımi a relativn´ımi pˇrek´aˇzkami (ten totiˇz nespoˇc´ıv´ a v tom, zda pˇrek´ aˇzka m˚ uˇze odpadnout ˇci nikoli). Absolutn´ı pˇrek´aˇzky postihuj´ı dan´ y subjekt pˇr´ıpadn´eho manˇzelstv´ı samotn´ y, zat´ımco relativn´ı pˇrek´aˇzky postihuj´ı okruh osob s nimiˇz se tento subjekt m˚ uˇze pˇr´ıpadnˇe oˇzenit. Absolutn´ı pˇrek´ aˇzkou je napˇr´ıklad nedostatek vˇeku - d´ıtˇe se nem˚ uˇze oˇzenit v˚ ubec s nik´ ym. Naproti tomu deliktn´ı odpovˇednost ma za n´ asledek relativn´ı pˇrek´aˇzku - u ´nosce se nesm´ı oˇzenit s obˇet´ı u ´nosu. Stejˇen tak syn si nem˚ uˇze vz´ıt za manˇzelku svoj´ı matku, ale m˚ uˇze se oˇzenit napˇr. se spoluˇzaˇckou (pokud nen´ı stiˇzena absolutn´ı pˇrek´ aˇzkou nebo v˚ uˇci nˇemu relativn´ı) a proto je pokrevn´ı pˇr´ıbuzenstv´ı relativn´ı pˇrek´aˇzkou bez ohledu na linii. * Omyl/Skuteˇcnost - http://www.prf.cuni.cz/intervalla/chyby.htm; * Skˇrejpek, Urfus, Kincl - strany 71 aˇz 73; * st´ atnicov´e ot´ azky od errorka
1.42.
Servi
= otroci (servus = otrok) • status svobody (status libertatis) rozdˇeloval osoby na svobodn´e a nesvobodn´e (otroky) • otrok = vˇ ec, objekt, pˇredmˇet vlastnick´eho pr´ava X v nˇeˇcem se odliˇsuje od vˇeci → lze jej propustit na svobodu, z objektu se st´ av´ a subjekt • mohou b´ yt okupov´ ani, prod´ ani, d´ ani do z´ astavy, p˚ ujˇ ceni, opuˇ stˇ eni (neznamen´a propuˇstˇeni → stanou se vˇec´ı niˇc´ı, nˇekdo si je m˚ uˇze pˇrivlastnit); jejich p´an nad nimi mˇel pr´ avo nad ˇ zivotem a smrt´ı (ius vitae necisque) • teoreticky zbaveni pr´ avn´ı subjektivity X prakticky se s n´ı mus´ı poˇc´ıtat (jinak by bylo moˇzno p´achat rukama otrok˚ u zloˇciny a jejich vlastn´ık by byl beztrestn´ y; nebylo by moˇzn´e stimulovat v´ ykonnost otrok˚ u udˇelov´ an´ım majetkov´ ych v´ yhod) → maj´ı tedy omezenou zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı - mohou nab´ yvat pro sv´ eho p´ ana (pˇrijmut´ım daru) X nemaj´ı ius connubium ani ius commercium, rozzporupln´e to je u zp˚ usobilosti zavazovat sv´ eho p´ ana - otroci mohou vytv´aˇret platn´ y z´avazek, kter´ y ovˇsem nen´ı vymahateln´ y (natur´ aln´ı obligace); pokud jsou otroci schopn´ı, m˚ uˇze jim majitel (pater familias) svˇeˇrit do spr´avy urˇcit´ y majetek (peculium), obligace tak jsou vymahateln´e (ale proti pateru familias) • nem˚ uˇ zou – pro sebe nab´ yvat majetkov´ ych pr´ av – ˇ zalovat na soudˇ e ani b´ yt ˇ zalov´ ani – b´ yt obligaˇ cnˇ e zav´ az´ ani – nejsou zp˚ usobil´ı k rodinn´ ym pomˇ er˚ um pr´ avn´ım • ochrana otrok˚ u – mal´ a – jejich postaven´ı se mˇenilo 45
1.42. SERVI
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– za doby kr´ alovstv´ı byli povaˇzov´ an´ı jen za m´enˇecenn´e lidi – s rozmachem ˇr´ıˇse se postaven´ı zhorˇsovalo - bylo jich mnoho, a ˇceho je mnoho, toho si nev´aˇz´ıme – zlepˇsen´ı aˇz s pˇr´ıchodem kˇrest’anstv´ı (napˇr. konec beztrestn´eho zab´ıjen´ı otrok˚ u) POZOR! • otrok(-ynˇ e) nem˚ uˇ ze vstupovat do manˇ zelstv´ı, nebot’ nem´a ius connubii • otroci mohou uzav´ırat svazek kvazimanˇzelsk´ y, tzv. contubernium, ten je sice manˇzelstv´ı podobn´ y, avˇsak ryze neform´ aln´ı, bez pr´ avn´ıch d˚ usledk˚ u • majitel kaˇzd´eho z otrok˚ u m´ a pochopitelnˇe pr´avo tento vztah ukonˇcit (aˇz Konstantin Velik´ y doporuˇcil pˇrihl´ıˇzet k otrock´ ym rodin´ am pˇri prodeji c´ısaˇrsk´ ych statk˚ u) • otrok m˚ uˇ ze uzavˇ r´ıt contubernium s otrokyn´ı nebo se svobodnou ˇ zenou ← v takov´em pˇr´ıpadˇe doch´ az´ı ke vzniku otrock´eho manˇzelstv´ı a dˇeti v nˇem narozen´e by n´asledovaly pr´avn´ı postaven´ı matky v dobˇe porodu, rodily by se tedy svobodn´e → mocensk´e struktury vˇsak usiluj´ı o to, aby se rodilo co nejv´ıce otrok˚ u jakoˇzto zdroj levn´e pracovn´ı s´ıly, proto c´ısaˇr Claudianus vydal senatusconsulta, kter´e upozorˇ nuje svobodnou ˇzenu, kter´ a ˇzije s otrokem, aby tak ˇcinit pˇrestala, a v pˇr´ıpadˇe, ˇze ani napotˇret´ı neuposlechne varov´ an´ı p´ ana, upad´ a do otroctv´ı z trestu = servitus poenae
Vznik otroctv´ı 55
• narozen´ı z matky-otrokynˇ e – d´ıtˇe narozen´e v otrock´em manˇzelstv´ı sleduje stav matky v dobˇ e porodu (matce-otrokyni se vˇzdy narod´ı otrok; pozdˇeji zm´ırnˇeno → musela by po celou dobu tˇehotenstv´ı b´ yt otrokynˇe, pokud by aspoˇ n na chv´ıli byla propuˇstˇena, rod´ı se d´ıtˇe svobodn´e) – d´ıtˇe patˇr´ı p´ anovi matky – pozn.: souˇzit´ı otrok˚ u - contubernium • upadnut´ı do zajet´ı – pouze v regul´ernˇe vyhl´ aˇsen´e v´ alce – po propuˇstˇen´ı se mu vrac´ı pˇredchoz´ı status - ius postliminii - neplat´ı ovˇsem pro manˇzelstv´ı a drˇzbu • prodej syna do mancipia – paterem familias do doˇcasn´eho otroctv´ı – napˇr. pro odpracov´an´ı dluhu (tzv. nox´aln´ı ruˇcen´ı, noxae datio). • z trestu (servitus poenae) – pokud m´ a ˇr´ımsk´ a obˇcanka pohlavn´ı styk s otrokem a jeho p´an j´ı 3x varuje a ona neuposlechne, i ona se st´ av´ a otrokyn´ı - SC Claudianum, 52 n.l. • zotroˇ cen´ı pro nevdˇ ek – propuˇstˇen´ y otrok (libertin) je subjektem patron´atn´ıho vztahu, mus´ı v˚ uˇci sv´emu b´ yval´emu p´anovi prokazovat n´ aleˇzitou u ´ctu, b´ yt mu ku pomoci, nesm´ı ho ˇzalovat, jinak znovupovol´an do otroctv´ı (revocatio in servitutem) • zotroˇ cen´ı pro hrub´ e poruˇ sen´ı obˇ cansk´ ych povinnost´ı – obˇcan se vyh´ ybal vojensk´e sluˇzbˇe nebo z´apisu do cenzu • dluˇ zn´ı otroctv´ı – zruˇseno 326 p.n.l. - lex Poetelia → za dluhy ruˇc´ı ˇr´ımsk´ y obˇcan pouze majetkem, ne vˇsak svou osobou
Z´ anik otroctv´ı 56
• otroctv´ı nezanik´ a opuˇ stˇ en´ım (derelikc´ı; takov´ y otrok m˚ uˇze b´ yt k´ ymkoli okupov´an) ani smrt´ı p´ ana (otrok se st´ aval pˇredmˇetem dˇedick´e sukcese) • smrt´ı otroka – mrtv´ y otrok nen´ı vˇ ec, ale lidsk´ a mrtvola → m´ısto jeho pohˇrbu se stalo vˇec´ı zasvˇecenou, vylouˇcenou z pr´ avn´ıho obchodu • propuˇ stˇ en´ı - viz 1.43 – pˇ res civiln´ı pr´ avo (per vindictam, per censum, per testamento) – pˇ res praetorsk´ e pr´ avo (dopisem, pˇred pˇr´ateli, pˇri hostinˇe...) 46
1.43. MANUMISSIO
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• v´ yrokem magistr´ ata - proti v˚ uli p´ ana – kdyˇz m´ a dˇedic otroka propustit a neuˇcin´ı tak – kdyˇz otrok dopadne vrahy sv´eho p´ ana • ex lege - dalˇs´ı d˚ uvody pˇribyly za domin´ atu → kdyˇz se otrok stane mnichem, klerikem, c´ısaˇ rsk´ ym komorn´ıkem nebo kdyˇz bez zl´ eho u ´ myslu po 10 let (resp. 20 let) ˇ zil a vedl si jako svobodn´ y * uˇcebnice str. 59-67, 135-136; * pˇredn´ aˇska ˇc. 6; * semin´ aˇre prof. Skˇrejpka
1.43. • • • •
Manumissio
propuˇ stˇ en´ı otroka na svobodu, form´aln´ı akt o otroc´ıch v´ıce 1.42 p´ an z vlastn´ı v˚ ule ruˇs´ı otrock´ y vztah a propouˇst´ı nesvobodn´eho ze sv´e moci podle civiln´ıho pr´ ava - p´ an musel m´ıt zp˚ usobilost k pr´avn´ımu jedn´an´ı a musel m´ıt otroka v kviritsk´em vlastnictv´ı – manumissio per vindictam - h˚ ulkou ∗ pˇred u ´ˇredn´ıkem ∗ 3 osoby – otrok, p´ an, assertor libertatis (svobodn´ y ˇclovˇek, prohlaˇsuj´ıc´ı otrokovu svobodu; dotkl se ho h˚ ulkou a pˇrednesl pˇredepsan´e formule) ∗ assertor se dotkl h˚ ulkou otroka a pˇrednesl pˇredepsan´e formule ∗ fingovan´ y proces – manumissio per censum ∗ z´ apis do seznamu svobodn´ ych ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u censorem – manumissio per testamento ∗ uveden´ı propuˇstˇen´ı otroka v z´ avˇeti ∗ latinsky, ve formˇe imperativu ∗ mohly b´ yt uvedeny podm´ınky propuˇstˇen´ı → otrok je tzv. statuliber, svobodu nabyde teprve splnˇen´ım podm´ınky ∗ velmi rozˇs´ıˇren´e ∗ na poˇc´ atku princip´ atu zavedena omezen´ı - napˇr. Lex Fufia Caninia omezil volnost propouˇstˇet otroky testamentem, stanovil pomˇern´ y poˇcet propouˇstˇen´ ych otrok˚ u
• podle praetorsk´ eho pr´ ava - takov´ y propuˇstˇenec je podle ius civile nad´ ale otrokem, praetor vˇsak zam´ıt´ a ˇzaloby, kter´e by n´ arokovaly jeho navr´acen´ı p˚ uvodn´ımu majiteli a opˇetovn´e zotroˇcen´ı – dopisem, pˇ red pˇ r´ ateli, pˇ ri hostinˇ e, pˇ red shrom´ aˇ zdˇ en´ım... – Lex Iunia Norbana (19 p.n.l.) postavil neform´alnˇe propuˇstˇen´e otroky na u ´roveˇ n Latin˚ um (Latini ˇ v r´ Iuniani) ← nemaj´ı obˇcanstv´ı, ius conubium ani veˇrejn´a pr´ava, ale mohou participovat na RP amci ius comercii • tzv. Asklepiovi otroci – kdyˇz otrok onemocnˇel, mohl ho p´an poslat na Asklepi˚ uv ostrov, pokud otrok pˇreˇzil, st´ aval se svobodn´ ym
Propuˇ stˇ enci (libertini) 57
• nemˇeli postaven´ı jiˇz od narozen´ı svobodn´eho ˇclovˇeka (ingenuus) • soukrom´ a pr´ ava omezen´ a, veˇ rejn´ a pr´ ava ˇ z´ adn´ a • zachov´ aval se patron´ atn´ı vztah = vztah mezi patronem (b´ yval´ ym p´anem) a libertinem (propuˇstˇencem) – libertin musel b´ yt sv´emu patronovi ku pomoci a prokazovat mu n´ aleˇ zitou u ´ ctu, jinak mohl b´ yt znovupovol´ an do otroctv´ı (revocatio in servitutem), nesmˇel ho ˇzalovat bud’ v˚ ubec, nebo jen se souhlasem praetora; musel mu pom´ ahat s manu´aln´ı prac´ı – patron i libertin se museli vz´ ajemnˇ e podporovat v dobˇ e nouze – patron mˇel dˇ edick´ e pr´ avo po libertinovi, nedospˇel´emu libertinovi mohl b´ yt poruˇ cn´ıkem – opr´ avnˇ en´ı patrona pˇ rech´ az´ı na patronovy potomky – nevztahuje se na propuˇ stˇ encovy potomky → pˇrechodn´a kategorie obyvatelstva, tˇret´ı generace propuˇstˇenc˚ u se st´ av´ a plnohodnotn´ ymi obˇcany • existovaly dva zp˚ usoby, jak z´ıskat veˇ rejn´ a pr´ ava: – pr´ avo nosit zlat´ e prsteny – udˇeleno c´ısaˇrem 47
ˇ ´IMSKEHO ´ ˇ 1.44. TROJ´I STATUS R OBCANA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
∗ aby mohl propuˇstˇenec zast´ avat u ´ˇrady, byl pov´ yˇsen do ryt´ıˇrsk´eho (jezdeck´eho) stavu – finanˇcn´ı u ´loha, vyb´ır´ an´ı dan´ı ∗ mˇeli veˇrejn´ a pr´ ava jako ingenuov´e X patron´atn´ı pr´avo zachov´ano – navr´ acen´ı narozen´ı (restitutio natalium) ∗ se svolen´ım patrona ∗ fingovalo se, jakoby se propuˇstˇenec narodil ze svobodn´ ych rodiˇc˚ u → patron´atn´ı pr´avo zaniklo * Uˇcebnice str. 64-67; * pˇredn´ aˇska ˇc. 6; * semin´ aˇre prof. Skˇrejpka
1.44. • • • •
Troj´ı status ˇ r´ımsk´ eho obˇ cana
t´ yk´ a se fyzick´ ych osob pr´ avn´ı subjektivita ˇclovˇeka je podm´ınˇena troj´ım stavem je to v podstatˇe jak´ asi koncentrovan´ a definice ˇr´ımsk´eho obˇcana kaˇzd´ y ˇclovˇek, kter´ y chce b´ yt plnopr´ avn´ ym subjektem ˇr´ımsk´eho pr´ava, mus´ı m´ıt: 1. status libertatis (stav svobody) – pt´ ame se - jsi svobodn´ y? ∗ ano, jsem svobodn´ y → jsem tedy osoba s pr´ avn´ı subjektivitou ∗ ne, nejsem svobodn´ y → nem´ am pr´ avn´ı subjektivitu (jsem tedy otrokem, vˇec´ı) · aˇckoli jsou br´ ani jako vˇec, m´a i otrok v˚ uli, m˚ uˇze ji pr´avnˇe relevantn´ım zp˚ usobem projevovat (omezenˇe), napˇr. sm´ı pˇrijmout dar pro sv´eho p´ana, ale uˇz jej nesm´ı nijak zavazovat, z´ avazek je pak nevymahateln´ y (natur´aln´ı obligace) 2. status civitatis (stav pˇr´ısluˇsnosti k ˇr´ımsk´e obci) – pt´ ame se - kdyˇz jsi svobodn´ y, jsi ˇr´ımsk´ y obˇcan? ˇ ıman ∗ jsem R´ · m´ am pr´ ava veˇ rejn´ a - pr´avo u ´ˇcastnit se lidov´eho shrom´aˇzdˇen´ı, hlasovat, u ´ˇcast na vojensk´e ˇcinnosti, pr´ avo provokace, pr´avo/povinnost chr´anit ˇr´ımsk´ y st´at, zast´avat u ´ˇrady · soukrom´ a pr´ ava - ius conubii (vstupovat do manˇzelstv´ı), ius comercii (vstupovat do majetkopr´ avn´ıch vztah˚ u), testamenti fractio (poˇrizovat z´avˇet’ dle civiln´ıho pr´ava) ˇ ∗ nejsem R´ıman → jsem cizinec ˇci nepˇr´ıtel · peregrini - cizinci, vztahy mezi nimi a ˇr´ımany ˇr´ıd´ı ius gentium ˇ ıman˚ · Latinov´ e - nejbliˇzˇs´ı sousedi R´ u, nˇekdy spolu v´alˇcili, jindy bezprostˇredn´ı spojenci; ano ius commercii, nˇekdy ius conubii, ne veˇrejn´a pr´ava (ˇslo je z´ıskat z´apisem do cenzu, soupisu ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u) ˇ ıma, s ˇr´ımany etnicky pˇr´ıbuzn´ı, jako prvn´ı · Latini prisci - p˚ uvodn´ı obyvatel´e mˇest v bl´ızkosti R´ z cizinc˚ u mˇeli ius commercii, dokonce i ius connubii a platilo zvl´aˇstn´ı pravidlo → pokud se ˇ ımˇe, nab´ usad´ı natrvalo v R´ yvaj´ı bez dalˇs´ıho ˇr´ımsk´e obˇcanstv´ı · Latini colonarii - obyvatelstvo osad/koloni´ı vznikl´ ych na u ´zem´ı It´alie, pozdˇeji i mimoitalsk´e privilegovan´e kolonie · Latini Iuniani - obyvatelstvo kter´e z´ıskalo tento statut dle Lex Iunia Norbana (19 pnl) jsou to propuˇstˇenci z otroctv´ı pˇres praetorsk´e pr´avo (podle ius civile st´ale otroci), nemaj´ı ius conubii, ne veˇrejn´ a pr´ ava ˇ ımu na 100 mil, jinak jsou zotroˇceni; · cizinci vzdan´ı - netvoˇr´ı komunitu, nesmˇej´ı se pˇribl´ıˇzit k R´ nemaj´ı veˇrejn´ a ani soukrom´a pr´ava, ne pˇr´ısluˇsnost k ˇz´adn´e obci; nejsou to otroci (maj´ı pr.subjektivitu) ∗ roku 212 dal c´ısaˇr Caracalla ˇr´ımsk´e obˇcanstv´ı vˇsem svobodn´ ym, za podm´ınky, ˇze maj´ı svou domovinu (Constitutio Antoniana) 3. status familiae (pˇr´ısluˇsnost k nˇekter´e z ˇr´ımsk´ ych rodin) – pt´ ame se - jsi-li svobodn´ y ˇr´ımsk´ y obˇcan, jak´e je tv´e postaven´ı v rodinˇe? – 1.38 ∗ jsem pater familias → persona sui iuris (osoba sv´eho pr´ava) · PF m˚ uˇze b´ yt vˇzdy a pouze jen muˇz, je to hlava rodiny, privilegovan´ y, mnoho pravomoc´ı (viz samostatn´ a ot´ azka) · osobou sui iuris m˚ uˇze b´ yt i ˇ zena → jako ˇzena mus´ı m´ıt ale sv´eho poruˇcn´ıka (1.34) ∗ jsem v moci otcovsk´ e/manˇ zelsk´ e → persona alieni iuris (osoba ciz´ıho pr´ava)
48
1.45. MATRIMONIUM
KAPITOLA 1. SKUPINA I
· v soukrom´ ych pr´ avech jsou na u ´rovni otrok˚ u, podˇr´ızeni PF • zmˇenou kter´ehokoliv z tˇechto stav˚ u nast´avala promˇena pr´avn´ı osobnosti – bud’ nastala pr´avn´ı osobnost jin´ a (pˇri zmˇenˇe rodiny) nebo pr´ avn´ı osobnost zanikala (pˇri ztr´atˇe svobody) • plnou pr´ avn´ı subjektivitu m´ a pouze osoba, kter´a m´a vˇsechny tˇri statusy • posun status˚ u, sn´ıˇzen´ı statusu, sn´ıˇzen´ı hlavy → kapitisdeminuce (1.37) * uˇcebnice; * errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky; * 7. a 8. pˇredn´ aˇska - Falada
1.45.
Matrimonium
• manˇ zelstv´ı - svazek uzav´ıran´ y v z´ ajmu muˇ ze - mˇelo se st´at z´akladem jeho rodiny a mˇelo zabezpeˇcit trv´ an´ı jeho rodu • navzdory tomu, ˇze ˇr´ımsk´e pr´ avo bylo velice form´aln´ı, bylo manˇzelstv´ı vztahem nikoli pr´avn´ım, n´ ybrˇz faktick´ ym - pro jeho vznik nutn´ a pouze affectio maritalis (projeven´a v˚ ule muˇze vz´ıt si ˇzenu a m´ıt ji jako manˇzelku a matku legitimn´ıch dˇet´ı) a souhlas otc˚ u rodin obou manˇzel˚ u (jsou-li alieni iuris); nebyl potˇreba z´ apis do matriky ani u ´ˇredn´ık s ˇretˇezem z´ asnuby • nemˇely ˇz´ adn´e pr´ avn´ı d˚ usledky, jednostrann´e zruˇsen´ı sankcionovala pouze arrha sponsalicia (z´asnubn´ı z´ avdavek, dan´ y jedn´ım druh´emu na znamen´ı z´ asnubn´ı dohody; zruˇsil-li je ten, kdo z´avdavek pˇrijal, vr´atil dvojn´ asobek nebo si jej ponechal, pokud druh´ y poruˇsil povinnosti) • potˇreba souhlas majitele moci otcovsk´e (stejnˇe jako u samotn´eho sˇ natku) • otci se dovolovalo zasnoubit dceru i proti jej´ı v˚ uli • z´ asnuby mohli uzavˇr´ıt i nedospˇelci infantia maiores“ • uzavˇren´ı manˇzelstv´ı nebylo v´ az´ ano ”na ˇz´ adn´e pevn´e formy • snoubenci uzav´ıraj´ı manˇzelstv´ı dobrovolnˇe, nelze nutit, ani pokud se pˇri z´asnub´ach (sponsalia) zav´ azali ke vstupu do manˇzelstv´ı • pro manˇzelstv´ı nespojen´e s manˇzelskou moc´ı platilo manˇ zelstv´ı nezakl´ ad´ a souloˇ z, ale souhlas“ – staˇcil ” e formality, nebyly podle pr´ava nutn´e, plat´ı to napˇr. o jak´ ykoliv projev souhlasu, pokud se objevovaly nˇejak´ uveden´ı do manˇzelova domu“ (deductio in domum mariti) za pˇr´ıtomnosti sedmi svˇedk˚ u ” • vznik manˇ zelstv´ı - den, kdy se manˇzelka nastˇehovala do manˇzelova domu - d˚ uleˇzit´e napˇr. proto, ˇze zaˇc´ın´ a bˇeˇzet lh˚ uta, v n´ıˇz m˚ uˇze b´ yt zplozeno manˇzelsk´e d´ıtˇe (viz domnˇenka otcovstv´ı) ˇ neznalo sˇ • hlavn´ım smyslem manˇzelstv´ı = opatˇ rit si dˇ edice → proto tak´e RP natky homosexu´al˚ u; ani bigamie nebyla povolena • tˇeˇzk´ a provinˇen´ı ˇzeny st´ıh´ ana zapuzen´ım (rozvodem), event. ztr´atou ˇc´asti vˇena • druhy manˇ zelstv´ı: – ˇ r´ adn´ e = legitimn´ı - podle ius civile (osoby maj´ı ius conubii) ∗ matrimonium cum manu - manˇzelstv´ı pˇr´ısn´e ∗ matriominum sine manu - manˇzelstv´ı voln´e – konkubin´ at = souloˇznictv´ı, pohlavn´ı souˇzit´ı svobodn´ ych osob bez zaloˇzen´ı rodiny, nem´a pr´avn´ı d˚ usledky – matrimonium iuris gentium = manˇzelstv´ı podle pr´ava n´arod˚ u, mezi osobami, kter´e nemaj´ı ius conubii – contubernium = otrock´e souˇzit´ı muˇze a ˇzeny; otrokynˇe si nem˚ uˇze vz´ıt svobodn´eho! X otrok si m˚ uˇze vz´ıt svobodnou (v takov´em pˇr´ıpadˇe je ale upozornˇena, pokud 3x neusposlechne, hroz´ı j´ı servitus poenae - viz SC Claudianum) MATRIMONIUM CUM IN MANUM CONVENTIONE = matrimonium cum manu – pˇ r´ısn´ e manˇ zelstv´ı, manˇzelstv´ı s moc´ı manˇzelskou nad ˇzenou – historicky starˇ s´ı – pˇrevod moci z otce na manˇzela moˇzn´ y 3 zp˚ usoby 1. confarreatio ∗ prastar´ a forma, ˇzenich a nevˇesta za pˇr´ıtomnosti 10 svˇedk˚ u a 2 knˇeˇz´ı pron´aˇseli r˚ uzn´e pr˚ upov´ıdky a formulky, ceremoni´ aln´ı u ´kony, obˇeti ∗ pozdˇeji se uˇz´ıvala zejm´ena v knˇeˇzsk´ ych kruz´ıch, kdo chtˇel b´ yt knˇez, musel se narodit z konferace 2. coemptio ∗ ˇzena je pˇredmˇetem obrazn´eho trhu, otec rodiny ji jakoby prod´aval, symbolick´a cena 3. usus 49
1.45. MATRIMONIUM
KAPITOLA 1. SKUPINA I
∗ vydrˇzen´ı moci manˇzelsk´e nad ˇzenou, pokud muˇz ˇzije se ˇzenou 1 rok, vznik´a mu manus, pokud ˇzena nechtˇela do manu, staˇcilo na tˇri noci d˚ um opustit (dle Z12D) a lh˚ uta bˇeˇzela odznova – manˇ zelka ∗ mater familias, podˇ r´ızena sv´ emu manˇ zelovi - pateru familias, osoba alieni iuris ∗ ve vztahu k manˇzelovi v postaven´ı dcery, ve vztahu k dˇetem postaven´ı sestry ∗ v´ yhodn´ e postaven´ı v dˇ edick´ em pr´ avu – spolu s dˇetmi byla k poz˚ ustalosti po muˇzi povol´ av´ ana hned v prvn´ı skupinˇe vlastn´ıch dˇedic˚ u ∗ na ˇzenu se bere v praxi v´ıce ohled˚ u neˇz na dˇeti ∗ mohla b´ yt sice volnˇe trest´ ana, ale PF mˇel mor´aln´ı povinnost poradit se s lidmi z vlastn´ı rodiny a kogn´ aty manˇzelky ∗ tˇeˇzk´ a provinˇen´ı manˇzelky trest´ana zapuzen´ım ˇci ztr´atou vˇena ∗ manˇzel mˇel vindikaˇ cn´ı ˇ zalobu proti kaˇzd´emu, kdo by mu manˇzelku zadrˇzoval ∗ manˇzel vlastn´ıkem vˇsech aktiv samostatn´eho manˇzelˇcina majetku a pˇripadalo mu vˇse, co ˇzena bˇehem manˇzelstv´ı nabyla ∗ v r´ amci manˇzelsk´e pravomoci mohl muˇz ustanovit ˇzenˇe poruˇ cn´ıka v posledn´ı v˚ uli ∗ za doby republiky tento typ manˇzelstv´ı ub´ yv´a, za c´ısaˇ rstv´ı v´ yjimeˇ cn´ e MATRIMONIUM SINE IN MANUM CONVENTIONE – voln´ e manˇ zelstv´ı, manˇzelstv´ı bez moci manˇzelsk´e nad ˇzenou – objevuje se se zmˇenami spoleˇcnosti – muˇ z ani ˇ zena uzavˇ ren´ım manˇ zelstv´ı nemˇ en´ı nic na sv´ em dosavadn´ım pr´ avn´ım postaven´ı, ˇ zena nad´ ale sui iuris nebo podˇ r´ızena moci otcovsk´ e → nebude agn´atkou sv´ ych vlastn´ıch dˇet´ı, ty se stanou agn´ aty rodiny jej´ıho manˇzela – muˇzi nevznik´ a nad manˇzelkou manus → muˇ z je nucen ustoupit moci otcovsk´ e, kter´ a jiˇ z existuje, otec m´ a vˇsechny prostˇredky proti kaˇzd´emu, kdo by jeho otcovskou moc ruˇsil (i proti manˇzelovi) – manus nevznikal ani u matrimonium iuris gentium MATRIMONIUM IURIS GENTIUM – manˇ zelstv´ı podle pr´ ava n´ arod˚ u, nezakl´ ad´ a agnaci, muˇzi nevznik´a nad dˇetmi patria potestas, bylo ˇr´ adn´e, ale jaksi niˇzˇs´ıho stupnˇe, nemˇ elo podle ius civile pln´ e pr´ avn´ı u ´ˇ cinky ´ KONKUBINAT – – – –
trval´e pohlavn´ı souˇ zit´ı svobodn´ ych osob, u ´myslem muˇze nen´ı m´ıt manˇzelku, ale jen souloˇznici v konkubin´ atˇe vˇetˇsinou lid´e, kter´ ym z´akonn´a pˇrek´aˇzka br´anila ˇz´ıt v ˇr´adn´em manˇzelstv´ı nebyl to pomˇer pr´ avn´ı, ale jen faktick´ y dˇ eti z konkubin´ atu byly nemanˇ zelsk´ e, otci nevznikala otcovsk´ a moc, pˇr´ıbuzenstv´ı se poˇc´ıtalo jen ze strany matky – v dobˇ e kˇ rest’ansk´ ych c´ısaˇ r˚ u se stal monogamn´ı a vyluˇ coval ˇ r´ adn´ e manˇ zelstv´ı, ˇr´adn´e manˇzelstv´ı vyluˇcovalo konkubin´ at
CONTUBERNIUM – souˇ zit´ı otroka s otrokyn´ı/otrokynˇ e s otrokem nebo tak´e souˇ zit´ı svobodn´ eho partnera s nesvobodn´ ym – vztah ˇcistˇe faktick´ y, z´ avisl´ y na v˚ uli majitele otroka/otrok˚ u, ˇ z´ adn´ e pr´ avn´ı d˚ usledky, nezakl´ ad´ a ani pr´ ava z kognace (po propuˇstˇen´ı na svobodu m˚ uˇze kognace b´ yt pˇrek´aˇzkou manˇzelstv´ı) – prvn´ı u ´ prava“ otrock´ eho manˇ zelstv´ı (pokud nebereme v u ´vahu SC Claudianum hroz´ıc´ı zotroˇcen´ım ” svobodn´e ˇzenˇe, kter´ a by pˇres troj´ı varov´an´ı p´ana neustala v souˇzit´ı s jeho otrokem) aˇz v dobˇe vl´ ady Konstantina Velk´ eho – c´ısaˇr pˇri prodeji c´ısaˇrsk´ ych statk˚ u doporuˇcuje pˇrihl´ıˇzet k otrock´ ym rodin´ am a pokud moˇzno neoddˇelovat dˇeti od rodiˇc˚ u ´ ˇ MANZELSTV´ ı ZANIK • smrt´ı jednoho z manˇ zel˚ u – smrt´ı fyzickou – smrt´ı pr´ avn´ı ∗ capitisdeminutio maxima - pˇri ztr´atˇe osobn´ı svobody se ius postliminii nevztahuje na obnovu manˇzelstv´ı!, muselo b´ yt znovu zˇr´ızeno (redintegrov´ano) ∗ capitisdeminutio media - pˇri ztr´atˇe pˇr´ısluˇsnosti k obci se obˇcan stal cizincem a matrimonium legitimum se mˇenilo na matrimonium iuris gentium 50
ˇ ´ ZKY ˇ ˇ ´I 1.46. PREK A MANZELSTV
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• z v˚ ule manˇ zel˚ u – jednostrann´ ym projevem v˚ ule jednoho z manˇzel˚ u = zapuzen´ı (repudium) - pˇ r´ısn´ e manˇ zelstv´ı mohl rozv´est pouze muˇz pro vinu ˇzeny uznanou a schv´alenou na dom´ac´ım soudˇe; voln´ e manˇ zelstv´ı moˇzno rozlouˇcit neform´ aln´ım jednostrann´ ym projevem muˇze ˇci ˇzeny – oboustrann´ ym projevem v˚ ule = rozvod (divortium) ∗ u manˇzelstv´ı cum manu - jedn´an´ım opaˇcn´ ym, neˇz jak´ ym vznikla (contrarius actus) - pˇri konfareaci to byla difareace za u ´ˇcasti pontifik˚ u), pˇri koempci a usu to byla remancipace (manˇzel prod´ aval ˇzenu pomoc´ı mˇedi a ˇzelezn´ ych vah jin´emu muˇzi a ten ji potom propouˇstˇe ze sv´e moci → stala se sui iuris) ∗ u manˇzelstv´ı sine manu neform´alnˇe ´ ´ AUGUSTOVY REFORMY RODINNEHO PRAVA • rozvrat ˇr´ım. rodiny, stoupaj´ıc´ı poˇcty rozvod˚ u, pokles porod˚ u, nechut’ k manˇzelsk´emu ˇzivotu →dva z´ akony Octavi´ ana Augusta, kter´e mˇely tomuto u ´padku ˇcelit • zpˇ r´ısnil podm´ınky rozvodu → projev pˇred sedmi dospˇel´ ymi ˇr´ımsk´ ymi obˇcany jako svˇedky, projev u ´stn´ı nebo odevzd´ an´ı zapuzovac´ıho listu (libellus repudii); kdo rozvod zavinil nebo se dal strhnout k lehkomysln´emu zapuzen´ı manˇzelsk´eho partnera → trest´ an censorskou d˚ utkou, vylouˇcen´ım ze sen´atu, nakonec i majetkov´ ymi tresty ve prospˇech nevinn´eho manˇzela • v dobˇe c´ısaˇrsk´e pr´ avo zavedlo zpˇr´ısnˇen´ı ve formˇe v´ yˇctu d˚ uvod˚ u, ospravedlˇ nuj´ıc´ı rozvod • na neod˚ uvodnˇen´e rozvody a zavinˇen´e rozvody stanoveny poenae divortii (majetkov´e tresty) • lex Iulia – 18 p.n.l.; lex Papia Poppaea – 9 n.l. • oba se oznaˇcuj´ı n´ azvem lex Iulia et Papia Poppaea • st´ıhaly hlavnˇe majetkov´ ymi u ´jmami osoby neˇ zenat´ e a neprovdan´ e (caelibes): muˇzi 25-60 let, ˇzeny 20-50 let → nezp˚ usobilost nab´ yvat z testamentu • pokud manˇ zelstv´ı bezdˇ etn´ e (manˇzel´e byli orbi“), nab´ yvali z testamentu jen polovinu toho, co na nˇe ” pˇripadalo • majetek, kter´ y nemohli nab´ yt, pˇripadal jin´ ym v testamentu obdaˇren´ ym osob´am, kter´e dˇeti mˇely, nebo byl vindikov´ an st´ atem jako od´ umrt’ (caducum) • vyhlaˇsovaly se v´ yhody pro ty, kdo mˇeli v´ıce dˇet´ı • ius liberorum osvobozovalo ˇzeny se 3 (propuˇstˇenky se 4) dˇetmi od poruˇcenstv´ı nad ˇzenami • uzav´ır´ an´ı sˇ natk˚ u podporov´ ano zv´ yhodnˇen´ım pˇredpis˚ u o majetku manˇzelky • pˇr´ısnˇe st´ıh´ ano cizoloˇzstv´ı • odpor proti Augustov´ ym reform´ am ← z˚ ustaly bez vˇetˇs´ıho u ´spˇechu • st´ ale v´ yraznˇejˇs´ı pronik´ an´ı kˇrest’ansk´e ideologie, prohlaˇsuj´ıc´ı celib´at za ˇz´adouc´ı a chv´alyhodn´ y stav → c´ısaˇr Konstantin zruˇsil pˇredpisy o nezp˚ usobilosti k nab´ yv´an´ı z testamentu, Justini´an zruˇsil ius liberorum • od 4.stolet´ı p˚ usoben´ı kˇ rest’ansk´ e ideologie, ch´apaj´ıc´ı manˇzelstv´ı jako sv´ atost a trvaj´ıc´ı na nerozluˇ citelnosti ´ za JUSTINIANA – z´ akaz rozvodu oboustrann´ ym souhlasem (divortium communi consensu), povolen jen jednostrann´ y rozvod ze z´ akonn´eho d˚ uvodu, na kter´em druh´ y manˇzel nenese vinu (sloˇzen´ı slibu ˇcistoty, muˇzova impotence, muˇz ve v´ aleˇcn´em zajet´ı a je 5 let nezvˇestn´ y – divortium bona gratia) • Justini´ an tak´e zt´ıˇzil uzav´ır´ an´ı druh´eho manˇzelstv´ı, zejm. majetkov´ ymi u ´jmami ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek – R´ avo, str. 132 - 140
1.46.
Pˇ rek´ aˇ zky manˇ zelstv´ı
• pro vznik ˇr´ adn´eho manˇzelstv´ı potˇreba tˇri z´akladn´ı vˇeci: ius conubii (pr´avo uzav´ırat manˇzelstv´ı podle ius civile), affectio maritalis (projeven´ a v˚ ule) a zp˚ usobilost zplodit dˇeti → t´ım si , kdo manˇzelstv´ı uzavˇr´ıt nemohl
Absolutn´ı 58
• • • • •
vyluˇ cuj´ı manˇ zelstv´ı u ´ plnˇ e, s jakoukoli osobou chyba je na stranˇe dan´eho ˇclovˇeka nedospˇ elost ˇ neznalo bigamii jiˇ z existuj´ıc´ı manˇ zelstv´ı - RP vdovsk´ y rok - ˇzena rok od smrti sv´eho manˇzela nesm´ı uavˇr´ıt sˇ natek, d˚ uvodem je to, ˇze by se nevˇedˇelo, komu patˇr´ı pˇr´ıpadnˇe narozen´e d´ıtˇe; manˇzelstv´ı uzavˇren´e bˇehem nˇej je sice platn´e, ale sankc´ı je infamia pro tuto ˇzenu a jej´ıho manˇzela 51
1.47. MANUS
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• ˇ s´ılenstv´ı (duˇsevnˇe choˇr´ı) • impotenti • kleˇ stˇ enci
Relativn´ı 59
• • • •
• • • • • • • •
vyluˇ cuj´ı manˇ zelstv´ı jen s urˇ cit´ ymi osobami, v´ ybˇer se dan´e osobˇe zuˇzuje chyba mezi dvˇema konkr´etn´ımi osobami (mezi sebou nem˚ uˇzou, ale s jin´ ymi by mohly) ˇ svagrovstv´ı - po rozvodu si manˇzel nem˚ uˇze vz´ıt pokrevn´ı pˇr´ıbuznou sv´e b´ yval´e ˇzeny kognace – pˇrek´ aˇzka pro vˇsechny pˇr´ıbuzn´e v linii pˇr´ım´e, v linii poboˇcn´e bylo pˇrek´aˇzkou pˇr´ıbuzenstv´ı do 7., pozdˇeji do 4. stupnˇe (za c´ısaˇre Claudia modifikov´ano, voln´ y byl i 3. stupeˇ n, bylo vˇsak dovoleno pouze vz´ıt si dceru bratra, protoˇze si chtˇel Claudius vz´ıt svou neteˇr Agrippinu; asymetrii odstranil aˇz Justini´an, ten obnovil z´ akaz pro cel´ y 3. stupeˇ n) agnace – stejn´ y rozsah jako kognace, v poboˇcn´e linii jen po dobu, co trvala rozd´ıl stav˚ u – ve star´e dobˇe mezi patriciji a plebeji, za Oktavi´ana Augusta z´akaz mezi svobodn´ ymi muˇzi a nˇekter´ ymi bezectn´ ymi ˇzenami (propuˇstˇenky, hereˇcky, dcery herc˚ u), za Justini´ana odstranˇeno, protoˇze se chtˇel oˇzenit s taneˇcnic´ı z cirkusu poruˇ cn´ık + poruˇ cenka - z toho d˚ uvodu, aby nemohl manˇzel, b´ yval´ y poruˇcn´ık, sloˇzit u ´ˇcty z poruˇcnictv´ı (majetek ˇzeny by pˇreˇsel pod jeho moc) ˇ z´ akaz sˇ natku mezi kˇ rest’any a Zidy – za pozdn´ıho c´ısaˇrstv´ı z´ akaz sˇ natku mezi u ´ noscem a unesenou, mezi cizoloˇ zn´ıky, diplomaty a domorod´ ymi ˇ zenami patricij + plebejec (pouze 450-445 p.n.l.) otrokynˇ e + svobodn´ y od manˇzelsk´ ych pˇrek´ aˇzek mohl osvobodit dispens sen´atu nebo c´ısaˇre
ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, J. – Urfus, V. – Skˇrejpek, M.: R´ avo, 2. vyd´ an´ı, str. 136 - 137
1.47. • • • •
Manus
manus = manˇ zelsk´ a moc nad ˇ zenou v´ yznam – ruka jako symbol manˇzelsk´e moci viz 1.45 vznik manu - zp˚ usoby uzav´ır´ an´ı pˇr´ısn´eho manˇzelstv´ı: – konfareace (confarreatio) – n´ aboˇzensk´ y obˇrad, za pˇr´ıtomnosti 10 svˇedk˚ u a 2 knˇeˇz´ı, obˇetov´an´ı boh˚ um – koempce (coemptio) - obrazn´ y prodej dcery manˇzelovi, pˇrev´ad´ı se moc otcovsk´a nad dcerou na moc manˇzelskou – usus - vydrˇzen´ı manˇzelsk´e moci nad ˇzenou, jestliˇze spolu ˇzili jako manˇzel´e 1 rok (pokud vˇsak odeˇsla z domu alespoˇ n na 3 dny, vydrˇzec´ı lh˚ uta se pˇreruˇsuje)
• z´ anik manu – smrt jednoho z manˇzel˚ u - pˇ rirozen´ a i pr´ avn´ı (ztr´ata svobody; ztr´ata pˇr´ısluˇsnosti k obci → z matrimonia legitimum se st´ av´ a matrimonium iuris gentium) – u manˇzelstv´ı s manem se mohl s manˇzelskou moc´ı rozlouˇcit pouze muˇz – rozvod se prov´ adˇel form´ alnˇ e, opaˇ cn´ ym jedn´ an´ım, neˇz jak´ ym bylo uzavˇreno manˇzelstv´ı: konfareace → difareace, koempce a usus → remancipace (manˇzel prod´av´a ˇzenu jin´emu muˇzi, ten ji pak propouˇst´ı ze sv´e moci, ˇzena se st´ av´ a osobou sui iuris • pr´ avn´ıci manus dok´ azali vyuˇz´ıt ke sv´ ym u ´ˇ cel˚ um: – – – – –
oddˇelili manus od manˇzelstv´ı manus p˚ usobila kapitisdeminuci, tud´ıˇz i zpˇretrh´an´ı dosavadn´ıch agn´atsk´ ych svazk˚ u osvobodili tak ˇzenu od agn´ at˚ u a t´ım i od legitimn´ıho poruˇcenstv´ı“ agn´atsk´ ych pˇr´ıbuzn´ ych ” ze sv´ ˇzena se podˇr´ıdila manˇzelsk´e moci nˇekter´eho ych d˚ uvˇern´ık˚ usu ´ˇcelem zbavit se agn´at˚ u kdyˇz toho dos´ ahla, d˚ uvˇern´ık ji z moci propouˇstˇel a st´aval se jej´ım poruˇcn´ıkem
* errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky
52
´ VZTAHY MEZI MANZELY ˇ 1.48. MAJETKOVE
1.48.
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Majetkov´ e vztahy mezi manˇ zely
• v pˇ r´ısn´ em manˇ zelstv´ı – manˇ zelka jako osoba alieni iuris nemˇ ela vlastn´ı majetek – co nabyla, nabyla pro manˇzela • ve voln´ em manˇ zelstv´ı – nemˇelo vliv na majetkov´e pomˇery partner˚ u, nezakl´ adalo ˇ z´ adn´ e majetkov´ e spoleˇ censtv´ı – manˇ zel nesl vˇ sechny n´ aklady a v´ ylohy - mˇel povinnost poskytovat manˇzelce a dˇetem v´ yˇzivu • zvyk: ze strany manˇzelky byl muˇzi poskytov´an pˇr´ıspˇevek k ulehˇcen´ı zv´ yˇsen´ ych n´aklad˚ u → vˇeno (dos) • parafern´ aln´ı jmˇ en´ı = majetek ˇ zeny stoj´ıc´ı mimo vˇ eno, se kter´ ym by mohla volnˇe disponovat – obvykle d´ av´ ano do manˇzelovy spr´ avy (odpov´ıdal za nˇe jako kaˇzd´ y spr´avce)
Z´ akaz vz´ ajemn´ eho darov´ an´ı 60
• obava, aby z nadmˇern´e manˇzelsk´e n´ aklonnosti nedoch´azelo k neod˚ uvodnˇen´ ym majetkov´ ym pˇresun˚ um mezi rodinami • moˇzn´e v´ yjimky – – – –
darov´ an´ı na pˇ r´ıpad vdovstv´ı nebo rozvodu darov´ an´ı, kter´ e nezmenˇ sovalo majetek d´ arce dary pˇ r´ıleˇ zitostn´ e donatio ante nuptias – dar pˇred uzavˇren´ım manˇzelstv´ı (pokud by ˇzena nepˇrinesla do manˇzelstv´ı vˇeno, bylo by to spoleˇcensky nepˇr´ıpustn´e – budouc´ı manˇzel j´ı nˇeco d´a, ona to pak pˇrinese jako vˇeno)
• mezi manˇzely platil z´ akaz pouˇ z´ıvat infamuj´ıc´ıch a poen´ aln´ıch ˇ zalob
Vˇ eno 61
• majetek, kter´ y ˇ zena pˇ rin´ aˇ sela manˇ zelovi, aby mu ulehˇ cila v´ ylohy spojen´ e se zakl´ ad´ an´ım nov´ e rodiny • zˇr´ızen´ı vˇena je povaˇzov´ ano za ˇz´ adouc´ı a bˇeˇzn´e, nen´ı to vˇ sak povinnost • pokud ˇzena nepˇrinesla vˇeno, mohlo j´ı b´ yt odepˇreno pr´avo na v´ yˇzivu a zaopatˇren´ı • manˇzel nemusel vracet vˇeno, kter´e mu dala ˇzena v omylu, ˇze je to jej´ı povinnost • vˇ eno pˇ rij´ım´ a manˇ zel, ale pokud nen´ı sui iuris, tak pˇr´ısluˇsn´ y pater familias • zˇrizovala ho bud’ ˇzena sama, nebo jin´e osoby za ni: – zˇrizuje pater familias → dos profecticia – zˇrizuje nˇekdo jin´ y (nevˇestin dluˇzn´ık, nˇekdo, kdo chce nevˇestˇe darovat) → dos adventicia • pˇredmˇetem vˇena m˚ uˇze b´ yt cokoliv, co rozmnoˇz´ı manˇzel˚ uv majetek (vˇ eci, vˇ ecn´ a pr´ ava k vˇ ecem ciz´ım, pohled´ avky...) • zˇ r´ızen´ı vˇ ena – vypl´ aceno, d´ av´ ano → pouˇz´ıv´ a se vˇsech forem pˇrevodu vlastnick´eho pr´ava – pouze sl´ıbeno → vyˇzadov´ an form´aln´ı slib - stipulace nebo dotis dictio – zvl´aˇstn´ı druh slibu bez pˇredchoz´ı ot´ azky • ocenˇ en´ı vˇ ena (aestimatio) - pomoc´ı taxationis causa (zjiˇstˇen´ı, jakou cenu maj´ı vˇeci tvoˇr´ıc´ı vˇeno) nebo venditionis causa (ocenˇen´ı vˇena v penˇez´ıch) • p˚ uvodnˇe se vˇeno st´ avalo vlastnictv´ım manˇzela a mohl s n´ım volnˇe nakl´adat, pozdˇeji kladen d˚ uraz na zajiˇst’ovac´ı funkce pro ˇzenu (manˇzel je form´ alnˇe vlastn´ık, ale re´alnˇe pouze spr´avce) • ˇzena za trv´ an´ı manˇzelstv´ı nemˇela k vˇenu ˇz´adn´a pr´ava; podle pozdˇejˇs´ıho pr´ava k nˇemu mˇela obligaˇcn´ı n´ aroky po rozvodu • s rozmachem voln´ ych manˇ zelstv´ı se ˇzena majetkovˇe pojiˇst’ovala proti rozvodu a vymiˇ novala si vr´ acen´ı vˇ ena zvl´ aˇ stn´ım slibem (cautio rei uxoriae) → z toho se vyvinulo pravidlo obyˇcejov´eho pr´ava, ˇze vˇeno se ˇzenˇe vrac´ı za vˇsech okolnost´ı – i kdyˇz to nebylo vym´ınˇeno • prostˇredkem k realizaci je ˇzaloba actio rei uxoriae (mohla ji pouˇz´ıt jen ˇzena, byl to jej´ı ryze osobn´ı n´ arok) • vracel-li manˇzel vˇeno, mˇel pr´ avo na sr´ aˇ zky (retensiones ex dote) 53
1.49. PATER FAMILIAS
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– za kaˇzd´e d´ıtˇ e si mohl strhnout 1/6, ale max. 1/2 → na 4. d´ıtˇe si nemohl strhnout nic – za ˇ spatn´ e mravy manˇzelky odeˇc´ıst 1/8 – 1/6 (podle z´avaˇznosti poklesku) * mohl si srazit cenu vˇec´ı, kter´e mu manˇzelka odcizil – neplatilo, pokud se muˇz zav´ azal prostou stipulac´ı • zavinil-li rozvod manˇzel, kromˇe vˇena musel vydat i ˇc´ast dot´aln´ıho v´ ynosu • povinnosti vr´ acen´ı vˇ ena neplatily, pokud se muˇz ˇzenˇe zav´azal prostou stipulac´ı • Justini´ anovy reformy → vˇeno se muselo vracet vˇzdy, i kdyˇz manˇzelstv´ı skonˇcilo smrt´ı manˇzelky (jej´ım dˇedic˚ um/otci)
Pacta dotalia – dot´ aln´ı u ´ mluvy 62
• • • • •
stran´ am ponech´ ano pr´ avo, aby si obecn´ e pˇ redpisy o vˇ enu modifikovaly p˚ uvodnˇe pouze form´ aln´ım kontraktem (stipulac´ı), pozdˇeji i neform´aln´ım u ´mluvou (pactum dotale) s ohledem na prospˇech ˇzeny smluvn´ı volnost nakonec omezena ˇ zena se nemohla vzd´ at pr´ ava na vr´ acen´ı vˇ ena ˇ ci jinak zhorˇ sit sv´ e postaven´ı neplatn´e byly u ´mluvy, kter´e odporovaly podstatˇe vˇena
Donatio ante nuptias 63
• zvyk, ˇze nejen ˇzena muˇzi, ale i muˇ z ˇ zenˇ e d´ aval pˇ ri sˇ natku urˇ cit´ y majetek, kter´ y mˇ el ˇ zenu zajistit na pˇ r´ıpad ovdovˇ en´ı nebo rozvodu z viny manˇ zela (nejprve na v´ ychodˇe, pozdˇeji i na z´apadˇe) • zpoˇc´ atku platily obecn´e pˇredpisy pro darov´an´ı - muselo b´ yt realizov´ana pˇ red sˇ natkem, ale pozdˇeji v´ yjimky: • Justini´ an → zmˇena na donatio propter nuptias (darov´an´ı vzhledem k uzavˇren´ı manˇzelstv´ı) - odpadla omezen´ı platn´ a pro obyˇcejn´e darov´ an´ı. moˇznost darov´an´ı i po sˇ natku • darovan´ y majetek z˚ ust´ aval po dobu manˇzelstv´ı ve vlastnictv´ı manˇzela, ˇzenˇe pˇripadl aˇz po jeho smrti/po rozvodu • kdyˇz zemˇrela dˇr´ıve ˇzena/manˇzelstv´ı rozvedeno z jej´ı viny → majetek drˇzel nad´ale muˇz, opadla veˇsker´ a omezen´ı chyb´ı prameny
1.49.
Pater familias
• = kaˇ zd´ y muˇ z, kter´ y je sv´ ym vlastn´ım p´ anem a je zp˚ usobil´ y m´ıt rodinnou moc nad jin´ ymi, a to i v pˇ r´ıpadˇ e, ˇ ze nem´ aˇ z´ adn´ ych poddan´ ych osob a tvoˇ r´ı jakoby s´ am svou rodinu; pouze ˇr´ımsk´ y obˇcan • ˇclenov´e rodiny: pater familias, mater familias (otcova manˇzelka), filli/filiae familias (synov´e a dcery), nepotes (vnuci, dˇeti z manˇzelstv´ı syn˚ u rodiny), personae in mancipio (ciz´ı osoby, do rodiny pˇriˇrˇcen´e pro nezaplacen´ı pohled´ avky), servi (otroci) • sui iuris, pln´ a pr´ avn´ı subjektivita • v r´ amci rodiny nad lidmi i majetkem vykon´aval prakticky neomezenou moc (vˇsichni ˇclenov´e rodiny mu byli podrobeni) • jedin´ y plnˇe opr´ avnˇen´ y a nikomu jin´emu neodpovˇedn´ y ˇclen rodinn´eho kolektivu • spravuje majetek cel´ e rodiny (pokud jeho syn nabude majetek, patˇr´ı to paterovi) • odpovˇ ednost za delikty ˇ ci jin´ a protipr´ avn´ı jedn´ an´ı osob podˇ r´ızen´ ych → pachatel s´am z˚ ust´ av´ a stranou, ˇskodu musel hradit ten, jehoˇz moci byl pachatel podˇr´ızen • pokud pater familias zemˇre, vˇsechny osoby jemu podˇr´ızen´e se st´avaj´ı sui iuris • pater familias m´ a k dispozici tyto moci: 1. patria potestas - moc otcovsk´ a (PP) 2. manus - moc nad manˇzelkou, viz 1.47 3. dominica potestas - (DP), moc nad otroky, osobami v mancipiu a majetkem rodiny, viz. t´eˇz 1.42
Patria potestas 64
• • • •
moc otcovsk´ a PF je od toho, aby majetek rodiny spravoval d´ale pro sv´e potomky zast´ av´ a tuto roli, aniˇz by chtˇel, m´ a v´ ysadn´ı postaven´ı, stoj´ı nad ˇcleny rodiny, kteˇr´ı mu jsou podˇr´ızeni synov´e a dcery podl´ehaj´ı sv´emu otci, ze soukromopr´avn´ıho hlediska je jejich postaven´ı pˇrirovn´av´ano k otrok˚ um 54
1.49. PATER FAMILIAS
KAPITOLA 1. SKUPINA I
VZNIK • zplozen´ım v ˇ r´ adn´ em manˇ zelstv´ı – jedno, zda v manˇzelstv´ı pˇr´ısn´em nebo voln´em – u matrimonia iuris gentium za pˇredpokladu, ˇze otec i d´ıtˇe z´ıskaj´ı ˇr´ımsk´e obˇcanstv´ı • legitimac´ı nemanˇ zelsk´ eho d´ıtˇ ete – pro nemanˇzelsk´e dˇeti zplozen´e v konkubin´atu; od 4.stol. n.l. · n´ asledn´ ym manˇ zelstv´ım (legitimatio per subsequens matrimonium) - muˇz se oˇzenil s b´ yvalou konkub´ınou a d´ıtˇe (bylo-li jiˇz dospˇel´e) vyslovilo se vznikem PP souhlas · c´ısaˇ rsk´ ym reskrpitem (legitimatio per rescriptum principum) - pokud nebyl sˇ natek s konkub´ınou moˇzn´ y • adopc´ı – – – – – –
pˇ revod d´ıtˇ ete z moci jednoho ˇ zij´ıc´ıho otce rodiny do moci druh´ eho ˇ zij´ıc´ıho otce rodiny dvoustrann´ e pr´ avn´ı jedn´ an´ı - mus´ı souhlasit oba PF (a d´ıtˇe, je-li dospˇel´e) osvojovan´ y je osobou alieni iuris agnace pˇrepad´ a do druh´e rodiny mezi adoptovan´ ym a adoptantem vˇ ekov´ y rozd´ıl min. 18 let z´ akaz adopce vlastn´ıch nemanˇ zelsk´ ych dˇ et´ı (ty mˇely b´ yt legitimov´any) a dˇ et´ı vlastn´ıch z moci otcovsk´ e propuˇ stˇ en´ ych – adopce s podm´ınkou nebo s doloˇzkou ˇcasu → neplatn´a
• arogac´ı – – – – –
jeden PF se dobrovolnˇ e podˇ r´ıd´ı jin´ emu pateru familias v podstatˇe adopce v ˇsirˇs´ım slova smyslu osvojovan´ y je sui iuris arrogator nesm´ı m´ıt sv´e dˇeti, vˇ ek min. 60 let za kr´ alovstv´ı pˇred comitia curiata, za republiky pˇred sborem 30ti liktor˚ u, za c´ısaˇrstv´ı c´ısaˇrsk´ ym reskriptem – arrogovan´ y vstupuje se sv´ ymi dˇetmi do rodiny osvojitele, st´av´a se osobou alieni iuris, majitek pˇrech´ az´ı na arrogatora, dluhy zanikaj´ı (vˇeˇritel´e chr´anˇeni praetorem) – u ´ˇcel - snaha zachovat star´e patricijsk´e rody, pozdˇeji ochrana, pomoc a dˇedick´a pr´ava arrogovan´emu
• zmˇ ena rodinn´ e pˇ r´ısluˇ snosti a kapitisdeminuce - za Justini´ana tyto u ´ˇcinky pouze, kdyˇz adoptoval d´ıtˇe jeho ascendent (adoptio plena - adopce u ´pln´a), pokud ne, nast´av´a adopce ne´ upln´a (adoptio minus plena) a d´ıtˇe z˚ ust´ avalo ve sv´e rodinˇe, pouze dˇedick´a pr´ava z´ıskalo v rodinˇe osvojitele OBSAH • ius vitae necisque - pr´ avo nad ˇzivotem a smrt´ı - omezen´e, musel se poradit s pˇr´ıbuzn´ ymi a pˇr´ateli; manˇzelku m˚ uˇze zab´ıt za cizoloˇzstv´ı, traviˇcstv´ı, pokud pila v´ıno nebo padˇelala kl´ıˇce • ius exponendi – pr´ avo pˇrijmout/nepˇrijmout d´ıtˇe do rodiny - zvednut´ım nad hlavu; pozdˇeji se ust´alila z´ asada, ˇze nesm´ı odm´ıtnout syna a prvorozenou dceru • ius vendendi – pr´ avo prodat podˇr´ızen´e osoby - prodej skuteˇcn´ y nebo obrazn´ y (noxae datio, emancipace) • pr´ ava nad majetkem rodiny • pr´ avo d´ at/ned´ at souhlas k uzavˇ ren´ı manˇ zelstv´ı • pr´ avo ustanovit pupil´ arn´ıho substituta • pr´ avo stanovit dˇetem poruˇ cn´ıka v posledn´ı v˚ uli • vylouˇ cena moˇ znost soudn´ıch spor˚ u mezi otcem a d´ıtˇ etem! • doba c´ısaˇrsk´ a - povinnost zˇ r´ıdit dceˇ ri vˇ eno, poskytovat dˇetem pˇ rimˇ eˇ renou v´ yˇ zivu ´ ZANIK • smrt´ı otce ← znamen´ a to: – vˇsechny osoby z rodiny se st´ avaj´ı osobami sui iuris – ˇzena/jeho manˇzelka se nem˚ uˇze st´ at PF, tento titul pˇreb´ır´a syn (kaˇzd´ y muˇzsk´ y potomek, je jedno kolik jich je) – pokud zemˇre bez z´ avˇeti - hledaj´ı se nejbliˇzˇs´ı pˇr´ım´ı pˇr´ıbuzn´ı, kteˇr´ı pˇreb´ıraj´ı a spravuj´ı jeho majetek jako spoleˇcn´e vlastnictv´ı agn´ atsk´ ych pˇr´ıbuzn´ ych (agnatus proximus) – pokud nenajdeme ˇz´ adnou osobu, kter´a by mu podl´ehala, nastupuje dalˇs´ı agn´at o generaci v´ yˇs, od nˇej se ede linie k nejbliˇzˇs´ımu agn´ atovi 55
1.49. PATER FAMILIAS
• • • •
KAPITOLA 1. SKUPINA I
smrt´ı d´ıtˇ ete kapitisdeminuc´ı - jakoukoli (PF byl zotroˇcen, nechal se arrogovat...) nabyl-li nad osobou moc nˇ ekdo jin´ y - manˇzel pˇri zˇr´ızen´ı pˇr´ısn´eho manˇzelstv´ı, jin´ y PF pˇri adopci emancipac´ı - zanik´ a PP, propuˇstˇen´ y postupuje kapitisdeminuci, agn´atsk´e vztahy se ruˇs´ı, z˚ ust´ avaj´ı jen kogn´ atsk´e ∗ na dˇ eti emancipovan´ eho se emancipace nevztahuje, nad´ ale podl´ ehaj´ı moci otce rodiny! ∗ pozdˇeji nahrazeno c´ısaˇrsk´ ym reskriptem a jeˇstˇe pozdˇeji soudn´ı insinuac´ı (ofici´aln´ı z´apis do soudn´ıch knih)
• dosaˇ zen´ım vysok´ e knˇ eˇ zsk´ e/´ uˇ redn´ı hodnosti • u ´ˇ redn´ım v´ yrokem z trestu
Mancipace (pˇ ri pohledu na pr´ ava osob) 65
• • • • •
z titulu nox´ aln´ıho ruˇ cen´ı - 1.51 pater familias - majetkov´ a odpovˇ ednost za delikty sp´ achan´ e osobami v jeho moci aby za nˇe nemusel platit, mohl je prodat poˇskozen´emu jako forma pˇrevodu doˇcasn´e pravomoci nad svobodn´ ym ˇclovˇekem osoby v mancipiu = personae in mancipio – – – –
svobodn´ı lid´e, kteˇr´ı se z´ akonn´ ym zp˚ usobem ocitli v doˇ casn´ em otroctv´ı t´eˇz ˇclovˇek, kter´ y se dal dobrovolnˇe najmout ke gladi´ atorstv´ı veˇ rejn´ a pr´ ava zachov´ ana, soukromopr´ avnˇ e se podˇ rizovali nov´ emu majiteli konˇ cila manumiss´ı, z mancipia vznik´a propuˇstˇen´ ym a b´ yval´ ym p´an˚ um vztah podobn´ y patron´ atu → quasipatronatus
• emancipace - v LDT urˇceno, ˇze prod´ a-li otec syna 3x, syn se od moci otcosk´e osvobozuje; dceru, vnuky a dalˇ s´ı descendenty je moˇzno zbavit moci otcovsk´e jiˇz jedinou mancipac´ı • jako ryze form´ aln´ı jedn´ an´ı slouˇzila k r˚ uzn´ ym u ´ˇcel˚ um - adopce, emancipace
Nemanˇ zelsk´ e dˇ eti 66
• jako by nemˇely otce • zploditeli nad nimi nevznikala otcovsk´ a moc, nˇemel v˚ uˇci nim ˇz´adn´a pr´ava ani povinnosti, nebyl povaˇzov´ an dokonce ani za jejich kogn´ ata ← POZOR! - exaktnˇejˇs´ı vysvˇetlen´ı v ot´azce 41. Cognatio • iura cognationis - kogn´ atsk´e pˇr´ıbuzenstv´ı nemanˇzelsk´eho d´ıtˇete je pouze ve vztahu k matce a jej´ı rodinˇe • agn´ aty nebyly dˇ eti v˚ ubec, ani ve vztahu k matˇcinˇe rodinˇe • za c´ısaˇ rstv´ı - dˇeti narozen´e z konkub´ıny byly oznaˇcov´any jako liberi naturales - v˚ uˇci otci mˇeli n´arok na v´ yˇzivu a mohly b´ yt legitimov´ any
ˇ - str.147-8; * errorkovy st´ ˇ a z´ * uˇcebnice RP atnicov´e ot´ azky; * obr´ azek - RP aklady novodob´eho pr´ ava soukrom´eho PDF soubor od K.Kysl´ıkov´e (2009/2010)
56
1.50. PECULIUM
KAPITOLA 1. SKUPINA I
1.50.
Peculium
• majetek, kter´ y pater familias vydˇ eloval pro sv´ e syny ˇ ci otroky aby na nˇem hospodaˇrili –i podle instrukc´ı p´ ana/podle vlastn´ı v˚ ule • objektem m˚ uˇ ze b´ yt cokoliv - pozemek, penˇeˇzit´a ˇc´astka, dopravn´ı lod’... • oddˇelen´ı majetku → nic se nemˇenilo na jeho pr´avn´ım reˇzimu: – otci z˚ ustalo vlastnick´ e pr´ avo – syn mˇel k pekuliu pouze vztah faktick´ y – otec mu to mohl kdykoliv odejmout, syn nab´ yval pro majitele moci – pˇ ri u ´ mrt´ı syna/otroka se peculium vracelo do rodinn´ eho majetku (po dlouh´a stalet´ı ˇz´adn´ a zvl´ aˇstn´ı posloupnost po synovi nenast´ avala) • ˇcasem z´ıskalo zvl´ aˇstn´ı charakter → bylo posuzov´ ano jako vlastnictv´ı syna/otroka: – faktick´ e panstv´ı nad oddˇelen´ ym majetkem, samostatn´ e podnik´ an´ı a hospodaˇ ren´ı vlastn´ım jm´ enem – nepsan´e pravidlo, ˇze syn ˇci otrok s n´ım m˚ uˇze zach´azet jakkoliv – st´ avalo se, ˇze otec ztr´ acel pˇrehled o jedn´an´ıch, kter´a s pekuliem byla podstupov´ana – vyvinulo se pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze nelze pekulium odejmout bez v´ aˇ zn´ eho d˚ uvodu (udˇel´a-li to, je to posuzov´ ano jako nevhodn´e, nemravn´e) • otroci z pekuli´ arn´ıho majetku vykupovali svobodu od vlastn´ıho p´ana • propuˇstˇen´ y otrok/emancipovan´ y syn → pekulium mu z˚ ust´av´a jako vlastn´ı majetek • pekulium otrok˚ u → forma, kter´ a mˇela zajistit nesvobodn´ ym jistou d´avku hospod´aˇrsk´e i soci´aln´ı nez´ avislosti a stimulovat tak jejich n´ızkou produktivitu pr´ace • pekulium syn˚ u → v´ yvoj od vl´ ady Oktavi´ana Augusta – za Oktavi´ ana se poprv´e objevila privilegia, kter´a d´avala syn˚ um pr´avo volnˇe rozhodovat testamentem o majetku, kter´ y nabyli za doby vojensk´e sluˇzby in castris (ve vojensk´ ych t´aborech) – pozdˇeji tak´e voln´ a dispozice inter vivos (mezi ˇziv´ ymi) – nakonec uzn´ ano, ˇze je k tomuto majetku ve stejn´em postaven´ı, jako pater k rodinn´emu majetku – nazv´ ano peculium castrense – pekulium t´aborov´e, ale pekuli´arn´ı povaha uˇz jen v tom, ˇze pokud o majetku syn nepoˇr´ıdil testament, spadal na otce (jako obyˇcejnˇe spadalo obyˇcejn´e pekulium syna/otroka) ∗ justini´ ansk´ e novelly - stanoveno, ˇze peculium castrense je objektem pravideln´ e posloupnosti intest´ atn´ı – peculium quasi castrense ∗ od 4.stolet´ı rozˇs´ıˇreno na majetek, kter´ y syn dostal od c´ısaˇre/nabyl ve st´atn´ıch sluˇzb´ach/nabyl jako duchovn´ı nebo advok´ at, bylo podobn´eho charakteru jako pekulium t´aborov´e • za Kostantina Velik´eho → z otcovy pravomoci vyˇ naty vˇeci, kter´e dˇeti nabyly: – bona materna (bona materni generis) = majetek, kter´ y dˇeti nabyly od matky nebo jej´ıch pˇr´ıbuzn´ ych; za Konstantina vyˇ nato z otcovy pravomoci - pˇripadl otci, ale ten jej nesmˇel zcizovat, musel jej zachovat dˇetem – bona nuptalia = majetek, ktewr´ y syn ˇci dcera z´ıskali sˇ natkem - vˇeno, donatio ante nuptias - ˇcasem stejn´ y reˇzim jako bona materna • justini´ ansk´e pr´ avo → bona adventicia (jmˇen´ı adventiˇcn´ı) – majetek, kter´ y d´ıtˇe nabyde ne z majetkov´e podstaty toho, jehoˇz moci je podˇr´ızeno, ale z jak´ ychkoliv d˚ uvod˚ u jin´ ych – otec rodiny adventiˇcn´ı jmˇen´ı pouze spravoval a mˇel k nˇemu pr´avo usufruktu, disponovat s n´ım mohl vˇ sak jen se souhlasem d´ıtˇ ete (bylo-li dospˇel´e), samo d´ıtˇe potˇrebovalo zase souhlas otce – d´ıtˇ e o nˇ em nemohlo poˇ r´ıdit z´ avˇ et’ ani se souhlasem otce - po smrti d´ıtˇete majetek pˇriapdal vˇzdy intest´ atn´ım dˇedic˚ um ˇ - 146, 147 * uˇcebnice RP
57
´ ´I RUCEN ˇ ´I 1.51. ACTIONES ADIECTICIAE QUALITATIS - NOXALN
1.51.
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Actiones adiecticiae qualitatis - nox´ aln´ı ruˇ cen´ı
Nox´ aln´ı ruˇ cen´ı (Noxae datio) 67
• noxae datio = vyd´ an´ı pachatele poˇ skozen´ emu • t´ yk´ a se to svobodn´ ych lid´ı, kteˇr´ı se ze z´akonem stanoven´ ych d˚ uvod˚ u ocitli v doˇ casn´ em otroctv´ı“ ” • zvl´ aˇstn´ı zp˚ usob n´ ahrady ˇ skody pˇ ri sp´ ach´ an´ı deliktu, kter´ y sp´achala osoba podˇr´ızen´a moci druh´eho (tedy persona alieni iuris), nechtˇel-li majitel moci (napˇr. otec) hradit ˇskodu, pˇrev´adˇel sv´eho podˇr´ızen´eho (napˇr. syna) do doˇcasn´eho vlastnictv´ı poˇskozen´eho, pachatel ˇzil tedy v ciz´ı rodinˇe ve stejn´em postaven´ı jako otrok (v postaven´ı servi loco“) ” • tyto osoby (personae in mancipio - osoby v mancipiu) nemˇely setrvat v otrock´em postaven´ı navˇzdycky, jejich veˇ rejn´ a pr´ ava z˚ ust´ avala zachov´ ana, v oblasti soukromopr´ avn´ı se zcela podˇ rizovaly nov´ emu majiteli • nov´ y majitel nemohl s nimi disponovat tak, aby jeho jedn´an´ı br´anilo budouc´ımu propuˇstˇen´ı • osoby v mancipiu si maj´ı jen odpracovat dluh, kter´ y sv´ ym protipr´avn´ım jedn´an´ım zp˚ usobily • v´ azanost k nov´emu p´ anovi konˇcila manumiss´ı (propuˇstˇen´ım z otroctv´ı), mezi propuˇstˇen´ ym a b´ yval´ ym p´ anem vznikal vztah podobn´ y patron´ atu • na stejn´em principu nox´ aln´ıho ruˇcen´ı byla vybudov´ana i vlastn´ıkova odpovˇ ednost za ˇ skody zp˚ usoben´ e jeho zv´ıˇ raty, vlastn´ık musel bud’ nahradit ˇskodu, nebo vydat zv´ıˇre poˇskozen´emu
Adjektick´ eˇ zaloby (actiones adiecticiae qualitatis) 68
• pˇrestavuj´ı v´ yjimku z pravidla, ˇze obligace nem˚ uˇze nem˚ uˇze z´asadnˇe u ´ˇcinkovat proti osob´am tˇret´ım • snaˇz´ı se vyrovnat s ne´ unosn´ ym postul´ atem, ˇze otrok nem´a pr´avn´ı subjektivitu (vyˇzaduj´ı si to ekonomick´e potˇreby rozv´ıjej´ıc´ıho se ˇr´ımsk´eho st´ atu) • adjektick´e ˇzaloby vznikaj´ı z kontrakt˚ u osob podˇ r´ızen´ ych, kter´ ym otec rodiny nebo p´an oddˇelil do faktick´e spr´ avy pekulium • dle civiln´ıho pr´ ava byly tyto kontrakty neˇzalovateln´e, anebo nevykonateln´e, pˇresto pater familias mohl z tˇechto kontrakt˚ u nab´ yvat – tuto nerovnost ˇreˇsil praetor v ediktu tak, ˇze otce ˇci majitele otroka volal k odpovˇednosti, ne vˇsak neomezen´e, ale limitovan´e hodnotou pekulia, kter´e synovi nebo otrokovi bylo svˇeˇreno – v intenci uv´ adˇel sice osobu z´ avislou, ale pˇr´ıkaz ke kondemnaci byl vztaˇzen na p´ ana • odpovˇednost za nedeliktn´ı jedn´ an´ı sv´ ych podˇr´ızen´ ych (syn˚ u, otrok˚ u) m´a i pater familias, ale jen do v´ yˇse jejich peculia Typy adjektick´ ych ˇ zalob 69
• actio de peculio - PF ruˇ c´ı za z´ avazky do v´ yˇ se peculia osoby podˇ r´ızen´ e (syna, otroka); p´ an otroka mˇel pr´ avo sr´ aˇzet si sv´e vlastn´ı pohled´ avky k otrokovi pln´ ym obnosem, stejnˇe jako pohled´avky otroka k p´ anovi objem pekulia zvˇetˇsovaly • actio de in rem verso - pokud syn, resp. otrok z´ıskal sv´ ym pr´ avn´ım jedn´ an´ım majetkov´ y prospˇ ech, kter´ y pˇ reˇ sel pˇ r´ımo do majetku otce rodiny ˇ ci p´ ana, anebo otci ˇci p´anovi zjednal v´ yhodu, ˇze uˇsetˇril na jinak nezbytnˇe nutn´ ych v´ ydaj´ıch, mohla se uplatnit tato ˇzaloba proti nositeli moci; nositel moci odpov´ıdal do v´ yˇ se hodnoty tohoto prospˇ echu • actio tributoria – pouˇziteln´ a v pˇr´ıpadˇe, kdy synovo ˇci otrokovo pekulium bylo urˇ ceno k provozu ˇ zivnosti nebo obchodu; v t´eto situaci si vlastn´ık podˇr´ızen´e osoby nesmˇel sv´e pohled´avky odeˇc´ıtat v nezkr´ acen´e v´ yˇsi, ale mˇel pr´ avo pouze na uspokojen´ı pomˇern´e, urˇcen´e konkurenc´ı ostattn´ıch vˇeˇritel˚ u pekulia; byl-li pˇ ri pomˇ ern´ em rozdˇ elov´ an´ı nˇ ekter´ y z pekuli´ arn´ıch vˇ eˇ ritel˚ u zkr´ acen, pˇ r´ısluˇ sela mu tato ˇ zaloba na vyrovn´ an´ı rozd´ılu • actio quod iussu – pouˇziteln´ a v pˇr´ıpadˇe, kdy podˇ r´ızen´ a osoba jednala na v´ yslovn´ y pˇ r´ıkaz sv´ eho p´ ana ← ten ruˇ cil neomezenˇ e, musel nahradit veˇskerou ˇskodu • actio institoria - ˇzaloba proti majiteli ˇ zivnosti ze z´avazk˚ u, kter´e uzavˇrel spr´avce jeho podniku • actio exercitoria - ˇzaloba proti rejdaˇ ri ze z´avazk˚ u sjednan´ ych kapit´anem lodi – actio institoria a exercitoria - majitel ruˇ c´ı za sv´ e zmocnˇ ence (otrok, svobodn´ y ˇclovˇek) neomezenˇ e, pˇredpokl´ adalo se totiˇz, ˇze z´ astupce jedn´a na z´akladˇe jak´esi pln´e moci; vyˇzadovalo se jen, aby zmocnˇenec nepˇrekroˇcil meze a aby druh´e stranˇe bylo jasn´e, ˇze jedn´a se zmocnˇencem
58
1.52. NEGOTIUM – POJEM A DRUHY
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• nakonec odpov´ıdal podp˚ urnˇe kaˇzd´ y, kdo dal druh´emu pˇr´ıkaz k uzavˇren´ı jak´ekoli smlouvy: – ˇzaloba proti kontrahentovi: actio directa – ˇzaloba proti pˇr´ıkazci: actio quasi institoria ˇ - hesla ˇc´ıslo 110, 337, 347 a 176, 177, 238, 346 * uˇcebnice RP
1.52.
Negotium – pojem a druhy
Pr´ avn´ı jedn´ an´ı 70
• pr´ avn´ı jedn´ an´ı = druh pr´ avn´ı skuteˇ cnosti, kter´ a spoˇ c´ıv´ a v projevu lidsk´ e v˚ ule a kter´ a je v souladu se z´ akonem; tento projev v˚ ule pak na z´akladˇe pr´avn´ı normy p˚ usob´ı vznik, zmˇ enu ˇ ci z´ anik soukrom´ ych pr´ av a povinnost´ı ˇ nemˇelo zvl´ • pro pr´ avn´ı jedn´ an´ı RP aˇstn´ı term´ın → nejbl´ıˇze negotium(negotium je znaˇcnˇe obecn´ y term´ın: obchod, z´ aleˇzitost, pˇr´ıpad) • zvl´ aˇstn´ı v´ yznam pro rodinn´ a a majetkov´ a pr´ ava – pˇrev´aˇznˇe dispozitivn´ı pr´ avn´ı normy (normy, kter´e u ´pravu pr´ avn´ıch pomˇer˚ u ponech´ avaj´ı v˚ uli jednotlivc˚ u) × normy kogentn´ı - donucovac´ı • projev v˚ ule musel b´ yt uˇcinˇen zp˚ usobem, kter´ y odpov´ıdal z´akonem poˇzadovan´e formˇ e • t´ım, ˇze vˇetˇsina u ´ˇcinku byla jednaj´ıc´ımi stranami zam´ yˇslena, se odliˇsuje od protipr´avn´ıho jedn´an´an´ı - deliktu
Pˇ redpoklady pr´ avn´ıho jedn´ an´ı 71
• jednaj´ıc´ı m´ a zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı • jednaj´ıc´ı projevuje svou skuteˇcnou v˚ uli ve formˇ e z´ akonem urˇ cen´ e • obsah jedn´ an´ı mus´ı b´ yt pr´ avem pˇ ripouˇ stˇ en´ y, moˇ zn´ y a uznan´ y
Typizace pr´ avn´ıho jedn´ an´ı 72
• jednostrann´ a - projev v˚ ule 1 osoby (manumisse, testament, derelikce,okupace, pˇrijet´ı poz˚ ustalosti) • dvoustrann´ a – vyˇzaduje souhlasn´ y a vz´ajemnˇe se doplˇ nuj´ıc´ı projev v˚ ule dvou nebo v´ıce stran (smlouva contractus, neform´ aln´ı u ´mluva – pactus) • inter vivos - mezi ˇziv´ ymi, upravuj´ı se pomˇery mezi stranami po dobu jejich ˇzivota - smlouvy • mortis causa - na pˇr´ıpad smrti, u ´prava vztah˚ u po smrti jednaj´ıc´ıch – testament • abstraktn´ı - nen´ı podstatn´ y obsah, ale forma - mancipatio • kauz´ aln´ı - nutn´ a kauza, tedy d˚ uvod - traditio • oner´ ozn´ı – jedn´ an´ı u ´ platn´ a, jedna strana za nabytou v´ yhodu druh´e stranˇe poskytuje protiplnˇen´ı (kupn´ı smlouva, n´ ajem) • lukrativn´ı – jedn´ an´ı bezplatn´ a, za z´ıskan´ y prospˇech se ˇz´adn´a protihodnota ned´av´a (darov´an´ı, commodatum) • sm´ıˇ sen´ a - negotium mixtum cum donatione, protihodnota se sice poskytuje, ale z v˚ ule stran je v´ yraznˇe niˇzˇs´ı, v nepomˇeru k z´ıskan´emu prospˇechu • majetkov´ a (pˇredmˇetem je vˇec - koupˇe, mancipace) • osobn´ı (pˇredmˇetem je osoba - adopce, manumisse) • form´ aln´ı (mancipace, injurecesse) • neform´ aln´ı (tradice, fideikomiss) • zavazovac´ı (smlouvy) • zcizovac´ı (pˇrevod pr´ av - mancipace) * uˇcebnice str.92
1.53.
Negotium – obsah
• obsah a forma pr´ avn´ıho jedn´ an´ı maj´ı tvoˇrit jednotu • obsah jedn´ an´ı r˚ uzn´ y a rozmanit´ y - nˇekter´e kusy obsahu mus´ı b´ yt obsaˇzeny vˇzdycky, jin´e jen nˇekdy, nˇekter´e podle v˚ ule stran • n´ asleduj´ıc´ı term´ıny nemaj´ı v ˇceˇstinˇe ekvivalent a jsou i dnes uˇz´ıv´any bˇeˇznˇe: 59
1.54. CONDICIO
KAPITOLA 1. SKUPINA I
essentialia negotii • podstatn´ eˇ c´ asti pr´ avn´ıho jedn´ an´ı – ˇc´ asti, kter´e urˇcuj´ı jeho typ • napˇr. smlouva o koupi a prodeji je smlouva o v´ ymˇenˇe vˇeci za pen´ıze → pen´ıze jsou essentiale smlouvy o koupi a prodeji naturalia negotii • obsahov´e kusy, kter´e se pˇri urˇcit´em jedn´ an´ı vyskytuj´ı pravidelnˇe a rozum´ı se samy sebou, i kdyˇ z se strany v´ yslovnˇ e nedohodly • napˇr. ruˇcen´ı prod´ avaj´ıc´ıho za tzv. pr´ avn´ı vady vˇeci je naturale smlouvy o koupi a prodeji accidentalia negotii • n´ ahodn´e ˇca´sti obsahu – vedlejˇ s´ı ustanoven´ı • pˇredpokl´ adaj´ı v´ yslovn´ y projev stran nebo jednaj´ıc´ıho • moˇzn´e se odch´ ylit pouze, pokud se t´ yk´a ˇc´ast´ı naturalia negotii, tj. tˇech, kter´a vyjadˇruj´ı u ´ˇcinky jedn´ an´ı, pravidelnˇe nastupuj´ıc´ı - pomoc´ı r˚ uzn´ ych pr´avem pˇredv´ıdan´ ych doplˇ nk˚ u: – condicio - 1.54 – dies - 1.56 – modus - 1.55
Podm´ınky pr´ avn´ıho jedn´ an´ı 73
• • • • •
obsah mus´ı b´ yt fyzicky i pr´ avnˇ e moˇ zn´ y - nelze napˇr. koupit modr´e z nebe, prodat res extra commercio nesm´ı obsahovat nic nedovolen´eho - nesm´ı b´ yt contra legem nesm´ı b´ yt nam´ıˇ reno contra bonos mores nesm´ı obej´ıt z´ akaz z´ akona (in fraudem legis) - napˇr. disimulovan´e jedn´an´ı smluvn´ı plnˇen´ı mus´ı b´ yt urˇ cit´ e a oceniteln´ e v penˇ ez´ıch (v´ yjimky: ˇc´asteˇcnˇe neurˇcit´e plnˇen´ı u alternativn´ıch obligac´ı nebo u obligac´ı generick´ ych)
chyb´ı prameny
1.54.
Condicio
• podm´ınka • souvis´ı s ot´ azkami 52, 53, 55, 56 – nutn´e si je projet, zejm´ena ty t´ ykaj´ıc´ı se pr´avn´ıho jedn´an´ı a pojmy (essentialia, naturalia a accidentalia negotii)! • vedlejˇ s´ı ustanoven´ı, pˇ ri kter´ em jsou u ´ˇ cinky pr´ avn´ıho jedn´ an´ı z´ avisl´ e na nejist´ e budouc´ı ud´ alosti • modifikace obsahu pr´ avn´ıho jedn´ an´ı pomoc´ı tzv. vedlejˇs´ıch ustanoven´ı je moˇzn´a, pokud se t´ yk´a ˇcast´ı zvan´ ych naturalia negotii (tj. tˇech, kter´e vyjadˇruj´ı u ´ˇcinky jedn´an´ı, pravidelnˇe nastupuj´ıc´ıch) • CO PRAVOU PODM´ INKOU NEN´ I: 1. ustanoven´ı, kter´ e je uˇ z ze z´ akona nutnou souˇ c´ ast´ı pr´ avn´ıho aktu – zjednoduˇsen´e to, co uˇz jedn´ım z´akonem upraven´e je – takov´ a podm´ınka se naz´ yva condicio legalis – je to pˇr´ım´ a typov´ a z´ aleˇzitost, neboli essentiale negotii 2. ustanoven´ı, kter´ e se vztahuje k pˇ r´ıtomnosti nebo minulosti a moment nejistoty postr´ ad´ a 3. pokud se v´ aˇ ze na ud´ alost, kter´ a v budoucnosti nastat mus´ı – podm´ınka nutn´ a – condicio necessaria – nebo za ˇz´ adn´ ych okolnost´ı nastat nem˚ uˇze - podm´ınka nemoˇ zn´ a – condicio impossibilis ˚ ˇ ´ ∗ DULEZITE: · pˇri podm´ınce nemoˇzn´e je jedno, zda jde o nemoˇ znost pr´ avn´ı nebo fyzickou - jedn´ an´ı bude ne´ uˇcinn´e tak jako tak · odliˇsn´e stanovisko Sabini´an˚ u - pˇr´ıpad t´ ykaj´ıc´ı se testamentu - aby nebyl zmaˇren´ y cel´ y, jestliˇze obsahuje nemoˇznou podm´ınku - uz´akonil to aˇz Justini´an: nemoˇzn´a podm´ınka se v testamentu povaˇzuje za nenapsanou 4. podm´ınky nedovolen´ e, nemravn´ e, v´ ysmˇ eˇ sn´ e a zmaten´ e – nedovolen´ a - v rozporu s pr´ avn´ımi normami 60
1.54. CONDICIO
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– nemravn´ a - hlavnˇe t´ ykaj´ıc´ı se rodiny a manˇzelstv´ı(kdyˇz se vysp´ıˇs s...) – v´ ysmˇ eˇ sn´ e (mˇeli jednaj´ıc´ıho zesmˇeˇsnit) – zmaten´ e (nesrozumiteln´e) • vadn´ e podm´ınky (nemoˇzn´e, nedovolen´e, v´ ysmˇeˇsn´e, nemravn´e, zmaten´e) nemˇely vliv na platnost, ale jen na u ´ˇ cinnost pr´ avn´ıch jedn´ an´ı ˇ ´ • ROZDELEN I PODM´ INEK PODLE OBSAHU: 1. suspenzivn´ı (odkl´ adac´ı) a rezolutivn´ı (rozvazovac´ı, zruˇsovac´ı) – suspenzivn´ı – u ´ˇcinky jedn´ an´ı nenast´avaj´ı ihned, ale aˇz kdyˇz se spln´ı podm´ınka – rezolutivn´ı – u ´ˇcinky nastupuj´ı ihned, ale pˇrest´avaj´ı, jestliˇze je podm´ınka splnˇen´a 2. potestativn´ı, kazu´ aln´ı a sm´ıˇ sen´ e – potestativn´ı – jejich splnˇen´ı je v moci a v˚ uli toho, kdo m´a nˇeco z´ıskat (nab´ yvat) – kazu´ aln´ı – z´ aleˇz´ı na n´ ahodˇe, v˚ ule a moc opr´avnˇen´eho v´ yznam nemaj´ı – sm´ıˇsen´e – zˇc´ asti jsou v moci, zˇc´asti mimo ni (mohou nastat, ale ˇclovˇek je celkem neovlivn´ı) 3. affirmativn´ı a negativn´ı – nemaj´ı pro pr´ avo skoro ˇz´ adn´ y v´ yznam – affirmatvn´ı – pˇredpokl´ adaj´ı nˇejakou pozitivn´ı ˇcinnost (napˇr. ˇze se nˇeco stane) – negativn´ı – pˇredpokl´ adaj´ı negativn´ı ˇcinnost/neˇcinnost (napˇr. ˇze se nˇeco nestane) • republik´ ansk´ e ius civile podm´ınky omezovalo: – nˇekter´ a jedn´ an´ı kv˚ uli nim prohlaˇsovalo za neplatn´e – ˇr´ıdilo se heslem: V´yslovnˇe vyj´ adˇren´e ˇskod´ı, nevyj´ adˇren´e neˇskod´ı. – (naproti tomu st´ alo nadbyteˇcn´e neˇskod´ı“) ” • nˇekter´ a jedn´ an´ı, kter´ a musela z˚ ustat bez podm´ınky: – – – – –
mancipatio in iure cessio akceptilace (form´ aln´ı prominut´ı dluhu) tutori datio (ustanoven´ı poruˇcn´ıka) hereditatis additio (form´ aln´ı pˇrijet´ı poz˚ ustalosti)
• jin´ a jedn´ an´ı nemohla obsahovat jen nˇekter´e z podm´ınek – napˇr. dˇedic nesmˇel b´ yt ustanoven´ y s rezolutivn´ı podm´ınkou (odporovalo by z´asadˇe semel heres semper heres)
Pr´ avn´ı u ´ˇ cinky podm´ınek 74
• pˇri suspenzivn´ı podm´ınce: – jestliˇze nen´ı o podm´ınce rozhodnuto (condicione pendente), je pr´avn´ı jedn´an´ı v´azan´e takovouto podm´ınkou zat´ım ne´ uˇcinn´e – ALE: zav´ azan´ y i opr´ avnˇen´ y mus´ı poˇc´ıtat s t´ım, ˇze se podm´ınka spln´ı – PROTO: zav´ azan´ y nem˚ uˇze udˇelat nic, ˇc´ım by se oslabilo pr´avo pod podm´ınkou zˇr´ızen´e ∗ jestliˇze udˇel´ a, pˇri splnˇen´ı podm´ınky takov´e kon´an´ı ztr´ac´ı na u ´ˇcinnosti ∗ zav´ azan´ y mus´ı uhradit ˇskody, kter´e vzniknou uˇz´ıv´an´ım vˇeci – A: pod podm´ınkou opr´ avnˇen´emu vznik´a nadˇeje, ˇze mu splnˇen´ım podm´ınky vzejde pr´avo ∗ tzv. spes debitum iri ∗ tato nadˇeje je majetkov´e povahy, opr´avnˇen´ y s n´ı m˚ uˇze disponovat(za urˇcit´ ych okolnost´ı dokonce nadˇeje pˇrech´ az´ı na jeho dˇedice) – jestliˇze se podm´ınka spln´ı: ∗ st´ av´ a se podm´ınˇen´e jedn´ an´ı u ´ˇcinn´ ym a nˇekter´e pomˇery se posuzuj´ı ex tunc (od tehdejˇska, tj. od okamˇziku podstoupen´ı jedn´ an´ı), jin´e ex nunc (odted’, tj. od splnˇen´ı podm.) ∗ ex tunc sa posuzuje: 61
1.55. MODUS
KAPITOLA 1. SKUPINA I
· zp˚ usobilost jednaj´ıc´ıch k pr´avn´ım ˇcin˚ um(ted’ se opravnˇen´ y zbl´azn´ı, nem´a ale vliv) · dispozice pr´ avn´ı, ˇci faktick´e ∗ ex nunc · posuzuj´ı se hospod´ aˇrsk´e u ´ˇcinky jedn´an´ı(napˇr. opr´avnˇen´ y nem´a n´arok na v´ ytˇeˇzky vˇeci do splnˇen´ı podm´ınky vytˇeˇzen´e) – pˇri rezolutivn´ı podm´ınce: ∗ ∗ ∗ ∗ ∗
condicione pendente jedn´ an´ı je u ´ˇcinn´e okamˇzitˇe opr´ avnˇen´ y i zav´ azan´ y mus´ı poˇc´ıtat s t´ım, ˇze se podm´ınka spln´ı (urˇcit´a nejistota) nesm´ı podnikat nic, co by mohlo eventu´aln´ımu zruˇsen´ı u ´ˇcinku podm´ınˇen´eho jedn´an´ı st´at v cestˇe v´ azanost stran je obdobn´ a jako pˇri suspenzivn´ı podm. jestliˇ ze se podm´ınka spln´ı: · u ´ˇ cinky pr´ avn´ıho jedn´ an´ı konˇ c´ı · vlastnick´e pr´ avo se vrac´ı zpˇet · ruˇs´ı se vˇsechny dispozice, kter´e byli v meziˇcase na jeho u ´kor realizov´any · hosp. efekt se vztahuje zpˇ et k momentu jedn´ an´ı · zav´ azan´ y vrac´ı vˇsechny v´ ytˇeˇzky, kter´e by tˇeˇzil opr´avnˇen´ y, pokud by podm´ınka nenastala
– podm´ınka se spln´ı (condicio existit), jestliˇze nastane ud´alost, kter´a byla pˇredv´ıdan´a ∗ posouzen´ı t´eto situace bylo m´ısty komplikovan´e, proto byly vytvoˇreny interpretaˇcn´ı z´asady ∗ napˇr. pˇri sm´ıˇsen´e podm´ınce o propuˇstˇen´ı otroka se postupovalo favore libertatis – otrok byl propuˇstˇen´ y ∗ plat´ı: Podm´ınka se pokl´ ad´ a za splnˇenou, jestliˇze zmaˇril jej´ı splnˇen´ı ten, kdo pˇri jej´ım splnˇen´ı mˇel utrpˇet nˇejakou u ´jmu. – podm´ınka sa povaˇzuje za zmaˇrenou (condicio deficit): ∗ jestliˇze nastanou okolnosti, za kter´ ych se nem˚ uˇze nikdy splnit ∗ pˇri suspenzivn´ıch: jedn´ an´ı nebude nikdy u ´ˇcinn´e ∗ pˇri rezolutivn´ıch: konˇc´ı nejistota a pr´avn´ı stav je definitvn´ı * uˇcebnica R´ımske pr´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strany: 100-104
1.55.
Modus
• naz´ yv´ ame t´eˇz: u ´ˇ celov´ e urˇ cen´ı • spolu s podm´ınkou a dalˇs´ımi vedlejˇs´ımi ustanoven´ımi pˇredstavuje tzv. accidentalia negotii, tedy vedlejˇs´ı ˇc´ ast ustanoven´ı, kter´ a pr´ avn´ı jedn´ an´ı urˇcit´ ym zp˚ usobem modifikuje • uplatnˇen pˇri lukrativn´ıch pr´ avn´ıch jedn´ an´ıch (napˇr. darov´an´ı, odkaz, ustanoven´ı dˇedicem, manumisse; opakem jedn´ an´ı oner´ ozn´ı neboli u ´platn´ a) • t´ımto u ´ˇcelov´ ym urˇcen´ım dotyˇcn´ y obdaˇren´emu uloˇzil, aby nˇeco vykonal (napˇr. propustil otroka, ˇc´ ast sumy pouˇzil k zaloˇzen´ı nadace...) • modus se od suspenzivn´ı podm´ınky nebo lh˚ uty poˇc´ınaj´ıc´ı liˇs´ı t´ım, ˇze m´a okamˇ zit´ e u ´ˇ cinky (stejnˇe jako podm´ınka rezolutivn´ı), je tedy moˇzn´e napˇr. dar poˇzadovat ihned, nicm´enˇe je nutn´e n´aslednˇe splnit podm´ınku • rozd´ıl od podm´ınky: – podm´ınka odkl´ ad´ a a nezavazuje – modus neodkl´ ad´ a, ale zavazuje • z´ avazn´ y je pouze modus qualificatus – sleduje z´ajem d´arce, osoby tˇret´ı nebo veˇrejn´ y • nez´ avazn´ y je naopak modus simplex – sleduje jen z´ajem obdarovan´eho, je tedy sp´ıˇse dobrou radou“ ” • splnˇen´ı modu mohl d´ arce vyˇzadovat zvl´ aˇstn´ı ˇzalobou, pˇr´ıp. dar odvolat (v pˇr´ıpadˇe testamentu mohl ˇzalovat dˇedic, kdyˇz ˇslo o veˇrejn´ y z´ ajem, mohla zakroˇcit i moc u ´ˇredn´ı) ˇ str. 105 * Kincl, Urfus, Skˇrejpek – RP-
1.56.
