Ustavn ı pr avo a st atovˇ eda Studenti PF UK Vypracovan e ot azky ke zkouˇ sce 2011

´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇ eda

Studenti PF UK Vypracovan´ e ot´ azky ke zkouˇ sce 2011

´ Tento text vznikl jako pˇr´ıprava na u ´stn´ı zkouˇsku z pˇredmˇetu Ustavn´ ı právo a státovˇeda, vyuˇcovaného na pr´ avnické fakultˇe UK. Text vytvoˇrili sami studenti druhého roˇcn´ıku, nemus´ı tedy b´ yt i pˇres veˇskeré korektury zcela spr´ avn´ y a autoˇri nepˇreb´ıraj´ı ˇz´ adnou odpovˇednost za v´ ysledek zkouˇsky. Texty byly vytvoˇreny na wiki student˚ u PF UK http://ius.tulacek.eu/. Soubor vygenerov´ an: 16.12.2011, 03:49

ii

Obsah 1 Skupina A 1.1 Pˇredmˇet a prameny u ´stavn´ıho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇredmˇet u ´stavn´ıho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny u ´stavn´ıho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ legalita a legitimita v politick´ 1.2 Kontinuita a diskontinuita v u ´stavn´ım právu CR, ych zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St´ atovˇedn´ y z´ aklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1938-1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 14/94 ”Dreithaler” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pl. US ´ 1.3 Ustavn´ ı poˇr´ adek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . M´ısto princip˚ uvu ´stavn´ım pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ - vznik, koncepce, forma, obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Ustava CR Historick´ y kontext vzniku u ´stav st´ at˚ u stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Proces vzniku Ustavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historick´ a podm´ınˇenost u ´stavn´ıho v´ yvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koncepce Ustavy CR ´ ˇ Forma Ustavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Funkce u ´stavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Obsah Ustavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 1.5 Vztah vnitrost´ atn´ıho a mezin´ arodn´ıho práva v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇr´ıstupy ke vztahu mezin´ arodn´ıho a vnitrostátn´ıho práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ V´ yvoj vztahu Ceskoslovenska k mezinárodn´ımu právu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah mezin´ arodn´ıho pr´ ava a vnitrostátn´ıho práva CR Definiˇcn´ı znaky mezin´ arodn´ıch smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prezident republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ do Evropské unie a konsekvence jej´ıho ˇclenstv´ı v u ˇ 1.6 Vstup CR ´stavn´ım systému CR . . . . . . . . . . ˇ ˇ v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Clenstv´ ı CR ˇ na EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrenos pravomoc´ı CR Povaha pr´ ava EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ a pr´ Vztah pr´ ava CR ava EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obˇcanstv´ı EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ a org´ Ustavn´ ı org´ any CR any EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ N´ alezy US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 1.7 Ceskoslovensk´ a a ˇcesk´ a st´ atn´ı idea – obsah a u ´stavnˇe právn´ı v´ yznam; aktuáln´ı v´ yznam u ´stavn´ıch ˇ tradic; st´ atn´ı symboly a jin´ a symbolika CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Ceskoslovensk´ a a ˇcesk´ a st´ atn´ı idea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktu´ aln´ı v´ yznam u ´stavn´ıch tradic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ St´ atn´ı symboly a jin´ a symbolika CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uˇz´ıv´ an´ı st´ atn´ıch symbol˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı z´ akonné a neofici´ aln´ı formy symbolizuj´ıc´ı CR ´ ˇ CR ˇ jako demokratick´ ˇ jako sekulárn´ı stát . . . . . . . . 1.8 Ustavn´ ı charakteristika CR; y právn´ı stát, CR ´ ˇ Ustavn´ ı vymezen´ı CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ jako demokratick´ CR y pr´ avn´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı sebeomezen´ı st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ jako sekul´ CR arn´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

iii

1 1 1 3 4 4 5 5 6 6 6 8 10 11 11 11 13 13 14 16 17 18 18 19 19 20 22 22 22 23 24 25 26 27 28 30 30 30 31 32 33 34 34 35 36 37

OBSAH

1.9

1.10

1.11

1.12

1.13

1.14

1.15

1.16

OBSAH

´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ´ Jednota a dˇelba moci v u ´stavn´ım v´ yvoji, uplatnˇen´ı principu dˇelby moci v konstrukci Ustavy St´ atovˇedn´ y z´ aklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jednota a dˇelba moci v u ´stavn´ım v´ yvoji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Dˇelba moci v konstrukci Ustavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ právo na odpor . . . . . . . . . . . . . . Suverenita lidu a formy jej´ıho uskuteˇcn ˇován´ı v CR; St´ atovˇedn´ y z´ aklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historick´ a geneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı zakotven´ı suverenity lidu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Suverenita lidu × suverenita st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Formy uskuteˇcn ˇov´ an´ı suverenity lidu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo na odpor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Souvisej´ıc´ı instituty platného pr´ ava CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volebn´ı pr´ avo a volebn´ı systémy v CR Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volebn´ı pr´ avo a jeho principy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volebn´ı systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı v´ ychodiska voleb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodnˇepr´ avn´ı v´ ychodiska voleb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ a ustanoven´ı voleb do Parlamentu CR Volby do Poslanecké snˇemovny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do Sen´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do zastupitelstev obc´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do zastupitelstev kraj˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do Evropského parlamentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co se (moˇzn´ a) chyst´ a, aneb z Programového prohláˇsen´ı vlády (4.srpen 2010) . . . . . . . . ´ N´ alezy US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Soudn´ı pˇrezkum v ot´ azk´ ach voleb v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı ochrana ve vˇecech seznamu voliˇc˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı ochrana ve vˇecech registrace kandidátn´ıch listin a pˇrihláˇsek k registraci . . . . . . . Neplatnost voleb, neplatnost hlasov´ an´ı, neplatnost volby nˇekterého z kandidát˚ u . . . . . . . Ochrana ve vˇecech z´ aniku mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı ˇr´ızen´ı ve vˇecech volebn´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ Z´ akonod´ arn´ a moc v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historick´ y v´ yvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava z´ akonod´ arné moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ e republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Parlamentarismus v Cesk´ ˇ e republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravomoci Parlamentu Cesk´ ˇ e republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komory Parlamentu Cesk´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Org´ any a funkcion´ aˇri komor Parlamentu CR ˇ Organizace jedn´ an´ı komor Parlamentu CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Usn´ aˇsen´ı komor a hlasov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mand´ at poslance a sen´ atora – vznik, obsah, záruky, zánik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mand´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ aruky v´ ykonu mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ anik mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klouzav´ y mand´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pozn´ amky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Legislativn´ı proces v CR Pr´ avn´ı u ´prava z´ akonod´ arného procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . F´ aze legislativn´ıho procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvl´ aˇstn´ı procedury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yznam vl´ ady pˇri legislativn´ım procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ıho soudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Role Ustavn´ ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Relevantn´ı n´ alezy US ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Publikace z´ akon˚ u a jin´ ych pramen˚ u práva v CR iv

. . . ˇ CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 37 . 38 . 38 . 39 . 40 . 42 . 42 . 42 . 43 . 43 . 44 . 44 . 46 . 47 . 47 . 47 . 48 . 49 . 49 . 50 . 51 . 51 . 53 . 55 . 56 . 58 . 59 . 61 . 61 . 62 . 63 . 63 . 63 . 64 . 64 . 64 . 65 . 65 . 65 . 67 . 68 . 69 . 72 . 73 . 76 . 76 . 78 . 78 . 78 . 79 . 80 . 81 . 81 . 83 . 84 . 84 . 84 . 85 . 85 . 92 . 93 . 96 . 96 . 100

OBSAH

1.17

1.18 1.19

1.20

1.21

1.22

1.23

1.24

1.25

OBSAH

Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ychodiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sb´ırka z´ akon˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sb´ırka mezin´ arodn´ıch smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spoleˇcn´ a ustanoven´ı pro Sb. a Sb. m. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Publikace dalˇs´ıch pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Imunita u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u; v´ yznam slibu a délka funkˇcn´ıho obdob´ı u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u . . . Pojem u ´stavn´ı ˇcinitel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Imunita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yznam slibu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Délka funkˇcn´ıch obdob´ı u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktu´ aln´ı n´ avrhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı v u ´stavn´ım systému CR ´ Ustavn´ı ˇcinitelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ykonn´ a moc CR Prezident republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vl´ ada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ministerstva a jiné u ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiné u ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı org´ any st´ atu s celost´ atn´ı u ´zemn´ı p˚ usobnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Normotvorba jin´ ych spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St´ atn´ı zastupitelstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Prezident republiky CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historické postaven´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Hlava st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Vznik, trv´ an´ı a z´ anik funkce prezidenta republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3-4. Pravomoci prezidenta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. S´ıdlo a kancel´ aˇr prezidenta, ochrana, plat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktu´ alnˇe - pˇr´ım´ a volba prezidenta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravomoci prezidenta republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇci Parlamentu CR Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇci vládˇe a jin´ ym orgán˚ um v´ ykonné moci . . . . . . . . Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇci moci soudn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravomoci prezidenta republiky k jin´ ym u ´stavn´ım orgán˚ um . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı pravomoci prezidenta republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ Vl´ ada CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Postaven´ı vl´ ady v historii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı postaven´ı vl´ ady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Normotvorba vl´ ady CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Struktura ministerstev a jin´ ych u ´stˇredn´ıch správn´ıch orgán˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ u Soudn´ı moc v CR; ´stavn´ı principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky ˇ Pr´ avn´ı u ´prava v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecnˇe o soudn´ı moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı moc v ˇceské historii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı moc v CR ´ N´ alezy US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Ustavn´ ı soud v u ´stavn´ım systému CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ obecnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koncepce US ´ Ustavn´ ı soud v ˇceské historii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Charakteristika ˇcinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudce US ´ Org´ any US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ US x jiné u ´stavn´ı org´ any . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ P˚ usobnost Ustavn´ ıho soudu a ˇr´ızen´ı pˇred n´ım . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ au ´prava ˇr´ızen´ı pˇred US ´ Jednotliv´ a ˇr´ızen´ı pˇred US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . K´ arné ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souˇcasn´ a situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

v

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

100 100 101 102 103 103 105 105 105 108 109 110 110 110 117 118 118 118 118 119 122 122 123 123 125 125 127 129 129 129 130 130 131 132 134 135 135 136 137 137 138 144 144 145 145 145 145 149 150 154 154 154 155 155 157 158 159 160 161 162 163 170 171

OBSAH

OBSAH

ˇ ızen´ı o u ´ 1.26 R´ ´stavn´ıch st´ıˇznostech pˇred Ustavn´ ım soudem . . . . . . . . . ´ 1.27 Rozhodnut´ı Ustavn´ıho soudu a jejich v´ yznam v u ´stavn´ım právu . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozhodnut´ı US ´ Z´ avaznost rozhodnut´ı US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ v souvislosti s rozhodovac´ı ˇcinnost´ı US ´ Prameny u ´stavn´ıho pr´ ava v CR ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yznam judikatury US ˇ jmenov´ 1.28 Soustava soud˚ u CR, an´ı a odvoláván´ı soudc˚ u, soudcovské rady ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soustava soud˚ u CR Jmenov´ an´ı a odvol´ av´ an´ı soudc˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇr´ısed´ıc´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudcovské rady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ 1.29 Prostˇredky kontroly a dozoru v u ´stavn´ım systému CR . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı u ´ˇrad (NKU) Veˇrejn´ y ochr´ ance pr´ av (VOP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ rad pro ochranu osobn´ıch u ´ ´ . . . . . . . . . . . . . . . Uˇ ´daj˚ u (UOO U) ˇ a n´ ˇ Cesk´ arodn´ı banka (CNB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St´ atn´ı zastupitelstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ . . . 1.30 Uzemn´ ı ˇclenˇen´ı st´ atu a u ´stavn´ı z´ aklady u ´zemn´ı samosprávy v CR Z´ akonn´ au ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Uzemn´ ı ˇclenˇen´ı st´ atu X Samospr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pojmy (obecnˇe) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Charakteristika u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u . . . . . . . . . . . . . Samostatn´ a p˚ usobnost u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u . . . . . . . . . Org´ any u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . Normotvorba u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u . . . . . . . . . . . . . . Z´ asahy st´ atu do samospr´ avy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ -u ’ 1.31 Zajiˇst ov´ an´ı bezpeˇcnosti v CR ´stavn´ı a zákonná u ´prava . . . . . . . Pojet´ı a v´ yznam bezpeˇcnosti st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mimoˇra´dné stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Subjekty zabezpeˇcuj´ıc´ı bezpeˇcnost státu . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

171 172 174 175 176 176 177 177 179 180 180 181 181 182 185 187 188 190 191 191 191 192 194 195 196 197 197 198 199 199 200 201

2 Skupina B 2.32 St´ atn´ı obˇcanstv´ı – vznik, pr´ avn´ı u ´prava, zánik. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Pr´ avn´ı u ´prava st´ atn´ıho obˇcanstv´ı v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik a z´ anik st´ atn´ıho obˇcanstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Principy pr´ avn´ı u ´pravy st´ atn´ıho obˇcanstv´ı v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodn´ı smlouvy vztahuj´ıc´ı se k u ´pravˇe státn´ıho obˇcanstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ obsah, vztah 2.33 Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – vznik, ideové zdroje, postaven´ı v u ´stavn´ım ˇrádu CR, k mezin´ arodn´ım smlouv´ am . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik Listiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ideové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Struktura listiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah Listiny a mezin´ arodn´ıch smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.34 Subjekty pr´ av a svobod v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Subjekt pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dˇelen´ı subjekt˚ u v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jednotlivé subjekty v Listinˇe a pr´ ava jim urˇcená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.35 Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – pojem, prameny, funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo X svoboda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Negativn´ı X pozitivn´ı status pr´ av . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II. LZPS, odd´ıl prvn´ı: Z´ akladn´ı lidská práva a svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ideové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.36 Obecn´ a ustanoven´ı listiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ a ustanoven´ı dle uspoˇr´ ad´ an´ı v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ u 2.37 Formy a zp˚ usoby omezen´ı z´ akladn´ıch práv a svobod v CR; ´prava povinnost´ı v Listinˇe . . . . . . . . ˇ Povinnosti a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Povinnosti a omezen´ı v Listinˇe z´ akladn´ıch práv a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

205 205 206 206 208 209

vi

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

209 210 211 211 212 213 214 214 214 215 220 220 220 220 220 222 223 223 224 229 229 230

OBSAH

OBSAH

´ 2.38 Princip rovnosti a z´ akaz diskriminace, uplatnˇen´ı v rozhodován´ı Ustavn´ ıho soudu . . . . Princip rovnosti a z´ akaz diskriminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Rozhodov´ an´ı US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.39 Svoboda jednotlivce a jej´ı u ´stavn´ı z´ aruky v CR Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – obecnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, Hlava II. Lidská práva a základn´ı svobody . . . . . . Dalˇs´ı pr´ ava v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nˇekter´ a tato pr´ ava jsou d´ ale upravena v zákonech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 2.40 Vlastnické pr´ avo a jeho u ´stavn´ı z´ aruky v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı v´ yvoj vlastnického pr´ ava u nás . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ustavn´ ıu ´prava v CR Mezin´ arodn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US Pozn´ amka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.41 Politick´ a pr´ ava v Listinˇe – subjekty, obsah, omezen´ı, soutˇeˇz politick´ ych sil, záruky . . . Obecn´ a systematika u ´pravy v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ a charakteristika politick´ ych práv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie a mezin´ arodnˇepr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Omezen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konkretizace politick´ ych pr´ av v bˇeˇzném zákonodárstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soutˇeˇz politick´ ych sil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 2.42 Svoboda projevu a pr´ avo na informace v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svoboda projevu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo na informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodnˇepr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US 2.43 Petiˇcn´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Ustavn´ı v´ yvoj petiˇcn´ıho pr´ ava v Cech´ ach od roku 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Z´ akonn´ au ´prava v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Petiˇcn´ı pr´ avo v jednac´ıch ˇr´ adech komor Parlamentu CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petiˇcn´ı pr´ avo v Evropské unii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petiˇcn´ı pr´ avo a ochrana osobn´ıch u ´daj˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ k problematice petiˇcn´ıho práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US Zvl´ aˇstn´ı pˇr´ıpady uˇzit´ı a u ´prava petiˇcn´ıho práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.44 Shromaˇzd’ovac´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ a charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ asahy do v´ ykonu pr´ ava shromaˇzd’ovac´ıho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poruˇsen´ı pˇredpis˚ u o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Judikatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Umluva o ochranˇe lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Evropsk´ y soud pro lidsk´ a pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.45 Sdruˇzovac´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sdruˇzovac´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odborové organizace ˇcl. 27 LZPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sdruˇzov´ an´ı v c´ırkv´ıch a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnostech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovn´ an´ı sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stranách a v obˇcansk´ ych sdruˇzen´ıch . . . . . . . . . . ˇ 2.46 Politické strany v pr´ avn´ım ˇr´ adu CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı v´ ychodiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina z´ akladn´ıch pr´ ava a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ akon o sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stranách a v politick´ ych hnut´ıch (zák. ˇc. 424/1991 Sb.) Vztah st´ atu k politick´ ym stran´ am . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah obˇcana a politické strany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ anik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vii

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

231 231 232 234 234 235 235 236 236 236 237 237 239 239 239 239 240 240 240 241 241 241 242 242 242 242 243 243 244 244 245 245 246 246 247 248 249 249 250 250 250 251 251 252 253 254 254 254 254 255 256 257 257 258 258 258 258 258 258 259 259 259 259 259

OBSAH

2.47

2.48

2.49

2.50

2.51

OBSAH

Hospodaˇren´ı stran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ a rozhodnut´ı NSS . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . Ustavn´ ı ochrana menˇsin v CR Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ukotven´ı v u ´stavn´ım poˇr´ adku . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin . . . . . . . . . Ustanoven´ı Listiny - ˇcl. 24 a 25 . . . . . . . . . . . . . . . . Principy soci´ aln´ıho st´ atu v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . Soci´ aln´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hospod´ aˇrsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava (IV. Hlava Listiny) . Princip solidarity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soci´ aln´ı funkce vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina ˇcl. 26 - 35 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ (Pl. US ´ 1/08, Pl.US ´ 2/08) Charakter soci´ aln´ıch pr´ av dle US ´ Ochrana ˇzivotn´ıho prostˇred´ı v Ustavˇe a v Listinˇe . . . . . . ´ ˇ Ustava CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . Ochrana ˇzivotn´ıho prostˇred´ı v z´ akonech CR Principy ochrany ˇzivotn´ıho prostˇred´ı . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo na spravedliv´ y proces v Listinˇe . . . . . . . . . . . . Pr´ avo na spravedliv´ y proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Pr´ avo na spravedliv´ y proces v judikatuˇre US . . . . . . . . Prostˇredky ochrany z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . Pr´ avo na spravedliv´ y proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı soudnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodn´ı soudnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spr´ avn´ı soudnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Veˇrejn´ y ochr´ ance pr´ av (ombudsman) . . . . . . . . . . . . .

viii

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

260 260 262 262 262 262 264 264 264 265 265 266 266 267 268 268 268 269 269 270 270 270 270 273 273 274 274 275 275 275

Kapitola 2

Skupina B 2.32.

St´ atn´ı obˇ canstv´ı – vznik, pr´ avn´ı u ´ prava, z´ anik.

• St´ atn´ı obˇcané jsou jedn´ım z hlavn´ıch znak˚ u modern´ıho státu. ˇ ımˇe status civitatis, v ˇcesk´ • Ve starovˇekém R´ ych dˇejinách inkolát, vznik souˇcasného pojmu ze 3. stavu (mˇeˇst’anstva) bˇehem VFR. • St´ atn´ı obˇcanstv´ı v modern´ım slova smyslu, obdobnˇe jako konstitucionalismus, politické strany ˇci pr´ ava a svobody jednotlivce, se zformovalo v dobˇe burˇzoazn´ıch revoluc´ı, kdy se formuje i to, co oznaˇcujeme jako modern´ı st´ at. • Za dob nevolnictv´ı nebyl umoˇznˇen svobodn´ y pohyb osob, a proto se tehdy uplatˇ novala zásada ius soli. ´ • Aˇz Ustava Francie z r. 1791 a pozdˇeji Code Napoleon obnovuj´ı zásadu ius sanguinis, kdyˇz zavád´ı pojem obˇcanstv´ı m´ısto poddanstv´ı (term´ın poddanstv´ı nebyl vhodn´ y pro vyjádˇren´ı rovnosti pˇred zákonem, coˇz byl jeden ze z´ aklad˚ u vytv´ aˇrej´ıc´ı se obˇcanské spoleˇcnosti a osv´ıcensk´ ych myˇslenek). • St´ atn´ı obˇcanstv´ı m´ a rozmˇer nejen vnitrostátn´ı, ale i mezinárodn´ı. Z hlediska právn´ıho zakotven´ı lze ˇr´ıci, ˇze patˇr´ı do pr´ ava veˇ rejn´ eho, a v jeho r´ amci zejména do práva: – – – – – –

´ Ustavn´ ıho - z´ aklady vztahu jedince a státu, vztahy navenek Trestn´ıho - st´ıh´ an´ı za poruˇsen´ı vˇernosti státu, vlastizrada, váleˇcná zrada atd. Spr´ avn´ıho - evidence obyvatel, st´ atoobˇcanské ˇr´ızen´ı, doklady Finanˇcn´ıho - poplatky pˇri nab´ yv´ an´ı, pozb´ yván´ı a osvˇedˇcován´ı SO Mezin´ arodn´ıho veˇrejného - smlouvy s jin´ ymi státy o dvoj´ım obˇcanstv´ı, právo na diplomatickou ochranu Mezin´ arodn´ıho soukromého - SO funguje jako hraniˇcn´ı ukazatel

• Dle pr´ avn´ıho vztahu fyzické osoby ke st´ atu rozliˇsujeme tˇri typy fyzick´ ych osob ve státˇe 1. St´ atn´ı obˇ can - m´ a specifick´ y st´ atoobˇcansk´ y pomˇer ke státu 2. Cizinec - m´ a tent´ yˇz pomˇer jako státn´ı obˇcan, avˇsak k jinému státu, plat´ı pro nˇej cizineck´ y reˇzim, ˇr´ıd´ı se cizineck´ ym pr´ avem 3. Bezdomovec - je bez st´ atoobˇcanského pomˇeru k jakémukoli státu (apatridé) Problém bipolitismu a apatrismu a) Bipolit´ e - osoby s dvoj´ım st´ atn´ım obˇcanstv´ım

376

• D´ıtˇe z´ısk´ a dvoj´ı st´ atn´ı obˇcanstv´ı napˇr. proto, ˇze se narodilo rodiˇc˚ um, kteˇr´ı jsou státn´ımi obˇcany st´ atu, jehoˇz pr´ avn´ı normy upravuj´ıc´ı obˇcanstv´ı vycházej´ı z principu ius sanguinis, ale narod´ı se na u ´zem´ı jiného st´ atu, kter´ y svoj´ı pr´ avn´ı u ´pravu stav´ı na principu ius soli - narozené d´ıtˇe tak z´ıskává státn´ı obˇcanstv´ı st´ atu, jehoˇz obˇcany jsou rodiˇce, a z´ aroveˇ n obˇcanstv´ı státu, na jehoˇz u ´zem´ı se narodilo • Za dvoj´ı obˇcanstv´ı v mezin´ arodn´ım v´ yznamu nelze povaˇzovat dvoj´ı obˇcanstv´ı ve federac´ıch, kdy obˇcan je zpravidla obˇcanem federace i jej´ıho ˇclenského státu. • Nov´ y rozmˇer dvoj´ımu obˇcanstv´ı dal vznik vˇsech nadstátn´ıch u ´tvar˚ u, napˇr. EU, jej´ıˇz státn´ı obˇcanstv´ı vzniklo podle Maastrichtské smlouvy roku 1992, která byla doplnˇena smlouvou z Amsterodamu v roce 1997 b) Apatrid´ e - osoby bez st´ atn´ıho obˇcanstv´ı (bezdomovci) • Apatridy se napˇr´ıklad st´ avaj´ı dˇeti apatrid˚ u narozené na u ´zem´ı státu, kter´ y svoj´ı právn´ı u ´pravu st´ atn´ıho obˇcanstv´ı stav´ı v´ yluˇcnˇe na principu ius sanguinis a dˇeti tak nez´ıskaj´ı obˇcanstv´ı podle práva ˇzádného st´ atu • Nad apatridy nen´ı vykon´ av´ ana diplomatická ochrana, mohou b´ yt vyhoˇstˇeni, nebo jim nemus´ı b´ yt povolen vstup na u ´zem´ı st´ atu • Oba tyto jevy se povaˇzuj´ı za neˇz´ adouc´ı

205

´ Í OBCANSTV ˇ Í – VZNIK, PRAVN ´ Í UPRAVA, ´ ´ 2.32. STATN ZANIK.

KAPITOLA 2. SKUPINA B

ˇ Pr´ avn´ı u ´ prava st´ atn´ıho obˇ canstv´ı v CR 377

´ ˇ (Preambule + Hlava I., ˇ • Ustava CR cl. 12): 1. Nab´ yv´ an´ı a pozb´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı stanov´ı zákon.“ 2. ”Nikdo nem˚ uˇze b´ yt proti své v˚ uli zbaven státn´ıho obˇcanstv´ı.“ ” ´ ˇ ı z´ akon ˇ c. 4/1993 Sb., o opatˇ ren´ıch souvisej´ıc´ıch se z´ anikem CSFR (ˇcl. 1, odstavec 2) • Ustavn´ ˇ ˇ ˇ vzniklo dne u ´zem´ı a obˇcanstv´ı CSFR nutno interpretovat jako u ´zem´ı a obˇcanstv´ı CR (státn´ı obˇcanstv´ı CR ˇ ˇ 1. ledna 1969 ustaven´ım Ceskoslovenské federace; zánikem Ceské a Slovenské Federativn´ı Republiky zaniklo i ˇceskoslovenské st´ atn´ı obˇcanstv´ı) • Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (Hlava VI., ˇ cl. 42): ˇ e a Slovenské Federativn´ı re1. Pokud Listina pouˇz´ıv´ a pojmu obˇcan“, rozum´ı se t´ım státn´ı obˇcan Cesk´ ” ” publiky.“ ˇ 2. Cizinci poˇz´ıvaj´ı na u ´zem´ı CSFR lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod zaruˇcen´ ych LZPS, pokud nejsou ” rizn´ pˇ ana v´ yslovnˇe obˇcan˚ um.“ 3. Pokud dosavadn´ı pr´ avn´ı pˇredpisy pouˇz´ıvaj´ı pojmu obˇcan“, rozum´ı se t´ım kaˇzd´ y ˇclovˇek, jde-li o z´ akladn´ı ” ava a svobody, které LZPS pˇrizn´ ” státn´ı obˇcanstv´ı.“ pr´ avá bez ohledu na ´ ˇ • N´ alez US c. 207/1994 ˇ ˇ • Z´ akon o nab´ yv´ an´ı a pozb´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR c. 40/1993 Sb. (zákon, kter´ y provád´ı ˇcl´ anek ´ ˇ 12 Ustavy) (vych´ az´ı z nˇekolika princip˚ u, zejména: primárn´ı zp˚ usob nabyt´ı obˇcanstv´ı CR je narozen´ım dle ius sanguinis; pˇri posuzov´ an´ı zda je FO st´ atn´ım obˇcanem se postupuje dle pˇredpis˚ u platn´ ych v dobˇe, kdy mˇelo doj´ıt k nabyt´ı nebo pozbyt´ı obˇcanstv´ı této osoby; jako zásadu sleduje zákonná u ´prava existenci pouze jednoho st´ atn´ıho obˇcanstv´ı FO) • Z´ akonem o st´ atn´ım obˇ canstv´ı nˇ ekter´ ych b´ yval´ ych ˇ ceskoslovensk´ ych st´ atn´ıch obˇ can˚ u 193/1999 Sb. – Navazuje na z´ akon ˇc. 88/1990 Sb., podle nˇehoˇz osoby, které v letech 1949-1990 pozbyly státn´ı obˇcanstv´ı ˇ ˇ CSR nebo CSSR propuˇstˇen´ım ze státn´ıho svazku nebo odnˇet´ım obˇcanstv´ı mohly do konce roku 1993 ˇ poˇz´ adat o navr´ acen´ı obˇcanstv´ı CSFR. – Podle tohoto z´ akona (193/1999 Sb.) osoby, které pˇriˇsly o státn´ı obˇcanstv´ı v souvislosti s propuˇstˇen´ım ˇ ze st´ atn´ıho svazku nebo d´ıky nabyt´ı nového státn´ıho obˇcanstv´ı(jiného státu s n´ımˇz mˇela nebo m´ a CR uzavˇrenou smlouvu upravuj´ıc´ı ot´ azku zamezen´ı vzniku dvoj´ıho státn´ıho obˇcanstv´ı), mohly do 5 let od ˇ na základˇe prohláˇsen´ı o státn´ım obˇcanstv´ı CR. ˇ (Navr´ u ´ˇcinnosti z´ akona nab´ yt st´ atn´ı obˇcanstv´ı CR acen´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı = repatriace) – Novela z´ akona 193/1999 - ˇc. 46/2006 - retroaktivnˇe umoˇznila ˇcinit opˇetovné prohláˇsen´ı bez ˇcasového omezen´ı do budoucna. ´ ˇ tak Listina, oba dokumenty pracuj´ı s pojmem obˇcanstv´ı jako s pojmem hotov´ Jak Ustava CR, ym. Definici pojmu ´ vˇsak provedl aˇz Ustavn´ ı soud v od˚ uvodnˇen´ı svého nálezu z 13. záˇr´ı 1994 a charakterizoval jej jako: ˇ casovˇ e relativnˇ e trval´ y, m´ıstnˇ e neomezen´ y pr´ avn´ı svazek (nebo vztah ˇ ci status) fyzick´ e osoby a dan´ eho st´ atu. T´ım je ˇreˇceno zejména, ˇze st´ atn´ı obˇcanstv´ı je regulováno právn´ım ˇrádem jednotlivého státu – vzniká, trvá i zanik´ a na z´ akladˇe pr´ ava. ˇ adn´ • Z´ y st´ at nem˚ uˇze existovat, aniˇz by mˇel své obˇcany. • Tento pr´ avn´ı svazek mezi obˇcanem a státem je zpravidla proti v˚ uli fyzické osoby nezruˇ siteln´ y a na jeho z´ akladˇe vznikaj´ı jeho subjekt˚ um vz´ ajemn´ a pr´ ava a povinnosti (závazky), které tak urˇcuj´ı obsah st´ atn´ıho obˇ canstv´ı. • Tyto vz´ ajemné vztahy jsou zejména pr´ avo fyzick´ e osoby na ochranu ze strany státu a povinnosti obˇ cana jako vˇernost st´ atu, z´ avazek k jeho obranˇe, v´ ykon urˇcit´ ych funkc´ı a dodrˇzován´ı právn´ıch pˇredpis˚ u státu i mimo jeho u ´zem´ı. • Pojem b´ yv´ a nˇekdy ztotoˇzn ˇov´ an s pojmem státn´ı pˇr´ısluˇsnost, ale ten je obsahovˇe ˇsirˇs´ı, nebot’ do sebe zahrnuje i pr´ avnické osoby pˇr´ısluˇsné k danému st´ atu.

Vznik a z´ anik st´ atn´ıho obˇ canstv´ı Obecn´ e zp˚ usoby vzniku a z´ aniku st´ atn´ıho obˇ canstv´ı 378

• Vznik

206



1. Narozen´ım – Pr´ avn´ı kultura kontinent´ aln´ı Evropy preferuje zásadu ius sanguinis (právo krve), tedy vznik st´ atn´ıho obˇcanstv´ı podle pokrevn´ı pˇr´ıbuznosti - podle státn´ıho obˇcanstv´ı rodiˇc˚ u – Pr´ avn´ı kultura angloamerick´ a preferuje zásadu ius soli (právo m´ısta), tedy vznik státn´ıho obˇcanstv´ı podle m´ısta narozen´ı 2. Naturalizac´ı (patˇr´ı sem sˇ natek, osvojen´ı, urˇcen´ı otcovstv´ı, legitimace, udˇelen´ı státn´ıho obˇcanstv´ı, pˇrijet´ı do st´ atn´ı sluˇzby, nalezen´ı apod.)x v ˇceském u ´stavn´ım pr´ avu je pojet´ı naturalizace z´ uˇzeno jen na nabyt´ı st. obˇcanstv´ı udˇelen´ım, viz n´ıˇze 3. Opc´ı - t´ım se rozum´ı pr´ avo volby mezi dvˇemi ˇci v´ıce státn´ımi obˇcanstv´ımi; nejˇcastˇeji se pouˇz´ıvá pˇri zmˇenˇe suveréna st´ atn´ıho u ´zem´ı; v pˇr´ıpadˇe okupace ˇci anexe ciz´ıho státu, je nutno povaˇzovat nové vynucené st´ atn´ı obˇcanstv´ı okupuj´ıc´ıho st´ atu za neplatné • Z´ anik 1. Pozbyt´ım (expatriace) - napˇr. nabyt´ım ciz´ıho státn´ıho obˇcanstv´ı na vlastn´ı ˇzádost, sˇ natkem, propuˇstˇen´ım ze st´ atn´ıho svazku, prohl´ aˇsen´ım nabyt´ı státn´ıho obˇcanstv´ı za neplatné apod. ˇ 15 Vˇ • Cl. seobecn´ e deklarace lidsk´ ych pr´ av pˇrijat´ y Valn´ ym shromáˇzdˇen´ım OSN 10.12.1948 stanovuje, ˇze nikdo nem˚ uˇ ze b´ yt proti sv´ e v˚ uli zbaven st´ atn´ıho obˇ canstv´ı - je v´ yznamnou garanc´ı státoobˇcanského statusu. ˇ Vznik st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR ˇ Upraveno v Z´ akonˇ e o nab´ yv´ an´ı a pozb´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı Cesk´ e republiky 40/1993 Sb. ve znˇen´ı 379 pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u ˇ a zároveˇ ˇ • Fyzické osoby, které ke dni 31.12.1992 byly státn´ımi obˇcany CR n státn´ımi obˇcany CSFR, jsou od 1. ˇ ledna 1993 st´ atn´ımi obˇcany Ceské republiky. • D´ıky novele tohoto z´ akona ˇc. 194/1999 byl umoˇznˇen institut dvoj´ıho st´ atn´ıho obˇ canstv´ı (ale pouze ve ˇ ˇ vztahu k SR) - st´ atn´ı obˇcané CR, kteˇr´ı mˇeli k 31.12.1992 státn´ı obˇcanstv´ı CSFR a nabyli v pr˚ ubˇehu roku 1993 st´ atn´ı obˇcanstv´ı SR, nepozbydou naˇseho státn´ıho obˇcanstv´ı. ˇ narozen´ım (na jin´ • prim´ arnˇe se nab´ yv´ a st. obˇcanstv´ı CR y zp˚ usob nabyt´ı st. obˇcanstv´ı nen´ı právn´ı n´ arok) ˇ d´ıtˇe nab´ ˇ (ius sanguinis) 1. Narozen´ım (filiace) - v CR yv´ a obˇcanstv´ı, je-li alespoˇ n jeden z rodiˇc˚ u obˇcanem CR nebo jsou-li rodiˇce osoby bez st´ atn´ıho obˇcanstv´ı (apatridé, apolité - bezdomovci), alespoˇ n jeden z nich m´ a ˇ e republiky a d´ıtˇe se na jej´ım u trval´ y pobyt na u ´zem´ı Cesk´ ´zem´ı narod´ı (ius soli) ˇ 2. Osvojen´ım - d´ıtˇe nab´ yv´ a st´ atn´ıho obˇcanstv´ı, pokud alespoˇ n jeden jeho osvojitel je státn´ım obˇcanem CR 3. Urˇ cen´ım otcovstv´ı - d´ıtˇe narozené mimo manˇzelstv´ı, jehoˇz matka je ciz´ı státn´ı obˇcankou nebo bezdomovkyn´ı ˇ nab´ ˇ dnem prohláˇsen´ı rodiˇc˚ a otec st´ atn´ım obˇcanem CR yv´ a st´ atn´ı obˇcanstv´ı CR u o urˇcen´ı otcovstv´ı nebo dnem pr´ avn´ı moci rozsudku o urˇcen´ı otcovstv´ı ˇ - fyzick´ 4. Nalezen´ım na u ´ zem´ı CR a osoba se stává ex lege státn´ım obˇcanem, neprokáˇze-li se, ˇze nabyla narozen´ım st´ atn´ı obˇcanstv´ı jiného st´ atu; d˚ ukazn´ı bˇremeno prokázat obˇcanstv´ı jiného státu spoˇc´ıvá na pˇr´ısluˇsn´ ych ˇ org´ anech CR 5. Prohl´ aˇ sen´ım ˇ ale nemˇela ani státn´ı obˇcanstv´ı • Fyzick´ a osoba, kter´ a byla k 31. prosinci 1992 státn´ım obˇcanem CSFR, ˇ ani st´ ˇ e republiky prohláˇsen´ım CR atn´ı obˇcanstv´ı SR, si m˚ uˇze zvolit státn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ • Prohl´ aˇsen´ı m˚ uˇze samostatnˇe uˇcinit fyzická osoba, která nabyla zletilosti (posunut´ı vˇekové hranice pro d´ıtˇe z p˚ uvodn´ıch 15 let na 18 let = bˇehem u ´ˇcinnosti zákona 40/1993 doˇslo k nˇekolika zpˇresnˇen´ım textu z´ akona) • Rodiˇce, popˇr. jeden z nich, mohou do prohláˇsen´ı zahrnout i d´ıtˇe, popˇr. uˇcinit pro d´ıtˇe samostatné prohl´ aˇsen´ı ˇ e a Slovenské federativn´ı • Potomci fyzické osoby, kter´ a byla k 31. prosinci 1992 státn´ım obˇcanem Cesk´ ˇ e republiky ani státn´ı obˇcanstv´ı Slovenské republiky, v republiky, ale nemˇela ani st´ atn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ ˇ e republiky prohláˇsen´ım pouze za linii pˇr´ımé, kteˇr´ı nabyli zletilosti, si mohou zvolit státn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ pˇredpokladu, ˇze nemaj´ı jiné st´ atn´ı obˇcanstv´ı. ˇ lze na ˇzádost udˇelit osobˇe, která splˇ 6. Udˇ elen´ım (naturalizace) - st´ atn´ı obˇcanstv´ı CR nuje tyto podm´ınky: ˇ ke dni pod´ • M´ a na u ´zem´ı CR an´ı ˇz´ adosti po dobu nejménˇe pˇeti let povolen trval´ y pobyt a po tuto dobu se zde pˇrev´ aˇznˇe zdrˇzuje ˇ e republiky pozbyde dosavadn´ı státn´ı obˇcanstv´ı, nebo • Prok´ aˇze, ˇze nabyt´ım st´ atn´ıho obˇcanstv´ı Cesk´ prok´ aˇze, ˇze pozbyla dosavadn´ı st´ atn´ı obˇcanstv´ı, nejde-li o bezdomovce (osoba bez státn´ıho obˇcanstv´ı) nebo azylanta 207



• Nebyla v posledn´ıch 5 letech trest´ ana za u ´myslnˇe spáchan´ y trestn´ y ˇcin (prokazuje se v´ ypisem z rejstˇr´ıku ˇ trest˚ u v CR) • Prok´ aˇze znalost u ´ˇredn´ıho jazyka (ˇceského) • Pln´ı povinnosti vypl´ yvaj´ıc´ı ze zvl´ aˇstn´ıch pˇredpis˚ u upravuj´ıc´ıch veˇrejné zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı, soci´ aln´ı zabezpeˇcen´ı, d˚ uchodové pojiˇstˇen´ı, danˇe, odvody a poplatky ˇ (rozhodne do 90ti dn˚ • St´ atn´ı obˇcanstv´ı udˇeluje Ministerstvo vnitra CR u ve spr´ avn´ım ˇ r´ızen´ı, nemus´ı udˇelit - prostor pro uv´ aˇzen´ı) ˇ adost se pod´ • Z´ av´ auu ´ˇradu pˇr´ısluˇsného podle m´ısta trvalého pobytu ˇzadatele ˇ je tˇreba pˇripojit zákonem vyˇzadované doklady a pˇr´ılohy • K ˇz´ adosti o udˇelen´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı CR ˇ lze • Manˇzelé mohou podat spoleˇcnou ˇza´dost; rodiˇce mohou do ˇzádosti zahrnout i d´ıtˇe; státn´ı obˇcanstv´ı CR na ˇz´ adost z´ akonného z´ astupce udˇelit i d´ıtˇeti samostatnˇe; ze zákona vˇsak jednoznaˇcnˇe nevypl´ yv´ a, zda-li d´ıtˇe mus´ı splˇ novat vˇsechny podm´ınky pro udˇelen´ı – z logiky vˇeci vˇsak vypl´ yvá, ˇze ne (znalost jazyka u malého d´ıtˇetˇe, trestn´ı bez´ uhonnost) ˇ • MV ˇzadateli vyd´ a Listinu o udˇ elen´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR, je pˇritom povinno posoudit ˇz´ adost i z ˇ a zpravodajsk´ ˇ hlediska bezpeˇcnosti st´ atu; m˚ uˇze si pˇri tom vyˇzádat stanoviska Policie CR ych sluˇzeb CR • Prominut´ı splnˇ en´ı z´ akonem stanoven´ ych podm´ınek pro udˇ elen´ı ˇ cesk´ eho st´ atn´ıho obˇ canstv´ı: Ministerstvo vnitra m˚ uˇze (nikoli mus´ı) ˇzadateli prominout splnˇen´ı podm´ınek pro udˇelen´ı ˇceského st´ atn´ıho obˇcanstv´ı z d˚ uvod˚ u stanoven´ ych v zákonˇe; z jin´ ych, neˇz ze zákonem stanoven´ ych d˚ uvod˚ u, které mus´ı b´ yt ˇzadatelem doloˇzeny, nelze splnˇen´ı uveden´ ych podm´ınek prominout; prominut´ı splnˇ en´ı podm´ınky trestn´ı bez´ uhonnosti nen´ı moˇ zn´ e ˇ nab´ • Fyzick´ a osoba, které bylo udˇeleno státn´ı obˇcanstv´ı CR, yvá tohoto obˇcanstv´ı dnem sloˇzen´ı st´ atoobˇ cansk´ eho slibu; d´ıtˇe zahrnuté do spoleˇcné ˇz´ adosti, nab´ yvá obˇcanstv´ı dnem, kdy jej nab´ yvá aspoˇ n jeden z rodiˇc˚ u; ˇ e republiky tomuto d´ıtˇeti udˇeleno samostatnˇe, nab´ bylo-li st´ atn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ yvá je dnem pˇrevzet´ı ˇ Listiny o udˇelen´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı CR Doklady o st´ atn´ım obˇcanstv´ı • • • •

380

Obˇcansk´ y pr˚ ukaz Cestovn´ı doklad ˇ Osvˇedˇcen´ı, popˇr´ıpadˇe potvrzen´ı o st´ atn´ım obˇcanstv´ı CR ˇ uveden Vysvˇedˇcen´ım o pr´ avn´ı zp˚ usobilosti k uzavˇren´ı manˇzelstv´ı, je-li v nˇem u ´daj o státn´ım obˇcanstv´ı CR

ˇ Z´ anik st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR 381

1. Prohl´ aˇ sen´ım ˇ kter´ • St´ atn´ı obˇcan CR, y se zdrˇzuje v cizinˇe a souˇ casnˇ e je státn´ım obˇcanem ciz´ıho státu, m˚ uˇze nejdˇr´ıve ˇ dnem, kdy dos´ ahne zletilosti prohl´ asit pˇred zastupitelsk´ ym u ´ˇradem, ˇze se vzdává státn´ıho obˇcanstv´ı CR ˇ • Zadatel v prohl´ aˇsen´ı mus´ı uvést z´ akonem poˇzadované skuteˇcnosti a pˇripojit zákonem poˇzadované doklady ˇ a • Rodiˇce, popˇr´ıpadˇe jeden z nich mohou do prohláˇsen´ı zahrnout i d´ıtˇe, které je státn´ım obˇcanem CR souˇcasnˇe je st´ atn´ım obˇcanem ciz´ıho státu ˇ e republiky vydá fyzické osobˇe doklad o pozbyt´ı st´ ˇ • Zastupitelsk´ yu ´ˇrad Cesk´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR 2. Nabyt´ım ciz´ıho st´ atn´ıho obˇ canstv´ı ˇ e republiky pozb´ ˇ e republiky okamˇzikem, kdy na vlastn´ı • St´ atn´ı obˇcan Cesk´ yvá státn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ ˇ z´ adost nabyl ciz´ı st´ atn´ı obˇcanstv´ı s v´ yjimkou, kdy ciz´ı státn´ı obˇcanstv´ı nabyl v souvislosti s uzavˇren´ım manˇzelstv´ı nebo narozen´ım ˇ okamˇzikem nabyt´ı ciz´ıho státn´ıho obˇcanstv´ı na vlastn´ı ˇzádost nelze • Pozbyt´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı CR ztotoˇzn ˇovat se zbaven´ım st´ atn´ıho obˇ canstv´ı, pˇripuˇstˇen´ ym zákony ˇceskoslovenského státu v letech ˇ 1949 – 1990; nelze jej ani ztotoˇzn ˇovat s volbou obˇcanstv´ı SR ve zvláˇstn´ım reˇzimu po zániku CSFR ˇ • Evidenci osob, které nabyly nebo pozbyly státn´ı obˇcanstv´ı CR, vede pˇr´ısluˇsn´ y u ´ˇrad dle trvalého bydliˇstˇe. ´ ˇ vede Ministerstvo vnitra CR. ˇ Ustˇredn´ı evidenci FO, které nabyly nebo pozbyly státn´ı obˇcanstv´ı CR,

ˇ Principy pr´ avn´ı u ´ pravy st´ atn´ıho obˇ canstv´ı v CR 382

1. Princip individu´ aln´ıho nab´ yv´ an´ı a pozb´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı • Je v˚ udˇc´ım principem z´ akona ˇc. 40/1993 Sb., podle nˇehoˇz se státn´ı obˇcanstv´ı nab´ yvá a pozb´ yv´ a individu´ alnˇe konkrétn´ımi fyzick´ ymi osobami, nikoliv skupinami osob 208

´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD – VZNIK, IDEOVE ´ ZDROJE, POSTAVENÍ V USTAVN ´ ÍM 2.33. LISTINA ZAKLADN ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ RADU CR, OBSAH, VZTAH K MEZINARODNIM SMLOUVAM KAPITOLA 2. SKUPINA B • Kaˇzd´ a fyzick´ a osoba tak st´ atn´ı obˇcanstv´ı nab´ yvá popˇr. pozb´ yvá sama za sebe • Z´ aroveˇ n vˇsak doch´ az´ı k jisté kolizi tohoto principu s principem jednotného státn´ıho obˇcanstv´ı rodiny, ˇ a to konkrétnˇe v ustanoven´ı § 9, podle kterého je moˇzné do ˇzádosti o udˇelen´ı státn´ıho obˇcanstv´ı CR zahrnout i d´ıtˇe 2. Princip rovnosti obˇ can˚ u bez ohledu na zp˚ usob a ˇ cas nabyt´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı • Naˇse z´ akonod´ arstv´ı nerozliˇsuje obˇcany z hlediska zp˚ usobu, kter´ ym nabyli naˇse státn´ı obˇcanstv´ı a doby, kdy se tak stalo • Je vyj´ adˇren´ım obecného z´ akazu diskriminace v souvislosti s pohlav´ım, rasou, barvou pleti, jazykem, v´ırou a n´ aboˇzenstv´ım, politick´ ym ˇci jin´ ym sm´ yˇslen´ım, národnostn´ım nebo sociáln´ım p˚ uvodem, pˇr´ısluˇsnost´ı k n´ arodnostn´ı nebo etnické menˇsinˇe, majetkem, rodem nebo jin´ ym postaven´ım, jak je uvedeno v LZPS 3. Princip nepˇ r´ıpustnosti apatrismu • Naˇse st´ atoobˇcanské pˇredpisy br´ an´ı tomu, aby nˇekdo z˚ ustal bez státn´ıho obˇcanstv´ı • Viz nab´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı nalezen´ım (v´ yjimeˇcné uplatnˇen´ı principu ius soli) 4. Princip vylouˇ cen´ı bipolitismu • Naˇse pr´ avn´ı u ´prava br´ an´ı vzniku dvoj´ıho nebo v´ıcerého státn´ıho obˇcanstv´ı, nebot’ to pˇrináˇs´ı komplikace ve vztaz´ıch mezi st´ aty • V´ yznamnou v´ yjimku pˇredstavuje jiˇz zm´ınˇená moˇznost dvoj´ıho obˇcanstv´ı ve vztahu k SR 5. Princip jednotn´ eho st´ atn´ıho obˇ canstv´ı rodiny • Jde o snahu chr´ anit rodinn´ y ˇzivot, kter´ y by mohlo rozd´ılné státn´ı obˇcanstv´ı jednotliv´ ych rodinn´ ych pˇr´ısluˇsn´ık˚ u naruˇsit (napˇr. s ohledem na základn´ı právo obˇcana pob´ yvat na u ´zem´ı státu, které vˇsak nen´ı garantov´ ano osob´ am bez st´ atn´ıho obˇcanstv´ı tohoto státu) ˇ 6. Princip v´ yluˇ cnosti st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR ´ souvis´ı s principem vylouˇcen´ı bipolitismu, viz nález ˇc. 207/1994 Sb.: St´ atn´ı obˇcanstv´ı je jednoznaˇcnˇe • Uzce institutem vnitrost´ atn´ıho pr´ ava, ostatn´ı st´ aty jsou vedeny z´ asadou nevmˇeˇsovat se do vnitˇrn´ıch vˇec´ı st´ atu.

Mezin´ arodn´ı smlouvy vztahuj´ıc´ı se k u ´ pravˇ e st´ atn´ıho obˇ canstv´ı 383

• • • • • •

Evropsk´ au ´mluva o st´ atn´ım obˇcanstv´ı ˇc. 76/2004 Sb.m.s. ´ Umluva o st´ atn´ım obˇcanstv´ı vdan´ ych ˇzen ˇc. 72/1962 Sb. ´ Umluva o omezen´ı pˇr´ıpad˚ u bezdomovectv´ı ˇc. 43/2002 Sb. ´ Umluva o odstranˇen´ı vˇsech forem diskriminace ˇzen ´ Umluva o pr´ avn´ım postaven´ı osob bez státn´ı pˇr´ısluˇsnosti ´ Dle ˇcl´ anku 10 Ustavy maj´ı mezin´ arodn´ı smlouvy v pˇr´ıpadˇe rozporu aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred vnitrost´ atn´ım pr´ avem.

´ V. Pavl´ıˇcek a kol., Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, 1.d´ıl, Obecn´ a st´ atovˇeda, Linde Praha a.s 1998; str. 62-66; Jan Filip, Vybrané kapitoly ke studiu u ´stavn´ıho pr´ ava, MU, Brno, 2004; str. 16, 20, 32-35; http://zakony-online.cz/?s148&q148=all; ´ ´ ˇ ˇc. 207/1994; www.wikipedia.cz - St´ ˇ e republiky; LZPS;; UZ ´ Ustava, ´ NALEZ Ustavn´ ıho soudu CR atn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; 8. semin´ aˇr s Hˇrebejkem z 18. 4. 2011; http://www.vakobobri.cz/download.php?view.1459 str. 61, odstavec o Z´ akonˇe o st´ atn´ım obˇcanstv´ı nˇekterých bývalých ˇceskoslovenských st´ atn´ıch obˇcan˚ u (193/1999 Sb.)

