Ustavn ı pr avo a st atovˇ eda Studenti PF UK Vypracovan e ot azky ke zkouˇ sce 2011

´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇ eda

Studenti PF UK Vypracovan´ e ot´ azky ke zkouˇ sce 2011

´ Tento text vznikl jako pˇr´ıprava na u ´stn´ı zkouˇsku z pˇredmˇetu Ustavn´ ı právo a státovˇeda, vyuˇcovaného na pr´ avnické fakultˇe UK. Text vytvoˇrili sami studenti druhého roˇcn´ıku, nemus´ı tedy b´ yt i pˇres veˇskeré korektury zcela spr´ avn´ y a autoˇri nepˇreb´ıraj´ı ˇz´ adnou odpovˇednost za v´ ysledek zkouˇsky. Texty byly vytvoˇreny na wiki student˚ u PF UK http://ius.tulacek.eu/. Soubor vygenerov´ an: 16.12.2011, 03:49

ii

Obsah 1 Skupina A 1.1 Pˇredmˇet a prameny u ´stavn´ıho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇredmˇet u ´stavn´ıho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny u ´stavn´ıho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ legalita a legitimita v politick´ 1.2 Kontinuita a diskontinuita v u ´stavn´ım právu CR, ych zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St´ atovˇedn´ y z´ aklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1938-1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 14/94 ”Dreithaler” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pl. US ´ 1.3 Ustavn´ ı poˇr´ adek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . M´ısto princip˚ uvu ´stavn´ım pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ - vznik, koncepce, forma, obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Ustava CR Historick´ y kontext vzniku u ´stav st´ at˚ u stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Proces vzniku Ustavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historick´ a podm´ınˇenost u ´stavn´ıho v´ yvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koncepce Ustavy CR ´ ˇ Forma Ustavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Funkce u ´stavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Obsah Ustavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 1.5 Vztah vnitrost´ atn´ıho a mezin´ arodn´ıho práva v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇr´ıstupy ke vztahu mezin´ arodn´ıho a vnitrostátn´ıho práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ V´ yvoj vztahu Ceskoslovenska k mezinárodn´ımu právu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah mezin´ arodn´ıho pr´ ava a vnitrostátn´ıho práva CR Definiˇcn´ı znaky mezin´ arodn´ıch smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prezident republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ do Evropské unie a konsekvence jej´ıho ˇclenstv´ı v u ˇ 1.6 Vstup CR ´stavn´ım systému CR . . . . . . . . . . ˇ ˇ v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Clenstv´ ı CR ˇ na EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrenos pravomoc´ı CR Povaha pr´ ava EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ a pr´ Vztah pr´ ava CR ava EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obˇcanstv´ı EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ a org´ Ustavn´ ı org´ any CR any EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ N´ alezy US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 1.7 Ceskoslovensk´ a a ˇcesk´ a st´ atn´ı idea – obsah a u ´stavnˇe právn´ı v´ yznam; aktuáln´ı v´ yznam u ´stavn´ıch ˇ tradic; st´ atn´ı symboly a jin´ a symbolika CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Ceskoslovensk´ a a ˇcesk´ a st´ atn´ı idea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktu´ aln´ı v´ yznam u ´stavn´ıch tradic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ St´ atn´ı symboly a jin´ a symbolika CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uˇz´ıv´ an´ı st´ atn´ıch symbol˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı z´ akonné a neofici´ aln´ı formy symbolizuj´ıc´ı CR ´ ˇ CR ˇ jako demokratick´ ˇ jako sekulárn´ı stát . . . . . . . . 1.8 Ustavn´ ı charakteristika CR; y právn´ı stát, CR ´ ˇ Ustavn´ ı vymezen´ı CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ jako demokratick´ CR y pr´ avn´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı sebeomezen´ı st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ jako sekul´ CR arn´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

iii

1 1 1 3 4 4 5 5 6 6 6 8 10 11 11 11 13 13 14 16 17 18 18 19 19 20 22 22 22 23 24 25 26 27 28 30 30 30 31 32 33 34 34 35 36 37

OBSAH

1.9

1.10

1.11

1.12

1.13

1.14

1.15

1.16

OBSAH

´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ´ Jednota a dˇelba moci v u ´stavn´ım v´ yvoji, uplatnˇen´ı principu dˇelby moci v konstrukci Ustavy St´ atovˇedn´ y z´ aklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jednota a dˇelba moci v u ´stavn´ım v´ yvoji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Dˇelba moci v konstrukci Ustavy CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ právo na odpor . . . . . . . . . . . . . . Suverenita lidu a formy jej´ıho uskuteˇcn ˇován´ı v CR; St´ atovˇedn´ y z´ aklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historick´ a geneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı zakotven´ı suverenity lidu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Suverenita lidu × suverenita st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Formy uskuteˇcn ˇov´ an´ı suverenity lidu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo na odpor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Souvisej´ıc´ı instituty platného pr´ ava CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volebn´ı pr´ avo a volebn´ı systémy v CR Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volebn´ı pr´ avo a jeho principy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volebn´ı systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı v´ ychodiska voleb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodnˇepr´ avn´ı v´ ychodiska voleb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ a ustanoven´ı voleb do Parlamentu CR Volby do Poslanecké snˇemovny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do Sen´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do zastupitelstev obc´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do zastupitelstev kraj˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do Evropského parlamentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co se (moˇzn´ a) chyst´ a, aneb z Programového prohláˇsen´ı vlády (4.srpen 2010) . . . . . . . . ´ N´ alezy US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Soudn´ı pˇrezkum v ot´ azk´ ach voleb v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı ochrana ve vˇecech seznamu voliˇc˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı ochrana ve vˇecech registrace kandidátn´ıch listin a pˇrihláˇsek k registraci . . . . . . . Neplatnost voleb, neplatnost hlasov´ an´ı, neplatnost volby nˇekterého z kandidát˚ u . . . . . . . Ochrana ve vˇecech z´ aniku mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı ˇr´ızen´ı ve vˇecech volebn´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ Z´ akonod´ arn´ a moc v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historick´ y v´ yvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava z´ akonod´ arné moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ e republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Parlamentarismus v Cesk´ ˇ e republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravomoci Parlamentu Cesk´ ˇ e republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komory Parlamentu Cesk´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Org´ any a funkcion´ aˇri komor Parlamentu CR ˇ Organizace jedn´ an´ı komor Parlamentu CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Usn´ aˇsen´ı komor a hlasov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mand´ at poslance a sen´ atora – vznik, obsah, záruky, zánik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mand´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ aruky v´ ykonu mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ anik mand´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klouzav´ y mand´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pozn´ amky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Legislativn´ı proces v CR Pr´ avn´ı u ´prava z´ akonod´ arného procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . F´ aze legislativn´ıho procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvl´ aˇstn´ı procedury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yznam vl´ ady pˇri legislativn´ım procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ıho soudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Role Ustavn´ ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Relevantn´ı n´ alezy US ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Publikace z´ akon˚ u a jin´ ych pramen˚ u práva v CR iv

. . . ˇ CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 37 . 38 . 38 . 39 . 40 . 42 . 42 . 42 . 43 . 43 . 44 . 44 . 46 . 47 . 47 . 47 . 48 . 49 . 49 . 50 . 51 . 51 . 53 . 55 . 56 . 58 . 59 . 61 . 61 . 62 . 63 . 63 . 63 . 64 . 64 . 64 . 65 . 65 . 65 . 67 . 68 . 69 . 72 . 73 . 76 . 76 . 78 . 78 . 78 . 79 . 80 . 81 . 81 . 83 . 84 . 84 . 84 . 85 . 85 . 92 . 93 . 96 . 96 . 100

OBSAH

1.17

1.18 1.19

1.20

1.21

1.22

1.23

1.24

1.25

OBSAH

Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ychodiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sb´ırka z´ akon˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sb´ırka mezin´ arodn´ıch smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spoleˇcn´ a ustanoven´ı pro Sb. a Sb. m. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Publikace dalˇs´ıch pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Imunita u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u; v´ yznam slibu a délka funkˇcn´ıho obdob´ı u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u . . . Pojem u ´stavn´ı ˇcinitel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Imunita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yznam slibu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Délka funkˇcn´ıch obdob´ı u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktu´ aln´ı n´ avrhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı v u ´stavn´ım systému CR ´ Ustavn´ı ˇcinitelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ykonn´ a moc CR Prezident republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vl´ ada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ministerstva a jiné u ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiné u ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı org´ any st´ atu s celost´ atn´ı u ´zemn´ı p˚ usobnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Normotvorba jin´ ych spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St´ atn´ı zastupitelstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Prezident republiky CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historické postaven´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Hlava st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Vznik, trv´ an´ı a z´ anik funkce prezidenta republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3-4. Pravomoci prezidenta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. S´ıdlo a kancel´ aˇr prezidenta, ochrana, plat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktu´ alnˇe - pˇr´ım´ a volba prezidenta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravomoci prezidenta republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇci Parlamentu CR Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇci vládˇe a jin´ ym orgán˚ um v´ ykonné moci . . . . . . . . Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇci moci soudn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravomoci prezidenta republiky k jin´ ym u ´stavn´ım orgán˚ um . . . . . . . . . . . . . . . . . Dalˇs´ı pravomoci prezidenta republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ Vl´ ada CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Postaven´ı vl´ ady v historii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı postaven´ı vl´ ady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Normotvorba vl´ ady CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Struktura ministerstev a jin´ ych u ´stˇredn´ıch správn´ıch orgán˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ u Soudn´ı moc v CR; ´stavn´ı principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky ˇ Pr´ avn´ı u ´prava v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecnˇe o soudn´ı moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı moc v ˇceské historii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudn´ı moc v CR ´ N´ alezy US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Ustavn´ ı soud v u ´stavn´ım systému CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ obecnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koncepce US ´ Ustavn´ ı soud v ˇceské historii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Charakteristika ˇcinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudce US ´ Org´ any US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ US x jiné u ´stavn´ı org´ any . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ P˚ usobnost Ustavn´ ıho soudu a ˇr´ızen´ı pˇred n´ım . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ au ´prava ˇr´ızen´ı pˇred US ´ Jednotliv´ a ˇr´ızen´ı pˇred US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . K´ arné ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souˇcasn´ a situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

v

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

100 100 101 102 103 103 105 105 105 108 109 110 110 110 117 118 118 118 118 119 122 122 123 123 125 125 127 129 129 129 130 130 131 132 134 135 135 136 137 137 138 144 144 145 145 145 145 149 150 154 154 154 155 155 157 158 159 160 161 162 163 170 171

OBSAH

OBSAH

ˇ ızen´ı o u ´ 1.26 R´ ´stavn´ıch st´ıˇznostech pˇred Ustavn´ ım soudem . . . . . . . . . ´ 1.27 Rozhodnut´ı Ustavn´ıho soudu a jejich v´ yznam v u ´stavn´ım právu . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozhodnut´ı US ´ Z´ avaznost rozhodnut´ı US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ v souvislosti s rozhodovac´ı ˇcinnost´ı US ´ Prameny u ´stavn´ıho pr´ ava v CR ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yznam judikatury US ˇ jmenov´ 1.28 Soustava soud˚ u CR, an´ı a odvoláván´ı soudc˚ u, soudcovské rady ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soustava soud˚ u CR Jmenov´ an´ı a odvol´ av´ an´ı soudc˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇr´ısed´ıc´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudcovské rady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ 1.29 Prostˇredky kontroly a dozoru v u ´stavn´ım systému CR . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı u ´ˇrad (NKU) Veˇrejn´ y ochr´ ance pr´ av (VOP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ rad pro ochranu osobn´ıch u ´ ´ . . . . . . . . . . . . . . . Uˇ ´daj˚ u (UOO U) ˇ a n´ ˇ Cesk´ arodn´ı banka (CNB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St´ atn´ı zastupitelstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ . . . 1.30 Uzemn´ ı ˇclenˇen´ı st´ atu a u ´stavn´ı z´ aklady u ´zemn´ı samosprávy v CR Z´ akonn´ au ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Uzemn´ ı ˇclenˇen´ı st´ atu X Samospr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pojmy (obecnˇe) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Charakteristika u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u . . . . . . . . . . . . . Samostatn´ a p˚ usobnost u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u . . . . . . . . . Org´ any u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . Normotvorba u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u . . . . . . . . . . . . . . Z´ asahy st´ atu do samospr´ avy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ˇ -u ’ 1.31 Zajiˇst ov´ an´ı bezpeˇcnosti v CR ´stavn´ı a zákonná u ´prava . . . . . . . Pojet´ı a v´ yznam bezpeˇcnosti st´ atu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mimoˇra´dné stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Subjekty zabezpeˇcuj´ıc´ı bezpeˇcnost státu . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

171 172 174 175 176 176 177 177 179 180 180 181 181 182 185 187 188 190 191 191 191 192 194 195 196 197 197 198 199 199 200 201

2 Skupina B 2.32 St´ atn´ı obˇcanstv´ı – vznik, pr´ avn´ı u ´prava, zánik. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Pr´ avn´ı u ´prava st´ atn´ıho obˇcanstv´ı v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik a z´ anik st´ atn´ıho obˇcanstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Principy pr´ avn´ı u ´pravy st´ atn´ıho obˇcanstv´ı v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodn´ı smlouvy vztahuj´ıc´ı se k u ´pravˇe státn´ıho obˇcanstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ obsah, vztah 2.33 Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – vznik, ideové zdroje, postaven´ı v u ´stavn´ım ˇrádu CR, k mezin´ arodn´ım smlouv´ am . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik Listiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ideové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Struktura listiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah Listiny a mezin´ arodn´ıch smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.34 Subjekty pr´ av a svobod v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Subjekt pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dˇelen´ı subjekt˚ u v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jednotlivé subjekty v Listinˇe a pr´ ava jim urˇcená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.35 Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – pojem, prameny, funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo X svoboda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Negativn´ı X pozitivn´ı status pr´ av . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlava II. LZPS, odd´ıl prvn´ı: Z´ akladn´ı lidská práva a svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ideové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.36 Obecn´ a ustanoven´ı listiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ a ustanoven´ı dle uspoˇr´ ad´ an´ı v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ u 2.37 Formy a zp˚ usoby omezen´ı z´ akladn´ıch práv a svobod v CR; ´prava povinnost´ı v Listinˇe . . . . . . . . ˇ Povinnosti a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Povinnosti a omezen´ı v Listinˇe z´ akladn´ıch práv a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

205 205 206 206 209 209

vi

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

210 210 211 211 212 214 214 214 215 215 220 220 220 220 221 223 224 224 224 229 230 231

OBSAH

OBSAH

´ 2.38 Princip rovnosti a z´ akaz diskriminace, uplatnˇen´ı v rozhodován´ı Ustavn´ ıho soudu . . . . Princip rovnosti a z´ akaz diskriminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Rozhodov´ an´ı US . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.39 Svoboda jednotlivce a jej´ı u ´stavn´ı z´ aruky v CR Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – obecnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, Hlava II. Lidská práva a základn´ı svobody . . . . . . Dalˇs´ı pr´ ava v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nˇekter´ a tato pr´ ava jsou d´ ale upravena v zákonech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 2.40 Vlastnické pr´ avo a jeho u ´stavn´ı z´ aruky v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı v´ yvoj vlastnického pr´ ava u nás . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ustavn´ ıu ´prava v CR Mezin´ arodn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US Pozn´ amka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.41 Politick´ a pr´ ava v Listinˇe – subjekty, obsah, omezen´ı, soutˇeˇz politick´ ych sil, záruky . . . Obecn´ a systematika u ´pravy v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ a charakteristika politick´ ych práv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie a mezin´ arodnˇepr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Omezen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konkretizace politick´ ych pr´ av v bˇeˇzném zákonodárstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soutˇeˇz politick´ ych sil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 2.42 Svoboda projevu a pr´ avo na informace v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svoboda projevu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo na informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodnˇepr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US 2.43 Petiˇcn´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ˇ Ustavn´ı v´ yvoj petiˇcn´ıho pr´ ava v Cech´ ach od roku 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Z´ akonn´ au ´prava v CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Petiˇcn´ı pr´ avo v jednac´ıch ˇr´ adech komor Parlamentu CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petiˇcn´ı pr´ avo v Evropské unii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petiˇcn´ı pr´ avo a ochrana osobn´ıch u ´daj˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ k problematice petiˇcn´ıho práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US Zvl´ aˇstn´ı pˇr´ıpady uˇzit´ı a u ´prava petiˇcn´ıho práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.44 Shromaˇzd’ovac´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´ a charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ asahy do v´ ykonu pr´ ava shromaˇzd’ovac´ıho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poruˇsen´ı pˇredpis˚ u o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Judikatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Umluva o ochranˇe lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Evropsk´ y soud pro lidsk´ a pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.45 Sdruˇzovac´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sdruˇzovac´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odborové organizace ˇcl. 27 LZPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sdruˇzov´ an´ı v c´ırkv´ıch a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnostech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovn´ an´ı sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stranách a v obˇcansk´ ych sdruˇzen´ıch . . . . . . . . . . ˇ 2.46 Politické strany v pr´ avn´ım ˇr´ adu CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı v´ ychodiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina z´ akladn´ıch pr´ ava a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ akon o sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stranách a v politick´ ych hnut´ıch (zák. ˇc. 424/1991 Sb.) Vztah st´ atu k politick´ ym stran´ am . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah obˇcana a politické strany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ anik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vii

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

232 232 233 235 235 236 236 237 238 238 238 239 240 240 240 241 241 241 241 242 242 243 243 243 243 243 244 244 245 246 246 246 247 247 249 249 250 251 251 252 252 252 253 254 254 255 256 256 256 257 258 259 259 259 260 260 260 260 260 260 260 261 261 261

OBSAH

2.47

2.48

2.49

2.50

2.51

OBSAH

Hospodaˇren´ı stran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ a rozhodnut´ı NSS . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ alezy US ´ ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . Ustavn´ ı ochrana menˇsin v CR Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ukotven´ı v u ´stavn´ım poˇr´ adku . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin . . . . . . . . . Ustanoven´ı Listiny - ˇcl. 24 a 25 . . . . . . . . . . . . . . . . Principy soci´ aln´ıho st´ atu v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . Soci´ aln´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hospod´ aˇrsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava (IV. Hlava Listiny) . Princip solidarity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soci´ aln´ı funkce vlastnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina ˇcl. 26 - 35 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ (Pl. US ´ 1/08, Pl.US ´ 2/08) Charakter soci´ aln´ıch pr´ av dle US ´ Ochrana ˇzivotn´ıho prostˇred´ı v Ustavˇe a v Listinˇe . . . . . . ´ ˇ Ustava CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . Ochrana ˇzivotn´ıho prostˇred´ı v z´ akonech CR Principy ochrany ˇzivotn´ıho prostˇred´ı . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo na spravedliv´ y proces v Listinˇe . . . . . . . . . . . . Pr´ avo na spravedliv´ y proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Pr´ avo na spravedliv´ y proces v judikatuˇre US . . . . . . . . Prostˇredky ochrany z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . Pr´ avo na spravedliv´ y proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı soudnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodn´ı soudnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spr´ avn´ı soudnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Veˇrejn´ y ochr´ ance pr´ av (ombudsman) . . . . . . . . . . . . .

viii

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

261 262 263 263 264 264 266 266 266 267 267 268 268 270 270 270 270 271 272 272 272 272 272 275 276 277 277 277 278 278

Kapitola 1

Skupina A 1.1.

Pˇ redmˇ et a prameny u ´ stavn´ıho pr´ ava

Pˇ redmˇ et u ´ stavn´ıho pr´ ava 1

´ • Ustavn´ ı pr´ avo se od roku 1990 (a zejména pak v souvislosti s pˇrijet´ım Listiny a s jej´ım m´ıstem v u ´stavn´ım poˇr´ adku) obsahovˇe zmˇenilo. Pˇrestalo b´ yt discipl´ınou pˇreváˇznˇe ideologickou a politickou, ale stalo se aplikovateln´ ym oborem platného pr´ ava. ´ • Ustavn´ ı pr´ avo je pr´ avn´ım odvˇ etv´ım veˇ rejn´ eho pr´ ava, kter´ e se zab´ yv´ au ´ stavou a vykl´ ad´ a ji (´ ustavn´ı ˇ ale obsahuje i normy pr´ pr´ avo CR ava soukromého, zejména Listina je i základem vztah˚ u soukromopr´ avn´ıch). ´ zkoumá - tedy u Pˇredmˇetem u ´stavn´ıho pr´ ava je to, co UP ´stava, ale záleˇz´ı na vymezen´ı tohoto pojmu, protoˇze pojem u ´stava nen´ı jednoznaˇcn´ y. Tento pojem m˚ uˇzeme chápat ve dvou rovinách: ´ ˇ POJATA ´ USTAVA ´ • A) FORMALN E (d˚ uraz kladen na formáln´ı stránku - tzn. na oznaˇcen´ı pˇredpisu, pˇr´ıpadnˇe na zvl´ aˇstn´ı zp˚ usob pˇrij´ım´ an´ı tˇechto pˇredpis˚ u) – pojmem u ´stava se rozum´ı pˇredevˇs´ım zákon, kter´ y je takto oznaˇcen´ y a obsahuje soubor norem nejvyˇsˇs´ı ´ ˇ pr´ avn´ı s´ıly (napˇr. Ustava CR); m˚ uˇze b´ yt vˇsak oznaˇcen i jako u ´stavn´ı zákon, u ´stavn´ı listina, konstituce atd. ´ – v ˇsirˇs´ım smyslu se jedn´ aou ´ stavn´ı poˇ r´ adek dle ˇcl. 112 Ustavy ´ – tedy pˇredmˇetem UP z form´ aln´ıho hlediska jsou pr´ avn´ı normy nejvyˇ sˇ s´ı pr´ avn´ı s´ıly ∗ Soubor tˇechto pr´ avn´ıch norem nejvyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly m˚ uˇze b´ yt obsaˇzen: · v jednom pr´ avn´ım pˇredpise - u ´stava monoleg´ aln´ı (Slovensko) ˇ Jugoslávie, Rakousko) · ve v´ıce pr´ avn´ıch pˇredpisech - u ´stava polyleg´ aln´ı (CR, ´ ˇ POJATA ´ USTAVA ´ • B) MATERIALN E (kritériem je, jakou matérii pˇredpisy upravuj´ı) – z hlediska obsahu pr´ avn´ıch norem se u ´stavou rozum´ı u ´ prava z´ akladn´ıch vztah˚ u ve st´ atˇ e – u ´stavou se tyto z´ akladn´ı vztahy konstituuj´ı (konstituce) – k tˇemto z´ akladn´ım vztah˚ um patˇr´ı: forma státu a vlády, název, postaven´ı, kompetence a vzájemné vztahy nejvyˇsˇs´ıch org´ an˚ u st´ atu, vnitˇrn´ı uspoˇrádán´ı, politick´ y reˇzim ˇci práva a povinnosti obˇcan˚ u; zpravidla obsahuje i n´ azev st´ atu ´ • Ustava je tak´ e z´ akladn´ım ˇ r´ adem, podle nˇ ehoˇ z se tvoˇ r´ı st´ atn´ı v˚ ule a uplatˇ nuje se st´ atn´ı moc, stanovuje pravidla pro tvorbu a vyd´ av´ an´ı z´ akon˚ u a jin´ ych pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u a pro jejich vynucov´ an´ı st´ atn´ı moc´ı. • Vedle z´ akladn´ıch vztah˚ u obsahuj´ı u ´stavy i dalˇs´ı ustanoven´ı, která u ´stavodárce povaˇzuje za tak v´ yznamn´ a, aby se stala souˇc´ ast´ı této u ´pravy. K takov´ ymto ustanoven´ım patˇr´ı napˇr. státn´ı monopol a státn´ı ochrana pˇr´ırodn´ıho bohatsv´ı st´ atu, privilegovan´ y vztah státu k nˇekteré c´ırkvi nebo náboˇzenstv´ı. ´ • Jin´ ym pˇr´ıpadem jsou nenaplnˇ en´ a ustanoven´ı u ´ stavy a mezery v u ´ stavˇ e. Ustava by mˇela zaloˇzit zp˚ usob ˇreˇsen´ı vˇsech pˇredv´ıdateln´ ych vztah˚ u mezi u ´stavn´ımi orgány. Mezery mohou vznikat legislativn´ım opomenut´ım nebo t´ım, ˇze pˇredpokl´ adané pˇrijet´ı dalˇs´ıch u ´stavn´ıch pˇredpis˚ u se neuskuteˇcn´ı, nebo se nenapln´ı schv´ alen´ y u ´stavn´ı text, nebo se neustav´ı u ´stavn´ı orgány v u ´stavˇe pˇredv´ıdané (napˇr. v u ´stavn´ı listinˇe 1920 se pˇredpokl´ adalo ´ pˇredpokládan´ vytvoˇren´ı autonomie Podkarpatské Rusi, US yu ´stavn´ım zákonem o ˇceskoslovenské federaci se ´ ˇ nebyl nikdy vytvoˇren) do r.1991 neustavil, Prozatimn´ı Sen´ at pˇredpokládan´ y v Ustavˇ e CR

1

ˇ ˇ A PRAMENY USTAVN ´ ÍHO PRAVA ´ 1.1. PREDM ET

KAPITOLA 1. SKUPINA A

• V pˇr´ıpadˇe, ˇze parlament nebo jin´ yu ´stavou v´ yluˇcnˇe zmocnˇen´ y orgán nem˚ uˇze v u ´stavou nepˇredv´ıdané situaci u ´stavn´ı mezeru zaplnit, m˚ uˇze vzniknout stav u ´ stavn´ı nouze - v tomto stavu chyb´ı kompetence k ˇreˇsen´ı u ´stavn´ı situace pro u ´stavn´ı org´ any ˇ • pˇr. stav u ´stavn´ı nouze vznikl pro Ceskoslovensko v dobˇe 2. svˇetové války, kdy nemohlo b´ yt svoláno NS, aby pˇrijalo z´ akony k ˇr´ızen´ı odporu proti Nˇemecku a zvolilo u ´stavnˇe pˇredepsan´ ym zp˚ usobem prezidenta republiky St´ atn´ı pr´ avo 2

• nˇekdy se vykl´ adaj´ı z´ akladn´ı pr´ avn´ı vztahy ve státˇe v právn´ım oboru nazvaném státn´ı právo • klade d˚ uraz nikoli na pr´ avn´ı pˇredpisy, ale na samotnou organizaci, postaven´ı a fungován´ı státu • st´ atn´ı pr´ avo se zpravidla vymezuje jako soustava právn´ıch pravidel vztahuj´ıc´ıch se k orgán˚ um státn´ı moci, k pˇr´ısluˇsnosti a funkc´ım org´ an˚ u st´ atn´ı moci a povinnostem obˇcan˚ u v˚ uˇci státn´ı moci ˇ se do r. 1948 uˇz´ıvalo oznaˇcen´ı oboj´ı - u • na u ´zem´ı CR ´stavn´ı i státn´ı právo • po r. 1948 sp´ıˇse pojem st´ atn´ı pr´ avo - nastolen´ı komunistické moci s sebou pˇrineslo zd˚ uraznˇen´ı role st´ atu a potlaˇcen´ı osobn´ıch a politick´ ych pr´ av obˇcan˚ u • po p´ adu komunismu bylo pojet´ı i v´ yklad státn´ıho práva nahrazeny právem u ´stavn´ım - zd˚ urazˇ noval se t´ım obnoven´ y v´ yznam u ´stavnosti a v´ yznam práv a svobod obˇcan˚ u Druhy u ´ stav 3

• Podle formy – psan´ a - kontinent´ aln´ı Evropa a USA – nepsan´ a - vytvoˇrena jin´ ymi normami práva, jako jsou zvyklosti, soudn´ı precedenty apod.; napˇr. Velk´ a Brit´ anie • Podle zp˚ usobu pˇ rijet´ı – oktrojovan´ a - vydan´ a pouze z rozhodnut´ı panovn´ıka (Pillersdorfova, Stadionova) – revoluˇcn´ı - napˇr. Prozatimn´ı u ´stava 1918 – dohodnut´ a - je v´ ysledkem dohody pˇreváˇzné ˇcásti spoleˇcnosti, je stabiln´ı • Podle jej´ıho dodrˇ zov´ an´ı – re´ aln´ a - je skuteˇcnˇe dodrˇzov´ ana, jde o základn´ı znak právn´ıho státu ´ – fiktivn´ı - je pouze form´ aln´ı, nedodrˇzována, napˇr. Ustava 9. kvˇetna • Podle zp˚ usobu zmˇ eny – flexibiln´ı - u ´stavu lze zmˇenit bˇeˇzn´ ym zákonem – rigidn´ı - zmˇena u ´stavy je obt´ıˇznˇejˇs´ı neˇz u ostatn´ıch právn´ıch norem, napˇr. je moˇzno ji vázat na referendum, na vyˇsˇs´ı poˇcet potˇrebn´ ych hlas˚ u ke schválen´ı nebo na pravidlo, ˇze u ´stava sm´ı b´ yt zmˇenˇena jen jednou za pevnˇe dan´ y poˇcet let apod. • Podle charakteru st´ atu – demokratické - zaloˇzené na pluralitˇe politick´ ych stran, které se mohou stˇr´ıdat u moci – autokratické - pˇr. u ´stavy faˇsistické, vyskytuj´ıc´ı se mezi svˇetov´ ymi válkami, vyznaˇcovaly se struˇcnost´ı sv´ ych ustanoven´ı, jejich j´ adrem byly zmocˇ novac´ı zákony, pˇrenáˇsej´ıc´ı zákonodárnou moc na exekutivu ˇ v syst´ M´ısto u ´ stavn´ıho pr´ ava CR emu pr´ avn´ıch odvˇ etv´ı 4

• u ´stavn´ı pr´ avo nelze zaˇradit jen jako souˇcást práva veˇrejného, protoˇze obsahuje i normy práva soukromého, zejména Listina je i z´ akladem vztah˚ u soukromoprávn´ıch (pˇr. ˇcl. 11 - ochrana a limity práva vlastnického a z´ aruky dˇedˇen´ı) • u ´stavn´ı pr´ avo upravuje z´ akladn´ı vztahy mezi obˇcany, zakotvuje zp˚ usobilost k práv˚ um, právo vlastnické, ochranu lidské d˚ ustojnosti atd., pouˇz´ıvá pˇritom i formulace charakteristické tradiˇcnˇe pro právo obˇcanské (napˇr. ˇcl. 5 LZPS) • zakotvuje téˇz z´ akladn´ı instituty trestn´ıho práva procesn´ıho i hmotného (pˇr.ˇcl. 39, ˇcl. 40 odst. 6, ˇcl. 6 odst. 3 LZPS) ´ a ˇcl.35 LZPS vyjadˇruj´ı z´ • ˇcl. 7 U aklad práva ˇzivotn´ıho prostˇred´ı • v Listinˇe téˇz najdeme vztah k pr´ avu pracovn´ımu (pˇr. ˇcl.9, ˇcl.28) • vztah k pr´ avu finanˇcn´ımu lze naj´ıt napˇr. v ˇcl. 11 odst. 5 LZPS

2

ˇ ˇ A PRAMENY USTAVN ´ ÍHO PRAVA ´ 1.1. PREDM ET


Prameny u ´ stavn´ıho pr´ ava Jsou u ´zce spjaty se st´ atn´ım reˇzimem - demokratick´ y právn´ı stát má uspoˇrádan´ y systém pramen˚ u práva, kdeˇzto v nedemokratickém st´ atˇe spadaj´ı mezi prameny i formy, které umoˇzn ˇuj´ı zneuˇzit´ı státn´ı moci. Dále závis´ı na typu pr´ avn´ı kultury (kontinent´ aln´ı, angloamerick´ a, islámská).

5

Druhy pramen˚ uu ´ stavn´ıho pr´ ava 6

´ • obecn´ e pr´ avn´ı principy - jsou hlavn´ım pramenem UP • hodnotov´ a uˇ cen´ı - myˇslenkové koncepce, doktr´ıny, politické ideje ´ Základn´ı zákon apod.) nebo polyleg´ aln´ı pr´ avn´ı akt (obsaˇzen´ y • monoleg´ aln´ı (speci´ aln´ı oznaˇcen´ı Ustava, ve v´ıce pr´ avn´ıch pˇredpisech) ´ • z´ akony, u ´ stavn´ı z´ akony, mimoˇ r´ adn´ e z´ akony (jsou doˇcasné, ˇreˇs´ı urˇcitou krizi - v Itálii ˇcl. 77 Ustavy: v mimoˇr´ adné situaci vl´ ada vyd´ a na svou zodpovˇednost naˇr´ızen´ı se silou zákona, ale mus´ı ho téhoˇz dne pˇredloˇzit snˇemovn´ am ke schv´ alen´ı) • tzv.organick´ e z´ akony – kodifikuj´ı nˇejakou základn´ı otázku, tˇreba status nˇejakého orgánu, ˇci z´ akony o ˇ referendu (napˇr. Spanˇ elsko, Francie) • soudcovsk´ e pr´ avo (precedenty) - obsahuj´ıc´ı autentické interpretace u ´stavy justiˇcn´ıch autorit • prov´ adˇ ec´ı z´ akony u ´ stavy - napˇr. volebn´ı zákony ´ • n´ alezy US • jednac´ı ˇ r´ ady Parlamentu • normativn´ı akty VM a hlavy st´ atu - dekrety, zákonná opatˇren´ı; jsou doˇcasné, mus´ı b´ yt dodateˇcnˇe schv´ aleny Parlamentem ˇ • mezin´ arodn´ı a vnitrost´ atn´ı smlouvy (uzav´ıraj´ı je napˇr. autonomn´ı oblasti Spanˇ elska) • multilater´ aln´ı pakty o lidsk´ ych pr´ avech (napˇr. pakty OSN, Evropská u ´mluva o lidsk´ ych právech) • u ´ stavnˇ epr´ avn´ı obyˇ ceje - tˇreba ve Velké Británii; napˇr. král mus´ı souhlasit se zákonem, kter´ y schv´ alily obˇe komory • sb´ırka n´ aboˇ zensk´ ych pravidel - pˇredevˇs´ım v islámském právu: ˇsar´ıa • pr´ avo ES/EU - plat´ı pro ˇclenské st´ aty ˇ Prameny u ´ stavn´ıho pr´ ava Cesk´ e republiky 7

ˇ a republika je demokratick´ • Cesk´ y pr´ avn´ı stát a pouze právn´ı pˇredpisy (nikoli politická usnesen´ı ˇci politické ˇ v zásadˇe tvoˇr´ı: smˇernice) mohou b´ yt pramenem pr´ ava. Systém pramen˚ uu ´stavn´ıho práva CR ´ ˇ tvoˇr´ı u ´ ˇ Listina 1. pˇredevˇs´ım u ´ stavn´ı z´ akony, které podle ˇcl. 112. odst. 1 Ustavy CR ´stavn´ı poˇrádek: Ustava CR, ´ z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, u ´stavn´ı z´ akony pˇrijaté podle této Ustavy a u ´stavn´ı zákony Národn´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı ˇ ˇ ˇ e n´ Ceskoslovensk´ e republiky, Feder´ aln´ıho shromáˇzdˇen´ı Ceskoslovensk´ e socialistické republiky a Cesk´ arodn´ı ˇ e republiky a u ˇ e národn´ı rady pˇrijaté po 6. ˇcervnu 1992. rady upravuj´ıc´ı st´ atn´ı hranice Cesk´ ´stavn´ı zákony Cesk´ ´ Podle n´ alezu US ˇc. 403/2002 Sb., je tˇreba do rámce u ´stavn´ıho poˇrádku zahrnout i ratifikované a vyhl´ aˇsené mezin´ arodn´ı smlouvy o lidsk´ ych pr´ avech a základn´ıch svobodách. ´ 2. mezin´ arodn´ı smlouvy, které podle ˇcl. 10 Ustavy jsou bezprostˇrednˇe závazné a maj´ı aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred z´ akonem 3. akty referenda - u ´stavn´ı z´ akon m˚ uˇze stanovit, kdy lid vykonává svou moc pˇr´ımo (doposud byl pouze jeden ˇ do EU: u jednor´ azov´ yu ´stavn´ı z´ akon o pˇristoupen´ı CR ´z ˇc. 515/2002 Sb.) ´ jsou závazná pro vˇsechny orgány a osoby; ´ 4. rozhodnut´ı Ustavn´ıho soudu - vykonatelná rozhodnut´ı US pramenem pr´ ava je ovˇsem pouze v´ yroková ˇcást rozhodnut´ı, jelikoˇz rozhoduje jako negativn´ı zákonod´ arce (ruˇs´ı ˇci mˇen´ı z´ akon nebo podz´ akonn´ y pr´ avn´ı pˇredpis); od˚ uvodnˇen´ı rozhodnut´ı nen´ı nikdy pramenem ! 5. z´ akony, kter´ e se t´ ykaj´ı u ´ pravy ˇ cinnosti u ´ stavn´ıch org´ an˚ u, u ´stavn´ıch práv a svobod obˇcan˚ u, st´ atn´ıho obˇcanstv´ı, postaven´ı cizinc˚ u apod. 6. z´ akony podle ˇ cl. 112. odst. 3, které byly pˇrijaty jako u ´stavn´ı zákony v dobˇe federace, ale pozbyly t´ımto pr´ avn´ım ustanoven´ım pr´ avn´ı s´ılu u ´stavn´ıch zákon˚ u a staly se bˇeˇzn´ ymi zákony ´ 7. z´ akony, jejichˇ z vyd´ an´ı Ustava pˇ redpokl´ ad´ a (volebn´ı zákony, jednac´ı ˇrády atd.) ´ 8. za prameny lze v urˇcitém smyslu povaˇzovat i z´ akonn´ a opatˇ ren´ı Sen´ atu podle ˇcl. 33 Ustavy - ovˇsem dosud k nim nedoˇslo ´ ˇc. 9. rozhodnut´ı prezidenta republiky - v minulosti k nim patˇrily dekrety prezidenta Beneˇse (nález US ´ ˇ maj´ı ke dni u ´ 55/1995 Sb.- kauza Dreithaler: podle ˇcl´ anku 112 Ustavy CR ´ˇcinnosti této Ustavy jen s´ılu z´ akona), v souˇcasnosti jsou pramenem pr´ ava napˇr. rozhodnut´ı o vyhláˇsen´ı amnestie 3

´ ÍM PRAVU ´ ˇ LEGALITA A LEGITIMITA V 1.2. KONTINUITA A DISKONTINUITA V USTAVN CR, ´ POLITICKYCH ZVRATECH V ROCE 1918, 1948 A 1989 KAPITOLA 1. SKUPINA A ´ ˇ oznaˇceny v´ • Ustava a Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod jsou jako souˇcást u ´stavn´ıho poˇrádku CR yslovnˇ e (pˇr´ımo). ´ ˇ zavedla s u • Ustava CR ´ˇ cinnost´ı od 1.1.1993 term´ın u ´ stavn´ı poˇ r´ adek, kter´ y pouˇz´ıvá v ˇcl. 3 a v ˇcl. 112 ´ ˇ (´ ˇ ˇ CR ustavn´ı zákon CNR 1/1993) existuj´ı v právn´ım ˇr´ adu CR . T´ım byl vyj´ adˇren fakt, ˇze vedle vlastn´ı Ustavy ´ ´ ˇ i dalˇs´ı u ´stavn´ı z´ akony, které stoj´ı vedle Ustavy. Ustavn´ı poˇrádek CR je tak poj´ımán jako neuzavˇren´ y soubor ˇ v ˇsirˇs´ım smyslu. V souˇcasné dobˇe m´ vˇsech platn´ ych u ´stavn´ıch z´ akon˚ u, jeˇz dohromady tvoˇr´ı u ´stavu CR ame 26 u ´stavn´ıch z´ akon˚ u. ˇ – jinde ve svˇetˇe se zˇrejmˇe neobjevuje a ani by mu nero• Term´ın u ´stavn´ı poˇr´ adek je term´ınem pr. ˇrádu CR zumˇeli, a to ani ve st´ atech s polyleg´ aln´ı u ´stavou. M˚ uˇze to b´ yt i t´ım, ˇze ani kategorie u ´stavn´ıch zákon˚ u nen´ı celospoleˇcensky rozˇs´ıˇrena a vyskytuje se jen v nˇekter´ ych státech. ´ ˇ pouˇzila m´ısto term´ınu u CR ´stavn´ı poˇrádek term´ın u ´ stavn´ı ˇ r´ ad, jeˇz • Zˇrejmˇe vhodnˇejˇs´ı by bylo, kdyby Ustava byl a je ch´ ap´ an pr´ avˇe jako soubor u ´stavn´ıch zákon˚ u. • V historii se uˇz jednou objevil term´ın poˇrádek v u ´ stavn´ım dekretu prezidenta republiky ˇ c. 11/1944 ´ r. vˇ Uˇ est. ˇ csl. o obnoven´ı pr´ avn´ıho poˇ r´ adku; zde právn´ı poˇrádek znamenal obnoven´ı systému pr´ ava, ve kterém panoval po pˇrechodu od R-U chaos, jelikoˇz zde fakticky souˇcasnˇe platilo v´ıce rozd´ıln´ ych právn´ıch ˇr´ ad˚ u ˇ t´ım, ˇze bude zaveden u tzn. pr´ avn´ı poˇr´ adek = n´ aprava pr´ avn´ıho nepoˇrádku na u ´zem´ı CS ´plnˇe nov´ y pr´ avn´ı systém. • Nyn´ı by mohlo vypl´ yvat, ˇze u ´stavn´ı poˇra´dek je také nápravou u ´stavn´ıho nepoˇrádku a nutnost´ı vytvoˇrit nov´ y ´ ˇ totiˇz neobsahovala u u ´stavn´ı systém, coˇz ale nen´ı pravda ! Nová Ustava CR ´plnˇe nové normy, ale plno z´ akon˚ u, ´ ˇ které byly vytvoˇreny jeˇstˇe pˇred vytvoˇren´ım Ustavy CR. ´ N´ alezy US ´ 33/97 principy v u Pl. US ´ stavn´ım pr´ avu

8

• Modern´ı demokratick´ a psan´ au ´stava je spoleˇcenskou smlouvou, kterou se lid pˇredstavuj´ıc´ı u ´stavodárnou moc ustavuje v jedno politické (st´ atn´ı) tˇeleso, zakotvuje vztah individua k celku a soustavu mocensk´ ych (st´ atn´ıch) instituc´ı. Dokument insitucionalizuj´ıc´ı soustavu základn´ıch obecnˇe akceptovan´ ych hodnot formuj´ıc´ı mechanizmus a proces utv´ aˇren´ı legitimn´ıch mocensk´ ych rozhodnut´ı nem˚ uˇze existovat mimo veˇrejnost´ı akceptovaného kontextu hodnot, spravedlnostn´ıch pˇredstav, jakoˇz i pˇredstav o smyslu, u ´ˇcelu a zp˚ usobu fungován´ı demokratick´ ych instituc´ı. Jin´ ymi slovy, nem˚ uˇze fungovat mimo minimáln´ıho hodnotového a institucionáln´ıho konsenzu. Pro oblast pr´ ava z toho plyne z´ avˇ er, ˇ ze pramenem pr´ ava obecnˇ e, jakoˇ z i pramenem pr´ ava u ´ stavn´ıho, a to i v syst´ emu psan´ eho pr´ ava, jsou rovnˇ eˇ z z´ akladn´ı pr´ avn´ı principy a zvyklosti.

´ V. Pavl´ıˇcek a kol., Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, 1.d´ıl, Obecn´ a st´ atovˇeda, Linde Praha a.s 1998; str. 21-23, 42-44; ; http://www.vakobobri.cz/download.php?view.1165 str. 2 - typové z´ akladn´ı prameny a odstavec pod nimi; ´ Ustava ´ ˇ Listina z´ www.pravo.wz.cz/vyb/data/ustavni systemy0.doc; UZ CR, akladn´ıch pr´ av a svobod; http://www.vakobobri.cz/down rezzzy, kapitola XI., str.1, odst. o u ´stavn´ım poˇr´ adku

1.2.

ˇ Kontinuita a diskontinuita v u ´ stavn´ım pr´ avu CR, legalita a legitimita v politick´ ych zvratech v roce 1918, 1948 a 1989

St´ atovˇ edn´ y z´ aklad Legalita a legitimita 9

• st´ atn´ı moc - jeden ze z´ akladn´ıch znak˚ u státu • modern´ı st´ at zakl´ ad´ a svou autoritu a moc na politické legitimitˇe a legalitˇe • legitimita moci = ospravedlnˇen´ı moci, uznán´ı a respektován´ı autority státn´ı moci ze strany spoleˇcnosti, d˚ uvˇera spoleˇcnosti k této moci • 3 d˚ uvody legitimnosti panstv´ı podle Webera - autorita tradice (tradiˇcn´ı panstv´ı), charisma (charismatické panstv´ı), legality (panstv´ı zaloˇzené na v´ıˇre v platnost legáln´ıho ustanoven´ı; od˚ uvodnˇené racionálnˇe vytvoˇren´ ymi pravidly) • st´ atn´ı moc je legitimn´ı tehdy, je-li j´ı podˇr´ızen´ ymi osobami povaˇzována za oprávnˇenou - legalita jako z´ aklad legitimity • legitimn´ı moc - 2 str´ anky - procedur´ aln´ı - legitimn´ı se moc stává tehdy, jestliˇze je v´ ysledkem obecnˇe akceptované procedury; a hodnotovou - obecnˇe akceptovan´ y rámec hodnot, ve kterém se legitimn´ı moc m´ a a m˚ uˇze pohybovat

4

´ ÍM PRAVU ´ ˇ LEGALITA A LEGITIMITA V 1.2. KONTINUITA A DISKONTINUITA V USTAVN CR, ´ POLITICKYCH ZVRATECH V ROCE 1918, 1948 A 1989 KAPITOLA 1. SKUPINA A

• svobodné volby - d˚ uleˇzité pro politickou legitimitu, ztráta legitimity politické moci - vysloven´ı ned˚ uvˇery v n´ asleduj´ıc´ıch volb´ ach • uplatˇ nov´ an´ı a p˚ usoben´ı st´ atn´ı moci ve spoleˇcnosti - na základˇe a v rozsahu stanovené právem = na z´ akladˇe legality • legalita - v˚ ule st´ atu, kter´ a je z´ avazn´ a nejen pro ostatn´ı, ale i pro stát samotn´ y • z´ akladn´ı principy a postupy legitimity a uplatˇ nován´ı státn´ı moci jsou v právn´ım státˇe upraveny v u ´stav´ ach a dalˇs´ıch z´ akonn´ ych pˇredpisech - leg´ aln´ı legitimita • legitimita st´ atn´ı moci je zaloˇzena jak na politické legitimitˇe, tak na legalitˇe - politicko-státoprávn´ı ospravedlnˇen´ı st´ atn´ı moci Kontinuita a diskontinuita 10

• obsahové vymezen´ı pojm˚ u kontinuita a diskontinuita je znaˇcnˇe rozd´ılné a vágn´ı • kontinuita - nepˇretrˇzit´ y v´ yvoj, charakterizovan´ y plynul´ ym pˇrechodem jednoho stavu ˇci kvality systému v jin´ y stav nebo kvalitu, nedoch´ az´ı zde k podstatnému napˇet´ı nebo konfliktu • diskontinuita - pˇreruˇsen´ y v´ yvoj, napˇet´ı a prudká negace pˇredcházej´ıc´ıho stavu ˇci kvality a vystˇr´ıdán´ı starého systému nov´ ym • kontinuitu a diskontinuitu dˇejinného v´ yvoje nelze stavˇet do ostrého protikladu, mohou se prol´ınat a pˇrech´ azet jedna v druhou • kontinuita a diskontinuita jsou relativn´ı, vˇzdy je pouˇzijeme ve vztahu k nˇeˇcemu (v rovinˇe legislativy diskontinuita, v rovinˇe aplikaˇcn´ı kontinuita) • materi´ aln´ı (obsahov´ a) kontinuita - spojena s kontinuitou konkrétn´ıho politického systému; diskontinuita v materi´ aln´ım smyslu je d˚ usledkem kvalitativn´ı zmˇeny mocenskopolitick´ ych pomˇer˚ u ve státˇe • form´ aln´ı kontinuita - pˇretrv´ av´ a v platnosti právo pˇredcházej´ıc´ıho systému • v naˇsem u ´stavn´ım v´ yvoji je pˇrevaˇzuj´ıc´ı kontinuita, najdeme tu ale i diskontinuitvn´ı prvky

1918 11

• ˇceskoslovensk´ y st´ at vznikl revoluc´ı proti Rakousku-Uhersku - v politickém i v právn´ım smyslu • pˇrijata koncepce diskontinuity mezi dˇr´ıvˇejˇs´ım právn´ım ˇrádem rakousk´ ym (a uhersk´ ym) a právem ˇceskoslovensk´ ym - materi´ aln´ı, hodnotov´ a diskontinuita • ohniskem pr´ avn´ıho ˇr´ adu ˇceskoslovenského státu se stává zákon ˇc. 11/1918 - recepˇcn´ı norma - zajiˇst’uje form´ aln´ı kontinuitu ˇ • pro pr´ avn´ı postaven´ı Ceskoslovenska m´ a velk´ y v´ yznam i Saint-germainská smlouva (podepsaná 10.9.1919) - v preambuli - historické zemˇe ve sv´ ych tradiˇcn´ıch hranic´ıch se staly základem nového státu ˇceskoslovenského a ˇ tedy skuteˇcn´ ym nositelem st´ atn´ı kontinuity - mezinárodn´ı uznán´ı Ceskoslovenska • Masaryk: velk´ y pod´ıl na tvorbˇe st´ atn´ı ideje, která byla základem pro legitimitu státn´ı moci - v´ıce viz →1.7 • nové slovanské st´ aty maj´ı b´ yt ve spojen´ı se západn´ımi demokraciemi hráz´ı nˇemecké dobyvaˇcnosti • Masaryk vych´ az´ı z toho, ˇze ˇcesk´ y st´ at právnˇe nikdy nezanikl a ˇze má historické právo na pˇriˇclenˇen´ı Slovenska • podstatu nového st´ atu spatˇruje TGM v demokracii a humanismu • Masaryk zd˚ urazˇ noval d˚ uslednou ideovou diskontinuitu se státn´ı idej´ı Rakouska

1938-1945 12

ˇ • koncepce kontinuity podle Beneˇse - myˇslenka nepˇretrˇzitého trván´ı Ceskoslovensk´ e republiky v jej´ıch pˇredmnichovsk´ ych hranic´ıch (zmˇena hranic Mnichovskou dohodou byla proti´ ustavn´ı; hranice bylo moˇzné mˇenit pouze u ´stavn´ım z´ akonem!) • poˇzadavek uzn´ an´ı neplatnosti Mnichovské dohody od samého poˇcátku, protoˇze od n´ı se pak odv´ıjely vˇsechny dalˇs´ı ne´ ustavn´ı kroky • 30.9.1938 - 4.5.1945 - doba nesvobody - 2. republika, Protektorát - rozbit´ı republiky, ale to se dˇeje pod n´ atlakem - proti´ ustavn´ı akty ˇ • v zahraniˇc´ı se ale formuje prozatimn´ı st´ atn´ı zˇr´ızen´ı Ceskoslovensk´ e republiky (prezident, vláda, státn´ı rada) nav´ az´ an´ı na st´ atopr´ avn´ı tradice prvn´ı republiky - zachován´ı mezinárodnˇeprávn´ı i vnitrostátn´ı kontinuity • dekret prezidenta republiky ˇc. 11/1944 o obnoven´ı právn´ıho poˇrádku: 1. pˇredpisy vydané do 29.9.’38 - platn´ y ˇceskoslovensk´ y právn´ı ˇrád ´ 2. pˇredpisy 30.9.1938-4.5.1945 - nejsou souˇcást právn´ıho ˇrádu, ty, které se nepˇr´ıˇc´ı Ustavˇ e je moˇzné na pˇrechodnou dobu pouˇz´ıvat; z´ asadnˇe vylouˇceny pˇredpisy v oblasti soudn´ıho práva trestn´ıho, soudn´ıho ˇr´ızen´ı trestn´ıho, pr´ ava osobn´ıho a práva rodinného 3. prezidentské dekrety vydané na z´ akladˇe dekretu ˇc. 2/1940 z˚ ustaly v platnosti, podléhaly ratihabici

5


1948 13

• u ńor 1948 - u ´plné pˇrevzet´ı moci komunisty • po form´ aln´ı str´ ance zd˚ urazˇ novala Gottwaldova vláda u ´stavnost a kontinuitu • z´ asadn´ı materi´ aln´ı diskontinuita mezi u ´stavn´ım ˇrádem dosavadn´ım a novˇe nastolen´ ym jiˇz od u ńora 48 - zmˇenil se obsah pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u a demokratick´ y systém vlády • v dobˇe socialismu doˇslo k obsahové i formáln´ı diskoninuitˇe právn´ıho ˇrádu, formáln´ı kontinuita státu trv´ a • podstatn´ ym rysem demokracie je zajiˇstˇen´ı práv menˇsiny, jeˇz j´ı dává ˇsanci stát se demokratick´ ym zp˚ usobem vˇetˇsinou - to bylo poruˇseno - vl´ ada ztr´ ac´ı legitimitu, kdyˇz zniˇc´ı demokratické instituce, jichˇz vyuˇzila pˇri z´ısk´ an´ı k moci!!! ´ • Ustava 9. kvˇ etna (ˇc. 150/1948 Sb., u ´ˇcinná od 9.6.’48) obsahovala mnoho demokratick´ ych prvk˚ u (z´ aruky ´ obˇcansk´ ych pr´ av a svobod), v ˇradˇe ustanoven´ı navazovala na Ustavu 1920, ale nikdy se nestala nov´ ym ohniskem pr´ avn´ıho ˇr´ adu, moc se na n´ı nedbalo pˇri tvorbˇe nov´ ych právn´ıch pˇredpis˚ u • pˇrijata vˇsemi pˇr´ıtomn´ ymi poslanci (246; celkem jich bylo tehdy 300) • novˇe upraveno postaven´ı slovensk´ ych n´ arodn´ıch orgán˚ u • §171 - v´ yklad a pouˇz´ıv´ an´ı ostatn´ıch pˇredpis˚ u mus´ı b´ yt vˇzdy v souladu s u ´stavou • §66 - v´ yklad z´ akon˚ u a rozhodov´ an´ı o jejich u ´stavnosti pˇr´ısluˇsej´ı pˇredsednictvu Národn´ıho shromáˇzdˇen´ı (moˇznost libov˚ ule) ´ ´ • Ustava 1920 pozb´ yv´ a platnosti, stejnˇe tak ostatn´ı u ´stavn´ı i bˇeˇzné zákony, které jsou v rozporu s Ustavou 9. kvˇetna neodporuj´ı z´ asad´ am lidovˇe demokratického zˇr´ızen´ı ´ • pr´ avo se nad´ ale netvoˇr´ı na z´ akladˇe pˇrijaté Ustavy, záruky zákonnosti byly zruˇseny (napˇr. správn´ı soud mˇel ´ b´ yt zaveden podle Ustavy a nebyl) • teorie 2 u ´stav - psané a faktické (ˇci také u ´stava de iure a de facto) • opuˇstˇena tradiˇcn´ı v´ ychodiska pr´ avn´ı kultury kontinentáln´ıho typu • pop´ır´ any mnohé z´ asady (presumpce neviny, individuáln´ı zjiˇst’ován´ı odpovˇednosti...) • prosazuje se tˇr´ıdn´ı v´ yklad pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u • nahrazov´ any ideje, z nichˇz st´ at vznikl r. 1918 • princip soci´ aln´ı spravedlnosti a vize budouc´ı absloutn´ı rovnosti + zkuˇsenosti z 2. svˇetové války - akceptace tˇechto zmˇen velkou ˇc´ ast´ı spoleˇcnosti ´ • Ustava 1960 (ˇc. 100/1960 Sb.) - sp´ıˇse ideová proklamace neˇz právn´ı norma • kontinuita s pr´ avem po roce 48, diskontinuita s právem prvn´ı republiky • ˇcl.4 - komunistick´ a strana jako vedouc´ı s´ıla ve spoleˇcnosti a ve státˇe • omezen´ı postaven´ı slovensk´ ych n´ aron´ıch orgán˚ u - zachována jen Slovenská národn´ı rada • u ´ stavn´ı z´ akon ˇ c. 143/1968 Sb. - vznik federace - formáln´ı zmˇena v kontinuitˇe státu - ohnisko st´ atn´ı moci ale nen´ı v zastupitelsk´ ych sborech, ale v centralisticky organizované komunistické stranˇe ˇ • vznikaj´ı ˇceské n´ arodn´ı org´ any - ne volbou obˇcan˚ u - CNR zvolena Národn´ım shromáˇzdˇen´ım ˇ • tento u ´stavn´ı z´ akon je z´ aroveˇ nu ´stavou Ceské republiky a Slovenské republiky, dokud nepˇrijmou republiky své u ´stavy ´ KSC ˇ • podle u ´stavy - 3 normov´ a ohniska - ve skuteˇcnosti - veˇskerá moc v rukou vedouc´ıch orgán˚ u UV

1989 14

• • • • • • • • •

ˇ 17. listopad 1989 - zhroucen´ı komunistického systému v Ceskoslovensku - poˇcátek procesu zmˇen (pr´ avn´ı st´ at, plurarismus, demokracie, trˇzn´ı hospod´ aˇrstv´ı...) Sametov´ a revoluce - legitimita st´ atn´ı moci je opˇet odvozena od v˚ ule lidu jako suveréna pˇrevaha diskontinuity ve vˇsech oblastech státoprávn´ıho ˇzivota u ´stava z roku 1960 a u ´stavn´ı z´ akon o ˇceskoslovenské federaci novelizovnány a mˇenˇeny v rozsáhlé m´ıˇre ˇ z Ustavy ´ u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 135/1989 Sb. (29.11.1989)- vypuˇstˇen ˇclánek 4. o vedouc´ı u ´loze KSC - z´ akonn´ y pˇredpoklad pro obnoven´ı politické plurality z´ akony obnovuj´ıc´ı politickou demokracii a obˇcasnké svobody (ˇc.15/1990 Sb., o politick´ ych stranách, ˇc. 47/1990 Sb., o volb´ ach do Feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı, ˇc. 83/1990 Sb., o právu shromaˇzd’ovac´ım...) z´ akonod´ arstv´ı spojené s n´ apravou kˇrivd a nespravedlnost´ı v komunistickém reˇzimu (ˇc. 119/1990 Sb., o soudn´ı rehabilitaci, ˇc. 298/1990 Sb., o vyd´ an´ı majetku c´ırkv´ım, ˇc. 403/1990Sb., restituˇcn´ı zákon) Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod se st´ avá souˇcást´ı u ´stavn´ıho poˇrádku obnova trˇzn´ı ekonomiky

´ 14/94 ”Dreithaler” Pl. US 15

6


• R. Dreithaler napad´ a z´ akonnost dekretu ˇc. 108/1945 o konfiskaci nepˇrátelského majetku a Fondech n´ arodn´ı obnovy • jeho argumenty: ´ • moc z´ akonod´ arn´ a pˇr´ıˇsluˇs´ı podle Ustavy 1920 pouze Národn´ımu shromáˇzdˇen´ı (nebo 24 ˇclenn´ y v´ ykonn´ y sbor neodkladn´ a opatˇren´ı, kdyˇz N´ arodn´ı shromáˇzdˇen´ı nezasedalo apod.), ne prezident • Beneˇs nebyl v dobˇe vyd´ an´ı dekretu prezidentem - abdikoval 5.10.1938 • jeho akty mohly b´ yt nanejv´ yˇs spr´ avn´ı akty moci v´ ykonné a vládn´ı - v rozporu s tehdejˇs´ım u ´stavn´ım pr´ avem - od zaˇc´ atku neplatné • jedné osobˇe pˇrizn´ ano b´ yt souˇcasnˇe z´ akonodárcem a zároveˇ n moc´ı vládn´ı a v´ ykonnou - v rozporu se z´ asadami pr´ avn´ıho st´ atu • dekret ˇc. 108/1945 v rozporu i s ˇcl. 2,3,4,11 a 24 Listiny základn´ıch práv a svobod • navrhuje prohl´ asit tento dekret za akt od samého poˇcátku nulitn´ı, pˇr´ıpadnˇe tuto právn´ı normu aspoˇ n zruˇsit • Poslaneck´ a snˇ emovna: • dekret ˇc. 108/1945 byl vyd´ an v mez´ıch oprávnˇen´ı hlavy státu v dobˇe, kdy nebylo ustaveno Národn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı, a tvoˇr´ı platnou souˇc´ ast naˇseho pr´ avn´ıho ˇrádu • opr´ avnˇen´ı prezidenta d´ ano u ´stavn´ım dekretem ˇc.2/1940 o prozatimn´ım v´ ykonu moci zákonodárné • vˇsechny dekrety byly posléze schv´ aleny Prozatimn´ım Národn´ım shromáˇzdˇen´ım (´ ustavn´ı zákon ˇc.57/1946) ratihabice ´ Od˚ uvodnˇ en´ı US 16

´ • v Ustavˇ e 1920 - princip demokratické legitimity - vazba na hodnotov´ y ˇrád, kter´ y je základem i mezin´ arodn´ıho pr´ avn´ıho ˇra´du - otevˇrenost k mezin´ arodn´ımu právu - dekret ˇc. 108/1945 se op´ırá o mezinárodn´ı konsens doby • usnesen´ı vl´ ady ze dne 3. 12. 1942 O dalˇs´ı platnosti prezidentského u ´ˇradu prezidenta republiky dr. Edvarda Beneˇse - Beneˇskova abdikace r. ’38 byla protiprávnˇe vynucena, nen´ı povaˇzována za platnou; nen´ı moˇzné svolat sch˚ uzi N´ arodn´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı - Beneˇs z˚ ustává prezidentem dokud nebude moˇzno provést volbu nového prezidenta • Beneˇse jako prezidenta (i prozatimn´ı vl´ adu) uznává 27 stát˚ u • Beneˇs zd˚ urazˇ nuje tendenci zachovat prvn´ı kontinuitu s ˇceskoslovensk´ ym právn´ım ˇrádem ´ • technicky nemoˇzné zachov´ avat normotvorné ˇr´ızen´ı podle hlavy II Ustavy 1920 - nezbytnˇe nutné pˇredpisy budou vyd´ av´ any ve formˇe dekret˚ u prezidentem republiky k návrhu vlády a zpravidla projednány St´ atn´ı radou, spolupodep´ıˇse je pˇredseda vl´ ady (povˇeˇren´ y ˇclen vlády) • dekrety podléhaj´ı n´ asledné ratihabici - pozb´ yvaj´ı platnosti 6 mˇes´ıc˚ u po dni, kdy se sejde Národn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı, nebudou-li jako z´ akony znovu usneseny a vyhláˇseny (2/1940) • u ´stavn z´ akon ˇc. 57/1946, kter´ ym se schvaluj´ı a prohlaˇsuj´ı za zákony dekrety prezidenta republiky - vˇsechny dekrety je nad´ ale nutno povaˇzovat za z´ akon, u ´stavn´ı dekrety za u ´stavn´ı zákon • konsens ˇceského n´ aroda s hodnotovou a právn´ı návaznost´ı na 1. republiku - lid si pˇreje ˇz´ıt v demokratickém a pr´ avn´ım st´ atˇe ˇ • na prozatimn´ı st´ atn´ı zˇ r´ızen´ı CSR je tˇ reba nahl´ıˇ zet jako na mezin´ arodnˇ e uzn´ avan´ y legitimn´ı u ´ stavn´ı org´ an ˇ ceskoslovensk´ eho st´ atu, na jehoˇ z u ´ zem´ı byl nepˇ r´ıtelem znemoˇ znˇ en v´ ykon svr´ sechny normativn´ı akty prozatimn´ıho chovan´ e st´ atn´ı moci pramen´ıc´ı z Ustavn´ı lisitny 1920 - vˇ st´ atn´ıho zˇ r´ızen´ı, tedy i dekretu ˇ c. 108/1945, jsou v d˚ usledku ratihabice v´ yrazem leg´ aln´ı ˇ cinnosti ˇ ceskoslovensk´ e z´ akonod´ arn´ e moci • tento dekret nen´ı v rozporu s pr´ avn´ımi zásadami civilizovan´ ych spoleˇcnost´ı - je adekvátn´ı reakc´ı (demokracie se m˚ uˇze a mus´ı br´ anit totalitn´ımu reˇzimu) ˇ • konfiskace nepˇr´ atelského majetku - nepˇra´telé Ceskoslovensk´ e republiky jako demokratického státu, ne nepˇr´ atelé na prim´ arnˇe n´ arodnost´ı b´ azi ˇ • presumpce odpovˇednosti osob nˇemecké národnosti (mus´ı dokazovat, ˇze z˚ ustaly vˇerné CSR, aktivnˇe se pod´ılely na odboji...) - adekv´ atn´ı - podstatn´ a ˇca´st nˇemeckého národa vˇedomˇe participovala na nacistickém reˇzimu, Nˇemci v pohraniˇc´ı dali z´ aminku k Mnichovské dohodˇe... • dekret ˇc. 108/1946 podloˇzen i usnesen´ımi Postupimské konference • exilové a bezprostˇrednˇe pov´ aleˇcné z´ akonodárstv´ı pˇredstavuje dnes jiˇz uzavˇren´ y okruh problém˚ u a ot´ azek, souvisej´ıc´ıch s v´ aleˇcn´ ymi ud´ alostmi a hospodáˇrskou obnovou zemˇe - z hlediska souˇcasnosti vesmˇes bez aktu´ aln´ıho v´ yznamu • dekret ˇ c. 108/1945 byl v dobˇ e sv´ eho vyd´ an´ı leg´ aln´ım i legitimn´ım aktem ´ • zkoum´ an´ı toho, jestli je v rozporu s u ´stavn´ım zákonem nebo mezinárodn´ı smlouvou podle ˇcl. 10 Ustavy postr´ ad´ a jakoukoli pr´ avn´ı funkci ´ n´ • US avrh zam´ıt´ a ˇ ˇ y st´ PAVLIĆEK, V´ aclav. O ˇceské st´ atnosti : 1/ Cesk´ at a Nˇemci. Praha : Nakladatelstv´ı Karolinum, 2002. O ¨ ˇ ek, 2009. kontinuitˇe a diskontinuitˇe, s. 36-88.; HOLLANDER, Pavel. Z´ aklady vˇseobecné st´ atovˇedy. Plzeˇ n : Aleˇs Cenˇ 7

´ Í POR ˇ ADEK ´ 1.3. USTAVN


ˇ Jan; ZIMEK, Jan. Z´ 2.1.2 Moc a legitimita, s. 56-62.; FILIP, Jan; SVATON, aklady st´ atovˇedy. 2. vyd´ an´ı. Brno : ´ Masarykova univerzita, 1997. 1.3.2 St´ atn´ı moc; jej´ı legitimita a legalita, s. 18-20.; ADAMOVA, Karolina. K ot´ azce ˇ e republice. In Pˇr´ıspˇevky k vývoji pr´ ˇ kontinuity a diskontinuity pr´ ava v Cesk´ avn´ıho ˇr´ adu v Ceskoslovensku 1945´ R, ˇ Jaroslav; KINDL, Vladim´ır. 1990. Univerzita Karlova v Praze : Nakladatelstv´ı Karolinum, 2002. s. 73-78.; CISA ˇ ˇ Vývoj z´ akonod´ arstv´ı na u ´zem´ı CSR 1945-1990. In Pˇr´ıspˇevky k vývoji pr´ avn´ıho ˇr´ adu v Ceskoslovensku 1945-1990. Univerzita Karlova v Praze : Nakladatelstv´ı Karolinum, 2002. s. 79-96.

1.3.

´ Ustavn´ ı poˇ r´ adek

• pojem u ´stavn´ı poˇr´ adek je ˇcesk´ ym unik´ atem - ani kategorie u ´stavn´ıch zákon˚ u nen´ı bˇeˇzná v Evropˇe • do roku 1992 se pouˇz´ıval pro soubor pr´ avn´ıch pˇredpis˚ uu ´stavn´ı s´ıly u ´stavn´ı ˇrád – teoreticky slovakismus - pr´ avny poriadok = právn´ı ˇrád, kdeˇzto v ˇceˇstinˇe poˇrádek znamená dodrˇzov´ an´ı urˇcit´ ych pravidel (veˇrejn´ y poˇr´ adek) nebo v´ ysledek urˇcitého uspoˇrádán´ı (kdeˇzto u ´stavn´ı poˇrádek je ve skuteˇcnosti mnoˇzinou) – u ´stavn´ım z´ akladem prvn´ı republiky postupnˇe: o zˇr´ızen´ı samostatného státu (11/1918 Sb.z.a n.), o pro´ zatimn´ı u ´stavˇe (37/1918) a z´ akon uvozuj´ıc´ı Ustavu (121/1920) ´ ∗ Ustava nebyla nikdy novelizov´ ana za 1. republiky, pouze doplnˇena nˇekolika u ´stavn´ımi zákony (napˇr. o ochranˇe svobody osobn´ı, domovn´ı a tajemstv´ı listovn´ıho) + o státn´ıch hranic´ıch) – bˇehem druhé republiky byly schv´ aleny tˇri zásadn´ı u ´stavn´ı zákony: o autonomii Slovenské krajiny, Podkarpatské rusi (299 a 328/1938) a zmocˇ novac´ı u ´stavn´ı zákon (330/1938) ∗ vl´ ada v exilu vyd´ avala i u ´stavn´ı dekrety (10 z 44 lond´ ynsk´ ych) - napˇr. o prozat´ımn´ım v´ ykonu moci z´ akonod´ arné, o obnoven´ı pr´ avn´ıho poˇrádku (11/1944 - uˇzit pojem obnoven´ı právn´ıho poˇr´ adku, zde se jednalo o u ´klid - v´ ysledek uspoˇrádán´ı, nikoli mnoˇzinu) – po roce 1945 - u ´stavn´ı dekret o Prozat´ımn´ım národn´ım shromáˇzdˇen´ı (47/1945) a u ´stavn´ı z´ akon o ´ ´ Ustavod´ arném n´ arodn´ım shrom´ aˇzdˇen´ı (65/1946 Sb.), následnˇe se staly nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ımi Ustava schv´ alen´ a 9. kvˇetna 1948 (150/1948 Sb.) a socialistická u ´stava z roku 1960 (100/1960 Sb.) ´ ∗ v letech 1968 - 1989 byly nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ımi u ´stavn´ımi zákony Ustava z roku 1960 (100/1960 Sb.), u ´.z. ˇ o ˇceskoslovenské federaci (143/1968 Sb.) a u ´.z. o postaven´ı národnost´ı v CSSR (144/1968 Sb.) vedle mnoha dalˇs´ıch ˇ – v letech 1989 - 1992 bylo pˇrijato celkem 51 u ´stavn´ıch zákon˚ u Federáln´ım shromáˇzdˇen´ım, CNR a SNR ˇ napˇr. vypuˇstˇen´ı ˇcl´ anku o vedouc´ı u ´loze KSC (29.11.1989), u ´.z. umoˇzn ˇuj´ıc´ı odvolávat poslance a na jejich m´ısto kooptovat nové (od 23.1. do 31.3.1990), voln´ y mandát, zmˇena názvu státu, zruˇsen´ı Národn´ı fronty, ˇ a SSM lidu CSFR, ˇ ´ o referendu umoˇzn o navr´ acen´ı majetku KSC Listina, o US, ˇuj´ıc´ı vystoupen´ı, o dˇelen´ı ˇ majetku Ceské a Slovenské Federativn´ı republiky (´ uzemn´ı princip na nemovitost a pˇr´ısluˇsenstv´ı, pod´ıl 2:1 - princip poˇctu obyvatel - v ostatn´ıch pˇr´ıpadech) ˇci o zániku ˇceskoslovenské federace (25.11.1992) • pojem u ´stavn´ı poˇr´ adek p˚ uvodnˇe zm´ınˇen pouze dvakrát (ˇcl. 3 a 112), po euronovela osmkrát - napˇr. ˇcl. 87 odst. ´ 1 p´ısm. a), podle nˇehoˇz US rozhoduje o zruˇsen´ı zákon˚ u nebo jejich jednotliv´ ych ustanoven´ı, jsou-li v rozporu su ´stavn´ım poˇr´ adkem (p˚ uvodnˇe u ´stavn´ı zákon a mez. smlouvy o lidsk´ ych právech a základn´ıch svobod´ ach) ´ • pozitivnˇ e vymezuje ˇ cl. 112 Ustavy:

ˇ anek 112 Cl´ ´ ˇ e republiky tvoˇr´ı tato Ustava, ´ (1) Ustavn´ ı poˇr´ adek Cesk´ Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, u ´stavn´ı z´ akony ´ ˇ pˇrijaté podle této Ustavy a u ´stavn´ı z´ akony N´ arodn´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı Ceskoslovensk´ e republiky, Feder´ aln´ıho ˇ ˇ e n´ ˇ e reshrom´ aˇzdˇen´ı Ceskoslovensk´ e socialistické republiky a Cesk´ arodn´ı rady upravuj´ıc´ı st´ atn´ı hranice Cesk´ ˇ e n´ publiky a u ´stavn´ı z´ akony Cesk´ arodn´ı rady pˇrijaté po 6. ˇcervnu 1992. ´ (2) Zruˇsuj´ı se dosavadn´ı Ustava, u ´stavn´ı z´ akon o ˇceskoslovenské federaci, u ´stavn´ı z´ akony, které je mˇenily a ˇ e n´ ˇ e republiky. doplˇ novaly, a u ´stavn´ı z´ akon Cesk´ arodn´ı rady ˇc. 67/1990 Sb., o st´ atn´ıch symbolech Cesk´ ˇ e republiky ke dni u ´ (3) Ostatn´ı u ´stavn´ı z´ akony platné na u ´zem´ı Cesk´ ´ˇcinnosti této Ustavy maj´ı s´ılu z´ akona. ´ • neuzavˇ ren´ y soubor vˇ sech platn´ ych u ´ stavn´ıch z´ akon˚ u-u ´stavn´ı poˇrádek se rozˇsiˇruje - Ustava vˇsak m˚ uˇze b´ yt doplˇ nov´ ana ˇci mˇenˇena pouze u ´stavn´ım zákonem (ˇcl. 9 odst. 1) 8



´ • dalˇs´ı zm´ınka v Ustavˇ e jiˇz pouze v ˇcl. 3 - souˇcást´ı u ´stavn´ıho poˇrádku je i Listina • pˇet z´ akladn´ıch oblast´ı (v souˇcasné dobˇe 26 u ´stavn´ıch zákon˚ u): ´ 1. Ustava - 1/1993 Sb. - pˇrijata 16.12.1992, u ´ˇcinná od 1.1.1993 2. Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod - 2/1993 Sb. - pˇrijata dˇr´ıve Federáln´ım shromáˇzdˇen´ım v lednu 1991, uvozovac´ı u ´stavn´ı z´ akon k Listinˇe ˇc. 23/1991 se stal bˇeˇzn´ ym zákonem na základˇe odst. 3 ˇcl. 112 ´ Ustavy – na u ´stavn´ı u ´rovni nen´ı oznaˇcena za u ´stavn´ı zákon - jej´ı u ´stavn´ı s´ıla dovozena ze skuteˇcnosti, ˇze je ´ zaˇrazena do u ´stavn´ıho poˇr´ adku (jiˇz ˇcl. 3 U) – po 31.12.1992 vˇsak nem´ a nad´ ustavn´ı postaven´ı (i v´ yklad a uˇzit´ı u ´stavn´ıch zákon˚ u muselo b´ yt v souladu s Listinou) ´ ´ 3. u ´ stavn´ı z´ akony pˇ rijat´ e podle t´ eto Ustavy - z poˇcátku dvˇe interpretace: u ´.z. pˇredv´ıdané Ustavou (´ uprava n´ azvu vyˇsˇs´ıch u ´zemn´ıch samostatn´ ych celk˚ u - naplnˇen, o státn´ım referendu - nenaplnˇen, o ´ prozatimn´ım Sen´ atu - nikdy nebude naplnˇen) ˇci pˇrijaté procedurou podle Ustavy ´ – 347/1997 Sb. o zˇr´ızen´ı vyˇsˇs´ıch u ´zemnˇe samostatn´ ych celk˚ u a o zmˇenˇe Ustavy - v´ yˇcet 14 kraj˚ u + hl.m Praha – 69/1998 Sb. o zkr´ acen´ı volebn´ıho obdob´ı PSP ˇ – 110/1998 Sb. o bezpeˇcnosti CR – 162/1998 Sb. kter´ ym se mˇen´ı Listina (ˇcl 8 LZPS- zadrˇzen´ı z 24 hodin na 48) ´ ˇ (souvisej´ıc´ı se vstupem do NATO, – 300/2000 Sb. kter´ ym se mˇen´ı Ustava a u ´.z. o bezpeˇcnosti CR urˇcité pravomoci svˇeˇrené vl´ adˇe) – 176/2001 Sb. o zmˇenˇe u ´.z. o zˇr´ızen´ı vyˇsˇs´ıch samosprávn´ ych celk˚ u (pˇrejmenován´ı 4 kraj˚ u) ´ – 395/2001 Sb. o zmˇenˇe Ustavy (euronovela - ˇcl. 10 a) ) ´ ˇ – 448/2001 Sb. o zmˇenˇe Ustavy (nov´ ym hlavn´ım c´ılem CNB je péˇce o cenovou stabilitu) ˇ ´ – 515/2002 Sb. o referendu o pˇristoupen´ı CR k EU a o zmˇenˇe Ustavy (ad hoc referendum, které by se dalo zopakovat nejdˇr´ıve po dvou letech) ´ ´ – 319/2009 Sb. o zmˇenˇe Ustavy (moˇznost seberozpuˇstˇen´ı PSP - ˇcl 35 odst. 2 Ustavy) 4. u ´ stavn´ı z´ akony upravuj´ıc´ı st´ atn´ı hranice - pouze zmˇena, ne jej´ı vytyˇcen´ı - proto nebylo potˇreba u ´stavn´ıho z´ akonu v roce 1993, jelikoˇz ˇslo pouze o generáln´ı vytyˇcen´ı státn´ıch hranic, potˇreba jej bylo aˇz v roce 1997 pˇri zmˇenˇe hranic – 120/1930 Sb. o u ´pravˇe st. hranic s Nˇemeckem, Rakouskem a Mad’arskem – 205/1936 Sb. o u ´pravˇe st. hranic s Nˇemeckem – 62/1958 Sb. o koneˇcném vytyˇcen´ı st. hranic s Polskem ˇ – u ´.z. CNR ˇc. 30/1974 Sb. a u ´.z. ˇc. 66/1974 Sb. o zmˇenˇe st. hranic s Rakouskem (ve federaci byly pˇrij´ım´ any u ´stavn´ı z´ akony o zmˇenˇe hranic jak kaˇzdou republikou, tak federálnˇe) ˇ – 121/1981 Sb. (CNR) a 37/1982 Sb. o zmˇenách st. hranic s Nˇemeckem ˇ – 43/1988 Sb. (CNR) a 169/1988 Sb. o zmˇenách st. hranic na hraniˇcn´ıch vodn´ıch toc´ıch s Polskem ˇ – 74/1997 Sb. o zmˇen´ ach st. hranic se Slovenskem (Zidlochovick´ a smlouva) – 76/2004 Sb. o d´ılˇc´ı zmˇenˇe st. hranic s Rakouskem (nˇekolik metr˚ u ohlednˇe dálnice u Rozvadova) – 613/2004 Sb. o d´ılˇc´ı zmˇenˇe st. hranic s Nˇemeckem 5. u ´ stavn´ı z´ akony pˇ rijat´ e po 6. ˇ cervnu 1992 ˇ – 4/1993 Sb. o opatˇren´ıch souvisej´ıc´ıch se zánikem CSFR (pojistka pˇrijata 15.12.1992, kdyby nebyla ˇ ´ schv´ alena u ´stava - obsahovala recepci právn´ıho ˇrádu CSFR) - pokud by Ustava pˇrijata nebyla, ˇr´ıdila ˇ by se nez´ avisl´ a CR pˇr´ısluˇsn´ ymi ustanoven´ımi federáln´ıch u ´stavn´ıch pˇredpis˚ u, zejména ustanoven´ımi ˇ ˇ o postaven´ı CNR a vl´ ady CR ˇ – 29/1993 Sb. o nˇekter´ ych dalˇs´ıch opatˇren´ıch souvisej´ıc´ıch se zánikem CSFR (pˇrevod soudc˚ u a prokur´ ator˚ u) – sv´ ym obsahem i pojet´ım by oba u ´stavn´ı zákony patˇrily do ustanoven´ı pˇrechodn´ ych a závˇereˇcn´ ych ´ Ustavy, pro svoji délku (a politické d˚ uvody) to vˇsak bylo nemoˇzné ˇ - 110/1998 Sb. • u ´ stavn´ı z´ akon o bezpeˇ cnosti CR – zvl´ aˇstn´ı n´ astroj k pˇrekon´ av´ an´ı krizov´ ych situac´ı a umoˇznˇen´ı efektivn´ıho fungován´ı státu bˇehem nich – dovoluje ukl´ adat osob´ am mimoˇr´ adné povinnosti a omezovat jejich urˇcitá práva a svobody ˇ – stanovuje z´ akladn´ı u ´stavn´ı povinnost státu: Zajiˇstˇen´ı svrchovanosti a u ´zemn´ı celistvosti CR, ochrana jej´ıch demokratických z´ aklad˚ u a ochrana ˇzivot˚ u, zdrav´ı a majetkových hodnot

9



– aplikuje se v pˇr´ıpadˇe ohroˇzen´ı - dle intenzity m˚ uˇze b´ yt vyhláˇsen nouzov´ y stav, stav ohroˇzen´ı st´ atu nebo v´ aleˇcn´ y stav - zveˇrejˇ nuje se v hromadn´ ych sdˇelovac´ıch prostˇredc´ıch a vyhlaˇsuj´ı se stejnˇe jako z´ akon – nouzov´ y stav - v pˇr´ıpadˇe ˇzivelné pohromy, havárie ˇci jiného znaˇcného ohroˇzen´ı ˇzivot˚ u, zdrav´ı, majetku nebo vnitˇrn´ıho poˇr´ adku a bezpeˇcnosti ∗ doposud vyhl´ aˇsen dvakr´ at: v r. 2002 kv˚ uli povodn´ım a v roce 2007 kv˚ uli orkánu Kyrill – stav ohroˇzen´ı st´ atu - v pˇr´ıpadˇe bezprostˇredn´ıho ohroˇzen´ı svrchovanosti stát˚ u, u ´zemn´ı celistvosti nebo jeho demokratickc´ yh z´ aklad˚ u – lze prodlouˇzit volebn´ı obdob´ı nejdéle o ˇsest mˇes´ıc˚ u, nen´ı-li umoˇznˇeno konat volby (jedná se o nepˇr´ımou novelizaci Listiny, kde je prodlouˇzen´ı volebn´ıho obdob´ı zakázáno, ale v pˇr´ıpadˇe nouzového stavu ˇci stavu ohroˇzen´ı st´ atu by se ˇr´ıdilo t´ımto u ´stavn´ım zákonem jakoˇzto lex specialis), pˇri rozpuˇstˇen´ı PSP m˚ uˇze zastupovat Sen´ at pˇri vyhl´ aˇsov´ an´ı stav˚ u – v pˇr´ıpadˇe dvou z´ avaˇznˇejˇs´ıch lze zkrátit dobu potˇrebnou k pˇrijet´ı vládn´ıho návrhu zákona teoreticky na ˇctyˇri dny (president nem´ a pr´ avo vrátit, nelze pˇrijmout u ´stavn´ı zákony) • nepˇrejaté u ´stavn´ı z´ akony byly bud’to a) zruˇseny - derogovány (odst. 2) nebo b) pozbyly s´ıly u ´st. z´ akon˚ u dekonstituov´ any (odst.3) • form´ aln´ı pojet´ı u ´stavn´ıho poˇr´ adku (vˇsechny souˇcásti maj´ı stejnou právn´ı s´ılu + lex posteriori derogat priori) ´ vs. faktické pojet´ı (nejv´ yznamnˇejˇs´ı faktické postaven´ı má Ustava a Listina) ´ • nezmˇenitelné j´ adro Ustavy (materi´ aln´ı ohnisko u ´stavn´ıho poˇrádku) (ˇcl. 9 odst. 2) specifikováno zvl´ aˇstˇe v ´ n´ alezu Pl. US 27/09 (318/2009 Sb.) - kauza Melˇcák ´ – pˇredevˇs´ım svrchovanost lidu a principy obsaˇzené v ˇcl. 5 a 6 Ustavy a pˇrirozenopr´ avn´ı ustanoven´ı Listiny z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, kter´ a zakl´ adaj´ı u ´stavn´ı pr´ avo na odpor (ˇcl. 23 Listiny) ... z´ akladn´ı principy volebn´ıho pr´ ava ´ – jin´ y z v´ yklad˚ u - pˇredch´ azej´ıc´ı ˇcl´ anky (1-9) jsou nezmˇeniteln´ ym jádrem Ustavy – materi´ aln´ı j´ adro u ´stavy v Nˇemecku i Rakousku ⇒ moˇznost ruˇsit i u ´stavn´ı zákony – Pouk´ az´ an´ı na skuteˇcnost, ˇze nezruˇsen´ım tohoto u ´stavn´ıho zákona by doˇslo k precedensu, kter´ y by mohl ˇ obdobná praxe fungovala i za V´ m´ıt za n´ asledek znepˇrehlednˇen´ı pr´ avn´ıho ˇrádu CR, ymarské republiky, kdy ´ ´ se ustanoven´ı Ustavy ˇcasto prolamovaly speciáln´ımi u ´stavn´ımi zákony, coˇz vedlo k labilitˇe této Ustavy. ´ 36/01 (403/2002 Sb.), z kterého vypl´ • ˇcl. 9 odst. 2 je zmiˇ nov´ an i v n´ alezu Pl.US yvá, ˇze nelze zmenˇsovat ochranu lidsk´ ych pr´ av ´ – ˇz´ adnou novelu Ustavy nelze interpretovat v tom smyslu, ˇze by jej´ım d˚ usledkem bylo omezen´ı jiˇz dosaˇzené procedur´ aln´ı u ´rovnˇe ochrany z´ akladn´ıch práv a svobod. • souˇc´ ast´ı u ´stavn´ıho poˇr´ adku jsou i mezinárodn´ı smlouvy o lidsk´ ych právech a základn´ıch svobodách – pˇred euronovelou v pˇr´ıpadˇe rozporu se zákonem se pouˇzily, byly pˇrij´ımáné kvalifikovanou vˇetˇsinou a byly bezprostˇrednˇe z´ avazné – euronovela stanovila aplikaˇcn´ı pˇrednost vˇsech mezinárodn´ıch smluv v pˇr´ıpadˇe rozporu se zákonem (ˇcl. ´ a zruˇsila ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. a) a b), takˇze US ´ nemohl rozhodovat o zruˇsen´ı právn´ıch pˇredpis˚ 10 U) u pro jejich rozpor s lidskopr´ avn´ı smlouvou ´ ´ 36/01), ˇze nelze omezit jiˇz dosaˇzenou proceduráln´ı u – Ustavn´ ı soud judikoval (Pl. US ´roveˇ n ochrany z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, a proto jsou mezinárodn´ı smlouvy o lidsk´ ych právech a základn´ıch svobod´ ach ´ souˇc´ ast´ı u ´stavn´ıho poˇr´ adku: Ustavn´ı zakotven´ı vˇ seobecn´ e inkorporaˇ cn´ı normy, a t´ım pˇ rekon´ an´ı dualistick´ e koncepce vztahu pr´ ava mezin´ arodn´ıho a pr´ ava vnitrost´ atn´ıho, nelze interpretovat ve smyslu odstranˇ en´ı referenˇ cn´ıho hlediska ratifikovan´ ych a vyhl´ aˇ sen´ ych mezin´ arodn´ıch smluv o lidsk´ ych pr´ avech a z´ akladn´ıch svobod´ ach pro posuzov´ an´ı vnitrost´ atn´ıho pr´ ava ´ Ustavn´ ım soudem, a to s derogaˇ cn´ımi d˚ usledky. Proto rozsah pojmu u ´ stavn´ıho poˇ r´ adku ´ nelze vyloˇ zit toliko s ohledem na ustanoven´ı § 112 odst. 1 Ustavy, n´ ybrˇ z i vzhledem k ´ ustanoven´ı ˇ cl. 1 odst. 2 Ustavy a do jeho r´ amce zahrnout i ratifikovan´ e a vyhl´ aˇ sen´ e mezin´ arodn´ıch smlouvy o lidsk´ ych pr´ avech a z´ akladn´ıch svobod´ ach. – s t´ımto nesouhlas´ı napˇr. Prof. Pavl´ıˇcek ˇ k EU) souˇc´ • jsou jednor´ azové u ´stavn´ı z´ akony (o zkr´ acen´ı volebn´ıho obdob´ı, o referendu o pˇristoupen´ı CR ast´ı u ´stavn´ıho poˇr´ adku? – nezodpovˇezen´ a ot´ azka

M´ısto princip˚ uvu ´ stavn´ım pr´ avu 17

10

´ ˇ - VZNIK, KONCEPCE, FORMA, OBSAH 1.4. USTAVA CR


• Principy v u ´stavn´ım ˇr´ adu jsou r˚ uzného druhu a v´ yznamu, zasahuj´ı do vˇsech u ´stavou upraven´ ych oblast´ı- n´ aleˇz´ı k nim principy ideové, politické, organizaˇcn´ı, právn´ı a politickoprávn´ı • Nˇekteré z tˇechto princip˚ u maj´ı v´ yluˇcnˇe nebo pˇreváˇznˇe procesn´ı povahu (v u ´stavn´ım textu jsou pojmenov´ any jako principy, z´ asady, duchovn´ı hodnoty, aj.) ´ • Ustavn´ ı principy procesn´ı povahy stanovuj´ı pravidla závazná pro zákonodárce, jak má podrobnˇeji upravit vztahy a ˇr´ızen´ı v r˚ uzn´ ych oblastech • Zdrojem u ´stavn´ıch princip˚ u mus´ı b´ yt nositel moci u ´stavodárné, kter´ y je vyjadˇruje v pozitivn´ım pr´ avu, tedy v pˇredpisech u ´stavn´ıho pr´ ava (maj´ı – li b´ yt pˇredpisy závazné, mus´ı b´ yt souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu) • pˇr. v dobˇe v´ alky byla dekret´ aln´ı normotvorba zd˚ uvodˇ nována principem, ˇze zdrojem veˇskeré moci je lid, kter´ y urˇcuje i formy, jeˇz mu umoˇzn ˇuj´ı v dobˇe u ´stavn´ı nouze vést boj proti nacismu a zajistit tak obnoven´ı podstatn´ ych, u ´stavou chr´ anˇen´ ych hodnot ve státˇe ´ • Obsaˇzeny hlavnˇe vpreambul´ıch a z´ akladn´ıch ustanoven´ıch Ustavy a Listiny • Principy: pr´ avn´ı jistota, svrchovanost státu, správn´ı soudnictv´ı, neporuˇsitelnost pˇrirozen´ ych práv ˇclovˇeka, neporuˇsitelnost pr´ av obˇcana, svrchovanost zákona, neznalost zákona neomlouvá, nepˇr´ıpustnost retroaktivity atd. • Pr´ avn´ı principy obsaˇzené v u ´stavˇe jsou odrazem politického systému dané právn´ı kultury, nejsou ani vˇecné, ani univerz´ aln´ı, mˇen´ı se v prostoru a v ˇcase • Pr´ avn´ı principy maj´ı r˚ uzn´ y stupeˇ n obecnosti a dle toho jsou r˚ uznˇe klasifikovány a hierarchicky ˇrazeny (k nejobecnˇejˇs´ım a z´ akladn´ım princip˚ um patˇr´ı napˇr. v preambuli LSZP – neporuˇsitelnost pˇrirozen´ ych práv ˇclovˇeka, ˇ stejn´ pr´ av obˇcana a svrchovanost z´ akona → vˇsechny tyto principy maj´ı v u ´stavn´ım ˇrádu CR y právn´ı v´ yznam a tutéˇz pr´ avn´ı s´ılu → uvedené principy proto mus´ı b´ yt podrobnˇe vyjádˇreny v právn´ıch normách dalˇs´ıch z´ akon˚ u – u ´stavn´ıch i ostatn´ıch (zd˚ uvodˇ nuj´ı pˇrijatou u ´pravu), nelze tyto principy klást proti sobˇe, ale je nutné je vykl´ adat ve vz´ ajemném souladu, pouze u ´stavodárce m˚ uˇze zmˇenit m´ısto a v´ yznam tˇechto princip˚ u) • K v´ yznamn´ ym procesn´ım institut˚ um patˇr´ı poˇc´ıtán´ı ˇcasu – lh˚ uty poˇc´ıtané v letech, mˇes´ıc´ıch, dnech i hodin´ ach ´ ˇ ´ 33/1997 . : V systému psaného práva má obecné právn´ı pravidlo → n´ alez US c. 30/1998 Sb - Pl. US charakter samostatného pramene pr´ ava pouze praeter legem = pokud psané právo nestanov´ı jinak → I v ˇceském pr´ avu plat´ı a je aplikov´ ana ˇrada princip˚ u, které nejsou v´ yslovnˇe obsaˇzeny v právn´ıch pˇredpisech (neznalost pr´ ava neomlouv´ a, atd.) – Smyslem pr´ avn´ıho institutu lh˚ uty je sn´ıˇzen´ı entropie pˇri uplatˇ nován´ı práv, resp. pravomoc´ı, ˇcasové omezen´ı nejistoty v pr´ avn´ıch vztaz´ıch (d˚ uleˇzitá role zejm. v dokazován´ı ve sporech), urychlen´ı procesu rozhodov´ an´ı s c´ılem re´ alného dosaˇzen´ı zam´ yˇslen´ ych c´ıl˚ u → myˇslenkové konstrukce fikce stavˇen´ı lh˚ uty → vytvoˇren´ı konstrukce re´ alnˇe umoˇzn ˇuj´ıc´ı právo, resp. pravomoc v daném ˇcasovém limitu uplatnit. ´ • Kdyˇz doch´ az´ı ke sporu o v´ yklad nˇejakého ustanoven´ı mezi subjekty aplikuj´ıc´ı Ustavu, je tˇreba tento spor ˇreˇsit ve prospˇech moˇznosti uplatnˇen´ı u ´stavn´ı pravomoci, j´ıˇz se dané ustanoven´ı t´ yká, ˇcili z hlediska smyslu a u ´ˇcelu dotˇceného pr´ avn´ıho institutu. (pˇr. dˇelba moci mezi u ´stavn´ımi orgány v zákonodárném procesu) • Kontinent´ aln´ı pr´ avo je zaloˇzeno na pr´ avu psaném, které bylo pokrokem z hlediska právn´ı jistoty. I obecné principy, dnes oznaˇcované za nepsané byly v psaném právu vyjádˇreny a lze je z psaného práva abstrahovat ´ ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl, V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol. dotisk 2003; Koment´ aˇr k Ustavˇ e a Listinˇe, Karel Kl´ıma ´ ˇ ´ ´ semin´ a kol., 2. vyd´ an´ı; Ustavn´ı systém CR, Gerloch, Hˇrebejk, Zoubek, 4. vyd´ an´ı; Ustava, pˇredn´ aˇsky z UP; aˇre s Dr. Hˇrebejkem

1.4.

´ ˇ - vznik, koncepce, forma, obsah Ustava CR

Historick´ y kontext vzniku u ´ stav st´ at˚ u stˇ redn´ı a v´ ychodn´ı Evropy 18

• pˇrelom 80. a 90. let – zhroucen´ı systému reálného“ socialismu v ˇcele se SSSR , konec vlády totalitn´ıch reˇzim˚ u ve stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropˇe ⇒ snaha”formulovat zásady nového hodnotového systému, zásady pr´ avn´ıho st´ atu • nové mocenské uspoˇr´ ad´ an´ı – potˇreba legitimity ⇒ svobodné a otevˇrené volby do parlament˚ u (nové strany a hnut´ı, ale i dˇr´ıve existuj´ıc´ı, tˇreba s nov´ ym názvem a nov´ ymi tváˇremi) • bouˇrliv´ y spoleˇcensk´ y pohyb, nutnost u ´pravy právn´ıch ˇrád˚ u, zpoˇcátku pˇredevˇs´ım rychlá u ´prava politick´ ych pr´ av (volebn´ı z´ akony, pr´ avo sdruˇzovac´ı, právo zakládat politické strany atd.) • u n´ as (a ve vˇetˇsinˇe ostatn´ıch st´ at˚ u) z˚ ust´ ava dosavadn´ı u ´stavn´ı u ´prava v platnosti, pomˇernˇe rychle se ale mˇen´ı jej´ı obsah, doch´ az´ı k novelizac´ım, z´ ask´ avá se t´ım ˇcas pro pˇrijet´ı nové u ´stavy

´ ˇ Proces vzniku Ustavy CR 19

11



´ ´ • 1. verze n´ avrhu Ustavy vypracov´ an uˇz v roce 1991 komis´ı expert˚ u, v roce 1992 vládn´ı návrh Ustavy v podobˇe Pracovn´ıho materi´ alu • 27.8.1992 – dohoda ODS (Klaus) a HZDS (Hnut´ı za demokratické Slovensko - Meˇciar), ˇze k 1.1.1993 vznikˇ a SR nou dva samostatn´ e st´ aty CR ˇ • ˇcerven 1992 po volb´ ach – vl´ ada – koalice ODS – KDS, dále KDU-CSL a ODA – prohláˇsen´ı – vláda m´ a mand´ at ˇ k tomu, aby spolu s CNR poloˇzila z´ aklady svébytného státn´ıho celku, schopného samostatné existence (...) ˇ e národn´ı radˇe návrh Ustavy ´ ˇ Jedn´ım ze z´ akladn´ıch u ´kol˚ u – pˇredloˇzit Cesk´ CR ´ • pr´ ace na textu Ustavy – 2 komise – vl´ adn´ı komise – zˇr´ızena 10.7.1992 (pˇredseda komise V.Klaus, m´ıstopˇredseda J.Kalvoda, sekretáˇr C.Svoboda a dalˇs´ı) ´ ˇ – krátce po vládn´ı ˇ – doˇ casn´ a komise pˇ redsednictva CNR pro pˇr´ıpravu Ustavy CR ˇ • z ˇcinnosti vl´ adn´ı komise nem´ ame ˇz´ adné archiválie, lepˇs´ı situace je v archivu PS – zprávy pˇredsednictva CNR ˇ plénu, 9 usnesen´ı z komise pˇredsednictva CNR ˇ • pr´ ace komise CNR ´ – nejprve se usnesla na z´ akladn´ıch tez´ıch“ – 12 obecn´ ych doporuˇcen´ı obsahu Ustavy pro vládn´ı komisi plus ˇz´ adost, aby vl´ adn´ı” komise do 22.7. dodala zpracované v´ ystupy – d´ ale byla pˇripojena stanoviska k jednotliv´ ym u ´stavn´ım institut˚ um (soudn´ı moc, prezident, vláda, u ´zemnˇe spr´ avn´ı uspoˇr´ ad´ an´ı) – v srpnu rozˇs´ıˇren´ı p˚ uvodn´ıch tez´ı o dalˇs´ıch 24, podrobnˇejˇs´ıch – v z´ aˇr´ı pˇripojen´ı stanovisek k pracovn´ımu návrhu vlády ´ tedy vznikal pˇ rev´ aˇ znˇ e na p˚ udˇ e vl´ adn´ı komise, postupnˇe se angaˇzovaly i – vlastn´ı text Ustavy politické ˇspiˇcky koaliˇcn´ıch stran ˇ se zab´ ´ • Vl´ ada CR yvala n´ avrhem Ustavy, spoleˇcnˇe se stanoviskem Legislativn´ı rady k nˇemu, na své mimoˇr´ adné sch˚ uzi 2. listopadu 1992 – po diskuzi byli m´ıstopˇredsedové vl´ ady vyzváni vypracovat preambuli a do 3.11.1992 vypracovat definitivn´ı ´ ˇ podle pˇripom´ınek a doplnˇen´ı vlády text Ustavy CR ´ ˇ postoupen pˇredsednictvu CNR, ˇ • 4. listopadu byl vl´ adn´ı n´ avrh Ustavy CR pˇredán k projednán´ı v´ ybor˚ um (s ˇ v´ yjimkou mand´ atového a imunitn´ıho), posléze rozeslán poslanc˚ um CNR, kteˇr´ı mˇeli do 30 dn˚ u rozhodnout ˇ ´ ˇ byl spolu se spoleˇ • vl´ adn´ı n´ avrh u ´ stavn´ıho z´ akona CNR, Ustava CR cnou zpr´ avou v´ ybor˚ u zaˇ razen ˇ na program 10. sch˚ uze CNR, 16. prosince 1992 ´ – celodenn´ı jedn´ an´ı s des´ıtkami n´ avrh˚ u na zmˇenu a doplnˇen´ı návrhu Ustavy – 6 bylo schváleno ´ ˇ byla pˇrijata 172 kladn´ – Ustava CR ymi hlasy ze 198 pˇr´ıtomn´ ych, u ´ˇcinnosti nabyla 1. ledna 1993 ´ • Ustava byla pˇrij´ım´ ana v ˇcasovém tlaku, d´ıky tomu vˇsak splnila jednu ze základn´ıch funkc´ı u ´stavn´ıch listin – stala se z´ akladn´ım pr´ avn´ım dokumentem, kter´ ym se konstituuje nov´ y stát • ˇsirˇs´ı odborn´ a veˇrejnost se na textu v podstatˇe nepod´ılela, d˚ uleˇzitá je vˇsak role V´ aclava Havla – na funkci prezidenta abdikoval 20.6.1992, uvaˇzovalo se o nˇem vˇsak v jako o prvn´ım prezidentovi samoˇ – nejen proto se snaˇzil ovlivnit podobu Ustavy ´ statné CR – text Nˇ ekolik pozn´ amek na t´ ema ˇ cesk´ eu ´ stavy – 7.8.1992 ´ ∗ autor glosuje obˇe jiˇz zn´ amé expertn´ı varianty návrhu Ustavy, pˇripom´ıná obsah svého dˇr´ıvˇejˇs´ıho n´ avrhu feder´ aln´ı u ´stavy, zvaˇzuje r˚ uzné alternativy ˇreˇsen´ı sporn´ ych problém˚ u ´ – dalˇ s´ım dokumentem je text Ustavy se z´ asahy V.Havla ´ ˇ ∗ forma Ustavy – mˇelo j´ıt o 3 dokumenty – Deklarace o vzniku a d˚ uvodech vzniku samostatné CR, ´ ˇ ˇ Ustava CR plus jeden u ´stavn´ı zákon o vzniku a prvn´ıch fáz´ıch existence CR ∗ v samotném u ´vodu zakotven´ı hodnotového systému státu (vˇc. referenda) ∗ 2. hlava – z´ akladn´ı pr´ ava a povinnosti obˇcan˚ u ∗ nerozpustiteln´ y sen´ at volen´ y na regionáln´ım základˇe se suspenzivn´ım právem veta volen´ y vˇetˇsinov´ ym systémem ∗ prezident s vlastn´ı neodvozenou politickou legitimitou, s vyvaˇzuj´ıc´ı a stabilizuj´ıc´ı u ´stavn´ı a politickou rol´ı ∗ pˇrepracoval preambuli – tak byla nakonec i schválena – nejvˇetˇs´ı zmˇeny vl´ adn´ıho n´ avrhu u ´stavy pak 7.-12. prosince na v´ yjezdn´ım zasedán´ı u ´stavnˇe pr´ avn´ıho ˇ zased´ an´ı CNR v L´ anech • dalˇs´ı n´ avrhy – listopad a prosinec 1992, z per opozice – nemˇely ˇsanci na u ´spˇech 12


– – –


Lev´ y blok ˇ Ceskoslovensk´ a soci´ aln´ı demokracie ˇ Ceskoslovensk´ a strana socialistick´ a

Historick´ a podm´ınˇ enost u ´ stavn´ıho v´ yvoje 20

• u ´stavy, jak je ch´ apeme dnes, mus´ıme d´ at do souvislosti s pojmem modern´ıho st´ atu“ ” – prvn´ı takovou byla u ´stava Virginie z roku 1776 (spolu s Deklarac´ı práv ˇclovˇeka na ˇstˇest´ı, svobodu, ochranu pˇred tyrani´ı) – Deklarace pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana z roku 1789 – spoleˇcnost, ve které nen´ı zajiˇstˇena záruka pr´ av ani ” vytyˇcena dˇelba moci, nem´ a v˚ ubec u ´stavu“ – v protikladu k absolutismu vznik´ a nov´ y typ spoleˇcnosti – obˇcanská spoleˇcnost, modern´ı stát z´ısk´ av´ a nové posl´ an´ı – vystupovat jako pˇredstavitel obecného blaha, zajiˇst’ovat civilizovan´ y chod spoleˇcnosti ⇒ mˇel by b´ yt neutr´ aln´ı a u ´stavy by to mˇely zajistit

´ ˇ Koncepce Ustavy CR 21

• poˇzadavky na u ´stavn´ı text – vnitˇrn´ı logika, vnitˇrn´ı bezrozpornost a co nejménˇe mezer“ • problém – m´ alo ˇcasu na pˇrijet´ı u ´stavy, snaha vstoupit do mezinárodn´ıch vztah˚ u ”s vlastn´ı u ´stavou ⇒ objevily se problémy souvisej´ıc´ı s malou konzistentnost´ı jej´ıch teoretick´ ych v´ ychodisek ´ ´ – Ustava se • dalˇs´ı problém – nedostateˇcn´ a kvalifikace vˇetˇsiny expert˚ u z vládn´ı komise pro tvorbu Ustavy nep´ıˇse podle modelu, ale podle politick´ ych potˇreb, pˇritom se vycház´ı ze zkuˇsenost´ı jin´ ych a z vlastn´ıch tradic´ı. Teoretické znalosti by pomohly zachovat vnitˇrn´ı logiku textu, omezit mezery a nebezpeˇc´ı vnitˇrn´ı rozpornosti, zajistit jednotu v´ yznamu pojm˚ u, apod. ´ ˇ – liberáln´ı stát, demokratické principy, dˇelba moci, parlamentn´ı systém • teoretick´ a v´ ychodiska Ustavy CR ´ ´ ˇ • Ustava a Listina tvoˇr´ı dohromady nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı souˇcásti Ustavn´ ıho poˇrádku CR ´ • inspirace pˇ redevˇ s´ım koncepc´ı Ustavn´ı listiny z r.1920 – hlavnˇe pokud jde o strukturu, zaˇrazen´ı preambule, ˇrazen´ı kapitol, hlásen´ı se k parlamentn´ı formˇe vl´ ady, dˇelen´ı na ZM (PS, Sen´ at), VM (vˇc. prezidenta), SM ´ – inspirace Ustavn´ ı listinou 1920 je markantn´ı, pˇrestoˇze jej´ı koncepce byla pˇreváˇznˇe pozitivistická a n´ arodnostn´ı ´ ˇ je pˇrirozenoprávn´ı a obˇcanská a koncepce Ustavy CR – preambule ˇ ∗ historick´ a kritika naˇs´ı preambule – zmiˇ nuje státnost Koruny ˇceské a Ceskoslovenska, ale zapo´ pom´ın´ a na dobu Pˇremyslovc˚ u i Velké Moravy (ovˇsem u ´prava státn´ıch svátk˚ u Ustavu nerespektuje – Sv.V´ aclav, Cyril a Metodˇej) ˇ v Cech´ ˇ ∗ obˇcansk´ y princip – obˇcané CR ach, na Moravˇe, ve Slezsku ∗ hodnoty lidské svobody, d˚ ustojnosti, vlast rovnoprávn´ıch, svobodn´ ych obˇcan˚ u, kteˇr´ı jsou si vˇedomi povinnosti v˚ uˇci druh´ ym a zodpovˇednosti v˚ uˇci celku ∗ svobodn´ y, demokratick´ y st´ at zaloˇzen´ y na u ćtˇe k LP a na zásadách obˇcanské spoleˇcnosti, principech pr´ avn´ıho st´ atu ∗ souˇc´ ast rodiny evropsk´ ych a svˇetov´ ych demokraci´ı – Listina jako zvl´ aˇ stn´ı pˇ redpis ∗ i u ´stavn´ı listina 1920 byla polylegáln´ı, nˇekteré práva a svobody upraveny mimo ni (jiné ovˇsem upraveny v Hlavˇe V. a VI.) ˇ – zaˇ razen´ı zvl´ aˇ stn´ı hlavy o CNB ´ ´ ˇ je zaloˇzena na suverenitˇe lidu, ovˇsem bankovn´ı ∗ vymyk´ a se koncepci Ustavn´ ı listiny 1920 ⇒ Ustava CR moc je stˇeˇz´ı v´ yrazem suverenity lidu ˇ ∗ t´ım sp´ıˇs, kdyˇz u ´stavnˇe neodpovˇedn´ y prezident jmenuje u ´stavnˇe neodpovˇedné funkcionáˇre CNB – ustanoven´ı o mimoˇ r´ adn´ ych situac´ıch a obˇ cansk´ ych povinnostech ´ ∗ v Ustavn´ı listinˇe z roku 1920 byly nˇekteré základn´ı povinnosti (napˇr´ıklad volebn´ı) ∗ do naˇseho u ´stavn´ıho poˇr´ adku se dostaly aˇz v souvislosti se vstupem do integrovan´ ych mezin´ arodn´ıch spoleˇcenstv´ı (NATO) – demokratick´ y vs. liber´ aln´ı st´ at ´ ∗ Ustavn´ı listina z roku 1920 – demokratick´ y – snaha podnˇecovat a zabezpeˇcovat co nejvˇetˇs´ı u ´ˇcast obˇcan˚ u na spr´ avˇe st´ atu 13



´ ˇ – liber´ ∗ Ustava CR aln´ı - je zaloˇzen na koncepci, aby obˇcan byl co nejv´ıce osvobozen od pomˇernˇe slabého st´ atu – u ´ prava u ´ stavn´ıho soudn´ıctv´ı ´ ∗ i v Ustavn´ ı listinˇe z roku 1920, v uvozovac´ım zákonˇe, ale tam se v´ yraznˇeji neprosadilo, u ´zce spjato se SM (i person´ alnˇe), dovrˇsovalo pozitivistickou koncepci svrchovanosti zákona, které se nem˚ uˇze vyhnout ani Parlament – podléhá kontrole, zda jeho ˇcinnost je v u ´stavn´ıch mez´ıch ´ na soudn´ı moci nez´ ∗ dnes je US avisl´ y, je to sp´ıˇse politick´ y orgán, kter´ y má limitovat ZM, VM i SM ´ aˇz pˇr´ıliˇs siln´ ∗ aktu´ aln´ı problém – zda nen´ı US y ´ • inspirace i Ustavou z roku 1960 a jej´ımi zmˇ enami z roku 1968 ˇ – vypuˇstˇen´ı tohoto ˇcl´ – jednota moci, odpovˇednost zastupitelsk´ ym orgán˚ um, vedouc´ı u ´loha KSC anku v roce 1989 pos´ılilo prezidenta, kter´ y z˚ ustal nadále odpovˇedn´ y Federáln´ımu shromáˇzdˇen´ı, ale uˇz nebyl ovl´ ad´ an stranou – dvoj´ı postaven´ı prezidenta ´ ∗ inspirace Ustavn´ ı listinou z roku 1920 – politická a u ´stavn´ı neodpovˇednost a nutnost kontrasignace – princip dˇelby moci, souˇc´ ast VM ´ ∗ inspirace Ustavou z roku 1960 a zmˇenami z roku 1968 – plná neodpovˇednost a ˇzádná kontrasignace – princip autokratické vl´ ady ⇒ otázka, zda je to sluˇcitelné s podstatn´ ymi náleˇzitostmi demokratického pr´ avn´ıho st´ atu Zjednoduˇ sen´ e sch´ ema: • • • •

funkce – regulace fundament´ aln´ıch spoleˇcensk´ ych vztah˚ u obsah – pravidla chov´ an´ı, tj. pr´ avn´ı normy slouˇz´ıc´ı k regulaci tˇechto vztah˚ u pˇ redmˇ etem jsou ony fundament´ aln´ı spoleˇcenské vztahy forma je dvoj´ı – vnitˇ rn´ı – podoba uspoˇrádán´ı prvk˚ uu ´stavy mezi sebou, vnˇ ejˇ s´ı – jejichy vystupován´ı navenek v˚ uˇci jin´ ym pr´ avn´ım pˇredpis˚ um

´ ˇ Forma Ustavy CR 22

• formou u ´stavy se rozum´ı zvl´ aˇstn´ı podoba uspoˇrádán´ı prvk˚ u obsahu u ´stavy mezi sebou (vnitˇrn´ı struktura) a jejich vystupov´ an´ı navenek v˚ uˇci jin´ ym právn´ım pˇredpis˚ um (vnˇejˇs´ı forma) – Prof. JUDr. Jan Filip, CSc ´ ˇ Vnitˇrn´ı forma Ustavy CR

23

´ • je tvoˇrena vazbami prvk˚ uu ´stavn´ıho obsahu bez ohledu na to, kde se v u ´stavˇe nacházej´ı (Ustava, Listina, dalˇs´ı u ´stavn´ı z´ akony), struktura u ´stavy je tak tvoˇrena • u ´ stavn´ımi normami – ne vˇzdy obsahuj´ı sankci, to ale neznamená, ˇze právnˇe chránˇeny nejsou – kdyˇz sankce je, pak jde napˇr. o zruˇsen´ı ne´ ustavn´ıho nebo nezákonného právn´ıho pˇredpisu, vysloven´ı ned˚ uvˇery vl´ adˇe, ztr´ ata funkce v orgánu, krácen´ı nebo odnˇet´ı platu poslanc˚ u, odnˇet´ı slova, poˇr´ adkové opatˇren´ı atd. • u ´ stavn´ımi instituty – mˇely by b´ yt vytv´ aˇreny pouze u ´stavn´ımi normami ˇci jejich spojen´ım, které upravuj´ı urˇcit´ y spoleˇcensk´ y vztah nebo skupinu stejnorod´ ych spoleˇcensk´ ych vztah˚ u – instituty se v´ aˇz´ı na u ´stavn´ı principy – napˇr. institut demokracie, právn´ıho státu, samosprávy • u ´ stavn´ım syst´ emem – ten je tvoˇren komplexem vˇsech u ´stavn´ıch norem ´ ˇ Vnˇejˇs´ı forma Ustavy CR

24

• spoˇc´ıv´ a ve vyj´ adˇren´ı u ´stavn´ıho obsahu navenek ´ 1) nadpis Ustavy • jde jakoby o zvl´ aˇstn´ı adresu, na které u ´stavu najdeme v mnoˇzstv´ı sloˇzek právn´ıho ˇrádu • souˇc´ ast´ı je forma pr´ avn´ıho pˇredpisu, evidenˇcn´ı ˇc´ıslo v publikaˇcn´ım orgánu a název • forma pr´ avn´ıho pˇ redpisu 14



´ – ta je vyslovenˇe pˇredeps´ ana, mus´ı b´ yt oznaˇcena jako u ´stavn´ı zákon podle ˇcl.9 odst. 1 Ustavy ˇ – sem patˇr´ı i org´ an, kter´ ym byl akt pˇrijat – zde CNR • evidenˇ cn´ı ˇ c´ıslo roˇ cn´ıku Sb´ırky z´ akon˚ uaˇ c´ısla v r´ amci tohoto roˇ cn´ıku – ˇc. 1/1993 Sb. – stejnˇe to funguje i u bˇeˇzn´ ych z´ akon˚ u • n´ azev (titul) pr´ avn´ıho pˇ redpisu – m´ a ve zkratce vyj´ adˇrit jeho obsah, ovˇsem u u ´stav je tomu jinak, protoˇze jejich obsahem jsou funda´ ˇ ment´ aln´ı spoleˇcenské vztahy ⇒ proto je název Ustava CR ´ – u n´ as to tak jednoznaˇcné nen´ı, protoˇze Ustava neobsahuje u ´pravu základn´ıch práv a svobod – Listina i dalˇs´ı sloˇzky u ´stavn´ıho poˇrádku sv˚ uj název maj´ı ´ 2) systematika Ustavy • vnitˇrn´ı struktura u ´stavy charakterizuje u ´stavu jako systém norem a institut˚ u tvoˇr´ıc´ı základ systému pr´ ava v urˇcitém st´ atˇe X systematika je se strukturou tˇesnˇe spjata, ale nen´ı s n´ı totoˇzná • snaha pomoc´ı obecné systematiky vyj´ adˇrit teoretickou ˇci ideologickou koncepci, na které jsou u ´stavy vybudov´ any (pˇr. ve Francii je u ´prava prezidenta a vlády pˇred parlamentem) • zvl´ aˇstn´ı systematika – u ´prava jednotliv´ ych ˇclánk˚ u, d˚ uleˇzitˇejˇs´ı a obecnˇejˇs´ı vˇeci upraveny dˇr´ıve ´ ˇ konˇc´ı ˇclánkem 113, ale ˇcl´ CR anek • naˇse u ´stava – rigidn´ı, psan´ a, tvoˇr´ı ji Preambule a 114 ˇclánk˚ u (pozn. Ustava 103 byl zruˇsen a ke ˇcl´ anku 10 se pˇridaly ˇclánky 10a a 10b ⇒ dohromady je jich opravdu 114) – Preambule: prohl´ aˇsen´ı o obecn´ ych tradic´ıch, souˇcasnosti a c´ıl´ıch – dalˇs´ı obsah – postupnˇe vyjadˇrov´ any základn´ı hodnoty (Základn´ı ustanoven´ı), dalˇs´ı hlavy vyjadˇruj´ı princip ´ dˇelby moci vˇc. vztahu st´ atn´ı moci a u ´zemn´ı samosprávy, postaven´ı jednotlivce Ustava v zásadˇe neupravuje (to je upraveno v Listinˇe) • systematika je tedy n´ asleduj´ıc´ı – – – – – – – – –

Preambule - prohl´ aˇsen´ı Z´ akladn´ı ustanoven´ı (ˇcl. 1-14) Moc z´ akonod´ arn´ a (ˇcl. 16-53) Moc v´ ykonn´ a – prezident (ˇcl. 53-66) a vláda (ˇcl. 67-80) ´ Moc soudn´ı (ˇcl. 81-96) – Ustavn´ ı soud (ˇcl.83-89), soudy (ˇcl. 90-96) ´ (ˇcl. 97) NKU ˇ CNB (ˇcl. 98) ´ Uzemn´ı samospr´ ava (ˇcl. 99-105) Pˇrechodn´ a a z´ avˇereˇcn´ a ustanoven´ı (ˇcl. 106-113)

´ 3) vyˇ sˇ s´ı pr´ avn´ı s´ıla Ustavy • pojem pr´ avn´ı s´ıla“ je spjat s pr´ avn´ım ˇrádem, kter´ y je hierarchicky uspoˇrádán (normy jsou vˇsechny stejnˇe ” z´ avazné, mohou m´ıt ale jinou pr´ avn´ı s´ılu) ⇒ vztahov´ a hirerarchie – pˇredpis niˇzˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly nesm´ı odporovat pˇredpisu vyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly (typicky primárn´ı akty) – pˇredpis niˇzˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly mus´ı b´ yt v souladu s pˇredpisem vyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly (vztah primárn´ıch a sekund´ arn´ıch pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u) ∗ plat´ı tak tedy, ˇze lex superior derogat legi inferiori ∗ pˇri stejné pr´ avn´ı s´ıle pouˇzijeme pravidlo lex specialis derogat legi inferiori, a dalˇs´ı lex posterior derogat legi inferiori – pozn. d´ ale m´ ame i aplikaˇ cn´ı hierarchii, která urˇcuje, kter´ y pramen se pouˇzije pˇrednostnˇe – pˇr´ıkladem ´ kter´ je ˇcl. 10 U, y urˇcuje aplikaˇcni pˇrednost mezinárodn´ıch smluv pˇred zákonem – pokud je akt niˇzˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly v rozporu s aktem vyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly, plat´ı presumpce správnosti – akt je ´ platn´ y do doby, neˇz Ustavn´ ı soud (podle ˇcl. 87.a),b) nebo obecn´ y soud (podle ˇcl. 95 odst.1) vyslov´ı nˇeco jiného ´ • zˇ ceho plyne vyˇ sˇ s´ı s´ıla ˇ ci nadˇ razenost Ustavy ´ – materi´ alnˇ e je podm´ınˇena obsahem Ustavy, kter´ y je tˇreba chránit a prosadit v ostatn´ıch sloˇzk´ ach ´ ´ pr´ avn´ıho ˇr´ adu, rovnˇeˇz jde o prosazen´ı regulaˇcn´ı funkce Ustavy, o zajiˇstˇen´ı stability obsahu Ustavy, o vˇedom´ı nejvyˇsˇs´ıho pr´ avn´ıho aktu, kter´ y je ostatn´ım nadˇrazen a tvoˇr´ı vrchol právn´ıho ˇrádu, je zárukou samostatnosti, vnitˇrn´ı jednoty a st´ alosti obsahu u ´stavy,kter´ y nem˚ uˇze b´ yt naruˇsen jin´ ymi právn´ımi pˇredpisy 15



´ – form´ alnˇ e je to vyj´ adˇreno v nadpisu Ustavy, urˇcen´ım u ´stavodárné procedury a nˇekdy i pˇr´ımo v textu – u n´ as se v´ yslovnˇe nestanov´ı, ˇze je základn´ım zákonem, spolehlivˇe to vˇsak lze dovodit napˇr. z ˇcl.9, 39 ´ odst.4, 87 odst. 1 p´ısm. a) a b) ˇci ˇcl.95 Ustavy • v naˇsem u ´stavn´ım poˇr´ adku jsou v´ ychodiska pro urˇcité odstupˇ nován´ı vlastnosti mˇenitelnosti jednotliv´ ych u ´stavn´ıch ustanoven´ı – u ´stavod´ arce je v demokratickém právn´ım státˇe omezen ´ – tohle ustanoven´ı nepˇripouˇst´ı zmˇenu podstatn´ – jde pˇredevˇs´ım o tzv. klauzuli vˇeˇcnosti – ˇcl. 9 odst. 2 U ych ”zitosti jsou ⇒ jde o n´ aleˇzitost´ı demokratického pr´ avn´ıho státu“ – nikde nen´ı psáno, co konkrétnˇe ty náleˇ interpretaci, kdyˇz bychom chtˇeli b´ yt konkrétn´ı, pak jde o: ∗ ˇcl. 1 Listiny – lidé jsou si svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v právech. Základn´ı práva a svobody jsou ” nezadatelné, nezciziteln´ e, nepromlˇcitelné a nezruˇsitelné“ ´ ∗ ˇcl. 1 odst. 1 Ustavy – u ćta k práv˚ um a svobodám ˇclovˇek a obˇcana“ ” ´ ∗ preambule Ustavy a Listiny – lidská d˚ ustojnost a svoboda“, pˇrirozená práva ˇclovˇeka, práva obˇcana“ ” ” atd – ot´ azka, jak této nemˇenitelnosti dos´ ahnout – ˇcl. 9 odst. 2 je lex imperfekta a klidnˇe se dá i u ´stavod´ arcem zruˇsit – kromˇe nezruˇsiteln´ ych ustanoven´ı u ´stavu ruˇsit, mˇenit a doplˇ novat lze a to podle ˇcl. 9 odst. 1 jen a pouze u ´stavn´ım z´ akonem 4) u ´ stavod´ arn´ a procedura • slouˇz´ı k tomu, aby nedoˇslo ke stˇretu u ´stavn´ıho zákona s ostatn´ımi pˇredpisy, nahradila p˚ uvodn´ı prostˇredky (pˇr. pˇr´ısaha na text pˇredpis˚ u),zvl´ aˇstnosti u ´stavodárného procesu: • a) v´ yˇ cet subjekt˚ uu ´ stavod´ arn´ e iniciativy ˇ ycarsko), lidov´ – v´ yˇcet uˇzˇs´ı, ˇsirˇs´ı (Sv´ a iniciativa (u nás navrˇzena, neschválena) – podle ˇcl. 41 odst. 2 je u n´ as u ´stavodárná iniciativa stejná jako zákonodárná, tedy poslanec, skupina poslanc˚ u, Sen´ at, vl´ ada, zastupitelstvo vyˇsˇs´ıho u ´zemnˇe samosprávného celku • b) org´ an, kter´ y je pˇ r´ısluˇ sn´ y n´ avrh schv´ alit – stejn´ y jako u z´ akonod´ arného procesu (orgánem je Parlament - pˇrenesenˇe lid) • c) ve zp˚ usobu projedn´ an´ı u ´ stavod´ arn´ eho n´ avrhu ´ – nutnost projedn´ an´ı i Sen´ atem (ˇcl. 39 odst. 4 U) – n´ avrh z povahy vˇeci nemus´ı obsahovat posouzen´ı souladu návrhu s u ´stavn´ım poˇrádkem – n´ avrh nem˚ uˇze b´ yt projedn´ an ve zkráceném jednán´ı po dobu stavu ohroˇzen´ı státu nebo váleˇcného stavu ani zkr´ acenou procedurou v jednom ˇcten´ı • d) v poˇ zadovan´ e vˇ etˇ sinˇ e pro schv´ alen´ı – u n´ as 3/5 vˇsem poslanc˚ u a 3/5 pˇr´ıtomn´ ych senátor˚ u – tohle zaruˇcuje pomˇernou rigiditu – jinde ve svˇete spojeno napˇr. s nov´ ymi volbami ˇci referendem • e) v nemoˇ znosti prezidenta vr´ atit pˇ rijat´ y z´ akon ´ 5) jazyk a d´ elka Ustavy • jazyk stˇr´ızliv´ y s m´ırou pro pr´ avnick´ y styl vyjadˇrován´ı, jazyk modern´ı a pˇreváˇznˇe srozumiteln´ y (problém tˇreba s term´ınem u ´stavn´ı poˇr´ adek) • preambule ps´ ana slavnostnˇeji, m´ a normativn´ı charakter, obsahuje stavebn´ı materiál k tvorbˇe u ´stavnˇepr´ avn´ıch norem • délka je kratˇs´ı, neˇz je svˇetov´ y pr˚ umˇer (odklon od trendu, ˇze ˇc´ım novˇejˇs´ı u ´stava, t´ım delˇs´ı)

ˇ Funkce u ´ stavy CR 25

• jej´ı posl´ an´ı, slouˇz´ı k p˚ usoben´ı na subjekty u ´stavnˇe právn´ıch vztah˚ u, nestanov´ı ale, co konkrétnˇe maj´ı dˇelat (to stanov´ı obsah) • funkce pr´ avn´ı (´ ustava jako z´ akladn´ı z´ akon) – vycház´ı z vyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly u ´stavy, základ pro ostatn´ı pravidla, regulace fundament´ aln´ıch spoleˇcensk´ ych vztah˚ u, které urˇcuj´ı povahu státu a regulace konflikt˚ u, které tuto ´ ˇ v právn´ım smyslu je právnˇe normativn´ı zajiˇstˇen´ı: povahu naruˇsuj´ı, funkce Ustavy CR – legitimace k v´ ykonu st´ atn´ı moci – zdrojem moci m˚ uˇze b´ yt jen lid jako celek, stanov´ı pravdla, podle kter´ ych je moˇzno se k moci dostat, legitimován je pouze ten, kdo se m˚ uˇze odvolat na u ´stavn´ı nabyt´ı moci 16



– reprezentace – zakotvuje ˇr´ ad, orgány, prostˇrednictv´ım u ´stavy vystupuje státn´ı moc navenek i dovnitˇr spoleˇcnosti ´ – integrace – v Ustavˇ e jsou z´ akladn´ı pravidla jejichˇz zachován´ı je nutné pro pokojnou existenci ve st´ atˇe, c´ılem je relativn´ı politick´ a jednota ve spoleˇcnosti skrz pravidla, na kter´ ych se shodnou i znepˇr´ atelené strany ´ urˇcuje komu patˇr´ı moc, jak je vykon´ av´ ana – kontroly v´ ykonu moci ve st´ atˇ e a spoleˇ cnosti – Ustava ´ CNB,..) ˇ a kontrolov´ ana, t´ yk´ a se to moci politické i hospodáˇrské (NKU, – stabilizace, nadˇ razenosti a relativn´ı nemˇ ennosti urˇ cit´ eho pr´ avn´ıho ˇ r´ adu, pravidel, organizace a vztah˚ u ve st´ atˇ e a spoleˇ cnosti • funkce politick´ a–u ´stavy vyjadˇruj´ı z´ akladn´ı pravidla hry o moc, jsou politick´ ym“ právem, stanov´ı prostory ” pro soutˇeˇz politick´ ych sil • funkce ideologick´ a–u ´stavy jsou v´ yrazem závazného zamˇeˇren´ı státu a spoleˇcnosti, tuto funkci pln´ı, i kdyˇz v nich nepadne o ideologii“ ani slovo • funkce kulturn´ı”– vyjadˇruj´ı, formuj´ı a utváˇren´ı právn´ı a politickou kulturu spoleˇcnosti, ale i obecné kulturn´ı hodnoty a povahu n´ aroda • tyhle funkce jsou navz´ ajem spjaty, z´ akladn´ı funkc´ı u ´ stavy je tedy v pr´ avn´ım a u ´ stavn´ım st´ atˇ e funkce regulace fundament´ aln´ıch spoleˇ censk´ ych vztah˚ u

´ ˇ Obsah Ustavy CR 26

ˇ • u ´stavn´ı poˇr´ adek obsahuje u ´stavn´ı normy, které zavazuj´ı vˇsechny sloˇzky státn´ı a veˇrené moci CR • moˇzno vyj´ adˇrit 3 skupiny ot´ azek 1. organizace st´ atu, jeho pr´ ava a pravidla ˇcinnosti (zejména nejvyˇsˇs´ıch) státn´ıch orgán˚ u, popˇr´ıpadˇe tˇech subjekt˚ u, které st´ at plnˇen´ım sv´ ych funkc´ı povˇeˇril 2. vztah st´ atu a spoleˇcnosti (postaven´ı jedince, vztah k jin´ ym stát˚ um) 3. c´ıle st´ atu a hodnoty, na kter´ ych maj´ı b´ yt zaloˇzeny jeho organizace, právo a ˇcinnost státu a jeho vztahy s jednotlivci ´ ˇ neobsahuje vˇsechny tyto vˇeci, je pˇredevˇs´ım organizaˇcn´ım dokumentem, tzv. zákonem – st´ • Ustava CR atn´ım zˇr´ızen´ım; vztah st´ atu a jednotlivce je bl´ıˇze u ´stavnˇe upraven v Listinˇe, c´ıle státu a základn´ı hodnoty jsou r˚ uznˇe obsaˇzeny ve vˇsech ˇc´ astech u ´stavn´ıho poˇrádku 1) Ustanoven´ı o organizaci a ˇ cinnosti st´ atu a jeho pr´ ava ˇ ˇ podle • a) normy zˇ rizuj´ıc´ı a ruˇ s´ıc´ı st´ at jako takov´ y – v u ´stavách v´ yjimeˇcné, zánik CSFR a vznik CR ˇ u ´stavn´ıho z´ akona ˇc. 542/1992 o z´ aniku CSFR • b) normy urˇ cuj´ıc´ı u ´ zem´ı a obyvatelstvo st´ atu ´ – u ´zem´ı upraveno v ˇcl. 11 U – pokud jde o lid, je sporn´ y term´ın obˇcan“ – zda jde o státn´ıho pˇr´ısluˇsn´ıka, ˇci o kaˇzdou fyzickou osobu – trochu to ˇreˇs´ı Listina – obˇcan“ ”se vztahuje na vˇsechny, pokud jde o základn´ı práva a svobody, které ” na obˇcanstv´ı Listina pˇrizn´ av´ a bez ohledu ´ ˇ – vymezuj´ı, kdo bude • c) normy upravuj´ıc´ı ot´ azky v´ ykonu st´ atn´ı moci – tvoˇr´ı hlavn´ı obsah Ustavy CR vykon´ avat jednotlivé st´ atn´ı funkce – normy kompetenˇcn´ı – pˇrevl´ adaj´ıc´ı, svˇeˇruj´ı státn´ım orgán˚ um oprávnˇen´ı a povinnost vykonávat svˇeˇrenou funkci – kompetenˇcn´ı normy negativn´ıho obsahu – nejsou v´ yrazné, ˇr´ıkaj´ı, co orgán veˇrejné moci nesm´ı ˇcinit (pˇr.ˇcl.9 ´ zakazuje mˇenit podstatné náleˇzitosti demokratického státu) odst. 2 U – kreaˇcn´ı a organizaˇcn´ı normy – zvl´ aˇstn´ı druh kompetenˇcn´ıch norem ∗ zˇrizovac´ı – stanovuj´ı existenci státn´ıho orgánu (pˇr. vyˇsetˇrovac´ı komise) ∗ ustavovac´ı – pravidla postupu pˇri obsazen´ı funkc´ı v orgánu (pˇr. volby, jmenován´ı vlády, soudc˚ u..) ∗ téˇz jsou i negativn´ı kreaˇcn´ı normy – organizaˇcn´ı pravidla ˇcinnosti st´ atn´ıch orgán˚ u – téˇz nejsou tak v´ yrazná ∗ ˇcasov´ a – vymezuj´ı délku volebn´ıho obdob´ı, funkˇc´ı obdob´ı atd. ∗ procedur´ aln´ı – proces tvorby z´ akon˚ u, ustanoven´ı o kvoru, vˇetˇsinˇe,... – normy upravuj´ıc´ı postaven´ı osob, které jsou ve funkc´ıch v orgánech státn´ı moci – slib, nesluˇcitelnost, imunita,...

17

´ ÍHO A MEZINARODN ´ ÍHO PRAVA ´ ˇ 1.5. VZTAH VNITROSTATN V CR


ˇ • d) normy urˇ cuj´ıc´ı charakter pr´ avn´ıho ˇ r´ adu CR, jeho sloˇ zky a vazby navenek = operativn´ı, t´ ykaj´ı se nakl´ ad´ an´ı s pr´ avn´ımi pˇredpisy, vypl´ yvá z nich stupˇ novitá v´ ystavba právn´ıho ˇrádu, vztah k mezin´ arodn´ımu pr´ avu, zp˚ usob vyhlaˇsov´ an´ı pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u a mezinárodn´ıch smluv (ˇcl. 9, 10, 39, 52, 112,...) • e) normy upravuj´ıc´ı d˚ usledky rozhodnut´ı org´ an˚ u st´ atn´ı moci – pravidla t´ ykaj´ıc´ı se pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u, zejména zákon˚ u – pˇredpoklady pˇrijet´ı, ustanoven´ı o platnosti (ˇcl. ´ kdo v˚ 52U), ubec m˚ uˇze pˇredpisy vydávat, kdy lze jakou vˇec upravit u ´stavn´ım zákonem (ˇcl. 9 odst. 1, ˇcl. ´ kdy z´ 11 U), akonem,.. – z´ akladn´ı pravidla pro vyd´ av´ an´ı individuáln´ıch právn´ıch akt˚ u – usnesen´ı Parlamentu, rozhodnut´ı prezidenta, rozsudky soud˚ u) ´ u • f) normy upravuj´ıc´ı ˇ clenˇ en´ı st´ atn´ı organizace a st´ atu – jednotn´ y stát (ˇcl. 1U), ´zem´ı tvoˇr´ı ned´ıln´ y ´ ˇ ´ celek (ˇcl. 11U), ˇclenˇen´ı u ´zem´ı CR (ˇcl. 99U) ´ státn´ı symboly (ˇcl. 14U) ´ • g) normy symbolizuj´ıc´ı st´ at – preambule, hlavn´ı mˇesto (ˇcl. 13U), 2) Vztahov´ a ustanoven´ı - vyjadˇ ruj´ıc´ı vztah st´ atu ke spoleˇ cnosti a jednotlivc˚ um a jin´ ym st´ at˚ um • nesmˇeˇruj´ı dovnitˇr st´ atn´ı organizace, ale urˇcuj´ı vztah k jej´ımu okol´ı • tradiˇcnˇe sem patˇr´ı u ´prava z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – vymezen´ı autonomn´ıch prostor jedince chránˇen´ ych pˇred z´ asahy st´ atn´ı moci (liber´ aln´ı st´ at), moˇznosti jednotlivce pod´ılet se na správˇe veˇrejn´ ych vˇec´ı /demokratick´ y st´ at), u ´koly st´ atu poskytovat jednotlivci plnˇen´ı (sociáln´ı stát) – ovˇsem tohle je u nás pˇreváˇznˇe v Listinˇe • moˇzn´ a je r˚ uzn´ a klasifikace tˇechto norem – podle povinného subjektu pr´ ava, která zavazuj´ı kaˇzdého X jen stát X jen urˇcitou vˇetev ˇci funkci st´ atn´ı moci – podle opr´ avnˇeného subjektu pr´ ava kaˇzdého, státn´ıch obˇcan˚ u, dˇet´ı, ˇzen, rodiˇc˚ u, nemanˇzelsk´ ych dˇet´ı, sdruˇzen´ı obˇcan˚ u (politické strany) atd. – ustanoven´ı omezuj´ıc´ı z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – Listina hlavnˇe ˇcl. 4 ´ – vztah st´ atu navenek k jin´ ym st´ at˚ um – ˇcl. 10, 11, 13, 39, 43, 49, 87 Ustavy 3) Ustanoven´ı vyjadˇ ruj´ıc´ı st´ atn´ı c´ıle a hodnoty, na kter´ e je st´ at v´ az´ an • soustava hodnot – principy demokracie, právn´ıho státu, u ćty k práv˚ um a svobodám atd. ´ c´ıle CNB ˇ ´ atd. v ˇcl. 98U • hlavnˇe tedy preambule, z´ akladn´ı ustanoven´ı (pˇr. ekologick´ y ˇcl. 7 U), ´ ˇ ´ Historický kontext v Evropˇe; vznik Ustavy CR, Ustava ˇceské republiky v praxi - 15 lek platnosti z´ akladn´ıho ´ z´ akono - Such´ anek, Jir´ askov´ a et alii, str.11-27; Hist.podm´ınˇenost u ´stavn´ıho vývoje; Jan Filip - Ustavn´ ı pr´ avo ˇceské republiky, 4. opravené a doplnˇené vyd´ an´ı - str.79-82 - hist.podm´ınˇenost u ´stavn´ıho vývoje; koncepce; Teoretick´ a ´ ˇ - (Nˇekolik u koncepce Ustavy CR ´vah k 10. výroˇc´ı jej´ıho pˇrijet´ı) - Prof. JUDr. V´ aclav Pavl´ıˇcek, CSc. – ve sborn´ıku ´ ˇ e republiky - východiska, stav, perspektivy,; forma, pˇr´ıspˇevk˚ u uspoˇr´ adaném Janem Kyselou Deset let Ustavy Cesk´ ´ ˇ funkce, obsah; Jan Filip - Ustavn´ı pr´ avo Ceské republiky, 4. opravené a doplnˇené vyd´ an´ı, str 94-133; Jan Filip ´ Ustavn´ ı pr´ avo, Uˇcebn´ı text pro bakal´ aˇrské studium na PrF MU - 2008, str 18-24

1.5.

ˇ Vztah vnitrost´ atn´ıho a mezin´ arodn´ıho pr´ ava v CR

Pˇ r´ıstupy ke vztahu mezin´ arodn´ıho a vnitrost´ atn´ıho pr´ ava Pomˇ er mezi vnitrost´ atn´ım a mezin´ arodn´ım pr´ avem m´ a 2 dimenze: 1. Materi´ aln´ı • Vztahy upravené v´ yluˇcnˇe mezin´ arodn´ım právem • Vztahy upravené konkurenˇcnˇe mezinárodn´ım a vnitrostátn´ım právem • Vztahy regulované v´ yluˇcnˇe vnitrostátn´ım právem 2. Form´ aln´ı - tzn. platnost pr´ avn´ıch norem, jejich právn´ı s´ıla, struktura apod. Pomˇ er mezin´ arodn´ıho a vnitrost´ atn´ıho pr´ ava lze pojmout jako: 1. Monistick´ y - pr´ avo mezin´ arodn´ı a vnitrostátn´ı tvoˇr´ı jedin´ y právn´ı systém (jen Holandsko) 2. Dualistick´ y - souˇzit´ı 2 vz´ ajemnˇe oddˇelen´ ych právn´ıch systém˚ u (napˇr. socialistické státy) 3. Sm´ıˇsen´ y - kombinace monismu a dualismu (zpravidla dualismus s monistick´ ymi prvky; v praxi nejˇcastˇejˇs´ı, ˇ napˇr. CR) 18

27



• V pr˚ ubˇehu ˇcasu se mˇen´ı struktura i obsah mezinárodn´ıho práva, roste poˇcet norem a zásad mezin´ arodn´ıho pr´ ava vyj´ adˇren´ ych v mezin´ arodn´ıch smlouvách, mezinárodn´ı právo nen´ı nav´ıc jiˇz jen právem mezist´ atn´ım, subjekty nejsou jen st´ aty, ale i obˇcani tˇechto stát˚ u, kteˇr´ı se mohou obracet na mezinárodn´ı soudy, a uvedené zmˇeny se prom´ıtaj´ı i do vnitrost´ atn´ıho práva • Nˇekdy st´ aty v u ´stavn´ıch pˇredpisech definuj´ı mezinárodnˇepolitické principy, jimiˇz se v mezinárodn´ıch vztaz´ıch ˇ hodlaj´ı ˇr´ıdit ˇci v´ yslovnˇe uzn´ avaj´ı vˇseobecné zásady a normy mezinárodn´ıho práva (napˇr. Rakousko, Recko, Portugalsko, SRN) • Nˇekteré st´ aty EU ve sv´ ych u ´stav´ ach zakotvuj´ı sv˚ uj vztah k EU (napˇr. Rakousko, SRN )

ˇ V´ yvoj vztahu Ceskoslovenska k mezin´ arodn´ımu pr´ avu 28

• • • •

• • • •

•

´ ˇ V preambuli k Ustavn´ ı listinˇe 1920 Ceskoslovensko vyjádˇrilo, ˇze se chce pˇriˇclenit do spoleˇcnosti n´ arod˚ u jako ˇclen vzdˇelaný, m´ırumilovný, demokratický a pokrokový Aˇckoli byla tehdy republika sv´ az´ ana smlouvami k ochranˇe menˇsin, tyto závazky jako bezprostˇrednˇe platné nepˇrevzala a upravovala je v u ´stavˇe autonomnˇe a dokonce ˇs´ıˇreji v souladu s dualistickou koncepc´ı vztahu u ´stavn´ıho a mezin´ arodn´ıho pr´ ava Dualistick´ a koncepce se prosazovala i po r. 1948 (pˇr´ıstup vˇsech socialistick´ ych zem´ı) Po roce 1968 negativn´ı zkuˇsenosti z d˚ usledk˚ u mezinárodn´ıch ujednán´ı stát˚ u Varˇsavské smlouvy nadˇradit z´ ajmy tohoto paktu a jeho dominantn´ı mocnosti - Sovˇetského svazu, politicky, fakticky, ale i právnˇe nad z´ ajmy a suverenitu ˇclensk´ ych st´ at˚ u (teorie omezené suverenity - tzv. Breˇznˇevova doktr´ına) vzdor obecn´ ym z´ asad´ am mezin´ arodn´ıho pr´ ava Touto doktr´ınou se mˇela legitimovat zahraniˇcn´ı intervence i do ˇceskoslovensk´ ych vnitˇrn´ıch záleˇzitost´ı Po listopadu 1989 to znovu pˇrispˇelo ke zd˚ uraznˇen´ı suverenity státu a svrchovanosti zákona v ˇceskoslovensk´ ych u ´stavn´ıch pˇredpisech a k vyj´ adˇren´ı mezinárodn´ıho v´ yznamu (internacionalizaci) lidsk´ ych práv Priorita lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod jako zásadn´ı proklamovaná hodnota politického zlomu v listopadu 89 vedla k pr˚ ulomu do tradiˇcn´ıho dualistického pojet´ı vztahu mezinárodn´ıho a u ´stavn´ıho (vnitrost´ atn´ıho) pr´ ava V u ´stavn´ım z´ akonˇe ˇc. 23/1991 Sb. bylo stanoveno, ˇze Mezin´ arodn´ı smlouvy o lidsk´ ych pr´ avech a ˇ z´ akladn´ıch svobod´ ach, Ceskou a Slovenskou Federativn´ı Republikou ratifikovan´ e a vyhl´ aˇ sen´ e, jsou na jej´ım u ´ zem´ı obecnˇ e z´ avazn´ e a maj´ı pˇ rednost pˇ red z´ akonem. pro tuto oblast smluv t´ım byl zaloˇ zen monistick´ y princip ´ ˇ - pro smlouvy o lidsk´ CR ych právech a základn´ıch svobodách pˇrevzala monisTutéˇz koncepci pˇrijala i Ustava tické pojet´ı, pro ostatn´ı smlouvy z˚ ustalo pojet´ı dualistické ˇ 10 pˇ – Cl. red novelou uv´ adˇ el: Ratifikovan´ e a vyhl´ aˇ sen´ e mezin´ arodn´ı smlouvy o lidsk´ ych ˇ v´ pr´ avech a z´ akladn´ıch svobod´ ach, jimiˇ z je CR az´ ana, jsou bezprostˇ rednˇ e z´ avazn´ e a maj´ı pˇ rednost pˇ red z´ akonem.

ˇ Vztah mezin´ arodn´ıho pr´ ava a vnitrost´ atn´ıho pr´ ava CR 29

•

• • • • • •

´ ˇ vyjadˇruje m´ısto ˇceského státu v mezinárodn´ım spoleˇcensv´ı v prembul´ıch k Ustavˇ ´ Ustavn´ ı poˇr´ adek CR eak Listinˇe ´ – Ustava v preambuli proklamuje svou pˇr´ısluˇsnost k rodinˇe evropských a svˇetových demokraci´ı – Preambule Listiny se pˇrihlaˇsuje k univerzalitˇe lidsk´ ych práv, jeˇz má b´ yt zajiˇstˇena spoleˇcným u ´sil´ım vˇsech svobodných n´ arod˚ u ˇ vu CR ´stavn´ıch z´ akonech upravuje vztah u ´stavn´ıho a mezinárodn´ıho práva se zd˚ uraznˇen´ı principu svrchovanosti st´ atu ˇ mohla vstupovat do mezinárodnˇeprávn´ıch vztah˚ Svrchovanost je pˇredpokladem, aby CR u Jen svrchovan´ y st´ at m˚ uˇze b´ yt plnopr´ avn´ ym ˇclenem mezinárodn´ıch organizac´ı ˇ vˇsak nen´ı poj´ım´ ˇ která omezuje svrchoSvrchovanost CR ana jako neomezená - vztahy vnˇejˇs´ı suverenity CR, vanost sv´ ych org´ an˚ u pˇrijat´ ymi z´ avazky v oblasti svrchovanosti jednotliv´ ych moc´ı, jsou upravovány zpravidla ˇ uzav´ırá mezin´ arodn´ımi smlouvami, které CR ´ ´ pˇred euronovelou Ustavy se v Ustavˇe na mezinárodn´ı právo jaksi zapomnˇelo - upraveny byly pouze smlouvy o lidsk´ ych pr´ avech (celkem 15), Parlament nav´ıc sám rozhodoval, zda je daná smlouva lidskoprávn´ı ⇒ rigidn´ı proces pˇrij´ım´ an´ı i zmˇen ´ Euronovelou Ustavy (´ ustavn´ı z´ akon ˇ c. 395/2001 Sb.) bylo znˇ en´ı ˇ cl. 1 doplnˇ eno o druh´ y odstavec, ˇ stvrzuje ˇ dodrˇ kter´ y stanov´ı, ˇ ze CR zuje z´ avazky, kter´ e pro ni vypl´ yvaj´ı z mezin´ arodn´ıho pr´ ava - CR povinnost dodrˇzovat mezin´ arodn´ı z´ avazky a vyjadˇruje, ˇze se vztahuj´ı na veˇskeré mez. právo, at’ je zaloˇzeno na pr´ avu smluvn´ım nebo obyˇcejovém 19



• Mezin´ arodn´ımi z´ avazky se rozumˇej´ı také závazky z ˇclenstv´ı v EU, i kdyˇz pr. ˇrád EU nelze jiˇz v pˇresném slova smyslu povaˇzovat za pr´ avo mezin´ arodn´ı - ESD v minulosti konstatoval, ˇze Spoleˇcenstv´ı vytváˇr´ı nov´ y pr´ avn´ı ˇr´ ad mezin´ arodn´ıho pr´ ava ´ ´ kter´ byl také zcela zmˇ enˇ en ˇ cl.10 U, y nyn´ı zn´ı: Vyhl´ aˇ sen´ e mezin´ arodn´ı smlouvy • Euronovelou Ustavy ˇ v´ k jejichˇ z ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiˇ z je CR az´ ana, jsou souˇ c´ ast´ı pr´ avn´ıho ˇ r´ adu, stanov´ı-li MS nˇ eco jin´ eho neˇ z z´ akon, pouˇ zije se MS. ´ t´ım v z´ asadˇe opustila dualistické pojet´ı práva mezinárodn´ıho a vnitrostátn´ıho a zp˚ usobem, kter´ y sta• Ustava novila, zavedla monistick´ y princip - ale pouze pro MS spadaj´ıc´ı do ˇcl.10! (ne vˇsechny MS ratifikuje Parlament) • Zcela také odstranˇeno privilegované postaven´ı MS o lidsk´ ych právech a zákl. svobodách ˇ v mezinárodn´ıch organizac´ıch nebo • Doplnˇen d´ ale ˇcl.10a a 10b, ˇreˇs´ı pr´ avn´ı vztahy vypl´ yvaj´ıc´ı z ˇclenstv´ı CR ˇ instituc´ıch, na které mohou b´ yt pˇreneseny nˇekteré pravomoci orgán˚ u CR ˇ na jiné subjekty, pˇrenesen´ı ˇc´ • Pˇrenos tˇechto pravomoc´ı m˚ uˇze znamenat postoupen´ı ˇcásti suverenity CR asti suverenity se m˚ uˇze t´ ykat org´ an˚ u ZM,VM i SM, a také pˇrenesen´ı pravomoci státu, které vykon´ avaj´ı jiné ´ nebo CNB ˇ org´ any, napˇr. NKU • MS podle nového znˇen´ı ˇcl. 10 p˚ usob´ı subsidiárnˇe pˇr´ımo, a to tehdy, kdyˇz MS stanov´ı nˇeco jiného neˇz z´ akon • Podm´ınkou k pouˇ zit´ı takov´ e MS ve vnitrost´ atn´ım pr´ avu je, ˇ ze mus´ı b´ yt: 1. 2. 3.

Vyhl´ aˇsena K jej´ı ratifikaci dal Parlament souhlas ˇ je jiˇz touto smlouvou v´ CR az´ ana

• Schv´ alen´ı nejv´ yznamnˇejˇs´ıch MS Parlamentem vypl´ yvá z principu suverenity lidu • Pokud MS pˇredmˇetem své u ´pravy zasahuj´ı do právn´ıch vztah˚ u upraven´ ych vnitrostátn´ıch právem a maj´ı se ˇ pravidelnˇe vnitrostátn´ım pˇredpisem (pokud tak obecnˇe neuˇcinila vnitrost´ atnˇe aplikovat, st´ av´ a se tak v CR ´ Ustava sv´ ym ˇcl.10) • Vnitrost´ atn´ım pˇredpisem se v souladu s dualistickou koncepc´ı vzahu mez. práva a práva vnitrost´ atn´ıho, z´ avazky z MS do vnitrost´ atn´ıho pr´ ava prosazuj´ı t´ım,ˇze: 1. Obsah smlouvy se zapracuje do vnitrostátn´ıho pˇredpisu 2. Z´ akon se odvol´ av´ a na konkrétn´ı smlouvy odkazem na ni v textu zákona (recepˇcn´ı klauzule) 3. Z´ akon se odvol´ av´ a obecnˇe na smlouvy upravuj´ıc´ı vymezen´ y pˇredmˇet u ´pravy ´ nejsou podle znˇen´ı tohoto ˇclánku ˇzádné MS (a to ani smlouvy podle • Souˇc´ ast´ı u ´stavn´ıho poˇr´ adku (ˇcl.112 U) ´ ˇcl.10 U) ´ • US ale v n´ alezu 403/2002 Sb. stanovil, ˇze do rámce u ´stavn´ıho poˇrádku je tˇreba zahrnout i ratifikované a vyhl´ aˇsené MS o lidsk´ ych pr´ avech a z´ akl. svobodách, viz: →1.3 (coˇz vzbudilo pozdviˇzen´ı - Co je tedy n´ aˇs u ´stavn´ı poˇr´ adek? (Neexistuje seznam tˇechto smluv.) ´ Ustanoven´ı Ustavy vztahuj´ıc´ı se k mezin´ arodn´ımu pr´ avu 30

• • • • • • • • •

ˇcl. ˇcl. ˇcl. ˇcl. ˇcl. ˇcl. ˇcl. ˇcl. ˇcl.

1 odst. 2 10 10a 10b 39 odst. 4 49 63 odst. 1 b) 87 odst. 1 i) 87 odst. 2

Definiˇ cn´ı znaky mezin´ arodn´ıch smluv a) Jde o mezin´ arodn´ı smlouvy

31

• Podle V´ıdeˇ nské u ´mluvy o smluvn´ım pr´ avu je takovou smlouvou kaˇzdá mezinárodn´ı dohoda uzavˇren´ a st´ aty p´ısemnou formou, ˇr´ıd´ıc´ı se mezin´ arodn´ım právem, sepsaná v jedné nebo ve dvou ˇci v´ıce vˇecnˇe souvisej´ıc´ıch listin´ ach, at’ je jejich n´ azev jak´ ykoliv. • Ohlednˇe smluv pˇrijat´ ych pˇred pˇrijet´ım této u ´mluvy je tˇreba vycházet z pojmu mezinárodn´ı smlouvy do té doby platném, nebot’ ani tato smluva nen´ı retroaktivn´ı! b) Smlouvy mus´ı b´ yt vyhl´ aˇsené

32

20



´ ˇ a je provedeno v u ˇ je to • Vyhl´ aˇsen´ı mezin´ arodn´ıch smluv je upraveno v ˇcl. 52 Ustavy CR ´ˇredn´ı sb´ırce (v CR od r. 2000 Sb´ırka mezin´ arodn´ıch smluv – zákon ˇc. 309/1999 Sb., do té doby to byla sb´ırka zákon˚ u) • St´ at odpov´ıd´ a za to, aby znˇen´ı publikované v ˇceském jazyce odpov´ıdalo autentickému znˇen´ı ˇ y pˇreklad schvaluje Parlament CR ˇ • Cesk´ • Tento pˇreklad mus´ı odpov´ıdat ˇceskému pojmoslov´ı, ale zároveˇ n mus´ı b´ yt zachováno autentické znˇen´ı mezin´ arodn´ı smlouvy c) Smlouvy mus´ı b´ yt ratifikované

33

ˇ ratifikuje mezin´ ´ ˇ – ˇcl. 63, odst. 1, p´ısmeno b) • V CR arodn´ı smlouvy prezident (Ustava CR ˇ (Ustava ´ ˇ – ˇcl. • K smlouv´ am, jeˇz maj´ı b´ yt prezidentem ratifikovány je zapotˇreb´ı souhlas Parlamentu CR CR 49). • Souhlas Parlamentu je podm´ınkou k ratifikaci a zároveˇ n doporuˇcen´ım prezidentu republiky, aby sv´ ym aktem zakonˇcil proces projedn´ av´ an´ı a pˇrij´ım´ an´ı mezinárodn´ı smlouvy. ˇ mezin´ d) V´ azanost CR arodn´ımi smlouvami

34

• Je urˇcena mezin´ arodn´ım pr´ avem • Z´ asadn´ı u ´pravu obsahuje V´ıdeˇ nsk´ au ´mluva o smluvn´ım právu - Stát mus´ı uˇcinit potˇrebná opatˇren´ı, aby jiˇz od poˇc´ atku platnosti této smlouvy byla na jeho u ´zem´ı plnˇena! ˇ mezin´ • V´ azanost CR arodn´ı smlouvou po jej´ı ratifikaci záleˇz´ı na tom, kdy vstoupila v platnost z hlediska mezin´ arodn´ıho pr´ ava ˇ totiˇz m˚ • CR uˇze pˇristoupit k jiˇz platné mezinárodn´ı smlouvˇe nebo se m˚ uˇze stát u ´ˇcastn´ıkem mezinárodn´ı smlouvy. Jej´ıˇz podm´ınky platnosti ve smlouvˇe uvedené se jeˇstˇe nenaplnily napˇr. proto, ˇze: – Nebylo dosaˇzeno pˇredepsaného poˇctu u ´ˇcastn´ık˚ u – Nebylo dosaˇzeno ˇcasové podm´ınky, kdy má smlouva vstoupit v platnost apod. Mezin´ arodn´ı smlouvy mˇ en´ıc´ı st´ atn´ı hranice 35

ˇ • Maj´ı zvl´ aˇstn´ı postaven´ı v u ´stavn´ım ˇr´ adu CR • St´ atn´ı hranice = myˇslen´ a ˇc´ ara na zemském povrchu ohraniˇcuj´ıc´ı u ´zem´ı, na nˇeˇz se vztahuje svrchovanost urˇcitého st´ atu. Tato ˇc´ ara ohraniˇcuje v´ ysostnou oblast zemˇe, pod zem´ı i nad n´ı, tedy u ´zem´ı státu ˇ • St´ atn´ı hranice Ceskoslovenska byly z vˇetˇs´ı ˇcásti prvotnˇe stanoveny m´ırov´ ymi smlouvami • Poˇc´ınaje u ´stavn´ı listinou z r. 1920 bylo stanoveno, ˇze ke zmˇenˇe hranic je tˇreba u ´stavn´ıho zákona • Schv´ alen´ı mezin´ arodn´ı smlouvy u ´stavn´ım zákonem nevyˇzaduje MS, kterou se platné hranice toliko stvrzuj´ı a pˇredchoz´ı smlouvy se nahrazuj´ı smlouvou novou ˇ a SR • Pˇrijet´ı u ´stavn´ıho z´ akona nevyˇzadovala ani smlouva o generáln´ım vymezen´ı spoleˇcn´ ych hranic mezi CR ze ˇr´ıjna 92 ˇ • V bˇreznu 97 vyslovil u ´stavn´ım z´ akonem Parlament souhlas se zmˇenou státn´ıch hranic podle tzv. Zidlochovick´ e smlouvy Schvalov´ an´ı mezin´ arodn´ı smlouvy 36

• Dle ˇcl.63/1 p´ısm.b) smlouvy sjedn´ av´ a a ratifikuje smlouvy prezident republiky (s kontrasiganc´ı) • Sjedn´ av´ an´ı MS m˚ uˇze pˇrenést na vl´ adu, nebo s jej´ım souhlasem na jej´ı jednotlivé ˇcleny • Takov´ y pˇrenos se m˚ uˇze d´ıt ad hoc nebo obecnˇe pro urˇcit´ y druh MS – To prezident uˇcinil sv´ ym rozhodnut´ım ˇ c. 144/1993 Sb., o sjedn´ av´ an´ı MS, kdyˇz pˇrenesl: ∗ a) Sjedn´ av´ an´ı a schvalov´ an´ı mezinárodn´ıch smluv dvoustrann´ ych a mezinárodn´ıch smluv mnohostrann´ ych, které nevyˇzaduj´ı souhlas Parlamentu, pˇr´ıstup k nim a jejich pˇrijet´ı, na vládu ∗ b) Sjedn´ av´ an´ı a schvalov´ an´ı mezinárodn´ıch smluv dvoustrann´ ych a mezinárodn´ıch smluv mnohostrann´ ych, které sv´ ym v´ yznamem nepˇresahuj´ı rámec p˚ usobnosti u ´stˇredn´ıch orgán˚ u státn´ı spr´ avy, pˇr´ıstup k nim a jejich pˇrijet´ı, na ˇclena vlády, povˇeˇreného ˇr´ızen´ım pˇr´ısluˇsného ministerstva nebo jiného u ´stˇredn´ıho org´ anu st´ atn´ı správy • Na prezidentovo rozhodnut´ı navazuje smˇernice vlády pro sjednáván´ı, vnitrostátn´ı projednáván´ı, prov´ adˇen´ı a ukonˇcov´ an´ı platnosti mezin´ arodn´ıch smluv, schválená usnesen´ım vlády ˇc. 131 z 11. 2. 2004 – Z tohoto vych´ az´ı dˇ elen´ı MS na: (liˇ s´ı se t´ım, zda vyˇ zaduj´ı k ratifikaci souhlas Parlamentu, a t´ım k´ ym jsou sjedn´ av´ any)

21

ˇ DO EVROPSKE ´ UNIE A KONSEKVENCE JEJÍHO CLENSTV ˇ Í V USTAVN ´ ÍM SYSTEMU ´ 1.6. VSTUP CR ˇ CR KAPITOLA 1. SKUPINA A

1. Prezidentsk´ e - smlouvy, k jejichˇz ratifikaci prezidentem republiky je tˇreba souhlasu obou komor Parlamentu, pˇr´ıpadnˇe souhlasu daného v referendu (smlouvy podle ˇcl. 10a a ˇcl. 49) 2. Vl´ adn´ı - smlouvy, které nepodléhaj´ı ratifikaci a nevyˇzaduj´ı souhlas Parlamentu, jejichˇz sjedn´ av´ an´ı a schvalov´ an´ı pˇrenesl prezident republiky na vládu jsou sjednávány zásadnˇe vládou 3. Rezortn´ı - smlovy, které nepodléhaj´ı ratifikaci ’a nevyˇzaduj´ı souhlasu Parlamentu, které sv´ ym v´ yznamem nepˇresahuj´ı r´ amec p˚ usobnosti ministrestve ˇci jin´ ych u ´stˇredn´ıch správn´ıch u ´ˇrad˚ u a jejichˇz sjedn´ avn´ı a schvalov´ an´ı pˇrenesl prezident republiky se souhlasem vlády na jej´ı jednotlivé ˇcleny, jsou sjedn´ av´ any z´ asadnˇe jednotliv´ ymi ˇcleny vlády • K ratifikaci MS uvedené v ˇc. 10a odst. 1 je tˇreba souhlasu tˇr´ıpˇetinové vˇetˇsiny vˇsech poslanc˚ u a tˇr´ıpˇetinové vˇetˇsiny pˇr´ıtomn´ ych sen´ ator˚ u • K ratifikaci n´ asleduj´ıc´ıch MS je tˇ reba souhlasu obou komor Parlamentu: 1. 2. 3. 4. 5.

upravuj´ıc´ıch pr´ ava a povinnosti osob spojeneck´ ych, m´ırov´ ych a jin´ ych politick´ ych ˇ v mezinárodn´ı organizaci z nichˇz vznik´ a ˇclenstv´ı CR hospod´ aˇrsk´ ych, jeˇz jsou vˇseobecné povahy o dalˇs´ıch vˇecech, jejichˇz u ´prava je vyhrazena zákonu

´ rozhoduje o souladu MS podle ˇcl. 10a a ˇcl. 49 s u • US ´stavn´ım poˇrádkem, a to pˇred jej´ı ratifikac´ı. Do rozhodnut´ı ´ US nem˚ uˇze b´ yt smlouva ratifikov´ ana. viz: →1.25

Prezident republiky 37

´ zastupuje st´ • Podle ˇcl. 63 odst. 1 a) U at navenek - reprezentuje stát v právn´ıch vztaz´ıch mezi státy, tradiˇcnˇe se na z´ akladˇe norem mezin´ arodn´ıho pr´ ava má za to, ˇze hlava státu, jakoˇzto jeho nejvyˇsˇs´ı reprezentant, jedn´ a za sv˚ uj st´ at v mezin´ arodn´ıch styc´ıch s u ´ˇcinky, ˇze vˇsechny jeho právnˇe závazné mezinárodn´ı u ´kony se pokl´ adaj´ı za u ´kony st´ atu • Podle ˇcl. 7 odst. 2 V´ıdeˇ nské u ´mluvy o smluvn´ım právu se za zástupce svého státu povaˇzuje hlava státu (vedle pˇredsedy vl´ ady a ministra zahraniˇcn´ıch vˇec´ı) jiˇz z titulu své funkce a bez pˇredloˇzen´ı plné moci a jako takov´ a je zmocnˇena ke vˇsem u ´kon˚ um souvisej´ıc´ım se sjednáván´ım smlouvy ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl, ˇc´ ast 1., 2., Pavl´ıˇcek s kol., 2. vyd´ an´ı, s. 251 - 268; Mezin´ arodn´ı pr´ avo veˇrejné jeho obecn´ a ˇc´ ast, Jiˇr´ı Malenovský, nakladatelstv´ı Doplnˇek, s. 349 an.; pˇredn´ aˇska MPV z 2.11.2011 (prof. Hofmannov´ a); semin´ aˇr MPV z 24.11.2011 (Ref. Jur. Martin Faix, MJI)

1.6.

ˇ do Evropsk´ Vstup CR e unie a konsekvence jej´ıho ˇ clenstv´ı v ˇ u ´ stavn´ım syst´ emu CR

ˇ ˇ v EU Clenstv´ ı CR 38

ˇ pˇristoupila k EU dnem 1.kvˇ • CR etna 2004 • Spoleˇcnˇe s dalˇs´ımi 9 st´ aty na z´ akladˇe Smlouvy o pˇ ristoupen´ı k Evropsk´ e unii (tzv. Athénská smlouva) ´ dle UZ ´ ˇ – Souhlas k ratifikaci byl d´ an v referendu ve smyslu ˇcl. 10a U, c. 515/2002 Sb., o referendu o ˇ k EU pˇ ristoupen´ı CR ˇ stala podle smlouvy o pˇristoupen´ı CR ˇ k EU ˇclenským st´ ∗ Souhlas´ıte s t´ım, aby se CR atem EU? → schv´ aleno (v´ıce jak 77% odpovˇed´ı ANO) ´ zda je Athénská smlouva v souladu s u – Skupina poslanc˚ u - snaha iniciovat ˇr´ızen´ı pˇred US, ´stavn´ı poˇr´ adkem - pod´ an´ı odm´ıtnuto (nepˇr´ıpustnost - podáno aˇz po ratifikaci prezidentem) • Sloˇ zit´ y proces pˇ red pˇ ristoupen´ım ˇ na jedné stranˇe a Evropsk´ – Pr´ avn´ı u ´prava procesu v Evropské dohodˇe zakládaj´ıc´ı pˇridruˇzen´ı mezi CR ymi spoleˇcenstv´ımi a jejich ˇclensk´ ymi státy na stranˇe druhé – Sbliˇzov´ an´ı ˇceského pr´ ava s pr´ avem komunitárn´ım – Splnˇen´ı podm´ınek uveden´ ych ve Smlouvˇe o EU ( = uznávat zásady svobody, demokracie, lidsk´ ych pr´ av a svobod, pr´ avn´ıho st´ atu) ˇ se vyˇzadovalo i plnˇen´ı pr´ – Od CR avnˇe-politick´ ych a ekonomick´ ych kritéri´ı (tzv. kodaˇ nsk´ a kritéria): 22


∗ Podm´ınky, které mus´ı splˇ novat stát vstupuj´ıc´ı do Evropské unie ∗ Urˇcila je Evropsk´ a rada 22. ˇcervna 1993 v Kodani pˇri pˇr´ıpravˇe na rozˇs´ıˇren´ı Evropské unie ∗ Politick´ a kritéria - institucion´ aln´ı stabilita, demokracie a právn´ı stát, dodrˇzován´ı lidsk´ ych pr´ av a respektov´ an´ı menˇsin ∗ Ekonomick´ a kritéria - funguj´ıc´ı trˇzn´ı hospodáˇrstv´ı, schopnost vydrˇzet tlak konkurence na vnitˇrn´ım trhu EU ∗ Schopnost dost´ at z´ avazk˚ um plynouc´ım ze ˇclenstv´ı v EU vˇcetnˇe u ´ˇcasti na hospodáˇrské a mˇenové unii ´ ˇ – Nutno zmˇ enit Ustavu CR ˇ a jej´ıch orgán˚ ∗ Tak, aby bylo moˇzno pˇrenést v´ ykon nˇekter´ ych pravomoc´ı CR u na EU a jej´ı org´ any ´ ´ ∗ UZ ˇc. 395/2001 Sb. - euronovela Ustavy – Posledn´ı zmˇena institucion´ aln´ıch otázek EU i unijn´ıch pravomoc´ı provedena Lisabonskou smlouvou ˇ a republika ∗ Platnost 1.12.2009, posledn´ı ratifikuj´ıc´ı stát → Cesk´ ∗ Zmˇena 2 z´ akladn´ıch smluv - Smlouva o EU a Smlouva o zaloˇzen´ı Evropského spoleˇcenstv´ı (z´ aroveˇ n pˇrejmenov´ ana na Smlouvu o fungován´ı EU) ∗ Opuˇstˇen´ı pil´ıˇrové struktury EU ∗ Zisk pr´ avn´ı subjektivity (doposud náleˇzela jen Evropsk´ ym spoleˇcenstv´ım), vˇcetnˇe mezinárodnˇepr´ avn´ı subjektivity ∗ EU nahradila ES a stala se jejich právn´ı nástupkyn´ı ∗ Zachov´ ana pr´ avn´ı subjektivita EUROATOMu ˇ podrobena Ustavn´ ´ ımu soudem pˇrezkumu souladu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem ∗ Prvn´ı MS, kter´ a byla v CR (n´ıˇze) → Lisabon nen´ı v rozporu s u ´stavn´ım poˇrádkem

ˇ na EU Pˇ renos pravomoc´ı CR 39

• Neexistuje ˇz´ adn´ y (v´ıce st´ at˚ um spoleˇcn´ y) obecn´ y model právn´ı u ´pravy pˇrenosu pravomoc´ı na EU • Omezen´ı v´ ykonu st´ atn´ı moci legitimované lidem → nutno vyˇreˇsit problém, jak doc´ılit pˇrenosu v´ ykonu v´ ysostn´ ych ˇ na EU tak, aby byl u ˇ nad m´ıru, jeˇz by mˇela za pr´ av CR ´stavnˇe konformn´ı a nevedl k omezen´ı suverenity CR d˚ usledek vypr´ azdnˇen´ı st´ atn´ı moci • Ot´ azka - pˇristoupit na z´ akladˇe otevˇreného integraˇcn´ıho ustanoven´ı umoˇzn ˇuj´ıc´ı pˇrenos v´ ysostn´ ych pravomoc´ı v z´ asadˇe na jakoukoliv mezin´ arodn´ı organizaci nebo mezinárodn´ı instituci, bez v´ yslovné vazby na ˇclenstv´ı v EU X v´ yslovné ustanoven´ı o pˇrenosu pravomoc´ı na EU? ˇ n´ ´ CR ˇ nelze zakotvit ustanoven´ı reflektuj´ıc´ı pˇrenos pravomoc´ı expressis verbis (v´ – V CR azor, ˇze do U yslovnˇe) ve vztahu k EU – Obecnˇ e formulovan´ e ustanoven´ı → lze pod nˇej subsumovat nejen EU, ale i jiné mezinárodn´ı instituce/organizace, maj´ıc´ı trval´ y charakter ∗ Vhodné k naplˇ nov´ an´ı jin´ ych MP závazk˚ u, kdy docház´ı k ˇcásteˇcnému pˇrenosu pravomoc´ı z vnitrost´ atn´ıch org´ an˚ u na mezin´ arodn´ı instituce, aniˇz by byly organizacemi (Mezinárodn´ı trestn´ı soud) ∗ Z´ asada aplikaˇcn´ı pˇrednosti pr´ ava EU - vypl´ yvá jiˇz ze samotného aktu pˇrenesen´ı pravomoc´ı ˇcesk´ ych u ´stavn´ıch org´ an˚ u na org´ any EU, ze zakládaj´ıc´ıch smluv a z judikatury ESD • Obecn´ y znak pˇristoupen´ı k EU → pˇ renos v´ ysostn´ ych pravomoc´ı, nikoli omezen´ı nebo absolutn´ı pˇ renesen´ı suverenity – Vych´ az´ı z koncepce nemoˇznosti omezen´ı státn´ı suverenity jakoukoliv v Parlamentu dosaˇzenou u ´stavn´ı vˇetˇsinou a z myˇslenky, ˇze suverénn´ım nositelem veˇskeré moci ve státˇe je lid a ˇzádn´ y jin´ y subjekt nem˚ uˇze delegovat suverenitu na jiného nositele moci, ani mu v´ ykon ˇcásti sv´ ych pravomoc´ı prop˚ ujˇcit ˇ – Nastaveny nepˇrekroˇcitelné meze pˇrenosu pravomoc´ı orgán˚ u CR ∗ Dˇeleny do dvou kategori´ı 1. Meze procesn´ı 2. Meze materi´ aln´ı ∗ Pˇrenos v´ ysostn´ ych pravomoc´ı má základ v MS, jej´ıˇz ratifikaˇcn´ı proces má svá specifika (zv´ yˇsen´ı kv´ ora pro vysloven´ı souhlasu v parlamentu k ratifikaci nebo obligatorn´ı pˇredloˇzen´ı MS ke schv´ alen´ı v referendu → demokratick´ a spolu´ uˇcast lidu) ∗ Pˇrezkum u ´stavnosti MS, vˇcetnˇe pˇr´ıstupové smlouvy k EU, je pouze d˚ usledkem obecného poˇzadavku preventivn´ı kontroly u ´stavnosti MS pˇred okamˇzikem jejich koneˇcného schválen´ı v zákonod´ arném sboru/ratifikac´ı • Limitovan´ y rozsah pˇren´ aˇsen´ ych pravomoc´ı - nelze pˇripustit pˇredán´ı vnitrostátn´ıch pravomoc´ı supranacion´ aln´ı organizaci nebo instituci v takovém rozsahu, aby národn´ı stát ztratil smysl své existence/byl nucen omezit v´ ykon zbyl´ ych vnitrost´ atn´ıch pravomoc´ı 23


• Princip subsidiarity - z´ akladn´ı korektiv pˇrenosu pravomoc´ı – Kaˇzdou vˇecnou oblast je tˇreba regulovat na té u ´rovni, na které je to nejefektivnˇejˇs´ı – Definov´ an v ˇcl. 5 Smlouvy o EU – Doplnˇeno o korektiv, ˇze ˇcinnost EU nepˇrekroˇc´ı rámec toho, co je nezbytné pro dosaˇzen´ı c´ıl˚ u zakl´ adac´ıch smluv ˇ v EU → nad´ • CR ale suver´ enn´ı st´ at nakl´ adaj´ıc´ı se sv´ ymi v´ ysostn´ ymi pravomocemi, kdy zdrojem veˇ sker´ e st´ atn´ı moci je lid

Povaha pr´ ava EU 40

• Pr´ avo EU - soubor pr´ avn´ıch norem, které odvozuj´ı sv˚ uj normativn´ı základ od MPV • Zakl´ adac´ı smlouvy Evropského spoleˇcenstv´ı a EU jsou mezinárodn´ı smlouvy pˇrijaté v souladu s obecn´ ymi z´ asadami platn´ ymi pro vznik mezin´ arodnˇe smluvn´ıch závazk˚ u • Prim´ arn´ı pr´ avo - zakl´ adac´ı smlouvy vˇcetnˇe jejich dodatk˚ u – Musely b´ yt pˇrijaty a schv´ aleny u ´stavnˇe konformn´ım zp˚ usobem v souladu s u ´stavn´ımi kautelami ˇclensk´ ych st´ at˚ u – Nˇekdy oznaˇcov´ ano jako u ´stavn´ı evropské právo (minoritn´ı názor) – N´ azor, ˇze komunit´ arn´ı pr´ avo je svébytn´ ym autonomn´ım systémem, kter´ y se stále v´ yraznˇeji vydˇeluje ze systému MPV • Rozhodovac´ı ˇcinnost ESD - vznik zvl´ aˇstnost´ı v naz´ırán´ı na evropské právo – – – –

Nˇekteré prvky autonomie evropského sekundárn´ıho práva Rozliˇsen´ı prim´ arn´ıho a sekund´ arn´ıho práva (naˇr´ızen´ı, smˇernice) Vytvoˇren nov´ y mezin´ arodnˇepr´ avn´ı ˇrád Probl´ em pomˇ eru vnitrost´ atn´ıho X evropsk´ eho pr´ ava ∗ V souladu se z´ asadou self-restraint - omezen´ı pˇrezkumu p˚ usobnosti ve vztahu k evropskému pr´ avu pouze na normy sekund´ arn´ıho práva, nepˇrezkoumatelnost primárn´ıho práva v rámci své rozhodovac´ı ˇcinnosti ∗ ESD od poˇc´ atku postaven pˇred otázku, jak zajistit vymahatelnost autonomn´ıho normativn´ıho systému na u ´zem´ı ˇclensk´ ych st´ at˚ u · Rozsudek van Gend en Loos (1963) - sekundárn´ı právo podléhá z hlediska pˇrezkumu, derogace a v´ ykladu p˚ usobnosti ESD ∗ Aplikaˇcn´ı pˇrednost · Costa vs. ENEL (1964) - rozsudek konstatoval, ˇze komunitárn´ı právo mus´ı b´ yt aplikov´ ano n´ arodn´ımi soudy pˇrednostnˇe pˇred vnitrostátn´ım právem · Z pohledu ESD se uplatˇ nuje v˚ uˇci jednoduchému právu i v˚ uˇci právu u ´stavn´ımu · Mnohé z ˇclensk´ ych st´ at˚ u aplikaˇcn´ı pˇrednost komunitárn´ıho práva v˚ uˇci u ´stavn´ımu právu neuzn´ av´ a a judikatura u ´stavn´ıch soud˚ u ˇclensk´ ych stát˚ u tomuto stanovisku oponuje · Ot´ azka aplikaˇcn´ı pˇrednosti primárn´ıho i sekundárn´ıho práva je pˇredmˇetem sporu, jehoˇz ˇreˇsen´ı se odv´ıj´ı od normativn´ıho pohledu na základy EU ´ · Ustavn´ ı pr´ avo ˇclensk´ ych stát˚ u nen´ı v judikatuˇre ESD pˇredmˇetem pˇrezkumu s prim´ arn´ım ˇci sekund´ arn´ım pr´ avem, nebot’ pˇr´ıpadné rozdm´ ychán´ı sporu o superioritu evropského nebo u ´stavn´ıho pr´ ava nen´ı jenom pr´ avn´ı, ale také politickou otázkou, Lisabon pomˇer evropského a vnitrost´ atn´ıho ´ u ´stavn´ıho pr´ ava neˇreˇs´ı (naopak to byl jeden z bod˚ u v navrhované Ustavˇ e pro Evropu → odm´ıtnuto jako z´ asah do suverenity) ∗ Pˇredmˇetem ot´ azek je i legitimita rozsudk˚ u ESD ∗ → V´ ychodisko pro ˇreˇsen´ı sporn´ ych otázek → Vycház´ı komunitárn´ı právo z u ´stavn´ıch základ˚ u jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u, které dobrovolnˇe pˇrenesly na EU ˇcást sv´ ych pravomoc´ı? X Vycház´ı z´ aklad komunit´ arn´ıho pr´ ava z u ´rodnˇe mezinárodnˇeprávn´ı? · Z´ aklady evropské integrace - mezinárodnˇe smluvn´ı základy (v˚ ule jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u, mechanismy pro pˇren´ aˇsen´ı v´ ykonu pravomoc´ı nebo kompetenc´ı na supranacionáln´ı organizaci, zakotven´ ych v jej´ıch u ´stav´ ach) · ESD konstantnˇe judikuje (s ohledem na c´ıle evropského integraˇcn´ıho procesu), ˇze sekund´ arn´ı pr´ avo EU je syst´ emem sui generis, kter´ y vyvˇ er´ a z mezin´ arodn´ıch smluv · Ani naˇr´ızen´ı ani smˇernice nevyˇzaduj´ı ke své aplikaci recepci jako vnitrostátn´ıho pramene pr´ ava

´ CR ˇ nejsou v´ • VU yslovnˇe ˇreˇseny u ´ˇcinky evropského práva v˚ uˇci právu vnitrostátn´ımu – Z praktick´ ych d˚ uvod˚ u, stejn´ y pˇr´ıstup vˇetˇsina ˇclensk´ ych stát˚ u (ˇreˇs´ı to pouze Irsko, Port, Pol, SVK) • Costa vs. ENEL - 1964 24


– ESD vyslovil v souladu s monistickou koncepc´ı názor, ˇze evropské právo má absolutn´ı pˇrednost pˇred veˇsker´ ym vnitrost´ atn´ım pr´ avem – Postoj ESD pochopiteln´ y → z jeho pohledu nelze pˇripustit, aby v rámci jednotného trhu existovala hierarchicky rozporn´ a pravidla ˇ sen´ı koliz´ı nemoˇzno s vyuˇzit´ım standardn´ıch interpretaˇcn´ıch postup˚ – Reˇ u, jako napˇr. lex posterior derogat legi priori – Zaloˇzen koncept, kdy dle ESD si ˇ clensk´ e st´ aty zaloˇ zen´ım ES vytvoˇ rily nov´ y pr´ avn´ı ˇ r´ ad tvoˇ r´ıc´ı integr´ aln´ı souˇ c´ ast jejich pr´ avn´ıch ˇ r´ ad˚ u, aplikovateln´ y jejich soudy a zavazuj´ıc´ı jejich obˇ cany i je sam´ e – Bezprostˇredn´ı u ´ˇcinek komunit´ arn´ıho práva - zajiˇstˇen´ı jednotného pouˇz´ıván´ı komunitárn´ıho pr´ ava ve vˇsech ˇclensk´ ych zem´ıch, ochrana práv jednotlivc˚ u v pˇr´ıpadech, kdy ˇclensk´ y stát normu komunit´ arn´ıho pr´ ava neprovede nebo ji provede chybnˇe/pozdˇe, pˇred vnitrostátn´ımi soudy a to bez ohledu na pˇr´ıpadnou neˇcinnost ˇci chybnou implementaci ze strany ˇclenského státu • EU - subjekt MP opr´ avnˇen´ y uzav´ırat smlouvy – P˚ uvodnˇe jen v oblastech a v m´ıˇre, jaké jim zakládac´ı smlouvy v´ yslovnˇe pˇriznaly (vnˇejˇs´ı kompetence) – Pozdˇeji i MS s tˇret´ımi subjekty, je-li to nezbytné k realizaci c´ıl˚ u integrace (implicitn´ı vnˇejˇs´ı kompetence) → napˇr. jednotn´ y trh, ne vˇsak postupná internacionalizace u ´stavn´ıch systém˚ u jednotliv´ ych stát˚ u, tj. EU nem˚ uˇze provozovat implicitn´ı vnˇejˇs´ı pravomoci napˇr. na poli mezinárodnˇeprávn´ı kodifikace LP • Dynamika a v´ yvoj komunit´ arn´ıho pr´ ava - trend ˇclensk´ ych stát˚ u chránit na u ´stavn´ı u ´rovni svoji identitu pˇred unijn´ım pr´ avem ˇ – Clensk´ e st´ aty vˇed´ı, ˇze mezin´ arodn´ı organizace, jak nab´ yvá na v´ yznamu, usiluje o v´ıce pravomoc´ı a realizuje je v souladu s principem posilován´ı vlastn´ıho postaven´ı – N´ arodn´ı identita mus´ı b´ yt chr´ anˇena na u ´rovni u ´stav – Pˇr´ıpadn´ y budouc´ı konflikt o superioritu vnitrostátn´ıho u ´stavn´ıho práva a evropského u ´stavn´ıho pr´ ava nebude sporem o pr´ avn´ı doktr´ınu, ale sporem o ideologick´ y obsah národn´ı suverenity ´ – Ustavy ˇclensk´ ych st´ at˚ u → ultima ratio mez, schopna odolat náporu expanduj´ıc´ıho evropského pr´ ava, prostˇredek zajiˇstˇen´ı n´ arodn´ı identity – Europeizace u ´stav nem˚ uˇze popˇr´ıt jejich existenci a v´ yznam národn´ıch stát˚ u jako symbol˚ u Evropy, kter´ a se jejich prostˇrednictv´ım vymanila feudalismu

ˇ a pr´ Vztah pr´ ava CR ava EU 41

• Zakotven´ı u ´ˇcink˚ u komunit´ arn´ıho pr´ ava v právn´ıch ˇrádech ˇclensk´ ych stát˚ u - základn´ı pˇredpoklad pro naplˇ nov´ an´ı c´ıl˚ u EU, jeˇz jsou vymezeny v zakl´ adaj´ıc´ıch smlouvách a jsou mezinárodnˇeprávn´ım závazkem ˇclensk´ ych st´ at˚ u • Samotn´ ym pˇrenosem pravomoc´ı na EU jeˇstˇe nedocház´ı k definitivn´ımu vyˇreˇsen´ı pˇrednosti komunit´ arn´ıho pr´ ava pˇred pr´ avem vnitrost´ atn´ım • Vnitrost´ atn´ı pr´ avo odporuj´ıc´ı komunit´ arn´ımu pr´ avu z˚ ust´ av´ a nad´ ale v platnosti, pouze se nepouˇ zije pˇ ri ˇ reˇ sen´ı konkr´ etn´ıho sporu • Spolkov´ yu ´stavn´ı soud: Konflikt mezi obˇema právn´ımi systémy, k nˇemuˇz v praxi docház´ı, nen´ı nutné ˇreˇsit aˇz do okamˇziku, dokud je komunit´ arn´ım pr´ avem procedurálnˇe i materiálnˇe zajiˇstˇena ochrana základn´ıch lidsk´ ych pr´ ava a svobod zp˚ usobem srovnateln´ ym s jejich ochranou v jednotliv´ ych ˇclensk´ ych státech. (tento názor sd´ılej´ı i dalˇs´ı u ´stavn´ı soudy) • Nˇekteré u ´stavy zakotvuj´ı pˇrednost komunitárn´ıho práva pˇred právem jednoduch´ ym, ne vˇsak u ´stavn´ım (tomu ´ odpov´ıd´ a i judikatura ˇceského US) ˇ pˇrevzala pˇristoupen´ım k EU, je naprosto z´ • Z pohledu komunit´ arn´ıho pr´ ava a z´ avazk˚ u, které CR asadn´ım poˇ zadavek zakl´ adaj´ıc´ıch smluv, aby byla zajiˇ stˇ ena pˇ rednost komunit´ arn´ıho pr´ ava pˇ red vnitrost´ atn´ım pr´ avem v jak´ ekoliv formˇ e, at’ pˇ ri realizaci soudn´ı ˇ ci spr´ avn´ı rozhodovac´ı ˇ cinnosti, jinak by nebylo moˇzno naplnit poˇzadavek jednotného právn´ıho prostoru na celém u ´zem´ı EU nezbytn´ y pro realizaci jej´ıch c´ıl˚ u ˇ - ˇreˇsen´ı vztahu komunit´ • CR arn´ıho a vnitrostátn´ıho práva vyˇsla z mezinárodnˇeprávn´ı koncepce ch´ ap´ an´ı EU ˇ jako akty mezinárodn´ı organizace jako subjektu mezin´ arodn´ıho pr´ ava, jehoˇz právn´ı akty jsou závazné pro CR ˇ 10 U ´ - Vyhl´ ˇ – Cl. aˇsené mezin´ arodn´ı smlouvy, k jejichˇz ratifikaci dal souhlas Parlament a jimiˇz je CR v´ az´ ana, jsou souˇc´ ast´ı pr´ avn´ıho ˇr´ adu, a stanov´ı-li nˇeco jiného neˇz ˇcesk´ y zákon, pouˇzije se takov´ a MS, tj. ˇ a EU i pˇr´ıstupov´ a smlouva mezi CR – Prameny unijn´ıho pr´ ava (hlavnˇe naˇr´ızen´ı a smˇernice), nelze ovˇsem povaˇzovat za mezinárodn´ı smlouvy, nebot’ jejich tvorba se neodv´ıj´ı od zvláˇstn´ıch pravidel MPV, ale od pravidel stanoven´ ych MS – Sekund´ arn´ı normativn´ı pr´ avo m´ a tedy sice normativn´ı základ v zakládac´ıch smlouvách, dále vˇsak s nimi nem´ a nic spoleˇcného (ani z materi´ aln´ıho, ani z procesn´ıho hlediska) 25


– Existenci pramen˚ u komunit´ arn´ıho práva lze povaˇzovat za závazky, které vypl´ yvaj´ı z mezinárodn´ıho pr´ ava, z pˇr´ıstupové smlouvy a ze zakl´ adaj´ıc´ıch smluv – Aplikaˇcn´ı pˇrednost je tedy zajiˇstˇena prostˇrednictv´ım ˇ 10a odst. 1 U ´ CR ˇ - CR ˇ m˚ ∗ Cl. uˇze pˇrenáˇset nˇekteré pravomoci sv´ ych orgán˚ u na mezinárodn´ı organizace ˇ 1 odst. 2 U ´ CR ˇ - CR ˇ je povinna dodrˇzovat závazky, které pro ni vypl´ ∗ Cl. yvaj´ı z mezinárodn´ıho pr´ ava ˇ 95 U ´ CR ˇ - doplˇ ∗ Cl. nuj´ıc´ım zajiˇstˇen´ım aplikaˇcn´ı pˇrednosti komunitárn´ıho práva, soudce je v´ az´ an z´ akonem a MS, kter´ a je souˇc´ ast´ı právn´ıho ˇrádu, je oprávnˇen posoudit soulad jiného pˇredpisu se z´ akonem nebo takovou MS · Pokud je dle soudce prov´ adˇec´ı právn´ı pˇredpis niˇzˇs´ı právn´ı s´ıly neˇz zákon v rozporu s MS, vˇcetnˇe pˇr´ıstupové smlouvy/zakl´ adac´ıch smluv, pouˇzije tuto MS · Obdobnˇe soudce postupuje po zjiˇstˇen´ı, ˇze závazek vypl´ yvaj´ıc´ı z mezinárodn´ıho práva (naˇr´ızen´ı EU, které je bezprostˇrednˇe pouˇzitelné v ˇclensk´ ych státech) obsahuje u ´pravu, která je v materi´ aln´ım rozporu s vnitrostátn´ım zákonem ´ CR ˇ mus´ı pouˇz´ıt pˇrednostnˇe toto naˇr´ızen´ı pˇred vnitrost´ · Soudce pak ve smyslu ˇcl. 1 odst. 2 U atn´ım z´ akonem, v souladu se z´ avazkem vypl´ yvaj´ıc´ım ze Smlouvy o fungován´ı EU · V pˇr´ıpadˇe pochybnost´ı, zda je vnitrostátn´ı u ´prava v rozporu s právem EU, má nav´ıc vnitrost´ atn´ı soud moˇznost poloˇzit Soudn´ımu dvoru EU pˇredbˇeˇznou otázku (téˇz dle Smlouvy o fungov´ an´ı EU) ˇ vypl´ · Z ˇclenstv´ı v EU (pˇr´ımo ze zakládac´ıch smluv) pro CR yvá povinnost implementovat do vnitrost´ atn´ıho pr´ avn´ıho ˇr´ adu unijn´ı prameny práva (transpozice smˇernic, adaptace naˇr´ızen´ı) → ´ nen´ı vˇsak zd˚ uraznˇeno Ustavou ˇ – P˚ usoben´ı unijn´ıho pr´ ava je v CR koncipov´ ano jako dodrˇ zov´ an´ı pravidel mezin´ arodn´ıho pr´ ava, aniˇz by byla explicitnˇe kodifikována pˇrednost a implementace komunitárn´ıho práva (subsumpce komunit´ arn´ıho pr´ ava pod MPV - pod ustanoven´ı mezinárodnˇeprávn´ıho v´ yznamu lze zaˇradit i proces evropské integrace) • Povinnost vl´ ady informovat Parlament o ot´ azk´ ach souvisej´ıc´ıch s plnˇ en´ım z´ avazk˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch zˇ clenstv´ı v EU ´ – Zvl´ aˇstn´ı ustanoven´ı Ustavy (ˇcl. 10b) ˇ jednotliv´ – Podrobnosti stanovuj´ı JR ych komor ˇ PS - vl´ ∗ JR ada pˇredkl´ ad´ a prostˇrednictv´ım V´ yboru pro evropské záleˇzitosti návrhy akt˚ u EU + své pˇredbˇeˇzné stanovisko · Vl´ ada je povinna pˇredkl´ adat PS právn´ı akty EU, normativn´ı i individuáln´ı, a to ve stejné dobˇe, v jaké jsou pˇredloˇzeny Radˇe EU · Povinnost informovat PS o jednán´ıch, ke kter´ ym má doj´ıt na jednán´ı Rady a to pˇred t´ım, neˇz k tˇemto jedn´ an´ım dojde ˇ S - Vl´ ∗ JR ada Sen´ atu zas´ıl´ a pravidelné zprávy o v´ yvoji EU, zprávu o pˇrej´ımán´ı legislativn´ıch z´ avazk˚ u ˇ Ceskou republikou apod. ˇ kter´ ∗ Obˇe komory Parlamentu - dobré moˇznosti dozvˇedˇet se, ale i ovlivnit postoj CR, y vl´ ada hodl´ a na jedn´ an´ıch org´ an˚ u EU prezentovat – Mysl´ı se t´ım z´ avazky sekund´ arn´ıho práva, ale i informace o moˇzn´ ych závazc´ıch, které v budoucnosti teprve vzniknou – Vl´ ada je povinna informovat Parlament o vˇsech chystan´ ych zmˇenách v MS t´ ykaj´ıc´ıch se základ˚ u EU – Povinnost se pln´ı pravidelnˇe a pˇredem - Parlament by mˇel b´ yt o závazc´ıch informován dˇr´ıve, neˇz takov´ y ˇ vznikne z´ avazek CR – Informaˇcn´ı povinnost vl´ ady v˚ uˇci Parlamentu má vyrovnávat demokratick´ y deficit, kter´ ym rozhodov´ an´ı v EU trp´ı – Projevem kontroln´ı funkce Parlamentu v˚ uˇci vládˇe ˇ k EU se témata, kter´ ´ ˇ nevyˇcerpala - v budoucnu bude moˇzn´ • Pˇristoupen´ım CR a se t´ ykaj´ı Ustavy CR, a nutno ´ jiˇz prob´ıhá) - postaven´ı CNR ˇ ˇreˇsit pˇristoupen´ı k Evropské mˇenové unii (debata o nutnosti novely U jako u ´stˇredn´ı banky st´ atu by v takovém pˇr´ıpadˇe mˇelo z˚ ustat zachováno, avˇsak mˇelo by b´ yt doplnˇeno o skuteˇcnost, ˇ ˇze CNR se jako souˇc´ ast Evropského mˇenového systému bude pod´ılet na naplˇ nován´ı péˇce o cenovou stabilitu v r´ amci Evropské mˇenové unie (d´ılˇc´ı ot´ azky by byly zˇrejmˇe ˇreˇseny aˇz bˇeˇzn´ ym zákonem) ´ - Pl. US ´ 50/04 • Viz n´ıˇze n´ alez US

Obˇ canstv´ı EU 42

26


• Koncept obˇcanstv´ı EU pˇrinesla poprvé Maastrichtská smlouva • Kaˇ zd´ a osoba, kter´ a m´ a st´ atn´ı pˇ r´ısluˇ snost ˇ clensk´ eho st´ atu, je dle ˇcl. 20 Smlouvy o fungov´ an´ı EU obˇ canem EU • Nenahrazuje, pouze doplˇ nuje obˇcanstv´ı ˇclenského státu • Nen´ı st´ atn´ı obˇcanstv´ı → EU nen´ı st´ at • Zvl´ aˇstn´ı garance pr´ avn´ıho postaven´ı obˇcan˚ u ˇclensk´ ych stát˚ u v rámci EU jako mezinárodn´ı organizace • Nen´ı to vazba osoby k EU kvalitativnˇe srovnatelná se státn´ım obˇcanstv´ım, nejsou s n´ı spojeny ani zvl´ aˇstn´ı obˇcanské povinnosti • Automatick´ y z´ anik - jakmile osoba pˇrestane b´ yt obˇcanem ˇclenského státu • Vypl´ yv´ a z nˇej ˇ rada pr´ av – Aktivn´ı volebn´ı pr´ avo, pasivn´ı volebn´ı pr´ avo - bezprostˇredn´ı pouˇzitelnost ve vˇsech ˇclensk´ ych st´ atech, v´ yznamn´ y pr˚ ulom do u ´stavn´ıch princip˚ u ˇclensk´ ych stát˚ u (ty obvykle neumoˇzn ˇuj´ı volit osob´ am, které nejsou jejich obˇcany) ∗ Volebn´ı pr´ avo navazuje v komunáln´ıch volbách na princip volného pohybu osob - pokud m´ a obˇcan ˇclenského st´ atu EU bydliˇstˇe na jiném u ´zem´ı ˇclenského státu, lze pˇredpokládat, ˇze s u ´zem´ım na kterém ˇzije, je vnitˇrnˇe spjat jak po stránce osobn´ı a pracovn´ı, ˇze se pod´ıl´ı na obˇcanském ˇzivotˇe → mˇel by m´ıt pr´ avo vyj´ adˇrit se ke správˇe vˇec´ı veˇrejn´ ych na tomto u ´zem´ı → ˇcesk´ yu ´stavod´ arce toto ´ ani LZPS toto právo nezakotvuj´ı, poˇzadavek pr´ avo volit v komun´ aln´ıch volbách nezd˚ urazˇ nuje, U je prom´ıtnut pouze do volebn´ıch zákon˚ u – Obecn´ a z´ asada rovn´ eho zach´ azen´ı se vˇ semi obˇ cany EU v r´ amci pravomoc´ı EU ∗ Ve vˇsech ˇclensk´ ych st´ atech stejná práva jako obˇcané ˇclenského státu ∗ V´ yjimky - zejména pˇr´ıstup k zamˇestnán´ı ve veˇrejné správˇe (má se to vztahovat pouze na oblast, kde se jedn´ a o v´ ykon v´ ysostn´ ych oprávnˇen´ı státu → spory o to, kdo to je: souhlas s policisty, hasiˇci, st´ atn´ımi u ´ˇredn´ıky, spory o uˇcitele a lékaˇre) ∗ Z´ akaz diskriminace - krom unijn´ıho práva, LZPS a MS je tu i antidiskriminaˇcn´ı z´ akon · Specifikace a zopakov´ an´ı obecn´ ych princip˚ u rovného zacházen´ı a zákazu diskriminace v ˇceském pr´ avu ˇ jeden z posledn´ıch st´ · CR at˚ u, kter´ y zákon transponoval do svého právn´ıho ˇrádu · Pojmoslov´ı - pˇr´ım´ a a nepˇr´ımá diskriminace, navádˇen´ı k diskriminaci, obtˇeˇzován´ı apod.