Dies a tempus
Dies 75
62
´ ZITOSTI ˇ ´ ´IHO JEDNAN ´ ´I PODLE R ˇ ´IMSKEHO ´ ´ 1.57. NALE PRAVN PRAVA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• v´ aˇ ze pr´ avn´ı u ´ˇ cinky jedn´ an´ı na ud´ alosti, kter´ e v budoucnosti jistˇ e nastanou • podle v˚ ule jednaj´ıc´ıho u ´ˇ cinky: – a) nast´ avaj´ı od urˇ cit´ eho term´ınu - lh˚ uta poˇc´ınac´ı, dies a quo / terminus a quo – b) konˇ c´ı k urˇ cit´ emu term´ınu - lh˚ uta konˇc´ıc´ı, terminus ad quem / dies ad quem • urˇcen´ı jak pevn´ ym datem, lh˚ utou, ale i budouc´ı ud´alost´ı ( aˇz Gaius zemˇre“- tzv. condicio necessaria) ” • pr´ avo omezen´e ˇcasem = pˇ r´ıtomn´ e pr´ avo → odpad´a nejistota, nikdy nem´ a retroaktivn´ı u ´ˇ cinky (na rozd´ıl od podm´ınek) • k nˇ ekter´ ym jedn´ an´ım nebylo moˇ zn´ e pˇ ripojit uloˇ zen´ı ˇ casu: actus legitimi - napˇr. ustanoven´ı dˇedice v testamentu, pˇrevod vl. pr´ ava (do Diokleci´ana) ˇ ´ ˇ ´ ˇ OZNACEN I PRO ULOZEN I CASU (uˇzivaj´ı se dodnes): • dies certus an, certus quando - den, kt. jistˇe nastane a v´ı se kdy (14.ledna 1994) • dies certus an, incertus quando - den, kt.jistˇe nastane, ale nev´ı se kdy (aˇz Titus zemˇre) • dies incertus an, certus quando - nev´ıme, zda nastane, ale v´ıme kdy (aˇz T. bude zletil´ y – nastane, pokud T. nezemˇre) • dies incertus an, incertus quando - nev´ıme, zda nastane, ani kdy nastane (aˇz se T. bude ˇzenit) • dies incertus an, certus quando + dies incertus an, incertus quando nejsou uloˇzen´ı ˇcasu, ale jen podm´ınky – chyb´ı jim urˇcitost
Tempus 76
• v´ yznam plynut´ı ˇ casu: zmˇena faktick´eho stavu na stav pr´avn´ı (vydrˇzen´ı); ztr´ata pr´ava, nen´ı-li po delˇs´ı dobu vykon´ av´ ano (promlˇcen´ı); vˇekov´e hranice (7, 12/14, 25); procesn´ı lh˚ uty (nˇekter´e ˇzaloby lze uplatnit jen napˇr. do roka); domnˇenka otcovstv´ı... • nejaˇcastˇeji poˇc´ıt´ ano podle kalend´ aˇ re (nejdˇr´ıve uˇz´ıvali romulsk´ y, n´aslednˇe juli´ansk´ y), rok mˇel 365 dn´ı, den od p˚ ulnoci do p˚ ulnoci • lh˚ uty konˇ cily r˚ uznˇ e: u vydrˇzen´ı staˇc´ı napˇr. zaˇc´atek posledn´ıho dne, u promlˇcen´ı nutn´e uplynut´ı cel´eho posledn´ıho dne • ˇcas se poˇc´ıtal dvˇema zp˚ usoby: – tempus continuum = ˇcas souvisl´ y, poˇc´ıt´a se den po dni – tempus utile = ˇcas uˇziteˇcn´ y, poˇc´ıtaj´ı se jen ty dny, kdy mohl b´ yt proveden urˇcit´ y pr´avn´ı u ´kon (napˇr. pˇri pod´ an´ı ˇzaloby se nepoˇc´ıtaj´ı se dny, kdy nefunguje soud) • uˇ zit´ı - usucapio, praescriptio longi temporis - viz 2.20 ˇ str 113, 104-105; * vakobobˇr´ı soubor ˇr´ıman sszk (plechiustarraco) * Kincl, Urfus, Skˇrejpek – RP-
1.57.
N´ aleˇ zitosti pr´ avn´ıho jedn´ an´ı podle ˇ r´ımsk´ eho pr´ ava
• pr´ avn´ı jedn´ an´ı = pojem, kter´ ym dnes rozum´ıme: projev v˚ ule, vyj´ adˇ ren´ y z´ akonem uznan´ ym a pˇ redpokl´ adan´ ym zp˚ usobem, smˇ eˇ ruj´ıc´ı ke vzniku, zmˇ enˇ eˇ ci z´ aniku soukrom´ ych pr´ avn´ıch vztah˚ u
1. Zp˚ usobilost osob k pr´ avn´ım u ´ kon˚ um 77
• • • • • • • • •
plnou zp˚ usobilost m´ a svobodn´ y, dospˇ el´ y, ˇ r´ımsk´ y obˇ can muˇ zsk´ eho p˚ uvodu sui iuris (bez omezen´ı) d˚ uleˇzit´e odliˇsit zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um od zp˚ usobilosti k pr´av˚ um a povinostem, tedy pr´avn´ı subjektivity d´ıtˇ e nem´ a zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´ kon˚ um (v´ yjimky aˇz za c´ısaˇrstv´ı) nedospˇ elec starˇ s´ı neˇ z d´ıtˇ e m´ a omezenou zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı – m˚ uˇze nab´ yvat, ale nem˚ uˇze se zavazovat, uzavˇr´ıt manˇzelstv´ı, napsat z´avˇet’ ˇci b´ yt svˇedkem podle civiln´ıho pr´ava pln´ a zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı se nab´ yv´a aˇz v dospˇ elosti (muˇz 14, d´ıvka 12 let) pr´ avnick´ e osoby nemaj´ı zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı (jsou to subjekty fiktivn´ı, a tud´ıˇz nemohou vyj´ adˇrit svou v˚ uli; kaˇzd´ a pr´ avnick´ a osoba mus´ı m´ıt z´astupce, kter´ y jedn´a za ni) ani deliktn´ı zp˚ usobilost zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı zanik´ a smrt´ı (prohl´aˇsen´ı za mrtv´eho ˇr´ımsk´e pr´avo jeˇstˇe neznalo) a velkou kapitesdeminuc´ı zp˚ usobilost byla d´ ale omezov´ ana: osoby stiˇ zen´ e infami´ı, pohlav´ı, duˇ sevn´ı choroby, osoby alieni iuris... smlouvy uzavˇren´e s takov´ ymito osobami byly neplatn´e nebo vznikla tzv. natur´aln´ı obligace (otrok s pekuliem, nedospˇelec jednaj´ıc´ı bez poruˇcn´ıka...) 63
˚ ˇ ´IMSKEM ´ PRAVU ´ 1.58. PROJEV VULE VR – FORMY A VADY
KAPITOLA 1. SKUPINA I
2. Projev v˚ ule v z´ akonem urˇ cen´ e formˇ e 78
• v˚ ule a projev v˚ ule mus´ı b´ yt v souladu, aby jedn´ an´ı bylo platn´ e • to je velmi d˚ uleˇzit´e napˇr. u jedn´ an´ı dvoustrann´ ych - mus´ı doj´ıt ke konsensu, jinak se jedn´a o dissenzus, kter´ y m˚ uˇze b´ yt zjevn´ y (nen´ı tu zjevnˇe shoda v˚ ul´ı) nebo zakryt´ y (tedy nedorozumˇen´ı, omyl) • formy projevu v˚ ule: – v´ yslovn´ y (= expressis verbis) tak, aby nebylo o v˚ uli a jej´ım obsahu pochyb (napˇr. p´ısemnˇe, k´ yvnut´ım, slovy) – mlˇ cky - konkludentn´ı, kdy v˚ ule nen´ı projevena pˇr´ımo, ale z jedn´an´ı jej´ı projev nepochybnˇe vypl´ yv´ a ˇ trochu pozmˇenˇeno - kdo mlˇc´ı, souhlas´ı, pokud – mlˇ cen´ım - od stˇredovˇeku u ´slov´ı: kdo mlˇc´ı, souhlas´ı (v RP nepromluvil tam, kde mohl a mˇel) ´ ´ FORMALN I • nutno dodrˇzet z´ akonem nebo obyˇcejem stanovenou formu • nedodrˇzen´ı formy (nebo i vynech´ an´ı sl˚ uvka, pˇreˇreknut´ı) vede k neplatnosti pr´avn´ıho u ´konu • obzvl´ aˇstˇe v ius civile: – – – –
lidov´e shrom´ aˇzdˇen´ı - napˇr. u poˇr´ızen´ı testamentu a arrogaci vˇetˇs´ı poˇcet svˇedk˚ u - napˇr. pˇri mancipaci a injurecessi pron´ aˇsen´ı formulek a vykon´ av´ an´ı ceremoni´aln´ıch u ´kon˚ u pron´ aˇsen´ı formalizovan´ ych ot´ azek a odpovˇed´ı
• rozd´ıl mezi poˇr´ızen´ım listiny jako z´ akladu pro jedn´ an´ı (testament) a poˇr´ızen´ım listiny jako d˚ ukazu o jedn´ an´ı, bez n´ıˇz je jedn´ an´ı ovˇsem stejnˇe platn´e (smlouva trhov´a) • postupnˇe je zbyteˇcn´ y formalismus opouˇ stˇ en v praetorsk´ em pr´ avu (ius honorarium, ius gentium) ´ ´ ´ NEFORMALN I, VOLNE • moˇznost projevovat v˚ uli jakkoli ˇ neznalo a dodnes vlastnˇe nezn´a (vˇzdy je tˇreba adekv´atn´ıho projevu v˚ • takovou moˇznost RP ule) • nejbl´ıˇze kontrakty konsensu´ aln´ı (smlouva trhov´a, pacht-n´ajem, smlouva o d´ılo aj.)
3. Obsah jedn´ an´ı mus´ı b´ yt pr´ avnˇ e pˇ r´ıpustn´ y 79
• • • • •
obsah mus´ı b´ yt fyzicky i pr´ avnˇ e moˇ zn´ y - nelze napˇr. koupit modr´e z nebe, prodat res extra commercio nesm´ı obsahovat nic nedovolen´eho - nesm´ı b´ yt contra legem nesm´ı b´ yt nam´ıˇ reno contra bonos mores nesm´ı obej´ıt z´ akaz z´ akona (in fraudem legis) - napˇr. disimulovan´e jedn´an´ı smluvn´ı plnˇen´ı mus´ı b´ yt urˇ cit´ e a oceniteln´ e v penˇ ez´ıch (v´ yjimky: ˇc´asteˇcnˇe neurˇcit´e plnˇen´ı u alternativn´ıch obligac´ı nebo u obligac´ı generick´ ych)
4. Neplatnost a naˇ r´ıkatelnost pr´ avn´ıho jedn´ an´ı 80
• pokud nejsou v´ yˇse uveden´e podm´ınky splnˇeny, m˚ uˇze to v´ezt k tzv. neplatnosti, popˇr´ıpadˇe naˇr´ıkatelnosti pr´ avn´ıho jedn´ an´ı! 1. absolutnˇ e neplatn´ e pr. jedn´ an´ı (negotium nullum) - nezakl´ ad´ aˇ z´ adn´ e pr´ avn´ı u ´ˇ cinky, d˚ uvod: nezp˚ usobilost stran k pr. jedn´ an´ı, nezachov´ an´ı z´ akonn´e formy (neustanov´ım dˇedice v z´avˇeti) 2. naˇ r´ıkateln´ e pr. jedn´ an´ı (negotium revocabile) - vadnost niˇ zˇ s´ıho stupnˇ e, v testamentu nen´ı napˇr. zm´ınˇen neopomenuteln´ y dˇedic, pokud ale onen neopomenuteln´ y dˇedic nepod´a ˇzalobu, testament je platn´ y chyb´ı prameny
1.58.
Projev v˚ ule v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu – formy a vady
• M´ a-li m´ıt v˚ ule ˇclovˇeka pr´ avn´ı v´ yznam, je nutn´e, aby byla projevena – jinak m´a relevanci pouze ve sf´eˇre n´ aboˇzensk´eho pˇresvˇedˇcen´ı (napˇr. forum internum – soud svˇedom´ı). 64
˚ ˇ ´IMSKEM ´ PRAVU ´ 1.58. PROJEV VULE VR – FORMY A VADY
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Pr´ avnˇ e v´ yznamn´ e projevy v˚ ule 81
• v˚ ule a projev v˚ ule mus´ı b´ yt v souladu, aby jedn´ an´ı bylo platn´ e • to je velmi d˚ uleˇzit´e napˇr. u jedn´ an´ı dvoustrann´ ych - mus´ı doj´ıt ke konsensu, jinak se jedn´a o dissenzus, kter´ y m˚ uˇze b´ yt zjevn´ y (nen´ı tu zjevnˇe shoda v˚ ul´ı) nebo zakryt´ y (tedy nedorozumˇen´ı, omyl) • formy projevu v˚ ule: – v´ yslovn´ y (= expressis verbis) tak, aby nebylo o v˚ uli a jej´ım obsahu pochyb (napˇr. p´ısemnˇe, k´ yvnut´ım, slovy) – mlˇ cky - konkludentn´ı, kdy v˚ ule nen´ı projevena pˇr´ımo, ale z jedn´an´ı jej´ı projev nepochybnˇe vypl´ yv´ a (kdo disponuje s dˇedictv´ım, jest dˇedicem) ˇ trochu pozmˇenˇeno - kdo mlˇc´ı, souhlas´ı, pokud – mlˇ cen´ım - od stˇredovˇeku u ´slov´ı: kdo mlˇc´ı, souhlas´ı (v RP nepromluvil tam, kde mohl a mˇel)
Form´ aln´ı a bezforemn´ e zp˚ usoby projevu v˚ ule 82
1. form´ aln´ı - nutno dodrˇzet z´ akonem nebo obyˇcejem stanovenou formu (mancipatio, in iure cessio) 2. bezforemn´ e = voln´e – moˇzno projevovat v˚ uli jakkoli (v ˇr´ımsk´em pr´avu v´ yjimeˇcnˇe) ´ ´ ˚ FORMALN I ZPUSOBY • • • • • •
ve velk´e oblibˇe u star´eho ius civile - kaˇzd´e spoleˇcensky v´ yznamnˇejˇs´ı jedn´an´ı sv´az´ano formalismem nˇekter´ a jedn´ an´ı mohla b´ yt provedena jen pˇ red lidov´ ym shrom´ aˇ zdˇ en´ım (poˇr´ızen´ı testamentu, osvojen´ı). jin´ a vyˇzadovala vˇetˇs´ı poˇcet svˇedk˚ u a pron´ aˇ sen´ı slavnostn´ıch formul´ı (mancipace, injurecesse). dalˇs´ı vyˇzadovala pron´ aˇ sen´ı formalizovan´ ych ot´ azek a odpovˇ ed´ı pokud nebyla pˇredepsan´ a forma dodrˇzena, jedn´an´ı byla neplatn´ a s rozvojem hospod´ aˇrstv´ı se vytv´ aˇr´ı nov´e, pruˇznˇejˇs´ı formy (nutnost zv´ yˇsen´ı obratu statk˚ u) → rozhoduj´ıc´ı u ´lohu mˇelo v tomto obdob´ı pr´ avo praetorsk´ e (edikty mˇestsk´eho a cizineck´eho praetora) • prateorsk´e pr´ avo vedlo k odbour´ av´ an´ı zbyteˇcn´ ych a neuˇziteˇcn´ ych formalism˚ u ius civile - preferov´ ana v˚ ule a z´ amˇ er jednaj´ıc´ıch stran • jiˇz ve 2.stol.p.n.l. nejt´ıˇzivˇejˇs´ı formalismy ius civile nahrazeny pruˇ znˇ ejˇ s´ımi institucemi praetorsk´ eho pr´ ava, ale princip u ´ pln´ e neform´ alnosti pr´ avn´ıho jedn´ an´ı nebyl uzn´ an nikdy • u ´plnˇe neform´ aln´ı jen kontrakty konsensu´ aln´ı – nejbˇeˇznˇejˇs´ı smlouvy denn´ıho ˇzivota (trhov´a smlouva, smlouva o d´ılo)
Vady v˚ ule a projevu 83
• mezi v˚ ul´ı a jej´ım projevem mus´ı b´ yt shoda, soulad – aby jednaj´ıc´ı ˇr´ıkal, co opravdu chce - tzv. konsensus, jinak nastal dissensus (nesouhlas, nesoulad) - rozpor mezi v˚ ul´ı a souhlasem → jedn´ an´ı je neplatn´ e • u ´ˇcinnost pr´ avn´ıho jedn´ an´ı se posuzuje podle osoby, kter´a projev uˇcinila, ne podle kontrahenta, kter´emu byl projev urˇcen • ius civile d´ avalo vˇ etˇ s´ı v´ yznam slavnostn´ı formˇ e projevu neˇ z skuteˇ cn´ e v˚ uli jednaj´ıc´ıch (napˇr. u mancipace), takˇze nesoulad v˚ ule a projevu byl irelevantn´ı • vady v˚ ule a projevu rozliˇsujeme na vˇedom´e a nevˇedom´e (omyl) DISSENSUS • dojde-li k nesouhlasu mezi v˚ ul´ı a projevem, mohou nastat r˚ uzn´e situace: 1. jasn´ y nesouhlas – prohl´ as´ı-li nˇekdo nˇeco ˇzertem, na divadle nebo v ˇreˇci demonstrandi causa (aby uvedl pˇr´ıklad) - jedn´ an´ı je neplatn´e 2. nesouhlas zp˚ usoben´ y nepozornost´ı jednaj´ıc´ıho – jedn´a se o omyl v projevu: jednaj´ıc´ı uˇcin´ı projev, tak jak nechtˇel, napˇr. pˇreˇreknut´ı, pˇrehlednut´ı v listinˇe. Nem˚ uˇze se na nesoulad odvolat, protoˇze jej zavinil. 3. omyl v obsahu – strana projev´ı nˇeco, co chtˇela projevit, ale projevu pˇripisuje u ´plnˇe jin´ y v´ yznam, neˇz objektivnˇe m´ a - hovoˇr´ıme pak o omylu neprav´em ´ (ERROR ESSENTIALIS) OMYL PODSTATNY • je-li pˇr´ıˇcinou nesouladu mezi v˚ ul´ı a projevem omyl, st´av´a se podle ˇr´ımsk´eho pr´ava jedn´an´ı neplatn´ ym pouze tehdy, jde-li o omyl podstatn´ y: 65
1.59. ERROR
KAPITOLA 1. SKUPINA I
1. error in negotio – omyl v povaze pr´ avn´ıho jedn´ an´ı (strana se domn´ıv´a, ˇze dost´av´a dar, v˚ ul´ı druh´e strany je poskytnout z´ ap˚ ujˇcku) 2. error in persona – omyl v osobˇ e (muˇz si vezme ˇzenu, o kter´e si mysl´ı, ˇze je jeho snoubenka, a ona jeho snoubenkou nen´ı) 3. error in corpore – omyl v pˇ redmˇ etu jedn´ an´ı OSTATN´ I OMYLY 1. error in qualitate – omyl ve vlastnostech vˇ eci ˇ ci osoby - nep˚ usobil neplatnost 2. v pozdn´ı dobˇe v´ yjimkou error in materia - omyl v l´ atce – omyl v pohlav´ı kupovan´eho otroka • dalˇs´ı moˇzn´e rozliˇsen´ı: omyly skutkov´ e a omyly pr´ avn´ı, zde plat´ı: Ignorantia iuris non excusat. ˇ ´ VADY VULE ˚ VEDOM E 1. vnitˇ rn´ı v´ yhrada – ment´ aln´ı reservace, zvl´aˇstn´ı pˇr´ıpad neshody; jednaj´ıc´ı vystupuje tak, ˇze u druh´eho nevznikne ˇz´ adn´ a pochybnost, po uzavˇren´ı smlouvy vˇsak prohl´as´ı, ˇze to co projevil, v˚ ubec nechtˇel; smlouva z˚ ust´ av´ a platn´ a 2. simulovan´ e jedn´ an´ı – pˇredst´ıran´e jedn´an´ı, jednaj´ıc´ı se pˇredem dohodnou, ˇze smlouvu uzavˇrou na oko. Smlouva nen´ı platn´ a. 3. disimulovan´ e jedn´ an´ı - simulovan´e jedn´an´ı, kdy chtˇej´ı strany dos´ahnout nˇejak´ y jin´ y c´ıl – obyˇcejnˇe proto, ˇze jej pr´ avo nedovoluje (manˇzel´e uzav´ıraj´ı smlouvu trhovou, kter´a je dovolena, aby zakryli zak´azan´e darov´ an´ı) je platn´e, jen pokud je c´ıl leg´ aln´ı (coˇz b´ yvalo m´alokdy) 4. fiduci´ arn´ı pˇ revody/jedn´ an´ı (pˇrevody fidi fiduciae causa) - ve starˇs´ım ius civile; v podstatˇe vyplˇ novalo nˇekter´e mezery v pr´ avu; strany sleduj´ı urˇcit´ y c´ıl, ale k jeho dosaˇzen´ı uzav´ıraj´ı smlouvu, kter´a sledovan´ y c´ıl daleko pˇresahuje → opr´ avnˇen´ y se dost´ av´a do nepˇrimˇeˇrenˇe v´ yhodn´eho postaven´ı, smlouva uzavˇrena jen se slibem, ˇze sv´eho opr´ avnˇen´ı nezneuˇzije (napˇr. ruˇcn´ı z´astava) • fiducia cum amico contracta (fiduce uzavˇren´a s pˇr´ıtelem) – svˇeˇren´ı vˇec´ı do rukou druh´eho (uchov´ an´ı, uˇz´ıv´ an´ı. . . ) • fiducia cum creditore contracta (fiduce uzavˇren´a s vˇeˇritelem) – s funkc´ı pr´ava z´astavn´ıho ˇ ımsk´e pr´ * R´ avo, Jarom´ır Kincl, Valentin Urfus, Michal Skˇrejpek, str. 92 - 97
1.59.
Error
• • • •
souvis´ı s ot´ azkou 1.62 omyl pr´ avn´ı skuteˇcnost´ı sv´eho druhu je kromˇe omylu i neznalost, nevˇedomost (ignorantia) omyl je omluviteln´ y (error probabilis), pokud se t´ yk´a skutkov´ ych okolnost´ı X omyl je neomluviteln´ y, pokud se t´ yk´ a pr´ ava → Ignorantia legis non excusat. • nutno tedy rozliˇsovat omyl pr´ avn´ı (error iuris) a omyl faktick´ y/skutkov´ y (error facti) • v´ yjimky - ignorantia iuris se prom´ıjela tˇemto osob´am: nezletilci, voj´aci, ˇzeny, venkovan´e - ale pouze tehdy, byla-li jim ke ˇskodˇe • nˇekdy neomlouval omyl skutkov´ y - napˇr. tehdy, kdyˇz neznalost fakt˚ u byla hrub´ ym provinˇen´ım
Error essentialis 84
• faktick´ y omyl zp˚ usobuje neplatnost pr´ avn´ıho jedn´ an´ı, pouze pokud jde o omyl omluviteln´ y (dopustil by se ho kaˇzd´ y, i pr˚ umˇern´ y otec ˇr´ımsk´e rodiny) a podstatn´ y (error essentialis) → tˇri typy: – error in persona - omyl v osobˇe protistrany, uskuteˇcnˇen´ı pr´avn´ıho jedn´an´ı s jinou osobou, neˇz s kterou jsem to mˇel v u ´myslu → pr´ avn´ı jedn´an´ı nen´ı platn´e, jestliˇze osoba, s kterou jsem chtˇel uzavˇr´ıt pr´ avn´ı jedn´ an´ı m´ a zvl´ aˇstn´ı d˚ uleˇzitost (omyl v nevˇestˇe) X pokud nen´ı z´avaˇzn´ y d˚ uvod pro volbu osoby, je jedn´ an´ı platn´e – error in negotio - omyl v samotn´em typu pr´avn´ıho jedn´an´ı - napˇr. jeden druh´emu d´av´a vˇec, druh´ y ˇc´ astku penˇez, prvn´ı se domn´ıv´ a, ˇze jde o kupn´ı smlouvu, druh´ y ˇze jde o n´ajemn´ı smlouvu → nelze uˇz´ıt ˇzalobu ani z jednoho, ani z druh´eho → neplatnost – error in corpore - omyl v pˇredmˇetu pr´avn´ıho jedn´an´ı, mus´ı j´ıt o error in materia (napˇr. v pohlav´ı otroka) 66
´ ´IHO JEDNAN ´ ´I 1.60. POHNUTKY PRAVN
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• k omylu faktick´ emu se pˇrihl´ıˇzi pouze u konsensu´ aln´ıch kontrakt˚ u • pˇ ri konsenzu´ aln´ım pr´ avn´ım jedn´ an´ı se vyˇzaduje dokonalejˇs´ı splynut´ı v˚ ul´ı, a proto se uvaˇzuje o dalˇs´ıch omylech: – error in substantia - obˇe strany se dohodly, ale liˇs´ı se tu nˇekter´e z´akladn´ı pohledy t´ ykaj´ıc´ı se vlastnost´ı dotyˇcn´e vˇeci → mus´ı se rozebrat vlastnosti d˚ uleˇzit´e a ned˚ uleˇzit´e - napˇr. chci v´ıno a nam´ısto toho koup´ım ocet - jestliˇze je umˇele vyroben´ y, jedn´a se o error in substantia, jestliˇze jsem ale koupil zoctovatˇel´e v´ıno, o omyl se nejedn´ a; dalˇs´ı pˇr´ıpad (nejedn´a se o omyl): koup´ım pozlacen´ y ˇsperk, nen´ı sice zlat´ y, ale pˇrece je v nˇem trochu zlata – error in qualitate - pro klasick´e pr´avo nemˇel tento error v´ yznam; v justini´ansk´em pr´avu byla moˇznost soudn´ıho postupu → sn´ıˇz´ı se zaplacen´a cena pˇri niˇzˇs´ı kvalitˇe vˇeci * uˇcebnica, strana 112-113; *
1.60.
Pohnutky pr´ avn´ıho jedn´ an´ı
• • • • •
projeven´ a v˚ ule je z´ akladem kaˇzd´eho pr´ avn´ıho jedn´an´ı v˚ ule je v´ ysledkem procesu myˇslen´ı, zvaˇzov´an´ı okolnost´ı, ud´alost´ı, n´asledk˚ u tyto vzd´ alenˇ ejˇ s´ı d˚ uvody pr´ avn´ıho jedn´ an´ı (causa remotior) = pohnutky ius civile k nim nepˇ rihl´ıˇ zelo (ani v pˇr´ıpadˇe n´asil´ı, strachu atp.) omyl v pohnutce byl irelevantn´ı, pouze u z´ avˇ et´ı se bral v potaz; z´asada, ˇze vadn´ y d˚ uvod nen´ı na ˇskodu • zmˇena nastala praetorsk´ ymi edikty – d´avaly poˇskozen´ ym v n´asleduj´ıc´ıch pˇr´ıpadech prostˇredky, jimiˇz mohli nepˇr´ızniv´e u ´ˇcinky sv´eho jedn´ an´ı odvr´ atit; neprohlaˇsovaly jejich jedn´an´ı za neplatn´e
1) Vis ac metus (n´ asil´ı a strach) donucen´ı psychick´ e (vis compulsiva)
85
• situace, kdy nˇeˇc´ı vyhroˇzov´ an´ı vzbudilo od˚ uvodnˇen´ y strach, ˇze nebude-li ohroˇzen´ y jednat, postihne jej zlo, kter´ ym je vyhroˇzov´ ano. • ochrana od 1. stol. p.n.l. praetor Octavius (Co bude provedeno ve strachu, nen´ı povaˇzov´ano za ˇr´adn´e.) • pˇ redpoklady poskytnut´ı pomoci: 1. v´ yhr˚ uˇ zka je bezpr´ avn´ a – nejedn´a se tedy napˇr. o hrozbu exekuc´ı pˇri nezaplacen´ı pohled´avky 2. mezi v´ yhr˚ uˇ zkou a jedn´ an´ım je pˇ r´ıˇ cinn´ a souvislost (kauz´aln´ı nexus) – jednaj´ıc´ı se b´al, protoˇze se mu vyhroˇzovalo, a protoˇze se b´ al, uzavˇrel smlouvu 3. v´ yhr˚ uˇ zka obsahuje hrozbu znaˇ cnou u ´ jmou (smrt, ubl´ıˇzen´ı na tˇele, ztr´ata svobody a to nejen jednaj´ıc´ıho, ale i osob bl´ızk´ ych) • praetorova pomoc: – pokud bylo jedn´ an´ı jiˇz realizov´ ano – ˇ zaloba na vr´ acen´ı nedobrovoln´ eho plnˇ en´ı (actio quod metus causa = formule Oktavianova) – arbitr´ arn´ı povahy - pachatel vyzv´ an k vr´acen´ı vˇeci, pokud nevyhovˇel, odsouzen k zaplacen´ı ˇ ctyˇ rn´ asobku hodnoty sporn´e vˇeci, nutno uplatnit do roka – nebylo-li vynucen´e jedn´ an´ı zat´ım splnˇeno – procesn´ı n´ amitka proti eventu´ aln´ı ˇ zalobˇ e pachatelovˇ e = excepce (exceptio quod metus causa) – nˇekdy navr´ acen´ı v p˚ uvodn´ı stav – restitutio in integrum donucen´ı fyzick´ e (vis absoluta) • pˇr´ım´e vynucen´ı fyzickou moc´ı (napˇr. pokud pachatel vede poˇskozen´emu ruku pˇri podpisu) • toto jedn´ an´ı je neplatn´ e i podle ius civile pro nedostatek v˚ ule i projevu
2) Dolus – podvod 86
• zatajov´ an´ım skuteˇ cnost´ı nebo pˇ redst´ır´ an´ım vymyˇ slen´ ych okolnost´ı pˇ rimˇ eje jeden druh´ eho k jedn´ an´ı, kter´ e je mu na ˇ skodu • pˇred praetorskou u ´pravou ius civile chr´ anilo proti podvodu jen nezletilce (do 25 let) • actio doli proti podvodn´ıkovi (praetor Aquilius Gallus, 1. stol.p.n.l.) 67
ˇ ´IMSKEM ´ PRAVU ´ 1.61. ZASTOUPEN´I V R
– – – –
KAPITOLA 1. SKUPINA I
do jednoho roku - na n´ ahradu podvodem vznikl´e ˇskody po uplynut´ı 1 roku – na vyd´ an´ı toho, ˇc´ım se pachatel obohatil (i proti pachatelov´ ym dˇedic˚ um) infamuj´ıc´ı u ´ˇ cinky (nepouˇziteln´e proti rodiˇc˚ um a patronovi) pouˇziteln´ a jen tehdy, kdyˇz nebyla k dispozici jin´a ˇzaloba ani n´arok na restituci in integrum – jen subsidi´ arn´ı charakter
• exceptio doli - procesn´ı n´ amitka podvodu – pokud pachatel ˇzaloval poˇskozen´eho ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek: R´ avo, str. 97-99
1.61.
Zastoupen´ı v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
• z´ asada - pr. jedn´ an´ı m´ au ´ˇcinky pouze pro ty osoby, kt. se na nˇem pod´ılely → u ´ˇcast 3 osoby jen v´ yjimeˇcnˇe • nab´ yvac´ı jedn´ an´ı osoby podˇr´ızen´e → nab´ yv´a majitel moci, za z´avazky vˇsak ruˇc´ı sama osoba podˇr´ızen´ a (v´ yjimeˇcnˇe se pˇripouˇstˇela ˇzaloba i proti majiteli moci, tzv. adjektick´a) • posel (nuntius) – nejedn´ a s´ am, pouze tlumoˇc´ı ciz´ı v˚ uli → je n´astrojem, nemus´ı m´ıt v˚ ubec pr. zp˚ usobilost – nelze jej pouˇz´ıt tam, kde se vyˇzaduje osobn´ı pˇr´ıtomnost stran • z´ astupce (pˇ r´ım´ e zastoupen´ı) – jedn´ a za jinou osobu a jej´ım jm´ enem – projevuje svou vlastn´ı v˚ uli s t´ım, ˇze u ´ˇcinky jedn´an´ı spadaj´ı na zastoupen´eho → mezi z´astupcem a zastoupen´ ym existuje pr. vztah vyj´adˇren´ y plnou moc´ı ∗ ∗ ∗ ∗
gener´ aln´ı: zmocnˇen ve vˇsech z´aleˇzitostech speci´ aln´ı: zmocnˇen´ı jen v nˇekter´ ych z´aleˇzitostech pr. z´ aklad: smlouva, z´ akonem dan´e u ´ˇredn´ı postaven´ı, statut (u PO) smlouvu moˇzno nahradit ratihabic´ı (dodateˇcn´ ym schv´alen´ım)
• n´ ahradn´ık (nepˇ r´ım´ e zastoupen´ı) – v situaci, kdy osoba nechce, aby se o n´ı pˇri jedn´an´ı v˚ ubec vˇedˇelo – jedn´ a vlastn´ım jm´ enem a vlastn´ım projevem v˚ ule → z jedn´an´ı s´am nab´ yv´a i sebe zavazuje – v´ ysledky jedn´ an´ı pak nov´ ym, samostatn´ ym jedn´an´ım pˇrevede na zastupovan´eho ˇ neuzn´ • zastoupen´ı RP avalo, moˇzn´e pouze n´ ahradnictv´ı (princip, ˇze skrze svobodn´eho, nepodˇr´ızen´eho ˇclovˇeka nem˚ uˇzeme nic nab´ yt) → kur´ atoˇri, poruˇcn´ıci a jednatel´e pr. osob vystupovali jako n´ ahradn´ıci → dlouho se nepˇripouˇstˇeny ˇzaloby pˇr´ımo proti poruˇcenc˚ um ˇci PO → vznik adjektick´ ych ˇzalob (podp˚ urn´ ych) • actio institoria - ˇ zaloba proti majiteli ˇ zivnosti ze z´ avazk˚ u, kter´ e uzavˇ rel spr´ avce jeho podniku • actio exercitoria - ˇ zaloba proti rejdaˇ ri ze z´ avazk˚ u sjednan´ ych kapit´ anem lodi – actio institoria a exercitoria byla proti zastupovan´emu uˇzita podp˚ urnˇe v pˇr´ıpadˇe, ˇze ˇzaloba pˇr´ım´ a (proti spr´ avci) selhala – z´ astupovan´ y odpov´ıd´ a podp˚ urnˇe, z´astupce ruˇc´ı pouze pˇr´ımo – ruˇcen´ı zastoupen´eho zde bylo neomezen´e, protoˇze se pˇredpoklad´alo, ˇze z´astupce jedn´a na z´akladˇe jak´esi gener´ aln´ı pln´e moci – nakonec odpov´ıdal podp˚ urnˇe kaˇzd´ y, kdo dal druh´emu pˇr´ıkaz k uzavˇren´ı jak´ekoliv smlouvy – proti kontrahendovi: actio directa – proti pˇ r´ıkazci: actio quasi institoria – omezeno na z´ avazky, pr´ ava nab´ yval vˇzdy jednaj´ıc´ı → jen on opr´avnˇen k ˇzalobˇe (pˇr´ıkazce jen v´ yjimeˇcnˇe) * Ot´ azky ke st´ atnic´ım od Errorka; * Uˇcebnice str. 105 - 107
1.62.
Neplatnost pr´ avn´ıho jedn´ an´ı v ˇ r´ımsk´ em pr´ avu
• z´ avaˇzn´e vady jedn´ an´ı anuluj´ı a ty m´enˇe z´avaˇzn´e dovoluj´ı alespoˇ nu ´ˇcinky jedn´an´ı napadnout → rozliˇsujeme negotium nullum a negotium revocabile • negotium nullum - jedn´ an´ı nulitn´ı 68
´ ´IHO JEDNAN ´ ´I V R ˇ ´IMSKEM ´ PRAVU ´ 1.62. NEPLATNOST PRAVN
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– zp˚ usobuje absolutn´ı neplatnost, a to ex tunc - od tehdy, od samotn´eho poˇc´atku – nem´ aˇ z´ adn´ e d˚ usledky, protoˇze se na nˇej hled´ı tak, jako by k nˇemu nikdy nedoˇslo – napˇr. jedn´ an´ı uzavˇren´ı osobami bez zp˚ usobilosti, bez formy, proti z´akonu, proti dobr´ ym mrav˚ um → neplatn´ a ex iure • negotium revocabile - jedn´ an´ı naˇr´ıkateln´e – m´ a pln´ e pr´ avn´ı u ´ˇ cinky, ale osobˇe, kter´e by tyto u ´ˇcinky mˇely uˇskodit, jsou poskytov´any obrann´ e prostˇ redky (lze podat ˇzalobu, ˇz´ adat restitutio in integrum) → v takov´em pˇr´ıpadˇe jsou neplatn´ a ex nunc - od nyn´ı • d˚ uvodem neplatnosti pr. jedn´ an´ı b´ yv´ a: – – – – –
nezp˚ usobilost stran k pr´ av˚ um nebo pr´avn´ımu jedn´an´ı nedodrˇ zen´ı z´ akonem stanoven´ e formy nedostatek v˚ ule fyzick´ e donucen´ı k projevu v˚ ule z´ avadn´ y obsah jedn´ an´ı - napˇr. contra legem
• dalˇ s´ı klasifikace neplatnosti: – ipso iure ∗ neplatnost podle civiln´ıho pr´ ava ∗ tedy neplatn´e ze sam´eho pr´ ava – ope exceptionis ∗ neplatnost podle praetorsk´ eho pr´ ava ∗ tedy neplatn´e z moci n´ amitky - st´avalo se totiˇz,ˇz e praetork´ y edikt odp´ıral platnost jedn´ an´ım, kter´e civiln´ı pr´ avo uzn´ avalo. Tehdy praetor proti ˇzalobˇe civilnˇe opr´avnˇen´eho povoloval ˇzalovan´emu n´ amitku - excepci, kter´ a ˇzalobu paralyzovala. Soudce tehdy musel vyn´est osvobozuj´ıc´ı rozsudek. ˇ Zalovan´ y musel uv´est skuteˇcnost, kter´a zakl´adala n´amitku v prvn´ım stadiu ˇzalov´an´ı (in iure), protoˇze jinak dal praetor soudci pˇr´ıkaz k odsouzen´ı podle civiln´ıho pr´ava (ˇzalovan´ y byl odsouzen). • jedn´ an´ı p˚ uvodnˇ e platn´ e se m˚ uˇ ze st´ at dodateˇ cnˇ e neplatn´ ym: – chyb´ı obecn´e pravidlo, takˇze z´ aleˇz´ı na kazuistick´ eu ´ pravˇ e jednotlivost´ı – napˇr. testament je neplatn´ y, ztrat´ı-li testament´ator ˇr´ımsk´e obˇcanstv´ı, ale z˚ ustane platn´ y, onemocn´ı-li testament´ ator duˇsevn´ı chorobou • ˇ c´ asteˇ cn´ a neplatnost pr. jedn´ an´ı – zb´ yvaj´ıc´ı ˇc´ ast pr. jedn´ an´ı je platn´ a, ale pouze pokud neplatn´a ˇc´ast neobsahuje nic podstatn´eho – napˇr. je-li neplatn´ a pohled´ avka, je neplatn´a i smlouva o u ´roc´ıch a o pr´avu z´astavn´ım • koho se t´ yk´ a neplatnost pr. jedn´ an´ı: – u pr. jedn´ an´ı negotium nullum se m˚ uˇze na jeho neplatnost odvolat kaˇ zd´ y, kdo na tom m´ a nˇ ejak´ y z´ ajem a ve sporech se k neplatnosti pˇrihl´ıˇz´ı z u ´ˇredn´ı povinnosti – jiˇz ˇr´ımsk´e pr´ avo znalo pˇr´ıpad, kdy platnost urˇ cit´ eho jedn´ an´ı mohla pop´ırat jen urˇ cit´ a osoba: ∗ podle modern´ı nauky neplatnost relativn´ı ∗ jak´ ysi mezistupeˇ n mezi neplatnost´ı a naˇ r´ıkatelnost´ı ∗ napˇr. negotium claudians = kulhav´ e jedn´ an´ı - dvoustrann´a smlouva uzavˇren´a s nedospˇelcem je platn´ a pouze pro dospˇel´eho, je- li vˇsak ˇzalov´an o plnˇen´ı, aniˇz by ˇzalobce (nedospˇelec) chtˇel plnit dobrovolnˇe, nam´ıtne u ´ˇcinnˇe nullitu – naˇ r´ıkat jedn´ an´ı m˚ uˇze jenom ten, komu hroz´ı z jedn´ an´ı u ´ jma - napˇr. testamentem zkr´ acen´ y nepominuteln´ y dˇedic, d´ ale ten, kdo je k jedn´an´ı psychicky donucen nebo ten, kdo je podveden; neuplatn´ıli opr´ avnˇen´ı odpor, je jedn´ an´ı platn´e ex tunc, tedy od doby, kdy bylo uzavˇreno • jedn´ an´ı p˚ uvodnˇ e neplatn´ e se m˚ uˇ ze st´ at dodateˇ cnˇ e platn´ ym: 1. konvalidace = konvalescence
69
1.63. CULPA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– pr´ avn´ı jedn´ an´ı neplat´ı, protoˇze trp´ı urˇcitou vadou, pˇrek´aˇzka v bˇehu ˇcasu odpadne, autoamticky se dˇr´ıve neplatn´e jedn´ an´ı stane platn´ ym (ˇs´ılenec se uzdrav´ı, nedospˇelec dospˇeje) 2. ratihabice = dodateˇ cn´ e schv´ alen´ı - napˇr. nedospˇelec uzavˇre smlouvu, jej´ıˇz pˇredmˇetem je nemovitost → neplatn´ a pro nedostatek vˇeku; kdyˇz dos´ahne dospˇelosti, odpadne tato pˇrek´aˇzka, jelikoˇz se ale jedn´ a o z´ avaˇzn´e pr´ avn´ı jedn´ an´ı, mus´ı to do 1 roku v´ yslovnˇ e potvrdit 3. konverze – lid´e se snaˇz´ı uzavˇr´ıt pr´ avn´ı jedn´an´ı (mancipaci), nepovede se jim to, tak uzavˇrou jin´e (tradice); napˇr. akceptilace - byl-li dluh zaloˇzen stipulac´ı, nutno jej zruˇsit opaˇcnou stiuplac´ı ← ta se ovˇsem nepodaˇr´ı → p˚ ujde o pactum de non petendi * uˇcebnice; * errorek 2008
1.63.
Culpa
• culpa v ˇ sirˇ s´ım slova smyslu = zavinˇ en´ı 1. dolus - u ´ mysl – stav vˇ edom´ı ˇ clovˇ eka, kter´ y jedn´ a urˇ cit´ ym zp˚ usobem, aˇ ckoliv v´ı, jak´ eˇ skodliv´ eu ´ˇ cinky m˚ uˇ ze jeho jedn´ an´ı m´ıt – nˇekdy se jako dolozn´ı jedn´ an´ı kvalifikovalo veˇsker´e jedn´an´ı nesluˇsn´e a nepoctiv´e – za u ´mysl pachatel odpov´ıd´ a vˇzdy, nelze tuto odpovˇednost vylouˇcit smluvnˇe – pachatel si mus´ı b´ yt vˇedom vˇsech podstatn´ ych n´aleˇzitost´ı deliktu (nem˚ uˇze se tak napˇr´ıklad zmocnit ciz´ı vˇeci, kterou pokl´ ad´ a za vlastn´ı) – pojmov´ y znak pro kr´ adeˇz, loupeˇz, ur´aˇzku na cti, metus, dolus (podvod) 2. culpa v uˇzˇs´ım slova smyslu - nedbalost – stav vˇ edom´ı ˇ clovˇ eka, kter´ y jedn´ a urˇ cit´ ym zp˚ usobem a neuvˇ edomuje si ˇ skodliv´ e d˚ usledky, kter´ e by mohlo toto jedn´ an´ı m´ıt – m˚ uˇze spoˇc´ıvat v jedn´ an´ı komisivn´ım (kon´an´ı), ale i omisivn´ım (opomenut´ı, napˇr. neposkytnut´ı pomoci) – pro urˇcen´ı toho, co je nedbal´e, se uˇz´ıv´a abstraktn´ı mˇeˇr´ıtko peˇclivosti a ostraˇzitosti starostliv´eho hospod´ aˇre – v justini´ ansk´em pr´ avu pojem rozpracov´an: (a) culpa lata - hrub´ a nedbalost, t´emˇer u ´mysl, ale chyb´ı voln´ı prvek (m´am poˇr´adn´eho psa, metr dvacet v kohoutku, ned´am mu dva dny naˇzrat, m´am ho pˇriv´azan´eho na nitce, p˚ ujdu s n´ım kolem souseda, kter´eho nen´avid´ım, a pes ho pokouˇse) (b) culpa in concreto - nedbalost relativn´ı, chov´a-li se dluˇzn´ık ke sv´ ym vlastn´ım vˇecem l´epe neˇz k ciz´ımu majetku, pak za tuto nedbalost odpov´ıd´a (c) culpa levis - nedbalost norm´aln´ı, je potˇreba pr˚ umˇern´a p´eˇce podle obecn´eho mˇeˇr´ıtka starostliv´eho hospod´ aˇre, aby byl ˇclovˇek z takov´eto nedbalosti osvobozen (d) custodia ∗ klasick´e pr´ avo · odpovˇednost za n´ahodu (objektivn´ı odpovˇednost – nen´ı zavinˇen´ı) · ruˇcen´ı za nezavinˇen´e bezpr´av´ı, kter´e postihovalo majitele ˇzivnost´ı (hostinc˚ u, lod´ı, st´ aj´ı,. . . ) nebo bylo d˚ usledkem nˇekter´ ych smluv (commodatum, locatio conductio operis) · odpovˇednost za n´ahodu zp˚ usobenou vyˇsˇs´ı moc´ı (tsunami, sopka, bouˇre, obˇcansk´e nepokoje, vp´ ad nepˇr´atel) – za n´ı se neodpov´ıd´a, odpov´ıd´a vlastn´ık zniˇcen´e vˇeci ∗ justini´ ansk´e pr´ avo · custodia zaˇrazena do stupnice zavinˇen´ı · poruˇsen´ı p´eˇce, kterou sv´ ym vˇecem vˇenuje pˇrepeˇcliv´ y otec rodiny (diligentissimus pater familias) • o tom, kter´ y stupeˇ n nedbalosti se zav´ azan´emu (pachateli) pˇriˇc´ıt´a, neplatilo ˇz´adn´e pevn´e pravidlo, rozhodovaly o tom speci´ aln´ı normy, platn´e pro jednotliv´e delikty nebo smlouvy • pojem nedbalost se pouˇz´ıv´ a v souvislosti s bezpr´avn´ ymi ˇciny, smlouvami a v˚ ubec vˇsemi pr´avn´ımi vztahy (kdy je nˇekomu uloˇzena jist´ a opatrnost a p´eˇce) 70
1.64. BONA FIDES
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Dalˇ s´ı druhy culpy 87
1. culpa in contrahendo = odpovˇednost pˇri sjedn´av´an´ı kontraktu = pˇ redsmluvn´ı odpovˇ ednost • odpovˇednost za zavinˇen´e nedorozumˇen´ı, omyl – kontrahenti odpov´ıdaj´ı nejen za splnˇen´ı smlouvy, ale i za ˇskodu, kter´ a by druh´emu vznikla z toho, ˇze vinou partnera nevznikla smlouva platn´a • vych´ az´ı z toho, ˇze jiˇz pˇredsmluvn´ı vztah zakl´ad´a nˇejak´e z´avazky – strany maj´ı s jedn´an´ım urˇcit´e n´ aklady atd., tak i toto vyjedn´ avac´ı obdob´ı“ m´a urˇcit´e pr´avn´ı n´asledky ” 2. culpa in eligendo et inspiciendo = odpovˇednost za vhodn´ y v´ ybˇer osoby povˇeˇren´e nakl´ad´an´ım se svˇeˇrenou (napˇr. mistr m˚ uˇze svˇeˇrit nˇejakou pr´ aci sv´ ym tovaryˇs˚ um, ale za v´ ysledek odpov´ıd´a jen on, odpov´ıd´ a tedy za to, ˇze vybral ˇspatn´e pracovn´ıky nebo ˇze je nedostateˇcnˇe ˇr´ıdil a kontroloval; uˇz´ıv´a se napˇr. u locatio–conductio operis) • co se t´ yˇce DELIKTN´ I OBLIGACE – z n´ı vypl´ yvala soukrom´a pokuta, povinnost platit tuto pokutu ale byla v´ az´ ana na pˇr´ıˇcinnou souvislost mezi jedn´an´ım pachatele a ˇskodliv´ ym v´ ysledkem a na pachatelovo zavinˇen´ı; z´ akon p˚ uvodnˇe pˇredpokl´ adal jako zavinˇen´ı jen zl´ y u ´mysl a jen pˇr´ım´e tˇelesn´e p˚ usoben´ı na vˇec, pozdˇeji byl okruh zavinˇen´ı rozˇs´ıˇren i na pˇr´ım´e tˇelesn´e p˚ usoben´ı nedbal´e (culpa in faciendo a culpa in non faciendo) – culpa in faciendo – nedbalost v kon´an´ı, v jedn´an´ı a v oblasti smluvn´ıho ruˇcen´ı, pozdˇeji i nedbalost v nejedn´ an´ı – culpa in non faciendo – nedbal´e opomenut´ı * uˇcebnice (tˇret´ı dotisk prvn´ıho vyd´ an´ı), str. 111-112 (dolus, culpa v uˇzˇs´ım slova smyslu), str. 96 (culpa in contrahendo), str. 255 (culpa in eligendo et inspiciendo), str. 225 (culpa in faciendo, culpa in non faciendo); * st´ atnicov´e ot´ azky; * pˇredn´ aˇsky
1.64.
Bona fides
• funguje jako korektiv tam, kde selh´ avaj´ı pr´ avn´ı pravidla (dalˇs´ı pr´avn´ım korektivem napˇr. bonos mores, dobr´e mravy, ty jsou ale zaloˇzeny na hodnot´ach cel´e spoleˇcnosti, nejen jednotlivce) ... • v´ yhodou je, ˇze nikdy nem˚ uˇ ze b´ yt pˇ resnˇ e definov´ ana - d´ıky t´eto abstrakci se d´a obt´ıˇznˇe zneuˇz´ıt ...
Pouˇ zit´ı dobr´ e v´ıry 88
1. USUCAPIO (vydrˇzen´ı civiln´ıho pr´ ava) • dobr´ a v´ıra jedn´ım z poˇzadavk˚ u, jeˇz bylo nutno splnit, aby doˇslo k nabyt´ı vlastnick´eho pr´ava vydrˇzen´ım • = pˇ resvˇ edˇ cen´ı nabyvatele, ˇ ze pˇ ri pˇ risvojov´ an´ı vˇ eci nejedn´ a protipr´ avnˇ e • zahrnovala drˇzitelovo pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze osoba, od kter´e drˇzbu nabyl, byla k pˇrevodu vˇeci opr´avnˇena (tzn. ˇze byla vlastn´ıkem nebo byla jinak opr´avnˇena vˇec pˇrev´est) • uskuteˇcn ˇuje se tehdy, je-li drˇ zitel pˇ resvˇ edˇ cen, ˇ ze nabyt´ım drˇ zby nezp˚ usobil nikomu u ´ jmu nemusel b´ yt pˇresvˇedˇcen, ˇze je vlastn´ıkem (to ani nebylo moˇzn´e - napˇr. nabyl-li vydrˇzitel mancipaˇcn´ı vˇec pouhou tradic´ı) • poˇzadavek dobr´e v´ıry posuzov´ an podle doby, kdy k nabyt´ı drˇzby doˇslo • v klasick´ em pr´ avu se rozliˇsovalo podle toho, jak bylo drˇzby nabyto: i. u onerozn´ıho (´ uplatn´eho) nabyt´ı drˇzby se dobr´ a v´ıra pozdˇ eji nevyˇ zadovala ii. u lukrativn´ıho nabyt´ı drˇzby se dobr´ a v´ıra vyˇ zadovala nejen v dobˇ e, kdy drˇ zba byla nabyta, ale i v ˇ case pozdˇ ejˇ s´ım • v justini´ ansk´ em pr´ avu jasnˇe vyj´adˇreno, ˇze n´ asledn´ aˇ spatn´ a v´ıra nevad´ı (mala fides superveniens non nocet) (a) LONGI TEMPORIS PRAESCRIPTIO (preskripce) • drˇzitelova dobr´ a v´ıra rovnˇeˇz poˇzadov´ana ˇ ´ ˚ ´ DOBE ˇ (b) VYDRZEN I POZUSTALOSTI V KLASICKE 71
´ ˇ ´IMSKEHO ´ 1.65. VYVOJ A CHARAKTER R CIVILN´IHO PROCESU
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• drˇzitel nemusel prokazovat dobrou v´ıru - vydrˇzet mohl i ten, kdo vˇedˇel, ˇze nen´ı opr´avnˇen vˇec drˇzet na z´ akladˇe dˇedick´e posloupnosti ˇci z jin´eho d˚ uvodu → na tento druh vydrˇzen´ı bylo ve spoleˇcnosti pohl´ıˇzeno negativnˇe, nakonec bylo v pˇredpisech oznaˇceno za urˇcit´ y druh kr´adeˇze ´ ´ (c) NABYT´ I VLASTNICKEHO PRAVA SPECIFIKAC´ I • nov´ a vˇec, vytvoˇren´ a z l´ atky ciz´ı, ned´a-li se vr´atit zpˇet do pˇredchoz´ıho stavu, m´a n´aleˇzet zhotoviteli, pokud pˇri zpracov´ an´ı jednal v dobr´e v´ıˇre - nevˇedˇel, ˇze l´atka n´aleˇz´ı jin´emu (d) ACTIONES BONAE FIDEI → (iudicia bonae fidei) • = ˇzaloby, kter´e maj´ı b´ yt projedn´av´any s co nejvˇetˇs´ımi ohledy na sluˇ snost a poctivost stran • voln´ y, neform´ aln´ı reˇ zim soudn´ıho projedn´ av´ an´ı, nˇekdy i ˇcasovˇe n´aroˇcn´ y • jejich formule je neurˇ citˇ ejˇ s´ı neˇz u actiones stricti iudicii, nemus´ı se tak pˇresnˇe dodrˇzet, z´ aleˇz´ı na soudci, aby d˚ ukladnˇe prozkoumal vˇsechny okolnosti (vedlejˇs´ı u ´mluvy stran, pˇrihl´ıˇzel k obyˇcej˚ um a obchodn´ım zvyklostem,. . . ) • ˇzaloby pro nejbˇ eˇ znˇ ejˇ s´ı denn´ı smlouvy (u kontrakt˚ u konsenzu´aln´ıch, vˇsechny re´aln´e kromˇe mutua, d´ ale fiducie, tutela a negotirum gestio) ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek) - str. 124, 176 - 177, 179, 300; * ... pravo.wz.cz, autorem Ivan http://pravo.wz.cz/rim/data/titulus a modus.doc
1.65.
V´ yvoj a charakter ˇ r´ımsk´ eho civiln´ıho procesu
• viz zejm´ena ot´ azky 1.80 (sv´emoc), 1.67, 1.69, 1.77 • jen struˇcn´ y pˇrehled: 1. sv´ emoc • talio (odveta), pˇretrvala dlouho - retenˇ cn´ı pr´ avo, exekuce • od r.17 p.n.l. povaˇzov´ ana za trestn´ y ˇcin • pol.2.stol. n.l. - jestliˇze nˇekdo uˇzije sv´emoc, bude trestnˇe odpovˇedn´ y a navˇeky ztr´ac´ı moˇznost sv˚ uj n´ arok soudn´ı cestou uplatnit 2. legisakˇ cn´ı proces • vznik jiˇ z pˇ red LDT (odhaduje se vznik jiˇz za kr´alovstv´ı), zruˇ seno 17 p.n.l. - lex Iulia Augusta de vi privata • velmi form´ aln´ı, stroh´ y, v´ yluˇ cnˇ eu ´ stn´ı, typick´ y pro archaick´e obyˇcejov´e pr´avo • zahajuje se pˇresnou citac´ı z´ akona 3. formulov´ y proces • vznik´ a cca 180-160 p.n.l. - lex Aebutia de formulis - fakultativnˇe zavedl pouˇz´ıv´an´ı tohoto typu soudn´ıho ˇr´ızen´ı (spoleˇcnˇe s legisakˇcn´ım procesem), od r. 17 p.n.l. pouze proces formulov´ y, ten konˇ c´ı aˇ z nˇ ekdy kolem r. 200 n.l. • formule = p´ısemn´ a instrukce soudce, resp. praetora, pˇred´avan´a soudci v druh´em st´adiu • lze pˇrihl´ıˇzet k r˚ uzn´ ym okolnostem, obchodn´ım zvyklostem • vych´ az´ı z praxe cizineck´ eho praetora 4. cognitio extra ordinem • • • •
vznik´ a v posledn´ıch desetilet´ıch 1.stol.p.n.l. tzv. kogniˇcn´ı ˇr´ızen´ı doba c´ısaˇ rstv´ı naprost´ a diskontinuita v˚ uˇ ci pˇ redchoz´ımu v´ yvoji - odpad´a druh´a f´aze, placen´e soudnictv´ı, existuje odvol´ an´ı...
* uˇcebnice Kincl, Urfus, Skˇrejpek, str.113 aˇz 114 a str.18 aˇz 19; * uˇcebnice Heyrovsk´y, str.239 aˇz 240
1.66.
ˇ ımˇ e Soudn´ı organizace ve starovˇ ek´ em R´
ˇ • n´ asleduj´ıc´ı informace se t´ ykaj´ı civiln´ıho procesu tak, jak ho znalo RP 72
ˇ EM ´ R ˇ ´IME ˇ 1.66. SOUDN´I ORGANIZACE VE STAROVEK
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Obecn´ e z´ asady a pojmy 89
• dlouhou dobu neexistovalo odvol´ an´ı (aˇz za c´ısaˇrstv´ı) • dlouhou dobu bezplatn´ e (soudn´ı poplatky aˇz za c´ısaˇrstv´ı) • dlouhou dobu princip pekuni´ arn´ı kondemnace - rozsudky mohou zn´ıt pouze na urˇcitou penˇeˇzitou sumu, nikdy ne na ˇcinnost ˇci vˇec • soudn´ı ˇr´ızen´ı (iudicium) - akuzaˇ cn´ı - ve kter´ekoli v´ yvojov´e f´azi • ˇ r´ızen´ı ikviziˇ cn´ı v soukrom´ em pr´ avu vylouˇ ceno! • ˇ zalobu m˚ uˇze pod´ avat jen ten, kdo je osobnˇ e zainteresov´ an X v´ yjimkou actio popularis – pouze ˇ r´ımˇ st´ı obˇ can´ e a osoby sui iuris – n´ azvy pro ˇzalobu: actio, condictio, vindicatio, petitio, querella
Klasifikace soudn´ıch proces˚ u 90
1. iudicium voluntaria - na z´ akladˇe v˚ ule obou stran, nen´ı spor, vzd´alenˇe pˇripom´ın´a dneˇsn´ı ˇr´ızen´ı nesporn´e; tato forma soudn´ıho ˇr´ızen´ı byla pouˇzita, aby byla verfikov´ana nˇejak´a situac mezi ˇr´ımsk´ ymi obˇcany (injurecesse, manumisse h˚ ulkou) 2. iudicium contentiosa - spory o pr´ avo 3. z´ akonn´ a (iudicia legitima) 4. vych´ azej´ıc´ı z imp´ eria magistr´ ata - pˇred mˇestsk´ ym praetorem, soudili se ˇr´ımˇst´ı obˇcan´e, musel b´ yt ukonˇcen nejpozdˇeji do 18 mˇ es´ıc˚ u od zah´ ajen´ı 5. pˇ red cizineck´ ym praetorem - proces musel b´ yt ukonˇcen nejpozdˇeji do konce funkˇ cn´ıho obdob´ı dan´ eho magistr´ ata
Procesn´ı strany 91
• ˇ zalobce (actor) - pouze ˇclovˇek, kter´ y je osobnˇe zainteresov´an; v´ yjimkou actio res populares - tu m˚ uˇze podat kter´ ykoli ˇr´ımsk´ y obˇcan, kdyˇz osoba ˇzalobce potˇrebuje zv´ yˇsenou ochranu → dvˇe situace: – pokud nˇ ekdo podvedl nezletilce - viz lex Plaetoria – pokud poˇ skozen´ y zahynul - viz actio de effusis et eiectis (ˇzaloba o vyhozen´em nebo vylit´em) • ˇ zalovan´ y (reus) • osobn´ı u ´ˇ cast na jedn´ an´ı - nˇekdo ale mohl onemocnˇet, mohl b´ yt povol´an st´atem do vojska X neexistovalo pˇr´ım´e zastoupen´ı • dˇr´ıve se soudilo jen na z´ akladˇe norem ius civile → z´ astupce - sp´ıˇse jak´ ysi n´ahradn´ık, pˇreb´ıral u ´lohu, v pˇr´ıpadˇe prohry musel platit ˇc´ astku, resp. na nˇej byla uvalena exekuce • pozdˇeji v modern´ım pr´ avu - kognitoˇ ri, prokur´ atoˇ ri, mand´ atn´ı smlouva • d´ ale poradci (advok´ ati), ˇ reˇ cn´ıci (r´etoˇri) - advok´atsk´a profese byla ovˇsem zadarmo, neform´aln´ı odmˇenou byla podpora ve volb´ ach
Pr˚ ubˇ eh procesu 92
• ˇ zaloba - viz pojmy: typov´ a v´ azanost, agere cum re, defenzn´ı povinnost (jen u osobn´ıch ˇzalob), konsumpce ˇzalobn´ı ˇz´ adosti • f´ aze de iure - pˇred magistr´ atem, konˇc´ı litiskontestac´ı • f´ aze apud iudicem - pˇred samosoudcem (nˇekdy ale nemus´ı probˇehnout, m˚ uˇze rozhodnout jiˇz praetor v prvn´ı f´ azi, napˇr. pokud jde o nekomplikovan´ y spor) • rozsudek (sententia) - definitivn´ı • v pˇr´ıpadˇe nedobrovoln´eho plnˇen´ı nastupuje nucen´ y v´ ykon rozsudku = exekuce
Aby se strany procesu dostavily k soudu... 93
• p˚ uvodnˇe realizov´ ano kontumac´ı; jinak velmi tvrd´ y trest, kdyˇz se strana sporu fyzicky nedostav´ı → nast´ av´ a kontumace • pokud se nˇekdo nez´ uˇcastn´ı (nebo se z´ uˇcastn´ı, ale dˇel´a mrtv´eho brouka, nespolupracuje), je oznaˇcen jako indefensus = ten, kdo se nebr´ an´ı, ale z´aroveˇ n nespolupracuje → hodnota sporu se zvyˇ suje na duplum; pot´e m˚ uˇze praetor uv´ est do detence ˇzalobce veˇsker´ y majetek ˇzalovan´eho 73
ˇ EM ´ R ˇ ´IME ˇ 1.66. SOUDN´I ORGANIZACE VE STAROVEK
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Kdo a jak soud´ı 94
• in iure – magistr´ at s jurisdikc´ı - pod´ an´ı ˇzaloby, uzav´ır´an´ı litiskontestace – pr´ avn´ı ot´ azky - ˇzalobu m˚ uˇze zam´ıtnout (nˇekdy i navˇeky), praetor m˚ uˇze v prvn´ı f´azi vyn´est rozsudek (sententia) - napˇr. tehdy, kdyˇz se ˇzalovan´ y pˇrizn´a, d´ale v pˇr´ıpadˇe nekomplikovan´eho sporu • apud iudicem = iudicium - skutkov´e ot´azky, vˇerhodnost d˚ ukaz˚ u, samosoudce ˚ ˇ KDO ROZHODNE, ZDA SOUDN´ I SPOR VUBEC PROBEHNE? • nejprve pouze konzul (jenom kr´ atce, 510-450 p.n.l.) • uˇz 450 p.n.l. decemvirov´ e → konˇc´ı jurisdikce konzul˚ u; decemvirov´e vykon´avali po dva roky vˇsechny jurisdikce, pot´e mohli prov´ adˇet jen iudicia voluntaria - dokonce i v 6.stol. n.l. • politick´ a dohoda mezi patriciji a plebeji → funkci magistr´ata s jurisdikc´ı zast´avaj´ı tribunov´ e s moc´ı vojenskou (ca 445 p.n.l.) • pak praetor (od 367 p.n.l.) a kurulˇ st´ı aedilov´ e ← v´ yluˇcn´a jurisdikce v tˇechto ˇzalob´ach: faktick´e vady pˇri prod´ av´ an´ı otrok˚ u nebo zboˇz´ı; pokud zv´ıˇrata zp˚ usobila ˇskodu na veˇrejn´em m´ıstˇe SOUDCI • samosoudce (iudex privatus) - zaps´ an do alba • tak´e porotn´ı soudy, sen´ atn´ı soudy: • soudy rekuper´ ator˚ u - 3 aˇz 5-ti ˇclenn´e poroty, vˇzdy rozhoduj´ı, jestliˇze ˇzalobu povolil praetor peregrinus; komplikovan´ e obchodn´ı spory (napˇr. ur´aˇzka na cti) ˇ ıman´e si jinak mohli vybrat mezi samosoudcem a porotou rekuper´ator˚ • R´ u • soud decemvir˚ u - soud pro spory o postaven´ı otroka • soud centumvir˚ u - vˇetˇsinou jich bylo 108, z nich losov´any menˇs´ı sen´aty, spory k dˇ edictv´ı
Kdy se soud´ı 95
• kdy m˚ uˇze praetor zah´ ajit spor - probl´em vych´az´ı z ˇ r´ımsk´ eho kalend´ aˇ re (t´ ydny maj´ı 8 dn˚ u, dny oznaˇcov´ any p´ısmeny), u kaˇzd´eho dne nˇejak´e p´ısmeno: – C - lze svolat comitium → nelze se soudit, protoˇze tam mus´ı b´ yt pˇr´ıtomen praetor; 190 dn˚ u; pokud comitium svol´ ano nen´ı, praetor ˇzalobu umoˇzn´ı – NF - nelze z hlediska n´ aboˇ zenstv´ı prov´ adˇ et jin´ eu ´ kony neˇ z ty relig´ ozn´ı; 110 dn˚ u – V - neblah´e dny, dny v´ yroˇc´ı por´ aˇzky ˇr´ımsk´ ych vojsk, nesm´ı se dˇ elat v˚ ubec nic z hlediska pr´ ava (ani uzav´ırat smlouvy, manˇzelstv´ı...) – F - p˚ uv. 50 dn˚ u, pozdˇeji aˇz 230 dn˚ u v roce, lze podat ˇ zalobu • ˇ zaloby zpoˇ c´ atku nepromlˇ citeln´ e, pozdˇ eji maxim´ aln´ı promlˇ cec´ı lh˚ uta 30 let X v´ yjimky: – ˇzaloby poen´ aln´ı - roˇcn´ı – querella - pˇetilet´ a – nˇekde i m´enˇe (napˇr. dva mˇes´ıce) - v tomto pˇr´ıpadˇe se poˇc´ıtal tzv. uˇziteˇcn´ y ˇcas - lh˚ uta zaˇcala bˇeˇzet teprve v ten den, kdy poprv´e mohl subjekt podat ˇzalobu (F) • ˇr´ımsk´ a spoleˇcnost byla zpoˇc´ atku ryze agr´arn´ı - kdyˇz se pracuje na poli, nem˚ uˇze nikdo cht´ıt, aby najednou utekli k soudu • actus rerum = obdob´ı, kdy se jedn´ a - neprob´ıhaly intenzivn´ı zemˇedˇeˇslsk´e pr´ace, l´eto a zima X probl´em u spor˚ u zahajovan´ ych cizineck´ ym praetorem, ty byly souzeny kdykoliv, po cel´em roce - praetor peregrinus + rekuper´ atoˇri • soud´ı se veˇ rejnˇ e, ne kabinetn´ı justice - v´ yjimkou c´ısaˇrsk´e souzen´ı v pal´aci – praetor pˇrij´ım´ a ˇzalobu na f´ oru, sed´ı pod tribun´alem – i druh´ a f´ aze veˇrejn´ a - baziliky = zvl´aˇstn´ı soudn´ı s´ınˇe, pak ˇcasto mˇenˇeny na kˇrest’ansk´e kostely
74
ˇ ´I PROCES 1.67. LEGISAKCN
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Probl´ em m´ıstn´ı pˇ r´ısluˇ snosti soud˚ u 96
• souvis´ı s u ´zemn´ı expanz´ı do provinci´ı • forum domicili - domitium obˇzalovan´eho = m´ısto, kde pravidelnˇe vyˇrizuje pr´avn´ı z´aleˇzitosti (vede si u ´ˇcty, plat´ı danˇe) X nikoli trval´e bydliˇstˇe! • forum originis - m´ısto, odkud ˇzalovan´ y poch´azel, kde mˇel bydliˇstˇe • forum delicti comissi - pokud byl spor zaloˇzen sp´ach´an´ım deliktu ˇ ıman´e si mohli tak´e vybrat → v takov´em pˇr´ıpadˇe se jedn´a o forum prorogatum • R´ • pokud se soud´ı klerik → spor pˇr´ısluˇs´ı biskupovi, kter´emu klerik podl´eh´a ˇ ımsk´e pr´ * R´ avo, Jarom´ır Kincl, Valentin Urfus, Michal Skˇrejpek, str. 114 – 116; * pˇredn´ aˇska - prof. Skˇrejpek
1.67. • • • • • • • •
Legisakˇ cn´ı proces
kl´ıˇ cov´ a slova: litiskontestace, in iure, apud iudicem, formalismus, Lex Aebutia, legis actio jedn´ a se o nejstarˇ s´ı formu civiln´ıho ˇ r´ızen´ı (nikoliv trestn´ıho) rozliˇsujeme proces legisakˇcn´ı a formulov´ y obecnˇe pro civiln´ı proces plat´ı (legisakˇcn´ı i formulov´ y): dˇel´ı se do dvou stadi´ı (in iure, apud iudicem), v prv´e f´ azi p˚ usob´ı st´ atn´ı u ´ˇredn´ık (magistr), nejˇcastˇeji praetor, zat´ımco v druh´e osoba soukrom´a, st´atem k tomu povˇeˇren´ a - soukrom´ y soudce, rekuper´ ator, v´ yjimeˇcnˇe v´ıcero soudc˚ u v prvn´ı ˇ c´ asti ˇ r´ızen´ı praetor posuzuje opr´ avnˇ enost ˇ zaloby (m˚ uˇze ji zam´ıtnout - denegatio), pr´ avn´ı zp˚ usobilost ˇzaluj´ıc´ı strany, d´ ale je vyb´ır´ an soudce z alba soudc˚ u prv´ a ˇc´ ast ˇr´ızen´ı je pak zakonˇcena litiskontestac´ı (1.75), kter´a je urˇcitou dohodou obou stran o soudci a sporu, tyto strany tak svˇeˇruj´ı rozhodnut´ı sporu do rukou soudce v druh´ e f´ azi ˇ r´ızen´ı pak soudce zkoum´ a pravdivost v´ ypovˇ ed´ı, zkoum´a tedy pouh´a fakta, nikoliv pr´ avn´ı ot´ azky; prob´ıhal v´ yslech svˇedk˚ u, zkoum´ an´ı pravdivosti listin a doliˇcn´ ych pˇredmˇet˚ u druh´ a f´ aze pak byla zakonˇcena rozsudkem (sentencio), kter´ y okamˇzitˇe nab´ yval pr´avn´ı moci a nebylo proti nˇemu odvol´ an´ı
Legisakˇ cn´ı proces a jeho specifika 97
• v´ yˇse uveden´e tedy plat´ı pro proces legisakˇcn´ı i formulov´ y • legisakˇcn´ı proces se naz´ yv´ a od legis actio, coˇz byla formule, kterou strany procesn´ı samy u ´stnˇe pron´ aˇsely (vˇetˇsinou byly doslovn´ ymi citacemi ius civile) • legis actio mˇely st´ al´e ˇc´ asti a ˇc´ asti modifikovateln´e vzhledem ke konkr´etn´ımu pˇr´ıpadu • legisakˇcn´ı proces byl sv´ az´ an pˇ r´ısn´ ymi formalismy pr´ava civiln´ıho, kter´e svazovaly jak strany procesn´ı (ˇzalovan´ y, ˇzalobce), tak samotn´eho soudn´ıho magistr´ata (nejˇcastˇeji praetor), kter´ y tak byl sp´ıˇse sluhou z´ akon˚ u (minister legum) • k dispozici bylo 5 z´ akladn´ıch legisakc´ı - POZOR! legisakce nejsou ˇzaloby, ale zp˚ usoby, jak se nˇeco zahajuje! • d´ ale pˇr´ıtomny symbolismy, sakr´ aln´ı charakter ˇ r´ızen´ı • funguje v primitivn´ı agr´ arn´ı spoleˇ cnosti, s rozvojem spoleˇcnosti jsou vˇsak formalismy na obt´ıˇz → nahrazuje jej v polovinˇe 2. stol. pˇr. n. l. proces formulov´ y (nejprve vyj´adˇreno v lex Aebutia de formulis, kdy formulov´e ˇr´ızen´ı je zavedeno pouze fakultativnˇe, soubˇeˇznˇe s legisakˇcn´ım, n´aslednˇe se stane z´avazn´ ym v r.17 p.n.l. na z´ akladˇe lex Iulia iudiciorum privatorum et publicorum
Legisakce 98
• legisakce = zp˚ usob, kter´ ym se zahajuje soudn´ı ˇ r´ızen´ı, pˇ r´ıp. exekuce ˇ ci uplatnˇ en´ı sv´ emoci – bylo jich pouze 5 (3 – zah´ ajen´ı sporu, 1 – zah´ajen´ı exekuce, 1 – ˇzalobˇe se jen podob´a) 1. legis actio sacramento • nejstarˇs´ı; vˇzdy s procesn´ı s´ azkou • byla univerz´ aln´ı – mohla m´ıt podobu ˇzaloby vˇecn´e (vˇec musela ale b´ yt pˇr´ıtomna) i osobn´ı • ˇ zalobce vyz´ yv´ aˇ zalovan´ eho, aby uznal nebo popˇrel jeho n´arok: – ˇzalovan´ y uzn´ a n´ arok → vyn´ aˇs´ı se rozsudek
75
ˇ ´IM R ˇ ´IZEN´I 1.68. EXEKUCE V LEGISAKCN
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– ˇzalovan´ y to popˇre → ˇzalobce vyz´ yv´a ˇzalovan´eho, aby pˇr´ısahal (n´ aboˇ zensk´ a pˇ r´ısaha zakl´ adaj´ıc´ı procesn´ı s´ azku), ˇze kdyˇz spor prohraje, zaplat´ı pokutu ve stejn´e v´ yˇsi; pak stejn´a pˇr´ısaha i ze strany ˇzalobce (pˇri sporu o vˇec v hodnotˇe nad 1000 ass˚ u → s´azka 500 ass˚ u; hodnota pod 1000 ass˚ u nebo spor o svobodu ˇclovˇeka → s´azka 50 ass˚ u), s´azka poraˇzen´eho propadla zprvu boh˚ um, pozdˇeji st´ atu • pˇ redmˇ etem sporu v druh´em st´ adiu pak tedy nebylo to, ˇc´ı je sporn´a vˇec, ale kdo pˇ r´ısahal kˇ rivˇ e 2. legis actio per iudicis arbitrive postulationem • druh´ a nejstarˇs´ı, slouˇz´ı k zah´ ajen´ı • pouze ˇ z´ adost o dosazen´ı soudce - zejm´ena ve dvou pˇr´ıpadech: – ˇ zaloba na rozdˇ elen´ı spoluvlastnictv´ı nebo spoludˇ edictv´ı – spory zaloˇ zen´ e form´ aln´ımi kontrakty (sponsio) • jiˇz se nevyz´ yv´ a k procesn´ı s´ azce • pod´ an´ı ˇzaloby – okamˇzitˇe ˇz´ ad´ ano, aby byl dosazen soudce • pouze actio in personam 3. legis actio per condictionem • tˇret´ı zp˚ usob k zah´ ajen´ı procesu • v´ yzva k dobrovoln´ emu plnˇ en´ı ve lh˚ utˇ e 30 dn˚ u - ˇzalovan´ y m´a bud’ uhradit ˇskodu, nebo se m´ a dostavit pˇred praetora, kter´ y spor rozhodne • uˇz´ıv´ ano, pokud ˇslo o certum - pˇresnˇe stanovenou sumu nebo pˇresnˇe stanovenou vˇec • pˇr´ısahalo se, v´ yzvy k s´ azk´ am na stejn´e sumy ← nepˇripadaly st´atn´ı pokladnˇe, ale v´ıtˇezn´e stranˇe sporu 4. legis actio per manus iniectionem • exekuˇ cn´ı ˇ zaloba (legisakce o vloˇzen´ı ruky) – pod´av´a se 30 dn´ı po vynesen´ı rozsudku • ˇzalobce uchop´ı“ dluˇzn´ıka a odvede ho k sobˇe do dom´ ac´ıho vˇ ezen´ı – 60 dn´ı – bˇehem t´eto doby ho ” n 3x vystavit na ˇ mus´ı alespoˇ r´ımsk´ em f´ oru (pˇred praetorem, pˇred veˇrejnost´ı) – tam za nˇej m˚ uˇzou zaplatit zn´ am´ı, rodina, atd. • kdyˇz nikdo nezaplat´ı, mohou si s n´ım vˇeˇritel´e dˇelat, co chtˇej´ı (ius vitae necisque + pr´ avo prodeje do otroctv´ı) 5. legis actio per pignoris capionem • nebyla to ˇzaloba v prav´em slova smyslu – slouˇzila k sv´ emocn´ emu zabr´ an´ı vˇ eci (nezahajovala soudn´ı ˇr´ızen´ı) • k jej´ımu uplatnˇen´ı staˇcilo pronesen´ı slavnostn´ıch slov – teprve v pˇr´ıpadˇe odporu n´asledovalo norm´ aln´ı iudicium • hlavnˇe k vym´ ah´ an´ı pohled´ avek, kter´e mˇely vztah k veˇrejn´emu ˇci sakr´aln´ımu pr´avu (napˇr. nebyla-li zaplacena trhov´ a cena za obˇetn´ı dobytˇce) • pouˇziteln´e pouze pro primitivn´ı agr´arn´ı spoleˇcnost – s rozvojem spoleˇcnosti a hospod´aˇrstv´ı nevyhovuj´ıc´ı • v pol. 2.st.p.n.l. – vyd´ an´ı Aebutiova z´akona (lex Aebutia) – aplikace nov´ ych forem (ale pouze fakultativnˇe) → formulae sive concepta verba – proces formulov´ y, proces s formulemi • roku 17 p.n.l. – zmizelo legisakˇ cn´ı ˇ r´ızen´ı u ´ plnˇ e (leges Iuliae iudiciorum privatorum et publicorum) • ale i potom jist´ a rezidua tˇechto ˇzalob zachov´ana – Gaius: za c´ısaˇ rstv´ı povoleno pouˇ z´ıt legisakce ve dvou pˇ r´ıpadech: (a) zah´ ajen´ı ˇ r´ızen´ı pˇ red centumvir´ aln´ım soudem (majetkov´e spory nad 100 000 sesterci˚ u) – uˇz´ıv´ ana legisactio per secramentum (b) legisactio damni infecti (= cautio damni infecti) – aplikov´ana v pˇr´ıpadˇe hroz´ıc´ı ˇskody * Encyklopedie Antiky; * uˇcebnice str. 116-117; * Heyrovsk´y
1.68.
Exekuce v legisakˇ cn´ım ˇ r´ızen´ı
• k exekuci (v´ ykonu soudn´ıho rozhodnut´ı) slouˇzila legisakce zvan´a legis actio per manus iniectionem - viz 1.67 - vˇetˇsinou konˇcila zajet´ım do otroctv´ı - exekuce osobn´ı 76
´ PROCES 1.69. FORMULOVY
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• od vyd´ an´ı Poeteliova z´ akona (326 p.n.l.) moˇzn´a pouze exekuce majetkov´ a - ten, kdo byl odsouzen za dluh, ruˇcil uˇz pouze sv´ ym majetkem, nebo ˇskodu u sv´eho vˇeˇritele odpracoval jako osoba v mancipiu • lex Iulia (17 p.n.l.) - vyd´ a-li dluˇ zn´ık jmˇ en´ı dobrovolnˇ e, nest´ av´ a se bezectn´ ym a m´ a beneficium competentiae (pr´ avo zachovat si urˇcitou ˇcast majetku, ˇzivotni minimum) • rozsudek mohl m´ıt dvoj´ı podobu: 1. pouh´e zjiˇstˇen´ı pr´ ava - spor prejudicialn´ı 2. definitivn´ı zjiˇ stˇ en´ı pr´ ava a jeho uveden´ı do souladu se skuteˇ cn´ ym stavem • lh˚ uta 30 dn´ı na dobrovoln´ e splnˇ en´ı rozsudku → nesplnil-li, obsah rozsudku proveden donucen´ım ze strany st´ atn´ı moci (exekuc´ı) • zah´ ajen´ı exekuˇ cn´ıho ˇ r´ızen´ı - pomoc´ı actio iudicati, na ˇ z´ adost ˇ zalobce - nutno dok´azat, ˇze odsouzen´ y neplnil, pak praetor zahajuje vlastn´ı exekuci t´ım, ˇze uv´ad´ı ˇzalobce do drˇzby veˇsker´eho majetku odsouzen´eho (bonorum possessio) + infamia pro ˇ zalovan´ eho (exekuovan´ y dluˇzn´ık = kridat´aˇr) • odsouzen´ y mus´ı vydat vyhl´ aˇ sku, kterou vyhlaˇsuje konkurz a v n´ıˇz zve vˇsechny vˇeˇritele, aby pˇrihl´ asili svoje pohled´ avky ← ti si vyberou ze sv´eho stˇredu spr´avce konkurzn´ı podstaty (magister bonorum), kter´ y pˇriprav´ı draˇzbu, m´ a za u ´kol dluˇzn´ık˚ uv majetek ve veˇrejn´e draˇzbˇe prodat tomu, kdo nab´ıdne nejv´ıce • bonorum emptor - kupec, nab´ yval aktiva univerz´aln´ı sukces´ı podle praetorsk´eho pr´ava → bonit´ arn´ı vlastnictv´ı; na vyd´ ani vˇeci mˇel drˇzebn´ı interdikt; pro pohled´avky a dluhy kridat´aˇre mˇel actiones utiles (fikce, ˇze je dˇedicem kridataˇrov´ ym); odpov´ıd´ a za dluhy odsouzen´ eho jen do t´ eˇ c´ asti, za kterou vydraˇ zen´ y majtek z´ıskal → mohl ˇzalovat a byt ˇzalov´an jen na to procento, za kter´e konkurzn´ı podstatu vydraˇzil → za zbytek je d´ ale v´ az´ an s´ am kridat´ aˇr • v´ yjimka - distractio bonorum - sen´ atoˇri - nezabavoval se jim majetek cel´ y, ale prod´aval se po ˇc´astech tak dlouho, neˇz byli uspokojeni vˇsichni vˇeˇritel´e • vˇeˇritel´e mohli sv´e pohled´ avky uspokojovat jen spoleˇcn´ ym postupem a stejn´ ym procentem • pohled´ avky privilegovan´ e - musely byt uspokojeny pˇrednostnˇe, napˇr. pohled´avky fisku, manˇzelky a dˇeti pro vˇeno • do konkurzn´ı podstaty patˇrila pouze kridat´ aˇ rova aktiva, vˇ eci ciz´ı se vyluˇ cuj´ı - vlastn´ıci vˇec´ı ciz´ıch (separatist´ e ex iure domini) mˇeli tzv. excistn´ı ˇzalobu na vyjmut´ı sv´ ych vˇec´ı • separatist´ e ex iure crediti – vˇeˇritel´e, kt. ˇz´adaj´ı, aby byli zhojeni z urˇcit´e ˇc´asti kridat´aˇrova majetku (napˇr. z pˇripadl´e poz˚ ustalosti) • kridat´ aˇr m´ a k majetku st´ ale dispoziˇ cn´ı pr´ avo, ale proti vˇeˇritel˚ um je ne´ uˇcinn´e; vˇeˇritel´e maj´ı moˇznost vzdorovat dispozic´ım, kter´e byly provedeny pˇred konkurzem in fraudem creditorum • exekuce a konkurz nast´ avaly i v jin´ ych pˇ r´ıpadech: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
dluˇ zn´ık se skr´ yval, aby se vyhnul ˇ zalobˇ e na soudu neˇ cek´ an´ı na odsouzen´ı a dobrovoln´ e vydan´ı majetku vˇ eˇ riteli ˇ clovˇ ek podstoupil kapitisdeminuci a nov´ y majitel moci nepˇ revzal jeho dluhy jako celek v pˇ r´ıpadˇ e smrti bez dˇ edice neobhajov´ an´ı se ve stadium in iure → indefendensus (pouze v pˇr´ıpadˇe actiones in personam) uzn´ an´ı ˇ zalobn´ıho n´ aroku ve stadiu in iure a dan´ı ˇ zalobci ve vˇ sem za pravdu (confessio in iure) - pokud byl ˇzalobn´ı n´ avrh na urˇcitou sumu penˇez; jinak ji musel ˇzalobce upˇresnit nebo podat novou ˇzalobu na penˇeˇzit´e ohodnocen´ı n´ aroku); v poklasick´em pr´avu uˇz jen d˚ ukazn´ım prostˇredkem
* uˇcebnice str. 130-132; * errorek 2008
1.69.
Formulov´ y proces
• kl´ıˇcov´ a slova: 1.75, in iure, apud iudicem, Lex Aebutia, 1.74 ˇ rozliˇsujeme 3 druhy procesu: legisakˇcn´ı, formulov´ • v RP y, cognitio extra ordinem (ten je zcela odliˇsn´ y od pˇredchoz´ıch dvou) • obecn´ e z´ asady spoleˇcn´e pro legisakˇcn´ı i formulov´ y proces - viz 1.67
Formulov´ y proces a jeho specifika 99
• starˇs´ı proces legisakˇcn´ı byl pro sv´e formalismy nahrazen procesem formulov´ ym, kter´ y je mnohem pruˇ znˇ ejˇ s´ı, rychlejˇs´ı; k t´eto zmˇenˇe doˇslo v pol.2.stol.p.n.l. z´ akonem Aebutiov´ ym, kter´ y formulov´e ˇr´ızen´ı zav´ ad´ı pouze fakultativnˇ e, n´ aslednˇe je dvˇema z´ akony Juliov´ ymi asi po sto letech zavedeno jako obecnˇe z´avazn´e a vytlaˇcuje tak aˇz na mal´e v´ yjimky proces legisakˇcn´ı • tento proces vznikl jako urˇcit´ a reakce na dynamick´ y rozvoj obchodu a spoleˇ cnosti, jeho vznik spojujeme su ´ˇradem cizineck´ eho praetora (oproˇstˇen od vliv˚ u ius civile) 77
1.70. ACTIONES
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• je v nˇem pos´ılena u ´ loha u ´ˇ redn´ıka v prv´ e f´ azi ˇ r´ızen´ı (nejˇcastˇeji praetor), ten pak vlastnˇe urˇcoval, jak´e pr´ avo se bude aplikovat a jak se v˚ ubec ve druh´em stadiu bude • praetor se ˇr´ıdil ekvitou a zm´ırˇ noval neomalenost pr´ ava civiln´ıho → rozvoj praetorsk´eho pr´ava (napˇr. edikty) • pos´ılen´ı praetora pak vedlo k oslaben´ı postaven´ı soudce, kter´ y byl praetorov´ ymi instrukcemi mnohem v´ıce svazov´ an • tato instrukce byla praetorem vypracov´ ana na z´akladˇe v´ ypovˇed´ı sporn´ ych stran a pˇred´av´ana soudci jako tzv. concepta verba neboli formula - viz 1.74 • u ´ loha soudce se tak naprosto omezila na provˇ eˇ ren´ı pravdivosti v´ ypovˇ ed´ı ˇ zalobce a ˇ zalovan´ eho (zkoumal tedy jen skutkov´ y stav), kdy na z´ akladˇe faktick´eho stavu pak rozhodl (vych´azel z formule)
Zdroje 100
• Encyklopedie Antiky • Urfus • Heyrovsk´ y chyb´ı prameny
1.70.
Actiones
=ˇ zaloba, n´ arok, ˇzalobn´ı listina, kon´ an´ı, ˇcinnost (v ˇr´ımsk´em pr´avu = pr´avn´ı jedn´an´ı v˚ ubec, v uˇzˇs´ım smyslu jedn´ an´ı soudn´ı, u ´kon, j´ımˇz se zahajuje) • pro ˇzalobu zn´ ame nˇekolik pojmenov´ an´ı: actio, vindicatio, petitio, querella, condictio - u ´stˇredn´ı pojem procesn´ıho pr´ ava • specifick´ y pr´ avn´ı prostˇ redek ochrany – nutnost pˇresn´e pr´avn´ı diagn´ozy urˇcit´eho sporu (nelze podat nˇejakou obecnou ˇzalobu) • v hmotn´em smyslu = pr´ avn´ı moˇ znost st´ıhat urˇ cit´ e pr´ avo na soudˇ e • pod´ an´ı, na jehoˇz z´ akladˇe zaˇc´ınalo ˇr´ızen´ı pˇred praetorem (in iure), od Deokleci´ana pak soudcem (= princip akuzaˇcn´ı) ˇ ıman´e ˇzaluj´ı s nˇek´ • R´ ym“ = agere cum (ˇzaloba s; ne proti nebo na nˇekoho → to v trestn´ım ˇr´ızen´ı) → potˇreba ” stran, jej´ı povinnost´ı je za u souˇcinnost obou ´ˇcasti magistr´ata si vymezit r´amec sporu, vybrat ze seznamu soudc˚ u, urˇcit j´ adro vˇeci, o kolik se budou soudit... • ˇzaloba zahrnuje: procesn´ı prostˇredek + soukrom´e materi´aln´ı pr´avo (jehoˇz se ˇzalobce dom´ah´a) • podstatou kaˇzd´e ˇzaloby = formule - viz 1.74 • pro pr´ avo soukrom´ e plat´ı akuzaˇ cn´ı princip - Nemo iudex sine actor - nen´ı ˇzalobce, nen´ı soudce – soudy projedn´ avaj´ı pouze pˇr´ıpady, kter´e opr´ avnˇen´ı na soud vznesly, nikoli z u ´ˇredn´ı povinnosti (ex offo) X princip inkviziˇ cn´ı – iniciativa ke st´ıh´ an´ı od org´anu st´atu (c´ırkve) → charakteristick´ y pro pr´ avo trestn´ı • ˇ zalovat opr´ avnˇ en obvykle poˇ skozen´ y, v´ yjimeˇcnˇe kaˇ zd´ y obˇ can (actiones populares) • ˇ r´ızen´ı: speci´ aln´ı pˇredpisy od doby, kdy ˇzalobce (actor) pod´av´a ˇzalobu (actio, petitio, vindicatio) aˇz po odsouzen´ı ˇci osvobozen´ı ˇzalovan´eho (reus) – rozsudkem (sententia) ˇr´ızen´ı konˇc´ı • konsumpce ˇ zalobn´ı ˇ z´ adosti - pokud je ˇzaloba pˇrijata, spotˇrebuje se sv´ ym pouˇzit´ım, jiˇz nem˚ uˇze b´ yt uˇzita znova → ne bis in idem (ne dvakr´ at v t´eˇze vˇeci)
Klasifikace ˇ zalob 101
• dle pˇ redmˇ etu ˇ zaloby – actiones in personam 1.72 – acrtiones in rem 1.71 • dle toho, jak´ ym pr´ avem se ˇ r´ıd´ı – actiones civiles (actiones in ius conceptae - ˇzaloby podle platn´eho pr´ava sepsan´e) – actiones honorariae (actiones in factum conceptae - vytv´aˇreny magistr´aty, vyhlaˇsov´any v jejich ediktech) • dle toho, zda se mohlo nebo nemohlo pˇ rihl´ıˇ zet k vedlejˇ s´ım okolnostem
78
1.70. ACTIONES
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– actiones stricti iuris – actiones bonae fidei • dle toho, zda smˇ eˇ ruj´ı k potrest´ an´ı vin´ıka nebo ne – actiones rei persecutoriae - na vyd´an´ı vˇeci, resp. n´ahradu ˇskody – actiones poenales 1.73 - k potrest´an´ı, pokutˇe – actiones mixtae (pˇr. actio vi bonorum raptorum) • dle promlˇ cec´ı lh˚ uty – actiones perpetuae (nepromlˇciteln´e - u civiln´ıch ˇzalob) – actiones temporariae (term´ınovan´e ˇzaloby - dle ius honorarium, gentium) • dle postaven´ı stran sporu – actiones simplices (ˇzaloby jednoduch´e - ˇzalobce a ˇzalovan´ y jsou r˚ uzn´e osoby) – actiones duplices (ˇzaloby, kde jsou vˇsichni u ´ˇcastn´ıci ˇzalobci a ˇzalovan´ ymi z´aroveˇ n) • dle zp˚ usobu vzniku – actiones directae (ˇzaloby pˇr´ım´e, p˚ uvodn´ı - ust´alen´e vzory vych´azej´ıc´ı z pr´avn´ı praxe jak ius civile, tak i praetora; napˇr. rei vindicatio) – actiones utilis (ˇzaloby pomocn´e, vedlejˇs´ı - vych´azej´ı ze vzoru, ale nˇejak´e skuteˇcnosti se musej´ı zmˇenit, doplnit, vynechat - vytv´ aˇrel praetor, vznikaj´ı tedy nov´e; napˇr. reivindicationes utiles) • dle toho, kdo ji mohl podat – actiones privatae – actiones popularis (mohl podat kdokoli z ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u - pˇr. pˇri podvodu na nezletilci)
Promlˇ cen´ı ˇ zalob 102
• civiln´ı ˇ zaloby zpoˇc´ atku nepromlˇ citeln´ e (actiones perpetuae) • term´ınovan´ eˇ zaloby (actiones temporales) – v jurisdikci magistr´ atsk´ e – 1 rok i m´ enˇ e - souvis´ı s funkˇcn´ım obdob´ım u ´ˇredn´ık˚ u – pokud byla ˇzaloba podan´ a po uplynut´ı lh˚ uty, ˇzalovan´emu pˇr´ısluˇsela n´amitka exceptio temporis (praescriptio annalis) • sjednocen´ı u ´ pravy za Theodosia II. – civiln´ı ˇ zaloby promlˇ cen´ e po 30-ti letech – term´ınovan´ eˇ zaloby a jejich lh˚ uty nad´ ale zachov´ any – speci´ aln´ı ˇ zaloby - jsou nepromlˇciteln´e (pˇr. ˇzaloba o zruˇsen´ı vˇecn´eho spoleˇcenstv´ı, ˇzaloby o pr´ ava rodinn´ a) • pˇredpokaldem promlˇcen´ı je promlˇ cec´ı lh˚ uta - bˇeˇz´ı od okamˇziku, kdy je ˇzalobu moˇzno podat na soud (tj. actio nata = ˇzaloba narozen´ a) – vˇ ecn´ a pr´ ava - dojde-li k jejich poruˇsen´ı – obligaˇ cn´ı pr´ ava - vznik obligace nebo doba jej´ı splatnosti • praescriptio interrumpitur = pˇ retrˇ zen´ı promlˇ cen´ı ˇ zaloby – nast´ av´ a kaˇ zd´ ym v´ ykonem ˇ zalobn´ıho pr´ ava (i ze strany odp˚ urcovy) – lh˚ uta dosud ubˇehl´ a propad´ a a zaˇcne-li promlˇcen´ı znovu, bˇeˇz´ı cel´e od zaˇc´atku – promlˇcen´ı se stav´ı, nastane-li okolnost, kdy promlˇcen´ı nem˚ uˇze zaˇc´ıt ˇci pokraˇcovat • delˇ s´ı lh˚ uty - ˇzaloby ve prospˇ ech c´ırkve nebo zboˇ zn´ ych nadac´ı (40 let) • r˚ uzn´ e d˚ usledky promlˇ cen´ı: – obligaˇ cn´ı pr´ avo - z´ anik pr´ ava sam´eho – vˇ ecn´ e pr´ avo - nen´ı moˇzn´e ho prosadit proti odp˚ urci a jeho dˇedic˚ um, v˚ uˇci tˇret´ım osob´am trv´ a • nepromlˇ citeln´ e n´ amitky - exceptiones - viz 1.74 - jejich uˇzit´ı nez´avis´ı pouze na v˚ uli jejich majitele“ ← ” ten mus´ı ˇcekat, aˇz bude ˇzalov´ an ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek, R´ avo, 1. vyd´ an´ı; * st´ atnicov´e ot´ azky - errorek 79
1.71. ACTIONES IN REM
KAPITOLA 1. SKUPINA I
1.71.