2.33. Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – vznik, ideov´ e zdroje, ˇ postaven´ı v u ´ stavn´ım ˇ r´ adu CR, obsah, vztah k mezin´ arodn´ım smlouv´ am ´ je LZPS souˇc´ ˇ e republiky (´ • LZPS - dle ˇcl. 3 a 112 U ast´ı u ´stavn´ıho poˇrádku Cesk´ ustava v ˇsirˇs´ım slovasmyslu), ´ ˇ Ustavu + Listinu m´ a jen CR, Francie a Norsko • Vztah st´ atu k obˇcan˚ um a dalˇs´ım subjekt˚ um (ostatn´ı FO a PO) → upraveno u ´stavn´ımi pˇredpisy – Postaven´ı obˇcana ve st´ atˇe, vztahy stát x obˇcan - zab´ yvá se t´ım nejen u ´stavn´ı právo, ale i napˇr. spr´ avn´ı a trestn´ı (rozd´ıl v pˇr´ıstupu, d˚ urazu ve v´ ykladu a stupeˇ n konkretizace)

209

´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD – VZNIK, IDEOVE ´ ZDROJE, POSTAVENÍ V USTAVN ´ ÍM 2.33. LISTINA ZAKLADN ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ RADU CR, OBSAH, VZTAH K MEZINARODNIM SMLOUVAM KAPITOLA 2. SKUPINA B

• Katalog pr´ av a svobod spolu s obˇcansk´ ymi povinnostmi vytváˇrej´ı status obˇcana, katalog tˇechto práv obsahuje v ˇ pˇredevˇs´ım Listina z´ CR akladn´ıch pr´ av a svobod, nˇekterá práva jsou obsaˇzena v dalˇs´ıch u ´stavn´ıch pˇredpisech, ´ ˇ a UZ ´ o bezpeˇcnosti CR, ˇ v Ustavˇ e CR vnitrostátn´ı platnost a pˇrednost pˇred zákonem maj´ı i mezin´ arodn´ı smlouvy (mezi nimi tedy i mezin´ arodn´ı smlouvy o lidsk´ ych právech a zákl. svobodách) ˇ a • Listina je nejen u ´stavn´ı u ´pravou pr´ av a svobod, ale také vyjádˇren´ı hodnotové orientace u ´stavn´ıho ˇr´ adu CR ˇ demokratické legitimity moci v CR, reprezentuje standard lidsk´ ych práv • Listina je souˇc´ ast u ´stav´ıho poˇr´ adku a nemá nad´ ustavn´ı s´ılu (v letech 1991 - 1993 mˇela) • pˇr´ım´ a novleizace ˇcl. 8 odst. 3 (lex posterior) a nepˇr´ımá zákonem o bezpeˇcnosti republiky (lex specialis) → ´ Listinu tedy lze mˇenit (ale jen UZ) • n´ azory na postaven´ı Listiny z hlediska právn´ı s´ıly se liˇs´ı (napˇr. je to jen deklarace, doporuˇcen´ı/ s´ıla bˇeˇzného z´ akona/ nad´ ustavn´ı s´ıla) – Pavl´ıˇcek a parlament: Listina je u ´stavn´ı zákon, ale nen´ı za nˇej oznaˇcena (je souˇcást´ı u ´st. poˇrádku, tak to ´ mus´ı b´ yt UZ) – Gerloch: Listina je z´ akon sui generis, povaˇzujeme ji ale za u ´stavn´ı zákon • Pr´ ava x povinnosti – obsah katalogu pr´ av (= u ´stavn´ıch práv = základn´ıch práv) se v r˚ uzn´ ych státech liˇs´ı, v demokratick´ ych st´ atech vˇzdy zahrnuj´ı i politick´ a práva obˇcan˚ u, ˇcasto jsou formulována spolu s obˇcansk´ ymi povinnostmi (jejich zaˇrazen´ı do u ´stavn´ıch pˇredpis˚ u prosazovala socialistická právn´ı teorie, téˇz konzervativn´ı st´ aty, normativn´ı ˇskola, na plnˇen´ı povinnost´ı v˚ uˇci státu jako souˇcást obˇcansk´ ych ctnost´ı kladly d˚ uraz i antické republiky) – pˇri utv´ aˇren´ı Listiny dominovaly ale koncepce liberalistické a individualistické, které u ´pravu povinnost´ı odm´ıtaly (x prom´ıtla se ale navzdory tomu idea solidarity do konceptu sociáln´ıch práv) – obecn´ ym ustanoven´ım o vztahu práv a povinnost´ı je ˇcl. 4 odst. 1 Listiny, ˇze povinnosti mohou být ukl´ ad´ any toliko na z´ akladˇe z´ akona a v jeho mez´ıch a jen pˇri zachov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av, dalˇs´ı ustanoven´ı ´ 110/1998 o povinnostech jsou v Listinˇe obsaˇzena jen okrajovˇe (dovodit je m˚ uˇzeme v´ ykladem), teprve UZ Sb. byly na u ´stavn´ı u ´rovni vyj´ adˇreny dalˇs´ı základn´ı povinnosti (branná povinnost, povinnost pod´ılet se ˇ na zajiˇst’ov´ an´ı bezpeˇcnosti CR) ´ Pozn. - pom˚ ucka pro výklad/osvˇetlen´ı charakteru LZPS ve vztahu k Ustavˇ e (kdyby se u zk nˇekdo ptal, jde sp´ıˇse o ´ orientaˇcn´ı pom˚ ucku neˇz teoretický fakt) → oproti Ustavˇe (kter´ a m´ a jakýsi veˇrejnopr´ avn´ı charakter, nebot’ upravuje organizaci st´ atu a pro kterou sp´ıˇse (sp´ıˇse neˇz pro LZPS) plat´ı, ˇze je dovoleno, co z´ akon povoluje) je Listina vn´ım´ ana jako dokument soukromopr´ avn´ıho charakteru (upravuje pr´ ava, svobody a povinnosti jednotlivc˚ u, pro ni je typiˇctˇejˇs´ı ´ z´ asada, ˇze je dovoleno to, co pˇr´ımo nezakazuje), takˇze v Ustavˇ e sp´ıˇse hled´ ame dovolen´ı a v Listinˇe z´ akazy, nicménˇe nen´ı to absolutn´ı pravda, tyto z´ asady se vyskytuj´ı u obou dokument˚ u (ale pr´ avˇe ne ve stejné m´ıˇre)

Vznik Listiny 384

• po roce 1989 je pˇrijet´ı u ´stavn´ı nové u ´pravy základn´ıch práv nutné – • mˇela by respektovat Evropskou u ´mluvu o ochranˇe lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod, jej´ı dodatkové protokoly ˇ a judikaturu Evropského soudn´ıho dvora ve Strasburku • nutn´ a konsensus Feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı a obou národn´ıch rad, které pˇriˇsly s vlastn´ımi návrhy na tuto u ´pravu – nakonec doˇslo k vytvoˇren´ı sm´ıˇsené pracovn´ı komise sloˇzené z poslanc˚ u a expert˚ u – vytvoˇren upraven´ y n´ avrh souhrnného zpracován´ı, kter´ y byl pˇredloˇzen k projednán´ı • na spoleˇcné ch˚ uzi Snˇemovny lidu a Snˇemovny národ˚ u 8. aˇz 9. ledna 1991 byl návrh projednán a pˇrijat • LZPS vystupuje jako pˇredpoklad demokratického právn´ıho státu, je jak´ ymsi minimáln´ım standardem (p˚ uvodnˇe republiky mohly tento standard rozˇs´ıˇrit, ale nikdy ne eliminovat) • u ´ stavn´ı z´ akon ˇ c. 23/1991 Sb., kter´ ym se Listina uvozuje, ji vybavil v hierarchii právn´ıch pˇredpis˚ u nad´ ustavn´ım charakterem ´ • § 1 odst. 1 Ustavn´ ı z´ akony, jiné z´ akony a dalˇs´ı právn´ı pˇredpisy, jejich v´ yklad a pouˇz´ıván´ı mus´ı b´ yt v souladu s Listinou z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – od 1. 1. 1992 vyluˇcuje aplikaci nesouladn´ ych pˇredpis˚ u ´ ˇ e republiky je dekonstitucionalizována a je spolu s Ustavou ´ • pˇri schvalov´ an´ı Ustavy Cesk´ znovu publikov´ ana ve ˇ sb´ırce z´ akon˚ u jako pˇr´ıloha usnesen´ı pˇ redsednictva CNR ˇ c. 2/1993 Sb. o vyhl´ aˇ sen´ı LZPS jako souˇc´ asti ˇ nestoj´ı tedy jako samostatn´ u ´stavn´ıho poˇr´ adku CR, yu ´stavn´ı zákon 210


Ideov´ e zdroje 385

• V´ ysledkem vˇedomé i bezdˇeˇcné kompilace • Listina vych´ az´ı z pˇ rirozenopr´ avn´ıho filosofick´ eho z´ akladu, koncepce pˇ rirozen´ ych pr´ av ˇ clovˇ ek byla nejv´ yznamnˇejˇs´ım zdrojem pˇri tvorbˇe Listiny - v preambuli je uvádˇena vedle práv obˇcana a svrchovanosti z´ akona (podstatn´ ym zdrojem pˇrirozeného práva byl racionalismus) • z´ aroveˇ n nese principy svrchovanosti z´ akona a pr´ avn´ıho st´ atu (→ pozitivismus), princip solidarity (v˚ uˇci slabˇs´ım a v r´ amci veˇrejného blaha) v u ´zkém spojen´ı s povinnostmi v demokratickém státˇe • Listina reprezentuje celosvˇetové standardy lidsk´ ych práv • Vˇedomˇe navazuje na historické vzory – Deklarace pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana 1789 (pˇrirozen´ a, nezciziteln´ a a posv´ atn´ a pr´ ava ˇclovˇeka / lidé se rod´ı a z˚ ust´ avaj´ı svobodni a rovni v pr´ avech / meze svobod ve svobodˇe druhých) – Deklarace nez´ avislosti Spojen´ ych stát˚ u americk´ ych + pozdˇejˇs´ı dodatky – Navazuje na Vˇseobecnou deklaraci Lidsk´ ych práv z roku 1948 schválenou na Valném shromáˇzdˇen´ı OSN (lidé se rod´ı svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v pr´ avech, jsou nad´ ani rozumem a svˇedom´ım • Na tvorbu Listiny taky p˚ usobily u ´stavn´ı tradice státu, vzory jin´ ych demokratick´ ych stát˚ u (Nˇemecka, USA), i ideje a formulace pˇrevzaté z mezin´ arodn´ıch dokument˚ u o lidsk´ ych právech, podobu Listiny ovlivnila i politick´ a a soci´ aln´ı filozofie katolicismu a n´ aboˇzenské tradice, z d˚ uvodové a zpravodajské zprávy vypl´ yvá i inspirace Paktem o hospod´ aˇrsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch právech a Paktem o obˇcansk´ ych a politick´ ych pr´ avech, ´ jakoˇz i Umluvou o lidsk´ ych pr´ avech a základn´ıch svobodách a Evropskou sociáln´ı chartou (Rady Evropy), ˇ interpretace pr´ av a svobod (i povinnost´ı) je ovlivˇ nována mimo jiné i mezinárodn´ımi závazky CR, zvl´ aˇstn´ı v´ yznam maj´ı z´ avazky k EU (Listina z´ akladn´ıch práv EU) • Laick´ y st´ at, odluka od c´ırkve • Vˇsechny demokratické st´ aty maj´ı upraveny politická práva - ve spojen´ı se suverenitou lidu ´ • katalog pr´ av a svobod byl obsaˇzen i v Ustavn´ ı listinˇe 1920, nicménˇe jsou zde rozd´ıly, 1) LZPS hovoˇr´ı o lidsk´ ych, nikoliv obˇcansk´ ych pr´ avech a svobod´ ach, 2) obsahuje hospodáˇrská a sociáln´ı práva, 3) (dle Jir´ askové nejvˇetˇs´ı ´ rozd´ıl) vˇetˇsiny pr´ av a svobod se lze domáhat bezprostˇrednˇe z Listiny (Ustavn´ ı listina práva sice zaruˇcila, ale podrobnosti ponechala na z´ akonˇe, kter´ y byl vˇetˇsinou oznaˇcen za souˇcást u ´st. listiny), v´ yjimkou jsou pr´ ava vyjmenovan´ a v ˇcl. 41, kter´ ych je moˇzné se domáhat pouze v mez´ıch zákon˚ u, které tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı (ze semin´ aˇre Jir´ askové)

Struktura listiny 386

• Preambule • 6 hlav - ˇclenˇen´ı dle pˇredmˇetu a obsahu u ´pravy ˇ en´ı lidsk´ Clenˇ ych pr´ av a svobod

387

• z hlediska historick´ eho a filosofick´ eho v´ yvoje 1. Tradiˇcn´ı liber´ aln´ı svobody → autonomie ˇclovˇeka, ochrana pˇred zásahem státu (d˚ ustojnost, rovnost, svoboda ˇclovˇeka, ...) 2. Politick´ a a obˇcansk´ a pr´ ava → spojeny se statusem obˇcana a vztahem ke státu (svazek stát x obˇcan na z´ akladˇe obˇcanstv´ı, z toho plynouc´ı práva a povinnosti) 3. Hospod´ aˇrsk´ a, soci´ aln´ı, kulturn´ı • individu´ aln´ı X kolektivn´ı – jednotlivec (obˇcan, ˇclovˇek, ˇzena, ...) – vymezen´ a skupina (napˇr. n´ arodnostn´ı menˇsina jako právnˇe vymezen´ y kolektiv, odborové organizace, n´ aboˇzensk´ a sdruˇzen´ı apod.), pro oznaˇcen´ı kolektivn´ıch práv nen´ı urˇcuj´ıc´ı, jaké mnoˇzstv´ı lid´ı je uskuteˇcn ˇuje, ale kdo je jejich subjektem (zda individuum - individuáln´ı práva, nebo urˇcité spoleˇcenstv´ı = kolektiv kolektivn´ı pr´ ava) – vztah indiv. a kolek. pr´ ava → realizac´ı individuáln´ıch práv se tato práva mohou stát kolektivn´ımi, a to za pˇredpokladu, ˇze touto realizac´ı vznikne nov´ y subjekt, kterému stát pˇriznává nˇejaká práva (individu´ aln´ı - pr´ avo projevovat své n´ aboˇzenstv´ı svobodnˇe x kolektivn´ı - právo náboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı na spr´ avu vlastn´ıch z´ aleˇzitost´ı) • hmotnˇ epr´ avn´ı X procesnˇ epr´ avn´ı – hmota - pr´ avo na ˇzivot, pr´ avo vlastnit majetek 211


– proces - pr´ ava zadrˇzené osoby, pr´ avo na soudn´ı a jinou právn´ı ochranu Status pr´ av

388

• Pr´ ava a svobody v˚ uˇci st´ atu a jin´ ym subjekt˚ um 1. Negativn´ı status • • • •

Autonomie ˇclovˇeka v˚ uˇci st´ atu Vyj´ adˇren´ı svobody St´ at se zdrˇz´ı z´ asah˚ u do urˇcitého statusu obˇcana napˇr. nedotknutelnost obydl´ı

2. Pozitivn´ı status • Pr´ avo na urˇcité plnˇen´ı od st´ atu, st´ at povinen urˇcitá práva zaruˇcit, poskytnout ochranu ˇ • Pˇr. pr´ avo obˇcana na svobodn´ y vstup na u ´zem´ı CR Subjekty pr´ av a svobod

389

• viz →2.34

Obsah 390

• Listina vystupuje jako katalog pr´ av a svobod → oznaˇcen´ı téˇz základn´ı práva / u ´stavn´ı práva • Vych´ az´ı z liberalistick´ e a individualistick´ e koncepce, odm´ıtá tedy u ´pravu povinnost´ı ˇ 4 odst. 1 - Povinnosti mohou b´ – Cl. yt ukládány toliko na základˇe zákona a v jeho mez´ıch a jen pˇri zachov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. – Povinnosti pouze okrajovˇe - povinná ˇskoln´ı docházka ´ 110/1998 Sb., o bezpeˇcnosti CR ˇ - povinnost pod´ılet se na zajiˇst’ován´ı bezpeˇcnosti CR, ˇ – Rozˇs´ıˇreno UZ povinnost FO pˇri vyhl´ aˇsen´ı nouzového stavu apod. • Vlastn´ı text se skl´ ad´ a z neoznaˇcené preambule a 44 ˇ cl´ ank˚ u rozdˇ elen´ ych do 6 hlav • Zvl´ aˇstnost´ı preambule a ustanoven´ı spoleˇcn´ ych je fakt, ˇze nebyly zmˇenˇeny, ale text byl ponechán v p˚ uvodn´ı feder´ aln´ı podobˇe ´ ˇc. 162/1998 Sb. (24 → 48 hodin, viz ˇcl. 8 odst. 3) • Jedenkr´ at pˇr´ımo novelizov´ ana UZ ´ 1920 • N´ azev Listina d´ an historicky → inspirace v U • V´ yraz z´ akladn´ı pr´ ava a svobody → nejde o vˇsechna práva a vˇsechny svobody, které ˇcesk´ y pr´ avn´ı st´ at chr´ an´ı, ale jde o nejv´ yznamnˇejˇs´ı pr´ ava a svobody, nebo takové, které tvoˇr´ı základ pro práva a svobody ostatn´ı a jsou zdrojem pro pr´ ava a svobody dalˇs´ı • rozd´ıl mezi pr´ avem a svobodou se v praxi neuplatˇ nuje – Subjektivn´ı pr´ avo je zpravidla n´ arokem v˚ uˇci státu, kter´ y má práva zaruˇcit a bl´ıˇze upˇresnit – Svobodou se rozum´ı sf´ era autonomie ˇ clovˇ eka, do které nemá nikdo zasahovat, leda na základˇe z´ akona avu ´stavn´ıch limitech – Liberalistické pojet´ı pr´ av a svobod - individuum svobodné od vlády státu X demokratické pojet´ı pr´ av a svobod - individuum pod´ılej´ıc´ı se na vládˇe ve státˇe • V´ ykon pr´ av m˚ uˇze b´ yt omezen z´ akonem, jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu veˇrejné bezpeˇcnosti a poˇr´ adku, z d˚ uvodu mravnosti nebo práv a svobod druh´ ych • Terminologie nerozliˇsuje lidsk´ a pr´ ava a práva obˇcanská, i kdyˇz se v Listinˇe objevuj´ı práva podm´ınˇená obˇcanstv´ım – Nelogiˇcnost - hlava druh´ a Lidsk´ a práva, odd´ıl prv´ y základn´ı lidská práva → z oznaˇcen´ı by vypl´ yvalo, ˇze obsahem maj´ı b´ yt pr´ ava kaˇzdé FO X v odd´ıle nazvaném základn´ı lidská práva (ˇclánek 14) formulace ˇ zákaz nuceného opuˇstˇen´ı vlasti a zvláˇstn´ı podm´ınky pro pr´ ava obˇcana na svobodn´ y vstup na u ´zem´ı CR, vyhoˇstˇen´ı cizinc˚ u Preambule 391

• Zd˚ urazˇ nuje pˇrirozen´ a pr´ ava ˇclovˇeka, pr´ ava obˇcana a svrchovanost zákona • Navazuje na demokratické a samospr´ avné tradice naˇsich národ˚ u, právo na sebeurˇcen´ı

212


Hlava prvn´ı – obecn´ a ustanoven´ı 392

• Zakotvuje z´ asady, na nichˇz jsou pr´ ava a svobody zaloˇzeny – rovnost, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlˇcitelnost, nezruˇsitelnost • Z´ asady demokratického pr´ avn´ıho st´ atu, zákaz odnárodˇ nován´ı, zp˚ usob ukládán´ı povinnost´ı a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av Hlava druh´ a - Lidsk´ a pr´ ava a z´ akladn´ı svobody Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody

393

• Zp˚ usobilost m´ıt pr´ ava pro kaˇzdého, pr´ avo na ˇzivot, nedotknutelnost osoby a jej´ıho soukrom´ı, osobn´ı svoboda, z´ akaz nucen´ ych prac´ı nebo sluˇzeb, zachován´ı lidské d˚ ustojnosti, osobn´ı cti dobré povˇesti a ochranu jména, pr´ avo vlastnit majetek, nedotknutelnost obydl´ı, neporuˇsitelnost listovn´ıho tajemstv´ı ani p´ısemnost´ı a z´ aznam˚ u, svoboda pohybu a pobytu, svoboda myˇslen´ı, svˇedom´ı a náboˇzenského vyznán´ı, svoboda vˇedeckého b´ ad´ an´ı a umˇelecké tvorby a svoboda projevovat náboˇzenstv´ı nebo v´ıru Politick´ a pr´ ava

394

• Svoboda projevu a pr´ avo na informace, petiˇcn´ı právo, právo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat, právo svobodnˇe se sdruˇzovat, pr´ avo pod´ılet se na spr´ avˇe veˇrejn´ ych vˇec´ı, ochrana svobodné soutˇeˇze politick´ ych sil a právo odporu proti odstraˇ nov´ an´ı demokratického ˇr´ adu, lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod Hlava tˇ ret´ı – pr´ ava n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin 395

• pˇr´ısluˇsnost k menˇsinˇe (n´ arodnostn´ı, etnické,. . . ) nesm´ı b´ yt nikomu na u ´jmu • obˇcan˚ um tvoˇr´ıc´ı menˇsiny se zaruˇcuje vˇsestrann´ y rozvoj, zejména právo rozv´ıjet vlastn´ı kulturu, právo rozˇsiˇrovat a pˇrij´ımat informace v jejich mateˇrském jazyce, sdruˇzovat se v národnostn´ıch sdruˇzen´ıch a dalˇs´ı práva stanoven´ a z´ akonem Hlava ˇ ctvrt´ a – hospod´ aˇ rsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava 396

• Pr´ avo na svobodnou volbu povol´ an´ı a pˇr´ıpravu k nˇemu, právo podnikat a provozovat jinou hospod´ aˇrskou ˇcinnost, pr´ avo svobodnˇe se sdruˇzovat na ochranu hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch zájm˚ u v odborov´ ych organizac´ıch, pr´ avo na st´ avku, pr´ avo na spravedlivou odmˇenu za práci a na uspokojivé pracovn´ı podm´ınky, pr´ avo na zv´ yˇsenou ochranu zdrav´ı pˇri pr´ aci a na zvláˇstn´ı pracovn´ı podm´ınky ˇzen, mladistv´ ych a osob zdravotnˇe postiˇzen´ ych, pr´ avo na pˇrimˇeˇrené hmotné zajiˇstˇen´ı ve stáˇri a pˇri nezp˚ usobilosti pracovat nebo pˇri ztrátˇe ˇzivitele, pr´ avo na ochranu zdrav´ı a na zdravotn´ı péˇci • Ochrana rodiˇcovstv´ı a rodiny, zvl´ aˇstn´ı ochrana dˇet´ı a mladistv´ ych, zvláˇstn´ı péˇce o ˇzeny v tˇehotenstv´ı, pr´ avo na vzdˇel´ an´ı, ochrana v´ ysledk˚ u tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti a právo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı Hlava p´ at´ a – pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu 397

• Z´ asada, ˇze kaˇzd´ y se m˚ uˇze dom´ ahat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanoven´ ych pˇr´ıpadech u jiného org´ anu • Zakotvuje nˇekteré procesn´ı z´ asady ˇcinnosti soud˚ u • Jen soud rozhoduje o vinˇe a trestu Hlava ˇ sest´ a – ustanoven´ı spoleˇ cn´ a 398

• Obsahuje nˇekteré v´ ykladové a procesn´ı pˇr´ıstupy k ustanoven´ım LZPS • Pr´ avo azylu pro pron´ asledované cizince

Vztah Listiny a mezin´ arodn´ıch smluv 399

ˇ podle ˇcl 112 Ustavy ´ ˇ ale ne u • V CR jsou mezin´ arodn´ı smlouvy souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu CR, ´stavn´ıho poˇr´ adku ´ – mezin´ arodn´ı smlouvy vˇsak maj´ı podle ˇcl. 10 Ustavy aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred z´ akonem 213

´ A SVOBOD V LISTINE ˇ 2.34. SUBJEKTY PRAV


– existuje spor, zda mezin´ arodn´ı smlouvy stoj´ı v hierarchii mezi zákony a u ´stavn´ım poˇrádkem, nebo maj´ı pˇrednost i pˇred u ´stavn´ım poˇr´ adkem, tedy i pˇred LZPS • Pˇri vzniku LZPS maj´ı vliv u ´stavn´ı tradice nˇekter´ ych stát˚ u (napˇr. USA, Nˇemecka) a ideje z mezin´ arodn´ıch dokument˚ u o lidsk´ ych pr´ avech – Inspirace Paktem o hospod´ aˇ rsk´ ych, soci´ aln´ıch a politick´ ych pr´ avech a Paktem o obˇ cansk´ ych a politick´ ych pr´ avech (ˇc. 120/1976 Sb.) ´ ´ – Umluvy Rady Evropy - zejména Umluva o lidsk´ ych pr´ avech a z´ akladn´ıch svobod´ ach a Evropsk´ a soci´ aln´ı charta (obˇe ratifikov´ any aˇz po pˇrijet´ı LZPS) • Interpretace pr´ av a svobod (i povinnost´ı obsaˇzen´ ych v u ´stavn´ım poˇrádku) je ovlivnˇena mezinárodn´ımi z´ avazky ˇ CR – Zvl´ aˇstn´ı v´ yznam maj´ı ty vztahuj´ıc´ı se k integraˇcn´ım seskupen´ım, zejména k EU – Amsterodamsk´ a smlouva zd˚ urazˇ nuje v´ yznam základn´ıch sociáln´ıch práv obsaˇzen´ ych v Evropsk´ e soci´ aln´ı chartˇ e z roku 1961 a v Chartˇ e z´ akladn´ıch soci´ aln´ıch pr´ av Spoleˇ censtv´ı z roku 1989 • Evropsk´ y parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise vyhlásily v roce 2000 Chartu z´ akladn´ıch pr´ av EU ˇ vyjedn´ – CR av´ a v´ yjimku (ta je vyjednaná Polsku a VB) – Vyjadˇruje hlavn´ı spoleˇcné hodnoty - lidská d˚ ustojnost, svoboda, rovnost, solidarita (tyto 4 + obˇcanstv´ı a spravedlnost tvoˇr´ı jej´ıch 6 kapitol, rozdˇelen´ ych do 50 ˇclánk˚ u) ˇ vyjádˇreny (napˇr. práva v lékaˇrstv´ı a – Nˇekteré z pr´ av uveden´ ych v Chartˇe nejsou v u ´stavn´ım poˇrádku CR biologii, pr´ ava starˇs´ıch osob, integrace postiˇzen´ ych osob, ochrana spotˇrebitele,...) – Pracuje s pojmem spoleˇcné hodnoty m´ısto pˇrirozená práva – Vyz´ yv´ a ˇclenské st´ aty k respektov´ an´ı hodnot a k jejich uplatnˇen´ı ve vnitrostátn´ıch právn´ıch ˇr´ adech, respektuje vˇsak kulturn´ı odliˇsnosti a národn´ı identitu – pro z´ ajemce: http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/dat/32007X1214/htm/C2007303CS.01000101.htm ´ ˇ e republiky; Prospectum, Praha, 4. vyd´ A. Gerloch, J. Hˇrebejk, V. Zoubek: Ustavn´ ı systém Cesk´ an´ı, str. 79-81; J. Jir´ asek: Listina a souˇcasnost; Iuridicum Olomoucense, Olomouc, 1. vyd´ an´ı, str. 5-9; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol.: ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 2., Linde, Praha, str. 35-61

2.34.

Subjekty pr´ av a svobod v Listinˇ e

Subjekt pr´ ava 400

• Pojem subjekt pr´ ava souvis´ı s pr´ avn´ı subjektivitou, coˇz je zp˚ usobilost m´ıt práva a povinnosti • Adres´ ati pr´ avn´ıch norem • V z´ asadˇe se dˇel´ı na fyzické a pr´ avnické osoby

Dˇ elen´ı subjekt˚ u v Listinˇ e 401

• Pokud jde o subjekty pr´ av a svobod, Listina rozliˇsuje tyto kategorie pr´ av: 1. pro vˇ sechny lidi – pr´ ava lisk´ a 2. pro obˇ cany – pr´ ava obˇcansk´ a 3. pro nˇ ekter´ e skupiny osob (nebo obˇ can˚ u) – tato práva slouˇz´ı k vyrovnán´ı jejich objektivn´ımi faktory zaloˇzené nerovnosti (pˇr. osoby zdravotnˇe postiˇzené, pˇr´ısluˇsn´ıci národnostn´ıch menˇsin atd.) 4. jen pro cizince – pr´ ava cizinc˚ u 5. pro pr´ avnick´ e osoby nebo kolektivy (sdruˇ zen´ı) fyzick´ ych osob - práva kolektivn´ı 6. pro vˇ sechny subjekty – osoby fyzické i právnické • Jednotlivé kategorie se ovˇsem ˇcasto pˇrekr´ yvaj´ı • Vˇetˇsina pr´ av a svobod je v Listinˇe koncipováno jako práva jednotlivc˚ u (individuáln´ı)

214



Jednotliv´ e subjekty v Listinˇ e a pr´ ava jim urˇ cen´ a a) Vˇ sichni lid´ e 402

• lidsk´ a pr´ ava • Na nˇe se vztahuje pˇrev´ aˇzn´ a ˇc´ ast vˇsech práv a svobod v Listinˇe • Pˇ rirozenopr´ avn´ı povaha tˇ echto pr´ av a svobod – vyjadˇruj´ı postaven´ı ˇci právo kaˇzdé lidské bytosti (pr´ avo na ˇzivot, svoboda myˇslen´ı, svˇedom´ı...) • I pr´ ava a svobody oznaˇcené t´ımto pojet´ım jako pˇrirozené jsou právnˇe vynutitelné jen proto, ˇze jsou v pozitivn´ım pr´ avu vyj´ adˇreny a jsou stanoveny procesn´ı zp˚ usoby k jejich ochranˇe • Pro nˇ e v Listinˇ e plat´ı: – ˇcl.1 LZPS: **// Lidé jsou svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v právech. Základn´ı práva a svobody jsou ” nezadatelné, nezciziteln´ e, nepromlˇcitelné a nezruˇsitelné.“ //** • ˇcl. 2 odst.3 LZPS: Kaˇzdý m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı z´ akonem zak´ az´ ano, a nikdo nesm´ı být nucen ˇcinit, co z´ akon ” leg´ neukl´ ad´ a.“ → z´ asada aln´ı licence • ˇcl. 5 LZPS: Kaˇzdý je zp˚ usobilý m´ıt pr´ ava.“→ subjektem pr´ av m˚ uˇ ze tedy b´ yt kaˇ zd´ y • ˇcl. 6 LZPS: ” pr´ avo na ˇ zivot – pr´ avo na ˇzivot m´ a kaˇzd´ y – lidsk´ y ˇzivot je hoden ochrany jiˇz pˇred narozen´ım – nikdo nesm´ı b´ yt zbaven ˇzivota, trest smrti se nepˇripouˇst´ı • ˇcl.7 LZPS: nedotknutelnost osoby – nedotknutelnost osoby a jej´ıho soukrom´ı je zaruˇcena, omezena m˚ uˇze b´ yt v pˇr´ıpadech stanoven´ ych z´ akonem – z´ akaz muˇcen´ı a krutého, nelidského ˇci poniˇzuj´ıc´ıho zacházen´ı nebo trestu • ˇcl. 8 LZPS: osobn´ı svoboda – nikdo nesm´ı b´ yt st´ıh´ an nebo zbaven svobody jinak neˇz z d˚ uvod˚ u a zp˚ usobem stanoven´ ym zákonem • ˇcl.9 LZPS: z´ akaz nucen´ ych prac´ı – z´ akaz nucen´ ych prac´ı nebo sluˇzeb pro vˇsechny – nevztahuje se na (odst.2): pr´ ace ukládané podle zákona osobám ve v´ ykonu trestu, vojenskou sluˇzbu, sluˇzbu vyˇzadovanou z´ akonem v pˇr´ıpadˇe ˇziveln´ ych pohrom a jin´ ych neˇstˇest´ı a jednán´ı uloˇzené z´ akonem pro ochranu ˇzivota, zdrav´ı nebo pr´ av druh´ ych • ˇcl.10 LZPS: ochrana soukrom´ı – pr´ avo na zachov´ an´ı lidské d˚ ustojnosti, osobn´ı cti, dobré povˇesti a ochranu jména – pr´ avo na ochranu pˇred neopr´ avnˇen´ ym zásahem do soukromého a rodinného ˇzivota – pr´ avo na ochranu pˇred neopr´ avnˇen´ ym shromaˇzd’ován´ım, zveˇrejˇ nován´ım nebo jin´ ym zneuˇz´ıván´ım u ´daj˚ u o své osobˇe • ˇcl.11 LZPS: pr´ avo vlastnit majetek – vlastnické pr´ avo vˇsech vlastn´ık˚ u m´ a stejn´ y zákonn´ y obsah o ochranu – z´ aruka dˇedˇen´ı • ˇcl.12 LZPS: nedotknutelnost obydl´ı – do obydl´ı nen´ı dovoleno vstoupit bez souhlasu toho, kdo v nˇem bydl´ı → domovn´ı prohl´ıdka pˇr´ıpustn´ a pouze pro trestn´ı ˇr´ızen´ı na p´ısemn´ y a od˚ uvodnˇen´ y pˇr´ıkaz soudce • ˇcl.13 LZPS: listovn´ı tajemstv´ı • ˇcl. 14 LZPS: svoboda pohybu a pobytu ˇ má právo je svobodnˇe opustit – odst. 2: kaˇzd´ y, kdo se opr´ avnˇenˇe zdrˇzuje na u ´zem´ı CR, • ˇcl.15 LZPS: svoboda myˇ slen´ı, svˇ edom´ı a n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı + svoboda vˇ edeck´ eho b´ ad´ an´ı a umˇ eleck´ e tvorby • ˇcl. 16 LZPS: pr´ avo svobodnˇ e projevovat sv´ e n´ aboˇ zenstv´ı nebo v´ıru • ˇcl.17 LZPS: svoboda projevu + pr´ avo na informace – nepˇr´ıpustnost cenzury – lze omezit z´ akonem (odst.4) • ˇcl. 18 LZPS: petiˇ cn´ı pr´ avo 215



• ˇcl. 19 LZPS: pr´ avo shromaˇ zd’ovac´ı • ˇcl. 20 LZPS odst.1: pr´ avo svobodnˇ e se sdruˇ zovat • ˇcl.26 LZPS: pr´ avo na svobodnou volbu povol´ an´ı a pˇ r´ıpravu k nˇ emu + pr´ avo podnikat + pr´ avo na pr´ aci • ˇcl.27 LZPS: pr´ avo sdruˇ zovat se na ochranu hospod´ aˇ rsk´ ych a soci´ aln´ıch z´ ajm˚ u • ˇcl. 30 odst.2 LZPS: pomoc v hmotn´ e nouzi – zajiˇstˇen´ı z´ akladn´ıch ˇzivotn´ıch podm´ınek – ˇcl.31 LZPS: ochrana zdrav´ı – ˇcl.33 odst.1 LZPS: pr´ avo na vzdˇel´ an´ı ˇ ∗ povinn´ a ˇskoln´ı doch´ azko po dobu stanovenou zákonem (ZS) – ˇcl.35 LZPS: pr´ avo na pˇ r´ızniv´ eˇ zivotn´ı prostˇ red´ı + vˇcasné info o stavu ˇziv.prostˇr. a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u – ˇcl.36 LZPS: soudn´ı ochrana – ˇcl.37 LZPS: pr´ avo odepˇ r´ıt v´ ypovˇ ed’, která by zp˚ usobila nebezpeˇc´ı trestn´ıho st´ıhán´ı sobˇe ˇci bl´ızké osobˇe, pr´ avo na pr´ avn´ı pomoc – ˇcl. 38 LZPS: pr´ avo na veˇrejné projednán´ı vˇeci ∗ veˇrejnost m˚ uˇze b´ yt vylouˇcena v zákonem stanoven´ ych pˇr´ıpadech b) Obˇ can´ e 403

• obˇ cansk´ a pr´ ava a obˇ cansk´ e povinnosti • Status obˇ cana v sobˇe zahrnuje pr´ ava i povinnosti – Je d´ an pˇr´ısluˇsnost´ı ke st´ atu a tento vztah je upraven právem • • • •

Pouze obˇcané maj´ı pr´ avo (nˇekdy i povinnost) pod´ılet se na správˇe svého státu St´ at je povinen sv´ ym obˇcan˚ um poskytnout ochranu ˇ Podle ˇcl.42 odst.1 LZPS se jedn´ a o obˇ cana CR Pro nˇ e v Listinˇ e plat´ı: – ˇcl. 14 odst. 4 LZPS: pr´ avo na svobodn´ y vstup na u ´ zem´ı st´ atu ∗ obˇcan nem˚ uˇze b´ yt nucen k opuˇstˇen´ı své vlasti ∗ ve své vlasti nen´ı obˇcan hostem → nem˚ uˇze b´ yt tedy vyhoˇstˇen – ˇcl. 20 odst.2 LZPS: jen obˇcané maj´ı pr´ avo zakl´ adat politick´ e strany a sdruˇ zovat se v nich – ˇcl.21 LZPS: pod´ıl na spr´ avˇ e veˇ rejn´ ych vˇ ec´ı ∗ obˇcané maj´ı pr´ avo pod´ılet se na správˇe veˇrejn´ ych vˇec´ı pˇr´ımo nebo svobodnou volbou sv´ ych z´ astupc˚ u ∗ odst.4 - rovn´ y pˇ r´ıstup k volen´ ym a jin´ ym veˇ rejn´ ym funkc´ım – Volebn´ı pr´ avo ´ ˇ kter´ ´ → Listina ∗ V Ustavˇ e zakotveno, ˇze volit m˚ uˇze kaˇzd´ y obˇcan CR, y dosáhl 18 let (ˇcl.18 odts.3 U) pak ˇr´ık´ a, ˇze volebn´ı pr´ avo je vˇseobecné a rovné a vykonává se tajn´ ym hlasován´ım (ˇcl.21 odst.3 LZPS) ˇ ∗ Do PS a Sen´ atu mohou b´ yt voleni jen obˇcané CR – Obˇcané maj´ı pr´ avo postavit se proti kaˇzdému, kdo by odstraˇ noval demokratick´ y ˇrád lidsk´ ych pr´ av a svobod zaloˇzen´ y Listinou, jestliˇze ˇcinnost u ´stavn´ıch orgán˚ u a pouˇzit´ı zákonn´ ych prostˇredk˚ u jsou znemoˇznˇeny – Ze vztahu obˇcan˚ u ke st´ atu vypl´ yvaj´ı i nˇekterá soci´ aln´ı pr´ ava, která jsou urˇcena pouze obˇcan˚ um: ∗ Hmotn´ e zabezpeˇ cen´ı: ˇcl.26 odst.3 + ˇcl.30 odst.1 LZPS · Obˇcany, kteˇr´ı nemohou bez své viny vykonávat právo na práci, stát pˇrimˇeˇrenˇe zabezpeˇc´ı · Obˇcané maj´ı pr´ avo na pˇrimˇeˇrené hmotné zabezpeˇcen´ı ve stáˇr´ı a pˇri nezp˚ usobilosti k pr´ aci ˇci ztr´ atˇe ˇzivitele ˇ ∗ Cl.31 LZPS: pr´ avo na bezplatnou zdravotn´ı p´ eˇ ci za základˇe veˇrejného zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı a na zdravotn´ı pom˚ ucky za podm´ınek, které stanov´ı zákon ˇ ∗ Cl.33 odst.2 LZPS: pr´ avo na bezplatn´ e vzdˇ el´ an´ı v základn´ıch a stˇredn´ıch ˇskolách a podle schopˇ nost´ı obˇcana a moˇznost´ı spoleˇcnosti i na VS · Zat´ımco pr´ avo na vzdˇel´ an´ı má kaˇzd´ y, právo na bezplatné vzdˇelán´ı maj´ı pouze obˇcané · Vzdˇelanost n´ aroda je povaˇzována za vˇec veˇrejného zájmu, kter´ y je zajiˇst’ován státem → povinn´ a ˇskoln´ı doch´ azka

c) Nˇ ekter´ e skupiny obyvatelstva 404

• Subjektem tˇechto pr´ av jsou bud’ jednotlivci tvoˇr´ıc´ı danou menˇsinu nebo daná menˇsina jako celek 216



• Menˇ sina ve st´ atˇe = skupina lid´ı, kteˇr´ı se sv´ ym sociáln´ım postaven´ım liˇs´ı od vˇetˇsiny ve spoleˇcnosti a tito lidé (obˇcané) jsou na z´ akladˇe t´ ychˇz shodn´ ych hledisek od vˇetˇsiny spoleˇcnosti odliˇseni • Listina zakazuje jakoukoli diskriminaci a proklamuje rovnost vˇ sech bez rozd´ılu • Pokud je objektivnˇe zaloˇzena nerovnost nˇekteré skupiny lid´ı ˇci obˇcan˚ u, snaˇz´ı se stát sv´ ym zákonod´ arstv´ım o vyrovn´ av´ an´ı tˇechto nerovnost´ı (alespoˇ n z ˇcásti) → zvláˇstn´ı práva urˇcená pouze nˇekter´ ym skupin´ am lid´ı (obyvatel) • Menˇsiny ve spoleˇcnosti vytv´ aˇr´ı ti, kteˇr´ı se lid´ı svou národnost´ı, etnick´ ym p˚ uvodem, jazykem, soci´ aln´ım ˇci zdravotn´ım postaven´ım apod. • N´ arodnostn´ı a etnick´ e menˇ siny: – Nejv´ yznamnˇejˇs´ı skupina → jejich postaven´ı je vyjádˇreno t´ım, ˇze jejich práva jsou obsaˇzena ve zvl´ aˇstn´ı hlavˇe Listiny (Hlava tˇret´ı) – Rozd´ıl mezi n´ arodnostn´ı a etnickou menˇ sinou je neostr´ y → lze jej právnˇe dovodit z ˇcl.3 odst.2 LZPS: kaˇzd´ y m´ a pr´ avo rozhodovat o své národnosti - toto právo se vztahuje na vˇsechny obˇcany a t´ yk´ a se pouze n´ arodnosti, nikoli pˇr´ısluˇsnosti k etnické menˇsinˇe → pˇr´ısluˇsnost k etnické menˇsinˇe si tedy jednotlivec nem˚ uˇze zvolit ˇ 25 odst. 1 LZPS: tˇemto obˇcan˚ – Cl. um se zaruˇcuje pr´ avo na vˇ sestrann´ y rozvoj → právo spoleˇcnˇe s jin´ ymi pˇr´ısluˇsn´ıky menˇsiny rozv´ıjet vlastn´ı kulturu, rozˇsiˇrovat a pˇrij´ımat informace v mateˇrském jazyku menˇsiny, sdruˇzovat se v n´ arodnostn´ıch sdruˇzen´ıch (podrobnosti stanov´ı zákon: z´ akon ˇ c. 273/2001 sb. o pr´ avech pˇ r´ısluˇ sn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin a o zmˇ enˇ e nˇ ekter´ ych z´ akon˚ u - tento ˇ z´ akon se vztahuje jen na obˇcany CR) ˇ 25 odst.2 LZPS: za podm´ınek stanoven´ – Cl. ych zákonem se jim zaruˇcuje také pr´ avo na vzdˇ el´ an´ı v jejich jazyku, pr´ avo uˇ z´ıvat jejich jazyk v u ´ˇ redn´ım styku, pr´ avo u ´ˇ casti na ˇ reˇ sen´ı vˇ ec´ı t´ ykaj´ıc´ıch se n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin – Zm´ınˇen´ y prov´ adˇec´ı z´ akon ˇ c.273/2001 Sb. zakládá nov´ e kategorie obˇ can˚ u pˇ r´ısluˇ sej´ıc´ıch k n´ arodnostn´ı ˇ → tˇem pak pˇriznává v §8 dalˇs´ı pr´ menˇ sinˇ e, kteˇ r´ı tradiˇ cnˇ e a dlouhodobˇ e ˇ zij´ı na u ´ zem´ı CR ava (pr´ avo na v´ıcejazyˇcné n´ azvy a oznaˇcen´ı) x Listina toto rozliˇsen´ı mezi menˇsinami neobsahuje ˇ • Zeny: – –

ˇ 29 odst.1 LZPS: zvl´ Cl. aˇ stn´ı pracovn´ı podm´ınky + zv´ yˇ sen´ a ochrana zdrav´ı pˇ ri pr´ aci ˇ Cl.32 odst.2 LZPS: zvl´ aˇ stn´ı p´ eˇ ce, ochrana v prac. vztaz´ıch a odpov´ıdaj´ıc´ı prac. podm´ınky pro ˇ zeny v tˇ ehotenstv´ı

• Mladistv´ı: ˇ 29 LZPS: zvl´ – Cl. aˇ stn´ı pracovn´ı podm´ınky + zv´ yˇ sen´ a ochrana zdrav´ı + zvl´ aˇ stn´ı ochrana v prac. vztaz´ıch a pomoc pˇ ri pˇ r´ıpravˇ e k povol´ an´ı ˇ – Cl.32 odst.1 LZPS: zvl´ aˇ stn´ı ochrana • Dˇ eti: ˇ 32 odst.1 LZPS: zvl´ – Cl. aˇ stn´ı ochrana ˇ – Cl.32 odst.3 LZPS: dˇ eti manˇ zelsk´ e i nemanˇ zelsk´ e maj´ı stejn´ a pr´ ava ˇ 32 odst.4 LZPS: dˇ – Cl. eti maj´ı pr´ avo na rodiˇ covskou v´ ychovu a p´ eˇ ci • Zdravotnˇ e postiˇ zen´ı: ˇ 29 odst.2 LZPS:zvl´ – Cl. aˇ stn´ı ochrana v prac. vztaz´ıch a pomoc pˇ ri pˇ r´ıpravˇ e k povol´ an´ı → v´ıc neˇz rovn´ a pr´ ava tˇechto skupin(ˇzeny, dˇeti, mladistv´ı, zdrav. postiˇzen´ı)jsou legitimována t´ım, ˇze jsou v dan´ ych vztaz´ıch (pracovnˇepr´ avn´ıch) v horˇs´ım postaven´ı neˇz ostatn´ı lidé (rovnost garantovaná Listinou totiˇz nen´ı absolutn´ı rovnost´ı, ale pˇredevˇs´ım rovnost´ı v d˚ ustojnosti a právech), maj´ı j´ım b´ yt poskytnuty takové v´ yhody, aby se jejich objektivn´ı znev´ yhodnˇen´ı zm´ırnilo, takˇze tato pozitivn´ı diskriminace” je snahou dorovnat rovnost v d˚ ustojnosti ” • Ochrana rodiˇ covstv´ı a rodiny: ˇ 32 odst.1 LZPS: rodiˇ – Cl. covstv´ı a rodina jsou pod ochranou z´ akona – S t´ım souvis´ı i zvl´ aˇstn´ı ochrana dˇet´ı a mladistv´ ych – St´ at t´ım vyjadˇruje z´ avazek pom´ ahat tˇemto subjekt˚ um (rodiˇc˚ um, dˇetem, mladistv´ ym) ve zv´ yˇsené m´ıˇre → st´ at chce institut rodiˇcovstv´ı (vztah otce a matky v˚ uˇci d´ıtˇeti) a rodiny stimulovat a zv´ yhodnit proti jin´ ym obdobn´ ym vztah˚ um s ohledem na v´ yznam reprodukˇcn´ı funkce ˇ – Cl.32 odst.5 LZPS: p´ eˇ ci o dˇ eti a jejich v´ ychova je pr´ avem rodiˇ c˚ u (m˚ uˇze b´ yt omezeno pouze rozhodnut´ım soudu na z´ akladˇe z´ akona) ˇ – Cl.32 odst. 5 LZPS: rodiˇce peˇcuj´ıc´ı o dˇeti maj´ı pr´ avo na pomoc st´ atu

217



∗ Tuto podporu zd˚ uvodˇ nuje ˇcl.23 odst.1 Mezinárodn´ıho paktu o obˇcansk´ ych a politick´ ych pr´ avech: Rodina je pˇ rirozenou a z´ akladn´ı jednotkou spoleˇ cnosti.“ + odst.2 stanovuje, jak vznik´ a ” rodina: Uzn´ av´ a se pr´ avo muˇz˚ u a ˇzen uzavˇr´ıt v pˇrimˇeˇreném vˇeku sˇ natek a zaloˇzit rodinu.“ → tato ” nepˇredpokl´ formulace ad´ a, ˇze by rodinu mohly zaloˇzit osoby stejného pohlav´ı - jejich právn´ı vztah podle tohoto paktu nen´ı pˇrirozenou a základn´ı jednotkou spoleˇcnosti a proto mu nepˇr´ısluˇs´ı v´ yhody formulované v Listinˇe a mezin´ arodn´ıch smlouvách ˇ 32 odst. 2 LZPS: ˇ – Cl. zenˇ e v tˇ ehotenstv´ı je zaruˇ cena zvl´ aˇ stn´ı p´ eˇ ce, ochrana v pracovn´ıch vztaz´ıch a odpov´ıdaj´ıc´ı pracovn´ı podm´ınky d) Cizinci 405

• • • •

ˇ poˇ z´ıvaj´ı lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod zaruˇ cen´ ych Listinou, ˇcl. 42 odst. 2 LZPS: cizinci v CR pokud nejsou pˇ rizn´ ana v´ yslovnˇ e obˇ can˚ um cizinec = pˇr´ısluˇsn´ık jiného st´ atu, kter´ y poˇz´ıvá ochrany státu, jehoˇz je obˇcanem, i ten, kdo nen´ı obˇcanem ˇz´ adného st´ atu ˇcl. 26 odst.4 LZPS t´ ykaj´ıc´ı se pr´ ava na práci a hmotného zabezpeˇcen´ı tˇech, kteˇr´ı ho nemohou vykonávat, ˇr´ık´ a, ˇze z´ akon m˚ uˇze stanovit odliˇsnou u ´pravu pro cizince ˇcl. 14 odst.5 LZPS: cizinec m˚ uˇ ze b´ yt vyhoˇ stˇ en jen v pˇ r´ıpadech stanoven´ ych z´ akonem

→ Listina tak v obou pˇr´ıpadech stanovuje pr´ avn´ı s´ılu pr. pˇredpisu (zákon), na jehoˇz základˇe plat´ı pro cizince odliˇsn´ a pr. u ´prava • ˇcl. 43 LZPS: pr´ avo azylu ˇ poskytuje azyl cizinc˚ – CR um pron´ asledovan´ ym za uplatˇ nován´ı politick´ ych práv a svobod; azyl m˚ uˇze b´ yt odepˇren tomu, kdo jednal v rozporu se základn´ımi lidsk´ ymi právy a svobodami ˇ stanovil, ˇze je vˇec´ı státu posoudit, komu má b´ – z´ akonem ˇ c.325/1999 Sb. Parlament CR yt azyl udˇelen a komu odepˇren a to v limitech stanoven´ ych v druhé ˇcásti tohoto ustanoven´ı – jedn´ a se o pr´ avo uch´ azet se o azyl, nikoli ho z´ıskat e) Pr´ avnick´ e osoby a sdruˇ zen´ı fyzick´ ych osob 406

• jim Listina zaruˇcuje kolektivn´ı pr´ ava • individu´ aln´ı pr´ ava by v konfliktu s kolektivn´ımi mˇela m´ıt pˇrednost • c´ırkve: – ˇcl. 16 odst.2 LZPS: c´ırkve a n´ aboˇ zensk´ e spoleˇ cnosti spravuj´ı sv´ e z´ aleˇ zitosti nez´ avisle na st´ atn´ıch org´ anech (ustavuj´ı své orgány, ustanovuj´ı své duchovn´ı, zˇrizuj´ı ˇreholn´ı a jiné c´ırkevn´ı instituce) → charakteristick´ y znak laického státu a odluky státu od c´ırkve ∗ ˇrada modern´ıch evropsk´ ych st´ at˚ u (ˇclen˚ u EU) má odluku c´ırkve od státu zakotvenou ve sv´ ych pr´ avn´ıch ˇr´ adech - tato pr. u ´prava byla pˇrij´ımána pod vlivem liberalismu v 19. nebo poˇc.20.stol. ∗ v nˇekter´ ych st´ atech nemaj´ı c´ırkve samostatnou právn´ı subjektivitu a jsou povinny zakládat zvl´ aˇstn´ı sdruˇzen´ı nebo se sdruˇzuj´ı na z´ akladˇe obecn´ ych sdruˇzovac´ıch pˇredpis˚ u ˇ ∗ spory mezi katolickou c´ırkv´ı a státem byly nˇekde ˇreˇseny smlouvami (konkordáty) - napˇr. CSR uzavˇrela 1928 se Svat´ ym stolcem tzv. Modus vivendi, kde se vzdalo dˇr´ıvˇejˇs´ıho práva spolurozhodoˇ vat o jmenov´ an´ı hodnost´ aˇr˚ u katolické c´ırkve, Svat´ y stolec zde uznal suverenitu CSR nad c´ırkevn´ımi z´ aleˇzitostmi na jeho u ´zem´ı a nezbytnost ˇcsl. státn´ıho obˇcanstv´ı u vedouc´ıch ˇcinitel˚ u ˇrehol´ı, souˇc´ ast´ı byl z´ avazek Svatého stolce, aby c´ırkevn´ı jednotky (diecéze) byly uvedeny do souladu s hranicemi st´ atu → prezident Masaryk tuto smlouvu neratifikoval, nebot’ Svat´ y stolec tehdy nepovaˇzovat za subjekt mezin´ arodn´ıho pr´ ava → závazek ohlednˇe diecéz´ı splnil Svat´ y stolec aˇz v roce 1977 (v souvislosti s II. Vatik´ ansk´ ym koncilem) zvláˇstn´ım dekretem + zˇr´ıdil c´ırkevn´ı provincii pro ˇceské zemˇe a samostatnou provincii pro Slovensko – tato pr´ ava pˇr´ısluˇs´ı sdruˇzen´ım (pr´ avnick´ ym osobám), nikoli jejich jednotliv´ ym ˇclen˚ um → prostˇ rednictv´ım tˇ echto sdruˇ zen´ı se uskuteˇ cn ˇ uj´ı kolektivn´ı pr´ ava jejich pˇ r´ısluˇ sn´ık˚ u – i ve v´ ykonu tˇechto kolektivn´ıch pr´ av mus´ı b´ yt respektován princip rovnosti (ˇzádná diskriminace ˇci preference urˇcitého sdruˇzen´ı, pokud splˇ nuje podm´ınky stanovené v zákonˇe) – v´ ykon tˇechto pr´ av m˚ uˇze b´ yt omezen zákonem, pokud jde o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytné pro ochranu veˇrejné bezpeˇcnosti a poˇrádku, zdrav´ı a mravnosti nebo práv a svobod druh´ ych – d˚ uleˇzit´ a je ochrana nezbytn´ ych hodnot demokratické spoleˇcnosti a vˇsechny subjekty je mus´ı dodrˇzovat → z´ akon ˇ c. 3/2002 Sb., o svobodˇ e n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı a postaven´ı c´ırkv´ı a n´ aboˇ zensk´ ych spoleˇ cnost´ı

218



ˇ je laick´ ∗ CR ym st´ atem (ˇcl.2 odst.1 LZPS), kde se uplatˇ nuje svrchovanost zákona a ˇzádné náboˇzenské ˇ podle platného u ˇci c´ırkevn´ı pˇredpisy nemohou právn´ımu ˇrádu CR ´stavn´ıho poˇrádku konkurovat nebo pˇred n´ım dokonce m´ıt pˇrednost • odbory: – ˇcl. 27 LZPS: pr´ avo odborov´ ych organizac´ı (pˇredevˇs´ım jako právo kolektivn´ı) ∗ odst.2: odborové organizace vznikaj´ı nezávisle na státu + jejich poˇcet nesm´ı b´ yt omezován + nˇekteré z nich nesmˇej´ı b´ yt zv´ yhodnˇeny v podniku nebo odvˇetv´ı ∗ odst.3: jejich ˇcinnost + vznik a ˇcinnost jin´ ych sdruˇzen´ı na ochranu hosp. a soc. zájm˚ u mohou b´ yt omezeny z´ akonem, jde-li o opatˇren´ı v dem. spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu bezpeˇcnosti st´ atu, veˇrejného poˇr´ adku nebo pr´ av a svobod druh´ ych ∗ svoboda odborového sdruˇzov´ an´ı jako kolektivn´ı právo je zaruˇcena také dohodami uzavˇren´ ymi v r´ amci Mezin´ arodn´ı organizace pr´ ace f ) Fyzick´ e i pr´ avnick´ e osoby 407

• v nˇekter´ ych ustanoven´ıch zakl´ ad´ a Listina rovná práva fyzick´ ym i právnick´ ym osobám • ˇcl.11 LZPS: vlastnick´ e pr´ avo – odst.1: vlastnické pr´ avo vˇsech vlastn´ık˚ u má t´ yˇz zákonn´ y obsah a ochranu → vztahuje se na FO i PO – odst.2: z´ akon stanov´ı, kter´ y majetek nezbytn´ y k zabezpeˇcován´ı potˇreb celé spoleˇcnosti, rozvoje n´ aodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a vˇeˇrejného z´ ajmu, má b´ yt jen ve vlastnictv´ı státu, obce nebo urˇcen´ ych PO ˇ – z´ akon také m˚ uˇze stanovit, ˇze nˇekteré vˇeci mohou b´ yt jen ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u nebo PO se s´ıdlem v CR – z´ akaz zneuˇzit´ı vlastnického pr´ ava se vztahuje také na FO i PO + pro vˇsechnu subjekty vlast. pr. plat´ı, ˇze vlastnictv´ı zavazuje • na kaˇzdého (tedy FO i PO) se vztahuj´ı nˇ ekter´ a procesn´ı pravidla v hlavˇe páté LZPS: rovnost vˇsech u ´ˇcastn´ık˚ u v ˇr´ızen´ı pˇred soudem, jin´ ym státn´ım orgánem nebo orgánem veˇr. správy (ˇcl.37 odst.3) • diferencovan´ y pˇ r´ıstup k ot´ azce, zda lze pr´ ava a svobody vyj´ adˇ ren´ e v Listinˇ e vzt´ ahnout i na PO, ´ vyjadˇ ruje judikatura Ustavn´ ıho soudu: – pˇrirozenopr´ avn´ı pojet´ı by to vyluˇcovalo, ale obsah nˇekter´ ych ˇclánk˚ u to pˇredpokládá ˇci vyjadˇruje ˇ ´ ´ 15/93: prohl´ – Pl. US aˇsen´ı CSFR pˇri ratifikaci Umluvy o ochranˇe lidsk´ ych práv a svobod uznáv´ a pravomoc Evropské komise pro lidsk´ a práva pˇrij´ımat st´ıˇznosti osob, nevládn´ıch organizac´ı nebo skupin osob ´ povaˇzuj´ıc´ıch se za poˇskozené v d˚ usledku poruˇsen´ı práv pˇriznan´ ych Umluvou → stát je ochoten poskytovat ochranu i pr´ avnick´ ym osob´ am, pokud jde o základn´ı práva a svobody + §72 odst.1 zákona ˇc.182/1993 Sb. - u ´stavn´ı st´ıˇznost je opr´ avnˇena podat fyzická nebo právnická osoba, jestliˇze tvrd´ı, ˇze zásahem veˇrejné moci bylo poruˇseno jej´ı z´ akladn´ı pr´ avo nebo svoboda zaruˇcené u ´st. zákonem nebo mezinárodn´ı smlouvou ´ podle ˇcl.10 Ustavy ´ 282/97: listiny zakotvuj´ıc´ı právo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı a vˇcasné a u – I.US ´plné informace o stavu ˇz.p. a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u na pr´ avnické osoby vztahovat nelze → tato práva pˇr´ısluˇs´ı pouze FO, protoˇze se jedn´ a o biologické organismy, které (na rozd´ıl od PO)podléhaj´ı eventuáln´ım negativn´ım vliv˚ um ˇz.p. ´ 13/98:z´ – IV.US asada rovnosti stran je stˇeˇzejn´ı zásadou spravedlivého procesu (zakotvena v ˇcl.37 LZPS ´ + §18 OSR)→ ˇ ˇ jehoˇz se m˚ + ˇcl.96 odst.1 U pˇri interpretaci §138 odst.1 OSR, uˇze dovolávat kaˇzd´ yu ´ˇcastn´ık, je nutno vych´ azet z pohledu uvedené zásady rovnosti → PO maj´ı zp˚ usobilost b´ yt u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı a soud s nimi tedy mus´ı zach´ azet stejn´ ym zp˚ usobem, jako s u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı, kter´ y je FO g) ”Nˇ ekteˇ r´ı” 408

• Nˇekter´ a pr´ ava Listina garantuje pouze nˇekter´ ym subjekt˚ um ˇ 27 odst.4: pr´ • Cl. avo na st´ avku - nepˇr´ısluˇs´ı soudc˚ um, prokurátor˚ um, pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojen´ ych sil a pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u ´ Pavl´ıˇcek, V´ aclav a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda. II. d´ıl. ˇc´ ast.II. s.54 -61; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod ˇ CR (v textu jako LZPS nebo Listina); Gerloch, Aleˇs: Teorie pr´ ava. 5. vyd´ an´ı. s. 108 (pouˇzito u definice pojmu subjekt pr´ ava); pravo.wz.cz/ust/data/c108 - subjekty v listine.doc

219

´ Í PRAVA ´ 2.35. ZAKLADN A SVOBODY – POJEM, PRAMENY, FUNKCE

2.35.


Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – pojem, prameny, funkce

Pr´ avo X svoboda 409

• pr´ avo je zpravidla n´ arokem v˚ uˇci st´ atu, kter´ y tato práva má zaruˇcit a bl´ıˇze upravit“ ” sféru autonomie ˇclovˇeka, do které nemá nikdo zasahovat, leda na základˇe zákona a v • svoboda pˇredstavuje ” u ´stavn´ıch limitech.“ (citace Pavl´ıˇcek)

Negativn´ı X pozitivn´ı status pr´ av 410

• Negativn´ı status pr´ av = charakteristick´ y pro vyjádˇren´ı svobody ˇclovˇeka ve státˇe a jeho autonomie v˚ uˇci st´ atu. • Podstatou tohoto pojet´ı je, ˇze se st´ at mus´ı zdrˇzet zásah˚ u do urˇcitého statusu obˇcana. • Pozitivn´ı status pr´ av = vyznaˇcuje se t´ım, ˇze obˇcan (ˇclovˇek) má právo na urˇcitá plnˇen´ı od státu, stát je povinen urˇcité pr´ avo zaruˇcit, poskytnout ochranu, nepostaˇc´ı jen, aby se zdrˇzel zasahován´ı do statusu jednotlivce.

Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody 411

• vznikaly spoleˇcensk´ ym konsensem • preambule Listiny ch´ ape pr´ ava v n´ı obsaˇzená jako pˇrirozená práva (... uzn´ avaj´ıc neporuˇsitelnost pˇrirozených pr´ av ˇclovˇeka, pr´ av obˇcana...), v´ yznamovˇe suprapozitivn´ı, tj. vˇzdy maj´ı b´ yt respektována státem • n´ azev Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod znaˇc´ı, ˇze vˇsechna práva a svobody v n´ı obsaˇzena lze povaˇzovat za z´ akladn´ı X neexistuje jednoznaˇcn´ y v´ yklad, ale pojem základn´ı“ znaˇc´ı, ˇze se nejedná o vˇsechna pr´ ava a ” ˇ poskytuje ochranu, ale m˚ svobody, jimˇz pr´ avn´ı ˇr´ ad CR uˇze j´ıt bud’ o práva a svobody, které jsou nejv´ yznamnˇejˇs´ı nebo o ty, které pˇredstavuj´ı z´ aklad (jsou zdrojem) pro práva a svobody dalˇs´ı • z´ akladn´ı pr´ ava a svobody nemaj´ı temporáln´ı poˇcátek ani konec, stále existuj´ı, na rozd´ıl od ˇclovˇeka jsou vˇeˇcn´ a • z´ akonod´ arce je ˇclovˇeku jen deklaruje, zaruˇcuje • z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody vych´ az´ı z jusnaturáln´ı presumpce, ˇze jistá pˇrirozená práva (pˇr. právo na ˇzivot, svobodu, d˚ ustojnost,. . . ), jsou konkrétn´ımu ˇclovˇeku daná pouh´ ym narozen´ım • jako celek jsou podle ˇ cl. 1 LZPS – nezadateln´ a (ˇclovˇek se sv´ ych pr´ av a svobod ˇclovˇek nem˚ uˇze vzdát ve prospˇech nˇekoho jiného, nem˚ uˇze je nikomu postoupit a nemohou b´ yt pominuty) – nezciziteln´ a (= nemohou b´ yt jednotlivci ˇzádn´ ym zp˚ usobem odˇ naty. Jakákoliv smlouva, která by tomu odporovala, by byla nulitn´ı) – nepromlˇ citeln´ a (= ˇclovˇek se jich m˚ uˇze dovolat vˇzdy – a to i v pˇr´ıpadˇe, ˇze je dlouho nevyuˇz´ıval ani neuplatˇ noval) – nezruˇ siteln´ a (= ˇz´ adn´ y st´ atn´ı org´ an je nem˚ uˇze legitimnˇe odebrat, nemohou b´ yt zruˇseny ˇzádn´ ym pr´ avn´ım pˇredpisem, ani ˇz´ adn´ ym aktem mezinárodn´ıho práva) • takovéto pojet´ı lidsk´ ych a obˇcansk´ ych práv patˇr´ı k podstatn´ ym náleˇzitostem demokratického právn´ıho st´ atu ´ (ˇcl. 9/2 U) • Nejedn´ a se vˇ sak o pr´ ava neomeziteln´ a. Omezena mohou b´ yt pouze zákonem, a v mez´ıch stanoven´ ych Listinou, pˇriˇcemˇz mus´ı b´ yt ˇsetˇreno jejich podstaty a smyslu (ˇcl. 4 odst. 2 a 4 LPS), a to ze dvou d˚ uvod˚ u – kdyˇz je to nezbytné pro v´ ykon a ochranu jin´ ych základn´ıch práv – z d˚ uvodu ochrany veˇrejného z´ ajmu

Hlava II. LZPS, odd´ıl prvn´ı: Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody 412

• Prvn´ı odd´ıl hlavy II. LPS v sobˇe zahrnuje zpravidla základn´ı práva u ´stavnˇe pˇriznaná vˇsem FO, tj. kaˇzdému ˇclovˇeku bez ohledu na jakékoli rozd´ıly, které mohou mezi lidmi existovat. Jde tedy o základn´ı práva, kter´ a nejsou spjata s obˇcansk´ ym statutem jednotlivcem, ale náleˇz´ı kaˇzdé lidské bytosti od jej´ıho narozen´ı do smrti. • Vˇsechna pr´ ava uveden´ a v hlavˇe II. Listiny jsou bezprostˇrednˇe vymahatelná a je moˇzno se jich dodol´ avat pˇre soudy pˇr´ımo s odkazem na Listinu • Jen u nˇekter´ ych z nich ponech´ av´ı Listina na zákonnu bud’ stanoven´ı podm´ınek pro jejich uplatnˇen´ı (pˇr. ˇcl. 16/3 LPS) nebo urˇcen´ı podrobnost´ı pˇri jejich vykonáván´ı (pˇr. ˇcl. 15/3 LPS) • U nˇekter´ ych lidsk´ ych pr´ av jsou stanoveny jen urˇcité u ´stavn´ı principy pro jejich zachováván´ı, avˇsak jejich skuteˇcn´ y rozsah je na u ´vaze z´ akonod´ arce (pˇr. ˇcl. 8/5 LPS) 220



• ˇ cl. 5 – Zp˚ usobilost m´ıt pr´ ava – u ´stavnˇe stanoven´ y princip. Toto ustanoven´ı je i základem pro obecnou právn´ı subjektivitu ˇclovˇeka jako soukromé osoby i jako subjektu, kter´ y má moˇznost u ´ˇcasti na ovlivˇ nován´ı vˇec´ı veˇrejn´ ych – Nˇekdy je vˇsak zp˚ usobilost k urˇcitému právu vylouˇcena ˇci z´ uˇzena – napˇr. u cizinc˚ u, kteˇr´ı pˇrestoˇze poˇz´ıvaj´ı podle ˇcl. 42 odst. 2 LZPS vˇsech z´ akladn´ıch práv a svobod zaruˇcen´ ych Listinou, tak v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech plat´ı, ˇze Z´ akon muˇze stanovit odchylnou u ´pravu pro cizince.“ (v ˇcl. 26 odst. 4). Pˇr. volebn´ı pr´ avo ” • ˇ cl. 6 – Pr´ avo na ˇ zivot – pr´ avnˇe m´ a aspekt negatorn´ı = tj. poˇzadavek, aby nebylo do tohoto práva zasahováno – a aspekt pozitivn´ı funkce veˇrejné moci = tj. podm´ınky pro ˇzivot umoˇznit a chránit – princip nepˇr´ıpustnosti trestu smrti – Lidsk´ y ˇzivot je hoden ochrany uˇz pˇred narozen´ım“ – nevypl´ yvá z nˇej právn´ı závazek k zákazu potrat˚ u, ” jen mor´ aln´ı apel (vznikl jako kompromis mezi zastánci a odp˚ urci potrat˚ u) – zakotven institut nutné obrany“ – moˇznost pˇripuˇstˇen´ı jednán´ı, které by za bˇeˇzn´ ych okolnost´ı bylo trestné, ” ohroˇzuje ˇzivot, za trestné povaˇzováno nen´ı ale pokud fakticky • ˇ cl. 7 – Nedotknutelnost osoby a jej´ıho soukrom´ı – neplat´ı absolutnˇe, souˇc´ ast´ı u ´pravy je i moˇznost zákonnˇe upravit meze nedotknutelnosti osoby a soukrom´ı – do odst. 2 prom´ıtnut poˇzadavek Mezinárodn´ıho paktu o obˇc. a polit. právech zakazuj´ıc´ı muˇcen´ı nebo podroben´ı krutému a nelidskému zacházen´ı nebo trestu • ˇ cl. 8 – Osobn´ı svoboda – souvis´ı s ˇcl. 9 a 10; navazuje na Habeas Corpus Act 1678 - manifestace ochrany lidského individua proti autokracii – upravuje instituty trestn´ıho pr´ ava 1. st´ıh´ an´ı (odst. 2) – d˚ uvod a zp˚ usoby mus´ı b´ yt stanoveny zákonem 2. zadrˇzen´ı (odst. 3) – obvinˇeného nebo podezˇrelého z tr. ˇcinu pouze na základˇe zákona, osoba mus´ı b´ yt obezn´ amena s d˚ uvody zadrˇzen´ı, vyslechnuta a nejpozdˇeji do 48 hodin propuˇstˇena nebo odevzd´ ana soudu. Soudce pak mus´ı do 48 hodin osobu vyslechnout, rozhodnout o vazbˇe nebo ji propustit na svobodu 3. zatˇcen´ı (odst. 4) – je moˇzné pouze na p´ısemn´ y od˚ uvodnˇen´ y pˇr´ıkaz soudce. Postup zadrˇzen´ı podle (3). • ˇ cl. 9 – Z´ akaz nucen´ ych prac´ı nebo sluˇ zeb – vych´ az´ı z historicky postupného mezinárodn´ıho zákazu uznán´ı otroctv´ı – z´ akaz nucen´ ych prac´ı nen´ı pr´ avem, ale pokynem nenutit fyzické osoby k jakékoliv ˇcinnosti bez jejich svobodného souhlasu – v prov´ adˇec´ıch pr´ avn´ıch pˇredpisech toto chrán´ı pˇredpisy tr. práva (napˇr. ustanoven´ı o zneuˇzit´ı pravomoci veˇrejného ˇcinitele) – ustanoven´ı z´ akazu nucen´ ych prac´ı nebo sluˇzeb se zákonnˇe nevztahuje na osoby ve v´ ykonu trestu odnˇet´ı svobody nebo trestu tomu alternativn´ıho, na vojenskou sluˇzbu stanovenou zákonem, sluˇzbu vyˇzadovanou na z´ akladˇe z´ akona v pˇr´ıpadˇe ˇziveln´ ych pohrom, nehod, atd., a na jednán´ı uloˇzené zákonem pro ochranu ˇzivota, zdrav´ı nebo pr´ av druh´ ych (pˇr. poskytnut´ı prvn´ı pomoci) • ˇ cl. 10 –Pr´ avo na zachov´ an´ı lidsk´ e d˚ ustojnosti, osobn´ı cti, dobr´ e povˇ esti a dobr´ eho jm´ ena – podrobnˇejˇs´ı u ´prava v obˇcanském z´ akon´ıku – chr´ an´ı kaˇzdého pˇred neopr´ avnˇen´ ym zasahován´ım do soukromého a rodinného ˇzivota, pˇred neopr´ avnˇen´ ym shromaˇzd’ov´ an´ım, zveˇrejˇ nov´ an´ım nebo jin´ ym zneuˇz´ıván´ım u ´daj˚ u o své osobˇe – chr´ anˇen´ a osoba m´ a pr´ avo se zejména domáhat, aby bylo upuˇstˇeno od neoprávnˇen´ ych zásah˚ u do pr´ ava na ochranu jej´ı osobnosti, aby byly odstranˇeny následky tˇechto zásah˚ u a aby j´ı bylo dáno pˇrimˇeˇrené zadostiuˇcinˇen´ı, event. jako n´ ahrada nemajetkové u ´jmy v penˇez´ıch (o v´ yˇsi rozhoduje ad hoc soud) – pr´ avo na ochranu osobnosti nezaniká smrt´ı, ale mohou se jej domáhat manˇzel, dˇeti ˇci rodiˇce • ˇ cl. 11 – Pr´ avo vlastnictv´ı – podle LZPS je vlastnictv´ı pr´ avo vlastnit majetek“, bl´ıˇze jej nespecifikuje, nedefinuje – obsah a ochrana vlastnické”ho pr´ ava jsou u vˇsech fyzick´ ych i právnick´ ych osob ze zákona stejné – LZPS umoˇzn ˇuje, aby z´ akony stanovily urˇcité vlastnictv´ı v rukou státu, obce ˇci právnické osoby z d˚ uvodu ˇ Exkluzivita veˇrejné moci je pro z´ ajmu spoleˇcenského, hospod´ aˇrského, veˇrejného nebo z d˚ uvodu s´ıdla v CR. z´ akonod´ arce podm´ınˇena zabezpeˇcován´ım potˇreb celé spoleˇcnosti nebo rozvojem národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a veˇrejného z´ ajmu – vlastnictv´ı je nejen pr´ avem, ale i závazkem a odpovˇednost´ı. Vlastn´ık je tedy v uˇz´ıván´ı vˇec´ı svobodn´ y, nesm´ı vˇsak vlastnictv´ı zneuˇz´ıt na u ´jmu práv druh´ ych a mus´ı dbát obecn´ ych zájm˚ u. V´ ykon vlastn. pr´ ava nesm´ı poˇskozovat lidské zdrav´ı, pˇr´ırodu, ˇzivotn´ı prostˇred´ı

221



– Vyvlastˇen´ı nebo nucené omezen´ı vlastnického práva je moˇzné ve veˇrejném zájmu, a to na základˇe z´ akona a za n´ ahradu – ˇcl. 11 odst. 5 – princip legislativn´ı u ´pravy dan´ı a poplatk˚ u (danˇe a poplatky lze ukládat jen na z´ akladˇe z´ akona). M´ ame daˇ novou a poplatkovou povinnost jako veˇrejnomocensk´ y zp˚ usob zajistit finanˇcn´ı zdroje pro hrazen´ı veˇrejného rozpoˇctu (pˇr. DPH) nebo pˇr´ıspˇevek na ˇcinnost orgánu veˇrejné moci (pˇr. poplatek za soudn´ı ˇzalobu) • ˇ cl. 12 – Nedotknutelnost obydl´ı – LZPS chr´ an´ı pr´ avn´ı d˚ uvod bydlen´ı a trestn´ı zákon zajiˇst’uje zamezen´ı násiln´ ych vstup˚ u ˇci jiné poruˇsen´ı této nedotknutelnosti – nedotknutelnost p˚ usob´ı v˚ uˇci vˇsem, v˚ uˇci veˇrejné moci i soukrom´ ym subjekt˚ um – omezitelnost obydl´ı je d´ ana pouze, kdyˇz je stanovena ∗ domovn´ı prohl´ıdka · pro u ´ˇcely trestn´ıho ˇr´ızen´ı na p´ısemn´ y a od˚ uvodnˇen´ y pˇr´ıkaz soudce · v pˇr´ıpadˇe nezbytnosti ochrany ˇzivota nebo zdrav´ı osob · v pˇr´ıpadˇe nezbytnosti ochrany práv a svobod druh´ ych · v pˇr´ıpadˇe odvr´ acen´ı z´ avaˇzného ohroˇzen´ı veˇr. bezpeˇcnosti a poˇrádku · pro plnˇen´ı u ´kol˚ u veˇrejné správy, je-li obydl´ı uˇz´ıváno také napˇr. pro podnikán´ı ∗ tzv. jiné z´ asahy do nedotknutelnosti obydl´ı (bl´ıˇze nejsou specifikovány) • ˇ cl. 13 – Listovn´ı tajemstv´ı, tajemstv´ı jin´ ych p´ısemnost´ı a z´ aznam˚ u, tajemstv´ı pˇ repravovan´ ych zpr´ av – pˇredmˇetem ochrany jsou: listy, dopisy ˇci obdobné technologické formy korespondence, p´ısemnosti a z´ aznamy, zpr´ avy pod´ avané telefonem, telegrafem nebo podobn´ ym zaˇr´ızen´ım • ˇ cl. 14 – Svoboda pohybu a pobytu – souˇc´ ast´ı pˇrirozené lidské existence je urˇcovat si m´ısto svého byt´ı i moˇznost svobodnˇe se pˇremist’ovat ˇ nelze bránit v odchodu ze zemˇe – ani ciz´ı osobˇe ani obˇcanu CR – moˇzn´ a z´ akonn´ a omezen´ı v odst. 3: bezpeˇcnost státu, udrˇzen´ı veˇrejného poˇrádku, ochrana zdrav´ı nebo ochranu pr´ av a svobod druh´ ych a na vymezen´ ych u ´zem´ıch téˇz z d˚ uvodu ochrany pˇr´ırody – LZPS zesiluje ochranu ˇceského obˇcana, kter´ y se chce vrátit do vlasti, i obˇcana, kter´ y by byl nucen opustit vlast (odst. 4) – cizinec m˚ uˇze b´ yt vyhoˇstˇen jen v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zákonem • ˇ cl. 15 – Svoboda myˇ slen´ı, svˇ edom´ı a n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı, vˇ edeck´ eho b´ ad´ an´ı a umˇ eleck´ e tvorby – je zde deklarov´ ana svoboda lidského ducha, intelektu (→ ze samé podstaty neomezitelné, absolutn´ı) a jeho projev˚ u v rovinˇe myˇslen´ı a svˇedom´ı, teistické a ateistické (náboˇzenské vyznán´ı), badatelskov´ yzkumné (vˇeda) a umˇen´ı – v obsahové n´ avaznosti na LSZP upravuje svobodu vˇed. bádán´ı a umˇel. tvorby Zákon o vysok´ ych ˇskol´ ach (ˇc. 172/1990 Sb.) – omezen´ı se m˚ uˇze t´ ykat aˇz eventueln´ıho projevu, pokud by se osoba dostala do rozporu s u ´stavn´ım principem ˇcl. 2 odst. 3 – LZPS garantuje nejen svobodu vyznán´ı, ale i volnost zmˇeny pˇr´ısluˇsnosti ke konfesi ˇci jej´ı opuˇstˇen´ı • ˇ cl. 16 – Pr´ avo svobodn´ eho projevu n´ aboˇ zenstv´ı nebo v´ıry – tento ˇcl´ anek lze povaˇzovat za speci´ aln´ı konkretizaci svobody náboˇzenského vyznán´ı v ˇcl. 15 – garantuje svobodn´ y projev a v´ ykon náboˇzenstv´ı nebo v´ıry samostatnˇe nebo s jin´ ymi, soukromˇe nebo veˇrejnˇe, bohosluˇzbou, vyuˇcov´ an´ım, náboˇzensk´ ymi u ´kony nebo obˇrady – d´ a se omezit z´ akonem z d˚ uvod˚ u ochrany veˇr. bezpeˇcnosti a poˇrádku, zdrav´ı a mravnosti, práv a svobod druh´ ych – konkretizov´ ano Z´ akonem o svobodˇe náboˇzenské v´ıry a postaven´ı c´ırkv´ı a náboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı (ˇc. 3/2002 Sb.) a Z´ akonem o registraci c´ırkv´ı a náboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı (ˇc. 161/1992 Sb.) – existuje pln´ a autonomie c´ırkv´ı a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı v oblasti jejich vnitˇrn´ı správy jde o veˇrejnopr´ avnˇe uznanou samospr´ avu

Ideov´ e zdroje 413

• • • •

Plat´ on - Politeia Augustinus – De civitate Dei Habeas Corpus Act (1679) Deklarace nez´ avislosti (USA, r. 1776)

222

´ USTANOVENÍ LISTINY 2.36. OBECNA


• Deklarace pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana (Velk´ a francouzská revoluce, 1789) • rakousk´ y Obecn´ y z´ akon´ık obˇcansk´ y z r. 1811 • Vˇseobecn´ a deklarace lidsk´ ych pr´ av (rezoluce pˇrijata a vyhláˇsena Valn´ ym shromáˇzdˇen´ım OSN 10. prosince 1948, je to rezoluce, tud´ıˇz nen´ı pr´ avnˇe závazná) ´ • Umluva o ochranˇe lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobodách (sjednána v rámci Rady Evropy v r. 1950, u n´ as ratifikov´ ano 18. bˇrezna 1992, byli jsme prvn´ı stát stˇr. a v´ ych. Evropy, kter´ y to udˇelal) • Mezin´ arodn´ı pakt o obˇcansk´ ych a politick´ ych právech, Mezinárodn´ı pakt o hospodáˇrsk´ ych, sociáln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech (podepsané v r. 1968, u nás v platnosti ovˇsem aˇz v r. 1976, ratifikovány 1991 ⇒ ˇc. 120/1976 Sb.) ´ • Ustava 1920 (hlava p´ at´ a a ˇsest´ a, demokratické tradice) • dneˇsn´ı ch´ ap´ an´ı lidsk´ ych pr´ av je zaloˇzeno na univerzáln´ım a vˇselidském chápán´ı tˇechto práv a svobod, uzn´ av´ a se nezruˇsitelnost pˇrirozen´ ych pr´ av ˇclovˇeka, práv obˇcana a svrchovanosti zákona ´ • ˇcl. 4 Ustavy: Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody jsou pod ochranou soudn´ı moci.“ ” • ˇcl. 42 LZPS odst. 3) Pokud dosavadn´ı pˇredpisy pouˇz´ıvaj´ı pojmu obˇcan“, rozum´ı se t´ım kaˇzd´ y ˇclovˇek, jde-li ” o z´ akladn´ı pr´ ava a svobody, které Listina pˇriznává bez ohledu na ”státn´ı obˇcanstv´ı.“ • Lidsk´ a pr´ ava maj´ı v´ yznam i z hlediska intepretace, protoˇze plat´ı, ˇze kdyˇz zákon nen´ı jednoznaˇcn´ y, je vykl´ ad´ an ve prospˇech tˇechto pr´ av

Klasifikace z´ akladn´ıch pr´ av a svobod 414

• Existuje v´ıce hledisek • Z´ akladn´ı dˇ elen´ı dle Listiny – – – – –

z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody (osobnostn´ı práva) politick´ a pr´ ava pr´ ava n´ arodnostn´ıch, etnick´ ych a jin´ ych menˇsin hospod´ aˇrsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava. → Pr´ avo dom´ ahat se ochrany tˇechto základn´ıch práv a svobod, jakoˇz i dalˇs´ıch platn´ ym právem zaruˇcen´ ych pr´ av, je rovnˇeˇz samo z´ akladn´ım pr´ avem (právo na soudn´ı a jinou právn´ı ochranu)

• Dˇ elen´ı podle generace (jejich historického v´ yvoje) – Prvn´ı generace –individu´ aln´ı pr´ ava (napˇr. právo na ˇzivot, osobn´ı svobodu, vlastnické právo, pr´ avo na soukrom´ı; proklamov´ ana od 18.st.) – Druh´ a generace – politick´ a pr´ ava, ( napˇr. volebn´ı právo, 19. st.) – Tˇret´ı generace – soci´ aln´ı, hospod´ aˇrská, a kulturn´ı práva (aˇz od 20.-30. let 20. stol. a po WWII.) ˇ – Ctvrt´ a generace – (napˇr. pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı, ochrana pˇred zneuˇzit´ım informac´ı, ochrana osobn´ı integrity, od 70. let 20. stol.) • Dle poˇ ctu u ´ˇ castn´ık˚ u – Individu´ aln´ı (pˇr. pr´ avo na ˇzivot) – Kolektivn´ı (pˇr. shromaˇzd’ovac´ı pr´ avo) • Hmotnˇ epr´ avn´ı (pˇr. ˇcl. 10 odst. 1 Kaˇzd´ y má právo, aby byla zachována jeho lidská d˚ ustojnost, osobn´ı ˇcest, ” dobr´ a povˇest a chr´ anˇeno jeho jméno.“) • Procesnˇ epr´ avn´ı (pˇr. ˇcl. 7 odst. 2 - Nikdo nesm´ı b´ yt muˇcen ani podroben krutému, nelidskému nebo ” poniˇzuj´ıc´ımu zach´ azen´ı nebo trestu.“) ´ ´ Ustavn´ ı pr´ avo - Karel Kl´ıma; (plus stoh dalˇs´ıch knih z knihovny)?? - konkretizovat; Pavl´ıˇcek a kol., Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II.d´ıl, 1. u ´plné vyd´ an´ı, Leges 2011, s.503 - 565

2.36.

Obecn´ a ustanoven´ı listiny

• Obecn´ ych ustanoven´ı se v Listinˇe t´ yk´ a hlava prvn´ı – ˇcl. 1 - 4 – Tato ustanoven´ı normativnˇe zakotvuj´ı, obsahovˇe rozv´ıjej´ı a navazuj´ı na principy, které jsou obsaˇzeny v ´ ˇ a jej´ıch základn´ıch ˇclánc´ıch - napˇr. preambule U ´ CR ˇ preambuli Listiny, ale i v preambuli Ustavy CR ”..v duchu nedotknuteln´ ych hodnot lidské d˚ ustojnosti a svobody jako vlast rovnoprávn´ ych, svobodn´ ych obˇcan˚ u..“ (srov. s ˇcl. 1 Listiny) – d˚ uraz je v obou ustanoven´ıch kladen na hodnoty svobody a d˚ ustojnost

223



´ ´ 305/2000 podal v´ • Ustavn´ ı soud ve svém n´ alezu sp. zn. →I. US yklad obecn´ ych ustanoven´ı následovnˇe: ”Principy obsaˇzené v tˇechto ˇcl´ anc´ıch se vztahuj´ı na vˇsechna základn´ı práva a svobody zahrnuté do Listiny a jsou v´ ychodiskem pˇri jejich v´ ykladu. Poruˇsen´ı zm´ınˇen´ ych ustanoven´ı Listiny proto samostatnˇe zpravidla napadat nelze, resp. nejsou sama o sobˇe aplikovatelná, vˇzdy je nutno uvést konkrétn´ı, pˇredevˇs´ım hmotné z´ akladn´ı pr´ avo nebo svobodu a k tomu odpov´ıdaj´ıc´ı ustanoven´ı Listiny,(. . . ), jeˇz bylo u ´dajnˇe poruˇseno.“ • I jiné pˇredpisy maj´ı vztah k obecn´ ym ustanoven´ım Listiny – →obˇcansk´ y zákon´ık par. 1 odst. 1, →z´ akon ˇc. 198/2009 Sb – antidiskriminaˇcn´ı z´ akon aj.

Obecn´ a ustanoven´ı dle uspoˇ r´ ad´ an´ı v Listinˇ e ˇ anek 1 Cl´ 415

• Lidé jsou svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v pr´ avech. Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlˇcitelné a nezruˇsitelné. – nejv´ yznamnˇejˇs´ımi hodnotami jsou tedy podle Listiny svoboda a rovnost v d˚ ustojnosti i v právech Svoboda

416

• Svoboda spoˇc´ıv´ a v moˇznosti konat vˇse, co neˇskod´ı nˇekomu jinému: tak výkon pˇrirozených pr´ av kaˇzdého ˇclovˇeka m´ a jen ty meze, které zabezpeˇcuj´ı jiným ˇclen˚ um spoleˇcnosti uˇz´ıv´ an´ı tˇechˇze pr´ av.1 ´ ˇ d´ • Princip svobody je d´ ale vyj´ adˇren v ˇcl. 2 odst. 3 (princip legáln´ı licence) – srov. s ˇcl. 2 odst. 4 Ustavy CR, ale v r´ amci z´ akladn´ıch ustanoven´ı v ˇcl. 3 odst. 2 (svoboda volby národnosti) • Jakoˇzto u ´stˇredn´ı, hodnota svobody prostupuje cel´ ym textem Listiny – v hlavˇe druhé jsou zaruˇceny svobody zejména negativn´ı (svoboda od) jako napˇr. osobn´ı svoboda, svoboda vlastnit majetek, svoboda pohybu a pobytu atd., v dalˇs´ıch ˇc´ astech jsou zakotveny i svobody pozitivn´ı (svoboda u ´ˇcastnit se správy zemˇe, regionu atd.) – ˇcl. 21 • Svoboda je v pˇrirozenopr´ avn´ı teorii, ke které se v preambuli Listina hlás´ı, státem pouze garantována a nikoliv darov´ ana, nebot’ vˇsichni lidé se rod´ı svobodni • Svoboda nem˚ uˇze b´ yt ch´ ap´ ana absolutnˇe, je omezena svobodou druh´ ych, principy morálky a svˇedom´ı, z´ ajmy vˇseobecného blaha • K omezen´ı svobody – existuj´ı faktory – Faktické (z´ akonitosti pˇr´ırodn´ı, uˇcinˇená rozhodnut´ı) – Normativn´ı • Kaˇzd´ y naléz´ a hranice své svobody ve svobodˇe druhého • Omezen´ı svobody z d˚ uvodu veˇrejného z´ ajmu – Obecnˇe moˇznost stanovit meze z´ akladn´ıch práv a svobod dává ˇcl. 4 Listiny (viz dále) Rovnost

417

• Rovnost ˇclovˇeka je jednak vˇseobecným interpretaˇcn´ım principem, jednak dispozice ke konkretizaci pr´ avn´ımi pˇredpisy. V kontextu s ˇcl. 3 LZPS m´ a souˇcasnˇe charakter antidiskriminaˇcn´ı. Rovnost v pr´ avech znamen´ a na jedné stranˇe moˇznost stejného pˇr´ıstupu k pr´ av˚ um, na druhé stranˇe znemoˇznˇen´ı vylouˇcit ˇclovˇeka z dostupnosti urˇcitých pr´ av ˇci svobod.2 • Rovnost v d˚ ustojnosti a v pr´ avech je vyjádˇrena i zákazem diskriminace – viz ˇcl. 3 Listiny, rovnost nem˚ uˇze b´ yt stejnˇe jako svoboda br´ ana absolutnˇe vzhledem k nerovnosti v distribuci lidsk´ ych dovednost´ı a schopnost´ı. Rovnost v pr´ avech zahrnuje i rovnost pˇred zákonem (dána mimo jiné i obecnost´ı ustanoven´ı, jej´ıˇz nedostatek ´ ˇc. 124/2009 Sb.) je znak proti´ ustavnosti – viz n´ alez US • Nutno dodat, ˇze rovnost v pr´ avech znamená i rovnost v povinnostech, tzn. ˇze nikdo nen´ı v demokratické spoleˇcnosti zv´ yhodˇ nov´ an. • Rovnost v d˚ ustojnosti souvis´ı s charakteristikou státn´ı formy jako republikánské, která má de facto tradici jiˇz od roku 1918 (zruˇsen´ı ˇslechtick´ ych titul˚ u a v´ ysad) ´ princip rovnosti vyjadˇruje sp´ıˇse ideáln´ı c´ılové pˇredstavy, nebot’ snaha vytvoˇrit spoleˇcnost • Podle judikatury US univerz´ alnˇe rovn´ ych by vyvolala hluboce nefunkˇcn´ı u ´ˇcinky a nav´ıc by se dostala zcela nepochybnˇe do pˇr´ıkrého rozporu s principem svobody – K problematice akcesorické a neakcesorické rovnosti ∗ Akcesorick´ a rovnost znamená rovnost v pˇr´ıstupu k základn´ım práv˚ um, tedy rovnost spojenou s jin´ ym z´ akladn´ am pr´ avem ˇci svobodou (rovnost volebn´ıho práva) 1 Deklarace 2 Kl´ ıma K.:

pr´ av ˇ clovˇ eka a obˇ cana, ˇ cl´ anek 4 op.cit. str. 935

224



∗ Pojem neakcesorick´ e rovnosti vyjadˇruje, ˇze rovnost se prosazuje jako samostatné základn´ı pr´ avo, je ch´ ap´ ana jako obecn´ y z´ akaz diskriminace, jeˇz zaruˇcuje, ˇze :,,..právn´ı rozliˇsován´ı mezi subjekty v ´ ˇc. 280/2006 Sb.), k poruˇsen´ı pˇr´ıstupu k urˇcit´ ym pr´ av˚ um nesm´ı b´ yt projevem libov˚ ule..“ (nález US ´ (sp. zn. Pl. US ´ 4/95): ”..to znamená, ˇze nerovnost v sociáln´ıch vztaz´ıch, m´ rovnosti jeˇstˇe US a-li se dotknout z´ akladn´ıch lidsk´ ych práv, mus´ı dosáhnout intenzity zpochybˇ nuj´ıc´ı, alespoˇ n v urˇcitém smˇeru, jiˇz samu podstatu rovnosti. Tak se zpravidla dˇeje tehdy, je-li s poruˇsen´ım rovnosti spojeno i poruˇsen´ı jiného z´ akladn´ıho pr´ ava..“. – K rovnosti pohlav´ı – v rovinˇe z´ akladn´ıch práv je zaruˇcena v ˇcl. 3 odst. 1, nˇekterá ustanoven´ı Listiny ˇcl. 29 a 32 vyjadˇruj´ı zvl´ aˇstn´ı ochranu nˇekter´ ych skupin (tˇehotné ˇzeny, mladistv´ı) – tato speciáln´ı ochrana mus´ı b´ yt ale pomˇeˇrena s pr´ avem na svobodnou volbu povolán´ı a právem na stejné podm´ınky v zamˇestn´ an´ı a ´ sp.zn. Pl. US ´ 13/94) tak se m˚ uˇze do urˇcité m´ıry zrelativizovat (srov. nález US • Druh´ a vˇeta prvn´ıho ˇcl´ anku charakterizuje základn´ı práva a svobody jako nezadatelné, nezcizitelné, nepromlˇcitelné a nezruˇsitelné (tento charakter z´ akladn´ıch práv se povaˇzuje za podstatnou náleˇzitost demokratického pr´ avn´ıho ´ CR) ˇ st´ atu podle ˇcl. 9 odst. 2 U 1. Tato pr´ ava se nepovaˇzuj´ı za v´ ytvor státn´ı moci, stát je vˇsak, chce-li b´ yt právn´ım státem, mus´ı uznat, aby z´ıskaly pozitivnˇepr´ avn´ı charakter 2. St´ at je nem˚ uˇze platnˇe zruˇsit 3. Maj´ı kogentn´ı povahu, vzd´ an´ı se jich ze strany nositele nemá právn´ı v´ yznam, pˇrenesen´ı práva na jiného je neplatné 4. Jsou trvale vymahatelné, plynut´ı ˇcasu na tom nic nemˇen´ı D˚ ustojnost

418

• D˚ ustojnost ˇclovˇeka je z´ avisl´ a na konkrétn´ım subjektu a jeho vztaz´ıch k okol´ı a naopak okol´ı k nˇemu. Kaˇzd´ a lidsk´ a bytost je osobit´ a svoj´ı fyzickou existenc´ı, vzhledem, vˇekem, vzdˇel´ an´ım, povˇest´ı, vˇedom´ım, tˇelesnými schopnostmi apod.3 Nezadatelnost

419

• Nezadatelnost z´ akladn´ıch pr´ av a svobod znamen´ a u ´stavn´ı z´ akaz jakéhokoli subjektivn´ıho pˇred´ an´ı tˇehto pr´ av jiné soukromé osobˇe, a to ani z dobrovolnˇe, ani z pˇrinucen´ı, jakkoli by oboj´ı bylo smluvnˇe zaloˇzeno.4 Nezcizitelnost

420

• Nezcizitelnost zajiˇst’uje znemoˇznˇen´ı jakéhokoliv vynuceného ˇci n´ asilného odnˇet´ı tˇechto pr´ av.5 Nepromlˇcitelnost

421

• Skuteˇcnost, ˇze pr´ ava nebyla i dlouhou dobu uplatˇ nov´ ana, nebo byla potlaˇcov´ ana, nemˇen´ı nic na jejich trv´ an´ı, nebot’ nemohou být promlˇcena.6 Nezruˇsitelnost

422

• Pr´ ava nemohou být ˇz´ adným zp˚ usobem zruˇsena, a to ani pr´ avn´ım pˇredpisem jakékoliv pr´ avn´ı s´ıly, z´ akonem u ´stavn´ım, ani vˇetˇsinovou v˚ ul´ı lidu vyj´ adˇrenou v referendu.7 ˇ anek 2 Cl´ 423

• (1) St´ at je zaloˇzen na demokratických hodnot´ ach a nesm´ı se v´ azat na výluˇcnou ideologii, ani na n´ aboˇzenské vyzn´ an´ı. – Odstavec normativnˇe zakotvuje zaloˇzen´ı státu na demokratick´ ych hodnotách (ke kter´ ym se odvol´ av´ a preambule), jako které lze charakterizovat hodnoty obsaˇzené v následuj´ıc´ıch ustanoven´ı Listiny a popˇr. ´ obsaˇzené v Ustavˇ e (politick´ y pluralismus, princip majority u rozhodován´ı s ochranou menˇsin, pr´ avo na samospr´ avu, pr´ avo na odpor – ˇcl. 23 Listiny atd.) 3 Kl´ ıma K.: op.cit. str. 935 4 Kl´ ıma K.: op.cit. str. 935 5 Kl´ ıma K.: op.cit. str. 935 6 Pavl´ ıˇ cek V.: 2002 op.cit. str. 7 Pavl´ ıˇ cek V.: 2002 op.cit. str.

39 39

225



– Druh´ a vˇeta p˚ usob´ı jako ”antitotalitárn´ı pojistka“ vyluˇcuj´ıc´ı vázán´ı státu na v´ yluˇcnou ideologii nebo n´ aboˇzenské vyzn´ an´ı (st´ at lze tedy charakterizovat i jako sekulárn´ı), to je dále rozv´ıjeno v ˇcl. 15 a 16 • (2) St´ atn´ı moc lze uplatˇ novat jen v pˇr´ıpadech a v mez´ıch stanovených z´ akonem, a to zp˚ usobem, který z´ akon stanov´ı. ´ CR, ˇ kter´ – Odstavec obdobného znˇen´ı jako odst. 3 ˇcl. 2 U y zakotvuje princip enumerativnosti veˇrejnopr´ avn´ıch pretenz´ı – Jestliˇze ˇcinnost´ı nebo neˇcinnost´ı nebylo plnˇeno to, co zákon ˇci jin´ y právn´ı pˇredpis pˇredv´ıdá, nastupuje odpovˇednost veˇrejné moci, kter´ a má podoby odpovˇednosti za uˇzit´ı zákona, pˇrijet´ı opatˇren´ı, vyd´ an´ı rozhodnut´ı – Demokratick´ a veˇrejn´ a moc umoˇzn ˇuje vznik systému revize rozhodnut´ı jednoho orgánu instanˇcnˇe vyˇsˇs´ım org´ anem, posouzen´ı rozhodnut´ı orgány kontroly, dohledu a dozoru a téˇz umoˇzn ˇuje ˇr´ızen´ı sporné pˇred org´ anem soudn´ım (ˇcl. 36 odst. 2) • (3) Kaˇzdý m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı z´ akon zak´ az´ ano, a nikdo nesm´ı být nucen ˇcinit, co z´ akon neukl´ ad´ a. ´ – obsahovˇe identické ustanoven´ı s ˇcl. 2 odst. 4 Ustavy, které zakotvuje princip legáln´ı licence – Spolu s v´ yˇse uveden´ ym principem enumerativnsti veˇr. pret. tvoˇr´ı základ právn´ıho státu, vyluˇcuje totiˇz libov˚ uli org´ an˚ u veˇrejné moci, v reakci na kterou doktr´ına právn´ıho státu vznikala – V´ ykladem a contrario lze dovodit, ˇze hranici lidské svobody lze urˇcit pouze zákonem, kter´ y m˚ uˇze urˇcité jedn´ an´ı zak´ azat nebo jej uloˇzit – to je dále rozvinuto v ˇcl. 4 odst. 1 ˇ anek 3 Cl´ 424

• (1) Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody se zaruˇcuj´ı vˇsem bez rozd´ılu pohlav´ı, rasy, barvy pleti, jazyka, v´ıry a n´ aboˇzenstv´ı, politického ˇci jiného smýˇslen´ı, n´ arodn´ıho nebo soci´ aln´ıho p˚ uvodu, pˇr´ısluˇsnosti k n´ arodnosti nebo etnické menˇsinˇe, majetku, rodu nebo jiného postaven´ı. – Rozv´ ad´ı princip rovnosti obsaˇzen v ˇcl. 1, vyjadˇruje rovnost akcesorickou – rovnost v pˇr´ıstupu k z´ akladn´ım pr´ av˚ um, v´ yˇcet je demonstrativn´ı (..nebo jiného postaven´ı.), ustanoven´ı zaruˇcuje osobám s objektivn´ım postiˇzen´ım (zdravotn´ım, ment´ aln´ım aj.) formálnˇeprávn´ı rovnost s ostatn´ımi a tedy ˇcásteˇcnou kompenzaci jejich handicapu – Ustanoven´ı nen´ı samo o sobˇe bezprostˇrednˇe aplikovatelné a slouˇz´ı pˇredevˇs´ım jako v´ ychodisku pˇri v´ ykladu jednotliv´ ych z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, speciáln´ı ustanoven´ı o zákazu diskriminace obsahuje jeˇstˇe ˇcl. 24 – Ustanoven´ı zavazuje org´ any veˇrejné moci nebrat uvedené faktory jako relevantn´ı pˇri rozhodován´ı, jestliˇze jsou z´ akladn´ı pr´ ava poruˇsena ze strany tˇret´ıch osob, lze se dovolávat jejich ochrany u soudu (horizont´ aln´ı p˚ usoben´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod) ˇ za nesplnˇen´ı transpoziˇcn´ı povinnosti, tzn. ne– V minulosti Evropsk´ a komise vedla ˇctyˇri ˇr´ızen´ı proti CR dostateˇcn´ a nebo chybn´ a implementace smˇernic t´ ykaj´ıc´ıch se rovného zacházen´ı, v roce 2008 prezident z´ akon (speci´ aln´ı antidiskriminaˇcn´ı zákon) schválen´ y parlamentem vetoval (oznaˇcil jej za zbyteˇcn´ y, kontraproduktivn´ı, nekvalitn´ı) – dnes je zákon souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu pod ˇc´ıslem 198/2009 Sb. • (2) Kaˇzdý m´ a pr´ avo svobodnˇe rozhodovat o své n´ arodnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivˇ nov´ an´ı tohoto rozhodov´ an´ı a vˇsechny zp˚ usoby n´ atlaku smˇeˇruj´ıc´ı k odn´ arodˇ nov´ an´ı – Pr´ avo rozhodnout o své n´ arodnosti dal obˇcan˚ um v roce 1968 poprvé u ´stavn´ı zákon o postaven´ı n´ arodnost´ı ˇ v CSSR (144/1968 Sb.) – Listina nev´ aˇze toto pr´ avo na prokázán´ı jak´ ychkoli konkrétn´ıch znak˚ u (znalost jazyka, m´ısto narozen´ı atd.). – R´ amcov´ a u ´mluva o ochranˇe n´ arodnostn´ıch menˇsin z roku 1995 poskytla pˇr´ısluˇsn´ık˚ um národnostn´ıch menˇsin pr´ avo vybrat si, zda chtˇej´ı b´ yt za jej´ıho pˇr´ısluˇsn´ıka oznaˇcováni ˇci nikoliv + je zaruˇcena i ochrana pˇred asimilac´ı s majoritou (také viz druhá vˇeta odstavce) ∗ Pr´ av n´ arodnostn´ıch menˇsin se t´ yká celá hlava tˇret´ı Listiny ∗ Souvislost s dalˇs´ımi pˇredpisy: · Z´ akon ˇc. 273/2001 Sb. o právech pˇr´ısluˇsn´ık˚ u národnostn´ıch menˇsin a zmˇenˇe nˇekter´ ych z´ akon˚ u · D´ ale je d˚ uleˇzit´ a trestnˇepr´ avn´ı ochrana (§§ 355 a 356 zákona ˇc. 40/2009 Sb., trestn´ıho z´ akon´ıku) • (3) Nikomu nesm´ı být zp˚ usobena u ´jma na pr´ avech pro uplatˇ nov´ an´ı jeho z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. ´ – Ujma na pr´ avech (ne jen z´ akladn´ıch) v souvislosti s v´ ykonem základn´ıch práv je vylouˇcena,nesm´ı b´ yt zp˚ usobena jak org´ any veˇrejné moci tak tˇret´ımi osobami – Jde o ustanoven´ı, které nen´ı samostatnˇe aplikovatelné a lze se ho dovolávat jen v souvislosti s v´ ykonem jin´ ych z´ akladn´ıch pr´ av

226



ˇ anek 4 Cl´ 425

• (1) Povinnosti mohou být ukl´ ad´ any toliko na z´ akladˇe z´ akona a v jeho mez´ıch a jen pˇri zachov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. – Ustanoven´ı d´ av´ a z´ akonod´ arci dvˇe podm´ınky pˇri ukládán´ı povinnost´ı, formáln´ı – s´ıla pˇredpisu (toliko na z´ akladˇe z´ akona tzn. i u ´stavn´ıho) a materiáln´ı (pˇri zachován´ı základn´ıch práv a svobod) – Povinnosti nejsou v Listinˇe explicitnˇe stanoveny, lze je ale dovodit napˇr. z ˇcl. 11 (Vlastnictv´ı zavazuje.), ˇ ˇcl. 33 (Skoln´ ı doch´ azka je povinn´ a po dobu, kterou stanov´ı zákon.), v rámci u ´stavn´ıho poˇr´ adku jsou zakotveny napˇr. v u ´stavn´ım z´ akonˇe 110/1998 Sb. (ˇcl. 3 a 4) • (2) Meze z´ akladn´ıch pr´ av mohou být za podm´ınek stanovených Listinou z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (d´ ale jen Listina) upraveny pouze z´ akonem. – Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody nejsou neomezitelné, nemaj´ı absolutn´ı povahu ∗ S v´ yjimkami jako napˇr. zp˚ usobilost k práv˚ um, zákaz muˇcen´ı a krutého, nelidského a poniˇzuj´ıc´ıho zach´ azen´ı – Lze je tedy za splnˇen´ı u ´stavnˇe pr´ avn´ıch podm´ınek omezit a to troj´ım zp˚ usobem ∗ Pˇr´ımo Listinou (ˇcl. 18 – z´ akaz petic´ı zasahovat do nezávislosti soudu) ∗ Z´ akonem za splnˇen´ı podm´ınek Listiny (ˇcl. 12 omezen´ı nedotknutelnosti obydl´ı, ˇcl. 17 omezen´ı svobody projevu) ∗ D´ ale jsou omezen´ı nˇekter´ ych práv stanovena v ˇcl. 41 t´ım, ˇze se jich lze domáhat pouze v mez´ıch z´ akon˚ u, které tato ustanoven´ı provádˇej´ı (napˇr. volba povolán´ı, hmotné zajiˇstˇen´ı od státu aj.) · Z´ akonod´ arce ale mus´ı respektovat smysl tˇechto práv (ˇcl. 4 odst. 4) – V pˇr´ıpadˇe, ˇze je jedno z´ akladn´ı pr´ avo v konfliktu s jin´ ym, je nutné aplikovat test proporcionality (viz n´ıˇze). • (3) Z´ akonn´ a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mus´ı platit stejnˇe pro vˇsechny pˇr´ıpady, které splˇ nuj´ı stanovené podm´ınky. – Ustanoven´ı zd˚ urazˇ nuje z´ asadu rovnosti pˇri omezen´ı základn´ıch práv (mus´ı platit stejnˇe pro vˇsechny pˇr´ıpady, které splˇ nuj´ı stanovené podm´ınky) – Jiˇz forma omezen´ı – z´ akon by mˇela svou obecnost´ı zajistit platnost na pˇr´ıpady urˇcitého druhu • (4) Pˇri pouˇz´ıv´ an´ı ustanoven´ı o mez´ıch z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mus´ı být ˇsetˇreno jejich významu a smyslu. Takov´ a omezen´ı nesmˇej´ı být zneuˇz´ıv´ ana k jiným u ´ˇcel˚ um, neˇz pro které byla stanovena. – Ustanoven´ı se t´ yk´ a jakéhokoliv omezen´ı základn´ıch práv ∗ Zvl´ aˇstˇe ˇcl. 41 o dom´ ah´ an´ı se urˇcit´ ych základn´ıch práv v rámci provádˇec´ıho zákona – Omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av tak nem˚ uˇze vy´ ustit v jejich popˇren´ı – Podstata pr´ av je chr´ anˇena i v ˇcl. 1 (nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlˇcitelnost, nezruˇsitelnost) Test proporcionality

426

• V pˇr´ıpadˇe kolize z´ akladn´ıho pr´ ava s jin´ ym základn´ım právem • v praxi m˚ uˇze doj´ıt k omezen´ı z´ akl.pr´ av a svobod i kdyˇz jejich u ´stavn´ı u ´prava omezen´ı nepˇredpoklád´ a • K této problematice se vztahuje tzv. test proporcionality, kdy se urˇcuje vzhledem ke konkrétn´ı situaci priorita ´ jednoho z´ akladn´ıho pr´ ava v˚ uˇci jinému = vzájemné pomˇeˇrován´ı v kolizi stoj´ıc´ıch základn´ıch práv (n´ alez US ´ →Pl.US 16/98) • nikdy nelze ˇr´ıci pˇredem, které to z´ akladn´ı právo bude m´ıt pˇrednost. • Test proporcionality je sloˇzen ze tˇr´ı hledisek a to z hlediska vhodnosti, potˇrebnosti a závaˇznosti: 1. Krit´ erium vhodnosti znamen´ a otázku, zdali institut omezuj´ıc´ı urˇcité základn´ı právo umoˇzn ˇuje dos´ ahnout sledovan´ y c´ıl (tj. ochranu jiného pr´ ava) 2. Krit´ erium potˇ rebnosti spoˇc´ıv´ a v porovnán´ı legislativn´ıho prostˇredku omezuj´ıc´ıho základn´ı pr´ avo s jin´ ymi prostˇredky, které umoˇzn ˇuj´ı dosaˇzen´ı téhoˇz c´ıle 3. Tˇ ret´ı krit´ erium znamen´ a porovn´ an´ı v kolizi stoj´ıc´ıch z´ akladn´ıch pr´ av(nebo také kritérium pˇrimˇeˇrenosti v uˇzˇs´ım smyslu - u ´jma na základn´ım právu nesm´ı b´ yt nepˇrimˇeˇrená ve vztahu k zam´ yˇslenému c´ıli) ´ 3/02: US ´ zde na návrh Krajského soudu v Hradci Králové zruˇsil – Vyuˇzito napˇr. v n´ alezu Pl. US. ustanoven´ı § 106 odst. 3 stavebn´ıho zákona. Jádro toho pˇr´ıpadu spoˇc´ıvalo v tom, ˇze jistá kadeˇrnice vyuˇz´ıvala dvˇe suterénn´ı m´ıstnosti svého rodinného domu jako provozovnu kadeˇrnictv´ı, aˇckoli to bylo v rozporu s pˇr´ısluˇsn´ ym kolaudaˇcn´ım rozhodnut´ım. Na základˇe v´ yˇse zm´ınˇeného ustanoven´ı stavebn´ıho 227



z´ akona udˇelil stavebn´ı u ´ˇrad této kadeˇrnici pokutu 500000 Kˇc (coˇz bylo minimem, kter´ y j´ı uloˇzit mohl, max. v´ yˇse pokuty by v tomto pˇr´ıpadˇe ˇcinila milion korun). Jak kadeˇrnice, tak i Krajsk´ y soud ´ v Hradci Kr´ alové v´ yˇsi pokuty povaˇzovaly za neadekvátn´ı, pro kadeˇrnici byla prakticky likvidaˇcn´ı. US zde tedy pouˇzil test proporcionality, z jehoˇz v´ ysledku vycházelo, ˇze toto ustanoven´ı nebylo v souladu jak s kritériem potˇrebnosti, tak ani s kritériem pˇrimˇeˇrenosti v uˇzˇs´ım smyslu. Na základˇe toho pak pˇr´ısluˇsné ustanoven´ı stavebn´ıho zákona zruˇsil. • Obecnˇ e plat´ı: pokud zasahovat do z´ akladn´ıch práv a svobod, tak v co nejmenˇs´ı moˇzné m´ıˇre. ´ • D´ ale vyuˇzito v n´ alezech US.4/94 - pouˇzit´ı d˚ ukaz˚ u anonymn´ıho svˇedka (viz http://ius.tulacek.eu/ustavko/nalezy/plus-214-1994) ´ 15/96 - prodej byt˚ • Pl.US u ozbrojen´ ych sloˇzek v domech ve vlastnictv´ı mˇesta Kromˇeˇr´ıˇz. • zde proti sobˇe stoj´ı navz´ ajem v kolizi: individuáln´ı základn´ı právo - vlastnické právo navrhovatele (podle ˇcl´ anku 11 LZPS) a na stranˇe druhé ochrana veˇrejn´ ych statk˚ u. • K omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av ˇci svobod m˚ uˇze doj´ıt v pˇr´ıpadˇe jejich kolize navzájem nebo v pˇr´ıpadˇe kolize s jinou u ´stavnˇe chr´ anˇenou hodnotou, jeˇz nem´ a povahu zákl.práva a svobody (veˇrejn´ y statek). Test racionality (rozumnosti)

427

• Princip proporcionality nemus´ı b´ yt vˇzdy hlavn´ım kritériem u ´vahy o u ´stavnosti toho kterého zákonného ustanoven´ı. To proto, ˇze princip proporcionality se uplatˇ nuje zejména v oblasti lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod (hlava druh´ a Listiny); v oblasti pr´ av hospodáˇrsk´ ych, sociáln´ıch a kulturn´ıch je vˇsak tˇreba pˇrihlédnout k ˇcl. 41 odst. 1 LPS, otev´ıraj´ıc´ımu ˇsirok´ y prostor pro zákonodárce pˇri volbˇe nejr˚ uznˇejˇs´ıch ˇreˇsen´ı. Vzhledem k ˇcl. 41 odst. 1 LPS nemus´ı b´ yt z´ akonn´ au ´prava v pˇr´ısném vztahu proporcionality k c´ıli, kter´ y je regulac´ı sledov´ an, tj. nemus´ı j´ıt o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytné, jak je tomu napˇr´ıklad u jin´ ych práv, jichˇz se lze dovol´ avat pˇr´ımo z Listiny • Testem u ´ stavnosti v tomto smyslu projde takov´ a z´ akonn´ a u ´ prava, u n´ıˇ z lze zjistit sledov´ an´ı nˇ ejak´ eho legitimn´ıho c´ıle a kter´ a tak ˇ cin´ı zp˚ usobem, jejˇ z si lze pˇ redstavit jako rozumn´ y prostˇ redek k jeho dosaˇ zen´ı, byt’ nemus´ı j´ıt o prostˇ redek nejlepˇ s´ı, nejvhodnˇ ejˇ s´ı, nej´ uˇ cinnˇ ejˇ s´ı ˇ ci nejmoudˇ rejˇ s´ı • V kombinaci s poˇzadavkem plynouc´ım z ˇcl. 4 odst. 4 Listiny lze vytyˇcit 4 kroky vedouc´ı k závˇeru o u ´stavnosti ˇci ne´ ustavnosti z´ akona, jenˇz prov´ ad´ı u ´stavnˇe garantovaná sociáln´ı práva: 1. Vymezen´ı smyslu a podstaty soci´ aln´ıho práva, tedy urˇcitého esenci´ aln´ıho obsahu 2. Zhodnocen´ı, zda se z´ akon nedot´ yk´ a samotné existence sociáln´ıho práva nebo jeho skuteˇcné realizace (esenci´ aln´ıho obsahu). Pokud se nedot´ yk´ a esenci´ aln´ıho obsahu sociáln´ıho práva, dále 3. Posouzen´ı, zda z´ akonn´ au ´prava sleduje legitimn´ı c´ıl; tedy zda nen´ı svévoln´ ym zásadn´ım sn´ıˇzen´ım celkového standardu z´ akladn´ıch pr´ av, a koneˇcnˇe 4. Zv´ aˇzen´ı ot´ azky, zda z´ akonn´ y prostˇredek pouˇzit´ y k jeho dosaˇzen´ı je rozumn´ y (racionáln´ı), byt’ nikoliv nutnˇe nejlepˇs´ı, nejvhodnˇejˇs´ı, nej´ uˇcinnˇejˇs´ı ˇci nejmoudˇrejˇs´ı • Teprve pˇri pˇr´ıpadném zjiˇstˇen´ı v kroku 2), totiˇz ˇze zákon sv´ ym obsahem zasahuje do samotného esenci´ aln´ıho obsahu z´ akladn´ıho pr´ ava, by mˇel pˇrij´ıt na ˇradu test proporcionality, kter´ y by mimo jiné zhodnotil, zda z´ asah do esenci´ aln´ıho obsahu pr´ ava je od˚ uvodnˇen naprostou v´ yjimeˇcnost´ı aktuáln´ı situace, která by takov´ y z´ asah ospravedlˇ novala ´ 1/08, Pl.US ´ 2/08 (otázka →2.48) • napˇr. tyto n´ alezy → →Pl. US ˇ a republika. Ustava ´ ˇ e republiky. In Sb´ırka z´ ˇ a republika. 1992, roˇc. 1993, ˇc´ Cesk´ Cesk´ akon˚ u, Cesk´ astka 1, u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 1, s. 2-16. Dostupný také z WWW: hhttp://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=22427i. ˇ a republika. Listina z´ ˇ a republika. 1992, roˇc. ISSN 1211-1244.; Cesk´ akladn´ıch pr´ av a svobod. In Sb´ırka z´ akon˚ u, Cesk´ ˇ 1993, ˇc´ astka 1, usnesen´ı pˇredsednictva Ceské n´ arodn´ı rady ˇc. 2, s. 17-23. Dostupný také z WWW: hhttp://aplikace.mvcr.cz/sbirka´ ´ zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=22426i. ISSN 1211-1244.; KLIMA, Karel, et al. Koment´ aˇr k Ustavˇ e a Listinˇe. ˇ ek, 2009. 1441 s. ISBN 978-80-7380-140-3, str. 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. Plzeˇ n : Vydavatelstv´ı a nakladatelstv´ı Aleˇs Cenˇ 927–965.; WINTR, Jan. Principy ˇceského u ´stavn´ıho pr´ ava : s dodatkem princip˚ u pr´ ava evropského a mezin´ arodn´ıho. ˇ vyd´ an´ı prvn´ı. Praha : Eurolex Bohemia, 2006. 248 s. ISBN 80-86861-75-9, str. 129, 115.; PAVLIĆEK, V´ aclav, et ´ ´ ˇ e republiky, ˇc´ al. Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda : II. d´ıl, Ustavn´ ı pr´ avo Cesk´ ast 2. Praha : Linde Praha, 2004. 241 s. ˇ ´ ˇ e republiky : Koment´ ISBN 80-7201-472-2, str. 62–70.; PAVLIĆEK, V´ aclav, et al. Ustava a u ´stavn´ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr. 2. doplnˇené a podstatnˇe rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. Praha : Linde Praha, 2002. 1164 s. ISBN 80-7201-391-2.; GERLOCH, ˇ ek, 2009. 308 s. ISBN 978-80-7380-233-2.; Aleˇs. Teorie pr´ ava. 5. vyd. Plzeˇ n : Vydavatelstv´ı a nakladatelstv´ı Aleˇs Cenˇ ´ ˇ Deklarace pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana ze dne 26.8.1789, Francie In PAVLICEK, V.: 2002 op. cit.