ˇ a org´ ´ Ustavn´ ı org´ any CR any EU 43

• Lisabonsk´ a smlouva - nejz´ asadnˇejˇs´ı zmˇeny pˇrinesla v institucionáln´ı oblasti • Evropsk´ a rada – Form´ alnˇe zakotvena aˇz Lisabonem – Vrcholn´ y politick´ y org´ an EU ∗ Hlavy st´ at˚ u nebo pˇredsedové vl´ ad jednotlivých ˇclenských st´ at˚ u ∗ Pˇredseda Evropské rady · Moment´ alnˇe Herman Van Rompuy · Volen kvalifikovanou vˇetˇsinou na 2,5 roku, odvolateln´ y téˇz kvalifikovanou vˇetˇsinou · Vnˇejˇs´ı zastupov´ an´ı EU v záleˇzitostech t´ ykaj´ıc´ı se spoleˇcné zahraniˇcn´ı a bezpeˇcnostn´ı politiky (aniˇz jsou dotˇceny pravomoci Vysokého pˇredstavitele EU pro zahraniˇcn´ı vˇeci a bezpeˇcnostn´ı politiku) · Hlavn´ım smyslem funkce - zastupován´ı EU jako subjektu MP na summitech se tˇret´ımi st´ aty ˇ na EU · Vystupuje navenek jménem EU, v mez´ıch unijn´ıch pravomoc´ı (tedy v tˇech, v nichˇz CR pˇrenesla pravomoci zejména prezidenta republiky zastupovat stát navenek) ∗ Pˇredseda Komise • Evropsk´ y parlament – Pˇredevˇs´ım legislativn´ı funkce, na které participuje s Radou – Sloˇzen ze z´ astupc˚ u obˇcan˚ u ˇclensk´ ych stát˚ u - voleni pˇr´ımo lidem na dobu 5 let ve vˇseobecn´ ych a pˇr´ım´ ych volb´ ach, svobodn´ ym a tajn´ ym hlasován´ım - viz →1.11 • Rada EU – Spoleˇcnˇe s EP vykon´ av´ a spoleˇcnou legislativn´ı a rozpoˇctovou funkci – 1 z´ astupce z kaˇzdého ˇclenského st´ atu na ministerské u ´rovni, kter´ y je zmocnˇen, aby vládu daného st´ atu pˇr´ımo zavazoval 27


– Rozhoduje kvalifikovanou vˇetˇsinou, pouze v´ yjimeˇcnˇe jednomyslnˇe • Evropsk´ a komise – – – – –

Org´ an urˇcen´ y k prosazov´ an´ı obecného zájmu EU Legislativn´ı akty EU lze zpravidla pˇrijmout pouze na návrh EK ˇ Clenov´ e vyb´ır´ an´ı dle celkové zp˚ usobilosti a evropanstv´ı - z osob, které poskytuj´ı veˇskeré záruky nez´ avislosti Pˇredsedu EK vol´ı EP (José Manuel Barroso) Do 31.10.2014 se skl´ ad´ a z jednoho státn´ıho obˇcana kaˇzdého ˇclenského státu, poté má dle Lisabonu doj´ıt ke zmˇenˇe (pouze 2/3 poˇctu ˇclensk´ ych stát˚ u, vˇcetnˇe pˇredsedy EK a vysokého pˇredstavitele EU pro zahraniˇcn´ı vˇeci a politiku) ∗ EK m˚ uˇze jednomysln´ ym rozhodnut´ım poˇcet ˇclen˚ u zv´ yˇsit/sn´ıˇzit (od listopadu 2014 to má b´ yt tedy dle Lisabonu 18 ˇclen˚ u z 27 ˇclensk´ ych stát˚ u) ∗ Ale - v r´ amci politick´ ych z´ aruk, které EK jako vrcholn´ y politick´ y orgán poskytla Irsku k tomu, aby zajistila souhlas irského lidu s pˇrijet´ım Lisabonu - EK po stupu Lisabonu v platnost pˇrijme rozhodnut´ı, ayb kaˇzd´ y ˇclensk´ y stát mˇel v EK i nadále svého státn´ıho pˇr´ısluˇsn´ıka

• Vysok´ y pˇ redstavitel EU pro zahraniˇ cn´ı vˇ eci a bezpeˇ cnostn´ı politiku ˇ Clen Evropské komise Funkce zˇr´ızena Lisabonem Person´ aln´ı slouˇcen´ı dosavadn´ı funkce vysokého pˇredstavitele pro zahraniˇcn´ı a bezpeˇcnostn´ı politiku, komisaˇre pro vnˇejˇs´ı vztahy a pˇredsedy Rady pro vˇseobecné záleˇzitosti a vnˇejˇs´ı vztahy – Jmenov´ an Evropskou radou, kvalifikovaná vˇetˇsina se souhlasem pˇredsedy Evropské komise – – –

• Soudn´ı dv˚ ur EU - soudn´ı org´ an EU – Soudn´ı dv˚ ur - 1 soudce za kaˇzd´ y ˇclensk´ y stát, jemuˇz jsou nápomocni generáln´ı advokáti – Tribun´ al (dˇr´ıvˇejˇs´ı soud prvn´ıho stupnˇe) - nejménˇe 1 soudce z kaˇzdého ˇclenského státu – Specializované soudy - ˇr´ adn´ ym legislativn´ım postupem je m˚ uˇze zˇr´ıdit Evropsk´ y parlament spoleˇcnˇe s Radou jako soudy pˇripojené k Tribunálu • Evropsk´ a centr´ aln´ı banka ´ cetn´ı dv˚ • Uˇ ur ˇ na EU doˇslo v podstatˇe ve • Z pˇrehledu org´ an˚ u EU a jejich kompetenc´ı je zˇrejmé, ˇze k pˇrenosu pravomoc´ı CR ´ ˇ vˇsech oblastech moci, které U CR upravuje

´ N´ alezy US 44

´ 66/04 (eurozatykaˇ • Pl.US c) – N´ avrh skupiny poslanc˚ u a sen´ ator˚ u na zruˇsen´ı nˇekter´ ych ustanoven´ı trestn´ıho zákona a trestn´ıho ˇr´ adu soudn´ıho - ZAMÍTNUTO – Navrhovatelé napadli reflexi institutu eurozatykaˇce v naˇsem právn´ım ˇrádu. Eurozatykaˇc je podle nich ˇ nem˚ proti´ ustavn´ı, jelikoˇz poruˇsuje ˇcl. 14(4) Listiny, ve kterém se uvád´ı, ˇze obˇcan CR uˇze b´ yt nucen k ´ vˇsak tento návrh zam´ıtl, argumentoval mj. t´ım, ˇze ˇceˇst´ı obˇcané vyuˇz´ıvaj´ı v´ opuˇstˇen´ı své vlasti. US yhod ˇ v EU, maj´ı ale také povinnosti a jistou m´ıru odpovˇednosti. Vˇsechny ˇclenské vypl´ yvaj´ıc´ıch z ˇclenstv´ı CR zemˇe EU jsou v´ az´ any standardy ochrany lidsk´ ych práv, a proto je zaruˇcené, ˇze pˇri jejich st´ıh´ an´ı v nˇekteré ze zem´ı EU nedojde k poruˇsován´ı lidsk´ ych práv, poniˇzován´ı, muˇcen´ı ˇci nelidskému zach´ azen´ı. Pokud by se v nˇekteré ˇclenské zemi kvalita ochrany zákl. lidsk´ ych práv zhorˇsila, nastává jiná situace a v tom okamˇziku by bylo moˇzné pohled na institut eurozatykaˇce podrobit revizi. Nav´ıc skuteˇcnost, ˇze ˇ t´ımto zp˚ dojde k takovémuto vyd´ an´ı napom˚ uˇze rychlosti soudn´ıho ˇr´ızen´ı, obˇcan CR usobem neopouˇst´ı ˇ US ´ ono ustanoven´ı Listiny, vlast natrvalo, po vynesen´ı rozsudku, at’ uˇz je jak´ ykoli, se vrac´ı opˇet do CR. na které se navrhovatel odvol´ aval, interpretoval jako sp´ıˇse historick´ y aspekt, kter´ y naráˇz´ı na obdob´ı socialismu a zejména pak na akci Asanace, kdy nˇekteˇr´ı lidé (pˇredevˇs´ım signatáˇri Charty) museli pod n´ atlakem zemi opustit. ´ 19/08 (Lisabon I) • Pl.US – N´ avrh Sen´ atu (pod´ an pˇred jeho vysloven´ım souhlasu k ratifikaci) na proti´ ustavnost Lisabonské smlouvy - ZAMÍTNUTO 28


– N´ avrh sice poˇc´ıtal s posuzov´ an´ım Lisabonské smlouvy jako celku, s t´ım ale, ˇze v´ yslovnˇe u ´toˇcil jen na ´ nˇekter´ a jednotliv´ a ustanoven´ı, US vˇsak rozhodl, ˇze bude posuzovat u ´stavnost pouze tˇechto jednotliv´ ych ´ nebyla odˇ ustanoven´ı, aby tak moˇznost napadnout LS u US nata i dalˇs´ım kvalifikovan´ ym subjekt˚ um (z d˚ uvodu rei iudicatae). ˇ ´ vˇsak pouk´ – Hlavn´ım problémem, kter´ y Sen´ at v LS spatˇroval, bylo oslaben´ı suverenity CR. US azal na skuteˇcnost, ˇze pˇrenesen´ı kompetenc´ı národn´ıch vlád na evropské orgány je podm´ınˇené a plat´ı pouze tehdy, pokud t´ım nejsou ohroˇzena práva ˇclensk´ ych stát˚ u. V obecné ˇcásti zd˚ uvodnˇen´ı rozhodnut´ı soud zd˚ uraznil pozitivn´ı pˇr´ınos evropské integrace a to, ˇze Lisabonská smlouva nemˇen´ı základn´ı smˇeˇrov´ an´ı EU. Lisabonsk´ a smlouva d´ ale nebrán´ı ˇclensk´ ym stát˚ um odej´ıt z EU. – Stejnˇe jako u n´ alezu v kauze Lisabonské smlouvy II, ani zde nebyl ˇzádn´ y disentuj´ıc´ı soudce ⇒ nenalezneme zde ˇz´ adné separ´ atn´ı votum. ´ 29/09 (Lisabon II) • Pl. US – N´ avrh skupiny sen´ ator˚ u na oznaˇcen´ı Lisabonské smlouvy a jej´ı ratifikace za odporuj´ıc´ı u ´stavn´ımu ˇ – ZAMÍTNUTO poˇr´ adku CR – Tentokr´ at skupina sen´ ator˚ u napadla Lisabonskou smlouvu jako celek. Návrh byl podán aˇz pˇet mˇes´ıc˚ u po ´ téˇz vyjádˇril, a to v tom smyslu, ˇze jestliˇze z Ustavy ´ d´ an´ı souhlasu k ratifikaci Parlamentem, k ˇcemuˇz se US vypl´ yv´ a povinnost prezidenta republiky bez zbyteˇcného odkladu ratifikovat mezinárodn´ı smlouvu, je i ´ zapotˇreb´ı, aby k tomu doˇslo bez zbyteˇcného odkladu, v ˇr´ v pˇr´ıpadˇe napadnut´ı mez. smlouvy u US adu ´ nalezena“ aˇz v tomto nálezu, bylo t´ ydn˚ u, nikoli mˇes´ıc˚ u (vzhledem k tomu, ˇze tato skuteˇcnost byla US ” to sen´ ator˚ um pro tentokr´ at odpuˇstˇeno). – Navrhovatelem byly pod´ any n´ amitky v˚ uˇci: ´ toto shledal neopodstatnˇen´ ∗ Nesrozumitelnosti smlouvy = US ym. ∗ Demokratickému deficitu v EU; napadeno ustanoven´ı fungován´ı Unie je zaloˇzeno na zastupitelské ” ´ toto ustanoven´ı nem´ıˇr´ı pouze na demokracii“ = Dle US Evropsk´ y parlament, ale i na parlamenty ˇclensk´ ych st´ at˚ u EU, u kter´ ych je absolutn´ı rovnost voliˇc˚ u pouze tˇeˇzko dosaˇzitelná. ˇ = US ´ konstatoval, ˇze suverenita v modern´ı dobˇe slouˇz´ı k naplˇ ∗ Ztr´ atˇe suverenity CR nován´ı z´ akladn´ıch ˇ naopak pos´ılit demokratick´ ych hodnot a v tomto pˇr´ıpadˇe sd´ılená suverenita m˚ uˇze svrchovanost CR ve spoleˇcném postupu integrovaného celku. ´ aby ve svém nálezu jasnˇe vymezil, které kompetence m˚ – Navrhovatel nav´ıc ˇz´ adal po US, uˇze st´ at mez. ´ zam´ıtl a poukázal na fakt, ˇze by se v takovém pˇr´ıpadˇe zachoval jako organizaci postoupit ⇒ to US ´ také poznamenal, ˇze vzhledem k tomu, ˇze nyn´ı byla napadnuta smlouva jako pozitivn´ı z´ akonod´ arce. US ´ posuzoval nˇekterá jej´ı jednotlivá ustanoven´ı, nepˇr´ısluˇs´ı mu tato ustanoven´ı celek a v minulosti jiˇz US posuzovat znovu (rei iudicatae = pˇrekáˇzka vˇeci rozhodnuté). ´ 50/04 (cukern´ • Pl. US e kv´ oty) ´ se zde na podnˇet skupiny poslanc˚ – US u zab´ yval mj. pomˇerem komunitárn´ıho práva EU a dom´ ac´ıho pr. ˇ ˇ CR, pr´ avˇe v souvislosti s u ´pravou cukern´ ych kvót v CR ´ zde vyslovil, ˇze nen´ı opr´ – US avnˇen posuzovat otázky platnosti norem komunitárn´ıho práva, resp., nepˇr´ısluˇs´ı ˇ pˇrenesla mu, aby se zab´ yval u ´stavn´ı konformitou pˇredpis˚ u komunitárn´ıho práva v tˇech oblastech, kde CR na EU v´ ykon nˇekter´ ych pravomoc´ı ´ ˇ je podm´ınˇené dodrˇzov´ – Je konstatov´ ano Ustavn´ ım soudem, ˇze prop˚ ujˇcen´ı pravomoc´ı EU ze strany CR an´ım standard˚ u, které lze z hlediska ˇceského u ´stavn´ıho poˇrádku vymezit jako podstatné náleˇzitosti demokra´ navázal na rozhodnut´ı nˇemeckého Spolkového u tického pr´ avn´ıho ˇr´ adu ⇒ t´ım US ´stavn´ıho soudu, kter´ y vyslovil v˚ uˇci EU podobnou myˇslenku, u nás je vˇsak problémem, ˇze (na rozd´ıl od Nˇemecka) tyto podstatné n´ aleˇzitosti demokratického pr´ avn´ıho státu nemáme vymezeny. – T´ım, ˇze jsme nˇekteré pravomoci pˇredaly orgán˚ um EU, se komunitárn´ı právo v nˇekter´ ych ˇcástech stalo ˇ bezprostˇrednˇe z´ pro CR avazn´ ym, bezprostˇrednˇe pouˇzitelné a aplikovatelné komunitárn´ı pr´ avo nelze pˇrepisovat do jakékoliv z forem vnitrostátn´ıho práva, jelikoˇz t´ım, ˇze jsme v dan´ ych otázkách prop˚ ujˇcili pravomoc EU, vzdali jsme se i moˇznosti tyto otázky právnˇe regulovat. ´ také konstatoval, ˇze bude primárnˇe vycházet pouze z tˇech právn´ıch princip˚ – US u, které maj´ı p˚ uvod u n´ as, k princip˚ um EU m˚ uˇze jen pˇrihl´ıˇzet. ´ si v´ – US yslovnˇe ponechal moˇznost v budoucnosti u ´stavnˇeprávnˇe pˇrezkoumávat vnitrostátn´ı pr. pˇredpisy, které jsou komplement´ arn´ı k pr´ avu EU.

29

ˇ ´ A CESK ˇ ´ STATN ´ Í IDEA – OBSAH A USTAVN ´ ˇ PRAVN ´ Í VYZNAM; ´ ´ Í 1.7. CESKOSLOVENSK A A E AKTUALN ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ VYZNAM USTAVNICH TRADIC; STATNI SYMBOLY A JINA SYMBOLIKA CRKAPITOLA 1. SKUPINA A

ˇ - Cesk´ ˇ a republika / ESD - Evropsk´ ´ CR ˇ EU - Evropsk´ a unie / ES - Evropsk´ a spoleˇcenstv´ı / CR y soudn´ı dv˚ ur / U ´ ˇ ´ Ustava Ceské republiky / UZ - u ´stavn´ı z´ akon / MS - mezinárodn´ı smlouva / MPV - Mezinárodn´ı právo veˇrejné / konsekvence = d˚ usledek, n´ asledek ´ uˇcebnice Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. - Pavl´ıˇcek a kol., 3. vyd´ an´ı - 2011, (1061-1095); Kodaˇ nsk´ a kritéria http://cs.wikipedia.org/wiki/Koda%C5%88sk%C3%A1 krit%C3%A9ria; Expressis verbis - http://www.slovnik-cizichslov.cz/expressis verbis.html; http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/index cs.htm

ˇ 1.7. Ceskoslovensk´ aaˇ cesk´ a st´ atn´ı idea – obsah a u ´ stavnˇ e pr´ avn´ı v´ yznam; aktu´ aln´ı v´ yznam u ´ stavn´ıch tradic; st´ atn´ı symboly a jin´ a ˇ symbolika CR ˇ Ceskoslovensk´ aaˇ cesk´ a st´ atn´ı idea 45

• ideologicky, hodnotovˇe a emocion´ alnˇe upevˇ nuje stát • TGM: st´ aty se udrˇzuj´ı tˇemi ideami, na nichˇz byly zaloˇzeny ˇ • mˇ ela v´ yznamnou roli pˇ ri konstituov´ an´ı a integraci CSR – stmelovala obyvatelstvo nového st´ atu, které bylo odliˇsné národnostnˇe, jazykovˇe, náboˇzensky, kulturnˇe i vzdˇelanost´ı – mˇela pˇrispˇet k legitimov´ an´ı nové státn´ı moci a nahradit ideu státu rakouského – vznik´ a uˇz v 19. stolet´ı, velkou mˇerou se pod´ılel T. G. Masaryk, koncipoval ji zejména ve své pr´ aci Nov´ a Evropa: stanovisko slovanské, mˇela pˇrispˇet k legitimován´ı nové státn´ı moci a nahradit dˇr´ıvˇejˇs´ı ideu st´ atu rakouského, kter´ a ztroskotala – vyj´ adˇrena zejména ve Washingtonské deklaraci (prohláˇsen´ı ˇceskoslovenské nezávislosti prozat´ımn´ı vl´ adou ˇ z 18. ˇr´ıjna 1918) i dalˇs´ıch dokumentech z poˇcátk˚ u CSR – op´ır´ a se o poˇc´ atky ˇceskoslovenské státnosti uˇz od 7. stolet´ı, tradici cyrilometodˇejskou, husitskou, ˇceskobratrskou nebo n´ arodn´ı obrozen´ı – zakladatelé st´ atu (zejména TGM) ji spojovali s demokratismem, s ˇceskou státn´ı filozofi´ı formulovanou jiˇz Palack´ ym, vzdˇelanost´ı, rovnost´ı a svobodou jednotlivc˚ u – mˇela obohatit i evropskou kulturu v˚ ubec - také snaha zaˇradit se mezi ostatn´ı evropské státy, které st´ atn´ı ideu mˇely – stˇrety s ideou velkonˇemeckou a nacistickou, faˇsistickou, sovˇetskou i nacionálnˇe katolickou • zmˇ ena po Mnichovˇ e – pocity zrady, posun k faˇsismu, odklon od demokracie → hledán´ı nové státn´ı idey - zd˚ urazˇ nov´ an´ı, ˇze ˇ e zemˇe byly souˇc´ ˇ ıˇsi, pˇr´ıklon k faˇsismu Cesk´ ast´ı Svaté ˇr´ıˇse ˇr´ımské, koncepce lenn´ıho“ vztahu státu k R´ ” a autorit´ aˇrstv´ı obecnˇe, zd˚ urazˇ nován´ı svatováclavské idey jako dávné podˇr´ızen´ı Nˇemecku, pˇr´ıklon ke katolictv´ı, které po roce 1918 oslabilo, antisemitismus – ˇceskoslovenskou ideu prosazoval lond´ ynsk´ y exil, v osvobozeném státˇe se ale neprosadila, prosazovala se suverenita Slovenska, po p´ adu komunismu následoval rozpad • v dneˇ sn´ım u ´ stavn´ım poˇ r´ adku v podstatˇ e opomenuta, mˇela b´ yt v zákonˇe o státn´ıch svátc´ıch, ale nen´ı ´ → nejbl´ıˇ ze asi preambule Ustavy – vˇerni vˇsem dobr´ ym tradic´ım d´ avné státnosti zem´ı Koruny ˇceské i státnosti ˇceskoslovenské – z´ akon o st´ atn´ıch sv´ atc´ıch - za den ˇceské státnosti oznaˇceno 28. záˇr´ı + 1. leden jako den obnovy samostatného ˇceského st´ atu → mnohé symboly ˇceské státnosti smˇeˇruj´ı k jin´ ym hodnotám neˇz ˇceskoslovensk´ ym, ˇ navazuj´ı na Korunu Ceskou

Aktu´ aln´ı v´ yznam u ´ stavn´ıch tradic 46

´ ˇ sleduje koncepci Ustavn´ ´ • Ustava CR ı listiny z roku 1920 – podobnosti: ∗ struktura, ˇrazen´ı kapitol ∗ parlamentn´ı forma vl´ ady (dvoukomorov´ y parlament) 30


∗ polyleg´ alnost, rigidita ´ ∗ existence Ustavn´ ıho soudu - za prvn´ı republiky ale pˇr´ıliˇs nefungoval a byl v´ıce svázán se soudn´ı moc´ı ∗ i Listina na ni navazuje – odliˇ snosti: ˇ ∗ zvl´ aˇstn´ı hlava o CNB ´ ´ ∗ souˇcasn´ a Ustava je obecnˇe liberálnˇejˇs´ı - napˇr. Ustava 1920 znala obˇcanské povinnosti ´ ´ ∗ Ustavn´ı soud je souˇc´ ast´ı samotné Ustavy ∗ kompetence jednotliv´ ych u ´stavn´ıch orgán˚ u • patrn´ e i tradice z dob socialismu: ´ – pos´ılen´ı prezidenta oproti Ustavˇ e 1920 - dáno i autoritou Václava Havla ∗ ˇc´ asteˇcnˇe souˇc´ ast´ı moci v´ ykonné (z prvn´ı republiky), ˇcásteˇcnˇe autokratick´ y, protoˇze je neodpovˇedn´ y

ˇ St´ atn´ı symboly a jin´ a symbolika CR 47

• • • •

st´ atn´ımi symboly st´ aty oznaˇcuj´ı svou svrchovanost, a to vnitrostátnˇe i navenek jejich prostˇrednictv´ım se obˇcané s vlastn´ım státem identifikuj´ı nebo jej odm´ıtaj´ı (→ pálen´ı vlajek) ve st´ atn´ıch symbolech je vyj´ adˇrena i st´ atn´ı idea, jako jeden ze státotvorn´ ych prvk˚ u státu trocha historie – dvouocas´ y lev p˚ uvodnˇe heraldick´ ym znakem Pˇremysla Otakara II., pozdˇeji symbolizoval centr´ aln´ı moc na u ´zem´ı celého st´ atu (vˇcetnˇe vedlejˇs´ıch zem´ı) ˇ – pˇri vzniku CSR mˇely své symboly pouze ˇceské zemˇe → pro Slovensko a Podkarpatskou Rus vytvoˇreny nové; st´ atn´ı vlajka, barvy i standarta se inspirovaly slovanskou trikolorou; státn´ı peˇcet’ navazovala na peˇcet’ Kr´ alovstv´ı ˇceského z 15. stolet´ı; hymna spojena z p´ısn´ı Kde domov m˚ uj a Nad Tatrou sa bl´ yska – zmˇena 1960 - zmˇena st´ atn´ıho znaku + ze symbol˚ u odstranˇeny státn´ı barvy ˇ – CSFR - n´ avrat k p˚ uvodn´ım symbol˚ um ˇ ˇ a SR nesmˇej´ı uˇz´ıvat symbol˚ ∗ podle ˇcl. 3 u ´stavn´ıho z´ akona o zániku CSFR stanoveno, ˇze CR u ˇ nerespektovala zaniklého st´ atu → CR

´ • st´ atn´ı symboly stanoveny ˇ cl. 14 Ustavy: ˇ e republiky jsou velk´ – (1) St´ atn´ımi symboly Cesk´ y a mal´ y státn´ı znak, státn´ı barvy, státn´ı vlajka, vlajka prezidenta republiky,st´ atn´ı peˇcet’ a státn´ı hymna. – (2) St´ atn´ı symboly a jejich pouˇz´ıv´ an´ı uprav´ı zákon. ˇ ˇ e republiky • tj. z´ akon CNR ˇc. 3/1993 Sb., ze dne 17. 12. 1992, o státn´ıch symbolech Cesk´ 1. Velk´ y st´ atn´ı znak Velk´ y st´ atn´ı znak tvoˇr´ı ˇctvrcen´ y ˇst´ıt, v jehoˇz prvn´ım a ˇctvrtém ˇcerveném poli je stˇr´ıbrn´ y dvouocas´ y lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbroj´ı. 1 Ve druhém modrém poli je stˇr´ıbrno-ˇcervenˇe ˇsachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbroj´ı. Ve tˇret´ım zlatém poli je ˇcern´ a orlice se stˇr´ıbrn´ ym p˚ ulmˇes´ıcem zakonˇcen´ ym jetelov´ ymi trojl´ıstky a uprostˇred s kˇr´ıˇzkem, se zlatou korunou a ˇcervenou zbroj´ı.

48

2. Mal´ y st´ atn´ı znak Mal´ y st´ atn´ı znak tvoˇr´ı ˇcerven´ y ˇst´ıt, v nˇemˇz je stˇr´ıbrn´ y dvouocas´ y lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbroj´ı.

49

3. St´ atn´ı barvy St´ atn´ı barvy jsou b´ıl´ a, ˇcerven´ a, modr´ a v uvedeném poˇrad´ı.

50

4. St´ atn´ı vlajka St´ atn´ı vlajka se skl´ ad´ a z horn´ıho pruhu b´ılého a doln´ıho pruhu ˇcerveného, mezi nˇeˇz je vsunut ˇzerd’ov´ y modr´ y kl´ın do poloviny délky vlajky. Pomˇer ˇs´ıˇrky vlajky k jej´ı délce je 2:3. 1

Zbroj jsou ty ˇ c´ asti tˇ ela zv´ıˇrete, kter´ e mohou slouˇ zit jako zbraˇ n - zuby, kly, kopyta, rohy, parohy, sp´ ary, zob´ ak, jazyk...

31

51


5. Vlajka prezidenta republiky Vlajka prezidenta republiky je b´ıl´ a, s okrajem skládaj´ıc´ım se z plaménk˚ u stˇr´ıdavˇe b´ıl´ ych, ˇcerven´ ych a modr´ ych. ´ ˇ ´ Uprostˇred b´ılého pole je velk´ y st´ atn´ı znak. Pod n´ım je b´ıl´ y (stˇr´ıbrn´ y) nápis PRAVDA VITEZI na ˇcervené stuze podloˇzené ˇzlut´ ymi (zlat´ ymi) lipov´ ymi ratolestmi.

52

6. St´ atn´ı peˇ cet’ ˇ ´ St´ atn´ı peˇcet’ tvoˇr´ı velk´ y st´ atn´ı znak podloˇzen´ y lipov´ ymi ratolestmi po stranách, kolem nˇehoˇz je opis CESK A REPUBLIKA. Peˇcetidlo st´ atn´ı peˇceti uchov´ avá prezident republiky.

53

7. St´ atn´ı hymna ˇ St´ atn´ı hymnu tvoˇr´ı prvn´ı sloka p´ısnˇe Frantiˇska Skroupa a Josefa Kajetána Tyla Kde domov m˚ uj.

54

Uˇ z´ıv´ an´ı st´ atn´ıch symbol˚ u 55

ˇ • upraveno z´ akonem ˇ c. 352/2001 Sb., o uˇ z´ıv´ an´ı st´ atn´ıch symbol˚ u CR • mus´ı b´ yt uˇz´ıv´ any jen vhodn´ ym a d˚ ustojn´ ym zp˚ usobem • st´ atn´ı znak (oba) mohou uˇz´ıvat jen: – st´ atn´ı org´ any a funkcion´ aˇri st´ atu v zákonˇe vypoˇcten´ı (napˇr. prezident, parlament, vláda, soudy, u ´stavn´ı ˇ ´ soud, konzul´ arn´ı u ´ˇrady, CNB, NKU...) – org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy – ˇskolsk´ a zaˇr´ızen´ı zapsan´ a ve ˇskolském rejstˇr´ıku – pr´ avnické a fyzické osoby, kter´ ym je zákonem (nebo na základˇe zákona) svˇeˇren v´ ykon státn´ı spr´ avy ˇ – sportovci pˇri reprezentaci CR • velk´ y st´ atn´ı znak – – – –

souˇca´st´ı z´ avˇesného znaku starost˚ u uˇz´ıv´ an k vyznaˇcen´ı st´ atn´ıch hranic ˇ na dresu sportovc˚ u reprezentuj´ıc´ıch CR na budovy, kde opr´ avnˇené osoby s´ıdl´ı...

• mal´ y st´ atn´ı znak – na listin´ ach osvˇedˇcuj´ıc´ıch d˚ uleˇzité skuteˇcnosti, vydávan´ ych pˇri v´ ykonu státn´ı moci – u ´ˇredn´ıch raz´ıtk´ ach • st´ atn´ı vlajka se uˇ z´ıv´ a: – na s´ıdlech osob, které smˇej´ı uˇz´ıvat státn´ı znak – pˇri st´ atn´ıch sv´ atc´ıch a pˇr´ıleˇzitostech celostátn´ıho v´ yznamu (zejm. v den smutku nebo v den st´ atn´ıho smutku, vyhl´ aˇsen´ ych vl´ adou) – na budov´ ach, v nichˇz s´ıdl´ı opr´ avnˇené osoby uˇz´ıvaj´ıc´ı státn´ı znak, m˚ uˇze b´ yt státn´ı vlajka vyvˇeˇsena trvale – sluˇzebn´ı dopravn´ı prostˇredky vedouc´ıch diplomatick´ ych mis´ı pˇri slavnostn´ıch pˇr´ıleˇzitostech a pokud je to v zem´ıch jejich p˚ usoben´ı obvyklé – ostatn´ı fyzické a pr´ avnické osoby a organizaˇcn´ı sloˇzky státu mohou uˇz´ıvat státn´ı vlajku vhodn´ ym a d˚ ustojn´ ym zp˚ usobem kdykoliv – Vyvˇeˇsuj´ı-li se se st´ atn´ı vlajkou souˇ casnˇ e st´ atn´ı vlajky jin´ ych st´ at˚ u, um´ıst´ı se státn´ı vlajka vˇzdy na nejˇcestnˇejˇs´ı m´ısto; to je z ˇceln´ıho pohledu na objekt ∗ ∗ ∗ ∗

a) vlevo pˇri vyvˇeˇsen´ı 2 st´ atn´ıch vlajek, b) uprostˇred pˇri vyvˇeˇsen´ı lichého poˇctu státn´ıch vlajek, c) v prostˇredn´ı dvojici vlevo pˇri vyvˇeˇsen´ı sudého poˇctu státn´ıch vlajek, d) prvn´ı zleva, pˇr´ıpadnˇe i posledn´ı v ˇradˇe, pˇri vyvˇeˇsen´ı vˇetˇs´ıho poˇctu vlajek neˇz pˇet.

– dalˇ s´ı pravidla: ∗ pˇri vodorovném um´ıstˇen´ı smˇeˇruje modr´ y kl´ın vpravo a b´ılá barva je nahoˇre ∗ pˇri svislém um´ıstˇen´ı modr´ y kl´ın smˇeˇruje dol˚ u a b´ılá barva je vlevo ∗ vlajka se vyvˇeˇsuje jen na ˇceln´ı stranˇe budovy 32


∗ pˇri smutku se spust´ı na p˚ ul ˇzerdi ∗ pˇri vztyˇcov´ an´ı a sn´ım´ an´ı se nesm´ı dot´ ykat zemˇe ∗ nesm´ı se pouˇz´ıvat v poˇskozeném nebo zneˇciˇstˇeném stavu • uˇz´ıv´ an´ı st´ atn´ıch symbol˚ u je chr´ anˇeno i sankc´ı za pˇrestupky a správn´ı delikty ˇ • fyzick´ a osoba se dopust´ı pˇrestupku t´ım, ˇze zneuˇzije, u ´myslnˇe poˇskod´ı, nebo hrubˇe zneváˇz´ı státn´ı symbol CR (pokuta aˇz 10 000 Kˇc)

ˇ Dalˇ s´ı z´ akonn´ e a neofici´ aln´ı formy symbolizuj´ıc´ı CR 56

´ • nejsou st´ atn´ımi symboly podle Ustavy St´ atn´ı sv´ atky 57

• je tˇreba odliˇsit symboliku st´ atn´ı a c´ırkevn´ı • u ´prava v z´ akonu ˇ c. 245/2000 Sb., o st´ atn´ıch sv´ atc´ıch, o ostatn´ıch sv´ atc´ıch, o v´ yznamn´ ych dnech a o dnech pracovn´ıho klidu - odliˇsil: 1. St´ atn´ı sv´ atky: – – – – – – –

1. leden - Den obnovy samostatného ˇceského státu 8. kvˇeten - Den v´ıtˇezstv´ı 5. ˇcervenec - Den slovansk´ ych vˇerozvˇest˚ u Cyrila a Metodˇeje 6. ˇcervenec - Den up´ alen´ı mistra Jana Husa 28. z´ aˇr´ı - Den ˇceské st´ atnosti 28. ˇr´ıjen - Den vzniku samostatného ˇceskoslovenského státu 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii

2. Ostatn´ı sv´ atky: – – – – – –

1. leden - Nov´ y rok Velikonoˇcn´ı pondˇel´ı 1. kvˇeten - Sv´ atek pr´ ace ˇ edr´ 24. prosinec - Stˇ y den 25. prosinec - 1. sv´ atek v´ anoˇcn´ı 26. prosinec - 2. sv´ atek v´ anoˇcn´ı

3. Dny pracovn´ıho klidu (= st´ atn´ı svátky + ostatn´ı svátky) 4. V´ yznamn´ e dny (jsou pracovn´ı): – – – – – – – – –

27. leden - Den pam´ atky obˇet´ı holocaustu a pˇredcházen´ı zloˇcin˚ um proti lidskosti 8. bˇrezen - Mezin´ arodn´ı den ˇzen ˇ e republiky k Severoatlantické smlouvˇe (NATO) 12. bˇrezen - Den pˇr´ıstupu Cesk´ 7. duben - Den vzdˇelanosti 5. kvˇeten - Kvˇetnové povst´ an´ı ˇceského lidu 15. kvˇeten - Den rodin 10. ˇcerven - Vyhlazen´ı obce Lidice 27. ˇcerven - Den pam´ atky obˇet´ı komunistického reˇzimu 11. listopad - Den v´ aleˇcn´ ych veterán˚ u

St´ atn´ı vyznamen´ an´ı 58

ˇ e republiky, zˇr´ıdil: • z´ ak. ˇ c. 157/1994 Sb., o st´ atn´ıch vyznamen´ an´ıch Cesk´ ˇ ad B´ılého lva - osoby, které se zaslouˇzily o CR ˇ zvláˇst’ vynikaj´ıc´ım zp˚ R´ usobem ˇ R´ ad Tom´ aˇse Garrigua Masaryka - osoby, které se zaslouˇzily o rozvoj demokracie, humanity a lidsk´ ych pr´ av – Medaili Za hrdinstv´ı - vyznamen´ an´ı za hrdinstv´ı v boji a vyznamenán´ı osob, které se s nasazen´ım vlastn´ıho ˇzivota zaslouˇzily o z´ achranu lidského ˇzivota nebo znaˇcn´ ych materiáln´ıch hodnot – Medaili Za z´ asluhy - osoby, které se zaslouˇzily o stát nebo u ´zemn´ı samosprávn´ y celek – –

• ˇr´ adov´ ymi dny jsou 1. leden a 28. ˇ r´ıjen

33

´ Í CHARAKTERISTIKA CR; ˇ CR ˇ JAKO DEMOKRATICKY ´ PRAVN ´ Í STAT, ´ CR ˇ JAKO 1.8. USTAVN ´ ´ ´ SEKULARNI STAT KAPITOLA 1. SKUPINA A

Ostatn´ı 59

• symbolick´ y (nikoli normativn´ı) v´ yznam má zákon ˇc. 292/2004 Sb., o zásluhách Edvarda Beneˇse (Edvard Beneˇs ˇ anik) se zaslouˇzil o st´ at), kter´ y pokraˇcuje v ˇceskoslovenské tradici obdobn´ ych zákon˚ u (Masaryk, Stef´ ˇ • d´ ale napˇr. heslo Pravda v´ıtˇez´ı, ofici´ aln´ı název Ceská republika, ˇcesk´ y jazyk, v´ ytvarná podoba ˇceské koruny, historické skvosty (Korunovaˇcn´ı klenoty, Praˇzsk´ y hrad), l´ıpa jako národn´ı strom, uniformy, krajské a mˇestské znaky a vlajky,... ´ ´ ˇ ˇc´ ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, Ustavn´ ı pr´ avo CR, ast 1, str 46 -47, 86 - 88, 309 - 316; Ustavn´ ı systém ˇ e republiky, Gerloch, Hˇrebejk, Zoubek, 2002,str. 132 - 147; Deset let Ustavy ´ ˇ e republiky, uspoˇr´ Cesk´ Cesk´ adal Jan ´ ˇ Pocta Vladim´ıru Mikule k 65. narozenin´ Kysela, 2003 - pˇr´ıspˇevek prof. Pavl´ıˇcka Teoretick´ a koncepce Ustavy CR; am, ˇ pˇr´ıspˇevek prof. Pavl´ıˇcka Ceskoslovensko - deset let poté, str. 37 - 46

1.8.

´ ˇ ˇ jako demokratick´ Ustavn´ ı charakteristika CR; CR y pr´ avn´ı st´ at, ˇ CR jako sekul´ arn´ı st´ at

´ ˇ Ustavn´ ı vymezen´ı CR 60

• je obsaˇ zeno pˇ redevˇ s´ım v: ´ – v hlavˇe I. ( Z´ akladn´ı ustanoven´ı“) Ustavy ” – v Obecn´ ych ustanoven´ıch Listiny + v nˇekter´ ych dalˇs´ıch jej´ıch ˇclánc´ıch → Zvláˇstn´ı v´ yznam nˇekter´ ych ´ ˇc. 23/1991 Sb. s Listinou základn´ıch práv a svobod ustanoven´ı Listiny vypl´ yv´ a historicky z toho, ˇze UZ se mˇely st´ at urˇcuj´ıc´ım v´ ychodiskem pro formován´ı u ´stavn´ıch pomˇer˚ u ˇceskoslovenského státu. → Listina ´ ˇ se stala souˇc´ ast´ı Ustavn´ ıho poˇr´ adku CR ´ o bezpeˇcnosti Cesk´ ˇ e republiky (UZ ´ ˇc. 110/1998 Sb.) – vu ´vodn´ıch ustanoven´ıch UZ ˇ 1 odst. 1 Ustavy: ´ ˇ je svrchovan´ Cl. CR y, jednotn´ y, demokratick´ y a pr´ avn´ı st´ at, zaloˇ zen´ y na u ´ ctˇ e k pr´ av˚ um a svobod´ am ˇ clovˇ eka a obˇ cana. ˇ a republika - oznaˇcen´ı n´ • Cesk´ azvu a formy státu, forma státu je podstatnou charakteristikou - vˇsechny u ´stavn´ı instituce a u ´stavn´ı procedury vych´ az´ı z ustanoven´ı o formˇe státu ˇ je pouˇzit jiˇz v samotném názvu UZ ´ ˇc. 1/1993 Sb, Ustava ´ ˇ e republiky – n´ azev CR Cesk´ ˇ ´ – z n´ azvu st´ atu vypl´ yv´ a, ˇze CR je republikou, toto konstatován´ı Ustava ve sv´ ych dalˇs´ıch ustanoven´ıch neosvˇetluje, republik´ anské zˇr´ızen´ı ale vypl´ yvá z u ´stavy jakoˇzto normativn´ıho celku: ´ ∗ zdrojem veˇskeré st´ atn´ı moci je lid (ˇcl. 2 U) ∗ z´ akonod´ arn´ a moc n´ aleˇz´ı Parlamentu, jehoˇz obˇe komory jsou voleny ∗ hlavou st´ atu je volen´ y prezident • svrchovanost – podstatn´ y znak novodobého samostatného státu, jen svrchované státy mohou b´ yt subjekty mezin´ arodn´ıho pr´ ava, svou svrchovanost uplatˇ nuj´ı na svém u ´zem´ı svou nejvyˇsˇs´ı moc´ı (´ uzemn´ı v´ ysost) a uplatˇ nuj´ı ji i v˚ uˇci kaˇzdému obˇcanovi st´ atu, at’ ˇzije kdekoliv – vnitˇrn´ı: nejvyˇsˇs´ı moc nad u ´zem´ım a obˇcany – vnˇejˇs´ı: plnohodnotn´ y subjekt MP ˇ plnˇe zp˚ • jako svrchovan´ y st´ at je CR usobilá k práv˚ um a právn´ım ˇcin˚ um, je plnoprávn´ ym subjektem mezin´ arodn´ıho pr´ ava a je nez´ avisl´ a na jakékoli jiné moci vevnitˇr i vnˇe státu ´ ˇ (usnesen´ı tak i na kontinuitu státn´ı moci CR • n´ avaznost na tradice st´ atnosti ˇceskoslovenské(preambule Us.), ˇ CNR ˇc.74/1992 a ˇc.5/1993) → v roce 1993 nebyla ˇceská státnost obnovena, 1. 1. 1993 zanikla st´ atnost ˇ a státnost je kontinu´ ˇceskoslovensk´ a, kter´ a se zrodila jako plné obnoven´ı ˇceské státnosti 28. 10. 1918 → Cesk´ aln´ı se st´ atnost´ı ˇceskoslovenskou, coˇz vyjadˇruje i státn´ımi symboly ˇ se nem˚ • jednotnost = CR uˇze st´ at st´ atem sloˇzen´ ym, tzn. nejde o ˇzádnou formu federace ˇci konfederace (a d´ ale ´ ´ ˇ tvoˇr´ı ned´ıln´ ´ také ˇcl. 11 U ”Uzem´ı CR y celek, jehoˇz státn´ı hranice mohou b´ yt mˇenˇeny jen UZ) ´ • Ustava vyslovenˇe nespojuje pr´ ava a svobody s pˇrirozenoprávn´ım pojet´ım – ale Listina je souˇcást´ı u ´stavn´ıho ´ poˇr´ adku (dle ˇcl. 3 a 112 Ustavy) - t´ım pˇreb´ırá i toto pˇrirozenoprávn´ı pojet´ı; k poˇzadavk˚ um u ćty k pr´ av˚ um ˇclovˇeka a obˇcana pˇrisp´ıv´ a i systém ochrany lidsk´ ych práv zaloˇzen´ y na právu mezinárodn´ım a vnitrost´ atn´ım 34


ˇ jako demokratick´ CR y pr´ avn´ı st´ at 61

• pojem demokratick´ y pr´ avn´ı st´ at nen´ı nikde právnˇe definován, jeho v´ yklad je prakticky ponechán zejména ´ moci soudn´ı, pˇredevˇs´ım pak Ustavn´ ımu soudu • okolnost, ˇze mezi slovy demokratick´ y a právn´ı nen´ı ˇcárka ani spojka má patrnˇe sv˚ uj v´ yznam: obˇe vlastnosti se maj´ı prol´ınat, pr´ avo m´ a b´ yt tvoˇreno i uplatˇ nováno v demokratick´ ych formách • hodnoty obsaˇzené ve spojen´ı demokratick´ y právn´ı stát se bˇehem ˇcasu mohou mˇenit, rozˇsiˇrovat, takˇze jde vlastnˇe o trvalou cestu k ide´ alu • obsah pojmu dotv´ aˇren v dalˇs´ıch ustanoven´ıch norem u ´stavn´ıho poˇrádku ´ • dle judikatury US: – 14/1994 Sb. - n´ aleˇz´ı k podstatn´ ym náleˇzitostem demokratického právn´ıho státu pˇredevˇs´ım svrchovanost lidu a demokratick´ y politick´ y reˇzim, kter´ y vyluˇcuje jak´ ykoli mocensk´ y monopol – 142/1996 Sb. - znaky pr´ avn´ıho státu – princip právn´ı jistoty (zákaz retroaktivity atd.) • principy pr´ avn´ıho st´ atu: – pr´ avn´ı st´ at = znamenal i rovnost pˇred zákonem a svrchovan´ y stát (2. polovina 19. stolet´ı - rakousk´ aa nˇemeck´ a pr´ avn´ı oblast)- nebyl vˇsak spojen se svrchovanost´ı lidu a demokratick´ ymi principy - to pˇrin´ aˇs´ı aˇz pojet´ı demokratického pr´ avn´ıho státu - pˇredpokládá odstranit demokratick´ y deficit ve vˇsech sloˇzk´ ach st´ atn´ı moci, jakoˇz i odm´ıtnout separaci jednotliv´ ych sloˇzek moci navzájem i od zdroje této moci - klade d˚ uraz na demokracii a na odpovˇednost pˇri vykonáván´ı funkc´ı ∗ limity p˚ usoben´ı jednotliv´ ych sloˇzek moci mohou b´ yt stanoveny pouze u ´stavn´ım pˇredpisem, normami vydan´ ymi u ´stavod´ arcem, nemohou b´ yt urˇcovány v´ yroky orgán˚ u moci v´ ykonné nebo soudn´ı (ani ´ - jen u US) ´stavod´ arce m´ a moc ustavuj´ıc´ı a m˚ uˇze stanovit vztahy mezi orgány ∗ pr´ avo na soudn´ı a jinou ochranu (hlava V. Listiny) ´ ∗ nez´ avislé soudnict´ı (ˇcl. 81, 82 Ustavy) ´ pˇri ochranˇe u ∗ p˚ usoben´ı US ´stavnosti ∗ z´ akladn´ım znakem pr´ avn´ıho státu je vázanost státu (jeho orgán˚ u) platn´ ym právn´ım ˇrádem, kter´ y v demokratickém pr´ avn´ım státˇe vzniká demokratick´ ym zp˚ usobem, má respektovat spoleˇcnost´ı uzn´ avané hodnoty a reguluje vˇsechny druhy státn´ı ˇcinnosti ∗ lidé nejsou poddan´ ymi, n´ ybrˇz obˇcany a jejich vztahy v˚ uˇci státu jsou vztahy právn´ımi Dalˇ s´ı principy demokratick´ eho pr´ avn´ıho st´ atu: • • • • • • • • • • • • • • •

princip suverenity lidu princip legality (v´ azanosti st´ atn´ı moci z´ akonem) ukl´ ad´ an´ı povinnost´ı pouze na z´ akladˇe z´ akona princip proporcionality z´ akaz retroaktivity princip pr´ avn´ı jistoty princip ˇcasovˇe omezené vl´ ady princip rovnosti princip obecnosti z´ akona princip ochrany nabyt´ ych pr´ av svobodn´ a soutˇeˇz politick´ ych stran princip ochrany legitimn´ıho oˇcek´ av´ an´ı princip autonomi v˚ ule a svobody jedn´ an´ı soukromé osoby vylouˇcen´ı svévole ... ˇ y st´ Cesk´ at je parlamentn´ı republika, která je zaloˇzena na principu reprezentativn´ı demokracie – demokratické principy vyj´ adˇrené v obsahu pojmu demokratického právn´ıho státu se maj´ı uplatˇ novat ve vˇsechn oblastech a sloˇzk´ ach st´ atn´ı moci ve vzájemném souladu a vzájemné kontrole – jednotlivé sloˇzky st´ atn´ı moci a vytvoˇrené instituce zajiˇst’uj´ı odliˇsné stránky demokratického pr´ avn´ıho st´ atu – ˇz´ adn´ a moc ve st´ atˇe nem˚ uˇze p˚ usobit bez kontroly a zpravidla ani bez moˇznosti vyvozovat odpovˇednost za uskuteˇcn ˇov´ an´ı moci – V´ ykonn´ a moc: odpovˇedna lidu a jeho zvolené reprezentaci, m˚ uˇze p˚ usobit jen na ˇcasovˇe omezenou dobu ´ – Ustavn´ı soud: nepln´ı jiné funkce neˇz jako soudn´ı orgán - soudn´ımi prostˇredky ochraˇ nuje u ´stavnost (ˇcl. ´ nem˚ ´ 83 U), uˇze vˇsak mˇenit limity p˚ usobnosti jednotliv´ ych orgán˚ u v Ustavˇ e stanovené) ´ – Ustava vyluˇcuje st´ at korporativistick´ y, nebo samosprávu u ´ˇredn´ık˚ u státu nepodléhaj´ıc´ıch kontrole lidu pˇri plnˇen´ı u ´kolu st´ atu 35


ˇ pˇripouˇst´ı pˇr´ımou demokracii jak na centráln´ı, tak na m´ıstn´ı u – demokratick´ y pr´ avn´ı st´ at CR ´rovni ´ 515/2002 Sb. - rozhodován´ı o pˇristoupen´ı ∗ Nejv´ yraznˇejˇs´ı uplatnˇen´ı principu pˇr´ımé demokracie - UZ ˇ CR k EU - obˇcané rozhodli v referendu o této základn´ı u ´stavnˇeprávn´ı otázce, která ovlivˇ nuje ˇ v Evropˇe i ve svˇetˇe; t´ postaven´ı CR ykala se suverenity státu a suverenity lidu ve státˇe ´ • demokratick´ e hodnoty (ˇcl. 2 odst. 1,2 a násl. U): – ˇcl. 2 odst. 1: Lid je zdrojem veˇskeré státn´ı moci; vykonává ji prostˇrednictv´ım orgán˚ u moci zákonod´ arné, v´ ykonné a soudn´ı. ∗ zakotven´ı demokratické legitimity státn´ı moci a principu tripartity moci (vycház´ı z parlamentn´ı formy vl´ ady) ∗ st´ atn´ı moc vych´ az´ı z lidu jako z celku ∗ lid je samostatn´ yu ´stavn´ı subjekt, kter´ y si k plnˇen´ı své v˚ ule vytváˇr´ı stát ´ – ˇcl. 2 odst. 2: Ustavn´ ı z´ akon m˚ uˇze stanovit, kdy lid vykonává moc pˇr´ımo - Lid je v demokracii suverén ´ ∗ st´ at m´ a monopol leg´ aln´ıho n´ asil´ı (M. Weber) - Ustava nepˇripouˇst´ı, aby státn´ı moc byla vykon´ av´ ana jin´ ymi org´ any, neˇz tˇemi, které uvád´ı ve sv´ ych pˇredpisech – ˇcl. 2 odst. 3: St´ atn´ı moc slouˇz´ı vˇsem obˇcan˚ um a lze ji uplatˇ novat jen v pˇr´ıpadech, v mez´ıch a zp˚ usoby, které stanov´ı z´ akon. - st´ atn´ı moc nemá slouˇzit jej´ım drˇzitel˚ um – ˇcl. 5: Politick´ y systém je zaloˇzen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutˇeˇzi politick´ ych stran respektuj´ıc´ıch z´ akladn´ı demokratické principy a odm´ıtaj´ıc´ı násil´ı jako prostˇredek k prosazov´ an´ı sv´ ych z´ ajm˚ u. - zakotven´ı politického pluralismu ∗ svobodn´ a politick´ a soutˇeˇz: ˇcl 22 LZPS: Zákonná u ´prava vˇsech politick´ ych práv a svobod a jej´ı v´ yklad a pouˇz´ıv´ an´ı mus´ı umoˇzn ˇovat a ochraˇ novat svobodnou soutˇeˇz politick´ ych sil v demokratické spoleˇcnosti. - nejen politické strany, ale také obˇcanská sdruˇzen´ı atd. ∗ dalˇs´ı politick´ a pr´ ava ˇcl. 20 odst. 4 LZPS: Politické strany a politická hnut´ı, jakoˇz i jiná sdruˇzen´ı jsou oddˇeleny od st´ atu. – ˇcl. 6 (n´ıˇze): z´ akladn´ı u ´stavn´ı princip - v˚ ule vˇetˇsiny ∗ u ´stavn´ı ochrana menˇsiny: také ˇcl. 21 odst. 2 LZPS: Demokracie je vˇzdy vládou na ˇcas. Proto i volby se mus´ı konat ve lh˚ ut´ ach nepˇresahuj´ıc´ıch pravidelná volebn´ı obdob´ı stanovená zákonem. ˇ nen´ı v ˇcl.1 odst. 1 v´ • CR yslovnˇe oznaˇcena jako soci´ aln´ı st´ at (jak je tomu napˇr. v u ´stavn´ıch zákonech Nˇemecka nebo Francie) • to vˇsak neznamen´ a, ˇze by soci´ aln´ı pr´ ava a sociáln´ı problematiku mohla ignorovat – Listina zahrnuje hospod´ aˇrsk´ a, sociáln´ı a kulturn´ı práva – téˇze jsou relevantn´ı ustanoven´ı mezinárodn´ıch smluv (Mezinárodn´ı pakt o hospodáˇrsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech, Evropsk´ a soci´ aln´ı charta...) ˇ ´ ˇ ˇ Ustavn´ ı z´ akon o bezpeˇ cnosti CR c. 110/1998 Sb. ve svém ˇcl. 1 rozˇs´ıˇril a specifikoval charakteristiku CR ˇ ustanoven´ım, podle nˇehoˇz, z´ akladn´ı povinnost´ı st´ atu je zajiˇ stˇ en´ı svrchovanosti a u ´ zemn´ı celistvosti CR, ochrana jej´ıch demokratick´ ych z´ aklad˚ u a ochrana ˇ zivot˚ u, zdrav´ı a majetkov´ ych hodnot

´ Ustavn´ ı sebeomezen´ı st´ atu 62

• u ´stavn´ı sebeomezen´ı pˇredevˇs´ım pr´ avy a svobodami ˇclovˇeka a uznán´ım mezinárodnˇe dohodnut´ ych standard˚ u lidsk´ ych pr´ av a svobod ´ CR ˇ dodrˇzuje z´ ˇ nen´ı neomezená) • ˇcl. 1 odst. 2 U: avazky, které pro ni vypl´ yvaj´ı z MP (suverenita CR ´ nen´ı neomezená, ale uplatˇ • Suverenita vyj´ adˇren´ a v ˇcl. 1 odst. 1 U nuje se v souladu s pravidly mezin´ arodn´ıho pr´ ava - pravidla mezin´ arodn´ıho pr´ ava vypl´ yvaj´ı pˇredevˇs´ım z Charty OSN, ale v souladu s n´ı i z dalˇs´ıch ˇ vázána - souˇcást´ı závazk˚ mezin´ arodn´ıch smluv dvoustrann´ ych i v´ıcestrann´ ych, jimiˇz je CR u a pravidel meˇ deklaruje, ˇze dodrˇzuje závazky o lidsk´ zin´ arodn´ıho pr´ ava je nejen pr´ avo smluvn´ı, ale i obyˇcejové - CR ych pr´ avech a z´ akladn´ıch svobod´ ach a vˇsechny ostatn´ı mezinárodn´ı závazky ´ • St´ at je tv˚ urcem pr´ ava, ale vznikl´ ym pr´ avem je i vázán (ˇcl. 2 odst. 3 Ustavy) - kaˇzdá státn´ı moc mus´ı b´ yt opˇrena o pr´ avn´ı zmocnˇen´ı, vˇsechny postupy státu mus´ı b´ yt v souladu se závazn´ ymi právn´ımi procedurami (ˇcl. 2 odst. 2 LZPS) 36


´ St´ • ˇcl. 2 odst. 3 U: atn´ı moc slouˇz´ı vˇsem obˇcan˚ um a lze ji uplatˇ novat jen v pˇr´ıpadech, v mez´ıch a zp˚ usoby, které stanov´ı z´ akon – z´ asada enumerativnosti veˇrejnoprávn´ıch pretenz´ı • ˇcl. 2 odst. 2 LZPS: St´ atn´ı moc lze uplatˇ novat jen v pˇr´ıpadech a v mez´ıch stanoven´ ych zákonem, a to zp˚ usobem, kter´ y z´ akon stanov´ı. ´ Kaˇzd´ • ˇcl. 2 odst. 4 U: y obˇcan m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı zákonem zakázáno, a nikdo nesm´ı b´ yt nucen ˇcinit, co z´ akon neukl´ ad´ a – z´ asada leg´ aln´ı licence ´ Zmˇena podstatn´ • ˇcl.9 odst. 2 U: ych n´ aleˇzitost´ı demokratického právn´ıho státu je nepˇr´ıpustná – nen´ı vˇsak uvedeno, co se t´ım rozum´ı (svrchovanost lidu, princip sebeomezen´ı státu..) • ˇcl. 6: politick´ a rozhodnutn´ı vych´ azej´ı z v˚ ule vˇetˇsiny vyjádˇrené svobodn´ ym hlasován´ım. Rozhodován´ı vˇetˇsiny db´ a ochrany menˇsiny ´ V´ ykladem pr´ avn´ıch norem nelze oprávnit odstranˇen´ı nebo ohroˇzen´ı základ˚ u demokracie. • ˇcl. 9 odst. 3 U: • Pr´ avo na odpor proti kaˇzdému, kdo by odstraˇ noval demokratick´ y ˇrád lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod, zaloˇzen´ y Listinou, jestliˇze ˇcinost u ´stavn´ıch orgán˚ uau ´ˇcinné pouˇzit´ı zákonn´ ych prostˇredk˚ u jsou znemoˇznˇeny (ˇcl. 23 LZPS)

ˇ jako sekul´ CR arn´ı st´ at 63

• ˇ cl. 2 odst. 1 LZPS: St´ at je zaloˇzen na demokratických hodnot´ ach a nesm´ı se v´ azat ani na výluˇcnou ideologii, ani na n´ aboˇzenské vyzn´ an´ı. – = t´ım jsou vyj´ adˇreny hodnoty st´ atu demokratického sekulárn´ıho státu a státu neideologického – ˇz´ adn´ a ideologie ve st´ atˇe nem˚ uˇze b´ yt v´ yluˇcná a stát se s n´ı nesm´ı svazovat, ale mus´ı respektovat ideologickou pluralitu, nesm´ı se v´ azat ani na náboˇzenské vyznán´ı, ani na ateismus, a to i kdyˇz je znaˇcn´ a ˇc´ ast obyvatelstva ateistick´ a nebo mezi vˇeˇr´ıc´ımi urˇcitá c´ırkev pˇrevaˇzuje – st´ at mus´ı tuto ideologickou a n´ aboˇzenskou neutralitu na svém u ´zem´ı zabezpeˇcit – je nepˇr´ıpustné, aby org´ any st´ atu spojovaly své u ´kony s u ´kony náboˇzensk´ ymi nebo protináboˇzensk´ ymi nebo aby veˇrejnopr´ avn´ı sdˇelovac´ı prostˇredky preferovaly urˇcitou ideologii nebo náboˇzenské vyzn´ an´ı nebo aby st´ at z´ avaznˇe urˇcoval, jak maj´ı b´ yt interpretovány jeho dˇejiny a zasahoval tak ideologicky do svobody ´ vˇedeckého b´ ad´ an´ı - vyboˇcen´ı z´ akonem 181/2007 Sb., kter´ ym se zˇrizuje Ustav pro studium totalitn´ıch reˇzim˚ u - hodnot´ı nˇekteré u ´seky dˇejin - pod dohledem Senátu a Rady – toto nemá u ´stavn´ı zakotven´ı ˇ je tedy laick´ • CR y st´ at, ve kterém se uplatˇ nuje svrchovanost zákona a ˇzádné náboˇzenské ˇci c´ırkevn´ı pˇredpisy ˇ konkurovat nemohou pr´ avn´ımu ˇr´ adu CR • ˇ cl. 15 LZPS: Svoboda myˇslen´ı, svˇedom´ı a n´ aboˇzenského vyzn´ an´ı, jakoˇz i svoboda vˇedeckého b´ ad´ an´ı a umˇelecké tvorby jsou zaruˇceny – nemohou b´ yt tedy podˇr´ızeny ˇzádné ideologii • ˇ cl. 16 LZPS: C´ırkve a n´ aboˇzenské spoleˇcnosti spravuj´ı své z´ aleˇzitosti, zejména ustavuj´ı své org´ any, ustanovuj´ı své duchovn´ı a zˇrizuj´ı ˇrehole a jiné c´ırkevn´ı instituce nez´ avisle na st´ atn´ıch org´ anech. – = charakteristick´ y rys laického st´ atu a odluky c´ırkve od státu • ale dle ˇcl. 16 odst. 4 LZPS – st´ at sm´ı omezit tato práva, pokud je to v demokratické spoleˇcnosti nezbytné pro ochranu veˇrejné bezpeˇcnosti, poˇr´ adku, zdrav´ı a mravnosti nebo práv a svobod druh´ ych • spory nebo vztahy mezi katolickou c´ırkv´ı a státem jsou nˇekdy ˇreˇseny smlouvami (nˇekdy oznaˇcované jako konkord´ aty) • jejich obsah je r˚ uznorod´ y, nˇekdy se v nich upravuje pod´ıl státu a Svatého stolce na jmenován´ı c´ırkevn´ıch hodnost´ aˇr˚ u ˇ jako demokratick´ • CR y pr´ avn´ı st´ at m´ a vyjadˇrovat obecné zájmy spoleˇcnosti ´ ´ • Ukolem st´ atu je db´ at o ˇsetrné vyuˇz´ıv´ an´ı pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u a ochranu pˇr´ırodn´ıho bohatstv´ı (ˇcl. 7 Ustavy), aby svou ˇcinnost´ı zajistil stˇreˇzen´ı a rozv´ıjen´ı zdˇedˇeného pˇr´ırodn´ıho a kulturn´ıho, hmotného a duchovn´ıho bohatstv´ı ´ (preambule Ustavy)

´ N´ alezy US ´ 19/93 - komunismus a retroaktivita Pl. US

64

• N´ avrh skupiny poslanc˚ u na zruˇsen´ı z´ akona ˇc. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického reˇzimu a o odporu proti nˇemu = ZAMÍTNUTO • Poslanc˚ um se nel´ıbilo:

37

ˇ ´ ÍM VYVOJI, ´ ˇ Í PRINCIPU DELBY ˇ 1.9. JEDNOTA A DELBA MOCI V USTAVN UPLATNEN MOCI V ´ ˇ KONSTRUKCI USTAVY CR KAPITOLA 1. SKUPINA A

• 1) ˇze prvn´ı ˇctyˇri paragrafy z´ akona se zab´ yvaj´ı povahou reˇzimu, jeho specifick´ ymi c´ıli, metodami a struktur´ aln´ımi rysy, nikoli povahou jednotlivc˚ u, kteˇr´ı z tˇech ˇci onˇech pohnutek byli ˇcleny organizac´ı, o nˇeˇz se reˇzim ´ Ustavn´ ´ op´ıral ⇒ US: ı zˇr´ızen´ı demokratického státu neup´ırá Parlamentu právo vyjádˇrit svou v˚ uli i sv´ a mor´ aln´ı a politick´ a stanoviska zp˚ usobem, kter´ y v rámci obecn´ ych právn´ıch zásad pokládá za vhodn´ y a pˇrimˇeˇren´ y-a to pˇr´ıpadnˇe i formou pr´ avn´ıho z´ akona • 2) ustanoven´ı: do promlˇcec´ı doby trestn´ ych ˇcin˚ u se nezapoˇc´ıtává doba od 25. u ńora 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politick´ ych d˚ uvod˚ u nesluˇciteln´ ych se základn´ımi zásadami právn´ıho ˇrádu demokratického st´ atu nedoˇslo k pravomocnému odsouzen´ı nebo zproˇstˇen´ı obˇzaloby, podle jejich argumentace neˇcinnost jiˇz neexis´ vzhledem k tomu, ˇze nˇekteré zloˇciny byly komunistuj´ıc´ıch org´ an˚ u nesm´ı b´ yt pachatel˚ um na u ´jmu. ⇒ US: tick´ ym reˇzimem prakticky chr´ anˇeny ˇci tolerovány, lze v tomto obdob´ı institut promlˇcen´ı povaˇzovat za fiktivn´ı, jelikoˇz pro to, aby tento institut fungoval, mus´ı existovat v˚ ule státu trestné ˇciny potrestat - a ta tu ne vˇzdy byla. Takto u nˇekter´ ych pˇr´ıpad˚ u byl prakticky trestn´ y ˇcin promlˇcen jeˇstˇe neˇz byl spáchán. Právn´ı jistota pachatel˚ u zde je v rozporu s pr´ avn´ı jistotou obˇcan˚ u. • 3) ustanoven´ı, které umoˇzn ˇuje posouzen´ı trestn´ ych ˇcin˚ u, u nichˇz doˇslo k odsouzen´ı, prokáˇze-li se bˇehem ˇr´ızen´ı, ˇze jedn´ an´ı odsouzeného smˇeˇrovalo k ochranˇe základn´ıch lidsk´ ych a obˇcansk´ ych práv a svobod, a to nikoli nepˇrimˇeˇren´ ymi prostˇredky, soud na návrh zruˇs´ı ˇci zm´ırn´ı dˇr´ıve uloˇzen´ y trest (rehabilitace). Poslanci argumentuj´ı t´ım, ˇze trestnost trestného ˇcinu se má posuzovat podle zákona u ´ˇcinného v dobˇe jeho sp´ ach´ an´ı. ´ ⇒ Retroaktivita zde pˇr´ıpustn´ US a je, jelikoˇz je ve prospˇech pachatele (viz ˇcl. 40 odst. LZPS) ´ 06/02 - c´ırkve Pl. US • N´ avrh skupiny sen´ ator˚ u na zruˇsen´ı nˇekter´ ych ustanoven´ı zákona ˇc. 3/2002 Sb., o svobodˇe náboˇzenského ˇ vyzn´ an´ı a postaven´ı c´ırkv´ı a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı = VYHOVENO • Z´ akon vetoval Sen´ at i prezident, ale vˇzdy doˇslo k pˇrehlasován´ı Poslaneckou snˇemovnou. Senátoˇri povaˇzuj´ı za proti´ ustavn´ı skuteˇcnost, ˇze vznik c´ırkevn´ıch právnick´ ych osob je podm´ınˇeno rozhodnut´ım státn´ıho org´ anu. ˇ vyslovila nesouhlas s t´ım, ˇze zákon urˇcuje, co c´ırkevn´ı instituce mohou a Ekumenick´ a rada c´ırkv´ı v CR nemohou dˇelat, k ˇcemu mohou pouˇz´ıvat sv˚ uj zisk a pˇredevˇs´ım, ˇze m˚ uˇze ministerstvo tyto instituce ruˇsit. ´ • US: Omezov´ an´ı c´ırkv´ı a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı svobodnˇe disponovat sv´ ymi legálnˇe nabyt´ ymi pˇr´ıjmy toliko na oblast vyzn´ av´ an´ı n´ aboˇzenské v´ıry proto pˇredstavuje svévoln´ y zásah ze strany státu do soukromopr´ avn´ı podstaty tˇechto subjekt˚ u, pˇriˇcemˇz tento z´ asah zjevnˇe nen´ı legitimován ˇzádn´ ym relevantn´ım veˇrejn´ ym z´ ajmem“, pouk´ azal napˇr. i na nemyslnost zruˇsen´ı c´ırkevn´ı právnické osoby na základˇe nedodán´ı v´ yroˇcn´ı zprávy, coˇz je pouze jej´ı informaˇcn´ı povinnost. D´ ale vyp´ıchl” skuteˇcnost, ˇze c´ırkevn´ı právnické osoby vykazuj´ı i charitativn´ı ˇcinnost a nen´ı proto moˇzné jim omezit moˇznosti uˇz´ıván´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. ´ 546/03 I.US ´ je ochrana základn´ıch práv jednotlivce, do nichˇz je • Z´ akladn´ım atributem pr´ avn´ıho st´ atu (ˇcl. 1 odst. 1 U) st´ atn´ı moc opr´ avnˇena zasahovat pouze ve v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech zejména tehdy, pokud jednotlivec sv´ ymi projevy (vˇcetnˇe projev˚ u voln´ıch, které maj´ı odraz v konkrétn´ım jednán´ı) zasahuje do práv tˇret´ıch osob, nebo pokud je takov´ y z´ asah ospravedlnˇen urˇcit´ ym veˇrejn´ ym zájmem, kter´ y vˇsak mus´ı vést v konkrétn´ım pˇr´ıpadˇe k proporcion´ aln´ımu omezen´ı pˇr´ısluˇsného základn´ıho práva. Jin´ ymi slovy, podm´ınkou fungován´ı právn´ıho st´ atu je respektov´ an´ı autonomn´ı sféry jednotlivce, která také pouˇz´ıvá ochrany ze strany státu tak, ˇze na jedné stranˇe st´ at zajiˇst’uje takovou ochranu proti z´ asah˚ um ze strany tˇret´ıch subjekt˚ u, jednak sám vyv´ıj´ı pouze takovou aktivitu, kterou do této sféry s´ am nezasahuje, resp. zasahuje pouze v pˇr´ıpadech, které jsou od˚ uvodnˇeny urˇcit´ ym veˇrejn´ ym z´ ajmem, a kdy je takov´ y z´ asah proporcionáln´ı (pˇrimˇeˇren´ y) s ohledem na c´ıle, jichˇz má b´ yt dosaˇzeno. ´ ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II./1.d´ıl - V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv (2. vyd´ an´ı), str. 279-292; Ustavn´ ı pr´ avo a ´ ´ ´ st´ atovˇeda II./2.d´ıl, s. 57-59; Ustava; Listina; Koment´ aˇr, k Ustavˇe, Syllov´ a, Sl´ adeˇcek, Mikule, s.6-14; N´ alezy US: z´ akon ˇc. 14/1994 Sb. + www.soudnisoustava.ic.cz

1.9.

Jednota a dˇ elba moci v u ´ stavn´ım v´ yvoji, uplatnˇ en´ı principu ´ ˇ dˇ elby moci v konstrukci Ustavy CR

´ • Uprava technologie veˇrejné moci a zakotven´ı vztah˚ uu ´stavn´ıch orgán˚ u (´ ustavn´ı systém) je jednou ze z´ akladn´ıch obsahov´ ych sloˇzek u ´stav. Pr´ avˇe vztah jednoty a dˇelby moci je z tohoto hlediska kl´ıˇcov´ y. • Uplatnˇen´ı principu dˇelby moci je nezbytnou souˇcástn´ı demokratick´ eho pr´ avn´ıho st´ atu.

St´ atovˇ edn´ y z´ aklad 65

38


• Veˇ rejn´ a a st´ atn´ı moc – Veˇrejn´ a moc je svrchovan´ a a nadˇrazená. Státn´ı moc je druhem veˇrejné moci. ˇ a – Org´ any disponujic´ı veˇrejnou moc´ı (kromˇe státu je to samospráva, nebo napˇr. lékaˇrská komora ˇci Cesk´ televize) maj´ı pr´ avo jednostranˇe vnutit své autoritativn´ı rozhodnut´ı ostatn´ım subjekt˚ um. Horizont´ aln´ı dˇ elba moci 66

• Pˇredstavuje samostatnost a funkˇcn´ı oddˇelenost jednotliv´ ych sloˇzek moci a zároveˇ n jejich vz´ ajemn´ e kontroln´ı p˚ usoben´ı. • Jej´ı proveden´ı definuje formu vl´ ady (státn´ı zˇr´ızen´ı) konkrétn´ıho státu (napˇr. prezidentská rep., parlamentn´ı rep. nebo absolutistick´ a monarchie atd.) • Podle klasické koncepce dˇelby moci, kterou vytvoˇril Ch. Montesquieu (O duchu z´ akon˚ u) a rozpracovali tv˚ urci ´ Ustavy USA (Hamilton, Madison, Jay) rozliˇsujeme moc z´ akonod´ arnou,v´ ykonnou a soudn´ı (tripartice moci) • Syst´ em brzd a protiv´ ah (checks and balances) – Zakotvuje zajiˇstˇen´ı rovnov´ ahy moc´ı a jejich vzájemnou kontrolu i rovnováhu mezi politickou reprezentac´ı a profesion´ aln´ım (apolitick´ ym) v´ ykonn´ ym státn´ım aparátem. • Pluralita moci – Pˇredstavuje dˇelbu kompetenc´ı a vzájemnou kontrolu mezi u ´stavn´ımi orgány v rámci jedné sloˇzky moci (napˇr. dvˇe komory bikamer´ aln´ıho parlamentu navzájem nebo prezident a vláda v rámci moci v´ ykonné) Vertik´ aln´ı dˇ elba moci (decentralizace moci) 67

• Zajiˇst’uje re´ alnou decentralizaci moci a uplatnˇen´ı principu subsidiarity (rozhodován´ı ve veˇrejném sektoru m´ a prob´ıhat na nejniˇzˇs´ım stupni spr´ avy, nejbl´ıˇze k obˇcan˚ um, jak je to moˇzné) • V klasickém smyslu urˇcuje jakou m´ırou pravomoc´ı disponuj´ı centráln´ı orgány a jakou m´ırou orgány m´ıstn´ı autonomie nebo u ´ zemn´ı a z´ ajmov´ e samospr´ avy. • Vertik´ aln´ı dˇelba moci definuje jak´ ym zp˚ usobem je stát u ´ zemnˇ e uspoˇ r´ ad´ an (Rozliˇsit tak m˚ uˇzeme unit´ arn´ı st´ at, unit´ arn´ı st´ at s m´ıstn´ı autonomi´ı, federaci atd.) • Jej´ım dalˇs´ım aspektem je dˇelba moci mezi státem a mezinárodn´ımi institucemi a organizacemi, pˇr´ıpadnˇe odliˇsen´ı moci st´ atu (jako z´ akonod´ arce) a u ´stavodárce. • Decentralizace moci a dekoncentrace moci – Decentralizaci moci je nutné odliˇsit od pouhé dekoncentrace moci, která pˇredstavuje organizaˇcn´ı rozdˇelˇen´ı v´ ykonu veˇrejné spr´ avy, nikoli vˇsak skuteˇcnou nezávislost na centráln´ı moci (napˇr. v´ ykon moci v´ ykonné v r´ amci pˇrenesené p˚ usobnosti samosprávn´ ych celk˚ u, nebo soustava finanˇcn´ıch u ´ˇrad˚ u podˇr´ızenách ministerstvu financ´ı.)

Jednota a dˇ elba moci v u ´ stavn´ım v´ yvoji 68

• Recepˇ cn´ı z´ akon 1918 – Na pˇrechodné obdob´ı stanovil popˇren´ı tripartice moci. Moc je soustˇredˇena do rukou Národn´ıho v´ yboru, kter´ y je org´ anem jednomyslné v˚ ule n´ aroda a st´ atn´ı svrchovanosti. Pˇredstavuje VM (je povˇeˇren z´ akon provést), ZM a vykon´ av´ a i funkci hlavy státu (vyhlásil amnestii) • Prozatimn´ı u ´ stava 1918 – Zakotvila klasickou dˇelbu moci s u ´stavn´ımi orgány. Pozdˇejˇs´ı novelizac´ı doˇslo k pos´ılen´ı VM, zvl´ aˇstˇe pak prezidenta ´ • Ustavn´ ı listina 1920 – V r´ amci horizont´ aln´ı dˇelby byla rozliˇsena ZM (dvoukomorové Národn´ı shromáˇzdˇen´ı; komory velmi podobné - minim´ aln´ı brzd´ıc´ı funkce; zasedán´ı nebyla stálá; v praxi uplatˇ novány volebn´ı reverzy - u ´zké propojen´ı s politick´ ymi stranami; pˇredstavovalo zároveˇ n funkci kontroln´ı), moc vládn´ı a v´ ykonn´ a (prezident jej´ı souˇc´ ast´ı, neodpovˇedn´ y, podléhal v pravomoc´ıch kontrasignaci vlády, v´ yrazná jeho pravomoc rozpouˇstˇet komory N´ arodn´ıho shromáˇzdˇen´ı) a moc soudcovská (chybˇelo rozpracován´ı u ´stavn´ıho soudu, v´ yznamn´ y byl naopak NSS) 39


ˇ – Z hlediska vertik´ aln´ı dˇelby Ceskoslovenskou republiku definuje jako unit´ arn´ı st´ at s u ´ zemn´ı autonomi´ı v oblasti Podkarpatské Rusi (ta byla formálnˇe zakotvena jako nejˇsirˇs´ı moˇzn´ a autonomie sluˇciteln´ a s jednotou republiky, to ale nebylo nikdy materiálnˇe naplnˇeno) ´ ˇ – Uzemn´ ı samospr´ ava nebyla u ´stavnˇe zakotvena, ˇreˇsil ji zároveˇ n pˇrijat´ y Zupn´ ı z´ akon (jeho naplnˇen´ı bylo problematikcé a nakonec ne´ uspeˇsné). • V´ aleˇ cn´ e obdob´ı 1938-1945 – Prvn´ım v´ aˇzn´ ym naruˇsen´ım dˇelby moci byl zmocˇ novac´ı z´ akon ˇ c. 330/1938 Sb. Prakticky likvidoval pravomoci parlamentu, ZM byla svˇeˇrena vládˇe, u ´stavodárce suploval prezident sv´ ymi dekrety. – V r´ amci decentralizaˇcn´ıch tendenc´ı byl za druhé republiky pˇrijaty u ´ stavn´ı z´ akony o autonomii Slovenskej krajiny a o autonomii Podkarpatsk´ e Rusi. – V r´ amci protektor´ atu horizont´ aln´ı dˇelba moci v podstatˇe v˚ ubec nefungovala, vetrikáln´ı dˇelbu moci pˇredstavovalo oddˇelen´ı ˇ r´ıˇ ssk´ ych a autonomn´ıch org´ an˚ u (do p˚ usobnosti autonomie ale bylo bezostyˇsnˇe zasahov´ ano). – V r´ amci prozatimn´ıho zˇr´ızen´ı v emigraci p˚ usobil nejdˇr´ıve N´ arodn´ı v´ ybor pozdˇeji se oddˇelila exilov´ a vl´ ada (VM) a prezident vykon´ avajic´ı ZM – Prezident vyd´ aval dekrety aˇz do ustaven´ı Prozatimn´ıho Národn´ıho shromáˇzdˇen´ı, které 1946 nahradilo ´ Ustavod´ arn´ e N´ arodn´ı shrom´ aˇ zdˇ en´ı vzeˇslé z voleb ´ • Ustava 9. kvˇ etna 1948 ´ – Ustavn´ ı systém navazoval na prvorepublikovou u ´stavu. Bylo zakotveno formáln´ı proveden´ı horizont´ aln´ı dˇelby moci. Ve vztaz´ıch mezi parlamentem, prezidentem a vládou v´ ycházela u ´stava ze zásad parlamentatismu. Projevil se vˇsak propastn´ y rozd´ıl mezi u ´stavou na pap´ıˇre a v praxi. Reálné mocenské centrum ˇ fungovalo mimo u (politbyro KSC) ´stavn´ı struktury, stálo de facto nad státem a pˇredstavovalo jednotu moci ´ – Nez´ avislost SM byla poruˇsena (zlidovˇen´ı soudnictv´ı, politické procesy). Uplnˇ e byl zavrˇzen koncept ´ Ustavn´ ıho soudu, leg´ aln´ı v´ yklad mˇelo podávat Národn´ı shromáˇzdˇen´ı (konflikty se vˇsak v praxi ˇreˇsily vnitrostranicky) – Na vertik´ aln´ı u ´rovni bylo novinkou asymetrické uspoˇrádán´ı na Slovensku a u ´stavn´ı zakotven´ı SNR a Sboru povˇ eˇ renc˚ u * Zakotvila systém n´ arodn´ıch v´ ybor˚ u (orgán˚ u státn´ı moci a lidové spr´ avy) • Socialistick´ au ´ stava 1960 ´ – Ustava pˇrijat´ a z ˇcistˇe politick´ ych d˚ uvod˚ u se otevˇrenˇe pˇrihlásila k popˇ ren´ı principu dˇ elby moci kdyˇz v ˇcl. 4 stanov´ı: Vedouc´ı silou ve spoleˇcnosti i ve st´ atˇe je pˇredvoj dˇelnické tˇr´ıdy, Komunistick´ a strana ˇ Ceskoslovenska, dobrovolný bojový svazek nejaktivnˇejˇs´ıch a nejuvˇedomˇelejˇs´ıch obˇcan˚ u z ˇrad dˇeln´ık˚ u, roln´ık˚ u a inteligence. – V klasické struktuˇre u ´stavn´ıch orgán˚ u doˇslo zejména k formáln´ı zmˇenˇe postaven´ı prezidenta. Jeho pravomoce byly omezeny a stal se odpovˇedn´ y parlamentu z v´ ykonu funkce. Teoreticky se stal org´ anem ZM. – V r´ amci asymetrického uspoˇr´ ad´ an´ı Slovenska doˇslo k vˇetˇs´ı centralizaci, Sbor povˇeˇrenc˚ u byl zruˇsen. ´ • Ustavn´ ı z´ akon o ˇ ceskoslovensk´ e federaci ˇ c.143/1968 Sb. – Zakotvil decentralizaci, byl uplatnˇen z´ akaz majorizace. Unitárn´ı stát byl pˇremˇenˇen na federativn´ı st´ at dvou rovnopr´ avných bratrských n´ arod˚ u. Federace si ponechala v´ yluˇcnˇe nˇekteré pravomoce, dalˇs´ı byly vykon´ av´ any spoleˇcnˇe. Ostatn´ı spadaly do p˚ usobnosti republikám. – N´ arodn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı se pˇremˇenilo na Snˇ emovnu lidu Feder´ aln´ıho shrom´ aˇ zdˇ en´ı; na národnostn´ım principu vytvoˇrena druh´ a rovnopr´ avná komora - Snˇ emovna n´ arod˚ u. ˇ Podrobnˇeji o historii viz vypracované ot´ azky ke zkouˇsce z Cecha!

´ ˇ Dˇ elba moci v konstrukci Ustavy CR Horizont´ aln´ı dˇ elba moci 69

´ ˇ zakotven v ˇ • Princip dˇelby moci je v Ustavˇ e CR cl. 2: (1) Lid je zdrojem veˇskeré st´ atn´ı moci; vykon´ av´ a ji prostˇrednictv´ım org´ an˚ u moci z´ akonod´ arné, výkonné a soudn´ı. • Podle doktrin´ aln´ıho v´ ykladu patˇr´ı toto ustanoven´ı mezi podstatn´ e n´ aleˇ zitosti demokratick´ eho pr´ avn´ıho ´ st´ atu a jeho zmˇena je nepˇr´ıpustn´ a (podle ˇ cl. 9 odst. 2 U). 40


´ • Ustava z´ aroveˇ n zohledˇ nuje ˇze st´ atn´ı moc m˚ uˇze b´ yt vykonávána lidem pˇr´ımo (tento blanket zat´ım nenaplnˇen). ´ ˇ • Ustavn´ı systém CR naplˇ nuje typické znaky parlamentn´ı demokracie. Jednotlivé sloˇzky moci jsou oddˇelˇeny pouze nedokonale a pˇredevˇs´ım ve vztahu zákonodárné a v´ ykonné moci se projevuje mnohovrstvá prov´ azanost. (V prezidentském systému jsou ZM a VM naopak striktné oddˇeleny.) • Dˇelba moci se projevuje v konstrukci u ´stavy rozdˇelen´ım u ´stavn´ıch orgánu do jednotliv´ ych hlav a jejich pojmenov´ an´ım. • Moc z´ akonod´ arn´ a - hlava druh´ a – Je tvoˇrena Sen´ atem a Poslaneckou snˇemovnou. – Vl´ ada je odpovˇedn´ a Poslanecké snˇemovnˇe prostˇrednictv´ım institutu vysloven´ı d˚ uvˇery a odvozuje od n´ı svoji legitimitu. – Jako naruˇsen´ı systému dˇelby moci se jev´ı nezakotven´ı inkompatibility funkc´ı poslanc˚ u a ˇclen˚ u vl´ ady. – D˚ uleˇzit´ a je stabilizaˇcn´ı a brzd´ıc´ı funkce Senátu voleného na jiném principu neˇz PS a obmˇen ˇovaného postupnˇe. • Moc v´ ykonn´ a - hlava tˇ ret´ı – Zahrnuje Prezidenta, vl´ adu a jej´ı orgány a státn´ı zastupitelstv´ı – Postaven´ı vl´ ady v u ´stavn´ım systému je velmi silné nejen kv˚ uli dlouhodobé tendenci oslabován´ı role Parlamentu, ale pˇredevˇs´ım vlivem faktického p˚ usoben´ı vládn´ıch politick´ ych stran jako rozhoduj´ıc´ı politické s´ıly v Parlamentu. – Rozsah pravomoc´ı vl´ ady je vymezen pouze negativnˇe, tzn. ˇze m˚ uˇze rozhodovat o vˇsech otázkách nen´ aleˇz´ıc´ıch ostatn´ım u ´stavn´ım org´ an˚ um. ´ • Ustavn´ ı praxe ukazuje, ˇze zvolen´ y model trp´ı klasick´ ym neduhem parlamentn´ıch demokraci´ı a napom´ ah´ a partiokracii (vl´ adˇe politick´ ych stran). – Prezident republiky je neodpovˇedn´ y, ale volen´ y Parlamentem (tud´ıˇz ˇcásteˇcnˇe závisl´ y). Jeho postaven´ı je sp´ıˇse slabˇs´ı. Je vybaven jistou autonomi´ı v˚ uˇci vládˇe a m˚ uˇze figurovat jako prostˇredn´ık mezi vl´ adou a Parlamentem. ´ naopak v – S vl´ adou je sv´ az´ an pˇredevˇs´ım ve sv´ ych pravomoc´ıch vyˇzaduj´ıc´ıch kontrasignaci (ˇ cl. 63 U) ´ nˇekter´ ych pravomoc´ıch bez kontrasignace (ˇ cl. 62 U - jmenován´ı vlády, jmenován´ı u ´stavn´ıch soudc˚ u) je omezen Parlamentem. – Prvek brzd a protiv´ ah pˇredstavuje jeho pravomoc suspenzivn´ıho veta, a právo (byt’ omezené) rozpouˇstˇet PS. • Dˇelba moci je také naruˇsov´ ana v´ ykonem stejn´ ych pravomoc´ı nˇekolika orgány (napˇr. extenze legislativy do exekutivy a naopak) a v´ ykonem v´ıce pravomoc´ı jedn´ım orgánem (napˇr. parlament kumuluje nˇekteré funkce z´ akonod´ arné, kontroln´ı, kreaˇcn´ı rozpoˇctové i v´ ykonné). • Moc soudn´ı - hlava ˇ ctvrt´ a ´ – Ustavn´ ı soud, soustava soud˚ u. – Moc soudn´ı stoj´ı stranou a jej´ı oddˇelen´ı nen´ı v zásadˇe ohroˇzeno. ´ a amentstii (ˇ – Do jej´ıho v´ ykonu ale zasahuje prezident svou pravomoc´ı udˇelit milost (ˇ cl 62 g) U) cl ´ Ovlivˇ 63 j) U). nuje také person´ aln´ı sloˇzen´ı soud˚ u pˇri jmenován´ı soudc˚ u (event. pˇri v´ ybˇeru u ´stavn´ıch soudc˚ u). ´ – Ustavn´ ı soud pˇredstavuje d˚ uleˇzit´ y konroln´ı a brzd´ıc´ı prvek nejen v˚ uˇci Parlamentu (v rámci abstraktn´ı kontroly u ´stavnosti), ale i jin´ ym orgán˚ um. • V modern´ım demokratickém st´ atu je klasická tripartice moci jiˇz pˇrekonaná a uplatˇ nuje se sp´ıˇse metodologicky. V konstrukci u ´stav jsou (zejména od 80. let) pouˇz´ıvány sofistikovanˇejˇs´ı postupy. ´ • Ustavn´ ı systém jiˇz nelze v horizont´ aln´ı rovinˇe u ´stavn´ıch vztah˚ u vtˇesnat do klasické triády a tato skuteˇcnost ´ ˇ existenc´ı samostatnˇe upraven´ se projevuje i v Ustavˇ e CR ych orgán˚ u. • Nejvyˇ sˇ s´ı kontroln´ı u ´ˇ rad - hlava p´ at´ a (Moc konroln´ı) ˇ ji pˇredstavuje Nejvyˇsˇs´ı konroln´ı u – Historicky se vydˇeluje z moci soudn´ı a v CR ´ˇrad a implicitnˇe Ochr´ ance veˇ rejn´ ych pr´ av (tento insitut nen´ı zakotven u ´stavnˇe, upravuje ho z´ akon ˇ c. 349/1999 Sb. o veˇ rejn´ em ochr´ anci pr´ av, ale v materi´ alm´ım smyslu se sv´ ym postaven´ım bl´ıˇz´ı u ´stavn´ımu orgánu). ˇ • Cesk´ a n´ arodn´ı banka - hlava ˇ sest´ a (Moc bankovn´ı) – Vydˇeluje se z moci v´ ykonné, jej´ı zakotven´ı nen´ı z hlediska u ´stavn´ı komparatistiky pˇr´ıliˇs obvyklé. 41

ˇ NOV ˇ ´ Í V CR; ˇ PRAVO ´ KAPITOLA 1.10. SUVERENITA LIDU A FORMY JEJÍHO USKUTEC AN NA ODPOR 1. SKUPINA A

Vertik´ aln´ı dˇ elba moci (decentralizace moci) 70

ˇ decentralizovan´ ´ ˇ e republiky ´ Uzem´ • Z hlediska vertik´ aln´ı dˇelby moci je CR y unit´ arn´ı st´ at (ˇ cl. 11 U: ı Cesk´ tvoˇr´ı ned´ılný celek, jehoˇz st´ atn´ı hranice mohou být mˇenˇeny jen u ´stavn´ım z´ akonem.) se zaruˇcenou uzemn´ı ´ Zaruˇcuje se samospr´ samospr´ avou uplatˇ nujic´ı princip subsidiarity (ˇ cl. 8 U: ava u ´zemn´ıch samospr´ avných celk˚ u.). • A) Decentralizace moci se uplatˇ nuje v r´ amci systému dvoustupˇ nové u ´zemn´ı samosprávy: – Krajsk´ a samospr´ ava – Obecn´ı samospr´ ava • B) Vertik´ aln´ı dˇelba moci ve zvl´ aˇstn´ım smyslu vypl´ yvá jednak z pˇrijet´ı mezinárodn´ıch právn´ıch závazk˚ u, jednak z pˇrenesen´ı nˇekter´ ych pravomoc´ı na mezinárodn´ı organizace. Pˇredstavuje dˇelbu moci mezi tˇemito organizacemi a st´ atem. ˇ e republiky pˇreneseny ´ (1) Mezin´ – ˇ cl. 10 U: arodn´ı smlouvou mohou být nˇekteré pravomoci org´ an˚ u Cesk´ na mezin´ arodn´ı organizaci nebo instituci. – Projevuje se zde st´ ale s´ıl´ıc´ı tendence omezen´ı suverénn´ı státn´ı moci. ´ • C) Ustavod´ arn´ a moc – Z hlediska vertik´ aln´ı dˇelby moci má zvláˇstn´ı povahu, je sv´ ym zp˚ usobem nejvyˇsˇs´ı moc´ı ve st´ atˇe. Je to moc konstitujic´ı (pouvoir constituant) nadˇrazená moci jiˇz ustaven´ e (pouvoir constitué). – Disponuje j´ı parlament jako celek.

´ N´ alezy US 71

´ 24/04 (jezy na Labi) - tˇ • Pl. US eˇ zko ˇ r´ıct, kam to pˇ riˇ radit, patrnˇ e ale pr´ avˇ e sem, pod dˇ elbu moci – N´ avrh skupiny sen´ ator˚ u na zruˇsen´ı ustanoven´ı § 3a zákona ˇc. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbˇe = ˇ VYHOVENO ˇ vypl´ ´ – Sen´ atoˇri se odvol´ avali na poruˇsen´ı závazk˚ u CR yvaj´ıc´ı z Umluvy o ochranˇe evropsk´ ych planˇe ros’ touc´ıch rostlin, volnˇe ˇzij´ıc´ıch ˇzivoˇcich˚ u a pˇr´ırodn´ıch stanoviˇst - postaven´ı jez˚ u na Labi by totiˇz ohroˇzilo ˇzivoty X druh˚ u rostlin a zv´ıˇrat, které se v dané lokalitˇe nacházej´ı. Dále ovˇsem bylo poukázáno i na to, ˇze z´ akonod´ arce v tomto z´ akonˇe stanovil, ˇze vytvoˇren´ı této vodn´ı cesty je ve veˇrejném zájmu = jeden individu´ alnˇe urˇcen´ y pˇr´ıpad oznaˇcil term´ınem, kter´ y má velmi obecnou rovinu. ´ se ztotoˇznil pˇredevˇs´ım z druh´ – US ym argumentem navrhovatel˚ u = urˇcen´ı toho, co je ve veˇrejném z´ ajmu, nepˇr´ısluˇs´ı z´ akonod´ arci. Veˇrejn´ y z´ ajem urˇcuj´ı správn´ı orgány a toto rozhodnut´ı pak podléhá kontrole spr´ avn´ıch soud˚ u. Pokud vˇsak veˇrejn´ y zájem urˇcil zákonodárce, diskvalifikoval justici od moˇznosti tohoto pˇrezkumu - soudce je v´ az´ an z´ akonem a pokud by byl veˇrejn´ y zájem urˇcen jiˇz v zákonˇe, bylo by rozhodnut´ı soudu jasné. ´ Pavl´ıˇcek, V. a kol.: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda I. d´ıl Obecn´ a st´ atovˇeda, Praha, Linde, 1998 str. 104-108.; Gerloch, ´ ˇ A., Hˇrebejk, J. Zoubek, V.: Ustavn´ı systém Ceské republiky; Praha, Prospectum, 2002, str. 21-54; 301-310.; semin´ aˇre ˇ Judr. Hˇrebejka; letn´ı semestr 2010/2011; Vypracované ot´ azky ke zkouˇsce z Cecha, 2011

1.10.

ˇ Suverenita lidu a formy jej´ıho uskuteˇ cn ˇ ov´ an´ı v CR; pr´ avo na odpor

St´ atovˇ edn´ y z´ aklad 72

• Stˇeˇzejn´ım u ´stavn´ım principem demokratického státu je svrchovanost lidu, zásada, podle n´ıˇz je lid zdrojem veˇskeré st´ atn´ı moci • Lid pˇredstavuje legitimizaˇcn´ı z´ akladnu organizace státu a od nˇej odvozené státn´ı moci • Myˇslenka suverenity lidu je u ´zce spjata s demokratick´ ymi právy obˇcan˚ u, jejich svobodou a rovnost´ı • Princip svrchovanosti lidu je spojen s demokratickou legitimitou vlády

42


• Pouze svobodn´ı obˇcané mohou legitimovat státn´ı moc a uskuteˇcn ˇovat ji bezprostˇrednˇe nebo prostˇrednictv´ım sv´ ych zvolen´ ych z´ astupc˚ u • Politickou legitimitu m˚ uˇzeme rozliˇsovat jednak bezprostˇredn´ı - cestou pˇr´ımé demokracie (referenda), pˇr´ım´ ych voleb, nebo odvozenou, zprostˇredkovanou • Tato nepˇr´ım´ a politick´ a legitimita je odvozena od pˇr´ımo volen´ ych parlamentn´ıch nebo jin´ ych pˇr´ımo volen´ ych st´ atn´ıch org´ an˚ u, jde napˇr. o parlamentn´ı (tj. parlamentem schválenou, akceptovanou) vládu, prezidenta voleného nepˇr´ımo parlamentem.. • Z principu svrchovanosti lidu vypl´ yv´ a, ˇze stát a jeho orgány vykonávaj´ı moc jménem lidu → lid má v souladu s t´ımto principem u ´stavod´ arnou moc, na tomto principu je téˇz zaloˇzeno rozliˇsován´ı moci ustavuj´ıc´ı (´ ustavod´ arné) a ustavené (z´ akonod´ arné) • Principy demokratického u ´stavn´ıho a politického systému jsou limituj´ıc´ım kritériem v zásadˇe neomezené svrchovanosti lidu – Z. Neubauer: I pˇri z´ asadn´ım uzn´ an´ı svrchovanosti lidu nesm´ı lid delegovat moc nikomu neodvolatelnˇe, tj. tak, aby tento zmocnˇenec jiˇz nikdy nepotˇreboval dalˇs´ıho zmocnˇen´ı, aby byl lidem nesesaditeln´ y a aby jeho n´ astupce byl dosazov´ an jinak, neˇz svobodnou lidovou volbou. • Suverenita lidu je omezena pˇrirozen´ ymi lidsk´ ymi právy, kv˚ uli jejichˇz zachován´ı jsou vláda ˇci stát konstituov´ any - zato z´ asada se v ˇceském u ´stavn´ım poˇrádku odráˇz´ı v ˇcl.1 LZPS z´ akladn´ı pr´ ava a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlˇcitelné a nezruˇsitelné • Je-li suverenita lidu v´ yznamnˇe naruˇsena, má lid právo na odpor ˇ jako parlamentn´ı republika je zaloˇzena na principech reprezentativn´ı demokracie • CR • St´ atn´ı moc vych´ az´ı z lidu jako celku, ˇz´ adná ˇcást lidu si ji nem˚ uˇze pˇrivlastnit a zaloˇzit svá privilegia • Pravomoc lidu jako zdroje veˇskeré st´ atn´ı moci nen´ı od nikoho jiného odvozena, ale naopak vˇsechny ostatn´ı st´ atn´ı org´ any odvozuj´ı svou pravomoc od nˇeho • Pojem lid – Lid je samostatn´ yu ´stavn´ı subjekt a k plnˇen´ı své v˚ ule si vytváˇr´ı stát – Lid oznaˇcily za samostatn´ y subjekt vlastnického práva také u ´stavn´ı zákon ˇc.496/1990 Sb., o navr´ acen´ı ˇ ˇ e a Slovenské federativn´ı republiky, a u majetku Komunistické strany Ceskoslovenska lidu Cesk´ ´stavn´ı ˇ z´ akon ˇc. 497/1990 Sb., o navr´ acen´ı majetku Socialistického svazu mládeˇze lidu CSFR • Pojem lid m˚ uˇzeme rozliˇsit do 2 skupin – Obˇcané a obyvatelé st´ atu – Rozhodov´ an´ı o st´ atn´ıch org´ anech prostˇrednictv´ım voleb je omezeno na obˇcany státu (ˇcl. 20 a 21 LZPS) × ale i cizinci j´ımˇz to umoˇzn ˇuje mezinárodn´ı smlouva mohou volit do zastupitelstev obc´ı – I pro neobˇcany je nutno garantovat ta základn´ı politická práva, která umoˇzn´ı základn´ı vyjádˇren´ı politické v˚ ule (ˇcl.17, 19 a 20 LZPS)

Historick´ a geneze 73

• Suverenitu lidu op´ıraje se o pˇrirozenopr´ avn´ı teorii proklamuje jiˇz Marsilius z Padovy • Pod vlivem filosofie J. J. Rousseaua a francouzské revoluce se p˚ uvod svrchované moci spatˇroval v n´ arodu, tento princip byl vyj´ adˇren v Deklaraci pr´ av ˇ clovˇ eka a obˇ cana z roku 1789 ( Kaˇzdá suverenita vych´ az´ı ” ˇ adn´ ve svém principu z N´ aroda. Z´ y sbor, ˇzádn´ y jednotlivec nem˚ uˇze vykonávat moc, která z Národa v´ yslovnˇe nevych´ az´ı.”) • Rousseau h´ aj´ı nedˇelitelnost suverenity, která nem˚ uˇze b´ yt pˇrenesena na jin´ y orgán. Postupnˇe m´ısto jednoty moci se proklamuje dˇelba moci, nebot’ moc m˚ uˇze b´ yt omezena jen moc´ı. Koncepce dˇelby moci se prom´ıt´ ai do teorie suverenity. • Suverenita lidu byla implicitnˇe vyj´ adˇrena v americké Deklaraci nez´ avislosti z roku 1776 ( ustavuj´ı se ” mezi lidmi vl´ ady, odvozuj´ıce své pravomoci v´ yhradnˇe od souhlasu tˇech, jimˇz vládnou”) • Pojet´ı suverenity v 18. stolet´ı uˇz obsahovalo základn´ı pojmové znaky, pˇrij´ımané dosud - hlavn´ım obsahov´ ym prvkem je z´ asada samospr´ avy obˇcan˚ u: vˇsechny státn´ı orgány jsou odvozeny od rozhodnut´ı obˇcan˚ u • Koncepce suverenity lidu se v historii realizovala postupnˇe tak, jak se rozˇsiˇrovala kategorie plnopr´ avn´ ych obˇcan˚ u a vyvinula jejich rovnopr´ avnost a rovná váha hlasu ve volbách

´ Ustavn´ ı zakotven´ı suverenity lidu ´ Ustava

74

• ˇcl.2 43


1. 2. 3. 4.

Lid je zdrojem veˇskeré st´ atn´ı moci; vykonává ji prostˇrednictv´ım orgán˚ u moci zákonodárné, v´ ykonné a soudn´ı. ´ Ustavn´ı z´ akon m˚ uˇze stanovit, kdy lid vykonává státn´ı moc pˇr´ımo St´ atn´ı moc slouˇz´ı vˇsem obˇcan˚ um a lze ji uplatˇ novat jen v pˇr´ıpadech, mez´ıch a zp˚ usoby, které stanov´ı z´ akon. Kaˇzd´ y obˇcan m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı z´ akonem zakázáno, a nikdo nesm´ı b´ yt nucen ˇcinit, co zákon neukl´ ad´ a.

Listina • ˇcl.2 odst.3 ´ Kaˇzdý m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı z´ akonem zak´ az´ ano, a nikdo nesm´ı být nucen ˇcinit, co z´ akon neukl´ ad´ a. (× Ustava v ˇcl.2 odst. 4 hovoˇr´ı pouze o obˇcanech) • ˇcl.21 odst.1 Obˇcané maj´ı pr´ avo pod´ılet se na spr´ avˇe veˇrejných vˇec´ı pˇr´ımo nebo svobodnou volbou svých z´ astupc˚ u.

Suverenita lidu × suverenita st´ atu 75

´ 19/08...pojem lid jako zdroj veˇskeré státn´ı moci (ˇcl. 2 odst. 1 U) ´ nelze zamˇen ˇ • Pl. US ˇovat se svrchovanost´ı CR ´ jako st´ atu, o které hovoˇr´ı ˇcl´ anek 1 odst. 1 U • Suverenita st´ atu vych´ az´ı ze suverenity lidu

Formy uskuteˇ cn ˇ ov´ an´ı suverenity lidu 76

• V˚ ule vˇetˇsiny m˚ uˇze b´ yt vyj´ adˇrena ve volbách, referendem, nebo jinou formou pˇr´ımé demokracie • Ve volb´ ach a referendu mohou lidé vyj´ adˇrit svou v˚ uli i bojkotem hlasován´ı Volby 77

• Zastupitelsk´ a demokracie (tj. nepˇr´ım´ a) • Org´ any vytv´ aˇrené volbou: PS a Sen´ at Parlamentu, zastupitelstva kraj˚ u, zastupitelstva obc´ı, Evropsk´ y parlament • Viz →1.11 Pˇ r´ım´ a demokracie 78

• pˇr´ım´ a demokracie jako prostˇredek realizace veˇrejné moci bezprostˇrednˇe suverénem - lidem, slouˇz´ıc´ı jako doplnˇek reprezentativn´ı demokracie ˇ je reprezentativn´ı demokraci´ı, ale v ˇcl. 21. odst. 1 LZPS a v ˇcl 2. odst 2 U ´ je u • CR ´stavnˇe vyjádˇren institut pˇr´ımé demokracie • Moˇzné formy pˇr´ımé demokracie: referendum, petice (ˇcl.18 LZPS, zákon ˇc.85/1990 Sb. o právu petiˇcn´ım, viz ot´ azka ˇc.43,) lidov´ a iniciativa (§16 z´ akona o obc´ıch - obecn´ı lidová iniciativa, právo poˇzadovat projedn´ an´ı urˇcité z´ aleˇzitosti v oblasti samostatné p˚ usobnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; právo podávat org´ an˚ um ˇ obce n´ avrhy, pˇripom´ınky a podnˇety; org´ any obce je vyˇrizuj´ı bezodkladnˇe), odvolán´ı-recall (nen´ı v CR), townˇ ycarsku) meetings (vyuˇz´ıv´ ano pˇr. ve Sv´ • Jiˇz u ´stavn´ı listina 1920 pˇripouˇst´ı hlasov´ an´ı lidu, ale omezuje je v´ yluˇcnˇe na pˇr´ıpad, kdy Národn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı odm´ıtlo schv´ alit vl´ adn´ı n´ avrh z´ akona, provádˇec´ı zákon ale nikdy nebyl pˇrijat, proto institut nebyl realizov´ an ´ 1948 proklamovala st´ at lidové demokracie, v nˇemˇz si lid sv´ ymi zástupci zákony nejen dává, n´ ybrˇz je i • Ustava sv´ ymi z´ astupci také s´ am vykon´ av´ a • Ustanoven´ı u ´stavy 1960 o tom, ˇze poslanci jsou lidem voleni, lidu odpovˇedni a mohou b´ yt lidem odvol´ ani, vyjadˇrovalo charakter poslaneckého mandátu jako mandátu imperativn´ıho ´ ˇ • Roku 1990 novelizovan´ y ˇcl. 86 odst. 3 Ustavy CSFR zakotvil, ˇze o vˇecech m´ıstn´ı samosprávy rozhoduj´ı obˇcané na obecn´ıch shrom´ aˇzdˇen´ıch nebo referendem anebo prostˇrednictv´ım zastupitelstva obce • 1991 pˇrijat u ´stavn´ı z´ akon o referendu (ˇc.327/1991 Sb.), kter´ y byl jednou z uvaˇzovan´ ych moˇznost´ı ˇreˇsen´ı ˇ nebo SR z CSFR ˇ vztahu uvniˇr ˇcs. federace, kdyˇz stanovil, ˇze o návrhu na vystoupen´ı CR lze rozhodnout jen referendem – Pˇrijet´ı n´ avrhu pˇredloˇzeného v celostátn´ım referendu u ´stavodárce vázal na souhlas nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny opr´ avnˇen´ ych voliˇc˚ u v kaˇzdé z obou republik – V´ ysledek referenda mˇel m´ıt z´ avaznost u ´stavn´ıho zákona 44


ˇ ˇ – Pokud by referendum o vystoupen´ı z CSFR bylo pˇrijato alespoˇ n v jedné z republiky, zanikla by CSFR uplynut´ım jednoho roku od vyhl´ aˇsen´ı v´ ysledk˚ u referenda – Nikdy se nerealizovalo ´ • ˇ cl. 2 odst.2 Ustavy ´ – Ustavn´ ı z´ akon m˚ uˇze stanovit, kdy lid vykonává státn´ı moc pˇr´ımo – Nen´ı zakotveno, jak obecn´ ym ˇci konkrétn´ım zp˚ usobem mus´ı b´ yt forma pˇr´ımé demokracie upravena, m˚ uˇze tedy j´ıt o jednor´ azové referendum, nebo o obecnou u ´pravu podm´ınek referenda, m˚ uˇze j´ıt o referendum obligatorn´ı i fakultativn´ı, schvalovac´ı ˇci potvrzovac´ı – S´ am u ´stavn´ı z´ akon pˇritom nemus´ı stanovit konkrétn´ı podm´ınky referenda, to m˚ uˇze stanovit z´ akon prov´ adˇec´ı • Krajsk´ e referendum – – – – – – –

Z´ akon ˇc.118/2010 Sb., o krajském referendu a o zmˇenˇe nˇekter´ ych zákon˚ u ´ Uˇcinnost od 1.1.2011 Z´ akon se nepouˇzije pro referendum na u ´zem´ı hl.m.Prahy Pr´ avo hlasovat m´ a kaˇzd´ a osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje Tajné hlasov´ an´ı, vˇseobecné, rovné a pˇr´ımé hlasovac´ı právo Rozhoduje se o vˇecech, které patˇr´ı do samostatné p˚ usobnosti kraje Podnˇet k referendu d´ av´ a ∗ Zastupitelstvo kraje ∗ Pˇr´ıpravn´ y v´ ybor - tvoˇr´ı jej nejménˇe 3 oprávnˇené osoby, takov´ yto návrh mus´ı podpisem podpoˇrit alespoˇ n 6% opr´ avnˇen´ ych osob s trval´ ym pobytem v kraji

– Poloˇzen´ a ot´ azka zn´ı ano/ne – K platnosti rozhodnut´ı v krajském referendu je tˇreba u ´ˇcasti alespoˇ n 35 % oprávnˇen´ ych osob zapsan´ ych v seznamech opr´ avnˇen´ ych osob – Rozhodnut´ı je z´ avazné, hlasovala-li pro nˇe nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina oprávnˇen´ ych osob, které se krajského referenda z´ uˇcastnily, a alespoˇ n 25 % oprávnˇen´ ych osob zapsan´ ych v seznamech oprávnˇen´ ych osob – Rozhodnut´ı v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné • M´ıstn´ı referendum – Z´ akon ˇc. 22/2004 Sb., o m´ıstn´ım referendu a o zmˇenˇe nˇekter´ ych zákon˚ u – t´ yk´ a se referenda v obc´ıch, v mˇestsk´ ych ˇcástek a v mˇestsk´ ych obvodech, na u ´zem´ı statutárn´ıch mˇest, jakoˇz i na u ´zem´ı hl.m. Prahy (§1 daného zákona) ˇ – Pr´ avo hlasovat m´ a kaˇzd´ a osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce (18 let, státn´ı obˇcan CR, kter´ y je v den voleb v dané obci pˇrihláˇsen k trvalému pobytu a státn´ı obˇcan jiného státu, kter´ y dos´ ahl 18 let, je pˇrihl´ aˇsen v obci k trvalému pobytu a jemuˇz právo volit pˇriznává mezinárodn´ı smlouva, j´ıˇz je ˇ v´ CR az´ ana) – Kon´ a se tajn´ ym hlasov´ an´ım, na z´ akladˇe vˇseobecného, rovného a pˇr´ımého hlasovac´ıho práva – V m´ıstn´ım referendu se rozhoduje o vˇecech, které patˇr´ı do samostatné p˚ usobnosti obce nebo statut´ arn´ıho mˇesta (§6 tohoto z´ akona) – d´ ale z´ akon obsahuje negativn´ı v´ yˇcet, o ˇcem m´ıstn ´ıreferendum konat nelze – Ot´ azka navrˇzen´ a pro referendum mus´ı b´ yt jednoznaˇcnˇe poloˇzena tak, aby na ni bylo moˇzno odpovˇedˇet slovem ano nebo ne – Podnˇet k referendu d´ av´ a ∗ Zastupitelstvo obce/statut´ arn´ıho mˇesta bud’ zvlastn´ı iniciativy, nebo na návrh pˇr´ıpravného v´ yboru - takov´ yto n´ avrh mus´ı b´ yt podpoˇren podpisy oprávnˇen´ ych osob (§8 odst. 2 tohoto zákona) – K platnosti rozhodnut´ı v m´ıstn´ım referendu je tˇreba u ´ˇcasti alespoˇ n 35 % oprávnˇen´ ych osob zapsan´ ych v seznamech opr´ avnˇen´ ych osob (§48 - novelizovan´ y v r. 2008) – Rozhodnut´ı v m´ıstn´ım referendu je závazné (§49), hlasovala-li pro nˇe nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina opr´ avnˇen´ ych osob, které se m´ıstn´ıho referenda z´ uˇcastnily, a alespoˇ n 25 % oprávnˇen´ ych osob zapsan´ ych v seznamech opr´ avnˇen´ ych osob – Jde-li o m´ıstn´ı referendum, v nˇemˇz se rozhoduje o oddˇelen´ı ˇcásti obce nebo o slouˇcen´ı obc´ı, anebo o pˇripojen´ı obce k jiné obci, je rozhodnut´ı pˇrijato, jestliˇze pro nˇe hlasovala nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina opr´ avnˇen´ ych osob zapsan´ ych v seznamu opr´ avnˇen´ ych osob, ∗ V pˇr´ıpadˇe oddˇelen´ı, v té ˇc´ asti obce, popˇr´ıpadˇe ˇcástech obce, která se má oddˇelit, ∗ V pˇr´ıpadˇe slouˇcen´ı obc´ı nebo pˇripojen´ı obce v té obci, ve které byl návrh pˇr´ıpravného v´ yboru pod´ an – Rozhodnut´ı v m´ıstn´ım referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárn´ıho mˇesta a org´ any obce a statut´ arn´ıho mˇesta z´ avazné 45


– je moˇzné podat n´ avrh na soudn´ı pˇrezkum, ten se ˇr´ıd´ı soudn´ım ˇrádem správn´ım • Referendum o pˇ ristoupen´ı k EU ´ ˇ k EU a o zmˇenˇe u – Ustavn´ ı z´ akon ˇc. 515/2002 Sb., o referendu o pˇristoupen´ı CR ´stavn´ıho zákona ˇc.1/1993 Sb. ˇ e republiky k Evropské unii a o zmˇenˇe – Z´ akon ˇc.114/2003 Sb.,o prov´ adˇen´ı referenda o pˇristoupen´ı Cesk´ nˇekter´ ych z´ akon˚ u (zvl´ aˇstn´ı z´ akon o provádˇen´ı referenda) - tento zákon vznikl na základˇe u ´stavn´ıho z´ akona ˇc. 515/2002 (viz ˇcl. 6) ´ – Realizace ˇcl.10a odst.2 Ustavy - referendum jako jeden z moˇzn´ ych zp˚ usob˚ u vyjádˇren´ı souhlasu s ratifikac´ı ˇ na mezinárodn´ı organizaci mezin´ arodn´ı smlouvy, kterou jsou pˇrenáˇseny nˇekteré pravomoci orgán˚ u CR nebo instituci ˇ stala podle smlouvy o pˇristoupen´ı CR ˇ k EU ˇclensk´ – Ot´ azka znˇela: Souhlas´ıte s t´ım, aby se CR ym st´ atem EU? ˇ 18 let (dle ˇcl. 21 odst. 1 LZPS) – Pr´ avo hlasovat m´ a kaˇzd´ y obˇcan CR, – Referendum vyhlaˇsuje prezident republiky – Pro mus´ı b´ yt nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina hlasuj´ıc´ıch (ˇcl. 5 odst. 2 zákona ˇc. 515/2002) ˇ k EU lze rozhodnout – Referendum bylo obligatorn´ı (ˇcl.1 odst.1 zákona ˇc. 515/2002 Sb.O pˇristoupen´ı CR jen referendem.) – Konalo se 13. a 14.6. 2003, pro vstup bylo 77,33%, proti vstupu 22,67 %, u ´ˇcast byla 55,21% opr´ avnˇen´ ych voliˇc˚ u – jedn´ a se o liber´ aln´ı princip, kdy staˇc´ı vˇetˇsina tˇech, kteˇr´ı se hlasován´ı z´ uˇcastnili (oproti demokratickému principu, kde by byla poˇzadov´ ana pˇrinejmenˇs´ım nadpoloviˇcn´ı u ´ˇcast oprávnˇen´ ych voliˇc˚ u) Aktu´ aln´ı n´ avrhy

79

• Snˇemovn´ı tisk ˇc.519/0 - poslaneck´ y n´ avrh u ´ stavn´ıho z´ akona o referendu o vyrovn´ an´ı s c´ırkvemi a n´ aboˇ zensk´ ymi spoleˇ cnostmi ˇ a republika, jej´ı kraje a obce, povaˇzuj´ıce své vyrovn´ – Navrˇzen´ a ot´ azka: Souhlas´ıte s t´ım, aby Cesk´ an´ı s c´ırkvemi a n´ aboˇzensk´ ymi spoleˇcnostmi ke dneˇsn´ımu dni za jednou provˇzdy uzavˇrené, na nˇe nad´ ale nepˇrev´ adˇely ˇz´ adn´ y dalˇs´ı majetek? • Snˇemovn´ı tisk ˇc. 520/0 - poslaneck´ y n´ avrh u ´ stavn´ıho z´ akona o celost´ atn´ım referendu – Obˇcané by mohli v referednu rozhodovat o: ∗ Z´ asadn´ıch vˇecech vnitˇrn´ı nebo zahraniˇcn´ı politiky státu ∗ N´ avrhu z´ akona, kromˇe z´ akona u ´stavn´ıho, nebo ˇ pˇreneseny ∗ Souhlasu k ratifikaci mezin´ arodn´ı smlouvy, kterou maj´ı b´ yt nˇekteré pravomoci orgán˚ u CR na mezin´ arodn´ı organizaci nebo instituci ˇ si by pˇred pˇr´ıpadn´ • (Neˇcas, ˇr´ıjen 2011: Ceˇ ym pˇrijet´ım eura mˇeli o kroku hlasovat v referendu. Eurozóna se totiˇz ˇ pr´ y od vstupu CR do EU v´ yraznˇe zmˇenila a z monetárn´ı unie se stala uni´ı dluhovou a transferovou.) Pr´ avo na samospr´ avu 80

• Viz →1.30 ´ Zaruˇcuje se samospr´ • ˇcl. 8 U: ava u ´zemn´ıch samospr´ avných celk˚ u.

Pr´ avo na odpor 81

ˇ LZPS: Obˇ can´ e maj´ı pr´ avo postavit se na odpor proti kaˇ zd´ emu, kdo by odstraˇ noval de• Cl.23 mokratick´ yˇ r´ ad lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod, zaloˇ zen´ y Listinou, jestliˇ ze ˇ cinnost u ´ stavn´ıch org´ an˚ uau ´ˇ cinn´ e pouˇ zit´ı z´ akonn´ ych prostˇ redk˚ u jsou znemoˇ znˇ eny. • V systematice Listiny zaˇrazeno jako posledn´ı politické právo • Pr´ avo na odpor je zaloˇzeno na pˇrirozenoprávn´ım principu lidsk´ ych práv • Je spojeno s principem svrchovanosti moci lidu ´ kter´ • Navazuje na ˇcl. 9 odst. 2 U, y ˇr´ık´ a, ˇze zmˇena podstatn´ ych náleˇzitost´ı demokratického právn´ıho st´ atu je nepˇr´ıpustn´ a • Jedn´ a se o krajn´ı prostˇredek, posledn´ı u ´stavn´ı pojistka proti ohroˇzen´ı demokratického právn´ıho státu 46

´ ´ ˇ 1.11. VOLEBNÍ PRAVO A VOLEBNÍ SYSTEMY V CR


• Jeho c´ılem m˚ uˇze b´ yt jen udrˇzet ˇci obnovit demokratick´ y ˇrád lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod • Podle znˇen´ı Listiny je d´ ano obˇcan˚ um, nikoliv cizinci, osobám bez státn´ı pˇr´ısluˇsnosti, ani jednotlivci - samo ohroˇzen´ı br´ ano za vˇec bytostnˇe se dot´ ykaj´ıc´ıch vˇetˇsiny, ne pouze jednotlivc˚ u nebo u ´zké skupiny • Je d´ ano obˇcan˚ um proti komukoli - proti vnˇejˇs´ı moci, která zemi okupuje, i proti domác´ı vládˇe, jeˇz z´ısk´ a moc jak´ ymikoliv prostˇredky (tedy i prostˇredky u ´stavn´ımu vˇcetnˇe referenda)a odstraˇ nuje základy demokratického pr´ avn´ıho st´ atu, zejména ˇr´ ad lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod zaloˇzen´ y Listinou a garantovan´ y i mezin´ arodn´ımi smlouvami o lidsk´ ych pr´ avech • Pr´ avo postavit se na odpor a nerespektovat pˇr´ıkazy orgán˚ u státu, nejsou dány tehdy, jestliˇze jde jen o poruˇsov´ an´ı jednotliv´ ych pr´ av a n´ apravy se lze reálnˇe domoci jin´ ymi u ´stavn´ımi ˇci zákon´ ymi prostˇredky • Pr´ ava na odpor se nelze dovolat tehdy, jestliˇze toliko nˇekterá ustanoven´ı u ´stavy nejsou naplnˇena, a proto dostateˇcnˇe nep˚ usob´ı instituce ochraˇ nuj´ıc´ı demokratick´ y ˇrád lidsk´ ych práv a lze-li legáln´ımi prostˇredky, napˇr. volbami, dos´ ahnout zmˇeny tohoto stavu • Moˇznost pouˇzit´ı tohoto pr´ ava nast´ av´ a nejen tehdy, kdyˇz ˇcinnost u ´stavn´ıch orgán˚ uau ´ˇcinné pouˇzit´ı z´ akonn´ ych prostˇredk˚ u jsou znemoˇznˇeny pr´ avnˇe (pˇr. rozpuˇstˇen´ım parlamentu, odstoupen´ım prezidenta republiky a vl´ ady), ale i fakticky, kdyˇz u ´stavn´ı org´ any své pravomoce ve skuteˇcnosti nevykonávaj´ı ˇ V historii CSR ˇ • Na u ´zem´ı Ceskoslovenska pr´ avo na odpor vyuˇzito za druhé svˇetové války • Prezident republiky vyzval z emigrace n´ arod k odporu a k znovunabyt´ı svobody a vyhlásil princip kontinuity ˇceskoslovenského st´ atu a jeho demokratického u ´stavn´ıho ˇrádu • Oznaˇcil za bezpr´ avné vˇse, co bylo vynucené od záˇr´ı 1938 a vˇsechny závazky zaloˇzené na nacistickém pr´ avu ˇ • Cinnost u ´stavn´ıch org´ an˚ u byla tehdy znemoˇznˇena zejména obsazen´ım ˇceskoslovenského u ´zem´ı nˇemeck´ ymi vojsky a vyj´ adˇrena ve v´ ynosu A. Hitlera ze 16.3.1939 • Pr´ avnost jedn´ an´ı souvisej´ıc´ıch s bojem za znovunabyt´ı svobody byla stvrzena z. ˇc. 115/1946 Sb. • Na odpor proti invazi pˇeti zem´ı Varˇsavské smlouvy se postavili obˇcané v roce 1968, kdy bˇeˇzná ˇcinnost u ´stavn´ıch org´ an˚ u byla znemoˇznˇena

ˇ Souvisej´ıc´ı instituty platn´ eho pr´ ava CR Pr´ avo na st´ avku 82

ˇ 27 odst. 4 LZPS: Pr´ • Cl. avo na st´ avku je zaruˇceno za podm´ınek stanovených z´ akonem; toto pr´ avo nepˇr´ısluˇs´ı soudc˚ um, prokur´ ator˚ um, pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojených sil a pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u. ˇ 41 odst. 1 LZPS: Pr´ • Cl. av uvedených v ˇcl. 26, ˇ cl. 27 odst. 4, ˇcl. 28 aˇz 31, ˇcl. 32 odst. 1 a 3, ˇcl. 33 a 35 Listiny je moˇzno se dom´ ahat pouze v mez´ıch z´ akon˚ u, které tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı. – zahrnuto pr´ avo na st´ avku - lze se jej domáhat pouze v mez´ıch zákon˚ u, které tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı Nutn´ a obrana podle Trestn´ıho z´ akon´ıku 83

ˇ jinak trestný, kterým nˇekdo odvrac´ı pˇr´ımo hroz´ıc´ı nebo trvaj´ıc´ı u • § 29 odst.1: Cin ´tok na z´ ajem chr´ anˇený tretsn´ım z´ akonem, nen´ı trestným ˇcinem. = Svémoc podle Obˇcanského z´ akon´ıku

84

• § 6 Jestliˇze hroz´ı neopr´ avnˇený z´ asah do pr´ ava bezprostˇrednˇe, m˚ uˇze ten, kdo je takto ohroˇzen, pˇrimˇeˇreným zp˚ usobem z´ asah s´ am odvr´ atit.

Pouˇzité zkratky: NF - N´ arodn´ı fronta / NS - Národn´ı shromáˇzdˇen´ı ´ ´ Uˇcebnice u ´stavka a st´ atovˇedy I., II. d´ıl 1.(2.vyd´ an´ı, s.364-373)a 2.ˇc´ ast (s.164 - 175); Ustava; Ustava au ´stavn´ı ˇr´ ad ˇ CR, Koment´ aˇr 2.d´ıl, Pr´ ava a svobody, Pavl´ıˇcek a kol., 2.vyd´ an´ı, s.15-34; Pr´ avo na odpor a obˇcanskou neposluˇsnost, Jan Kysela, 2006; http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=519&CT1=0; http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&C

1.11.

ˇ Volebn´ı pr´ avo a volebn´ı syst´ emy v CR

Historie 85

47



• 1920 - 38 dvoukomorové N´ arodn´ı shromáˇzdˇen´ı – Volby do jeho obou komor se konaly 1920, 1925, 1929, 1935 – Komory byly voleny podle z´ asady pomˇerného zastoupen´ı (= diskontinuita oproti dosavadn´ımu rakouskému vˇetˇsinovému systému) – Volebn´ı pr´ avo poskytnuto ˇzen´ am – Z´ akonem pˇredepsan´ a volebn´ı povinnost – Mand´ at zvolen´ ych poslanc˚ u byl formálnˇe mandátem voln´ ym, ve skuteˇcnosti se ale jejich mandát nach´ azel plnˇe v dispozici veden´ı pˇr´ısluˇsn´ ych politick´ ych stran /poslanecké reverzy/ – Za 1. republiky existoval volebn´ı soud, ker´ y rozhodoval o platnosti voleb do PS i Senátu ´ arn´ eho N´ arodn´ıho shrom´ aˇ zdˇ en´ı • 1946 pˇ r´ım´ e volby Ustavod´ – Zvoleno 300 poslanc˚ u na 2 roky podle systému pomˇerného zastoupen´ı – Zachov´ ana volebn´ı povinnost, ale moˇznost odevzdat b´ılý l´ıstek – Kandid´ atn´ı listiny pˇr´ısnˇe v´ azané, mohly je podávat pouze strany Národn´ı fronty • Volby po roce 1948 byly jen form´ aln´ım prostˇredkem k obsazen´ı mandát˚ u,nebyly projevem politického soupeˇren´ı • Od roku 1954 zaveden vˇetˇsinov´ y systém - jednomandátové volebn´ı obvody, voliˇci nemˇeli ˇzádn´ y v´ ybˇer z alternativ, protoˇze v kaˇzdém obvodu kandidoval jedin´ y kandidát Národn´ı fronty – Mand´ at poslanc˚ u byl v´ azan´ y • V roce 1967 doˇ slo k pokusu o liberalizaci volebn´ıho syst´ emu - byl pˇrijat zákon (ˇc.113/1967 Sb.), kter´ y pˇredpokl´ adal uskuteˇcnˇen´ı alternativn´ıch voleb s t´ım, ˇze poˇcet kandidát˚ u NF by musel pˇrevyˇsovat poˇcet obsazovan´ ych mand´ at˚ u, podle tohoto z´ akona se vˇsak ˇzádné volby neuskuteˇcnily ˇ • Federalizace Ceskoslovenska 1969 - vytvoˇreno dvoukomorové Federáln´ı shromáˇzdˇen´ı - dosavadn´ı NS se transformovalo do Snˇemovny lidu a poslance Snˇemovny národ˚ u delegovaly ze sv´ ych ˇrad národn´ı rady obou subjekt˚ u federace (tzn. nepˇr´ımé volby) – Dvakr´ at doˇslo k tzv. rekonstrukc´ım z´ akonod´ arn´ ych sbor˚ u ∗ Poprvé v roce 1968, kdy po nˇekolikerém odkladu voleb, jeˇz se p˚ uvodnˇe mˇely konat v ˇcervnu 1968, nakonec mand´ at poslanc˚ u NS zvolen´ ych v roce 1964 trval aˇz do voleb 1971, a jedn´ım z opatˇren´ı nastupuj´ıc´ıho normalizaˇcn´ıho obdob´ı bylo pˇrijet´ı u ´stavn´ıho zákona, podle kterého na návrh pˇr´ısluˇsného org´ anu N´ arodn´ı fronty mohl b´ yt poslanec t´ımto orgánem zbaven své funkce a zastupitelsk´ y sbor pak mohl na n´ avrh org´ anu N´ arodn´ı fronty doplnit volbou chybˇej´ıc´ı poˇcet sv´ ych ˇclen˚ u ∗ Obdobn´ y postup byl pouˇzit v roce 1990, kdy nejpreve bylo u ´stavn´ım zákonem (ˇc. 183/1989 Sb.) rozhodnuto, ˇze se nebudou konat doplˇ novac´ı volby, pokud se uprázdn´ı funkce poslance Feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı, a z´ akonod´ arn´ y sbor dopln´ı poˇcet sv´ ych ˇclen˚ u kooptac´ı - ˇcást poslanc˚ u na v´ yzvu veden´ı ˇ a dalˇs´ıch stran NF na sv˚ KSC uj poslaneck´ y mandát rezignovala, nov´ı poslanci byli kooptov´ ani na n´ avrh politick´ ych hnut´ı Obˇcanského fóra a Veˇrejnosti proti násil´ı

Pr´ avn´ı u ´ prava 86

´ • Ustava – ˇc.1/1993 Sb. • Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – ˇc. 2/1993 Sb. ˇ – ˇc. 247/1995 Sb. • Z´ akon o volb´ ach do Parlamentu CR 1. 2. 3. 4.

ˇ Volby do PCR ˇ Volby do PS CR Volby do Sen´ atu pˇr´ılohy → prvn´ı zruˇsena, druh´ a urˇcuje maximáln´ı poˇcty kandidátu na kandidátn´ıch listinách dle volebn´ıch kraj˚ u, tˇret´ı obsahuje seznam volebn´ıch obvod˚ u pro volby do S s uveden´ım jejich s´ıdla (81 - od z´ apadu k v´ ychodu)

• • • • • •

Z´ akon o volb´ ach do zastupitelstev obc´ı – ˇc. 491/2001 Sb. Z´ akon o volb´ ach do zastupitelstev kraj˚ u – ˇc. 130/2000 Sb. Z´ akon o volb´ ach do Evropsk´ eho parlamentu - ˇc. 62/2003 Sb. Soudn´ı ˇ r´ ad spr´ avn´ı – ˇc. 150/2002 Sb. ´ ˇ - ˇc.110/1998 Sb. Ustavn´ ı z´ akon o bezpeˇ cnosti CR I kdyˇz jednotlivé volby upravuj´ı zvl´ aˇstn´ı zákony, jedn´ a se o pr´ avn´ı pˇ redpisy vz´ ajemnˇ e prov´ azan´ e, nebot’ nˇekteré volebn´ı instituty upravuje sice jeden z volebn´ıch zákon˚ u, avˇsak podle dané u ´pravy se postupuje pˇri kaˇzd´ ych volb´ ach • Kupˇr. veden´ı st´ al´ ych seznam˚ u voliˇc˚ u zakotvuje zákon o volbách do zastupitelstev obc´ı 48



Volebn´ı pr´ avo a jeho principy 87

• Volby jako jeden z n´ astroj˚ u demokracie (svobodná soutˇeˇz politick´ ych stran, v˚ ule vˇetˇsiny vyjádˇrená hlasov´ an´ım) ˇ → lid (volby jako hlavn´ı institut nepˇr´ımé, tj. zastu• Zdrojem moci a legitimity veˇsker´ ych st´ atn´ıch orgán˚ u CR pitelské demokracie) • Volebn´ı pr´ avo v objektivn´ım smyslu → soubor právn´ıch norem, které upravuj´ı pˇr´ıpravu, organizaci a prov´ adˇen´ı voleb • Volebn´ı pr´ avo v subjektivn´ım smyslu → právo obˇcan˚ u u ´ˇcastnit se formován´ı orgán˚ u veˇrejné moci, a to jak pasivnˇe (b´ yt volen), tak aktivnˇe (volit) • Principy volebn´ıho pr´ ava (VP) pˇ redstavuj´ı souhrn z´ avazn´ ych poˇ zadavk˚ u a podm´ınek, jejichˇ z dodrˇ zen´ı je pˇ redpokladem z´ akonnosti prov´ adˇ en´ ych voleb • Vˇ seobecn´ e VP - podstatou je urˇcen´ı oprávnˇen´ ych osob a podm´ınek, za jak´ ych maj´ı právo volit (aktivn´ı VP) a za jak´ ych maj´ı pr´ avo uch´ azet se o zvolen´ı (pasivn´ı VP), vˇseobecné VP neznamená, ˇze právo volit m´ a kaˇzd´ y!! • Rovn´ e VP - vˇsichni opr´ avnˇen´ı voliˇci, u nichˇz neexistuj´ı ˇzádné pˇrekáˇzky v´ ykonu VP, se voleb u ´ˇcastn´ı za stejn´ ych podm´ınek (jako voliˇci maj´ı stejná práva a povinnosti), ve vztahu k aktivn´ımu i pasivn´ımu VP maj´ı m´ıt voliˇci rovné podm´ınky ve vˇsech st´ adi´ıch volebn´ıho procesu – Neznamen´ a to jen, ˇze vˇsichni voliˇci maj´ı stejn´ y poˇcet hlas˚ u a hlas kaˇzdého má stejnou váhu ´ (Pl.US ´ 25/96): Princip rovnosti nemá absolutn´ı charakter a nelze jej proto chápat mechanicky. Lze – US tedy sp´ıˇse hovoˇrit o rovnosti v moˇznosti v´ ykonu VP, skuteˇcná rovnost VP (hlas˚ u) nen´ı dosaˇziteln´ a. • Pˇ r´ım´ e volby - voliˇci hlasuj´ı bezprostˇrednˇe pro navrˇzené kandidáty ´ (Pl.US ´ 25/96): Princip pˇr´ım´ ych voleb má zajistit bezprostˇredn´ı vztah mezi hlasován´ım voliˇce a – US v´ ysledn´ ym obsazen´ım mand´ atu. Vztah, z nˇehoˇz je vylouˇcena následná instance, která by poslance vyb´ırala podle své u ´vahy. Takovou instanc´ı by mohli b´ yt napˇr. volitelé, které voliˇci vol´ı za t´ım u ´ˇcelem, aby sbor volitel˚ u urˇcil, k´ ym m´ a b´ yt volená funkce obsazena. • Tajn´ e hlasov´ an´ı - hlasov´ an´ı mus´ı prob´ıhat za takov´ ych podm´ınek, které znemoˇzn ˇuj´ı zjistit, jak konkrétn´ı voliˇc hlasoval – Voliˇc se mus´ı odebrat do prostoru urˇceného pro u ´pravu hlasovac´ıch l´ıstk˚ u /za plentu/, jinak mu okrskov´ a volebn´ı komise hlasov´ an´ı neumoˇzn´ı (jedná se tedy o povinnost ne právo!) • Svobodn´ e volby - takov´ y akt hlasov´ an´ı, kter´ y dává skuteˇcnou moˇznost v´ ybˇeru – Subjektivn´ı str´ anka - voliˇc mus´ı m´ıt moˇznost projevit svoji skuteˇcnou v˚ uli bez donucen´ı ˇci jiného n´ atlaku na nˇej – Objektivn´ı str´ anka - poˇzadavek zajiˇstˇen´ı svobodn´ ych podm´ınek pˇri pˇr´ıpravˇe a provádˇen´ı voleb, pˇr´ıstup k z´ısk´ av´ an´ı informac´ı, nez´ avislost volebn´ıch orgán˚ u ´ (Pl.US ´ 3/96): Za svobodné lze povaˇzovat takové volby, v nichˇz existuje svoboda vstupovat se svou – US politickou alternativou do volebn´ıho procesu (tj. existuje svoboda zakládán´ı politick´ ych stran a svoboda navrhov´ an´ı kandid´ at˚ u na funkce poslanc˚ u ve vˇetˇsinovém systému), dále svoboda uch´ azet se o podporu voliˇc˚ u a komunikovat s veˇrejnost´ı, jakoˇz i svoboda voliˇce vyb´ırat z v´ıce politick´ ych alternativ, reprezentovan´ ych v´ıce politick´ ymi stranami a v´ıce kandidáty na funkce poslanc˚ u. • Dalˇs´ı principy – Ustavov´ an´ı do funkce na pˇredem dan´ y ˇcas ˇ – Cinnost volebn´ıch org´ an˚ u je v´ ykonem státn´ı správy

Volebn´ı syst´ em 88

• Zp˚ usob, jakým jsou pˇridˇelov´ any kandid´ at˚ um mand´ aty s ohledem na výsledek hlasov´ an´ı ve volb´ ach (Jir´ askov´ a) • Definice ˇc.2: Pravidla, pomoc´ı kterých se na z´ akladˇe poˇctu hlas˚ u rozdˇeluj´ı ve volb´ ach mand´ aty mezi strany ˇci jednotlivé kandid´ aty (T.Lebeda, In: Volebn´ı a stranické systémy) • V nejˇsirˇs´ım smyslu je to cel´ y proces pˇ r´ıpravy a prov´ adˇ en´ı voleb od jejich vyhl´ aˇ sen´ı aˇ z po vyhl´ aˇ sen´ı v´ ysledk˚ u • Z´ akladn´ı systémy

49



– Pomˇ ern´ y - mand´ aty se rozdˇeluj´ı v urˇcitém pomˇeru k poˇctu z´ıskan´ ych hlas˚ u, v´ıcemandátové volebn´ı obvody ∗ U n´ as PS, zastupitelstva kraj˚ u, obc´ı a volby do EP – Vˇ etˇ sinov´ y - vˇsechna kˇresla, kter´ a jsou v sázce, z´ıská v´ıtˇez (popˇr. v´ıtˇezové), jednomandátové volebn´ı obvody ∗ U n´ as Sen´ at – (sm´ıˇsen´ y - kombinuj´ı prvky obou hlavn´ıch typ˚ u) ˇ Volebn´ı syst´ emy CR • Pˇresné parametry volebn´ıho systému pro volby do PS a do Senátu jsou upraveny v zákonˇe o volb´ ach do Parlamentu, mus´ı vˇsak respektovat stanovené u ´stavn´ı limity • V pˇr´ıpadˇe voleb do zastupitelstev obc´ı a kraj˚ u má naproti tomu zákonodárce podstatnˇe vˇetˇs´ı volnost, protoˇze volebn´ı systém nen´ı u ´stavnˇe stanoven • PS: podle z´ asad pomˇerného zastoupen´ı × Senát: podle zásad vˇetˇsinového systému ´ – P˚ uvodn´ı vl´ adn´ı n´ avrh Ustavy (1992) otázku volebn´ıho systému v˚ ubec neˇreˇsil ˇ – Po projedn´ an´ı ve v´ yborech CNR pˇribyla formulace pˇri pouˇzit´ı odliˇsn´ ych zásad volebn´ıch systém˚ u – V´ ysledné pˇrijaté znˇen´ı je v´ ysledkem pozmˇen ˇovac´ıho návrhu poslance Hirˇse

´ Ustavn´ ı v´ ychodiska voleb Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod

89

• ˇcl.21 1. Obˇcané maj´ı pr´ avo pod´ılet se na spr´ avˇe veˇrejn´ ych vˇec´ı pˇr´ımo nebo svobodnou volbou sv´ ych zástupc˚ u. 2. Volby se mus´ı konat ve lh˚ ut´ ach nepˇresahuj´ıc´ıch pravidelná volebn´ı obdob´ı stanovená zákonem. ˇ ˇc. 110/1998 Sb., ˇcl. 10 uvád´ı, ˇze v dobˇe vyhláˇsen´ı nˇekterého • ! Dle u ´stavn´ıho z´ akona o bezpeˇcnosti CR ˇ neumoˇzn´ı konat volby ve lh˚ z mimoˇr´ adn´ ych stav˚ u, pokud podm´ınky na u ´zem´ı CR utách, které jsou stanoveny pro pravideln´ a volebn´ı obdob´ı, lze zákonem lh˚ uty prodlouˇzit, nejdéle vˇsak o ˇsest mˇes´ıc˚ u 3. Volebn´ı pr´ avo je vˇseobecné a rovné a vykonává se tajn´ ym hlasován´ım. Podm´ınky v´ ykonu volebn´ıho pr´ ava stanov´ı z´ akon. 4. Obˇcané maj´ı za rovn´ ych podm´ınek pˇr´ıstup k volen´ ym a jin´ ym veˇrejn´ ym funkc´ım. ´ Ustava • ˇcl.17 1. Volby do obou komor se konaj´ı ve lh˚ utˇe poˇc´ınaj´ıc´ı tˇricát´ ym dnem pˇred uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı a konˇc´ıc´ı dnem jeho uplynut´ı. 2. Byla-li PS rozpuˇstˇena, konaj´ı se volby do ˇsedesáti dn˚ u po jej´ım rozpuˇstˇen´ı. • ˇcl.18 1. Volby do PS se konaj´ı tajn´ ym hlasov´ an´ım na základˇe vˇseobecného, rovného a pˇr´ımého volebn´ıho práva, podle z´ asad pomˇerného zastoupen´ı. 2. Volby do Sen´ atu se konaj´ı tajn´ ym hlasován´ım na základˇe vˇseobecného, rovného a pˇr´ımého volebn´ıho pr´ ava, podle z´ asad vˇetˇsinového systému. ˇ kter´ 3. Pr´ avo volit m´ a kaˇzd´ y obˇcan CR, y dosáhl vˇeku 18 let. • ˇcl.19 ˇ kter´ 1. Do PS m˚ uˇze b´ yt zvolen kaˇzd´ y obˇcan CR, y má právo volit a dosáhl vˇeku 21 let. ˇ kter´ 2. Do Sen´ atu m˚ uˇze b´ yt zvolen kaˇzd´ y obˇcan CR, y má právo volit a dosáhl vˇeku 40 let. 3. Mand´ at poslance nebo sen´ atora vznik´ a zvolen´ım. • ˇcl.102 ˇ 1. Clenov´ e zastupitelstev jsou voleni tajn´ ym hlasován´ım na základˇe vˇseobecného, rovného a pˇr´ımého volebn´ıho pr´ ava. 2. Funkˇcn´ı obdob´ı zastupitelstva je ˇctyˇrleté. Zákon stanov´ı, za jak´ ych podm´ınek se vyhlás´ı nové volby zastupitelstva pˇred uplynut´ım jeho funkˇcn´ıho obdob´ı. 50



Mezin´ arodnˇ epr´ avn´ı v´ ychodiska voleb 90

• ˇcl.21 Vˇseobecné deklarace lidsk´ ych pr´ av (1948) • ˇcl.25 Mezin´ arodn´ıho paktu o obˇcansk´ ych a politick´ ych právech (1966) – Kaˇzd´ y obˇcan m´ a pr´ avo se bez jak´ ychkoliv rozd´ıl˚ u a neod˚ uvodnˇen´ ych omezen´ı pod´ılet na veden´ı veˇrejn´ ych z´ aleˇzitost´ı pˇr´ımo nebo prostˇrednictv´ım svobodnˇe zvolen´ ych zástupc˚ u, stejnˇe jako právo volit a b´ yt volen v pravideln´ ych volb´ ach, jeˇz se budou konat na základˇe vˇseobecného a rovného hlasovac´ıho práva, tajn´ ym hlasov´ an´ım zabezpeˇcuj´ıc´ım svobodu hlasován´ı ´ • ˇcl.3 Dodatkového protokolu Umluvy o ochranˇe lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod (1952) – Smluvn´ı strany se zav´ azaly v rozumn´ ych intervalech konat svobodné volby s tajn´ ym hlasován´ım a za podm´ınek, které zajist´ı svobodné vyjádˇren´ı názor˚ u lidu pˇri volbˇe do zákonodárného sboru ´ ´ • Umluva o politick´ ych pr´ avech ˇzen a Umluva o odstranˇen´ı vˇsech forem diskriminace ˇzen

ˇ Obecn´ a ustanoven´ı voleb do Parlamentu CR 91

• Plat´ı pro PS i S • Volby vyhlaˇ suje prezident republiky s kontrasignac´ı pˇredsedy vlády (ˇcl. 63 odst. 1f) nejpozdˇeji 90 dn˚ u pˇred jejich kon´ an´ım, tak, aby se konaly ve lh˚ utˇe poˇc´ınaj´ıc´ı tˇricát´ ym dnem pˇred uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı a konˇc´ıc´ım dnem jeho uplynut´ı – Za den vyhl´ aˇsen´ı voleb se povaˇzuje den, kdy byla rozeslána ˇcástka Sb.z., v n´ıˇz bylo rozhodnut´ı prezidenta uveˇrejnˇeno ˇ • Konaj´ı se ve dvou po sobˇe n´ asleduj´ıc´ıch dnech (den voleb → prvn´ı den voleb na u ´zem´ı CR) – P´ atek (14:00 - 22:00) – Sobota (8:00 - 14:00) • Organizace na u ´zemn´ım principu - celorepublikov´ e → Parlament jako orgán celorepublikov´ y • Pˇ rek´ aˇ zky ve v´ ykonu volebn´ıho pr´ ava – Obecnˇe - narozd´ıl od cens˚ u maj´ı jen doˇcasn´ y charakter, voliˇc neztrác´ı své volebn´ı právo, pouze ho po urˇcitou dobu nem˚ uˇze vykon´ avat – Z´ akonem stanovené omezen´ı osobn´ı svobody z d˚ uvodu ochrany zdrav´ı lidu – Zbaven´ı zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um • Hlasov´ an´ı prob´ıh´ a ve – St´ alé volebn´ı okrsky (vytvoˇreny podle zákona o volbách do zastupitelstev obc´ı) ˇ – Zvl´ aˇstn´ı st´ alé volebn´ı okrsky pˇri zastupitelsk´ ych a konzulárn´ıch u ´ˇradech CR • Seznamy voliˇ c˚ u - specifick´ y volebn´ı dokument, ve kterém jsou anebo mohou b´ yt zapsáni vˇsichni obˇcané, kteˇr´ı ke dni voleb splˇ nuj´ı podm´ınky AVP (zákonn´ y nárok), formáln´ı podm´ınka u ´ˇcasti na hlasován´ı, sestaveny zu ´ˇredn´ı povinnosti, kaˇzd´ y obˇcan sm´ı b´ yt zapsán pouze v jednom seznamu voliˇc˚ u – St´ alý seznam voliˇc˚ u (veden podle zákona o volbách do zastupitelstev obc´ı) – Zvl´ aˇstn´ı seznam ∗ Vede obecn´ı u ´ˇrad, mˇestsk´ yu ´ˇrad, magistrát, u ´ˇrad mˇestské ˇcásti nebo mˇestského obvodu, pro voliˇce, kter´ y nen´ı v jeho u ´zemn´ım obvodu pˇrihláˇsen k trvalému pobytu, popˇr. nem˚ uˇze z následuj´ıc´ıch d˚ uvod˚ u volit ve volebn´ım okrsku, v jehoˇz stálém seznamu je zapsán, d˚ uvody: · Je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, u ´stavu sociáln´ı péˇce nebo obdobném u ´stavu · Je v policejn´ı cele, v m´ıstˇe v´ ykonu vazby nebo v m´ıstˇe v´ ykonu trestu odnˇet´ı svobody · Vol´ı na voliˇcsk´ y pr˚ ukaz ∗ Zvl´ aˇstn´ı seznam vedou rovnˇeˇz zastupitelské u ´ˇrady pro voliˇce, kter´ y: ˇ (mus´ı o zápis do zvláˇstn´ıho seznamu poˇzádat) · M´ a bydliˇstˇe mimo u ´zem´ı CR · Vol´ı na zastupitelském u ´ˇradu na voliˇcsk´ y pr˚ ukaz 51



∗ V pˇr´ıpadˇe voleb do Sen´ atu se voliˇci zapisuj´ı do zvláˇstn´ıho seznamu pouze v témˇze volebn´ım obvodˇe, ve kterém maj´ı trvalé bydliˇstˇe • Voliˇ csk´ e pr˚ ukazy - vyd´ av´ a se voliˇci na jeho ˇzádost obecn´ı u ´ˇrad/zastupitelsk´ yu ´ˇrad (tuto skuteˇcnost poznamen´ a do st´ alého seznamu voliˇc˚ u) – Opravˇ nuje k z´ apisu do v´ ypisu ze zvláˇstn´ıho seznamu ve dnech voleb ∗ Do PS v jakémkoli volebn´ım okrsku, popˇr. zvláˇstn´ım volebn´ım okrsku ∗ Do Sen´ atu ve volebn´ım okrsku spadaj´ıc´ım do volebné´ıho obvodu, kde jsou volby vyhl´ aˇseny a v jehoˇz u ´zemn´ım obvodu je voliˇc pˇrihláˇsen k trvalému pobytu, popˇr. v jakémkoli volebn´ım okrsku spadaj´ıc´ım do volebn´ıho obvodu, kde jsou vyhláˇseny volby, jde-li o voliˇce, kter´ y nebydl´ı na u ´zem´ı ˇ CR – Lze o nˇej poˇz´ adat do 7 dn´ı pˇrede dnem voleb • Volebn´ı org´ any (V - v´ yluˇcnˇe k zajiˇstˇen´ı voleb) – St´ atn´ı volebn´ı komise (V) ˇ vˇseobecn´ ∗ St´ al´ y volebn´ı org´ an na u ´seku voleb pro pˇr´ıpady obsazován´ı vˇsech orgán˚ u v CR ymi volbami ∗ Zˇr´ızena z.ˇc. 130/2000 Sb. (o volbách do zastupitelstev kraj˚ u) ∗ Pˇredsedou ministr vnitra, ostatn´ı ˇclenové jmenováni a odvoláváni na jeho návrh vládou (Zamˇestnanci ˇ U, ´ MZV, MS, Kanceláˇre prezidenta republiky apod.) MV, CS ˇ ∗ Koordinace pˇr´ıpravy, organizace, pr˚ ubˇehu a proveden´ı voleb do PCR ∗ Urˇcuje losem ˇc´ısla, kter´ ymi jsou oznaˇceni kandidáti voleb do PS ∗ Vyhlaˇsuje a uveˇrejˇ nuje celkové v´ ysledky voleb do PS a S ˇ ∗ Vyd´ av´ a osvˇedˇcen´ı o zvolen´ı ˇclenem PCR ∗ Vyd´ av´ a povolen´ı k pˇr´ıtomnosti dalˇs´ıch osob pˇri sˇc´ıtán´ı hlas˚ u okrskovou volebn´ı komis´ı ∗ Urˇcuje losem, kterému volebn´ımu kraji jsou podˇrazeny zvláˇstn´ı volebn´ı okrsky v zahraniˇc´ı – Ministerstvo vnitra ∗ Metodicky ˇr´ıd´ı organizaˇcn´ı a technickou pˇr´ıpravu, pr˚ ubˇeh a proveden´ı voleb ˇ s´ı st´ıˇznosti na organizaˇcnˇe technické zabezpeˇcen´ı voleb na u ∗ Reˇ ´rovni okresu ∗ Vyd´ av´ a seznamy registrovan´ ych politick´ ych stran/hnut´ı a poskytuje je povˇeˇren´ ym u ´ˇrad˚ um ∗ Poskytuje info z evidence pobytu obˇcan˚ u pro veden´ı stál´ ych/zvláˇstn´ıch seznam˚ u – Ministrestvo zahraniˇ cn´ıch vˇ ec´ı ∗ Organizaˇcn´ı a technické zajiˇstˇen´ı voleb do PS v zahraniˇc´ı ˇ – Cesk´ y statistick´ yu ´ˇ rad ∗ Zpracov´ an´ı z´ avazného systému zajiˇst’ován´ı a zpracován´ı v´ ysledku voleb ∗ Technické zabezpeˇcen´ı systému zpracován´ı v´ ysledk˚ u ∗ Zpracov´ an´ı celkov´ ych v´ ysledk˚ u voleb a pˇredán´ı povˇeˇrenému u ´ˇradu apod. – Krajsk´ yu ´ˇ rad / Magistr´ at hl.m. Prahy pro volby do PS ∗ Projedn´ av´ a a registruje kandidátn´ı listiny do PS ∗ Zajiˇstˇen´ı pr˚ ubˇehu voleb (informuje, zajiˇst’uje, archivuje) – Povˇ eˇ ren´ y obecn´ı u ´ˇ rad v s´ıdle volebn´ıho obvodu, v Praze u ´ˇrad mˇestské ˇcásti v s´ıdle volebn´ıho obvodu, v Brnˇe, Ostravˇe a Plzni magistr´ aty, pro volby do Senátu – Obecn´ı u ´ˇ rad – Starosta obce, prim´ ator statut´ arn´ıho mˇ esta, starosta mˇ estsk´ eˇ c´ asti ∗ ∗ ∗ ∗

15 dn´ı pˇred dnem voleb zveˇrejn´ı dobu a m´ısto konán´ı voleb v obci Distribuce hlasovac´ıch l´ıstk˚ u Urˇcen´ı poˇctu ˇclen˚ u OVK - min. 5 s v´ yjimkou okrsk˚ u pod 300 voliˇc˚ u Svol´ av´ a prvn´ı zased´ an´ı OVK min 21 dn´ı pˇrede dnem voleb

– Zastupitelsk´ yu ´ˇ rad – Okrskov´ a volebn´ı komise (V) ∗ Db´ a o poˇr´ adek ve volebn´ı m´ıstnosti, zajiˇst’uje hlasován´ı a doz´ırá na jeho pr˚ ubˇeh, sˇc´ıt´ a hlasy a vyhotovuje z´ apis o pr˚ ubˇehu a v´ ysledku hlasován´ı ∗ Minim´ alnˇe 5 ˇclen˚ u (s v´ yjimkou volebn´ıch okrsk˚ u do 300 voliˇc˚ u, kde m˚ uˇze b´ yt okrskov´ a volebn´ı komise ˇctyˇrˇclenn´ a) 52



∗ Kaˇzd´ a politick´ a strana/hnut´ı/koalice jej´ıˇz kandidátn´ı listina pro volby do PS byla zaregistrov´ ana a kaˇzd´ a politick´ a strana/hnut´ı/koalice a nezávisl´ y kandidát jejichˇz pˇrihláˇska k registraci byla zaregistrov´ ana pro volby do Sen´ atu, m˚ uˇze delegovat 1 ˇclena a 1 náhradn´ıka do této komise ∗ Na neobsazen´ a m´ısta jmenuje ˇcleny starosta ∗ Zajiˇstˇen´ı vlastn´ıho pr˚ ubˇehu hlasován´ı, doz´ırán´ı, vyhodnocen´ı a prvn´ı sˇc´ıtán´ı odevzdan´ ych hlas˚ u ˇ ˇ ∗ Clenem m˚ uˇze b´ yt - st´ atn´ı obˇcan CR, v den slibu 18 let, u kterého nenastala ˇzádná pˇrek´ aˇzka k v´ ykonu volebn´ıho pr´ ava, nesm´ı b´ yt kandidátem pro volby do komory Parlamentu v t´ yˇz volb´ ach – Zvl´ aˇ stn´ı okrskov´ a volebn´ı komise pro volby do PS (V) - pˇredseda + min 2 ˇcleni • Volebn´ı kampaˇ n – Starosta m˚ uˇze vyhradit plochu pro vylepen´ı plakát˚ u, a to 16 dn˚ u pˇrede dnem voleb, moˇznost jej´ıho vyuˇz´ıv´ an´ı mus´ı odpov´ıdat z´ asadˇe rovnosti kandiduj´ıc´ıch subjekt˚ u – Mus´ı prob´ıhat z´ akony pˇr´ıpustn´ ymi formami - ˇcestnˇe a poctivˇe, zejména nesm´ı b´ yt o kandid´ atech zveˇrejˇ nov´ any nepravdivé u ´daje – V dobˇe poˇc´ınaj´ıc´ı 3. dnem pˇrede dnem voleb a konˇc´ıc´ı ukonˇcen´ım hlasován´ı nesmˇej´ı b´ yt zveˇrejˇ nov´ any v´ ysledky pˇredvolebn´ıch pr˚ uzkum˚ u – Pro volby PS maj´ı v dobˇe zaˇc´ınaj´ıc´ı 16 dn˚ u a konˇc´ıc´ı 48 hodin pˇred zahájen´ım voleb kandiduj´ıc´ı subjekty ˇ ˇ 14 hodin bezplatného vys´ılac´ıho ˇcasu vyhrazeno v CRo 14 hodin a v CT – V objektu, v nˇemˇz je um´ıstˇena volebn´ı m´ıstnost, a v jeho bezprostˇredn´ım okol´ı je ve dnech, ve kter´ ych v nich prob´ıh´ a hlasov´ an´ı, zak´ az´ ana volebn´ı agitace – Do vyhotoven´ı z´ apisu o pr˚ ubˇehu a v´ ysledku hlasován´ı je ˇclen˚ um okrskov´ ych komis´ı zakázáno poskytovat informace o pr˚ ubˇehu voleb (krom poˇctu voliˇc˚ u) • Volebn´ı m´ıstnost - volebn´ı schr´ anka, pˇrenosná volebn´ı schránka, dostateˇcné mnoˇzstv´ı hlasovac´ıch l´ıstk˚ u, pr´ azdn´ ych u ´ˇredn´ıch ob´ alek /´ uˇredn´ı raz´ıtko, nepr˚ uhledné, stejné barvy, velikosti, pap´ıru), psac´ı potˇreby, v´ ypis ze st´ alého seznamu a zvl´ aˇstn´ıho seznamu, zvláˇstn´ı prostory k zabezpeˇcen´ı tajnosti hlasován´ı, na objektu st´ atn´ı vlajka, ve volebn´ı m´ıstnosti velk´ y státn´ı znak, hlasovac´ı l´ıstky oznaˇcené jako vzor, prohláˇsen´ı kandid´ at˚ u o vzd´ an´ı se kandidatury (byla-li doruˇcena 48h pˇred zahájen´ım voleb) • Z´ asady hlasov´ an´ı - voliˇc hlasuje osobnˇe a sám (s voliˇcem kter´ y - nem˚ uˇze pro tˇelesnou vadu/neum´ı ˇc´ıst a ps´ at - s´ am upravit l´ıstek a vloˇzit jej do ob´ alky sm´ı b´ yt pˇr´ıtomen jin´ y voliˇc, ne vˇsak ˇclen OVK), tajnˇe, ve volebn´ı m´ıstnosti k tomu urˇcené (v´ yjimkou je hlasován´ı do pˇrenosné volebn´ı schránky - na poˇzádán´ı, ze zdravotn´ıch d˚ uvod˚ u ˇci jin´ ych z´ avaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u, vysláni 2 ˇcleni + pˇrenosná volebn´ı schránka + u ´ˇredn´ı obálka + hlasovac´ı l´ıstky) – Hlasovac´ı l´ıstky - obdrˇz´ı je kaˇzd´ y voliˇc zapsan´ y do seznamu voliˇc˚ u ˇ (obˇcansk´ – Pˇred okrskovou komis´ı - nutno prokázat totoˇznost a státn´ı obˇcanstv´ı CR y pr˚ ukaz, platn´ y cestovn´ı/diplomatick´ y/sluˇzebn´ı pas), nutno m´ıt u sebe vˇsechny hlasovac´ı l´ıstky, pokud hlasuje na voliˇcsk´ y pr˚ ukaz → odevzd´ a jej – Pˇreruˇsen´ı hlasov´ an´ı - po prvn´ım dnu zapeˇcetˇen´ı volebn´ı schránky/pˇrenosné volebn´ı schránky, pˇred druh´ ym dnem kontrola a sejmut´ı peˇcetˇe – Ukonˇcen´ı hlasov´ an´ı - jakmile uplyne doba stanovená pro ukonˇcen´ı hlasován´ı, s t´ım, ˇze se umoˇzn´ı odvolit vˇsem, kteˇr´ı jsou ve volebn´ı m´ıstnosti/pˇred n´ı • N´ aklady na volby - hrazeny ze st´ atn´ıho rozpoˇctu – Pro kandiduj´ıc´ı subjekty neexistuj´ı zákonná omezen´ı pro shromaˇzd’ován´ı prostˇredk˚ u urˇcen´ ych v´ yhradnˇe na financov´ an´ı volebn´ı kampanˇe, ani zdroje financ´ı a nen´ı ani stanovena maximáln´ı v´ yˇse pouˇzit´ ych prostˇredk˚ u

Volby do Poslaneck´ e snˇ emovny 92

• • • • •

Podle z´ asad pomˇ ern´ eho zastoupen´ı 200 poslanc˚ u, na 4 roky Pasivn´ı VP - 21 let, aktivn´ı VP - 18 let (tohoto vˇeku staˇc´ı dosáhnout druh´ y den voleb) ˇ rozdˇeleno na 14 volebn´ıch kraj˚ Volebn´ı u ´ zem´ı - celé u ´zem´ı CR, u (vyˇsˇs´ı u ´zemn´ı samosprávné celky) Zvl´ aˇstn´ı st´ alé volebn´ı okrsky ˇ u – Mimo u ´zem´ı CR, ´zem´ı vymezeno obvodem pˇr´ısluˇsného zastupitelského u ´ˇradu – Obˇcané maj´ıc´ı bydliˇstˇe v oblasti u ´zemn´ıho obvodu zastupitelského u ´ˇradu + pobyt v zahraniˇc´ı (nutn´ y voliˇcsk´ y pr˚ ukaz) 53



– Hlasy tˇechto voliˇc˚ u jsou losem urˇcen´ ym Státn´ı volebn´ı komis´ı pˇriˇrazeny pod nˇekter´ y z volebn´ıch kraj˚ u • Kandid´ atn´ı listiny – Pod´ avaj´ı se krajsk´ emu u ´ˇ radu nejpozdˇeji 66 dn˚ u pˇred dnem voleb (ten je pˇrezkoumá, zjist´ı-li nedostatky, vyzve kandiduj´ıc´ı subjekt nejpozdˇeji do 58 dn˚ u pˇrede dnem voleb, aby závady do 50 dn˚ u pˇrede dnem voleb odstranil, pokud se tak nestane, u ´ˇrad rozhodne o ˇskrtnut´ı kandidáta na kandidátn´ı listinˇe, nebo dokonce odm´ıtne vadnou kandidátn´ı listinu registrovat) – Registrace pouze bezvadn´ ych kandidátn´ıch listin - podm´ınka pro vytiˇstˇen´ı hlasovac´ıch l´ıstk˚ u – Mohou pod´ avat pouze registrované politické strany a politická hnut´ı jejichˇz ˇcinnost nebyla pozastavena a jejich koalice – V kaˇzdém volebn´ım kraji mohou podat pouze 1 kandidátn´ı listinu (koalice mus´ı b´ yt ve vˇsech volebn´ıch kraj´ıch sloˇzena ze stejn´ ych politick´ ych stran/hnut´ı, ˇclen koalice jiˇz nem˚ uˇze podat kandidátn´ı listinu samostatnˇe) – N´ aleˇzitosti - pˇredeps´ ano z´ akonem, název volebn´ıho kraje a název politické strany/hnut´ı/koalice a jejich sloˇzen´ı, d´ ale jména, pˇr´ıjmen´ı vˇek, povolán´ı a trvalé bydliˇstˇe kandidát˚ u, název politické strany za kterou kandiduj´ı, poˇrad´ı kandid´ ata, oznaˇcen´ı zmocnˇence (jméno, pˇr´ıjmen´ı, trvalé bydliˇstˇe), dále hlavnˇe vlastnoruˇcnˇe podepsané prohl´ aˇsen´ı kandidáta, ˇze souhlas´ı s návrhem a nenastaly u nˇej ˇzádné pˇrek´ aˇzky, které by mu br´ anily kandidovat, pˇr´ıpadnˇe ˇze pˇrekáˇzky pominou ke dni voleb a ˇze nedal souhlas, aby byl uveden i na jiné kandid´ atn´ı listinˇe ve stejn´ ych volbách, m´ısto trvalého pobytu a rodné ˇc´ıslo – Pˇriloˇzeno potvrzen´ı o sloˇ zen´ı pˇ r´ıspˇ evku na volebn´ı n´ aklady 15 000 Kˇ c - skládá strana, hnut´ı, koalice ve vˇsech volebn´ıch kraj´ıch v nichˇz podává kandidátn´ı listinu (na zvláˇstn´ı u ´ˇcet zˇr´ızen´ y nejpozdˇeji ˇ 72 dn´ı pˇred dnem voleb u CNB krajsk´ ym u ´ˇradem, pˇr´ıjmem státn´ıho rozpoˇctu, pokud byla kandid´ atn´ı listina zaregistrov´ ana, v ˇz´ adném pˇr´ıpadˇe se nevrac´ı) – Po uplynut´ı 60 dne pˇrede dnem voleb nelze doplˇ novat kandidátn´ı listiny dalˇs´ı ˇcleny ani vzájemnˇe mˇenit jejich poˇrad´ı – Vzd´ an´ı se kandidatury - moˇzno 48 pˇred zahájen´ım hlasován´ı, p´ısemnˇe, nelze vz´ıt zpˇet • Hlasov´ an´ı – Hlasovac´ı l´ıstek → 1 samostatn´ y pro kaˇzdou politickou stranu/hnut´ı/koalici – V prostoru urˇceném pro u ´pravu hlasovac´ıch l´ıstk˚ u voliˇc vloˇz´ı do obálky 1 hlasovac´ı l´ıstek – M˚ uˇze zakrouˇzkov´ an´ım poˇradového ˇc´ısla nejv´ yˇs u 4 kandidát˚ u uvedn´ ych na témˇze hlasovac´ım l´ıstku vyznaˇcit, kterému z kandid´ at˚ u d´ avá pˇrednost → preferenˇcn´ı hlasy – Neplatné hlasovac´ı l´ıstky - ty, které nejsou na pˇredepsaném tiskopise, jsou pˇretrˇzené, ˇci nejsou vloˇzeny do u ´ˇredn´ı ob´ alky, je-li v ob´ alce v´ıce neˇz 1 l´ıstek (ke ˇskrtán´ı, pˇripisován´ı dalˇs´ıch kandidát˚ u, vzkaz˚ um okrskové volebn´ı komisi aj. se nepˇrihl´ıˇz´ı) • Urˇ cen´ı poˇ ctu poslanc˚ u volen´ ych ve volebn´ıch kraj´ıch – Poˇcet poslanc˚ u volen´ ych v jednotliv´ ych v´ıcemandátov´ ych kraj´ıch nen´ı pˇredem stanoven (záleˇz´ı na u ´ˇcasti ve volb´ ach, tj. poˇctu vˇsech odevzdan´ ych platn´ ych hlas˚ u) – Celkov´ y poˇcet platn´ ych hlas˚ u, které byly ve vˇsech volebn´ıch kraj´ıch odevzdány pro vˇsechny strany, hnut´ı, koalice dˇeleno poˇctem poslanc˚ u ˇ ıslo takto zaokrouhlené na jednotky je republikovým mand´ – C´ atovým ˇc´ıslem – Republikov´ ym mand´ atov´ ym ˇc´ıslem se dˇel´ı celkov´ y poˇcet platn´ ych hlas˚ u odevzdan´ ych v kaˇzdém volebn´ım kraji – Celé ˇc´ıslo takto vypoˇctené je poˇctem mandát˚ u, které pˇripadaj´ı jednotliv´ ym volebn´ım kraj˚ um – Nebyly-li takto rozdˇeleny vˇsechny mandáty, pˇripadnou zbylé postupnˇe volebn´ım kraj˚ um, které vykazuj´ı nejvˇetˇs´ı zbytek dˇelen´ı • Uzav´ırac´ı klauzule - nedos´ ahne-li j´ı politická strana/hnut´ı ˇci koalice, nepostupuje do skrutinia – M´ a zabr´ anit pˇr´ıliˇsné roztˇr´ıˇstˇenosti PS a komplikac´ım s vytvoˇren´ım stabiln´ı vlády X poruˇsen´ı ˇcisté podoby principu rovnosti ve volb´ ach/rovnosti ˇsanc´ı soupeˇr´ıc´ıch stran – 5% pro politické strany a politick´ a hnut´ı – 10% pro koalice sloˇzené ze 2 politick´ ych stran/hnut´ı – 15% pro koalice sloˇzené ze 3 stran – 20% pro koalice sloˇzené ze 4 a v´ıce stran – → tzv. aditivn´ı klauzule • Skrutinium – Poˇcet platn´ ych hlas˚ u pro kaˇzdou z politick´ ych stran, politick´ ych hnut´ı a koalic, které postoupily do skrutinia, se v r´ amci kaˇzdého volebn´ıho kraje postupnˇe dˇel´ı ˇc´ısly 1; 2; 3 a dále vˇzdy ˇc´ıslem o 1 vyˇsˇs´ım → d‘Hondtova metoda 54



– Vypoˇcte se tolik pod´ıl˚ u, kolik kandidát˚ u je uvedeno na hlasovac´ım l´ıstku – Vˇsechny takto vypoˇctené pod´ıly se seˇrad´ı postupnˇe podle velikosti a uvede se seznam tolika pod´ıl˚ u, kolik mand´ at˚ u volebn´ımu kraji pˇripadlo → za kaˇzd´ y pod´ıl obsaˇzen´ y v tomto seznamu se politické stranˇe/hnut´ı nebo koalici pˇrik´ aˇze 1 mand´ at • Preferenˇ cn´ı hlasy – V r´ amci jednotliv´ ych politick´ ych stran/hnut´ı a koalic obdrˇz´ı mandáty kandidáti podle poˇrad´ı, jak jsou uvedeni na hlasovac´ı l´ıstku – Jestliˇze vˇsak nˇekter´ y z kandid´ at˚ u z´ıskal takov´ y poˇcet pˇrednostn´ıch hlas˚ u, kter´ y ˇcin´ı nejménˇe 5% z celkového poˇctu platn´ ych hlas˚ u odevzdan´ ych pro tuto stranu/hnut´ı/koalici v rámci volebn´ıho kraje, pˇripadne mand´ at pˇrednostnˇe tomuto kandidátovi (bez ohledu na p˚ uvodn´ı zaˇrazen´ı na kandidátn´ı listinˇe) ˇ U, ´ celkové v´ • V´ ysledky - ve vˇsech u ´rovn´ıch sˇc´ıt´ an´ı zpracovává CS ysledky vyhlaˇsuje a uveˇrejˇ nuje Státn´ı volebn´ı komise, na jejich z´ akladˇe vyd´ av´ a zvolen´ ym ˇclen˚ um PS do 1 mˇes´ıce osvˇedˇcen´ı o zvolen´ı • Pˇ r´ıspˇ evek na u ´ hradu volebn´ıch n´ aklad˚ u – Politické stranˇe, politickému hnut´ı nebo koalici, která ve volbách z´ıskala nejménˇe 1,5% z celkového poˇctu platn´ ych hlas˚ u, bude za kaˇzd´ y odevzadn´ y hlas ze státn´ıho rozpoˇctu uhrazeno 100 Kˇc • Institut n´ ahradn´ık˚ u – – – –

Opatˇren´ı pro mimoˇr´ adné situace, kdy v pr˚ ubˇehu volebn´ıho obdob´ı dojde k zániku mandátu poslance Mus´ı b´ yt z téˇze kandid´ atn´ı listiny ve volebn´ım kraji, ve kterém kandidoval dosavadn´ı poslanec V poˇrad´ı dle v´ ysledk˚ u voleb V pˇr´ıpadˇe z´ aniku politické strany/hnut´ı - náhradn´ık nenastupuje, mandát do konce volebn´ıho obdob´ı neobsazen (stejnˇe se ˇreˇs´ı, pokud kandiduj´ıc´ı subjekt náhradn´ıka nemá)

ˇ • Doˇslo-li k rozpuˇstˇen´ı PS, zkracuj´ı se lh˚ uty (jak se dozv´ıte v § 55 zákona o volbách do PCR)

Volby do Sen´ atu 93

• Podle z´ asad vˇ etˇ sinov´ eho syst´ emu – Volebn´ı systém absolutn´ı vˇetˇsiny (50% + 1 hlas, jinak druhé kolo voleb) – Rozd´ılnost volebn´ıho systému argumentována potˇrebou, aby bylo v jednom okamˇziku sloˇzen´ı zvolen´ ych ˇclen˚ u v obou komor´ ach Parlamentu odliˇsné a t´ım byl vytvoˇren i pˇredpoklad pro plnˇen´ı odliˇsn´ ych funkc´ı • 81 sen´ ator˚ u, voleni na 6 let, kaˇzdé 2 roky se vol´ı tˇretina senátor˚ u (Senát je nerozpustiteln´ y) • Pasivn´ı VP - 40 let, aktivn´ı VP - 18 let (tohoto vˇeku staˇc´ı dosáhnout druh´ y den voleb) • 81 pˇribliˇznˇe stejnˇe velk´ ych volebn´ıch obvod˚ u – V kaˇzdém volen 1 sen´ ator (tj. jednomandátové obvody) ˇ – Vymezeny v pˇr´ıloze z´ akona o volb´ ach do PCR – Velikost obvod˚ u se ˇcas od ˇcasu mˇen´ı, v závislosti na poˇctu obyvatel, tj. hranice se zmˇen´ı, klesne/zv´ yˇs´ı-li ˇ se poˇcet obyvatel o 15% proti pr˚ umˇernému poˇctu obyvatel pˇripadaj´ıc´ı na jeden mandát v CR • Pˇ rihl´ aˇ sky k registraci - kandid´ aty mohou pˇrihlaˇsovat pomoc´ı zmocnˇence registrované politické strany, politick´ a hnut´ı, jejichˇz ˇcinnost nebyla pozastavena, a koalice; kandidovat m˚ uˇze téˇz nezávisl´ y kandidát (pˇrihl´ aˇsku pod´ av´ a s´ am) – Pod´ av´ a se povˇ eˇ ren´ emu obecn´ımu u ´ˇ radu (pˇrezkum 66-60 dn˚ u pˇred konán´ım voleb, v´ yzva k odstranˇen´ı vad nejpozdˇeji 58 dn˚ u pˇrede dnem voleb - odstranˇen´ı vad mus´ı probˇehnout nejpozdˇeji do 50 dn˚ u pˇrede dnem voleb, registrace) nejpozdˇeji 66 dn˚ u pˇrede dnem voleb – Charakter volebn´ıho systému nebr´ an´ı tomu, aby politická strana/hnut´ı pˇrihlásily v jednom obvodu svého kandid´ ata v r´ amci urˇcité koalice, zat´ımco v jin´ ych obvodech se m˚ uˇze jejich kandidát ucházet samostatnˇe nebo jako souˇc´ ast jiné koalice – Kaˇzd´ y volebn´ı subjekt m˚ uˇze podat v kaˇzdém obvodu 1 pˇrihláˇsku k registraci – Pokud subjekt ve stejném volebn´ım obvodu podává pˇrihláˇsku k registraci samostatnˇe, jiˇz nem˚ uˇze podat pˇrihl´ aˇsku jako ˇclen koalice – Kaˇzd´ y kandid´ at sm´ı kandidovat pouze v jednom volebn´ım obvodu

55



– N´ aleˇzitosti - jméno a pˇr´ıjmen´ı kandidáta, vˇek, povolán´ı, obec trvalého bydliˇstˇe, doklad o st´ atn´ım obˇcanstv´ı, vlastnoruˇcnˇe podepsané prohláˇsen´ı kandidáta, kter´ ym dává souhlas se svou kandidaturou, urˇcen´ı zmocnˇence volebn´ıch subjekt˚ u a sloˇzen´ı kauce + nezávisl´ y kandidát pˇrikládá k pˇrihláˇsce petici podporuj´ıc´ı jeho kandidaturu, podepsanou alepoˇ n 1000 oprávnˇen´ ymi voliˇci z volebn´ıho obvodu, v nˇemˇz kandiduje (voliˇc uvede jméno, pˇr´ıjmen´ı, podpis, rodné ˇc´ıslo a m´ısto trvalého pobytu) – Sloˇ zen´ı volebn´ı kauce 20 000 Kˇ c - vrac´ı se kandidátovi, kter´ y z´ıská z´ıská v 1. kole ve volebn´ım obvodu alespoˇ n 6% hlas˚ u – Vzd´ an´ı se kandidatury - 48h pˇred zahájen´ım voleb, p´ısemnˇe, nelze vz´ıt zpˇet • Hlasov´ an´ı – – – – – – – –

Kaˇzd´ y zaregistrovan´ y kandid´ at je uveden na samostatném hlasovac´ım l´ıstku s vylosovan´ ym ˇc´ıslem Voliˇc vkl´ ad´ a do u ´ˇredn´ı ob´ alky 1 hlasovac´ı l´ıstek, ten nijak neupravuje Zvolen je kandid´ at, kter´ y obdrˇzel nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinu odevzdan´ ych platn´ ych hlas˚ u Nez´ısk´ a-li ˇz´ adn´ y kandid´ at nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinu, ˇsest´ y sen po ukonˇcen´ı hlasován´ı v prvn´ım kole, se kon´ a 2.kolo Ve 2.kole kandiduj´ı v kaˇzdém volebn´ım obvodu pouze 2 kandidáti, kteˇr´ı se v 1.kole um´ıstili na prvn´ıch dvou m´ıstech Jestliˇze se pˇred 2.kolem voleb kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva b´ yt volen nebo zemˇre, postupuje do 2.kola kandid´ at, kter´ y se v 1.kole um´ıstil na 3.m´ıstˇe Ve 2.kole je zvolen ten kandid´ at, kter´ y z´ıská v´ıce odevzdan´ ych platn´ ych hlas˚ u V pˇr´ıpadˇe rovnosti hlas˚ u rozhodne los

• V´ ysledky voleb - vyhlaˇsuje a uveˇrejˇ nuje Státn´ı volebn´ı komise na základˇe sdˇelen´ı souhrnn´ ych v´ ysledk˚ u voleb ˇ ym statistick´ ve volebn´ıch obvodech Cesk´ ym u ´ˇradem • Opakovan´ e volby – Vyhlaˇsuje prezident, jestliˇze nebyl zvolen ˇzádn´ y kandidát, nebo shledal-li soud návrh na neplatnost voleb opodstatnˇen´ ym → soud vyhovˇel n´ avrhu na neplatnost hlasován´ı • Doplˇ novac´ı volby – Vyhl´ as´ı je prezident, zanikne-li v pr˚ ubˇehu volebn´ıho obdob´ı mandát senátora z jakéhokoliv d˚ uvodu, konat se maj´ı nejpozdˇeji 90 dn˚ u po zániku mandátu senátora – Nekonaj´ı se v posledn´ım roce pˇred uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı senátora – Pouze na zbytek volebn´ıho obdob´ı p˚ uvodn´ıho senátora

Volby do zastupitelstev obc´ı 94

• • • •

Funkˇcn´ı obdob´ı zastupitelstva je ˇ ctyˇ rlet´ e Vol´ı se podle z´ asad pomˇ ern´ eho zastoupen´ı Poˇcet ˇclen˚ u dle poˇctu obyvatel a velikosti u ´zemn´ıho obvodu (5-55 ˇclen˚ u) Vyhlaˇsuje prezident republiky nejpozdˇeji 90 dn˚ u pˇrede dnem voleb (Sb.z.), tak aby se konaly ve lh˚ utˇe poˇc´ınaj´ıc´ı tˇric´ at´ ym dnem pˇred uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı a konˇc´ıc´ı dnem jeho uplynut´ı ˇ kter´ • Aktivn´ı VP - 18 let, st´ atn´ı obˇcan CR, y je v den voleb v dané obci pˇrihláˇsen k trvalému pobytu a st´ atn´ı ˇ vázána (a která je vyhl´ obˇcan jiného st´ atu, jemuˇz pr´ avo volit pˇriznává mezinárodn´ı smlouva, j´ıˇz je CR aˇsena ve Sb.z.) – Do zastupitelstva mˇestského obvodu nebo mˇestské ˇcásti statutárnˇe ˇclenˇeného mˇesta anebo mˇestské ˇc´ asti hl.m. Prahy m´ a pr´ avo volit ten voliˇc, kter´ y je v den voleb pˇrihláˇsen k trvalému pobytu v tomto mˇestském obvodu nebo mˇestské ˇc´ asti • Pasivn´ı VP - ˇclenem zastupitelstva obce m˚ uˇze b´ yt zvolen kaˇzd´ y voliˇc, u kterého nen´ı pˇrekáˇzka ve v´ ykonu VP trvalejˇs´ıho charakteru (tj. omezen´ı osobn´ı svobody z d˚ uvodu v´ ykonu trestu odnˇet´ı svobody, nebo zbaven´ı zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um soudem) ˇ – Clenem zastupitelstva mˇestského obvodu nebo mˇestské ˇcásti u ´zemnˇe ˇclenˇeného statutárn´ıho mˇesta nebo mˇestské ˇc´ asti hlavn´ıho mˇesta Prahy m˚ uˇze b´ yt zvolen ten voliˇc, u kterého nen´ı pˇrekáˇzka ve v´ ykonu VP a kter´ y je v den voleb v tomto mˇestském obvodu nebo mˇestské ˇcásti pˇrihláˇsen k trvalému pobytu – Snaha zabr´ anit stˇretu z´ ajm˚ u - nesluˇcitelnost ˇclenstv´ı v zastupitelstvu obce pro zamˇestnance bezprostˇrednˇe vykon´ avaj´ıc´ı st´ atn´ı spr´ avu v obci, nebo pokud jsou bezprostˇrednˇe jmenováni starostou/radou obce, ˇci se na nˇe vztahuje sluˇzebn´ı z´ akon • Pˇ rek´ aˇ zky ve v´ ykonu volebn´ıho pr´ ava 56


– – – – –


Omezen´ı osobn´ı svobody z d˚ uvodu ochrany zdrav´ı lidu Zbaven´ı zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um (pro PVP) V´ ykon vojenské z´ akladn´ı nebo n´ ahradn´ı sluˇzby (neaplikovatelné) Sluˇzba voj´ aka z povol´ an´ı v zahraniˇc´ı Omezen´ı osobn´ı svobody z d˚ uvodu v´ ykonu trestu odnˇet´ı svobody (pro PVP)

• Kandid´ atn´ı listiny mohou pod´ avat volebn´ı strany – M˚ uˇze ji podat pouze volebn´ı strana - zákon jimi rozum´ı politické strany/hnut´ı jejichˇz ˇcinnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávisl´ı kandidáti, sdruˇzen´ı nezávisl´ ych kandidát˚ u nebo sdruˇzen´ı politick´ ych stran nebo politick´ ych hnut´ı a nezávisl´ ych kandidát˚ u – Je-li volebn´ı stranou nez´ avisl´ y kandidát/sdruˇzen´ı nezávisl´ ych kandidát˚ u - petice na podporu kandudatury, doloˇzenou z´ akonem ostupˇ novan´ ym poˇctem podpis˚ u ´ ˇci dalˇs´ı OU ´ ve kter´ ych rada zˇr´ıdila alespoˇ n dva – Pod´ avaj´ı se tzv. registraˇ cn´ımu u ´ˇ radu (povˇeˇrené OU, odbory) ∗ Nejpozdˇeji do 16:00 hodin 66 dn˚ u pˇrede dnem voleb ∗ Zajiˇst’uj´ı tisk l´ıstk˚ u, vyhlaˇsuj´ı v´ ysledky voleb v pˇr´ısluˇsn´ ych obc´ıch (X celkové v´ ysledky voleb St´ atn´ı volebn´ı komise) – Kandid´ at se m˚ uˇze do 48h pˇred zahájen´ım voleb vzdát p´ısemnˇe své kandidatury, nelze vz´ıt zpˇet • Hlasovac´ı l´ıstky – V z´ ahlav´ı uveden poˇcet ˇclen˚ u zastupitelstva, kter´ y má b´ yt zvolen – Kandid´ ati kaˇzdé volebn´ı strany jsou uvedeni na spoleˇcném hlasovac´ım l´ıstku → plachta, v poˇrad´ı urˇceném volebn´ı stranou, a to v samostatn´ ych zarámovan´ ych sloupc´ıch • Volebn´ı okrsky – V kaˇzdé obci se vytv´ aˇrej´ı st´ alé volebn´ı okrsky, nejmenˇs´ı u ´zemn´ı jednotka – Vytv´ aˇrej´ı se tak, aby zahrnovaly pˇribliˇznˇe 1000 voliˇc˚ u – Zde se odevzd´ avaj´ı hlasy a prov´ ad´ı se jejich prvn´ı sˇc´ıtán´ı • Volebn´ı obvody – Obec tvoˇr´ı jeden volebn´ı obvod (volebn´ı u ´zem´ı) – Zastupitelstvo obce m˚ uˇze nejpozdˇeji 85 dn˚ u pˇrede dnem konán´ı voleb vytvoˇrit v´ıce volebn´ıch obvod˚ u • St´ al´ y seznam voliˇ c˚ u – Vede obecn´ı u ´ˇrad z u ´ˇredn´ı povinnosti pro voliˇce, kteˇr´ı jsou v této obci pˇrihláˇseni k trvalému pobytu ˇ zap´ıˇse na jeho vlastn´ı ˇzádost obecn´ı u – Voliˇce, kter´ y nen´ı st´ atn´ım obˇcanem CR, ´ˇrad do dodatku st´ alého seznamu voliˇc˚ u – Pozbyt´ı pr´ ava volit → d˚ uvodem k vyˇskrtnut´ı – Pˇrek´ aˇzka ve v´ ykonu volebn´ıho pr´ ava → pouze se do seznamu poznamenává ´ vu – OU ´ˇredn´ıch hodin´ ach umoˇzn´ı pˇr´ıstup voliˇc˚ um, ti si zde mohou seznam ovˇeˇrit, pˇr´ıpadnˇe poˇz´ adat o ´ povinen do 48h vyhovˇet nebo p´ısemnˇe sdˇelit d˚ doplnˇen´ı chybˇej´ıc´ıch u ´daj˚ u/oprav (OU uvody odm´ıtnut´ı) ´ v 16h stál´ – Dva dny pˇrede dnem voleb OU y seznam uzavˇre • Hlasov´ an´ı → moˇ znost panaˇ sov´ an´ı! – Voliˇc m˚ uˇze volit nejv´ yˇse tolik kandidát˚ u, kolik ˇclen˚ u zastupitelstva obce má b´ yt zvoleno – Voliˇc m˚ uˇze na hlasovac´ım l´ıstku oznaˇcit v rámeˇcku pˇred jménem kandidáta kˇr´ıˇzkem toho kandid´ ata, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupc˚ u, v nichˇz jsou uvedeni kandidáti jednotliv´ ych volebn´ıch stran – Voliˇc m˚ uˇze na hlasovac´ım l´ıstku oznaˇcit kˇr´ıˇzkem ve ˇctvereˇcku v záhlav´ı sloupce s kandidáty volebn´ı strany nejv´ yˇse jednu volebn´ı stranu, z´ aroveˇ n m˚ uˇze oznaˇcit v rámeˇcku pˇred jménem kandidáta kˇr´ıˇzkem dalˇs´ı kandid´ aty, pro které hlasuje, a to v libovoln´ ych samostatn´ ych sloupc´ıch, ve kter´ ych jsou uvedeny ostatn´ı volebn´ı strany, takto vol´ı pˇrednˇe jednotlivˇe oznaˇcené kandidáty, dále tolik kandidát˚ u oznaˇcené volebn´ı strany, kolik ˇcin´ı rozd´ıl poˇctu ˇclen˚ u zastupitelstva, kteˇr´ı maj´ı b´ yt zvoleni, a oznaˇcen´ ych jednotliv´ ych kandid´ at˚ u • V´ ysledky voleb

57



– Dle systému pomˇerného zastoupen´ı zaloˇzeného na metodˇe volebn´ıho dˇelitele (celkov´ y poˇcet hlas˚ u, kter´ y obdrˇzela kandid´ atn´ı listina se dˇel´ı ˇradou 1; 2; 3 ...) – Podm´ınkou pro pˇridˇelen´ı mand´ atu v obci je pˇrekonán´ı 5% klauzule – Celkov´ y poˇcet hlas˚ u odevzdan´ ych pro volebn´ı stranu dˇeleno poˇcet kandidát˚ u této volebn´ı strany → m´ a-li nˇekter´ y z kandid´ at˚ u nejménˇe o 10 % v´ıce hlas˚ u, neˇz je takto stanoven´ y pr˚ umˇer, postupuje v kandid´ atn´ı listinˇe na prvn´ı m´ısto, je-li takov´ ych kandidát˚ u v´ıce, urˇc´ı se jejich poˇrad´ı podle poˇctu hlas˚ u, které byly pro nˇe odevzd´ any • Volby do zastupitelstva hl.m. Prahy se konaj´ı dle tohoto zákona ˇ U; ´ Krajsk´ • Volebn´ı org´ any - St´ atn´ı volebn´ı komise; MV; CS yu ´ˇrad a Magistrát hl.m. Prahy; povˇeˇrené obecn´ı ´ u ´ˇrady; OU; starostové; OVK • Dodateˇ cn´ e volby/opakovan´ e volby/opakovan´ e hlasov´ an´ı – Vyhlaˇsuje ministr vnitra – Pro pˇr´ıpad ˇze nedoˇslo ke zvolen´ı zastupitelstva obce, protoˇze se volby nekonaly pro nedostateˇcn´ y poˇcet kandid´ at˚ u, protoˇze sud shledal opr´ avnˇen´ ym návrh na neplatnost hlasován´ı nebo neplatnost voleb, anebo okrskov´ a komise neodevzdala z´ apis o pr˚ ubˇehu a v´ ysledku hlasován´ı • Nov´ e volby – Jestliˇze vznikne nov´ a obec (nov´ y obvod, mˇestská ˇcást), jestliˇze se poˇcet ˇclen˚ u zastupitelstva obce sn´ıˇz´ı o v´ıce neˇz polovinu oproti poˇctu urˇcenému podle zákona a nejsou-li náhradn´ıci, ˇci poˇcet ˇclen˚ u zastupitelstva klesne pod z´ akonem stanovenou hranici 5 osob, anebo doˇslo-li k rozpuˇstˇen´ı zastupitelstva obce – Nekonaj´ı se v posledn´ıch 6 mˇes´ıc´ıch funkˇcn´ıho obdob´ı zastupitelstva • Dodateˇcné volby, opakované volby a opakované hlasován´ı a nové volby se konaj´ı v jednom dni (7:00-22:00) • Institut n´ ahradn´ık˚ u - upr´ azdn´ı-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za ˇclena tohoto zastupitelstva n´ ahradn´ık z kandid´ atn´ı listiny téˇze volebn´ı strany, dnem následuj´ıc´ım po dni, kdy doˇslo k zániku mand´ atu, nen´ı-li n´ ahradn´ık, z˚ ustane mand´ at upr´ azdnˇen do konce funkˇcn´ıho obdob´ı zastupitelstva obce

Volby do zastupitelstev kraj˚ u 95

• Funkˇcn´ı obdob´ı zastupitelstev je ˇ ctyˇ rlet´ e • Podle z´ asad pomˇ ern´ eho zastoupen´ı • Vyhlaˇsuje prezident nejpozdˇeji 90 dn˚ u pˇred jejich konán´ım (Sb.z.), konaj´ı se ve lh˚ utˇe poˇc´ınaj´ıc´ı tˇricát´ ym dnem pˇred uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı zastupitelstva a konˇc´ıc´ı dnem jeho uplynut´ı • Poˇcet ˇclen˚ u zastupitelstva - odvozeno dle poˇctu obyvatel ke dni 1.ledna toho roku, kdy se konaj´ı volby – Kraj do 600 000 - 45 ˇclen˚ u – Kraj nad 600 000 - 55 ˇclen˚ u – Kraj nad 900 000 - 65 ˇclen˚ u ˇ 18 let, trval´ • Aktivn´ı VP - obˇcan CR, y pobyt v obci, která náleˇz´ı do u ´zemn´ıho obvodu kraje • Pasivn´ı VP - kaˇzd´ y voliˇc, u kterého nen´ı pˇrekáˇzka ve v´ ykonu VP, funkce ˇclena zastupitelstva je nesluˇciteln´ a s nˇekter´ ymi funkcemi (napˇr. fce na ministerstvu/jiném správn´ım orgánu) • Pˇ rek´ aˇ zky ve v´ ykonu volebn´ıho pr´ ava – – – –

Omezen´ı osobn´ı svobody z d˚ uvodu ochrany zdrav´ı lidu Zbaven´ı zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um V´ ykon vojenské z´ akladn´ı nebo n´ ahradn´ı sluˇzby (neaplikovatelné) Omezen´ı osobn´ı svobody z d˚ uvodu v´ ykonu trestu odnˇet´ı svobody

• Kandid´ atn´ı listiny – Mohou pod´ avat politické strany/hnut´ı jejichˇz ˇcinnost nebyla pozastavena a jejich koalice – Kaˇzd´ y volebn´ı subjekt m˚ uˇze podat pro volby do téhoˇz zastupitelstva pouze jednu kandidátn´ı listinu, bud’ samostatnˇe, ˇci jako souˇc´ ast koalice – Pod´ av´ a se krajsk´ emu u ´ˇ radu nejpozdˇeji 66 dn˚ u pˇrede dnem voleb (pˇrezkum, v´ yzva k odstranˇen´ı vad, registrace), zajiˇst’uje téˇz tisk l´ıstk˚ u – Kandid´ at se m˚ uˇze pˇred zah´ ajen´ım voleb vzdát p´ısemnˇe své kandidatury, nelze vz´ıt zpˇet • Hlasov´ an´ı 58



– Hlasovac´ı l´ıstek - kaˇzd´ a politick´ a strana/hnut´ı/koalice - samostatn´ y – 1 hlasovac´ı l´ıstek vloˇzit do u ´ˇredn´ı obálky, voliˇc má 4 preferenˇ cn´ı hlasy (vázaná kandidátn´ı listina) – Ke zmˇenˇe poˇrad´ı kandid´ ata, tj. pˇripadne mu pˇrednostnˇe mandát, z´ıská-li 10% z celkového poˇctu odevzdan´ ych hlas˚ u kandid´ atn´ı listinˇe, na n´ıˇz byl uveden • Do skrutinia postupuj´ı strany/hnut´ı/koalice, které v rámci kraje z´ıskaly alespoˇ n 5 % hlas˚ u • Poˇcet platn´ ych hlas˚ u pro kaˇzdou z politick´ ych stran/hnut´ı a koalic se postupnˇe dˇel´ı ˇc´ıslem 1,42 a d´ ale cel´ ymi ˇc´ısly poˇc´ınaje ˇc´ıslem 2, vypoˇcte se tolik pod´ıl˚ u, kolik kandidát˚ u je uvedeno na hlasovac´ım l´ıstku, vypoˇctené pod´ıly se seˇrad´ı sestupnˇe podle velikosti a uvede se seznam tolika pod´ıl˚ u, kolik ˇclen˚ u zastupitelstva kraje m´ a b´ yt zvoleno, v pˇr´ıpadˇe rovnosti 2 a v´ıce pod´ıl˚ u v této ˇradˇe je pro jeho poˇrad´ı rozhoduj´ıc´ı celkov´ y poˇcet hlas˚ u pro politickou stranu, politické hnut´ı nebo koalici, a je-li i tento shodn´ y, rozhodne o poˇrad´ı pod´ılu los, za kaˇzd´ y pod´ıl obsaˇzen´ y v seznamu pˇripadne stranˇe/hnut´ı nebo koalici jeden mandát • Jestliˇze celkov´ y poˇcet kandid´ at˚ u vˇsech stran/hnut´ı a koalic, které postoupily do skrutinia, nedosahuje stanoveného poˇctu volen´ ych ˇclen˚ u zastupitelstva, pˇripadne stranám/hnut´ım a koalic´ım tolik mandát˚ u, kolik je kandid´ at˚ u, podm´ınkou je, aby poˇcet takto z´ıskan´ ych mandát˚ u dosahoval alespoˇ n poloviny stanoveného poˇctu ˇclen˚ u zastupitelstva kraje, kter´ y m´ a b´ yt zvolen • Nov´ e volby do zastupitelstva kraje – Konaj´ı se, jestliˇze se poˇcet ˇclen˚ u zastupitelstva kraje v témˇze volebn´ım obdob´ı sn´ıˇz´ı o v´ıce neˇz polovinu oproti poˇctu stanovenému z´ akonem a nejsou-li náhradn´ıci – Vyhlaˇsuje ministr vnitra na n´ avrh ˇreditele krajského u ´ˇradu – Nekonaj´ı se v posledn´ıch 6ti mˇes´ıc´ıch funkˇcn´ıho obdob´ı zastupitelstva kraje (hospodárnost) • Dodateˇ cn´ e volby – Nedoˇslo ke zvolen´ı zastupitelstva kraje, tj. soud shledal oprávnˇen´ ym návrh na neplatnost hlasov´ an´ı/voleb, ˇci pokud byla obsazena ve volb´ ach ménˇe neˇz polovina m´ıst v zastupitelstvu kraje – Vyhlaˇsuje ministr vnitra • Institut n´ ahradn´ıka – Na m´ısta upr´ azdnˇen´ a v zastupitelstvu kraje v pr˚ ubˇehu funkˇcn´ıho obdob´ı nastupuje na jeho zbytek n´ ahradn´ık z téˇze kandid´ atn´ı listiny téˇze politické strany/hnut´ı/koalice (nen´ı-li náhradn´ık, z˚ ustane mand´ at neobsazen) ˇ U; ´ Krajsk´ • Volebn´ı org´ any - St´ atn´ı volebn´ı komise; MV; CS yu ´ˇrad - vyhlaˇsuje a uveˇrejˇ nuje v´ ysledky voleb, vyd´ av´ a osvˇedˇcen´ı zvolen´ ym zastupitel˚ um, Povˇeˇren´ y obecn´ı u ´ˇrad; Starosta obce - ze zákona povinnost informovat voliˇce o kon´ an´ı voleb do zastupitelstva kraje zp˚ usobe v m´ıstˇe obvykl´ ym, nejpozdˇeji 15 dn˚ u pˇrede dnem kon´ an´ı voleb, mus´ı b´ yt zˇrejmé u ´daje o dobˇe, m´ıstˇe konán´ı voleb, adresy volebn´ıch m´ıstnost´ı, upozornˇen´ı na ˇ ˇ povinnost prok´ azat pˇri hlasov´ an´ı totoˇznost a státn´ı obˇcanstv´ı CR, moˇzno uvést dalˇs´ı u ´daje; OVK; Reditel krajského u ´ˇradu

Volby do Evropsk´ eho parlamentu 96

ˇ do EU → obˇcané CR ˇ = obˇcané EU → právo volit/b´ • Pˇristoupen´ım CR yt volen do EP • Smlouva o EU – ˇcl.14 1. EP vykon´ av´ a spoleˇcnˇe s Radou legislativn´ı a rozpoˇctovou funkce. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podm´ınkami stanoven´ ymi Smlouvami. Vol´ı pˇredsedu Komise. 2. EP se skl´ ad´ a ze z´ astupc˚ u obˇcan˚ u Unie. Jejich poˇcet nesm´ı pˇrekroˇcit sedm set padesát, nepoˇc´ıtaje pˇredsedu. Zastoupen´ı obˇcan˚ u je zajiˇstˇeno pomˇern´ ym sestupn´ ym zp˚ usobem, pˇriˇcemˇz je stanovena miˇ adnému ˇclenskému státu nesm´ı b´ nim´ aln´ı hranice ˇsesti ˇclen˚ u na ˇclensk´ y stát. Z´ yt pˇridˇeleno v´ıce neˇz devades´ atˇsest m´ıst. (...) ˇ 3. Clenov´ e EP jsou voleni na dobu pˇ eti let ve vˇ seobecn´ ych a pˇ r´ım´ ych volb´ ach svobodn´ ym a tajn´ ym hlasov´ an´ım • • •

EP - v souˇcasnosti 736 poslanc˚ u ˇ 24 europoslanc˚ ˇ - 22 poslanc˚ CR u (2009 - 2014), 2004 - 2009 mˇela CR u Podle z´ asad pomˇ ern´ eho zastoupen´ı, vyhlaˇsuje prezident republiky nejpozdˇeji 90 dn´ı pˇred jejich kon´ an´ım (v´ az´ an ˇcasov´ ym obdob´ım stanoven´ ym jednotnˇe pro vˇsechny ˇclenské státy Radou EU), uveˇrejnˇeno ve Sb.z. • Poslanci na 5 let 59



ˇ kaˇzd´ • 1 volebn´ı obvod - cel´ a CR, y voliˇc rozhoduje o vˇsech mandátech ˇ a obˇcané jin´ • Aktivn´ı VP - 18 let (alespoˇ n druh´ y den voleb), obˇcané CR ych ˇclensk´ ych stát˚ u, kteˇr´ı jsou po dobu nejménˇe 45 dn˚ u vedeni v evidenci obyvatel (census pobytu) – Voliˇc, kter´ y poˇz´ ad´ a o z´ apis do volebn´ı evidence ve v´ıce ˇclensk´ ych státech se dopouˇst´ı pˇrestupku (pokuta aˇz 5 tis´ıc Kˇc) – Kaˇzd´ y voliˇc m˚ uˇze v t´ ychˇz volb´ ach do EP hlasovat pouze jednou • Pˇ rek´ aˇ zky ve v´ ykonu VP – Z´ akonem stanovené omezen´ı osobn´ı svobody z d˚ uvodu ochrany zdrav´ı lidu – Zbaven´ı zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um ˇ obˇcan jiného ˇclenského státu, kter´ ˇ nejménˇe po dobu 45 dn´ı veden • Pasivn´ı VP - obˇcan CR, y je na u ´zem´ı CR v evidenci obyvatel, 21 let, nen´ı zbaven zp˚ usobilosti k právn´ım u ´kon˚ um, a jde-li o obˇcana jiného ˇclenského st´ atu, nen´ı v ˇclenském st´ atˇe, jehoˇz je st´ atn´ım obˇcanem zbaven práva b´ yt volen do EP, jde-li o obˇcana jiného ˇclenského st´ atu, kter´ y je z´ aroveˇ n obˇcanem v´ıce ˇclensk´ ych stát˚ u, nesm´ı b´ yt zbaven práva b´ yt volen do EP ani v jednom z nich – Kaˇzd´ y m˚ uˇze v t´ ychˇz volb´ ach do EP kandidovat pouze jednou • Kandid´ atn´ı listiny – – – – –

Mohou pod´ avat politické strany/hnut´ı a jejich koalice, jejichˇz ˇcinnost nebyla pozastavena Pod´ avaj´ı se Ministerstvu vnitra nejpozdˇeji 66 dn˚ u pˇrede dnem voleb ˇ Poˇcet kandid´ atu uveden´ ych na listinˇe m˚ uˇze aˇz o tˇretinu pˇrekroˇcit poˇcet poslanc˚ u volen´ ych na u ´zem´ı CR Potvrzen´ı o sloˇ zen´ı pˇ r´ıspˇ evku na volebn´ı n´ aklady ve v´ yˇ si 15 000 Kˇ c Kandid´ at se m˚ uˇze p´ısemn´ ym prohláˇsen´ım doruˇcen´ ym do 48 hodin pˇred zahájen´ım voleb vzd´ at své kandidatury, nelze vz´ıt zpˇet

• Hlasovac´ı l´ıstky - samostatnˇe pro kaˇzdou politickou stranu, politické hnut´ı a koalici • Seznam voliˇ c˚ u – Vede obecn´ı u ´ˇrad samostatnˇe pro kaˇzdé volby do EP – Voliˇce vedené ve st´ além seznamu voliˇc˚ u v nich uvád´ı z u ´ˇredn´ı povinnosti – Ostatn´ı osoby na jejich ˇz´ adost (opr´ avnˇené osoby jin´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u, osoby ve zdravotnick´ ych zaˇr´ızen´ıch/´ ustavech soci´ aln´ı péˇce/policejn´ı cele/m´ıstˇe v´ ykonu vazby ˇci trestu odnˇet´ı svobody) ˇ • Voliˇ csk´ y pr˚ ukaz - opravˇ nuje voliˇce k hlasován´ı v jakémkoliv volebn´ım okrsku POUZE na u ´zem´ı CR – Vyd´ av´ a pˇr´ısluˇsn´ y obecn´ı u ´ˇrad nebo zastupitelské u ´ˇrady v zahraniˇc´ı – Voliˇc m˚ uˇze poˇz´ adat o vyd´ an´ı voliˇcského pr˚ ukazu ode dne vyhláˇsen´ı voleb (p´ısemn´ ym podán´ım opatˇren´ ym ovˇeˇren´ ym podpisem voliˇce, doruˇcen´ ym nejpozdˇeji 15 dn˚ u pˇrede dnem voleb obecn´ımu u ´ˇradu nebo zastupitelskému u ´ˇradu) • Preferenˇ cn´ı hlasy - na hlasovac´ım l´ıstku m˚ uˇze voliˇc zakrouˇzkován´ım poˇradového ˇc´ısla nejv´ yˇse u 2 kandid´ at˚ u uveden´ ych na témˇze hlasovac´ım l´ıstku vyznaˇcit, kterému z kandidát˚ u dává pˇrednost, to pˇrináˇs´ı efekt, z´ısk´ a-li alespoˇ n 5% z celkového poˇctu platn´ ych odevzdan´ ych hlas˚ u, jeˇz dostala kandidátn´ı listina, na n´ıˇz byl zaˇrazen • Skrutinium – Postupuje kaˇzd´ a politick´ a strana/hnut´ı a koalice, která z´ıskala alespoˇ n 5 % z celkového poˇctu odevzdan´ ych platn´ ych hlas˚ u – d‘Hondtova metoda (tzn. stejné jako do PS - 1; 2; 3 ...) • Mand´ at poslance EP vznik´ a zah´ ajen´ım prvn´ı sch˚ uze EP v novém pˇetiletém funkˇcn´ım obdob´ı EP (tzn. mand´ at nevznik´ a jiˇz zvolen´ım) – Osvˇedˇcen´ı o zvolen´ı vyd´ av´ a SVK – Smrt, ztr´ ata volitelnosti, vzd´ an´ı se mandátu, vznik nesluˇcitelnosti funkc´ı, uplynut´ı obdob´ı → SVK usnesen´ım vyslov´ı z´ anik mand´ atu, funguje tu institut n´ ahradn´ıka, nen´ı-li náhradn´ıka téˇze politické strany, politického hnut´ı nebo koalice, z˚ ustane mandát aˇz do konce volebn´ıho obdob´ı uprázdnˇen • Pˇr´ıspˇevek na u ´hradu volebn´ıch n´ aklad˚ u - politické stranˇe/hnut´ı nebo koalici, která ve volbách z´ıskala nejménˇe 1 % z celkového poˇctu platn´ ych hlas˚ u, bude za kaˇzd´ y odevzdan´ y hlas ze státn´ıho rozpoˇctu uhrazeno 30 Kˇc • V´ ydaje spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u a volebn´ıch orgán˚ u spojené s volbami do EP → ze státn´ıho rozpoˇctu 60



• Volebn´ı kampaˇ n - ˇcestn´ a, poctiv´ a, bez nepravdiv´ ych u ´daj˚ u, nárok na pod´ıl v rámci bezplatnˇe poskytnutého ˇ a CRo, ˇ vys´ılac´ıho ˇcasu (celkem 14 hodin pro vˇsechny) v CT 3 dny pˇred volbami opˇet nesm´ı b´ yt zveˇrejˇ nov´ any v´ ysledky pr˚ uzkum˚ u (fyzick´ a osoba se dopust´ı pˇrestupku a bude sankcionována aˇz 30 tis´ıci Kˇc) a ve dnech voleb zak´ az´ ana agitace ve volebn´ıch m´ıstnostech a bezprostˇredn´ım okol´ı ˇ pln´ı vˇsak dalˇs´ı specifické u • Volebn´ı org´ any - v z´ asadˇe stejné jako u voleb do PCR, ´koly → SVK pˇred´ av´ an´ı ˇ v´ ysledk˚ u konan´ ych v CR Evropskému parlamentu, MV projednává a reguluje kandidátn´ı listiny, db´ a na zamezen´ı moˇznosti dvoj´ıho hlasov´ an´ı a pln´ı u ´lohu komunikaˇcn´ı centrály s jin´ ymi ˇclensk´ ymi státy

Co se (moˇ zn´ a) chyst´ a, aneb z Programov´ eho prohl´ aˇ sen´ı vl´ ady (4.srpen 2010) 97

• Vl´ ada zajist´ı zpracov´ an´ı anal´ yzy s c´ılem vytvoˇrit podm´ınky pro moˇ znou pˇ r´ımou volby starost˚ u v mal´ ych obc´ıch, popˇr. v ostatn´ıch typech u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u • Vl´ ada pˇriprav´ı n´ avrh volebn´ıho kodexu, kter´ y komplexnˇe uprav´ı organizaci vˇsechz druh˚ u voleb konan´ ych ˇ s moˇ v CR znost´ı elektronick´ eho hlasov´ an´ı ve volb´ ach ´ • Vl´ ada zpracuje n´ avrh novely Ustavy, kter´ y umoˇzn´ı pˇ r´ımou volby prezidenta, a n´ avrh u ´ stavn´ıho z´ akona o podm´ınk´ ach vyhl´ aˇ sen´ı a pr˚ ubˇ ehu referenda • Vl´ ada pˇrijme opatˇren´ı ke zpr˚ uhlednˇen´ı financován´ı politick´ ych stran, pˇriˇcemˇz vláda zváˇz´ı i moˇ znost zaveden´ı limit˚ u na v´ ydaje ve volebn´ıch kampan´ıch

´ N´ alezy US 98

´ 3/96 volebn´ı kauce - volby do PS • Pl.US – Pr´ avn´ı ot´ azkou je, zdali je volebn´ı kauce takov´ ym komponentem zákonné u ´pravy volebn´ıho pr´ ava, jenˇz omezuje svobodnou soutˇeˇz politick´ ych stran – Podle tehdejˇs´ıho ZVP (§35/2) byla ve volbách do PS politická strana nebo koalice povinna sloˇzit kauci 200 000 Kˇc ve vˇsech volebn´ıch kraj´ıch, v nichˇz byla kandidátn´ı listina politické strany nebo koalice zaregistrov´ ana. Kauce se politické stranˇe nebo koalici vrac´ı, pokud tato postoupila do prvn´ıho skrutinia, tj. v pˇr´ıpadˇe, jestliˇze politick´ a strana z´ıskala v´ıce neˇz 5 % hlas˚ u. Sloˇzen´ı kauce bylo podm´ınkou zah´ ajen´ı tisku hlasovac´ıch l´ıstk˚ u. ´ Ustavn´ ´ ˇ je zaloˇzen na principu reprezentativn´ı demokracie. Princip reprezentativnosti – US: ı systém CR obsahuje i poˇzadavek minim´ aln´ı reprezentativnosti subjekt˚ u (politick´ ych stran) z˚ uˇcatnˇen´ ych na politické soutˇeˇzi. Smysl volebn´ı kauce ve volbách do PS je p˚ usoben´ı ve smˇeru omezen´ı u ´ˇcasti ve volbách stran´ am, jejichˇz reprezentativnost je niˇzˇs´ı neˇz 3 % odevzdan´ ych hlas˚ u (v opaˇcném pˇr´ıpadˇe je totiˇz garantov´ an st´ atn´ı pˇr´ıspˇevek. – Pˇri pomˇeˇrov´ an´ı omezen´ı moˇznosti u ´ˇcasti ve volbách volebn´ı kauc´ı a smyslu a u ´ˇcelu volebn´ı kauce je potˇreba zejména zv´ aˇzit intenzitu tohoto omezen´ı, tj. skuteˇcnost, do jaké m´ıry v´ yˇska kauce pro nez´ avislé kandid´ aty a politické strany z pohledu poˇzadavku minimáln´ı reprezentativnosti je podm´ınkou u ´stavnˇe nepˇrijatelnou. – Pokud m´ a kauce plnit sv˚ uj u ´ˇcel a smysl a souˇcasnˇe neomezovat svobodnou a volnou soutˇeˇz politick´ ych sil, mus´ı v propoˇctu na poˇcet sympatizant˚ u, naplˇ nuj´ıc´ı podm´ınku minimáln´ı reprezentativnosti, pˇredstavovat nepatrnou sumu, neomezuj´ıc´ı ani nejbˇeˇznˇejˇs´ı osobn´ı v´ ydaje. Tato podm´ınka je v pr´ avn´ı ˇ splnˇena, i kdyˇz u voleb do PS na mezn´ı hranici u u ´pravˇe voleb do obou komor Parlamentu CR ńosnosti. ´ 25/96 u • Pl.US ´ stavnost 5% klauzule – Pr´ avn´ı ot´ azka: Je 5% uzav´ırac´ı kluzule u ´stavnˇe oprávnˇená a je sluˇcitelná s obecn´ ym principem rovnosti volebn´ıho pr´ ava? ´ Smyslem hlasov´ – US: an´ı je diferenciace voliˇcského sboru. C´ılem voleb vˇsak nen´ı pouze poˇr´ızen´ı zrcadlového obrazu politick´ ych postoj˚ u voliˇc˚ u. Z voleb má vzej´ıt taková snˇemovna, která sv´ ym sloˇzen´ım umoˇzn ˇuje vznik politické vˇetˇsiny schopné jak vytvoˇrit vládu, tak i vykonávat zákonodárnou ˇcinnost. Proto je pˇr´ıpustné zabudovat do volebn´ıho mechanizmu urˇcité integraˇcn´ı stimuly tam, kde pro to existuj´ı z´ avaˇzné d˚ uvody, zejména pak za pˇredpokladu, ˇze neomezenou proporcionáln´ı soustavou dojde k roztˇr´ıˇstˇen´ı hlas˚ u mezi velk´ y poˇcet politick´ ych stran. Existenci omezovac´ı klauzule je tˇreba v kaˇzdém pˇr´ıpadˇe podm´ınit pouze závaˇzn´ ymi d˚ uvody, pˇriˇcemˇz stoupaj´ıc´ı hranice omezovac´ı klauzule je od˚ uvodniteln´ a zvl´ aˇstˇe intenzivn´ı z´ avaˇznost´ı. Je tˇreba poznamenat, ˇze zvyˇsován´ı hranice omezovac´ı klauzule nem˚ uˇze b´ yt neomezené, takˇze napˇr. desetiprocentn´ı klauzuli lze jiˇz povaˇzovat za takov´ y z´ asah do proporcion´ aln´ıho systému, kter´ y ohroˇzuje jeho demokratickou substanci. – 5 % klauzule tedy je u ´stavn´ı ´ 30/98 • Pl.US 61



ˇ kter´ – N´ avrh na zruˇsen´ı ˇc´ asti § 85 tˇret´ı vˇety zákona ˇc. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu CR, a zn´ı: ”kter´ a ve volb´ ach z´ıskala nejménˇe tˇri procenta z celkového poˇctu platn´ ych hlas˚ u,“ ... 3% byly minim´ aln´ım volebn´ım v´ ysledkem, aby politick´ a strana mohla z´ıskat od ministerstva financ´ı finanˇcn´ı u ´hradu volebn´ıch ˇ n´ aklad˚ u = VYHOVENO ´ doporuˇcil z´ – US: akonod´ arci tuto hranici stanovit stejnˇe, jako tomu je v Nˇemecku, tedy na 1% (nakonec je to dle platné pr´ avn´ı u ´pravy 1,5%) ´ 42/2000 velk´ • Pl.US y volebn´ı n´ alez !tento nález by bylo nejsp´ıˇs dobré si pˇreˇc´ıst! – V dobˇe opoziˇcn´ı smlouvy byla provedena volebn´ı reforma, volebn´ı zákon byl schválen v ˇcervenci 2000, z´ ahy skupina sen´ ator˚ u a téˇz prezident republiky podali u ´stavn´ı st´ıˇznost ´ zruˇsil: – Co US ∗ 35 volebn´ıch kraj˚ u (do té doby bylo 8, dnes je 14) ∗ Tzv. vyrovn´ avac´ı d‘Hondtova metoda volebn´ıho dˇelitele(1,42;2;3...) ∗ Nejniˇzˇs´ı poˇcet mand´ at˚ u ve volebn´ım kraji - 4 ∗ Kauce 40 000 Kˇc, kterou mˇela sloˇzit politická strana/hnut´ı/koalice za kaˇzd´ y volebn´ı kraj, v nˇemˇz pod´ av´ a kandid´ atn´ı listinu (dnes je pˇr´ıspˇevek na u ´hradu volebn´ıch náklad˚ u) ∗ Ustanoven´ı, dle nˇehoˇz politické stranˇe/hnut´ı/koalici, která ve volbách z´ıskala nejménˇe 2 %, z celkového poˇctu platn´ ych hlas˚ u, bude za kaˇzd´ y odevzdan´ y hlas uhrazeno 30 Kˇc (dnes je 1,5 %, 100 Kˇc za hlas) – Co z˚ ustalo: ∗ Aditivn´ı klauzule (5,10,15,20 %) ´ ...zv´ – US: yˇsen´ı poˇctu volebn´ıch kraj˚ u na 35, stanoven´ı nejniˇzˇs´ıho poˇctu mandát˚ u v kraji na 4 a zp˚ usob v´ ypoˇctu pod´ıl˚ u a pˇrikazov´ an´ı mandátu pomoc´ı upravené d‘Hondtovy formule pˇredstavuje ve svém u ´hrnu takovou koncentraci integraˇcn´ıch prvk˚ u, jeˇz ve sv´ ych d˚ usledc´ıch vede jiˇz k opuˇstˇen´ı kontinua jeˇstˇe zp˚ usobilého zaznamen´ avat alespoˇ n pˇrivrácen´ı k modelu pomˇerného zastoupen´ı. ´ 73/04 (kauza N´ • Pl.US advorn´ık) – Opravn´ y prostˇredek proti usnesen´ı NSS ohlednˇe neplatnosti volby do Senátu v jednom z obvod˚ u = ˇ VYHOVENO – NSS prohl´ asil sen´ atorské volby v jednom obvodu za neplatné, protoˇze se v tisku objevily nepravdivé informace o jednom z kandid´ at˚ u, coˇz mˇelo m´ıt za následek ovlivnˇen´ı volby ´ Existuje vyvratiteln´ – US: a domnˇenka, ˇze volebn´ı v´ ysledek odpov´ıdá v˚ uli voliˇc˚ u. Pˇredloˇzit d˚ ukazy k jej´ımu vyvr´ acen´ı je povinnost´ı toho, kdo volebn´ı pochyben´ı nam´ıtá. O neplatnosti voleb, tedy projevu lidu jako suveréna, m˚ uˇze rozhodnout soud pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze poruˇsován´ı zákona bylo tak intenzivn´ı, ˇze volby jistojistˇe ovlivnilo. Zde se takov´ ato m´ıra poruˇsen´ı nepotvrdila. ´ v tzv. kauze Lastovecká r. 1999 - byla – De facto stejn´ ym problémem se zab´ yval (a stejnˇe i rozhodl) US zpochybnˇena volba sen´ atorky Lastovecké. ´ 13/05 pojem volebn´ıho z´ ´ • Pl.US akona dle ˇ cl. 40 Ustavy ˇ ´ K pˇrijet´ı volebn´ıho z´ U: akona a zákona o zásadách jednán´ı a styku obou komor mezi sebou, – Cl.40 jakoˇz i navenek a z´ akona o jednac´ım ˇrádu Senátu je tˇreba, aby byl schv´ alen PS i Sen´ atem. – Pr´ avn´ı ot´ azkou je v´ yklad pojmu volebn´ı zákon →je j´ım jak zákon o volbách do Parlamentu, tak z´ akon o volb´ ach do zastupitelstev obc´ı, zákon o volbách do zastupitelstev kraj˚ u, a téˇz zákon o volb´ ach do Evropského parlamentu

Dalˇ s´ı zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı 99

• Jmenov´ an´ı, aklamace, kooptace, konkurs, virilita, dˇedˇen´ı (následnictv´ı), los • Viz →1.18

ˇ Výˇse uvedené pr´ avn´ı pˇredpisy; Uˇcebnice u ´stavka, 2.vyd´ an´ı, kapitola XIII. (s.321 - 360); Principy voleb v CR, ˇ Marek Antoˇs, Linde; Vlastn´ı pozn´ amky z pˇredmˇetu Volebn´ı pr´ avo a volebn´ı systémy; DFS: doplnˇen´ a judikatura z www.soudnisoustava.ic.cz; Programové prohl´ aˇsen´ı vl´ ady z: http://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programo prohlaseni-74856/; viz téˇz ot´ azka →1.12; === Dalˇs´ı moˇzné zdroje informac´ı ===; :ustavko:zkouska:volebni pravo.pdf—; prezentace prof. Jana Filipa z PF MU; zdroj: http://is.muni.cz/vyhledavani/?search=volebni%20pravo%20agenda:el%7Cosn; vˇ ecn´ y z´ amˇ er nov´ eho volebn´ıho z´ akon´ıku: http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf 62

ˇ ´ ACH ´ ˇ 1.12. SOUDNÍ PREZKUM V OTAZK VOLEB V CR

1.12.