Actiones in rem
• kdo m´ a vˇecn´e pr´ avo, nem˚ uˇze mu do nˇej za norm´aln´ıch okolnost´ı nikdo zasahovat → ochrana proti ruˇsitel˚ um je absolutn´ı → ˇ zaloby p˚ usob´ı proti vˇ sem (erga omnes) X osobn´ı ˇ zaloby chr´ an´ı pr´ ava relativn´ı, ˇzalovat tedy m˚ uˇzu jen ten subjekt, kter´ y se nˇejak zav´azal (kontrahent, delikvent) • actiones in rem = vˇ ecn´ eˇ zaloby (ˇzaloba smˇeˇruj´ıc´ı k vˇeci, ˇzaloba do vˇeci) • ˇzaloby pouˇz´ıvan´e k ochranˇ e vˇ ecn´ ych pr´ av (napˇr. vlastnictv´ı, vˇecn´e pr´avo k vˇeci ciz´ı - jsou to pr´ ava absolutn´ı) • velmi univerz´ aln´ı a siln´e pr´ avo - lze j´ı ˇzalovat kohokoli (i vlastn´ıka vˇeci v pˇr´ıpadˇe ochranˇe sluˇzebnosti) • smysl ˇzaloby - prosazen´ı a obnova pr´ ava (ˇzalujeme tedy toho, kdo n´am m˚ uˇze vˇecn´e pr´avo obnovit, vr´ atit apod.; nejde o odsouzen´ı ˇclovˇeka; pokud s´am dobrovolnˇe vr´at´ı, v procesu se nepokraˇcuje) - nenutila splnˇen´ı povinnosti, ale k tomu, aby bylo respektov´ano pr´avo ˇzalobcovo k vˇeci • nutno, aby lid´e uzavˇreli dohodu o sporu = litiskontestaci • nebyla zde defenzn´ı povinnost jako u actiones personarum • povaha stejn´ a jako u vˇecn´ ych pr´ av - trvalost, v´ yluˇ cnost • actiones in rem slouˇzily pˇrednˇe k ochranˇ e vlastnick´ eho pr´ ava (rei vindicatio, actio Publiciana in rem, reivindicationes utiles, actio negatoria...), d´ale napˇr. k ochranˇ e sluˇ zebnost´ı (vindicatio servitutis, petitio ususfructus ...) ˇ ımsk´e pr´ avo, 1. vyd´ an´ı - str. 152, 153, 183; * st´ atnicov´e ot´ azky - errorek; * semin´ aˇr * Kincl, Urfus, Skˇrejpek, R´ - Prof. Skˇrejpek
1.72.
Actiones in personam
• actiones in personam - osobn´ı ˇ zaloby • pr´ avn´ı ochrana obligace - z´ akonem se vˇeˇriteli zajiˇst’ovala moˇznost uspokojit sv˚ uj n´arok odejmut´ım jeho ekvivalentu z dluˇzn´ıkova majetku v pˇr´ıpadˇe, ˇze dluˇzn´ık sv˚ uj z´avazek nespln´ı (tj. nebude se chovat tak, jak sl´ıbil nebo jak mu pˇrik´ azal z´ akon) → actio in personam slouˇz´ı tedy k prosazen´ı tohoto opr´avnˇen´ı • realizovalo se j´ı relativn´ı pr´ avo, tj. pouze proti osobˇ e dluˇ zn´ıka p˚ usob´ıc´ı n´ arok na urˇ cit´ e kon´ an´ı nebo nekon´ an´ı • nesplnil-li dluˇzn´ık svou povinnost, nastoupila cesta aktualizace dluˇzn´ıkova ruˇcen´ı → vˇeˇritel pod´a na soudˇe ˇzalobu dluˇzn´ıka v´ aˇze tzv. defenzn´ı povinnost - povinnost dluˇzn´ıka obhajovat se pˇred magistr´atem z d˚ uvodu hrozby, ˇze praetor okamˇzitˇe zah´ aj´ı majetkovou exekuci, tj. vyhl´as´ı missio in bonnorum = povolen´ı vˇeˇriteli ujmout se dluˇzn´ıkova majetku, event. jeho osoby; pokud dluˇzn´ık vyhov´ı defenzn´ı povinnosti, probˇehne ˇr´ızen´ı in iure - na konci zmˇena dluˇzn´ıkova z´avazku litiskontestac´ı na z´avazek nov´ y = novatio necessaria, star´ a obligace zanikne, obsah pˇrejde do obligace nov´e, tzv. obligace z litiskontestace; druh´e stadium - apud iudicem konˇc´ı rozsudkem se zmˇenou na z´ avazek
Klasifikace osobn´ıch ˇ zalob Civiln´ı ˇ zaloby (actiones in ius conceptae) 103
• podle civiln´ıho pr´ ava koncipovan´e • n´ arok se op´ır´ a o normu civiln´ıho pr´ ava • povinnost dluˇ zn´ıka - ozn. oportere (= je tˇreba, mus´ı se); d´ale se dˇel´ı na: – dare = plnˇen´ı urˇcit´e ∗ nemus´ı b´ yt uv´ adˇena kauza - ˇzaloby jaksi abstraktn´ı ∗ speci´ aln´ı oznaˇcen´ı - condictiones (kondikce) – dare facere = n´ aroky na plnˇen´ı neurˇcit´e ∗ mus´ı b´ yt v ˇzalobˇe uveden d˚ uvod (kauza), ze kter´eho n´arok vznikl • ACTIONES BONAE FIDEI (ˇzaloby v dobr´e v´ıˇre“ - technick´ y term´ın) ” – umoˇzn ˇuj´ı soudci ve druh´em stadiu pˇ rihl´ıˇ zet k vedlejˇ s´ım u ´ mluv´ am mezi ˇzalobcem a ˇzalovan´ ym, ke zvyklostem, obchodn´ım uznanc´ım a ke kaˇzd´e nepoctivosti z t´e ˇci on´e strany – projedn´ avac´ı reˇzim tˇechto ˇzalob velmi voln´ y a svobodn´ y (proto ˇcasto ˇcasovˇe n´aroˇcn´ y) 80
1.73. ACTIONES POENALES
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• ACTIONES STRICTI IUDICII (ˇzaloby pˇr´ısn´eho pr´ava) – z p˚ ujˇ cky, z kontrakt˚ u verb´ aln´ıch i liter´ arn´ıch a z bezd˚ uvodn´ eho obohacen´ı – omezovaly rozhodˇc´ıho na pouh´e zjiˇstˇen´ı opr´avnˇenosti ˇzalobcova n´aroku (ˇz´adn´e vedlejˇs´ı u ´mluvy, ˇz´ adn´e zvyklosti, n´ amitky) – ˇzalobce nesmˇel ˇzalovat v´ıce, neˇz na co mˇel pr´avo (pluspetice), jinak ztratil n´arok – vˇzdy znˇela na pevnou sumu penˇez, vyd´an´ı urˇcit´e vˇeci Praetorsk´ eˇ zaloby (actiones in factum conceptae) 104
• nebyly koncipov´ any podle civiln´ıho pr´ ava, ale podle skuteˇcnosti • ˇzalobce op´ıral sv˚ uj n´ arok o popis faktick´ ych ud´ alost´ı, se kter´ ymi spojoval ˇzalovatelnost praetor - ten formuloval pˇr´ıkaz k odsouzen´ı neurˇcitˇe + stanovil podm´ınky odsouzen´ı (tzn. ˇze nenech´aval rozhodˇc´ımu mnoho akˇcn´ı volnosti) • napˇr. adjektick´e ˇzaloby Dalˇ s´ı v´ yvoj 105
• s justini´ ansk´ ym pr´ avem se ztratily procesn´ı zvl´ aˇ stnosti ˇ zalob v dobr´ e v´ıˇ re“ a ˇ zalob pˇ r´ısn´ ych“ ” ” (rozd´ıl se pˇresunul do hmotn´eho pr´ ava) • nˇekter´e obligaˇcn´ı pomˇery se ˇr´ıd´ı z´ asadami pˇr´ısnˇejˇs´ıho, jin´e z´asadami volnˇejˇs´ıho pr´ava • term´ın condictio“ ztr´ ac´ı b´ yvalou v´ yluˇcnost a st´av´a se do urˇcit´e m´ıry ekvivalentem ozn. actio“ ” zn´ık nespln´ı povinnost stanovenou rozsudkem, opˇet speci´aln´ı ˇzaloba → praetor” naˇr´ıd´ı exekuci → • pokud dluˇ likvidace cel´eho dluˇzn´ıkova jmˇen´ı (realizace dluˇzn´ıkova uˇcen´ı majetkem) → prodej → uspokojen´ı vˇeˇritel˚ u (n´ aroky z pˇr´ıpadn´ ych neuspokojen´ ych pohled´avek trvaly d´ale) • tzv. beneficium competentiae (= v´ yhoda toho, co staˇc´ı) - omezen´ı ochrany obligace – p˚ uvodnˇe vyluˇcovala osobn´ı exekuci – pozdˇeji pr´ avo dluˇzn´ıka ˇz´ adat odsouzen´ı jen k tomu, co byl schopen plnit, zajiˇstˇen´ı ˇzivotn´ıho minima – neaplikuje se vˇzdy (jen u ratione causae - z d˚ uvodu smlouvy nebo u ratione personae - u voj´ ak˚ u, mrzi manˇzely, pˇr´ıbuzn´ ymi apod.) • v mimoˇ r´ adn´ em procesu u ´ˇ rednick´ em moˇznost vynutit na dluˇzn´ıkovi plnˇen´ı in natura (dluˇzn´ıkovo ruˇcen´ı se tedy nemuselo realizovat exekuˇcn´ım prodejem) → plnˇen´ı se vynucovalo ozbrojenou moc´ı z moci soudce (manu militari officio iudicis); pokud toto nen´ı moˇzn´e → exekuˇcn´ı prodej jednotliv´ ych kus˚ u (nikoli majetku cel´eho ← to pouze v pˇr´ıpadˇe, byl-li dluˇzn´ık insolventn´ı) ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek: R´ avo, 1. vyd´ an´ı, str. 226-229
1.73.
Actiones poenales
• ˇ zaloby z delikt˚ u • pˇri deliktn´ı obligaci vznik´ a opr´ avnˇen´emu n´ arok na soukromou pokutu, tedy na plnˇ en´ı poen´ aln´ıho charakteru • historicky nastoupila pokuta na m´ısto legalizovan´e msty • vedle soukrom´e pokuty se povinnost k n´ahradˇe deliktem zp˚ usoben´e ˇskody prosazovala velmi pomalu • v klasick´e dobˇe slouˇzila k hl. k potrest´ an´ı vin´ıka • jsou pasivnˇ e nezdˇ editeln´ e, tj. nepropouˇ stˇ ej´ı se proti dˇ edic˚ um pachatele; poena je trest, kter´ y nem˚ uˇze postihnout nevinn´eho, proti dˇedic˚ um pˇripouˇstˇel praetor pouze ˇzaloby na vyd´an´ı prospˇechu, kter´eho dˇedic z deliktu z˚ ustavitele eventu´ alnˇe dos´ ahl • nˇekdy jsou nezdˇ editeln´ e tak´ e aktivnˇ e – n´arok na pokutu vznikl z d˚ uvodu co nejtˇ esnˇ eji spojen´ eho s osobou poˇ skozen´ eho – napˇr. z ur´ aˇzky na cti nebo jin´eho u ´toku proti osobnosti z˚ ustavitele • uplatˇ nuj´ı se kumulativnˇ e – kolik bylo pachatel˚ u, tolik se nab´ız´ı ˇzalob – plnˇen´ı jednoho pachatele neosvobozuje ostatn´ı, protoˇze plnˇen´ı m´ a povahu trestu • za delikt otroka ˇci osoby podˇr´ızen´e rodinn´e moci je jiˇz dle civiln´ıho pr´ava odpovˇedn´ y p´ an otroka nebo pater familias – p´ an nebo otec podl´ eh´ a t´ e kter´ e actio poenalis → odpovˇednosti se vˇsak mohl zbavit t´ım, ˇze pachatele vydal poˇskozen´emu (tzv. noxae datio) - ˇslo o p˚ uvodn´ı formu osobn´ıho ruˇcen´ı z deliktu; u klasick´ ych pr´ avn´ık˚ u je vˇsak plnˇ en´ı pokuty jasnˇ e prius“ a vyd´an´ı pachatele se ch´ape jako alternativa facultas; na ” principu nox´ aln´ıho ruˇcen´ı byla i vlastn´ıkova odpovˇednost za ˇskody zp˚ usoben´e zv´ıˇraty – jejich divokost´ı (actio de pauperie) ˇci pro sp´ as´ an´ı ciz´ıch pozemk˚ u (actio de pastu) → vlastn´ık musel nahradit ˇskodu, nebo vydat zv´ıˇre poˇskozen´emu 81
1.74. FORMULA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• pr´etorsk´e actiones poenales se musely uplatnit ve lh˚ utˇ e jednoho roku, byly to tzv. actiones annales“ ” • pˇ r´ıklady pone´ aln´ıch ˇ zalob: – – – – – –
actio actio actio actio actio actio
furti iniuriarum aestimatoria de effusis et eiectis legis Aquiliae arbitraria vi bonorum raptorum
POZOR! - poen´ aln´ı ˇ zaloba nen´ı trestn´ı ˇ zaloba, n´ ybrˇz civiln´ı ˇzaloba, kter´a n´arokuje potrest´an´ı ˇsk˚ udce (nikoli jen n´ ahradu ˇskody); nutno rozliˇsovat delikty (soukromopr´avn´ı) a crimen (veˇrejnopr´avn´ı), napˇr. furtum mˇelo n´ adech soukromopr´ avn´ı, resp. majetkopr´ avn´ı * Uˇcebnice Kincl, Urfus, 1990
1.74.
Formula
• souvis´ı s 1.69 • t´eˇz oznaˇcov´ ano jako concepta verba • p´ısemn´ a instrukce, kterou na konci stadia in iure p˚ uvodnˇ e jen cizineck´ y, pozdˇ eji i mˇ estsk´ y praetor spolu se stranami sepisoval jako z´ avaznou smˇ ernici pro soudce druh´ eho st´ adia • obsahuje struˇcn´e vyl´ıˇcen´ı skutkov´ eho stavu a pr´avn´ı kvalifikace, na konci pˇ r´ıkaz k odsouzen´ı ˇ ci osvobozen´ı ˇ zalovan´ eho (podle prok´ azan´e pravdivosti) → soudce pˇr´ıkazem v´az´an, pouze provˇeˇruje pravdivost • klade velk´ y d˚ uraz na ekvitu, zav´ ad´ı nov´e principy, v nov´em typu ˇr´ızen´ı se stala jeho ohniskem • formula byla prostˇredkem k realizaci zmˇen v pˇr´ıpadech, kter´e upravovaly ˇ ci ruˇ sily d´ılˇ c´ı momenty ius civile (ovˇsem jeho platnost pˇr´ımo neruˇsily, neˇsly proti nˇemu) • znˇen´ı formul bylo z´ ahy typizov´ ano • pˇ r´ıklad formule: Titius budiˇz soudcem! Vyjde-li najevo, ˇze vˇec, o kterou se jedn´ a, je v kviritsk´em vlastnictv´ı Aula Ageria a nebude-li podle tv´eho rozhodnut´ı ta vˇec Aulovi Ageriovi vr´ acena, odsud’, soudce, Numeria Negidia ve prospˇech Aula Ageria k takov´e penˇeˇzit´e sumˇe, jakou bude m´ıt hodnotu ta vˇec! Nevyjde-li vlastncitv´ı Aula-Ageria najevo, osvobod’ ˇzalovan´eho!
ˇ asti formule C´ 106
• tradiˇcnˇe mˇela dvˇe ˇc´ asti: 1. IUDICIS NOMINATIO = jmenov´ an´ı soudce 2. INTENTIO = tvrzen´ı ˇ zalobn´ıho n´ aroku – musela b´ yt obsaˇzena v kaˇzd´e formuli – podle jej´ıho znˇen´ı se formule klasifikovaly i. actiones in ius conceptae (odkazovaly na platn´e pr´avo civiln´ı) ii. actiones in factum conceptae (prosazovaly pr´avo nov´e, dovol´avaly se ochrany, kt. poskytoval pouze praetor) → v praxi se vytvoˇrily vzory uplatˇ nov´an´ı tˇechto n´ arok˚ u, kt. zachycovaly znaky jednotliv´ ych typ˚ u – pozdˇeji z t´eto typizace vyrostlo dalˇs´ı rozliˇsov´an´ı i. actiones directae (ˇzaloby pˇr´ım´e), napˇr. rei vindicatio ii. actiones utiles (ˇzaloby pomocn´e) - pokud byly uv´adˇen´e skuteˇcnosti odliˇsn´e od vzoru, n´ apadnˇe jej ale pˇripom´ınaly → praetor pozmˇenil vzor a vytvoˇril tak ˇzalobu novou s n´ azvem acito utilis (p˚ uvodn´ı vzor se tak stal actio directa); napˇr. reivindicationes utiles iii. actionec ficticiae (ˇzaloby s fikc´ı) - n´aroky civiln´ıho pr´ava, jejich aplikaci ale br´ anila nˇejak´ a stuteˇcnost ˇci jej´ı nedostatek → praetor vydal pokyn, aby si ji soudce odmyslil ˇci pˇrimyslil → jsou tak chr´anˇeny pr. pomˇery, kt. by jinak chr´anˇeny nebyly (napˇr. chr´ anˇen´ı drˇzitele v pˇr´ıpadˇe pˇrevodu mancipaˇcn´ı vˇeci tradic´ı - uˇzita fikce vydrˇzen´ı → actio Publiciana in rem) • dalˇs´ı ˇc´ asti: 1. DEMONSTRATIO = demonstrace
82
1.74. FORMULA
KAPITOLA 1. SKUPINA I
– vkl´ adala se do formule, pokud se mˇel pevn´ y objem rozsudku stanovit aˇz po detailn´ım soudn´ım jedn´ an´ı, intence proto byla formulov´ana neurˇcitˇe – aby iudex nebyl v nejistotˇe, uv´adˇel se zde pr´ avn´ı d˚ uvod vzniku ˇ zaloven´ eho z´ avazku – nejˇcastˇeji v ˇzalob´ ach bonae fidei 2. CONDEMNATIO = pˇ r´ıkaz k odsouzen´ı – alternativn´ı formulace: uk´azalo-li se, ˇze je ˇzalobn´ı tvrzen´ı pravdiv´e, mˇel soudce ˇzalovan´eho odsoudit, uk´ azalo-li se, ˇze je nepravdiv´e, mˇel jej osvobodit – princip pekuni´ arn´ı kondemnace – n´arok ˇzalobce musel b´ yt vˇzdy ocenˇen v penˇez´ıch, rozsudek znˇel vˇzdy na pen´ıze → nebyl zp˚ usob, jak vynutit vyd´an´ı vˇeci, aˇz na arbitratus de restituendo = povinnost soudce vyzvat pˇred rozsudkem ˇzalovan´eho, aby pˇredmˇet sporu vydal → teprve aˇz kdyˇz ˇzalovan´ y vˇec nevydal, vypoˇc´ıt´avala se kondemnaˇcn´ı suma (pˇri v´ ypoˇctu se bral ohled na neochotu ˇzalovan´eho vˇec vydat a podle toho byla suma zn´asobov´ana, jaksi za trest) – mohl obsahovat i omezuj´ıc´ı dodatek (taxatio) – stanoven´ı maxim´aln´ı sumy – formule se z´ amˇ enou subjekt˚ u - praetor tak obch´azel nepˇr´ıpustnost zastoupen´ı - intence stylizov´ ana jm´enem zastoupen´eho, kondemnace jm´enem z´astupce ∗ z´ astupce vstupoval do sporu s´am, pˇreb´ıral opr´avnˇen´ı/z´avazek ˇzalobce/ˇzalovan´eho ∗ 2 druhy procesn´ıch z´ astupc˚ u: (a) kognitor (ustanoven slavnostn´ımi slovy v pˇr´ıtomnosti odp˚ urce, z´astupce ˇr´adn´ y, ceremoni´ alnˇe povˇeˇren´ y) (b) prokur´ ator (obyˇcejn´ y zmocnˇenec, musel d´at odp˚ urci z´aruku, ˇze se podˇr´ıd´ı rozsudku nebo musel zastoupen´ y jeho jedn´an´ı dodateˇcnˇe schv´alit, za ˇzalovan´eho mohl do sporu vstoupit v podstatˇe kdokoli) – n´ amitky ∗ nejjednoduˇsˇs´ı obranou ˇzalovan´eho bylo popˇ ren´ı intence → ˇzalobce musel prok´ azat jej´ı opr´ avnˇenost ∗ uv´ adˇen´ı okolnost´ı, kt. ˇzalobc˚ uv n´arok omezuj´ı nebo paralyzuj´ı ∗ nˇekter´e pramenily z civiln´ıho pr´ava (nemusely b´ yt uvedeny ve formuli, aby k nim soudce pˇrihl´edl, uplatnit se mohly kdykoli) ∗ exceptiones (excepce, procesn´ı n´amitky)- pˇrikl´adal jim pr. relevaci s´am praetor a proto je vkl´ adal do formule → soudce se jimi pak musel zab´ yvat → prok´azaly-li se, musel k nim soudce pˇrihl´ednout (tj. osvobodit ˇzalovan´eho); musely b´ yt ve formuli, jinak se jimi soudce nezab´ yval; stylizov´ any jako negativn´ı podm´ınky odsouzen´ı (a) exceptio doli (n´ amitka zl´eho u ´myslu, podvodn´eho jedn´an´ı) i. exceptio doli specialis (preateriti) : bˇeˇzn´a n´amitka, ˇze ˇzalobce jednal se zl´ ym u ´myslem, podv´adˇel → ˇslo o podvod pˇri urˇcit´em pr. jedn´an´ı, v dobˇe soudn´ıho ˇr´ızen´ı jiˇz bylo toto jedn´an´ı skonˇceno ii. exceptio doli praesentis (generalis) : podvodnˇe jedn´a i ten, kt. ˇzaluje i kdyˇz v´ı, ˇze odp˚ urce m´a proti ˇzalobˇe n´amitky, kt. ji paralyzuj´ı → podvod prob´ıh´ a pˇr´ımo v soudn´ım jedn´an´ı → zobecnˇeno a nakonec rozhodovalo objektivn´ı hledisko, ne vˇedom´ı ˇzalobce o tom, zda ˇzalovan´ y m´a n´amitku · pokud se jednalo o ˇzalobu bonae fidei, mohla b´ yt uplatnˇena i bez uveden´ı ve formuli a kdykoli (b) n´ amitky dilatorn´ı (p˚ usobily jen v urˇcit´ y ˇcas, napˇr. ˇze pohled´avky jeˇstˇe nen´ı dospˇel´ a) (c) n´ amitky peremptorn´ı (p˚ usobily trvale) · oboj´ı maj´ı stejn´e u ´ˇcinky – odm´ıtnut´ı a definitivn´ı ztr´atu n´aroku 3. PRAESCRIPITONES – – – –
t´eˇz poˇc´ıt´ ano jako ˇc´ ast formule, praescriptio → to o je naps´ ano vepˇ redu upozornˇ en´ı hned na zaˇc´ atku formule, ˇze se m´a jednat jen o ˇc´asti n´aroku, ne o cel´ y praescriptio pro actore = ve prospˇech ˇzalobce praescriptio pro reo = ve prospˇech ˇzalovan´eho (byly to vlastnˇe excepce, napˇr. preskripce dlouh´eho ˇcasu)
ˇ ımsk´e pr´ * st´ atnicov´e ot´ azky od errorka; * uˇcebnice R´ avo (Urfus, Kincl, Skˇrejpek), strany 116 - 123, 234
83
1.75. LITISCONTESTATIO
KAPITOLA 1. SKUPINA I
1.75.
Litiscontestatio
• litiskontestace, konˇcilo j´ı prvn´ı st´ adium ˇr´ızen´ı • zn´ ama jiˇz z 1.67, ve 1.69 nab´ yv´ a na v´ yznamu a dostala tak´e svou typickou formu • povaˇzov´ ana v podstatˇe za zvl´ aˇstn´ı smlouvu mezi sporn´ ymi stranami, kterou svˇ eˇ ruj´ı rozhodnut´ı sporu do rukou nestrann´ eho, st´ atn´ı moc´ı autorizovan´ eho soudce → povaˇzov´ana za zaˇc´atek sporu, m´ a z´ avaˇzn´e pr. u ´ˇcinky • z´ aklad soukrom´ eho procesu, nem˚ uˇze bez n´ı b´ yt vynesen rozsudek ani prob´ıhat druh´a ˇc´ast soudn´ıho ˇr´ızen´ı (srdce procesu)
´ cinky Uˇ 107
1. mˇ en´ı povahu pr´ av a povinnost´ı sporn´ ych stran • n´ arok ˇ zalobce (napˇr´ıklad na vr´ acen´ı p˚ ujˇcen´e vˇeci) se mˇenil na n´ arok na odsouzen´ı ˇ zalovan´ eho (napˇr. vr´ atit p˚ ujˇcenou vˇec) • povinnost ˇ zalovan´ eho → povinnost splnit rozsudek • p˚ uvodn´ı pr´ ava a povinnosti zcela zruˇseny (konsumov´ any) → ˇzalobce nemohl podat ˇzalobu znovu • v obligaˇcn´ım pr´ avu uslyˇs´ıme o tzv. novaci, tj. smlouvˇe kterou strany obsah star´e obligace vtˇeluj´ı do obligace nov´e a ta star´ a zanik´ a, za takovou novaci se povaˇzovala i litiskontestace, kter´a vˇsak nebyla novac´ı dobrovolnou, ale nutnou, na z´akladˇe procesn´ıho pravidla vznikaj´ıc´ı 2. ve formuli nejsou d´ ale moˇ zn´ e prov´ adˇ et zmˇ eny • po litiskontestaci nebylo moˇzn´e prov´adˇet zmˇeny, ˇcasem pˇripuˇstˇeny v´ yjimky, praetor povoloval pˇrepisovat formuli ve v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech (napˇr. zemˇre-li soudce, ˇzalobce ˇci ˇzalovan´ y, nebo odpˇr´ıs´ahl-li soudce, ˇze mu podstata sporu, kter´ y m´ a ˇreˇsit, nen´ı jasn´a) 3. pr´ avn´ı stav v okamˇ ziku litiskontestace je z´ akladem pro vynesen´ı rozsudku (v dobˇe litiskontestace mus´ı existovat pr´ avo ˇzalovan´eho - pohled´avka mus´ı b´ yt dospˇel´a apod.) 4. zvyˇ sovala se j´ı odpovˇ ednost ˇ zalovan´ eho • n´ azor, ˇze by ˇzalobce mˇel dostat tolik, kolik by mohli m´ıt v dobˇe okamˇziku litiskontestace • ruˇcil za n´ ahody (jen v pˇr´ıpadˇe ˇspatn´ ych u ´mysl˚ u), musel odevzdat vˇsechny plody od t´e doby nabyt´e 5. vˇ sechny ˇ zalovan´ e n´ aroky pˇ rech´ azely na dˇ edice (i ty, co by jinak smrt´ı ˇzalovan´eho zanikly) 6. vˇ ec, o kterou se jednalo, nesmˇ ela b´ yt ani jednou stranou zcizena ˇ (Urfus, Kincl, Skˇrejpek), strany 122, 123 * st´ atnicov´e ot´ azky od errorka; * uˇcebnice RP
1.76.
Majetkov´ a exekuce
• od vyd´ an´ı Poeteliova z´ akona (326 p.n.l.) moˇzn´a pouze exekuce majetkov´ a - ten, kdo byl odsouzen za dluh, ruˇcil uˇz pouze sv´ ym majetkem, nebo ˇskodu u sv´eho vˇeˇritele odpracoval jako osoba v mancipiu • lex Iulia (17 p.n.l.) - vyd´ a-li dluˇ zn´ık jmˇ en´ı dobrovolnˇ e, nest´ av´ a se bezectn´ ym a m´ a beneficium competentiae (pr´ avo zachovat si urˇcitou ˇcast majetku, ˇzivotni minimum) • rozsudek mohl m´ıt dvoj´ı podobu: 1. pouh´e zjiˇstˇen´ı pr´ ava - spor prejudicialn´ı 2. definitivn´ı zjiˇ stˇ en´ı pr´ ava a jeho uveden´ı do souladu se skuteˇ cn´ ym stavem • lh˚ uta 30 dn´ı na dobrovoln´ e splnˇ en´ı rozsudku → nesplnil-li, obsah rozsudku proveden donucen´ım ze strany st´ atn´ı moci (exekuc´ı) • zah´ ajen´ı exekuˇ cn´ıho ˇ r´ızen´ı - pomoc´ı actio iudicati, na ˇ z´ adost ˇ zalobce - nutno dok´azat, ˇze odsouzen´ y neplnil, pak praetor zahajuje vlastn´ı exekuci t´ım, ˇze uv´ad´ı ˇzalobce do drˇzby veˇsker´eho majetku odsouzen´eho (bonorum possessio) + infamia pro ˇ zalovan´ eho (exekuovan´ y dluˇzn´ık = kridat´aˇr) • odsouzen´ y mus´ı vydat vyhl´ aˇ sku, kterou vyhlaˇsuje konkurz a v n´ıˇz zve vˇsechny vˇeˇritele, aby pˇrihl´ asili svoje pohled´ avky ← ti si vyberou ze sv´eho stˇredu spr´avce konkurzn´ı podstaty (magister bonorum), kter´ y pˇriprav´ı draˇzbu, m´ a za u ´kol dluˇzn´ık˚ uv majetek ve veˇrejn´e draˇzbˇe prodat tomu, kdo nab´ıdne nejv´ıce 84
1.77. COGNITIO EXTRA ORDINEM
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• bonorum emptor - kupec, nab´ yval aktiva univerz´aln´ı sukces´ı podle praetorsk´eho pr´ava → bonit´ arn´ı vlastnictv´ı; na vyd´ an´ı vˇeci mˇel drˇzebn´ı interdikt; pro pohled´avky a dluhy kridat´aˇre mˇel actiones utiles (fikce, ˇze je dˇedicem kridataˇrov´ ym); odpov´ıd´ a za dluhy odsouzen´ eho jen do t´ eˇ c´ asti, za kterou vydraˇ zen´ y majetek z´ıskal → mohl ˇzalovat a byt ˇzalov´an jen na to procento, za kter´e konkurzn´ı podstatu vydraˇzil → za zbytek je d´ ale v´ az´ an s´ am kridat´ aˇr • v´ yjimka - distractio bonorum - sen´ atoˇri - nezabavoval se jim majetek cel´ y, ale prod´aval se po ˇc´astech tak dlouho, neˇz byli uspokojeni vˇsichni vˇeˇritel´e • vˇeˇritel´e mohli sv´e pohled´ avky uspokojovat jen spoleˇcn´ ym postupem a stejn´ ym procentem • pohled´ avky privilegovan´ e - musely byt uspokojeny pˇrednostnˇe, napˇr. pohled´avky fisku, manˇzelky a dˇeti pro vˇeno • do konkurzn´ı podstaty patˇrila pouze kridat´ aˇ rova aktiva, vˇ eci ciz´ı se vyluˇ cuj´ı - vlastn´ıci vˇec´ı ciz´ıch (separatist´ e ex iure domini) mˇeli tzv. excistn´ı ˇzalobu na vyjmut´ı sv´ ych vˇec´ı • separatist´ e ex iure crediti – vˇeˇritel´e, kt. ˇz´adaj´ı, aby byli zhojeni z urˇcit´e ˇc´asti kridat´aˇrova majetku (napˇr. z pˇripadl´e poz˚ ustalosti) • kridat´ aˇr m´ a k majetku st´ ale dispoziˇ cn´ı pr´ avo, ale proti vˇeˇritel˚ um je ne´ uˇcinn´e; vˇeˇritel´e maj´ı moˇznost vzdorovat dispozic´ım, kter´e byly provedeny pˇred konkurzem in fraudem creditorum • exekuce a konkurz nast´ avaly i v jin´ ych pˇ r´ıpadech: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
dluˇ zn´ık se skr´ yval, aby se vyhnul ˇ zalobˇ e na soudu neˇ cek´ an´ı na odsouzen´ı a dobrovoln´ e vydan´ı majetku vˇ eˇ riteli ˇ clovˇ ek podstoupil kapitisdeminuci a nov´ y majitel moci nepˇ revzal jeho dluhy jako celek v pˇ r´ıpadˇ e smrti bez dˇ edice neobhajov´ an´ı se ve stadium in iure → indefendensus (pouze v pˇr´ıpadˇe actiones in personam) uzn´ an´ı ˇ zalobn´ıho n´ aroku ve stadiu in iure a dan´ı ˇ zalobci ve vˇ sem za pravdu (confessio in iure) - pokud byl ˇzalobn´ı n´ avrh na urˇcitou sumu penˇez; jinak ji musel ˇzalobce upˇresnit nebo podat novou ˇzalobu na penˇeˇzit´e ohodnocen´ı n´ aroku); v poklasick´em pr´avu uˇz jen d˚ ukazn´ım prostˇredkem
ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strany 130-132
1.77.
Cognitio extra ordinem
• ˇ r´ızen´ı mimoˇ r´ adn´ e, ˇ r´ızen´ı kogniˇ cn´ı (nen´ı to ale zcela ˇst’astn´ y pˇreklad, nebot’ samotn´e slovo cognitio znamen´ a ˇr´ızen´ı, tud´ıˇz by doslovn´ y pˇreklad znˇel ˇr´ızen´ı ˇr´ızen´ı) • jiˇz za dob formulov´eho procesu zes´ılila u ´loha magistr´ata (in iure) na u ´kor soudce (f´aze apud iudicem) • vznik´ a v posledn´ıch desetilet´ıch 1.stol.p.n.l. - ˇ r´ımsk´ e c´ısaˇ rstv´ı • Augustus dostal v r.30 p.n.l. zvl´ aˇ stn´ı opr´ avnˇ en´ı → mohl rozhodovat o odvol´an´ıch od vˇsech soud˚ u, zejm. od soud˚ u provinˇcn´ıch - pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze soud c´ısaˇre je nejvyˇsˇs´ım ve st´atˇe a lze se k nˇemu odvolat; strana se pˇred zah´ ajen´ım procesu obracela na c´ısaˇre osobnˇe podanou ˇz´adost´ı o dobrozd´an´ı ve sporn´e ot´azce (reskript, odpovˇed’ c´ısaˇre, byl z´ avazn´ y) • c´ısaˇ rsk´ a extraordinario cognitio a ˇ r´ adn´ y proces formulov´ y existovaly vedle sebe jako dvˇe moˇzn´e ´ formy soudn´ıho ˇr´ızen´ı skoro cel´ a tˇ ri stalet´ı → reforma DIOKLECIAN: kogniˇ cn´ı ˇ r´ızen´ı jako jedin´ a forma soudu v ˇ r´ıˇ si - na pˇrelomu 3./4.stol. n.l., cel´ y spor se vedl pˇred jedin´ ym u ´ˇredn´ıkem (praefectus Urbi) • naprost´ a diskontinuita v˚ uˇci pˇredchoz´ımu v´ yvoji →
Rozd´ıly oproti pˇ redchoz´ım typ˚ um ˇ r´ızen´ı 108
• neexistuj´ı dvˇ e f´ aze - vˇse v rukou jednoho ˇclovˇeka - u ´ˇredn´ıka c´ısaˇrsk´eho, jmenovan´eho, odvolateln´eho, placen´eho • objevuje se institut odvol´ an´ı = apelatio - princip reformaˇcn´ı - vyˇsˇs´ı stupeˇ n m˚ uˇze bud’ vr´atit rozsudek zpˇet, nebo vyn´est rozsudek nov´ y – 1. odvolac´ı instance - spr´ avce provincie – nejvyˇ sˇ s´ı odvolac´ı instance - c´ısaˇ r osobnˇ e – od r. 200 n.l. se posledn´ı instanc´ı st´av´a praefectus praetorio (tehdy velev´aˇzen´ y Aemilius Papinianus) • za soudn´ı ˇ r´ızen´ı se plat´ı - za pod´ an´ı ˇzaloby, za odvol´an´ı, 2% daˇ n za veden´ı soudn´ıho ˇr´ızen´ı z hodnoty pˇredmˇetu sporu • vˇse prob´ıh´ a p´ısemnˇ e - ˇzaloba, u ´ˇredn´ı soudn´ı spisy (i manumisse, z´avˇeti, leg´aty, darovac´ı smlouvy...), povol´ an´ı -u ´ˇredn´ı obs´ılky; vynesen´ı kontumaˇcn´ıho rozsudku - potˇreba 4x obeslat ˇzalovan´eho pˇredt´ım, neˇz je rozsudek vyd´ an 85
ˇ ADN ´ ´ PROSTREDKY ˇ ´ ´ 1.78. MIMOR E MAGISTRATSK E
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• • • • •
miz´ı princip pekuni´ arn´ı kondemnace → rozsudky mohou zn´ıt na vr´acen´ı vˇeci, opravu vˇeci, kon´an´ı ˇcinnosti samotn´ a exekuce nen´ı v rukou v´ıtˇeze sporu X existuj´ı soudn´ı exekutoˇ ri - niˇzˇs´ı u ´ˇredn´ıci (apparitores) jednolit´ y pro ˇ r´ızen´ı civiln´ı i trestn´ı litiskontestace se pˇ ren´ aˇ s´ı na okamˇ zik, kdy strany pˇ red soudem skonˇ c´ı sv´ a pod´ an´ı pˇ redvol´ an´ı na soud je upraveno tak, ˇze ˇzalobce pod´a p´ısemnˇe ˇzalobu soudu a soud ji ˇzalovan´emu doruˇc´ı s urˇcen´ ym term´ınem jedn´ an´ı • nepˇ r´ıtomnost strany nen´ı nezbytnˇ e d˚ uvod k odsouzen´ı - kontumaˇcn´ı ˇr´ızen´ı m˚ uˇze pro nepˇr´ıtomn´eho skonˇcit i pozitivnˇe • pluspetice jiˇ z nevede ke ztr´ atˇ e procesu, ˇzalovan´ y je odsuzov´an na pˇr´ısluˇsn´e minus, nadto mu ˇzalobce mus´ı hradit zv´ yˇsen´e soudn´ı v´ ylohy * uˇcebnice str. 125-127
1.78.
Mimoˇ r´ adn´ e prostˇ redky magistr´ atsk´ e
• praetor z moci sv´eho u ´ˇradu disponoval nˇekolika opravn´ ymi prostˇredky, kter´ ymi mohl zasahovat do kolizn´ıch situac´ı 1. praetorsk´ e stipulace - form´ aln´ı sliby z´avazn´e podle civiln´ıho pr´ava; praetor nutil osoby pod pohr˚ uˇzkou missio in possessionem nebo zabr´ an´ı vˇeci ˇci uloˇzen´ı pokuty, aby se zav´azaly stipulac´ı k urˇcit´e ˇcinnosti ˇci neˇcinnosti 2. interdicta - prostˇredek proti sv´emocn´emu ruˇsen´ı st´avaj´ıc´ıch pomˇer˚ u osobn´ıch i majetkov´ ych; ˇcasto upravovaly pr´ avn´ı oblasti, kter´e nebyly zakotveny v ius civile (napˇr.: z´astavn´ı pr´avo nebo bonorum possessio), viz 1.79, 2.25 3. missio in possessionem = uveden´ı do drˇzby; opatˇren´ı, kter´e ohroˇzen´e osobˇe poskytuje ochranu v podobˇe uveden´ı do drˇzby protivn´ıkova majetku (cel´eho, nebo ˇc´asti), ohroˇzen´ y se st´av´a detentorem ciz´ıho majetku (ne pˇr´ımo drˇzitelem) - napˇr. u cautio damni infecti 4. in integrum restitutio = navr´ acen´ı do pˇredeˇsl´eho stavu: pouˇz´ıv´ano, kdyˇz nˇekdo utrpˇel ˇskodu a nemohl ji bˇeˇzn´ ymi prostˇredky odvr´ atit; praetor po osobn´ım proˇsetˇren´ı okolnost´ı na z´akladˇe ˇz´adosti zbavil platnosti normu civiln´ıho pr´ ava, jakoby k ud´ alosti ani nedoˇslo • podm´ınky uplatnˇ en´ı: – – – –
nezletilost (restituce i za ˇskody utrpˇen´e ˇcinnost´ı opatrovn´ık˚ u); nepˇr´ıtomnost (v z´ ajmu st´ atu, zajet´ı. . . ) omluviteln´ y omyl capitis deminutio
• restituce vylouˇ cena: – – – –
zp˚ usob´ı-li si nˇekdo ˇskodu vlastn´ım u ´mysln´ ym jedn´an´ım proti propuˇstˇen´ı otroka proti rodiˇc˚ um a patronovi uplynut´ım jednoho roku od napaden´e ud´alosti
* (uˇcebnice str.127)
1.79.
Interdicta
Interdicta jako mimoˇ r´ adn´ y prostˇ redek magistr´ atsk´ y 109
• • • •
patˇr´ı k nejzn´ amˇejˇs´ım prostˇredk˚ um zvl´ aˇstn´ı praetorsk´ e ochrany - viz 1.10 p˚ uvodnˇ e se pouˇz´ıvala jen na ochranu vˇec´ı extra commercium - tedy v r´amci pr´ava veˇrejn´eho)ochrana kromˇe praetora je mohl t´eˇz vyd´ avat spr´ avci provinci´ı jejich nejvˇetˇs´ı v´ yhodou je rychlost, vedla je snaha co nejrychleji rozhodnout, zabr´anit hroz´ıc´ı ˇskodˇe, zamezit pokraˇcov´ an´ı nebezpeˇcn´e ˇcinnosti apod. • ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u se nejednalo o koneˇ cn´ eˇ reˇ sen´ı sporu, nepˇredch´azelo jim ˇz´adn´e zevrubn´e slyˇsen´ı svˇedk˚ u nebo vyˇsetˇrov´ an´ı na m´ıstˇe sam´em • byla to jak´ asi pouh´ a administrativn´ı opatˇ ren´ı • na rozd´ıl od soudn´ıho ˇr´ızen´ı se neop´ırala o jurisdikci, ale imperium, d´ale neplatila z´ asada ne bis in idem
86
ˇ SEN ˇ ´I SPORU 1.80. MIMOSOUDN´I VYRE
KAPITOLA 1. SKUPINA I
• pozdˇeji – hlavnˇe proti sv´emocn´emu ruˇsen´ı st´avaj´ıc´ıch pomˇer˚ u osobn´ıch a majetkov´ ych, a to jak na ˇz´ adost osoby soukrom´e, tak i na ˇz´ adost kohokoliv z obˇcan˚ u ve veˇrejn´em z´ajmu, podle toho se interdicta dˇelila na: 1. interdicta privata - vyd´ avan´ a na ˇz´adost soukrom´ ych osob 2. interdicta publica (popularia) • co do obsahu se rozliˇsovala: 1. interdicta prohibitoria - interdikta zakazovac´ı, kter´ ymi praetor urˇcit´e osobˇe br´anil nˇeco prov´est (napˇr. interdictum Uti possidetis slouˇz´ıc´ı k ochranˇe drˇzby nemovit´ ych vˇec´ı nebo interdictum Utrubi pouˇz´ıvan´e k urˇcen´ı drˇzby movitost´ı) 2. interdicta restutoria - interdikta, kter´ ymi praetor pˇrikazoval, aby urˇcit´a osoba obnovila dˇr´ıvˇejˇs´ı stav; umoˇzn ˇovala rozsudek, kter´ y soudn´ı ˇr´ızen´ı kv˚ uli pekuni´arn´ı kondemnaci neznalo (napˇr. interdictum de precario, interdictum de vi, interdictum de vi armata, interdictum Quod vi aut clam) 3. interdicta exhibitoria - praetor˚ uv pˇr´ıkaz, aby urˇcit´a osoba nˇeco vykonala nebo nˇekoho vydala • vynucov´ an´ı pˇ r´ıkazu: – veˇrejn´ y z´ ajem: praetor si v takov´emto pˇr´ıpade vynucoval splnˇen´ı vlastn´ımi mocensk´ ymi prostˇredky (pokuta...) – soukrom´ y z´ ajem: nerozhodoval hned, ale vyd´aval prozat´ımn´ı nov´ y rozkaz, kter´ y se mˇel st´at smˇernic´ı pro dalˇs´ı postup • co se t´ yk´ a postaven´ı sporn´ ych stran, rozliˇsujeme: 1. interdicta simplicia - jedna strana mˇela postaven´ı ˇzalobce a druh´a ˇzalovan´eho 2. interdicta duplicia - obˇe strany mˇeli postaven´ı ˇzalovan´eho i ˇzalobce
Interdicta jako ochrana drˇ zby 110
• viz 2.25 * uˇcebnice; * errorek 2008
1.80.
Mimosoudn´ı vyˇ reˇ sen´ı sporu
• • • •
ˇreˇsen´ı sporu jinak neˇz soudnˇe (tedy bez pomoci ˇ zalob, bez soudn´ıho procesu) ˇreˇsen´ı sporu pˇred soudem je pˇr´ıliˇs form´ aln´ı z´ ajem stran na tom, aby si spory vyˇreˇsily samy nˇ ekter´ e osoby se ani soudn´ıho ˇ r´ızen´ı u ´ˇ castnit nemohly (napˇr. bezectn´ı - vlouˇceni z jedn´an´ı samotn´ ym praetorem) • r˚ uzn´e druhy jedn´ an´ı, jak spory vyˇreˇsit mimosoudnˇe • viz ot´ azky I./65-69 o soudn´ım procesu
Interdikty 111
• viz 2.25, 1.79 • pro pˇripomenut´ı - magistr´ atsk´ e pˇ r´ıkazy nebo z´ akazy, smˇeˇruj´ı k odstranˇen´ı ˇskodliv´e situace, pˇr´ıp. ˇreˇs´ı velmi rychle situaci, bez ˇ zaloby • rekuperaˇ cn´ı interdikta (interdictum de vi, de vi armata, de precario): – interdikta slouˇz´ıc´ı na ochranu drˇzby pˇred jej´ım odnˇet´ım - praetorsk´e pˇr´ıkazy adresovan´e vˇzdy jen jedn´e stranˇe (ruˇsitelovi) – rozhodnut´ı koneˇcn´e - stejn´ y d˚ usledek jako rozsudek – nen´ı se proti nˇemu moˇzno odvolat a vyvolat spor • retinenˇ cn´ı interdikty spory neˇ reˇ s´ı, protoˇze c´ılem nen´ı definitivn´ı rozhodnut´ı, ale pouze to, kdo danou vˇec drˇz´ı pro danou chv´ıli, neˇz dojde k pod´ an´ı ˇzaloby, umoˇzn ˇuj´ı v´est pˇr´ıpadn´ y soud do budoucnosti
87
ˇ SEN ˇ ´I SPORU 1.80. MIMOSOUDN´I VYRE
KAPITOLA 1. SKUPINA I
Restitutio in integrum 112
• navr´ acen´ı do pˇ redchoz´ıho stavu - jak´ ysi pˇrenos v ˇcase, prov´ad´ı praetor • uˇ zit´ı: – k ochranˇ e nezletilc˚ u - n´ avrat do stavu pˇred kupn´ı smlouvou – dˇ edick´ e pr´ avo procesn´ı - pokud nˇekdo ztratil lh˚ utu z omluviteln´ ych d˚ uvod˚ u (napˇr. nedostatek vˇeku, tˇeˇzk´ a choroba...)
Praetorsk´ e stipulace 113
• nedobrovoln´ e sliby (t´ımto vynucen´ım se liˇs´ı od klasick´e stipulace, coˇz je verb´aln´ı kontrakt): Pˇr´ısahej, ˇze se dostav´ıˇs k soudci za t´ yden, ˇze zaplat´ıˇs pokutu, pokud prohrajeˇs... Pokud nebudeˇs pˇr´ısahat, tak uvid´ıˇs. → uveden´ı do detence - pokud dluˇzn´ık ani nad´ale nepsolechne, n´asleduje uveden´ı do drˇ zby → pot´e m˚ uˇze doj´ıt k vydrˇ zen´ı
Receptum arbitri 114
• pactum - dohoda stran sporu s nestrann´ ym soukrom´ ym rozhodˇ c´ım, ˇ ze dosoud´ı spor aˇ z do konce, jiˇz LDT • v podstatˇe arbitr´ aˇ zn´ı (rozhodˇ c´ı) ˇ r´ızen´ı • compromissum - pˇredpokladem u ´mluvy, pacta legitima; vz´ ajemn´ a dohoda sporn´ ych stran, ˇze se neobr´ at´ı na soud, ale podrob´ı se v´ yroku soukrom´e osoby (arbitra/rozhodˇc´ıho); obˇe dvˇe strany se napˇr. zav´ aˇzou k zaplacen´ı pokuty (pecunia compromissa) pro ten pˇr´ıpad, kdyˇz by nechtˇely akceptovat v´ ysledek sporu • rozhodnut´ı arbitra je koneˇ cn´ e, strany se mu mus´ı podrobit, nelze se proti nˇemu odvolat, ani s´am arbiter je nem˚ uˇze zmˇenit • sporn´e strany se k posluˇsnosti p˚ uvodnˇe zavazovaly vz´ajemn´ ymi poen´ aln´ımi stipulacemi (tj. smluvn´ı pokuta) • zdr´ ahal-li se arbiter spor rozhodnout, pouˇz´ıval praetor proti nˇemu nepˇ r´ım´ ych donucovac´ıch opatˇ ren´ı (pokuta, zabaven´ı vˇec´ı)
Sv´ emoc 115
• msta, soukrom´e vyˇreˇsen´ı sporu • v pˇredst´ atn´ıch spoleˇcnostech samozˇrejmost, po vzniku st´atu hr´ala st´ale velmi v´ yznamnou roli • LDT: sv´emoc omezoval, stanovil podm´ınky, kdy se m˚ uˇ ze sv´ emoc, resp. zabit´ı zlodˇ eje pouˇ z´ıt – zlodˇej musel b´ yt dopaden pˇri ˇcinu, v noci nebo ve dne pokud se br´anil zbran´ı – povinnost pˇritom volat o pomoc a pˇrivol´avat svˇedky – tak´e v pˇr´ıpadech nutn´e obrany, nouze a pˇri odporu protivn´ıka dostavit se pˇred soud • Lex Iulia de vi privata (Juli˚ uv z´ akon o soukrom´em n´asil´ı, 17 p.n.l.) - prvn´ı z´akon pot´ıraj´ıc´ı sv´emocn´e jedn´ an´ı v obecn´e podobˇe - kaˇzd´e soukrom´e n´asil´ı je trestn´ y ˇcin a maj´ı ho projedn´avat trestn´ı soudy; trest: konfiskace 1/3 majetku • interdikta republik´ ansk´ ych praetor˚ u: v krajn´ı situaci sv´emoc povolovali (podle z´asady vim vi repellere licet), ale vˇetˇsinou se sv´ ymi pˇr´ıkazy snaˇzili pouˇzit´ı sv´emoci zabr´anit • za republiky: sv´emoc jen v pˇr´ıpadech nutn´e obrany, nouze a pˇri odporu protivn´ıka dostavit se pˇred soud • st´ at hlavnˇe chtˇel dostat pachatele pˇred soud
Transactio 116
• • • •
sm´ır strany dˇelaj´ı vz´ ajemn´ eu ´ stupky r˚ uzn´eho pr´avn´ıho charakteru, aby odstranily nˇ ejakou spornou ot´ azku u ´stupky: jedn´ an´ı zcizovac´ı, zavazovac´ı, pˇ revody vlastnictv´ı → spoleˇcnou kauzou je sm´ır v justini´ ansk´em pr´ avu se zahrnuje do kategorie re´ aln´ ych kontrakt˚ u nepojmenovan´ ych (2.63)
ˇ strany 113, 114, 248, 259, ; * ot´ * obsah ot´ azky - konzultace s panem profesorem Skˇrejpkem; * uˇcebnice RP, azka 1.79 a 1.65; * errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky; * www.najmo.borec.cz/stat rp.doc
88
Kapitola 2
Skupina II 2.1.
Res - pojem a dˇ elen´ı
• vˇ ec = res (sg. i pl.) - je objektem vˇecn´eho, z´avazkov´eho, dˇedick´eho pr´ava • prostorovˇ e vymezen´ a souˇ c´ ast re´ aln´ eho svˇ eta X ne vˇse, na co si m˚ uˇzeme s´ahnout, je vˇec´ı (napˇr. svobodn´ y ˇclovˇek, souˇc´ asti lidsk´eho tˇela), a ne vˇse, na co si s´ahnout nem˚ uˇzeme, vˇec´ı nen´ı (napˇr. pr´ avo na poz˚ ustalost, ususfructus) - kaˇzd´e takov´eto pr´avo mus´ı m´ıt ovˇsem v posledn´ı instanci objekt hmotn´ y, ˇcasto i penˇezi vyj´ adˇriteln´ y • opravdu nehmotn´ e hodnoty (autorsk´e, patentn´ı pr´avo) nebyly ˇ r´ımsk´ emu pr´ avu zn´ amy (kdo prod´ aval knihu, prod´ aval de facto kus pergamenu) • objekty pr´ av • kaˇzd´ a vˇec mus´ı m´ıt cenu (nejˇcastˇeji je odhadov´ana = aestimatio, v´ yjimeˇcnˇe naˇrizov´ana u ´ˇrednˇe) - souvis´ı to s principem pekuni´ arn´ı kondemnace, kdy kaˇzd´ y rozsudek mus´ı m´ıˇrit na pen´ıze, tud´ıˇz kaˇzd´a vˇec mus´ı b´ yt vyj´ adˇriteln´ a v penˇez´ıch • odhadnut´ a cena: verum rei pretium (skuteˇcn´a, opravdov´a cena), interesse (urˇcen´a z´ajmem jednotlivce), pretium affectionis (cena obliby, dan´ a citov´ ym vztahem k vˇeci apod., nem´a pro pr´avo v´ yznam)
Z´ akladn´ı dˇ elen´ı 117
1. res extra commercium – viz 2.2 • vˇeci vylouˇcen´e z pr´ avn´ıho obchodu, neobchodovateln´e 2. res in commercio • vˇeci obchodovateln´e, o kter´ ych m˚ uˇzeme uzav´ırat pr´avn´ı vztahy
Dˇ elen´ı res in commercio 118
1. hmotn´ e (res corporales) X nehmotn´ e (res incorporales) • hmotn´e - takov´e, kter´ ych se m˚ uˇzeme dotknout (obleˇcen´ı, otroci) • nehmotn´e - pr´ ava, ale pouze ta, co jsou obchodovateln´a svou povahou, v souladu s pr´avn´ım ˇr´adem potom z´ısk´ ame nˇejak´e nehmotn´e vˇeci (pr´ avo na poz˚ ustalost, ususfructus) 2. movit´ e (res mobiles) X nemovit´ e (res immobiles) • movit´e - volnˇe pˇrem´ıstiteln´e v prostoru, aniˇz by byla poruˇsena jejich podstata (kniha, hrnec) • nemovit´e - pozemky a vˇse, co je s nimi pevnˇe spojeno - superficies solo cedit = povrch ustupuje p˚ udˇe (d˚ um, pokud m´ a pevn´e z´ aklady; strom, kter´ y je zakoˇrenˇen) ˇ ımˇe n´ • v R´ aleˇz´ı k pozemku kolm´ y nekoneˇcn´ y prostor nad i pod pozemkem 3. mancipaˇ cn´ı (res mancipi) X nemancipaˇ cn´ı (res nec mancipi) • vˇeci mancipaˇcn´ı jsou taxativnˇe urˇceny: 89
ˇ ´I 2.1. RES - POJEM A DELEN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– pozemky na italsk´ e p˚ udˇ e (ne pozemky v provinci´ıch, ty patˇr´ı st´atu, protoˇze je dobyla ˇr´ımsk´ a arm´ ada) – otroci (vˇsichni, venkovˇst´ı i mˇestˇst´ı, st´atn´ı i soukrom´ı) – zv´ıˇ rata, kter´ a se uˇ z´ıvaj´ı pˇ r´ımo pˇ ri pr´ aci na poli, podle Gaiovy definice jsou schopna tahat nebo nosit bˇremena (dobytek, konˇe, osli, mezci; ne hospod´aˇrsk´a zv´ıˇrata jako slepice ˇci koˇcka) – pozemkov´ e sluˇ zebnosti venkovsk´ e - pr´avo uˇz´ıvat urˇcit´ ym zp˚ usobem soused˚ uv pozemek (pr´ avo pr˚ uchodu pˇres ciz´ı pozemek, chodit tam pro vodu) • vˇeci mimoˇ r´ adn´ eho v´ yznamu pro tehdejˇ s´ı agr´ arn´ı spoleˇ cnost → pr´ava k nim moˇzno pˇrev´ adˇet pouze 2 zp˚ usoby - mancipac´ı a injurecess´ı • vˇsechny ostatn´ı vˇeci jsou nemancipaˇ cn´ı a mohou se pˇrev´adˇet neform´alnˇe, tzv. tradic´ı (pˇred´an´ı z ruky do ruky) → 4. spotˇ rebiteln´ e X nespotˇ rebiteln´ e X opotˇ rebiteln´ e • spotˇrebiteln´e - lze je spotˇrebovat pˇri bˇeˇzn´em uˇz´ıv´an´ı najednou (potraviny, stavebn´ı materi´aly, pen´ıze) • nespotˇrebiteln´e - nelze je zlikvidovat bˇeˇzn´ ym uˇz´ıv´an´ım najednou (otrok, n´adob´ı, kniha, pozemek) • opotˇrebiteln´e - zavedlo justini´ ansk´e pr´avo, bˇeˇzn´e uˇz´ıv´an´ı zp˚ usobuje relativnˇe rychlou ztr´atu hodnoty (obleˇcen´ı - boty) 5. zastupiteln´ e X nezastupiteln´ e - urˇcuje to fyzick´a podstata • zastupiteln´e - lze je nahradit vˇec´ı jinou, identickou, vyskytuj´ı se ve v´ıce exempl´aˇr´ıch (potraviny, mince, otroci bez zvl´ aˇstn´ıch schopnost´ı) • nezastupiteln´e - zejm´ena origin´ aly umˇeleck´ ych dˇel + v´ yjimeˇcn´a zv´ıˇrata (ˇsimpanz, kter´ y um´ı napoˇc´ıtat do dvaceti; otrok zlatn´ık) 6. genericky/druhovˇ e urˇ cen´ e (genus) X individu´ alnˇ e urˇ cen´ e (species) - urˇcuje to v˚ ule lid´ı • druhovˇe urˇcen´e - vˇeci zastupiteln´e • individu´ alnˇe urˇcen´e - vˇsechny vˇeci nezastupiteln´e + ty zastupiteln´e, o kter´ ych se smluvn´ı strany dohodnou, ˇze budou konkretizov´ any (tˇechto konkr´etn´ıch pˇet minc´ı, tˇechto konkr´etn´ıch sto cihel) 7. plodonosn´ e X neplodonosn´ e • plodonosn´e - pravidelnˇe pˇrin´ aˇsej´ı plody (fructus) → pˇ rirozen´ e (jablko, tele, pozemek, ml´eko), pr´ avn´ı (´ uroky, n´ ajemn´e) • problematika plod˚ u je d˚ uleˇzit´ a pˇredevˇs´ım pro ot´azku nab´ yv´an´ı vlastnick´eho pr´ava k nim → nˇekdo je nab´ yv´ a jiˇz separac´ı (oddˇelen´ım), nˇekdo aˇz percepc´ı (sklizn´ı) • napˇr. pokud je jablko jeˇstˇe souˇc´ ast´ı stromu, kter´ y je souˇc´ast´ı pozemku, pak je i jablko souˇc´ast´ı tohoto pozemku a nem˚ uˇze b´ yt nijak zcizov´ano; v´ yjimkou koupˇe vˇeci oˇcek´avan´e nebo koupˇe nadˇeje • otrokynˇe nen´ı plodonosn´ a, dˇ eti otrok˚ u nejsou plody 8. dˇ eliteln´ e X nedˇ eliteln´ e • dˇeliteln´e - m˚ uˇzeme je rozdˇelit, aniˇz by novˇe vznikl´e ˇc´asti ztratily sv˚ uj hospod´aˇrsk´ y v´ yznam (kˇr´ıda pˇrelom´ıme ji, a poˇr´ ad p´ıˇse; pozemek, l´atka) • nedˇeliteln´e - pokud je fyzicky rozdˇel´ıme, ztrat´ı sv˚ uj u ´ˇcel (zv´ıˇre, kniha) • existuje ale i ide´ aln´ı dˇelen´ı, j´ımˇz se d´a dˇelit vˇse (d˚ uleˇzit´e v dˇedick´em pr´avu) 9. hlavn´ı X vedlejˇ s´ı (pertinence, pˇr´ısluˇsenstv´ı) • pertinence jsou sice vˇeci samostatn´e, ale k jejich pouˇz´ıv´an´ı je nutn´a vˇec hlavn´ı, napˇr. hlavn´ı vˇec´ı je trezor a vedlejˇs´ı kl´ıˇc → abychom mohli kl´ıˇc fakticky pouˇz´ıt, mus´ıme m´ıt i trezor • lze koupit samotnou vˇec hlavn´ı X vˇ ec vedlejˇ s´ı automaticky sd´ıl´ı pr´ avn´ı osud s vˇ ec´ı hlavn´ı (je s n´ı prod´ av´ ana, pronaj´ım´ ana...) • od vˇeci vedlejˇs´ı mus´ıme odliˇsovat souˇ c´ ast vˇ eci (budova, strom na pozemku) 10. jednoduch´ e (corpus unitum) X sloˇ zit´ e (corpus composita) • jednoduch´e - tvoˇr´ı pˇrirozen´ y celek (k´amen, otrok) • sloˇzit´e - skl´ adaj´ı se z rozloˇziteln´ ych ˇc´ast´ı, mechanicky spojen´e (smontov´any, seˇsroubov´any)
90
2.2. RES EXTRA COMMERCIUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
11. vˇ eci hromadn´ e (universitas rerum distantium) • soubor vˇec´ı sv´eho druhu (st´ ado dobytka, sb´ırka obraz˚ u)- pokud se prod´avaj´ı po ˇc´astech, jejich hodnota kles´ a • sd´ıl´ı sv˚ uj osud, jestliˇze doch´ az´ı k dispozici s nimi • jsem vlastn´ıkem jednotliv´ ych vˇec´ı, ne cel´e sb´ırky → v pˇr´ıpadˇe soudn´ıho sporu nutno prokazovat vlastnictv´ı kaˇzd´e jednotliv´e vˇeci; justini´ansk´e pr´avo tuto povinnost zm´ırnilo → staˇc´ı prok´azat pouze vlastnictv´ı k polovinˇe takov´ ych vˇec´ı 12. universitates iuris • soubor majetkov´ ych pr´ av, vedle vˇec´ı hmotn´ ych zahrnuj´ı i majetkov´a pr´ava a z´avazky a kter´e maj´ı spoleˇcn´e uˇcen´ı (dˇedictv´ı) • mus´ıme je odliˇsovat od vˇeci hromadn´e * vakobobˇri; * uˇcebnice str. 82-89; * pˇredn´ aˇska se Skˇrejpkem
2.2.
Res extra commercium
• res extra commercium = nemohou b´ yt pˇredmˇetem soukrom´ ych pr´av, jsou vylouˇceny z pr´avn´ıho obchodu, neobchodovateln´e
Res divini iuris - vˇ eci boˇ zsk´ eho pr´ ava 119
• vztahuj´ı se k n´ aboˇzenstv´ı • res sacrae – – – –
vˇ eci posv´ atn´ e vˇeci urˇ cen´ e k n´ aboˇ zensk´ ym a posv´ atn´ ym u ´ kon˚ um – chr´amy, modlitebny, roucha knˇeˇz´ı, n´ aˇcin´ı jejich povaha vyhl´ aˇsena zvl´ aˇstn´ım aktem, napˇr. z´akonem zmˇ ena v justini´ ansk´ em pr´ avu - uzn´av´a soukrom´e vlastnictv´ı ke kostel˚ um, pˇripouˇst´ı moˇznost zcizovat bohosluˇzebn´e vˇeci ke zboˇzn´ ym c´ıl˚ um
• res religiosae – – – –
vˇ eci zasvˇ ecen´ e maj´ı vztah ke kultu zemˇ rel´ ych - pozemky, kde leˇz´ı pohˇrben´ı lid´e, hroby a vˇse co se nach´az´ı v hrobk´ ach hrobka sice nˇekomu patˇr´ı, ale hrob samotn´ y nem˚ uˇze nikomu prodat pokud nˇekdo vybuduje hrobku na sv´em pozemku, m´a k nˇemu pr´avo cesty k n´ahrobku - i kdyby pozemek prodal
• res sanctae – vˇ eci svat´ e – pozemky a stavby ze zvl´ aˇ stn´ıch d˚ uvod˚ u prohl´ aˇ sen´ e za nedotknuteln´ e – hradby a br´ any mˇest – na tyto vˇeci se hledˇelo, jako by to byly vˇeci kultovn´e - quasi res divini iuris
Res humane iuris - vˇ eci lidsk´ eho pr´ ava 120
• res omnium communes ˇ lidem spoleˇ cn´ e (tj. nejen ˇr´ımsk´ ym obˇcan˚ um), kaˇzd´ y je m˚ uˇze volnˇe uˇz´ıvat – vzduch, – vˇ eci VSEM proud´ıc´ı voda deˇst’ov´ a nebo ˇr´ıˇcn´ı, moˇre a moˇrsk´ y bˇreh – jedinec m˚ uˇze nab´ yt vlastnick´e pr´ avo k ˇc´asti t´e vˇeci vˇsem spoleˇcn´e, kterou oddˇelil (douˇsek moˇrsk´e vody, k´ ad’ s deˇst’ovou vodou) X odeb´ır´ an´ı je omezen´e (pokud by nˇekdo chtˇel stavˇet kan´aly nebo ml´ yny na bˇrez´ıch ˇrek, mus´ı k tomu m´ıt koncesi) – moˇrs´ y bˇreh m´ a zvl´ atn´ı pr´ avn´ı reˇzim - vlastn´ık mus´ı povolit komukoliv, aby se na nˇem pohyboval/vylodil • res publicae – vˇ eci n´ aleˇ z´ıc´ı ˇ r´ımsk´ emu st´ atu, maj´ı slouˇzit ˇr´ımsk´ ym obˇcan˚ um – silnice, vodovody, akvadukty, st´ atn´ı budovy, souˇc´ asti st´ atn´ıch staveb (zbrojnice, z´asoby obil´ı), hospod´aˇrsk´a zv´ıˇrata, st´atn´ı otroci 91
ˇ ´ ´ 2.3. POJEM VECN YCH PRAV
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– voln´e uˇz´ıv´ an´ı tˇechto objekt˚ u zajiˇst’ovaly r˚ uzn´e pr´avn´ı prostˇredky, napˇr´ıklad praetorsk´e interdikty • Pozor: vody stojat´ e (rybn´ıky, jezera) patˇrily vlastn´ık˚ um pobˇreˇzn´ıch pozemk˚ u – nejsou res extra commercium - pˇredmˇet vlastnick´eho pr´ ava je st´ al´ y, definovateln´ y, zat´ımco proud´ıc´ı ˇreka mˇen´ı svou povahu, a proto si ji nelze pˇrivlastnit
ˇ strana 85; * pˇredn´ * errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky; * uˇcebnice RP, aˇska se Skˇrejpkem
2.3.
Pojem vˇ ecn´ ych pr´ av
• majetkov´ a pr´ ava: vˇ ecn´ a pr´ ava (vlastnictv´ı, vˇecn´a pr´ava k vˇeci ciz´ı), obligaˇ cn´ı pr´ avo, dˇ edick´ e pr´ avo • POZOR! - drˇzba nen´ı vˇecn´e pr´ avo, je to pouze vztah faktick´ y, kter´ y pr´avo reflektuje → nelze tedy uˇz´ıt vˇecnou ˇzalobu (jedinou ˇzalobou chr´ an´ıc´ı drˇzbu je actio Publiciana in rem - chr´an´ı nabyvatele, kter´emu byla pˇrevedena mancipaˇcn´ı vˇec pouhou tradic´ı; podle civiln´ıho pr´ava byl takov´ y nabyvatel pouh´ ym drˇzitelem, podle praetorsk´eho pr´ ava byl oznaˇcov´ an za bonit´arn´ıho vlastn´ıka, z´aroveˇ n tato ˇzaloba finguje, jako by uˇz ubˇehla vydrˇzec´ı lh˚ uta potˇrebn´ a k vydrˇzen´ı, a tomuto bonit´arn´ımu vlastnictv´ı se v podstatˇe poskytuje stejn´ a m´ıra ochrany jako kviritsk´emu vlastn´ıkovi) → drˇzba je bˇeˇznˇe chr´anˇena interdikty • pojem vˇecn´ ych pr´ av (iura in re) je charakteristick´ y pro pr´avn´ı vˇedu vzniklou na podkladˇe ˇr´ımskopr´ avn´ıch pramen˚ u • jeho koneˇcn´e rozpracov´ an´ı aˇz na z´ akladˇe recepci ˇr´ımsk´eho pr´ava • rozhoduj´ıc´ım hlediskem nebyl pojem subjektivn´ıho pr´ava, ale zp˚ usob, jak´ ym jsou tato pr´ava chr´anˇena → ve stˇredu pozornosti st´ ala ot´ azka, jakou ˇ zalobou je nˇeco chr´anˇeno: – actiones in rem ∗ ˇzaloby vˇecn´e, chr´ an´ı absolutn´ı pr´ava (napˇr. vlastnictv´ı) ← koresponduje jim povinnost vˇsech zdrˇzet se (omitere) ∗ chr´ an´ı vˇecn´ a pr´ ava ∗ pˇred soudem jimi bylo uplatˇ nov´ano pr´avo k vˇeci ∗ nenutily ˇzalovan´eho ke splnˇen´ı urˇcit´e povinnosti, ale aby respektoval ˇzalobcovo pr´avo k vˇeci – actiones in personam ∗ ˇzaloby osobn´ı, chr´ an´ı relativn´ı pr´ava (napˇr. obligace) ← korsponduje jim nˇeˇc´ı povinnost d´ at nebo konat (dare, facere) ∗ smˇeˇrovaly proti osobˇe ˇzalovan´eho, jako proti nˇekomu, kdo m´a urˇcit´ y z´avazek a je povinen ho splnit • povaha vˇ ecn´ ych pr´ av 92
´ ´I UPRAVA ´ 2.4. PRAVN NEMOVITOST´I
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– trvalost = opr´ avnˇen´ı, kter´ a pr´ avo zajiˇst’ovalo jako trval´ y nebo znaˇcnˇe dlouhodob´ y vztah osoby k vˇeci – v´ yluˇ cnost = opr´ avnˇen´ı poskytuj´ıc´ı opr´avnˇen´emu moˇznost vylouˇcit kohokoli z jak´ehokoli p˚ usoben´ı na vˇec (vˇecnou ˇzalobu m´ a k dispozici proti vˇsem - erga omnes) • pr´ ava absolutn´ı - platn´ a absolutnˇe, v˚ uˇci vˇsem (erga omnes), napˇr. vlastnick´e pr´avo; chr´anˇena vˇecn´ ymi ˇzalobami • pr´ ava relativn´ı - platn´ a jen v relaci, ochrana pr´av smˇeˇruje pouze proti tomu, kdo se stal subjektem pr´ avn´ıho vztahu, napˇr. obligaˇcn´ı pr´ avo; chr´ anˇena osobn´ımi ˇzalobami ´ ´ POZOR! - MAJETKOPRAVN I POSTAVEN´ I (od nejniˇzˇs´ıho po nejvyˇsˇs´ı): • • • •
nic - i nevlastn´ık m˚ uˇze vˇsak uzavˇr´ıt kupn´ı smlouvu (akor´at nepˇrevede vlastnick´e pr´avo) - viz 2.56 detentor - m´ a corpus, ale ne animus; nen´ı chr´anˇen interdikty odvozen´ y drˇ zitel (sekvestor, prekarista) - m´a corpus, ne animus; je chr´anˇen interdikty possessor (drˇzitel) - m´ a corpus i animus - je chr´anˇen; st´av´a se j´ım napˇr. ˇclovˇek, kter´ y koup´ı vˇec od nevlastn´ıka; v dobr´e v´ıˇre, ve ˇspatn´e v´ıˇre (zlodˇej) • bonit´ arn´ı vlastn´ık - praetorsk´ y, neuzn´av´a ius civile (napˇr.pˇri pˇrevodu mancipaˇcn´ı vˇeci pouhou tradic´ı) • kviritsk´ y vlastn´ık - civiln´ı, podle ˇr´ımsk´eho pr´ava civiln´ıho POZOR! - zcizen´ı vˇeci znamen´ a pˇrevod (koupˇe, darov´an´ı, zastaven´ı. . . ) X odcizen´ı vˇeci = kr´adeˇz * uˇcebnice str. 152-153; * semin´ aˇr - Skˇrejpek
2.4.
Pr´ avn´ı u ´ prava nemovitost´ı
• res immobiles = nemovitosti - vˇeci, kter´ ymi nelze pohybovat → pozemky a vˇse, co je s nimi pevnˇe spojeno • pozemky – samostatnou vˇec´ı se st´ avaj´ı ohraniˇ cen´ım – patˇr´ı k nˇemu kolm´ y nekoneˇcn´ y prostorov´ y sloupec nad hranicemi pozemku a pod hranicemi do vnitra zemˇe – jejich souˇc´ ast´ı i vˇsechny movitosti s pozemkem pevnˇe a trvale spojeny (budovy, stromy a rostliny, kter´e na pozemku rostou) – z´ asada povrch ustupuje p˚ udˇ e (superficies solo cedit) = pˇri spojen´ı vˇeci movit´e a nemovit´e se pozemek vˇzdy povaˇzuje za vˇec hlavn´ı → kaˇzd´a vˇec, kter´a je pevnˇ e (at’ uˇz trvale, ˇci pˇrechodnˇe) spojen´ a s pozemkem, se st´ av´ a jeho souˇc´ ast´ı, a t´ım p´adem i majetkem vlastn´ıka pozemku • vˇeci velk´e hodnoty → pr´ avn´ı ˇr´ ady stanov´ı pro pˇrevody pozemk˚ u zvl´aˇstn´ı formy – c´ılem je zajiˇstˇen´ı n´ aleˇzit´e evidence a pˇrehledu o pohybu tˇechto v´ yznamn´ ych objekt˚ u ˇ – RP nezn´ a pozemkov´ e knihy ani jinou formu registrace - publicita se zajiˇst’ovala t´ım, ˇze byly pˇrev´ adˇeny slavnostn´ım jedn´ an´ım → pro pozemky na italsk´e p˚ udˇe to byla mancipace nebo injurecesse (provinˇcn´ı pozemky jsou vˇec´ı nemancipaˇcn´ı, k pˇrevodu staˇc´ı tradice) • nemovitosti nejsou pˇ redmˇ etem kr´ adeˇ ze! → k jejich ochranˇe nelze uˇz´ıt ˇzalobu (actio furti, vindikace), chr´ an´ı je rekuperaˇ cn´ı interdiktum Souvisej´ıc´ı pojmy 121
• sluˇzebnosti - 2.27, 2.28 • superficies a emfyteusis - 2.31 • nemovitosti vylouˇcen´e z pr´ avn´ıho obchodu ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek: R´ avo (str. 86, 89)
2.5.
Dominium - obsah a charakter
• vlastnictv´ı (dominium, proprietas) = subjektivn´ı pr´ avo nad vˇ ec´ı, kter´ e zabezpeˇ cuje nad danou vˇ ec´ı u ´ plnou moc • nejkvalitnˇejˇs´ı a nejsilnˇejˇs´ı vˇecn´e pr´ avo, kter´e je chr´anˇeno pomoc´ı speci´aln´ıch vˇecn´ ych ˇzalob (actiones in rem) 93
2.6. DOMINIUM - DRUHY
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• pr´ avo absolutn´ı → p˚ usob´ıc´ı proti vˇsem (erga omnes) • vlastn´ık = dominus • charakter vlastnick´ eho pr´ ava: ← jedn´a se o panstv´ı – pr´ avn´ı - je pr´ avem uzn´ ano i chr´ anˇeno (prostˇredkem ochrany jsou vˇecn´e ˇzaloby - proti vˇsem → absolutn´ı panstv´ı) – pˇ r´ım´ e - vlastn´ık nepotˇrebuje prostˇredn´ıka, aby s vˇec´ı nakl´adal – v´ yluˇ cn´ e - pouze vlastn´ık je opr´ avnˇen na vˇec p˚ usobit – elastick´ e - vlastn´ık se m˚ uˇze vzd´ at nˇekter´ ych pr´av (vyp˚ ujˇc´ı nˇekomu pˇredmˇet, po vr´acen´ı se automaticky vrac´ı do postaven´ı vlastn´ıka; v pˇr´ıpadn´em sporu pak nemus´ı dokazovat, ˇze vlastn´ıkem skuteˇcnˇe je) – vˇ seobecn´ e - pr´ avo vˇec drˇzet, fyzicky ji ovl´adat, p˚ usobit na ni jak´ ymkoliv mysliteln´ ym zp˚ usobem – neomezen´ e - m˚ uˇze b´ yt ovˇsem z nejr˚ uznˇejˇs´ıch d˚ uvod˚ u omezeno - viz 2.10 • typick´ e projevy p˚ usoben´ı na vˇ ec: – – – – –
ius ius ius ius ius
possidendi = pr´ avo vˇec drˇzet utendi = pr´ avo vˇec uˇz´ıvat fruendi = pr´ avo vˇec poˇz´ıvat (poˇz´ıvat jej´ı plody) abutendi = pr´ avo vˇec zniˇcit disponendi = pr´ avo s vˇec´ı disponovat → prodat, p˚ ujˇcit, odloˇzit (derelikce), zastavit, darovat...
* Uˇcebnice str. 153-154; * errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky
2.6.
Dominium - druhy
ˇ znalo jedin´e vlastnick´e pr´ • RP avo (v´ yluˇcn´e, pˇr´ım´e, vˇseobecn´e), ovˇsem rozd´ıl byl v m´ıˇ re poskytovan´ e ochrany
Kviritsk´ e vlastnictv´ı 122
• dominium ex iure Quiritum • jedin´e vlastnitv´ı podle ius civile, subjektem ˇ r´ımˇ st´ı obˇ can´ e • pˇrev´ adˇeno mohlo b´ yt jen form´ aln´ımi zp˚ usoby nabyt´ı vlastnick´eho pr´ava: – mancipace - jenom takto bylo moˇzno pˇrev´adˇet vlastnictv´ı nad vˇecmi mancipaˇcn´ımi (pozemky na italsk´e p˚ udˇe; otroci; zv´ıˇrata, kter´ a se uˇz´ıvaj´ı pˇr´ımo v pr´aci na poli; pozemkov´e sluˇzebnosti venkovsk´e) – injurecesse - fignovan´ y soudn´ı spor, pˇred praetorem – asignace - pˇr´ıdˇel p˚ udy od st´ atu, p˚ uda se tak mˇen´ı z ager publicus na ager privatus – adiudikace - nabyt´ı soudn´ım rozhodnut´ım ( • ochrana civiln´ı vlastnickou ˇzalobou - reivindicatio ˇ ımˇe (pˇr´ıdˇely od Romula jednotliv´ • mytick´ y p˚ uvod pozemkov´eho vlastnictv´ı v R´ ym rod˚ um) mˇel za n´asledek, ˇze se rozliˇsovalo mezi p˚ udou italskou a provinˇcn´ı (menˇs´ı ochrana), avˇsak tento rozd´ıl se postupnˇe st´ıral
Bonit´ arn´ı vlastnictv´ı 123
– vlastnictv´ı dle praetorsk´ eho pr´ ava, zejm´ena cizineck´eho - viz 2.19
Rozd´ıly mezi kviritsk´ ym a bonit´ arn´ım vlastnictv´ım 124
• u ´ prava: ius civile X praxe zejm´ena cizineck´eho praetora • pˇ revod: mancipace, injurecesse, asignace, nabyt´ı ze z´akona, vydrˇzen´ı X tradice • ochrana: reivindikaˇcn´ı ˇzaloba x actio Publiciana in rem, exceptio rei venditae ac tradice
94
2.7. REI VINDICATIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Vlastnictv´ı k p˚ udˇ e 125
• individu´ aln´ı pr´ avn´ı vlastnictv´ı k p˚ udˇe - ager privatum • p˚ uda ve st´ atn´ım vlastnictv´ı - ager publicus • pozemky ze st´ atn´ıho vlastnictv´ı pˇridˇelov´any (asignov´ any) do soukrom´eho vlastnictv´ı (omezeno pouze na u ´zem´ı It´ alie) • provinˇ cn´ı p˚ uda je st´ atn´ı, ovˇsem nebyla pˇridˇelov´ana asignac´ı, n´ ybrˇz ponech´ ana dosavadn´ım drˇ zitel˚ um zvl´ aˇstn´ı druh vlastnictv´ı, nen´ı to neomezen´e pr´avn´ı panstv´ı, possessio ac ususfructus, mus´ı platit zvl´ aˇstn´ı pozemkovou daˇ n stipendium, tributum
Vlastnictv´ı osob, kter´ e nebyly ˇ r´ımsk´ ymi obˇ cany 126
• cizinci, peregrini • P˚ uvodnˇe nebyly chr´ anˇeny v˚ ubec, jejich vlastnictv´ı nepovaˇzov´ano za vlastnictv´ı v prav´em slova smyslu ˇ ıma jim byla pˇrizn´ • s r˚ ustem R´ ana pr´ avn´ı ochrana (mezist´atn´ı smlouvy, ˇ cinnost preatora peregrina) * uˇcebnice str. 157-159
2.7.
Rei vindicatio
• vindikaˇ cn´ı ˇ zaloba • ˇ zaloba k ochranˇ e kviritsk´ eho vlastnictv´ı, uplatˇ nov´ana jako nejsilnˇejˇs´ı ˇzaloba vlastn´ıkem v pˇr´ıpadˇe, byla-li mu vˇec odˇ nata nebo byl-li zbaven drˇzby • nepromlˇ citeln´ a (aˇz v 5.stol. obecn´ a promlˇcec´ı lh˚ uta 30 let) • za dob legisakˇ cn´ıho ˇ r´ızen´ı nebyla pravou ˇzalobou, ˇslo o actio duplex = dvoustrann´ y spor, kdy obˇe strany sporu n´ arokovaly vlastnictv´ı nad vˇec´ı • ve formulov´ em procesu - jednoduˇsˇs´ı podoba, stala se ˇ zalobou nedrˇ z´ıc´ıho kviritsk´ eho vlastn´ıka, kter´ y byl k jej´ımu pod´ an´ı opr´ avnˇen (aktivnˇe legitimov´an) - jednostrann´ y akt vlastn´ıka, kter´ y pozbyl drˇ zbu vˇ eci a u soudu usiloval, aby sv´ e vlastnictv´ı prok´ azal; d˚ ukazn´ı bˇremeno na ˇzalobci • pasivnˇe legitimov´ an - drˇ z´ıc´ı nevlastn´ık - nemusel vˇsak nic dokazovat (v dobˇe justini´ansk´e uˇz nebyl pasivnˇe legitimov´ an jen drˇzitel, ale kaˇzd´ y, kdo mˇel moˇznost vˇec vlastn´ıkovi vydat, tedy i napˇr. detentor) • ˇ zaloba vˇ ecn´ a - nesmˇeˇruje pouze proti urˇcit´e osobˇe, n´ ybrˇz proti kaˇzd´emu, kdo by vˇec zadrˇzoval • drˇ zitel-odp˚ urce mˇel po prok´ az´ an´ı ˇzalobcova pr´ava dvoj´ı moˇ znost: vˇ ec vydat, nebo zaplatit penˇ eˇ zitou ˇ c´ astku (ne´ umˇernˇe vysok´ a ve vztahu k hodnotˇe vˇeci) • vindikace musela smˇeˇrovat vˇzdy k urˇcit´e vˇeci, proto musel ˇzalobce pˇ resnˇ e oznaˇ cit pˇ redmˇ et sv´eho uplatˇ novan´eho pr´ ava, v´ yjimkou vindikace pomˇ ern´ eˇ c´ asti (pˇri slit´ı) • u hromadn´ e vˇ eci (napˇr. st´ ado) se povaˇzovala vindikace za u ´spˇeˇsnou, bylo-li dok´az´ano vlastnick´e pr´ avo k vˇ etˇ sinˇ e kus˚ u • v justini´ ansk´ em u ´ˇrednick´em procesu doˇslo ke zmˇenˇe a vindikace slouˇ zila nejen k dok´ az´ an´ı vlastnick´ eho pr´ ava, ale i k uplatnˇ en´ı n´ aroku na vyd´ an´ı vˇ eci – vych´azelo se z pojet´ı vlastnick´eho pr´ava jako subjektivn´ıho pr´ ava, kter´emu odpov´ıdaj´ı povinnosti vˇsech ostatn´ıch neruˇsit opr´avnˇen´eho ve v´ ykonu jeho pr´ ava • pˇredt´ım odp˚ urce nemohl b´ yt donucen, aby se k soudu dostavil, na ˇzalobu odpov´ıdal a vˇec br´anil (rem defendere) → pokud se skuteˇcnˇe nedostavil k soudu, ˇreˇsilo se to magistr´atsk´ ym rozkazem, kter´ ym byla drˇzba vˇeci pˇrevedena na ˇzalobce (translatio possessionis) a ˇzalovan´ y byl povinen vˇec restituovat ← jedin´a cesta, jak mohl ˇzalobce dos´ ahnout bezprostˇredn´ıho vyd´an´ı vˇeci • restituovat = navr´ atit v nezhorˇsen´em stavu se vˇs´ım, co k n´ı n´aleˇz´ı a co k n´ı pˇribylo • obsahov´ y rozsah restituce: povinnost vˇec vydat a navr´atit se vˇs´ım, co k n´ı n´aleˇz´ı - v nezhorˇsen´em stavu a se vˇs´ım, co k n´ı pˇribylo (s pˇr´ır˚ ustky a plody) • rozd´ıl v posuzov´ an´ı restituˇ cn´ı povinnosti u drˇzitele v dobr´e v´ıˇre a ve zl´e v˚ uli: – bonae fidei – ruˇcil za poˇskozen´ı vˇeci nastal´e jeho zavinˇen´ım po litikontestaci – malae fidei – ruˇcil za poˇskozen´ı vˇeci jeho vinou pˇred zah´ajen´ım procesu a po zah´ajen´ı i za n´ ahodn´e zhorˇsen´ı ˇci zk´ azu • ˇ zalovan´ y - procesn´ı prostˇredky na svou obranu → n´arok na n´ahradu n´aklad˚ u, kter´e drˇzitel vydal k vylepˇsen´ı vˇeci, kter´ a byla pˇredmˇetem sporu: 1. n´ aklady nutn´ e (impensae neccessariea) - nutn´e k u ´drˇzbˇe ˇci zachov´an´ı vˇeci; n´arok mˇeli oba drˇzitel´e 2. n´ aklady uˇ ziteˇ cn´ e – jen bonae fidei v pˇr´ıpadˇe, ˇze d´ıky nim byla zv´ yˇsena hodnota vˇeci; pokud mˇel z vˇeci i uˇzitek, pˇripadala mu jen n´ ahrada za to, co pˇrevyˇsovalo hodnotu plod˚ u
95
2.8. ACTIO PUBLICIANA IN REM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
3. n´ aklady uˇ cinˇ en´ e z rozmaru (impensae voluptariae) – nemusely se uhrazovat ani v dobr´e v´ıˇre, drˇzitel mohl vˇse, co takto poˇr´ıdil, od vˇeci odejmout • retenˇ cn´ı pr´ avo (zadrˇzovac´ı) – drˇzitel mohl po procesu drˇzet vˇec tak dlouho, dokud mu v´ıtˇez sporu neuhradil nutn´e n´ aklady vlastn´ı pr˚ ubˇ eh vindikace: • pod´ an´ı ˇ zaloby - pˇred praetorem, resp. provinˇcn´ım spr´avcem • magistr´ at se obr´ atil na ˇzalovanou stranu, aby vˇec vr´ atila → pokud ji vr´at´ı, vindikace konˇc´ı • pokud ji nevr´ at´ı, zaˇc´ın´ a vlastn´ı spor, praetor se pt´a vlastn´ıka: Na kolik si cen´ıˇs t´e vˇeci? → estimace (samoocenˇen´ı pˇredmˇetu sporu ˇzalobcem) + pˇ r´ısaha ˇ zalobce; spor se vede o tuto nadsazenou ˇc´astku • ˇ zalobce pot´e nucen vr´ atit rozd´ıl mezi ocenˇ enou (tedy ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u nadsazenou) a re´ alnou ˇ c´ astkou • vˇ ec se vrac´ı se vˇ semi plody, kter´ e pˇ rinesla POZOR! ˇ musela b´ • v RP yt kaˇzd´ a vˇec vyj´ adˇren´ a (nebo alespoˇ n vyj´adˇriteln´a) v penˇez´ıch, stejnˇe tak kaˇzd´ y soudn´ı rozsudek musel zn´ıt na pen´ıze - princip pekuni´ arn´ı kondemnace → Jak je tedy moˇzn´e vindikaˇcn´ı ˇzalobou ˇ to ˇreˇsilo fikc´ı: soudce pˇrik´aˇze v rozsudku n´ arokovat vyd´ an´ı vˇeci, a nikoli n´ ahradu ˇskody v podobˇe penˇez? → RP alternativn´ı plnˇen´ı - bud’ vyd´ an´ı vˇeci, nebo n´ahrada ˇskody - pˇriˇcemˇz v´ ybˇer je na dluˇzn´ıkovi → je moˇzno re´ alnˇe naplnit vindikaci, z´ aroveˇ n je form´ alnˇe uˇzit princip pekuni´arn´ı kondemnace * naˇse kr´ asn´ a, ˇctiv´ a uˇcebnice
2.8.
Actio publiciana in rem
• souvis´ı sbonit´ arn´ım vlastnictv´ım (viz ot. ˇc. ) • tradice poˇcala v´ıtˇezit pˇ ri prodeji mancipaˇ cn´ıch vˇ ec´ı nad mancipac´ı → kupec z´ısk´ aval podle civiln´ıho pr´ ava jen drˇ zbu, kviritsk´ ym vlastn´ıkem z˚ ust´aval pˇrevodce, takˇze nebylo vylouˇceno, aby vˇec zp´atky vindikoval; kupec se mohl st´ at vlastn´ıkem teprve vydrˇzen´ım (dlouh´a doba) • pˇ r´ıpady, kdy mohl pˇ revodce uˇ z´ıt vindikaci: – pˇrevodce nebyl v dobˇe tradice vlastn´ıkem vˇeci, stal se j´ım teprve pozdˇeji a dom´ahal se vˇeci zpˇet – vlastn´ık ˇzaluje nabyvatele, pˇrestoˇze vˇec pˇrevedla sv´ ym jm´enem jin´a osoba s vlastn´ıkov´ ym souhlasem • do toho zas´ ahl praetor t´ım, ˇze povolil proti ˇzalobci (pˇrevodci) n´amitku vˇeci prodan´e a pˇredan´e (exceptio rei venditae ac traditae), kde bylo ˇreˇceno, ˇze ˇzalobce v´ıtˇez´ı pouze, kdyˇz se prok´aˇze, ˇze vˇec nebyla koupena → t´ım je zabezpeˇcena pr´ avn´ı jistota pˇri neform´aln´ım obchodn´ım styku, ale kupec st´ale nen´ı zabezpeˇcen proti tˇret´ım osob´ am! (pouh´e odraˇzen´ı vindikace) • zmˇenu v tomto ohledu pˇrinesla teprve praetorsk´a publiciansk´a ˇzaloba – actio Publiciana in rem
Actio Publiciana in rem 127
• nazvan´ a podle praetora Publicia, jenˇz ji nˇekdy kolem 70 p.n.l. zaˇradil do sv´eho ediktu a stal se tak jej´ım tv˚ urcem • vznik t´eto ˇzaloby byl souˇcasnˇe vznikem praetorsk´ eho bonit´ arn´ıho vlastnictv´ı • poskytuje nabyvateli, jenˇ z nabyl mancipaˇ cn´ı vˇ ec pohou tradic´ı, moˇ znost dom´ ahat se vyd´ an´ı vˇ eci bez ohledu na to, ˇ ze potˇ rebn´ a vydrˇ zec´ı doba jeˇ stˇ e neuplynula a nabyvatel nebyl podle civiln´ıho pr´ ava vlastn´ıkem • nabyvatel byl tak chr´ anˇ en i proti z´ asah˚ um ze strany tˇ ret´ıch osob, jeho postaven´ı tedy bylo fakticky shodn´e s postaven´ım kviritsk´eho vlastn´ıka, kter´ y mohl vˇec vindikovat • ˇ zaloba fiktivn´ı - soudce se na bonit´ arn´ıho vlastn´ıka d´ıval, jako by uˇ z byl vlastn´ıkem kviritsk´ ym (splnil vˇsechny podm´ınky pro vydrˇzen´ı aˇz na tempus) • postupem ˇcasu rozˇ s´ıˇ ren´ı z´ akladu ˇ zaloby → mohl ji pouˇz´ıt kaˇ zd´ y, kdo nabyl vˇ ec ˇ r´ adn´ ym zp˚ usobem (iusta causa) a drˇ zel ji v dobr´ e v´ıˇ re, drˇ zbu vˇ sak pozbyl dˇ r´ıve, neˇ z probˇ ehla vydrˇ zec´ı doba - d˚ ukazn´ı bˇremeno na ˇzalobci • c´ıl je stejn´ y jako u reivindikace, mˇelo se j´ı dos´ahnout vyd´an´ı vˇeci a splnˇen´ı restituˇcn´ı povinnosti ˇzalovan´ ym • u ´ˇ cinnost byla r˚ uzn´ a podle toho, zda ˇzalobcem byl bonit´ arn´ı vlastn´ık, ˇci jen drˇ zitel bonae fidei“ ← ” jeho ˇzaloba byla ne´ uˇcinn´ a proti kviritsk´emu vlastn´ıkovi • nˇekdy ˇslo o spor mezi dvˇ ema drˇ ziteli dobr´ e v´ıry → v´ıtˇez´ı ten, komu vˇec byla odevzdan´a dˇr´ıve * uˇcebnice str. 159-160, 185-6; * pˇredn´ aˇska - Skˇrejpek 96
2.9. ACTIO NEGATORIA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.9.
Actio negatoria
• ˇ zaloba z´ ap˚ urˇ c´ı = ˇ zaloba proti ˇ c´ asteˇ cn´ emu ruˇ sen´ı vlastnick´ eho pr´ ava (pokud nˇekdo uˇz´ıval ciz´ı vˇec, tˇeˇzil z n´ı plody, chodil po ciz´ım pozemku, odeb´ıral tam vodu...) • t´ yk´ a se pˇredevˇs´ım oblasti vˇ ecn´ ych pr´ av k vˇ eci ciz´ı, konkr´etnˇe z´ asah˚ u do pozemkov´ e drˇ zby • jde o z´ asahy menˇs´ı intenzity neˇz je odnˇet´ı drˇzby → nutno naj´ıt prostˇredky m´ırnˇejˇs´ı neˇz vindikaci, resp. publici´ anskou ˇzalobu • kazuisticky formulovan´ a • m´ a zamezit ruˇsen´ı • aktivnˇ e legitimov´ an vlastn´ık - nemus´ı dokazovat neopr´ avnˇ enost ruˇ sen´ı, n´ ybrˇz pouze to, ˇze ruˇsen´ı nastalo • pasivnˇ e legitimov´ an ruˇ sitel • formulov´ ana negativnˇ e - pop´ırala pr´ avo ˇ zalovan´ eho vlastn´ıkovu vˇ ec uˇ z´ıvat • obsah rozsudku: povinnost ˇ zalovan´ eho odstranit pˇ r´ıˇ cinu ruˇ sen´ı nebo se ruˇ sen´ı zdrˇ zet + uhradit zp˚ usobenou ˇ skodu + sloˇ zit kauci (ˇzalovan´ y skl´ad´a slib, ˇze uˇz ruˇsit v´ıce nebude, a pokud jej nedodrˇz´ı, zaplat´ı pokutu) * uˇcebnice str.186-7; * pˇredn´ aˇska - Skˇrejpek
2.10.