228

˚ ´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD V CR; ˇ UPRAVA ´ 2.37. FORMY A ZPUSOBY OMEZENÍ ZAKLADN POVINNOSTÍ V ˇ LISTINE KAPITOLA 2. SKUPINA B

2.37. • • • •

ˇ Formy a zp˚ usoby omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod v CR; u ´ prava povinnost´ı v Listinˇ e

´ Ustavnˇ e zakotven´ a pr´ ava a svobody nejsou neomeziteln´ a Listina sama urˇcité meze pro z´ akonnou u ´pravu obsahuje Omezen´ı jsou absolutn´ı, p˚ usob´ı v˚ uˇci kaˇzdému, kter´ y splˇ nuje stanovené podm´ınky. K omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, i kdyˇz jejich u ´stavn´ı u ´prava omezen´ı nepˇredpokládá, m˚ uˇ ze doj´ıt v pˇ r´ıpadˇ e jejich kolize. V tˇechto situac´ıch je nutné stanovit podm´ınky, za splnˇen´ı kter´ ych má prioritu jedno z´ akladn´ı pr´ avo ˇci svoboda, a za splnˇen´ı kter´ ych jiné. – podm´ınky, za nichˇ z m´ a pˇ rednost jedno z´ akladn´ı pr´ avo ˇ ci svoboda: ∗ vz´ ajemn´ e pomˇ eˇ rov´ an´ı - kritérium vhodnosti (zda-li institut, omezuj´ıc´ı urˇcité základn´ı pr´ avo, umoˇzn ˇuje dos´ ahnout sledovan´ y c´ıl), kritérium potˇrebnosti (pomˇeˇrován´ı s jin´ ym prostˇredkem, kter´ y neomezuje z´ akladn´ı pr´ avo ani svobodu), kritérium porovnán´ı závaˇznosti obou v kolizi proti sobˇe stoj´ıc´ıch z´ akladn´ıch pr´ av, (viz test proporcionality a test racionality zde:→2.36) ∗ poˇ zadavek ˇ setˇ ren´ı smyslu a podstaty omezovan´ eho z´ akladn´ıho pr´ ava / svobody

• Z´ akladn´ı interpretaˇcn´ı pravidlo → pˇri pouˇz´ıván´ı ustanoven´ı o mez´ıch základn´ıch práv a svobod mus´ı b´ yt ˇsetˇreno jejich podstaty a smyslu - ˇcl. 4/4 LPS • Obecné interpretaˇcn´ı pravidlo → pr´ ava a svobody nemohou z˚ ustat jen pouh´ ymi deklaracemi bez re´ alného obsahu a aplikovatelnosti, je tˇreba je vyloˇzit a uplatˇ novat v jejich souladu • Z´ akladn´ı pr´ avo nemus´ı b´ yt neomezené, abstraktn´ı. M˚ uˇze b´ yt omezeno dvoj´ım zp˚ usobem: na z´ akladˇe blanketn´ı normy d´ ale konkretizované bˇeˇzn´ ym zákonem (pˇr. ˇcl. 31 LZPS: Kaˇzd´ y má právo na ochranu zdrav´ı. Obˇcané maj´ı na z´ akladˇe veˇrejného pojiˇstˇen´ı právo na bezplatnou zdravotn´ı pé”ˇci a na zdravotn´ı pom˚ ucky za podm´ınek, které stanov´ı z´ akon.“) na z´ akladˇe bˇeˇzného zákona (pˇr. ˇcl. 11 odst. 4 Vyvlastnˇen´ı nebo nucené omezen´ı ” vlastnického pr´ ava je moˇzné ve veˇrejném z´ ajmu, a to na základˇe zákona a za náhradu.“) • Pˇr´ımo v u ´stavn´ıch pˇredpisech jsou povinnosti stanoveny sp´ıˇse v´ yjimeˇcnˇe • Povinnosti mohou b´ yt ukl´ ad´ any na z´ akladˇe pˇredpis˚ u druhotného ˇci terciáln´ıho charakteru, avˇsak jen na z´ akladˇe z´ akona, ale v jeho mez´ıch a jen pˇri zachován´ı základn´ıch práv a svobod - ˇcl. 4/1 LPS • Povinnosti mohou b´ yt stanoveny jen pˇ redpisy s pr´ avn´ı silou alespoˇ n z´ akona. ´ maj´ı povinnosti smˇeˇrovat k naplnˇen´ı práva. • Podle US

ˇ Povinnosti a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod v CR 428

• Povinnosti v ˇceském z´ akonod´ arstv´ı nejsou zakotvené, jen v´ yjimeˇcnˇe (napˇr. povinná ˇskoln´ı docházka, brann´ a povinnost - i kdyˇz je zruˇsena) Povinn´ aˇ skoln´ı doch´ azka • z´ akon ˇ c. 561/2004 Sb. o pˇ redˇ skoln´ım, z´ akladn´ım, stˇ redn´ım, vyˇ sˇ s´ım odborn´ em a jin´ em vzdˇ el´ an´ı (= ˇ skolsk´ y z´ akon) – vymezuje pr´ ava a povinnosti FO (ˇzáci a studenti, zákonn´ı zástupci) a PO pˇri vzdˇeláván´ı – povinnosti ˇz´ ak˚ u, student˚ u a z´ akonn´ ych zástupc˚ u: docházet do ˇskoly, dodrˇzovat ˇskoln´ı ˇrád, dokládat d˚ uvod nepˇr´ıtomnosti d´ıtˇete, ... – povinn´ a ˇskoln´ı doch´ azka je dev´ıtiletá Brann´ a povinnost • Povinnost pod´ılet se na obranˇe vlasti ´ • Listina pˇredpokl´ adala brannou povinnost obˇcan˚ u, Ustava brannou povinnost nestanovila, platné zákony ji ale vyˇzadovaly ˇ • u ´ stavn´ı z´ akon 110/1998 SB. o bezpeˇ cnosti CR, ˇcl. 4: – (1) ,,Ozbrojené s´ıly jsou doplˇ nov´ any na z´ akladˇe branné povinnosti. Rozsah branné povinnosti, u ´koly ozbrojených sil, ozbrojených bezpeˇcnostn´ıch sobr˚ u, z´ achranných sbor˚ u a havarijn´ıch sluˇzeb, – (2) jejich organizaci, pˇr´ıpravu a doplˇ nov´ an´ı a pr´ avn´ı pomˇery jejich pˇr´ısluˇsn´ık˚ u stanov´ı z´ akon, a to tak, aby byla zajiˇstˇena civiln´ı kontrola ozbrojených sil.” ˇ pˇristoupila k u • CR ´plnˇe profesionalizace armády zákonem ˇc. 55/2004 Sb. o branné povinnosti a jej´ım zajiˇst’ov´ an´ı (= brann´ y z´ akon) 229

˚ ´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD V CR; ˇ UPRAVA ´ 2.37. FORMY A ZPUSOBY OMEZENÍ ZAKLADN POVINNOSTÍ V ˇ LISTINE KAPITOLA 2. SKUPINA B

– povinnosti v branném z´ akonˇe: povinnost obˇcana podrobit se odvodn´ımu ˇr´ızen´ı, vykonávat vojenskou ˇcinnou sluˇzbu, plnit dalˇs´ı povinnosti stanovené brann´ ym zákonem – brann´ a povinnost vznik´ a dosaˇzen´ım vˇeku 18 let, zaniká a konˇc´ı dosaˇzen´ım vˇeku 60 let – v´ yjimkou z branné povinnosti ˇcl. 15 odst. 3 Listiny: ,,Nikdo nem˚ uˇ ze vykon´ avat vojenskou sluˇ zbu, pokud je to v rozporu s jeho svˇ edom´ım nebo s jeho n´ aboˇ zensk´ ym vyzn´ an´ım.” ˇ 6 (1) Nouzový stav se m˚ • Povinnosti souvisej´ıc´ı s vyhl´ aˇsen´ım nouzového stavu → Cl. uˇze vyhl´ asit jen s uveden´ım d˚ uvod˚ u na urˇcitou dobu a pro urˇcité u ´zem´ı. Souˇcasnˇe s vyhl´ aˇsen´”ım nouzového stavu mus´ı vl´ ada vymezit, kter´ a pr´ ava stanoven´ a ve zvl´ aˇstn´ım z´ akonˇe a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou z´ akladn´ıch pr´ av a svobod omezuj´ı a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukl´ adaj´ı. Podrobnosti stanov´ı z´ akon.“ Vyvlastnˇ en´ı a nucen´ e omezen´ı vlastnick´ eho pr´ ava ˇ 11 Listiny: (1) ,,Kaˇ • Cl. zd´ y m´ a pr´ avo vlastnit majetek . . . , (4) ,,Vyvlastnˇ en´ı nebo nucen´ e omezen´ı vlastnick´ eho pr´ ava je moˇ zn´ e ve veˇ rejn´ em z´ ajmu, a to na z´ akladˇ e z´ akona a za n´ ahradu. • zp˚ usoby omezen´ı vlastnictv´ı: vyvlastnˇ en´ı (= expropriace), u ´ zemn´ı omezen´ı (chránˇená u ´zem´ı, ochrann´ a p´ asma, stavebn´ı uz´ avˇera, hraniˇcn´ı p´ asmo,...) a vˇ ecn´ a a jin´ a omezen´ı (ochrana hodnot ve veˇrejném z´ ajmu kulturn´ı pam´ atka, pˇredkupn´ı pr´ avo st´ atu,...) • Vyvlastnˇ en´ı - odnˇet´ı nebo omezen´ı vlastnického práva, veˇrejn´ y zájem mus´ı pˇrevaˇzovat nad zájmem vyvlastˇ novaného, u ´ˇcelu nelze dos´ ahnout jinak, náhradou zaplacen´ı ceny nebo v´ ymˇena za jin´ y pozemek a doplacen´ı rozd´ılu. • princip solidarity - omezen´ı vlastnického práva v zájmu ostatn´ıch – zákaz zneuˇzit´ı proti ostatn´ım, moˇznost vyvlastnˇen´ı Odchyln´ au ´ prava pro cizince ˇ 5 (1) Listiny: ,,Kaˇzdý je zp˚ • Cl. usobilý m´ıt pr´ ava.” - ve zp˚ usobilosti panuje rovnost, avˇsak nˇ ekdy je zp˚ usobilost k urˇ cit´ emu pr´ avu vylouˇ cena ˇ ci z´ uˇ zena. • cizinci poˇz´ıvaj´ı podle ˇcl. 42 (2) Listiny vˇsech základn´ıch práv a svobod zaruˇcen´ ych Listinou • v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech ale plat´ı ˇcl. 26 (4): ,,Z´ akon m˚ uˇ ze stanovit odchylnou u ´ pravu pro cizince.” (napˇr. u volebn´ıho pr´ ava) Z´ akonn´ a omezen´ı svobody projevu ˇ 17 Listiny: zaruˇcen´ı svobody projevu, vyjadˇrován´ı sv´ • Cl. ych názor˚ u, zákaz cenzury, tato práva ale lze omezit z´ akonem (jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druh´ ych . . . ) – ochrana osobn´ıch pr´ av - FO m´ a pr´ avo na ochranu své osobnosti, d˚ ustojnosti, soukrom´ı,. . . – pomluva – podnˇecov´ an´ı k nen´ avisti v˚ uˇci skupinˇe osob nebo k omezován´ı jejich práv a svobod Omezen´ı pr´ ava nakl´ adat s vˇ ec´ı • souvis´ı s pˇredkupn´ım pr´ avem st´ atu • t´ yk´ a se napˇr. vlastn´ık˚ u pozemk˚ u souvisej´ıc´ıch s národn´ımi parky nebo jeskynˇemi

Povinnosti a omezen´ı v Listinˇ e z´ akladn´ıch pr´ av a svobod 429

• Listina se nezmiˇ nuje o zp˚ usobilosti kaˇzdého m´ıt rovnˇeˇz povinnosti, ale ze zp˚ usobilosti k práv˚ um implicitnˇe vypl´ yv´ a i zp˚ usobilost k povinnostem, protoˇze právo jednoho neexistuje bez odpov´ıdaj´ıc´ı povinnosti druhého. ´ • Listina ani Ustava nestanov´ı v´ yˇcet povinnost´ı obˇcan˚ u, Listina obsahuje jen pravidlo, jak povinnosti ukl´ adat. • Listina definuje meze z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, coˇz znamená, ˇze k eventueln´ımu omezen´ı základn´ıch pr´ av a svobod vyˇzaduje, aby podm´ınky tohoto omezen´ı byly stanoveny pˇr´ımo Listinou. • Z´ akladn´ı informace - zejména v Hlavˇe I. ˇ cl. 4 Listiny: – (1) Povinnosti mohou b´ yt ukl´ ad´ any toliko na z´ akladˇ e z´ akona a v jeho mez´ıch a jen pˇ ri ” zachov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod.“ ∗ Odvody dan´ı → Hl. II., ˇcl. 11 (5) Danˇe a poplatky lze ukl´ adat jen na z´ akladˇe z´ akona.“ ”avn´ ∗ Povinnost st´ atn´ıch nebo samospr´ ych orgán˚ u podávat informace o své ˇcinnosti → Hl. II., ˇcl. 17 (5) St´ atn´ı org´ any a org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy jsou povinny pˇrimˇeˇreným zp˚ usobem poskytovat ” o své ˇcinnosti. Podm´ınky a proveden´ı stanové z´ informace akon.“ ˇ ∗ Povinn´ a ˇskoln´ı doch´ azka → Hl. IV., ˇcl. 33 (1) Kaˇzdý m´ a pr´ avo na vzdˇel´ an´ı. Skoln´ ı doch´ azka je ” povinn´ a po dobu, kterou stanov´ı z´ akon.“ – (2) Meze z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mohou b´ yt za podm´ınek stanoven´ ych Listinou z´ akladn´ıch ” pr´ av a svobod (d´ ale jen Listina) upraveny pouze z´ akonem.” 230

´ ˇ Í V ROZHODOVAN ´ Í USTAVN ´ ÍHO 2.38. PRINCIP ROVNOSTI A ZAKAZ DISKRIMINACE, UPLATNEN SOUDU KAPITOLA 2. SKUPINA B

– (3) Z´ akonn´ a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mus´ı platit stejnˇ e pro vˇ sechny pˇ r´ıpady, ” kter´ e splˇ nuj´ı stanoven´ e podm´ınky.” – (4) Pˇ ri pouˇ z´ıv´ an´ı ustanoven´ı o mez´ıch z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mus´ı b´ yt ˇ setˇ reno jejich ” podstaty a smyslu. . . . ” ˇ 6 (2) a (4): Kaˇzdý m´ – Cl. a pr´ avo na ˇzivot. . . . / Nikdo nesm´ı být zbaven ˇzivota. - poruˇsen´ım tˇechto pr´ av vˇsak nen´ı, byl li nˇekdo zbaven ˇzivota v souvislosti s jednán´ım, které nen´ı podle zákona trestné: ∗ krajn´ı nouze ∗ opr´ avnˇ en´ e pouˇ zit´ı zbranˇ e ∗ nutn´ a obrana ∗ obrana proti nez´ akonn´ emu n´ asil´ı (v mezinárodn´ıch smlouvách) ˇ – Cl. 17 odst. 4: Svobodu projevu a pr´ avo vyhled´ avat a ˇs´ıˇrit informace lze omezit z´ akonem, jde-li o opatˇren´ı v demokratické” spoleˇcnosti nezbytn´ a pro ochranu pr´ av a svobod druhých, bezpeˇcnost st´ atu, veˇrejnou bezpeˇcnost, ochranu veˇrejného zdrav´ı a mravnosti.“ ˇ 41 odst. 1: Pr´ – Cl. av uvedených v ˇcl. 26, ˇcl. 27 odst. 4, ˇcl. 28 aˇz 31, ˇcl. 32 odst. 1 a 3, ˇcl. 33 a 35 Listiny je moˇzno” se dom´ ahat pouze v mez´ıch z´ akon˚ u, které tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı.“ – jen pro nˇekter´ a ustanoven´ı jsou stanovena meze pr´ av ˇ 44 stanovuje u – Cl. ´stavn´ı zmocnˇen´ı k omezen´ı politick´ ych práv urˇcit´ ych kategori´ı osob. ∗ soudci a prokur´ atoˇri - omezen´ı práva na podnikán´ı a hospodáˇrskou ˇcinnost ∗ osoby v povol´ an´ı nezbytném pro ochranu ˇzivota a zdrav´ı - omezen´ı práva na stávku ˇ ˇ (viz brann´ – Sirˇs´ı u ´pravu povinnost´ı na u ´stavn´ı u ´rovni nalezneme v u ´stavn´ım zákonˇe o bezpeˇcnosti CR a povinnost) • Ani za v´ yjimeˇ cn´ e situace nelze omezit 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

z´ akaz diskriminace pr´ avo na ˇzivot z´ akaz muˇcen´ı a podroben´ı krutému nelidskému nebo poniˇzuj´ıc´ımu zacházen´ı nebo trestu z´ akaz otroctv´ı a nevolnictv´ı vˇeznˇen´ı pro neschopnost dost´ at smluvn´ımu závazku z´ akaz retroaktivity pr´ avo na uzn´ an´ı pr´ avn´ı osobnosti a svobody myˇslen´ı svˇedom´ı a n´ aboˇzenstv´ı

´ ˇ ast 1., V´ Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (ˇc. 2/1993 Sb.); Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II d´ıl, C´ aclav Pavl´ıˇcek a ´ kolektiv (2. vyd´ an´ı), str. 720; Jan Wintr - http://wintr.webz.cz/dokumenty/proporcionalita.htm; Ustavn´ ı z´ akon ˇc. ˇ Pˇredn´ ´ ´ 110/1998 o bezpeˇcnosti CR; aˇska z Ustavn´ ıho pr´ ava a st´ atovˇedy (9.11.2011, Pavl´ıˇcek); Pˇredn´ aˇska z Ustavn´ ıho pr´ ava a st´ atovˇedy (15.11.2011, Pavl´ıˇcek); Filip Dienstbier - Vyvlastnˇen´ı a nucené omezen´ı vlastnického pr´ ava ava (http://www.pf.upol.cz/fileadmin/user upload/PF-dokumenty/KSPP/Sprava/Filip D/SP3p01.pdf ); k ,,omezen´ı pr´ ´ nakl´ adat s vˇec´ı” - http://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/files/pdf/ustavko/kocourek.pdf; Ustavn´ı pr´ avo - Karel Kl´ıma - KONKRETIZOVAT !!!; ! na odstavec Ani za výjimeˇcné situace nelze omezit.. jsem narazila pouze ve výpisc´ıch (→nutno zkontrolovat/zeptat se nˇekoho); ke zp˚ usob˚ um omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av viz téˇz test proporcionality a racionality zde: →2.36

2.38.

Princip rovnosti a z´ akaz diskriminace, uplatnˇ en´ı v ´ rozhodov´ an´ı Ustavn´ıho soudu

Princip rovnosti a z´ akaz diskriminace 430

• Jeden ze z´ akladn´ıch princip˚ u demokratického státu • Historie – v pravém slova smyslu se objevuje poprvé za Velké francouzské revoluce – 1789 Deklarace pr´ av ˇ clovˇ eka a obˇ cana – tehdy se jednalo o rovnost v pr´ avech (pˇred zákonem, pˇred soudem,...), fakticky si totiˇz lidé rovni nejsou ´ z r. 1920 obsahovala princip rovnosti obˇcan˚ u, politickou rovnost, zákaz rasové diskriminace, – Ustava ochranu n´ arodn´ıch, n´ aboˇzensk´ ych a rasov´ ych menˇsin – po druhé svˇetové v´ alce se zaˇc´ın´ a objevovat rovnost v d˚ ustojnosti - snaha dorovnat rozd´ıly mezi lidmi • Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod

231


ˇ 1 (princip rovnosti) : Lid´ – Cl. e jsou svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i pr´ avech. Základn´ı pr´ ava ” a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlˇcitelné, nezruˇsitelné.“ ∗ Principy obsaˇ zen´ e v tomto ˇ cl´ anku jsou z hlediska systematiky pr´ avn´ıho pˇ redpisu postaveny do ˇ cela obecn´ ych ustanoven´ı cel´ e Listiny, jsou z´ akladem celkov´ e koncepce Listiny ∗ princip svobody je vyj´ adˇren v ˇcl.2/3 LPS kaˇzd´ y m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı zákonem zakázáno, a nikdo nesm´ı b´ yt nucen ˇcinit, co z´ akon neukládá. ∗ rovnost v pr´ avech a d˚ ustojnosti = rovnoprávnost = suma stejn´ ych práv a stejn´ ych povinnost´ı vˇsech pˇri neexistenci jak´ ychkoliv pr´ avn´ıch (formáln´ıch) privilegi´ı ∗ rovnost v pr´ avech lidsk´ ych i obˇ cansk´ ych ∗ rovnost v d˚ ustojnosti – p˚ uvodn´ı obsah tohoto principu byl zamˇeˇren proti rozd´ıl˚ um dan´ ych rodem ˇ byly ˇslechticvt´ı a ˇrády a veˇskerá práva z nich plynouc´ı, zruˇsena z´ (urozenost´ı), na u ´zem´ı CR akonem z r. 1918 ∗ rovnost znamen´ a rovnost v pr´ avech i povinnostech, zahrnuje i rovnost pˇ red z´ akonem ∗ poˇzadavkem rovnosti se nerozum´ı rovnost v rozdˇelován´ı ∗ relativn´ı rovnost, nikoli absolutn´ı!, nebot’ lidé si sv´ ymi dispozicemi rovni nejsou ∗ princip rovnosti je vyj´ adˇren i v nˇekolika dalˇs´ıch ˇclánc´ıch Listiny (napˇr. volebn´ı právo v ˇcl. 21, rovnost podm´ınek pro obˇcany v pˇr´ıstupu k volen´ ym a jin´ ym veˇrejn´ ym funkc´ım rovnost vlastn´ık˚ u v ˇcl. 11, rovnost manˇzelsk´ ych a nemanˇzelsk´ ych dˇet´ı v ˇcl. 32,...) ˇ 3 odst. 1 (z´ akaz diskriminace) : Základn´ı práva a svobody se zaruˇcuj´ı vˇ sem bez rozd´ılu – Cl. ”aboˇzenstv´ı, politického ˇci jiného sm´ pohlav´ı, rasy, barvy pleti, jazyka, v´ıry a n´ yˇslen´ı, národn´ıho nebo soci´ aln´ıho p˚ uvodu, pˇr´ısluˇsnosti k n´ arodnostn´ı ˇci etnické menˇsinˇe, majetku, rodu nebo jiného postaven´ı.“ demonstrativn´ı v´ yˇcet, uveden´ a formulace zároveˇ n umoˇzn ˇuje, aby postaven´ı tˇech, kteˇr´ı jsou z objektivn´ıch d˚ uvod˚ u handicapov´ ani poˇskozen´ım zdravotn´ım, sociálnˇe ˇci jinak, mohlo b´ yt jinou v´ yhodou alespoˇ n z ˇc´ asti vyrovn´ ano ˇ 24 (z´ – Cl. akaz diskriminace) : Pˇr´ısluˇsnost ke kterékoli národnostn´ı nebo etnické menˇsinˇe nesm´ı b´ yt ” nikomu na u ´jmu.“ ˇ 29, odst. 1 (zv´ ˇ – Cl. yˇ sen´ a a zvl´ aˇ stn´ı ochrana) : Zeny, mladistv´ı a osoby zdravotnˇ e postiˇ zen´ e ” zvláˇstn´ı pracovn´ı podm´ınky...“ maj´ı pr´ avo na zv´ yˇsenou ochranu zdrav´ı pˇri práci a na – je tˇreba vˇenovat zv´ yˇsenou pozornost a ochranu nejen národnostn´ım a etnick´ ym menˇsinám, ale i dalˇs´ım skupin´ am obyvatelstva → pozitivn´ı diskriminace“, sv´ ym zp˚ usobem poruˇsen´ı absolutn´ıho pojet´ı prin” cipu rovnosti, jedn´ a se pr´ avˇe o dorovnáván´ı pˇrirozené nerovnosti mezi lidmi ˇ vázána podle ˇcl. 10 U ´ – z´ akazem diskriminace se zab´ yv´ a ˇrada MS, jimiˇz je CR – smlouvy zakazuj´ıc´ı diskriminaci byly uzavˇreny zejména na platformˇe OSN, Mezinárodn´ı organizace pr´ ace nebo Rady Evropy a zab´ yvaj´ı se bed’ katalogem práv a svobod jako celkem nebo chrán´ı nˇekteré skupiny osob pˇred diskriminac´ı nebo zakazuj´ı vyjmenovanédruhy diskriminace – dokument Rady Evropy: Evropsk´ au ´ mluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod ˇ 14 Z´ ´ ∗ Cl. akaz diskriminace Uˇz´ıván´ı práv a svobod pˇriznan´ ych touto Umluvou mus´ı b´ yt zajiˇstˇeno bez diskriminace zaloˇzené na jakémkoli d˚ uvodu, jako je pohlav´ı, rasa, barva pleti, jazyk, náboˇzenstv´ı, politické nebo jiné sm´ yˇslen´ı, národnostn´ı nebo sociáln´ı p˚ uvod, pˇr´ısluˇsnost k národnostn´ı menˇsinˇe, majetek, rod nebo jiné postaven´ı. – Mezin´ arodn´ı u ´ mluva o odstranˇ en´ı vˇ sech forem rasov´ e diskriminace (ˇc. 95/1974 Sb.) ´ – Umluva o odstranˇ en´ı vˇ sech forem diskriminace ˇ zen (ˇc. 62/1987 Sb.) – Listina z´ akladn´ıch pr´ av EU - ˇcl. 21 ˇ k proveden´ı pˇr´ısluˇsn´ – CR ych pˇredpis˚ u Evropsk´ ych spoleˇcenstv´ı a v návaznosti na Listinu základn´ıch pr´ av a svobod a na mezin´ arodn´ı smlouvy, které jsou souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu, pˇrijala zákon ˇc. 198/2009 Sb., o rovném zach´ azen´ı a o pr´ avn´ıch prostˇredc´ıch ochrany pˇred diskriminac´ı (antidiskriminaˇcn´ı zákon) ∗ k okruhu vztah˚ u, na nˇeˇz se tento zákon vztahuje, patˇr´ı právo na zamˇestnán´ı a pˇr´ıstup k zamˇestn´ an´ı a k dalˇs´ım form´ am v´ ydˇeleˇcné ˇcinnosti a odmˇen ˇován´ı, sociáln´ı zabezpeˇcen´ı, zdravotn´ı péˇce, pˇr´ıstup ke vzdˇel´ an´ı ∗ z´ akon rozliˇsuje diskriminaci pˇr´ımou a nepˇr´ımou

´ Rozhodov´ an´ı US ´ 38/02 – V´ Pl. US yˇ se pˇ r´ıjmu pokutovan´ eho ve vztahu k pokutˇ e 431

´ n´ • 9. 3. 2004 zam´ıtl US avrh skupiny poslanc˚ u na zruˇsen´ı ˇcásti ustanoven´ı § 11 odst. 3 zákona ˇc. 129/2000 Sb., o kraj´ıch (krajské zˇr´ızen´ı) ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u • fakta: – Navrhovatel tvrdil, ˇze § 11 odst. 3 zákona o kraj´ıch ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u ( Pˇri stanoven´ı v´ yˇse pokuty podle odstavce 1 kraj pˇrihl´ıˇz´ı zejména k povaze, závaˇznosti, dobˇe trván´ı a ná”sledk˚ um protipr´ avn´ıho 232


jedn´ an´ı, jakoˇz i k pˇ rimˇ eˇ renosti v´ yˇ se pokuty vzhledem k majetkov´ ym pomˇ er˚ um osoby, kter´ a se protipr´ avn´ıho jedn´ an´ı dopustila.“) je v rozporu s ˇcl. 1 Listiny a ˇze u ´daje o podnikatelsk´ eˇ cinnosti fyzick´ ych osob, které jsou podnikateli, poˇz´ıvaj´ı ochrany jako osobn´ı u ´daje podle zákona ˇc. 101/2000 Sb., o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u • pr´ avn´ı ot´ azka: – Je v´ yˇse pokuty stanoven´ a podle v´ yˇse majetku delikventa poruˇsen´ım principu rovnosti podle ˇcl. 1 Listiny? – Spad´ a informace o tom, ˇze fyzick´ a osoba podniká, pod ochranu osobn´ıch u ´daj˚ u? ´ • argumentace US: ´ ch´ ape pojem rovnost jako relativn´ı, nikoli absolutn´ı → s pojmem relativn´ı rovnosti u ´zce souvis´ı pojem – US pˇrimˇeˇrenosti z´ asahu do z´ akladn´ıch práv – m´ a-li b´ yt pokuta individualizovan´ a a pˇrimˇeˇrená, mus´ı reflektovat i majetkové pomˇery potrestaného – pokuta jako trest mus´ı p˚ usobit efektivnˇe (tedy nesm´ı b´ yt pˇr´ıliˇs n´ızká pro majetného) a nikoli likvidaˇcnˇe (pˇr´ıliˇs vysok´ a pro ménˇe majetného) – zkoum´ an´ı majetkov´ ych pomˇer˚ u orgánem kraje na základˇe zákonného zmocnˇen´ı a za u ´ˇcelem zv´ aˇzen´ı pˇrimˇeˇrenosti v´ yˇse pokuty vzhledem k pomˇer˚ um delikventa nen´ı v rozporu s ˇcl. 10 odst. 3 Listiny – podnikatelsk´ a ˇcinnost fyzické osoby souvis´ı s jej´ımi majetkov´ ymi pomˇery, a proto je tato informace pro stanoven´ı v´ yˇse pokuty nezbytn´ a ´ 42/04 - Diskriminace muˇ Pl.US z˚ u v d˚ uchodov´ em pojiˇ stˇ en´ı (institut povinn´ e pˇ rihl´ aˇ sky) 432

• • •

n´ alez vyhl´ aˇsen: 6.6.2006 ´ vyhovˇel a napaden´ US a ustanoven´ı zruˇsil fakta: – podle z´ akona o d˚ uchodovém pojiˇstˇen´ı ˇc. 155/1995 Sb., se pro u ´ˇcely d˚ uchodového pojiˇstˇen´ı muˇz povaˇzuje za osobu peˇcuj´ıc´ı o d´ıtˇe do vˇeku 4 let, jen pokud ve dvouleté lh˚ utˇe od skonˇcen´ı péˇce podá pˇrihl´ aˇsku k u ´ˇcasti na d˚ uchodovém pojiˇstˇen´ı – ˇzen´ am z´ akon ˇz´ adnou takovouto administrativn´ı pˇrekáˇzku (tzn. podat pˇrihláˇsku) neukládá

• pr´ avn´ı ot´ azka: – poruˇsuj´ı pˇr´ısluˇsn´ a ustanoven´ı z´ akona o d˚ uchodovém pojiˇstˇen´ı zásadu rovnosti v právech, obecnˇe vyj´ adˇrenou v ˇcl.1 LPS, a konkretizovanou v odst.1 ˇcl.3 LPS? ´ • argumentace US: – Je vˇec´ı st´ atu, aby v z´ ajmu zabezpeˇcen´ı sv´ ych funkc´ı rozhodl, ˇze urˇcité skupinˇe poskytne ménˇe v´ yhod neˇz jiné. Ani zde vˇsak nesm´ı postupovat zcela libovolnˇe...Pokud zákon urˇcuje prospˇech jedné skupiny a z´ aroveˇ n t´ım stanov´ı ne´ umˇerné povinnosti jiné, m˚ uˇze se tak stát pouze s odvolán´ım na veˇrejné hodnoty. ´ odm´ıtl absolutn´ı ch´ – US ap´ an´ı principu rovnosti a pojal rovnost jako kategorii relativn´ı, jeˇ z vyˇ zaduje zejm´ ena odstranˇ en´ı neod˚ uvodnˇ en´ ych rozd´ıl˚ u a vylouˇ cen´ı libov˚ ule. Obsah principu rovnosti t´ım posunul do oblasti u ´ stavnˇ epr´ avn´ı akceptovatelnosti hledisek odliˇ sov´ an´ı subjekt˚ u a pr´ av. Pr´ avn´ı rozliˇ sov´ an´ı v pˇ r´ıstupu k urˇ cit´ ym pr´ av˚ um tedy nesm´ı b´ yt projevem libov˚ ule, neplyne z nˇ ej vˇ sak kategorick´ y z´ avˇ er, ˇ ze by kaˇ zd´ emu muselo b´ yt pˇ rizn´ ano jak´ ekoli pr´ avo. – Nerovnost v soci´ aln´ıch vztaz´ıch, m´ a-li se dotknout základn´ıch lidsk´ ych práv, mus´ı dosáhnout intenzity, zpochybˇ nuj´ıc´ı, alespoˇ n v urˇcitém smˇeru, jiˇz samu podstatu rovnosti. To se zpravidla dˇeje tehdy, je-li s poruˇsen´ım rovnosti spojeno i poruˇsen´ı jiného základn´ıho práva. – K omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av ˇci svobod sice m˚ uˇze zcela v´ yjimeˇcnˇe doj´ıt i v pˇr´ıpadˇe jejich kolize s nˇekter´ ym z veˇrejn´ ych statk˚ u (veˇrejn´ y z´ ajem), podstatná je vˇsak maxima, podle které základn´ı právo ˇci svobodu lze omezit pouze v pˇr´ıpadˇe mimoˇr´ adnˇe silného a ˇrádnˇe od˚ uvodnˇeného veˇrejného zájmu, pˇri peˇclivém ˇsetˇren´ı podstaty a smyslu omezovaného z´ akladn´ıho práva. Prvn´ı podm´ınkou je tedy vzájemné povˇeˇrován´ı v kolizi stoj´ıc´ıho z´ akladn´ıho pr´ ava a veˇrejného zájmu (tzv. neprav´ y konflikt - narozd´ıl od stˇretu 2 z´ akladn´ıch pr´ av), druhou je poˇzadavek ˇsetˇren´ı podstaty a smyslu omezovaného základn´ıho práva. ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 1., 2008, str. ˇc´ ast 2., str. 27, 44, 323; V´ aclav ´ Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 2., 2004, str. 62-65, 130-132, 171, 176, 181; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; www.nalus.usoud.cz

233

´ Í ZARUKY ´ ˇ 2.39. SVOBODA JEDNOTLIVCE A JEJÍ USTAVN V CR

2.39.


ˇ Svoboda jednotlivce a jej´ı u ´ stavn´ı z´ aruky v CR

• ,,Svoboda spoˇc´ıv´ a v moˇznosti konat vˇse, co neˇskod´ı nikomu jinému.” (Deklarace práv ˇclovˇeka a obˇcana, ˇcl.4) • negativn´ı status - charakteristick´ y pro vyjádˇren´ı svobody ˇclovˇeka ve státˇe a jeho autonomie v˚ uˇci st´ atu, podstatou je, ˇze st´ at se mus´ı zdrˇzet z´ asah˚ u do urˇcitého statusu obˇcana (´ ustavou stanovené sebeomezen´ı st´ atu) ´ ˇ Cl. ˇ 1: ,,Lid´ • Ustava CR, e jsou svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v pr´ avech. Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody jsou nezadateln´ e, nesciziteln´ e, nepromlˇ citeln´ e a nezruˇ siteln´ e.” – Nezadateln´ e = tato pr´ ava se nepovaˇzuj´ı za v´ ytvor státn´ı moci, stát je vˇsak, chce-li b´ yt právn´ım st´ atem, mus´ı uznat, aby z´ıskaly pozitivnˇe právn´ı charakter. – Nesciziteln´ e = nemoˇznost odnˇet´ı tˇechto práv, vzdán´ı se tˇechto práv ze strany jejich nositele nem´ a pr´ avn´ı v´ yznam, pˇrenesen´ı pr´ ava na jiného je neplatné. – Nepromlˇ citeln´ e = pr´ ava nezanikaj´ı zp˚ usobem bˇeˇzn´ ym v soukromém právu, tj. vyuˇzit´ım v urˇcité lh˚ utˇe. Neuplatnˇen´ım n´ aroku o nˇe ˇclovˇek ve vztahu k státn´ı moci nem˚ uˇze pˇrij´ıt, a ta se nem˚ uˇze na takovou skuteˇcnost odvolat. Trvale vymahatelná, plynut´ı ˇcasu na tom nic nemˇen´ı. – Nezruˇ siteln´ e = st´ atn´ı moc je m˚ uˇze pouze uznat, nem˚ uˇze je ale zruˇsit a prohlásit za neplatné. ´ ˇ Cl. ˇ 2, odst. 4: ,,Kaˇ • Ustava CR, zd´ y obˇ can m˚ uˇ ze ˇ cinit, co nen´ı z´ akonem zak´ az´ ano, a nikdo nesm´ı b´ yt nucen ˇ cinit, co z´ akon neukl´ ad´ a.” (= zásada legáln´ı licence) – vymezuje hranice svobody ´ • Ustava v ˇcl´ anku 3 odkazuje na Listinu z´ akladn´ıch práv a svobod jako na souˇcást u ´stavn´ıho poˇrádku → LZPS se jimi tedy podrobnˇe zab´ yv´ a ´ ˇ Cl. ˇ 4: ,,Z´ • Ustava CR, akladn´ı pr´ ava a svobody jsou pod ochranou soudn´ı moci.” ´ ˇ ˇ • Ustava CR, Cl. 87 odst. 1 d) - vypl´ yv´ a z nˇeho, ˇze základn´ımi právy a svobody je vázána jak soudn´ı a v´ ykonn´ a moc, tak i z´ akonod´ arn´ a ´ • Ustava hovoˇr´ı o pr´ avech a svobod´ ach – svoboda je ˇsirˇs´ı pojem – Svoboda – ˇsirok´ y pojem, napˇr.: koaliˇcn´ı, lidská, myˇslen´ı, náboˇzenského vyznán´ı, osobn´ı, pobytu, pohybu, projevu, svˇedom´ı, umˇelecké tvorby, vˇedeckého bádán´ı . . . – Pr´ ava napˇr.: na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu, etnick´ ych menˇsin, hospodáˇrská, individuáln´ı, kolektivn´ı, kulturn´ı, lidsk´ a, z´ akladn´ı, politick´ a, pˇrirozená, sociáln´ı, národnostn´ıch menˇsin, na ˇzivot atd.

Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – obecnˇ e 433

• • • • •

souvis´ı s pojet´ım obˇcanské svobody jsou nadpozitivn´ımi normami maj´ı pˇrirozenopr´ avn´ı povahu lidsk´ a pr´ ava a svobody rozdˇelena do katalog˚ u jsou to subjektivn´ı veˇ rejn´ a pr´ ava – vztah mezi jednotlivcem (nositelem) a státem (adresátem), – pro nositele tˇechto pr´ av plynou konkrétn´ı nároky vázané právˇe na jejich osobu

• • • •

zakotven´ım v Listinˇe se st´ avaj´ı obecnˇ e z´ avazn´ ymi a vynutiteln´ ymi Listina zaloˇzena na rovnosti vˇsech lid´ı, zamˇeˇrena proti nerovnosti jsou n´ astrojem k ochranˇe spoleˇcnosti pˇred neomezen´ ym uˇz´ıván´ım zákona nikdo jich nem˚ uˇze b´ yt zbaven z´ akonem, ani se jich nem˚ uˇze zbavit sám (J.Praˇzák: Jednotlivec nikdy nem˚ uˇze ”reb´ obˇetovat svou celou individualitu ve prospˇech státn´ıho celku, n´ ybrˇz toliko to, co pˇ yvá pˇres nutné z´ aklady bytu, lidské d˚ ustojnosti pˇrimˇeˇreného“) • z´ akladn´ı pr´ ava jsou v principu vymezen´ım vztahu mezi jedincem a veˇrejnou moc´ı, nikoli mezi jednotlivci navz´ ajem a jedinˇe jako takov´ ych se jich lze také domáhat, tedy pouze v˚ uˇci státu ze zásady, nikoli v˚ uˇci ostatn´ım jednotlivc˚ um • nemohou b´ yt zruˇsena ˇz´ adn´ ym pˇredpisem jakékoliv právn´ı s´ıly • LZPS, ˇcl. 3, odst. 1: ,,Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody se zaruˇ cuj´ı vˇ sem bez rozd´ılu pohlav´ı, rasy, barvy pleti, jazyka, v´ıry a n´ aboˇ zenstv´ı, politick´ eho ˇ ci jin´ eho sm´ yˇ slen´ı, n´ arodn´ıho nebo soci´ aln´ıho p˚ uvodu, pˇ r´ısluˇ snosti k n´ arodnostn´ı nebo etick´ e menˇ sinˇ e, majetku, rodu nebo jin´ eho postaven´ı.” Svoboda • svobodou se zpravidla rozum´ı sf´ era autonomie ˇ clovˇ eka, do kter´ e nem´ a nikdo pr´ avo zasahovat, leda na z´ akladˇ e z´ akona a v u ´ stavn´ıch limitech • svobody obˇcan˚ u mus´ı navz´ ajem respektovat princip vyváˇzenosti, nikdo nem˚ uˇze prosazovat svou svobodu na u ´kor svobod druh´ ych • i do sféry svobod, kde to povaha takové svobody pˇripouˇst´ı, m˚ uˇze stát zasahovat, ˇcin´ı tak zákonem, zpravidla formulacemi negativn´ımi, které veˇrejné moci kladou pro takové zásahy pˇrekáˇzky a limity 234

´ Í ZARUKY ´ ˇ 2.39. SVOBODA JEDNOTLIVCE A JEJÍ USTAVN V CR


• pro u ´stavn´ı vyj´ adˇren´ı svobod nen´ı adekvátn´ı povolovac´ı systém státn´ıho orgánu, kter´ ym by se urˇcitá svoboda pˇripouˇstˇela, ale z´ akaz takového projevu a uplatnˇen´ı svobody jednotlivce, kter´ y by pˇresahoval u ´stavnˇe stanovené limity urˇcené svobodou jin´ ych nebo obecn´ ym zájmem • pro zp˚ usob ingerence st´ atu do oblasti svobod je adekvátn´ı napˇr. systém evidence a princip ohlaˇsovac´ı, pˇr´ıpadnˇe i registraˇcn´ı s v´ yraznou soudn´ı ochranou proti neod˚ uvodnˇen´ ym zásah˚ um do sféry svobody ˇclovˇeka • individuum svobodné od vl´ ady st´ atu nebo individuum, které se pod´ıl´ı na vládˇe ve státˇe, je vyjádˇren´ım rozd´ılu mezi liberalistick´ ym a demokratick´ ym pojet´ım práv a svobod (Kelsen) • Ku ´stavn´ım z´ aruk´ am pr´ av a svobod: →2.51

Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, Hlava II. Lidsk´ a pr´ ava a z´ akladn´ı svobody 434

ˇ 5: ,,Kaˇ • Cl. zd´ y je zp˚ usobil´ y m´ıt pr´ ava.” – kaˇzd´ y ˇclovˇek je subjekt proto, ˇze je zp˚ usobil´ y tato práva m´ıt – zp˚ usobilost zcela absolutnˇe zaˇc´ın´ a narozen´ım, nasciturus (d´ıtˇe poˇcaté, dosud nenarozené) m´ a dˇedick´ y n´ arok v pˇr´ıpadˇe narod´ı-li se ˇzivé ˇ 6 - 23 vyjadˇruj´ı konkrétn´ı pr´ • Cl. ava – pr´ avo na ˇ zivot

– – – – – – – – – – – – – – – –

´ ∗ nepˇripouˇst´ı ani trest smrti (kromˇe Listiny zakotveno v Umluvˇ e o lidsk´ ych právech a z´ akladn´ıch svobod´ ach) ∗ ochrana ˇzivota jiˇz pˇred narozen´ım ∗ v trestn´ım ˇr´ adu vyj´ adˇreno trestnost´ı vraˇzdy, v´ yjimky: krajn´ı nouze, opr´ avnˇené pouˇzit´ı zbranˇe, nutn´ a obrana, v mezin´ arodn´ıch u ´mluvách obrana proti nez´ akonnému n´ asil´ı nedotknutelnost osoby a soukrom´ı ∗ nedotknutelnost´ı se rozum´ı z´ akaz muˇcen´ı, kruté, nelidské a poniˇzuj´ıc´ı zacházen´ı ruˇ c´ı za osobn´ı svobodu (té vˇsak m˚ uˇze b´ yt jednotlivec na základˇe zákona doˇcasnˇe nebo trvale zbaven) zakazuje nucen´ e pr´ ace a sluˇ zby (vyjma sluˇzeb na základˇe zákona a prac´ı jako trestem plynouc´ım rovnˇeˇz ze z´ akona) ochrana lidsk´ e d˚ ustojnosti, cti, dobr´ e povˇ esti a jm´ ena pr´ avo vlastnit majetek (omezen´ı v tomto právu nebo vyvlastnˇen´ı je moˇzné ve veˇrejném zájmu a za n´ ahradu) nedotknutelnost obydl´ı (domovn´ı prohl´ıdka jen pro u ´ˇcely trestn´ıho ˇr´ızen´ı) ruˇc´ı za listovn´ı tajemstv´ı (t´ yk´ a se i zpráv podávan´ ych telefonem, telegrafem ˇci jin´ ym zaˇr´ızen´ım) svoboda pohybu a pobytu (m˚ uˇze b´ yt zákonem omezena) svoboda myˇ slen´ı, svˇ edom´ı, n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı a umˇ eleck´ e tvorby je zaruˇcena (dokonce nikdo nem˚ uˇze b´ yt nucen vykon´ avat vojenskou sluˇzbu, pokud je to v rozporu s jeho svˇedom´ım ˇci náboˇzensk´ ym vyzn´ an´ım) svoboda projevu a v´ yslovn´ y z´ akaz cenzury (svobodu projevu a právo vyhledávat a ˇs´ıˇrit informace lze omezit z´ akonem) petiˇ cn´ı pr´ avo (petic´ı se vˇsak nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu nebo vyz´ yvat k poruˇsován´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod) pr´ avo shromaˇ zd’ovac´ı (lze omezit zákonem, nesm´ı vˇsak b´ yt podm´ınˇeno povolen´ım orgánu veˇrejné spr´ avy) pr´ avo sdruˇ zovac´ı (lze je omezit jen v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zákonem) volebn´ı pr´ avo + rovné podm´ınky pˇr´ıstupu k veˇrejn´ ym funkc´ım svobodn´ a soutˇ eˇ z politick´ ych sil pr´ avo na odpor proti tomu, kdo by odstraˇ noval demokratick´ y ˇrád práv a svobod

Dalˇ s´ı pr´ ava v Listinˇ e 435

• Hlava III.: Pr´ ava n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin – pr´ avo rozv´ıjet vlastn´ı kulturu – pr´ avo sdruˇzovat se v n´ arodnostn´ıch sdruˇzen´ıch – za splnˇen´ ych podm´ınek i pr´ ava t´ ykaj´ıc´ı se mateˇrského jazyka menˇsiny (právo vzdˇelávat se v tomto jazyku, pouˇz´ıvat ho v u ´ˇredn´ım styku) • Hlava IV.: Hospod´ aˇ rsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava

235

´ PRAVO ´ ´ Í ZARUKY ´ ˇ 2.40. VLASTNICKE A JEHO USTAVN V CR

– – – – – – – – – –


svoboda volby povol´ an´ı pr´ avo sdruˇzovat se s jin´ ymi na ochranu sv´ ych hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch zájm˚ u (= odbory) pr´ avo na odmˇ enu za pr´ aci zv´ yˇsen´ a a zvl´ aˇstn´ı ochrana pˇ ri pr´ aci ˇ zen, mladistv´ ych a zdravotnˇ e postiˇ zen´ ych pr´ avo na hmotn´ e zabezpeˇ cen´ı ve st´ aˇ r´ı, pracovn´ı nezp˚ usobilosti a ztr´ atˇ eˇ zivitele pr´ avo na ochranu zdrav´ı a bezplatnou zdravotn´ı p´ eˇ ci ochrana rodiˇ covstv´ı a rodiny ( + stejná práva dˇet´ı narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı i v manˇzelstv´ı) pr´ avo na vzdˇ el´ an´ı pr´ avo pˇ r´ıstupu ke kulturn´ımu bohatstv´ı pr´ avo na pˇ r´ızniv´ eˇ zivotn´ı prostˇ red´ı

• Hlava V.: Pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu – – – –

rovnost u ´ˇ castn´ık˚ uˇ r´ızen´ı kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na veˇ rejn´ e projedn´ an´ı, bez pr˚ utah˚ u a v jeho pˇr´ıtomnosti pouze z´ akon stanov´ı, co je trestn´ ym ˇ cinem i trest pouze soud rozhoduje o vinˇ e a trestu

Nˇ ekter´ a tato pr´ ava jsou d´ ale upravena v z´ akonech 436

• ˇc. 85/1990 Sb. – O pr´ avu petiˇcn´ım – Pr´ avo obracet se na st´ atn´ı org´ any se ˇzádostmi, návrhy a st´ıˇznostmi ve vˇecech veˇrejného nebo jiného ”eho z´ spoleˇcn´ ajmu, které patˇr´ı do p˚ usobnosti tˇechto orgán˚ u“ – Petic´ı nesm´ı b´ yt zasahov´ ano do v´ ykonu soud˚ u – Z´ akon d´ ale upravuje petiˇcn´ı v´ ybor, shromaˇzd’ován´ı podpis˚ u, podán´ı a vyˇr´ızen´ı • ˇc. 84/1990 Sb. – O pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım – V´ ykon tohoto pr´ ava slouˇz´ı obˇcan˚ um k vyuˇz´ıván´ı svobody projevu a dalˇs´ıch u ´stavn´ıch práv a svobod, ” k v´ ymˇenˇe informac´ı a n´ azor˚ uaku ´ˇcasti na ˇreˇsen´ı veˇrejn´ ych a jin´ ych spoleˇcn´ ych záleˇzitost´ı vyj´ adˇren´ım postoj˚ u a stanovisek“ ∗ Z´ akon upravuje svol´ an´ı shrom´ aˇzdˇen´ı, oprávnˇen´ı a povinnosti svolavtele, p˚ usobnost u ´ˇradu, pˇrestupek proti pr´ avu shromaˇzd’ovac´ımu • ˇc. 424/1991 Sb. – O sdruˇzov´ an´ı v politických stran´ ach a v politických hnut´ıch – V´ ykon tohoto pr´ ava slouˇz´ı obˇcan˚ um k jejich u ´ˇcasti na politickém ˇzivotˇe spoleˇcnosti“ – ” Nen´ı potˇreba povolen´ı st´ atn´ıho org´ anu • ˇc. 273/2001 Sb. – O pr´ avech pˇr´ısluˇsn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇsin – pr´ ava pˇr´ısluˇsn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇsin a p˚ usobnost ministerstev, jin´ ych správn´ıch u ´ˇrad˚ u a org´ an˚ u ”´zemn´ıch samospr´ u avn´ ych celk˚ u ve vztahu k nim“ • ˇc. 123/2001 Sb. – O pr´ avu na informace o ˇzivotn´ım prostˇred´ı • ˇc. 83/1990 Sb. – O sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u • ˇc. 3/2002 Sb. – O svobodˇe n´ aboˇzenského vyzn´ an´ı a postaven´ı c´ırkv´ı a naboˇzenských spoleˇcnost´ı ´ ˇ Listina z´ ´ ˇ e republiky koment´ Ustava CR; akladn´ıch pr´ av a svobod; Ustava a u ´stavn´ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr, 2. d´ıl Pr´ ava a svobody (V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol.); Ot´ azka ˇc. 62 z Teorie pr´ ava (http://ius.tulacek.eu/teorka/zkouska/otazka-62); Pˇredn´ aˇska ˇc. 7 s prof. Pavl´ıˇckem na téma Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody (15.11.2011); Codexis Academia - z´ akony ˇc. 85/1990 Sb., 84/1990 Sb., 424/1991 Sb., 273/2001 Sb., 123/2001 Sb., 83/1990 Sb., 3/2002 Sb.; Diplomov´ a pr´ ace na téma Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody a jejich procesn´ı ochrana (Kateˇrina Vargov´ a, 2007); www.spcp.prf.cuni.cz/lex/zakony.htm

2.40.

ˇ Vlastnick´ e pr´ avo a jeho u ´ stavn´ı z´ aruky v CR

Vlastnictv´ı 437

• • • •

jeden ze z´ akladn´ıch pr´ avn´ıch institut˚ u státu, historicky i novodobˇe nejduleˇzitˇejˇs´ı a z´ akladn´ı vˇecné pr´ avo vlastnictv´ı = vlastnické pr´ avo pˇr´ımé, v´ yluˇcné a pr´ avn´ı panstv´ı p˚ usob´ıc´ı erga omnes 236


• • • • •

• • •


je omeziteln´ e vlastnictv´ı zavazuje → nejen pr´ ava, ale i povinnosti pojmové vymezen´ı vlastnictv´ı je nejednotné a neostré ˇ ıma - pr´ analytické vymezen´ı je jiˇz od R´ avo vˇec drˇzet (ius possidendi), uˇz´ıvat (ius utendi), poˇz´ıvat (ius fruendi), nakl´ adat (ius disponendi), zcizit (ius alienandi) a pˇrevést (transferovat) ochrana vlastnictv´ı m´ avu ´stavn´ıch dokumentech modern´ı doby sv˚ uj základ jiˇz ve francouzské Deklaraci pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana (1789), ta v ˇcl. 17 stanovila, ˇze ” Vlatnictv´ı je nedotknutelné a posv´ atné pr´ avo, nem˚ uˇze ho být proto nikdo zbaven, leˇc v pˇr´ıpadˇe, ˇze by to nutnˇe a zˇrejmˇe vyˇzadoval v z´ akonˇe výslovnˇe uvedený veˇrejný z´ ajem, a pod podm´ıkou, ˇze bude pˇredem poskytnuta spravedliv´ a n´ ahrada. na naˇsem u ´zem´ı bylo kodifikov´ ano vlastnické právo a jeho ochrana v ABGB (1811), jeho § 354 vych´ azel z ˇr´ımskopr´ avn´ıho pojet´ı institutu vlastnictv´ı jako v´ yluˇcného právn´ıho panstv´ı nad vˇec´ı u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 142/1867 ˇr.z. (souˇc´ ast prosincové u ´stavy)zakotvoval, ˇze Vlastnictv´ı je neporuˇsitelné. Vyvlastnˇen´ı proti v˚ uli vlastn´ıkovˇe m˚ uˇze nastati pouze v pˇr´ıpadech a zp˚ usobem, jak to zákon ustanovuje. vlastnické pr´ avo se v kontinent´ aln´ı pr´ avn´ı kultuˇre dovolávalo princip˚ u pˇrirozeného práva, zásad klasické ˇr´ımskopr´ avn´ı jurisprudence i rod´ıc´ıch se zásad formáln´ıho právn´ıho státu

´ Ustavn´ ı v´ yvoj vlastnick´ eho pr´ ava u n´ as 121/1920 Sb. 438

• § 109 • 1. Soukromé vlastnictv´ı lze omeziti jen zákonem. • 2. Vyvlastnˇen´ı je moˇzné jen na z´ akladˇe zákona a za náhradu, pokud zákonem nen´ı nebo nebude stanoveno, ˇze se n´ ahrada d´ ati nem´ a. • explicitnˇe nezaruˇcuje vlastnictv´ı, nicménˇe se bere • vzhledem k pozemkové reformˇe upravuje podm´ınky vyvlastnˇen´ı a na základˇe zákonného pˇredpisu umoˇzn ˇuje konfiskaci 150/1948 Sb. 439

• §9 • (1) Soukromé vlastnictv´ı lze omezit jen zákonem. • (2) Vyvlastnˇen´ı je moˇzné jen na z´ akladˇe zákona a za náhradu, nen´ı-li nebo nebude-li zákonem stanoveno, ˇze se n´ ahrada d´ avat nem´ a. • (3) Nikdo nesm´ı zneuˇz´ıvat vlastnického práva ke ˇskodˇe celku. • relativnˇe demokratick´ a ustanoven´ı • praxe 50. let vˇsak byla jin´ a 100/1960 Sb. 440

ˇ 8 • Cl. • (1) Socialistické spoleˇcenské vlastnictv´ı má dvˇe základn´ı formy: státn´ı vlastnictv´ı, které je vlastnictv´ım vˇseho lidu (n´ arodn´ı majetek), a druˇzstevn´ı vlastnictv´ı (majetek lidov´ ych druˇzstev). ˇ 10 • Cl. • (1) Osobn´ı vlastnictv´ı obˇcan˚ u k spotˇrebn´ım pˇredmˇet˚ um, zejména k pˇredmˇet˚ um osobn´ı a domác´ı potˇreby, rodinn´ ym domk˚ um, jakoˇz i k u ´spor´ am nabyt´ ym prac´ı je nedotknutelné. • (2) Dˇedˇen´ı osobn´ıho majetku je zaruˇceno. • hierarchick´ a diferenciace vlastnictv´ı • vrcholné vlastnctv´ı bylo st´ atn´ı (socialistické), dále pak druˇzstevn´ı a soukromé ˇ 35, Cl. ˇ 37, Cl. ˇ 89 • ochrana socialistického vlastnictv´ı se pak objevuje v Cl.

´ ˇ Ustavn´ ıu ´ prava v CR 2/1993 Sb. LZPS 441

ˇ • Cl.11 • (1) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo vlastnit majetek. Vlastnické právo vˇsech vlastn´ık˚ u má stejn´ y zákonn´ y obsah a ochranu. Dˇedˇen´ı se zaruˇcuje.

237



• (2) Z´ akon stanov´ı, kter´ y majetek nezbytn´ y k zabezpeˇcován´ı potˇreb celé spoleˇcnosti, rozvoje národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a veˇrejného z´ ajmu sm´ı b´ yt jen ve vlastnictv´ı státu, obce nebo urˇcen´ ych právnick´ ych osob; z´ akon m˚ uˇze také stanovit, ˇze urˇcité vˇeci mohou b´ yt pouze ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u nebo právnick´ ych osob se s´ıdlem v ˇ e a Slovenské Federativn´ı Republice. Cesk´ • (3) Vlastnictv´ı zavazuje. Nesm´ı b´ yt zneuˇzito na u ´jmu práv druh´ ych anebo v rozporu se zákonem chr´ anˇen´ ymi obecn´ ymi z´ ajmy. Jeho v´ ykon nesm´ı poˇskozovat lidské zdrav´ı, pˇr´ırodu a ˇzivotn´ı prostˇred´ı nad m´ıru stanovenou z´ akonem. • (4) Vyvlastnˇen´ı nebo nucené omezen´ı vlastnického práva je moˇzné ve veˇrejném zájmu, a to na základˇe z´ akona a za n´ ahradu. • (5) Danˇe a poplatky lze ukl´ adat jen na základˇe zákona. • K odstavci 1 • Po zkuˇsenostech z 2. sv. v´ alky se klade d˚ uraz na to slovo kaˇ zd´ y. Rovnost vlastnictv´ı - zruˇsen´ı socialistické ´ hierarchie vlastnictv´ı. Mimo v´ yjimky pˇredpokládané v LZPS a Ustavˇe nem˚ uˇze b´ yt vlastnické právo omezeno. Vlastnictv´ı nen´ı v LZPS definov´ ano, povaˇzuje se za základn´ı lidské právo → nazadateln´ e, nezciziteln´ e, nepromlˇ citeln´ e a nezruˇ siteln´ e. Neplat´ı vˇsak stoprocentnˇe, protoˇze m˚ uˇze b´ yt promlˇceno atd. V´ yslovnˇe je zaruˇceno dˇedˇen´ı, coˇz nen´ı u ´stavn´ ach evropsk´ ych stát˚ u standardn´ı. • dˇedit lze bud’ ze z´ akona nebo ze z´ avˇeti, nebo z obou tˇechto d˚ uvod˚ u • vyj´ adˇrena rovnost vlastn´ık˚ u, vlastnictv´ı je jednotn´ y právn´ı institut se shodn´ ym obsahem a zp˚ usobem ochrany bez ohledu na to, kdo je vlastn´ıkem, nelze tedy diferencovat zvláˇstn´ı druhy vlastnictv´ı s odliˇsnou u ´pravou • K odstavci 2 • Zde jsou uvedeny v´ yjimky ze z´ akladn´ıho principu nedotknutelnosti a rovnosti. Exkluzivita majetku, kter´ y slouˇz´ı: 1. zabezpeˇ cov´ an´ı potˇ reb spoleˇ cnosti, 2. rozvoje n´ arodn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı a veˇ rejn´ eho z´ ajmu • Velmi v´ agn´ı formulace, d´ av´ a ˇsirok´ y prostor pro omezen´ı práv. Spolu s odst. 5 a 3 pˇredstavuje tzv. soci´ aln´ı funkci vlastnictv´ı (v´ yluˇcné drˇzen´ı majetku a danˇe a poplatky). • Listina sama nestanov´ı, kter´ y majetek, sm´ı b´ yt pouze vlastnictv´ım vymezen´ ych subjekt˚ u, specifikovat tento majetek je povinnost´ı z´ akonod´ arce ´ ˇ e CSFR, která za státn´ı vlastnictv´ı prohlaˇsovala nerostné • v dobˇe pˇrijet´ı Listiny byl v´ yˇcet obsaˇzen v Ustavˇ bohatstv´ı, z´ akladn´ı zdroje energie, z´ akladn´ı lesn´ı p˚ udn´ı fond, vodn´ı toky, pˇr´ırodn´ı léˇcivé zdroje ˇ je ve vlastnictv´ı CR ˇ • v souˇcasné dobˇe napˇr. horn´ı z´ akon z´ akon stanov´ı, ˇze nerostné bohatstv´ı na u ´zem´ı CR • z´ akon o pozemn´ıch komunikac´ıch oznaˇcuje stát za vlastn´ıka dálnic a silnic I. tˇr´ıdy • odst. 2 z´ aroveˇ n vytyˇcuje c´ıle ˇcinnosti veˇrejné moci: zabespeˇcován´ı potˇreb celé spoleˇcnosti, rozvoj n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a preference veˇrejného z´ ajmu • K odstavci 3 • Vlastnictv´ı je nejenom pr´ avo, ale také povinnost a odpovˇednost. Vlastnictv´ı nesm´ı: 1. b´ yt zenuˇ zito na u ´ jmu pr´ av druh´ ych, 2. b´ yt zneuˇ zito v rozporu se z´ akonem chr´ anˇ en´ ymi z´ ajmy, 3. b´ yt vykon´ av´ ano tak, ˇ ze by doch´ azelo k poˇ skozen´ı lidsk´ eho zdrav´ı, pˇ r´ırody a ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı nad m´ıru stanovenou z´ akonem. • Zneuˇ zit´ı vlastnictv´ı je umysln´ au ´jma jinému nebo spoleˇcnosti. D˚ uleˇzité pˇri interpretaci spolu s §3 odst. 1 ObZ. • vlastnictv´ı zavazuje pˇredevˇs´ım samotného vlastn´ıka, zakládá mu povinnost, aby pˇri v´ ykonu svého vlastnického pr´ ava dbal na rp´ ava jin´ ych osob a na obecné zájmy, aby vylouˇcil moˇzné negativn´ı dopady, k nimiˇz by mohlo v d˚ usledku zlovolného uplatˇ nov´ an´ı vlastnického práva doj´ıt • K odstavci 4 • Nucen´ au ´ˇredn´ı omezen´ı vlastnického pr´ ava. Nedotknutelnost vlastnictv´ı je dále prolamována. Veˇ rejn´ y z´ ajem ´ ˇc.23, sv.5 Sb. n.u. je tˇreba ’veˇrejn´ je dle n´ alezu US y zájem’ chápat jako takov´ y, kter´ y by bylo moˇzno oznaˇcit za obecn´ y ˇci obecnˇe prospˇeˇsn´ y z´ ajem. Z´ akladn´ı principy vyvlastnˇen´ı máme v § 128 ObZ a konkrétn´ı d˚ uvody pro vyvlastnˇen´ı v z´ akonˇe ˇc. 184/2006 Sb. Vyvlastnˇen´ı mus´ı pˇrij´ıt za n´ ahradu a ta by mˇela b´ yt pˇrimˇeˇren´ a a odpov´ıdat skuteˇcné hodnotˇe majetku. Zásada, ˇze vyvlastnˇen´ı by se mˇelo pouˇzit aˇz pokud sledovan´ eho u ´ˇ celu nelze dos´ ahnout jinak, se obejvuje v §128 odst. 2 ObZ. Reozd´ıl restituce a vyvlastnˇen´ı: 1. Restituce - odstranˇen´ı protipr´ avnosti pˇri pˇrevodu vlastnictv´ı s u ´ˇcinky ex tunc 2. Vyvlastnˇ en´ı - nucené odejmut´ı vlastnické práva ve veˇrejném zájmu s uˇcinky ex nunc • K odstavci 5 • Materi´ alni z´ aklad pro fungov´ an´ı st´ atu a veˇrejné moci. Danˇe a poplatky lze uloˇzit jen na z´ akladˇe z´ akona. Jsou dalˇs´ım omezen´ım a z´ asahem do velikost majetku soukrom´ ych osob. Pˇri ukládán´ı dan´ı nen´ı moc z´ akonod´ arce neomezen´ a. Mus´ı své rozhodnut´ı podloˇzit objektivn´ımi a racion´ aln´ımi krit´ erii. Rozd´ıl mezi dan´ı a poplatkem:

238

´ PRAVA ´ ˇ – SUBJEKTY, OBSAH, OMEZENÍ, SOUTE ˇZ ˇ POLITICKYCH ´ 2.41. POLITICKA V LISTINE SIL, ´ ZARUKY KAPITOLA 2. SKUPINA B

1. Daˇ n - povinn´ a rozpoˇctov´ a platba, za kterou subjekt nedost´ av´ a ˇ z´ adnou bezprostˇ redn´ı protihodnotu. Jedn´ a se o pravidelnou a opakovanou platebn´ı povinnost. (napˇr. daˇ n z nemovitosti) 2. Poplatek - zaplacen´ y v souvislosti s ˇcinnost´ı pˇr´ısluˇsného orgánu, je povinnému subjektu poskytnuta urˇ cit´ a okamˇ zit´ a protihodnota (napˇr. vyd´ an´ı ˇzivnostenského listu)

Mezin´ arodn´ı u ´ prava 442

´ • podle ˇcl. 10 Ustavy maj´ı mezin´ arodn´ı smlouvy aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred naˇs´ı legislativou • moˇznost dovol´ avat se sv´ ych (vlastnick´ ych) práv u mezinárodn´ıch soud˚ u Vˇ seobecn´ a deklarace lidsk´ ych pr´ av (1948) 443

• • •

ˇ 17 Cl. (1) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jin´ ymi (2) Nikdo nesm´ı b´ yt svévolnˇe zbavem svého majetku

´ Dodatkov´ y protokol k Umluvˇ e o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod 444

ˇ anek 1 Cl´ Ochrana majetku 1 Kaˇzd´ a fyzick´ a nebo pr´ avnick´ a osoba má právo pokojnˇe uˇz´ıvat sv˚ uj majetek. Nikdo nem˚ uˇze b´ yt zbaven svého majetku s v´ yjimkou veˇrejného z´ ajmu a za podm´ınek, které stanov´ı zákon a obecné zásady mezinárodn´ıho pr´ ava. • 2 Pˇredchoz´ı ustanoven´ı nebr´ an´ı pr´ avu st´ at˚ u pˇrij´ımat zákony, které povaˇzuj´ı za nezbytné, aby upravily uˇz´ıv´ an´ı majetku v souladu s obecn´ ym z´ ajmem a zajistily placen´ı dan´ı a jin´ ych poplatk˚ u nebo pokut. • • •

´ N´ alezy US ´ 24/04 (Jezy na Labi) Pl. US 445

• N´ avrh na zruˇsen´ı §3a 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbˇe. Podle tohoto ustanoven´ı je urˇcit´ yu ´sek na Labi ´ soud tento § zruˇsil, protoˇze ve veˇrejném z´ ajmu → m˚ uˇze zaloˇzi urˇcité právn´ı u ´kony (napˇr. vyvlastnˇen´ı). US se jedn´ a o poruˇsen´ı dˇelby moci - moc z´ akonodárná neurˇcuje, co konkrétnˇe je veˇrejn´ y zájem, to je na soudech ´ jedná o právn´ı pˇredpis jen formálnˇe, protoˇze materi´ nebo pˇr´ısluˇsn´ ych spr´ avn´ıch u ´ˇradech. D´ ale se dle US alnˇe je to pr´ avn´ı akt. Poruˇsil se zde princip dˇelby moci, právn´ıho státu a zásah do komeptence soud˚ u.