ˇ Soudn´ı pˇ rezkum v ot´ azk´ ach voleb v CR

• c´ıl volebn´ıho soudnictv´ı: ochrana legitimity zvolen´ eho org´ anu • z idey pr´ avn´ıho st´ atu vych´ az´ı mimo jiné poˇzadavek moˇznosti pˇrezkumu rozhodnut´ı orgánu veˇrejné moci v prvn´ım stupni, stejnˇe jako pr´ avo kaˇzdého jednotlivce na ochranu pˇred nezákonn´ ym rozhodnut´ım státn´ı moci – to plat´ı jak v pˇr´ıpadˇe rozhodnut´ı st´ atn´ıch orgán˚ u a orgán˚ u obc´ı pˇri plnˇen´ı u ´kol˚ u souvisej´ıc´ıch se zajiˇst’ov´ an´ım pˇr´ıpravy a pr˚ ubˇehu voleb, tak i pˇri vlastn´ı realizaci volebn´ıho práva jednotlivcem • institut pˇrezkumu voleb a soudn´ı ochrana volebn´ıho procesu je z´ arukou dodrˇ zov´ an´ı volebn´ıho pr´ ava ´ • ˇ cl. 20 Ustavy: Dalˇs´ı podm´ınky výkonu volebn´ıho pr´ ava, organizaci voleb a rozsah soudn´ıho pˇrezkumu stanov´ı z´ akon.“ -→ ”tento ˇcl´ anek v souˇcasné dobˇe naplˇ nuje soudn´ı ˇ r´ ad spr´ avn´ı (ˇc.150/2002 Sb.), volebn´ımu ˇ soudnictv´ı se ve spr´ avn´ım ˇr´ adu vˇenuje d´ıl 4., konkrétnˇe § 88-93 SRS • p˚ uvodnˇe se volebn´ımu soudnictv´ı vˇenovali obecné soudy v ˇcele s NS, od roku 2003 pˇ reneseno na spr´ avn´ı soudy (tzn.krajsk´ e) v ˇ cele s NSS ˇ a do Evropského Parla• soudn´ımu pˇrezkumu se vˇenuj´ı spr´ avn´ı soudy (krajské), pro volby do Parlamentu CR mentu je to Nejvyˇsˇs´ı spr´ avn´ı soud ´ ˇcl.22 U ´ ˇcl.36 odst. 2 LZPS • u ´stavn´ı z´ aklady soudn´ıho pˇrezkumu jsou také v ˇcl.4 U, • rozsah pˇrezkumu a typy ˇr´ızen´ı upravuj´ı jednotlivé volebn´ı zákony – – – –

ˇ a to v odd´ıle pátém (§ 86-89) Z´ akon ˇc. 247/1995 Sb. o volb´ ach do Parlamentu CR z´ akon o volb´ ach do zastupitelstev obc´ı - Hlava VII, § 59 - 61 z´ akon o volb´ ach do zastupitelstev kraj˚ u - Hlava VII, § 52-54 z´ akon o volb´ ach do EP - Hlava VIII, § 55-58

• soudn´ı ochrana je spr´ avn´ımi soudy zaruˇ cena ve vˇ ecech: – – – –

ˇ seznamu voliˇc˚ u - § 88 SRS ˇ registrace kandid´ atn´ıch listin a pˇrihláˇsek k registraci - § 89 SRS ˇ neplatnosti voleb a neplatnosti hlasován´ı, neplatnost volby kandidáta - § 90 SRS z´ aniku mand´ atu ˇclena zastupitelstva na základˇe usnesen´ı zastupitelstva nebo rozhodnut´ım ˇreditele ˇ krajského u ´ˇradu ˇci ministra vnitra - § 91 SRS

• v r´ amci spr´ avn´ı soudnictv´ı je tedy umoˇznˇen pˇrezkum pˇr´ıpravného stadia voleb, samotného hlasován´ı i zjiˇstˇen´ı volebn´ıch v´ ysledk˚ u a jejich vyhl´ aˇsen´ı ´ ´ (viz nálezy Nádvorn´ık, Lastovecká, komun´ • v pˇr´ıpadˇe poruˇsen´ı Ustavy ˇci Listiny m˚ uˇze spor vy´ ustit aˇz k US aln´ı volby v Krupce, praˇzské komun´ aln´ı volby, volby do zastupitelstva Hˇrenska...)

Soudn´ı ochrana ve vˇ ecech seznamu voliˇ c˚ u 100

• z´ apis do seznamu voliˇc˚ u je form´ aln´ı podm´ınkou v´ ykonu volebn´ıho práva • seznamy voliˇc˚ u vedou obecn´ı u ´ˇrady a to pro voliˇce, kteˇr´ı jsou v dané obci pˇrihláˇseni k trvalému pobytu ˇ jedn´ a se o specifick´ y volebn´ı dokument, ve kterém jsou zapsáni nebo mohou b´ yt zapsáni vˇsichni obyvatelé CR, kteˇr´ı ke dni voleb splˇ nuj´ı podm´ınky aktivn´ıho volebn´ıho práva, kaˇzd´ y voliˇc m˚ uˇze b´ yt zapsán pouze v jediném seznamu voliˇc˚ u, seznamy voliˇc˚ u jsou sestavovány z u ´ˇredn´ı povinnosti • pokud voliˇc zjist´ı pˇred volbami nahlédnut´ım do stálého seznamu voliˇc˚ u, ˇze do nˇej zaps´ an nebyl, aˇckoli splˇ nuje vˇsechny z´ akonné podm´ınky, pˇr´ıpadnˇe ˇze u ´daje v nˇem uvedené (jméno a pˇr´ıjmen´ı, datum narozen´ı, ˇc´ ast obce, ulice a ˇc.p.) jsou chybn´ e, m´ a pr´ avo ˇ z´ adat o doplnˇ en´ı nebo proveden´ı oprav - námitkové ˇr´ızen´ı • pokud obecn´ı u ´ˇrad této ˇz´ adosti do 48 hodin nevyhov´ı, m˚ uˇze se voliˇc obrátit na krajsk´ y soud s návrhem na vyd´ an´ı rozhodnut´ı o proveden´ı opravy nebo doplnˇ en´ı seznamu, u ´ˇcastn´ıky ˇr´ızen´ı jsou navrhovatel a spr´ avn´ı u ´ˇrad, kter´ y nevyhovˇel ˇz´ adosti o doplnˇen´ı ˇci proveden´ı oprav

Soudn´ı ochrana ve vˇ ecech registrace kandid´ atn´ıch listin a pˇ rihl´ aˇ sek k registraci 101

• subjekty kandiduj´ıc´ı ve volb´ ach se mohou doˇzadovat soudn´ı ochrany, pokud správn´ı orgán povˇeˇren´ y registrac´ı kandid´ atn´ıch listin a pˇrihl´ aˇsek k registraci tento dokument odm´ıtl zaregistrovat nebo vyˇ skrtl kandid´ ata uvedeného na kandid´ atn´ı listinˇe • také se lze dom´ ahat vyd´ an´ı rozhodnut´ı o zruˇ sen´ı jiˇ z proveden´ e registrace kandidátn´ı listiny nebo pˇrihl´ aˇsky k registraci • vˇecnˇe pˇr´ısluˇsné k rozhodnut´ı ve vˇeci registrace ve volbách do zastupitelstev obc´ı a kraj˚ u jsou soudy krajsk´ e, v pˇr´ıpadˇe voleb do PS, Sen´ atu, nebo Evropského Parlamentu je to Nejvyˇ sˇ s´ı spr´ avn´ı soud 63

ˇ ´ ACH ´ ˇ 1.12. SOUDNÍ PREZKUM V OTAZK VOLEB V CR


Neplatnost voleb, neplatnost hlasov´ an´ı, neplatnost volby nˇ ekter´ eho z kandid´ at˚ u 102

• po vyhl´ aˇsen´ı v´ ysledk˚ u voleb St´ atn´ı volebn´ı komis´ı se m˚ uˇze oprávnˇen´ y obˇcan (obˇcan zapsan´ y v daném okrsku do st´ alého seznamu voliˇc˚ u), politick´ a strana, nezávisl´ y kandidát, sdruˇzen´ı nezávisl´ ych kandidát˚ u a sdruˇzen´ı politick´ ych stran nebo politick´ ych hnut´ı, domáhat u soudu v závislosti na druhu voleného orgánu a zp˚ usobu poruˇsen´ı z´ akona neplatnosti voleb, neplatnosti hlasován´ı nebo neplatnosti volby urˇcitého kandidáta • v pˇr´ıpadˇe voleb do zastupitelstev kraj˚ u a obc´ı je vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y krajsk´ y soud, u voleb do Parlamentu pak Nejvyˇ sˇ s´ı spr´ avn´ı soud • u ´ˇcastn´ıky ˇr´ızen´ı jsou navrhovatel, pˇr´ısluˇsn´ y volebn´ı orgán a ten, jehoˇz volba byla napadena • rozhodnut´ı o neplatnosti voleb – z´ akon mus´ı b´ yt v tomto pˇr´ıpadˇe poruˇsen takov´ ym zp˚ usobem, kter´ y mohl ovlivnit v´ ysledky voleb, v d˚ usledku rozhodnut´ı soudu o neplatnosti voleb se mus´ı konat volby opakovan´ e= opakuje se cel´ y volebn´ı proces vˇcetnˇe nového podáván´ı a registrace kandidátn´ıch listin • rozhodnut´ı o neplatnosti hlasov´ an´ı – k poruˇsen´ı zákona doˇslo v pr˚ ubˇehu hlasován´ı (napˇr. doˇslo k poruˇsen´ı procesn´ıch pravidel a zp˚ usobu hlasov´ an´ı, masovému hlasován´ı neoprávnˇen´ ych voliˇc˚ u apod.), je-li takové rozhodnut´ı vyd´ ano, pak probˇehne opakovan´ e hlasov´ an´ı – nen´ı tˇreba mˇenit seznamy kandiduj´ıc´ıch stran a osob • rozhodnut´ı o neplatnosti volby kandid´ ata – poruˇsen´ı ustanoven´ı zákona v tomto pˇr´ıpadˇe deformovalo v˚ uli voliˇce ve vztahu ke konkrétn´ımu kandidátovi (napˇr. nebyly splnˇeny podm´ınky volitelnosti, kandid´ at v pˇr´ıliˇs vysoké m´ıˇre poruˇsil pravidla veden´ı volebn´ı kampanˇe apod.)

Ochrana ve vˇ ecech z´ aniku mand´ atu 103

• za podm´ınek stanoven´ ych zvl´ aˇstn´ımi z´ akony (Zákon ˇc.130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev kraj˚ u a Z´ akon ˇc.491/2001 Sb., o volb´ ach do zastupitelstev obc´ı) m˚ uˇze ˇclen zastupitelstva, jehoˇz mandát zanikl, nebo politick´ a strana, sdruˇzen´ı nez´ avisl´ ych kandidát˚ u nebo sdruˇzen´ı politick´ ych stran a nezávisl´ ych kandid´ at˚ u, na jejichˇz kandid´ atn´ı listinˇe byl ˇclen zastupitelstva zaˇrazen, domáhat zruˇ sen´ı usnesen´ı zastupitelstva nebo zruˇ sen´ı rozhodnut´ı spr´ avn´ıho org´ anu, kter´ y o zániku mandátu ˇclena zastupitelstva rozhodl • vˇecnˇe a m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´ ym je krajsk´ y soud v s´ıdle pˇr´ısluˇsného u ´zemnˇe samosprávného celku

Soudn´ı ˇ r´ızen´ı ve vˇ ecech volebn´ıch 104

• vyznaˇcuje se ˇradou specifick´ ych znak˚ u • hlavn´ı d˚ uraz je kladen na rychlost rozhodnut´ı – o podan´ ych návrz´ıch se rozhoduje v zákonem pˇresnˇe stanoven´ ych lh˚ ut´ ach, které jsou relativnˇe krátké – soud mus´ı rozhodnout ∗ do 3 dn˚ u ve vˇecech seznamu voliˇc˚ u ∗ do 15 dn˚ u ve vˇeci registrace ∗ do 20 dn˚ u v pˇr´ıpadˇe pod´ an´ı ve vˇeci neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasován´ı a zániku mand´ atu – relativnˇe kr´ atké jsou také lh˚ uty pro pod´ an´ı a zmeˇskán´ı této lh˚ uty nelze prominout ∗ 2 dny od doruˇcen´ı rozhodnut´ı ve vˇeci registrace a doruˇcen´ı rozhodnut´ı o zánku mandátu ∗ 10 dn˚ u po vyhl´ aˇsen´ı v´ ysledk˚ u voleb v pˇr´ıpadˇe návrhu na neplatnost voleb ˇci neplatnost hlasov´ an´ı – – – –

typicky bez u ´stn´ıho jedn´ an´ı jednoinstanˇcnost (bud’ krajsk´ y soud nebo NSS) usnesen´ı soudu nab´ yv´ a pr´ avn´ı moci dnem vyvˇeˇsen´ı na u ´ˇredn´ı desce soudu ˇz´ adn´ yzu ´ˇcastn´ık˚ u nem´ a pr´ avo na náhradu náklad˚ u ˇr´ızen´ı

• pr´ avn´ı u ´prava volebn´ıho soudnictv´ı nezná absolutn´ı vady volebn´ıho ˇr´ızen´ı, tedy takové poruˇsen´ı ustanoven´ı volebn´ıho pˇredpisu, které by mˇelo za n´ asledek automatické zruˇsen´ı voleb, volby kandidáta nebo hlasov´ an´ı, a vˇsechny moˇzné vady a pochyben´ı jsou v tomto smyslu povaˇzována za relativn´ı, jelikoˇz je jejich význam tˇreba pomˇeˇrovat s jejich konkrétn´ım dopadem na výsledek voleb ˇci hlasov´ an´ı – volebn´ı soudnictv´ı je tedy z u ´stavn´ıho pohledu zaloˇzeno na pˇ r´ıˇ cinn´ e souvislosti mezi volebn´ı vadou a sloˇ zen´ım zastupitelsk´ eho sboru • v´ ysledkem rozhodnut´ı soudu o neplatnosti hlasován´ı nebo voleb tedy nemus´ı b´ yt nutnˇe opakován´ı voleb, soud m˚ uˇze napˇr. urˇcit, kter´ y z kandid´ at˚ u byl ˇci nebyl platnˇe zvolen a m˚ uˇze naˇr´ıdit opravu zápisu v´ ysledk˚ u voleb • ochrana ve vˇ ecech m´ıstn´ıho/krajsk´ eho referenda – n´ avrhem se lze u soudu dom´ ahat ∗ urˇcen´ı, ˇze n´ avrh na kon´ an´ı m´ıstn´ıho/krajského referenda nemá nedostatky, 64

´ ´ ´ MOC V CR ˇ 1.13. ZAKONOD ARN A


∗ vyhl´ aˇsen´ı m´ıstn´ıho/krajského referenda, ∗ vysloven´ı neplatnosti rozhodnut´ı pˇrijatého v m´ıstn´ım/krajském referendu, ∗ vysloven´ı neplatnosti hlasov´ an´ı v m´ıstn´ım/krajském referendu. – soud rozhodne usnesen´ım do 30 dn˚ u ´ • vztahy souvisej´ıc´ı s volbami mohou b´ yt t´ eˇ z pˇ redmˇ etem rozhodov´ an´ı Ustavn´ ıho soudu – abstraktn´ı kontrola volebn´ıch z´ akon˚ u – u ´ stavn´ı st´ıˇ znost subjekt˚ u volebn´ıho práva proti pravomocnému rozhodnut´ı a jinému zásahu org´ anu veˇrejné moci do u ´stavnˇe zaruˇcen´ ych práv a svobod – ˇ r´ızen´ı o opravn´ em prostˇ redku proti rozhodnut´ı ve vˇ eci ovˇ eˇ ren´ı volby poslance nebo sen´ atora ´ ∗ zab´ yv´ a se j´ım odd´ıl tˇret´ı (§85-91) z´ akona ˇc. 182/1993 Sb. o Ustavn´ ım soudu ´ ∗ US rozhoduje v opravném prostˇredku proti ovˇ eˇ ren´ı volby poslance nebo sen´ atora pˇ r´ısluˇ sn´ ym org´ anem komory ˇ ci Nejvyˇ sˇ s´ım spr´ avn´ım soudem, v nálezu rozhodne, zda byl poslanec ˇci sen´ ator platnˇe zvolen ∗ opravn´ y prostˇredek je opr´ avnˇen podat · poslanec, sen´ ator, pˇr´ıpadnˇe volebn´ı strana, za n´ıˇz poslanec nebo senátor kandidoval, proti rozhodnut´ı, ˇze nebyl platnˇe zvolen · ten, jehoˇz volebn´ı st´ıˇznosti podle volebn´ıho zákona bylo vyhovˇeno, proti rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsné komory Parlamentu nebo jej´ıho orgánu o ovˇeˇren´ı platnosti volby poslance nebo senátora ∗ opravn´ y prostˇredek lze podat do 10 dn˚ u od doruˇcen´ı rozhodnut´ı ∗ u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı o opravném prostˇredku je také orgán, kter´ y pˇrijal rozhodnut´ı, ˇze poslanec nebo sen´ ator byl nebo nebyl platnˇe zvolen ´ rozhodne n´ ∗ US alezem, kter´ ym opravnému prostˇredku vyhov´ı anebo jej zam´ıtne, tj. rozhodne, zda byl poslanec ˇci sen´ ator platnˇe zvolen nebo nikoli • do volebn´ıho soudnictv´ı urˇcit´ ym zp˚ usobem téˇz zasahuje pr´ avo trestn´ı – trestn´ı zákon stanov´ı jako jednu ze skutkov´ ych podstat trestného ˇcinu Maˇ ren´ı pˇ r´ıpravy a pr˚ ubˇ ehu voleb a referenda § 351 TZ

´ N´ alezy US 105

• viz ot´ azka →1.11 ´ 787/06 - Volby do Zastupitelstva mˇestské ˇcásti Brno IV.US • Ve volebn´ım soudnictv´ı nejde jen o to, zda byl poruˇsen volebn´ı zákon objektivnˇe ˇci subjektivnˇe, n´ ybrˇz je tˇreba vz´ıt v u ´vahu vˇsechny okolnosti konkrétn´ıho pˇr´ıpadu a intenzitu a zp˚ usob poruˇsen´ı volebn´ıho zákona. Nikoliv kaˇzdé poruˇsen´ı volebn´ıho z´ akona vyvol´ avá (je-li napadeno) neplatnost voleb. Kaˇzd´ y pˇr´ıpad je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv form´ alnˇe, n´ ybrˇz materiálnˇe: vˇzdy individuálnˇe a s pˇrihlédnut´ım ke vˇsem konkrétn´ım okolnostem. ´ 57/10 - Komun´ Pl.US aln´ı volby v Krupce • Zruˇsen´ı voleb nelze br´ at jako trest za poruˇsen´ı volebn´ıch pˇredpis˚ u, n´ ybrˇz jako prostˇredek k zajiˇstˇen´ı legitimity zvoleného org´ anu ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II.d´ıl, ˇc´ ast 1., V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol., 2.vyd´ an´ı (2008) - str. 361-364; Soudn´ı ˇr´ ad ´ spr´ avn´ı (ˇc.150/2002 Sb.); Z´ akon ˇc.182/1993 Sb. o Ustavn´ ım soudu; Z´ akon ˇc.247/1995 Sb. o volb´ ach do Parlamentu ˇ e republiky a o zmˇenˇe a doplnˇen´ı nˇekterých dalˇs´ıch z´ Cesk´ akon˚ u

1.13.

ˇ Z´ akonod´ arn´ a moc v CR

Historick´ y v´ yvoj 106

´ • Ustava 1920 (121/1920 Sb.) – N´ arodn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı tvoˇrené ze dvou snˇemoven – PS a Senátu

65



– Poslaneck´ a snˇemovna – aktivn´ı volebn´ı právo: 21 let, pasivn´ı volebn´ı právo: 30 let; délka funkˇcn´ıho obdob´ı: 6 let – Sen´ at – aktivn´ı volebn´ı pr´ avo: 26 let, pasivn´ı volebn´ı právo: 45 let, délka funkˇcn´ıho obdob´ı: 8 let – Plat´ı systém pomˇerného zastoupen´ı – Systému fungov´ an´ı parlamentu = sesiov´ y – ˇcasová koncentrace legislativy do dvou ˇrádn´ ych zased´ an´ı (jarn´ı a podzimn´ı) – St´ al´ y v´ ybor – mohl mˇenit z´ akonodárstv´ı a kontrolovat vládu v dobˇe, kdy komory nezasedaly – Vylouˇcen´ı imperativn´ıho mand´ atu – nedodrˇzovalo se (neposluˇsn´ı poslanci byli zbavováni mand´ atu volebn´ım soudem) – vl´ ada odpovˇedn´ a N´ arodn´ımu shromáˇzdˇen´ı – NS vol´ı prezidenta republiky • po 2.svˇetové v´ alce zvoleno jednokomorové prozat´ımn´ı Národn´ı shromáˇzdˇen´ı ´ • Ustava 9. kvˇ etna (150/1948 Sb.) – N´ arodn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı - jednokomorov´ y parlament; 300 poslanc˚ u volen´ ych na ˇsest let – Form´ alnˇe zachov´ av´ an systém pomˇerného zastoupen´ı (ve skuteˇcnosti existence jednotné kandid´ atky N´ arodn´ı fronty) – Zmˇena: u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 26/1954 Sb. - zaveden´ı volebn´ıho systému podle sovˇetského vzoru – zaloˇzen´ı jednomand´ atov´ ych obvod˚ u, o jejich mandát se ucházel vˇzdy jeden kandidát Národn´ı fronty – Tato zmˇena vedla k pohyblivému poˇctu poslanc˚ u, kter´ y byl obnoven u ´stavn´ım zákonem ˇc. 35/1960 Sb. opˇet na 300 ´ – Ustavnˇ e nen´ı zakotven imperativn´ı mandát (de facto tu byl, u ´stava nezakotvovala u ´stavn´ı ani volebn´ı soud ´ – Ustava zv´ yraznila postaven´ı 24-ˇclenného Pˇredsednictva Národn´ıho shromáˇzdˇen´ı voleného na dobu jednoho roku, které pod´ avalo z´ avazn´ y v´ yklad zákon˚ u a rozhodovalo, zda zákon Národn´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı ´ odporuje Ustavˇ e - v dobˇe, kdy NS nezasedalo mˇelo pˇredsednictvo právo vydávat optaˇren´ı, kter´ a musela b´ yt n´ aslednˇe schv´ alena N´ arodn´ım shromáˇzdˇen´ım – N´ arodn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı vol´ı prezidenta republiky ´ • Ustava 1960 (100/1960 Sb.) – N´ arodn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı – nositel u ´plnosti moci = koncepce jednoty moci, v ˇcl. 39 odst.1 oznaˇceno jako nejvyˇsˇs´ı org´ an st´ atn´ı moci ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

jednomokorové vˇsechny ostatn´ı org´ any odvozovaly od nˇej sv˚ uj vznik 300 poslanc˚ u volen´ ych na 4 roky, na základˇe volebn´ıho systému zavedeného v r. 1954 Jednomand´ atové volebn´ı obvody Zased´ an´ı N´ arodn´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı svolával prezident dvakrát do roka (v rámci zasedán´ı se konaly sch˚ uze) ∗ Vol´ı prezidenta, Nejvyˇsˇs´ı soud ∗ Vol´ı 30-ti ˇclenné Pˇredsednictvo Národn´ıho shromáˇzdˇen´ı – vydává zákonná opatˇren´ı ∗ vl´ ada i prezident republiky odpovˇedni Národn´ımu shromáˇzdˇen´ı ´ • Ustavn´ ı z´ akon ˇ c. 143/1968 Sb., o ˇ ceskoslovensk´ e federaci – Feder´ aln´ı shrom´ aˇzdˇen´ı - nejvyˇsˇs´ı orgán státn´ı moci, skládá se ze 2 komor: Snˇemovna lidu (200 poslanc˚ u) a Snˇemovna n´ arod˚ u (150 poslanc˚ u, 75 poslanc˚ u z kaˇzdé zemˇe) – Vzniklo podle ˇcl. 147 u ´stavn´ıho z´ akona ˇc. 143/1968 - dosavadn´ı Národn´ı shromáˇzdˇen´ı se stalo Snˇemovnou lidu a poslance Snˇemovny n´ arod˚ u zvolily obˇe Národn´ı rady ze sv´ ych ˇclen˚ u, kteˇr´ı nebyli ˇcleny N´ arodn´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı – Obˇe komory mˇely b´ yt voleny na 4 roky, pˇr´ımé volby se vˇsak odkládaly → zákon ˇc. 117/1969 Sb. umoˇznil prov´ adˇet Feder´ aln´ımu shromáˇzdˇen´ı ˇcistky (zbavovat mandátu poslance, kteˇr´ı naruˇsuj´ı politiku N´ arodn´ı fronty) a obsazovat politické mandáty kooptac´ı→ volby do obou komor se konaly aˇz v listopadu roku 1971 (z´ akon ˇc. 44/1971) – u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 43/1971 – volebn´ı obdob´ı prodlouˇzeno na 5 let v obou komorách – Obˇe komory koncipov´ any jako rovnoprávné, usnáˇsen´ı schopné byly za pˇr´ıtomnosti nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny poslanc˚ u Snˇemovny lidu, resp. nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny zvolen´ ych v obou republikách (Snˇemovny n´ arod˚ u) → k platnosti usnesen´ı bylo tˇreba v kaˇzdé snˇemovnˇe nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny pˇr´ıtomn´ ych poslanc˚ u – ˇcl. 40 ˇ 41 – ve vymezen´ – Cl. ych pˇr´ıpadech bylo tˇreba 3/5 vˇetˇsiny ve Snˇemovnˇe lidu a obou ˇcástech Snˇemovny n´ arod˚ u – Z´ akaz majorizace – taxativnˇe stanoveno v ˇcl. 42 (v zákonu o federaci) – k platnosti usnesen´ı nadpoloviˇcn´ı poˇcet poslanc˚ u zvolen´ ych v obou republikách 66



– Z´ akonod´ arn´ a moc – V ˇcl. 37 odst. 2 a 3 vymezena ˇs´ıˇreji neˇz vypl´ yvalo z dˇelby p˚ usobnosti (ˇcl. 7,8, 10 – 28a), do pravomoci Feder´ aln´ıho Shromáˇzdˇen´ı patˇrilo i pˇrijet´ı základn´ıch zákon´ık˚ u, a pokud to vyˇzaduje jednota pr´ avn´ıho ˇr´ adu, tak i z´ akonodárná u ´prava dalˇs´ıch oblast´ı – Koncipov´ an jako nositel u ´plnosti moci ve státˇe, ale fakticky se od roku 1969 stalo jen komparsem systému (mal´ a frekvence sch˚ uz´ı, jednomyslnost hlasován´ı) – dále se podstatnˇe zv´ yˇsila u ´loha 40 ˇclenného pˇredsednictva Feder´ aln´ıho Shrom´ aˇzdˇen´ı (sloˇzen paritnˇe z 20 poslanc˚ u obou komor, pˇriˇcemˇz i sloˇzen´ı ze Snˇemovny n´ arod˚ u bylo paritn´ı) – mˇelo pravomoc (ˇcl. 58) ve vymezen´ ych pˇr´ıpadech plnit pravomoc Feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı (s nˇekter´ ymi v´ yjimkami) a ˇcinit neodkladná opatˇren´ı, ke kter´ ym bylo tˇreba z´ akona – z´ akonn´ a opatˇren´ı Pˇredsednictva Federáln´ıho shromáˇzdˇen´ı (musela b´ yt schválena na nejbliˇzˇs´ım zased´ an´ı feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı) ˇ – z´ akonod´ arnou moc n´ aleˇzej´ıc´ı do p˚ usobnosti republik vykonávaly CNR a SNR

Pr´ avn´ı u ´ prava z´ akonod´ arn´ e moci 107

´ ˇ (→1/1993 Sb.) • Ustava CR – Hlava druh´ a – Moc z´ akonod´ arn´ a (ˇcl.15-53) – Hlava tˇret´ı – Moc v´ ykonn´ a – volba a skládán´ı slibu prezidenta, pravomoci prezidenta, v´ ykon prezidentsk´ ych pravomoc´ı v dobˇe, kdy je prezidentsk´ yu ´ˇrad uvolnˇen, ˇzaloba Senátu na prezidenta, vysloven´ı d˚ uvˇery a ned˚ uvˇery vl´ adˇe a dalˇs´ı ´ – Hlava ˇctvrt´ a – Moc soudn´ı – nesluˇcitelnost funkc´ı, jmenován´ı a trestn´ı st´ıhán´ı soudc˚ u Ustavn´ ıho soudu ´ ´ – Hlava p´ at´ a – NKU – jmenov´ an´ı prezidenta a viceprezidenta NKU • Z´ akon o z´ asad´ ach jedn´ an´ı a styku obou komor mezi sebou, jakoˇ z i navenek ´ ˇ – ˇ cl.40 Ustavy CR: K pˇrijet´ı volebn´ıho z´ akona a z´ akona o z´ asad´ ach jedn´ an´ı a styku obou komor mezi se” a z´ bou, jakoˇz i navenek akona o jednac´ım ˇr´ adu Sen´ atu je tˇreba, aby byl schv´ alen Poslaneckou snˇemovnou a Sen´ atem.“ ´ – Ustava tedy pˇredpokl´ ad´ a pˇrijet´ı z´ akona o zásadách jednán´ı a styku obou komor, ale k 1.1.1993 existovala pouze Poslaneck´ a snˇemovna, takˇze stykov´ y zákon dle ˇcl.40 nebylo moˇzné pˇrijmout – byl pˇrijat pouze nov´ y jednac´ı ˇr´ ad pro PS, pˇri jehoˇz pˇr´ıpravˇe se ukázalo nezbytné upravit téˇz vztahy PS v˚ uˇci vl´ adˇe, prezidentovi i dalˇs´ım orgán˚ um a téˇz v˚ uˇci Senátu – o stykovém z´ akonˇe se mezi komorami nˇekolikrát neoficiálnˇe jednalo, ale zákon dosud nebyl pˇrijat, z´ akonn´ a u ´prava styku obou komor je proto v souˇcasné dobˇe obsaˇzena v zákonˇe o jednac´ım ˇrádu Poslanecké snˇemovny a v z´ akonˇe o jednac´ım ˇrádu Senátu • Z´ akon o jednac´ım ˇ r´ adu Poslaneck´ e snˇ emovny (→90/1995 Sb.) ˇ (tj. od 1.1.1993) platil nejprve Jednac´ı ˇrád Cesk´ ˇ e národn´ı rady, teprve pozdˇeji byl pˇrijat – po vzniku CR jednac´ı ˇr´ ad nov´ y – jednac´ı ˇr´ ad PS se skl´ ad´ az ∗ vlastn´ıho textu z´ akona ∗ pˇr´ıloh, které maj´ı stejnou platnost jako zákon · Jednac´ı ˇr´ ad vyˇsetˇrovac´ı komise · Volebn´ı ˇr´ ad pro volby konané Poslaneckou snˇemovnou a pro nominace vyˇzaduj´ıc´ı souhlas Poslanecké snˇemovny • Z´ akon o jednac´ım ˇ r´ adu Sen´ atu (→107/1999 Sb.) – podobn´ a skladba jako jednac´ı ˇr´ ad PS ∗ vlastn´ı text z´ akona ∗ pˇr´ıloha: Volebn´ı ˇr´ ad pro volby konané Senátem a pro nominace vyˇzaduj´ıc´ı souhlas Senátu ´ pozn. Uprava jedn´ an´ı komor z´ akonem je na naˇsem u ´zem´ı tradiˇcn´ı. Zákon na jedné stranˇe zabezpeˇcuje právn´ı jistotu a stabiln´ı u ´pravu jedn´ an´ı komor, na druhé stranˇe ale omezuje autonomii komor Parlamentu a urˇcitou pruˇznost jedn´ an´ı. ˇ nˇekteré dalˇs´ı zákony, napˇr.: Kromˇe jednac´ıch ˇr´ ad˚ u komor upravuj´ı nˇekteré otázky t´ ykaj´ıc´ı se Parlamentu CR • Z´ akon o stˇ retu z´ ajm˚ u (238/1992 Sb.), nahrazen nov´ ym zákonem o stˇretu zájm˚ u →159/2006 Sb. – nesluˇcitelnost funkc´ı • Z´ akon o platu a dalˇ s´ıch n´ aleˇ zitostech spojen´ ych s v´ ykonem funkce pˇ redstavitel˚ u st´ atn´ı moci (→236/1996 Sb.) ˇ (→59/1996 Sb.) • Z´ akon o s´ıdle Parlamentu CR ´ ˇ • Ustavn´ ı z´ akon o bezpeˇ cnosti Cesk´ e republiky (→110/1998 Sb.) – zkrácená jednán´ı o návrz´ıch z´ akon˚ u, nouzov´ y stav aj. 67



ˇ Parlamentarismus v Cesk´ e republice 108

ˇ parlamentn´ı republikou, pˇriˇcemˇz jedin´ ym pˇr´ımo volen´ ym u ´stˇredn´ım • z hlediska postaven´ı nejvyˇsˇs´ıch org´ an˚ u je CR org´ anem je Parlament, rovnov´ ahu VM a ZM v parlamentn´ı republice zajiˇst’uje odpovˇednost vlády parlamentu, omezené volebn´ı obdob´ı parlamentu, odvolatelnost vlády parlamentem a rozpustitelnost parlamentu ˇ se utv´ ˇ ´ ˇ a národn´ı rada • Parlament CR aˇrel postupnˇe - po rozpadu CSFR se dnem u ´ˇcinnosti nové Ustavy stala Cesk´ ´ Poslaneckou snˇemovnou (ˇ cl. 106 odst.1 Ustavy) a konec jej´ıho volebn´ıho obdob´ı byl stanoven na 6.ˇcerven 1996 • funkce Sen´ atu mˇel podle ˇ cl´ anku 106 vykonávat Prozat´ımn´ı Senát, kter´ y mˇel b´ yt ustaven u ´stavn´ım z´ akonem, do nabyt´ı u ´ˇcinnosti tohoto z´ akona mˇela funkce Senátu vykonávat Poslanecká snˇemovna, která byla v té dobˇe nerozpustiteln´ a – zm´ınˇen´ yu ´stavn´ı z´ akon ale pˇrijat nebyl, takˇze funkce Senátu vykonávala aˇz do ˇrádn´ ych voleb v roce 1996 PS ˇ anek 106 Cl´ ´ ˇ a n´ (1) Dnem u ´ˇcinnosti této Ustavy se Cesk´ arodn´ı rada st´ av´ a Poslaneckou snˇemovnou, jej´ıˇz volebn´ı obdob´ı skonˇc´ı dnem 6. ˇcervna 1996. ´ (2) Do doby zvolen´ı Sen´ atu podle Ustavy vykon´ av´ a funkce Sen´ atu Prozat´ımn´ı Sen´ at. Prozat´ımn´ı Sen´ at se ustav´ı zp˚ usobem, který stanov´ı u ´stavn´ı z´ akon. Do nabyt´ı u ´ˇcinnosti tohoto z´ akona vykon´ av´ a funkce Sen´ atu Poslaneck´ a snˇemovna. (3) Poslaneckou snˇemovnu nelze rozpustit, dokud vykon´ av´ a funkci Sen´ atu podle odstavce 2. (4) Do pˇrijet´ı z´ akon˚ u o jednac´ım ˇr´ adu komor se postupuje v jednotlivých komor´ ach podle jednac´ıho ˇr´ adu ˇ e n´ Cesk´ arodn´ı rady. • Poslanecké snˇemovnˇe je jako jediné z komor parlamentu vláda odpovˇedná, vláda po svém jmenován´ı ˇz´ ad´ a PS o vysloven´ı d˚ uvˇery, d´ ale existuj´ı i dalˇs´ı kontroln´ı mechanismy PS v˚ uˇci vládˇe; Senát má sp´ıˇse postaven´ı komory ´ kontroln´ı a stabilizuj´ıc´ı, v´ yznamn´ y vliv má pˇredevˇs´ım pˇri tvorbˇe a zmˇenˇe Ustavy • Parlament vol´ı prezidenta republiky a i dalˇs´ı státn´ı orgány jsou pˇr´ımo ˇci nepˇr´ımo odvozeny od Parlamentu, jelikoˇz ten je jedin´ y st´ atn´ı org´ an pˇr´ımo volen´ y obˇcany ˇ m´ • Parlament CR a v´ yluˇcnou z´ akonod´ arnou pravomoc, ostatn´ı státn´ı orgány do procesu tvorby zákon˚ u r˚ uznou mˇerou zasahuj´ı – napˇr. vl´ ada m´ a z´ akonodárnou iniciativu a vydává podzákonné provádˇec´ı pˇredpisy, prezident m´ a pr´ avo veta,. . . ´ • v r´ amci parlamentarismu je dodrˇzov´ ana dˇelba moci (ˇcl.2 odst.1 Ustavy = Lid je zdrojem veˇskeré st´ atn´ı moci; ” vykon´ av´ a ji prostˇrednictv´ım org´ an˚ u moci z´ akonod´ arné, výkonné a soudn´ı.“) = rozdˇelen´ı moci do 3 z´ akladn´ıch sloˇzek = moc v´ ykonn´ a, moc z´ akonod´ arná, moc soudn´ı ˇ k ostatn´ım státn´ım orgán˚ • dˇelba moci je d´ ana u ´pravou vztah˚ u Parlamentu CR um: – Parlament x vl´ ada ∗ neexistuje striktn´ı oddˇelen´ı moci, funguje sp´ıˇse jakési prol´ınán´ı ∗ vl´ ada vyvst´ av´ a z parlamentu, poslanec ˇci senátor m˚ uˇze b´ yt zároveˇ n ˇclenem vlády – existuj´ı ale ´ Poslanec nebo sen´ ator, který je ˇclenem vl´ ady, nem˚ uˇze být pˇredsedou ˇci v´ yjimky v ˇ cl.32 Ustavy: ”e snˇemovny nebo Sen´ m´ıstopˇredsedou Poslaneck´ atu ani ˇclenem parlamentn´ıch výbor˚ u, vyˇsetˇrovac´ı komise nebo komis´ı.“ – Parlament x prezident ´ ∗ prezident m˚ uˇze rozpustit PS za podm´ınek stanoven´ ych v ˇcl.35 Ustavy

ˇ anek 35 Cl´ (1) Poslaneckou snˇemovnu m˚ uˇze rozpustit prezident republiky, jestliˇze// a) Poslaneck´ a snˇemovna nevyslovila d˚ uvˇeru novˇe jmenované vl´ adˇe, jej´ıˇz pˇredseda byl prezidentem republiky jmenov´ an na n´ avrh pˇredsedy Poslanecké snˇemovny, b) Poslaneck´ a snˇemovna se neusnese do tˇr´ı mˇes´ıc˚ u o vl´ adn´ım n´ avrhu z´ akona, s jehoˇz projedn´ an´ım spojila vl´ ada ot´ azku d˚ uvˇery, c) zased´ an´ı Poslanecké snˇemovny bylo pˇreruˇseno po dobu delˇs´ı, neˇz je pˇr´ıpustné,// d) Poslaneck´ a snˇemovna nebyla po dobu delˇs´ı tˇr´ı mˇes´ıc˚ u zp˚ usobil´ a se usn´ aˇset, aˇckoliv nebylo jej´ı zased´ an´ı pˇreruˇseno a aˇckoliv byla v té dobˇe opakovanˇe svol´ ana ke sch˚ uzi.

68



(2) Prezident republiky Poslaneckou snˇemovnu rozpust´ı, navrhne-li mu to Poslaneck´ a snˇemovna usnesen´ım, s n´ımˇz vyslovila souhlas tˇr´ıpˇetinov´ a vˇetˇsina vˇsech poslanc˚ u. (3) Poslaneckou snˇemovnu nelze rozpustit tˇri mˇes´ıce pˇred skonˇcen´ım jej´ıho volebn´ıho obdob´ı. • v parlamentarismu b´ yv´ a obvykle moˇzné rozpustit Parlament (resp. jeho komoru) kdykoli, u nás je Sen´ at zcela nerozpustiteln´ y a PS lze rozpustit jen znaˇcnˇe obt´ıˇznˇe a ve v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech – c´ılem takovéhoto mechanismu rozpuˇstˇen´ı PS bylo zajiˇstˇen´ı vˇetˇs´ı stability nejvyˇsˇs´ıch orgán˚ u státn´ı moci • u ´prava zajiˇst’uje aˇz pˇr´ıliˇs velkou stabilitu Parlamentu a celkové oslaben´ı exekutivy ve prospˇech Parlamentu (zejména Poslanecké snˇemovny) • exekutiva + legislativa x moc soudn´ı ´ je tˇreba souhlasu Sen´ – soudci jsou jmenov´ ani prezidentem republiky (pro jmenován´ı soudc˚ u US atu, jmenov´ an´ı zbyl´ ych soudc˚ u je kontrasignováno pˇredsedou vlády) – jinak jsou soudy i soudci ve v´ ykonu soudn´ı moci na ostatn´ıch orgánech nezávisl´ı ´ – Ustavn´ ı soud se u ´ˇcastn´ı dˇelby moci prostˇrednictv´ım kontroly u ´stavnosti, institutu u ´stavn´ı ˇzaloby na prezidenta republiky a institutu odvolán´ı proti usnesen´ı komor, ˇze prezident nem˚ uˇze vykon´ avat sv˚ uj u ´ˇrad

ˇ Pravomoci Parlamentu Cesk´ e republiky 1.Z´ akonod´ arn´ a pravomoc 109

ˇ e republice n´ ˇ 15 U: ´ (1) Z´ • Cl. akonod´ arn´ a moc v Cesk´ aleˇz´ı Parlamentu. ˇ ˇ kter´ • Parlament CR m´ a v´ yluˇcné pr´ avo pˇrij´ımat zákony a je jedin´ ym orgánem v CR, y má pravomoc vyd´ avat ´ vˇseobecnˇe z´ avazné pˇredpisy s celost´ atn´ı p˚ usobnost´ı (mimo Parlament by podle Ustavy mohl zákonod´ arnou moc vykon´ avat lid pˇr´ımo – pˇredevˇs´ım prostˇrednictv´ım referenda, ale u ´stavn´ı zákon upravuj´ıc´ı referendum dosud nebyl pˇrijat) ´ • z´ akonod´ arn´ a pravomoc zahrnuje jak moc u ´stavodárnou (pˇrij´ımán´ı Ustavy au ´stavn´ıch zákon˚ u), tak i pravomoc vyd´ avat bˇeˇzné z´ akony ´ ´ • vˇecn´ y rozsah toho z´ akonod´ arné pravomoci nen´ı nikde v Ustavˇ e jasnˇe taxativnˇe vymezen, Ustava neobsahuje souhrnn´ y v´ yˇcet pˇr´ıpad˚ u, kdy mus´ı b´ yt právn´ı u ´prava provedena zákonem ´ • existuje ale nˇekolik pˇr´ıpad˚ u, u kter´ ych je vyslovenˇe ˇreˇceno, jakou formou maj´ı b´ yt upraveny (napˇr. Ustava sama stanov´ı, ˇze formu u ´stavn´ıho z´ akona mus´ı m´ıt u ´prava referenda, tvorba ˇci ruˇsen´ı vyˇsˇs´ıch u ´zemn´ıch samo´ spr´ avn´ ych celk˚ u, zmˇena st´ atn´ıch hranic, zmˇena a doplˇ nky Ustavy) ´ • na u ´pravu z´ akonem se odkazuje velk´ y poˇcet ustanoven´ı Ustavy i Listiny, nˇekteré odkazy jsou dosti obecné, jiné ´ zas velmi konkrétn´ı -→ v´ yhrady z´ akona“ = konkretizace ustanoven´ı Ustavy a Listiny zákonem tam, kde ”ı, ˇze zmˇena podstatných n´ je to tˇreba, pˇriˇcemˇz plat´ aleˇzitost´ı demokratického pr´ avn´ıho st´ atu je nepˇr´ıpustn´ a“ ” ´ (ˇcl.9 odst.2 U) 2.Pravomoc vyjadˇ rovat souhlas k ratifikaci mezin´ arodn´ıch smluv 110

• souhlas k ratifikaci mezin´ arodn´ıch smluv mus´ı vyjádˇrit obˇe komory Parlamentu • mezin´ arodn´ı smlouvy, s jejichˇz ratifikac´ı Parlament vyjadˇruje souhlas, se dˇel´ı do 2 základn´ıch skupin: ´ ˇ – smlouvy podle ˇ cl´ anku 10a Ustavy, kter´ ymi mohou b´ yt nˇ ekter´ e pravomoci org´ an˚ u Cesk´ e ” nebo instituci“ republiky pˇ reneseny na mezin´ arodn´ı organizaci ˇ vypl´ ∗ takov´ a smlouva pˇren´ aˇs´ı v´ ysostné pravomoci CR yvaj´ıc´ı z jej´ı suverenity na mezinárodn´ı subjekt, pˇriˇcemˇz ˇcl´ anek je nutné pouˇz´ıt jak pro smlouvu novou, tak i pro novelizaci smlouvy jiˇz existuj´ıc´ı ∗ k ratifikaci takové smlouvy je tˇreba souhlasu 3/5 vˇ etˇ siny vˇ sech poslanc˚ u a 3/5 vˇ etˇ siny pˇ r´ıtomn´ ych sen´ ator˚ u (smlouva se schvaluje stejnˇe jako u ´stavn´ı zákon) ∗ v pˇr´ıpadˇe smluv uveden´ ych v ˇclánku 10a také m˚ uˇze zvláˇstn´ı u ´stavn´ı zákon stanovit, ˇze k ratifikaci dané smlouvy je zapotˇreb´ı souhlas v referendu, pak se ratifikace smlouvy Parlament ne´ uˇcastn´ı ˇ · jedinou takovou smlouvou je Smlouva o pˇ ristoupen´ı Cesk´ e republiky k EU (ˇc.44/2004 Sb.m.s), ale k jej´ı ratifikaci doˇslo podle u ´stavn´ıho z´ akona ˇc. 515/2002 na základˇe souhlasu daného v referendu 69



´ – ostatn´ı smlouvy, k jejichˇ z ratifikaci je nezbytn´ y souhlas Parlamentu na z´ akladˇ eˇ cl.49 Ustavy ∗ smlouvy upravuj´ıc´ı pr´ ava a povinnosti osob, smlouvy spojenecké, m´ırové a jiné politické, smlouvy, ˇ v mezinárodn´ı organizaci, smlouvy hospodáˇrské, které jsou vˇseobecné z nichˇz vznik´ a ˇclenstv´ı CR povahy a smlouvy o dalˇs´ıch vˇecech, jejichˇz u ´prava je vyhrazena zákonem ∗ tyto smlouvy mus´ı b´ yt pˇrijaté obˇ ema komorami Parlamentu a to vˇ etˇ sinou pˇ r´ıtomn´ ych (ˇcl.39 odst.2) ∗ tyto smlouvy sjedn´ av´ a prezident, proto jsou ˇcasto oznaˇcovány jako prezidentsk´ e (jejich sjedn´ av´ an´ı prezident nepˇrenesl na vl´ adu podle ˇcl.63 odst.1 b) – zvl´ aˇstn´ı kategori´ı mezin´ arodn´ıch smluv jsou mezin´ arodn´ı smlouvy upravuj´ıc´ı st´ atn´ı hranice – tyto smlouvy je nutné schv´ alit u ´stavn´ım zákonem, u ´stavn´ım zákonem Parlament souhlas´ı se zmˇenou st´ atn´ıch hranic sjednanou ve smlouvˇe se sousedn´ım státem 3.Pravomoc vyjadˇ rovat se k pˇ ripravovan´ ym rozhodnut´ım EU 111

ˇ z´ıskal na základˇe tzv. euronovely Ustavy ´ • pravomoc, kterou Parlament CR (´ ustavn´ı z´ akon ˇc.395/2001 Sb.) • euronovela pˇripravila mechanismus, kter´ ym bude Parlament z´ıskávat informace o tom, jak jsou v org´ anech EU vykon´ av´ any pˇrenesené pravomoci a kter´ ym budou obˇe komory Parlamentu zapojeny do rozhodov´ an´ı v EU (vych´ az´ı se z toho, ˇze na EU byla delegována téˇz zákonodárná pravomoc na u ´kor obou komor Parlamentu) ˇ a republika je v org´ ´ pak umoˇzn • Cesk´ anech EU zastupována pˇredstaviteli exekutivy, ˇcl.10b U ˇuje, aby vl´ ada vˇcas zohlednila n´ azor komor Parlamentu na rozhodnut´ı, která se pˇripravuj´ı v orgánech EU, a aby z´ astupci vl´ ady podle tohoto n´ azoru jednali

ˇ 10b Cl. (1) Vl´ ada pravidelnˇe a pˇredem informuje Parlament o ot´ azk´ ach souvisej´ıc´ıch se z´ avazky vyplývaj´ıc´ımi z ˇ e republiky v mezin´ ˇclenstv´ı Cesk´ arodn´ı organizaci nebo instituci uvedené v ˇcl.10a. (2) Komory Parlamentu se vyjadˇruj´ı k pˇripravovaným rozhodnut´ım takové mezin´ arodn´ı organizace nebo instituce zp˚ usobem, který stanov´ı jejich jednac´ı ˇr´ ady. (3) Z´ akon o z´ asad´ ach jedn´ an´ı a styku obou komor mezi sebou, jakoˇz i navenek, m˚ uˇze svˇeˇrit výkon p˚ usobnosti komor podle odstavce 2 spoleˇcnému org´ anu komor. • projedn´ av´ an´ı z´ aleˇzitost´ı EU v komor´ ach Parlamentu detailnˇe upravuj´ı jednac´ı ˇrády komor, obˇe komory zˇrizuj´ı vlastn´ı v´ ybor, kter´ y se specializuje na z´ aleˇzitosti EU, moˇznost dle odst.3 vyuˇzita nebyla, jelikoˇz dosud nebyl pˇrijat stykov´ y z´ akon 4.Pravomoc PS pˇ rij´ımat st´ atn´ı rozpoˇ cet 112

ˇ 42 U ´ Cl. (1) N´ avrh z´ akona o st´ atn´ım rozpoˇctu a n´ avrh st´ atn´ıho z´ avˇereˇcného u ´ˇctu pod´ av´ a vl´ ada. (2) Tyto n´ avrhy projedn´ av´ a na veˇrejné sch˚ uzi a usn´ aˇs´ı se na nich jen Poslaneck´ a snˇemovna. ˇ m´ • pravomoc pˇrij´ımat st´ atn´ı rozpoˇcet patˇr´ı mezi základn´ı funkce kaˇzdého Parlamentu, pˇriˇcemˇz v CR a tuto ´ pravomoc pouze Poslaneck´ a snˇemovna (ˇcl.42 U) a to i pˇresto, ˇze se státn´ı rozpoˇcet pˇrij´ımá ve formˇe z´ akona (v ˇr´ adném legislativn´ım procesu jsou z´ akony projednávány obˇema komorami) • rozpoˇcet se v PS pˇrij´ım´ a zvl´ aˇstn´ı procedurou, upravenou v jednac´ım ˇrádu PS (§101 - §106) • vedle st´ atn´ıho rozpoˇctu pˇrij´ım´ a PS také st´ atn´ı z´ avˇ ereˇ cn´ y u ´ˇ cet, kter´ y stejnˇe jako návrh zákona o st´ atn´ım rozpoˇctu pˇredkl´ ad´ a PS vl´ ada, Sen´ at nemá právo se projednáván´ı tˇechto záleˇzitost´ı u ´ˇcastnit 5.Kontroln´ı a kreaˇ cn´ı pravomoci Parlamentu a jeho komor 113

• kreaˇ cn´ı funkce = funkce pˇri vytv´ aˇren´ı jin´ ych orgán˚ u 70



ˇ svˇeˇreny pˇr´ımo Ustavou ´ • nˇekteré kontroln´ı a kreaˇcn´ı funkce jsou Parlamentu CR – vˇetˇsina z nich souvis´ı pˇredevˇs´ım s ustanoven´ım ˇcl.68 odst.1, dle kterého je vláda odpovˇedna PS, dalˇs´ı v´ yznamné kreaˇcn´ı funkce ˇ se poj´ı s volbou prezidenta Parlamentem CR, dalˇs´ı kontroln´ı a kreaˇcn´ı pravomoci zabezpeˇcuj´ı dˇelbu moci ´ prostˇrednictv´ım pravomoc´ı Parlamentu v˚ uˇci moci soudn´ı a NKU • mezi kontroln´ı pravomoci Parlamentu ˇrad´ıme téˇz pravomoc dle ˇcl.10b, tedy pravomoc vyjadˇrovat se k pˇripravovan´ ym rozhodnut´ım org´ an˚ u EU • kontroln´ı a kreaˇcn´ı pravomoci Parlamentu = tzv. n´ astroje Parlamentu“ ” • n´ astroje Parlamentu v˚ uˇ ci vl´ adˇ e – n´ astroje zajiˇst’uj´ıc´ı odpovˇednost vl´ ady v˚ uˇci PS ´ ∗ vysloven´ı d˚ uvˇ ery a ned˚ uvˇ ery vládˇe (ˇcl.68, 71 a 72 U) ´ ∗ pr´ avo poslance interpelovat vládu a ˇcleny vlády (ˇcl.53 odst.1 U) · interpelac´ım ˇclen˚ u vl´ ady se vˇenuj´ı §110-112 Jednac´ıho ˇrádu PS · interpelace jsou pod´ av´ any u ´stnˇe na sch˚ uzi Snˇemovny nebo p´ısemnˇe prostˇrednictv´ım pˇredsedy Snˇemovny · pro interpelace je na sch˚ uz´ıch Snˇemovny vyˇclenˇen ˇctvrtek, poslanci se pro podán´ı u ´stn´ı interpelace hl´ as´ı pˇredem u pˇredsedy Snˇemovny, ˇclen vlády odpov´ıdá na u ´stn´ı interpelaci bezprostˇrednˇe po jej´ım pˇrednesen´ı, poté m˚ uˇze interpeluj´ıc´ı poslanec poloˇzit jeˇstˇe doplˇ nuj´ıc´ı otázku · p´ısemnou interpelaci zas´ılá pˇredseda Snˇemovny pˇredsedovi vlády a pˇr´ıpadnˇe téˇz ˇclenovi vl´ ady, na kterého je smˇeˇrov´ ana, ˇclen vlády odpov´ı na interpelaci na sch˚ uzi Snˇemovny u ´stnˇe nebo p´ısemnˇe do 30 dn˚ u od jej´ıho podán´ı ∗ usnesen´ı PS ˇci jej´ıch v´ ybor˚ u a komis´ı o tom, ˇze je ˇclen vlády povinen se osobnˇ e dostavit na sch˚ uzi ´ PS, v komis´ıch a v´ yborech je pˇr´ıpustné zastoupen´ı (ˇcl.38 odst.2 U) ∗ pr´ avo poslanc˚ u na informace od ˇclen˚ u vlády a od vedouc´ıch správn´ıch u ´ˇrad˚ u ´ zˇr´ızen´ı ∗ opr´ avnˇen´ı PS zˇr´ıdit vyˇ setˇ rovac´ı komisi pro ˇsetˇren´ı ve vˇeci obecného zájmu (ˇcl.30 U), vyˇsetˇrovac´ı komice mus´ı navrhnout nejménˇe pˇetina poslanc˚ u ∗ povinnost vl´ ady informovat PS o rozhodnut´ıch pˇripravovan´ ych orgány EU a moˇznost PS se k tˇemto ´ rozhodnut´ım vyj´ adˇrit (ˇcl.10b U) – n´ astroje zajiˇst’uj´ıc´ı povinnosti vl´ ady v˚ uˇci Sen´ atu ∗ povinnost vl´ ady informovat Senát o rozhodnut´ıch pˇripravovan´ ych orgány EU a oprávnˇen´ı Sen´ atu ´ se k tˇemto rozhodnut´ım vyj´ adˇrit (ˇcl.10b U) ∗ pr´ avo sen´ ator˚ u na informace od ˇclen˚ u vlády a od vedouc´ıch správn´ıch u ´ˇrad˚ u • n´ astroje Parlamentu ve vztahu k prezidentu republiky – n´ astroje obou komor ∗ volba prezidenta republiky na spoleˇcné sch˚ uzi obou komor Parlamentu ´ ∗ pˇrijet´ı usnesen´ı, ˇze prezident nem˚ uˇze sv˚ uj u ´ˇrad ze závaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u vykonávat (podle ˇcl.66 U) obˇema komorami Parlamentu – n´ astroje sen´ atu v˚ uˇci prezidentu republiky ´ ∗ ˇzaloba Sen´ atu pro velezradu (ˇcl.65 odst.2 U) • n´ astroje Parlamentu ve vztahu k org´ an˚ um moci soudn´ı ´ – souhlas Sen´ atu se jmenov´ an´ım soudc˚ u Ustavn´ ıho soudu • n´ astroje Parlamentu v˚ uˇ ci Nejvyˇ sˇ s´ımu kontroln´ımu u ´ˇ radu – PS d´ av´ a n´ avrh na jmenov´ an´ı prezidenta a viceprezidenta • ˇrada kontroln´ıch a kreaˇcn´ıch pravomoc´ı je PS nebo Senátu svˇeˇrena téˇz bˇeˇzn´ ym zákonem, ale tˇemito bˇeˇzn´ ymi ´ z´ akony by nemˇel b´ yt naruˇsen Ustavou stanoven´ y systém dˇelby moci – Parlament na sebe nem˚ uˇze br´ at pravo´ moci, jeˇz jsou Ustavou svˇeˇreny jin´ ym orgán˚ um • z´ akon o Veˇ rejn´ em ochr´ anci pr´ av (ˇc.349/1999 Sb.) - Veˇrejn´ y ochránce práv = ombudsman je volen Poslaneckou snˇemovnou na 6 let z kandid´ at˚ u, které po dvou jmenuje prezident a Senát, ombudsman pˇredkl´ ad´ a Poslanecké snˇemovnˇe informace o své ˇcinnosti, zprávy o jednotliv´ ych vˇecech, doporuˇcen´ı k vydán´ı pr´ avn´ıho pˇredpisu a dalˇs´ı

71



• Poslaneck´ a snˇemovna je také z´ akladn´ım kontroln´ım a kreaˇcn´ım orgánem pro medi´ aln´ı exekutivu (= org´ any v oblasti sdˇelovac´ıch prostˇredk˚ u) – PS se pod´ıl´ı na volbˇe tzv. mediáln´ıch rad (navrhuje pˇredsedovi vl´ ady ˇcleny ˇ e televize, Radu Cesk´ ˇ eho rozhlasu, Radu Cesk´ ˇ e tiskové Rady pro rozhlasové a televizn´ı vys´ıl´ an´ı, vol´ı Radu Cesk´ kancel´ aˇre) • d´ ale se komory Parlamentu u ´ˇcastn´ı volby ˇrady kontroln´ıch orgán˚ u fond˚ u urˇcen´ ych pro správu majetku st´ atu a pro podporu st´ atn´ıch investic a také v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech kontroluj´ı jejich ˇcinnost (napˇr. dozorˇc´ı rada Pozemkového fondu, Rada St´ atn´ıho fondu pro podporu ˇceské kinematografie, ˇcást správn´ı a dozorˇc´ı rady a ˇreditel VZP atd.), také kontroluj´ı org´ any vnitˇrn´ı bezpeˇcnosti (pˇr. tajné sluˇzby) 6. Pravomoci souvisej´ıc´ı s bezpeˇ cnost´ı st´ atu 114

• zvl´ aˇstn´ı bezpeˇcnostn´ı pravomoci t´ ykaj´ıc´ı se bezpeˇcnosti státu má Parlament v tˇechto ohledech – – – – –

vyhlaˇsov´ an´ı v´ aleˇcného stavu usn´ aˇsen´ı se o souhlasu s vysl´ an´ım ozbrojen´ ych sil mimo u ´zem´ı státu usn´ aˇsen´ı se o souhlasu s pobytem ozbrojen´ ych sil jin´ ych stát˚ u na naˇsem u ´zem´ı ˇ v obrann´ usn´ aˇsen´ı se o u ´ˇcasti CR ych systémech mezinárodn´ı organizace vyhlaˇsov´ an´ı stavu ohroˇzen´ı st´ atu

• tyto pravomoci vykon´ avaj´ı obˇe komory rovnoprávnˇe 7.Komunikaˇ cn´ı funkce 115

ˇ i jejich org´ • komory Parlamentu CR any maj´ı právo vyjádˇrit se k jakékoli otázce bez ohledu na to, zda dan´ y problém spad´ a do vlastn´ı p˚ usobnosti z´ akonodárného sboru nebo do p˚ usobnosti exekutivy • tato funkce Parlamentu je charakteristick´ ym rysem demokratického parlamentu • komory Parlamentu (zejména PS) ˇcasto pˇrij´ımaj´ı doporuˇ cen´ı pro vl´ adu, pˇr´ıp. ˇzádosti o vypracov´ an´ı urˇcit´ ych dokument˚ u – vl´ ada sice nen´ı z právn´ıho hlediska povinna doporuˇcen´ım a ˇzádostem Parlamentu vyhovˇet, ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u jim ale vˇenuje znaˇcnou pozornost a bere je na vˇedom´ı, pˇredevˇs´ım vzhledem ke své odpovˇednosti v˚ uˇci PS 8. Samospr´ avn´ a funkce 116

• kaˇzd´ a z komor m´ a funkci samospr´ avnou (autonomn´ı) = vytváˇr´ı si vlastn´ı orgány a pravidla jednán´ı • obˇe komory mohou v r´ amci jednac´ıho ˇra´du usnesen´ım upravit své vnitˇrn´ı pomˇery a podrobnˇejˇs´ı pravidla pro jedn´ an´ı komory jako celku i jej´ıch org´ an˚ u

ˇ Komory Parlamentu Cesk´ e republiky 117

ˇ m´ • CR a dvoukomorov´ y Parlament, kter´ y se skládá z Poslaneck´ e snˇ emovny a Sen´ atu • koncepce dvoukomorového parlamentu vycház´ı z tradice prvn´ı republiky (Národn´ı shromáˇzdˇen´ı se skl´ adalo z PS a Sen´ atu) a z Feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı, pˇrihlédnuto bylo také k funguj´ıc´ım dvoukomorov´ ym systém˚ um v souˇcasn´ ych demokratick´ ych st´ atech, dvoukomorov´ y systém má zejména funkci kontroln´ı a také funkci dvoj´ı ´ ochrany stability Ustavy. Poslaneck´ a snˇ emovna (= doln´ı komora Parlamentu) 118

• 200 poslanc˚ u volen´ ych na 4 roky systémem pomˇ ern´ eho zastoupen´ı • aktivn´ı volebn´ı pr´ avo 18 let, pasivn´ı volebn´ı právo 21 let ´ • PS m˚ uˇze b´ yt rozpuˇ stˇ ena prezidentem republiky z d˚ uvod˚ u taxativnˇe vymezen´ ych v ˇ cl. 35 U Sen´ at (= horn´ı komora Parlamentu) 119

• • • •

81 poslanc˚ u volen´ ych na 6 let s t´ım, ˇze kaˇzdé 2 roky se obmˇen´ı 1/3 senátor˚ u volba je dvoukolov´ a, vol´ı se vˇ etˇ sinov´ ym syst´ emem aktivn´ı volebn´ı pr´ avo 18 let, pasivn´ı volebn´ı právo 40 let sen´ at je st´ ale ˇcinn´ y a nerozpustiteln´ y 72



Vz´ ajemn´ y vztah obou komor 120

• m´ a b´ yt upraven v stykov´ ym z´ akonem, ten vˇsak dosud nebyl pˇrijat ´ • vztah obou komor je d´ an pˇredevˇs´ım jejich rol´ı v legislativn´ım procesu (ˇcl. 39-48 U) • rozhoduj´ıc´ı slovo pˇri z´ akonod´ arné ˇcinnosti má Poslanecká snˇemovna, m˚ uˇze totiˇz Senát pˇri pˇrij´ımán´ı bˇeˇzn´ ych z´ akon˚ u pˇrehlasovat a to nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou vˇsech poslanc˚ u ´ (= volebn´ı z´ • rovnocenné postaven´ı m´ a Sen´ at pˇri pˇrij´ımán´ı u ´stavn´ıch zákon˚ u a také zákon˚ u podle ˇcl.40 U akon, stykov´ y z´ akon, z´ akon o jednac´ım ˇr´ adu Senátu), kdy nem˚ uˇze b´ yt pˇrehlasován • d´ ale maj´ı komory rovné postaven´ı pˇri vyjadˇrován´ı souhlasu s mezinárodn´ımi smlouvami a pˇri pˇrij´ım´ an´ı ˇ nˇekter´ ych dalˇs´ıch rozhodnut´ı, zejména tˇech t´ ykaj´ıc´ıch se bezpeˇcnosti CR ´ • Sen´ at m´ a v´ yznamnou u ´lohu zejména v pˇr´ıpadˇe, je-li PS rozpuˇstˇena (ˇcl.33 Ustavy) – Sen´ at m˚ uˇze v této dobˇe pˇrij´ımat na návrh vlády z´ akonn´ a opatˇ ren´ı ve vˇecech, které nesnesou odkladu a jinak by k pˇrijet´ı vyˇzadovaly formu zákona – Sen´ at v tomto obdob´ı nem˚ uˇ ze ´ státn´ıho rozpoˇctu, státn´ıho závˇereˇcného u ´ˇctu a vo∗ pˇrij´ımat z´ akonn´ a opatˇren´ı ve vˇecech Ustavy, lebn´ıch z´ akon˚ u ∗ s´ am vyjadˇrovat souhlas s ratifikac´ı mezinárodn´ıch smluv – Sen´ at v tomto obdob´ı naopak m˚ uˇ ze sám rozhodnout ∗ o mimoˇr´ adn´ ych stavech ˇ do zahraniˇc´ı ∗ o souhlasu s vysl´ an´ım ozbrojen´ ych sil CR ∗ o souhlasu s pobytem ciz´ıch ozbrojen´ ych sil na naˇsem u ´zem´ı ˇ v ozbrojen´ ˇ ˇclenem ∗ o pˇrijet´ı usnesen´ı o u ´ˇcasti CR ych systémech mezinárodn´ıch organizac´ı, jej´ıˇz je CR – z´ akonné opatˇren´ı sm´ı Sen´ atu navrhnout jen vláda, vyhlaˇsuje se stejnˇe jako zákony, ale mus´ı b´ yt PS schv´ aleno na jej´ı prvn´ı sch˚ uzi, jinak pozb´ yvá platnost

ˇ Org´ any a funkcion´ aˇ ri komor Parlamentu CR 121

ˇ maj´ı své vlastn´ı org´ • v CR any jen komory, ˇzádn´ y spoleˇcn´ y orgán obou komor (tedy Parlamentu jako celku) ´ neexistuje (Ustava v ˇcl´ anku 10b pˇredpokládá zˇr´ızen´ı spoleˇcného orgánu obou komor pro záleˇzitosti EU, zat´ım ale ˇz´ adn´ y takov´ y org´ an zˇr´ızen nebyl) • je d˚ uleˇzité odliˇsit pojem zˇr´ızen´ı org´ anu a ustaven´ı orgánu – zˇ r´ızen´ı org´ anu = rozhodnut´ı, ˇze v komoˇre bude urˇcit´ y orgán jednat – ustaven´ı org´ anu = volba ˇclen˚ u daného orgánu ´ • Ustava v ˇcl.30 a 31 stanov´ı, ˇze komory Parlamentu jako své orgány zˇrizuj´ı v´ ybory a komise – ty jsou ´ zˇrizov´ any usnesen´ım komor; Ustava nepˇredpisuje, které v´ ybory a komise má komora zˇr´ıdit, z jednac´ıch ˇr´ ad˚ u komor ale vypl´ yv´ a, ˇze komora je povinna zˇr´ıdit ty v´ ybory a komise, které maj´ı zákonem stanovené funkce ˇ • podle JRPS mus´ı PS zˇr´ıdit v´ ybor mand´ atov´ y a imunitn´ı, petiˇ cn´ı, organizaˇ cn´ı, rozpoˇ ctov´ y, kontroln´ı a v´ ybor pro evropsk´ e z´ aleˇ zitosti ˇ mus´ı Sen´ • podle JRS at zˇr´ıdit v´ ybor organizaˇ cn´ı, mand´ atov´ y a imunitn´ı a v´ ybor pro z´ aleˇ zitosti EU • samotné v´ ybory si mohou zˇrizovat své podv´ ybory jako orgány v´ yboru (nikoli orgány komory) • v´ ybory jsou vˇzdy zˇrizov´ any na ustavuj´ıc´ı sch˚ uzi PS resp. na prvn´ı sch˚ uzi v novém funkˇcn´ım obdob´ı Sen´ atu, bˇehem volebn´ıho obdob´ı sice lze zˇr´ıdit nov´ y v´ ybor, ale bˇeˇznˇe se to nestává • komise b´ yvaj´ı zˇrizov´ any k urˇcité d´ılˇc´ı problematice a to bud’ jako komise stálé nebo ad hoc • po volb´ ach je v kaˇzdé komoˇre jako prvn´ı orgán ustavena volebn´ı komise jako orgán, kter´ y hraje d˚ uleˇzitou roli pˇri volbˇe funkcion´ aˇr˚ u i org´ an˚ u komor ´ je taxativnˇe urˇceno, ˇze orgány Parlamentu jsou komise a v´ ybory (pˇr´ıp. vyˇsetˇrovac´ı komise), • v ˇcl. 30 a 31 U proto se pro pˇredsedu a m´ıstopˇredsedu pouˇz´ıvá oznaˇcen´ı funkcion´ aˇ ri komory, nem˚ uˇzeme pro nˇe pouˇz´ıt oznaˇcen´ı org´ an ´ • Ustava zˇrizuje tyto org´ any a funkcion´ aˇre komor: – – – –

Funkcion´ aˇ ri PS: pˇredseda PS, m´ıstopˇredsedové PS Org´ any PS: v´ ybory, komise, vyˇsetˇrovac´ı komise (orgán sui generis, nikoli komise) Funkcion´ aˇ ri Sen´ atu: pˇredseda Senátu, m´ıstopˇredsedové Senátu Org´ any Sen´ atu: v´ ybory, komise

• na kaˇzdé sch˚ uzi jsou z ˇclen˚ u komor voleni tzv. ovˇ eˇ rovatel´ e, kteˇr´ı ovˇeˇruj´ı správnost vyhotoven´ı usnesen´ı komory, ale ti nejsou povaˇzov´ ani za funkcionáˇre 73



Ustaven´ı funkcion´ aˇ r˚ u a org´ an˚ u 122

• pˇ redseda a m´ıstopˇ redsedov´ e komor ´ a to vˇ – voleni pˇr´ısluˇsn´ ymi komorami na z´ akladˇe ˇcl. 29 U etˇ sinov´ ym zp˚ usobem tajn´ ym hlasov´ an´ım – n´ avrhy na kandid´ aty na pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy komory jsou v PS oprávnˇeny podávat jen poslanecké kluby, v Sen´ atu mohou n´ avrhy podávat i senátoˇri – pˇresnˇeji proceduru voleb urˇcuj´ı jednac´ı ˇrády komor, konkrétnˇe jejich pˇr´ılohy (volebn´ı ˇrády pro volby a nominace) – pˇredsedové komor se vol´ı ve dvou kolech, a to v pˇr´ıpadˇe, ˇze v prvn´ım kole nebyl pˇredseda komory zvolen nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou pˇr´ıtomn´ ych, ve druhém kole se rozhoduje mezi dvˇema kandidáty s nejvyˇsˇs´ım poˇctem hlas˚ u z prvn´ıho kola – pˇredseda a m´ıstopˇredsedové komor nemohou b´ yt zároveˇ n ˇcleny v´ yboru pˇr´ısluˇsné komory kromˇe v´ yboru organizaˇcn´ıho, mohou ale b´ yt ˇcleny komise komory ˇ – odvolat pˇredsedu nebo m´ıstopˇredsedu lze pouze zvláˇstn´ım postupem stanoven´ ym JR • v´ ybory a komise – jedn´ a se o kolektivn´ı org´ any, jejich ustaven´ı je sloˇzitˇejˇs´ı neˇz ustaven´ı funkcionáˇr˚ u ´ zp˚ usob ustaven´ı tˇechto org´ an˚ u neupravuje, proto tato otázka pˇredstavovala jeden z nejzávaˇznˇejˇs´ıch – Ustava ˇ problém˚ u pˇri tvorbˇe JRPS – zp˚ usob volby v´ ybor˚ u a komis´ı obsahuje ˇ cl.3 Volebn´ıho ˇrádu pro volby konané PS a pro nominace vyˇzaduj´ıc´ı souhlas PS a ˇ cl.2 Volebn´ıho ˇrádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyˇzaduj´ıc´ı souhlas Sen´ atu – v´ ybory jsou ustavov´ any dle z´ asady pomˇ ern´ eho zastoupen´ı, kandidátky pro kaˇzd´ y v´ ybor jsou navrˇzeny poslaneck´ ymi kluby vˇcetnˇe stanoveného poˇrad´ı poslanc˚ u a pˇredány volebn´ı komisi, ta vypoˇcte poˇcet m´ıst, které n´ aleˇz´ı v kaˇzdém v´ yboru jednotliv´ ym poslaneck´ ym klub˚ um a t´ım urˇc´ı, kteˇr´ı poslanci z odevzdané kandid´ atky jsou navrˇzeni za ˇcleny v´ yboru – takto navrˇzen´ y v´ ybor pak PS potvrd´ı jako celek v jednom hlasov´ an´ı – stejn´ y zp˚ usob ustaven´ı plat´ı téˇz pro organizaˇcn´ı výbor PS, kter´ y má postaven´ı ˇr´ıd´ıc´ıho orgánu, jeho ˇcleny jsou nav´ıc pˇredseda PS (je z´ aroveˇ n pˇredsedou organizaˇcn´ıho v´ yboru) a m´ıstopˇredsedové PS ˇ – podle JRPS m˚ uˇze b´ yt poslanec ˇclenem max. 2 v´ ybor˚ u (nepoˇc´ıtá se v´ ybor mandátov´ y a imunitn´ı, petiˇcn´ı a organizaˇcn´ı) a z´ aroveˇ n kaˇzd´ y poslanec mus´ı b´ yt ˇclenem alespoˇ n 1 v´ yboru – komise mohou b´ yt ustavov´ any jak proporˇ cnˇ e (tedy jako v´ ybory), tak i vˇ etˇ sinovˇ e – Vyˇsetˇrovac´ı komise PS je volena vˇetˇsinovˇe – org´ anem v´ ybor˚ u (nikoli komor) jsou pˇredsedové a m´ıstopˇredsedové v´ yboru, pˇredseda v´ yboru je volen ˇcleny v´ yboru na prvn´ı sch˚ uzi v´ yboru a funkce se uj´ımá po potvrzen´ı volby Poslaneckou snˇemovnou, m´ıstopˇredsedové potvrzeni snˇemovnou b´ yt nemus´ı; poslanec m˚ uˇze b´ yt pˇredsedou pouze jediného v´ yboru ˇ upravuje ustanovov´ ˇ – JRS an´ı v´ ybor˚ u, komis˚ u a pˇredsed˚ u v´ ybor˚ u podle stejn´ ych zásad jako JRPS – Sen´ at nem´ a pravomoc vytvoˇrit vyˇsetˇrovac´ı komisi (nen´ı komorou, které je vláda odpovˇedná) Pravomoci funkcion´ aˇ r˚ u a org´ an˚ u komor 123

• pˇ redseda Poslaneck´ e snˇ emovny ´ ˇ – jeho pravomoci jsou stanoveny Ustavou a vyjmenovány v §20 JRPS, pˇredseda pak pln´ı také dalˇs´ı u ´koly dle povˇeˇren´ı Snˇemovny ´ – funkce na z´ akladˇe Ustavy = funkce sv´ ym zp˚ usobem samostatn´ e a osobn´ı, v nichˇz pˇredseda PS nen´ı zastupiteln´ y m´ıstopˇredsedy ´ a to v pˇr´ıpadˇe, kdy se dvakrát nepodaˇr´ı vyslovit ∗ navrhov´ an´ı pˇ redsedy vl´ ady (ˇcl.68 odst.3 U) d˚ uvˇeru vl´ adˇe ∗ v´ ykon ˇ c´ asti pravomoc´ı prezidenta republiky v dobˇe, kdy nen´ı funkce prezidenta obsazena ´ nebo ji prezident nem˚ uˇze ze závaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u vykonávat (ˇcl.66 U) ∗ funkce vztahuj´ıc´ı se ke vzniku a z´ aniku u ´ˇ radu prezidenta republiky – pˇredseda PS pˇrij´ım´ a slib prezidenta a pˇrij´ım´ a prohláˇsen´ı prezidenta, kter´ ym se vzdává u ´ˇradu – v dalˇs´ıch pravomoc´ıch je pˇredseda PS zastupiteln´ y m´ıstopˇredsedy ∗ zastupov´ an´ı PS navenek – pˇredseda postupuje návrhy zákon˚ u Senátu a prezidentu republiky, zas´ıl´ a z´ akony pˇredsedovi vl´ ady k podpisu, podepisuje zákony a usnesen´ı PS a vykonává dalˇs´ı funkce stanovené z´ akony 74



∗ vnitˇ rn´ı pravomoci – svol´ avá, zahajuje, ukonˇcuje, pˇreruˇsuje a ˇr´ıd´ı sch˚ uzi, vyhlaˇsuje stav legislativn´ı nouze, povol´ av´ a n´ ahradn´ıky za poslance atd. – u ´stavn´ı povahy je téˇz pravomoc poskytnout souhlas k pˇredán´ı zadrˇzeného poslance soudu pokud byl ´ dopaden pˇri sp´ ach´ an´ı trestného ˇcinu (ˇcl.27 odst.5 U) – pˇredsedu PS zastupuj´ı m´ıstopˇredsedové a to v urˇceném poˇrad´ı nebo na jeho pokyn • pˇ redseda Sen´ atu – zastupuje Sen´ at navenek, vykon´ avá podobné vnˇejˇs´ı a vnitˇrn´ı funkce pro Senát jako pˇredseda PS, v pˇr´ıpadˇe potˇreby jej zastupuj´ı m´ıstopˇredsedové Senátu – nepodepisuje z´ akony, ale podepisuje z´ akonn´ a opatˇ ren´ı Senátu – nem´ a ˇz´ adnou zvl´ aˇstn´ı osobn´ı funkci, pouze v pˇr´ıpadˇe rozpuˇstˇen´ı PS vykonává pˇredseda Senátu pravo´ moci prezidenta republiky podle ˇcl.66 U • v´ ybory komor – nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı org´ any komor Parlamentu, v´ ybory maj´ı u ´lohu legislativn´ı (projednávaj´ı návrhy z´ akon˚ ua mezin´ arodn´ıch smluv) i u ´koly dalˇs´ı (napˇr. kontrola exekutivy) – ˇcinnost v´ ybor˚ u je pomˇernˇe podrobnˇe upravena jednac´ımi ˇrády, zejména jejich ˇcinnost v rámci legislativn´ıho procesu, kdy jsou v´ ybory ve své funkci nezastupitelné – v´ ybory Poslaneck´ e snˇ emovny ∗ v´ ybory maj´ı pˇredevˇs´ım dva hlavn´ı u ´koly = z´ akonod´ arnou ˇ cinnost a kontrolu vl´ ady v jednotliv´ ych rezortech ∗ ˇclen vl´ ady je povinen se dostavit na jednán´ı v´ yboru kdykoli o to v´ ybor sv´ ym usnesen´ım poˇz´ ad´ a ´ m˚ uˇze se ale nechat zastoupit sv´ ym námˇestkem nebo jin´ ym ˇclenem vlády; d´ ale si (ˇcl.38 odst.2 U), v´ ybor m˚ uˇze vyˇz´ adat téˇz u ´ˇcast vedouc´ıch u ´stˇredn´ıch správn´ıch orgán˚ u ∗ v´ ybory mohou zˇrizovat pro d´ılˇc´ı otázky podv´ ybory, jejichˇz ˇcleny mohou b´ yt pouze poslanci, podv´ ybory nemaj´ı rozhodovac´ı funkci, pouze poradn´ı ∗ jedn´ an´ı v´ ybor˚ u je veˇrejné pokud v´ ybor nerozhodne jinak ∗ v´ ybory se zvl´ aˇstn´ımi funkcemi: · mand´ atov´ y a imunitn´ı - ovˇeˇruje mandáty poslanc˚ u na ustavuj´ıc´ı sch˚ uzi PS · petiˇ cn´ı – projedn´ av´ a petice adresované Poslanecké snˇemovnˇe, má téˇz funkci bˇeˇzného v´ yboru pro oblast lidsk´ ych pr´ av · organizaˇ cn´ı – u ´loha ˇr´ıd´ıc´ıho orgánu v PS, organizuje a koordinuje práci orgán˚ u snˇemovny, pˇripravuje sch˚ uzi snˇemovny a navrhuje jej´ı poˇrad ˇ ˇ a Rady Cesk´ ˇ eho rozhlasu · volebn´ı – zˇr´ızen JRPS pro u ´ˇcely volby ˇclen˚ u Rady CT · v´ ybor pro evropsk´ e z´ aleˇ zitosti – má zvláˇstn´ı postaven´ı, zab´ yvá se informacemi o pˇripravovan´ ych rozhodnut´ıch na p˚ udˇe orgán˚ u EU, které vláda poskytuje Parlamentu – v´ ybory Sen´ atu ∗ jejich ˇcinnost upravena podobnˇe jako u PS ∗ ˇclen vl´ ady nem´ a povinnost dostavit se do Senátu a jeho orgán˚ u, proto je kontrola vlády v ˇcinnosti org´ an˚ u Sen´ atu omezen´ a; v´ ybory Senátu také nemaj´ı zákonem stanovené právo na informace od ˇclen˚ u vl´ ady a vedouc´ıch spr´ avn´ıch orgán˚ u ∗ i Sen´ at zˇrizuje v´ ybor pro z´ aleˇzitosti EU, kter´ y se zab´ yvá pˇripravovan´ ymi rozhodnut´ımi org´ an˚ u EU, vl´ ada mus´ı v´ yboru poskytnout potˇrebné informace • komise ´ – nemaj´ı Ustavou ani z´ akonem stanoveny ˇzádné zvláˇstn´ı pravomoci – ˇclenem komis´ı mohou b´ yt na rozd´ıl od v´ ybor˚ u i jin´ e osoby neˇ z jen ˇ clenov´ e Parlamentu – napˇr. St´ al´ a komise pro pr´ aci Kanceláˇre PS, Stálá komise PS pro sdˇelovac´ı prostˇredky atd. ˇ v mezin´ • delegace = zvl´ aˇstn´ı sbory, které Parlament vytváˇr´ı pro zastupován´ı Parlamentu nebo CR arodn´ıch organizac´ıch, které maj´ı org´ an parlamentn´ıho typu – napˇr. Delegace do Parlamentn´ıho shromáˇzdˇen´ı Rady Evropy, Delegace do Parlamentn´ıho shromáˇzdˇen´ı NATO • Vyˇ setˇ rovac´ı komise – m˚ uˇze j´ı zˇr´ıdit jen Poslaneck´ a snˇ emovna a to pro vyˇ setˇ ren´ı vˇ eci veˇ rejn´ eho z´ ajmu, jej´ı zˇr´ızen´ı mus´ı ´ navrhnout nejménˇe 1/5 poslanc˚ u (ˇcl. 30 U) – v´ ysledkem jej´ı ˇcinnosti je pˇredloˇzen´ı zprávy na sch˚ uzi PS ˇ – ˇr´ızen´ı pˇred Vyˇsetˇrovac´ı komis´ı upravuje JRPS ve své pˇr´ıloze 75



ˇ Organizace jedn´ an´ı komor Parlamentu CR Jedn´ an´ı v Poslaneck´ e snˇ emovnˇ e 124

ˇ je organizována témˇeˇr v´ yhradnˇe oddˇelenˇe, spoleˇcná sch˚ uze komor se kon´ a jen • ˇcinnost komor Parlamentu CR ˇ pˇri volbˇe prezidenta a sloˇzen´ı slibu prezidenta (svolává j´ı pˇredseda PS a ˇr´ıd´ı se JRPS) • zased´ an´ı PS trv´ a po celé volebn´ı obdob´ı, v jeho rámci se konaj´ı jednotlivé sch˚ uze (= nˇekolikadenn´ı, vˇetˇsinou dvout´ ydenn´ı, jedn´ an´ı pléna) • zased´ an´ı PS svol´ av´ a prezident tak, aby bylo zahájeno nejpozdˇeji 30.den po dni voleb, pokud tak neuˇcin´ı, PS se sejde 30. den po dni voleb sama • zased´ an´ı konˇc´ı s koncem volebn´ıho obdob´ı, pˇr´ıp. rozpuˇstˇen´ım PS • zased´ an´ı m˚ uˇze b´ yt usnesen´ım PS pˇ reruˇ seno a to max. na 120 dn´ı v roce, PS ale v praxi zasedán´ı z´ asadnˇe nepˇreruˇsuje • zased´ an´ı se skl´ ad´ a z jednotliv´ ych sch˚ uz´ı pléna se stanoven´ ym poˇradem a z dalˇs´ıch ˇcinnost´ı PS a jej´ıch org´ an˚ u– sch˚ uze svol´ av´ a pˇredseda PS, organizaˇcn´ı v´ ybor obvykle vytváˇr´ı delˇs´ı ˇcasov´ y harmonogram pro konán´ı sch˚ uz´ı; kromˇe bˇeˇzn´ ych sch˚ uz´ı je moˇzné svolat téˇz sch˚ uze mimoˇrádné, pokud o to poˇzádá alespoˇ n 1/5 poslanc˚ u • ustavuj´ıc´ı sch˚ uze m´ a zvl´ aˇstn´ı program jednán´ı = vol´ı se funkcionáˇri i orgány komory ´ jen za podm´ınek stanoven´ ych v • sch˚ uze PS jsou veˇrejné, veˇrejnost m˚ uˇze b´ yt vylouˇcena podle ˇcl.36 Ustavy ˇ z´ akonˇe (tj. JRPS)-projedn´ av´ an´ı n´ avrhu zákona o státn´ım rozpoˇctu, návrhu státn´ıho závˇereˇcného u ´ˇctu, n´ avrh˚ u daˇ nov´ ych z´ akon˚ u a z´ akon˚ u o poplatc´ıch je vˇzdy veˇrejné • sch˚ uz´ı se kromˇe poslanc˚ u mohou u ´ˇcastnit téˇz ˇclenové vlády a prezident republiky • organizaˇ cn´ı v´ ybor PS – organizuje práci celé PS, pˇripravuje sch˚ uze a navrhuje term´ıny jejich kon´ an´ı a jejich poˇrad (= navrhovan´ y program sch˚ uze), poˇrad sch˚ uze jako celek se schvaluje vˇzdy pˇri zahájen´ı sch˚ uze PS, poslanci mohou navrhnout zmˇenu poˇradu, o které se pak hlasuje • projedn´ av´ an´ı bodu poˇ radu, pokud nejde o návrh zákona, se odehrává v jediném ˇcten´ı, které se skl´ ad´ az nˇekolika ˇca´st´ı – uvede se bod poˇradu a jeho navrhovatel, vystoup´ı zpravodaj v´ yboru a zaháj´ı se vˇseobecn´ aa poté podrobn´ a rozprava, ve které je moˇzné podávat pozmˇen ˇovac´ı návrhy ˇ • prezidentu republiky a ˇclenu vl´ ady se v rozpravˇe udˇel´ı slovo, kdykoli o to poˇzádaj´ı; na základˇe JRPS n´ aleˇz´ı toto pr´ avo téˇz pˇredsedovi a m´ıstopˇredsed˚ um PS a pˇredsed˚ um poslaneck´ ych klub˚ u • po skonˇcen´ı rozpravy m´ a z´ avˇereˇcné slovo navrhovatel a zpravodaj, poté se hlasuje o pˇr´ıpadn´ ych pozmˇen ˇovac´ıch n´ avrz´ıch a o bodu programu jako celku ˇ • JRPS stanovuje nˇekteré pevné body poˇradu sch˚ uze – napˇr. interpelace ˇclen˚ u vlády se konaj´ı vˇzdy ve ˇctvrtek v urˇcit´ ych hodin´ ach Jedn´ an´ı v Sen´ atu 125

• v Sen´ atu bˇeˇz´ı jediné zased´ an´ı a to od jeho svolán´ı prezidentem a trvat bude stále, jelikoˇz Senát se plynule kaˇzdé 2 roky obmˇen ˇuje pouze z 1/3 a je nerozpustiteln´ y • zased´ an´ı m˚ uˇze b´ yt pˇ reruˇ seno usnesen´ım Senátu a to max. na 120 dn´ı v roce • prvn´ı sch˚ uze m´ a zvl´ aˇstn´ı poˇrad, kon´ a se nejpozdˇeji do 30 dn˚ u ode dne uveˇrejnˇen´ı v´ ysledk˚ u voleb do 1/3 Sen´ atu a zahajuje nové funkˇcn´ı obdob´ı Sen´ atu • pravidla ohlednˇe rozpravy a hlasov´ an´ı upravena obdobnˇe jako u PS s t´ım rozd´ılem, ˇze rozprava nen´ı rozdˇelena na vˇseobecnou a podrobnou • Sen´ at organizuje téˇz tzv. veˇ rejn´ a slyˇ sen´ı, pˇri n´ıˇz se urˇcitá otázka projednává se znalci a jin´ ymi osobami, které o ni mohou podat informace • sch˚ uze Sen´ atu jsou veˇrejné, pˇriˇcemˇz se Senát podle jednac´ıho ˇrádu m˚ uˇze usnést na tom, ˇze sch˚ uze nebo jej´ı ˇc´ ast bude neveˇrejn´ a, projedn´ av´ an´ı n´ avrh˚ u zákon˚ u a zákonn´ ych opatˇren´ı stejnˇe tak jako hlasován´ı o nich je ale vˇzdy veˇrejné

Usn´ aˇ sen´ı komor a hlasov´ an´ı Kv´ orum 126

• stanov´ı nejmenˇs´ı poˇcet ˇclen˚ u, kteˇr´ı mus´ı b´ yt pˇr´ıtomni, aby byla komora zp˚ usobilá se usnáˇset - pro kterékoliv ´ usnesen´ı komory upraveno v ˇ cl. 39 odst.1 U • komory jsou zp˚ usobilé se usn´ aˇset za pˇr´ıtomnosti alespoˇ n 1/3 svých ˇclen˚ u“ • ” kvorum plat´ı pro usn´ aˇsen´ı, nikoli pro samotné jednán´ı Vˇ etˇ sina 127

76



´ • vˇetˇsina nutn´ a k pˇrijet´ı usnesen´ı, stanovena v ˇ cl.39 odst.2 U • k pˇrijet´ı usnesen´ı komory je tˇreba souhlasu nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇ siny pˇ r´ıtomn´ ych poslanc˚ u nebo sen´ ator˚ u– ´ to plat´ı pro vˇsechny pˇr´ıpady, nestanov´ı-li Ustava jinak (zákonem tedy vˇetˇsinu nen´ı moˇzné mˇenit) • kvalifikovan´ a vˇ etˇ sina = jak´ akoli vyˇsˇs´ı vˇetˇsina neˇz vˇetˇsina stanovená v ˇcl.39 odst.2 • nˇekter´ a rozhodnut´ı vyˇzaduj´ı pˇrijet´ı shodn´ ych usnesen´ı v obou komorách, u nˇekter´ ych staˇc´ı souhlas komory jedné, v r´ amci legislativn´ıho procesu je rozhoduj´ıc´ı jeho fáze • 3/5 vˇ etˇ sina vˇ sech poslanc˚ u a 3/5 vˇ etˇ sina pˇ r´ıtomn´ ych sen´ ator˚ u – pˇrijet´ı u ´stavn´ıho z´ akona ´ – schv´ alen´ı mezin´ arodn´ı smlouvy podle ˇcl.10a U • nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇ sina vˇ sech poslanc˚ u – – – – – –

vyhl´ aˇsen´ı v´ aleˇcného stavu ˇ mimo u ˇ souhlas s vysl´ an´ım ozbrojen´ ych sil CR ´zem´ı CR ˇ souhlas s pobytem ozbrojen´ ych sil jin´ ych stát˚ u na u ´zem´ı CR ˇ ˇ ˇclenem u ´ˇcast CR v obrann´ ych systémech mezinárodn´ı organizace, j´ıˇz je CR vyhl´ aˇsen´ı stavu ohroˇzen´ı st´ atu ´ r´ıpady krátkodobého vyslán´ı ˇci pobytu ciz´ıch ozbrozruˇsen´ı rozhodnut´ı vl´ ady podle ˇcl. 43 odst.4 U(pˇ jen´ ych sil), staˇc´ı usnesen´ı jedné komory – n´ avrh z´ akona ve znˇen´ı, ve kterém byl postoupen Senátu (pˇrehlasován´ı Senátu) – usnesen´ı, kter´ ym PS setrv´ av´ a na zákonu vráceném prezidentem republiky – vysloven´ı ned˚ uvˇery vl´ adˇe

• nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇ sina vˇ sech sen´ ator˚ u – – – – – –

vyhl´ aˇsen´ı v´ aleˇcného stavu ˇ mimo u ˇ souhlas s vysl´ an´ım ozbrojen´ ych sil CR ´zem´ı CR ˇ souhlas s pobytem ozbrojen´ ych sil jin´ ych stát˚ u na u ´zem´ı CR ˇ ˇ ˇclenem u ´ˇcast CR v obrann´ ych systémech mezinárodn´ı organizace, j´ıˇz je CR vyhl´ aˇsen´ı stavu ohroˇzen´ı st´ atu ´ (pˇr´ıpady krátkodobého vyslán´ı ˇci pobytu ciz´ıch ozbrozruˇsen´ı rozhodnut´ı vl´ ady podle ˇcl.43 odst.4 U jen´ ych sil), staˇc´ı usnesen´ı jedné komory

Hlasov´ an´ı 128

• v jednac´ıch ˇr´ adech upraveny dva zp˚ usoby hlasován´ı: veˇrejné a tajné • veˇ rejn´ e hlasov´ an´ı = hlasovac´ım zaˇr´ızen´ım a zdviˇzen´ım ruky, hlasován´ı podle jmen (podle jmen se povinnˇe hlasuje pˇri vysloven´ı d˚ uvˇery ˇci ned˚ uvˇery vládˇe) • tajn´ e hlasov´ an´ı = hlasovac´ı l´ıstky, tak se vol´ı pˇredsedové a m´ıstopˇredsedové komor a pˇredsedové a m´ıstopˇredsedové v´ ybor˚ u a komis´ı Zmˇ eny jednac´ıho ˇ r´ adu PS novelou nab´ yvaj´ıc´ı u ´ˇ cinnosti dne 1.12.2011 (ˇ c.265/2011 Sb.) 129

• v´ ybory PS pˇrij´ımaj´ı o v´ ysledc´ıch svého jednán´ı usnesen´ı – pokud takovéto usnesen´ı v´ ybor nepˇrijme, vyhotov´ı pˇredseda v´ yboru z´ aznam o jedn´ an´ı v´ yboru, ve kterém informuje o projednán´ı vˇeci v´ yborem • § 67 – Kdykoli o to poˇz´ adaj´ı, udˇel´ı se slovo: prezidentu republiky, ˇclenovi vlády, pˇredsedovi a m´ıstopˇredsed˚ um ” Snˇemovny, pˇredsedovi poslaneckého klubu a poslanci, kter´ y je pˇ redsedou politick´ e strany nebo politick´ eho hnut´ı, k nimˇ z pˇ r´ısluˇ sej´ı poslanci, kteˇ r´ı jsou ˇ cleny poslaneck´ eho klubu ustaven´ eho na zaˇ c´ atku volebn´ıho obdob´ı.“ • pˇredevˇs´ım upˇ resnˇ ena pravidla a lh˚ uty pro doruˇ cov´ an´ı snˇ emovn´ıch tisk˚ u (návrh˚ u zákon˚ u, usnesen´ı v´ ybor˚ u, oponentn´ıch zpr´ av ˇci z´ aznam˚ u o jednán´ı v´ yboru, pozmˇen ˇovac´ıch návrh˚ u, návrh˚ u na projedn´ an´ı mezin´ arodn´ı smlouvy,...) • pokud nen´ı poslanec spokojen s odpovˇed´ı na jeho p´ısemnou interpelaci, m˚ uˇze poˇzádat o zaˇrazen´ı této interpelace na poˇrad sch˚ uze, projedn´ av´ an´ı této p´ısemné interpelace je pa zaˇrazeno na poˇrad nejbliˇzˇs´ı sch˚ uze a to na ˇ ctvrtek od 9.00 do 11.00 hod. (pozn. u ´stn´ı interpelace prob´ıhaj´ı ve ˇctvrtek od 14.30 do 18.00, ˇcas do 16.00 je vyhrazen pˇredsedovi vl´ ady)

77

´ POSLANCE A SENATORA ´ ´ ´ KAPITOLA 1. SKUPINA A 1.14. MANDAT – VZNIK, OBSAH, ZARUKY, ZANIK

Souvisej´ıc´ı ot´ azky 130

• →1.11 • →1.14 • →1.15 ´ ˇ Jednac´ı ˇr´ ´ Ustava CR; ad PS, Jednac´ı ˇr´ ad Sen´ atu; Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II.d´ıl, ˇc´ ast 1., V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol., 2.vyd´ an´ı (2008) - str. 374-412

1.14.

Mand´ at poslance a sen´ atora – vznik, obsah, z´ aruky, z´ anik

Mand´ at 131

ˇ ve funkci poslance nebo sen´ povˇ eˇ ren´ı osoby zastupovat voliˇ ce, resp. lid CR atora zmocnˇen´ı voliˇc˚ u v˚ uˇci poslanc˚ um ˇci sen´ ator˚ um“ ” vznik´ a zvolen´ım ´ obsah funkce = status poslance nebo sen´ atora = souhrn práv a povinnost´ı upraven´ ych Ustavou a z´ akony (hlavnˇe z´ akony o jednac´ıch ˇr´ adech komor) • pevnˇe spojen s ˇclenstv´ım v komoˇre Parlamentu → pokud je komora rozpuˇstˇena nebo jinak pˇrestává existovat, zanik´ a

• • • •

Vznik mand´ atu 132

• • • •

ˇ 19 odst.3 Ustavy ´ Cl. – mand´ at poslance nebo sen´ atora vznik´ a zvolen´ım → voliˇci jsou rozhoduj´ıc´ım ˇcinitelem pro vznik mandátu za okamˇ zik zvolen´ı se povaˇzuje (2.)den voleb → senátoˇri zvolen´ı uˇz v prvn´ım kole nab´ yvaj´ı mand´ atu o 7 dn´ı dˇr´ıv neˇz ti, kteˇr´ı jsou zvoleni aˇz ve druhém kole jeˇstˇe pˇred ustavuj´ıc´ı sch˚ uz´ı (v pˇr´ıpadˇe Senátu prvn´ı, které se z´ uˇcastn´ı) dostane zvolen´ y poslanec nebo sen´ ator pr˚ ukaz – obsah: fotografie, raz´ıtko komory, podpis pˇredsedy komory Parlamentu – ovˇeˇruje, ˇze nositel je ˇclenem komory + má práva a povinnosti ˇclena komory + slouˇz´ı jako osobn´ı pr˚ ukaz potvrzuj´ıc´ı totoˇznost

• po zvolen´ı se poslanec nebo sen´ ator mus´ı dostavit na prvn´ı sch˚ uzi (ustavuj´ıc´ı sch˚ uze PS, prvn´ı sch˚ uze S) – novˇe ustaven´ y mand´ atov´ y a imunitn´ı v´ ybor: ∗ zkoum´ a, zda jednotliv´ı poslanci a náhradn´ıci za poslance byli platnˇe zvoleni, a svá zjiˇstˇen´ı pˇredkl´ ad´ a Snˇemovnˇe ∗ zkoum´ a, zda mand´ at poslance nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu poslance pro ztr´ atu volitelnosti nebo pro nesluˇcitelnost funkce s v´ ykonem funkce poslance pˇredkládá svá zjiˇstˇen´ı pˇredsedovi Snˇemovny ∗ zjiˇst’uje, zda jsou v imunitn´ıch vˇecech dány podm´ınky pro trestn´ı st´ıhán´ı poslance ∗ vede disciplin´ arn´ı ˇr´ızen´ı proti poslanci a rozhoduje v nˇem – poslanec i sen´ ator mus´ı sloˇzit slib • n´ ahradn´ık – maj´ı je pouze poslanci, sen´ atoˇri ne – zvolen spoleˇcnˇe s poslancem, mandátu nab´ yvá okamˇzikem zániku mandátu poslance, za nˇehoˇz nastupuje → nabyt´ı konstatuje pˇredseda PS, kter´ y povolává náhradn´ıka a vydává mu osvˇedˇcen´ı • slib ´ ˇcl. 23 Ustavy skl´ ad´ a se na prvn´ı sch˚ uzi komory, které se novˇe zvolen´ y ˇclen u ´ˇcastn´ı ˇclen Parlamentu je povinen ho sloˇzit ˇ e republice. Slibuji, ˇze budu zachov´ ´ znˇen´ı: Slibuji vˇernost Cesk´ avat jej´ı Ustavu a z´ akony. Slibuji na svou ˇcest, ˇze” sv˚ uj mand´ at budu vykon´ avat v z´ ajmu vˇseho lidu a podle svého nejlepˇs´ıho vˇedom´ı a svˇedom´ı.“ – sloˇ zen´ı nem´ a vliv na vznik mand´ atu, protoˇze ten vznikl jiˇz zvolen´ım, ale v pˇr´ıpadˇe, ˇze jej nesloˇz´ı, ´ nebo sloˇz´ı s v´ yhradou - mand´ at zaniká (ˇcl. 25 U) – povinnosti v nˇem stanovené nejsou bezprostˇrednˇe sankcionovány, nˇekteré jsou ale sankcionovány prostˇrednictv´ım ´ dalˇs´ıch ustanoven´ı Ustavy, jednac´ıch ˇrád˚ u ˇci dalˇs´ıch zákon˚ u → pˇr. nebude-li ˇclen Parlamentu dodrˇzovat z´ akon, m˚ uˇze b´ yt zbaven imunity a potrestán, popˇr. mu hroz´ı disciplinárn´ı ˇr´ızen´ı – – – –

78


Obsah mand´ atu 133

• souhrn pr´ av a povinnost´ı poslance nebo senátora = status poslance nebo sen´ atora ´ jednac´ımi ˇrády komor a dalˇs´ımi zákony, upravuj´ıc´ımi • pr´ ava a povinnosti ˇclena Parlamentu jsou dány Ustavou, zejména stˇret z´ ajm˚ u a plat ˇclen˚ u Parlamentu • u n´ as funguje voln´ y mand´ at = poslanec nebo senátor m˚ uˇze svá práva a povinnosti vykonávat zcela nez´ avisle (× imperativn´ı mand´ at = v´ azan´ y) ´ – ˇcl.26 Ustavy: Poslanci a sen´ atoˇri vykon´ avaj´ı sv˚ uj mand´ at osobnˇe v souladu se svým slibem a nejsou pˇritom v´ az´ ani ”ˇz´ adnými pˇr´ıkazy.“ → ˇclen Parlamentu tedy nen´ı pˇri v´ ykonu mandátu (zejména pˇri hlasov´ an´ı) pr´ avnˇe v´ az´ an ˇz´ adn´ ym pˇr´ıkazem ani politickou stranou nebo klubem, ani sv´ ymi voliˇci – pokud by se nˇejak´ ymi pˇr´ıkazy ˇr´ıdil, je to zcela jeho svobodné v˚ ule ˇ je zcela neodvolateln´ – s voln´ ym mand´ atem souvis´ı také skuteˇcnost, ˇze ˇ clen Parlamentu CR y ´ → nikdo jej nesm´ı ve funkci zastoupit → napˇr. • ˇ clen komory mus´ı vykon´ avat mand´ at osobnˇ e (ˇcl.26U) nen´ı moˇzné, aby poslanec stiskl hlasovac´ı tlaˇc´ıtko za svého kolegu → u ´kon uˇcinˇen´ y za poslance/senátora nen´ı povaˇzov´ an za jeho u ´kon a pokud takov´ yu ´kon m˚ uˇze ˇcinit pouze poslanec/senátor, je irelevantn´ı • pr´ ava ˇ clen˚ u parlamentu: 1. u ´ˇ castnit se jedn´ an´ı a rozhodov´ an´ı komory a jej´ıch orgán˚ u 2. poˇ zadovat informace a vysvˇetlen´ı od ˇclen˚ u vlády a vedouc´ıch správn´ıch orgán˚ u potˇrebné pro v´ ykon funkce ´ 3. pod´ avat interpelace podle ˇcl.53 U – interpelace = v´ yzva ke sloˇzen´ı u ´ˇct˚ u z ˇcinnosti vlády nebo ˇclena vlády ve formˇe kvalifikovaného dotazu ˇclena Parlamentu ˇ mohou vl´ – v CR adu a jej´ı ˇcleny ve vˇecech jej´ı p˚ usobnosti interpelovat pouze poslanci, senátoˇri nikoli – jeden z projev˚ u odpovˇednosti vlády v˚ uˇci PS ˇ – 2 druhy: (podle JRPS - ˇc´ ast 16.) (a) interpelace u ´ stn´ı ∗ je jim pravidelnˇe urˇcena doba ve ˇctvrtek odpoledne → ˇclenové vlády jsou v této dobˇe povinni u ´ˇcastnit se sch˚ uze PS ∗ poˇrad´ı se urˇc´ı losem ∗ interpelovan´ y odpov´ı zpravidla bezprostˇrednˇe po jej´ım pˇrednesen´ı → nejprve odpov´ıd´ a pˇredseda vl´ ady, potom ˇclenové ∗ pˇrednesen´ı interpelace nesm´ı pˇrekroˇcit 2 min a pˇrednesen´ı doplˇ nuj´ıc´ı otázky 1 min → pˇrednesen´ı odpovˇedi nesm´ı pˇrekroˇcit 5 min a doplˇ nuj´ıc´ı odpovˇedi 2 min (b) interpelace p´ısemn´ e ∗ vl´ ada nebo jej´ı ˇclenové jsou povinni na nˇe odpovˇedˇet bud’ na sch˚ uzi PS (´ ustnˇe v dobˇe urˇcené p´ısemn´ ym interpelac´ım) nebo p´ısemnˇe do 30 dn˚ u od podán´ı → nen´ı-li poslanec s odpovˇed´ı spokojen, m˚ uˇze poˇzádat pˇredsedu Snˇemovny o jej´ı projednán´ı na sch˚ uzi → projedn´ an´ı zaˇrazeno na program nejbliˇzˇs´ı sch˚ uze a o odpovˇedi se vede rozprava → nesouhlas´ı-li snˇemovna s odpovˇed´ı, mus´ı interpelovan´ y ˇclen vlády vypracovat novou ˇ ˇ 4. sdruˇ zovat se v poslaneck´ ych ˇ ci sen´ atorsk´ ych klubech (§ 77 JRPS, § 20 JRS) – – – – – –

podle pˇr´ısluˇsnosti k politické stranˇe, za kterou kandidovali ve volbách umoˇzn ˇuje efektivn´ı prosazen´ı stranick´ ych zájm˚ u pˇri hlasován´ı v Parlamentu ´ nen´ı upraveno Ustavou, ale pouze jednac´ımi ˇrády poslanec ˇci sen´ ator m˚ uˇze b´ yt ˇclenem jen 1 klubu, politickou strana m˚ uˇze utvoˇrit jen 1 klub k ustanoven´ı klubu je tˇ reba nejm´ enˇ e 3 poslanc˚ u nebo 5 sen´ ator˚ u, kluby se mohou sluˇcovat pˇ redsedov´ e klubu – urˇcit´ a privilegia pˇri jednán´ı komory (pˇr. mohou vystoupit na sch˚ uzi, kdykoli o to poˇz´ adaj´ı) – n´ aklady klub˚ u hrad´ı pˇr´ıspˇevek z rozpoˇctu PS (podle poˇctu ˇclen˚ u; v´ yˇse pˇr´ıspˇevk˚ u pro nevl´ adn´ı strany v PS se n´ asob´ı koeficientem 1,3) + kluby mohou pouˇz´ıvat m´ıstnosti a technické prostˇredky v prostor´ ach komory – probl´ em nezaˇ razen´ ych ˇ clen˚ u komory (a) PS: vˇsichni poslanci jsou kandidáty politické strany → sdruˇzován´ı podle stranické pˇr´ısluˇsnosti, podle kandid´ atn´ıch listin → vystoupen´ı z klubu i z politické strany je moˇzné (z d˚ uvodu volného mand´ at) → vystoup´ı-li poslanec, m˚ uˇze mandát vykonávat bez ˇclenstv´ı v klubu, m˚ uˇze se st´ at ˇclenem jiné politické strany nebo spolu s jin´ ymi poslanci vytvoˇr´ı nov´ y klub (ten mus´ı m´ıt aspoˇ n 10 ˇclen˚ u a nem´ a n´ arok na pomˇerné zastoupen´ı v orgánech, pokud PS nerozhodne jinak, nem´ a n´ arok na pˇr´ıspˇevek z rozpoˇctu PS) 79


(b) S: sen´ atory mohou b´ yt ˇclenové politick´ ych stran i nezávisl´ı kandidáti + nˇekteré politické strany nemus´ı z´ıskat dostateˇcn´ y poˇcet senátor˚ u pro vytvoˇren´ı klubu + senátoˇri, kteˇr´ı vystoupili z klubu strany, za n´ıˇz byli zvoleni → tzv. nezaˇrazen´ı mohou pˇristoupit k jinému klubu nebo vytvoˇr´ı vlastn´ı klub (nejménˇe 5 ˇclen˚ u, ˇzádn´ y nárok na pomˇerné zastoupen´ı v orgánech, pokud S nerozhodne jinak × maj´ı nárok na pˇr´ıspˇevek z rozpoˇctu S podle poˇctu ˇclen˚ u stejnˇe jako ostatn´ı kluby) – ˇclenové Parlamentu by se mˇeli u ´ˇ castnit sch˚ uz´ı komory a orgán˚ u, do nichˇz byl zvolen ∗ nem˚ uˇze-li, omluv´ı se pˇredsedovi toho orgánu, o jehoˇz jednán´ı jde ∗ vede se evidence u ´ˇcasti, vˇcetnˇe d˚ uvod˚ u ne´ uˇcasti, pokud je ˇclen uvede ∗ ˇz´ adné n´ asledky vˇsak nehroz´ı

Z´ aruky v´ ykonu mand´ atu 134

• vi téˇz. →1.17 • kromˇe pr´ av a povinnost´ı srovnateln´ ych s jinou veˇrejnou funkc´ı maj´ı ˇclenové Parlamentu zvláˇstn´ı pr´ ava a povinnosti spojené s v´ yjimeˇcn´ ym postaven´ım Parlamentu jako zákonodárného orgánu • pr´ avo odepˇ r´ıt svˇ edectv´ı – poslanec nebo sen´ ator m˚ uˇze odm´ıtnout svˇedˇcit o skuteˇcnostech, které se dozvˇedˇel v souvislosti s v´ ykonem mand´ atu a to i poté, co pˇrestal b´ yt ˇclenem Parlamentu → odliˇsn´ y reˇzim pˇri poskytován´ı svˇedecké v´ ypovˇedi ´ – ˇcl. 28 U – plat´ı u vˇsech typ˚ u ˇr´ızen´ı, ale net´ yk´ a se soukrom´ ych ot´ azek poslance/senátora • nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je poslaneck´ a imunita – zajiˇst’uje, ˇze Parlament je za vˇsech okolnost´ı nezávisl´ y a má moˇznost se za vˇsech okolnost´ı bez pˇrek´ aˇzek sej´ıt a jednat – vynˇ et´ı (exempce) ˇ clena Parlamentu z obecn´ eho pr´ avn´ıho reˇ zimu ´ – ˇcl. 27 U – 2 formy 1. indemnita ´ ∗ ˇcl.27 odst.1 a 2 U ∗ (1) Poslance ani sen´ atora nelze postihnout pro hlasov´ an´ı v Poslanecké snˇemovnˇe nebo Sen´ atu nebo” jejich org´ anech.“ ∗ (2) Za projevy uˇcinˇené v Poslanecké snˇemovnˇe nebo Sen´ atu nebo v jejich org´ anech nelze po” nebo sen´ slance atora trestnˇe st´ıhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinárn´ı pravomoci komory, jej´ımˇz je ˇclenem.“ ∗ = neodpovˇ ednost, hmotnˇ epr´ avn´ı imunita v trestn´ım pr´ avu ∗ takov´ a exempce, ˇze trestn´ y ˇcin v˚ ubec nem˚ uˇze b´ yt spáchán ∗ za hlasov´ an´ı v komor´ ach Parlamentu nen´ı poslanec nebo senátor trestnˇe odpovˇedn´ y; za hlasov´ an´ı ho nelze postihnout ani trestnˇeprávnˇe, ani správnˇeprávnˇe a ani disciplinárnˇe = u ´ pln´ a indemnita ∗ za projevy v komor´ ach a jejich orgánech rovnˇeˇz nen´ı ˇclen Parlamentu trestnˇe odpovˇedn´ y, podléh´ a ale disciplin´ arn´ı pravomoci komory, jej´ımˇz je ˇclenem = ˇ c´ asteˇ cn´ a indemnita (mysl´ı se projevy u ´stn´ı i p´ısemné – pˇr. legislativn´ı a jiné návrhy, podpisy na dokumentech, p´ısemné interpelace,. . . ) 2. imunita procesnˇ epr´ avn´ı ´ // Poslance ani senátora nelze trestnˇe st´ıhat bez souhlasu komory, jej´ımˇz je ∗ ˇcl. 27 odst.4 U: ” ˇclenem. Odepˇre-li komora souhlas, je trestn´ı st´ıhán´ı navˇzdy vylouˇceno.“ // * = nest´ıhatelnost, procesn´ı exempce z trestn´ıho st´ıh´ an´ı • trestn´ y ˇcin se mohl st´ at, ale poslanec ˇci senátor za nˇej nem˚ uˇze b´ yt st´ıhán orgány ˇcinn´ ymi v trestn´ım ˇr´ızen´ı bez souhlasu komory, jej´ımˇz je ˇclenem • podklady pro rozhodov´ an´ı komory pˇripravuje mandátov´ y a imunitn´ı v´ ybor • sv´ ym souhlasem m˚ uˇze komora svého ˇclena zbavit procesnˇeprávn´ı imunity → m˚ uˇze b´ yt vzat do vazby, st´ıh´ an a potrest´ an jako kaˇzd´ y jin´ y obˇcan • pokud komora souhlas odepˇre, nem˚ uˇze uˇz b´ yt pro dan´ y skutek nikdy st´ıhán • plat´ı i pro skutky sp´ achané pˇred nabyt´ım mandátu

80


´ ˇ • ˇcl.27 odst.5 U: clena Parlamentu lze zadrˇ zet, byl-li dopaden pˇ ri sp´ ach´ an´ı trestn´ eho ˇ cinu nebo bezprostˇ rednˇ e pot´ e – pˇr´ısluˇsn´ y org´ an to mus´ı ihned ozn´ amit pˇredsedovi komory ∗ a) ned´ a-li pˇredseda do 24 h od zadrˇzen´ı souhlas k vydán´ı zadrˇzeného soudu, mus´ı ho pˇr´ısluˇsn´ y org´ an propustit ∗ b) d´ a-li souhlas, postoup´ı oznámen´ı mandátovému a imunitn´ımu v´ yboru k projednán´ı a pod´ an´ı n´ avrhu komoˇre (provede patˇriˇcná ˇsetˇren´ı, dá poslanci moˇznost se vyjádˇrit) → na následuj´ıc´ı sch˚ uzi komora rozhodne o pˇr´ıpustnosti st´ıhán´ı s koneˇcnou platnost´ı (rozhoduje tedy v´ yhradnˇe pˇr´ısluˇsn´ a komora, pˇredseda jen vyslovuje pˇredbˇeˇzn´ y souhlas se zadrˇzen´ım pˇri pˇristiˇzen´ı ˇclena pˇri ˇcinu) • ˇz´ adost pˇr´ısluˇsného org´ anu o vysloven´ı souhlasu komory mus´ı zejména obsahovat vymezen´ı skutku, o kter´ y jde, a jeho pˇredpokl´ adanou pr´ avn´ı kvalifikaci → komora rozhodnˇe usnesen´ım, které orgánu zaˇsle – odpovˇ ednost za pˇ restupky: ˇcl.27 odst.3 - pˇrestupky mohou b´ yt st´ıhány jen v disciplinárn´ım ˇr´ızen´ı pˇr´ısluˇsné komory – → novela z´ akona o pˇ restupc´ıch: (z´ akon ˇ c.78/2002 Sb. novelizuj´ıc´ı z´ akon o pˇ restupc´ıch ˇ c.200/1990 Sb. a oba jednac´ı ˇ r´ ady komor) pro st´ıhán´ı pˇrestupku si m˚ uˇze poslanec nebo sen´ ator vybrat, zda se podrob´ı bˇeˇznému postupu, nebo zda bude pˇrestupek projednán v komoˇre

Z´ anik mand´ atu 135

ˇ ˇ • § 3 a 6 JRPS, § 3 a 6 JRS ˇ 25 Ustavy ´ • Cl. – mand´ at poslance nebo sen´ atora zanik´ a – odepˇ ren´ım slibu nebo sloˇ zen´ım slibu s v´ yhradou – uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı (PS 4 roky, S 6 let) ´ → prohláˇsen´ım uˇcinˇen´ – vzd´ an´ım se mand´ atu – rezignace (ˇcl.24 U) ym osobnˇe na sch˚ uzi komory; br´ an´ı-li mu v tom z´ avaˇzné okolnosti, prohl´ aˇsen´ım v podobˇe notáˇrského zápisu ne starˇs´ıho neˇz 1 mˇes´ıc doruˇceného do rukou pˇredsedy komory ˇ nebo zbaven´ım zp˚ – ztr´ atou volitelnosti – pozbyt´ım státn´ıho obˇcanstv´ı CR usobilosti k právn´ım u ´kon˚ um (§10 odst.1 Obˇc.z´ ak. – o zbaven´ı rozhoduje soud) – u poslanc˚ u rozpuˇ stˇ en´ım PS, popˇ r. zkr´ acen´ım volebn´ıho obdob´ı → zánik pro vˇsechny najednou, ´ ˇcl 35 U – vznikem nesluˇ citelnosti funkc´ı podle ˇ cl.22 (s funkc´ı poslance nebo senátora je nesluˇciteln´ y v´ ykon u ´ˇradu prezidenta republiky, funkce soudce + dalˇs´ı funkce stanovené zákonem) • mand´ at zanik´ a také smrt´ı poslance nebo senátora

Dalˇ s´ı informace 136

• Disciplin´ arn´ı ˇ r´ızen´ı – souvis´ı s imunitou ˇ ˇ (§14-19) – zav´ ad´ı se dle JRPS (§13-18), JRS 1. proti ˇclenu komory, kter´ y se sv´ ym projevem uˇcinˇen´ ym v PS nebo S nebo v jejich orgánech dopust´ı **jedn´ an´ı, pro které by jinak mohl b´ yt trestnˇe st´ıhán - proti ˇ clenu komory, kter´ y sv´ ym projevem v PS, S ˇ ci jejich org´ anech uraz´ı poslance, senátora, u ´stavn´ıho soudce nebo jinou osobu** 1. proti ˇclenu komory, kter´ y se dopust´ı pˇ restupku • ˇr´ızen´ı zahajuje mand´ atov´ y a imunitn´ı v´ ybor – pˇri uráˇzce na návrh uraˇzeného, jinak na návrh pˇredsedy komory nebo z vlastn´ıho podnˇetu • sankce – za 1. a 2. lze stanovit povinnost omluvit se ve stanovené lh˚ utˇe a stanoven´ ym zp˚ usobem nebo uloˇzit pokutu aˇz do v´ yˇse jednoho mˇes´ıˇcn´ıho platu

81


– za 3. (pˇrestupek, pokud je projednán ve v´ yboru) lze stanovit napomenut´ı nebo pokutu do v´ yˇse, kterou za pˇrestupek stanov´ı pˇr´ısluˇsn´ y z´ akon • proti rozhodnut´ı v´ yboru se m˚ uˇze ˇclen komory odvolat ke komoˇre do 15 dn˚ u od doruˇcen´ı p´ısemného rozhodnut´ı • kromˇe ˇr´ızen´ı ve vˇecech imunity a disciplinárn´ıho ˇr´ızen´ı existuje jeˇstˇe tzv. uloˇ zen´ı poˇ r´ adkov´ eho opatˇ ren´ı – m˚ uˇze ho uloˇzit pˇredseda komory za nepˇ r´ıstojn´ e chov´ an´ı – napomenut´ı → pˇri opakovaném nepˇr´ıstojném chován´ı m˚ uˇze b´ yt ˇclen vykázán z jednac´ıho sálu nejdéle do konce dne, v nˇemˇz k vyk´ az´ an´ı doˇslo – je moˇzné odvolat se ke komoˇre bezprostˇrednˇe po uloˇzen´ı opatˇren´ı → komora rozhodnut´ı pˇredsedaj´ıc´ıho potvrd´ı nebo zruˇs´ı, jej´ı rozhodnut´ı je koneˇcné – vyk´ azan´ y ˇclen mus´ı m´ıt moˇznost z´ uˇcastnit se hlasován´ı • Inkompatibilita – nesluˇ citelnost funkc´ı – c´ıl 1. dodrˇzen´ı dˇelby moci ve st´ atˇe 2. zabr´ anˇen´ı koncentrace moci v rukou jedné osoby 3. aby se pˇr´ısluˇsn´ y ˇcinitel dostateˇcnˇe vˇenoval funkci, do které byl zvolen ˇci jmenován – t´ yk´ a se hlavnˇe ˇclen˚ u Parlamentu, soud˚ u a jin´ ych osob ve veˇrejn´ ych funkc´ıch ´ Nikdo nem˚ – ˇcl. 21 U: uˇ ze b´ yt souˇ casnˇ eˇ clenem obou komor Parlamentu.“ ” – nejde o nevolitelnost (ineligibilitu) – pˇr. senátor m˚ uˇze kandidovat do PS, pokud se vzdá st´ avaj´ıc´ıho ´ – dnem, kdy mand´ atu nejdéle v den zvolen´ı, neuˇcin´ı-li tak, p˚ uvodn´ı mandát zaniká podle ˇcl.22 odst.2 U se ujme ˇclen Parlamentu nesluˇcitelné funkce, jeho mandát zaniká ´ //** S funkc´ı poslance nebo senátora je nesluˇciteln´ y v´ ykon u ´ˇradu prezidenta republiky, – ˇcl. 22 odst. 2 U: soudce a dalˇs´ı funkce,” které stanov´ı zákon.“ **// → pˇr. prezident V´ aclav Klaus pozbyl poslaneckého mandátu dnem, kdy se stal prezidentem (r.2003) ´ • probl´ em: situace, kdy ten, kdo uˇz vykonává nesluˇcitelnou funkci, nabude mandátu, Ustava explicitnˇe neupravuje → nen´ı jisté, zanikne-li jeho p˚ uvodn´ı funkce (napˇr. Veˇrejn´ y ochránce práv) nebo novˇe nabyt´ y mand´ at • o nesluˇcitelnosti funkce ˇclena Parlamentu v prvn´ı instanci rozhoduje mand´ atov´ y a imunitn´ı v´ ybor ´ pˇr´ısluˇsné komory, popˇr. pˇr´ısluˇsn´ a komora → v pochybnostech rozhodne Ustavn´ ı soud ve zvláˇstn´ım ˇr´ızen´ı ´ na z´ akladˇe ˇcl.87 odst.1 p´ısm. f) U • mand´ at ˇ clena Parlamentu je sluˇ citeln´ y s ˇ clenstv´ım ve vl´ adˇ e (jeden ze znak˚ u postaven´ı vl´ ady v parlamentn´ı formˇe vl´ ady), ale ˇclen vl´ ady nem˚ uˇze vykonávat ˇzádné funkce v komorách, b´ yt ˇclenem v´ yboru, ´ komise ani vyˇsetˇrovac´ı komise (ˇcl.32 U) • d˚ uleˇ zit´ e z´ akony: ˇ 1. z´ akon CNR ˇ c.238/1992 Sb. o nˇ ekter´ ych opatˇ ren´ıch souvisej´ıc´ıch s ochranou veˇ rejn´ eho z´ ajmu a o nesluˇ citelnosti funkc´ı (zákon o stˇretu zájm˚ u) – k 1.1.2007 nahrazen následuj´ıc´ım z´ akonem 2. z´ akon ˇ c.159/2006 Sb. o stˇ retu z´ ajm˚ u – s funkc´ı poslance nebo sen´ atora jsou nesluˇcitelné rozhodovac´ı funkce vykonávané v pracovnˇepr´ avn´ım vztahu nebo ve sluˇzebn´ım pomˇeru k ministerstvu nebo jinému správn´ımu u ´ˇradu, ke státn´ımu zastupitelstv´ı nebo soudu, k Nejvyˇsˇs´ımu kontroln´ımu u ´ˇradu, Kanceláˇri prezidenta republiky, kancel´ aˇr´ım ´ radu vl´ ˇ státn´ım fond˚ ady CR, um, Pozemkovému fondu, Kanceláˇri Veˇrejného komor parlamentu, Uˇ ochr´ ance lidsk´ ych pr´ av a funkce v bezpeˇcnostn´ıch sborech a ozbrojen´ ych silách – kromˇe nˇej je cel´ a ˇ rada dalˇ s´ıch z´ akon˚ u, kter´ e upravuj´ı zrcadlovˇ e nesluˇ citelnost urˇ cit´ e funkce s v´ ykonem funkce ˇ clena parlamentu → pˇr. funkce prezidenta, viceprezidenta a ˇclena ´ jsou nesluˇcitelné s funkc´ı poslance nebo senátora; stejnˇe tak funkce Veˇrejného ochr´ NKU ance ˇ ˇ eho lidsk´ ych pr´ av; funkce poslance Evropského parlamentu; ˇclenstv´ı v radˇe CNB, v Radˇe Cesk´ ˇ e televize, Radˇe pro rozhlasové a televizn´ı vys´ılán´ı, Radˇe CTK; ˇ rozhlasu, v Radˇe Cesk´ v´ ykon ´ radu na ochranu u ´ˇradu ˇreditele krajského u ´ˇradu, státn´ıho zástupce, funkce pˇredsedy a inspektora Uˇ ´ radu pro dohled nad druˇzstevn´ımi záloˇznami a dalˇs´ı funkce osobn´ıch u ´daj˚ u, funkce ˇreditele Uˇ ´ • Uprava stˇ retu z´ ajm˚ u – c´ıl: aby poslanec nezneuˇz´ıval svého v´ yjimeˇcného postaven´ı pro soukrom´ y zájem

82


– byl upraven rovnˇeˇz v z´ akonˇ eˇ c.238/1992 Sb. – vztahoval se nejen na ˇcleny Parlamentu, ale i na dalˇs´ı funkcion´ aˇre st´ atu, tato pr´ avn´ı u ´prava postrádala u ´ˇcinné sankce → snaha o podstatnou revizi → novela z´ akona ˇ c.93/2005 Sb. – obsahovala moˇznost v ˇr´ızen´ı uloˇzit za nesplnˇen´ı urˇcit´ ych povinnost´ı pokutu, ´ u ´prava stˇretu z´ ajm˚ u i pro funkcionáˇre kraj˚ u a obc´ı → tato novela byla zruˇsena Ustavn´ ım soudem pro ´ pochyben´ı parlamentu v z´ akonod´ arné proceduˇre (Pl. US 12/02 Sb. n. u. Nález ˇc.127) → 2006 pˇrijat zcela nov´ y z´ akon ˇ c.159/2006 Sb. o stˇ retu z´ ajm˚ u (´ uˇcinnost od 1.1.2007) ∗ ˇclen Parlamentu mus´ı vykon´ avat svou funkci tak, aby nedocházelo ke stˇretu mezi jeho osobn´ımi z´ ajmy a z´ ajmy, které je povinen hájit z titulu své funkce; nesm´ı svého postaven´ı vyuˇz´ıvat k majetkovému nebo jinému prospˇechu nebo aby z´ıskal v´ yhodu pro sebe ˇci jinou osobu; nesm´ı se na svou funkci odvol´ avat v z´ aleˇzitostech, které souvisej´ı s jeho osobn´ımi zájmy; nesm´ı svou funkci ve spojen´ı se sv´ ym jménem vyuˇz´ıvat ke komerˇcn´ım reklamn´ım u ´ˇcel˚ um ∗ ˇclen Parlamentu mus´ı oznamovat skuteˇcnosti umoˇzn ˇuj´ıc´ı veˇrejnou kontrolu ˇcinnost´ı konan´ ych vedle v´ ykonu funkce, kontrolu majetku nabytého bˇehem v´ ykonu funkce a dalˇs´ıch pˇr´ıjm˚ u, dar˚ u nebo prospˇechu → tzv. ˇ cestn´ a prohl´ aˇ sen´ı = oznámen´ı o osobn´ım zájmu, o ˇcinnostech, o majetku, pˇr´ıjmech, darech a z´ avazc´ıch → jejich soubor se naz´ yvá registr ozn´ amen´ı – pro poslance ho vede mand´ atov´ y a imunitn´ı v´ ybor PS, pro senátory stejn´ y v´ ybor S, kaˇzd´ y má právo do nˇej nahlédnout a poˇr´ıdit si opis, ten vˇsak nesm´ı zveˇrejnit ∗ o poruˇsen´ı povinnost´ı ˇclen˚ u Parlamentu podle tohoto zákona rozhoduj´ı soudy ve spr´ avn´ım soudnictv´ı – n´ avrh na zah´ ajen´ı ˇr´ızen´ı podává evidenˇcn´ı orgán (pˇr´ısluˇsn´ y v´ ybor) nebo ten, kdo m´ a d˚ uvodné podezˇren´ı, ˇze veˇrejn´ y funkcionáˇr poruˇsil povinnost uloˇzenou zákonem → trest: pokuta do 30 000 Kˇc, nebyla-li dodrˇzena lh˚ uta na podán´ı oznámen´ı; do 100 000 Kˇc, uvedl-li funkcion´ aˇr nespr´ avné u ´daje nebo se na svou funkci odvolal v osobn´ıch záleˇzitostech nebo nepodal ozn´ amen´ı o osobn´ım z´ ajmu; do 500 000 Kˇc, pokud vyuˇzil svého postaven´ı k z´ıskán´ı neoprávnˇeného prospˇechu nebo v´ yhody nebo dal svolen´ı k uveden´ı svého jména nebo vyobrazen´ı ke komerˇcn´ım reklamn´ım u ´ˇcel˚ um • Plat ˇ clen˚ u parlamentu – spolu s platy ˇclen˚ u EP a dalˇs´ıch státn´ıch funkcionáˇr˚ u (prezidenta republiky, ˇclen˚ u vlády, prezidenta + ´ ´ viceprezidenta + ˇclen˚ u NKU, soudc˚ u US a obecn´ ych soud˚ u,. . . ) ho upravuje z´ akon ˇ c.236/1995 Sb., o platu a dalˇ s´ıch n´ aleˇ zitostech spojen´ ych s v´ ykonem funkce pˇ redstavitel˚ u st´ atn´ı moci a nˇ ekter´ ych st´ atn´ıch org´ an˚ u a soudc˚ u a poslanc˚ u Evropsk´ eho parlamentu – pˇ redstavitel˚ um st´ atn´ı moci a soudc˚ um n´ aleˇ z´ı tyto odmˇ eny: 1. plat 2. n´ ahrady v´ ydaj˚ u 3. natur´ aln´ı plnˇ en´ı (pˇr. ubytován´ı v m´ıstˇe s´ıdla orgánu,. . . ) 4. odchodn´ e – u ´prava platu pro r˚ uzné funkcion´ aˇre je r˚ uzná, spojuje ji tzv. mˇes´ıˇcn´ı základna, z které vycház´ı mˇes´ıˇcn´ı plat vˇsech jmenovan´ ych funkcion´ aˇr˚ u (pˇr. ˇclenové Parlamentu pob´ıraj´ı základn´ı plat + znaˇcné mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych n´ ahrad v´ ydaj˚ u, soudci a ostatn´ı naopak pob´ıraj´ı odpov´ıdaj´ıc´ı plat + minimáln´ı náhrady) – vykon´ av´ a-li osoba v´ıc funkc´ı, pob´ırá vˇzdy jen jeden plat

Historie 137

´ ı listina 1920 • Ustavn´ ˇ – Clenov´ e NS vykon´ avaj´ı sv˚ uj mandát osobnˇe, nesmˇej´ı od nikoho pˇrij´ımati pˇr´ıkaz˚ u. – tzn. u ´stava vych´ az´ı z koncepce volného mandátu, pˇres to byl poslanec/ senátor povaˇzován za z´ astupce politické strany, za niˇz byl zvolen – dle n´ alezu volebn´ıho soudu: princip vázan´ ych kandidátn´ıch listin vede k tomu, ˇze voliˇcstvo své hlasy neodevzd´ av´ a jednotliv´ ym osob´ am, n´ ybrˇz jen volebn´ım stranám a ˇze následkem toho jsou to jen volebn´ı strany, jeˇz z voleb pr´ ava na urˇcit´ y poˇcet mandát˚ u nab´ yvaj´ı. – poslanci mohli b´ yt mand´ atu zbaveni na základˇe dohody, kteru pˇredem uzavˇreli se svou stranu (revers) • u ´ stava 1948 – ˇz´ adné ustanoven´ı o z´ akazu pˇr´ıkaz˚ u ˇci volném mandátu neobsahovala • u ´ stava 1960 – zakotvuje v ˇcl.39 odst. 2 imperativn´ı mandát socialistického typu – NS m´ a 300 poslanc˚ u, kteˇr´ı jsou lidem voleni, lidu odpovˇedni a mohou b´ yt lidem odvoláni. 83

ˇ 1.15. LEGISLATIVNÍ PROCES V CR


Klouzav´ y mand´ at 138

• v nˇekter´ ych st´ atech, v pˇr´ıpadˇe, ˇze se poslanec stane souˇcasnˇe ˇclenem vlády, mus´ı se vzdát (trvale nebo doˇcasnˇe) svého poslaneckého mand´ atu a na jeho m´ısto nastupuje náhradn´ık ˇ Programové prohl´ • CR: aˇsen´ı souˇcasné vl´ ady ˇr´ıká: vláda navrhne zaveden´ı tzv. klouzavého mandátu zákonod´ arce, aby poslanec nebo sen´ ator v dobˇe, kdy se stal ˇc”lenem vlády nevykonával sv˚ uj a na jeho m´ısto by nastoupil n´ ahradn´ık kandid´ atky téˇze politické strany“

Pozn´ amky 139

ˇ • JRPS - Z´ akon o jednac´ım ˇr´ adu Poslanecké snˇemovny ˇ - Z´ • JRS akon o jednac´ım ˇr´ adu Sen´ atu ´ ´ ˇ e republiky. C ˇ AST ´ Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. d´ıl. Ustavn´ ı pr´ avo Cesk´ 1. kapitola XV.§8; ´ ˇ HLAVA DRUHA ´ Jednac´ı ˇr´ ad PS + S; Ustava CR

1.15.

ˇ Legislativn´ı proces v CR

´ • Ustavou a z´ akony stanoven´ y proces tvorby zákon˚ u (v ˇsirˇs´ım slova smyslu proces tvorby práva, tedy i dalˇs´ıch pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u), jedn´ım z ucelen´ ych proces˚ u u ´stavn´ıho práva - spolu s volebn´ım procesem a procesem ´ ˇr´ızen´ı pˇred US • Legislativn´ı proces jako – – – –

Prostˇredek artikulace z´ ajm˚ u Zp˚ usob prosazov´ an´ı vl´ adn´ı politiky Zp˚ usob parlamentn´ı kontroly vl´ ady Zp˚ usob plnˇen´ı z´ avazk˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z mezinárodn´ıho práva

• V ˇsirˇs´ım slova smyslu - tvorba vˇ sech pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u ˇ – Pr´ avn´ı pˇ redpisy v Cesk´ e republice ´ Ustava, Listina z´ akladn´ıch práv a svobod a u ´stavn´ı zákony Z´ akony a z´ akonn´ a opatˇren´ı Senátu Vyhl´ aˇsky (´ ustˇredn´ıho org´ anu státn´ı správy nebo jiného u ´ˇradu zmocnˇeného k jejich vydáv´ an´ı, obce nebo kraje) ∗ Naˇr´ızen´ı (vl´ ady, obce nebo kraje) ˇ a právn´ım pˇredpisem v ˇsirˇs´ım smyslu jsou i Parlamentem ratifikované a ∗ Souˇc´ ast´ı pr´ avn´ıho ˇr´ adu CR ˇ do Evropské unie v roce 2004 i samovykonateln´ vyhl´ aˇsené mezin´ arodn´ı smlouvy a po vstupu CR a ustanoven´ı unijn´ı legislativy ∗ ∗ ∗

• V uˇzˇs´ım slova smyslu - tvorba z´ akon˚ u → z´ akonod´ arn´ y proces – Proces pˇr´ıpravy, tvorby, projedn´ aván´ı a schvalován´ı legislativy ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, kter´ y konˇc´ı jej´ım vyhl´ aˇsen´ım ve Sb´ırce zákon˚ u → upraveno souhrnem norem, zakl´ adaj´ıc´ıch postup org´ an˚ u st´ atu pˇri pˇr´ıpravˇe a pˇrijet´ı zákon˚ u ´ - PS a Senát tu maj´ı nerovné – Z´ akonod´ arn´ aau ´stavod´ arn´ a moc náleˇz´ı v´ yhradnˇe Parlamentu (ˇcl. 15 U) postaven´ı (slabˇs´ı u ´loha S), je to jedna ze základn´ıch funkc´ı Parlamentu ´ -u ∗ ˇcl. 2 odst. 2 U ´stavn´ı z´ akon m˚ uˇze stanovit, kdy lid vykonává státn´ı moc pˇr´ımo → t´ım se rozum´ı i v´ ykon moci z´ akonod´ arné ´ ∗ Ustava neumoˇzn ˇuje, aby pˇredpisy s moc´ı zákon˚ u vydával preziden,t ani vláda sv´ ymi dekrety nebo jinak nazvan´ ymi pr´ avn´ımi akty a to ani v dobˇe mimoˇrádn´ ych situac´ı, napˇr. na základˇe zmocˇ novac´ıch z´ akon˚ u ´ – Ustavn´ ı pˇredpisy upravuj´ı kompetenˇ cn´ı v´ ysost z´ akona a kompetenˇ cn´ı v´ ysost u ´ stavn´ıho z´ akona (tzv. v´ yhrada z´ akona / v´ yhrada u ´stavn´ıho zákona) ´ ∗ Ustavod´ arce m˚ uˇze stanovit, které vztahy mohou b´ yt upraveny jen zákonem a mus´ı b´ yt pˇredmˇetem z´ akonod´ arného procesu 84



´ stanov´ı, ˇze Ustava ´ ∗ Napˇr. ˇcl. 9 odst. 1 U m˚ uˇze b´ yt doplˇ nována ˇci mˇenˇena pouze u ´stavn´ımi z´ akony ´ ∗ ˇcl. 11 U stanov´ı, ˇze st´ atn´ı hranice mohou b´ yt mˇenˇeny pouze u ´stavn´ım zákonem ´ se urˇcuje, ˇze státn´ı moc lze uplatˇ ∗ ˇcl. 2 odst. 2 Listiny a v ˇcl. 2 odst. 3 U novat jen v pˇr´ıpadech a mez´ıch stanoven´ ych z´ akonem, a to zp˚ usobem kter´ y zákon stanov´ı (apod.) ∗ je moˇzn´ au ´prava vztah˚ u vyhrazen´ ych zákonu u ´stavn´ım zákonem, nikoli vˇsak naopak – princip svrchovanosti z´ akona - postaven´ı zákona v systému pˇredpis˚ u stát˚ u (v LZPS v preambuli uzn´ avaj´ıc neporuˇsitelnost pˇrirozen´ ych práv ˇclovˇeka, práv obˇcana a svrchovanost zákona) ´ - lid vykonává státn´ı moc prostˇrednictv´ım orgán˚ ∗ Souvis´ı s ˇcl. 2 odst. 1 U u moci zákonod´ arné, v´ ykonné a soudn´ı ´ ∗ Jen z´ akon (vˇc. UZ) je prim´ arn´ım celostátn´ım pˇredpisem a jen d´ıky nˇemu m˚ uˇze b´ yt prosazena moc na u ´zem´ı st´ atu a v˚ uˇci obyvatelstvu státu + jen Parlament m˚ uˇze stanovit, které mezin´ arodn´ı ˇ smlouvy mohou b´ yt bezprostˇrednˇe závazné na u ´zem´ı CR

Pr´ avn´ı u ´ prava z´ akonod´ arn´ eho procesu 140

• • • •

´ Ustava - Hlava druh´ a (Z´ akonod´ arn´ a moc), ˇcl. 41 - 42 a 44-52 Nˇekteré vztahy v z´ akonod´ arném procesu lze naj´ıt i v LZPS ˇ ˇ V dobˇe mimoˇr´ adn´ ych situac´ıch obsahuje d´ılˇc´ı u ´pravu u ´ stavn´ı z´ akon o bezpeˇ cnosti CR c. 110/1998 Sb. ˇ ˇ dalˇs´ı pr´ avn´ı u ´prava - JR PS, JR Sen´ atu – 90/1995 Sb., o jednac´ım ˇ r´ adu Poslaneck´ e snˇ emovny – 107/1999 Sb., o jednac´ım ˇ r´ adu Sen´ atu

• Z´ akony ˇc. 129/2000 Sb., o kraj´ıch a 131/2000 Sb., o hl. mˇ estˇ e Praze - upravuje zákonodárnou iniciativu zastupitelstev ˇ • Z´ akon ˇc. 218/2000 Sb., o rozpoˇ ctov´ ych pravidlech CR ´ ım soudu ˇ c. 182/1993 Sb. • Z´ akon o Ustavn´

F´ aze legislativn´ıho procesu 141

• Legislativn´ı proces lze rozdˇelit do nˇekolika fáz´ı 1) Z´ akonod´ arn´ a iniciativa 142

• Poˇc´ atek procesu • Pr´ avo podat n´ avrh z´ akona (lze podat pouze v PS, ne v S) a zároveˇ n povinnost zákonodárného sboru se t´ımto n´ avrhem jako n´ avrhem z´ akona zab´ yvat (pokraˇcovat v zákonodárném procesu projednáván´ım návrhu) ˇ PS jen do • S pr´ avem z´ akonod´ arné iniciativy souvis´ı i právo navrhovatele vz´ıt sv˚ uj návrh zpˇet (to lze dle JR ukonˇcen´ı druhého ˇcten´ı v PS, poté jen a pouze se souhlasem PS - pokud je jiˇz návrh v Senátu, zpˇet jej vz´ıt nelze) ´ - N´ • ˇcl. 41 odst. 2 U avrh z´ akona m˚ uˇ ze podat – – – –

Poslanec Skupina poslanc˚ u Sen´ at (jako celek) Vl´ ada (a pouze vl´ ada pˇri n´ avrhu z´ akona o st´ atn´ım rozpoˇctu / n´ avrh st´ atn´ıho z´ avˇereˇcného u ´ˇctu → o tˇechto dvou se pak usn´ aˇs´ı pouze PS) → preferována, vˇetˇsina návrh˚ u pocház´ı od vlády + zmocnˇen´ı k ´ sekund´ arn´ı normotvorbˇe (naˇrizovac´ı moc vlády - ˇcl. 78 U) – Zastupitelstvo vyˇsˇs´ıch u ´zemn´ıch samospr´ avných celk˚ u (krajská zastupitelstva a zastupitelstvo hlavn´ıho mˇesta Prahy, toto ustanoven´ı nalezneme i v zákonˇe ˇc. 129/2000 Sb. o kraj´ıch a 131/2000 Sb. o hl. mˇestˇe Praze) • N´ avrh se pod´ av´ a PS (respektive jej´ımu pˇredsedovi - aktuálnˇe Miroslava Nˇemcová) – M´ a-li b´ yt k z´ akonu vyd´ an také provádˇec´ı pˇredpis, m˚ uˇze si organizaˇcn´ı v´ ybor vyˇzádat od navrhovatele také jeho n´ avrh, a obligatornˇe mus´ı b´ yt pˇredloˇzen tehdy, pokud má nab´ yt u ´ˇcinnosti zároveˇ n se z´ akonem 85



ˇ PS – N´ aleˇ zitosti n´ avrhu stanovuje JR ∗ P´ısemn´ y n´ avrh pˇresného znˇen´ı toho, na ˇcem se má Parlament usnést (+ nav´ıc pˇredloˇzit na technickém nosiˇci dat v elektronické podobˇe) ´ na ˇclánky) - obsah normativn´ıch vˇet, ˇclenˇen´ı ∗ N´ avrh z´ akona v paragrafovan´ em znˇ en´ı (UZ ∗ D˚ uvodov´ a zpr´ ava · Obecn´ a ˇc´ ast a zvl´ aˇstn´ı ˇc´ ast · Poskytuje poslanc˚ um informace potˇrebné k projednáván´ı návrhu · Dokumentov´ an´ı z´ amˇer˚ u tv˚ urc˚ u zákona (d˚ uleˇzité pro budouc´ı v´ yklad, interpretaci) · Hodnocen´ı souˇcasného platného právn´ıho stavu a vysvˇetlen´ı, proˇc je nutná právn´ı u ´prava nov´ a, pˇredkl´ ad´ a a od˚ uvodˇ nuje principy nové právn´ı u ´pravy jednak v jej´ım celku, jednak ke kaˇzdému ustanoven´ı n´ avrhu, obsahuje pˇredpokládan´ y hospodáˇrsk´ y a finanˇcn´ı dopad (zejména n´ aklady na st´ atn´ı rozpoˇcet a rozpoˇcty kraj˚ u a obc´ı), zhodnocen´ı souladu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem ´ a mezin´ arodn´ımi smlouvami podle ˇcl.10 U ∗ Jde-li o n´ avrh na zmˇenu platného zákona, pˇredkládá se spolu se znˇen´ım platného zákona tak, ˇze navrhované zmˇeny a doplˇ nky jsou vyznaˇceny v pˇredchoz´ım znˇen´ı zákona ∗ Je-li navrhovatelem S, mus´ı b´ yt pˇrednávrh zákona v S projednán a pˇrijat pˇredt´ım, neˇz m˚ uˇze b´ yt jako n´ avrh z´ akona pod´ an v PS (jelikoˇz zákonodárnou iniciativu má Senát jako celek) ˇ S · Procedura pˇredn´ avrhu je upravena v JR · M˚ uˇze jej podat jedin´ y senátor, skupina senátor˚ u, v´ ybor nebo komise Senátu ˇ PS (paragrafované · Mus´ı obsahovat n´ aleˇzitosti ˇrádného návrhu zákona, jak jej vymezuje JR znˇen´ı s d˚ uvodovou zpr´ avou) · Navrhovatel jej pˇredkl´ ad´ a pˇredsedovi S, ten jej postoup´ı organizaˇcn´ımu v´ yboru a neprodlenˇe rozeˇsle sen´ ator˚ um a sen´ atorsk´ ym klub˚ um, na doporuˇcen´ı organizaˇcn´ıho v´ yboru jej zaˇrad´ı na poˇrad sch˚ uze S · S jedn´ a o pˇredn´ avrhu ve dvou ˇcten´ıch, nen´ı pˇri tom vázán ˇzádnou lh˚ utou · Po prvn´ım ˇcten´ı n´ asleduje projednán´ı ve v´ yborech, poté druhé ˇcten´ı v plénu Senátu · Jestliˇze byl n´ avrh sen´ atn´ıho návrhu zákona Senátem schválen, povˇeˇr´ı S pˇredsedu Sen´ atu, aby jej postoupil PS a z´ aroveˇ n povˇeˇr´ı nˇekterého ze senátor˚ u, aby od˚ uvodnil návrh pˇri projedn´ av´ an´ı v PS 2) Projedn´ an´ı v Parlamentu 143

´ • Uprava legislativn´ıho procesu nen´ı pro vˇsechny zákony shodná, liˇs´ı se hlavnˇe pod´ılem PS/S – Bˇ eˇ zn´ y (standartn´ı) legislativn´ı proces (viz n´ıˇze) ´ zkrácen´ ´ o bezpeˇcnosti CR ˇ ∗ Nejˇcastˇejˇs´ı, dle ˇcl. 41-42 a 44-52 U, y proces v ˇcl. 8 UZ ∗ 3 subjekty - PS, S a prezident – Legislativn´ı proces s rovnopr´ avn´ ym postaven´ım komor ∗ Pro pˇrijet´ı z´ akona je tˇreba v´ yslovné schválen´ı obˇema komorami ∗ Sen´ at nelze pˇrehlasovat, Sen´ at nem˚ uˇze vyjádˇrit v˚ uli se návrhem nezab´ yvat, pokud návrh zam´ıtne, je zam´ıtnut s koneˇcnou platnost´ı a jeho projednáván´ı konˇc´ı ´ ´ - volebn´ı zákon, zákon o zásadách jednán´ı a styku obou komor ∗ Ustavn´ ı z´ akony, z´ akony dle ˇcl. 40 U ˇ S mezi sebou jakoˇz i navenek, zákon o JR ´ ∗ N´ avrhy UZ ´ jako celku · PS se usn´ aˇs´ı 3/5 (kvalifikovanou) vˇetˇsinou vˇsech poslanc˚ u - pokud jde o pˇrijet´ı UZ ´ / o usnesen´ı o zam´ıtnut´ı UZ, o usnesen´ı o vrácen´ı pˇredkladateli ˇci o pozmˇen ˇovac´ıch n´ avrz´ıch bˇeˇznou vˇetˇsinou · S se usn´ aˇs´ı 3/5 vˇetˇsinou vˇsech pˇr´ıtomn´ ych poslanc˚ u ´ · Prezident republiky nem´ a pravomoc UZ vrátit ´ se hlasuje bˇeˇzn´ ∗ O n´ avrz´ıch dle ˇ cl. 40 U ymi vˇetˇsinami (a S nen´ı vázán 30ti denn´ı lh˚ utou) · Pokud jsou tyto z´ akony vráceny PS s pozmˇen ˇovac´ımi návrhy, mus´ı jej komora schválit ve znˇen´ı pozmˇen ˇovac´ıch n´ avrh˚ u S, a to nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou vˇetˇsinou pˇr´ıtomn´ ych poslanc˚ u, jinak z´ akon nebude pˇrijat · Prezident republiky m´ a na tyto zákony právo veta stejnˇe, jako na ostatn´ı Parlamentem pˇrijaté z´ akony ∗ Ratifikace mezin´ arodn´ıch smluv 86


· · · · · ·


dle ˇcl.49 - souhlasu obou komor Parlamentu je tˇreba pˇri ratifikaci tˇechto mezinárodn´ıch smluv: upravuj´ıc´ıch pr´ ava a povinnosti osob spojeneck´ ych, m´ırov´ ych a jin´ ych politick´ ych ˇ v mezinárodn´ı organizaci z nichˇz vznik´ a ˇclenstv´ı CR hospod´ aˇrsk´ ych, jeˇz jsou vˇseobecné povahy o dalˇs´ıch vˇecech, jejichˇz u ´prava je vyhrazena zákonu

– Legislativn´ı proces v jedin´ e komoˇ re ∗ Pouze PS - n´ avrh z´ akona o státn´ım rozpoˇctu a návrh státn´ıho závˇereˇcného u ´ˇctu, Sen´ at jej ´ neprojedn´ av´ a v˚ ubec (ˇcl. 42 U) ˇ PS · Upraveno zvl´ aˇstn´ı ˇc´ ast´ı JR ˇ o legislativn´ım procesu - zejména lh˚ · Nevztahuj´ı se na nˇej obecná ustanoven´ı JR uty ˇ PS zakazuje prostˇrednictv´ım zákona o státn´ım rozpoˇctu · Odliˇsn´ y legislativn´ı proces → JR zmˇeny jin´ ych z´ akon˚ u · N´ avrh je opr´ avnˇena pˇredloˇzit pouze vláda, návrh se projednává na veˇrejné sch˚ uzi PS ˇ · Zp˚ usob vypracov´ an´ı n´ avrhu stanovuje zákon ˇc. 218/2000 Sb. o rozpoˇctov´ ych pravidlech CR · Vypracov´ av´ a jej ministerstvo financ´ı v souˇcinnosti se správci jednotliv´ ych kapitol st´ atn´ıho rozpoˇctu, u ´zemnˇe samosprávn´ ymi celky a státn´ımi fondy (v´ yjimkou návrhy rozpoˇct˚ u kapitol ´ Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı u PS, Sen´ at, Kancel´ aˇr prezidenta republiky, US, ´ˇrad, Kanceláˇr veˇrejného ochr´ ance pr´ av → ti si rozpoˇcty vypracovávaj´ı samy, Ministerstvo financ´ı je do návrhu z´ akona o st´ atn´ım rozpoˇctu pouze zaˇrad´ı a pˇredloˇz´ı vládˇe, ta pokud s nimi nesouhlas´ı, rozhodne rozpoˇctov´ y v´ ybor PS o jejich podobˇe jeˇstˇe pˇred jednán´ım vlády o návrhu zákona o st´ atn´ım rozpoˇctu ˇ na pˇr´ısluˇsn´ · Vlastn´ı n´ avrh z´ akona se skládá z vlastn´ıho návrhu zákona o státn´ım rozpoˇctu CR y rok a jeho pˇr´ıloh · Struktura - celkové pˇr´ıjmy a v´ ydaje státn´ıho rozpoˇctu, schodek a zp˚ usob jeho vypoˇr´ ad´ an´ı, finanˇcn´ı vztahy k rozpoˇctu EU, celková v´ yˇse dotac´ı a pˇr´ıspˇevk˚ u rozpoˇct˚ um obc´ı a kraj˚ u a zmocnˇen´ı ministra financ´ı · Z´ akon m´ a 11 pˇr´ıloh - napˇr. u ´hrnná bilance pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u, celkov´ y pˇrehled pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u dle kapitol apod. · Kromˇe toho se PS pˇredkládá ˇrada doprovodn´ ych zpráv a tabulek ˇ PS pˇredkl´ · Dle JR ad´ a vl´ ada PS návrh zákona nejpozdˇeji 3 mˇes´ıce pˇred zaˇcátkem rozpoˇctového roku (do konce z´ aˇr´ı pˇredchoz´ıho roku) · Je v´ yslovnˇe dovoleno pˇredkládat k jiˇz pˇredloˇzenému návrhu dodatky, aniˇz by musela pˇredkl´ adat n´ avrh z´ akona znovu (nejpozdˇeji 15 dn˚ u pˇred sch˚ uz´ı, kde má doj´ıt k prvn´ımu ˇcten´ı z´ akona) · Organizaˇcn´ı v´ ybor PS obvykle vypracovává zvláˇstn´ı harmonogram sch˚ uz´ı PS, aby bylo moˇzno projedn´ av´ an´ı z´ akona o státn´ım rozpoˇctu stihnout do zaˇcátku rozpoˇctového roku · Pˇredseda PS pˇrik´ aˇze n´ avrh rozpoˇctovému v´ yboru · Prvn´ı ˇcten´ı n´ avrhu - nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇcást´ı · Uvede navrhovatel (vl´ ada), vystoup´ı zpravodaj rozpoˇctového v´ yboru · Obecn´ a rozprava - pouze základn´ı u ´daje o státn´ım rozpoˇctu (v´ yˇsi pˇr´ıjm˚ u, v´ ydaj˚ u, schodek a zp˚ usob vypoˇr´ ad´ an´ı schodku rozpoˇctu, celkov´ y vztah k rozpoˇct˚ um u ´zemnˇe samospr´ avn´ ych celk˚ u a rozsah zmocnˇen´ı v´ ykonn´ ych orgán˚ u) → po schválen´ı jiˇz nelze v druhém ˇcten´ı mˇenit · Rozhoduje se zde o rozpoˇctové politice, tedy odhadované v´ yˇsi pˇr´ıjm˚ u, dovolované v´ yˇsi v´ ydaj˚ u a schodku st´ atn´ıho rozpoˇctu · PS m´ a dvˇe moˇznost´ı · N´ avrh schv´ al´ı → doporuˇc´ı jednotlivé kapitoly k projednán´ı v´ ybor˚ um podle jejich odbornosti, ty na projedn´ an´ı mus´ı m´ıt minimálnˇe 30 dn˚ u a svá usnesen´ı pˇredkládaj´ı rozpoˇctovému v´ yboru (mohou navrhovat zmˇeny v jim pˇrikázan´ ych kapitolách, vzhledem k tomu ˇze jiˇz nelze zmˇenit z´ akladn´ı u ´daje st´ atn´ıho rozpoˇctu, mus´ı hledat prostˇredky v téˇze kapitole, nebo u jin´ ych v´ ybor˚ u - na to vl´ ada posledn´ı dobou pamatuje, kdyˇz do kapitoly Vˇseobecná pokladn´ı správa zaˇrazuje podkapitolu Vl´ adn´ı rozpoˇctová rezerva → (ne)souhlas pak vyslovuje rozpoˇctov´ y v´ ybor, pod jehoˇz pravomoc tato kapitola spadá) · Doporuˇc´ı vl´ adˇe zmˇeny a stanov´ı term´ın nového pˇredloˇzen´ı zákona · · · ·

Druhé ˇcten´ı Spolu s n´ avrhem z´ akona se projednává se usnesen´ı rozpoˇctového v´ yboru Jedn´ a se o pˇresunech mezi v´ ydaji jednotliv´ ych kapitol Pouze podrobn´ a rozprava - moˇzno podávat pozmˇen ˇovac´ı návrhy

· Tˇret´ı ˇcten´ı · Nejdˇr´ıve po 48 hodin´ ach po druhém ˇcten´ı, hlasuje se o pozmˇen ˇovac´ıch návrz´ıch (to jsou rovnˇeˇz ty, které jsou schv´ aleny usnesen´ım rozpoˇctového v´ yboru) 87



· Poté se hlasuje o pˇrijet´ı státn´ıho rozpoˇctu jako celku · Pˇrijet´ı v PS → postoupen´ı pˇr´ımo prezidentu republiky (ten jej m˚ uˇze vetovat) · Nen´ı-li z´ akon pˇrijat do konce roku, nastane tzv. rozpoˇctové provizorium - hospodaˇren´ı st´ atu se v z´ asadˇe ˇr´ıd´ı rozpoˇctem minulého roku · V´ ydaje st´ atn´ıho rozpoˇctu se uvolˇ nuj´ı jednotliv´ ym kapitolám do v´ yˇse 1/12 celkové roˇcn´ı ˇc´ astky v kaˇzdém mˇes´ıci obdob´ı rozpoˇctového provizoria rozhodnut´ım ministerstva · Vznikne-li v pr˚ ubˇehu roku potˇreba u ´hrady (ke které docház´ı v pˇr´ımé souvislosti s financov´ an´ım uloˇzen´ ym z´ akonem), která nen´ı zajiˇstˇena ve státn´ım rozpoˇctu, je vláda opr´ avnˇena dle z´ akona o rozpoˇctov´ ych pravidlech (nebo na základˇe povˇeˇren´ı vlády ministr financ´ı) povolit pˇresun prostˇredk˚ u do v´ yˇse 5% objemu rozpoˇctové kapitoly prostˇrednictv´ım tzv. rozpoˇctového opatˇren´ı · Pokud je z´ akon pˇrijat pˇred 1. dnem rozpoˇctového roku, ale u ´ˇcinnost je aˇz po 1. dni rozpoˇctového roku, ˇr´ıd´ı se rozpoˇctové hospodaˇren´ı od 1. dne rozpoˇctového roku do doby nabyt´ı u ´ˇcinnosti z´ akona schv´ alen´ ym z´ akonem o státn´ım rozpoˇctu ∗ Pouze Sen´ at - z´ akonn´ a opatˇren´ı Senátu, pokud je PS rozpuˇstˇena a nen´ı moˇzno schvalovat z´ akony ´ (ˇcl. 33 U) · Sen´ at je nerozpustiteln´ y · Pˇrij´ım´ an´ı z´ akonn´ ych opatˇren´ı nen´ı zákonodárn´ ym procesem v pravém slova smyslu, v´ ysledkem nen´ı z´ akon (pln´ a z´ akonodárná pravomoc náleˇz´ı Parlamentu jako celku) · Stejn´ a pr´ avn´ı s´ıla jako zákon, je moˇzno jej mˇenit, doplˇ novat ˇci ruˇsit zákonem · Pˇresnˇe stanovené podm´ınky - pozitivn´ı kumulativn´ı v´ yˇcet vˇec´ı, kterého se zákonné opatˇren´ı m˚ uˇze t´ ykat · Vˇeci, které nesnesou odkladu (posouzen´ı je záleˇzitost´ı Senátu, kter´ y je omezen pouze v´ yhradn´ı iniciaˇcn´ı pravomoc´ı vl´ ady) · Vˇeci, které by jinak vyˇzadovaly pˇrijet´ı zákona · Z´ akonné opatˇren´ı mus´ı b´ yt navrˇzeno vládou ´ · V´ yjimky - nelze pˇrij´ımat zákonná opatˇren´ı ve vˇecech Ustavy (nutno chápat extenzivnˇe - ani ´ LZPS), st´ UZ, atn´ıho rozpoˇctu (pˇrij´ımá v´ yhradnˇe PS, S nen´ı vybaven znalostmi ani org´ any) a ve vˇecech volebn´ıho zákona · Zat´ım nebylo pouˇzito, PS nebyla dosud rozpuˇstˇena · N´ avrh pod´ av´ a vl´ ada pˇredsedovi PS, ten jej postoup´ı organizaˇcn´ımu v´ yboru, návrh je rozesl´ an vˇsem sen´ ator˚ um a sen´ atorsk´ ym klub˚ um · organizaˇcn´ı v´ ybor pˇrik´ aˇze návrh v´ yboru/v´ ybor˚ um a urˇc´ı lh˚ utu, do kdy mus´ı b´ yt projedn´ an, souˇcasnˇe je n´ avrh zaˇrazen na poˇrad sch˚ uze S (do 5 dn˚ u od uplynut´ı lh˚ uty pro projedn´ an´ı ve v´ yborech) · Plen´ arn´ı sch˚ uze S - nejprve obecná rozprava (moˇzno podat návrh na zam´ıtnut´ı, vr´ acen´ı, ˇci schv´ alen´ı n´ avrhu - pokud nen´ı nic z toho pˇrijato, pˇreruˇs´ı se projednáván´ı návrhu) · Podrobn´ a rozprava se koná nejdˇr´ıve po 24 hodinách (podávaj´ı se tu pozmˇen ˇovac´ı n´ avrhy, poté se hlasuje o pozmˇen ˇovac´ıch návrz´ıch a o návrhu zákonného opatˇren´ı jako celku) · Podepisuje pˇredseda Senátu a postoup´ı jej k podepsán´ı prezidentu republiky (ten jej nem˚ uˇze vr´ atit), podepisuje taktéˇz pˇredseda vlády · Podm´ınˇen´ a platnost - nutná dodateˇcná ratihabice → na prvn´ı sch˚ uzi PS · Pozb´ yv´ a platnosti ex nunc (od nyn´ı), pokud bylo pˇrijato usnesen´ı o neschválen´ı, nebo nebyloli z´ akonné opatˇren´ı projednáno/neskonˇcila sch˚ uze vˇecn´ ym usnesen´ım · Nest´ av´ a se form´ alnˇe z´ akonem, z˚ ustává zákonn´ ym opatˇren´ım, tak jak bylo publikov´ ano ve Sb. · Vyhl´ aˇsen´ı upraveno z´ akonem ˇc. 309/1999 Sb. o Sb. a Sb. m. s. (stejnˇe jako zákon + publikace usnesen´ı PS o z´ akonném opatˇren´ı Senátu, nebo sdˇelen´ı pˇredsedy PS, ˇze se PS o z´ akonném opatˇren´ı neusnesla) • Poslaneck´ a snˇ emovna – PS a jej´ı org´ any se v r´ amci bˇeˇzného legislativn´ıho procesu zab´ yvaj´ı návrhem jediného zákona nˇekolikr´ at ∗ projedn´ an´ı n´ avrhu od pod´ an´ı do pˇrijet´ı zákona v PS · viz d´ ale ∗ projedn´ an´ı po jeho zam´ıtnut´ı/vrácen´ı Senátem

88



· Zam´ıtnut´ y - pˇredseda PS rovnou pˇredloˇz´ı návrh zákona PS ke hlasován´ı (ne dˇr´ıve neˇz po 10ti dnech od zam´ıtnut´ı S), nepˇripouˇst´ı se pozmˇen ˇovac´ı návrhy, rozprava je moˇzn´ a a PS je povinna hlasovat znovu → nutná nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina vˇsech poslanc˚ u (tj. 101/200) · Vr´ acen´ y s pozmˇen ˇovac´ımi návrhy - pˇredseda PS rozeˇsle usnesen´ı S vˇsem poslanc˚ um, po 10ti dnech od doruˇcen´ı usnesen´ı je moˇzno hlasovat, nen´ı moˇzno podávat pozmˇen ˇovac´ı n´ avrhy, rozprava je moˇzn´ a · Hlasov´ an´ı prob´ıh´ a ve dvou fáz´ıch - nejprve se hlasuje o návrhu zákona ve znˇen´ı, jak jej vr´ atil S jako o celku → pˇrijat pokud jej schvál´ı nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina pˇr´ıtomn´ ych X pokud jej takto nepˇrijme, hlasuje se ve znˇen´ı, které p˚ uvodnˇe schválila PS → pˇrijat, pˇrehlasuje-li PS Sen´ at nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou vˇsech poslanc˚ u ∗ projedn´ an´ı po jeho vr´ acen´ı prezidentem · 1/2 vˇsech poslanc˚ u (z´ akon se vyhlás´ı, prezident jej nepodepisuje a PS jej k podpisu po pˇrehlasov´ an´ı ani nepˇredkládá, coˇz je sice contra constitutione“, ale tato praxe mohla vznik” vznik zákona v´ nout proto, ˇze podpis prezidenta nemá pro yznam a nemá ani promulgaˇcn´ı funkci), pokud se pˇrehlasovat prezidenta nepodaˇr´ı, plat´ı u ´stavn´ı fikce ˇze zákon nebyl pˇrijat – Projedn´ av´ an´ı n´ avrhu z´ akona od podán´ı do pˇrijet´ı ∗ N´ avrh z´ akona se pod´ av´ a pˇredsedovi PS, ten jej postoup´ı organizaˇcn´ımu v´ yboru, zároveˇ n rozeˇsle n´ avrh vˇsem poslanc˚ um a poslaneck´ ym klub˚ um ∗ Poté, co m´ a pˇredseda PS k dispozici stanovisko vlády k nevládn´ımu návrhu zákona (a u vl´ adn´ıch n´ avrh˚ u po jejich obdrˇzen´ı), mus´ı projednat doˇsl´ y návrh organizaˇcn´ı v´ ybor PS → doporuˇc´ı/nedoporuˇc´ı pˇredsedovi PS zaˇradit do poˇradu sch˚ uze PS prvn´ı ˇcten´ı tohoto návrhu + jakému v´ yboru po prvn´ım ˇcten´ı n´ avrh pˇrik´ azat → v´ ybor návrh mus´ı doporuˇcit, pokud má vˇsechny stanovené náleˇzitosti a pˇredseda je pak povinen jej zaˇradit do poˇradu nejbliˇzˇs´ı sch˚ uze (mus´ı b´ yt vˇsak dodrˇzena lh˚ uta stanoven´ a pro sezn´ amen´ı se poslanc˚ u se stanoviskem vlády) ∗ Prvn´ı ˇ cten´ı · Jeho u ´kolem je rozhodnout, zda je zákon jako celek zp˚ usobil´ y k projednán´ı · N´ avrh z´ akona uvede z´ astupce navrhovatele · Po navrhovateli vystoup´ı zpravodaj k návrhu zákona, jenˇz je urˇcen organizaˇcn´ım v´ yborem nebo pˇredsedou PS · O n´ avrhu z´ akona se koná obecná rozprava (názory na u ´ˇcel zákona, na zpracován´ı z´ akona, pod´ av´ an´ı procedur´ aln´ıch návrh˚ u), po n´ıˇz se PS m˚ uˇze usnést: · ˇze jej vr´ at´ı navrhovateli k dopracován´ı, nebo · ˇze jej zam´ıt´ a, nebo · jej hlasov´ an´ım pˇrik´ aˇze k projednán´ı v´ yboru (pˇr´ıp. v´ ybor˚ um), dle návrhu organizaˇcn´ıho v´ yboru nebo pˇredsedy PS · lh˚ uta na projedn´ an´ı ve v´ yboru je 60 dn´ı od rozhodnut´ı o jeho pˇrikázán´ı v´ yboru k projedn´ an´ı · PS m˚ uˇze tuto lh˚ utu prodlouˇzit, max o 20 dn´ı (v´ıce jen se souhlasem navrhovatele), ale i zkr´ atit, a to o 30 dn´ı a o v´ıce neˇz 30 dn´ı pouze nevznesou-li proti tomu námitku nejménˇe 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanc˚ u) · pro projedn´ an´ı ve v´ yboru je urˇcen zpravodaj, ten vypracuje o návrhu zákona zprávu · pˇri projedn´ av´ an´ı ve v´ yboru vystoup´ı zástupce navrhovatele a dále zpravodaj se svou zpr´ avou · n´ asleduje obecn´ a rozprava, po n´ı podrobná → tehdy se podávaj´ı pozmˇen ˇovac´ı návrhy ˇclen˚ u v´ yboru, o kter´ ych se pak hlasuje, pokud jsou pˇrijaty, jsou souˇcást´ı usnesen´ı, kter´ y v´ ybor vypracov´ av´ a · v´ ybor(y), jimˇz byl n´ avrh zákona pˇrikázán, po jeho projednán´ı pˇredloˇz´ı pˇredsedovi PS usnesen´ı, v nˇemˇz zejména doporuˇc´ı návrh · schv´ alit, nebo · doporuˇc´ı zmˇeny nebo doplˇ nky návrhu zákona, které pˇresnˇe formuluje · Nejménˇe pˇetina ˇclen˚ u v´ yboru m˚ uˇze pˇredloˇzit PS oponentn´ı zprávu, obsahuj´ıc´ı odliˇsné stanovisko od vˇetˇsiny v´ yboru · pozn. Pr´ avo poslanc˚ u pod´ avat pozmˇen ˇovac´ı n´ avrhy se vztahuje jak pro projedn´ av´ an´ı ve výborech, tak ve druhém ˇcten´ı v PS ∗ Druh´ eˇ cten´ı · Vlastn´ı projedn´ an´ı n´ avrhu pˇredloˇzeného textu, kter´ y je zaˇrazen dle doporuˇcen´ı organizaˇcn´ıho v´ yboru pˇredsedou PS na poˇrad dalˇs´ı sch˚ uze snˇemovny ke druhému ˇcten´ı · Pˇredseda PS zajist´ı vytiˇstˇen´ı usnesen´ı v´ yboru, pˇr´ıp. oponentn´ı zprávy, a doruˇc´ı je vˇsem poslanc˚ um nejménˇe 24 hodin pˇred zahájen´ım druhého ˇcten´ı 89



· N´ avrh z´ akona uvede navrhovatel, po nˇem vystoup´ı zpravodaj(ové) v´ yboru(˚ u) · O n´ avrhu z´ akona se koná obecná rozprava, po n´ı m˚ uˇze PS vrátit návrh zákona v´ yboru k novému projedn´ an´ı · pokud zaznˇel ve druhém ˇcten´ı návrh na zam´ıtnut´ı zákona, Snˇemovna o nˇem hlasuje ve tˇret´ım ˇcten´ı po ukonˇcen´ı rozpravy · Nerozhodla-li PS v´ yˇse uveden´ ymi zp˚ usoby, koná se po obecné rozpravˇe rozprava podrobn´ a · Bˇehem n´ı se pˇredkl´ adaj´ı k návrhu zákona pozmˇen ˇovac´ı, pˇr´ıp. jiné návrhy · Po podrobné rozpravˇe m˚ uˇze PS návrh zákona vrátit v´ yboru k novému projednán´ı · Pro dobu trv´ an´ı druhého ˇcten´ı nen´ı zákonem stanovená ˇzádná lh˚ uta · Mezi druh´ ym a tˇret´ım ˇcten´ım se daj´ı vˇsechny pozmˇen ˇovac´ı návrhy vytisknout a rozeˇslou se vˇsem poslanc˚ um ∗ Tˇ ret´ı ˇ cten´ı · Lze zah´ ajit nejdˇr´ıve 72 hodin po doruˇcen´ı pozmˇen ˇovac´ıch, pˇr´ıp. jin´ ych návrh˚ u poslanc˚ um (m˚ uˇze b´ yt zkr´ aceno nejv´ yˇse na 48 hodin) · Kon´ a se rozprava - lze navrhnout pouze opravu legislativnˇe technick´ ych chyb, gramatick´ ych chyb, chyb p´ısemn´ ych nebo tiskov´ ych, u ´pravy, které logicky vypl´ yvaj´ı z pˇrednesen´ ych pozmˇen ˇovac´ıch n´ avrh˚ u, popˇr´ıpadˇe podat návrh na opakován´ı druhého ˇcten´ı (pokud si poslanci nejsou jisti, ˇze je n´ avrh z´ akona v poˇrádku ˇci shledaj´ı nutnost podat dalˇs´ı pozmˇen ˇovac´ı návrhy) · Na z´ avˇer tˇret´ıho ˇcten´ı hlasuje PS nejdˇr´ıve o návrz´ıch na zam´ıtnut´ı návrhu zákona vznesen´ ych ve druhém ˇcten´ı, poté o pozmˇen ˇovac´ıch, pˇr´ıp. jin´ ych návrz´ıch k návrhu zákona z druhého ˇcten´ı · Poté se PS usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas (poˇrad´ı je d˚ uleˇzité, jiˇz jednou pˇrijat´ y pozmˇen ˇovac´ı n´ avrh nelze pozdˇejˇs´ım návrhem zmˇenit - postup hlasován´ı navrhuje zpravodaj, i o postupu hlasován´ı PS hlasuje) · Praxe - pˇred kaˇzd´ ym pozmˇen ˇovac´ım návrhem vystupuje zpravodaj zákona a jeho navrhovatel se struˇcn´ ym stanoviskem (souhlas´ım, nesouhlas´ım, neutráln´ı postoj) · Po hlasov´ an´ı o n´ avrz´ıch z druhého ˇcten´ı se hlasuje o návrz´ıch ze tˇret´ıho ˇcten´ı · Nakonec se hlasuje o tom, zda PS vyslovuje souhlas s návrhem zákona jako celkem, ve znˇen´ı dˇr´ıve pˇrijat´ ych pozmˇen ˇovac´ıch návrh˚ u · Vyslov´ı-li se pro → postoupen´ı pˇredsedou PS bez zbyteˇcného odkladu Senátu · Proti → konec legislativn´ıho procesu (pˇr´ıpadné nové projednáván´ı zákona moˇzné aˇz po opˇetovném pod´ an´ı n´ avrhu) • Sen´ at ´ – ˇcl. 46-48 U – Pro n´ avrhy z´ akon˚ u v bˇeˇzném legislativn´ım procesu plat´ı, ˇze se mus´ı S usnést k návrhu zákona do 30 dn˚ u od postoupen´ı PS a jestliˇze se nevyjádˇr´ı v této lh˚ utˇe, je zákon pˇrijat – Jediné ˇcten´ı, projedn´ an´ı z´ akona ve v´ yborech Senátu se koná pˇred t´ımto ˇcten´ım – Pˇredseda PS postoup´ı n´ avrh pˇredsedovi S, ten jej ihned pˇredá organizaˇcn´ımu v´ yboru Senátu a z´ aroveˇ n rozeˇsle vˇsem sen´ ator˚ um a sen´ atorsk´ ym klub˚ um – organizaˇcn´ı v´ ybor nejpozdˇeji do 5 dn˚ u od postoupen´ı návrhu zákona pˇrikáˇze návrh v´ yboru, pˇr´ıp. ˇ S stanov´ı, ˇze má b´ v´ ybor˚ um a doporuˇc´ı pˇredsedovi S, aby jej zaˇradil na poˇrad sch˚ uze S (JR yt zaˇrazen tak, aby byl projedn´ av´ an nejpozdˇeji 5 dn´ı pˇred uplynut´ım tˇricetidenn´ı lh˚ uty) ∗ Pokud je n´ avrh pˇrik´ az´ an v´ıce v´ ybor˚ um, organizaˇcn´ı v´ ybor urˇc´ı, kter´ y je v´ yborem garanˇcn´ım ∗ Pˇredseda v´ yboru urˇc´ı zpravodaje ∗ Jedn´ an´ı garanˇcn´ıho v´ yboru se u ´ˇcastn´ı zástupce navrhovatele a zpravodaj, poté se kon´ a obecn´ a rozprava, po n´ı n´ asleduje podrobná rozprava → zákon se rozebere po ˇcástech a pod´ avaj´ı se pozmˇen ˇovac´ı n´ avrhy ∗ V pr˚ ubˇehu obou ˇc´ ast´ı rozpravy je moˇzno navrhnout, aby Senát vyjádˇril v˚ uli se návrhem z´ akona nezab´ yvat, nebo aby byl n´ avrh zákona schválen, zam´ıtnut ˇci vrácen PS s pozmˇen ˇovac´ımi n´ avrhy ∗ Po ukonˇcen´ı rozpravy se hlasuje, nejprve se vˇsak hlasuje o návrhu, aby Senát vyjádˇril v˚ uli se n´ avrhem z´ akona nezab´ yvat (pokud byl vznesen) → pokud pˇrijato, projednán´ı ve v´ yboru konˇc´ı ∗ Schv´ alen´ı ve znˇen´ı postoupeném PS → projednán´ı ve v´ yboru konˇc´ı ∗ Pokud nebyl ˇz´ adn´ y z tˇechto dvou návrh˚ u pˇrijat, je moˇzno hlasovat o podan´ ych pozmˇen ˇovac´ıch n´ avrz´ıch · Pokud je alespoˇ n jeden z nich pˇrijat → v´ ybor se usnese, zda doporuˇc´ı Senátu vrátit n´ avrh z´ akona s pozmˇen ˇovac´ımi návrhy · Zpravodaj garanˇcn´ıho v´ yboru zpracuje pro jednán´ı Senátu spoleˇcnou zprávu, obsahuj´ıc´ı usnesen´ı vˇsech v´ ybor˚ u + pˇrehled pozmˇen ˇovac´ıch návrh˚ u 90



– Jedn´ an´ı o n´ avrhu z´ akona na plen´ arn´ı sch˚ uzi Senátu ∗ Vystoupen´ı navrhovatele + zpravodaje v´ yboru ∗ Moˇzno projevit v˚ uli n´ avrhem se nezab´ yvat → návrh pˇrijat ∗ Pokud se Sen´ at rozhodne zab´ yvat, pokraˇcuje se obecnou rozpravou, která m˚ uˇze skonˇcit · schv´ alen´ı n´ avrhu z´ akona ve znˇen´ı postoupeném PS → návrh pˇrijat · zam´ıtnut´ y n´ avrh → vrac´ı se do PS ∗ Pokud nedojde ani ke schv´ alen´ı ani k zam´ıtnut´ı, koná se podrobná rozprava s podáván´ım pozmˇen ˇovac´ıch n´ avrh˚ u a byl-li alespoˇ n jeden pˇrijat, hlasuje S, zda návrh zákona vrát´ı PS s pozmˇen ˇovac´ımi n´ avrhy, ˇ S neupravuje co se stane, pokud S pˇrijme pozmˇen které pˇrijal (JR ˇovac´ı návrh a poté se neusnese, ˇze n´ avrh vrac´ı PS, ale dle ustálené praxe t´ım projednáván´ı konˇc´ı a návrh je po tˇricetidenn´ı lh˚ utˇe od postoupen´ı ve znˇen´ı schv´ aleném PS pˇrijat) 3) Prezident 144

• Prezident se téˇz pod´ıl´ı na z´ akonod´ arném procesu ´ - podepisuje z´ – Dle ˇcl. 62 i) U akony (pravomoc bez kontrasignace) • Proˇsel-li n´ avrh z´ akona u ´spˇeˇsnˇe cel´ ym legislativn´ım procesem v Parlamentu, je zákon pˇrijat, následuje podpis pˇredsedy PS a postoupen´ı z´ akona k podpisu prezidentu republiky • Pravomoc vr´ atit pˇ rijat´ y z´ akon ´ - prezident m´ – Dle ˇcl. 50 odst. 1 U a právo vrátit pˇrijat´ y zákon s od˚ uvodnˇen´ım do 15 dn˚ u ode dne, kdy mu byl postoupen ´ - m´ – Dle ˇcl. 62 h) U a pr´ avo vr´ atit Parlamentu pˇrijat´ y zákon s v´ yjimkou zákona u ´stavn´ıho – Bez kontrasignace ´ + ne zákon pˇrijat´ ´ o bezpeˇcnosti CR ˇ – Pouze z´ akony obyˇcejné, ne UZ y ve zkráceném jednán´ı dle UZ – Pokud je z´ akon vˇcas vr´ acen, rozeˇsle se stanovisko prezidenta poslanc˚ um a pˇredseda PS je povinen pˇredloˇzit vr´ acen´ y z´ akon PS ke hlasován´ı na nejbliˇzˇs´ı sch˚ uzi, nejdˇr´ıve vˇsak 10 dn˚ u po jeho doruˇcen´ı poslanci nemohou pod´ avat ˇz´ adné pozmˇen ˇovac´ı návrhy ∗ V roce 1997 V´ aclav Havel vrátil návrh zákona na ochranu zv´ıˇrat proti t´ yrán´ı 16. den po jeho postoupen´ı, jednalo se vˇsak o pondˇel´ı. PS povaˇzovala toto vrácen´ı po stanovené lh˚ utˇe a v tomto smˇeru vyslovila i usnesen´ı a návrh zákona byl vyhláˇsen. Havel podal návrh na zruˇsen´ı z´ akona u ´ z d˚ ´ zákon zruˇsil, hlavnˇe z d˚ US uvodu jeho pˇrijet´ı proti´ ustavn´ım zp˚ usobem a US uvodu existence pr´ avn´ıho principu, podle nˇehoˇz, pˇripadne-li posledn´ı den lh˚ uty na SO, NE nebo státn´ı sv´ atek, je posledn´ım dnem lh˚ uty nejbliˇzˇs´ı následuj´ıc´ı pracovn´ı den – Pˇrehlasov´ an´ı - nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou vˇsech poslanc˚ u (zákon se vyhlás´ı, prezident jej nepodepisuje a PS jej k podpisu po pˇrehlasov´ an´ı ani nepˇredkládá, coˇz je sice contra constitutione, ale tato praxe mohla vzniknout proto, ˇze podpis prezidenta nemá pro vznik zákona v´ yznam a nemá ani promulgaˇcn´ı funkci) – Pokud se pˇrehlasovat prezidenta nepodaˇr´ı, plat´ı u ´stavn´ı fikce, ˇze zákon nebyl pˇrijat • Podpis z´ akona – Pokud prezident republiky z´ akon nevrát´ı, je povinen jej podepsat – Podpis - vyj´ adˇren´ı toho, ˇze nehodlá zákon vetovat ∗ Po podeps´ an´ı nen´ı nutno ˇcekat na uplynut´ı 15ti denn´ı lh˚ uty a podepsan´ y zákon lze poslat k podpisu pˇredsedovi vl´ ady a poté jej vyhlásit – Prezident V´ aclav Klaus - nˇekolik zákon˚ u ani nevrátil, ani nepodepsal - i v takovém pˇr´ıpadˇe po uplynut´ı 15ti denn´ı lh˚ uty je z´ akon posl´ an pˇredsedovi vlády a poté vyhláˇsen 4) Vyhl´ aˇ sen´ı 145

• Pˇrijaté z´ akony podepisuje tedy pˇredseda PS, prezident a nakonec pˇredseda vlády • K platnosti z´ akona je potˇreba, aby byl vyhláˇsen • Vyhl´ aˇsen´ı - viz →1.16 91



Zvl´ aˇ stn´ı procedury 146

• Moˇzné pouˇzit´ı - n´ avrhy z´ akon˚ u, které se jinak projednávaj´ı v normáln´ı proceduˇre, pro návrhy zákon˚ u, které vyˇzaduj´ı v´ yslovné schv´ alen´ı obˇema komorami i pro návrh zákona o státn´ım rozpoˇctu Zkr´ acen´ e jedn´ an´ı o n´ avrz´ıch z´ akon˚ u po dobu stavu ohroˇ zen´ı st´ atu nebo v´ aleˇ cn´ eho stavu 147