Omezen´ı vlastnick´ eho pr´ ava
• pˇrestoˇze vlastnick´e pr´ avo mˇelo v ˇr´ımsk´em pr´avu velmi silnou pozici (napˇr. pˇr´ım´e zdanˇen´ı majetku bylo povaˇzov´ ano za z´ asah do vlastnick´eho pr´ ava), existovaly moˇznosti jej omezit, a to bud’ v z´ajmu soukrom´ em, nebo veˇ rejn´ em; faktick´ ym omezen´ım vlastnick´eho pr´ava je rovnˇeˇz spoluvlastnictv´ı • vlastn´ık se ve sv´ ych pr´ avech m˚ uˇze omezit s´ am (prod´a, p˚ ujˇc´ı, zastav´ı), nebo je mu to uloˇ zeno ˇ ´ ´ OMEZEN´ I VE VEREJN EM ZAJMU • pravidla odpov´ıdaj´ıc´ı dneˇsn´ımu spr´ avn´ımu pr´ avu, hl. stavebn´ımu, naz´ yv´ano t´eˇz jako tzv. leg´aln´ı (z´ akonn´e) sluˇzebnosti: – kaˇzd´ y vlastn´ık pozemku mus´ı strpˇet pr˚ uchod ˇ r´ımsk´ eho vojska t´ahnouc´ıho br´anit vlast – vlastn´ıci mˇestsk´ ych pozemk˚ u mˇeli mezi stavbami zachovat urˇcit´ y pr´azdn´ y prostor - tzv. ambitus (dle LDT 5 stop) – pravidla urˇcuj´ıc´ı jistou v´ yˇ si staveb, kter´a nesmˇela b´ yt pˇrekroˇcena – omezeno bour´ an´ı dom˚ u – maxim´ aln´ı poˇ cet podlaˇ z´ı – vlastn´ık nesmˇ el zruˇ sit hrob, kter´ y byl na pozemku, a musel k nˇemu umoˇznit pˇr´ıstup – vlastn´ıci pozemk˚ u u veˇrejn´e cesty mˇeli povinnost cesty opravovat - byla-li cesta ve ˇspatn´em stavu, musel vlastn´ık strpˇet, aby se chodilo po jeho pozemku – vlastn´ıci pozemk˚ u, kter´e tvoˇrily bˇ reh veˇ rejn´ eˇ reky, byli tak´e omezeni ´ ´ OMEZEN´ I V SOUKROMEM ZAJMU - v z´ajmu jin´ ych vlastn´ık˚ u • vˇetˇsinou pravidla, kter´ a omezuj´ı vlastn´ıka ve prospˇech jeho soused˚ u → sousedsk´ e pr´ avo • immisse = pr˚ uniky skuteˇ cnost´ı z jednoho pozemku na druh´ e (pr˚ unik svˇetla, v˚ un´ı, z´apachu, hlomozu) - pokud jsou v bˇeˇzn´e m´ıˇre, vlastn´ık je mus´ı strpˇet; nad m´ıru jsou ˇzalovateln´e (pokud napˇr. vnik´ an´ı bylo zp˚ usobeno zvl´ aˇstn´ım provozem pozemku nebo snahou ˇsikanovat souseda) • vlastn´ık mus´ı sn´ aˇset vyborcen´ı sousedovy zdi do prostoru nad sv´ ym pozemkem do v´ yˇse p˚ ul stopy • LDT o pˇ resahu vˇ etv´ı: – vlastn´ık povinen sn´ aˇset pˇresahov´ an´ı vyˇsˇs´ı neˇz 15 stop, niˇzˇs´ı vˇetve mohl oklestit a dˇr´ıv´ı si nechat – vlastn´ık povinen umoˇznit sousedovi pˇr´ıstup kaˇzd´ y druh´ y den, aby mohl sebrat pˇrepadan´e plody – moˇznost vym´ ahat zvl´ aˇstn´ı ˇzalobou, pozdˇeji interdiktem o oˇrez´an´ı strom˚ u nebo sbˇeru ˇzalud˚ u • vlastn´ık poln´ıch pozemk˚ u nucen strpˇet, aby soused pˇri obdˇel´av´an´ı sv´eho pozemku pˇrekroˇcil hranici sv´eho pozemku o 2,5 stopy → vznik´ a tak mez = confinium v ˇs´ıˇrce 5 stop (1,5m) • vlastn´ık mus´ı strpˇet, aby na jeho pozemek dopadala deˇst’ov´a voda tekouc´ı ze sousedova okapu * uˇcebnice str. 155-6; * pˇredn´ aˇska - Skˇrejpek
97
2.11. CONDOMINIUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.11.
Condominium
• v primitivn´ıch dob´ ach existovalo tzv. consorcium - ze z´akona dan´e spoleˇcenstv´ı dˇedic˚ u, kdy kaˇzd´ y z dˇedic˚ u m´ au ´pln´e vlastnick´e pr´ avo k poz˚ ustalosti a d´ıky tomu m˚ uˇze kaˇzd´ y z nich s vˇec´ı libovolnˇe nakl´adat → velice nepraktick´e
Spoluvlastnictv´ı (communio, condominium) 128
• jedin´ e vlastnick´ e pr´ avo k vˇ eci n´ aleˇ z´ı v´ıce osob´ am – spoluvlastn´ık˚ um • subjektem vztahu je v´ıce osob (spoluvlastn´ık˚ u), kteˇr´ı maj´ı dohromady spoleˇ cn´ e pr´ avn´ı panstv´ı nad vˇ ec´ı • rozdˇeluje se na spoluvlastnick´ y pod´ıl = ide´aln´ı ˇc´ast vyj´adˇren´a zlomkem ˇci procentem, kter´a vyjadˇruje m´ıru u ´ˇcasti jednotliv´ ych spoluvlastn´ık˚ u na spoleˇcn´em vlastnick´em vztahu (pars pro indiviso - ide´aln´ı pod´ıl vˇeci nedˇeliteln´e); urˇcuj´ıc´ı pro rozdˇ elen´ı v´ ytˇ eˇ zku a dˇ elen´ı n´ aklad˚ u • kaˇ zd´ y ze spoluvlastn´ık˚ u m˚ uˇ ze sv´ ym pod´ılem bˇ eˇ znˇ e nakl´ adat - zcizit, zˇr´ıdit vˇecn´e pr´avo k vˇeci ciz´ı (jen takov´e, jehoˇz povaha to dovoluje - napˇr. pr´avo poˇz´ıvac´ı nebo pr´avo z´astavn´ı) a to i bez v˚ ule ostatn´ıch spoluvlastn´ık˚ u; ovˇsem pokud se jedn´ a o nakl´ad´an´ı spoleˇcnou vˇec´ı, jehoˇz u ´ˇcinky tak´e celou vˇec postihovaly, je omezen souhlasnou v˚ ul´ı ostatn´ıch spoluvlastn´ık˚ u (nejprve vˇsichni, v justini´ansk´em pr´avu staˇc´ı polovina) • vˇ sichni spoleˇ cn´ıci mus´ı vykon´ avat vˇ sechna pr´ ava spoleˇ cnˇ e (i pr´avo disponovat s vˇec´ı) → nerozhoduj´ı procenta, mus´ı se dohodnout vˇ sichni; princip vˇetˇsiny aˇz v justini´ansk´em pr´avu • jeden ze spoluvlastn´ık˚ u se vzd´ a sv´eho pod´ılu → akrescence = pˇrir˚ ust´an´ı upr´azdnˇen´eho pod´ılu k pod´ıl˚ um ostatn´ıch spoluvlastn´ık˚ u, a to v pomˇeru k jejich velikosti
Z´ anik 129
• ˇzaloba na rozdˇelen´ı spoluvlastnictv´ı = actio communi dividundo – nen´ı to skuteˇcn´ y spor, je to iudicium duplex (kaˇzd´a ze stran v postaven´ı ˇzalobce i ˇzalovan´eho; je to sp´ıˇse dohoda, kterou lid´e sami uzavˇr´ıt nemohou) – soudce rozdˇelil vˇ eci dˇ eliteln´ e mezi spoluvlastn´ıky, vˇ eci nedˇ eliteln´ e pˇriˇrkl nˇekter´emu ze spoluvlastn´ık˚ u a ostatn´ım pˇriznal n´ ahradu * uˇcebnice str. 156-157; * vakobobˇri (soubor od errorka)
2.12.
Derivativn´ı zp˚ usoby vzniku vlastnictv´ı
• derivativn´ı = odvozen´ e – pro nabyvatele, kter´ y nab´ yv´a vlastnick´e pr´avo, m´a v´ yznam vlastnick´e pr´ avo jeho pˇredch˚ udce • pˇ redchoz´ı vlastn´ık se sv´ eho vlastnick´ eho pr´ ava vzd´ av´ a a u nabyvatele vznik´ a nov´ e vlastnick´ e pr´ avo (se souhlasem a projevenou v˚ ul´ı pv˚ uodn´ıho vlastn´ıka), opˇren´e o vlastnick´e pr´avo pˇredch˚ udce • sukcese = vstoupen´ı do pr´ avn´ıho postaven´ı pˇredchoz´ıho vlastn´ıka – univerz´ aln´ı = pˇrechod veˇsker´ ych pr´av i z´avazk˚ u (v pˇr´ıpadˇe dedˇedick´eho ˇr´ızen´ı) – singul´ arn´ı = pˇrechod jedin´eho pr´ava (zejm´ena pr. vlastnick´eho) • jde o pˇ revod vlastnick´eho pr´ ava
Hlavn´ı zp˚ usoby 130
• mancipace - imagin´ arn´ı trh pomoc´ı mˇedi a ˇzelezn´ ych vah - viz 2.14 • injurecesse - fingovan´ y soudn´ı spor pˇred magistr´atem - viz 2.15 – tyto dva zp˚ usoby jsou form´ aln´ı, abstraktn´ı a univerz´ aln´ı • tradice - pˇred´ an´ı vˇeci z ruky do ruky - viz 2.16 – neform´ aln´ı, kauz´ aln´ı a neuniverz´ aln´ı
98
´ ´ 2.13. OCHRANA VLASTNICKEHO PRAVA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Dalˇ s´ı zp˚ usoby 131
• nabyt´ı od st´ atu – asignace - nabyt´ı vlastnictv´ı ke st´atn´ım pozemk˚ um, pˇr´ıdˇel p˚ udy – nabyt´ı vlastnictv´ı k v´ aleˇ cn´ e koˇ risti prod´ avan´ e v draˇ zbˇ e – nabyt´ı jmˇ en´ı prod´ avan´ eho ve veˇ rejn´ e draˇ zbˇ e (p˚ uvodn´ımu vlastn´ıkovi odˇ nato na z´akladˇe odsouzen´ı ˇci na z´ akladˇe toho, ˇze byl dluˇzn´ıkem st´atu) • adiudikace - nabyt´ı soudn´ım v´ yrokem (pˇri rozdˇelen´ı spoluvlastnictv´ı, stanoven´ı hranic pozemk˚ u, rozdˇelen´ı dˇedictv´ı) • rozhodnut´ı magistr´ atu (napˇr. hrozila-li vlastn´ıkovi sousedn´ıho pozemku ˇskoda - damnum infectum - mohl magistr´ atsk´ ym rozhodnut´ım nab´ yt bonit´arn´ı vlastnictv´ı) • ze z´ akona (ex lege) – pˇrevod vlastnictv´ı z´akonem * uˇcebnice str. 169–175; * errorek 2008 – ot.ˇc.2 II.)
2.13.
Ochrana vlastnick´ eho pr´ ava
Kviritˇ st´ı vlastn´ıci 132
• vlastn´ıci dle ius civile • vindikace (rei vindicatio) - viz 2.7 – aktivnˇe legitimov´ an nedrˇz´ıc´ı kviritsk´ y vlastn´ık, pasivnˇe drˇz´ıc´ı nevlastn´ık – c´ılem je vr´ acen´ı vˇeci vlastn´ıkovi – probl´em, ˇze kv˚ uli principu pekuni´ arn´ı kondemnace nelze vydat rozsudek na vyd´an´ı vˇeci, ale mus´ı b´ yt na urˇcitou ˇc´ astku, kviritsk´ y vlastn´ık tedy vˇec nadhodnocenˇe ocen´ı, aby bylo pro drˇz´ıc´ıho nevlastn´ıka lepˇs´ı vˇec vr´ atit – ˇzalovan´ y mus´ı vˇec vr´ atit se vˇsemi plody a pˇr´ır˚ ustky, na druhou stranu ˇzalobce m´a povinnost uhradit n´ aklady na udrˇzov´ an´ı vˇeci, jej´ı zlepˇsen´ı – za pˇredpokladu, ˇze ˇzalovan´ y vˇec drˇzel v dobr´e v´ıˇre
Bonit´ arn´ı vlastn´ıci 133
• chr´ anˇeni praetorem • exceptio rei venditae ac traditae (n´amitka vˇeci prodan´e a tradovan´e) – procesn´ı n´ amitka slouˇz´ıc´ı k odraˇzen´ı vindikaˇcn´ı ˇzaloby – kupec mus´ı prok´ azat, ˇze vˇec zaplatil a ta mu byla fyzicky pˇred´ana – lze ji pouˇ z´ıt pouze bonit´ arn´ım vlastn´ıkem, pokud je ˇ zalov´ an kviritsk´ ym vlastn´ıkem • actio Publiciana in rem - viz 2.8 – obdoba vindikaˇcn´ı ˇzaloby, zaloˇzena na fikci ˇcasu – uplynut´ı vydrˇzec´ı lh˚ uty – ˇzaloba fiktivn´ı - praetor v ˇzalobˇe pˇrikazuje soudci, aby na bonit´arn´ıho vlastn´ıka nahl´ıˇzel jako na vlastn´ıka kviritsk´eho, kter´ y sv´e vlastnick´e pr´avo vydrˇzel
Dalˇ s´ı prostˇ redky ochrany ˇ zaloba z´ ap˚ urˇ c´ı (actio negatoria) - viz 2.9
134
• aktivnˇe legitimov´ an vlastn´ık, kter´ y je nˇek´ ym ruˇsen, pasivnˇe legitimov´an ruˇsitel • c´ılem zamezit ruˇ sen´ı – rozsudkem z´ akaz • mohla b´ yt odraˇzena, pokud ruˇsitel prok´azal, ˇze na ˇcinnost, kter´a vlastn´ıka ruˇs´ı, m´a pr´avo (zj. pozemkov´e sluˇzebnosti) z´ aruka proti hroz´ıc´ı ˇ skodˇ e (cautio damni infecti) • stipulaˇ cn´ı slib nahradit hroz´ıc´ı ˇ skodu • k z´ aruce byl aktivnˇe legitimov´ an vlastn´ık/n´ajemce pozemku, kter´emu hrozilo od sousedn´ıho pozemku nebezpeˇc´ı ˇskody 99
2.14. MANCIPATIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• pokud vlastn´ık/n´ ajemce druh´eho pozemku odm´ıtne, ohroˇzen´ y vlastn´ık se obr´at´ı na praetora, kter´ y jej uvede do detence a ohroˇzen´ y vlastn´ık m˚ uˇze na n´aklady ohroˇzuj´ıc´ıho vlastn´ıka prov´est u ´kony, aby zamezil pˇr´ıpadn´e ˇskodˇe, pokud i nad´ ale odporuje, praetor uvede ohroˇzen´eho vlastn´ıka do drˇzby pozemku ohroˇzuj´ıc´ıho – takˇze hroz´ı, ˇze za 2 roky bude pozemek vydrˇzen z´ akaz nov´ e stavby (operis novi nuntiatio) • neform´ aln´ı soukrom´ y z´ akaz pokraˇ covat ve stavbˇ e • stavitel musel pˇrestat, nebo zˇr´ıdit kauci proti hroz´ıc´ı ˇskodˇe – cautio damni infecti, jinak se vystavoval nebezpeˇc´ı praetorsk´eho pˇr´ıkazu k demolici ˇ * uˇcebnice RP
2.14.
Mancipatio
• mancipace = derivativn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´ eho pr´ ava • zajiˇst’ovala publicitu pˇrevodu vˇec´ı (kter´e mˇely stˇeˇzejn´ı v´ yznam pro tehdejˇs´ı agr´arn´ı spoleˇcnost - vˇeci mancipaˇcn´ı), ve star´ ych dob´ ach tak byla z´ arukou pr´ avn´ı jistoty vznikaj´ıc´ıch vztah˚ u • vlastnick´e pr´ avo pˇrev´ adˇen´e mancipac´ı – kviritsk´ e vlastnictv´ı • p˚ uvodnˇe trh re´ aln´ y - z ruky do ruky, bezprostˇredn´ı smˇena vˇeci za pen´ıze • pozdˇeji trh imagin´ arn´ı - u ´ˇcast 5 svˇ edk˚ u (dospˇel´ı obˇcan´e) + libripens (v´aˇzn´ y, takt´eˇz dospˇel´ y), kter´ y drˇzel v ruce v´ ahy • nabyvatel uchopil vˇec a pronesl stanovenou formuli (nuncupatio), udeˇril mal´ ym kouskem mˇedi o kovovou v´ ahu a odevzdal jej pˇrevodci jako obraznou trhovou cenu • do mancipaˇcn´ı formule moˇzno vloˇzit dalˇ s´ı prohl´ aˇ sen´ı (leges mancipi)→ zˇ r´ızen´ı sluˇ zebnost´ı k pˇrev´ adˇen´e vˇeci nebo sluˇzebnost´ı ve prospˇech zcizen´eho pozemku + prohl´ aˇ sen´ı o velikosti pozemku • zaplacen´ı ceny nebylo podm´ınkou mancipace, ale jenom plnˇen´ım z´avazku vznikl´eho ze smlouvy trhov´e • pr´ avn´ı u ´ˇ cinky nast´ avaly okamˇ zitˇ e • vylouˇ ceno: pˇ ripojen´ı podm´ınky ˇ ci lh˚ uty, zastoupen´ı
Uˇ zit´ı 135
• • • •
emancipace syna zˇ r´ızen´ı moci manˇ zelsk´ e (viz coemptio) zˇ r´ızen´ı smluv pˇ revod pr´ ava k mancipaˇ cn´ım vˇ ecem (ovˇsem nejen k nim)
Jde o pr´ avn´ı jedn´ an´ı: 136
• form´ aln´ı - k pˇrevodu vlastnick´eho pr´ ava doch´az´ı pouze tehdy, pokud je dodrˇ zena forma • abstraktn´ı - nept´ ame se po d˚ uvodu pˇrevodu (kauze) • univerz´ aln´ı - lze j´ım pˇrev´est vlastnick´e pr´avo na jakoukoliv vˇec * uˇcebnice str. 170-172
2.15.
In iure cessio
• injurecesse = derivatn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´ eho pr´ ava • vych´ az´ı z legisakˇcn´ıho procesu • fingovan´ e soudn´ı ˇ r´ızen´ı pˇ red magistr´ atem (praetor, konsul) – nabyvatel uchop´ı vˇec a pronese vindikaˇ cn´ı formuli – magistr´ at se pt´ a pˇ revodce, zda chce prov´est kontravindikaci - odpov´ı z´apornˇe nebo mlˇc´ı → vlastnick´e pr´ avo pˇrech´ az´ı na nov´eho majitele, magistr´at potvrd´ı jedn´an´ı stran • podoba jednostrann´ eho uplatnˇ en´ı pr´ ava X ve skuteˇcnosti v˚ uli uplatˇ nuj´ı oba – pˇrevodce projevoval v˚ uli pasivnˇe • ˇcasto uˇz´ıv´ ana k fiduci´ arn´ım pˇ revod˚ um + pˇrevodu ˇci zˇrizov´an´ı sluˇ zebnost´ı • vylouˇ ceno: podm´ınka, lh˚ uta, zastoupen´ı • nepˇ r´ıliˇ s obl´ıben´ a – pro svoji form´ alnost a potˇrebu magistr´ata → vyˇsla brzy z uˇz´ıv´an´ı 100
2.16. TRADITIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Jde o pr´ avn´ı jedn´ an´ı: 137
• form´ aln´ı - mus´ı b´ yt splnˇena forma • abstraktn´ı - nez´ aleˇz´ı na kauze • univerz´ aln´ı - lze j´ım pˇrev´est vlastnick´e pr´avo na jakoukoliv vˇec (mancipaˇcn´ı i nemancipaˇcn´ı) * uˇcebnice – str. 172; * vakobobˇri
2.16.
Traditio
• • • •
tradice = derivativn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´ eho pr´ ava pˇ red´ an´ı vˇ eci z ruky do ruky - jak´ ymkoli zp˚ usobem (i svˇeˇren´ım poˇsty holubem, pokud ji doruˇc´ı) historicky vych´ az´ı z pr´ ava n´ arod˚ u (ius gentium) jej´ı neform´ alnost vyhovovala poˇzadavk˚ um rozv´ıjej´ıc´ıho se hospod´aˇrsk´eho ˇzivota → jej´ı obliba rychle rostla, v justini´ ansk´ em pr´ avu jiˇz jedin´ ym zp˚ usobem odvozen´ eho pˇ revodu vlastnick´eho pr´ava mezi ˇziv´ ymi • zastoupen´ı bylo moˇ zn´ e, vlastnick´e pr´avo mohl pˇrev´est i z´astavn´ı vˇeˇritel • nutn´ a kauza tradice = spravedliv´ y d˚ uvod tradice (iusta causa traditionis) - jedn´ an´ı, kter´ e od˚ uvodˇ novalo pˇ revod vlastnick´ eho pr´ ava, realizovan´ y odevzd´ an´ım vˇ eci – napˇ r. koupˇ e a prodej, darov´ an´ı, zˇ r´ızen´ı vˇ ena, poskytnut´ı u ´ vˇ eru, plnˇ en´ı dluhu apod. (zde ˇr´ık´ am dare a pˇrev´ ad´ım vlastnick´e pr´avo) – kauzami tradice nen´ı n´ ajem vˇ eci, vyp˚ ujˇ cen´ı, u ´ schova, odevzd´ an´ı vˇ eci poˇ zivateli (zde ˇr´ık´ am facere a vlastnick´e pr´ avo nepˇrev´ ad´ım) • na z´ akladˇe tohoto rozliˇsujeme tradici: – v uˇ zˇ s´ım slova smyslu - samotn´e odevzd´an´ı vˇeci – vˇ sirˇ s´ım slova smyslu - odevzd´ an´ı vˇeci + kauza • tradic´ı se pˇrev´ ad´ı nejen vlastnick´e pr´ avo, ale i pouh´a drˇ zba - nˇekdy ovˇsem pˇred´an´ı z ruky do ruky velice obt´ıˇzn´e → praetor vytv´ aˇr´ı fikci, jako ˇze k tomu opravdu doˇslo: – tradice na dlouhou ruku (traditio longa manu, tradice z vˇeˇze) - nab´ yv´an´ı drˇzby pozemku - koup´ıme si pozemek na druh´em bˇrehu rozbouˇren´e ˇreky → staˇc´ı, abychom na vˇec pouze uk´azali a dostateˇcnˇe ji identifikovali – tradice fiktivn´ı (symbolick´ a) - dotkeneme se jin´eho pˇredmˇetu (chci si koupit 10 pytl˚ u se zel´ım um´ıstˇen´ ych ve sklepˇe → staˇc´ı, kdyˇz se dotknu kl´ıˇce od sklepa, nemus´ım osah´avat vˇsechny pytle) – tradice na kr´ atkou ruku (traditio brevi manu) - staneme se drˇziteli, aniˇz bychom na vˇec museli s´ ahnout - napˇr. p˚ ujˇc´ım si knihu, je mi tradov´ana, splˇ nuji hmotn´ y prvek, ale poˇc´ıt´am s t´ım, ˇze ji vr´ at´ım, jse tedy pouh´ ym detentorem; zal´ıb´ı se mi, koup´ım si ji od vlastn´ıka, ale nemus´ım mu ji znova vracet, aby mi ji mohl znovu pˇredat z ruky do ruky) – drˇ zebn´ı dohoda (constitutum possessorium) - nˇekdo se stane detentorem, aniˇz by se vˇeci dotkl, pouze na z´ akladˇe dohody; jedn´ a se o detenci (takto z´ uˇcastnˇen´ y se nesnaˇz´ı o vydrˇzen´ı) - t´ımto zp˚ usobem za n´ as m˚ uˇze drˇzbu nab´ yvat syn nebo otrok s peculiem (bud’ na pˇr´ıkaz p´ana, nebo s jeho souhlasem) + hostinn´ y pˇr´ıtel (n´ avˇstˇeva, m˚ uˇze drˇzet naˇse vˇeci)
Jde o pr´ avn´ı jedn´ an´ı: 138
• neform´ aln´ı - pˇred´ an´ı z ruky do ruky jak´ ymkoli zp˚ usobem • kauz´ aln´ı - nutno uv´est kauzu (pˇr´ıˇcinu), jinak nedojde k pˇrevodu vlastnick´eho pr´ava • nen´ı univerz´ aln´ı - slouˇ z´ı k pˇ revodu kviritsk´ eho vlastnick´ eho pr´ ava pouze nad vˇ ec´ı nemancipaˇ cn´ı! (u mancipaˇcn´ı vˇeci vedla tradice ke vzniku bonit´arn´ıho vlastnictv´ı) * uˇcebnice 172-174
2.17.
Origin´ arn´ı zp˚ usoby vzniku vlastnictv´ı
• origin´ arn´ı - p˚ uvodn´ı - vlastnick´ e pr´ avo vznik´ a nez´ avisle na nˇ ejak´ em pˇ redch˚ udci 101
´ ´I ZPUSOBY ˚ 2.17. ORIGINARN VZNIKU VLASTNICTV´I
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• nejde o pˇ revod vlastnick´eho pr´ ava • nevyˇ zaduje se souhlas pˇ redchoz´ıho vlastn´ıka - vˇec vlastn´ıka nem´a, nebo nˇekdo vlastnictv´ı nabyl na z´ akladˇe jist´e skuteˇcnosti, se kter´ ymi pr´ avn´ı ˇr´ad vznik vlastnick´eho pr´ava spojuje • k ochranˇe vlastnick´eho pr´ ava nabyt´eho origin´arn´ımi zp˚ usoby slouˇzily tzv. obdobn´ e vindikace (reivindicationes utiles) ← m´ıˇr´ı na zajiˇ stˇ en´ı n´ ahrady, nikoli na vyd´an´ı vˇeci (specifikace - nˇekdo v dobr´e v´ıˇre zpracuje moje dˇrevˇen´ a pol´ınka a zpracuje z nich ˇzidli → z logick´ ych d˚ uvod˚ u nemohu n´arokovat vyd´an´ı vˇeci, ale pouze n´ ahradu ˇskody; akcese - ˇzaloba vlastn´ıka stromu, jenˇz byl zasazen na ciz´ım pozemku ← tak´e nem˚ uˇze b´ yt vyk´ acen a zasazen znovu, pokud bude velk´ y) • vydrˇ zen´ı (usucapio) - viz 2.20 • okupace - viz 2.18 • akcese - viz 2.21
N´ alez pokladu 139
– poklad (tesaurus) = jist´e mnoˇzstv´ı penˇez, kter´e bylo dlouhou dobu ukryto, takˇze zaniklo vˇedom´ı o tom, kdo je jeho vlastn´ıkem (Paulus)→ tˇri podm´ınky: mus´ı to b´ yt vˇ ec cenn´ a, p˚ uvodn´ı vlastn´ık nezn´ am´ y, vˇec je skryt´ a – pozdˇeji ˇsirˇs´ı definice - poklad mohly tvoˇrit i jin´ e cennosti neˇ z pen´ıze – vlastnick´ e pr´ avo vznik´ a uˇ z samotn´ ym n´ alezem (nebylo tˇreba se uchopit drˇzby) – poklad n´ aleˇz´ı n´ alezci – u ´prava za c´ısaˇre Hadri´ ana – pokud je poklad uloˇzen v nemovit´e vˇeci (pozemku), dˇel´ı se nap˚ ul mezi n´ alezce a vlastn´ıka pozemku; je-li poklad hled´an z´ amˇ ernˇ e a bez svolen´ı vlastn´ıka, pˇripad´ a cel´ y vlastn´ıkovi pozemku
Sm´ıˇ sen´ı (commixtio) 140
– nabyt´ı vlastnictv´ı spojen´ım dvou sypk´ ych nebo kapaln´ ych l´ atek – mus´ı m´ıt trvalou povahu, takˇze se to ned´a vr´atit zp´atky - napˇr. smˇes hladk´e a hrub´e mouky (nerozezn´ ame je od sebe) X ne smˇes oleje s v´ınem (d´a se odstˇredit), ne ˇcerven´e a ˇcern´e kam´ınky (lze rozpoznat) – trval´e spojen´ı s v˚ ul´ı dosavadn´ıch vlastn´ık˚ u → vznik´a spoluvlastnictv´ı ke sm´ıˇseninˇe – trval´e spojen´ı bez v˚ ule dosavad. vlastn´ık˚ u → mohou se na drˇziteli smˇesi dom´ ahat vlastnickou ˇ zalobou pomˇ ern´ eˇ c´ asti
Specifikace 141
– nabyt´ı vlastnictv´ı zpracov´ an´ım – z urˇcit´e vˇeci vznik´a zpracov´an´ım vˇec nov´a – mus´ı doj´ıt k trval´ e zmˇ enˇ e l´ atky (napˇr. vyroben´ı mast´ı z ciz´ıch pˇr´ısad, vyroben´ı ˇzidle z ciz´ıch prken) - pokud ovˇsem bylo moˇzno obnovit p˚ uvodn´ı stav pˇred zhotoven´ım, vlastnick´e pr´avo nevznik´a a z˚ ust´ av´ a zachov´ ano vlastnictv´ı p˚ uvodn´ıho majitele – zpracovatel musel zpracovat l´ atku p˚ uvodn´ıho vlastn´ıka v dobr´ e v´ıˇ re, jinak ˇslo o kr´adeˇz – Prokuli´ ani: forma ma pˇrevahu nad l´atkou → vlastn´ıkem je tv˚ urce – Sabini´ ani: vlastn´ıkem je vlastn´ık materi´alu – nakonec m´ınˇen´ı: tv˚ urce nab´ yval vlastnictv´ı k zhotoven´e vˇeci, nebylo-li moˇzno obnovit p˚ uvodn´ı stav pˇred zhotoven´ım
Nabyt´ı plod˚ u 142
– vlastn´ık plodonosn´ e vˇ eci a drˇ zitel v dobr´ e v´ıˇ re nab´ yvaj´ı vlastnictv´ı pouhou separac´ı (oddˇelen´ı plodu od vˇeci plodonosn´e, st´ av´ a se samostatn´ ym objektem pr´av, protoˇze jiˇz nad´ale nen´ı souˇc´ ast´ı vˇeci nemovit´e, resp. pozemku) – ususfruktu´ aˇ r a pacht´ yˇ r nab´ yvaj´ı vlastnictv´ı percepc´ı (sklizeˇ n) * uˇcebnice str. 175-182
102
2.18. OCCUPATIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.18.
Occupatio
• okupace = origin´ arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´ eho pr´ ava • nabyt´ı vlastnick´ eho pr´ ava k vˇ eci niˇ c´ı (res nullius) ← vˇec, kter´a dosud nikomu vlastnick´ ym pr´ avem nepatˇrila: – – – –
divok´ a zvˇ eˇ r opuˇ stˇ en´ eˇ reˇ ciˇ stˇ e, n´ ahle vznikl´ y ostrov (pokud jsou hranice okoln´ıch pozemk˚ u jasnˇe vymezeny) dary nebo plody moˇ re volnˇ eˇ zij´ıc´ı zv´ıˇ rata moˇzno lovit (tedy okupovat) kdekoli (i na ciz´ım pozemku) a lovit je m˚ uˇze kdokoli (ne jen osoba k myslivosti v´ yslovnˇe opr´avnˇen´a), vlastn´ık pozemku ale nemus´ı povolit vstup na sv˚ uj pozemek, uloven´e zv´ıˇre vˇsak nem˚ uˇze vindikovat – vˇ eci opuˇ stˇ en´ e (derelikvovan´e) = vˇeci, kt. jiˇz nˇekomu patˇrily, byly vˇsak vlastn´ıkem opuˇstˇeny (vlastn´ık provedl jejich derelikci - vˇec opustil; zbavil se drˇzby + projevil v˚ uli nem´ıt vˇec pro sebe) – vˇ eci nepˇ r´ atelsk´ e (vˇeci nepˇr´ atelsk´eho st´atu a jejich pˇr´ısluˇsn´ık˚ u) ∗ okupace v dobˇe v´ aleˇcn´eho taˇzen´ı (ukoˇristˇen´e u ´zem´ı a vˇeci pˇr´ısluˇsn´ık˚ u poraˇzen´eho st´atu = vlastnictv´ı ˇr´ımsk´eho st´ atu) ∗ okupace soukrom´ a (vlastnictv´ı nab´ yv´a jedinec)
– ne dom´ ac´ı zv´ıˇ rata (ani kdyˇz uprchla) • POZOR! - nutno rozliˇsovat vˇ ec opuˇ stˇ enou (spad´a do kategorie vˇec´ı niˇc´ı - napˇr. kapesn´ık u ´myslnˇe vyhozen´ y do koˇse) X vˇ ec ztracenou (u takov´e vˇeci mˇel pˇr´ıpadn´ y n´alezce povinnost vˇec vydat majiteli, pokud o to zaˇz´ ad´ a; v dneˇsn´ım pr´ avu i povinnost n´ alezce aktivnˇe hledat vlastn´ıka) • mus´ı doj´ıt k trval´ emu uchopen´ı vˇ eci niˇ c´ı s u ´ myslem m´ıt ji pro sebe (napˇr. zabodnut´ı ˇs´ıpu do medvˇeda, ale i oplocen´ı lesa - zvˇeˇr n´ aslednˇe v nˇem zachycen´a se st´av´a majetkem vlastn´ıka lesu) • konstrukce ochrann´e doby, kdy se vlastn´ık m˚ uˇze pˇrihl´asit (to, ˇze jde o vˇec vˇec´ı niˇc´ı, je tˇeˇzko zjistiteln´e) → vˇec si mus´ı proj´ıt testem trvalosti → souvis´ı tedy s vydrˇ zen´ım (movit´a vˇec 1 rok, nemovit´a 2 roky; za Justini´ ana vydrˇzen´ı ˇr´ adn´e a mimoˇr´ adn´e) ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, Urfus, Skˇrejpek, R´ avo, 1. vyd´ an´ı - str. 179, 180; * pˇredn´ aˇska ˇc. 10 - Falada
2.19.
Bonit´ arn´ı vlastnictv´ı
• souvis´ı s ot´ azkou 2.8 • vzniklo v okruhu praetorsk´ eho honor´ arn´ıho pr´ ava jako tzv. praetorsk´e neboli bonit´arn´ı vlastnictv´ı • historicky souviselo praetorsk´e vlastnictv´ı s rozvojem smˇ enn´ ych a obchodn´ıch vztah˚ u → vynucovaly si neform´ aln´ı zp˚ usoby pˇ revodu vlastnick´ eho pr´ ava • tradice tak zaˇ cala v´ıtˇ ezit pˇ ri prodeji mancipaˇ cn´ıch vˇ ec´ı nad mancipac´ı (ta byla pro pˇrevod vlastnick´eho pr´ ava v tomto pˇr´ıpadˇe nezbytn´ a) • nabyvatel–kupec z´ısk´ aval podle civiln´ıho pr´ ava jen drˇ zbu, kviritsk´ ym vlastn´ıkem z˚ ust´aval pˇrevodce, kter´ y vˇec prodal a byl tedy st´ ale civiln´ım pr´avem chr´anˇen, takˇze nebylo vylouˇceno, aby vindikoval svoji vˇec nazpˇet - praetor sice takovou vindikaci povoloval, pˇrikazoval vˇsak soudci, aby ˇzalovan´eho (nabyvatele) odsoudil k vyd´ an´ı teprve tehdy, vyjde-li najevo, ˇze vˇec nekoupil → praetor povoloval proti ˇzalobci n´ amitku prodan´ ea tradovan´ e vˇ eci (exceptio rei venditae ac traditae) – t´ım byla zabezpeˇcov´ana pr´ avn´ı jistota pˇri neform´ aln´ım obchodn´ım styku, jehoˇz pˇredmˇetem byl prodej mancipaˇ cn´ıch vˇ ec´ı • praetorsk´ a ochrana tak vytv´ aˇrela vedle civiln´ıho vlastnictv´ı vlastnictv´ı praetorsk´ e neboli bonit´ arn´ı poskytuje stejnˇ eu ´ˇ cinnou ochranu jako civiln´ı pr´avo, opr´avnˇen´ı bonit´arn´ıho vlastn´ıka v podstatˇe shodn´ a s opr´ avnˇen´ımi kviritsk´eho vlastn´ıka – nejd´ele se setk´ av´ ame s rozd´ılem pˇri manumissi otroka, kdy se propuˇstˇen´ y otrok st´aval ˇr´ımsk´ ym obˇcanem jen tehdy, byl-li propuˇstˇen osobou, kter´a jej mˇela pln´ ym pr´avem“, tedy osobou, kter´ a byla jeho kviritsk´ ym vlastn´ıkem; byl-li propuˇ stˇ en bonit´ arn´ım ”vlastn´ıkem, obˇ canem se st´ at nemohl • posledn´ı zbytky rozd´ıl˚ u mezi civiln´ım a bonit´ arn´ım vlastnictv´ım odstranil Justini´ an; kaˇzd´ y vztah se pot´e jednotnˇe oznaˇcoval jako dominium“ ” POZOR! • bonit´ arn´ı vlastnictv´ı je moˇzn´e pouze u vˇ ec´ı mancipaˇ cn´ıch (pokud dojde k jejich pˇrevodu pouhou tradic´ı nam´ısto mancipace) • nemancipaˇ cn´ı vˇ eci lze pˇrev´ adˇet jakkoli, i neform´alnˇe → v u ´vahu zde pˇrich´az´ı pouze vlastnictv´ı kviritsk´ e ˇ * uˇcebnice RP (Kincl, Urfus - 1990), strany 159-160 103
2.20. USUCAPIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.20.
Usucapio
• vydrˇ zen´ı = origin´ arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´ eho pr´ ava • jeho podstatou je to, ˇze po urˇ citou dobu trvaj´ıc´ı faktick´ y vztah se mˇ en´ı ve vztah pr´ avn´ı → drˇ zba se mˇ en´ı ve vlastnick´ e pr´ avo • drˇzba (faktick´ y vztah) p˚ uvodnˇe jedin´ ym poˇzadavkem k vydrˇzen´ı; nakonec se poˇcet n´aleˇzitost´ı vydrˇzen´ı ust´ alil ´ ˇ ´ na pˇeti → PODMINKY PRO VYDRZENI: – res habilis – pˇredmˇetem vydrˇzen´ı mus´ı b´ yt vˇ ec zp˚ usobil´ a k vydrˇ zen´ı, k nabyt´ı vlastnick´eho pr´ ava – vylouˇ ceny: extrakomerci´ aln´ı vˇ eci, vˇ eci kraden´ e, vˇ eci peregrin˚ u, vˇ eci, jejichˇ z drˇ zba byla z´ısk´ ana n´ asil´ım, confinium, vˇ eci n´ aleˇ z´ıc´ı st´ atn´ı pokladnˇ e – titulus (iusta causa) – pr´ avem uznan´ y d˚ uvod – napˇr. uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy, zˇr´ızen´ı vˇena, darov´ an´ı, zaplacen´ı dluhu, drˇzba z´ısk´ ana okupac´ı vˇeci, jeˇz byla opuˇstˇena od nevlastn´ıka – bona fides (dobr´ a v´ıra) – vydrˇzitel byl pˇresvˇedˇcen, ˇze nabyt´ım drˇzby nezp˚ usobil nikomu u ´jmu - u lukrativn´ıho nabyt´ı vydrˇzen´ım potˇrebn´a celou dobu, u onerozn´ıho nabyt´ı drˇzby jen v momentˇe nabyt´ı vˇeci – possessio (drˇ zba) – corpus i animus, nen´ı to vˇsak prost´a drˇzba, n´ ybrˇz drˇzba kvalifikovan´a (je opˇrena o d˚ uvod) neboli civiln´ı; kaˇzd´ a ztr´ata drˇzby mˇela za n´asledek, ˇze vydrˇzen´ı bylo pˇretrˇzeno, nast´ avala uzurpace (nutno drˇzbu znovu nab´ yt); vydrˇzen´ı pokraˇ cuje i v osobˇ e dˇ edicovˇ e – tempus (ˇcas, uplynut´ı vydrˇzec´ı doby) – 1 rok pro movitosti, 2 roky pro nemovitosti
Preskripce 143
• civiln´ı usucapio se nevztahovala na provinˇ cn´ı pozemky nebo peregriny → vznikla longi temporis praescriptio • vych´ az´ı z jin´e praxe → kaˇzd´ y, kdo v urˇ cit´ e lh˚ utˇ e svoje opr´ avnˇ en´ı neuplatn´ı ˇ zalobou, ztr´ ac´ı po uplynut´ı t´ eto lh˚ uty takovou moˇ znost (promlˇcuje ji) • drˇ zitel˚ um provinˇ cn´ıch pozemk˚ u (ˇr´ımsk´ ym obˇcan˚ um i peregrin˚ um), kteˇr´ı pozemek drˇzeli dlouho a jejichˇz drˇzba byla od˚ uvodniteln´ a ˇr´ adnou kauzou, byla proti vlastn´ıkovˇe ˇzalobˇe poskytov´ana procesn´ı obrana (ta mohla odrazit vlastn´ıkovu ˇzalobu, pokud vlastn´ık dlouho neuplatnil sv´e pr´avo k pozemku) • pozdˇeji takov´ y dlouhodob´ y drˇzitel mohl ˇz´adat vyd´ an´ı vˇ eci, pokud mu byla odˇ nata (dokonce i proti p˚ uvodn´ımu vlastn´ıkovi!) • d´ elka vydrˇ zec´ı doby: 10 let mezi pˇ r´ıtomn´ ymi (kdyˇz ˇzil vlastn´ık a vydrˇzitel ve stejn´e obci) a 20 let mezi nepˇ r´ıtomn´ ymi • platila sukcese drˇ zby pˇ ri dˇ edick´ e posloupnosti • postupnˇe preskripce a usucapio spl´ yvaly → justini´ ansk´ e pr´ avo: – vydrˇ zen´ı ˇ r´ adn´ e - vydrˇzec´ı doba pro movitost 3 roky, nemovitost 10 let mezi pˇ r´ıtomn´ ymi a 20 mezi nepˇ r´ıtomn´ ymi – vydrˇ zen´ı mimoˇ r´ adn´ e - promlˇcen´ı vlastnick´e ˇzaloby, vydrˇzec´ı doba 30, popˇ r. 40 let (proti kostel˚ um a nadac´ım) + bona fides v dobˇe nabyt´ı drˇzby; titulus nebylo nutno dokazovat * uˇcebnice str. 175–179; * semin´ aˇr prof. Skˇrejpka
2.21.
Accessio
• akcese = origin´ arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´ eho pr´ ava • nabyt´ı vlastnictv´ı pˇ r´ır˚ ustkem - doch´ az´ı k nˇemu spojen´ım dvou vˇ ec´ı, jeˇ z byly doposud samostatn´ ym pˇ redmˇ etem pr´ av, pˇ riˇ cemˇ z jedna z nich ztr´ ac´ı svoji samostatnost a st´ av´ a se trvalou souˇ c´ ast´ı vˇ eci druh´ e (napˇr. zakoˇrenˇen´ım stromu do pozemku se strom st´av´a souˇc´ast´ı pozemku) • vˇec, kter´ a ztr´ ac´ı spojen´ım hospod´ aˇrskou funkci, se st´av´a majetkem vˇeci, jeˇz svou hospod´aˇrskou funkci neztratila • spojen´ı dvou vˇ ec´ı movit´ ych se posuzovalo individu´alnˇe - obecnˇe bylo rozhoduj´ıc´ım, kter´a ze spojen´ ych vˇec´ı ztr´ ac´ı spojen´ım svou samostatnou hospod´aˇrskou funkci • doch´ az´ı-li ke spojen´ı s vˇ ec´ı nemovitou, povaˇzuje se tato vˇec za hlavn´ı (jej´ı funkce ve spojen´em celku pˇrevl´ ad´ a) – pravidlo superficies solo cedit (povrch ustupuje p˚ udˇe) = vˇse, co je pevnˇe spojeno s pozemkem, je souˇc´ ast´ı pozemku a proto i vlastnictv´ım vlastn´ıka pozemku 104
2.22. FRUCTUS
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– dosavadn´ı vlastn´ık vˇ ec´ı, kter´e spojen´ım s pozemkem ztratily svou samostatnost, k nim nemohl uplatˇ novat svoje vlastnick´ e pr´ avo, nemohl je vindikovat, ani pokud doˇslo pozdˇeji k jejich oddˇelen´ı (pˇr. pozdˇejˇs´ı vykop´ an´ı stromu) – v´ yjimku tvoˇr´ı stavebn´ı materi´ al zastavˇen´ y do ciz´ı budovy nebo viniˇcn´e tyˇce, uˇzit´e na ciz´ı vinici – vlastn´ık po oddˇelen´ı mohl uplatnit sv´e pr´avo, nemohl se vˇsak oddˇelen´ı dom´ahat • moˇzno i nab´ yt vlastnictv´ı akces´ı v pˇr´ıpadˇe rozˇ s´ıˇ ren´ı plochy pozemk˚ u - muselo j´ıt o pozemky, jejichˇz hranice byly d´ any pˇrirozen´ ymi mezemi (ager arcifinius) – napˇr. novˇe vznikl´ y pozemek (opuˇstˇen´e ˇreˇciˇstˇe, novˇe vznikl´ y ostrov) se dˇel´ı mezi vlastn´ıky pobˇreˇzn´ıch pozemk˚ u; u pozemk˚ u dan´ ych v´ ymˇerou u ´ˇredn´ıch zemˇemˇeˇriˇc˚ u (ager limitatus) jde o vˇec niˇc´ı a jsou tedy pˇredmˇetem voln´e okupace • proti akcesi lze pouˇz´ıt condictio sine causa (kondikce z bezd˚ uvodn´eho obohacen´ı) = ˇzaloba proti bezd˚ uvodn´emu obohacen´ı, jehoˇz titul neexistoval jiˇz v dobˇe vzniku • akces´ı bylo moˇzno rozˇs´ıˇrit leˇ z´ıc´ı poz˚ ustalost • pozn. namalov´ an´ı obrazu je vˇzdy akcese, ne specifikace - mal´ıˇrsk´e barvy jsou cennˇejˇs´ı neˇz pl´atno (resp. dˇrevˇen´ a foˇsna), st´ avaj´ı se vˇec´ı hlavn´ı a pl´ atno jakoby pˇrir˚ ust´a k vˇeci hlavn´ı ˇ ımsk´e pr´ * uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), str. 180-181, margin´ al. ˇc´ısla 293, 365 a 388
2.22.
Fructus
• plody • pˇ rirozen´ e - fructus naturales (organick´e, anorganick´e) X pr´ avn´ı - fructus civiles (pˇr. u ´roky, n´ajemn´e) • pravideln´ y, hospod´ aˇ rsk´ y a hmotn´ y v´ ytˇ eˇ zek plodonosn´ e vˇ eci, a to vˇseho druhu, nejen pozemku jako plodiny a ovoce, n´ ybrˇz i ml´eko, ml´ ad’ata chovan´ ych zv´ıˇrat, vlna aj., nikoli vˇsak maso nebo koˇzeˇsina (v´ ytˇeˇzek nikoli pravideln´ y) nebo dˇeti otrokynˇe (v´ ytˇeˇzek nikoli hospod´aˇrsk´ y) apod. • v ˇsirˇs´ım smyslu nerosty (tˇrebaˇze zmenˇsuj´ı podstatu plodonosn´ı vˇeci), v´ ynos z pr´ace otrok˚ u aj. • plody pˇripadaly v z´ asadˇe vlastn´ıkovi plodonosn´e (mateˇrsk´e) vˇeci, jin´emu vˇecnˇe opr´avnˇen´emu jen z nˇejak´eho zvl´ aˇstn´ıho d˚ uvodu • nabyt´ı plod˚ u = origin´ arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´eho pr´ava 1. separac´ı (oddˇelen´ım od plodonosn´e vˇeci) – vlastn´ıkem plodonosn´ e vˇ eci – drˇ zitelem v dobr´ e v´ıˇ re (bona fidei possessor) - nab´ yval vlastnictv´ı k plod˚ um, i kdyˇz plodonosn´ a vˇec, kterou drˇzel, byla vylouˇcena z ˇr´adn´eho vydrˇzen´ı – emfyteutou (pacht´ yˇr) - nab´ yv´a vlastnictv´ı derivativnˇ e, z v˚ ule vlastn´ıka - traditio brevi manu 2. percepc´ı (sklizn´ı) – poˇ zivatelem (usufruktu´ aˇr) • plody mohly b´ yt zastaveny 1. jako souˇ c´ ast zastaven´ e vˇ eci, za pˇredpokladu, ˇze z´astavce k nim z´ısk´av´a oddˇelen´ım vlastnick´e pr´ avo; z´ astavn´ı vˇeˇritel byl opr´ avnˇen, ale i povinen tˇeˇzit plody a jejich hodnotu musel odeˇc´ıst od pohled´ avky (nejdˇr´ıve od u ´rok˚ u, pak i od kapit´alu) X bylo moˇzn´e dohodnout, ˇze plody maj´ı pˇripadnout vˇeˇriteli nam´ısto u ´rok˚ u 2. samostatnˇ e • poz˚ ustalost a plody – poz˚ ustalost se m˚ uˇze zvˇetˇsit oddˇelen´ım plod˚ u – plody, kter´e pˇribyly po z˚ ustavitelovˇe smrti, mohly b´ yt vym´ah´any dˇedickou ˇzalobou
ˇ ımsk´e pr´ * uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), margin´ al. ˇc´ısla 296, 323, 325, 388 a 394; * http://www.prf.cuni.cz/intervalla vp2.doc; *
2.23.
Z´ anik vlastnictv´ı
z v˚ ule vlastn´ıka: 105
2.24. POSSESSIO – POJEM A OBSAH
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• derelikce (opuˇstˇen´ı) - vzd´ an´ı se nˇejak´e vˇeci, vˇec se st´av´a vˇec´ı niˇc´ı a je ponech´ana voln´e okupaci • zniˇ cen´ı vˇ eci – faktick´e i pr´ avn´ı, dle ius abutendi (pr´avo vˇec zniˇcit) • zcizen´ı - dobrovoln´e postoupen´ı vlastnick´eho pr´ava nˇekomu jin´emu (prodej, darov´an´ı) bez a proti v˚ uli majitele: • konfiskace – odjemut´ı vˇeci vlastn´ıkovi bez n´ ahrady – tento pojem nebyl zn´ am´ y → zabaven´ı majetku z trestu se naz´ yvalo publicatio bonorum“ ” – pˇr´ıˇcinou rozsudek v trestn´ı vˇ eci - za trest, r˚ uznˇe velk´e ˇc´asti majetku • expropriace – vyvlastnˇen´ı za n´ ahradu – ve veˇ rejn´ em z´ ajmu – pouze ve v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech • origin´ arn´ı zp˚ usoby nab´ yv´ an´ı - napˇr. specifikace, akcese → vlastn´ık se m˚ uˇze br´anit pomoc´ı condictio sine causa (bezd˚ uvodn´e obohacen´ı) • vylouˇ cen´ı vˇ eci z pr´ avn´ıho obchodu - vˇec z reˇzimu in commercio se st´av´a prohl´aˇsen´ım vˇeci za posv´ atnou ˇci zasvˇecenou vˇec´ı v reˇzimu extra commercium • smrt - fyzick´ a i pr´ avn´ı (kapitisdeminuce) * uˇcebnice - 189 a 190; * errorek - st´ atnicov´e ot´ azky
2.24.
Possessio – pojem a obsah
= faktick´ a vˇ seobecn´ a moc nad vˇ ec´ı • vlastnictv´ı je panstv´ım pr´ avn´ım X drˇzba je panstv´ım faktick´ ym → nˇekdo se chov´a jako vlastn´ık (vˇec uˇz´ıv´ a, poˇz´ıv´ a, disponuje s n´ı...) • ˇ r´ımsk´ e pojet´ı drˇ zby vych´ az´ı ze dvou v´ ychodisek: 1. pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze faktick´ y stav odpov´ıd´ a stavu pr´ avn´ımu - drˇzba v tomto smyslu povaˇzov´ ana za projev vlastnick´eho pr´ ava, drˇzitelem je pˇredevˇs´ım vlastn´ık 2. na druh´e stranˇe poˇc´ıtalo ˇr´ımsk´e pr´avn´ı myˇslen´ı s t´ım, ˇze nemus´ı b´ yt naprost´ y soulad mezi stavem pr´ avn´ım a faktick´ ym, ˇ ze drˇ zba m˚ uˇ ze vystupovat jako sv´ ebytn´ y jev, zejm´ena tehdy, je-li jin´ y subjekt vlastn´ıkem a jin´ y drˇzitelem vˇeci → drˇzba jako faktick´ y stav nen´ı samostatn´ ym pr´ avem, ale pouhou skuteˇcnost´ı, kterou se projevuje vlastnick´e pr´avo • dva pˇ redpoklady drˇ zby: 1. fyzick´ e ovl´ ad´ an´ı vˇ eci (corporalis possessio) - nejen fyzick´e sv´ır´an´ı, ale i moˇznost p˚ usobit na vˇec, kdykoli se n´ am zachce (napˇr. v˚ uz zaparkovan´ y v gar´aˇzi, pozemek) 2. v˚ ule ovl´ adat vˇ ec jako vlastn´ı (animus possidendi) - chut’ b´ yt vlastn´ıkem • animus je nezastupiteln´ y, naopak fyzick´ e ovl´ ad´ an´ı vˇeci m˚ uˇ ze zprostˇ redkovat jin´a osoba neˇz ta, kter´ a je povaˇzov´ ana za drˇzitele - pokud ˇslo o osobu podrobenou moci drˇzitelovˇe, v jej´ımˇz bezprostˇredn´ım fyzick´em ovl´ ad´ an´ı se vˇec nal´ezala (otrok – drˇzitelem byl p´an) – vˇec m˚ uˇze fyzicky ovl´ adat i nˇ ekdo jin´ y neˇz drˇzitel, pokud k n´ı m´a vˇ ecn´ e pr´ avo, zvl´aˇstˇe pak pr´ avo poˇz´ıvac´ı (usurfructus) – d˚ uleˇzit´e stanovit, kdy drˇ zba vznik´ a → bˇeˇz´ı vydrˇ zec´ı lh˚ uta + drˇzba je pr´ avnˇ e chr´ anˇ ena (praetorsk´ ymi interdikty) • pˇ redmˇ etem drˇ zby mohla b´ yt jen vˇec, kter´a mohla b´ yt pˇredmˇetem vlastnick´eho pr´ava – vˇ ec sloˇ zen´ a → pˇredmˇetem drˇzby je celek (pokud spojen´ı trv´a, jednotliv´e souˇc´asti pˇredmˇetem drˇzby b´ yt nemohou) – vˇ ec hromadnou jako celek drˇ zet nelze – spoluvlastnictv´ı - drˇzba n´ aleˇz´ı vˇsem spoluvlastn´ık˚ um dohromady; uskuteˇcn ˇuj´ı ji podle sv´ ych pod´ıl˚ u
106
2.24. POSSESSIO – POJEM A OBSAH
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Detence 144
• pˇ rirozen´ a drˇ zba (naturalis possessio) = drˇ zba nevedouc´ı k vydrˇ zen´ı, drˇzitel m´a pouze corpus, ale ne animus → nechce se st´ at vlastn´ıkem - nˇekdo m´a vˇec u sebe, nikoli vˇsak pro sebe - proto, ˇze si ji vyp˚ ujˇcil, najal, pˇrijal do u ´schovy nebo obstar´ aval ciz´ı z´aleˇzitost z ochoty • povaˇzov´ ana za drˇzbu, kter´ a nem˚ uˇze b´ yt projevem vlastnick´eho pr´ava → nebyla tak´e jako drˇzba chr´ anˇ ena, nemoˇznost zaˇz´ adat o praetorsk´ y interdikt • jistou v˚ uli vˇsak lze u detentora pˇredpokl´adat, nejde vˇsak o v˚ uli p˚ usobit na vˇec jako vlastn´ı (detentorem nen´ı napˇr. sp´ıc´ı osoba, kter´e je vˇec vloˇzena do ruky)
Klasifikace drˇ zby 145
• • • • •
civiln´ı - vede k vydrˇzen´ı neciviln´ı = pˇrirozen´ a = detence interdiktn´ı neinterdiktn´ı v dobr´ e v´ıˇ re (bonae fidei possessio) - takov´ y drˇzitel nemus´ı b´ yt pˇresvˇedˇcen, ˇze je vlastn´ıkem vˇeci (nˇekdy velmi dobˇre v´ı, ˇze nen´ı), staˇc´ı, je-li pˇresvˇedˇcen, ˇze svou drˇzbou nep˚ usob´ı nikomu u ´jmu • ve zl´ e v˚ uli (malae fidei possessio) - zlodˇej, lupiˇc nebo i nepoctiv´ y n´alezce • spravedliv´ a (possessio iusta) • nespravedliv´ a (possessio iniusta); napˇr. drˇzba z´ıskan´a kr´adeˇz´ı je drˇzbou ve zl´e v´ıˇre a z´aroveˇ n drˇzbou nespravedlivou
Odvozen´ a drˇ zba 146
• postaven´ı odvozen´eho drˇzitele nˇekde mezi detenc´ı a drˇzbou • osoba, kter´ a na vˇec p˚ usob´ı, je sice v j´ adˇre detentorem, nicm´enˇe jde o mimoˇr´adn´e vztahy, jejichˇz u ´ˇcelem bylo vylouˇcit doˇcasnˇe vlastn´ıkovo p˚ usoben´ı na vˇec, takˇze osoba, kter´a vˇec ovl´adala, mˇela stejnou ochranu jako drˇzitel → 1. z´ astavn´ı vˇ eˇ ritel u ruˇcn´ı z´ astavy (zajiˇstˇen´ı pohled´avky) 2. sekvestor - nestrann´ y uchovatel vˇeci bˇehem soudn´ıho sporu 3. prekarista - m´ a p˚ ujˇcenou vˇec zadarmo bez ˇcasov´eho omezen´ı (prekarium = v´ yprosa)
Ztr´ ata drˇ zby 147
• drˇzba zanikne, odpadne -li alespoˇ n jeden z jej´ıch prvk˚ u (corpus, animus) 1. ztr´ ata drˇ zby corpore – drˇzitel ztr´ ac´ı moˇznost p˚ usobit na vˇec fyzicky; doˇcasn´e pˇreruˇsen´ı zpravidla ke ztr´ atˇe drˇzby nevedlo • kaˇzd´ a takov´ a ztr´ ata drˇzby m˚ uˇze b´ yt doprov´azena t´ım, ˇze drˇzbu nab´ yv´a nˇekdo jin´ y • klasick´e pr´ avo nepovaˇzovalo za ztr´atu drˇzby, doˇslo-li k opanov´an´ı pozemku bez vˇedom´ı dosavadn´ıho drˇzitele nebo v jeho nepˇr´ıtomnosti; drˇzbu ztr´ac´ı teprve, kdyˇz se drˇzitel o t´eto zmˇenˇe dozvˇedˇel a nic proti n´ı nepodnikl 2. ztr´ ata drˇ zby animo – drˇzitel d´ av´ a najevo v˚ uli, ˇze vˇec nechce d´ale ovl´adat jako vlastn´ık • nutn´ a zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´an´ı • projev v˚ ule konkludentnˇe, mlˇcky (drˇzitel nech´av´a trvale neobdˇelan´ y pozemek) 3. ztr´ ata drˇ zby animo et corpore – odpadnut´ı obou znak˚ u drˇzby; vˇzdy pˇri pˇred´an´ı vˇeci • drˇzba zanik´ a tak´e: – – – –
smrt´ı drˇ zitele z´ anikem vˇ eci z´ anikem pr´ avn´ı subjektivity drˇ zitele zajet´ım do otroctv´ı - upadl-li drˇzitel do zajet´ı a byl-li pozdˇeji osvobozen, nevztahovalo se na drˇzbu tzv. ius postliminii
* uˇcebnice str. 161-169 107
2.25. POSSESSIO – OCHRANA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.25.
Possessio – ochrana
ˇ ımˇe praetorsk´ • prostˇredkem drˇzebn´ı (possessorn´ı) ochrany byla v R´ a interdikta = z´ avazn´ eu ´ˇ redn´ı rozkazy, vyd´ avan´e praetorem z moci jeho magistr´atsk´eho imperia • obsah interdikt˚ u je pˇ rikazuj´ıc´ı ˇ ci zakazuj´ıc´ı, jedn´a se o mimosoudn´ı prostˇ redek ochrany • interdikt nen´ı ˇ zaloba! (drˇzba nen´ı pr´ avo, pouze pr´avo reflektuje, proto ani nem˚ uˇze b´ yt chr´anˇena jako pr´ avo) • jde v podstatˇe o rozhodnut´ı ve spr´ avn´ım ˇ r´ızen´ı, prozat´ım ˇreˇs´ı stav, neˇz vˇec dojde k soudu • dvoj´ı funkce pˇ ri ochranˇ e drˇ zby: 1. ochrana v´ ykonu vlastnick´ eho pr´ ava 2. vytvoˇ ren´ı klidn´ e atmosf´ ery pro pˇ r´ıpadn´ y vlastnick´ y spor • drˇzba je faktick´ y stav → podm´ınkou vyd´an´ı praetorsk´eho interdiktu jsou faktick´ e okolnosti - ruˇsen´ı, odnˇet´ı drˇzby • maj´ı charakter rychl´ ych opatˇren´ı – provizorn´ı charakter – maj´ı eliminovat nebezpeˇc´ı, smyslem je rychle zas´ ahnout • jde o rychlost, praetor to vyd´ av´ a na podkladˇe toho, jestli se to v budoucnu uk´aˇze jako pravdiv´e – ted’ mu nejde o spravedlnost - strana, kter´ a se zd´a poˇskozena, m˚ uˇze vyvolat soudn´ı proces
Klasifikace interdikt ˇ ´ RETINENCN I (interdicta retinendae possessionis)
148
• rozhoduj´ı o tom, kdo m´ a drˇzet, aby v˚ ubec mohl vzniknout spor – aby mohla b´ yt pod´ana vindikace, jeden ˇclovˇek tu vˇec mus´ı drˇzet v okamˇziku zah´ ajen´ı sporu → urˇ cuj´ı moment´ aln´ıho drˇ zitele → pˇredbˇeˇzn´e opatˇren´ı 1. interdictum Utrubi • k ochranˇe drˇzby u movitost´ı • drˇzitelem bude ten, kdo drˇ zel po vˇ etˇ s´ı ˇ c´ ast minul´ eho roku; moˇzn´e pˇripoˇc´ıst pˇrechoz´ı bezvadnou drˇzbu 2. interdictum Uti possidetis • k ochranˇe ruˇsen´e drˇzby u nemovitost´ı • drˇzitelem je ten, kdo drˇ z´ı v okamˇ ziku vyd´ an´ı interdiktu 3. obˇe interdikta nejsou koneˇ cn´ a, mohou se pˇrezkoum´avat • ten, komu je drˇzba pˇrizn´ ana, mus´ı drˇzet bezvadnˇe • vadn´ a drˇ zba - byla z´ısk´ ana n´ asil´ım, tajnˇ e (zp˚ usobem, kter´ y vyluˇcoval pˇredchoz´ıho drˇzitele v tom, aby se mohl br´ anit) nebo precarium (dlouhodob´e bezplatn´e uˇz´ıv´an´ı vˇeci, na ˇz´adost se vrac´ı) ← d˚ uvod pro navr´ acen´ı interdiktu ˇ ´ REKUPERACN I (interdicta recuperandae possessionis) • • • •
chr´ an´ı pouze nemovitosti, jedin´ ym c´ılem navr´ acen´ı ztracen´ e drˇ zby adresovan´e vˇzdy jedn´e stranˇe – ruˇsiteli nemovitosti nejsou pˇredmˇetem kr´ adeˇze (furtum) → mus´ı existovat jin´ y prostˇredek k jejich ochranˇe vˇzdy definitivn´ı a koneˇcn´ a rozhodnut´ı ve vˇeci
1. interdictum de vi • pokud n´ as nˇekdo zbav´ı drˇzby prost´ ym n´ asil´ım (rukou nebo nohou) • lze pouˇz´ıt pouze do 1 roku od okamˇziku, kdy k n´asiln´emu ˇcinu doˇslo • chr´ an´ı pouze drˇ zitele v dobr´ e v´ıˇ re 2. interdictum de vi armata • smˇeˇruje proti ozbrojen´ emu n´ asil´ı ← pouˇzito n´astroje (zbraˇ n, ˇst´ıt, brnˇen´ı), kter´ y posiluje prost´e n´ asil´ı; nebo prost´e n´ asil´ı sp´ achan´e v´ıce lidmi • kdykoliv pouˇziteln´e, nepromlˇ citeln´ e • chr´ anˇ en i drˇ zitel ve zl´ e v´ıˇ re 3. interdictum de precario • smˇeˇruje proti prekariu - pˇr´ıpad, kdy nˇekdo m´a vyp˚ ujˇcenou nemovitost na neomezenou dobu a na ˇz´ adost ji mus´ı vr´ atit; nen´ı drˇzitelem • pokud prekarista na vyzv´ an´ı vlastn´ıka nechce vr´ atit majetek, pouˇz´ıv´a se tento interdikt • ve lh˚ utˇe 30 let 108
2.26. IURA IN RE ALIENA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Vynutitelnost interdikt 149
• hrozba ˇ zaloby - neposlechla-li povinn´ a strana praetora, byla ˇzalov´ana; praetor se ptal poˇskozen´eho, na kolik si cen´ı vznikl´e ˇskody (estimace); o tuto (ˇcasto nadsazenou ˇc´astku) se pak vedl soudn´ı spor, praetor poskytoval poˇskozen´emu procesn´ı ochranu - n´ amitky • hrozba exekuce • hrozba vynucen´ e stipulace * Michal Skˇrejpek 21.12.2010 12.pˇredn´ aˇska; * uˇcebnice str. 164-166
2.26.
Iura in re aliena
• vˇ ecn´ a pr´ ava k vˇ eci ciz´ı – d´ avaj´ı opr´ avnˇen´emu moˇznost zvl´aˇstn´ıho, obsahovˇe pˇresnˇe vymezen´eho p˚ usoben´ı na vˇec, kter´ a nen´ı jeho vlastnictv´ım • pr´ avo absolutn´ı (chr´ anˇeno proti vˇsem), pˇ r´ım´ e a v´ yluˇ cn´ e, ne vˇ seobecn´ e (drˇzitel nevykon´av´ a vˇsechna opr´ avnˇen´ı, co vlastn´ık, obsah je pˇresnˇe urˇcen) • typy: 1. 2. 3. 4.
servitutes - viz 2.27 superficies - viz 2.31 emphyteusis - viz 2.31 z´ astavn´ı pr´ avo - viz 2.44
* pˇredn´ aˇska Skˇrejpek; * uˇc. str. 190 - 209
2.27.
Servitutes
• sluˇ zebnosti = obsahovˇ e omezen´ e vˇ ecn´ e pr´ avo uˇ z´ıvat, event. i poˇ z´ıvat vˇ ec, kter´ e je bud’ neoddˇ eliteln´ e (spojen´e s pozemkem → pozemkov´e sluˇzebnosti) nebo neoddˇ elitelnˇ e spjato s ˇ clovˇ ekem (sluˇzebnosti osobn´ı) • patˇr´ı mezi vˇ ecn´ a pr´ ava k vˇ eci ciz´ı • dˇr´ıve jen sluˇzebnosti pozemkov´ e (kter´e byly pˇresnˇe vymezeny – jen urˇcit´ y poˇcet pr´av), pak i osobn´ı
Rysy 150
• nikdo nesm´ı m´ıt sluˇ zebnost k vlastn´ı vˇ eci (nemini res sua servit) (nem˚ uˇze slouˇzit jeho vˇec) – vlastn´ık a ten, kdo je opr´ avnˇen ze sluˇzebnosti, jsou rozd´ıln´e osoby – pokud splynou v jednu, sluˇzebnost zanik´ a • servitus in faciendo nequit (sluˇzebnost nem˚ uˇze z´aleˇzet v kon´an´ı) - vlastn´ık vˇ eci nem´ aˇ z´ adnou pozitivn´ı povinnost – nemus´ı nic d´ avat (dare) ani konat (facere), mus´ı jen strpˇet (pati) a vykon´avat sv´e pr´avo jen tak, aby nebyla sluˇzebnost naruˇsena - t´ımto se liˇs´ı od vˇecn´eho bˇremene • v´ yjimka z tohoto pravidla: sluˇ zebnost n´ est bˇ remeno (servitus oneris ferendi) – vlastn´ık mus´ı nejen strpˇet, ale i napˇr. udrˇzovat svou budovu v dobr´em stavu • sluˇzebnosti nemohly b´ yt pˇ rev´ adˇ eny ˇ ci zcizov´ any
Klasifikace sluˇ zebnost´ı pozemkov´ a sluˇ zebnost - 2.28
151
• je vˇ eˇ cn´ a - plat´ı i pro pr´ avn´ıho n´ astupce • pozemek panuj´ıc´ı (praedium dominans), kter´emu slouˇz´ı pozemek sluˇ zebn´ y (praedium serviens) • vznik spojen´ y s hospod´ aˇ rsk´ ym vyˇ zit´ım pozemku osobn´ı sluˇ zebnost - 2.29 • v´ yraznˇe osobn´ı r´ az (prosp´ıvala jen urˇcit´e fyzick´e osobˇe) • doˇ casn´ a sluˇzebnost - zanik´ a nejpozdˇeji smrt´ı toho, ke kter´emu se vztahuje • alimentaˇ cn´ı funkce – vznik spojen k zajiˇstˇen´ı v´ yˇzivy ˇci ˇzivotn´ıch n´aklad˚ u urˇcit´e osoby (napˇr. pro pˇr´ıpad smrti pro pˇr´ıbuzn´e)
109
2.27. SERVITUTES
KAPITOLA 2. SKUPINA II
V´ ykon sluˇ zebnosti, pojem drˇ zby sluˇ zebnosti 152
• klasiˇct´ı pr´ avn´ıci v´ ykon sluˇzebnosti za drˇzbu nepovaˇzovali • avˇsak faktick´ y v´ ykon sluˇzebnosti byl praetorsky chr´ anˇ en podobnˇ e jako drˇ zba (ten, kdo se dom´ ahal interdiktu, musel dok´ azat, ˇze obsah sluˇzebnosti v urˇcit´em obdob´ı - napˇr. rok - skuteˇcnˇe vykon´aval) – jeˇstˇe u ´ˇcinnˇejˇs´ı ochrana praetora byla u poˇ z´ıvac´ıho pr´ ava – ochranu mˇel poˇzivatel za podobn´ ych podm´ınek jako n´ asilnˇe vypuzen´ y drˇzitel • Gaius: hovoˇr´ı o ususfruktu´ aˇri jakoby mˇel drˇzbu“ → pojem quasipossessio – jakoby drˇzba“ (pro vznik se ” ” poˇzaduje jedin´ y skuteˇcn´ y v´ ykon sluˇzebnosti s moˇznost´ı jej opakovat) • z´ ahy se objevuje nov´ a myˇslenka - iuris possessio – drˇzba pr´ava (pˇredmˇetem drˇzby je pr´avo samo jako vˇec nehmotn´ a – res incorporalis)
Vznik sluˇ zebnost´ı 153
• pr´ avn´ım jedn´ an´ım (form´ aln´ım ˇci neform´aln´ım) nebo pr´ avn´ı ud´ alost´ı (smrt´ı z˚ ustavitele v pˇr´ıpadˇe uveden´ı vykonavatele sluˇzebnosti v z´ avˇeti) • podm´ınky pro status pˇ revodce, aby vznikla slˇzebnost - mus´ı to b´ yt osoba, kter´a: 1. 2. 3. 4.
je vlastn´ıkem sluˇ zebn´ı vˇ eci m´ a zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´ kon˚ um nen´ı omezena v dispozici s vˇ ec´ı u civiln´ıch vˇ ec´ı musel b´ yt ten, kdo sluˇzebnost zˇrizoval, kviritsk´ ym vlastn´ıkem
Form´ aln´ı zp˚ usoby 154
1. mancipac´ı – venkovsk´e a poln´ı sluˇzebnosti; nabyvatel prohl´asil, ˇze m´a pr´avo chodit (po pˇresnˇe urˇcen´em) pozemku, a z´ aroveˇ n dodal, ˇze toto pr´ avo na nˇej bylo pˇrevedeno t´ımto kovem a vahami“ (podobnˇe se prohlaˇsovalo ” i u injurecesse) 2. injureces´ı – vˇsechny sluˇzebnosti 3. vindikaˇ cn´ım leg´ atem (pro pˇr´ıpad smrti) • mancipace/injurecese se mohla uˇz´ıt pro vznik sluˇzebnosti i jinak - pˇri bˇeˇzn´em pˇrevodu vlastnick´eho pr´ ava k pozemku se s pˇrevodem spojilo zˇr´ızen´ı sluˇzebnosti - t´ım mohla vzniknout dvoj´ı situace: 1. dedukce sluˇ zebnosti nebo ususfructu (deductio servitutis) – nabyvatel zˇrizoval sluˇzebnost ve prospˇech dosavadn´ıho vlastn´ıka pozemku, k nˇemuˇz z´ısk´aval mancipac´ı vlastnictv´ı 2. impozice sluˇ zebnosti (impositio servitutis) – nabyvatel nabyl vlastnictv´ı k pozemku a nav´ıc byla v jeho prospˇech zˇr´ızena sluˇzebnost k t´ıˇzi jin´eho pozemku, kter´ y byl ve vlastnictv´ı pˇrevodce – podm´ınkou proto bylo, ˇze pˇrevodce musel m´ıt ve vlastnictv´ı jeˇstˇe dalˇs´ı pozemky Neform´ aln´ı zp˚ usoby 155
1. dohodami a stipulacemi (pactionibus et stipulationibus) – v´ ychodiskem byla praxe v provinci´ıch – sluˇzebnost se zˇr´ıdila dohodou a vlastn´ık sluˇzebn´e vˇeci se zav´azal stipulac´ı, ˇze nebude sluˇzebnost ruˇsit 2. kvasitradice – vlastn´ık vˇeci dovolil opr´avnˇen´emu, aby poˇcal fakticky sluˇzebnost vykon´avat, a to na z´ akladˇe nˇejak´eho ˇra´dn´eho d˚ uvodu (iusta causa) – podobnˇe jako pˇri skuteˇcn´e tradici • justini´ ansk´e pr´ avo prosazovalo vznik sluˇzebnosti tˇemito neform´aln´ımi zp˚ usoby Dalˇ s´ı zp˚ usoby 156
1. soudn´ım rozhodnut´ım - adiudikac´ı – pˇri rozdˇelen´ı spoleˇcn´e vˇeci – obvykle soudce pˇriˇrknul vlastnictv´ı vˇeci jednomu vlastn´ıkovi a druh´emu pak sluˇzebnost 2. vydrˇ zen´ım – aˇz v justini´ ansk´em pr´ avu, pro vydrˇzen´ı byl potˇreba v´ ykon sluˇzebnosti v d´elce 10, resp. 20 let; ˇr´ adn´ y d˚ uvod a dobr´ a v´ıra se nevyˇzadovaly
110
2.28. SERVITUTES PRAEDIORUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Z´ anik sluˇ zebnost´ı 157
1. objektivnˇ e – nez´ avisle na v˚ uli stran • z´ anik sluˇ zebn´ e vˇ eci • zmˇ ena podstaty sluˇ zebn´ e vˇ eci (napˇr. u budov) • splynut´ı (konfuze, u poˇz´ıvac´ıho pr´ava konsolace) - pokud se spojilo vlastnictv´ı sluˇzebn´eho a panuj´ıc´ıho pozemku • z´ anik panuj´ıc´ıho pozemku - u pozemkov´ ych sluˇzebnost´ı • smrt opr´ avnˇ en´ eho - u osobn´ıch sluˇzebnost´ı • minim´ aln´ı kapitisdeminuc´ı (jen u poˇz´ıvac´ıho a uˇz´ıvac´ıho pr´ava) • nevykon´ av´ an´ım (pouze u pozemkov´ ych sluˇzebnost´ı, usu a ususfructu) – 1 rok u movitost´ı, 2 roky u nemovitost´ı (za Justini´ ana rozˇs´ıˇreno na 10/20 let); pokud ale sluˇzebnost vykon´aval nˇekdo jin´ y (u pozemkov´ ych sluˇzebnost´ı staˇcilo, ˇze kdokoli na pozemku se choval, jakoby sluˇzebnost vykon´ aval), k z´ aniku nedoch´ azelo • vydrˇ zen´ım svobody (ususcapio libartatis) – u domovn´ıch sluˇzebnost´ı – sluˇ zebn´ y pozemek byl uveden do stavu, kter´ y odporoval v´ ykonu sluˇ zebnosti (napˇr. stavba nad urˇcenou v´ yˇsi), a v takov´emto stavu z˚ ustal alespoˇ n dva roky 2. z v˚ ule stran • vzd´ an´ı se sluˇ zebnosti – jen formou injurecese 3. trv´ an´ı sluˇ zebnosti mohlo b´ yt d´ ale: • omezeno z v˚ ule stan na urˇ citou dobu • v´ az´ ano rozvazovac´ı podm´ınkou (jen u osobn´ıch sluˇzebnost´ı)
Ochrana sluˇ zebnost´ı 158
• sluˇzebnosti chr´ anˇeny vˇ ecn´ ymi ˇ zalobami, kter´e mˇely povahu vindikace sluˇ zebnosti (vindicatio servitutis), u poˇz´ıvac´ıho pr´ ava pak petitio ususfructus, projedn´an´ı takov´eto ˇzaloby se podobalo sporu o vlastnick´e pr´ avo • ˇ zalovan´ y vlastn´ık nemohl b´ yt donucen z´ uˇ castnit se jedn´ an´ı; jestliˇze skuteˇcnˇe nepˇriˇsel, mohl se ˇzalobce ujmout v´ ykonu sluˇzebnosti a d´ ale byl chr´anˇen pr´etorsk´ ym interdiktem • doˇslo-li ke sporu a ˇzalobce svoje pr´ avo dok´azal, byl ˇzalovan´ y vyzv´an, aby umoˇznil v´ ykon sluˇzebnosti, pokud neuposlechl, byl odsouzen k penˇ eˇ zit´ e kondemnaci ˇ ımsk´e pr´ * R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek, 3. dotisk 1. vyd´ an´ı): str. 190 - 200
2.28.
Servitutes praediorum
• pozemkov´ a sluˇ zebnost = vˇ ecn´ e pr´ avo, kter´ e d´ avalo vlastn´ıkovi jednoho pozemku (pozemek panuj´ıc´ı - predium dominant)moˇ znost omezenˇ e uˇ z´ıvat pozemek jin´ y (pozemek sluˇzebn´ y - predium serviens) • sluˇ zebnosti neregul´ ern´ı – pozdˇejˇs´ı ˇr´ımsk´e pr´avo pˇripouˇst´ı osobn´ı sluˇzebnosti, jejichˇz obsahem bylo opr´ avnˇen´ı typick´e pro pozemkovou sluˇzebnost • vznik kv˚ uli hospod´ aˇ rsk´ emu vyuˇ zit´ı pozemk˚ u • pozemek slouˇ z´ı pozemku (fundus fundo servit) - jde o vztahy mezi pozemky, nikoli mezi vlastn´ıky pozemk˚ u! • sluˇzebnost m´ a b´ yt pro pozemek uˇ ziteˇ cn´ a - nem´a slouˇzit k osobn´ımu prospˇechu, ale k objektivn´ı ekonomick´e potˇrebˇe • vˇetˇsinou sousedn´ı pozemky (ne vˇzdy sousedily pˇr´ımo) • sluˇzebnosti byly ned´ıln´ e - vztahuj´ı se k cel´emu pozemku; pokud doˇslo k re´aln´emu dˇelen´ı pozemku - u panuj´ıc´ıho dˇelen´ı rovn´ ym d´ılem vˇsem vlastn´ık˚ um solid´arnˇe, u sluˇzebn´eho individu´aln´ı ˇreˇsen´ı podle povahy sluˇzebnosti) • v´ ykon sluˇzebnosti musel prob´ıhat civiliter – omezovat majitele sluˇzebn´eho pozemku co nejm´enˇe • bezplatn´ e • vztahy trval´ e, vˇ eˇ cn´ e - trvaj´ı tak dlouho, dokud pozemky existuj´ı • povinnost´ı vlastn´ıka sluˇ zebn´ eho pozemku pouze pati (strpˇet v´ ykon sluˇzebnosti) a omitere (nem˚ uˇze tam postavit zed’, kter´ a by zabr´ anila sousedovi v pˇr´ıstupu), ne facere (nemus´ı tam vysek´avat kˇroviny, starat se o pozemek)
111
2.29. SERVITUTES PERSONARUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Klasifikace pozemkov´ ych sluˇ zebnost´ı ´ – mancipaˇcn´ı vˇeci VENKOVSKE
159
• sluˇ zebnosti cesty – pˇrechod pˇres ciz´ı pozemek – pr´ avo stezky (iter) – chodit nebo jet koˇ nmo – pr˚ uhon dobytka (actus) – pr´ avo cesty (via) – pr´ avo nejˇsirˇs´ı • sluˇ zebnosti vodn´ı – vodovod, odbˇer vody, nap´ajen´ı dobytka • pˇ risvojov´ an´ı v´ ytˇ eˇ zk˚ u z ciz´ıho pozemku - pr´avo pastvy, k´ acet stromy za u ´ˇcelem odbˇeru dˇr´ıv´ı, l´ amat k´ amen... ˇ ´ / DOMOVN´ MESTSK E I • • • •
pr´ avo na v´ yhled, pr´ avo na svˇ etlo (nesm´ım svoji budovu postavit nad urˇcitou v´ yˇsi) sluˇ zebnost nesen´ı bˇ remene - pr´ avo zapustit do sousedovy zdi ˇc´ast sv´e stavebn´ı konstrukce sluˇ zebnosti okapu - opr´ avnˇen´ı sv´ adˇet deˇst’ovou vodu na ciz´ı pozemek sluˇ zebnosti kloaky - opr´ avnˇen´ı sv´ adˇet neˇcistotu na sluˇzebn´ y pozemek stokou
ˇ ımsk´e pr´ * R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek, 3. dotisk 1. vyd´ an´ı): str. 192 - 195
2.29.
Servitutes personarum
• osobn´ı sluˇ zebnost = obsahovˇ e omezen´ e vˇ ecn´ e pr´ avo uˇ z´ıvat, event. i poˇ z´ıvat ciz´ı vˇ ec, kter´ e je neoddˇ elitelnˇ e spjato s ˇ clovˇ ekem • v´ yraznˇe osobn´ı r´ az - prosp´ıvala jen urˇcit´e fyzick´e osobˇe • doˇ casn´ a sluˇzebnost - zanik´ a nejpozdˇeji smrt´ı toho, ke kter´emu se vztahuje • alimentaˇ cn´ı funkce – vznik spojen k zajiˇstˇen´ı v´ yˇzivy ˇci ˇzivotn´ıch n´aklad˚ u urˇcit´e osoby (napˇr. pro pˇr´ıpad smrti pro pˇr´ıbuzn´e) • bezplatn´ e vztahy 1. usus • pr´ avo uˇ z´ıvac´ı = pr´ avo na osobn´ı uˇ z´ıv´ an´ı ciz´ı vˇ eci, kter´ e vyluˇ cuje tˇ eˇ zit plody (pokud ano, tak jen k bezprostˇredn´ı potˇrebˇe – ty pak m˚ uˇze zprostˇredkovat i ostatn´ım – pron´ajem voln´ ych prostor...) • uˇzivatel (usu´ aˇ r) mˇel vˇec uˇz´ıvat osobnˇe, nemohl proto toto pr´avo pˇ rev´ est na nˇ ekoho jin´ eho • postupnˇ e se toto pr´ avo rozˇ siˇ rovalo, za Justini´ana se jiˇz bl´ıˇzilo usufructu (i kdyˇz st´ale byla zachov´ ana urˇcit´ a omezen´ı – plody jen pro sebe a rodinu) • cautio usuaria – k zajiˇstˇen´ı, ˇze uˇzivatel bude uˇz´ıvat vˇec ˇr´adnˇe • toto pr´ avo bylo nedˇ eliteln´ e 2. ususfructus - viz 2.30 3. habitatio = pr´ avo bydlet zadarmo v ciz´ım domˇe nebo ciz´ım bytˇe – v´ yluˇcnˇe osobn´ı r´az, za Justini´ ana byl umoˇznˇen i pron´ ajem bytu 4. operae = pr´ avo v´ yluˇcnˇe a osobnˇe uˇz´ıvat ciz´ıho otroka ˇci zv´ıˇrete ˇ ımsk´e pr´ * R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek, 3. dotisk 1. vyd´ an´ı): str. 196 - 197
2.30.
Ususfructus
• pr´ avo poˇ z´ıvac´ı = pr´ avo uˇ z´ıvat ciz´ı vˇ ec a tˇ eˇ zit z n´ı plody tak, aby nebyla zmˇ enˇ ena jej´ı podstata (= souhrn z´ akladn´ıch vlastnost´ı, kter´ ymi je d´ano hospod´aˇrsk´e urˇcen´ı vˇeci) • pˇ redmˇ et usufructu – movitosti i nemovitosti, p˚ uvodnˇe ne vˇsak vˇeci spotˇrebiteln´e – na zaˇc´ atku princip´ atu ale bylo moˇzno zˇr´ıdit v z´avˇeti poˇz´ıvac´ı pr´avo k cel´emu sv´emu majetku → tedy i k vˇ ecem spotˇ rebiteln´ ym - odkazovn´ık nab´ yv´a vˇeci spotˇrebiteln´e tradic´ı do sv´eho vlastnictv´ı, ale zav´ aˇze se stipulac´ı (kterou potvrd´ı rukojm´ımi), ˇze po z´aniku poˇz´ıvac´ıho pr´ava vr´at´ı p˚ uvodn´ımu vlastn´ıku stejn´e mnoˇzstv´ı spotˇrebiteln´ ych vˇec´ı t´ehoˇz druhu • osobn´ı sluˇ zebnost 112
2.31. SUPERFICIES A EMPHYTEUSIS
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• z´ akladn´ı pr´ ava a povinnosti usufruktu´ aˇ re – pr´ avo vˇec uˇ z´ıvat a tˇeˇzit z n´ı plody - takov´e, kter´e bylo moˇzno povaˇzovat za pravideln´ y v´ ynos; nab´ yval k nim vlastnick´e pr´ avo aˇz percepc´ı – uˇz´ıvat vˇec tak, jak by to ˇcinil dobr´ y hospod´ aˇ r (ˇc´ast vytˇeˇzen´ ych plod˚ u tak napˇr. vynakl´adal na udrˇzen´ı vˇeci v p˚ uvodn´ım nezmˇenˇen´em stavu – doplˇ novat st´ado z ml´ad’at) • vlastn´ık – mohl poˇzadovat po usufruktu´ aˇri slib (kauci), kter´ ym se usufruktu´aˇr zavazoval, ˇze bude vˇec ˇr´adnˇe uˇz´ıvat a ˇze ji po skonˇcen´ı poˇz´ıvac´ıho pr´ ava vr´at´ı, popˇr. k n´ahradˇe ˇskody – nejpodstatnˇ ejˇ s´ı omezen´ı, kter´e vypl´ yvalo ze sluˇzebnost´ı; vlastn´ıkovi zb´ yvalo jen hol´e vlastnictv´ı (mohl s vˇec´ı disponovat jen tak, aby nebylo ohroˇzeno poˇz´ıvac´ı pr´avo) • z´ anik – smrt´ı opr´ avnˇ en´ eho; byl-li ususfructus zˇr´ızen ve prospˇech pr´ avnick´ e osoby, pak po sto letech • mohl b´ yt zˇr´ızen k ide´ aln´ı ˇ c´ asti vˇeci nebo nˇ ekolika osob´ am k jedn´ e vˇ eci (pˇripouˇstˇel se ˇc´asteˇcn´ y v´ ykon) ˇ ımsk´e pr´ * Kincl, J. – Urfus, V. – Skˇrejpek, M.: R´ avo, 2. vyd´ an´ı, str. 195 – 196
2.31.
Superficies a emphyteusis
• patˇr´ı mezi iura in re aliena
Superficies 160
• pr´ avo stavby na ciz´ım pozemku – dlouhodob´ y n´ajem pozemku, spojen´ y pro n´ajemce (superfici´ aˇ r) s opr´ avnˇen´ım postavit na pozemku stavbu a povinnost´ı platit pravideln´ y plat (solarium) • zˇrizov´ ano smlouvou (n´ ajemn´ı nebo trhovou), v n´ıˇz muselo b´ yt pˇresnˇe urˇceno solarium • v´ yjimka z pravidla superficies solo cedit - superfici´aˇr chr´anˇen podobnˇe jako vlastn´ık, mohl se stavbou volnˇ e disponovat, zboˇrit ji, zˇrizovat k n´ı vˇecn´a pr´ava k vˇeci ciz´ı, zastavit ji; vlastn´ık velmi omezen, mˇel pouze pr´ avo na solarium • dˇ ediˇ cn´ e, zciziteln´ e • postupnˇe superfici´ aˇr z´ıskal interdiktn´ı ochranu a praetorskou vˇecnou ˇzalobu
Emfyteusis 161
• dlouhodob´ y pacht poln´ıch pozemk˚ u • emfyteuta - pozemek mohl uˇz´ıvat i poˇz´ıvat, mohl mˇenit hospod´aˇrsk´e urˇcen´ı pozemku (mˇenit zemˇedˇelsk´e vyuˇzit´ı), nesmˇel jej ovˇsem zhorˇsit; vlastnictv´ı k plod˚ um nab´ yval origin´arnˇe jiˇz separac´ı • dˇ ediˇ cn´ e, zciziteln´ e pr´ avo • nesl n´ aklady na jeho udrˇzov´ an´ı a platil danˇ e a veˇrejn´e d´avky • emfyteuta povinen platit pachtovn´ e (vectigal) • neplat´ı-li emfyteuta pachtovn´e, nebo horˇs´ı-li pozemek, m˚ uˇze vlastn´ık emfyteutick´e pr´avo vypovˇ edˇ et • fungovalo po ˇ casovˇ e omezenou dobu - 99 let - symbolick´e ˇc´ıslo, pravdpˇepodobnˇe tˇri generace • pacht´ yˇr mohl sv´e pr´ avo zcizit → v takov´em pˇr´ıpadˇe se probouz´ı vlastnick´e pr´avo, pacht´ yˇr mus´ı vlastn´ıkovi ozn´ amit, ˇze chce na nˇekoho pˇrev´est svoje pr´avo → vlastn´ık: (a) do 2 mˇ es´ıc˚ u vyj´ adˇ r´ı souhlas k pˇrevodu pr´ava, ale n´aleˇz´ı mu 2 % z prodejn´ı ceny (laudemium), nebo (b) se do 2 mˇes´ıc˚ u nevyj´ adˇ r´ı, nebo (c) uplatn´ı pˇ redkupn´ı pr´ avo
V´ yvoj emfyteutick´ eho pr´ ava 162
• konec klasick´e doby – soukromn´ık˚ um d´ av´any do dlouhodob´eho (100 let) nebo trval´eho pachtu st´atn´ı a obecn´ı pozemky (vektig´ aln´ı pachty) • za c´ısaˇ rstv´ı - r˚ uzn´e formy dlouhodob´eho pachtu, u ´ˇcelem osadit neobdˇel´avanou p˚ udu; vztahy ke st´ atn´ı (veˇrejn´e) p˚ udˇe oznaˇcov´ any jako trval´ y pacht (ius perpetum), vztahy k p˚ udˇe c´ısaˇrsk´ ych velkostatk˚ u oznaˇcov´ any ius emphyteuticarium 113
2.32. OBLIGATIO – POJEM A DRUHY
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• principy emfyteuse za feudalismu uplatnˇeny na pr´avn´ı vztahy feud´aln´ıch poddan´ ych k p˚ udˇe • s t´ım souvis´ı i rozvoj pˇredstav o dˇ elen´ em vlastnictv´ı → dominium directum, dominium utile ˇ - 200-202 * uˇcebnice RP
2.32.