Pozn´ amka

Konzultoval jsem to s Dr. Kudrnou a ˇr´ıkal, ˇze duleˇzité je, abychom znali trochu tu historickou genezi a poté, 446 abychom umˇeli komentovat tˇech 5 odst. v LZPS. Z nález˚ u zmiˇ noval jezy na Labi (327/2005 Sb.). ´ ´ ˇ ek s.r.o., 2009. LZPS, 2/1993 Sb.; KLIMA K., Koment´ aˇr k Ustavˇ e a Listinˇe, 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. Plzeˇ n: Aleˇs Cenˇ ´ 1448 s. ISBN 978-80-7380-140-3.; MRAZEK J., Dokumenty ke studiu mezin´ arodn´ıho pr´ ava, 1. vyd´ an´ı. Plzeˇ n: Aleˇs ˇ ek s.r.o., 2004. 439 s. ISBN 80-86898-08-3.; SVESTKA ˇ ˇ AK ´ J., a kol.,Obˇcanské pr´ Cenˇ J., DVOR avo hmotné 1, 5. vyd´ an´ı. Praha: Wolters Kluwer s.r.o., 2009. 460 s. ISBN 978-80-7357-468-0.; Obˇcanský z´ akon´ık, 40/1964 Sb.; http://www.psp.cz/docs/texts/constitution 1920.html; http://www.psp.cz/docs/texts/constitution 1948.html; http://www.psp.cz/d http://www.echr.coe.int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB-8C13-4F3262F9E20B/0/CZE CONV.pdf; Ot´ azky z vakobor˚ u: http://www.vakobobri.cz/download.php?view.881; Ot´ azky z vakobor˚ u: http://www.vakobobri.cz/download.php?view.1459 Ot´ azky z vakobor˚ u: http://www.vakobobri.cz/download.php?view.1165; http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastnictv%C3%AD

2.41.

Politick´ a pr´ ava v Listinˇ e – subjekty, obsah, omezen´ı, soutˇ eˇ z politick´ ych sil, z´ aruky

´ ˇc. 2/1993 Sb.) • Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (UZ – Hlava druh´ a: Lidsk´ a pr´ ava a z´ akladn´ı svobod:Odd´ıl druh´ y: Politická práva: ˇcl. 17 – 23 239


Obecn´ a systematika u ´ pravy v Listinˇ e 447

• • • • •

Nejprve u ´stavod´ arce vymez´ı objekt, tj. stanov´ı, co se zaruˇcuje (napˇr. právo shromaˇzd’ovat se), s t´ım, ˇze m˚ uˇze bl´ıˇze upˇresnit stanoven´ y obsah pr´ ava (napˇr. garantováno je právo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat) D´ ale stanov´ı kdo je subjektem politick´ ych práv A nakonec jaké jsou u ´ stavn´ı podm´ınky omezen´ı tˇechto práv Nˇekolik absolutn´ıch z´ akaz˚ u (napˇr, cenzura je nepˇr´ıpustná, petic´ı se nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu) Naopak charakter pˇr´ıkazu - ˇcl. 21 odst. 2 (volby se mus´ı konat ve lh˚ utách nepˇresahuj´ıc´ıch pravideln´ a volebn´ı obdob´ı)

Obecn´ a charakteristika politick´ ych pr´ av 448

• Spjata s kl´ıˇcov´ ymi istituty modern´ıho demokratického státu (reprezentativn´ı demokracie - volebn´ı pr´ avo, pluralitn´ı politick´ y reˇzim - pr´ avo sdruˇzovat se, shromaˇzd’ovat se, svoboda projevu) • Spoleˇ cn´ ym znakem politick´ ych pr´ av a svobod je umoˇ znit FO u ´ˇ cast na spr´ avˇ e vˇ ec´ı veˇ rejn´ ych v celost´ atn´ım i m´ıstn´ım mˇ eˇ r´ıtku • Na jedné stranˇe tak pˇredstavuj´ı opr´ avnˇen´ı obˇcan˚ u státu u ´ˇcastnit se na formován´ı státn´ıch org´ an˚ u a na uskuteˇcn ˇov´ an´ı st´ atn´ı moci, na druhé stranˇe jsou politické svobody souˇcasnˇe prostˇredkem k aktivn´ı seberealizaci jednotlivce ve spoleˇcnosti a ve státˇe (status activus) • Mus´ı b´ yt vykon´ av´ ana osobnˇe • Individu´ aln´ı (napˇr. svoboda projevu, pr´ avo na informace...) i kolektivn´ı (shromaˇzd’ovac´ı a sdruˇzovac´ı pr´ avo) • V odd´ılu druhém II. hlavy LPS pouˇzil u ´stavodárce pouze jednou pojem svoboda - v ˇcl. 17, kde zakotvil zp˚ usobem odpov´ıdaj´ıc´ım u ´stavn´ı tradici svobodu projevu, ve vˇsech ostatn´ıch pˇr´ıpdech pracoval s pojmem pr´ avo • Pouze v ˇcl. 17/4 LPS nach´ az´ıme v´ yslovn´ y odkaz na povinnost ˇ adné ze zakotven´ • Z´ ych politick´ ych pr´ av se nenacház´ı v reˇzimu ˇcl. 41/1 LPS a lze se jich proto v zásadˇe dom´ ahat bezprostˇrednˇe jiˇz na z´ akladˇe u ´stavn´ı u ´pravy • Bezv´ yhradnˇe to plat´ı u svobody projevu, petiˇcn´ıho práva, práva na informace ˇci práva shromaˇzd’ovat se • Z podstatay vˇeci je ale situace sloˇzitˇejˇs´ı v pˇr´ıpadˇe práva volebn´ıho, které nelze efektivnˇe realizovat izolovanˇe, u ´stavod´ arce nav´ıc v´ yslovnˇe odk´ azal, pokud jde o podm´ınky v´ ykonu volebn´ıho práva, na zákonnou u ´pravu • Politick´ a pr´ ava nelze ch´ apat a interpretaovat izolovanˇe, nebot’ jsou jednou ze souˇcást´ı spoluurˇcuj´ıc´ı pr´ avn´ı status jednotlivce ve spoleˇcnost i a ve státˇe ´ au ˇ • Je tˇreba uvést n´ avaznost politick´ ych pr´ av na princip suverenity lidu (ˇcl. 2 U) ´stavn´ı charakteristiku CR, ´ kter´ a je obsaˇzena v ˇcl. 1 U • Princip rovnosti (ˇcl. 3 LPS) se prom´ıt´ a i do politick´ ych práv – napˇr. rovné podm´ınky pro pˇr´ıstup k veˇrejn´ ym funkc´ım (ˇcl. 21 odst. 4).

Historie a mezin´ arodnˇ epr´ avn´ı u ´ prava 449

• • • • • • • • •

Za pˇredch˚ udce modern´ıch katalog˚ u z´ akladn´ıch práv a svobod obecnˇe a politick´ ych práv zvláˇst’ jsou nˇekdy povaˇzov´ any stˇ redovˇ ek´ e charty, které byly svou podstatou prohláˇsen´ımi panovn´ık˚ u vynucen´ ych stavy a c´ırkv´ı K nejv´ yznamnˇejˇs´ım historick´ ym dokument˚ um tohoto typu patˇr´ı anglick´ a Listina pr´ av z r. 1689 ´ Ochranu pr´ av jednotlivc˚ u obsahuje prvn´ıch deset dodatk˚ u Ustavy USA Evropskou pr´ avn´ı kulturu z´ as´ adn´ım zp˚ usobem ovlivnil politick´ y dokument Deklarace pr´ av ˇ clovˇ eka a obˇ cana z r. 1789 Nejstarˇs´ı evropské u ´stavy zakotvovaly z politick´ ych práv zpravidla právo petiˇcn´ı, shromaˇzd’ovac´ı, splˇcovac´ı a svobodu projevu vˇcetnˇe z´ akazu cenzury V obdob´ı mezi svˇetov´ ymi v´ alkami se v u ´stavn´ı rovinˇe zejména rozˇsiˇrovaly podmnky v´ ykonu volebn´ıho pr´ ava a prohlubovaly se z´ aruky rovného pˇr´ıstupu obˇcan˚ u k veˇrejn´ ym sluˇzbám Novou kvalitu z´ıskala z´ akladn´ı pr´ ava a svobody po 2.svˇetové válce, kdy opustila u ´roveˇ n akt˚ u zákonod´ arné moci n´ arodn´ıch st´ at˚ u a stala se pˇredmˇetem i mezinárodnˇeprávn´ı regulace 1948 Vˇseobecn´ a deklarace lidsk´ ych pr´ av - vymezila svobodu projevu a informac´ı, svobodu sdruˇzov´ an´ı a shromaˇzd’ov´ an´ı a vˇseobecné rovné hlasovac´ı právo ˇ je jimi vázána, patˇr´ı pˇredevˇs´ım K z´ akl. MS, které upravuj´ı politick´ a pr´ ava a CR – – –

Mezin´ arodn´ı pakt o obˇcansk´ ych a politick´ ych právech ´ Umluva o odstranˇen´ı vˇsech forem diskriminace ˇzen ´ Umluva o politick´ ych pr´ avech ˇzen

240


´ • Nejefektivnˇejˇs´ı z MS je dnes p˚ usoben´ı Umluvy o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch protokol˚ u, upravuje: – – – – –

svobodu projevu svobodu shromaˇzd’ovac´ı a sdruˇzovac´ı pr´ avo na svobodné volby zakazuje diskriminaci z d˚ uvodu politického sm´ yˇslen´ı pˇrizn´ av´ a st´ at˚ um pr´ avo uvalit omezen´ı na politickou ˇcinnost cizinc˚ u

• Listina z´ akladn´ıch pr´ av EU z politick´ ych práv spjat´ ych s obˇcanstv´ım EU upravuje v hlavˇe druhé Svobody svobodu projevu a informac´ı, svobodu shromaˇzd’ován´ı a sdruˇzován´ı, v hlavˇe páté Obˇcanská práva to je pr´ avo volit a b´ yt volen do EP, pr´ avo volit a b´ yt volen v obecn´ ych volbách a právo petiˇcn´ı

Subjekty 450

• Nejˇcastˇeji obˇcané (´ uzk´ a vazba ke st´ atu → právo ovlivˇ novat veˇrejné vˇeci) • V minulosti Katalogy pr´ av v´ yhradnˇe upravuj´ı vztahy státu a obˇcan˚ u (postaven´ı cizinc˚ u regulováno z´ akonem) • Zmˇena s procesem evropské integrace (institut obˇcanstv´ı EU),status cizinc˚ u a osob bez státn´ıho obˇcanstv´ı se pod vlivem pˇrirozenopr´ avn´ı koncepce pˇribliˇzuje postaven´ı obˇcan˚ u (napˇr. komunáln´ıch voleb se mohou u ´ˇcastnit cizinci s trval´ ym pobytem v m´ıstˇe po urˇcitou dobu) • Nˇekter´ a politick´ a pr´ ava vyhrazena v´ yslovnˇe obˇcan˚ um – Pr´ avo zakl´ adat politické strany a politická hnut´ı a sdruˇzovat se v nich – Pod´ılet se na spr´ avˇe veˇrejn´ ych vˇec´ı a pˇr´ıstup k veˇrejn´ ym funkc´ım – Pr´ avo na odpor • Doplˇ nuj´ıci a upˇresˇ nuj´ıc´ı podm´ınky v bˇeˇzn´ ych zákonech (napˇr. vˇek, zp˚ usobilost k právn´ım u ´kon˚ um, u v´ ykonu veˇrejn´ ych fc´ı i odborné vzdˇel´ an´ı a bez´ uhonost) ˇ • Casto realizovatelné jen ve spoleˇcenstv´ı s v´ıce subjekty (shromaˇzd’ovac´ı a sdruˇzovac´ı právo) • Realizac´ı sdruˇzovac´ıho pr´ ava vznik´ a nov´ y právn´ı subjekt - sdruˇzen´ı obˇcan˚ u (spolky, spoleˇcnosti, jiná sdruˇzen´ı), politické strany a politick´ a hnut´ı

Obsah 451

• ˇcl. 17 – Svoboda projevu, nepˇr´ıpustnost cenzury, právo na informace (povinnost st. orgán˚ u a org´ an˚ uu ´z. samospr´ avy poskytovat informace o své ˇcinnosti),viz: →2.42 • ˇcl. 18 – Petiˇ cn´ı pr´ avo (ve vˇecech veˇrejného ˇci jiného spol. zájmu, kaˇzd´ y sám nebo s jin´ ymi, obracet se s ˇz´ adostmi, n´ avrhy a st´ıˇznostmi). Petice nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu nebo vyz´ yvat k poruˇsov´ an´ı ZLPaS zaruˇcen´ ych Listinou, viz: →2.43 • ˇcl. 19 – Shromaˇ zd’ovac´ı pr´ avo – shromáˇzdˇen´ı na veˇrejn´ ych m´ıstech lze omezit zákonem, jde-li o opatˇren´ı nezbytn´ a pro ochranu pr´ av a svobod, bezpeˇcnost státu, . . . Shromáˇzdˇen´ı nesm´ı b´ yt podm´ınˇeno povolen´ım org´ anu veˇrejné spr´ avy!, viz: →2.44 • ˇcl. 20 – Sdruˇ zovac´ı pr´ avo – Kaˇzd´ y má právo sdruˇzovat se, obˇcané maj´ı právo zakládat politické strany a politick´ a hnut´ı, politické strany a hnut´ı i jiná sdruˇzen´ı jsou oddˇelena od státu, viz: →2.45 • ˇcl. 21 – Volebn´ı pr´ avo – Obˇcané maj´ı právo pod´ılet se na veˇrejné správˇe (aktivnˇe, pasivnˇe), volby se mus´ı konat ve lh˚ utˇe kratˇs´ı neˇz je volebn´ı obdob´ı, volebn´ı právo vˇseobecné, rovné s tajn´ ym hlasován´ım, rovn´ y pˇr´ıstup k veˇrejn´ ym funkc´ım., viz: →1.11 • ˇcl. 22 - Svobodn´ a soutˇ eˇ z politick´ ych sil - u ´stavn´ı limit jak pro zákonodárce, tak pro vˇsechny subjekty, které aplikuj´ı politick´ a pr´ ava a svobody • ˇcl. 23 - Pr´ avo na odpor, viz: →1.10

Omezen´ı 452

• V obecné rovinˇe omezen´ı definuje I. Hlava Listiny - ˇcl. 4 • K omezen´ı jednotliv´ ych politick´ ych pr´ av opravˇ nuj´ı v´ yslovnˇe stanovené podm´ınky v Listinˇe (jen pr´ avo podle ˇcl. 21 odst. 1 je absolutn´ı), ˇz´ adné z dalˇs´ıch politick´ ych práv upraven´ ych Listinou nemá absolutn´ı charakter, tj. nen´ı neomezitelné – Omezen´ı je moˇzno pouze z´ akonem (ˇcl. 17, 19, 20), jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytné. Taxativnˇe jsou vypoˇc´ıt´ any d˚ uvody: zejména ochrana práv a svobod druh´ ych, bezpeˇcnost st´ atu, d´ ale ochrana veˇrejného poˇr´ adku, veˇrejného zdrav´ı a mravnosti, veˇrejné bezpeˇcnosti, ochrana majetku a pˇredch´ azen´ı trestn´ ym ˇcin˚ um 241

´ ˇ 2.42. SVOBODA PROJEVU A PRAVO NA INFORMACE V CR


• V pˇr´ıpadˇe mimoˇr´ adného stavu (´ u. z´ akon ˇc. 110/1998 Sb.) mus´ı vláda vymezit, která práva stanoven´ a ve zvl´ aˇstn´ım z´ akonˇe a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou omezuj´ı a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukl´ adaj´ı (ˇcl. 6 z´ akona 110/1998 Sb.). Lh˚ uty pro konán´ı voleb lze z váˇzn´ ych d˚ uvod˚ u prodlouˇzit, ne v´ıce neˇz o 6 mˇes´ıc˚ u. ˇ 23 plat´ı pouze, jestliˇze ˇcinnost u • Cl. ´stavn´ıch orgán˚ uau ´ˇcinné pouˇzit´ı zákonn´ ych prostˇredk˚ u jsou znemoˇznˇeny ˇ 44 L pˇripouˇst´ı omezen´ı politick´ • Cl. ych práv soudc˚ um a prokurátor˚ um

Konkretizace politick´ ych pr´ av v bˇ eˇ zn´ em z´ akonod´ arstv´ı 453

• politick´ a pr´ ava upraven´ a v ˇcl. 17-21 jsou bezprostˇrednˇe platná a lze se jich domáhat pˇr´ımo s odkazem na jejichc u ´stavn´ı znˇen´ı • vzhledem k tomu, ˇze Listina je souˇc´ ast´ı u ´stavn´ıho poˇrádku a má právn´ı s´ılu u ´stavn´ıho zákona, právn´ı normy v n´ı obsaˇzené urˇcuj´ı smysl a obsah bˇeˇzn´ ych zákon˚ u, limituj´ı ˇcinnost státn´ıch orgán˚ u ZM, VM i orgán˚ u samospr´ avy • z´ akonod´ arce konkretizoval vˇsechna politická práva v bˇeˇzn´ ych zákonech s ohledem na u ´ˇcel, kterému maj´ı slouˇzit i na jejich povahu, nebot’ mnoh´ a z nich lze realizovat jen ve spoleˇcenstv´ı s jin´ ymi • tam, kde to bylo moˇzné, se z´ akonod´ arce snaˇzil o komplexn´ı u ´pravu daného politického práva v jednom pˇredpisu (napˇr. z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım), pro proveden´ı volebn´ıho práva na druhé stranˇe ale dosud plat´ı, ˇze z´ akonn´ au ´prava v nˇekolika volebn´ıch z´ akonech • nejroztˇr´ıˇstˇenˇejˇs´ı a nejr˚ uznorodˇejˇs´ı je realizace svobody projevu a práva na informace v zákonech, které nav´ıc spadaj´ı v podstatˇe do vˇsech obor˚ u platného práva (obˇcanského, terstn´ıho, finanˇcn´ıho..) • jen zcela v´ yjimeˇcnˇe se v oboru u ´stavn´ıho práva pracuje i s podzákonn´ ymi normativn´ımi akty, jako konkrétn´ı pˇr´ıklad i takové moˇznosti v politick´ ych práv lze uvést vyhláˇsky vydané na základˇe zmocnˇen´ı obsaˇzeného v z´ akonˇe o volb´ ach do Parlamentu

Soutˇ eˇ z politick´ ych sil 454

• ˇcl. 22 LPS: Z´ akonn´ a u ´prava vˇsech politických pr´ av a svobod a jej´ı výklad a pouˇz´ıv´ an´ı mus´ı umoˇzn ˇovat a ochraˇ novat svobodnou souteˇz politických sil v demokratické spoleˇcnosti. • Ochrana svobodné soutˇeˇze politick´ ych sil je základn´ım v´ ychodiskem pro zákonnou u ´pravu politick´ ych pr´ av a svobod, jej´ı v´ yklad a pouˇz´ıv´ an´ı - u ´stavn´ı limit pro zákonodárce i vˇsechny subjekty, které aplikuj´ı politick´ a pr´ ava a svobody ´ nepˇr´ıpustn´ a • Je to podstatn´ a n´ aleˇzitost demokratického právn´ıho státu, jej´ıˇz zmˇena je na základˇe ˇcl. 9/2 U • Nav´ıc ˇcl. 22 konkretizuje obecnou z´ asadu, ˇze v´ ykladem právn´ıch norem nelze oprávnit odstranˇen´ı nebo ohroˇzen´ı ´ nebot’ nejen zákony, ale i jakákoli rozhodovac´ı prxe a postuz´ aklad˚ u demokratického st´ atu (ˇcl. 9 odst. 3 U), pyorg´ an˚ u soudn´ı a v´ ykonné moci ve st´ atˇe mus´ı svobodno soutˇeˇz politick´ ych sil umoˇzn ˇovat a chránit ´ • Nab´ız´ı se srovn´ an´ı ˇcl. 22 LPS s ˇcl. 5 U, podle kterého spoˇc´ıván politick´ y systém na politick´ ych stran´ ach u ´stavnˇe vymezeného typu a kvality ´ ´ ˇ (C´ ˇ ast 2.) (2004),; Listina z´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda - II. d´ıl - Ustavn´ ı pr´ avo CR akladn´ıch pr´ av a svobod (2/1993),; semin´ aˇr - JUDr. PhDr. Marek Antoˇs, Ph.D

2.42.

ˇ Svoboda projevu a pr´ avo na informace v CR

Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod 455

• Hlava II., dd´ıl druh´ y: Politick´ a pr´ ava - ˇcl. 17 – (1) Svoboda projevu a pr´ avo na informace jsou zaruˇceny. – (2) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo vyjadˇrovat své názory slovem, p´ısmem, tiskem, obrazem nebo jin´ ym zp˚ usobem, jakoˇz i svobodnˇe vyhled´ avat, pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. – (3) Cenzura je nepˇr´ıpustn´ a. – (4) Svobodu projevu a pr´ avo vyhledávat a ˇs´ıˇrit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytn´ a pro ochranu práv a svobod druh´ ych, bezpeˇcnost státu, veˇrejnou bezpeˇcnost, ochranu veˇrejného zdrav´ı a mravnosti. – (5) St´ atn´ı org´ any a org´ any u ´zemn´ı samosprávy jsou povinny pˇrimˇeˇren´ ym zp˚ usobem poskytovat informace o své ˇcinnosti. Podm´ınky a proveden´ı stanov´ı zákon.

242



Svoboda projevu 456

• zakotveno jako lidské pr´ avo v ˇcl. 19 Vˇseobecné deklarace lidsk´ ych práv a v Mezinárodn´ım paktu o obˇcansk´ ych a politick´ ych pr´ avech • spad´ a pod politick´ a pr´ ava → z´ akonod´ arce zd˚ uraznil sv˚ uj zv´ yˇsen´ y zájem na garantován´ı autonomn´ı sféry jednotlivce a nezbytném minimu z´ asah˚ u státu v této oblasti • vyjadˇrov´ an´ı n´ azor˚ u na spoleˇcensky v´ yznamné problémy na veˇrejnosti; p˚ uvodnˇe vystoupen´ı na shrom´ aˇzdˇen´ı lidu, pozdˇeji i sdˇelen´ı uˇcinˇen´ a prostˇrednictv´ım tisku, elektronick´ ych masov´ ych prostˇredk˚ u ⇒ v souvislosti nutn´ au ´stavn´ı ochrana pr´ ava na informace - aktivn´ı u ´ˇcast jednotlivc˚ u na ˇzivotˇe státu vyˇzaduje dostateˇcnou sumu informac´ı, na z´ akladˇe kter´ ych mohou lidé konfrontovat své názory s jin´ ymi a vytváˇret si vlastn´ı u ´sudek (pojmov´ ym znakem kaˇzdého projevu n´ azoru je nutnˇe urˇcité mnoˇzstv´ı informac´ı) • u ´stavn´ı z´ aruky spoˇc´ıvaj´ı jednak v ochranˇe pˇred neoprávnˇen´ ymi zásahy státu a dalˇs´ıch subjekt˚ u do sféry tˇechto pr´ av jednotlivce (status negativus), ale maj´ı otev´ırat i dostateˇcn´ y prostor k seberealizaci ˇclovˇeka ve spoleˇcnosti a ve st´ atˇe pˇri u ´ˇcasti na spr´ avˇe vˇec´ı veˇrejn´ ych (status activus) • zp˚ usoby, jak´ ymi lze vyjadˇrovat n´ azory uvád´ı Listina pouze demonstrativnˇe (m˚ uˇze se tak d´ıt slovem, p´ısmem, tiskem...) • paragrafy trestn´ıho z´ akon´ıku omezuj´ıc´ı svobodu projevu napˇr.: § 178 Neoprávnˇené nakládán´ı s osobn´ımi ˇıˇren´ı toxikomanie, § 198 Hanoben´ı národa, etnické skupiny, rasy a pˇresvˇedˇcen´ı; § 205 S´ ˇıˇren´ı u ´daji, § 188a S´ pornografie; § 206 Pomluva; • z´ aroveˇ n ˇcl. 17 nen´ı jedin´ ym u ´stavn´ım pˇredpisem vyjadˇruj´ıc´ım svobodu projevu - napˇr. ˇcl. 16 ochraˇ nuje svobodu projevovat své n´ aboˇzenstv´ı a v´ıru

Pr´ avo na informace 457

• svobodnˇe vyhled´ avat,pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu • subjektem pr´ av je kaˇzd´ y, tj. kaˇ zd´ a fyzick´ a osoba, bez ohledu na své obˇcanstv´ı, pohlav´ı ˇci sv˚ uj vˇek, ale i skupiny obyvatel, at’ jiˇz vystupuj´ı s vˇetˇsinov´ ym názorem nebo háj´ı stanovisko menˇsiny ve spoleˇcnosti • Cenzura je nepˇr´ıpustn´ a - ˇcl.17 odst. 3, jev´ı se jako absolutn´ı zákaz, u ´stavodárce vˇsak bl´ıˇze neurˇcil, co je cenzura, pojem nevymezuje ani z´ akon → z rozhodovac´ı ˇcinnosti ES pro lidská práva vˇsak vypl´ yvá, ˇze u ´ˇcelem z´ akazu cenzury je ochrana proti ˇcinnosti kaˇzdé osoby, jej´ıˇz právn´ı postaven´ı umoˇzn ˇuje omezit svobodu jiného • podle prof. Pavl´ıˇcka se jedn´ a se o cenzuru institucionáln´ı, a to jak pˇredbˇeˇznou (preventivn´ı), tak n´ aslednou; o cenzuru jak´ ychkoliv veˇrejn´ ych projev˚ u v hromadn´ ych sdˇelovac´ıch prostˇredc´ıch, knih, veˇrejn´ ych mluven´ ych projev˚ u, provozovan´ ych nebo vystavovan´ ych umˇeleck´ ych dˇel, v´ yuky, kázán´ı v kostel´ıch apod. • k omezen´ı svobody projevu m˚ uˇze doj´ıt pouze za splnˇen´ı stanoven´ ych u ´stavn´ıch pˇredpoklad˚ u, pˇr´ıpadnˇe z ˇ vázána d˚ uvod˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z mezin´ arodn´ıch smluv, jimiˇz je CR • z form´ aln´ıho hlediska mus´ı b´ yt takové omezen´ı vˇzdy obsaˇzené v zákonu; souˇcasnˇe mus´ı b´ yt pˇr´ıtomen nˇekter´ y z pˇeti vˇecn´ ych d˚ uvod˚ u takového omezen´ı (tj. ochrana práv a svobod druh´ ych, bezpeˇcnost státu, veˇrejn´ a bezpeˇcnost, ochrana veˇrejného zdrav´ı nebo mravnosti) • zvl´ aˇstnosti svobody projevu - svoboda projevovat vlastn´ı názory a ˇs´ıˇrit je nese s sebou jistá rizika, nebot’ za projevené n´ azory je tˇreba nést i odpovˇednost, pˇr´ıpadnˇe v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech jsou s omezen´ım svobody projevu spojov´ any i zvl´ aˇstn´ı povinnosti • u ´ˇcelem pr´ ava na informace je zabezpeˇcit dostupnost a ˇs´ıˇren´ı informac´ı mezi obyvatelstvem státu • jednotlivci mohou informace z´ısk´ avat jak pasivn´ım zp˚ usobem, mimodˇek a náhodou, tak je ale mohou i aktivnˇe au ´ˇcelovˇe vyhled´ avat • pr´ avo na informace i v jin´ ych ˇcl´ anc´ıch, napˇr. ˇcl. 35 odst. 2 právo na vˇcasné a u ´plné informace o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u, ˇcl.25 odst 1 právo pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat informace v mateˇrském jazyku (pr´ avo menˇsin) • svoboda tisku – podstatn´ a souˇc´ ast obecné svobody projevu ⇒ ochrana osobn´ıch u ´daj˚ u o fyzick´ ych osobách, které shromaˇzd’uj´ı a zpracov´ avaj´ı st´ atn´ı org´ any u ´zemn´ı samosprávy, jiné orgány veˇrejné moci, ale i fyzické a právnické osoby, se ˇr´ıd´ı zvl´ aˇstn´ım z´ akonem ˇc.101/2000 Sb., o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u Z´ akon o svobodn´ em pˇ r´ıstupu k informac´ım - ˇ c. 106/1999 Sb. • Z´ akon, kter´ y upravuje podm´ınky pr´ ava svobodného pˇr´ıstupu k informac´ım a stanov´ı základn´ı podm´ınky jejich poskytov´ an´ı. • Povinn´ ymi subjekty, které maj´ı povinnost poskytovat informace vztahuj´ıc´ı se k jejich p˚ usobnosti, jsou: – st´ atn´ı org´ any, – u ´zemn´ı samospr´ avné celky a jejich orgány a – veˇrejné instituce

243


• • • • • •


– d´ ale ty subjekty, kter´ ym z´ akon svˇeˇril rozhodován´ı o právech, právem chránˇen´ ych zájmech nebo povinnostech fyzick´ ych nebo pr´ avnick´ ych osob v oblasti veˇrejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovac´ı ˇcinnosti ˇz´ adat m˚ uˇze kaˇzd´ a FO a PO Informac´ı se pro u ´ˇcely tohoto z´ akona rozum´ı jak´ ykoliv obsah nebo jeho ˇcást v jakékoliv podobˇe, zaznamenan´ y na jakémkoliv nosiˇci, zejména obsah p´ısemného záznamu na listinˇe, záznamu uloˇzeného v elektronické podobˇe nebo z´ aznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuáln´ıho. Povinné subjekty poskytuj´ı informace ˇzadateli na základˇe ˇzádosti nebo zveˇrejnˇen´ım Je-li poˇzadovan´ a informace v souladu s právn´ımi pˇredpisy (zákon o ochranˇe utajovan´ ych informac´ı a o bezpeˇcnostn´ı zp˚ usobilosti) oznaˇcena za utajovanou informaci, k n´ıˇz ˇzadatel nemá oprávnˇen´ y pˇr´ıstup, povinn´ y subjekt ji neposkytne Pokud je poˇzadovan´ a informace obchodn´ım tajemnstv´ım, povinn´ y subjekt ji neposkytne ˇ adost o poskytnut´ı informace se pod´ Z´ avá u ´stnˇe nebo p´ısemnˇe, a to i prostˇrednictv´ım s´ıtˇe nebo sluˇzby elektronick´ ych komunikac´ı

´ ˇcasto ˇreˇs´ı konflikt dvou z´ • US akladn´ıch pr´ av, sv˚ uj standartn´ı postup v takovéto situaci popisuje napˇr. tak, ˇze pˇri stˇretu z´ akladn´ıho politického pr´ ava na informace a jejich ˇs´ıˇren´ı s pr´ avem na ochranu osobnosti a soukromého ˇzivota, tedy z´ akladn´ıch pr´ av, kter´ a stoj´ı na stejné u ´rovni, bude vˇzdy vˇec´ı nez´ avislých soud˚ u, aby s pˇrihlédnut´ım k okolnostem kaˇzdého jednotlivého pˇr´ıpadu peˇclivˇe zv´ aˇzily, zda jednomu pr´ avu nebyla neod˚ uvodnˇenˇe d´ ana pˇrednost pˇred druhým. Tak to ostatnˇe stanov´ı i ˇcl. 4/4 Listiny, kdyˇz ukl´ ad´ a org´ an˚ um aplikuj´ıc´ım pr´ avo, aby pˇri této aplikaci ˇsetˇrily postatu a smysl z´ akladn´ıch pr´ av. ´ • pomˇernˇe rozs´ ahl´ a je i judikatura ES pro lidská práva v oblasti svobody projevu, je obsaˇzena v ˇcl.10 Umluvy → v souvislosti se svobodou pˇrij´ımat informace vypl´ yvá z judikatury Soudu mimo jiné i to, ˇze povinnost´ı st´ atu je zdrˇzet se vytv´ aˇren´ı pˇrek´ aˇzek v pˇr´ıstupu k informac´ım, na druhé stranˇe má ale stát i urˇcit´ y pozitivn´ı z´ avazek, tj. informovat obyvatelstvo o otázkách veˇrejného zájmu

Mezin´ arodnˇ epr´ avn´ı u ´ prava 458

´ • Umluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod - ˇcl. 10 1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat informace nebo myˇslenky bez zasahov´ an´ı státn´ıch orgán˚ u a bez ohledu na hranice. Tento ˇclánek nebr´ an´ı st´ at˚ um, aby vyˇzadovaly udˇelov´ an´ı povolen´ı rozhlasov´ ym, televizn´ım nebo filmov´ ym spoleˇcnostem. 2. V´ ykon tˇechto svobod, protoˇze zahrnuje i povinnosti i odpovˇednost, m˚ uˇze podléhat takov´ ym formalit´ am, podm´ınk´ am, omezen´ım nebo sankc´ım, které stanov´ı zákon a které jsou nezbytné v demokratické spoleˇcnosti v z´ ajmu n´ arodn´ı bezpeˇcnosti, u ´zemn´ı celistvosti nebo veˇrejné bezpeˇcnosti, pˇredcházen´ı nepokoj˚ um a zloˇcinnosti, ochrany zdrav´ı nebo mor´ alky, ochrany povˇesti nebo práv jin´ ych, zabránˇen´ı u ńiku d˚ uvˇern´ ych informac´ı nebo zachov´ an´ı autority a nestrannosti soudn´ı moci. • Mezin´ arodn´ı pakt o obˇ cansk´ ych a politick´ ych pr´ avech - ˇcl. 19 1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo zast´ avat sv˚ uj n´ azor bez pˇrekáˇzky. 2. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat informace a myˇslenky vˇseho druhu, bez ohledu na hranice, at’ u ´stnˇe, p´ısemnˇe nebo tiskem, prostˇrednictv´ım umˇen´ı nebo jak´ ymikoli jin´ ymi prostˇredky podle vlastn´ı volby. 3. Uˇz´ıv´ an´ı pr´ av uveden´ ych v odstavci 2 tohoto ˇclánku s sebou nese zvláˇstn´ı povinnosti a odpovˇednost. M˚ uˇze proto podléhat urˇcit´ ym omezen´ım, avˇsak tato omezen´ı budou pouze taková, jaká stanov´ı zákon a jeˇz jsou nutn´ a: • k respektov´ an´ı pr´ av nebo povˇesti jin´ ych; • k ochranˇe n´ arodn´ı bezpeˇcnosti nebo veˇrejného poˇrádku nebo veˇrejného zdrav´ı nebo morálky.

´ N´ alezy US 459

´ 367/03 - Rejˇ • I.US zek vs Vondr´ aˇ ckov´ a ´ ˇ – Ustavn´ ı st´ıˇznost hudebn´ıho kritika Jana Rejˇzka proti rozhodnut´ı Nejvyˇsˇs´ıho soudu = VYHOVENO – Nejvyˇsˇs´ı soud rozhodl, ˇze se Rejˇzek mus´ı omluvit Helenˇe Vondráˇckové kv˚ uli sv´ ym v´ yrok˚ um, ˇze se Vondr´ aˇckov´ a udrˇzela na porevoluˇcn´ı hudebn´ı scénˇe jen d´ıky sv´ ym kontakt˚ um s mafiány. Rejˇzek toto ´ kter´ ´ konstatuje, ˇze NS zde chybnˇe zkoumal rozhodnut´ı napadl u US, y mu dal za pravdu. Senát US pravdivost v´ yroku a nikoli hodnotová hlediska sporu. Doˇslo zde ke konfliktu práva na osobn´ı ochranu 244

ˇ Í PRAVO ´ 2.43. PETICN


a pr´ ava na svobodu projevu, s t´ım, ˇze jak vrchn´ı, tak i NS tento rozpor ˇspatnˇe vyhodnotily. Veˇrejnˇe ´ celé toto handrkován´ı povaˇzuje zn´ am´ a osobnost mus´ı s urˇcit´ ymi z´ asahy do svého soukrom´ı poˇc´ıtat. US za veˇrejnou diskusi a je nemyslitelné, aby nˇekdo byl za svou kritiku, tedy za názory v rámci této veˇrejné diskuse, sankcionov´ an. Nav´ıc veˇrejnˇe známé osobnosti musej´ı v´ıce snáˇset kritiku v médi´ıch, protoˇze maj´ı lepˇs´ı pˇr´ıstup ke sdˇelovac´ım prostˇredk˚ um, aby se bránily. ´ 517/10 - Komunistick´ a minulost soudc˚ u • I.US ´ – Ustavn´ ı st´ıˇznost aktivisty Tom´ aˇse Peciny, jenˇz se doˇzadoval práva na poskytnut´ı informace ohlednˇe ˇ = VYHOVENO ˇ ˇclenstv´ı soudc˚ u v KSC ´ – US zruˇsil rozhodnut´ı NSS, které konstatovalo, ˇze by t´ımto bylo zasaˇzeno do práva ochrany osobnosti ´ vˇsak v této kauze spatˇroval rozpor mezi právem na informace a právˇe právem na ochranu soudce. US ´ lze právo na informace omezit v pˇr´ıpadˇe, ˇze je to ve veˇrejném z´ osobnosti. Dle argumentace US ajmu, coˇz vˇsak nen´ı tento pˇr´ıpad. Komunistická minulost soudc˚ u m˚ uˇze m´ıt i dnes vliv na jejich rozhodov´ an´ı, proto poskytnut´ı takov´ ychto informac´ı má svoje opodstatnˇen´ı a pomáhá k budován´ı právn´ıho st´ atu. ´ d´ US ale poukazuje na to, ˇze odepˇren´ı takovéto informace by sn´ıˇzilo autoritu a d˚ ustojnost soudn´ı moci. ˇ tedy nedemokratické politické strany, se po pádu reˇzimu dobrovolnˇe a Soudce, kter´ y byl ˇclenem KSC, nevyhnutelnˇe vystavil moˇzné veˇrejné pozornosti a ve vztahu ke své osobˇe i d˚ usledk˚ um veˇrejného m´ınˇen´ı. ´ pouk´ D´ ale je ze strany sen´ atu US azáno na skuteˇcnost, ˇze tato informace by mˇela fungovat jako prevence, jeˇz slouˇz´ı jako prostˇredek ochrany jednotlivce (v postaven´ı u ´ˇcastn´ıka ˇr´ızen´ı) k základn´ımu pr´ avu na ˇ by pak event. bylo nez´ avislého a nestranného soudce = na základˇe informace o ˇclenstv´ı soudce v KSC moˇzné podat n´ amitku podjatosti. ´ Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl, ˇc´ ast 2. (V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv) str.139144

2.43.

Petiˇ cn´ı pr´ avo

• Z latinského slova petitio = ˇz´ adat, • Dˇr´ıve n´ aleˇzelo jen u ´zké skupinˇe lid´ı, kteˇr´ı mˇeli moˇznost pomoc´ı petice oslovit panovn´ıka, v pr˚ ubˇehu 19. a 20. stolet´ı se v mnoha st´ atech stalo u ´stavnˇe zaruˇcen´ ym právem obˇcan˚ u • V pr˚ ubˇehu doby se objevila r˚ uznˇe obs´ ahlá a ˇsiroká pojet´ı petiˇcn´ıho práva, dnes máme opˇet z´ uˇzené ch´ ap´ an´ı petiˇcn´ıho pr´ ava pˇredevˇs´ım jako specifické varianty svobody projevu a nástroje k prosazen´ı jin´ ych pr´ av a svobod • Jedn´ a se o moˇznost jedné ˇci v´ıce osob (kaˇzd´ y má právo, ne jen obˇcan) podat ˇzádost k jednomu z orgán˚ u st´ atn´ı nebo veˇrejné moci, ˇc´ımˇz se jim umoˇzn ˇuje pˇr´ıstup k ovlivˇ nován´ı státn´ıch orgán˚ u a k tvorbˇe státn´ı v˚ ule • Petent = ˇzadatel, tzn. subjekt petiˇcn´ıho práva (kdokoliv bez omezen´ı vˇeku, obˇcanstv´ı, zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um)8

´ ˇ Ustavn´ ı v´ yvoj petiˇ cn´ıho pr´ ava v Cech´ ach od roku 1918 460

ˇ • Prozatimn´ı u ´stava CSR (Z´ akon ˇ c. 37/1918 Sb. z. a n.) - petiˇcn´ı právo nebylo obsaˇzeno ˇ • I.Ceskoslovensk´ au ´stava z 29.2.1920 (z´ akon ˇ c. 121/1920 Sb. z. a n.) - petiˇcn´ı právo bylo zakotveno v Hlavˇe V. - Pr´ ava a svobody, jakoˇz i povinnnosti obˇcanské ˇ a M - omezen´ı obˇcansk´ ˇ e zbaven´ı obˇc.práv • Odob´ı Protektor´ atu C ych práv, Zid´ ´ • Ustava 9.kvˇetna 1948 (z´ akon ˇ c. 150/1948 Sb.) - zakotveno v Kapitole I. - Práva a povinnosti obˇcan˚ u ´ ˇ • Ustava Ceskoslovensk´ e socialistické republiky 11.7.1960 (z´ akon ˇ c. 100/1960 Sb.) – V ˇcl. 29 bylo zakotveno pr´ avo obracet se na zastupitelské sbory a jiné státn´ı orgány s podnˇety a st´ıˇznostmi. Oproti dneˇsn´ımu pojet´ı petice ale bylo moˇzné podat podnˇet i v soukromé vˇeci. Provedeno ´ (zruˇsena aˇz 1.1.2006) vl´ adn´ı vyhl´ aˇskou ˇc. 150/1958 U.l. ´ 100/1960 byl, i po p´ • UZ adu komunistického reˇzimu, od 23.dubna 1990 aˇz do rozpadu federace 1. ledna ˇ 1993 u ´stavou Ceské a Slovenské Federativn´ı Republiky - petiˇ cn´ı pr´ avo bylo zakotveno prostˇ rednictv´ım LZPaS viz d´ ale • Listina z´ akladn´ı pr´ av a svobod - pˇrijata 9.1.1991, u ´.z., kter´ ym se uvozuje LZPaS (23/1991) 8 mmj. pr´ avnick´ e osoby veˇrejn´ eho pr´ ava nejsou nositeli petiˇ cn´ıho pr´ ava, nebot’ pr´ avˇ e ony jsou adres´ aty petic a potenci´ alnˇ e i tˇ emi, kdo napˇr. poruˇsuj´ı z´ akladn´ı pr´ ava

245



– Hlava druh´ a - Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody ∗ Odd´ıl druh´ y - politick´ a pr´ ava ˇ 18 · Cl. · (1) Petiˇcn´ı pr´ avo je zaruˇceno; ve vˇecech veˇrejného nebo jiného spoleˇcného z´ ajmu9 má kaˇzd´ y pr´ avo s´ am nebo s jin´ ymi se obracet na st´ atn´ı org´ any a org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy10 s ˇzádostmi, n´ avrhy a st´ıˇznostmi. · (2) Petic´ı se nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu.11 · (3) Peticemi se nesm´ı vyz´ yvat k poruˇsován´ı základn´ıch práv a svobod zaruˇcen´ ych Listinou. – Dalˇs´ı ˇcl´ anky LZPaS t´ ykaj´ıc´ı se petiˇcn´ıho práva = u ´stavod´ arce pˇripustil z´ akonem omezen´ıpr´ ava petiˇcn´ıho – Hlava ˇsest´ a - Ustanoven´ı spoleˇcn´ a ∗ ˇ cl. 44 Z´ akon m˚ uˇze...omezit; pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u a pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojen´ ych sil téˇz pr´ ava uveden´ a v ˇcl. 18, 19 a ˇcl. 27 odst.1 aˇz 3, pokud souvis´ı s v´ ykonem sluˇzby. ´ ˇ z 16.12.1992 (1/1993) - u • Ustava CR ´stavn´ı právo je zakotveno prostˇrednictv´ım LZPaS, která je souˇc´ ast´ı ˇ u ´stavn´ıho poˇr´ adku (ˇc.2/1993Sb., o vyhl´ aˇsen´ı LZPaS jako souˇcásti´ ustavn´ıho poˇrádku CR) – → Petiˇcn´ı pr´ avo je bezprostˇ rednˇ e vymahateln´ e, ale zákonnou regulaci provád´ı Zákon o právu petiˇcn´ım

ˇ Z´ akonn´ au ´ prava v CR 461

ˇ je petiˇcn´ı pr´ • V CR avo jedn´ım z u ´stavnˇe zaruˇcen´ ych práv obˇcan˚ u, patˇr´ı do skupiny práv politick´ ych ˇ je prostˇrednictv´ım Listiny z´ • Souˇc´ ast´ı u ´stavn´ıho poˇr´ adku CR akladn´ıch pr´ av a svobod, která byla po vzniku ˇ znovu vyhl´ ˇ ˇ jako CR aˇsen´ a usnesen´ım pˇredsednictva CNR dne 16.12.1992 a publikována ve Sb´ırce zákon˚ u CR z.ˇ c.2/1993 (ve znˇen´ı z.ˇc.162/1998 Sb.) • Na ˇcl. 18 Listiny navazuje →z´ akon ˇc. 85/1990 Sb., o právu petiˇcn´ım (jeden z tzv. politick´ ych zákon˚ u) , kter´ y bl´ıˇze stanovuje podm´ınky v´ ykonu petiˇcn´ıho práva – Tento z´ akon byl vyd´ an pˇred pˇrijet´ım Listiny, tud´ıˇz je tˇreba ho vykládat v souladu s Listinou - podle ˇcl. 42(3) LZPS se tedy pojem obˇcan v tomto zákonu vykládá jako kaˇzd´ y ˇclovˇek, tedy plat´ı i pro cizince (zdroj: Such´ anek, semin´ aˇr) – Jsou j´ım upraveny i ty petice, které mohou vzej´ıt ze shromáˇzdˇen´ı (z.ˇc. 84/1990) • Byl vyhl´ aˇsen 29.3.1990 a t´ımto dnem také nabyl u ´ˇcinnosti

ˇ Petiˇ cn´ı pr´ avo v jednac´ıch ˇ r´ adech komor Parlamentu CR 462

ˇ je v pˇr´ıpadˇe Senátu i Poslanecké • Postup pro projedn´ an´ı petice adresované jedné z komor Parlamentu CR snˇemovny témˇeˇr totoˇzn´ y • Petice je doruˇcena org´ anu komory, kter´ y má pravomoc vyˇrizovat petice, ten posoud´ı splnˇen´ı náleˇzitost´ı petice (viz n´ıˇze) a rozhodne o dalˇs´ım postupu • D´ ale m˚ uˇze doj´ıt k projedn´ an´ı petice na zasedán´ı komory aj. Z´ akon 107/1999 Sb. o jednac´ım ˇ r´ adu Sen´ atu ˇ AST ´ ´ A ´ - Petice a jin´ C DVACAT a pod´ an´ı obˇcan˚ u

463

• § 142 Petice – (1) Petice adresované Sen´ atu, jeho orgán˚ um a funkcionáˇr˚ um se doruˇ c´ı v´ yboru, kter´ emu pˇ r´ısluˇ s´ı vyˇ rizov´ an´ı petic´ı. Ten posoud´ı, zda podán´ı splˇ nuje náleˇzitosti stanovené zvláˇstn´ım zákonem. 12 Nepˇr´ısluˇs´ıli vyˇr´ızen´ı petice v´ yboru podle vˇety prvé, postoup´ı tento v´ ybor jej´ı stejnopis orgánu Senátu, kterému vyˇr´ızen´ı petice vˇecnˇe n´ aleˇz´ı. – (2) Vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y org´ an Sen´ atu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje ˇcleny petiˇcn´ıho v´ yboru, 13 a zda o obsahu petice uvˇedom´ı pˇr´ısluˇsného ˇclena vlády, popˇr´ıpadˇe vedouc´ıho jiného spr´ avn´ıho u ´ˇradu nebo pˇredstavitele u ´zemn´ı samosprávy. 9 smyslem petice 10 st´ atn´ı org´ any a

je sledovat z´ ajmy obecn´ eho blaha a uspokojen´ı jin´ ych skupinov´ ych z´ ajm˚ u = omezen´ı pˇredmˇ etu petice org´ any u ´ zemn´ı samospr´ avy jsou adres´ aty petice → jsou to org´ any, kter´ e jsou v r´ amci sv´ ych kompetenc´ı vybaveny rozhodovac´ımi pravomocemi, adres´ aty mohou b´ yt pouze PO veˇrejn´ eho pr´ ava 11 z´ akaz jak´ ehokoliv z´ asahu do rozhodovac´ı ˇ cinnosti soudu 12 Z´ akon ˇ c. 85/1990 Sb., o pr´ avu petiˇ cn´ım 13 § 3 z´ akona ˇ c. 85/1990 Sb.

246



– (3) Po provedeném ˇsetˇren´ı vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y orgán Senátu vyrozum´ı toho, kdo petici podal. V odpovˇedi uvede stanovisko k obsahu petice a zp˚ usobu jej´ıho vyˇr´ızen´ı. Stejnopis odpovˇedi pˇredá v´ yboru, kterému pˇr´ısluˇs´ı vyˇrizov´ an´ı petic´ı. – (4) O pˇrijat´ ych petic´ıch, jejich obsahu a zp˚ usobu vyˇr´ızen´ı pˇredkládá v´ ybor uveden´ y v odstavci 1 vˇetˇe prvé Sen´ atu zpr´ avy. Ve zpr´ avˇe zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doruˇceny, ˇceho se t´ ykaly a jak, kdy a k´ ym byly projedn´ any a vyˇr´ızeny. Nestanov´ı-li Senát jinak, pˇredloˇz´ı tento v´ ybor takovou zpr´ avu nejpozdˇeji do 15. u ńora za pˇredchoz´ı kalendáˇrn´ı rok. – (5) Zpr´ avu o obsahu a zp˚ usobu vyˇrizován´ı, popˇr´ıpadˇe vyˇr´ızen´ı petic´ı si m˚ uˇze Senát vyˇzádat od v´ yboru uvedeného v odstavci 1 vˇetˇe prvé kdykoli. • § 142a – (1) Je-li petice podeps´ ana nejm´ enˇ e 10 000 osobami, zaˇ rad´ı se po provedeném ˇsetˇren´ı vˇecnˇe pˇr´ısluˇsného org´ anu Sen´ atu jej´ı projednán´ı na poˇ rad nejbliˇ zˇ s´ı sch˚ uze Sen´ atu. – (2) Ten, kdo zastupuje ˇcleny petiˇcn´ıho v´ yboru, má pˇr´ıstup do jednac´ıho sálu a právo vystoupit v rozpravˇe k projedn´ avané petici. – (3) Petice je podle povahy vˇeci vyˇr´ızena Senátem nebo vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ ym orgánem Senátu po jej´ım projedn´ an´ı Sen´ atem. • § 143 Jin´ a pod´ an´ı obˇcan˚ u – Pod´ an´ı, kter´ a nejsou peticemi, pˇred´ a v´ ybor, kterému pˇr´ısluˇs´ı vyˇrizován´ı petic´ı, vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ ym v´ ybor˚ um nebo komis´ım a nebo je postoup´ı pˇr´ısluˇsn´ ym u ´ˇrad˚ um nebo instituc´ım. Pisatele o vyˇr´ızen´ı nebo postoupen´ı vˇzdy vyrozum´ı. Z´ akon o jednac´ım ˇ r´ adu Poslaneck´ e snˇ emovny 90/1995 Sb. 464

• V tomto z´ akonˇe je upravena u ´ˇcast na jednán´ı Snˇemovny a jej´ıch orgán˚ u a postup pˇri projednáv´ an´ı petice ˇ adresované Poslanecké snˇemovnˇe CR ˇ ast druh´ ´ cast na jedn´ • C´ a, Poslanci, Uˇ an´ı Snˇemovny a jej´ıch orgán˚ u – §10 (2) Delegace vyslan´ a shrom´ aˇzdˇen´ım k pˇredán´ı petice 3) do budovy Snˇemovny nebo tam, kde Snˇemovna a jej´ı org´ any jednaj´ı, m˚ uˇze m´ıt nejv´ yˇse pˇet ˇclen˚ u ˇ ast sedmn´ • C´ act´ a,Petice a jin´ a pod´ an´ı obˇcan˚ u – § 113 Petice ∗ (1) Petice adresované Snˇemovnˇe, jej´ım orgán˚ um a funkcionáˇr˚ um se doruˇc´ı petiˇcn´ımu v´ yboru. Ten posoud´ı, zda pod´ an´ı splˇ nuje n´ aleˇzitosti stanovené petiˇcn´ım zákonem. 14 Nepˇr´ısluˇs´ı-li vyˇr´ızen´ı petice petiˇcn´ımu v´ yboru, postoup´ı petiˇcn´ı v´ ybor jej´ı stejnopis orgánu Snˇemovny, kterému vyˇr´ızen´ı petice vˇecnˇe n´ aleˇz´ı. ∗ (2) Vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y org´ an Snˇemovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje ˇcleny petiˇcn´ıho v´ yboru, a zda o obsahu petice uvˇedom´ı pˇr´ısluˇsného ˇclena vlády, popˇr´ıpadˇe vedouc´ıho jiného spr´ avn´ıho u ´ˇradu nebo pˇredstavitele u ´zemn´ı samosprávy. ∗ (3) Po provedeném ˇsetˇren´ı vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y orgán Snˇemovny vyrozum´ı toho, kdo petici podal. V odpovˇedi uvede stanovisko k obsahu petice a zp˚ usobu jej´ıho vyˇr´ızen´ı. Stejnopis odpovˇedi pˇred´ a petiˇcn´ımu v´ yboru. ∗ (4) O pˇrijat´ ych petic´ıch, jejich obsahu a zp˚ usobu vyˇr´ızen´ı pˇredkládá petiˇcn´ı v´ ybor Snˇemovnˇe zpr´ avy. Ve zpr´ avˇe zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doruˇceny, ˇceho se t´ ykaly a jak, kdy a k´ ym byly projedn´ any a vyˇr´ızeny. Nestanov´ı-li Snˇemovna jinak, pˇredloˇz´ı v´ ybor takovou zprávu nejpozdˇeji do 15. srpna za prvn´ı pololet´ı bˇeˇzného roku a do 15. u ńora za druhé pololet´ı pˇredchoz´ıho kalend´ aˇrn´ıho roku. ∗ (5) Zpr´ avu o obsahu a zp˚ usobu vyˇrizován´ı, popˇr´ıpadˇe vyˇr´ızen´ı petic´ı si m˚ uˇze Snˇemovna vyˇz´ adat od petiˇcn´ıho v´ yboru kdykoli. – § 114 Jin´ a pod´ an´ı obˇcan˚ u ∗ Pod´ an´ı, kter´ a nejsou peticemi, pˇredá petiˇcn´ı v´ ybor Kanceláˇri snˇemovny, která je pˇredloˇz´ı vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ ym v´ ybor˚ um nebo komis´ım anebo je postoup´ı pˇr´ısluˇsn´ ym u ´ˇrad˚ um nebo instituc´ım. Pisatele o vyˇr´ızen´ı nebo postoupen´ı vˇzdy vyrozum´ı.

Petiˇ cn´ı pr´ avo v Evropsk´ e unii 465 14 Z´ akon

ˇ c. 85/1990 Sb.

247



• Petiˇcn´ı pr´ avo je jedn´ım z pr´ av obˇcana Evropské unie a je zaruˇceno v Listinˇ e z´ akladn´ıch pr´ av Evropsk´ e unie (2007/C 303/01) jako petiˇcn´ı právo k Evropskému parlamentu. Jeho zakotven´ı najdeme v Hlavˇe V, kter´ a se t´ yk´ a obˇcansk´ ych pr´ av, a konkrétnˇe v ˇclánku 44 tohoto dokumentu. ˇ • Cl.44 • Kaˇ zd´ y obˇ can Unie a kaˇ zd´ a fyzick´ a osoba s bydliˇ stˇ em nebo pr´ avnick´ a osoba se s´ıdlem v ˇ clensk´ em st´ atˇ e m´ a petiˇ cn´ı pr´ avo k Evropsk´ emu parlamentu. ´ • P˚ uvodnˇe byla tato listina pl´ anov´ ana jako souˇcást odm´ıtnuté Smlouvˇe o Ustavˇ e pro Evropu, ale nakonec byla uvedena souˇcasnˇe s Lisabonskou smlouvou. V´ yjimku z u ´plné platnosti Listiny základn´ıch práv EU si vyjednala Velk´ a Brit´ anie, Polsko (jejich protokoly o uplatnˇen´ı LZP EU na jejic u ´zem´ı jsou jiˇz souˇcást´ı primárn´ıho pr´ ava ˇ a republika. K dojedn´ EU) a také Cesk´ an´ı v´ yjimky doˇslo d´ıky zákorku prezidenta Klause, kter´ y ho vymˇenil za ratifikaci Lisabonské smlouvy na podzim 2009. D˚ uvodem vyj´ımky je ohroˇzen´ı Beneˇsov´ ych dekret˚ u. Protokol o ˇ e republice je vˇsak zat´ım jen Pˇr´ılohou I Závˇer˚ uplatˇ nov´ an´ı LZP EU v Cesk´ u Evropské rady, tzn. nen´ı souˇc´ ast´ı ˇ y protokol se nejsp´ıˇse pˇripoj´ı ke Smlouvˇe o fungován´ı EU a ke Smlouvˇe o EU v prim´ arn´ıho pr´ ava. Cesk´ okamˇziku uzavˇren´ı pˇr´ıˇst´ı pˇr´ıstupové smlouvy (Chorvatsko 2012/2013). Do té doby je dle nˇekter´ ych odborn´ık˚ u ˇ platn´ LZP EU v CR a v plném rozsahu...ale b˚ uhv´ı 8-O D´ ale pak m˚ uˇzeme nalézt jeho u ´pravu v: • Smlouva o EU 92/C191/01 tzn. konsolidované znˇen´ı smlouvy o zaloˇzen´ı evropského spoleˇcenstv´ı – ˇ 21 (b´ – Cl. yval´ y ˇcl´ anek 8d) kaˇzd´ y obˇcan evropské unie má petiˇcn´ı právo k evropskému parlamentu v souladu s ˇcl´ ankem 194 (b´ yval´ ym ˇcl´ ankem 138d) ˇ 194 (b´ – Cl. yval´ y ˇcl´ anek 138d) ∗ Kaˇzd´ y obˇcan Unie a kaˇzd´ a fyzická osoba s bydliˇstˇem nebo právnická osoba se statutárn´ım s´ıdlem v nˇekterém ˇclenském st´ atˇe m´ a právo pˇredloˇzit samostatnˇe ˇci spoleˇcnˇe s dalˇs´ımi obˇcany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve vˇeci, která spadá do oblasti ˇcinnost´ı Spoleˇcenstv´ı a kter´ a se jich pˇr´ımo dot´ yk´ a.