´ • Nelze schvalovat UZ ´ ˇc. 110/1998 Sb., o bezpeˇcnosti Cesk´ ˇ e republiky • Upraveno UZ • Stav ohroˇzen´ı st´ atu a v´ aleˇcn´ y stav - vyhlaˇsuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostˇrednˇe ohroˇzena svrchovanost st´ atu nebo u ´zemn´ı celistvost státu nebo jeho demokratické zásady (je tˇreba souhlasu nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny vˇsech poslanc˚ u a nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny vˇsech senátor˚ u) • Vl´ ada m˚ uˇze poˇzadovat, aby byl vl´ adn´ı návrh zákona Parlamentem projednán ve zkráceném ˇcten´ı • Pˇredmˇet z´ akona nen´ı omezen, m˚ uˇze j´ıt o jak´ ykoli zákon, kter´ y nemus´ı pˇr´ımo souviset se stavem ohroˇzen´ı nebo v´ aleˇcného stavu • O pˇrijet´ı/zam´ıtnut´ı takového n´ avrhu je PS povinna usnést se do 72 hodin od jeho podán´ı • Pˇredseda PS pˇrik´ aˇze n´ avrh z´ akona neprodlenˇe po jeho obdrˇzen´ı jednomu z v´ ybor˚ u a souˇcasnˇe stanov´ı nepˇrekroˇcitelnou lh˚ utu, do které m´ a v´ ybor pˇredloˇzit usnesen´ı se stanoviskem k vˇeci • K projedn´ an´ı n´ avrhu z´ akona svol´ a pˇredseda PS neprodlenˇe sch˚ uzi PS, koná-li se jiˇz sch˚ uze, zaˇrad´ı projedn´ av´ an´ı n´ avrhu z´ akona pˇrednostnˇe na jej´ı poˇrad ˇ PS o prvém ˇcten´ı se nepouˇzij´ı, ani jako ustanoven´ı upravuj´ıc´ı jednotlivé lh˚ • Ustanoven´ı JR uty v legislativn´ım procesu ´ o bezpeˇcnosti CR, ˇ • Pokud PS projednala n´ avrh z´ akona ve zkráceném jednán´ı dle UZ je Senát povinen se usnést na takovém n´ avrhu do 24 hodin od jeho postoupen´ı PS a S má moˇznost v této lh˚ utˇe zákon schv´ alit (pokud se v této lh˚ utˇe nevyj´ adˇr´ı, plat´ı, ˇze je zákon nevyuˇzit´ım této lh˚ uty pˇrijat), vyjádˇrit v˚ uli se nezab´ yvat (→ z´ akon pˇrijat), nebo z´ akon zam´ıtne/vrát´ı s pozmˇen ˇovac´ımi návrhy → návrh se vrac´ı do PS a ta m˚ uˇze S pˇrehlasovat stejnˇe, jako u obecné z´ akonodárné procedury (pokud jde o zákon, kter´ y by se jinak projedn´ aval bˇeˇznou z´ akonod´ arnou procedurou s moˇznost´ı pˇrehlasován´ı) ´ o bezpeˇcnosti CR ˇ nem˚ • Z´ akon pˇrijat´ y dle UZ uˇze b´ yt prezidentem republiky vrácen, aˇckoli jej jako kaˇzd´ y jin´ y z´ akon podepisuje ˇ PS Zvl´ aˇ stn´ı procedury dle JR 148

• Urychlen´ı z´ akonod´ arného procesu ˇ PS upravuj´ıc´ı legislativn´ı proces • Pro tyto procedury jinak plat´ı obecn´ a ustanoven´ı JR ˇ PS) • Procedura schv´ alen´ı z´ akona v prv´ em ˇ cten´ı (§90 odst 2-7 JR – – – – –

– – – –

´ n´ Nelze schvalovat UZ, avrh z´ akona o státn´ım rozpoˇctu nebo mezinárodn´ı smlouvy podle ˇcl.10 ˇ v roce 2000 Zavedeno novelou JR Urˇcena pro z´ akony, které nemaj´ı kontroverzn´ı charakter N´ avrh z´ akona m˚ uˇze b´ yt pˇrijat jiˇz v prvém ˇcten´ı, tedy bez projednán´ı ve v´ yborech a bez procedury navrhov´ an´ı pozmˇen ˇovac´ıch n´ avrh˚ u (bez druhého a tˇret´ıho ˇcten´ı) N´ avrh k aplikaci této procedury mus´ı dát pˇredkladatel zákona spolu s návrhem zákona, návrh na pouˇzit´ı procedury mus´ı b´ yt od˚ uvodnˇen (v pˇr´ıpadˇe ˇze d˚ uvodem je proveden´ı závazk˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z MS, kter´ ymi ˇ v´ je CR az´ ana, mus´ı b´ yt pˇriloˇzen ˇcesk´ y pˇreklad u ´plného znˇen´ı tˇech norem upravuj´ıc´ıch závazky, které maj´ı b´ yt provedeny) N´ amitka - 2 poslanecké kluby / 50 poslanc˚ u → nelze návrh touto procedurou projednat Pokud se PS usnese o souhlasu s touto procedurou (hlasován´ım po obecné rozpravˇe v prvn´ım ˇcten´ı), n´ asleduje podrobn´ a rozprava (nelze podávat pozmˇen ˇovac´ı/jiné návrhy, lze jen navrhnout opravu data u ´ˇcinnosti, opravu legislativnˇe technick´ ych, gramatick´ ych, p´ısemn´ ych nebo tiskov´ ych chyb) Na z´ avˇer prvého ˇcten´ı se PS usnese po závˇereˇcném vystoupen´ı navrhovatele a zpravodaje, zda s n´ avrhem vyslovuje souhlas Nepodaˇr´ı-li se s n´ avrhem z´ akona souhlas vyslovit, nejde o jeho zam´ıtnut´ı, ale je moˇzno s n´ avrhem z´ akona pracovat, jako s jin´ ym n´ avrhem zákona v prvn´ım ˇcten´ı (moˇzno jej vrátit/zam´ıtnout a pokud se tak nestane, je n´ avrh z´ akona snˇemovnou pˇrikázán v´ ybor˚ um a následuje zákonodárná procedura ve tˇrech ˇcten´ıch)

ˇ PS) • Jedn´ an´ı o n´ avrhu z´ akona, se kter´ ym spojila vl´ ada ˇ z´ adost o vysloven´ı d˚ uvˇ ery (§86-95 JR

92



– Pokud vl´ ada spojila ˇz´ adost o skonˇcen´ı projednán´ı urˇcitého návrhu zákona do 3 mˇes´ıc˚ u s ˇz´ adost´ı o ´ ˇ vysloven´ı d˚ uvˇery vl´ adˇe (dle ˇcl. 44 odst. 3 U), plat´ı pro postup jeho projednáván´ı § 96 JR PS - o ˇcasovém postupu jedn´ an´ı v tomto n´ avrhu zákona na návrh OV jednotlivˇe vˇzdy rozhodne PS – PS urˇc´ı, kdy dojde k jednotliv´ ym krok˚ um v rámci legislativn´ıho procesu, nen´ı nutno dodrˇzovat vˇsechny ˇ PS lh˚ uty, stanovené pro legislativn´ı proces JR ˇ adost vl´ – Z´ ady o vysloven´ı d˚ uvˇery PS - vláda je PS politicky odpovˇedná jako celek (ne jej´ı ˇclenové individu´ alnˇe) ∗ Vedle povinné ˇz´ adosti vl´ ady do 30ti dn˚ u po jej´ım jmenován´ı jsou dalˇs´ı pˇr´ıpady, kdy vláda m˚ uˇze o vysloven´ı d˚ uvˇery poˇz´ adat, zejména nen´ı-li si jistá, zda má jeˇstˇe v PS oporu ˇ PS) • Stav legislativn´ı nouze (§99 JR – Pouˇz´ıv´ a se zˇr´ıdka (d´ıky tomu ˇze jiˇz lze pouˇz´ıt pˇrijet´ı v prvn´ım ˇcten´ı → rychlejˇs´ı a operativnˇejˇs´ı) – je moˇzno jej vyhl´ asit za mimoˇr´ adn´ ych okolnost´ı, kdy jsou zásadn´ım zp˚ usobem ohroˇzena základn´ı pr´ ava a svobody obˇcan˚ u nebo kdy st´ atu hroz´ı znaˇcné hospodáˇrské ˇskody – Vyhlaˇsuje jej pˇredseda PS na n´ avrh vlády, vyhláˇsen na urˇcitou dobu – Lze jej pouˇz´ıt pouze pro urˇcit´ y n´ avrh zákona, ne pro vˇsechny, které jsou v dobˇe vyhláˇsené legislativn´ı nouze projedn´ av´ any – Pˇredseda PS m˚ uˇze rozhodnout, ˇze pˇredloˇzen´ y vládn´ı návrh zákona bude projednán ve zkráceném jedn´ an´ı – Procedura nem´ a prvn´ı ˇcten´ı, pˇredseda PS pˇrikáˇze návrh pˇr´ımo v´ yboru a urˇc´ı nepˇrekroˇcitelnou lh˚ utu, v n´ıˇz mus´ı v´ ybor pˇredloˇzit usnesen´ı (krom bˇeˇzného rozhodován´ı obsahuje i návrh, jaké rozpravy se maj´ı k n´ avrhu konat a kdy m´ a b´ yt jednán´ı ukonˇceno) – Kdyˇz se nepodaˇr´ı v´ yboru do vyprˇsen´ı lh˚ uty, je návrh zaˇrazen do poˇradu sch˚ uze PS, PS rozhodne, zda stav legislativn´ı nouze trv´ a – Pokud PS dojde k z´ avˇeru, ˇze podm´ınky pro vyhláˇsen´ı stavu legislativn´ı nouze pominuly, m˚ uˇze jej zruˇsit – PS se m˚ uˇze rozhodnout, ˇze nebude o návrhu zákona jednat ve zkráceném jednán´ı, pokud pˇred jeho projedn´ av´ an´ım usoud´ı, ˇze podm´ınky pro zkrácené jednán´ı nejsou dány – → pokud nen´ı pˇrijato ˇz´ adné ze dvou v´ yˇse uveden´ ych usnesen´ı, koná se ihned druhé ˇcten´ı návrhu z´ akona ∗ M˚ uˇze b´ yt upuˇstˇeno od obecné rozpravy ˇ cnick´ ∗ Reˇ a doba m˚ uˇze b´ yt zkr´ acena na 5 minut – Tˇret´ı ˇcten´ı se m˚ uˇze konat hned po druhém ˇcten´ı • Z´ akonod´ arn´ y proces k proveden´ı rozhodnut´ a Rady bezpeˇ cnosti OSN o akc´ıch k zajiˇ stˇ en´ı mezin´ arodn´ıho m´ıru a bezpeˇ cnosti – Za podm´ınky, ˇze toto rozhodnut´ı vyˇzaduje neodkladné vydán´ı zákona – Pouˇzije se zkr´ acené jedn´ an´ı, jako je u stavu legislativn´ı nouze (aniˇz by bylo tˇreba vyhlásit stav legislativn´ı nouze) ˇ S Zvl´ aˇ stn´ı procedury dle JR 149

• Pokud byl n´ avrh z´ akona projedn´ an v PS ve stavu legislativn´ı nouze, nebo pokud ˇslo o zákonodárn´ y proces k proveden´ı rozhodnut´ı Rady bezpeˇcnosti - na poˇzádán´ı vlády m˚ uˇze b´ yt projednán ve zkráceném jedn´ an´ı i v S • Neprodlené postoupen´ı organizaˇcn´ımu v´ yboru, rozeslán´ı senátor˚ um a poslaneck´ ym klub˚ um • organizaˇcn´ı v´ ybor n´ avrh pˇrik´ aˇze v´ yboru a urˇc´ı lh˚ utu, do kdy jej mus´ı projednat • Pˇredseda S je povinen svolat sch˚ uzi tak, aby byla zahájena nejpozdˇeji do 10 dn˚ u od postoupen´ı návrhu z´ akona Sen´ atu, zaˇrad´ı n´ avrh na jej´ı zaˇc´ atek ˇ S • Jinak se postupuje dle obecn´ ych ustanoven´ı JR

V´ yznam vl´ ady pˇ ri legislativn´ım procesu 150

• Role pˇri z´ akonod´ arném procesu - z´ akonod´ arn´ a iniciativa – V´ yznamn´ a role, odpov´ıd´ a za u ´roveˇ n návrh˚ u zákon˚ u, které pˇredkládá PS, návrh˚ u zákonn´ ych opatˇren´ı, které pod´ av´ a Sen´ atu a za u ´roveˇ n naˇr´ızen´ı vlády, které pˇrij´ımá • Legislativn´ı pravidla vl´ ady – Z´ akladn´ım pˇredpisem upravuj´ıc´ım legislativn´ı ˇcinnost vlády, pˇrijato formou usnesen´ı vlády 93



´ celem je sjednotit postup ministerstev a jin´ – Uˇ ych u ´stˇredn´ıch orgán˚ u státn´ı správy pˇri pˇr´ıpravˇe pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u – Upravuj´ı 2 z´ akladn´ı oblasti ∗ Postup ministerstev a jin´ ych u ´stˇredn´ıch orgán˚ u státn´ı správy pˇri projednáván´ı a tvorbˇe pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u ∗ Poˇzadavky t´ ykaj´ıc´ı se obsahu a formy pˇripravovan´ ych právn´ıch pˇredpis˚ u • Pˇ r´ıprava vl´ adn´ıho n´ avrhu z´ akona – Mˇela by mu pˇredch´ azet podrobn´ a anal´ yza právn´ıho a skutkového stavu vˇeci ´ s – Org´ an, kter´ y n´ avrh pˇripravuje, m´ a dbát souladu s právn´ımi pˇredpisy vyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly, s nálezy US, ˇ vázána a se závazky vypl´ mezin´ arodn´ımi smlouvami, jimiˇz je CR yvaj´ıc´ımi ze ˇclenstv´ı v EU – Koncepce pˇrehledn´ a, formulace jednoznaˇcná, srozumitelná, jazykovˇe a stylisticky bezvadná – Za ˇra´dnou pˇr´ıpravu n´ avrhu odpov´ıdá orgán, kter´ y jej pˇripravuje – Prvn´ı etapa - vˇ ecn´ y z´ amˇ er z´ akona ∗ Zpracovatelem mohou b´ yt ministerstva a jiné u ´stˇredn´ı orgány státn´ı správy, pˇredkládaj´ı jej k projedn´ an´ı vl´ adˇe jeˇstˇe pˇred samotn´ ym vypracován´ım návrhu zákona ∗ Obligatorn´ı, pokud je vˇecn´ y zámˇer obsaˇzen v pl´ anu legislativn´ıch prac´ı vl´ ady (plán legislativn´ıch prac´ı se obvykle zpracov´ av´ a na obdob´ı dlouhodobé - dle volebn´ıho obdob´ı PS, pozdˇeji se aktualizuje, a d´ ale se zpracov´ av´ a na obdob´ı jednoroˇcn´ı) ∗ M´ a zde b´ yt obsaˇzen seznam právn´ıch pˇredpis˚ u, ke kter´ ym se vˇecn´ y zámˇer váˇze, základn´ı z´ asady, a u ´ˇcel, kter´ y je sledov´ an, zhodnocen´ı stávaj´ıc´ı právn´ı u ´pravy, návrh vˇecného ˇreˇsen´ı, pˇredpokl´ adan´ y finanˇcn´ı a hospod´ aˇrsk´ y dosah, vliv na podnikatelské prostˇred´ı, sociáln´ı dopady, vliv na rovnost muˇz˚ u a ˇzen, dopady na ˇzivotn´ı prostˇred´ı ∗ Org´ an, kter´ y vˇecn´ y z´ amˇer zpracoval, mus´ı uvést, jaké mezinárodn´ı smlouvy se na danou oblast vztahuj´ı, jak´ y je jejich hlavn´ı obsah a u ´ˇcel a jak budou do vnitrostátn´ıho ˇreˇsen´ı prom´ıtnuty ∗ Pokud jde o z´ avazky vypl´ yvaj´ıc´ı z práva EU, mus´ı vˇecn´ y zámˇer uvést, které akty EU jsou ve vˇecném z´ avˇeru zohlednˇeny, pˇr´ıpadnˇe implementovány (vˇc. lh˚ uty do kdy maj´ı b´ yt implementovány) ∗ Pokud byly konzultov´ any pˇri pˇr´ıpravˇe vˇecného zámˇeru zákona nˇekteré orgány EU, mus´ı to b´ yt také uvedeno – Druh´ a etapa - pˇ ripom´ınkov´ eˇ r´ızen´ı k vˇ ecn´ emu z´ amˇ eru z´ akona ∗ Pˇripom´ınkov´ ymi m´ısty jsou vˇzdy ostatn´ı ministerstva a ty u ´ˇrady, kter´ ych se vˇecn´ y zámˇer z´ akona pˇr´ımo t´ yk´ a (´ ustˇredn´ı u ´ˇrady, v jejichˇz ˇcele nestoj´ı ministr, zmocnˇenec vlády pro LP, kraje, Kancel´ aˇr ´ NS, NSS a dalˇs´ı) prezidenta republiky, kancel´ aˇre komor Parlamentu, US, ´ radu vlády - posouzen´ı z hlediska ∗ Vˇecn´ y z´ amˇer z´ akona se vˇzdy pos´ılá Odboru kompatibility Uˇ sluˇcitelnosti s pr´ avem EU ∗ Povaˇzuje-li org´ an, kter´ y vˇecn´ y zámˇer vypracoval, za potˇrebné, m˚ uˇze jej poslat k pˇripom´ınk´ am i dalˇs´ım pˇripom´ınkov´ ym m´ıst˚ um ∗ Org´ an, kter´ y vˇecn´ y z´ amˇer zaslal k pˇripom´ınkám, projedná uplatnˇené pˇripom´ınky tak, aby odstranily rozpory (rozpor vznik´ a, pokud pˇripom´ınkové m´ısto oznaˇc´ı urˇcitou pˇripom´ınku jako z´ asadn´ı), mus´ı se db´ at toho, aby nevznikly nové rozpory s jin´ ymi orgány, které se pˇripom´ınkového ˇr´ızen´ı u ´ˇcastn´ı ∗ Pokud se nepodaˇr´ı odstranit rozpor ani na u ´rovni ˇclena vlády nebo vedouc´ıho jiného u ´stˇredn´ıho spr´ avn´ıho org´ anu st´ atn´ı spr´ avy, pˇredkládá se rozpor k rozhodnut´ı vládˇe ∗ Souˇcasnˇe se zasl´ an´ım vˇecného zámˇeru vládˇe se zas´ılá tento vˇecn´ y zámˇer k zaujet´ı stanoviska i Legislativn´ı radˇe vl´ ady – Tˇ ret´ı etapa - vypracov´ an´ı n´ avrhu z´ akona ∗ Na z´ akladˇe vl´ adou schv´ aleného vˇecného zámˇeru vypracovává pˇr´ısluˇsné ministerstvo nebo jin´ y u ´stˇredn´ı org´ an st´ atn´ı spr´ avy ˇ PS) ∗ Souˇc´ ast´ı d˚ uvodov´ a zpr´ ava, náleˇzitosti viz v´ yˇse (dle JR ∗ Legislativn´ı pravidla vl´ ady stanov´ı dalˇs´ı nezbytné ˇcásti d˚ uvodové zprávy vládn´ıho návrhu z´ akona · Obecn´ a ˇc´ ast - zhodnocen´ı sluˇcitelnosti s akty práva EU, judikaturou ESD, obecn´ ymi z´ asadami pr´ ava EU, legislativn´ımi zámˇery a návrhy akt˚ u EU, v´ ysledky jednán´ı a konzultac´ı s org´ any EU, pˇredpokl. hospod´ aˇrsk´ y a finanˇcn´ı dosah zámˇeru, dopady na podnikatelské prostˇred´ı, soci´ aln´ı dopady, vliv na rovnost muˇz˚ u a ˇzen, dopad na ˇzivotn´ı prostˇred´ı ˇ – Ctvrt´ a etapa - pˇ ripom´ınkov´ eˇ r´ızen´ı k n´ avrhu z´ akona 94



∗ Obdobn´ y zp˚ usob jako u vˇecného zámˇeru zákona – Pokud jde o n´ avrh z´ akona, kter´ y je povinna vláda konzultovat s Evropskou centráln´ı bankou, je n´ avrh z´ akona po probˇehnut´ı pˇripom´ınkového ˇr´ızen´ı zas´ılán ECB, v´ ysledek konzultace se uvede v d˚ uvodové zpr´ avˇe – Pokud m´ a b´ yt navrhovan´ ym z´ akonem zajiˇst’ována transpozice / prom´ıtnut´ı) smˇernic práva EU do ˇ nebo pˇrizp˚ pr´ avn´ıho ˇr´ adu CR usoben´ı právn´ıho ˇrádu ustanoven´ım zakládac´ıch smluv a naˇr´ızen´ı EU, je n´ avrh z´ akona graficky upraven tak, aby bylo zˇrejmé, kter´ ymi ustanoven´ımi zákona k transpozici nebo pˇrizp˚ usoben´ı doch´ az´ı - zasl´ an´ı k pˇredbˇeˇzné konzultaci v´ yboru pro evropské záleˇzitosti PS (slouˇz´ı k vˇcasnému sezn´ amen´ı se poslanc˚ u v´ yboru s t´ım, jak budou závazky vypl´ yvaj´ıc´ı ze ˇclenstv´ı v EU implementov´ any) – N´ avrh z´ akona, upraven´ y dle v´ ysledk˚ u pˇripom´ınkového ˇr´ızen´ı se zaˇsle k projednán´ı vládˇe a Legislativn´ı radˇ e vl´ ady (expertn´ı poradn´ı sbor vlády, sloˇzen´ y z odborn´ık˚ u v r˚ uzn´ ych oborech práva, je povinna projednat kaˇzd´ y n´ avrh z´ akona do 60 dn˚ u ode dne, kdy j´ı byl návrh zákona zaslán) – N´ avrh z´ akona schv´ al´ı vl´ ada - v navrˇzeném znˇen´ı nebo v pozmˇenˇeném znˇen´ı ∗ Podepisuje ˇclen vl´ ady nebo vedouc´ı jiného u ´stˇredn´ıho orgánu státn´ı správy, kter´ y návrh vl´ adˇe pˇredkl´ adal ∗ Podepsan´ y n´ avrh z´ akona se zaˇsle k podepsán´ı pˇredsedovi vlády → ten jej podep´ıˇse a zaˇsle jej pˇredsedovi PS – Legislativnˇ e technick´ e poˇ zadavky vl´ adn´ıho n´ avrhu z´ akona ∗ Obsaˇzeny v Legislativn´ıch pravidlech vlády ∗ Poˇ zadavky form´ aln´ı · ˇclenˇen´ı pˇredpis˚ u na ˇc´ asti, hlavy, d´ıly, odd´ıly ´ a novely zákona se ˇclen´ı na paragrafy, odstavce, podod· kaˇzd´ y pr´ avn´ı pˇredpis s v´ yjimkou UZ stavce, body · novela se ˇclen´ı na ˇcl´ anky, a pokud je navrhováno ˇclenˇen´ı uvnitˇr právn´ıho pˇredpisu, ˇclen´ı se na body · posledn´ı ˇc´ ast pˇredpisu obsahuje vˇzdy ustanoven´ı o nabyt´ı u ´ˇcinnosti ∗ Poˇ zadavky materi´ aln´ı · ustanoven´ı normativn´ı povahy ´ ˇcl´ · paragraf (u UZ anek) sm´ı obsahovat ustanoven´ı t´ ykaj´ıc´ı se pouze téˇze vˇeci · z´ akonem nelze mˇenit naˇr´ızen´ı vlády nebo vyhláˇsku, naˇr´ızen´ım vlády nelze mˇenit vyhl´ aˇsku, z´ akonem lze vˇsak naˇr´ızen´ı vlády nebo vyhláˇsku zruˇsit, ruˇs´ı-li se zároveˇ n pˇr´ısluˇsné zmocnˇen´ı · naˇr´ızen´ı, jako prov´ adˇec´ı pˇredpis, nesm´ı pˇrekraˇcovat meze zákona, k jemuˇz je naˇr´ızen´ı vyd´ ano a které tato z´ akon provádˇej´ı, nesm´ı novˇe upravovat vˇeci, jejichˇz u ´prava patˇr´ı zákonu, jestliˇze z´ akon pˇredpokl´ ad´ a vyd´ an´ı vyhláˇsky, mus´ı obsahovat zmocnˇen´ı k jej´ımu vydán´ı a mus´ı oznaˇcit zmocnˇen´ y org´ an + vymezit vˇeci, které maj´ı b´ yt vyhláˇskou upraveny · terminologick´ a jednotnost uvnitˇr, s pouˇzitou terminologi´ı navazuj´ıc´ıch a souvisej´ıc´ıch pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u, respekt vˇseobecného v´ yznamu slov, pokud jich má v´ıce, mus´ı b´ yt z pr´ avn´ıho pˇredpisu jasné, kter´ y v´ yznam se pouˇz´ıvá, ciz´ı slova jen v´ yjimeˇcnˇe, uˇz´ıvá-li se bˇeˇznˇe a nelze jej vhodnˇe nahradit ˇcesk´ ym v´ yrazem · zpravidla se nepˇrij´ımaj´ı ustanoven´ı jiného právn´ıho pˇredpisu (recepce) · pozn´ amka pod ˇcarou sm´ı obsahovat pouze citaci právn´ıho pˇredpisu, vˇc. právn´ıch pˇredpis˚ u EU · ve zruˇsovac´ım ustanoven´ı v´ yslovné uveden´ı vˇsech právn´ıch pˇredpis˚ u, které se navrhovan´ ym pr´ avn´ım pˇredpisem zruˇsuj´ı · ustanoven´ı o u ´ˇcinnosti - den, mˇes´ıc a rok, stanoven´ı nabyt´ı u ´ˇcinnosti dnem vyhláˇsen´ı se m´ a omezit na pˇr´ıpady ˇcasovˇe naléhavé, nelze navrhovat zpˇetnou u ´ˇcinnost (retroaktivitu) • Vl´ ada m´ a d´ ale pr´ avo vyj´ adˇ rit se ke vˇ sem nevl´ adn´ım n´ avrh˚ um z´ akona ´ – dle ˇcl. 44 odst. 1, 2 U – Pˇredseda PS zaˇsle n´ avrh z´ akona vládˇe a poˇzádá j´ı, aby se do 30 dn˚ u od doruˇcen´ı ˇzádosti k n´ avrhu vyj´ adˇrila sv´ ym stanoviskem – Vl´ ada zas´ıl´ a stanovisko zpˇet pˇredsedovi PS (souhlas´ı, souhlas´ı s pˇripom´ınkami X nesouhlas´ı s n´ avrhem z´ akona) – Nesouhlas ˇci pˇripom´ınky b´ yvaj´ı podrobnˇe od˚ uvodnˇeny

95



´ ˇze vl´ – Pokud vl´ ada své stanovisko do 30 dn˚ u nezaˇsle, plat´ı dle U, ada se vyj´ adˇrila kladnˇe, PS m˚ uˇze pokraˇcovat po uplynut´ı lh˚ uty v legislativn´ım procesu, tato právn´ı fikce nemá vˇsak pro (ne)pˇrijet´ı n´ avrhu z´ akona z´ asadn´ı vliv, protoˇze PS se m˚ uˇze seznámit se skuteˇcn´ ym stanoviskem vlády, i kdyˇz je doruˇceno dodateˇcnˇe nebo kdyˇz je pˇri projednáván´ı návrhu zákona zástupcem vlády sdˇeleno ´ - vl´ • ˇcl. 44 odst. 3 U ada je opr´ avnˇena ˇzádat, aby PS skonˇcila projednáván´ı vládn´ıho návrhu zákona do tˇr´ı mˇes´ıc˚ u od jeho pˇredloˇzen´ı, pokud s t´ım vláda spoj´ı ˇzádost o vysloven´ı d˚ uvˇery ´ - viz →1.22 ´ • Ustavn´ ı zmocnˇ en´ı k sekund´ arn´ı normotvorbˇ e (naˇrizovac´ı moc vlády, ˇcl. 78 U)

´ Role Ustavn´ ıho soudu 151

´ • V´ıce ot´ azky 24.-27. o Ustavn´ ım soudu • Soudn´ı org´ an ochrany u ´stavnosti • Negativn´ı z´ akonod´ arce - u ´stavn´ı pravomoc ruˇsit zákony nebo jejich jednotlivá ustanoven´ı, jsou-li v rozporu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem (ruˇs´ı pouze na n´ avrh) • Db´ a v mez´ıch své pravomoci i na to, aby u ´stavnost byla respektována v zákonodárném procesu i Parlamentem, aby nebyly pˇrekraˇcov´ any limity dané pˇredevˇs´ım u ´stavn´ımi pˇredpisy • Do tvorby pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u zasahuje i nepˇr´ımo - vláda v legislativn´ıch pravidlech ukládá, aby byl pˇredpokl´ adan´ y ´ pr´ avn´ı pˇredpis v souladu s judikaturou US

´ Relevantn´ı n´ alezy US 152

´ 77/06 – problematika vˇ ˇ • →Pl.US ecnˇ e nesouvisej´ıc´ıch z´ aleˇ zitost´ı (pˇ r´ılepky) - VYHOVENO ˇ e republiky – Skupina sen´ ator˚ u navrhla zruˇsit ˇcást zákona o zruˇsen´ı Fondu národn´ıho majetku Cesk´ ˇ e republiky (zákon o zruˇsen´ı Fondu a o p˚ usobnosti Ministerstva financ´ı pˇri privatizaci majetku Cesk´ n´ arodn´ıho majetku), a z´ akon dalˇs´ı, kter´ ym se mˇenil zákon o bankách. ´ napadené ustanoven´ı zruˇsil, kdyˇz posuzoval (k v´ – US yslovné námitce navrhovatele), zda napaden´ y z´ akon byl pˇrijat u ´stavnˇe pˇredepsan´ ym zp˚ usobem (o kompetenci parlamentu v daném pˇr´ıpadˇe nemˇel pochyb), obsah z´ akona neposuzoval. – Napadené ustanoven´ı bylo do p˚ uvodn´ıho návrhu zákona, j´ımˇz se mˇen´ı zákon o zruˇsen´ı Fondu n´ arodn´ıho majetku, vloˇzeno ve 2. ˇcten´ı n´ avrhu zákona pˇri jeho projednáván´ı v PS pozmˇen ˇovac´ım návrhem poslance M. Doktora, jako tzv. legislativn´ı pˇ r´ılepek. ´ se zab´ – US yval t´ım, zda byl n´ avrh skuteˇcnˇe pozmˇen ˇovac´ım návrhem v materiáln´ım smyslu, uplatnil tzv. ´ u ˇ PS, jeˇz upravuj´ı pravidlo u ´ zk´ eho vztahu. Podle US, ´stavnˇe konformn´ı v´ yklad ustanoven´ı zákona o JR pr´ avo pod´ avat pozmˇen ˇovac´ı n´ avrhy, vyˇzaduje, aby pozmˇen ˇovac´ı návrh skuteˇcnˇe pozmˇen ˇoval pˇredkl´ adan´ y n´ avrh pr´ avn´ı u ´pravy, tzn. mus´ı se t´ ykat t´ ehoˇ z pˇ redmˇ etu n´ avrhu, jeho z´ akladn´ı u ´ˇ cel mus´ı m´ıt u ´ zk´ y vztah k z´ akladn´ımu u ´ˇ celu projedn´ avan´ eho n´ avrhu z´ akona a nesm´ı extenz´ıvnˇ e vyboˇ cit z takto omezen´ eho prostoru vyhrazen´ eho pozmˇ en ˇ ovac´ım n´ avrh˚ um. ´ zjistil, ˇze obsah a u – US ´ˇcel p˚ uvodn´ıho návrhu zákona a obsah a u ´ˇcel posuzovaného pozmˇen ˇovac´ıho n´ avrhu se z´ asadnˇe liˇsily (pozmˇen ˇovac´ı n´ avrh pouze ve smyslu formáln´ım, ne materiáln´ım), krom toho doˇslo k obejit´ı institutu z´ akonod´ arné iniciativy a poruˇsen´ı práva vlády vyjádˇrit se k návrhu zákona. Také t´ım byl proruˇsen princip pˇred´ıvdatelnosti zákona, právo se tak stává pro své adresáty nepˇredv´ıdatelné. ´ 5/02 - 476/2002 Sb. - revokace usnesen´ı Poslaneck´ • →Pl.US e snˇ emovny – z´ akaz postupu praeter ˇ legem – n´ amitky proti v´ ysledku hlasov´ an´ı - VYHOVENO (nen´ı pˇr´ıpustná revokace usnesen´ı, plat´ı z´ asada res iudicata – pˇrek´ aˇzka vˇeci rozsouzené; nesm´ı se k tomu parlament vracet, leda ˇze by mu to umoˇzn ˇoval z´ akon ˇ (JRPS)) – Revokace = odvol´ an´ı/zruˇ sen´ı dˇ r´ıvˇ ejˇ s´ıho rozhodnut´ı – Z´ amˇery z´ akonod´ arce, pokud nejsou vyjádˇreny v pˇrimˇeˇrené formˇe a rozsahu v samotné právn´ı normˇe (z´ akonˇe), jako motivy z´ akonod´ arcova jednán´ı, na jej´ı obsah a platnost (´ uˇcinnost) nemaj´ı vliv a v souvislosti s nimi nemohou b´ yt (samostatnˇe) posuzovány, pˇresnˇeji, nemohou z nich b´ yt vyvozeny exkulpaˇcn´ı (exkulpace - zbaven´ı viny, ospravedlnˇen´ı) d˚ uvody pro poruˇsen´ı proceduráln´ıch pravidel (zásad), jestliˇze k nˇemu v pr˚ ubˇehu z´ akonod´ arného procesu doˇslo, a to bez ohledu na to, zda vady zákona zjiˇstˇené ex post pˇrivodila nepozornost z´ akonodárce pˇri hlasován´ı nebo jeho nedostateˇcná znalost materie, kter´ as projedn´ an´ım n´ avrhu z´ akona byla spojena.

96



– Opakované hlasov´ an´ı, lhostejno zda o pozmˇen ˇovac´ım návrhu nebo o usnesen´ı, j´ımˇz se s návrhem z´ akona vyslovuje souhlas jako s celkem, je tak limitováno dvˇema podm´ınkami, totiˇz bezprostˇrednˇe vznesenou n´ amitkou poslance a kladn´ ym rozhodnut´ım PS o n´ı a lze je vzt´ ahnout toliko k vad´ am (omyl˚ um) pˇri vlastn´ım hlasovac´ım aktu, tedy v podstatˇe k technice hlasován´ı nebo ke zjiˇstˇen´ı jeho výsledku, nikoli vˇsak k meritu projedn´ avaného n´ avrhu (vˇecné nesprávnosti). – Z´ akonod´ arn´ y proces ve f´ azi, v n´ıˇz je plénu PS pˇredloˇzen návrh usnesen´ı, j´ımˇz má b´ yt s návrhem z´ akona hlasov´ an´ı vysloven souhlas jako s celkem, je totiˇz jiˇz jen závˇerem rozhodovac´ıho procesu, v nˇemˇz poslanec jiˇz nem´ a jiné moˇznosti neˇz hlasovat bud’ pro nebo proti (pˇr´ıpadnˇe nehlasovat v˚ ubec), nebot’ v pr˚ ubˇehu pˇredchoz´ıch f´ az´ı toho procesu mˇel natolik dostatku ˇcasu a pˇr´ıleˇzitost´ı k uplatnˇen´ı sv´ ych návrh˚ u (vyj´ adˇren´ı sv´ ych politick´ ych postoj˚ u), aby jeho hlasován´ı v˚ ubec, a zejména v této závˇereˇcné fázi, bylo v´ yrazem (d˚ usledkem) jeho vlastn´ıho politického rozhodnut´ı, v nˇemˇz posléze toto rozhodnut´ı, jako v´ ysledn´ y celek (kompromis), vych´ az´ı z v˚ ule vˇetˇsiny vyjádˇrené svobodn´ ym hlasován´ım. – Na usnesen´ı PS, vyslovuj´ıc´ı s n´ avrhem zákona souhlas, je proto nutno nahl´ıˇzet jako na rozhodnut´ı obsahuj´ıc´ı (v dané procesn´ı f´ azi) v´ yrok koneˇcné platnosti, j´ımˇz byl zákonodárn´ y proces v PS ukonˇcen; poˇzadavek z´ akona, aby (Poslaneckou snˇemovnou) schválen´ y návrh zákona byl pˇredsedou PS zasl´ an Sen´ atu bez zbyteˇcného odkladu, nemá ani vˇecnou ani ˇcasovou spojitost s vlastn´ım rozhodovac´ım procesem PS a vlastnˇe jako pokyn technické povahy, j´ımˇz se má ˇcelit administrativn´ım pr˚ utah˚ um mezi (ukonˇcen´ ym) z´ akonod´ arn´ ym procesem v PS a rozhodovac´ı pravomoc´ı Senátu, nemá na vlastn´ı rozhodovac´ı proces PS nijak´ y vliv, t´ım ménˇe by jej pak mohl obnovit. – V z´ akonod´ arném procesu vystupuje do popˇred´ı poˇzadavek stálosti, pˇresvˇedˇcivosti a nezbytnosti pr´ avn´ıch akt˚ u, na nichˇz pr´ avn´ı st´ at, a souvztaˇznˇe také ˇzivot obˇcan˚ u v nˇem, spoˇc´ıvá; takov´ ychto akt˚ u, a také dosaˇzen´ı potˇrebné autority z´ akonodárn´ ych sbor˚ u nelze vˇsak doj´ıti jinak, neˇz respektem k pravidl˚ um (z´ asad´ am legislativn´ı ˇcinnosti), které si ostatnˇe PS jako v´ yznamn´ y nositel zákonodárné moci pro tuto svou ˇcinnost z´ akonem sama stanovila. ´ 21/01 - 95/2002 Sb. - term´ın z´ • →Pl.US akon o st´ atn´ım rozpoˇ ctu“ – d˚ usledky pro legislativn´ı proces ” – Napaden´ı z´ akona ˇc. 217/2000 Sb., jehoˇz souˇcást´ı byla novela zákona o státn´ım rozpoˇctu z roku 1993, skupinou sen´ ator˚ u pro form´ alnˇe nesprávn´ yu ´stavn´ı postup pˇrijet´ı – ZAMÍTNUTO – Navrhovatelé napadli projedn´ an´ı návrhu Senátem, nebot’ zákon obsahoval novelu zákona o st´ atn´ım rozpoˇctu, ˇc´ımˇz mˇela b´ yt Sen´ atu odejmuta moˇznost se návrhem zab´ yvat. PS zákon nakonec schv´ alila ve znˇen´ı Sen´ atem pˇrijat´ ych pozmˇen ˇovac´ıch návrh˚ u. K návrhu uvedla, ˇze zákon mˇenil ˇcást z´ akona o st´ atn´ım rozpoˇctu, kter´ a se ale st´ atn´ıho rozpoˇctu pˇr´ımo net´ ykala (ruˇsila nˇekterá ustanoven´ı u ´pravy plat˚ u u ´stavn´ıch funkcion´ aˇr˚ u), domn´ıvala se, ˇze zmˇena zákona o státn´ım rozpoˇctu nespadá pod reˇzim ˇcl. 42 (nen´ı totéˇz jako n´ avrh z´ akona). ´ vyslovil stanovisko, ˇze pojem z´ – US akon o st´ atn´ım rozpoˇ ctu v materiáln´ım pojet´ı je nutno interpretovat takov´ ym zp˚ usobem, ˇze se jedná o z´ akon bezprostˇ rednˇ e upravuj´ıc´ı pˇ r´ıjmovou a v´ ydajovou sloˇ zku rozpoˇ ctu na rozpoˇ ctov´ e roky. Pouze takto koncipovan´ y zákon je nutno podˇradit pod ˇcl. 42 odst. 2, a pouze takov´ yto n´ avrh zákona proto Senát nen´ı oprávnˇen projednávat. Zároveˇ n podotkl, ˇze u ´stavod´ arce tento z´ akon vyˇ nal z bˇeˇzného legislativn´ıho reˇzimu, ˇc´ımˇz vyjádˇril v˚ uli smˇeˇruj´ıc´ı k tomu, aby z´ akonod´ arce posuzoval materii státn´ıho rozpoˇctu ucelenˇe a oddˇelenˇe od materi´ı, které se st´ atn´ım rozpoˇctem nesouvisej´ı (nen´ı pˇr´ıpustné do zákona o státn´ım rozpoˇctu vˇcleˇ novat jinou materii). Dospˇel k z´ avˇeru, ˇze napaden´ y z´ asah nelze povaˇzovat za zásah do zákona o státn´ım rozpoˇctu v materi´ aln´ım smyslu. ´ 33/97 - 30/1998 Sb. - veto prezidenta – lh˚ • →Pl. US uty – poˇ c´ıt´ an´ı ˇ casu – principy – N´ avrh prezidenta republiky na zruˇsen´ı novely zákona na ochranu zv´ıˇrat proti t´ yrán´ı, z d˚ uvodu jeho ´ ˇ pˇrijet´ı zp˚ usobem odporuj´ıc´ım ˇcl. 50 Ustavy - VYHOVENO – Prezident z´ akon vetoval v sobotu (15t´ y den od postoupen´ı) a doruˇcen byl PS v pondˇel´ı. Dle pˇresvˇedˇcen´ı prezidenta poˇc´ atek 15ti denn´ı lh˚ uty pro vrácen´ı zákona zaˇcal bˇeˇzet dnem následuj´ıc´ım po dni postoupen´ı ´ z´ akona, v souladu se zvyklost´ı, jeˇz se vyvinula od u ´ˇcinnosti Ustavy. – Za poˇc´ atek lh˚ uty vˇsak PS povaˇzovala den postoupen´ı, nikoliv den následuj´ıc´ı. Lh˚ utu povaˇzovala za promarnˇenou a z´ akon vyhl´ asila. Prezident se dovolával principu, dle nˇ ehoˇ z, pˇ ripadne-li posledn´ı den lh˚ uty na sobotu, nedˇ eli nebo sv´ atek, je posledn´ım dnem lh˚ uty nejbliˇ zˇ s´ı n´ asleduj´ıc´ı ´ pracovn´ı den. Dle PS se mus´ı Ustava v tomto vykládat doslovnˇe (jelikoˇz ˇzádné ustanoven´ı o poˇc´ıt´ an´ı lh˚ ut neobsahuje). Za vr´ acen´ı z´ akona je dle PS nutno povaˇzovat den doruˇcen´ı. Poukázala také na moˇznost doruˇcen´ı ze strany kancel´ aˇre PS, která je pˇripravena zajistit pˇrijet´ı rozhodnut´ı i v uveden´ ych dnech. ´ se zab´ ˇ TR ˇ a SR, ˇ z ˇcehoˇz plyne podpora argument˚ – US yval lh˚ utami, jak je stanovuje OZ, OSR, u navrhovatele. Pouk´ azal, ˇze jazykov´ y v´ yklad je nutno vn´ımat pouze jako prvotn´ı pˇribl´ıˇzen´ı se k aplikované pr´ avn´ı normˇe; mechanick´ a aplikace abstrahuj´ıc´ı smysl a u ´ˇcel právn´ı normy ˇcin´ı z práva nástroj odcizen´ı

97



´ a absurdity. V situaci, kdy mezi subjekty aplikuj´ıc´ımi Ustavu docház´ı ke sporu o v´ yklad urˇcitého ustanoven´ı, nutno tento spor ˇreˇsit ve prospˇech moˇznosti uplatnˇen´ı u ´stavn´ı pravomoci, j´ıˇz se dané ustanoven´ı t´ yk´ a. ´ 23/04 - 331/05 Sb. - legislativn´ı proces – legislativnˇ • →Pl.US e-technick´ e opravy – N´ avrh skupiny sen´ ator˚ u na zruˇsen´ı zákona o sluˇzebn´ım pomˇeru pˇr´ısluˇsn´ık˚ u bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u, pro u ´dajnou ne´ ustavnost spoˇc´ıvaj´ıc´ı ve zp˚ usobu projednán´ı návrhu zákona – ZAMÍTNUTO – Navrhovatelé poukazovali na nesoulad mezi znˇen´ım zákona schválen´ ym PS a znˇen´ım postoupen´ ym Sen´ atu, na coˇz Sen´ at reagoval ˇz´ adost´ı o zaslán´ı znˇen´ı, které bylo skuteˇcnˇe schváleno. Tomu PS vyhovˇela a obˇe strany povaˇzovaly lh˚ utu pro projednán´ı Senátem za bˇeˇz´ıc´ı od tohoto nového postoupen´ı. Sen´ at z´ akon vr´ atil s pozmˇen ˇovac´ımi návrhy a doplnil ho usnesen´ım, ve kterém konstatoval, ˇze ani opakovanˇe postoupen´ y n´ avrh z´ akona nebyl v souladu se znˇen´ım schválen´ ym PS. Senát vˇsak i pˇresto z´ akon projednal. Rozd´ıl mezi prvn´ım postoupen´ım a druh´ ym byl jen v odstranˇen´ı jedné chyby, kter´ a mˇela vˇecn´ y v´ yznam, zbyl´ ych 13 nesrovnalost´ı se t´ ykalo pouze legislativnˇe-technick´ ych oprav, které byly v n´ avrhu provedeny aˇz po schv´ alen´ı ve tˇret´ım ˇcten´ı. ´ se pˇriklonil k n´ azoru, ˇze legislativnˇe-technická redakce návrhu zákona nezmˇenila tento n´ avrh ani – US obsahovˇe ani pr´ avnˇe proti znˇen´ı, které bylo dodateˇcnˇe postoupeno Senátu. Dále nˇekolikrát pouk´ azal ´ e stanovená pravidla na neexistenci stykového z´ akona, kter´ y by mˇel danou problematiku ˇreˇsit. Ustavnˇ z´ akonod´ arného procesu shledal za neporuˇsená. ´ 1/2000 - 107/2000 Sb.- dˇ • →Pl.US elba moci – oddˇ elen´ı z´ akonod´ arn´ e moci od samospr´ avy ´ ı n. Labem a Zastupitelstva mˇestského obvodu Ust´ ´ ı n. Labem - Neˇstˇemice – N´ avrh Zastupitelstva mˇesta Ust´ ˇ ASTI ´ ˇ na zruˇsen´ı ustanoven´ı z´ akona o obc´ıch - Z C VYHOVENO ´ – Stˇeˇzovatelé uvedli, ˇze usnesen´ım PS, kter´ ym zruˇsili usnesen´ı Zastupitelstva mˇestského obvodu Un/L ´ Neˇstˇemice, bylo poruˇseno pr´ avo na samosprávu, zaruˇcené u ´zem´ım samosprávn´ ym celk˚ um Ustavou a z´ akonem o obc´ıch → dovozuj´ı, ˇze rozhodnut´ı o realizaci stavebn´ıch u ´prav v Matiˇcn´ı ulici zcela nepochybnˇe patˇr´ı do samostatné p˚ usobnosti obce a jak´ ykoli zásah do této samosprávné p˚ usobnosti je moˇzn´ y jen, vyˇzaduje-li to ochrana z´ akona a jen zp˚ usobem stanoven´ ym zákonem). Proto maj´ı stˇeˇzovatelé za to, ˇze ´ st´ atn´ı moc - v daném pˇr´ıpadˇe moc zákonodárná - postupovala v rozporu s t´ımto ustanoven´ım Ustavy. ´ ˇ ´ – Upozorˇ nuj´ı také na to, ˇze U CR (1/1993 Sb.) zruˇsila dosavadn´ı Ustavu a u ´stavn´ı zákon o ˇcs federaci, a ˇ tak zmˇenila od z´ akladu u ´stavn´ı postaven´ı státu a jeho orgán˚ u. Zejména CNR pˇrestala b´ yt dne 31. 12. ˇ s nov´ 1992 Nejvyˇsˇs´ım org´ anem st´ atn´ı moci“ a dne 1. 1. 1993 se stala PS CR ym u ´stavn´ım postaven´ım ” ym na dˇelbˇe st´ zaloˇzen´ atn´ıch moc´ı na moc zákonodárnou (hlava druhá), moc v´ ykonnou (hlava tˇret´ı) a moc soudn´ı (hlava ˇctvrt´ a) → splnˇen poˇzadavek na ustaven´ı právn´ıho a demokratického státu, nebot’ doˇslo k derogaci nˇekter´ ych ustanoven´ı z´ akona o obc´ıch, zejména v oblasti státn´ıho dozoru nad zákonnost´ı v´ ykonu samospr´ avy, obsaˇzen´ ych v napaden´ ych ustanoven´ı. Garantem u ´stavnosti a zákonnosti tohoto v´ ykonu ´ dle zákona o US. ´ Obecné soudy pˇrezkoumávaj´ı ovˇsem jen rozhodnut´ı obecn´ı samospr´ avy se stal US org´ an˚ uu ´zemn´ı samospr´ avy, vydan´ a ve správn´ım ˇr´ızen´ı nebo rozhodnut´ı, která zakládaj´ı, mˇen´ı nebo ruˇs´ı opr´ avnˇen´ı fyzick´ ych nebo pr´ avnick´ ych osob. Z uvádˇen´ ych argument˚ u pak stˇeˇzovatelé dovozuj´ı, ˇze zruˇsen´ı ´ ı n. Labem - Neˇstˇemice PS byl ne´ usnesen´ı Zastupitelstva mˇestského obvodu Ust´ ustavn´ım zásahem do ˇcinnosti u ´zemn´ıho samospr´ avného celku. ´ – Pˇrijet´ım Ustavy (´ ustavn´ı z´ ak. ˇc. 1/1993 Sb.) byl pˇredevˇs´ım odstranˇen jeden ze základ˚ u starého u ´stavn´ıho ˇr´ adu, j´ımˇz byl systém NV budovan´ y podle sovˇetského vzoru od m´ıstn´ıch pˇres okresn´ı a krajské NV aˇz po ˇ Ceskou n´ arodn´ı radu (jakoˇzto NV nejvyˇsˇs´ıho stupnˇe“) koncipovan´ ych jako orgán˚ u státn´ı správy a st´ atn´ı ” ˇ a n´ moci a Cesk´ arodn´ı rada dokonce jako nejvyˇsˇs´ı orgán státn´ı moci“ podle ˇcl. 102 u ´stavn´ıho z´ akona ˇc. 143/1968 Sb., ve znˇen´ı dalˇs´ıch u ´stavn´ıch ”zákon˚ u, platného do 31. 12. 1992. Tento systém byl nahrazen pr´ avn´ım st´ atem, zaloˇzen´ ym na dˇelbˇe státn´ıch moc´ı: zákonodárné, v´ ykonné a soudn´ı, v nˇemˇz Parlaˇ e republiky, tvoˇren´ ment Cesk´ y PS a Senátem, má jen moc zákonodárnou a jakoukoli v´ ykonnou/soudn´ı pravomoc postr´ ad´ a. Jedin´ a v´ ykonná pravomoc PS spoˇc´ıvá v moˇznosti disciplinárnˇe st´ıhat své ˇcleny a rozhodovat o souhlasu s jejich trestn´ım st´ıhán´ım; dále jeˇstˇe vykonává nezákonodárné funkce, spoˇc´ıvaj´ıc´ı v moˇznosti zˇr´ıdit vyˇsetˇrovac´ı komisi pro vyˇsetˇrován´ı vˇec´ı veˇrejného zájmu a moˇznost interpelovat vl´ adu a jej´ı ˇcleny. PS tedy nesm´ı jakkoli do moci v´ ykonné a do samosprávy zasahovat, s v´ yjimkou podnˇetu, resp. doporuˇcen´ı apod. ´ 55/10 - zruˇ ˇ • →Pl. US sen´ı z´ akona pˇ rijat´ eho ve stavu legislativn´ı nouze - VYHOVENO – Podm´ınkou vyhl´ aˇ sen´ı stavu legislativn´ı nouze je existence mimoˇ r´ adn´ e okolnosti, kter´ a m´ a potenci´ al ohrozit z´ akladn´ı pr´ ava a svobody z´ asadn´ım zp˚ usobem, anebo kdy st´ atu hroz´ı znaˇ cn´ e hospod´ aˇ rsk´ eˇ skody. Takovou okolnost´ı m˚ uˇze b´ yt jen situace, která se zjevnˇe vymyká bˇeˇznému 98


– –

–

–

–

–


pr˚ ubˇehu politick´ ych proces˚ u vnitˇrn´ıch i vnˇejˇs´ıch, anebo m˚ uˇze j´ıt o situaci pˇr´ırodn´ı katastrofy (ne vˇsak nesouhlas opozice s urychlen´ ym projednán´ım návrhu zákona v prvn´ım ˇcten´ı: u ´ˇcelem tohoto institutu je totiˇz zkr´ acen´ı parlamentn´ı procedury z d˚ uvodu v´ yskytu mimoˇrádné okolnosti, nikoliv z d˚ uvodu dosaˇzen´ı konsenzu v parlamentu, byt’ tˇreba dosaˇzeného i napˇr´ıˇc politick´ ym spektrem). Mus´ı b´ yt také zcela jasné, jak´ a konkrétn´ı nebezpeˇc´ı pˇri nevyuˇzit´ı tohoti institutu hroz´ı. Závˇer o existenci této mimoˇrádné okolnosti mus´ı m´ıt rozumn´ y z´ aklad a mus´ı b´ yt podloˇzen skutkov´ ymi okolnostmi. Jej´ı typová závaˇznost mus´ı b´ yt ˇ e republiky. pˇritom srovnateln´ a s ˇcl. 8 u ´stavn´ıho zákona o bezpeˇcnosti Cesk´ ´ n´ Plénum US alezem vyhovˇelo n´ avrhu skupiny poslanc˚ u, zruˇsilo zákon ˇc. 347/2010 Sb., kter´ ym se mˇen´ı nˇekteré z´ akony v souvislosti s u ´sporn´ ymi opatˇren´ımi v p˚ usobnosti Ministerstva práce a sociáln´ıch vˇec´ı. Podsta n´ avrhu - tvrzen´ı, ˇze napaden´ y zákon nebyl pˇrijat u ´stavnˇe pˇredepsan´ ym zp˚ usobem → navrhovatelé nam´ıtali, ˇze vl´ adn´ı vˇetˇsina pˇri pˇrij´ımán´ı zákona jednala zcela nepˇrimˇeˇrenˇe a svévolnˇe, kdyˇz zneuˇzila institut legislativn´ı nouze, nepˇredv´ıdatelnˇe svolala mimoˇrádnou sch˚ uzi PS, neod˚ uvodnˇenˇe vypustila obecnou rozpravu a odepˇrela pr´ avo hlasovat jiˇz zvolen´ ym senátor˚ um. T´ım mˇela legislativn´ı procedura poruˇsovat bl´ıˇze rozvedené u ´stavn´ı principy a hodnoty. ´ se vˇenoval vztahu principu vˇetˇsinového rozhodován´ı a ochrany menˇsin (parlamentn´ı opozice) v US podm´ınk´ ach parlamentn´ıch procedur. Odkázal na rezoluci Parlamentn´ıho shromáˇzdˇen´ı Rady Evropy → nejz´ akladnˇejˇs´ı pr´ ava parlamentn´ı opozice: garance prosté u ´ˇcasti v parlamentn´ım projednán´ı, moˇznosti hlasovat, pr´ avo aktivnˇe vystoupit v rozpravˇe a vyjádˇrit se k projednávanému bodu ˇci interpelovat z´ uˇcastˇeného ˇclena vl´ ady, d´ ale i garance moˇznosti ovlivnit samotnou projednávanou agendu (poˇrad) n´ asleduj´ıc´ı parlamentn´ı sch˚ uze (nemˇela by b´ yt pouze v rukou vládnouc´ı vˇetˇsiny), vˇcetnˇe moˇznosti vyvolat mimoˇr´ adné sch˚ uze, doc´ılit zaˇrazen´ı nového bodu na poˇrad jednán´ı, ˇci naopak moˇznost jej´ı blokace nebo odd´ alen´ı projedn´ av´ an´ı urˇcitého bodu programu cestou tzv. obstrukc´ı. ´ uvedl jde o institut zkracuj´ıc´ı proceduru pˇrijet´ı vládn´ıch návrh˚ Stav legislativn´ı nouze - dle US u z´ akon˚ u, pˇri nˇemˇz nezbytnˇe doch´ az´ı nejen k omezen´ı ˇci zkrácen´ı v´ yˇse zm´ınˇen´ ych práv parlamentn´ı opozice, n´ ybrˇz v koneˇcném d˚ usledku i k naruˇsen´ı ˇci relativizován´ı demokratick´ ych princip˚ u ovládaj´ıc´ıch legislativn´ı proces. ´ souˇcasnˇe upozornil, ˇze na u US ´rovni u ´stavn´ıho poˇrádku poˇc´ıtá právn´ı u ´prava s moˇznost´ı projednat vl´ adn´ı ´ o bezpeˇcnosti CR. ˇ To nevyluˇcuje, aby na u n´ avrh z´ akona ve zkr´ aceném jedn´ an´ı pouze v UZ ´rovni z´ akona byly zakotveny dalˇs´ı pˇr´ıpady projednáván´ı zákon˚ u ve zkráceném ˇr´ızen´ı (stavu legislativn´ı nouze), jejich v´ yklad a aplikace by mˇely dopadat na situace odpov´ıdaj´ıc´ı závaˇznosti situac´ı, s nimiˇz poˇc´ıtá pro zkr´ acené projedn´ an´ı n´ avrhu z´ akona u ´stavn´ı poˇrádek (stav ohroˇzen´ı státu, váleˇcn´ y stav). ´ dospˇel k z´ US avˇeru, ˇze poˇzadovan´ y prvek mimoˇrádnosti nelze spatˇrovat v u ´dajn´ ych obstrukc´ıch“ ze ” ´ strany parlamentn´ı opozice, US dovodil, ˇze institut legislativn´ı nouze byl právˇe pouˇzit proto, aby z´ akon nabyl u ´ˇcinnosti do konce r. 2010, coˇz by bylo znemoˇznˇeno postupem opozice. Tento d˚ uvod vˇsak nen´ı legitimn´ı a doˇslo t´ım k odstaven´ı funkce parlamentn´ı opozice (která je ale také povinnována k plnˇen´ı role odpovˇedné a konstruktivn´ı opozice) , jeˇz je pro fungován´ı demorkacie jedn´ım z nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch pˇredpoklad˚ u. ´ Ustavn´ ı poˇr´ adek explicitnˇe pˇripouˇst´ı moˇznost projednat vládn´ı návrh zákona ve zkráceném jedn´ an´ı ˇ e republiky (v dobˇe stavu ohroˇzen´ı st´ pouze na z´ akladˇe u ´stavn´ıho z´ akona o bezpeˇcnosti Cesk´ atu nebo v´ aleˇcného stavu). Stanov´ı-li tedy u ´stavn´ı poˇrádek takovouto moˇznost pouze v jediném pˇr´ıpadˇe, je zˇrejmé, ´ ˇze za jin´ ych situac´ı to obecnˇe moˇzné nen´ı. Nejde pˇritom o mezeru v Ustavˇ e, pokud u ´stavn´ı poˇr´ adek moˇznost projednat n´ avrh z´ akona ve zkráceném jednán´ı zná, ale je moˇzno to pˇripustit jen v extrémn´ıch a ˇ se zakotv´ı dalˇs´ı pˇr´ıpady, kdy lze z´ mimoˇr´ adn´ ych situac´ıch. Lze pˇripustit, ˇze na u ´rovni zákona (JR) akony projednat ve zkr´ aceném ˇr´ızen´ı (legislativn´ı nouze), avˇsak protoˇze jde o u ´pravu praeter constitutionem a protoˇze smyslem u ´stavnˇepr´ avn´ı reglementace zkráceného projednáván´ı je ochrana práv a princip˚ u ovl´ adaj´ıc´ıch legislativn´ı proces v demokratickém právn´ım státˇe, vyuˇzit´ı institutu legislativn´ı nouze je moˇzné jen za pˇredpokladu ˇ sirok´ eho konsenzu v Parlamentu.

´ -u PS - Poslaneck´ a snˇemovna / S - Sen´ at / UZ ´stavn´ı zákon / EU - Evropská unie / ESD - Evropsk´ y soudn´ı dv˚ ur ´ - Ustavn´ ´ / ECB - Evropsk´ a centr´ aln´ı banka / LP - lidská práva / US ı soud / NS - Nejvyˇsˇs´ı soud / NSS - Nejvyˇsˇs´ı ´ spr´ avn´ı soud / USC -u ´zemn´ı samospr´ avn´ y celek / NV - národn´ı v´ ybor ´ ˇ ´ Ustava Ceské republiky; Jednac´ı ˇr´ ad Poslanecké snˇemovny + Jednac´ı ˇr´ ad Sen´ atu; Ustavn´ ı z´ akon o bezpeˇcnosti ˇ ´ ´ ˇ e CR; Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II.d´ıl, ˇc´ ast 1., V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol., 2.vyd´ an´ı - str. 427-464; Ustavn´ ı systém Cesk´ republiky, Z´ aklady ˇceského u ´stavn´ıho pr´ ava, Gerloch/Hˇrebejk/Zoubek, 4.vyd´ an´ı - str. 184-189; http://icv.vlada.cz/cz/cotoje/coje-legislativni-proces–59870/tmplid-560/; http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1vn%C3%AD p%C5%99edpis; obr´ azek - http://www.volny.cz/jiri.payne/Image66.gif; http://www.usoud.cz/clanek/5000; rezzzy; http://nalus.usoud.cz/Search/Search.asp http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rs atlantic/data/files/kolar02.pdf; === Diagramy legislativn´ıho procesu ===; :ustavko:zkouska:vyvojove diagramy legislativniho proces.pdf—; zdroj: http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=1&t=5 (web Parlamentn´ıho institutu); === Pl´ an legislativn´ıch prac´ı vl´ ady ===; http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/planlegislativnich-praci-vlady-80681/ 99

´ ˚ A JINYCH ´ ˚ PRAVA ´ ˇ 1.16. PUBLIKACE ZAKON U PRAMENU V CR

1.16.


ˇ Publikace z´ akon˚ u a jin´ ych pramen˚ u pr´ ava v CR

• Pramen pr´ ava - pojem, jenˇz oznaˇcuje vnˇejˇs´ı formu, kterou jsou sdˇelovány právn´ı normy • Pojet´ı pramen˚ u pr´ ava – form´ aln´ı – pramen pr´ ava je nositel a zprostˇ redkovatel pr´ avn´ı normy (pro naˇs´ı ot´ azku relevantn´ı) – materi´ aln´ı – pramenem pr´ ava je to, co je zdrojem práva a ovlivˇ nuje jej: spoleˇcenské pomˇery – kulturn´ı vyspˇelost spoleˇcnosti – gnoseologické – pramen pr´ ava je vˇse, co svˇedˇc´ı o právu – právn´ı literatura, rozsudky, smlouvy, atd.


´ ˇ • Ustava Cesk´ e republiky ˇ 52 U ´ – Cl. ∗ (1) K platnosti z´ akona je tˇreba, aby byl vyhláˇsen. ˇ PS) ∗ (2) Zp˚ usob vyhl´ aˇsen´ı z´ akona a mezinárodn´ı smlouvy stanov´ı zákon. (ustanovené téˇz v JR • Z´ akon ˇ c. 309/1999 Sb., o sb´ırce z´ akon˚ u a sb´ırce mezin´ arodn´ıch smluv ´ cinnost k 1.1.2000 – Uˇ ˇ ˇ – Oproti p˚ uvodn´ı pr´ avn´ı u ´pravˇe z roku 1992 (Zákon CNR o Sb. zákon˚ u CR) - rozˇs´ıˇren´ı okruhu akt˚ u vyhlaˇsovan´ ych v ofici´ aln´ı publikaˇcn´ı sb´ırce / rozdˇelen´ı sb´ırky na 2 samostatné sb´ırky - vnitrost´ atn´ı pr´ avn´ı akty a mezin´ arodn´ı smlouvy + rozhodnut´ı org´ an˚ u mezin´ arodn´ıch organizac´ı / nová právn´ı regulace ´ a mezin´ pravidel (oznaˇcov´ an´ı, citace, lh˚ uta pro vyhláˇsen´ı apod.) → právn´ı pˇredpisy, nálezy US arodn´ı smlouvy vyhl´ aˇsené dle p˚ uvodn´ı právn´ı u ´pravy nemus´ı b´ yt znovu vyhlaˇsovány, ponechávaj´ı si d´ ale své form´ aln´ı oznaˇcen´ı ˇ asti z´ – C´ akona - Sb´ırka z´ akon˚ u, Sb´ırka mezinárodn´ıch smluv, Vydáván´ı Sb´ırky zákon˚ u a Vydáván´ı Sb´ırky mezin´ arodn´ıch smluv, Spoleˇcn´ a, pˇrechodná a závˇereˇcná ustanoven´ı ˇ PS • Z´ akon ˇ c. 90/1995 Sb., o JR ˇ e republiky: – Upravuje vyhlaˇsovac´ı formuli → uvozovac´ı vˇeta: Parlament se usnesl na tomto z´ akonˇe Cesk´ – Uˇz´ıv´ a se pro vˇsechny z´ akony, vˇc. tˇech, které byly zam´ıtnuty/vráceny Senátem a poté znovu schv´ aleny PS • Z´ akon ˇ c. 129/2000 Sb., o kraj´ıch a z´ akon ˇ c. 128/2000 Sb., o obc´ıch – upraven zp˚ usob vyhlaˇsov´ an´ı obecnˇe závazn´ ych vyhláˇsek a naˇr´ızen´ı

V´ ychodiska 154

ˇ je pr´ • CR avn´ı st´ at → jedn´ım z poˇzadavk˚ u je uplatnˇen´ı principu poznatelnosti pr´ ava a principu pr´ avn´ı jistoty • Adres´ ati pr´ avn´ı normy maj´ı zn´ at sv´ a práva a povinnosti stanovené právn´ım ˇrádem → maj´ı m´ıt moˇznost se sezn´ amit s form´ aln´ımi prameny pr´ ava ´ ´ (a JR ˇ PS) vyjadˇruje ne´ – Ustava se ve ˇcl. 52 U uplnˇe, kdyˇz hovoˇr´ı pouze o zákonech a mezin´ arodn´ıch smlouv´ ach → pˇr´ıliˇs u ´zké vymezen´ı, v právn´ım státˇe nutno publikovat i dalˇs´ı právn´ı pˇredpisy • Obecn´ a z´ avaznost pr´ avn´ıch norem - podm´ınˇena veˇrejn´ ym vyhláˇsen´ım právn´ıho pˇredpisu, kter´ y je jej´ım komunik´ atorem (t´ım se rozum´ı jeho uveˇrejnˇen´ı/publikace) • Bez vyhl´ aˇsen´ı pr´ avn´ıho pˇredpisu nem˚ uˇze nastat jeho platnost ani u ´ˇcinnost • Publikace materi´ aln´ı - uveden´ı pr´ avn´ıho pˇredpisu v obecnou známost (tedy veˇrejn´ ym pˇredˇc´ıtán´ım, vybubnov´ an´ım, denn´ım tiskem apod.) • Publikace form´ aln´ı - proveden´ı form´ aln´ıho aktu publikace, kter´ y sice nezaruˇc´ı, ˇze se rozˇs´ıˇr´ı faktick´ a znalost pr´ avn´ıho pˇredpisu, ale je zp˚ usobil´ y zaruˇcit moˇznost, ˇze se od nˇej m˚ uˇze skuteˇcná znalost odvozovat (vyd´ an´ı a rozesl´ an´ı ofici´ aln´ı psané publikaˇcn´ı sb´ırky nebo vyhláˇsen´ı právn´ıho pˇredpisu zákonem stanoven´ ym zp˚ usobem - na u ´ˇredn´ı desce, apod.) – Uˇzit´ı fikce neznalost z´ akona neomlouvá (ignorantia legis non excusat) 100



Sb´ırka z´ akon˚ u 155

• Ve Sb´ırce z´ akon˚ u se vyhlaˇsuj´ı jednak pr´ avn´ı pˇredpisy, jednak dalˇs´ı akty státn´ıch orgán˚ u • Uveˇrejnˇen´ım plného znˇen´ı v ˇceském jazyce se vyhlaˇsuj´ı tyto pr´ avn´ı pˇ redpisy 1. 2. 3. 4. 5.

u ´stavn´ı z´ akony z´ akony z´ akonn´ a opatˇren´ı Sen´ atu (dosud nepˇrijato, zat´ım nedoˇslo k rozpuˇstˇen´ı PS - info z 2008) naˇr´ızen´ı vl´ ady pr´ avn´ı pˇredpisy vyd´ avané ministerstvy a ostatn´ımi u ´stˇredn´ımi spr´ avn´ımi u ´ˇrady; pr´ avn´ı pˇredpisy jiných spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u a pr´ avnických osob, pokud na z´ akladˇe zvl´ aˇstn´ıho z´ akona vyd´ avaj´ı pr´ avn´ı pˇredpisy s celost´ atn´ı p˚ usobnost´ı (tj. vyhl´ aˇsky)

• Od 1.1.2006 maj´ı b´ yt ve Sb. vyhlaˇsov´ any téˇz právn´ı pˇredpisy jin´ ych správn´ıch u ´ˇrad˚ u a právnick´ ych osob, pokud na z´ akladˇe zvl´ aˇstn´ıho z´ akona vydávaj´ı právn´ı pˇredpisy s celostátn´ı p˚ usobnost´ı, i ty se pak oznaˇcuj´ı ˇ jako vyhl´ aˇska (napˇr. vyhl´ aˇska CNB) • Platnost - pr´ avn´ı pˇredpis j´ı nab´ yv´ a dnem vyhláˇsen´ı ve Sb. – Den vyhl´ aˇsen´ı → den rozesl´ an´ı pˇr´ısluˇsné ˇcástky Sb., uveden´ y v jej´ım záhlav´ı, od tohoto dne mus´ı b´ yt ˇc´ astka kaˇzdému dostupn´ a alespoˇ n v kaˇzdé obci – Dnem své platnosti se st´ av´ a pr´ avn´ı pˇredpis souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu a téˇz schvaluj´ıc´ı orgán je j´ım v´ az´ an – Platnost je podm´ınkou u ´ˇcinnosti (princip zákazu zpˇetné p˚ usobnosti zákon˚ u → zákaz retroaktivity) ´ cinnost - nutno odliˇsit od platnosti • Uˇ – Den, kdy pr´ avn´ı pˇredpis zakl´ ad´ a, mˇen´ı nebo ruˇs´ı pr´ avn´ı vztahy, tedy vstupuje v ˇzivot – Dnem u ´ˇcinnosti je moˇzn´ a aplikace právn´ıho pˇredpisu, normy v nˇem stanovené → právnˇe vynutitelné – Obvykle stanovena v´ yslovnˇe (nalezneme zpravidla na konci právn´ıho pˇredpisu), ke konkrétn´ımu datu nebo ke dni, kdy nastane nˇejak´ a právn´ı skuteˇcnost – Pokud nen´ı v´ yslovnˇe stanoveno datum u ´ˇcinnosti, plat´ı obecné pravidlo (dle zákonu ˇc. 309/1999 Sb.) → nen´ı-li stanovena u ´ˇcinnost pozdˇejˇs´ı, nab´ yvá právn´ı pˇredpis u ´ˇcinnost 15. dnem po vyhl´ aˇ sen´ı X Vyˇzaduje-li naléhav´ y obecn´ y z´ ajem u ´ˇcinnost dˇr´ıvˇejˇs´ı, lze tak v´ yjimeˇcnˇe uˇcinit, nikdy vˇsak nesm´ı b´ yt datum u ´ˇcinnosti dˇr´ıve, neˇz datum platnosti – Pro podz´ akonné pˇredpisy (naˇr´ızen´ı vlády, vyhláˇsky ministerstev, jin´ ych správn´ıch u ´ˇrad˚ u, popˇr. PO) nav´ıc plat´ı, ˇze mohou b´ yt vyhl´ aˇseny nejdˇr´ıve dnem, v nˇemˇz je vyhláˇsen zákon, k jehoˇz proveden´ı jsou v´ az´ any a u ´ˇcinnost mohou nab´ yt nejdˇr´ıve dnem, k nˇemuˇz nab´ yvá pˇr´ısluˇsn´ y zákon u ´ˇcinnosti • Legisvakance - (z latinského vacatio legis) obdob´ı mezi platnost´ı a u ´ˇcinnost´ı právn´ı normy • Ve Sb. se d´ ale vyhlaˇsuj´ı tyto akty st´ atn´ıch org´ an˚ u ´ 1. n´ alezy Ustavn´ ıho soudu a rozsudky Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu, pokud tak stanov´ı zákon ´ - rozhodnut´ı o návrhu zruˇsen´ı zákona nebo jiného pr´ – Dle z´ akona ˇc. 182/1993 Sb., o US avn´ıho pˇredpisu anebo jejich jednotliv´ ych ustanoven´ı, o u ´stavn´ı ˇzalobˇe proti prezidentu republiky, o n´ avrhu prezidenta republiky na zruˇsen´ı usnesen´ı PS a S, o návrhu na posouzen´ı souladu mezin´ arodn´ıch smluv s u ´stavn´ım poˇr´ adkem → vyhlaˇsuje se v´ yrok a taková ˇcást od˚ uvodnˇen´ı, ze které je jasné, ´ a co jej k nˇemu vedlo jak´ y je pr´ avn´ı n´ azor US ´ ´ 2. sdˇelen´ı Ustavn´ ıho soudu, jestliˇze o jejich vyhláˇsen´ı Ustavn´ ı soud rozhodne 3. usnesen´ı PS o z´ akonném opatˇren´ı Sen´ atu, anebo sdˇelen´ı pˇredsedy PS, ˇze se PS na své prvn´ı sch˚ uzi o z´ akonném opatˇren´ı neusnesla 4. rozhodnut´ı prezidenta republiky, ozn´ amen´ı prezidenta republiky o výsledku referenda, usnesen´ı komor Parlamentu a usnesen´ı vl´ ady, pokud tak stanov´ı zvláˇstn´ı zákon nebo jestliˇze o jejich vyhláˇsen´ı tyto org´ any rozhodnou – rozhodnut´ı prezidenta republiky o vyhláˇsen´ı voleb, ˇci usnesen´ı vlády / komor Parlamentu - rozhodnut´ı o nouzovém stavu, o stavu ohroˇzen´ı státu, váleˇcném stavu → zveˇrejnˇen´ı v hromadn´ ych sdˇelovac´ıch prostˇredc´ıch + vyhláˇsen´ı stejnˇe jako zákon, u ´ˇcinnosti nab´ yvaj´ı okamˇzikem, stanoven´ ym v daném rozhodnut´ı ˇ 5. sdˇelen´ı ministerstev, jiných u ´stˇredn´ıch spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u nebo CNB o skuteˇcnostech a pˇrijat´ ych rozhodnut´ıch, pokud povinnost vyhl´ asit je ve Sb. stanov´ı zvláˇstn´ı zákon

101



ˇ – dle z´ akona je CNB opr´ avnˇena vydávat v mez´ıch zákona a na základˇe zákonného zmocnˇen´ı opatˇ ren´ı z´ avazn´ a pro z´ akonem vyjmenované subjekty, dále u ´ˇ redn´ı sdˇ elen´ı, jimiˇz oficiálnˇe informuje o ˇ z´ akonem stanoven´ ych skuteˇcnostech → oboj´ı mus´ı b´ yt vyhláˇseno ve Vˇestn´ıku CNB, nen´ı vˇsak nutné tyto akty publikovat téˇz ve Sb. ´ a z´ ´ nebo z´ 6. u ´pln´ a znˇen´ı UZ akon˚ u, zmocˇ nuje-li k vyhláˇsen´ı jejich u ´plného znˇen´ı pˇredsedu vlády UZ akon, toto znovuvyhl´ aˇsen´ı (republikace), k nˇemuˇz docház´ı vˇzdy na základˇe zvláˇstn´ıho zákonného zmocnˇen´ı, vˇsak neobsahuje vlastn´ı text z´ akona, ale pouze jeho platné znˇen´ı ke dni, k nˇemuˇz se u ´plné znˇen´ı publikuje (pr´ avnˇe z´ avazn´ a jsou proto jen p˚ uvodn´ı vyhláˇsen´ı zákona a jeho novel, jen tato se cituj´ı)

Sb´ırka mezin´ arodn´ıch smluv 156

• Sdˇ elen´ım Ministerstva zahraniˇ cn´ıch vˇ ec´ı se vyhlaˇsuj´ı ˇ v´ 1. platné mezin´ arodn´ı smlouvy, jimiˇz je CR az´ ana 2. ozn´ amen´ı o výpovˇedi mezin´ arodn´ıch smluv a o jiných skuteˇcnostech d˚ uleˇzitých pro prov´ adˇen´ı jednotlivých mezin´ arodn´ıch smluv ˇ v´ 3. rozhodnut´ı pˇrijat´ a mezin´ arodn´ımi org´ any a org´ any mezin´ arodn´ıch organizac´ı, jimiˇz je CR az´ ana ´ urˇcen´ı zp˚ • Deleguje-li ˇcl. 52 odst. 2 U usobu vyhláˇsen´ı mezinárodn´ı smlouvy na zákon, lze dovodit, ˇze jde pouze o platnost vnitrost´ atn´ı, nikoli platnost z hlediska mezinárodn´ıho práva • Dnem vyhl´ aˇsen´ı je den rozesl´ an´ı pˇr´ısluˇsné ˇcástky Sb. m. s. uveden´ y v jej´ım záhlav´ı • Vˇsechny mezin´ arodn´ı smlouvy se uveˇrejˇ nuj´ı zásadnˇe v pln´ em znˇ en´ı (s v´ yjimkou mezinárodn´ıch smluv, které neschvaluje Parlament a t´ ykaj´ı se pouze malého poˇctu fyzick´ ych a právnick´ ych osob - mohou b´ yt uveˇrejnˇeny bez plného znˇen´ı jejich pˇr´ıloh, Ministerstvo zahraniˇcn´ıch vˇec´ı pak uvede v´ yˇcet pˇr´ıloh a u ´daj, kde do nich lze nahlédnout a poˇrizovat v´ ypisy a opisy) • Jazyk - znˇ en´ı rozhodn´ e podle mezin´ arodn´ıho pr´ ava pro jejich v´ yklad (tj. autentick´ y jazyk) a ˇ (pokud nen´ı ˇceské znˇen´ı rozhodné), má-li mezinárodn´ı smlouva v´ıce rozhodn´ z´ aroveˇ n v pˇ rekladu do CJ ych znˇen´ı, uveˇrejˇ nuje se v 1 jazyce, pokud k nim patˇr´ı AJ, zveˇrejˇ nuje se právˇe v AJ ˇ - zákon urˇcil pravidlo, ˇze v pˇr´ıpadˇe rozd´ılu m´ – Z´ avaznost autentického znˇen´ı a pˇrekladu do CJ a pˇrednost autentické znˇen´ı • Obdobn´ a pravidla plat´ı i pˇri vyhlaˇsov´ an´ı rozhodnut´ı mezinárodn´ıch orgán˚ u a mezinárodn´ıch organizac´ı

102



Spoleˇ cn´ a ustanoven´ı pro Sb. a Sb. m. s. 157

• Sb´ırky se vyd´ avaj´ı v postupnˇe ˇc´ıslovan´ ych ˇ c´ astk´ ach oznaˇcen´ ych poˇradov´ ymi ˇc´ısly, jejichˇz ˇrada se uzav´ır´ a koncem kaˇzdého kalend´ aˇrn´ıho roku ˇ ıslov´ • C´ an´ı stran obou sb´ırek se prov´ ad´ı od poˇcátku kalendáˇrn´ıho roku v souvislé ˇradˇe, která se uzav´ır´ a koncem kaˇzdého kalend´ aˇrn´ıho roku • Pr´ avn´ı pˇredpisy a dalˇs´ı pr´ avn´ı akty (ve Sb.) i sdˇelen´ı ministerstva zahraniˇcn´ıch vˇec´ı (ve Sb. m. s.) se oznaˇcuj´ı od poˇc´ atku kalend´ aˇrn´ıho roku poˇradov´ ymi ˇc´ısly v souvislé ˇradˇe, která se uzav´ırá koncem kaˇzdého kalend´ aˇrn´ıho roku • Sb. a Sb. m. s. vyd´ av´ a Ministerstvo vnitra, kter´ e zajiˇ st’uje tak´ e jej´ı tisk a distribuci – Lehce rozpor se z´ akonem → Obˇe sb´ırky vydává a tiskne pˇr´ıspˇevková organizace Tiskárna Ministerstva vnitra (zˇr´ızena Ministerstvem vnitra v r. 1996) - dle zákona to má b´ yt pˇr´ımo Ministerstvo vnitra / Distribuci prov´ ad´ı v praxi soukromá firma MORAVIAPRESS, a.s., je j´ı svˇeˇreno celoroˇcn´ı pˇredplatné i objedn´ avky jednotliv´ ych ˇc´ astek • Pr´ avn´ı pˇredpisy, dalˇs´ı pr´ avn´ı akty i sdˇelen´ı Ministerstva zahraniˇcn´ıch vˇec´ı mus´ı b´ yt vyhláˇseny neprodlenˇe, nejpozdˇeji do 30 dn˚ u ode dne jejich doruˇcen´ı Ministerstvu vnitra • Za spr´ avnost text˚ u ve Sb. zodpov´ıd´ a ten, kdo je Ministerstvu vnitra pˇredal ˇ zodpov´ıdá pˇr´ısluˇsné ministerstvo, jin´ • Za spr´ avnost text˚ u ve Sb. m. s. (vˇcetnˇe správnosti pˇrekladu do CJ) y ˇ pˇr´ısluˇsn´ yu ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrad nebo CNB • Ve sb´ırk´ ach se téˇz vyhlaˇsuj´ı sdˇelen´ı Ministerstva vnitra o opravˇe tiskové chyby • Citace → zkratka Sb. a Sb. m. s. • Z´ akon stanovuje povinnost vˇsem obc´ım, mˇestsk´ ym obvod˚ um a mˇestsk´ ym ˇcástem u ´zemnˇe ˇclenˇen´ ych statut´ arn´ıch mˇest umoˇznit v pracovn´ıch dnech kaˇzdému bezplatn´ e nahl´ıˇ zen´ı do Sb., totéˇz plat´ı pro kraje a hl.mˇesto Prahu, tˇem vˇsak nav´ıc ukl´ ad´ a povinnost umoˇznit nahl´ıˇzen´ı i do Sb. m. s. (d˚ uvod - kaˇzd´ a fyzick´ aa pr´ avnick´ a osoba m´ a m´ıt moˇznost zjistit obsah pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u a tud´ıˇz zn´ at sv´ a pr´ ava a povinnosti) – Dnes to nen´ı u ´plnˇe v souladu s principem právn´ı jistoty → po pˇrijet´ı euronovely jsou souˇcást´ı pr´ avn´ıho ˇ ˇr´ adu vˇsechny vyhl´ aˇsené mezin´ arodn´ı smlouvy, k jejichˇz ratifikaci dal souhlas Parlament a jimiˇz je CR v´ az´ ana, proto by mˇely b´ yt tyto smlouvy (vyhláˇsené ve Sb. m. s.) b´ yt kaˇzdému dostupné stejnˇe jako z´ akony a jiné pr´ avn´ı pˇredpisy, tedy i v obc´ıch (zvláˇst’ s ohledem, ˇze pokud mezinárodn´ı smlouva stanov´ı ´ nˇeco jiného neˇz z´ akon, uˇzije se mezinárodn´ı smlouva - aplikaˇcn´ı pˇrednost viz ˇcl. 10 U) • Vedle Sb. a Sb. m. s. je Ministerstvo vnitra téˇz povinno zveˇrejˇ novat stejnopis Sb´ırky zákon˚ u vyd´ avané po 4.5.1945 a Sb´ırky mezin´ arodn´ıch smluv zp˚ usobem umoˇzn ˇuj´ıc´ı dálkov´ y pˇr´ıstup (internet) – Nepovaˇzuj´ı se ze z´ akona za ofici´ aln´ı vydán´ı sb´ırek – Ani dalˇs´ı znˇen´ı zveˇrejˇ nov´ ana soukromoprávn´ımi publikacemi nejsou oficiáln´ı (ani kniˇzn´ı podoba, ani ´ ASPI, Lex Galaxy apod. elektronické informaˇcn´ı systémy) - napˇr. edice UZ, ´ – Vyj´ adˇ ren´ı US v n´ alezu publikovan´ em jako 37/2007 Sb. (→ustavko:nalezy:pl-us-77-06) o zruˇsen´ı ´ také kritizuje situaci, kdy se adres´ jist´ ych ustanoven´ı v z´ akonˇe o bankách - kromˇe kritiky pˇr´ılepk˚ u US at pr´ avn´ı normy v pr´ avn´ım ˇr´ adu nem˚ uˇze orientovat bez pouˇzit´ı informaˇcn´ıch technologi´ı, o jejichˇz pouˇzit´ı ˇ nelze vyznat a pˇri uplatnˇen´ı z´ vˇsak z´ akon mlˇc´ı (pˇritom bez nich se jiˇz v právn´ım ˇrádu CR asady neznalost z´ akona neomlouv´ a se tak stává právo pro své adresáty zcela nepˇredv´ıdatelné a tato z´ asada je problematicky uplatniteln´ a - tato zásada se nemá vykládat jen k t´ıˇzi adresát˚ u práva, ale i jako z´ avazek veˇrejné moci uˇcinit pr´ avo poznateln´ ym, protoˇze jen takov´ ym právem se lze ˇr´ıdit)

Publikace dalˇ s´ıch pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u 158

• Obdobné principy pr´ avn´ıho st´ atu, které st´ıhaj´ı vyhlaˇsován´ı zákon˚ u a mezinárodn´ıch smluv, by mˇely platit i pro publikaci pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u vyd´ avan´ ych orgány u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u → obc´ı a kraj˚ u (i v ´ ´ Ustavˇe, ale o tom jak to provést ponech´ avá Ustava na zákonodárci) • Pr´ avn´ı pˇ redpisy kraje - obecnˇe z´ avazné vyhláˇsky a naˇr´ızen´ı kraje – – – –

Dle z´ akona o kraj´ıch (ˇc. 129/2000 Sb.) Platnosti nab´ yvaj´ı dnem vyhl´ aˇsen´ı ve Vˇ estn´ıku pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u kraje Vˇestn´ık mus´ı b´ yt pˇr´ıstupn´ y na krajském u ´ˇradu, na obecn´ıch u ´ˇradech v kraji a na Ministerstvu vnitra Kraj mus´ı umoˇznit zveˇrejnˇen´ı stejnopisu Vˇestn´ıku na internetu

103



´ cinnosti nab´ – Uˇ yv´ a 15. dnem po vyhláˇsen´ı, pokud v nˇem nen´ı stanoven pozdˇejˇs´ı poˇcátek u ´ˇcinnosti (s v´ yjimkou naléhavého obecného z´ ajmu → lze dˇr´ıv, pak je nutno v právn´ım pˇredpisu dˇr´ıvˇejˇs´ı u ´ˇcinnost uvést, zveˇrejnit to na u ´ˇredn´ı desce krajského u ´ˇradu a obecn´ıch u ´ˇrad˚ u kter´ ych se to dot´ yká + zajistit materi´ aln´ı publikaci) • Pr´ avn´ı pˇ redpisy obce - obecnˇe z´ avazné vyhláˇsky a naˇr´ızen´ı obce – Dle z´ akona o obc´ıch (ˇc. 128/2000 Sb.) – Vyhl´ aˇsen´ı je téˇz podm´ınkou platnosti, nikoli vˇsak formou vydáván´ı sb´ırky, ale vyvˇ eˇ sen´ım na u ´ˇ redn´ı desce obecn´ıho u ´ˇ radu po dobu 15 dn˚ u – Dnem vyhl´ aˇsen´ı je prvn´ı den jeho vyvˇeˇsen´ı na u ´ˇredn´ı desce – Obec m˚ uˇze pr´ avn´ı pˇredpis zveˇrejnit kromˇe toho i jinak - napˇr. rozhlasem – Pokud nen´ı stanovena u ´ˇcinnost pozdˇejˇs´ı, nab´ yvá pˇredpis u ´ˇcinnosti 15. dnem od vyvˇeˇsen´ı, vyˇzaduje-li to naléhav´ y obecn´ y z´ ajem, lze i dˇr´ıve, ne vˇsak u ´ˇcinnost pˇred platnost – Obec vede evidenci pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u - obsahuj´ı ˇc´ıslo, název, datum schválen´ı, datum nabyt´ı platnosti au ´ˇcinnosti, pˇr´ıp. pozbyt´ı platnosti – Pr´ avn´ı pˇredpisy a jejich evidence mus´ı b´ yt kaˇzdému pˇr´ıstupny u obecn´ıho u ´ˇradu, v obci, která jej vydala – Naˇr´ızen´ı vydané obc´ı vykon´ avaj´ıc´ı rozˇs´ıˇrenou p˚ usobnost mus´ı b´ yt kaˇzdému pˇr´ıstupné téˇz u obecn´ıch u ´ˇrad˚ u p˚ usob´ıc´ım v jej´ım spr´ avn´ım obvodu – Pr´ avn´ı pˇredpis zaˇsle obce neprodlenˇe po jeho vyhláˇsen´ı pˇr´ısluˇsnému krajskému u ´ˇradu a také Ministerstvu vnitra (pokud o to poˇz´ ad´ a) • Pr´ avn´ı pˇ redpisy EU ˇ do EU → poˇcátek platnosti právn´ıch pˇredpis˚ – 1.5.2004 - vstoupila v platnost Smlouva o pˇristoupen´ı CR u ´ ES (komunit´ arn´ıho pr´ ava), resp. práva EU (na základˇe ˇcl. 10a U) ´ redn´ı vˇ – Uˇ estn´ık Evropsk´ e unie - Official Journal of the European union ∗ Vyhlaˇsov´ an´ı naˇr´ızen´ı, smˇernic a rozhodnut´ı ∗ P´ısemn´ a (ale jen ta disponuje form´ aln´ı publicitou a autentiˇcnost´ı) i elektronická podoba → →eurlex.europa.eu ∗ Vych´ az´ı ve vˇsech u ´ˇredn´ıch jazyc´ıch EU ∗ Pr´ avn´ı akty vstupuj´ı v platnost dnem, kter´ y je v nich stanoven, jinak 20. dnem po vyhl´ aˇsen´ı ´ radem pro u ∗ Vyd´ av´ an Uˇ ´ˇredn´ı tisky Evropské unie se s´ıdlem v Lucembursku ∗ Usnesen´ı vl´ ady z r.2004 - ˇclenové vlády a vedouc´ı ostatn´ıch u ´ˇredn´ıch orgán˚ u státn´ı spr´ avy mus´ı uveˇrejnit na internetov´ ych stránkách ministerstev a ostatn´ıch u ´stˇredn´ıch orgán˚ u státn´ı spr´ avy informace o moˇznostech z´ıskán´ı text˚ u právn´ıch pˇredpis˚ u ES a EU + doporuˇcen´ı prim´ ator˚ um statut´ arn´ıch mˇest, vˇc. hl.mˇesta Prahy a starost˚ um obc´ı s rozˇs´ıˇrenou p˚ usobnost´ı, aby zajistili poskytnut´ı odborné pomoci veˇrejnosti pˇri vyhledáván´ı tˇechto text˚ u · Aˇz novela z´ akona o Sb. a Sb. m. s. s u ´ˇcinnost´ı od 1.1.2006 → povinnost vˇsem kraj˚ um a ´ redn´ıho vˇestn´ıku hlavn´ımu mˇestu Praze umoˇznit v pracovn´ıch dnech kaˇzdému nahl´ıˇzen´ı do Uˇ EU ˇ jedn´ım z u ∗ Dnes zajiˇst’uj´ı ˇceské znˇen´ı pˇredpis˚ u ES/EU a rozsudk˚ u ESD orgány EU (CJ ´ˇredn´ıch jazyk˚ u EU), které také odpov´ıdaj´ı za správnost ˇceského znˇen´ı • Existence dalˇs´ıch vˇestn´ık˚ u ´ – Vˇ estn´ık NKU ∗ Publikuje se zde v´ yroˇcn´ı zpr´ ava a závˇery kontrol (nejsou právn´ımi pˇredpisy) ˇ – Vˇ estn´ık CNB ∗ Publikace opatˇren´ı a u ´ˇredn´ıch sdˇelen´ı (nejsou právn´ımi pˇredpisy) ˇ ∗ Vyhl´ aˇsky CNB (napˇr´ıklad o staˇzen´ı pap´ırové padesátikoruny) se publikuj´ı ve Sb. ˇ - ˇcesk´ ˇ ˇ a n´ CJ y jazyk / CNB - Cesk´ arodn´ı banka / Sb. - Sb´ırka zákon˚ u / Sb. m. s. - Sb´ırka mezinárodn´ıch smluv / ES - Evropské spoleˇcenstv´ı / ESD - Evropsk´ y soudn´ı dv˚ ur ´ ˇ e republiky; 309/1999 Sb. O sb´ırce z´ ´ Ustava Cesk´ akon˚ u a sb´ırce mezin´ arodn´ıch smluv; Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, ´ ˇ e republiky, Z´ II.d´ıl, ˇc´ ast 1., V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol., 2.vyd´ an´ı (2008) - str. 465-478; Ustavn´ı systém Cesk´ aklady ˇceského u ´stavn´ıho pr´ ava, Gerloch/Hˇrebejk/Zoubek, 4.vyd´ an´ı (2002) - str. 189 104

´ ÍCH CINITEL ˇ ˚ VYZNAM ´ ´ ˇ ÍHO OBDOBÍ USTAVN ´ ÍCH 1.17. IMUNITA USTAVN U; SLIBU A DELKA FUNKCN ˇ ˚ CINITELU KAPITOLA 1. SKUPINA A

1.17.

Imunita u ´ stavn´ıch ˇ cinitel˚ u; v´ yznam slibu a d´ elka funkˇ cn´ıho obdob´ı u ´ stavn´ıch ˇ cinitel˚ u

Pojem u ´ stavn´ı ˇ cinitel 159

• souhrnné oznaˇcen´ı pro volené i jmenované pˇredstavitele státu a nejvyˇsˇs´ı u ´ˇredn´ıky, pokud jsou jejich funkce ´ v´ yslovnˇe uvedeny v Ustavˇ e • dˇ elen´ı: – – – –

z´ akonod´ arn´ a moc: poslanci a sen´ atoˇ ri v´ ykonn´ a moc: prezident a ˇ clenov´ e vl´ ady ´ NS, NSS a bˇ soudn´ı moc: soudci US, eˇ zn´ ych soud˚ u (okresn´ı, krajské, vrchn´ı) ´ guvern´ ostatn´ı:prezident a viceprezident NKU, er + viceguvern´ er + ˇ clenov´ e Bankovn´ı rady ˇ CNB (v ˇsirˇs´ım pojet´ı i st´ atn´ı z´ astupci – okresn´ı + krajˇst´ı)

Imunita 160

• vynˇet´ı u ´stavn´ıho ˇcinitele z obecnˇe platného právn´ıho reˇzimu • 2 formy – indemnita = neodpovˇ ednost, hmotnˇ epr´ avn´ı imunita - v trestn´ım právu; taková exempce, ˇze trestn´ y ˇcin v˚ ubec nemohl b´ yt sp´ achán – nest´ıhatelnost = imunita procesnˇ epr´ avn´ı - procesn´ı exempce z trestn´ıho st´ıhán´ı; trestn´ y ˇcin se mohl st´ at, ale u ´stavn´ı ˇcinitel za nˇej nem˚ uˇze b´ yt st´ıhán orgány ˇcinn´ ymi v trestn´ım ˇr´ızen´ı nebo jen za urˇcit´ ych podm´ınek (napˇr. se souhlasem pˇr´ısluˇsné komory) 1) Imunita poslanc˚ u a sen´ ator˚ u 161

• pˇr´ıˇcinou vytvoˇren´ı institutu poslanecké imunity v historii parlamentarismu byla snaha chránit ˇcleny volen´ ych shrom´ aˇzdˇen´ı pˇred panovn´ıkem, u ´ˇrady, polici´ı, zejména snaha znemoˇznit zadrˇzen´ı ˇclen˚ u parlamentu bˇehem cesty na shrom´ aˇzdˇen´ı, z´ aroveˇ n se paralelnˇe vytváˇrelo privilegium poslanc˚ u ve formˇe svobody projevu na p˚ udˇe parlamentu • nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı z´ aruka v´ ykonu mand´ atu poslance / senátora • zajiˇst’uje, ˇze Parlament je za vˇsech okolnost´ı nezávisl´ y a má moˇznost se za vˇsech okolnost´ı bez pˇrek´ aˇzek sej´ıt a jednat • vynˇ et´ı (exempce) ˇ clena Parlamentu z obecn´ eho pr´ avn´ıho reˇ zimu ´ • viz ˇcl.27 Ustavy • 2 formy: a) indemnita ´ (1) Poslance ani sen´ • ˇcl.27 odst.1 a 2 U: atora nelze postihnout pro hlasov´ an´ı v Poslanecké snˇemovnˇe nebo ” Sen´ atu nebo jejich org´ anech.“ • (2) Za projevy uˇcinˇené v Poslanecké snˇemovnˇe nebo Sen´ atu nebo v jejich org´ anech nelze poslance nebo sen´ a”tora trestnˇe st´ıhat. Poslanec nebo sen´ ator podléh´ a jen disciplin´ arn´ı pravomoci komory, jej´ımˇz je ˇclenem.“ • = neodpovˇ ednost, hmotnˇ epr´ avn´ı imunita v trestn´ım pr´ avu • takov´ a exempce, ˇze trestn´ y ˇcin v˚ ubec nem˚ uˇze b´ yt spáchán • za hlasov´ an´ı v komor´ ach Parlamentu nen´ı poslanec nebo senátor trestnˇe odpovˇedn´ y; za hlasován´ı ho nelze postihnout ani trestnˇepr´ avnˇe, ani spr´ avnˇeprávnˇe a ani disciplinárnˇe = u ´ pln´ a indemnita • za projevy v komor´ ach a jejich org´ anech rovnˇeˇz nen´ı ˇclen Parlamentu trestnˇe odpovˇedn´ y, podléhá ale disciplin´ arn´ı pravomoci komory, jej´ımˇz je ˇclenem = ˇ c´ asteˇ cn´ a indemnita (mysl´ı se projevy u ´stn´ı i p´ısemné – pˇr. legislativn´ı a jiné n´ avrhy, podpisy na dokumentech, p´ısemné interpelace,. . . ) b) imunita procesnˇ epr´ avn´ı ´ Poslance ani sen´ • ˇcl. 27 odst.4 U: atora nelze trestnˇe st´ıhat bez souhlasu komory, jej´ımˇz je ˇclenem. Odepˇre-li komora souhlas, ”je trestn´ı st´ıh´ an´ı navˇzdy vylouˇceno.“ • nest´ıhatelnost, procesn´ı exempce z trestn´ıho st´ıh´ an´ı

105


• trestn´ y ˇcin se mohl st´ at, ale poslanec ˇci senátor za nˇej nem˚ uˇze b´ yt st´ıhán orgány ˇcinn´ ymi v trestn´ım ˇr´ızen´ı bez souhlasu komory, jej´ımˇz je ˇclenem • podklady pro rozhodov´ an´ı komory pˇripravuje mandátov´ y a imunitn´ı v´ ybor • sv´ ym souhlasem m˚ uˇze komora svého ˇclena zbavit procesnˇeprávn´ı imunity → m˚ uˇze b´ yt vzat do vazby, st´ıh´ an a potrest´ an jako kaˇzd´ y jin´ y obˇcan • pokud komora souhlas odepˇre, nem˚ uˇze uˇz b´ yt pro dan´ y skutek nikdy st´ıhán • plat´ı i pro skutky sp´ achané pˇred nabyt´ım mandátu ´ ˇclena Parlamentu lze zadrˇzet, byl-li dopaden pˇri spáchán´ı trestného ˇcinu nebo bezprostˇrednˇe • ˇcl. 27 odst. 5 U: poté – pˇr´ısluˇsn´ y org´ an to mus´ı ihned ozn´ amit pˇredsedovi komory – a) ned´ a-li pˇredseda do 24 h od zadrˇzen´ı souhlas k vydán´ı zadrˇzeného soudu, mus´ı ho orgán propustit – b) d´ a-li souhlas, postoup´ı ozn´ amen´ı mandátovému a imunitn´ımu v´ yboru k projednán´ı a podán´ı n´ avrhu komoˇre (provede patˇriˇcn´ a ˇsetˇren´ı, dá poslanci moˇznost se vyjádˇrit) → na následuj´ıc´ı sch˚ uzi komora rozhodne o pˇr´ıpustnosti st´ıh´ an´ı s koneˇcnou platnost´ı (rozhoduje tedy v´ yhradnˇe pˇr´ısluˇsná komora, pˇredseda jen vyslovuje pˇredbˇeˇzn´ y souhlas se zadrˇzen´ım pˇri pˇristiˇzen´ı ˇclena pˇri ˇcinu) • ˇz´ adost pˇr´ısluˇsného org´ anu o vysloven´ı souhlasu komory mus´ı zejména obsahovat vymezen´ı skutku, o kter´ y jde, a jeho pˇredpokl´ adanou pr´ avn´ı kvalifikaci → komora rozhodnˇe usnesen´ım, které orgánu zaˇsle ´ - pˇrestupky mohou b´ • odpovˇ ednost za pˇ restupky: ˇcl.27 odst.3 U yt st´ıhány jen v disciplinárn´ım ˇr´ızen´ı pˇr´ısluˇsné komory – novela z´ akona o pˇ restupc´ıch: (z´ akon ˇ c.78/2002 Sb. novelizuj´ıc´ı z´ akon o pˇ restupc´ıch ˇ c.200/1990 Sb. a oba jednac´ı ˇ r´ ady komor) pro st´ıhán´ı pˇrestupku si m˚ uˇze poslanec nebo senátor vybrat, zda se podrob´ı bˇeˇznému postupu, nebo zda bude pˇrestupek projednán v komoˇre 2) Imunita prezidenta republiky 162

• charakteristick´ a je neodpovˇ ednost z v´ ykonu funkce a imunita - toto privilegium pocház´ı z monarchisˇ se inspirovali vzorem 1.republiky tick´ ych zˇr´ızen´ı, u ´stavod´ arci v CR • neodpovˇ ednost z v´ ykonu funkce ´ Prezident republiky nen´ı ze své funkce odpovˇedný.“ – ˇcl. 54 odst. 3 U: – v demokratick´ ych” st´ atech zpravidla spojována s povinnost´ı kontrasignace jeho akt˚ uu ´stavn´ım ˇcinitelem, kter´ y za takové u ´kony odpov´ıd´ a ´ – Ustava 1920: nutn´ a byla kontrasignace vˇsech rozhodnut´ı + veˇsker´ ych jeho u ´kon˚ u moci vládn´ı a v´ ykonné (tˇreba i novoroˇcn´ı projev) × dnes tomu tak nen´ı - kontrasignována mus´ı b´ yt jen rozhodnut´ı, kter´ a mus´ı ´ m´ıt p´ısemnou povahu, a to s v´ yjimkou tˇech, která jsou zvláˇst’ vyjmenovány v ˇcl. 62 U ´ pod´ ∗ rozhodnut´ım prezidenta zde myˇslen´ ym nen´ı napˇr. návrh – prezident m˚ uˇze návrh k US avat bez kontrasignace – rozpor s demokratick´ ym pr´ avn´ım ˇrádem: má b´ yt v republice v˚ ubec nˇekdo neodpovˇedn´ y a pokud ano, mˇel by moci nˇeco rozhodovat s´ am? (pˇr. neodpovˇedn´ y prezident jmenuje neodpovˇednou bankovn´ı radu, kter´ a disponuje s miliony) → neodpovˇ ednost je vyvaˇ zov´ ana: 1. kontrasignace 2. impeachment = speci´ aln´ı u ´stavn´ı delikt, jen prezident se m˚ uˇze dopustit velezrady (u ostatn´ıch vlastizrada) – ˇcl. 65 odst. 2 a ˇcl. 87 odst.1 p´ısm.g) – je vˇsestrann´ a, t´ yk´ a se vˇseho, co z v´ ykonu funkce vypl´ yvá, nejen rozhodnut´ı – nevztahuje se na ˇcinnost a rozhodován´ı prezidenta, která se net´ ykaj´ı v´ ykonu jeho funkce (pˇr. spr´ ava jeho osobn´ıho majetku) ˇ je parlamentn´ı forma vlády s reprezentativn´ı demokraci´ı – souvis´ı s t´ım, ˇze v CR • imunita ´ – ˇcl. 65 U – prezidenta republiky nelze zadrˇzet, trestnˇe st´ıhat ani st´ıhat pro pˇrestupek nebo jin´ y správn´ı delikt, a to bez rozd´ılu, zda jde o v´ ykon funkce nebo nikoli – trestn´ı st´ıh´ an´ı pro trestn´ eˇ ciny sp´ achan´ e bˇ ehem v´ ykonu jeho funkce je navˇ zdy vylouˇ ceno – prezident republiky m˚ uˇ ze b´ yt st´ıh´ an pouze za velezradu 106


´ na z´ ∗ pˇred US akladˇe ˇzaloby Senátu (návrh mus´ı podat aspoˇ n 1/3 senátor˚ u) ∗ velezrada = ”jedn´ an´ı prezidenta republiky smˇeˇruj´ıc´ı proti svrchovanosti a celistvosti republiky,jakoˇz i proti jej´ımu demokratickému ˇr´ adu“; je to u ´ stavn´ı delikt, ne trestn´ yˇ cin!!! ∗ jedn´ an´ı Sen´ atu o n´ avrhu na podán´ı ˇzaloby a o návrhu na jej´ı odvolán´ı je neveˇrejné, hlasuje se veˇrejnˇe a podle jmen ´ nem´ ∗ takové ˇr´ızen´ı pˇred US a povahu trestn´ıho ˇr´ızen´ı, ale charakter impeachmentu a vztahuje se jen k prezidentu republiky ´ ∗ ˇr´ızen´ı o u ´stavn´ı ˇzalobˇe prezidentu republiky je upraveno v §96-108 z´ akona ˇ c.182/1993 o US; za Sen´ at v nˇem jedn´ a jeho pˇredseda nebo osoba Senátem povˇeˇrená, prezident má právo si zvolit jednoho nebo v´ıce obh´ ajc˚ u ´ bud’ rozhodne, ˇze se prezident dopustil velezrady nebo ho obvinˇen´ı zprost´ı → jakmile je n´ ∗ US alez, j´ımˇ z bylo u ´ stavn´ı ˇ zalobˇ e vyhovˇ eno, vyhl´ aˇ sen, ztr´ ac´ı prezident sv˚ uj u ´ˇ rad a zp˚ usobilost jej znovu nab´ yt; je moˇzn´ a obnova ˇr´ızen´ı, ale pokud v obnoveném ˇr´ızen´ı dojde ke zproˇstˇen´ı z u ´stavn´ı ˇzaloby, b´ yval´ y prezident nenab´ yvá sv˚ uj u ´ˇrad zpˇet 3) Imunita soudc˚ u 163

´ • soudci US ´ + z´ ´ – ˇcl.86 U akon ˇ c.182/1993 Sb. o Ustavn´ ım soudu ´ – soudce US nelze trestnˇ e st´ıhat bez souhlasu Sen´ atu, pokud S souhlas odepˇre, je trestn´ı st´ıh´ an´ı navˇzdy vylouˇceno ´ jen, byl-li dopaden pˇri spáchán´ı trestného ˇcinu nebo bezprostˇrednˇe poté → – zadrˇzet lze soudce US pˇr´ısluˇsn´ y org´ an to mus´ı ozn´ amit pˇredsedovi Senátu → nedá-li ten do 24hod od zadrˇzen´ı souhlas k odevzd´ an´ı zadrˇzeného soudu, mus´ı b´ yt zadrˇzen´ y propuˇstˇen → na prvn´ı následuj´ıc´ı sch˚ uzi rozhodne S o pˇr´ıpustnosti trestn´ıho st´ıh´ an´ı ´ m´ a pr´ avo odepˇ r´ıt svˇ edectv´ı o skuteˇcnostech, které se dozvˇedˇel v souvislosti s v´ ykonem – soudce US ´ své funkce a to i poté, co pˇrestal b´ yt soudcem US ´ nelze v˚ ´ – soudce US ubec st´ıhat za pˇ restupky - to nen´ı garantováno Ustavou, ale pouze zákonem → po z´ aniku funkce by mohl b´ yt soudce za pˇrestupek st´ıhán, za pˇredpokladu, ˇze by k projednán´ı doˇslo do 1 roku od jeho sp´ ach´ an´ı; jin´ ych správn´ıch delikt˚ u se imunita net´ yká ´ je odpovˇedn´ – soudce US y za k´ arn´ e provinˇ en´ı = jednán´ı, j´ımˇz soudce sniˇzuje váˇznost a d˚ ustojnost ´ + jiné zavinˇené poruˇsen´ı své funkce nebo ohroˇzuje d˚ uvˇeru v nezávislé a nestranné rozhodován´ı US povinnosti soudce + jedn´ an´ı, které má znaky pˇrestupku → o tom se rozhoduje v k´ arn´ em ˇ r´ızen´ı (z´ akon ˇ c.182/1993 Sb. §134-142) ´ spolu s pˇredsedou se na nˇem m˚ ∗ o zah´ ajen´ı rozhoduje pˇredseda US, uˇze usnést plénum na n´ avrh aspoˇ n 3 soudc˚ u ∗ lze ho zah´ ajit do 1 roku ode dne, kdy doˇslo k provinˇen´ı ∗ bˇehem nˇej nesm´ı soudce ˇcinit ˇzádné u ´kony souvisej´ıc´ı s v´ ykonem soudcovské funkce ´ se pˇreloˇz´ı plénu + obvinˇenému mus´ı b´ ∗ usnesen´ı pˇredsedy US yt umoˇznˇeno se vyjádˇrit → zastav´ı-li plénum ˇr´ızen´ı, nelze je v téˇze vˇeci jiˇz znovu zahájit × nezastav´ı-li ho, zvol´ı ze svého stˇredu 5-ti ˇclenn´ y k´ arn´ y sen´ at, kter´ y vˇec projedná a rozhodne → ten bud’ jednán´ı uvedené v usnesen´ı soudci vytkne nebo k´ arné ˇr´ızen´ı zastav´ı, nebylo-li kárné provinˇen´ı prokázáno ∗ proti usnesen´ı k´ arného sen´ atu o zastaven´ı kárného ˇr´ızen´ı m˚ uˇze do 15 dn˚ u ode dne jeho doruˇcen´ı ´ nebo soudci, kteˇr´ı podali návrh na zahájen´ı → rozhoduje plénum podat n´ amitku pˇredseda US ∗ nebyly-li n´ amitky nebo je plénum nepotvrdilo, hled´ı se na soudce, jako by kárné ˇr´ızen´ı nebylo zah´ ajeno + v téˇze vˇeci ho jiˇz nelze zahájit ∗ proti usnesen´ı k´ arného sen´ atu, které soudci jednán´ı vytklo, m˚ uˇze soudce do 15 dn˚ u od jeho doruˇcen´ı podat n´ amitky → rozhoduje plénum – potvrd´ı nebo zruˇs´ı nebo vrát´ı kárnému senátu k novému projedn´ an´ı • soudci obecn´ ych soud˚ u – maj´ı jisté omezen´ e imunity ve vztahu k trestn´ımu ˇ r´ızen´ı → pokud je v souvislosti s jejich osobu zah´ ajeno, mus´ı o tom org´ an ˇcinn´ y v trestn´ım ˇr´ızen´ı vyrozumˇet Ministerstvo spravedlnosti a pˇredsedu daného soudu; jde-li o trestn´ı st´ıhán´ı pro ˇcin spáchan´ y pˇri v´ ykonu funkce soudce nebo v souvislosti s t´ım, je moˇzné soudce trestnˇe st´ıhat nebo vz´ıt do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky

107


V´ yznam slibu 164

• sloˇzen´ı slibu m˚ uˇze m´ıt pr´ avn´ı v´ yznam pro zaˇcátek v´ ykonu funkce ˇci u ´ˇradu - to vˇsak zpravidla plat´ı jen pro funkce individu´ aln´ı (pˇr. prezident repubilky se sloˇzen´ım slibu uj´ımá u ´ˇradu), nikoli pro funkce spoˇc´ıvaj´ıc´ı v kolektivn´ıch sborech (typicky mand´ at poslance/senátora - vzniká zvolen´ım) ˇ (poslanc˚ a) Slib ˇ clen˚ u Parlamentu CR u a sen´ ator˚ u) 165

• • • • • • • • • •

´ ˇcl. 23 Ustavy skl´ ad´ a se na prvn´ı sch˚ uzi komory, které se novˇe zvolen´ y ˇclen u ´ˇcastn´ı ˇclen Parlamentu je povinen ho sloˇzit (odepˇren´ım slibu nebo sloˇzen´ım slibu s v´ yhradou mandát zanik´ a) ˇ e republice. Slibuji, ˇze budu zachov´ ´ znˇ en´ı: Slibuji vˇernost Cesk´ avat jej´ı Ustavu a z´ akony. Slibuji na svou ˇcest, ˇze sv˚ uj ”mand´ at budu vykon´ avat v z´ ajmu vˇseho lidu a podle svého nejlepˇs´ıho vˇedom´ı a svˇedom´ı.“ sloˇzen´ı nem´ a vliv na vznik mand´ atu, protoˇze ten vznikl jiˇz zvolen´ım povinnosti v nˇem stanovené nejsou bezprostˇrednˇe sankcionovány, nˇekteré jsou ale sankcionovány prostˇrednictv´ım ´ dalˇs´ıch ustanoven´ı Ustavy, jednac´ıch ˇr´ ad˚ u ˇci dalˇs´ıch zákon˚ u → pˇr. nebude-li ˇclen Parlamentu dodrˇzovat z´ akon, m˚ uˇze b´ yt zbaven imunity a potrest´ an, popˇr. disciplinárn´ı ˇr´ızen´ı z´ avazek vˇernosti st´ atu znamen´ a trvalou loajalitu v˚ uˇci státu, spoˇc´ıvaj´ıc´ı v dodrˇzován´ı a aktivn´ım prosazov´ an´ı jeho z´ ajm˚ u ´ (lid je zdrojem veˇskeré státn´ı moci) slib v´ ykonu mand´ atu v z´ ajmu vˇseho lidu - navazuje na ˇcl.2 odst.1 U ´ i kdyˇz znˇen´ı slibu jmenuje jen Ustavu a zákony, znamená to, ˇze poslanci i senátoˇri jsou povinni zachov´ avat cel´ y pr´ avn´ı ˇr´ ad slib m´ a tedy v´ yznam sp´ıˇse mor´ aln´ıho charakteru, souvis´ı s osobn´ım svˇedom´ım

b) Slib prezidenta republiky 166

• sloˇ zen´ım slibu se prezident uj´ım´ a sv´ eho u ´ˇ radu → sloˇzen´ı slibu je tedy právotvornou okolnost´ı, bez n´ıˇz by se ten, kter´ y byl zvolen, prezidentem nestal • odm´ıtne-li slib sloˇzit nebo ho sloˇz´ı s v´ yhradou, hled´ı se na nˇeho, jako by nebyl zvolen ´ Slibuji vˇernost Cesk´ ˇ e republice. Slibuji, ˇze budu zachov´ ´ • znˇ en´ı: ˇcl. 59 odst. 2 U: avat jej´ı Ustavu a z´ akony. ” u Slibuji na svou ˇcest, ˇze sv˚ uj ´ˇrad budu zast´ avat v z´ ajmu vˇseho lidu a podle svého nejlepˇs´ıho vˇedom´ı a svˇedom´ı.“ • slibem se prezident zavazuje k plnˇ en´ı z´ akladn´ıch u ´ stavn´ıch povinnost´ı spojen´ ych s jeho funkc´ı: – vˇ ernost – prvoˇrad´ a povinnost hlavy státu, povinnost hájit svrchovanost a celistvost republiky a jej´ı demokratick´ y ˇr´ ad, prezident nem˚ uˇze dát pˇrednost jinému mezinárodn´ımu subjektu pˇred vˇernost´ı republice → pokud by se zpronevˇeˇril tomuto závazku a jeho jednán´ı by smˇeˇrovalo proti tˇemto chr´ anˇen´ ym hodnot´ am, naplnil by skutkovou podstatu velezrady ´ – zachov´ av´ an´ı Ustavy a z´ akon˚ u – prezident je vázán vnitrostátnˇe i mezinárodn´ımi smlouvami podle ´ ˇcl.10 a 10a U, které maj´ı pˇrednost pˇred zákony a jsou bezprostˇrednˇe závazné → prezident nem˚ uˇze sv´ ymi akty jednat proti skuteˇcnostem chránˇen´ ym t´ımto ustanoven´ım – nem˚ uˇze uzavˇr´ıt nebo ratifikovat mezin´ arodn´ı smlouvu, kter´ a by tento pˇr´ıkaz nesplˇ novala a uvedené hodnoty nerespektovala, jinak by se dopustil velezrady – zast´ av´ an´ı u ´ˇ radu v z´ ajmu vˇ seho lidu – nem˚ uˇze z toho ˇzádnou skupinu lid´ı vyluˇcovat, ˇci zv´ yhodˇ novat nˇekterou ˇc´ ast lidu, tˇr´ıdu, skupinu ˇci vrstvu → z toho plyne i povinnost jednat se vˇsemi politick´ ymi stranami, kter´ ym dal lid d˚ uvˇeru, aby ho zastupovaly v Parlamentu ˇ PS) • sv˚ uj slib skl´ ad´ a do rukou pˇ redsedy PS na spoleˇ cn´ e sch˚ uzi obou komor (pravidla stanov´ı JR • sloˇzen´ı slibu stvrzuje sv´ ym podpisem c) Slib ˇ clen˚ u vl´ ady 167

• ˇclenové vl´ ady skl´ adaj´ı slib do rukou prezidenta republiky ´ Slibuji vˇernost Cesk´ ˇ e republice. Slibuji, ˇze budu zachov´ ´ avat jej´ı Ustavu a z´ akony a • znˇ en´ı: ˇcl.69 odst.2 U uv´ adˇet je v ˇzivot. Slibuji” na svou ˇcest, ˇze budu zast´ avat sv˚ uj u ´ˇrad svˇedomitˇe a nezneuˇziji svého postaven´ı.“ • vypl´ yvaj´ı z nˇej z´ akladn´ı povinnosti ˇ clena vl´ ady: ˇ – nezpronevˇeˇrit se j´ı ˇcinnost´ı, která by byla v rozporu se zájmy naˇseho st´ – b´ yt vˇ ern´ y CR atu (pˇr. spolupr´ ace s nepˇr´ atelskou ciz´ı moc´ı) 108


´ – zachov´ avat Ustavu a z´ akony a uv´ adˇ et je v ˇ zivot – dbát na jejich dodrˇzován´ı a kaˇzdodenn´ı naplˇ nov´ an´ı (zejména ˇcinnost v r´ amci podzákonné normotvorby + vydáván´ı individuáln´ıch pr´ avn´ıch akt˚ u) – zast´ avat sv˚ uj u ´ˇ rad svˇ edomitˇ e – plnˇe se vˇenovat v´ ykonu své funkce (´ uˇcastnit se sch˚ uz´ı vl´ ady, plnit uloˇzené u ´koly + ˇr´ adnˇe ˇr´ıdit u ´ˇrad, jehoˇz ˇr´ızen´ım byl povˇeˇren) – nezneuˇ z´ıt sv´ e postaven´ı – neˇcerpat jak´ ychkoli neoprávnˇen´ ych v´ yhod plynouc´ıch z jeho postaven´ı, které by mu jinak podle z´ akona nepˇr´ısluˇsely ´ d) Slib soudc˚ u US 168

• znˇ en´ı: ˇcl. 85 odst. 2 Slibuji na svou ˇcest a svˇedom´ı, ˇze budu chr´ anit neporuˇsitelnost pˇrirozených pr´ av ˇclovˇeka a pr´ av obˇcana, ˇr´ıdit se”u ´stavn´ımi z´ akony a rozhodovat podle svého nejlepˇs´ıho pˇresvˇedˇcen´ı nez´ avisle a nestrannˇe.“ ´ ho skl´ • soudce US ad´ a do rukou prezidenta republiky • sloˇ zen´ım slibu se uj´ım´ a sv´ e funkce • odm´ıtne-li slib sloˇzit nebo ho sloˇz´ı s v´ yhradou, hled´ı se na nˇeho, jako by nebyl jmenován ´ nem˚ • z´ arukou nez´ avislosti a nestrannosti je mimo jiné pravidlo, ˇze soudce US uˇze b´ yt proti své v˚ uli odvol´ an nebo pˇreloˇzen k jinému soudu + procesn´ı imunita e) Slib soudc˚ u obecn´ ych soud˚ u 169

• znˇ en´ı § 62 v z´ akonˇe ˇc. 6/2002 o soudech a soudc´ıch: Slibuji na svou ˇcest a svˇedom´ı, ˇze se budu ˇr´ıdit pr´ avn´ım ˇ e republiky, ˇze jej budu vykl´ ˇr´ adem Cesk´ adat podle svého nejlepˇs´ıho vˇedom´ı a svˇedom´ı a ˇze v souladu s n´ım budu rozhodovat nez´ avisle, nestrannˇe a spravedlivˇe. • do funkce je soudce jmenov´ an prezidentem republiky bez ˇcasového omezen´ı • sloˇ zen´ım slibu se soudce uj´ım´ a sv´ e funkce • odm´ıtnut´ı sloˇzen´ı slibu nebo jeho sloˇzen´ı s v´ yhradou má za následek, ˇze se na soudce hled´ı, jako by nebyl jmenov´ an ´ f ) Slib prezidenta a viceprezidenta NKU 170

• skl´ ad´ a se do rukou prezidenta republiky • sloˇ zen´ım slibu se uj´ımaj´ı funkce

D´ elka funkˇ cn´ıch obdob´ı u ´ stavn´ıch ˇ cinitel˚ u 171

´ • stanovena Ustavou nebo u ´stavn´ımi z´ akony • u ´ stavn´ı ˇ cinitel´ e: – – – – – –

´ poslanec – 4 roky (ˇcl.16 odst. 1 U) ´ sen´ ator – 6 let (ˇcl. 16 odst. 2 U); poznámka: kaˇzdé 2 roky se vol´ı 1/3 prezident republiky – 5 let ´ – 10 let soudci US soudci - bez ˇcasového omezen´ı (resp. do 70 let vˇeku) dalˇ s´ı funkce: (pro zaj´ımavost) ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

ˇ clen krajsk´ eho zastupitelstva - 4 roky ˇ clen mˇ estsk´ eho nebo obecn´ıho zastupitelstva - 4 roky europoslanci - 5 let evropˇ st´ı komisaˇ ri - 5 let prezident Evropsk´ e unie - 2,5 roku

´ - 9 let (také u – president a vicepresident NKU ´stavn´ı ˇcinitelé; jmenuje je prezident republiky na ´ radu na návrh prezidenta Uˇ ´ radu) n´ avrh PS s kontrasignac´ı; Poslanecká snˇemovna vol´ı 15 ˇclen˚ u Uˇ ˇ – Bankovn´ı rada CNB - sedmiˇclenná - guvernér, 2 viceguvernéˇri a dalˇs´ı 4 ˇclenové, jmenuje je a odvol´ av´ a prezident republiky na 6 let (bez kontrasignace)

109

˚ ´ Í DO FUNKCÍ V USTAVN ´ ÍM SYSTEMU ´ ˇ 1.18. ZPUSOBY USTAVOVAN CR


Aktu´ aln´ı n´ avrhy 172

´ • v souˇ casn´ e dobˇ e je v PS ve druh´ em ˇ cten´ı - obecn´ e rozpravˇ e, poslaneck´ y n´ avrh novely Ustavy (snˇ emovn´ı tisk 469/0), kter´ y navrhuje zmˇ enit: – nahradit ˇcl. 27 odst. 4 vˇeta druh´ a (Odepˇre-li komora souhlas, je trestn´ı st´ıhán´ı navˇ zdy vylouˇceno.)vˇetou: Odepˇre-li komora souhlas, je trestn´ı st´ıhán´ı po dobu trv´ an´ı mand´ atu vylouˇ ceno. ´ nelze trestnˇe st´ıhat bez souhlasu Senátu. Odepˇre-li Sen´ – nahradit ˇcl. 87 odst. 1 vˇeta druh´ a (Soudce US at souhlas, je trestn´ı st´ıh´ an´ı navˇ zdy vylouˇceno.) vˇetou: Odepˇre-li Senát souhlas, je trestn´ı st´ıhán´ı po dobu ´ vylouˇceno. trv´ an´ı funkce soudce US

´ ´ ˇ e republiky. C ˇ AST ´ Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. d´ıl. Ustavn´ ı pr´ avo Cesk´ 1. kapitola XV.§8, ka´ ˇ z´ ´ pitola XV. §2, kapitola XX. § 629; Ustava CR; akon ˇc.182/1993 Sb., o Ustavn´ ım soudu; http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Asta http://cs.wikipedia.org/wiki/SoudceImunity; http://cs.wikipedia.org/wiki/Funk%C4%8Dn%C3%AD obdob%C3%AD

1.18.

ˇ Zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı v u ´ stavn´ım syst´ emu CR

Druhy ustavov´ an´ı do fc´ı 1. volbou

173

• • • • • •

pˇr´ım´ a (poslanci, sen´ atoˇri) X nepˇr´ım´ a (prezident) doplˇ novac´ı (d´ılˇc´ı) X vˇseobecné (cel´ y sbor) celost´ atn´ı x region´ aln´ı x m´ıstn´ı jednokolové volby x v´ıcekolové ˇr´ adné (po uplynut´ı urˇceného voleb. obdob´ı) X mimoˇrádné = ustaven´ı org´ anu/osoby do funkce cestou hlasován´ı (a v nˇem dosaˇzené stanovené vˇetˇsiny k volbˇe opr´ avnˇen´ ych subjekt˚ u) • mus´ı j´ıt o volby soutˇeˇzivé - tzn. mus´ı se vyb´ırat z alternativ (2 a v´ıce kandidát˚ u) 2. jmenov´ an´ım • jedn´ a se o jednostrann´ y akt, opr´ avnˇen´ a osoba ˇci grémium ustavuje osobu do urˇcité fce • moˇzné: 1. bez omezen´ı (prvn´ı dva pokusy pˇri jmenován´ı pˇredsedy vlády prezidentem-formálnˇe neomezenˇe) 2. na n´ avrh (tˇret´ı pokus pˇri jmenov´ an´ı pˇredsedy vlády na návrh pˇredsedy PS) ´ 3. se souhlasem (se souhlasem Sen´ atu jmenuje prezident soudce US)

´ Ustavn´ ıˇ cinitel´ e 174

• • • •

z´ akonod´ arn´ a moc - poslanci, sen´ atoˇri v´ ykonn´ a moc - prezident, vl´ ada ´ NS, NSS, obecn´ soudn´ı moc - soudci US, ych soud˚ u ´ ˇ dalˇs´ı - NKU (prezident, viceprezident, ˇclenové), CNB (guvernér,viceguvernér, ˇclenové bankovn´ı rady), st´ atn´ı z´ astupci

Prezident 175

• je hlavou st´ atu, nen´ı z v´ ykonu své funkce odpovˇedn´ y • volebn´ı obdob´ı je pˇetileté • Vznik funkce ´ → nepˇ – je volen na spoleˇcné sch˚ uzi obou komor Parlamentu (ˇcl. 54 U) r´ım´ a volba – uj´ım´ a se u ´ˇradu sloˇ zen´ım slibu (ˇcl. 55, je tedy právotvornou skuteˇcnost´ı, bez které by se ten, kter´ y byl zvolen, nestal prezidentem), kter´ y skládá do rukou pˇredsedy PS na spoleˇcné sch˚ uzi obou komor (ˇcl. 59) (nesloˇz´ı-li slib nebo sloˇz´ı-li jej s v´ yhradou, hled´ı se na nˇej, jako by nebyl zvolen), sloˇzen´ı slibu stvrd´ı podpisem 110



´ • Zp˚ usob volby (ˇ cl. 58 U) – kon´ a se v posledn´ıch 30 dnech volebn´ıho obdob´ı u ´ˇraduj´ıc´ıho prezidenta, popˇr. do 30 dn˚ u po uvolnˇen´ı u ´ˇradu prezidenta (ˇcl. 56) ˇ PS stanov´ı, ˇze volba se uskuteˇcn ´ – JR ˇuje bud’ tajn´ ym nebo veˇrejn´ ym hlasován´ım (za platnosti ˇceské U zat´ım jen tajnˇe) – podm´ınky volitelnosti : 1. st´ atn´ı obˇcanstv´ı 2. pr´ avo volit 3. dosaˇzen´ı vˇeku 40 let – tj. zvolen m˚ uˇze b´ yt obˇcan, kter´ y je voliteln´ y do Senátu ´ ztratil – nikdo nem˚ uˇze b´ yt zvolen v´ıce neˇz 2x za sebou; zvolen nem˚ uˇze b´ yt ten, kdo rozhodnut´ım US zp˚ usobilost tento u ´ˇrad nab´ yt (trest za velezradu) – navrhovat kandid´ ata je opr´ avnˇeno nejménˇe 10 poslanc˚ u nebo 10 senátor˚ u, a to nejpozdˇeji do 48 hodin pˇred dnem volby (n´ avrhy se pˇredkládaj´ı spoleˇcné volebn´ı komisi z ˇclen˚ u obou komor) – pr˚ ubˇ eh: ∗ spoleˇcnou sch˚ uzi komor svol´ avá pˇredseda PS (ˇr´ıd´ı pak i volbu a oznamuje v´ ysledky hlasov´ an´ı), pro tuto sch˚ uzi plat´ı jednac´ı ˇr´ ad PS ∗ 1. kolo - zvolen kandid´ at, kter´ y z´ıskal nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinu hlas˚ u vˇsech poslanc˚ u i vˇsech sen´ ator˚ u ∗ pˇri nezvolen´ı se do 14 dn˚ u koná 2. kolo - postupuje kandidát, kter´ y z´ıskal nejvyˇsˇs´ı poˇcet hlas˚ uv PS, a kandid´ at, kter´ y z´ıskal nejvyˇsˇs´ı poˇcet hlas˚ u v Senátu, je-li v´ıce kandidát˚ u, kteˇr´ı z´ıskali stejn´ y nejvyˇsˇs´ı poˇcet v nˇekteré z komor, seˇctou se hlasy pro nˇe odevzdané v obou komorách a do 2.kola postupuje kandid´ at, kter´ y takto z´ıskal nejvyˇsˇs´ı poˇcet hlas˚ u ∗ ve 2. kole je zvolen kandid´ at, kter´ y z´ıskal nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinu hlas˚ u pˇr´ıtomn´ ych poslanc˚ u i nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinu hlas˚ u pˇr´ıtomn´ ych senátor˚ u (pˇr´ıtomna mus´ı b´ yt min. 1/3 ˇclen˚ u komory) ∗ nebyl-li prezident zvolen ani ve 2. kole, koná se do 14 dn˚ u kolo 3. ∗ 3. kolo - zvolen ten z kandidát˚ u druhého kola, kter´ y z´ıskal nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinu hlas˚ u pˇr´ıtomn´ ych poslanc˚ u a sen´ ator˚ u (tvoˇr´ı spoleˇcn´ y sbor volitel˚ u) ∗ nebyl-li prezident zvolen ani ve 3. kole, konaj´ı se nové volby • Z´ anik funkce: 1. uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı 2. vzd´ an´ım se u ´ˇradu do rukou pˇredsedy PS - bez zd˚ uvodnˇen´ı, netˇreba souhlasu jiného orgánu, u ´stnˇe (potˇreba o takové abdikaci sepsat zápis, zˇrejmˇe za u ´ˇcasti pˇredsedy PS)/p´ısemnˇe, u ´ˇcinné je toto rozhodnut´ı odevzd´ an´ım do rukou pˇredsedy PS, je pak neodvolatelné 3. smrt´ı ´ o tom, ˇze se prezident republiky dopustil velezrady a ztrác´ı prezidentsk´ 4. n´ alezem US yu ´ˇrad i zp˚ usobilost znovu jej nab´ yt Vl´ ada 176

• skl´ ad´ a se z pˇredsedy vl´ ady, m´ıstopˇredsed˚ u vlády a ministr˚ u • je politicky odpovˇedn´ a PS • Vznik fce – pˇredsedu vl´ ady jmenuje prezident republiky (´ ustavn´ı zvyklost - je z v´ıtˇezné strany X a priori vˇsak prezident nev´ az´ an ˇz´ adn´ ymi u ´stavnˇepr. skuteˇcnostmi, stejnˇe tak nen´ı stanovena ˇzádná lh˚ uta, nicménˇe mˇelo by to b´ yt bez zbyteˇcného odkladu) a na jeho návrh jmenuje ostatn´ı ˇcleny vlády a povˇeˇruje je ˇr´ızen´ım ministerstev nebo jin´ ych u ´ˇrad˚ u (ˇcl. 68) – vl´ ada pˇredstupuje do 30 dn˚ u po svém jmenován´ı pˇred PS a ˇzádá o vysloven´ı d˚ uvˇery (jako celek) – hlasuje se podle jmen (abecednˇe), poˇcáteˇcn´ı p´ısmeno se urˇc´ı losem – k pˇrijet´ı usnesen´ı o vysloven´ı d˚ uvˇery vládˇe je tˇreba souhlasu nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇ siny pˇ r´ıtomn´ ych poslanc˚ u – pokud novˇe jmenovan´ a vl´ ada nez´ıská d˚ uvˇeru (mus´ı tak podat demisi, nebo ji prezident odvol´ a), znovu prezident republiky jmenuje pˇredsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatn´ı ˇcleny vlády – jestliˇze ani takto novˇe jmenovan´ a vláda nez´ıská d˚ uvˇeru, jmenuje prezident republiky pˇredsedu vl´ ady na n´ avrh pˇredsedy PS (pˇri opˇetovném nevysloven´ı d˚ uvˇery m˚ uˇze prezident PS rozpustit) – pˇredseda i dalˇs´ı ˇclenové vl´ ady se uj´ımaj´ı své funkce jmenov´ an´ım, po jmenován´ı skládaj´ı slib do rukou prezidenta republiky 111



– designovan´ y (pˇ redurˇ cen´ y) pˇ redseda vl´ ady = osoba povˇeˇrená sestaven´ım vlády, i kdyˇz nebyla jmenov´ ana jej´ım pˇredsedou, prezident totiˇz m˚ uˇze nejprv zahájit politické rozhovory, aby zjistil tu nejv´ıc ´ zp˚ usobilou osobu k takovému u ´kolu, toto povˇeˇren´ı Ustava neupravuje, jednán´ı jsou v´ yluˇcnˇe politické povahy, tato osoba se vˇsak nakonec pˇredsedou stát nemus´ı • Z´ anik fce – pˇredseda vl´ ady pod´ av´ a demisi do rukou prezidenta republiky, ostatn´ı ˇcelnové vlády podávaj´ı demisi do rukou prezidenta republiky prostˇrednictv´ım pˇredsedy vlády – obligatorn´ı demise vl´ ady → prezident je povinen tuto demisi pˇrijmout, kdyˇz: 1. PS zam´ıtla jej´ı ˇz´ adost o vysloven´ı d˚ uvˇery - z jakéhokoliv d˚ uvodu, i bez jeho udán´ı 2. PS j´ı vyslovila ned˚ uvˇeru (nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou vˇsech poslanc˚ u) 3. vˇzdy po ustavuj´ıc´ı sch˚ uzi novˇe zvolené PS – prezident republiky odvol´ av´ a vl´ adu, která nepodala demisi, aˇckoli ji byla povinna podat – fakultativn´ı demise vl´ ady - vl´ ada se na tom sama usnese, vˇetˇsinou z politick´ ych d˚ uvod˚ u, prezident tuto demisi nemus´ı ihned pˇrijmout (m˚ uˇze se pokusit vládu pˇresvˇedˇcit, aby demisi vzala zpˇet) ´ – Ustava odliˇsuje demisi pˇredsedy vl´ ady od demise ˇclen˚ u ˇci celé vlády, ale mlˇc´ı o jej´ıch d˚ usledc´ıch, velk´ a ˇc´ ast u ´stavn´ı teorie a praxe ji tak povaˇzuje za demisi celé vlády (vycház´ı z princip˚ u, na kter´ ych jsou budov´ any ´ vz´ ajemné vztahy mezi pˇredsedou vlády a ostatn´ımi ˇcleny), podobnˇe Ustava neupravuje v´ yslovnˇe pˇr´ıpad smrti pˇredsedy vl´ ady, v obou pˇr´ıpadech by vˇsak prezident nemohl takovou vládu povˇeˇrit prozat´ımn´ım v´ ykonem jej´ıch funkc´ı do jmenov´ an´ı nové vlády (tak m˚ uˇze uˇcinit jen pˇri pˇrijet´ı demise vlády ˇci jej´ım ´ odvol´ an´ı, U ˇcl. 62 p´ısm.d)) – ukonˇ cen´ı v´ ykonu funkce ˇ clena vl´ ady z vlastn´ı v˚ ule - ˇclen vlády se rozhodne vzdát funkce, pod´ av´ a demisi do rukou prezidenta prostˇrednictv´ım pˇredsedy vlády, prezident ji m˚ uˇze odm´ıtnout/ihned nepˇrijmout a s´ am zah´ ajit jedn´ an´ı s pˇredsedou, aby odvrátil pˇrijet´ı demise – ukonˇ cen´ı v´ ykonu fce ˇ clena vl´ ady z v˚ ule pˇ redsedy vl´ ady - pˇredseda prezidentu navrhne odvolat ˇclena vl´ ady, ten je povinen n´ avrhu vyhovˇet – nam´ısto ˇclena vl´ ady, kter´ y podal demisi/byl odvolán, je prezident povinen jmenovat ˇclenem vlády osobu navrˇzenou pˇredsedou vl´ ady ˇ ˇ Clenov´ e Parlamentu CR 177

ˇ ve fci poslance/senátora), zastupitelsk´ • mand´ atem se rozum´ı povˇeˇren´ı osoby zastupovat voliˇce (zde lid CR y vztah vznik´ a zvolen´ım v parlamentn´ıch volbách • Vznik fce (ˇ cl. 19 odst. 3) ˇ → pˇ – mand´ at poslance nebo sen´ atora vznik´ a zvolen´ım obˇcany CR r´ım´ a volba (vydáno osvˇedˇcen´ı o zvolen´ı St´ atn´ı volebn´ı komis´ı) – (za okamˇzik zvolen´ı se povaˇzuje den voleb) – poslanec/sen´ ator jeˇstˇe pˇred prvn´ı sch˚ uz´ı Senátu (které se u ´ˇcastn´ı)/ustavuj´ıc´ı sch˚ uz´ı PS obdrˇz´ı pr˚ ukaz opatˇren´ y fotografi´ı, raz´ıtkem komory a podpisem pˇredsedy komory, na této sch˚ uzi pak skl´ ad´ a slib (nesloˇzen´ı slibu → z´ anik mand´ atu), na této sch˚ uzi se i ovˇeˇruje mandát v novˇe zvoleném mand´ atovém a imunitn´ım v´ yboru • Volby (ˇ cl. 58) • aktivn´ı volebn´ı pr´ avo - +18 let, obˇcanstv´ı (pˇrekáˇzky: omezen´ı osobn´ı svobody kv˚ uli v´ ykonu trestu odnˇet´ı svobody, kv˚ uli ochranˇe obecného zdrav´ı, ztráta zp˚ usobilosti k právn´ım u ´kon˚ um) • pasivn´ı volebn´ı pr´ avo - +21 let do PS/ +40 let do Senátu, obˇcanstv´ı (pˇrekáˇzky: ztráta zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ u) • volby se konaj´ı ve lh˚ utˇe 30 dn˚ u pˇred uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı nebo do 60 dn˚ u po rozpuˇstˇen´ı PS (ˇcl. 17) • vyhl´ aˇsen´ı voleb a stanoven´ı data, u ´zem´ı, sepsány seznamy voliˇc˚ u, kandidátské listiny → samotné hlasov´ an´ı (preferenˇcn´ı hlasy)→ pˇrepoˇcet – proporcionáln´ı (PS)/majoritn´ı (Senát) systém • Z´ anik fce 1. 2. 3. 4.

smrt´ı odepˇren´ım slibu nebo sloˇzen´ım s v´ yhradou uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı, popˇr. zkrácen´ım volebn´ıho obdob´ı vzd´ an´ım se mand´ atu - prohl´ aˇsen´ım osobnˇe na sch˚ uzi své komory, za závaˇzn´ ych okolnost´ı prostˇrednictv´ım not´ aˇrského z´ apisu do rukou pˇredsedy komory (nesm´ı b´ yt starˇs´ı neˇz 1 mˇes´ıc) 112



5. ztr´ atou volitelnosti - pozbyt´ım st. obˇcanstv´ı, zbaven´ım zp˚ usobilosti k pr. u ´kon˚ um 6. rozpuˇstˇen´ım PS 7. vznikem nesluˇcitelnosti (ˇcl. 21 - ˇclen obou komor + ˇcl. 22 – prezident, soudce + zákon ˇc. 159/2006 Sb. o stˇretu z´ ajm˚ u - rozhodovac´ı funkce vykonávané v pracovnˇeprávn´ım vztahu nebo ve sluˇzebn´ım pomˇeru ´ Kancel´ aˇri k ministerstvu nebo jinému spr´ avn´ımu u ´ˇradu, ke státn´ımu zastupitelstv´ı nebo soudu, k NKU, ´ radu vlády CR, ˇ státn´ım fond˚ prezidenta republiky, kancel´ aˇr´ım komor Parlamentu, Uˇ um, Pozemkovému fondu, Kancel´ aˇri Veˇrejného ochr´ ance práv a funkce v bezpeˇcnostn´ıch sborech a ozbrojen´ ych sil´ ach + zrcadlové z´ akony”) ” – zanikne-li mand´ at poslance v pr˚ ubˇehu volebn´ıho obdob´ı → nastoup´ı náhradn´ık z téˇze kandidátn´ı listiny ve volebn´ım kraji, v poˇrad´ı dle v´ ysledk˚ u voleb (osvˇedˇcen´ı mu vydá pˇredseda PS), stane-li se tak s mand´ atem sen´ atora, prezident vyhlás´ı doplˇ novac´ı volby v pˇr´ısluˇsném volebn´ım obvodu (ty se nekonaj´ı v posledn´ım roce pˇred uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı senátora) mandát poslance/senátora, kter´ y nastupuje za jiného, konˇc´ı okamˇzikem, kter´ ym by konˇcil mandát toho, za nˇejˇz nastupuje Soudci Soudci obecn´ ych soud˚ u

178

• jmenov´ ani prezidentem republiky bez ˇcasového omezen´ı (nutná kontrasignace), jsou pˇri v´ ykonu své fce nez´ avisl´ı, nelze je proti jejich v˚ uli odvolat (ALE - dˇr´ıve moˇzno odvolat funkcionáˇre obecn´ ych soud˚ u a NSS dle ´ 6/2002 Sb., ale zruˇseno US), v´ yjimky vypl´ yvaj´ı zejména z kárné odpovˇednosti • uj´ımaj´ı se fce sloˇ zen´ım slibu do rukou prezidenta • podm´ınky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

bez´ uhonnost ˇ obˇcanstv´ı CR vysokoˇskolské pr´ avnické vzdˇel´ an´ı + dle 6/2002 Sb. d´ ale zp˚ usobilost k právn´ım u ´kon˚ um zkuˇsenosti a mor´ aln´ı vlastnosti v den ustanoven´ı min. 30 let souhlas s ustaven´ım za soudce a pˇridˇelen´ım k urˇcitému soudu sloˇzen´ı odborné justiˇcn´ı zkouˇsky

• fce soudce je nesluˇciteln´ a s fc´ı prezidenta, ˇclena Parlamentu, fc´ı ve veˇrejné správˇe • ministr spravedlnosti pˇridˇeluje soudce k soud˚ um (okresn´ı - hned, krajské a vrchn´ı soudy – potˇreba min. 8 let v´ ykonu pr´ avnické ˇcinnosti, NS – min. 10 let) • z´ anik fce: 1. uplynut´ım kalend´ aˇrn´ıho roku, ve kterém soudce dosáhl 70 let 2. dnem pr´ avn´ı moci rozhodnut´ı o nezp˚ usobilosti vykonávat tuto fci ˇ nebo k nepodm´ıneˇcnému 3. dnem pr´ avn´ı moci rozhodnut´ı, kter´ ym byl soudce odsouzen za u ´mysln´ y TC ˇ trestu odnˇet´ı svobody za TC sp´ achan´ y z nedbalosti 1. 2. 3. 4. 5.

dnem pr´ avn´ı moci rozhodnut´ı o k´ arném opatˇren´ı odvolán´ı z fce dnem pr´ avn´ı moci rozhodnut´ı o zbaven´ı/omezen´ı zp˚ usobilosti k právn´ım u ´kon˚ um pozbyt´ım st´ atn´ıho obˇcanstv´ı smrt´ı/dnem pr´ avn´ı moci rozhodnut´ı o prohláˇsen´ı za mrtvého vzd´ an´ım se fce do rukou prezidenta

Nejvyˇ sˇ s´ı soud • prezident jmenuje pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy (bez kontrasignace (ˇcl. 62) z pˇredsed˚ u kolegi´ı a senát˚ u a z dalˇs´ıch ´ ´ 87/06), 6/2002 Sb. hovoˇr´ı o m´ıstopˇredsedovi v singuláru soudc˚ u NS (nevymezeno Ustavou, ale Pl. US Nejvyˇ sˇ s´ı spr´ avn´ı soud • prezident jmenuje pˇredsedu a m´ıstopˇredsedu z ˇrad soudc˚ u tohoto soudu (s kontrasignac´ı (ˇcl. 63) na 10 let ´ Ustavn´ ı soud • 15 soudc˚ u jmenovan´ ych prezidentem republiky se souhlasem Senátu (ˇcl. 84(2),62e) na dobu 10 let • podm´ınky: 1. bez´ uhonnost 113


2. 3. 4. 5. 6. 7.


ˇ obˇcanstv´ı CR starˇs´ı 40 let zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um vysokoˇskolské pr´ avnické vzdˇel´ an´ı min. 10 ˇcinn´ y v pr´ avnickém povol´ an´ı nesluˇcitelnost s ˇclenstv´ım v politické stranˇe/hnut´ı, s jinou placenou fc´ı ˇci v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost´ı (aˇz na v´ yjimky, jako napˇr. spr´ ava vlastn´ıho majetku, literárn´ı ˇcinnost..)

• uj´ım´ a se fce sloˇzen´ım slibu do rukou prezidenta republiky (odepˇren´ı slibu/sloˇzen´ı s v´ yhradou → jako by nebyl jmenov´ an) ´ (ˇcl. 62) • pˇredsedu a dva m´ıstopˇredsedy jmenuje prezident ze soudc˚ u US Z´ anik fce m´ısto/pˇ redsedy soudu, pˇ redsedy kolegia NS ˇ ci kolegia NSS: 1. 2. 3. 4.

odvol´ an´ım na z´ akladˇe pravomocného rozhodnut´ı o uloˇzen´ı kárného opatˇren´ı z´ anikem fce soudce vzd´ an´ım se fce u m´ısto/pˇredsedy i uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı

• z´ anik takové fce nem´ a za n´ asledek z´ anik fce soudce Pˇ r´ısed´ıc´ı u soud˚ u 179

• podm´ınky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

bez´ uhonnost ˇ obˇcanstv´ı CR zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um jeho zkuˇsenosti a mor´ aln´ı vlastnosti dávaj´ı záruku, ˇze bude svou fci ˇrádnˇe zastávat v den ustanoven´ı min. 30 let souhlas se sv´ ym ustanoven´ım a pˇridˇelen´ım k urˇcitému soudu trval´ y pobyt (ˇci pr´ ace) v obvodu zastupitelstva, j´ımˇz je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro kter´ y je do funkce volen

• uj´ımaj´ı se fce sloˇ zen´ım slibu (byl-li pˇr´ısed´ıc´ı zvolen znovu, slib nemus´ı znovu skládat) do rukou pˇredsedy soudu, k nˇemuˇz byli zvoleni • voleni na funkˇcn´ı obdob´ı 4 let • volby – pˇr´ısed´ıc´ı okresn´ıch soud˚ u vol´ı zastupitelstva obc´ı v obvodu pˇr´ısluˇsného okresn´ıho soudu, v hlavn´ım mˇestˇe Praze vol´ı pˇr´ısed´ıc´ı obvodn´ıch soud˚ u zastupitelstva mˇestské ˇcásti v obvodu pˇr´ısluˇsného obvodn´ıho soudu – pˇr´ısed´ıc´ı krajsk´ ych soud˚ u vol´ı zastupitelstva kraj˚ u, jejichˇz u ´zem´ı je alespoˇ n zˇcásti v obvodu pˇr´ısluˇsného krajského soudu, v hlavn´ım mˇestˇe Praze vol´ı pˇr´ısed´ıc´ı Mˇestského soudu v Praze zastupitelstvo hlavn´ıho mˇesta Prahy – kandid´ aty navrhuj´ı ˇclenové pˇr´ısluˇsného zastupitelstva, zastupitelstvo si vyˇzádá vyjádˇren´ı pˇredsedy pˇr´ısluˇsného soudu • poˇcet pˇr´ısed´ıc´ıch stanov´ı pˇredseda pˇr´ısluˇsného soudu - je nutné pˇrihl´ıˇzet k tomu, aby jednotliv´ı pˇr´ısed´ıc´ı nezasedali v´ıce jak 20 dn´ı v roce – je-li v obvodu pˇr´ısluˇsného soudu v´ıce zastupitelstev, stanov´ı pˇredseda potˇrebn´ y poˇcet pˇr´ısed´ıc´ıch zvl´ aˇst’ pro jednotliv´ a zastupitelstva, pˇrihl´ıˇz´ı k poˇctu obyvatel obce apod. – nesluˇcitelnost s funkc´ı ˇclena Parlamentu a dalˇs´ımi, které stanov´ı zákon – nez´ avislost, v´ azanost pouze z´ akonem – povinen zdrˇzet se v obˇcanském ˇzivotˇe vˇseho, co by mohlo naruˇsit jeho d˚ ustojnost ˇci ohrozit d˚ uvˇeru v jeho nez´ avislost – n´ aleˇz´ı jim za kaˇzd´ y den jedn´ an´ı pauˇsáln´ı náhrada za v´ ykon fce (vyplác´ı stát ve v´ yˇsi, kterou stanov´ı vyhl´ aˇska ministerstva) ∗ pˇr´ısed´ıc´ımu n´ aleˇz´ı n´ ahrada mzdy (jsou-li v pracovn´ım pomˇeru)/uˇslého v´ ydˇelku (nejsou-li) za dobu, kterou str´ avil v´ ykonem této veˇrejné funkce (pr˚ umˇern´ y v´ ydˇelek, poskytuje stát) ∗ st´ at d´ ale hrad´ı pˇr´ısed´ıc´ımu v´ ydaje, které vznikly v souvislosti s v´ ykonem funkce pˇr´ısed´ıc´ıho • z´ anik fce 114



1. uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı 2. dnem pr´ avn´ı moci rozhodnut´ı, kter´ ym byl odsouzen pro trestn´ y ˇcin 3. dnem pr´ avn´ı moci rozhodnut´ı, kter´ ym byl zbaven zp˚ usobilosti k právn´ım u ´kon˚ um (nebo omezen´ım zp˚ usobilosti) ˇ 4. pozbyt´ım obˇcanstv´ı CR 5. smrt´ı nebo prohl´ aˇsen´ım za mrtvého 6. odvol´ an´ım – – – –

na n´ avrh pˇr´ısluˇsného pˇredsedy soudu kv˚ uli z´ avaˇznému poruˇsen´ı povinnost´ı, ˇci pˇrestal splˇ novat z´ akonné podm´ınky (bez´ uhonnost, státn´ı obˇcanstv´ı apod.), nebo ˇspatn´ y zdravotn´ı stav neumoˇzn ˇuj´ıc´ı ˇrádné vykonáván´ı povinnost´ı

7. pˇr´ısed´ıc´ı se m˚ uˇze fce s´ am vzd´ at – x odliˇsit doˇcasné zproˇstˇen´ı v´ ykonu fce ∗ jestliˇze je trestnˇe st´ıh´ an (do pravomocného skonˇcen´ı trestn´ıho st´ıhán´ı) ∗ byl pod´ an n´ avrh na jeho odvolán´ı (na dobu do rozhodnut´ı o návrhu na odvolán´ı) ∗ rozhoduje pˇredseda pˇr´ısluˇsného soudu Nejvyˇ sˇ s´ı kontroln´ı u ´ˇ rad 180

´ sm´ı b´ • ˇclenové a vice/prezident NKU yt ˇcleny polit. stran/hnut´ı, ale nesm´ı zde zastávat funkce Prezident a viceprezident

181

• jmenov´ ani na n´ avrh PS prezidentem republiky na 9 let (bez kontrasignace) • podm´ınky: 1. 2. 3. 4. 5.

ˇ obˇcan CR zp˚ usobil´ y k pr´ avn´ım u ´kon˚ um bez´ uhonn´ y a jeho zkuˇsenosti a moráln´ı vlastnosti dávaj´ı záruku, ˇze bude svoji funkci ˇrádnˇe zast´ avat ukonˇcené vysokoˇskolské vzdˇel´ an´ı dos´ ahl vˇeku 35 let

• skl´ adaj´ı slib do rukou prezidenta republiky, sloˇzen´ım slibu se uj´ımaj´ı funkce ´ radu a viceprezidenta Uˇ ´ radu je nesluˇcitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, • s funkc´ı prezidenta Uˇ prokur´ atora, jak´ akoliv funkce ve veˇrejné správˇe, funkce ˇclena orgán˚ uu ´zemn´ı samosprávy a funkce v politick´ ych stran´ ach a hnut´ıch + nesm´ı vykon´ avat ˇcinnost, která by naruˇsovala d˚ ustojnost nebo ohroˇzovala d˚ uvˇeru v ´ radu nez´ avislost a nestrannost Uˇ • v´ ykon funkce konˇ c´ı: 1. 2. 3. 4. 5.

uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı rezignac´ı dnem nabyt´ı pr´ avn´ı moci soudn´ıho rozhodnut´ı o zbaven´ı/omezen´ı zp˚ usobilosti k pr. u ´kon˚ um dnem nabyt´ı pr´ avn´ı moci soudn´ıho rozhodnut´ı, kter´ ym byly odsouzeni pro trestn´ y ˇcin ´ X PS takov´ odvol´ an´ım prezidentem na n´ avrh PS, tˇreba kontrasignace (dle zák. NKU) y návrh sm´ı podat, jen nevykon´ avaj´ı-li po dobu déle neˇz 6 mˇes´ıc˚ u svou fci, ˇci na základˇe pravomocného rozhodnut´ı K´ arné ´ komory NKU

ˇ ´ Clenov´ e NKU

182

´ volen´ı PS (na n´ ´ na dobu neurˇcitou • 15 ˇclen˚ u NKU avrh prezidenta NKU) • podm´ınky: 1. 2. 3. 4. 5.

ˇ obˇcan CR zp˚ usobil´ y k pr´ avn´ım u ´kon˚ um bez´ uhonn´ y a jeho zkuˇsenosti a moráln´ı vlastnosti dávaj´ı záruku, ˇze bude svoji funkci ˇrádnˇe zast´ avat m´ a ukonˇcené vysokoˇskolské vzdˇel´ an´ı dos´ ahl vˇeku 30 let

´ radu uj´ımá funkce • skl´ ad´ a slib do rukou pˇredsedy Poslanecké snˇemovny, sloˇzen´ım slibu se ˇclen Uˇ 115



´ radu je nesluˇciteln´ • s funkc´ı ˇclena Uˇ a funkce poslance nebo senátora, soudce, prokurátora, jakákoliv funkce ve veˇrejné spr´ avˇe, funkce ˇclena org´ an˚ uu ´zemn´ı samosprávy a funkce v politick´ ych stranách a hnut´ıch • z´ anik jejich fce: 1. 2. 3. 4.

rezignace vˇek min. 65 let dnem nabyt´ı pr´ avn´ı moci soudn´ıch rozsudk˚ u (jak u vice/prezidenta) ´ odvol´ an´ı na n´ avrh PS na z´ akladˇe rozhodnut´ı Kárné komory NKU

ˇ Cesk´ a n´ arodn´ı banka 183

ˇ ´ (nález 285/2001 • 7 ˇclen˚ u bankovn´ı rady CNB jmenuje prezident (ˇcl. 62) a dle u ´stavn´ı zvyklosti potvrzené US Sb.), mezi tˇechto 7 ˇclen˚ u patˇr´ı i guvernér a 2 viceguvernéˇri (vˇse na 6 let a bez kontrasignace) • podm´ınky: 1. 2. 3. 4. 5.

ˇ obˇcan CR zp˚ usobil´ y k pr. u ´kon˚ um ˇ (jakékoliv) vzdˇel´ ukonˇcené VS an´ı bez´ uhonn´ y v mˇenov´ ych z´ aleˇzitostech a v oblasti finanˇcn´ıho trhu uznávaná a zkuˇsená osobnost

• nelze tuto fci zast´ avat v´ıce neˇz 2x (zˇrejmˇe za ˇzivot) • nesluˇcitelnost s fc´ı poslance (NEzm´ınˇen senátor), ˇclena vlády, ˇclenstv´ı v ˇr´ıd´ıc´ıch, dozorˇc´ıch a kontroln´ıch org´ anech jin´ ych bank a podnikatel. subjekt˚ u, nesm´ı vykonávat v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost s v´ yjimkou vˇedecké, liter´ arn´ı atd. a spr´ avy vlastn´ıho majetku a nesm´ı vykonávat ani ˇcinnost, která m˚ uˇze zp˚ usobit stˇret zájm˚ u se ˇclenstv´ım v Radˇe • z´ anik funkce: 1. uplynut´ı funkˇcn´ıho obdob´ı (6 let) 2. odvol´ an´ı (prezidentem, nutn´ a kontrasignace) - v pˇr´ıpadˇe vzniku inkompatibility, poruˇsen´ı podm´ınky bez´ uhonnosti, zbaven´ım/omezen´ım zp˚ usobilosti k pr. u ´kon˚ um, pˇri nevykonáván´ı fce v´ıc jak 6 mˇes´ıc˚ u 3. rezignace • je-li odvol´ an guvernér, tak tento odvolan´ y guvernér ˇci Rada guvernér˚ u Evropské centráln´ı banky se mohou dom´ ahat pˇrezkoum´ an´ı tohoto odvolac´ıho rozhodnut´ı u Evropského soudn´ıho dvora, a to v pˇr´ıpadˇe, ˇze se domn´ıvaj´ı, ˇze t´ımto rozhodnut´ım doˇslo k poruˇsen´ı Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungov´ an´ı Evropské unie nebo jiného pr´ avn´ıho pˇredpisu vydaného k jej´ımu proveden´ı St´ atn´ı z´ astupci 184

• podm´ınky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

ˇ obˇcan CR zp˚ usobilost k pr. u ´kon˚ um bez´ uhonn´ y min. 25 let ˇ magisterské studium na VS ˇ v CR ˇ ukonˇcené VS sloˇzen´ı z´ avˇereˇcné zkouˇsky jeho mor´ aln´ı vlastnosti zaruˇcuj´ı ˇra´dn´ y v´ ykon fce jeho souhlas s jmenov´ an´ım a pˇridˇelen´ım k urˇcitému st. zastupitelstv´ı

• nejvyˇsˇs´ı st´ atn´ı z´ astupce jmenov´ an vl´ adou na návrh ministra spravedlnosti, vláda m˚ uˇze na návrh ministra spravedlnosti nejvyˇsˇs´ıho st´ atn´ıho z´ astupce z funkce odvolat • vrchn´ı st´ atn´ı z´ astupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyˇsˇs´ıho státn´ıho zástupce (stejnˇe tak odvol´ av´ a) • krajské st´ atn´ı z´ astupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchn´ıho státn´ıho zástupce, kter´ y stoj´ı v ˇcele vrchn´ıho st´ atn´ıho zastupitelstv´ı, v jehoˇz obvodu má b´ yt krajsk´ y státn´ı zástupce jmenován • okresn´ı st´ atn´ı z´ astupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státn´ıho zástupce, kter´ y stoj´ı v ˇcele krajského st´ atn´ıho zastupitelstv´ı, v jehoˇz obvodu má b´ yt okresn´ı státn´ı zástupce jmenován • ministr spravedlnosti m˚ uˇze jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresn´ıho státn´ıho zástupce téˇz na n´ avrh nejvyˇsˇs´ıho st´ atn´ıho z´ astupce • z´ anik funkce st´ atn´ıho z´ astupce: 116


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.


nesloˇzen´ım slibu/sloˇzen´ım s v´ yhradou dodateˇcn´ ym odvol´ an´ım souhlasu s prv´ ym pˇridˇelen´ım ˇ pozbyt´ım st´ atn´ıho obˇcanstv´ı CR jmenov´ an´ım soudce, zvolen´ım ˇclenem Parlamentu ˇci zastupitelstva u ´zemn´ıho samosprávného celku vznikem fce ve veˇrejné spr´ avˇe uplynut´ım kalend´ aˇrn´ıho roku, ve kterém dosáhl st. zástupce vˇeku 70 let smrt´ı/prohl´ aˇsen´ım za mrtvého zbaven´ım /omezen´ım zp˚ usobilosti k právn´ım u ´kon˚ um odsouzen´ı pro u ´mysln´ y tr. ˇcin ˇci k nepodm´ınˇenému trestu odnˇet´ı svobody pro nedbalostn´ı trestn´ y ˇcin vznikem nezp˚ usobilosti k v´ ykonu fce státn´ıho zástupce (napˇr. dlouhodob´ y nepˇr´ızniv´ y zdravotn´ı stav) uloˇzen´ım k´ arného opatˇren´ı

Veˇ rejn´ y ochr´ ance pr´ av 185

• volen Poslaneckou snˇemovnou na funkˇcn´ı obdob´ı 6 let z kandidát˚ u, z nichˇz po dvou navrhuje prezident republiky a Sen´ at (volba se kon´ a ve lh˚ utˇe 60 dn˚ u pˇred uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı ochránce ˇci u pˇredˇcasného ukonˇcen´ı fce ochr´ ance do 60 dn˚ u) • m˚ uˇze b´ yt zvolen pouze na 2 bezprostˇrednˇe po sobˇe jdouc´ı funkˇcn´ı obdob´ı • ochr´ ancem m˚ uˇze b´ yt zvolen kaˇzd´ y, kdo je voliteln´ y do Senátu • ochr´ ance se uj´ım´ a v´ ykonu fce sloˇ zen´ım slibu do rukou pˇredsedy PS, ne vˇsak dˇr´ıve neˇz dnem následuj´ıc´ım po dni, kdy uplynulo funkˇcn´ı obdob´ı dosavadn´ıho ochránce (nesloˇzen´ı slibu do 10 dn˚ u od zvolen´ı/sloˇzen´ı s v´ yhradou → jakoby nebyl zvolen) • z´ anik fce: 1. 2. 3. 4.

uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı pravomocn´ ym odsouzen´ım pro trestn´ y ˇcin ztr´ atou volitelnosti do Sen´ atu vznikem nesluˇcitelnosti (x fce prezidenta, poslance, senátora, soudce, jinou fc´ı ve veˇrejné spr´ avˇe, ˇclen polit. strany/hnut´ı) 5. rezignac´ı (p´ısemnˇe pˇredsedovi PS)

Dalˇ s´ı zp˚ usoby ustavov´ an´ı do funkc´ı Aklamace

186

• v´ yraz odvozen´ y z lat. acclamatio, coˇz znaˇc´ı souhlasné, jásavé volán´ı • veˇrejné a zjevné vyj´ adˇren´ı souhlasu (nebo nesouhlasu) nˇejakého shromáˇzdˇen´ı - dupán´ı, tleskán´ı apod. v´ ysledek se urˇcuje odhadem, dle zjevné pˇrevahy • takto ustaven do fce prezidenta napˇr. Masaryk Kooptace • pˇredem dan´ a uzavˇren´ a skupina dle pˇredem dohodnut´ ych pravidel vyb´ırá dalˇs´ıho svého ˇclena • napˇr. u ´stavn´ım z´ akon ˇc. 183/1989 Sb., bylo rozhodnuto, ˇze se nebudou konat doplˇ novac´ı volby, pokud se upr´ azdn´ı fce poslance Feder´ aln´ıho shromáˇzdˇen´ı, a zákonodárn´ y sbor dopln´ı poˇcet sv´ ych ˇclen˚ u kooptac´ı, ˇc´ ast ˇ a dalˇs´ıch stran Národn´ı fronty na sv˚ poslanc˚ u na v´ yzvu veden´ı KSC uj poslaneck´ y mandát rezignovala a nov´ı poslanci byli kooptov´ ani na n´ avrh politick´ ych hnut´ı Obˇcanského fóra a Veˇrejnosti proti násil´ı Konkurs • nez´ avisl´ y sbor (nemˇelo by j´ıt o vztah nadˇr´ızenosti a podˇr´ızenosti) dle stanoven´ ych kritéri´ı vyb´ırá nejvhodnˇejˇs´ıho kandid´ ata Virilita • osoba, zast´ avaj´ıc´ı urˇcitou funkci, z titulu této fce zastává i fci jinou • pˇr. ministr vnitra je z titulu této funkce také pˇredsedou Státn´ı volebn´ı komise Ustaven´ı rodem • v d˚ usledku pˇr´ısluˇsnosti napˇr. k panovnickému rodu (nejde o dˇedˇen´ı, ale p˚ uvod) • pˇr. z´ akon ˇc. 141/1867 (ˇc´ ast prosincové u ´stavy) uvádˇel, ˇze ˇcleny snˇemovny panské jsou zletil´ı princové c´ısaˇrského domu Ustaven´ı n´ aslednictv´ım • fce pˇrech´ az´ı automaticky na potomky jej´ıho p˚ uvodn´ıho drˇzitele 117

´ ´ MOC CR ˇ 1.19. VYKONN A


• nesluˇcuje se s principem rovnosti • dnes zachov´ ano v parlamentn´ıch monarchi´ıch, ale tito dˇediˇcn´ı pˇredstavitelé zem´ı se vzásadˇe vzdali rozhodovac´ıch pravomoc´ı (pˇr. VB - kr´ alovnˇe formálnˇe náleˇz´ı mnohé pravomoci, ale reálnˇe je nevykonává) Los ˇ • typicky se fce losovaly v antickém Recku • pokud se prov´ ad´ı los dnes, mus´ı b´ yt splnˇeny v zásadˇe tyto podm´ınky – vˇsichni kandid´ ati jsou si rovni – je proveden pˇredv´ yber a z takto vybran´ ych lid´ı jiˇz nezáleˇz´ı, kdo z nich bude fci vykonávat • dnes se uˇz´ıv´ a, pokud se po pouˇzit´ı jin´ ych moˇznost´ı situace zdá b´ yt bezv´ ychodná (napˇr. v druhém kole sen´ atn´ıch voleb, pokud oba oba kandid´ aty z´ıskaj´ı stejn´ y poˇcet hlas˚ u, rozhodne los), nebo je rozhodnut´ı zámˇernˇe svˇeˇreno n´ ahodˇe (pˇr. okrskov´ a volebn´ı komise urˇcuje losem ze sv´ ych ˇclen˚ u pˇredsedu a m´ıstopˇredsedu) ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol., Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 1. 2008, s.394-396,500-504, 530-540, 613-616, ´ Ustava ´ ˇ http://www.vakobobri.cz/e107 files/public/stavko.pdf 628-630, 703-704; UZ CR;

1.19.

ˇ V´ ykonn´ a moc CR

´ • podle Ustavy je zdrojem veˇskeré st´ atn´ı moci lid - moc v´ ykonná je tedy vedle SM a ZM jednou z moc´ı, pomoc´ı n´ıˇz lid uplatˇ nuje svou v˚ uli pˇri spr´ avˇe vˇec´ı veˇrejn´ ych • VM obstar´ av´ a pˇredevˇs´ım z´ aleˇ zitosti podstatn´ eˇ c´ asti veˇ rejn´ e spr´ avy, jej´ımˇz subjektem je st´ at, kter´ y ji vykon´ av´ a skrze vl´ adu, ministerstva a jin´ e spr´ avn´ı u ´ˇ rady, popˇr. i orgány u ´zemn´ı samosprávy (ˇcl. 79 odst. ´ 3, ˇcl. 105 U) • za org´ any moci v´ ykonné lze povaˇzovat veˇ sker´ e org´ any, kter´ e nen´ aleˇ zej´ı ani do moci z´ akonod´ arn´ e, ani do moci soudn´ı ´ ˇ • moc v´ ykonn´ a - Hlava III Ustavy CR

Prezident republiky 187

• →1.20 • →1.21

Vl´ ada 188

• →1.22

Ministerstva a jin´ eu ´ stˇ redn´ı spr´ avn´ı u ´ˇ rady 189

´ ˇcl. 2 odst. 2 LZSP) - v pˇr´ıpadech, v mez´ıch • enumerativnost veˇ rejnopr´ avn´ıch pretenz´ı (ˇcl. 2 odst. 3 U, a zp˚ usoby, které stanov´ı z´ akon ´ → ministerstva a jiné (pˇredevˇs´ım • pro oblast veˇrejné spr´ avy je tento princip konkretizován v ˇcl. 79 odst. 1 U u ´stˇredn´ı, ale téˇz m´ıstn´ı) spr´ avn´ı org´ any lze zˇ r´ıdit a jejich p˚ usobnost stanovit pouze z´ akonem – → z´ akaz vytv´ aˇret spr´ avn´ı u ´ˇrady aktem v´ ykonné moci – → z´ akaz moˇznosti mˇenit podz´ akonn´ ym pˇredpisem ˇci administrativn´ım aktem p˚ usobnost spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u, kter´ a je stanovena z´ akonem • 2 typy u ´stˇredn´ıch spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u: ministerstva a jiné u ´stˇredn´ı správn´ı u ´ˇrady • u ´ stˇ redn´ı spr´ avn´ı u ´ˇ rady – typické znaky: p˚ usobnost pro u ´ zem´ı cel´ eho st´ atu a nadˇ r´ızenost ostatn´ım spr´ avn´ım u ´ˇ rad˚ um v oboru jejich p˚ usobnosti (princip subordinace) ˇ • tyto u ´ˇrady byly zˇr´ızeny kompeteˇ cn´ım z´ akonem” – z´ akon CNR ˇ c. 2/1969 Sb., o zˇ r´ızen´ı ministerstev ” ˇ a jin´ ych u ´ stˇ redn´ıch org´ an˚ u st. spr´ avy CR (plat´ı dodnes, téˇz stanoven okruh p˚ usobnosti ministerstev, ´ ´ v´ yˇcet USO a v´ yˇcet dalˇs´ıch USO a zp˚ usoby jmenován´ı jejich vedouc´ıch)

118



Ministerstvo

V ˇcele orgánu ˇclen vl´ ady - ministr

Jin´ yu ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrad

nˇekdo jin´ y

P˚ usobnost sice d´ılˇc´ı vˇecná p˚ usobnost, ale zahrnuje celé obory veˇrejné správy uˇzˇs´ı vˇecná p˚ usobnost v rámci tˇechto obor˚ u

´ ˇ cl. 79 Ustavy (1) Ministerstva a jiné spr´ avn´ı u ´ˇrady lze zˇr´ıdit a jejich p˚ usobnost stanovit pouze z´ akonem. (2) Pr´ avn´ı pomˇery st´ atn´ıch zamˇestnanc˚ u v ministerstvech a jiných spr´ avn´ıch u ´ˇradech upravuje z´ akon. (3) Ministerstva, jiné spr´ avn´ı u ´ˇrady a org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy mohou na z´ akladˇe a v mez´ıch z´ akona vyd´ avat pr´ avn´ı pˇredpisy, jsou-li k tomu z´ akonem zmocnˇeny. Ministerstva 190

´ jmenován prezidentem na • monokratick´ y org´ an – v ˇcele ministr (na základˇe povˇeˇren´ı - ˇcl. 68 odst. 2 U), n´ avrh pˇredsedy vl´ ady • ministr je opr´ avnˇen delegovat urˇcité pravomoci na vedouc´ı zamˇestnance ministerstva (zejména námˇestky) x ale odpovˇednost ministra za rozhodnut´ı vydané u ´ˇradem • ministr u ´ stavnˇ e-politicky odpovˇ edn´ y pˇ redsedovi vl´ ady, kter´ y m˚ uˇze navrhnout odvolán´ı ˇclena vl´ ady → ministr ale nem´ a pr´ avn´ı odpovˇednost premiérovi (tu m˚ uˇze nést pouze v pˇr´ıpadˇe, má-li na konkrétn´ı rozhodnut´ı skuteˇcnˇe vliv) ˇ • okruh p˚ usobnosti ministerstev vymezuje zákon CNR ˇc. 2/1969 Sb. (kompetenˇcn´ı zákon), v dalˇs´ıch z´ akonech je p˚ usobnost pak d´ ale rozˇsiˇrov´ ana a mˇenˇena • s´ıdla ministerstev nejsou ˇz´ adn´ ym pr´ avn´ım pˇredpisem urˇcena, vˇsechna se nacházej´ı v hlavn´ım mˇestˇe (x u jin´ ych u ´stˇredn´ıch spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u je Praha za s´ıdlo urˇcena zákony, kter´ ymi jsou tyto u ´ˇrady zˇr´ızeny, v´ yjimkou ´ ´ s´ıdl´ıc´ı v Jihlavˇe) se s´ıdlem v Brnˇe a ERU je UOHS • soustava ministerstev ke dni 1.11.2011 (zdroj: ): 1. Ministerstvo pro m´ıstn´ı rozvoj - Ing. Kamil Jankovsk´ y, →§14 ˇc.2/1969 Sb. ˇ a inspekce 2. Ministerstvo ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı - Mgr. Tomáˇs Chalupa, →§19 ˇc.2/1969 Sb. , podˇr´ızena Cesk´ ˇ ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a Cesk´ y hydrometeorologick´ yu ´stav 3. Ministerstvo pr´ ace s a soci´ aln´ıch vˇ ec´ı - Dr. Ing. Jarom´ır Drábek, →§9 ˇc. 2/1969 Sb. 4. Ministerstvo vnitra - Jan Kubice, →§12 ˇc. 2/1969 Sb. 5. Ministerstvo zahraniˇ cn´ıch vˇ ec´ı - Karel Schwarzenberg, →§6 ˇc. 2/1969 Sb. 6. Ministerstvo obrany - RNDr. Alexandr Vondra, →§16 ˇc.2/1969 Sb. ˇ a energetick´ 7. Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu - MUDr. Martin Kuba, →§13 ˇc.2/1969 Sb., podˇr´ızena Cesk´ a ˇ inspekce, Cesk´ a obchodn´ı inspekce, Puncovn´ı u ´ˇrad a Licenˇcn´ı u ´ˇrad ˇ y 8. Ministerstvo zdravotnictv´ı - doc. MUDr. Leoˇs Heger, CSc., →§10 ˇc.2/1969 Sb., souˇcást´ı MZ je Cesk´ inspektor´ at l´ azn´ı a zˇr´ıdel a Inspektor´ at omamn´ ych a psychotropn´ıch látek 9. Ministerstvo spravedlnosti - JUDr. Jiˇr´ı Posp´ıˇsil, →§11 ˇc.2/1969 Sb. 10. Ministerstvo financ´ı - Ing. Miroslav Kalousek, →§4 ˇc.2/1969 Sb. ˇ a 11. Ministerstvo ˇ skolstv´ı, ml´ adeˇ ze a tˇ elov´ ychovy - Mgr. Josef Dobeˇs, →§7 ˇc. 2/1969 Sb., podˇr´ızena Cesk´ ˇskoln´ı inspekce 12. Ministerstvo dopravy - Mgr. Pavel Dobeˇs, →§17 ˇc.2/1969 Sb. 13. Ministerstvo zemˇ edˇ elstv´ı - Ing. Petr Bendl, →§15 ˇc.2/1969 Sb., ˇr´ıd´ı Státn´ı zemˇedˇelskou a potravin´ aˇrskou ˇ e republiky, Ustˇ ´ redn´ı kontroln´ı a zkuˇsebn´ı u ˇ inspekci, St´ atn´ı veterin´ arn´ı spr´ avu Cesk´ ´stav zemˇedˇelsk´ y a Ceskou plemen´ aˇrskou inspekci 14. Ministerstvo kultury - MUDr. Jiˇr´ı Besser, →§8 ˇc. 2/1969 Sb.

Jin´ eu ´ stˇ redn´ı spr´ avn´ı u ´ˇ rady 191

ˇ • n´ıˇze uvedené u ´ˇrady u ´stˇredn´ı spr´ avy jsou zˇr´ızeny zákonem CNR ˇc. 2/1969 Sb. v platném znˇen´ı, ALE okruh ´ jejich p˚ usobnosti NENI vymezen v tomto kompetenˇcn´ım zákonˇe, ale je stanoven vˇzdy zákonem nebo z´ akony zvl´ aˇstn´ımi 119



´ ZNEN ˇ Í, ale okruh p˚ • jin´ e u ´ stˇ redn´ı spr´ avn´ı u ´ˇ rady: - zˇr´ızeny zákonem 2/1969 Sb. V PLATNEM usobnosti zde nen´ı vymezen (to je v jin´ ych z´ akonech) ˇ 1. Cesk´ y statistick´ y u ´ˇ rad - zˇr´ızen z´ akonem 2/1969 Sb.; koordinuje sbˇer a zpracován´ı u ´daj˚ u pro statistické u ´daj, které prov´ adˇej´ı jednotliv´ a ministerstva, tyto statistické informace poskytuje pak státn´ım org´ an˚ um, org´ an˚ um u ´zemn´ı samospr´ avy, veˇrejnosti a do zahraniˇc´ı, jako volebn´ı orgán zajiˇst’uje zpracován´ı v´ ysledk˚ u voleb ˇ k EU; v ˇcele stoj´ı pˇredseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident a hlasov´ an´ı v referendu o pˇristoupen´ı CR republiky; hospodaˇr´ı jako rozpoˇctov´ a organizace; s´ıdl´ı v Praze a v kraj´ıch má svá regionáln´ı pracoviˇstˇe ˇ 2. Cesk´ yu ´ˇ rad zemˇ emˇ eˇ riˇ csk´ y a katastr´ aln´ı - zˇr´ızen zákonem 359/1992 Sb. o zemˇemˇeˇriˇcsk´ ych a katastr´ aln´ıch org´ anech; hlavn´ım u ´kolem je zajiˇstˇen´ı státn´ı správy v oblasti evidence nemovitost´ı a vˇecn´ ych pr´ av k nim (katastr nemovitost´ı), d´ ale prov´ ad´ı zemˇemˇeˇriˇcské ˇcinnosti; v ˇcele stoj´ı pˇredseda jmenován vládou; s´ıdlo v Praze ˇ 3. Cesk´ y b´ an ˇ sk´ y u ´ˇ rad - zˇr´ızen z´ akonem 2/1969 Sb.; zajiˇst’uje státn´ı dozor nad hornickou ˇcinnost´ı a jinou ˇcinnost´ı prov´ adˇenou hornick´ ym zp˚ usobem, kontroluje poˇzárn´ı ochranou v podzem´ı a ˇrádné odvádˇen´ı u ´hrad za dob´ yvac´ı prostor a vydobyté vyhrazené nerosty; provád´ı kontrolu nad pracovn´ımi podm´ınkami v hornick´ ych organizac´ıch; v ˇcele pˇredseda jmenovan´ y vládou; hlavn´ı s´ıdlo v Praze, dále 9 obvodn´ıch bán ˇsk´ ych u ´ˇrad˚ u ˇ U ´ rozhoduje o odvol´ (Sokolov, Most, Plzeˇ n, Kladno, Pˇr´ıbram, Liberec, Trutnov, Brno, Ostrava) - CB an´ıch proti jejich odvol´ an´ı ´ rad pr˚ 4. Uˇ umyslov´ eho vlastnictv´ı - zˇr´ızen zákonem 21/1993 Sb.; chrán´ı pr˚ umyslové vlastnictv´ı, pln´ı zejm. funkci patentového a zn´ amkového u ´ˇradu (rejstˇr´ık ochrann´ ych známek); v ˇcele pˇredseda, kterého jmenuje vl´ ada; s´ıdlo v Praze ˇ y u ´ rad pro ochranu hospod´ 5. Uˇ aˇ rsk´ e soutˇ eˇ ze - p˚ uvodnˇe vznikl 1. ˇcervence 1991 jako Cesk´ ´ˇrad pro hospod´ aˇrskou soutˇeˇz, mezi lety 1992-96 p˚ usobil jako Ministerstvo pro hospodáˇrskou soutˇeˇz; zˇr´ızen z´ akonem ´ radu je vymezena zákonem ˇc. 273/1996 Sb., ve znˇen´ı z´ 272/1996 Sb., v souˇcasnosti je p˚ usobnost Uˇ akona ˇc´ıslo 187/1999 Sb.; vytv´ aˇr´ı podm´ınky pro podporu a ochranu hospodáˇrské soutˇeˇze proti jej´ımu nedovolenému omezov´ an´ı, vykon´ av´ a dohled nad pˇri zadáván´ı veˇrejn´ ych zakázek; v ˇcele pˇredseda jmenován na návrh vl´ ady prezidentem na funkˇcn´ı obdob´ı 6 let, max. 2 funkˇcn´ı obdob´ı, pˇredseda nesm´ı b´ yt ˇclenem ˇzádné politické strany nebo hnut´ı; s´ıdlo v Brnˇe 6. Spr´ ava st´ atn´ıch hmotn´ ych rezerv - zajiˇst’uje opatˇren´ı pro krizové stavy, státn´ı hmotné rezervy a ropnou bezpeˇcnost; v ˇcele je pˇredseda jmenov´ an vládou na návrh ministra pr˚ umyslu a obchodu v dohodˇe s ministrem financ´ı; s´ıdlo v Praze 7. St´ atn´ı u ´ˇ rad pro jadernou bezpeˇ cnost - zajiˇst’uje bezpeˇcnost státu z hlediska jaderné bezpeˇcnosti a radiaˇcn´ı ochrany, jednou roˇcnˇe pˇredkl´ ad´ a zpr´ avu o své ˇcinnosti vládˇe a veˇrejnosti; v ˇcele stoj´ı pˇredseda, jmenov´ an vl´ adou; s´ıdlo v Praze 8. N´ arodn´ı bezpeˇ cnostn´ı u ´ˇ rad - zˇr´ızen zákonem ˇc. 148/1998 Sb.; vykonává správu v oblasti utajov´ an´ı informac´ı a bezpeˇcnostn´ı zp˚ usobilosti, vede u ´stˇredn´ı registr utajovan´ ych informac´ı; zajiˇst’uje ˇcinnost nˇekolika org´ an˚ u - napˇr. N´ arodn´ıho stˇrediska komunikaˇcn´ı bezpeˇcnosti, Národn´ıho stˇrediska pro distribuci kryptografického materi´ alu; s´ıdlo v Praze 9. Energetick´ y regulaˇ cn´ı u ´ˇ rad - zˇr´ızen zákonem ˇc. 458/2000 Sb.; podporuje hospodáˇrskou soutˇeˇz v energetice, chr´ an´ı z´ ajmy spotˇrebitel˚ u v energetick´ ych odvˇetv´ıch, podporuje vyuˇz´ıván´ı obnoviteln´ ych zdroj˚ u; uveˇrejˇ nuje seznam drˇzitel˚ u licenc´ı; jednou roˇcnˇe pˇrekládá zprávu o své ˇcinnosti vládˇe a PS; pˇredseda jmenov´ an vl´ adou na 5 let; s´ıdlo v Jihlavˇe, poboˇcka v Praze ´ rad vl´ ˇ – p˚ 10. Uˇ ady CR uvodnˇe jen jako pomocn´ y orgán (organizaˇcn´ı u ´koly apod.), od 28.5.2002 u ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrad (z´ akon 219/2002 Sb.); zajiˇst’uje odborné, organizaˇcn´ı a technické zabezpeˇcen´ı ˇcinnosti vlády, star´ a se o plynul´ y chod pr´ ace vl´ ady (zajiˇst’uje plnˇen´ı u ´kol˚ u pˇredsedy a m´ıstopˇredsed˚ u vlády, i poradn´ıch orgán˚ u vl´ ady); v ˇcele je vedouc´ı, kter´ y je jmenov´ an vl´ adou a je odpovˇedn´ y vládˇe a jej´ımu pˇredsedovi; s´ıdlo ve Strakovˇe akademii (Mal´ a Strana) ˇ 11. Cesk´ y telekomunikaˇ cn´ı u ´ˇ rad - zˇr´ızen byl zákonem ˇc. 151/2000 Sb., ale mezi u ´stˇredn´ı orgány byl zaˇrazen aˇz 2005; reguluje trh a stanovuje podm´ınky pro podnikán´ı v oblasti elektronick´ ych komunikac´ı a poˇstovn´ıch sluˇzeb; v ˇcele Rada - jeden z ˇclen˚ u Rady je pˇredsedou - ˇcleny Rady a jej´ıho pˇredsedu jmenuje vláda na n´ avrh ministra pr˚ umyslu a obchodu, funkˇcn´ı obdob´ı 5 let (kaˇzd´ y rok je jmenován jeden ˇclen Rady); s´ıdlo v Praze; hodnocen jako jeden z nejhorˇs´ıch regul´ ator˚ u v Evropˇe Vedouc´ı

192

• v ˇcele tˇechto u ´stˇredn´ıch spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u stoj´ı pˇ redseda, ˇ reditel ˇci vedouc´ı • jsou z´ asadnˇe odpovˇ edni vl´ adˇ e ´ jen pˇ – ˇ reditel NBU redsedovi vl´ ady nebo povˇeˇrenému ˇclenovi vlády • vl´ ada je t´ eˇ z jmenuje a odvol´ av´ a

120



ˇ U ´ a UOHS ´ – kromˇ e pˇ redsedy CS – na návrh vlády prezident ´ – vl´ – ˇ reditel NBU ada ho m˚ uˇze jmenovat aˇz po projednán´ı ve v´ yboru PS pˇr´ısluˇsném ve vˇecech bezpeˇcnosti – pˇ redseda SSHR – jmenov´ an a odvoláván vládou na návrh ministra pr˚ umyslu a obchodu po dohodˇe s ministrem financ´ı • jmenov´ ani na dobu neurˇ citou, mohou b´ yt kdykoliv odvol´ ani ´ a UOHS ´ – kromˇ e pˇ redsedy ERU – funkˇcn´ı obdob´ı je 5/6leté a mohou b´ yt odvoláni jen z d˚ uvodu stanoven´ ych z´ akonem Z´ asady ˇ cinnosti u ´ stˇ redn´ıch org´ an˚ u st´ atn´ı spr´ avy 193

ˇ • stanoveny pˇredevˇs´ım v kompetenˇcn´ım z´ akonu (zákon CNR ˇc. 2/1969 Sb. ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch návrh˚ u):

§ 20 Ministerstva a ostatn´ı u ´stˇredn´ı org´ any st´ atn´ı spr´ avy uvedené v ˇc´ asti prvn´ı (d´ ale jen ministerstva) pln´ı v okruhu své p˚ usobnosti u ´ koly stanoven´ e v z´ akonech a v jin´ ych obecnˇ e z´ avazn´ ych pr´ avn´ıch pˇ redpisech ˇ au ´ koly vypl´ yvaj´ıc´ı z ˇ clenstv´ı Cesk´ e republiky v Evropsk´ e unii a v ostatn´ıch integraˇ cn´ıch seskuˇ pen´ıch a mezin´ arodn´ıch organizac´ıch, pokud jsou pro Ceskou republiku z´ avazné. § 21 Ministerstva se ve veˇskeré své ˇcinnosti ˇ r´ıd´ı u ´ stavn´ımi a ostatn´ımi z´ akony a usnesen´ımi vl´ ady. § 22 Ministerstva zkoumaj´ı spoleˇ censkou problematiku v okruhu sv´ e p˚ usobnosti, analyzuj´ı dosahované výsledky a ˇ cin´ı opatˇ ren´ı k ˇ reˇ sen´ı aktu´ aln´ıch ot´ azek. Zpracov´ avaj´ı koncepce rozvoje svˇeˇrených odvˇetv´ı a ˇ e republiky. O n´ ˇreˇsen´ı stˇeˇzejn´ıch ot´ azek, které pˇredkl´ adaj´ı vl´ adˇe Cesk´ avrz´ıch z´ avaˇzných opatˇren´ı pˇrimˇeˇreným zp˚ usobem informuj´ı veˇrejnost. § 23 Ministerstva pˇredkl´ adaj´ı za svˇeˇren´ a odvˇetv´ı podklady potˇ rebn´ e pro sestaven´ı n´ avrh˚ u st´ atn´ıch rozpoˇ ct˚ u republiky a pro pˇ r´ıpravu jin´ ych opatˇ ren´ı ˇ sirˇ s´ıho dosahu. Zauj´ımaj´ı stanovisko k n´ avrh˚ um, ˇ e republiky jin´ které pˇredkl´ adaj´ı vl´ adˇe Cesk´ a ministerstva, pokud se týkaj´ı okruhu jejich p˚ usobnosti. § 24 ˇ e republiky;pˇ Ministerstva peˇcuj´ı o n´ aleˇzitou pr´ avn´ı u ´pravu vˇec´ı patˇr´ıc´ıch do p˚ usobnosti Cesk´ ripravuj´ı n´ avrhy z´ akon˚ u a jin´ ych pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u týkaj´ıc´ıch se vˇec´ı, které patˇr´ı do jejich p˚ usobnosti, jakoˇz i n´ avrhy, jejichˇz pˇr´ıpravu jim vl´ ada uloˇzila; dbaj´ı o zachov´ av´ an´ı z´ akonnosti v okruhu své p˚ usobnosti a ˇcin´ı podle z´ akon˚ u potˇrebn´ a opatˇren´ı k n´ apravˇe. § 25 Ministerstva zabezpeˇcuj´ı ve své p˚ usobnosti u ´ koly souvisej´ıc´ı se sjedn´ av´ an´ım mezin´ arodn´ıch smluv, s rozvojem mezist´ atn´ıch styk˚ u a mezin´ arodn´ı spolupr´ ace. Zabezpeˇcuj´ı ve své p˚ usobnosti u ´koly, které ˇ vyplývaj´ı pro Ceskou republiku z mezin´ arodn´ıch smluv, jakoˇz i z ˇclenstv´ı v mezin´ arodn´ıch organizac´ıch. § 26 zruˇsen § 27 Ministerstva si navz´ ajem vymˇ en ˇ uj´ı potˇ rebn´ e informace a podklady. Niˇzˇs´ı org´ any st´ atn´ı spr´ avy jim pod´ avaj´ı zpr´ avy a sdˇeluj´ı u ´daje, které si pˇr´ısluˇsn´ a ministerstva vyˇzaduj´ı v rozsahu nezbytnˇe nutném pro plnˇen´ı svých u ´kol˚ u.