Obligatio – pojem a druhy
• odvˇetv´ı majetkov´eho pr´ ava: vˇecn´ a pr´ ava, obligaˇcn´ı pr´avo, dˇedick´e pr´avo • obligace = pr´ avn´ı vztah, ve kter´ em jedna strana (vˇ eˇ ritel - creditor) m˚ uˇ ze na z´ akladˇ e zvl´ aˇ stn´ıho d˚ uvodu (z deliktu nebo ze smlouvy) ˇ z´ adat na druh´ e stranˇ e (dluˇ zn´ık - debitor) urˇ cit´ e chov´ an´ı, at’ uˇ z pozitivn´ı nebo negativn´ı (opomenut´ı, nekon´ an´ı), strana druh´ a je pak povinna se t´ımto zp˚ usobem chovat, ruˇ c´ıc sv´ ym majetkem pro pˇ r´ıpad, ˇ ze by svou povinnost nesplnila • pr´ avn´ı pouto, kter´e spojuje dluˇzn´ıka s vˇeˇritele, a nikoho jin´eho → jedn´a se o relativn´ı pr´avo • vznik po pˇrekon´ an´ı natur´ aln´ıho hospod´ aˇrstv´ı • pˇ redpoklady: rozvinut´ a vˇecn´ a pr´ ava, rozvinut´e pr´avn´ı vˇedom´ı • vˇ ecn´ a pr´ ava (VP) x obligace (O) – VP zajiˇst’uj´ı vztahy dlouhodob´e x O dynamick´ e, mobilizuj´ı majetkov´e hodnoty – VP maj´ı absolutn´ı povahu, p˚ usob´ı erga omnes (proti vˇsem) x O maj´ı relativn´ı povahu, p˚ usob´ı jen proti nˇekomu – VP: ˇzaloby vˇecn´e - ˇzalovan´emu vznikaj´ı procesn´ı povinnosti aˇz po litiskontestaci x O: ˇzaloby z obligace - actiones in personam - mus´ı ˇzalovan´eho v intenci ˇr´adnˇe oznaˇcit, ˇzalovan´ y mus´ı spolupracovat s ˇzalobcem a magistr´ atem od sam´eho zaˇc´atku = defenzivn´ı povinnost ˇ zalovan´ eho • dluh (debitum) = dluˇzn´ıkova povinnost urˇcit´ ym zp˚ usobem jednat, poskytnout vˇeˇriteli plnˇen´ı - tato povinnost m˚ uˇze existovat sama o sobˇe a jeˇstˇe nemus´ı vytv´aˇret obligaci, o obligaci mluv´ıme, aˇz pokud pr´avn´ı ˇr´ad zaruˇcuje vˇeˇriteli, ˇze si v pˇr´ıpadˇe nesplnˇen´ı dluhu m˚ uˇze z majetku dluˇzn´ıka odejmout ekvivalent dluˇzn´eho plnˇen´ı jako n´ ahradu → dluˇzn´ık˚ uv majetek ve vztahu zvl´aˇstn´ı v´azanosti (p˚ uvodnˇe v´azanost osobn´ı, zruˇsil ji roku 326 p.n.l. lex Poetelia) • Gaiova bipartice d˚ uvod˚ u vzniku z´ avazku: obligace ze smlovy, obligace z deliktu • Justini´ anova kvadripartice d˚ uvod˚ u vzniku z´avazku: – – – –
kontrakt(obligace ze smlouvy) kvazikontrakt (obligace jakoby ze smlouvy) delikt (obligace z deliktu) kvazidelikt (obligace jakoby z deliktu)
• m˚ uˇze ovˇsem existovat i d˚ uvod, kter´ y jde nad r´amec kvadripartice - napˇr. u fideikomisu se jedn´a o ˇzalobu odkazovn´ıka v˚ uˇci dˇedici
Druhy ´ ´ ˇ´ PODLE PRAVA, KTERYM SE R ID´ I:
163
1. civiln´ı • v dobˇe formulov´eho procesu odpov´ıdala kaˇzd´e obligaci pˇr´ısluˇsn´a norma civiln´ıho pr´ava - byla in ius concepta (= stylizovan´ a podle civiln´ıho pr´ava), obligace musely m´ıt urˇcit´e typick´e znaky, urˇcitou formu • vznikaly z delikt˚ u, kter´e ius civile znalo (furtum, damnum iniuria datum, iniuria) a d´ale z kontrakt˚ u (tedy form´ aln´ıch nebo kauz´ aln´ıch) 2. praetorsk´ e • v praetorsk´em ediktu - spojen´ı actiones utiles (chr´anily vztahy analogick´e vztah˚ um z ius civile) a actiones in factum conceptae (chr´anily nov´e, ius civile nezn´am´e vztahy), pro v´azanost dluˇzn´ıka se neuˇz´ıvalo v´ yrazu obligatio, ale actione teneri (podl´ehat ˇzalobˇe) → pro tyto smlovy se neuˇz´ıv´a oznaˇcen´ı contractus, ale pactum • vznikaly tak´e z delikt˚ u, kter´e ius civile neznalo (vis ac metus, dolus) a d´ale i z neform´aln´ıch, avˇsak ani kauzou civiln´ımu pr´ avu nevlastn´ıch kontrakt˚ u (innomin´ atn´ı, kvazikontrakty a kvazidelikty, praetorsk´ e delikty, pacta, natur´ aln´ı obligace aj.) • v 6. stolet´ı za z´ avazn´e uzn´ any u ´mluvy jak´ehokoli druhu (i atypick´e obsahem), kter´e mˇely v´est k vz´ ajemn´emu plnˇen´ı a jedna ze stran jiˇz plnˇen´ı poskytla → za Justi´ana shrnuty tyto netypizovan´e kategorie re´ aln´ ych kontrakt˚ u nepojmenovan´ ych (contractus innominatus) 114
2.33. OBSAH OBLIGACE
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• za Justini´ ana st´ ale jeˇstˇe uzn´ av´ an princip typiˇcnosti smluv, je vˇsak natolik oslaben, ˇze justini´ ansk´e pr´ avo jiˇz stoj´ı de facto na prahu obecn´e z´avaznosti smluv (→ pacta sunt servanda - aˇz stˇredovˇek´e ˇr´ımskopr´ avn´ı ˇskoly) ˇ ˇ ˇ ´ PODLE OBSAHU, TJ. PREDM ETU PLNEN I - viz 2.33 (a) (b) (c) (d) (e)
dare - d´ at facere - konat omitere - zdrˇzet se pati - strpˇet praestare - odevzd´ avat, poskytovat (n´ahradu ˇskody)
˚ PODLE ZPUSOBU VZNIKU - viz 2.35 • • • •
obligace obligace obligace obligace
ze smlouvy - pozn.: nexum a fiducia st´aly mimo kontraktn´ı syst´em jakoby ze smlouvy z deliktu - byly starˇs´ı jakoby z deliktu
ˇ ´ ´ A POVINNOST´ PODLE ROZLOZEN I PRAV I • jednostrann´ e (unilaterales) - nerovnomˇern´e rozloˇzen´ı pr´av a povinnost´ı, pouze na jedn´e stranˇe existuje pr´ avo, na t´e druh´e pouze povinnost → jenom jedna stran´ a m´ a pr´ avo ˇ zalovat (napˇr. form´aln´ı kontrakty zaloˇzen´e na slibu + delikty) • dvoustrann´ e (bilaterales) – rovn´ e (equales) - vˇ zdy na obou stran´ ach existuje jak pr´ avo, tak povinnost; obˇe strany maj´ı k dispozici ˇzalobu (napˇr. emptio-venditio, locatio-conductio rei) – nerovn´ e (inequales) - jedna strana m´ aˇ zalobu k dispozici vˇ zdycky, druh´ a strana ji nˇ ekdy m´ a a nˇ ekdy nem´ a; z´ aleˇz´ı to vcelku na n´ahodˇe (depositum: deponent-vˇeˇritel, kter´ y vˇec ukl´ad´a, m´ a ˇzalobu na vyd´ an´ı vˇeci vˇzdycky; deposit´ aˇr-dluˇzn´ık m˚ uˇze uˇz´ıt ˇzalobu jen tehdy, kdyˇz se s´am stane vˇeˇritelem napˇr. deposit´ aˇr uschov´ av´ a psa, kter´ y zakousne jeho slepice → m´a n´arok na u ´hradu ˇskody) ˇ ˇ ımsk´e pr´ * KINCL, Jarom´ır; URFUS, Valentin; SKREJPEK, Michal. R´ avo. Praha: C.H.BECK, 1995. 386 s., ˇ ˇ ´ Michaela. R´ ˇ ımsk´e pr´ ISBN 978-80-7179-031-0. Odd´ıl V. R´ımsk´e pr´ avo obligaˇcn´ı; * ZIDLICKA, avo. Brno: Institut ˇ dalˇs´ıho vzdˇel´ av´ an´ı, 2002.112 s., ISBN 80-86629-01-5. C´ ast 6. Pr´ avo obligaˇcn´ı; * ADINKA - vypracovan´e st´ atnicov´e ot´ azky na Vakobobrech, ot´ azka ˇc. 29
2.33.
Obsah obligace
• obsah obligace = pˇ redmˇ et obligace = obligaˇ cni plnˇ en´ı • pˇredmˇetem obligace je plnˇen´ı, kter´e m´ a majetkovou hodnotu • obsah z´ avazku: – – – – –
dare - d´ at facere - konat omitere - zdrˇzet se pati - strpˇet praestare - poskytovat, odevzd´ avat (napˇr. n´ahrada ˇskody)
• aby byla obligace platn´ a, mus´ı m´ıt plnˇ en´ı nˇ ekter´ e n´ aleˇ zitosti – – – –
mus´ı b´ yt objektivnˇe fyzicky i pr´ avnˇe moˇzn´e nesm´ı m´ıˇrit proti z´ akon˚ um ˇci dobr´ ym mrav˚ um mus´ı b´ yt oceniteln´e v penˇez´ıch mus´ı b´ yt urˇcit´e (nelze prodat nˇejak´y d˚ um) - ˇc´asteˇcnˇe neurˇcit´e u obligac´ı alternativn´ıch a generick´ ych
• zmˇena pˇredmˇetu obligace – pokud se p˚ uvodn´ı plnˇen´ı st´ av´ a po uzavˇren´ı obligace nemoˇzn´ ym - plnˇen´ı n´ahradn´ı, n´ahrada ˇskody – prodlen´ı dluˇzn´ıka - viz 2.42
115
2.33. OBSAH OBLIGACE
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Obligace alternativn´ı X generick´ a 164
1. alternativn´ı • pˇredmˇet plnˇeni je ˇ c´ asteˇ cnˇ e neurˇ cit´ y proto, ˇze je urˇcen alternativnˇe, z alternativ se vˇsak mus´ı plnit jenom jedna • dvˇ e se dluˇ z´ı, jedno se pln´ı - v´ ybˇer zpravidla na stranˇe dluˇzn´ıka • dva zp˚ usoby, jak se m˚ uˇze promˇ enit na obligaci jednoduchou: – a) jedno z plnˇ en´ı se nebude vyˇ zadovat (na z´akladˇe pactum de una re non petenda) – b) jedno plnˇ en´ı se stane nemoˇ zn´ ym • POZOR! - alternativa facultas je nˇeco jin´eho - jedno se dluˇ z´ı, dvˇ e se pln´ı - m´ame jedno hlavn´ı plnˇen´ı, dluˇzn´ık se ale m˚ uˇze osvobodit t´ım, ˇze d´a nˇeco jin´eho (persona alieni iuris sp´ach´a delikt, jej´ı pater familias bud’ uhrad´ı ˇskodu, nebo por´ad potomka do doˇcasn´eho otroctv´ı) 2. generick´ a • i zde plat´ı ˇ casteˇ cn´ a neurˇ citost plnˇen´ı - d´ana t´ım, ˇze pˇredmˇetem obligace jsou vˇ eci genericky urˇ cen´ e, tzn. nez´ aleˇz´ı na individualitˇe vˇec´ı a je moˇzno je libovolnˇe zamˇen ˇovat → obligace zanik´ a jedinˇ e splnˇ en´ım, protoˇze vˇeci genericky urˇcen´e nemohou zaniknout (ani vis maior tomu nem˚ uˇze zabr´ anit)
Obligace d´ıln´ a X ned´ıln´ a 165
• praktick´ y v´ yznam v situaci, kdy se u jedn´e obligace objevuje v´ıce dluˇ zn´ık˚ u nebo vˇ eˇ ritel˚ u 1. d´ıln´ a • pˇredmˇet plnˇen´ı se d´ a rozdˇelit na plnˇen´ı ˇcasteˇcn´a (kter´a se v souˇctu rovnaj´ı celku) • kolik je subjekt˚ u, tolikr´ at se pln´ı (ˇclovˇek si nech´a dov´ezt koˇren´ı, najme ˇctyˇri lidi na vykl´ad´an´ı, kaˇzd´ y mus´ı vyloˇzit pouze ˇctvrtinu n´ akladu, nic v´ıc; kdyby n´ahodou zaˇcala bouˇrka, nen´ı povinen vykl´ adat d´ al; jedno, zda vyloˇz´ı n´ aklad za sv´ıt´ an´ı, nebo aˇz za soumraku) 2. ned´ıln´ a • pˇredmˇet plnˇen´ı se na ˇc´ asti rozdˇelit ned´a • vˇ sichni dluˇ zn´ıci mus´ı plnit z´ aroveˇ n (hudebn´ı kapela je najata na urˇcit´ y koncert, vˇsichni muzikanti mus´ı hr´ at souˇcasnˇe) • pln´ı-li jeden, ostatn´ı se osvobozuj´ı; tento dluˇzn´ık vˇsak nemˇel n´arok proti ostatn´ım dluˇzn´ık˚ um → mohl podle pr´ ava odm´ıtat plnˇen´ı cel´eho dluhu tak dlouho, dokud mu ostatn´ı nedaj´ı z´aruku, ˇze mu sv´e dluˇzn´e kv´ oty uhrad´ı • aˇz do Justiniana platilo, ˇze lze ˇ zalovat pouze plnˇ en´ı cel´ e
Obligace u ´ rokov´ a 166
• pokud jsou pˇredmˇetem u ´roky (usurae), jedn´a se o nesamostatnou obligaci, z´avislou na jin´e hlavn´ı (obligatio principalis) → sama existovat nem˚ uˇze, m´a akcesorickou povahu, nem˚ uˇze vzniknout sama o sobˇe,zanik´ a nejpozdˇeji se z´ anikem obligace hlavni • pˇredmˇetem hlavn´ı obligace b´ yv´ a pˇ enˇ eˇ zit´ a suma nebo nˇejak´e kvantum jinak genericky urˇ cen´ ych vˇ ec´ı, kter´e byly d´ any jako mutuum a u ´roky pak pˇredstavuj´ı do vedlejˇs´ı obligace vtˇelenou n´ahradu za uˇz´ıv´ an´ı ciz´ıho majetku • vznikala bud’ u ´ mluvou, nebo ze z´ akona (pˇri dluˇzn´ıkovˇe prodlen´ı) • nedovoloval se anatocismus (´ uroky z u ´rok˚ u)
N´ ahrada ˇ skody 167
• kdyˇz je pˇredmˇetem n´ ahrada vznikl´e ˇskody • ˇ skoda = damnum = u ´jma, kter´ a je vyj´adˇriteln´a v penˇez´ıch; materi´ aln´ı povahy (zabit´e zv´ıˇre) nebo nemateri´ aln´ı (ur´ aˇzka na cti) • 2 formy: 116
´ ´I OBLIGACE 2.34. NATURALN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
1. damnum emergens = skuteˇ cn´ aˇ skoda; to, o co se pˇr´ımo sn´ıˇzila cena majetku v d˚ usledku ˇskodn´e ud´ alosti 2. lucrum cessans = uˇ sl´ y zisk; to, o ce se nezv´ yˇsila cena majetku v d˚ usledku ˇskodn´e ud´alosti (soused m´ a psa v cenˇe 100 sesterci˚ u, v dobˇe jeho zabit´ı mˇel ovˇsem sjednanou dohodu, ˇze ho prod´a za 150 sesterci˚ u → pachatel mus´ı nahradit cel´ ych 150 sesteric˚ u) • damnum emergens + lucrum cessans = interesse = rozd´ıl mezi majetkov´ ym stavem poˇskozen´eho v dobˇe rozsudku a majetkem, kter´ y by poˇskozen´ y mˇel, kdyby ke ˇskodliv´emu n´asledku nebylo doˇslo • kdyˇ z se ˇ skodliv´ e n´ asledky stanou v d˚ usledku: – a) n´ ahody vyˇ sˇ s´ı = vis maior → dluˇ zn´ık je osvobozen z obligace, protoˇze ˇskoda by majiteli (vˇeˇriteli) vznikla tak jako tak (pˇr. dluˇzn´ık mus´ı vˇeˇriteli zaplatit za plodiny, kter´e nechtˇenˇe seˇzralo jeho zv´ıˇre, ale pokud by pak propukla pl´ısˇ nov´a epidemie - vis maior - a plody vˇsech ostatn´ıch pˇestitel˚ u shnily, shnily by i plody vˇeˇritele a ten by o nˇe pˇriˇsel tak jako tak, proto by byl dluˇzn´ık osvobozen); plat´ı ale jen u vˇec´ı individu´ aln´ı, ne u genericky urˇcen´ ych – b) n´ ahody niˇ zˇ s´ı = casus fortuiti → nezproˇ st’uj´ı dluˇ zn´ıka, je za nˇe zodpovˇedn´ y i bez sv´eho zavinˇen´ı pˇ redpoklady pro vznik dluˇ zn´ıkovy povinnosti nahradit ˇ skodu: • kauz´ aln´ı nexus = pˇ r´ıˇ cinn´ a souvislost – objektivn´ı spojitost jedn´ an´ı dluˇzn´ıka se vzniklou u ´jmou • culpa = zavinˇ en´ı (v ˇsirˇs´ım slova smyslu) – subjektivn´ı vztah dluˇzn´ıka k zavinˇen´e ˇskodˇe – ˇreˇs´ı se uvˇedomˇen´ı si viny – odpovˇednost za ˇskodu m˚ uˇze proto n´est jen ˇclovˇek, nikoliv tˇreba jeho zv´ıˇre, protoˇze jen ˇclovˇek si je schopen uvˇedomit vinu (ale i zde v´ yjimky, protoˇze ne kaˇzd´ y ˇclovˇek je schopen n´est n´asledky za sv´e jedn´ an´ı → vyjmuti ti lid´e, kteˇr´ı nemaj´ı zp˚ usobilost k delikt˚ um) – dˇel´ı se na u ´ mysl (dolus) a nedbalost (culpa v uˇ zˇ s´ım slova smyslu) ˇ ˇ ımsk´e pr´ * KINCL, Jarom´ır; URFUS, Valentin; SKREJPEK, Michal. R´ avo. Praha: C.H.BECK, 1995. 386 s., ˇ ımsk´e pr´ ˇ ´ Michaela. R´ ˇ ımsk´e pr´ ISBN 978-80-7179-031-0. Odd´ıl V. R´ avo obligaˇcn´ı; * ZIDLICK A, avo. Brno: Institut ˇ ast 6. Pr´ dalˇs´ıho vzdˇel´ av´ an´ı, 2002.112 s., ISBN 80-86629-01-5. C´ avo obligaˇcn´ı; * ADINKA - vypracovan´e st´ atnicov´e ˇ ıman LS - ve tˇrech pr´ ot´ azky na Vakobobrech, ot´ azka ˇc. 30; * REZZY - R´ avn´ıch bloc´ıch (vˇecn´ a pr´ ava/ obligace/ dˇedic)
2.34.
Natur´ aln´ı obligace
• obligatio naturalis • vznik´ a dluh a pohled´ avka, ale nepˇristupuje ruˇcen´ı → vˇeˇritel nem˚ uˇze sv˚ uj n´arok vym´ahat ˇzalobou, nevymahateln´ e z´ avazky • pokud dluˇ zn´ık pln´ı dobrovolnˇ e, jedn´ a se o splnˇ en´ı ˇ r´ adn´ e → nem˚ uˇze se pak dom´ahat, aby mu bylo plnˇen´ı vr´ aceno (ani kdyby se odvol´ aval na omyl), vˇeˇriteli pˇr´ısluˇs´ı pr´avo soluti retentio (pr´avo podrˇzet splnˇen´e), dluˇzn´ık neplat´ı nedluh“ (indebitum), a proto mu nepˇr´ısluˇs´ı ˇzaloba z bezd˚ uvodn´eho obohacen´ı vˇeˇritele ” • obligace neˇ zalovateln´ a, ale platn´ a (mohla b´ yt z´akladem pro pr´avo z´astavn´ı, mohla b´ yt zajiˇstˇena rukojemstv´ım, mohla b´ yt uˇzita k novaci) pˇ r´ıˇ ciny vzniku natur´ aln´ıch obligac´ı: – chybn´ a kauza - nedodrˇzen´ı typov´e v´azanosti (commodatum - p˚ ujˇc´ım ti konˇe, ale nedohodneme se, na jak dlouho) – uplynut´ı promlˇ cec´ı lh˚ uty – nezp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı - smlouvy s otrokem, s osobami alieni iuris, s nedospˇelcem, kter´ y jednal bez poruˇcn´ıka • za Justini´ ana pˇribyly pˇr´ıpady, kdy: – vˇeˇritel ˇr´ adn´e obligace dopustil, aby se mu promlˇcela ˇzaloba – mravn´ı vztahy mezi ˇzalobcem a ˇzalovan´ ym nedovolaly uplatnˇen´ı n´aroku na soudˇe (mezi manˇ zely, osobami pˇr´ıbuzn´ ymi) 117
2.35. OBLIGATIO – VZNIK
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– za neˇ zalovateln´ e uzn´ any z´ avazky ze hry a s´ azky (hlavnˇe takto pˇreˇsla natur´aln´ı obligace do modern´ıho pr´ ava - viz § 845 z´ akona ˇc. 40/1964 Sb., obˇcansk´ y z´akon´ık, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u) ˇ ˇ ımsk´e pr´ * KINCL, Jarom´ır; URFUS, Valentin; SKREJPEK, Michal. R´ avo. Praha: C.H.BECK, 1995. 386 s., ˇ ´ Michaela. R´ ˇ ımsk´e pr´ ISBN 978-80-7179-031-0. s. 229-231; * ZIDLICK A, avo. Brno: Institut dalˇs´ıho vzdˇel´ av´ an´ı, 2002.112 s., ISBN 80-86629-01-5. s. 66
2.35.
Obligatio – vznik
• Justini´ anova kvadripartice d˚ uvod˚ u vzniku z´avazku: – – – –
kontrakt(obligace ze smlouvy) - viz 2.47 delikt (obligace z deliktu) - viz 2.48 kvazikontrakt (obligace jakoby ze smlouvy) - viz 2.65 kvazidelikt (obligace jakoby z deliktu) - viz 2.66
• pot´e pˇribyly jeˇstˇe: – re´ aln´ e kontrakty nepojmenovan´ e (innomin´atn´ı) - viz 2.63 – pakta (neform´ aln´ı dohody) - viz 2.68 • m˚ uˇze ovˇsem existovat i d˚ uvod, kter´ y jde nad r´amec kvadripartice - napˇr. u fideikomisu se jedn´a o ˇzalobu odkazovn´ıka v˚ uˇci dˇedici chyb´ı prameny
2.36.
Subjekty obligace
• • • • •
vˇeˇritel (creditor) a dluˇzn´ık (debitor) opr´ avnˇen´ı vˇeˇritele je nomen, povinnost dluˇzn´ıka je debitum (dluh) samotn´ a existence dluhu nezakl´ ad´ a obligaci, ta je zaloˇzena aˇz ve chv´ıli, kdy je dluh vymahateln´ y pr´ avem pˇri pˇr´ıpadn´e ˇzalobˇe mus´ı ˇzalovan´ y spolupracovat s ˇzalobcem i magistr´atem (defenzivn´ı povinnost) subjekty obligac´ı jsou jasnˇe vymezeny a veˇsker´a pr´ava a povinnosti se vytv´aˇrej´ı pouze mezi nimi a nik´ ym jin´ ym (relativn´ı p˚ usobnost) • osoby alieni iuris nab´ yvaj´ı pro sv´eho PF, osoby sui iuris m˚ uˇzou nab´ yvat pouze pro sebe • ruˇ cen´ı bylo ve starˇs´ıch dob´ ach zajiˇstˇeno vlastn´ı osobou (respektive rodinou), zruˇseno r. 326 pˇr. n. l. Poeteliov´ ym z´ akonem (Lex Poetelia), kdy se zavedlo majetkov´ e ruˇ cen´ı • k ruˇcen´ı se v´ aˇzou dva pojmy, kter´e fungovaly zejm´ena v zaˇc´atc´ıch ˇr´ımsk´eho st´atu: – fiducia je ruˇcen´ı vˇec´ı, kterou d´ a dluˇzn´ık vˇeˇritelovi, ten se zavazuje, ˇze vˇec po splnˇen´ı dluˇzn´ıkova z´ avazku vr´ at´ı – nexum je ruˇcen´ı osobou odliˇsnou od dluˇzn´ıka, typicky synem patera (dluˇzn´ık) • subjektem obligace nem˚ uˇ zou b´ yt napˇr´ıklad dˇ eti, ˇ s´ılenci nebo obecnˇe lid´e, kteˇr´ı postr´ adaj´ı zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı; byla-li pˇresto obligace uzavˇrena, vznik´a natur´aln´ı obligace (o kter´e rozhoduje pak rozhoduje PF, zda ji bude plnit)
1. jeden opr´ avnˇ en´ y a jeden v´ azan´ y 2. v´ıce opr´ avnˇ en´ ych i v´ azan´ ych • u dˇ elen´ ych z´ avazk˚ u - kaˇzd´ y pln´ı jen sv˚ uj pod´ıl dluhu • kumulativn´ı obligace - vˇsichni dluˇzn´ıci pln´ı obvykle n´ahradu ˇskody, typicky obligace z delikt˚ u-u ´ˇcelem nen´ı jen n´ ahrada ˇskody, ale i potrest´an´ı → kolik pachatel˚ u, tolikr´at moˇzno ˇzalovat a ˇz´adat plnˇen´ı • solid´ arn´ı obligace – aktivn´ı - v´ıce vˇeˇritel˚ u + jeden dluˇzn´ık – pasivn´ı - v´ıce dluˇzn´ık˚ u + jeden vˇeˇritel → dluˇ znick´ a solidarita - hlavn´ı dluˇzn´ık, kter´ y si p˚ ujˇc´ı ˇc´ astku, nen´ı jakoby na prvn´ım m´ıstˇe → vˇeˇritel nemus´ı j´ıt pˇrednostnˇe za n´ım, ale za kter´ ymkoli ruˇcitelem; aˇz v justini´ ansk´em pr´avu povinnost j´ıt nejdˇr´ıve za hlavn´ım dluˇzn´ıkem chyb´ı prameny 118
ˇ EN ˇ ´I 2.37. OBLIGATIO – ZAJIST
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.37.
Obligatio – zajiˇ stˇ en´ı
ˇ 1. OSOBN´ I ZALOBY (actiones in personam), viz 1.72 (a) civiln´ı (actiones in ius conceptae) • actiones bonae fidei • actiones stricti iuris (b) praetorsk´ e (actiones in factum conceptae) • • • •
jednor´ azov´ e, zaloˇzen´e na ops´an´ı skutkov´eho stavu actiones utiles = podobn´e, vzorem ˇzaloba civiln´ı poen´ aln´ı ˇ zaloby - viz 1.73 adjektick´ eˇ zaloby - viz 1.51 - ˇzalujeme nˇekoho jin´eho neˇz osobu, kter´a s n´ami uzavˇrela smlouvu nebo kter´ a n´ am zp˚ usobila ˇskodu (persona alieni iuris m˚ uˇze v r´amci peculia uzav´ırat smlouvy, takov´ y ˇclovˇek pak ˇzalovateln´ y pouze natur´alnˇe, druh´a strana proto m˚ uˇze uˇz´ıt adjektickou ˇzalobu na patera familias tohoto kontrahenta)
2. RUKOJEMSTV´ I - viz 2.38 • • • •
ruˇ cen´ı osobn´ı svobodou - ruˇc´ı bud’to dluˇ zn´ık, nebo tˇ ret´ı osoba vedlejˇs´ı dluˇzn´ıci zpoˇc´ atku odpov´ıdali nejen sv´ ym majetkem, ale i svou vlastn´ı osobou zruˇ seno 326 p.n.l. na z´ akladˇe lex Poetelia intercesse kumulativn´ı - kumulace osob na stranˇe vˇeˇritelsk´e nebo dluˇznick´e, pˇribr´an´ı dalˇs´ıch osob za u ´ˇcelem pos´ılen´ı postaven´ı vˇeˇritele; POZOR! - stejn´ y term´ın znamen´a i pravomoc magistr´ ata zruˇsit rozhodnut´ı kolegy-magistr´ ata (ius intercessionis)
´ ´ ´ 3. ZASTAVN I PRAVO - viz 2.44 • • • •
fiducia nexum pignus - viz 2.45 hypot´ eka - viz 2.46
4. SMLUVN´ I POKUTA (stipulatio poenae) • form´ aln´ı slib dluˇ zn´ıka uˇcinˇen´ y zpravidla stipulac´ı, ˇze pokud nebude plnit ˇr´adnˇe a vˇcas, zaplat´ı smluvenou pokutu ˇ ´ SOLIDARITA 5. DLUZNICK A chyb´ı prameny
2.38.
Osobn´ı zajiˇ stˇ en´ı obligace
Ve snaze zlepˇ sit postaven´ı vˇ eˇ ritele 168
• adstipulace – adstipul´ ator (vedlejˇs´ı vˇeˇritel) - n´ arok na stejn´e plnˇen´ı jako vˇeˇritel, avˇsak jde o obligaci mezi dluˇzn´ıkem a adstipul´ atorem, kter´ a m´ a akcesorickou povahu v˚ uˇci obligaci hlavn´ı (adstipul´ator m˚ uˇze jen pˇrijmout, nem˚ uˇze disponovat s obligac´ı) • vˇ eˇ ritelsk´ a solidarita – – – –
v´ıce subjekt˚ u je opr´ avnˇeno pˇrijmout plnˇen´ı od dluˇzn´ıka in solidum (jako celek) dluˇ zn´ık se plnˇ en´ım jednomu zproˇ st’uje z´ avazk˚ u v˚ uˇ ci ostatn´ım ˇspatnˇe proveden´ a ˇzaloba vede k z´ aniku ˇzalobn´ıho pr´ava ostatn´ıch vznik: bud’ napad´ a smrt´ı, odkazem nebo t´ım, ˇze dluˇ zn´ık stipuluje na stejn´ e ot´ azky (souˇcasnˇe pronesen´e) vˇ eˇ ritel˚ u 119
ˇ 2.39. PREVOD OBLIGACE
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Ve snaze poskytnout vˇ eˇ riteli hospod´ aˇ rskou jistotu 169
• aby se nemuselo do soudn´ıho sporu ˇ ´ DLUZN ˇ ´ • ZRIZOVAN E IKEM – konvenˇ cn´ı pokuta, z´ avdavek (arrha), constitutum debiti ˇ ´ JINYMI ´ • ZRIZOVAN E OSOBAMI = INTERCESSE 1. intercesse kumulativn´ı = intercessor se zavazuje vedle dluˇzn´ıka hlavn´ıho – dluˇ znick´ a solidarita ∗ kter´ ykoli z dluˇzn´ık˚ u m˚ uˇze zaplatit vˇeˇriteli cel´ y dluh a t´ım zbavuje ostatn´ı dluˇzn´ıky z´ avazku ∗ ˇspatnˇe proveden´ a ˇzaloba vede k z´aniku ˇzalobn´ıho pr´ava ostatn´ıch (= konzumpˇcn´ı u ´ˇcinek litiskontestace) ∗ vˇeˇritel m˚ uˇze po kter´emkoli z dluˇzn´ık˚ u poˇzadovat splnˇen´ı cel´eho dluhu – rukojemstv´ı ∗ k dluˇzn´ıkovi pˇristupuje tˇret´ı osoba (= vedlejˇs´ı dluˇzn´ık, fideiussor), jeˇz pˇrej´ım´a spoluzodpovˇednost za splnˇen´ı jeho z´avazku ∗ tento institut proˇsel dlouh´ ym v´ yvojem, ukonˇcen aˇz v pr´avu justini´ansk´em ∗ zˇ rizov´ ano stipulac´ı, tzv. adpromissio (verb´aln´ı form´aln´ı smlouva) ∗ rukojm´ı ruˇ c´ı za cel´ y dluh ∗ ruˇc´ı akcesoricky, tzn. pouze pokud trv´a hlavn´ı dluh ∗ beneficium excussionis - zavedl Justinij´an (533), rukojm´ı ruˇc´ı subsidi´arnˇe, tzn. teprve tehdy, kdyˇz vˇeˇritel marnˇe vym´ahal dluh na hlavn´ım dluˇzn´ıkovi (fideiussor star´eho pr´ ava ruˇcil spoleˇcnˇe s hlavn´ım dluˇzn´ıkem) ∗ beneficium divisionis - zavedl Hadri´an, pokud bylo nˇekolik rukojm´ıch, musel vˇeˇritel svou pohled´ avku rozdˇelit podle jejich poˇctu (p˚ uvodnˇe ruˇcili solid´arnˇe, starˇs´ı u ´prava trpˇela formalismem) ∗ postih (represe) - pr´ avo rukojm´ıho poˇzadovat od hlavn´ıho dluˇzn´ıka, aby jej odˇskodnil, pokud musel plnit s´ am vˇeˇriteli → mohl ˇz´adat, aby mu vˇeˇritel postoupil svou pohled´avku (hledˇelo se na to, jako by dluh koupil a tak se cess´ı stal vˇeˇritelem dluˇzn´ıka), tzv. beneficiumcedendarum actium · SC Vellaenum - zvl´aˇst´ı ustanoven´ı, kter´ ym bylo od roku 46 n.l. zak´az´ano ˇzen´ am pˇrej´ımat ciz´ı z´ avazky v jak´ekoli pr´avn´ı formˇe nebo se zaruˇcovat jako vedlejˇs´ı vˇeˇritel´e · funkci rukojemstv´ı plnily v ˇr´ımsk´em pr´avu i nˇekter´e smlouvy jin´e - mandatum qualificatum (pˇr´ıkaz u ´vˇerov´ y), praetorsk´ y slib constitutum debiti alieni 2. intercesse privativn´ı – intercessor se zavazuje m´ısto dluˇ zn´ıka; dluˇzn´ık˚ uv z´avazek pad´a – novace s v´ ymˇenou osob – soudn´ı proces s n´ ahradn´ıkem (v´ ymˇena osob) ˇ ˇ ımsk´e pr´ * KINCL, Jarom´ır; URFUS, Valentin; SKREJPEK, Michal. R´ avo. Praha: C.H.BECK, 1995. 386 s., ˇ ˇ ´ Michaela. R´ ˇ ımsk´e pr´ ISBN 978-80-7179-031-0. Odd´ıl V. R´ımsk´e pr´ avo obligaˇcn´ı, str. 237-8; * ZIDLICK A, avo. ˇ ast 6. Pr´ Brno: Institut dalˇs´ıho vzdˇel´ av´ an´ı, 2002.112 s., ISBN 80-86629-01-5. C´ avo obligaˇcn´ı; * ADINKA - vypracovan´e st´ atnicov´e ot´ azky na Vakobobrech, ot´ azka ˇc. 31
2.39.
Pˇ revod obligace
• obligace je ch´ ap´ ana jako vztah ryze osobn´ı → nepˇrech´azela na tˇret´ı osoby (s v´ yjimkou dˇedick´eho pr´ ava) • obligace je majetkov´ e povahy - ot´ azka o jej´ı pˇrevoditelnosti
120
´ 2.40. ZANIK OBLIGACE
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Novace 170
• nejstarˇs´ı ˇreˇsen´ı • obsah star´ e obligace se pˇ revede do nov´ e, star´ y z´avazek je zruˇsen nov´ ym, v r´amci pˇrevodu se provede v´ ymˇena osob - tzv. novace mezi nov´ ymi osobami (novatio inter novas personas) • plnˇ en´ı z˚ ust´ av´ a stejn´ e • pokud zruˇ s´ıme z´ akladn´ı obligaci, automaticky zanik´ a i to, co m´a v˚ uˇci tomuto z´avazku akcesorickou povahu → u ´roky, z´ astava • musela se realizovat pˇri pˇr´ısn´em form´ aln´ım verb´ aln´ım kontraktu ← byl neobl´ıben (nˇekdy pˇr´ıliˇs radik´ aln´ı a pro u ´ˇcastn´ıky nev´ yhodn´ y)
Procesn´ı zastoupen´ı 171
• v´ yhodnˇejˇs´ı zp˚ usob neˇz novace • prov´ adˇelo se pomoc´ı praetorsk´e formule v´ ymˇenou subjekt˚ u, v r´amci formulov´ eho procesu • v intenci se uvedlo jm´ eno p˚ uvodn´ıho vˇ eˇ ritele, ale v kondemnaci jm´ eno procesn´ıho z´ astupce (tj. nov´eho vˇeˇritele), dluˇzn´ık pal byl odsouzen v jeho prospˇech • bylo to nepraktick´e → t´eˇz neobl´ıbeno
Cesse 172
• doba c´ısaˇrsk´ a, definitivn´ı ˇreˇsen´ı, cesse z lat. cessi nebo cedo = postupuji/ustupuji • neform´ aln´ı dohoda mezi cedentem (vˇeˇritelem) a cession´ aˇ rem (nabyvatel pohled´avky) o postoupen´ı obligaˇcn´ıho n´ aroku, cession´ aˇr nab´ yval se vˇsemi vedlejˇs´ımi pr´avy • dluˇzn´ık se pak naz´ yv´ a debitor cessus, uchov´av´a si vˇsechny dˇr´ıvˇejˇs´ı n´amitky, kter´e mˇel proti cedentovi; cession´ aˇr mu to mus´ı ozn´ amit denunciac´ı • oba pˇri postoupen´ı sleduj´ı nˇejak´ y c´ıl (dar, prodej, spl´atka dluhu) → slouˇz´ı k proveden´ı kauzy • je perfektn´ı v okamˇ ziku dohody (cession´aˇr pohled´avkou m˚ uˇze disponovat, zanechat ji dˇedic˚ um) • cedent ruˇ c´ı za pravost pohled´ avky (nomen verum), ne za jej´ı vymahatelnost (nomen bonum); pˇri darov´ an´ı neodpov´ıd´ a ani za jedno • poˇc. 6.stol. Anastasi˚ uv z´ akon - cession´aˇr nesm´ı na dluˇzn´ıkovi dob´ yvat v´ıce, neˇz kolik s´am za cessi zaplatil • cess´ı nelze pˇ revz´ıt dluh!
Pˇ revzet´ı dluhu 173
• ve formulov´ em procesu (stejnˇe jako u procesn´ıho zastoupen´ı, jen s rozd´ılem, ˇze zamˇenˇen´ ymi subjekty jsou dluˇzn´ıci) • prost´ a dohoda nebyla platn´ a, protoˇze vˇeˇritel nab´ yval pr´ava v˚ uˇci nov´emu dluˇzn´ıkovi aˇz po litiskontestaci ˇ (Urfus, Kincl, Skˇrejpek), strany 234 a 235; * st´ * Uˇcebnice RP atnicov´e ot´ azky od errorka
2.40.
Z´ anik obligace
• na poˇc´ atku prost´ ym faktick´ ym zadostiuˇ cinˇ en´ım (jeˇstˇe kdyˇz byla obligace osobnostnˇe v´az´ana na pachatele protipr´ avn´ıho ˇcinu´ u), pozdˇeji zaplacen´ım v´ ykupn´ eho • v souvislosti s objeven´ım nexum jako z´ aruka plnˇen´ı dluhu nedeliktn´ıho musel pˇristupit jeˇstˇe form´ aln´ı akt (nexi liberatio), kter´ y ruˇsil dˇr´ıvˇejˇs´ı form´ aln´ı akt, kter´ ym bylo nexum zaloˇzeno → nauka o opaˇ cn´ em jedn´ an´ı (contrarius actio) • postupnˇe n´ azor, ˇze rozhoduj´ıc´ım momentem je jedinˇe skuteˇ cn´ e plnˇ en´ı a obligace tak mus´ı zaniknout i bez form´ aln´ıho opaˇ cn´ eho aktu
Solutio 174
• viz 2.41
121
´ 2.40. ZANIK OBLIGACE
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Novatio 175
• viz 2.43
Compensatio 176
• kompenzace = odeˇ cten´ı • vz´ ajemn´ e zapoˇ cten´ı pohled´ avek dvou osob, kter´ e si dluˇ z´ı - kdyˇz je vˇeˇritel souˇcasnˇe dluˇzn´ıkem sv´eho dluˇzn´ıka a dluˇzn´ık vˇeˇritelem sv´eho vˇeˇritele, mohou se dohodnout, ˇze si sv´e pohled´avky do v´ yˇse konkuruj´ıc´ı sumy odeˇctou a z˚ ustane pouze z´ avazek plnit pˇrebytek, jedn´a se o tzv. compensatio voluntaria (dobrovoln´ a kompenzace) → obligace tedy do v´ yˇse konkuruj´ıc´ı sumy zanik´a • nedojde li k dohodˇe, m˚ uˇze doj´ıt k odeˇcten´ı z moci u ´ˇredn´ı, napˇr. kdyˇz jeden z u ´ˇcastn´ık˚ u pod´a ˇzalobu, jedn´ a se pak o compensatio necessaria (nutn´a, soudn´ı) • iudicia stricta kompenzaci nedovolovala → praetor nutil ˇzalobce pod hrozbou pluspetice, aby ˇzalovali aˇz po odeˇcten´ı pohled´ avek • pozdˇeji ˇzalovan´emu povolena n´ amitka zl´eho u ´myslu (exceptio doli), kter´a taky nutila ˇzalobce, aby ˇzaloval aˇz po odeˇcten´ı • principy v justini´ ansk´ em pr´ avu: – kompenzovat lze pouze pohled´ avky vz´ ajemn´ e – pohled´ avky mus´ı b´ yt ˇ zalovateln´ e, dospˇ el´ e (splatn´e) a likvidn´ı (na soudˇe snadno zjistiteln´e a dokazateln´e) – obˇe mus´ı m´ıt pˇredmˇet plnˇ en´ı stejn´ eho druhu - napˇr. pen´ıze proti penˇez˚ um; nelze zapoˇc´ıtat plnˇen´ı smlouvy proti plnˇen´ı z deliktu; nen´ı ale nutn´ y tent´ yˇz pr´avn´ı d˚ uvod – proti nˇekter´ ym pohled´ avk´ am je kompenzace vylouˇ cena - napˇr. z kr´adˇeˇze, z depozita, z n´aroku st´ atn´ı pokladny na veˇrejn´e d´ avky, z nˇekter´ ych n´arok˚ u alimentaˇcn´ıch
Confusio 177
• splynut´ı, z´ anik obligace ipso iure • kdyˇ z osoba dluˇ zn´ıka a vˇ eˇ ritele splynou v jedno - napˇr. vˇeˇritel urˇc´ı dˇedicem pohled´avky sv´eho dluˇzn´ıka a pot´e zemˇre → dˇedic zdˇed´ı pohled´ avku, takˇze dluˇz´ı vlastnˇe s´am sobˇe
Prominut´ı dluhu 178
• z´ anik obligace, aniˇ z by vˇ eˇ ritel dos´ ahl uspokojen´ı sv´ eho n´ aroku • smlouva mezi dluˇzn´ıkem a vˇeˇritelem → dvoustrann´ e pr´ avn´ı jedn´ an´ı, smlouva je abstraktn´ı povahy a m˚ uˇze m´ıt nejr˚ uznˇejˇs´ı kauzu (dar, zˇr´ızen´ı vˇena apod.) • m´ a-li zaniknout ipso iure, mus´ı se prominut´ı prov´est stejnou formou jako zˇ r´ızen´ı: – form´ alnˇ e - acceptilatio ∗ podoba stipulace naruby - jedn´a se o tzv. actus contrarius ∗ pouze u z´ avazk˚ u zaloˇzen´ ych form´aln´ı smlouvou – neform´ alnˇ e - pactum de non petendo ∗ u ´mluva, ˇze se dluh nebude vym´ahat ∗ lze pouˇz´ıt u kaˇzd´e smlouvy ∗ neosvobozuje dluˇzn´ıka pˇr´ımo, ale cestou procesn´ı n´amitky
Concursus duarum causarum lucrativarum 179
• soubˇ eh dvou lukrativn´ıch d˚ uvod˚ u • obligace zanik´ a proto, ˇze vˇ eˇ ritel nabyl dluˇ zn´ y individu´ alnˇ e urˇ cen´ y pˇ redmˇ et obligace na z´ akladˇ e jin´ e kauzy • za justini´ ansk´ eho pr´ ava pak plat´ı, ˇze obˇ e kauzy musely b´ yt lukrativn´ı • napˇr. sbˇeratel obraz˚ u popros´ı kamar´ ada, aby pro nˇej obstaral obraz, a to bez protiplnˇen´ı (kauza je lukrativn´ı); pokud by jej vˇsak sbˇeratel dostal darem (kauza je tak´e lukrativn´ı), p˚ uvodn´ı z´avazek zanik´a 122
2.41. SOLUTIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Dalˇ s´ı zp˚ usoby 180
• na z´ akladˇe jin´ ych pr´ avn´ıch skuteˇcnost´ı (zejm´ena na z´akladˇe pr´avn´ıch ud´alost´ı): • z´ anik individu´ alnˇ e urˇ cen´ e vˇ eci (pˇri commodatu) X druhovˇe urˇcen´a vˇec zaniknout nem˚ uˇze → (vysvobozen´ı z mutua nen´ı moˇzn´e) • u ´ mrt´ı jedn´e nebo druh´e strany • splnˇ en´ı rezolutn´ı podm´ınky • vyprˇ sen´ı lh˚ uty - bˇeh ˇcasu • promlˇ cen´ı ˇ zaloby - bˇeh ˇcasu • osvobozuj´ıc´ı rozsudek • restitutio in integrum ˇ (Urfus, Kincl, Skˇrejpek), strany 239 - 243; * errorek - st´ * uˇcebnice RP atnicov´e ot´ azky
2.41.
Solutio
• soluce = splnˇ en´ı obligace • kdyˇz plnˇen´ı poskytl ten, kdo udˇelal, co sl´ıbil udˇelat • dluˇ zn´ık mus´ı plnit ˇ r´ adnˇ e, tedy: – – – –
to, co je pˇ redmˇ etem obligace (v´ yjimkou alternativa facultas, datio solutum) vˇ cas - na poˇz´ ad´ an´ı vˇeˇritele, rozumn´a lh˚ uta jen vˇ eˇ riteli - v´ yjimkou solid´ arn´ı vˇeˇritelstv´ı; pokud dluˇz´ıme osobˇe alieni iruis, pˇred´ame to jej´ımu PF na dohodnut´ em m´ıstˇ e - kde dluˇzn´ık bydl´ı a vyˇrizuje sv´e z´aleˇzitosti, tj. plat´ı danˇe
• pˇri alternativn´ı obligaci m˚ uˇze poskytnout i nˇeco jin´eho, jinak vˇzdy jen to, co je dluˇzen • pokud vˇ eˇ ritel pˇ rijme dobrovolnˇ e jin´ e plnˇ en´ı, zanik´a obligace ipso iure (bez dalˇs´ıho, pˇr´ımo) = n´ ahradn´ı plnˇ en´ı (datio in solutum) → existuj´ı pˇr´ıpady, kdy vˇeˇritel n´ahradn´ı plnˇen´ı ve sv´em z´ajmu pˇrijmout musel - z prost´eho d˚ uvodu, dluˇzn´ık tˇreba nemˇel pen´ıze, tak plnil pozemky • pln´ı se vˇzdy cel´e a u ´ pln´ e plnˇ en´ı - v´ yjimka je, kdyˇz dluˇzn´ık v´ yˇsi dluhu pop´ır´a, pln´ı jen tu ˇc´astku, kterou je ochoten plnit • plnˇen´ı m˚ uˇze za dluˇzn´ıka plnit i osoba tˇ ret´ı, dluˇzn´ık o tom vˇedˇet nemus´ı, osoba tˇret´ı tak m˚ uˇze ˇcinit i proti jeho v˚ uli; nejde uplatnit v pˇr´ıpadˇe plnˇen´ı neoddˇeliteln´eho od dluˇzn´ıka (napˇr. pˇri tvorbˇe umˇeleck´eho d´ıla) • kromˇe vˇeˇriteli lze plnit adstipulatorovi - vˇeˇritel vedlejˇs´ı, podobn´ y adstipulatorovi je solutionis causa adiectus (m´ a pouze opr´ avnˇen´ı pˇrijmout dluˇzn´ıkovo plnˇen´ı) • nen´ı-li stanoveno m´ısto a ˇ cas, m˚ uˇze dluˇzn´ık plnit kdykoli a kdekoli, vˇeˇritel jej pak m˚ uˇze kdykoli a kdekoli zaˇzalovat • plnˇen´ı je u vˇeˇritele vˇzdy jedn´ an´ı zcizovac´ı - vˇeˇritel se zbavuje sv´e pohled´avky - mus´ı k nˇemu b´ yt zp˚ usobil´ y → plnˇ en´ı nedospˇ elci bez pˇ r´ıtomnosti poruˇ cn´ıka dluˇ zn´ıka neosvobozuje • na d˚ ukaz plnˇen´ı se vyd´ avalo p´ısemn´ e potvrzen´ı (kvitance ˇci apocha) - Justini´an povoloval napaden´ı kvitance cestou ˇzaloby nebo procesn´ı n´amitky pouze do 30ti dn˚ u, pot´e se stala nenaˇr´ıkatelnou (vˇeˇritel si nemohl stˇeˇzovat, ˇze vydal kvitanci, aniˇz by dostal zaplaceno) • pokud dluˇ zn´ık nespln´ı ˇr´ adnˇe, ocit´ a se v prodlen´ı (mora debitoris)→ plat´ı u ´ roky z prodlen´ı, odpov´ıd´ ai za custodii (n´ ahodn´e poˇskozen´ı vˇeci), m˚ uˇ ze b´ yt ˇ zalov´ an • i vˇ eˇ ritel se m˚ uˇze ocitnout v prodlen´ı (mora creditoris) - pokud nevytvoˇr´ı prostˇred´ı - odm´ıt´ a pˇ rijmout plnˇ en´ı, nedostav´ı se na urˇ cit´ e m´ısto → dluˇzn´ık m˚ uˇze plnit i jinak, a pˇresto pr´avem; pokud se vˇeˇritel nedostav´ı, m˚ uˇze dluˇzn´ık uloˇ zit pen´ıze do st´ atn´ı pokladny a obligace zanik´a; pokud dluˇzn´ık vyˇcerp´ a vˇsechny moˇznosti, m˚ uˇze pˇredmˇet plnˇen´ı vyhodit (zkaˇzen´e potraviny) * uˇcebnice str. 145, 236, 239, 240; * Errorkovy v´ypisky; * st´ atnicov´e ot´ azky od Adinky (NA TY POZOR, SKREJPEK Z NICH NEBYL MOC NADSENY!)
2.42.
Prodlen´ı
• prodlen´ı - latinsky mora • jedn´ım z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u ke zmˇenˇe pˇredmˇetu obligace (druh´ ym je, ˇze se p˚ uvodn´ı plnˇen´ı po vzniku obligace st´ av´ a nemoˇzn´ ym) • existuje dvoj´ı: prodlen´ı dluˇzn´ıka a prodlen´ı vˇeˇritele
123
2.42. PRODLEN´I
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Prodlen´ı dluˇ zn´ıka 181
• mora debitoris (nebo mora solvendi) • nast´ av´ a, kdyˇz dluˇzn´ık nespln´ı sv˚ uj z´ avazek vˇcas a nem˚ uˇze to niˇc´ım omluvit • pˇ redpoklady prodlen´ı dluˇ zn´ıka: – platn´ aaˇ zalovateln´ a pohled´ avka (nestaˇc´ı natur´aln´ı obligace) – jiˇz nastal´ a splatnost (tzv. dospˇelost) pohled´ avky (pokud nen´ı urˇcen term´ın, nast´av´a splatnost ihned se vznikem obligace) – dluˇ zn´ıkem zavinˇ en´ e zmeˇ sk´ an´ı (pokud napˇr. dluˇzn´ık o sv´em dluhu beze sv´e viny nev´ı, prodlen´ı nenast´ av´ a) – upomenut´ı dluˇ zn´ıka vˇ eˇ ritelem nebo jeho z´ astupcem - upomenout dluˇzn´ıka je nutno osobnˇe a aˇz po nastal´e splatnosti; v´ yjimkou je, ˇze upomenut´ı nen´ı nutn´ e u zlodˇ eje (plat´ı fur semper est in ” mora“ – zlodˇej je vˇzdy v prodlen´ı) a u nezletilc˚ u (prodlen´ı nast´av´a okamˇzikem dovrˇsen´ı dluˇzn´ıkovy dospˇelosti) • jakmile se dluˇ zn´ık ocitne v prodlen´ı, jeho povinnosti se rozˇ siˇ ruj´ı a mˇ en´ı se i obsah obligace: – od zaˇc´ atku prodlen´ı ruˇ c´ı za vˇsech okolnost´ı i za n´ahodn´ y z´anik vˇeci (pˇredmˇetu obligace) – mus´ı vydat vˇeˇriteli plody, kter´e v prodlen´ı z vˇeci vytˇeˇzil. – pokud jde o penˇeˇzit´ y z´ avazek, mus´ı platit u ´ roky z prodlen´ı • prodlen´ı dluˇ zn´ıka konˇ c´ı, pokud: – dluˇzn´ık ochotnˇe nab´ıdne vˇeˇriteli plnˇ en´ı a vˇeˇritel mu poskytne novou lh˚ utu (moratorium neboli pˇr´ıroˇc´ı), nebo – zanikne obligace novac´ı (tzn. obsah star´e obligace pˇrejde do obligace nov´e, kter´a nastoup´ı na jej´ı m´ısto) – viz 2.43
Prodlen´ı vˇ eˇ ritele 182
• mora creditoris (nebo mora accipiendi) • nast´ av´ a tehdy, kdyˇz vˇ eˇ ritel bezd˚ uvodnˇ e odm´ıtl souˇ cinnost, kter´ a je pˇ ri ˇ r´ adn´ em plnˇ en´ı za potˇ reb´ı (napˇr. se nedostav´ı na urˇcen´e m´ısto v urˇcen´ y ˇcas) • pr´ avn´ı d˚ usledky prodlen´ı vˇ eˇ ritele: 1. dluˇ zn´ık odpov´ıd´ a pouze za zl´ y u ´ mysl (tzn. neponese za ˇz´adn´ ych okolnost´ı n´asledky n´ ahodn´eho z´ aniku vˇeci) 2. dluˇzn´ık m´ a pr´ avo zbavit se pˇ redmˇ etu plnˇ en´ı, a to hned nˇekolika zp˚ usoby: – – – –
uloˇ zen´ım vˇ eci u sebe doma uloˇ zen´ım na veˇ rejn´ em m´ıstˇ e (pozdˇeji v´ yluˇcnˇe u soudu) prodejem na u ´ˇ cet vˇ eˇ ritele v krajn´ım pˇr´ıpadˇe vyd´ an´ım vˇ eci zk´ aze (zejm. kdyby mu drˇzen´ı p˚ usobilo tˇeˇzkosti)
3. vˇeˇritel je povinen hradit dluˇzn´ıkovi vˇsechnu ˇ skodu a n´ aklady, kter´e mu vznikly uschov´av´an´ım vˇeci • prodlen´ı konˇ c´ı, pokud vˇeˇritel projev´ı ochotu plnˇen´ı pˇrijmout a pˇr´ıpadnˇe nahradit vznikl´e u ´jmy
Kdyˇ z se plnˇ en´ı stane po vzniku obligace nemoˇ zn´ ym 183
• nejde o prodlen´ı, ale o druh´ y pˇ r´ıpad zmˇ eny obligace • pokud za nastalou situaci nen´ı vinen pˇ r´ımo dluˇ zn´ık, je od z´ avazku osvobozen, avˇ sak pouze tehdy, kdyˇ z: – zaniklo n´ ahodou plnˇ en´ı individu´ alnˇ e urˇ cen´ e, nebo – zaniklo n´ ahodou jak´ ekoliv plnˇ en´ı v dobˇ e, kdy byl vˇ eˇ ritel v prodlen´ı • za vˇsech jin´ ych neˇz popsan´ ych podm´ınek trv´a obligaˇcn´ı povinnost d´ale; protoˇze ale zanikla moˇznost p˚ uvodn´ıho plnˇen´ı, mˇen´ı se pˇredmˇet obligace na plnˇ en´ı n´ ahradn´ı, tzn. dluˇzn´ık mus´ı vˇeˇriteli poskytnout n´ahradu ˇskody • podm´ınky n´ ahrady jsou v´ az´ any obecn´ ymi pravidly, ale dluˇzn´ıkovo zavinˇen´ı se u r˚ uzn´ ych smluv posuzuje r˚ uznˇe * uˇcebnice str. 224, 233, 234, 241; * Errorkovy v´ypisky; * Wikipedie 124
2.43. NOVATIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.43.
Novatio
• novace = obsah star´ e obligace je pˇ renesen do obligace nov´ e (transfusio atque translatio) • rozliˇsujeme novaci dobrovolnou (novatio voluntatis) a novaci nutnou (novatio neccessario) ← jej´ım d˚ usledkem je uzavˇren´ı litiskontestace - vymez´ı-li si ˇzalobce s ˇzalovan´ ym pˇredmˇet sporu, star´ y z´avazek zanik´ a, vznik´ a nov´ y, naprosto identick´ y X mˇen´ı se kauza • nov´ a obligace m˚ uˇze b´ yt realizov´ ana pouze formou abstraktn´ıch kontrakt˚ u (protoˇze jen ty dovolovaly vznik nov´e obligace, aniˇz by vznikla nov´ a kauza, hlavnˇe pak pomoc´ı stipulac´ı a kontraktu liter´ arn´ıho) a mus´ı vˇzdy obsahovat nˇ eco nov´ eho (aliquid novi) - napˇr. inter novas personas (nov´a osoba); proti tomu stoj´ı inter easdem personas - nov´ a smlouva mezi star´ ymi subjekty • star´ a obligace zanik´ a ipso iure • v justini´ ansk´ em pr´ avu zmˇ ena: – star´ a obligace se ruˇ sila jen tehdy, pokud strany takov´ y z´amˇer sledovaly - mˇ ely animum novandi (´ umysl prov´est novaci);nov´ a obligace mˇela pak u ´ˇ cinky privativn´ı (privare = oloupit, zbavovat, pˇripravit o nˇeco) - pouze se nov´ a osoba zav´azala m´ısto dluˇzn´ıka, dluh nezanikal – pokud nebyl u ´ mysl pˇ r´ıtomen, platila nov´a vedle star´e, mˇela u ´ˇ cinky kumulativn´ı, ve vztahu ke star´e v pomˇeru akcesorick´em • novatio inter novas personas: – – – –
n´ ahraˇzka za cessi delegace aktivn´ı - s u ´ˇcast´ı nov´eho vˇeˇritele delegace pasivn´ı - s u ´ˇcast´ı dluˇzn´ıka expromisse - bez u ´ˇcasti star´eho dluˇzn´ıka
• ruˇ s´ı se star´ a obligace se vˇ semi akcesemi (se z´astavn´ım pr´avem, rukojemstv´ım aj.) i se vˇ semi u ´ˇ cinky, kter´e j´ıˇz vyvolala (napˇr. prodlen´ı dluˇzn´ıka) → jej´ı u ´ˇcinky byly pro u ´ˇcel postoupen´ı pohled´avky drastick´e a pro strany nepohodln´e – moˇzn´ a v´ yjimka, kter´ a akcese a vedlejˇs´ı u ´ˇcinky upevˇ nuje a petrifikuje: novatio necessaria (po prvn´ım ˇ ıman´e ji za litiskontestaci nikdy nest´ adiu ˇr´ızen´ı in iure), modern´ı ekvivalent pro litiskontestaci, ale R´ povaˇzovali * uˇcebnice str. 123, 227, 241, 242; * Errorkovy v´ypisky; * st´ atnicov´e ot´ azky od Adinky
2.44.
Z´ astavn´ı pr´ avo
• vˇ ecn´ e pr´ avo k vˇ eci ciz´ı • dluˇ zn´ık zpravidla odevzd´ av´ a vˇ eˇ riteli urˇ citou vˇ ec s t´ım, ˇ ze pokud nebude plnit, vˇ eˇ ritel se bude na pˇ redmˇ etu z´ astavy hojit • z´ astavn´ımu vˇeˇriteli dluˇzn´ık poskytuje jednak ruˇcen´ı, jednak z´aruku vˇecn´eho r´azu – vˇec zastaven´a (z´ astava) • zasahuje do vztah˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z vˇ ecn´ ych i obligaˇ cn´ıch pr´ av • typy - 2.45 a 2.46
1. Vˇ ecn´ a pr´ ava 184
• z´ astavn´ı pr´ avo poskytuje z´ astavn´ımu vˇeˇriteli opr´avnˇen´ı, kter´e nelze srovn´avat s ostatn´ımi vˇecn´ ymi pr´ avy • zvyˇ suje vˇ eˇ ritelovu jistotu, ˇ ze jeho pohled´ avka bude uspokojena 1. funkce zajiˇ st’ovac´ı • v dobˇe, kdy pohled´ avka jeˇstˇe nen´ı splatn´a; 2 formy: • z´ astavn´ı pr´ avo ruˇ cn´ı - ke vzniku opr´avnˇen´ı bylo tˇreba odevzdat vˇeˇriteli vˇec, kter´a byla z´ astavou a kterou pak vˇeˇritel ovl´ adal podobnˇe jako drˇzitel • z´ astavn´ı pr´ avo hypotek´ arn´ı (hypot´eka) - vˇeˇritelovo zajiˇstˇen´ı z´aleˇzelo jen v tom, ˇze z´ısk´aval z´ astavn´ı pr´ avo, vyd´ an´ı vˇeci mohl poˇzadovat aˇz tehdy, nebyla-li pohled´avka splnˇena 2. funkce uhrazovac´ı (realizaˇcn´ı) – umoˇzn ˇuje vˇeˇriteli, aby se v pˇr´ıpadˇe, ˇze jeho pohled´avka nebude splnˇena, uspokojil z vˇeci, kter´ a jako z´ astava je pˇredmˇetem jeho z´astavn´ıho pr´ava 125
´ ´I PRAVO ´ 2.44. ZASTAVN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• dvˇ e formy z´ astavn´ıho pr´ ava: – z´ astava propadn´ a - pˇredmˇet z´ astavy propad´a cel´ y vˇeˇriteli, a to bez ohledu na pomˇer mezi hodnotou z´ avazku a hodnotou z´ astavy; u ´mluva se naz´ yvala lex commissoria – z´ astava prodejn´ a - v pˇr´ıpadˇe, ˇze dluˇzn´ık nespln´ı z´avazek, vˇeˇritel z´astavu prod´a, ponech´a si pen´ıze ve v´ yˇsi sv´e pohled´ avky a zbytek (hyperocha) vr´at´ı dluˇzn´ıkovi - u ´mluva oznaˇcena jako pactum de distrahendo – p˚ uvodn´ı civiln´ı ˇr´ımsk´e pr´ avo z´ astavn´ı pr´avo v prav´em smyslu neznalo, pouˇz´ıval se jin´ y institut – fiducia (pˇredch˚ udce z´ astavn´ıho pr´ ava): ∗ ∗ ∗ ∗
pˇrevod vlastnick´eho pr´ ava formou mancipace nebo injurecesse vˇeˇritel z´ısk´ aval vlastnictv´ı k vˇ eci vˇeˇritel fiduci´ aˇ r, dluˇzn´ık fiduciant fiduci´ aˇr m´ a z´ avazek zpˇ etn´ eho pˇ revodu vˇ eci → fiducia = pˇrevod vlastnick´eho pr´ava k vˇern´e ruce ∗ fiduciant mohl velmi snadno svoje vlastnick´e pr´avo vydrˇ zet nazpˇ et, staˇcilo k tomu uplynut´ı vydrˇzec´ı doby ∗ nev´ yhodou formalismus, mohla b´ yt snadno zneuˇzita ∗ uˇz u fiducie se objevuje to, ˇze vˇeˇritel si vˇec bud’ ponech´a, nebo ji prod´a a vr´at´ı hyperochu
• odvozen´ a drˇ zba – dalˇs´ı v´ yvojov´ y stupeˇ n z´astavn´ıho pr´ava, nov´ y zp˚ usob vˇecn´eho zajiˇstˇen´ı obligace od republiky – nedoch´ az´ı pˇri n´ı k pˇ revodu vlastnick´ eho pr´ ava, vˇec je vˇeˇriteli jako z´aruka prostˇe odevzd´ ana – drˇzitel dosahuje preatorsk´ e drˇ zebn´ı ochrany, vztah zaˇcal b´ yt ch´ap´an jako samostatn´a forma vˇecn´e z´ aruky obligace • v´ yvoj hypotek´ arn´ıho z´ astavn´ıho pr´ ava - dvojstupˇ nov´a praetorsk´a ochrana vˇeˇritele: – salvi´ ansk´ y interdikt (interdictum Salvianum) – praetor j´ım umoˇzn ˇoval propachtovateli z´ıskat drˇzbu vnesen´ ych vˇec´ı, nahrazena p˚ uvodn´ı sv´epomoc – vˇecn´ a ˇzaloba servi´ ansk´ aˇ zaloba (actio Serviana) – chr´anila propachtovatele proti tˇret´ım osob´ am • u ruˇ cn´ıho z´ astavn´ıho pr´ ava mohla b´ yt vˇec zastavena jen k zajiˇstˇen´ı jedin´ e pohled´ avky • hypotek´ arn´ı z´ astavn´ı pr´ avo bylo pruˇznˇejˇs´ı – jedna vˇec mohla b´ yt zastavena k zajiˇstˇen´ı nˇ ekolika pohled´ avek – hypotek´ arn´ı pr´ avo – mohlo doj´ıt k soubˇehu z´astavn´ıch pr´av → soubˇ eˇ zn´ a z´ astavn´ı pr´ ava, ot´azka jejich vz´ ajemn´eho pomˇeru 1. soubˇeˇzn´ a z´ astavn´ı pr´ ava si jsou rovna – jedna vˇec zastavena nˇekolika osob´am souˇcasnˇe → pro realizaci rozhoduj´ıc´ı, kdo z vˇeˇritel˚ u z´ıskal drˇzbu zastaven´e vˇeci prv´ y 2. soubˇeˇzn´ a z´ astavn´ı pr´ ava si nejsou rovna – zv´ yhodnˇen´ı vˇeˇritel˚ u s lepˇs´ım poˇrad´ım, ti s horˇs´ım poˇrad´ım mohli poˇzadovat jen hyperochu
2. Obligaˇ cn´ı pr´ ava 185
• • • • • • • • • •
z´ astavn´ı pr´ avo prostˇredkem zesiluj´ıc´ım zajiˇstˇen´ı obligace vˇ ecn´ a z´ aruka obligace, zˇrizovan´ a dluˇzn´ıkem nebo osobou tˇret´ı jedna z nejstarˇs´ıch instituc´ı ˇr´ımsk´eho majetkov´eho pr´ava do moci vˇeˇritele se pˇrevede majetkov´ y objekt a vˇeˇritel se na jeho hodnotˇe bude hojit, nebude-li hlavn´ı obligace ˇr´ adnˇe splnˇena dluˇ zn´ık pˇ rest´ av´ a ruˇ cit cel´ ym sv´ ym majetkem → z obligatio personae se stala obligatio rei praetor vztah z´ astavn´ıho vˇeˇritele k z´ astavˇe pˇripodobˇ noval vztahu vlastnick´emu → ochrana vˇeˇritele jako vˇecnˇe opr´ avnˇen´eho, ochrana absolutn´ıho charakteru realizace z´ astavy – vˇeˇritel uspokojuje sv˚ uj n´arok na zastaven´e vˇeci, nespln´ı-li dluˇzn´ık to, k ˇcemu jej obligace zavazuje od rukojemstv´ı se odliˇsuje sv´ ym vˇecn´ ym charakterem formy realizace z´ astavy r˚ uzn´e – ius vendendi – pr´avo vˇeˇritele prodat z´astavu, pˇrebytek musel vˇeˇritel vr´ atit dluˇzn´ıkovi v pr´ avu justini´ ansk´em z´ astavn´ı pr´ avo vˇecn´ ym pr´avem k vˇeci ciz´ı
126
2.45. PIGNUS
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Vznik, obsah a z´ anik z´ astavn´ıho pr´ ava 186
• akcesorick´ a povaha - z´ astavn´ı pr´ avo nen´ı samostatn´ ym institutem, nelze ho oddˇelit od obligace → nem˚ uˇze vzniknout ani trvat bez obligace, jej´ıˇz je z´arukou • z´ astavn´ı pr´ avo a obligace, kterou zajiˇst’uje, nemusely vzniknout v jednom okamˇziku • zastavit bylo moˇzno kaˇzdou vˇec, kterou bylo lze prodat • s vˇ ec´ı je zastaveno vˇ se, co k n´ı n´ aleˇ z´ı nebo k n´ı pˇ ribude • z´ astavce – ten, kdo z´ astavn´ı pr´ avo zˇrizoval • pr´ avo podz´ astavn´ı (subpignus) – zastavil-li vˇec z´astavn´ı vˇeˇritel VZNIK: • • • •
pr´ avn´ım jedn´ an´ım (vˇzdy dohoda mezi z´astavcem a z´astavn´ım vˇeˇritelem) u ´ˇ redn´ı formou (veˇrejn´ a listina podepsan´a svˇedky) u ´ˇ redn´ım rozhodnut´ım pˇr´ımo ze z´ akona – z´ akonn´ a hypot´eka (pignus tacitum)
OBSAH - u obou forem stejn´ y, rozd´ıl v tom, jak byla rozloˇzena opr´avnˇen´ı • 2 z´ akladn´ı opr´ avnˇen´ı: • pr´ avo drˇ zet zastavenou vˇ ec (ius possidendi) – u ruˇcn´ıho pr´ava od okamˇziku vzniku z´astavn´ıho pr´ ava; u hypot´eky, nebyla-li pohled´ avka zaplacena – po zaplacen´ı pohled´ avky byl vˇeˇritel povinen vˇec vr´atit – povinnost vym´ah´ana osobn´ı ˇzalobou actio pigneraticia directa – uzn´ an´ı pr´ ava zadrˇzovat u sebe vˇeci i po zaplacen´ı pohled´avky (pokud mˇel z´astavn´ı vˇeˇritel v˚ uˇci z´ astavci jin´e nezajiˇstˇen´e pohled´ avky = gordi´ ansk´ e retenˇ cn´ı pr´ avo) • pr´ avo prodat z´ astavu (ius vendendi) – v´ yrazem uhrazovac´ı funkce – pˇredpokladem dospˇ elost pohled´ avky, kdyˇz dluˇzn´ık neplnil ani po v´ yzvˇe, uplynut´ı pˇredepsan´e lh˚ uty ´ ZANIK: • • • • • •
z´ anikem pohled´ avky z´ astavn´ım prodejem vˇ eci pˇ ri soubˇ ehu nˇekolika z´ astavn´ıch pr´ av zanikala ta s horˇ s´ım poˇ rad´ım vˇ eˇ ritelov´ ym odˇ reknut´ım z´ astavn´ıho pr´ ava z´ anikem zastaven´ e vˇ eci vydrˇ zen´ım svobody vlastnick´ eho pr´ ava (drˇzen´ı zastaven´e vˇeci v dobr´e v´ıˇre zastaven´e vˇeci bez toho, aby vlastn´ık nebo drˇzitel o z´ astavn´ım pr´ avu vˇedˇeli)
ˇ ımsk´e pr´ * R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), str. 202-209
2.45.
Pignus
• nˇekde na pomez´ı mezi vˇ ecn´ ymi pr´ avy (vˇecn´e pr´avo k vˇeci ciz´ı) a obligacemi (re´aln´ y kontrakt pojmenovan´ y) • z´ astavce odevzd´ av´ a do rukou z´ astavn´ımu vˇ eˇ riteli za u ´ˇ celem zajiˇ stˇ en´ı pohled´ avky z´ astavu (zpravidla movitou vˇec, ale nen´ı to podm´ınkou) za u ´ˇ celem zajiˇ stˇ en´ı obligace • pozice z´ astavn´ıho vˇ eˇ ritele je v´ yraznˇe silnˇejˇs´ı neˇz u ostatn´ıch re´aln´ ych kontrakt˚ u → z´astavn´ı vˇeˇritel: – je chr´ anˇ en proti samotn´ emu vlastn´ıkovi – z´ısk´ av´ a vˇ ecn´ a pr´ ava – uˇz´ıv´ a vˇec s vˇedom´ım, ˇze nen´ı jeho, ale pr´avo ho chr´an´ı prakticky jako vlastn´ıka (drˇzitele) – jeho vˇecnˇepr´ avn´ı pozice stoj´ı na pomez´ı detence a drˇzby – ˇr´ık´a se tomu odvozen´ a drˇ zba – nesm´ı vˇ ec uˇ z´ıvat – pokud by ji uˇz´ıval, nastanou sankˇcn´ı n´asledky – odpov´ıd´ a za ˇ skodu, i kdyˇz je vˇec zniˇcena n´asledkem nehody, i za nedovolen´e uˇzit´ı vˇeci • akcesorick´ a povaha pignu- s´ am o sobˇe nem˚ uˇze existovat, u ´ˇcelem z´astavn´ıho pr´ava je zajistit jinou obligaci (pos´ılit pozici vˇeˇritele); zanik´ a nejpozdˇeji dnem z´aniku obligace, kterou zajiˇst’uje • zaplat´ı-li dluˇzn´ık dluh, mus´ı vˇeˇritel zastavenou vˇec vr´atit (neporuˇsenou a se vˇs´ım pˇr´ır˚ ustkem) → actio pigneraticia directa – k prosazen´ı n´ aroku dluˇzn´ıka na vr´acen´ı vˇeci 127
´ 2.46. HYPOTEKA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• actio pigneraticia contraria – vˇeˇritel j´ı n´arokoval u ´hradu n´aklad˚ u spojen´ ych s drˇzbou z´astavy realizace z´ astavn´ıho pr´ ava: • zprvu jen formou propadl´ e z´ astavy (m˚ uˇze si ji ponechat) • propadn´ a z´ astava v dobˇe republiky povaˇzov´ana za problematickou – z´astavn´ı vˇeˇritel by se z´astavou nemˇel obohatit, z´ astava m´ a pokr´ yvat hodnotu t´e nesplacen´e pohled´avky • z´ astavn´ı vˇeˇritel bude vˇzdy poˇzadovat vˇec cennˇejˇs´ı, neˇz je hodnota dluhu – v praxi to znamen´a, ˇze z´ısk´ a v´ıce, neˇz poskytl • proto byla na zaˇ c´ atku republiky z´ astava zak´ az´ ana → pˇrich´azela v u ´vahu prodejn´ı z´ astava – z´ astavn´ı vˇeˇritel je povinen prodat z´ astavu, odeˇc´ıst dohodnut´e pohled´avky a zbytek (hyperocha) je povinen vr´ atit z´ astavci (dluˇzn´ıkovi) ← podstata z´ astavn´ıho pr´ava ˇ ımsk´e pr´ * pˇredn´ aˇska s Bˇelovsk´ym; * uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek) - str. 247
2.46.
Hypot´ eka
• tak´e z´ astavn´ı pr´ avo - viz 2.44 • v dneˇsn´ım svˇetˇe - hypot´eka nepˇresn´ ym oznaˇcen´ım pojmu hypoteˇcn´ı u ´vˇer ´ • ROZD´ IL MEZI PIGNEM A HYPOTEKOU – hypot´ eka nen´ı re´ aln´ y kontrakt! ˇ ´ A ´ pˇ – u pignu z´ astavce pˇred´ av´ a pˇredmˇet z´astavy vˇeˇriteli X u hypot´ eky z´ astavce NEPRED AV redmˇ et z´ astavy vˇ eˇ riteli! a je opr´ avnˇen pˇredmˇet uˇz´ıvat - opr´avnˇen´ y veˇritel opr´avnˇen ujmout se drˇzby aˇz v pˇr´ıpadˇe, ˇze nebyla pohled´ avka splnˇena – hypot´ ekou lze zajistit i v´ıce pohled´ avek X pignem pouze jednu (pr´avˇe proto, ˇze se fyzicky pˇred´ av´ a) – nehraje roli, zda je to movitost ˇ ci nemovitost! ˇ ımsk´e pr´ * pˇredn´ aˇska s Bˇelovsk´ym; * uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek); * errorkovy st´ atnicov´e ot´ azky
2.47.
Contractus – pojem a druhy
• viz uˇcebnice - tabulka na str. 217 • kontrakt = smlouva (ve smyslu civiln´ıho pr´ava; v praetorsk´em pr´avu hovoˇr´ıme dohodˇe → pactum); jeden ze ˇctyˇr pˇr´ıpad˚ u, jak m˚ uˇze vzniknout obligace ´ ´ 1. FORMALN I - starˇs´ı, d˚ uleˇzit´ a forma, ne obsah - 2.49 (a) verb´ aln´ı - abstraktn´ı (moˇzno se zav´azat k jak´emukoli plnˇen´ı - koupˇe, pron´ajem, u ´schova...), vznikaj´ı pronesen´ım urˇcit´ ych, z´ akonem stanoven´ ych formul´ı • stipulatio (p˚ uv. sponsio) (b) liter´ arn´ı - z´ apisy do u ´ˇcetn´ıch knih vˇeˇritele • expensilatio ´ ´ 2. NEFORMALN I - kauz´ aln´ı (mus´ı existovat pr´avn´ı d˚ uvod vedouc´ı k hospod´aˇrsk´emu u ´ˇcelu z´avazku - rozliˇsuje se napˇr. kupn´ı smlouva od t´e n´ ajemn´ı), zaloˇzily pˇredstavu o typov´e v´azanosti (a) re´ aln´ e - vznikaj´ı okamˇ zikem pˇ red´ an´ı vˇ eci, samotn´a dohoda nen´ı dostaˇcuj´ıc´ı → povinnosti tedy zakl´ ad´ a aˇz samotn´e pˇred´ an´ı vˇeci, nen´ı tedy napˇr. pravda, ˇze povinnost´ı mutuanta je poskytnut´ı dan´e vˇeci - m˚ uˇze si samotn´e pˇred´ an´ı jeˇstˇe rozmyslet, samotn´ y konsensus ho k niˇcemu nezavazuje! - 2.50 • mutuum, commodatum, depositum, pignus (b) konsensu´ aln´ı - vznikaj´ı okamˇ zikem konsensu (p´ısemn´eho i u ´stn´ıho), shodn´ y projev v˚ ule je dostaˇcuj´ıc´ı k platnosti z´ avazku, a vypl´ yvaj´ı z nˇej tedy povinnosti (napˇr. u kupn´ı smlouvy je to povinnost prodejce odevzdat smluvenou vˇec) - 2.55 • emptio-venditio, locatio-conductio rei, locatio-conductio operis, locatio-conductio operarum, societas, mandatum * tabulka - uˇcebnice, strana 217 128
2.48.
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.48. == 48. Delictum == 187
• bezpr´ avn´ eˇ ciny • nutno rozliˇsovat: – delicta - pachatel vˇedomˇe ˇskod´ıc´ı, z´asah do pr´avn´ı sf´ery druh´e osoby soukrom´ e – crimina - jedn´ an´ı ohroˇzuj´ıc´ı veˇ rejn´ e z´ajmy, st´ıhala je cel´a pospolitost • d´ avaly vzniknout nov´ ym pr´ av˚ um → n´ arok˚ um jednotlivc˚ u na pokutu, resp. n´ ahradu ˇ skody, za kterou ruˇcil pachatel sv´ ym majetkem • vyr˚ ustaly z urˇcit´e typizace skutkov´ ych z´ aklad˚ u - pouze z´aklad urˇcit´eho typu b´ yval z´akladem deliktn´ı odpovˇednosti → v postklasick´ em pr´ avu byla tendence prosazovat z´asadu obecn´ e odpovˇ ednosti za kaˇ zd´ y protipr´ avn´ yˇ cin 1. delikty podle ius civile → z nich vznikaj´ı obligace z deliktu • furtum - kr´ adeˇz, viz 2.72 • damnum iniuria datum - poˇskozen´ı ˇci zniˇcen´ı vˇeci, viz 2.73 • iniuria - ur´ aˇzka na cti, viz 2.74 2. delikty podle pr´ ava praetorsk´ eho - viz 2.71 • vis ac metus - donucen´ı, vyd´ır´ an´ı • dolus - podvod • calumnia - pletichy v soudn´ım ˇr´ızen´ı
Pˇ redpoklady vzniku deliktu 188
1. z´ asah pachatele byl objektivnˇ e protipr´ avn´ı • okolnosti vyluˇ cuj´ıc´ı protipr´ avnost: – nutn´ a obrana (ˇclovˇek zran´ı lupiˇce) – krajn´ı nouze (odvrac´ı ˇzivelnou pohromu) – souhlas poˇ skozen´ eho (neplat´ı pro ubl´ıˇzen´ı na tˇele) 2. deliktn´ı zp˚ usobilost - pachatelem nem˚ uˇ ze b´ yt d´ıtˇ e mladˇ s´ı 7 let, ˇ s´ılenec, PO 3. zavinˇ en´ı (culpa v ˇsirˇs´ım slova smyslu) • dolus - u ´ mysl – stav vˇ edom´ı ˇ clovˇ eka, kter´ y jedn´ a urˇ cit´ ym zp˚ usobem, aˇ ckoliv v´ı, jak´ eˇ skodliv´ eu ´ˇ cinky m˚ uˇ ze jeho jedn´ an´ı m´ıt – nˇekdy se jako dolozn´ı jedn´ an´ı kvalifikovalo veˇsker´e jedn´an´ı nesluˇsn´e a nepoctiv´e – za u ´mysl pachatel odpov´ıd´ a vˇzdy, nelze tuto odpovˇednost vylouˇcit smluvnˇe – pachatel si mus´ı b´ yt vˇedom vˇsech podstatn´ ych n´aleˇzitost´ı deliktu (nem˚ uˇze se tak napˇr´ıklad zmocnit ciz´ı vˇeci, kterou pokl´ ad´ a za vlastn´ı) – pojmov´ y znak pro kr´ adeˇz, loupeˇz, ur´aˇzku na cti, metus, dolus (podvod) • culpa v uˇzˇs´ım slova smyslu - nedbalost – stav vˇ edom´ı ˇ clovˇ eka, kter´ y jedn´ a urˇ cit´ ym zp˚ usobem a neuvˇ edomuje si ˇ skodliv´ e d˚ usledky, kter´ e by mohlo toto jedn´ an´ı m´ıt – m˚ uˇze spoˇc´ıvat v jedn´ an´ı komisivn´ım (kon´an´ı), ale i omisivn´ım (opomenut´ı, napˇr. neposkytnut´ı pomoci) – pro urˇcen´ı toho, co je nedbal´e, se uˇz´ıv´a abstraktn´ı mˇeˇr´ıtko peˇclivosti a ostraˇzitosti starostliv´eho hospod´ aˇre – v justini´ ansk´em pr´ avu pojem rozpracov´an:
129
´ ´I A LITERARN ´ ´I KONTRAKTY 2.49. VERBALN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
∗ culpa lata - hrub´ a nedbalost, t´emˇer u ´mysl, ale chyb´ı voln´ı prvek (m´am poˇr´adn´eho psa, metr dvacet v kohoutku, ned´am mu dva dny naˇzrat, m´am ho pˇriv´azan´eho na nitce, p˚ ujdu s n´ım kolem souseda, kter´eho nen´avid´ım, a pes ho pokouˇse) ∗ culpa in concreto - nedbalost relativn´ı, chov´a-li se dluˇzn´ık ke sv´ ym vlastn´ım vˇecem l´epe neˇz k ciz´ımu majetku, pak za tuto nedbalost odpov´ıd´a ∗ culpa levis - nedbalost norm´aln´ı, je potˇreba pr˚ umˇern´a p´eˇce podle obecn´eho mˇeˇr´ıtka starostliv´eho hospod´ aˇre, aby byl ˇclovˇek z takov´eto nedbalosti osvobozen – o tom, kter´ y stupeˇ n nedbalosti bude uvaˇzov´an rozhodovaly speci´aln´ı normy, platn´e pro jednotliv´e delikty nebo smlouvy 4. ˇzaloby z delikt˚ u - actiones poenales - viz 1.73 * errorek; * uˇcebnice - str. 261
2.49.
Verb´ aln´ı a liter´ arn´ı kontrakty
• oba typy patˇr´ı mezi kontrakty form´ aln´ı, nav´ıc jednostrann´ e • forma je na prvn´ım m´ıstˇe, je-li stranami dodrˇzena a splnˇena, vznik´a obligace za vˇsech okolnost´ı, dokonce i tehdy, kdyby strany sledovaly nˇejak´ y atypick´ y, pr´avem neuzn´avan´ y (avˇsak ne zak´azan´ y) d˚ uvod • z formy samotn´e se obvykle nepozn´ a, jak´ y c´ıl vlastnˇe sleduj´ı → smlouvy abstraktn´ı
Kontrakty verb´ aln´ı 189
• u ´ stn´ı smlouvy, vznikaj´ı pronesen´ım urˇcit´ ych, pr´avem stanoven´ ych slov (zpravidla se vˇeˇritel dluˇzn´ıka form´ alnˇe zept´ a a dluˇzn´ık form´ alnˇe odpov´ı) • form´ alnost velice d˚ uleˇzit´ a – latinsky, dluˇzn´ık mus´ı odpovˇ edˇ et stejn´ ym slovesem, jak´ ym se vˇeˇritel zeptal (vˇeˇritel: Slibujeˇs? – dluˇzn´ık: Slibuji!) – kdyby tento soulad chybˇel, byla by smlouva neplatn´a stipulace (stipulatio) - p˚ uvodnˇe sponsio • abstraktn´ı smlouva - lze se j´ı zav´ azat k jak´emukoli plnˇen´ı (koupˇe, pron´ajem...) • jednostrann´ y kontrakt - ˇzalobu m´ a pouze vˇeˇritel: actio ex stipulatu • stipulace patˇr´ı mezi starˇs´ı druhy smluv, pˇresto si udrˇzely oblibu i v dobˇe klasick´e, a to zejm´ena d´ıky sv´e abstraktn´ı povaze • v poklasick´ em pr´ avu jej´ı pozice oslabena – oslabov´ana form´alnost, prosazov´an´ı v˚ ule stran • nakonec se stipulace stala neform´ aln´ım slibem, jehoˇz z´avaznost vypl´ yvala z v˚ ule stran, jeˇz ji uzavˇrely; pouze zbytky p˚ uvodn´ı formy dotis dictio • form´ aln´ı pˇ r´ıslib vˇ ena, kter´ y d´ avala ˇzena nebo jej´ı dluˇzn´ık ˇci jej´ı ascendent, a to bez pˇredch´azej´ıc´ı ot´ azky
Kontrakty liter´ arn´ı = p´ısemn´ e 190
• • • •
vznikaj´ı z´ apisem do u ´ˇ cetn´ıch knih vˇ eˇ ritele napˇr. expensilatio podobnˇe jako kontrakty verb´ aln´ı → smlouvy abstraktn´ı, form´ aln´ı, jednostrann´ e p˚ uvodnˇ e byl z´ apis proveden pot´e, co dluˇzn´ık pˇrijal od vˇeˇritele p˚ ujˇcku (z´apis slouˇzil jako doklad o uzavˇren´ı smlouvy) X pozdˇ eji byl z´ apis prov´ adˇen i pˇred pˇrijet´ım p˚ ujˇcky (a protoˇze liter´arn´ı kontrakt vznikal z´ apisem, mohl b´ yt pr´ avnˇe z´ avazn´ y i v pˇr´ıpadˇe, ˇze p˚ ujˇcka v˚ ubec nebyla vyplacena) • uˇz´ıv´ any hlavnˇe k novaˇ cn´ım u ´ˇ cel˚ um – napˇr. doˇslo ke koupi na u ´vˇer, do knih se vˇsak zapsalo, ˇze doˇslo k p˚ ujˇcce – obligace z trhov´e smlouvy se zmˇenila v obligaci ze z´ap˚ ujˇcky • ochrana liter´ arn´ıho kontraktu - napˇr. actio certae creditae pecuniae (mˇela formu ˇzaloby pˇr´ısn´e) • liter´ arn´ı kontrakty vyˇsly ve 3.stol. n.l. z uˇz´ıv´an´ı, byly nahrazeny d˚ ukazn´ımi listinami, kter´e mˇely zcela jinou povahy ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strana 215, tabulka ze strany 217, 244
130
´ E ´ KONTRAKTY 2.50. REALN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.50.
Re´ aln´ e kontrakty
• re´ aln´ e kontrakty = smlouvy, kter´ e vznikaj´ı okamˇ zikem pˇ red´ an´ı vˇ eci • samotn´ y konsensus nen´ı dostaˇ cuj´ıc´ı k perfekci smlouvy a vzniku pr´ av a povinnost´ı ← ty tedy zakl´ ad´ a aˇz samotn´e pˇred´ an´ı vˇeci, nen´ı tedy napˇr. pravda, ˇze povinnost´ı mutuanta je poskytnout danou vˇec m˚ uˇze si samotn´e pˇred´ an´ı jeˇstˇe rozmyslet, samotn´ y konsensus ho k niˇcemu nezavazuje! • obligace v˚ ubec nemohla vzniknout, dokud budouc´ı dluˇzn´ık nemˇel vˇec v rukou (proto jak´akoliv z re´ aln´ ych smluv byla bez pˇred´ an´ı vˇeci pouhou smlouvou o smlouvˇe budouc´ı - pactum de contrahendo) • jsou to kontrakty lukrativn´ı - bez´ uplatn´e • p˚ uvodnˇe sem patˇrily pouze tyto kontrakty: jednostrann´e - mutuum; dvoustrann´e nerovn´e - commodatum, depositum a pignus • postupnˇe se zaˇcala uzn´ avat z´ avaznost st´ale vˇetˇs´ımu poˇctu smluv s atypick´ ym obsahem, aˇz nakonec byla ˇzalovateln´ a jak´ akoliv smlouva o vz´ ajemn´ em plnˇ en´ı (jestliˇze jedna ze stran jiˇz sv˚ uj z´avazek splnila a plnˇen´ı druh´e stranˇe poskytla) → tyto smlouvy naz´ yv´a justini´ansk´e pr´avo re´ aln´ e kontrakty nepojmenovan´ e (ty jsou dvoustrann´e rovn´e, tzv. synallagmata) PROCESN´ I OCHRANA: • mutuum - jednostrann´ y kontrakt, ˇzalobu m´a pouze vˇeˇritel: actio certae creditae rei (na vyd´an´ı genericky urˇcen´e vˇeci odliˇsn´e od penˇez), actio certae pecuniae (na vyd´an´ı penˇez) • ostatn´ı smlouvy – vˇ eˇ ritelova ˇ zaloba na vyd´ an´ı vˇ eci (actio commodati directa, actio depositi directa, actio pigneraticia contraria ) – + fakultativnˇ e dluˇ zn´ıkova ˇ zaloba na u ´ hradu n´ aklad˚ u nebo ˇ skody (actio commodati contraria, actio depositi contraria, actio pigneraticia directa) ´ ´ POZOR! - NAZVOSLOV I - liˇ s´ı se to ˇ r´ımskopr´ avn´ı a dneˇ sn´ı: ˇ z´ – mutuum - v RP ap˚ ujˇcka, v dneˇsn´ım p˚ ujˇcka ˇ p˚ – commodatum - v RP ujˇcka nebo v´ yp˚ ujˇcka, v dneˇsn´ım v´ yp˚ ujˇcka – ve zpracovan´ ych ot´ azk´ ach je pokud moˇzno co nejˇcastˇeji uˇz´ıv´ano soudob´e n´azvoslov´ı • mutuum - smlouva o p˚ ujˇcce, viz 2.52 1. commodatum – smlouva o v´ yp˚ ujˇcce, viz 2.53 2. depositum - smlouva o u ´schovˇe, viz 2.54 3. pignus – smlouva o z´ astavˇe ruˇcn´ı, viz 2.45 • re´ aln´ e kontrakty nepojmenovan´ e - viz 2.63 • pr´ avn´ı pomˇ ery re´ aln´ ym kontrakt˚ um pˇ r´ıbuzn´ e – kvazikontrakty, viz 2.65 POZOR! • Omyl: Re´ aln´ e kontrakty jsou ty, u nichˇ z jde jen o pˇ red´ an´ı vˇ eci; konsensu zde nen´ı potˇ reba. • Skuteˇ cnost: U kupn´ı smlouvy jde rovnˇeˇz o pˇred´an´ı vˇeci a nejedn´a se o re´aln´ y kontrakt, n´ ybrˇz konsenzu´ aln´ı. Rozd´ıl mezi re´ aln´ ymi a konsezu´ aln´ımi kontrakty tedy spoˇc´ıv´a v tom, co urˇcuje okamˇzik vzniku kontraktu. U konsensu´ aln´ıch kontrakt˚ u smlouva vznik´a uˇz samotnou dohodou (konsensem), zat´ımco u re´aln´ ych kontrakt˚ u smlouva vznik´ a aˇz teprve pˇred´ an´ım pˇredmˇetu smlouvy (i zde je vˇsak konsensus nutn´ y). Pˇritom ot´ azka, zda kontrakt jiˇz vznikl, ˇci nikoli, je mnohdy kl´ıˇcov´a. Zejm´ena tehdy, jestliˇze se jedna ze stran dom´ah´a u soudu plnˇen´ı (nebo n´ ahradu za neplnˇen´ı) ze smlouvy. ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strany 245-250; * http://www.prf.cuni.cz/intervalla/chyby.htm
2.51.
Typov´ a v´ azanost
• typick´ y znak obligaˇcn´ıho pr´ ava (t´ yk´ a se nejen smluv, ale i delikt˚ u) + objevuje se i v pr´avu dˇedick´em, rodinn´em... • existuje omezen´ y okruh zavazvac´ıch d˚ uvod˚ u, kter´ e byly ius civile uzn´ av´ any jako pr´ avnˇ e relevantn´ı, a tud´ıˇ z byly pr´ avnˇ e vynutiteln´ e - jin´ ym zp˚ usobem, pr´avn´ım ˇr´adem nepˇredv´ıdan´ ym do obligaˇcn´ıho vztahu nelze vstoupit; st´ atn´ı moc poskytovala ochranu pouze takov´ ym spoleˇcensk´ ym vztah˚ um, kter´e mˇela typovˇe zaˇrazeny a pops´ any 131
2.52. MUTUUM A USURAE
KAPITOLA 2. SKUPINA II
ˇ X dneˇ • formalistick´ y, dogmatick´ y pˇ r´ıstup v RP sn´ı ˇ cesk´ e pojet´ı v´ıce materi´ alnˇ ejˇ s´ı - lze se odch´ ylit od pˇredepsan´e formy, pokud existuje shodn´ a v˚ ule obou stran a pr´avem uzn´avan´ y c´ıl - viz § 51 z´akona ˇc. 40/1964 ´ castn´ıci mohou uzavˇr´ıt i takovou smlouvu, kter´ Sb. (Uˇ a nen´ı zvl´ aˇstˇe upravena; smlouva vˇsak nesm´ı odoporovat obsahu nebo u ´ˇcelu tohoto z´ akona.) • kaˇ zd´ y smluvn´ı typ m´ a svoje pravidla - napˇr. odpovˇednost za ˇskodu se liˇs´ı smlouvu od smlouvy X dnes je odpovˇednost za ˇskodu upravena v ObˇcZ souhrnnˇe • hovoˇr´ıme o katalogu smluvn´ıch typ˚ u → typizovan´e kontrakty, ke kaˇzd´emu kontraktu n´aleˇz´ı urˇcit´e pˇredpˇripraven´e typy ˇzalob → neexistovala obecn´ aˇ zaloba • ˇr´ık´ ame tedy, ˇze obligace vznikl´e dle ius civile jsou typizovan´ e • ty, kter´e vznikly jinak → typizovan´e nejsou, jsou tzv. atypick´ e ˇci netypizovan´ e a vznik´a z nich pouze natur´ aln´ı obligace • vztah nov´ y, kter´ y vznikl pˇrirozen´ ym v´ yvojem, pˇrirozenou reakc´ı na spoleˇcensk´ y, hospod´aˇrsk´ y a politick´ y v´ yvoj a nedal se podˇradit pod jiˇz pr´ avu zn´ amou ˇsablonu, nepoˇz´ıval p˚ uvodnˇe ˇz´adn´e pr´avn´ı ochrany dle ius civile • takov´eto pr´ avo by bylo nefunkˇcn´ım mechanismem, proto zde byly snahy typovou v´azanost u kontrakt˚ u pˇrekonat: • vztahy nov´e, kter´e byly naz´ yv´ any nova negotia, byly mimo tento uzavˇren´ y kontraktaˇcn´ı syst´em → pr´ avn´ı ochranu ˇcasem z´ıskaly tyto vztahy d´ıky praetorsk´ emu pr´ avu • postupem ˇcasu se ˇsk´ ala kontrakt˚ u zaˇcala rozˇsiˇrovat → vznikaj´ı tzv. kontrakty nepojmenovan´ e (viz 2.63)napˇr. precario, transactio... - k tomu ale vedla dlouh´a cesta • pˇ rekon´ av´ an´ı typov´ e v´ azanosti d´ ale prob´ıhalo skrze stipulace, jej´ımˇz pˇredmˇetem mohlo b´ yt prakticky cokoliv, protoˇze se jednalo o kontrakt naprosto abstraktn´ı • dalˇs´ı cesta k pˇrekon´ an´ı vedla pˇres actiones in factum conceptae - individu´aln´ı ˇzaloby povolovan´e praetorem, zaloˇzen´e na ops´ an´ı skutkov´eho stavu • stejn´ a snaha jako u kontrakt˚ u pak byla u delikt˚ u → rozˇsiˇrov´an´ı praetorsk´ ych delikt˚ u (rapina, calumnia...) POZOR! • typov´ a v´ azanost obligac´ı (kontrakt˚ u) → katalog typ˚ u z´avazk˚ u – reflexe ˇr´ımsk´eho pr´ava, kupn´ı smlouva, n´ ajemn´ı, apod. –i maj´ı svoje vlastn´ı pravidla (Bˇelovsk´ y mi v mailu psal, ˇze typov´a v´azanost je v r´ amci obligac´ı atributem dneˇsn´ıho soukrom´eho pr´ava kontinent´aln´ıho pr´avn´ıho syst´emu). V Anglii tˇreba neznaj´ı tyto typy smluv, maj´ı obecn´e principy vˇsech typ˚ u z´avazkov´ ych vztah˚ u, nem´ame koneˇcn´ y seznam z´ avazk˚ u, m˚ uˇze vzniknout nov´ y – vytv´ aˇr´ı z´ avazek? Dnes ano! ˇ ımˇe typov´ • V R´ a v´ azanost velmi pˇr´ısn´ a – vymezen´ı z´avaznosti jen na vyˇclenˇen´e typy kontrakt˚ u, z´ avazky s jin´ ym obsahem nebyly vymahateln´e, teprve po klasick´e dobˇe se institucionalizuj´ı nepojmenovan´e kontrakty (zbytkov´e kategorie, kter´ a ˇcin´ı vymahateln´e z´avazky netypizovan´e), dlouh´ y proces * pˇredn´ aˇska s Bˇelovsk´ym; * Diplomov´ a pr´ ace z MUNI na t´ema Innomin´ atn´ı kontrakty (is.muni.cz/th/68531/pravf m/D12 kon.verze.doc); * www.vakobobri.cz/request.php?436; * http://theses.cz/id/oiz2td/
2.52.