Petice 466

• S petic´ı se m˚ uˇze na org´ any st´ atu nebo u ´zemn´ı samosprávy obrátit bud’ jednotliv´ y obˇcan nebo mohou obˇcané sestavit petiˇcn´ı v´ ybor a vybrat jednu osobu starˇs´ı 18 let, která je bude zastupovat ve styku s orgány. • Petiˇcn´ı v´ ybor nen´ı samostatnou pr´ avnickou osobou, jeho vznik nen´ı pro naplnˇen´ı u ´ˇcelu petice nutn´ y a také se nemus´ı nikde hl´ asit. Petiˇcn´ı v´ ybor je pouze organizaˇcn´ı sloˇzkou. • Petice slouˇz´ı org´ an˚ um st´ atu (´ uzemn´ı samosprávy) k tomu, aby se seznámily s t´ım, co obˇcané chtˇej´ı, jaké je veˇrejné m´ınˇen´ı. St´ atn´ı org´ any nebo orgány u ´zemn´ı samosprávy jsou povinny petici pˇrijmout, posoudit jej´ı obsah a p´ısemnˇe na ni do 30 dn˚ u odpovˇedˇet. Nevzniká jim povinnost se textem petice ˇr´ıdit“. ” • Obˇcané maj´ı pr´ avo shromaˇzd’ovat pod petici podpisy na podpisové archy – tedy vyz´ yvat obˇcany, aby petici sv´ ym podpisem podpoˇrili. Nesm´ı ovˇsem zvolit zp˚ usob, kter´ y by odporoval zákonu (napˇr. vyd´ırán´ı). Za t´ımto u ´ˇcelem mohou b´ yt petice a podpisové archy vystaveny na m´ıstech pˇr´ıstupn´ ych veˇrejnosti. K tomu nen´ı tˇreba povolen´ı st´ atn´ıho org´ anu. • Sbˇer podpis˚ u je moˇzn´ y pouze fyzicky na podpisové archy, nelze sb´ırat podpisy prostˇrednictv´ım emailu nebo jin´ ych komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u. (odliˇsná pravidla jsou stanovena pro elektronickou petici, ktrá pouˇz´ıv´ a systém elektronick´ ych podpsi˚ u) • Pr´ avnické osoby a petice = z´ akon nestanov´ı, za jak´ ych podm´ıneka a jak´ ym zp˚ usobem, m˚ uˇze právnick´ a osoba podpoˇrit petici nebo podat petici, pˇredpokládá se vˇsak, ˇze jej´ımi základn´ımi identifikaˇcn´ımi u ´daji jsou n´ azev nebo obchodn´ı firma, adresa s´ıdla, identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo, jméno, pˇr´ıjmen´ı a funkce toho, kdo je oprávnˇen jménem PO jednat) ˇ N´ aleˇ zitosti petice a podpisov´ ych arch˚ u dle z´ akon˚ u CR Co petice mus´ı obsahovat:

467

1. Poˇzadavek (ˇz´ adost, n´ avrh, st´ıˇznost, prosba, podán´ı, podnˇet – text petice“) ” 2. Informace o tom, kdo petici sestavil • a) Petiˇcn´ı v´ ybor - jména, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe vˇsech ˇclen˚ u v´ yboru a jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe toho, kdo je opr´ avnˇen ˇcleny v´ yboru v této vˇeci zastupovat • b) Jednotlivec - jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe ˇ a jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe osoby oprávnˇené jednat za • c) Nevl´ adn´ı organizace - n´ azev, s´ıdlo, ICO organizaci jednat

248



Co by petice mˇ ela obsahovat: 1. Adres´ ata petice, (nen´ı nutné, petice bude posléze pˇredána adresátovi) 2. Datum sestaven´ı petice (jeho absence vˇsak nen´ı d˚ uvodem k pom´ıjen´ı petice adresátem jako neplatné) Co petice nesm´ı obsahovat: • V´ yzvy podle § 1 odst. 3 a 4 z´ akona o právu petiˇcn´ım – (3) Petic´ı se nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu. – (4) Petice nesm´ı vyz´ yvat k poruˇsován´ı u ´stavy a zákon˚ u, pop´ırán´ı nebo omezován´ı osobn´ıch, politick´ ych nebo jin´ ych pr´ av obˇcan˚ u pro jejich národnost, pohlav´ı, rasu, p˚ uvod, politické nebo jiné sm´ yˇslen´ı, n´ aboˇzenské vyzn´ an´ı a soci´ aln´ı postaven´ı, nebo k roznˇecován´ı nenávisti a nesnáˇsenlivosti z tˇechto d˚ uvod˚ u, anebo k n´ asil´ı nebo hrubé nesluˇsnosti. Co mus´ı podpisov´ e archy obsahovat 1. Jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe podepisuj´ıc´ıho se obˇcana a jeho podpis 2. Pokud nen´ı souˇc´ ast´ı petiˇcn´ıho archu text petice pak: (a) Oznaˇcen´ı, ze kterého je zˇrejmé, jaká petice má b´ yt podpisy podpoˇrena mus´ı b´ yt umoˇznˇeno se s textem petice sezn´ amit (b) Jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe toho, kdo je opr´ avnˇen ˇcleny petiˇcn´ıho v´ yboru v této vˇeci zastupovat nebo jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe osoby oprávnˇené jednat za o.s., které petici sestavilo Co mohou podpisov´ e archy obsahovat: 1. Text petice

Petiˇ cn´ı pr´ avo a ochrana osobn´ıch u ´ daj˚ u Vzhledem k tomu, ˇze pˇri v´ ykonu pr´ ava petiˇcn´ıho je zacházeno s osobn´ımi u ´daji (jméno, pˇr´ıjmen´ı a adresa signat´ aˇr˚ u petice), je nutno v souvislosti s peticemi upozornit na vztah zákona o právu petiˇcn´ım a z´ akona ˇ c. 101/2000 Sb., o ochranˇ e osobn´ıch u ´ daj˚ u. Obecnˇe lze ˇr´ıc´ı, ˇze zákon o právu petiˇcn´ım je v pomˇeru k zákonu ˇc. 101/2000 Sb. z´ akonem zvl´ aˇstn´ım. Ten, kdo podpisy pod petici sb´ır´ a, resp. ten, kdo je pˇ red´ av´ au ´ˇ radu,je povinen:

468

• Dodrˇzovat povinnosti v z´ akonˇe o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u stanovené. • Shromaˇzd’ovat a zpracov´ avat osobn´ı u ´daje pouze v souladu se stanoven´ ym u ´ˇ celem tj. v´ ykonem pr´ ava petiˇcn´ıho - a v rozsahu nezbytném pro jeho naplnˇen´ı. • Shromaˇzd’ovat pouze osobn´ı u ´ daje odpov´ıdaj´ıc´ı stanoven´ emu u ´ˇ celu • Uchov´ avat osobn´ı u ´daje pouze po dobu, která je nezbytná k u ´ˇcelu jejich zpracován´ı, Nen´ı pˇ r´ıpustn´ e pˇ red´ av´ an´ı z´ıskan´ ych osobn´ıch u ´ daj˚ u jin´ ym osob´ am a subjekt˚ um neˇz správn´ımu org´ anu, jemuˇz je petice urˇcena, vyuˇz´ıvat tyto u ´daje bez souhlasu signatáˇr˚ u k jin´ ym u ´ˇcel˚ um. Totéˇz plat´ı i pro správn´ı org´ an, jemuˇz byly tyto osobn´ı u ´daje svˇeˇreny jako souˇcást petice.

´ k problematice petiˇ N´ alezy US cn´ıho pr´ ava 469

´ 21/1994 ze dne 23.6.1994 Institut petice • I.US ´ Neˇcinnost pˇr´ısluˇsného státn´ıho orgánu pˇri projednáván´ı petice nelze povaˇzovat za z´ – v´ ytah z NUS: asah do z´ akladn´ıch pr´ av nebo svobod zaruˇcen´ ych u ´stavn´ım zákonem nebo mezinárodn´ı smlouvou podle ˇcl.10 ´ Ustavy. Zd˚ uvodnˇen´ı - LZPaS zaruˇcuje pouze právo na podán´ı petice, nezakl´ ad´ a konkrétn´ı z´ aruky kladného ˇci z´ aporného meritorn´ıho vyˇr´ızen´ı vˇeci, dokonce ani reakce pˇr´ısluˇsného orgánu. Subjektivn´ı pr´ avo na vyˇr´ızen´ı petice nen´ı u ´stavnˇe zaloˇzeno a z práva podat petici neplyne subjektivn´ı právo na to, aby petici bylo obsahovˇe vyhovˇeno.15 ´ uv´ – O nˇeco pozdˇeji vˇsak US ad´ı, ˇze petice je zvláˇstn´ı kvalifikovan´ y pˇr´ıpad svobody projevu, kter´ y je spjat s povinnost´ı org´ anu veˇrejné moci na obsah petice reagovat (viz nález n´ıˇze) ´ 20/1998 ze dne 23.4.1998 Petiˇcn´ı právo a jeho meze • II.US 15 I.US ´

21/1994

249

ˇDOVAC ˇ Í PRAVO ´ 2.44. SHROMAZ


´ Navrhovatel u – v´ ytah z NUS: ´stavn´ı st´ıˇznosti se domáhá ochrany svého základn´ıho práva na pod´ an´ı st´ıˇznosti jako petice a také na to, aby nebyl potrestán za vyuˇzit´ı tohoto práva (pokuta 10000 Kˇc od ˇ kˇrivého naˇrˇcen´ı z pˇrijet´ı u ´ konstatoMˇestského soudu v Brnˇe za TC ´platku policejn´ım inspektorem). US val, ˇze se zde jedn´ a o stˇret dvou z´ akladn´ıch lidsk´ ych práv a to ochrana dobré povˇesti, cti a jména pol. inspektora vs. petiˇcn´ı pr´ avo navrhovatele. Pokud je vˇsak petiˇcn´ı právo zneuˇzito v rozporu s Listinou nebo z´ akonem, coˇz je pˇr´ıpad, kdy byl nˇekdo kˇrivˇe naˇrˇcen ze spáchán´ı trestného ˇcinu, nejde v tomto rozsahu o ´ ıˇznost u ´stavnˇe zaruˇcené z´ akladn´ı pr´ avo (pˇrirozenˇe za podm´ınky, ˇze to bylo soudy spolehlivˇe zjiˇstˇeno). U.st´ byla dom´ıtnuta jako zjevnˇe neodpodstatnˇená.

Zvl´ aˇ stn´ı pˇ r´ıpady uˇ zit´ı a u ´ prava petiˇ cn´ıho pr´ ava 470

• Z´ akonod´ arce, zde pouˇzil term´ın petice, ale stanovil podm´ınky, za nichˇ z je lze prov´ adˇ et odliˇ snˇ e, neˇz jak uv´ ad´ı Z´ akon o pr´ avu petiˇcn´ım • V porovn´ an´ı s u ´stavn´ım petiˇcn´ım pr´ avem se jedná o roz´ıdlné insituty, maj´ı odliˇsn´ yu ´ˇcel a smysl • Napˇr.: – V z´ akonech o volb´ ach v souvislosti s kandid´ atkami nez´ avisl´ ych kanid´ at˚ u ∗ Pˇr´ıklad: volby do Sen´ atu: k n´ aleˇzitostem pˇrihláˇsek k registraci nezávisl´ ych kanidát˚ u patˇr´ı petice podpourj´ıc´ı kandidaturu, jeˇz mus´ı b´ yt podepsána alespoˇ n 1000 opr´ avnˇ en´ ych voliˇc˚ u z volebn´ıho obvodu(jméno, pˇr´ıjmen´ı, m´ısto trvalého pobytu, rodn´ e ˇ c´ıslo-dalˇs´ı u ´daj o subjektu poˇzadovan´ y z´ akonem); subjektem/podavatelem volebn´ı petice jiˇz nem˚ uˇze b´ yt kdokoliv (viz poˇzadavky na signat´ aˇre) – V z´ akonu o sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a v politick´ ych hnut´ıch - pokud jde o jejich zakl´ ad´ an´ı ∗ U tˇechto dokument˚ u (volebn´ıch a zakládac´ıch petic) je rozd´ıl: ve znaˇcnˇe z´ uˇzeném pojet´ı subjekt˚ u (konkr. voliˇci); relavantnosti podán´ı, pouze pokud na podporu návrhu vystoup´ı zákonem stanoven´ y minim´ aln´ı poˇcet osob; dalˇs´ı u ´daj o subjektech (r.ˇc.) ∗ Tento druh zvl´ aˇstn´ıch petic vyvol´ av´ a i odliˇ sn´ e u ´ˇ cinky: napˇr. jejich nepˇredloˇzen´ı brán´ı realizaci pasivn´ıho volebn´ıho pr´ ava (kandidáti) nebo práva obˇcan˚ u zakládat politické strany a politick´ a hnut´ı 16

´ ´ Koment´ aˇr k Ustavˇ e a Listinˇe, 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı, 2009, 2/2, str. 1123-1127; uˇcebnice Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, d´ıl II., ˇc´ ast druh´ a, str.145-149; 85/1990 Sb. z´ akon o pr´ avu petiˇcn´ım; Z´ akon o sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u, z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım, z´ akon o pr´ avu petiˇcn´ım s koment´ aˇrem, ASPI, str. 115-136; 2/1993 Sb. usnesen´ı o vyhl´ aˇsen´ı ˇ 2007/C 303/01 Listina z´ Listiny z´ akladn´ıch pr´ av a svobod jako souˇc´ asti u ´stavn´ıho poˇr´ adku CR; akladn´ıch pr´ av EU; 92/C191/01 Smlouva o EU tzn. konsolidované znˇen´ı smlouva o zaloˇzen´ı evropského spoleˇcenstv´ı; z´ akony z Codexis ˇ ;u ˇ academia; ; ; ; ; u ´stava CR ´stava 1920 ; u ´stava 1948 ; u ´stava 1960 ; u ´stavn´ı z´ akon 1968 ; prozatimn´ı u ´stava CSR ´ ´ ´ 1918 ; →I. US 21/1994; →II. US 20/1998; uˇcebnice Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda, d´ıl II., ˇc´ ast druh´ a, str.145-149

2.44.

Shromaˇ zd’ovac´ı pr´ avo

Obecn´ a charakteristika 471

• • • • • • • • •

Politick´ e pr´ avo Spoleˇcn´ ym znakem politick´ ych pr´ av umoˇznit u ´ˇcast na správˇe vˇec´ı veˇrejn´ ych Spjato s demokratick´ ym, pr´ avn´ım st´ atem Nezbytn´ y pˇ redpoklad svobodn´ eho ˇ zivota jedince ve spoleˇ cnosti Shromaˇzd’ov´ an´ı pˇredpokl´ ad´ a pˇr´ıtomnost skupiny osob v daném okamˇziku na daném m´ıstˇe Souvis´ı se svobodou projevu - vyjadˇrován´ı názor˚ u, protesty apod. Sv´ ym charakterem sp´ıˇse pr´ avo (´ ustavod´ arce omezil moˇznosti orgán˚ u veˇrejné moci bránit v realizaci pr´ ava) Subjektem kaˇzd´ a fyzick´ a osoba Pojmovˇe z realizace jako pr´ ava osobn´ıho vylouˇceny právnické osoby (ale iniciátory shromáˇzdˇen´ı mohou b´ yt i org´ any spolk˚ u, politick´ ych stran atd.) ´ • Ustavnˇ e chr´ anˇena jsou pouze pokojn´ a shromáˇzdˇen´ı – To zejména znamen´ a neozbrojen´ a a neohroˇzuj´ıc´ı hodnoty vymezené ˇcl. 19 odst. 2 LZPS17 16 cel´ ´ y odstavec: z uˇ cebnice Ustavn´ ı 17 Kl´ ıma K.: op.cit. str. 1129

pr´ avo a st´ atovˇ eda, II.d´ıl, ˇ c´ ast druh´ a, str.148

250



– Za pokojné vˇsak bude povaˇzov´ ano i takové shrom´ aˇzdˇen´ı, které m˚ uˇze myˇslenkami a poˇzadavky jeho u ´ˇcastn´ık˚ u ostatn´ı jednotlivce znepokojovat ˇci pohorˇsovat a j´ım prezentované poˇzadavky mohou být z pohleu celé spoleˇcnosti menˇsinové.18 • Z´ akaz podmiˇ novat kon´ an´ı shrom´ aˇzdˇen´ı na veˇrejném m´ıstˇe povolen´ım orgánu veˇrejné správy – Z toho plyne, ˇze se shrom´ aˇzdˇen´ı pouze ohlaˇsuje a správn´ı orgán má jen pravomoc shromáˇzdˇen´ı zak´ azat, pokud vyboˇc´ı z r´ amce pr´ ava pokojnˇe se shromaˇzd’ovat, garantovaného listinou – Pokud by se shrom´ aˇzdˇen´ı musela povolovat, pak by hrozilo, ˇze správn´ı orgán povolen´ı nevyd´ a (ale ani shrom´ aˇzdˇen´ı nezak´ aˇze) a t´ım neˇcinnost´ı znemoˇzn´ı v´ ykon tohoto práva - napˇr. pokud by se mˇelo konat shrom´ aˇzdˇen´ı vyjadˇruj´ıc´ı ned˚ uvˇeru starostovi.

Pr´ avn´ı u ´ prava 472

• Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod - ˇcl. 19 a ˇcl. 44 – Souˇc´ ast pr´ av politick´ ych ˇ ∗ Cl 19: ∗ (1) Pr´ avo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat je zaruˇceno. ∗ (2) Toto pr´ avo lze omezit z´ akonem v pˇr´ıpadech shrom´ aˇzdˇen´ı na veˇrejných m´ıstech, jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytn´ a pro ochranu pr´ av a svobod druhých, ochranu veˇrejného poˇr´ adku, zdrav´ı, mravnosti, majetku pro bezpeˇcnost st´ atu. Shrom´ aˇzdˇen´ı vˇsak nesm´ı být podm´ınˇeno povolen´ım org´ anu veˇrejné spr´ avy. ˇ – Cl. 44 stanovuje moˇznost omezen´ı práva shromaˇzd’ovac´ıho vybran´ ym skupinám obyvatel • →z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım - 84/1990 Sb. – Prov´ adˇ ec´ı pˇ redpis k u ´ stavn´ı u ´ pravˇ e – P˚ usobnost mohou vykon´ avat obecn´ı u ´ˇ rady, povˇ eˇ ren´ e obecn´ı u ´ˇ rady, krajsk´ eu ´ˇ rady nebo Ministerstvo vnitra (§ 2a) ∗ V Praze je to magistr´ at (z´ akon ˇc. 131/200, o hlavn´ım mˇestˇe Praze), nikoliv radnice mˇestské ˇc´ asti. – Z´ akon upravuje podm´ınky svol´ an´ı shromáˇzdˇen´ı a stanov´ı oprávnˇen´ı a povinnosti svolatele (§ 3) ∗ Obˇcan starˇs´ı 18 let - pozor! tento zákon byl pˇrijat pˇred LZPS, mus´ı se tedy vykládat v souladu s n´ı. Podle ˇcl. 42(3) LZPS se pojem obˇcan v tomto zákonu vykládá jako kaˇzd´ y ˇclovˇek, tedy plat´ı i pro cizince (zdroj: Such´ anek, semináˇr) ˇ ∗ PO se s´ıdlem na u ´zem´ı CR ∗ Skupina osob ´ castn´ıci povinnost zdrˇzet se vˇseho, co by mohlo naruˇsit pokojn´ – Uˇ y pr˚ ubˇeh shromáˇzdˇen´ı, dbát pokyn˚ u svolatele a poˇradatel˚ u, z´ akaz m´ıt u sebe stˇrelné zbranˇe nebo v´ ybuˇsniny, po skonˇcen´ı povinnost se rozej´ıt – V pˇr´ıpadˇe z´ asahu policie plat´ı z´ akaz u ´ˇcastn´ık˚ u bránit své identifikaci (§ 7) – Aˇz na v´ yjimky (§ 4 odst. 1) mus´ı b´ yt shromáˇzdˇen´ı pˇredem (ne dˇr´ıve neˇz 6 mˇes´ıc˚ u pˇred konán´ım) p´ısemnˇe oznamov´ ana pˇr´ısluˇsnému u ´ˇradu ∗ → ten sm´ı s ohledem na m´ıstn´ı podm´ınky nebo veˇrejn´ y zájem navrhnout jinou dobu ˇci m´ısto (§ 8) ∗ Uloˇzit dˇr´ıvˇejˇs´ı ukonˇcen´ı (§ 9) ∗ Zak´ azat (§ 10-11) ∗ Rozpustit (§ 12) – Proti rozhodnut´ı o z´ akazu nebo rozpuˇstˇen´ı se lze bránit u soudu (správn´ı soudnictv´ı) – Poruˇsen´ı stanoven´ ych pravidel = pˇrestupek (m˚ uˇze b´ yt uloˇzena pokuta) – Sloˇzité situace → vznik z´ asad judikatury obecn´ ych soud˚ u - uplatˇ nuj´ı se pˇri rozhodován´ı sporn´ ych vˇec´ı, napˇr´ıklad: ∗ Pravidlo, ˇze neozn´ amen´ı shrom´ aˇzdˇen´ı samo o sobˇe nezakl´ ad´ a d˚ uvod k jeho rozpuˇstˇen´ı ∗ Z´ akaz ˇci rozpuˇstˇen´ı shrom´ aˇzdˇen´ı by mˇely nastupovat aˇz tam, kde selhaly m´ırnˇejˇs´ı prostˇredky ∗ Z´ akonným d˚ uvodem k rozpuˇstˇen´ı shrom´ aˇzdˇen´ı nem˚ uˇze být skuteˇcnost, ˇze je jeho pr˚ ubˇeh naruˇsov´ an protidemonstrac´ı ∗ Povinnost st´ atu zajistit ochranu ˇr´ adnˇe konaného shrom´ aˇzdˇen´ı a jeho u ´ˇcastn´ık˚ u pˇred tˇemi, kdo by pr˚ ubˇeh chtˇeli naruˇsit

Z´ asahy do v´ ykonu pr´ ava shromaˇ zd’ovac´ıho 473 18 Kl´ ıma

K.: op.cit. str. 1129

251



• Shromaˇzd’ovac´ı pr´ avo lze omezit a to zp˚ usobem pˇr´ımo dle ˇc. 19 LZPS a dále dle ˇcl. 44 LZPS • Moˇzn´ a omezen´ı: – Z´ akonem v pˇr´ıpadech shrom´ aˇzdˇen´ı na veˇrejn´ ych m´ıstech ∗ Napˇr. nen´ı moˇzné uspoˇr´ adat shromáˇzdˇen´ı v okol´ı m´ısta kde s´ıdl´ı nebo jednaj´ı zákonodárné sbory (§ ´ 1 z´ akona shromaˇzd’ovac´ıho) nebo u ´stavn´ı soud (§ 25 ZUS) ∗ Takovéto shrom´ aˇzdˇen´ı se form´ alnˇe nezakazuje, protoˇze ho nen´ı moˇzné uspoˇrádat uˇz ze zákona – Jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druh´ ych, ochranu veˇrejného poˇr´ adku, zdrav´ı, mravnosti, majetku nebo pro bezpeˇcnost státu ∗ Z´ akon shromaˇzd’ovac´ı vymezuje moˇznosti zakázán´ı shromáˇzdˇen´ı v § 10 ∗ Shrom´ aˇzdˇen´ı lze zak´ azat pokud má jeho ohláˇsen´ yu ´ˇcel smˇeˇrovat k pop´ırán´ı a omezován´ı osobn´ıch, politick´ ych a jin´ ych pr´ av obˇcan˚ u, k doupouˇstˇen´ı se násil´ı nebo k jinému poruˇsován´ı zákon˚ u (pˇresné formulace viz pˇr´ısluˇsn´ y §) · Z´ akon hovoˇr´ı o ohl´ aˇseném u ´ˇcelu, judikatura vˇsak doˇsla k tomu, ˇze je moˇzné shromáˇzdˇen´ı zak´ azat i kdyˇz se ohl´ aˇsen´ yu ´ˇcel liˇs´ı od domnˇelého skuteˇcného, pˇriˇcemˇz ohláˇsen´ y je v poˇrádku a domnˇel´ y skuteˇcn´ y by jiˇz d˚ uvodem pro zakázán´ı byl - v takovém pˇr´ıpadˇe vˇsak d˚ ukazn´ı bˇremeno leˇz´ı na spr´ avn´ım org´ anu (viz rozsudek NSS ˇc.j. 8 As 51/2007-67) ∗ D´ ale lze zak´ azat shrom´ aˇzdˇen´ı na m´ıstech, která jsou pro konán´ı nevhodná, nebo na kter´ ych uˇz shrom´ aˇzdˇen´ı prob´ıh´ a · V takov´ ych pˇr´ıpadech m´ a ale u ´ˇrad moˇznost navrhnout jiné m´ısto, kde by se shromáˇzdˇen´ı mohlo konat (§ 8) · Pokud svolavatel n´ avrh pˇrijme, nelze mu jiˇz shromáˇzdˇen´ı zakázat s t´ım, ˇze nové m´ısto je nevhodné, nebo se tam shromaˇzd’uje nˇekdo jin´ y ∗ V pˇr´ıpadˇe krize lze za nouzového stavu nebo za stavu ohroˇzen´ı státu na nezbytnˇe nutnou dobu v nezbytnˇe nutném rozsahu omezit právo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat ve vymezeném prostoru u ´zem´ı ohroˇzeného nebo postiˇzeného krizovou situac´ı · § 5 z´ akona ˇc. 240/2000 Sb., krizov´ y zákon · Z´ akon neurˇcuje, kdo a jak´ ym aktem m˚ uˇze toto právo omezit, ze systematiky ale vypl´ yv´ a, ˇze t´ımto org´ anem je vl´ ada (je tak oznaˇcena pˇr´ısluˇsná sekce krizového zákona). ˇ anek 44 LZPS omezuje pr´ – Cl´ avo shromaˇzd’ovac´ı ∗ Pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch zdroj˚ u a ozbrojen´ ych sil m˚ uˇze b´ yt zákonem omezeno právo shromaˇzd’ovac´ı, pokud souvis´ı s v´ ykonem sluˇzby ˇ Armády CR, ˇ Vˇezeˇ · Omezen´ı se t´ yk´ a pˇr´ısluˇsn´ık˚ u Policie CR, nské a Justiˇcn´ı stráˇze a zˇrejmˇe i BIS ˇ CR((Pavl´ıˇcek V. (2002): op.cit. str. 347)) · Pr´ avo shromaˇzd’ovac´ı tedy nelze omezit pauˇsálnˇe, ale pouze v nezbytn´ ych pˇr´ıpadech, kdy by mohlo kolidovat s ˇr´ adn´ ym v´ ykonem sluˇzby.19 · Napˇr. voj´ ak˚ um je zak´ az´ ano ve vojensk´ ych objektech poˇrádat politická shromáˇzdˇen´ı ani prov´ adˇet politickou agitaci (§ 44 z´ akona ˇc. 221/1999 Sb., o vojác´ıch z povolán´ı)

Poruˇ sen´ı pˇ redpis˚ u o pr´ avu shromaˇ zd’ovac´ım 474

• Samotn´ y z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım stanovuje náspeduj´ıc´ı pˇrestupky (§ 14): – Pro poˇradatele: ∗ Svol´ an´ı shrom´ aˇzdˇen´ı bez ohl´ aˇsen´ı ∗ Poˇr´ ad´ an´ı zak´ azaného shrom´ aˇzdˇen´ı ∗ Poruˇsen´ı povinnosti vyd´ avat pokyny k zajiˇstˇen´ı ˇrádného pr˚ ubˇehu shromáˇzdˇen´ı ∗ Poruˇsen´ı povinnosti poˇz´ adat bez zbyteˇcného odkladu o potˇrebnou pomoc u ´ˇrad nebo pˇr´ısluˇsn´ yu ´tvar ˇ e republiky a vlastn´ımi prostˇredky vyzvat u Policie Cesk´ ´ˇcastn´ıky k obnoven´ı pokojného pr˚ ubˇehu shrom´ aˇzdˇen´ı, nepodaˇr´ı-li se svolavateli pˇri naruˇsen´ı pokojného pr˚ ubˇehu shromáˇzdˇen´ı zjednat n´ apravu. – Pro u ´ˇcastn´ıky: ∗ Neuposlechnut´ı poˇr´ adkov´ ych opatˇren´ı svolavatele anebo urˇcen´ ych poˇradatel˚ u shromáˇzdˇen´ı nebo tˇemto osob´ am br´ an´ı v plnˇen´ı jejich povinnosti ∗ Neopr´ avnˇené ztˇeˇzov´ an´ı u ´ˇcastn´ık˚ um shromáˇzdˇen´ı pˇr´ıstup na shromáˇzdˇen´ı nebo bránˇen´ı v tom ∗ Pokud jako u ´ˇcastn´ık shrom´ aˇzdˇen´ı má u sebe stˇrelnou zbraˇ n nebo v´ ybuˇsninu anebo jiné pˇredmˇety, jimiˇz lze ubl´ıˇzit na zdrav´ı, a lze-li z okolnost´ı nebo z jeho chován´ı usuzovat, ˇze maj´ı b´ yt uˇzity k n´ asil´ı nebo pohr˚ uˇzce n´ asil´ım 19 Kl´ ıma

K.: op.cit. str. 1129

252



∗ Pokud jako u ´ˇcastn´ık shrom´ aˇzdˇen´ı má obliˇcej zakryt´ y zp˚ usobem ztˇeˇzuj´ıc´ım nebo znemoˇzn ˇuj´ıc´ım jeho identifikaci ∗ Neopr´ avnˇenˇe vniknut´ı do shromáˇzdˇen´ı ∗ Br´ anˇen´ı u ´ˇcastn´ık˚ um ve splnˇen´ı u ´ˇcelu shromáˇzdˇen´ı nepˇr´ıstojn´ ym chován´ım ∗ Br´ anˇen´ı u ´ˇcastn´ık˚ um, aby se pokojnˇe rozeˇsli ∗ Neopr´ avnˇenˇe u ´myslnˇe zabr´ anˇen´ı jinému v podstatném rozsahu ve v´ ykonu práva shromaˇzd’ovac´ıho. • Chr´ anˇeno i trestn´ım pr´ avem – Poruˇsov´ an´ı svobody sdruˇzov´ an´ı a shromaˇzd’ován´ı - →§ 179 tr. zák. – V´ ytrˇznictv´ı - →§ 358 tr. z´ ak. • Neohl´ aˇsené shrom´ aˇzdˇen´ı, nen´ı moˇzné rozehnat, pokud by nebyl dán d˚ uvod k jeho zakázán´ı pˇri jeho ˇr´ adném ohl´ aˇsen´ı. – To samé plat´ı, pokud se ohl´ aˇsen´ yu ´ˇcel shromáˇzdˇen´ı neshoduje se skuteˇcn´ ym

Judikatura 475

´ 40/95 • Pl. US ˇ – N´ avrh skupiny poslanc˚ u na zruˇsen´ı obecnˇe závazné vyhláˇsky Mˇestské ˇcásti Brno – stˇred = VYHOVENO – Vyhl´ aˇska zakazovala na N´ amˇest´ı Svobody poˇrádat mj. i hluˇcná shromáˇzdˇen´ı“, na námˇest´ı bylo moˇzné ” ˇ Brno-Stˇred. Pokud by nˇejak´ poˇr´ adat kulturn´ı a politické akce pouze v´ yjimeˇcnˇe a to se souhlasem MC a ˇ nab´ıdnut náhradn´ı prostor akce, jeˇz by se mˇela na n´ amˇest´ı konat, odporovala této vyhláˇsce, byl by MC pro jej´ı realizaci. – Dle navrhovatele byla tato vyhl´ aˇska v rozporu s ˇcl. 19 Listiny i v rozporu se zákonem o právu shromaˇzd’ovac´ım, pˇredem vyluˇcuje kon´ an´ı shrom´ aˇzdˇen´ı na urˇcitém veˇrejném prostranstv´ı. Pouze se snaˇz´ı vyvolat dojem, ˇze postihuje jen hluˇcn´ a shrom´ aˇzdˇen´ı. Nav´ıc, v ˇcl. 19(2) Listiny se také uvád´ı, ˇze shromáˇzdˇen´ı nesm´ı b´ yt podm´ınˇeno povolen´ım org´ anu veˇrejné správy, coˇz vyhláˇska také poruˇsuje. Ze strany poˇradatel˚ u je pouze nutné shrom´ aˇzdˇen´ı pˇredem ozn´ amit. Omezit shromaˇzd’ovac´ı právo je moˇzné pouze zákonem. ´ – US nejprve zkoumal, zda m˚ uˇze zastupitelstvo mˇestské ˇcásti v˚ ubec obecnˇe závaznou vyhláˇsku vydat (zda tuto moˇznost nem´ a, v tomto pˇr´ıpadˇe, pouze magistrát). Zde doˇsel k názoru, ˇze ano, jelikoˇz v ˇcl. 104 ´ Ustavy se hovoˇr´ı o zastupitelstvech obecnˇe. Jako velk´ y formáln´ı nedostatek ale vid´ı skuteˇcnost, ˇze tento pr. pˇredpis, které zastupitelstvo vydalo jako samosprávn´ y orgán, je podepsán pouze starostou a nik´ ym jin´ ym, coˇz je v rozporu se z´ akonem o obc´ıch. ´ se pˇr´ımo neztotoˇznil s argumentac´ı navrhovatel˚ – US u, ale vyhláˇsku nakonec zruˇsil. Nen´ı totiˇz terminologicky pˇresn´ a a srozumiteln´ a – naruˇsuje právn´ı jistotu v tom smyslu, ˇze zat´ımco v ˇclánku 1 vymezuje jak´ asi obecn´ a pravidla pro zam´ yˇslené zklidnˇen´ı centra mˇesta, v odst. 4 téhoˇz ˇclánku prakticky normativn´ı hodnotu pˇredeˇsl´ ych ustanoven´ı ruˇs´ı, kdyˇz stanov´ı, ˇze orgány mˇesta ˇci mˇestské ˇcásti mohou ´ dále konstatoval, ˇze samospráva nem˚ uˇze a priori individu´ aln´ım spr´ avn´ım rozhodnut´ım urˇcit i jinak. US rozhodnout, které akce se (ne)budou realizovat. Orgán obce v pˇrenesené (nikoli samosprávn´ı) p˚ usobnosti m˚ uˇze pouze individu´ aln´ım pr. aktem v zákonem taxativnˇe urˇcen´ ych pˇr´ıpadech nˇejaké konkrétn´ı pl´ anované shrom´ aˇzdˇen´ı zak´ azat. • Rozsudek NSS sp. zn. 2 As 17/2008-77 – Pr´ avo shromaˇzd’ovac´ı nen´ı v´ azano na povolen´ı – Moˇznost z´ akazu shrom´ aˇzdˇen´ı je nutné vykládat restriktivnˇe – I zak´ azan´ı shrom´ aˇzdˇen´ı nen´ı moˇzné rozehnat, pokud by k tomu nezavdalo pˇr´ıˇcinu a zákrok by byl nepˇrimˇeˇren´ y • Rozsudek NSS sp. zn. 8 As 51/2007-67 – Z´ akaz shrom´ aˇzdˇen´ı nelze od˚ uvodnit pouze odkazem na osobu svolavatele, i kdyby se jednalo o extremisty - nelze vylouˇcit, ˇze se sejdou pokojnˇe – Pokud se vˇsak k tomu pˇridaj´ı dalˇs´ı okolnosti, napˇr. datum (v´ yroˇc´ı kˇriˇst’álové noci), m´ısto (bl´ızkost synagog) apod, m˚ uˇze d˚ uvod pro z´ akaz b´ yt dán. – Ohl´ aˇsen´ yu ´ˇcel shrom´ aˇzdˇen˚ u m˚ uˇze zast´ırat skuteˇcn´ y, v tom pˇr´ıpadˇe ale má správn´ı orgán d˚ ukazn´ı bˇremeno a mus´ı toto prok´ azat. – Pokud toto neprok´ aˇze, mus´ı to zohlednit pˇri pˇr´ıpravˇe na to, b´ yt schopen shromáˇzdˇen´ı rozpustit, pokud napln´ı pˇredpokl´ adan´ y skuteˇcn´ yu ´ˇcel.

253

ˇ Í PRAVO ´ 2.45. SDRUZOVAC


´ Umluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod ˇ cl. 10 Svoboda projevu

476

1. Kaˇzdý m´ a pr´ avo na svobodu projevu. Toto pr´ avo zahrnuje svobodu zast´ avat n´ azory a pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat informace nebo myˇslenky bez zasahov´ an´ı st´ atn´ıch org´ an˚ u a bez ohledu na hranice. Tento ˇcl´ anek nebr´ an´ı st´ at˚ um, aby vyˇzadovaly udˇelov´ an´ı povolen´ı rozhlasovým, televizn´ım nebo filmovým spoleˇcnostem. 2. Výkon tˇechto svobod, protoˇze zahrnuje i povinnosti a odpovˇednost, m˚ uˇze podléhat takovým formalit´ am, podm´ınk´ am, omezen´ım nebo sankc´ım, které stanov´ı z´ akon a které jsou nezbytné v demokratické spoleˇcnosti v z´ ajmu n´ arodn´ı bezpeˇcnosti, u ´zemn´ı celistvosti nebo veˇrejné bezpeˇcnosti, ochrany poˇr´ adku a pˇredch´ azen´ı zloˇcinnosti, ochrany zdrav´ı nebo mor´ alky, ochrany povˇesti nebo pr´ av jiných, zabr´ anˇen´ı u ńiku d˚ uvˇerných informac´ı nebo zachov´ an´ı autority a nestrannosti soudn´ı moci. ˇ cl. 11 Svoboda shromaˇ zd’ov´ an´ı a sdruˇ zov´ an´ı 1. Kaˇzdý m´ a pr´ avo na svobodu pokojného shromaˇzd’ov´ an´ı a na svobodu sdruˇzov´ an´ı se s jinými, vˇcetnˇe pr´ ava zakl´ adat na obranu svých z´ ajm˚ u odbory nebo vstupovat do nich. 2. Na výkon tˇechto pr´ av nemohou být uvalena ˇz´ adn´ a omezen´ı kromˇe tˇech, kter´ a stanov´ı z´ akon, a kter´ a jsou nezbytn´ a v demokratické spoleˇcnosti v z´ ajmu n´ arodn´ı bezpeˇcnosti, veˇrejné bezpeˇcnosti, ochrany poˇr´ adku a pˇredch´ azen´ı zloˇcinnosti, ochrany zdrav´ı nebo mor´ alky nebo ochrany pr´ av a svobod jiných. Tento ˇcl´ anek nebr´ an´ı uvalen´ı z´ akonných omezen´ı na výkon tˇechto pr´ av pˇr´ısluˇsn´ıky ozbrojených sil, policie a st´ atn´ı spr´ avy.

Evropsk´ y soud pro lidsk´ a pr´ ava 477

• Pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze svoboda shromaˇzd’ov´ an´ı a právo jej´ım prostˇrednictv´ım vyjádˇrit názory patˇr´ı k hodnot´ am demokratick´ e spoleˇ cnosti ˇ 11 Umluvy ´ • Cl. - interpretac´ı vznik standardn´ıch postup˚ u a závˇer˚ u • Propojen´ı ˇcl. 11 (svoboda shromaˇzd’ovac´ı a sdruˇzovac´ı) s ˇcl. 10 (svoboda projevu) • Mezin´ arodnˇe pr´ avnˇe chr´ anˇena pouze pokojná shromáˇzdˇen´ı, limity zde uvedené jsou vyˇcerpávaj´ıc´ı • Pˇr´ıpadné zasahov´ an´ı mus´ı odpov´ıdat spoleˇcenské potˇrebˇe a legitimn´ımu c´ıli • St´ at se pokud moˇ zno m´ a zdrˇ zet jak´ ychkoli z´ asah˚ u ´ castn´ıci nesm´ı poc´ıtit ani pˇr´ıpadné d˚ • Uˇ usledky u ´ˇcasti ´ ´ KLIMA, Karel, et al. Koment´ aˇr k Ustavˇ e a Listinˇe. 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. Plzeˇ n : Vydavatelstv´ı a nakladatelstv´ı ˇ ´ ˇ ´ Aleˇs Cenˇek, 2009. 1441 s. ISBN 978-80-7380-140-3.; PAVLICEK, V´ aclav, et al. Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda : II. d´ıl, ´ ˇ e republiky, ˇc´ Ustavn´ ı pr´ avo Cesk´ ast 2. Praha : Linde Praha, 2004. 241 s. ISBN 80-7201-472-2, str. 126, 149-153.; ˇ ´ ˇ e republiky : Koment´ PAVLIĆEK, V´ aclav, et al. Ustava a u ´stavn´ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr. 2. doplnˇené a podstatnˇe rozˇs´ıˇrené ˇ a republika. Listina z´ vyd´ an´ı. Praha : Linde Praha, 2002. 1164 s. ISBN 80-7201-391-2.; Cesk´ akladn´ıch pr´ av a ˇ a republika. 1992, roˇc. 1993, ˇc´ ˇ e n´ svobod. In Sb´ırka z´ akon˚ u, Cesk´ astka 1, usnesen´ı pˇredsednictva Cesk´ arodn´ı rady ˇc. 2, s. 17-23. Dostupný také z WWW: hhttp://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=22426i. ´ ISSN 1211-1244.; z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım - 84/1990 Sb.; Umluva o ochranˇe lidských pr´ av a z´ akladn´ıch ´ svobod; Pl.US 40/95 - 123/1996 Sb.

2.45.

Sdruˇ zovac´ı pr´ avo


• Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod - u ´stavn´ı zákon ˇc. 2/1993 Sb. • z´ akon o sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u - ˇc. 83/1990 Sb. (Antoˇs - bude zruˇsen a sdruˇzovac´ı právo bude upraveno nov´ ym obˇcansk´ ym z´ akon´ıkem) • z´ akon o sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch - ˇc. 424/1991 Sb. • z´ akon o sdruˇzov´ an´ı v c´ırkv´ıch a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnostech - ˇc. 3/2002 Sb. ´ Ustavn´ ı v´ ychodiska 479

• ˇ cl. 20 LZPS

254



1. Pr´ avo svobodnˇe se sdruˇzovat je zaruˇceno. ( → stát garantuje vytváˇren´ı a existenci jak nefomáln´ıch spojen´ı jednotlivc˚ u, tak i takov´ ych sdruˇzen´ı, kter´ ym zákon za splnˇen´ı urˇcit´ ych podm´ınek zaruˇcuje zvláˇstn´ı postaven´ı, jeˇz souvis´ı s t´ım, ˇze je jim pˇrizn´ av´ ana právn´ı subjektivita). Kaˇzd´ y má právo spolu s jin´ ymi se sdruˇzovat ve spolc´ıch, spoleˇcnostech a jin´ ych sdruˇzen´ıch. 2. Obˇcané maj´ı pr´ avo zakl´ adat téˇz politické strany a politická hnut´ı a sdruˇzovat se v nich. 3. V´ ykon tˇechto pr´ av lze omezit jen v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zákonem, jestliˇze to je v demokratické spoleˇcnosti nezbytné pro bezpeˇcnost st´ atu, ochranu veˇrejné bezpeˇcnosti a veˇrejného poˇrádku, pˇredcházen´ı trestn´ ym ˇcin˚ um nebo ochranu pr´ av a svobod druh´ ych. 4. Politické strany a politick´ a hnut´ı, jakoˇz i jiná sdruˇzen´ı jsou oddˇelena od státu. • ˇ cl. 16 odst.1 LZPS - sdruˇ zov´ an´ı za u ´ˇ celem projevovat spoleˇ cnˇ e s jin´ ymi sv´ e n´ aboˇ zenstv´ı nebo v´ıru • ˇ cl. 25 odst.1 LZPS - n´ arodnostn´ı sdruˇ zen´ı • ˇ cl. 27 LZPS - sdruˇ zov´ an´ı na ochranu hospod´ aˇ rsk´ ych a soci´ aln´ıch z´ ajm˚ u ´ Umluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod ˇ cl. 11 Svoboda shromaˇ zd’ov´ an´ı a sdruˇ zov´ an´ı

480

1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na svobodu pokojného shromaˇzd’ován´ı a na svobodu sdruˇzován´ı se s jin´ ymi, vˇcetnˇe pr´ ava zakl´ adat na obranu sv´ ych z´ ajm˚ u odbory nebo vstupovat do nich, 2. Na v´ ykon tˇechto pr´ av nemohou b´ yt uvalena ˇzádná omezená kromˇe tˇech, která stanov´ı zákon, a kter´ a jsou nezbytn´ a v demokratické spoleˇcnosti v zájmu národn´ı bezpeˇcnosti, veˇrejné bezpeˇcnosti, ochrany poˇr´ adku a pˇredch´ azen´ı zloˇcinnosti, ochrany zdrav´ı nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jin´ ych. Tento ˇcl´ anek nebr´ an´ı uvalen´ı z´ akonn´ ych omezen´ı na v´ ykon tˇechto práv pˇr´ısluˇsn´ıky ozbrojen´ ych sil, policie a státn´ı spr´ avy. Mezin´ arodn´ı pakt o obˇ cansk´ ych a politick´ ych pr´ avech ˇ cl.22 1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na svobodu sdruˇzovat se s jin´ ymi, i právo zakládat na ochranu sv´ ych zájm˚ u odborové organizace a pˇristupovat k nim. 2. V´ ykon tohoto pr´ ava nesm´ı b´ yt ˇz´ adn´ ym zp˚ usobem omezován; v´ yjimkou jsou omezen´ı, jeˇz jsou stanovena z´ akonem a jeˇz jsou nutn´ a v demokratické spoleˇcnosti v zájmu národn´ı nebo veˇrejné bezpeˇcnosti, veˇrejného poˇr´ adku, ochrany veˇrejného zdrav´ı nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jin´ ych. Nic v tomto ˇcl´ anku nebr´ an´ı omezit z´ akonem v´ ykon tohoto práva pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojen´ ych sil a policie. ´ Mezinárodn´ı Organizace práce z roku 1948 o svobodˇe 3. Nic v tomto ˇcl´ anku neopravˇ nuje smluvn´ı strany Umluvy sdruˇzov´ an´ı a ochranˇe pr´ ava organizovat se, aby pˇrijaly zákonodárná opatˇren´ı, jeˇz by prejudikovala z´ aruky stanovené v tomto Paktu nebo aplikovala právo takov´ ym zp˚ usobem, jenˇz by tyto záruky prejudikoval.

481

Sdruˇ zovac´ı pr´ avo 482

ˇ dávné tradice, základem se stal zákon z roku 1867 ˇc. 134 ˇr.z., • pr´ avo sdruˇzovac´ı (spolˇcovac´ı) m´ a na u ´zem´ı CR o pr´ avu spolkovém • u ´stavn´ı listina 1920 jej obsahuje v § 113 Svoboda tisku, jakoˇz i právo klidnˇe a beze zbranˇe se shromaˇzd’ovati a tvoˇriti spolky jsou zabezpeˇceny • v systematice Listiny je zaˇrazeno v Hlavˇe druhé Lidská práva a základn´ı svobody odd´ıl druh´ y Politick´ a pr´ ava • sv´ ym obsahem pˇredpokl´ ad´ a pr´ avo sdruˇzovat se jednak moˇznost vytváˇret spoleˇcenská , tj. nestátn´ı sdruˇzen´ı, jakoo jsou z´ ajmové spolky a organizace, politické strany, c´ırkve odbory, podnikatelské svazy aj., ale i vstupovat do jiˇz vytvoˇren´ ych a bez pˇrek´ aˇzek z nich i vystupovat • hlavn´ım c´ılem sdruˇzen´ı je uspokojovat a chránit zájmy sv´ ych ˇclen˚ u, smysl svého p˚ usoben´ı nevid´ı ve vytv´ aˇren´ı zisku • podm´ınkou jejich ˇcinnosti nen´ı vyd´ an´ı povolen´ı, licence apod. ze strany státu, ani neusiluj´ı, na rozd´ıl od politick´ ych stran, o z´ısk´ an´ı pod´ılu na v´ ykonu státn´ı moci • pod pojmem sdruˇzen´ı lze v ˇsirokém slova smyslu rozumˇet spojen´ı fyzick´ ych a právnick´ ych osob, které se dobrovolnˇe na delˇs´ı dobu sdruˇz´ı za u ´ˇcelem uskuteˇcnˇen´ı spoleˇcného c´ıle, pˇr´ıpadn k ochranˇe sv´ ych pr´ av a z´ ajm˚ u, a projevuj organizovanˇe svoji v˚ uli • st´ at sdruˇzovac´ı pr´ avo chr´ an´ı pr´ avn´ımi zárukami ve smyslu ˇcl.36 LZPS, a téˇz trestnˇeprávn´ımi sankcemi zejména § 179 TZ Poruˇsov´ an´ı svobody sdruˇzován´ı a shromaˇzd’ován´ı: 1. Kdo jiného n´ asil´ım, pohr˚ uˇzkou n´ asil´ı nebo pohr˚ uˇzkou jiné tˇeˇzké u ´jmy omezuje ve v´ ykonu jeho sdruˇzovac´ıho nebo shromaˇzd’ovac´ıho pr´ ava, bude potrestán odnˇet´ım svobody aˇz na dvˇe léta nebo zákazem ˇcinnosti. 2. Kdo se v souvislosti se shrom´ aˇzdˇen´ım, které podléhá oznamovac´ı povinnosti, násil´ım nebo pohr˚ uˇzkou bezprostˇredn´ıho n´ asil´ı protiv´ı poˇr´ adkov´ ym opatˇren´ım svolavatele nebo urˇcen´ ych poˇradatel˚ u takového shrom´ aˇzdˇen´ı, bude potrest´ an odnˇet´ım svobody aˇz na jeden rok. 255



• subjektem z´ akladn´ıho pr´ ava sdruˇzovat se je v souladu s Listinou kaˇzd´ y, tzn. kaˇzdá FO bez ohledu na vˇek, pohlav´ı, obˇcanstv´ı aj. Z´ akon o sdruˇ zov´ an´ı obˇ can˚ u 483

• obˇ can´ e maj´ı pr´ avo svobodnˇ e se sdruˇ zovat a k v´ ykonu tohoto pr´ ava nen´ı tˇ reba povolen´ı st´ atn´ıho org´ anu - pozor! tento z´ akon byl pˇrijat pˇred LZPS, mus´ı se tedy vykládat v souladu s n´ı. Podle ˇcl. 42(3) LZPS se pojem obˇcan v tomto z´ akonu vykl´ ad´ a jako kaˇzd´ y ˇclovˇek, tedy plat´ı i pro cizince (zdroj: Suchánek, semin´ aˇr) • obˇcané mohou zakl´ adat spolky, spoleˇcnosti, svazy, hnut´ı, kluby a jiná obˇcanská sdruˇzen´ı, jakoˇz i odborové organizace (d´ ale jen sdruˇzen´ı) a sdruˇzovat se v nich • sdruˇzen´ı jsou pr´ avnick´ ymi osobami, do jejich ˇcinnosi mohou státn´ı orgány zasahovat jen v mez´ıch z´ akona • nikdo nesm´ı b´ yt nucen ke sdruˇzov´ an´ı, ze sdruˇzen´ı m˚ uˇze kaˇzd´ y svobodnˇe vystoupit • nikomu nesm´ı b´ yt obˇcansky na u ´jmu, ˇze je ˇclenem sdruˇzen´ı • pr´ ava a povinnosti sdruˇzen´ı upravuj´ı stanovy sdruˇzen´ı • v souladu s c´ıly své ˇcinnosti maj´ı sdruˇzen´ı právo obracet se na státn´ı orgány s peticemi • ˇcleny sdruˇzen´ı mohou b´ yt i pr´ avnické osoby Sdruˇ zen´ım ve smyslu z´ akona o sdruˇ zov´ an´ı obˇ can˚ u nen´ı: • politické strany a politick´ a hnut´ı (upraveno v zákonˇe o sdruˇzován´ı v politick´ ych stranách a politick´ ych hnut´ıch) • organizace vzniklé k v´ ydˇeleˇcné ˇcinnosti nebo k zajiˇstˇen´ı ˇrádného v´ ykonu urˇcit´ ych povolán´ı • c´ırkve a n´ aboˇzenské spoleˇcnosti (upraveno v zákonˇe ˇc. 3/2002 Sb., o c´ırkv´ıch a náboˇzensk´ ych spoleˇcnostech) Nejsou dovolena sdruˇ zen´ı: • jejichˇz c´ılem je pop´ırat nebo omezovat osobn´ı, politická nebo jiná práva obˇcan˚ u pro jejich národnost, pohlav´ı, rasu, p˚ uvod, politické nebo jiné sm´ yˇslen´ı, náboˇzenské vyznán´ı a sociáln´ı postaven´ı, roznˇecovat nen´ avist a nesn´ aˇsenlivost z tˇechto d˚ uvod˚ u, podporovat násil´ı, anebo jinak poruˇsovat u ´stavu a zákony; • kter´ a sleduj´ı dosahov´ an´ı sv´ ych c´ıl˚ u zp˚ usoby, které jsou v rozporu s u ´stavou a zákony; • ozbrojen´ a nebo s ozbrojen´ ymi sloˇzkami; za taková se nepovaˇzuj´ı sdruˇzen´ı, jejichˇz ˇclenové drˇz´ı nebo uˇz´ıvaj´ı stˇrelné zbranˇe pro sportovn´ı u ´ˇcely nebo k v´ ykonu práva myslivosti Registrace a vznik sdruˇzen´ı

484

• sdruˇzen´ı vznik´ a registrac´ı • n´ avrh na registraci mohou podat nejménˇe 3 obˇcané, alespoˇ n jeden mus´ı b´ yt starˇs´ı 18 let, k návrhu pˇripoj´ı stanovy, v nichˇz mus´ı b´ yt evedeny: – – – – –

n´ azev sdruˇzen´ı s´ıdlo c´ıl jeho ˇcinnosti org´ any sdruˇzen´ı, urˇcen´ı funkcion´ aˇr˚ u oprávnˇen´ ych jednta jménem sdruˇzen´ı z´ asady hospodaˇren´ı

ˇ • n´ avrh na registraci se pod´ av´ a ministerstvu vnitra CR • ministerstvo vnitra vede evidenci sdruˇzen´ı Z´ anik sdruˇzen´ı

485

• dobrovoln´ ym rozpuˇstˇen´ım nebo slouˇcen´ım s jn´ ym sdruˇzen´ım • pravomocn´ ym rozhodnut´ım ministrestva o jeho rozpuˇstˇen´ı

Odborov´ e organizace ˇ cl. 27 LZPS 486

• ˇ cl.27 LPZS 1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo svobodnˇe se sdruˇzovat s jin´ ymi na ochranu sv´ ych hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch zájm˚ u. 2. Odborové organizace vznikaj´ı nez´ avisle na státu. Omezovat poˇcet odborov´ ych organizac´ı je nepˇr´ıpustné, stejnˇe jako zv´ yhodˇ novat nˇekteré z nich v podniku nebo v odvˇetv´ı. ˇ 3. Cinnost odborov´ ych organizac´ı a vznik a ˇcinnost jin´ ych sdruˇzen´ı na ochranu hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch z´ ajm˚ u mohou b´ yt omezeny z´ akonem, jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu bezpeˇcnosti st´ atu, veˇrejného poˇr´ adku nebo pr´ av a svobod druh´ ych. 4. Pr´ avo na st´ avku je zaruˇceno za podm´ınek stanoven´ ych zákonem; toto právo nepˇr´ısluˇs´ı soudc˚ um, prokur´ ator˚ um, pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojen´ ych sil a pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u.

256



• ˇcl.27 zaruˇcuje svobodu koaliˇcn´ı, pˇriˇcemˇz koalic´ı se rozum´ı zejména sdruˇzen´ı bud’ zamˇestnavatel˚ u nebo zamˇestnanc˚ u, jehoˇz c´ılem a u ´ˇcelem je formulov´ an´ı a prosazován´ı zájm˚ u pˇri utváˇren´ı a stanovován´ı pracovn´ıch, soci´ aln´ıch nebo hospod´ aˇrsk´ ych podm´ınek • z koaliˇcn´ı svobody se vyvozuje zejména téˇz právo na svobodné kolektivn´ı vyjednáván´ı sociáln´ıch partner˚ u, jakoˇz i pr´ avo na pouˇzit´ı prostˇredk˚ u pracovn´ıho boje, na stranˇe zamˇestnanc˚ u zejména právo na st´ avku, na stranˇe zamˇestnavatel˚ u zejména pr´ avo na v´ yluku • ˇcl. 27/4 - pojmovˇe se st´ avka ch´ ape jako zastaven´ı ˇci pˇreruˇsen´ı práce vˇetˇs´ıho poˇctu zamˇestnanc˚ u, provedené spoleˇcnˇe a pl´ anovitˇe za u ´ˇcelem dosaˇzen´ı urˇcitého c´ıle • m´ a n´ atlakovou povahu, tzn.jej´ım smyslem je vykonávat nátlak na zamˇestnavatele nebo na veˇrejnou spr´ avu k vynucen´ı urˇcitého poˇzadavku • podle toho se pak rozliˇsuj´ı st´ avky jako prostˇredek uskuteˇcn ˇován´ı svobody koaliˇcn´ı a stávky ostatn´ı, zejména politické • st´ avka jako prostˇredek pracovn´ıho boje vykonává vˇzdy nátlak na zamˇestnavatele, na nichˇz má pˇreruˇsen´ı pr´ ace vynutit urˇcit´ y hospod´ aˇrsk´ y nebo soci´ aln´ı poˇzadavek • naproti tomu jin´ a st´ avka, zejména politická, vykonává nátlak na veˇrejnost a na veˇrejnou správu , pˇriˇcemˇz jej´ı c´ıle jsou zpravidla politické, kdy zastaven´ım práce má b´ yt. napˇr. omezeno uspokojován´ı urˇcit´ ych d˚ uleˇzit´ ych potˇreb obyvatelstva a t´ım i vynucov´ ano urˇcité rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsného orgánu • odborov´ a organizace a organizace zamˇestnavatel˚ u se stává právnickou osobou dnem následuj´ıc´ım poté, kdy ministerstvu vnitra byl doruˇcen n´ avrh na jej´ı evidenci • pr´ avo odborovˇe se organizovat je upraveno téˇz v: ´ • Umluva mezin´ arodn´ı organizace pr´ ace ˇ c. 87 o svobodˇ e sdruˇ zov´ an´ı a ochranˇ e pr´ ava odborovˇ e se organizovat (ˇ c. 489/1990 Sb.) • ˇ cl. 8 Mezin´ arodn´ıho paktu o hospod´ aˇ rsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech

Sdruˇ zov´ an´ı v c´ırkv´ıch a n´ aboˇ zensk´ ych spoleˇ cnostech z´ akon ˇ c. 3/2002 Sb., o svobodˇ e n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı a postaven´ı c´ırkv´ı a n´ aboˇ zensk´ ych spoleˇ cnost´ı 487 a o zmˇ enˇ e nˇ ekter´ ych z´ akon˚ u (z´ akon o c´ırkv´ıch a n´ aboˇ zensk´ ych spoleˇ cnostech) • kaˇzd´ y m´ a pr´ avo svobodnˇe projevovat své náboˇzenstv´ı nebo v´ıru bud’ sám nebo spoleˇcnˇe s jin´ ymi, soukromˇe nebo veˇrejnˇe, bohosluˇzbou, vyuˇcov´ an´ım, náboˇzensk´ ymi u ´kony nebo zachováván´ım obˇradu. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo zmˇenit své n´ aboˇzenstv´ı nebo v´ıru anebo b´ yt bez náboˇzenského vyznán´ı • nikdo nesm´ı b´ yt nucen ke vstupu do c´ırkve a náboˇzenské spoleˇcnosti ani k vystoupen´ı z n´ı, k u ´ˇcasti nebo ne´ uˇcasti na n´ aboˇzensk´ ych u ´konech ˇci u ´konech c´ırkve a náboˇzenské spoleˇcnosti • nikdo nesm´ı b´ yt omezen na sv´ ych pr´ avech proto, ˇze se hlás´ı k c´ırkvi a náboˇzenské spoleˇcnosti, ˇze se u ´ˇcastn´ı jej´ı ˇcinnosti nebo ˇze ji podporuje, anebo je bez vyznán´ı • c´ırkv´ı a n´ aboˇzenskou spoleˇcnost´ı se rozum´ı dobrovolné spoleˇcenstv´ı osob s vlastn´ı strukturou, orgány, vnitˇrn´ımi pˇredpisy, n´ aboˇzensk´ ymi obˇrady a projevy v´ıry, zaloˇzené za u ´ˇcelem vyznáván´ı urˇcité náboˇzenské v´ıry, at’ veˇrejnˇe nebo soukromˇe, a zejména s t´ım spojeného shromaˇzd’ován´ı, bohosluˇzby, vyuˇcován´ı a duchovn´ı sluˇzby • c´ırkve a n´ aboˇzensk´ a spoleˇcnost vznik´ a dobrovoln´ ym sdruˇzován´ım fyzick´ ych osob a svébytnˇe rozhoduje o vˇecech spojen´ ych s vyzn´ av´ an´ım v´ıry, o organizaci náboˇzenského spoleˇcenstv´ı a o vytváˇren´ı k tomu urˇcen´ ych instituc´ı Registrace • c´ırkev a n´ aboˇzensk´ a spoleˇcnost se st´ av´ a právnickou osobou registrac´ı • n´ avrh na registraci se pod´ av´ a ministerstvu kultury, podávaj´ı je nejménˇe 3 fyzické osoby, které dos´ ahly vˇeku 18 let • n´ avrh na registraci c´ırkve a n´ aboˇzenské spoleˇcnosti mus´ı obsahovat: – z´ akladn´ı charakteristiku c´ırkve a n´ aboˇzenské spoleˇcnosti, jej´ıho uˇcen´ı a poslán´ı, ˇ e republiky, – z´ apis o zaloˇzen´ı c´ırkve a n´ aboˇzenské spoleˇcnosti na u ´zem´ı Cesk´ ˇ e republiky nebo cizinc˚ – v origin´ ale podpisy nejménˇe 300 zletil´ ych obˇcan˚ u Cesk´ u s trval´ ym pobytem v ˇ e republice hl´ Cesk´ as´ıc´ıch se k této c´ırkvi a náboˇzenské spoleˇcnosti – z´ akladn´ı dokument - n´ azev, posl´ an´ı c´ırkve a náboˇzenské spoleˇcnosti a základn´ı ˇclánky jej´ı v´ıry, s´ıdlo, oraganizaˇcn´ı strukturu • ministerstvo kultury vede Rejstˇr´ık registrovan´ ych c´ırkv´ı a náboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı a Rejstˇr´ık svazu c´ırkv´ı a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı

Sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch 488

• podrobnˇe viz →2.46 • ˇcl. 20/2 LZPS rozliˇsuje 2 formy politického sdruˇzován´ı - politické strany a politická hnut´ı, aniˇz by naznaˇcila, v ˇcem se od sebe liˇs´ı 257

´ STRANY V PRAVN ´ ÍM R ˇ ADU ´ ˇ 2.46. POLITICKE CR


• d˚ uvody, p˚ uvod a kritéria tohoto rozliˇsen´ı tˇreba hledat v zákonˇe ˇc. 15/1990 Sb., o politick´ ych stran´ ach (dnes jiˇz ne´ uˇcinn´ y!!), kde ze z´ akona bylo za politické hnut´ı oznaˇceno Obˇcanské fórum a Veˇrejnost proti n´ asil´ı, tedy sdruˇzen´ı bez individu´ aln´ıch ˇclensk´ ych vztah˚ u a pevné organizaˇcn´ı struktury • rozliˇsen´ı mezi tˇemito 2 formami pˇrevzala Listina • v platném pr´ avu rozliˇsovac´ı znaky mezi tˇemito 2 formami nejsou vyjádˇreny • pr´ avo sdruˇzovat se v politické strany/hnut´ı, narozd´ıl od obecnˇe vyjádˇreného sdruˇzovac´ıho práva v odst. 1 ˇcl. 20, pˇr´ısluˇs´ı jen st´ atn´ım obˇcan˚ u

Srovn´ an´ı sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a v obˇ cansk´ ych sdruˇ zen´ıch 489

• Strany oproti sdruˇzen´ım kandiduj´ı ve volbách, ucházej´ı se o moc • Z´ısk´ avaj´ı finanˇcn´ı prostˇredky od st´ atu (pˇr´ıspˇevek na u ´hradu volebn´ıch náklad˚ u - 100 Kˇc za hlas ve volb´ ach ˇ e republiky na ˇcinnost strany) do PS, 30 Kˇc za hlas ve volb´ ach do EP, pˇr´ıspˇevek ze státn´ıho rozpoˇctu Cesk´ • Z´ akon stanovuje, co m˚ uˇze b´ yt pˇr´ıjmem strany • Kontrola stran ze strany st´ atu - pˇredkl´ adaj´ı kaˇzdoroˇcnˇe do 1. dubna PS v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávu ˇ • Clenem strany nem˚ uˇze b´ yt osoba mladˇs´ı 18 let (ˇclenem sdruˇzen´ı ano) • Obˇcan m˚ uˇze b´ yt ˇclenem pouze 1 strany (ale m˚ uˇze b´ yt v kolika je libo sdruˇzen´ıch) ˇ • Cleny stran mohou b´ yt pouze obˇcané (ˇcleny sdruˇzen´ı i cizinci) ´ ´ ˇ výˇse uvedené pr´ avn´ı pˇredpisy; Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl ˇc´ ast 2. s. 153 - 164; Ustava au ´stavn´ı ˇr´ ad CR, Koment´ aˇr 2.d´ıl, Pr´ ava a svobody, Pavl´ıˇcek a kol., 2.vyd´ an´ı, s. 201-210 a 234-240

2.46.