121



§ 28 ˇ ˇ e republiky. (1) Cinnost ministerstev ˇ r´ıd´ı, kontroluje a sjednocuje vl´ ada Cesk´ ´ ˇ e republiky a (2) Ukoly spojené s odborným, organizaˇcn´ım a technickým zabezpeˇcen´ım ˇcinnosti vl´ ady Cesk´ ´ ˇ ´ ˇ jej´ıch org´ an˚ u pln´ı Uˇ rad vl´ ady Cesk´ e republiky. Organizaˇcn´ı jednotkou Uˇradu vl´ ady Ceské republiky je Gener´ aln´ı ˇ reditelstv´ı st´ atn´ı sluˇ zby. ´ radu vl´ ˇ e republiky jmenuje a odvol´ ˇ e republiky. Cinnost ˇ ´ radu (3) Vedouc´ıho Uˇ ady Cesk´ av´ a vl´ ada Cesk´ Uˇ ˇ ´ ˇ vl´ ady Ceské republiky ˇr´ıd´ı vedouc´ı Uˇradu vl´ ady Ceské republiky, s výjimkou organizaˇcn´ıch vˇec´ı st´ atn´ı sluˇzby ´ radu vl´ ˇ e republiky podle a sluˇzebn´ıch vztah˚ u st´ atn´ıch zamˇestnanc˚ u; v tˇechto vˇecech postupuje vedouc´ı Uˇ ady Cesk´ sluˇzebn´ıho z´ akona. • pokud dnes z´ akon svˇeˇr´ı urˇcitou pravomoc v´ yslovnˇe ministrovi, nem˚ uˇze do n´ı zasahovat ani vláda

Dalˇ s´ı org´ any st´ atu s celost´ atn´ı u ´ zemn´ı p˚ usobnost´ı 194

• n´ aleˇzej´ı materi´ alnˇe z hlediska své kompetence do moci v´ ykonné, ale nejsou podle kompetenˇcn´ıho z´ akona zahrnuty mezi u ´stˇredn´ı org´ any st´ atn´ı správy • st´ at si je zˇrizuje k samostatnému spravován´ı specifick´ ych oblast´ı veˇrejné správy ´ • mus´ı b´ yt zˇrizov´ any a jejich p˚ usobnost stanovena zákonem (dle ˇcl. 79 odst. 1 U) ´ • org´ any, kter´ e jsou v´ az´ any k nˇ ekter´ emu u ´ stˇ redn´ımu org´ anu st´ atn´ı spr´ avy - v ˇcele ˇreditel (u UZSVM gener´ aln´ı ˇreditel) - jmenov´ ani a odvol´ av´ ani pˇr´ısluˇsn´ ym ministrem; pˇr´ısluˇsné ministerstvo tyto u ´ˇrady bud’ samo ˇr´ıd´ı, nebo vykon´ av´ a nad ˇcinnost´ı odborn´ y dohled ´ rad pro dohled nad druˇ – Uˇ zstevn´ımi z´ aloˇ znami - Ministerstvo financ´ı; zˇr´ızen zákonem ˇc. 87/1995 Sb. o spoˇriteln´ıch a u ´vˇern´ıch druˇzstvech atd.; má hybridn´ı povahu - p˚ usob´ı jako státn´ı u ´ˇrad a souˇcasnˇe je pr´ avnickou osobou (druˇzstevn´ı záloˇzny = druˇzstva, jejichˇz ˇcinnost´ı je primárnˇe pˇrij´ımán´ı vklad˚ u, poskytov´ an´ı u ´vˇer˚ u a dalˇs´ı finanˇcn´ı a penˇeˇzn´ı sluˇzby, tyto sluˇzby jsou poskytovány ˇclen˚ um druˇzstva, kteˇr´ı druˇzstevn´ı z´ aloˇznu spoleˇcnˇe vlastn´ı a ˇr´ıd´ı) ´ rad pro zastupov´ – Uˇ an´ı st´ atu ve vˇ ecech majetkov´ ych - Ministerstvo financ´ı; zˇr´ızen stejnojmenn´ ym z´ akonem ˇc. 201/2002 Sb.; vystupuje za stát v pˇr´ıpadech a za podm´ınek stanoven´ ych t´ımto z´ akonem v ˇr´ızen´ı pˇred soudy, rozhodˇc´ımi org´ any, správn´ımi u ´ˇrady a jin´ ymi orgány ve vˇecech t´ ykaj´ıc´ıch se majetku st´ atu ˇ – Cesk´ a spr´ ava soci´ aln´ıho zabezpeˇ cen´ı - Ministerstvo práce a sociáln´ıch vˇec´ı; upravuje z´ akon ˇc. 582/1991 Sb. o organizaci a prov´ adˇen´ı sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı • org´ any na vl´ adˇ e zcela ˇ ci ˇ c´ asteˇ cnˇ e nez´ avisl´ e - nezávislost ale neznamená u ´plnou nezávislost, ale pouze nez´ avislost vzhledem k vl´ adˇe t´ım, ˇze nepodléhaj´ı jej´ım pˇr´ıkaz˚ um / ˇcasto ale b´ yvaj´ı odpovˇedné jedné z komor Parlamentu – Rada pro rozhlasov´ e a televizn´ı vys´ıl´ an´ı - dohl´ıˇz´ı na zachováván´ı a rozvoj plurality programové nab´ıdky a informac´ı v oblasti vys´ılán´ı a pˇrevzatého vys´ılán´ı, dbá na jeho obsahovou nezávislost a na dodrˇzov´ an´ı pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u v oblasti vys´ılán´ı; povinna pˇredkládat PS a premiérovi v´ yroˇcn´ı zpr´ avu, radu tvoˇr´ı 13 ˇclen˚ u jmenovan´ ych na 6 let pˇredsedou vlády na návrh PS, podm´ınkou jmenov´ an´ı je ˇ e republice, svéprávnost a bez´ ˇceské obˇcanstv´ı, trval´ y pobyt v Cesk´ uhonnost a minimáln´ı vˇek 25 let (nelze jmenovat osobu, kter´ a funkci ˇclena jiˇz vykonávala po dvˇe po sobˇe jdouc´ı funkˇcn´ı obdob´ı),nesmˇej´ı zast´ avat funkce v politick´ ych stran´ ach, Poslanecká snˇemovna m˚ uˇze pˇredsedovi vlády navrhnout odvol´ an´ı Rady, nepln´ı-li Rada opakovanˇe z´ avaˇzn´ ym zp˚ usobem své povinnosti nebo pokud opˇetovnˇe neschv´ al´ı pro z´ avaˇzné nedostatky v´ yroˇcn´ı zpr´ avu ´ rad pro ochranu osobn´ıch u ´ daj˚ u - snaˇz´ı se chránit obˇcana pˇred neoprávnˇen´ ym zasahov´ an´ım – Uˇ do jeho soukromého a osobn´ıho ˇzivota a neoprávnˇen´ ym shromaˇzd’ován´ım, zveˇrejˇ nován´ım nebo jin´ ym zneuˇz´ıv´ an´ım osobn´ıch u ´daj˚ u; pˇredkládá v´ yroˇcn´ı zprávu PS, Senátu a vládˇe jen pro informaci; pˇredseda (na 5 let, max. 2x za sebou) a inspektoˇri (na 10 let) jmenován´ı prezidentem republiky na návrh Sen´ atu, odvol´ av´ ani téˇz prezidentem na n´ avrh Senátu, prezident potˇrebuje kontrasignaci

Org´ any u ´ zemn´ı samospr´ avy 195

• →1.30 122



Normotvorba jin´ ych spr´ avn´ıch u ´ˇ rad˚ u 196

• • • •

´ podle ˇcl. 79 odst. 3 Ustavy mohou ministerstva, jiné správn´ı u ´ˇrady a orgány u ´zemn´ı samosprávy vyd´ avat pr´ avn´ı pˇ redpisy na z´ akladˇ e a v mez´ıch z´ akona, jsou-li k tomu z´ akonem zmocnˇ eny pˇredpisy vydané ministerstvy a jin´ ymi u ´stˇredn´ımi správn´ımi u ´ˇrady → vyhl´ aˇ sky pˇredpisy org´ an˚ uu ´zemn´ı samospr´ avy pˇri v´ ykonu státn´ı moci → naˇ r´ızen´ı kraje a naˇ r´ızen´ı obce (x obecnˇe z´ avazné vyhl´ aˇsky - pˇri v´ ykonu samostatné p˚ usobnosti zastupitelstev) na rozd´ıl od naˇr´ızen´ı vl´ ady (vyd´ av´ any k proveden´ı zákona) jsou tyto pˇredpisy vydávány na z´ akladˇ e z´ akona, tedy z´ akon by mˇel v podstatn´ ych rysech obsahovat vˇsechny prvky podzákonné u ´pravy – poˇ zadavky na obsah z´ akonn´ eho zmocnˇ en´ı k vyd´ an´ı vyhl´ aˇ sky, které mus´ı vymezit: (dle ˇcl. 49 Legislativn´ıch pravidel vl´ ady) ∗ uveden´ı konkrétn´ı vˇeci, kter´ a má b´ yt vyhláˇskou upravena ∗ rozsah, v jaké maj´ı b´ yt urˇcité vˇeci upraveny – vylouˇ ceno vedle z´ akona - praeter legem – vylouˇ ceno proti z´ akonu - contra legem – vyhl´ aˇska z˚ ust´ av´ a v platnosti a v u ´ˇcinnosti i poté, co zákon (na jehoˇz podkladˇe byla vyhláˇska vyd´ ana) byl zruˇsen ˇci novelizov´ an – k vyd´ an´ı tˇechto podz´ akonn´ ych pˇredpis˚ u je nutné v´ yslovn´ e z´ akonn´ e zmocnˇ en´ı s urˇcen´ım pˇr´ısluˇsného org´ anu, kter´ y vyhl´ aˇsku vyd´ a → speci´ aln´ı zmocnˇ en´ı ´ ˇ c. 568/2004 Sb. - zákonodárce nem˚ uˇ ze vydat zmocnˇ en´ı ke zruˇ sen´ı podz´ akonn´ eho – podle n´ alezu US pˇ redpisu, protoˇze jde o svébytnou sféru v´ ykonné moci, která v tomto pˇr´ıpadˇe nen´ı vázána na ZM

St´ atn´ı zastupitelstv´ı 197

´ • v Ustavˇ e pouze jedin´ y ˇcl´ anek (Hlava III), zákon ˇc. 283/1993 Sb., o státn´ım zastupitelstv´ı (do doby zˇr´ızen´ı ˇ - ˇcl. 109 U) ´ st´ atn´ıho zastupitelstv´ı podle tohoto z´ akona jeho fce vykonávala prokuratura CR • je souˇc´ ast´ı exekutivy x z´ akon 283/1993 Sb. poskytuje státn´ı zastupitelstv´ı záruky pˇred svévoln´ ych zasahov´ an´ım do jeho ˇcinnosti (napˇr. vˇeci svˇeˇrené do p˚ usobnosti státn´ıho zastupitelstv´ı vykonávaj´ı pouze státn´ı z´ astupci)

´ ˇ cl. 80 Ustavy (1) St´ atn´ı zastupitelstv´ı zastupuje veˇ rejnou ˇ zalobu v trestn´ım ˇ r´ızen´ı; vykon´ av´ a i dalˇs´ı u ´koly, stanov´ı-li tak z´ akon. (2) Postaven´ı a p˚ usobnost st´ atn´ıho zastupitelstv´ı stanov´ı z´ akon

Z´ akon ˇ c. 283/1993 Sb., o st´ at´ım zastupitelstv´ı §4 (1) St´ atn´ı zastupitelstv´ı v rozsahu, za podm´ınek a zp˚ usobem stanoveným z´ akonem a) je org´ anem veˇrejné ˇzaloby v trestn´ım ˇr´ızen´ı a pln´ı dalˇs´ı u ´koly vyplývaj´ıc´ı z trestn´ıho ˇr´ adu, b) vykon´ av´ a dozor nad dodrˇzov´ an´ım pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u v m´ıstech, kde se vykon´ av´ a vazba, trest odnˇet´ı svobody, ochranné léˇcen´ı, zabezpeˇcovac´ı detence, ochrann´ a nebo u ´stavn´ı výchova, a v jiných m´ıstech, kde je podle z´ akonného opr´ avnˇen´ı omezov´ ana osobn´ı svoboda, c) p˚ usob´ı v jiném neˇz trestn´ım ˇr´ızen´ı, d) vykon´ av´ a dalˇs´ı u ´koly, stanov´ı-li tak zvl´ aˇstn´ı z´ akon. (2) St´ atn´ı zastupitelstv´ı se v souladu se svou z´ akonem stanovenou p˚ usobnost´ı pod´ıl´ı na prevenci kriminality a poskytov´ an´ı pomoci obˇetem trestných ˇcin˚ u. • veˇ rejnou ˇ zalobu proti obvinˇenému ze spáchán´ı trestného ˇcinu podává st´ at (na rozd´ıl od napˇr. Nˇemecka a ˇ moˇzné tzv. soukromé ˇzaloby) a v ˇr´ızen´ı pˇred soudem zastupuje veˇ Rakouska nejsou v CR rejnou ˇ zalobu jen st´ atn´ı z´ astupce 123



• podle z´ akona ˇc. 141/1961 Sb., o trestn´ım ˇr´ızen´ı soudn´ım, v platném znˇen´ı - státn´ı zástupci jsou orgány ˇcinn´ ymi v trestn´ım ˇr´ızen´ı • z´ akonnou u ´pravou trestn´ıho ˇr´ızen´ı (´ uˇcelem je zjiˇstˇen´ı tr. ˇcin˚ u a spravedlivé potrestán´ı jejich pachatel˚ u) doch´ az´ı k naplnˇen´ı u ´stavn´ıho pˇr´ıkazu dle ˇcl. 8 odst. 2 Listiny

ˇ cl. 8 odst. 2 LZPS (2) Nikdo nesm´ı být st´ıh´ an nebo zbaven svobody jinak neˇz z d˚ uvod˚ u a zp˚ usobem, který stanov´ı z´ akon. Nikdo nesm´ı být zbaven svobody pouze pro neschopnost dost´ at smluvn´ımu z´ avazku. • z´ asada legality (st´ atn´ı z´ astupce je povinen st´ıhat vˇsechny trestné ˇciny, o nichˇz se dozv´ı) a z´ asada obˇ zalovac´ı (trestn´ı st´ıh´ an´ı pˇred soudy je moˇzné jen na základˇe ˇzaloby nebo návrhu na potrestán´ı, které podáv´ a st´ atn´ı ˇzalobce) ´ • dle ˇcl. 80 odst. 1 Ustavy téˇz st´ atn´ı z´ astupce vykon´ av´ a i dalˇ s´ı u ´ koly, stanov´ı-li tak z´ akon (hlavnˇe u ´koly netrestn´ı povahy) – podat ve vyjmenovan´ ych vˇ ecech n´ avrh na zah´ ajen´ı ˇ r´ızen´ı pˇ red soudem (napˇr.: →§21 ˇc. 2/1991 Sb., →§29 ˇc. 2/1991 Sb., →§ 62 ˇc. 94/1963 Sb., o rodinˇe v platném znˇen´ı a →§ 62a ˇc. 94/1963 Sb., o rodinˇe v platném znˇen´ı) – vstoupit do jiˇ z zah´ ajen´ eho ˇ r´ızen´ı jako u ´ˇ castn´ık (→§35 obˇcanského soudn´ıho ˇrádu - ˇc.99/1963 Sb. v platném znˇen´ı) - pln´ı zde roli orgánu, kter´ y dbá na ochranu veˇrejného zájmu – nejvyˇ sˇ s´ı st. z´ astupce m˚ uˇ ze podat ˇ zalobu proti rozhodnut´ı spr´ avn´ıho org´ anu (podle soudn´ıho ˇr´ adu spr´ avn´ıho - ˇc. 150/2002 Sb. v platném znˇen´ı), jestliˇze k tomu shledá závaˇzn´ y veˇrejn´ y z´ ajem; navrhnout mu to m˚ uˇze Veˇrejn´ y ochránce práv • kaˇzd´ y je povinen dostavit se na v´ yzvu ke státn´ımu zastupitelstv´ı a podat potˇrebné vysvˇetlen´ı Soustava 198

1. Nejvyˇ sˇ s´ı st´ atn´ı zastupitelstv´ı - nejvyˇsˇs´ıho státn´ıho zastupitele jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, kter´ a jej m˚ uˇze kdykoliv bez ud´ an´ı d˚ uvodu odvolat 2. vrchn´ı st´ atn´ı zastupitelstv´ı - st´ atn´ı z´ astupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh bezprostˇrednˇe nadˇr´ızeného st´ atn´ıho z´ astupce, ministr spravedlnosti je odvolá, pokud závaˇzn´ ym zp˚ usobem poruˇs´ı své povinnosti 3. krajsk´ a st´ atn´ı zastupitelstv´ı - –——–, v obvodu hlavn´ıho mˇesta Prahy p˚ usobnost krajského st´ atn´ıho zastupitelstv´ı vykon´ av´ a Mˇestské st´ atn´ı zastupitelstv´ı v Praze 4. okresn´ı st´ atn´ı zastupitelstv´ı - –——–, v obvodu hlavn´ıho mˇesta Prahy p˚ usobnost okresn´ıch st´ atn´ıch zastupitelstv´ı vykon´ avaj´ı obvodn´ı st´ atn´ı zastupitelstv´ı a v obvodu mˇesta Brna Mˇestské státn´ı zastupitelstv´ı v Brnˇe 5. v dobˇe branné pohotovosti vyˇ sˇ s´ı a niˇ zˇ s´ı poln´ı st´ atn´ı zastupitelstv´ı ´Z ˇ na návrh nejvyˇsˇs´ıho • (krajského, okresn´ıho) st´ atn´ı z´ astupce m˚ uˇze ministr spravedlnosti jmenovat TE st´ atn´ıho z´ astupce • nejbl´ıˇzˇs´ı vyˇsˇs´ı st´ atn´ı zastupitelstv´ı m˚ uˇze vykonávat dohled nad nejbl´ıˇze niˇzˇs´ım státn´ım zastupitelstv´ı (ve svém obvodu) a m˚ uˇze mu podávat p´ısemné pokyny k jeho postupu, stejnˇe tak rozhoduje o odnˇet´ı a pˇrik´ az´ an´ı vˇeci jinému niˇzˇs´ımu státn´ımu zastupitelstv´ı (je-li p˚ uvodn´ı vedouc´ı niˇzˇs´ı státn´ı z´ astupce vylouˇcen z projedn´ av´ an´ı vˇeci) a o opravn´ ych prostˇredc´ıch podan´ ych proti rozhodnut´ı nejbl´ıˇze niˇzˇs´ıho st´ atn´ıho zastupitelstv´ı • st´ atn´ı zastupitelstv´ı si vz´ ajemnˇe poskytuj´ı informace, které potˇrebuj´ı k plnˇen´ı sv´ ych u ´kol˚ u (informac´ı se pro tyto u ´ˇcely rozum´ı u ´daje o postupu státn´ıho zastupitelstv´ı pˇri v´ ykonu jeho p˚ usobnosti v urˇcité vˇeci au ´daje, které v této souvislosti st´ atn´ı zastupitelstv´ı zjistilo) • s´ıdla se shoduj´ı se s´ıdly a obvody soud˚ u • ministr spravedlnost m˚ uˇze kdykoliv poˇzádat kterékoli státn´ı zastupitelstv´ı o informaci ke stavu ˇr´ızen´ı (potˇrebuje-li to k plnˇen´ı u ´kol˚ u svého ministerstva ˇci jako ˇclen vlády) • Nejvyˇsˇs´ı st´ atn´ı z´ astupce je povinen nejpozdˇeji do poloviny kalendáˇrn´ıho roku pˇredkládat vl´ adˇ e zpr´ avu oˇ cinnosti st´ atn´ıho zastupitelstv´ı (prostˇrednistv´ım ministra spravedlnosti) • Ministerstvo spravedlnosti je u ´stˇredn´ım orgánem správy st. zastupitelstv´ı (po personáln´ı, organizaˇcn´ı a finanˇcn´ı str´ ance), stanovuje poˇcty st. zástupc˚ u

124

ˇ 1.20. PREZIDENT REPUBLIKY CR


Postaven´ı st´ atn´ıch z´ astupc˚ u 199

• • • • •

ˇ + zp˚ podm´ınky: st´ atn´ı obˇcan CR usobilost k právn´ım u ´kon˚ um + bez´ uhonnost + ke dni jmenov´ an´ı vˇek ˇ + u nejménˇe 25 let + vysokoˇskolské pr´ avnické magisterské vzdˇelán´ı na vysoké ˇskole v CR ´spˇeˇsné sloˇzen´ı z´ avˇereˇcné zkouˇsky + mor´ aln´ı vlastnosti + souhlas´ı se sv´ ym jmenován´ım a pˇridˇelen´ım funkce vznik´ a jmenov´ an´ım; skl´ ad´ a slib do rukou ministra spravedlnosti (odepˇren´ı sloˇzen´ı slibu ˇci sloˇzen´ı slibu s v´ yhradou znamen´ a z´ anik funkce) je povinen postupovat odbornˇe, svˇedomitˇe, nestrannˇe, spravedlivˇe a bez zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u je povinen vyvarovat se jakéhokoliv chován´ı, které by mohlo vzbuzovat pochybnosti o dodrˇzován´ı povinnost´ı z´ anik fce viz →1.18

ˇ cl. 27 odst. 4 Listiny (4) Pr´ avo na st´ avku je zaruˇceno za podm´ınek stanovených z´ akonem; toto pr´ avo nepˇr´ısluˇs´ı soudc˚ um, prokur´ ator˚ um, pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojených sil a pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u. ˇ cl. 26 odst. 1 a 2 Listiny (1) Kaˇzdý m´ a pr´ avo na svobodnou volbu povol´ an´ı a pˇr´ıpravu k nˇemu, jakoˇz i pr´ avo podnikat a provozovat jinou hospod´ aˇrskou ˇcinnost. (2) Z´ akon m˚ uˇze stanovit podm´ınky a omezen´ı pro výkon urˇcitých povol´ an´ı nebo ˇcinnost´ı. • omezen´ı jejich podnikatelské a hospod´ aˇrské ˇcinnosti

ˇ cl. 20 odst. 2 a 3 Listiny (2) Obˇcané maj´ı pr´ avo zakl´ adat téˇz politické strany a politick´ a hnut´ı a sdruˇzovat se v nich. (3) Výkon tˇechto pr´ av lze omezit jen v pˇr´ıpadech stanovených z´ akonem, jestliˇze to je v demokratické spoleˇcnosti nezbytné pro bezpeˇcnost st´ atu, ochranu veˇrejné bezpeˇcnosti a veˇrejného poˇr´ adku, pˇredch´ azen´ı trestným ˇcin˚ um nebo pro ochranu pr´ av a svobod druhých. • omezen´ı jejich pr´ ava zakl´ adat politické strany a hnut´ı a sdruˇzovat se v nich ˇ ´ ˇ (); Listina z´ z´ akon CNR ˇc. 2/1969 Sb. ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch n´ avrh˚ u (); ; Ustava CR akladn´ıch pr´ av a svobod (); ´ ˇ ´ PAVLICEK, V´ aclav, et al. Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. d´ıl. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. XVIII. Vl´ ada a jiné ˇ org´ any výkonné moci, §9 Struktura ministerstev a jiných u ´stˇredn´ıch spr´ avn´ıch org´ an˚ u, s. 573-588.; PAVLIĆEK, ´ V´ aclav, et al. Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. d´ıl. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. XVIII. Vl´ ada a jiné org´ any ˇ výkonné moci, §10 Normotvorba vl´ ady a jiných spr´ avn´ıch org´ an˚ u (ˇc´ ast B), s. 592-593.; PAVLIĆEK, V´ aclav, et al. ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. d´ıl. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. XVIII. Vl´ ada a jiné org´ any výkonné moci, §11 St´ atn´ı zastupitelstv´ı, s. 594 - 599.

1.20.

ˇ Prezident republiky CR

Historick´ e postaven´ı Prozat´ımn´ı u ´ stava 1918 200

• prezident upraven pod zvl´ aˇstn´ı rubrikou, nezaˇrazen do moci v´ ykonné a naˇrizovac´ı • jeho u ´ˇrad trval do doby, kdy podle koneˇcné u ´stavy bude zvolen nov´ y prezident • prezidenta volilo N´ arodn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı za pˇr´ıtomnosti 2/3 poslanc˚ u 2/3 vˇetˇsinou pˇr´ıtomn´ ych → volba aklamac´ı (potleskem a vol´ an´ım) • nach´ azel-li se mimo hranice/jeho m´ısto bylo uprázdnˇeno → jeho práva vykonávala vláda • k vl´ adn´ım u ´kon˚ um, které vykon´ av´ a, je tˇreba kontrasignace odpovˇedného ˇclena vlády

125



´ Ustava 1920 201

• Hlava tˇret´ı - exekutiva oznaˇcov´ ana jako moc vládn´ı (guvernativa) a v´ ykonná (administrativa) → d˚ usledné oddˇelen´ı prezidenta a vl´ ady (jakoˇzto vrcholn´ ych polit. orgán˚ u) od administrativy (správy, tedy ministerstev a niˇzˇs´ıch spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u) • Individu´ aln´ı a republik´ ansk´ y model • Postaven´ı slabé (bl´ızké Fr. prezidentovi x Am. prez.) – Kaˇzd´ yu ´kon moci vl´ adn´ı (ˇci v´ ykonné) potˇreboval kontrasignaci ˇclena vlády → pˇrevzet´ı odpovˇednosti za neodpovˇedného prezidenta pˇred Parlamentem • Volen na 7 let N´ arodn´ım shrom´ aˇzdˇen´ım (3/5 za pˇr´ıtomnosti min. nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny vˇsech ˇclen˚ u), jedno moˇzné znovuzvolen´ı; voliteln´ y byl obˇcan, kter´ y dosáhl 35 let • Kompetence – v´ yslovnˇe mu v u ´stavˇe nebo v jin´ ych zákonech svˇeˇrené (taxativnˇe, enumerativn´ı princip) – zastupuje st´ at navenek, sjedn´ av´ a a ratifikuje mezinárodn´ı smlouvy, právo rozpustit parlament, jmenuje a odvol´ av´ a ministry, vrchn´ım velitelem brann´ ych sil, právo udˇelovat milost a vyhlaˇsovat amnestii – vˇ se kontrasignovan´ e!!! • Nemohl-li vykon´ avat sv˚ uj u ´ˇrad/(nebyl-li zvolen) → v´ ykon jeho fce náleˇzela vládˇe, trvá-li to déle neˇz 6 mˇes´ıc˚ u a usnese-li se na tom vl´ ada (za pˇr´ıtomnosti tˇr´ı ˇctvrtin sv´ ych ˇclen˚ u), NS zvol´ı n´ amˇ estka • Trestnˇe st´ıh´ an mohl b´ yt jen za velezradu, pˇred senátem na obˇzalobu PS • Form´ aln´ı postaven´ı prezidenta x fakticky silné postaven´ı T. G. Masaryka – Vysok´ a autorita u l´ıdr˚ u hlavn´ıch politick´ ych stran, velik´ y pod´ıl na formován´ı vznikaj´ıc´ıho státu. . . ´ Ustava 1948 202

• Kapitola 3. nazvan´ a Prezident republiky ´ 1920 • Postaven´ı prezidenta vych´ az´ı z Ustavy – Volen na 7 let N´ arodn´ım shrom´ aˇzdˇen´ım, min. 35 let, max dvakrát za sebou (to se nevztahovalo na 2. ” ˇ prezidenta CSR” E. Beneˇse) – Neodpovˇednost z funkce, nutnost kontrasignace; za veˇskeré u ´kony odpov´ıdá vláda – Rozs´ ahl´ a imunita, st´ıh´ an pouze za velezradu, pˇred Národn´ım shromáˇzdˇen´ım na obˇzalobu pˇredsednictva NS a trestem byla ztr´ ata funkce a zp˚ usobilosti tento u ´ˇrad znovu nab´ yt • Opˇet post n´ amˇ estka prezidenta, pokud nebyl déle neˇz 6 mˇes´ıc˚ u schopen vykonávat u ´ˇrad ´ Ustava 1960 203

• • • •

Hlava ˇctvrt´ a Individu´ aln´ı hlava st´ atu, i pˇres diskuze o kolegiáln´ı po vzoru SSSR Prezident v ˇcele st´ atu (nikoliv hlavou st´ atu) Volen N´ arodn´ım shrom´ aˇzdˇen´ım na 5 let (potˇreba 3/5 vˇsech ˇclen˚ u) a jemu také odpovˇedn´ y (proto netˇreba ´ kontrasignace jeho akt˚ u), nicménˇe nebylo v Ustavˇ e stanoveno nic o d˚ usledc´ıch takové odpovˇednosti, voliteln´ y byl obˇcan voliteln´ y jako poslanec NS (tedy starˇs´ı 21 let) • Pˇri uvolnˇen´ı jeho u ´ˇradu/pˇri nev´ ykonu u ´ˇradu ze závaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u pˇr´ısluˇsel jeho v´ ykon vládˇe ´ ˇ • Funkce spojena s funkc´ı prvn´ıho tajemn´ıka UV KSC ´ KSC ˇ a prezident – Na prvn´ım m´ıstˇe byla vˇsak stranická funkce, potom aˇz státn´ı ( prvn´ı tajemn´ık UV ” republiky A. Novotn´ y”) ´ Mal´ a Ustava“ 1968 ” • • • • •

204

Hlava ˇctvrt´ a Volen Feder´ aln´ım shrom´ aˇzdˇen´ım, jemu odpovˇedn´ y (opˇet nic o d˚ usledc´ıch takové odpovˇednosti) Na 5 let, voliteln´ y byl obˇcan voliteln´ y za poslance Federáln´ıho shromáˇzdˇen´ı ´ 50/1975 Sb. → pokud prezident v´ıce neˇz 1 rok nem˚ UZ uˇze vykonávat u ´ˇrad, m˚ uˇze NS zvolit nového prezidenta Z´ akonod´ arn´ a iniciativa !!! 126



1. Hlava st´ atu ´ a. Uprava 205

´ Hlava III. Ustavy - Moc v´ ykonn´ a ˇ ( ˇc. 110/1998 Sb.) Z´ akon o bezpeˇcnosti CR ˇ PS (ˇc. 90/1995 Sb.) JR ˇ S (ˇc. 107/1999 Sb.) JR Z´ akon o Kancel´ aˇri prezidenta republiky (ˇc. 114/1993 Sb.) tradice, obyˇceje (pr´ avo prezidenta b´ yt mezi státn´ımi ˇciniteli uvádˇen na prvn´ım m´ıstˇe, je drˇzitelem kl´ıˇc˚ u od korunovaˇcn´ıch klenot˚ u st´ atu) ´ • hodnoty, principy st´ atu (vyj´ adˇrené v Ustavˇ e, Listinˇe)

• • • • • •

b. Postaven´ı, charakteristika 206

• • • •

Zaˇrazen´ı prezidenta (pˇred vl´ adu) neodpov´ıdá realitˇe, ale historickému konceptu, pod´ıl na v´ ykonné moci mal´ y ˇ 54 odst. 1 U ´ – Prezident je hlavou státu. X vrcholn´ Cl. ym orgánem je vláda ˇ 62 U ´ - taxativn´ı v´ Cl. yˇ cet kompetenc´ı bez kontrasignace ˇ ´ demonstrativn´ı v´ Cl. 63 U– yˇ cet kompetenc´ı s kontrasignac´ı (ˇclena vlády, odpovˇedn´ y), ne vˇse,co je zde zahrnuté, jsou rozhodnut´ı, pˇresto u tˇechto kompetenc´ı mus´ı prezident postupovat spoleˇcnˇe s vl´ adou ˇ 54 odst. 3 U ´ – neodpovˇ • Cl. ednost z v´ ykonu funkce – – – –

Povinnost kontrasignace, pˇredsedy vlády (ˇclena) → odpov´ıdá za dan´ yu ´kon ´ Kontrasignov´ ana JEN rozhodnut´ı, kromˇe taxativn´ıho v´ yˇctu v ˇcl. 62 Ustavy Neodpovˇednost je ale vˇsestrann´ a, prezident tedy neodpov´ıdá i za ty akty, které nejsou kontrasignov´ any Vztahuje je se jen na ˇcinnost a rozhodován´ı, které se t´ ykaj´ı jeho funkce (m˚ uˇze tedy odpov´ıdat napˇr. obˇcanskopr´ avnˇe)

ˇ 65 U ´ - imunita → nelze zadrˇzet, trestnˇe st´ıhat, ani st´ıhat pro pˇrestupek ˇci jin´ • Cl. y správn´ı delikt, trestn´ı ˇ sp´ st´ıh´ an´ı za TC achan´ y po dobu v´ ykonu funkce je navˇzdy vylouˇceno – imunita nerozliˇsuje, zda jde o v´ ykon fce ˇci soukromou ˇcinnost ´ • Odpovˇ ednost za velezradu – ˇcl. 65 odst. 2, ˇcl. 87 odst. 1 g) U) – Velezrada – jedn´ an´ı prezidenta republiky smˇeˇruj´ıc´ı proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakoˇz i ´ ˇ (proto nelze nikoho st´ıhat za demokratickému pr´ avn´ımu ˇr´ adu (zák. o US); u ´stavn´ı delikt, nikoli TC spolupachatelstv´ı) ´ ˇzaloba Sen´ – Soud´ı US, atu (pˇredkl´ adá 1/3 senátor˚ u, jednán´ı neveˇrejné, hlasován´ı veˇrejné podle jmen), lze ´ odebere k závˇereˇcné poradˇe, prezident má právo si zvolit jednoho ˇci v´ıce ji odvolat do doby, neˇz se US ´ obh´ ajc˚ u, rozsudek N´ alezem US – Sankce – ztr´ ata funkce a volitelnosti – Nelze se odvolat, moˇzn´ a je obnova ˇr´ızen´ı (b´ yval´ y prezident uˇz ale nem˚ uˇze z´ıskat zpˇet ztracen´ yu ´ˇrad) ´ • Prezident nem´ a z´ astupce, Ustava nezná osvobozen´ı z u ´ˇradu ´ → Uvoln´ı-li se u – V´ yjimkou je ˇcl. 66 U ´ˇrad prezidenta a nov´ y jeˇstˇe nen´ı zvolen ˇci nesloˇzil slib, ˇci nem˚ uˇze-li prezident ze z´ avaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u sv˚ uj u ´ˇrad vykonávat, a shodne-li se na tom PS i S, pˇrecházej´ı nˇekteré pravomoci na pˇredsedu vl´ ady, nˇekteré na pˇredsedu PS (pˇri rozpuˇstˇen´ı PS na pˇredsedu S) ∗ Nen´ı vyˇcerp´ an v´ yˇcet pravomoc´ı prezidenta, nˇekteré totiˇz nepˇrecház´ı ˇ adn´ ∗ Z´ y ze zastupuj´ıc´ıch u ´st. ˇcinitel˚ u nepotˇrebuje k v´ ykonu tˇechto fc´ı dalˇs´ıho aktu (tˇr. slibu), uj´ım´ a se jich usnesen´ım komor/nastalou skuteˇcnost´ı (´ umrt´ı ˇci abdikace), nestávaj´ı se v´ ykonem tˇechto fc´ı souˇc´ ast´ı exekutivy, ani hlavou státu! ´ (pominuly∗ Proti usnesen´ı PS a S m˚ uˇze prezident podat návrh na zruˇsen´ı takového ustanoven´ı k US li takové okolnosti ˇci v˚ ubec nenastaly)

127



c. Z´ akladn´ı pravomoci hlavy st´ atu v mezin´ arodn´ıch vztaz´ıch 207

´ – jeho právnˇe závazné mezinárodn´ı u • Zastupuje st´ at navenek (ˇcl. 63 odst. 1 a) U) ´kony jsou u ´kony st´ atu ´ • Sjedn´ av´ a a ratifikuje mezin´ arodn´ı smlouvy (ˇcl. 63 odst. 1 b) U) – V´ ykon suverenity – Sjedn´ av´ an´ı lze pˇrenést na vl´ adu nebo s jej´ım souhlasem na jej´ı jednotlivé ˇcleny → resortn´ı smlouvy, k ˇ ratifikaci nen´ı potˇreba souhlasu Parlamentu CR ´ ˇ (ˇci souhlas prostˇrednictv´ım – Prezidentské smlouvy – ˇcl.49 a 10a U – k ratifikaci nutn´ y souhlas Parlamentu CR referenda) ´ • Pˇrij´ım´ a, povˇeˇruje a odvol´ av´ a vedouc´ı zastupitelsk´ ych mis´ı (ˇcl. 63 odst. 1 d) U) – Velvyslanci, nunciové, vyslanci. . . – Kontrasignace • Reprezentuje st´ at navenek pˇri n´ avˇstˇevách, pˇri vystupován´ı na zasedán´ıch mezin. organizac´ı ˇci shrom´ aˇzdˇen´ı hlav st´ at˚ u - pˇri v´ ykonu zahraniˇcn´ı politiky je povinen dbát obsahu svého slibu, obsah v´ ykonné moci v této oblasti je specifikov´ an kompetenˇcn´ım z´ akonem (ˇc. 2/1969 Sb.) d. Akty prezidenta republiky 208

• Jen u ´stavn´ı pˇredpis m˚ uˇze ukl´ adat hlavˇe státu povinnosti, tedy i náleˇzitosti, kter´ ymi mus´ı b´ yt jeho rozhodnut´ı opatˇrena, jeho akty jsou u ´stavn´ımi akty, kter´ ymi prezident zasahuje do ZM, VM i SM, a to proto, ˇze je hlavou st´ atu • x nicménˇe pˇri vyd´ av´ an´ı nˇekter´ ych rozhodnut´ı je svázán s vládou, potˇrebuj´ı totiˇz ke své perfekci kontrasignaci (z toho vypl´ yv´ a, ˇze takov´ a rozhodnut´ı mus´ı b´ yt vˇzdy p´ısemná), dalˇs´ı moˇzné náleˇzitosti: návrh ˇci souhlas dalˇs´ıho u ´st. org´ anu (odvol´ an´ı ˇclena vl´ ady na n´ avrh pˇredsedy vlády), zd˚ uvodnˇen´ı (u uplatnˇen´ı veta v legislativn´ım procesu), sloˇzen´ı bez v´ yhrad (slibu), sloˇzen´ı do rukou (abdikace do rukou pˇredsedy PS) 1. Rozhodnut´ı • • • • • •

Jmenuje a odvol´ av´ a vl´ adu, pˇrij´ım´ a demisi - VM Svol´ av´ a zased´ an´ı PS, rozpouˇst´ı ji; podepisuje nebo vrac´ı zákony – ZM Ratifikuje, sjedn´ av´ a mezin´ arodn´ı smlouvy – diplomatická oblast, mezinárodn´ı právo Jmenov´ an´ı soudc˚ u a funkcion´ aˇr˚ u; milost, amnestie – SM Rozhodnut´ı vrchn´ıho velitele ozbrojen´ ych sil, jmenován´ı generál˚ u – obrana Udˇelov´ an´ı vyznamen´ an´ı. . .

2. Jin´ e pr´ avn´ı akty • akt, kde vystupuje jako procesn´ı strana u soudu - nevystupuje zde jako rozhodovac´ı orgán • n´ avrh kandid´ ata na fci ombudsmana - rozhoduje PS 3. Politick´ e akty • Vystoupen´ı v zahraniˇc´ı e. Skl´ ad´ an´ı slib˚ u a rezignac´ı do rukou prezidenta 209

• Slib do rukou prezidenta skl´ adaj´ı ´ – pˇredseda a ˇclenové vl´ ady (ˇcl. 69 U) ´ ´ – soudci US (ˇcl. 85 U) ´ – prezident a viceprezident NKU • Ukonˇcen´ı funkce rezignac´ı do rukou prezidenta – demise vl´ ady a ˇclen˚ u vl´ ady – bez kontrasignace, jde o rozhodnut´ı prezidenta – v ostatn´ıch pˇr´ıpadech jen pˇrij´ım´ a jednostranné právn´ı akty, nerozhoduje o platnosti tˇechto u ´kon˚ u (jen ´ v pˇr´ıpadˇe sporu m˚ uˇze osvˇedˇcovat, ˇze se uskuteˇcnily), soudci US se vzdávaj´ı fce osobnˇe ˇci doruˇcen´ım ´ doruˇcen´ım prohl´ aˇsen´ı ve formˇe not´ aˇrského z´ apisu do jeho rukou, vice/prezident NKU 128



f. Udˇ elov´ an´ı st´ atn´ıch vyznamen´ an´ı 210

• prop˚ ujˇcuje a udˇeluje st. vyznamen´ an´ı (ˇra´dy a medaile), oceˇ nuje tak zásluhy (za budován´ı svobodné, demokr. spoleˇcnosti atd); kontrasignace, n´ avrhy podávaj´ı obˇe komory Parlamentu a vláda, prezident m˚ uˇze udˇelit vyznamen´ an´ı i mimo tyto n´ avrhy ˇ • ˇr´ ady lze udˇelit za z´ asluhy o st´ at i tˇem , kteˇr´ı nejsou obˇcany CR g. Vlajka prezidenta republiky a st´ atn´ı peˇ cet’ 211

ˇ oznaˇcuje dopravn´ı prostˇredek prezidenta. . . • Standarta – oznaˇcuje s´ıdlo za pˇr´ıtomnosti v CR, • Uchov´ av´ a peˇcetidlo st´ atn´ı peˇceti

2. Vznik, trv´ an´ı a z´ anik funkce prezidenta republiky a. Vznik, volba a z´ anik funkce 212

• viz →1.18 b. Funkˇ cn´ı obdob´ı 213

• Trv´ a 5 let, poˇc´ıt´ a se ode dne sloˇ zen´ı slibu, konec dnem kter´ y pˇredcház´ı dni volby po 5 letech ´ 110/1998 Sb. O bezpeˇcnosti CR ˇ • Lze prodlouˇzit maxim´ alnˇ e o 6 mˇ es´ıc˚ u, podle ˇcl. 10 UZ – Nen´ı-li moˇzné konat volby ve stanoven´ ych lh˚ utách – stav nouze, ohroˇzen´ı, válka ´ – mezera v Ustavˇ ´ • Nelze jej odvolat, ani pˇri trv´ an´ı d˚ uvodu v ˇcl. 66 U e

3-4. Pravomoci prezidenta 214

• viz →1.21

5. S´ıdlo a kancel´ aˇ r prezidenta, ochrana, plat a. Kancel´ aˇ r prezidenta 215

ˇ → je rozpoˇctovou organizac´ı se samostatnou kapitolou ve • Z´ akon ˇc.114/1993 Sb. O Kancel´ aˇr´ı prezidenta CR st. rozpoˇctu • Obstar´ av´ a z´ aleˇzitosti potˇrebné pro v´ ykon pravomoc´ı, protokolárn´ıch povinnost´ı a veˇrejné ˇcinnosti prezidenta ˇ (Praˇzsk´ • Star´ a se o nemovit´ y majetek CR y hrad, Lány + ostatn´ı nemovitosti, tvoˇr´ıc´ı s nimi jeden funkˇcn´ı celek) → s´ıdlo prezidenta + hospodaˇr´ı s movitostmi, které souvis´ı s tˇemito nemovitostmi historicky/funkˇcnˇe ˇci souvis´ı s ˇcinnost´ı kancel´ aˇre; pr´ avo hospodaˇren´ı s tˇemito nemovitostmi vykonává prostˇrednictv´ım pˇr´ıspvkov´ ych organizac´ı Spr´ ava Praˇzskéh hradu a Lesn´ı správa Lány • Ze svého rozpoˇctu vypl´ ac´ı rentu a pauˇs´ aln´ı náhradu b´ yvalému prezidentu, zajiˇst’uje mu i vozidlo s ˇridiˇcem (i bez nˇeho) k jeho osobn´ı dispozici • Peˇcuje o ˇceské korunovaˇcn´ı klenoty (v chrámu sv. V´ıta) • V ˇcele kancel´ aˇre je vedouc´ı (zastupuje Kanceláˇr navenek, ˇr´ıd´ı jej´ı ˇcinnosti a odpov´ıdá za ni), jmenován/odvol´ av´ an prezidentem (stejnˇe tak jmenuje/odvol´ avá n´ aˇ celn´ıka Vojensk´ e kancel´ aˇ re prezidenta republiky - to je ˇ vojensk´ y u ´tvar ozbrojen´ ych sil CR, kter´ y zajiˇst’uje u ´koly souvisej´ıc´ı s pravomoc´ı prezidenta jako vrchn´ıho velitele ozbr. sil, vede agendu Bezpeˇcnostn´ı rady státu), prezident je zmocnˇen téˇz stanovit vnitˇrn´ı organizaci Kancel´ aˇre a okruh vedouc´ıch pracovn´ık˚ u (které jmenuje a odvolává) ˇ vl´ • Dle JR ady se jedn´ an´ı sch˚ uze u ´ˇcastn´ı i zástupce Kanceláˇre prezidenta, je zván i na sch˚ uzi Legislativn´ı rady vl´ ady • Souˇc´ ast´ı Kancel´ aˇre je u ´ tvar Protokol - zajiˇst’uje v´ ykon u ´st. pravomoc´ı prezidenta jako zástupce st´ atu navenek, napˇr. st´ atn´ı n´ avˇstˇevy, vyˇrizuje agendu pˇrenáˇsen´ı pravomoc´ı prezidenta sjednávat mezin. smlouvy, zajiˇst’uje uchov´ an´ı peˇcetidla st. peˇceti i agendu st. vyznamenán´ı ´ ´ • Utvar legislativy a pr´ ava - pˇripravuje návrhy pro rozhodnut´ı prezidenta (pro legislativn´ı proces, pro US na zruˇsen´ı z´ akon˚ u, pro NSS k zastaven´ı/zruˇsen´ı polit. strany), pˇripravuje vydán´ı souhlasu k trestn´ımu st´ıh´ an´ı soudc˚ u, pˇripravuje a zabezpeˇcuje publikaci rozhodnut´ı prezidenta o amnestii a vyhláˇsen´ı voleb 129

1.21. PRAVOMOCI PREZIDENTA REPUBLIKY


b. Ochrana 216

• Prezidentu pˇr´ısluˇs´ı zvl´ aˇstn´ı ochrana, st´ at dle mezinárodn´ıho práva odpov´ıdá i za bezpeˇcnost host˚ u hlavy st´ atu • Hradn´ı str´ aˇ z – Souˇc´ ast ozbrojen´ ych sil, z´ akon ˇc. 219/1990 Sb. O ozbrojen´ ych silách – Slouˇz´ı k ochranˇe hlavy st´ atu – Vnˇejˇs´ı ochrana are´ alu Praˇzského hradu, vnˇejˇs´ı ostraha objekt˚ u, které jsou doˇcasn´ ym s´ıdlem prezidenta a jeho host˚ u, organizuje vojenské pocty (hlavnˇe pˇri oficiáln´ıch návˇstˇevách pˇredstavitel˚ u jin´ ych st´ at˚ u) • Policie ˇ – Naˇr´ızen´ı vl´ ady ˇc. 138/1998 Sb. O ochranˇe u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u CR – Prezidentu n´ aleˇz´ı trval´ a ochrana, v závislosti na bezpeˇcnostn´ı situaci a moˇzné m´ıˇre ohroˇzen´ı c. Plat 217

• Plat, dalˇs´ı penˇeˇzn´ı n´ aleˇzitosti a natur´ aln´ı plnˇen´ı • Podle z´ akona ˇc. 236/1995 Sb., o platu u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u, . . . (nen´ı tedy stanoven zvláˇstn´ım zákonem, ani pevnou ˇc´ astkou jako v minulosti) d. S´ıdlo 218

• Nen´ı uvedeno v ˇz´ adném u ´stavn´ım z´ akonu x nepˇr´ımo vypl´ yvá ze zákona o Kanceláˇri prezidenta republiky → ˇ (Praˇzsk´ s´ıdlem jsou vˇsechny budovy uvedené zde jako majetek CR y hrad, zámek Lány a dalˇs´ı nemovitosti tvoˇr´ıc´ı s nimi jeden celek)

Aktu´ alnˇ e - pˇ r´ım´ a volba prezidenta 219

• N´ avrh novely u ´stavy: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=415&CT1=0 • N´ avrh proˇsel 14.12.2011 3. ˇcten´ım v PS ´ Pavl´ıˇcek a kol.: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl, 2.podstatnˇe rozˇs´ıˇrené a dopnˇené vyd´ an´ı; Kapitola XVII. Preziˇ ´ dent republiky; Kapitola II. Ceskoslovensk´ au ´stava z roku 1920; Kapitola VI. Ustava 9.kvˇetna a dalˇs´ı vývoj; Kapitola ´ ˇ VII. Ustava z roku 1960; Kapitola VIII. Ceskoslovensk´ a federace

1.21.

Pravomoci prezidenta republiky

´ e – Hlava III, ˇcl. 62 a 63, dále pak ˇcl. 64-66 • upraveno pˇredevˇs´ım v Ustavˇ

´ ˇ cl. 62 Ustavy Bez kontrasignace Prezident republiky a) jmenuje a odvol´ av´ a pˇredsedu a dalˇs´ı ˇcleny vl´ ady a pˇrij´ım´ a jejich demisi, odvol´ av´ a vl´ adu a pˇrij´ım´ a jej´ı demisi, b) svol´ av´ a zased´ an´ı Poslanecké snˇemovny, c) rozpouˇst´ı Poslaneckou snˇemovnu, d) povˇeˇruje vl´ adu, jej´ıˇz demisi pˇrijal nebo kterou odvolal, vykon´ av´ an´ım jej´ıch funkc´ı prozat´ımnˇe aˇz do jmenov´ an´ı nové vl´ ady, ´ e) jmenuje soudce Ustavn´ ıho soudu, jeho pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy, f ) jmenuje ze soudc˚ u pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy Nejvyˇsˇs´ıho soudu,

130



g) odpouˇst´ı a zm´ırˇ nuje tresty uloˇzené soudem, naˇrizuje, aby se trestn´ı ˇr´ızen´ı nezahajovalo, a bylo-li zah´ ajeno, aby se v nˇem nepokraˇcovalo, a zahlazuje odsouzen´ı, h) m´ a pr´ avo vr´ atit Parlamentu pˇrijatý z´ akon s výjimkou z´ akona u ´stavn´ıho, i) podepisuje z´ akony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyˇsˇs´ıho kontroln´ıho u ´ˇradu, ˇ e n´ k) jmenuje ˇcleny Bankovn´ı rady Cesk´ arodn´ı banky, ˇ e republiky k Evropské unii a jeho výsledek. l) vyhlaˇsuje referendum o pˇristoupen´ı Cesk´

´ ˇ cl. 63 Ustavy S kontrasignac´ı (1) Prezident republiky d´ ale a) zastupuje st´ at navenek, b) sjedn´ av´ a a ratifikuje mezin´ arodn´ı smlouvy; sjedn´ av´ an´ı mezin´ arodn´ıch smluv m˚ uˇze pˇrenést na vl´ adu nebo s jej´ım souhlasem na jej´ı jednotlivé ˇcleny, c) je vrchn´ım velitelem ozbrojených sil, d) pˇrij´ım´ a vedouc´ı zastupitelských mis´ı, e) povˇeˇruje a odvol´ av´ a vedouc´ı zastupitelských mis´ı, f ) vyhlaˇsuje volby do Poslanecké snˇemovny a do Sen´ atu, g) jmenuje a povyˇsuje gener´ aly, h) prop˚ ujˇcuje a udˇeluje st´ atn´ı vyznamen´ an´ı, nezmocn´ı-li k tomu jiný org´ an, i) jmenuje soudce, j) m´ a pr´ avo udˇelovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky pˇr´ısluˇs´ı vykon´ avat i pravomoci, které nejsou výslovnˇe v u ´stavn´ım z´ akonˇe uvedeny, stanov´ı-li tak z´ akon. (3) Rozhodnut´ı prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyˇzaduje ke své platnosti spolupodpis pˇredsedy vl´ ady nebo j´ım povˇeˇreného ˇclena vl´ ady. (4) Za rozhodnut´ı prezidenta republiky, které vyˇzaduje spolupodpis pˇredsedy vl´ ady nebo j´ım povˇeˇreného ˇclena vl´ ady, odpov´ıd´ a vl´ ada.

ˇ Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇ ci Parlamentu CR 220

• vztah prezidenta k Parlamentu: prezident je volen Parlamentem, ale nen´ı mu odpovˇedn´ y ´ - KONTRASIGNACE 1. vyhlaˇ suje volby do PS a Sen´ atu - ˇcl. 63 f) U • ale mus´ı se ˇr´ıdit ˇcl. 17: (1) Volby do obou komor se konaj´ı ve lh˚ utˇe poˇc´ınaj´ıc´ı tˇric´ atým dnem pˇred uplynut´ım volebn´ıho obdob´ı a konˇc´ıc´ı dnem jeho uplynut´ı. (2) Byla-li Poslaneck´ a snˇemovna rozpuˇstˇena, konaj´ı se volby do ˇsedes´ ati dn˚ u po jej´ım rozpuˇstˇen´ı. • kontrasignace premiéra nebo povˇeˇreného ˇclena vlády • volby do Parlamentu vyhlaˇsuje nejpozdˇeji 90 dn˚ u pˇred jejich konán´ım, vyhláˇsen´ı voleb uveˇrejˇ nuje ve Sb´ırce z´ akon˚ u • do Sen´ atu téˇz vyhlaˇsuje opakované volby a doplˇ novac´ı volby (ty se maj´ı konat nejpozdˇeji 90 dn˚ u od z´ aniku mand´ atu sen´ atora, doplˇ nuj´ıc´ı volby se vyhlaˇsuj´ı jen na zbytek volebn´ıho obdob´ı p˚ uvodn´ıho sen´ atora) ´ 2. svol´ av´ a zased´ an´ı PS po volb´ ach - ˇcl. 62 b) U • svol´ an´ı zased´ an´ı je pˇredpokladem ke svolán´ı ustavuj´ıc´ı sch˚ uze PS • mus´ı svolat tak, aby bylo zased´ an´ı zahájeno nejpozdˇeji 30. dnem po dni voleb • pokud v této lh˚ utˇe prezident zasedán´ı nesvolá, poruˇsil t´ım u ´stavn´ı povinnost a PS se sejde sama ´ 3. rozpouˇ st´ı PS - ˇcl. 62 c) U ´ • pouze za stanoven´ ych podm´ınek (ˇ cl. 35 Ustavy): 131



ˇ anek 35 Cl´ (1) Poslaneckou snˇemovnu m˚ uˇze rozpustit prezident republiky, jestliˇze a) Poslaneck´ a snˇemovna nevyslovila d˚ uvˇeru novˇe jmenované vl´ adˇe, jej´ıˇz pˇredseda byl prezidentem republiky jmenov´ an na n´ avrh pˇredsedy Poslanecké snˇemovny, b) Poslaneck´ a snˇemovna se neusnese do tˇr´ı mˇes´ıc˚ u o vl´ adn´ım n´ avrhu z´ akona, s jehoˇz projedn´ an´ım spojila vl´ ada ot´ azku d˚ uvˇery, c) zased´ an´ı Poslanecké snˇemovny bylo pˇreruˇseno po dobu delˇs´ı, neˇz je pˇr´ıpustné, d) Poslaneck´ a snˇemovna nebyla po dobu delˇs´ı tˇr´ı mˇes´ıc˚ u zp˚ usobil´ a se usn´ aˇset, aˇckoliv nebylo jej´ı zased´ an´ı pˇreruˇseno a aˇckoliv byla v té dobˇe opakovanˇe svol´ ana ke sch˚ uzi. (2) Prezident republiky Poslaneckou snˇemovnu rozpust´ı, navrhne-li mu to Poslaneck´ a snˇemovna usnesen´ım, s n´ımˇz vyslovila souhlas tˇr´ıpˇetinov´ a vˇetˇsina vˇsech poslanc˚ u. (3) Poslaneckou snˇemovnu nelze rozpustit tˇ ri mˇ es´ıce pˇ red skonˇ cen´ım jej´ıho volebn´ıho obdob´ı. • ad odst. 1: prezident m˚ uˇ ze, ale nemus´ı PS rozpustit a to i v pˇr´ıpadˇe tˇret´ıho ne´ uspˇeˇsného pokusu o sestaven´ı vl´ ady (m˚ uˇze povˇeˇrit dalˇs´ı osobu o sestaven´ı vlády, povaˇzuje-li to za moˇzné) 1. pravomoci v legislativn´ım procesu – suspenzivn´ı veto • suspenzivn´ı veto – pr´ avo vr´ atit pˇrijat´ y zákon Parlamentu (neplat´ı pro u ´stavn´ı zákon a zákon pˇrijat´ y ve zkr´ aceném jedn´ an´ı po dobu stavu ohroˇzen´ı státu nebo v dobˇe váleˇcného stavu) • po navr´ acen´ı z´ akona prezidentem hlasuje PS o zákonu znovu, je pˇrijat, pokud pro nˇej hlasuje nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina vˇsech poslanc˚ u • své rozhodnut´ı mus´ı prezident od˚ uvodnit ´ ˇc. 30/1998 • z´ akon m˚ uˇze vr´ atit ve lh˚ utˇ e 15 dn˚ u ode dne, kdy mu byl zákon postoupen (→rozhodnut´ı US Sb.) 2. podepisuje z´ akony • podepisuje vˇsechny z´ akony vˇcetnˇe zákon˚ uu ´stavn´ıch a v této kompetenci nem˚ uˇze b´ yt zastoupen ˇ • podle JRPS nepodepisuje z´ akon, proti nˇemuˇz ne´ uspˇeˇsnˇe pouˇzil právo veta • V. Klaus nˇekteré z´ akony nepodepsal i pˇresto, ˇze neuplatnil své veto – platnost tˇechto zákon˚ u zat´ım nebyla zpochybnˇena • je podpis prezidenta pod z´ akon jeho u ´stavn´ı povinnost´ı? - pravdˇepodobnˇe ano 3. podepisuje i z´ akonn´ a opatˇ ren´ı Sen´ atu 4. m´ a pr´ avo u ´ˇ castnit se sch˚ uz´ı obou komor, jejich v´ ybor˚ u a komis´ı • nem´ au ´stavnˇe zakotvené pr´ avo u ´ˇcastnit se vyˇsetˇrovac´ı komise PS • na sch˚ uz´ıch org´ an˚ u komor Parlamentu se m˚ uˇze vyjádˇrit k politick´ ym otázkám a ve svém vystoupen´ı nen´ı nijak omezen • na sch˚ uz´ıch obou komor snˇemoven, v´ ybor˚ u a komis´ı se mu udˇel´ı slovo, kdykoli o to poˇzádá • nem´ a povinnost u ´ˇ castnit se sch˚ uz´ı org´ an˚ u komor Parlamentu (kromˇe zvláˇstn´ıch pˇr´ıpad˚ u – napˇr. sloˇzen´ı slibu) - nen´ı odpovˇedn´ y ani Parlamentu, nem˚ uˇze b´ yt proto Parlamentem pˇredvolán 5. ke sloˇzen´ı slibu mus´ı b´ yt prezident pozv´ an 6. + navrhuje PS dva kandid´ aty na fci ombudsmana (a dva Senát)

Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇ ci vl´ adˇ e a jin´ ym org´ an˚ um v´ ykonn´ e moci 221

ˇ je st´ • prezident nestoj´ı v ˇcele vl´ ady, CR at s parlamentn´ı formou vlády 1. jmenuje a odvol´ av´ a pˇ redsedu vl´ ady a na jeho n´ avrh dalˇ s´ı ˇ cleny vl´ ady • prezident m˚ uˇze jmenovat po pod´ an´ı demise pˇredsedy vlády kohokoli nov´ ym pˇredsedou vlády (mˇel by ale d˚ uvodnˇe pˇredpokl´ adat, ˇze dan´ a osoba má moˇznost sestavit vládu, která z´ıská d˚ uvˇeru PS) – po volb´ ach - star´ a vl´ ada podává obligatornˇe demisi aˇz po ustavuj´ıc´ı sch˚ uzi nové PS – po pod´ an´ı demise m´ a prezident právo 2x vybrat pˇredsedu vlády podle své volby; potˇret´ı pak je v´ az´ an n´ avrhem pˇredsedy PS (ten je v této funkci nezastupiteln´ y) 132



• jmenuje ˇcleny vl´ ady a povˇeˇruje je ˇr´ızen´ım ministerstev nebo jin´ ych u ´ˇrad˚ u JEN na návrh pˇredsedy vl´ ady 2. pˇ rij´ım´ a sloˇ zen´ı slibu ˇ clen˚ u vl´ ady do rukou prezidenta republiky • teprve poté, co pˇredseda vl´ ady sloˇzil slib spolu s celou vládou, kterou vytvoˇril, konˇc´ı u ´ˇredn´ı povˇeˇren´ı vl´ ady staré 3. povˇ eˇ ruje vl´ adu, jej´ıˇ z demisi pˇ rijal nebo kterou odvolal, vykon´ av´ an´ım jej´ı funkce prozat´ımnˇ e aˇ z do jmenov´ an´ı nov´ e vl´ ady • toto opr´ avnˇen´ı se vztahuje k vl´ adˇe jako k celku, nelze takhle povˇeˇrit jednotlivé ministry • prozat´ımn´ı vykon´ av´ an´ı funkce této vlády konˇc´ı jmenován´ım vlády nové (i kdyˇz by pozdˇeji nez´ıskala d˚ uvˇeru v PS) 4. pˇ rij´ım´ a demisi pˇ redsedy a dalˇ s´ıch ˇ clen˚ u vl´ ady • ˇclenové vl´ ady pod´ avaj´ı demisi do rukou prezidenta republiky prostˇrednictv´ım pˇredsedy vlády/ prezident odvol´ av´ a ˇcleny vl´ ady jen na n´ avrh pˇredsedy vlády • pˇredseda vl´ ady pod´ av´ a demisi do rukou prezidenta • demise pˇredsedy vl´ ady = demise celé vlády • odvol´ an´ı ˇci pˇrijet´ı demise se uskuteˇcn ˇuje rozhodnut´ım prezidenta republiky 5. pr´ avo u ´ˇ castnit se sch˚ uz´ı vl´ ady, vyˇ zadovat od vl´ ady a jej´ıch ˇ clen˚ u zpr´ avy a projedn´ avat s vl´ adou ´ nebo jej´ımi ˇ cleny ot´ azky, kter´ e patˇ r´ı do jejich p˚ usobnosti - ˇcl. 64 odst. 2 U • m˚ uˇze si zvolit, jakou formou chce b´ yt informován – na sch˚ uzi vlády nebo p´ısemnˇe/ vláda je pak u ´stavnˇe povinna poskytnout prezidentovi veˇskeré informace, o které poˇzádá, a projednat s n´ım otázky, s nimiˇz se na nˇe obr´ at´ı • m˚ uˇze si jednotlivé ˇcleny ˇci celou vládu pozvat do svého s´ıdla (toto pozván´ı by nebylo sch˚ uz´ı vl´ ady), aby mu podali zpr´ avu – to mus´ı b´ yt ale informativn´ıho charakteru!, vláda je odpovˇedná pouze PS, ne prezidentovi • prezident m´ a pr´ avo u ´ˇcastnit se sch˚ uz´ı Bezpeˇcnostn´ı rady státu, vyˇzadovat od n´ı a jej´ıch ˇclen˚ u zpr´ avy a projedn´ avat ot´ azky, které patˇr´ı do jejich p˚ usobnosti ´ - KONTRASIGNACE 6. vrchn´ı velitel ozbrojen´ ych sil - ˇcl. 63 odst. 1 c) U ´ • jmenov´ an´ı a povyˇ sov´ an´ı gener´ al˚ u - ˇcl. 63 odst. 1 g) U – jmenovat = z hodnosti niˇzˇs´ı neˇz je generál do hodnosti generála x povyˇsovat = z niˇzˇs´ı gener´ alské hodnosti do vyˇsˇs´ı gener´ alské hodnosti ˇ a sv´ • je nejvyˇ sˇ s´ım sluˇ zebn´ım org´ anem v ozbrojen´ ych sil´ ach CR ym rozkazem m˚ uˇze stanovit rozsah kompetenc´ı dalˇs´ıch org´ an˚ u ozbrojen´ ych sil (ˇc. 219/1999 Sb.) • ozbrojené s´ıly, jejichˇz je vrchn´ım velitelem, se dˇel´ı na: Arm´ adu, Vojenskou kancel´ aˇ r prezidenta republiky a Hradn´ı str´ aˇ z • u ´koly souvisej´ıc´ı s v´ ykonem této pravomoci zajiˇst’uje Vojensk´ a kancel´ aˇ r prezidenta republiky – n´ aˇceln´ıka Vojenské kancel´ aˇre prezidenta republiky jmenuje a odvolává prezident – KONTRASIGNACE • schvaluje z´ akladn´ı vojensk´ e ˇ r´ ady/ prop˚ ujˇ cuje ˇ cestn´ e nebo historick´ e n´ azvy vojensk´ ym u ´ tvar˚ um/ prop˚ ujˇ cuje bojov´ e z´ astavy ˇ – na návrh vlády a po projednán´ı pˇr´ısluˇsného • jmenuje n´ aˇ celn´ıka Gener´ aln´ıho ˇ st´ abu Arm´ ady CR v´ yboru PS; n´ aˇceln´ık je ale podˇr´ızen ministru obrany • podle z´ akona ˇc. 218/1999 Sb. d´ ale:

§ 43 Mimoˇ r´ adn´ a opatˇ ren´ı za stavu ohroˇ zen´ı st´ atu (1) Po vyhl´ aˇsen´ı stavu ohroˇzen´ı st´ atu m˚ uˇze prezident republiky na n´ avrh vl´ ady naˇr´ıdit, aby byli povol´ ani voj´ aci v z´ aloze k mimoˇr´ adné sluˇzbˇe v rozsahu podle § 42 p´ısm. a) (3) Mimoˇr´ adn´ a opatˇren´ı zruˇsuje prezident republiky na n´ avrh vl´ ady.

133



§44 Mimoˇ r´ adn´ a opatˇ ren´ı za v´ aleˇ cn´ eho stavu (1) Po vyhl´ aˇsen´ı v´ aleˇcného stavu prezident republiky na n´ avrh vl´ ady naˇrizuje mobilizaci ozbrojených sil. (3) Mobilizace se zruˇsuje demobilizac´ı. Demobilizaci naˇrizuje prezident republiky na n´ avrh vl´ ady. § 45 Nˇ ekter´ e pr´ avn´ı u ´ˇ cinky vyhl´ aˇ sen´ı v´ aleˇ cn´ eho stavu (2) Prezident republiky m˚ uˇze vyzvat voj´ aky, kteˇr´ı z d˚ uvod˚ u nez´ avislých na jejich v˚ uli nemohou nastoupit mimoˇr´ adnou sluˇzbu podle odstavce 1, aby se pˇrihl´ asili do ozbrojených sil spojeneckého st´ atu, v nˇemˇz dl´ı nebo do nˇehoˇz se mohou dostat. Voj´ aci jsou povinni této výzvy uposlechnout. § 54 Vstup obˇ can˚ u do ozbrojen´ ych sil jin´ ych st´ at˚ u a cizinc˚ u do ozbrojen´ ych sil ˇadost pod´ (1) Obˇcan sm´ı vstoupit do ozbrojených sil jiných st´ at˚ u jen s povolen´ım prezidenta republiky. Z´ av´ a pˇr´ısluˇsné u ´zemn´ı vojenské spr´ avˇe. ˇadost o povolen´ı vstupu do ozbrojených sil jiných st´ (2) Z´ at˚ u pˇredkl´ ad´ a prezidentovi republiky ministerstvo po projedn´ an´ı s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraniˇcn´ıch vˇec´ı. (3) Povolen´ı udˇelené podle odstavce 1 m˚ uˇze prezident republiky kdykoli odvolat. Povolen´ı pozbýv´ a platnosti pˇri vyhl´ aˇsen´ı stavu ohroˇzen´ı st´ atu nebo v´ aleˇcného stavu. T´ım nen´ı dotˇceno ustanoven´ı § 45 odst. 2. (4) Obˇcan, který m´ a v´ıce st´ atn´ıch obˇcanstv´ı, m˚ uˇze vykon´ avat vojenskou sluˇzbu v ozbrojených sil´ ach jiného st´ atu, jehoˇz je také st´ atn´ım obˇcanem, bez povolen´ı prezidenta republiky. ˇadost pod´ (6) Cizinec m˚ uˇze dobrovolnˇe vstoupit do ozbrojených sil jen s povolen´ım prezidenta republiky. Z´ av´ a ministerstvu, které ji po projedn´ an´ı s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraniˇcn´ıch vˇec´ı pˇredkl´ ad´ a prezidentu republiky. 1. pravomoci k dalˇ s´ım u ´ stˇ redn´ım org´ an˚ um - KONTRASIGNACE ˇ ´ radu • na n´ avrh vl´ ady jmenuje/odvol´ av´ a pˇ redsedu Cesk´ eho statistick´ eho u ´ˇ radu a pˇ redsedu Uˇ pro ochranu hospod´ aˇ rsk´ e soutˇ eˇ ze (jmenován na 6 let, ne v´ıce neˇz 2x) ´ radu pro ochranu osobn´ıch u • na n´ avrh Sen´ atu jmenuje/odvol´ av´ a pˇ redsedu Uˇ ´ daj˚ u (na 5 let, max. ´ radu (na 10 let, i opakovanˇe) dvˇe po sobˇe jdouc´ı obdob´ı) + na návrh Senátu jmenuje 7 inspektor˚ u Uˇ

Pravomoci prezidenta republiky v˚ uˇ ci moci soudn´ı 222

• nutno rozliˇsovat: v´ ykon soudnictv´ı (moc soudcovská/ v této oblasti prezident udˇeluje milosti a amnestie) x st´ atn´ı spr´ ava soud˚ u (jmenovac´ı a odvolac´ı pravomoci prezidenta) ´ ´ - ˇcl. 62 e) U 1. jmenuje soudce US • bez kontrasignace • se souhlasem Sen´ atu (pozor, zde ˇcastá chyba u zkouˇsky, studenti pr´ y ˇcasto ˇr´ıkaj´ı na návrh“, coˇz je ” ˇspatnˇe – inici´ atorem je zde prezident); v dobˇe, kdy nebyl ustanoven Senát, vykonávala tuto funkci PS ´ X soudci se mohou vzdát své funkce do rukou prezidenta republiky • prezident nem˚ uˇze odvolat soudce US ´ 2. jmenuje pˇ redsedu a m´ıstopˇ redsedy US ´ nen´ı prezident nikterak omezen • kromˇe toho, ˇze je mus´ı jmenovat z ˇrad soudc˚ u US, 3. jmenuje ze soudc˚ u pˇ redsedu a m´ıstopˇ redsedu Nejvyˇ sˇ s´ıho soudu ´ • Ustava neomezuje prezidenta v tomto jeho právu na soudce, kteˇr´ı p˚ usob´ı u NS – to ale zmˇenilo kon´ Pl. US ´ 87/06 – Prezident republiky je státn´ım orgánem pˇr´ısluˇsn´ troverzn´ı rozhodnut´ı US ym k vyd´ an´ı ” rozhodnut´ı o jmenov´ an´ı m´ıstopˇredsedy Nejvyˇ sˇs´ıho soudu z ˇrad soudc˚ u pˇridˇelen´ ych k NS platn´ ym rozhodnut´ım ministra spravedlnosti, po pˇredchoz´ım souhlasu pˇredsedy NS“ 4. jmenuje soudce - KONTRASIGNACE 134



• za v´ ybˇer soudc˚ u odpov´ıd´ a vl´ ada ´ • jmenuje bez ˇcasového omezen´ı; podm´ınky pro jmenován´ı soudce v ˇcl. 93 odst. 2 Ustavy a v z´ akonech (hl. z´ akon o soudu a soudc´ıch - ˇc. 6/2002 Sb.) • d˚ uvody ukonˇcen´ı funkce soudce jsou obsaˇzeny v zákonech a prezident je nem˚ uˇze ovlivnit 5. jmenuje a odvol´ av´ a pˇ redsedu a m´ıstopˇ redsedu NSS - KONTRASIGNACE • z ˇrad soudc˚ u NSS ´ 18/06 – odm´ıtnut´ı principu kdo jmenuje, ten odvolává“ • →Pl. US ” ´ ˇc. 78/2002 - st´ • n´ alez US atn´ı org´ an m˚ uˇze jen to, co je mu v´ yslovnˇe dovoleno, plat´ı to i pro prezidenta 6. udˇ eluje milost • osobn´ı pr´ avo prezidenta • agraciace (prominut´ı nebo zm´ırnˇen´ı uloˇzeného trestu) x rehabilitace (prominut´ı nebo zm´ırnˇen´ı odsouzen´ı) x abolice (zastaven´ı nebo nezahájen´ı trestn´ıho st´ıhán´ı) • individu´ aln´ı, vztaˇzeno ke konkrétn´ı osobˇe • za tyto akty nikdo nezodpov´ıd´ a! (prezident k nim totiˇz nepotˇrebuje kontrasignaci) x obsahovˇe je toto ˇ je dle u pr´ avo omezeno t´ım, ˇze CR ´stavn´ıch norem demokratick´ ym právn´ım státem, zaloˇzen´ ym na u ćtˇe k pr´ av˚ um a svobod´ am ˇclovˇeka a obˇcana • 2003 prezident sv´ ym rozhodnut´ım zruˇsil pˇrenesen´ı pravomoci v ˇr´ızen´ı o udˇelován´ı milosti z roku 1994 (pˇredt´ım bylo moˇzné pˇrenést tuto pravomoc na ministerstvo spravedlnosti) 7. udˇ eluje amnestii - KONTRASIGNACE • hromadné prom´ıjen´ı a sniˇzov´ an´ı trest˚ u a právn´ıch následk˚ u odsouzen´ı a právo naˇrizovat, aby se trestn´ı ˇr´ızen´ı nezahajovalo a bylo-li zah´ ajeno, aby se v nˇem nepokraˇcovalo • hromadné, ke skupin´ am jednotlivc˚ u nebo k urˇcit´ ym druh˚ um trestn´ ych ˇcin˚ u • amnestie m´ a povahu normativn´ıho aktu x na rozd´ıl od zákon˚ u neupravuje budouc´ı konán´ı subjekt˚ u • amnestijn´ı rozhodnut´ı nem˚ uˇze b´ yt zruˇseno • nˇekteré skupiny (pˇr. recidivisté) mohou b´ yt vylouˇcen´ı z amnestie • nejen za trestné ˇciny, ale i za pˇrestupky • zodpov´ıd´ a vl´ ada ´ m˚ 8. postaven´ı prezidenta republiky jako u ´ˇ castn´ıka ˇ r´ızen´ı pˇ red US: uˇze podat návrh na zruˇsen´ı z´ akona ´ ´ nebo jeho jednotliv´ ych ustanoven´ı/ m˚ uˇze v ˇr´ızen´ı pˇred US nam´ıtnout, ˇze d˚ uvody podle ˇcl. 66 Ustavy uˇz pominuly nebo nenastaly/ Sen´ at m˚ uˇze proti nˇemu podat ˇzalobu pro velezradu 9. m˚ uˇze k NSS podat ˇz´ adost o rozpuˇstˇen´ı politické strany ˇci politického hnut´ı, ale pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze tak vl´ ada ´ pokud neuˇcin´ı do 30 dn˚ u od doruˇcen´ı podnˇetu k takov´ ym návrh˚ um (m˚ uˇze b´ yt i vedlejˇs´ım u ´ˇcastn´ıkem pˇred US, by doˇslo k pˇrezkoum´ av´ an´ı takov´ ych rozhodnut´ı o rozpuˇstˇen´ı polit. strany ˇci hnut´ı)

Pravomoci prezidenta republiky k jin´ ym u ´ stavn´ım org´ an˚ um 223

´ a ˇcl. 97 odst. 2 U ´ ´ - ˇcl. 62 j) U • jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKU – na n´ avrh PS (bez kontrasignace) ´ a to v pˇr´ıpadech, kdy – mohou b´ yt odvol´ ani prezidentem na návrh PS (dle zák. ˇc. 166/1993 Sb., o NKU) 6 mˇes´ıc˚ u nevykon´ avali svou funkci nebo na základˇe pravomocného rozhodnut´ı Kárné komory u ´ˇradu KONTRASIGNACE pro odvol´ an´ı ´ ˇ • jmenuje ˇ cleny Bankovn´ı rady CNB - ˇc. 62 k) U – poˇcet ˇclen˚ u a délka funkˇcn´ıho obdob´ı stanov´ı zákon (6 let), bez kontrasignace – m˚ uˇzou b´ yt prezidentem odvol´ ani, ale pouze za podm´ınek, které jsou v´ yslovnˇe uvedeny (zák. ˇc. 6/1993 Sb.) - KONTRASIGNACE - pro odvolán´ı

Dalˇ s´ı pravomoci prezidenta republiky 224

135



´ ´ • dle ˇcl. 63 odst. 2 Ustavy lze prezidentovi pˇripsat dalˇs´ı pravomoci, které nejsou v´ yslovnˇe uvedeny v Ustavˇ e, a to stanov´ı-li tak z´ akon/ pokud takové pravomoci maj´ı povahu rozhodnut´ı, pak nutná kontrasignace/ nˇekteré pravomoci byly jiˇz uvedeny v´ yˇse, dalˇs´ı jsou napˇr. 1. vyhl´ asit volby do zastupitelstev kraj˚ u a do zastupitelstev obc´ı • • • •

z´ akon ˇc. 130/2000 Sb., o volb´ ach do zastupitelstev kraj˚ u - nejpozdˇeji 90 dn˚ u pˇred konán´ım voleb z´ akon ˇc. 491/2001 Sb., o volb´ ach do zastupitelstev v obc´ıch - nejpozdˇeji 90 dn˚ u pˇred jejich kon´ an´ım z´ akon ˇc. 62/2003 Sb., o volb´ ach do EP - na základˇe rozhodnut´ı Rady EU ˇ k EU a u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 515/2002 Sb. - prezident byl zmocnˇen vyhlásit referendum o pˇristoupen´ı CR vyhlaˇsovat jeho v´ ysledky

2. jmenovat a odvol´ avat rektory veˇ rejn´ ych vysok´ ych ˇ skola a jmenovat profesorory (podle z´ ak. ˇc. 111/1998 Sb.) • jmenov´ an´ı a odvol´ an´ı rektora na návrh akademického senátu veˇrejné vysoké ˇskoly; návrh se pod´ av´ a prostˇrednictv´ım ministra ˇskolstv´ı • jmenov´ an´ı profesor˚ u na n´ avrh vˇedecké rady vysoké ˇskoly podan´ ym prostˇrednictv´ım ministra ˇskolstv´ı 3. jmenov´ an´ı dalˇ s´ıch pˇ redstavitel˚ uu ´ stˇ redn´ıch spr´ avn´ıch u ´ˇ rad˚ u, pokud tak stanov´ı z´ akon ˇ eho statistického u ´ radu pro ochranu hospodáˇrské soutˇeˇze, pˇredseda • napˇr. pˇredseda Cesk´ ´ˇradu, pˇredseda Uˇ ´ radu pro ochranu osobn´ıch u a inspektoˇri Uˇ ´daj˚ u (viz v´ yˇse) ´ • Ustava nezakl´ ad´ a moˇ znost, aby prezidentovi republiky byly z´ akonem uloˇ zeny i povinnosti → povinnosti mu mohou b´ yt ukl´ ad´ any jen u ´stavn´ım pˇredpisem x z toho hlediska je sporné ustanoven´ı z´ ak. ˇc. ˇ 451/1991 Sb. (platnost prodlouˇzena z´ ak. ˇc. 254/1995 Sb.), uloˇzil totiˇz prezidentu (p˚ uvodnˇe CSFR) poˇz´ adat ministra vnitra o vyd´ an´ı osvˇedˇcen´ı o osobách v souvislosti s jmenován´ım, u kter´ ych jim toto právo pˇr´ısluˇs´ı dle zvl´ aˇstn´ıch pˇredpis˚ u

´ N´ alezy US 225

´ 14/01 • Pl. US ˇ – N´ avrh vl´ ady, aby prezident republiky mohl jmenovat guvernéra a viceguvernéra CNB jen na z´ akladˇe kontrasignovaného rozhodnut´ı = ZAMÍTNUTO ˇ 62 k) Ustavy ´ ˇ – Argumentace vl´ ady: Cl. mluv´ı jen o pravomoci prezidenta jmenovat Bankovn´ı radu CNB, ˇ ˇ pravomoc prezidenta jmenovat guvernéra a viceguvernéra CNB je upravena v zákonˇe (o CNB), tud´ıˇz by se na ni mˇel vztahovat ˇcl. 63 odst. 2 ⇒ nutnost kontrasignace ˇ ˇ – Argumentace prezidenta: V z´ akonˇe o CNB jsou stejnˇe jako funkce (vice)guvernéra CNB popsány i dalˇs´ı funkce vˇsech ˇclen˚ u Bankovn´ı rady, takˇze z argumentace vlády by vlastnˇe vyˇslo najevo, ˇze prezident v˚ ubec nem˚ uˇze jmenovat Bankovn´ı radu bez kontrasignace, pakliˇze jsou jejich funkce upraveny v z´ akonˇe. ´ Vznikla tu u ´stavn´ı zvyklost - od r. 1993 jmenoval prezident ˇcleny Bankovn´ı rady bez kontrasignace, – US: nav´ıc vl´ adˇe vad´ı pouze jedno konkrétn´ı jmenován´ı, nikoli vˇsechna ta, která bˇehem 7 let této praxe ˇ probˇehla. D´ ale argumentuje t´ım, ˇze zákon o CNB neupravuje novou jmenovac´ı pravomoc prezidenta republiky, uv´ ad´ı pouze sloˇzen´ı Bankovn´ı rady co do poˇctu a oznaˇcen´ı jej´ıch ˇclen˚ u. ´ 87/06 • Pl.US – Kompetenˇcn´ı n´ avrh pˇredsedkynˇe NS Ivy Broˇzové na zruˇsen´ı rozhodnut´ı prezidenta republiky o jmeˇ nov´ an´ı J. Bureˇse m´ıstopˇredsedou Nejvyˇsˇs´ıho soudu = VYHOVENO – Jaroslav Bureˇs byl jmenov´ an do funkce m´ıstopˇredsedy NS, an´ıˇz by zároveˇ n byl soudcem tohoto soudu, nav´ıc k tomuto kroku nedala pˇredsedkynˇe NS soudu souhlas a v zákonˇe o soudech a soudc´ıch je uvedeno, ˇze NS m´ a pouze jednoho m´ıstopˇredsedu (Bureˇs se rozhodnut´ım prezidenta stal druh´ ym). Prezident Klaus ´ ´ e se se odvol´ aval na Ustavu, kde je stanoveno, ˇze prezident jmenuje m´ıstopˇredsedy NS (tedy v Ustavˇ o m´ıstopˇredsedech mluv´ı v plur´ alu), a na skuteˇcnost, ˇze nikde nen´ı uvedeno, ˇze funkcionáˇre NS mus´ı ´ se ovˇsem pˇrikloknil k názoru Ivy Broˇzové a poté, co jiˇz v minulosti jmenovat z ˇrad soudc˚ u NS. US zruˇsil jmenov´ an´ı Bureˇse na funkci soudce NS, zruˇsil nyn´ı i rozhodnut´ı prezidenta na jeho jmenov´ an´ı ´ zde tedy rozhodl, ˇze NS má pouze jednoho m´ıstopˇredsedu (kdyby m´ıstopˇredsedou tohoto soudu. US ´ pˇriklonil ke Klausovˇe argumentaci, znamenalo by to, ˇze by jich mohl m´ıt klidnˇe i 70), kterého se US jmenuje prezident republiky z ˇrad soudc˚ u tohoto soudu a ke jmenován´ı je nutn´ y i souhlas pˇredsedy NS s takov´ ymto kandid´ atem. 136

´ ˇ 1.22. VLADA CR


ˇ ´ PAVLIĆEK, V´ aclav, et al. Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. d´ıl. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. Vztah prezidenta ˇ ´ republiky k jiným u ´stavn´ım org´ an˚ um, s. 504-522.; PAVLIĆEK, V´ aclav, et al. Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. d´ıl. ´ ˇ z´ Praha : Linde Praha, a.s., 2008. Dalˇs´ı pravomoci prezidenta republiky, s. 522-523.; Ustava CR; akon ˇc. 218/1999 ´ www.soudnisoustava.ic.cz Sb.; Judikatura US:

1.22.

ˇ Vl´ ada CR

Postaven´ı vl´ ady v historii ´ Ustava 1918 • O moci vl´ adn´ı a naˇrizovac´ı • moc v´ ykonn´ a a naˇrizovac´ı patˇr´ı 17 ˇclenné vládˇe, jej´ıˇz pˇredsedy a ˇcleny vol´ı Národn´ı shromáˇzdˇen´ı • vl´ ada ze sebe vol´ı n´ amˇestka pˇredsedova, kter´ y zastupuje pˇredsedu • vl´ ada je odpovˇedna N´ arodn´ımu shrom´ aˇzdˇen´ı, které ji m˚ uˇze za pˇr´ıtomnosti aspoˇ n poloviny poslanc˚ u prostou vˇetˇsinou hlas˚ u odvolati, coˇz se stane vysloven´ım ned˚ uvˇery (návrh na vysloven´ı ned˚ uvˇery mus´ı b´ yt podeps´ an min. 1/4 poslanc˚ u) • vl´ ada s´ıdl´ı v Praze • vl´ ada urˇc´ı, kter´ y z ministr˚ u ˇr´ıd´ı jednotlivé u ´ˇrady • vl´ ada kontrasignuje prezidentova rozhodnut´ı (vˇzdy pˇr´ısluˇsn´ y ˇclen) • naˇr´ızen´ı podepisuje ministersk´ y pˇredseda a min. 9 ministr˚ u • pokud je prezident mimo st´ at, vykon´ av´ a jeho funkce vláda ´ Ustava 1920 • hlava III., Moc vl´ adn´ı a v´ ykonn´ a • pˇredsedu a ˇcleny vl´ ady jmenuje prezident • s´ıdlem je Praha • vl´ ada je odpovˇedna PS, n´ avrh na vysloven´ı ned˚ uvˇery mus´ı b´ yt podepsán min. 100 poslanci • pokud ˇclen vl´ ady poruˇs´ı u ´myslnˇe/z hrubé nedbalosti u ´stavn´ı ˇci jiné zákony, je trestnˇe odpovˇedn´ y, ˇzalovat je opr´ avnˇena PS, trestn´ı ˇr´ızen´ı prov´ ad´ı senát • vl´ ada m´ a kompetenci univerz´ aln´ı (pokud neporuˇsuje zákon nebo nezasahuje do rozhodován´ı soud˚ u, pak m´ a volnou ruku) • vl´ ada sama rozhoduje, kter´ y ministr bude ˇr´ıdit které ministerstvo • jej´ı normotvorn´ a kompetence patˇr´ı do oblasti naˇrizovac´ı (oblast podzákonná) • naˇr´ızen´ı vl´ ada vyd´ av´ a na z´ akladˇe urˇcitého zákona ´ Ustava 1948 ´ ´ • Ustavn´ı z´ akon 150/1948 (také Ustava 9.kvˇetna),kapitola IV. Vláda • vl´ ada se skl´ ad´ a z pˇredsedy, jeho n´ amˇestk˚ u, ministr˚ u a státn´ıch tajemn´ık˚ u (ti se od roku 1948 neobsazuj´ı) • vl´ adu jmenuje prezident republiky a rovnˇeˇz urˇcuje, kter´ y ˇclen vlády ˇr´ıd´ı které ministerstvo • vl´ ada je odpovˇedna NS, to m˚ uˇze vyslovit vládˇe, ale i jej´ım jednotliv´ ym ˇclen˚ um ned˚ uvˇeru • opˇet trestn´ı odpovˇednost ˇclen˚ u vl´ ady, ˇzalobu podává pˇredsednictvo NS, trestn´ı ˇr´ızen´ı provád´ı snˇemovna • vl´ ada m˚ uˇze vyd´ avat naˇr´ızen´ı se silou z´ akona (ˇslo-li o opatˇren´ı nutná ke splnˇen´ı prvn´ı pˇetiletky) ´ Ustava 1960 • hlava V. Vl´ ada • vl´ ada je nejvyˇsˇs´ı v´ ykonn´ y org´ an socialistické republiky • vl´ ada je odpovˇedn´ a NS • vl´ ada se skl´ ad´ a z pˇredsedy, m´ıstopˇredsedy a ministr˚ u • kl´ıˇcovou roli hraje pˇredsednictvo vl´ ady (od r. 1953, vyˇrizuje bˇeˇzné práce vlády a kontroluje ˇcinnost jejich ˇclen˚ u) ´ ˇ Ustavn´ ı z´ akon o Ceskoslovensk´ e federaci 1968 • Hlava V. Vl´ ada ˇ • feder´ aln´ı vl´ ada je nejvyˇsˇs´ım v´ ykonn´ ym orgánem státn´ı moci CSSR ˇ • skl´ ad´ a se z pˇredsedy, m´ıstopˇredsedy a federáln´ıch ministr˚ u a státn´ıch tajemn´ık˚ u (je-li ministrem Cech, tak st. tajemn´ıkem je Slov´ ak a naopak) • vl´ adu jmenuje prezident republiky • vl´ ada je odpovˇedna Feder´ aln´ımu shrom´ aˇzdˇen´ı, kaˇzdá z jeho snˇemoven j´ı m˚ uˇze vyslovit ned˚ uvˇeru (ˇci jednotliv´ ym ˇclen˚ um) 137

226



• jej´ı usnesen´ı k platnosti potˇrebuje souhlas nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny vˇsech ˇclen˚ u • spolupracuje s vl´ adami obou republik pˇri sjednáván´ı mezinárodn´ıch smluv, jejichˇz proveden´ı patˇr´ı do p˚ usobnosti republik ˇ • vl´ ada republiky (CSR a SSR) je nejvyˇsˇs´ım v´ ykonn´ ym orgánem st. moci republiky • je jmenov´ ana pˇredsednictvem n´ arodn´ı rady republiky, odpovˇedna je národn´ı radˇe • k platnosti jej´ıho usnesen´ı je tˇreba souhlasu nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny pˇr´ıtomn´ ych ˇclen˚ u vlády (za pˇr´ıtomnosti nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny)

´ Ustavn´ ı postaven´ı vl´ ady 227

• vl´ adn´ı moc je jednou z moc´ı, pomoc´ı které vykonává lid svoji moc (vedle moci zákonodárné a soudn´ı) • pomoc´ı moci v´ ykonné uplatˇ nuje lid svou v˚ uli pˇri správˇe vˇec´ı veˇrejn´ ych (veˇrejná, státn´ı správa) ´ • i pro vl´ adu plat´ı obecné principy vyj´ adˇreny v Ustavˇ e a Listinˇe: st´ atn´ı moc slouˇ z´ı vˇ sem obˇ can˚ um a lze ´ ji uplatˇ novat jen v pˇ r´ıpadech, v mez´ıch a zp˚ usoby, kter´ e stanov´ı z´ akon (ˇcl. 2 odst. 3 U a ˇcl. 2 odst. 2 LZPS), vl´ ada mus´ı vˇ zdy pˇ ri v´ ykonu sv´ ych pravomoc´ı db´ at hodnot demokracie a vyvarovat se stranˇ en´ı jak´ ekoli v´ yluˇ cn´ e ideologii (ˇcl. 2 odst. 1 LZPS) ´ • vl´ ada upravena ve tˇret´ı hlavˇe Ustavy (konkrétnˇe ˇclánky pod nadpisem Vláda - ˇcl. 67-80), ale také v druhé ´ ˇ hlavˇe Ustavy (o moci z´ akonod´ arné) + v zákonu ˇc.110/1998 Sb. o bezpeˇcnosti CR ´ • vl´ ada je vrcholn´ ym org´ anem moci v´ ykonn´ e (ˇcl. 67 odst. 1 U) – vl´ ada stoj´ı v hierarchii nejv´ yˇs (v´ yraz vrcholn´ y orgán, ale ve spojitosti se soudn´ı moc´ı, konkrétnˇe NS, je ´ v ˇcl. 92 U) – je u ´stˇred´ım celé exekutivy, celou v´ ykonnou moc a jej´ı souˇcásti ˇr´ıd´ı, sjednocuje, usmˇerˇ nuje, kontroluje a ´ nese za ni vrcholnou a politickou odpovˇednost (ˇcl.68 odst.1 U) ˇ pˇredpokl´ • dˇelba st´ atn´ı moci v CR ad´ a konkurenci i spolupráci orgán˚ u jednotliv´ ych moc´ı, je zde ale princip v˚ udˇc´ıho postaven´ı Parlamentu (parlamentn´ı forma vlády) → trv´ an´ı vl´ ady se odvozuje od Poslaneck´ e ´ resp. od jej´ı d˚ ´ snˇ emovny (ˇcl. 73 odst. 2 vˇeta druh´ a U) uvˇ ery (ˇcl. 73 odst. 2 vˇeta prvn´ı U) • ˇclenové vl´ ady vˇsak mohou b´ yt ˇcleny obou komor Parlamentu (nesm´ı ale zastávat funkci pˇredsedy nebo m´ıstopˇredsedy PS nebo Sen´ atu a nesm´ı b´ yt ani ˇcleny parlamentn´ıch v´ ybor˚ u, komis´ı nebo vyˇsetˇrovac´ı komise´ ˇcl. 32 Ustavy) Vytvoˇ ren´ı vl´ ady jej´ı trv´ an´ı a ukonˇ cen´ı A. Jmenov´ an´ı pˇredsedy vl´ ady a jejich dalˇs´ıch ˇclen˚ u

228

• pˇredsedu vl´ ady a jej´ı ˇcleny jmenuje prezident republiky a povˇeˇruje je ˇr´ızen´ım ministerstev nebo jin´ ych u ´ˇrad˚ u ´ (ˇcl.68 odst.2 Ustavy) ´ • pˇredseda a dalˇs´ı ˇclenové vl´ ady se funkce uj´ımaj´ı jmenován´ım (ˇcl. 62 p´ısm.a)Ustavy) • pˇredsedou vl´ ady m˚ uˇze prezident jmenovat jakoukoli osobu (mˇela by to vˇsak b´ yt osoba, která bude schopn´ a z´ıskat d˚ uvˇeru PS- proto je nejˇcastˇeji jmenován pˇredseda strany, která ve volbách z´ıskala nejv´ıce hlas˚ u), u ostatn´ıch ˇclen˚ u vl´ ady je prezident v´ az´ an návrhem pˇredsedy vlády (→ tv˚ urcem vlády je vˇzdy pˇredseda, ne prezident!, za sloˇzen´ı vl´ ady nese zodpovˇednost pˇredseda vlády) • designovan´ y (pˇredurˇcen´ y) pˇredseda vl´ ady = osoba, kterou prezident povˇeˇril, aby vedla politická jedn´ an´ı o ´ sestaven´ı vl´ ady, toto povˇeˇren´ı Ustava v´ yslovnˇe neupravuje, jde o jednán´ı v´ yluˇcnˇe politické povahy, nejˇcastˇeji je pak form´ alnˇe jmenov´ an poté, co pˇredloˇz´ı návrh na pˇredloˇzen´ı vlády (jmenován nakonec b´ yt nemus´ı, pokud se tohoto u ´kolu vzd´ a, prezident povˇeˇren´ı odvolá, ˇci doporuˇc´ı prezidentovi jmenovat pˇredsedou vlády nˇekoho ˇ je zaloˇzena na volné soutˇeˇzi politic. stran, proto je obsazen´ı vládn´ıch kˇresel ovlivnˇeno v´ jiného), CR ysledkem voleb, resp. politick´ ym sloˇzen´ım PS ´ • v ˇcl. 69 Ustavy je slib, kter´ y je povinen kaˇzd´ y ˇclen vlády sloˇzit do rukou prezidenta republiky (se sloˇzen´ım ´ ´ adné následky nejsou ani u nesloˇzen´ı slibu ˇci sloˇzen´ı s v´ slibu vˇsak Ustava nespojuje ˇz´ adné n´ asledky. Z´ yhradou ´ → m´ a se za to, ˇze pˇredseda vl´ ady by mˇel navrhnout odvolán´ı podle ˇcl. 74 Ustavy) • dvojvl´ ad´ı” dvou pˇ redsed˚ u vl´ ady - pokud prezident jmenuje pˇredsedu vlády v dobˇe u ´ˇradován´ı dosavadn´ı ” vl´ ady, kter´ a je ve stavu demise → neˇza´douc´ı, nen´ı jist´ y rozsah jejich pravomoc´ı a mohlo by doj´ıt ke kolizi (ˇreˇsen´ım by mohlo b´ yt, kdyby se pˇredseda a ˇclenové vlády uj´ımali své fce sloˇzen´ım slibu a ne jmenov´ an´ı dle souˇcasné u ´pravy), ˇreˇs´ı se to tak, ˇze prezident jmenuje pˇredsedu a bez velké prodlevy i novou vl´ adu, ˇc´ımˇz ukonˇc´ı povˇeˇren´ı staré vl´ ady 138



• v´ıce viz →1.18 ˇ adost vl´ B. Z´ ady o d˚ uvˇeru PS

229

´ • vl´ ada je odpovˇedn´ a jen PS (ˇcl. 73 odst.2 vˇeta druhá Ustavy) → jde o politickou odpovˇednost, kter´ a se op´ır´ a o dokumenty politické povahy (koaliˇcn´ı dohody ˇci smlouvy, uzav´ırané mezi polit. stranami za u ´ˇcelem pod´ılu na vl´ adˇe), je odpovˇedn´ a jako celek (ˇclenové vlády se z v´ ykonu své fce odpov´ıdaj´ı pˇredsedovi vlády) • je povinnost´ı kaˇzdé vl´ ady do 30 dn˚ u po jmenován´ı prezidentem republiky pˇredstoupit pˇred PS a poˇz´ adat ji o ´ vysloven´ı d˚ uvˇ ery (ˇcl. 68 odst. 3 Ustavy) • jedn´ an´ı o d˚ uvˇeˇre upravuje jednac´ı ˇr´ ad PS v ˇcásti jedenácté – podle § 82 odst.1 zaˇrad´ı pˇredseda PS ˇzádost o d˚ uvˇeru na poˇrad jej´ı nejbliˇzˇs´ı sch˚ uze – neprodlenˇe jsou vyrozumˇeny kluby a v´ ybory – je nutn´ a pˇr´ıtomnost alespoˇ n 1/3 poslanc˚ u (min.67) a o souhlasu rozhodne nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇ sina pˇ r´ıtomn´ ych poslanc˚ u – pokud d˚ uvˇeru nedostane, ozn´ am´ı to pˇredseda PS prezidentovi, aby mohl pˇrijmout demisi (ˇcl.73 odst. 2 ´ ´ a 3 Ustavy), pˇr´ıpadnˇe vl´ adu odvolat (ˇcl. 75 Ustavy) a povˇeˇrit ji vykonáván´ım jejich funkc´ı prozat´ımnˇe ´ aˇz do jmenov´ an´ı nové vl´ ady (ˇcl. 62 p´ısm. d) Ustavy) – menˇ sinov´ a vl´ ada - zejména pˇri vyrovnan´ ych volebn´ıch v´ ysledc´ıch (nedovoluj´ıc´ıch stranám programovˇe bl´ızk´ ym vytvoˇrit v PS nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinu), kdy absence dostateˇcného poˇctu poslanc˚ u z opoziˇcn´ıch stran (chtˇej´ı alespoˇ n nˇejakou vl´ adu neˇz ˇzádnou) umoˇzn ˇuje vytvoˇrit vˇetˇsinu, která by byla pˇri u ´ˇcasti tˇechto poslanc˚ u byla menˇsinou • pokud vl´ ada nez´ısk´ a d˚ uvˇeru, pak se postup opakuje (tzn. prezident jmenuje znovu pˇredsedu vlády a ostatn´ı ˇcleny, tato vl´ ada opˇet do 30ti dn˚ u poˇz´ adá PS o d˚ uvˇeru) • pokud ani na druh´ y pokus vl´ ada d˚ uvˇeru nez´ıská, jmenuje prezident pˇredsedu vlády na návrh pˇredsedy PS ´ (ˇcl. 68 odst. 4 Ustavy)-→ i tato vl´ ada mus´ı pˇredstoupit pˇred PS s ˇzádost´ı o d˚ uvˇeru. Pokud ani tato vl´ ada ´ d˚ uvˇ eru nez´ısk´ a, pak m˚ uˇ ze prezident PS rozpustit (ˇcl. 35 odst. 1 p´ısm. a)Ustavy) – PS rozpustit ale nemus´ı, m˚ uˇze hledat jiná ˇreˇsen´ı – k rozpuˇstˇen´ı PS nepotˇrebuje prezident kontrasignaci (ˇcl. 62 p´ısm. c) ) – volby do PS se konaj´ı do 60ti dn˚ u od jej´ıho rozpuˇstˇen´ı, k tomuto kroku prezident potˇrebuje kontrasignaci pˇredsedy vl´ ady (v demisi po nevysloven´ı d˚ uvˇery, ale vykonává fce prozat´ımnˇe- mˇel by se vˇsak ˇr´ıdit ˇcl. 17 odst. 2) ´ • vl´ ada m˚ uˇze o vysloven´ı d˚ uvˇ ery poˇ z´ adat kdykoliv znovu podle ˇ cl. 71 Ustavy z jak´ ykoliv d˚ uvodu (nejˇcastˇeji proto, ˇze si nen´ı jist´ a, zda jeˇstˇe má oporu u vˇetˇsiny PS) – pˇredseda PS svol´ a sch˚ uzi tak, aby byla ˇzádost projednána do 14 dn˚ u a na vysloven´ı d˚ uvˇery je tˇreba nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇ siny pˇ r´ıtomn´ ych poslanc˚ u – u ´ˇrednick´ a vl´ ada” - jmenov´ ana v dobˇe krize, kdy nelze dosáhnout dohody polit. stran (padne vl´ ada), ” jej´ı ˇclenové nevystupuj´ı jako z´ astupci jednotliv´ ych polit. stran (ani nemus´ı b´ yt jejich ˇcleny), také mus´ı z´ıskat d˚ uvˇeru PS, jmenov´ an´ı je doˇcasné (vˇetˇsinou do konán´ı voleb do PS) C. demise vl´ ady a pˇredsedy vl´ ady. Odvol´ an´ı vlády

230

• vl´ ada m˚ uˇze podat demisi kdykoliv z vlastn´ı v˚ ule (fakultativn´ı demise), jsou ale stanoveny i pˇr´ıpady kdy mus´ı (demise obligatorn´ı). K pˇ r´ıpad˚ um obligatorn´ı demise patˇ r´ı: 1. ˇcl. 73 odst. 2 vˇeta druh´ a zakl´ ad´ a povinnost vl´ ady podat demisi vˇ zdy po ustavuj´ıc´ı sch˚ uzi novˇ e znolen´ e PS (-→ vl´ ada je spjata s trván´ım PS) 2. podle ˇcl. 73 odst. 2 vˇeta druh´ a je vláda povinna podat demisi v pˇr´ıpadˇe, ˇze j´ı PS snˇ emovna odepˇ rela vyslovit d˚ uvˇ eru ´ 3. vl´ ada je povinna podat demisi pokud ji byla vyslovena ned˚ uvˇ era (ˇcl. 72 Ustavy) – x Potˇreba odliˇsit nevysloven´ı d˚ uvˇery a vysloven´ı ned˚ uvˇery!! – Iniciativa vysloven´ı ned˚ uvˇery je na PS (resp. skupinˇe poslanc˚ u), o d˚ uvˇeru ˇzádá sama vl´ ada – n´ avrh o vysloven´ı ned˚ uvˇery m˚ uˇze p´ısemnˇe podat skupina 5O poslanc˚ u a pro pˇ rijet´ı mus´ı b´ yt nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇ sina vˇ sech poslanc˚ u - tedy 101 hlas˚ u ∗ pokud byla vl´ adˇe vyslovena ned˚ uvˇera, mus´ı podat demisi • prezident vl´ adu odvol´ a, pokud nepodala demisi, aˇc ji byla povinna podat • v´ıce viz →1.18 139



Sloˇ zen´ı vl´ ady a postaven´ı jejich ˇ clen˚ u 231

• • • •

´ vl´ ada se skl´ ad´ a z pˇ redsedy vl´ ady, m´ıstopˇ redsed˚ u vl´ ady a ministr˚ u (ˇcl. 67 odst.2 Ustavy) vl´ ada je org´ anem kolegi´ aln´ım a rozhoduje ve sboru ´ podle ˇcl. 68 odst.5 Ustavy jsou ˇclenové vl´ ady povˇeˇreni ˇr´ızen´ım urˇcitého ministerstva nebo jiného u ´ˇradu (ministr bez portfeje=ministr, kter´ y nen´ı povˇeˇren ˇr´ızen´ım ministerstva x na druhou stranu jeden ˇclen vlády m˚ uˇze b´ yt povˇeˇren souˇcasnˇe ˇr´ızen´ım v´ıce ministerstev) ´ Ustava ani jin´ y z´ akon nestanov´ı poˇcet ˇclen˚ u vlády, ten závis´ı zcela na pˇredsedovi vlády (ten je veden politick´ ymi dohodami, na jejichˇz z´ akladˇe je vl´ ada sestavena)

1. Pˇ redseda vl´ ady • kl´ıˇcové postaven´ı (organizuje ˇcinnost vlády, ˇr´ıd´ı jej´ı sch˚ uze, vystupuje jej´ım jménem,.. ˇcl. 77 odst.1 ´ Ustavy) • m´ a postaven´ı jako osoba, kter´ a stoj´ı v ˇcele vlády, a zároveˇ n jako samostatn´ yu ´stavn´ı ˇcinitel ´ • v´ ykon dalˇs´ıch ˇcinnost´ı mu m˚ uˇze svˇeˇrit jen Ustava ˇci zákon - vláda samotná mu nem˚ uˇze svˇeˇrit dalˇs´ı pravomoci, stejnˇe tak si pˇredseda sám nem˚ uˇze na sebe vztáhnout v´ ykon pravomoc´ı, které n´ aleˇz´ı celé vl´ adˇe • pravomoci, kde m´ a samostatné u ´stavn´ı postaven´ı (v zásadˇe je v nich nezastupiteln´ y): ´ spolupodepisuje rozhodnut´ı prezidenta republiky podle ˇcl. 63 odst. 1 a odst.2 Ustavy ´ vykon´ av´ a pravomoci prezidenta republiky za podm´ınek ˇcl.66 Ustavy podepisuje pr´ avn´ı pˇredpisy- u ´stavn´ı zákony, zákony a naˇr´ızen´ı vlády (téˇz zákonná opatˇren´ı Sen´ atu) vyhlaˇsuje nouzov´ y stav pˇri nebezpeˇc´ı z prodlen´ı(podle ˇcl.5 odst. 3 zákona ˇc. 110/1998 Sb.), toto jeho rozhodnut´ı mus´ı vl´ ada do 24 hodin schválit, jinak je zruˇseno – d´ ale navrhuje jmenov´ an´ı ministr˚ u, navrhuje jejich povˇeˇren´ı ˇr´ızen´ım ministerstev/jin´ ych u ´ˇrad˚ u, pˇred´ av´ a demisi jednotliv´ ych ˇclen˚ u vlády – je zastupiteln´ y jen m´ıstopˇredsedou nebo jin´ ym povˇeˇren´ ym ˇclenem vlády (a to zpravidla pro ty u ´kony, které ˇcin´ı jako osoba stoj´ıc´ı v ˇcele vlády) – vl´ ada trv´ a v osobˇe svého pˇredsedy (zmˇeny ve sloˇzen´ı vlády pˇrestavuj´ı jej´ı rekonstrukci, nejde o novou vl´ adu, z˚ ust´ av´ a-li pˇredseda, takto obmˇenˇená vláda nen´ı povinna pˇredstoupit pˇred PS s novou ˇz´ adost´ı o vysloven´ı d˚ uvˇery) – – – –

2. Ostatn´ı ˇ clenov´ e vl´ ady • m´ıstopˇredsedové a ministˇri • setrv´ an´ı jakékoli osoby ve vl´ adˇe je na v˚ uli pˇredsedy: – a) pˇredseda m´ a pr´ avo ˇclena vlády kdykoliv odvolat a to z jakéhokoliv d˚ uvodu – b) pokud se ˇclen vl´ ady rozhodne pro demisi, pak ji podává do rukou prezidenta republiky prostˇrednictv´ım pˇredsedy vl´ ady, kter´ y demisi nemus´ı ihned podat, ale nejprv s dotyˇcn´ ym ˇclenem vlády jednat a pokusit se jej pˇresvˇedˇcit k zpˇetvzet´ı demise (prezident nemus´ı demisi hned pˇrijmout, nem´ a stanovenou ˇz´ adnou lh˚ utu, ˇci ji nemus´ı v˚ ubec pˇrijmout) • M´ıstopˇ redsedov´ e – – –

´ Ustava uˇzit´ım plur´ alu pˇredpokládá, ˇze jich bude v´ıce neˇz jeden pˇri rozhodov´ an´ı ve vl´ adˇe nemaj´ı v´ıce práv neˇz ostatn´ı ˇclenové, nejsou jim nadˇr´ızeni pln´ı koordinaˇcn´ı u ´lohu (stanoveno jednac´ım ˇrádem vlády, kter´ y je v závislosti na sloˇzen´ı vl´ ady aktu´ alnˇe upravov´ an)

Pr´ ava a povinnosti kaˇ zd´ eho ˇ clena vl´ ady 232

ˇ e republice, zachovat Ustavu ´ • ze slibu vypl´ yv´ a: b´ yt vˇern´ y Cesk´ a zákony a uvádˇet je v ˇzivot, zast´ avat sv˚ uj u ´ˇrad svˇedomitˇe, nezneuˇz´ıt svého postaven´ı • z´ akon 159/2006 Sb. o stˇ retu z´ ajm˚ u (=stˇret zájm˚ u veˇrejn´ ych a osobn´ıch; veˇrejn´ y ˇcinitel by nemˇel upˇrednostˇ novat z´ ajem osobn´ı) vymezuje bl´ıˇze ˇcinnosti, které jsou ˇclen˚ um vlády zakázány, protoˇze jejich povaha odporuje v´ ykonu takové fce → je zakázáno vyuˇz´ıt svého postaven´ı k z´ıskán´ı majetkového nebo jiného prospˇechu, odvol´ avat se na svou funkci v záleˇzitostech, které souvisej´ı se zájmy osobn´ımi, dát za u ´platu nebo jinou v´ yhodu ke komerˇcn´ım reklamn´ım u ´ˇcel˚ um svolen´ı k uveden´ı svého jména ve spojen´ı s vykon´ avanou funkc´ı,.. 140



• dle tohoto z´ akona ˇclenové vl´ ady nav´ıc nesmˇej´ı na rozd´ıl od poslanc˚ u a senátor˚ u: podnikat, b´ yt statut´ arn´ım org´ anem nebo ˇclenem statut´ arn´ıho/ˇr´ıd´ıc´ıho/dozorˇc´ıho/kontroln´ıho orgánu podnikaj´ıc´ı právnické osoby, nesm´ı b´ yt v pracovnˇe-pr´ avn´ım nebo ve sluˇzebn´ım pomˇeru, nejde-li o vztah, ve kterém p˚ usob´ı jako veˇrejn´ y funkcion´ aˇr; takové ˇcinnosti jsou povinni ukonˇcit nejpozdˇeji do 30 dn˚ u od zahájen´ı v´ ykonu své fce, dále po dobu 1 roku od skonˇcen´ı této fce se nesm´ı st´ at spoleˇcn´ıkem nebo p˚ usobit v orgánech podnikaj´ıc´ı právnické osoby nebo uzavˇr´ıt pracovnˇepr´ avn´ı vztah se podnikaj´ıc´ım zamˇestnavatelem, pokud taková PO ˇci zamˇestnavatel prov´ ad´ı v posledn´ıch 3 letech uzavˇreli smlouvu se státem o nadlimitn´ı veˇrejné zakázce a dan´ y b´ yval´ y veˇrejn´ y funkcion´ aˇr se pod´ılel na rozhodov´ an´ı o takové smlouvˇe • pod´ avaj´ı ˇcestn´ ym prohl´ aˇsen´ım ozn´ amen´ı o osobn´ım z´ ajmu, o majetku, o pˇ r´ıjmech, darech a z´ avazc´ıch aoˇ cinnostech, a to mand´ atovému a imunitn´ımu v´ yboru PS (ˇci Senátu, je-li zároveˇ n senátorem), kaˇzdoroˇcnˇe do 30. 6. n´ asleduj´ıc´ıho kalend´ aˇrn´ıho roku • fce ˇclena vl´ ady je veˇrejnou fc´ı, nen´ı v pracovnˇeprávn´ım, ani ve sluˇzebn´ım pomˇeru státn´ıho zamˇestnance, odmˇen ˇov´ ani jsou dle z´ akona ˇc. 236/1995 Sb. ˇ Cinnost vl´ ady a zp˚ usob jedn´ an´ı vl´ ady 233

´ • Ustava nevypoˇc´ıt´ av´ a z´ aleˇzitosti, o nichˇz vláda rozhoduje → vláda nen´ı u ´stavnˇe omezena ve své p˚ usobnosti v r´ amci moci v´ ykonné na urˇcitou vˇecnˇe vymezenou oblast, jej´ı p˚ usobnost vˇsak m˚ uˇze vymezit zákon • programov´ e prohl´ aˇ sen´ı vl´ ady = obecn´ y dokument vyjadˇruj´ıc´ı konkrétn´ı politické zamˇeˇren´ı vlády, pˇredkl´ ad´ a se s prvn´ı ˇz´ adost´ı vl´ ady o d˚ uvˇeru, nen´ı to ale u ´stavn´ı povinnost´ı vlády, jde jen o u ´stavn´ı zvyklost (PS se usn´ aˇs´ı jen o ˇz´ adosti o vysloven´ı d˚ uvˇery) • hlavn´ım dokumentem v legislativn´ı oblasti je pl´ an legislativn´ıch prac´ı vl´ ady (návrhy zákon˚ u, které vl´ ada hodl´ a pˇredloˇzit PS, je zde uvedeno ministerstvo zodpovˇedné za pˇr´ıpravu daného návrhu zákona = tzv. gestor, term´ın pˇredloˇzen´ı k projedn´ an´ı vl´ adˇe a term´ın pˇredpokládaného nabyt´ı u ´ˇcinnosti), pro celé volebn´ı obdob´ı ˇci kratˇs´ı ˇc´ ast zpravidla s roˇcn´ı aktualizac´ı • koncepˇ cn´ı a strategick´ e dokumenty - vláda zkoumá spoleˇcenskou problematiku v okruhu své p˚ usobnosti, analyzuje v´ ysledky, vypracov´ av´ a koncepce ˇreˇsen´ı, prostˇrednictv´ım tˇechto koncepc´ı vláda plánuje reformy, povaˇzuje-li vl´ ada nˇekterou koncepci za zcela zásadn´ı pro dalˇs´ı smˇeˇrován´ı státu, m˚ uˇze j´ı pˇredloˇzit PS k projedn´ an´ı • vl´ ada rozhoduje ve sboru a to nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇ sinou hlas˚ u vˇ sech sv´ ych ˇ clen˚ u (je to zároveˇ n usnáˇsen´ıschopnost ´ - ta nen´ı stanovena v Ustavˇ e, podrobn´ a pravidla v Jednac´ım ˇrádu vlády- soubor intern´ıch procesn´ıch norem, pomoc´ı nichˇz vl´ ada organizuje svoji ˇcinnost) ˇ (podle • ˇcinnost ministerstev a ostatn´ıch u ´ˇredn´ıch orgán˚ u státn´ı správy ˇr´ıd´ı, kontroluje a sjednocuje vláda CR ˇ z´ akona CNR ˇc. 2/1969) • ˇclen vl´ ady se m˚ uˇze nechat zastoupit jin´ ym ˇclenem ˇci sv´ ym námˇestkem (napˇr. v˚ uˇci komoˇre Parlamentu, pokud nen´ı v´ yslovnˇe vyˇzadov´ ana jeho pˇr´ıtomnost), nen´ı to moˇzné u hlasován´ı o usnesen´ı!! ´ • sch˚ uze vl´ ady jsou neveˇrejné (podle ˇcl.64 odst.2 Ustavy se jich m˚ uˇze z´ uˇcastnit prezident, podle zákona napˇr. ˇ ˇ ´ guvernér CNB nebo pˇredseda CSU), d´ ale se jich mohou u ´ˇcastnit osoby urˇcené pˇredsedou vlády a osoby, kter´ ym d´ a souhlas vl´ ada (pˇri projedn´ av´ an´ı urˇcitého bodu) • vl´ ada pˇrij´ım´ a usnesen´ı (nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina vˇsech jejich ˇclen˚ u; usnesen´ı je závazné pro vˇsechny ˇcleny vl´ ady, pro ministerstva a jiné spr´ avn´ı org´ any a orgány veˇrejné moci, které vykonávaj´ı státn´ı správu pˇr´ımo nebo pˇrenesenˇe) x usnesen´ı vl´ ady vˇsak nejsou právn´ımi pˇredpisy -→ nejsou obecnˇe závazná! • p˚ uvodnˇe vnitˇrn´ım org´ anem vl´ ady bylo pˇredsednictvo (z pˇredsedy a m´ıstopˇredsed˚ u), plnilo koordinaˇcn´ı a iniciativn´ı funkci, bylo zruˇseno 2006, d´ ale si vláda zˇrizuje poradn´ı orgány - rady ˇci v´ ybory (sloˇzené z ˇclen˚ u vl´ ady a dalˇs´ıch odborn´ık˚ u), v ˇcele ˇclen vlády nebo zmocnˇenec, ˇr´ıd´ı se statutem, kter´ y schvaluje vl´ ada, patˇr´ı sem napˇr.: Bezpeˇ cnostn´ı rada st´ atu, Legislativn´ı rada, Rada pro lidsk´ a pr´ ava, dále V´ ybor pro EU • zmocnˇ enec vl´ ady = osoba, kter´ a nen´ı ˇclenem vlády, povˇeˇrená k tomu, aby pro jej´ı potˇreby vykon´ avala urˇcitou ˇcinnost Vztah vl´ ady a pˇ redsedy vl´ ady k prezidentu republiky 234

´ 1. podle ˇcl. 62 Ustavy je prezident v nˇekter´ ych ˇcinnostech autonomn´ı na vládˇe X k rozhodnut´ım podle ˇcl. 63 ´ odst. 1 a odst. 2 Ustavy potˇrebuje ale spolupodpis pˇredsedy vlády nebo j´ım povˇeˇreného ˇclena (kontrasignace, napˇr´ıklad: Vyhlaˇsuje volby do PS a Sen´ atu, jmenuje soudce,..), je podm´ınkou platnosti takového rozhodnut´ı ´ -→ okamˇzikem spolupodpisu pˇrech´ az´ı odpovˇednost na vládu (ˇcl.63 odst.4 Ustavy) ´ 2. ˇcl. 66 Ustavy stanovuje, ˇze pˇredseda vl´ ady vykonává nˇekteré pravomoci prezidenta pokud: • se u ´ˇrad prezidenta uvolnil a jeˇstˇe nen´ı zvolen nov´ y (ˇci jeˇstˇe nesloˇzil slib) • nem˚ uˇze-li prezident ze z´ avaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u sv˚ uj u ´ˇrad vykonávat 141



• tato rozhodnut´ı jsou podepisov´ ana jen pˇredsedou vlády (pˇredseda nevstupuje totiˇz do u ´ˇradu hlavy st´ atu, ale naopak - v´ ykon vyjmenovan´ ych pravomoc´ı pˇrecház´ı doˇcasnˇe na pˇredsedu) 3. u ´ˇcast vl´ ady pˇri sjedn´ an´ı mezin´ arodn´ıch smluv ´ • ˇcl. 63 odst. 1 p´ısm. b)- pravomoc sjednávat a ratifikovat mezinárodn´ı smlouvy svˇeˇruje Ustava prezidentovi (ale vyˇzaduje se spolupodpis pˇredsedy vlády) • sjedn´ an´ı smluv m˚ uˇze pˇrenést prezident na vládu ˇci s jej´ım souhlasem na jednotlivého ˇclena → podle z´ akona ˇc.144/1993 prezident republiky pˇrenesl: – na vl´ adu sjedn´ av´ an´ı a schvalován´ı mez. smluv dvoustrann´ ych a mnohostrann´ ych, které nevyˇzaduj´ı souhlas Parlamentu – na ˇclena vl´ ady sjedn´ av´ an´ı a schvalován´ı dvoustrann´ ych a mnohostrann´ ych smluv, které sv´ ym v´ yznamem nepˇresahuj´ı r´ amec p˚ usobnosti u ´stˇredn´ıch orgán˚ u státn´ı správy • pˇr´ıpravu a projedn´ an´ı n´ avrhu na sjednán´ı smlouvy zabezpeˇcuje ministerstvo (gestor), do jehoˇz p˚ usobnosti n´ aleˇz´ı ot´ azky, které se maj´ı upravit smlouvou, zpracuje n´ avrh smˇ ernice (zd˚ uvodnˇen´ı u ´ˇcelnosti smlouvy, dopad na st. rozpoˇcet, zda p˚ ujde o prezidentskou/vládn´ı/rezortn´ı smlouvu) • m´ a-li b´ yt sjedn´ ana prezidentsk´ a smlouva, zaˇsle gestor k zaujet´ı stanoviska návrh pˇred pˇredloˇzen´ım vl´ adˇe vˇsem jej´ım ˇclen˚ um a vedouc´ım dalˇs´ıch orgán˚ u st. správy, pˇredsedovi Leigslativn´ı rady vl´ ady a prezidentu, pro informaci i pˇredsed˚ um zahraniˇcn´ıch v´ ybor˚ u PS a Senátu, stanovisko mus´ı b´ yt gestorovi ´ ˇze smlouva je v rozporu s u zasl´ ano p´ısemnˇe do 15 dn˚ u od doruˇcen´ı; vyslov´ı-li US, ´st. poˇr´ adkem ˇci v pˇr´ıpadˇe nesouhlasu nˇekteré komory Parlamentu s jej´ı ratifikac´ı, informuje gestor okamˇzitˇe vl´ adu a navrhne dalˇs´ı postup • z´ asady postupu vl´ ady a org´ an˚ u, v jejichˇz ˇcele stoj´ı ˇclen vlády, jsou vyjádˇreny ve Smˇ ernici vl´ ady pro sjedn´ av´ an´ı, vnitrost´ atn´ı projedn´ av´ an´ı, prov´ adˇ en´ı a ukonˇ cov´ an´ı platnosti mezin´ arodn´ıch smluv (2004) Vztah vl´ ady k Parlamentu ´ cast vl´ Uˇ ady na z´ akonod´ arn´ em procesu

235

´ 1. vl´ ada m˚ uˇze podat PS n´ avrh z´ akona (ˇc.41 Ustavy) 2. vl´ ada se k n´ avrh˚ um z´ akona (které nenavrhla ona sama) má právo do 30ti dn˚ u od doruˇcen´ı vyjádˇrit • s touto ˇz´ adost´ı se na vl´ adu obrac´ı pˇredseda PS • vl´ ada souhlas´ı, nesouhlas´ı nebo doporuˇc´ı zmˇeny; pokud se nevyjádˇrila, pak se má za to, ˇze se vyj´ adˇrila kladnˇe • jej´ı stanovisko ale nen´ı pro Parlament závazné 3. vl´ ada m˚ uˇze s vl´ adn´ım n´ avrhem z´ akona spojit ˇzádost o vysloven´ı d˚ uvˇery (PS má lh˚ utu 3 mˇes´ıc˚ u, aby se o daném n´ avrhu usnesla) • • • •

pokud n´ avrh nen´ı do 3 mˇes´ıc˚ u projednán, nemus´ı vláda podat demisi (a prezident m˚ uˇze PS rozpustit) staˇc´ı pˇrijet´ı jakéhokoliv usnesen´ı PS pokud vyslov´ı souhlas, m´ a se za to, ˇze byla vyslovena d˚ uvˇera je-li n´ avrh zam´ıtnut, mus´ı vl´ ada demisi podat

4. pouze vl´ ada pod´ av´ a n´ avrh z´ akona o st´ atn´ım rozpoˇctu a návrh státn´ıho závˇereˇcného u ´ˇctu (usnáˇs´ı se o nich ´ pouze PS, ˇcl. 42 Ustavy) 5. vl´ ada m´ a n´ astroje k urychlen´ı legislativn´ıho procesu: ´ • v dobˇe, kdy je PS rozpuˇstˇena, m˚ uˇze podle ˇcl. 33 Ustavy navrhnout Senátu pˇrijet´ı zákonného opatˇren´ı ˇ vyhlaˇsuje jej pˇredseda PS (a souˇcasnˇe m˚ • n´ avrh vl´ ady na vyhl´ aˇsen´ı stavu legislativn´ı nouze (§99 JR), uˇze na ˇza´dost vl´ ady rozhodnout, ˇze pˇredloˇzen´ y vládn´ı návrh zákona bude projednán ve zkráceném jedn´ an´ı) • vl´ adn´ı n´ avrh z´ akona m˚ uˇze b´ yt zkr´ acenˇe projednán, jde-li o proveden´ı rozhodnut´ı Rady bezpeˇcnosti OSN ˇci akce k zajiˇstˇen´ı mezin´ arodn´ıho m´ıru a bezpeˇcnosti • moˇznost navrhnout zkr´ acené jedn´ an´ı vládn´ıho návrhu také v pˇr´ıpadˇe stavu ohroˇzen´ı státu, v´ aleˇcného stavu • je-li navrhovatelem z´ akona, tak m˚ uˇze navrhnout, aby PS s návrhem vyslovila souhlas jiˇz v 1. ˇcten´ı • pˇredseda vl´ ady podepisuje pˇrijaté zákony, vláda zajiˇst’uje vyhlaˇsován´ı ve Sb´ırce zákon˚ u prostˇrednictv´ım Ministerstva vnitra

142



´ cast ˇ Uˇ clena vl´ ady pˇ ri jedn´ an´ı komor Parlamentu a jejich org´ an˚ u 236

´ • ˇclen vl´ ady m´ a podle ˇcl. 38 odst.1 Ustavy právo u ´ˇcastnit se sch˚ uz´ı obou komor Parlamentu, jejich v´ ybor˚ ua komis´ı, udˇel´ı se mu slovo, kdykoliv o to poˇzádá, nesm´ı mu b´ yt odepˇren pˇr´ıstup - to plat´ı i pro neveˇrejn´ a (uzavˇren´ a) jedn´ an´ı (naopak na n´ avrh vlády se komora m˚ uˇze usnést, ˇze jej´ı sch˚ uze ˇci ˇcást bude neveˇrejn´ a, pˇredevˇs´ım maj´ı-li se projedn´ avat utajované otázky t´ ykaj´ıc´ı se obrany a bezpeˇcnosti) ´ • v˚ uˇci PS je v ˇcl.38 odst.2 Ustavy zaloˇzena povinnost ˇclena vlády osobnˇe se dostavit na sch˚ uzi PS a to na z´ akladˇe jej´ıho usnesen´ı (plat´ı i pro sch˚ uze v´ ybor˚ u, komise nebo vyˇsetˇrovac´ı komise PS, zde se ale m˚ uˇze d´ at zastupovat, nen´ı-li v´ yslovnˇe poˇzadov´ ana jeho osobn´ı u ´ˇcast) – v˚ uˇci Sen´ atu tato povinnost stanovena nen´ı Kontrola vl´ ady • PS ustavuje jako své org´ any r˚ uzné st´ ale komise, které dohl´ıˇz´ı nad zákonnost´ı postup˚ u r˚ uzn´ ych sloˇzek exekutivy ´ • podle ˇcl.30 Ustavy JEN PS m˚ uˇze zˇr´ıdit vyˇsetˇrovac´ı komisi pro vyˇsetˇren´ı vˇeci veˇrejného zájmu, pokud to navrhne alespoˇ n 1/5 poslanc˚ u • od 2006 povinnˇe ustavov´ an kontroln´ı v´ ybor, aniˇz by byla zákonem stanovena jeho p˚ usobnost • PS m˚ uˇze vl´ adˇe ukl´ adat obecné u ´koly, pˇri nesplnˇen´ı z nich m˚ uˇze vyvodit politickou odpovˇednost, nev´ aˇze ale budouc´ı vl´ ady, pokud je nepˇrevezme nová PS • poslanci podle ˇcl. 53 mohou interpelovat vládu nebo ˇclena vlády – povinnost odpovˇedˇet na interpelaci do 30ti dn˚ u ˇ PS rozliˇsuje interpelace u – JR ´stn´ı (§111) - podané na sch˚ uzi PS, nebo p´ısemné (§112) - podané pˇres pˇredsedu PS Citaˇ cn´ı pr´ avo • = doplnˇek pr´ ava na interpelaci; poslanci i senátoˇri (!), stejnˇe tak orgány obou komor mohou poˇzadovat informace a vysvˇetlen´ı potˇrebn´ a pro v´ ykon jejich mandátu • ˇclenové vl´ ady a vedouc´ı spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u jsou povinni informace/vysvˇetlen´ı poskytnout do 30 dn˚ u (nebr´ an´ı-li jim v tom mlˇcenlivost ˇci z´ akaz zveˇrejnˇen´ı) • novelou u ´stavy u ´ˇcinnou od roku 2002 je vláda zavázána pravidelnˇe a pˇredem informovat Parlament (tedy i ˇ v mezinárodn´ı organizaci nebo instituci, Sen´ at!) o ot´ azk´ ach souvisej´ıc´ıch se z´ avazky vypl´ yvaj´ıc´ımi z ˇclenstv´ı CR ˇ + vláda je povinna na kterou byly mezin´ arodn´ı smlouvou pˇreneseny nˇekteré pravomoci státn´ıch orgán˚ u CR PS pˇredkl´ adat prostˇrednictv´ım jej´ıho v´ yboru pro evropské záleˇzitosti návrhy akt˚ u EU se sv´ ym pˇredbˇeˇzn´ ym stanoviskem (pr´ avn´ı akty mus´ı pˇrekl´ adat v dobˇe, kdy jsou pˇrekládána Radˇe EU) + vláda pˇredklád´ a tomuto v´ yboru k projedn´ an´ı i person´ aln´ı nominace (na evropského komisaˇre, soudce SD EU..) Vztah vl´ ady k moci soudn´ı 237

• nesluˇcitelnost funkce soudce s jakoukoli funkc´ı ve veˇrejné správˇe (ˇcl.83 odst.3) • vl´ ada odpov´ıd´ a za jmenov´ an´ı soudc˚ u obecn´ ych soud˚ u – ty sice jmenuje prezident, ale se spolupodpisem pˇredsedy vlády nebo j´ım povˇeˇreného ˇclena • aby soudci mohli ˇr´ adnˇe plnit své funkce, je tˇreba zabezpeˇcit soudy po personáln´ı, organizaˇcn´ı, hospod´ aˇrské, materi´ aln´ı a finanˇcn´ı str´ ance → to je u ´kolem státn´ı správy soud˚ u, kterou vykonává Ministerstvo spravedlnosti jakoˇzto u ´stˇredn´ı org´ an (dalˇs´ımi org´ any jsou pˇredsedové a m´ıstopˇredsedové soud˚ u), vyˇrizuje tak i st´ıˇznosti na postup vrchn´ıch a krajsk´ ych soud˚ u (pˇri pr˚ utaz´ıch ˇr´ızen´ı, nevhodném chován´ı pˇredsedy soudu) ´ • jmenov´ an´ı soudc˚ u Ustavn´ ıho soudu jde mimo kompetence vlády (jmenuje je prezident bez kontrasignace), vl´ ada m˚ uˇze b´ yt jen navrhovatelem na zahájen´ı nˇekterého ˇr´ızen´ı – vl´ ada je povinna podat n´ avrh na zah´ ajen´ı ˇ r´ızen´ı o opatˇ ren´ıch nezbytn´ ych k proveden´ı rozˇ z´ hodnut´ı mezin´ arodn´ıho soudu, kter´ e je pro CR avazn´ e (ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. i) ), pokud tento ˇ vypl´ mezin´ arodn´ı soud shled´ a, ˇze byl z´ asahem orgánu veˇrejné moci poruˇsen závazek, kter´ y pro CR yv´ az mezin´ arodn´ı smlouvy, vl´ ada mus´ı pak podat návrh na zruˇsen´ı takového pr. pˇredpisu ˇci jeho ustanoven´ı, které takov´ y z´ avazek poruˇsuje a nelze-li zmˇeny dosáhnout jinak ´ – vl´ ada m˚ uˇze navrhnout zruˇsen´ı podzákonného právn´ıho pˇredpisu (ˇcl. 87 odst.1 p´ısm.b) Ustavy)

143



– vl´ ada m˚ uˇze jako org´ an moci v´ ykonné podle zákona ˇc. 131/2002 Sb. podat návrh na zahájen´ı ˇr´ızen´ı kv˚ uli kladnému nebo z´ apornému kompetenˇ cn´ımu sporu o pravomoc nebo vˇecnou pˇr´ısluˇsnost vydat rozhodnut´ı, jehoˇz stranami jsou soudy a orgány moci v´ ykonné, u ´zemn´ı, zájmové nebo profesn´ı samospr´ avy ´ a 3 soudc˚ ∗ kompetenˇcn´ı spor projedn´ av´ a zvl´ aˇ stn´ı sen´ at sloˇzen´ y ze 3 soudc˚ u US u NSS ∗ X jsou-li stranami spr´ avn´ı u ´ˇrad a orgán samosprávy ˇci u ´stˇredn´ı správn´ı u ´ˇrady navzájem, rozhoduje o tomto sporu NSS Vztah vl´ ady k u ´ zemn´ı samospr´ avˇ e 238

´ • ˇcl. 101 odst.4 Ustavy: st´ at m˚ uˇze zasahovat do ˇcinnosti u ´zemn´ıch samosprávn´ıch celk˚ u, jen vyˇzaduje-li to ochrana z´ akona (tedy dodrˇzov´ an´ı z´ akonnosti pˇri v´ ykonu veˇrejné moci) a jen zp˚ usobem stanoven´ ym z´ akonem • mezi moc´ı v´ ykonnou a u ´zemn´ı samospr´ avou nen´ı vztah nadˇrazenosti a podˇrazenosti -→ vláda nem˚ uˇze sv´ ymi usnesen´ımi zavazovat org´ any kraj˚ u a obc´ı (pokud jde o v´ ykon samosprávy; pokud jde o v´ ykon státn´ı spr´ avy, kter´ y byl z´ akonem svˇeˇren org´ an˚ um u ´zemn´ı samosprávy, pak vláda kraje i obce sv´ ymi usnesen´ımi zavazuje) • nad v´ ykonem samospr´ avy (ve smyslu samostatné p˚ usobnosti) vykonává kontrolu Ministerstvo vnitra, shled´ a-li nez´ akonn´ y postup org´ an˚ u obce/kraje, pˇredloˇz´ı starosta/hejtman zastupitelstvu návrh na opatˇren´ı k odstranˇen´ı jeho d˚ usledk˚ u, sdˇelen´ı o zp˚ usobu nápravy se vyvˇes´ı na u ´ˇredn´ı desce u ´ˇradu • MV téˇz vykon´ av´ a dozor nad vyd´ av´ an´ım a obsahem obecnˇe závazn´ ych vyhláˇsek zastupitelstev obc´ı, kraj˚ ua hl. mˇesta Prahy, pokud takov´ a vyhl´ aˇska odporuje zákonu, vyzve MV dotyˇcn´ yu ´zemn´ı samosprávn´ y celek ke zjedn´ an´ı n´ apravy, pˇri neˇcinnosti po 60 dnech pozastav´ı u ´ˇcnnost takové vyhláˇsky a znovu stanov´ı lh˚ utu ke zjedn´ an´ı n´ apravy, pˇri opˇetovné nereakci (ˇci nepodán´ı opravného prostˇredku = rozkladu proti rozhodnut´ı MV) ´ ke zruˇsen´ı této vyhláˇsky MV do 30 dn˚ u pod´ a n´ avrh US • org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy jsou pˇri v´ ykonu pˇrenesené p˚ usobnosti podˇr´ızeny pˇr´ısluˇsnému ministerstvu (aby byl zajiˇstˇen jednotn´ y v´ ykon st´ atn´ı spr´ avy) • naˇr´ızen´ı kraje a naˇr´ızen´ı obce = pr´ avn´ı pˇredpisy orgán˚ u samosprávy, n ad jejichˇz vydáván´ım vykon´ av´ a dozor krajsk´ y u ´ˇrad (u naˇr´ızen´ı obc´ı) a vˇecnˇe pˇr´ısluˇsné ministerstvo, popˇr. jin´ y u ´stˇredn´ı správn´ı u ´ˇrad (u naˇr´ızen´ı kraje/hl. mˇesta Prahy) • vl´ ada vyd´ av´ a pr´ avn´ı pˇredpisy a smˇernice (publikovány ve Vˇestn´ıku vlády pro orgány kraj˚ u a orgány obc´ı)+ usnesen´ı vl´ ady → pˇredpisy, smˇernice i usnesen´ı jsou pro obce a kraje závazné pˇri v´ ykonu st. správy (nesm´ı jim vˇsak stanovovat povinnosti, pokud nejsou zároveˇ n stanoveny zákonem)

ˇ Normotvorba vl´ ady CR 239

• vl´ ada vyd´ av´ a naˇ r´ızen´ı k proveden´ı z´ akona a v jeho mez´ıch → jedná se o oprávnˇen´ı k druhotné, prov´ adˇec´ı podz´ akonné normotvorbˇe (secundum et intra legem • u ´ˇcelem naˇr´ızen´ı je rozvést z´ akon do vˇetˇs´ıch podrobnost´ı a uvádˇet jej v ˇzivot • naˇr´ızen´ı mus´ı b´ yt obecné (dopadat na neurˇcitou skupinu adresát˚ u) • naˇr´ızen´ı jsou vyhlaˇsov´ ana ve Sb´ırce z´ akon˚ u • naˇr´ızen´ı vl´ ady bez vazby na z´ akon (tj. vedle zákona, praeter legem) jsou vyloˇcena, nen´ı tˇreba k tomuto ´ proveden´ı v´ yslovného zmocnˇen´ı, vl´ ada k tomu má oprávnˇen´ı pˇr´ımo z Ustavy → generáln´ı zmocnˇen´ı • naˇr´ızen´ı mus´ı b´ yt zaloˇzeno na urˇcitém z´ akonˇe • naˇr´ızen´ı vl´ ady proti z´ akon˚ um (contra legem) jsou také vylouˇcena, nebot’ naˇr´ızen´ım vlády nelze mˇenit platn´ y z´ akon • u ´ˇcinnost z´ akona m˚ uˇze b´ yt z´ avisl´ a na vydán´ı naˇr´ızen´ı vlády • naˇc´ızen´ı vl´ ady z˚ ust´ av´ a platné a u ´ˇcinné i poté, co byl zákon zruˇsen nebo novelizován (je moˇzno se dom´ ahat u ´ zruˇsen´ı naˇr´ızen´ı podle ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. b) Ustavy) ´ US ´ • naˇr´ızen´ı podepisuje pˇredseda vl´ ady a pˇr´ısluˇsn´ y ˇclen vlády (ˇcl. 78 vˇeta 2 Ustavy) • normotvorn´ a ˇcinnost vl´ ady se ˇr´ıd´ı Legislativn´ımi pravidly vl´ ady, vláda téˇz pˇrijala Metodick´ e pokyny ˇ pro zajiˇ st’ov´ an´ı prac´ı pˇ ri plnˇ en´ı legislativn´ıch z´ avazk˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z ˇ clenstv´ı Cesk´ e republiky v Evropsk´ e unii (z roku 2005) - stanovuje postup ministerstev a ostatn´ıch orgán˚ u státn´ı správy (d´ ale jen org´ any st´ atn´ı spr´ avy“) pˇri plnˇen´ı tˇechto závazk˚ u ”

Struktura ministerstev a jin´ ych u ´ stˇ redn´ıch spr´ avn´ıch org´ an˚ u 240

• viz →1.19

144

ˇ USTAVN ´ Í PRINCIPY SOUDCOVSKE ´ NEZAVISLOSTI ´ 1.23. SOUDNÍ MOC V CR; A NESTRANNOSTI A ´ JEJICH ZARUKY KAPITOLA 1. SKUPINA A

´ N´ alezy US 241

´ 52/03 • Pl. US – N´ avrh skupiny poslanc˚ u na zruˇsen´ı vyhláˇsky, jeˇz ruˇsila jinou, na základˇe jiˇz neexistuj´ıc´ıcho zmocˇ novac´ıho ´ z´ akonného ustanoven´ı vyhl´ aˇsenou, vyhláˇsku. = ZAMITNUTO – Poslanc˚ um se nel´ıbilo, ˇze tato vyhl´ aˇska, jeˇz ruˇsila vyhláˇsku jinou, byla vydána bez zákonného zmocnˇen´ı. ´ Také po zruˇsen´ı z´ – US: akonného zmocnˇen´ı k vydán´ı provádˇec´ıho právn´ıho pˇredpisu pˇr´ısluˇsn´ y exekutivn´ı org´ an disponuje normotvornou pravomoc´ı, nicménˇe pouze pravomoc´ı takovou u ´pravu derogovat, a protoˇze ˇslo o zruˇsuj´ıc´ı akt, jenˇz nepotˇreboval zákonné, kompetenˇcn´ı vymezen´ı. Zákonodárce nem˚ uˇze exekutivu zmocnit k derogaci podz´ akonného právn´ıho pˇredpisu (vyhláˇska, naˇr´ızen´ı), jelikoˇz by t´ım poruˇsil dˇelbu moci, moˇznost derogovat takov´ y pˇredpis je v´ ysostn´ım právem exekutivy. ´ se k problematice vyhl´ – US aˇsek vyhláˇsen´ ych na základˇe jiˇz neexistuj´ıc´ıho zákonného ustanoven´ı vyj´ adˇril takto: pokud z´ akonod´ arce zruˇs´ı pˇr´ısluˇsné zmocˇ novac´ı ustanoven´ı zákona, nelze totiˇz sice hovoˇrit o tom, ˇze takov´ a derogace rovnˇeˇz bez dalˇs´ıho vyvolává formáln´ı derogaci provádˇec´ıch právn´ıch pˇredpis˚ u, je vˇsak tˇreba v takové situaci vˇzdy zkoumat materiáln´ı pˇredpoklady existence a p˚ usoben´ı (´ uˇcinnosti) takového odvozeného pr´ avn´ıho pˇredpisu. Takov´ y právn´ı pˇredpis - dokud nebude formálnˇeprávnˇe zruˇsen jin´ ym normativn´ım pr´ avn´ım aktem - sice z˚ ustává platn´ ym právn´ım pˇredpisem, pˇri jeho aplikaci je vˇsak tˇreba pˇrihl´ıˇzet ke skuteˇcnosti, ˇze zde chyb´ı materiáln´ı pˇredpoklad p˚ usoben´ı takového pˇredpisu, tedy konkrétn´ı z´ akonné zmocnˇen´ı. Lze tedy ˇr´ıci, ˇze zruˇsen´ım zákonného zmocnˇen´ı k ukládán´ı povinnost´ı v pr´ avn´ım pˇredpisu obce bez n´ ahrady nedocház´ı k zániku platnosti tohoto právn´ıho pˇredpisu, nicménˇe tento pˇredpis nebude nad´ ale aplikovateln´ y. ´ Uˇcebnice Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda 2.d´ıl (V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv, 2.vyd´ an´ı), str. 30, 63,204-205, 212, 227 ´ ´ str. 528-594; 10. pˇredn´ aˇska UP, 1.roˇcn´ık, letn´ı semestr; - Ustava 1918, 1920, 1948, 1960 a u ´stavn´ı z´ akon 1968

1.23.

ˇ Soudn´ı moc v CR; u ´ stavn´ı principy soudcovsk´ e nez´ avislosti a nestrannosti a jejich z´ aruky

ˇ Pr´ avn´ı u ´ prava v CR 242

• • •

´ Ustava - 4.hlava (Moc soudn´ı) LZPS - 5.hlava (Pr´ avo na soudn´ı a jinou právn´ı ochranu) 2 d˚ uleˇzité z´ akony pro moc soudn´ı – 6/2002 Sb. O soudech a soudc´ıch – soustava soud˚ u, zásady ˇcinnosti, organizace soud˚ u, ustanovov´ an´ı soudc˚ u a pˇr´ısed´ıc´ıch, z´ anik funkce soudce a pˇr´ısed´ıc´ıho, postaven´ı soudc˚ u. . . ´ – 182/1993 Sb. O Ustavn´ ım soudu – viz pˇr´ısluˇsná otázka

• Ostatn´ı z´ akony – – – – – – –

7/2002 Sb. O ˇr´ızen´ı ve vˇecech soudc˚ u a státn´ıch zástupc˚ u – vˇeci kolem kárného ˇr´ızen´ı 121/2008 Sb. O vyˇsˇs´ıch soudn´ıch u ´ˇredn´ıc´ıch a vyˇsˇs´ıch u ´ˇredn´ıc´ıch Státn´ıho zastupitelstv´ı 159/2006 Sb. O stˇretu z´ ajm˚ u 236/1995 Sb. O platu soudc˚ u 99/1963 Sb. - Obˇcansk´ y soudn´ı ˇr´ ad 141/1961 Sb. - Trestn´ı soudn´ı ˇr´ ad 150/2002 Sb. - Spr´ avn´ı soudn´ı ˇr´ ad (je nutné chápat ho jako lex specialis ve vztahu k zákonu o soudech a soudc´ıch)

´ vydal nˇekolik nález˚ • K ˇcinnosti soud˚ u se vztahuje bohat´ a judikatura US, u vztahuj´ıc´ıch se k zákonu o soudech a soudc´ıch, spoleˇcné tˇemto n´ alez˚ um je zd˚ urazˇ nován´ı nezávislosti soud˚ u a oddˇelen´ı soud˚ u od státn´ı spr´ avy

Obecnˇ e o soudn´ı moci 243

145


• soudnictv´ı je specifick´ a ˇ cinnost st´ atu, pˇ ri n´ıˇ z k tomu urˇ cen´ e, na ostatn´ıch sloˇ zk´ ach st´ atn´ıho mechanismu nez´ avisl´ e, org´ any st´ atu garantuj´ı a naplˇ nuj´ı spravedlnost t´ım, ˇ ze poskytuj´ı ochranu fyzick´ ym i pr´ avnick´ ym osob´ am – z´ akladem soudnictv´ı je rozhodov´ an´ı o dodrˇzován´ı a poruˇsován´ı právn´ıch norem – soudnictv´ı je funkc´ı st´ atu, m˚ uˇze existovat pouze ve vazbˇ e na st´ at, pomoc´ı vytvoˇren´ı soud˚ u jako specifick´ ych org´ an˚ u st´ atu – soudy rozhoduj´ı spory o pr´ avo, vyslovuj´ı vinu za poruˇsen´ı práva a udˇeluj´ı tresty i proti v˚ uli u ´ˇcastn´ık˚ u – rozhodnut´ı soud˚ u jsou z´ avazn´ a a jsou vynutiteln´ a státn´ı moc´ı – st´ at mus´ı soudnictv´ı obligatornˇe zajiˇ st’ovat, pokud by nezajistil efektivn´ı fungován´ı → odm´ıtnut´ı spravedlnosti, svémoc – soudn´ı kraj a samospr´ avn´ y kraj se u ´zemnˇe nekryj´ı!! V´ yvoj soudn´ı moci 244

ˇ ˇ ım • Recko a R´ – systém soudnictv´ı s modern´ımi prvky ´ – Aristoteles : Ustava (uˇz v této dobˇe soudci ustavováni losem = pro nezávislost) • Stˇ redovˇ ek – existence jediné st´ atn´ı moci v rukou absolutistického vládce – ten byl nejvyˇsˇs´ı zákonodárce, vykonavatel i soudce = monismus moci • 17. a 18. stolet´ı – st´ atn´ı moc se rozdˇelila na nˇekolik subjekt˚ u → vyˇclenˇen´ı soudnictv´ı ˇ anek O duchu zákon˚ – v´ yznam pro soudnictv´ı m´ a jednoznaˇcnˇe dˇelba moci (Cl´ u“ - Montesquieu – je tam ” ta klasick´ a dˇelba moci) ∗ moci na sobˇe mus´ı b´ yt nez´ avislé a mus´ı b´ yt oddˇelené ⇒ kontrola moci a ochrana proti zneuˇzit´ı moci ∗ koncipoval to d´ ale i systémem brzd a protivah“ - nestaˇc´ı, aby byly oddˇelené moci, ale mus´ı b´ yt ” avislost mezi nimi jak kontrola, tak i nez´ • 18. a 19. stolet´ı – soudnictv´ı jako specifick´ a forma státu aˇz se vznikem modern´ıho státu – existuj´ı dvˇe koncepce: 1. britsk´ e pojet´ı – soudnictv´ı se v´ yraznˇe odliˇsuje od obou jin´ ych moc´ı ∗ Vych´ az´ı z Rule of law = panstv´ı práva nad státem, vzniká stˇretán´ım moci krále a Parlamentu ∗ znaky: 1) v´ azanost st´ atu právem; 2) nen´ı trestu bez zákona; 3) ˇclovˇek je vˇzdy subjekem pr´ ava 2. francouzsk´ e pojet´ı – soudnictv´ı je souˇcást´ı moci v´ ykonné • Osv´ıcensk´ y absolutismus a konstitucionalismus – vznik oddˇeleného a nez´ avislého soudnictv´ı v kontinentáln´ı Evropˇe – vznik pr´ avn´ıho a u ´stavn´ıho st´ atu • 20.stolet´ı – posilov´ an´ı soudnictv´ı, vznik´ au ´stavn´ı a správn´ı soudnictv´ı • 21.stolet´ı – nebezpeˇc´ı vzniku justiˇcn´ıho st´ atu Soudn´ı syst´ emy 245

• Kontinent´ aln´ı – soudy nal´ ezaj´ı pr´ avo, rozhoduj´ı v konkrétn´ıch vˇecech, kauzu posuzuj´ı podle obecnˇe závazn´ ych pravidel - z´ akon˚ u • Angloamerick´ y – soudy pˇri naléz´ an´ı pr´ ava téˇz pr´ avo tvoˇ r´ı, vyuˇz´ıvaj´ı precedenty 146


´ Ukoly soudnictv´ı 246

1. rozhodovat o obˇ cansk´ ych a trestn´ıch vˇ ecech • pomoc´ı obˇcansk´ ych (civiln´ıch), trestn´ıch, specializovan´ ych (obchodn´ı, pracovn´ı, finanˇcn´ı, vojenské ) a vyj´ımeˇcn´ ych (stann´ y) soud˚ u 2. zajiˇ st’ovat ochranu z´ akladn´ıch pr´ av a svobod • pˇred veˇrejnou moc´ı, pomoc´ı u ´stavn´ıho soudu 3. zajiˇ st’ovat kontrolu u ´ stavnosti st´ atn´ıch akt˚ u • také u ´stavnost kon´ an´ı pˇredstavitel˚ u státn´ı moci • impeachment = obˇzaloba z velezrady, ze ˇspatného v´ ykonu funkce 4. zajiˇ st’ovat kontrolu z´ akonnosti akt˚ u st´ atn´ı spr´ avy • spr´ avn´ı soudnictv´ı V´ ykon soudnictv´ı = organizaˇcn´ı zp˚ usob rozhodov´ an´ı, rozhoduje :

247

1. samosoudce • mˇel by to b´ yt vˇzdy soudce z povolán´ı 2. sen´ at • bud’ jenom soudci nebo soudce + pˇr´ısed´ıc´ı 3. porota • sloˇzen´ a z laik˚ u posuzuje ot´ azky viny a neviny • profesion´ aln´ı soudci posuzuj´ı pr´ avn´ı otázky • existuje hlavnˇe v angloamerické právn´ı kultuˇre • na rozhodov´ an´ı a jiné ˇcinnosti soud˚ u se mohou pod´ılet justiˇcn´ı ˇcekatelé, asistenti soudc˚ u, vyˇsˇs´ı soudn´ı u ´ˇredn´ıci (na z´ akladˇe z´ akona ˇc. 189/1994 Sb.), soudn´ı tajemn´ıci a soudn´ı vykonavatelé (zákon ˇc. 120/2001 Sb.) • v dˇedickém ˇr´ızen´ı pˇripravuje podklady pro rozhodnut´ı soudu notáˇr ve funkci soudn´ıho komisaˇre • jako poradn´ı org´ an pˇredsedy soudu je zˇrizována soudcovská rada, volená vˇsemi soudci pˇr´ısluˇsného soudu Druhy soud˚ u 1) Obecné soudy

248

• Civiln´ı soudnictv´ı – je historicky nejstarˇs´ı ˇcinnost soud˚ u, dˇel´ı se na: ∗ 1) ˇr´ızen´ı nalézac´ı – ˇr´ızen´ı sporné, nesporné, konkursn´ı, vyrovnávac´ı, zajiˇst’ovac´ı, rozhodˇc´ı ˇr´ızen´ı ∗ 2) ˇr´ızen´ı exekuˇcn´ı • Trestn´ı soudnictv´ı – ˇreˇs´ı 2 st´ atn´ı funkce: pr´ avn´ı konflikt mezi pachatelem a státem, postih kriminality • Této vnitˇrn´ı (v´ yˇse uvedené) diferenciaci odpov´ıdá soustava obecn´ ych soud˚ u: – a) podle specializace – soudy obˇcanské, trestn´ı, obchodn´ı, pracovn´ı, platebn´ı atd. – b) podle stupˇ n˚ u soudn´ı soustavy ∗ okresn´ı - obvody jsou vymezeny u ´zem´ım obc´ı (viz pˇr´ıloha zákona o soudech a soudc´ıch) ∗ krajské - obvody jsou vymezeny obvody okresn´ıch soud˚ u 147


∗ vrchn´ı · Praha - do tohoto obvodu patˇr´ı obvody Mˇestského soudu v Praze a krajsk´ ycch soud˚ u v ˇ ych Budˇejovic´ıch, Plzni, Ust´ ´ ı nad Labem a Hradci Králové Praze, Cesk´ · Olomouc - do tohoto obvodu patˇr´ı obvody krajsk´ ych soud˚ u v Brnˇe a Ostravˇe ∗ nejvyˇsˇs´ı - s´ıdlem Nejvyˇsˇs´ıho soudu je Brno; rozdˇelen na kolegia (obˇcanskoprávn´ı, trestnˇepr´ avn´ı a obchodn´ı) ´ 2) Ustavn´ ı soudnictv´ı (viz samostatn´ a ot´ azka) 3) Spr´ avn´ı soudnictv´ı • • • • •

249

specializovan´ a soudn´ı kontrola z´ akonnosti v rozhodnut´ıch orgán˚ u státn´ı správy (exekutivy) ˇ soudn´ı ˇr´ v CR ad spr´ avn´ı (z´ akon ˇc. 150/2002 Sb.) rozhodnut´ı nepˇrezkoum´ av´ a jin´ y spr´ avn´ı orgán, ale soud koˇreny m´ a v Anglii a ve Francii od 19.stol. nˇekolik model˚ u – nˇemeck´ y – spr´ avn´ı soudnictv´ı je souˇcást správn´ıho systému – rakousk´ y - spr´ avn´ı soudnictv´ı je oddˇeleno od státn´ı správy

• jedin´ ym kritériem je z´ akon • rozhoduje na kasaˇ cn´ım principu – soud rozhodnut´ı správn´ıho orgánu potvrd´ı nebo zruˇs´ı a vrát´ı spr´ avn´ımu org´ anu k novému rozhodnut´ı, nem˚ uˇze ho vˇsak zmˇenit a nahradit vlastn´ım rozhodnut´ım x v apelaˇcn´ım a revizn´ım principu – odvolac´ı org´ an m˚ uˇze téˇz rozhodnut´ı potvrdit, zruˇsit i zmˇenit • vykon´ avaj´ı ho: – – – –

obecné soudy jedin´ y spr´ avn´ı soud – pro cel´ y st´ at soustava spr´ avn´ıch soud˚ u kombinace

• rozsah pˇrezkumu: – libovolné spr´ avn´ı rozhodnut´ı – angloamerick´ y model – pokud to z´ akon nevyluˇcuje – negativn´ı v´ yˇcet – kde to z´ akon pˇripouˇst´ı – pozitivn´ı v´ yˇcet • spr´ avn´ı soudy rozhoduj´ı o: – ˇzalob´ ach proti rozhodnut´ım vydan´ ym v oblasti veˇrejné správy orgánem moci v´ ykonné, orgánem u ´zemn´ıho samospr´ avného celku, jakoˇz i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jin´ ym orgánem, pokud jim bylo svˇeˇreno rozhodov´ an´ı o pr´ avech a povinostech fyzick´ ych a právnick´ ych osob v oblasti veˇrejné spr´ avy – pˇrezkoumu z´ akonnosti ∗ individu´ aln´ıch spr´ avn´ıch akt˚ u ∗ normativn´ıch(podz´ akonn´ ych) právn´ıch akt˚ u – vydávan´ ych správn´ımi orgán – – – –

ochranˇe proti neˇcinnosti spr´ avn´ıho orgánu ochranˇe pˇred nez´ akonn´ ym z´ asahem správn´ıho orgánu kompetenˇcn´ıch ˇzalob´ ach d´ ale ve vˇecech volebn´ıch a ve vˇecech politick´ ych sran a politick´ ych hnut´ı

´ ´ – zat´ımco u Ustavn´ ıho soudu a Nejvyˇsˇs´ıho soudu je v Ustavˇ e ve ˇcl. 62 uveden zp˚ usob jmenován´ı pˇredsedy a m´ıstopˇredsed˚ u tˇechto soud˚ u, u Nejvyˇsˇs´ıho správn´ıho soudu toto ustanoven´ı chyb´ı ⇒ zp˚ usob ustanovov´ an´ı do funkce pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy NSS musel stanovit soudn´ı ˇrád správn´ı a svˇeˇril tuto pravomoc opˇet ´ - kontrasignované) prezidentovi (rozhodnut´ı podle ˇcl. 63 odst. 2 U – kvazispr´ avn´ı soudnictv´ı ∗ existuj´ı zvl´ aˇstn´ı komise nebo tribunály pˇri správn´ıch orgánech, které podobn´ ymi metodami zkoumaj´ı spr´ avn´ı akty 4) Mezin´ arodn´ı soudnictv´ı

250

• m´ a nadst´ atn´ı povahu 148


• • • • •

Mezin´ arodn´ı soudn´ı dv˚ ur – v Haagu, podle Charty OSN ˇreˇs´ı spory mezi státy ˇ V´ ybor pro lidsk´ a pr´ ava – v Zenevˇ e ˇ Evropsk´ y soud pro lidsk´ a pr´ ava – ve Strasburku Evropsk´ y soudn´ı dv˚ ur – v r´ amci EU, s´ıdl´ı v Lucemburku existuj´ı téˇz trestn´ı tribun´ aly – soud´ı v´ aleˇcné zloˇciny a zloˇciny proti lidskosti

5) Rozhodˇc´ı soudy

251

• st´ atem uzn´ avané nest´ atn´ı instituce, kde rozhodci na základˇe shodné v˚ ule stran rozhoduj´ı zejména obchodn´ı spory 6) Soudn´ı unie

252

• soudnictv´ı pro jeden st´ at vykon´ av´ a druh´ y (Itálie pro San Marino)

Soudn´ı moc v ˇ cesk´ e historii Prozat´ımn´ı u ´ stava 253

• na z´ akladˇe recepˇcn´ıho z´ akona 11/1918 Sb byla recipována soudn´ı soustava habsburské monarchie bez koncepˇcn´ıch zmˇen, jak po organizaˇcn´ım ˇclenˇen´ı, tak po personáln´ım obsazen´ı • vyhl´ aˇsen´ım této u ´stavy se rozsudky a n´ alezy soud˚ u vyhlaˇsuj´ı jménem republiky • novˇe zˇr´ızen Nejvyˇsˇs´ı soud v listopadu 1918 (se s´ıdlem od 1919 v Brnˇe) • novˇe zˇr´ızen i NSS v listopadu 1918 ´ Ustavn´ ı listina 1920 254

• ve 4. hlavˇe zakotvena moc soudcovsk´ a • koncipov´ ana jako moc nez´ avisl´ a, soudci vykonávali svou moc nezávisle (tzn. ˇzádné správn´ı u ´ˇrady, vyˇsˇs´ı soudy ˇci osoby mimo st´ atn´ı moc jim nesmˇely dávat pokyny, jak rozhodnout danou vˇec) • rozhodovat mˇeli jen dle z´ akona (nikoliv také dle u ´ˇcelnosti) • nez´ avislost soudc˚ u podpoˇrila jejich nesesaditelnost a nepˇreloˇzitelnost • soustava civiln´ıch soud˚ u a obˇcansk´ ych soud˚ u trestn´ıch (tzn. nevojensk´ ych) sestávala z okresn´ıch, krajsk´ ych a vrchn´ıch soud˚ u a z nejvyˇsˇs´ıho soudu + p˚ usobily i mimoˇrádné soudy (napˇr. pracovn´ı), nestátn´ımi soudy byly soudy rozhodˇc´ı, pravomoc vojensk´ ych soud˚ u mohla b´ yt rozˇs´ıˇrena na obyvatelstvo civiln´ı dle zákona jen v dobˇe v´ alky a to jen pro ˇciny sp´ achané v této dobˇe • p˚ usobily poroty • v 3. hlavˇe byl zakotven nejvyˇsˇs´ı spr´ avn´ı soud - vykonával ochranu pˇred správn´ımi u ´ˇrady, pokud jejich rozhodnut´ı byla v rozporu se z´ akonem (jeho n´ azev byl nelogick´ y, zákonodárce totiˇz p˚ uvodnˇe mˇel v u ´myslu zˇr´ıdit i spr´ avn´ı soudy niˇzˇs´ı) • v 2. hlavˇe volebn´ı soud – u ´stavn´ı org´ an, ovˇeˇroval volby do NS a konflikty z voleb vzeˇslé • v uvozovac´ım z´ akonu zakotven u ´stavn´ı soud - rozhodoval, zda zákony (ˇci neodkladná opatˇren´ı v´ yboru N´ arod. shrom´ aˇzdˇen´ı, kter´ ymi se mˇenil z´ akon) jsou v souladu s u ´stavou, ale politicky zbyteˇcn´ y, po uplynut´ı prvn´ıho desetilet´ı nebyl znovu ustaven (jen pak krátce 1938) • St´ atn´ı soud – od 1923, zvl´ aˇstn´ım typem soudu, pro nejtˇeˇzˇs´ı trestné ˇciny, pˇr. u ´klady proti republice ´ Ustava 9. kvˇ etna 1948 255

• nikdo nesm´ı b´ yt odˇ nat svému z´ akonnému soudci • soudy obˇcanské, soudy trestn´ı (i vojenské - jejich pravomoc m˚ uˇze b´ yt rozˇs´ıˇrena na civiln´ı obyvatelstvo jen v dobˇe v´ alky nebo zv´ yˇseného ohroˇzen´ı st´ atu a pouze za ˇciny spáchané v této dobˇe) - okresn´ı, krajské • zˇr´ızeny - Nejvyˇsˇs´ı soud, Nejvyˇsˇs´ı vojensk´ y soud, Správn´ı soud • soudnictv´ı absolutnˇe oddˇeleno od spr´ avy • soudy zpravidla v sen´ atech – skl´ adaj´ı se ze soudc˚ u z povol´ an´ı a ze soudc˚ u z listu – soudce z lidu povol´ avaj´ı pˇr´ısluˇsné národn´ı v´ ybory • l´ıˇcen´ı u ´stn´ı a veˇrejné • soudci mˇeli b´ yt aktivistiˇct´ı nejen rozsudkem, ale i ˇzivotem - mˇel ˇz´ıt oficiáln´ım socialistick´ ym ˇzivotem (v´ ychovn´ a role justice), soudce musel b´ yt odd´ an lidovˇe demokratickému zˇr´ızen´ı 149


• soudci byli vyb´ır´ ani podle politického pˇresvˇedˇcen´ı, od poˇcátku 60.let opˇet kariérn´ı soudci (po absolvov´ an´ı PF) • z´ akon o zlidovˇen´ı soudnictv´ı ˇc. 319/1948 Sb. (22.12.1948) – zˇrizoval institut soudc˚ u z lidu (zajist´ı tˇr´ıdn´ı pˇr´ıstup - soudci z dˇelnické tˇr´ıdy) – krajské soudy - 1. instance (3ˇclenn´ y senát) nebo soud odvolac´ı (5ˇclenn´ y senát), soudci z lidu byli i v sen´ atu Nejvyˇsˇs´ıho soudu • dvojinstanˇcnost ˇr´ızen´ı (z trojinstanˇcnosti) - zruˇseny soudy pracovn´ı, pojiˇst’ovac´ı, obchodn´ı... – soudn´ı organizace soustˇredˇena na okresn´ı, krajské soudy a Nejvyˇsˇs´ı soud - zlevnˇen´ı a zefektivnˇen´ı soudnictv´ı – zvl´ aˇstn´ı soudy - vojenské (obvodové a vyˇsˇs´ı), rozhodˇc´ı • 1953 - ukonˇcena ˇcinnost NSS • z´ akonem ˇc. 232/1948 Sb. zaveden St´ atn´ı soud se s´ıdlem v Praze X 1952 zruˇsen a agenda pˇrevedena na krajské soudy ´ Ustava 1960 256

• soudy a prokuratura chr´ an´ı socialistick´ y stát, oprávnˇené zájmy obˇcan˚ u a organizaci pracuj´ıc´ıho lidu • organizace soud˚ u - Nejvyˇsˇs´ı soud, krajské a okresn´ı soudy, vojenské soudy, m´ıstn´ı lidové soudy – NS je nejvyˇsˇs´ım soudn´ım org´ anem - doz´ırá na soudn´ı ˇcinnost vˇsech ostatn´ıch soud˚ u; soudci voleni N´ arodn´ım shrom´ aˇzdˇen´ım – soudci krajsk´ ych soud˚ u jsou voleni krajsk´ ymi národn´ımi v´ ybory; soudci okresn´ıch soud˚ u jsou voleni obˇcany podle obecného, pˇr´ımého a rovného volebn´ıho práva s tajn´ ym hlasován´ım – NS, krajské a okresn´ı soudy se vol´ı na dobu 4 let; vojenské soudy se vol´ı podle zvláˇstn´ıch pˇredpis˚ u • soudy rozhodnut´ı ve sborech – sbory NS, krajsk´ ych, okresn´ıch a vojensk´ ych soud˚ u jsou sloˇzeny jak ze soudc˚ u z povolán´ı, tak ze soudc˚ u z lidu (maj´ı rovné postaven´ı) • v m´ıstech a na pracoviˇst´ıch se vol´ı m´ıstn´ı lidové soudy (k dalˇs´ımu prohlubován´ı u ´ˇcasti pracuj´ıc´ıch ve v´ ykonu soudnictv´ı) • soudci jsou nez´ avisl´ı a jsou v´ az´ ani jedinˇe právn´ım ˇrádem socialistického státu • jedn´ an´ı z´ asadnˇe u ´stn´ı a veˇrejné Tzv. Mal´ au ´ stava 1968 257

´ ostatn´ı soudy zm´ınˇeny v UZ ´ 155/1969 Sb., kter´ • uv´ ad´ı pouze ustanoven´ı o US, ym se mˇen´ı a doplˇ nuje osm´ a hlava u ´stavy ˇ • soudnictv´ı vykon´ avaj´ı nez´ avislé soudy - Nejvyˇsˇs´ı soud Ceskoslovensk´ e socialistické republiky, Nejvyˇsˇs´ı soud ˇ e socialistické republiky (se s´ıdlem v Praze), Nejvyˇsˇs´ı soud Slovenské socialistické republiky, krajské, Cesk´ okresn´ı a vojenské soudy ˇ • nejvyˇsˇs´ı postaven´ı m´ a NS Ceskoslovensk´ e socialistické republiky (pˇredsedu a m´ıstopˇredsedu vol´ı Feder´ aln´ı shrom´ aˇzdˇen´ı ze soudc˚ u tohoto soudu) • samosoudci/sen´ aty; soudci z povol´ an´ı/soudci z lidu (rovné postaven´ı) • soudci z povol´ an´ı voleni na 10 let a mohou b´ yt odvoláni orgánem, kter´ y je zvolil; soudci z lidu voleni na 4 roky

ˇ Soudn´ı moc v CR 258

ˇ nez´ avisl´ e soudy → jsou povolávány pˇredevˇs´ım k tomu, aby zákonem stanoven´ ym • vykon´ avaj´ı ji jménem CR zp˚ usobem poskytovaly ochranu pr´ av˚ um ´ kter´ ´ • souˇc´ ast´ı soudn´ı moci je i US, y je definován Ustavou jako soudn´ı orgán ochrany u ´stavnosti • fungov´ an´ı nez´ avislé soudn´ı moci a zajiˇstˇen´ı práva na spravedliv´ y proces jsou jednˇemi z poˇzadavk˚ u pr´ avn´ıho st´ atu

150


• Listina garantuje pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu → Listina tedy preferuje ochranu soudem (pro systémov´ y pˇredpoklad vˇecnˇe spr´ avnˇejˇs´ıho, pˇresnˇejˇs´ıho a profesionálnˇejˇs´ıho rozhodnut´ı), ale pˇripouˇst´ı i dom´ ah´ an´ı se pr´ avn´ı ochranu u jiného orgánu (stanoven´ ym zp˚ usobem, ˇcl. 36 odst. 1) • soudn´ı ochrana spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze soudy specifick´ ym zp˚ usobem ˇreˇs´ı právn´ı spory, v soudn´ım sporu proti sobˇe stoj´ı dvˇe strany, soud t´ım, ˇze nen´ı na v´ ysledku sporu zainteresován, je neutr´ aln´ım a nestrann´ ym ´ arbitrem, dle ˇcl. 37 odst. 3 Listiny jsou si vˇsichni u ´ˇcastn´ıci v ˇr´ızen´ı rovni (podobnˇe ˇcl. 96 dost. 1 Ustavy vˇsichni u ´ˇcastn´ıci maj´ı pˇred soudem rovná práva), tato rovnost je procesn´ı - jejich postaven´ı nen´ı z´ avislé na pohlav´ı, rase, barvy pleti, jazyku, v´ıˇre a náboˇzenstv´ı apod. (jak uvád´ı ˇcl. 3 Listiny) • pˇr´ıpadnou faktickou nerovnost stran m˚ uˇze zákon vyrovnávat uplatˇ nován´ım tzv. podp˚ urn´ ych pr´ av - ustanoven´ı opatrovn´ıka, bezplatného pr´ avn´ıho zástupce ex offo, osvobozen´ım od soudn´ıch poplatk˚ u etc. • v ˇcl. 36 odst. 1 Listiny je nˇekolik princip˚ u, na kter´ ych je ochrana práva soudem zaloˇzena, z hlediska osoby, kter´ a se takové ochrany pˇred soudem domáhá, jsou to: 1. kaˇ zd´ a fyzick´ a osoba m´ a toto pr´ avo (a podle povahy vˇeci i kaˇzdá PO), nem˚ uˇze-li se tohoto práva dom´ ahat z objektivn´ıch pˇr´ıˇcin sama, mus´ı právn´ı pˇredpisy vytvoˇrit takov´ y mechanismus, aby kaˇzd´ y mˇel re´ alnou moˇznost se ho dom´ ahat, aˇc tˇreba prostˇrednictv´ım jiné osoby/orgánu 2. dom´ ahat se takového pr´ ava je vn´ımáno jako aktivn´ı ˇcinnost toho, kdo chce pomoc soudu/jiného org´ anu, jde o pr´ avo na takovou ochranu, a ne povinnost této moˇznosti vyuˇz´ıt, chceme-li svého práva vyuˇz´ıt, mus´ıme vyvolat ˇr´ızen´ı (z´ asada vigilantibus iura = at’ si kaˇzd´ y stˇreˇz´ı svá práva) x od tohoto principu odliˇsujeme pˇr´ıpady, kdy soud/jin´ y orgán zahajuje ˇr´ızen´ı z vlastn´ıho podnˇetu, pln´ı tak pˇr´ıkaz z´ akona, pro pod´ an´ı podnˇetu k zah´ ajen´ı soudn´ıho ˇr´ızen´ı za stát je zˇr´ızeno st. zastupitelstv´ı 3. stanoven´ y postup je stanoven hlavnˇe procesn´ımi pˇredpisy, takov´ y pˇredepsan´ y postup je limitem dom´ ah´ an´ı se svého pr´ ava (dom´ ahán´ı se práva zp˚ usobem nedodrˇzuj´ıc´ım stanoven´ y postup m˚ uˇze b´ yt ne´ uspˇeˇsné, pˇri stˇretu z´ asad materiáln´ı a formáln´ı pravdy m˚ uˇze zv´ıtˇezit právˇe formáln´ı pravda), tyto postupy jsou vˇsak komplikované a ˇcasto ˇzádaj´ı profesionáln´ı pˇr´ıstup, proto kaˇzdý m´ a pr´ avo na pr´ avn´ı ” a to od poˇc´ pomoc v ˇr´ızen´ı pˇred soudy, jinými st´ atn´ımi org´ any a org´ any veˇrejné spr´ avy, atku ˇr´ızen´ı” (ˇcl. 37 odst. 2 Listiny, z´ asada na právn´ı pomoc je dále rozvedena provádˇec´ımi pˇredpisy a z´ akonem o advokacii) – tyto tˇri principy (kaˇzd´ y se m˚ uˇze domáhat svého práva, a to stanoven´ ym zp˚ usobem) jsou kumulativn´ı, mus´ı b´ yt zachov´ any soubˇeˇznˇe • Listina uzn´ av´ a i pr´ avo kaˇzdého dom´ ahat se svého práva u jin´ eho org´ anu, ale takové pˇr´ıpady jsou v´ yslovnˇe, pozitivnˇe stanoveny prov´ adˇec´ım z´ akonodárstv´ım, jin´ ym orgánem m˚ uˇze b´ yt státn´ı orgán (Policie, správn´ı u ´ˇrad), ale i org´ an samospr´ avy (´ uzemn´ı, profesn´ı a zájmové), tyto orgány mus´ı b´ yt zákonem v´ yslovnˇe zmocnˇeny/mus´ı j´ım b´ yt v´ yslovnˇe uloˇzeno, aby fyzick´ ym, popˇr. právnick´ ym osobám poskytovaly ochranu, nemaj´ı tedy obecnou a v´ yluˇcnou povinnost poskytovat ochranu práv˚ um osob • x soudy tu to obecnou a v´ yluˇcnou! povinnost maj´ı, mus´ı poskytnout pr´ avn´ı ochranu, maj´ı v´ yluˇcn´ y monopol k rozhodnut´ı o vinˇe a trestu za trestné ˇciny (ˇcl. 39 Listiny - jen zákon stanov´ı, které jedn´ an´ı je trestn´ ym ˇcinem a jak´ y trest, jakoˇz i jiné u ´jmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchán´ı uloˇzit, plat´ı z´ asada nullum crimen/nulla poena sine lege + ˇcl. 7 Listiny limituje zákonodárce, jaké tresty nesm´ı ani zákon stanovit - nikdo nesm´ı být muˇcen ani podroben krutému, nelidskému nebo poniˇzuj´ıc´ımu zach´ azen´ı nebo trestu”), soudy ” nesm´ı odepˇr´ıt spravedlnost, mus´ı jednat ˇrádnˇe, aby vˇec (kaˇzdého) byla projednána veˇrejnˇe, bez zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u a v jeho pˇr´ıtomnosti a aby se mohl vyjádˇrit ke vˇsem provádˇen´ ym d˚ ukaz˚ um • nikdo nesm´ı b´ yt odˇ nat svému z´ akonnému soudci, pˇr´ısluˇsnost soudu i soudce stanov´ı zákon • rozhodnut´ı jin´ ych org´ an˚ u jsou aˇz na v´ yjimky pˇ rezkoumateln´ a soudem, nebot’ dle ˇcl. 36 odst. 2 Listiny kdo tvrd´ı, ˇze byl na svých pr´ avech zkr´ acen rozhodnut´ım org´ anu veˇrejné spr´ avy, m˚ uˇze se obr´ atit na soud, ” aby pˇrezkoumal z´ akonnost takového rozhodnut´ı, nestanov´ı-li z´ akon jinak”, toto ustanoven´ı zakládá existenci ˇ limitem pro takov´ spr´ avn´ıho soudnictv´ı v CR, y zákon je pak následuj´ıc´ı vˇeta, kdy z pravomoci soudu nesm´ı být vylouˇceno pˇrezkoum´ av´ an´ı rozhodnut´ı týkaj´ıc´ıch se z´ akladn´ıch pr´ av a svobod dle ”Listiny” • navzdory vˇsem pojistk´ am pro co nejlepˇs´ı kvalitu rozhodovac´ıho procesu pˇri ochranˇe práv Listina pˇripouˇst´ı moˇznost chyby/omylu st´ atn´ıch org´ an˚ u i orgán˚ u veˇrejné správy → zaruˇcuje poˇskozen´ ym n´ ahradu ˇ skody (ˇcl. 36 odst. 3 - kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na n´ ahradu ˇskody zp˚ usobené mu nezákonn´ ym rozhodnut´ım soudu, jiného st´ atn´ıho org´ anu ˇci org´ anu veˇrejné spr´ avy nebo nesprávn´ ym u ´ˇredn´ım postupem) Vztah k jin´ ym u ´ stavn´ım org´ an˚ um 259

• Jiné org´ any st´ atn´ı moci nemohou zasahovat do rozhodovac´ı ˇcinnosti soudc˚ u, i tak jsou zde ovˇsem pr´ avn´ı ˇ moc soudn´ı je souˇcást´ı státn´ı, resp. a faktické vztahy mezi jednotliv´ ymi sloˇzkami státn´ı moci, PROTOZE veˇrejné moci, ALE z´ aroveˇ n tvoˇr´ı relativnˇe autonomn´ı sloˇzku • Parlament - stanovuje pravidla pro existenci, postaven´ı. . . soud˚ u a soudc˚ u, PS schvaluje státn´ı rozpoˇcet, ˇc´ımˇz stanov´ı i pˇredpoklady pro materi´ aln´ı zabezpeˇcen´ı soudnictv´ı, ale jinak ZM nesm´ı kontrolovat ˇci ovlivˇ novat 151


•

•

• • •

ˇcinnost soud˚ u, je zde inkompatibilita funkc´ı poslance a senátora s funkc´ı soudce (pokud by se tak stalo, pak dnem, kdy by se poslanec nebo sen´ ator ujal funkce soudce, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora) Prezident republiky - jmenuje soudce, do jeho rukou soudci skládaj´ı slib, udˇeluje milosti (agraciace, abolice, rehabilitace), amnestie, taktéˇz je zde inkompatibilita, nav´ıc m˚ uˇze b´ yt stranou u soudu (obˇcanskoprávn´ı spory, ´ velezrada u US) Ministerstvo spravedlnosti - u ´stˇredn´ı orgán státn´ı správy soud˚ u (dalˇs´ımi orgány státn´ı správy soud˚ u jsou pˇredseda a m´ıstopˇredsedové NS, NSS, vrchn´ıch, krajsk´ ych a okresn´ıch soud˚ u + provoz soudu a nˇekteré dalˇs´ı ˇcinnosti sm´ı vykon´ avat ˇreditel spr´ avy soudu, jmenovan´ y pˇredsedou soudu), avˇsak v´ ykon státn´ı správy soud˚ u nesm´ı zasahovat do nez´ avislosti (rozhodován´ı) soud˚ u St´ atn´ı zastupitelstv´ı - soustava soud˚ u urˇcuje soustavu SZ, tzn., ˇze obvody a s´ıdla soud˚ u se shoduj´ı se s´ıdly a obvody SZ ´ = moc soudn´ı“, obˇe sloˇzky jsou vˇsak autonomn´ı, nezávislé ´ Ustavn´ ı soud - obecné soudy + US M´ıstn´ı samospr´ ava - volba pˇr´ısed´ıc´ıch”

Principy ˇ cinnosti soud˚ u a soudc˚ u 260

ˇ poskytuj´ı ochranu pr´ • Soudy v CR av˚ um pˇredevˇs´ım t´ım, ˇze nalézaj´ı právo ( Soudce je pˇ ri rozhodov´ an´ı ” v´ az´ an z´ akonem a mezin´ arodn´ı smlouvou.“) – z logiky vˇeci vypl´ yvá, ˇze soudce mus´ı b´ yt vázán i u ´stavn´ım z´ akonem, kdyˇz ˇcl. 95 uv´ ad´ı, ˇze soudce je oprávnˇen posoudit nesoulad jiného právn´ıho pˇredpisu se z´ akonem ” ´ ˇci MS, v pˇr´ıpadˇe rozporu z´ akona s u ´stavn´ım zákonem pˇredloˇzit vˇec US“ • Nikdo nesm´ı b´ yt odˇ nat sv´ emu z´ akonn´ emu soudci a pˇr´ısluˇsnost soudu + soudce stanov´ı zákon • Pˇ r´ısluˇ snost soudu (m´ıstn´ı i vˇecn´ a) - stanoveno procesn´ım pˇredpisem • Pˇ r´ısluˇ snost soudce nen´ı d´ ana z´ akonem, ale rozvrhem práce – pˇredem jsou tak stanovena pravidla, kter´ y konkrétn´ı soud a kter´ y konkrétn´ı soudce má danou vˇec rozhodovat • Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo, aby jeho vˇec byla projednána veˇ rejnˇ e, bez zbyteˇ cn´ ych pr˚ utah˚ u a v jeho pˇ r´ıtomnosti ´ a aby se mohl vyj´ adˇ rit ke vˇ sem prov´ adˇ en´ ym d˚ ukaz˚ um (tyto zásady jsou zopakovány i v Ustavˇ e a ˇ ˇ rozvedeny v OSR, TR) – Veˇ rejnost - tzv. otevˇren´ a justice (X tajná inkviziˇcn´ı justice) – kontrola justice veˇrejnost´ı, novin´ aˇri (pr´ avo na informace) x nesm´ı se to ovˇsem rozvinout v tlak na v´ ysledek konkrétn´ıho soudn´ıho rozhodnut´ı ∗ Veˇrejnost m˚ uˇze b´ yt ze z´ akonn´ ych d˚ uvod˚ u vylouˇcena (d˚ uvody najdeme v pˇr´ısluˇsn´ ych procesn´ıch pˇredpisech, jde napˇr. o ohroˇzen´ı utajované skuteˇcnosti, mravnosti. . . ) ∗ Rozhodnut´ı soudu v dané vˇeci je tˇreba vyhlásit vˇzdy veˇrejnˇe – Bez zbyteˇ cn´ ych pr˚ utah˚ u - neostrá zásada ∗ V dneˇsn´ı dobˇe je zde zat´ıˇzenost justice, ne vˇzdy jasné právn´ı normy atp. + soudce nen´ı odborn´ık ve vˇsem, obˇcas jsou potˇreba soudn´ı znalci (napˇr. v oblasti zdravotnictv´ı, ekonomiky, dopravy. . . ) ´ jelikoˇz je to pomˇernˇe ˇcasté – k problematice zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u“ existuje bohatá judikatura US, ” od˚ uvodnˇen´ı u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı ´ – Ustnost - soud rozhoduje na z´ akladˇe poznatk˚ u, které z´ıskal hlavnˇe u ´stn´ım podán´ım (na z´ akladˇe p´ısemného pod´ an´ı rozhoduje napˇr. ve zkráceném ˇr´ızen´ı – trestn´ı pˇr´ıkaz a i tam nesm´ı b´ yt ˇzalovan´ y zbaven pr´ ava vyj´ adˇren´ı se u ´stnˇe k této vˇeci v ˇrádném procesu po podaném odporu) • LZPS - Kaˇ zd´ y m´ a pr´ avo odepˇ r´ıt v´ ypovˇ ed’, jestliˇ ze by j´ı zp˚ usobil nebezpeˇ c´ı trestn´ıho st´ıh´ an´ı sobˇ e ´ ´ - odepˇr´ıt v´ ˇ ci osobˇ e bl´ızk´ e (podobné pr´ avo, avˇsak z Ustavy, maj´ı i ˇclenové parlamentu a soudci US ypovˇed’ o skuteˇcnostech, které se dozvˇedˇeli v souvislosti s v´ ykonem své fce, a to i poté, do jejich fce zanikla), Listina d´ ale zd˚ urazˇ nuje, ˇze obvinˇen´ y m´ a pr´ avo odepˇr´ıt v´ ypovˇed’ a toho práva nesm´ı b´ yt ˇzádn´ ym zp˚ usobem zbaven • LZPS - Kdo prohl´ as´ı, ˇ ze neovl´ ad´ a jazyk, j´ımˇ z se vede jedn´ an´ı, m´ a pr´ avo na tlumoˇ cn´ıka (to souvis´ı s pr´ avem na svobodné rozhodnut´ı o své národnosti) a pˇr´ısluˇsn´ıci národnostn´ıch a etnick´ ych menˇsim mohou pouˇz´ıvat v u ´ˇredn´ım styku za podm´ınek stanoven´ ych zákonem jejich mateˇrského jazyka → povinnost st´ atu tlumoˇcn´ıky m´ıt (proto krajské soudy vedou seznamy soudn´ıch tlumoˇcn´ık˚ u) • Dalˇ s´ı principy soud˚ u se vztahuj´ı z povahy vˇ eci jen na trestn´ı ˇ r´ızen´ı (nalezneme je v LZPS) – Nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege 152


ˇ je povaˇzován za nevinného, pokud pravo– Presumpce neviny (tj. kaˇzd´ y, proti nˇem˚ uˇz je vedeno TR, mocn´ ym odsuzuj´ıc´ım rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena) – Pr´ avo na obhajobu (tj. obvinˇen´ y má právo, aby mu byl poskytnut ˇcas a moˇznost k pˇr´ıpravˇe obhajoby a aby se mohl h´ ajit s´ am nebo prostˇrednictv´ım obhájce. Jestliˇze si obhájce nezvol´ı, aˇckoliv ho podle z´ akona m´ıt mus´ı, bude mu ustaven soudem. Zákon stanov´ı, ve kter´ ych pˇr´ıpadech má obvinˇen´ y pr´ avo na bezplatnou pomoc obh´ ajce.) – Pr´ avo odepˇr´ıt v´ ypovˇed’ – Res iudicata + ne bis in idem (tj. nikdo nem˚ uˇze b´ yt trestnˇe st´ıhán za ˇcin, pro kter´ y jiˇz byl pravomocnˇe odsouzen nebo zproˇstˇen obˇzaloby. Tato zásada nevyluˇcuje uplatnˇen´ı mimoˇrádn´ ych opravn´ ych prostˇredk˚ u v souladu se z´ akonem) – Z´ akaz retroaktivity (tj. trestnost ˇcinu se posuzuje a trest se ukládá dle zákona u ´ˇcinného v dobˇe, kdy byl ˇcin sp´ ach´ an. Pozdˇejˇs´ıho z´ akona se pouˇzije, jestliˇze je to pro pachatele pˇr´ıznivˇejˇs´ı) – Pro doplnˇen´ı jiných princip˚ u, resp. pr´ ava na spravedlivý proces (urˇcitˇe se na to m˚ uˇzou pt´ at) - viz ot´ azka ˇc.50 Z´ aruky soudcovsk´ eˇ cinnosti 261

• Nez´ avislost vs. nestrannost – Nez´ avislost = soudce nesm´ı dostat (napˇr. politick´ y) pokyn, oddˇelenost vˇsech státn´ıch moc´ı – Nestrannost = soudce nesm´ı b´ yt zainteresován na rozhodnut´ı • Nez´ avislost soud˚ u vs. nez´ avislost soudc˚ u – Nez´ avislost soud˚ u = d˚ usledné oddˇelen´ı od ostatn´ıch sloˇzek státn´ı (veˇrejné) moci, jejich autonomie v r´ amci dˇelby st´ atn´ı moci – Nez´ avislost soudc˚ u = oddˇelen´ı od ostatn´ıch sloˇzek státn´ı (veˇrejné) moci, ale i politického systému + zahrnuje v sobˇe i nez´ avislost v r´ amci moci soudn´ı a v rámci daného soudu • Nez´ avislost je nutn´ ym pˇredpokladem nestrannosti, kterou nikdo nesm´ı ohrozit (zákaz petic´ı zasahovat do ˇ proti poˇrádku ve vˇecech veˇrejn´ nez´ avisosti soudu, TZ (10.hlava) – TC ych, §335 – zasahován´ı do nez´ avislosti soudu (hroz´ı aˇz 12 let odnˇet´ı svobody))

§ 335 trestn´ıho z´ akon´ıku 40/2009 Sb. Zasahov´ an´ı do nez´ avislosti soudu (1) Kdo p˚ usob´ı na soudce, aby poruˇsil své povinnosti v ˇr´ızen´ı pˇred soudem, bude potrest´ an odnˇet´ım svobody na ˇsest mˇes´ıc˚ u aˇz tˇri léta. (2) Odnˇet´ım svobody na dvˇe léta aˇz deset let bude pachatel potrest´ an, sp´ ach´ a-li ˇcin uvedený v odstavci 1 v u ´myslu a) opatˇrit sobˇe nebo jinému znaˇcný prospˇech, b) zp˚ usobit znaˇcnou ˇskodu, nebo c) jiného v´ aˇznˇe poˇskodit v zamˇestn´ an´ı, naruˇsit jeho rodinné vztahy nebo zp˚ usobit mu jinou v´ aˇznou u ´jmu. (3) Odnˇet´ım svobody na pˇet aˇz dvan´ act let bude pachatel potrest´ an,sp´ ach´ a-li ˇcin uvedený v odstavci 1 v u ´myslu a) opatˇrit sobˇe nebo jinému prospˇech velkého rozsahu, nebo b) zp˚ usobit ˇskodu velkého rozsahu. • K zajiˇstˇen´ı nestrannosti slouˇz´ı i institut podjatosti soudce = soudce nesm´ı m´ıt ˇzádn´ y vztah k projedn´ avané vˇeci ani ke stran´ am sporu (napˇr. rozvod sestry) – N´ amitku podjatosti m˚ uˇze uplatnit kter´ ykoliv u ´ˇcastn´ık ˇr´ızen´ı a soudce m˚ uˇze b´ yt následnˇe z rozhodov´ an´ı vˇeci vylouˇcen, o takové n´ amitce rozhoduje nadˇr´ızen´ y soudce • Zajiˇstˇen´ı nez´ avislosti soudc˚ u znamen´ a vytvoˇrit co nejlepˇs´ı podm´ınky pro jejich rozhodovac´ı ˇcinnost, kdy mus´ı b´ yt soudce v´ az´ an jen z´ akonem (a mezin´ arodn´ı smlouvou), nikoli pˇr´ıkazy ˇci r˚ uzn´ ymi okoln´ımi vlivy (politick´ ymi aj.) • Pro pos´ılen´ı nez´ avislosti jsou soudci jmenován´ı do funkce hlavou státu bez ˇcasového omezen´ı (neplat´ı pro ´ a soudce nelze proti jeho v˚ soudce US) uli odvolat ˇci pˇreloˇzit k jinému soudu, v´ yjimky vypl´ yvaj´ıc´ı zejména z ” k´ arné odpovˇednosti stanov´ı z´ akon“ 153

´ Í SOUD V USTAVN ´ ÍM SYSTEMU ´ ˇ 1.24. USTAVN CR


• Dalˇs´ı z´ arukou nez´ avislosti soudc˚ u je i stanoven´ı nesluˇcitelnosti (inkompatibility) funkce soudce s jin´ ymi veˇrejn´ ymi funkcemi, soudce d´ ale nem˚ uˇze vykonávat placené/v´ ydˇeleˇcné ˇcinnosti kromˇe ˇcinnosti pedagogické, liter´ arn´ı, vˇedecké aj. (pokud t´ım neznevaˇzuje d˚ ustojnost své funkce, pˇr´ıpadnˇe t´ım nevyvolává pochybnosti ve vˇeci jeho nestrannosti a nez´ avislosti) • Pro nez´ avislost je tu i jejich hmotné zajiˇstˇen´ı • Soudce obecného soudu nem´ a imunitu, je vˇsak TP chránˇen jako veˇrejn´ y ˇcinitel (TZ : trestné ˇciny proti ” v´ ykonu pravomoci st´ atn´ıho org´ anu a veˇrejného ˇcinitele“)

´ N´ alezy US 262

´ 7/02 • Pl. US – N´ avrh prezidenta Havla na zruˇsen´ı nˇekter´ ych ustanoven´ı zákona ˇc. 6/02 Sb., o soudech a soudc´ıch = vyhovˇeno – Nel´ıbil se mu: pravideln´ y pˇrezkum znalost´ı soudce s moˇznost´ı jej pˇri ne´ uspˇechu odvolat z funkce. Pˇri poruˇsen´ı povinnost´ı mohl b´ yt funkcionáˇr = (m´ısto)pˇredseda soudu z funkce odvolán. Povinnost vzdˇel´ avat se, vzdˇel´ an´ı by zajiˇst’ovala Justiˇcn´ı akademie - tedy orgán, kter´ y je pod kontrolou exekutivy. ⇒ Vˇsechny tˇri body vedou k poruˇsen´ı dˇelby moci. ´ Nepop´ır´ – US: a, ˇze exekutiva mus´ı m´ıt na justici urˇcit´ y vliv, ale pouze v organizaˇcn´ıch a materi´ aln´ıch z´ aleˇzitostech. Kontrolu ˇcinnosti soud˚ u mus´ı m´ıt ale pod kontrolou samy soudy = nikdo mimo soudn´ı systém nem˚ uˇze kontrolovat kvalitu soudc˚ u. Justiˇcn´ı akademie pro soudce pouze moˇznost´ı, nikoli povin´ vn´ımá uˇslechtil´ y c´ıl zákonod´ arce, nost´ı. Soudce m˚ uˇze b´ yt odvolateln´ y pouze na základˇe kárného ˇr´ızen´ı. US zvolené prostˇredky jsou vˇsak neadekvátn´ı = proti´ ustavn´ı. ´ 39/08 • Pl. US – N´ avrh skupiny sen´ ator˚ u na zruˇsen´ı vybran´ ych ustanoven´ı zákona ˇc. 314/2008 Sb. a na zruˇsen´ı vybran´ ych ustanoven´ı z´ akona ˇc. 6/2002 Sb. = zˇcásti vyhovˇeno – Co sen´ ator˚ um vadilo: st´ aˇze soudc˚ u na ministerstvu spravedlnosti - pomáhán´ı exekutivˇe s pˇr´ıpravou z´ akon˚ u (= d˚ uleˇzité pro tuto ot´ azku, následuj´ıc´ı spadá sp´ıˇse do otázky Soustava soud˚ u, kde to bude také jeˇstˇe jednou zm´ınˇeno). Moˇznost opakovaného jmenován´ı funkcionáˇr˚ u soudu (tedy znovujmenov´ an´ı po 7, resp. 10 letech u NS), s t´ım souvis´ı i dalˇs´ı námitka: s u ´ˇcinnost´ı zákona mˇela funkce pˇredsedkynˇe NS zaniknout za 5 let, ale funkce pˇredsedy NSS aˇz za 10 let. Dále senátor˚ um vadilo, ˇze prezident m˚ uˇze jmenovat libovoln´ y m´ıstopˇredsed˚ u NS. ´ St´ – US: aˇze: ohroˇzen´ı nez´ avislosti soudc˚ u, ti by mohli na ministerstvu strávit aˇz 3 roky, coˇz je dostateˇcnˇe dlouh´ a doba na nˇejaké to ovlivnˇen´ı. :) Znovujmenován´ı: nen´ı moˇzné = (m´ısto)pˇredsedy soudu by mohlo znovujmenov´ an´ı l´ akat a tomu, aby byli znovujmenován´ı, pˇrizp˚ usobit své soudcovské rozhodov´ an´ı, disentuj´ıc´ı soudce K˚ urka ale upozornil na skuteˇcnost, ˇze to neznamená, ˇze by se napˇr. b´ yval´ y pˇredseda jednoho krajského soudu nemohl po zániku funkce stát pˇredsedou jiného krajského soudu, stejnˇe tak si v r´ amci jednoho soudu m˚ uˇzou pˇredseda s m´ıstopˇredsedou své funkce na 7 let jen vymˇenit. Toto rozhodnut´ı se vˇsak zat´ım neprom´ıtlo do z´ akona o soudech a soudc´ıch. Pˇredsedkynˇe NS: 5 let bylo soudem zruˇseno, ´ jiné obdob´ı neurˇcil - p˚ ´ poznamenal, US usobil by jako pozitivn´ı zákonodárce. M´ıstopˇredsedové NS: US ´ ˇze jejich poˇcet je na zv´ aˇzen´ı z´ akonodárcem, Ustava mu tuto moˇznost dává v rámci ˇcl. 91 (2): P˚ usobnost a organizaci soud˚ u stanov´ı z´ akon. ´ ˇ e republiky; Listina z´ ´ Ustava Cesk´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Uˇcebnice Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, I. d´ıl – Obecn´ a ´ ´ ˇ e republiky, ˇc´ st´ atovˇeda (str. 309-326); Uˇcebnice Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl – Ustavn´ı pr´ avo Cesk´ ast 1. (str. 395-404, 410-414); Pˇredn´ aˇska JUDr.Hˇrebejka (4.10.2011 a 11.10.2011); Semin´ aˇr JUDr.Jir´ askové (10.10.2011 a 17.10.2011); Judikatura : Semin´ aˇr JUDr.Jir´ askové (24.10.2011) + http://www.concourt.cz/clanek/3980

1.24.

´ ˇ Ustavn´ ı soud v u ´ stavn´ım syst´ emu CR


´ zakotven pˇr´ımo v Ustavˇ ´ ´ • Ustava: hlava IV.- od ˇcl. 81 do ˇcl. 89 (za prvn´ı republiky nebyl US e) + ˇcl. 4 + ˇcl. ´ 19 odst. 2 + ˇcl. 39 odst. 1 a 2 + ˇcl. 62 p´ısm. e) + ˇcl. 63 odst. 3 Ustavy 154



´ • z´ akon ˇ c. 182/1993 Sb., o Ustavn´ ım soudu (posledn´ı znˇen´ı tohoto zákona je z roku 2009), je v nˇem ´ zahrnuta hmotnˇepr´ avn´ı i procesnˇepr´ avn´ı ˇcást (dále jako ZUS) ´ ˇreˇs´ı totiˇz zásahy do práv fyzick´ • Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod: d˚ uleˇzitá pro fungován´ı US, ych i pr´ avnick´ ych osob zakotven´ ych pr´ avˇe zde • z´ akon ˇ c. 236/1995 Sb., o platu a dalˇ s´ıch n´ aleˇ zitostech spojen´ ych s v´ ykonem funkce pˇ redstavitel˚ u st´ atn´ı moci a nˇ ekter´ ych st´ atn´ıch org´ an˚ u a soudc˚ u, ve znˇ en´ı pozdˇ ejˇ s´ıch pˇ redpis˚ u - Hlava ˇctvrt´ a, § 17

´ obecnˇ Koncepce US e Org´ an soudn´ıho nebo nesoudn´ıho typu

264

• Org´ an soudn´ıho typu – nestrann´ y – v´ az´ an procesn´ımi pravidly • Org´ an nesoudn´ıho typu – – – –

extra zˇr´ızen´ a komise, kter´ a nepracuje metodami soudnictv´ı (ˇzalobce, odp˚ urce) oˇcek´ av´ a se zdrav´ y rozum nev´ az´ an procesn´ımi pravidly v praxi funguje pouze ve Francii – má u ´stavn´ı radu slouˇzenou z odborn´ık˚ u (napˇr. b´ yval´ı prezidenti Francie) – v naˇs´ı u ´stavˇe 9. kvˇetna pˇredsednictvo Národn´ıho shromáˇzdˇen´ı mohlo vykonávat tuto ˇcinnost – pouˇzito jednou; pouze model, prakticky pˇr´ıliˇs nefungovalo Koncentrované x difuzn´ı u ´stavn´ı soudnictv´ı

265

• Koncentrovan´ eu ´ stavn´ı soudnictv´ı – – – –

koncentrov´ ano do jednoho jediného orgánu jeden org´ an m˚ uˇze m´ıt poboˇcky, ale ty rozhoduj´ı stále jménem jediného orgánu u n´ as jedin´ y soud s´ıdl´ıc´ı v Brnˇe nev´ yhoda – v pˇr´ıpadˇe podjatosti nastane problém (neexistuje jin´ yu ´stavn´ı soud) ∗ Soudce mus´ı b´ yt pˇri podezˇren´ı z podjatosti vylouˇcen

• Difuzn´ı u ´ stavn´ı soudnictv´ı – – – –

rozpt´ yleno mezi vˇsechny soudy doména USA jakmile jak´ ykoliv soud dojde k n´ azoru, ˇze je nˇeco proti´ ustavn´ı, nepouˇzije to (mus´ı zd˚ uvodnit) ´ n´ aznak ˇcl. 92 odst.2 - moˇznost pˇredloˇzit Ustavn´ ımu soudu vˇec, aby projednal pˇr´ıp. proti´ ustavnost

´ Ustavn´ ı soud v ˇ cesk´ e historii 1. republika (1918 - 1938) 266

´ ˇ • z´ akon ˇc. 121/1920 Sb., kter´ ym se uvozuje Ustavn´ ı listina CSR • prov´ adˇec´ı z´ akon - 162/1920 Sb. z. a n., o u ´stavn´ım soudˇe – podrobnosti upraveny jednac´ım ˇra´dem - publikován pod ˇc. 255/1922 Sb. z. a n • kompetence – 1. rozhodov´ an´ı o tom, zda bˇeˇzné z´ akony pˇrijaté Národn´ım shromáˇzdˇen´ım, pˇr´ıp. zákonodárn´ ym snˇemem Podkarpatské Rusi jsou ˇci nejsou v souladu s u ´stavn´ı listinou a dalˇs´ımi u ´stavn´ımi zákony, s d˚ usledkem moˇzného vysloven´ı jejich neplatnosti v pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı rozporu (ˇcl. II uvozovac´ıho zákona) – 2. rozhodov´ an´ı o tom, zda opatˇren´ı stálého v´ yboru Národn´ıho shromáˇzdˇen´ı s prozat´ımn´ı moc´ı z´ akona neporuˇsila § 54 odst. 8 p´ısm. b) u ´stavn´ı listiny, tedy zákaz mˇenit jimi u ´stavu (´ ustavn´ı zákony) anebo pˇr´ısluˇsnost u ´ˇrad˚ u, pˇritom o zmˇenu pˇr´ısluˇsnosti u ´ˇrad˚ u neˇslo, pokud byla u ´ˇrad˚ um jiˇz zˇr´ızen´ ym toliko rozˇs´ıˇrena p˚ usobnost pˇridˇelen´ım nov´ ych u ´kol˚ u (§ 54 odst. 13 u ´stavn´ı listiny). 155



´ – Ustavn´ ı listina a jej´ı souˇc´ astky mohou b´ yt mˇenˇeny nebo doplˇ novány jen u ´stavn´ımi zákony ´ – sloˇzen´ı US - podrobnosti stanovil zákon ∗ 7 ˇclen˚ u - 2 vys´ıl´ a Nejvyˇsˇs´ı správn´ı soud, 2 Nejvyˇsˇs´ı soud, ostatn´ı 2 ˇcleny a pˇredsedu jmenuje prezident (musel vych´ azet ze soupisky, kterou mu poskytla PS, Senát a snˇem Podkarpatské Rusi) - nutn´ a kontrasignace pˇredsedy vlády · pˇredsedu urˇcil prezident , m´ıstopˇredseda byl zvolen na ustavuj´ıc´ı sch˚ uzi plenárn´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı (nikoliv z n´ ahradn´ık˚ u) - pravidlo, ˇze m´ıstopˇredseda byl vyb´ırán ze soudc˚ u nejvyˇsˇs´ıch soud˚ u · kaˇzd´ y z nich mˇel jednoho náhradn´ıka, kter´ y byl vys´ılán stejn´ y zp˚ usobem (⇒ dohromady 14 soudc˚ u) ´ · v Ustavˇ e zakotvena nesluˇcitelnost funkce u ´stavn´ıho soudce a zákonodárce (poslance i sen´ atora, ALE mohl b´ yt ˇclenem vlády!) · funkˇcn´ı obdob´ı soudu (je vázáno na cel´ y soud, ne na jednotlivé soudce) 10 let ⇒ diskontinuita, kdyˇz cel´ y soud skonˇc´ı a pˇrijdou nov´ı soudci (nen´ı vylouˇceno znovuzvolen´ı) · soudcem se mohl st´ at ˇclovˇek voliteln´ y do Senátu, tzn. starˇs´ı 45 let a znalá práva ∗ podrobnosti, zejména o zp˚ usobu, jak oba jmenované soudy vys´ılaj´ı ˇcleny u ´stavn´ıho soudu, o funkˇcn´ım jeho obdob´ı, o ˇr´ızen´ı pˇred n´ım a o u ´ˇcinc´ıch jeho nález˚ u, stanov´ı zákon ∗ soud byl koncipov´ an jako pˇr´ıleˇzitostn´ y, nikoliv permanentnˇe zasedaj´ıc´ı · soudci z˚ ust´ avali ˇcinn´ı ve sv´ ych p˚ uvodn´ıch povolán´ıch napˇr. soudc˚ u obecn´ ych soud˚ u, advok´ at˚ u... ˇ e ∗ 1. pˇredsedou byl Karel Baxa, kter´ y byl zároveˇ n primátorem Prahy a pˇredsedou správn´ı rady Cesk´ banky ∗ 1931-1937 - nepodaˇrilo se po skonˇcen´ı funkˇcn´ıho obdob´ı soud sestavit (podle jednomyslného n´ azoru pléna konˇc´ıc´ıho u ´stavn´ıho soudu sice z˚ ustávali soudci ve sv´ ych funkc´ıch aˇz do ustavuj´ıc´ı sch˚ uze novˇe jmenovan´ ych ˇci zvolen´ ych ˇclen˚ u a náhradn´ık˚ u, postupem let vˇsak docházelo pˇrirozenˇe ke ztenˇcov´ an´ı soudcovského sboru, aˇz témˇeˇr nebyl usnáˇsen´ıschopn´ y) ´ rozhodovali napˇr. Jiˇr´ı Hoetzel (sekˇcn´ı ˇséf v legislativn´ım odboru ministerstva vnitra), Alfréd • o podobˇe US Meissner a Frantiˇsek Weyr (ˇclenové u ´stavn´ıho v´ yboru), Karel Kramáˇr 2. republika (1938 - 1939) 267

ˇ • u ´stavn´ı z´ akony o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi ⇒ CSR uˇz nebyl unitárn´ı stát ´ • vzledem ke kr´ atkosti obdob´ı 2. republiky se tyto u ´stavn´ı zákony nestihly prom´ıtnout do sloˇzen´ı a ˇcinnosti US ´ • po v´ alce nebyl US obnoven Doba socialismu (1948 - 1989) 268

´ ´ nepoˇc´ıtaly • Ustavy z roku 1948 a 1960 uˇz s US ´ ´ federace i US ´ obou republik • po federalizaci roku 1968 UZ o ˇceskoslovenské federaci pˇredpokládal zˇr´ızen´ı US X ˇz´ adn´ y z nich zˇr´ızen nebyl ´ mˇel rozhodovat (ˇcl. 87) – US ´ ∗ a) o souladu z´ akon˚ u Feder´ aln´ıho shromáˇzdˇen´ı a zákonn´ ych opatˇren´ı jeho pˇredsednictva s Ustavou ˇ Ceskoslovenské socialistické republiky, ˇ e národn´ı rady a Slovenské národn´ı rady s Ustavou ´ ˇ ∗ b) o souladu u ´stavn´ıch z´ akon˚ u Cesk´ Ceskoslovensk´ e ´ ˇ socialistické republiky a o souladu zákon˚ u národn´ıch rad s Ustavou Ceskoslovensk´ e socialistické republiky, ˇ ∗ c) o souladu naˇr´ızen´ı vl´ ady Ceskoslovensk´ e socialistické republiky a obecnˇe závazn´ ych pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u feder´ aln´ıch ministerstev, federáln´ıch v´ ybor˚ u a ostatn´ıch federáln´ıch orgán˚ u státn´ı spr´ avy i o souladu naˇr´ızen´ı vl´ ad republik a obecnˇe závazn´ ych právn´ıch pˇredpis˚ u ministerstev a ostatn´ıch ´ ˇ u ´stˇredn´ıch org´ an˚ u st´ atn´ı spr´ avy republik s Ustavou Ceskoslovensk´ e socialistické republiky a z´ akony Feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı. 156



´ mˇel ˇreˇsit kompetenˇcn´ı spory (ˇcl. 88) – US ˇ ∗ a) mezi org´ any Ceskoslovensk´ e socialistické republiky a orgány jedné nebo obou republik, ∗ b) mezi org´ any obou republik. ´ (ˇcl. 94) – sloˇzen´ı US ´ ˇ ∗ Ustavn´ ı soud Ceskoslovensk´ e socialistické republiky se skládá z 12 ˇclen˚ u, z nichˇz je 8 soudc˚ ua4 ´ n´ ahradn´ıci. Ustavn´ ı soud rozhoduje v senátech. ´ ˇ ∗ za ˇclena Ustavn´ ıho soudu Ceskoslovensk´ e socialistické republiky m˚ uˇze b´ yt zvolen obˇcan voliteln´ y do Feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı, dosáhl vˇeku 35 let, má vysokoˇskolské právnické vzdˇelán´ı a je nejménˇe 10 let ˇcinn´ y v pr´ avnickém povolán´ı. ∗ soudci voleni Feder´ aln´ım shromáˇzdˇen´ım na dobu 7 let, max. 2 volebn´ı obdob´ı za sebou ˇ ∗ ˇctyˇri soudci a dva n´ ahradn´ıci z Ceska a ˇctyˇri soudci a dva náhradn´ıci ze Slovenska ˇ Cesk´ a a Slovensk´ a Federativn´ı republika (1991 - 1992) 269

´ na z´ ´ zu zˇr´ızen´ı re´ alnˇe funguj´ıc´ıho US akladˇe federáln´ıho UZ ńora 1991 12 ˇclen˚ u, kaˇzd´ a z republik 6 soudc˚ u funkˇcn´ı obdob´ı - 7 let s´ıdlo soudu - Brno ˇ c´ık, dále soudci napˇr. JIˇr´ı Malenovsk´ pˇredsedou Ernest Valko, m´ıstopˇredsedou Vlastimil Sevˇ y a Vojen G¨ uttler (jako jedin´ y je u ´stavn´ım soudcem dodnes) • pˇres svou kr´ atkou existenci posoudil v´ıce neˇz tis´ıc vˇec´ı

• • • • •

Charakteristika ˇ cinnosti 270

´ je u ´ s´ıdlil v Praze), kter´ • US ´ stavn´ım org´ anem se s´ıdlem v Brnˇ e (prvorepublikov´ y US y má postaven´ı speci´ alizovaného soudn´ıho org´ anu ochrany u ´stavnosti (ˇcl. 83 U) ´ • form´ alnˇe stoj´ı mimo obecnou a spr´ avn´ı soustavu soudnictv´ı, ale nˇekteré ˇclánky Ustavy o obecném, popˇr. ´ (ˇcl. 81 o v´ spr´ avn´ım soudnictv´ı plat´ı i pro US ykonu soudn´ı moci nezávisl´ ymi soudy jménem republiky; ˇcl. 82 - nez´ avislost, nestrannost a nesluˇcitelnost v´ ykonu funkce soudce a jeho zásadn´ı nepˇreloˇzitelnost) ´ m´ • pouze US a v´ ysadn´ı postaven´ı chr´ anit u ´stavnost + pln´ı nˇekteré dalˇs´ı rozhodovac´ı funkce u ´stavnˇepr´ avn´ıho charakteru ´ • ˇcl. 87 odst. 3 - //Z´ akon m˚ uˇze stanovit, ˇze nam´ısto Ustavn´ ıho soudu rozhoduje Nejvyˇsˇs´ı správn´ı soud – (a) o zruˇsen´ı pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u nebo jejich jednotliv´ ych ustanoven´ı, jsou-li v rozporu se zákonem, – (b) spory o rozsah kompetenc´ı st´ atn´ıch orgán˚ u a orgánu u ´zemn´ı samosprávy, nepˇr´ısluˇs´ı-li podle z´ akona jinému org´ anu.// • n´ apln´ı jeho pr´ ace je pˇredevˇs´ım n´ asledn´ a (abstraktn´ı - obecnˇe x konkrétn´ı - konkrétn´ı pˇr´ıpad) kontrola u ´stavnosti norem + incidentn´ı kontrola u ´stavnosti (pr˚ uvodn´ı, doprovodná) + preventivn´ı kontrola u ´stavnosti mez´ın´ arodn´ıch smluv – preventivn´ı kontrola = ex anté ∗ ∗ ∗

´ Ustavn´ ı soud se vyjadˇruje pˇred pˇrijet´ım zákona/smlouvy u n´ as pouze v pˇr´ıpadˇe mezinárodn´ıch smluv! ´ ˇcl. 87 odst. 2 - Ustavn´ ı soud d´ ale rozhoduje o souladu mezin´ arodn´ı smlouvy podle ˇcl. 10a a ˇcl. 49 s ´ u ´stavn´ım poˇr´ adkem, a to pˇred jej´ı ratifikac´ı. Do rozhodnut´ı Ustavn´ ıho soudu nem˚ uˇze být smlouva ratifikov´ ana.