Mutuum a usurae
Mutuum 191
• smlouva o p˚ ujˇ cce (lat. mutuus = vz´ ajemn´ y“) = s c´ılem poskytnout druh´ emu u ´ vˇ er (causa credendi) pˇ revede vˇ eˇ ritel do vlastnictv´ı ”dluˇ zn´ıka urˇ cit´ e mnoˇ zstv´ı vˇ ec´ı zastupiteln´ ych a dluˇ zn´ıka si tak zav´ aˇ ze, aby mu po nˇ ejak´ em ˇ case tot´ eˇ z mnoˇ zstv´ı vˇ ec´ı t´ ehoˇ z druhu vr´ atil • re´ aln´ y kontrakt - k jeho perfekci potˇreba nejen konsensus, ale i fyzick´e pˇred´an´ı vˇeci! → pr´ava a povinnost´ı zakl´ ad´ a aˇz samotn´e pˇred´ an´ı vˇeci → nen´ı tedy pravda, ˇze povinnost´ı mutuanta je poskytnout danou vˇec - m˚ uˇze si samotn´e pˇred´ an´ı jeˇstˇe rozmyslet, samotn´ y konsensus ho k niˇcemu nezavazuje! • lukrativn´ı - ˇz´ adn´e u ´roky (usurae) - bylo je tˇreba zˇr´ıdit separ´atnˇe od hlavn´ıho kontraktu, a to formou stipulace (stipulatio usurarum nebo stipulatio sortis et usurarum) • doch´ az´ı k pˇ revodu vlastnick´ eho pr´ ava - protoˇze p˚ ujˇcka je urˇcena k tomu, aby byla vˇec zlikvidov´ ana (pen´ıze se utrat´ı); dluˇzn´ık je po urˇcit´em term´ınu povinen pˇrev´est vlastnick´e pr´avo zpˇet na vˇeˇritele • Casus senti dominus. = N´ ahoda postihuje vlastn´ıka. → odpovˇ ednost za ˇ skodu se vztahuje na dluˇ zn´ıka ← je skuteˇcn´ ym vlastn´ıkem penˇez (ˇci jin´e vˇeci zastupiteln´e) ˇ ˇ PUJ ˚ CKY: ˇ PREDM ET – vˇ ec genericky urˇ cen´ a (zastupiteln´a podle druhu, kvality a v´ahy) – vyjadˇrujeme cifrou – zpravidla pen´ıze
132
2.53. COMMODATUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– z´ avazek nem˚ uˇ ze zaniknout kv˚ uli fyzick´ emu z´ aniku vˇ eci - vˇeci zastupiteln´e nikdy nezaniknou pr´ avˇe proto, ˇze je m˚ uˇzeme vˇzdy nahradit jin´ ym pˇredmˇetem t´ehoˇz druhu – v´ yjimkou tzv. fenus nauticum - dluˇzn´ık vracel zap˚ ujˇcenou sumu jedinˇe pod podm´ınkou, ˇze jeho lod’ vykon´ a svou obchodn´ı cestu u ´spˇeˇsnˇe; smlouva riskantn´ı (aleatorn´ı) → moˇznost zv´ yˇsit u ´rokovou sazbu • smlouva vznik´ a aˇz fyzick´ ym pˇred´ an´ım vˇeci X je moˇzn´e uzavˇr´ıt dohodu nebo slib o poskytnut´ı budouc´ı z´ ap˚ ujˇcky (pactum de mutuo dando) - je ovˇsem neˇzalovateln´a; pokud je uzavˇrena formou stipulace → obligatorn´ı, z´ avazn´ a, pr´ avnˇe vymahateln´ a • zp˚ usoby odevzd´ an´ı vˇ eci: 1. hmotn´ e odevzd´ an´ı vˇ eci 2. tradice na kr´ atkou ruku 3. tradice fiktivn´ı • ˇ cas navr´ acen´ı je: 1. smluvnˇ e dojedn´ an 2. pokud nen´ı, m˚ uˇ ze vˇ eˇ ritel ˇ z´ adat navr´ acen´ı vˇ eci kdykoliv X v Justini´ansk´em pr´avu mohl soudce poskytnout dluˇzn´ıkovi pˇrimˇeˇren´ y odklad plnˇen´ı
ˇ Zaloby 192
• jednostrann´ y kontrakt - z´ avazek vznik´a jen na stranˇe dluˇzn´ıka → ˇzalovat m˚ uˇze pouze vˇeˇritel • actio certae pecuniae – ˇzaloba vˇeˇritele na vyd´an´ı vˇeci v pˇr´ıpadˇe, ˇze pˇredmˇetem z´ap˚ ujˇcky byly pen´ıze • actio certae creditae rei – ˇzaloba vˇeˇritele na vyd´an´ı vˇeci v pˇr´ıpadˇe, ˇze se jednalo o zastupiteln´ e vˇ eci jin´ e (napˇr. mouka); condictio triticaria – pokud ˇslo o obil´ı • obˇe tyto ˇzaloby jsou actiones stricti iudicii - dluˇzn´ık mohl b´ yt ˇzalov´an pouze na vr´acen´ı zap˚ ujˇcen´e sumy, nebylo moˇzn´e nic vymoci nav´ıc, napˇr. u ´roky (usurae) • pˇr´ıpadn´ y n´ arok vˇeˇritele na u ´roky musel b´ yt mezi stranami domluven´ y dalˇs´ı form´aln´ı smlouvou – ˇzaloby musely b´ yt zakl´ ad´ any form´ aln´ım zp˚ usobem - stipulacemi (actio ex stipulatu), jako samostatnˇe ˇzalovateln´e
´ Uroky (Usurae) 193
• • • • •
povolen´ a v´ yˇse u ´rok˚ u byla promˇenliv´ a, nˇekdy byly zak´az´any u ´plnˇe od konce republiky povoleny u ´roky nemohly b´ yt vyˇ sˇ s´ı neˇ z samotn´ a suma dluhu v nˇekter´ ych situac´ıch se povolovala zv´ yˇsen´a u ´rokov´a sazba (u fenus nauticum, u pohled´avek obchodn´ık˚ u) anatocismus (= u ´roky z u ´rok˚ u) byl zak´ az´ an
* uˇcebnice str. 245-6
2.53.
Commodatum
• smlouva o v´ yp˚ ujˇ cce = komodant (vˇ eˇ ritel) d´ ava komodat´ aˇ ri (dluˇ zn´ıkovi) doˇ casnˇ e k bezplatn´ emu uˇ z´ıv´ an´ı individu´ alnˇ e urˇ cenou vˇ ec s t´ım, ˇ ze po urˇ cit´ e dobˇ e je komodat´ aˇ r povinen mu tuto vˇ ec neporuˇ senou vr´ atit • re´ aln´ y kontrakt • lukrativn´ı - v´ yp˚ ujˇcka musela b´ yt bez odmˇeny X pokud byla sjedn´ana odmˇena → jedn´a se se o smlouvu n´ ajemn´ı (locatio conductio rei) ˇ ˇ VYP ´ UJ ˚ CKY ˇ • PREDM ET - individu´ alnˇ e urˇ cen´ a vˇ ec, nejˇcastˇeji vˇ ec nespotˇ rebiteln´ a (bylo ji moˇzn´e uˇz´ıvat bez poruˇsen´ı jej´ı podstaty), v pˇr´ıpadˇe spotˇ rebiteln´ e vˇ eci muselo j´ıt o uˇz´ıv´an´ı, po kter´em se vˇec mohla vr´ atit in specie a neporuˇsen´ a (napˇr. vˇeci vyp˚ ujˇcen´e jen na ozdobu) • nepˇ rev´ ad´ı se vlastnick´ e pr´ avo! - komodat´aˇr z´ıskal vˇec jen do detence, nikoliv do vlastnictv´ı • strany si pˇresnˇe urˇcily, jak se m´ a komodat´aˇr k vˇeci chovat; v pˇr´ıpadˇe poruˇsen´ı t´eto dohody se dopustil kr´ adeˇze uˇzitku (furtum usus) - ch´ ap´ ano jako lehk´ a nedbalost • komodat´ aˇr smˇel vˇec uˇz´ıvat jen smluven´ ym zp˚ usobem, musel o ni peˇcovat • zpravidla ˇslo o uˇ z´ıv´ an´ı vˇ eci v z´ ajmu komodat´ aˇ re → ruˇcil i za custodii (= odpovˇednost za veˇsker´e zavinˇen´ı - u ´mysl, nedbalost - a za vis minor - kr´adeˇz) X pokud bylo v z´ ajmu komodanta (napˇr. reklama) → komodat´ aˇr ruˇcil jen za zl´ yu ´ mysl (dolus malus) • dvoustrann´ a smlouva nerovn´ a - pro komodanta nevznikal vˇetˇsinou ˇz´adn´ y z´avazek, a pokud nebyl pˇresnˇe urˇcen ˇcas uˇz´ıv´ an´ı, mohl v´ yp˚ ujˇcku kdykoliv odvolat • doba mohla b´ yt urˇcena tak´e nepˇ r´ımo uˇz´ıv´an´ım dan´e vˇeci – napˇr. pˇreˇcten´ım knihy 133
2.54. DEPOSITUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
ˇ Zaloby 194
• actio commodati directa – komodantova (vˇeˇritelova) ˇzaloba na vr´acen´ı vˇeci, resp. u ´hradu ˇskody, kterou zp˚ usobil komodat´ aˇr (dluˇzn´ık) – komodat´ aˇr se zav´ azal vˇec neporuˇsenou vr´atit i se vˇs´ım, co k n´ı eventu´alnˇe pˇribylo • actio commodati contraria – komodat´aˇrova (dluˇzn´ıkova) ˇzaloba na n´ahradu vznikl´e ˇskody, resp. u ´hradu n´ aklad˚ u spojen´ ych s u ´drˇzbou vˇeci (napˇr. kdyˇz komodant vyp˚ ujˇcil komodantovi psa a ten pokousal komodat´ aˇrovy slepice; komodant p˚ ujˇcil komodat´aˇrovi hodinky, a tomu vznikly n´aklady za v´ ymˇenu baterky) • pr´ avo retenˇ cn´ı – pr´ avo komodat´ aˇre zadrˇzovat vˇec tak dlouho, dokud komodant neuspokoj´ı jeho n´ aroky
Precarium 195
• v´ yprosa • velmi podobn´e commodatu - rozd´ıl v tom, ˇze pˇri v´ yprose nemˇelo uˇz´ıv´an´ı ciz´ı vˇeci dies ad quem, tedy term´ın konˇc´ıc´ı → vlastn´ık mohl cht´ıt vˇ ec danou prekariem zpˇ et kdykoliv • vlastn´ık nemˇel v˚ uˇci prekaristovi (= uˇzivatel) ˇz´adn´e povinnosti • prekaristu pak zaˇcal chr´ anit praetor drˇ zebn´ımi interdikty • p˚ uvodnˇe nepovaˇzov´ ano za pr´ avn´ı vztah, pozdˇeji uzn´ano, ˇze precarium je oboustrann´ e pr´ avn´ı jedn´ an´ı vznik odevzd´ an´ım vˇeci na jedn´e stranˇe a jej´ım pˇrijet´ım na druh´e • praetor vedle interdikt˚ u poskytl zvl´ aˇstn´ı ˇ zalobu na vyd´ an´ı vˇ eci dan´e jako precarium • v justini´ ansk´ em pr´ avu bylo precarium, jehoˇz objektem byly nejˇcastˇeji nemovitosti, zaˇrazov´ ano mezi re´ aln´ e kontrakty nepojmenovan´ e ˇR ˇ sehr´alo precarium v´ • ve feud´ aln´ıch st´ atech po rozpadu ZR yznamnou u ´lohu jako jedna z forem v´ ystavby hierarchick´e struktury spoleˇcnosti * uˇcebnice str. 246
2.54.
Depositum
• smlouva o u ´ schovˇ e = deponent (vˇ eˇ ritel) odevzd´ av´ a do detence deposit´ aˇ re (dluˇ zn´ıka) nˇ ejakou movitou vˇ ec, aby ji bezplatnˇ e ohl´ıdal a na vyzv´ an´ı vr´ atil • re´ aln´ y kontrakt • dvoustrann´ a smlouva nerovn´ a • deposit´ aˇr nesm´ı vˇ ec uˇ z´ıvat, mus´ı ji opatrovat (pˇredch´azet ˇskodˇe), nedostane za to zaplaceno (lukrativn´ı kontrakt) → odpov´ıd´ a jen za dolus (´ umysln´e zniˇcen´ı vˇeci); kdyby vˇec uˇz´ıval, odpov´ıdal by i za n´ ahodu • actio depositi directa = deponentova ˇ zaloba na vyd´ an´ı hl´ıdan´ e vˇ eci • actio depositi contraria = deposit´ aˇ rova ˇ zaloba na vym´ ah´ an´ı n´ arok˚ u (n´ahrada ˇskody, n´aklady spojen´e su ´schovou vˇeci); m´ a ji jen za urˇcit´ ych okolnost´ı • deposit´ aˇ r nemohl proti ˇ zalobˇ e deponenta nam´ıtnout kompenzaci! • pokud byl pˇredmˇetem depozita pen´ıze, mohly se deponovat bud’ jako species (v zapeˇcetˇen´e ob´alce) nebo jako genus: • depositum irregulare (nepravideln´e) – pokud jsou pˇredmˇetem depozita pen´ıze jako genus a depozit´ aˇr jich m˚ uˇze uˇz´ıt; neplat´ı zde ovˇsem pˇredpisy platn´e pro p˚ ujˇcku, protoˇze takov´ato smlouva se uzav´ır´a v z´ ajmu deponenta (vˇeˇritele), zat´ımco smlouva o p˚ ujˇcce se uzav´ır´a v z´ajmu mutu´aˇre (dluˇzn´ıka) • depositum miserabile – pˇr´ıpad, kdy si deponent uschoval vˇec z nouze a depozit´aˇr mu ji nechce vr´ atit – jedn´ a se o zpronevˇeru, depozit´ aˇr byl p˚ uvodnˇe st´ıh´an poen´ aln´ı ˇ zalobou na duplum (dvojn´asobek hodnoty vˇeci), pozdˇeji jen tehdy, pokud si deponent u nˇej uschoval vˇec z nouze (napˇr. t´ısnˇen ˇzivelnnou pohromou) • sekvestor – zvl´ aˇstn´ı depozit´ aˇr, nˇekolik lid´ı si u nˇej uloˇzilo vˇec, o kterou se vede soudn´ı spor; vyd´ a ji tomu, kdo vyhraje; je odvozen´ ym drˇ zitelem - nˇeco v´ıc neˇz detentor (je mu d´ana drˇzebn´ı ochrana), nˇeco m´ıˇ n neˇz drˇzitel (chyb´ı mu animus) * uˇcebnice strana 247; * errorek LS
2.55.
Konsenzu´ aln´ı kontrakty
• kontrakty neform´ aln´ı, kauz´ aln´ı - jejich u ´ˇcel, neboli kauza, urˇcuje smluvn´ı typ 134
2.56. EMPTIO VENDITIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• jsou historicky zˇrejmˇe nejmladˇ s´ı - zd´ a se ˇze se objevily uˇz v 2.stol.p.n.l., ˇze byly d´ılem klasick´e jurisprudence → klasiˇct´ı pr´ avn´ıci pak nav´ azali a detailnˇeji propracovali kazuistiku • vznikaj´ı okamˇ zikem konsensu (p´ısemn´eho i u ´stn´ıho), shodn´ y projev v˚ ule je dostaˇcuj´ıc´ı k platnosti z´ avazku, a vypl´ yvaj´ı z nˇej tedy povinnosti (napˇr. u kupn´ı smlouvy je to povinnost prodejce odevzdat smluvenou vˇec); pot´e doch´ az´ı k pˇ red´ an´ı vˇ eci (stejnˇe jako u re´aln´ ych kontrakt˚ u) • kontrakty oner´ ozn´ı - u ´platn´e • kontrakty dvoustrann´ e rovn´ e (synallagamata) X v´ yjimkou mandatum - dvoustrann´ y nerovn´ y • ˇ zaloby - podle n´ azvu smlouvy (actio empti, actio venditi; actio locati, actio conducti; actio pro socio, actio comuni dividundo) X mandatum m´ a dvojici speci´aln´ı, charakteristickou pro dvoustrann´e kontrakty nerovn´e: actio mandati directa a actio mandati contraria • vˇsechny ˇzaloby, kter´e z tˇechto smluv vypl´ yvaj´ı, jsou iudicia bona fidei → vˇsechny smlouvy proto mohou obsahovat r˚ uzn´ a vedlejˇ s´ı ustanoven´ı, kter´a nen´ı tˇreba zakl´adat form´alnˇe jako dohody samostatn´e • je zvykem d´ avat dohodˇe nˇejak´ y zevn´ı v´ yraz zˇrizov´an´ım z´ avdavku = arrha – jeden subjekt d´ av´ a druh´emu nˇejakou drobnou nezastupitelnou vˇec movitou nebo ˇc´astku penˇez, po splnˇen´ı smlouvy se z´ avdavek vy´ uˇctoval – nebyl souˇ c´ ast´ı smlouvy, pouze ji potvrzoval (arrha confirmatoria) anebo mohl slouˇzit jako d˚ ukaz o jej´ım uzavˇren´ı – existuje pot´e jeˇstˇe arrha poenitentalis - jin´a povaha, zavedena justini´ansk´ ym pr´avem, ˇslo o penˇeˇzitou ˇc´ astku, kterou jedna strana pˇrij´ımala od druh´e s t´ım, ˇze si ji ponech´a, pokud druh´a strana poruˇs´ı sv´e smluvn´ı povinnosti, nˇeco jako funkce odstupn´eho ˚ TYPY KONTRAKTU: 1. emptio-venditio - koupˇe-prodej, viz 2.56 2. locatio conductio rei (smlouva n´ ajemn´ı), locatio conductio operis (smlouva o d´ılo), locatio conductio operarum (smlouva n´ amezdn´ı), viz 2.60 3. societas - spoleˇcensk´ a smlouva, viz 2.61 4. mandatum - smlouva pˇr´ıkazn´ı, viz 2.62 ˇ strany - 215, 217, 250, 251; * errorkovy st´ * Uˇcebnice RP, atnicov´e ot´ azky; * pˇredn´ aˇska s Bˇelovsk´ym
2.56.
Emptio venditio
• • • •
kupn´ı smlouva, resp. smlouva trhov´ a = smlouva o v´ ymˇ enˇ e vˇ eci za pen´ıze konsensu´ aln´ı kontrakt - perfektn´ı jiˇz okamˇzikem konsensu dvoustrann´ y kontrakt rovn´ y - pr´ ava a povinnosti rovnomˇernˇe rozloˇzeny na obou stran´ach v´ ychodiskem dlouh´eho sloˇzit´eho v´ yvoje byla zˇrejmˇe smˇena – permutatio, na smˇenu nav´azala smlouva trhov´ a, jako trh za hotov´e (trh re´ aln´ y, tj. z ruky do ruky) • ˇcasem se oddˇelilo plnˇen´ı, pozdˇeji se oddˇelilo i odevzd´an´ı vˇeci • smlouvou se pak zakl´ adaly pouze obligaˇ cn´ı z´ avazky stran, tj. z´avazek prodatel˚ uv odevzdat vˇec a z´ avazek kupc˚ uv zaplatit trhovou cenu • essentiale negotii 1. pˇ redmˇ et - viz 2.57 2. cena (pretium) mus´ı b´ yt: – skuteˇ cn´ a - m´ınˇena v´ aˇznˇe; ne prodej za korunu - je jasn´e, ˇze strany zam´ yˇslely dar – urˇ cit´ a - jasnˇe definovateln´ a - nen´ı zapotˇreb´ı dohodnout se na urˇcit´e cenˇe, ale napˇr. cena bude takov´ a, jak´ a bude ten den na trhu X ne urˇcen´ı tˇret´ı osobu – mˇela by b´ yt spravedliv´ a X nemus´ı to tak b´ yt, cena z´asadnˇe nemus´ı odpov´ıdat hodnotˇe prod´ avan´e vˇeci
Povinnosti kupce 196
• • • •
zaplacen´ı trhov´ e ceny a pˇ revzet´ı koupen´ e vˇ eci mus´ı hradit prodateli vˇsechny n´ aklady, kter´e od uzavˇren´ı smlouvy s prodanou vˇec´ı mˇel kupec odpov´ıd´ a od okamˇ ziku uzavˇ ren´ı smlouvy za vis maior (vyˇsˇs´ı n´ahoda, pˇr´ırodn´ı katastrofy) na vym´ ah´ an´ı povinnosti kupce slouˇzila actio venditi (=ˇzaloba prod´avaj´ıc´ıho z trhov´e smlouvy na zaplacen´ı kupn´ı ceny)
135
2.56. EMPTIO VENDITIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Povinnosti prodatele 197
• odpov´ıd´ a za vady vˇ eci pr´ avn´ı a faktick´ e, tj. odpov´ıd´a za to, ˇze vˇec m´a vlastnosti, kter´e sliboval (viz II./58,59) • mus´ı pˇ rev´ est pˇ redmˇ et trhu do drˇ zby kupce, a to s takov´ ymi u ´ˇcinky, aby kupec drˇzel neruˇsenˇe a trvale • za faktick´e vady zjevn´e, kter´e lze prohl´ıdkou zjistit, prodatel kupci z´asadnˇe neodpov´ıdal • za norm´ aln´ı situace doch´ az´ı pˇri uzavˇren´ı smlouvy ihned k odevzd´an´ı vˇeci; pln´ı-li prodatel pozdˇ eji, mus´ı pˇredmˇet trhu odevzdat se vˇs´ım, co k nˇemu pˇ ribylo (tzv. commodum rei)
Pacta adiecta 198
• r˚ uzn´e vedlejˇs´ı u ´mluvy pˇripojovan´e ke kupn´ı smlouvˇe • in diem addictio – podm´ınka, ˇze pokud prod´ avaj´ıc´ı nenajde do urˇ cit´ eho dne lepˇ s´ıho kupce, prod´ a to jemu (moment´ aln´ımu kupci) – v´ yhradu lepˇs´ıho kupce m˚ uˇze kupec zmaˇrit t´ım, ˇze prodateli nab´ıdne doplatek (kupec m´a tzv. alternativam facultatem) • lex commissoria – podm´ınka, kter´ a d´ avala prodateli pr´ avo odstoupit od smlouvy, nezaplat´ı-li kupec trhovou cenu do urˇ cit´ eho dne • pactum protimiseos - u ´ mluva o pˇ redkupn´ım pr´ avu – nutila kupce, aby v pˇr´ıpadˇe prodeje nab´ıdl vˇec nejdˇr´ıve tomu, kdo mu ji prodal • pactum displicentiae - u ´ mluva o znel´ıben´ı – povinnost prodatele koupit vˇec zp´ atky, kdyˇz se kupci nebude l´ıbit • koupˇ e na zkouˇ sku – m˚ uˇze m´ıt formu jako pactum displicentiae“, ale lze ji tak´e realizovat formou suspenzivn´ı podm´ınky, ”ım kupce, ˇze vˇec je vyhovuj´ıc´ı kter´ a se spln´ı prohl´ aˇsen´
Pozor! 199
• OMYL: Pˇ ri kupn´ı smlouvˇ e pˇ rech´ az´ı vlastnick´ e pr´ avo jiˇ z dosaˇ zen´ım konsensu, tj. v okamˇziku vzniku smlouvy. ˇ • SKUTECNOST: Kupn´ı smlouva sice n´aleˇz´ı ke konsenzu´aln´ım kontrakt˚ um, ale to pouze znamen´a, ˇze smlouva samotn´ a vznik´ a (tj. zakl´ ad´ a urˇcit´e povinnosti a pr´ava) jiˇz okamˇzikem dohody. To pr´avˇe znamen´a, ˇze k tomu, aby smlouva vznikla, nemus´ı b´ yt pˇred´ an pˇredmˇet smlouvy (jak je tomu u re´aln´ ych kontrakt˚ u). K pˇ revodu vlastnick´ eho pr´ ava pˇ rech´ az´ı aˇ z okamˇ zikem pˇ red´ an´ı vˇ eci. ˇ ımsk´e pr´ • R´ avo tedy d˚ uslednˇe rozezn´ av´ a dvˇ e f´ aze kupn´ı smlouvy: 1. f´ aze obligaˇ cn´ı - uzavˇren´ı smlouvy, vznik´a n´arok kupuj´ıc´ıho podat ˇzalobu na vyd´an´ı vˇeci 2. f´ aze vˇ ecnˇ e-pr´ avn´ı - odevzd´ an´ı vˇeci a pˇrevod vlastnick´eho pr´ava ˇ moˇ • koupˇ e vˇ eci od nevlastn´ıka - v RP zn´ a (pokud je alespoˇ n jedna strana v dobr´e v´ıˇre), dnes ne; neznamen´ a ˇ to ovˇsem, ˇze by RP nav´ adˇelo“ lidi, aby pˇrev´adˇeli vlastnick´e pr´avo nad vˇec´ı, kter´a jim nepatˇr´ı; nutno rozliˇsit ” vˇecnˇe-pr´ dvˇe roviny - z hlediska avn´ı roviny nem˚ uˇze doj´ıt v takov´em pˇr´ıpadˇe k pˇrevodu vlastnictv´ı, protoˇze nikdo nem˚ uˇze pˇrev´est v´ıce pr´ av, neˇz m´a s´am“, vznik´a tedy pouh´a drˇzba; narozd´ıl od toho z hlediska roviny ” obligaˇcn´ı dojde k platn´emu uzavˇren´ı smlouvy, aˇckoliv prod´avaj´ıc´ı nebyl vlastn´ıkem; tento institut zaveden ze dvou pˇr´ıˇcin: 1. aby chr´ anil takov´eho kupce (kter´ y se st´av´a drˇzitelem) - praetor mu poskytne u ´ˇcinnou procesn´ı ochranu (interdiktum), 2. aby existoval titulus pro vydrˇzen´ı (drˇzitel takov´e vˇeci se po uplynut´ı vydrˇzec´ı lh˚ uty m˚ uˇze st´ at vlastn´ıkem) • platnˇe prodat je tedy moˇzn´e i vˇ ec kradenou X kupuj´ıc´ı (byt’ v dobr´e v´ıˇre) ji nebude moci vydrˇ zet z d˚ uvodu z´ akazu vyj´ adˇren´eho uˇz v LDT • nelze koupit vˇ ec vlastn´ı ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek) – str. 251 - 253; * www.prf.cuni.cz/intervalla/index.htm 136
ˇ ˇ KUPN´I SMLOUVY 2.57. PREDM ET
2.57. • • • •
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Pˇ redmˇ et kupn´ı smlouvy
pˇredmˇet (vedle ceny) n´ aleˇz´ı k essentiale negotii kupn´ı smlouvy jak´ akoli vˇec in commercio – hmotn´ a i nehmotn´a, bezvadn´a i zkaˇzen´a, ta kter´a je i ta kter´a teprve vznikne ne res extra commercium; ne objekty, kter´e pr´avo nepovaˇzuje za vˇeci (Slunce) m˚ uˇze to b´ yt vˇ ec oˇ cek´ av´ an´ a - v okamˇziku uzavˇren´ı smlouvy neexistuje, ale oˇcek´av´a se - typicky plody (vznikaj´ı aˇz oddˇelen´ım od plodonosn´e vˇeci; jablko vis´ıc´ı na stromˇe jeˇstˇe nen´ı plod, nen´ı samostatnou vˇec´ı → superficies solo cedit) – emptio rei sperate (koupˇe vˇeci oˇcek´avan´e) - kupn´ı smlouva podm´ınˇ en´ a, platn´a v okamˇziku perfekce, u ´ˇcinn´ a aˇz od okamˇziku vzniku vˇeci → pokud vˇec nevznikne, nebude zakl´adat pr´ava ani povinnosti – emptio spei (koupˇe nadˇeje) - neobsahuje podm´ınku, kupuj´ıc´ı podstupuje riziko, zda vˇec vznikne nebo ne, protoˇze u ´ˇcinn´ a bude tak jako tak; prod´avaj´ıc´ı mus´ı projevit alespoˇ n u ´sil´ı, aby vˇec vznikla (koup´ım si ryby, kter´e ryb´ aˇr z´ıtra moˇzn´a ulov´ı, a zaplat´ım mu pˇredem → mohl by se na to vykaˇslat); aleatorn´ı smlouva (riskantn´ı) X ˇcast´a pˇri velk´e konkurenci kupc˚ u
• pˇredmˇet trhu m˚ uˇze b´ yt urˇcen individu´ alnˇ e, alternativnˇ e nebo genericky • lze prod´ avat i vˇ eci ciz´ı → potom se mluv´ı o smlouvˇ e dodac´ı • nelze si koupit vˇ ec vlastn´ı - kupec se bud’ m´ yl´ı, nebo jedn´a z donucen´ı → oboj´ı jedn´an´ı je neplatn´e (d˚ uvod zˇreteln´ y - nˇekdo mi ukradne kolo, zajdu si koupit nov´e do bazaru, pak zjist´ım, ˇze je to vlastnˇe moje kolo → doch´ az´ı k zneplatnˇen´ı takov´e kupn´ı smlouvy, byl by to podvod na majiteli/kupci kola) ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek) – str. 251; * www.prf.cuni.cz/intervalla/index.htm
2.58.
Pr´ avn´ı vady vˇ eci u kupn´ı smlouvy
• zodpov´ıd´ a za nˇe prodatel • prodatel mus´ı pˇ rev´ est pˇ redmˇ et trhu do drˇ zby kupce (nezodpov´ıd´a ovˇsem za pˇrevod vlastnick´eho pr´ ava!) tak, aby kupec drˇzel neruˇsenˇe a trvale • kupec nemus´ı nab´ yt vlastnick´e pr´ avo, postaˇc´ı mu garance rem habere licere - jistota, ˇze se nenajde nikdo, kdo by mu vˇec evinkoval, tzn. poˇradem pr´ava (v´ıtˇezstv´ım na soudˇe) odebral, ani nikdo, kdo by si k vˇeci pˇripisoval nˇejak´e vˇecn´e pr´ avo, o kter´em by kupec nevˇedˇel • evikce = odnˇ et´ı vˇ eci poˇ radem pr´ ava (tj. v´ıtˇezstv´ım na soudˇe) • prodatel odpov´ıdal za evikci - musel h´ajit kupce v pˇr´ıpadˇe soudn´ıho sporu; tato odpovˇednost se p˚ uvodnˇe vymiˇ novala zvl´ aˇstn´ı stipulac´ı na pokutu ve v´ yˇ si dvojn´ asobku trhov´ e ceny, pozdˇeji byl z´avazek vynutiteln´ y pˇr´ımo ˇzalobou ze smlouvy trhov´e - actione empti • Prodatelovo ruˇ cen´ı za pr´ avn´ı vady vˇ eci se aktualizovalo v situaci, kdy: – byla kupci odejmuta drˇ zba vˇ eci na z´akladˇe soudn´ıho rozsudku, kter´ ym – kupec byl odsouzen pro nedostatek pr´ ava ke koupen´ e vˇ eci, podm´ınˇen´ ym nedostatkem pr´ ava prodatele v dobˇe prodeje a – byla provedena denuntiatio litis (tj. ohl´aˇsen´ı sporu), kterou kupec prodatele vyzval, aby se jej v nast´ avaj´ıc´ım soudn´ım ˇr´ızen´ı zastal ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek) – str. 252; * Latinsko-ˇcesk´y slovn´ıˇcek ˇr´ımsk´eho pr´ ava (Skˇrejpek) – str. 25
2.59.
Faktick´ e vady vˇ eci u kupn´ı smlouvy
• vedle vad pr´ avn´ıch ruˇc´ı prodatel kupci tak´e za vady faktick´ e, tj. odpov´ıd´a za to, ˇze vˇec m´a vlastnosti, kter´e sliboval, resp. vˇec nem´ a nedostatky, kter´e v´ yslovnˇe vyluˇcoval • vady edikt´ aln´ı – podle naˇr´ızen´ı ediktu kurulsk´ ych aedil˚ u musel prodatel pˇri prodeji otrok˚ u a dobytka pˇredem hl´ asit nˇekter´e vady → aedilov´e d´avali kupc˚ um zvl´aˇstn´ı ˇzaloby, kter´ ymi se tato odpovˇednost realizovala • actio redhibitoria - m´ıˇrila na zruˇ sen´ı trhu, uk´azaly-li se nedostatky velk´ e, kter´e br´anily ˇr´adn´emu uˇz´ıv´ an´ı vˇeci • actio quanti minoris - uplatˇ novala n´ arok na sn´ıˇ zen´ı trhov´ e ceny, ˇslo-li o vady drobnˇ ejˇ s´ı • mezi uzavˇ ren´ım smlouvy a odevzd´ an´ım vˇ eci m˚ uˇze b´ yt ˇcasov´a prodleva - v n´ı odpov´ıdal prodatel nejprve za custodii (veˇsker´e zavinˇen´ı + vis minor), od dob Justini´ana jen za omnis culpa (veˇsekr´e zavinˇen´ı) • za vis maior odpov´ıd´ a od uzavˇren´ı smlouvy kupec (i kdyˇz vˇec jeˇstˇe nepˇrevzal) ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek) – str. 252 - 253 137
2.60. LOCATIO CONDUCTIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.60.
Locatio conductio
• kontrakt konsensu´ aln´ı, dvoustrann´ y rovn´ y (synallagma), oner´ ozn´ı • pˇredmˇetem je u ´ platn´ e uˇ z´ıv´ an´ı ciz´ı vˇ eci, pracovn´ı s´ıly nebo proveden´ı urˇ cit´ eho d´ıla • POZOR! - lok´ ator = ten, kdo nˇ eco nˇ ekam um´ıst’uje: – u smlouvy o d´ılo je to objednatel (um´ıst’uje materi´al) – u smlouvy n´ ajemn´ı je to pronaj´ımatel (postupuje n´ajemci do detence individu´alnˇe urˇcenou vˇec) – u smlouvy pracovn´ı je to n´ amezdn´ı pracovn´ık (poskytuje sluˇzby zamˇestnavateli)
Locatio - conductio rei 200
• n´ ajemn´ı smlouva = lok´ ator (pronaj´ımatel, resp. propachtovatel) postupuje konduktorovi (n´ ajemce, resp. pacht´ yˇ r) do detence nˇ ejakou individualnˇ e urˇ cenou vˇ ec, aby ji uˇ z´ıvala (n´ ajem) anebo uˇ z´ıvala a poˇ z´ıvala (pacht) po urˇ citou dobu za sjednanou u ´ platu • v podstatˇe kupn´ı smlouva, akor´ at konduktor nez´ısk´av´a vlastnick´e pr´avo, n´ ybrˇz m´a vˇec doˇcasnˇe v uˇz´ıv´ an´ı; nepl´est s commodatem (kontrakt lukrativn´ı s ˇcasov´ ym urˇcen´ım) nebo s prekariem (kontrakt lukrativn´ı bez ˇcasov´eho omezen´ı)! • jedno, zda jde o vˇec movitou ˇ ci nemovitou • 2 ˇzaloby: actio locati (locator proti conductorovi), actio conducti (conductor proti locatorovi) povinnosti locatora (pronaj´ımatele, propachtovatele) • pˇ rev´ est vˇ ec do detence n´ ajemce • zaruˇcit mu, ˇze nebude vˇ eci zbaven ani pˇri jej´ım uˇz´ıv´an´ı ruˇ sen - pokud k jednomu ˇci druh´emu dojde, mus´ı zakroˇcit a zjednat poˇr´ adek (n´ ajemce ˇz´adnou vˇecnou ˇzalobu nem´a, m´a pouze ˇzalobu osobn´ı, a to v˚ uˇci pronaj´ımateli) • mus´ı udrˇzovat vˇec v dobr´ em stavu a platit veˇ rejn´ e d´ avky • pokud n´ ajemce uˇcin´ı na vˇec uˇ ziteˇ cn´ e n´ aklady, mus´ı je locator nahradit povinnosti conductora (n´ ajemce, pacht´ yˇre) • • • • •
plat´ı pevnˇe stanoven´e n´ ajemn´ e (i tehdy, pokud vˇec neuˇz´ıv´a pro pˇrek´aˇzky z jeho strany) m˚ uˇze vˇec uˇ z´ıvat pouze stanoven´ ym zp˚ usobem, m˚ uˇze ji ale dat do uˇz´ıv´an´ı tˇret´ı osobˇe (podn´ ajemn´ıkovi) po skonˇcen´ı smlouvy mus´ı vˇ ec odevzdat pron´ajemci za bˇ eˇ znˇ e opotˇ reben´ı neodpov´ıd´ a odpovˇedn´ y za u ´ mysl (vˇzdy, nelze vylouˇcit), nedbalost + v pˇr´ıpadˇe uˇz´ıv´an´ı vˇeci nedovolen´ ym zp˚ usobem i za n´ ahodu
smlouva konˇ c´ı: • uplynut´ım sjednan´ e doby • odstoupen´ım pronaj´ımatele z d˚ uvodu neplacen´ı ˇ cinˇ ze • odstoupen´ım n´ ajemce, pokud m´ a vˇ ec vady, kt. br´ an´ı v bˇ eˇ zn´ em uˇ z´ıv´ an´ı dvˇ e zvl´ aˇ stn´ı modality: • locatio - conductio irregularis - n´ ajemce po skonˇcen´ı doby uˇz´ıvan´ı vˇec bud’ vr´at´ı nebo zaplat´ı ujednanou cenu • relocatio tacita - pokud strany pokraˇcuj´ı ve smlouvˇe pot´e, co minul koneˇcn´ y term´ın, m´a se za to, ˇze uzavˇrely smlouvu novou
Locatio - conductio operarum 201
• smlouva n´ amezdn´ı = n´ amezdn´ı pracovn´ık (locator) poskytuje sluˇ zby a je ˇ cinn´ y podle dispozic zamˇ estnavatele (conductor) • oner´ ozn´ı kontrakt • t´ ykala se pouze hrub´ ych, hlavnˇe manu´ aln´ıch prac´ı (vychaz´ı ze smluv o n´ajmu otrok˚ u) • podob´ a se smlouvˇ e o d´ılo X pr´ ace mus´ı b´ yt provedena osobnˇ e + obr´ acen´ a pozice lok´ atora a konduktora (zhotovitelem je tu lok´ ator, zat´ımco u smlouvy o d´ılo je to konduktor) • lok´ ator odpovˇedn´ y za kaˇzdou nedbalost • conductor mus´ı platit sjednanou mzdu, a to i kdyˇz nemohl uˇz´ıt pracovn´ı s´ıly pro pˇrek´aˇzky ze sv´e strany 138
2.61. SOCIETAS A CONSORTIUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Locatio - conductio operis 202
• smlouva o d´ılo = konduktor (zhotovitel) se zavazuje, ˇ ze zhotov´ı urˇ citou hmotnou vˇ ec, a to z materi´ alu, kter´ y dod´ a lok´ ator (objednatel); konduktor pˇrid´a jen svou pr´aci • konduktor m˚ uˇze pouˇz´ıt i materi´ al jin´ y → locatio-conductio irregularis X pokud pouˇzije vlastn´ı materi´ al, jedn´ a se o smlouvu kupn´ı • pˇredmˇetem je v´ ysledek uˇzit´ı ciz´ı pracovn´ı s´ıly, ne uˇz´ıv´an´ı t´eto s´ıly pˇr´ımo (rozd´ıl oproti n´amezdn´ı smlouvˇe) • konduktor m˚ uˇze proveden´ı pr´ ace pˇ renechat jin´ ym X odpovˇ ednost za v´ ysledek nese on; odpov´ıd´ a i za v´ ybˇer ˇspatn´ ych pracovn´ık˚ u a za to, ˇze je nedostateˇcnˇe ˇridil a kontroloval - culpa in eligendo et inspiciendo • konduktor mus´ı prov´est d´ılo ˇ r´ adnˇ e a vˇ cas, vykonat podle pokyn˚ u lok´atora • nˇekteˇri ˇzivnostn´ıci odpov´ıdali dokonce i za n´ahodn´ y z´anik pˇrinesen´ ych vˇec´ı • lok´ ator mus´ı zaplatit ujednanou odmˇenu
Lex Rhodia de iactu 203
• • • •
Rh´ odsk´ y z´ akon o vyhozen´ em zboˇ z´ı - dodnes se s t´ımto pojmem setk´av´ame v MPs upravuje n´ ahradu ˇ skody pˇ ri ztroskotan´ı dopravn´ı lodi na moˇ ri doprava po moˇri moˇzn´ a formou n´ ajmu lodi (l.-c. rei) nebo formou smlouvy o d´ılo (l.-c. operis) dostala-li se lod’ do nebezpeˇc´ı a musela b´ yt vyhozena ˇc´ast n´akladu do moˇre, za zk´azu obˇetovan´ ych vˇec´ı odpov´ıdali nejen jejich vlastn´ıci, ale i vlastn´ıci zachr´anˇen´ ych vˇec´ı • vlastn´ıci zniˇcen´ ych vˇec´ı ˇzalovali pomoc´ı actio locati kapit´ana lodi, kter´ y mˇel odpovˇednost za vˇeci pˇrevzat´e; kapit´ an ˇzaloval vlastn´ıky zachranˇen´ ych vˇec´ı pomoc´ı actio conducti za ˇskodu, kter´a mu bez jeho zavinˇen´ı vznikla pˇri prov´ adˇen´ı sjednan´eho d´ıla + mˇel retenˇ cn´ı pr´ avo k vˇecem zachr´anˇen´ ym, kter´e nutilo jejich vlastn´ıky, aby poˇzadovanou n´ ahradu poskytli
* errorek; * uˇcebnice str.253-255
2.61.
Societas a consortium
Societas 204
• smlouva spoleˇ censk´ a = dva nebo v´ıce lid´ı se zavazuj´ı k vz´ ajemn´ emu plnˇ en´ı za u ´ˇ celem dosaˇ zen´ı spoleˇ cn´ eho, pr´ avem dovolen´ eho c´ıle • konsensu´ aln´ı kontrakt • spoleˇcnost = societas • spoleˇcn´ık = socius, spoleˇcn´ıci = socii - pˇrin´aˇsej´ı do spoleˇcnosti vklady • vklady - vˇzdy majetkov´e hodnoty, ale i ve formˇe odborn´ ych znalost´ı, zkuˇsenost´ı, dobr´eho jm´ena, popularity • podle vytyˇcen´eho c´ıle nebo typu vklad˚ u r˚ uzn´e druhy spoleˇcnost´ı - napˇr.: – societas omnium bonorum (spoleˇcn´ıci vkl´adaj´ı veˇsker´ y majetek) – spoleˇ cnost v´ ydˇ elkov´ a (k provozov´an´ı ochodu, spoleˇcn´ y vˇsechen majetek, kter´ y nabyli spoleˇcnou obch. ˇcinnost´ı) ad. • vklady netvoˇ r´ı samostatn´ y majetek, ale spoluvlastnictv´ı se smluvnˇe urˇcen´ ymi pod´ıly (velikosti pod´ıl˚ u mohou b´ yt urˇceny smluvnˇe, jinak se m´ a zato, ˇze jsou stejnˇe velk´e) • societas nen´ı pr´ avnick´ a osoba → kaˇzd´ y ze spoleˇcn´ık˚ u vystupuje s´am za sebe → societa nem˚ uˇze vlastnit majetek, vytv´ aˇr´ı se spoluvlastnictv´ı, nen´ı pr´avnˇe oddˇelen majetek society od majetku spoleˇcn´ık˚ u → pln´ e ruˇ cen´ı spoleˇ cn´ık˚ u za z´ avazky society • moˇznost ujednat, ˇze nˇekdo m´ a jen pod´ıl na zisku, ne na ztr´ at´ ach X naopak to bylo nemravn´e → neplatn´e (societas leonina) • smlouva p˚ usob´ı jen mezi spoleˇcn´ıky, navenek u ´ˇ cinn´ a nen´ı • spoleˇ cn´ıci jednaj´ı spoleˇ cnˇ e, nebo jednotlivec jedn´a jako nepˇr´ım´ y z´astupce ostatn´ıch → po skonˇcen´ı jedn´ an´ı mus´ı pˇren´est v´ ysledky na spoleˇcn´ıky podle pod´ıl˚ u • pozdˇeji lze zastupovat i pˇr´ımo, poˇr´ ad se ale zastupuj´ı ˇcleni spoleˇcnosti, ne spoleˇcnost jako takov´a • spoleˇcnost zaloˇzena na vz´ ajemn´ e d˚ uvˇ eˇ re → nutnost zachov´avat vˇernost, jednat spolu poctivˇe, navz´ ajem si odpov´ıdaj´ı za u ´mysl a nedbalost • person´ aln´ı charakter - pokud zemˇre nebo odstup´ı byt’ jedin´ y spoleˇcn´ık, cel´a societa zanik´a ˇ zaloby:
139
2.62. MANDATUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• actio pro socio = ˇzaloba na vyrovn´ an´ı vz´ajemn´ ych n´arok˚ u - zp˚ usobuje z´anik spoleˇcnosti; odsouzen´ı m´ a infamuj´ıc´ı u ´ˇcinek • actio communi dividundo = ˇzaloba na rozdˇelen´ı spoluvlastnictv´ı - tak´e ji tu lze pouˇz´ıt z´ anik spoleˇ cnosti: • smrt´ı kter´ ehokoliv z u ´ˇ castn´ık˚ u (pokud zbyl´ı ˇclenov´e z˚ ust´avaj´ı ve spoleˇcnosti, tato se bere jako spoleˇcnost nov´ a) • dosaˇ zen´ım c´ıle • z v˚ ule spoleˇ cn´ık˚ u • litiskontestac´ı o ˇ zalob´ ach actio pro socio, actio communi dividundo societas ercto non cito = zvl´ aˇstn´ı forma spoleˇcnosti, v poˇc´atc´ıch republiky – pospolitost bratˇ r´ı, kteˇr´ı po smrti otce ˇzili v ned´ılu“ ” – ˇslo ji vytvoˇrit i umˇ ele – zvl´ aˇstnosti - napˇr. jeden spoleˇ cn´ık mohl rozhodovat za vˇ sechny
Consortium 205
• majetkov´ e spoleˇ censtv´ı spoludˇ edic˚ u • spoleˇcenstv´ı dˇedic˚ u vˇ ec´ı, kter´e nebyly re´ alnˇ e dˇ eliteln´ e • spoludˇedicov´e se st´ avali spoleˇcnˇe nositeli vˇecn´ ych pr´av k re´alnˇe nedˇeliteln´e vˇeci a solid´ arnˇ e z´ avazan´ ymi, pokud ˇslo o obligaˇcn´ı z´ avazky a solid´ arnˇ e opr´ avnˇ en´ ymi, pokud ˇslo o pohled´avky • vˇsichni mˇeli pr´ avo dom´ ahat se zruˇ sen´ı consortia - na z´akladˇe actio familiae erciscundae → zaˇcalo iudicium duplex (kaˇzd´ y byl z´ aroven ˇzalobce i ˇzalovan´ y), soudce byl opr´avnˇen adiudikovat nˇekter´emu spoludˇedici urˇcitou ˇc´ ast poz˚ ustalosti → spoluvlastnick´e vztahy se zmˇenily v individu´aln´ı vlastnictv´ı; v r´ amci ˇr´ızen´ı mohl rozhodnout o vz´ ajemn´ ych n´aroc´ıch dˇedic˚ u, kter´e vznikly v dobˇe, kdy trvalo spoleˇcenstv´ı (napˇr. n´ ahrada n´ aklad˚ u) • actio communi dividundo - ˇslo ji uˇz´ıt, kdyˇz i po rozdˇelen´ı z˚ ustaly nˇekter´e ˇc´asti poz˚ ustalosti d´al ve spoluvlastnictv´ı * Uˇcebnice Kincl, Urfus, Skˇrejpek - 255-257, 300-301
2.62.
Mandatum
• pˇ r´ıkazn´ı smlouva = smlouva o bezplatn´ em obstar´ av´ an´ı ciz´ıch z´ aleˇ zitost´ı • mandant (vˇ eˇ ritel) vyzve mandat´ aˇ re (dluˇ zn´ık), aby mu nˇ eco zaˇ r´ıdil, a ten pokyn pˇ rijme s t´ım, ˇ ze za svou ˇ cinnost nebude cht´ıt ˇ z´ adnou odmˇ enu (pokud si za to nech´a mandat´aˇr zaplatit, jedn´ a se o smlouvu o d´ılo) • napˇr. zastoupen´ı u soudu, pˇri uzavˇren´ı smlouvy, doruˇcen´ı dopisu • kontrakt konsensu´ aln´ı, dvoustrann´ y nerovn´ y, lukrativn´ı • zastoupen´ı nepˇ r´ım´ e - pokud byl mandat´aˇr povˇeˇren k zastoupen´ı mandanta pˇri kupn´ı smlouvˇe, jedn´ a mandat´ aˇr vlastn´ım jm´enem a na vlastn´ı odpovˇednost → stane se vlastn´ıkem pˇredmˇetu kupn´ı smlouvy, pak je povinen pˇrev´est na mandanta v´ ysledky veˇsekr´e ˇcinnosti
•
Povinnosti mandat´ aˇ re 206
• prov´est pˇr´ıkaz vˇernˇe, nesm´ı vyboˇ cit z mez´ı dan´ ych mandantem • pokud se dozv´ı o odvol´ an´ı pˇr´ıkazu nebo mandantovˇe smrti, mus´ı pˇrestat • po skonˇcen´ı u ´kolu je povinen vydat vˇ sechno, co pˇ ri prov´ adˇ en´ı mand´ atu nabyl
Povinnosti mandanta 207
• mus´ı uhradit mandat´ aˇ ri vˇ sechny v´ ylohy a nahradit ˇ skodu, kt. mu vznikla v pˇr´ım´e souvislosti s prov´ adˇen´ım pˇr´ıkazu • pokud mandat´ aˇr prodal lacinˇeji nebo koupil dr´aˇz, neˇz bylo stanoveno, je mandant povinen plnˇen´ı pˇrijmout, jen kdyˇz mandat´ aˇr dorovn´ a rozd´ıl ze sv´eho 140
´ ´I KONTRAKTY 2.63. INNOMINATN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Ukonˇ cen´ı 208
• • • •
proveden´ım u ´ kolu smrt´ı jedn´ e ze stran odvol´ an´ım pˇ r´ıkazu ˇ ci v´ ypovˇ ed´ı mandat´ aˇ re v pˇr´ıpadˇe smrti nebo odvol´ an´ım n´ aroky jiˇz vznikl´e trvaj´ı
ˇ Zaloby 209
• actio mandati directa - mandant proti mandat´aˇri vym´ah´a splnˇen´ı z´avazku • actio mandati contraria - mandat´ aˇr proti mandantovi vym´ah´a n´ahradu v´ ydaj˚ u ˇci ˇskody, kter´e s proveden´ım pˇr´ıkazu mˇel
Mandatum qualificatum = u ´ vˇ erov´ y pˇ r´ıkaz 210
• plnil funkci rukojemstv´ı • A→B→C • B chce poskytnout u ´vˇer osobˇe C, nen´ı si vˇsak jist jej´ımi platebn´ımi schopnostmi. A v´ı, ˇze C si stoj´ı dobˇre. Proto A d´ a pˇ r´ıkaz B, aby poskytl u ´ vˇ er C. Tak mezi A a B vznikne mandatum, mezi B a C mutuum. • Nezaplat´ı-li C sv´emu vˇeˇriteli B, vznikne B ˇskoda ex causa mandati“ a ˇzalobou z mand´atu se bude na A pro ” nezaplacen´ yu ´vˇer hojit. • A figuruje jako rukojm´ı ˇ ımsk´e pr´ * Errorek LS; * Errorek St´ atnicov´e ot´ azky; * Kincl, Urfus: R´ avo str. 257
2.63.
Innomin´ atn´ı kontrakty
• re´ aln´ e kontrakty nepojmenovan´ e (contractus innominati) • jsou to kontrakty s atypickou kauzou a strana, kter´a jiˇz plnˇen´ı poskytla, nemˇela p˚ uvodnˇe ˇzadn´ y prostˇredek k tomu, jak protiplnˇen´ı vynutit → mohla pouze ˇz´adat vracen´ı toho, co poskytla z titulu bezd˚ uvodneho obohacen´ı - condictio ob causam datorum (ˇzaloba pˇrisn´eho pr´ava) • nejprve byly pr´ avnˇe z´ avazn´ e pouze 4 typy kontrakt˚ u: p˚ ujˇcka, v´ yp˚ ujˇcka, smlouva o u ´schovˇe, smlouva o z´ astavˇe ruˇcn´ı • v dobˇe klasick´e se zaˇcalo uzn´ avat, ˇze smlouva s atypick´ ym plnˇ en´ım je pr´ avnˇ e z´ avazn´ a, je-li toto plnˇ en´ı nˇ ejak podobn´ e plnˇ en´ı ze smluv uzn´ avan´ ych a jedna za stran ho jiˇ z poskytla → praetor nab´ızel zvl´ aˇstn´ı ˇzalobu actio in factum conceptae - actio praescriptis verbis (pops´an skutkov´ y z´aklad smlouvy, s c´ılem donutit partnera k poskytnut´ı sl´ıben´eho protiplnˇen´ı) • poˇcet tˇechto atypickych kontrakt˚ u se rozmnoˇzoval, ochrana pˇriznana i kontrakt˚ um zcela novym → rozdˇeleni do 4 skupin: 1. 2. 3. 4.
do ut des - d´ av´ am, abys dal do ut facias - d´ avam, abys udˇelal facio ut des - dˇel´ am, abys dal facio ut facias - dˇel´ am, abys udˇelal
• za z´ avazn´e jsou obecnˇe uzn´ any vˇsechny smlouvy o vz´ajemn´em plnˇen´ı, pokud k dohodˇe pˇristoupilo jiˇz plnˇen´ı jedn´e ze smluvn´ı strany (jedn´ a se o kontrakty synallagmatick´ e) • od bˇeˇzn´ ych re´ aln´ ych kontrakt˚ u se tyto smlouvy liˇs´ı t´ım, ˇze v nich nejde o vr´acen´ı vˇeci, ale o protiplnˇen´ı • v justini´ ansk´em pr´ avu vypl´ yv´ a z re´ aln´ ych kontrakt˚ u nepojmenovan´ ych nˇekolik ˇzalob: – actio praescriptis verbis - strana, kter´a jiˇz plnila, vym´ah´a sl´ıben´e protiplnˇen´ı – condictio ob causam datorum - ˇzaloba na vr´acen´ı poskytnut´eho plnˇen´ı, pokud druh´a strana nepln´ı sv´e povinnosti vˇcas vlastn´ı vinou – condictio ob poenitentiam - ˇzaloba na vr´acen´ı plnˇen´ı, pokud se opr´avnˇen´ y rozhodl odstoupit do smlouvy pˇred poskytnut´ım protiplnˇen´ı
Rei permutatio 211
• smˇ ena • smlouva o v´ ymˇ enˇ e vˇ eci za jinou vˇ ec (menˇsinov´ y n´azor Sabini´an˚ u, ˇze jde o smlouvu o koupi a prodeji) • patˇrila do kontrakt˚ u do ut des – strany si musely navz´ajem pˇrev´est vlastnick´e pr´avo – nestaˇ cilo jen habere licere (klidn´ a drˇzba a neruˇsen´e uˇz´ıv´ an´ı vˇeci) jako u smlouvy trhov´e 141
2.64. NEGOTIORUM GESTIO
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Transactio 212
• sm´ır • strany dˇelaj´ı vz´ ajemn´ eu ´ stupky r˚ uzn´eho pr´avn´ıho charakteru, aby odstranily nˇ ejakou spornou ot´ azku • u ´stupky: jedn´ an´ı zcizovac´ı, zavazovac´ı, pˇ revody vlastnictv´ı → spoleˇcnou kauzou je sm´ır
Precarium 213
• v´ yprosa • podobn´ a commodatu, jedin´ y rozd´ıl je v tom, ˇze uˇ z´ıv´ an´ı ciz´ı vˇ eci nemˇ elo konˇ c´ıc´ı term´ın → vlastn´ık mohl vˇec ˇz´ adat kdykoli nazpˇet • p˚ uvodnˇe ani nebylo povaˇzov´ ano za pr. vztah, prekarista (uˇzivatel) zaˇcal b´ yt chr´ anˇ en drˇ zebn´ımi interdikty → uzn´ an´ı prekaria za smlouvu, vlastn´ıkovi vˇeci pˇrizn´ana zvl´aˇstn´ı ˇzaloba na vyd´an´ı vˇeci → re´aln´e kontrakty nepojmenovan´e
Contractus aestimatorius 214
• veteˇ snick´ a smlouva • jeden z nejstarˇs´ıch z´ avazn´ ych atypick´ ych synallagmat • smlouva, pˇri kter´e jedna strana odevzd´ avala stranˇ e druh´ e nˇ ejakou vˇ ec, aby ji za smluven´ y obnos prodala • pokud se prodej nezdaˇr´ı, vrac´ı pˇr´ıjemce vˇec zp´atky; pokud vˇec prod´a, vr´at´ı smluvenou sumu a pˇr´ıpadn´ y pˇrebytek si ponech´ a • mˇela povahu alternativn´ı obligace (lze plnit to, nebo ono → pˇr´ıpadn´e zniˇcen´ı, resp. kr´adeˇz jedn´e vˇeci nezproˇst’uje dluˇzn´ıka od povinnosti plnit) → pˇr´ıjemce odpov´ıdal za u ´ mysl, nedbalost, ale i za niˇ zˇ s´ı n´ ahodu (vis minor - napˇr. kr´ adeˇz) • pro vz´ ajemn´e n´ aroky pˇr´ısluˇsn´ a ˇzaloba – actiones praescriptis verbis se speci´aln´ım oznaˇcen´ım actio de aestimato ˇ (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strany 248, 249 * st´ atnicov´e ot´ azky od errorka; * uˇcebnice RP
2.64.
Negotiorum gestio
• patˇr´ı mezi kvazikontrakty (chyb´ı konsensus), podob´a se mandatu (smlouva pˇr´ıkazn´ı) • vznik´ a t´ım, ˇze nˇekdo (tzv. gestor) obstar´ a z´ aleˇ zitost druh´ eho (tzv. dominus negotii), aniˇ z byl k tomu vyzv´ an a aniˇ z doˇ slo k dohodˇ e → jedn´ an´ı jednostrann´ e, c´ılem gestora je zav´azat si druhou stranu • pro jeho vznik je tˇ reba: – aby gestor obstar´ aval vˇeci ciz´ı, aby se jednalo o negotium alienum → z´avazek podle klasick´eho pr´ ava nevznikne, pokud jde zˇc´ asti i o vˇec gestora, ˇci pokud se gestor m´ yl´ı a obstar´av´a vˇec vlastn´ı v domnˇen´ı, ˇze jde o vˇec ciz´ı – gestor˚ uv u ´ mysl (subjektivn´ı str´ anka vˇeci) obstar´avat z´aleˇzitost ciz´ı - povaˇzuje to za svou povinnost, nebo se k tomu rozhodl s´ am; pokud gestor dostal k jedn´an´ı pˇr´ıkaz (mand´at), st´av´a se mandat´aˇrem toho, kdo pˇrikazuje, a ve vztahu k ciz´ı osobˇe je gestorem negotii • neprav´ e negotiorum gestio - zavedeno justini´ansk´ ym pr´avem – pˇr´ıpady, kdy nˇ ekdo jedn´ a v ciz´ı z´ aleˇ zitosti, ale sleduje pˇ ri tom z´ ajmy vlastn´ı, ˇci pokud se gestor m´ yl´ı a obstar´ av´ a ciz´ı z´ aleˇ zitost v domnˇ en´ı, ˇ ze je to z´ aleˇ zitost jeho vlastn´ı – jeho v´ yhoda tkv´ı v tom, ˇze d´ av´ a moˇ znost gestorovi uplatnit n´ arok na n´ aklady, jimˇz by byla druh´ a strana na u ´kor gestora obohacena • pr´ ava a povinnosti stran: – gestor mus´ı jedn´ an´ı dov´ est do konce a vydat vˇ se, co z prov´adˇen´ı z´aleˇzitosti z´ıskal – gestor bˇeˇznˇe odpov´ıd´ a za nedbalost X pokud jedn´a proto, aby odvr´atil nebezpeˇc´ı ˇci nouzi, nese odpovˇednost pouze za dolus X pokud v´ yraznˇe vyboˇcuje z forem sv´ ym jedn´an´ım, kter´ ych obvykle uˇz´ıv´ a dominus negotii, je odpovˇedn´ y i za n´ ahodu – dominus negotii mus´ı uhradit gestorovi vˇ sechny n´ aklady i s u ´ roky, ale pouze tehdy, kdyˇz gestor jednal objektivnˇe i subjektivnˇe v jeho prospˇech * uˇcebnice str. 258 142
2.65. OBLIGATIONES QUASI EX CONTRACTU
2.65.
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Obligationes quasi ex contractu
• Justini´ anova kvadripartice d˚ uvod˚ u vzniku z´ avazku – – – –
kontrakt (obligace ze smlouvy) kvazikontrakt (obligace jakoby ze smlouvy) delikt (obligace z deliktu) kvazidelikt (obligace jakoby z deliktu)
• kvazikontrakt je tedy jedn´ım ze zp˚ usob˚ u, jak m˚ uˇze vzniknout obligace • obligace jakoby ze smlouvy - podob´ a se obligaci ze smlouvy X chyb´ı podstatn´a n´aleˇzitost - konsensus Jsou to • kvazikontrakty pˇ r´ıbuzn´ e konsensu´ aln´ım kontrakt˚ um - negotiorum gestio - viz 2.64 • kvazikontrakty pˇ r´ıbuzn´ e re´ aln´ ym kontrakt˚ um - bezd˚ uvodn´e obohacen´ı - viz 2.67 • v justini´ ansk´em pr´ avu do t´eto kategorie zaˇrazeny tutela - 1.34 a cura - 1.35
Bezd˚ uvodn´ e obohacen´ı 215
• jedn´ a se o kvazikontrakt (tj. obligaci, kde chyb´ı konsenzus) • podobaj´ı se re´ aln´ ym kontrakt˚ um (zejm. mutuu) X d˚ uvod pr´ avn´ıho jedn´ an´ı bud’ nikdy neexistoval, nebo odpadl ˇ ci se nerealizoval → vzniklo tak bezd˚ uvodn´ e obohacen´ı pˇr´ıjemce • je to tedy situace, kter´ a nastane, kdyˇz nˇ ekdo nabyde majetek bez platn´ eho titulu (tedy bez platn´e smlouvy) • ten, kdo se takto bezd˚ uvodnˇe obohat´ı, je povinen majetek vr´atit • k vym´ ah´ an´ı bezd˚ uvodn´eho obohacen´ı slouˇz´ı condictio sine causa - viz 2.67 * uˇcebnice str. 218, 249 – 250, 258 – 259
2.66.
Obligationes quasi ex delicto
• kvazidelikty = obligace jakoby z deliktu • podobaj´ı se delikt˚ um X chyb´ı prvek charakteristick´ y pro delikty, zpravidla zavinˇ en´ı ← tyto mimosmluvn´ı skuteˇcnosti uzn´ av´ any za d˚ uvod vzniku z´avazku jiˇz za republiky • za Justini´ ana (v Instituc´ıch) tyto skuteˇcnosti oznaˇceny za jednu ze 4 kategori´ı, jak vznikaj´ı obligace → kva” zidelikty“ - v´ıce viz 2.35
Druhy kvazidelikt˚ u 216
1. provinˇ en´ı soudce, kter´ y poruˇ sil sv´ e povinnosti a zp˚ usobil procesn´ı stranˇ eˇ skodu • odpovˇednost soudce, kter´ y z nedbalosti ˇ ci nezkuˇ senosti sv´ ym rozhodnut´ım poˇskodil jednu z procesn´ıch stran, a to bud’ protipr´ avn´ım rozhodnut´ım na z´ akladˇ e podjatosti nebo pˇ rekroˇ cen´ım u ´ˇ redn´ı pravomoci (rozhodne o vˇeci, kterou nen´ı opr´avnˇen rozhodovat, nebo pˇrisoud´ı v´ıce, neˇz kolik bylo poˇzadov´ ano v ˇzalobˇe ) • moˇzno ˇzalovat praetorskou ˇzalobou na n´ ahradu vznikl´ eˇ skody 2. vˇ ec vyhozen´ a nebo vylit´ a • pokud nˇekdo nˇeco vyhod´ı nebo vylije z okna a zp˚ usob´ı nˇekomu ˇskodu - chyb´ı zavinˇen´ı, takov´ y ˇclovˇek se ned´ıv´ a pod sebe a nechce nikomu ubl´ıˇzit • mus´ı j´ıt o veˇ rejn´ e prostranstv´ı - pro ˇskodu zp˚ usobenou napˇr. na soukrom´em dvoˇre to neplat´ı • actio de effusis et deiectis - ˇzaloba o vyhozen´em a vylit´em, poen´aln´ı, na duplum • pokud by poˇskozen´ y zemˇrel, mˇen´ı se tato ˇzaloba na actio popularis (na 50 000 as˚ u) • objektivn´ı odpovˇ ednost - za ˇskodu odpov´ıd´a vlastn´ık (pˇr´ıp. n´ajemce, usu´aˇr - ten, kdo m´ a k vˇeci vˇecn´e pr´ avo), a to i tehdy, pokud vylit´ı nebo vyhozen´ı nezavinil 3. zemˇ emˇ eˇ riˇ c, kter´ y udal nespr´ avnou v´ ymˇ eru pozemku, ˇci znalec, kter´ y uvedl nespr´ avn´ e u ´ daje o m´ıˇ re nebo poˇ ctu 143
2.67. CONDICTIONES SINE CAUSA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
4. ˇ zaloba o ˇ skodˇ e zp˚ usoben´ e zv´ıˇ retem • jestliˇze dom´ ac´ı zv´ıˇre zp˚ usob´ı jin´emu ˇskodu, zodpov´ıd´a za ni vlastn´ık zv´ıˇrete • pokud vlastn´ık ˇ skodu zavinil, odpovˇednost byla vˇetˇs´ı - napˇr. pokud zv´ıˇre poˇstval proti otroku nˇekoho jin´eho, pak odpov´ıdal stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe actio legis Aquiliae → musel nahradit nejvyˇ sˇ s´ı hodnotu za urˇ cit´ eˇ casov´ e obdob´ı • pokud ˇ skoda vznikla bez jeho zavinˇ en´ı (k˚ un ˇ se splaˇsil a poˇslapal kolemjdouc´ı) - pak se odpov´ıdalo pomoc´ı actio de pauperiae ← jiˇz v LDT, jedn´a se o pˇr´ıpad nox´ aln´ı odpovˇ ednosti 5. ˇ zaloba o nebezpeˇ cnˇ e poloˇ zen´ em nebo povˇ eˇ sen´ em • jestliˇze nˇekdo na d˚ um (na okno nebo v´ yklenek), kter´ y smˇeˇroval do ruˇsn´e ulice, nˇeco povˇesil nebo poloˇzil tak, ˇze to ohroˇzovalo kolemjdouc´ı, odpov´ıd´a vlastn´ık domu, a to i tehdy pokud tu vˇec nezavˇesil nebo nepoloˇzil 6. odpovˇ ednost lodn´ık˚ u, hostinsk´ ych a majitel˚ u st´ aj´ı za sv´ e zamˇ estnance • pokud byl host, pocestn´ y ˇci majitel lodi okraden ˇci jinak poˇskozen, mohl ˇzalovat bud’ pachatele z kr´ adeˇ ze (ale musel dokazovat zavinˇen´ı), ˇci podnikatele z kvazidelkitu (v´ yhodnˇejˇs´ı, nen´ı potˇreba dokazovat zavinˇen´ı, ptˇz podnikatel odpov´ıd´a objektivnˇe) * uˇcebnice str. 220 a 265; * http://www.rimskepravo.cz/clanky/slovnicek-pojmu/kvazikontrakty-a-kvazidelikty.html
2.67.
Condictiones sine causa
• • • • •
ˇ zaloby z bezd˚ uvodn´ eho obohacen´ı ← kvazikontrakt ˇ zaloby pˇ r´ısn´ eho pr´ ava znˇely na vyd´ an´ı vˇ seho, oˇ c byl ˇ zalovan´ y obohacen, tedy i o to, co pomoc´ı bezd˚ uvodnˇe nabyt´eho z´ıskal byl- li ˇzalovan´ y v dobr´ e v´ıˇ re, neruˇcil za zhorˇsen´ı ani zniˇcen´ı z´ıskan´eho byl- li ˇzalovan´ y ve ˇ spatn´ e v´ıˇ re, p´ achal furtum (kr´adeˇz - zpronevˇeru), ruˇ cil za kaˇ zdou nedbalost i za n´ ahodu • v justini´ ansk´em kodifikaci 5 druh˚ u: 1. condictio indebiti - kondikce nedluhu – ˇzaloba na vr´acen´ı toho, co nˇekdo poskytl v myln´em domnˇen´ı, ˇze je dluˇzen; m´ ylit se musel jak dluˇzn´ık“ (jinak by se jednalo o dar), tak vˇeˇritel“ (jinak by se jednalo o kr´ adeˇz ” ” ˇci zpronevˇeru); dluh z natur´ aln´ı obligace je ˇr´adn´ ym dluhem!!! (takov´ y dluˇzn´ık tud´ıˇz nem˚ uˇze ˇzalovat vˇeˇritele, ˇze se bezd˚ uvodnˇe obohatil, protoˇze ˇslo o ˇr´adn´e plnˇen´ı) 2. condictio ob causam datorum – nˇ ekdo poskytl plnˇ en´ı z d˚ uvodu, kter´ y se pozdˇ eji nerealizoval – napˇr. poskytl vˇeno pˇred sˇ natkem, kter´ y se nakonec nerealizoval 3. condictio ob turpem causam – kondikce toho, co bylo plnˇ eno z d˚ uvodu potupn´ eho – napˇr. kdyˇz si nˇekdo nechal zaplatit za vyd´ an´ı vˇeci, kterou pˇrijal do u ´schovy 4. condictio ob iniustam causam – sledovala navr´ acen´ı plnˇ en´ı, jeˇ z z´ akon zakazoval – napˇr. zaplacen´ı v´ yhry ze zak´ azan´e hry, nedovolen´ ych u ´rok˚ u... 5. condictio sine causa v uˇ zˇ s´ım smyslu – uplatˇ nuje r˚ uzn´e n´aroky na vyd´an´ı bezd˚ uvodn´eho obohacen´ı, spoleˇcn´e je, ˇze d˚ uvod obohacen´ı neexistoval uˇ z v dobˇ e jeho vzniku (darov´an´ı mezi manˇzely, nabyt´ı ciz´ı vˇeci specifikac´ı) POZOR! • ˇzaloba z bezd˚ uvodn´eho obohacen´ı se uˇzije pouze tehdy, kdyˇz poˇskozen´ y nem´a jin´ y procesn´ı prostˇredek k vym´ ah´ an´ı sv´ ych pr´ av (napˇr. actio empti), protoˇze nebyla uzavˇrena platn´a smlouva, neexistoval titul pro pr´ avn´ı jedn´ an´ı - pokud koup´ım vˇec od nevlastn´ıka, kter´ y je zp˚ usobil´ y k pr´avn´ımu jedn´an´ı, m˚ uˇze se mnou uzavˇr´ıt platnou smlouvu; protoˇze vˇsak na mˇe nem˚ uˇze pˇrev´est vlastnick´e pr´avo, zaˇzaluji ho pomoc´ı actio empti X pokud koup´ım vˇec od nevlastn´ıka, kter´ y nem´a zp˚ usobilost k pr´avn´ımu jedn´an´ı, napˇr. od nedospˇelce, pak takov´ y kontrahent nejenˇze nen´ı zp˚ usobil´ y prov´est zmˇenu v rovinˇe vˇecnˇe-pr´avn´ı (pˇrev´est vlastnick´e pr´ avo), ale tak´e ani v rovinˇe obligaˇcn´ı (nen´ı opr´ avnˇen uzav´ırat kupn´ı smlouvu) → kupn´ı smlouva je neplatn´a, nem˚ uˇzu uˇz´ıt actio empti → uˇziju condictio sine causa ˇ Kincl, Urfus, Skˇrejpek, str. 249-250 * uˇcebnice RP
144
2.68. PACTA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.68. • • • •
Pacta
pactum = neform´ aln´ı u ´ mluva jiˇz v LDT X aˇz v praetorsk´ em pr´ avu zaˇc´ın´a m´ıt vˇetˇs´ı v´ yznam uˇ zit´ı: sm´ırn´ e odkl´ızen´ı spor˚ u, modifikace jiˇ z existuj´ıc´ıch vztah˚ u z paktu nevznik´ a ˇzaloba, ale procesn´ı n´ amitka (excepce), kter´a obvykle staˇc´ı k efektivn´ı obranˇe X ˇcasem se objevila pakta ˇzalovateln´ a pˇr´ımo - pacta praetoria - viz n´ıˇze
Pacta adiecta 217
• • • •
vedlejˇ s´ı, doplˇ nkov´ eu ´ mluvy pˇripojov´ any zejm´ena ke kupn´ı smlouvˇe nemusely se zvl´ aˇ st’ zajiˇ st’ovat (ˇzaloby ze smlouvy byly iudicia bonae fidei) in diem addictio – podm´ınka, ˇze pokud prod´ avaj´ıc´ı nenajde do urˇ cit´ eho dne lepˇ s´ıho kupce, prod´ a to jemu (moment´ aln´ımu kupci) – v´ yhradu lepˇs´ıho kupce m˚ uˇze kupec zmaˇrit t´ım, ˇze prodateli nab´ıdne doplatek (kupec m´a tzv. alternativam facultatem)
• lex commissoria – podm´ınka, kter´ a d´ avala prodateli pr´ avo odstoupit od smlouvy, nezaplat´ı-li kupec trhovou cenu do urˇ cit´ eho dne • pactum protimiseos - u ´ mluva o pˇ redkupn´ım pr´ avu – nutila kupce, aby v pˇr´ıpadˇe prodeje nab´ıdl vˇec nejdˇr´ıve tomu, kdo mu ji prodal • pactum displicentiae - u ´ mluva o znel´ıben´ı – povinnost prodatele koupit vˇec zp´ atky, kdyˇz se kupci nebude l´ıbit
Constitutum debiti 218
• nejzn´ amˇejˇs´ı pactum pretoria • slib dluˇ zn´ıka, ˇ ze existuj´ıc´ı penˇ eˇ zit´ y dluh zaplat´ı do urˇ cit´ eho dne • vˇeˇriteli ze slibu vznikala ˇzaloba actio de pecunia constituta ← k hlavn´ı ˇ zalobˇ e ze z´ avazku byla v pomˇ eru akcesorick´ em • mohla b´ yt pouˇ zita i pot´e, co hlavn´ı z´ avazek zanikl jinak neˇ z splnˇ en´ım • ˇ zaloba z p˚ ujˇ cky (ˇzaloba hlavn´ı) + ˇ zaloba z konstituta byly v pomˇeru soluˇ cn´ı konkurence → listiskontestac´ı o jedn´ı ˇzalobˇe proveden´e durh´ a nezanikala - obˇe zanikaly pouze zaplacen´ım dluhu 1. constitutum debiti proprii – sl´ıb´ıme, ˇze zaplat´ıme vlastn´ı dluh 2. constitutum debiti alieni – sl´ıb´ıme, ˇze zaplat´ıme dluh nˇ ekoho jin´ eho (svou podstatou je to neform´ aln´ı rukojemsk´ a smlouva)
Recepta 219
• patˇr´ı mezi pacta praetoria • neform´ aln´ı pˇ revzet´ı z´ aruky 1. receptum arbitri • u ´ mluva se soukrom´ ym rozhodˇ c´ım, ˇ ze mezi sporn´ ymi stranami rozhodne spor • pˇredpokladem tzv. compromissum = dohoda sporn´ ych stran, ˇze se neobrat´ı na soud a podrob´ı se v´ yroku arbitra • rozhodnut´ı arbitra je koneˇ cn´ e, nelze se odvolat, arbiter sv´e rozhodnut´ı nem˚ uˇze zmˇenit • sporn´e strany se k posluˇsnosti p˚ uvodnˇe zavazovaly poen´ aln´ımi stipulacemi; pokud arbiter nechtˇel rozhodnout spor, pouˇz´ıval praetor proti nˇemu pokuty ˇ ci zabaven´ı vˇ ec´ı ← k dispozici actio in factum 145
2.68. PACTA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2. receptum nautarum cauponum stabulariorum • slib, kter´ y d´ aval lodn´ık (nauta), hostinsk´ y (caupo) a majitel st´ aj´ı (stabularius) sv´ emu z´ akazn´ıkovi, ˇ ze jeho vˇ eci do podniku vnesen´ e budou opatrov´ any - byly-li vˇeci ukradeny, byl majitel ˇzalovateln´ y na duplum • pozdˇeji slib odpadal a z´ avazek se zakl´adal jiˇz prost´ ym vnesen´ım vˇeci do podniku • odpovˇednost majitele byla stupˇ nov´ana aˇz na custodii (odpovˇednost za veˇsker´e zavinˇen´ı a niˇzˇs´ı n´ ahodu) → neruˇcil akor´ at za vis maior 3. receptum argentarii • slib bank´ eˇ re vyplatit v urˇ cit´ y den tˇ ret´ı osobˇ e urˇ citou ˇ c´ astku na u ´ˇ cet sv´ eho klienta • pˇr´ıjemce mˇel k dispozici actio receptitia proti bank´eˇri
Pactum de iureiurando 220
• dohoda, ˇ ze spor mezi stranami se rozhodne pˇ r´ısahou • tak´e pactum praetorio
Pacta legitima 221
• neform´ aln´ı u ´ mluvy • st´ avaj´ı se ˇzalovateln´ ymi v dobˇe c´ısaˇrstv´ı ˇ SLIB VENA (pollicitatio dotis) • viz rodinn´e pr´ avo • ˇzalovateln´ ym se stal za Theodosia II. SLIB DAROVAC´ I (pactum donationis) • aˇz do c´ısaˇ rsk´ e doby nebylo darov´ an´ı povaˇzov´ano za samostatn´e pr´avn´ı jednan´ı, ale bylo pouze kauzou majetkov´ ych pˇrevod˚ u • darov´ an´ı (donatio) = bezplatn´e a dobrovoln´e rozmnoˇzen´ı majetku obdaˇren´eho, kter´ ym d´arce zmenˇsuje sv´e vlastn´ı jmˇen´ı proto, aby rozmnoˇzil majetek druh´eho → darov´an´ım nen´ı napˇr. commodatum, precarium, odm´ıtnut´ı dˇedictv´ı, aby je mohl pˇrijmout nˇekdo jin´ y; moˇzno prov´adˇet r˚ uznou formou, jednou z nich je pravˇe darovac´ı slib • zpoˇc´ atku musel m´ıt formu stipulace, neform´ aln´ı slib uznalo aˇz pr´avo justini´ansk´e • darovan´ı je vˇzdy smlouvou - u ´myslu nˇekoho obdarovat mus´ı odpov´ıdat ochota dar pˇrijmout → dvoustrann´ e pr´ avn´ı jedn´ an´ı; v´ yjimkou je pouze darov´an´ı, proveden´e formou zaplacen´ı ciz´ıho dluhu - i proti v˚ uli dluˇzn´ıka • d´ arce neodpov´ıd´ a obdarovan´emu za evikci, ani za vady darovan´e vˇeci • jedinˇe pokud jednal d´ arce dol´ oznˇ e, pˇr´ısluˇs´ı proti nˇemu deliktn´ı ˇzaloba actio doli • darov´ an´ı bylo r˚ uznˇe omezov´ ano: ∗ Lex Cincia: z´ akaz darov´ an´ı nad urˇ citou v´ yˇ si, z´ akaz darov´ an´ı mezi manˇ zely ∗ za Konstantina Velik´eho - p´ısemn´ a forma + veˇ rejn´ e pˇ red´ av´ an´ı ∗ u velk´ ych dar˚ u se vyˇzadovala insinuace (z´apis do soudn´ıho protokolu) - zavedlo aˇz justini´ ansk´e pr´ avo, kter´e ovˇsem jinak formy darov´an´ı uvolnilo • odvol´ an´ı poskytnut´ eho daru - jen z d˚ uvod˚ u taxativnˇe vypoˇcten´ ych: ∗ hrub´ a ur´ aˇ zka d´ arce ∗ ohroˇ zen´ı ˇ zivota ∗ nesplnˇ en´ı podm´ınky pˇ ri donatio sub modo • odvol´ an´ı se omezovalo jen na osoby d´ arce a obdarovan´ eho - d´arcovi dˇedicov´e jej nemohli odvolat, dˇedici obdarovan´eho jen nemuseli vracet; dary za z´achranu ˇzivota byly neodvolateln´e * uˇcebnice - str. 259-261, 253; * Errorek LS; * St´ atnicov´e ot´ azky od errorka
146
ˇ ˇ REALN ´ YCH ´ 2.69. ODPOVEDNOST PRI KONTRAKTECH
2.69.
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Odpovˇ ednost pˇ ri re´ aln´ ych kontraktech
• re´ aln´e kontrakty - mutuum, commodatum, depositum, pignus - viz 2.50 ˇ existuje smluvn´ı a mimosmluvn´ı odpovˇ • v RP ednost (napˇr. odpovˇednost za u ´mysln´e poˇskozen´ı vˇeci nelze vylouˇcit nikdy) • ˇ skoda (damnum) vznik´ a se zavinˇ en´ım (culpa v ˇsirˇs´ım slova smyslu) → 2 formy: – dolus - u ´mysl – culpa v uˇ zˇ s´ım slova smyslu - nedbalost • ˇ skoda tak´e m˚ uˇze vzniknout bez zavinˇ en´ı (n´ahodou) → 2 formy: – //vis maior / casus minor// = vyˇsˇs´ı moc/n´ahoda - nedala se pˇredv´ıdat ani odvr´atit (pˇr´ırodn´ı katastrofy, v´ alka) – //vis minor / casus minor// = niˇzˇs´ı n´ahoda - nedala se pˇredv´ıdat, ale dala se odvr´atit (kr´ adeˇz) • stupnˇ e odpovˇ ednosti: (na niˇzˇs´ıch stupn´ıch stoj´ı odpovˇednost subjektivn´ı, na vyˇsˇs´ıch objektivn´ı) – dolus - odpovˇednost za u ´mysln´e poˇskozen´ı nebo ztr´atu vˇeci, nikdy nelze smluvnˇe vylouˇcit! – omnis culpa - odpovˇednot za veˇsker´e zavinˇen´ı (´ umysl + nedbalost) – custodia - odpovˇednost za veˇsker´e zavinˇen´ı a vis minor - takto vˇzdy odpov´ıd´a ten, kdo se ocitl v prodlen´ı + ten, kdo sp´ achal delikt + majitel´e hostinc˚ u, lod´ı a st´aj´ı – periculum - odpovˇednost za jakoukoli ˇskodu = objektivn´ı odpovˇednost • plat´ı zde princip utility - ˇc´ım v´ıc je pro mne kontrakt v´ yhodn´ y, t´ım v´ıce budu odpov´ıdat • MUTUUM - mutu´ aˇr (dluˇzn´ık) je vlastn´ıkem p˚ ujˇcen´e vˇec´ı, a protoˇze Casum sentit dominus (N´ahoda postihuje vlastn´ıka), odpov´ıd´ a za vˇse → periculum • COMMODATUM - komodat´ aˇr (dluˇzn´ık) odpov´ıd´a i za casus minor (stupeˇ n jeho odpovˇednosti = custodia), komodant (vˇeˇritel) odpov´ıd´ a jen za casus maior; pokud komodat´aˇr uˇz´ıv´a vˇec jin´ ym neˇz bˇeˇzn´ ym nebo smluven´ ym zp˚ usobem, odpov´ıd´ a i za casus maior • DEPOSITUM - deposit´ aˇr (dluˇzn´ık) odpov´ıd´a pouze za dolus, deponent za vˇse ostatn´ı; pokud by deposit´ aˇr vˇec uˇz´ıval (aˇckoli nesm´ı), odpov´ıd´ a i za n´ ahodu • PIGNUS - pozice z´ astavn´ıho vˇeˇritele je v´ yraznˇe silnˇejˇs´ı oproti ostatn´ım re´aln´ ym kontrakt˚ um (je chr´ anˇen oproti vlastn´ıkovi vˇeci) → vyˇsˇs´ı stupeˇ n odpovˇednosti: bˇeˇznˇe odpov´ıd´a za veˇsker´e zavinˇen´ı (omnis culpa), pokud by vˇec uˇz´ıval, zvyˇsuje se stupeˇ n odpovˇednosti aˇz na periculum (objektivn´ı odpovˇednost) * pˇredn´ aˇsky
2.70.
Titulus a modus
Vztah titulu a modu 222
• usus modernus vych´ azej´ıc ze starˇs´ıch stˇredovˇek´ ych podnˇet˚ u pˇriˇsel s naukou o titulu a modu pˇri nab´ yv´ an´ı vlastnick´eho pr´ ava – za hlavn´ıho autora se povaˇzuje Johann Apel (1486-1536) • z´ akladem byl v´ yvoj teoretick´ ych pˇredstav o ˇr´ımsk´e tradici – titulus adquirendi = kauza tradice - spoˇc´ıval ve smluvn´ım od˚ uvodnˇ en´ı skuteˇcn´eho odevzd´ an´ı ∗ nezakl´ ad´ a jen obligaˇcn´ı vztah (z´avazek pˇrevodce uˇcinit modus), d´av´a opr´avnˇen´emu i jist´e pr´ avo k vˇeci (ius ad rem) – modus adquirendi = zp˚ usob nabyt´ı - z´aleˇzel v odevzd´an´ı drˇzby ∗ teprve ten poskytuje skuteˇcn´e vˇecn´e pr´avo (ius in rem) – → takov´ y pohled nepˇrisp´ıv´ a k pˇresn´emu rozliˇsen´ı vˇecn´ ych a obligaˇcn´ıch pr´av • uveden´e pojmy se pak poˇcaly rozˇsiˇrovat i na ostatn´ı zp˚ usoby nabyt´ı vlastnick´eho pr´ava (i origin´arn´ı), i na zp˚ usoby nabyt´ı ostatn´ıch pr´ av vˇecn´ ych • tato nauka byla pˇrevzata i do ABGB, platil u n´as do 1950, po nˇejak´e dobˇe se k nˇemu n´aˇs z´akonod´arce vr´ atil • dodnes se vyskytuje v modern´ıch pr´ avn´ıch ˇr´adech • na z´ akladˇe neplatn´eho titulu se lze dom´ ahat vr´acen´ı plnˇen´ı 147
2.71. DELICTA PRAETORIA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Jak se projevuj´ı v kupn´ı smlouvˇ e 223
ˇ rozezn´ • RP av´ a dvˇ e f´ aze kupn´ı smlouvy – 1) vznik smlouvy - v modern´ı nauce oznaˇcovan´ y titulus – 2) pˇ red´ an´ı vˇ eci (uveden´ı do drˇzby) - modus – modus se vˇ zdy mus´ı op´ırat o platn´ y titul, jinak jde o bezd˚ uvodn´ e obohacen´ı
Titulus 224
• spravedliv´ y d˚ uvod nabyt´ı • d˚ uvod (causa), proˇc ona pr´ avn´ı ud´ alost probˇehla, je z povrchov´ ych znak˚ u nezjistiteln´ y (napˇr. ona tradice se vˇzdy m˚ uˇze op´ırat o jinou causu) • ˇr´ımsk´e pr´ avo vyˇzadovalo pro vydrˇzen´ı titulus iustus, pro tradici pak iusta causa traditionis – tedy spravedliv´e d˚ uvody • v Digestech se mluv´ı o sporu Juli´ ana a Ulpi´ana o to, co maj´ı spoleˇcn´eho donatio a mutuum. Juli´an si mysl´ı, ˇze kdyˇz nˇekdo daruje a pˇr´ıjemce to bere jako p˚ ujˇcku, postaˇcuje to k pˇrevodu vlastnick´eho pr´ava. Ulpianus je ˇ vlastnˇe o to, zda neplatnost smlouvy zp˚ pˇresvˇedˇcen o opaku. Slo usobuje z´anik n´aroku na pˇrevod vlastnictv´ı. Na z´ akladˇe v´ yˇse zm´ınˇen´ ych n´ azor˚ u vznikly dvˇe teorie: – subjektivn´ı teorie titulu a modu – zast´av´a n´azor, ˇze k platnosti pˇrevodu staˇc´ı, aby causa byla aspoˇ n domnˇel´ a (a smlouva tedy existovala jen v mysli stran) → tato teorie v´ yraznˇe pˇrispˇela k ochranˇe tˇret´ıch stran – objektivn´ı teorie titulu a modu – vyˇzaduje k platnosti pˇrevodu causu skuteˇcnou • obˇe tyto teorie maj´ı spoleˇcn´e to, ˇze jsou kauz´ aln´ı – uzn´avaj´ı, ˇze tradice se v kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe mus´ı op´ırat o nˇejakou causu • jin´ y n´ azor mˇel na tuto problematiku von Savigny, kter´ y tvrdil, ˇze tradice je abstraktn´ı a plat´ı tak v kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe, i bez pˇredchoz´ı existence causy. Dle Savignyho teorie jedin´e relevantn´ı jsou v˚ ule stran pˇrev´est majetek – tzv. animus domini transferendi.
ˇ ımsk´e pr´ * http://pravo.wz.cz/rim/data/titulus a modus.doc; * uˇcebnice R´ avo, str. 174; * uˇcebnice Historick´e z´ aklady novodob´eho pr´ ava soukrom´eho, str. 85; * http://www.prf.cuni.cz/intervalla/chyby.htm; * http://theses.cz/id/bzb3uj/68960 341606015.doc
2.71.
Delicta praetoria
ˇ – 3 skutkov´e podstaty delikt˚ • republik´ ansk´e civiln´ı RP u (furtum, damnum iniuria datum, iniuria) • praetorsk´e pr´ avo pˇrid´ av´ a v dobˇe obˇcansk´ ych v´alek v 1.stol.p.n.l. delikty praetorsk´e: – vis ac metus (donucen´ı, vyd´ır´ an´ı) – dolus (podvod) – rapina (loupeˇz) • pot´e jeˇstˇe calumnia (pletichy v soudn´ım ˇr´ızen´ı) • z´ aklad pr´ avn´ıho jedn´ an´ı: projeven´ a v˚ ule (vznik´a myˇslen´ım subjektu, subjekt zvaˇzuje r˚ uzn´e ud´alosti a okolnosti – je to vzd´ alenˇejˇs´ı d˚ uvod pr´ avn´ıho jedn´an´ı – pohnutky) • civiln´ı pr´ avo k pohnutk´ am nepˇrihl´ıˇzelo X praetorsk´ e pr´ avo pˇ rihl´ıˇ z´ı k pohnutk´ am pr´avn´ıho jedn´ an´ı
Vis ac metus 225
• doslova: n´ asil´ı a strach • situace, kdy nˇ eˇ c´ı vyhroˇ zov´ an´ı vzbudilo od˚ uvodnˇ en´ y strach – ohroˇzen´ y se boj´ı, ˇze jestliˇze nebude jednat, postihne ho zlo • donucen´ı je tu psychick´ e (vis compulsiva) – ohroˇzen´ y m´a svobodu rozhodnut´ı • donucen´ı fyzick´ e (vis absoluta) – jedn´an´ı je pˇr´ımo vynuceno fyzickou moc´ı → je neplatn´e podle civiln´ıho pr´ ava pro nedostatek v˚ ule a projevu → proto sem nepatˇr´ı • ochrana proti psychick´ emu n´ asil´ı – zavedena ca 80 p.n.l. praetorem Octaviem (Co bude zjednan´e ve strachu, nebudu povaˇzovat za ˇr´ adn´e.) 148
2.71. DELICTA PRAETORIA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• nutn´ e podm´ınky pro poskytnut´ı ochrany: 1. v´ yhr˚ uˇ zka je bezpr´ avn´ a – v´ yhr˚ uˇzka nen´ı bezpr´ avn´ a, jestliˇze m´a hroz´ıc´ı pr´avo vym´ahat to, ˇc´ım hroz´ı, napˇr. exekuc´ı, jestliˇze nebude zaplacen´ a pohled´ avka 2. mezi v´ yhr˚ uˇzkou a jedn´ an´ım je kauz´ aln´ı nexus – jednaj´ıc´ı se b´al, protoˇze mu vyhroˇzovali, a protoˇze se b´ al, uzavˇrel smlouvu 3. v´ yhr˚ uˇ zka - u ´jma, kter´e by se ob´aval i velmi stateˇcn´ y ˇclovˇek (napˇr. smrt, tˇeˇzk´e ubl´ıˇzen´ı na zdrav´ı), m˚ uˇze smˇeˇrovat i k osob´ am bl´ızkym (dˇetem, rodiˇc˚ um) X v´ yhr˚ uˇzka poˇskozen´ım majetku, ur´aˇzkou na cti aj. nestaˇc´ı • pokud bylo jedn´ an´ı uˇ z hospod´ aˇ rsky realizovan´ e (napˇr. uˇz zrealizovan´a darovac´ı smlouva), praetor nab´ız´ı jednu ˇzalobu: – actio quod metus causa, tzv. formula Oktaviova - m´a m´ısto proti kaˇzd´emu, komu se nˇeˇceho z vynucen´eho jedn´ an´ı dostalo, smˇeˇruje na vyd´an´ı tohoto prospˇechu – pokud je ˇzalovan´ ym s´ am pachatel, m´a ˇzaloba arbitr´arn´ı povahu (actio arbitraria) - soudce vyzve pˇred vyhl´ aˇsen´ım rozsudku pachatele, aby vydal vˇec v p˚ uvodn´ım stavu, jestliˇze nevyhov´ı, plat´ı quadruplum - ˇzalobu proti pachateli tˇreba vzn´est do 1 roku, n´ahrada kles´a na simplum • pokud nebylo vynucen´ e jedn´ an´ı jeˇ stˇ e splnˇ eno, praetor poskytne procesn´ı n´amitku proti eventu´ aln´ı ˇzalobˇe pachatele (exceptio quod metus causa); nˇekdy pom´ahal praetor poˇskozen´emu proveden´ım restitutio in integrum
Dolus 226
• podvod = postup, kter´ ym nˇ ekdo zatajov´ an´ım skuteˇ cnost´ı nebo pˇ redst´ır´ an´ım vymyˇ slen´ ych okolnost´ı pˇ rimˇ eje druh´ eho k jedn´ an´ı, kter´ e je mu na ˇ skodu • ochranu proti tomuto zavedl praetor Aquilius Gallus - ca 66 p.n.l. • starˇs´ı ius civile – Plaetori˚ uv z´ akon – ochrana jen nezletilc˚ u do 25 let • podvod ch´ apan´ y jako pˇ rirozen´ y – zejm´ena v obchodn´ıch styc´ıch ( pˇri smlouv´ach se pˇrirozenˇe dovoluje ” podv´ adˇet“) • actio doli - zavedl A. Gallus – smˇerovala proti podvodn´ıkovi – do 1 roku m´ıˇrila na n´ ahradu podvodem vznikl´e ˇskody – po uplynut´ı 1 roku m´ıˇrila na vyd´an´ı toho, ˇc´ım se pachatel z podvodu obohatil; pˇr´ısluˇsela tak´e proti pachatelov´ ym dˇedic˚ um → pasivnˇ e zdˇ editeln´ a – infamuj´ıc´ı u ´ˇ cinky → nepˇripouˇstˇela se proti rodiˇc˚ um a patron˚ um ˇzalovan´eho – subsidi´ arn´ı charakter - mohla se pouˇz´ıt jen tehdy, jestliˇze podveden´ y nemˇel ˇz´adnou jinou ˇzalobu, ani n´ arok na restituci in integrum • vedle ˇzaloby Gallus zavedl tak´e procesn´ı n´amitku podvodu – exceptio doli - pokud pachatel ˇzaloval podveden´eho; pˇr´ısluˇsela i proti tˇret´ım osob´ am, pokud o podvodu vˇedˇely
Rapina 227
• • • •
loupeˇ z na pomez´ı mezi civiln´ımi a praetorsk´ ymi delikty 76 p.n.l. stav´ı na civiln´ım deliktu furta X pˇr´ıdavnou podm´ınkou jsou spoleˇ censk´ e nepokoje nebo pˇ r´ırodn´ı katastrofy • actio vi bonorum raptorum - na quadruplum, pouze do 1 roku
Calumnia 228
• • • • •
pletichy v soudn´ım ˇ r´ızen´ı 1.pol. 1.stol. n.l. nˇekdo u ´ myslnˇ e pˇ reruˇ suje, protahuje soudn´ı ˇ r´ızen´ı; pod´a nepravdivou ˇ zalobu ˇzaloba na quadruplum, po roce na simplum osobnˇe bych calumnii pˇrirovnal k dneˇsn´ım poˇ r´ adkov´ ym delikt˚ um ← veˇrejnopr´avn´ı, procesnˇe-pr´avn´ı delikty ˇ * Uˇcebnice R´ımsk´e pr´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strany 97-99 149
2.72. FURTUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.72.
Furtum
• kr´ adeˇ z = jak´ ekoliv nakl´ ad´ an´ı s ciz´ı vˇ ec´ı v u ´ myslu obohatit se (Paulova definice) X lze ukr´ ast i svoji vlastn´ı vˇ ec (dluˇzn´ık odn´ım´ a z´ astavn´ımu vˇeˇriteli vˇec, kterou mu dal do z´astavy) • nejstarˇs´ı ze tˇr´ı typizovan´ ych skutkov´ ych podstat delikt˚ u podle ius civile • spolu s loupeˇz´ı (rapina) patˇr´ı mezi delicta privata • p˚ uvodnˇe jen odnesen´ı ciz´ı vˇeci, pozdˇeji obsah rozˇs´ıˇren na loupeˇz, zpronevˇeru, zˇc´asti i podvod • o furtum se jedn´ a v tˇ echto pˇ r´ıpadech: – – – – –
furtum rei – kr´ adeˇz vˇeci = odejmut´ı vˇeci z ciz´ı detence s u ´myslem si ji pˇrisvojit zpronevˇ era vˇ eci do detence svˇeˇren´e depozit´aˇri, komodat´aˇri, poruˇcn´ıkovi nebo z´astavn´ımu vˇeˇriteli zatajen´ı nalezen´ e vˇ eci ztracen´ e vˇ edom´ e pˇ rijet´ı plnˇ en´ı toho, co je indebitum (nedluh) furtum usus = nedovolen´e uˇz´ıv´ an´ı vˇeci ve vlastn´ı prospˇech pˇri depozitu, v´ yp˚ ujˇcce a jin´ ych pˇr´ıpadech detence – kr´ adeˇ z drˇ zby – odejme-li s´ am vlastn´ık vˇec nˇekomu, kdo mˇel pr´avo na jej´ı detenci (napˇr. ususfruktu´ aˇr) → kr´ adeˇz vˇeci vlastn´ı
Objektivn´ı pˇ redpoklady furta 229
1. vhodn´ y (zp˚ usobil´ y) objekt kr´ adeˇ ze (takov´ ymto objektem mohl b´ yt tak´e svobodn´ y ˇclovˇek, podroben moci jin´eho, tj. persona alieni iuris) • z vhodn´ ych objekt˚ u furta byly vylouˇ ceny: – vˇ eci nemovit´ e – zde by ˇslo pouze o zbaven´ı drˇzby (napˇr. pˇri odcizen´ı nemovitosti uˇzijeme rekuperaˇcn´ı interdiktum) – vˇ eci niˇ c´ı – vˇ eci posv´ atn´ e – zde by ˇslo o zloˇcin svatokr´adeˇze, crimen sacrilegii – vˇ eci st´ atn´ı – ˇslo by o crimen peculatus 2. contrectatio rei = skuteˇ cn´ e p˚ usoben´ı na vˇ ec, skuteˇcn´e nakl´ad´an´ı s vˇec´ı (jen s´am u ´mysl ukr´ast nestaˇcil – animus furandi se musel projevit navenek urˇcit´ ymi ˇciny)
Subjektivn´ı pˇ redpoklady furta 230
1. dolus = animus furandi (´ umysl ukr´ ast) • kr´ adeˇz nelze sp´ achat z nedbalosti • kr´ adeˇz se neuskuteˇcn ˇuje, ani kdyˇz se zlodˇej domn´ıv´a nˇeco, co objektivnˇe nen´ı • nekrade ten, kdo se zmocn´ı vˇeci vlastn´ı ˇci vˇeci niˇc´ı v domnˇen´ı, ˇze je to majetek ciz´ı 2. jedn´ an´ı lucri faciendi gratia (´ umysl obohatit se) • na pohnutce v˚ ubec nez´ aleˇz´ı • kr´ adeˇz napˇr. neovlivˇ nuje to, ˇze zlodˇej chce kraden´ y pˇredmˇet darovat
ˇ Zaloby z kr´ adeˇ ze 231
1. ACTIO FURTI – poen´ aln´ı, infamuj´ıc´ı, ˇ casovˇ e neomezena, zn´ı na na: • quadraplum = 4x hodnota ukraden´e vˇeci → zlodˇej byl chycen pˇri ˇcinu = kr´adeˇz zjevn´a, furtum manifestum • duplum = 2x hodnota ukraden´e vˇeci → zlodˇej nebyl pˇristiˇzen pˇri ˇcinu = kr´adeˇz nezjevn´a, furtum nec manifestum • triplum = 3x hodnoty → ten, u koho byla ukraden´a vˇec nalezen´a, i kdyˇz ji s´am neodcizil (furtum conceptum) nebo ten, kdo takto vˇec podstrˇcil (furtum oblatum) • aktivnˇ e legitimov´ an - kaˇzd´ y, kdo m´a pr´avn´ı z´ajem na tom, aby vˇec nebyla ukradena: vlastn´ık, drˇ zitel v dobr´ e v´ıˇ re, majitel vˇ ecn´ eho pr´ ava k vˇ eci ciz´ı, i obligaˇ cnˇ e opr´ avnˇ en´ y (pokud m´ a povinnost custodie) 150
2.73. DAMNUM INIURIA DATUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• pasivnˇ e legitimov´ an – zlodˇej a kaˇzd´ y, kdo mu pom´ahal radou ˇci skutkem (nepˇrech´az´ı na dˇedice → je pasivnˇ e nezdˇ editeln´ a, lze uˇz´ıt kumulativnˇ e pˇri vˇetˇs´ım poˇctu pachatel˚ u) 2. CONDICTIO FURTIVA • ˇzaloba reipersekutorn´ı - slouˇz´ı k vym´ ah´ an´ı vr´ acen´ı ukraden´ e vˇ eci (a z´aroveˇ n restitutio in integrum; konkuruje j´ı reivindicatio) + pln´ e n´ ahradˇ eˇ skody (pokud restituce nen´ı moˇzn´a) • aktivnˇ e legitimov´ an - jen vlastn´ık a z´ astavn´ı vˇ eˇ ritel • pasivnˇ e zdˇ editeln´ a * statnice1 - Hanka (pravo.wz.cz); * Vypracovan´e ot´ azky 2008/2009 - errorek (vakobobri.cz); * uˇcebnice str. 262
2.73.