ˇ Politick´ e strany v pr´ avn´ım ˇ r´ adu CR


• • • •

Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – u ´stavn´ı zákon ˇc. 2/1993 Sb. ´ ˇ e republiky – u Ustava Cesk´ ´stavn´ı z´ akon ˇc. 1/1993 SB. z´ akon o sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch - ˇc. 424/1991 Sb. z´ akony o volb´ ach

´ Ustavn´ ı v´ ychodiska 491

• Listina – ˇcl. 20 odst. 2, 3 a 4 ´ • Ustava – ˇcl. 5, ˇcl. 6

Sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch 492

• Zvl´ aˇstn´ı projev sdruˇzovac´ıho pr´ ava • Charakteristickou odliˇsnost´ı ˇclenstv´ı v politick´ ych stranách od jin´ ych sdruˇzen´ı je zejména u ´ˇcel, kterému strany slouˇz´ı, a kter´ y je také hlavn´ım motivem sdruˇzován´ı • V pol. stran´ ach se soustˇred’uje aktivn´ı ˇc´ ast obyvatelstva, kterou spojuj´ı spoleˇcné zájmy, ideály ˇci svˇetov´ y n´ azor a kter´ a usiluje o ovl´ adnut´ı/ovlivˇ nov´ an´ı státn´ı moci • V demokratick´ ych pol. reˇzimech se tak dˇeje pˇrimˇeˇren´ ymi prostˇredky, konkrétnˇe: – vypracov´ an´ım politického kurzu, mobilizac´ı voliˇc˚ u, u ´ˇcast´ı ve volbách a v pˇr´ıpadˇe u ´spˇechu i pod´ılem na formov´ an´ı a kontrole ˇcinnosti mocensk´ ych orgán˚ u.

Listina z´ akladn´ıch pr´ ava a svobod 493

ˇ 20 odst. 2 – Obˇ • Cl. can´ e maj´ı pr´ avo zakl´ adat t´ eˇ z politick´ e strany a politick´ a hnut´ı“ ” Pozn´ amka: Politick´ a hnut´ı – tento institut byl zaveden do ˇceskoslovenského pr. ˇr´ adu prvn´ım z´ akonem o politických stran´ ach (ˇc. 15/1990 Sb., o politických stran´ ach). Pol. hnut´ı nebyla zaloˇzena na individu´ aln´ım ˇclenstv´ı obˇcan˚ u, ale mohli se v nich sdruˇzovat i pol. strany, organizace a obˇcané. V aktu´ aln´ı pr´ avn´ı u ´pravˇe se odliˇsuj´ı jiˇz jen svým n´ azvem. 258



ˇ 20 odst. 3 – pravidla pro omezen´ı v´ • Cl. ykonu tˇechto práv ˇ 20 odst. 4 – vztah st´ • Cl. atu a pol. stran/hnut´ı - strany, hnut´ı i jiná sdruˇzen´ı jsou oddˇeleny od státu

Z´ akon o sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a v politick´ ych hnut´ıch (z´ ak. ˇ c. 424/1991 Sb.) 494

ˇ (coˇz vypl´ • Subjektem tˇ echto pr´ av jsou v´ yhradnˇ e obˇ can´ e CR yvá jiˇz z ˇcl. 20/2 LPS) • Z´ akon d´ ale definuje u ´ˇcel sdruˇzov´ an´ı – V´ ykon tohoto pr´ ava slouˇz´ı obˇcan˚ um k jejich u ´ˇcasti na politickém ˇzivotˇe spoleˇcnosti, zejména na vytv´ aˇren´ı z´ akonod´ arných sbor˚ u a org´ an˚ u vyˇsˇs´ıch u ´zemn´ıch samospr´ avných celk˚ u a org´ an˚ u m´ıstn´ı samospr´ avy.

Vztah st´ atu k politick´ ym stran´ am 495

• • • •

K v´ ykonu nen´ı tˇ reba povolen´ı st´ atn´ıho org´ anu, avˇ sak strany a hnut´ı podl´ ehaj´ı registraci Strany a hnut´ı jsou pr´ avnick´ ymi osobami St´ atn´ı org´ any mohou do jejich postaven´ı a ˇcinnosti zasahovat jen na základˇe zákona a v jeho mez´ıch Vznikat a vyv´ıjet ˇcinnost nemohou strany a hnut´ı: – které poruˇsuj´ı u ´stavu a z´ akony nebo jejichˇz c´ılem je odstranˇen´ı demokratick´ ych základ˚ u státu, – které nemaj´ı demokratické stanovy nebo nemaj´ı demokraticky ustanovené orgány, – které smˇeˇruj´ı k uchopen´ı a drˇzen´ı moci zamezuj´ıc´ımu druh´ ym stranám a hnut´ım ucházet se, u ´stavn´ımi prostˇredky o moc nebo které smˇeˇruj´ı k potlaˇcen´ı rovnoprávnosti obˇcan˚ u, – jejichˇz program nebo ˇcinnost ohroˇzuj´ı mravnost, veˇrejn´ y poˇrádek nebo práva a svobodu obˇcan˚ u.

• Dalˇs´ı omezen´ı pro politické strany dle §5 zákona: – Strany a hnut´ı jsou oddˇeleny od státu. Nesmˇej´ı vykonávat funkce státn´ıch orgán˚ u ani tyto org´ any nahrazovat. Nesmˇej´ı ˇr´ıdit st´ atn´ı org´ any ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich ˇcleny. – Strany a hnut´ı nesmˇej´ı b´ yt ozbrojeny a nesmˇej´ı zˇrizovat ozbrojené sloˇzky. – Strany a hnut´ı mohou b´ yt organizovány zásadnˇe na u ´zemn´ım principu. Zakládat a organizovat ˇcinnost stran a hnut´ı na pracoviˇst´ıch nebo v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zvláˇstn´ımi zákony je nepˇr´ıpustné.

Vztah obˇ cana a politick´ e strany 496

ˇ ˇ a je starˇs´ı 18 let • Clenem pol. strany se m˚ uˇze st´ at pouze fyzická osoba, která je obˇcanem CR • Kaˇzd´ y m˚ uˇze b´ yt ˇclenem pouze jedné strany, nicménˇe jedná se pouze o urˇcit´ y moráln´ı apel – pˇr´ıkaz nen´ı prov´ azen sankc´ı • Kaˇzd´ y m˚ uˇze své ˇclenstv´ı kdykoliv zruˇsit a ze strany svobodnˇe vystoupit ˇ • Clenstv´ ı/podpora anebo skuteˇcnost, ˇze nˇekdo stoj´ı mimo stranu nesm´ı vést v ˇzádném pˇr´ıpadˇe k omezen´ı pr´ av obˇcan˚ u

Vznik 497

ˇ • Pol. strany a hnut´ı vznikaj´ı registrac´ı. Pˇr´ısluˇsn´ ym státn´ım orgánem je Ministerstvo vnitra CR. V pˇr´ıpadˇe ˇ rozhodnut´ı o odm´ıtnut´ı registrace je moˇzné se domáhat soudn´ı ochrany (pˇr´ısluˇsn´ y Nejvyˇsˇs´ı soud CR). • Vˇsechny registrované pol. strany/hnut´ı jsou vedeny v Rejstˇr´ıku stran a hnut´ı“, kter´ y má charakter veˇrejného ” seznamu. //Pozn´ amka: Stav k 12.11. 2011: Pol. stran 101, z toho pozastavená ˇcinnost 4, zruˇseno 15, Pol. hnut´ı 63, pozastaven´ a ˇcinnost 15, zruˇseno 3 //

Z´ anik 498

• Okamˇzikem z´ aniku je den, kdy ministerstvo provede v´ ymaz z rejstˇr´ıku stran a hnut´ı. K tomu dojde poté, co byla strana zruˇsena. D˚ uvody pro zruˇsen´ı strany jsou následuj´ıc´ı: – vlastn´ım rozhodnut´ım, a to dobrovoln´ ym rozpuˇstˇen´ım, slouˇcen´ım s jinou stranou a hnut´ım nebo pˇremˇenou na obˇcanské sdruˇzen´ı – pokud do 1. dubna nepˇredloˇz´ı Poslanecké snˇemovnˇe v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávu 259



– nebo rozhodnut´ım soudu o zruˇsen´ı strany • M´ırnˇejˇs´ım prostˇredkem v˚ uˇci nez´ akonnému jednán´ı strany m˚ uˇze b´ yt pozastaven´ı ˇcinnosti. To provede Nejvyˇsˇs´ı spr´ avn´ı soud na n´ avrh vl´ ady, pˇr´ıpadnˇe prezidenta republiky. • Tˇechto prostˇredk˚ u nelze uˇz´ıvat od okamˇziku vyhláˇsen´ı voleb do desátého dne po jejich ukonˇcen´ı. • Soudn´ı ochrany se m˚ uˇze dom´ ahat ˇclen strany, v pˇr´ıpadˇe rozhodnut´ı orgánu strany, které se dot´ yká skuteˇcnost´ı ˇ , které byly vyznaˇcen´ y v rejstˇr´ıku stran a hnut´ı. Clen následnˇe m˚ uˇze poˇzádat okresn´ı soud o urˇcen´ı, zda je takové rozhodnut´ı v souladu se z´ akonem a stanovami. ´ • Ve vztahu k politick´ ym stran´ am m´ a pravomoc i Ustavn´ ı soud. Rozhoduje o tom, zda rozpuˇstˇen´ı politické strany nebo jiné rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ı se ˇcinnosti politické strany je ve shodˇe s u ´stavn´ımi nebo jin´ ymi z´ akony ( ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. j)

Hospodaˇ ren´ı stran 499

• St´ at se snaˇz´ı zejména o vˇetˇs´ı transparentnost pˇr´ıjm˚ u pol. stran a kontrolu nakládán´ı s finanˇcn´ımi prostˇredky. Z´ akonn´ au ´prava hospodaˇren´ı stran je zaloˇzena na tˇechto základn´ıch principech: – – – – – – –

Z´ akaz vlastn´ım jménem podnikat Velmi omezené moˇznosti zakl´ adat/b´ yt spoleˇcn´ıkem v obchodn´ıch spoleˇcnostech a druˇzstvech Taxativn´ı vymezen´ı leg´ aln´ıch pˇr´ıjm˚ u ˇ Z´ akaz vlastnit majetek mimo u ´zem´ı CR Limitovan´ a v´ yˇse anonymn´ıch dar˚ u Z´ akaz pˇrij´ımat bezplatn´ a plnˇen´ı a dary od stanoven´ ych subjekt˚ u Povinnost pˇredkl´ adat Poslanecké snˇemovnˇe kaˇzdoroˇcnˇe v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávu

• Z´ akon upravuje i formy st´ atn´ıho financován´ı pol. stran, kter´ ymi jsou stál´ y pˇr´ıspˇevek a pˇr´ıspˇevek na mand´ at. Jejich pˇrizn´ an´ı je v´ az´ ano na volebn´ı v´ ysledky a pˇredloˇzen´ı u ´plné v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávy v uvedeném term´ınu. – Pro st´ al´ y pˇr´ıspˇevek je nutné pˇrekroˇcit hranici 3% ve volbách do PS. – N´ arok na pˇr´ıspˇevek na mand´ at vzniká, jestliˇze byl zvolen alespoˇ n jeden poslanec, senátor, ˇclen zastupitelstva kraje/hlavn´ıho mˇesta Prahy z kandidátn´ı listiny strany. • Pr´ avo obˇcan˚ u zakl´ adat politické strany a hnut´ı a sdruˇzovat se v nich je pˇr´ıpustné omezit podle ˇcl. 44 Listiny. To se m˚ uˇze dot´ ykat soudc˚ u, st´ atn´ıch z´ astupc˚ u, zamˇestnanc˚ u státn´ı správy a u ´zemn´ı samosprávy v urˇcen´ ych funkc´ıch, pˇr´ısluˇsn´ık˚ u bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u a pˇr´ısluˇsn´ık˚ u ozbrojen´ ych sil. ´ dle z´ • Takto je v´ ykon fce soudce US akona o u ´stavn´ım soudu nesluˇcitelná s ˇclenstv´ım v politické stranˇe nebo hnut´ı

´ a rozhodnut´ı NSS N´ alezy US ´ 26/94 (financov´ ´ Pl. US an´ı politick´ ych stran, role NKU) • N´ avrh skupiny poslanc˚ u na zruˇsen´ı nˇekter´ ych ustanoven´ı novely zákona o sdruˇzován´ı v politick´ ych stran´ ach ´ ˇ a v politick´ ych hnut´ıch (d´ ale jen politická strana) a zákona o NKU – VYHOVENO • Novela jednak zakazovala politick´ ym stranám provozovat jakoukoliv podnikatelskou ˇcinnost, v ˇcemˇz poslanci spatˇrovali radik´ aln´ı omezen´ı moˇznosti politického p˚ usoben´ı stran a t´ım ohroˇzen´ı jejich svobodné soutˇeˇze a ´ kontrolovat hospodaˇren´ı politick´ t´ ykala se i rozˇs´ıˇren´ı p˚ usobnosti NKU ych stran. Na základˇe pˇrezkoum´ an´ı ´ pr´ vˇcasnosti, u ´plnosti a pravdivosti u ´daj˚ u uveden´ ych stranami ve v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávˇe mˇel NKU avo d´ at podnˇet k n´ avrhu na rozpuˇstˇen´ı nebo pozastaven´ı ˇcinnosti strany. ´ vˇecn´ • US y obsah n´ avrhu rozˇclenil do tˇr´ı skupin: 1. Existence a rozsah finanˇcn´ı kontroly politick´ ych stran st´ atn´ımi org´ any, 2. Pˇr´ıpustnost rozpuˇstˇen´ı, resp. pozastaven´ı ˇcinnosti politické strany z d˚ uvod˚ u nepˇredloˇzen´ı anebo nedostatk˚ u jejich v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávy a 3. Pˇr´ıpustnost u ´ˇcasti politick´ ych stran v podnikatelské ˇcinnosti. • Ad 1. finanˇcn´ı podpora politick´ ych stran nesm´ı pˇrekroˇcit m´ıru respektuj´ıc´ı genereln´ı hranici, danou oddˇelen´ım stran od st´ atu, aby nemohl ze strany st´ atu vzniknout nástroj k jejich manipulaci; ˇc´ım v´ıce jsou strany dotov´ any st´ atem, t´ım ménˇe c´ıt´ı potˇrebu hledat zdroje a podporu své ˇcinnosti v obˇcanské struktuˇre spoleˇcnosti; poté, co pˇr´ıspˇevky st´ atu byly politick´ ym stran´ am pˇridˇeleny, nem˚ uˇze j´ıt o hospodaˇren´ı se státn´ım majetkem a nem˚ uˇzou ´ b´ yt d´ ale kontrolov´ any NKU. • Ad 2. z´ avady ve v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zpr´ avˇe lze sotva kvalifikovat jako nedostatky poruˇsuj´ıc´ı principy uvedené v ´ ˇcl. 5 a ˇcl. 9 Ustavy. • Ad 3. z´ akaz jakékoliv u ´ˇcasti politick´ ych stran na podnikatelské ˇcinnosti nemá v u ´stavn´ım poˇrádku oporu, iluzorn´ı je pˇredstava, ˇze by st´ atn´ı pˇr´ıspˇevek politické strany hospodáˇrsky zajistil a pˇrimˇel k tomu, aby nehledaly finanˇcn´ı zdroje jinde; je vˇsak nutné m´ıt upraveny urˇcité mantinely, aby se strany nezab´ yvaly v´ıce podnikatelskou ˇcinnost´ı neˇz sv´ ym u ´stavn´ım poslán´ım. 260

500



´ 10/03 (´ Pl. US ustavnost 3% hranice pˇ ri volb´ ach do PS pro v´ yplatu st´ al´ eho pˇ r´ıspˇ evek na ˇ cinnost strany) • N´ avrh SNK sdruˇzen´ı nez´ avisl´ ych na zruˇsen´ı nˇekter´ ych ustanoven´ı zákona o sdruˇzován´ı v politick´ ych stran´ ach a v politick´ ych hnut´ıch = ZAMÍTNUTO • NSK se nel´ıbila skuteˇcnost, ˇze st´ al´ y pˇr´ıspˇevek na ˇcinnost strany se vyplác´ı stranám jen na základˇe voleb do PS = pouze jedny volby nereflektujou skuteˇcnou podporu pol. strany ve spoleˇcnosti. To, ˇze je zde nastavena hranice na 3% pak je diskriminaˇcn´ı v˚ uˇci menˇs´ım stranám. ´ poˇz´ • US adal o stanovisko PS a ministerstvo vnitra, oba orgány se vyjádˇrily v tom smyslu, ˇze stávaj´ıc´ı pr. u ´prava nebr´ an´ı vzniku nov´ ych politick´ ych subjekt˚ u a jejich pr˚ uniku do Parlamentu, coˇz závis´ı pouze na schopnosti tˇechto uskupen´ı oslovit potˇrebn´ y poˇcet voliˇc˚ u. ´ spoˇc´ıv´ • Dle US a v´ yplata st´ alého pˇr´ıspˇevku na ˇcinnost politické strany v zajiˇstˇen´ı otevˇrenosti politického systému - tato hranice mus´ı tedy b´ yt v´ yraznˇe niˇzˇs´ı, neˇz je stanovena uzav´ırac´ı klauzule proporcionáln´ıho systému, coˇz 3% jsou (uzav´ırac´ı klauzule 5%). ´ • Pokud jde o ot´ azku, zda by mˇelo j´ıt o reflexi pouze voleb do PS (a ne napˇr. i Senátu), vyjadˇruje se k tomu US ˇ e republiky nedisponuj´ı obˇe komory Parlamentu stejn´ takto: Dle u ´stavn´ıho systému Cesk´ ymi pravomocemi a neparticipuj´ı stejnou m´ırou na z´ akonod´ arném procesu, nemaj´ı tud´ıˇz symetrické postaven´ı. Odvozuje-li pr´ avn´ı u ´prava pˇrizn´ an´ı st´ alého pˇr´ıspˇevku na ˇcinnost v´ ysledky voleb do Poslanecké snˇemovny, zrcadl´ı t´ım re´ alné postaven´ı politické strany v u ´stavn´ım systému státu. Rozhodnut´ı NSS Pst 1/2008 - 66 (Rozpuˇ stˇ en´ı Dˇ elnick´ e strany I) • N´ avrh vl´ ady na zruˇsen´ı Dˇelnické strany = ZAMÍTNUTO • Vl´ ada zde neunesla d˚ ukazn´ı bˇremeno, podle jej´ı argumentace nen´ı rozhodné, jakou m´ıru poruˇsen´ı pˇredstavuje nez´ akonné jedn´ an´ı strany a hnut´ı, ovˇsem dle NSS maj´ı politické strany v zastupitelské formˇe demokracie sv˚ uj nezastupiteln´ y v´ yznam, proto poˇz´ıvaj´ı zv´ yˇsené ochrany proti zásah˚ um státu do své ˇcinnosti, i proto je v´ yˇse uveden´ y argument vl´ ady lich´ y. • D˚ uvod k rozpuˇstˇen´ı politické strany tedy vypl´ yvá z kumulativn´ıho splnˇen´ı nˇekolika podm´ınek: 1) zjiˇstˇené chov´ an´ı politické strany je protipr´ avn´ı, 2) je této stranˇe pˇriˇcitatelné, 3) pˇredstavuje dostateˇcnˇe bezprostˇredn´ı hrozbu pro demokratick´ y pr´ avn´ı st´ at a 4) zam´ yˇslen´ y zásah je pˇrimˇeˇren´ y sledovanému c´ıli, tzn. nen´ı naruˇsena proporcionalita mezi omezen´ım pr´ ava sdruˇzovat se v politick´ ych stranách a zájmem spoleˇcnosti na ochranˇe jin´ ych hodnot. • Na vl´ adˇe bylo, aby konkrétn´ı poznatky o ˇcinnosti politické strany nesluˇcitelné s § 4 zákona o politick´ ych stran´ ach (zde najdeme v´ yˇcet toho, jakou formou pol. strany nesmˇej´ı fungovat/jaké nesmˇej´ı m´ıt c´ıle) dostateˇcnˇe vˇerohodnˇe a pˇresvˇedˇcivˇe s n´ avrhem konkrétn´ıch d˚ ukaz˚ u prokazuj´ıc´ıch jej´ı tvrzen´ı pˇredloˇzila soudu. • Vzhledem k tomu, ˇze NSS zde rozhodl o skutkovém stavu, kter´ y byl vázán na souˇcasnost, je dle soudn´ıho ˇr´ adu spr´ avn´ıho moˇzné v dané vˇeci v budoucnu znovu rozhodovat. Rozhodnut´ı NSS Pst 1/2009 – 348 (Rozpuˇ stˇ en´ı Dˇ elnick´ e strany II) ˇ • N´ avrh vl´ ady na zruˇsen´ı Dˇelnické strany = VYHOVENO • DS byla protipr´ avn´ı. Skuteˇcn´ y program DS, projevy pˇredstavitel˚ u a ˇclen˚ u DS a projev˚ u, jimˇz tato strana poskytuje prostor na shrom´ aˇzdˇen´ıch a ve stranickém tisku, smˇeˇruj´ı k vyvoláván´ı rasové, etnické a soci´ aln´ı ˇ DS smˇeˇrovala nesn´ aˇsenlivosti a ve svém d˚ usledku k omezen´ı základn´ıch práv a svobod urˇcit´ ych obyvatel CR. k potlaˇcen´ı rovnopr´ avnosti obˇcan˚ u a to zejména na základˇe národnostn´ıho kl´ıˇce nebo sexuáln´ı orientace. • D´ ale DS podle NSS programovou podobnost´ı vyuˇz´ıvanou symbolikou navazuje na nˇemeck´ y nacionáln´ı socialismus, tj. totalitn´ı ideologii, nesluˇcitelnou s demokraci´ı a základn´ımi lidsk´ ymi právy a svobodami. ˇ kter´ • DS je také u ´zce prov´ az´ ana v podstatˇe se vˇsemi v´ yznamn´ ymi neonacistick´ ymi hnut´ımi v CR, ym vytv´ aˇr´ı politickou platformu pro legitimizaci jejich svˇetonázoru • DS se také nez´ akonnˇe pokusila nahradit ˇcinnost státn´ıch a samosprávn´ ych orgán˚ u a poˇrádkov´ ych sil. • NSS se rozhodl stranˇe ˇcinnost nepozastavit, ale rovnou ji rozpustit, jelikoˇz moˇznost nápravy“ DS je vzhledem k podstatˇe jej´ı protipr´ avnosti prakticky vylouˇcena a vedla by k popˇren´ı samotn´ ych” d˚ uvod˚ u jej´ı existence. • NSS také posuzoval ot´ azku, zda m´ a v˚ ubec cenu DS stranu zruˇsit, jelikoˇz existuje pˇredpoklad, ˇze si jej´ı person´ aln´ı substr´ at zaloˇz´ı stranu novou. NSS tuto otázku uzavˇrel s t´ım, ˇze t´ımto rozhodnut´ım bude nastavena hranice u ńosnosti do budoucna i pro dalˇs´ı pol. subjekty, tedy i toho, kter´ y si nynˇejˇs´ı ˇclenové DS zaloˇz´ı. ´ 13/10 (Rozpuˇ Pl.US stˇ en´ı Dˇ elnick´ e strany III) • N´ avrh DS na zruˇsen´ı rozhodnut´ı NSS o jej´ım rozpuˇstˇen´ı = ZAMÍTNUTO • DS oznaˇcila své rozpuˇstˇen´ı jako n´ asilné vynucován´ı politické korektnosti na u ´kor základn´ıch práv a svobod pˇri ˇr´ızen´ı, které vykazovalo znaky stˇredovˇekého ˇcarodˇejnického procesu se snahou hˇr´ıˇsn´ıka (Dˇelnickou stranu) up´ alit. Proces dokazov´ an´ı pˇri ˇr´ızen´ı oznaˇcila m´ısty za typicky ordálové ˇr´ızen´ı. Dále poukázala na pˇrek´ aˇzku rei iudicate (NSS prvn´ı vl´ adn´ı n´ avrh na rozpuˇstˇen´ı zam´ıtl) a na to, ˇze NSS nepˇr´ısluˇs´ı posuzovat chov´ an´ı jej´ıch ˇclen˚ u, pokud nebyli pravomocnˇe odsouzeni v trestn´ım ˇr´ızen´ı. Obecnˇe shrnula, ˇze ˇzádn´ ymi relevantn´ımi d˚ ukazy nebyla prok´ az´ ana protipr´ avnost ˇcinnosti Dˇelnické strany. 261

´ Í OCHRANA MENSIN ˇ V CR ˇ 2.47. USTAVN


´ neuznal pˇrek´ • US aˇzku rei iudicate s t´ım, ˇze vláda pˇri prvn´ım návrhu neunesla d˚ ukazn´ı bˇremeno a soud se tedy tehdy ˇcinnost´ı navrhovatelky nijak komplexnˇe nezab´ yval a ani zab´ yvat nemohl. Z toho tedy nelze dovodit, ˇze by ˇcinnost navrhovatelky, zahrnuj´ıc´ı dobu do vyhláˇsen´ı prvn´ıho rozsudku byla uznána jako bezvadn´ a. D´ ale pouk´ azal na svou judikaturu ve vˇeci posuzován´ı d˚ ukaz˚ u: Z u ´stavn´ıho principu nezávislosti soud˚ u podle ˇcl. ´ 82 Ustavy vypl´ yv´ a i z´ asada volného hodnocen´ı d˚ ukaz˚ u, a rozhodnut´ı o rozsahu dokazován´ı proto spad´ a do v´ yluˇcné kompetence obecného soudu. ´ výˇse uvedené pr´ avn´ı pˇredpisy; Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl ˇc´ ast 2. s. 158 - 164

2.47.

´ ˇ Ustavn´ ı ochrana menˇ sin v CR

Historie 501

´ • Ustava 1920 – Hlava 6. - ochrana n´ arodnostn´ıch, náboˇzensk´ ych a rasov´ ych menˇsin – Pˇrepis Saint-Germainské mez. smlouvy o ochranˇe menˇsin do vnitrostátn´ıho práva – Z´ asada rovnosti pˇred z´ akonem, z´ asady jazykového práva ´ y z´ akon –i pokud bylo v okrese min. 20% obyvatel pˇr´ısluˇsn´ıci menˇsiny, – Na z´ akladˇe § 129 Ustavy - jazykov´ mohli uˇz´ıvat v u ´ˇredn´ım styku sv˚ uj jazyk ´ • Ustava 1948 – Nen´ı vˇenov´ ana ˇz´ adn´ a ˇc´ ast ´ • Ustava 1960 – Kolektivistické pojet´ı - zd˚ uraznˇen´ı kolektivn´ım práv menˇsin – Zakotvila jenom pr´ ava nˇekter´ ych menˇsin – polské, mad’arské a ukrajinské – Menˇsina nˇemeck´ a zakotvena nebyla, coˇz bylo zd˚ uvodnˇeno jej´ım rozpt´ ylen´ım po celém u ´zem´ı a maj´ı-li m´ıt tyto menˇsiny urˇc.kolektivn´ı pr´ ava, vyˇzaduje to aby ˇzily na urˇcitém ohraniˇceném u ´zem´ı – Nezabezpeˇcoval pr´ ava etnick´ ych menˇsin ´ ˇ – Ustavn´ ı z´ akon 144/1968 Sb., o postaven´ı n´ arodnost´ı v CSSR ´ ∗ Uprava postaven´ı 4 tzv. u ´stavnˇe zv´ yhodnˇen´ ych národnost´ı: mad’arské, nˇemecké, polské a ukrajinské ∗ Z´ akon pˇripouˇstˇel i jiné menˇsiny, aniˇz by je pˇr´ımo jmenoval ´ ˇc. 23/1991 Sb. ∗ Tento z´ akon zruˇsen UZ • Dnes - obecn´ a u ´prava, nen´ı zv´ yhodnˇen´ı nˇekteré z menˇsin, jen postaven´ı slovenské národnostn´ı menˇsiny je ˇ a Slovenskem o dobrém sousedstv´ı, pˇrátelsk´ ˇreˇseno ve zvl´ aˇstn´ı Smlouvˇe mezi CR ych vztaz´ıch a spolupr´ aci: u ´prava je zde form´ alnˇe v nˇekter´ ych aspektech ˇsirˇs´ı

Ukotven´ı v u ´ stavn´ım poˇ r´ adku 502

´ • Ustava: ˇcl. 6 Politick´ a rozhodnut´ı vycházej´ı z v˚ ule vˇetˇsiny vyjádˇrené svobodn´ ym hlasován´ım. Rozhodov´ an´ı ” vˇetˇsiny db´ a ochrany menˇsin.“ • Vˇenov´ ana hlava tˇret´ı Listiny - Pr´ ava n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin • Vˇ ecn´ au ´ prava 1. 2. 3. 4.

Listina - ˇcl. 1, 3, 24, 25 R´ amcov´ au ´mluva o ochranˇe n´ arodnostn´ıch menˇsin Z´ akon ˇc. 273/2001 Sb., o pr´ avech pˇr´ısluˇsn´ık˚ u národnostn´ıch menˇsin Z´ akon ˇc. 198/2009 Sb., o rovném zacházen´ı a o právn´ıch prostˇredc´ıch ochrany pˇred diskriminac´ı (antidiskriminaˇcn´ı z´ akon)

Ochrana n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin 503

ˇ (ani CSFR) ˇ legáln´ı definice pojm˚ u národnostn´ı • V dobˇe pˇrijet´ı Listiny v roce 1991 nebyla v právn´ım ˇrádu CR ani etnick´ a menˇsina • V roce 2001 pˇrijat z´ akon 273/2001 Sb., o pr´ avech pˇ r´ısluˇ sn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇ sin a zmˇenˇe nˇekter´ ych z´ akon˚ u 262

´ Í OCHRANA MENSIN ˇ V CR ˇ 2.47. USTAVN


• Uvozen preambul´ı ˇ ˇzij´ıc´ıch na u ˇ kteˇr´ı se odliˇsuj´ı • N´ arodnostn´ı menˇsina vymezena jako spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u CR ´zem´ı souˇcasné CR, od ostatn´ıch obˇcan˚ u zpravidla spoleˇcn´ ym etnick´ ym p˚ uvodem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoˇr´ı poˇcetn´ı meˇsinu obyvatel a z´ aroven projevuj´ı v˚ uli b´ yt povaˇzováni za národnostn´ı menˇsinu za u ´ˇcelem spoleˇcného u ´sil´ı o zachov´ an´ı a rozvoj vlastn´ı svébytnosti, jazyka a kultury a zároveˇ n za u ´ˇcelem vyjádˇren´ı a ochrany zájm˚ u jejich spoleˇcenstv´ı, které se historicky utvoˇrilo ˇ kter´ • Pˇr´ısluˇsn´ıkem n´ arodnostn´ı menˇsiny je obˇcan CR, y se hlás´ı k jiné neˇz ˇceské národnosti a projevuje pˇr´ an´ı b´ yt povaˇzov´ an za pˇr´ısluˇsn´ıka n´ arodnostn´ı menˇsiny spolu s dalˇs´ımi, kteˇr´ı se hlás´ı ke stejné národnosti • Upravuje pr´ ava pˇr´ısluˇsn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇsin • P˚ usobnost ministerstev a jin´ ych spr´ avn´ıch orgán˚ u ve vztahu k nim • “Shrnul” u ´pravu z´ akon˚ u a mezin´ arodn´ıch smluv • V´ ykon pr´ av - napˇr. pr´ avo na sdruˇzov´ an´ı pˇr´ısluˇsn´ık˚ u národnostn´ıch menˇsin, svobodná volba pˇr´ısluˇsn´ık˚ u k n´ arodnstn´ı menˇsinˇe, pr´ avo u ´ˇcasti na ˇreˇsen´ı záleˇzitost´ı t´ ykaj´ıc´ıch se národnostn´ıch menˇsin, právo na uˇz´ıv´ an´ı jména a pˇr´ıjmen´ı v jazyce n´ arodnostn´ı menˇsiny, právo na uˇz´ıván´ı jazyka národnostn´ı menˇsiny v u ´ˇredn´ım styku a pˇred soudy, pr´ avo na vzdˇel´ an´ı v jazyce národnostn´ı menˇsiny, právo na rozvoj kultury pˇr´ısluˇsn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇsin • Pojem etnick´ a menˇsina leg´ alnˇe definov´ an nen´ı • Vytvoˇril novou kategorii menˇsin, kter´ a nen´ı v Listinˇe : kategorie tradiˇcnˇe a dlouhodobˇe ˇzij´ıc´ıch menˇsin na ˇ (neˇr´ık´ u ´zem´ı CR a uˇz ale jak dlouho) - takto uznáno je u nás 12 skupin menˇsin – napˇr. chorvatská, bulharsk´ a, ˇreck´ a, r´ omsk´ a, rus´ınsk´ a...) - stanovila to Rada pro národnostn´ı menˇsiny • Pro menˇsiny plat´ı 2 z´ akladn´ı ustanoven´ı - z´ akaz diskriminace (ˇcl.3 Listiny) pro pˇr´ısluˇsnost k národnostn´ı nebo etnické menˇsinˇe a princip rovnosti (ˇcl.24 Listiny. . . pˇr´ısluˇsnost nesm´ı b´ yt nikomu na u ´jmu) • Pr´ ava menˇsin ve st´ atˇe pˇrepokl´ adaj´ı jejich loajalitu v˚ uˇci státu a respektován´ı demokratického principu rovnosti, tj.z´ akaz diskriminace i privilegi´ı (pokud chceme nˇejaké menˇsinˇe pˇridat nebo ubrat práva, mus´ı to b´ yt vyloˇzenˇe zm´ınˇeno, jinak to bude dikriminace, at uˇz v pozitivn´ım nebo negativn´ım smyslu) • Listina rozezn´ av´ a (i kdyˇz rozd´ıly nejsou jasnˇe definovány) 1. N´ arodnostn´ı menˇ siny - z´ aleˇzitost svobodné volby - ˇcl. 3/2 LPS kaˇzd´ y má právo svobodnˇe rozhodovat o své n´ arodnosti, , jedn´ a se o subjektivn´ı kategorii a m˚ uˇze b´ yt bˇehem ˇzivota mˇenˇena – ˇcl. 3/2 LPS zakazuje jakékoli ovlivˇ nován´ı rozhodnut´ı o své národnosti a vˇsechny zp˚ usoby n´ atlaku smˇeˇruj´ıc´ı k odn´ arodˇ nov´ an´ı – Tento u ´stavn´ı imperativ je podpoˇren také trestn´ım zákonem, kter´ y stanov´ı skutkové podstaty Hanoben´ı n´ aroda, rasy, etnické nebo jiné skupiny osoby (§355), Podnˇecován´ı k nenávisti v˚ uˇci skupinˇe osob nebo k omezov´ an´ı jejich práv a svobod (§356) 2. Etnick´ e menˇ siny - nez´ avis´ı na volbˇe ˇclovˇeka, je povaˇzována za objektivn´ı kategorii, etnikum je d´ ano objektivn´ımi znaky, nez´ avisl´ ymi na subjektivn´ı lidské v˚ uli nebo pˇrán´ı,obykle se etnickou menˇsinou rozum´ı historicky vznikl´ a skupina lid´ı spoleˇcného p˚ uvodu, rasového typu, jazyka a osobité duchovn´ı a metari´ aln´ı kultury ˇ je za etnickou menˇsinu povaˇzována cikánská menˇsina, z toho jen ˇc´ – Mus´ıme odliˇsovat - napˇr. v CR ast se hl´ as´ı k romské n´ arodnosti • Podle z´ akona o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u je u ´daj o národnostn´ım, rasovém nebo etnickém p˚ uvodu povaˇzov´ an za citliv´ y osobn´ı u ´daj • Fakticky se pˇr´ısluˇsnost k dané n´ arodnosti zjiˇst’uje pˇri sˇc´ıtán´ı lidu • Menˇsiny nemus´ı b´ yt jen n´ arodnostn´ı a etnické, ale také ˇ zeny v tˇ ehotenstv´ı, dˇ eti, mladistv´ı, soci´ alnˇ e slab´ı, osoby zdravotnˇ e postiˇ zen´ e Mezin´ arodnˇ epr´ avn´ı ochrana 504

• R´ amcov´ a u ´ mluva o ochranˇ e n´ arodnostn´ıch menˇ sin - pˇr´ısluˇsn´ıci menˇsin mus´ı respektovat vnitrost´ atn´ı pr´ avn´ı ˇr´ ad a pr´ ava ostatn´ıch, tj. i jin´ ych menˇsin – Po Euronovele m´ a R´ amcov´ au ´mluva o ochranˇe národnostn´ıch menˇsin aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred z´ akonem ´ • Umluva o odstranˇ en´ı vˇ sech forem rasov´ e diskriminace • Mezin´ arodn´ı pakt o obˇ cansk´ ych a politick´ ych pr´ avech – v ˇcl. 26 zakazuje diskriminaci a v ˇcl.27 zavazuje signatáˇre, aby neup´ıraly etnick´ ym, náboˇzensk´ ym nebo jazykov´ ym menˇsin´ am pr´ avo uˇz´ıvat své vlastn´ı kultury, vyznávat a projevovat své vlastn´ı náboˇzenstv´ı nebo pouˇz´ıvat vlastn´ıho jazyka ´ • Umluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ ava z´ akladn´ıch svobod

263

´ ÍHO STATU ´ ˇ 2.48. PRINCIPY SOCIALN V LISTINE


´ – ˇcl. 14 Z´ akaz diskriminace Uˇz´ıv´ an´ı práv a svobod pˇriznan´ ych touto Umluvou mus´ı b´ yt zajiˇstˇeno bez diskriminace zaloˇzené na jakémkoli d˚ uvodu, jako je pohlav´ı, rasa, barva pleti, jazyk, náboˇzenstv´ı, politické nebo jiné sm´ yˇslen´ı, n´ arodnostn´ı nebo sociáln´ı p˚ uvod, pˇr´ısluˇsnost k národnostn´ı menˇsinˇe, majetek, rod nebo jiné postaven´ı. – Mezin´ arodn´ı ochrana menˇ sin ∗ OSN ∗ Konference o bezpeˇcnosti a spolupráci v Evropˇe ∗ Rada Evropy

Ustanoven´ı Listiny - ˇ cl. 24 a 25 505

ˇ 24 garantuje kaˇzdému, ˇze pˇr´ısluˇsnost ke kterékoli národnostn´ı nebo etnické menˇsinˇe nesm´ı b´ • Cl. yt nikomu na u ´jmu ˇ – tato u ´stavn´ı u ´prava vych´ az´ı z principu rovnosti a je podkytnuta kaˇzdému, nejen státn´ımu obˇcanovi CR • Vˇ cl.25 Listiny jsou jmenov´ ana zvl´ aˇstn´ı práva → zajiˇstˇené od státu, nesm´ı naruˇsit rovnost obˇcan˚ u, n´ arok kolektivn´ıch a individu´ aln´ıch pr´ av vypl´ yvá pˇr´ımo z Listiny a nen´ı podm´ınˇen vydán´ım zvláˇstn´ıho zákona • Z´ aleˇz´ı na menˇsin´ ach, jak ustanoven´ı vyuˇzij´ı, jak se o svá práva pˇrihlás´ı, napˇr. jaká si vytvoˇr´ı sdruˇzen´ı ˇ • Cl.25 odst.1 obsahuje pr´ ava deklarov´ ana kolektivnˇ e – Obˇcan˚ um(!), kteˇr´ı tvoˇr´ı n./e. menˇsinu se zaruˇcuje : rozv´ıjet vlastn´ı kulturu: prostˇrednictv´ım literatury, divadel festivaly n´ arodn´ı kultury aj. – Pr´ avo rozliˇsovat a pˇrij´ımat informace v mateˇrském jazyce – Sdruˇzovat se v n´ arodnostn´ıch sdruˇzen´ıch ∗ Je zaruˇcen vˇsestrann´ y rozvoj: právn´ı záruka + prostˇredky k zajiˇstˇen´ı + souˇcasnˇe kontrola, jak budou prostˇredky pouˇzity ˇ • Cl.25 odst.2 obsahuje individu´ aln´ı pr´ ava – Pr´ avo na vzdˇel´ an´ı v jejich jazyku – Pr´ avo uˇz´ıvat jejich jazyka v u ´ˇredn´ım styku – Pr´ avo u ´ˇcasti na ˇreˇsen´ı vˇec´ı t´ ykaj´ıc´ıch se národnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin • V obouch komor´ ach Parlamentu - fakultativn´ı v´ ybory • V zastupitelstv´ıch obc´ı a kraj˚ u - v´ ybory pro n´ arodnostn´ı menˇ siny – Obec, v jej´ımˇz u ´zemn´ım obvodu ˇzije podle posledn´ıho sˇc´ıtán´ı lidu alespoˇ n 10 % obˇcan˚ u hlás´ıc´ıch se k n´ arodnosti jiné neˇz ˇceské, zˇrizuje v´ ybor pro národnostn´ı menˇsiny (dle zákona o obc´ıch) – Kraj, v jehoˇz u ´zemn´ım obvodu ˇzije podle posledn´ıho sˇc´ıtán´ı lidu alespoˇ n 5 % obˇcan˚ u hlás´ıc´ıch se k n´ arodnosti jiné neˇz ˇceské, zˇrizuje v´ ybor pro národnostn´ı menˇsiny (dle zákona o kraj´ıch) • Rada vl´ ady pro n´ arodnostn´ı menˇ siny - zˇr´ızena usnesen´ım vlády – Je st´ al´ ym poradn´ım a iniciativn´ım orgánem vlády pro otázky t´ ykaj´ıc´ı se národnostn´ıch menˇsin a jejich pˇr´ısluˇsn´ık˚ u – V ˇcele ˇclen vl´ ady, min. polovina ˇclen˚ u pˇr´ısluˇsn´ıci menˇsiny ´ ´ ˇ Gerloch, Hˇrebejk, Zoubek, r.2010 (424-427, 4.vyd´ Ustava; Listina; Koment´ aˇr k Listinˇe; Ustavn´ ı systém CR, an´ı); ´ Ustavn´ı pr´ avo, Pavl´ıˇcek a kol., II.d´ıl ˇc´ ast 2., str. 176 aˇz 184

2.48.

Principy soci´ aln´ıho st´ atu v Listinˇ e

Soci´ aln´ı st´ at 506

• • • •

Novodobé u ´stavy, jsou mj. u ´stavami sociáln´ıho státu - takovouto povahu dostávaj´ı po 2. svˇetové vl´ ace Poˇc´ atek soci´ aln´ıch pr´ av ale moˇzno spatˇrovat uˇz v Nˇemecku v Bismarckovˇe politice Zakotvov´ an´ı soci´ aln´ıch pr´ av souvis´ı se zavádˇen´ım vˇseobecnosti volebn´ıho práva ´ ˇ Ustava m˚ uˇze pojmenovat st´ at jako sociáln´ı expressis verbis (napˇr. SRN, Spanˇ elsko) nebo ustanoven´ımi o soci´ aln´ıch pr´ avech • Pojmenov´ an´ı st´ atu jako soci´ aln´ıho nebo zakotven´ı sociáln´ıch práv je protiváhou proti jednostrannému uplatˇ nov´ an´ı trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı • Soci´ aln´ı st´ at mus´ı zejména zabezpeˇcovat obyvatelstvo proti sociáln´ım d˚ usledk˚ um nemoci, invalidity, st´ aˇr´ı, nezamˇestnanosti, d´ ale obsahovat ustanoven´ı k ochranˇe matek a dˇet´ı 264



Hospod´ aˇ rsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava (IV. Hlava Listiny) 507

• • • • • • • • • •

• • •

Jejich u ´stavn´ı u ´prava je pˇr´ıznaˇcn´ a pro sociáln´ı stát V r˚ uzn´ ych mezin´ arodn´ıch dokumentech se liˇs´ı ˇ CSR se inspirovalo pˇredevˇs´ım – Mezin´ arodn´ı paktem o hospod´ aˇ rsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech a Evropskou soci´ aln´ı chartou ˇ je v´ ´ ´ CR az´ ana dalˇs´ımi smlouvami, patˇr´ı k nim napˇr. Umluva o odstranˇen´ı vˇsech forem diskriminace ˇzen, Umluva o pr´ avech d´ıtˇete aj., vˇsechny tyto smlouvy vztahuj´ıc´ı se k hospodáˇrsk´ ym, sociáln´ım práv˚ um vyˇzaduj´ı zvl´ aˇstn´ı pr´ avn´ı u ´pravu ve vnitrost´ atn´ım z´ akonodárstv´ı (ˇcl.41 odst.1 L) Prom´ıtaj´ı se do pracovn´ıho pr´ ava, pr´ ava sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı,. . . Soci´ aln´ı pr´ ava- vyˇ zaduj´ı zpravidla plnˇ en´ı od st´ atu (pozitivn´ı status, nejsou svobodami v uˇzˇs´ım smyslu) Soci´ aln´ı pr´ ava = souhrnnˇ e pr´ avo na soci´ aln´ı zabezpeˇ cen´ı V dem. st´ atech zaloˇzen´ ych na konceptu sociáln´ıho státu uznávaj´ı nejen autonomii kaˇzdého jednotlivce, ale i existenci spoleˇcnosti coby souhrnu mezilidsk´ ych vztah˚ u, jeˇz reálnˇe podmiˇ nuj´ı i relativizuj´ı svobodu individua. Uzn´ avaj´ı existenci rozd´ıl˚ u mezi lidmi danou subjektivn´ımi i objektivn´ımi okolnostmi: vˇek, zdravotn´ı stav, duˇsevn´ı vyspˇelost, dosaˇzené vzdˇel´ an´ı, majetek, spoleˇcenské postaven´ı, apod. St´ at vych´ azej´ıc´ı z u ´ stavn´ı hodnoty d˚ ustojnosti ˇ clovˇ eka (ˇ cl. 1 L) mus´ı vytv´ aˇ ret takov´ e podm´ınky, aby lid´ e byli zajiˇ stˇ eni pro pˇ r´ıpad rizik spojen´ ych s jejich: – vˇekem – zdravotn´ım stavem – nemajetnost´ı Tomu odpov´ıdaj´ı soci´ aln´ı pr´ ava St´ at se sv´ ych z´ avazk˚ u nem˚ uˇze zprostit Z´ısk´ av´ an´ı i rozdˇelov´ an´ı zdroj˚ u pro takové zabezpeˇcen´ı - mus´ı b´ yt zaloˇzeno na z´ asad´ ach rovnosti a solidarity

Historie 508

• Nˇekter´ a z tˇechto pr´ av byla obsaˇzena i v u ´stavách z minul´ ych stolet´ı- ve francouzsk´ ych u ´stavách z roku 1793, 1948 • Ve V´ ymarské u ´stavˇe z 1919 • Spoleˇcnost n´ arod˚ u tato pr´ ava prosazovala po I. sv. válce systémem u ´mluv Mezinárodn´ı organizace pr´ ace • Po II. sv. v´ alce se objevuj´ı v u ´stav´ ach pravidelnˇe. Vyjadˇruj´ı mnohem vˇsestrannˇejˇs´ı u ´lohu modern´ıho st´ atu ve vztahu k obˇcan˚ um. • Takové pojet´ı se odrazilo i v mezin´ arodn´ıch dokumentech a smlouvách o LP, je obsaˇzeno ve Vˇseobecné deklaraci LP a ve smlouv´ ach, které na ni navazuj´ı, zejména v Mezinárodn´ım paktu o hospodáˇrsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech a Evropské soci´ aln´ı chartˇe, v Listinˇe základn´ıch práv EU • Ideov´ ym zd˚ uvodnˇen´ım tˇechto pr´ av b´ yv´ a idea pˇrirozen´ ych práv

Princip solidarity 509

• Pˇrirozen´ y princip, obrat od pr´ avn´ıho pozitivismu k pˇrirozenoprávn´ı koncepci →Vˇseobecná deklarace lidsk´ ych pr´ av (1948) - rovnost lid´ı ve svˇ etˇ e • Listina princip solidarity vyjadˇruje v: – ˇ cl. 11 odst. 3 - vlastnictv´ı zavazuje, nesm´ı b´ yt zneuˇzito na u ´jmu práv druh´ ych anebo v rozporu se z´ akonem chr´ anˇen´ ymi obecn´ ymi z´ ajmy – ˇ cl. 35 odst. 3 – t´ yk´ a se ohledu na ˇzivotn´ı prostˇred´ı • Princip solidarity je spojen s povinnostmi v demokratickém státˇe • Uplatˇ nuje se v˚ uˇci soci´ alnˇe slabˇs´ım skupinám a jednotlivc˚ um, tak i ve vztahu k obecn´ ym zájm˚ um • Pr´ avn´ım vyj´ adˇren´ım je u ´prava povinnost´ı napˇr. krizov´ ych situac´ıch, jako jsou ˇziveln´ı pohromy (povodnˇe, poˇz´ ary), ale i povinnost br´ anit svoji vlast, dále daˇ nová povinnost.. ´ 2/08: Solidaritu lze z pohledu jednotlivce vn´ımat jako vnitˇ • Pl.US rn´ı ˇ ci vnˇ ejˇ s´ı. Vnitˇrn´ı solidarita je d´ ana citovou bl´ızkost´ı vztahu k ostatn´ım, je spontánn´ı, uplatˇ nuje se pˇredevˇs´ım v rodinˇe a v dalˇs´ıch partnersk´ ych spoleˇcenstv´ıch. St´ at do tohoto vztahu zpravidla nezasahuje, nebo jen velmi omezenˇe. Vnˇejˇs´ı solidarita tuto citovou bl´ızkost postr´ ad´ a, a souhlas jednotlivce s jej´ım uplatˇ nován´ım je proto zdráhavˇejˇs´ı. Jedn´ a se na pˇr´ıklad o solidaritu bohat´ ych s chud´ ymi, schopn´ ych s ménˇe schopn´ ymi, zdrav´ ych s nemocn´ ymi. St´ at se v této oblasti uplatˇ nuje svoj´ı mocensko-vrchnostenskou funkc´ı velmi aktivnˇe. Pˇ res princip solidarity se uskuteˇ cn ˇ uje pˇ rerozdˇ elov´ an´ı, tj. pohyb pˇ ren´ aˇ sej´ıc´ı zdroje od jednˇ ech k druh´ ym – tˇ em potˇ rebn´ ym. Solidarita m´ a své hranice. Nem˚ uˇze m´ıt natolik vych´ ylenou podobu, aby ji ti, které postihuje, pocit’ovali jako nepˇrimˇeˇrenou, neproporcion´ aln´ı, nebo dokonce nespravedlivou a odˇ nali j´ı sv˚ uj tich´ y souhlas. Ve jménu solidarity m˚ uˇze st´ at postihovat pouze takovou ˇcást majetku schopného, aby souˇcasnˇe nedestruoval aktivitu jeho v´ ykonu a nedostal se za u ´stavn´ı hranici ochrany majetku. 265



Soci´ aln´ı funkce vlastnictv´ı 510

• • • • •

Princip vlastnictv´ı zavazuje“ = j´ adro sociáln´ı koncepce vlastnictv´ı ” an cca pˇred 100 lety (pr˚ Zformulov´ umyslová revoluce), pozdˇeji formulován v u ´stavách Vlastnictv´ı jako soci´ aln´ı funkce Vlastnictv´ı - zavazuje samotného vlastn´ıka Ukl´ ad´ a povinnost - db´ at na pr´ ava jin´ ych osob a na obecné zájmy, v´ ykon nesm´ı poˇskozovat lidské zdrav´ı, pˇr´ırodu a ˇzivotn´ı prostˇred´ı nad m´ıru stanovenou zákonem

Listina ˇ cl. 26 - 35 511

• Ze vztahu obˇcan˚ u k jejich st´ atu vypl´ yv´ a, ˇze nˇ ekter´ a soci´ aln´ı pr´ ava jsou urˇ cena jen obˇ can˚ um ˇ 41 odst. 1 Pr´ • Cl. av uvedených v ˇcl. 26, ˇcl. 27 odst. 4, ˇcl. 28 aˇz 31, ˇcl. 32 odst. 1 a 3, ˇcl. 33 a 35 Listiny je ” pouze v mez´ıch z´ moˇzno se dom´ ahat akon˚ u, které tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı.” • Souˇcasnˇe podle ˇcl. 4 odst. 4 vˇzdy mus´ı b´ yt ˇsetˇreno podstaty a smyslu tˇechto práv ˇ 26 Pr´ • Cl. avo na svobodnou volbu povol´ an´ı. Pr´ avo podnikat. Pr´ avo z´ısk´ avat prostˇ redky pro sv´ e ˇ zivotn´ı potˇ reby prac´ı ˇ 26 odst. 3 Kaˇzdý m´ • Cl. a pr´ avo z´ısk´ avat prostˇredky pro své ˇzivotn´ı potˇreby prac´ı. Obˇcany, kteˇr´ı toto pr´ avo ” nemohou bez své viny vykon´ avat, st´ at v pˇrimˇeˇreném rozsahu hmotnˇe zajiˇst’uje; podm´ınky stanov´ı z´ akon.“ – druh´ a vˇeta: – Pˇrimˇeˇrené hmotné zajiˇstˇen´ı ze strany státu je poskytováno obˇcan˚ um, kteˇr´ı bez své viny nemohou pr´ avo na pr´ aci uplatˇ novat – Z´ akon o zamˇ estnanosti (ˇ c. 435/2004 Sb.) – stanov´ı podm´ınky a rozsah hmotného zabezpeˇcen´ı uchazeˇc˚ u o zamˇestn´ an´ı – Z´ akon o ˇ zivotn´ım minimu (ˇ c. 463/1991 Sb.) a o soci´ aln´ı potˇ rebnosti (ˇ c. 482/1991 Sb.) – Podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) – Souhrn: pr´ avo na svobodnou volbu povol´ an´ı, pr´ avo podnikat, pr´ avo z´ısk´ avat prostˇ redky pro sv´ eˇ zivotn´ı potˇ reby prac´ı ˇ 27 Svoboda koaliˇ • Cl. cn´ı ˇ 28 Pr´ • Cl. avo na spravedlivou odmˇ enu za pr´ aci a pr´ avo na uspokojiv´ e pracovn´ı podm´ınky –

Zamˇestnanci maj´ı pr´ avo na spravedlivou odmˇenu za pr´ aci a na uspokojivé pracovn´ı podm´ınky. Podrob” nosti stanov´ı z´ akon.“ – Upravuje zejména Z´ akon´ık pr´ ace (ˇ c. 262/2006 Sb.) – Podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) ˇ 29 zvl´ • Cl. aˇ stn´ı hospod´ aˇ rsk´ a a soci´ aln´ı pr´ ava soci´ aln´ıch menˇ sin – Osobn´ı rozsah tˇechto pr´ av je omezen na ty skupiny osob, které z d˚ uvod˚ u pˇrirozen´ ych i spoleˇcensk´ ych jsou oproti ostatn´ım v nev´ yhodˇe, k dosaˇzen´ı rovnosti je tˇreba jejich zvláˇstn´ı ochrany ˇ – Odst. 1 Zeny, mladistv´ı a osoby zdravotnˇe postiˇzené maj´ı pr´ avo na zvýˇsenou ochranu zdrav´ı pˇri pr´ aci a na zvl´ aˇs”tn´ı pracovn´ı podm´ınky. “ – Odst. 2 Mladistv´ı a osoby zdravotnˇe postiˇzené maj´ı pr´ avo na zvl´ aˇstn´ı ochranu v pracovn´ıch vztaz´ıch a na pomoc”pˇri pˇr´ıpravˇe k povol´ an´ı. “ ˇ 30 odst. 1 Pr´ • Cl. avo na soci´ aln´ı zabezpeˇ cen´ı –