– n´ asledn´ a kontrola = ex post ∗ aˇz potom, co je z´ akon pˇrijat, mezinárodn´ı smlouva je ratifikována • pˇri v´ ykonu kontroly p˚ usobnosti norem posuzuje vnitˇ rn´ı (materiáln´ı - zda obsah pr. pˇredpis˚ u je v souladu ´ s Ustavou, popˇr. (´ ustavn´ımi) z´ akony) i vnˇ ejˇ s´ı (formáln´ı - zda právn´ı pˇredpisy ˇrádnˇe u ´stavnˇe procesnˇe i kompetenˇcnˇe vznikly) u ´stavnost 157



´ Soudce US 271

´ tvoˇr´ı kolegium 15ti soudc˚ • US u - kritika, ˇze sbor je nadbyteˇcnˇe poˇcetn´ y, coˇz m˚ uˇze ztˇeˇzovat dosaˇzen´ı jednotnosti v rozhodov´ an´ı ´ • soudci jsou jmenov´ ani na 10 let prezidentnem republiky se souhlasem Sen´ atu (ˇcl. 84 odst. 1 a 2 Ustavy), ke jmenov´ an´ı soudc˚ u nen´ı potˇreba kontrasignace, (Senát je zp˚ usobil´ y se usnáˇset za pˇr´ıtomnosti alespoˇ n 1/3 ˇclen˚ u komory - potˇrebné kv´ orum ˇcin´ı 27 senátor˚ u, pro souhlas se jmenován´ım soudc˚ u je pˇri zachov´ an´ı kv´ ora potˇreba minim´ alnˇe 14 hlas˚ u = nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina pˇr´ıtomn´ ych) • pokud se Sen´ at do 60ti dn˚ u nevyj´ adˇr´ı, bere se, jako ˇze souhlas´ı ´ jmenov´ an´ı najednou a protoˇze nebyl Senát, tak se souhlasem Poslanecké snˇemovny x kritika • prvn´ı soudci US ´ bylo shodné a to m˚ - funkˇcn´ı obdob´ı soudc˚ u US uˇze to m´ıt nepˇr´ızniv´ y vliv na rozhodován´ı a v´ yvoj pr´ avn´ıch n´ azor˚ u → tento problém byl bˇehem 1. funkˇcn´ıho obdob´ı pˇrirozenˇe odstranˇen (sloˇzen´ı se obmˇenilo, rezignacemi, u ´mrt´ımi) • funkce u ´ stavn´ıho soudce zanik´ a: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

rezignac´ı uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı ´ ztr´ atou volitelnosti do Sen´ atu (ˇcl. 19 odst. 2 Ustavy) pravomocn´ ym odsouzen´ım pro u ´mysln´ y trestn´ y ˇcin ´ vyhl´ aˇsen´ım usnesen´ı US o z´ aniku funkce jako d˚ usledek probˇehlého kárného ˇr´ızen´ı smrt´ı - ale z´ akon to v´ yslovnˇe nestanovuje

• v´ıce viz →1.18 N´ aleˇzitosti

272

´ • uchazeˇc o tuto funkci mus´ı splˇ novat podm´ınky, které pˇredepisuje Ustava: 1. 2. 3. 4.

bez´ uhonnost volitelnost do Sen´ atu - 40 let vysokoˇskolské pr´ avnické vzdˇel´ an´ı ´ desetilet´ a pr´ avnick´ a praxe (ˇcl. 84 odst. 2 Ustavy)

Z´ aruky jeho ˇcinnosti

273

´ ´ Slibuji na svou ˇcest a svˇedom´ı, ˇze budu chr´ • ˇcl. 85 odst. 2 Ustavy - slib soudce US: anit neporuˇsitelnost pˇrirozených pr´ av ˇclovˇeka a pr´ av obˇcana, ˇr´ıdit se u ´stavn´ımi z´ akony a rozhodovat podle svého nejlepˇs´ıho pˇresvˇedˇcen´ı nez´ avisle a nestrannˇe. • kdo by na soudce p˚ usobil, aby poruˇsil své povinnosti v ˇr´ızen´ı, dopouˇst´ı se trestného ˇcinu ´ ´ • NEZAVISLOST (osobn´ı i funkˇ cn´ı) - ˇcl. 82 odst. 1 a 2 Ustavy – zak´ az´ any jsou petice, jimiˇz by se mohlo zasahovat do nezávislosti soudu ´ zakazuje shrom´ ´ nebo nebo od m´ıst, kde US ´ jedn´ – § 25 ZUS aˇzdˇen´ı v okruhu 100 metr˚ u od budov US a ´ – soudce US nem˚ uˇze b´ yt proti své v˚ uli odvolán nebo pˇreloˇzen k jinému soudu (jeho fce m˚ uˇze zaniknout z ´ + smrt´ı) d˚ uvod˚ u uveden´ ych v § 7 ZUS ´ – z´ arukou nez´ avislosti je i plat soudce - 236/1995 Sb. § 17 Plat - //Soudci Ustavn´ ıho soudu n´ aleˇz´ı plat ´ urˇcen´ y z platové z´ akladny platov´ ym koeficientem ve v´ yˇsi 2,06. Platov´ y koeficient soudce Ustavn´ıho soudu se zvyˇsuje ´ ´ 1.m´ıstopˇredsedovi Ustavn´ ıho soudu o 0,43, 2.pˇredsedovi Ustavn´ ıho soudu o 0,84.// jen pro zaj´ımavost, platov´ a z´ akladna je dnes kolem 50 000 Kˇc ´ zaruˇcuje moˇznost vylouˇcit soudce z rozhodován´ı pro podjatost • NESTRANNOST - § 36 an.ZUS ´ ´ - nezávisle a nestrannˇe, dle Ustavy ´ – ˇcl. 85 odst. 2 Ustavy - viz slib soudce US jsou vázáni pˇri svém rozhodov´ an´ı jen u ´stavn´ım poˇr´ adkem, ve slibu se zavazuj´ı ˇr´ıdit u ´stavn´ımi zákony ´ • PROCESN´ I IMUNITA - ˇcl. 86 odst. 1, 2 a 3 Ustavy – soudce nelze st´ıhat pro trestn´ y ˇcin, a to ani po skonˇcen´ı jeho funkˇcn´ıho obdob´ı, ledaˇze by k tomu dal souhlas Sen´ at 158



´ lze zadrˇzet jen, je-li dopaden pˇri spáchán´ı trestného ˇcinu nebo bezprostˇrednˇe poté - pˇredpokl´ – soudce US ad´ a to souhlas pˇ redsedy Sen´ atu, resp. koneˇ cn´ e rozhodnut´ı jeho pl´ ena, nedá-li pˇredseda Sen´ atu souhlas do 24 hodin od zadrˇzen´ı, pˇr´ısluˇsn´ y orgán je povinen je propustit, na své následuj´ıc´ı sch˚ uzi Sen´ at rozhodne o pˇr´ıpustnosti tr. st´ıh´ an´ı s koneˇcnou platnost´ı • NEST´ IHATELNOST u ´stavn´ıch soudc˚ u za pˇrestupek je garantována pouze zákonem (na rozd´ıl od prezi´ denta republiky a ˇclen˚ u parlamentu - v Ustavˇ e) - z toho plyne, ˇze soudce m˚ uˇze b´ yt po skonˇcen´ı funkˇcn´ıho obdob´ı st´ıh´ an za pˇrestupek, kter´ y sp´ achal v dobˇe v´ ykonu funkce - mus´ı to b´ yt projednáno do roka od sp´ ach´ an´ı, jin´ ych spr´ avn´ıch delikt˚ u se tato imunita net´ yká • INKOMPATIBILITA - nesluˇcitelnost s funkc´ı prezidenta republiky, ˇclena parlamentu, s jakoukoliv funkc´ı ve veˇrejné spr´ avˇe; z´ akon stanov´ı, se kter´ ymi dalˇs´ımi ˇcinnostmi je v´ ykon soudcovské funkce nesluˇciteln´ y, tzn. § 4 ´ - (3) Výkon funkce soudce je nesluˇcitelný s jinou placenou funkc´ı nebo jinou výdˇeleˇcnou ˇcinost´ı, odst. 3 a 4 ZUS s výjimkou spr´ avy vlastn´ıho majetku, ˇcinnosti vˇedecké, edagogické, liter´ arn´ı a umˇelecké, pokud takov´ a ˇcinnost nen´ı na u ´jmu funkce soudce, jej´ıho významu a d˚ ustojnosti a neohroˇzuje d˚ uvˇeru v nez´ avislost a nestrannost ´ rozhodov´ an´ı rozhodov´ an´ı Ustavn´ ıho soudu. – (4) Výkon funkce soudce je nesluˇcitelný téˇz s ˇclenstv´ım v politické stranˇe nebo v politickém hnut´ı. podle ˇcl. 44 Listiny nelze soudc˚ um právo zakládat politické strany a hnut´ı a sdruˇzovat se v nich u ´plnˇe odejmout, ale lze ho jen omezit. Zabránit osobn´ımu politickému pˇresvˇedˇcen´ı právn´ımi prostˇredky nelze. ´ - stejnˇe jako soudci bˇeˇzn´ ˇ • MLCENLIVOST - § 5 ZUS ych soud˚ u, o vˇecech, o kter´ ych se dozvˇedˇel v souvislosti s v´ ykonem soudcovské fce, tato povinnost trvá i po zániku fce ´ ´ ODPOVEDNOST ˇ A - za k´ arná provinˇen´ı (= jednán´ı, j´ımˇz soudce sniˇzuje váˇznost a d˚ ustojnost své • KARN ´ ˇci i jiné zavinˇené poruˇsen´ı povinnost´ı funkce nebo ohroˇzuje d˚ uvˇeru v nez´ avislé a nestranné rozhodován´ı US, soudce) ´ – pr˚ ubˇeh k´ arného ˇr´ızen´ı je upraven v § 134 an. ZUS ´ ´ m˚ – o zah´ ajen´ı k´ arného ˇr´ızen´ı rozhoduje pˇredseda US usnesen´ım (pokud jde o pˇredsedu US, uˇze se usnést plénum na spoleˇcn´ y n´ avrh nejménˇe 3 soudc˚ u) – po dobu k´ arného ˇr´ızen´ı pro k´ arné provinˇen´ı nem˚ uˇze soudce vykonávat ˇzádné u ´kony spojené s v´ ykonem ´ kdo ho bude zastupovat, pˇredsedu US ´ zastuje m´ıstopˇreseda své funkce (je-li ˇclenem sen´ atu, urˇc´ı pˇredsede US, ´ US)

´ Org´ any US ´ Pˇredseda US • • • • • •

274

´ (zˇrejmˇe jen na dobu funkˇc´ıho obdob´ı - nen´ı bl´ıˇze stanoveno) jmenov´ an prezidentem ze soudc˚ u US ´ navenek zastupuje US ´ vykon´ av´ a spr´ avu US ´ urˇcuje poˇrad jeho jednán´ı a ˇr´ıd´ı jednán´ı svol´ av´ a zased´ an´ı pléna US, ´ jmenuje pˇredsedy sen´ at˚ u US pln´ı dalˇs´ı u ´koly uloˇzené z´ akonem

´ M´ıstopˇredsedové US

275

´ (zˇrejmˇe jen na dobu funkˇc´ıho obdob´ı - nen´ı • jmenov´ ani prezidentem spoleˇcnˇe s pˇredsedou také ze soudc˚ u US bl´ıˇze stanoveno) ´ jsou dva • dle ZUS ´ v rozsahu a poˇrad´ı, které stanov´ı plénum • zastupuj´ı pˇredsedu US ´ je se souhlasem pléna m˚ • pˇredseda US uˇze povˇeˇrit trval´ ym plnˇen´ım nˇekter´ ych sv´ ych u ´kol˚ u ´ Plénum US

276

´ • tvoˇreno vˇsemi soudci US • jednat a usn´ aˇset se m˚ uˇze za pˇr´ıtomnosti min. 10 soudc˚ u (nestanov´ı-li zákon jinak), rozhodnut´ı pléna je pˇrijato, pokud se pro nˇej vyslovila vˇetˇsina pˇr´ıtomn´ ych soudc˚ u (x odchylkou je rozhodnut´ı o zruˇsen´ı z´ akona kv˚ uli rozporu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem/pˇrij´ımán´ı stanoviska k odliˇsnému prrávn´ımu názoru/dalˇs´ı rozhodov´ an´ı dle ˇcl. 87 odst. 1, pokud si plénum rozhodován´ı vyhrad´ı, ty jsou pˇrijata, pokud se pro nˇe vyslov´ı min. 9 pˇr´ıtomn´ ych soudc˚ u) 159



´ Sen´ aty US

277

´ • tvoˇreny plénem US ´ na 1 rok (do této fce nem˚ • 4 tˇr´ıˇclenné, pˇredsedy sen´ at˚ u jmenuje pˇredseda US uˇze b´ yt jmenován ve 2 po sobˇe n´ asleduj´ıc´ıch letech) ´ pˇredseda a m´ıstopˇredsedové mohou pouze ˇcleny zastupuj´ıc´ımi • st´ al´ ymi ˇcleny mohou b´ yt jen bˇeˇzn´ı soudci US, • jednat a usnést se m˚ uˇze za pˇr´ıtomnosti vˇsech sv´ ych ˇclen˚ u, usnáˇs´ı se vˇetˇsinou hlas˚ u (jednomyslnost se vyˇzaduje u odm´ıtnut´ı n´ avrhu dle § 43 odst.2 z´ akona, je-li návrh zjevnˇe neopodstatnˇen´ y, u vymezen´ ych návrh˚ u je-li n´ avrh pod´ an po lh˚ utˇe, s vadami..) Soudce zpravodaj

278

´ • ten soudce, jemuˇz byl v souladu s rozvrhem práce pˇridˇelen návrh doˇsl´ y US K´ arn´ y sen´ at

279

´ z jeho ˇclen˚ • 5tiˇclenn´ y org´ an volen´ y plénem US u ——————————————————————————————————————————————• kaˇzdému soudci je jmenov´ an alespoˇ n jeden asistent soudce ´ na návrh soudce, o jehoˇz asistenta se jedná – jmenuje a odvol´ av´ a je pˇredseda US – asistentem m˚ uˇze b´ yt jmenov´ a bez´ uhonn´ y obˇcan, kter´ y má vysokoˇskolské právnické vzdˇelán´ı ´ – z´ anik fce: rezignac´ı (doruˇcen´ım pˇredsedovi US), zánikem fce soudce, jehoˇz byl asistentem, dnem pr´ avn´ı moci rozsudku o odsouzen´ı pro trestn´ y ˇcin, odvolán´ım

´ x jin´ US eu ´ stavn´ı org´ any 280

´ kontrolnˇe p˚ ˇ i na SM) → kontrola u • US usob´ı na ostatn´ı sloˇzky soustavy dˇelby moci (na ZM, VM a v CR ´stavnosti = ochrana pˇred nadvl´ adou jedné moci + ochrana individuáln´ıch, u ´stavnˇe garantovan´ ych práv ´ poskatnout pomoc (§ 48 odst. 2 zákona) • kaˇzd´ y st´ atn´ı org´ an je kaˇzd´ y st´ atn´ı org´ an povinen US Soudn´ı moc 281

´ netvoˇr´ı souˇc´ • US ast soustavy obecn´ ych a správn´ıch soud˚ u, ale z hlediska klasické dˇelby moci spadá do moci soudn´ı a m´ a do jisté m´ıry nadˇrazené postaven´ı ´ je opr´ • US avnˇen pˇrezkoum´ avat rozhodnut´ı vˇsech soud˚ u, ale pouze z hlediska u ´stavnosti - drtivá vˇetˇsina pod´ an´ı (´ ustavn´ıch st´ıˇznost´ı) smˇeˇruje proti rozhodnut´ım ˇrádn´ ych soud˚ u ´ zd˚ • US urazˇ nuje, ˇze nen´ı dalˇs´ı bˇeˇznou odvolac´ı instanc´ı, nezab´ yvá se poruˇsen´ım bˇeˇzn´ ych práv fyzick´ ych a ˇ SRS,..., ˇ pr´ avnick´ ych osob chr´ anˇen´ ych OZ, TZ, OSR, POKUD takové poruˇsen´ı nen´ı zároveˇ n poruˇsen´ım z´ akladn´ıho ´ pr´ ava/svobody tˇechto osob, zaruˇcen´ ych UZ ´ • v´ alka soud˚ u” - nˇekteˇr´ı soudci NS nˇekdy nerespektovali specifické postaven´ı US ” Z´ akonod´ arn´ a moc 282

´ akt jeho orgánu (zákon, zákonné opatˇren´ı Sen´ • na z´ akladˇe n´ avrhu kvalifikovaného subjektu m˚ uˇze US atu, resp. jeho ustanoven´ı) z d˚ uvodu ne´ ustavnosti zruˇsit ´ - pomoc´ı u • Parlament ale také ovlivˇ nuje ˇcinnost US ´stavn´ıch a bˇeˇzn´ ych zákon˚ u upravuje zp˚ usob ustaven´ı, ´ atd. + Sen´ sloˇzen´ı, pravomoci US at vyslovuje souhlas se jmenován´ı u ´stavn´ıch soudc˚ u + urˇcit´ y poˇcet poslanc˚ u nebo sen´ ator˚ u (ne Parlament jako celek) m˚ uˇze b´ yt v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zákonem navrhovatelem = inici´ atorem zah´ ajen´ı ˇr´ızen´ı o zruˇsen´ı zákona (zde nerozhoduje mocensky, je pouze u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı)

160

˚ ´ ÍHO SOUDU A R ˇ ÍZENÍ PRED ˇ 1.25. PUSOBNOST USTAVN NÍM


V´ ykonn´ a moc 283

´ m˚ • US uˇze zruˇsit akt org´ anu moci v´ ykonné (jak normativn´ıho charakteru = naˇr´ızen´ı vlády, vyhláˇska ministerstva a dalˇs´ı podz´ akonné pˇredpi, tak individu´ aln´ı povahy = správn´ı rozhodnut´ı nebo jiné individuáln´ı z´ asahy do u ´stavnˇe zaruˇcen´ ych pr´ av spoˇc´ıvaj´ıc´ı v jednán´ı nebo neˇcinnosti) ´ jen tu pravomoc, ˇze prezident republiky jmenuje soudce US ´ (se souhlasem Sen´ • moc v´ ykonn´ a m´ a proti US atu) ´ a pˇredsedu a m´ıstopˇredsedu US (bez souhlasu Senátu) ´ • i org´ an moci v´ ykonné m˚ uˇze vyvolat zah´ ajen´ı ˇr´ızen´ı pˇred US Veˇ rejn´ y ochr´ ance pr´ av 284

• opr´ avnˇen pod´ avat n´ avrhy na proveden´ı abstraktn´ı kontroly u ´stavnosti norem niˇzˇs´ı právn´ı s´ıly, neˇz je z´ akon (event. m˚ uˇze b´ yt u ´ˇcastn´ıkem takového ˇr´ızen´ı, jetliˇze návrh nepodal sám) Jin´ e st´ atn´ı org´ any 285

´ poskytnout (´ • kaˇzd´ y st´ atn´ı org´ an je povinen US uˇredn´ı) pomoc” (pˇri opatˇrován´ı podklad˚ u po jeho rozhodov´ an´ı) ” ´ ´ ˇ e republiky, ˇc´ ´ Uˇcebnice Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl – Ustavn´ ı pr´ avo Cesk´ ast 1. (str.623 - 634); Ustava ˇ e republiky: hlava IV.-od ˇcl.81 do ˇcl.89 + ˇcl.4 + ˇcl.19 odst.2 + ˇcl.39 odst.1 a 2 + ˇcl.62 p´ısm.e) + ˇcl.63 odst.3 Cesk´ ´ ´ Ustavy; z´ akon ˇc. 182/1993 Sb., o Ustavn´ ım soudu (posledn´ı znˇen´ı tohoto z´ akona je z roku 2009; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; z´ akon ˇc. 236/1995 Sb., o platu a dalˇs´ıch n´ aleˇzitostech spojených s výkonem funkce pˇredstavitel˚ u st´ atn´ı moci a nˇekterých st´ atn´ıch org´ an˚ u a soudc˚ u, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u - Hlava ˇctvrt´ a, § 17

1.25.

´ P˚ usobnost Ustavn´ ıho soudu a ˇ r´ızen´ı pˇ red n´ım

• P˚ usobnost = kompetence = vˇecnˇe a prostorovˇe vymezená oblast, v jej´ımˇz rámci orgán uplatˇ nuje pravomoc ´ u ´ – US: ´zemn´ı p˚ usobnost celost´ atn´ı, vˇecná p˚ usobnost vymezena vˇecmi, v nichˇz rozhoduje (ˇcl. 87 Ustavy) • Pravomoc = pr´ avn´ı prostˇredky pro v´ ykon p˚ usobnosti ´ opr´ – US: avnˇen´ı vyd´ avat n´ alezy a usnesen´ı ´ ´ ´ • pravomoc a p˚ usobnost Ustavn´ ıho soudu je taxativnˇe stanovena v ˇcl. 87, odst. 1 a 2 Ustavy - v nich je US pˇr´ısluˇsn´ y rozhodovat ´ • ˇcl. 87 odst. 3 Ustavy pak umoˇzn ˇuje z´ akonem delegovat rozhodován´ı nˇekter´ ych vˇec´ı na NSS ´ – pl´ ´ • jednotlivé rozhodovac´ı akty lze meritornˇe pˇriˇclenit k orgán˚ um US enu a sen´ at˚ um, dle §11 odst. 2 ZUS pl´ enum rozhoduje: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

o n´ avrz´ıch na zruˇsen´ı z´ akon˚ u nebo jin´ ych právn´ıch pˇrepis˚ u (resp. jejich ˇcást´ı) ou ´stavn´ı ˇzalobˇe Sen´ atu proti prezidentu republiky o n´ avrhu prezidenta republiky na zruˇsen´ı usnesen´ı PS a S o jeho nezp˚ usobilosti k v´ ykonu u ´ˇradu o souladu mezin´ arodn´ı smlouvy s u ´stavn´ım poˇrádkem o pr´ avnosti rozhodnut´ı o rozpuˇstˇen´ı politické strany (ˇci jin´ ych rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ıch se ˇcinnosti takové strany) o ot´ azk´ ach referenda o pˇristoupen´ı k EU ´ vysloveného v n´ alezu o stanovisku k pr´ avn´ımu n´ azoru sen´ atu, které se odchyluje od právn´ıho názoru US o ustaven´ı sen´ at˚ u a pravidlech rozdˇelen´ı agendy mezi nˇe

´ sen´ • dle §15 odst. 1 ZUS aty rozhoduj´ı o vˇ ecech, kter´ e nepˇ r´ısluˇ s´ı pl´ enu, lze z toho dovodit, ˇze tedy rozhoduj´ı: 1. 2. 3. 4.

o o o v

u ´stavn´ı st´ıˇznosti org´ an˚ uu ´zemn´ı samosprávy proti nezákonnému zásahu státu u ´stavn´ı st´ıˇznosti proti z´ asahu org´ an˚ u veˇrejné moci do u ´stavnˇe zaruˇcen´ ych základn´ ych práv a svobod opravném prostˇredku proti rozhodnuté ve vˇeci ovˇeˇren´ı volby poslance nebo senátora pochybnostech o ztr´ atˇe volitelnosti a o nesluˇcitelnosti v´ ykonu funkc´ı poslance nebo senátora 161



5. spory o rozsah kompetenc´ı st´ atn´ıch org´ an˚ u 6. o odm´ıtnut´ı nˇekter´ ych n´ avrh˚ u na zah´ ajen´ı ˇr´ızen´ı, a to ze vˇsech zákonem stanoven´ ych d˚ uvod˚ u – nejedn´ a se o meritorn´ı rozhodnut´ı 7. o odm´ıtnut´ı ostatn´ıch n´ avrh˚ u z d˚ uvod˚ u zjevné neopodstatnˇenosti – nejedná se o meritorn´ı rozhodnut´ı • v posledn´ı dobˇe si ale plénum dle § 11 odst.2 p´ısm. j) zákona vyhrazuje rozhodován´ı v nˇekter´ ych bl´ıˇze urˇcen´ ych vˇecech, aˇckoliv podle z´ akona by rozhodován´ı o nich mˇelo náleˇzet senátu, pl´ enum si tak na základˇe §11 odst. ´ prostˇrednictv´ım sdˇelen´ı US ´ ˇc. 446/2006 vyhradilo rozhodov´ 2 p´ısm. j ZUS an´ı: 1. 2. 3. 4. 5.

spor˚ u o rozsah kompetenc´ı mezi st´ atn´ımi orgány a samosprávou ou ´stavn´ıch st´ıˇznostech proti rozhodnut´ım velk´ ych senát˚ u kolegi´ı NS a rozˇs´ıˇren´ ych senát˚ u NSS o opravném prostˇredku proti rozhodnuté ve vˇeci ovˇeˇren´ı volby poslance nebo senátora v pochybnostech o ztr´ atˇe volitelnosti a o nesluˇcitelnosti v´ ykonu funkc´ı poslance nebo senátora jiné vˇeci, které navrhne nˇekter´ y soudce senátu pro mimoˇrádnou závaˇznost rozhodované vˇeci anebo nutnost sjednocen´ı judikatury

´ upravuj´ı v obecné rovinˇe §§ 27-63 ZUS, ´ jednotlivá ˇr´ızen´ı jsou upravena §§64-125f ZUS ´ • ˇr´ızen´ı pˇred US

´ Obecn´ au ´ prava ˇ r´ızen´ı pˇ red US 286

• ˇr´ızen´ı je osvobozeno od soudn´ıho poplatku, náklady na znalecké posudky a tlumoˇcn´ıky hrad´ı soud, ostatn´ı n´ aklady ˇr´ızen´ı si kaˇzd´ a strana hrad´ı sama (soud je m˚ uˇze následnˇe proplatit) • ˇr´ızen´ı je zah´ ajeno doruˇ cen´ım n´ avrhu oprávnˇen´ ym subjektem → oprávnˇené subjekty jsou stanoveny v r´ amci u ´pravy jednotliv´ ych ˇr´ızen´ı • pro soukromé fyzické a pr´ avnické osoby, jsou-li navrhovateli, je pˇredepsáno obligatorn´ı pr´ avn´ı zastoupen´ı (jedn´ım advok´ atem, ten se nem˚ uˇze dál nechat zastoupit advokátn´ım koncipientem ,h= soud che, aby protistrana znala pr´ avo), st´ at zastupuje pˇr´ısluˇsná organizaˇcn´ı sloˇzka (za ni jedná vedouc´ı ˇci j´ım povˇeˇren´ y ´ rad pro zastupován´ı státu ve vˇecech majetkov´ zamˇestnanec této sloˇzky), popˇr. dle z´ akona 201/2002 Sb. Uˇ ych ´ radu), t´ım ale nen´ı dotˇceno právo státu nechat se zastoupit (za nˇej jedn´ a jeho zamˇestnanec povˇeˇren ˇreditelem Uˇ advok´ atem, za soud jedn´ a pˇredseda sen´ atu ´ Prezident republiky, proti kterému byla pod´ – vˇzdy pouze 1 advok´ at x v´ yjimka - § 100 ZUS ana u ´stavn´ı ˇzaloba, m´ a pr´ avo zvolit si jednoho nebo v´ıce obh´ ajc˚ u; alespoˇ n jeden z nich mus´ı být advok´ atem. – mohu zastupovat s´ am sebe, kdyˇz jsem advokát? - dˇr´ıve nejednotná judikatura, v souˇcasnosti ne, i advok´ at mus´ı m´ıt z´ astupce • u ´ˇcastn´ıky jsou navrhovatel a ti, o kter´ ych to stanov´ı zákon v rámci u ´pravy jednotliv´ ych druh˚ u ˇr´ızen´ı • n´ aleˇ zitosti n´ avrhu: – – – – – –

p´ısemnˇe definice navrhovatele a pˇredmˇetu a typu ˇr´ızen´ı podpis, datum pravdivé vyl´ıˇcen´ı rozhoduj´ıc´ıch skuteˇcnost´ı seznam d˚ ukaz˚ u n´ avrh petitu

• soudce zpravodaj po pˇredbˇeˇzném prostudován´ı pˇredloˇz´ı návrh k posouzen´ı asistentovi (pˇr´ıp. jej posoud´ı s´ am soudce), pokud asistent shled´ a v n´ avrhu vady, urˇc´ı navrhovateli lh˚ utu k jejich odstranˇen´ı, pokud pod´ an´ı dle obsahu nen´ı zjevnˇe n´ avrhem na zah´ ajen´ı ˇr´ızen´ı, odloˇz´ı jej a vyrozum´ı o tom osobu, která jej uˇcinila • pokud neshled´ a ˇz´ adn´ y d˚ uvod k takovému u ´konu, vypracuje pro soudce návrh dalˇs´ıho postupu (popˇr. ˇreˇsen´ı) • pod´ an´ı je nejprve posuzov´ ano z hlediska formáln´ıho (nezkoumá se meritorn´ı stránka), rozhodnut´ı o jeho odm´ıtnut´ı je prov´ adˇeno ve formˇe usnesen´ı, tud´ıˇz ne meritorn´ım rozhodnut´ım, tud´ıˇz neplat´ı ani ne bis in idem, ani res iudicata • soudce zpravodaj je pak s´ am opr´ avnˇ en mimo u ´ stn´ı jedn´ an´ı (bez pˇ r´ıtomnosti u ´ˇ castn´ık˚ u) usnesen´ım odm´ıtnout, pokud: 1. 2. 3. 4. 5.

navrhovatel ve lh˚ utˇe neodstranil vady n´ avrh je pod´ an po lh˚ utˇe stanovené z´ akonem n´ avrh je pod´ an neopr´ avnˇen´ ym navrhovatelem ´ pˇr´ısluˇsn´ jde o n´ avrh, k jehoˇz projedn´ an´ı nen´ı US y je-li n´ avrh nepˇr´ıpustn´ y (nestanov´ı-li z´ akon jinak)

162



• zjevnˇe neopodstatnˇené n´ avrhy od 1998 nesm´ı soudce zpravodaj odm´ıtat sám, mus´ı návrh pˇredloˇzit celému sen´ atu, kter´ y se na neopodstatnˇ enosti mus´ı jednohlasnˇ e shodnout • pokud n´ avrh nebyl odm´ıtnut, n´ asleduje u ´stn´ı jednán´ı (veˇrejné, u ´ˇcast veˇrejnosti lze ze zákonn´ ych d˚ uvod˚ u omezit ˇci vylouˇcit), pˇredvol´ an´ı k u ´stn´ımu jedn´ an´ı mus´ı b´ yt doruˇceno u ´ˇcastn´ık˚ um (i tˇem vedlejˇs´ım a jejich zástupc˚ um) zpravidla min. 5 dn´ı pˇredem, po u ´stn´ım jednán´ı se soud odebere k neveˇ rejn´ e poradˇ e a hlasov´ an´ı • soudce m˚ uˇze zaujmout stanovisko, odliˇsné od vˇetˇsinového rozhodnut´ı (separ´ atn´ı votum, pˇ r´ıp. menˇ sinov´ e votum - vyj´ adˇr´ı-li takov´ y nesouhlas skupina soudc˚ u) • ve vˇeci samé se rozhoduje n´ alezem, vostatn´ıch (pˇredevˇs´ım procesn´ıch) vˇecech usnesen´ım • vˇsechna rozhodnut´ı mus´ı b´ yt od˚ uvodnˇena a obsahovat pouˇcen´ı, ˇze se proti nim nelze odvolat (v souladu s ´ Umluvou o ochranˇe lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod je lze napadnout u Evropského soudu pro lidsk´ a pr´ ava) • n´ avrh n´ alezu/usnesen´ı vypracuje soudce zpravodaj (pokud je rozhodnut´ı v´ yraznˇe odliˇsné od návrhu, vypracuje jej pˇredsedou urˇcen´ y soudce) ´ nález senátu pˇredseda • n´ alez se vˇzdy vyhlaˇsuje veˇrejnˇe jménem republiky (nález pléna vyhlaˇsuje pˇredseda US, sen´ atu) • toto veˇrejné vyhl´ aˇsen´ı ALE nen´ı publikac´ı ve formáln´ım smyslu ´ se publikuj´ı ve Sb´ırce nález˚ ´ – vˇsechny n´ alezy US u a usnesen´ı US – nˇekteré se vyhlaˇsuj´ı rovnˇeˇz ve Sb´ırce zákon˚ u (nˇekteré nálezy takovou publikaci pˇredpokládaj´ı jako podm´ınku své vykonatelnosti → obligatorn´ı vyhláˇsen´ı, u ostatn´ıch je oficiáln´ı vyhláˇsen´ı fakultativn´ı) • n´ aleˇ zitosti rozhodnut´ı: – – – – –

sloˇzen´ı pléna/sen´ atu definice sporu v´ yrok od˚ uvodnˇen´ı pouˇcen´ı o nemoˇznosti odvolat se

´ ´ jsou z´ • ot´ azka z´ avaznosti n´ alez˚ u → dle ˇcl. 89 odst. 2 Ustavy vykonateln´ a rozhodnut´ı US avazn´ a pro vˇ sechny org´ any a osoby – o z´ avaznosti pro strany sporu nen´ı pochyb ´ se ale vytvoˇrily dva názory (pˇriˇcemˇz uˇcebnice se klon´ı k – x na vˇseobecnou z´ avaznost rozhodnut´ı US druhému): 1. vˇsechna meritorn´ı rozhodnut´ı (vˇcetnˇe obsaˇzen´ ych názor˚ u) jsou obecnˇe závazná 2. vyjma v´ yrok˚ u n´ alez˚ u, kter´ ymi se zruˇsuj´ı právn´ı pˇredpisy, meritorn´ı rozhodnut´ı obecnˇe z´ avazn´ a nejsou (z´ avazné nejsou ani právn´ı názory obsaˇzené v od˚ uvodnˇen´ı nález˚ u) ´ se • vˇsechny ot´ azky pr˚ ubˇehu ˇr´ızen´ı nejsou zákonem ˇreˇseny, pokud se objev´ı taková mezera, dle §63 ZUS pˇ rimˇ eˇ renˇ e pouˇ zij´ı ustanoven´ı obˇ cansk´ eho (resp. trestn´ıho pˇ ri projedn´ av´ an´ı u ´ stavn´ı ˇ zaloby proti prezidentu) soudn´ıho ˇ r´ adu ´ je v z´ ´ je moˇzná 1 odchylka, pokud: • rozhodnut´ı US asadˇ e koneˇ cn´ e, nicménˇe v d˚ usledku §119 ZUS – – – – –

v trestn´ı vˇeci mezin´ arodn´ı soud rozhodl, ˇze z´ asahem org´ anu veˇrejné moci v rozporu s mezin´ arodn´ı smlouvou bylo poruˇseno z´ akladn´ı lidské pr´ avo nebo svoboda,

´ a v jehoˇz prospˇech rozhodl • podat n´ avrh na obnovu ˇr´ızen´ı m˚ uˇze ten, kdo byl u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı pˇred US mezin´ arodn´ı soud, spolu s n´ım m˚ uˇze podat i návrh na zruˇsen´ı zákona (jehoˇz uplatnˇen´ım nastala skuteˇcnost, kter´ a je pˇredmˇetem n´ avrhu na obnovu ˇr´ızen´ı) ´ Ustavn´ ´ • podle §119b odst. 3 ZUS ı soud v novém nálezu vycház´ı z právn´ıho názoru mezinárodn´ıho soudu (tud´ıˇz nen´ı j´ım v´ az´ an, ale mus´ı jej zohlednit)

´ Jednotliv´ aˇ r´ızen´ı pˇ red US ˇ ızen´ı o u R´ ´ stavn´ıch st´ıˇ znostech 287

• v tomto pˇr´ıpadˇe jde o incidentn´ı kontrolu u ´stavnosti • viz →1.26 163



ˇ ızen´ı o zruˇ R´ sen´ı z´ akon˚ u a jin´ ych pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u 288

• jde o abstraktn´ı ˇ ci konkr´ etn´ı kontrolu u ´ stavnosti norem • n´ avrh na zruˇ sen´ı z´ akona (nebo jeho ˇcást´ı) jsou opr´ avnˇ eni podat: 1. 2. 3. 4. 5.

prezident min. 41 poslanc˚ u/17 sen´ ator˚ u ´ v souvislosti s rozhodov´ sen´ at US an´ım o u ´stavn´ı st´ıˇznosti vl´ ada, pokud m´ a provést rozhodnut´ı mezinárodn´ıho soudu ten, kdo podal u ´stavn´ı st´ıˇznost (jej´ıˇz pˇredmˇetem je skuteˇcnost, která nastala uplatnˇen´ım takového z´ akona) 6. ten, kdo podal n´ avrh na obnovu ˇr´ızen´ı (viz v´ yˇse) ´ 7. obecn´ y soud v souvislosti se svou rozhodovac´ı ˇcinnost´ı dle ˇcl. 95 odst. 2 Ustavy ´ ´ 8. plénum US, jsou-li d´ any d˚ uvody dle § 78 odst. 2 ZUS (plénum pˇri rozhodován´ı o u ´stavn´ı st´ıˇznosti zjist´ı rozpor z´ akona, na jehoˇz z´ akladˇe vznikla skuteˇcnost, jeˇz je pˇredmˇetem st´ıˇznosti, s u ´stavn´ım poˇr´ adkem) • n´ avrh na zruˇ sen´ı podz´ akonn´ eho pr´ avn´ıho pˇ redpisu (nebo jeho ˇcást´ı) jsou opr´ avnˇ en´ı podat: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

vl´ ada min. 25 poslanc˚ u / 10 sen´ ator˚ u ´ sen´ at US v souvislosti s rozhodov´ an´ım o u ´stavn´ı st´ıˇznosti ten, kdo podal u ´stavn´ı st´ıˇznost ten, kdo podal n´ avrh na obnovu ˇr´ızen´ı zastupitelstvo kraje Veˇrejn´ y ochr´ ance pr´ av ´ jsou-li d´ ´ plénum US, any d˚ uvody dle § 78 odst. 2 ZUS

– – – –

ministerstvo vnitra sm´ı podat n´ avrh na zruˇsen´ı obecnˇe závazné vyhláˇsky obce/kraje/Prahy pˇr´ısluˇsné ministerstvo/´ ustˇredn´ı správn´ı u ´ˇrad sm´ı podat návrh na zruˇsen´ı naˇr´ızen´ı obce/kraje/Prahy ˇreditel krajského u ´ˇradu sm´ı podat návrh na zruˇsen´ı naˇr´ızen´ı obce, která spadá do jeho u ´zem´ı zastupitelstvo obce sm´ı podat n´ avrh na zruˇsen´ı vyhláˇsky nebo naˇr´ızen´ı kraje, do nˇejˇz spadá

´ platnosti nebo nebyl dosud • n´ avrh je nepˇr´ıpustn´ y, jestliˇze dan´ y pr. pˇredpis pozbyl pˇred doruˇcen´ım návrhu US vyhl´ aˇsen z´ akonem stanoven´ ym zp˚ usobem • u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı je i ten, kdo vydal takov´ y pr. pˇredpis, soudce zpravodaj mu zaˇsle návrh na zahájen´ı ˇr´ızen´ı s t´ım, aby se k n´ avrhu p´ısemnˇe do 30 dn˚ u vyjádˇril; návrh na zruˇsen´ı jiného pr. pˇredpisu (!) zaˇsle soudce ´ sdˇelit, ˇze vstupuje jako zpravodaj i ombudsmanovi (pokud to nebyl jeho návrh) a ten má právo do 10 dn˚ u US vedlejˇs´ı u ´ˇcastn´ık do ˇr´ızen´ı ´ n´ • pokud US avrhu vyhov´ı, pˇredpis (jeho nˇekterá ustanoven´ı) se zruˇ suje dnem, kter´ y soud urˇc´ı v n´ alezu, nejdˇr´ıve vˇsak dnem vyhl´ aˇsen´ı n´ alezu ve Sb´ırce zákon˚ u → pˇredpis se ruˇs´ı ex nunc ´ návrh zam´ıtne • nejsou-li ale d´ any d˚ uvody ke zruˇsen´ı pr. pˇredpisu → US ˇ ızen´ı o souladu mezin´ ´ R´ arodn´ıch smluv podle ˇ cl. 10a a ˇ cl. 49 Ustavy su ´ stavn´ımi z´ akony 289

• • • •

preventivn´ı kontrola u ´ stavnosti mezin´ arodn´ıch smluv prozat´ım 2x kontrolov´ ana Lisabonsk´ a smlouva ´ pˇredmˇetem mohou b´ yt jen tzv. prezidentské smlouvy (dle ˇcl. 10a a 49. Ustavy) n´ avrh m˚ uˇ ze podat: ˇ od okamˇziku, kdy j´ı byla smlouva pˇredloˇzena k vysloven´ı souhlasu s ratifikac´ı, do 1. jedna z komor PCR okamˇziku, kdy se na vysloven´ı souhlasu usnese 2. skupina alespoˇ n 41 poslanc˚ u/17 senátor˚ u od vysloven´ı souhlasu Parlamentem/referendem do ratifikace smlouvy prezidentem 3. prezident od pˇredloˇzen´ı k ratifikaci do ratifikace

• u ´ˇcastn´ıkem je vedle navrhovatele vˇzdy téˇz Parlament, vláda a prezident ´ dojde k n´ • pokud US azoru, ˇze smlouva je v rozporu s u ´stavn´ım poˇrádkem, mus´ı v nálezu uvést, s jak´ ym ustanoven´ım je v rozporu, takov´ y n´ alez brán´ı ratifikaci do doby, neˇz bude nesoulad odstranˇen • pokud dojde k opaˇcnému n´ azoru, rovnˇeˇz rozhodne nálezem // Dalˇs´ı ˇr´ızen´ı prob´ıhaj´ı zˇr´ıdka, nˇekter´ a jeˇstˇe ani jednou neprobˇehla// 164



ˇ ızen´ı o opravn´ R´ em prostˇ redku proti rozhodnut´ı ve vˇ eci ovˇ eˇ ren´ı volby poslance nebo sen´ atora 290

• opravn´ y prostˇ redek je opr´ avnˇ en podat – poslanec, sen´ ator, pˇr´ıpadnˇe volebn´ı strana, za n´ıˇz kandidát kandidoval, proti rozhodnut´ı, ˇze nebyl platnˇe zvolen – ten, jehoˇz volebn´ı st´ıˇznosti podle volebn´ıho zákona bylo vyhovˇeno, proti rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsné komory Parlamentu nebo jej´ıho org´ anu o ovˇeˇren´ı platnosti volby poslance nebo senátora • opravn´ y prostˇredek lze podat do 10 dn˚ u ode dne, kdy bylo osobˇe oprávnˇené podat opravn´ y prostˇredek ozn´ ameno rozhodnut´ı • vˇzdy u ´stn´ı jedn´ an´ı • u ´ˇ castn´ıci – org´ an, kter´ y pˇrijal rozhodnut´ı, ˇze poslanec nebo senátor byl nebo nebyl platnˇe zvolen – podal-li opravn´ y prostˇredek poslanec/senátor, je vedlejˇs´ım u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı volebn´ı strana, za kterou kadidoval – podala-li opravn´ y prostˇredek volebn´ı strana, je vedlejˇs´ım u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı poslanec/senátor, jehoˇz se opravn´ y prostˇredek t´ yk´ a • opravn´ y prostˇredek nem´ a odkladn´ yu ´ˇcinek • zastaven´ı ˇ r´ızen´ı – jestliˇze ten, kdo opravn´ y prostˇredek podal, jej vzal zpˇet ´ ˇr´ızen´ı zastav´ı, jestliˇze ten, kdo opravn´ – US y prostˇredek podal, jej vzal zpˇet nebo jestliˇze se poslanec/sen´ ator, jehoˇz se opravn´ y prostˇredek t´ ykal, vzdal mandátu ´ ˇr´ızen´ı zastav´ı také tehdy, jestliˇze poslanec/senátor, jehoˇz se opravn´ – US y prostˇredek t´ ykal, zemˇrel X poˇz´ ad´ a-li o pokraˇcov´ an´ı ˇr´ızen´ı manˇzel nebo pˇr´ıbuzn´ y v pˇr´ımé linii do jednoho mˇes´ıce od u ´mrt´ı, v ˇr´ızen´ı se pokraˇcuje. • n´ alez a jeho pr´ avn´ı d˚ usledky ´ opravnému prostˇredku, vyslov´ı v nálezu, ˇze poslanec/senátor ne/byl platnˇe zvolen – vyhov´ı-li US ´ pozb´ – rozhodnut´ım US yvaj´ı platnosti rozhodnut´ı jin´ ych orgán˚ u, která tomuto nálezu odporuj´ı – o v´ yroku n´ alezu vystav´ı pˇredsedaj´ıc´ı osvˇedˇcen´ı, které pˇredá pˇr´ıtomn´ ym u ´ˇcastn´ık˚ um a vedlejˇs´ım u ´ˇcastn´ık˚ um ˇ ızen´ı v pochybnostech o ztr´ R´ atˇ e volitelnosti a o nesluˇ citelnosti v´ ykonu funkc´ı poslance nebo sen´ atora ´ podle ˇ cl. 25 Ustavy 291

´ • v pochybnostech, zda mand´ at poslance/senátora zanikl z d˚ uvod˚ u v ˇcl. 25 p´ısm. d) nebo f) Ustavy • n´ avrh jsou opr´ avnˇ eni podat – poslanec/sen´ ator, o jehoˇz mand´ at jde – pˇredseda PS (jde-li o poslance) nebo pˇredseda Senátu (jde-li o senátora) – skupina nejménˇe 20 poslanc˚ u (u poslance) nebo nejménˇe 10 senátor˚ u (u senátora) • u ´ˇ castn´ıci ˇ r´ızen´ı – poslanec + pˇredseda PS/sen´ ator + pˇredseda Senátu (ikdyˇz nejsou navrhovateli) • ˇ r´ızen´ı – vˇzdy u ´stn´ı jedn´ an´ı ´ – US ˇr´ızen´ı zastav´ı, jestliˇze navrhovatel vzal sv˚ uj návrh zpˇet nebo jestliˇze poslanec/senátor zánik svého mand´ atu uznal ´ ˇr´ızen´ı zastav´ı také tehdy, jestliˇze poslanec/senátor, o jehoˇz mandát se jedná, zemˇrel X poˇz´ – US ad´ a-li o pokraˇcov´ an´ı ˇr´ızen´ı manˇzel nebo pˇr´ıbuzn´ y v pˇr´ımé linii do jednoho mˇes´ıce od u ´mrt´ı, v ˇr´ızen´ı se pokraˇcuje. • n´ alez ´ rozhodne, zda mand´ – US at poslance/senátora z uveden´ ych d˚ uvod˚ u zanikl nebo vyslov´ı, ˇze tvrzené skuteˇcnosti nebyly d´ any – o v´ yroku n´ alezu vystav´ı pˇredsedaj´ıc´ı osvˇedˇcen´ı pˇr´ıtomn´ ym u ´ˇcastn´ık˚ um 165



ˇ ızen´ı o u R´ ´ stavn´ı ˇ zalobˇ e Sen´ atu proti prezidentu republiky 292

• velezrada (pro u ´ˇcely tohoto z´ akona) - jednán´ı prezidenta republiky smˇeˇruj´ıc´ı proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakoˇz i proti jej´ımu demokratickéhu ˇrádu ´ • zah´ ajen´ı ˇr´ızen´ı - doruˇcen´ım ˇzaloby Sen´ atu Ustavn´ ımu soudu • ˇzaloba mus´ı obsahovat pˇresné vyl´ıˇcen´ı jednán´ı, kter´ ym se mˇel prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uveden´ım d˚ ukaz˚ u, o které se u ´stavn´ı ˇzaloba op´ırá • projedn´ ano pˇrednostnˇe • zastaven´ı ˇ r´ızen´ı ´ pˇred z´ – jestliˇze je US avˇereˇcnou poradou doruˇceno usnesen´ı Senátu, ˇze u ´stavn´ı ˇzalobu odvolává – jestliˇze prezident zemˇrel X poˇz´ ad´ a-li o pokraˇcován´ı ˇr´ızen´ı manˇzel nebo pˇr´ıbuzn´ y v pˇr´ımé linii do jednoho mˇes´ıce od u ´mrt´ı, v ˇr´ızen´ı se pokraˇcuje – okolnost, ˇze se prezident republiky po zahájen´ı ˇr´ızen´ı vzdal svého u ´ˇradu, nen´ı d˚ uvodem k zastaven´ı ˇr´ızen´ı • zastupov´ an´ı – za Sen´ at jedn´ a jeho pˇredseda nebo osoba, kterou t´ım Senát povˇeˇr´ı – prezident m´ a pr´ avo zvolit si jednoho nebo v´ıce obhájc˚ u, alespoˇ n jeden z nich mus´ı b´ yt advokátem • u ´ stn´ı jedn´ an´ı ´ doruˇc´ı prezidentovi u – US ´stavn´ı ˇzalobu a souˇcasnˇe vyrozum´ı prezidenta a zástupce Senátu o dobˇe a m´ıstˇe kon´ an´ı u ´stn´ıho jedn´ an´ı, a to nejménˇe 10 dn˚ u pˇredem ´ prezidenta upozorn´ı, ˇze bude jednáno v jeho nepˇr´ıtomnosti, nedostav´ı-li se bez ˇrádné omluvy k – US jedn´ an´ı nebo se bez dostateˇcného d˚ uvodu v pr˚ ubˇehu jednán´ı pˇredˇcasnˇe vzdál´ı ´ – pokud se nˇekter´ a z pˇredvolan´ ych osob nedostavila, rozhodne Ustavn´ ı soud po slyˇsen´ı stran, zda je moˇzno u ´stn´ı jedn´ an´ı provést nebo zda je nutno je odroˇcit – na v´ yzvu pˇredsedaj´ıc´ıho pˇrednese zástupce Senátu u ´stavn´ı ˇzalobu; prezidentovi a jeho obhájc˚ um je d´ ana moˇznost se k n´ı vyj´ adˇrit – poté se provede d˚ ukazn´ı ˇr´ızen´ı – prezident, jeho obh´ ajci a z´ astupce Senátu maj´ı právo vyjádˇrit se k provádˇen´ ym d˚ ukaz˚ um, klást svˇedk˚ um a znalc˚ um ot´ azky a pod´ avat n´ avrhy na doplnˇen´ı dokazován´ı – nen´ı-li dalˇs´ıch d˚ ukazn´ıch n´ avrh˚ u nebo bylo-li rozhodnuto, ˇze dalˇs´ı d˚ ukazy jiˇz provádˇeny nebudou, ukonˇc´ı pˇredsedaj´ıc´ı d˚ ukazn´ı ˇr´ızen´ı a d´ a z´ astupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho obhájc˚ um moˇznost ´ odebere k závˇereˇcné poradˇe. pronést z´ avˇereˇcnou ˇreˇc; poté se US ´ ˇze je nutno objasnit dalˇs´ı okolnosti, m˚ – shled´ a-li US, uˇze se usnést, ˇze dokazován´ı bude doplnˇeno, a v ˇr´ızen´ı d´ ale pokraˇcuje; po doplnˇen´ı dokazován´ı dá pˇredsedaj´ıc´ı znovu slovo zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obh´ ajc˚ um k z´ avˇereˇcn´ ym ˇreˇcem. • n´ alez a jeho pr´ avn´ı n´ asledky ´ bud’ u – US ´stavn´ı ˇzalobˇe vyhov´ı (⇒ prezident se dopustil velezrady) nebo ho u ´stavn´ı ˇzaloby zprost´ı – po vyhl´ aˇsen´ı n´ alezu podle § 56, ztrác´ı prezident sv˚ uj u ´ˇrad a zp˚ usobilost jej znovu nab´ yt; n´ arok na prezidentsk´ y plat a dalˇs´ı poˇzitky po skonˇcen´ı v´ ykonu fce podle zvláˇstn´ıho zákona mu nenáleˇz´ı – o v´ yroku n´ alezu vystav´ı pˇredsedaj´ıc´ı osvˇedˇcen´ı, které pˇredá pˇr´ıtomn´ ym stranám • obnova ˇ r´ızen´ı ´ dopustil velezrady, m˚ – ten, kdo se podle n´ alezu US uˇze poˇzádat o obnovu ˇr´ızen´ı, pokud uvede nové ´ byl ovlivnˇen trestn´ skuteˇcnosti/d˚ ukazy, které pˇredt´ım nemohl uvést, nebo pokud takov´ y nález US ym ˇcinem jiné osoby – obnovené ˇr´ızen´ı se kon´ a na z´ akladˇe p˚ uvodn´ı u ´stavn´ı ˇzaloby – je-li v tomto ˇr´ızen´ı osoba zproˇstˇena u ´stavn´ı ˇzaloby, nenab´ yvá ztraceného prezidentského u ´ˇradu ˇ ızen´ı o n´ R´ avrhu prezidenta republiky na zruˇ sen´ı usnesen´ı Poslaneck´ e snˇ emovny a Sen´ atu podle ˇ cl. ´ 66 Ustavy 293

• n´ avrh ´ – usnesou-li se PS a Sen´ at podle ˇcl. 66 Ustavy, ˇze prezident republiky nem˚ uˇze ze závaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u ´ aby toto usnesen´ı zruˇsil vykon´ avat sv˚ uj u ´ˇrad, je prezident republiky oprávnˇen navrhnout US, 166



´ – n´ avrh je prezident republiky opr´ avnˇen podat ode dne pˇrijet´ı usnesen´ı PS a Senátu podle ˇcl. 66 Ustavy do 10 dn˚ u poté, co podle usnesen´ı PS a Senátu jiˇz m˚ uˇze sv˚ uj u ´ˇrad vykonávat. • zastaven´ı ˇ r´ızen´ı ´ odebere k závˇereˇcné poradˇe ⇒ US ´ ˇr´ızen´ı – prezident m˚ uˇze vz´ıt sv˚ uj n´ avrh zpˇet do okamˇziku, neˇz se US zastav´ı – v pˇr´ıpadˇe smrti prezidenta • u ´ˇ castn´ıci ˇ r´ızen´ı – prezident – PS a Sen´ at • vyˇ z´ ad´ an´ı doklad˚ u ´ doklady, z nichˇz jejich usnesen´ı vycház´ı a navrhnout pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ı d˚ – PS a Sen´ at pˇredloˇz´ı US ukazy o tom, ˇze prezident nem˚ uˇze ze z´ avaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u sv˚ uj u ´ˇrad vykonávat • u ´ stn´ı jedn´ an´ı ´ – zah´ ajeno nejpozdˇeji do 5 dn˚ u ode dne, kdy byl návrh doruˇcen US • pˇ redbˇ eˇ zn´ e opatˇ ren´ı ´ m˚ ´ ´ – US uˇze pozastavit v´ ykon pravomoc´ı podle ˇcl. 66 Ustavy a pozastavit vyhláˇsen´ı podle ˇcl. 52 Ustavy dosud nevyhl´ aˇsen´ ych z´ akon˚ u • N´ alez a jeho pr´ avn´ı n´ asledky ´ rozhodnˇe do 15 dn˚ – US u od jeho doruˇcen´ı ´ rozhodne, zda v dobˇe pˇrijet´ı usnesen´ı PS a Senátu podle ˇcl. 66 Ustavy ´ – US prezident republiky nemohl sv˚ uj u ´ˇrad ze z´ avaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u vykonávat, popˇr. do kdy taková pˇrekáˇzka v´ ykonu u ´ˇradu trvala ´ ˇze v dobˇe pˇrijet´ı usnesen´ı nebyly závaˇzné d˚ – rozhodne-li US, uvody, zruˇs´ı sv´ ym nálezem usnesen´ı PS a Sen´ atu ´ ˇze v dobˇe pˇrijet´ı usnesen´ı byly závaˇzné d˚ – rozhodne-li US, uvody znemoˇzn ˇuj´ıc´ı prezidentovi v´ ykon funkce, n´ avrh prezident republiky na zruˇsen´ı usnesen´ı PS a Senátu zam´ıtne – u ´kony vykon´ avané nam´ısto prezidenta repoubliky pˇredsedou vlády/pˇredsedou PS/pˇredsedou Sen´ atu v ´ nebyly závaˇzné d˚ dobˇe, kdy podle zjiˇstˇen´ı US uvody, pro které by prezident republiky nemohl vykon´ avat sv˚ uj u ´ˇrad, nepozb´ yvaj´ı platnosti ˇ ızen´ı o opatˇ R´ ren´ı nezbytn´ ych k proveden´ı rozhodnut´ı mezin´ arodn´ıho soudu 294

ˇ • mezin´ arodn´ım soudem se pro u ´ˇcely tohoto zákona rozum´ı mezinárodn´ı orgán, jehoˇz rozhodnut´ı jsou pro CR z´ avazn´ a podle mezin´ arodn´ıch smluv, které jsou souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu • n´ avrh na zruˇ sen´ı pr´ avn´ıho pˇ redpisu ˇ z – shledal-li mezin´ arodn´ı soud, ˇze z´ asahem orgánu veˇrejné moci byl poruˇsen závazek vypl´ yvaj´ıc´ı pro CR mezin´ arodn´ı smlouvy, zejména pokud bylo t´ımto zásahem poruˇseno lidské právo nebo základn´ı svoboda ´ návrh na zruˇsen´ı FO/PO, a jestliˇze takové poruˇsen´ı spoˇc´ıvá v platném právn´ım pˇredpisu, podá vláda US takového pˇredpisu (nebo jeho ustanoven´ı) - pokud zruˇsen´ı nebo zmˇenu nem˚ uˇze zajistit jin´ ym zp˚ usobem – neplat´ı z´ asada vˇeci rozhodnuté ´ postupje v ˇr´ızen´ı jako v ˇr´ızen´ı o zruˇsen´ı zákon˚ – US u a jin´ ych právn´ıch pˇredpis˚ u • n´ avrh na obnovu ˇ r´ızen´ı ´ v trestn´ı vˇeci, lze proti takovému rozhodnut´ı US ´ podat návrh na obnovu ˇr´ızen´ı – rozhodoval-li US ´ – n´ avrh na obnovu ˇr´ızen´ı pˇred US je oprávnˇen podat ten, v jehoˇz prospˇech mezinárodn´ı soud rozhodl – n´ avrh na obnovu ˇr´ızen´ı je moˇzno podat do 6 mˇes´ıc˚ u ode dne, kdy se vyhláˇsené rozhodnut´ı mezin´ arodn´ıho soudu stane koneˇcn´ ym ´ proti nˇemuˇz smˇeˇruje, oznaˇcen´ı roz– n´ avrh mus´ı (vedle obecn´ ych z´ aleˇzitost´ı) obsahovat rozhodnut´ı US, ´ s hodnut´ı mezin´ arodn´ıho soudu, o které se op´ırá, a vyl´ıˇcen´ı, v ˇcem je spatˇrován rozpor rozhodnut´ı US rozhodnut´ım mezin´ arodn´ıho soudu. 167



– spolu v n´ avrhem m˚ uˇze b´ yt pod´ an návrh na zruˇsen´ı zákona nebo jiného právn´ıho pˇredpisu – u ´ˇcastn´ıci ˇr´ızen´ı ´ jehoˇz obnova je navrhována, kteˇr´ı nejsou navrhovateli ∗ ti sam´ı u ´ˇcastn´ıci ˇr´ızen´ı pˇred US, ∗ ti, kteˇr´ı byli v tomto ˇr´ızen´ı vedlejˇs´ımi u ´ˇcastn´ıky a jsou jimi rovnˇeˇz v ˇr´ızen´ı o návrhu na obnovu ˇr´ızen´ı – je nepˇr´ıpustn´ y, jestliˇze n´ asledky poruˇsen´ı lidského práva nebo základn´ı svobody jiˇz netrvaj´ı a jsou dostateˇcnˇe napraveny poskytnut´ım spravedlivého zadostiuˇcinˇen´ı podle rozhodnut´ı mezinárodn´ıho soudu nebo bylo-li n´ apravy dosaˇzeno jinak X jestliˇze veˇrejn´ y zájem na obnovˇe ˇr´ızen´ı podstatnˇe pˇrevyˇsuje vlastn´ı ´ n´ z´ ajem navrhovatele, US avrh na obnovu ˇr´ızen´ı pˇrijme ´ o n´ – US avrhu rozhoduje bez u ´stn´ıho jednán´ı ´ v rozporu s rozhodnut´ım mezinárodn´ıho soudu, US ´ nález zruˇs´ı; znovu ho projedn´ • pokud je n´ alez US a a v ´ vych´ novém n´ alezu US az´ı z pr´ avn´ıho n´ azoru mezinárodn´ıho soudu ´ dojde ke zruˇsen´ı pˇredchoz´ıch rozhodnut´ı, plat´ı zásada z obˇcanského soudn´ıho ˇr´ • pokud nov´ ym n´ alezem US adu ˇ (§ 235i odst. 3 OSR)Pr´ avn´ı vztahy nˇekoho jiného neˇz u ´ˇcastn´ıka ˇr´ızen´ı nemohou být novým rozhodnut´ım o vˇeci dotˇceny. ´ usnesen´ım a t´ımto usnesen´ım bylo ˇr´ızen´ı skonˇceno, pouˇzij´ı se ustanoven´ı t´ • rozhodoval-li US ykaj´ıc´ıch se n´ alez˚ u pˇrimˇeˇrenˇe ˇ ızen´ı spory o rozsah kompetenc´ı st´ R´ atn´ıch org´ an˚ u a org´ an˚ uu ´ zemn´ı samospr´ avy podle ˇ cl. 87 odst. 1 ´ p´ısm. k) Ustavy 295

• spory o pˇr´ısluˇsnost vydat rozhodnut´ı nebo ˇcinit opatˇren´ı nebo jiné zásahy (kompetenˇcn´ı spory) • n´ avrh je opr´ avnˇ en podat – st´ atn´ı org´ an v kompetenˇcn´ım sporu mezi státem a u ´zemn´ım samosprávn´ ym celkem nebo v kompetenˇcn´ım sporu mezi st´ atn´ımi org´ any navz´ ajem – zastupitelstvo u ´zemn´ıho samospr´ avného celku v kompetenˇcn´ım sporu mezi u ´zemn´ım samospr´ avn´ ym celkem a st´ atem nebo v kompetenˇcn´ım sporu mezi u ´zemn´ımi samosprávn´ ymi celky navzájem • u ´ˇ castn´ıci – st´ atn´ı org´ any – samospr´ avné celky • nepˇ r´ıpustnost n´ avrhu – pˇr´ısluˇs´ı-li rozhodovat o kompetenˇcn´ım sporu jinému orgánu podle zvláˇstn´ıho zákona – pˇr´ısluˇs´ı-li rozhodovat o kompetenˇcn´ım sporu orgánu spoleˇcnˇe nadˇr´ızenému orgán˚ um, mezi nimiˇz kompetenˇcn´ı spor vznikl • zastaven´ı ˇ r´ızen´ı ´ – navrhovatel jej m˚ uˇze vz´ıt zpˇet jen se souhlasem US • n´ alez a jeho pr´ avn´ı d˚ usledky ´ rozhodne, kter´ – US y org´ an je pˇr´ısluˇsn´ y vydat rozhodnut´ı v e vˇeci uvedené v návrhu ´ rozhodne, zda – jde-li o kompetenˇcn´ı spor mezi st´ atn´ım orgánem a u ´zemn´ım samosprávn´ ym celkem, US vˇec spad´ a do kompetence st´ atu nebo u ´zemn´ı samosprávy – jestliˇze org´ an, kter´ y je u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı v kompetenˇcn´ım sporu, uˇz vydal rozhodnut´ı v navrhované vˇeci ´ k vyd´ ´ sv´ a US an´ı rozhodnut´ı urˇcil jin´ y orgán, US ym nálezem takové rozhodnut´ı zruˇs´ı – jestliˇze org´ an, kter´ y je u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı v kompetenˇcn´ım sporu, vydal rozhodnut´ı, kter´ ym svoji kom´ je k vydán´ı rozhodnut´ı ve vˇeci pˇr´ısluˇsn´ ´ takové rozhodnut´ı sv´ petenci popˇrel, a podle zjiˇstˇen´ı US y, US ym n´ alezem zruˇs´ı

168



ˇ ızen´ı ve vˇ ˇ R´ ecech referenda o pˇ ristoupen´ı Cesk´ e republiky k Evropsk´ e unii ˇ ızen´ı o nevyhl´ R´ aˇsen´ı referenda

296

• pod´ an´ı n´ avrhu ˇ – opravn´ y prostˇredek proti rozhodnut´ı prezidenta republiky, ˇze opakované referendum o pˇristoupen´ı CR k EU nevyhl´ as´ı – pod´ av´ a vl´ ada nebo spoleˇcnˇe nejménˇe 2/5 poslanc˚ u nebo spoleˇcnˇe 2/5 senátor˚ u ve lh˚ utˇe 20 dn˚ u ode dne ´ o referendu o pˇristoupen´ı rozhodnut´ı prezidenta nebo ode dne uplynut´ı tˇricetidenn´ı lh˚ uty podle ˇcl. 4 UZ ˇ k EU, aniˇz by prezident republiky referendum vyhlásil nebo rozhodl, ˇze referendum nevyhl´ CR as´ı – n´ avrh skupiny poslanc˚ u/sen´ ator˚ u mus´ı b´ yt vlastnoruˇcnˇe podepsán stanoven´ ym poˇctem poslanc˚ u/sen´ ator˚ u ´ uvˇedom´ı neprodlenˇe prezidenta republiky – o n´ avrhu US ´ projedn´ – US a n´ avrh mimo poˇrad´ı a bez zbyteˇcného odkladu • u ´ˇ castn´ıci ˇ r´ızen´ı – navrhovatel, prezident republiky, vládá • n´ alez a jeho pr´ avn´ı d˚ usledky ´ n´ – vyhov´ı-li US avrhu, vyslov´ı, ˇze prezident je povinen referendum vyhlásit do 10 dn˚ u ode dne vyhl´ aˇsen´ı ´ tak, aby se referendum konalo ve lh˚ rozhodnut´ı US utˇe poˇc´ınaj´ıc´ı tˇricát´ ym dnem a konˇc´ıc´ı ˇsedes´ at´ ym dnem od vyhl´ aˇsen´ı referenda ´ rozhodnut´ı prezidenta republiky, návrh zam´ıtne – potvrd´ı-li US ˇ ızen´ı o nez´ R´ akonnosti postupu pˇri referendu

297

• pod´ an´ı n´ avrhu ˇ k EU je v – n´ avrh na vyd´ an´ı rozhodnut´ı o tom, zda postup pˇri provádˇen´ı referenda o pˇristoupen´ı CR ˇ souladu s u ´stavn´ım z´ akonem o referendu o pˇristoupen´ı CR k EU nebo se zákonem vydan´ ym k jeho proveden´ı, m˚ uˇze podat kaˇzd´ y obˇcan oprávnˇen´ y hlasovat v referendu, a to nejpozdˇeji do 10 dn˚ u ode dne, v nˇemˇz skonˇcilo hlasov´ an´ı v referendu ´ neprodlenˇe uvˇedom´ı prezidenta republiky – US ´ projedn´ – US a n´ avrh mimo poˇrad´ı a bez zbyteˇcného odkladu • u ´ˇ castn´ıci ˇ r´ızen´ı – navrhovatel, pˇr´ısluˇsn´ y org´ an pro referendum • n´ alez a jeho pr´ avn´ı n´ asledky ´ k z´ ´ o referendu o pˇristoupen´ı – dojde-li US avˇeru, ˇze poustup pˇri provádˇen´ı referenda nebyl v souladu s UZ ˇ k EU nebo se z´ CR akonem vydan´ ym k jeho proveden´ı, a mohl-li b´ yt zjiˇstˇen´ ym nesouladem ovlivnˇen ´ soud vyslov´ı, ˇze: v´ ysledek referenda, US ∗ postup pˇri prov´ adˇen´ı referenda nebyl v souladu s uveden´ ymi právn´ımi pˇredpisy a uvede, kter´ a ˇ e republiky k Evropské unii nebo ustanoven´ı u ´stavn´ıho z´ akona o referendu o pˇristoupen´ı Cesk´ kter´ a ustanoven´ı z´ akona vydaného k jeho proveden´ı byla poruˇsena ∗ v´ ysledek referenda se nevyhl´ as´ı ∗ prezident republiky vyhl´ as´ı referendum znovu ´ k z´ ´ o referendu o pˇristoupen´ı – dojde-li US avˇeru, ˇze postup pˇri provádˇen´ı referenda byl v souladu s UZ ˇ k EU a se z´ CR akonem vydan´ ym k jeho proveden´ı, nálezem vyslov´ı, ˇze: ∗ referendum probˇehlo v poˇr´ adku a návrh zam´ıtne ∗ dojde-li po provedeném ˇr´ızen´ı k závˇeru, ˇze postup pˇri provádˇen´ı referenda nebyl v poˇrádku, avˇsak ´ návrh zam´ıtne v´ ysledek referenda nemohl b´ yt zjiˇstˇen´ ym nesouladem ovlivnˇen, US

169



K´ arn´ eˇ r´ızen´ı 298

• k´ arné provinˇen´ı - jedn´ an´ı, j´ımˇz soudce sniˇzuje váˇznost a d˚ ustojnost své funkce nebo ohroˇzuje d˚ uvˇeru v nez´ avislé ´ a nestranné rozhodov´ an´ı US; d´ ale jiné zavinˇené poruˇsen´ı povinnost´ı soudce; téˇz jednán´ı, které m´ a znaky pˇrestupku podle zvl´ aˇstn´ıch pˇredpis˚ u • zah´ ajen´ı ´ usnesen´ım, které mus´ı b´ – rozhoduje pˇredseda US yt od˚ uvodnˇeno a doruˇcuje se soudci, proti nˇemuˇz se k´ arné ˇr´ızen´ı zahajuje ´ se m˚ – o zah´ ajen´ı k´ arného ˇr´ızen´ı s pˇredsedou US uˇze usnést plénum na spoleˇcn´ y návrh nejménˇe 3 soudc˚ u – lze zah´ ajit do 1 roku ode dne, kdy k jednán´ı, které je d˚ uvodem k zahájen´ı kárného ˇr´ızen´ı, doˇslo. • po dobu k´ arného ˇr´ızen´ı pro k´ arné provinˇen´ı nem˚ uˇz soudce ˇcinit ˇzádné u ´kony souvisej´ıc´ı s v´ ykonem soudvoské funkce ´ kter´ – je-li soudce pˇredsedou sen´ atu nebo ˇclenem senátu, urˇc´ı pˇredseda US, y z ostatn´ıch soudc˚ u bude zastupuj´ıc´ım ˇclenem sen´ atu ´ – je-li soudce pˇredsedou Ustavn´ ıho soudu, vykonává jeho funkci m´ıstopˇredseda – plat´ı i pro dobu, po kterou je proti soudci vedeno trestn´ı st´ıhán´ı • usnesen´ı pˇredsedy u ´S o zah´ ajen´ı k´ arného ˇr´ızen´ı se pˇredloˇz´ı plénu • soudci, proti kterému bylo k´ arné ˇr´ızen´ı zahájeno, mus´ı b´ yt umoˇznˇeno vyjádˇrit se k d˚ uvod˚ um usnesen´ı o zah´ ajen´ı k´ arného ˇr´ızen´ı a z´ uˇcastnit se jednán´ı pléna v této vˇeci (s v´ yjimkou porady a hlasován´ı) • pro dokazov´ an´ı v k´ arném ˇr´ızen´ı se pouˇzij´ı pˇrimˇeˇrenˇe pˇr´ısluˇsná ustanoven´ı zákona o trestn´ım ˇr´ızen´ı soudn´ım. • zastaven´ı ˇ r´ızen´ı – plénum k´ arné ˇr´ızen´ı zastav´ı, neshledá-li je d˚ uvodn´ ym – v t´ eˇ ze vˇ eci jiˇ z nelze k´ arn´ eˇ r´ızen´ı zah´ ajit • k´ arn´ y sen´ at – – – – – – – – –

pokud k´ arné ˇr´ızen´ı nebylo zastaveno volen plénem ze svého stˇredu 5 ˇclen˚ u u ´kol - projednat vˇec a rozhodnout na 1. jedn´ an´ı si zvol´ı ze sv´ ych ˇclen˚ u pˇredsedu, kter´ y jednán´ı ˇr´ıd´ı zp˚ usobilost k jedn´ an´ı - pˇri pˇr´ıtomnosti vˇsech ˇclen˚ u un´ aˇs´ı se vˇetˇsinou hlas˚ u pˇri rozhodov´ an´ı je v´ az´ an d˚ uvody kárného ˇr´ızen´ı uveden´ ymi v usnesen´ı o jeho zahájen´ı soudce, se kter´ ym je k´ arné ˇr´ızen´ı vedeno, má právo z´ uˇcastnit se jednán´ı kárného senátu (s v´ yjimkou porady a hlasov´ an´ı), vyj´ adˇrit se k d˚ uvod˚ um kárného ˇr´ızen´ı a k provádˇen´ ym d˚ ukaz˚ um, klást svˇedk˚ um a znalc˚ um ot´ azky a pod´ avat n´ avrhy na doplnˇen´ı dokazován´ı.

• rozhodnut´ı – jedn´ an´ı, uvedené v usnesen´ı o zah´ ajen´ı kárného ˇr´ızen´ı, soudci vytkne – nebylo-li k´ arné provinˇen´ı prok´ az´ ano, kárné ˇr´ızen´ı zastav´ı ∗ proti usnesen´ı k´ arného sen´ atu o zastaven´ı kárného ˇr´ızen´ı mohou podat do 15 dn˚ u ode dne jeho ´ popˇr´ıpadˇe soudci, kteˇr´ı podali návrh na zahájen´ı kárného ˇr´ızen´ı doruˇcen´ı n´ amitky pˇredseda US, ∗ o n´ amitce rozhodne plénum - usnesen´ı kárného senátu bud’ potvrd´ı, nebo je zruˇs´ı a vrát´ı mu vˇec k novému projedn´ an´ı; pokyny pléna k doplnˇen´ı ˇr´ızen´ı je kárn´ y senát vázán – jestliˇze proti usnesen´ı k´ arného senátu námitky podány nebyly anebo jestliˇze plénum takové usnesen´ı potvrdilo, hled´ı se na soudce, jako by s n´ım kárné ˇr´ızen´ı nebylo zahájeno – proti usnesen´ı k´ arného sen´ atu, kter´ ym bylo soudci jeho jednán´ı vytknuto, m˚ uˇze do 15 dn˚ u ode dne jeho doruˇcen´ı podat tento soudce námitky; o námitkách rozhodne plénum tak, ˇze bud’ usnesen´ı k´ arného sen´ atu potvrd´ı, nebo je zruˇs´ı, popˇr´ıpadˇe vrát´ı mu vˇec k novému projednán´ı; pokyny pléna k doplnˇen´ı ˇr´ızen´ı je k´ arn´ y sen´ at v´ az´ an

170

ˇ ÍZENÍ O USTAVN ´ ÍCH STÍZNOSTECH ˇ ˇ ´ ÍM SOUDEM 1.26. R PRED USTAVN


Souˇ casn´ a situace 299

• v posledn´ı dobˇe nastaly 3 z´ asadn´ı pr˚ ulomy v ˇceském u ´stavn´ım soudnictv´ı 1. preventivn´ı kontrola mezin´ arodn´ıch smluv – v d˚ usledku tzv. euronovely (´ ust. zák. ˇc. 395/2001 Sb.) 2. u ´stavn´ı soud nemus´ı m´ıt koneˇcné slovo – §119 z´ ak. 182/1993 Sb. – moˇznost obnovy ˇr´ızen´ı v trestn´ı vˇeci v d˚ usledku rozhodnut´ı mezinárodn´ıho soudu 3. zruˇsen´ı u ´stavn´ıho z´ akona – 318/2009 Sb. – zruˇsen´ı u ´stavn´ıho z´ akona o zkrácen´ı volebn´ıho obdob´ı Snˇemovny • pozor na terminologii – n´ alez (= meritorn´ı) x usnesen´ı (= procesn´ı) – odm´ıtnut´ı (= bez projedn´ an´ı, moˇznost nového podán´ı ) x zam´ıtnut´ı (= meritorn´ı a koneˇcné rozhodnut´ı) ´ ´ uˇcebnice; pozn´ amky z Hˇrebejkovy pˇredn´ aˇsky; Gronského semin´ aˇre; Ustava; z´ akon ˇc. 182/1993 Sb., o Ustavn´ ım soudu

1.26.

ˇ ızen´ı o u ´ R´ ´ stavn´ıch st´ıˇ znostech pˇ red Ustavn´ ım soudem

• Nejˇcastˇejˇs´ı typ pod´ an´ı, cca 95% z 3800 podán´ı roˇcnˇe odm´ıtnuto • Existuj´ı 3 typy ˇ r´ızen´ı o u ´ stavn´ıch st´ıˇ znostech: –

obecn´ e” st´ıˇ znosti (proti pravomocnému rozhodnut´ı a jinému zásahu orgán˚ u veˇrejné moci do u ´stavnˇe ” zaruˇcen´ ych z´ akladn´ıch pr´ av a svobod) podle ˇcl. 81 odst. 1 p´ısm. d) – komun´ aln´ı st´ıˇ znosti (org´ an˚ uu ´zemn´ı samosprávy proti nezákonnému zásahu státu) podle ˇcl. 81 odst. 1 p´ısm. c) – n´ avrhy politick´ ych stran (o tom, zda rozhodnut´ı o rozpuˇstˇen´ı politické strany nebo jiné rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ı se ˇcinnosti politické strany je ve shodˇe s u ´stavn´ımi nebo jin´ ymi zákony) podle ˇcl. 81 odst. 1 p´ısm. j) ˇ ızen´ı o u ´ ´ • R´ ´stavn´ıch st´ıˇznostech upravuj´ı §72 - 84 z´ akona 182/1993 Sb. o Ustavn´ ım soudu (ZUS) – st´ıˇ znost sm´ı podat: 1. fyzick´ a nebo pr´ avnick´ a osoba, jestliˇze tvrd´ı, ˇze pravomocn´ ym rozhodnut´ım v ˇr´ızen´ı, jehoˇz byla u ´ˇcastn´ıkem, opatˇren´ım nebo jin´ ym zásahem orgánu veˇrejné moci bylo poruˇseno jej´ı základn´ı pr´ avo ´ nebo svoboda zaruˇcené u ´stavn´ım poˇrádkem (§ 72 odst. 1 p´ısm. a ZUS) ∗ do 60 dn˚ u od doruˇcen´ı rozhodnut´ı o posledn´ım moˇzném procesn´ım prostˇredku (tzn. ˇr´ adn´ y, popˇr. mimoˇr´ adn´ y - vyjma návrhu na obnovu ˇr´ızen´ı - opravn´ y prostˇredek, ˇci jin´ y prostˇredek, se kter´ ym je spojeno zahájen´ı soudn´ıho, správn´ıho nebo jiného právn´ıho ˇr´ızen´ı), pokud nen´ı takového prostˇredku → do 60 dn˚ u ode dne, kdy se stˇeˇzovatel o takovém zásahu org´ anu veˇrejné moci dozvˇedˇel, nejpozdˇeji ale do 1 roku od takového zásahu ∗ ke st´ıˇznosti mus´ı b´ yt pˇriloˇzena kopie rozhodnut´ı o posledn´ım procesn´ım prostˇredku, popˇr. rozhodnut´ı o odm´ıtnut´ı mimoˇrádného opravného prostˇredku 2. zastupitelstvo obce/kraje/hl. mˇesta Prahy jestliˇze tvrd´ı, ˇze nezákonn´ ym zásahem státu bylo poruˇseno ´ zaruˇcené pr´ avo u ´zemn´ıho samosprávného celku na samosprávu (§ 72 odst. 1 p´ısm. b ZUS) ∗ taktéˇz do 60 dn˚ u 3. politick´ a strana, jestliˇze tvrd´ı, ˇze rozhodnut´ı o jej´ım rozpuˇstˇen´ı nebo jiné rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ı se jej´ı ˇcinnosti nen´ı ve shodˇe s u ´stavn´ımi nebo jin´ ymi zákony. (§ 73 odst. 1) 171

´ ÍHO SOUDU A JEJICH VYZNAM ´ ´ ÍM PR ´ 1.27. ROZHODNUTÍ USTAVN V USTAVN KAPITOLA AVU 1. SKUPINA A

∗ do 30 dn˚ u od nabyt´ı pr´ avn´ı moci rozhodnut´ı o posledn´ım procesn´ım prostˇredku (neposkytujeli z´ akon takov´ y prostˇredek, tak lh˚ uta poˇc´ıná dnem nabyt´ı právn´ı moci onoho napadeného rozhodnut´ı) ´ podat n´ • Spolu se st´ıˇ znost´ı je moˇzno dle § 74 ZUS avrh na zruˇ sen´ı (ˇ c´ asti) z´ akona nebo jin´ eho pr´ avn´ıho ´ (popˇr. pˇ redpisu, jejichˇz uplatnˇen´ım nastala pˇredmˇetná skuteˇcnost, jestli jsou dle stˇeˇzovatele v rozporu s UZ se z´ akonem u jiného pr. pˇredpisu) • St´ıˇ znost je nepˇ r´ıpustn´ a, pokud: ´ - pˇrekáˇzka vˇeci rozhodnuté (rei iudicatae) – se t´ yk´ a vˇeci jiˇz rozhodnuté (§ 5 odst. 1 ZUS) ´ – právo u – se t´ yk´ a vˇeci, ve které se jiˇz jedn´ a (§ 35 odst. 2 ZUS) ´ˇcastnit se dˇr´ıve zahájeného jedn´ an´ı jako vedlejˇs´ı u ´ˇcastn´ık – stˇeˇzovatel nevyˇcerpal vˇsechny procesn´ı prostˇredky dané mu zákonem k ochranˇe jeho práva, vyjma ´ mimoˇr´ adného opravného prostˇredku, kter´ y orgán m˚ uˇze odm´ıtnout jako nepˇr´ıpustn´ y (§ 73 odst. 1 ZUS, § 73 odst. 2 stanov´ı, ˇze tato podm´ınka neplat´ı, pokud se jedná o st´ıˇznost, která podstatnˇe pˇresahuje vlastn´ı z´ ajmy stˇeˇzovatele“ a byla podána do 1 roku od pˇredmˇetné události, NEBO” v ˇr´ızen´ı o podaném opravném prostˇredku doch´ az´ı ke znaˇcn´ ym pr˚ utah˚ um, a t´ım stˇeˇzovateli vzniká/m˚ uˇze vzniknout v´ aˇzn´ aa neodvratiteln´ au ´jma) ´ castn´ıky ˇ r´ızen´ı jsou stˇeˇzovatel a org´ an veˇrejné moci, proti nˇemuˇz st´ıˇznost smˇeˇruje • Uˇ – vedlejˇs´ımi u ´ˇcastn´ıky jsou u ´ˇcastn´ıci pˇredchoz´ıho ˇr´ızen´ı, z nˇehoˇz vzeˇslo napadené rozhodnut´ı, pˇr´ıpadnˇe ´ jim takové postaven´ı pˇrizná osoby, které prok´ aˇzou pr´ avn´ı z´ ajem na v´ ysledku ˇr´ızen´ı, a US • St´ıˇznost je moˇzno st´ ahnout do doby, neˇz se soud odebere k závˇereˇcné poradˇe • St´ıˇznost nem´ a odkladn´ yu ´ˇcinek x n´ avrh proti rozhodnut´ı o rozpuˇstˇen´ı politické strany/pozastaven´ı jej´ı ˇcinnosti jej m´ a! • Pˇ redbˇ eˇ zn´ e opatˇ ren´ı - smˇeˇruje-li u ´stavn´ı st´ıˇznost proti jinému zásahu orgánu veˇrejné moci, neˇz je rozhodnut´ı ´ m˚ → US uˇze k odvr´ acen´ı hroz´ıc´ı ˇskody uloˇzit tomuto orgánu, aby v zásahu nepokraˇcoval, usnesen´ı o pˇredbˇeˇzném ´ ve vˇeci (pokud jej US ´ nezruˇsil uˇz dˇr´ıv, protoˇze pominuly opatˇren´ı pozb´ yv´ a platnosti vyhl´ aˇsen´ım nálezu US d˚ uvody k nˇemu) ´ m˚ • US uˇ ze st´ıˇ znosti sv´ ym n´ alezem: 1. vyhovˇet – pokud st´ıˇznosti vyhov´ı → v nálezu mus´ı vyslovit, které u ´stavnˇe zaruˇcené právo (svoboda) a jaké ´ ustanoven´ı UZ byly poruˇseny a jak´ ym zásahem orgánu veˇrejné moci k tomu poruˇsen´ı doˇslo / v ˇcem bylo poruˇseno pr´ avo na samosprávu / ˇc´ım je rozpuˇstˇen´ı strany v rozporu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem – pokud se jedn´ a o st´ıˇznost proti pravomocnému rozhodnut´ı, soud na základˇe kasaˇcn´ıho principu takové rozhodnut´ı zruˇ s´ı – pokud ˇslo o st´ıˇznost proti jinému z´ asahu orgánu veˇrejné moci, soud orgánu zak´ aˇ ze v ˇ cinnosti pokraˇ covat a pˇ rik´ aˇ ze mu v rámci moˇznost´ı obnovit pˇ redeˇ sl´ y stav 2. zam´ıtnout 3. ˇc´ asteˇcnˇe j´ı vyhovˇet, ˇc´ asteˇcnˇe ji zam´ıtnout ´ uˇcebnice, pozn´ amky z Hˇrebejkovy pˇredn´ aˇsky; Gronského semin´ aˇre; http://www.concourt.cz/clanek/786; Ustava; ´ z´ akon 182/1993 o Ustavn´ım soudu

1.27.

´ Rozhodnut´ı Ustavn´ ıho soudu a jejich v´ yznam v u ´ stavn´ım pr´ avu

´ ´ • Ustavn´ ı soud je ˇcl´ ankem 83 Ustavy charakterizován jako specializovan´ y soudn´ı orgán ochrany u ´stavnosti – je jedin´ y svého druhu na naˇsem u ´zem´ı (model koncentrovaného a specializovaného u ´stavn´ıho soudnictv´ı) • jeho n´ apln´ı pr´ ace je: n´ asledn´ a (ex post), abstraktn´ı i konkrétn´ı kontrola u ´stavnosti norem; incidentn´ı kontrola u ´stavnosti; preventivn´ı kontrola u ´stavnosti mezinárodn´ıch smluv – pˇri v´ ykonu kontroly u ´stavnosti norem posuzuje jak materiáln´ı (posuzován´ı obsahové souladnosti z´ akon˚ u), tak u ´stavnost form´ aln´ı (zda dané právn´ı pˇredpisy správnˇe procesnˇe a kompetenˇcnˇe vznikly) 172


– v´ıce viz ∗ →1.24 ∗ →1.25 ∗ →1.26 ´ n´ ´ ˇ Taxativn´ı v´ yˇ cet pravomoc´ı US am poskytuje ˇ cl. 87 Ustavy CR: ´ 1. Ustavn´ı soud rozhoduje a) o zruˇsen´ı zákon˚ u nebo jejich jednotliv´ ych ustanoven´ı, jsou-li v rozporu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem, b) o zruˇsen´ı jin´ ych právn´ıch pˇredpis˚ u nebo jejich jednotliv´ ych ustanoven´ı, jsou-li v rozporu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem nebo z´ akonem, c) o u ´stavn´ı st´ıˇznosti orgán˚ uu ´zemn´ı samosprávy proti nez´ akonnému z´ asahu st´ atu, d) o u ´stavn´ı st´ıˇznosti proti pravomocnému rozhodnut´ı a jinému zásahu org´ an˚ u veˇrejné moci do u ´stavnˇe zaruˇcen´ ych základn´ıch práv a svobod, e) o opravném prostˇredku proti rozhodnut´ı ve vˇeci ovˇeˇren´ı volby poslance nebo senátora, f) v pochybnostech o ztrátˇe volitelnosti a o nesluˇcitelnosti v´ ykonu funkc´ı poslance nebo senátora podle ˇcl. 25, g) o u ´stavn´ı ˇzalobˇe Senátu proti prezidentu republiku podle ˇcl. 65 odst. 2, h) o návrhu prezidenta republiky na zruˇsen´ı usnesen´ı Poslanecké snˇemovny a Sen´ atu podle ˇcl. 66, i) o opatˇren´ıch nezbytn´ ych k proveden´ı rozhodnut´ı mezinárodn´ıho soudu, ˇ které je pro Ceskou republiku z´ avazné, pokud je nelze provést jinak, j) o tom, zda rozhodnut´ı o rozpuˇstˇen´ı politické strany nebo jiné rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ı se ˇcinnosti politické strany je ve shodˇe s u ´stavn´ımi nebo jin´ ymi z´ akony, k) spory o rozsah kompetenc´ı státn´ıch orgán˚ u a orgán˚ uu ´zemn´ı samosprávy, nepˇr´ısluˇs´ıli podle z´ akona jinému org´ anu, l) o opravném prostˇredku proti rozhodnut´ı prezidenta republiky, ˇze ˇ e republiky k Evropské unii nevyhlás´ı, m) o tom, zda postup pˇri provádˇen´ı referendum o pˇristoupen´ı Cesk´ ˇ e republiky k Evropské unii je v souladu s u referenda o pˇristoupen´ı Cesk´ ´stavn´ım zákonem o referendu o ˇ ´ pˇristoupen´ı Ceské republiky k Evropské unii a se zákonem vydan´ ym k jeho proveden´ı. 2. Ustavn´ ı soud d´ ale rozhoduje o souladu mezin´ arodn´ı smlouvy podle ˇcl. 10a a ˇcl. 49 s u ´stavn´ım poˇrádkem, a to pˇred jej´ı ´ ratifikac´ı. Do rozhodnut´ı Ustavn´ ıho soudu nem˚ uˇze b´ yt smlouva ratifikována. 3. Zákon m˚ uˇze stanovit, ´ ˇze nam´ısto Ustavn´ ıho soudu rozhoduje Nejvyˇsˇs´ı správn´ı soud a) o zruˇsen´ı právn´ıch pˇredpis˚ u nebo jejich jednotliv´ ych ustanoven´ı, jsou- li v rozporu se zákonem, b) spory o rozsah kompetenc´ı státn´ıch orgán˚ ua org´ an˚ uu ´zemn´ı samospr´ avy, nepˇr´ısluˇs´ı-li podle zákona jinému orgánu. ´ rozhodovat o zruˇsen´ı zákon˚ • nejv´ yznamnˇejˇs´ı pravomoc pˇredstavuje oprávnˇen´ı US u, jakoˇz i jin´ ych pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u nebo jejich jednotliv´ ych ustanoven´ı, jsou – li v rozporu s u ´stavn´ım poˇrádkem (ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. ´ v´ a; ˇcl. 87. Odst. 1 p´ısm. b) – pˇri této abstraktn´ı kontrole u ´stavnosti m˚ uˇze US yznamnˇe korigovat v´ ysledky ˇ a org´ legislativn´ı ˇcinnosti PCR an˚ u, u ´stavnˇe oprávnˇen´ ych k vydáván´ı podzákonn´ ych právn´ıch pˇredpis˚ u – jeho n´ alezy jsou v této oblasti vlastnˇe normativn´ımi akty sui generis ´ t´ • nejvˇetˇs´ı rozsah m´ a rozhodovac´ı pravomoc US, ykaj´ıc´ı se u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı proti pravomocn´ ym rozhodnut´ım a jin´ ych z´ asah˚ u org´ an˚ u veˇrejné moci do u ´stavnˇe zaruˇcen´ ych základn´ıch práv a svobod (ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. d), do tohoto okruhu lze téˇz zaˇradit rozhodován´ı o u ´stavn´ıch st´ıˇznostech orgán˚ u u ´zemn´ı samospr´ avy proti ´ nez´ akonn´ ym z´ asah˚ um st´ atu (ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. c)a (v § 72 odst. 1 p´ısm. b) zákona 182/1993 Sb., o Ustavn´ ım soudu ve znˇen´ı z´ akona 227/2009 Sb., kde je za aktivnˇe legitimovan´ y subjekt povaˇzováno zastupitelstvo obce nebo vyˇsˇs´ıho u ´zemn´ıho samospr´ avného celku) ´ rozhoduje o opravném prostˇredku proti rozhodnut´ı ve vˇeci ovˇeˇren´ı volby poslance nebo senátora (ˇcl. 87 • US odst. 1 p´ısm. e), v pochybnostech o ztr´ atˇe volitelnosti a o nesluˇcitelnosti v´ ykonu funkc´ı poslance nebo sen´ atora, ´ dle ˇcl. 25 ve vazbˇe na ˇcl. 22 Ustavy (ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. f) ˇ v pˇr´ıpadˇe velezrady (n´ • ve vztahu k prezidentu republiky – rozhodován´ı o u ´stavn´ı ˇzalobˇe Senátu PCR avrh ´ ´ ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. g ); rozhodován´ı o návrhu prezidenta republiky dle ˇcl. 65 odst. 2 Ustavy, opr´ avnˇen´ı US: na zruˇsen´ı usnesen´ı Poslanecké snˇemovny a Senátu, podle nˇehoˇz nem˚ uˇze prezident sv˚ uj u ´ˇrad ze z´ avaˇzn´ ych ´ ´ ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. h) d˚ uvod˚ u vykon´ avat (n´ avrh dle ˇcl. 66 Ustavy, oprávnˇen´ı US: ˇ z´ • rozhoduje o opatˇren´ıch nezbytn´ ych k proveden´ı rozhodnut´ı mezinárodn´ıho soudu, které je pro CR avazné, nelze – li je provést jinak (ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. i) • posuzuje, zda rozhodnut´ı o rozpuˇstˇen´ı politické strany nebo jiné rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ı se jej´ı ˇcinnosti je ve shodˇe su ´stavn´ımi nebo jin´ ymi z´ akony (ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. j) • rozhoduje spory o rozsah kompetenc´ı státn´ıch orgán˚ u a orgán˚ uu ´zemn´ı samosprávy – zde existuje moˇznost pˇrenést rozhodovac´ı pravomoc z´ akonem na jin´ y orgán (ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. k) ´ • pˇri svém rozhodov´ an´ı jsou soudci dle ˇcl. 88 odst. 2 Ustavy vázáni pouze u ´stavn´ım poˇrádkem, jakoˇz i z´ akonem ´ 182/1993 Sb., o Ustavn´ım soudu (tento zákon tedy jako jedin´ y nepodléhá moˇznosti pˇrezkoumán´ı z hlediska ´ pak na základˇe vlastn´ıho extenzivn´ıho v´ pˇr´ıpadného rozporu s u ´stavn´ımi z´ akony), US ykladu ˇcl. 112 odst. 1 ´ Ustavy do u ´stavn´ıho poˇr´ adku zahrnuje i ratifikované a vyhláˇsené mezinárodn´ı smlouvy o lidsk´ ych pr´ avech a ˇ závazné (tento právn´ı názor poprvé uvedl ve svém nálezu Pl. US ´ z´ akladn´ıch svobod´ ach, které jsou pro CR 36/01 a zopakoval jej v nˇekolika dalˇs´ıch) 173


´ Rozhodnut´ı US 300

´ ve vˇeci samé • n´ alezem rozhoduje US • usnesen´ım (§54 odst. 1 z´ akona) rozhoduje zejména v procesn´ıch vˇecech, pˇredevˇs´ım pak o odm´ıtnut´ı zjevnˇe neopodstatnˇeného n´ avrhu (§ 43 z´ akona), i usnesen´ı o odm´ıtnut´ı návrhu mus´ı vyhotoveno p´ısemnou formou a ´ podan´ ´ rozhodne od˚ uvodnˇené, neodm´ıtne - li takto US y návrh, koná se zpravidla u ´stn´ı jednán´ı, ve kterém US ’ n´ alezem ve vˇeci samé – bud n´ avrhu zcela, nebo ˇcásteˇcnˇe vyhov´ı, nebo jej zam´ıtne – usnesen´ı o odm´ıtnut´ı- § 43 (1) Soudce zpravodaj mimo u ´stn´ı jedn´ an´ı bez pˇr´ıtomnosti u ´ˇcastn´ık˚ u usnesen´ım n´ avrh odm´ıtne, a) neodstranil-li navrhovatel vady n´ avrhu ve lh˚ utˇe mu k tomu urˇcené, nebo b) je-li n´ avrh pod´ an po lh˚ utˇe stanovené pro jeho pod´ an´ı t´ımto z´ akonem, nebo c) jde-li o n´ avrh podaný nˇekým zjevnˇe neopr´ avnˇeným, nebo ´ d) jde-li o n´ avrh, k jehoˇz projedn´ an´ı nen´ı Ustavn´ ı soud pˇr´ısluˇsný, nebo e) je-li podaný n´ avrh nepˇr´ıpustný, nestanov´ı-li tento z´ akon jinak. (2) Sen´ at mimo u ´stn´ı jedn´ an´ı bez pˇr´ıtomnosti u ´ˇcastn´ık˚ u usnesen´ım n´ avrh odm´ıtne, a) jde-li o n´ avrh zjevnˇe neopodstatnˇený, nebo b) jestliˇze shled´ a u n´ avrhu podaného podle § 64 odst. 1 aˇz 4 nebo podle § 125d, § 71a odst. 1 nebo § 119 odst. 1 d˚ uvody k odm´ıtnut´ı podle odstavce 1 nebo podle p´ısmena a). (3) Usnesen´ı o odm´ıtnut´ı n´ avrhu podle odstavc˚ u 1 a 2 mus´ı být p´ısemnˇe vyhotoveno, od˚ uvodnˇeno a mus´ı obsahovat pouˇcen´ı, ˇze odvol´ an´ı nen´ı pˇr´ıpustné. • jak n´ alezy, tak usnesen´ı je nutné od˚ uvodnit a mus´ı obsahovat pouˇcen´ı, ˇze se proti nim nelze odvolat (§ 54 odst. ´ 2 z´ akona) – je ale tˇreba poznamenat, ˇze v souladu s Umluvou o ochranˇe lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod je ´ ˇ moˇzné rozhodnut´ı US napadnout u Evropského soudu pro lidská práva ve Strasburku • n´ avrh n´ alezu ˇci usnesen´ı vypracov´ av´ a soudce zpravodaj, jestliˇze byl pˇrijat návrh, kter´ y se v´ yraznou mˇerou ´ resp. pˇri liˇs´ı od n´ avrhu soudce zpravodaje, vypracuje jej soudce, kterého urˇc´ı pˇri jednán´ı pléna pˇredseda US, sen´ atn´ım rozhodov´ an´ı pˇredseda sen´ atu (§55 zákona) ´ jde – li o • n´ alez se vyhlaˇsuje vˇzdy veˇrejnˇe jménem republiky, jde – li o nález pléna, vyhlaˇsuje ho pˇredseda US, n´ alez sen´ atu, vyhlaˇsuje ho pˇredseda sen´ atu (§ 56 zákona) • veˇrejné vyhl´ aˇsen´ı n´ alez˚ u – nelze povaˇzovat za publikaci ve smyslu formáln´ım, nˇekteré nálezy pˇredpokl´ adaj´ı za podm´ınku své u ´ˇcinnosti obligatorn´ı formáln´ı publikaci, oficiáln´ı vyhláˇsen´ı jin´ ych je pouze fakultativn´ı – ˇ vyhl´ aˇsen´ı se prov´ ad´ı ve Sb´ırce z´ akon˚ u CR ´ • Vyhl´ aˇsen´ı ve Sb´ırce z´ akon˚ u se ˇr´ıd´ı § 57, § 58 a 59 zákona o US ´ vydávané US ´ pro • vˇsechny n´ alezy na konci kalend´ aˇrn´ıho roku se uveˇrejˇ nuj´ı ve Sb´ırce nález˚ u a usnesen´ı US, ´ veˇrejnou potˇrebu (zde mohou b´ yt uveˇrejnˇena i usnesen´ı US, pokud se na tom plénum usnese) ˇ Sb´ırka z´ akon˚ u CR 301

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

´ rozhodl o návrhu na zruˇsen´ı zákona ˇci jiného právn´ıho pˇredpisu (ˇci jejich vyhlaˇsuj´ı se v n´ı n´ alezy, kter´ ymi US ˇc´ ast´ı) ou ´st. ˇzalobˇe proti prezidentu o n´ avrhu prezidenta na zruˇsen´ı usnesen´ı PS a Senátu o n´ avrhu na posouzen´ı souladu mezin. smlouvy s u ´st. poˇrádkem o opravném prostˇredku proti rozhodnut´ı prezidenta, ˇze nevyhlás´ı referendum o pˇristoupen´ı k EU zda byl postup pˇri prov´ adˇen´ı takového referenda v souladu s u ´st. zákonem o nˇem a provádˇec´ım zákonem ´ vˇseobecn´ + m´ a-li pr. n´ azor US y v´ yznam a je obsaˇzen v nálezu, kter´ y se normálnˇe nevyhlaˇsuje ve Sb., tak o ´ rozhodnout uveˇrejnˇen´ı zde m˚ uˇze US

Vykonavatelnost n´ alez˚ u 302

´ 1. n´ alezy o zruˇsen´ı pr. pˇredpisu jsou vykonavatelné dnem vyhl´ aˇ sen´ı ve Sb´ırce z´ akon˚ u (nerozhodne-li US jinak) 174


2. n´ alezy t´ ykaj´ıc´ı se referenda o pˇristoupen´ı k EU, prezidenta (ˇzaloba v˚ uˇci nˇemu, ˇci jeho návrh na zruˇsen´ı usnesen´ı PS a Sen´ atu) ˇci poslanc˚ u a senátor˚ u (opravn´ y prostˇredek proti rozhodnut´ı ve vˇeci jejich volby ˇci v pochybnostech o ztr´ atˇe volitelnosti/vzniku nesluˇcitelnosti v´ ykonu funkce) jsou vykonavatelné vyhl´ aˇ sen´ım 3. ostatn´ı n´ alezy jsou vykonavatelné doruˇ cen´ım jejich p´ısemn´ eho vyhotoven´ı u ´ˇ castn´ık˚ um

´ Z´ avaznost rozhodnut´ı US 303

´ ´ jsou závazná pro vˇsechny orgány a osoby → reáln´ • ˇcl. 89 odst. 2 Ustavy – vykonateln´ a rozhodnut´ı US a pr´ avn´ı z´ avaznost n´ alez˚ u je pˇredmˇetem sporu – o meritorn´ı stránce nen´ı celkem pochyb, problematick´ y je pˇredevˇs´ım aspekt vˇseobecné z´ avaznosti – 2 n´ azory: ´ vˇcetnˇe názor˚ 1. vˇsechna meritorn´ı rozhodnut´ı US u v nich obsaˇzen´ ych jsou obecnˇe závazná ´ 2. meritorn´ı rozhodnut´ı US – s v´ yjimkou nález˚ u (resp. jejich v´ yrok˚ u), kter´ ymi se zruˇsuj´ı právn´ı pˇredpisy (jejich ustanoven´ı) nejsou obecnˇe z´ avazn´ a, z´ avazné nejsou ani právn´ı názory obsaˇzené v od˚ uvodnˇen´ıch nález˚ u Z´ avaznost rozhodnut´ı ve vˇ ecech kontroly norem 304

´ ve smyslu pramene práva je soudn´ı prax´ı a pˇrevaˇzuj´ıc´ı ˇcást´ı právn´ı teorie zuˇzov´ • Pr´ avn´ı ch´ ap´ an´ı n´ alez˚ u US ano ´ soud sv´ pouze na z´ avaznost v´ yroku – z toho vˇsak vypl´ yvá, ˇze kdyˇz US ym nálezem návrh na zruˇsen´ı z´ akona, resp. jiného pr´ avn´ıho pˇredpisu nebo jejich jednotliv´ ych ustanoven´ı zam´ıtne, nemá par rozhodnut´ı prakticky ˇz´ adn´ y normativn´ı obsah (kromˇe autoritativn´ıho potvrzen´ı u ´stavnosti napadeného právn´ıho pˇredpisu) ´ v ˇradˇe sv´ • US ych rozhodnut´ı vyslovil princip priority u ´ stavnˇ e konformn´ıho v´ ykladu pˇ red derogac´ı z´ akona, jin´ eho pr´ avn´ıho pˇ redpisu nebo jejich ustanoven´ı. Pokud jsou moˇzné 2 interpretace, z nichˇz jedna je v souladu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem a druhá v rozporu, nen´ı dán d˚ uvod pro zruˇsen´ı tohoto ustanoven´ı ´ 48/95 – zde se jednalo o restituci majetku osob mad’arské a nˇemecké – poprvé tak uˇcinil v n´ alezu Pl. US n´ arodnosti, kter´ ym byl konfiskov´ an majetek na základˇe dekret˚ u ˇc. 12/1945 Sb., resp. ˇc. 108/1945 Sb., n´ aslednˇe vˇsak nabyly zpˇet ˇcs. st´ atn´ı obˇcanstv´ı. Obecné soudy se bály pˇri jeho aplikaci pˇriznat restituci ´ dovodil u majetku u tˇech opr´ avnˇen´ ych osob, jeˇz obˇcanstv´ı nikdy nepozbyly. US ´stavnˇe konformn´ı interpretaci napadeného z´ akona z logického argumentu a minori ad maius: vrac´ı – li se majetek tˇem, kdo ho podle dekretu pozbyli, a byli zbaveni obˇcanstv´ı a pak jej nabyli zpˇet, mus´ı b´ yt sp´ıˇse vr´ acen tˇem, kter´ ym nebylo nutno obˇcanstv´ı navracet, protoˇze v d˚ usledku svého urˇcitého chován´ı obˇcanstv´ı v˚ ubec nepozbyli., Jin´ y v´ yklad by zcela odporoval princip˚ um restituˇcn´ıch zákon˚ u. Z´ avaznost rozhodnut´ı ve vˇ ecech u ´ stavn´ıch st´ıˇ znost´ı 305

´ pro dalˇs´ı rozhodován´ı ve vˇeci samé, a precedenˇcn´ı • zde je nutno diferencovat z´ avaznost kasaˇcn´ıho rozhodnut´ı US ´ pro rozhodov´ p˚ usoben´ı n´ alez˚ u US an´ı obecn´ ych soud˚ u v obdobn´ ych pˇr´ıpadech – Normativn´ı v´ ychodiska: Z´ akon o u ´stavn´ım soudu, jakoˇz i obˇcansk´ y soudn´ı ˇrád a správn´ı ˇr´ ad ne´ v´ stanovuj´ı soud˚ um pravidla pro dalˇs´ı postup projednáván´ı téˇze vˇeci po kasaˇcn´ım nálezu US, yjimku pˇredstavuje trestn´ı ˇr´ ad ´ zaujal své stanovisko v – K z´ avaznosti od˚ uvodnˇen´ı sv´ ych n´ alez˚ u pro dalˇs´ı soudn´ı ˇr´ızen´ı v konkrétn´ı vˇeci US ´ ´ ´ n´ alezu, II. US 156/95: Rozhodnut´ı US je podle ustanoven´ı ˇcl. 89 odst. 2 Ustavy závazné pro vˇsechny ” ´ nejvyˇsˇs´ım orgánem ochrany u org´ any a osoby s t´ım, ˇze situace, kdy je US ´stavnosti jsou obecné soudy ´ ˇ per analogiam v´ az´ any pr´ avn´ım n´ azorem Ustavn´ ıho soudu taktéˇz dle § 266 OSR ´ ve vˇeci u – Ot´ azka precedenˇcn´ı z´ avaznosti n´ alez˚ u US ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı je v rozhoduj´ıc´ı m´ıˇre obecn´ ymi soudy odm´ıt´ ana, mezi d˚ uvody ˇrad´ıme: ´ ´ ∗ Restriktivn´ı interpretace ˇcl. 89 odst. 2 Ustavy ztotoˇzn ˇuj´ıc´ı pojem vykonatelná rozhodnut´ı Ustavn´ ıho soudu“ pouze s jejich v´ yrokovou ˇcást´ı, jelikoˇz obecnˇe se právn´ı” d˚ usledky individuáln´ıch rozhod” nut´ı spojuj´ı pr´ avˇe s v´ yrokem, a jen v´ yrok rozhodnut´ ı je povaˇzován za zp˚ usobil´ y nab´ yt pr´ avn´ı moci a vykonatelnosti (ve smyslu donucen´ı ke splnˇen´ı povinnosti, kterou ukládá)“ ´ autoritativnˇe interpretovat u ∗ Skepse ke zp˚ usobilosti US ´stavn´ı zákony ∗ Dalˇs´ım ˇcasto uv´ adˇen´ ym argumentem je naruˇsen´ı nezávislosti soudcovského rozhodován´ı

175


– K obecné z´ avaznosti pr´ avn´ıho n´ azoru, obsaˇzeného v od˚ uvodnˇen´ı nález˚ u ve vˇecech u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı, ´ se US opakovanˇe vyj´ adˇril: ´ 76/95 uvedl: Obecné soudy mus´ı pˇrihl´ıˇzet k poruˇsen´ı základn´ıch práv a svobod ∗ N´ alez II. US ” ´ jinak by doˇslo k poruˇsen´ı ˇcl. 89 obˇcan˚ u, zvl´ aˇstˇe pokud jiˇz bylo takové poruˇsen´ı kvalifikováno US, ´ odst. 2 Ustavy“ ´ zde vyslovil na adresu obecné justice apel: poukázal zde na funkci ´ 127/96 – US ∗ N´ alez III. US sv´ ych rozhodnut´ı pˇri sjednocován´ı judikatury soud˚ u a pˇri vytváˇren´ı jednotnosti právn´ıho ˇr´ adu ´ konstatoval následuj´ıc´ı: Nezávislost rozhodován´ı obecn´ ´ 139/98 ve kterém US ∗ N´ alez III. US ych soud˚ u se uskuteˇcn ˇuje v u ´stavn´ım a zákonném procesnˇeprávn´ım” a hmotnˇeprávn´ım rámci. Souˇc´ ast´ı u ´stavn´ıho r´ amce nez´ avislosti soud˚ u je jejich povinnost dbát v právech, plynouc´ıch z ˇclánku 1 Listiny z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. Tomu koresponduj´ı základn´ı práva vypl´ yvaj´ıc´ı z principu rovnosti. Rovnost v pr´ avech ve vztahu k obecn´ ym soud˚ um, kromˇe jiného, zakládá tud´ıˇz právo na stejné rozhodov´ an´ı ve stejn´ ych pˇr´ıpadech a zároveˇ n vyluˇcuje libov˚ uli pˇri aplikaci práva. Za poruˇsen´ı principu rovnosti v pr´ avech lze povaˇzovat zejména ty pˇr´ıpady, kdy obecn´ y soud neposkytne u ´ˇcastn´ık˚ um ochranu v jejich z´ akladn´ıch právech a svobodách, aˇc jiˇz tato ve skutkovˇe obdobn´ ych pˇr´ıpadech ´ pˇrizn´ byla US ana. D˚ usledkem takovéhoto postupu z hlediska z hlediska u ´stavn´ıho je nerovnost v z´ akladn´ıch pr´ avech. Pro u ´stavnˇeprávn´ı posuzován´ı respektován´ı principu rovnosti v soudn´ı apli´ vyslovil v oboru kontroly norem, kaci z´ akladn´ıch pr´ av a svobod plat´ı obdobnˇe ta hlediska, jeˇz US tj. vylouˇcen´ı libov˚ ule a dotˇcen´ı nˇekterého ze základn´ıch práv a svobod. “

ˇ v souvislosti s rozhodovac´ı ˇ ´ Prameny u ´ stavn´ıho pr´ ava v CR cinnost´ı US 306

´ CR ˇ t´ • Rozhodnut´ı US ykaj´ıc´ı se pˇredmˇetu u ´stavn´ıho práva ´ jsou podle ˇcl. 89 odst. 2 Ustavy ´ • Vykonateln´ a rozhodnut´ı US závazná pro vˇsechny orgány a osoby (od˚ uvodnˇen´ı rozhodnut´ı m´ a ˇcasto v´ yznam pro interpretaci právn´ıho textu) ´ pokud rozhoduje jako nega• Pramenem u ´stavn´ıho pr´ ava mohou b´ yt pouze v´ yrokov´ eˇ c´ asti rozhodnut´ı US, ” tivn´ı z´ akonod´ arce“

´ V´ yznam judikatury US 307

• konkretizuje u ´st. poˇr´ adek - vykl´ ad´ a pojmy u ´stavn´ıho textu a jejich obsah (napˇr. právn´ı stát), napom´ ah´ a ˇreˇsit sporn´ a m´ısta v u ´stavˇe • pom´ ah´ a pˇrekon´ avat mezery v u ´st. poˇr´ adku ´ - US ´ mus´ı zachov´ avat integritu u ´stavy, jej´ı bezrozpornost, nem˚ uˇze se bez kvalifikovan´ ych d˚ uvod˚ u • omezuje US (napˇr. posun spoleˇcenského konsensu, zmˇena vnˇejˇs´ıch podm´ınek atd.) odch´ ylit od dosavadn´ı judikatury (z d˚ uvodu pr. jistoty a pˇredv´ıdatelnosti pr´ ava, rovnosti pˇred zákonem, práva na spravedliv´ y proces a nepˇr´ıpustnosti svévole) • zavazuje obecné soudy silou pˇresvˇedˇcivosti - právn´ı normy maj´ı b´ yt vykládány v souladu s u ´stavou (v jej´ım ´ svˇetle - teze o prozaˇrov´ an´ı u ´stavy” cel´ ym pr. ˇrádem), US neruˇs´ı zákony jen pro moˇznost proti´ ustavn´ıho ” v´ ykladu (tak ˇcin´ı, pokud nen´ı moˇzné ˇzádn´ ym mysliteln´ ym zp˚ usobem vyloˇzit zákon v souladu s u ´stavou), existuje-li v´ıce interpretac´ı, soudy by se mˇely ˇr´ıdit tou u ´stavnˇe konformn´ı ´ souvis´ı i jeho ˇreˇsen´ı koliz´ı jednotliv´ – s touto u ´lohou US ych základn´ıch práv mezi sebou ˇci s jinou u ´stavn´ı hodnotou (test proporcionality viz →2.36) • role negativn´ıho z´ akonod´ arce” ” ´ V. Pavl´ıˇcek a kolektiv – Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, 1. ˇc´ ast, 2. podstatnˇe rozˇs´ıˇrené a doplnˇené vyd´ an´ı, ´ str. 623 – 649; V. Pavl´ıˇcek a kolektiv – Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, I. d´ıl, Obecn´ a st´ atovˇeda, 2007, str. 42 - 44; ´ ˇ 4. vyd´ ´ A. Gerloch, J. Hˇrebejk, V. Zoul´ık – Ustavn´ ı systém CR, an´ı, str. 242 – 248; P. Holl¨ ander – Ustavnˇ epr´ avn´ı ´ ´ argumentace, ohlédnut´ı po deseti letech Ustavn´ıho soudu, str. 73 – 85; K. Kl´ıma a kolektiv - Koment´ aˇr k Ustavˇe a Listinˇe, 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı; J. Wintr – Principy ˇceského u ´stavn´ıho pr´ ava, 2006, str. 98 - 110

176

˚ CR, ˇ JMENOVAN ´ Í A ODVOLAV ´ AN ´ Í SOUDCU, ˚ SOUDCOVSK ´ RADY 1.28. SOUSTAVA SOUDU KAPITOLA E 1. SKUPINA A

1.28.

ˇ Soustava soud˚ u CR, jmenov´ an´ı a odvol´ av´ an´ı soudc˚ u, soudcovsk´ e rady

ˇ Soustava soud˚ u CR 308

ˇ je ˇ • soustava soud˚ u CR ctyˇ rstupˇ nov´ a a tvoˇr´ı ji Nejvyˇ sˇ s´ı soud, Nejvyˇ sˇ s´ı spr´ avn´ı soud, vrchn´ı, krajsk´ e ´ a okresn´ı soudy podle ˇcl. 91 Ustavy, vrchol tvoˇr´ı dva nejvyˇsˇs´ı soudy ´ • taxativn´ım v´ yˇctem Ustava neumoˇzn ˇuje zˇr´ızen´ı dalˇs´ıch, specializovan´ ych soud˚ u pro konkrétn´ı oblasti ´ • do 31.12.1993 byly souˇc´ ast´ı soustavy soud˚ u i soudy vojensk´ e dle ˇcl. 110 Ustavy • p˚ usobnost a organizaci obecn´ ych soud˚ u stanov´ı zákon → z´ akon ˇ c. 6/2002 Sb., o soudech, soudc´ıch, pˇ r´ısed´ıc´ıch a st´ atn´ı spr´ avˇ e soud˚ u, v platném znˇen´ı • z´ akon ˇc. 150/2002 Sb. upravuje pravomoc a pˇr´ısluˇsnost soud˚ u jednaj´ıc´ıch ve správn´ım soudnictv´ı a nˇekteré (!) ot´ azky organizace soud˚ u a postaven´ı soudc˚ u → na správn´ı soudnictv´ı se zákon 6/2002 Sb uˇzije JEN tehdy, neupravuje-li vˇec soudn´ı ˇr´ ad spr´ avn´ı ´ ´ zákonnou oporu v zákonˇe 150/2002 • Nejvyˇ sˇ s´ı spr´ avn´ı soud m´ a vedle ˇcl. 91 Ustavy (zm´ınka i v ˇcl. 87 odst. 2 U) Sb., soudn´ı ˇr´ ad spr´ avn´ı; je vrcholn´ ym orgánem ve vˇecech patˇr´ıc´ıch do pravomoci soud˚ u ve správn´ım soudnictv´ı; s´ıdl´ı v Brnˇe a svou ˇcinnost zaˇcal vykon´ avat od 1. 1. 2003; zp˚ usob ustavován´ı pˇredsedy a m´ıstopˇredsed˚ u NSS ´ nen´ı stanoven v Ustavˇ e (x NS), ale v soudn´ım ˇrádu správn´ım, kter´ y tuto pravomoc svˇeˇril téˇz prezidentovi, ale ten ji vykon´ av´ a v reˇzimu ˇcl. 63 odst. 2 (potˇrebuje tedy kontrasignaci), jmenuje je ze soudc˚ u NSS • spr´ avn´ı soudnictv´ı vykon´ avaj´ı vedle NSS i specializovan´ e sen´ aty a specializovan´ı samosoudci krajsk´ ych soud˚ u, resp. Mˇ estsk´ eho soudu v Praze • ve spr´ avn´ım soudnictv´ı soudy poskytuj´ı ochranu veˇrejn´ ym subjektivn´ım práv˚ um fyzick´ ych i právnick´ ych osob, rozhoduj´ı o: 1. ˇzalob´ ach proti rozhodnut´ım vydan´ ym orgánem exekutivy, orgánem u ´zemn´ıho samosprávného celku, jakoˇz i fyzickou nebo pr´ avnickou osobou ˇci jin´ ym orgánem (bylo-li mu svˇeˇreno rozhodovat o pr´ avech a povinnostech FO a PO) v oblasti veˇrejné správy 2. ochranˇe proti neˇcinnosti spr´ avn´ıho orgánu 3. ochranˇe pˇred nez´ akonn´ ym z´ asahem správn´ıho orgánu 4. ve vˇecech volebn´ıch 5. ve vˇecech politick´ ych stran/hnut´ı

§ 12 z´ akona ˇ c. 150/2002 Sb. (1) Nejvyˇ sˇ s´ı spr´ avn´ı soud jako vrcholný soudn´ı org´ an ve vˇecech patˇr´ıc´ıch do pravomoci soud˚ u ve spr´ avn´ım soudnictv´ı zajiˇst’uje jednotu a z´ akonnost rozhodov´ an´ı t´ım, ˇze rozhoduje o kasaˇcn´ıch st´ıˇznostech v pˇr´ıpadech stanovených t´ımto z´ akonem, a d´ ale rozhoduje v dalˇs´ıch pˇr´ıpadech stanovených t´ımto nebo zvl´ aˇstn´ım z´ akonem. (2) Nejvyˇsˇs´ı spr´ avn´ı soud sleduje a vyhodnocuje pravomocn´ a rozhodnut´ı soud˚ u ve spr´ avn´ım soudnictv´ı a na jejich z´ akladˇe v z´ ajmu jednotného rozhodov´ an´ı soud˚ u pˇrij´ım´ a stanoviska k rozhodovac´ı ˇcinnosti soud˚ u ve vˇecech urˇcitého druhu. (3) V z´ ajmu z´ akonného a jednotného rozhodov´ an´ı spr´ avn´ıch org´ an˚ u se Nejvyˇsˇs´ı spr´ avn´ı soud v pˇr´ıpadech a postupem v tomto z´ akonˇe stanoveným m˚ uˇze pˇri své rozhodovac´ı ˇcinnosti usnést na z´ asadn´ım usnesen´ı. • Nejvyˇ sˇ s´ı soud je vrcholn´ ym soudn´ım orgánem ve vˇecech patˇr´ıc´ıch do pravomoci soud˚ u s v´ yjimkou agendy ´ Ustavn´ ıho soudu a Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu (v´ yˇcet jeho pravomoc´ı je stanoven negativnˇe = zbytkovˇe); s´ıdl´ı v Brnˇe ˇ • pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy NS jmenuje ze soudc˚ u prezident CR, jeho rozhodnut´ı nepodléhá kontrasignaci pˇredsedy vl´ ady/povˇeˇreného ˇclena vl´ ady ani souhlasu jiného u ´stavn´ıho orgánu • NS rozhoduje o mimoˇr´ adn´ ych opravn´ ych prostˇredc´ıch a v dalˇs´ıch zákonem stanoven´ ych pˇr´ıpadech, sleduje pravomocn´ a rozhodnut´ı soud˚ u a v z´ ajmu sjednocen´ı zauj´ımá stanoviska

§ 14 z´ akona ˇ c. 6/2002 Sb. (1) Nejvyˇ sˇ s´ı soud jako vrcholný soudn´ı org´ an ve vˇecech patˇr´ıc´ıch do pravomoci soud˚ u v obˇcanském soudn´ım ˇr´ızen´ı a v trestn´ım ˇr´ızen´ı zajiˇst’uje jednotu a z´ akonnost rozhodov´ an´ı t´ım, ˇze

177


a) rozhoduje o mimoˇr´ adných opravných prostˇredc´ıch v pˇr´ıpadech stanovených z´ akony o ˇr´ızen´ı pˇred soudy, b) rozhoduje v jiných pˇr´ıpadech stanovených zvl´ aˇstn´ım pr´ avn´ım pˇredpisem nebo mezin´ arodn´ı smlouvou, s n´ıˇz ˇ a republika v´ vyslovil souhlas Parlament, j´ıˇz je Cesk´ az´ ana a kter´ a byla vyhl´ aˇsena. (2) Nejvyˇsˇs´ı soud d´ ale rozhoduje a) o uzn´ an´ı a vykonatelnosti rozhodnut´ı cizozemských soud˚ u, vyˇzaduje-li to zvl´ aˇstn´ı pr´ avn´ı pˇredpis nebo ˇ a republika v´ mezin´ arodn´ı smlouva, s n´ıˇz vyslovil souhlas Parlament, j´ıˇz je Cesk´ az´ ana a kter´ a byla vyhl´ aˇsena, b) v dalˇs´ıch pˇr´ıpadech stanovených zvl´ aˇstn´ım pr´ avn´ım pˇredpisem nebo mezin´ arodn´ı smlouvou, s n´ıˇz vyslovil ˇ a republika v´ souhlas Parlament, j´ıˇz je Cesk´ az´ ana a kter´ a byla vyhl´ aˇsena. (3) Nejvyˇsˇs´ı soud sleduje a vyhodnocuje pravomocn´ a rozhodnut´ı soud˚ u v obˇcanském soudn´ım ˇr´ızen´ı a v trestn´ım ˇr´ızen´ı a na jejich z´ akladˇe v z´ ajmu jednotného rozhodov´ an´ı soud˚ u zauj´ım´ a stanoviska k rozhodovac´ı ˇcinnosti soud˚ u ve vˇecech urˇcitého druhu. ´ • vrchn´ı soudy byly Ustavou zˇr´ızeny novˇe, podle zákona ˇc. 6/2002 Sb. p˚ usob´ı dva vrchn´ı soudy se s´ıdlem ˇ ych v Praze (do jeho obvodu patˇr´ı obvody Mˇestského soudu v Praze a krajsk´ ych soud˚ u v Praze, Cesk´ ´ ı nad Labem a Hradci Králové) a v Olomouci (do jeho obvodu spadaj´ı obvody Budˇejovic´ıch, Plzni, Ust´ krajsk´ ych soud˚ u v Brnˇe a Ostravˇe), jejich názvy, obvody a s´ıdla jsou upraveny v pˇr´ıloze ˇc. 1 z´ akona ˇc. 6/2002 Sb.

§ 25 z´ akona ˇ c. 6/2002 Sb. Vrchn´ı soudy a) rozhoduj´ı v pˇr´ıpadech stanovených z´ akony o ˇr´ızen´ı pˇred soudy jako soudy druhého stupnˇe ve vˇecech, v nichˇz rozhodovaly v prvn´ım stupni krajské soudy, které patˇr´ı do jejich obvodu, b) rozhoduj´ı v dalˇs´ıch z´ akonem stanovených pˇr´ıpadech. § 29 Krajsk´ e soudy a) rozhoduj´ı v pˇr´ıpadech stanovených z´ akony o ˇr´ızen´ı pˇred soudy jako soudy druhého stupnˇe ve vˇecech, v nichˇz rozhodovaly v prvn´ım stupni okresn´ı soudy, které patˇr´ı do jejich obvodu, b) rozhoduj´ı v pˇr´ıpadech stanovených z´ akony o ˇr´ızen´ı pˇred soudy jako soudy prvn´ıho stupnˇe, c) rozhoduj´ı ve vˇecech spr´ avn´ıho soudnictv´ı v pˇr´ıpadech stanovených z´ akonem, d) rozhoduj´ı v dalˇs´ıch z´ akonem stanovených pˇr´ıpadech. • obvody krajsk´ ych a okresn´ıch soud˚ u v z´ asadˇe kop´ıruj´ı obvody administrativn´ıch kraj˚ u a okres˚ u x soudn´ı kraj a samospr´ avn´ y kraj se vˇsak u ´zemnˇe nekryj´ı, soudn´ı kraje jsou vˇetˇs´ı (je jich 8, samosprávn´ ych kraj˚ u je 14) • n´ azvy, obvody a s´ıdla krajsk´ ych soud˚ u jsou vyjmenovány v pˇr´ıloze ˇc. 2 zákona ˇc. 6/2002 Sb. (tyto obvody jsou vymezeny obvody okresn´ıch soud˚ u), názvy, s´ıdla, obvody okresn´ıch soud˚ u a obce, které pod nˇe spadaj´ı, jsou vyjmenov´ any v pˇr´ıloze ˇc. 3 z´ akona ˇc. 6/2002 Sb., názvy (obvody okr. soud˚ u jsou vymezeny u ´zem´ım obc´ı) a obvody obvodn´ıch soud˚ u v hl. mˇestˇe Praze jsou uvedeny v pˇr´ıloze ˇc. 4 zákona ˇc. 6/2002 Sb. • na u ´ zem´ı hl. mˇ esta Prahy vykon´ av´ a p˚ usobnost krajského soudu Mˇ estsk´ y soud a p˚ usobnost okresn´ıch soud˚ u vykon´ avaj´ı obvodn´ı soudy, v Brnˇe p˚ usobnost okresn´ıho soudu vykonává Mˇ estsk´ y soud v Brnˇ e; p˚ usobnost okresn´ıch soud˚ u mohou v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zvláˇstn´ım zákonem vykonávat i jinak oznaˇcené soudy • zvl´ aˇstn´ım z´ akonem (ˇc. 436/1991 Sb.) m˚ uˇze b´ yt zˇr´ızen okresn´ı nebo krajsk´ y soud pro vyˇrizován´ı vˇec´ı urˇcitého druhu z obvodu jednoho nebo nˇekolika okresn´ıch nebo krajsk´ ych soud˚ u a urˇcen jejich název nebo urˇceno, ˇze vˇeci urˇcitého druhu z obvodu nˇekolika soud˚ u bude vyˇrizovat jeden okresn´ı nebo krajsk´ y soud; ministerstvo spravedlnosti m˚ uˇze pr´ av.pˇredpisem zˇridit u obvodu okresn´ıho/krajského soudu jeho poboˇcku (u krajsk´ ych soud˚ u se jedn´ a o poboˇcky v Liberci, Olomouci, Karlov´ ych Varech, Pardubic´ıch, Jihlavˇe a Zl´ınˇe dle pˇr´ıloh ˇc. 5 a 6 z´ ak. ˇc. 6/2002 Sb.) • podle v´ yˇse zm´ınˇeného z´ akona p˚ usob´ıc´ı krajské obchodn´ı soudy v Praze, Brnˇe a Ostravˇe byly zruˇseny z´ akonem ˇc. 215/2000 Sb. k 1.1.2001 Vnitˇrn´ı organizace soud˚ u

309

• stanov´ı ji z´ akon ˇc. 6/2002 Sb. • z´ akladem vnitˇrn´ı organizace jsou soudn´ı oddˇelen´ı (u NS kolegia - obˇcanskoprávn´ı, trestnˇeprávn´ı a obchodn´ı) 178


• rozhodovac´ı ˇcinnost vykon´ avaj´ı soudci v senátech (sloˇzen´ ych ze soudc˚ u a pˇr´ısed´ıc´ıch nebo jen ze soudc˚ u) nebo jako samosoudci • na rozhodovac´ı a jiné ˇcinnosti se mohou pod´ılet justiˇcn´ı ˇcekatelé, asistenti soudc˚ u, vyˇsˇs´ı soudn´ı u ´ˇredn´ıci, soudn´ı tajemn´ıci a soudn´ı vykonavatelé, v dˇedickém ˇr´ızen´ı podklady pro rozhodnut´ı soudu pˇripravuje not´ aˇr (ve funkci soudn´ıho komisaˇre) • administrativn´ı a jiné kancel´ aˇrské pr´ ace provád´ı soudn´ı kanceláˇr • poradn´ım org´ anem pˇredsedy soudu je soudcovská rada (viz n´ıˇze) • pro zabezpeˇcen´ı soustavného vzdˇel´ av´ an´ı soudc˚ u, státn´ıch zástupc˚ u a dalˇs´ıch byla zˇr´ızena Justiˇcn´ı akademie v Kromˇeˇr´ıˇzi

Jmenov´ an´ı a odvol´ av´ an´ı soudc˚ u 310

• • •

• • • • • • •

•

• • • •

•

v´ıce viz →1.18 ´ funkce soudce je upravena v Ustavˇ e a v zákonˇe ˇc. 6/2002 Sb. ´ Ustava stanovuje pouze nez´ avislost a nestrannost, neodvolatelnost a nepˇreloˇzitelnost proti jeho v˚ uli; v´ yjimky stanov´ı z´ akon a d´ ale upravuje nesluˇcitelnost funkc´ı s funkc´ı prezidenta, ˇclena Parlamentu a s funkc´ı ve veˇrejné spr´ avˇe, dalˇs´ı inkompatibilitu stanov´ı z´ akon, stanovuje k´ ym je soudce jmenován a jak se uj´ımá své funkce, podm´ınky v´ ykonu funkce soudce, odkazuje na zákonnou u ´pravu, kdy rozhoduj´ı jako samosoudci a kdy v sen´ atu a kdy se na rozhodov´ an´ı soud˚ u pod´ılej´ı obˇcané soudce je do funkce jmenov´ an prezidentem republiky bez ˇ casov´ eho omezen´ı; sv´ e funkce se uj´ım´ a ´ sloˇ zeb´ım slibu – ˇcl. 93 Ustavy soudcem m˚ uˇze b´ yt jmenov´ an bez´ uhonn´ y obˇ can, kter´ y má vysokoˇ skolsk´ e pr´ avnick´ e vzdˇ el´ an´ı, dalˇ s´ı pˇ redpoklady a postup stanov´ı z´ akon ´ Ustava nevyˇzaduje u ´ˇcast Parlamentu nebo jeho ˇcásti na jmenován´ı soudc˚ u obecn´ ych soud˚ u na rozd´ıl od soudc˚ u ´ US rozhodnut´ı prezidenta republiky o jmenován´ı soudc˚ u obecn´ ych soud˚ u vyˇzaduje ke své platnosti kontrasignaci ´ pˇredsedy vl´ ady nebo j´ım povˇeˇreného ˇclena vlády (ˇcl. 63 odst. 1 p´ısm. i), odst. 3 Ustavy) jmenov´ an´ı soudce bez ˇcasového omezen´ı se sleduje pos´ılen´ı soudcovské nezávislosti pro vytvoˇren´ı stavu jistoty v podobˇe stabiln´ıho zaˇrazen´ı v soudcovské funkci soudce obecn´ ych soud˚ u se uj´ım´ a své funkce sloˇzen´ım slibu v § 62 z´ akona ˇc. 6/2002 Sb. je stanoveno, do rukou koho soudce skládá slib, dikce slibu i klauzule o ztr´ atˇe soudcovské funkce v pˇr´ıpadˇe odm´ıtnut´ı sloˇzen´ı slibu ˇci sloˇzen´ı s v´ yhradou -→ soudce skl´ ad´ a slib do rukou prezidenta republiky a odm´ıtnut´ı sloˇ zen´ı slibu nebo jeho sloˇ zen´ı s v´ yhradou m´ a za n´ asledek, ˇ ze se na soudce hled´ı, jako by nebyl jmenov´ an ministr spravedlnosti pˇridˇel´ı soudce na z´ akladˇe jeho pˇredchoz´ıho sohlasu k v´ ykonu funkce k urˇcitému okresn´ımu soudu, v pˇr´ıpadˇe pˇridˇelen´ı ke KS nebo VS mus´ı m´ıt za sebou právnickou ˇcinnost nejménˇe 8 let a k NS nejménˇe 10 let, pokud jeho vysoké odborné znalosti dávaj´ı záruky ˇrádného v´ ykonu funkce u pˇr´ısluˇsného soudu (dle § 67 z´ akona ˇc. 6/2002 Sb.) odvol´ a-li dodateˇcnˇe soudce sv˚ uj pˇredchoz´ı souhlas s pˇridˇelen´ım k urˇcitému soudu, hled´ı se na nˇej, jako by nebyl jmenov´ an pˇri pˇridˇelen´ı k v´ ykonu funkce k urˇc. soudu stanov´ı ministr spravedlnosti se souhlasem soudce téˇz den jeho n´ astupu do funkce, den n´ astupu mus´ı b´ yt stanoven nejpozdˇeji do 3 mˇes´ıc˚ u od jmenován´ı do funkce soudce nelze proti jeho v˚ uli odvolat nebo pˇreloˇzit k jinému soudu, v´ yjimky vypl´ yvaj´ıc´ı zejména z k´ arné odpovˇednosti stanov´ı z´ akon (t´ım je z´ akon ˇc. 7/2002 Sb., o ˇr´ızen´ı ve vˇecech soudc˚ u a státn´ıch zástupc˚ u), z´ akon ˇc. 6/2002 Sb. upravuje pˇridˇelov´ an´ı a pˇrekládán´ı soudc˚ u k jinému soudu s jejich souhlasem dle § 92 z´ akona ˇc. 6/2002 Sb. je ministr spravedlnosti nebo pˇ redseda soudu, k nˇemuˇz byl soudce pˇridˇelen/pˇreloˇzen opr´ avnˇ en podat n´ avrh, zda je soudce nezp˚ usobil´ y vykonávat svou funkci dle § 91(nepˇr´ızniv´ y zdravotn´ı stav mu dlouhodobˇe nedovoluje vykonávat funkci, pravomocnˇe odsouzen za trestn´ y ˇcin a takové odsouzen´ı nebylo d˚ uvodem k z´ aniku funkce podle § 94 p´ısm. c), jestliˇze ˇcin svou povahou zpochybˇ nuje d˚ uvˇeryhodnost jeho dalˇs´ıho setrv´ an´ı v soudcovské funkci nebo byl v posledn´ıch 5 letech pˇred podán´ım n´ avrhu na zah´ ajen´ı ˇr´ızen´ı o zp˚ usobilosti soudce vykonávat svou funkci nejménˇe tˇrikrát pravomocnˇe uznán vinn´ ym k´ arn´ ym provinˇen´ım, jestliˇze tato skuteˇcnost zpochybˇ nuje d˚ uvˇeryhodnost jeho dalˇs´ıho setrván´ı v soudcovské funkci) dle § 94 z´ akona ˇc. 6/2002 Sb. funkce soudce zanik´ a:

//a) uplynut´ım kalend´ aˇrn´ıho roku, v nˇemˇz soudce dosáhl vˇeku 70 let, b) dnem právn´ı moci rozhodnut´ı, kter´ ym bylo zjiˇstˇeno, ˇze je z d˚ uvodu uvedeného v § 91 nezp˚ usobil´ y vykonávat soudcovskou funkci, c) dnem právn´ım moci rozhodnut´ı, kter´ ym byl odsouzen pro tresn´ y ˇcin spáchan´ yu ´myslnˇe nebo odsouzen k nepodm´ınˇenému trestu odnˇet´ı svobody pro trestn´ y ˇcin sp´ achan´ y z nedbalosti, d) zruˇseno, e) dnem právn´ı moci rozhodnut´ı, kter´ ym mu bylo uloˇzeno k´ arné opatˇren´ı odvol´ an´ı z funkce soudce, f) dnem právn´ı moci rozhodnut´ı, kter´ ym byl soudce zbaven zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um nebo kter´ ym byla jeho zp˚ usobilost k právn´ım u ´kon˚ um omezena, g) dnem, kdy soudce pozbyl

179


ˇ st´ atn´ı obˇcanstv´ı CR, h) smrt´ı nebo dnem pr´ avn´ım moci rozhodnut´ı, kter´ ym byl soudce prohláˇsen za mrtvého, i) vzd´ an´ım se fce// • od z´ aniku funkce se liˇs´ı doˇ casn´ e zproˇ stˇ en´ı v´ ykonu fce, ze zákonn´ ych d˚ uvod˚ u (§ 99 aˇz 101 zákona ˇc. 6/2002 Sb.) m˚ uˇze doˇcasnˇe zprostit v´ ykonu fce soudce ministr spravedlnosti (pˇr´ısed´ıc´ıho zas pˇredseda pˇr´ısluˇsného soudu) • od jmenov´ an´ı soudcem a z´ aniku této fce je tˇreba také odliˇsit jmenov´ an´ı a odvol´ av´ an´ı funkcion´ aˇ r˚ u soudu – pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy (v z´ akonˇe je singulár) NS jmenuje ze soudc˚ u prezident (bez kontrasignace) na 10 let – pˇredsedu vrchn´ıho soudu jmenuje z ˇrad soudc˚ u na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky, m´ıstopˇredsedy vrchn´ıho soudu jmenuje z ˇrad soudc˚ u na návrh pˇredsedy vrchn´ıho soudu ministr spravedlnosti, funkˇcn´ı obdob´ı pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy vrchn´ıho soudu je 7 let – pˇredsedu krajského soudu jmenuje z ˇrad soudc˚ u na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky, m´ıstopˇredsedy krajského soudu jmenuje z ˇrad soudc˚ u na návrh pˇredsedy krajského soudu ministr spravedlnosti, funkˇcn´ı obdob´ı pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy krajského soudu je 7 let – pˇredsedu okresn´ıho soudu jmenuje z ˇrad soudc˚ u na návrh pˇredsedy krajského soudu ministr spravedlnosti, m´ıstopˇredsedu nebo m´ıstopˇredsedy okresn´ıho soudu jmenuje z ˇrad soudc˚ u na návrh pˇredsedy okresn´ıho soudu ministr spravedlnosti, funkˇcn´ı obdob´ı pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy okresn´ıho soudu je 7 let – funkcion´ aˇri byli p˚ uvodnˇe jmenov´ ani bez ˇcasového omezen´ı, po nálezu ˇc. 397/2006 Sb. nebylo moˇzné tyto funkcion´ aˇre odvolat, z´ anik jejich funkce se tedy vázal na zánik funkce soudce x zákon ˇc. 6/2002 Sb., v platném znˇen´ı ve sv´ ych pˇrechodn´ ych ustanoven´ıch stanovil podm´ınky, za kter´ ych tito dˇr´ıve jmenovan´ı funkcion´ aˇri (p˚ uvodnˇe na dobu neomezenou) funkci pozbydou • z´ anik funkce funkcion´ aˇ re soudu - pˇredsedu soudu, m´ıstopˇredsedu soudu, pˇredsedu kolegia Nejvyˇsˇs´ıho soudu nebo kolegia Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnut´ım k´ arn´ eho soudu v k´ arném ˇr´ızen´ı; funkce pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy soudu, pˇredsedy kolegia Nejvyˇsˇs´ıho soudu nebo Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu a pˇredsedy senátu dále zaniká z´ anikem funkce soudce, vzd´ an´ım se funkce ˇci uplynut´ım funkˇ cn´ıho obdob´ı

Pˇ r´ısed´ıc´ı 311

´ • Ustava v ˇcl. 94 odst. 2 zmocnila z´ akon, aby mohl stanovit, ve kterých vˇecech a jakým zp˚ usobem se na roz´ hodov´ an´ı soud˚ u pod´ılej´ı vedle soudc˚ u i dalˇ s´ı obˇ can´ e → Ustava tak pˇripouˇst´ı u ´ˇcast laik˚ u (nestanovuje vˇsak, jestli se bude uskuteˇcn ˇovat porotami ˇci pˇr´ısed´ıc´ımi, aˇz 6/2002 Sb. hovoˇr´ı o pˇr´ısed´ıc´ıch ˇclenech senátu, kteˇr´ı se vedle soudc˚ u z povol´ an´ı pod´ıl´ı na rozhodován´ı, ale JEN v 1. instanci) • obˇcansk´ y soudn´ı ˇr´ ad a trestn´ı ˇr´ ad stanov´ı, ve kter´ ych vˇecech rozhoduje senát sloˇzen´ y ze soudce a pˇr´ısed´ıc´ıch • jejich volba regulov´ ana téˇz z´ akonem ˇc. 6/2002 Sb. • zp˚ usob ustavov´ an´ı do fce a z´ anik fce: viz →1.18

Soudcovsk´ e rady 312

• soudcovské rady jsou upraveny v z´ akonˇe ˇc. 6/2002 Sb., § 46 - 59 a v zákonˇe ˇc. 150/2002 Sb., § 23 - 25 • soudcovsk´ a rada (d´ ale SR) je poradn´ım org´ anem pˇ redsedy soudu • zˇrizuj´ı se u NS, NSS, VS a KS, u OS se zˇrizuje, pokud je k nˇemu pˇridˇeleno/pˇreloˇzeno k v´ ykonu fce v´ıce neˇz 10 soudc˚ u, pokud je ménˇe neˇz 11 soudc˚ u, tak p˚ usobnost soudcovské rady vykonává shromáˇzdˇen´ı vˇsech soudc˚ u • ˇcleny SR a jejich 3 n´ ahradn´ıky vol´ı shromáˇzdˇen´ı vˇsech soudc˚ u, kteˇr´ı byli pˇridˇeleni/pˇreloˇzeni k v´ ykonu funkce k pˇr´ısluˇsnému soudu • ˇclenem/n´ ahradn´ıkem SR jen ten, kdo je pˇ ridˇ elen/pˇ reloˇ zen k pˇr´ısluˇsnému soudu, bez´ uhonn´ y a souhlas´ı se sv´ ym zvolen´ım • volby do SR jsou pˇ r´ım´ e, rovn´ e a tajn´ e, volba je moˇzná jen osobnˇe • SR na svém prvn´ım zased´ an´ı zvol´ı ze sv´ ych ˇclen˚ u pˇredsedu • funkˇ cn´ı obdob´ı je 5 let • SR se skl´ ad´ az5ˇ clen˚ u; SR OS, kter´ y má m´ enˇ e neˇ z 30 soudc˚ u, se skládá ze 3 ˇ clen˚ u • fce ˇclena SR je nesluˇ citeln´ a s fc´ı pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy soudu a u NS a NSS také s fc´ı pˇredsedy kolegia • SR svol´ av´ a, urˇcuje jej´ı program a ˇr´ıd´ı jej´ı jednán´ı pˇredseda SR; pˇredseda SR je povinen ji svolat, pokud o to poˇz´ ad´ a jej´ı ˇclen/pˇredseda soudu/m´ıstopˇredseda soudu • zased´ an´ı jsou neveˇrejn´ a, (m´ısto)pˇredseda soudu se mohou u ´ˇcastnit zasedán´ı, ˇcinit návrhy a vyjadˇrovat se k projedn´ avan´ ym ot´ azk´ am a na zased´ an´ı mohou b´ yt pˇrizvány dalˇs´ı osoby

180

ˇ ´ ÍM SYSTEMU ´ ˇ 1.29. PROSTREDKY KONTROLY A DOZORU V USTAVN CR


• m˚ uˇze se platnˇe usn´ aˇset za pˇr´ıtomnosti nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny sv´ ych ˇclen˚ u, k pˇrijet´ı usnesen´ı je tˇreba souhlasu nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsiny vˇsech ˇclen˚ u • z´ anik funkce ˇclena soudcovské rady: 1. 2. 3. 4.

z´ anikem fce soudce pˇreloˇzen´ım k v´ ykonu fce soudce k jinému soudu jmenov´ an´ı do fce pˇredsedy/m´ıstopˇredsedy/pˇredsedy kolegia uplynut´ım kalend´ aˇrn´ıho mˇes´ıce, v nˇemˇz bylo pˇredsedovi soudu doporuˇceno oznámen´ı o vzdán´ı se funkce ˇclena soudcovské rady 5. nevykon´ av´ a-li funkci soudce ze zdravotn´ıch nebo jin´ ych d˚ uvod˚ u po dobu 6 po sobˇe následuj´ıc´ıch mˇes´ıc˚ u 6. pˇrestal-li soudce splˇ novat podm´ınku bez´ uhonnosti podle § 55 odst. 2. • zanikne-li ˇclenu soudcovské rady jeho funkce, stává se ˇclenem soudcovské rady v poˇrad´ı prvn´ı náhradn´ık

§ 25 z´ akona ˇ c. 150/2002 Sb. obdobnˇe je to upraveno i pro ostatn´ı soudcovské rady (1) Soudcovsk´ a rada [NSS] a) vyjadˇruje se ke kandid´ at˚ um na jmenov´ an´ı do funkce pˇredsedy kolegia a pˇredsedy sen´ atu Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu, b) vyjadˇruje se k soudc˚ um, kteˇr´ı maj´ı být pˇridˇeleni nebo pˇreloˇzeni k výkonu funkce u Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu nebo kteˇr´ı maj´ı být pˇreloˇzeni od Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu k jinému soudu, c) projedn´ av´ a n´ avrhy rozvrhu pr´ ace Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu a jeho zmˇen, d) vyjadˇruje se k z´ asadn´ım ot´ azk´ am st´ atn´ı spr´ avy Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu, e) m˚ uˇze poˇz´ adat pˇredsedu Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu o svol´ an´ı pléna a navrhnout mu program zased´ an´ı pléna, f ) pln´ı i dalˇs´ı u ´koly, stanov´ı-li tak zvl´ aˇstn´ı z´ akon. (2) N´ avrhy podle odstavce 1 p´ısm. a) aˇz d) pˇredkl´ ad´ a soudcovské radˇe pˇredseda Nejvyˇsˇs´ıho spr´ avn´ıho soudu; souˇcasnˇe urˇc´ı lh˚ utu, v n´ıˇz m´ a být n´ avrh soudcovskou radou projedn´ an, kter´ a nesm´ı být kratˇs´ı neˇz 5 pracovn´ıch dn˚ u. Nevyj´ adˇr´ı-li se soudcovsk´ a rada v této lh˚ utˇe, plat´ı, ˇze s n´ avrhem souhlas´ı.

´ N´ alezy US 313

´ 18/06 - 397/2006 Sb. - zruˇsen´ı (doˇcasné) moˇznosti odvoláván´ı pˇredsed˚ • →Pl.US u soud˚ u (dr.Broˇzová) ´ 18/06 • Pl. US ´ zde ˇreˇsil odvolatelnost funkcion´ – US aˇre soudu pˇri rádném neplnˇen´ı jeho povinnost´ı, konkrétnˇe pˇredsedkynˇe ´ NS Iva Broˇzov´ a napadla rozhodnut´ı prezidenta republiky, které vedlo k jej´ımu odvolán´ı z této funkce. US zde rozhodl tak, ˇze nen´ı moˇzné z pravomoce prezidenta jmenovat pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy NS dovodit, ˇze m´ a moˇznost je z této funkce také odvolat. To by de facto znamenalo, ˇze exekutiva je justici nadˇrazena. ´ d´ US ale zd˚ uraznil, ˇze funkcion´ aˇre obecného soudu je moˇzné odvolat pouze na základˇe kárného ˇr´ızen´ı = rozhodnut´ı padne v r´ amci soudn´ı moci. Pozdˇeji zákonodárce problém neodvolatelnosti funkcion´ aˇre soudu jin´ ym zp˚ usobem neˇz karn´ ym ˇr´ızen´ım vyˇreˇsil novelou zákona o soudech a soudc´ıch: funkcion´ aˇri NS jsou jmenov´ ani na dobu 10 let, vrchn´ı/krajsk´ y/okresn´ı soud ⇒ funkcionáˇri jmenováni na 7 let. ´ ˇ e republiky; z´ ´ z´ akon ˇc. 1/1993 Sb., Ustava Cesk´ akon ˇc. 6/2002 Sb., Z´ akon o soudech a soudc´ıch; Ustavn´ ı systém ˇ ´ ˇ Ceské republiky - A. Gerloch, J. Hˇrebejk, V. Zoubek, str. 256 - 261; Ustava a u ´stavn´ı ˇr´ ad Ceské republiky, 1. d´ıl: ´ Ustavn´ ı systém - Prof. JUDr. V. Pavl´ıˇcek, CSc., JUDr. J. Hˇrebejk, str. 270 - 277, 312 - 319

1.29.

ˇ Prostˇ redky kontroly a dozoru v u ´ stavn´ım syst´ emu CR

ˇ • Cinnost org´ an˚ u veˇrejné moci je tˇreba nejen právnˇe regulovat, ale také usmˇerˇ novat je, aby respektovaly pr´ avn´ı regulaci → k dosaˇzen´ı takového u ´ˇcinku je zapotˇ reb´ı konkr´ etn´ı jedn´ an´ı a rozhodov´ an´ı orgán˚ u veˇrejné moci, resp. pˇr´ısluˇsn´ ych u ´ˇredn´ıch osob a u ´st. ˇcinitel˚ u, kontrolovat a dozorovat 181



´ k moci zákonodárné dále voliˇci ve • ve vztahu k moci z´ akonod´ arn´ e a soudn´ı - kontrolu vykonává US, volb´ ach (viz také petiˇcn´ı ˇcinnost) • ve vztahu k moci v´ ykonn´ e - tato kontrola se rozpadá do dvou oblast´ı 1. vykon´ avan´ a samotnou veˇ rejnou spr´ avou – vnitˇrn´ı - sluˇzebn´ı a instanˇcn´ı dohled – vnˇejˇs´ı - spr´ avn´ı dozor, finanˇcn´ı kontrola aj. ´ NKU, ´ Uˇ ´ rad pro 2. vykon´ avan´ a subjekty stoj´ıc´ımi mimo veˇ rejnou spr´ avu: Parlament, soudy, US, ochranu osobn´ıch u ´daj˚ u, Veˇrejn´ y ochránce práv, orgány státn´ıho zastupitelstv´ı (souˇcást´ı moci v´ ykonné; zastupuje veˇrejnou ˇzalobu v trestn´ım ˇr´ızen´ı; vykonává dohled nad zachováván´ım zákonnost´ı v pˇr´ıpravném ˇr´ızen´ı; nˇekteré spoleˇcné znaky s moc´ı soudn´ı - jmenováni bez ˇcasového omezen´ı, za podobn´ ych podm´ınek jako soudci, k´ arn´ a odpovˇednost, slib; soustava u ´ˇrad˚ u – okresn´ı- krajské- vrchn´ı- nejvyˇsˇs´ı, viz z´ ak. ˇc. 283/1993 Sb. o st´ atn´ım zastupitelstv´ı, viz →1.19 ) • dvˇe z´ asadn´ı informace dle Hˇrebejka – dozor = dohl´ıˇ z´ı na z´ akonnost; kontrola = i na u ´ˇ celnost (nejen z´ akonnost) – dozor a kontrola nejsou uspoˇ r´ ad´ any hierarchicky, netvoˇ r´ı soustavu. Kontrola je souˇ c´ ast´ı jak´ ekoliv ˇ r´ıd´ıc´ı funkce (kdo ˇ r´ıd´ı, ten tak´ e kontroluje) ´ US ´ (182/1993 Sb.) – ˇ vykon´ nejv´ yznamnˇ ejˇ s´ı instituce, kter´ e v CR avaj´ı KONTROLU → NKU; ´ rad pro ochranu osobn´ıch u n´ asledn´ a, incidentn´ı, pˇredbˇeˇzn´ a (ˇcl. 87); Veˇrejn´ y ochránce práv; Uˇ ´daj˚ u; instituce veˇrejné spr´ avy uvnitˇr instituce, nadˇr´ızené v˚ uˇci podˇr´ızen´ ym instituc´ım (instanˇcn´ı dohled), dozor v nˇekter´ ych ot´ azk´ ach; Specializované org´ any, u PS a Sen´ atu napˇr. kontroln´ı v´ ybory, u zastupitelstev obc´ı a kraj˚ u kontroln´ı a finanˇcn´ı komise apod.

´ Nejvyˇ sˇ s´ı kontroln´ı u ´ˇ rad (NKU) 314

´ ˇ (ˇc. 1/1993 Sb. ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ • hlava p´ at´ a, ˇcl. 97 Ustavy CR u) • 4.pil´ıˇr demokracie, z´ arodek moˇzné moci kontroln´ı (ovˇsem nen´ı jedin´ ym jej´ım orgánem, viz dále), technicky vzato ovˇsem o moc nejde, nebot’ nen´ı nadán rozhodovac´ımi pravomocemi, tj. nen´ı mocensk´ ym orgánem Historie 315

ˇ • od r.1866 v Rakousku p˚ usobil Nejvyˇsˇs´ı u ´ˇcetn´ı dv˚ ur, po vzniku Ceskoslovenska byl zˇr´ızen Nejvyˇsˇs´ı u ´ˇcetn´ı kontroln´ı u ´ˇrad, jemuˇz byly po 2.sv. podrobeny NV, Národn´ı pozemkov´ y fond atd. ´ • po Ustavˇ e 9. kvˇetna byl spolu se slovensk´ ym Nejvyˇsˇs´ım kontroln´ım dvorem nahrazen Min.státn´ı kontroly, tzn. spojen´ı s VM, pozdˇeji propojen´ı kontroly se statistikou a následnˇe vytvoˇren nov´ y model lidové kontroly, pˇriˇcemˇz zanedlouho byla statistika od kontroly opˇet oddˇelena ˇ ˇ ˇ ´ zaˇcal fungovat Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı u ´ˇrad CSR (volen CNR), ovˇsem novela Ustavy nedovolovala • se vznikem CSSR ˇ samostatné kontroln´ı org´ any republik, a tak byl vytvoˇren V´ ybor lidové kontroly CSSR, tj. orgán celost´ atn´ı spr´ avy, model byl nakonec pˇrijat i v republikách a kromˇe V´ yboru fungovala i prokuratura • po listopadu 89 byla v republik´ ach nahrazena lidová kontrola ministerstvy kontroly a u ´z ˇc.481/91 Sb. zˇr´ızen ´ ˇ NKU, postaven´ı, p˚ usobnost a organizace dle ˇc. 61/92 Sb. (takov´ y org.mˇela pouze CR, p˚ usobil paralelnˇe s ´ ˇ a provádˇec´ım z´ ´ ruˇs´ıc´ım min.kontroly), u ´z ˇc. 481/91 Sb. byl nahrazen Ustavou CR ak. ˇ c.166/93 Sb. o NKU, pˇredeˇslé Charakteristika 316

´ • nez´ avisl´ y (nen´ı konstruov´ an v r´ amci ˇzádné z moc´ı, je upraven v Ustavˇ e v 1 ˇclánku a zároveˇ n v jedné samostatné hlavˇe), jeho kontrola je z materiáln´ıho hlediska správn´ı ˇcinnost´ı, ale z formáln´ıho hlediska nejde ´ nen´ı u o v´ ykon p˚ usobnosti spr´ avn´ıho u ´ˇradu, NKU ´stˇredn´ım správn´ım u ´ˇradem a oprávnˇen´ı vlády ˇr´ıdit ˇcinnost ministerstev a ostatn´ıch u ´stˇredn´ıch org´ an˚ u státn´ı správy se na nˇej nevztahuje

182



´ je v´ – NKU az´ an cel´ ym pr´ avn´ım ˇr´ adem a jeho funkcionáˇr˚ um nen´ı pˇriznáno u ´stavn´ı oprávnˇen´ı odm´ıtnout uplatnˇen´ı podz´ akonného pr´ avn´ıho pˇredpisu, pokud dle jeho názoru odporuje zákonu, ani opr´ avnˇen´ı ´ zruˇsen´ı z´ ´ navrhnout US akona pro jeho odpor u ´stavn´ımu zákonu x to nepodlamuje nezávislost NKU, protoˇze jeho kontroln´ı z´ avˇery nejsou soudn´ımi ˇci správn´ımi rozhodnut´ımi, jimiˇz by se pˇr´ımo zasahovalo do subjektivn´ıch pr´ av kontrolovan´ ych osob ˇ nen´ı vytvoˇrena soustava kontroln´ıch orgán˚ • autonomn´ı (v CR u, nen´ı nikomu podˇr´ızen ani nadˇr´ızen) org´ an • vykon´ avaj´ıc´ı kontrolu hospodaˇ ren´ı se st´ atn´ım majetkem a plnˇ en´ı st´ atn´ıho rozpoˇ ctu (i z hlediska hospod´ arnosti, u ´ˇcelnosti, tj. materi´ aln´ı stránky) ´ resp. jeho funkcionáˇr˚ • dalˇs´ı z´ aruky nez´ avislosti NKU, u, na VM ´ vol´ı PS na 1. prezident a viceprezident jmenov´ ani prezidentem republiky na návrh PS + 15 ˇclen˚ u NKU n´ avrh prezidenta (v´ıce viz n´ıˇze) ´ (sloˇzena z pˇredsedy - prezident NKU, ´ popˇr. 2. o k´ arn´ ych provinˇen´ıch rozhoduje Kárná komora NKU ´ a dvou dalˇs´ıch ˇclen˚ viceprezident, pokud jde o k´ arné ˇr´ızen´ı proti prezidentovi NKU, u, které jmenuje pˇredseda NS ze soudc˚ u tohoto soudu), v ˇr´ızen´ı pˇred Komorou se postupuje dle kárného ˇrádu, kter´ y ´ o odvol´ schvaluje Kolegium NKU, an´ı proti rozhodnut´ı Kárné komory rozhoduje pˇr´ımo NS, odpovˇednost ´ radu za kárné provinˇen´ı zaniká, uplynul-li od jeho spáchán´ı jeden rok vice/prezidenta ˇci ˇclena Uˇ 3. plat, dalˇs´ı plat, n´ ahrada v´ ydaj˚ u a naturáln´ı plnˇen´ı (stanoveno zákonem ˇc. 236/1995 Sb.) ´ se sm´ı u 4. prezident KNU ´ˇcastnit sch˚ uz´ı PS, Senát a jejich orgán˚ u, pokud jsou projednávány n´ avrhy a ´ radem x nemá právo u stanoviska pˇredloˇzen´ a NKUˇ ´ˇcastnit se sch˚ uz´ı vlády ´ m´ ´ po pro5. NKU a ve st´ atn´ım rozpoˇctu samostatnou rozpoˇctovou kapitolu, jej´ı návrh vypracuje NKU jedn´ an´ı s M. financ´ı, pokud vl´ ada nesouhlas´ı s pˇredloˇzen´ ym návrhem, rozhodne o ˇc´ıseln´ ych u ´daj´ıch na ´ sv´ ˇz´ adost vl´ ady rozpoˇctov´ y v´ ybor PS, M. financ´ı nem˚ uˇze NKU ym jednostrann´ ym opatˇren´ım odejmout jeho majetek ´ s majetkem st´ 6. hospodaˇren´ı NKU atu kontroluje PS (ˇci orgán, kter´ y si pro tento u ´ˇcel zˇr´ıdila/povˇeˇrila) Organizace 317

´ zavedl sloˇzitou organizaˇcn´ı soustavu a jménem u • z´ akon o NKU ´ˇradu tak jedná nˇ ekolik pr´ avnˇ e rovnocenn´ ych ´ org´ an˚ u NKU ´ jedná jeho jménem navenek, pˇredsedá Kolegiu NKU ´ a Kárné komoˇre 1. v ˇcele je prezident - ˇr´ıd´ı NKU, ´ NKU, dnes je j´ım Ing. Frantiˇsek Dohnal → viz aktu´ aln´ı kauza 2. d´ ale viceprezident - zastupuje prezidenta, samostatnˇe vykonává nˇekteré pravomoci, které mu svˇeˇril ´ organizaˇcn´ı ˇr´ ad NKU – oba jsou jmenov´ ani prezidentem rep. bez kontrasignace (dle ˇcl. 62) na návrh PS (ˇcl. 97) na 9 let; prezident je na n´ avrh PS m˚ uˇze i odvolat (to stanoveno aˇz v zákonˇe) - dle ˇcl. 63(2) s kontrasignac´ı ´ rozhoduje o plánu kontroln´ı ˇcinnosti a o 3. Kolegium - prezident + viceprezident + vˇsichni ˇclenové NKU, ´ ´ v´ yroˇcn´ı zpr´ avˇe NKU, o n´ amitce podjatosti uplatnˇené v˚ uˇci ˇclenovi NKU 4. sen´ aty - sloˇzeny z 3 ˇci v´ıce ˇclen˚ u, schvaluj´ı kontroln´ı závˇery v jejich p˚ usobnosti ´ pracuje jak v Kolegiu, tak v senátech – NKU ´ - pokud v nˇekter´ 5. jednotliv´ı ˇclenové NKU ych pˇr´ıpadech rozhoduj´ı jako odvolac´ı orgány ˇci o n´ amitce podjatosti v˚ uˇci kontrolorovi ´ 2 soudci NS, jej´ı rozhodnut´ı m˚ 6. K´ arn´ a komora - pˇredsedou prezident NKU, uˇze pˇrezkoumat, popˇr. zruˇsit jen NS na z´ akladˇe odvol´ an´ı ´ po projednán´ı návrhu v Kolegiu), • vnitˇrn´ı poˇr´ adek upravuje - organizaˇcn´ı ˇrád (ten schvaluje prezident NKU ˇ Kolegia, sen´ JR at˚ u, k´ arn´ y ˇr´ ad ´ tvoˇ • z person´ aln´ıho hlediska NKU r´ı 1. prezident a viceprezident, viz →1.18 183



´ mohou b´ 2. 15 ˇclen˚ u kromˇe prezidenta a viceprezidenta, které jmenuje PS na návrh prezidenta NKU; yt ˇclena pol.strany, avˇsak ne jej´ımi funkcionáˇri; funkce ˇclena je bez ˇcasového omezen´ı, zanik´ a: doruˇcen´ım rezignace PS, dosaˇzen´ım vˇeku 65let, odvolán´ım PS na návrh Kárné komory, omezen´ım ˇci odnˇet´ım zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um, odsouzen´ım za u ´mysln´ y trestn´ y ˇcin x z´ anik fce viceprezidenta: uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı, rezignac´ı, právn´ı moc´ı soudn´ıho rozsudku, kter´ ym byli zbaveni zp˚ usobilosti k pr. u ´kon˚ um, ˇci jim byla tak omezena, ˇci j´ım byli odsouzeni pro trestn´ y ˇcin, odvolán´ım (návrh pod´ av´ a PS, ta jej sm´ı podat, pokud vice/prezident nevykonávaj´ı svou fci po dobu delˇs´ı neˇz 6 mˇes´ıc˚ u, ˇci na z´ akladˇe pravomocného rozhodnut´ı Kárné komory, kdy se dopustili závaˇzného ˇci opakovaného k´ arného provinˇen´ı a za to jim bylo uloˇzeno kárné opatˇren´ı ve formˇe odvolán´ı z fce), viz →1.18 ´ 3. kontroloˇri, kteˇr´ı jsou pracovn´ıky NKU ´ 4. dva soudci NS, kteˇr´ı byli jmenov´ ani ˇcleny Kárné komory NKU P˚ usobnost a pravomoci 318

• kontrola 1. hospodaˇren´ı se st´ atn´ım majetkem a vyb´ıran´ ymi finanˇcn´ımi prostˇredky x vyjma samosprávy → kraje a obce disponuj´ı v r´ amci samospr´ avy vlastn´ım majetkem, mus´ı vˇsak zˇrizovat u zastupitelstev povinnˇe kontroln´ı a finanˇcn´ı v´ ybor a z´ aroveˇ n jsou podˇr´ızeny dozoru Min.vnitra ve vˇecech vydáván´ı obecnˇe z´ avazn´ ych vyhl´ aˇsek a mus´ı respektovat zásah státn´ı moci do ˇcinnosti samosprávy za u ´ˇcelem ochrany z´ akona, pakliˇze byl proveden zp˚ usobem stanoven´ ym zákonem; s majetkem státu hospodaˇr´ı zejména organizaˇcn´ı sloˇzky st´ atu a d´ ale st´ atn´ı organizace, které jsou PO (napˇr. státn´ı podniky) 2. st´ atn´ıho z´ avˇereˇcného u ´ˇctu - obsahuje u ´daje o v´ ysledc´ıch rozpoˇctového hospodaˇren´ı uplynulého rozpoˇctového roku, zejména o skuteˇcn´ ych pˇr´ıjmech a v´ ydaj´ıch, jeho návrh pˇredkládá vláda PS, která o se o nˇem usn´ aˇs´ı ´ pˇredkládá své stanovisko k tomuto návrhu ve formˇe prostého usnesen´ı (ne z´ akonem), NKU 3. plnˇen´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu - st´ atn´ı rozpoˇcet obsahuje oˇcekávané pˇr´ıjmy (napˇr. z dan´ı a poplatk˚ u), ale i odhadované v´ ydaje st´ atn´ıho rozpoˇctu v rozpoˇctovém roce a financuj´ıc´ı poloˇzky, jako souhrn zahrnuje z´ akon o st. rozpoˇctu, rozpis ukazatel˚ u st. rozpoˇctu, podrobné rozpoˇcty organizaˇcn´ıch sloˇzek st´ atu a zmˇeny tˇechto dokument˚ u, n´ avrh z´ akona o st. rozpoˇctu pˇredkládá vláda PSnˇemovnˇe, ta jediná se o nˇem usn´ aˇs´ı; toto plnˇen´ı zahrnuje nejen tvorbu, ale i pouˇzit´ı prostˇredk˚ u st. rozpoˇctu ˇ 4. hospodaˇren´ı CNB - jen pokud jde o v´ ydaje na poˇr´ızen´ı majetku a v´ ydaje na jej´ı provoz 5. hospodaˇren´ı s prostˇredky poskytnut´ ymi ze zahraniˇc´ı a s tˇemi, za nˇeˇz pˇrevzal stát záruky 6. vyd´ av´ an´ı a umoˇrov´ an´ı st´ atn´ıch cenn´ ych pap´ır˚ u 7. zad´ av´ an´ı st´ atn´ıch zak´ azek ´ k zajiˇstˇen´ı n´ ´ nepoˇc´ıtá – NKU ´ tedy p˚ • s aktivn´ım pˇr´ıstupem NKU apravy se v zák. o NKU usob´ı silou své autority ´ nem˚ • NKU uˇze vyd´ avat pr. pˇredpisy, ale na ˇzádost PS, Senátu nebo jejich orgán˚ u se vyjadˇruje k jejich n´ avrh˚ um, zejména, pokud se t´ ykaj´ı oblasti jeho p˚ usobnosti ´ • v´ ykon p˚ usobnosti NKU ˇ – osobn´ı p˚ usobnost se vztahuje na osoby fyzické, právnické, organizaˇcn´ı sloˇzky státu, CNB s v´ yjimkou ˇcinnost´ı j´ı vykon´ avan´ ych pˇri zabezpeˇcován´ı jej´ıch hlavn´ıch c´ıl˚ u ´ radu a kontroloˇri na základˇe p´ısemného povˇeˇren´ı prezidenta – kontroln´ı ˇcinnost vykon´ avaj´ı ˇclenové Uˇ ´ ´ Uˇradu, nebo j´ım povˇeˇreného ˇclena Uˇradu ´ rad provˇeˇruje, zda kontrolované ˇcinnosti jsou v souladu s právn´ımi pˇredpisy → form´ – pˇri kontrole Uˇ aln´ı hledisko + posuzuje u ´ˇcelnost a hospodárnost → materiáln´ı hledisko ´ radu bez ohledu na druh a stupeˇ – zjiˇst’ované skuteˇcnosti podléhaj´ı kontrole Uˇ n utajen´ı – nejde zde o rozhodov´ an´ı o pr´ avech a povinnostech osob, neuplatˇ nuje se tedy správn´ı ˇrád x v´ yjimkou ´ povinnou je postup pˇri rozhodov´ an´ı o spr´ avn´ım deliktu, pokud kontrolovaná osoba neposkytla NKU ´ v´ souˇcinnost, takové FO lze uloˇzit pokutu do 50 000 Kˇc (v tomto pˇr´ıpadˇe NKU yjimeˇcnˇe vystupuje jako org´ an veˇrejné spr´ avy, takˇze toto jeho rozhodnut´ı m˚ uˇze b´ yt pˇrezkoumatelné správn´ım soudnictv´ım) – vyd´ av´ a Vˇestn´ık 4x roˇcnˇe, ten obsahuje zejména ˇ 1. JR 2. k´ arn´ y ˇr´ ad 3. pl´ an kontroln´ı ˇcinnosti - schvalován kolegiem, vymezuje kontroln´ı akce v následuj´ıc´ım rozpoˇctovém roce, obsahuje zejména pˇredmˇet a c´ıle kontroly a oznaˇcen´ı kontrolovaného orgánu, ˇcasov´ y pl´ an, ´ radu, kter´ ´ radu, kter´ ˇclena Uˇ y vypracov´ avá kontroln´ı závˇer, nebo orgán Uˇ y schvaluje kontroln´ı z´ avˇer ´ radu, byl-li zˇr´ızen; podnˇety mohou podávat i PS, Senát, jejich orgány ˇci vl´ + sloˇzen´ı sen´ atu Uˇ ada 184



´ ji 4. v´ yroˇcn´ı zpr´ avu - obsahuje zhodnocen´ı, jak byl splnˇen plán kontroln´ı ˇcinnosti, prezident NKU pˇredkl´ ad´ a kolegiu ke schv´ alen´ı, poté se pˇredkládá pro informaci Poslanecké snˇemovnˇe, Sen´ atu a vl´ adˇe do dvou mˇes´ıc˚ u po skonˇcen´ı rozpoˇctového roku 5. z´ avˇery - jsou v´ ysledkem kontroly, tj. p´ısemné zprávy obsahuj´ıc´ı shrnut´ı a vyhodnocen´ı skuteˇcného ´ (pokud to nen´ı vyhrazeno kolegiu), nestavu vˇeci, jsou schvalov´ any pˇr´ısluˇsn´ ym senátem NKU uveˇrejˇ nuj´ı se ty z´ avˇery, které obsahuj´ı utajované informace, zas´ılaj´ı se neprodlenˇe PS, Sen´ atu, ˇ vl´ adˇe a na jejich ˇz´ adost ministerstv˚ um, ale i CNB (je-li kontrolovanou osobou) Zahraniˇ cn´ı kontroln´ı org´ any 319

´ cetn´ı dv˚ ´ cetn´ı dv˚ • obdobn´ ymi org´ any jsou fr. a nˇem. Uˇ ur, ale také nadstátn´ı Uˇ ur EU (reviduje u ´ˇcty EU, poˇcet ˇclen˚ u dle poˇctu st´ at˚ u, jsou v postaven´ı soudc˚ u) ´ je ˇclenem Mezin´ • NKU arodn´ı organizace nejvyˇsˇs´ıch kontroln´ıch a u ´ˇcetn´ıch u ´ˇrad˚ u (INTOSAI), nevládn´ı organizace napojené na OSN se s´ıdlem ve V´ıdni, ˇcinnost dle Limské deklarace

Veˇ rejn´ y ochr´ ance pr´ av (VOP) 320

´ ˇ zakotven nen´ı (nejedn´ • v Ustavˇ e CR a se o 4. moc, proto u ´stavn´ı formulace nen´ı nutn´ a), ˇceská verze ”ombudsmana“ Historie 321

ˇ • komplikovan´ a geneze, poˇc´ atek jiˇz v polistopadovém Ceskoslovensku, byl pˇrijat zák. ˇc. 540/90 Sb. o Gener´ aln´ım inspektorovi ozbrojen´ ych sil, na nˇejˇz se pˇr´ısluˇsn´ıci ozbrojen´ ych sil obraceli mimo sluˇzebn´ı postup ve vˇecech lidské d˚ ustojnosti a obˇcansk´ ych pr´ av, a jeˇzto byl oprávnˇen iniciovat nápravu, ale nemohl mˇenit pˇredpisy, nakonec Feder´ aln´ım shrom´ aˇzdˇen´ım nezvolen • v letech 1995-96 byly pod´ av´ any n´ avrhy zákon˚ u o vzniku takové funkce, ale aˇz r.1999 byl schválen n´ avrh z´ ak. o VOP ˇ c. 349/99 Sb. a d´ ale pˇrijata pˇr´ıloha 18/2000, kterou se mˇen´ı nˇekteré zákony v souvislosti s pˇrijet´ım z´ akona a naˇr´ızen´ı vl´ ady 165/2000 o nˇekter´ ych opatˇren´ıch k proveden´ı zákona; r.2000 byl zvolen 1.VOP (JUDr. Otakar Motejl) • dnes je VOPem JUDr. Pavel Varvaˇrovsk´ y Charakteristika 322

• instituce, s´ıdlem v Brnˇe, kter´ a p˚ usob´ı k ochranˇe osob pˇred jednán´ım u ´ˇrad˚ u a dalˇs´ıch instituc´ı uveden´ ych v z´ akonˇe, pokud je v rozporu s pr´ avem, neodpov´ıdá princip˚ um demokratického právn´ıho státu a dobré spr´ avy, jakoˇz i pˇred jejich neˇcinnost´ı, a t´ım pˇrisp´ıvá k ochranˇe práv a svobod (§1 zák.), ovˇsem p˚ uvodn´ım u ´ˇcelem instituce VOP byla zejména ochrana pˇred maladministration” ( ˇspatnou správou”), byrokraci´ı, necitliv´ ymi ” ” ´ u postupy u ´ˇredn´ık˚ u atd., nebot’ ochrana LP spadá sp´ıˇse do p˚ usobnosti US; ´stavn´ı regulace VOP nen´ı nutn´ a, protoˇze tento org´ an nedisponuje samostatnou mocenskou pravomoc´ı, sp´ıˇse jde o zefektivnˇen´ı kontroln´ıch fc´ı ZM v˚ uˇci VM • VOP je volen PS na 6let z kandid´ at˚ u, které po dvou navrhuje prezident rep. a Senát (mohou b´ yt i kandid´ ati spoleˇcn´ı), nejv´ıce na dvˇe bezprostˇrednˇe po sobˇe jdouc´ı funkˇcn´ı obdob´ı (§2), pasivn´ı volebn´ı právo je stejné jako do Sen´ atu, VOP m˚ uˇze m´ıt z´ astupce (ten ho v jeho nepˇr´ıtomnosti zastupuje v plném rozsahu, jinak ho ochr´ ance m˚ uˇze povˇeˇrit v´ ykonem ˇc´ asti své p˚ usobnosti) • funkci VOP vykon´ av´ a nez´ avisle a nestrannˇe, zárukou tohoto je zakotven´ı imunity (trestn´ı imunita, nelze jej st´ıhat bez souhlasu PS, pokud jej PS odepˇre, je trestn´ı st´ıhán´ı do skonˇcen´ı funkˇcn´ıho obdob´ı ochr´ ance vylouˇceno (§7) x u poslanc˚ u a sen´ ator˚ u je po odepˇren´ı souhlasu jeho komory takové st´ıhán´ı vylouˇceno navˇzdy) a ˇ ztr´ taxativn´ı v´ yˇcet d˚ uvod˚ u ztr´ aty funkce (uplynut´ım funkˇcn´ıho obdob´ı; pravomocn´ ym odsouzen´ım za TC; atou volitelnosti; inkompatibilitou funkc´ı a rezignac´ı (§6)) • inkompatibilita funkce VOP s funkc´ı 1. 2. 3. 4.

prezidenta rep. poslance/sen´ atora soudce funkc´ı ve veˇrejné spr´ avˇe

185



5. v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost´ı, v´ yjimkou je disponován´ı s vlastn´ım majetkem a pedagogická, vˇedecká atd. ˇcinnost, nen´ı-li to kontraproduktivn´ı ˇcinnosti VOP 6. ˇclenstv´ım v politické stranˇe ˇci hnut´ı (§3) • viz →1.18 • za v´ ykon své fce odpov´ıd´ a PS P˚ usobnost a pravomoci 323

ˇ • VOP jedn´ a z podnˇetu FO, PO, z vlastn´ı iniciativy, Parlamentu (specifikum CR),resp. jeho ˇclen˚ u (§11) • do p˚ usobnosti VOP spad´ a – – – – – – – – –

ministerstva a jiné spr´ avn´ı u ´ˇrady s p˚ usobnost´ı pro celé u ´zem´ı státu + správn´ı u ´ˇrady jim podléhaj´ıc´ı ˇ CNB, pokud p˚ usob´ı jako spr´ avn´ı u ´ˇrad Rada pro rozhlasové a televizn´ı vys´ılán´ı org´ any u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u pˇri v´ ykonu státn´ı správy ˇ Policie CR ˇ Arm´ ada CR Hradn´ı str´ aˇz ˇ Vˇezeˇ nsk´ a sluˇzba CR zaˇr´ızen´ı, ve kter´ ych se vykon´ av´ a vazba, trest odnˇet´ı svobody, ochranná nabo u ´stavn´ı v´ ychova, ochranné léˇcen´ı, zabezpeˇcovac´ı detence – veˇrejné zdravotn´ı pojiˇst’ovny

´ zpravodajské sluˇzby • nespad´ a (toto je uvedeno explicitnˇ e v z´ akonˇ e): Parlament, prezident, vláda, NKU, ˇ CR, org´ any ˇcinné v trestn´ım ˇr´ızen´ı, st. zastupitelstv´ı a soudy (s v´ yjimkou orgán˚ u správy státn´ıho zastupitelstv´ı a st´ atn´ı spr´ avy soud˚ u) • ˇ setˇ ren´ı VOP 1. pˇredbˇeˇzn´ a anal´ yza vˇeci, tj. zda spadá do p˚ usobnosti VOP, byla-li dodrˇzena lh˚ uta max. 1 rok od vyd´ an´ı napadeného aktu,zda vˇec nen´ı pˇredmˇetem soudn´ıho jednán´ı atd.; pokud vˇec do p˚ usobnosti VOP nespad´ a nebo se net´ yk´ a toho, kdo n´ avrh na ˇsetˇren´ı podal, tak VOP vˇec obligatornˇe odloˇz´ı x v ostatn´ıch pˇr´ıpadech (napˇr. pˇri uplynut´ı jednoroˇcn´ı lh˚ uty) vˇsak m˚ uˇze vyuˇz´ıt i své diskreˇcn´ı pravomoci a zváˇzit, zda vˇec proˇsetˇr´ı 2. neshled´ a-li ˇz´ adn´ y d˚ uvod k nezab´ yván´ı se podnˇetem, tak zaháj´ı vlastn´ı ˇsetˇren´ı, to vede za vyuˇzit´ı sv´ ych vyˇsetˇrovac´ıch opr´ avnˇen´ı (pr´ avo vstupu, vyˇzadovat informace, p´ısemnosti, stanovisko k vˇeci dle §15, org´ any tyto poskytuj´ı v mez´ıch své u ´ˇredn´ı moci) 3. je-li v´ ysledek negativn´ı (VOP nezjistil poruˇsen´ı pˇredpis˚ u ˇci jiná pochyben´ı), sdˇel´ı toto stˇeˇzovateli a u ´ˇradu, je- li pozitivn´ı, postupuje se dle z´ asady adiatur et altera pars, obeznám´ı u ´ˇrad a ten se má do 30 dn˚ u vyj´ adˇrit a m´ a uˇcinit n´ aleˇzit´ a opatˇren´ı, pokud tak neuˇcin´ı (nebo neuˇcin´ı dostateˇcnˇe), zaˇsle VOP u ´ˇradu a stˇeˇzovateli své z´ avˇereˇcné stanovisko s n´ avrhem opatˇren´ı k n´ apravˇe, nicménˇe toto má pouze iniciaˇcn´ı charakter, pˇr´ımo ovlivˇ novat a zasahovat do ˇcinnosti u ´ˇradu VOP nemá právo, avˇsak je autoritou 4. neprobˇehla-li ani poté n´ aprava, VOP vyrozum´ı nadˇr´ızen´ yu ´ˇrad a eventuálnˇe vˇec zveˇrejn´ı 5. nedojde-li ani tehdy k n´ aleˇzité n´ apravˇe, VOP jiˇz podá zprávu PS dle §24 odst. 1 p´ısm. b • jin´ a opr´ avnˇ en´ı a povinnosti 1. doporuˇcen´ı k u ´pravˇe pr´ avn´ıho ˇr´ adu i vnitˇrn´ıch pˇredpis˚ u za vyuˇzit´ı poznatk˚ u ze ˇsetˇren´ı, u ´ˇrad do 60 dn´ı sdˇel´ı své stanovisko ´ se 2. n´ avrh na zah´ ajen´ı ˇr´ızen´ı o zruˇsen´ı jiného pr. pˇredpisu pro rozpor se zákonem ˇci u ´st. poˇrádkem, US mus´ı t´ımto n´ avrhem zab´ yvat, viz →1.25 ´ aˇckoli neprob´ıh´ 3. s pˇredeˇsl´ ym souvis´ı i moˇznost u ´ˇcastnit se ˇr´ızen´ı o zruˇsen´ı jiného pr. pˇredpisu u US, a na jeho n´ avrh, viz →1.25 4. je opr´ avnˇen navrhnout nejvyˇsˇs´ımu st. zástupci podán´ı ˇzaloby k ochranˇe veˇrejného zájmu 5. od roku 2006 vykon´ av´ a dohled nad dodrˇzován´ı práv osob omezen´ ych na svobodˇe → provád´ı systematické preventivn´ı n´ avˇstˇevy zaˇr´ızen´ı, kde jsou nebo mohou b´ yt osoby drˇzeny na základˇe rozhodnut´ı ˇci pˇr´ıkazu org´ anu veˇrejné moci (napˇr. soudu) nebo z d˚ uvodu závislosti na poskytované péˇci (pˇredevˇs´ım z d˚ uvodu vˇeku, zdravotn´ıho stavu, soci´ aln´ı situace atp.), jde napˇr´ıklad o policejn´ı cely, vˇeznice, azylová zaˇr´ızen´ı, léˇcebny dlouhodobˇe nemocn´ ych, zaˇr´ızen´ı pro seniory, psychiatrické léˇcebny, zaˇr´ızen´ı u ´stavn´ı v´ ychovy aj. 6. v roce 2008 z´ıskal ochr´ ance zvl´ aˇstn´ı oprávnˇen´ı v oblasti státn´ı správy soudnictv´ı – právo navrhovat zah´ ajen´ı k´ arn´ ych ˇr´ızen´ı proti pˇredsed˚ um a m´ıstopˇredsed˚ um soudu v pˇr´ıpadˇe, ˇze poruˇsuj´ı povinnosti spojené s v´ ykonem jejich funkc´ı 7. schv´ alen´ım antidiskriminaˇcn´ıho z´ akona v roce 2009 se ochránce stal orgánem pomáhaj´ıc´ım obˇetem diskriminace 186



– VOP nem˚ uˇze podat u ´stavn´ı st´ıˇznost na základˇe podnˇetu stˇeˇzovatele! (m˚ uˇze napˇr. v Portugalsku, tam totiˇz nelze podat individu´ aln´ı u ´st. st´ıˇznost jednotlivcem) Postaven´ı

324

• nen´ı podˇr´ızen´ y Parlamentu, ale PS podává souhrnnou zpr´ avu o své ˇcinnosti za uplynulý 1x roˇcnˇe (do 31. 3.), minim´ alnˇe 1x za 3 mˇes´ıce j´ı informuje o své ˇcinnosti, m˚ uˇze j´ı doporuˇcit pˇrijet´ı/zmˇenu/zruˇsen´ı urˇcitého pˇredpisu, pˇriˇcemˇz PS vˇetˇsinou projedn´ a tyto za jeho oprávnˇené u ´ˇcasti • existuje zde komplementarita, vedle sebe existuje jak ombudsman, tak orgány soudn´ı ochrany - spr´ avn´ı a u ´stavn´ı soud (pozn. jejich n´ alezy maj´ı z´ avazn´ y charakter, ovˇsem proces je pomalejˇs´ı a finanˇcnˇe nároˇcnˇejˇs´ı) • →prokuratura u n´ as za minulého reˇzimu kontrolovala moc výkonnou, nˇekdy býv´ a nespr´ avnˇe oznaˇcov´ ana za instituci ombudsmanského charakteru, ale mˇela jiné znaky: stranictv´ı, centralistick´ a instituce s ˇsirokým vertik´ aln´ım ˇclenˇen´ım, autonomn´ı v˚ uˇci jiným sloˇzk´ am dˇelby moci, zast´ avala protiˇreˇc´ıc´ı si funkce: st´ atn´ı ˇzalobce v trestn´ıch vˇecech X ochr´ ance lidských pr´ av

´ rad pro ochranu osobn´ıch u ´ ´ Uˇ ´ daj˚ u (UOO U) 325

´ ˇ zakotven nen´ı • v Ustavˇ e CR • vznikl na z´ akladˇe § 2 z´ ak. ˇ c.101/2000 Sb. o ochranˇ e osobn´ıch u ´ daj˚ u a zmˇ enˇ e nˇ ekter´ ych z´ akon˚ u, s´ıdl´ı v Praze; jedn´ a se o nez´ avisl´ y org´ an, ˇr´ıd´ıc´ı se pouze zákony a jin´ ymi pr. pˇredpisy, zasahovat do jeho ˇcinnosti je moˇzné jen na z´ akladˇe z´ akona; je samostatn´ ym subjektem, nˇekdy je ˇrazen mezi nezávislé správn´ı u ´ˇrady • m´ a rysy ombudsmana speci´ aln´ıho, a to zejména ve svém postaven´ı, ustaven´ı pˇredsedy a tzv. inspektor˚ u (jmenov´ ani prezidentem republiky na 5 pˇredseda a 10let inspektoˇri, a to na návrh Senátu, viz →1.21) a p˚ usobnosti, do n´ı totiˇz spadaj´ı znaky ombudsmanské instituce”, jako ” 1. pˇrij´ım´ an´ı podnˇet˚ u a st´ıˇznost´ı obˇcan˚ u na poruˇsen´ı zák. ˇc. 101/2000 Sb. 2. vyd´ av´ an´ı veˇrejné v´ yroˇcn´ı zpr´ ava o ˇcinnosti 3. poskytov´ an´ı konzultac´ı v oblasti ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u (atd., viz zákon) • prostˇredky na v´ ydaje ˇcerp´ a ze samostatné kapitoly st. rozpoˇctu ´ radu jsou pˇredseda, inspektoˇri a dalˇs´ı zamˇestnanci, kontroln´ı ˇcinnost Uˇ ´ radu provádˇej´ı inspektoˇri • zamˇestnanci Uˇ a povˇeˇren´ı zamˇestnanci ´ radu m˚ ˇ e republiky, kter´ • pˇredsedou Uˇ uˇze b´ yt jmenov´ an pouze obˇcan Cesk´ y je zp˚ usobil´ y k právn´ım u ´kon˚ um, je bez´ uhonn´ y a jeho znalosti, zkuˇsenosti a moráln´ı vlastnosti jsou pˇredpokladem, ˇze bude svoji funkci ˇr´ adnˇe zast´ avat a m´ a ukonˇcené vysokoˇskolské vzdˇelán´ı; u inspektora obdobné, v jeho pˇr´ıpadˇe ale zákon uvád´ı ukonˇcené odborné vysokoˇskolské vzdˇel´ an´ı • s v´ ykonem funkce pˇredsedy, ale i inspektora je nesluˇcitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, st´ atn´ıho z´ astupce, jak´ akoliv funkce ve veˇrejné správˇe, funkce ˇclena orgán˚ uu ´zemn´ı samosprávy a ˇclenstv´ı v politick´ ych stran´ ach a hnut´ıch ´ radu se prov´ • kontroln´ı ˇcinnost Uˇ ad´ı na z´ akladˇe kontroln´ıho plánu nebo na základˇe podnˇet˚ u a st´ıˇznost´ı

§ 2 z´ akona ˇ c. 101/2000 Sb. ´ radu jsou svˇeˇreny kompetence u (2) Uˇ ´stˇredn´ıho spr´ avn´ıho u ´ˇradu pro oblast ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u v rozsahu stanoveném t´ımto z´ akonem a dalˇs´ı kompetence stanovené zvl´ aˇstn´ım pr´ avn´ım pˇredpisem, mezin´ arodn´ımi smlouvami, které jsou souˇc´ ast´ı pr´ avn´ıho ˇr´ adu, a pˇr´ımo pouˇzitelnými pˇredpisy Evropských spoleˇcenstv´ı. ´ rad vykon´ av´ a p˚ usobnost dozorového u ´ˇradu pro oblast ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u vyplývaj´ıc´ı z mezin´ arodn´ıch 3) Uˇ smluv, které jsou souˇc´ ast´ı pr´ avn´ıho ˇr´ adu. § 29 ´ rad (1) Uˇ a) prov´ ad´ı dozor nad dodrˇzov´ an´ım povinnost´ı stanovených z´ akonem pˇri zpracov´ an´ı osobn´ıch u ´daj˚ u, b) vede registr zpracov´ an´ı osobn´ıch u ´daj˚ u, c) pˇrij´ım´ a podnˇety a st´ıˇznosti na poruˇsen´ı povinnost´ı stanovených z´ akonem pˇri zpracov´ an´ı osobn´ıch u ´daj˚ ua informuje o jejich vyˇr´ızen´ı, d) zpracov´ av´ a a veˇrejnosti zpˇr´ıstupˇ nuje výroˇcn´ı zpr´ avu o své ˇcinnosti,

187



e) vykon´ av´ a dalˇs´ı p˚ usobnosti stanovené mu z´ akonem, f ) projedn´ av´ a pˇrestupky a jiné spr´ avn´ı delikty a udˇeluje pokuty podle tohoto z´ akona, ˇ a republika v´ g) zajiˇst’uje plnˇen´ı poˇzadavk˚ u vyplývaj´ıc´ıch z mezin´ arodn´ıch smluv, jimiˇz je Cesk´ az´ ana, a z pˇr´ımo pouˇzitelných pˇredpis˚ u Evropských spoleˇcenstv´ı, h) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u, i) spolupracuje s obdobnými u ´ˇrady jiných st´ at˚ u, s org´ any Evropské unie a s org´ any mezin´ arodn´ıch organizac´ı ´ rad v souladu s pr´ p˚ usob´ıc´ımi v oblasti ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u. Uˇ avem Evropských spoleˇcenstv´ı pln´ı oznamovac´ı povinnost v˚ uˇci org´ an˚ um Evropské unie.