Damnum iniuria datum
• protipr´ avn´ı poˇ skozen´ı ciz´ıho majetku • jedna ze tˇr´ı typizovan´ ych skutkov´ ych podstat delikt˚ u podle ius civile • ve starˇs´ı republik´ ansk´ e dobˇ e byla protipr´avnˇe zp˚ usoben´a ˇskoda na ciz´ım majetku st´ıh´ana podle r˚ uzn´ ych kazuistick´ ych ustanoven´ı (nˇekter´ a pravidla v LDT) • 286 p.n.l. – plebiscitum lex Aquillia de damno o zp˚ usoben´ı ˇskody (Aquilius byl plebejsk´ ym tribunem) – novelizovalo veˇskerou starˇs´ı u ´pravu – stanoven´ a sankce nebyla n´ ahradou ˇskody, ale pokuta za protipr´avn´ı, ve zl´em u ´myslu sp´achan´e poˇskozen´ı – dˇ elil se na tˇ ri kapitoly: 1. penˇeˇzitou pokutou byl st´ıh´ an ten, kdo u ´myslnˇe a protipr´avnˇe zabil ciz´ıho otroka nebo dobytˇce (v´ yˇse pokuty urˇcov´ ana nejvyˇsˇs´ı cenou vˇeci v pr´avˇe uplynul´em roce) 2. speci´ aln´ı ustanoven´ı o ˇskodˇe, kterou zp˚ usobil adstipul´ator vˇeˇriteli t´ım, ˇze dluˇzn´ıkovi prominul dluh (brzy se pˇrestalo pouˇz´ıvat) 3. st´ıh´ an´ı toho, kdo sp´ alil, zl´ amal nebo pokazil ciz´ı vˇec“ (pokuta ve v´ yˇsi nejvyˇsˇs´ı ceny v posledn´ıch ” 30 dnech; poˇc´ıtala se pˇri poˇskozen´ı dobytˇcete, otroka a kaˇzd´e jin´e vˇeci - vˇcetnˇe jej´ıho zniˇcen´ı) • actio legis Aquiliae = ˇzaloba z Aquiliova z´akona – ryze poen´ aln´ı – aktivnˇ e legitimov´ an pouze vlastn´ık poˇskozen´e vˇeci – pozdˇeji se jako actio utilis povolovala drˇ ziteli v dobr´ e v´ıˇ re a osob´ am vˇ ecnˇ e opr´ avnˇ en´ ym (napˇr. z´ astavn´ımu vˇeˇriteli) – p˚ uvodnˇe bylo zcela vylouˇceno, aby ˇzalobu pouˇzil svobodn´ y ˇclovˇek, kter´emu bylo ubl´ıˇzeno na tˇele; aˇz kdyˇz se zaˇcala jako utiles d´ avat i jinak vˇecnˇe opr´avnˇen´ ym → jej´ı pomoc´ı ˇslo ˇreˇsit i pˇr´ıpady u ´ tok˚ u proti tˇ elesn´ e integritˇ e svobodn´ eho – v justini´ ansk´ em pr´ avu obecnˇe uzn´an n´ arok na n´ ahradu majetkov´ eu ´ jmy, kter´ a byla zp˚ usobena ubl´ıˇ zen´ım na tˇ ele (v´ yloha na l´ekaˇre, uˇsl´ y zisk pro pracovn´ı neschopnost, nikoli ale bolestn´e) • ˇ skoda mohla b´ yt zp˚ usobena: – pˇ r´ım´ ym tˇ elesn´ ym p˚ usoben´ım na vˇ ec (damnum corpore corpori datum) – p˚ uvodnˇe jedin´ y moˇzn´ y zp˚ usob, napˇr. pachatel udeˇr´ı zv´ıˇre klackem – formou pozitivn´ıho jedn´ an´ı bez pˇ r´ım´ eho p˚ usoben´ı (damnum corpori non corpore datum) napˇr. pachatel nech´ a zv´ıˇre poj´ıt hladem – bez zniˇ cen´ı nebo poruˇ sen´ı vˇ eci (damnum non corpore nec corpore datum) - napˇr. pachatel pust´ı zv´ıˇre drˇzen´e v zajet´ı a ono uteˇce • v´ yraz iniuria dostal v Aquillovˇe z´ akonˇe novou n´aplˇ n: bezpr´ av´ım se v z´akonˇe rozumˇ el zl´ yu ´ mysl (dolus), interpretac´ı rozˇs´ıˇreno i na jedn´ an´ı nedbal´ e (culpa) – culpa ale musela spoˇc´ıvat v pozitivn´ım ˇcinu (culpa akvilsk´a = culpa in faciendo), – pouh´e opomenut´ı staˇcilo, kdyˇz bezprostˇrednˇe navazovalo na ˇcin pozitivn´ı (napˇr. l´ekaˇr provede u ´spˇeˇsnou operaci a potom se o pacienta pˇrestane starat) * statnice1 - Hanka (pravo.wz.cz); * Vypracovan´e ot´ azky 2008/2009 - errorek (vakobobri.cz); * uˇcebnice str. 263-264 151
2.74. INIURIA
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.74.
Iniuria
• ur´ aˇ zka na cti • jedna ze tˇr´ı typizovan´ ych skutkov´ ych podstat delikt˚ u podle ius civile • ustanoven´ı o ur´ aˇzk´ ach obsahuje jiˇz LDT: injurie re´ aln´ e-u ´myslnˇe ur´aˇzliv´e jedn´an´ı byl jen u ´tok proti tˇelesn´e integritˇe (jako sankce pevnˇe stanoven´e pokuty + zbytky p˚ uvodn´ı msty v podobˇe odvety – talio) • preatorsk´ y edikt – modernˇejˇs´ı pojet´ı, upravuje: 1. star´ y typ iniurie re´ aln´ e 2. nov´e skutkov´e podstaty – ur´ aˇ zky slovn´ımi projevy (nad´avky, sp´ıl´an´ı), posunky, u ´ toky na cudnost 3. ur´ aˇzky na cti rozˇs´ıˇreny interpretac´ı preatorsk´eho ediktu o br´ anˇ en´ı ve v´ ykonu nˇ eˇ c´ıch pr´ av a br´ anˇ en´ı v uˇ z´ıv´ an´ı vˇ eci urˇ cen´ e k veˇ rejn´ emu uˇ z´ıv´ an´ı • pˇredpoklad iniurie - animus iniuriandi = u ´mysl urazit nˇekoho na cti • m˚ uˇze b´ yt prov´ adˇ ena: 1. pˇ r´ımo – rovnou na dotyˇcn´e osobˇe 2. nepˇ r´ımo - na osob´ ach bl´ızk´ ych uraˇzen´emu (dˇeti, manˇzelka, rodiˇce, otrok)
Actio iniuriarum aestimatoria 232
• • • • • • •
poen´ aln´ı ˇzaloba infamuj´ıc´ı a ryze osobn´ı aktivnˇ e legitimov´ an: poˇ skozen´ y (uraˇzen´ y) m´ıˇr´ı na penˇ eˇ zitou pokutu (v´ yˇse pokuty urˇcov´ana rozhodˇc´ım volnou u ´vahou podle n´avrhu poˇskozen´eho) vu ´vahu se braly okolnosti: intenzita u ´toku, m´ısto, kde k ur´aˇzce doˇslo, postaven´ı uraˇzen´eho ˇclovˇeka aktivnˇ e i pasivnˇ e nezdˇ editeln´ a tzv. actio vindictam sperans – ˇzaloba pomstou d´ ychaj´ıc´ı
* statnice1 - Hanka (pravo.wz.cz); * Vypracovan´e ot´ azky 2008/2009 - errorek (vakobobri.cz); * uˇcebnice - str. 264-265
2.75.
Principy dˇ edick´ eho pr´ ava
• dˇedick´e pr´ avo v sobˇe zahrnuje osoby, vˇeci a vˇecn´a pr´ava, obligaˇcn´ı pr´avo • ˇcesk´e dˇedick´e pr´ avo je v porovn´ an´ı s ˇr´ımsk´ ym primitivnˇejˇs´ı • dˇ edick´ a posloupnost – z´ akladn´ı pojem/rys dˇedick´eho pr´ ava – pˇ rechod pr´ av (hlavnˇe majetkov´ ych, ale i mimomajetkov´e povahy, napˇr. rodinn´e obˇeti - sacra) ze z˚ ustavitele na druhou osobu (tj. dˇedice) – rozhoduj´ıc´ım pˇredpokladem pro vznik dˇedick´e posloupnosti je smrt z˚ ustavitele – je vˇsak tˇreba dalˇ s´ıch skuteˇ cnost´ı, kter´e bl´ıˇze vymezuj´ı, kdo je dˇedicem a proˇc se na nˇej majetek deferuje – pr˚ ubˇeh dˇedick´e posloupnosti bl´ıˇze vymezuj´ı → delaˇcn´ı d˚ uvody • delaˇ cn´ı d˚ uvody – dˇedick´ a posloupnost se mohla op´ırat pˇredevˇs´ım o pr´avn´ı normu, nebo o v˚ uli z˚ ustavitelovu – z toho vypl´ yvaj´ı dva delaˇcn´ı d˚ uvody: ∗ z´ akon - urˇcuje-li osobu dˇedice z´akon, pak jde o z´ akonnou (intest´ atn´ı) dˇ edickou posloupnost ∗ testament - je-li osoba dˇedice urˇcena v˚ ul´ı z˚ ustavitelovou, vyj´adˇrenou v jeho z´avˇeti, pak jde o testament´ arn´ı posloupnost – uˇz dle Z´ akona 12 desek je d˚ uraz poloˇ zen na testament´ arn´ı posloupnost - pˇrednost m´a vˇzdy v˚ ule z˚ ustavitelova a teprve, nen´ı-li k dispozici, nast´av´a intest´atn´ı posloupnost (pˇrestoˇze intest´atn´ı posloupnost ˇ ımˇe se vyvinula velmi rychle testament´arn´ı posloupnost a ust´alila se jej´ı pˇrednost) je historicky starˇs´ı, v R´ • univerz´ aln´ı sukcese 152
´ ´I ZPUSOBILOST ˚ 2.76. TESTAMENTARN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– dalˇs´ım v´ yznamn´ ym rysem – dˇ edic dˇ edickou posloupnost´ı nastupuje na m´ısto z˚ ustavitelovo, dˇed´ı nejen z˚ ustavitelova aktiva, ale i jeho z´ avazky, za kter´e ruˇcil v pln´e m´ıˇre, ne pouze do v´ yˇse z˚ ustavitelov´ ych aktiv – st´ at se dˇedicem znamen´ a z´ıskat jistou vlastnost, kter´a pak toho, kdo ji z´ıskal, charakterizovala trvale – jednou dˇ edic, navˇ zdy dˇ edic - nem˚ uˇze pot´e, co se jednou dˇedicem stal, dˇedictv´ı odm´ıtnout / naopak jakmile dˇedictv´ı jednou odm´ıtne, m´a sm˚ ulu a nem˚ uˇze se jej zpˇetnˇe doˇzadovat (v poˇc´ateˇcn´ım modelu dokonce dˇedictv´ı neˇslo odm´ıtnout v˚ ubec) – nelze si vyb´ırat, co zdˇed´ım a co ne, dˇ ed´ı se poz˚ ustalost jako celek – jedn´ım r´ azem pˇrech´ azela na dˇedice pr´ava i z´avazky z˚ ustavitele v maxim´aln´ım moˇzn´em rozsahu, vyjma pr´ av osobn´ı povahy (napˇr. syn nedˇedil po otci manus nad matkou) a dˇedic musel tyto z´avazky splnit tak, jakoby je uzavˇrel s´ am, tzn. i za cenu zmenˇsen´ı jeho p˚ uvodn´ıho majetku – z˚ ustavitelovy z´ avazky musel dˇedic plnit tak, jako by je uzavˇrel s´am – vˇsechna pr´ ava i z´ avazky byly povaˇzov´any za jedin´ y celek = poz˚ ustalost (hereditas) - viz 2.86 • tria tempora – tˇri momenty dˇedick´eho pr´ava: 1. seps´ an´ı z´ avˇ eti z˚ ustavitele 2. smrt z˚ ustavitele - zaˇc´ın´ a proces delace, tj. proces dˇedˇen´ı - tady jsou potom dvˇe kˇriˇzovatky, dle delaˇcn´ıch zp˚ usob˚ u, delaˇcn´ı d˚ uvody deferuj´ı poz˚ ustalost na dˇedice, poz˚ ustalost na dˇedice napad´a, je mu nab´ızena 3. dˇ edic pˇ rej´ım´ a poz˚ ustalost • podm´ınky dˇ edˇ en´ı: – smrt z˚ ustavitele – z˚ ustavitel mus´ı b´ yt osoba zp˚ usobil´ a m´ıt majetek – nedˇed´ı se po otroc´ıch, osob´ach alieni iuris (vyj´ımka – peculium castrense)
Minislovn´ıˇ cek dˇ edick´ eho pr´ ava 233
• hereditas - poz˚ ustalost dle ius civile X bonorum possessio - praetorsk´a drˇzba poz˚ ustalosti • heres, pl. heredes - dˇedic dle ius civile X bonorum possesor - drˇzitel poz˚ ustalosti (praetorsk´ y dˇedic) • hereditatis petitio - dˇedick´ a ˇzaloba X interdictum Quorum bonorum - forma ochrany praetorsk´eho dˇedice • sukcese - n´ astupnictv´ı do pr´ avn´ıho postaven´ı dˇedice – univerz´ aln´ı - pˇrev´ ad´ı se vˇsechna pr´ava k cel´emu majetkov´emu souboru z˚ ustavitele – singul´ arn´ı - pˇrev´ ad´ı se vˇsechna pr´ava k jedn´e vˇeci (od toho nutno odliˇsovat napˇr. vˇecn´a pr´ava k vˇeci ciz´ı, kdy se pˇrev´ ad´ı pouze nˇekter´ a pr´ava k jedn´e vˇeci) • delace - chv´ıle, kdy se dˇedicovi dˇedictv´ı nab´ız´ı, obdob´ı mezi smrt´ı z˚ ustavitele a chv´ıl´ı, kdy se osoba dˇ edicem st´ av´ a, nebo m˚ uˇ ze st´ at • deferov´ an´ı - nab´ızen´ı dˇedictv´ı • adice - pˇrijmut´ı dˇedictv´ı (takto nab´ yvaj´ı heredes voluntarii) – krece - form´ aln´ı – gesce - neform´ aln´ı * uˇcebnice, str. 266 - 267; * errorek LS; * pˇredn´ aˇska s Faladou
2.76.
Testament´ arn´ı zp˚ usobilost
• k tomu, aby testament mohl b´ yt platnˇe poˇr´ızen a aby mohlo doj´ıt na jeho z´akladˇe k testament´arn´ı posloupnosti, bylo potˇreba splnit nˇekter´e zvl´ aˇstn´ı podm´ınky, t´ ykaj´ıc´ı se osob, s nimiˇz souviselo bud’ vlastn´ı poˇr´ızen´ı testamentu nebo jeho obsah • testamenti factio - testament´ arn´ı zp˚ usobilost - vyˇ zadov´ ana u osob, jenˇ z se u ´ˇ castnily zˇ r´ızen´ı testamentu a u osob, kter´ ych se t´ ykal obsah testamentu → z˚ ustavitel, testament´arn´ı svˇedci, v´ aˇzn´ y (libripens), kupec rodinn´eho jmˇen´ı (familiae emptor), dˇedicov´e, odkazovn´ıci, poruˇcn´ıci v testamentu stanoven´ı – mˇeli ji z´ asadnˇe jen ˇ r´ımˇ st´ı obˇ can´ e a Latini + ti, kter´ ym n´aleˇzelo ius commercii (u testamentu mancipaˇcn´ıho)
153
´ ´I ZPUSOBILOST ˚ 2.76. TESTAMENTARN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Aktivn´ı testament´ arn´ı zp˚ usobilost 234
• nezbytn´ a pro test´ atora (tj. z˚ ustavitel, kter´ y poˇrizoval testament) • zp˚ usobilost poˇ r´ıdit testament • nemaj´ı ji: – – – – – – – – – –
osoby alieni iuris otroci nedospˇ elci duˇ sevnˇ e choˇ r´ı (krom tzv. svˇetl´ ych okamˇzik˚ u) kleˇ stˇ enci marnotratn´ıci nˇ em´ı a hluˇ s´ı (zmˇenˇeno za Justini´ana) Latini Iuniani v pozdˇejˇs´ı dobˇe odpadl´ıci od v´ıry a heretici upadnuvˇ s´ı do otroctv´ı
POZOR! • pokud se zotroˇcen´ y (kdysi ˇr´ımsk´ y obˇcan) vysvobod´ı, nastupuje ius postliminii a z´avˇet’ je platn´a • fictio legis Corneliae - pokud z˚ ustavitel zemˇre jako otrok, pak se finguje, ˇze umˇrel okamˇzikem, kdy nastalo zajet´ı, a z´ avˇet’ je t´ım p´ adem platn´ a (pokud jde o regul´ern´ı zajet´ı do otroctv´ı; v pˇr´ıpadˇe protipr´avn´ıho zajet´ı by sice z˚ ustavitel teoreticky mohl zˇr´ıdit z´avˇet’, ale platn´a by nebyla) • ˇ zeny mohly poˇrizovat teprve mancipaˇ cn´ım testamentem • vyˇzadovala se u z˚ ustavitele v dobˇ e zˇ r´ızen´ı testamentu a pak nepˇ retrˇ zitˇ e aˇ z do jeho smrti → jinak se testament st´ aval neplatn´ ym (testamentum irritum) X pˇripouˇstˇely se v´ yjimky: – jestliˇze test´ ator ztratil schopnost mluvit – byl prohl´ aˇsen za marnotratn´ıka – duˇsevnˇe ochoˇrel
Pasivn´ı testament´ arn´ı zp˚ usobilost 235
• zp˚ usobilost b´ yt dˇ edicem nebo odkazovn´ıkem z testamentu • nemaj´ı ji: – otroci – osoby pr´ avnick´ e ∗ ∗ ∗ ∗
zprvu t´eˇz povaˇzov´ any za osoby neurˇcit´e nemohly b´ yt v testamentu ustanoveny za dˇedice pˇripuˇstˇena v´ yjimka ve prospˇech ˇr´ımsk´eho st´atu (byl zp˚ usobil´ y dˇedit) v dobˇe kˇrest’anstv´ı zp˚ usobilost dˇedit rozˇs´ıˇrena na kostely, zboˇzn´e a dobroˇcinn´e nadace → nadace maj´ı plnou zp˚ usobilost dˇedickou na rozd´ıl od korporac´ı
– ˇ zeny v prvn´ı majetkov´ e tˇ r´ıdˇ e (´ udajnˇe dˇedictv´ı nepotˇrebuj´ı, ptˇz jsou zabezpeˇceny vˇenem - pˇrek´ aˇzka pouze v civiln´ım pr´ avu) • sporn´ e u osob bl´ıˇ ze neurˇ cen´ ych (personae incertae) - kdo byl v testamentu jmenov´an, musel b´ yt ustanoven tak, aby o jeho osobˇe nemohlo b´ yt pochyb → nepˇripouˇstˇelo se ustaven´ı osoby dˇedice n´ahodnˇe (napˇr. prvn´ı, kdo se dostav´ı k pohˇrbu) - z´ asada, ˇze kdyˇz sepisuji testament, mus´ım b´ yt schopen pˇredstavit si obliˇcej dˇedice/odkazovn´ıka – postumus = pohrobek X je sem zaˇrazena kaˇzd´a osoba narozen´a po zˇr´ızen´ı testamentu za ˇzivota z˚ ustavitele, nejen pohrobek skuteˇcn´ y ∗ pˇredem je ustanovit dˇedicem v testamentu nebylo moˇzn´e → byly to osoby neurˇcit´e ∗ jeho narozen´ım z´ avˇet’ neplatn´a, pozdˇeji pˇripuˇstˇeny v´ yjimky POZOR! • nasciturus - m˚ uˇze zdˇedit majetek jeˇstˇe pˇred sv´ ym vznikem • incabates - dˇedictv´ı se jim deferuje, ale je nˇeˇc´ım podm´ınˇeno (napˇr. nabyt´ı ˇr´ımsk´eho obˇcanstv´ı - u Latin˚ u) • indigenes - dˇedictv´ı se jim deferuje, ale m˚ uˇze jim b´ yt odˇ nato (vrazi z˚ ustavitele, osoby manipuluj´ıc´ı se z´ avˇet´ı) ˇ - 80, 82, 285-287 * uˇcebnice RP 154
2.77. TESTAMENT – POJEM A DRUHY
2.77.
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Testament – pojem a druhy
• testament = z´ avˇ et’, jednostrann´ y pr´ avn´ı u ´ kon pro pˇr´ıpad smrti (mortis causa) - u ´ˇcinky takov´eho jedn´ an´ı nast´ avaj´ı aˇz po smrti toho, kdo jedn´ an´ı uzavˇrel • projev z˚ ustavitelovy v˚ ule, kter´ y ustavoval dˇ edickou instituci = jmenov´ an´ı dˇ edicem (univerz´aln´ım sukcesorem) • pˇresnˇe stanoven´ a forma, kterou bylo nutno dodrˇzet, aby byl testament platn´ y • klasifikuj´ı se dle dˇedick´e instituce a formy testamentu • nejstarˇs´ı koˇreny nejasn´e, testament´ arn´ı posloupnost je vˇsak mladˇ s´ı neˇ z intest´ atn´ı, obˇe v LDT
Civiln´ı testamenty 236
1. komici´ aln´ı • nejstarˇs´ı, poˇrizoval jej ten, kdo nemˇ el vlastn´ı intest´ atn´ı dˇ edice - adopce“ na pˇr´ıpad smrti ” ım (calatis commitiis), svol´ • form´ aln´ı u ´prava - projev v˚ ule z˚ ustavitele pˇ red lidov´ ym shrom´ aˇ zdˇ en´ ano jako kuri´ atn´ı • u ´ˇcast pontifik˚ u + ceremonie, spoleˇcn´e znaky s arrogac´ı 2. vojensk´ y • nejprve testament v ˇ siku (testamentum in procinctu) - bez form´aln´ıch poˇzadavk˚ u, tˇ esnˇ e pˇ red bitvou, pouh´ ym prohl´ aˇsen´ım (z˚ ustavitel spol´ehal, ˇze bude proveden pˇreˇzivˇs´ımi spolubojovn´ıky), dvˇe zvl´ aˇstnosti: disponuje se pouze s ˇ c´ ast´ı majetku (v´ yjimka z univerz´aln´ı sukcese) + testuje nˇ ekdo, kdo nen´ı vlastn´ıkem majetku (syn podˇr´ızen´ y moci otcovsk´e rozhoduje o t´aborov´em pekuliu) • pozdˇeji t´ aborov´ y testament - podob´a se prvn´ımu X m˚ uˇze b´ yt zˇr´ızen kdekoliv ve vojensk´ em taˇ zen´ı • oba testamenty jsou privilegovan´ e - osvobozeny od nˇekter´ ych form´aln´ıch poˇzadavk˚ u 3. odkazov´ y (mancipaˇ cn´ı) • druh´ y nejstarˇs´ı, pro ty, kteˇr´ı mˇ eli pˇ rirozen´ e dˇ edice • p˚ uvodnˇe jako testamenty zam´ yˇsleny nebyly, nemˇely b´ yt spojeny s ustaven´ım dˇedice • v´ ychodiskem byly odkazov´e dispozice – zakl´ adaly singul´ arn´ı sukcesi (rozhodnut´ı, komu pˇripadnou jednotliv´e vˇeci z majetku, aniˇz by t´ım byli ohroˇzen´ı pˇrirozen´ı dˇedici) • po form´ aln´ı str´ ance spojen s mancipac´ı (testament kovem a vahami“) – z˚ ustavitel sv˚ uj majetek man” cipac´ı pˇrevedl na osobu, j´ıˇz mohl d˚ uvˇeˇrovat – rodinn´ y kupec, familiae emptor (familia = rodinn´ y majetek), mˇel po z˚ ustavitelovˇe smrti majetek odevzdat osob´am dle jeho v˚ ule, mˇel postaven´ı podobn´e dˇedici (loco heredis) • postupnˇe se stal skuteˇ cn´ ym testamentem - promˇeny: mancipace pouze u ´kon pˇredst´ıran´ y, rodinn´ y kupec sp´ıˇse svˇedkem • mancipaˇcn´ı testament se stal z´ akladn´ı formou civiln´ıho testamentu, mancipaˇcn´ım pˇrevodem vyj´ adˇrena z˚ ustavitelova v˚ ule - urˇcil, kdo m´ a b´ yt jeho dˇedicem • u ´ stn´ı testament, na oko byla provedena mancipace, z˚ ustavitel prohl´asil svoji v˚ uli, jmenoval dˇedice testament´ arn´ı nunkunpace (z nuncupare - jasnˇe prohl´asit, zˇretelnˇe vyslovit) • postupn´e prosazov´ an´ı p´ısemn´ eho testamentu – 5 svˇedk˚ u + v´aˇzn´ y + kupec, z˚ ustavitel pˇredloˇzil testament´ arn´ı listinu, nemusel ji nahlas ˇc´ıst - staˇc´ı ˇze prohl´asil, ˇze v listinˇe je obsahem pr´avˇe posledn´ı v˚ uli, pro posouzen´ı d˚ uleˇzit´ a st´ ale mancipace a k n´ı pˇripojen´e prohl´aˇsen´ı (nunkupace), u ´kony musely probˇehnout nar´ az, v jednom kontextu, listina slouˇ zila vˇsak jen jako d˚ ukaz
Praetorsk´ e testamenty 237
• • • •
vznik skuteˇ cn´ eho p´ısemn´ eho testamentu v´ yvoj v okruhu pr´ ava praetorsk´eho 7 peˇ cet´ı na posledn´ı v˚ uli (5 svˇ edk˚ u, v´ aˇ zn´ y, kupec, ne z˚ ustavitel) vyd´ an praetorsk´ y edikt - ud´ılel drˇzbu poz˚ ustalosti kaˇzd´emu, kdo pˇredloˇzil testament se 7 peˇcetˇemi → rozhoduj´ıc´ı se st´ av´ a sama listina • bonorum possessio secundum tabulas - drˇzba ud´ılen´a praetorem na z´akladˇe testamentu, nejprve byla ud´ılena jako vˇecnˇe nepodloˇzen´ a - sine re – kdo ji obdrˇzel, nemohl se u ´spˇeˇsnˇe br´anit civiln´ımu dˇedici • zmˇena reskriptem c´ısaˇre Antonia Pia – drˇzba udˇelen´a praetorem se stala vˇ ecnˇ e podloˇ zenou
155
2.77. TESTAMENT – POJEM A DRUHY
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– proti ˇzalobˇe civiln´ıho dˇedice poskytoval praetor u ´ˇcinnou procesn´ı obranu – spoˇc´ıvala v n´amitce podvodu (exceptio doli) – vznik praetorsk´eho p´ısemn´eho testamentu • nad´ ale rozliˇsov´ ano mezi civiln´ım a praetorsk´ ym testamentem • testamenty podle toho, kdo je sepsal: – holografn´ı - sepsan´e vlastnoruˇcnˇe z˚ ustavitelem – alografn´ı - sepsan´e nˇek´ ym jin´ ym, neˇz je z˚ ustavitel • na v´ ychodˇ e poˇzadavek 7 svˇ edk˚ u (mohl b´ yt seps´an i jako alograf) x na z´ apadˇ e 5 svˇ edk˚ u (ten musel b´ yt seps´ an jako holograf)
Justini´ ansk´ au ´ prava 238
• ani justini´ ansk´ a kodifikace jeˇstˇe zcela neodstranila rozd´ıl mezi civiln´ı a praetorskou testament´ arn´ı posloupnost´ı • viz 2.85 • nakonec ust´ aleno n´ asleduj´ıc´ı dˇelen´ı Soukrom´ y testament 239
• ˇ r´ adn´ y 1. u ´ stn´ı - pˇr´ıtomnost z˚ ustavitele + 7 svˇedk˚ u, u ´stn´ı prohl´aˇsen´ı, pˇr´ıpadn´ y listinn´ y z´apis jen d˚ ukazn´ı v´ yznam 2. p´ısemn´ y - pˇr´ıtomnost z˚ ustavitele + 7 svˇedk˚ u, pˇredloˇzen´ı listiny a jej´ı oznaˇcen´ı za posledn´ı v˚ uli, podpis svˇedk˚ u, pˇripojen´ı peˇcet´ı – alografn´ı - vyˇzadoval podpis z˚ ustavitele (pˇr´ıpadnˇe kdyˇz neumˇel ps´at tak osm´e osoby) – holografn´ı - nevyˇzadoval podpis z˚ ustavitele • mimoˇ r´ adn´ y – zt´ıˇzen´ı - testament slepc˚ uv - 8 svˇedk˚ u, jeden z nich musel testament pˇreˇc´ıst – zlehˇcen´ı - privilegovan´e formy testamentu pˇri mimoˇr´adn´ ych podm´ınk´ach 1. testament poˇ rizovan´ y na venkovˇ e – staˇcilo jen 5 svˇedk˚ u, za negramotn´e se podepsal jejich svˇedek, museli zn´ at obsah listiny a pˇr´ısahou jej potvrdit, niˇzˇs´ı kulturn´ı u ´roveˇ n 2. testament morov´ y – nebyla nutn´a pˇr´ıtomnost vˇsech svˇedk˚ u najednou 3. testament rodiˇ ce ve prospˇ ech dˇ et´ı – v˚ ubec netˇreba svˇedk˚ u, staˇcila listina sepsan´ a vlastn´ı rukou z˚ ustavitele – uveden´ a doba seps´an´ı, jm´ena potomk˚ u, pod´ıly urˇcen´e slovy - nutno prohl´ asit pˇred svˇedky, ˇze co je v testamentu, m´a platit 4. testament vojensk´ y – star´a tradice, upraven definitivnˇe aˇz za princip´atu ∗ jedin´ y zcela neform´ aln´ı, v klasick´e dobˇe jen pro voj´ aky v dobˇe vojensk´e sluˇzby, pozdˇeji v dobˇe v´ aleˇcn´eho taˇzen´ı voj´aci, i osoby nevojensk´ e vojska doprov´azej´ıc´ı ∗ u civiln´ıch osob platil rok pot´e, co zemˇrely v boji, u voj´ak˚ u rok po ˇr´adn´em propuˇstˇen´ı z vojska ∗ obsah mohl b´ yt libovoln´ y – nemusel obsahovat dˇ edickou instituci, nevyluˇcoval ani soubˇeˇznou testament´ arn´ı a intest´atn´ı posloupnost Veˇ rejn´ y testament 240
• dˇr´ıve kuri´ atn´ı - moˇzno jej povaˇzovat za veˇrejn´ y d´ıky projevu pˇred lidov´ ym shrom´aˇzdˇen´ım • v´ yvoj v dobˇ e poklasick´ e – testamenty poˇr´ızen´e z´ apisem do u ´ˇ redn´ıho protokolu – testament zaslan´ y c´ısaˇ rsk´ e kancel´ aˇ ri se ˇz´adost´ı, aby tam byl uloˇzen ˇ - 275-280 * uˇcebnice RP
156
2.78. TESTAMENT – OBSAH
KAPITOLA 2. SKUPINA II
2.78.
Testament – obsah
• mimo formy testamentu je v ˇr´ımsk´em pr´avu d˚ uleˇzit´ y taky jeho obsah • testament mus´ı nutnˇe obsahovat dˇ edickou instituci - ustanoven´ı dˇedicem, nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇc´ast • m˚ uˇze obsahovat i jin´e projevy z˚ ustavitelovy posledn´ı v˚ ule, ty ale nejsou tak v´ yznamn´e
Form´ aln´ı poˇ zadavky v klasick´ e dobˇ e 241
• ustanoven´ı dˇ edicem je v ˇ cele testamentu (dˇedick´a instituce je hlavou a z´akladem“ cel´eho testamentu, ” vˇsechno co bylo naps´ ano pˇred n´ı, se povaˇzovalo za neplatn´e) • instituce musela b´ yt vyj´ adˇrena v ust´ alen´ e imperativn´ı (rozkazovac´ı) formˇ e • latinsky • v poklasick´ e dobˇ e sniˇ zov´ an´ı poˇ zadavk˚ u, pˇresto nutnost urˇcitosti v projevu v˚ ule, jednoznaˇcnost urˇcitosti dˇedick´e instituce, i ˇrecky
Osoba ustanoven´ a dˇ edicem 242
• musela b´ yt oznaˇcena jednoznaˇ cnˇ e a urˇ citˇ e • nemusela b´ yt jmenov´ ana, staˇcilo jednoznaˇcn´e oznaˇcen´ı • tajemn´ y testament (testamentum mysticum) → z˚ ustavitel v testamentu oznaˇcil dalˇs´ı listinu, ve kter´e je jm´eno dˇedice uvedeno • potupn´e oznaˇcen´ı dˇedice → neplatnost • vylouˇcena moˇznost ponechat oznaˇcen´ı dˇedice tˇret´ı osobˇe • ˇslo-li o testament alografn´ı, nesmˇ el obsahovat ˇ z´ adn´ e ustanoven´ı ve prospˇ ech pisatele pod sankc´ı neplatnosti t´eto dispozice a dalˇs´ıch trest˚ u • dˇedicem mohla b´ yt ustanovena 1 osoba – heres ex asse • nebo v´ıce osob – heredes ex parte – vznik sloˇzit´ ych situac´ı, vych´azelo se vˇzdy ze z´asady, ˇze dˇedick´ a posloupnost byla vˇzdy univerz´ aln´ı sukces´ı → nemoˇznost ustanoven´ı dˇedice k urˇcit´ ym vˇecem z poz˚ ustalosti, vˇzdy pouze urˇcit´ y pod´ıl k celku poz˚ ustalosti – vylouˇcen souˇcasn´ y pr˚ ubˇeh testament´arn´ı a intest´atn´ı posloupnosti (s v´ yjimkou testamentu vojensk´eho) – pod´ıly urˇcen´e jednotliv´ ym dˇedic˚ um musely pokr´ yvat poz˚ ustalost jako celek, nebylo moˇzn´e, aby se ˇc´ ast dˇedila testament´ arn´ımi dˇedici a ˇc´ ast intest´atn´ımi • vznik mnoha sloˇ zit´ ych, nejednoznaˇ cn´ ych, odchyln´ ych situac´ı → uplatnˇen´ı interpretaˇ cn´ıho umˇ en´ı ˇ r´ımsk´ ych pr´ avn´ık˚ u, snaha co nejv´ıce respektovat z˚ ustavitelovu v˚ uli, podle v´ ysledk˚ u t´eto interpretace je moˇzno rozliˇsovat nˇekolik pˇr´ıpad˚ u, snaha pˇribl´ıˇzit se co nejbl´ıˇze v˚ uli z˚ ustavitelovˇe
Pˇ r´ıpady dˇ elen´ı poz˚ ustalosti pˇ ri nejasnostech 243
• dˇedici napsan´ı bez pod´ıl˚ u“ (sine partibus scripti) – povol´av´ano v´ıce dˇedic˚ u, pˇr´ımo neurˇceny pod´ıly → ” povol´ an´ı ke stejn´ ym pod´ıl˚ um • z˚ ustavitel urˇcil pod´ıly tak, ˇze poz˚ ustalost pˇrevyˇsovaly/nepokr´ yvaly → skuteˇcn´e pod´ıly se pak pˇrimˇeˇrenˇe zmenˇsovaly/zvˇetˇsovaly • stanoven jeden dˇ edic, ale jen jako dˇ edic urˇ cit´ eho pod´ılu → n´aleˇzela mu poz˚ ustalost cel´ a • jeden dˇ edic povol´ an k celku, druh´ y jen k urˇ cit´ emu pod´ılu → nejprve byl odevzd´an pod´ıl druh´emu, co zbylo odevzd´ ano prvn´ımu • nˇ ekteˇ r´ı z dˇ edic˚ u maj´ı stanoven´ y pod´ıl, jin´ı ne → nejdˇr´ıve rozdˇeleny pod´ıly, zbytek rovnˇe rozdˇelen mezi dˇedice bez pod´ıl˚ u • dˇ edic povol´ an k urˇ cit´ e vˇ eci nebo souboru z poz˚ ustalosti → p˚ uvodnˇe povaˇzov´ano za neplatn´e (odporuje principu univerz´ aln´ı sukcese), pozdˇeji se na dˇedice hledˇelo jako na dˇedice univerz´aln´ıho, byl-li jeden, dostal vˇse, bylo-li jich v´ıce, jako by byli ustanoveni bez pod´ılu
Moˇ znost v´ az´ an´ı dˇ edice podm´ınkou 244
• odkl´ adac´ı podm´ınka – k delaci doˇslo aˇz splnˇen´ım podm´ınky, do t´e doby zˇr´ızen opatrovn´ık poz˚ ustalosti (curator bonorum), dˇedic ale mohl poˇz´adat praetora o drˇzbu poz˚ ustalosti dˇr´ıve, nutno ale poskytnout pˇr´ıpadn´ ym dalˇs´ım dˇedic˚ um pro pˇr´ıpad nesplnˇen´ı podm´ınky nebo smrt z´aruku 157
ˇ ´I A NEPLATNOST 2.79. TESTAMENT - ZRUSEN
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• Muciova kauce – ustanoven´ı dˇedicem z˚ ustavitel spojil s negativn´ı potestativn´ı podm´ınkou (napˇr. budeˇs ” m´ ym dˇedicem, nevkroˇc´ıˇs-li do Asie“), dˇedic se tedy zav´azal stipulaˇcn´ım slibem s rukojm´ımi (→ kauce), ˇze kdyˇz poruˇs´ı slib, vyd´ a poz˚ ustalost • rozvazovac´ı podm´ınky – odporovala z´akladn´ımu principu jednou dˇedic navˇzdy dˇedic“ (semel heres semper ” heres) → povaˇzovaly se za nedoloˇzen´e, pˇripouˇstˇeny pouze v pˇr´ıpadˇe, kdy na nich byla z´avisl´a delace jeˇstˇe pˇred nabyt´ım dˇedictv´ı (napˇr. jsi m´ ym dˇedicem, budeˇs vˇsak vydˇedˇen, nepˇrijmeˇs-li dˇedictv´ı slavnostn´ım zp˚ usobem” ” → tzv. krece), pˇripouˇstˇeny ve vojensk´em testamentu • ke lh˚ ut´ am v testamentu se nepˇ rihl´ıˇ zelo • d´ ale mohl testament obsahovat dˇ edickou substituci (2.80) ˇci odkazy (2.81 ) ˇ - 280-283; * errorek * uˇcebnice RP
2.79.
Testament - zruˇ sen´ı a neplatnost
• • • •
testament je zruˇsen t´ım, ˇze se st´ av´ a neplatn´ ym posuzuje se jako by k jeho zˇr´ızen´ı v˚ ubec nedoˇslo je nulitn´ı - testamentum nullum je potˇreba rozliˇsovat, zda jde o zruˇsen´ı podle z˚ ustavitelovy v˚ ule, nebo neplatnost na z´akladˇe jin´ ych objektivnˇe p˚ usob´ıc´ıch skuteˇcnost´ı • uvaˇzujeme tak´e, kdy k jeho neplatnosti doch´az´ı - zda jiˇz v okamˇziku zˇr´ızen´ı, ˇci pozdˇeji
Poˇ c´ ateˇ cn´ı neplatnost 245
• testament v˚ ubec jako platn´ y nevznikl 1. nebyla dodrˇ zena forma 2. nebyl zˇ r´ızen po pr´ avu 3. nespravedliv´ y testament - nedbal-li z˚ ustavitel nepominuteln´ ych dˇedick´ ych pr´av sv´eho syna, kter´eho mˇel v rodinn´e moci
N´ asledn´ a neplatnost s v˚ ul´ı z˚ ustavitele 246
• testamentum ruptum - zruˇsen´ y testament – z˚ ustavitel mohl kdykoli testament zruˇ sit nebo odvolat aˇz do posledn´ıho okamˇziku sv´eho ˇzivota (z principu svobodn´e a niˇc´ım neomezen´e z˚ ustavitelovy v˚ ule) 1. podle star´eho ius civile jen poˇ r´ızen´ım testamentu nov´ eho - u ´mysl zruˇsit testament p˚ uvodn´ı v nˇem uvedeno b´ yt nemuselo, je zruˇsen, i kdyˇz by z˚ ustavitel vyj´adˇril pˇr´an´ı pˇredchoz´ı zachovat – mancipaˇ cn´ı platil, dokud bylo moˇzno dok´azat pr˚ ubˇeh mancipaˇcn´ıho obˇradu (nestaˇcilo zniˇcit listinu, jenˇz tento pr˚ ubˇeh zaznamen´avala) 2. v praetorsk´ em pr´ avu staˇcilo poruˇ sen´ı nebo zniˇ cen´ı p´ısemn´ eho testamentu – staˇcilo listinu mechanicky poruˇsit, kaˇ zd´ e otevˇ ren´ı zapeˇ cetˇ en´ e listiny → neplatnost testamentu – proto se vyvinula instituce otevˇren´ı testamentu - u ´ˇredn´ı u ´kon 3. v justini´ ansk´ em pr´ avu uzn´ av´ ano jak´ekoli neform´aln´ı zruˇsen´ı testamentu – ze z´ asady, ˇze se m´ a co nejbl´ıˇze pˇribl´ıˇzit v˚ ule z˚ ustavitele a skuteˇcnost - provedl-li jakoukoli zmˇenu listiny z˚ ustavitel, a nedoˇslo-li k tomu n´ahodou → testament neplatn´ y – zavadeno i zvl´ aˇstn´ı pˇ r´ım´ e odvol´ an´ı testamentu – pˇred 3 svˇ edky, pokud ubˇehlo 10 let od seps´ an´ı
158
ˇ ´ SUBSTITUCE 2.80. DEDICK A
KAPITOLA 2. SKUPINA II
nez´ avisle na v˚ uli z˚ ustavitele 247
1. testamentum irritum – pom´ ylen´ y, marn´ y testament - pro ztr´ atu testament´ arn´ı zp˚ usobilosti 2. neplatnost agnatione postumi - z˚ ustaviteli pˇ ribyl nov´ y suus - osoba pˇr´ımo podl´ehaj´ıc´ı jeho rodinn´e moci 3. testamentum destitutum - testament opuˇstˇen´ y - ˇ z´ adn´ y z dˇ edic˚ u v nˇ em ustanoven´ y se dˇ edicem nestal, t´ım pozbyly platnosti i dalˇs´ı dispozice, kter´e testament obsahoval ˇ - 287-289 * uˇcebnice RP
2.80. • • • •
Dˇ edick´ a substituce
ustanoven´ı n´ ahradn´ıho dˇ edice zvl´ aˇstn´ı druh ustanoven´ı dˇedice v testamentu u ´ˇcelem zabr´ anit akrescenci, resp. n´ astupu intest´atn´ı posloupnosti proti testamentu obecnˇe se rozezn´ avaj´ı tˇri druhy t´eto zvl´ aˇstn´ı dˇedick´e instituce
Substituce obecn´ a (vulg´ arn´ı) 248
• d˚ uvodem byla obava o osud poz˚ ustalosti • z˚ ustavitel ustanovuje sv´ emu dˇ edici substituta pro pˇ r´ıpad, ˇ ze by se prvotnˇ e ustanoven´ a osoba dˇ edicem nestala: – zemˇ rela-li ustanoven´ a osoba dˇ r´ıve, neˇ z doˇ slo k pˇ resunu poz˚ ustalosti (nemohli ho tak zdˇedit ani jeho dˇedicov´e) – nebyla-li zp˚ usobil´ a st´ at se dˇ edicem – odm´ıtla-li dˇ edictv´ı • jak´ asi odkl´ adac´ı podm´ınka pro pˇr´ıpad, ˇze se osoba ustanoven´a za dˇedice dˇedicem nestane • n´ ahradn´ık˚ u bylo moˇzno ustanovit v´ıce, aby se zajistilo, ˇze poz˚ ustalost se nestane res nullius • moˇzno urˇcit i jednoho n´ ahradnika pro v´ıce dˇ edic˚ u, stejnˇe tak i dˇedice jako n´ahradniky sobˇe navz´ ajem • velikost pod´ılu, kter´ y substitut z´ısk´ aval, se ˇr´ıdila velikost´ı pod´ılu nahrazovan´eho dˇedice • pokud je spoludˇ edicem i n´ ahradn´ıkem z´ aroveˇ n, pˇripad´a mu jeho pod´ıl jako dˇedice (instituˇcn´ı) i jako substituta (substituˇcn´ı) • vyluˇ covala akrescenci (pˇrir˚ ust´ an´ı), tedy aby pod´ıl jednoho spoludˇedice jako upr´azdnˇen´ y pˇrir˚ ustal k pod´ıl˚ um ostatn´ıch dˇedic˚ u, k tomu doch´ azelo jedinˇe, kdyˇz uˇz nebyl ˇzadn´ y n´ahradn´ık
Substituce pupil´ arn´ı 249
• pupillus - nedospˇel´ a osoba, podroben´ a otcovsk´e moci, kter´a by se smrt´ı otce stala osobou sui iuris a nabyla pln´e pr´ avn´ı subjektivity • otec rodiny urˇ cuje dˇ edice sv´ emu dosud nedospˇ el´ emu potomkovi pro pˇ r´ıpad, ˇ ze by zemˇ rel po nˇ em, a to intestatus (bez z´ avˇeti - nedospˇelci nemˇeli aktivn´ı testament´arn´ı zp˚ usobilost) • projev otcovy rodinn´e moci • pupill´ arn´ı substitut - dˇ edic po pupillovi – nab´ yval nejen poz˚ ustalost, kterou pupillus zdˇedil po otci, ale st´aval se dˇedicem i toho, co puppillus po smrti otce nabyl – testament otce rodiny musel b´ yt platn´ y – otec rodiny musel v testamentu ustavit sv´eho dˇedice - nemusel to b´ yt pupillus, ten ale musel b´ yt v testamentu jmenov´ an alespoˇ n tak, ˇze byl v´ yslovnˇe vydˇedˇen • pupill´ arn´ı substituce pozb´ yvala platnosti ve tˇrech pˇr´ıpadech: – pupillus zemˇ re pˇ red z˚ ustavitelem, nebo – vystoup´ı za jeho ˇ zivota z jeho rodinn´ e moci, nebo – se stane dospˇ el´ ym • doˇslo-li k arogaci po smrti z˚ ustavitele, byla substitutce platn´a co se t´ yˇce jmˇen´ı, kt. by osvojen´ y mˇel, kdyby osvojen´ı nenastalo • mohla b´ yt ustaven´ a ve vlastn´ım testamentu, nebo v dodateˇ cn´ e zavˇ eti → pupill´arn´ı testament (platnost pak z´ avisl´ a na p˚ uvodn´ım testamentu) • v´ yvojem byly obˇe substituce (pupillarn´ı a obecn´a) spojeny → pupill´arn´ı substitut povaˇzov´an za n´ ahradn´ıka v obecn´em smyslu pro pˇr´ıpad, ˇze by pupillus, ustanoven´ y za dˇedice, dˇedictv´ı nenabyl 159
2.81. LEGATUM A FIDEICOMMISSUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Substituce kvazipupill´ arn´ı 250
• aˇz za Justiniana, 6.stolet´ı • z˚ ustavitel bez rozd´ılu pohlav´ı ustanovoval dˇ edice sv´ emu potomkovi pro pˇ r´ıpad, ˇ ze by zeˇ s´ılel (a nemohl tak poˇr´ıdit z´ avˇet’), musel mu ale zachovat povinn´ y d´ıl • n´ ahradn´ıkem mˇel b´ yt hlavnˇe potomek ment´ alnˇ e nezp˚ usobil´ eho nebo potomek poˇ rizovatele - kdyby jich nebylo, pak kdokoliv * errorek, uˇcebnice (283-285)
2.81. • • • •
Legatum a fideicommissum
odkaz = jednostrann´ y pr´ avn´ı u ´ kon pro pˇ r´ıpad smrti z˚ ustavitel poskytuje z dˇedictv´ı majetkov´ y prospˇech osobˇe, kter´a nen´ı jeho dˇedicem vede k sukcesi singul´ arn´ı osoby v tomto vztahu: – z˚ ustavitel – obt´ıˇ zen´ y (oneratus) - dˇedic odkazem zat´ıˇzen´e poz˚ ustalosti – odkazovn´ık (legat´ aˇ r) - ten, v jehoˇz prospˇech odkaz zn´ı
• moˇzn´ a substituce
Legatum 251
• • • •
odkaz civiln´ıho pr´ ava p˚ uvodnˇe bylo moˇzn´e naˇr´ıdit je jen v testamentu, zvl´aˇstn´ı pˇredepsanou rozkazovac´ı formou! pozdˇ eji se pˇripouˇstˇely i v kodicilu (kter´ y byl testamentem potvrzen´ y) 4 zp˚ usoby, jak naˇ r´ıdit odkaz 1. leg´ at vindikaˇ cn´ı (legatum per vindicationem) – nejstarˇs´ı – ust´ alen´ a forma, nejˇcastˇejˇs´ı slova: do lego“ (legare – odk´azat, poruˇcit nˇeco) ” – odkazovn´ık z´ıskal k vˇecem kviritsk´ e vlastnictv´ı (proto leg´at vindikaˇcn´ı) – vlastnictv´ı z´ısk´ aval ve chv´ıli, kdy dˇedic nabyl dˇedictv´ı – z˚ ustavitel mohl odk´ azat jen vˇ eci, co mˇ el s´ am v kviritsk´ em vlastnictv´ı (v dobˇ e zˇ r´ızen´ı odkazu + v dobˇ e smrti) – moˇzn´e odk´ azat pozemkovou sluˇ zebnost, ususfructus, pokud byla kviritsk´ ym vlastnictv´ım z˚ ustavitele (moˇznost vindikace pr´ava) 2. leg´ at damnaˇ cn´ı (legatum per damnationem) – n´azev podle obratu heres dare damnas esto“ ” – odkazovn´ık - z´ısk´ aval proti dˇedici, kter´ y pˇrijal dˇedictv´ı, pouze obligaˇ cn´ı n´ arok na vyd´an´ı pˇredmˇetu odkazu – pˇredmˇet – vˇsechno, co mohlo b´ yt pˇredmˇetem obligaˇcn´ıho vztahu – pruˇznˇejˇs´ı forma, postaven´ı ale slabˇs´ı neˇz u vindikaˇcn´ıho leg´atu – moˇznost odk´ azat nejen vˇ eci z˚ ustavitele, ale i vˇ eci dˇ edicovy, tak´e jin´ ych osob, vˇ eci, kter´ e teprve vzniknou, nehmotn´ e vˇ eci, pohled´avky, bylo moˇ zno odpustit dluh, jak´ekoliv dare nebo facere, kter´e mohlo b´ yt pˇredmˇetem obligaˇcn´ıho plnˇen´ı – actio ex testamento - ˇzalobn´ı ochrana odkazovn´ıka 3. legatum sinendi modo – n´ azev podle: heres meus damnas esto sinere“ (sinere = dovolit, nechat) ” – odkazovn´ık mˇel jen obligaˇ cn´ı n´ arok – dˇ edic nebyl povinn´ y poskytnout odkazovn´ıkovi pˇ redmˇ et odkazu s´ am (nebyl povinn´ y ho na odkazovn´ıka pˇrev´est – napˇr. mancipac´ı, tradic´ı), staˇcilo, jestliˇze dovolil nebo strpˇ el, aby si odkazovn´ık vˇ ec vzal s´ am – jen hmotn´ e vˇ eci, kter´e mˇel z˚ ustavitel nebo dˇedic aspoˇ n v praetorsk´ em vlastnictv´ı 4. leg´ at percepˇ cn´ı (legatum per praeceptionem) – n´azev podle praecipito“ ve formuli ” – jeho povaha – posuzovan´ a nejednotnˇe 160
2.81. LEGATUM A FIDEICOMMISSUM
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– Prokuli´ ani v nˇem vidˇeli jen obdobu vindikaˇcn´ıho leg´atu – Sabini´ ani ho pokl´ adali za odkaz, kter´ ym se jednomu ze spoludˇedic˚ u poskytoval zvl´aˇstn´ı majetkov´ y prospˇech (praecipuum), jeho pˇredmˇetem mohla b´ yt jen vˇ ec z˚ ustavitelova • civiln´ı odkazy – pr´ avn´ı u ´kony pˇ r´ısnˇ e form´ aln´ı - musely se pˇri nich dodrˇzovat vˇsechny n´aleˇzitosti – jinak neplatn´ y ˇ – snaha neb´ • RP yt aˇz tak striktn´ı – moˇznost kombinovat odkazy tak, aby odkaz bylo vˇzdy moˇzn´e povaˇzovat aspoˇ n za odkaz damnaˇcn´ı – stalo se z´ akonem – napˇr. v SC Neronianum → forma damnaˇ cn´ıho odkazu se stala pˇ revl´ adaj´ıc´ı formou civiln´ıch leg´ at˚ u
Fideicommissum 252
• fideikomis - neform´ aln´ı odkaz • vznikly z proseb, kter´ ymi se z˚ ustavitel obracel k nˇekomu, kdo mˇel v pˇr´ıpade jeho smrti nˇeco z´ıskat, aby poskytl majetkov´ y prospˇech dalˇs´ı osobˇe • obt´ıˇ zen´ y nemusel m´ıt pasivn´ı tetament´ arn´ı zp˚ usobilost! - osoba, ke kter´e se z˚ ustavitel obracel, nemusel b´ yt dˇedic, mohl to b´ yt kdokoliv, kdo smrt´ı z˚ ustavitele nˇeco z´ıskal • p˚ uvodnˇe neˇslo o vztahy garantovan´e pr´ avem – jen etick´e a mor´aln´ı hledisko – splnˇen´ı proseb nebylo moˇzn´e vynutit • fideikomis – to, co bylo svˇeˇren´e (commissum) do nˇeˇc´ı poctivosti, vˇernosti, pˇrenesenˇe v´ıry (fidei) • poˇc´ atkem princip´ atu zmˇena - st´ avaj´ı se pr´ avnˇ e vynutiteln´ e, obsahovˇe se zaˇcaly pˇribliˇzovat damnaˇcn´ımu leg´ atu • zakl´ adaly obligaˇ cn´ı povinnost a jejich pˇredmˇetem mohlo b´ yt jak´ ekoliv plnˇ en´ı • poklasick´ y v´ yvoj: pˇ ribliˇ zov´ an´ı leg´ at a fideikomis´ı - leg´aty ztr´acely formalismus, drobn´ y formalismus do fideikomis´ı • justini´ anske konstituce (529-531) – vyrovn´ an´ı odkazov´ ych forem – odkazovn´ık - obligaˇ cn´ı n´ arok na plnˇen´ı, mohl pˇredmˇet odkazu vindikovat, jestliˇze ˇslo o vˇec, kter´ a byla v dobˇe z˚ ustavitelovˇe smrti v jeho vlastnictv´ı – nov´ a terminologie - oznaˇcen´ı legatum pro vˇsechny odkazy, i kdyˇz st´ale odliˇsov´an´ı fideikomis´ı pro jejich neform´ alnost – tzv. u ´ stn´ı (or´ aln´ı) fideikomis – z˚ ustavitel adresoval pˇr´ıtomn´emu dˇedici u ´stn´ı prohl´aˇsen´ı o sv´e v˚ uli nˇekomu nˇeco odk´ azat
Kodicil 253
• • • •
prost´ y dopis ˇci list, kter´ ym z˚ ustavitel vyj´adˇril svou v˚ uli nˇeco odk´azat moˇ znost doplˇ novat ˇ ci mˇ enit testament p˚ uvodnˇe obvykle neform´ aln´ı dopis; v justin´ ansk´ em pr´ avu nutnost 5 svˇ edk˚ u mohl obsahovat cokoli s v´ yjimkou dˇ edick´ e substituce
1. kodicil testament´ı - souˇc´ ast´ı testamentu; platnost z´avisela na testamentu; fideikomisy, kter´e pak obsahoval, byly jiˇz za Augusta pr´ avnˇe z´ avazn´e 2. kodicil intest´ atn´ı - existoval nez´ avisle na testamentu
Pˇ redmˇ et odkazu a omezen´ı m´ıry odkaz˚ u 254
• odk´ az´ ano mohlo b´ yt v podstatˇe vˇse, co mˇelo majetkovou hodnotu v z´ avislosti na formˇ e leg´ at˚ u/fideikomis˚ u • pˇredmˇet mohl b´ yt urˇcen individu´ alnˇ e, genericky (volba mezi vˇecmi stejn´eho druhu), alternativnˇ e (v´ ybˇer mezi alternativami) • odk´ az´ ana mohla b´ yt pohled´ avka, osvobozen´ı od dluhu • probl´emem je, kdyˇz m´ıra odkaz˚ u pˇrevyˇsuje poz˚ ustalost → ˇreˇs´ı to tzv. falcidi´ ansk´ a kvarta – dˇedici/dˇedic˚ um, musela z˚ ustat jako ˇcist´a, tedy odkazy nezat´ıˇzen´a, ˇ ctvrtina cel´eho dˇedictv´ı – to co pˇresahovalo, mohl dˇedic pomˇernˇe sn´ıˇzit a odkazy se do t´e m´ıry povaˇzovaly za neplatn´e
Nabyt´ı odkazu, jeho neplatnost a odvol´ an´ı 255
• pro nabyt´ı jsou rozhoduj´ıc´ı dvˇe situace:
161
´ ´ ˇ ˚ 2.82. PRAVA NEPOMINUTELNYCH DEDIC U
KAPITOLA 2. SKUPINA II
1. smrt z˚ ustavitelova - den n´ astupnictv´ı do odkazu - zpravidla totoˇzn´ y s okamˇzikem smrti z˚ ustavitele, jak´esi pr´ avo na budouc´ı odkaz (dies cedens) 2. dˇ edic se mus´ı st´ at dˇ edicem a nab´ yt poz˚ ustalost - den kdy odkazovn´ık mohl odkazu skuteˇ cnˇ e nab´ yt (dies veniens) • zemˇ rel-li odkazovn´ık, aniˇz by odkazu nabyl on ˇci jeho dˇedicov´e a nebyl-li substitut, byl odkaz ne´ uˇ cinn´ y • n´ asledn´ a akrescence (pˇrir˚ ust´ an´ı k pod´ıl˚ um dˇedic˚ u) moˇ zn´ a jen u leg´ atu vindikaˇ cn´ıho a percepˇ cn´ıho • neplatn´ y odkaz – poˇ c´ ateˇ cnˇ e - napˇr. byl-li neplatn´ y testament, byla-li nˇekomu odk´az´ana jeho vlastn´ı vˇec – n´ aslednˇ e - napˇr. ztratil-li odkazovn´ık zp˚ usobilost, zemˇrel, z´anik vˇeci • odvol´ an´ı - civiln´ı ˇslo odvolat testamentem ˇci kodicilem, u fideikomis˚ u staˇcil projev v˚ ule • translace - pˇrenesen´ı odkazu, zˇr´ızen´ı nov´eho odkazu, j´ımˇz se p˚ uvodn´ı ruˇsil - pˇri zmˇ enˇ e v osobˇ e obt´ıˇ zen´ eho, v pˇredmˇetu odkazu • novace - pˇripojen´ı podm´ınky ˇci zmˇ ena odkazovn´ıka
Univerz´ aln´ı fideikomis 256
• odk´ azat moˇzno ˇc´ ast poz˚ ustalosti i celek, dle civiln´ıho pr´ava moˇzno leg´ atem odk´ azat max. 1/2 • celou poz˚ ustalost lze odk´ azat aˇ z a jen fideikomisem - dˇedic oznaˇcen za dˇedice fiduci´arn´ıho, povinen na odkazovn´ıka pˇrev´est poz˚ ustalost v okamˇziku, kdy se stal dˇedicem; vytv´aˇr´ı obligaˇ cn´ı z´ avazek dˇ edice v˚ uˇ ci odkazovn´ıkovi ˇ ımsk´e pr´ * Uˇcebnice R´ avo (Kincl, Urfus, Skˇrejpek), strany 304-314
2.82.
Pr´ ava nepominuteln´ ych dˇ edic˚ u
• nepominuteln´ y dˇ edic = osoba, kter´ a m´ a n´ arok dom´ ahat se i pˇ res z´ avˇ et’ sv´ eho z´ akonn´ eho dˇ edick´ eho pod´ılu nebo jeho ˇ c´ asti (tedy tzv. povinn´eho d´ılu), pokud ovˇsem dotyˇcn´ y nebyl platnˇe vydˇedˇen • ˇr´ımsk´e pr´ avo kombinuje dvˇe z´ asady - testament´arn´ı volnost + postaven´ı dˇedic˚ u vlastn´ıch a nutn´ ych → v´ ysledkem jsou form´ aln´ı pr´ ava nepominuteln´ ych dˇedic˚ u
Form´ aln´ı pr´ ava 257
• form´ aln´ı uveden´ı v testamentu • z´ asada poˇzaduj´ıc´ı, aby z˚ ustavitel nˇekter´e osoby v testamentu nepominul • nesmˇely b´ yt pominuty mlˇcen´ım, musel je v testamentu jmenovat, ale lhostejno jak → ustavit dˇ edicem, vydˇ edit (i bez od˚ uvodnˇen´ı) • ˇslo skuteˇcnˇe jen o form´ aln´ı pr´ avo - b´ yt v testamentu form´alnˇe zm´ınˇen → z majetku nemuseli vidˇet nic • maj´ı je prvoˇradˇe dˇ edicov´ e vlastn´ı a nutn´ı, mezi nimi v´ yznamn´e postaven´ı syna – nebyl-li syn ustanoven dˇedicem ani ˇr´adnˇe vydˇedˇen (v´ yslovnˇe pro svou osobu), cel´ y testament byl neplatn´ y pro nespravedlnost – u ostatn´ıch dˇedic˚ u sui staˇcilo, kdyˇz byli vydˇedˇeni vˇseobecn´ ym prohl´aˇsen´ım • pokud tyto poˇzadavky nebyl splnˇeny → posloupnost proti testamentu (v´ ysledkem bylo, ˇze nepominuteln´ı dˇedicov´e dˇedili spolu s testament´ arn´ım dˇedicem): ∗ byl-li testament´ arn´ı dˇedic z´ aroveˇ n i nutn´ ym a vlastn´ım dˇedicem, pominut´ı dˇedicov´e obdrˇzeli stejn´ y d´ıl s dˇedicem testament´ arn´ım ∗ byl-li testament´ arn´ı dˇedic nˇekdo jin´ y, obdrˇzeli pominut´ı dˇedicov´e dohromady polovinu dˇedictv´ı • ot´ azka pohrobka (postumus) – p˚ uvodnˇ e se jeho narozen´ım st´ aval testament neplatn´ ym (neexistuj´ıc´ı osobu neˇslo stanovit dˇedicem, ani vydˇedit) → pozdˇeji z˚ ustavitel m˚ uˇze v testamentu pˇr´ıpadn´eho pohrobka vydˇ edit, aby tak testament z˚ ustal v platnosti • v praetorsk´ em pr´ avu okruh nepominuteln´ ych dˇedic˚ u rozˇ s´ıˇ ren: 162
´ ´ ˇ ˚ 2.82. PRAVA NEPOMINUTELNYCH DEDIC U
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– posloupnost proti testamentu realizoval tak, ˇze udˇelil drˇzbu poz˚ ustalosti (bonorum possessio) nepominuteln´ ym dˇedic˚ um → vˇ sem dˇ etem z˚ ustavitelov´ ym, ne jen tˇem, kteˇr´ı byli dˇedici vlastn´ı a nutn´ı – nepominuteln´ı dˇedici dˇedili podle sv´ ych intest´atn´ıch pod´ıl˚ u – pokud ale byli vydˇedˇeni, nemohli ˇz´adat o drˇzbu poz˚ ustalosti → tato posloupnost tak smˇ eˇ rovala jen proti tomu, ˇ ze nebyli jako dˇ edici ustanoveni, ale ne proti vydˇ edˇ en´ı – vˇsichni muˇzˇst´ı nepominuteln´ı dˇedici museli b´ yt v´ yslovnˇe vydˇedˇeni • pokud se st´ aval testament neplatn´ ym pominut´ım syna → nespravedliv´ y testament → praetor postupuje dle intest´ atn´ı posloupnosti
Materi´ aln´ı pr´ ava 258
• pr´ avo na povinn´ y d´ıl • p˚ uvodnˇe pouze mor´ aln´ı z´ avazek, aby z˚ ustavitel osob´am nejbliˇzˇs´ım zanechal pod´ıl ze sv´eho majetku, pozdˇeji pravidlem • okruh osob s t´ımto pr´ avem - vˇ zdy nejbliˇ zˇ s´ı descendenti, ascendenti, sourozenci (nejprve jen agn´ atˇst´ı, pak i kogn´ atˇst´ı), pod podm´ınkou, ˇze by byla zkr´acena osoba, kter´a by se jinak stala intest´atn´ım dˇedicem → ˇzadatel musel nejprve jako praetorsk´ y intest´atn´ı dˇedic vystoupit, poˇz´adat o bonorum possessio a prok´ azat dˇedick´e pr´ avo na soudn´ı spor o povinn´ y d´ıl • povinn´ y d´ıl (portio debita) – p˚ uvodnˇe nebyl ust´ alen, z´ aleˇzelo na uv´aˇzen´ı soudu – pr´ avo na 1/4 d´ılu (pod vlivem Falcidiova z´akona, t´ ykaj´ıc´ıho se odkaz˚ u), kter´ y by byl opr´avnˇen´ y z´ıskal jako dˇedic intest´ atn´ı, za Justini´ ana 1/3 - 1/2 dle toho, zda z´akonn´ y d´ıl obn´aˇsel 1/4 nebo m´enˇe z cel´e poz˚ ustalosti – nemusel b´ yt zanech´ an dˇ edickou instituc´ı, ale i odkazem ˇ ci jinou dispozic´ı na pˇ r´ıpad smrti, pozdˇeji i poskytnut´ım mezi ˇziv´ ymi (dar, vˇeno)
Querella inofficiosi testamenti 259
• • • • •
kverela = ˇzaloba neopominuteln´eho dˇedice n´arokuj´ıc´ı povinn´ y d´ıl n´ arok na povinn´ y d´ıl uplatˇ nov´ an ˇzalobou querella inofficiosi testamenti (kverela) st´ıˇznost obracej´ıc´ı se proti testamentu, tzn. ˇze se nedbalo pˇrirozen´e n´aklonnosti mezi pˇr´ıbuzn´ ymi mohl ji pouˇz´ıt jen ten, kdo byl k povinn´ emu d´ılu opr´ avnˇ en, uˇz ne jeho dˇedic kverel´ arn´ı sukcese - pokud opr´ avnˇen´ y kverelu nemohl pouˇz´ıt, mohl to za nˇej udˇelat jeho nejbliˇzˇs´ı intest´ atn´ı dˇedic • proti dˇedici ustanoven´emu v testamentu za pˇredpokladu, ˇze se dˇedicem opravdu stal • c´ılem je prohl´ asit testament za inoficiozn´ı a t´ım ho zruˇ sit → intest´atn´ı posloupnost ve prospˇech stˇeˇzovatele (kverelanta) ← obdrˇzel sv˚ uj cel´ y intest´ atn´ı pod´ıl, ne jen povinn´ y – u ´ pln´ e zruˇ sen´ı testamentu - pokud kverelant zv´ıtˇezil naprosto a u ´plnˇe – ˇ c´ asteˇ cn´ e zruˇ sen´ı testamentu - pokud kverelant byl u ´spˇeˇsn´ y jen proti jednomu z testament´arn´ıch dˇedic˚ u → ostatn´ı dispozice z˚ ustaly v platnosti, jen odkazy se kr´atily podle v´ yˇse pod´ılu v´ıtˇezn´eho kverulanta • moˇzno ji pouˇz´ıt i pro doplnˇen´ı toho, co mˇelo b´ yt jako povinn´ y d´ıl zanech´ano • pr´ avo ˇ zalovat kverelou zanikalo: 1. po 5 letech 2. uzn´ an´ım testamentu (napˇr. pˇrijet´ım odkazu) 3. uzavˇren´ım sm´ıru s dˇedici • existovaly i podobn´e ˇzaloby proti inoficiozn´ımu darov´an´ı, zˇr´ızen´ı vˇena, stˇeˇzovatel se dom´ahal tak´e jejich zruˇsen´ı
Slouˇ cen´ı FP a MP justini´ anskou novellou 260
• pouze pro ascendenty a descendenty (pro sourozence platilo pˇredch´azej´ıc´ı pr´avo) • z˚ ustavitel jim musel zanechat povinn´ y d´ıl a z´aroveˇ n ustavit za dˇ edice, nebo vydˇ edit (vydˇedit moˇzno jen s v´ yslovn´ ym uveden´ım d˚ uvodu, kter´e byly taxativnˇe vymezeny: napˇr. nemravn´ y ˇzivot, nevdˇek v˚ uˇci z˚ ustaviteli) • prostˇredkem k uplatnˇen´ı pr´ av nepominuteln´ ych dˇedic˚ u z˚ ust´av´a kverela - zp˚ usobovala ne´ uˇ cinnost ustanoven´ı testamentu, kter´ e se t´ ykaly nepominuteln´ eho dˇ edice, jinak z˚ ust´av´a testament v platnosti ˇ (Urfus, Kincl, Skˇrejpek), strany 289-293; * st´ * uˇcebnice RP atnicov´e ot´ azky od errorka 163
´ ´I POSLOUPNOST CIVILN´I 2.83. INTESTATN
2.83.
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Intest´ atn´ı posloupnost civiln´ı
Posloupnost intest´ atn´ı (z´ akonn´ a) 261
• 1. podm´ınkou je smrt z˚ ustavitele intestatus, tzn. bez z´avˇeti a nebo s neplatnou z´avˇet´ı • 2. podm´ınkou je zp˚ usobilost poz˚ ustal´ eho st´ at se dˇ edicem – musel b´ yt ˇr´ımsk´ ym obˇcanem a existovat v dobˇe z˚ ustavitelovy smrti alespoˇ n jako nasciturus • delace = rozd´ıl mezi fyzick´ ym z´ anikem z˚ ustavitele a okamˇzikem, kdy se dˇedic dˇedicem st´av´a nebo m˚ uˇze st´ at – d˚ uleˇzit´e pro praetorskou intest´ atn´ı posloupnost, kdy se poz˚ ustalost nab´ız´ı postupnˇe nˇekolika dˇedic˚ um (tzv. praetorsk´ a sukcesivn´ı delace)
Civiln´ı intest´ atn´ı posloupnost 262
• nejstarˇs´ı, pomˇernˇe jednoduch´ a a stroh´ a pravidla, d˚ usledn´e uplatnˇen´ı mohlo v´est k ˇradˇe oˇcividn´ ych tvrdost´ı, nebot’ z dˇedictv´ı mohly b´ yt vylouˇceny osoby jen proto, ˇze agn´atsk´ y vztah byl pˇreruˇsen → rozvoj praetorsk´e intest´ atn´ı posloupnosti, viz 2.84 • vych´ azela z pˇr´ıbuzensk´ ych vztah˚ u, pro kter´e byla urˇcuj´ıc´ı ˇr´ımsk´a agn´atsk´a rodina, po pateru familias • jeho dˇedicov´e - dˇ edicov´ e vlastn´ı (heredes sui) → osoby, kter´e byly bezprostˇrednˇe podˇr´ızeny z˚ ustavitelovˇe moci → jeho smrt´ı se st´ avaly osobami sui iuris (dˇedicov´e dom´ac´ı/domestici → dˇeti, manˇzelka in manu, dalˇs´ı pˇr´ım´e potomstvo, osoby seˇsvagˇren´e, napˇr. tedy manˇzelky dˇr´ıve zemˇrel´ ych syn˚ u) • jeho dˇedicov´e byli z´ aroveˇ n dˇ edici nutn´ ymi (heredes necessarii) – nesmˇeli po smrti z˚ ustavitele dˇedictv´ı odm´ıtnout, v´ıce o dˇedic´ıch viz 2.88 • dˇelen´ı dˇedictv´ı – podle hlav (in capita) – rovn´ ymi d´ıly; pokud ˇslo o vzd´alenˇejˇs´ı pˇr´ıbuzenstvo, pak podle kmen˚ u (in stirpes) – napˇr. vnuci se dˇelili o d´ıl, kter´ y pˇripadl na jejich pˇredka (otce), kter´ y neˇzil • nejstarˇs´ı doby - pokud z˚ ustavitel zemˇrel intestatus (bez testamentu) a nemˇel pˇrirozen´e nejbliˇzˇs´ı dˇedice → dˇedictv´ı se st´ avalo vˇec´ı niˇc´ı a bylo pˇredmˇetem voln´e okupace; zmˇenu pˇrinesl Z´akon 12 desek: z´ akonn´ e dˇ edick´ e pr´ avo nejbliˇ zˇ s´ıho agn´ ata (agnatus proximus – agn´atˇst´ı sourozenci, pˇr´ıp. matka v postaven´ı jako sestra) • pokud bylo v´ıce agn´ at˚ u stejn´eho nejbliˇzˇs´ıho pˇr´ıbuzensk´eho stupnˇe, poz˚ ustalost se dˇelila podle hlav (in capita) • dˇedick´e pr´ avo nejbliˇzˇs´ıho agn´ ata platilo vˇzdy, ˇslo-li o intest´atn´ı posloupnost po ˇzenˇe, nebot’ z˚ ustavitel ˇzensk´eho pohlav´ı nemˇel pr´ avo na vlastn´ı dˇedice (tedy osoby podˇr´ızen´e - sui) • dalˇs´ım moˇzn´e nabyt´ı dˇedictv´ı bylo skrze dˇedick´e pr´avo pˇr´ısluˇsn´ık˚ u rodu (gentil˚ u), pokud se nenalezli domestici ˇci agnatus proximus, podrobnosti o nˇem ale v pramenech nejsou • v pˇr´ıpadˇe, ˇze se nejbliˇzˇs´ı agn´ at dˇedicem nestal, nebyl uˇz dalˇs´ı, vzd´alenˇejˇs´ı, agn´at k dˇedictv´ı povol´ av´ an a poz˚ ustalost se st´ avala vˇec´ı niˇc´ı – mohla se st´at pˇredmˇetem dˇedick´eho vydrˇzen´ı (usucapio pro herede) • ˇzaloba na vyd´ an´ı dˇedictv´ı - hereditas petitio - podobn´a reivindikaci, vˇecn´a ˇzaloba Pamatovat si: Dˇ ed´ı dˇ edicov´ e vlastn´ı nebo agn´ ati, poz˚ ustalost nen´ı nab´ızena postupnˇ e v´ıce dˇ edic˚ um. ˇ ımsk´e pr´ ˇ ıman LS - Errorek * uˇcebnice R´ avo - J.Kincl, V.Urfus, M.Skˇrejpek (269-272); * v´ypisky R´
2.84.
Intest´ atn´ı posloupnost praetorsk´ a
Posloupnost intest´ atn´ı (z´ akonn´ a) 263
• 1. podm´ınkou je smrt z˚ ustavitele intestatus, tzn. bez z´avˇeti a nebo s neplatnou z´avˇet´ı • 2. podm´ınkou je zp˚ usobilost poz˚ ustal´ eho st´ at se dˇ edicem – musel b´ yt ˇr´ımsk´ ym obˇcanem a existovat v dobˇe z˚ ustavitelovy smrti alespoˇ n jako nasciturus • delace = rozd´ıl mezi fyzick´ ym z´ anikem z˚ ustavitele a okamˇzikem, kdy se dˇedic dˇedicem st´av´a nebo m˚ uˇze st´ at – d˚ uleˇzit´e pro praetorskou intest´ atn´ı posloupnost, kdy se poz˚ ustalost nab´ız´ı postupnˇe nˇekolika dˇedic˚ um (tzv. praetorsk´ a sukcesivn´ı delace)
Praetorsk´ a intest´ atn´ı posloupnost 264
• praetorsk´e pr´ avo zaˇcalo mˇenit civiln´ı intest´atn´ı posloupnost, protoˇze jej´ı pravidla byla pˇr´ıliˇs tvrd´a a stroh´ a (napˇr. byly vylouˇceny osoby bl´ızk´e z˚ ustaviteli jen proto, ˇze agn´atsk´ y vztah mezi nimi byl pˇreruˇsen) • zaˇcalo b´ yt upˇrednostˇ nov´ ano kogn´ atsk´e pˇr´ıbuzenstv´ı pˇred agn´atsk´ ym • zavedeny dˇedick´e tˇr´ıdy – tˇemto tˇr´ıd´ am (v jednom pˇr´ıpadˇe i uvnitˇr tˇr´ıd) byla poz˚ ustalost nab´ızena postupnˇe 164
´ ´I POSLOUPNOST JUSTINIANSK ´ ´ 2.85. INTESTATN A
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• praetor povoloval odm´ıtnout dˇedictv´ı i dˇedic˚ um heredes sui, kteˇr´ı se podle civiln´ıho pr´ava st´avali dˇedici jiˇz z˚ ustavitelovou smrt´ı – mohli se dˇedictv´ı vzd´at, od dˇedictv´ı odstoupit ˇci abstinovat (beneficium abstinendi) → vznik delace = okamˇzik, kdy se dˇedicovi poz˚ ustalost nab´ız´ı – m˚ uˇze b´ yt odliˇsn´ y od okamˇziku z˚ ustavitelovy smrti • praetor nab´ızel drˇzbu poz˚ ustalosti - bonorum possessio – d˚ uvody jsou nejist´e, zˇrejmˇe pro zlepˇsen´ı postaven´ı drˇzitele ve sporu o dˇedictv´ı – nebo aby byla omezena voln´ a okupace poz˚ ustalosti, kter´a byla vˇec´ı niˇc´ı – doloˇzeno, ˇze ji udˇeloval kaˇzd´emu, kdo o to poˇz´adal a ten mˇel aˇz pˇri sporu dok´azat, ˇze m´a na ni n´ arok (jeden ˇclovˇek mohl, pokud byl souˇc´ast´ı v´ıce tˇr´ıd, poˇz´adat o drˇzbu i v´ıcekr´at – za kaˇzdou tˇr´ıdu) – udˇelena zvl´ aˇstn´ım interdiktem quorum bonorum • Dˇ edick´ e tˇ r´ıdy – praetor povol´ aval vˇsechny osoby, jenˇz povaˇzoval za dˇedice, postupnˇe – vylouˇceno nebylo ani povol´ av´ an´ı ve v´ıce tˇr´ıd´ach – Deliberaˇ cn´ı lh˚ uta u kaˇzd´e tˇr´ıdy - 100 dn´ı, lh˚ uta po kterou maj´ı moˇznost se rozhodnout, zda se dˇedictv´ı ujmou ˇci nikoli, max 400 dn´ı 1. Unde liberi (dˇeti) – potomci: nejen heredes sui, ale i emancipovan´ı synov´e a dˇeti, kter´e adopc´ı pˇreˇsly do jin´e rodiny → prosazov´ an princip pokrevn´ıho kogn´atsk´eho pˇr´ıbuzenstv´ı (pˇres muˇze, po ˇzenˇe tito dˇedicov´e nemohli dˇedit ani podle praetorsk´eho pr´ava) – poz˚ ustalost se dˇelila podle kmen˚ u (in stirpes) 2. Unde legitimi (legitimn´ı dˇedici) – dˇedicov´e podle civiln´ıho pr´ava (vlastn´ı dˇedicov´e tedy povol´ av´ ani podruh´e) 3. Unde proximi cognati (pokrevn´ı pˇr´ıbuzn´ı) – vˇsichni pokrevn´ı pˇr´ıbuzn´ı z˚ ustavitelovi aˇz do 6. stupnˇe, ze 7. stupnˇe ti, jejichˇz vztah se podobal vztahu bratrance a sestˇrenice) → poprv´e povol´av´any manˇzelsk´e a nemanˇzelsk´e dˇeti po matce, kter´ a nebyla jejich agn´atkou; d´ale pak vˇsechny osoby pˇr´ıbuzn´e se z˚ ustavitelem v poboˇcn´e linii, kde pˇr´ıbuzenstv´ı prostˇredkovala ˇzena; pˇri povol´av´an´ı se pˇrihl´ıˇzelo ke stupni pˇr´ıbuzenstv´ı (postupnˇe povol´ av´ ani od nejbliˇzˇs´ıho po nejvzd´alenˇejˇs´ıho); mezi dˇedice t´ehoˇz stupnˇe se poz˚ ustalost dˇelila dle hlav (in capita) 4. Unde vir et uxor – poz˚ ustal´ y manˇzel nebo manˇzelka, manˇzel´e museli ˇz´ıt do smrti v ˇr´adn´em manˇzelstv´ı (matrimonium iustum, manˇzelka in manu byla v t´eto tˇr´ıdˇe povol´av´ana potˇret´ı) Pamatovat si: Upˇ rednostˇ nov´ ano kogn´ atsv´ı, rozdˇ elen´ı do tˇ r´ıd, povol´ av´ ani postupnˇ e, mohli odm´ıtnout (i heredes sui) → delace. ˇ ımsk´e pr´ ˇ ıman LS - Errorek * uˇcebnice R´ avo - J.Kincl, V.Urfus, M.Skˇrejpek (272-275); * v´ypisky R´
2.85.
Intest´ atn´ı posloupnost justini´ ansk´ a
Posloupnost intest´ atn´ı (z´ akonn´ a) 265
• 1. podm´ınkou je smrt z˚ ustavitele intestatus, tzn. bez z´avˇeti a nebo s neplatnou z´avˇet´ı • 2. podm´ınkou je zp˚ usobilost poz˚ ustal´ eho st´ at se dˇ edicem – musel b´ yt ˇr´ımsk´ ym obˇcanem a existovat v dobˇe z˚ ustavitelovy smrti alespoˇ n jako nasciturus • delace = rozd´ıl mezi fyzick´ ym z´ anikem z˚ ustavitele a okamˇzikem, kdy se dˇedic dˇedicem st´av´a nebo m˚ uˇze st´ at – d˚ uleˇzit´e pro praetorskou intest´ atn´ı posloupnost, kdy se poz˚ ustalost nab´ız´ı postupnˇe nˇekolika dˇedic˚ um (tzv. praetorsk´ a sukcesivn´ı delace)
Justini´ ansk´ a intest´ atn´ı posloupnost 266
• za princip´ atu a domin´ atu mˇ enˇ ena civiln´ı intest´ atn´ı posloupnost senatuskonsulty a c´ısaˇrsk´ ymi konstitucemi, c´ısaˇrsk´e z´ akonod´ arstv´ı zavedlo v podstatˇe n´asleduj´ıc´ı zmˇeny – – – –
posloupnost matky po manˇzelsk´em a nemanˇzelsk´em d´ıtˇeti posloupnost dˇet´ı manˇzelsk´ ych a nemanˇzelsk´ ych po matce posloupnost descendent˚ u po ascendentech ze strany matˇciny posloupnost kogn´ atsk´ ych sourozenc˚ u a jejich potomstva po sobˇe navz´ajem atd. –i toto vˇse umoˇznilo, aby byly tyto osoby povol´ av´ any ve druh´e a ne tˇret´ı skupinˇe praetorsk´eho pr´ava
• ani justini´ ansk´ a kodifikace neodstranila zcela rozd´ıl mezi civiln´ı a praetorskou posloupnost´ı 165
˚ 2.86. POZUSTALOST – OBSAH
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– objevuj´ı se tu st´ ale principy agn´ atsk´e, ale po novelizaci (justini´ansk´a novella koneˇcnou u ´pravou dˇedick´eho pr´ ava) jsou za z´ akonn´ e dˇ edice byli nad´ ale povaˇ zov´ ani jen dˇ edicov´ e kogn´ atˇ st´ı, bez rozd´ıl˚ u, bez ohledu na pohlav´ı a na to, zda pˇr´ıbuzensk´ y vztah prostˇredkuje muˇz ˇci ˇzena • dˇ edicov´ e rozdˇ eleni do 4 tˇ r´ıd 1. tˇr´ıda – potomci (descendenti) z˚ ustavitelovi – poz˚ ustalost dˇelena podle hlav mezi dˇeti, jinak podle kmen˚ u 2. tˇr´ıda – ascendenti a sourozenci (plnorod´ı) se sv´ ymi dˇ etmi – poz˚ ustalost dˇelena u rodiˇc˚ u a sourozenc˚ u podle hlav, pro ostatn´ı podle kmen˚ u a pro vzd´alenˇejˇs´ı pˇr´ıbuzn´e dle lini´ı (v podstatˇe tot´eˇz) 3. tˇr´ıda – sourozenci (polorod´ı) a jejich dˇ eti 4. tˇr´ıda – vˇ sichni dalˇ s´ı kogn´ atˇ st´ı pˇ r´ıbuzn´ı bez rozd´ılu stupnˇ e – dˇelen´ı podle hlav • z praetorsk´eho pr´ ava pˇrevzato postupn´e povol´av´an´ı dˇedic˚ u • nemanˇzelsk´e dˇeti dˇedily z´ asadnˇe jen po matce a jej´ıch pˇr´ıbuzn´ ych, po nemanˇzelsk´em otci dˇedily jen byly-li legitimov´ any • vdova znev´ yhodnˇena (dˇed´ı kogn´ ati, ona aˇz ve 4.skupinˇe), proto j´ı byl v dalˇs´ı justini´ansk´e u ´pravˇe pˇrizn´ an n´ arok, pokud nemˇela vlastn´ı hmotn´e zajiˇstˇen´ı, na ˇc´ast poz˚ ustalosti (napˇr. 1/4) bez ohledu na ostatn´ı dˇedice Pamatovat si: Dˇ ed´ı JEN kogn´ ati (bez ohledu na jejich pohlav´ı nebo na to, zda jsou pˇ r´ıbuzn´ı muˇ ze ˇ ci ˇ zeny), rozdˇ elen´ı do tˇ r´ıd, postupn´ e povol´ av´ an´ı, ”odˇ skodnˇ en´ı“ vdovy. ˇ ımsk´e pr´ ˇ ıman LS - Errorek * uˇcebnice R´ avo - J.Kincl, V.Urfus, M.Skˇrejpek (274, 275); * v´ypisky R´
2.86.
Poz˚ ustalost – obsah
• jednotn´ y celek v hmotn´em i nehmotn´em smyslu, tzn. vˇ sechna pr´ ava a z´ avazky, kter´ e pˇ rech´ azej´ı ze z˚ ustavitele na dˇ edice na principu univerz´ aln´ı sukcese; z pr´av pˇrech´azej´ı nejˇcastˇeji pr´ava majetkov´ a • dˇedit je moˇzno vˇ eci movit´ e i nemovit´ e a nˇekter´a pr´ava a z´avazky ´ ´ I SUKCESE UNIVERZALN • princip ˇr´ımsk´eho dˇedick´eho pr´ ava, podle kter´eho dˇedic dˇed´ı vˇsechny z˚ ustavitelovy pr´ava a z´avazky • za vˇsechny z´ avazky dˇedic ruˇc´ı i v pˇr´ıpadˇe, ˇze zdˇ edil m´ enˇ e aktiv (majetku, penˇez) neˇ z pasiv (dluh˚ u, z´ avazk˚ u) – z´ avazky mus´ı tedy dˇedic splnit i v pˇr´ıpadˇe, ˇze t´ım zmenˇ s´ı sv˚ uj p˚ uvodn´ı majetek – existuj´ı i v´ yjimky, viz 2.87 • Semel heres, semper heres. – Kdo je jednou dˇedicem, je navˇzdy dˇedicem - nelze pˇrestat cht´ıt b´ yt dˇedicem • v´ yjimku z principu univerz´ aln´ı sukcese tvoˇr´ı pr´ ava a z´ avazky s vyhranˇ enˇ e osobn´ı povahou, kter´e na dˇ edice nepˇ rech´ azej´ı: – – – – – – –
z˚ ustavitelova rodinn´ a moc (napˇr. syn nedˇed´ı po otci manˇzelskou moc nad matkou) pr´ avo poˇ z´ıvac´ı a uˇ z´ıvac´ı n´ aroky z nˇ ekter´ ych deliktn´ıch ˇ zalob (tzv. actiones vindictam sperantes) pohled´ avky z adstipulace pomˇ er mand´ atn´ı a spoleˇ censk´ y z´ avazky z nedovolen´ ych ˇ cin˚ u ruˇ citelsk´ e z´ avazky ze sponse a fidepromise
• dˇ edit se m˚ uˇ ze podle tohoto principu dokonce i pr´ avo pokraˇ covat ve vydrˇ zen´ı, kter´e zapoˇcal z˚ ustavitel (st´ ale tedy bˇeˇz´ı zapoˇcat´ y ˇcas drˇzby vedouc´ı k vydrˇzen´ı) • pˇ redpoklady k dˇ edˇ en´ı jsou smrt z˚ ustavitele a urˇ cen´ı dˇ edice • delaˇ cn´ı d˚ uvody = skuteˇ cnosti, kter´ e od˚ uvodˇ nuj´ı a bl´ıˇ ze vymezuj´ı, proˇ c dˇ edictv´ı pˇ rech´ az´ı na konkr´ etn´ıho vybran´ eho dˇ edice (napˇr. pˇri testament´arn´ı posloupnosti je delaˇcn´ım d˚ uvodem z´ avˇet’, pˇri intest´ atn´ı jsou delaˇcn´ı d˚ uvody uvedeny v z´akonˇe) • poz˚ ustalost pˇrech´ az´ı na z˚ ustavitele vybran´eho pomoc´ı dˇ edick´ e posloupnosti - z´akladn´ı posloupnosti jsou civiln´ı a praetorsk´ a, kter´e se obˇe d´ ale dˇel´ı na posloupnost intest´ atn´ı (z´akonn´a, dˇedick´a posloupnost) a testament´ arn´ı (podle z˚ ustavitelovy v˚ ule vyj´adˇren´e v z´avˇeti - testamentu) • intest´ atn´ı posloupnost je starˇs´ı neˇz testament´arn´ı, ale pˇrednost m´a vˇzdy v˚ ule z˚ ustavitele • rozd´ıly mezi civiln´ı a praetorskou posloupnost´ı definitivnˇe zanikly justini´ anskou kodifikac´ı, jiˇz od poklasick´eho obdob´ı se vˇsak zaˇcala dˇedick´a posloupnost souhrnnˇe oznaˇcovat term´ınem sukcese (o tˇechto posloupnostech bl´ıˇze v konkr´etn´ıch ot´ azk´ach) 166
˚ 2.87. POZUSTALOST – NABYT´I
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Leˇ z´ıc´ı poz˚ ustalost 267
• poz˚ ustalost jako celek m˚ uˇze doˇcasnˇe existovat i samostatnˇe – tzv. leˇz´ıc´ı poz˚ ustalost (hereditas iacens) • stav, ve kter´ em je poz˚ ustalost mezi z˚ ustavitelovou smrt´ı a okamˇ zikem, kdy povolan´ y dˇ edic pˇ rij´ım´ a a nab´ yv´ a dˇ edictv´ı • doˇcasnˇe tedy existuje nez´ avisle na dˇedicovi • m˚ uˇ ze se v dobˇe, kdy dˇedic jeˇstˇe nenabyl dˇedictv´ı, zvˇ etˇ sovat (napˇr. oddˇelen´ım plod˚ u, narozen´ım otrock´eho d´ıtˇete) a zmenˇ sovat (napˇr. smrt´ı otroka, n´asledkem nepˇrik´azan´eho jednatelstv´ı) • leˇz´ıc´ı poz˚ ustalost byla p˚ uvodnˇe povaˇzov´ana za vˇ eci niˇ c´ı, protoˇze se majetek dal volnˇe okupovat a vydrˇzet; od LDT se zaˇcala tato pr´ avn´ı ot´ azka ˇreˇsit (v´ıce v dalˇs´ı ot´azce ˇc. 2.87) • ˇr´ımsk´ a pr´ avn´ı vˇeda a praetorsk´ a praxe zaˇcaly kv˚ uli moˇznosti zvˇetˇsov´an´ı ˇci zmenˇsov´an´ı leˇz´ıc´ı poz˚ ustalosti pracovat s fikc´ı, ˇze opr´ avnˇena ˇci zav´ az´ ana je poz˚ ustalost sama, tzn. m´a specifickou m´ıru pr´ avn´ı subjektivity • od justini´ ansk´ eho pr´ ava je leˇz´ıc´ı poz˚ ustalost povaˇzov´ana za pr´ avnickou osobu sv´ eho druhu * uˇcebnice str. 266, 267 a 293 – 303; * Errorkovy v´ypisky z LS; * Erorrkovy v´ypisky ke st´ atnic´ım
2.87.