Obˇcané maj´ı pr´ avo na pˇrimˇeˇrené hmotné zabezpeˇcen´ı ve st´ aˇr´ı a pˇri nezp˚ usobilosti k pr´ aci, jakoˇz i pˇri ” ztr´ atˇe ˇzivitele.” – Podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) – Hmotné zabezpeˇcen´ı m´ a b´ yt pˇrimˇeˇrené“ (odst. 1) – dávky by mˇely b´ yt subjektivnˇe u ´mˇerné v´ ydˇelk˚ um ” postiˇzené osoby pˇred danou soci´ aln´ı událost´ı x pomoc má b´ yt nezbytn´ a“ (odst. 2) – pouze poskytnut´ı jistého minima, které dostaˇcuje k zajiˇstˇen´ı základn´ıch ˇzivotn´ıch”podm´ınek – Kdy nast´ av´ a st´ aˇr´ı – m˚ uˇze b´ yt urˇceno velmi diferencovanˇe a individuálnˇe, problematické – Urˇcen´ı st´ aˇr´ı z hlediska Listiny je ot´ azkou právn´ı, proto je právn´ımi pˇredpisy fixován tzv. d˚ uchodov´ y vˇek – Nezp˚ usobilost k pr´ aci – kr´ atkodobá, dlouhodobá ˇci trvalá (invalidita) neschopnost k v´ ykonu povol´ an´ı zapˇr´ıˇcinˇen´ a vrozenou ˇci z´ıskanou nemoc´ı nebo u ´razem – Ztr´ ata ˇzivitele – u ´mrt´ı osoby, na n´ıˇz byla vyˇzivovaná osoba závislá – Jedn´ a se o obˇcanské pr´ avo • Odst. 2 Kaˇzdý, kdo je v hmotné nouzi, m´ a pr´ avo na takovou pomoc, kter´ a je nezbytn´ a pro zajiˇstˇen´ı z´ akladn´ıch ˇzivotn´ıch”podm´ınek.“ 266



– Z´ akladn´ı podm´ınky pro ˇzivot – co to je, se liˇs´ı s ohledem na pˇredstavy a tradice ∗ Dle Listiny - m´ a b´ yt vykl´ ad´ ano v kontextu souˇcasné ˇceské spoleˇcnosti – minimáln´ı kvalita individu´ aln´ıho i spoleˇcenského ˇzivota znamená zabezpeˇcen´ı urˇcité u ´rovnˇe spotˇreby hmotn´ ych statk˚ u– souvis´ı s pr´ avem na ˇzivot (ˇcl. 6 L) ∗ Dle Vˇseobecné deklarace LP – základn´ı ˇzivotn´ı podm´ınky: potrava, ˇsatstvo, bydlen´ı, lékaˇrsk´ a péˇce a nezbytné soci´ aln´ı sluˇzby – Je pr´ avem lidsk´ ym • Odst. 3 Podrobnosti stanov´ı z´ akon.“ ” ˇ 31 Pr´ • Cl. avo na ochranu zdrav´ı. pr´ avo na bezplatnou zdravotn´ı p´ eˇ ci –

Kaˇzdý m´ a pr´ avo na ochranu zdrav´ı. Obˇcané maj´ı na z´ akladˇe veˇrejného pojiˇstˇen´ı pr´ avo na bezplatnou ” zdravotn´ı péˇci a na zdravotn´ı pom˚ ucky za podm´ınek, které stanov´ı z´ akon.“ ∗ patˇr´ı sem vˇeta druh´ a ´ ∗ Ustavod´ arce t´ımto zakotvil pomˇernˇe vysok´ y standard zdravotn´ı péˇce – omezen sv´ ym rozsahem na st´ atn´ı obˇcany – za podm´ınek a v mez´ıch stanoven´ ych zákonem (ˇcl. 41 odst. 1 L) ∗ Tomuto pr´ avo odpov´ıd´ a povinnost státu v zákonech stanovit podm´ınky, za nichˇz bude poskytov´ ano ∗ Bezplatnost“ – spojeno s v´ yrazem na z´ akladˇe veˇrejného pojiˇstˇen´ı“ - povinné pojiˇstˇen´ı u zdravotn´ıch ” ” pojiˇst’oven, obˇcan s´ am péˇci neplat´ı, pˇrisp´ıvá povinn´ ym placen´ım pojistného* ∗ podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse)

ˇ 32 odst. 1 Rodiˇcovstv´ı a rodina jsou pod ochranou z´ • Cl. akona. Zvl´ aˇstn´ı ochrana dˇet´ı a mladistvých je ” zaruˇcena.“ ˇ e v tˇehotenstv´ı je zaruˇcena zvl´ • odst. 2 Zenˇ aˇstn´ı péˇce, ochrana v pracovn´ıch vztaz´ıch a odpov´ıdaj´ıc´ı pracovn´ı ” podm´ınky.“ • odst. 3 Dˇeti narozené v manˇzelstv´ı i mimo nˇe maj´ı stejn´ a pr´ ava.“ • odst. 4 ”Péˇce o dˇeti a jejich výchova je pr´ avem rodiˇc˚ u; dˇeti maj´ı pr´ avo na rodiˇcovskou výchovu a péˇci. Pr´ ava ” rodiˇc˚ u mohou být omezena a nezletilé dˇeti mohou být od rodiˇc˚ u odlouˇceny proti jejich v˚ uli jen rozhodnut´ım soudu na z´ akladˇe z´ akona.“ • odst. 5 Rodiˇce, kteˇr´ı peˇcuj´ı o dˇeti, maj´ı pr´ avo na pomoc st´ atu.“ ” • odst. 6 Podrobnosti stanov´ı z´ akon.“ ” – podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) – Souhrn: ochrana rodiˇ covstv´ı, rodiny, dˇ et´ı, mladistv´ ych a tˇ ehotn´ ych ˇ zen ˇ ˇ 33 odst. 1 Kaˇzdý m´ • Cl. a pr´ avo na vzdˇel´ an´ı. Skoln´ ı doch´ azka je povinn´ a po dobu, kterou stanov´ı z´ akon.“ • odst. 2 Obˇcané” maj´ı pr´ avo na bezplatné vzdˇel´ an´ı v z´ akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol´ ach, podle schopnost´ı obˇcana ” ı spoleˇcnosti téˇz na vysokých ˇskol´ a moˇznost´ ach.“ • odst. 3 Zˇrizovat jiné ˇskoly neˇz st´ atn´ı a vyuˇcovat na nich lze jen za podm´ınek stanovených z´ akonem; na takových ”ˇskol´ ach se m˚ uˇze vzdˇel´ an´ı poskytovat za u ´platu.“ • odst. 4 Z´ akon stanov´ı, za jakých podm´ınek maj´ı obˇcané pˇri studiu pr´ avo na pomoc st´ atu.” ” – podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) ˇ a SS ˇ – pr´ avo na vzdˇel´ an´ı n´ aleˇz´ı kaˇzdému, ale jen obˇcan˚ um se pˇriznává právo na bezplatné vzdˇelán´ı v ZS ˇ ˇ – Souhrn: pr´ avo na vzdˇ el´ an´ı, obˇ can´ e pr´ avo na bezplatn´ e vzdˇ el´ an´ı v ZS, SS, povinn´ aˇ skoln´ı doch´ azka, soukrom´ eˇ skoly ˇ 34 odst. 1 Pr´ • Cl. ava k výsledk˚ um tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti jsou chr´ anˇena z´ akonem.“ • odst. 2 Pr´ avo ”pˇr´ıstupu ke kulturn´ımu bohatstv´ı je zaruˇceno za podm´ınek stanovených z´ akonem.“ ” – Souhrn: ochrana duˇ sevn´ıho vlastnictv´ı, pr´ avo pˇ r´ıstupu ke kulturn´ımu bohatstv´ı

´ (Pl. US ´ 1/08, Pl.US ´ 2/08) Charakter soci´ aln´ıch pr´ av dle US 512

• Pojmov´ ym znakem soci´ aln´ıch pr´ av je skuteˇ cnost, ˇ ze nemaj´ı bezpodm´ıneˇ cnou povahu a je moˇ zn´ e se jich dom´ ahat pouze v mez´ıch z´ akon˚ u (ˇ cl. 41 odst. 1 LPS). Toto ustanoven´ı dává pravomoc z´ akonod´ arci stanovit konkrétn´ı podm´ınky realizace sociáln´ıch práv. Zákonné proveden´ı nesm´ı b´ yt v rozporu s u ´stavn´ımi principy, jin´ ymi slovy, pˇr´ısluˇsné zákony nesm´ı u ´stavnˇe zaruˇcená sociáln´ı práva popˇr´ıt ˇci anulovat. Pˇri prov´ adˇen´ı u ´stavn´ı u ´pravy, zakotvené v Listinˇe, se zákonodárce mus´ı ˇr´ıdit ˇcl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého pˇri pouˇz´ıv´ an´ı ustanoven´ı o mez´ıch z´ akladn´ıch práv a svobod mus´ı b´ yt ˇsetˇreno jejich podstaty a smyslu. • U soci´ aln´ıch pr´ av lze konstatovat, ˇ ze jejich souhrnn´ ym omezen´ım je pr´ avˇ e skuteˇ cnost, ˇ ze nejsou, na rozd´ıl napˇ r. od z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, pˇ r´ımo vymahateln´ a na z´ akladˇ e Listiny. Jejich omezenost spoˇ c´ıv´ a pr´ avˇ e v nutnosti z´ akonn´ eho proveden´ı, kter´ e je ovˇ sem z´ aroveˇ n podm´ınkou konkr´ etn´ı realizace jednotliv´ ych pr´ av. • Soci´ aln´ı pr´ ava, jsou z´ avisl´ a zejm´ ena na ekonomick´ e situaci st´ atu 267

ˇ ÍHO PROSTRED ˇ Í V USTAV ´ ˇ A V LISTINE ˇ 2.49. OCHRANA ZIVOTN E


´ • Uroveˇ n jejich poskytov´ an´ı reflektuje nejen hospodáˇrsk´ y a sociáln´ı v´ yvoj státu, ale i vztah státu a obˇcana, zaloˇzen´ y na vz´ ajemné odpovˇednosti a na uznán´ı principu solidarity. • Pˇri realizaci soci´ aln´ıch pr´ av se tedy od státu vyˇzaduje nejen jejich uznán´ı, ale také jeho konkrétn´ı aktivita /status pozitivus/, kter´ a umoˇzn´ı realizaci tˇechto práv. Plnˇen´ı poskytovaná v rámci sociáln´ıch práv poch´ azej´ı ze st´ atn´ıho rozpoˇctu a odpovˇednost za tato plnˇen´ı spoˇc´ıvá zcela na stranˇe státu. • Ze zpr´ avy k Listinˇe z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (pˇrednesená na 11. spoleˇcné sch˚ uzi Snˇemovny lidu a Snˇemovny n´ arod˚ u dne 8. 1. 1991)- v n´ı se konstatuje, ˇze: Zat´ımco práva a svobody upravené v pˇredchoz´ıch hlav´ ach ” ´ maj´ı povahu absolutn´ı a jako takové jsou Ustavou chránˇeny, práva z této hlavy jsou pˇreváˇznˇe relativn´ı, a to v tom smyslu, ˇze jejich rozvoj – a plat´ı to pˇredevˇs´ım o právech hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch – je závisl´ y na stavu n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a pˇredevˇs´ım na jeho hmotn´ ych v´ ysledc´ıch. ´ ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 2., 2008; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustava ´ ˇ e republiky Koment´ ´ a Ustavn´ ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr 2.d´ıl Pr´ ava a svobody, 1999; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol.: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, I.d´ıl, s. 169 - 170; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Viz téˇz test racionality zde: →2.36

2.49.

´ e a v Listinˇ e Ochrana ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı v Ustavˇ

´ ˇ • Ochrana ˇzivotn´ıho prostˇred´ı (ekologick´ a pr´ ava) je obecnˇeji zakotvena jak v Ustavˇ e CR, tak v Listinˇe z´ akladn´ıch pr´ av a svobod • Ekologick´ a pr´ ava jsou upravena spolu s lidsk´ ymi právy, na u ´ stavn´ı u ´ roveˇ n byla pov´ yˇ sena aˇ z v dobˇ e podsledn´ıch nˇ ekolika desetilet´ı, ruku v ruce s enormnˇe se rozv´ıjej´ıc´ım pr˚ umyslem a jeho, tehdy neregulovan´ ym a nezˇr´ızen´ ym, dopadem na pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı, dále také v souvislosti s rozvojem dopravy ´ cel - zamezit nezodpovˇ • Uˇ edn´ emu niˇ cen´ı ˇ ziv´ e i neˇ ziv´ e pˇ r´ırody lidskou ˇ cinnost´ı. Jedná se jak o ochranu pˇr´ırody, tak lid´ı samotn´ ych – ostravsk´ y smog nejenˇze niˇc´ı tamn´ı faunu i flóru, ale zároveˇ n se v nˇem ned´ a dost dobˇre bydlet • Pr´ avo ˇzivotn´ıho prostˇred´ı (jako samostatná právn´ı discipl´ına) naplno vzniklo v 50. letech 20. stolet´ı – jeho c´ılem je zajistit pˇr´ızniv´ y stav ˇzivotn´ıho prostˇred´ı jak pro generaci souˇcasnou, tak budouc´ı, a také se snaˇz´ı balancovat ochranu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı s ekonomick´ ym rozvojem

´ ˇ Ustava CR 513

ˇ [...] odhodláni spoleˇcnˇe stˇreˇzit a rozv´ıjet zdˇedˇené pˇr´ırodn´ı a kulturn´ı [...] bohat• Preambule: My, obˇcané CR, ” stv´ı.“ ˇ anek 7: St´ • Cl´ at db´ a o ˇsetrné vyuˇz´ıv´ an´ı pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u a ochranu pˇr´ırodn´ıho bohatstv´ı.“ • Preambule” Listiny: u ´stavod´ arce v n´ı pˇripom´ıná sv˚ uj d´ıl odpovˇednosti v˚ uˇci budouc´ım generac´ım za osud veˇskerého ˇzivota na Zemi ´ – Ustavod´ arce se t´ım vyslovuje pro uskuteˇcnˇen´ı poˇzadavku trvale udrˇzitelného rozvoje (ˇzivota) spoleˇcnosti, definovaného v z´ akonˇe o ˇzivotn´ım prostˇred´ı jako takov´ y rozvoj, kter´ y souˇcasn´ ym i budouc´ım generac´ım zachov´ av´ a moˇznost uspokojovat jejich základn´ı ˇzivotn´ı potˇreby a pˇritom nesniˇzuje rozmanitost pˇr´ırody a zachov´ av´ a pˇrirozené funkce ekosystm˚ u

Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod 514

• V systematice Listiny zaˇrazeno do hlavy ˇctvrté: Hospodáˇrská, sociáln´ı a kulturn´ı práva • Pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı (jedno ze základn´ıch práv ˇclovˇeka) a jeho ochrana zakotveny v ˇcl. 35 – (1) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı.” ’’ – (2) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na vˇcasné a u ´plnˇe informace o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u.” ’’ – (3) Pˇri v´ ykonu sv´ ych pr´ av nikdo nesm´ı ohroˇzovat ani poˇskozovat ˇzivotn´ı prostˇred´ı, pˇr´ırodn´ı zdroje, ’’ e bohatstv´ı pˇr´ırody a kulturn´ı památky nad m´ıru stanovanou zákonem.” druhov´ • Aˇckoliv pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı niˇc´ı cel´ a plejáda subjekt˚ u (vyjma státu i fyzické a právnické osoby, nadn´ arodn´ı spoleˇcnosti atd.), pr´ avˇe st´ at m´ a na starost naplˇ nov´ an´ı i ochranu pr´ ava na pˇ r´ızniv´ eˇ zivotn´ı prostˇ red´ı ˇ ı tak skrze rozliˇcné regulace, omezen´ı hospodáˇrské ˇcinnosti atd. pro kaˇ zd´ eho (odst. 1 LZPS). Cin´ • Vˇsechny n´ arody mohou pro své vlastn´ı c´ıle svobodnˇe disponovat sv´ ym pˇr´ırodn´ım bohatstv´ım a ˇzádn´ y n´ arod nesm´ı b´ yt zbaven sv´ ych vlastn´ıch prostˇredk˚ u k ˇzivotn´ı existenci

268

ˇ ÍHO PROSTRED ˇ Í V USTAV ´ ˇ A V LISTINE ˇ 2.49. OCHRANA ZIVOTN E


ˇ 35 uzn´ • Cl. av´ a, ˇze nelze fungovat bez aspoˇ n ˇcásteˇcného poˇskozován´ı pˇr´ırody, bere v potaz fakt, ˇze prakticky kaˇzd´ y lidsk´ a ˇcinnost m´ a dopad na stav ˇzivotn´ıho prostˇred´ı – stát proto skrze zákon stanovuje rozsah, v nˇemˇz je ohroˇzov´ an´ı a poˇskozov´ an´ı statk˚ u vyjmenovan´ ych v odst. 3 jeˇstˇe pˇr´ıpustné • Pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı (podle ˇcl. 35 odst. 1 LZPS) souvis´ı se samotn´ ym právem na ˇzivot (ˇcl. 6 LZPS) a podle Evropského soudu pro lidská práva i s právem na ochranu soukromého a rodinného ˇzivota (ˇcl. 10 odst. 2 LZPS) ˇ 35 (a také ˇcl. 7 Ustavy) ´ • Cl. indikuje, ˇze soukromn´ık nem˚ uˇze b´ yt vlastn´ıkem naleziˇst’ nerostného bohatstv´ı (jinak by st´ at teoreticky nemusel m´ıt povinnost poskytovat informace o stavu zdroj˚ u) • Pr´ av uveden´ ych v ˇcl. 35 se lze podle ˇcl. 41/1 domáhat, ale pouze v mez´ıch zákon˚ u, která tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı • Pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı, zakotvené v odst. 1, je tˇreba brát v souvislosti s odst. 3, kter´ y pˇrikazuje ohleduplné poˇc´ın´ an´ı a zakazuje zneuˇzit´ı práv – pˇri v´ ykonu vlastn´ıch práv nesm´ı docházet k naruˇsov´ an´ı pr´ av jiného subjektu (at’ uˇz jde o jedince, korporaci nebo stát)

ˇ Ochrana ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı v z´ akonech CR 515

• Definice ˇzivotn´ıho prostˇred´ı“ podle z´ akona ˇ c. 17/1992 Sb. o ˇ zivotn´ım prostˇ red´ı: ” ˇ – § 2: ,,Zivotn´ım prostˇred´ım je vˇse, co vytváˇr´ı pˇrirozené podm´ınky existence organism˚ u vˇcetnˇe ˇclovˇeka a je pˇredpokladem jejich dalˇs´ıho v´ yvoje. Jeho sloˇzkami jsou zejména ovzduˇs´ı, voda, horniny, p˚ uda, organismy, ekosystémy a energie.“ • Definice ochrany ˇzivotn´ıho prostˇred´ı“ podle z´ akona ˇ c. 17/1992 Sb. o ˇ zivotn´ım prostˇ red´ı: ” ˇ – § 9: Cinnosti, jimiˇz se pˇredch´ az´ı zneˇciˇst’ován´ı nebo poˇskozován´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, nebo se toto ” zneˇciˇst’ov´ an´ı nebo poˇskozov´ an´ı omezuje a odstraˇ nuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotliv´ ych sloˇzek, druh˚ u organizm˚ u nebo konkrétn´ıch ekosystém˚ u a jejich vzájemn´ ych vazeb, ale i ochranu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı jako celku.“ • Pr´ avo na informace o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u je upraveno v z´ akonˇ eˇ c. 123/1998 Sb., o pr´ avu na informace o ˇ zivotn´ım prostˇ red´ı – Jde o speci´ aln´ı projev pr´ ava na informace, které je obecnˇe upraveno jako politické právo v ˇcl.17 LPS – Zvl´ aˇstn´ı povaha pr´ ava podle ˇcl. 35/2 LPS spoˇc´ıvá jednak v tom, ˇze nen´ı u ´stavnˇe garantováno jen v˚ uˇci st´ atn´ım org´ an˚ um a org´ an˚ um zemn´ı samosprávy, ale ˇze p˚ usob´ı erga omnes – Informace mus´ı b´ yt poskytov´ any nejen o ˇzivotn´ım prostˇred´ı, ale i o pˇr´ırodn´ıch zdroj´ıch, tˇemi se rozumˇej´ı podle § 7/1 z´ akona o ˇzivotn´ım prostˇred´ı ˇcásti ˇzivé nebo neˇzivé pˇr´ırody, které ˇclovˇek vyuˇz´ıvá nebo m˚ uˇze vyuˇz´ıvat k uspokojov´ an´ı sv´ ych potˇreb – Zat´ımco subjektem pr´ ava na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı podle ˇcl. 35 je kaˇzdá fyzická osoba, informace o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı m˚ uˇze ˇz´ adat i osoba právnická. ´ Je zˇrejmé, ˇze pr´ – US: ava vztahuj´ıc´ı se k ˇzivotn´ımu prostˇred´ı pˇr´ısluˇs´ı pouze osobám fyzick´ ym, jelikoˇz se jedn´ a o biologické organismy, které - narozd´ıl od PO - podléhaj´ı eventuáln´ım negativn´ım vliv˚ um ˇzibotn´ıho prostˇred´ı. ˇ a n´ – Vl´ ada mus´ı podle z´ akona kaˇzdoroˇcnˇe vypracovat zprávu o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı CR aslednˇe j´ı pˇredloˇzit Parlamentu • PS m´ a zˇr´ızen V´ ybor pro ˇ zivotn´ı prostˇ red´ı • V´ ybor projedn´ av´ a z´ akony t´ ykaj´ıc´ı se problematiky ochrany vod, ochrany ovzduˇs´ı, ochrany pˇr´ırody a krajiny, odpadového hospod´ aˇrstv´ı, ochrany zemˇedˇelského p˚ udn´ıho fondu, v´ ykonu státn´ı geologické sluˇzby, ochrany nerostného bohatstv´ı, posuzov´ an´ı vliv˚ u na ˇzivotn´ı prostˇred´ı, problematiky geneticky modifi kovan´ ych organism˚ u a produkt˚ u. V souˇcasném volebn´ım obdob´ı se v´ ybor zab´ yval zejména zákonem o pˇredcházen´ı ekologické u ´jmˇe a o jej´ı n´ apravˇe, z´ akonem o hospodaˇren´ı energi´ı, zákonem o chemick´ ych látkách a chemick´ ych pˇr´ıpravc´ıch a dalˇs´ımi. • Sen´ at m´ a zˇr´ızen V´ ybor pro u ´ zemn´ı rozvoj, veˇ rejnou spr´ avu a ˇ zivotn´ı prostˇ red´ı

Principy ochrany ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı 516

• • • • •

princip princip princip princip princip

nejvyˇ sˇ s´ı hodnoty - ˇzivotn´ı prostˇred´ı je prioritn´ım veˇrejn´ ym zájmem trvale udrˇ ziteln´ eho rozvoje - ˇzivotn´ı prostˇred´ı je jednou ze souˇcást´ı sociáln´ıho standardu u ´ nosn´ eho zat´ıˇ zen´ı - pˇr´ıpustn´ a m´ıra zatˇeˇzován´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı ´ odpovˇ ednosti st´ atu - ˇcl. 7 Ustavy, ˇcl. 35 Listiny (ale jen v mez´ıch zákona) odpovˇ ednosti p˚ uvodce - zneˇciˇst’ovatel plat´ı (ˇskodu, náklady preventivn´ıch opatˇren´ı, sankce,...)

269

´ ´ PROCES V LISTINE ˇ 2.50. PRAVO NA SPRAVEDLIVY


• princip informovanosti a u ´ˇ casti veˇ rejnosti - právo na informace, u ´ˇcast v ˇr´ızen´ıch, na pˇr´ıstup ke spravedlnosti

´ ˇ e republiky; Listina z´ ´ Ustava Cesk´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Pavl´ıˇcek, V. a kolektiv, Ustavn´ ı pr´ avo s st´ atovˇeda II. ´ ˇ d´ıl – Ustavn´ı pr´ avo Ceské republiky, ˇc´ ast. 2, Linde Praha, 2004, str. 228 – 232; Dienstbier Filip, Ochrana ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a jej´ı n´ astroje, 2011, http://www.pf.upol.cz/fileadmin/user upload/PF-dokumenty/KSPP/Zivotko/Filip D/ZPZPp01.pd Pr´ avo ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, Wiki, http://www.enviwiki.cz/wiki/Pr%C3%A1vo %C5%BEivotn%C3%ADho prost%C5%99ed%C3%A

2.50.

Pr´ avo na spravedliv´ y proces v Listinˇ e

Pr´ avo na spravedliv´ y proces 517

• Pr´ avo na spravedliv´ y proces a nez´ avislost soud˚ u jsou (spoleˇ cnˇ e s dalˇ s´ımi atributy) obsahem pojmu pr´ avn´ı st´ at • Naz´ yv´ ano téˇz pr´ avo na ˇr´ adn´ y/ férov´ y proces, angl. fair trial, franc. proces équitable • Dopad´ a na vˇsechna ˇr´ızen´ı pˇred org´ any veˇrejné moci, nikoli pouze na ˇr´ızen´ı pˇred soudem ´ ˇ • Obsaˇzeno v hlavˇ e p´ at´ e Listiny (pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu), hlavˇe ˇctvrté Ustavy CR ´ a v nˇekter´ ych ustanoven´ıch mezin´ arodn´ıch smluv (napˇr ˇcl. 6 (Evropské) Umluvy o ochranˇe lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod)

Historie 518

• Koˇreny tˇechto pr´ av jsou pˇredevˇs´ım v oblasti anglosaského práva – Z´ akladn´ı z´ asady pro soudn´ı ˇr´ızen´ı a právo na spravedliv´ y proces - Magna charta libertatum (1215), Habeas Corpus Act (1679) ˇci Bill of Rights (1689) • Pr´ avo na spravedliv´ y proces zakotveno v ˇcl. 6 Evropské u ´mluvy o lidsk´ ych právech a základn´ıch svobod´ ach (1950) ˇ pˇrijata 1992 – V CR

Listina 519

ˇ 36. odst. 1 • Cl. – Kaˇzd´ y se m˚ uˇze dom´ ahat stanoven´ ym postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanoven´ ych pˇr´ıpadech u jiného orgánu ∗ Kaˇ zd´ y : kaˇzd´ a FO bez omezen´ı (ale dle povahy vˇeci i PO) – pokud to nejde (napˇr. n´ızk´ y vˇek, zdravotn´ı stav apod.) → z´ akonn´ y zástupce, poruˇcn´ık, opatrovn´ık. . . ∗ Dom´ ahat se : aktivn´ı ˇcinnost toho, kdo chce pomoc soudu ˇci jiného orgánu vyuˇz´ıt, jde tedy o pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu, nikoli o povinnost této moˇznosti vyuˇz´ıt X je tˇreba odliˇsovat pˇr´ıpady, kdy soud nebo jin´ y orgán na základˇe pˇr´ıkazu zákona zahajuje ˇr´ızen´ı z vlastn´ıho podnˇetu ˇ (=St´ atn´ı zastupitelstv´ı = zastupuje veˇrejnou ˇzalobu v TR) ∗ Ten, kdo chce svéh pr´ ava vyuˇz´ıt, mus´ı ˇr´ızen´ı vyvolat, nem˚ uˇze oˇcekávat, ˇze soud nebo jin´ y org´ an mu bude poskytovat pr´ avn´ı ochranu z vlastn´ı iniciativy (zásada vigilantibus iura - at’ si kaˇzd´ y stˇreˇz´ı sv´ a pr´ ava) ˇ TR, ˇ SR ˇ – ten je pro ∗ Stanoven´ y postup : pˇredepsan´ y proces, stanoven´ y procesn´ımi pˇredpisy (OSR, jiné neˇz soudn´ı org´ any) – je nutno dodrˇzet urˇcit´ y postup pˇri domáhán´ı se svého práva, jinak nemus´ı b´ yt soudn´ı ochrana poskytnuta ∗ = Tyto 3 principy mus´ı b´ yt zachovány soubˇeˇznˇe (jsou kumulativn´ı) ∗ Obsaˇzeny poˇzadavky na nez´ avislost a nestrannost soud˚ u ∗ Soudn´ı ochrana spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze soudy zp˚ usobem pro nˇe specifick´ ym ˇreˇs´ı právn´ı spory ˇ 36. odst. 2 • Cl. – Kdo tvrd´ı, ˇze byl na sv´ ych pr´ avech zkrácen rozhodnut´ım orgánu veˇrejné správy, m˚ uˇze se obrátit na soud, aby pˇrezkoumal z´ akonnost takového rozhodnut´ı, nestanov´ı-li zákon jinak. Z pravomoci soudu vˇsak nesm´ı b´ yt vylouˇceno pˇrezkoum´ av´ an´ı rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ıch se základn´ıch práv a svobod podle Listiny. 270



– Rozhodnut´ı jin´ ych org´ an˚ u (neˇz soud˚ u) jsou zásadnˇe (aˇz na v´ yjimky) pˇrezkoumatelná soudem, moˇznost takovéhoto pˇrezkumu vypl´ yv´ a pr´ avˇe z ˇcl. 36/2 LPS ´ – Ustavod´ arce zvolil metodu negativn´ıho v´ yˇctu, kdy daná zásada plat´ı, nen´ı- li v´ yslovnˇe stanoveno jinak, nen´ı-li soudn´ı pˇrezkum (zejm. spr´ avn´ıch) rozhodnut´ı v´ yslovnˇe zákonem vylouˇcen ˇ 36. odst. 3 • Cl. – Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na n´ ahradu ˇskody zp˚ usobené mu nezákonn´ ym rozhodnut´ım soudu, jiného st´ atn´ıho org´ anu ˇci org´ anu veˇrejné spr´ avy nebo nesprávn´ ym u ´ˇredn´ım postupem. ∗ → Z´ akon o odpovˇednosti za ˇskodu zp˚ usobenou pˇri v´ ykonu veˇrejné moci rozhodnut´ım nebo nespr´ avn´ ym u ´ˇredn´ım postupem ∗ I pˇres vˇsechny pojistky, které právn´ı ˇrád vytváˇr´ı pro co nejvˇetˇs´ı kvality rozhodovac´ıho procesu pˇri ochranˇe pr´ av, pˇripouˇst´ı Listina i moˇznost chyby ˇci omylu (nezákonnosti) státn´ıch orgán˚ u (vˇcetnˇe soud˚ u) i org´ an˚ u veˇrejné spr´ avy ˇ 36. odst. 4 • Cl. – Podm´ınky a podrobnosti upravuje zákon. ∗ Vztahuje se na vˇsechny odstavce daného ˇclánku ˇ 37. odst. 1 • Cl. – Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo odepˇr´ıt v´ ypovˇed’, jestliˇze by j´ı zp˚ usobil nebezpeˇc´ı trestn´ıho st´ıhán´ı sobˇe ˇci osobˇe bl´ızké. ´ ´ a soudci US ´ (ˇcl. 86/3 U) ´ ∗ Podobné pr´ avo (avˇsak z Ustavy) maj´ı i ˇclenové parlamentu (ˇcl.28 U) ˇ 37. odst. 2 • Cl. – Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na pr´ avn´ı pomoc v ˇr´ızen´ı pˇred soudy, jin´ ymi státn´ımi orgány ˇci orgány veˇrejné spr´ avy, a to od poˇc´ atku ˇr´ızen´ı ∗ Tj. pr´ avo na pr´ avn´ı pomoc ∗ → Povinnost st´ atu advok´ aty m´ıt ∗ Podrobnosti této z´ asady o pr´ avu na právn´ı pomoc jsou rozvedeny v provádˇec´ım zákonod´ arstv´ı - v procesn´ıch pˇredpisech a z´ akonˇe o advokacii ˇ 37. odst. 3 • Cl. – Vˇsichni u ´ˇcastn´ıci ˇr´ızen´ı jsou si v ˇr´ızen´ı rovni. ∗ Tj. maj´ı pˇred soudem rovn´ a pr´ ava (= procesn´ı rovnost – nezávis´ı to na pohlav´ı, rase, barvˇe pleti, jazyku, v´ıˇre a n´ aboˇzenstv´ı, politickém ˇci jiném sm´ yˇslen´ı atd. . . ) ∗ Pˇr´ıpadn´ a faktick´ a nerovnost vyrovnána tzv. podp˚ urn´ ymi právy (opatrovn´ık, zástupce ex offo, osvobozen´ım od soudn´ıch poplatk˚ u..) ˇ 37. odst. 4 • Cl. – Kdo prohl´ as´ı, ˇze neovl´ ad´ a jazyk, j´ımˇz se vede jednán´ı, má právo na tlumoˇcn´ıka. ∗ Toto pr´ avo souvis´ı jak s ˇcl.3/2 LPS - právo na svobodné rozhodnut´ı o své národnosti, tak ˇcl. 25/2 p´ısm.b) LPS - pr´ avo pˇr´ısluˇsn´ık˚ u národnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin pouˇz´ıvat v u ´ˇredn´ım styku za podm´ınek stanoven´ ych z´ akonem jejich mateˇrského jazyka ∗ Z´ akon ˇc. 36/1967 Sb., o znalc´ıch a tlumoˇcn´ıc´ıch - tlumoˇcn´ıci musej´ı b´ yt zapsáni v seznamu krajsk´ ych soud˚ u ˇ 38. odst. 1 • Cl. – Nikdo nesm´ı b´ yt odˇ nat svému z´ akonnému soudci a pˇr´ısluˇsnost soudu i soudce stanov´ı zákon. ∗ Pr´ avo na z´ akonn´ eho soudce ∗ M´ a b´ yt dopˇredu stanoveno, kdo bude jakou vˇec rozhodovat ˇ TR, ˇ SR) ˇ ∗ Pˇr´ısluˇsnost soudu (m´ıstn´ı i vˇecná) stanovena procesn´ım pˇredpisem (OSR, ∗ Pˇr´ısluˇsnost soudce nen´ı d´ ana zákonem, ale rozvrhem práce na kaˇzdém jednotlivém soudu → stanoven´ı pravidel, kter´ y konkrétn´ı soud a kter´ y konkrétn´ı soudce má danou vˇec rozhodovat ˇ 38. odst. 2 • Cl. – Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo, aby jeho vˇec byla projednána veˇrejnˇe, bez zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u a v jeho pˇr´ıtomnosti a aby se mohl vyj´ adˇrit ke vˇsem provádˇen´ ym d˚ ukaz˚ um. Veˇrejnost m˚ uˇze b´ yt vylouˇcena jen v pˇr´ıpadech stanoven´ ych z´ akonem. ∗ Audiatur et altera pars (budiˇz slyˇsena i druhá stana)

271



∗ Veˇ rejnost : tzv. otevˇren´ a justice (X tajná inkviziˇcn´ı justice) – kontrola veˇrejnost´ı, vˇcetnˇe napˇr. z´ astupc˚ u sdˇelovac´ıch prostˇredk˚ u ( viz ˇcl.17 - právo na informace) – tato kontrola se nesm´ı ovˇsem ´ - nestrannost soudc˚ rozvinut v tlak na v´ ysledek konkrétn´ıho soudn´ıho rozhodnut´ı (ˇcl. 82/1 U u nesm´ı nikdo ohroˇzovat, ˇcl.18/2 LPS - petic´ı se nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu) ∗ Veˇrejnost m˚ uˇze b´ yt ze z´ akonn´ ych d˚ uvod˚ u vylouˇcena (d˚ uvody v pˇr´ısluˇsn´ ych procesn´ıch pˇredpisech, napˇr. ohroˇzen´ı utajované skuteˇcnosti, mravnosti. . . ) ∗ Rozhodnut´ı soudu v dané vˇeci je tˇreba vyhlásit vˇzdy veˇrejnˇe ∗ Bez zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u - neostrá zásada jej´ıˇz v´ yklad se m˚ uˇze v ˇcase mˇenit · V dneˇsn´ı dobˇe je zde zat´ıˇzenost justice, ne vˇzdy jasné právn´ı normy aj. + soudce nen´ı odborn´ık ve vˇsem, obˇcas jsou potˇreba soudn´ı znalci (napˇr. v oblasti zdravotnictv´ı, ekonomiky, dopravy. . . ) ´ jelikoˇz je to pomˇernˇe – k problematice zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u“ existuje bohatá judikatura US, ˇcasté od˚ uvodnˇen´ı u ´”stavn´ıch st´ıˇznost´ı ´ ∗ Ustnost : soud rozhoduje na základˇe poznatk˚ u, které z´ıskal hlavnˇe u ´stn´ım podán´ım (na z´ akladˇe p´ısemného pod´ an´ı rozhoduje napˇr. ve zkráceném ˇr´ızen´ı jako tˇreba trestn´ı pˇr´ıkaz nebo platebn´ı rozkaz a i tam nesm´ı b´ yt ˇzalovan´ y zbaven práva vyjádˇren´ı se u ´stnˇe k této vˇeci) ˇ 39 – Cl. ∗ Jen z´ akon stanov´ı, které jedn´ an´ı je trestn´ ym ˇcinem a jak´ y trest, jakoˇz i jaké jiné u ´jmy na pr´ avech nebo majetku, lze za jeho sp´ achán´ı uloˇzit · Z´ asada nulla poena sine lege, nullum crimen sine lege · S t´ım souvis´ı ˇcl. 7 Listiny: Nikdo nesm´ı b´ yt muˇcen ani podroben krutému, nelidskému nebo poniˇzuj´ıc´ımu zach´ azen´ı. ˇ 40. odst. 1 – Cl. ∗ Jen soud rozhoduje o vinˇe a trestu za trestné ˇciny. ˇ – Cl. 40. odst. 2 ∗ Kaˇzd´ y, proti nˇemuˇz je vedeno trestn´ı ˇr´ızen´ı, je povaˇzován za nevinného, pokud pravomocn´ ym odsuzuj´ıc´ım rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. · Z´ asada presumpce nevinny ˇ – Cl. 40. odst. 3 ∗ Obvinˇen´ y m´ a pr´ avo, aby mu byl poskytnut ˇcas a moˇznost k pˇr´ıpravˇe obhajoby, a aby se mohl h´ ajit s´ am nebo prostˇrednictv´ım obh´ ajce. Jestliˇze si obhájce nezvol´ı, aˇckoli ho podle zákona m´ıt mus´ı, bude mu stanoven soudem. Z´ akon stanov´ı, v kter´ ych pˇr´ıpadech má obvinˇen´ y právo na bezplatnou pomoc obh´ ajce. · Tj. pr´ avo na obhajobu · Ex offo - v´ yraz pro obh´ ajce, kter´ y byl obvinˇenému ustanoven z u ´ˇredn´ı povinnosti ˇ 40. odst. 4 – Cl. ∗ Obvinˇen´ y m´ a pr´ avo odepˇr´ıt v´ ypovˇed’; tohoto práva nesm´ı b´ yt ˇzádn´ ym zp˚ usobem zbaven. ’ · Tj. pr´ avo odepˇ r´ıt v´ ypovˇ ed ˇ 40. odst. 5 – Cl. ∗ Nikdo nem˚ uˇze b´ yt trestnˇe st´ıhán za ˇcin, pro kter´ y jiˇz byl pravomocnˇe odsouzen nebo zproˇstˇen obˇzaloby. Tato z´ asada nevyluˇcuje uplatnˇen´ı mimoˇrádn´ ych opravn´ ych prostˇredk˚ u v souladu se z´ akonem. ∗ Z´ asady res iudicata, ne bis in idem ˇ 40. odst. 6 • Cl. – Trestnost ˇcinu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona u ´ˇcinného v dobˇe, kdy byl ˇcin spáchán. Pozdˇejˇs´ıho z´ akona se pouˇzije, jestliˇze je to pro pachatele pˇr´ıznivˇejˇs´ı. ∗ Z´ akaz retroaktivity • ˇcl. 36 (pr´ avo na spravedliv´ y proces) a ˇcl. 38 odst. 2 jsou otevˇrenou bránou k podáván´ı u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı ´ a jsou snadno zneuˇzitelné; zd˚ US uvodnˇen´ı u ´stavn´ı st´ıˇznosti poruˇsen´ım práva na spravedliv´ y proces, resp. ´ tato neprojedn´ an´ı vˇeci bez zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u, vede k enormn´ımu poˇctu u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı podávan´ ych US, ´ ´ pod´ an´ı mnohdy stav´ı US do pozice dalˇs´ıho stupnˇe soudn´ı soustavy, coˇz US striktnˇe odm´ıtá • Pojem jin´ a pr´ avn´ı ochrana – Listina preferuje soudn´ı ochranu (hl. pro systémov´ y pˇredpoklad vˇecnˇe správnˇejˇs´ıho, pˇresnˇejˇs´ıho rozhodnut´ı i pro pˇredpoklad vˇetˇs´ı profesionality takového rozhodnut´ı), ale pˇripouˇst´ı i jinou - viz ˇ cl. 36 odst. 1. a odst. 3 – Pˇr´ıpady, kdy se lze dom´ ahat takovéto ochrany jsou v´ yslovnˇe pozitivnˇe stanoveny v provádˇec´ım zákonod´ arstv´ı – Jde napˇr. o spr´ avn´ı u ´ˇrady, o Policii, orgány samosprávy (´ uzemn´ı, profesn´ı i zájmové) 272

ˇ ´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD 2.51. PROSTREDKY OCHRANY ZAKLADN


– Tyto org´ any k ochranˇe FO/PO mus´ı b´ yt ovˇsem v´ yslovnˇe zmocnˇeny – tyto orgány nemaj´ı (narozd´ıl od soud˚ u) obecnou a v´ yluˇcnou povinnost poskytovat ochranu práv˚ um FO popˇr. i PO X soudy tuto obecnou a v´ yluˇcnou povinnost maj´ı, ty ji poskytnout jednoduˇse mus´ı (z´ akaz denegatio iustitiae) – V´ yluˇcn´ y monopol maj´ı soudy k rozhodnut´ı o vinˇe a trestu za trestné ˇciny – Rozhodnut´ı jin´ ych org´ an˚ u jsou z´ asadnˇe (aˇz na v´ yjimky) pˇrezkoumatelná soudem a nemus´ı b´ yt proto koneˇcn´ a

´ Pr´ avo na spravedliv´ y proces v judikatuˇ re US 520

• K tomuto tématu existuje bohat´ a judikatura, ˇreˇs´ıc´ı otázky zákazu svévole, pr˚ utah˚ u v ˇr´ızen´ı, práva na z´ akonného soudce, pr´ ava u ´ˇcastn´ıka soudn´ıho ˇr´ızen´ı, rovnosti u ´ˇcastn´ık˚ u v ˇr´ızen´ı, práva na obhajobu, práva odepˇr´ıt v´ ypovˇed’, (opomenut´ ych) d˚ ukaz˚ u, povinnosti zd˚ uvodnit rozhodnut´ı, práva na náhradu ˇskody zp˚ usobené nez´ akonn´ ym rozhodnut´ım,... • Pˇr´ıklady: ´ 305/2000 – Usnesen´ı I. US ∗ N´ alez se t´ yk´ a vlastnického pr´ ava a zm´ınˇeno je i právo na spravedliv´ y proces ∗ K n´ amitce poruˇsen´ı ˇcl. 36 Listiny nezb´ yvá neˇz znovu - z obecného pohledu - zopakovat, ˇze rozsah pr´ ava na spravedliv´ y proces, jak vypl´ yvá z ˇcl. 36 a dalˇs´ıch ustanoven´ı Listiny, nen´ı moˇ zn´ e vykl´ adat tak, jako by se garantoval u ´ spˇ ech v ˇ r´ızen´ı. Právo na spravedliv´ y proces neznamen´ a, ˇze je jednotlivci zaruˇcov´ ano pˇr´ımo a bezprostˇrednˇe právo na rozhodnut´ı podle jeho názoru odpov´ıdaj´ıc´ı skuteˇcn´ ym hmotnˇepr´ avn´ım pomˇer˚ um, ale je mu zajiˇ st’ov´ ano pr´ avo na spravedliv´ e obˇ cansk´ e soudn´ı ˇ r´ızen´ı, v nˇ emˇ z se uplatˇ nuj´ı vˇ sechny z´ asady spr´ avn´ eho soudn´ıho rozhodov´ an´ı podle z´ akona a v souladu s u ´ stavn´ımi principy. ´ – N´ alez I. US 549/2000 ∗ T´ yk´ a se opomenut´ ych d˚ ukaz˚ u ´ ∗ K tomu Ustavn´ ı soud jiˇz opakovanˇe judikoval, ˇze zásadám spravedlivého procesu odpov´ıd´ a nejen moˇ znost u ´ˇ castn´ıka ˇ r´ızen´ı vyj´ adˇ rit se k proveden´ ym d˚ ukaz˚ um, n´ ybrˇ z i navrhnout d˚ ukazy vlastn´ı; soud sice nen´ı povinen provést vˇsechny navrˇzené d˚ ukazy, avˇsak mus´ı o vznesen´ ych n´ avrz´ıch rozhodnout a - pokud jim nevyhov´ı - ve sv´ em sv´ em rozhodnut´ı vyloˇ zit z jak´ ych d˚ uvod˚ u (zpravidla ve vztahu k hmotnˇeprávn´ım pˇredpis˚ um, které aplikoval, a právn´ım závˇer˚ um, k nimˇz na skutkovém z´ akladˇe vˇeci dospˇel) navrˇzené d˚ ukazy neprovedl, resp. pro základ sv´ ych skutkov´ ych zjiˇstˇen´ı je nepˇrevzal. – N´ alez III. 84/94 ∗ Povinnost soudu zd˚ uvodnit rozsudky ∗ Procesnˇepr´ avn´ı r´ amec pˇredstavuj´ı pˇredevˇs´ım principy ˇrádného a spravedlivého procesu, jak vypl´ yvaj´ı ´ ˇ e republiky. Jedn´ım z z ˇcl. 36 a n´ asl. Listiny z´ akladn´ıch práv a svobod, jako i z ˇcl. 1 Ustavy Cesk´ tˇechto princip˚ u, pˇredstavuj´ıc´ıch souˇcást práva na ˇrádn´ y proces (...) a vyluˇ cuj´ıc´ıch libov˚ uli pˇ ri rozhodov´ an´ı, je i povinnost soudc˚ u sv´ e rozsudky od˚ uvodnit (...) a to zp˚ usobem, zakotven´ ym v ustanoven´ı § 157 odst. 2 o. s. ˇr. Z od˚ uvodnˇen´ı mus´ı vypl´ yvat vztah mezi skutkov´ ymi zjiˇ stˇ en´ımi au ´ vahami pˇ ri hodnocen´ı d˚ ukaz˚ u na stranˇ e a pr´ avn´ımi z´ avˇ ery na stranˇ e druh´ e. ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 1., 2008, str. 600-605; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; pˇredn´ aˇska Postaven´ı soudn´ı moc v u ´stavn´ım systému (Hˇrebejk); Vˇera Jir´ askov´ a a Radovan Such´ anek: ´ ´ Ustavn´ ı pr´ avo v judikatuˇre Ustavn´ ıho soudu, Lidne Praha, a.s., 2007, str. 313-315, 477-478

2.51.

Prostˇ redky ochrany z´ akladn´ıch pr´ av a svobod

• • • •

Listina ps´ ana z pohledu obˇcana - chr´ an´ı ho pˇred státem Hlava V. Listiny garantuje pr´ avo na soudn´ı a jinou právn´ı ochranu pr´ avo na soudn´ı ochranu n´ aleˇz´ı kaˇzdému bez rozd´ılu (i PO ˇci cizinc˚ um) preferuje soudn´ı ochranu (objektivnˇejˇs´ı), ale pˇripouˇst´ı domáhat se i u jiného orgánu (je-li to stanoveno v prov´ adˇec´ım z´ akonod´ arstv´ı) × tyto jiné orgány (mus´ı b´ yt zákonem v´ yslovnˇe zmocnˇeny), ale nemaj´ı na rozd´ıl od soud˚ u v´ yluˇcnou povinnost tuto ochranu poskytovat • jin´ a pr´ avn´ı ochrana - vˇetˇsinou org´ any moci v´ ykonné (nejˇcastˇeji policie, obecn´ı u ´ˇrady) • ˇ cl. 36 odst. 1 Listiny Kaˇzdý se m˚ uˇze dom´ ahat stanoveným postupem svého pr´ ava u nez´ avislého a ne” stranného soudu a ve stanoven´ ych pˇr´ıpadech u jiného org´ anu.”

273



– pr´ avo kaˇzdé FO, podle povahy vˇeci i PO X odliˇsit pˇr´ıpady, kdy soud nebo jin´ y orgán na základˇe z´ akona zahajuje ˇr´ızen´ı z vlastn´ıho podnˇetu - ve veˇrejném zájmu (státn´ı zastupitelstv´ı) – dom´ ahat se“ – jde o pr´ avo, nikoliv o povinnost; at’ si kaˇzd´ y stˇreˇz´ı svá práva ” – stanoven´ y postup = procesn´ı pˇredpisy (v závislosti na druhu ˇr´ızen´ı) X pˇri domáhán´ı se práva zp˚ usobem, pˇri nˇemˇz nen´ı dodrˇzen pˇredepsan´ y proces, nemus´ı b´ yt soudem ochrana poskytnuta – vˇsechny principy zde uvedené jsou kumulativn´ı (=mus´ı b´ yt zachovány soubˇeˇznˇe) – principy nez´ avislosti a nestrannosti ´ ımu soudu • z´ akladn´ım prostˇredkem ochrany pr´ av a svobod obecn´ e soudy, aˇz poté u ´stavn´ı st´ıˇznost k Ustavn´ ˇ soudn´ı moc vykon´ – v CR avaj´ı nezávislé soudy – zákonem stanoven´ ym zp˚ usobem musej´ı poskytovat ochranu pr´ av˚ um ´ – souˇc´ ast´ı soudn´ı soustavy je vedle obecn´ ych soud˚ u i Ustavn´ ı soud (soudn´ı orgán ochrany u ´stavnosti)

Pr´ avo na spravedliv´ y proces 521

• stanoveno v Evropské u ´mluvˇe o ochranˇe lidsk´ ych práv a svobod • ˇ cl. 36 odst. 2 Listiny - Kdo tvrd´ı, ˇze byl na svých pr´ avech zkr´ acen rozhodnut´ım org´ anu veˇrejné spr´ avy, m˚ uˇze se obr´ atit na soud, aby pˇr”ezkoumal z´ akonnost takového rozhodnut´ı, nestanov´ı-li z´ akon jinak. Z pravomoci soudu vˇsak nesm´ı být vylouˇceno pˇrezkoum´ av´ an´ı rozhodnut´ı týkaj´ıc´ıch se z´ akladn´ıch pr´ av a svobod podle Listiny.” – → zakl´ ad´ a existenci spr´ avn´ıho soudnictv´ı – u ´ˇcastn´ık m´ a n´ arok na to, aby se soud jeho návrhem zab´ yval (nárok neznamená u ´spˇech v soudn´ım ˇr´ızen´ı) • C´ılem soudnictv´ı je rozhodov´ an´ı spor˚ u, rozhodován´ı o vinˇe a trestu za poruˇsen´ı práva a ochrana práv fyzick´ ych a pr´ avnick´ ych osob. • Soudnictv´ı vn´ aˇs´ı také spravedlnost do politiky, tedy posuzuje taktéˇz odpovˇednost veˇrejné moci. • V´ ykon spravedlnosti byl spoleˇcnˇe se soudnictv´ım vyˇclenˇen v rámci ˇcinnosti státu do nezávislé pozice. • Tato nez´ avislost smˇeˇruje k zajiˇstˇen´ı neutrality soudu (soudc˚ u) v rozhodován´ı vˇeci a to jak v oblasti typicky soukromopr´ avn´ı,tak i v oblasti veˇrejnoprávn´ı. • Nez´ avislost m´ a zajistit urˇcit´ y odstup od d´ılˇc´ıch zájm˚ u a zaujatosti subjekt˚ u s c´ılem zjistit skuteˇcnou (objektivn´ı) pravdu. Principy nez´ avislosti: • 1. Osobn´ı - zaloˇzen´ a na zvl´ aˇstn´ım povol´ an´ı soudce, zvláˇstnostech jeho ustavován´ı, nesesaditelnosti, nepˇreloˇzitelnost, profesion´ aln´ı ˇzivotn´ı jistoty • 2. Organizaˇ cn´ı - zaloˇzen´ a na oddˇelenosti soudu ve vˇsech instanc´ıch od zákonodárné a v´ ykonné moci a z´ akonem stanovené pˇr´ısluˇsnosti soudce (tzv. zákonn´ y soudce) pro urˇcité u ´zem´ı, typ vˇec´ı ˇci funkci v soudn´ı soustavˇe • 3. Funkˇ cn´ı - zaloˇzen´ a na tom, ˇze jiné st´ atn´ı orgány nemaj´ı zákonnou pˇr´ımou ani nepˇr´ımou moˇznost vstupovat do funkc´ı soudnictv´ı, tedy ovlivˇ novat proces, ruˇsit nebo jinak mˇenit rozhodnut´ı soudu (kromˇe amnestie) / podle V. Pavl´ıˇcka je funkˇcn´ı nez´ avislost vázanost´ı soud˚ u pouze a v´ yluˇcnˇe zákonem nebo mezinárodn´ı smlouvou • 4. Ekonomick´ a - zaloˇzen´ a na dostateˇcné finanˇcn´ı nezávislosti a tud´ıˇz pˇredpokládané finanˇcn´ı neovlivnitelnosti soudc˚ u ´ celem je dosaˇzen´ı spravedlnosti a rovnosti. • V´ ykon spravedlnosti je jednou ze z´ akladn´ıch funkc´ı státu. Uˇ • Povinnost st´ atu tuto funkci vykon´ avat je zaloˇzena na monopolu státu na v´ ykon této ˇcinnosti, c´ılem je zamezit svévoli a nutnost zajiˇstˇen´ı kvality. • viz: →2.50

´ Ustavn´ ı soudnictv´ı 522

• • • •

org´ an ochraˇ nuj´ıc´ı i z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody prostˇrednictv´ım u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı fce kontroly a ochr´ ance pr´ av ve vztahu zákonodárné a soudn´ı moci pravomoc zaloˇzena na principu subsidiarity (= pˇr´ıpustná aˇz po vyˇcerpán´ı jin´ ych moˇznost´ı právn´ı ochrany) u ´stavn´ı st´ıˇznost je opr´ avnˇena podat FO nebo PO jestliˇze tvrd´ı, ˇze pravomocn´ ym rozhodnut´ım v ˇr´ızen´ı, jehoˇz byla u ´ˇcastn´ıkem, opatˇren´ım nebo jin´ ym zásahem orgánu veˇrejné moci bylo poruˇseno jej´ı základn´ı pr´ avo nebo svoboda zaruˇcené u ´stavn´ım poˇr´ adkem – moˇzno podat do 60 dn˚ u od doruˇcen´ı rozhodnut´ı o posledn´ım procesn´ım prostˇredku

• vymezen´ı pravomoci u ´stavn´ıho soudu v konkrétn´ım státˇe je pˇredmˇetem u ´stavn´ıho práva daného st´ atu, resp. jeho u ´stavn´ı u ´pravy. 274



´ vykon´ • US avaj´ı svou p˚ usobnost u ´stavou a zákonem stanoven´ ym procesn´ım postupem, kter´ y ˇcinnost u ´stavn´ıho soudu limituje. • viz – →1.26 – →1.25 – →1.24

Mezin´ arodn´ı soudnictv´ı 523

• m´ a nadst´ atn´ı povahu • Mezin´ arodn´ı soudn´ı dv˚ ur - Haag, ustaven´ y dle Charty OSN po II.sv.válce, ˇreˇs´ı spory mezi státy a pod´ av´ a posudky o pr´ avn´ıch ot´ azk´ ach ˇ • V´ ybor pro lidsk´ a pr´ ava - Zeneva, ochrana lidsk´ ych práv, obrac´ı se FO stanoven´ ym zp˚ usobem ˇ • Evropsk´ y soud pro lidsk´ a pr´ ava - Strasburk, zˇr´ızen Evropskou u ´mluvou o ochranˇe LP a ZS z r.1950, obrac´ı se na nˇej smluvn´ı st´ aty nebo jednotlivci stanoven´ ym zp˚ usobem formou st´ıˇznosti • Evropsk´ y soudn´ı dv˚ ur - Lucemburk, v rámci EU ˇreˇs´ı spory vypl´ yvaj´ıc´ı z norem komunitárn´ıho pr´ ava • zvl´ aˇ stn´ı kategorie - trestn´ı tribun´ aly pro souzen´ı váleˇcn´ ych zloˇcin˚ u a zloˇcin˚ u proti lidskosti(Norimbersk´ y, Tokijsk´ y), pro b´ yvalou Jugosl´ avii Haagsk´ y apod.

Spr´ avn´ı soudnictv´ı 524

• dalˇs´ı prostˇredek, kter´ y m´ a v pr´ avn´ım st´ atˇe slouˇzit k ochranˇe pˇred nezákonn´ ymi zásahy v´ ykonné moci • specializovan´ a soudn´ı kontrola z´ akonnosti v rozhodnut´ıch orgán˚ u státn´ı správy (exekutivy) • jeho podstata spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze rozhodnut´ı správn´ıch orgán˚ u nepˇrezkoumává jin´ y, nadˇr´ızen´ y správn´ı org´ an (v´ ykonn´ a moc), ale soud (soudn´ı moc) • pro spr´ avn´ı soudnictv´ı je jedin´ ym kritériem zákon - správn´ı soud zpravidla rozhoduje na kasaˇ cn´ım principu, tzn. rozhodnut´ı spr´ avn´ıho org´ anu bud’ potvrd´ı, nebo zruˇs´ı a vrát´ı vˇec správn´ımu orgánu k novému rozhodnut´ı. • vzhledem k ˇcl. 6 odst. 1 Evropské u ´mluvy o ochranˇe lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod lze pˇredpokl´ adat, ˇze i spr´ avn´ı soudy budou rozhodovat o obˇcanských pr´ avech a z´ avazc´ıch“ a neomez´ı se pouze na kasaˇcn´ı ” rozhodnut´ı • spr´ avn´ı soudnictv´ı pˇrezkoum´ av´ a z´ akonnost (soulad se zákonem) individuáln´ıch správn´ıch akt˚ u, t´ ykaj´ıc´ıch se FO i PO, normativn´ıch (podz´ akonn´ ych) právn´ıch akt˚ u, vydávan´ ych orgány státn´ı správy – vedle zde popisovaného spr´ avn´ıho soudnictv´ı m˚ uˇze existovat i kvazisprávn´ı soudnictv´ı, spoˇc´ıvaj´ıc´ı v existenci zvl´ aˇstn´ıch komis´ı ˇci tribunál˚ u pˇri správn´ıch orgánech, které metodami bl´ızk´ ymi soudnictv´ı pˇrezkoum´ avaj´ı spr´ avn´ı akty.

Veˇ rejn´ y ochr´ ance pr´ av (ombudsman) 525

• viz zde: →1.29 ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda. D´ıl 1, Obecn´ a st´ atovˇeda; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: ´ ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 1., 2008; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ´ ´ ˇ e republiky Koment´ ˇc´ ast 2., 2008; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustava a Ustavn´ ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr 2.d´ıl Pr´ ava a svobody, 1999; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Evropsk´ a u ´mluva o ochranˇe lidských pr´ av a z´ akladn´ıch svobod; Pr´ avnick´ a fakulta Masarykovy univerzity - Diplomov´ a pr´ ace na téma: Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody a jejich procesn´ı ochrana, Kateˇrina Vargov´ a (2007); Pr´ avnick´ a fakulta Masarykovy univerzity - Diplomov´ a pr´ ace na téma: ˇ ,Zuzana Volejn´ıkov´ Pr´ avn´ı prostˇredky ochrany u ´stavnˇe zaruˇcených pr´ av jedince v pr´ avn´ım ˇr´ adu CR a (2006/2007) http://is.muni.cz/th/77166/pravf m/DIPLOMKA.pdf

275

Ustavn ı pr avo a st atovˇ eda Studenti PF UK Vypracovan e ot azky ke zkouˇ sce 2011

Recommend Documents