Poz˚ ustalost – nabyt´ı
• Nabyt´ım poz˚ ustalosti se dˇedic st´ av´ a univerz´aln´ım sukcesorem z˚ ustavitele (dle principu univerz´aln´ı sukcese) • Je tedy subjektem vˇsech pr´ av a z´ avazk˚ u, jejichˇz subjektem byl z˚ ustavitel (kromˇe pr´av a z´avazk˚ u ryze osobn´ı povahy) – nepˇrech´ azely na nˇej pr´ ava a z´ avazky ryze osobn´ı povahy (z˚ ustavitelova rodinn´a moc, pr´avo poˇz´ıvac´ı a uˇz´ıvac´ı, n´ aroky z nˇekter´ ych deliktn´ıch ˇzalob, pomˇer mand´atn´ı a spoleˇcensk´ y) • nabyt´ı m˚ uˇze v´est k z´ aniku pr´ av a z´ avazk˚ u, kter´e existovaly mezi z˚ ustavitelem a sukcesorem (dˇedicem), protoˇze doch´ az´ı ke splynut´ı (konfuzi) majetku dˇedice s majetkem z poz˚ ustalosti • dˇedic, kter´ y nabyl dˇedictv´ı, mohl s n´ım volnˇe disponovat – prodej poz˚ ustalosti jako celku formou injurecesse • princip univerz´ aln´ı sukcese mohl m´ıt na dˇedice neblah´e n´asledky, pro dˇedice i pro poz˚ ustalostn´ı vˇeˇritele pokud pasiva pˇrevaˇzuj´ı aktiva, je dˇedic povinen splnit poz˚ ustalostn´ı z´avazky i tak, ˇze na nˇe vynaloˇz´ı i sv˚ uj majetek (pˇredluˇzen´ a poz˚ ustalost), zpoˇc´ atku ˇz´adn´a ochrana (jedin´a moˇznost - odm´ıtnut´ı dˇedictv´ı), pozdˇeji: • ochrana vˇ eˇ ritel˚ u – beneficium separationis - oddˇelen´ı majetku dluˇzn´ıka, kter´ y se stal dˇedicem, od poz˚ ustalosti, aby byly chr´ anˇeny z´ ajmy poz˚ ustalostn´ıch vˇeˇritel˚ u (rozhodoval praetor) ∗ lh˚ uta 5 let, kdy bylo moˇzno o separaci ˇz´adat praetora - ten rozhodoval individu´alnˇe ∗ moˇznost n´ avratu v pˇredeˇsl´ y stav, pokud si vˇeˇritel´e dohodli separaci pro nˇe nev´ yhodnou – dohoda dˇ edice s vˇ eˇ riteli mand´ atn´ı smlouvou, vˇeˇritel´e mu pˇrik´azali pˇrijmout dˇedictv´ı, dˇedic mˇel jako mandat´ aˇr n´ arok na n´ ahradu ˇskody (nemohl tedy ruˇcit vlastn´ım jmˇen´ım) – dohoda o ˇ c´ asteˇ cn´ em prominut´ı poz˚ ustalostn´ıch dluh˚ u (v´ yˇsi mohl stanovit i praetor, pokud strany nedospˇely k dohodˇe) • ochrana dˇ edice – u ´ˇcinnou ochranou bylo ustaven´ı otroka jako nutn´eho dˇedice (nemohl odm´ıtnou ani abstinovat), praetor mu poskytl ochranu v podobˇe oddˇelen´ı jeho majetku, jenˇz z´ıskal jako svobodn´ y a j´ımˇz uˇz neruˇcil – dobrodin´ı invent´ aˇ re - beneficium inventarii ∗ chr´ an´ı dˇedice proti pˇredluˇzen´e poz˚ ustalosti ∗ poˇr´ızen´ı ˇr´ adn´eho invent´ aˇre poz˚ ustalosti (nutno zaˇc´ıt do 30 dn˚ u od doby, kdy se dozvˇedˇel o delaci a skonˇcit do 90 dn˚ u) ∗ pˇresn´ y soupis vˇseho, co do poz˚ ustalosti n´aleˇzelo ∗ za poz˚ ustalostn´ı dluhy ruˇcil jen t´ım, co bylo v invent´aˇri zaznamen´ano ∗ vlastn´ı pohled´ avky a n´ aklady na pohˇreb si mohl odeˇc´ıst ∗ vˇeˇritele uspokojoval v poˇrad´ı, v jak´em se pˇrihl´asili, po nich i odkazovn´ıky ∗ nepouˇzil-li toto dobrodin´ı, ruˇcil neomezenˇe, stejnˇe tak pˇri zmeˇsk´an´ı lh˚ uty • dle civiln´ıho pr´ ava maj´ı dˇ edicov´ e vlastn´ı a nutn´ı povinnost dˇ edictv´ı pˇ rijmout, dˇ edicov´ e extraneov´ e maj´ı pr´ avo jej pˇ rijmout 167
˚ 2.87. POZUSTALOST – NABYT´I
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• pokud nen´ı povol´ an jeden dˇedic, ale v´ıce spoludˇedic˚ u, maj´ı vˇsichni stejn´e postaven´ı. Vˇeci re´alnˇe dˇeliteln´e se z poz˚ ustalosti rozdˇel´ı mezi dˇedice rovn´ ym d´ılem, vˇeci nedˇeliteln´e pak vlastn´ı vˇsichni v tzv. consortiu (spoleˇcenstv´ı). • akrescence – kaˇzd´ y ze spoludˇedic˚ u mˇel z´ asadnˇe stejn´e postaven´ı jako dˇedic jedin´ y, tedy byl univerz´aln´ım sukcesorem – pokud jeden ze spoludˇ edic˚ u dˇ edictv´ı z nˇ ejak´ eho d˚ uvodu nenabyl a na jeho m´ısto nenastoupil ˇ z´ adn´ y dalˇ s´ı dˇ edic, jeho upr´ azdnˇ en´ y pod´ıl pˇ rir˚ ust´ a rovn´ ym d´ılem k pod´ıl˚ um ostatn´ıch spoludˇ edic˚ u → pˇrimˇeˇrenˇe se zvˇetˇsovaly pod´ıly ostatn´ıch spoludˇedic˚ u, pˇrir˚ ustaj´ıc´ı pod´ıl nemuseli zvl´ aˇst’ pˇrij´ımat a nebylo podstatn´e, jestli z nˇej ostatn´ı spoludˇedicov´e jiˇz nabyli nebo ne • upr´ azdnˇ en´ e dˇ edictv´ı - v pˇr´ıpadˇe, ˇze jedin´ y povolan´ y dˇedic z nˇejak´ ych d˚ uvod˚ u dˇedictv´ı nenabyl - zemˇrel, ztratil zp˚ usobilost, nedoˇslo k substituci, transmisi, ani vydrˇzen´ı poz˚ ustalosti, poz˚ ustalost se st´av´a od´ umrt´ı (tzv. bona vacantia) – pokud je poz˚ ustalost pˇredluˇzena, odevzd´a se k uspokojen´ı poz˚ ustalostn´ıch vˇeˇritel˚ u, jinak (od princip´ atu do justini´ ansk´e kodifikace) propad´ a st´ atn´ı pokladnˇ e (fiscu)
Pˇ rijet´ı dˇ edictv´ı (aditio - adice) 268
• plat´ı pro dobrovoln´e (volunt´ arn´ı) dˇedice, kteˇr´ı si mohli vybrat, zda poz˚ ustalost pˇrijmou ˇci nikoli • rozliˇsuje se dvoj´ı 1. Form´ aln´ı – tzv. krece (crecio) – vyuˇz´ıv´ ana dˇedici intest´ atn´ımi i testament´arn´ımi – uskuteˇcn ˇuje se slavnostn´ımi slovy, ale nen´ı nutn´a – z˚ ustavitel mohl kreci uˇcinit podm´ınkou nabyt´ı dˇedictv´ı a v pˇr´ıpadˇe jej´ıho nesplnˇen´ı dˇedice vydˇedit → v takov´em pˇr´ıpadˇe je pro nabyt´ı dˇedictv´ı nutn´a 2. Neform´ aln´ı – tzv. gesce (gestio pro herede) – povolan´ y dˇedic se zaˇcal jako dˇedic chovat (napˇr. platil poz˚ ustalostn´ı dluhy, plnil odkazy) nebo pˇrijet´ı poz˚ ustalosti v´ yslovnˇe prohl´as´ı. • pro pˇrijet´ı dˇedictv´ı mus´ı b´ yt volunt´ arn´ı dˇedic vˇseobecnˇe zp˚ usobil´ y k pr´avn´ım u ´kon˚ um (od poklasick´e doby za nˇej mohl jednat poruˇcn´ık) a mus´ı vˇedˇet, ˇze nastala delace a proˇc • v pˇr´ıpadˇe testament´ arn´ıho dˇedictv´ı mus´ı dˇedic nav´ıc splˇ novat tzv. zp˚ usobilost pˇrijmout dˇedictv´ı z testamentu (tzv. dˇ edickou kapacitu) → to je odliˇsn´e od pasivn´ı testament´arn´ı zp˚ usobilosti (b´ yt zaps´an v testamentu); dˇ edickou kapacitu nemˇ eli juni´ anˇ st´ı Latinov´ e, osoby neˇ zenat´ e a neprovdan´ e (princip´ at) a ˇ c´ asteˇ cnˇ e i bezdˇ etn´ı • k pˇ rijet´ı dˇ edictv´ı neexistuje v civiln´ım pr´ avu ˇ z´ adn´ a lh˚ uta (takˇze m˚ uˇze b´ yt i z´amˇernˇe oddalov´ ano) jedinou v´ yjimkou je stodenn´ı lh˚ uta pˇredepsan´a v z´avˇeti k vykon´an´ı krece, pokud byla stanovena jako podm´ınka k nabyt´ı dˇedictv´ı • v praetorsk´em pr´ avu maj´ı moˇznost zeptat se povolan´eho, zda je dˇedicem – povolan´ y si m˚ uˇze vyˇz´ adat lh˚ utu na odpovˇed’, tzv. deliberaˇ cn´ı lh˚ utu (pokud ji nech´a uplynout, znamen´ a to, jakoby dˇedictv´ı odm´ıtnul) – lh˚ uta existuje v praetorsk´em pr´ avu tak´e pˇri pˇrijet´ı dˇedictv´ı v praetorsk´e intest´atn´ı posloupnosti – praetor nab´ıdl poz˚ ustalost prvn´ı tˇr´ıdˇe, a pokud uplynula lh˚ uta vymezen´a pro pˇrijet´ı, mohl praetor nab´ıdnout poz˚ ustalost postupnˇe dalˇs´ı a dalˇs´ı tˇr´ıdˇe, vˇzdy s pˇr´ısluˇsnˇe stanovenou lh˚ utou. – !!!pomˇ er civiln´ı a praetorsk´ e posloupnosti nebyl jen pomˇ erem vedle sebe existuj´ıc´ıch a na sobˇ e nez´ avisl´ ych soustav, praetor svoj´ı prax´ı z´ aroveˇ n korigoval civiln´ı dˇ edick´ e pr´ avo!!! – praetorsk´ a praxe zaˇcala pˇrekr´ yvat civiln´ı dˇedickou posloupnost v ot´azk´ach pˇrijet´ı dˇedictv´ı – ˇz´ adost o udˇelen´ı drˇzby poz˚ ustalosti byla povaˇzov´ana jako neform´aln´ı dˇedick´a adice podle civiln´ıho pr´ ava – praxe praetora pˇri ud´ılen´ı dˇedictv´ı ruˇsila vlastnˇe rozd´ıl mezi dom´ac´ımi a nutn´ ymi dˇedici a dˇedici dobrovoln´ ymi
Pˇ revod delace 269
• Delace
168
˚ 2.87. POZUSTALOST – NABYT´I
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– obdob´ı mezi smrt´ı z˚ ustavitele a deferac´ı dˇedictv´ı (tedy nab´ızen´ım dˇedicovi), mluvit o n´ı m˚ uˇzeme pouze u dˇedic˚ u volunt´ arn´ıch – opr´ avnˇen´ y dˇedic z´ısk´ aval delac´ı pr´avo pˇrijmout nebo odm´ıtnout dˇedictv´ı → opr´avnˇen´ı v´ yraznˇe osobn´ı povahy – nebylo moˇzn´e, aby opr´ avnˇen´ y (del´ at) opr´avnˇen´ı pˇrev´adˇel mezi ˇziv´ ymi nebo na pˇr´ıpad smrti ∗ v´ yjimka: Pˇrevody pr´ ava z delace injureccess´ı – nabyvatel se st´av´a dˇedicem (injureccess´ı je zamezeno upr´ azdnˇen´ı poz˚ ustalosti, kterou dˇedic nehodlal pˇrijmout) • Transmise poz˚ ustalosti (transmissio hereditatis) – pˇrevod delace na del´ atovy dˇedice, pokud del´at dˇedictv´ı nenabyl a dˇedicem se nestal ∗ p˚ uvodnˇe probl´emem - mohlo se vyluˇcovat se sukcesivn´ı delac´ı nebo s akrescenc´ı dˇedick´eho pod´ılu ∗ v´ yjimeˇcnˇe mohli del´ atovi dˇedicov´e poˇz´adat praetora o drˇzbu poz˚ ustalosti na z´akladˇe restitutio in integrum – uveden´ı v pˇredeˇsl´ y stav – Poklasick´ a doba - umoˇznˇen pˇrevod pr´ava z delace na del´atovy descendenty, ustaven´e j´ım v testamentu za dˇedice – Justini´ ansk´e pr´ avo - kaˇzd´ y dˇedic del´at˚ uv m˚ uˇze z´ıskat poz˚ ustalost, jestliˇze del´at zemˇrel dˇr´ıve neˇz uplynula deliberaˇcn´ı lh˚ uta nebo 1 rok po t´e, co se o delaci dozvˇedˇel v pˇr´ıpadˇe, ˇze o deliberaˇcn´ı lh˚ utu nepoˇz´ adal (d´ ale znalo poklasick´e pr´ avo i transmisi ve prospˇech jin´ ych osob, napˇr. zemˇrelo-li d´ıtˇe mladˇs´ı 7 let dˇr´ıve neˇz jeho ascendent - ve prospˇech ascendenta)
Odm´ıtnut´ı dˇ edictv´ı 270
• Pokud m´ a dˇedic moˇznost dˇedictv´ı odm´ıtnout, vˇetˇsinou staˇc´ı, aby se jako dˇedic nechoval • Kromˇe dˇedic˚ u, kteˇr´ı pˇr´ımo ze sv´eho postaven´ı nemohou dˇedictv´ı odm´ıtnout, ho nemohl odm´ıtnout tak´e marnotratn´ık (avˇsak nab´ yt ho mohl bez probl´emu) • Pokud byla krece stanovena jako podm´ınka nabyt´ı dˇedictv´ı, nevadilo, jestli povolan´ y dˇedictv´ı v´ yslovnˇe odm´ıtl, protoˇze i pˇresto mohl svoje rozhodnut´ı zmˇenit dodateˇcn´ ym vykon´an´ım krece (avˇsak ve zm´ınˇen´e stodenn´ı lh˚ utˇe) • V praetorsk´em pr´ avu deliberaˇcn´ı lh˚ uta pro rozhodnut´ı, zda pˇrijmout ˇci nepˇrijmout (viz v´ yˇse)
Vydrˇ zen´ı dˇ edictv´ı (usucapio pro herede) 271
• Zvl´ aˇstn´ı pˇr´ıpad nabyt´ı dˇedictv´ı podle civiln´ıho pr´ava, zvl´aˇstn´ı pˇr´ıpad nabyt´ı vydrˇzen´ım • Pokud z˚ ustavitel zemˇre bez dˇedic˚ u, je poz˚ ustalost vˇec niˇc´ı a lze ji volnˇe okupovat (tato moˇznost ˇc´ asteˇcnˇe omezena Z12D, kdy byla zavedena intest´atn´ı posloupnost, takˇze dˇedictv´ı z´ıskal nejbliˇzˇs´ı agn´at) • Po okupaci vˇeci niˇc´ı se po roce drˇzby se na drˇzitele pohl´ıˇz´ı jako na dˇedice, podle dekretu pontifik˚ u potom ale mus´ı zaˇc´ıt konat i rodinn´e obˇeti po z˚ ustaviteli, tzv. sacra • Drˇzitel nemus´ı dokazovat spravedliv´ y d˚ uvod nabyt´ı (titul) ani dobrou v´ıru (bona fides) → nemusel dokazovat, ˇze je opr´ avnˇen vˇec drˇzet na z´ akladˇe dˇedick´e posloupnosti ˇci z jin´eho d˚ uvodu (coˇz b´ yvalo zneuˇz´ıv´ano a vedlo to k r˚ uzn´ ym zpˇr´ısnˇen´ım - za c´ısaˇrstv´ı znamen´a ziskuchtiv´e zmocnˇen´ı se poz˚ ustalostn´ıch vˇec´ı dˇr´ıve, neˇz dˇedic nabyl dˇedictv´ı, za druh kr´ adeˇze) • Vydrˇzec´ı lh˚ uta jednoho roku je i pro nemovitosti • Drˇzitel mˇel m´ıt testament´ arn´ı zp˚ usobilost • Posuzovalo se jako vydrˇzen´ı jednotliv´ ych vˇec´ı, ne jako vydrˇzen´ı celku
Odnˇ et´ı dˇ edictv´ı (ereptorium) 272
• Od dob c´ısaˇrstv´ı • Dˇedic m˚ uˇze b´ yt dˇedictv´ı zbaven kdykoli, pokud se uk´aˇze, ˇze nen´ı dˇedictv´ı hoden“, tzn. ˇze se dodateˇcnˇe zjist´ı, ˇze se dˇedic provinil proti z˚ ustaviteli nebo jeho posledn´ı v˚ uli ” • Dˇedictv´ı je odˇ nato st´ atn´ı moc´ı a pˇripad´ a st´atn´ı pokladnˇe
Kollaˇ cn´ı povinnost 273
• jeden ze spoludˇ edic˚ u je povinen pˇ ridat k poz˚ ustalosti, jeˇ z m´ a b´ yt mezi spoludˇ edice rozdˇ elena, vlastn´ı majetek 169
2.88. HEREDES
KAPITOLA 2. SKUPINA II
• kolaˇcn´ı povinnost vych´ azela z praetorsk´ eho pr´ ava • jej´ı nezbytnost se projevila, kdyˇz praetor intest´atn´ı posloupnost´ı prosazoval dˇedick´e pr´avo emancipovan´eho syna – emancipovan´ y syn nab´ yval po emancipaci vlastn´ı majetek, ostatn´ı vlastn´ı dˇedicov´e (sui) nab´ yvat pro sebe nemohli – emancipovan´ y, kter´ y je povol´ an s vlastn´ımi dˇedici a ˇz´ad´a jako jeho d´ıtˇe v dˇedick´e tˇr´ıdˇe Unde liberi o drˇzbu poz˚ ustalosti, je povinen pˇridat k poz˚ ustalosti jmˇen´ı, kter´e mˇel v dobˇe smrti z˚ ustavitele (to plat´ı i pro posloupnost proti testamentu) • kollaˇcn´ı povinnost mˇelo tak´e d´ıtˇe emancipovan´eho, zplozen´e po emancipaci + adoptovan´ y, kter´ y vystoupil z rodiny, ale v dobˇe smrti byl osobou sui iuris • n´ arok na kollaci mˇeli vlastn´ı dˇedicov´e jen v pˇr´ıpadˇe, ˇze by jim u ´ˇcast emancipovan´eho zp˚ usobila skuteˇcnou u ´jmu X n´ arok na kollaci nemˇeli, kdyˇz d´ıky posloupnosti proti testamentu z´ıskaj´ı dˇedicov´e vlastn´ı vˇetˇs´ı pod´ıl neˇz pˇred n´ım • podle praetorsk´eho pr´ ava podl´ehalo kollaci i vˇeno (dcera, kter´a vˇsak sˇ natkem nevystoupila z dosavadn´ı rodiny) • za c´ısaˇrstv´ı v poklasick´e dobˇe doch´ az´ı ke zmˇen´am → vˇ seobecn´ a kollaˇ cn´ı povinnost pro descendenty • kolace rozˇs´ıˇrena na vˇse, co z´ıskali potomci od sv´eho pˇredka jeˇste za jeho ˇzivota
Mortis causa donatio 274
• • • • • • • • •
darov´ an´ı na pˇ r´ıpad smrti jeho koneˇcn´e u ´ˇcinky mˇely nastat, jestliˇze obdarovan´ y pˇreˇzil d´arce jako samostatn´ y pr´ avn´ı institut vzniklo nejdˇr´ıve v pˇr´ıpadˇe, kdy d´arci hrozilo bezprostˇredn´ı nebezpeˇc´ı smrti pozdˇeji se tak posuzovalo kaˇzd´e darov´ an´ı s podm´ınkou, ˇze darovan´ y pˇreˇzije d´arce fiduci´ arn´ım pˇ revodem vlastnick´eho pr´ava, kter´ ym se obdarovan´ y zav´azal, ˇze pˇrevede vˇec nazpˇet, jestliˇze nebezpeˇc´ı, kter´e ohroˇzovalo d´ arce, pomine, pozdˇeji i tradice s podm´ınkou ve formˇe stipulaˇcn´ıho slibu dvojstrann´ e pr´ avn´ı jedn´ an´ı (testament jednostrann´e)- muselo b´ yt odvol´ano tedy jako kaˇzd´e jin´e darov´ an´ı justini´ ansk´e pr´ avo - zaveden´ı form´ aln´ıch poˇzadavk˚ u, moˇznost jednostrann´eho odvol´an´ı nez´ avisl´e na dˇedick´e posloupnosti na d´ arci se nevyˇ zadovala testament´ arn´ı zp˚ usobilost
* uˇcebnice str. 266, 267 a 293 – 303, Errorkovy v´ypisky z LS, Erorrkovy v´ypisky ke st´ atnic´ım; * pozn. autora: Je to sice dlouh´e, ale jsou to v´ypisky z v´ıce neˇz 20 stran uˇcebnice.
2.88.
Heredes
• Heredes → dˇedici, heres → dˇedic, oznaˇcen´ı pro dˇedice dle civiln´ıho pr´ava • Dˇedicem m˚ uˇze b´ yt jedna osoba - heres ex asse, nebo v´ıce osob - heredes ex parte • dˇedick´ a posloupnost – intest´ atn´ı X testament´ arn´ı – civiln´ı - dˇedic je heres (podm´ınˇeno delaˇcn´ım d˚ uvodem) X praetorsk´ a - dˇedic je bonorum possessor (podm´ınˇeno delaˇcn´ım d˚ uvodem + projevem v˚ ule ˇz´adost´ı o udˇelen´ı drˇzby) ∗ V ˇr´ımsk´em civiln´ım pr´ avu rozliˇsujeme 2 skupiny dˇedic˚ u 1. dom´ ac´ı (heredes domestici, pˇr´ısluˇsn´ıci rodiny) 2. extraneov´e – ciz´ı (heredes extranei)
1) Dom´ ac´ı dˇ edicov´ e 275
• Dˇ edicov´ e vlastn´ı a nutn´ı (heredes sui et necessarii) – v dobˇe z˚ ustavitelovy smrti bezprostˇrednˇe podl´ehali jeho rodinn´e moci – toto postaven´ı mˇeli jako dˇedicov´e intest´atn´ı i jako dˇedicov´e testament´arn´ı – dˇ edictv´ı na nˇ e pˇ rech´ azelo okamˇ zikem smrti z˚ ustavitele, kdy se st´avali dˇedici se vˇsemi z toho vypl´ yvaj´ıc´ımi d˚ usledky – nepouˇz´ıv´ a se tu pojem delace, protoˇze ta pro nˇe spl´ yv´a s okamˇzikem z˚ ustavitelovy smrti – k dˇedictv´ı nebylo zapotˇreb´ı ˇz´ adn´e projeven´ı v˚ ule - dˇedici se st´avali nez´avisle na sv´e v˚ uli (nˇekdy i proti) – Pˇredpokl´ adalo se, ˇze se tito dˇedicov´e pod´ılej´ı na rodinn´em majetku jiˇz za ˇzivota z˚ ustavitelova 170
2.88. HEREDES
KAPITOLA 2. SKUPINA II
– jejich postaven´ı se moc nemˇenilo, ani kdyˇz byli ustanoveni v testamentu, i kdyˇz v konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe to pro nˇe mohlo b´ yt pˇreci jen pˇr´ıznivˇejˇs´ı → z˚ ustavitel je mohl ustanovit pod podm´ınkou, jej´ıˇz nesplnˇen´ım se dˇedici nestali • Dˇ edicov´ e nutn´ı (heredes necessarii) – mohli to b´ yt pouze dˇedicov´e testament´arn´ı – Byli to: ∗ Otroci, ustanoven´ı v testamentu za dˇedice a z´aroveˇ n propuˇstˇen´ı na svobodu - ˇcasto se stal dˇedicem proto, ˇze byl z˚ ustavitel˚ uv majetek pˇredluˇzen – potupa pak spadala na dˇedice-propuˇstˇence, nikoliv na z˚ ustavitele ∗ Nebo ˇ clenov´ e z˚ ustavitelovy rodiny - byli v dobˇe smrti podˇr´ızeni rodinn´e moci jen nepˇr´ımo (pˇr.: vnuk ustanoven´ y v testamentu od sv´eho dˇeda za dˇedice) – dˇedictv´ı nemohli odm´ıtnout, ani bylo-li pˇredluˇzen´e - v tom jim pom´ahal praetor → pr´ avo dobrodin´ı, viz 2.87
2) Extraneov´ e - heredes extranei 276
• • • • • • • • • •
vnˇejˇs´ı dˇedicov´e“, ciz´ı, odjinud ” vˇsichni ostatn´ı dˇedicov´e zda se stanou dˇedici, z´ aleˇzelo na jejich v˚ uli → dobrovoln´ı dˇ edicov´ e - heredes voluntarii pr´ avo dˇ edictv´ı pˇ rijmout nebo odm´ıtnout Odliˇsen okamˇzik smrti z˚ ustavitele od okamˇziku, kdy na nˇe dˇedictv´ı napad´a nebo jim je nab´ızeno → delace, delac´ı z´ısk´ av´ a dobrovoln´ y dˇedic pr´ avo dˇedictv´ı pˇrijmout nebo odm´ıtnout adice - pˇrijet´ı dˇedictv´ı → platil pro nˇe adiˇcn´ı princip pˇrijet´ı poz˚ ustalosti, viz. 2.87 Aby dobrovoln´ y dˇedic mohl dˇedictv´ı pˇrijmout nebo odm´ıtnout, musel si b´ yt vˇedom, ˇze delace nastala musel si uvˇedomovat i delaˇcn´ı d˚ uvod – jak k delaci doch´az´ı povolan´ y dˇedic musel b´ yt vˇseobecnˇe zp˚ usobil´ y k pr´avn´ım u ´kon˚ um osoby bez zp˚ usobilosti (dˇeti) – nemohly p˚ uvodnˇe pˇrijmout ani odm´ıtnout, podle ius civile vylouˇceno zastoupen´ı, pozdˇeji za nˇe jedn´ a otec
Spoludˇ edicov´ e a jejich postaven´ı 277
• kaˇzd´ y dˇedic univerz´ aln´ı sukcesor - pro spoludˇedice to platilo tak´e • postaven´ı kaˇzd´eho z nich bylo omezeno stejn´ ym postaven´ım vˇsech ostatn´ıch • dˇedick´ y pod´ıl, kter´ ym se u ´ˇcastnili na poz˚ ustalosti, byl urˇcen z˚ ustavitelem nebo podle jejich poˇctu 1. re´ alnˇ e dˇ eliteln´ e - podle dˇedick´ ych pod´ıl˚ u se dˇelilo vˇsechno, co ˇslo re´alnˇe rozdˇelit 2. re´ alnˇ e nedˇ eliteln´ e - u tˇechto vˇec´ı vzniklo mezi dˇedici majetkov´e spoleˇcenstv´ı – consortium → v´ ychodiskem pro condominium (2.11) a spoleˇcensk´ ym smlouv´am (2.61) • spoludˇedicov´e se stali spoleˇcnˇe podle sv´ ych pod´ıl˚ u nositeli vˇecn´ ych pr´av k re´alnˇe nedˇeliteln´e poz˚ ustalostn´ı vˇeci • spoludˇedicov´e se stali u dluh˚ u solid´ arnˇe zav´azan´ ymi, pˇr´ıpadnˇe solid´arnˇe opr´avnˇen´ ymi u pohled´avek • majetkov´e spoleˇcenstv´ı spoludˇedic˚ u nemuselo b´ yt trval´e, kaˇzd´emu n´aleˇzelo pr´avo dom´ahat se jeho zruˇsen´ı • actio familiae erciscundae - zvl´ aˇstn´ı ˇzaloba, zaruˇcena uˇz v Z12D – v´ yraz familia znamen´ a rodinn´e jmˇen´ı, kter´e spoludˇedicov´e spoleˇcnˇe nabyli – kaˇzd´ y z dˇedic˚ u byl z´ aroveˇ n ˇzalobcem i ˇzalovan´ ym (tzv. iudicium duplex); soudce mohl i adjudikovat nˇekter´emu spoludˇedici urˇcitou ˇc´ ast poz˚ ustalosti, atd. - spoluvlastnick´e vztahy se zmˇenily na individu´ aln´ı vlastnictv´ı a poz˚ ustalost byla rozdˇelena • actio communi dividundo - rozdˇelen´ı poz˚ ustalosti bylo moˇzn´e dos´ahnout i touto ˇzalobou o rozdˇelen´ı spoluvlastnictv´ı – pouˇzila se tehdy, kdyˇz i po rozdˇelen´ı poz˚ ustalosti z˚ ustaly nˇekter´e jej´ı ˇc´asti nad´ale ve spoluvlastnictv´ı b´ yval´ ych spoludˇedic˚ u
171
2.88. HEREDES
KAPITOLA 2. SKUPINA II
Pr´ avn´ı ochrana dˇ edice 1) Civiln´ı dˇ edic
278
• hereditatis petitio – vˇecn´ a civiln´ı ˇzaloba – p˚ usobila proti kaˇzd´emu, kdo dˇedici zadrˇzoval poz˚ ustalost nebo kdo drˇzel jednotliv´e poz˚ ustalostn´ı vˇeci – k jej´ımu projedn´ an´ı byl pˇr´ısluˇsn´ y centumvir´aln´ı soud • ˇzalobcem byl civiln´ı dˇedic, pod´ an´ım ˇzaloby vindikoval poz˚ ustalost jako celek nebo jednotliv´e vˇeci do n´ı n´ aleˇz´ıc´ı • ˇzaloba se proti kaˇzd´emu, kdo dˇedici zadrˇzoval poz˚ ustalost • pasivnˇe legitimovan´ ym byl jen ten drˇzitel, kter´ y o sobˇe tvrdil, ˇze je dˇedicem nebo nemohl uv´est jin´ y d˚ uvod sv´e drˇzby (napˇr. ˇze vˇec koupil) • dˇedick´ a ˇzaloba byla vindikac´ı poz˚ ustalosti, je vˇecn´a ˇzaloba - nesmˇeˇrovala bezprostˇrednˇe proti osobˇe ˇzalovan´eho – ˇzalovan´ y na ni nemusel reagovat a nemusel se u ´ˇcastnit soudn´ıho ˇr´ızen´ı, pokud ˇzalobci vydal poz˚ ustalost • Quem hereditatem – interdikt, kter´ y donucoval ˇzalovan´eho, odm´ıtal-li jednat a vydat poz˚ ustalost - mohl b´ yt k tomu donucen interdiktem, kter´ ym byla ˇzalovan´emu odejmuta drˇzba poz˚ ustalosti – p˚ uvodnˇe k uplatnˇen´ı dˇedicova pr´ ava k vˇecem hmotn´ ym, v klasick´em pr´avu pak vˇse co se dalo zahrnout do z˚ ustavitelova majetku • dˇedickou ˇzalobou bylo moˇzn´e se dom´ ahat vˇseho, co po z˚ ustavitelovˇe smrti k poz˚ ustalosti pˇribylo nebo vˇec´ı, kter´e nastoupily na m´ısto p˚ uvodn´ıch poz˚ ustalostn´ıch pˇredmˇet˚ u • c´ılem ˇ zaloby bylo dos´ ahnout vyd´ an´ı poz˚ ustalosti, coˇz pˇredpokl´adalo rozhodnut´ı o tom, ˇze ˇzalobce je dˇedicem • pokud by dˇedic vˇec jen vindikoval, mohl by ˇzalovan´ y odporovat s t´ım, at’ se nejprve rozhodne o dˇedick´em pr´ avu ˇzalobce • drˇzitel poz˚ ustalosti posuzov´ an p˚ uvodnˇe jako nepˇrik´azan´ y jednatel, pozdˇeji se rozliˇsovalo, zda je drˇzitelem v dobr´e ˇci ˇspatn´e v´ıˇre • okamˇzik litiskontestace – d˚ uleˇzit´ a pro rozhodnut´ı co m´a drˇzitel nahradit nebo restituovat 1. drˇzitel v dobr´e v´ıˇre – mus´ı vr´ atit vˇse, co po litiskontestaci spotˇreboval, d´ale ˇskodu, kterou nedbalostnˇe zp˚ usobil 2. drˇzitel ve zl´e v´ıˇre – pˇred litiskontestac´ı ruˇcil jako drˇzitel v dobr´e v´ıˇre pˇred litiskontestac´ı, po litiskontestaci ruˇcil i za n´ ahodn´e poˇskozen´ı poz˚ ustalostn´ıch vˇeci 2) Praetorsk´ y dˇ edic • byl chr´ anˇ en prostˇ redky praetorsk´ eho pr´ ava • Edikt Quorum bonorum – praetorsk´ y interdikt, mohl se j´ım dom´ahat vyd´an´ı poz˚ ustalostn´ıch vˇec´ı • interdikt byl u ´ˇcinn´ y i proti civiln´ımu dˇedici, kter´ y musel uposlechnout, ale mohl pak pouˇz´ıt svoji civiln´ı dˇedickou ˇzalobu • hereditatis petitio mˇela proti praetorsk´emu dˇedici nadˇeji na u ´spˇech jen v tom pˇr´ıpadˇe, kdyˇz praetor udˇelil praetorsk´emu dˇedici drˇzbu poz˚ ustalosti jako vˇecnˇe nepodloˇzenou (bonorum possessio sine re) ˇ - 293-296, 300, 301, 303, 304 * uˇcebnice RP
172
Dodatek A
Slovn´ıˇ cek abdicatio abdikace, zˇreknut´ı se u ´ˇradu ab epistulis c´ısaˇrsk´ a kancel´ aˇr pro vyˇrizov´ an´ı korespondence za princip´ atu abolitio zruˇsen´ı rozsudku, udˇelen´ı milosti abrogatio zruˇsen´ı z´ akona, odnˇet´ı u ´ˇradu acceptilatio pˇrijet´ı, slavnostn´ı prominut´ı dluhu proveden´e opaˇcn´ ym pr´ avn´ım jedn´ an´ım (jeden ze zp˚ usob˚ u z´ aniku z´ avazku podle civiln´ıho pr´ava) accesio pˇr´ır˚ ustek, t´eˇz oznaˇcen´ı pro r˚ uzn´e pˇr´ıpady spojen´ı nebo sm´ıch´ an´ı vˇeci (origin´ arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´eho pr´ ava) accidentalia negotii nepravideln´e ˇc´ asti pr´avn´ıho jedn´ an´ı z´ avisl´e na v˚ uli jednaj´ıc´ıch a cognitionibus c´ısaˇrsk´ a kancel´ aˇr pro organizaci c´ısaˇrova soudu za princip´ atu accrescentio pˇr´ır˚ ustek (origin´ arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´eho pr´ ava) accusatio obˇzalov´ an´ı, veˇrejn´ a ˇzaloba v trestn´ım ˇr´ızen´ı koncem republiky actio, condictio, querela, vindicatio ˇzaloba ademptio legati odvol´ an´ı odkazu addictio bonorum pˇriˇrˇcen´ı majetku additio hereditatis nastoupen´ı do dˇedictv´ı (dobrovolnˇe) adiudicatio pˇrisouzen´ı, ˇc´ ast procesn´ı formule zmocˇ nuj´ıc´ı soudce k rozdˇelen´ı spoluvlastnictv´ı aedil ˇr´ımsk´ y magistr´ at aedil curules patricijsk´ y aedil aedil plebis plebejsk´ y aedil aequitas rovnost, spravedlnost aerarium st´ atn´ı pokladna (za republiky) aestimatio odhad, ocenˇen´ı v penˇez´ıch aestimatio litis ocenˇen´ı pˇredmˇetu sporu affectio maritalis manˇzelsk´ a n´ aklonnost, v˚ ule vz´ıt si ˇzenu za manˇzelku ager privatus pozemek soukrom´ y ager publicus pozemek st´ atn´ı agnatio pˇr´ıbuzenstv´ı pr´ avn´ı a libelis c´ısaˇrsk´ a kancel´ aˇr pro vyˇrizov´ an´ı pr´avn´ıch
pod´an´ı za princip´atu alluvio n´aplava (origin´arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnictv´ı) alternativa facultas obligace vyj´adˇren´a slovy ”jedno se dluˇz´ı, dvˇe se pln´ı” ambitus pruh p˚ udy mezi pozemky (ve mˇestˇe) anatocismus u ´roky z u ´rok˚ u animus u ´mysl, v˚ ule animus donandi u ´mysl darovat animus furandi u ´mysl zlodˇeje jednat proti v˚ uli vlastn´ıka nebo jin´eho opr´avnˇen´eho animus lucri faciendi u ´mysl obohatit se kr´adeˇz´ı an´ımus possidendi v˚ ule drˇzebn´ı (vlastnick´a) appellatio odvol´an´ı proti rozsudku apprehensio uchopen´ı vˇeci apud iudicem pˇred soudem, druh´a f´aze ˇr´ımsk´eho soukrom´eho procesu klasick´e doby aquaeductus vodovod, pr´avo vodovodu (pozemkov´ a sluˇzebnost poln´ı) aquaehaustus pr´avo ˇcerpat vodu na ciz´ım pozemku (pozemkov´a sluˇzebnost poln´ı) a rationibus spr´avce c´ısaˇrsk´e st´atn´ı pokladny za princip´atu arbiter rozhodce (rekuperator) arbitrium rozhodˇc´ı n´alez argentarius bank´eˇr, smˇen´arn´ık arrha z´avdavek arrha confirmatoria z´avdavek jako d˚ ukaz uzavˇren´e smlouvy arrha poenalis propadn´ y z´avdavek pˇri neform´ aln´ım prodeji arrha poenitentialis z´avdavek umoˇzn ˇuj´ıc´ı odstoupen´ı od smlouvy, ten, kdo pˇrijal, vrac´ı nˇekolikan´ asobek, propad´a tomu, kdo ho poskytl arrha sponsalicia ˇc´astka poskytnut´a ˇzenichem nevˇestˇe arrogatio pˇrijet´ı osoby sui iuris za vlastn´ı ascendentes pˇredci assertor libertatis strana v ˇr´ızen´ı o svobodu ˇclovˇeka auctoritas autorita, v´aˇznost
173
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
auctoritas patris souhlas otce rodiny se sˇ natkem auctoritas patrum potvrzen´ı lidov´eho shrom´aˇzdˇen´ı sen´ atem auctoritas principis v´ aˇznost (moc) c´ısaˇre auctoritas tutoris souhlas poruˇcn´ıka s jedn´an´ım poruˇcence auspicium pozorov´ an´ı vˇeˇstn´ıch u ´kaz˚ u avulsio odtrˇzen´ı (origin´ arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´eho pr´ ava) avus dˇed beneficium dobrodin´ı, v´ yhoda pˇriznan´ a jednotlivci ˇci skupinˇe osob beneficium abstinendi pr´ avo zdrˇzet se dˇedictv´ı (viz tak´e ius abstinendi) beneficium cedendarum pr´ avo rukojm´ıho, aby mu vˇeˇritel po zaplacen´ı dluhu postoupil pohled´avku proti hlavn´ımu dluˇzn´ıkovi beneficium competentiae v´ ysada dluˇzn´ıka b´ yt odsouzen pouze do v´ yˇse sv´eho majetku beneficium divisionis pr´ avo rukojm´ıho, aby ˇzaloba vˇeˇritele byla rozdˇelena mezi pˇr´ıtomn´e a solventn´ı spolurukojm´ı beneficium excussionis sive ordinis n´ amitka rukojm´ıho, aby byl jako prvn´ı ˇzalov´ an dluˇzn´ık beneficium inventarii v´ ysada dˇedice spoˇc´ıvaj´ıc´ı v tom, ˇze po seps´ an´ı poz˚ ustalosti bude ruˇcit za dluhy z˚ ustavitele pouze do jej´ı hodnoty beneficium separationis v´ ysada dˇedice spoˇc´ıvaj´ıc´ı v tom, ˇze od poz˚ ustalosti m˚ uˇze oddˇelit sv˚ uj majetek bigamia dvojˇzenstv´ı bona jmˇen´ı, majetek, statky bona adventicia majetek syna nenabyt´ y od otce bona caduca viz caducum bona fides dobr´ a v´ıra bona materna majetek syna zdˇedˇen´ y po matce bona nuptialia majetek z´ıskan´ y sˇ natkem bona vacantia poz˚ ustalost bez dˇedice, p˚ uvodnˇe pˇredmˇet vydrˇzen´ı, pozdˇeji pˇripadala st´ atu boni mores dobr´e mravy caducum upr´ azdˇen´ y dˇedick´ y pod´ıl caelibes neˇzenat´ı, neprovdan´e calumnia neopr´ avnˇen´ a ˇzaloba (pleticha u soudu) capitis deminutio u ´padek pr´ av capitis deminutio maxima velk´ yu ´padek pr´av, ztr´ata svobody capitis deminutio media stˇredn´ı u ´padek pr´av, ztr´ata pˇr´ısluˇsnosti k ˇr´ımsk´e obci capitis deminutio minima mal´ yu ´padek pr´av, ztr´ata pˇr´ısluˇsnosti k ˇr´ımsk´e agn´ atsk´e rodinˇe caput hlava, souhrn pr´ av ˇr´ımsk´eho obˇcana casus minor viz custodia causa d˚ uvod, ot´ azka, pˇr´ıˇcina, pˇr´ıpad, spor
causa donationis d˚ uvod darov´an´ı causa dotis d˚ uvod zˇr´ızen´ı vˇena causa stipulationis d˚ uvod stipulace cautio z´aruka cautio damni infecti z´aruka, ˇze vadnou stavbou nebo ˇcinnost´ı nebude zp˚ usobena ˇskoda na sousedn´ım pozemku cautio indemnitatis z´aruka, ˇze druh´a strana neutrp´ı ˇskodu z budouc´ı ud´alosti, ˇci pr´avn´ıho jedn´ an´ı cautio Muciana negativn´ı potestativn´ı podm´ınka pˇripojen´a k odkazu, kter´a je nesplniteln´ a pˇred smrt´ı obdaˇren´eho, se pokl´ad´a za ihned splnˇenou, pokud je slibeno, ˇze v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe bude odkaz vr´acen cautio rei uxoriae slib vr´acen´ı vˇena v pˇr´ıpadˇe rozvodu cautio usuaria z´aruka, ˇze po ukonˇcen´ı uˇz´ıvac´ıho pr´ ava bude jeho pˇredmˇet vr´acen vlastn´ıkovi cautio usufructuaria z´aruka, ˇze po ukonˇcen´ı poˇz´ıvac´ıho pr´ava bude jeho pˇredmˇet vr´ acen vlastn´ıkovi centumviri stoˇclenn´a soudn´ı komise pro dˇedick´e pˇre a spory o svobodu cessio postoupen´ı pohled´avky cessio bonorum odstoupen´ı majetku (vˇeˇriteli) cives obˇcan civilis obˇcansk´ y civitas pˇr´ısluˇsnost k ˇr´ımsk´e obci codicillus dodatek, j´ımˇz z˚ ustavitel doplˇ nuje testament co¨ emptio obrazn´a koupˇe ˇzeny, jeden ze zp˚ usob˚ u vzniku manˇzelsk´e moci (viz tak´e manus) cognatio pokrevn´ı pˇr´ıbuzenstv´ı cognitio soudn´ı ˇr´ızen´ı, soudn´ı vyˇsetˇrov´an´ı cognitio extra ordinem mimoˇr´adn´e soudn´ı ˇr´ızen´ı, typ soudn´ıho procesu za c´ısaˇrstv´ı collatio sn´aˇsen´ı collatio bonorum povinnost emancipovan´eho syna pˇridat pomˇernou ˇc´ast sv´eho majetku k hodnotˇe dˇedictv´ı collatio dotis povinnost provdan´e dcery zapoˇc´ıtat hodnotu vˇena do dˇedictv´ı comitia lidov´e shrom´aˇzdˇen´ı comitia calata kal´atn´ı lidov´e shrom´aˇzdˇen´ı comitia centuriata centurijn´ı lidov´e shrom´aˇzdˇen´ı comitia curiata kuri´atn´ı lidov´e shrom´aˇzdˇen´ı comitia tributa tributn´ı lidov´e shrom´aˇzdˇen´ı commixtio sm´ıˇsen´ı sypk´ ych l´atek (zp˚ usob origin´ arn´ıho nabyt´ı vlastnick´eho pr´ava) commodatum vyp˚ ujˇcen´ı vˇeci (jeden z re´aln´ ych kontrakt˚ u) communio spoleˇcenstv´ı communio pro indiviso spoluvlastnictv´ı (viz tak´e
174
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
condominium) contractus smlouva compensatio zapoˇc´ıt´ an´ı (jeden ze zp˚ usob˚ u z´aniku contractus aestimatoria veteˇsnick´a smlouva z´ avazku) contubernium souˇzit´ı otrok˚ u, svobodn´eho s otrokem concilium shrom´ aˇzdˇen´ı conubium manˇ z elstv´ ı, tak´ e pr´avo uzav´ırat manˇzelstv´ı concilium plebis tributa plebejsk´e tributn´ı shrom´aˇzdˇen´ı podle ˇr´ımsk´eho pr´ava, tak´e ius conubii (viz tak´e concubinatus konkubin´ at coniugium, matrimonium, nuptiae) condemnatio odsouzen´ı (viz tak´e damnatio); ˇc´ast pro- corpus tˇelo, tˇeleso cesn´ı formule zmocˇ nuj´ıc´ı soudce k vynesen´ı rozcreditor vˇeˇritel sudku creditum pohled´avka condicio podm´ınka cretio slavnostn´ı forma pˇrijet´ı dˇedictv´ı condicio affirmativa podm´ınka kladn´ a culpa nedbalost, zavinˇen´ı condicio casualis podm´ınka nahodil´ a culpa aquiliana nedbalost lex Aquilia condicio derisoria podm´ınka v´ ysmˇeˇsn´ a culpa in abstracto term´ın pro nedbalost dle klacondicio impossibillis podm´ınka nemoˇzn´ a sick´eho pr´ava condicio legalis podm´ınka z´ akonn´ a culpa in concreto konkr´etn´ı nedbalost condicio mixta podm´ınka sm´ıˇsen´ a culpa in contrahendi nedbalost pˇri uzavˇren´ı smlouvy condicio necessaria podm´ınka nutn´ a culpa in distrahendi nedbalost pˇri prodeji vˇeci condicio negativa podm´ınka z´ aporn´ a culpa in eligendo et inspiciendo ruˇcen´ı za nedbacondicio perplesa podm´ınka zmaten´ a lost pˇri v´ ybˇeru osoby, ruˇcen´ı za ˇskodu zp˚ usobenou tˇret´ı osobou condicio potestativa podm´ınka z´ avisl´ a na v˚ uli culpa in faciendo odpovˇednost za nedbalost, kter´ a condicio resolutiva podm´ınka rozvazovac´ı spoˇc´ıv´a v pozitivn´ım jedn´an´ı condicio suspensiva podm´ınka odkl´ adac´ı culpa lata hrub´a nedbalost condicio turpis podm´ınka potupn´ a culpa levis lehk´a nedbalost condictio ˇzaloba (viz tak´e actio, querela, vindicatio) culpa levissima nedbalost pˇri ˇskodˇe odvratiteln´e jen condominium spoluvlastnictv´ı (viz tak´e communi pro zcela mimoˇr´adnou peˇclivost´ı indiviso) culpa omnis odpovˇednost za veˇsker´e zavinˇen´ı confarreatio podˇr´ızen´ı se moci manˇzela obˇeti cura p´eˇce; opatrovnictv´ı (tak´e jeden z kvazikontrakt˚ u) ˇspaldov´eho kol´ aˇce (viz tak´e manus) cura ad actum opatrovnictv´ı pro jeden u ´kon confessio dozn´ an´ı, pˇrizn´ an´ı, v´ıra (n´ aboˇzensk´ a) cura annonae p´ e ˇ c e o z´ a sobov´ a n´ ı (oblast ˇcinnosti aeconfinium mez, pruh mezi pozemky dil˚ u) confiscatio konfiskace, zabaven´ı (viz tak´e publicatio cura bonorum opatrovnictv´ı majetku bonorum) ym confusio slit´ı tekutin (zp˚ usob origin´ arn´ıho nabyt´ı vlast- cura debilium opatrovnictv´ı nad tˇelesnˇe postiˇzen´ cura furiosi opatrovnictv´ ı nad majetkem ˇ s ´ ılece nick´eho pr´ ava) cura minorum opatrovnictv´ı nad nezletilcem consensus souhlas cura prodigi opatrovnictv´ı nad marnotratn´ıkem consilium rada, poradn´ı org´ an, usnesen´ı cura ventris opatrovnictv´ı nad majetkem dosud nenaconsilium principis c´ısaˇrsk´ a rada za princip´atu rozen´eho d´ıtˇete, doslova opatrovnictv´ı bˇricha“ consortium spoleˇcenstv´ı ” custodia opatrnost, odpovˇednost za n´ahodu (viz tak´e constitutio naˇr´ızen´ı, ustanoven´ı casus minor) constitutum u ´mluva damnatio odsouzen´ı (viz tak´e condemn´atio) constitutum debiti dohoda o uzn´ an´ı dluhu damnum ˇskoda constitutum debiti alieni dohoda o uzn´ an´ı ciz´ıho damnum emergens skuteˇcn´a ˇskoda dluhu constitutum debiti proprii dohoda o uzn´an´ı damnun infectum hroz´ıc´ı ˇskoda vlastn´ıho dluhu damnum inuria datum protipr´avn´ı poˇskozen´ı (zniˇcen´ı) ciz´ı vˇeci (jeden z delikt˚ u civiln´ıho pr´ ava) constitutum possessorium drˇzebn´ı dohoda dare d´ a t, odevzdat (jeden ze zp˚ u sob˚ u plnˇ e n´ ı obligace) consuetudo obyˇcej, zvyk (viz tak´e mores maiorum) datio d´av´an´ı consultum usnesen´ı, rada datio actionis povolen´ı ˇzaloby magistr´atem contra proti 175
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
datio in solutum d´ an´ı m´ısto plnˇen´ı datio iudicis urˇcen´ı, jmenov´ an´ı soudce debitor dluˇzn´ık debitum dluh decemviri sbor deseti muˇz˚ u decretum rozhodnut´ı, v´ yrok u ´ˇredn´ıka; rozsudek c´ısaˇrsk´eho soudu defensor plebis ochr´ ance chud´ ych delatio pod´ an´ı ˇzaloby, ud´ av´ an´ı delatio hereditatis povol´ an´ı k dˇedictv´ı denegatio odm´ıtnut´ı denegatio actionis odm´ıtnut´ı ˇzaloby magistr´atem denegatio iustitiae odm´ıtnut´ı spravedlnosti deponens schovatel depositum smlouva o u ´schovˇe (jeden z re´ aln´ ych kontrakt˚ u) depositum irregulare nepravideln´ a u ´schova (´ uschova genericky urˇcen´ ych vˇec´ı) depositum miserabile (necessarium) u ´schova v t´ısni derelictio opuˇstˇen´ı derogatio zruˇsen´ı descendentes potomci (viz tak´e minores) detentio detence, faktick´e ovl´ ad´ an´ı vˇeci (viz tak´e possessio naturalis, possesio pro alieno) dies den; uloˇzen´ı ˇcasu dies ad quem ˇcasov´ a mez, do n´ıˇz dies a quo ˇcasov´ a mez, od n´ıˇz dies cedens den vzniku pr´ ava dies certus an, certus quando den, kter´ y jistˇe zn´ ame, a v´ı se, kdy dies certus an, incertus quando den, kter´ y jistˇe nastane, a nev´ı se, kdy dies incertus an, certus quando den, kter´ y nemus´ı nastat, ale v´ı se, kdy (viz tak´e condicio) dies incertus an, incertus quando den, kter´ y nemus´ı nastat, a nev´ı se, kdy (viz tak´e condicio) dies nefasti dny, v nichˇz se nesm´ı konat u ´ˇredn´ı jedn´an´ı dies venies den dospˇelosti pohled´ avky diffareatio zruˇsen´ı manˇzelsk´e moci n´ aboˇzensk´ ym u ´konem dissensus nesouhlas distractio bonorum prodej dluˇzn´ıkova majetku po jednotliv´ ych kusech divortium rozvod dolus u ´mysl; podvod (jeden z delikt˚ u praetorsk´eho prava, viz tak´e fraus) dolus malus zl´ yu ´mysl dominica potestas pansk´ a moc
dominium vlastnictv´ı (viz tak´e patrimonium, proprietas) dominium directum pˇr´ım´e“ vlastnictv´ı, pr´ avo ” vlastn´ıka pozemku, kter´ y byl odevzd´ an do usufruktu nebo emfyteuze dominium ex iure Quiritium vlastnictv´ı podle kviritsk´eho pr´ava (viz tak´e ius civile) dominium utile uˇzitkov´e“ vlastnictv´ı, oznaˇcuje rozsah opr´avˇen´ı ”emfyteuty ˇci usufrukt´aˇre dominus p´an, vlastn´ık donatio darov´an´ı donatio ante nuptias darov´an´ı pˇred uzavˇren´ım manˇzelstv´ı donatio inter virum et uxorem darov´an´ı mezi manˇzely donatio mortis causa darov´an´ı pro pˇr´ıpad smrti donatio propter nuptias darov´an´ı z d˚ uvodu uzavˇren´ı manˇzelstv´ı donatio sub modo darov´an´ı pod podm´ınkou dos vˇeno dos adventicia vˇeno poskytnut´e jinou osobou neˇz otcem dos profecticia vˇeno poskytnut´e otcem rodiny dotis dictio slib vˇena (jeden z verb´aln´ıch kontrakt˚ u) duplum dvojn´asobek edictum edikt, vyhl´aˇska emancipatio emancipace, propuˇstˇen´ı osoby z otcovsk´e moci emphyteusis emfyteuze, dˇediˇcn´ y a zciziteln´ y pacht (jedno z vˇecn´ ych pr´av k vˇeci ciz´ı) emptio koupˇe emptio rei speratae koupˇe vˇeci nadˇejn´e emptio spei koupˇe nadˇeje emptio venditio koupˇe-prodej, smlouva trhov´ a (jeden z konsenzu´aln´ıch kontrakt˚ u) emptor kupec emptor bonorum kupec majetku, vydraˇzitel majetku insolventn´ıho dluˇzn´ıka emptor familiae kupec rodov´eho majetku, d˚ uvˇern´ık, na nˇehoˇz z˚ ustavitel pˇrevedl mancipac´ı majetek error omyl error essentialis podstatn´ y omyl error facti omyl ve skutku error in corpore omyl v pˇredmˇetu pr´avn´ıho jedn´ an´ı error in materia omyl ve hmotˇe vˇeci (viz error in substantia) error in negotio omyl v typu pr´avn´ıho jedn´an´ı error in persona omyl v osobˇe error in qualitate omyl ve vlastnostech vˇeci ˇci osoby error in substantia viz error in materia
176
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
error iuris omyl v pr´ avu error prohabilis omluviteln´ y omyl essentialia negotii podstatn´e prvky pr´ avn´ıho jedn´an´ı, urˇcuj´ıc´ı jeho typ exceptio procesn´ı n´ amitka (ˇc´ ast procesn´ı formule) exceptio dilatoria pˇrechodn´ a n´ amitka (viz tak´e exceptio temporalis) exceptio doli n´ amitka podvodu exceptio perpetua n´ amitka uplatniteln´ a kdykoli, ˇcasovˇe neomezen´ a exceptio rei iudicatae n´ amitka rozsouzen´e vˇeci exceptio rei venditae ec traditae n´ amitka vˇeci prodan´e a pˇredan´e exceptio temporalis viz exceptio dilatoria expensilatio liter´ atn´ı smlouva spoˇc´ıvaj´ıc´ı v z´apisu do u ´ˇcetn´ı knihy vˇeˇritele expropriatio vyvlastnˇen´ı facere dˇelat, konat (jeden ze zp˚ usobu plnˇen´ı obligace) fas n´ aboˇzensk´e normy fenus u ´roky (viz tak´e fructus, civiles, usurae) fenus nauticum n´ amoˇrn´ı z´ ap˚ ujˇcka slouˇz´ıc´ı k pojiˇstˇen´ı fideicommissum neform´ aln´ı odkaz fideiussio slib ruˇcen´ı (viz tak´e fideipromissio) fides ˇcestnost, d˚ uvˇera, poctivost, v´ıra fiducia d˚ uvˇera, vˇern´ a ruka“ ” fiducia cum amico contracta pˇrevod vlastnictv´ı na ” vˇernou ruku“ s t´ım, ˇze ji nabyvatel m˚ uˇze uˇz´ıvat nebo ji m´ a uschovat fiducia cum creditore contracta propadn´ a z´astava zaloˇzen´ a pˇrevodem vlastnictv´ı filia dcera filius syn fiscus st´ atn´ı pokladna za c´ısaˇrstv´ı, doslova koˇs na ” pen´ıze“ foedus mezin´ arodn´ı smlouva formula Octaviana zavedla actio quod metus causa frater bratr fraus podvod, ˇskoda, u ´jma (viz tak´e dolus) fructus plod fructus civiles u ´roky (viz tak´e fenus, usurae) fundus pozemek, statek fur zlodˇej furiosus ˇs´ılenec furtum kr´ adeˇz (jeden z delikt˚ u civiln´ıho pr´ ava) furtum conceptum nalezn´ı vˇeci kraden´e furtum manifestum zjevn´ a“ kr´ adeˇz, s dopaden´ım pachatele pˇri ˇcinu” furtum nec manifestum kr´ adeˇz nezjevn´ a“, bez do” paden´ı pachatele pˇri ˇcinu
furtum rei kr´adeˇz vˇeci gens rod gentiles rodov´ı pˇr´ısluˇsn´ıci genus druh, rod gestio pro herede neform´aln´ı jedn´an´ı vedouc´ı k pˇrijet´ı dˇedictv´ı gestum pr´avn´ı u ´kon glebae adscripti pˇripout´an´ı k hroudˇe“, kol´oni ” gradus stupeˇ n, pˇr´ıbuzensk´ y stupeˇ n habitatio osobn´ı sluˇzebnost ob´ yv´an´ı bytu nebo domu hereditas dˇedictv´ı hereditas additio nastoupen´ı dˇedictv´ı hereditas iacens leˇz´ıc´ı dˇedictv´ı hereditas legitima dˇedictv´ı podle z´akona hereditas petitio dˇedick´a ˇzaloba hereditas testamentarum dˇedˇen´ı podle z´avˇeti heres domesticus dˇedic dom´ac´ı heres extraneus dˇedic dobrovoln´ y (viz tak´e heres voluntaris) heres legitimus dˇedic z´akonn´ y heres necessarium dˇedic nutn´ y heres substitutus dˇedic n´ahradn´ı heres suus dˇedic vlastn´ı heres suus et necessarius dˇedic vlastn´ı a nutn´ y heres voluntarius dˇedic dobrovoln´ y (viz tak´e heres extraneus) hostis cizinec, nepˇr´ıtel hypot´ ek´ e hypot´eka, smluvn´ı z´astava hyperocha pˇrebytek vracen´ y po prodeji z´ astavy dluˇzn´ıkovi chirografe stvrzenka o uzavˇren´em pr´avn´ım jedn´ an´ı bez podpisu svˇedk˚ u (jeden z liter´arn´ıch kontrakt˚ u) ignorantia facti neznalost skutku ignorantia iuris neznalost pr´ava immissio vh´anˇen´ı kouˇre, z´apachu atd. na sousedn´ı pozemek (imise) impensae necessarie nutn´e n´aklady impensae voluptariae nadbyteˇcn´e n´aklady imperium nejvyˇsˇs´ı velitelsk´a a naˇrizovac´ı moc impositio servitutis zˇr´ızen´ı sluˇzebnosti pro nabyvatele impuberes nedospˇel´ı inaedificatio budova postaven´a z ciz´ıho materi´ alu n´aleˇz´ı vlastn´ıkovi pozemku (origin´aln´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´eho pr´ava) indebitum nedluh in diem addictio v´ yhrada lepˇs´ıho kupce, pactum addiectum u trhov´e smlouvy infamia bezectnost
177
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
infamia immediata pˇr´ım´ a“ bezectnost (napˇr. v´ ykon interdictum recuperendae possessionis interdictum ” slouˇz´ıc´ı k nabyt´ı ztracen´e drˇzby urˇcit´eho povol´ an´ı) infamia mediata zprostˇredkovan´ a“ bezectnost (napˇr. interdictum restitutorium pˇr´ıkaz uv´est vˇec do ” p˚ uvodn´ıho stavu v d˚ usledku odsouzen´ı) interdictum retinendae possessionis interdictum infans d´ıtˇe, nedospˇelec slouˇz´ıc´ı k udrˇzen´ı st´avaj´ıc´ı drˇzby ingenuus zrozen´ y na svobodˇe interdictum Salvianum pˇr´ıkaz na nabyt´ı drˇzby hosin iure pˇred pr´ avem, prvn´ı f´ aze ˇr´ımsk´eho soukrom´eho pod´aˇrsk´eho invent´aˇre proti pacht´ yˇri, kter´ y neuhraprocesu klasick´e doby dil pachtovn´e in iure cessio pˇrevod pˇred pr´ avem, derivattivn´ı zp˚ usob interdictum Uti possidetis chr´an´ı toho, kdo drˇz´ı nenabyt´ı vlastnick´eho pr´ ava pomoc´ı fingovan´eho promovitost v okamˇziku vyd´an´ı interdiktu cesu interdictum Utrubi chr´an´ı toho, kdo drˇzel movitou iniuria bezpr´ av´ı, ur´ aˇzka na cti (jeden z delikt˚ u civiln´ıho vˇec po vˇetˇs´ı ˇc´ast pˇredchoz´ıho roku pr´ ava) intestabilis proklet´ y, bezectn´ y, neschopn´ y svˇedˇcit insinuatio vloˇzen´ı listiny do u ´ˇredn´ıho protokolu (vliintestatus ten, kdo zemˇrel bez z´avˇeti chocen´ı se) iter cesta, pozemkov´a sluˇzebnost cesty institutio ustanoven´ı iudex soudce institutio heredis ustanoven´ı dˇedice iudicium duplex obˇe strany maj´ı v takov´em ˇr´ızen´ı pointentio intence, z´ amˇer, zamˇeˇren´ı staven´ı ˇzalobce a ˇzalovan´eho z´aroveˇ n intercessio zruˇsen´ı u ´ˇredn´ıho rozhodnut´ı vyˇsˇs´ım magistr´ atem nebo magistr´ atem stejn´eho postaven´ı; iudicium simplex jedna strana procesu je ˇzalobce, druh´a ˇzalovan´ ym pˇrevzet´ı ciz´ıho z´ avazku, ruˇcen´ı iura in re aliena vˇecn´a pr´ava k vˇeci ciz´ı interdictio z´ akaz interdictum rozkaz magistr´ atu s jurisdikc´ı (praetorsk´ y iurisdictio soudn´ı pravomoc, soudn´ı ˇr´ızen´ı iurisdictio contentiosa ˇr´ızen´ı sporn´e prostˇredek mimosoudn´ı ochrany) iurisdictio voluntaria ˇr´ızen´ı nesporn´e interdictum de libero homine exhibendo et ducendo pˇr´ıkaz pˇriv´est zadrˇzovan´e d´ıtˇe pˇred praetora a vy- ius pr´avo dat jej otci interdictum demolitorium pˇr´ıkaz stavebn´ıkovi, ius abutendi pr´avo nakl´adat s vˇec´ı aˇz do jej´ıho zniˇcen´ı kter´ y pˇres z´ akaz pokraˇcuje ve stavbˇe, na obnovu ius abstinendi viz beneficium abstinendi p˚ uvodn´ıho stavu a n´ ahradu ˇskody ius adcrescendi pr´avo pˇr´ır˚ ustku (pˇri zˇreknut´ı se jedinterdictum de precario pˇr´ıkaz vydat vˇec danou do noho ze spoluvlastn´ık˚ u sv´eho pod´ılu; v pˇr´ıpadˇe v´ yprosy odpadnut´ı spoludˇedice pˇred nabyt´ım dˇedictv´ı) interdictum de uxore exhibenda et ducenda ius ad rem pr´avo na vˇec pˇr´ıkaz pˇriv´est ˇzenu pˇred praetora a vydat ji jej´ımu ius aureorum anulorum pr´avo zlat´eho prsten“, otci ” udˇelen´ım byl propuˇstˇenec zrovnopr´ avnˇen se svointerdictum de vi interdictum o n´ asil´ı bodn´ ymi interdictum de vi armata interdictum o ozbrojen´em ius auxilii pr´avo tribun˚ u lidu zastat se plebej˚ u n´ asil´ı ius civile pr´avo civiln´ı interdictum exhibitorium pˇr´ıkaz pˇredloˇzit vˇec nebo ius cogens pr´avo kogentn´ı, ustanoven´ı, kter´a nelze napˇredv´est osobu hradit dohodou stran interdictum glanda legenda interdictum umoˇzn ˇuj´ıc´ı ius commercii pr´avo obchodu sb´ırat plody spadl´e na sousedn´ı pozemek ius conubii pr´avo manˇzelstv´ı interdictum possessorium drˇzebn´ı interdictum ius disponendi pr´avo disponovat s vˇec´ı interdictum prohibitorium z´ akaz nˇejak´e ˇcinnosti novac´ı, ustanoen´ı plat´ıc´ı interdictum Quam hereditatem pˇr´ıkaz vydat ius dispositivum pr´avodoplˇ pouze tehdy, pokud si strany neupravily vztah jipoz˚ ustalost nak interdictum Quem fundum pˇr´ıkaz vydat vˇec ˇzaluj´ıc´ımu vlastn´ıkovi, pokud drˇzitel nechce vstou- ius distrahendi pr´avo z´astavn´ıho vˇeˇritele prodat z´astavu, nen´ı-li splnˇena pohled´avka (viz tak´e pactu pit do sporu de distrahendum) interdictum quod vi aut clam pˇr´ıkaz obnovit ius exponendi pr´avo odloˇzit d´ıtˇe p˚ uvodn´ı stav a nahradi ˇskodu, provedl-li nˇekdo pˇres z´ akaz ˇci tajnˇe zmˇenu na ciz´ım pozemku ius fruendi pr´avo poˇz´ıvac´ı interdictum Quorum bonorum interdictum slouˇz´ıc´ı ius gentium pr´avo n´arod˚ u“ ” k vyd´ an´ı dˇedictv´ı praetorsk´emu dˇedici ius honorarium pr´avo u ´ˇrednick´e, normy tvoˇren´e 178
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
soudn´ımi magistr´ aty ius intercessionis pr´ avo, opr´ avnˇen´ı magistr´ata zruˇsit naˇr´ızen´ı kolegy nebo u ´ˇredn´ıka niˇzˇs´ıho ius naturale pr´ avo pˇrirozen´e ius non scriptum pr´ avo nepsan´e ius scriptum pr´ avo psan´e ius offerendi et succedendi pr´ avo hypotek´arn´ıho vˇeˇritele z´ıskat poˇrad´ı l´epe postaven´eho vˇeˇritele odkoupen´ım jeho pohled´ avky ius possessionis pr´ avo drˇzby ius posliminii pr´ avo n´ avratu z v´ aleˇcn´eho zajet´ı (postliminium) ius praetorium pr´ avo praetorsk´e ius privatum pr´ avo soukrom´e ius protimeseos pr´ avo pˇredkupn´ı ius provocationis pr´ avo odvolat se z rozhodnut´ı magistr´ ata, kter´ y uloˇzil trest, k lidov´emu shrom´ aˇzdˇen´ı ius publicum pr´ avo veˇrejn´e ius Quiritium pr´ avo kviritsk´e ius responendi pr´ avo ud´ılet pr´ avn´ı rady ius retentionis pr´ avo zadrˇzovac´ı ius suffragii pasivn´ı volebn´ı pr´ avo ius tollendi pr´ avo odebrat materi´ al z vˇeci bez jej´ıho poˇskozen´ı ius utendi pr´ avo uˇz´ıvac´ı ius variandi pr´ avo volby plnˇen´ı ius vendendi pr´ avo prodat d´ıtˇe ius vitae ac necis pr´ avo nad ˇzivotem a smrt´ı iustitia spravedlnost laesio enormis sn´ıˇzen´ı ceny vˇeci pˇres jej´ı hodnoty laudemium dvouprocentn´ı poplatek z ceny, kter´ y plat´ı emfyteuta vlastn´ıkovi pˇri zcizen´ı pr´ ava emfyteuze legatum odkaz legatum per damnationem odkaz damnaˇcn´ı s obligaˇcn´ımi u ´ˇcinky legatum per perceptionem odkaz percepˇcn´ı legatum per vindicationem vindikaˇcn´ı odkaz s vˇecn´ ymi u ´ˇcinky legatum sinendi modo obligaˇcn´ı odkaz omezen´ı na hmotn´e vˇeci legitimatio uzn´ an´ı nemanˇzelsk´eho d´ıtˇete za manˇzelsk´e legitimatio per rescriptum principis uzn´ an´ı c´ısaˇrsk´ ym naˇr´ızen´ım legitimatio per subsequens matrimonium uzn´an´ı n´ asledn´ ym manˇzelstv´ım leges Liciniae Sextiae z´ akony z r. 367 pˇr. n. l., jimiˇz byl mimo jin´e konzul´ at zpˇristupnˇen plebej˚ um, byla zˇr´ızena praetura a u ´ˇrad kurulsk´ ych aedil˚ u lex Aquilia de damno u ´prava protipr´ avn´ıho zniˇcen´ı a poˇskozen´ı ciz´ı vˇeci a zcizen´ı ke ˇskodˇe vˇeˇritele (asi
286 pˇr. n. l.) lex commisoria pr´avo odstoupen´ı od kupn´ı smlouvy, nebude-li vˇcas zaplacena trhov´a cena (pˇripojen´ a dohoda k trhov´e smlouvˇe) lex Falcidia de legatis dˇedici mus´ı z˚ ustat dˇedictv´ı nezat´ıˇzen´a odkazy (40 pˇr. n. l.) lex Fufia Caninia de manumissionibus omezen´ı propouˇstˇen´ı otrok˚ u ze z´avˇeti (2 pˇr. n. l.) lex Furia testamentari z´akaz pˇrijmout odkaz (kromˇe manˇzelky, snoubenky a kogn´at˚ u do 6. stupnˇe) pod hrozbou pokuty ˇctyˇrn´asobku (asi 190 pˇr. n. l.) lex Hortensia de plebisctitis nastolen´ı rovnopr´avnosti usnesen´ı plebejsk´ ych shrom´ aˇzdˇen´ı se z´akony (287 pˇr. n. l.) lex perfecta dokonal´ y z´akon, obsahuj´ıc´ı sankci a jedn´an´ı v rozporu s n´ım je neplatn´e lex imperfecta z´akon nedokonal´ y, bez sankce a jedn´ an´ı v rozporu s n´ım je neplatn´e lex minus quam perfecta z´akon m´enˇe neˇz dokonal´ y, obsahuj´ıc´ı sankci, avˇsak jedn´an´ı v rozporu s n´ım je platn´e lex Iulia de vicesima hereditatum pˇetiprocentn´ı dˇedick´a daˇ n postihuj´ıc´ı tak´e odkazy (5 pˇr. n. l.) lex Iunia Norbana otroci propuˇstˇen´ı podle praetorsk´eho pr´ava z´ısk´avaj´ı postaven´ı Latin˚ u (19 n. l.) lex Papia Poppea nutialis povinnost ˇz´ıt v manˇzelstv´ı a m´ıt alespoˇ n 3 dˇeti, z´akaz uzav´ır´ an´ı manˇzelstv´ı s ˇzenami niˇzˇs´ıho spoleˇcensk´eho postaven´ı (18. pnl) lex Plaetoria de minoribus zavedena ochrana nezletilc˚ u, osob mladˇs´ıch 25 let (192 pnl) lex Poetelia Papiria de nexis zm´ırnˇen´ı osobn´ı exekuce (326 pnl) lex Rhodia de iactu rhodsk´ y z´akon o vˇecech vyhozen´ ych z lodi lex Scribonia z´akaz vydrˇzen´ı pozemkov´ ych sluˇzebnost´ı (216 pnl) lex Voconia odkazy nesmˇej´ı pˇrev´ yˇsit hodnotu dˇedick´ ych pod´ıl˚ u, ˇzeny nesmˇej´ı dˇedit po obˇcanu 1. majetkov´e tˇr´ıdy (169 pnl) liberi svobodn´ı, dˇeti liberi legitimi dˇeti poch´azej´ıc´ı z ˇr´adn´eho manˇzelstv´ı liberi naturales dˇeti narozen´e v konkubin´atu libertinus propuˇstˇenec libertus propuˇstˇenec konkr´etn´ıho p´ana libripens v´aˇzn´ y litis aestimatio ocenˇen´ı pˇredmˇetu sporu litis contestatio litiskontestace, dohoda o veden´ı soudn´ıho sporu locatio conductio smlouva o n´amu (jeden z konsenzu´aln´ıch kontrakt˚ u) locatio conductio irregularis pravideln´ y n´ ajem vˇeci spoˇc´ıvaj´ıc´ı v moˇznosti vr´atit m´ısto vˇeci jej´ı hod-
179
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
notu v penˇez´ıch morus debitoris prodlen´ı dluˇzn´ıka locatio conductio operarum smlouva pracovn´ı moratorium pˇr´ıroˇc´ı locatio conductio operis smlouva o d´ılo mulier vdan´a ˇzena locatio conductio rei smlouva o n´ ajmu, pachtu multa poena locator pronaj´ımatel multa poenitentialis arrha poenitentialis lucrum cessans uˇsl´ y zisk municipium samospr´avn´e mˇesto mancipatio form´ aln´ı zp˚ usob pˇrevodu vlastnictv´ı mutuum z´ap˚ ujˇcka (jeden z re´aln´ ych kontrakt˚ u) mancipium moc otce ˇr´ımsk´e rodiny nad osobami i manasciturus poˇ c at´ e a nenarozen´ e d´ ıtˇ e jetkem; majetek an´ı mandatum pˇr´ıkazn´ı smlouva (jeden z konsenzu´aln´ıch naturalia negotii pˇrirozen´e ˇc´asti pr´avn´ıho jedn´ kontrakt˚ u); instrukce u ´ˇredn´ıkovi (typ c´ısaˇrsk´eho negotiorum gestio jednatelstv´ı bez pˇr´ıkazu (jeden z naˇr´ızen´ı) kvazikontrakt˚ u) mandatum generale obecn´ y pˇr´ıkaz k zastupov´an´ı negotium pr´avn´ı jedn´an´ı, ˇcinnost, obchod mandatum qualificatum u ´vˇerov´ y pˇr´ıkaz negotium claudians kulhav´e“ pr´avn´ı jedn´an´ı, platn´e ” jen pro jednu stranu mandatum speciale pˇr´ıkaz k zastupov´ an´ı v jedn´e vˇeci negotium inter vivos pr´avn´ı jedn´an´ı mezi ˇziv´ ymi manumissio propuˇstˇen´ı otroka manumissio censu propuˇstˇen´ı zaps´ an´ım do seznamu negotium lucrativum pr´avn´ı jedn´an´ı bezplatn´e ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u negotium mixtum pr´avn´ı jedn´an´ı sm´ıˇsen´e“, kdy jej ” protihodnota v´ yraznˇe menˇs´ı manumissio in ecclesia propuˇstˇen´ı pˇred shrom´aˇzdˇen´ım vˇeˇr´ıc´ıch negotium mortis causa pr´avn´ı jedn´an´ı pro pˇr´ıpad smrti manumissio inter amicos propuˇstˇen´ı prohl´aˇsen´ım pˇred pˇr´ ateli negotium nullum pr´avn´ı jedn´an´ı neplatn´e manumissio per epistulam propuˇstˇen´ı dopisem negotium onerosum pr´avn´ı jedn´an´ı u ´platn´e manumissio testamento propuˇstˇen´ı z´ avˇet´ı negotium revocabile odvolateln´e pr´avn´ı jedn´ an´ı manumissio vindicta propuˇstˇen´ı h˚ ulkou (fingovan´ ym nemo nikdo procesem) nepos vnuk manus ruka, symbol moci, moc manˇzelsk´ a (viz tak´e nexum z´avazek, pohled´avka zaruˇcen´a osobou dluˇzn´ıka co¨emptio, confarreatio, usus) nebo podˇr´ızen´e osoby matrimonium manˇzelstv´ı (viz tak´e coniugium, conu- non facere nedˇelat, nekonat (jeden ze zp˚ usob˚ u plnˇen´ı bium, nuptiae) obligace) matrimonium cum in manu conventione matrimonium novatio obnova, novace z´avazku pˇr´ısn´e“, s manˇzelskou moc´ı ” novatio necessaria novace nutn´a matrimonium iuris gentium matrimonium podle novatio voluntaria novace dobrovoln´a pr´ ava n´ arod˚ u, mezi cizinci matrimonium legitimum matrimonium ˇr´ adn´e (tak´e noxae datio nox´aln´ı ruˇcen´ı matrimonium iustum) nuda proprietas hol´e“ vlastnictv´ı ” matrimonium sine in manu conventione matrimonium nulitas neplatnost voln´e“, bez manˇzelsk´e moci ” nullus ˇz´adn´ y metus strach numerus clausus uzavˇren´ y (koneˇcn´ y) poˇcet metus reverentialis strach, obava pˇred rodiˇci nuncupatio vysloven´ı, vyhl´aˇsen´ı, nunkupace, doloˇzka k minores nezletil´ı; potomci (viz tak´e descendentes) mancipaci missio in bona uveden´ı do detence nebo do drˇzby nuntius posel (jeden z praetorsk´ ych prostˇredk˚ u mimosoudn´ı nuptiae manˇzelstv´ı (viz tak´e coniugium, conubium, maochrany, viz tak´e missio in possessionem) trimonium) modus u ´rˇcen´ı u ´ˇcelov´e, zp˚ usob obigatio obligace, z´avazek modus adquirendi zp˚ usob nabyt´ı drˇzby obligatio alternativa alternativn´ı z´avazek, obligace modus qualificatus z´ avazn´e u ´ˇcelov´e urˇcen´ı vyj´adˇren´a slovy dvˇe se dluˇz´ı, jedno se pln´ı“ ” modus simplex jednoduch´e“ u ´ˇcelov´e urˇcen´ı uˇcinˇen´e obligatio ex contractu z´avazek ze smlouvy ”r´ıjemce, m´ ve prospˇech pˇ a povahu nez´ avazn´e rady obligatio ex delicto z´avazek z protipr´avn´ıho ˇcinu mora prodlen´ı obligatio in solidum spoleˇcn´ y z´avazek v´ıce osob morus creditoris prodlen´ı vˇeˇritele 180
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
obligatio literis contracta z´ avazek z liter´arn´ı smlouvy obligatio naturalis natur´ aln´ı z´ avazek, neˇzalovateln´ y obligatio quasi ex contractu z´ avazek jakoby ze smlouvy obligatio quasi ex delicto z´ avazek jakoby z protipr´ avn´ıho ˇcinu occupatio obsazen´ı, jednostrann´e uchopen´ı vˇeci (zp˚ usob origin´ arn´ıho nabyt´ı vlastnictv´ı) officium sluˇzba, u ´ˇrad omittere opomenout (jeden ze zp˚ usobu plnˇen´ı obligace) operae (animalium et servorum) osobn´ı sluˇzebnost uˇz´ıv´ an´ı pr´ ace ciz´ıch zv´ıˇrat a otrok˚ u operae fabriles odborn´e pr´ ace propuˇstˇence ve prospˇech patrona operae officiales osobn´ı u ´sluhy propuˇstˇence patronovi operis novi nuntiatio z´ akaz nov´e stavby vydatn´ y t´ım, komu z n´ı hroz´ı ˇskoda opinio domnˇenka pˇresvˇedˇcen´ı oratio principis c´ısaˇr˚ uv n´ avrh usnesen´ı sen´ atu orbi bezdˇetn´ı pactum dohoda pactum adiectum pˇripojen´ a dohoda pactum de contrahendo dohoda o smlouvˇe budouc´ı pactum de distrahendo pactum z´ astavn´ıho vˇeˇritele prodat z´ astavu, nen´ı-li splnˇena pohled´avka (viz tak´e ius distrahendi) pactum de iureiurando u ´mluva, ˇze spor bude rozhodnut pˇr´ısahou pactum de non petendo dohoda o nevym´ah´an´ı dluhu pactum displicentiae koupˇe na zkouˇsku pactum dotale u ´mluva o reˇzimu vˇena pactum protimeseos pactum pˇredkupn´ı (viz ius protimeseos) parapherna vlastn´ı majetek manˇzelky pater otec ppater familiae/familias otec ˇr´ımsk´e patriarch´aln´ı rodiny pati strpˇet patria potestas otcovsk´ a moc patrimonium majetek, vlastnictv´ı (viz tak´e dominium, proprietas) peculium jmˇen´ı, majetek (viz tak´e pecunia), pekulium, majetek vydˇelen´ y otcem ˇr´ımsk´e patriarch´aln´ı rodiny synovi nebo otrokovi peculium castrense pekulium t´ aborov´e, majetek nabyt´ y synem ve vojensk´e sluˇzbˇe peculium quasi castrense pekulium jakoby t´aborov´e, majetek, kter´ y syn nabyl ve st´ atn´ıch sluˇzb´ach, jako advok´ at nebo duchovn´ı
pecunia pen´ıze, jmˇen´ı, majetek perceptio sb´ır´an´ı peregrinus cizinec permutatio smˇena persona osoba persona alieni iuris osoba ciz´ıho pr´ava persona in mancipio osoba v moci otce rodiny persona sui iuris osoba sv´eho pr´ava petitio prosba, ˇz´adost, ˇzaloba pignus smlouva o ruˇcn´ı z´astavˇe (jeden z re´aln´ ych kontrakt˚ u) pignus Gordianum pr´avo vˇeˇritele zdrˇzovat z´ astavu i po zaplacen´ı pohled´avky pro jeho dalˇs´ı nezajiˇstˇen´e pohled´avky pignus irregulare pˇredmˇetem ruˇcn´ı z´astavy je suma penˇez pignus nominis z´astava pohled´avky pignus pignoris subpignus, podz´astava pignus tacitum z´astavn´ı pr´avo vznikl´e ze z´akona plus petitio ˇzaloba na v´ıc neˇz je n´arok poena trest, pokuta (viz tak´e multa) portio d´ıl portio debita povinn´ y d´ıl portio legitima z´akonn´ y d´ıl possessio drˇzba possessio ac ususfructus drˇzba provinˇcn´ıch pozemk˚ u possessio bonae fidei drˇzba v dobr´e v´ıˇre possessio bonorum drˇzba (detence) majetku possessio bonorum contra tabulas drˇzba z´ akonn´eho d´ılu udˇelovan´a praetorem nepominuteln´ ym dˇedic˚ um possessio bonorum cum re drˇzba poz˚ ustalosti maj´ıc´ı pˇrevahu na n´arokem civiln´ıho dˇedice possessio bonorum secundum tabulas drˇzba poz˚ ustalosti udˇelovan´a praetorem testament´ arn´ım dˇedic˚ um possessio bonorum sine re pˇredbˇeˇzn´a drˇzba poz˚ ustalosti possessio civilis civiln´ı drˇzba, drˇzba smˇeˇruj´ıc´ı k nabyt´ı vlastnictv´ı vydrˇzen´ım possessio corporalis fyzick´e ovl´ad´an´ı vˇeci possessio iniusta vadn´a drˇzba possessio iuris drˇzba pr´ava possessio iusta drˇzba op´ıraj´ıc´ı se o ˇr´adn´ y d˚ uvod possessio malae fidei drˇzba ve ˇspatn´e v´ıˇre possessio naturalis = detentio drˇzba pˇrirozen´ a possessor drˇzitel postliminium viz ius postliminii postumus n´asleduj´ıc´ı, narozn´ y po smrti otce, pohrobek potestas moc, niˇzˇs´ı pravomoc ˇr´ımsk´ ych magistr´ at˚ u
181
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
praedium pozemek, statek praedium dominans pozemek panuj´ıc´ı praedium serviens pozemek sluˇzebn´ y praefectus spr´ avce, pˇredstaven´ y, velitel praefectus Aegypti spr´ avce Egypta ˇ ıma praefectus annonae spr´ avce z´ asobov´ an´ı mˇesta R´ praefectus praetorio velitel c´ısaˇrsk´e gardy; spr´avce praefektury za domin´ atu praefectus urbi spr´ avce mˇesta praefectus vigilum velitel hasiˇc˚ u a noˇcn´ı policie v ˇ ımˇe R´ paelegatum odkaz ve prospˇech jednoho ze spoludˇedic˚ u paescriptio procesn´ı n´ amitka paescriptio annalis n´ amitka ubˇehnut´ı roku paescriptio longi temporis n´ amitka dlouh´eho ˇcasu paescriptio longissimi temporis n´ amitka pˇredlouh´eho ˇcasu praestare poskytnout (jeden ze zp˚ usob˚ u plnˇen´ı obligace) praesumptio domnˇenka praetor praetor, ˇr´ımsk´ y magistr´ at praetor fideicommissarius praetor pro fideicommissarius praetor peregrinus praetor cizineck´ y praetor tutelarius praetor pro poruˇcensk´e z´aleˇzitosti praetor urbanus praetor mˇestsk´ y precarium v´ yprosa (jeden z re´ aln´ ych kontrakt˚ u nepojmenovan´ ych) pretium cena pretium affectionis cena obliby pretium iustum cena skuteˇcn´ a pretium rei verum skuteˇcn´ a cena vˇeci prodigus marnotratn´ık promissio slib promulgatio legis vyhl´ aˇsen´ı z´ akona proprietas viz dominium, patrimonium proximus nejbliˇzˇs´ı pubertas dospˇelost pupillus sirotek quadruplum ˇctyˇrn´ asobek quarta Falcidia viz lex Falcidia rapina loupeˇz (jeden z praetorsk´ ych delikt˚ u) ratihabitio dodateˇcn´e schv´ alen´ı receptio pˇrevzet´ı receptum arbitri z´ avazek rozhodˇc´ıho rozhodnout spor receptum argentarii z´ avazek bank´eˇre zaplatit urˇcit´eho dne z klientova u ´ˇctu tˇret´ı osobˇe receptum cauponem z´ avazek hostinsk´eho vydat
pˇrevzat´e vˇeci neporuˇsen´e receptum nautarum z´avazek lodn´ıka vydat pˇrevzat´e vˇeci neporuˇsen´e receptum stabulatorium z´avazek majitele st´ atj´ı vydat pˇrevzat´e vˇeci neporuˇsen´e recuperator viz arbiter rei permutatio smˇena, v´ ymˇena vˇeci za vˇec (jeden z real´an´ ych kontrakt˚ u nepojmenovan´ ych) rei vindicatio vlastnick´a ˇzaloba remancipatio zpˇetn´a mancipace repudium zapuzen´ı res vˇec res derelictae vˇec opuˇstˇen´e res iudicata vˇec rozsouzen´a res nullius vˇec niˇc´ı res religiosae vˇec zasvˇecen´e res sacrae vˇec svat´e res sanctae vˇec posv´atn´e reservatio mentalis vnitˇrn´ı v´ yhrada restitutio in integrum navr´acen´ı pˇredchoz´ıho stavu, jeden z praetorsk´ ych prostˇredk˚ u mimosoudn´ı ochrany) retentio zadrˇzov´an´ı vˇeci reus pachatel, ˇzalovan´ y, zav´azan´ y revocatio in servitutem znovuotroˇcen´ı rogatio legis n´avrh z´akona senatus consultum usnesen´ı sen´atu sententia rozsudek separatio oddˇelen´ı sequester uschovatel vˇeci, kter´a je pˇredmˇetem soudn´ıho ˇr´ızen´ı servitus sluˇzebnost (jedno z vˇecn´ ych pr´av k vˇeci ciz´ı) servitus praedorium pozemkov´a sluˇzebnost servitus praedorium rusticorum pozemkov´ a sluˇzebnost venkovsk´a (poln´ı) servitus praedorium urbanorum pozemkov´ a sluˇzebnost mˇestsk´a (domovn´ı) servus otrok simplum jednon´asobek societas spoleˇcnost, spoleˇcensk´a smlouva (jeden z konsenzu´aln´ıch kontrakt˚ u) solarium pozemkov´a daˇ n solutio rozv´az´an´ı, z´anik obligace splnˇen´ım specificatio zpracov´an´ı (origin´arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´eho pr´ava) sponsalia z´asnuby sponsio sponse (verb´aln´ı kontrakt) status postaven´ı, status status civitatis pˇr´ısluˇsnost k ˇr´ımsk´emu st´ atu,
182
ˇ DODATEK A. SLOVN´ICEK
obˇcanstv´ı“ ” status familiae pˇr´ısluˇsnost k ˇr´ımsk´e agn´ atsk´e rodinˇe status libertatis status osobn´ı svobody stipulatio stipulace (verb´ aln´ı kontrakt) stipulatio poenae smluvn´ı pokuta stipulatio praetoria slib vynucen´ y praetorem (jedne z praetorsk´ ych prostˇredk˚ u mimosoudn´ı ochrany) stirps kmen subpignus viz pignus pignoris substitutio n´ ahrada, ustanoven´ı n´ ahradn´ıho dˇedice substitutio fideicommissaria ustanoven´ı n´ ahradn´ıho, dosud jeˇstˇe neexistuj´ıc´ıho fideikomis´ aˇre substitutio pupillaris ustanoven´ı n´ ahradn´ıka d´ıtˇeti pro pˇr´ıpad, ˇze zemˇre pˇred dosaˇzen´ım dospˇelosti substitutio quasi pupillaris ustanoven´ı n´ahradn´ıka duˇsevnˇe nemocn´emu d´ıtˇeti substitutio vulgaris obecn´e n´ ahradnictv´ı successio nastoupen´ı successio singularis nastoupen´ı do jednotliv´eho pr´ava successio universalis nastoupen´ı do vˇsech pr´av superficies povrch; dˇediˇcn´e pr´ avo stavby na ciz´ım pozemku (jedno z vˇecn´ ych pr´ av k vˇeci ciz´ı) suus sv˚ uj, vlastn´ı synagraf´ e dluˇzn´ı u ´pis (jeden z liter´ arn´ıch kontrakt˚ u) taxatio odhad (ˇc´ ast procesn´ı formule maximalizuj´ıc´ı v´ yˇsi kondemnaˇcn´ı sumy) tempus ˇcas, lh˚ uta testamentum z´ avˇet’ testamentum allographum z´ avˇet’ diktovan´a testamentum comitiis calatis z´ avˇet’ kal´ atn´ı testamentum holographum z´ avˇet’ psan´ a vlastn´ı rukou testamentum in procinctu z´ avˇet’ poˇr´ızen´ı v ˇsiku pˇred bojem testamentum iniustum z´ avˇet’ od poˇc´ atku neplatn´a testamentum irritum z´ avˇet’, kter´ a pˇrestala b´ yt platn´ a z d˚ uvodu capitis deminutio test´ atora testamentum nullum z´ avˇet’ neplatn´ a testamentum per aes et libram z´ avˇet’ pomoc´ı bronzu a vah (mancipaˇcn´ı testament) thesaurus poklad titulus iustus pr´ avn´ı d˚ uvod traditio pˇred´ an´ı, odevzd´ an´ı (derivativn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnictv´ı) traditio brevi manu pˇred´ an´ı na kr´ atkou ruku traditio longa manu pˇred´ an´ı na dlouhou ruku
transactio sm´ır (jeden z re´aln´ ych kontrakt˚ u nepojmenovan´ ych) tutela poruˇcenstv´ı (tak´e jeden z kvazikontrakt˚ u) tutela impuberum poruˇcenstv´ı nad nedospˇelci tutela mulierum poruˇcenstv´ı nad ˇzenami tutor poruˇcn´ık tutor dativus poruˇcn´ık urˇcen´ y magistr´atem tutor legitimus poruˇcn´ık ze z´akona tutor testamentariums poruˇcn´ık ze z´avˇeti universitas bonorum nadace universitas personarum korporace usucapio vydrˇzen´ı (oritin´arn´ı zp˚ usob nabyt´ı vlastnick´eho pr´ava) usucapio libertatis vydrˇzen´ı svobody usucapio pro herede vydrˇzen´ı dˇedictv´ı usurae viz fenus, fructus civile usus uˇzitek; osobn´ı sluˇzenost uˇz´ıv´an´ı; podˇr´ızen´ı se moci manˇzela souˇzit´ım po jeden rok (viz tak´e manus) ususfructus osobn´ı sluˇzebnost poˇz´ıv´an´ı uxor manˇzelka vacatio legis odklad u ´ˇcinnosti z´akona vadimonium z´aruka vectigal pachtovn´e, veˇrejn´a d´avka venditio prodej venditor prodejce venia aetatis odpuˇstˇen´ı vˇeku via silnice; sluˇzebnost vozov´e cesty (pozemkov´ a sluˇzebnost venkovsk´a) vicarius spr´avce diec´eza za domin´atu vindicatio ˇzaloba na v´ıc neˇz je n´arok vindicatio pignoris ˇzaloba z´astavn´ıho vˇeˇritele na vyd´an´ı z´astavy vindicatio servitutis ˇzaloba na uzn´an´ı sluˇzebnosti proti vlastn´ıkovi vindicta h˚ ulka, symbol moci vir manˇzel, muˇz vis n´asil´ı vis absoluta fyzick´e n´asil´ı vis ac metus n´asil´ı a strach (vyd´ır´an´ı, jeden z praetorsk´ ych delikt˚ u) vis compulsiva vyd´ır´an´ı vis maior vyˇsˇs´ı moc vis privata soukrom´e n´asil´ı vis publica veˇrejn´e n´asil´ı voluntas v˚ ule
183