ˇ ˇ Cesk´ a n´ arodn´ı banka (CNB) 326

´ ˇ (ˇc. 1/1993 Sb., ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ • hlava ˇsest´ a, ˇcl. 98 Ustavy CR u) Charakteristika 327

• u ´stˇredn´ı banka st´ atu, vznikl´ a rozdˇelen´ım Státn´ı banky ˇceskoslovenské; hl.c´ılem jej´ı ˇcinnosti je péˇce o cenovou ˇ ˇ stabilitu; jej´ı postaven´ı, p˚ usobnost, organizaci stanov´ı z´ ak. CNR ˇ c.6/93 Sb. o CNB, existuj´ı dalˇs´ı z´ akony, které se j´ı zab´ yvaj´ı: z´ akon o bank´ ach, devizov´ y zákon, zákon o dluhopisech, zákon o u ´ˇcetnictv´ı, z´ akon o pojiˇst’ovnictv´ı atd. • v˚ uˇci ostatn´ım u ´stavn´ım org´ an˚ um st´ atu je orgánem sui generis, nebot’ jej´ım prostˇrednictv´ım se nenaplˇ nuje st. ´ moc (a Ustava nˇeco jako moc bankovn´ı” moc finanˇcn´ı” nezná) ” ” ˇ • pr´ avnick´ a osoba s postaven´ım veˇrejnopr´ avn´ıho subjektu, se s´ıdlem v Praze (zde je jej´ı u ´stˇred´ı, dále m´ a CNB poboˇcky a organizaˇcn´ı jednotky), nezapisuje se do obchodn´ıho rejstˇr´ıku • m´ a troj´ı postaven´ı 1. jako u ´ stˇ redn´ı/centr´ aln´ı/emisn´ı/cedulov´ a banka - urˇcuje mˇenovou politiku, vydává obˇeˇzivo, je partnersk´ ym org´ anem ostatn´ıch u ´stavn´ıch orgán˚ u, mus´ı spolupracovat s u ´stˇredn´ımi bankami jin´ ych st´ at˚ u a org´ any dohledu nad finanˇcn´ımi trhy jin´ ych stát˚ u; vykonává dozor nad cel´ ym bankovn´ım sektorem nad ostatn´ımi bankami, je prvn´ı bankou, tzv. bankou bank; zastupuje stát v mezinárodn´ıch bankovn´ıch instituc´ıch 2. jako spr´ avn´ı u ´ˇ rad - vykon´ av´ a bankovn´ı dohled nad bankami, poboˇckami zahraniˇcn´ıch bank, spoˇritelnami au ´vˇern´ımi druˇzstvy, institucemi elektronick´ ych penˇez...a nad bezpeˇcn´ ym fungován´ım bankovn´ıho systému, nad obchodn´ıky s cenn´ ymi pap´ıry, emitenty cenn´ ych pap´ır˚ u, investiˇcn´ımi spoleˇcnostmi a fondy, organiz´ atory trh˚ u atd. 3. jako podnikatel v oblasti bankovnictv´ı - vede u ´ˇcty bank a pˇrij´ımá jejich vklady, m˚ uˇze od bank kupovat, popˇr. jim prod´ avat smˇenky, st.dluhopisy ˇci jiné cenné pap´ıry se st. zárukou a m˚ uˇze bank´ am ˇ poskytnout u ´vˇer, vede evidenci cenn´ ych pap´ır˚ u vydávan´ ych CR • m˚ uˇze vyd´ avat vyhl´ aˇsky, ty se zveˇrejˇ nuj´ı ve Sb´ırce zákon˚ u, také m˚ uˇze vydávat opatˇren´ı jako intern´ı akty, je-li ˇ k tomu z´ akonem zmocnˇena, ta se zveˇrejˇ nuj´ı ve Vˇestn´ıku CNB (zde se mohou zveˇrejˇ novat i u ´ˇredn´ı sdˇelen´ı) P˚ usobnost 328

ˇ • za u ´ˇcelem naplnˇen´ı hl.c´ıle: urˇcuje mˇenovou politiku; vydává bankovky a mince (monopol CNB); ˇr´ıd´ı penˇeˇzn´ı obˇeh, platebn´ı styk, z´ uˇctov´ an´ı bank a peˇcuje o jejich plynulost, hospodárnost, pod´ıl´ı se na zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti platebn´ıch systému a na jejich rozvoji; vykonává bankovn´ı dohled nad ˇcinnost´ı bank, poboˇcek zahraniˇcn´ıch ˇ peˇcuje o bezpeˇcnost a u ˇ dalˇs´ı ˇcinnosti dle zák. o CNB, ˇ bank v CR, ´ˇcelnost bankovn´ıho systému CR; ˇc. 21/92 Sb. o bank´ ach, devizového z´ ak. apod.; • d´ ale - stanov´ı u ´rokové sazby, r´ amce, splatnosti atd. obchod˚ u; vede u ´ˇcty bank, pˇrij´ımá jejich vklady; d´ av´ a do prodeje dluhopisy dle z´ ak. o dluhopisech ˇc. 530/90 Sb.; obchoduje s cenn´ ymi pap´ıry; vyhlaˇsuje reˇzim kurzu ˇ koruny k ciz´ım mˇen´ am a vyhlaˇsuje tento (v´ yluˇcnˇe CNB); spravuje mˇenové rezervy ve zlatˇe a devizov´ ych prostˇredc´ıch a disponuje s nimi, dalˇs´ı pravomoci v devizovém hospodáˇrstv´ı Organizace 329

188



• nejvyˇsˇs´ım ˇr´ıd´ıc´ım org. je Bankovn´ı rada o sedmi ˇclenech (ˇcleny jsou guvernér, 2 viceguvernéˇri a dalˇs´ı 4 ˇclenové), jmenuje je prezident rep. na ˇsest let (lh˚ uta je individuálnˇe urˇcena pro kaˇzdého ˇclena Rady), guvernérem je dnes j´ım Ing. Miroslav Singer, Ph.D., v´ıce viz →1.18 ˇ a rozpoˇcet, urˇcuje mˇenovou politiku a nástroje pro jej´ı uskuteˇcn • Bankovn´ı rada schvaluje sv˚ uj JR ˇov´ an´ı, ˇ ˇ stanov´ı z´ asady ˇcinnosti a obchod˚ u CNB, stanov´ı druhy fond˚ u CNB, udˇeluje souhlas k podnikatelské ˇcinnosti ˇ ˇ zamˇestnanc˚ u CNB, rozhoduje o rozkladech proti rozhodnut´ım CNB v prvn´ım stupni • rada je u ´sn´ aˇsen´ıschopn´ a, je-li pˇr´ıtomen guvernér (ˇci j´ım povˇeˇren´ y pˇredsedaj´ıc´ı viceguvernér) a dalˇs´ı tˇri ˇclenové ˇ • guvernér jedn´ a jménem CNB navenek a pˇredsedá jednán´ı Bankovn´ı rady • roku 2006 novelou z´ akona byl vytvoˇren v´ ybor pro finanˇcn´ı trh jako poradn´ı orgán B. rady (nahradil tak zruˇsenou Komisi pro cenné pap´ıry) Vztah k ostatn´ım org´ an˚ um a veˇ rejnosti 330

´ ˇ ˇ • Ustava expressis verbis CNB nepˇrizn´ av´ a nezávislost, pˇripouˇst´ı, ˇze do ˇcinnost CNB zasahovat lze, ALE JEN na z´ akladˇe z´ akona (ˇci jiného pr´ avn´ıho pˇredpisu se silou zákona), i u ´prava v samostatné hlavˇe poukazuje na ˇ ˇ Ustava ´ urˇcité autonomn´ı postaven´ı CNB vu ´stavn´ım mechanismu CR, naznaˇcuje pouze vztah s prezidentem, ˇ aˇz z´ akon o CNB pak stanov´ı, ˇze banka a jej´ı rada nesmˇ ej´ı pˇ ri plnˇ en´ı sv´ e fce pˇ rij´ımat ani vyˇ zadovat pokyny od prezidenta, Parlamentu, vl´ ady, spr´ avn´ıch u ´ˇ rad˚ u ani od jak´ ehokoliv jin´ eho subjektu (nicménˇe je t´ımto z´ akonem jen stanovena nezávislost na pokynech tˇechto subjekt˚ u, nikoliv pˇr´ımo na onˇech u ´st. org´ anech) ˇ ˇ • na vˇsechny bankovn´ı operace CNB se vztahuje bankovn´ı tajemstv´ı, zamˇestnanci CNB jsou povinni zachov´ avat mlˇcenlivost o sluˇzebn´ıch vˇecech (a to i po skonˇcen´ı pracovnˇeprávn´ıho vztahu), mlˇcenlivosti je maximálnˇe moˇzné zproˇstit z d˚ uvodu veˇrejného z´ ajmu guvernérem V˚ uˇci prezidentu

331

´ • prezident jmenuje ˇcleny Bankovn´ı rady dle ˇcl. 62 p´ısm. k), ale Ustava nenaznaˇcuje proceduru jmenov´ an´ı, ani souˇcinnost jin´ ych u ´stavn´ıch org´ an˚ u pˇri tomto jmenován´ı, toto jmenován´ı nepodléhá kontrasignaci, v´ yklad tohoto ˇcl´ anku se ale roku 2000 uk´ azal nejasn´ y (má prezident pouze urˇcit ˇclenstv´ı osob v Bankovn´ı radˇe, ˇci m˚ uˇze bez kontrasignace i rozhodnout, kdo bude v Radˇe zastávat funkci guvernéra a viceguvernéra, nebo jde ´ sice o prezidentovu kompetenci, kter´ a nen´ı v´ yslovnˇe stanovena Ustavou a je stanovena aˇz zákonem, takˇze je k ´ n´ı potˇreba kontrasignace?) → n´ alez US ˇc. 285/2001 Sb. - jmenuje guvernéra a viceguvernéry bez kontrasignace ´ tak dovodil z v´ ´ (US ykladu Ustavy, z´ akona i u ´stavn´ı zvyklosti) • prezident ˇclena Rady odvol´ a pˇri vzniku inkompatibility ˇci pokud by ˇclen pˇrestal splˇ novat podm´ınku bez´ uhonnosti, také pokud by byl zbaven zp˚ usobilosti k pr. u ´kon˚ um (ˇci by mu byla omezena), dále nevykonává-li fci déle neˇz 6 mˇes´ıc˚ u, zde jde o pravomoc dle ˇcl. 63 odst. 2, tud´ıˇz toto jeho rozhodnut´ı kontrasignaci k platnosti vyˇzaduje ˇ V˚ uˇci Parlamentu CR

332

ˇ • CNB je povinna 2x/rok pod´ avat zpr´ avu o mˇenovém v´ yvoji PS (k projednán´ı), téˇz se snˇemovna m˚ uˇze usnést ˇ na tom, ˇze CNB pˇredloˇz´ı mimoˇr´ adnou zprávu o mˇenovém v´ yvoji, dále PS m˚ uˇze ˇzádat doplnˇen´ı takov´ ych zpr´ av • min. jedenkr´ at roˇcnˇe je povinna pod´ avat PS zprávu o finanˇcn´ı stabilitˇe (k informaci) • kaˇzdoroˇcnˇe pˇredkl´ ad´ a PS, Sen´ atu a vl´ adˇe zprávu o v´ ykonu dohledu nad finanˇcn´ım trhem (k informaci) • pˇredkl´ ad´ a PS roˇcn´ı zpr´ avu o v´ ysledku svého hospodaˇren´ı (k projednán´ı), PS ji m˚ uˇze schválit, vz´ıt na vˇedom´ı ˇ nebo odm´ıtnout (s t´ım z´ akon nespojuje ˇz´ adné právn´ı d˚ usledky), dále j´ı CNB pˇredkládá schválenou a auditorem ovˇeˇrenou u ´ˇcetn´ı uz´ avˇerku V˚ uˇci vl´ adˇe

333

• nem´ a pr´ avo z´ akonod´ arné iniciativy, takˇze návrhy zákonn´ ych u ´prav (v oblasti mˇeny, penˇeˇzn´ıho obˇehu, trhu, platebn´ıho styku; spolu s ministrem financ´ı návrhy o devizovém hospodáˇrstv´ı a regulaci vydáván´ı elektronick´ ych penˇez) pˇredkl´ ad´ a vl´ adˇe a ta je m˚ uˇze pˇredloˇzit PS jako sv˚ uj návrh zákona • vl´ adˇe pˇredkl´ ad´ a zpr´ avu o v´ ykonu dohledu nad finanˇcn´ım trhem (stejnˇe jako PS a Senátu, viz v´ yˇse) ˇ • CNB a vl´ ada se vz´ ajemnˇe informuj´ı o z´ asadách a opatˇren´ıch mˇenové a hospodáˇrské politiky ˇ • zauj´ım´ a stanovisko k n´ avrh˚ um pˇredkl´ adan´ ym vládˇe, které se dot´ ykaj´ı p˚ usobnosti CNB • pln´ı poradn´ı fci v˚ uˇci vl´ adˇe v z´ aleˇzitostech mˇenové povahy a finanˇcn´ıho trhu • zased´ an´ı Bank. rady se m˚ uˇze u ´ˇcastnit s poradn´ım hlasem ministr financ´ı ˇci jin´ y povˇeˇren´ y ˇclen vlády, guvernér ˇci j´ım urˇcen´ y viceguvernér je zas opr´ avnˇen s poradn´ım hlasem se u ´ˇcastnit sch˚ uze vlády, guvernér je zv´ an i na sch˚ uze Bezpeˇcnostn´ı rady 189



ˇ • ministr financ´ı po dohodˇe s Bank. radou urˇcuje 1 ˇci v´ıce auditor˚ u, kteˇr´ı ovˇeˇr´ı u ´ˇcetn´ı závˇerku CNB ´ V˚ uˇci NKU

334

´ vykon´ ˇ ˇ • NKU av´ a kontrolu hospodaˇren´ı CNB v oblasti v´ ydaj˚ u na poˇr´ızen´ı majetku a v´ ydaj˚ u na provoz CNB ˇ • pˇ r´ıklad instituce, kter´ a v CR vykon´ av´ a DOZOR → státn´ı zastupitelstv´ı

St´ atn´ı zastupitelstv´ı ´ ˇ (ˇc. 1/1993 Sb. ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ hlava tˇret´ı, ˇcl.80 Ustavy CR u)

335

• viz →1.19 ´ • b´ yv´ a povaˇzov´ ano za souˇc´ ast justice (soudn´ı moci), tedy v podobném postaven´ı jako soudy, podle ˇceské Ustavy ´ i podle judikatury Ustavn´ıho soudu je vˇsak souˇcást´ı moci v´ ykonné. Postaven´ı, p˚ usobnost, vnitˇrn´ı vztahy, organizaci a spr´ avu st´ atn´ıho zastupitelstv´ı upravuje z´ akon ˇ c. 283/1993 Sb., o st´ atn´ım zastupitelstv´ı, s ˇ e republiky jeho nabyt´ım u ´ˇcinnosti soustava st´ atn´ıho zastupitelstv´ı nahradila dosavadn´ı prokuraturu Cesk´ Charakteristika 336

• soustava st´ atn´ıch u ´ˇrad˚ u, které jsou urˇceny k zastupován´ı státu pˇri ochranˇe veˇrejného zájmu ve vˇecech svˇeˇren´ ych z´ akonem do p˚ usobnosti st´ atn´ıho zastupitelstv´ı Organizace 337

• skl´ ad´ a se ze st´ atn´ıch z´ astupc˚ u, které jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyˇsˇs´ıho státn´ıho z´ astupce (nejvyˇsˇs´ıho st´ atn´ıho z´ astupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti) ˇci bezprostˇrednˇe nadˇr´ızeného vedouc´ıho st. z´ astupce, v ˇcele st´ atn´ıho zastupitelstv´ı stoj´ı jeden vedouc´ı státn´ı zástupce, jehoˇz pojmenov´ an´ı se odv´ıj´ı od stupnˇe st´ atn´ıho zastupitelstv´ı • S´ıdla st´ atn´ıch zastupitelstv´ı a obvody jejich u ´zemn´ı p˚ usobnosti se shoduj´ı se s´ıdly a obvody ˇcesk´ ych soud˚ u, pˇriˇcemˇz kaˇzdé st´ atn´ı zastupitelstv´ı je zásadnˇe pˇr´ısluˇsné k zastupován´ı státu u soudu, u nˇehoˇz toto st´ atn´ı zastupitelstv´ı p˚ usob´ı – – – –

Nejvyˇsˇs´ı st´ atn´ı zastupitelstv´ı se s´ıdlem v Brnˇe (ˇclenem Eurojustu) dvˇe vrchn´ı st´ atn´ı zastupitelstv´ı (Praha, Olomouc) osm krajsk´ ych st´ atn´ıch zastupitelstv´ı(2 v Praze) 86 okresn´ıch st´ atn´ıch zastupitelstv´ı (u praˇzsk´ ych obvodn´ıch soud˚ u 10 obvodn´ıch státn´ıch zastupitelstv´ı a u Mˇestského soudu v Brnˇe mˇestské státn´ı zastupitelstv´ı)

• zˇrizov´ any i poboˇcky • v roce 2011 bylo nicménˇe napl´ anov´ ano vrchn´ı státn´ı zastupitelstv´ı zruˇsit a nahradit je specializovanou skupinou 20–40 st´ atn´ıch z´ astupc˚ u zamˇeˇren´ ych pˇredevˇs´ım na boj s korupc´ı • vztahy v soustavˇe st´ atn´ıho zastupitelstv´ı jsou zaloˇzeny na základˇe omezené nadˇr´ızenosti a podˇr´ızenosti, dohled b´ yv´ a rozliˇsov´ an na vertik´ aln´ı, kter´ y je vykonáván mezi r˚ uzn´ ymi stupni státn´ıch zastupitelstv´ı, a horizont´ aln´ı, kter´ y je vykon´ av´ an uvnitˇr jednotliv´ ych státn´ıch zastupitelstv´ı, tedy ze strany vedouc´ıho státn´ıho zástupce ˇci j´ım povˇeˇreného st´ atn´ıho z´ astupce v˚ uˇci jednotliv´ ym státn´ım zástupc˚ um daného státn´ıho zastupitelstv´ı • v´ ysadn´ı postaven´ı nejvyˇsˇs´ıho st´ atn´ıho zástupce: ke sjednocen´ı a usmˇernˇen´ı postupu státn´ıch zástupc˚ u pˇri v´ ykonu jejich p˚ usobnosti m˚ uˇze vyd´ avat pokyny obecné povahy, které jsou závazné jak pro vˇsechny st´ atn´ı z´ astupce, tak i pro dalˇs´ı zamˇestnance st´ atn´ıho zastupitelstv´ı; ke sjednocen´ı v´ ykladu zákon˚ u a dalˇs´ıch pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u m˚ uˇze vyd´ avat v´ ykladov´ a stanoviska, která sice formálnˇe nejsou bezprostˇrednˇe závazná a maj´ı pouze doporuˇcuj´ıc´ı charakter P˚ usobnost 338

• tˇeˇziˇstˇe p˚ usobnosti spoˇc´ıv´ a v plnˇen´ı role orgánu veˇrejné ˇzaloby v trestn´ım ˇr´ızen´ı a dalˇs´ıch u ´kon˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z trestn´ıho ˇr´ adu (zejména v´ ykon dozoru nad zachováván´ım zákonnosti v pˇr´ıpravném ˇr´ızen´ı trestn´ım, u ´ˇcast v hlavn´ım l´ıˇcen´ı a veˇrejném zased´ an´ı konan´ ych soudem), státn´ı zastupitelstv´ı dále p˚ usob´ı v jin´ ych ˇr´ızen´ıch (v obˇcanskopr´ avn´ım ˇr´ızen´ı a spr´ avn´ım soudnictv´ı), vykonává dozor nad dodrˇzován´ım právn´ıch pˇredpis˚ u v m´ıstech, kde se vykon´ av´ a vazba, trest odnˇet´ı svobody, ochranné léˇcen´ı a ochranná nebo u ´stavn´ı v´ ychova

190

´ Í CLEN ˇ ˇ Í STATU ´ ´ Í ZAKLADY ´ ´ Í SAMOSPRAVY ´KAPITOLA ˇ 1.30. UZEMN EN A USTAVN UZEMN V CR 1. SKUPINA A

ˇ ´ ˇ Prospektorum Praha, 2010, kap.NKU ´ HREBEJK, Jiˇr´ı, GERLOCH, Aleˇs, ZOUBEK, Vladim´ır: Ustavn´ ı systém CR, ˇ ´ ˇ ´ a CNB; PAVLICEK, V´ aclav, a kol.: Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda II. d´ıl., Linde Praha, a.s., 2008, kap. Jiné org´ any ´ Ustava ´ ˇ výpisky z Hˇrebejkova semin´ ´ od Adinky; Odochrany pr´ av; UZ CR; aˇre od subnuby; pˇr´ıprava ke st´ atnic´ım z UP ´ 166/93: http://www.nku.cz/assets/zakon 166kazy na z´ akony (je dobré vˇedˇet jejich strukturu, staˇc´ı zhruba); NKU 93.pdf; VOP 349/99: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-o-verejnem-ochranci-prav-14103.html; ´ ´ 101/2000: http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=4&submenu=5&loc=20; CNB ˇ UOO U 6/93: http://www.cnb.cz/cs/legislativ st´ atn´ı zastupitelstv´ı 283/93: http://www.nssoud.cz/zakony/283 1993.pdf

1.30.

´ Uzemn´ ıˇ clenˇ en´ı st´ atu a u ´ stavn´ı z´ aklady u ´ zemn´ı samospr´ avy v ˇ CR

Z´ akonn´ au ´ prava 339

• • • • • • • • • • • • • •

´ Ustava (ˇcl. 8, 11, 87, 79, hlava sedm´ a) LZPS (ˇcl. 21) z. ˇc. 128/2000 Sb., o obc´ıch (obecn´ı zˇr´ızen´ı) z. ˇc. 129/2000 Sb., o kraj´ıch z. ˇc. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze z. ˇc. 36/1960 Sb., o u ´zemn´ım ˇclenˇen´ı st´ atu z. ˇc. 347/1997 Sb., o vytvoˇren´ı vyˇsˇs´ıch u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u z. ˇc. 250/2000 Sb., o rozpoˇctov´ ych pravidlech u ´zemn´ıch rozpoˇct˚ u z.ˇc. 420/2004 Sb., o pˇrezkoum´ av´ an´ı hospodaˇren´ı u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u z. ˇc. 491/2001 Sb., o volb´ ach do zastupitelstev obc´ı z. ˇc. 130/2000 Sb., o volb´ ach do zastupitelstev kraj˚ u z. ˇc. 22/2004 Sb., o m´ıstn´ım referendu z. ˇc. 118/2010 Sb., o krajském referendu ˇ ji pˇrijala 1999, na jej´ım základˇe provedla ty zákony 128, 129, Evropsk´ a charta m´ıstn´ı samospr´ avy - CR 131/2000

´ Uzemn´ ıˇ clenˇ en´ı st´ atu X Samospr´ ava Z´ akon ˇ c. 36/1960 Sb., o u ´ zemn´ım ˇ clenˇ en´ı st´ atu 340

• v´ yˇcet 7 kraj˚ u, 76 okres˚ u, u ´zem´ı Prahy tvoˇr´ı samostatnou jednotku a je dˇelené na 10 obvod˚ u (´ uzem´ı tˇechto obvod˚ u pak Ministerstvo vnitra stanovilo provádˇec´ım právn´ım pˇredpisem v´ yˇctem mˇestsk´ ych ˇcást´ı) • vytvoˇren´ı nebo zruˇsen´ı kraje nebo podstatná zmˇena jeho u ´zem´ı se provád´ı pouze zákonem; prov´ adˇet jiné zmˇeny u ´zem´ı kraje pˇr´ısluˇs´ı vl´ adˇe. (§15) • vymezuje u ´zemn´ı ˇclenˇen´ı st´ atu, a to ve smyslu ˇclenˇen´ı geografick´ eho, nikoliv u ´zemnˇe správn´ıho (= adminis´ ˇ se ˇclen´ı na obce a kraje, nen´ı to ˇclenˇen´ım trativn´ıho) ˇci samospr´ avného!! (pokud Ustava hovoˇr´ı o tom, ˇze CR ˇ se ˇclen´ı na u u ´ zem´ı, ale ˇclenˇen´ım samospr´ avy, chce t´ım ˇr´ıct, ˇze CR ´zemn´ı spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u obc´ı a u ´zemn´ı spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u kraj˚ u) → u ´zemn´ı ˇclenˇen´ı státu m˚ uˇze b´ yt základem ˇclenˇen´ı administrativn´ıho i samospr´ avného, m´ alokdy jsou vˇsak tato ˇclenˇen´ı zcela totoˇzná • takˇze pojmy obec/kraj jsou zde pouˇz´ıv´ any v jiném smyslu neˇz v u ´stavˇe

§1 ´ Uzem´ ı Republiky ˇceskoslovenské se dˇel´ı na kraje, kraje se dˇel´ı na okresy a okresy se dˇel´ı na obce a vojenské u ´jezdy. Info nav´ıc (kdyby se n´ ahodou nˇ ekdo u zk zeptal, nen´ı to ani v uˇ cebnici): ˇ e republice jsou u • okresy: okresy v Cesk´ ´zemn´ı jednotky stˇredn´ıho stupnˇe, okresy se d´ ale dˇel´ı na obce a vojenské u ´jezdy, u ´zem´ı nˇekterých statut´ arn´ıch mˇest (Brno) tvoˇr´ı samostatné okresy (okres Brno-mˇesto), Praha nen´ı 191


a nebyla okresem a jej´ı u ´zem´ı se nedˇel´ı na okresy, ale na deset ˇc´ıslovaných obvod˚ u; od u ´zemn´ıch okres˚ u odliˇsujeme spr´ avn´ı okresy a okresn´ıch soudy; od 1. u ńora 1949 do 31. prosince 2002 byla organizace st´ atn´ı spr´ avy a soud˚ u spojena, od 1. 1. 2003 byly zruˇseny okresn´ı u ´ˇrady (zmizel spr´ avn´ı okres), ale u ´zemn´ı okresy z˚ ust´ avaj´ı nad´ ale!!, systém soud˚ u a st´ atn´ıch zastupitelstv´ı sice zachoval uspoˇr´ ad´ an´ı vych´ azej´ıc´ı z dosavadn´ıch kraj˚ u a okres˚ u, avˇsak soudn´ı obvody tˇechto soud˚ u byly redefinov´ any speci´ aln´ım z´ akonem a postupem ˇcasu se od nich vymezen´ı okres˚ u dle z´ akona o u ´zemn´ım ˇclenˇen´ı st´ atu odchýlilo • vojensk´ e u ´ jezdy: vymezené ˇc´ asti st´ atn´ıho u ´zem´ı, které jsou zvl´ aˇst’ vyhrazeny k výcviku nebo p˚ usoben´ı ozˇ brojených sil, pˇredevˇs´ım arm´ ady, v Ceské republice jsou podle z´ akona samostatnými u ´zemn´ımi jednotkami nezaˇrazenými do obc´ı, avˇsak zaˇrazenými do okres˚ u a kraj˚ u, u ´jezd tvoˇr´ı u ´zemn´ı spr´ avn´ı jednotku a je spravov´ an ˇ e republiky, tzv. u ´jezdn´ım u ´ˇradem, v jeho ˇcele stoj´ı pˇrednosta, j´ımˇz je obvykle vyˇsˇs´ı d˚ ustojn´ık Arm´ ady Cesk´ ˇ e republiky se v souˇcasnosti nach´ na u ´zem´ı Cesk´ az´ı 5 vojenských u ´jezd˚ u; z hlediska u ´stavn´ıho pr´ ava býv´ a existence vojenských u ´jezd˚ u jakoˇzto u ´zemn´ıch jednotek nezaˇrazených do ˇz´ adné obce napad´ ana jako proti´ ustavn´ı, ´ ˇ e republiky se Cesk´ ˇ a republika ˇclen´ı (aniˇz by u protoˇze podle ˇcl. 99 Ustavy Cesk´ ´stava pˇripouˇstˇela výjimku) na obce, které jsou z´ akladn´ımi u ´zemn´ımi samospr´ avnými celky → s t´ım souvis´ı, ˇze obyvatel˚ um vojenských u ´jezd˚ u nen´ı zaruˇceno pr´ avo na samospr´ avu podle ˇcl. 21 Listiny z´ akladn´ıch pr´ av a svobod + majetek na u ´zem´ı u ´jezdu (s výjimkou vneseného majetku) sm´ı být jen ve vlastnictv´ı st´ atu, hroz´ı tedy nerespektov´ an´ı pr´ av obyvatel vojenských u ´jezd˚ u (pr´ avo na m´ıstn´ı samospr´ avu a pr´ avo vlastnit majetek) ´ Ustava 341

• pojem u ´zemn´ı ˇclenˇen´ı v˚ ubec neobsahuje, obsahuje ˇ clenˇ en´ı samospr´ avy ´ ˇ je ˇclenˇena na obce (základn´ı u • hlava sedm´ a – Uzemn´ ı samospr´ ava – CR ´zemnˇe samosprávné celky) a kraje ´ (vyˇsˇs´ı u ´zemnˇe samospr´ avné celky – VUSC) • ˇcl. 8: Zaruˇcuje se samospr´ ava u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u (pˇrirozenoprávn´ı pojet´ı samosprávy) ´ • ˇcl. 87: ochrana u ´zemn´ı samospr´ avy je svˇeˇrena US • ˇcl. 100 odst. 2: Obec je vˇzdy souˇc´ ast´ı vyˇsˇs´ıho u ´zemn´ıho samosprávného celku. • ˇcl. 100 odst. 3: Vytvoˇrit nebo zruˇsit vyˇsˇs´ı u ´zemn´ı samosprávn´ y celek lze jen u ´stavn´ım zákonem. • administrativn´ı (spr´ avn´ı) a u ´zemn´ı ˇclenˇen´ı se nemus´ı pˇrekr´ yvat (viz napˇr. finanˇcn´ı u ´ˇrady, celn´ı u ´ˇrady. . . )

Pojmy (obecnˇ e) → ˇcerp´ ano pˇrev´ aˇznˇe z pˇredn´ aˇsky ze st´ atovˇedy, odkaz viz zdroje

342

´ Uzemn´ ı samospr´ ava 343

• je prostorovˇe vymezen´ y funkˇcn´ı celek, kter´ y je nadán právem samostatnˇe rozhodovat o sv´ ych záleˇzitostech • = samostatn´ a, nez´ avisl´ a, svobodn´ a spr´ ava, kterou vykonává u ´zemn´ı spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u samo nad sebou (spoleˇcenstv´ı obecn´ı a krajské) • kompetence samospr´ avy: pˇredmˇetem krajské m˚ uˇze b´ yt jen co zákon v´ yslovnˇe stanov´ı, co nen´ı stanoveno, je t´ım p´ adem obecn´ı → tzv. zbytkov´ a kompetence (ˇcl. 104 odst. 2 u ´stavy) • jedna z forem spolu´ uˇcasti FO na spr´ avˇe státu • prvek polopˇr´ımé demokracie – dˇelené demokracie (pˇr´ımá-referendum + nepˇr´ımá-volen´ı zástupci) • samospr´ ava nen´ı st´ at, je protip´ olem st´ atn´ı (vrchnostenské) správy • doplˇ nuje klasické pil´ıˇre moci Veˇ rejn´ a spr´ ava 344

• • • •

= poskytov´ an´ı spr´ avn´ıch ˇcinnost´ı souvisej´ıc´ıch s veˇrejn´ ymi sluˇzbami u ´roveˇ n: u ´stˇredn´ı (vl´ ada), region´ aln´ı (kraje, . . . ), m´ıstn´ı (obce) nositelem je nejklasiˇctˇeji st´ at dnes rozdˇelena na st´ atn´ı spr´ avu a samospr´ avu

St´ atn´ı spr´ ava 345

• → vykon´ avaj´ı ji st´ atn´ı org´ any – moc z´ akonodárná, v´ ykonná a soudn´ı, nejv´ıce práce“ má moc v´ ykonn´ a ”

192


Samospr´ ava 346

• ve smyslu politickém → princip veˇrejné správy • ve smyslu pr´ avn´ım → pr´ avn´ı vymezen´ı postaven´ı samosprávy (právo na kus veˇrejné správy) Korporace (corpus=tˇ elo) 347

• samospr´ ava m´ a korporativn´ı charakter (ˇcl. 101 odst. 3 u ´stavy) • jedn´ a se o spoleˇcenstv´ı, které je sloˇzeno z FO, ale navenek vystupuje jako jedno tˇelo“ – jako PO – m´ a pr´ avo sv´ ym jménem vystupovat v pr´ avn´ıch vztaz´ıch (obec, kraj, . . . ), je subjektem prá”v • samospr´ ava je veˇrejnopr´ avn´ı korporac´ı → je to subjekt veˇrejnoprávn´ı → enumerativnost veˇrejnopr´ avn´ıch pretenz´ı pˇri v´ ykonu veˇrejné moci • z´ aroveˇ n vˇsak soukromopr´ avn´ı charakter - §18 odst. 1 p´ısm. c) obˇcanského zákon´ıku → zásada legáln´ı licence ve vˇecech samospr´ avy Municipio 348

• • • •

= teritorium, u ´zem´ı municipalita = obecn´ı/mˇestsk´ a samospráva pouˇz´ıv´ a se z hlediska vymezen´ı u ´zem´ı obce nebo vyˇsˇs´ıch celk˚ u municip´ aln´ı pr´ avo = pr´ avo obc´ı

Decentralizace 349

• z centra pˇredané pravomoci na m´ıstn´ı orgány • = deetatizace = odst´ atnˇen´ı, oslabov´ an´ı role státu v m´ıstn´ıch záleˇzitostech Dekoncentrace 350

• postoupen´ı kompetenc´ı na org´ any niˇzˇs´ıho stupnˇe (v´ ykon státn´ı správy, napˇr. stavebn´ı ˇr´ızen´ı) • pr´ avn´ı ˇr´ ad stanov´ı meze, ve kter´ ych se decentralizované a dekoncentrované orgány mohou pohybovat Rozd´ıl mezi autonomi´ı a samospr´ avou 351

• u ´zemn´ı autonomie m˚ uˇze vyd´ avat své právn´ı pˇredpisy, dokonce i zákony, nav´ıc se jejich pravomoci liˇs´ı; • samospr´ ava je v kaˇzdé jednotce ve st´ atˇe stejná; ˇ • autonomie je vyˇsˇs´ım prvkem samostatnosti (napˇr. ve Spanˇ elsku jsou r˚ uzné autonomie) Z´ ajmov´ a (profesn´ı) samospr´ ava 352

• • • •

roli nehraje u ´zem´ı, ale spoleˇcenstv´ı – jinak to samé mimo pozornost u ´stavy, poz˚ ustatek stavovské organizace vznik´ a jako projev sdruˇzovac´ıho pr´ ava dvˇe z´ akladn´ı formy: – ve smyslu realizace kon´ıˇck˚ u, z´ ajm˚ u – profesn´ı samospr´ ava → r˚ uzné profesn´ı komory (advokátn´ı, lékaˇrská)

• vn´ım´ ana jako veˇrejnopr´ avn´ı (komory, samosprávné celky na poli hospodáˇrském ˇci penˇeˇzn´ım) i jako soukromopr´ avn´ı (z´ ajmové spolky, n´ arodnostn´ı sdruˇzen´ı, c´ırkevn´ı, odborová, . . . ) • mohou si v r´ amci z´ akona uspoˇr´ adat své vnitˇrn´ı pomˇery samostatnˇe, napˇr´ıklad Studijn´ı a zkuˇsebn´ı ˇr´ ad UK N´ arodnostn´ı samospr´ ava 353

• pˇr´ısluˇsnost k samospr´ avnému spoleˇcenstv´ı je dána národnost´ı • je obvykle realizov´ ana ve st´ atech s n´ arodnostn´ımi menˇsinami ˇ • nˇekdy jej´ı funkci m˚ uˇze suplovat u ´zemn´ı samospráva (Rakousko-Uhersko a postaven´ı Cech˚ u) 193


Charakteristika u ´ zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u 354

´ • vytvoˇrit nebo zruˇsit VUSC lze jen u ´stavn´ım zákonem → realizováno u ´st. zákonem ˇc. 347/1997 Sb., o vytvoˇren´ı vyˇsˇs´ıch u ´zemnˇe samospr´ avn´ ych celk˚ u (´ ust. zákon 176/2001 Sb. zmˇenil pak název 4 kraj˚ u) ´ – vytvoˇreno 14 VUSC (13 kraj˚ u + Praha) ´ • USC je u ´zemn´ı spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u s právem na samosprávu, patˇr´ıc´ı mezi podstatné náleˇzitosti demokratického pr´ avn´ıho st´ atu – – – – – – – –

spravuje své z´ aleˇzitosti m´ a sv˚ uj majetek hospodaˇr´ı se sv´ ym rozpoˇctem spravuje se pˇr´ımo (obˇcany v referendu) nebo nepˇr´ımo (volené orgány) vyd´ av´ a vlastn´ı pr´ avn´ı normy v samostatné p˚ usobnosti, které mus´ı b´ yt v souladu se zákonem st´ atn´ı spr´ avu vykon´ av´ a jen v z´ akonem svˇeˇren´ ych záleˇzitostech soustava NENÍ na hierarchickém principu, kraj i obec je na stejné samosprávné u ´rovni obec je z´ akladn´ım ˇcl´ ankem u ´zemn´ı samosprávy, samosprávná kompetence kraje je doplˇ nuj´ıc´ı a mus´ı b´ yt v´ yslovnˇe stanovena z´ akonem

• samospr´ ava m´ a z´ aklad u ´ zemn´ı, osobn´ı a ekonomick´ y ´ A. Uzemn´ ı z´ aklad samospr´ avy 355

• • • •

u ´zem´ı obce = jedno ˇci v´ıce katastr´ aln´ıch u ´zem´ı (na jednom k.´ u. nem˚ uˇze b´ yt v´ıce obc´ı) u ´zem´ı jednotliv´ ych obc´ı na sebe bezprostˇrednˇe navazuj´ı obec m´ a povinnost trvale oznaˇcit hranice svého u ´zem´ı a toto oznaˇcen´ı udrˇzovat u ´zem´ı obc´ı moˇzno mˇenit: 1. slouˇcen´ım: nutn´ a dohoda obc´ı, tu lze uzavˇr´ıt na základˇe rozhodnut´ı zastupitelstev dotˇcen´ ych obc´ı, pokud do 30 dn˚ u po zveˇrejnˇen´ı takového rozhodnut´ı nen´ı podán návrh na konán´ı referenda, pokud je na jeho kon´ an´ı pod´ an n´ avrh, tak se kon´ a v obci, kde byl podán (zde je zapotˇreb´ı souhlasu v referendu k uzavˇren´ı takové dohody) 2. pˇripojen´ım: taktéˇz 3. oddˇelen´ım: mus´ı z˚ ustat v obou ˇc´ astech alespoˇ n 1000 obˇcan˚ u s trval´ ym pobytem, m´ıt vlastn´ı katastr´ aln´ı u ´zem´ı a tvoˇrit souvisl´ yu ´zemn´ı celek; oddˇelen´ı schvaluje krajsk´ yu ´ˇrad na návrh obce (po splnˇen´ı z´ akonn´ ych podm´ınek, nen´ı to povolovac´ı reˇzim) 4. jiné zmˇeny hranic: nutn´ a dohoda obc´ı a projednán´ı s katastráln´ım u ´ˇradem

• kategorizace obc´ı – vesnice – mˇestys – mˇesto – statutárn´ı mˇesto – u ´zemnˇe ˇclenˇené statutárn´ı mˇesto (samospr´ ava i v mˇestsk´ ych ˇc´ astech) – hlavn´ı mˇesto – vesnice – obecn´ı u ´ˇrad, starosta; mˇesto – mˇestsk´ yu ´ˇrad, starosta; statutárn´ı mˇesto – magistrát, prim´ ator • povyˇsovat mˇesta m˚ uˇze pˇredseda PS • statut´ arn´ı mˇesto m˚ uˇze své vnitˇrn´ı pomˇery upravit mˇestsk´ ym pˇredpisem = statutem • kraje se nemohou sluˇcovat, pˇripojovat, rozdˇelovat jako obce, jejich u ´zem´ı lze mˇenit jen zákonem (´ uzem´ı okres˚ u vyhl´ aˇskou) • Praha m´ a zvl´ aˇstn´ı postaven´ı, u ´zem´ı nelze mˇenit jinak neˇz zákonem (viz zákon o Praze) – je obc´ı i krajem → samospr´ avné orgány Prahy jsou jedin´ ymi orgány, které v u ´plnosti sjednocuj´ı samo´ spr´ avné kompetence obou u ´zemn´ıch spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u (obˇcan˚ u obce Praha i obˇcan˚ u VUSC hl. mˇesta Prahy), vykon´ avaj´ı u ´plnou, kompletn´ı, nedˇelenou samosprávnou kompetenci B. Osobn´ı z´ aklad samospr´ avy 356

ˇ a maj´ı v obci • osobn´ım z´ akladem obce je u ´zemn´ı spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u obce, tj. FO, které jsou st. obˇcany CR trval´ y pobyt(jde tedy o vztah FO k danému u ´zem´ı), zvláˇstn´ı kategori´ı jsou a. cizinci, kter´ ym je udˇeleno ˇcestné obˇcanstv´ı (jeho udˇelen´ı nen´ı podm´ınˇeno trval´ ym pobytem v obci) ˇci b. cizinci, kteˇr´ı maj´ı práva obˇcan˚ u obce ˇ v´ z mezin´ arodn´ı smlouvy, kterou je CR azána a která byla vyhláˇsena, avˇsak b´ yt v obci pˇrihláˇseni k trvalému pobytu 194


– obˇcan m´ a pr´ avo volit, u ´ˇcastnit se jednán´ı zastupitelstva, dávat orgán˚ um obce návrhy, podnˇety, pˇripom´ınky. . . ˇ – ˇcestn´ı obˇcané obce, kteˇr´ı nejsou st. obˇcany CR, nemaj´ı právo volit, b´ yt voleni a hlasovat v referendu, ostatn´ı pr´ ava obˇcan˚ u obce maj´ı zachována, mohou se napˇr. vyjadˇrovat k návrhu rozpoˇctu, stejn´ a opr´ avnˇen´ı maj´ı i FO, které jsou starˇs´ı 18 let a vlastn´ı na u ´zem´ı obce nemovitost • osobn´ım z´ akladem kraje – u ´zemn´ı spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u kraje, tj. FO s trval´ ym pobytem v obci nebo na u ´zem´ı vojenského u ´jezdu v u ´zemn´ım obvodu kraje – obˇcan kraje obdobn´ a pr´ ava jako u obce – v´ yjimka: na u ´zem´ı vojensk´ ych u ´jezd˚ u nep˚ usob´ı obecn´ı samospráva, obyvatelé vojensk´ ych u ´jezd˚ u nejsou obˇcany obc´ı, ale jsou obˇcany kraj˚ u • osobn´ım z´ akladem Prahy je spoleˇcenstv´ı ˇcesk´ ych státn´ıch obˇcan˚ u s trval´ ym pobytem na u ´zem´ı hlavn´ıho mˇesta, maj´ı podobn´ a pr´ ava jako obˇcané obc´ı a kraj˚ u – zvl´ aˇstnost´ı je samospr´ avné ˇclenˇen´ı na mˇestské ˇcásti (podobnˇe i nˇekterá statutárn´ı mˇesta), je konstituov´ an institut obˇcanstv´ı mˇestské ˇc´ asti, které má obˇcan hl. m. Prahy pˇrihláˇsen´ y v mˇestské ˇcásti k trvalému pobytu, obˇcanem mˇestské ˇc´ asti je i FO, které mˇestská ˇcást udˇelila ˇcestné obˇcanstv´ı ˇci jej´ı obˇcanstv´ı k mˇestské ˇc´ asti je d˚ usledkem mezin. dohody C. Ekonomick´ y z´ aklad samospr´ avy 357

• majetek obc´ı a kraj˚ u je tvoˇren hmotn´ ym majetkem a majetkov´ ymi právy • subjekty samospr´ avy (obce, kraje) maj´ı vlastn´ı majetek, se kter´ ym samostatnˇe hospodaˇr´ı, maj´ı vlastn´ı pˇr´ıjmy a sv˚ uj vlastn´ı rozpoˇcet – shodné postaven´ı s jin´ ymi FO a PO • pˇresto nˇekteré rozd´ıly, protoˇze jde o veˇrejnoprávn´ı korporace – spravovat majetek v souladu se z´ ajmy u ´zemn´ıho spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u, nepodstupovat nepˇrimˇeˇrené podnikatelské riziko, aˇz na v´ yjimky nesm´ı ruˇcit za závazky FO a PO – omezit nakl´ ad´ an´ı s majetkem samosprávného celku je moˇzné jen zákonem, zákonem stanoven´ ym zp˚ usobem a vyˇzaduje-li to ochrana z´ akona – kraje a obce vedou u ´ˇcetnictv´ı o stavu a pohybu majetku, sestavuj´ı na pˇr´ısluˇsn´ y kalendáˇrn´ı rok rozpoˇcet a hospodaˇr´ı podle nˇej, vy´ uˇctov´ an´ı v´ ysledk˚ u hospodaˇren´ı mus´ı do 3 mˇes´ıc˚ u od skonˇcen´ı kalend´ aˇrn´ıho roku – vy´ uˇctov´ an´ı pˇredkl´ ad´ ano zastupitelstvu a kontrolováno auditorem (tuto kontrolu m˚ uˇze taky provést Ministerstvo financ´ı u kraje, krajsk´ yu ´ˇrad u obce) – z´ akladn´ı majetkové vybaven´ı z´ıskaly kraje pˇrechodem z majetku státu na základˇe rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsného u ´stˇredn´ıho spr´ avn´ıho u ´ˇradu, zp˚ usob a rozsah stanovil zákon (´ uˇcinn´ y od 2001) x u obc´ı doˇslo k pˇrechodu majetku pˇr´ımo ze z´ akona – hospodaˇren´ı kraj˚ u a obc´ı se ˇr´ıd´ı roˇcn´ım rozpoˇctem, popˇr´ıpadˇe rozpoˇctov´ ym v´ yhledem (je-li sestaven, sestaven obvykle na 2 aˇz 5 let), jestliˇze rozpoˇcet nen´ı schválen, hospodaˇr´ı se dle rozpoˇctového provizoria – z. ˇc. 250/2000 Sb., o rozpoˇctov´ ych pravidlech u ´zemn´ıch rozpoˇct˚ u – z.ˇc. 420/2004 Sb., o pˇrezkoum´ av´ an´ı hospodaˇren´ı u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u

Samostatn´ a p˚ usobnost u ´ zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u 358

´ • dle ˇcl. 101 Ustavy obec i kraj jsou samostatnˇe spravovány zastupitelstvem • rozliˇsujeme 2 z´ akladn´ı p˚ usobnosti (toto rozliˇsen´ı stanovuje zákon o obc´ıch): samostatnou a pˇrenesenou – samostatn´ a = samospr´ ava, spr´ ava tˇech záleˇzitost´ı, které obec/kraj spravuj´ı samostatnˇe, nezávislost na v´ ykonné moci je garantov´ ana pˇr´ımo u ´stavou ∗ v z´ akonech o obc´ıch, kraj´ıch, hl.m.Praze je demonstrativn´ı v´ yˇcet samostatné p˚ usobnosti: 1. ekonomické (sestavov´ an´ı rozpoˇctu, hospodaˇren´ı s majetkem, zakládán´ı/ruˇsen´ı PO a organizaˇcn´ıch sloˇzek u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u, poskytován´ı/pˇrij´ımán´ı dar˚ u) 2. soci´ aln´ı (zakl´ ad´ an´ı ˇskol, zdravotnick´ ych zaˇr´ızen´ı, kulturn´ıch..) 3. politické (rozhodov´ an´ı o vyhláˇsen´ı m´ıstn´ıho/krajského referenda, volba orgán˚ u u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u, zˇrizován´ı obecn´ı policie, udˇelován´ı ˇcestného obˇcanstv´ı..) 4. pr´ avn´ı (vyd´ av´ an´ı vyhl´ aˇsek, ukládán´ı nˇekt. sankc´ı) 5. ekologické (zajiˇst’ov´ an´ı ˇcistoty, odvoz odpadu, odvádˇen´ı odpadn´ıch vod..) 195


6. prognostické (pˇrij´ım´ an´ı programu rozvoje u ´zemn´ıho obvodu a koncepˇcn´ıch dokument˚ u) 7. ostatn´ı (spr´ ava zaˇr´ızen´ı zˇr´ızen´ ych k uspokojován´ı potˇreb obˇcan˚ uu ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u) – pˇ renesen´ a – jde o st´ atn´ı spr´ avu (kompetence státu), pouze je pˇrenesena na u ´zemnˇe samosprávné celky – co se t´ yˇce pr´ avn´ı u ´pravy, mohou pˇri aplikaci zákon˚ u vzniknout interpretaˇcn´ı obt´ıˇze, zda jde o samostatnou nebo pˇrenesenou p˚ usobnost, obzvláˇstˇe v pˇr´ıpadech, kde to zákonodárce v´ yslovnˇe nestanov´ı → dle § 8 z´ akona o obc´ıch jde o pˇ renesenou p˚ usobnost, pokud z´ akon nestanov´ı, ˇ ze jde o p˚ usobnost samostatnou ´ p˚ • dle ˇcl. 104 U usobnost zastupitelstev obc´ı a kraj˚ u m˚ uˇze b´ yt stanovena jen z´ akonem → zákonod´ arce zde nechce pˇripustit z´ asah exekutivy do p˚ usobnosti u ´zemn´ı samosprávy a jej´ıch orgán˚ u, takˇze samostatnost a ´ nez´ avislost u ´zemn´ı samospr´ avy na exekutivˇe je garantována samotnou Ustavou • pˇredmˇetem krajsk´ e samospr´ avy m˚ uˇze b´ yt pouze to, co z´ akon v´ yslovnˇ e stanov´ı x Zákon o obc´ıch - do obecn´ı samospr´ avy spadaj´ı z´ aleˇzitosti, které jsou v z´ ajmu obce a jejich obˇ can˚ u a pokud z´ akonem nejsou svˇ eˇ reny kraji nebo nejde o v´ ykon pˇ renesen´ e p˚ usobnosti, vedle toho do jej´ı p˚ usobnosti spad´ a vˇse, co stanov´ı v´ yslovnˇe kter´ ykoliv z´ akon, takˇze tento zákon o obc´ıch uvád´ı jen demonstrativn´ı v´ yˇcet samospr´ avn´ ych kompetenc´ı obce

Org´ any u ´ zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u Zastupitelstvo 359

• • • •

vrcholn´ y samospr´ avn´ y org´ an u ´zemn´ıho samosprávného spoleˇcenstv´ı zastupitelé voleni tajnˇe, vˇseobecné, rovné, pˇr´ımé volebn´ı právo (ˇcl. 102 u ´stavy), viz →1.11 funkˇcn´ı obdob´ı 4 roky volby upraveny: – 491/2001 Sb., o volb´ ach do zastupitelstev obc´ı – 130/2000 Sb., o volb´ ach do zastupitelstev kraj˚ u – volby do zastupitelstva hl. m. Prahy a do zastupitelstev mˇestsk´ ych ˇcást´ı se ˇr´ıd´ı zákon o volb´ ach do zastupitelstev obc´ı!!!

• velikost zastupitelstva – u obecn´ıho zastupitelstva poˇcet ˇclen˚ u stanov´ı vˇzdy minulé zastupitelstvo nejpozdˇeji 85 dn˚ u pˇred volbami, z´ akon stanov´ı rozmez´ı - 5 aˇz 15 ˇclen˚ u pro obec do 500 obyvatel, 7 aˇz 15 ˇclen˚ u od 500 do 3000 obyvatel, 11 aˇz 25 ˇclen˚ u od 3000 do 10000, 15 aˇz 35 ˇclen˚ u od 10000 do 50000 obyvatel, 25 aˇz 45 ˇclen˚ u od 50000 do 150000 obyvatel, 35 aˇz 55 ˇclen˚ u nad 150000 obyvatel; nikdy nesm´ı b´ yt ménˇe neˇz 5 ˇclen˚ u; u krajsk´ eho zastupitelstva je poˇcet stanoven zákon 129/2000 Sb., v kraji s poˇctem obyvatel do 600000 je to 45 ˇclen˚ u, mezi 600000 a 900000 obyvatel je to 55 ˇclen˚ u, nad 900000 obyvatel je to 65 ˇclen˚ u; poˇcet ˇclen˚ u zastupitelstva hl. m. Prahy stanov´ı minulé zastupitelstvo nejpozdˇeji 85 dn˚ u pˇred volbami, rozmez´ı dané z´ akonem je 55 aˇz 70 ˇclen˚ u; poˇ cet ˇ clen˚ u nesm´ı klesnout pod pˇ et ˇ • aktivn´ı volebn´ı pr´ avo – obˇcané CR, trval´ y pobyt v u ´zemn´ım obvodu samosprávného celku, min. 18 let, pˇrek´ aˇzkou je zbaven´ı zp˚ usobilosti k pr. u ´kon˚ um, volit nemohou cizinci, v´ yjimkou je, pokud maj´ı trval´ y pobyt ˇ vázána v obci a pr´ avo volit jim pˇrizn´ av´ a mezin´ arodn´ı smlouva, kterou je CR • pasivn´ı volebn´ı pr´ avo – dtto • volby vyhlaˇsuje prezident; pokud jsou potˇreba v pr˚ ubˇehu ˇrádného volebn´ıho obdob´ı nové volby, pak ministr vnitra • kolektivn´ı org´ an, rozhoduje ve sboru • status ˇ clena zastupitelstva – souhrn jeho práv a povinnost´ı – nab´ yv´ a je zvolen´ım – v´ ykon povinnost´ı je v´ ykonem veˇrejné funkce (moˇzno jako dlouhodobˇe uvolnˇen´ y ˇci pˇri zamˇestn´ an´ı) – m˚ uˇze b´ yt volen do rady a jin´ ych orgán˚ u, pˇredkládat návrhy, dotazy, pˇripom´ınky a vznáˇset podnˇety, poˇzadovat od pracovn´ık˚ u podˇr´ızen´ ych u ´ˇrad˚ u informace ve vˇecech, které souvisej´ı s v´ ykonem jeho fce, na dotazy/pˇripom´ınky/podnˇety mus´ı obdrˇzet bezodkladnou odpovˇed’, nejpozdˇeji do 30 dn˚ u – povinen se u ´ˇcastnit zased´ an´ı a plnit uloˇzené u ´koly • mohou si zakl´ adat v´ ybory zastupitelstva jako iniciativn´ı a kontroln´ı orgány – vˇzdy zˇrizuj´ı finanˇcn´ı a kontroln´ı v´ ybor (pˇredsedou nem˚ uˇze b´ yt starosta, primátor, hejtman, m´ıstostarosta, n´ amˇestek prim´ atora, z´ astupce hejtmana, tajemn´ık, ˇreditel Magistrátu, krajsk´ y ˇreditel, ani osoby zabezpeˇcuj´ıc´ı rozpoˇctové a u ´ˇcetn´ı pr´ ace) – v´ ybor pro n´ arodnostn´ı menˇsiny – kdyˇz v´ıce neˇz 10% (obce) nebo 5% (kraje, Praha) obyvatel menˇsiny – pˇredsedové v´ ybor˚ u jsou vˇzdy ˇclenové zastupitelstva 196


Rada 360

• • • • •

v´ ykonn´ y org´ an v oblasti samostatné p˚ usobnosti ˇcleny vol´ı a odvol´ av´ a zastupitelstvo nerozhoduje v oblasti pˇ renesen´ e p˚ usobnosti!! (jedin´ a v´ yjimka – vydáván´ı naˇr´ızen´ı) kolektivn´ı org´ an org´ any rady jsou komise rady – iniciativn´ı a kontroln´ı orgány rady, ˇcleni nemus´ı b´ yt ˇcleny zastupitelstva (a nemus´ı b´ yt ani obˇcané, ale i cizinci); p˚ usob´ı v samostatné (zde odpov´ıdá radˇe) i pˇrenesené p˚ usobnosti (zde se lze odvolat k nadˇr´ızenému spr´ avn´ımu u ´ˇradu)

Dalˇ s´ı org´ any 361

• starosta/prim´ ator/hejtman, obecn´ı/mˇestsk´ y/krajsk´ yu ´ˇrad, zvláˇstn´ı orgány (pˇrestupková komise..) Obl´ıben´ a ot´ azka Hˇrebejka: • kde maj´ı prim´ atora? ve statut´ arn´ıch mˇestech (vyjmenována v zákonˇe o obc´ıch, mohou se ˇclenit na mˇestské ˇc´ asti)

Normotvorba u ´ zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u 362

• vyd´ av´ an´ı obecnˇ e z´ avazn´ ych vyhl´ aˇ sek upraveno v ˇcl. 104 odst. 3 u ´stavy (zastupitelstvo) – nen´ı to ani moc v´ ykonn´ a, ani z´ akonodárná (vypl´ yvá to ze systematiky u ´stavy) – je to projev samospr´ avy – OZV nesm´ı odporovat z´ akonu, pokud mu odporuje, tak: ∗ u obce: Ministerstvo vnitra ji vyzve k zjednán´ı nápravy, pokud se tak do 60 dn˚ u nestane, Ministerstvo vnitra pozastav´ı u ´ˇcinnost vyhl´ aˇ sky (v pˇr´ıpadˇe zˇrejmého rozporu obecnˇe závazné vyhl´ aˇsky obce s lidsk´ ymi pr´ avy a z´ akladn´ımi svobodami m˚ uˇze Ministerstvo vnitra pozastavit jej´ı u ´ˇcinnost bez pˇredchoz´ı v´ yzvy ke zjednán´ı nápravy) a stanov´ı lh˚ utu ke zjednán´ı nápravy; pokud do 30 dn˚ u ´ soudu; obec takto neuˇcin´ı (ˇci nepodá rozklad), pak ministr podá návrh na zruˇsen´ı vyhláˇsky U je-li proti rozhodnut´ı Ministerstva vnitra podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takov´ y n´ avrh ´ Ustavn´ ımu soudu do 30 dn˚ u ode dne právn´ı moci rozhodnut´ı o rozkladu, kter´ ym byl rozklad ´ zam´ıtnut; jestliˇze Ustavn´ ı soud tento návrh odm´ıtne, zam´ıtne nebo ˇr´ızen´ı zastav´ı, rozhodnut´ı Ministerstva vnitra o pozastaven´ı u ´ˇcinnosti obecnˇe závazné vyhláˇsky obce pozb´ yvá platnosti dnem, ´ kdy rozhodnut´ı Ustavn´ ıho soudu nabude právn´ı moci; zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu pˇred ´ ´ rozhodnut´ım Ustavn´ ıho soudu, sdˇel´ı obec neprodlenˇe tuto skuteˇcnost Ustavn´ ımu soudu a Ministerstvu vnitra, Ministerstvo vnitra své rozhodnut´ı o pozastaven´ı u ´ˇcinnosti obecnˇe závazné vyhl´ aˇsky obce zruˇs´ı do 15 dn˚ u od doruˇcen´ı sdˇelen´ı obce o zjednán´ı nápravy ∗ u kraje: jako u obc´ı – x jde-li o usnesen´ı nebo jiné opatˇren´ı v samostatné p˚ usobnosti a to je v rozporu se zákonem, postupuje ´ se u obc´ı i kraj˚ u podobnˇe jako u OZV, jen je návrh na zruˇsen´ı podáván pˇr´ısluˇsnému soudu (ne US • vyd´ av´ an´ı naˇ r´ızen´ı upraveno v ˇcl. 79 odst. 3 u ´stavy – orgány u ´zemn´ı samosprávy mohou vydávat pr´ avn´ı pˇredpisy na z´ akladˇe a v mez´ıch z´ akona, jsou-li k tomu zákonem zmocnˇeny → v tomto pˇr´ıpadˇe jde o pˇ renesenou p˚ usobnost, jde o souˇc´ ast moci v´ ykonn´ e • zastupitelstva mˇ estsk´ ych ˇ c´ ast´ı/v mˇ estsk´ ych obvodech nemaj´ı normotvornou p˚ usobnost!!

Z´ asahy st´ atu do samospr´ avy 363

• u ´stavnˇe zakotvena nez´ avislost samospr´ avy • ˇcl. 101 odst. 4 u ´stavy: St´ at m˚ uˇze zasahovat do ˇcinnosti u ´zemn´ıch samospr´ avných celk˚ u, jen vyˇzaduje-li to ” ochrana z´ akona, a jen zp˚ usobem stanoven´ ym z´ akonem.” → právu na u ´zemn´ı samosprávu je nadˇrazena ´ pouze ochrana z´ akona, nejde ale o jak´ ykoliv zákon, ale pouze takov´ y zákon, kter´ y je v souladu s celou Ustavou, tedy i zde zakotven´ ym pr´ avem spravovat si vlastn´ı záleˇzitosti samostatnˇe a nezávisle (tedy takov´ y zákon, kter´ y u ´zemn´ı samospr´ avˇe nezasahuje do jej´ıch vlastn´ıch záleˇzitost´ı a kter´ y chrán´ı práva a svobody obˇcan˚ u), pouze ochrana takov´ ych z´ akon˚ u m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem pro legitimn´ı i legáln´ı zásah státu do samosprávy 197


• nicménˇe z´ aroveˇ n mus´ı b´ yt pro takov´ y z´ asah splnˇena 2. podm´ınka, mus´ı j´ıt o zásah, kter´ y je proveden zp˚ usobem pˇredepsan´ ym z´ akonem • takov´ y z´ akonn´ y z´ asah st´ atu do samospr´ avné p˚ usobnosti mus´ı obce a kraje respektovat • u v´ ykonu st´ atn´ı spr´ avy je to jinak, jde o státn´ı kompetence, které stát pouze pˇrenesl na obce a kraje • u obc´ı: odporuje-li naˇ r´ızen´ı obce z´ akonu nebo jinému právn´ımu pˇredpisu, vyzve krajsk´ y u ´ˇrad obec ke zjedn´ an´ı n´ apravy; nestane-li se tak do 60 dn˚ u od doruˇcen´ı v´ yzvy, rozhodne krajsk´ yu ´ˇrad o pozastaven´ı u ´ˇcinnosti tohoto naˇr´ızen´ı obce a souˇcasnˇe stanov´ı obci pˇrimˇeˇrenou lh˚ utu ke zjednán´ı (v pˇr´ıpadˇe zˇrejmého rozporu naˇr´ızen´ı obce s lidsk´ ymi pr´ avy a z´ akladn´ımi svobodami m˚ uˇze krajsk´ y u ´ˇrad pozastavit jeho u ´ˇcinnost bez pˇredchoz´ı v´ yzvy ke zjedn´ an´ı n´ apravy); nezjedná-li pˇr´ısluˇsn´ y orgán obce nápravu ve stanovené lh˚ utˇe, pod´ a ´ ˇreditel krajského u ´ˇradu do 30 dn˚ u ode dne uplynut´ı lh˚ uty pro nápravu Ustavn´ ımu soudu návrh na zruˇsen´ı ´ tento n´ naˇr´ızen´ı obce; jestliˇze US avrh odm´ıtne, zam´ıtne nebo ˇr´ızen´ı zastav´ı, rozhodnut´ı krajského u ´ˇradu o pozastaven´ı u ´ˇcinnosti naˇr´ızen´ı obce pozb´ yvá platnosti • u kraj˚ u: odporuje-li naˇ r´ızen´ı kraje z´ akonu nebo jinému pr. pˇredpisu, vyzve vˇecnˇe pˇr´ısluˇsné ministerstvo nebo jin´ yu ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrad kraj ke zjednán´ı nápravy, postupuje se poté jak u naˇr´ızen´ı obce (jen nam´ısto krajského u ´ˇradu vystupuje i nad´ ale vˇecnˇe pˇr´ısluˇsné ministerstvo nebo jin´ yu ´stˇredn´ı správn´ı u ´ˇrad) • u obc´ı- Ministerstvo vnitra kontroluje v´ ykon samostatné p˚ usobnosti svˇeˇrené orgán˚ um obc´ı, krajské u ´ˇrady v pˇrenesené p˚ usobnosti kontroluj´ı v´ ykon pˇrenesené p˚ usobnosti svˇeˇrené orgán˚ um obc´ı; magistráty u ´zemnˇe ˇclenˇen´ ych statut´ arn´ıch mˇest v pˇrenesené p˚ usobnosti kontroluj´ı v´ ykon samostatné a pˇrenesené p˚ usobnosti svˇeˇrené org´ an˚ um mˇestsk´ ych obvod˚ u a mˇestsk´ ych ˇcást´ı u ´zemnˇe ˇclenˇen´ ych statutárn´ıch mˇest • u kraj˚ u - Ministerstvo kontroluje v´ ykon samostatné p˚ usobnosti svˇeˇrené orgán˚ um kraj˚ u, vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ a ministerstva nebo jiné u ´stˇredn´ı spr´ avn´ı u ´ˇrady kontroluj´ı v´ ykon pˇrenesené p˚ usobnosti svˇeˇrené orgán˚ um kraj˚ u ´ • vznikne-li spor mezi st´ atem a samospr´ avnou jednotkou, ˇreˇs´ı je Ustavn´ ı soud

´ N´ alezy US 364

´ 5/93 • Pl.US ˇ ’áru nad Sázavou na zruˇsen´ı vyhláˇsky zastupitelstva mˇesta, kter´ – N´ avrh pˇrednosty Okresn´ıho u ´ˇradu Zd a ˇ urˇcovala pracovn´ı dobu vˇsech provozoven na u ´zem´ı mˇesta = VYHOVENO – Starosta mˇesta se zaˇstit’oval §14 zákona o obc´ıch, ve kterém stoj´ı, ˇze povinnost´ı obce je zajiˇst’ovat ve svém u ´zemn´ım obvodu hospod´ aˇrsk´ y, sociáln´ı a kulturn´ı rozvoj ⇒ obec takto chtˇela umoˇznit obˇcan˚ um nakupov´ an´ı pˇredevˇs´ım v jejich mimopracovn´ı dobˇe ´ zkoumal, zda zastupitelstvo vydalo tuto vyhláˇsku jako orgán pˇrenesené p˚ – US usobnosti (pak ji dle ˇcl. ´ 79(3) Ustavy mohlo vydat pouze na základˇe zákonného zmocnˇen´ı), nebo jako orgán samospr´ avy (pak je ale zase tˇreba, jak uv´ ad´ı ˇcl. 104 u ´stavy, aby ji vydalo v mez´ıch své p˚ usobnosti, která je stanovena z´ akonem). Z´ akonné zmocnˇen´ı v tomto pˇr´ıpadˇe neexistovalo, tud´ıˇz zastupitelstvo nejednalo jako org´ an ´ pˇrenesené p˚ usobnosti. Ovˇsem i jako orgán samosprávy mus´ı respektovat ustanoven´ı ˇcl. 2(4) Ustavy a ˇcl. 2(3) Listiny, kde se shodnˇe uv´ ad´ı, ˇze co nen´ı zákonem zakázáno, je dovoleno a nikdo nesm´ı b´ yt nucen ˇcinit to, co z´ akon neukl´ ad´ a = pr´ ava a povinnosti lze zaloˇzit pouze na základˇe zákonného zmocnˇen´ı, k ´ zruˇsena. ˇcemuˇz zde ale nedoˇslo. Proto byla vyhláˇska US ´ 20/01 • Pl.US – – –

N´ avrh pˇrednosty okresn´ıho u ´ˇradu v Kladnˇe na zruˇsen´ı vyhláˇsky obce Plchov = ˇcásteˇcnˇe vyhovˇeno ´ zruˇsil jen nˇekteré ˇc´ US asti ustanoven´ı vyhláˇsky, nezruˇsil tedy vyhláˇsku jako celek Obec byla z´ akonem zmocnˇena k vyb´ırán´ı poplatk˚ u od majitel˚ u ps˚ u, coˇz mj. vyhláˇska také upravovala, v daném ustanoven´ı se ale objevilo také konstatován´ı, ˇze za drˇzitele psa je oznaˇcován majitel bytu ´ konstatoval, ˇze toto konstatován´ı je zbyteˇcné, ale nezruˇsil jej, jelikoˇz ono ustanoven´ı jako celek – US zavazovalo opravdu majitele psa a tato souˇcást tohoto ustanoven´ı nezakládala drˇziteli psa ˇzádn´ a pr´ ava ani povinnosti – - Problematika poplatk˚ u za zvl´ aˇstn´ı uˇz´ıván´ı veˇrejného prostranstv´ı: zákon sice zmocnil obec k tomu, aby tuto sféru upravila ve své vyhláˇsce, ovˇsem pokud jde o onen term´ın zvláˇstn´ı uˇz´ıvan´ı“, je v z´ akonˇe ” ym typem tohoto zvl´ taxativnˇe uvedeno, jak´ ych pˇr´ıpad˚ u se to t´ yká. Vyhláˇska vˇsak pˇriˇsla i s nov´ aˇstn´ıho uˇz´ıv´ an´ı veˇrejného prostranstv´ı = “jakékoliv uˇz´ıván´ı brán´ıc´ı obecnému uˇz´ıván´ı”, obec tak reagovala na sv˚ uj vnitˇrn´ı problém, kdy nˇekteˇr´ı obyvatelé zaˇcali hospodaˇrit na pozemku, kter´ y primárnˇe slouˇzil jako cesta. Protoˇze zde Plchov vyboˇcil ze svého zákonného zmocnˇen´ı, byla tedy tato ˇcást ustanoven´ı vyhl´ aˇsky zruˇsena. pˇredn´ aˇska JUDr. Hˇrebejka ze st´ atovˇedy 22.12.2010 - doporuˇcuji z n´ı jeˇstˇe kapitolku o historii a 4 typech samospr´ avy v Evropˇe →http://ius.tulacek.eu/statoveda/prednasky/prednaska12; uˇcebnice 198

ˇ ´ Í BEZPECNOSTI ˇ ˇ - USTAVN ´ Í A ZAKONN ´ ´ UPRAVA ´ 1.31. ZAJISˇTOV AN V CR A KAPITOLA 1. SKUPINA A

1.31.

ˇ -u Zajiˇ st’ov´ an´ı bezpeˇ cnosti v CR ´ stavn´ı a z´ akonn´ au ´ prava

Pojet´ı a v´ yznam bezpeˇ cnosti st´ atu 365

• obranyschopnost a bezpeˇcnost st´ atu a jeho obyvatel patˇr´ı k základn´ım funkc´ım státu, zajiˇst’uje se t´ım trv´ an´ı a suverenita st´ atu, je taky nezbytn´ ym pˇredpokladem k tomu, aby obˇcané mohli na u ´zem´ı státu uˇz´ıvat sv´ ych pr´ av a svobod • bezpeˇcnost zajiˇst’uj´ı pˇredevˇs´ım ozbrojené sbory státu, povinnosti jsou vˇsak státem uloˇzeny i dalˇs´ım org´ an˚ um, organizac´ım a obˇcan˚ um • bezpeˇcnost vnitˇ rn´ı (tedy obˇcan˚ u) a vnˇ ejˇ s´ı (tu mus´ı stát zajistit, aby mohl stát poˇzadovat pomoc od druh´ ych) ´ ˇ zn´ • Ustava CR a pouze pojem v´ aleˇ cn´ y stav (ˇcl. 39 odst. 3; d˚ uvodová zpráva vˇsak mluv´ı jen o vypovˇezen´ı v´ alky, nikoli o v´ aleˇcném stavu) X jiné zemˇe (F, SRN, ESP) upravuj´ı povinnosti obˇcan˚ u vcelku podrobnˇe ˇ ˇ • proto pˇrijat u ´ stavn´ı z´ akon ˇ c.110/1998 Sb., o bezpeˇ cnosti CR (ZBCR) – respektoval mezin´ arodn´ı z´ avazky, pˇredevˇs´ım doporuˇcen´ı NATO ´ + ˇcl. 43 U ´ + ˇcl. 11 ZBCR ˇ → reagoval na • u ´ stavn´ı z´ akon ˇ c. 300/2000 Sb. – novelizoval ˇcl. 39 odst. 3 U ˇ potˇreby vypl´ yvaj´ıc´ı z u ´ˇcasti CR v obrann´ ych systémech mezinárodn´ıch organizac´ı, zv´ yˇsila se j´ım pravomoc ˇ mimo vl´ ady v této oblasti, i kontrola Parlamentu, zmˇena se t´ ykala pˇredevˇs´ım vys´ılán´ı ozbrojen´ ych sil CR ˇ u ´zem´ı st´ atu a pobytu ozbrojen´ ych sil jin´ ych stát˚ u na u ´zem´ı CR ← o tom rozhoduje Parlament absolutn´ı vˇetˇsinou poslanc˚ u a absolutn´ı vˇetˇsinou senátor˚ u, pokud taková rozhodnut´ı nejsou vyhrazena vládˇe ˇ je ˇclenem Organizace pro bezpeˇ • CR cnost a spolupr´ aci v Evropˇ e – v´ ysledek helsinského procesu ˇ vytvoˇrit N´ • Bezpeˇ cnostn´ı dohoda se Z´ apadoevropskou uni´ı (platná od 13.12.1998) – závazek CR arodn´ı bezpeˇcnostn´ı u ´ˇrad a podrobit jej´ı pracovn´ıky, kteˇr´ı pˇri v´ ykonu svého povolán´ı maj´ı pˇr´ıstup k utajovan´ ym informac´ım, bezpeˇcnostn´ı provˇerce • z´ akon ˇ c. 412/2005 Sb., o ochranˇ e utajovan´ ych informac´ı a o bezpeˇ cnostn´ı zp˚ usobilosti: – seznam u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u, kteˇr´ı maj´ı neomezen´ y pˇr´ıstup k utajovan´ ym informac´ım – prezident republiky, poslanci, sen´ atoˇri, ˇclenové vl´ ady, veˇrejn´ y ochránce práv a jeho zástupce, soudci, prezident+viceprezident+ˇclenové ´ NKU – moˇznost zproˇstˇen´ı povinnosti zachovávat mlˇcenlivost – toto ˇr´ızen´ı provád´ı prezident republiky u pˇredsedy ´ pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy US, ´ pˇredsedy a m´ıstopˇredsedy NSS, vl´ ady, vice/prezidenta a ˇclen˚ u NKU, ˇ veˇrejného ochr´ ance pr´ ava a jeho zástupce, vice/guvernéra CNB aj. (s kontrasignac´ı); PS u poslanc˚ u; ´ ´ Sen´ at u sen´ ator˚ u; pˇredseda US u soudc˚ u US; ministr spravedlnosti u ostatn´ıch soudc˚ u, státn´ıch z´ astupc˚ u. . . ; vl´ ada u ˇreditele BIS; pˇredseda vl´ ady u ministr˚ u a vedouc´ıch ostatn´ıch vedouc´ıch u ´ˇrad˚ u – u vyjmenovan´ ych u ´stavn´ıch ˇcinitel˚ u pˇri zproˇstˇen´ı mlˇcenlivosti je tˇreba poˇzádat o vyjádˇren´ı odpovˇednou osobu org´ anu st´ atu, do jehoˇz oblasti vˇecné p˚ usobnosti utajovaná informace náleˇz´ı – zproˇstˇen´ı mlˇcenlivosti se nevyˇzaduje u prezidenta republiky ˇ ˇci – zproˇstˇen´ı mlˇcenlivosti lze odepˇr´ıt, pokud by tak mohlo doj´ıt k (mimoˇrádnˇe) váˇzné u ´jmˇe zájm˚ um CR k ohroˇzen´ı ˇzivota a zdrav´ı lid´ı ˇ k Severoatlantick´ • Smlouva o pˇ r´ıstupu CR e smlouvˇ e (platná od 12.3.1999) – z´ avazek m´ırového ˇreˇsen´ı konflikt˚ u – u ´tok proti jedné nebo v´ıce stran´ am v Evropˇe nebo Severn´ı Americe = u ´tok proti vˇsem → kaˇzd´ a strana j´ı mus´ı pomoct, vˇc. pouˇzit´ı ozbrojené s´ıly, s c´ılem obnovit bezpeˇcnost v dané oblasti, o kaˇzdém takovém u ´toku a n´ asledn´ ych opatˇren´ıch je okamˇzitˇe uvˇedomˇena Rada bezpeˇcnosti • Evropsk´ au ´ mluva o potlaˇ cov´ an´ı terorismu (platná od 15.7.1992), 2001 Mezinárodn´ı smlouva o potlaˇcov´ an´ı teroristick´ ych bombov´ ych u ´tok˚ u • mezin´ arodn´ı u ´ mluvy (Evropsk´ a u ´mluva o ochranˇe lidských pr´ av a z´ akladn´ıch svobod + Mezin´ arodn´ı pakt o obˇcanských a politických pr´ avech) uznávaj´ı zásadu, ˇze bezpeˇ cnost st´ atu a ochrana ˇzivota národa m´ a pˇ rednost pˇ red jednotliv´ ymi z´ avazky a normami, které se tˇechto práv a svobod dot´ ykaj´ı ´ • souˇ casn´ a Ustava se oproti ˇceskoslovensk´ ym u ´stavám nesoustˇ red´ı jen na vojenskou bezpeˇ cnost, ale i na ˇziveln´ı, pr˚ umyslové a ekologické katastrofy, organizovan´ y zloˇcin apod., vyhláˇsen´ı mimoˇrádného stavu nen´ı povinnost´ı pˇr´ısluˇsn´ ych org´ an˚ u st´ atu, ale zmocnˇ en´ım pro nˇe ´ neopravˇ nuje ˇz´ adn´ y org´ an k vyhl´ aˇ sen´ı v´ alky X pouze k vyhláˇsen´ı váleˇcného stavu, pokud by se • Ustava republika ocitla ve v´ alce v d˚ usledku napaden´ı jin´ ym státem ˇ – branná povinnost tu byla v dobˇe pˇrij´ımán´ı Ustavy ´ zakotvena, Listina • brann´ a povinnost – ˇcl. 4 ZBCR ´ ˇ ji pˇredpokl´ ad´ a X Ustava CR se o ni nezmiˇ nuje; v´ yjimkou ˇcl. 15 odst. 3 Listiny – nikdo nem˚ uˇze b´ yt nucen vykon´ avat vojenskou sluˇzbu, pokud je to v rozporu s jeho svˇedom´ım nebo s jeho náboˇzensk´ ym vyzn´ an´ım 199


(to vˇsak nemohlo vést ke zproˇstˇen´ı povinnosti z d˚ uvodu zásady rovnosti, proto tac´ı obˇcané nam´ısto vojenské ˇcinné sluˇzby museli vykon´ avat civiln´ı sluˇzbu - pomáhat ve zdravotnictv´ı, v sociáln´ıch sluˇzbách, pˇri ochranˇe ˇzivotn´ıho prostˇred´ı..) ˇ plnit u ˇ – dle branného z´ akona je brannou povinnost´ı povinnost st. obˇcana CR ´koly ozbrojen´ ych sil CR, vznik´ a obˇcanovi dnem, kdy dos´ ahne 18 let a zaniká dnem dosaˇzen´ı 60 let, tuto povinnost pln´ı za stavu ohroˇzen´ı st´ atu nebo za v´ aleˇcného stavu ˇ pˇreˇsla 2004 k u – CR ´plné profesionalizaci armády – ale ani pˇrechod k plné profesionalizaci armády nevedl ke zmˇenˇe u ´stavnˇe zakotvené branné povinnosti a ˇ ZBCR, v dobˇe m´ıru je doplˇ nov´ an´ı ozbrojen´ ych sil zaloˇzeno na principu dobrovolnosti (ti, kdo chtˇej´ı pˇrevz´ıt brannou povinnost v dobˇe m´ıru, se stanou profesionáln´ımi vojáky), jinak branné s´ıly jsou doplˇ nov´ any st´ ale na z´ akladˇe povinnosti, ale jen (!) v dobˇe váleˇcného stavu ˇci stavu ohroˇzen´ı • Charta OSN – mezin´ arodn´ı z´ avazky mohou smˇeˇrovat jen ke spoleˇcné obranˇe, nikoliv k u ´toku proti jinému st´ atu nebo skupinˇe st´ at˚ u; ˇclenské st´ aty se zavázaly t´ım, ˇze Radˇ e bezpeˇ cnosti na jej´ı v´ yzvu poskytnou ozbrojen´ e s´ıly, pomoc a prostˇredky potˇrebné k udrˇzen´ı mezinárodn´ıho m´ıru vˇc. práva pr˚ uchodu; Charta tak v sobˇe formuje jedno z pˇrirozen´ ych pr´ av stát˚ u - právo na sebeobranu

Mimoˇ r´ adn´ e stavy 1) Nouzov´ y stav 366

ˇ • u ´prava: ˇcl. 5-6 + ˇcl. 2 odst. 2 ZBCR • kdo vyhlaˇsuje: – vl´ ada – je-li nebezpeˇc´ı z prodlen´ı, pak pˇ redseda vl´ ady; vláda mus´ı jeho rozhodnut´ı do 24 hodin schv´ alit nebo zruˇsit; vl´ ada pak informuje PS, která m˚ uˇze vyhláˇsen´ı nouzového stavu zruˇsit • kdy: ˇziveln´ı pohromy, ekologické nebo pr˚ umyslové havárie, které ohroˇzuj´ı ˇzivoty, zdrav´ı nebo majetkové hodnoty anebo vnitˇrn´ı poˇr´ adek a bezpeˇcnost → nevojensk´ y charakter • kde: na omezen´ em nebo cel´ em u ´zem´ı státu • na jak dlouho: nejdéle 30 dn˚ u; prodlouˇzit to m˚ uˇze vláda po pˇredchoz´ım souhlasu PS • kdy ne: z d˚ uvodu st´ avky na ochranu práv a oprávnˇen´ ych hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch zájm˚ u • konec: uplynut´ım doby nebo pˇ redˇ casn´ ym zruˇ sen´ım ze strany vl´ ady nebo PS 2) Stav ohroˇ zen´ı st´ atu 367

ˇ • u ´prava: ˇcl. 7 + ˇcl. 2 odst. 2 ZBCR • kdo: Parlament na n´ avrh vl´ ady; potˇreba nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina vˇsech poslanc˚ u a nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina vˇsech sen´ ator˚ u • kdy: bezprostˇredn´ı ohroˇ zen´ı svrchovanosti st´ atu nebo u ´ zemn´ı celistvosti st´ atu anebo jeho demokratick´ ych z´ aklad˚ u • kde: na omezen´ em nebo cel´ em u ´zem´ı státu 3) V´ aleˇ cn´ y stav 368

• • • • •

ˇ + ˇcl. 39 odst. 3 a ˇcl. 43 odst. 1 Ustavy ´ u ´prava: ˇcl. 2 ZBCR kdo: Parlament ˇ nebo je-li potˇreba plnit mezin´ kdy: napaden´ı CR arodn´ı z´ avazky o spoleˇcné obranˇe proti napaden´ı kde: na cel´ em u ´zem´ı st´ atu kdy ne: pokud by ˇslo o u ´ tok → u ´toˇcn´ a válka je zakázána mezinárodnˇeprávnˇe i u ´stavnˇeprávnˇe!!!

D˚ usledky mimoˇ r´ adn´ ych stav˚ u 369

ˇ – moˇznost prodlouˇ • ˇ cl. 10 ZBCR zen´ı volebn´ıho obdob´ı nejd´ ele o 6 mˇ es´ıc˚ u, jestliˇze nˇekter´ y z mimoˇr´ adn´ ych stav˚ u neumoˇzn ˇuje konat volby ve lh˚ ut´ ach, které jsou stanoveny pro pravidelná volebn´ı obdob´ı → upravuje ˇcl. 21 odst. 2 Listiny • rozhodnut´ı o mimoˇr´ adném stavu se zveˇ rejˇ nuje v hromadn´ ych sdˇelovac´ıch prostˇredc´ıch a vyhlaˇ suje se stejnˇe jako z´ akon X z d˚ uvodu naléhavosti m˚ uˇze rozhodnut´ı nab´ yt u ´ˇcinnosti jiˇz zveˇrejnˇen´ım, nikoli aˇz vyhl´ aˇsen´ım 200


• z´ akon ˇ c. 240/2000 Sb., tzv. krizov´ y z´ akon – stanovuje p˚ usobnost a pravomoc státn´ıch orgán˚ u a orgán˚ u u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u a pr´ ava a ˇ pˇred povinnosti PO a FO pˇri pˇr´ıpravˇe na krizové situace, které nesouvisej´ı se zajiˇst’ován´ım obrany CR vnˇejˇs´ım napaden´ım – krizov´ e stavy = nouzov´ y stav + stav ohroˇ zen´ı st´ atu + stav nebezpeˇ c´ı (vyhlaˇsuje se v pˇr´ıpadˇe ˇziveln´ı pohromy, ekologické nebo pr˚ umyslové havárie, nehod ohroˇzuj´ıc´ıch ˇzivoty, zdrav´ı nebo majetek, ˇ ← ve znaˇcném pokud intenzita nedosahuje ohroˇzen´ı znaˇcného rozsahu – srovnej s ˇcl. 5 odst. 1 ZBCR ” rozsahu“) – za nouzov´ eho stavu nebo za stavu ohroˇ zen´ı st´ atu lze na nezbytnˇe nutnou dobu a v nezbytnˇe nutném rozsahu omezit: ∗ ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

pr´ avo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydl´ı vlastnické a uˇz´ıvac´ı pr´ avo (za pˇrimˇeˇrenou náhradu) svobodu pohybu a pobytu pr´ avo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat pr´ avo provozovat podnikatelskou ˇcinnost pr´ avo na st´ avku

– za nouzov´ eho stavu m˚ uˇze vl´ ada: ∗ ∗ ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

naˇr´ıdit evakuaci osob a majetku zak´ azat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezen´ ych m´ıstech uloˇzit pracovn´ı povinnost (pouze pokud to nelze zajistit smluvnˇe) rozhodnout o bezodkladném provádˇen´ı staveb. . . pˇrijmout opatˇren´ı k ochranˇe státn´ıch hranic naˇr´ıdit pˇrem´ıstˇen´ı osob ve vazbˇe, vylouˇcit voln´ y pohyb tˇechto osob mimo vˇeznici zajistit pˇrednostn´ı z´ asobov´ an´ı dˇetsk´ ych a zdravotnick´ ych zaˇr´ızen´ı. . .

– za stavu ohroˇ zen´ı st´ atu m˚ uˇze vl´ ada vedle tˇechto opatˇren´ı naˇr´ıdit: ∗ ∗ ∗ ∗

ˇ osobám, které nejsou obˇcany CR ˇ omezen´ı vstupu na u ´zem´ı CR povinné hl´ aˇsen´ı m´ısta trvalého pobytu omezen´ı drˇzen´ı a noˇsen´ı stˇreln´ ych zbran´ı a stˇreliva zv´ yˇsenou kontroln´ı ˇcinnost na u ´seku zabezpeˇcen´ı stˇreliva. . .

Subjekty zabezpeˇ cuj´ıc´ı bezpeˇ cnost st´ atu 370

• kromˇe n´ıˇze uveden´ ych profesion´ aln´ıch orgán˚ u jsou urˇcité povinnosti uloˇ zeny i dalˇ s´ım org´ an˚ um a osob´ am: – preambule – vlast rovnopr´ avn´ ych, svobodn´ ych obˇcan˚ u, kteˇr´ı jsou si vˇedomi sv´ ych povinnost´ı v˚ uˇci ” ednosti v˚ druh´ ym a zodpovˇ uˇci celku. . . “ ´ – Umluva o nucen´ e nebo povinn´ e pr´ aci, ˇc. 506/1990 Sb. – nastupuje v pˇr´ıpadech války, pohromy, hroz´ıc´ı pohromy jako poˇz´ aru, povodnˇe, zemˇetˇresen´ı. . . , a nákazy ad. ´ Ustavn´ ı org´ any 371

• prezident republiky – vrchn´ı velitel ozbrojen´ ych sil ˇ vypracovává Bezpeˇcnostn´ı strategii CR, ˇ • vl´ ada - pˇredevˇs´ım ona m´ a odpovˇednost za zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti CR, kterou posuzuje Parlament • Parlament – pˇredevˇs´ım PS ˇ v obrann´ – rozhoduje o u ´ˇ casti CR ych syst´ emech mezinárodn´ı organizace ˇ mimo u ˇ – vyslovuje souhlas s vysl´ an´ım ozbrojen´ ych sil CR ´ zem´ı CR; o tom vˇsak rozhoduje vl´ ada, pokud je toto vyhl´ aˇseno nejdéle na dobu 60 dn˚ u a jde-li o plnˇen´ı závazk˚ u z mezinárodn´ıch smluv o spoleˇcné obranˇe proti napaden´ı, u ´ˇcast na m´ırov´ ych operac´ıch podle rozhodnut´ı mezinárodn´ı organizace nebo o u ´ˇcast na z´ achrann´ ych prac´ıch pˇri ˇziveln´ıch pohromách ˇ – vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojen´ ych sil jin´ ych st´ at˚ u na u ´ zem´ı CR; o tom vˇsak rozhoduje vl´ ada za stejn´ ych podm´ınek jako v pˇredchoz´ı odráˇzce • vl´ ada d´ ale rozhoduje: 201


ˇ nebo o jejich pˇ ˇ – o pr˚ ujezdu ozbrojen´ ych sil pˇres u ´zem´ı CR reletu nad u ´zem´ım CR ˇ na vojensk´ ˇ (a naopak) – ou ´ˇ casti ozbrojen´ ych sil CR ych cviˇ cen´ıch mimo u ´ zem´ı CR • parlament m˚ uˇ ze rozhodnut´ı vl´ ady zruˇ sit – staˇc´ı nesouhlasné usnesen´ı jedné z komor, pˇrijaté nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou vˇsech ˇclen˚ u; komory jsou si v tomto ohledu rovny • pokud je PS rozpuˇ stˇ ena, pak Sen´ at: – rozhoduje o prodlouˇ zen´ı nebo o zruˇ sen´ı nouzov´ eho stavu – rozhoduje o vyhl´ aˇ sen´ı stavu ohroˇ zen´ı st´ atu nebo v´ aleˇ cn´ eho stavu ˇ mimo u ˇ a s pobytem ozbrojen´ – vyslovuje souhlas s vysl´ an´ım ozbrojen´ ych sil CR ´ zem´ı CR ych ˇ sil jin´ ych st´ at˚ u na u ´ zem´ı CR, nejsou-li taková rozhodnut´ı vyhrazena vládˇe ˇ • Bezpeˇ cnostn´ı rada st´ atu – ˇ cl. 9 ZBCR – – – –

jedin´ y poradn´ı org´ an vl´ ady, jehoˇz postaven´ı je zaloˇzeno u ´stavn´ım zákonem tvoˇr´ı ji pˇredseda vl´ ady a dalˇs´ı ˇclenové vlády podle rozhodnut´ı vlády ˇ zabezpeˇcuje meziresortn´ı hodnocen´ı pl´ anovac´ıch opatˇ ren´ı v oblasti bezpeˇcnosti CR ˇ s n´ posuzuje a pˇredkl´ ad´ a vl´ adˇe k projednán´ı pravidelné zprávy o stavu zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti CR avrhy na opatˇren´ı ´ redn´ım krizov´ – pˇri hrozbˇe vzniku krizové situace posuzuje opatˇ ren´ı navrhované Ustˇ ym ˇstábem ad.

Ozbrojen´ e s´ıly 372

ˇ (obrana státu = souhrn opatˇren´ı k zajiˇstˇen´ı svrchovanosti, u • slouˇz´ı pˇredevˇs´ım k obranˇe CR ´zemn´ı celistvosti, princip˚ u demokracie a pr´ avn´ıho st´ atu, ochrany ˇzivota obyvatel a jejich majetku pˇred vnˇejˇs´ım napaden´ım) ˇ – ˇclen´ı se na vojenské u 1. Arm´ ada CR ´tvary, vojenská zaˇr´ızen´ı a vojenské záchranné u ´tvary 2. Vojensk´ a kancel´ aˇ r prezidenta republiky 3. Hradn´ı str´ aˇ z – vnˇejˇs´ı ostraha are´ alu Praˇzského hradu, organizace veˇrejn´ ych poct. . . • rozliˇsuje se: – vojensk´ a sluˇzba voj´ aka z povol´ an´ı – sluˇzebn´ı pomˇer dle zákona ˇc. 221/1999 Sb. – vojensk´ a sluˇzba osoby, kter´ a pln´ı brannou povinnost – zanikla v r. 2004 • pˇr´ısn´ a hierarchie: prezident, ministr obrany a Ministerstvo obrany (jeho souˇcást´ı je Generáln´ı ˇstáb Arm´ ady ˇ ← jeho n´ CR aˇceln´ıka jmenuje prezident na návrh vlády, po projednán´ı ve v´ yboru PS pˇr´ısluˇsném ve vˇeci obrany), velitelé, n´ aˇceln´ıci. . . ˇ a bránit ji proti vnˇejˇs´ımu napaden´ı, jakoˇz i • z´ akladn´ım u ´kolem ozbrojen´ ych sil je pˇripravovat se k obranˇe CR ˇ plnit u ´koly vypl´ yvaj´ıc´ıch z mezin´ arodn´ıch smluvn´ıch závazk˚ u CR, armáda m˚ uˇze b´ yt uˇzita i ke stˇreˇzen´ı urˇcit´ ych objekt˚ u a k z´ achrann´ ym akc´ım, ˇci pro plnˇen´ı u ´kol˚ u Policie pˇri zajiˇst’ován´ı státn´ıch hranic (na základˇe naˇr´ızen´ı vl´ ady) x je zak´ az´ ano uˇz´ıt ozbrojen´ ych sil k pˇr´ımému zásahu proti u ´ˇcastn´ık˚ um stávky vedené na ochranu pr´ av a opr´ avnˇen´ ych hospod´ aˇrsk´ ych a soci´ aln´ıch zájm˚ u zamˇestnanc˚ u • vojensk´ a ˇcinn´ a sluˇzba je regulov´ ana pˇredpisy veˇrejného práva, voják skládá vojenskou pˇr´ısahu, kdy slibuje ˇ a pˇripravenost nasadit pro obranu vlasti i sv˚ vˇernost CR uj ˇzivot, speciálnˇe upraveno vojenské kázeˇ nské pr´ avo (k´ azeˇ nské odmˇeny, pˇrestupky a tresty) • zbrojené s´ıly mus´ı b´ yt neutr´ aln´ı ve vˇecech politick´ ych, je v nich zakázáno zakládat politické strany a hnut´ı a politické strany/hnut´ı zde nesm´ı v˚ ubec p˚ usobit, voják z povolán´ı ani nesm´ı b´ yt ˇclenem polit. strany/hnut´ı/odborové organizace • civiln´ı kontrola ozbrojen´ ych sil (aby nedoˇslo k ovlivˇ nován´ı v´ ykonu státn´ı moci armádou) – prezident ´ jako vrchn´ı velitel, na ˇr´ızen´ı se pod´ıl´ı i Ministerstvo obrany, NKU, veˇrejn´ y ochránce práv (jeho p˚ usobnost se vztahuje na Arm´ adu a Hradn´ı str´ aˇz) ˇ ˇ – právn´ı pomˇery se ˇr´ıd´ı pˇredpisy CR, • pobyt ozbrojen´ ych sil jin´ ych st´ at˚ u a u ´ zem´ı CR nestanov´ıli mezin´ arodn´ı smlouva nˇeco jiného; v´ ysady pro ciz´ı ozbrojené s´ıly: osvobozen´ı od silniˇcn´ı danˇe, za ˇskodu ˇ . . x jejich vojenská cviˇcen´ı se mohou konat jen v prostorech zp˚ usobenou s jejich ˇcinnost´ı odpov´ıd´ a CR. stanoven´ ych z´ akonem

202


Policie 373

• chr´ an´ı demokratické z´ aklady republiky, ˇzivoty a zdrav´ı lid´ı a majetkové hodnoty + v´ ykon vˇsech z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, které st´ at zaruˇcuje ˇ • Policie Cesk´ e republiky – z´ akon ˇc. 283/1991 Sb. – ozbrojen´ y bezpeˇcnostn´ı sbor – jsou j´ı svˇeˇreny u ´koly ve vˇecech vnitˇrn´ıho poˇrádku a bezpeˇcnosti (ochrana bezpeˇcnosti osob a majetku, boj proti terorismu, odhalov´ an´ı a vyˇsetˇrován´ı trestn´ ych ˇcin˚ u a zjiˇst’ován´ı pachatel˚ u, zajiˇstˇen´ı ochrany st. hranic, dohled nad plynulost´ı silniˇcn´ıho provozu) + vykonává st. správu ve vˇecech svˇeˇren´ ych z´ akonem ˇ (vˇeci pobytu cizinc˚ u na u ´zem´ı CR, vˇeci stˇreln´ ych zbran´ı) – Policii tvoˇr´ı Policejn´ı prezidium s p˚ usobnost´ı na celém u ´zem´ı státu(v ˇcele policejn´ı prezident ← jmenuje ho a odvol´ av´ a ministr vnitra se souhlasem vlády, za ˇcinnost Policie odpov´ıdá ministrovi vnitra) a u ´tvary s p˚ usobnost´ı pro urˇcité u ´zem´ı (napˇr. kraj, okres) – v posledn´ı dobˇe prob´ıh´ a zcivilnˇen´ı“ Policie oproti armádˇe – policisté mohou b´ yt ˇcleny pol.stran a ” vytv´ aˇret odborové organizace • Obecn´ı policie – z´ akon ˇc. 553/1991 Sb. – obce mohou v r´ amci své samospr´ avné p˚ usobnosti zˇrizovat jako sv˚ uj orgán k zabezpeˇcován´ı m´ıstn´ıch z´ aleˇzitost´ı veˇrejného poˇr´ adku na u ´zem´ı obce – str´ aˇzn´ıci obecn´ı policie jsou v pracovn´ım (tedy soukromoprávn´ım) pomˇeru v˚ uˇci obci • Vˇ ezeˇ nsk´ a sluˇ zba – z´ akon ˇc. 555/1992 Sb. – ozbrojen´ y bezpeˇcnostn´ı sbor a z´ aroveˇ n správn´ı u ´ˇrad – jej´ı u ´koly vykon´ avaj´ı pˇredevˇs´ım vˇezeˇ nská (stˇreˇz´ı, eskortuje osoby ve v´ ykonu vazby a v´ ykonu trestu odnˇet´ı svobody, stˇreˇz´ı vazebn´ı vˇeznice a vˇeznice) + justiˇcn´ı stráˇz (zajiˇst’uje poˇrádek v budovách soud˚ u, st. zastupitelstv´ı a Ministerstva spravedlnosti) – ˇr´ıd´ı ji gener´ aln´ı ˇreditel, jmenov´ an a odvoláván ministrem spravedlnosti – pro sluˇzebn´ı pomˇery pracovn´ık˚ u plat´ı zákon o sluˇzebn´ıch pomˇerech policist˚ u • Celn´ı spr´ ava – – – –

z´ akon ˇc. 13/1993 Sb. a z´ akon ˇc. 185/2004 Sb. bezpeˇcnostn´ı sbor sluˇzebn´ı pomˇery a opr´ avnˇen´ı podobná tˇem t´ ykaj´ıc´ıch se policist˚ u pro plnˇen´ı u ´kol˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z mezinárodn´ıch smluv → oprávnˇen´ı pouˇz´ıvat operativnˇe pátrac´ı prostˇredky stanovené trestn´ım ˇr´ adem pˇri dohl´ıˇzen´ı nad osobami, u kter´ ych je podezˇren´ı na poruˇsen´ı celn´ıch pˇredpis˚ u druhé smluvn´ı strany

• Vojensk´ a policie – – – –

z´ akon ˇc. 124/1992 Sb. v ˇcele n´ aˇceln´ık, kterého jmenuje a odvolává ministr obrany po projednán´ı v pˇr´ısluˇsném v´ yboru PS vojensk´ ym policistou m˚ uˇze b´ yt JEN voják z povolán´ı pln´ı u ´koly policejn´ı ochrany ozbrojen´ ych sil (vymezen´ı p˚ usobnosti - na vojáky v ˇcinné sluˇzbˇe, osoby dl´ıc´ı ve vojensk´ ych objektech nebo objektech, kde prob´ıhaj´ı vojenské akce, osoby páchaj´ıc´ı trestnou ˇcinnost/pˇrestupky spolu s voj´ aky ˇci proti majetku Ministerstva obrany)

• Parlamentn´ı str´ aˇ z – k ochranˇe poˇr´ adku a bezpeˇcnosti budovy PS a Senátu ˇci budovy, kde jednaj´ı ˇ – do pˇrijet´ı z´ akona o takové str´ aˇzi tuto fci vykonává Policie CR • PS prostˇrednictv´ım svého zvl´ aˇstn´ıho 5-ti ˇ clenn´ eho org´ anu kontroluje pouˇz´ıván´ı odposlech˚ u a z´ aznamu ˇ a celn´ımi orgány telekomunikaˇcn´ıho provozu a sledov´ an´ı osob a vˇec´ı podle trestn´ıho ˇrádu Polici´ı CR • Gener´ aln´ı inspekce bezpeˇ cnostn´ıch sbor˚ u – dle→ § 1 z´ akona ˇc. 341/2011 Sb. je ozbrojen´ ym bezpeˇcnostn´ım sborem 203


– v ˇcele inspekce stoj´ı ˇreditel inspekce, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády a po projedn´ an´ı ve v´ yboru Poslanecké snˇemovny pˇr´ısluˇsném ve vˇecech bezpeˇcnosti pˇredseda vlády, jemuˇz je ˇreditel z v´ ykonu své funkce odpovˇedn´ y – u ´kolem inspekce je vyhled´ avat, odhalovat a provˇeˇrovat skuteˇcnosti nasvˇedˇcuj´ıc´ı tomu, ˇze byl sp´ ach´ an ˇ e republiky, celn´ık, pˇr´ısluˇsn´ık Vˇezeˇ trestn´ y ˇcin, jehoˇz pachatelem je pˇr´ısluˇsn´ık Policie Cesk´ nské sluˇzby ˇ e republiky anebo pˇr´ısluˇsn´ık inspekce + dalˇs´ı u Cesk´ ´koly v →§ 2 – zˇr´ızena k 1.1.2012 Zpravodajsk´ e sluˇ zby 374

ˇ • z´ akon ˇ c. 153/1994 Sb., o zpravodajsk´ ych sluˇ zb´ ach CR • = st´ atn´ı org´ any pro z´ısk´ av´ an´ı, shromaˇzd’ován´ı a vyhodnocován´ı informac´ı d˚ uleˇzit´ ych pro ochranu u ´stavn´ıho ˇ zˇr´ızen´ı, v´ yznamn´ ych ekonomick´ ych z´ ajm˚ u, bezpeˇcnost a obranu CR • vzhledem k pˇredmˇet˚ um, na které se zamˇeˇruj´ı, v demokratick´ ych státech b´ yvaj´ı od bezpeˇcnostn´ı policie organizaˇcnˇe oddˇeleny • dˇel´ı se na civiln´ı a vojenské; rozvˇ edn´ e (ofenz´ıvn´ı) a kontrarozvˇ edn´ e (defenzivn´ı) • civiln´ı: ´ rad pro zahraniˇ – Uˇ cn´ı styky a informace – jeho ˇreditele jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vl´ ady; zabezpeˇcuje informace pocházej´ıc´ı ze zahraniˇc´ı, d˚ uleˇzité pro bezpeˇcnost a ochranu zaˇ hraniˇcnˇepolitick´ ych a ekonom. z´ ajm˚ u CR; za splnˇen´ı zákonn´ ych podm´ınek m˚ uˇze pouˇz´ıvat sledov´ an´ı osob a vˇec´ı, kryc´ı doklady, vyuˇz´ıvat osob jednaj´ıc´ıch v jeho prospˇech, starˇs´ıch 18 let – Bezpeˇ cnostn´ı informaˇ cn´ı sluˇ zba (BIS) – zákon ˇc. 154/1994 Sb., ozbrojená zpravodajsk´ a sluˇzba; v ˇcele ˇreditel jmenovan´ y vl´ adou (po projednán´ı v pˇr´ısluˇsném v´ yboru PS); zabezpeˇcuje informace o z´ amˇerech a ˇcinnostech nam´ıˇren´ ych proti demokratick´ ym základ˚ um, svrchovanosti a u ´zemn´ı celistvosti ˇ o ciz´ıch zpravodajsk´ CR, ych sluˇzb´ ach, o organizovaném zloˇcinu a terorismu; pˇr´ısluˇsn´ıci smˇej´ı uˇz´ıt stˇrelnou zbraˇ n jen v krajn´ı nouzi a nutné obranˇe • vojensk´ a: – Vojensk´ e zpravodajstv´ı – ozbrojená zpravodajská sluˇzba; ˇreditele jmenuje ministr obrany se souhlasem vl´ ady (po projedn´ an´ı v pˇr´ısluˇsném v´ yboru PS); zabezpeˇcuje informace pocházej´ıc´ı ze zahraniˇc´ı, ˇ informace o ciz´ıch zpravodajsk´ d˚ uleˇzité pro obranu a bezpeˇcnost CR, ych sluˇzbách v oblasti obrany • vl´ ada ˇcinnost zpravodajsk´ ych sluˇzeb koordinuje, odpov´ıdá za ni a informuje o n´ı PS prostˇrednictv´ım svého org´ anu pro zpravodajské sluˇzby • pouˇzit´ı zpravodajské techniky (zkoum´ an´ı zásilek, odposloucháván´ı. . . ) BIS a Vojensk´ ym zpravodajstv´ım podm´ınˇeno povolen´ım pˇ redsedy sen´ atu vrchn´ıho soudu • kontrolu ˇcinnosti BIS a VZ vykon´ av´ a PS prostˇrednictv´ım zvláˇstn´ıch 7-ˇ clenn´ ych kontroln´ıch org´ an˚ u Z´ achrann´ e sbory a havarijn´ı sluˇ zby 375

• z´ akon ˇ c. 239/2000 Sb. vytvoˇril integrovan´ y z´ achrann´ y syst´ em (IZS), kter´ y se pouˇzije v pˇr´ıpravˇe na vznik mimoˇr´ adné ud´ alosti a pˇri potˇrebˇe provádˇet souˇcasnˇe záchranné a likvidaˇcn´ı práce dvˇema nebo v´ıce sloˇzkami IZS – jeho sloˇzky: ˇ – zákon ˇc. 238/2000 Sb., chrán´ı ˇzivoty, zdrav´ı obyvatel a majetek pˇred 1. Hasiˇ csk´ y z´ achrann´ y sbor CR poˇz´ ary; u ´koly pln´ı jednak jeho pˇr´ısluˇsn´ıci ve sluˇzebn´ım pomˇeru, jednak jeho obˇcanˇst´ı zamˇestnanci; sbor tvoˇr´ı gener´ aln´ı ˇreditelstv´ı sboru a hasiˇcské záchranné sbory kraj˚ u 2. pˇ r´ısluˇ sn´ e jednotky poˇ z´ arn´ı ochrany – zákon ˇc. 133/1985 Sb. 3. zdravotnick´ a z´ achrann´ a sluˇ zba – § 18b zákona ˇc. 20/1966 Sb., o péˇci o zdrav´ı lidu ˇ 4. Policie Cesk´ e republiky 5. d´ ale ozbrojené s´ıly, pohotovostn´ı sluˇzby, zaˇr´ızen´ı civiln´ı ochrany ad., poskytuj´ı pomoc na vyˇz´ ad´ an´ı ← vˇse koordinuje Ministerstvo vnitra ˇ e republiky, ve znˇen´ı u u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 110/1998 Sb., o bezpeˇcnosti Cesk´ ´stavn´ıho z´ akona ˇc. 300/2000 Sb.; ´ ˇ ´ PAVLICEK, V´ aclav, et al. Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 1.. 2. doplnˇené a podstatnˇe rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. ˇ e republiky, s. 711-741. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. Zajiˇst’ov´ an´ı bezpeˇcnosti Cesk´

204

Kapitola 2

Skupina B 2.32.

St´ atn´ı obˇ canstv´ı – vznik, pr´ avn´ı u ´ prava, z´ anik.

• St´ atn´ı obˇcané jsou jedn´ım z hlavn´ıch znak˚ u modern´ıho státu. ˇ ımˇe status civitatis, v ˇcesk´ • Ve starovˇekém R´ ych dˇejinách inkolát, vznik souˇcasného pojmu ze 3. stavu (mˇeˇst’anstva) bˇehem VFR. • St´ atn´ı obˇcanstv´ı v modern´ım slova smyslu, obdobnˇe jako konstitucionalismus, politické strany ˇci pr´ ava a svobody jednotlivce, se zformovalo v dobˇe burˇzoazn´ıch revoluc´ı, kdy se formuje i to, co oznaˇcujeme jako modern´ı st´ at. • Za dob nevolnictv´ı nebyl umoˇznˇen svobodn´ y pohyb osob, a proto se tehdy uplatˇ novala zásada ius soli. ´ • Aˇz Ustava Francie z r. 1791 a pozdˇeji Code Napoleon obnovuj´ı zásadu ius sanguinis, kdyˇz zavád´ı pojem obˇcanstv´ı m´ısto poddanstv´ı (term´ın poddanstv´ı nebyl vhodn´ y pro vyjádˇren´ı rovnosti pˇred zákonem, coˇz byl jeden ze z´ aklad˚ u vytv´ aˇrej´ıc´ı se obˇcanské spoleˇcnosti a osv´ıcensk´ ych myˇslenek). • St´ atn´ı obˇcanstv´ı m´ a rozmˇer nejen vnitrostátn´ı, ale i mezinárodn´ı. Z hlediska právn´ıho zakotven´ı lze ˇr´ıci, ˇze patˇr´ı do pr´ ava veˇ rejn´ eho, a v jeho r´ amci zejména do práva: – – – – – –

´ Ustavn´ ıho - z´ aklady vztahu jedince a státu, vztahy navenek Trestn´ıho - st´ıh´ an´ı za poruˇsen´ı vˇernosti státu, vlastizrada, váleˇcná zrada atd. Spr´ avn´ıho - evidence obyvatel, st´ atoobˇcanské ˇr´ızen´ı, doklady Finanˇcn´ıho - poplatky pˇri nab´ yv´ an´ı, pozb´ yván´ı a osvˇedˇcován´ı SO Mezin´ arodn´ıho veˇrejného - smlouvy s jin´ ymi státy o dvoj´ım obˇcanstv´ı, právo na diplomatickou ochranu Mezin´ arodn´ıho soukromého - SO funguje jako hraniˇcn´ı ukazatel

• Dle pr´ avn´ıho vztahu fyzické osoby ke st´ atu rozliˇsujeme tˇri typy fyzick´ ych osob ve státˇe 1. St´ atn´ı obˇ can - m´ a specifick´ y st´ atoobˇcansk´ y pomˇer ke státu 2. Cizinec - m´ a tent´ yˇz pomˇer jako státn´ı obˇcan, avˇsak k jinému státu, plat´ı pro nˇej cizineck´ y reˇzim, ˇr´ıd´ı se cizineck´ ym pr´ avem 3. Bezdomovec - je bez st´ atoobˇcanského pomˇeru k jakémukoli státu (apatridé) Problém bipolitismu a apatrismu a) Bipolit´ e - osoby s dvoj´ım st´ atn´ım obˇcanstv´ım

376

• D´ıtˇe z´ısk´ a dvoj´ı st´ atn´ı obˇcanstv´ı napˇr. proto, ˇze se narodilo rodiˇc˚ um, kteˇr´ı jsou státn´ımi obˇcany st´ atu, jehoˇz pr´ avn´ı normy upravuj´ıc´ı obˇcanstv´ı vycházej´ı z principu ius sanguinis, ale narod´ı se na u ´zem´ı jiného st´ atu, kter´ y svoj´ı pr´ avn´ı u ´pravu stav´ı na principu ius soli - narozené d´ıtˇe tak z´ıskává státn´ı obˇcanstv´ı st´ atu, jehoˇz obˇcany jsou rodiˇce, a z´ aroveˇ n obˇcanstv´ı státu, na jehoˇz u ´zem´ı se narodilo • Za dvoj´ı obˇcanstv´ı v mezin´ arodn´ım v´ yznamu nelze povaˇzovat dvoj´ı obˇcanstv´ı ve federac´ıch, kdy obˇcan je zpravidla obˇcanem federace i jej´ıho ˇclenského státu. • Nov´ y rozmˇer dvoj´ımu obˇcanstv´ı dal vznik vˇsech nadstátn´ıch u ´tvar˚ u, napˇr. EU, jej´ıˇz státn´ı obˇcanstv´ı vzniklo podle Maastrichtské smlouvy roku 1992, která byla doplnˇena smlouvou z Amsterodamu v roce 1997 b) Apatrid´ e - osoby bez st´ atn´ıho obˇcanstv´ı (bezdomovci) • Apatridy se napˇr´ıklad st´ avaj´ı dˇeti apatrid˚ u narozené na u ´zem´ı státu, kter´ y svoj´ı právn´ı u ´pravu st´ atn´ıho obˇcanstv´ı stav´ı v´ yluˇcnˇe na principu ius sanguinis a dˇeti tak nez´ıskaj´ı obˇcanstv´ı podle práva ˇzádného st´ atu • Nad apatridy nen´ı vykon´ av´ ana diplomatická ochrana, mohou b´ yt vyhoˇstˇeni, nebo jim nemus´ı b´ yt povolen vstup na u ´zem´ı st´ atu • Oba tyto jevy se povaˇzuj´ı za neˇz´ adouc´ı 205

´ Í OBCANSTV ˇ Í – VZNIK, PRAVN ´ Í UPRAVA, ´ ´ 2.32. STATN ZANIK.

KAPITOLA 2. SKUPINA B

ˇ Pr´ avn´ı u ´ prava st´ atn´ıho obˇ canstv´ı v CR 377

´ ˇ (Preambule + Hlava I., ˇ • Ustava CR cl. 12): 1. Nab´ yv´ an´ı a pozb´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı stanov´ı zákon.“ 2. ”Nikdo nem˚ uˇze b´ yt proti své v˚ uli zbaven státn´ıho obˇcanstv´ı.“ ” ´ ˇ • Ustavn´ ı z´ akon ˇ c. 4/1993 Sb., o opatˇ ren´ıch souvisej´ıc´ıch se z´ anikem CSFR (ˇcl. 1, odstavec 2) ˇ ˇ (státn´ı obˇcanstv´ı CR ˇ vzniklo dne u ´zem´ı a obˇcanstv´ı CSFR nutno interpretovat jako u ´zem´ı a obˇcanstv´ı CR ˇ ˇ e a Slovenské Federativn´ı Republiky zaniklo i 1. ledna 1969 ustaven´ım Ceskoslovensk´ e federace; zánikem Cesk´ ˇceskoslovenské st´ atn´ı obˇcanstv´ı) • Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (Hlava VI., ˇ cl. 42): ˇ e a Slovenské Federativn´ı 1. Pokud Listina pouˇz´ıv´ a pojmu obˇcan“, rozum´ı se t´ım státn´ı obˇcan Cesk´ ” ” republiky.“ ˇ 2. Cizinci poˇz´ıvaj´ı na u ´zem´ı CSFR lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod zaruˇcen´ ych LZPS, pokud nejsou ” pˇrizn´ ana v´ yslovnˇe obˇcan˚ um.“ 3. Pokud dosavadn´ı pr´ avn´ı pˇredpisy pouˇz´ıvaj´ı pojmu obˇcan“, rozum´ı se t´ım kaˇzd´ y ˇclovˇek, jde-li o z´ akladn´ı ” ava a svobody, které LZPS pˇriznává bez ohledu na ” státn´ı obˇcanstv´ı.“ pr´ ´ ˇ • N´ alez US c. 207/1994 ˇ ˇ • Z´ akon o nab´ yv´ an´ı a pozb´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR c. 40/1993 Sb. (zákon, kter´ y provád´ı ˇcl´ anek ´ ˇ je narozen´ım dle ius 12 Ustavy) (vych´ az´ı z nˇekolika princip˚ u, zejména: primárn´ı zp˚ usob nabyt´ı obˇcanstv´ı CR sanguinis; pˇri posuzov´ an´ı zda je FO st´ atn´ım obˇcanem se postupuje dle pˇredpis˚ u platn´ ych v dobˇe, kdy mˇelo doj´ıt k nabyt´ı nebo pozbyt´ı obˇcanstv´ı této osoby; jako zásadu sleduje zákonná u ´prava existenci pouze jednoho st´ atn´ıho obˇcanstv´ı FO) • Z´ akonem o st´ atn´ım obˇ canstv´ı nˇ ekter´ ych b´ yval´ ych ˇ ceskoslovensk´ ych st´ atn´ıch obˇ can˚ u 193/1999 Sb. – Navazuje na z´ akon ˇc. 88/1990 Sb., podle nˇehoˇz osoby, které v letech 1949-1990 pozbyly státn´ı obˇcanstv´ı ˇ ˇ CSR nebo CSSR propuˇstˇen´ım ze státn´ıho svazku nebo odnˇet´ım obˇcanstv´ı mohly do konce roku 1993 ˇ poˇz´ adat o navr´ acen´ı obˇcanstv´ı CSFR. – Podle tohoto z´ akona (193/1999 Sb.) osoby, které pˇriˇsly o státn´ı obˇcanstv´ı v souvislosti s propuˇstˇen´ım ˇ ze st´ atn´ıho svazku nebo d´ıky nabyt´ı nového státn´ıho obˇcanstv´ı(jiného státu s n´ımˇz mˇela nebo m´ a CR uzavˇrenou smlouvu upravuj´ıc´ı ot´ azku zamezen´ı vzniku dvoj´ıho státn´ıho obˇcanstv´ı), mohly do 5 let od ˇ na základˇe prohláˇsen´ı o státn´ım obˇcanstv´ı CR. ˇ (Navr´ u ´ˇcinnosti z´ akona nab´ yt st´ atn´ı obˇcanstv´ı CR acen´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı = repatriace) – Novela z´ akona 193/1999 - ˇc. 46/2006 - retroaktivnˇe umoˇznila ˇcinit opˇetovné prohláˇsen´ı bez ˇcasového omezen´ı do budoucna. ´ ˇ tak Listina, oba dokumenty pracuj´ı s pojmem obˇcanstv´ı jako s pojmem hotov´ Jak Ustava CR, ym. Definici pojmu ´ vˇsak provedl aˇz Ustavn´ ı soud v od˚ uvodnˇen´ı svého nálezu z 13. záˇr´ı 1994 a charakterizoval jej jako: ˇ casovˇ e relativnˇ e trval´ y, m´ıstnˇ e neomezen´ y pr´ avn´ı svazek (nebo vztah ˇ ci status) fyzick´ e osoby a dan´ eho st´ atu. T´ım je ˇreˇceno zejména, ˇze st´ atn´ı obˇcanstv´ı je regulováno právn´ım ˇrádem jednotlivého státu – vzniká, trvá i zanik´ a na z´ akladˇe pr´ ava. ˇ adn´ • Z´ y st´ at nem˚ uˇze existovat, aniˇz by mˇel své obˇcany. • Tento pr´ avn´ı svazek mezi obˇcanem a státem je zpravidla proti v˚ uli fyzické osoby nezruˇ siteln´ y a na jeho z´ akladˇe vznikaj´ı jeho subjekt˚ um vz´ ajemn´ a pr´ ava a povinnosti (závazky), které tak urˇcuj´ı obsah st´ atn´ıho obˇ canstv´ı. • Tyto vz´ ajemné vztahy jsou zejména pr´ avo fyzick´ e osoby na ochranu ze strany státu a povinnosti obˇ cana jako vˇernost st´ atu, z´ avazek k jeho obranˇe, v´ ykon urˇcit´ ych funkc´ı a dodrˇzován´ı právn´ıch pˇredpis˚ u státu i mimo jeho u ´zem´ı. • Pojem b´ yv´ a nˇekdy ztotoˇzn ˇov´ an s pojmem státn´ı pˇr´ısluˇsnost, ale ten je obsahovˇe ˇsirˇs´ı, nebot’ do sebe zahrnuje i pr´ avnické osoby pˇr´ısluˇsné k danému st´ atu.

Vznik a z´ anik st´ atn´ıho obˇ canstv´ı Obecn´ e zp˚ usoby vzniku a z´ aniku st´ atn´ıho obˇ canstv´ı 378

206



• Vznik 1. Narozen´ım – Pr´ avn´ı kultura kontinent´ aln´ı Evropy preferuje zásadu ius sanguinis (právo krve), tedy vznik st´ atn´ıho obˇcanstv´ı podle pokrevn´ı pˇr´ıbuznosti - podle státn´ıho obˇcanstv´ı rodiˇc˚ u – Pr´ avn´ı kultura angloamerick´ a preferuje zásadu ius soli (právo m´ısta), tedy vznik státn´ıho obˇcanstv´ı podle m´ısta narozen´ı 2. Naturalizac´ı (patˇr´ı sem sˇ natek, osvojen´ı, urˇcen´ı otcovstv´ı, legitimace, udˇelen´ı státn´ıho obˇcanstv´ı, pˇrijet´ı do st´ atn´ı sluˇzby, nalezen´ı apod.)x v ˇceském u ´stavn´ım pr´ avu je pojet´ı naturalizace z´ uˇzeno jen na nabyt´ı st. obˇcanstv´ı udˇelen´ım, viz n´ıˇze 3. Opc´ı - t´ım se rozum´ı pr´ avo volby mezi dvˇemi ˇci v´ıce státn´ımi obˇcanstv´ımi; nejˇcastˇeji se pouˇz´ıvá pˇri zmˇenˇe suveréna st´ atn´ıho u ´zem´ı; v pˇr´ıpadˇe okupace ˇci anexe ciz´ıho státu, je nutno povaˇzovat nové vynucené st´ atn´ı obˇcanstv´ı okupuj´ıc´ıho st´ atu za neplatné • Z´ anik 1. Pozbyt´ım (expatriace) - napˇr. nabyt´ım ciz´ıho státn´ıho obˇcanstv´ı na vlastn´ı ˇzádost, sˇ natkem, propuˇstˇen´ım ze st´ atn´ıho svazku, prohl´ aˇsen´ım nabyt´ı státn´ıho obˇcanstv´ı za neplatné apod. ˇ 15 Vˇ • Cl. seobecn´ e deklarace lidsk´ ych pr´ av pˇrijat´ y Valn´ ym shromáˇzdˇen´ım OSN 10.12.1948 stanovuje, ˇze nikdo nem˚ uˇ ze b´ yt proti sv´ e v˚ uli zbaven st´ atn´ıho obˇ canstv´ı - je v´ yznamnou garanc´ı státoobˇcanského statusu. ˇ Vznik st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR ˇ Upraveno v Z´ akonˇ e o nab´ yv´ an´ı a pozb´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı Cesk´ e republiky 40/1993 Sb. ve znˇen´ı 379 pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u ˇ a zároveˇ ˇ • Fyzické osoby, které ke dni 31.12.1992 byly státn´ımi obˇcany CR n státn´ımi obˇcany CSFR, jsou od 1. ˇ ledna 1993 st´ atn´ımi obˇcany Ceské republiky. • D´ıky novele tohoto z´ akona ˇc. 194/1999 byl umoˇznˇen institut dvoj´ıho st´ atn´ıho obˇ canstv´ı (ale pouze ve ˇ ˇ vztahu k SR) - st´ atn´ı obˇcané CR, kteˇr´ı mˇeli k 31.12.1992 státn´ı obˇcanstv´ı CSFR a nabyli v pr˚ ubˇehu roku 1993 st´ atn´ı obˇcanstv´ı SR, nepozbydou naˇseho státn´ıho obˇcanstv´ı. ˇ narozen´ım (na jin´ • prim´ arnˇe se nab´ yv´ a st. obˇcanstv´ı CR y zp˚ usob nabyt´ı st. obˇcanstv´ı nen´ı právn´ı n´ arok) ˇ d´ıtˇe nab´ ˇ (ius sanguinis) 1. Narozen´ım (filiace) - v CR yv´ a obˇcanstv´ı, je-li alespoˇ n jeden z rodiˇc˚ u obˇcanem CR nebo jsou-li rodiˇce osoby bez st´ atn´ıho obˇcanstv´ı (apatridé, apolité - bezdomovci), alespoˇ n jeden z nich m´ a ˇ e republiky a d´ıtˇe se na jej´ım u trval´ y pobyt na u ´zem´ı Cesk´ ´zem´ı narod´ı (ius soli) ˇ 2. Osvojen´ım - d´ıtˇe nab´ yv´ a st´ atn´ıho obˇcanstv´ı, pokud alespoˇ n jeden jeho osvojitel je státn´ım obˇcanem CR 3. Urˇ cen´ım otcovstv´ı - d´ıtˇe narozené mimo manˇzelstv´ı, jehoˇz matka je ciz´ı státn´ı obˇcankou nebo bezdomovkyn´ı ˇ nab´ ˇ dnem prohláˇsen´ı rodiˇc˚ a otec st´ atn´ım obˇcanem CR yv´ a st´ atn´ı obˇcanstv´ı CR u o urˇcen´ı otcovstv´ı nebo dnem pr´ avn´ı moci rozsudku o urˇcen´ı otcovstv´ı ˇ - fyzick´ 4. Nalezen´ım na u ´ zem´ı CR a osoba se stává ex lege státn´ım obˇcanem, neprokáˇze-li se, ˇze nabyla narozen´ım st´ atn´ı obˇcanstv´ı jiného st´ atu; d˚ ukazn´ı bˇremeno prokázat obˇcanstv´ı jiného státu spoˇc´ıvá na pˇr´ısluˇsn´ ych ˇ org´ anech CR 5. Prohl´ aˇ sen´ım ˇ • Fyzick´ a osoba, kter´ a byla k 31. prosinci 1992 státn´ım obˇcanem CSFR, ale nemˇela ani státn´ı obˇcanstv´ı ˇ ˇ CR ani st´ atn´ı obˇcanstv´ı SR, si m˚ uˇze zvolit státn´ı obˇcanstv´ı Ceské republiky prohláˇsen´ım • Prohl´ aˇsen´ı m˚ uˇze samostatnˇe uˇcinit fyzická osoba, která nabyla zletilosti (posunut´ı vˇekové hranice pro d´ıtˇe z p˚ uvodn´ıch 15 let na 18 let = bˇehem u ´ˇcinnosti zákona 40/1993 doˇslo k nˇekolika zpˇresnˇen´ım textu z´ akona) • Rodiˇce, popˇr. jeden z nich, mohou do prohláˇsen´ı zahrnout i d´ıtˇe, popˇr. uˇcinit pro d´ıtˇe samostatné prohl´ aˇsen´ı ˇ e a Slovenské federativn´ı • Potomci fyzické osoby, kter´ a byla k 31. prosinci 1992 státn´ım obˇcanem Cesk´ ˇ republiky, ale nemˇela ani st´ atn´ı obˇcanstv´ı Ceské republiky ani státn´ı obˇcanstv´ı Slovenské republiky, v ˇ e republiky prohláˇsen´ım pouze linii pˇr´ımé, kteˇr´ı nabyli zletilosti, si mohou zvolit státn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ za pˇredpokladu, ˇze nemaj´ı jiné st´ atn´ı obˇcanstv´ı. ˇ lze na ˇzádost udˇelit osobˇe, která splˇ 6. Udˇ elen´ım (naturalizace) - st´ atn´ı obˇcanstv´ı CR nuje tyto podm´ınky: 207



ˇ ke dni pod´ • M´ a na u ´zem´ı CR an´ı ˇz´ adosti po dobu nejménˇe pˇeti let povolen trval´ y pobyt a po tuto dobu se zde pˇrev´ aˇznˇe zdrˇzuje ˇ e republiky pozbyde dosavadn´ı státn´ı obˇcanstv´ı, nebo • Prok´ aˇze, ˇze nabyt´ım st´ atn´ıho obˇcanstv´ı Cesk´ prok´ aˇze, ˇze pozbyla dosavadn´ı st´ atn´ı obˇcanstv´ı, nejde-li o bezdomovce (osoba bez státn´ıho obˇcanstv´ı) nebo azylanta • Nebyla v posledn´ıch 5 letech trest´ ana za u ´myslnˇe spáchan´ y trestn´ y ˇcin (prokazuje se v´ ypisem z rejstˇr´ıku ˇ trest˚ u v CR) • Prok´ aˇze znalost u ´ˇredn´ıho jazyka (ˇceského) • Pln´ı povinnosti vypl´ yvaj´ıc´ı ze zvl´ aˇstn´ıch pˇredpis˚ u upravuj´ıc´ıch veˇrejné zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı, soci´ aln´ı zabezpeˇcen´ı, d˚ uchodové pojiˇstˇen´ı, danˇe, odvody a poplatky ˇ (rozhodne do 90ti dn˚ • St´ atn´ı obˇcanstv´ı udˇeluje Ministerstvo vnitra CR u ve spr´ avn´ım ˇ r´ızen´ı, nemus´ı udˇelit - prostor pro uv´ aˇzen´ı) ˇ adost se pod´ • Z´ av´ auu ´ˇradu pˇr´ısluˇsného podle m´ısta trvalého pobytu ˇzadatele ˇ je tˇreba pˇripojit zákonem vyˇzadované doklady a pˇr´ılohy • K ˇz´ adosti o udˇelen´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı CR ˇ • Manˇzelé mohou podat spoleˇcnou ˇzádost; rodiˇce mohou do ˇzádosti zahrnout i d´ıtˇe; státn´ı obˇcanstv´ı CR lze na ˇz´ adost z´ akonného z´ astupce udˇelit i d´ıtˇeti samostatnˇe; ze zákona vˇsak jednoznaˇcnˇe nevypl´ yv´ a, zda-li d´ıtˇe mus´ı splˇ novat vˇsechny podm´ınky pro udˇelen´ı – z logiky vˇeci vˇsak vypl´ yvá, ˇze ne (znalost jazyka u malého d´ıtˇetˇe, trestn´ı bez´ uhonnost) ˇ • MV ˇzadateli vyd´ a Listinu o udˇ elen´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR, je pˇritom povinno posoudit ˇz´ adost i z ˇ a zpravodajsk´ ˇ hlediska bezpeˇcnosti st´ atu; m˚ uˇze si pˇri tom vyˇzádat stanoviska Policie CR ych sluˇzeb CR • Prominut´ı splnˇ en´ı z´ akonem stanoven´ ych podm´ınek pro udˇ elen´ı ˇ cesk´ eho st´ atn´ıho obˇ canstv´ı: Ministerstvo vnitra m˚ uˇze (nikoli mus´ı) ˇzadateli prominout splnˇen´ı podm´ınek pro udˇelen´ı ˇceského st´ atn´ıho obˇcanstv´ı z d˚ uvod˚ u stanoven´ ych v zákonˇe; z jin´ ych, neˇz ze zákonem stanoven´ ych d˚ uvod˚ u, které mus´ı b´ yt ˇzadatelem doloˇzeny, nelze splnˇen´ı uveden´ ych podm´ınek prominout; prominut´ı splnˇ en´ı podm´ınky trestn´ı bez´ uhonnosti nen´ı moˇ zn´ e ˇ nab´ • Fyzick´ a osoba, které bylo udˇeleno státn´ı obˇcanstv´ı CR, yvá tohoto obˇcanstv´ı dnem sloˇzen´ı st´ atoobˇ cansk´ eho slibu; d´ıtˇe zahrnuté do spoleˇcné ˇz´ adosti, nab´ yvá obˇcanstv´ı dnem, kdy jej nab´ yvá aspoˇ n jeden z rodiˇc˚ u; ˇ e republiky tomuto d´ıtˇeti udˇeleno samostatnˇe, nab´ bylo-li st´ atn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ yvá je dnem pˇrevzet´ı ˇ Listiny o udˇelen´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı CR Doklady o st´ atn´ım obˇcanstv´ı • • • •

380

Obˇcansk´ y pr˚ ukaz Cestovn´ı doklad ˇ Osvˇedˇcen´ı, popˇr´ıpadˇe potvrzen´ı o st´ atn´ım obˇcanstv´ı CR ˇ uveden Vysvˇedˇcen´ım o pr´ avn´ı zp˚ usobilosti k uzavˇren´ı manˇzelstv´ı, je-li v nˇem u ´daj o státn´ım obˇcanstv´ı CR

ˇ Z´ anik st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR 381

1. Prohl´ aˇ sen´ım ˇ kter´ • St´ atn´ı obˇcan CR, y se zdrˇzuje v cizinˇe a souˇ casnˇ e je státn´ım obˇcanem ciz´ıho státu, m˚ uˇze nejdˇr´ıve ˇ dnem, kdy dos´ ahne zletilosti prohl´ asit pˇred zastupitelsk´ ym u ´ˇradem, ˇze se vzdává státn´ıho obˇcanstv´ı CR ˇ • Zadatel v prohl´ aˇsen´ı mus´ı uvést z´ akonem poˇzadované skuteˇcnosti a pˇripojit zákonem poˇzadované doklady ˇ a • Rodiˇce, popˇr´ıpadˇe jeden z nich mohou do prohláˇsen´ı zahrnout i d´ıtˇe, které je státn´ım obˇcanem CR souˇcasnˇe je st´ atn´ım obˇcanem ciz´ıho státu ˇ e republiky vydá fyzické osobˇe doklad o pozbyt´ı st´ ˇ • Zastupitelsk´ yu ´ˇrad Cesk´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR 2. Nabyt´ım ciz´ıho st´ atn´ıho obˇ canstv´ı ˇ e republiky pozb´ ˇ e republiky okamˇzikem, kdy na vlastn´ı • St´ atn´ı obˇcan Cesk´ yvá státn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ ˇ z´ adost nabyl ciz´ı st´ atn´ı obˇcanstv´ı s v´ yjimkou, kdy ciz´ı státn´ı obˇcanstv´ı nabyl v souvislosti s uzavˇren´ım manˇzelstv´ı nebo narozen´ım ˇ okamˇzikem nabyt´ı ciz´ıho státn´ıho obˇcanstv´ı na vlastn´ı ˇzádost nelze • Pozbyt´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı CR ztotoˇzn ˇovat se zbaven´ım st´ atn´ıho obˇ canstv´ı, pˇripuˇstˇen´ ym zákony ˇceskoslovenského státu v letech ˇ 1949 – 1990; nelze jej ani ztotoˇzn ˇovat s volbou obˇcanstv´ı SR ve zvláˇstn´ım reˇzimu po zániku CSFR ˇ • Evidenci osob, které nabyly nebo pozbyly státn´ı obˇcanstv´ı CR, vede pˇr´ısluˇsn´ y u ´ˇrad dle trvalého bydliˇstˇe. ´ ˇ vede Ministerstvo vnitra CR. ˇ Ustˇredn´ı evidenci FO, které nabyly nebo pozbyly státn´ı obˇcanstv´ı CR,

208



ˇ Principy pr´ avn´ı u ´ pravy st´ atn´ıho obˇ canstv´ı v CR 382

1. Princip individu´ aln´ıho nab´ yv´ an´ı a pozb´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı • Je v˚ udˇc´ım principem z´ akona ˇc. 40/1993 Sb., podle nˇehoˇz se státn´ı obˇcanstv´ı nab´ yvá a pozb´ yv´ a individu´ alnˇe konkrétn´ımi fyzick´ ymi osobami, nikoliv skupinami osob • Kaˇzd´ a fyzick´ a osoba tak st´ atn´ı obˇcanstv´ı nab´ yvá popˇr. pozb´ yvá sama za sebe • Z´ aroveˇ n vˇsak doch´ az´ı k jisté kolizi tohoto principu s principem jednotného státn´ıho obˇcanstv´ı rodiny, ˇ a to konkrétnˇe v ustanoven´ı § 9, podle kterého je moˇzné do ˇzádosti o udˇelen´ı státn´ıho obˇcanstv´ı CR zahrnout i d´ıtˇe 2. Princip rovnosti obˇ can˚ u bez ohledu na zp˚ usob a ˇ cas nabyt´ı st´ atn´ıho obˇ canstv´ı • Naˇse z´ akonod´ arstv´ı nerozliˇsuje obˇcany z hlediska zp˚ usobu, kter´ ym nabyli naˇse státn´ı obˇcanstv´ı a doby, kdy se tak stalo • Je vyj´ adˇren´ım obecného z´ akazu diskriminace v souvislosti s pohlav´ım, rasou, barvou pleti, jazykem, v´ırou a n´ aboˇzenstv´ım, politick´ ym ˇci jin´ ym sm´ yˇslen´ım, národnostn´ım nebo sociáln´ım p˚ uvodem, pˇr´ısluˇsnost´ı k n´ arodnostn´ı nebo etnické menˇsinˇe, majetkem, rodem nebo jin´ ym postaven´ım, jak je uvedeno v LZPS 3. Princip nepˇ r´ıpustnosti apatrismu • Naˇse st´ atoobˇcanské pˇredpisy br´ an´ı tomu, aby nˇekdo z˚ ustal bez státn´ıho obˇcanstv´ı • Viz nab´ yv´ an´ı st´ atn´ıho obˇcanstv´ı nalezen´ım (v´ yjimeˇcné uplatnˇen´ı principu ius soli) 4. Princip vylouˇ cen´ı bipolitismu • Naˇse pr´ avn´ı u ´prava br´ an´ı vzniku dvoj´ıho nebo v´ıcerého státn´ıho obˇcanstv´ı, nebot’ to pˇrináˇs´ı komplikace ve vztaz´ıch mezi st´ aty • V´ yznamnou v´ yjimku pˇredstavuje jiˇz zm´ınˇená moˇznost dvoj´ıho obˇcanstv´ı ve vztahu k SR 5. Princip jednotn´ eho st´ atn´ıho obˇ canstv´ı rodiny • Jde o snahu chr´ anit rodinn´ y ˇzivot, kter´ y by mohlo rozd´ılné státn´ı obˇcanstv´ı jednotliv´ ych rodinn´ ych pˇr´ısluˇsn´ık˚ u naruˇsit (napˇr. s ohledem na základn´ı právo obˇcana pob´ yvat na u ´zem´ı státu, které vˇsak nen´ı garantov´ ano osob´ am bez st´ atn´ıho obˇcanstv´ı tohoto státu) ˇ 6. Princip v´ yluˇ cnosti st´ atn´ıho obˇ canstv´ı CR ´ • Uzce souvis´ı s principem vylouˇcen´ı bipolitismu, viz nález ˇc. 207/1994 Sb.: St´ atn´ı obˇcanstv´ı je jednoznaˇcnˇe institutem vnitrost´ atn´ıho pr´ ava, ostatn´ı st´ aty jsou vedeny z´ asadou nevmˇeˇsovat se do vnitˇrn´ıch vˇec´ı st´ atu.

Mezin´ arodn´ı smlouvy vztahuj´ıc´ı se k u ´ pravˇ e st´ atn´ıho obˇ canstv´ı 383

• • • • • •

Evropsk´ au ´mluva o st´ atn´ım obˇcanstv´ı ˇc. 76/2004 Sb.m.s. ´ Umluva o st´ atn´ım obˇcanstv´ı vdan´ ych ˇzen ˇc. 72/1962 Sb. ´ Umluva o omezen´ı pˇr´ıpad˚ u bezdomovectv´ı ˇc. 43/2002 Sb. ´ Umluva o odstranˇen´ı vˇsech forem diskriminace ˇzen ´ Umluva o pr´ avn´ım postaven´ı osob bez státn´ı pˇr´ısluˇsnosti ´ Dle ˇcl´ anku 10 Ustavy maj´ı mezin´ arodn´ı smlouvy v pˇr´ıpadˇe rozporu aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred vnitrost´ atn´ım pr´ avem.

´ V. Pavl´ıˇcek a kol., Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, 1.d´ıl, Obecn´ a st´ atovˇeda, Linde Praha a.s 1998; str. 62-66; Jan Filip, Vybrané kapitoly ke studiu u ´stavn´ıho pr´ ava, MU, Brno, 2004; str. 16, 20, 32-35; http://zakony-online.cz/?s148&q148=all; ´ ´ ˇ ˇc. 207/1994; www.wikipedia.cz - St´ ˇ e republiky; LZPS;; UZ ´ Ustava, ´ NALEZ Ustavn´ ıho soudu CR atn´ı obˇcanstv´ı Cesk´ Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; 8. semin´ aˇr s Hˇrebejkem z 18. 4. 2011; http://www.vakobobri.cz/download.php?view.1459 str. 61, odstavec o Z´ akonˇe o st´ atn´ım obˇcanstv´ı nˇekterých bývalých ˇceskoslovenských st´ atn´ıch obˇcan˚ u (193/1999 Sb.)

209

´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD – VZNIK, IDEOVE ´ ZDROJE, POSTAVENÍ V USTAVN ´ ÍM 2.33. LISTINA ZAKLADN ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ RADU CR, OBSAH, VZTAH K MEZINARODNIM SMLOUVAM KAPITOLA 2. SKUPINA B

2.33. Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – vznik, ideov´ e zdroje, ˇ postaven´ı v u ´ stavn´ım ˇ r´ adu CR, obsah, vztah k mezin´ arodn´ım smlouv´ am ´ je LZPS souˇc´ ˇ e republiky (´ • LZPS - dle ˇcl. 3 a 112 U ast´ı u ´stavn´ıho poˇrádku Cesk´ ustava v ˇsirˇs´ım slovasmyslu), ´ ˇ Ustavu + Listinu m´ a jen CR, Francie a Norsko • Vztah st´ atu k obˇcan˚ um a dalˇs´ım subjekt˚ um (ostatn´ı FO a PO) → upraveno u ´stavn´ımi pˇredpisy – Postaven´ı obˇcana ve st´ atˇe, vztahy stát x obˇcan - zab´ yvá se t´ım nejen u ´stavn´ı právo, ale i napˇr. spr´ avn´ı a trestn´ı (rozd´ıl v pˇr´ıstupu, d˚ urazu ve v´ ykladu a stupeˇ n konkretizace) • Katalog pr´ av a svobod spolu s obˇcansk´ ymi povinnostmi vytváˇrej´ı status obˇcana, katalog tˇechto práv obsahuje v ˇ pˇredevˇs´ım Listina z´ CR akladn´ıch pr´ av a svobod, nˇekterá práva jsou obsaˇzena v dalˇs´ıch u ´stavn´ıch pˇredpisech, ´ ˇ a UZ ´ o bezpeˇcnosti CR, ˇ v Ustavˇ e CR vnitrostátn´ı platnost a pˇrednost pˇred zákonem maj´ı i mezin´ arodn´ı smlouvy (mezi nimi tedy i mezin´ arodn´ı smlouvy o lidsk´ ych právech a zákl. svobodách) ˇ a • Listina je nejen u ´stavn´ı u ´pravou pr´ av a svobod, ale také vyjádˇren´ı hodnotové orientace u ´stavn´ıho ˇr´ adu CR ˇ demokratické legitimity moci v CR, reprezentuje standard lidsk´ ych práv • Listina je souˇc´ ast u ´stav´ıho poˇr´ adku a nemá nad´ ustavn´ı s´ılu (v letech 1991 - 1993 mˇela) • pˇr´ım´ a novleizace ˇcl. 8 odst. 3 (lex posterior) a nepˇr´ımá zákonem o bezpeˇcnosti republiky (lex specialis) → ´ Listinu tedy lze mˇenit (ale jen UZ) • n´ azory na postaven´ı Listiny z hlediska právn´ı s´ıly se liˇs´ı (napˇr. je to jen deklarace, doporuˇcen´ı/ s´ıla bˇeˇzného z´ akona/ nad´ ustavn´ı s´ıla) – Pavl´ıˇcek a parlament: Listina je u ´stavn´ı zákon, ale nen´ı za nˇej oznaˇcena (je souˇcást´ı u ´st. poˇr´ adku, tak ´ to mus´ı b´ yt UZ) – Gerloch: Listina je z´ akon sui generis, povaˇzujeme ji ale za u ´stavn´ı zákon • Pr´ ava x povinnosti – obsah katalogu pr´ av (= u ´stavn´ıch práv = základn´ıch práv) se v r˚ uzn´ ych státech liˇs´ı, v demokratick´ ych st´ atech vˇzdy zahrnuj´ı i politick´ a práva obˇcan˚ u, ˇcasto jsou formulována spolu s obˇcansk´ ymi povinnostmi (jejich zaˇrazen´ı do u ´stavn´ıch pˇredpis˚ u prosazovala socialistická právn´ı teorie, téˇz konzervativn´ı st´ aty, normativn´ı ˇskola, na plnˇen´ı povinnost´ı v˚ uˇci státu jako souˇcást obˇcansk´ ych ctnost´ı kladly d˚ uraz i antické republiky) – pˇri utv´ aˇren´ı Listiny dominovaly ale koncepce liberalistické a individualistické, které u ´pravu povinnost´ı odm´ıtaly (x prom´ıtla se ale navzdory tomu idea solidarity do konceptu sociáln´ıch práv) – obecn´ ym ustanoven´ım o vztahu práv a povinnost´ı je ˇcl. 4 odst. 1 Listiny, ˇze povinnosti mohou být ukl´ ad´ any toliko na z´ akladˇe z´ akona a v jeho mez´ıch a jen pˇri zachov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av, dalˇs´ı ustanoven´ı ´ 110/1998 o povinnostech jsou v Listinˇe obsaˇzena jen okrajovˇe (dovodit je m˚ uˇzeme v´ ykladem), teprve UZ Sb. byly na u ´stavn´ı u ´rovni vyj´ adˇreny dalˇs´ı základn´ı povinnosti (branná povinnost, povinnost pod´ılet se ˇ na zajiˇst’ov´ an´ı bezpeˇcnosti CR) ´ Pozn. - pom˚ ucka pro výklad/osvˇetlen´ı charakteru LZPS ve vztahu k Ustavˇ e (kdyby se u zk nˇekdo ptal, jde sp´ıˇse o ´ orientaˇcn´ı pom˚ ucku neˇz teoretický fakt) → oproti Ustavˇe (kter´ a m´ a jakýsi veˇrejnopr´ avn´ı charakter, nebot’ upravuje organizaci st´ atu a pro kterou sp´ıˇse (sp´ıˇse neˇz pro LZPS) plat´ı, ˇze je dovoleno, co z´ akon povoluje) je Listina vn´ım´ ana jako dokument soukromopr´ avn´ıho charakteru (upravuje pr´ ava, svobody a povinnosti jednotlivc˚ u, pro ni je typiˇctˇejˇs´ı ´ z´ asada, ˇze je dovoleno to, co pˇr´ımo nezakazuje), takˇze v Ustavˇ e sp´ıˇse hled´ ame dovolen´ı a v Listinˇe z´ akazy, nicménˇe nen´ı to absolutn´ı pravda, tyto z´ asady se vyskytuj´ı u obou dokument˚ u (ale pr´ avˇe ne ve stejné m´ıˇre)

Vznik Listiny 384

• po roce 1989 je pˇrijet´ı u ´stavn´ı nové u ´pravy základn´ıch práv nutné – • mˇela by respektovat Evropskou u ´mluvu o ochranˇe lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod, jej´ı dodatkové protokoly ˇ a judikaturu Evropského soudn´ıho dvora ve Strasburku • nutn´ a konsensus Feder´ aln´ıho shrom´ aˇzdˇen´ı a obou národn´ıch rad, které pˇriˇsly s vlastn´ımi návrhy na tuto u ´pravu – nakonec doˇslo k vytvoˇren´ı sm´ıˇsené pracovn´ı komise sloˇzené z poslanc˚ u a expert˚ u 210


– vytvoˇren upraven´ y n´ avrh souhrnného zpracován´ı, kter´ y byl pˇredloˇzen k projednán´ı • na spoleˇcné ch˚ uzi Snˇemovny lidu a Snˇemovny národ˚ u 8. aˇz 9. ledna 1991 byl návrh projednán a pˇrijat • LZPS vystupuje jako pˇredpoklad demokratického právn´ıho státu, je jak´ ymsi minimáln´ım standardem (p˚ uvodnˇe republiky mohly tento standard rozˇs´ıˇrit, ale nikdy ne eliminovat) • u ´ stavn´ı z´ akon ˇ c. 23/1991 Sb., kter´ ym se Listina uvozuje, ji vybavil v hierarchii právn´ıch pˇredpis˚ u nad´ ustavn´ım charakterem ´ • § 1 odst. 1 Ustavn´ ı z´ akony, jiné z´ akony a dalˇs´ı právn´ı pˇredpisy, jejich v´ yklad a pouˇz´ıván´ı mus´ı b´ yt v souladu s Listinou z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – od 1. 1. 1992 vyluˇcuje aplikaci nesouladn´ ych pˇredpis˚ u ´ ˇ e republiky je dekonstitucionalizována a je spolu s Ustavou ´ • pˇri schvalov´ an´ı Ustavy Cesk´ znovu publikov´ ana ve ˇ sb´ırce z´ akon˚ u jako pˇr´ıloha usnesen´ı pˇ redsednictva CNR ˇ c. 2/1993 Sb. o vyhl´ aˇ sen´ı LZPS jako souˇc´ asti ˇ nestoj´ı tedy jako samostatn´ u ´stavn´ıho poˇr´ adku CR, yu ´stavn´ı zákon

Ideov´ e zdroje 385

• V´ ysledkem vˇedomé i bezdˇeˇcné kompilace • Listina vych´ az´ı z pˇ rirozenopr´ avn´ıho filosofick´ eho z´ akladu, koncepce pˇ rirozen´ ych pr´ av ˇ clovˇ ek byla nejv´ yznamnˇejˇs´ım zdrojem pˇri tvorbˇe Listiny - v preambuli je uvádˇena vedle práv obˇcana a svrchovanosti z´ akona (podstatn´ ym zdrojem pˇrirozeného práva byl racionalismus) • z´ aroveˇ n nese principy svrchovanosti z´ akona a pr´ avn´ıho st´ atu (→ pozitivismus), princip solidarity (v˚ uˇci slabˇs´ım a v r´ amci veˇrejného blaha) v u ´zkém spojen´ı s povinnostmi v demokratickém státˇe • Listina reprezentuje celosvˇetové standardy lidsk´ ych práv • Vˇedomˇe navazuje na historické vzory – Deklarace pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana 1789 (pˇrirozen´ a, nezciziteln´ a a posv´ atn´ a pr´ ava ˇclovˇeka / lidé se rod´ı a z˚ ust´ avaj´ı svobodni a rovni v pr´ avech / meze svobod ve svobodˇe druhých) – Deklarace nez´ avislosti Spojen´ ych stát˚ u americk´ ych + pozdˇejˇs´ı dodatky – Navazuje na Vˇseobecnou deklaraci Lidsk´ ych práv z roku 1948 schválenou na Valném shromáˇzdˇen´ı OSN (lidé se rod´ı svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v pr´ avech, jsou nad´ ani rozumem a svˇedom´ım • Na tvorbu Listiny taky p˚ usobily u ´stavn´ı tradice státu, vzory jin´ ych demokratick´ ych stát˚ u (Nˇemecka, USA), i ideje a formulace pˇrevzaté z mezin´ arodn´ıch dokument˚ u o lidsk´ ych právech, podobu Listiny ovlivnila i politick´ a a soci´ aln´ı filozofie katolicismu a n´ aboˇzenské tradice, z d˚ uvodové a zpravodajské zprávy vypl´ yvá i inspirace Paktem o hospod´ aˇrsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch právech a Paktem o obˇcansk´ ych a politick´ ych pr´ avech, ´ jakoˇz i Umluvou o lidsk´ ych pr´ avech a základn´ıch svobodách a Evropskou sociáln´ı chartou (Rady Evropy), ˇ interpretace pr´ av a svobod (i povinnost´ı) je ovlivˇ nována mimo jiné i mezinárodn´ımi závazky CR, zvl´ aˇstn´ı v´ yznam maj´ı z´ avazky k EU (Listina z´ akladn´ıch práv EU) • Laick´ y st´ at, odluka od c´ırkve • Vˇsechny demokratické st´ aty maj´ı upraveny politická práva - ve spojen´ı se suverenitou lidu ´ • katalog pr´ av a svobod byl obsaˇzen i v Ustavn´ ı listinˇe 1920, nicménˇe jsou zde rozd´ıly, 1) LZPS hovoˇr´ı o lidsk´ ych, nikoliv obˇcansk´ ych pr´ avech a svobod´ ach, 2) obsahuje hospodáˇrská a sociáln´ı práva, 3) (dle Jir´ askové nejvˇetˇs´ı ´ rozd´ıl) vˇetˇsiny pr´ av a svobod se lze domáhat bezprostˇrednˇe z Listiny (Ustavn´ ı listina práva sice zaruˇcila, ale podrobnosti ponechala na z´ akonˇe, kter´ y byl vˇetˇsinou oznaˇcen za souˇcást u ´st. listiny), v´ yjimkou jsou pr´ ava vyjmenovan´ a v ˇcl. 41, kter´ ych je moˇzné se domáhat pouze v mez´ıch zákon˚ u, které tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı (ze semin´ aˇre Jir´ askové)

Struktura listiny 386

• Preambule • 6 hlav - ˇclenˇen´ı dle pˇredmˇetu a obsahu u ´pravy ˇ en´ı lidsk´ Clenˇ ych pr´ av a svobod

387

• z hlediska historick´ eho a filosofick´ eho v´ yvoje 1. Tradiˇcn´ı liber´ aln´ı svobody → autonomie ˇclovˇeka, ochrana pˇred zásahem státu (d˚ ustojnost, rovnost, svoboda ˇclovˇeka, ...) 211


2. Politick´ a a obˇcansk´ a pr´ ava → spojeny se statusem obˇcana a vztahem ke státu (svazek stát x obˇcan na z´ akladˇe obˇcanstv´ı, z toho plynouc´ı práva a povinnosti) 3. Hospod´ aˇrsk´ a, soci´ aln´ı, kulturn´ı • individu´ aln´ı X kolektivn´ı – jednotlivec (obˇcan, ˇclovˇek, ˇzena, ...) – vymezen´ a skupina (napˇr. n´ arodnostn´ı menˇsina jako právnˇe vymezen´ y kolektiv, odborové organizace, n´ aboˇzensk´ a sdruˇzen´ı apod.), pro oznaˇcen´ı kolektivn´ıch práv nen´ı urˇcuj´ıc´ı, jaké mnoˇzstv´ı lid´ı je uskuteˇcn ˇuje, ale kdo je jejich subjektem (zda individuum - individuáln´ı práva, nebo urˇcité spoleˇcenstv´ı = kolektiv kolektivn´ı pr´ ava) – vztah indiv. a kolek. pr´ ava → realizac´ı individuáln´ıch práv se tato práva mohou stát kolektivn´ımi, a to za pˇredpokladu, ˇze touto realizac´ı vznikne nov´ y subjekt, kterému stát pˇriznává nˇejaká práva (individu´ aln´ı - pr´ avo projevovat své n´ aboˇzenstv´ı svobodnˇe x kolektivn´ı - právo náboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı na spr´ avu vlastn´ıch z´ aleˇzitost´ı) • hmotnˇ epr´ avn´ı X procesnˇ epr´ avn´ı – hmota - pr´ avo na ˇzivot, pr´ avo vlastnit majetek – proces - pr´ ava zadrˇzené osoby, pr´ avo na soudn´ı a jinou právn´ı ochranu Status pr´ av

388

• Pr´ ava a svobody v˚ uˇci st´ atu a jin´ ym subjekt˚ um 1. Negativn´ı status • • • •

Autonomie ˇclovˇeka v˚ uˇci st´ atu Vyj´ adˇren´ı svobody St´ at se zdrˇz´ı z´ asah˚ u do urˇcitého statusu obˇcana napˇr. nedotknutelnost obydl´ı

2. Pozitivn´ı status • Pr´ avo na urˇcité plnˇen´ı od st´ atu, stát povinen urˇcitá práva zaruˇcit, poskytnout ochranu ˇ • Pˇr. pr´ avo obˇcana na svobodn´ y vstup na u ´zem´ı CR Subjekty pr´ av a svobod

389

• viz →2.34

Obsah 390

• Listina vystupuje jako katalog pr´ av a svobod → oznaˇcen´ı téˇz základn´ı práva / u ´stavn´ı práva • Vych´ az´ı z liberalistick´ e a individualistick´ e koncepce, odm´ıtá tedy u ´pravu povinnost´ı ˇ 4 odst. 1 - Povinnosti mohou b´ – Cl. yt ukládány toliko na základˇe zákona a v jeho mez´ıch a jen pˇri zachov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. – Povinnosti pouze okrajovˇe - povinná ˇskoln´ı docházka ´ 110/1998 Sb., o bezpeˇcnosti CR ˇ - povinnost pod´ılet se na zajiˇst’ován´ı bezpeˇcnosti CR, ˇ – Rozˇs´ıˇreno UZ povinnost FO pˇri vyhl´ aˇsen´ı nouzového stavu apod. • Vlastn´ı text se skl´ ad´ a z neoznaˇcené preambule a 44 ˇ cl´ ank˚ u rozdˇ elen´ ych do 6 hlav • Zvl´ aˇstnost´ı preambule a ustanoven´ı spoleˇcn´ ych je fakt, ˇze nebyly zmˇenˇeny, ale text byl ponechán v p˚ uvodn´ı feder´ aln´ı podobˇe ´ ˇc. 162/1998 Sb. (24 → 48 hodin, viz ˇcl. 8 odst. 3) • Jedenkr´ at pˇr´ımo novelizov´ ana UZ ´ 1920 • N´ azev Listina d´ an historicky → inspirace v U • V´ yraz z´ akladn´ı pr´ ava a svobody → nejde o vˇsechna práva a vˇsechny svobody, které ˇcesk´ y pr´ avn´ı st´ at chr´ an´ı, ale jde o nejv´ yznamnˇejˇs´ı pr´ ava a svobody, nebo takové, které tvoˇr´ı základ pro práva a svobody ostatn´ı a jsou zdrojem pro pr´ ava a svobody dalˇs´ı • rozd´ıl mezi pr´ avem a svobodou se v praxi neuplatˇ nuje – Subjektivn´ı pr´ avo je zpravidla n´ arokem v˚ uˇci státu, kter´ y má práva zaruˇcit a bl´ıˇze upˇresnit 212


– Svobodou se rozum´ı sf´ era autonomie ˇ clovˇ eka, do které nemá nikdo zasahovat, leda na z´ akladˇe z´ akona a v u ´stavn´ıch limitech – Liberalistické pojet´ı pr´ av a svobod - individuum svobodné od vlády státu X demokratické pojet´ı pr´ av a svobod - individuum pod´ılej´ıc´ı se na vládˇe ve státˇe • V´ ykon pr´ av m˚ uˇze b´ yt omezen z´ akonem, jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu veˇrejné bezpeˇcnosti a poˇr´ adku, z d˚ uvodu mravnosti nebo práv a svobod druh´ ych • Terminologie nerozliˇsuje lidsk´ a pr´ ava a práva obˇcanská, i kdyˇz se v Listinˇe objevuj´ı práva podm´ınˇená obˇcanstv´ım – Nelogiˇcnost - hlava druh´ a Lidsk´ a práva, odd´ıl prv´ y základn´ı lidská práva → z oznaˇcen´ı by vypl´ yvalo, ˇze obsahem maj´ı b´ yt pr´ ava kaˇzdé FO X v odd´ıle nazvaném základn´ı lidská práva (ˇclánek 14) formulace ˇ zákaz nuceného opuˇstˇen´ı vlasti a zvláˇstn´ı podm´ınky pro pr´ ava obˇcana na svobodn´ y vstup na u ´zem´ı CR, vyhoˇstˇen´ı cizinc˚ u Preambule 391

• Zd˚ urazˇ nuje pˇrirozen´ a pr´ ava ˇclovˇeka, pr´ ava obˇcana a svrchovanost zákona • Navazuje na demokratické a samospr´ avné tradice naˇsich národ˚ u, právo na sebeurˇcen´ı Hlava prvn´ı – obecn´ a ustanoven´ı 392

• Zakotvuje z´ asady, na nichˇz jsou pr´ ava a svobody zaloˇzeny – rovnost, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlˇcitelnost, nezruˇsitelnost • Z´ asady demokratického pr´ avn´ıho st´ atu, zákaz odnárodˇ nován´ı, zp˚ usob ukládán´ı povinnost´ı a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av Hlava druh´ a - Lidsk´ a pr´ ava a z´ akladn´ı svobody Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody

393

• Zp˚ usobilost m´ıt pr´ ava pro kaˇzdého, pr´ avo na ˇzivot, nedotknutelnost osoby a jej´ıho soukrom´ı, osobn´ı svoboda, z´ akaz nucen´ ych prac´ı nebo sluˇzeb, zachován´ı lidské d˚ ustojnosti, osobn´ı cti dobré povˇesti a ochranu jména, pr´ avo vlastnit majetek, nedotknutelnost obydl´ı, neporuˇsitelnost listovn´ıho tajemstv´ı ani p´ısemnost´ı a z´ aznam˚ u, svoboda pohybu a pobytu, svoboda myˇslen´ı, svˇedom´ı a náboˇzenského vyznán´ı, svoboda vˇedeckého b´ ad´ an´ı a umˇelecké tvorby a svoboda projevovat náboˇzenstv´ı nebo v´ıru Politick´ a pr´ ava

394

• Svoboda projevu a pr´ avo na informace, petiˇcn´ı právo, právo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat, právo svobodnˇe se sdruˇzovat, pr´ avo pod´ılet se na spr´ avˇe veˇrejn´ ych vˇec´ı, ochrana svobodné soutˇeˇze politick´ ych sil a právo odporu proti odstraˇ nov´ an´ı demokratického ˇr´ adu, lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod Hlava tˇ ret´ı – pr´ ava n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin 395

• pˇr´ısluˇsnost k menˇsinˇe (n´ arodnostn´ı, etnické,. . . ) nesm´ı b´ yt nikomu na u ´jmu • obˇcan˚ um tvoˇr´ıc´ı menˇsiny se zaruˇcuje vˇsestrann´ y rozvoj, zejména právo rozv´ıjet vlastn´ı kulturu, právo rozˇsiˇrovat a pˇrij´ımat informace v jejich mateˇrském jazyce, sdruˇzovat se v národnostn´ıch sdruˇzen´ıch a dalˇs´ı práva stanoven´ a z´ akonem Hlava ˇ ctvrt´ a – hospod´ aˇ rsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava 396

• Pr´ avo na svobodnou volbu povol´ an´ı a pˇr´ıpravu k nˇemu, právo podnikat a provozovat jinou hospod´ aˇrskou ˇcinnost, pr´ avo svobodnˇe se sdruˇzovat na ochranu hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch zájm˚ u v odborov´ ych organizac´ıch, pr´ avo na st´ avku, pr´ avo na spravedlivou odmˇenu za práci a na uspokojivé pracovn´ı podm´ınky, pr´ avo na zv´ yˇsenou ochranu zdrav´ı pˇri pr´ aci a na zvláˇstn´ı pracovn´ı podm´ınky ˇzen, mladistv´ ych a osob zdravotnˇe postiˇzen´ ych, pr´ avo na pˇrimˇeˇrené hmotné zajiˇstˇen´ı ve stáˇri a pˇri nezp˚ usobilosti pracovat nebo pˇri ztrátˇe ˇzivitele, pr´ avo na ochranu zdrav´ı a na zdravotn´ı péˇci • Ochrana rodiˇcovstv´ı a rodiny, zvl´ aˇstn´ı ochrana dˇet´ı a mladistv´ ych, zvláˇstn´ı péˇce o ˇzeny v tˇehotenstv´ı, pr´ avo na vzdˇel´ an´ı, ochrana v´ ysledk˚ u tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti a právo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı

213

´ A SVOBOD V LISTINE ˇ 2.34. SUBJEKTY PRAV


Hlava p´ at´ a – pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu 397

• Z´ asada, ˇze kaˇzd´ y se m˚ uˇze dom´ ahat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanoven´ ych pˇr´ıpadech u jiného org´ anu • Zakotvuje nˇekteré procesn´ı z´ asady ˇcinnosti soud˚ u • Jen soud rozhoduje o vinˇe a trestu Hlava ˇ sest´ a – ustanoven´ı spoleˇ cn´ a 398

• Obsahuje nˇekteré v´ ykladové a procesn´ı pˇr´ıstupy k ustanoven´ım LZPS • Pr´ avo azylu pro pron´ asledované cizince

Vztah Listiny a mezin´ arodn´ıch smluv 399

ˇ podle ˇcl 112 Ustavy ´ ˇ ale ne u • V CR jsou mezin´ arodn´ı smlouvy souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu CR, ´stavn´ıho poˇr´ adku ´ – mezin´ arodn´ı smlouvy vˇsak maj´ı podle ˇcl. 10 Ustavy aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred z´ akonem – existuje spor, zda mezin´ arodn´ı smlouvy stoj´ı v hierarchii mezi zákony a u ´stavn´ım poˇrádkem, nebo maj´ı pˇrednost i pˇred u ´stavn´ım poˇr´ adkem, tedy i pˇred LZPS • Pˇri vzniku LZPS maj´ı vliv u ´stavn´ı tradice nˇekter´ ych stát˚ u (napˇr. USA, Nˇemecka) a ideje z mezin´ arodn´ıch dokument˚ u o lidsk´ ych pr´ avech – Inspirace Paktem o hospod´ aˇ rsk´ ych, soci´ aln´ıch a politick´ ych pr´ avech a Paktem o obˇ cansk´ ych a politick´ ych pr´ avech (ˇc. 120/1976 Sb.) ´ ´ – Umluvy Rady Evropy - zejména Umluva o lidsk´ ych pr´ avech a z´ akladn´ıch svobod´ ach a Evropsk´ a soci´ aln´ı charta (obˇe ratifikov´ any aˇz po pˇrijet´ı LZPS) • Interpretace pr´ av a svobod (i povinnost´ı obsaˇzen´ ych v u ´stavn´ım poˇrádku) je ovlivnˇena mezinárodn´ımi z´ avazky ˇ CR – Zvl´ aˇstn´ı v´ yznam maj´ı ty vztahuj´ıc´ı se k integraˇcn´ım seskupen´ım, zejména k EU – Amsterodamsk´ a smlouva zd˚ urazˇ nuje v´ yznam základn´ıch sociáln´ıch práv obsaˇzen´ ych v Evropsk´ e soci´ aln´ı chartˇ e z roku 1961 a v Chartˇ e z´ akladn´ıch soci´ aln´ıch pr´ av Spoleˇ censtv´ı z roku 1989 • Evropsk´ y parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise vyhlásily v roce 2000 Chartu z´ akladn´ıch pr´ av EU ˇ vyjedn´ – CR av´ a v´ yjimku (ta je vyjednaná Polsku a VB) – Vyjadˇruje hlavn´ı spoleˇcné hodnoty - lidská d˚ ustojnost, svoboda, rovnost, solidarita (tyto 4 + obˇcanstv´ı a spravedlnost tvoˇr´ı jej´ıch 6 kapitol, rozdˇelen´ ych do 50 ˇclánk˚ u) ˇ vyjádˇreny (napˇr. práva v lékaˇrstv´ı – Nˇekteré z pr´ av uveden´ ych v Chartˇe nejsou v u ´stavn´ım poˇrádku CR a biologii, pr´ ava starˇs´ıch osob, integrace postiˇzen´ ych osob, ochrana spotˇrebitele,...) – Pracuje s pojmem spoleˇcné hodnoty m´ısto pˇrirozená práva – Vyz´ yv´ a ˇclenské st´ aty k respektován´ı hodnot a k jejich uplatnˇen´ı ve vnitrostátn´ıch právn´ıch ˇr´ adech, respektuje vˇsak kulturn´ı odliˇsnosti a národn´ı identitu – pro z´ ajemce: http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/dat/32007X1214/htm/C2007303CS.01000101.htm ´ ˇ e republiky; Prospectum, Praha, 4. vyd´ A. Gerloch, J. Hˇrebejk, V. Zoubek: Ustavn´ ı systém Cesk´ an´ı, str. 79-81; J. Jir´ asek: Listina a souˇcasnost; Iuridicum Olomoucense, Olomouc, 1. vyd´ an´ı, str. 5-9; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol.: ´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 2., Linde, Praha, str. 35-61

2.34.

Subjekty pr´ av a svobod v Listinˇ e

Subjekt pr´ ava 400

• Pojem subjekt pr´ ava souvis´ı s pr´ avn´ı subjektivitou, coˇz je zp˚ usobilost m´ıt práva a povinnosti • Adres´ ati pr´ avn´ıch norem • V z´ asadˇe se dˇel´ı na fyzické a pr´ avnické osoby 214



Dˇ elen´ı subjekt˚ u v Listinˇ e 401

• Pokud jde o subjekty pr´ av a svobod, Listina rozliˇsuje tyto kategorie pr´ av: 1. pro vˇ sechny lidi – pr´ ava lisk´ a 2. pro obˇ cany – pr´ ava obˇcansk´ a 3. pro nˇ ekter´ e skupiny osob (nebo obˇ can˚ u) – tato práva slouˇz´ı k vyrovnán´ı jejich objektivn´ımi faktory zaloˇzené nerovnosti (pˇr. osoby zdravotnˇe postiˇzené, pˇr´ısluˇsn´ıci národnostn´ıch menˇsin atd.) 4. jen pro cizince – pr´ ava cizinc˚ u 5. pro pr´ avnick´ e osoby nebo kolektivy (sdruˇ zen´ı) fyzick´ ych osob - práva kolektivn´ı 6. pro vˇ sechny subjekty – osoby fyzické i právnické • Jednotlivé kategorie se ovˇsem ˇcasto pˇrekr´ yvaj´ı • Vˇetˇsina pr´ av a svobod je v Listinˇe koncipováno jako práva jednotlivc˚ u (individuáln´ı)

Jednotliv´ e subjekty v Listinˇ e a pr´ ava jim urˇ cen´ a a) Vˇ sichni lid´ e 402

• lidsk´ a pr´ ava • Na nˇe se vztahuje pˇrev´ aˇzn´ a ˇc´ ast vˇsech práv a svobod v Listinˇe • Pˇ rirozenopr´ avn´ı povaha tˇ echto pr´ av a svobod – vyjadˇruj´ı postaven´ı ˇci právo kaˇzdé lidské bytosti (pr´ avo na ˇzivot, svoboda myˇslen´ı, svˇedom´ı...) • I pr´ ava a svobody oznaˇcené t´ımto pojet´ım jako pˇrirozené jsou právnˇe vynutitelné jen proto, ˇze jsou v pozitivn´ım pr´ avu vyj´ adˇreny a jsou stanoveny procesn´ı zp˚ usoby k jejich ochranˇe • Pro nˇ e v Listinˇ e plat´ı: – ˇcl.1 LZPS: **// Lidé jsou svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v právech. Základn´ı práva a svobody jsou ” nezadatelné, nezciziteln´ e, nepromlˇcitelné a nezruˇsitelné.“ //** • ˇcl. 2 odst.3 LZPS: Kaˇzdý m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı z´ akonem zak´ az´ ano, a nikdo nesm´ı být nucen ˇcinit, co z´ akon ” leg´ neukl´ ad´ a.“ → z´ asada aln´ı licence • ˇcl. 5 LZPS: Kaˇzdý je zp˚ usobilý m´ıt pr´ ava.“→ subjektem pr´ av m˚ uˇ ze tedy b´ yt kaˇ zd´ y • ˇcl. 6 LZPS: ” pr´ avo na ˇ zivot – pr´ avo na ˇzivot m´ a kaˇzd´ y – lidsk´ y ˇzivot je hoden ochrany jiˇz pˇred narozen´ım – nikdo nesm´ı b´ yt zbaven ˇzivota, trest smrti se nepˇripouˇst´ı • ˇcl.7 LZPS: nedotknutelnost osoby – nedotknutelnost osoby a jej´ıho soukrom´ı je zaruˇcena, omezena m˚ uˇze b´ yt v pˇr´ıpadech stanoven´ ych z´ akonem – z´ akaz muˇcen´ı a krutého, nelidského ˇci poniˇzuj´ıc´ıho zacházen´ı nebo trestu • ˇcl. 8 LZPS: osobn´ı svoboda – nikdo nesm´ı b´ yt st´ıh´ an nebo zbaven svobody jinak neˇz z d˚ uvod˚ u a zp˚ usobem stanoven´ ym zákonem • ˇcl.9 LZPS: z´ akaz nucen´ ych prac´ı – z´ akaz nucen´ ych prac´ı nebo sluˇzeb pro vˇsechny – nevztahuje se na (odst.2): pr´ ace ukládané podle zákona osobám ve v´ ykonu trestu, vojenskou sluˇzbu, sluˇzbu vyˇzadovanou z´ akonem v pˇr´ıpadˇe ˇziveln´ ych pohrom a jin´ ych neˇstˇest´ı a jednán´ı uloˇzené z´ akonem pro ochranu ˇzivota, zdrav´ı nebo práv druh´ ych • ˇcl.10 LZPS: ochrana soukrom´ı – pr´ avo na zachov´ an´ı lidské d˚ ustojnosti, osobn´ı cti, dobré povˇesti a ochranu jména – pr´ avo na ochranu pˇred neopr´ avnˇen´ ym zásahem do soukromého a rodinného ˇzivota – pr´ avo na ochranu pˇred neopr´ avnˇen´ ym shromaˇzd’ován´ım, zveˇrejˇ nován´ım nebo jin´ ym zneuˇz´ıván´ım u ´daj˚ u o své osobˇe 215



• ˇcl.11 LZPS: pr´ avo vlastnit majetek – vlastnické pr´ avo vˇsech vlastn´ık˚ u má stejn´ y zákonn´ y obsah o ochranu – z´ aruka dˇedˇen´ı • ˇcl.12 LZPS: nedotknutelnost obydl´ı – do obydl´ı nen´ı dovoleno vstoupit bez souhlasu toho, kdo v nˇem bydl´ı → domovn´ı prohl´ıdka pˇr´ıpustn´ a pouze pro trestn´ı ˇr´ızen´ı na p´ısemn´ y a od˚ uvodnˇen´ y pˇr´ıkaz soudce • ˇcl.13 LZPS: listovn´ı tajemstv´ı • ˇcl. 14 LZPS: svoboda pohybu a pobytu ˇ má právo je svobodnˇe opustit – odst. 2: kaˇzd´ y, kdo se opr´ avnˇenˇe zdrˇzuje na u ´zem´ı CR, • ˇcl.15 LZPS: svoboda myˇ slen´ı, svˇ edom´ı a n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı + svoboda vˇ edeck´ eho b´ ad´ an´ı a umˇ eleck´ e tvorby • ˇcl. 16 LZPS: pr´ avo svobodnˇ e projevovat sv´ e n´ aboˇ zenstv´ı nebo v´ıru • ˇcl.17 LZPS: svoboda projevu + pr´ avo na informace – nepˇr´ıpustnost cenzury – lze omezit z´ akonem (odst.4) • • • •

ˇcl. 18 LZPS: petiˇ cn´ı pr´ avo ˇcl. 19 LZPS: pr´ avo shromaˇ zd’ovac´ı ˇcl. 20 LZPS odst.1: pr´ avo svobodnˇ e se sdruˇ zovat ˇcl.26 LZPS: pr´ avo na svobodnou volbu povol´ an´ı a pˇ r´ıpravu k nˇ emu + pr´ avo podnikat + pr´ avo na pr´ aci • ˇcl.27 LZPS: pr´ avo sdruˇ zovat se na ochranu hospod´ aˇ rsk´ ych a soci´ aln´ıch z´ ajm˚ u • ˇcl. 30 odst.2 LZPS: pomoc v hmotn´ e nouzi – zajiˇstˇen´ı z´ akladn´ıch ˇzivotn´ıch podm´ınek – ˇcl.31 LZPS: ochrana zdrav´ı – ˇcl.33 odst.1 LZPS: pr´ avo na vzdˇel´ an´ı ˇ ∗ povinn´ a ˇskoln´ı doch´ azko po dobu stanovenou zákonem (ZS) – ˇcl.35 LZPS: pr´ avo na pˇ r´ızniv´ eˇ zivotn´ı prostˇ red´ı + vˇcasné info o stavu ˇziv.prostˇr. a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u – ˇcl.36 LZPS: soudn´ı ochrana – ˇcl.37 LZPS: pr´ avo odepˇ r´ıt v´ ypovˇ ed’, která by zp˚ usobila nebezpeˇc´ı trestn´ıho st´ıhán´ı sobˇe ˇci bl´ızké osobˇe, pr´ avo na pr´ avn´ı pomoc – ˇcl. 38 LZPS: pr´ avo na veˇrejné projednán´ı vˇeci ∗ veˇrejnost m˚ uˇze b´ yt vylouˇcena v zákonem stanoven´ ych pˇr´ıpadech

b) Obˇ can´ e 403

• obˇ cansk´ a pr´ ava a obˇ cansk´ e povinnosti • Status obˇ cana v sobˇe zahrnuje pr´ ava i povinnosti – Je d´ an pˇr´ısluˇsnost´ı ke st´ atu a tento vztah je upraven právem • • • •

Pouze obˇcané maj´ı pr´ avo (nˇekdy i povinnost) pod´ılet se na správˇe svého státu St´ at je povinen sv´ ym obˇcan˚ um poskytnout ochranu ˇ Podle ˇcl.42 odst.1 LZPS se jedn´ a o obˇ cana CR Pro nˇ e v Listinˇ e plat´ı: – ˇcl. 14 odst. 4 LZPS: pr´ avo na svobodn´ y vstup na u ´ zem´ı st´ atu ∗ obˇcan nem˚ uˇze b´ yt nucen k opuˇstˇen´ı své vlasti ∗ ve své vlasti nen´ı obˇcan hostem → nem˚ uˇze b´ yt tedy vyhoˇstˇen – ˇcl. 20 odst.2 LZPS: jen obˇcané maj´ı pr´ avo zakl´ adat politick´ e strany a sdruˇ zovat se v nich – ˇcl.21 LZPS: pod´ıl na spr´ avˇ e veˇ rejn´ ych vˇ ec´ı 216



∗ obˇcané maj´ı pr´ avo pod´ılet se na správˇe veˇrejn´ ych vˇec´ı pˇr´ımo nebo svobodnou volbou sv´ ych z´ astupc˚ u ∗ odst.4 - rovn´ y pˇ r´ıstup k volen´ ym a jin´ ym veˇ rejn´ ym funkc´ım – Volebn´ı pr´ avo ´ ˇ kter´ ´ → Listina ∗ V Ustavˇ e zakotveno, ˇze volit m˚ uˇze kaˇzd´ y obˇcan CR, y dosáhl 18 let (ˇcl.18 odts.3 U) pak ˇr´ık´ a, ˇze volebn´ı pr´ avo je vˇseobecné a rovné a vykonává se tajn´ ym hlasován´ım (ˇcl.21 odst.3 LZPS) ˇ ∗ Do PS a Sen´ atu mohou b´ yt voleni jen obˇcané CR – Obˇcané maj´ı pr´ avo postavit se proti kaˇzdému, kdo by odstraˇ noval demokratick´ y ˇrád lidsk´ ych pr´ av a svobod zaloˇzen´ y Listinou, jestliˇze ˇcinnost u ´stavn´ıch orgán˚ u a pouˇzit´ı zákonn´ ych prostˇredk˚ u jsou znemoˇznˇeny – Ze vztahu obˇcan˚ u ke st´ atu vypl´ yvaj´ı i nˇekterá soci´ aln´ı pr´ ava, která jsou urˇcena pouze obˇcan˚ um: ∗ Hmotn´ e zabezpeˇ cen´ı: ˇcl.26 odst.3 + ˇcl.30 odst.1 LZPS · Obˇcany, kteˇr´ı nemohou bez své viny vykonávat právo na práci, stát pˇrimˇeˇrenˇe zabezpeˇc´ı · Obˇcané maj´ı pr´ avo na pˇrimˇeˇrené hmotné zabezpeˇcen´ı ve stáˇr´ı a pˇri nezp˚ usobilosti k pr´ aci ˇci ztr´ atˇe ˇzivitele ˇ ∗ Cl.31 LZPS: pr´ avo na bezplatnou zdravotn´ı p´ eˇ ci za základˇe veˇrejného zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı a na zdravotn´ı pom˚ ucky za podm´ınek, které stanov´ı zákon ˇ ∗ Cl.33 odst.2 LZPS: pr´ avo na bezplatn´ e vzdˇ el´ an´ı v základn´ıch a stˇredn´ıch ˇskolách a podle ˇ schopnost´ı obˇcana a moˇznost´ı spoleˇcnosti i na VS · Zat´ımco pr´ avo na vzdˇelán´ı má kaˇzd´ y, právo na bezplatné vzdˇelán´ı maj´ı pouze obˇcané · Vzdˇelanost n´ aroda je povaˇzována za vˇec veˇrejného zájmu, kter´ y je zajiˇst’ován st´ atem → povinn´ a ˇskoln´ı doch´ azka c) Nˇ ekter´ e skupiny obyvatelstva 404

• Subjektem tˇechto pr´ av jsou bud’ jednotlivci tvoˇr´ıc´ı danou menˇsinu nebo daná menˇsina jako celek • Menˇ sina ve st´ atˇe = skupina lid´ı, kteˇr´ı se sv´ ym sociáln´ım postaven´ım liˇs´ı od vˇetˇsiny ve spoleˇcnosti a tito lidé (obˇcané) jsou na z´ akladˇe t´ ychˇz shodn´ ych hledisek od vˇetˇsiny spoleˇcnosti odliˇseni • Listina zakazuje jakoukoli diskriminaci a proklamuje rovnost vˇ sech bez rozd´ılu • Pokud je objektivnˇe zaloˇzena nerovnost nˇekteré skupiny lid´ı ˇci obˇcan˚ u, snaˇz´ı se stát sv´ ym zákonod´ arstv´ım o vyrovn´ av´ an´ı tˇechto nerovnost´ı (alespoˇ n z ˇcásti) → zvláˇstn´ı práva urˇcená pouze nˇekter´ ym skupin´ am lid´ı (obyvatel) • Menˇsiny ve spoleˇcnosti vytv´ aˇr´ı ti, kteˇr´ı se lid´ı svou národnost´ı, etnick´ ym p˚ uvodem, jazykem, soci´ aln´ım ˇci zdravotn´ım postaven´ım apod. • N´ arodnostn´ı a etnick´ e menˇ siny: – Nejv´ yznamnˇejˇs´ı skupina → jejich postaven´ı je vyjádˇreno t´ım, ˇze jejich práva jsou obsaˇzena ve zvl´ aˇstn´ı hlavˇe Listiny (Hlava tˇret´ı) – Rozd´ıl mezi n´ arodnostn´ı a etnickou menˇ sinou je neostr´ y → lze jej právnˇe dovodit z ˇcl.3 odst.2 LZPS: kaˇzd´ y m´ a pr´ avo rozhodovat o své národnosti - toto právo se vztahuje na vˇsechny obˇcany a t´ yk´ a se pouze n´ arodnosti, nikoli pˇr´ısluˇsnosti k etnické menˇsinˇe → pˇr´ısluˇsnost k etnické menˇsinˇe si tedy jednotlivec nem˚ uˇze zvolit ˇ 25 odst. 1 LZPS: tˇemto obˇcan˚ – Cl. um se zaruˇcuje pr´ avo na vˇ sestrann´ y rozvoj → právo spoleˇcnˇe s jin´ ymi pˇr´ısluˇsn´ıky menˇsiny rozv´ıjet vlastn´ı kulturu, rozˇsiˇrovat a pˇrij´ımat informace v mateˇrském jazyku menˇsiny, sdruˇzovat se v n´ arodnostn´ıch sdruˇzen´ıch (podrobnosti stanov´ı zákon: z´ akon ˇ c. 273/2001 sb. o pr´ avech pˇ r´ısluˇ sn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin a o zmˇ enˇ e nˇ ekter´ ych z´ akon˚ u - tento ˇ z´ akon se vztahuje jen na obˇcany CR) ˇ 25 odst.2 LZPS: za podm´ınek stanoven´ – Cl. ych zákonem se jim zaruˇcuje také pr´ avo na vzdˇ el´ an´ı v jejich jazyku, pr´ avo uˇ z´ıvat jejich jazyk v u ´ˇ redn´ım styku, pr´ avo u ´ˇ casti na ˇ reˇ sen´ı vˇ ec´ı t´ ykaj´ıc´ıch se n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin – Zm´ınˇen´ y prov´ adˇec´ı z´ akon ˇ c.273/2001 Sb. zakládá nov´ e kategorie obˇ can˚ u pˇ r´ısluˇ sej´ıc´ıch k n´ arodnostn´ı ˇ → tˇem pak pˇriznává v §8 dalˇs´ı pr´ menˇ sinˇ e, kteˇ r´ı tradiˇ cnˇ e a dlouhodobˇ e ˇ zij´ı na u ´ zem´ı CR ava (pr´ avo na v´ıcejazyˇcné n´ azvy a oznaˇcen´ı) x Listina toto rozliˇsen´ı mezi menˇsinami neobsahuje ˇ • Zeny: 217



ˇ 29 odst.1 LZPS: zvl´ – Cl. aˇ stn´ı pracovn´ı podm´ınky + zv´ yˇ sen´ a ochrana zdrav´ı pˇ ri pr´ aci ˇ – Cl.32 odst.2 LZPS: zvl´ aˇ stn´ı p´ eˇ ce, ochrana v prac. vztaz´ıch a odpov´ıdaj´ıc´ı prac. podm´ınky pro ˇ zeny v tˇ ehotenstv´ı • Mladistv´ı: ˇ 29 LZPS: zvl´ – Cl. aˇ stn´ı pracovn´ı podm´ınky + zv´ yˇ sen´ a ochrana zdrav´ı + zvl´ aˇ stn´ı ochrana v prac. vztaz´ıch a pomoc pˇ ri pˇ r´ıpravˇ e k povol´ an´ı ˇ – Cl.32 odst.1 LZPS: zvl´ aˇ stn´ı ochrana • Dˇ eti: – – –

ˇ 32 odst.1 LZPS: zvl´ Cl. aˇ stn´ı ochrana ˇ Cl.32 odst.3 LZPS: dˇ eti manˇ zelsk´ e i nemanˇ zelsk´ e maj´ı stejn´ a pr´ ava ˇ 32 odst.4 LZPS: dˇ Cl. eti maj´ı pr´ avo na rodiˇ covskou v´ ychovu a p´ eˇ ci

• Zdravotnˇ e postiˇ zen´ı: ˇ 29 odst.2 LZPS:zvl´ – Cl. aˇ stn´ı ochrana v prac. vztaz´ıch a pomoc pˇ ri pˇ r´ıpravˇ e k povol´ an´ı → v´ıc neˇz rovn´ a pr´ ava tˇechto skupin(ˇzeny, dˇeti, mladistv´ı, zdrav. postiˇzen´ı)jsou legitimována t´ım, ˇze jsou v dan´ ych vztaz´ıch (pracovnˇepr´ avn´ıch) v horˇs´ım postaven´ı neˇz ostatn´ı lidé (rovnost garantovaná Listinou totiˇz nen´ı absolutn´ı rovnost´ı, ale pˇredevˇs´ım rovnost´ı v d˚ ustojnosti a právech), maj´ı j´ım b´ yt poskytnuty takové v´ yhody, aby se jejich objektivn´ı znev´ yhodnˇen´ı zm´ırnilo, takˇze tato pozitivn´ı diskriminace” je snahou dorovnat rovnost v d˚ ustojnosti ” • Ochrana rodiˇ covstv´ı a rodiny: ˇ 32 odst.1 LZPS: rodiˇ Cl. covstv´ı a rodina jsou pod ochranou z´ akona S t´ım souvis´ı i zvl´ aˇstn´ı ochrana dˇet´ı a mladistv´ ych St´ at t´ım vyjadˇruje z´ avazek pom´ ahat tˇemto subjekt˚ um (rodiˇc˚ um, dˇetem, mladistv´ ym) ve zv´ yˇsené m´ıˇre → st´ at chce institut rodiˇcovstv´ı (vztah otce a matky v˚ uˇci d´ıtˇeti) a rodiny stimulovat a zv´ yhodnit proti jin´ ym obdobn´ ym vztah˚ um s ohledem na v´ yznam reprodukˇcn´ı funkce ˇ – Cl.32 odst.5 LZPS: p´ eˇ ci o dˇ eti a jejich v´ ychova je pr´ avem rodiˇ c˚ u (m˚ uˇze b´ yt omezeno pouze rozhodnut´ım soudu na z´ akladˇe z´ akona) ˇ – Cl.32 odst. 5 LZPS: rodiˇce peˇcuj´ıc´ı o dˇeti maj´ı pr´ avo na pomoc st´ atu – – –

∗ Tuto podporu zd˚ uvodˇ nuje ˇcl.23 odst.1 Mezinárodn´ıho paktu o obˇcansk´ ych a politick´ ych pr´ avech: Rodina je pˇ rirozenou a z´ akladn´ı jednotkou spoleˇ cnosti.“ + odst.2 stanovuje, jak vznik´ a ” rodina: Uzn´ av´ a se pr´ avo muˇz˚ u a ˇzen uzavˇr´ıt v pˇrimˇeˇreném vˇeku sˇ natek a zaloˇzit rodinu.“ → tato ” nepˇredpokl´ formulace ad´ a, ˇze by rodinu mohly zaloˇzit osoby stejného pohlav´ı - jejich právn´ı vztah podle tohoto paktu nen´ı pˇrirozenou a základn´ı jednotkou spoleˇcnosti a proto mu nepˇr´ısluˇs´ı v´ yhody formulované v Listinˇe a mezinárodn´ıch smlouvách ˇ 32 odst. 2 LZPS: ˇ – Cl. zenˇ e v tˇ ehotenstv´ı je zaruˇ cena zvl´ aˇ stn´ı p´ eˇ ce, ochrana v pracovn´ıch vztaz´ıch a odpov´ıdaj´ıc´ı pracovn´ı podm´ınky d) Cizinci 405

• • • •

ˇ poˇ ˇcl. 42 odst. 2 LZPS: cizinci v CR z´ıvaj´ı lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod zaruˇ cen´ ych Listinou, pokud nejsou pˇ rizn´ ana v´ yslovnˇ e obˇ can˚ um cizinec = pˇr´ısluˇsn´ık jiného st´ atu, kter´ y poˇz´ıvá ochrany státu, jehoˇz je obˇcanem, i ten, kdo nen´ı obˇcanem ˇz´ adného st´ atu ˇcl. 26 odst.4 LZPS t´ ykaj´ıc´ı se pr´ ava na práci a hmotného zabezpeˇcen´ı tˇech, kteˇr´ı ho nemohou vykonávat, ˇr´ık´ a, ˇze z´ akon m˚ uˇze stanovit odliˇsnou u ´pravu pro cizince ˇcl. 14 odst.5 LZPS: cizinec m˚ uˇ ze b´ yt vyhoˇ stˇ en jen v pˇ r´ıpadech stanoven´ ych z´ akonem

→ Listina tak v obou pˇr´ıpadech stanovuje pr´ avn´ı s´ılu pr. pˇredpisu (zákon), na jehoˇz základˇe plat´ı pro cizince odliˇsn´ a pr. u ´prava • ˇcl. 43 LZPS: pr´ avo azylu ˇ poskytuje azyl cizinc˚ – CR um pron´ asledovan´ ym za uplatˇ nován´ı politick´ ych práv a svobod; azyl m˚ uˇze b´ yt odepˇren tomu, kdo jednal v rozporu se základn´ımi lidsk´ ymi právy a svobodami ˇ stanovil, ˇze je vˇec´ı státu posoudit, komu má b´ – z´ akonem ˇ c.325/1999 Sb. Parlament CR yt azyl udˇelen a komu odepˇren a to v limitech stanoven´ ych v druhé ˇcásti tohoto ustanoven´ı – jedn´ a se o pr´ avo uch´ azet se o azyl, nikoli ho z´ıskat 218



e) Pr´ avnick´ e osoby a sdruˇ zen´ı fyzick´ ych osob 406

• jim Listina zaruˇcuje kolektivn´ı pr´ ava • individu´ aln´ı pr´ ava by v konfliktu s kolektivn´ımi mˇela m´ıt pˇrednost • c´ırkve: – ˇcl. 16 odst.2 LZPS: c´ırkve a n´ aboˇ zensk´ e spoleˇ cnosti spravuj´ı sv´ e z´ aleˇ zitosti nez´ avisle na st´ atn´ıch org´ anech (ustavuj´ı své orgány, ustanovuj´ı své duchovn´ı, zˇrizuj´ı ˇreholn´ı a jiné c´ırkevn´ı instituce) → charakteristick´ y znak laického státu a odluky státu od c´ırkve ∗ ˇrada modern´ıch evropsk´ ych stát˚ u (ˇclen˚ u EU) má odluku c´ırkve od státu zakotvenou ve sv´ ych pr´ avn´ıch ˇr´ adech - tato pr. u ´prava byla pˇrij´ımána pod vlivem liberalismu v 19. nebo poˇc.20.stol. ∗ v nˇekter´ ych st´ atech nemaj´ı c´ırkve samostatnou právn´ı subjektivitu a jsou povinny zakládat zvl´ aˇstn´ı sdruˇzen´ı nebo se sdruˇzuj´ı na základˇe obecn´ ych sdruˇzovac´ıch pˇredpis˚ u ˇ ∗ spory mezi katolickou c´ırkv´ı a státem byly nˇekde ˇreˇseny smlouvami (konkordáty) - napˇr. CSR uzavˇrela 1928 se Svat´ ym stolcem tzv. Modus vivendi, kde se vzdalo dˇr´ıvˇejˇs´ıho práva spolurozˇ hodovat o jmenov´ an´ı hodnostáˇr˚ u katolické c´ırkve, Svat´ y stolec zde uznal suverenitu CSR nad c´ırkevn´ımi z´ aleˇzitostmi na jeho u ´zem´ı a nezbytnost ˇcsl. státn´ıho obˇcanstv´ı u vedouc´ıch ˇcinitel˚ u ˇrehol´ı, souˇc´ ast´ı byl z´ avazek Svatého stolce, aby c´ırkevn´ı jednotky (diecéze) byly uvedeny do souladu s hranicemi st´ atu → prezident Masaryk tuto smlouvu neratifikoval, nebot’ Svat´ y stolec tehdy nepovaˇzovat za subjekt mezinárodn´ıho práva → závazek ohlednˇe diecéz´ı splnil Svat´ y stolec aˇz v roce 1977 (v souvislosti s II. Vatikánsk´ ym koncilem) zvláˇstn´ım dekretem + zˇr´ıdil c´ırkevn´ı provincii pro ˇceské zemˇe a samostatnou provincii pro Slovensko – tato pr´ ava pˇr´ısluˇs´ı sdruˇzen´ım (pr´ avnick´ ym osobám), nikoli jejich jednotliv´ ym ˇclen˚ um → prostˇ rednictv´ım tˇ echto sdruˇ zen´ı se uskuteˇ cn ˇ uj´ı kolektivn´ı pr´ ava jejich pˇ r´ısluˇ sn´ık˚ u – i ve v´ ykonu tˇechto kolektivn´ıch práv mus´ı b´ yt respektován princip rovnosti (ˇzádná diskriminace ˇci preference urˇcitého sdruˇzen´ı, pokud splˇ nuje podm´ınky stanovené v zákonˇe) – v´ ykon tˇechto pr´ av m˚ uˇze b´ yt omezen zákonem, pokud jde o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytné pro ochranu veˇrejné bezpeˇcnosti a poˇrádku, zdrav´ı a mravnosti nebo práv a svobod druh´ ych – d˚ uleˇzit´ a je ochrana nezbytn´ ych hodnot demokratické spoleˇcnosti a vˇsechny subjekty je mus´ı dodrˇzovat → z´ akon ˇ c. 3/2002 Sb., o svobodˇ e n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı a postaven´ı c´ırkv´ı a n´ aboˇ zensk´ ych spoleˇ cnost´ı ˇ je laick´ ∗ CR ym st´ atem (ˇcl.2 odst.1 LZPS), kde se uplatˇ nuje svrchovanost zákona a ˇzádné náboˇzenské ˇ podle platného u ˇci c´ırkevn´ı pˇredpisy nemohou právn´ımu ˇrádu CR ´stavn´ıho poˇrádku konkurovat nebo pˇred n´ım dokonce m´ıt pˇrednost • odbory: – ˇcl. 27 LZPS: pr´ avo odborov´ ych organizac´ı (pˇredevˇs´ım jako právo kolektivn´ı) ∗ odst.2: odborové organizace vznikaj´ı nezávisle na státu + jejich poˇcet nesm´ı b´ yt omezov´ an + nˇekteré z nich nesmˇej´ı b´ yt zv´ yhodnˇeny v podniku nebo odvˇetv´ı ∗ odst.3: jejich ˇcinnost + vznik a ˇcinnost jin´ ych sdruˇzen´ı na ochranu hosp. a soc. zájm˚ u mohou b´ yt omezeny z´ akonem, jde-li o opatˇren´ı v dem. spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu bezpeˇcnosti st´ atu, veˇrejného poˇr´ adku nebo pr´ av a svobod druh´ ych ∗ svoboda odborového sdruˇzován´ı jako kolektivn´ı právo je zaruˇcena také dohodami uzavˇren´ ymi v r´ amci Mezin´ arodn´ı organizace práce f ) Fyzick´ e i pr´ avnick´ e osoby 407

• v nˇekter´ ych ustanoven´ıch zakl´ ad´ a Listina rovná práva fyzick´ ym i právnick´ ym osobám • ˇcl.11 LZPS: vlastnick´ e pr´ avo – odst.1: vlastnické pr´ avo vˇsech vlastn´ık˚ u má t´ yˇz zákonn´ y obsah a ochranu → vztahuje se na FO i PO – odst.2: z´ akon stanov´ı, kter´ y majetek nezbytn´ y k zabezpeˇcován´ı potˇreb celé spoleˇcnosti, rozvoje n´ aodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a vˇeˇrejného z´ ajmu, má b´ yt jen ve vlastnictv´ı státu, obce nebo urˇcen´ ych PO ˇ – z´ akon také m˚ uˇze stanovit, ˇze nˇekteré vˇeci mohou b´ yt jen ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u nebo PO se s´ıdlem v CR – z´ akaz zneuˇzit´ı vlastnického pr´ ava se vztahuje také na FO i PO + pro vˇsechnu subjekty vlast. pr. plat´ı, ˇze vlastnictv´ı zavazuje

219

´ Í PRAVA ´ 2.35. ZAKLADN A SVOBODY – POJEM, PRAMENY, FUNKCE


• na kaˇzdého (tedy FO i PO) se vztahuj´ı nˇ ekter´ a procesn´ı pravidla v hlavˇe páté LZPS: rovnost vˇsech u ´ˇcastn´ık˚ u v ˇr´ızen´ı pˇred soudem, jin´ ym státn´ım orgánem nebo orgánem veˇr. správy (ˇcl.37 odst.3) • diferencovan´ y pˇ r´ıstup k ot´ azce, zda lze pr´ ava a svobody vyj´ adˇ ren´ e v Listinˇ e vzt´ ahnout i na PO, ´ vyjadˇ ruje judikatura Ustavn´ ıho soudu: – pˇrirozenopr´ avn´ı pojet´ı by to vyluˇcovalo, ale obsah nˇekter´ ych ˇclánk˚ u to pˇredpokládá ˇci vyjadˇruje ˇ ´ ´ 15/93: prohl´ aˇsen´ı CSFR pˇri ratifikaci Umluvy o ochranˇe lidsk´ ych práv a svobod uzn´ av´ a pra– Pl. US vomoc Evropské komise pro lidská práva pˇrij´ımat st´ıˇznosti osob, nevládn´ıch organizac´ı nebo skupin ´ osob povaˇzuj´ıc´ıch se za poˇskozené v d˚ usledku poruˇsen´ı práv pˇriznan´ ych Umluvou → stát je ochoten poskytovat ochranu i pr´ avnick´ ym osobám, pokud jde o základn´ı práva a svobody + §72 odst.1 z´ akona ˇc.182/1993 Sb. - u ´stavn´ı st´ıˇznost je oprávnˇena podat fyzická nebo právnická osoba, jestliˇze tvrd´ı, ˇze z´ asahem veˇrejné moci bylo poruˇseno jej´ı základn´ı právo nebo svoboda zaruˇcené u ´st. zákonem nebo ´ mezin´ arodn´ı smlouvou podle ˇcl.10 Ustavy ´ 282/97: listiny zakotvuj´ıc´ı právo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı a vˇcasné a u – I.US ´plné informace o stavu ˇz.p. a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u na pr´ avnické osoby vztahovat nelze → tato práva pˇr´ısluˇs´ı pouze FO, protoˇze se jedn´ a o biologické organismy, které (na rozd´ıl od PO)podléhaj´ı eventuáln´ım negativn´ım vliv˚ um ˇz.p. ´ 13/98:z´ – IV.US asada rovnosti stran je stˇeˇzejn´ı zásadou spravedlivého procesu (zakotvena v ˇcl.37 LZPS ´ + §18 OSR)→ ˇ ˇ jehoˇz se m˚ + ˇcl.96 odst.1 U pˇri interpretaci §138 odst.1 OSR, uˇze dovolávat kaˇzd´ yu ´ˇcastn´ık, je nutno vych´ azet z pohledu uvedené zásady rovnosti → PO maj´ı zp˚ usobilost b´ yt u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı a soud s nimi tedy mus´ı zach´ azet stejn´ ym zp˚ usobem, jako s u ´ˇcastn´ıkem ˇr´ızen´ı, kter´ y je FO g) ”Nˇ ekteˇ r´ı” 408

• Nˇekter´ a pr´ ava Listina garantuje pouze nˇekter´ ym subjekt˚ um ˇ 27 odst.4: pr´ • Cl. avo na st´ avku - nepˇr´ısluˇs´ı soudc˚ um, prokurátor˚ um, pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojen´ ych sil a pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u ´ Pavl´ıˇcek, V´ aclav a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda. II. d´ıl. ˇc´ ast.II. s.54 -61; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod ˇ CR (v textu jako LZPS nebo Listina); Gerloch, Aleˇs: Teorie pr´ ava. 5. vyd´ an´ı. s. 108 (pouˇzito u definice pojmu subjekt pr´ ava); pravo.wz.cz/ust/data/c108 - subjekty v listine.doc

2.35.

Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – pojem, prameny, funkce

Pr´ avo X svoboda 409

• pr´ avo je zpravidla n´ arokem v˚ uˇci st´ atu, kter´ y tato práva má zaruˇcit a bl´ıˇze upravit“ ” sféru autonomie ˇclovˇeka, do které nemá nikdo zasahovat, leda na základˇe zákona a v • svoboda pˇredstavuje ” u ´stavn´ıch limitech.“ (citace Pavl´ıˇcek)

Negativn´ı X pozitivn´ı status pr´ av 410

• Negativn´ı status pr´ av = charakteristick´ y pro vyjádˇren´ı svobody ˇclovˇeka ve státˇe a jeho autonomie v˚ uˇci st´ atu. • Podstatou tohoto pojet´ı je, ˇze se st´ at mus´ı zdrˇzet zásah˚ u do urˇcitého statusu obˇcana. • Pozitivn´ı status pr´ av = vyznaˇcuje se t´ım, ˇze obˇcan (ˇclovˇek) má právo na urˇcitá plnˇen´ı od státu, stát je povinen urˇcité pr´ avo zaruˇcit, poskytnout ochranu, nepostaˇc´ı jen, aby se zdrˇzel zasahován´ı do statusu jednotlivce.

Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody 411

• vznikaly spoleˇcensk´ ym konsensem • preambule Listiny ch´ ape pr´ ava v n´ı obsaˇzená jako pˇrirozená práva (... uzn´ avaj´ıc neporuˇsitelnost pˇrirozených pr´ av ˇclovˇeka, pr´ av obˇcana...), v´ yznamovˇe suprapozitivn´ı, tj. vˇzdy maj´ı b´ yt respektována státem • n´ azev Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod znaˇc´ı, ˇze vˇsechna práva a svobody v n´ı obsaˇzena lze povaˇzovat za z´ akladn´ı X neexistuje jednoznaˇcn´ y v´ yklad, ale pojem základn´ı“ znaˇc´ı, ˇze se nejedná o vˇsechna pr´ ava a ” ˇ poskytuje ochranu, ale m˚ svobody, jimˇz pr´ avn´ı ˇr´ ad CR uˇze j´ıt bud’ o práva a svobody, které jsou nejv´ yznamnˇejˇs´ı nebo o ty, které pˇredstavuj´ı z´ aklad (jsou zdrojem) pro práva a svobody dalˇs´ı 220



• z´ akladn´ı pr´ ava a svobody nemaj´ı temporáln´ı poˇcátek ani konec, stále existuj´ı, na rozd´ıl od ˇclovˇeka jsou vˇeˇcn´ a • z´ akonod´ arce je ˇclovˇeku jen deklaruje, zaruˇcuje • z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody vych´ az´ı z jusnaturáln´ı presumpce, ˇze jistá pˇrirozená práva (pˇr. právo na ˇzivot, svobodu, d˚ ustojnost,. . . ), jsou konkrétn´ımu ˇclovˇeku daná pouh´ ym narozen´ım • jako celek jsou podle ˇ cl. 1 LZPS – nezadateln´ a (ˇclovˇek se sv´ ych pr´ av a svobod ˇclovˇek nem˚ uˇze vzdát ve prospˇech nˇekoho jiného, nem˚ uˇze je nikomu postoupit a nemohou b´ yt pominuty) – nezciziteln´ a (= nemohou b´ yt jednotlivci ˇzádn´ ym zp˚ usobem odˇ naty. Jakákoliv smlouva, která by tomu odporovala, by byla nulitn´ı) – nepromlˇ citeln´ a (= ˇclovˇek se jich m˚ uˇze dovolat vˇzdy – a to i v pˇr´ıpadˇe, ˇze je dlouho nevyuˇz´ıval ani neuplatˇ noval) – nezruˇ siteln´ a (= ˇz´ adn´ y st´ atn´ı orgán je nem˚ uˇze legitimnˇe odebrat, nemohou b´ yt zruˇseny ˇz´ adn´ ym pr´ avn´ım pˇredpisem, ani ˇz´ adn´ ym aktem mezinárodn´ıho práva) • takovéto pojet´ı lidsk´ ych a obˇcansk´ ych práv patˇr´ı k podstatn´ ym náleˇzitostem demokratického právn´ıho st´ atu ´ (ˇcl. 9/2 U) • Nejedn´ a se vˇ sak o pr´ ava neomeziteln´ a. Omezena mohou b´ yt pouze zákonem, a v mez´ıch stanoven´ ych Listinou, pˇriˇcemˇz mus´ı b´ yt ˇsetˇreno jejich podstaty a smyslu (ˇcl. 4 odst. 2 a 4 LPS), a to ze dvou d˚ uvod˚ u – kdyˇz je to nezbytné pro v´ ykon a ochranu jin´ ych základn´ıch práv – z d˚ uvodu ochrany veˇrejného z´ ajmu

Hlava II. LZPS, odd´ıl prvn´ı: Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody 412

• Prvn´ı odd´ıl hlavy II. LPS v sobˇe zahrnuje zpravidla základn´ı práva u ´stavnˇe pˇriznaná vˇsem FO, tj. kaˇzdému ˇclovˇeku bez ohledu na jakékoli rozd´ıly, které mohou mezi lidmi existovat. Jde tedy o základn´ı práva, kter´ a nejsou spjata s obˇcansk´ ym statutem jednotlivcem, ale náleˇz´ı kaˇzdé lidské bytosti od jej´ıho narozen´ı do smrti. • Vˇsechna pr´ ava uveden´ a v hlavˇe II. Listiny jsou bezprostˇrednˇe vymahatelná a je moˇzno se jich dodol´ avat pˇre soudy pˇr´ımo s odkazem na Listinu • Jen u nˇekter´ ych z nich ponech´ av´ı Listina na zákonnu bud’ stanoven´ı podm´ınek pro jejich uplatnˇen´ı (pˇr. ˇcl. 16/3 LPS) nebo urˇcen´ı podrobnost´ı pˇri jejich vykonáván´ı (pˇr. ˇcl. 15/3 LPS) • U nˇekter´ ych lidsk´ ych pr´ av jsou stanoveny jen urˇcité u ´stavn´ı principy pro jejich zachováván´ı, avˇsak jejich skuteˇcn´ y rozsah je na u ´vaze z´ akonod´ arce (pˇr. ˇcl. 8/5 LPS) • ˇ cl. 5 – Zp˚ usobilost m´ıt pr´ ava – u ´stavnˇe stanoven´ y princip. Toto ustanoven´ı je i základem pro obecnou právn´ı subjektivitu ˇclovˇeka jako soukromé osoby i jako subjektu, kter´ y má moˇznost u ´ˇcasti na ovlivˇ nován´ı vˇec´ı veˇrejn´ ych – Nˇekdy je vˇsak zp˚ usobilost k urˇcitému právu vylouˇcena ˇci z´ uˇzena – napˇr. u cizinc˚ u, kteˇr´ı pˇrestoˇze poˇz´ıvaj´ı podle ˇcl. 42 odst. 2 LZPS vˇsech z´ akladn´ıch práv a svobod zaruˇcen´ ych Listinou, tak v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech plat´ı, ˇze Z´ akon muˇze stanovit odchylnou u ´pravu pro cizince.“ (v ˇcl. 26 odst. 4). Pˇr. volebn´ı pr´ avo ” • ˇ cl. 6 – Pr´ avo na ˇ zivot – – – –

pr´ avnˇe m´ a aspekt negatorn´ı = tj. poˇzadavek, aby nebylo do tohoto práva zasahováno a aspekt pozitivn´ı funkce veˇrejné moci = tj. podm´ınky pro ˇzivot umoˇznit a chránit princip nepˇr´ıpustnosti trestu smrti Lidsk´ y ˇzivot je hoden ochrany uˇz pˇred narozen´ım“ – nevypl´ yvá z nˇej právn´ı závazek k zákazu potrat˚ u, ” jen mor´ aln´ı apel (vznikl jako kompromis mezi zastánci a odp˚ urci potrat˚ u) – zakotven institut nutné obrany“ – moˇznost pˇripuˇstˇen´ı jednán´ı, které by za bˇeˇzn´ ych okolnost´ı bylo trestné, ale pokud ”fakticky ohroˇzuje ˇzivot, za trestné povaˇzováno nen´ı • ˇ cl. 7 – Nedotknutelnost osoby a jej´ıho soukrom´ı – neplat´ı absolutnˇe, souˇc´ ast´ı u ´pravy je i moˇznost zákonnˇe upravit meze nedotknutelnosti osoby a soukrom´ı – do odst. 2 prom´ıtnut poˇzadavek Mezinárodn´ıho paktu o obˇc. a polit. právech zakazuj´ıc´ı muˇcen´ı nebo podroben´ı krutému a nelidskému zacházen´ı nebo trestu • ˇ cl. 8 – Osobn´ı svoboda – souvis´ı s ˇcl. 9 a 10; navazuje na Habeas Corpus Act 1678 - manifestace ochrany lidského individua proti autokracii – upravuje instituty trestn´ıho pr´ ava 221



1. st´ıh´ an´ı (odst. 2) – d˚ uvod a zp˚ usoby mus´ı b´ yt stanoveny zákonem 2. zadrˇzen´ı (odst. 3) – obvinˇeného nebo podezˇrelého z tr. ˇcinu pouze na základˇe zákona, osoba mus´ı b´ yt obezn´ amena s d˚ uvody zadrˇzen´ı, vyslechnuta a nejpozdˇeji do 48 hodin propuˇstˇena nebo odevzd´ ana soudu. Soudce pak mus´ı do 48 hodin osobu vyslechnout, rozhodnout o vazbˇe nebo ji propustit na svobodu 3. zatˇcen´ı (odst. 4) – je moˇzné pouze na p´ısemn´ y od˚ uvodnˇen´ y pˇr´ıkaz soudce. Postup zadrˇzen´ı podle (3). • ˇ cl. 9 – Z´ akaz nucen´ ych prac´ı nebo sluˇ zeb – vych´ az´ı z historicky postupného mezinárodn´ıho zákazu uznán´ı otroctv´ı – z´ akaz nucen´ ych prac´ı nen´ı pr´ avem, ale pokynem nenutit fyzické osoby k jakékoliv ˇcinnosti bez jejich svobodného souhlasu – v prov´ adˇec´ıch pr´ avn´ıch pˇredpisech toto chrán´ı pˇredpisy tr. práva (napˇr. ustanoven´ı o zneuˇzit´ı pravomoci veˇrejného ˇcinitele) – ustanoven´ı z´ akazu nucen´ ych prac´ı nebo sluˇzeb se zákonnˇe nevztahuje na osoby ve v´ ykonu trestu odnˇet´ı svobody nebo trestu tomu alternativn´ıho, na vojenskou sluˇzbu stanovenou zákonem, sluˇzbu vyˇzadovanou na z´ akladˇe z´ akona v pˇr´ıpadˇe ˇziveln´ ych pohrom, nehod, atd., a na jednán´ı uloˇzené zákonem pro ochranu ˇzivota, zdrav´ı nebo pr´ av druh´ ych (pˇr. poskytnut´ı prvn´ı pomoci) • ˇ cl. 10 –Pr´ avo na zachov´ an´ı lidsk´ e d˚ ustojnosti, osobn´ı cti, dobr´ e povˇ esti a dobr´ eho jm´ ena – podrobnˇejˇs´ı u ´prava v obˇcanském zákon´ıku – chr´ an´ı kaˇzdého pˇred neopr´ avnˇen´ ym zasahován´ım do soukromého a rodinného ˇzivota, pˇred neopr´ avnˇen´ ym shromaˇzd’ov´ an´ım, zveˇrejˇ nov´ an´ım nebo jin´ ym zneuˇz´ıván´ım u ´daj˚ u o své osobˇe – chr´ anˇen´ a osoba m´ a pr´ avo se zejména domáhat, aby bylo upuˇstˇeno od neoprávnˇen´ ych zásah˚ u do pr´ ava na ochranu jej´ı osobnosti, aby byly odstranˇeny následky tˇechto zásah˚ u a aby j´ı bylo dáno pˇrimˇeˇrené zadostiuˇcinˇen´ı, event. jako n´ ahrada nemajetkové u ´jmy v penˇez´ıch (o v´ yˇsi rozhoduje ad hoc soud) – pr´ avo na ochranu osobnosti nezaniká smrt´ı, ale mohou se jej domáhat manˇzel, dˇeti ˇci rodiˇce • ˇ cl. 11 – Pr´ avo vlastnictv´ı – podle LZPS je vlastnictv´ı pr´ avo vlastnit majetek“, bl´ıˇze jej nespecifikuje, nedefinuje – obsah a ochrana vlastnické”ho pr´ ava jsou u vˇsech fyzick´ ych i právnick´ ych osob ze zákona stejné – LZPS umoˇzn ˇuje, aby z´ akony stanovily urˇcité vlastnictv´ı v rukou státu, obce ˇci právnické osoby z d˚ uvodu ˇ Exkluzivita veˇrejné moci je z´ ajmu spoleˇcenského, hospod´ aˇrského, veˇrejného nebo z d˚ uvodu s´ıdla v CR. pro z´ akonod´ arce podm´ınˇena zabezpeˇcován´ım potˇreb celé spoleˇcnosti nebo rozvojem národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a veˇrejného z´ ajmu – vlastnictv´ı je nejen pr´ avem, ale i závazkem a odpovˇednost´ı. Vlastn´ık je tedy v uˇz´ıván´ı vˇec´ı svobodn´ y, nesm´ı vˇsak vlastnictv´ı zneuˇz´ıt na u ´jmu práv druh´ ych a mus´ı dbát obecn´ ych zájm˚ u. V´ ykon vlastn. pr´ ava nesm´ı poˇskozovat lidské zdrav´ı, pˇr´ırodu, ˇzivotn´ı prostˇred´ı – Vyvlastˇen´ı nebo nucené omezen´ı vlastnického práva je moˇzné ve veˇrejném zájmu, a to na základˇe z´ akona a za n´ ahradu – ˇcl. 11 odst. 5 – princip legislativn´ı u ´pravy dan´ı a poplatk˚ u (danˇe a poplatky lze ukládat jen na z´ akladˇe z´ akona). M´ ame daˇ novou a poplatkovou povinnost jako veˇrejnomocensk´ y zp˚ usob zajistit finanˇcn´ı zdroje pro hrazen´ı veˇrejného rozpoˇctu (pˇr. DPH) nebo pˇr´ıspˇevek na ˇcinnost orgánu veˇrejné moci (pˇr. poplatek za soudn´ı ˇzalobu) • ˇ cl. 12 – Nedotknutelnost obydl´ı – LZPS chr´ an´ı pr´ avn´ı d˚ uvod bydlen´ı a trestn´ı zákon zajiˇst’uje zamezen´ı násiln´ ych vstup˚ u ˇci jiné poruˇsen´ı této nedotknutelnosti – nedotknutelnost p˚ usob´ı v˚ uˇci vˇsem, v˚ uˇci veˇrejné moci i soukrom´ ym subjekt˚ um – omezitelnost obydl´ı je d´ ana pouze, kdyˇz je stanovena ∗ domovn´ı prohl´ıdka · · · · ·

pro u ´ˇcely trestn´ıho ˇr´ızen´ı na p´ısemn´ y a od˚ uvodnˇen´ y pˇr´ıkaz soudce v pˇr´ıpadˇe nezbytnosti ochrany ˇzivota nebo zdrav´ı osob v pˇr´ıpadˇe nezbytnosti ochrany práv a svobod druh´ ych v pˇr´ıpadˇe odvr´ acen´ı z´ avaˇzného ohroˇzen´ı veˇr. bezpeˇcnosti a poˇrádku pro plnˇen´ı u ´kol˚ u veˇrejné správy, je-li obydl´ı uˇz´ıváno také napˇr. pro podnikán´ı

∗ tzv. jiné z´ asahy do nedotknutelnosti obydl´ı (bl´ıˇze nejsou specifikovány)

222



• ˇ cl. 13 – Listovn´ı tajemstv´ı, tajemstv´ı jin´ ych p´ısemnost´ı a z´ aznam˚ u, tajemstv´ı pˇ repravovan´ ych zpr´ av – pˇredmˇetem ochrany jsou: listy, dopisy ˇci obdobné technologické formy korespondence, p´ısemnosti a z´ aznamy, zpr´ avy pod´ avané telefonem, telegrafem nebo podobn´ ym zaˇr´ızen´ım • ˇ cl. 14 – Svoboda pohybu a pobytu – souˇc´ ast´ı pˇrirozené lidské existence je urˇcovat si m´ısto svého byt´ı i moˇznost svobodnˇe se pˇremist’ovat ˇ nelze bránit v odchodu ze zemˇe – ani ciz´ı osobˇe ani obˇcanu CR – moˇzn´ a z´ akonn´ a omezen´ı v odst. 3: bezpeˇcnost státu, udrˇzen´ı veˇrejného poˇrádku, ochrana zdrav´ı nebo ochranu pr´ av a svobod druh´ ych a na vymezen´ ych u ´zem´ıch téˇz z d˚ uvodu ochrany pˇr´ırody – LZPS zesiluje ochranu ˇceského obˇcana, kter´ y se chce vrátit do vlasti, i obˇcana, kter´ y by byl nucen opustit vlast (odst. 4) – cizinec m˚ uˇze b´ yt vyhoˇstˇen jen v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zákonem • ˇ cl. 15 – Svoboda myˇ slen´ı, svˇ edom´ı a n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı, vˇ edeck´ eho b´ ad´ an´ı a umˇ eleck´ e tvorby – je zde deklarov´ ana svoboda lidského ducha, intelektu (→ ze samé podstaty neomezitelné, absolutn´ı) a jeho projev˚ u v rovinˇe myˇslen´ı a svˇedom´ı, teistické a ateistické (náboˇzenské vyznán´ı), badatelskov´ yzkumné (vˇeda) a umˇen´ı – v obsahové n´ avaznosti na LSZP upravuje svobodu vˇed. bádán´ı a umˇel. tvorby Zákon o vysok´ ych ˇskol´ ach (ˇc. 172/1990 Sb.) – omezen´ı se m˚ uˇze t´ ykat aˇz eventueln´ıho projevu, pokud by se osoba dostala do rozporu s u ´stavn´ım principem ˇcl. 2 odst. 3 – LZPS garantuje nejen svobodu vyznán´ı, ale i volnost zmˇeny pˇr´ısluˇsnosti ke konfesi ˇci jej´ı opuˇstˇen´ı • ˇ cl. 16 – Pr´ avo svobodn´ eho projevu n´ aboˇ zenstv´ı nebo v´ıry – tento ˇcl´ anek lze povaˇzovat za speciáln´ı konkretizaci svobody náboˇzenského vyznán´ı v ˇcl. 15 – garantuje svobodn´ y projev a v´ ykon náboˇzenstv´ı nebo v´ıry samostatnˇe nebo s jin´ ymi, soukromˇe nebo veˇrejnˇe, bohosluˇzbou, vyuˇcov´ an´ım, náboˇzensk´ ymi u ´kony nebo obˇrady – d´ a se omezit z´ akonem z d˚ uvod˚ u ochrany veˇr. bezpeˇcnosti a poˇrádku, zdrav´ı a mravnosti, práv a svobod druh´ ych – konkretizov´ ano Z´ akonem o svobodˇe náboˇzenské v´ıry a postaven´ı c´ırkv´ı a náboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı (ˇc. 3/2002 Sb.) a Z´ akonem o registraci c´ırkv´ı a náboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı (ˇc. 161/1992 Sb.) – existuje pln´ a autonomie c´ırkv´ı a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı v oblasti jejich vnitˇrn´ı správy jde o veˇrejnopr´ avnˇe uznanou samospr´ avu

Ideov´ e zdroje 413

• • • • • • • • • • • • • •

Plat´ on - Politeia Augustinus – De civitate Dei Habeas Corpus Act (1679) Deklarace nez´ avislosti (USA, r. 1776) Deklarace pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana (Velk´ a francouzská revoluce, 1789) rakousk´ y Obecn´ y z´ akon´ık obˇcansk´ y z r. 1811 Vˇseobecn´ a deklarace lidsk´ ych pr´ av (rezoluce pˇrijata a vyhláˇsena Valn´ ym shromáˇzdˇen´ım OSN 10. prosince 1948, je to rezoluce, tud´ıˇz nen´ı pr´ avnˇe závazná) ´ Umluva o ochranˇe lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobodách (sjednána v rámci Rady Evropy v r. 1950, u n´ as ratifikov´ ano 18. bˇrezna 1992, byli jsme prvn´ı stát stˇr. a v´ ych. Evropy, kter´ y to udˇelal) Mezin´ arodn´ı pakt o obˇcansk´ ych a politick´ ych právech, Mezinárodn´ı pakt o hospodáˇrsk´ ych, sociáln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech (podepsané v r. 1968, u nás v platnosti ovˇsem aˇz v r. 1976, ratifikovány 1991 ⇒ ˇc. 120/1976 Sb.) ´ Ustava 1920 (hlava p´ at´ a a ˇsest´ a, demokratické tradice) dneˇsn´ı ch´ ap´ an´ı lidsk´ ych pr´ av je zaloˇzeno na univerzáln´ım a vˇselidském chápán´ı tˇechto práv a svobod, uzn´ av´ a se nezruˇsitelnost pˇrirozen´ ych pr´ av ˇclovˇeka, práv obˇcana a svrchovanosti zákona ´ ˇcl. 4 Ustavy: Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody jsou pod ochranou soudn´ı moci.“ ” ˇcl. 42 LZPS odst. 3) Pokud dosavadn´ı pˇredpisy pouˇz´ıvaj´ı pojmu obˇcan“, rozum´ı se t´ım kaˇzd´ y ˇclovˇek, jde-li ” o z´ akladn´ı pr´ ava a svobody, které Listina pˇriznává bez ohledu na ”státn´ı obˇcanstv´ı.“ Lidsk´ a pr´ ava maj´ı v´ yznam i z hlediska intepretace, protoˇze plat´ı, ˇze kdyˇz zákon nen´ı jednoznaˇcn´ y, je vykl´ ad´ an ve prospˇech tˇechto pr´ av 223

´ USTANOVENÍ LISTINY 2.36. OBECNA


Klasifikace z´ akladn´ıch pr´ av a svobod 414

• Existuje v´ıce hledisek • Z´ akladn´ı dˇ elen´ı dle Listiny – – – – –

z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody (osobnostn´ı práva) politick´ a pr´ ava pr´ ava n´ arodnostn´ıch, etnick´ ych a jin´ ych menˇsin hospod´ aˇrsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı práva. → Pr´ avo dom´ ahat se ochrany tˇechto základn´ıch práv a svobod, jakoˇz i dalˇs´ıch platn´ ym právem zaruˇcen´ ych pr´ av, je rovnˇeˇz samo z´ akladn´ım právem (právo na soudn´ı a jinou právn´ı ochranu)

• Dˇ elen´ı podle generace (jejich historického v´ yvoje) – Prvn´ı generace –individu´ aln´ı pr´ ava (napˇr. právo na ˇzivot, osobn´ı svobodu, vlastnické právo, pr´ avo na soukrom´ı; proklamov´ ana od 18.st.) – Druh´ a generace – politick´ a pr´ ava, ( napˇr. volebn´ı právo, 19. st.) – Tˇret´ı generace – soci´ aln´ı, hospod´ aˇrská, a kulturn´ı práva (aˇz od 20.-30. let 20. stol. a po WWII.) ˇ – Ctvrt´ a generace – (napˇr. pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı, ochrana pˇred zneuˇzit´ım informac´ı, ochrana osobn´ı integrity, od 70. let 20. stol.) • Dle poˇ ctu u ´ˇ castn´ık˚ u – Individu´ aln´ı (pˇr. pr´ avo na ˇzivot) – Kolektivn´ı (pˇr. shromaˇzd’ovac´ı pr´ avo) • Hmotnˇ epr´ avn´ı (pˇr. ˇcl. 10 odst. 1 Kaˇzd´ y má právo, aby byla zachována jeho lidská d˚ ustojnost, osobn´ı ˇcest, ” dobr´ a povˇest a chr´ anˇeno jeho jméno.“) • Procesnˇ epr´ avn´ı (pˇr. ˇcl. 7 odst. 2 - Nikdo nesm´ı b´ yt muˇcen ani podroben krutému, nelidskému nebo ” poniˇzuj´ıc´ımu zach´ azen´ı nebo trestu.“) ´ ´ Ustavn´ ı pr´ avo - Karel Kl´ıma; (plus stoh dalˇs´ıch knih z knihovny)?? - konkretizovat; Pavl´ıˇcek a kol., Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II.d´ıl, 1. u ´plné vyd´ an´ı, Leges 2011, s.503 - 565

2.36.

Obecn´ a ustanoven´ı listiny

• Obecn´ ych ustanoven´ı se v Listinˇe t´ yk´ a hlava prvn´ı – ˇcl. 1 - 4 – Tato ustanoven´ı normativnˇe zakotvuj´ı, obsahovˇe rozv´ıjej´ı a navazuj´ı na principy, které jsou obsaˇzeny v ´ ˇ a jej´ıch základn´ıch ˇclánc´ıch - napˇr. preambule U ´ CR ˇ preambuli Listiny, ale i v preambuli Ustavy CR ”..v duchu nedotknuteln´ ych hodnot lidské d˚ ustojnosti a svobody jako vlast rovnoprávn´ ych, svobodn´ ych obˇcan˚ u..“ (srov. s ˇcl. 1 Listiny) – d˚ uraz je v obou ustanoven´ıch kladen na hodnoty svobody a d˚ ustojnost ´ ´ 305/2000 podal v´ • Ustavn´ ı soud ve svém n´ alezu sp. zn. →I. US yklad obecn´ ych ustanoven´ı následovnˇe: ”Principy obsaˇzené v tˇechto ˇcl´ anc´ıch se vztahuj´ı na vˇsechna základn´ı práva a svobody zahrnuté do Listiny a jsou v´ ychodiskem pˇri jejich v´ ykladu. Poruˇsen´ı zm´ınˇen´ ych ustanoven´ı Listiny proto samostatnˇe zpravidla napadat nelze, resp. nejsou sama o sobˇe aplikovatelná, vˇzdy je nutno uvést konkrétn´ı, pˇredevˇs´ım hmotné z´ akladn´ı pr´ avo nebo svobodu a k tomu odpov´ıdaj´ıc´ı ustanoven´ı Listiny,(. . . ), jeˇz bylo u ´dajnˇe poruˇseno.“ • I jiné pˇredpisy maj´ı vztah k obecn´ ym ustanoven´ım Listiny – →obˇcansk´ y zákon´ık par. 1 odst. 1, →z´ akon ˇc. 198/2009 Sb – antidiskriminaˇcn´ı z´ akon aj.

Obecn´ a ustanoven´ı dle uspoˇ r´ ad´ an´ı v Listinˇ e ˇ anek 1 Cl´ 415

• Lidé jsou svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v pr´ avech. Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlˇcitelné a nezruˇsitelné. – nejv´ yznamnˇejˇs´ımi hodnotami jsou tedy podle Listiny svoboda a rovnost v d˚ ustojnosti i v právech 224



Svoboda

416

• Svoboda spoˇc´ıv´ a v moˇznosti konat vˇse, co neˇskod´ı nˇekomu jinému: tak výkon pˇrirozených pr´ av kaˇzdého ˇclovˇeka m´ a jen ty meze, které zabezpeˇcuj´ı jiným ˇclen˚ um spoleˇcnosti uˇz´ıv´ an´ı tˇechˇze pr´ av.1 ´ ˇ d´ • Princip svobody je d´ ale vyj´ adˇren v ˇcl. 2 odst. 3 (princip legáln´ı licence) – srov. s ˇcl. 2 odst. 4 Ustavy CR, ale v r´ amci z´ akladn´ıch ustanoven´ı v ˇcl. 3 odst. 2 (svoboda volby národnosti) • Jakoˇzto u ´stˇredn´ı, hodnota svobody prostupuje cel´ ym textem Listiny – v hlavˇe druhé jsou zaruˇceny svobody zejména negativn´ı (svoboda od) jako napˇr. osobn´ı svoboda, svoboda vlastnit majetek, svoboda pohybu a pobytu atd., v dalˇs´ıch ˇc´ astech jsou zakotveny i svobody pozitivn´ı (svoboda u ´ˇcastnit se správy zemˇe, regionu atd.) – ˇcl. 21 • Svoboda je v pˇrirozenopr´ avn´ı teorii, ke které se v preambuli Listina hlás´ı, státem pouze garantována a nikoliv darov´ ana, nebot’ vˇsichni lidé se rod´ı svobodni • Svoboda nem˚ uˇze b´ yt ch´ ap´ ana absolutnˇe, je omezena svobodou druh´ ych, principy morálky a svˇedom´ı, z´ ajmy vˇseobecného blaha • K omezen´ı svobody – existuj´ı faktory – Faktické (z´ akonitosti pˇr´ırodn´ı, uˇcinˇená rozhodnut´ı) – Normativn´ı • Kaˇzd´ y naléz´ a hranice své svobody ve svobodˇe druhého • Omezen´ı svobody z d˚ uvodu veˇrejného z´ ajmu – Obecnˇe moˇznost stanovit meze z´ akladn´ıch práv a svobod dává ˇcl. 4 Listiny (viz dále) Rovnost

417

• Rovnost ˇclovˇeka je jednak vˇseobecným interpretaˇcn´ım principem, jednak dispozice ke konkretizaci pr´ avn´ımi pˇredpisy. V kontextu s ˇcl. 3 LZPS m´ a souˇcasnˇe charakter antidiskriminaˇcn´ı. Rovnost v pr´ avech znamen´ a na jedné stranˇe moˇznost stejného pˇr´ıstupu k pr´ av˚ um, na druhé stranˇe znemoˇznˇen´ı vylouˇcit ˇclovˇeka z dostupnosti urˇcitých pr´ av ˇci svobod.2 • Rovnost v d˚ ustojnosti a v pr´ avech je vyjádˇrena i zákazem diskriminace – viz ˇcl. 3 Listiny, rovnost nem˚ uˇze b´ yt stejnˇe jako svoboda br´ ana absolutnˇe vzhledem k nerovnosti v distribuci lidsk´ ych dovednost´ı a schopnost´ı. Rovnost v pr´ avech zahrnuje i rovnost pˇred zákonem (dána mimo jiné i obecnost´ı ustanoven´ı, jej´ıˇz nedostatek ´ ˇc. 124/2009 Sb.) je znak proti´ ustavnosti – viz n´ alez US • Nutno dodat, ˇze rovnost v pr´ avech znamená i rovnost v povinnostech, tzn. ˇze nikdo nen´ı v demokratické spoleˇcnosti zv´ yhodˇ nov´ an. • Rovnost v d˚ ustojnosti souvis´ı s charakteristikou státn´ı formy jako republikánské, která má de facto tradici jiˇz od roku 1918 (zruˇsen´ı ˇslechtick´ ych titul˚ u a v´ ysad) ´ princip rovnosti vyjadˇruje sp´ıˇse ideáln´ı c´ılové pˇredstavy, nebot’ snaha vytvoˇrit spoleˇcnost • Podle judikatury US univerz´ alnˇe rovn´ ych by vyvolala hluboce nefunkˇcn´ı u ´ˇcinky a nav´ıc by se dostala zcela nepochybnˇe do pˇr´ıkrého rozporu s principem svobody – K problematice akcesorické a neakcesorické rovnosti ∗ Akcesorick´ a rovnost znamená rovnost v pˇr´ıstupu k základn´ım práv˚ um, tedy rovnost spojenou s jin´ ym z´ akladn´ am pr´ avem ˇci svobodou (rovnost volebn´ıho práva) ∗ Pojem neakcesorick´ e rovnosti vyjadˇruje, ˇze rovnost se prosazuje jako samostatné z´ akladn´ı pr´ avo, je ch´ ap´ ana jako obecn´ y zákaz diskriminace, jeˇz zaruˇcuje, ˇze :,,..právn´ı rozliˇsov´ an´ı mezi ´ ˇc. 280/2006 subjekty v pˇr´ıstupu k urˇcit´ ym práv˚ um nesm´ı b´ yt projevem libov˚ ule..“ (nález US ´ ´ aln´ıch Sb.), k poruˇsen´ı rovnosti jeˇstˇe US (sp. zn. Pl. US 4/95): ”..to znamená, ˇze nerovnost v soci´ vztaz´ıch, m´ a-li se dotknout z´ akladn´ıch lidsk´ ych práv, mus´ı dosáhnout intenzity zpochybˇ nuj´ıc´ı, alespoˇ n v urˇcitém smˇeru, jiˇz samu podstatu rovnosti. Tak se zpravidla dˇeje tehdy, je-li s poruˇsen´ım rovnosti spojeno i poruˇsen´ı jiného základn´ıho práva..“. – K rovnosti pohlav´ı – v rovinˇe z´ akladn´ıch práv je zaruˇcena v ˇcl. 3 odst. 1, nˇekterá ustanoven´ı Listiny ˇcl. 29 a 32 vyjadˇruj´ı zvl´ aˇstn´ı ochranu nˇekter´ ych skupin (tˇehotné ˇzeny, mladistv´ı) – tato speciáln´ı ochrana mus´ı b´ yt ale pomˇeˇrena s pr´ avem na svobodnou volbu povolán´ı a právem na stejné podm´ınky v zamˇestn´ an´ı a ´ sp.zn. Pl. US ´ 13/94) tak se m˚ uˇze do urˇcité m´ıry zrelativizovat (srov. nález US • Druh´ a vˇeta prvn´ıho ˇcl´ anku charakterizuje základn´ı práva a svobody jako nezadatelné, nezcizitelné, nepromlˇcitelné a nezruˇsitelné (tento charakter z´ akladn´ıch práv se povaˇzuje za podstatnou náleˇzitost demokratického pr´ avn´ıho ´ CR) ˇ st´ atu podle ˇcl. 9 odst. 2 U 1 Deklarace 2 Kl´ ıma K.:

pr´ av ˇ clovˇ eka a obˇ cana, ˇ cl´ anek 4 op.cit. str. 935

225



1. Tato pr´ ava se nepovaˇzuj´ı za v´ ytvor státn´ı moci, stát je vˇsak, chce-li b´ yt právn´ım státem, mus´ı uznat, aby z´ıskaly pozitivnˇepr´ avn´ı charakter 2. St´ at je nem˚ uˇze platnˇe zruˇsit 3. Maj´ı kogentn´ı povahu, vzd´ an´ı se jich ze strany nositele nemá právn´ı v´ yznam, pˇrenesen´ı práva na jiného je neplatné 4. Jsou trvale vymahatelné, plynut´ı ˇcasu na tom nic nemˇen´ı D˚ ustojnost

418

• D˚ ustojnost ˇclovˇeka je z´ avisl´ a na konkrétn´ım subjektu a jeho vztaz´ıch k okol´ı a naopak okol´ı k nˇemu. Kaˇzd´ a lidsk´ a bytost je osobit´ a svoj´ı fyzickou existenc´ı, vzhledem, vˇekem, vzdˇel´ an´ım, povˇest´ı, vˇedom´ım, tˇelesnými schopnostmi apod.3 Nezadatelnost • Nezadatelnost z´ akladn´ıch pr´ av a svobod znamen´ a u ´stavn´ı z´ akaz jakéhokoli subjektivn´ıho pˇred´ an´ı tˇehto pr´ av jiné soukromé osobˇe, a to ani z dobrovolnˇe, ani z pˇrinucen´ı, jakkoli by oboj´ı bylo smluvnˇe zaloˇzeno.4 Nezcizitelnost • Nezcizitelnost zajiˇst’uje znemoˇznˇen´ı jakéhokoliv vynuceného ˇci n´ asilného odnˇet´ı tˇechto pr´ av.5 Nepromlˇcitelnost • Skuteˇcnost, ˇze pr´ ava nebyla i dlouhou dobu uplatˇ nov´ ana, nebo byla potlaˇcov´ ana, nemˇen´ı nic na jejich trv´ an´ı, nebot’ nemohou být promlˇcena.6 Nezruˇsitelnost

419

420

421

422

• Pr´ ava nemohou být ˇz´ adným zp˚ usobem zruˇsena, a to ani pr´ avn´ım pˇredpisem jakékoliv pr´ avn´ı s´ıly, z´ akonem u ´stavn´ım, ani vˇetˇsinovou v˚ ul´ı lidu vyj´ adˇrenou v referendu.7 ˇ anek 2 Cl´ 423

• (1) St´ at je zaloˇzen na demokratických hodnot´ ach a nesm´ı se v´ azat na výluˇcnou ideologii, ani na n´ aboˇzenské vyzn´ an´ı. – Odstavec normativnˇe zakotvuje zaloˇzen´ı státu na demokratick´ ych hodnotách (ke kter´ ym se odvol´ av´ a preambule), jako které lze charakterizovat hodnoty obsaˇzené v následuj´ıc´ıch ustanoven´ı Listiny a popˇr. ´ obsaˇzené v Ustavˇ e (politick´ y pluralismus, princip majority u rozhodován´ı s ochranou menˇsin, pr´ avo na samospr´ avu, pr´ avo na odpor – ˇcl. 23 Listiny atd.) – Druh´ a vˇeta p˚ usob´ı jako ”antitotalitárn´ı pojistka“ vyluˇcuj´ıc´ı vázán´ı státu na v´ yluˇcnou ideologii nebo n´ aboˇzenské vyzn´ an´ı (st´ at lze tedy charakterizovat i jako sekulárn´ı), to je dále rozv´ıjeno v ˇcl. 15 a 16 • (2) St´ atn´ı moc lze uplatˇ novat jen v pˇr´ıpadech a v mez´ıch stanovených z´ akonem, a to zp˚ usobem, který z´ akon stanov´ı. ´ CR, ˇ kter´ – Odstavec obdobného znˇen´ı jako odst. 3 ˇcl. 2 U y zakotvuje princip enumerativnosti veˇrejnopr´ avn´ıch pretenz´ı – Jestliˇze ˇcinnost´ı nebo neˇcinnost´ı nebylo plnˇeno to, co zákon ˇci jin´ y právn´ı pˇredpis pˇredv´ıdá, nastupuje odpovˇednost veˇrejné moci, kter´ a má podoby odpovˇednosti za uˇzit´ı zákona, pˇrijet´ı opatˇren´ı, vyd´ an´ı rozhodnut´ı – Demokratick´ a veˇrejn´ a moc umoˇzn ˇuje vznik systému revize rozhodnut´ı jednoho orgánu instanˇcnˇe vyˇsˇs´ım org´ anem, posouzen´ı rozhodnut´ı orgány kontroly, dohledu a dozoru a téˇz umoˇzn ˇuje ˇr´ızen´ı sporné pˇred org´ anem soudn´ım (ˇcl. 36 odst. 2) • (3) Kaˇzdý m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı z´ akon zak´ az´ ano, a nikdo nesm´ı být nucen ˇcinit, co z´ akon neukl´ ad´ a. ´ – obsahovˇe identické ustanoven´ı s ˇcl. 2 odst. 4 Ustavy, které zakotvuje princip legáln´ı licence – Spolu s v´ yˇse uveden´ ym principem enumerativnsti veˇr. pret. tvoˇr´ı základ právn´ıho státu, vyluˇcuje totiˇz libov˚ uli org´ an˚ u veˇrejné moci, v reakci na kterou doktr´ına právn´ıho státu vznikala – V´ ykladem a contrario lze dovodit, ˇze hranici lidské svobody lze urˇcit pouze zákonem, kter´ y m˚ uˇze urˇcité jedn´ an´ı zak´ azat nebo jej uloˇzit – to je dále rozvinuto v ˇcl. 4 odst. 1 3 Kl´ ıma K.: op.cit. str. 935 4 Kl´ ıma K.: op.cit. str. 935 5 Kl´ ıma K.: op.cit. str. 935 6 Pavl´ ıˇ cek V.: 2002 op.cit. str. 7 Pavl´ ıˇ cek V.: 2002 op.cit. str.

39 39

226



ˇ anek 3 Cl´ 424

• (1) Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody se zaruˇcuj´ı vˇsem bez rozd´ılu pohlav´ı, rasy, barvy pleti, jazyka, v´ıry a n´ aboˇzenstv´ı, politického ˇci jiného smýˇslen´ı, n´ arodn´ıho nebo soci´ aln´ıho p˚ uvodu, pˇr´ısluˇsnosti k n´ arodnosti nebo etnické menˇsinˇe, majetku, rodu nebo jiného postaven´ı. – Rozv´ ad´ı princip rovnosti obsaˇzen v ˇcl. 1, vyjadˇruje rovnost akcesorickou – rovnost v pˇr´ıstupu k z´ akladn´ım pr´ av˚ um, v´ yˇcet je demonstrativn´ı (..nebo jiného postaven´ı.), ustanoven´ı zaruˇcuje osobám s objektivn´ım postiˇzen´ım (zdravotn´ım, ment´ aln´ım aj.) formálnˇeprávn´ı rovnost s ostatn´ımi a tedy ˇcásteˇcnou kompenzaci jejich handicapu – Ustanoven´ı nen´ı samo o sobˇe bezprostˇrednˇe aplikovatelné a slouˇz´ı pˇredevˇs´ım jako v´ ychodisku pˇri v´ ykladu jednotliv´ ych z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, speciáln´ı ustanoven´ı o zákazu diskriminace obsahuje jeˇstˇe ˇcl. 24 – Ustanoven´ı zavazuje org´ any veˇrejné moci nebrat uvedené faktory jako relevantn´ı pˇri rozhodován´ı, jestliˇze jsou z´ akladn´ı pr´ ava poruˇsena ze strany tˇret´ıch osob, lze se dovolávat jejich ochrany u soudu (horizont´ aln´ı p˚ usoben´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod) ˇ za nesplnˇen´ı transpoziˇcn´ı povinnosti, tzn. – V minulosti Evropsk´ a komise vedla ˇctyˇri ˇr´ızen´ı proti CR nedostateˇcn´ a nebo chybn´ a implementace smˇernic t´ ykaj´ıc´ıch se rovného zacházen´ı, v roce 2008 prezident z´ akon (speci´ aln´ı antidiskriminaˇcn´ı zákon) schválen´ y parlamentem vetoval (oznaˇcil jej za zbyteˇcn´ y, kontraproduktivn´ı, nekvalitn´ı) – dnes je zákon souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu pod ˇc´ıslem 198/2009 Sb. • (2) Kaˇzdý m´ a pr´ avo svobodnˇe rozhodovat o své n´ arodnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivˇ nov´ an´ı tohoto rozhodov´ an´ı a vˇsechny zp˚ usoby n´ atlaku smˇeˇruj´ıc´ı k odn´ arodˇ nov´ an´ı – Pr´ avo rozhodnout o své n´ arodnosti dal obˇcan˚ um v roce 1968 poprvé u ´stavn´ı zákon o postaven´ı n´ arodnost´ı ˇ v CSSR (144/1968 Sb.) – Listina nev´ aˇze toto pr´ avo na prokázán´ı jak´ ychkoli konkrétn´ıch znak˚ u (znalost jazyka, m´ısto narozen´ı atd.). – R´ amcov´ a u ´mluva o ochranˇe n´ arodnostn´ıch menˇsin z roku 1995 poskytla pˇr´ısluˇsn´ık˚ um národnostn´ıch menˇsin pr´ avo vybrat si, zda chtˇej´ı b´ yt za jej´ıho pˇr´ısluˇsn´ıka oznaˇcováni ˇci nikoliv + je zaruˇcena i ochrana pˇred asimilac´ı s majoritou (také viz druhá vˇeta odstavce) ∗ Pr´ av n´ arodnostn´ıch menˇsin se t´ yká celá hlava tˇret´ı Listiny ∗ Souvislost s dalˇs´ımi pˇredpisy: · Z´ akon ˇc. 273/2001 Sb. o právech pˇr´ısluˇsn´ık˚ u národnostn´ıch menˇsin a zmˇenˇe nˇekter´ ych z´ akon˚ u · D´ ale je d˚ uleˇzit´ a trestnˇeprávn´ı ochrana (§§ 355 a 356 zákona ˇc. 40/2009 Sb., trestn´ıho z´ akon´ıku) • (3) Nikomu nesm´ı být zp˚ usobena u ´jma na pr´ avech pro uplatˇ nov´ an´ı jeho z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. ´ – Ujma na pr´ avech (ne jen z´ akladn´ıch) v souvislosti s v´ ykonem základn´ıch práv je vylouˇcena,nesm´ı b´ yt zp˚ usobena jak org´ any veˇrejné moci tak tˇret´ımi osobami – Jde o ustanoven´ı, které nen´ı samostatnˇe aplikovatelné a lze se ho dovolávat jen v souvislosti s v´ ykonem jin´ ych z´ akladn´ıch pr´ av ˇ anek 4 Cl´ 425

• (1) Povinnosti mohou být ukl´ ad´ any toliko na z´ akladˇe z´ akona a v jeho mez´ıch a jen pˇri zachov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. – Ustanoven´ı d´ av´ a z´ akonod´ arci dvˇe podm´ınky pˇri ukládán´ı povinnost´ı, formáln´ı – s´ıla pˇredpisu (toliko na z´ akladˇe z´ akona tzn. i u ´stavn´ıho) a materiáln´ı (pˇri zachován´ı základn´ıch práv a svobod) – Povinnosti nejsou v Listinˇe explicitnˇe stanoveny, lze je ale dovodit napˇr. z ˇcl. 11 (Vlastnictv´ı zavazuje.), ˇ ˇcl. 33 (Skoln´ ı doch´ azka je povinn´ a po dobu, kterou stanov´ı zákon.), v rámci u ´stavn´ıho poˇr´ adku jsou zakotveny napˇr. v u ´stavn´ım z´ akonˇe 110/1998 Sb. (ˇcl. 3 a 4) • (2) Meze z´ akladn´ıch pr´ av mohou být za podm´ınek stanovených Listinou z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (d´ ale jen Listina) upraveny pouze z´ akonem. – Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody nejsou neomezitelné, nemaj´ı absolutn´ı povahu 227



∗ S v´ yjimkami jako napˇr. zp˚ usobilost k práv˚ um, zákaz muˇcen´ı a krutého, nelidského a poniˇzuj´ıc´ıho zach´ azen´ı – Lze je tedy za splnˇen´ı u ´stavnˇe pr´ avn´ıch podm´ınek omezit a to troj´ım zp˚ usobem ∗ Pˇr´ımo Listinou (ˇcl. 18 – z´ akaz petic´ı zasahovat do nezávislosti soudu) ∗ Z´ akonem za splnˇen´ı podm´ınek Listiny (ˇcl. 12 omezen´ı nedotknutelnosti obydl´ı, ˇcl. 17 omezen´ı svobody projevu) ∗ D´ ale jsou omezen´ı nˇekter´ ych práv stanovena v ˇcl. 41 t´ım, ˇze se jich lze domáhat pouze v mez´ıch z´ akon˚ u, které tato ustanoven´ı provádˇej´ı (napˇr. volba povolán´ı, hmotné zajiˇstˇen´ı od státu aj.) · Z´ akonod´ arce ale mus´ı respektovat smysl tˇechto práv (ˇcl. 4 odst. 4) – V pˇr´ıpadˇe, ˇze je jedno z´ akladn´ı právo v konfliktu s jin´ ym, je nutné aplikovat test proporcionality (viz n´ıˇze). • (3) Z´ akonn´ a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mus´ı platit stejnˇe pro vˇsechny pˇr´ıpady, které splˇ nuj´ı stanovené podm´ınky. – Ustanoven´ı zd˚ urazˇ nuje z´ asadu rovnosti pˇri omezen´ı základn´ıch práv (mus´ı platit stejnˇe pro vˇsechny pˇr´ıpady, které splˇ nuj´ı stanovené podm´ınky) – Jiˇz forma omezen´ı – z´ akon by mˇela svou obecnost´ı zajistit platnost na pˇr´ıpady urˇcitého druhu • (4) Pˇri pouˇz´ıv´ an´ı ustanoven´ı o mez´ıch z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mus´ı být ˇsetˇreno jejich významu a smyslu. Takov´ a omezen´ı nesmˇej´ı být zneuˇz´ıv´ ana k jiným u ´ˇcel˚ um, neˇz pro které byla stanovena. – Ustanoven´ı se t´ yk´ a jakéhokoliv omezen´ı základn´ıch práv ∗ Zvl´ aˇstˇe ˇcl. 41 o dom´ ah´ an´ı se urˇcit´ ych základn´ıch práv v rámci provádˇec´ıho zákona – Omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av tak nem˚ uˇze vy´ ustit v jejich popˇren´ı – Podstata pr´ av je chr´ anˇena i v ˇcl. 1 (nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlˇcitelnost, nezruˇsitelnost) Test proporcionality

426

• V pˇr´ıpadˇe kolize z´ akladn´ıho pr´ ava s jin´ ym základn´ım právem • v praxi m˚ uˇze doj´ıt k omezen´ı z´ akl.pr´ av a svobod i kdyˇz jejich u ´stavn´ı u ´prava omezen´ı nepˇredpoklád´ a • K této problematice se vztahuje tzv. test proporcionality, kdy se urˇcuje vzhledem ke konkrétn´ı situaci priorita ´ jednoho z´ akladn´ıho pr´ ava v˚ uˇci jinému = vzájemné pomˇeˇrován´ı v kolizi stoj´ıc´ıch základn´ıch práv (n´ alez US ´ →Pl.US 16/98) • nikdy nelze ˇr´ıci pˇredem, které to z´ akladn´ı právo bude m´ıt pˇrednost. • Test proporcionality je sloˇzen ze tˇr´ı hledisek a to z hlediska vhodnosti, potˇrebnosti a závaˇznosti: 1. Krit´ erium vhodnosti znamen´ a otázku, zdali institut omezuj´ıc´ı urˇcité základn´ı právo umoˇzn ˇuje dos´ ahnout sledovan´ y c´ıl (tj. ochranu jiného práva) 2. Krit´ erium potˇ rebnosti spoˇc´ıv´ a v porovnán´ı legislativn´ıho prostˇredku omezuj´ıc´ıho základn´ı pr´ avo s jin´ ymi prostˇredky, které umoˇzn ˇuj´ı dosaˇzen´ı téhoˇz c´ıle 3. Tˇ ret´ı krit´ erium znamen´ a porovn´ an´ı v kolizi stoj´ıc´ıch z´ akladn´ıch pr´ av(nebo také kritérium pˇrimˇeˇrenosti v uˇzˇs´ım smyslu - u ´jma na základn´ım právu nesm´ı b´ yt nepˇrimˇeˇrená ve vztahu k zam´ yˇslenému c´ıli) ´ 3/02: US ´ zde na návrh Krajského soudu v Hradci Králové zruˇsil – Vyuˇzito napˇr. v n´ alezu Pl. US. ustanoven´ı § 106 odst. 3 stavebn´ıho zákona. Jádro toho pˇr´ıpadu spoˇc´ıvalo v tom, ˇze jistá kadeˇrnice vyuˇz´ıvala dvˇe suterénn´ı m´ıstnosti svého rodinného domu jako provozovnu kadeˇrnictv´ı, aˇckoli to bylo v rozporu s pˇr´ısluˇsn´ ym kolaudaˇcn´ım rozhodnut´ım. Na základˇe v´ yˇse zm´ınˇeného ustanoven´ı stavebn´ıho z´ akona udˇelil stavebn´ı u ´ˇrad této kadeˇrnici pokutu 500000 Kˇc (coˇz bylo minimem, kter´ y j´ı uloˇzit mohl, max. v´ yˇse pokuty by v tomto pˇr´ıpadˇe ˇcinila milion korun). Jak kadeˇrnice, tak i Krajsk´ y soud v Hradci Kr´ alové v´ yˇsi pokuty povaˇzovaly za neadekvátn´ı, pro kadeˇrnici byla prakticky ´ zde tedy pouˇzil test proporcionality, z jehoˇz v´ likvidaˇcn´ı. US ysledku vycházelo, ˇze toto ustanoven´ı nebylo v souladu jak s kritériem potˇrebnosti, tak ani s kritériem pˇrimˇeˇrenosti v uˇzˇs´ım smyslu. Na z´ akladˇe toho pak pˇr´ısluˇsné ustanoven´ı stavebn´ıho zákona zruˇsil. • Obecnˇ e plat´ı: pokud zasahovat do z´ akladn´ıch práv a svobod, tak v co nejmenˇs´ı moˇzné m´ıˇre. 228

˚ ´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD V CR; ˇ UPRAVA ´ 2.37. FORMY A ZPUSOBY OMEZENÍ ZAKLADN POVINNOSTÍ V ˇ LISTINE KAPITOLA 2. SKUPINA B

´ • D´ ale vyuˇzito v n´ alezech US.4/94 - pouˇzit´ı d˚ ukaz˚ u anonymn´ıho svˇedka (viz http://ius.tulacek.eu/ustavko/nalezy/plus-214-1994) ´ 15/96 - prodej byt˚ • Pl.US u ozbrojen´ ych sloˇzek v domech ve vlastnictv´ı mˇesta Kromˇeˇr´ıˇz. • zde proti sobˇe stoj´ı navz´ ajem v kolizi: individuáln´ı základn´ı právo - vlastnické právo navrhovatele (podle ˇcl´ anku 11 LZPS) a na stranˇe druhé ochrana veˇrejn´ ych statk˚ u. • K omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av ˇci svobod m˚ uˇze doj´ıt v pˇr´ıpadˇe jejich kolize navzájem nebo v pˇr´ıpadˇe kolize s jinou u ´stavnˇe chr´ anˇenou hodnotou, jeˇz nem´ a povahu zákl.práva a svobody (veˇrejn´ y statek). Test racionality (rozumnosti)

427

• Princip proporcionality nemus´ı b´ yt vˇzdy hlavn´ım kritériem u ´vahy o u ´stavnosti toho kterého zákonného ustanoven´ı. To proto, ˇze princip proporcionality se uplatˇ nuje zejména v oblasti lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod (hlava druh´ a Listiny); v oblasti pr´ av hospodáˇrsk´ ych, sociáln´ıch a kulturn´ıch je vˇsak tˇreba pˇrihlédnout k ˇcl. 41 odst. 1 LPS, otev´ıraj´ıc´ımu ˇsirok´ y prostor pro zákonodárce pˇri volbˇe nejr˚ uznˇejˇs´ıch ˇreˇsen´ı. Vzhledem k ˇcl. 41 odst. 1 LPS nemus´ı b´ yt z´ akonn´ au ´prava v pˇr´ısném vztahu proporcionality k c´ıli, kter´ y je regulac´ı sledov´ an, tj. nemus´ı j´ıt o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytné, jak je tomu napˇr´ıklad u jin´ ych práv, jichˇz se lze dovol´ avat pˇr´ımo z Listiny • Testem u ´ stavnosti v tomto smyslu projde takov´ a z´ akonn´ a u ´ prava, u n´ıˇ z lze zjistit sledov´ an´ı nˇ ejak´ eho legitimn´ıho c´ıle a kter´ a tak ˇ cin´ı zp˚ usobem, jejˇ z si lze pˇ redstavit jako rozumn´ y prostˇ redek k jeho dosaˇ zen´ı, byt’ nemus´ı j´ıt o prostˇ redek nejlepˇ s´ı, nejvhodnˇ ejˇ s´ı, nej´ uˇ cinnˇ ejˇ s´ı ˇ ci nejmoudˇ rejˇ s´ı • V kombinaci s poˇzadavkem plynouc´ım z ˇcl. 4 odst. 4 Listiny lze vytyˇcit 4 kroky vedouc´ı k závˇeru o u ´stavnosti ˇci ne´ ustavnosti z´ akona, jenˇz prov´ ad´ı u ´stavnˇe garantovaná sociáln´ı práva: 1. Vymezen´ı smyslu a podstaty soci´ aln´ıho práva, tedy urˇcitého esenci´ aln´ıho obsahu 2. Zhodnocen´ı, zda se z´ akon nedot´ yk´ a samotné existence sociáln´ıho práva nebo jeho skuteˇcné realizace (esenci´ aln´ıho obsahu). Pokud se nedot´ yk´ a esenci´ aln´ıho obsahu sociáln´ıho práva, dále 3. Posouzen´ı, zda z´ akonn´ au ´prava sleduje legitimn´ı c´ıl; tedy zda nen´ı svévoln´ ym zásadn´ım sn´ıˇzen´ım celkového standardu z´ akladn´ıch pr´ av, a koneˇcnˇe 4. Zv´ aˇzen´ı ot´ azky, zda z´ akonn´ y prostˇredek pouˇzit´ y k jeho dosaˇzen´ı je rozumn´ y (racionáln´ı), byt’ nikoliv nutnˇe nejlepˇs´ı, nejvhodnˇejˇs´ı, nej´ uˇcinnˇejˇs´ı ˇci nejmoudˇrejˇs´ı • Teprve pˇri pˇr´ıpadném zjiˇstˇen´ı v kroku 2), totiˇz ˇze zákon sv´ ym obsahem zasahuje do samotného esenci´ aln´ıho obsahu z´ akladn´ıho pr´ ava, by mˇel pˇrij´ıt na ˇradu test proporcionality, kter´ y by mimo jiné zhodnotil, zda z´ asah do esenci´ aln´ıho obsahu pr´ ava je od˚ uvodnˇen naprostou v´ yjimeˇcnost´ı aktuáln´ı situace, která by takov´ y z´ asah ospravedlˇ novala ´ 1/08, Pl.US ´ 2/08 (otázka →2.48) • napˇr. tyto n´ alezy → →Pl. US ˇ a republika. Ustava ´ ˇ e republiky. In Sb´ırka z´ ˇ a republika. 1992, roˇc. 1993, ˇc´ Cesk´ Cesk´ akon˚ u, Cesk´ astka 1, u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 1, s. 2-16. Dostupný také z WWW: hhttp://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=22427i. ˇ a republika. Listina z´ ˇ a republika. 1992, roˇc. ISSN 1211-1244.; Cesk´ akladn´ıch pr´ av a svobod. In Sb´ırka z´ akon˚ u, Cesk´ ˇ e n´ 1993, ˇc´ astka 1, usnesen´ı pˇredsednictva Cesk´ arodn´ı rady ˇc. 2, s. 17-23. Dostupný také z WWW: hhttp://aplikace.mvcr.cz/sbirka´ ´ zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=22426i. ISSN 1211-1244.; KLIMA, Karel, et al. Koment´ aˇr k Ustavˇ e a Listinˇe. ˇ 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. Plzeˇ n : Vydavatelstv´ı a nakladatelstv´ı Aleˇs Cenˇek, 2009. 1441 s. ISBN 978-80-7380-140-3, str. 927–965.; WINTR, Jan. Principy ˇceského u ´stavn´ıho pr´ ava : s dodatkem princip˚ u pr´ ava evropského a mezin´ arodn´ıho. ˇ vyd´ an´ı prvn´ı. Praha : Eurolex Bohemia, 2006. 248 s. ISBN 80-86861-75-9, str. 129, 115.; PAVLIĆEK, V´ aclav, et ´ ´ ˇ e republiky, ˇc´ al. Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda : II. d´ıl, Ustavn´ ı pr´ avo Cesk´ ast 2. Praha : Linde Praha, 2004. 241 s. ˇ ´ ˇ e republiky : Koment´ ISBN 80-7201-472-2, str. 62–70.; PAVLIĆEK, V´ aclav, et al. Ustava a u ´stavn´ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr. 2. doplnˇené a podstatnˇe rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. Praha : Linde Praha, 2002. 1164 s. ISBN 80-7201-391-2.; GERLOCH, ˇ ek, 2009. 308 s. ISBN 978-80-7380-233-2.; Aleˇs. Teorie pr´ ava. 5. vyd. Plzeˇ n : Vydavatelstv´ı a nakladatelstv´ı Aleˇs Cenˇ ´ ˇ Deklarace pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana ze dne 26.8.1789, Francie In PAVLICEK, V.: 2002 op. cit.

2.37. • • • •

ˇ Formy a zp˚ usoby omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod v CR; u ´ prava povinnost´ı v Listinˇ e

´ Ustavnˇ e zakotven´ a pr´ ava a svobody nejsou neomeziteln´ a Listina sama urˇcité meze pro z´ akonnou u ´pravu obsahuje Omezen´ı jsou absolutn´ı, p˚ usob´ı v˚ uˇci kaˇzdému, kter´ y splˇ nuje stanovené podm´ınky. K omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, i kdyˇz jejich u ´stavn´ı u ´prava omezen´ı nepˇredpokládá, m˚ uˇ ze doj´ıt v pˇ r´ıpadˇ e jejich kolize. V tˇechto situac´ıch je nutné stanovit podm´ınky, za splnˇen´ı kter´ ych má prioritu jedno z´ akladn´ı pr´ avo ˇci svoboda, a za splnˇen´ı kter´ ych jiné. 229


– podm´ınky, za nichˇ z m´ a pˇ rednost jedno z´ akladn´ı pr´ avo ˇ ci svoboda: ∗ vz´ ajemn´ e pomˇ eˇ rov´ an´ı - kritérium vhodnosti (zda-li institut, omezuj´ıc´ı urˇcité základn´ı pr´ avo, umoˇzn ˇuje dos´ ahnout sledovan´ y c´ıl), kritérium potˇrebnosti (pomˇeˇrován´ı s jin´ ym prostˇredkem, kter´ y neomezuje z´ akladn´ı pr´ avo ani svobodu), kritérium porovnán´ı závaˇznosti obou v kolizi proti sobˇe stoj´ıc´ıch z´ akladn´ıch pr´ av, (viz test proporcionality a test racionality zde:→2.36) ∗ poˇ zadavek ˇ setˇ ren´ı smyslu a podstaty omezovan´ eho z´ akladn´ıho pr´ ava / svobody • Z´ akladn´ı interpretaˇcn´ı pravidlo → pˇri pouˇz´ıván´ı ustanoven´ı o mez´ıch základn´ıch práv a svobod mus´ı b´ yt ˇsetˇreno jejich podstaty a smyslu - ˇcl. 4/4 LPS • Obecné interpretaˇcn´ı pravidlo → pr´ ava a svobody nemohou z˚ ustat jen pouh´ ymi deklaracemi bez re´ alného obsahu a aplikovatelnosti, je tˇreba je vyloˇzit a uplatˇ novat v jejich souladu • Z´ akladn´ı pr´ avo nemus´ı b´ yt neomezené, abstraktn´ı. M˚ uˇze b´ yt omezeno dvoj´ım zp˚ usobem: na z´ akladˇe blanketn´ı normy d´ ale konkretizované bˇeˇzn´ ym zákonem (pˇr. ˇcl. 31 LZPS: Kaˇzd´ y má právo na ochranu zdrav´ı. Obˇcané maj´ı na z´ akladˇe veˇrejného pojiˇstˇen´ı právo na bezplatnou zdravotn´ı pé”ˇci a na zdravotn´ı pom˚ ucky za podm´ınek, které stanov´ı z´ akon.“) na z´ akladˇe bˇeˇzného zákona (pˇr. ˇcl. 11 odst. 4 Vyvlastnˇen´ı nebo nucené omezen´ı ” vlastnického pr´ ava je moˇzné ve veˇrejném z´ ajmu, a to na základˇe zákona a za náhradu.“) • Pˇr´ımo v u ´stavn´ıch pˇredpisech jsou povinnosti stanoveny sp´ıˇse v´ yjimeˇcnˇe • Povinnosti mohou b´ yt ukl´ ad´ any na z´ akladˇe pˇredpis˚ u druhotného ˇci terciáln´ıho charakteru, avˇsak jen na z´ akladˇe z´ akona, ale v jeho mez´ıch a jen pˇri zachován´ı základn´ıch práv a svobod - ˇcl. 4/1 LPS • Povinnosti mohou b´ yt stanoveny jen pˇ redpisy s pr´ avn´ı silou alespoˇ n z´ akona. ´ maj´ı povinnosti smˇeˇrovat k naplnˇen´ı práva. • Podle US

ˇ Povinnosti a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod v CR 428

• Povinnosti v ˇceském z´ akonod´ arstv´ı nejsou zakotvené, jen v´ yjimeˇcnˇe (napˇr. povinná ˇskoln´ı docházka, brann´ a povinnost - i kdyˇz je zruˇsena) Povinn´ aˇ skoln´ı doch´ azka • z´ akon ˇ c. 561/2004 Sb. o pˇ redˇ skoln´ım, z´ akladn´ım, stˇ redn´ım, vyˇ sˇ s´ım odborn´ em a jin´ em vzdˇ el´ an´ı (= ˇ skolsk´ y z´ akon) – vymezuje pr´ ava a povinnosti FO (ˇzáci a studenti, zákonn´ı zástupci) a PO pˇri vzdˇeláván´ı – povinnosti ˇz´ ak˚ u, student˚ u a z´ akonn´ ych zástupc˚ u: docházet do ˇskoly, dodrˇzovat ˇskoln´ı ˇrád, dokl´ adat d˚ uvod nepˇr´ıtomnosti d´ıtˇete, ... – povinn´ a ˇskoln´ı doch´ azka je dev´ıtiletá Brann´ a povinnost • Povinnost pod´ılet se na obranˇe vlasti ´ • Listina pˇredpokl´ adala brannou povinnost obˇcan˚ u, Ustava brannou povinnost nestanovila, platné zákony ji ale vyˇzadovaly ˇ • u ´ stavn´ı z´ akon 110/1998 SB. o bezpeˇ cnosti CR, ˇcl. 4: – (1) ,,Ozbrojené s´ıly jsou doplˇ nov´ any na z´ akladˇe branné povinnosti. Rozsah branné povinnosti, u ´koly ozbrojených sil, ozbrojených bezpeˇcnostn´ıch sobr˚ u, z´ achranných sbor˚ u a havarijn´ıch sluˇzeb, – (2) jejich organizaci, pˇr´ıpravu a doplˇ nov´ an´ı a pr´ avn´ı pomˇery jejich pˇr´ısluˇsn´ık˚ u stanov´ı z´ akon, a to tak, aby byla zajiˇstˇena civiln´ı kontrola ozbrojených sil.” ˇ pˇristoupila k u • CR ´plnˇe profesionalizace armády zákonem ˇc. 55/2004 Sb. o branné povinnosti a jej´ım zajiˇst’ov´ an´ı (= brann´ y z´ akon) – povinnosti v branném z´ akonˇe: povinnost obˇcana podrobit se odvodn´ımu ˇr´ızen´ı, vykonávat vojenskou ˇcinnou sluˇzbu, plnit dalˇs´ı povinnosti stanovené brann´ ym zákonem – brann´ a povinnost vznik´ a dosaˇzen´ım vˇeku 18 let, zaniká a konˇc´ı dosaˇzen´ım vˇeku 60 let – v´ yjimkou z branné povinnosti ˇcl. 15 odst. 3 Listiny: ,,Nikdo nem˚ uˇ ze vykon´ avat vojenskou sluˇ zbu, pokud je to v rozporu s jeho svˇ edom´ım nebo s jeho n´ aboˇ zensk´ ym vyzn´ an´ım.” ˇ 6 (1) Nouzový stav se m˚ • Povinnosti souvisej´ıc´ı s vyhl´ aˇsen´ım nouzového stavu → Cl. uˇze vyhl´ asit jen s uveden´ım d˚ uvod˚ u na urˇcitou dobu a pro urˇcité u ´zem´ı. Souˇcasnˇe s vyhl´ aˇsen´”ım nouzového stavu mus´ı vl´ ada vymezit, kter´ a pr´ ava stanoven´ a ve zvl´ aˇstn´ım z´ akonˇe a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou z´ akladn´ıch pr´ av a svobod omezuj´ı a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukl´ adaj´ı. Podrobnosti stanov´ı z´ akon.“ 230


Vyvlastnˇ en´ı a nucen´ e omezen´ı vlastnick´ eho pr´ ava ˇ 11 Listiny: (1) ,,Kaˇ • Cl. zd´ y m´ a pr´ avo vlastnit majetek . . . , (4) ,,Vyvlastnˇ en´ı nebo nucen´ e omezen´ı vlastnick´ eho pr´ ava je moˇ zn´ e ve veˇ rejn´ em z´ ajmu, a to na z´ akladˇ e z´ akona a za n´ ahradu. • zp˚ usoby omezen´ı vlastnictv´ı: vyvlastnˇ en´ı (= expropriace), u ´ zemn´ı omezen´ı (chránˇená u ´zem´ı, ochrann´ a p´ asma, stavebn´ı uz´ avˇera, hraniˇcn´ı p´ asmo,...) a vˇ ecn´ a a jin´ a omezen´ı (ochrana hodnot ve veˇrejném z´ ajmu kulturn´ı pam´ atka, pˇredkupn´ı pr´ avo st´ atu,...) • Vyvlastnˇ en´ı - odnˇet´ı nebo omezen´ı vlastnického práva, veˇrejn´ y zájem mus´ı pˇrevaˇzovat nad zájmem vyvlastˇ novaného, u ´ˇcelu nelze dos´ ahnout jinak, náhradou zaplacen´ı ceny nebo v´ ymˇena za jin´ y pozemek a doplacen´ı rozd´ılu. • princip solidarity - omezen´ı vlastnického práva v zájmu ostatn´ıch – zákaz zneuˇzit´ı proti ostatn´ım, moˇznost vyvlastnˇen´ı Odchyln´ au ´ prava pro cizince ˇ 5 (1) Listiny: ,,Kaˇzdý je zp˚ • Cl. usobilý m´ıt pr´ ava.” - ve zp˚ usobilosti panuje rovnost, avˇsak nˇ ekdy je zp˚ usobilost k urˇ cit´ emu pr´ avu vylouˇ cena ˇ ci z´ uˇ zena. • cizinci poˇz´ıvaj´ı podle ˇcl. 42 (2) Listiny vˇsech základn´ıch práv a svobod zaruˇcen´ ych Listinou • v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech ale plat´ı ˇcl. 26 (4): ,,Z´ akon m˚ uˇ ze stanovit odchylnou u ´ pravu pro cizince.” (napˇr. u volebn´ıho pr´ ava) Z´ akonn´ a omezen´ı svobody projevu ˇ 17 Listiny: zaruˇcen´ı svobody projevu, vyjadˇrován´ı sv´ • Cl. ych názor˚ u, zákaz cenzury, tato práva ale lze omezit z´ akonem (jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druh´ ych . . . ) – ochrana osobn´ıch pr´ av - FO m´ a právo na ochranu své osobnosti, d˚ ustojnosti, soukrom´ı,. . . – pomluva – podnˇecov´ an´ı k nen´ avisti v˚ uˇci skupinˇe osob nebo k omezován´ı jejich práv a svobod Omezen´ı pr´ ava nakl´ adat s vˇ ec´ı • souvis´ı s pˇredkupn´ım pr´ avem st´ atu • t´ yk´ a se napˇr. vlastn´ık˚ u pozemk˚ u souvisej´ıc´ıch s národn´ımi parky nebo jeskynˇemi

Povinnosti a omezen´ı v Listinˇ e z´ akladn´ıch pr´ av a svobod 429

• Listina se nezmiˇ nuje o zp˚ usobilosti kaˇzdého m´ıt rovnˇeˇz povinnosti, ale ze zp˚ usobilosti k práv˚ um implicitnˇe vypl´ yv´ a i zp˚ usobilost k povinnostem, protoˇze právo jednoho neexistuje bez odpov´ıdaj´ıc´ı povinnosti druhého. ´ • Listina ani Ustava nestanov´ı v´ yˇcet povinnost´ı obˇcan˚ u, Listina obsahuje jen pravidlo, jak povinnosti ukl´ adat. • Listina definuje meze z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, coˇz znamená, ˇze k eventueln´ımu omezen´ı základn´ıch pr´ av a svobod vyˇzaduje, aby podm´ınky tohoto omezen´ı byly stanoveny pˇr´ımo Listinou. • Z´ akladn´ı informace - zejména v Hlavˇe I. ˇ cl. 4 Listiny: – (1) Povinnosti mohou b´ yt ukl´ ad´ any toliko na z´ akladˇ e z´ akona a v jeho mez´ıch a jen pˇ ri ” zachov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod.“ ∗ Odvody dan´ı → Hl. II., ˇcl. 11 (5) Danˇe a poplatky lze ukl´ adat jen na z´ akladˇe z´ akona.“ ∗ Povinnost st´ atn´ıch nebo samosprá”vn´ ych orgán˚ u podávat informace o své ˇcinnosti → Hl. II., ˇcl. 17 (5) St´ atn´ı org´ any a org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy jsou povinny pˇrimˇeˇreným zp˚ usobem poskytovat ” o své ˇcinnosti. Podm´ınky a proveden´ı stanové z´ informace akon.“ ˇ ∗ Povinn´ a ˇskoln´ı doch´ azka → Hl. IV., ˇcl. 33 (1) Kaˇzdý m´ a pr´ avo na vzdˇel´ an´ı. Skoln´ ı doch´ azka je ” povinn´ a po dobu, kterou stanov´ı z´ akon.“ – (2) Meze z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mohou b´ yt za podm´ınek stanoven´ ych Listinou z´ akladn´ıch ” pr´ av a svobod (d´ ale jen Listina) upraveny pouze z´ akonem.” – (3) Z´ akonn´ a omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mus´ı platit stejnˇ e pro vˇ sechny pˇ r´ıpady, ” kter´ e splˇ nuj´ı stanoven´ e podm´ınky.” – (4) Pˇ ri pouˇ z´ıv´ an´ı ustanoven´ı o mez´ıch z´ akladn´ıch pr´ av a svobod mus´ı b´ yt ˇ setˇ reno jejich ” podstaty a smyslu. . . . ” ˇ 6 (2) a (4): Kaˇzdý m´ – Cl. a pr´ avo na ˇzivot. . . . / Nikdo nesm´ı být zbaven ˇzivota. - poruˇsen´ım tˇechto pr´ av vˇsak nen´ı, byl li nˇekdo zbaven ˇzivota v souvislosti s jednán´ım, které nen´ı podle zákona trestné: ∗ krajn´ı nouze 231

´ ˇ Í V ROZHODOVAN ´ Í USTAVN ´ ÍHO 2.38. PRINCIP ROVNOSTI A ZAKAZ DISKRIMINACE, UPLATNEN SOUDU KAPITOLA 2. SKUPINA B

∗ opr´ avnˇ en´ e pouˇ zit´ı zbranˇ e ∗ nutn´ a obrana ∗ obrana proti nez´ akonn´ emu n´ asil´ı (v mezinárodn´ıch smlouvách) ˇ 17 odst. 4: Svobodu projevu a pr´ – Cl. avo vyhled´ avat a ˇs´ıˇrit informace lze omezit z´ akonem, jde-li o opatˇren´ı v demokratické” spoleˇcnosti nezbytn´ a pro ochranu pr´ av a svobod druhých, bezpeˇcnost st´ atu, veˇrejnou bezpeˇcnost, ochranu veˇrejného zdrav´ı a mravnosti.“ ˇ 41 odst. 1: Pr´ – Cl. av uvedených v ˇcl. 26, ˇcl. 27 odst. 4, ˇcl. 28 aˇz 31, ˇcl. 32 odst. 1 a 3, ˇcl. 33 a 35 Listiny je moˇzno” se dom´ ahat pouze v mez´ıch z´ akon˚ u, které tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı.“ – jen pro nˇekter´ a ustanoven´ı jsou stanovena meze práv ˇ 44 stanovuje u – Cl. ´stavn´ı zmocnˇen´ı k omezen´ı politick´ ych práv urˇcit´ ych kategori´ı osob. ∗ soudci a prokur´ atoˇri - omezen´ı práva na podnikán´ı a hospodáˇrskou ˇcinnost ∗ osoby v povol´ an´ı nezbytném pro ochranu ˇzivota a zdrav´ı - omezen´ı práva na stávku ˇ s´ı u ˇ (viz brann´ – Sirˇ ´pravu povinnost´ı na u ´stavn´ı u ´rovni nalezneme v u ´stavn´ım zákonˇe o bezpeˇcnosti CR a povinnost) • Ani za v´ yjimeˇ cn´ e situace nelze omezit 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

z´ akaz diskriminace pr´ avo na ˇzivot z´ akaz muˇcen´ı a podroben´ı krutému nelidskému nebo poniˇzuj´ıc´ımu zacházen´ı nebo trestu z´ akaz otroctv´ı a nevolnictv´ı vˇeznˇen´ı pro neschopnost dost´ at smluvn´ımu závazku z´ akaz retroaktivity pr´ avo na uzn´ an´ı pr´ avn´ı osobnosti a svobody myˇslen´ı svˇedom´ı a n´ aboˇzenstv´ı

´ ˇ ast 1., V´ Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (ˇc. 2/1993 Sb.); Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II d´ıl, C´ aclav Pavl´ıˇcek a ´ kolektiv (2. vyd´ an´ı), str. 720; Jan Wintr - http://wintr.webz.cz/dokumenty/proporcionalita.htm; Ustavn´ ı z´ akon ˇc. ˇ ´ ´ 110/1998 o bezpeˇcnosti CR; Pˇredn´ aˇska z Ustavn´ıho pr´ ava a st´ atovˇedy (9.11.2011, Pavl´ıˇcek); Pˇredn´ aˇska z Ustavn´ıho pr´ ava a st´ atovˇedy (15.11.2011, Pavl´ıˇcek); Filip Dienstbier - Vyvlastnˇen´ı a nucené omezen´ı vlastnického pr´ ava (http://www.pf.upol.cz/fileadmin/user upload/PF-dokumenty/KSPP/Sprava/Filip D/SP3p01.pdf ); k ,,omezen´ı pr´ ava ´ nakl´ adat s vˇec´ı” - http://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/files/pdf/ustavko/kocourek.pdf; Ustavn´ ı pr´ avo - Karel Kl´ıma - KONKRETIZOVAT !!!; ! na odstavec Ani za výjimeˇcné situace nelze omezit.. jsem narazila pouze ve výpisc´ıch (→nutno zkontrolovat/zeptat se nˇekoho); ke zp˚ usob˚ um omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av viz téˇz test proporcionality a racionality zde: →2.36

2.38.

Princip rovnosti a z´ akaz diskriminace, uplatnˇ en´ı v ´ rozhodov´ an´ı Ustavn´ıho soudu

Princip rovnosti a z´ akaz diskriminace 430

• Jeden ze z´ akladn´ıch princip˚ u demokratického státu • Historie – v pravém slova smyslu se objevuje poprvé za Velké francouzské revoluce – 1789 Deklarace pr´ av ˇ clovˇ eka a obˇ cana – tehdy se jednalo o rovnost v pr´ avech (pˇred zákonem, pˇred soudem,...), fakticky si totiˇz lidé rovni nejsou ´ – Ustava z r. 1920 obsahovala princip rovnosti obˇcan˚ u, politickou rovnost, zákaz rasové diskriminace, ochranu n´ arodn´ıch, n´ aboˇzensk´ ych a rasov´ ych menˇsin – po druhé svˇetové v´ alce se zaˇc´ın´ a objevovat rovnost v d˚ ustojnosti - snaha dorovnat rozd´ıly mezi lidmi • Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod ˇ 1 (princip rovnosti) : Lid´ – Cl. e jsou svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i pr´ avech. Základn´ı pr´ ava ” a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlˇcitelné, nezruˇsitelné.“

232


∗ Principy obsaˇ zen´ e v tomto ˇ cl´ anku jsou z hlediska systematiky pr´ avn´ıho pˇ redpisu postaveny do ˇ cela obecn´ ych ustanoven´ı cel´ e Listiny, jsou z´ akladem celkov´ e koncepce Listiny ∗ princip svobody je vyj´ adˇren v ˇcl.2/3 LPS kaˇzd´ y m˚ uˇze ˇcinit, co nen´ı zákonem zakázáno, a nikdo nesm´ı b´ yt nucen ˇcinit, co z´ akon neukládá. ∗ rovnost v pr´ avech a d˚ ustojnosti = rovnoprávnost = suma stejn´ ych práv a stejn´ ych povinnost´ı vˇsech pˇri neexistenci jak´ ychkoliv právn´ıch (formáln´ıch) privilegi´ı ∗ rovnost v pr´ avech lidsk´ ych i obˇ cansk´ ych ∗ rovnost v d˚ ustojnosti – p˚ uvodn´ı obsah tohoto principu byl zamˇeˇren proti rozd´ıl˚ um dan´ ych rodem ˇ byly ˇslechticvt´ı a ˇrády a veˇskerá práva z nich plynouc´ı, zruˇsena z´ (urozenost´ı), na u ´zem´ı CR akonem z r. 1918 ∗ rovnost znamen´ a rovnost v právech i povinnostech, zahrnuje i rovnost pˇ red z´ akonem ∗ poˇzadavkem rovnosti se nerozum´ı rovnost v rozdˇelován´ı ∗ relativn´ı rovnost, nikoli absolutn´ı!, nebot’ lidé si sv´ ymi dispozicemi rovni nejsou ∗ princip rovnosti je vyj´ adˇren i v nˇekolika dalˇs´ıch ˇclánc´ıch Listiny (napˇr. volebn´ı právo v ˇcl. 21, rovnost podm´ınek pro obˇcany v pˇr´ıstupu k volen´ ym a jin´ ym veˇrejn´ ym funkc´ım rovnost vlastn´ık˚ u v ˇcl. 11, rovnost manˇzelsk´ ych a nemanˇzelsk´ ych dˇet´ı v ˇcl. 32,...) ˇ 3 odst. 1 (z´ – Cl. akaz diskriminace) : Základn´ı práva a svobody se zaruˇcuj´ı vˇ sem bez rozd´ılu ”aboˇzenstv´ı, politického ˇci jiného sm´ pohlav´ı, rasy, barvy pleti, jazyka, v´ıry a n´ yˇslen´ı, národn´ıho nebo soci´ aln´ıho p˚ uvodu, pˇr´ısluˇsnosti k n´ arodnostn´ı ˇci etnické menˇsinˇe, majetku, rodu nebo jiného postaven´ı.“ demonstrativn´ı v´ yˇcet, uveden´ a formulace zároveˇ n umoˇzn ˇuje, aby postaven´ı tˇech, kteˇr´ı jsou z objektivn´ıch d˚ uvod˚ u handicapov´ ani poˇskozen´ım zdravotn´ım, sociálnˇe ˇci jinak, mohlo b´ yt jinou v´ yhodou alespoˇ n z ˇc´ asti vyrovn´ ano ˇ 24 (z´ – Cl. akaz diskriminace) : Pˇr´ısluˇsnost ke kterékoli národnostn´ı nebo etnické menˇsinˇe nesm´ı b´ yt ” nikomu na u ´jmu.“ ˇ 29, odst. 1 (zv´ ˇ – Cl. yˇ sen´ a a zvl´ aˇ stn´ı ochrana) : Zeny, mladistv´ı a osoby zdravotnˇ e postiˇ zen´ e ” zvláˇstn´ı pracovn´ı podm´ınky...“ maj´ı pr´ avo na zv´ yˇsenou ochranu zdrav´ı pˇri práci a na – je tˇreba vˇenovat zv´ yˇsenou pozornost a ochranu nejen národnostn´ım a etnick´ ym menˇsinám, ale i dalˇs´ım skupin´ am obyvatelstva → pozitivn´ı diskriminace“, sv´ ym zp˚ usobem poruˇsen´ı absolutn´ıho pojet´ı ” principu rovnosti, jedn´ a se pr´ avˇe o dorovnáván´ı pˇrirozené nerovnosti mezi lidmi ˇ vázána podle ˇcl. 10 U ´ – z´ akazem diskriminace se zab´ yv´ a ˇrada MS, jimiˇz je CR – smlouvy zakazuj´ıc´ı diskriminaci byly uzavˇreny zejména na platformˇe OSN, Mezinárodn´ı organizace pr´ ace nebo Rady Evropy a zab´ yvaj´ı se bed’ katalogem práv a svobod jako celkem nebo chrán´ı nˇekteré skupiny osob pˇred diskriminac´ı nebo zakazuj´ı vyjmenovanédruhy diskriminace – dokument Rady Evropy: Evropsk´ au ´ mluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod ˇ 14 Z´ ´ ∗ Cl. akaz diskriminace Uˇz´ıván´ı práv a svobod pˇriznan´ ych touto Umluvou mus´ı b´ yt zajiˇstˇeno bez diskriminace zaloˇzené na jakémkoli d˚ uvodu, jako je pohlav´ı, rasa, barva pleti, jazyk, náboˇzenstv´ı, politické nebo jiné sm´ yˇslen´ı, národnostn´ı nebo sociáln´ı p˚ uvod, pˇr´ısluˇsnost k národnostn´ı menˇsinˇe, majetek, rod nebo jiné postaven´ı. – – – –

Mezin´ arodn´ı u ´ mluva o odstranˇ en´ı vˇ sech forem rasov´ e diskriminace (ˇc. 95/1974 Sb.) ´ Umluva o odstranˇ en´ı vˇ sech forem diskriminace ˇ zen (ˇc. 62/1987 Sb.) Listina z´ akladn´ıch pr´ av EU - ˇcl. 21 ˇ k proveden´ı pˇr´ısluˇsn´ CR ych pˇredpis˚ u Evropsk´ ych spoleˇcenstv´ı a v návaznosti na Listinu základn´ıch pr´ av a svobod a na mezin´ arodn´ı smlouvy, které jsou souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu, pˇrijala zákon ˇc. 198/2009 Sb., o rovném zach´ azen´ı a o pr´ avn´ıch prostˇredc´ıch ochrany pˇred diskriminac´ı (antidiskriminaˇcn´ı zákon) ∗ k okruhu vztah˚ u, na nˇeˇz se tento zákon vztahuje, patˇr´ı právo na zamˇestnán´ı a pˇr´ıstup k zamˇestn´ an´ı a k dalˇs´ım form´ am v´ ydˇeleˇcné ˇcinnosti a odmˇen ˇován´ı, sociáln´ı zabezpeˇcen´ı, zdravotn´ı péˇce, pˇr´ıstup ke vzdˇel´ an´ı ∗ z´ akon rozliˇsuje diskriminaci pˇr´ımou a nepˇr´ımou

´ Rozhodov´ an´ı US ´ 38/02 – V´ Pl. US yˇ se pˇ r´ıjmu pokutovan´ eho ve vztahu k pokutˇ e 431

´ n´ • 9. 3. 2004 zam´ıtl US avrh skupiny poslanc˚ u na zruˇsen´ı ˇcásti ustanoven´ı § 11 odst. 3 zákona ˇc. 129/2000 Sb., o kraj´ıch (krajské zˇr´ızen´ı) ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u • fakta: 233


– Navrhovatel tvrdil, ˇze § 11 odst. 3 zákona o kraj´ıch ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u ( Pˇri stanoven´ı v´ yˇse pokuty podle odstavce 1 kraj pˇrihl´ıˇz´ı zejména k povaze, závaˇznosti, dobˇe trván´ı a ná”sledk˚ um protipr´ avn´ıho jedn´ an´ı, jakoˇz i k pˇ rimˇ eˇ renosti v´ yˇ se pokuty vzhledem k majetkov´ ym pomˇ er˚ um osoby, kter´ a se protipr´ avn´ıho jedn´ an´ı dopustila.“) je v rozporu s ˇcl. 1 Listiny a ˇze u ´daje o podnikatelsk´ eˇ cinnosti fyzick´ ych osob, které jsou podnikateli, poˇz´ıvaj´ı ochrany jako osobn´ı u ´daje podle zákona ˇc. 101/2000 Sb., o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u • pr´ avn´ı ot´ azka: – Je v´ yˇse pokuty stanoven´ a podle v´ yˇse majetku delikventa poruˇsen´ım principu rovnosti podle ˇcl. 1 Listiny? – Spad´ a informace o tom, ˇze fyzick´ a osoba podniká, pod ochranu osobn´ıch u ´daj˚ u? ´ • argumentace US: ´ ch´ – US ape pojem rovnost jako relativn´ı, nikoli absolutn´ı → s pojmem relativn´ı rovnosti u ´zce souvis´ı pojem pˇrimˇeˇrenosti z´ asahu do z´ akladn´ıch práv – m´ a-li b´ yt pokuta individualizovan´ a a pˇrimˇeˇrená, mus´ı reflektovat i majetkové pomˇery potrestaného – pokuta jako trest mus´ı p˚ usobit efektivnˇe (tedy nesm´ı b´ yt pˇr´ıliˇs n´ızká pro majetného) a nikoli likvidaˇcnˇe (pˇr´ıliˇs vysok´ a pro ménˇe majetného) – zkoum´ an´ı majetkov´ ych pomˇer˚ u orgánem kraje na základˇe zákonného zmocnˇen´ı a za u ´ˇcelem zv´ aˇzen´ı pˇrimˇeˇrenosti v´ yˇse pokuty vzhledem k pomˇer˚ um delikventa nen´ı v rozporu s ˇcl. 10 odst. 3 Listiny – podnikatelsk´ a ˇcinnost fyzické osoby souvis´ı s jej´ımi majetkov´ ymi pomˇery, a proto je tato informace pro stanoven´ı v´ yˇse pokuty nezbytn´ a ´ 42/04 - Diskriminace muˇ Pl.US z˚ u v d˚ uchodov´ em pojiˇ stˇ en´ı (institut povinn´ e pˇ rihl´ aˇ sky) 432

• n´ alez vyhl´ aˇsen: 6.6.2006 ´ vyhovˇel a napaden´ a ustanoven´ı zruˇsil • US • fakta: – podle z´ akona o d˚ uchodovém pojiˇstˇen´ı ˇc. 155/1995 Sb., se pro u ´ˇcely d˚ uchodového pojiˇstˇen´ı muˇz povaˇzuje za osobu peˇcuj´ıc´ı o d´ıtˇe do vˇeku 4 let, jen pokud ve dvouleté lh˚ utˇe od skonˇcen´ı péˇce podá pˇrihl´ aˇsku k u ´ˇcasti na d˚ uchodovém pojiˇstˇen´ı – ˇzen´ am z´ akon ˇz´ adnou takovouto administrativn´ı pˇrekáˇzku (tzn. podat pˇrihláˇsku) neukládá • pr´ avn´ı ot´ azka: – poruˇsuj´ı pˇr´ısluˇsn´ a ustanoven´ı z´ akona o d˚ uchodovém pojiˇstˇen´ı zásadu rovnosti v právech, obecnˇe vyj´ adˇrenou v ˇcl.1 LPS, a konkretizovanou v odst.1 ˇcl.3 LPS? ´ • argumentace US: – Je vˇec´ı st´ atu, aby v z´ ajmu zabezpeˇcen´ı sv´ ych funkc´ı rozhodl, ˇze urˇcité skupinˇe poskytne ménˇe v´ yhod neˇz jiné. Ani zde vˇsak nesm´ı postupovat zcela libovolnˇe...Pokud zákon urˇcuje prospˇech jedné skupiny a z´ aroveˇ n t´ım stanov´ı ne´ umˇerné povinnosti jiné, m˚ uˇze se tak stát pouze s odvolán´ım na veˇrejné hodnoty. ´ odm´ıtl absolutn´ı ch´ – US ap´ an´ı principu rovnosti a pojal rovnost jako kategorii relativn´ı, jeˇ z vyˇ zaduje zejm´ ena odstranˇ en´ı neod˚ uvodnˇ en´ ych rozd´ıl˚ u a vylouˇ cen´ı libov˚ ule. Obsah principu rovnosti t´ım posunul do oblasti u ´ stavnˇ epr´ avn´ı akceptovatelnosti hledisek odliˇ sov´ an´ı subjekt˚ u a pr´ av. Pr´ avn´ı rozliˇ sov´ an´ı v pˇ r´ıstupu k urˇ cit´ ym pr´ av˚ um tedy nesm´ı b´ yt projevem libov˚ ule, neplyne z nˇ ej vˇ sak kategorick´ y z´ avˇ er, ˇ ze by kaˇ zd´ emu muselo b´ yt pˇ rizn´ ano jak´ ekoli pr´ avo. – Nerovnost v soci´ aln´ıch vztaz´ıch, má-li se dotknout základn´ıch lidsk´ ych práv, mus´ı dosáhnout intenzity, zpochybˇ nuj´ıc´ı, alespoˇ n v urˇcitém smˇeru, jiˇz samu podstatu rovnosti. To se zpravidla dˇeje tehdy, je-li s poruˇsen´ım rovnosti spojeno i poruˇsen´ı jiného základn´ıho práva. – K omezen´ı z´ akladn´ıch pr´ av ˇci svobod sice m˚ uˇze zcela v´ yjimeˇcnˇe doj´ıt i v pˇr´ıpadˇe jejich kolize s nˇekter´ ym z veˇrejn´ ych statk˚ u (veˇrejn´ y z´ ajem), podstatná je vˇsak maxima, podle které základn´ı právo ˇci svobodu lze omezit pouze v pˇr´ıpadˇe mimoˇr´ adnˇe silného a ˇrádnˇe od˚ uvodnˇeného veˇrejného zájmu, pˇri peˇclivém ˇsetˇren´ı podstaty a smyslu omezovaného z´ akladn´ıho práva. Prvn´ı podm´ınkou je tedy vzájemné povˇeˇrován´ı v kolizi stoj´ıc´ıho z´ akladn´ıho pr´ ava a veˇrejného zájmu (tzv. neprav´ y konflikt - narozd´ıl od stˇretu 2 z´ akladn´ıch pr´ av), druhou je poˇzadavek ˇsetˇren´ı podstaty a smyslu omezovaného základn´ıho práva. ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 1., 2008, str. ˇc´ ast 2., str. 27, 44, 323; V´ aclav ´ Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 2., 2004, str. 62-65, 130-132, 171, 176, 181; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; www.nalus.usoud.cz 234

´ Í ZARUKY ´ ˇ 2.39. SVOBODA JEDNOTLIVCE A JEJÍ USTAVN V CR

2.39.


ˇ Svoboda jednotlivce a jej´ı u ´ stavn´ı z´ aruky v CR

• ,,Svoboda spoˇc´ıv´ a v moˇznosti konat vˇse, co neˇskod´ı nikomu jinému.” (Deklarace práv ˇclovˇeka a obˇcana, ˇcl.4) • negativn´ı status - charakteristick´ y pro vyjádˇren´ı svobody ˇclovˇeka ve státˇe a jeho autonomie v˚ uˇci st´ atu, podstatou je, ˇze st´ at se mus´ı zdrˇzet z´ asah˚ u do urˇcitého statusu obˇcana (´ ustavou stanovené sebeomezen´ı st´ atu) ´ ˇ Cl. ˇ 1: ,,Lid´ • Ustava CR, e jsou svobodn´ı a rovn´ı v d˚ ustojnosti i v pr´ avech. Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody jsou nezadateln´ e, nesciziteln´ e, nepromlˇ citeln´ e a nezruˇ siteln´ e.” – Nezadateln´ e = tato pr´ ava se nepovaˇzuj´ı za v´ ytvor státn´ı moci, stát je vˇsak, chce-li b´ yt právn´ım st´ atem, mus´ı uznat, aby z´ıskaly pozitivnˇe právn´ı charakter. – Nesciziteln´ e = nemoˇznost odnˇet´ı tˇechto práv, vzdán´ı se tˇechto práv ze strany jejich nositele nem´ a pr´ avn´ı v´ yznam, pˇrenesen´ı pr´ ava na jiného je neplatné. – Nepromlˇ citeln´ e = pr´ ava nezanikaj´ı zp˚ usobem bˇeˇzn´ ym v soukromém právu, tj. vyuˇzit´ım v urˇcité lh˚ utˇe. Neuplatnˇen´ım n´ aroku o nˇe ˇclovˇek ve vztahu k státn´ı moci nem˚ uˇze pˇrij´ıt, a ta se nem˚ uˇze na takovou skuteˇcnost odvolat. Trvale vymahatelná, plynut´ı ˇcasu na tom nic nemˇen´ı. – Nezruˇ siteln´ e = st´ atn´ı moc je m˚ uˇze pouze uznat, nem˚ uˇze je ale zruˇsit a prohlásit za neplatné. ´ ˇ Cl. ˇ 2, odst. 4: ,,Kaˇ • Ustava CR, zd´ y obˇ can m˚ uˇ ze ˇ cinit, co nen´ı z´ akonem zak´ az´ ano, a nikdo nesm´ı b´ yt nucen ˇ cinit, co z´ akon neukl´ ad´ a.” (= zásada legáln´ı licence) – vymezuje hranice svobody ´ • Ustava v ˇcl´ anku 3 odkazuje na Listinu z´ akladn´ıch práv a svobod jako na souˇcást u ´stavn´ıho poˇrádku → LZPS se jimi tedy podrobnˇe zab´ yv´ a ´ ˇ Cl. ˇ 4: ,,Z´ • Ustava CR, akladn´ı pr´ ava a svobody jsou pod ochranou soudn´ı moci.” ´ ˇ ˇ • Ustava CR, Cl. 87 odst. 1 d) - vypl´ yv´ a z nˇeho, ˇze základn´ımi právy a svobody je vázána jak soudn´ı a v´ ykonn´ a moc, tak i z´ akonod´ arn´ a ´ • Ustava hovoˇr´ı o pr´ avech a svobod´ ach – svoboda je ˇsirˇs´ı pojem – Svoboda – ˇsirok´ y pojem, napˇr.: koaliˇcn´ı, lidská, myˇslen´ı, náboˇzenského vyznán´ı, osobn´ı, pobytu, pohybu, projevu, svˇedom´ı, umˇelecké tvorby, vˇedeckého bádán´ı . . . – Pr´ ava napˇr.: na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu, etnick´ ych menˇsin, hospodáˇrská, individuáln´ı, kolektivn´ı, kulturn´ı, lidsk´ a, z´ akladn´ı, politick´ a, pˇrirozená, sociáln´ı, národnostn´ıch menˇsin, na ˇzivot atd.

Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – obecnˇ e 433

• • • • •

souvis´ı s pojet´ım obˇcanské svobody jsou nadpozitivn´ımi normami maj´ı pˇrirozenopr´ avn´ı povahu lidsk´ a pr´ ava a svobody rozdˇelena do katalog˚ u jsou to subjektivn´ı veˇ rejn´ a pr´ ava – vztah mezi jednotlivcem (nositelem) a státem (adresátem), – pro nositele tˇechto pr´ av plynou konkrétn´ı nároky vázané právˇe na jejich osobu

• • • •

zakotven´ım v Listinˇe se st´ avaj´ı obecnˇ e z´ avazn´ ymi a vynutiteln´ ymi Listina zaloˇzena na rovnosti vˇsech lid´ı, zamˇeˇrena proti nerovnosti jsou n´ astrojem k ochranˇe spoleˇcnosti pˇred neomezen´ ym uˇz´ıván´ım zákona nikdo jich nem˚ uˇze b´ yt zbaven z´ akonem, ani se jich nem˚ uˇze zbavit sám (J.Praˇzák: Jednotlivec nikdy nem˚ uˇze ”reb´ obˇetovat svou celou individualitu ve prospˇech státn´ıho celku, n´ ybrˇz toliko to, co pˇ yvá pˇres nutné z´ aklady bytu, lidské d˚ ustojnosti pˇrimˇeˇreného“) • z´ akladn´ı pr´ ava jsou v principu vymezen´ım vztahu mezi jedincem a veˇrejnou moc´ı, nikoli mezi jednotlivci navz´ ajem a jedinˇe jako takov´ ych se jich lze také domáhat, tedy pouze v˚ uˇci státu ze zásady, nikoli v˚ uˇci ostatn´ım jednotlivc˚ um • nemohou b´ yt zruˇsena ˇz´ adn´ ym pˇredpisem jakékoliv právn´ı s´ıly • LZPS, ˇcl. 3, odst. 1: ,,Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody se zaruˇ cuj´ı vˇ sem bez rozd´ılu pohlav´ı, rasy, barvy pleti, jazyka, v´ıry a n´ aboˇ zenstv´ı, politick´ eho ˇ ci jin´ eho sm´ yˇ slen´ı, n´ arodn´ıho nebo soci´ aln´ıho p˚ uvodu, pˇ r´ısluˇ snosti k n´ arodnostn´ı nebo etick´ e menˇ sinˇ e, majetku, rodu nebo jin´ eho postaven´ı.” Svoboda • svobodou se zpravidla rozum´ı sf´ era autonomie ˇ clovˇ eka, do kter´ e nem´ a nikdo pr´ avo zasahovat, leda na z´ akladˇ e z´ akona a v u ´ stavn´ıch limitech • svobody obˇcan˚ u mus´ı navz´ ajem respektovat princip vyváˇzenosti, nikdo nem˚ uˇze prosazovat svou svobodu na u ´kor svobod druh´ ych 235

´ Í ZARUKY ´ ˇ 2.39. SVOBODA JEDNOTLIVCE A JEJÍ USTAVN V CR


• i do sféry svobod, kde to povaha takové svobody pˇripouˇst´ı, m˚ uˇze stát zasahovat, ˇcin´ı tak zákonem, zpravidla formulacemi negativn´ımi, které veˇrejné moci kladou pro takové zásahy pˇrekáˇzky a limity • pro u ´stavn´ı vyj´ adˇren´ı svobod nen´ı adekvátn´ı povolovac´ı systém státn´ıho orgánu, kter´ ym by se urˇcitá svoboda pˇripouˇstˇela, ale z´ akaz takového projevu a uplatnˇen´ı svobody jednotlivce, kter´ y by pˇresahoval u ´stavnˇe stanovené limity urˇcené svobodou jin´ ych nebo obecn´ ym zájmem • pro zp˚ usob ingerence st´ atu do oblasti svobod je adekvátn´ı napˇr. systém evidence a princip ohlaˇsovac´ı, pˇr´ıpadnˇe i registraˇcn´ı s v´ yraznou soudn´ı ochranou proti neod˚ uvodnˇen´ ym zásah˚ um do sféry svobody ˇclovˇeka • individuum svobodné od vl´ ady st´ atu nebo individuum, které se pod´ıl´ı na vládˇe ve státˇe, je vyjádˇren´ım rozd´ılu mezi liberalistick´ ym a demokratick´ ym pojet´ım práv a svobod (Kelsen) • Ku ´stavn´ım z´ aruk´ am pr´ av a svobod: →2.51

Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, Hlava II. Lidsk´ a pr´ ava a z´ akladn´ı svobody 434

ˇ 5: ,,Kaˇ • Cl. zd´ y je zp˚ usobil´ y m´ıt pr´ ava.” – kaˇzd´ y ˇclovˇek je subjekt proto, ˇze je zp˚ usobil´ y tato práva m´ıt – zp˚ usobilost zcela absolutnˇe zaˇc´ın´ a narozen´ım, nasciturus (d´ıtˇe poˇcaté, dosud nenarozené) m´ a dˇedick´ y n´ arok v pˇr´ıpadˇe narod´ı-li se ˇzivé ˇ 6 - 23 vyjadˇruj´ı konkrétn´ı pr´ • Cl. ava – pr´ avo na ˇ zivot ´ ∗ nepˇripouˇst´ı ani trest smrti (kromˇe Listiny zakotveno v Umluvˇ e o lidsk´ ych právech a z´ akladn´ıch svobod´ ach) ∗ ochrana ˇzivota jiˇz pˇred narozen´ım ∗ v trestn´ım ˇr´ adu vyj´ adˇreno trestnost´ı vraˇzdy, v´ yjimky: krajn´ı nouze, opr´ avnˇené pouˇzit´ı zbranˇe, nutn´ a obrana, v mezin´ arodn´ıch u ´mluvách obrana proti nez´ akonnému n´ asil´ı – nedotknutelnost osoby a soukrom´ı ∗ nedotknutelnost´ı se rozum´ı zákaz muˇcen´ı, kruté, nelidské a poniˇzuj´ıc´ı zacházen´ı – ruˇ c´ı za osobn´ı svobodu (té vˇsak m˚ uˇze b´ yt jednotlivec na základˇe zákona doˇcasnˇe nebo trvale zbaven) – zakazuje nucen´ e pr´ ace a sluˇ zby (vyjma sluˇzeb na základˇe zákona a prac´ı jako trestem plynouc´ım rovnˇeˇz ze z´ akona) – ochrana lidsk´ e d˚ ustojnosti, cti, dobr´ e povˇ esti a jm´ ena – pr´ avo vlastnit majetek (omezen´ı v tomto právu nebo vyvlastnˇen´ı je moˇzné ve veˇrejném zájmu a za n´ ahradu) – nedotknutelnost obydl´ı (domovn´ı prohl´ıdka jen pro u ´ˇcely trestn´ıho ˇr´ızen´ı) – ruˇc´ı za listovn´ı tajemstv´ı (t´ yk´ a se i zpráv podávan´ ych telefonem, telegrafem ˇci jin´ ym zaˇr´ızen´ım) – svoboda pohybu a pobytu (m˚ uˇze b´ yt zákonem omezena) – svoboda myˇ slen´ı, svˇ edom´ı, n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı a umˇ eleck´ e tvorby je zaruˇcena (dokonce nikdo nem˚ uˇze b´ yt nucen vykon´ avat vojenskou sluˇzbu, pokud je to v rozporu s jeho svˇedom´ım ˇci n´ aboˇzensk´ ym vyzn´ an´ım) – svoboda projevu a v´ yslovn´ y z´ akaz cenzury (svobodu projevu a právo vyhledávat a ˇs´ıˇrit informace lze omezit z´ akonem) – petiˇ cn´ı pr´ avo (petic´ı se vˇsak nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu nebo vyz´ yvat k poruˇsov´ an´ı z´ akladn´ıch pr´ av a svobod) – pr´ avo shromaˇ zd’ovac´ı (lze omezit zákonem, nesm´ı vˇsak b´ yt podm´ınˇeno povolen´ım orgánu veˇrejné spr´ avy) – pr´ avo sdruˇ zovac´ı (lze je omezit jen v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zákonem) – volebn´ı pr´ avo + rovné podm´ınky pˇr´ıstupu k veˇrejn´ ym funkc´ım – svobodn´ a soutˇ eˇ z politick´ ych sil – pr´ avo na odpor proti tomu, kdo by odstraˇ noval demokratick´ y ˇrád práv a svobod

Dalˇ s´ı pr´ ava v Listinˇ e 435

• Hlava III.: Pr´ ava n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin – pr´ avo rozv´ıjet vlastn´ı kulturu 236

´ PRAVO ´ ´ Í ZARUKY ´ ˇ 2.40. VLASTNICKE A JEHO USTAVN V CR


– pr´ avo sdruˇzovat se v n´ arodnostn´ıch sdruˇzen´ıch – za splnˇen´ ych podm´ınek i pr´ ava t´ ykaj´ıc´ı se mateˇrského jazyka menˇsiny (právo vzdˇelávat se v tomto jazyku, pouˇz´ıvat ho v u ´ˇredn´ım styku) • Hlava IV.: Hospod´ aˇ rsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava – – – – – – – – – –

svoboda volby povol´ an´ı pr´ avo sdruˇzovat se s jin´ ymi na ochranu sv´ ych hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch zájm˚ u (= odbory) pr´ avo na odmˇ enu za pr´ aci zv´ yˇsen´ a a zvl´ aˇstn´ı ochrana pˇ ri pr´ aci ˇ zen, mladistv´ ych a zdravotnˇ e postiˇ zen´ ych pr´ avo na hmotn´ e zabezpeˇ cen´ı ve st´ aˇ r´ı, pracovn´ı nezp˚ usobilosti a ztr´ atˇ eˇ zivitele pr´ avo na ochranu zdrav´ı a bezplatnou zdravotn´ı p´ eˇ ci ochrana rodiˇ covstv´ı a rodiny ( + stejná práva dˇet´ı narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı i v manˇzelstv´ı) pr´ avo na vzdˇ el´ an´ı pr´ avo pˇ r´ıstupu ke kulturn´ımu bohatstv´ı pr´ avo na pˇ r´ızniv´ eˇ zivotn´ı prostˇ red´ı

• Hlava V.: Pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu – – – –

rovnost u ´ˇ castn´ık˚ uˇ r´ızen´ı kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na veˇ rejn´ e projedn´ an´ı, bez pr˚ utah˚ u a v jeho pˇr´ıtomnosti pouze z´ akon stanov´ı, co je trestn´ ym ˇ cinem i trest pouze soud rozhoduje o vinˇ e a trestu

Nˇ ekter´ a tato pr´ ava jsou d´ ale upravena v z´ akonech 436

• ˇc. 85/1990 Sb. – O pr´ avu petiˇcn´ım – Pr´ avo obracet se na st´ atn´ı org´ any se ˇzádostmi, návrhy a st´ıˇznostmi ve vˇecech veˇrejného nebo jiného ”eho z´ spoleˇcn´ ajmu, které patˇr´ı do p˚ usobnosti tˇechto orgán˚ u“ – Petic´ı nesm´ı b´ yt zasahov´ ano do v´ ykonu soud˚ u – Z´ akon d´ ale upravuje petiˇcn´ı v´ ybor, shromaˇzd’ován´ı podpis˚ u, podán´ı a vyˇr´ızen´ı • ˇc. 84/1990 Sb. – O pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım – V´ ykon tohoto pr´ ava slouˇz´ı obˇcan˚ um k vyuˇz´ıván´ı svobody projevu a dalˇs´ıch u ´stavn´ıch práv a svobod, ” k v´ ymˇenˇe informac´ı a n´ azor˚ uaku ´ˇcasti na ˇreˇsen´ı veˇrejn´ ych a jin´ ych spoleˇcn´ ych záleˇzitost´ı vyj´ adˇren´ım postoj˚ u a stanovisek“ ∗ Z´ akon upravuje svol´ an´ı shromáˇzdˇen´ı, oprávnˇen´ı a povinnosti svolavtele, p˚ usobnost u ´ˇradu, pˇrestupek proti pr´ avu shromaˇzd’ovac´ımu • ˇc. 424/1991 Sb. – O sdruˇzov´ an´ı v politických stran´ ach a v politických hnut´ıch – V´ ykon tohoto pr´ ava slouˇz´ı obˇcan˚ um k jejich u ´ˇcasti na politickém ˇzivotˇe spoleˇcnosti“ – ” Nen´ı potˇreba povolen´ı st´ atn´ıho orgánu • ˇc. 273/2001 Sb. – O pr´ avech pˇr´ısluˇsn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇsin – pr´ ava pˇr´ısluˇsn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇsin a p˚ usobnost ministerstev, jin´ ych správn´ıch u ´ˇrad˚ u a org´ an˚ u ”´zemn´ıch samospr´ u avn´ ych celk˚ u ve vztahu k nim“ • ˇc. 123/2001 Sb. – O pr´ avu na informace o ˇzivotn´ım prostˇred´ı • ˇc. 83/1990 Sb. – O sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u • ˇc. 3/2002 Sb. – O svobodˇe n´ aboˇzenského vyzn´ an´ı a postaven´ı c´ırkv´ı a naboˇzenských spoleˇcnost´ı ´ ˇ Listina z´ ´ ˇ e republiky koment´ Ustava CR; akladn´ıch pr´ av a svobod; Ustava a u ´stavn´ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr, 2. d´ıl Pr´ ava a svobody (V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol.); Ot´ azka ˇc. 62 z Teorie pr´ ava (http://ius.tulacek.eu/teorka/zkouska/otazka-62); Pˇredn´ aˇska ˇc. 7 s prof. Pavl´ıˇckem na téma Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody (15.11.2011); Codexis Academia - z´ akony ˇc. 85/1990 Sb., 84/1990 Sb., 424/1991 Sb., 273/2001 Sb., 123/2001 Sb., 83/1990 Sb., 3/2002 Sb.; Diplomov´ a pr´ ace na téma Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody a jejich procesn´ı ochrana (Kateˇrina Vargov´ a, 2007); www.spcp.prf.cuni.cz/lex/zakony.htm

237


2.40.


ˇ Vlastnick´ e pr´ avo a jeho u ´ stavn´ı z´ aruky v CR

Vlastnictv´ı 437

• • • • • • • • •

• • •

jeden ze z´ akladn´ıch pr´ avn´ıch institut˚ u státu, historicky i novodobˇe nejduleˇzitˇejˇs´ı a z´ akladn´ı vˇecné pr´ avo vlastnictv´ı = vlastnické pr´ avo pˇr´ımé, v´ yluˇcné a pr´ avn´ı panstv´ı p˚ usob´ıc´ı erga omnes je omeziteln´ e vlastnictv´ı zavazuje → nejen pr´ ava, ale i povinnosti pojmové vymezen´ı vlastnictv´ı je nejednotné a neostré ˇ ıma - pr´ analytické vymezen´ı je jiˇz od R´ avo vˇec drˇzet (ius possidendi), uˇz´ıvat (ius utendi), poˇz´ıvat (ius fruendi), nakl´ adat (ius disponendi), zcizit (ius alienandi) a pˇrevést (transferovat) ochrana vlastnictv´ı m´ avu ´stavn´ıch dokumentech modern´ı doby sv˚ uj základ jiˇz ve francouzské Deklaraci pr´ av ˇclovˇeka a obˇcana (1789), ta v ˇcl. 17 stanovila, ˇze ” Vlatnictv´ı je nedotknutelné a posv´ atné pr´ avo, nem˚ uˇze ho být proto nikdo zbaven, leˇc v pˇr´ıpadˇe, ˇze by to nutnˇe a zˇrejmˇe vyˇzadoval v z´ akonˇe výslovnˇe uvedený veˇrejný z´ ajem, a pod podm´ıkou, ˇze bude pˇredem poskytnuta spravedliv´ a n´ ahrada. na naˇsem u ´zem´ı bylo kodifikov´ ano vlastnické právo a jeho ochrana v ABGB (1811), jeho § 354 vych´ azel z ˇr´ımskopr´ avn´ıho pojet´ı institutu vlastnictv´ı jako v´ yluˇcného právn´ıho panstv´ı nad vˇec´ı u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 142/1867 ˇr.z. (souˇc´ ast prosincové u ´stavy)zakotvoval, ˇze Vlastnictv´ı je neporuˇsitelné. Vyvlastnˇen´ı proti v˚ uli vlastn´ıkovˇe m˚ uˇze nastati pouze v pˇr´ıpadech a zp˚ usobem, jak to zákon ustanovuje. vlastnické pr´ avo se v kontinent´ aln´ı pr´ avn´ı kultuˇre dovolávalo princip˚ u pˇrirozeného práva, zásad klasické ˇr´ımskopr´ avn´ı jurisprudence i rod´ıc´ıch se zásad formáln´ıho právn´ıho státu

´ Ustavn´ ı v´ yvoj vlastnick´ eho pr´ ava u n´ as 121/1920 Sb. 438

• § 109 • 1. Soukromé vlastnictv´ı lze omeziti jen zákonem. • 2. Vyvlastnˇen´ı je moˇzné jen na z´ akladˇe zákona a za náhradu, pokud zákonem nen´ı nebo nebude stanoveno, ˇze se n´ ahrada d´ ati nem´ a. • explicitnˇe nezaruˇcuje vlastnictv´ı, nicménˇe se bere • vzhledem k pozemkové reformˇe upravuje podm´ınky vyvlastnˇen´ı a na základˇe zákonného pˇredpisu umoˇzn ˇuje konfiskaci 150/1948 Sb. 439

• §9 • (1) Soukromé vlastnictv´ı lze omezit jen zákonem. • (2) Vyvlastnˇen´ı je moˇzné jen na z´ akladˇe zákona a za náhradu, nen´ı-li nebo nebude-li zákonem stanoveno, ˇze se n´ ahrada d´ avat nem´ a. • (3) Nikdo nesm´ı zneuˇz´ıvat vlastnického práva ke ˇskodˇe celku. • relativnˇe demokratick´ a ustanoven´ı • praxe 50. let vˇsak byla jin´ a 100/1960 Sb. 440

• • • • • • • •

ˇ 8 Cl. (1) Socialistické spoleˇcenské vlastnictv´ı má dvˇe základn´ı formy: státn´ı vlastnictv´ı, které je vlastnictv´ım vˇseho lidu (n´ arodn´ı majetek), a druˇzstevn´ı vlastnictv´ı (majetek lidov´ ych druˇzstev). ˇ 10 Cl. (1) Osobn´ı vlastnictv´ı obˇcan˚ u k spotˇrebn´ım pˇredmˇet˚ um, zejména k pˇredmˇet˚ um osobn´ı a domác´ı potˇreby, rodinn´ ym domk˚ um, jakoˇz i k u ´spor´ am nabyt´ ym prac´ı je nedotknutelné. (2) Dˇedˇen´ı osobn´ıho majetku je zaruˇceno. hierarchick´ a diferenciace vlastnictv´ı vrcholné vlastnctv´ı bylo st´ atn´ı (socialistické), dále pak druˇzstevn´ı a soukromé ˇ 35, Cl. ˇ 37, Cl. ˇ 89 ochrana socialistického vlastnictv´ı se pak objevuje v Cl.

238



´ ˇ Ustavn´ ıu ´ prava v CR 2/1993 Sb. LZPS 441

ˇ • Cl.11 • (1) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo vlastnit majetek. Vlastnické právo vˇsech vlastn´ık˚ u má stejn´ y zákonn´ y obsah a ochranu. Dˇedˇen´ı se zaruˇcuje. • (2) Z´ akon stanov´ı, kter´ y majetek nezbytn´ y k zabezpeˇcován´ı potˇreb celé spoleˇcnosti, rozvoje národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a veˇrejného z´ ajmu sm´ı b´ yt jen ve vlastnictv´ı státu, obce nebo urˇcen´ ych právnick´ ych osob; z´ akon m˚ uˇze také stanovit, ˇze urˇcité vˇeci mohou b´ yt pouze ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u nebo právnick´ ych osob se s´ıdlem v ˇ e a Slovenské Federativn´ı Republice. Cesk´ • (3) Vlastnictv´ı zavazuje. Nesm´ı b´ yt zneuˇzito na u ´jmu práv druh´ ych anebo v rozporu se zákonem chr´ anˇen´ ymi obecn´ ymi z´ ajmy. Jeho v´ ykon nesm´ı poˇskozovat lidské zdrav´ı, pˇr´ırodu a ˇzivotn´ı prostˇred´ı nad m´ıru stanovenou z´ akonem. • (4) Vyvlastnˇen´ı nebo nucené omezen´ı vlastnického práva je moˇzné ve veˇrejném zájmu, a to na základˇe z´ akona a za n´ ahradu. • (5) Danˇe a poplatky lze ukl´ adat jen na základˇe zákona. • K odstavci 1 • Po zkuˇsenostech z 2. sv. v´ alky se klade d˚ uraz na to slovo kaˇ zd´ y. Rovnost vlastnictv´ı - zruˇsen´ı socialistické ´ hierarchie vlastnictv´ı. Mimo v´ yjimky pˇredpokládané v LZPS a Ustavˇ e nem˚ uˇze b´ yt vlastnické právo omezeno. Vlastnictv´ı nen´ı v LZPS definov´ ano, povaˇzuje se za základn´ı lidské právo → nazadateln´ e, nezciziteln´ e, nepromlˇ citeln´ e a nezruˇ siteln´ e. Neplat´ı vˇsak stoprocentnˇe, protoˇze m˚ uˇze b´ yt promlˇceno atd. V´ yslovnˇe je zaruˇceno dˇedˇen´ı, coˇz nen´ı u ´stavn´ ach evropsk´ ych stát˚ u standardn´ı. • dˇedit lze bud’ ze z´ akona nebo ze z´ avˇeti, nebo z obou tˇechto d˚ uvod˚ u • vyj´ adˇrena rovnost vlastn´ık˚ u, vlastnictv´ı je jednotn´ y právn´ı institut se shodn´ ym obsahem a zp˚ usobem ochrany bez ohledu na to, kdo je vlastn´ıkem, nelze tedy diferencovat zvláˇstn´ı druhy vlastnictv´ı s odliˇsnou u ´pravou • K odstavci 2 • Zde jsou uvedeny v´ yjimky ze z´ akladn´ıho principu nedotknutelnosti a rovnosti. Exkluzivita majetku, kter´ y slouˇz´ı: 1. zabezpeˇ cov´ an´ı potˇ reb spoleˇ cnosti, 2. rozvoje n´ arodn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı a veˇ rejn´ eho z´ ajmu • Velmi v´ agn´ı formulace, d´ av´ a ˇsirok´ y prostor pro omezen´ı práv. Spolu s odst. 5 a 3 pˇredstavuje tzv. soci´ aln´ı funkci vlastnictv´ı (v´ yluˇcné drˇzen´ı majetku a danˇe a poplatky). • Listina sama nestanov´ı, kter´ y majetek, sm´ı b´ yt pouze vlastnictv´ım vymezen´ ych subjekt˚ u, specifikovat tento majetek je povinnost´ı z´ akonod´ arce ´ ˇ e CSFR, která za státn´ı vlastnictv´ı prohlaˇsovala nerostné • v dobˇe pˇrijet´ı Listiny byl v´ yˇcet obsaˇzen v Ustavˇ bohatstv´ı, z´ akladn´ı zdroje energie, z´ akladn´ı lesn´ı p˚ udn´ı fond, vodn´ı toky, pˇr´ırodn´ı léˇcivé zdroje ˇ je ve vlastnictv´ı CR ˇ • v souˇcasné dobˇe napˇr. horn´ı z´ akon z´ akon stanov´ı, ˇze nerostné bohatstv´ı na u ´zem´ı CR • z´ akon o pozemn´ıch komunikac´ıch oznaˇcuje stát za vlastn´ıka dálnic a silnic I. tˇr´ıdy • odst. 2 z´ aroveˇ n vytyˇcuje c´ıle ˇcinnosti veˇrejné moci: zabespeˇcován´ı potˇreb celé spoleˇcnosti, rozvoj n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a preference veˇrejného z´ ajmu • K odstavci 3 • Vlastnictv´ı je nejenom pr´ avo, ale také povinnost a odpovˇednost. Vlastnictv´ı nesm´ı: 1. b´ yt zenuˇ zito na u ´ jmu pr´ av druh´ ych, 2. b´ yt zneuˇ zito v rozporu se z´ akonem chr´ anˇ en´ ymi z´ ajmy, 3. b´ yt vykon´ av´ ano tak, ˇ ze by doch´ azelo k poˇ skozen´ı lidsk´ eho zdrav´ı, pˇ r´ırody a ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı nad m´ıru stanovenou z´ akonem. • Zneuˇ zit´ı vlastnictv´ı je umysln´ au ´jma jinému nebo spoleˇcnosti. D˚ uleˇzité pˇri interpretaci spolu s §3 odst. 1 ObZ. • vlastnictv´ı zavazuje pˇredevˇs´ım samotného vlastn´ıka, zakládá mu povinnost, aby pˇri v´ ykonu svého vlastnického pr´ ava dbal na rp´ ava jin´ ych osob a na obecné zájmy, aby vylouˇcil moˇzné negativn´ı dopady, k nimiˇz by mohlo v d˚ usledku zlovolného uplatˇ nov´ an´ı vlastnického práva doj´ıt • K odstavci 4 • Nucen´ au ´ˇredn´ı omezen´ı vlastnického pr´ ava. Nedotknutelnost vlastnictv´ı je dále prolamována. Veˇ rejn´ y z´ ajem ´ ˇc.23, sv.5 Sb. n.u. je tˇreba ’veˇrejn´ je dle n´ alezu US y zájem’ chápat jako takov´ y, kter´ y by bylo moˇzno oznaˇcit za obecn´ y ˇci obecnˇe prospˇeˇsn´ y z´ ajem. Z´ akladn´ı principy vyvlastnˇen´ı máme v § 128 ObZ a konkrétn´ı d˚ uvody pro vyvlastnˇen´ı v z´ akonˇe ˇc. 184/2006 Sb. Vyvlastnˇen´ı mus´ı pˇrij´ıt za n´ ahradu a ta by mˇela b´ yt pˇrimˇeˇren´ a a odpov´ıdat skuteˇcné hodnotˇe majetku. Zásada, ˇze vyvlastnˇen´ı by se mˇelo pouˇzit aˇz pokud sledovan´ eho u ´ˇ celu nelze dos´ ahnout jinak, se obejvuje v §128 odst. 2 ObZ. Reozd´ıl restituce a vyvlastnˇen´ı: 1. Restituce - odstranˇen´ı protipr´ avnosti pˇri pˇrevodu vlastnictv´ı s u ´ˇcinky ex tunc 239



2. Vyvlastnˇ en´ı - nucené odejmut´ı vlastnické práva ve veˇrejném zájmu s uˇcinky ex nunc • K odstavci 5 • Materi´ alni z´ aklad pro fungov´ an´ı st´ atu a veˇrejné moci. Danˇe a poplatky lze uloˇzit jen na z´ akladˇe z´ akona. Jsou dalˇs´ım omezen´ım a z´ asahem do velikost majetku soukrom´ ych osob. Pˇri ukládán´ı dan´ı nen´ı moc z´ akonod´ arce neomezen´ a. Mus´ı své rozhodnut´ı podloˇzit objektivn´ımi a racion´ aln´ımi krit´ erii. Rozd´ıl mezi dan´ı a poplatkem: 1. Daˇ n - povinn´ a rozpoˇctov´ a platba, za kterou subjekt nedost´ av´ a ˇ z´ adnou bezprostˇ redn´ı protihodnotu. Jedn´ a se o pravidelnou a opakovanou platebn´ı povinnost. (napˇr. daˇ n z nemovitosti) 2. Poplatek - zaplacen´ y v souvislosti s ˇcinnost´ı pˇr´ısluˇsného orgánu, je povinnému subjektu poskytnuta urˇ cit´ a okamˇ zit´ a protihodnota (napˇr. vyd´ an´ı ˇzivnostenského listu)

Mezin´ arodn´ı u ´ prava 442

´ • podle ˇcl. 10 Ustavy maj´ı mezin´ arodn´ı smlouvy aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred naˇs´ı legislativou • moˇznost dovol´ avat se sv´ ych (vlastnick´ ych) práv u mezinárodn´ıch soud˚ u Vˇ seobecn´ a deklarace lidsk´ ych pr´ av (1948) 443

ˇ 17 • Cl. • (1) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jin´ ymi • (2) Nikdo nesm´ı b´ yt svévolnˇe zbavem svého majetku ´ Dodatkov´ y protokol k Umluvˇ e o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod 444

• • • •

ˇ anek 1 Cl´ Ochrana majetku 1 Kaˇzd´ a fyzick´ a nebo pr´ avnick´ a osoba má právo pokojnˇe uˇz´ıvat sv˚ uj majetek. Nikdo nem˚ uˇze b´ yt zbaven svého majetku s v´ yjimkou veˇrejného z´ ajmu a za podm´ınek, které stanov´ı zákon a obecné zásady mezinárodn´ıho pr´ ava. 2 Pˇredchoz´ı ustanoven´ı nebr´ an´ı pr´ avu st´ at˚ u pˇrij´ımat zákony, které povaˇzuj´ı za nezbytné, aby upravily uˇz´ıv´ an´ı majetku v souladu s obecn´ ym z´ ajmem a zajistily placen´ı dan´ı a jin´ ych poplatk˚ u nebo pokut.

´ N´ alezy US ´ 24/04 (Jezy na Labi) Pl. US 445

• N´ avrh na zruˇsen´ı §3a 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbˇe. Podle tohoto ustanoven´ı je urˇcit´ yu ´sek na Labi ´ soud tento § zruˇsil, protoˇze ve veˇrejném z´ ajmu → m˚ uˇze zaloˇzi urˇcité právn´ı u ´kony (napˇr. vyvlastnˇen´ı). US se jedn´ a o poruˇsen´ı dˇelby moci - moc z´ akonodárná neurˇcuje, co konkrétnˇe je veˇrejn´ y zájem, to je na soudech ´ jedná o právn´ı pˇredpis jen formálnˇe, protoˇze materi´ nebo pˇr´ısluˇsn´ ych spr´ avn´ıch u ´ˇradech. D´ ale se dle US alnˇe je to pr´ avn´ı akt. Poruˇsil se zde princip dˇelby moci, právn´ıho státu a zásah do komeptence soud˚ u.

Pozn´ amka

Konzultoval jsem to s Dr. Kudrnou a ˇr´ıkal, ˇze duleˇzité je, abychom znali trochu tu historickou genezi a poté, 446 abychom umˇeli komentovat tˇech 5 odst. v LZPS. Z nález˚ u zmiˇ noval jezy na Labi (327/2005 Sb.). ´ ´ ˇ ek s.r.o., 2009. LZPS, 2/1993 Sb.; KLIMA K., Koment´ aˇr k Ustavˇe a Listinˇe, 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. Plzeˇ n: Aleˇs Cenˇ ´ 1448 s. ISBN 978-80-7380-140-3.; MRAZEK J., Dokumenty ke studiu mezin´ arodn´ıho pr´ ava, 1. vyd´ an´ı. Plzeˇ n: Aleˇs ˇ ek s.r.o., 2004. 439 s. ISBN 80-86898-08-3.; SVESTKA ˇ ˇ AK ´ J., a kol.,Obˇcanské pr´ Cenˇ J., DVOR avo hmotné 1, 5. vyd´ an´ı. Praha: Wolters Kluwer s.r.o., 2009. 460 s. ISBN 978-80-7357-468-0.; Obˇcanský z´ akon´ık, 40/1964 Sb.; http://www.psp.cz/docs/texts/constitution 1920.html; http://www.psp.cz/docs/texts/constitution 1948.html; http://www.psp.cz/d http://www.echr.coe.int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB-8C13-4F3262F9E20B/0/CZE CONV.pdf; Ot´ azky z vakobor˚ u: http://www.vakobobri.cz/download.php?view.881; Ot´ azky z vakobor˚ u: http://www.vakobobri.cz/download.php?view.1459 Ot´ azky z vakobor˚ u: http://www.vakobobri.cz/download.php?view.1165; http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastnictv%C3%AD

240

´ PRAVA ´ ˇ – SUBJEKTY, OBSAH, OMEZENÍ, SOUTE ˇZ ˇ POLITICKYCH ´ 2.41. POLITICKA V LISTINE SIL, ´ ZARUKY KAPITOLA 2. SKUPINA B

2.41.

Politick´ a pr´ ava v Listinˇ e – subjekty, obsah, omezen´ı, soutˇ eˇ z politick´ ych sil, z´ aruky

´ ˇc. 2/1993 Sb.) • Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (UZ – Hlava druh´ a: Lidsk´ a pr´ ava a z´ akladn´ı svobod:Odd´ıl druh´ y: Politická práva: ˇcl. 17 – 23

Obecn´ a systematika u ´ pravy v Listinˇ e 447

• Nejprve u ´stavod´ arce vymez´ı objekt, tj. stanov´ı, co se zaruˇcuje (napˇr. právo shromaˇzd’ovat se), s t´ım, ˇze m˚ uˇze bl´ıˇze upˇresnit stanoven´ y obsah pr´ ava (napˇr. garantováno je právo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat) • D´ ale stanov´ı kdo je subjektem politick´ ych práv • A nakonec jaké jsou u ´ stavn´ı podm´ınky omezen´ı tˇechto práv • Nˇekolik absolutn´ıch z´ akaz˚ u (napˇr, cenzura je nepˇr´ıpustná, petic´ı se nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu) • Naopak charakter pˇr´ıkazu - ˇcl. 21 odst. 2 (volby se mus´ı konat ve lh˚ utách nepˇresahuj´ıc´ıch pravideln´ a volebn´ı obdob´ı)

Obecn´ a charakteristika politick´ ych pr´ av 448

• Spjata s kl´ıˇcov´ ymi istituty modern´ıho demokratického státu (reprezentativn´ı demokracie - volebn´ı pr´ avo, pluralitn´ı politick´ y reˇzim - pr´ avo sdruˇzovat se, shromaˇzd’ovat se, svoboda projevu) • Spoleˇ cn´ ym znakem politick´ ych pr´ av a svobod je umoˇ znit FO u ´ˇ cast na spr´ avˇ e vˇ ec´ı veˇ rejn´ ych v celost´ atn´ım i m´ıstn´ım mˇ eˇ r´ıtku • Na jedné stranˇe tak pˇredstavuj´ı opr´ avnˇen´ı obˇcan˚ u státu u ´ˇcastnit se na formován´ı státn´ıch org´ an˚ u a na uskuteˇcn ˇov´ an´ı st´ atn´ı moci, na druhé stranˇe jsou politické svobody souˇcasnˇe prostˇredkem k aktivn´ı seberealizaci jednotlivce ve spoleˇcnosti a ve státˇe (status activus) • Mus´ı b´ yt vykon´ av´ ana osobnˇe • Individu´ aln´ı (napˇr. svoboda projevu, pr´ avo na informace...) i kolektivn´ı (shromaˇzd’ovac´ı a sdruˇzovac´ı pr´ avo) • V odd´ılu druhém II. hlavy LPS pouˇzil u ´stavodárce pouze jednou pojem svoboda - v ˇcl. 17, kde zakotvil zp˚ usobem odpov´ıdaj´ıc´ım u ´stavn´ı tradici svobodu projevu, ve vˇsech ostatn´ıch pˇr´ıpdech pracoval s pojmem pr´ avo • Pouze v ˇcl. 17/4 LPS nach´ az´ıme v´ yslovn´ y odkaz na povinnost ˇ adné ze zakotven´ • Z´ ych politick´ ych pr´ av se nenacház´ı v reˇzimu ˇcl. 41/1 LPS a lze se jich proto v zásadˇe dom´ ahat bezprostˇrednˇe jiˇz na z´ akladˇe u ´stavn´ı u ´pravy • Bezv´ yhradnˇe to plat´ı u svobody projevu, petiˇcn´ıho práva, práva na informace ˇci práva shromaˇzd’ovat se • Z podstatay vˇeci je ale situace sloˇzitˇejˇs´ı v pˇr´ıpadˇe práva volebn´ıho, které nelze efektivnˇe realizovat izolovanˇe, u ´stavod´ arce nav´ıc v´ yslovnˇe odk´ azal, pokud jde o podm´ınky v´ ykonu volebn´ıho práva, na zákonnou u ´pravu • Politick´ a pr´ ava nelze ch´ apat a interpretaovat izolovanˇe, nebot’ jsou jednou ze souˇcást´ı spoluurˇcuj´ıc´ı pr´ avn´ı status jednotlivce ve spoleˇcnost i a ve státˇe ´ au ˇ • Je tˇreba uvést n´ avaznost politick´ ych pr´ av na princip suverenity lidu (ˇcl. 2 U) ´stavn´ı charakteristiku CR, ´ kter´ a je obsaˇzena v ˇcl. 1 U • Princip rovnosti (ˇcl. 3 LPS) se prom´ıt´ a i do politick´ ych práv – napˇr. rovné podm´ınky pro pˇr´ıstup k veˇrejn´ ym funkc´ım (ˇcl. 21 odst. 4).

Historie a mezin´ arodnˇ epr´ avn´ı u ´ prava 449

• Za pˇredch˚ udce modern´ıch katalog˚ u z´ akladn´ıch práv a svobod obecnˇe a politick´ ych práv zvláˇst’ jsou nˇekdy povaˇzov´ any stˇ redovˇ ek´ e charty, které byly svou podstatou prohláˇsen´ımi panovn´ık˚ u vynucen´ ych stavy a c´ırkv´ı • K nejv´ yznamnˇejˇs´ım historick´ ym dokument˚ um tohoto typu patˇr´ı anglick´ a Listina pr´ av z r. 1689 ´ • Ochranu pr´ av jednotlivc˚ u obsahuje prvn´ıch deset dodatk˚ u Ustavy USA • Evropskou pr´ avn´ı kulturu z´ as´ adn´ım zp˚ usobem ovlivnil politick´ y dokument Deklarace pr´ av ˇ clovˇ eka a obˇ cana z r. 1789 • Nejstarˇs´ı evropské u ´stavy zakotvovaly z politick´ ych práv zpravidla právo petiˇcn´ı, shromaˇzd’ovac´ı, splˇcovac´ı a svobodu projevu vˇcetnˇe z´ akazu cenzury • V obdob´ı mezi svˇetov´ ymi v´ alkami se v u ´stavn´ı rovinˇe zejména rozˇsiˇrovaly podmnky v´ ykonu volebn´ıho pr´ ava a prohlubovaly se z´ aruky rovného pˇr´ıstupu obˇcan˚ u k veˇrejn´ ym sluˇzbám 241

´ PRAVA ´ ˇ – SUBJEKTY, OBSAH, OMEZENÍ, SOUTE ˇZ ˇ POLITICKYCH ´ 2.41. POLITICKA V LISTINE SIL, ´ ZARUKY KAPITOLA 2. SKUPINA B

• Novou kvalitu z´ıskala z´ akladn´ı pr´ ava a svobody po 2.svˇetové válce, kdy opustila u ´roveˇ n akt˚ u zákonod´ arné moci n´ arodn´ıch st´ at˚ u a stala se pˇredmˇetem i mezinárodnˇeprávn´ı regulace • 1948 Vˇseobecn´ a deklarace lidsk´ ych pr´ av - vymezila svobodu projevu a informac´ı, svobodu sdruˇzov´ an´ı a shromaˇzd’ov´ an´ı a vˇseobecné rovné hlasovac´ı právo ˇ je jimi vázána, patˇr´ı pˇredevˇs´ım • K z´ akl. MS, které upravuj´ı politick´ a pr´ ava a CR – – –

Mezin´ arodn´ı pakt o obˇcansk´ ych a politick´ ych právech ´ Umluva o odstranˇen´ı vˇsech forem diskriminace ˇzen ´ Umluva o politick´ ych pr´ avech ˇzen

´ • Nejefektivnˇejˇs´ı z MS je dnes p˚ usoben´ı Umluvy o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch protokol˚ u, upravuje: – – – – –

svobodu projevu svobodu shromaˇzd’ovac´ı a sdruˇzovac´ı pr´ avo na svobodné volby zakazuje diskriminaci z d˚ uvodu politického sm´ yˇslen´ı pˇrizn´ av´ a st´ at˚ um pr´ avo uvalit omezen´ı na politickou ˇcinnost cizinc˚ u

• Listina z´ akladn´ıch pr´ av EU z politick´ ych práv spjat´ ych s obˇcanstv´ım EU upravuje v hlavˇe druhé Svobody svobodu projevu a informac´ı, svobodu shromaˇzd’ován´ı a sdruˇzován´ı, v hlavˇe páté Obˇcanská práva to je pr´ avo volit a b´ yt volen do EP, pr´ avo volit a b´ yt volen v obecn´ ych volbách a právo petiˇcn´ı

Subjekty 450

• Nejˇcastˇeji obˇcané (´ uzk´ a vazba ke st´ atu → právo ovlivˇ novat veˇrejné vˇeci) • V minulosti Katalogy pr´ av v´ yhradnˇe upravuj´ı vztahy státu a obˇcan˚ u (postaven´ı cizinc˚ u regulováno z´ akonem) • Zmˇena s procesem evropské integrace (institut obˇcanstv´ı EU),status cizinc˚ u a osob bez státn´ıho obˇcanstv´ı se pod vlivem pˇrirozenopr´ avn´ı koncepce pˇribliˇzuje postaven´ı obˇcan˚ u (napˇr. komunáln´ıch voleb se mohou u ´ˇcastnit cizinci s trval´ ym pobytem v m´ıstˇe po urˇcitou dobu) • Nˇekter´ a politick´ a pr´ ava vyhrazena v´ yslovnˇe obˇcan˚ um – Pr´ avo zakl´ adat politické strany a politická hnut´ı a sdruˇzovat se v nich – Pod´ılet se na spr´ avˇe veˇrejn´ ych vˇec´ı a pˇr´ıstup k veˇrejn´ ym funkc´ım – Pr´ avo na odpor • Doplˇ nuj´ıci a upˇresˇ nuj´ıc´ı podm´ınky v bˇeˇzn´ ych zákonech (napˇr. vˇek, zp˚ usobilost k právn´ım u ´kon˚ um, u v´ ykonu veˇrejn´ ych fc´ı i odborné vzdˇel´ an´ı a bez´ uhonost) ˇ • Casto realizovatelné jen ve spoleˇcenstv´ı s v´ıce subjekty (shromaˇzd’ovac´ı a sdruˇzovac´ı právo) • Realizac´ı sdruˇzovac´ıho pr´ ava vznik´ a nov´ y právn´ı subjekt - sdruˇzen´ı obˇcan˚ u (spolky, spoleˇcnosti, jiná sdruˇzen´ı), politické strany a politick´ a hnut´ı

Obsah 451

• ˇcl. 17 – Svoboda projevu, nepˇr´ıpustnost cenzury, právo na informace (povinnost st. orgán˚ u a org´ an˚ uu ´z. samospr´ avy poskytovat informace o své ˇcinnosti),viz: →2.42 • ˇcl. 18 – Petiˇ cn´ı pr´ avo (ve vˇecech veˇrejného ˇci jiného spol. zájmu, kaˇzd´ y sám nebo s jin´ ymi, obracet se s ˇz´ adostmi, n´ avrhy a st´ıˇznostmi). Petice nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu nebo vyz´ yvat k poruˇsov´ an´ı ZLPaS zaruˇcen´ ych Listinou, viz: →2.43 • ˇcl. 19 – Shromaˇ zd’ovac´ı pr´ avo – shromáˇzdˇen´ı na veˇrejn´ ych m´ıstech lze omezit zákonem, jde-li o opatˇren´ı nezbytn´ a pro ochranu pr´ av a svobod, bezpeˇcnost státu, . . . Shromáˇzdˇen´ı nesm´ı b´ yt podm´ınˇeno povolen´ım org´ anu veˇrejné spr´ avy!, viz: →2.44 • ˇcl. 20 – Sdruˇ zovac´ı pr´ avo – Kaˇzd´ y má právo sdruˇzovat se, obˇcané maj´ı právo zakládat politické strany a politick´ a hnut´ı, politické strany a hnut´ı i jiná sdruˇzen´ı jsou oddˇelena od státu, viz: →2.45 • ˇcl. 21 – Volebn´ı pr´ avo – Obˇcané maj´ı právo pod´ılet se na veˇrejné správˇe (aktivnˇe, pasivnˇe), volby se mus´ı konat ve lh˚ utˇe kratˇs´ı neˇz je volebn´ı obdob´ı, volebn´ı právo vˇseobecné, rovné s tajn´ ym hlasován´ım, rovn´ y pˇr´ıstup k veˇrejn´ ym funkc´ım., viz: →1.11 • ˇcl. 22 - Svobodn´ a soutˇ eˇ z politick´ ych sil - u ´stavn´ı limit jak pro zákonodárce, tak pro vˇsechny subjekty, které aplikuj´ı politick´ a pr´ ava a svobody • ˇcl. 23 - Pr´ avo na odpor, viz: →1.10 242

´ ˇ 2.42. SVOBODA PROJEVU A PRAVO NA INFORMACE V CR


Omezen´ı 452

• V obecné rovinˇe omezen´ı definuje I. Hlava Listiny - ˇcl. 4 • K omezen´ı jednotliv´ ych politick´ ych pr´ av opravˇ nuj´ı v´ yslovnˇe stanovené podm´ınky v Listinˇe (jen pr´ avo podle ˇcl. 21 odst. 1 je absolutn´ı), ˇz´ adné z dalˇs´ıch politick´ ych práv upraven´ ych Listinou nemá absolutn´ı charakter, tj. nen´ı neomezitelné – Omezen´ı je moˇzno pouze z´ akonem (ˇcl. 17, 19, 20), jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytné. Taxativnˇe jsou vypoˇc´ıt´ any d˚ uvody: zejména ochrana práv a svobod druh´ ych, bezpeˇcnost st´ atu, d´ ale ochrana veˇrejného poˇr´ adku, veˇrejného zdrav´ı a mravnosti, veˇrejné bezpeˇcnosti, ochrana majetku a pˇredch´ azen´ı trestn´ ym ˇcin˚ um • V pˇr´ıpadˇe mimoˇr´ adného stavu (´ u. z´ akon ˇc. 110/1998 Sb.) mus´ı vláda vymezit, která práva stanoven´ a ve zvl´ aˇstn´ım z´ akonˇe a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou omezuj´ı a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukl´ adaj´ı (ˇcl. 6 z´ akona 110/1998 Sb.). Lh˚ uty pro konán´ı voleb lze z váˇzn´ ych d˚ uvod˚ u prodlouˇzit, ne v´ıce neˇz o 6 mˇes´ıc˚ u. ˇ 23 plat´ı pouze, jestliˇze ˇcinnost u • Cl. ´stavn´ıch orgán˚ uau ´ˇcinné pouˇzit´ı zákonn´ ych prostˇredk˚ u jsou znemoˇznˇeny ˇ 44 L pˇripouˇst´ı omezen´ı politick´ • Cl. ych práv soudc˚ um a prokurátor˚ um

Konkretizace politick´ ych pr´ av v bˇ eˇ zn´ em z´ akonod´ arstv´ı 453

• politick´ a pr´ ava upraven´ a v ˇcl. 17-21 jsou bezprostˇrednˇe platná a lze se jich domáhat pˇr´ımo s odkazem na jejichc u ´stavn´ı znˇen´ı • vzhledem k tomu, ˇze Listina je souˇc´ ast´ı u ´stavn´ıho poˇrádku a má právn´ı s´ılu u ´stavn´ıho zákona, právn´ı normy v n´ı obsaˇzené urˇcuj´ı smysl a obsah bˇeˇzn´ ych zákon˚ u, limituj´ı ˇcinnost státn´ıch orgán˚ u ZM, VM i orgán˚ u samospr´ avy • z´ akonod´ arce konkretizoval vˇsechna politická práva v bˇeˇzn´ ych zákonech s ohledem na u ´ˇcel, kterému maj´ı slouˇzit i na jejich povahu, nebot’ mnoh´ a z nich lze realizovat jen ve spoleˇcenstv´ı s jin´ ymi • tam, kde to bylo moˇzné, se z´ akonod´ arce snaˇzil o komplexn´ı u ´pravu daného politického práva v jednom pˇredpisu (napˇr. z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım), pro proveden´ı volebn´ıho práva na druhé stranˇe ale dosud plat´ı, ˇze z´ akonn´ au ´prava v nˇekolika volebn´ıch z´ akonech • nejroztˇr´ıˇstˇenˇejˇs´ı a nejr˚ uznorodˇejˇs´ı je realizace svobody projevu a práva na informace v zákonech, které nav´ıc spadaj´ı v podstatˇe do vˇsech obor˚ u platného práva (obˇcanského, terstn´ıho, finanˇcn´ıho..) • jen zcela v´ yjimeˇcnˇe se v oboru u ´stavn´ıho práva pracuje i s podzákonn´ ymi normativn´ımi akty, jako konkrétn´ı pˇr´ıklad i takové moˇznosti v politick´ ych práv lze uvést vyhláˇsky vydané na základˇe zmocnˇen´ı obsaˇzeného v z´ akonˇe o volb´ ach do Parlamentu

Soutˇ eˇ z politick´ ych sil 454

• ˇcl. 22 LPS: Z´ akonn´ a u ´prava vˇsech politických pr´ av a svobod a jej´ı výklad a pouˇz´ıv´ an´ı mus´ı umoˇzn ˇovat a ochraˇ novat svobodnou souteˇz politických sil v demokratické spoleˇcnosti. • Ochrana svobodné soutˇeˇze politick´ ych sil je základn´ım v´ ychodiskem pro zákonnou u ´pravu politick´ ych pr´ av a svobod, jej´ı v´ yklad a pouˇz´ıv´ an´ı - u ´stavn´ı limit pro zákonodárce i vˇsechny subjekty, které aplikuj´ı politick´ a pr´ ava a svobody ´ nepˇr´ıpustn´ • Je to podstatn´ a n´ aleˇzitost demokratického právn´ıho státu, jej´ıˇz zmˇena je na základˇe ˇcl. 9/2 U a • Nav´ıc ˇcl. 22 konkretizuje obecnou z´ asadu, ˇze v´ ykladem právn´ıch norem nelze oprávnit odstranˇen´ı nebo ohroˇzen´ı ´ nebot’ nejen zákony, ale i jakákoli rozhodovac´ı prxe a postuz´ aklad˚ u demokratického st´ atu (ˇcl. 9 odst. 3 U), pyorg´ an˚ u soudn´ı a v´ ykonné moci ve st´ atˇe mus´ı svobodno soutˇeˇz politick´ ych sil umoˇzn ˇovat a chránit ´ podle kterého spoˇc´ıván politick´ • Nab´ız´ı se srovn´ an´ı ˇcl. 22 LPS s ˇcl. 5 U, y systém na politick´ ych stran´ ach u ´stavnˇe vymezeného typu a kvality ´ ´ ˇ (C´ ˇ ast 2.) (2004),; Listina z´ Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda - II. d´ıl - Ustavn´ ı pr´ avo CR akladn´ıch pr´ av a svobod (2/1993),; semin´ aˇr - JUDr. PhDr. Marek Antoˇs, Ph.D

2.42.

ˇ Svoboda projevu a pr´ avo na informace v CR

Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod 455

243



• Hlava II., dd´ıl druh´ y: Politick´ a pr´ ava - ˇcl. 17 – (1) Svoboda projevu a pr´ avo na informace jsou zaruˇceny. – (2) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo vyjadˇrovat své názory slovem, p´ısmem, tiskem, obrazem nebo jin´ ym zp˚ usobem, jakoˇz i svobodnˇe vyhled´ avat, pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. – (3) Cenzura je nepˇr´ıpustn´ a. – (4) Svobodu projevu a pr´ avo vyhledávat a ˇs´ıˇrit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytn´ a pro ochranu práv a svobod druh´ ych, bezpeˇcnost státu, veˇrejnou bezpeˇcnost, ochranu veˇrejného zdrav´ı a mravnosti. – (5) St´ atn´ı org´ any a org´ any u ´zemn´ı samosprávy jsou povinny pˇrimˇeˇren´ ym zp˚ usobem poskytovat informace o své ˇcinnosti. Podm´ınky a proveden´ı stanov´ı zákon.

Svoboda projevu 456

• zakotveno jako lidské pr´ avo v ˇcl. 19 Vˇseobecné deklarace lidsk´ ych práv a v Mezinárodn´ım paktu o obˇcansk´ ych a politick´ ych pr´ avech • spad´ a pod politick´ a pr´ ava → z´ akonod´ arce zd˚ uraznil sv˚ uj zv´ yˇsen´ y zájem na garantován´ı autonomn´ı sféry jednotlivce a nezbytném minimu z´ asah˚ u státu v této oblasti • vyjadˇrov´ an´ı n´ azor˚ u na spoleˇcensky v´ yznamné problémy na veˇrejnosti; p˚ uvodnˇe vystoupen´ı na shrom´ aˇzdˇen´ı lidu, pozdˇeji i sdˇelen´ı uˇcinˇen´ a prostˇrednictv´ım tisku, elektronick´ ych masov´ ych prostˇredk˚ u ⇒ v souvislosti nutn´ au ´stavn´ı ochrana pr´ ava na informace - aktivn´ı u ´ˇcast jednotlivc˚ u na ˇzivotˇe státu vyˇzaduje dostateˇcnou sumu informac´ı, na z´ akladˇe kter´ ych mohou lidé konfrontovat své názory s jin´ ymi a vytváˇret si vlastn´ı u ´sudek (pojmov´ ym znakem kaˇzdého projevu n´ azoru je nutnˇe urˇcité mnoˇzstv´ı informac´ı) • u ´stavn´ı z´ aruky spoˇc´ıvaj´ı jednak v ochranˇe pˇred neoprávnˇen´ ymi zásahy státu a dalˇs´ıch subjekt˚ u do sféry tˇechto pr´ av jednotlivce (status negativus), ale maj´ı otev´ırat i dostateˇcn´ y prostor k seberealizaci ˇclovˇeka ve spoleˇcnosti a ve st´ atˇe pˇri u ´ˇcasti na spr´ avˇe vˇec´ı veˇrejn´ ych (status activus) • zp˚ usoby, jak´ ymi lze vyjadˇrovat n´ azory uvád´ı Listina pouze demonstrativnˇe (m˚ uˇze se tak d´ıt slovem, p´ısmem, tiskem...) • paragrafy trestn´ıho z´ akon´ıku omezuj´ıc´ı svobodu projevu napˇr.: § 178 Neoprávnˇené nakládán´ı s osobn´ımi ˇıˇren´ı toxikomanie, § 198 Hanoben´ı národa, etnické skupiny, rasy a pˇresvˇedˇcen´ı; § 205 S´ ˇıˇren´ı u ´daji, § 188a S´ pornografie; § 206 Pomluva; • z´ aroveˇ n ˇcl. 17 nen´ı jedin´ ym u ´stavn´ım pˇredpisem vyjadˇruj´ıc´ım svobodu projevu - napˇr. ˇcl. 16 ochraˇ nuje svobodu projevovat své n´ aboˇzenstv´ı a v´ıru

Pr´ avo na informace 457

• svobodnˇe vyhled´ avat,pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu • subjektem pr´ av je kaˇzd´ y, tj. kaˇ zd´ a fyzick´ a osoba, bez ohledu na své obˇcanstv´ı, pohlav´ı ˇci sv˚ uj vˇek, ale i skupiny obyvatel, at’ jiˇz vystupuj´ı s vˇetˇsinov´ ym názorem nebo háj´ı stanovisko menˇsiny ve spoleˇcnosti • Cenzura je nepˇr´ıpustn´ a - ˇcl.17 odst. 3, jev´ı se jako absolutn´ı zákaz, u ´stavodárce vˇsak bl´ıˇze neurˇcil, co je cenzura, pojem nevymezuje ani z´ akon → z rozhodovac´ı ˇcinnosti ES pro lidská práva vˇsak vypl´ yvá, ˇze u ´ˇcelem z´ akazu cenzury je ochrana proti ˇcinnosti kaˇzdé osoby, jej´ıˇz právn´ı postaven´ı umoˇzn ˇuje omezit svobodu jiného • podle prof. Pavl´ıˇcka se jedn´ a se o cenzuru institucionáln´ı, a to jak pˇredbˇeˇznou (preventivn´ı), tak n´ aslednou; o cenzuru jak´ ychkoliv veˇrejn´ ych projev˚ u v hromadn´ ych sdˇelovac´ıch prostˇredc´ıch, knih, veˇrejn´ ych mluven´ ych projev˚ u, provozovan´ ych nebo vystavovan´ ych umˇeleck´ ych dˇel, v´ yuky, kázán´ı v kostel´ıch apod. • k omezen´ı svobody projevu m˚ uˇze doj´ıt pouze za splnˇen´ı stanoven´ ych u ´stavn´ıch pˇredpoklad˚ u, pˇr´ıpadnˇe z ˇ vázána d˚ uvod˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z mezin´ arodn´ıch smluv, jimiˇz je CR • z form´ aln´ıho hlediska mus´ı b´ yt takové omezen´ı vˇzdy obsaˇzené v zákonu; souˇcasnˇe mus´ı b´ yt pˇr´ıtomen nˇekter´ y z pˇeti vˇecn´ ych d˚ uvod˚ u takového omezen´ı (tj. ochrana práv a svobod druh´ ych, bezpeˇcnost státu, veˇrejn´ a bezpeˇcnost, ochrana veˇrejného zdrav´ı nebo mravnosti) • zvl´ aˇstnosti svobody projevu - svoboda projevovat vlastn´ı názory a ˇs´ıˇrit je nese s sebou jistá rizika, nebot’ za projevené n´ azory je tˇreba nést i odpovˇednost, pˇr´ıpadnˇe v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech jsou s omezen´ım svobody projevu spojov´ any i zvl´ aˇstn´ı povinnosti • u ´ˇcelem pr´ ava na informace je zabezpeˇcit dostupnost a ˇs´ıˇren´ı informac´ı mezi obyvatelstvem státu • jednotlivci mohou informace z´ısk´ avat jak pasivn´ım zp˚ usobem, mimodˇek a náhodou, tak je ale mohou i aktivnˇe au ´ˇcelovˇe vyhled´ avat • pr´ avo na informace i v jin´ ych ˇcl´ anc´ıch, napˇr. ˇcl. 35 odst. 2 právo na vˇcasné a u ´plné informace o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u, ˇcl.25 odst 1 právo pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat informace v mateˇrském jazyku (pr´ avo menˇsin) • svoboda tisku

244



– podstatn´ a souˇc´ ast obecné svobody projevu ⇒ ochrana osobn´ıch u ´daj˚ u o fyzick´ ych osobách, které shromaˇzd’uj´ı a zpracov´ avaj´ı st´ atn´ı orgány u ´zemn´ı samosprávy, jiné orgány veˇrejné moci, ale i fyzické a pr´ avnické osoby, se ˇr´ıd´ı zvl´ aˇstn´ım zákonem ˇc.101/2000 Sb., o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u Z´ akon o svobodn´ em pˇ r´ıstupu k informac´ım - ˇ c. 106/1999 Sb. • Z´ akon, kter´ y upravuje podm´ınky pr´ ava svobodného pˇr´ıstupu k informac´ım a stanov´ı základn´ı podm´ınky jejich poskytov´ an´ı. • Povinn´ ymi subjekty, které maj´ı povinnost poskytovat informace vztahuj´ıc´ı se k jejich p˚ usobnosti, jsou: – – – –

st´ atn´ı org´ any, u ´zemn´ı samospr´ avné celky a jejich orgány a veˇrejné instituce d´ ale ty subjekty, kter´ ym z´ akon svˇeˇril rozhodován´ı o právech, právem chránˇen´ ych zájmech nebo povinnostech fyzick´ ych nebo pr´ avnick´ ych osob v oblasti veˇrejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovac´ı ˇcinnosti

• ˇz´ adat m˚ uˇze kaˇzd´ a FO a PO • Informac´ı se pro u ´ˇcely tohoto z´ akona rozum´ı jak´ ykoliv obsah nebo jeho ˇcást v jakékoliv podobˇe, zaznamenan´ y na jakémkoliv nosiˇci, zejména obsah p´ısemného záznamu na listinˇe, záznamu uloˇzeného v elektronické podobˇe nebo z´ aznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuáln´ıho. • Povinné subjekty poskytuj´ı informace ˇzadateli na základˇe ˇzádosti nebo zveˇrejnˇen´ım • Je-li poˇzadovan´ a informace v souladu s právn´ımi pˇredpisy (zákon o ochranˇe utajovan´ ych informac´ı a o bezpeˇcnostn´ı zp˚ usobilosti) oznaˇcena za utajovanou informaci, k n´ıˇz ˇzadatel nemá oprávnˇen´ y pˇr´ıstup, povinn´ y subjekt ji neposkytne • Pokud je poˇzadovan´ a informace obchodn´ım tajemnstv´ım, povinn´ y subjekt ji neposkytne ˇ adost o poskytnut´ı informace se pod´ • Z´ avá u ´stnˇe nebo p´ısemnˇe, a to i prostˇrednictv´ım s´ıtˇe nebo sluˇzby elektronick´ ych komunikac´ı ´ ˇcasto ˇreˇs´ı konflikt dvou z´ • US akladn´ıch pr´ av, sv˚ uj standartn´ı postup v takovéto situaci popisuje napˇr. tak, ˇze pˇri stˇretu z´ akladn´ıho politického pr´ ava na informace a jejich ˇs´ıˇren´ı s pr´ avem na ochranu osobnosti a soukromého ˇzivota, tedy z´ akladn´ıch pr´ av, kter´ a stoj´ı na stejné u ´rovni, bude vˇzdy vˇec´ı nez´ avislých soud˚ u, aby s pˇrihlédnut´ım k okolnostem kaˇzdého jednotlivého pˇr´ıpadu peˇclivˇe zv´ aˇzily, zda jednomu pr´ avu nebyla neod˚ uvodnˇenˇe d´ ana pˇrednost pˇred druhým. Tak to ostatnˇe stanov´ı i ˇcl. 4/4 Listiny, kdyˇz ukl´ ad´ a org´ an˚ um aplikuj´ıc´ım pr´ avo, aby pˇri této aplikaci ˇsetˇrily postatu a smysl z´ akladn´ıch pr´ av. ´ • pomˇernˇe rozs´ ahl´ a je i judikatura ES pro lidská práva v oblasti svobody projevu, je obsaˇzena v ˇcl.10 Umluvy → v souvislosti se svobodou pˇrij´ımat informace vypl´ yvá z judikatury Soudu mimo jiné i to, ˇze povinnost´ı st´ atu je zdrˇzet se vytv´ aˇren´ı pˇrek´ aˇzek v pˇr´ıstupu k informac´ım, na druhé stranˇe má ale stát i urˇcit´ y pozitivn´ı z´ avazek, tj. informovat obyvatelstvo o otázkách veˇrejného zájmu

Mezin´ arodnˇ epr´ avn´ı u ´ prava 458

´ • Umluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod - ˇcl. 10 1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat informace nebo myˇslenky bez zasahov´ an´ı státn´ıch orgán˚ u a bez ohledu na hranice. Tento ˇclánek nebr´ an´ı st´ at˚ um, aby vyˇzadovaly udˇelov´ an´ı povolen´ı rozhlasov´ ym, televizn´ım nebo filmov´ ym spoleˇcnostem. 2. V´ ykon tˇechto svobod, protoˇze zahrnuje i povinnosti i odpovˇednost, m˚ uˇze podléhat takov´ ym formalit´ am, podm´ınk´ am, omezen´ım nebo sankc´ım, které stanov´ı zákon a které jsou nezbytné v demokratické spoleˇcnosti v z´ ajmu n´ arodn´ı bezpeˇcnosti, u ´zemn´ı celistvosti nebo veˇrejné bezpeˇcnosti, pˇredcházen´ı nepokoj˚ um a zloˇcinnosti, ochrany zdrav´ı nebo mor´ alky, ochrany povˇesti nebo práv jin´ ych, zabránˇen´ı u ńiku d˚ uvˇern´ ych informac´ı nebo zachov´ an´ı autority a nestrannosti soudn´ı moci. • Mezin´ arodn´ı pakt o obˇ cansk´ ych a politick´ ych pr´ avech - ˇcl. 19 1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo zast´ avat sv˚ uj n´ azor bez pˇrekáˇzky. 2. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat informace a myˇslenky vˇseho druhu, bez ohledu na hranice, at’ u ´stnˇe, p´ısemnˇe nebo tiskem, prostˇrednictv´ım umˇen´ı nebo jak´ ymikoli jin´ ymi prostˇredky podle vlastn´ı volby. 3. Uˇz´ıv´ an´ı pr´ av uveden´ ych v odstavci 2 tohoto ˇclánku s sebou nese zvláˇstn´ı povinnosti a odpovˇednost. M˚ uˇze proto podléhat urˇcit´ ym omezen´ım, avˇsak tato omezen´ı budou pouze taková, jaká stanov´ı zákon a jeˇz jsou nutn´ a: • k respektov´ an´ı pr´ av nebo povˇesti jin´ ych; • k ochranˇe n´ arodn´ı bezpeˇcnosti nebo veˇrejného poˇrádku nebo veˇrejného zdrav´ı nebo morálky. 245

ˇ Í PRAVO ´ 2.43. PETICN


´ N´ alezy US 459

´ 367/03 - Rejˇ • I.US zek vs Vondr´ aˇ ckov´ a ´ ˇ – Ustavn´ ı st´ıˇznost hudebn´ıho kritika Jana Rejˇzka proti rozhodnut´ı Nejvyˇsˇs´ıho soudu = VYHOVENO – Nejvyˇsˇs´ı soud rozhodl, ˇze se Rejˇzek mus´ı omluvit Helenˇe Vondráˇckové kv˚ uli sv´ ym v´ yrok˚ um, ˇze se Vondr´ aˇckov´ a udrˇzela na porevoluˇcn´ı hudebn´ı scénˇe jen d´ıky sv´ ym kontakt˚ um s mafiány. Rejˇzek toto ´ kter´ ´ konstatuje, ˇze NS zde chybnˇe zkoumal y mu dal za pravdu. Senát US rozhodnut´ı napadl u US, pravdivost v´ yroku a nikoli hodnotová hlediska sporu. Doˇslo zde ke konfliktu práva na osobn´ı ochranu a pr´ ava na svobodu projevu, s t´ım, ˇze jak vrchn´ı, tak i NS tento rozpor ˇspatnˇe vyhodnotily. Veˇrejnˇe ´ celé toto handrkován´ı povaˇzuje zn´ am´ a osobnost mus´ı s urˇcit´ ymi z´ asahy do svého soukrom´ı poˇc´ıtat. US za veˇrejnou diskusi a je nemyslitelné, aby nˇekdo byl za svou kritiku, tedy za názory v rámci této veˇrejné diskuse, sankcionov´ an. Nav´ıc veˇrejnˇe známé osobnosti musej´ı v´ıce snáˇset kritiku v médi´ıch, protoˇze maj´ı lepˇs´ı pˇr´ıstup ke sdˇelovac´ım prostˇredk˚ um, aby se bránily. ´ 517/10 - Komunistick´ • I.US a minulost soudc˚ u ´ – Ustavn´ ı st´ıˇznost aktivisty Tom´ aˇse Peciny, jenˇz se doˇzadoval práva na poskytnut´ı informace ohlednˇe ˇ = VYHOVENO ˇ ˇclenstv´ı soudc˚ u v KSC ´ zruˇsil rozhodnut´ı NSS, které konstatovalo, ˇze by t´ımto bylo zasaˇzeno do práva ochrany osobnosti – US ´ vˇsak v této kauze spatˇroval rozpor mezi právem na informace a právˇe právem na ochranu soudce. US ´ lze právo na informace omezit v pˇr´ıpadˇe, ˇze je to ve veˇrejném z´ osobnosti. Dle argumentace US ajmu, coˇz vˇsak nen´ı tento pˇr´ıpad. Komunistická minulost soudc˚ u m˚ uˇze m´ıt i dnes vliv na jejich rozhodov´ an´ı, proto poskytnut´ı takov´ ychto informac´ı má svoje opodstatnˇen´ı a pomáhá k budován´ı právn´ıho st´ atu. ´ d´ US ale poukazuje na to, ˇze odepˇren´ı takovéto informace by sn´ıˇzilo autoritu a d˚ ustojnost soudn´ı moci. ˇ tedy nedemokratické politické strany, se po pádu reˇzimu dobrovolnˇe Soudce, kter´ y byl ˇclenem KSC, a nevyhnutelnˇe vystavil moˇzné veˇrejné pozornosti a ve vztahu ke své osobˇe i d˚ usledk˚ um veˇrejného ´ poukázáno na skuteˇcnost, ˇze tato informace by mˇela fungovat jako m´ınˇen´ı. D´ ale je ze strany sen´ atu US prevence, jeˇz slouˇz´ı jako prostˇredek ochrany jednotlivce (v postaven´ı u ´ˇcastn´ıka ˇr´ızen´ı) k základn´ımu ˇ by pak pr´ avu na nez´ avislého a nestranného soudce = na základˇe informace o ˇclenstv´ı soudce v KSC event. bylo moˇzné podat n´ amitku podjatosti. ´ Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl, ˇc´ ast 2. (V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv) str.139144

2.43.

Petiˇ cn´ı pr´ avo

• Z latinského slova petitio = ˇz´ adat, • Dˇr´ıve n´ aleˇzelo jen u ´zké skupinˇe lid´ı, kteˇr´ı mˇeli moˇznost pomoc´ı petice oslovit panovn´ıka, v pr˚ ubˇehu 19. a 20. stolet´ı se v mnoha st´ atech stalo u ´stavnˇe zaruˇcen´ ym právem obˇcan˚ u • V pr˚ ubˇehu doby se objevila r˚ uznˇe obs´ ahlá a ˇsiroká pojet´ı petiˇcn´ıho práva, dnes máme opˇet z´ uˇzené ch´ ap´ an´ı petiˇcn´ıho pr´ ava pˇredevˇs´ım jako specifické varianty svobody projevu a nástroje k prosazen´ı jin´ ych pr´ av a svobod • Jedn´ a se o moˇznost jedné ˇci v´ıce osob (kaˇzd´ y má právo, ne jen obˇcan) podat ˇzádost k jednomu z orgán˚ u st´ atn´ı nebo veˇrejné moci, ˇc´ımˇz se jim umoˇzn ˇuje pˇr´ıstup k ovlivˇ nován´ı státn´ıch orgán˚ u a k tvorbˇe státn´ı v˚ ule • Petent = ˇzadatel, tzn. subjekt petiˇcn´ıho práva (kdokoliv bez omezen´ı vˇeku, obˇcanstv´ı, zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um)8

´ ˇ Ustavn´ ı v´ yvoj petiˇ cn´ıho pr´ ava v Cech´ ach od roku 1918 460

ˇ • Prozatimn´ı u ´stava CSR (Z´ akon ˇ c. 37/1918 Sb. z. a n.) - petiˇcn´ı právo nebylo obsaˇzeno ˇ • I.Ceskoslovensk´ au ´stava z 29.2.1920 (z´ akon ˇ c. 121/1920 Sb. z. a n.) - petiˇcn´ı právo bylo zakotveno v Hlavˇe V. - Pr´ ava a svobody, jakoˇz i povinnnosti obˇcanské ˇ a M - omezen´ı obˇcansk´ ˇ e zbaven´ı obˇc.práv • Odob´ı Protektor´ atu C ych práv, Zid´ 8 mmj. pr´ avnick´ e osoby veˇrejn´ eho pr´ ava nejsou nositeli petiˇ cn´ıho pr´ ava, nebot’ pr´ avˇ e ony jsou adres´ aty petic a potenci´ alnˇ e i tˇ emi, kdo napˇr. poruˇsuj´ı z´ akladn´ı pr´ ava

246



´ • Ustava 9.kvˇetna 1948 (z´ akon ˇ c. 150/1948 Sb.) - zakotveno v Kapitole I. - Práva a povinnosti obˇcan˚ u ´ ˇ • Ustava Ceskoslovenské socialistické republiky 11.7.1960 (z´ akon ˇ c. 100/1960 Sb.) – V ˇcl. 29 bylo zakotveno pr´ avo obracet se na zastupitelské sbory a jiné státn´ı orgány s podnˇety a st´ıˇznostmi. Oproti dneˇsn´ımu pojet´ı petice ale bylo moˇzné podat podnˇet i v soukromé vˇeci. Provedeno ´ (zruˇsena aˇz 1.1.2006) vl´ adn´ı vyhl´ aˇskou ˇc. 150/1958 U.l. ´ 100/1960 byl, i po p´ • UZ adu komunistického reˇzimu, od 23.dubna 1990 aˇz do rozpadu federace 1. ledna ˇ e a Slovenské Federativn´ı Republiky - petiˇ 1993 u ´stavou Cesk´ cn´ı pr´ avo bylo zakotveno prostˇ rednictv´ım LZPaS viz d´ ale • Listina z´ akladn´ı pr´ av a svobod - pˇrijata 9.1.1991, u ´.z., kter´ ym se uvozuje LZPaS (23/1991) – Hlava druh´ a - Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody ∗ Odd´ıl druh´ y - politick´ a pr´ ava ˇ 18 · Cl. · (1) Petiˇcn´ı pr´ avo je zaruˇceno; ve vˇecech veˇrejného nebo jiného spoleˇcného z´ ajmu9 m´ a kaˇzd´ y pr´ avo s´ am nebo s jin´ ymi se obracet na st´ atn´ı org´ any a org´ any u ´zemn´ı samospr´ avy10 s ˇz´ adostmi, n´ avrhy a st´ıˇznostmi. · (2) Petic´ı se nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu.11 · (3) Peticemi se nesm´ı vyz´ yvat k poruˇsován´ı základn´ıch práv a svobod zaruˇcen´ ych Listinou. – Dalˇs´ı ˇcl´ anky LZPaS t´ ykaj´ıc´ı se petiˇcn´ıho práva = u ´stavod´ arce pˇripustil z´ akonem omezen´ıpr´ ava petiˇcn´ıho – Hlava ˇsest´ a - Ustanoven´ı spoleˇcn´ a ∗ ˇ cl. 44 Z´ akon m˚ uˇze...omezit; pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u a pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojen´ ych sil téˇz pr´ ava uveden´ a v ˇcl. 18, 19 a ˇcl. 27 odst.1 aˇz 3, pokud souvis´ı s v´ ykonem sluˇzby. ´ ˇ z 16.12.1992 (1/1993) - u CR ´stavn´ı právo je zakotveno prostˇrednictv´ım LZPaS, která je souˇc´ ast´ı • Ustava ˇ u ´stavn´ıho poˇr´ adku (ˇc.2/1993Sb., o vyhl´ aˇsen´ı LZPaS jako souˇcásti´ ustavn´ıho poˇrádku CR) – → Petiˇcn´ı pr´ avo je bezprostˇ rednˇ e vymahateln´ e, ale zákonnou regulaci provád´ı Zákon o pr´ avu petiˇcn´ım

ˇ Z´ akonn´ au ´ prava v CR 461

ˇ je petiˇcn´ı pr´ • V CR avo jedn´ım z u ´stavnˇe zaruˇcen´ ych práv obˇcan˚ u, patˇr´ı do skupiny práv politick´ ych ˇ je prostˇrednictv´ım Listiny z´ • Souˇc´ ast´ı u ´stavn´ıho poˇr´ adku CR akladn´ıch pr´ av a svobod, která byla po vzniku ˇ znovu vyhl´ ˇ ˇ jako CR aˇsen´ a usnesen´ım pˇredsednictva CNR dne 16.12.1992 a publikována ve Sb´ırce zákon˚ u CR z.ˇ c.2/1993 (ve znˇen´ı z.ˇc.162/1998 Sb.) • Na ˇcl. 18 Listiny navazuje →z´ akon ˇc. 85/1990 Sb., o právu petiˇcn´ım (jeden z tzv. politick´ ych zákon˚ u) , kter´ y bl´ıˇze stanovuje podm´ınky v´ ykonu petiˇcn´ıho práva – Tento z´ akon byl vyd´ an pˇred pˇrijet´ım Listiny, tud´ıˇz je tˇreba ho vykládat v souladu s Listinou - podle ˇcl. 42(3) LZPS se tedy pojem obˇcan v tomto zákonu vykládá jako kaˇzd´ y ˇclovˇek, tedy plat´ı i pro cizince (zdroj: Such´ anek, semin´ aˇr) – Jsou j´ım upraveny i ty petice, které mohou vzej´ıt ze shromáˇzdˇen´ı (z.ˇc. 84/1990) • Byl vyhl´ aˇsen 29.3.1990 a t´ımto dnem také nabyl u ´ˇcinnosti

ˇ Petiˇ cn´ı pr´ avo v jednac´ıch ˇ r´ adech komor Parlamentu CR 462

ˇ je v pˇr´ıpadˇe Senátu i Poslanecké • Postup pro projedn´ an´ı petice adresované jedné z komor Parlamentu CR snˇemovny témˇeˇr totoˇzn´ y • Petice je doruˇcena org´ anu komory, kter´ y má pravomoc vyˇrizovat petice, ten posoud´ı splnˇen´ı náleˇzitost´ı petice (viz n´ıˇze) a rozhodne o dalˇs´ım postupu • D´ ale m˚ uˇze doj´ıt k projedn´ an´ı petice na zasedán´ı komory aj. 9 smyslem petice 10 st´ atn´ı org´ any a

je sledovat z´ ajmy obecn´ eho blaha a uspokojen´ı jin´ ych skupinov´ ych z´ ajm˚ u = omezen´ı pˇredmˇ etu petice org´ any u ´ zemn´ı samospr´ avy jsou adres´ aty petice → jsou to org´ any, kter´ e jsou v r´ amci sv´ ych kompetenc´ı vybaveny rozhodovac´ımi pravomocemi, adres´ aty mohou b´ yt pouze PO veˇrejn´ eho pr´ ava 11 z´ akaz jak´ ehokoliv z´ asahu do rozhodovac´ı ˇ cinnosti soudu

247



Z´ akon 107/1999 Sb. o jednac´ım ˇ r´ adu Sen´ atu ˇ AST ´ ´ A ´ - Petice a jin´ C DVACAT a pod´ an´ı obˇcan˚ u

463

• § 142 Petice – (1) Petice adresované Sen´ atu, jeho orgán˚ um a funkcionáˇr˚ um se doruˇ c´ı v´ yboru, kter´ emu pˇ r´ısluˇ s´ı vyˇ rizov´ an´ı petic´ı. Ten posoud´ı, zda podán´ı splˇ nuje náleˇzitosti stanovené zvláˇstn´ım zákonem. 12 Nepˇr´ısluˇs´ıli vyˇr´ızen´ı petice v´ yboru podle vˇety prvé, postoup´ı tento v´ ybor jej´ı stejnopis orgánu Senátu, kterému vyˇr´ızen´ı petice vˇecnˇe n´ aleˇz´ı. – (2) Vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y org´ an Sen´ atu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje ˇcleny petiˇcn´ıho v´ yboru, 13 a zda o obsahu petice uvˇedom´ı pˇr´ısluˇsného ˇclena vlády, popˇr´ıpadˇe vedouc´ıho jiného spr´ avn´ıho u ´ˇradu nebo pˇredstavitele u ´zemn´ı samosprávy. – (3) Po provedeném ˇsetˇren´ı vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y orgán Senátu vyrozum´ı toho, kdo petici podal. V odpovˇedi uvede stanovisko k obsahu petice a zp˚ usobu jej´ıho vyˇr´ızen´ı. Stejnopis odpovˇedi pˇredá v´ yboru, kterému pˇr´ısluˇs´ı vyˇrizov´ an´ı petic´ı. – (4) O pˇrijat´ ych petic´ıch, jejich obsahu a zp˚ usobu vyˇr´ızen´ı pˇredkládá v´ ybor uveden´ y v odstavci 1 vˇetˇe prvé Sen´ atu zpr´ avy. Ve zpr´ avˇe zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doruˇceny, ˇceho se t´ ykaly a jak, kdy a k´ ym byly projedn´ any a vyˇr´ızeny. Nestanov´ı-li Senát jinak, pˇredloˇz´ı tento v´ ybor takovou zpr´ avu nejpozdˇeji do 15. u ńora za pˇredchoz´ı kalendáˇrn´ı rok. – (5) Zpr´ avu o obsahu a zp˚ usobu vyˇrizován´ı, popˇr´ıpadˇe vyˇr´ızen´ı petic´ı si m˚ uˇze Senát vyˇzádat od v´ yboru uvedeného v odstavci 1 vˇetˇe prvé kdykoli. • § 142a – (1) Je-li petice podeps´ ana nejm´ enˇ e 10 000 osobami, zaˇ rad´ı se po provedeném ˇsetˇren´ı vˇecnˇe pˇr´ısluˇsného org´ anu Sen´ atu jej´ı projednán´ı na poˇ rad nejbliˇ zˇ s´ı sch˚ uze Sen´ atu. – (2) Ten, kdo zastupuje ˇcleny petiˇcn´ıho v´ yboru, má pˇr´ıstup do jednac´ıho sálu a právo vystoupit v rozpravˇe k projedn´ avané petici. – (3) Petice je podle povahy vˇeci vyˇr´ızena Senátem nebo vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ ym orgánem Senátu po jej´ım projedn´ an´ı Sen´ atem. • § 143 Jin´ a pod´ an´ı obˇcan˚ u – Pod´ an´ı, kter´ a nejsou peticemi, pˇredá v´ ybor, kterému pˇr´ısluˇs´ı vyˇrizován´ı petic´ı, vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ ym v´ ybor˚ um nebo komis´ım a nebo je postoup´ı pˇr´ısluˇsn´ ym u ´ˇrad˚ um nebo instituc´ım. Pisatele o vyˇr´ızen´ı nebo postoupen´ı vˇzdy vyrozum´ı. Z´ akon o jednac´ım ˇ r´ adu Poslaneck´ e snˇ emovny 90/1995 Sb. 464

• V tomto z´ akonˇe je upravena u ´ˇcast na jednán´ı Snˇemovny a jej´ıch orgán˚ u a postup pˇri projednáv´ an´ı petice ˇ adresované Poslanecké snˇemovnˇe CR ˇ ast druh´ ´ cast na jedn´ • C´ a, Poslanci, Uˇ an´ı Snˇemovny a jej´ıch orgán˚ u – §10 (2) Delegace vyslan´ a shrom´ aˇzdˇen´ım k pˇredán´ı petice 3) do budovy Snˇemovny nebo tam, kde Snˇemovna a jej´ı org´ any jednaj´ı, m˚ uˇze m´ıt nejv´ yˇse pˇet ˇclen˚ u ˇ ast sedmn´ • C´ act´ a,Petice a jin´ a pod´ an´ı obˇcan˚ u – § 113 Petice ∗ (1) Petice adresované Snˇemovnˇe, jej´ım orgán˚ um a funkcionáˇr˚ um se doruˇc´ı petiˇcn´ımu v´ yboru. Ten posoud´ı, zda pod´ an´ı splˇ nuje náleˇzitosti stanovené petiˇcn´ım zákonem. 14 Nepˇr´ısluˇs´ı-li vyˇr´ızen´ı petice petiˇcn´ımu v´ yboru, postoup´ı petiˇcn´ı v´ ybor jej´ı stejnopis orgánu Snˇemovny, kterému vyˇr´ızen´ı petice vˇecnˇe n´ aleˇz´ı. ∗ (2) Vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y org´ an Snˇemovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje ˇcleny petiˇcn´ıho v´ yboru, a zda o obsahu petice uvˇedom´ı pˇr´ısluˇsného ˇclena vlády, popˇr´ıpadˇe vedouc´ıho jiného spr´ avn´ıho u ´ˇradu nebo pˇredstavitele u ´zemn´ı samosprávy. ∗ (3) Po provedeném ˇsetˇren´ı vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ y orgán Snˇemovny vyrozum´ı toho, kdo petici podal. V odpovˇedi uvede stanovisko k obsahu petice a zp˚ usobu jej´ıho vyˇr´ızen´ı. Stejnopis odpovˇedi pˇred´ a petiˇcn´ımu v´ yboru. 12 Z´ akon ˇ c. 85/1990 Sb., 13 § 3 z´ akona ˇ c. 85/1990 14 Z´ akon ˇ c. 85/1990 Sb.

o pr´ avu petiˇ cn´ım Sb.

248



∗ (4) O pˇrijat´ ych petic´ıch, jejich obsahu a zp˚ usobu vyˇr´ızen´ı pˇredkládá petiˇcn´ı v´ ybor Snˇemovnˇe zpr´ avy. Ve zpr´ avˇe zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doruˇceny, ˇceho se t´ ykaly a jak, kdy a k´ ym byly projedn´ any a vyˇr´ızeny. Nestanov´ı-li Snˇemovna jinak, pˇredloˇz´ı v´ ybor takovou zpr´ avu nejpozdˇeji do 15. srpna za prvn´ı pololet´ı bˇeˇzného roku a do 15. u ńora za druhé pololet´ı pˇredchoz´ıho kalend´ aˇrn´ıho roku. ∗ (5) Zpr´ avu o obsahu a zp˚ usobu vyˇrizován´ı, popˇr´ıpadˇe vyˇr´ızen´ı petic´ı si m˚ uˇze Snˇemovna vyˇz´ adat od petiˇcn´ıho v´ yboru kdykoli. – § 114 Jin´ a pod´ an´ı obˇcan˚ u ∗ Pod´ an´ı, kter´ a nejsou peticemi, pˇredá petiˇcn´ı v´ ybor Kanceláˇri snˇemovny, která je pˇredloˇz´ı vˇecnˇe pˇr´ısluˇsn´ ym v´ ybor˚ um nebo komis´ım anebo je postoup´ı pˇr´ısluˇsn´ ym u ´ˇrad˚ um nebo instituc´ım. Pisatele o vyˇr´ızen´ı nebo postoupen´ı vˇzdy vyrozum´ı.

Petiˇ cn´ı pr´ avo v Evropsk´ e unii 465

• Petiˇcn´ı pr´ avo je jedn´ım z pr´ av obˇcana Evropské unie a je zaruˇceno v Listinˇ e z´ akladn´ıch pr´ av Evropsk´ e unie (2007/C 303/01) jako petiˇcn´ı právo k Evropskému parlamentu. Jeho zakotven´ı najdeme v Hlavˇe V, kter´ a se t´ yk´ a obˇcansk´ ych pr´ av, a konkrétnˇe v ˇclánku 44 tohoto dokumentu. ˇ • Cl.44 • Kaˇ zd´ y obˇ can Unie a kaˇ zd´ a fyzick´ a osoba s bydliˇ stˇ em nebo pr´ avnick´ a osoba se s´ıdlem v ˇ clensk´ em st´ atˇ e m´ a petiˇ cn´ı pr´ avo k Evropsk´ emu parlamentu. ´ • P˚ uvodnˇe byla tato listina pl´ anov´ ana jako souˇcást odm´ıtnuté Smlouvˇe o Ustavˇ e pro Evropu, ale nakonec byla uvedena souˇcasnˇe s Lisabonskou smlouvou. V´ yjimku z u ´plné platnosti Listiny základn´ıch práv EU si vyjednala Velk´ a Brit´ anie, Polsko (jejich protokoly o uplatnˇen´ı LZP EU na jejic u ´zem´ı jsou jiˇz souˇcást´ı primárn´ıho pr´ ava ˇ a republika. K dojedn´ EU) a také Cesk´ an´ı v´ yjimky doˇslo d´ıky zákorku prezidenta Klause, kter´ y ho vymˇenil za ratifikaci Lisabonské smlouvy na podzim 2009. D˚ uvodem vyj´ımky je ohroˇzen´ı Beneˇsov´ ych dekret˚ u. Protokol o ˇ e republice je vˇsak zat´ım jen Pˇr´ılohou I Závˇer˚ uplatˇ nov´ an´ı LZP EU v Cesk´ u Evropské rady, tzn. nen´ı souˇc´ ast´ı ˇ y protokol se nejsp´ıˇse pˇripoj´ı ke Smlouvˇe o fungován´ı EU a ke Smlouvˇe o EU v prim´ arn´ıho pr´ ava. Cesk´ okamˇziku uzavˇren´ı pˇr´ıˇst´ı pˇr´ıstupové smlouvy (Chorvatsko 2012/2013). Do té doby je dle nˇekter´ ych odborn´ık˚ u ˇ platn´ LZP EU v CR a v plném rozsahu...ale b˚ uhv´ı 8-O D´ ale pak m˚ uˇzeme nalézt jeho u ´pravu v: • Smlouva o EU 92/C191/01 tzn. konsolidované znˇen´ı smlouvy o zaloˇzen´ı evropského spoleˇcenstv´ı – ˇ 21 (b´ – Cl. yval´ y ˇcl´ anek 8d) kaˇzd´ y obˇcan evropské unie má petiˇcn´ı právo k evropskému parlamentu v souladu s ˇcl´ ankem 194 (b´ yval´ ym ˇclánkem 138d) ˇ 194 (b´ – Cl. yval´ y ˇcl´ anek 138d) ∗ Kaˇzd´ y obˇcan Unie a kaˇzd´ a fyzická osoba s bydliˇstˇem nebo právnická osoba se statutárn´ım s´ıdlem v nˇekterém ˇclenském st´ atˇe m´ a právo pˇredloˇzit samostatnˇe ˇci spoleˇcnˇe s dalˇs´ımi obˇcany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve vˇeci, která spadá do oblasti ˇcinnost´ı Spoleˇcenstv´ı a kter´ a se jich pˇr´ımo dot´ yk´ a.

Petice 466

• S petic´ı se m˚ uˇze na org´ any st´ atu nebo u ´zemn´ı samosprávy obrátit bud’ jednotliv´ y obˇcan nebo mohou obˇcané sestavit petiˇcn´ı v´ ybor a vybrat jednu osobu starˇs´ı 18 let, která je bude zastupovat ve styku s orgány. • Petiˇcn´ı v´ ybor nen´ı samostatnou pr´ avnickou osobou, jeho vznik nen´ı pro naplnˇen´ı u ´ˇcelu petice nutn´ y a také se nemus´ı nikde hl´ asit. Petiˇcn´ı v´ ybor je pouze organizaˇcn´ı sloˇzkou. • Petice slouˇz´ı org´ an˚ um st´ atu (´ uzemn´ı samosprávy) k tomu, aby se seznámily s t´ım, co obˇcané chtˇej´ı, jaké je veˇrejné m´ınˇen´ı. St´ atn´ı org´ any nebo orgány u ´zemn´ı samosprávy jsou povinny petici pˇrijmout, posoudit jej´ı obsah a p´ısemnˇe na ni do 30 dn˚ u odpovˇedˇet. Nevzniká jim povinnost se textem petice ˇr´ıdit“. ” • Obˇcané maj´ı pr´ avo shromaˇzd’ovat pod petici podpisy na podpisové archy – tedy vyz´ yvat obˇcany, aby petici sv´ ym podpisem podpoˇrili. Nesm´ı ovˇsem zvolit zp˚ usob, kter´ y by odporoval zákonu (napˇr. vyd´ırán´ı). Za t´ımto u ´ˇcelem mohou b´ yt petice a podpisové archy vystaveny na m´ıstech pˇr´ıstupn´ ych veˇrejnosti. K tomu nen´ı tˇreba povolen´ı st´ atn´ıho org´ anu. • Sbˇer podpis˚ u je moˇzn´ y pouze fyzicky na podpisové archy, nelze sb´ırat podpisy prostˇrednictv´ım emailu nebo jin´ ych komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u. (odliˇsná pravidla jsou stanovena pro elektronickou petici, ktrá pouˇz´ıv´ a systém elektronick´ ych podpsi˚ u) 249



• Pr´ avnické osoby a petice = z´ akon nestanov´ı, za jak´ ych podm´ıneka a jak´ ym zp˚ usobem, m˚ uˇze právnick´ a osoba podpoˇrit petici nebo podat petici, pˇredpokládá se vˇsak, ˇze jej´ımi základn´ımi identifikaˇcn´ımi u ´daji jsou n´ azev nebo obchodn´ı firma, adresa s´ıdla, identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo, jméno, pˇr´ıjmen´ı a funkce toho, kdo je oprávnˇen jménem PO jednat) ˇ N´ aleˇ zitosti petice a podpisov´ ych arch˚ u dle z´ akon˚ u CR Co petice mus´ı obsahovat:

467

1. Poˇzadavek (ˇz´ adost, n´ avrh, st´ıˇznost, prosba, podán´ı, podnˇet – text petice“) ” 2. Informace o tom, kdo petici sestavil • a) Petiˇcn´ı v´ ybor - jména, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe vˇsech ˇclen˚ u v´ yboru a jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe toho, kdo je opr´ avnˇen ˇcleny v´ yboru v této vˇeci zastupovat • b) Jednotlivec - jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe ˇ a jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe osoby oprávnˇené jednat za • c) Nevl´ adn´ı organizace - n´ azev, s´ıdlo, ICO organizaci jednat Co by petice mˇ ela obsahovat: 1. Adres´ ata petice, (nen´ı nutné, petice bude posléze pˇredána adresátovi) 2. Datum sestaven´ı petice (jeho absence vˇsak nen´ı d˚ uvodem k pom´ıjen´ı petice adresátem jako neplatné) Co petice nesm´ı obsahovat: • V´ yzvy podle § 1 odst. 3 a 4 z´ akona o právu petiˇcn´ım – (3) Petic´ı se nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu. – (4) Petice nesm´ı vyz´ yvat k poruˇsován´ı u ´stavy a zákon˚ u, pop´ırán´ı nebo omezován´ı osobn´ıch, politick´ ych nebo jin´ ych pr´ av obˇcan˚ u pro jejich národnost, pohlav´ı, rasu, p˚ uvod, politické nebo jiné sm´ yˇslen´ı, n´ aboˇzenské vyzn´ an´ı a soci´ aln´ı postaven´ı, nebo k roznˇecován´ı nenávisti a nesnáˇsenlivosti z tˇechto d˚ uvod˚ u, anebo k n´ asil´ı nebo hrubé nesluˇsnosti. Co mus´ı podpisov´ e archy obsahovat 1. Jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe podepisuj´ıc´ıho se obˇcana a jeho podpis 2. Pokud nen´ı souˇc´ ast´ı petiˇcn´ıho archu text petice pak: (a) Oznaˇcen´ı, ze kterého je zˇrejmé, jaká petice má b´ yt podpisy podpoˇrena mus´ı b´ yt umoˇznˇeno se s textem petice sezn´ amit (b) Jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe toho, kdo je opr´ avnˇen ˇcleny petiˇcn´ıho v´ yboru v této vˇeci zastupovat nebo jméno, pˇr´ıjmen´ı a bydliˇstˇe osoby oprávnˇené jednat za o.s., které petici sestavilo Co mohou podpisov´ e archy obsahovat: 1. Text petice

Petiˇ cn´ı pr´ avo a ochrana osobn´ıch u ´ daj˚ u Vzhledem k tomu, ˇze pˇri v´ ykonu pr´ ava petiˇcn´ıho je zacházeno s osobn´ımi u ´daji (jméno, pˇr´ıjmen´ı a adresa signat´ aˇr˚ u petice), je nutno v souvislosti s peticemi upozornit na vztah zákona o právu petiˇcn´ım a z´ akona ˇ c. 101/2000 Sb., o ochranˇ e osobn´ıch u ´ daj˚ u. Obecnˇe lze ˇr´ıc´ı, ˇze zákon o právu petiˇcn´ım je v pomˇeru k zákonu ˇc. 101/2000 Sb. z´ akonem zvl´ aˇstn´ım. Ten, kdo podpisy pod petici sb´ır´ a, resp. ten, kdo je pˇ red´ av´ au ´ˇ radu,je povinen: • Dodrˇzovat povinnosti v z´ akonˇe o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u stanovené. • Shromaˇzd’ovat a zpracov´ avat osobn´ı u ´daje pouze v souladu se stanoven´ ym u ´ˇ celem tj. v´ ykonem pr´ ava petiˇcn´ıho - a v rozsahu nezbytném pro jeho naplnˇen´ı. • Shromaˇzd’ovat pouze osobn´ı u ´ daje odpov´ıdaj´ıc´ı stanoven´ emu u ´ˇ celu • Uchov´ avat osobn´ı u ´daje pouze po dobu, která je nezbytná k u ´ˇcelu jejich zpracován´ı, Nen´ı pˇ r´ıpustn´ e pˇ red´ av´ an´ı z´ıskan´ ych osobn´ıch u ´ daj˚ u jin´ ym osob´ am a subjekt˚ um neˇz správn´ımu org´ anu, jemuˇz je petice urˇcena, vyuˇz´ıvat tyto u ´daje bez souhlasu signatáˇr˚ u k jin´ ym u ´ˇcel˚ um. Totéˇz plat´ı i pro správn´ı org´ an, jemuˇz byly tyto osobn´ı u ´daje svˇeˇreny jako souˇcást petice.

250

468



´ k problematice petiˇ N´ alezy US cn´ıho pr´ ava 469

´ 21/1994 ze dne 23.6.1994 Institut petice • I.US ´ Neˇcinnost pˇr´ısluˇsného státn´ıho orgánu pˇri projednáván´ı petice nelze povaˇzovat za z´ – v´ ytah z NUS: asah do z´ akladn´ıch pr´ av nebo svobod zaruˇcen´ ych u ´stavn´ım zákonem nebo mezinárodn´ı smlouvou podle ´ ˇcl.10 Ustavy. Zd˚ uvodnˇen´ı - LZPaS zaruˇcuje pouze právo na podán´ı petice, nezakl´ ad´ a konkrétn´ı z´ aruky kladného ˇci z´ aporného meritorn´ıho vyˇr´ızen´ı vˇeci, dokonce ani reakce pˇr´ısluˇsného orgánu. Subjektivn´ı pr´ avo na vyˇr´ızen´ı petice nen´ı u ´stavnˇe zaloˇzeno a z práva podat petici neplyne subjektivn´ı právo na to, aby petici bylo obsahovˇe vyhovˇeno.15 ´ uv´ – O nˇeco pozdˇeji vˇsak US ad´ı, ˇze petice je zvláˇstn´ı kvalifikovan´ y pˇr´ıpad svobody projevu, kter´ y je spjat s povinnost´ı org´ anu veˇrejné moci na obsah petice reagovat (viz nález n´ıˇze) ´ 20/1998 ze dne 23.4.1998 Petiˇcn´ı právo a jeho meze • II.US ´ Navrhovatel u – v´ ytah z NUS: ´stavn´ı st´ıˇznosti se domáhá ochrany svého základn´ıho práva na pod´ an´ı st´ıˇznosti jako petice a také na to, aby nebyl potrestán za vyuˇzit´ı tohoto práva (pokuta 10000 Kˇc od ˇ kˇrivého naˇrˇcen´ı z pˇrijet´ı u ´ konstaMˇestského soudu v Brnˇe za TC ´platku policejn´ım inspektorem). US toval, ˇze se zde jedn´ a o stˇret dvou základn´ıch lidsk´ ych práv a to ochrana dobré povˇesti, cti a jména pol. inspektora vs. petiˇcn´ı pr´ avo navrhovatele. Pokud je vˇsak petiˇcn´ı právo zneuˇzito v rozporu s Listinou nebo z´ akonem, coˇz je pˇr´ıpad, kdy byl nˇekdo kˇrivˇe naˇrˇcen ze spáchán´ı trestného ˇcinu, nejde v tomto rozsahu o u ´stavnˇe zaruˇcené z´ akladn´ı právo (pˇrirozenˇe za podm´ınky, ˇze to bylo soudy spolehlivˇe zjiˇstˇeno). ´ U.st´ıˇznost byla dom´ıtnuta jako zjevnˇe neodpodstatnˇená.

Zvl´ aˇ stn´ı pˇ r´ıpady uˇ zit´ı a u ´ prava petiˇ cn´ıho pr´ ava 470

• Z´ akonod´ arce, zde pouˇzil term´ın petice, ale stanovil podm´ınky, za nichˇ z je lze prov´ adˇ et odliˇ snˇ e, neˇz jak uv´ ad´ı Z´ akon o pr´ avu petiˇcn´ım • V porovn´ an´ı s u ´stavn´ım petiˇcn´ım pr´ avem se jedná o roz´ıdlné insituty, maj´ı odliˇsn´ yu ´ˇcel a smysl • Napˇr.: – V z´ akonech o volb´ ach v souvislosti s kandid´ atkami nez´ avisl´ ych kanid´ at˚ u ∗ Pˇr´ıklad: volby do Sen´ atu: k náleˇzitostem pˇrihláˇsek k registraci nezávisl´ ych kanidát˚ u patˇr´ı petice podpourj´ıc´ı kandidaturu, jeˇz mus´ı b´ yt podepsána alespoˇ n 1000 opr´ avnˇ en´ ych voliˇc˚ u z volebn´ıho obvodu(jméno, pˇr´ıjmen´ı, m´ısto trvalého pobytu, rodn´ e ˇ c´ıslo-dalˇs´ı u ´daj o subjektu poˇzadovan´ y z´ akonem); subjektem/podavatelem volebn´ı petice jiˇz nem˚ uˇze b´ yt kdokoliv (viz poˇzadavky na signat´ aˇre) – V z´ akonu o sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a v politick´ ych hnut´ıch - pokud jde o jejich zakl´ ad´ an´ı ∗ U tˇechto dokument˚ u (volebn´ıch a zakládac´ıch petic) je rozd´ıl: ve znaˇcnˇe z´ uˇzeném pojet´ı subjekt˚ u (konkr. voliˇci); relavantnosti podán´ı, pouze pokud na podporu návrhu vystoup´ı zákonem stanoven´ y minim´ aln´ı poˇcet osob; dalˇs´ı u ´daj o subjektech (r.ˇc.) ∗ Tento druh zvl´ aˇstn´ıch petic vyvol´ av´ a i odliˇ sn´ eu ´ˇ cinky: napˇr. jejich nepˇredloˇzen´ı brán´ı realizaci pasivn´ıho volebn´ıho pr´ ava (kandidáti) nebo práva obˇcan˚ u zakládat politické strany a politick´ a hnut´ı 16 ´ ´ Koment´ aˇr k Ustavˇ e a Listinˇe, 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı, 2009, 2/2, str. 1123-1127; uˇcebnice Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, d´ıl II., ˇc´ ast druh´ a, str.145-149; 85/1990 Sb. z´ akon o pr´ avu petiˇcn´ım; Z´ akon o sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u, z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım, z´ akon o pr´ avu petiˇcn´ım s koment´ aˇrem, ASPI, str. 115-136; 2/1993 Sb. usnesen´ı o vyhl´ aˇsen´ı ˇ 2007/C 303/01 Listina z´ Listiny z´ akladn´ıch pr´ av a svobod jako souˇc´ asti u ´stavn´ıho poˇr´ adku CR; akladn´ıch pr´ av EU; 92/C191/01 Smlouva o EU tzn. konsolidované znˇen´ı smlouva o zaloˇzen´ı evropského spoleˇcenstv´ı; z´ akony z Codexis ˇ ;u ˇ academia; ; ; ; ; u ´stava CR ´stava 1920 ; u ´stava 1948 ; u ´stava 1960 ; u ´stavn´ı z´ akon 1968 ; prozatimn´ı u ´stava CSR ´ 21/1994; →II. US ´ 20/1998; uˇcebnice Ustavn´ ´ 1918 ; →I. US ı pr´ avo a st´ atovˇeda, d´ıl II., ˇc´ ast druh´ a, str.145-149 15 I.US ´ 16 cel´ y

21/1994 ´ odstavec: z uˇ cebnice Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇ eda, II.d´ıl, ˇ c´ ast druh´ a, str.148

251

ˇDOVAC ˇ Í PRAVO ´ 2.44. SHROMAZ

2.44.


Shromaˇ zd’ovac´ı pr´ avo

Obecn´ a charakteristika 471

• • • • • • • • •

Politick´ e pr´ avo Spoleˇcn´ ym znakem politick´ ych pr´ av umoˇznit u ´ˇcast na správˇe vˇec´ı veˇrejn´ ych Spjato s demokratick´ ym, pr´ avn´ım st´ atem Nezbytn´ y pˇ redpoklad svobodn´ eho ˇ zivota jedince ve spoleˇ cnosti Shromaˇzd’ov´ an´ı pˇredpokl´ ad´ a pˇr´ıtomnost skupiny osob v daném okamˇziku na daném m´ıstˇe Souvis´ı se svobodou projevu - vyjadˇrován´ı názor˚ u, protesty apod. Sv´ ym charakterem sp´ıˇse pr´ avo (´ ustavod´ arce omezil moˇznosti orgán˚ u veˇrejné moci bránit v realizaci pr´ ava) Subjektem kaˇzd´ a fyzick´ a osoba Pojmovˇe z realizace jako pr´ ava osobn´ıho vylouˇceny právnické osoby (ale iniciátory shromáˇzdˇen´ı mohou b´ yt i org´ any spolk˚ u, politick´ ych stran atd.) ´ • Ustavnˇ e chr´ anˇena jsou pouze pokojn´ a shromáˇzdˇen´ı – To zejména znamen´ a neozbrojen´ a a neohroˇzuj´ıc´ı hodnoty vymezené ˇcl. 19 odst. 2 LZPS17 – Za pokojné vˇsak bude povaˇzov´ ano i takové shrom´ aˇzdˇen´ı, které m˚ uˇze myˇslenkami a poˇzadavky jeho u ´ˇcastn´ık˚ u ostatn´ı jednotlivce znepokojovat ˇci pohorˇsovat a j´ım prezentované poˇzadavky mohou být z pohleu celé spoleˇcnosti menˇsinové.18 • Z´ akaz podmiˇ novat kon´ an´ı shrom´ aˇzdˇen´ı na veˇrejném m´ıstˇe povolen´ım orgánu veˇrejné správy – Z toho plyne, ˇze se shrom´ aˇzdˇen´ı pouze ohlaˇsuje a správn´ı orgán má jen pravomoc shromáˇzdˇen´ı zak´ azat, pokud vyboˇc´ı z r´ amce pr´ ava pokojnˇe se shromaˇzd’ovat, garantovaného listinou – Pokud by se shrom´ aˇzdˇen´ı musela povolovat, pak by hrozilo, ˇze správn´ı orgán povolen´ı nevyd´ a (ale ani shrom´ aˇzdˇen´ı nezak´ aˇze) a t´ım neˇcinnost´ı znemoˇzn´ı v´ ykon tohoto práva - napˇr. pokud by se mˇelo konat shrom´ aˇzdˇen´ı vyjadˇruj´ıc´ı ned˚ uvˇeru starostovi.


• Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod - ˇcl. 19 a ˇcl. 44 – Souˇca´st pr´ av politick´ ych ˇ 19: ∗ Cl ∗ (1) Pr´ avo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat je zaruˇceno. ∗ (2) Toto pr´ avo lze omezit z´ akonem v pˇr´ıpadech shrom´ aˇzdˇen´ı na veˇrejných m´ıstech, jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytn´ a pro ochranu pr´ av a svobod druhých, ochranu veˇrejného poˇr´ adku, zdrav´ı, mravnosti, majetku pro bezpeˇcnost st´ atu. Shrom´ aˇzdˇen´ı vˇsak nesm´ı být podm´ınˇeno povolen´ım org´ anu veˇrejné spr´ avy. ˇ 44 stanovuje moˇznost omezen´ı práva shromaˇzd’ovac´ıho vybran´ – Cl. ym skupinám obyvatel • →z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım - 84/1990 Sb. – Prov´ adˇ ec´ı pˇ redpis k u ´ stavn´ı u ´ pravˇ e – P˚ usobnost mohou vykon´ avat obecn´ı u ´ˇ rady, povˇ eˇ ren´ e obecn´ı u ´ˇ rady, krajsk´ eu ´ˇ rady nebo Ministerstvo vnitra (§ 2a) ∗ V Praze je to magistr´ at (z´ akon ˇc. 131/200, o hlavn´ım mˇestˇe Praze), nikoliv radnice mˇestské ˇc´ asti. – Z´ akon upravuje podm´ınky svol´ an´ı shromáˇzdˇen´ı a stanov´ı oprávnˇen´ı a povinnosti svolatele (§ 3) ∗ Obˇcan starˇs´ı 18 let - pozor! tento zákon byl pˇrijat pˇred LZPS, mus´ı se tedy vykládat v souladu s n´ı. Podle ˇcl. 42(3) LZPS se pojem obˇcan v tomto zákonu vykládá jako kaˇzd´ y ˇclovˇek, tedy plat´ı i pro cizince (zdroj: Such´ anek, semináˇr) ˇ ∗ PO se s´ıdlem na u ´zem´ı CR 17 Kl´ ıma 18 Kl´ ıma

K.: op.cit. str. 1129 K.: op.cit. str. 1129

252



∗ Skupina osob ´ castn´ıci povinnost zdrˇzet se vˇseho, co by mohlo naruˇsit pokojn´ – Uˇ y pr˚ ubˇeh shromáˇzdˇen´ı, dbát pokyn˚ u svolatele a poˇradatel˚ u, z´ akaz m´ıt u sebe stˇrelné zbranˇe nebo v´ ybuˇsniny, po skonˇcen´ı povinnost se rozej´ıt – V pˇr´ıpadˇe z´ asahu policie plat´ı z´ akaz u ´ˇcastn´ık˚ u bránit své identifikaci (§ 7) – Aˇz na v´ yjimky (§ 4 odst. 1) mus´ı b´ yt shromáˇzdˇen´ı pˇredem (ne dˇr´ıve neˇz 6 mˇes´ıc˚ u pˇred konán´ım) p´ısemnˇe oznamov´ ana pˇr´ısluˇsnému u ´ˇradu ∗ ∗ ∗ ∗

→ ten sm´ı s ohledem na m´ıstn´ı podm´ınky nebo veˇrejn´ y zájem navrhnout jinou dobu ˇci m´ısto (§ 8) Uloˇzit dˇr´ıvˇejˇs´ı ukonˇcen´ı (§ 9) Zak´ azat (§ 10-11) Rozpustit (§ 12)

– Proti rozhodnut´ı o z´ akazu nebo rozpuˇstˇen´ı se lze bránit u soudu (správn´ı soudnictv´ı) – Poruˇsen´ı stanoven´ ych pravidel = pˇrestupek (m˚ uˇze b´ yt uloˇzena pokuta) – Sloˇzité situace → vznik z´ asad judikatury obecn´ ych soud˚ u - uplatˇ nuj´ı se pˇri rozhodován´ı sporn´ ych vˇec´ı, napˇr´ıklad: ∗ Pravidlo, ˇze neozn´ amen´ı shrom´ aˇzdˇen´ı samo o sobˇe nezakl´ ad´ a d˚ uvod k jeho rozpuˇstˇen´ı ∗ Z´ akaz ˇci rozpuˇstˇen´ı shrom´ aˇzdˇen´ı by mˇely nastupovat aˇz tam, kde selhaly m´ırnˇejˇs´ı prostˇredky ∗ Z´ akonným d˚ uvodem k rozpuˇstˇen´ı shrom´ aˇzdˇen´ı nem˚ uˇze být skuteˇcnost, ˇze je jeho pr˚ ubˇeh naruˇsov´ an protidemonstrac´ı ∗ Povinnost st´ atu zajistit ochranu ˇr´ adnˇe konaného shrom´ aˇzdˇen´ı a jeho u ´ˇcastn´ık˚ u pˇred tˇemi, kdo by pr˚ ubˇeh chtˇeli naruˇsit

Z´ asahy do v´ ykonu pr´ ava shromaˇ zd’ovac´ıho 473

• Shromaˇzd’ovac´ı pr´ avo lze omezit a to zp˚ usobem pˇr´ımo dle ˇc. 19 LZPS a dále dle ˇcl. 44 LZPS • Moˇzn´ a omezen´ı: – Z´ akonem v pˇr´ıpadech shrom´ aˇzdˇen´ı na veˇrejn´ ych m´ıstech ∗ Napˇr. nen´ı moˇzné uspoˇr´ adat shromáˇzdˇen´ı v okol´ı m´ısta kde s´ıdl´ı nebo jednaj´ı zákonodárné sbory ´ (§ 1 z´ akona shromaˇzd’ovac´ıho) nebo u ´stavn´ı soud (§ 25 ZUS) ∗ Takovéto shrom´ aˇzdˇen´ı se formálnˇe nezakazuje, protoˇze ho nen´ı moˇzné uspoˇrádat uˇz ze z´ akona – Jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druh´ ych, ochranu veˇrejného poˇr´ adku, zdrav´ı, mravnosti, majetku nebo pro bezpeˇcnost státu ∗ Z´ akon shromaˇzd’ovac´ı vymezuje moˇznosti zakázán´ı shromáˇzdˇen´ı v § 10 ∗ Shrom´ aˇzdˇen´ı lze zak´ azat pokud má jeho ohláˇsen´ yu ´ˇcel smˇeˇrovat k pop´ırán´ı a omezován´ı osobn´ıch, politick´ ych a jin´ ych pr´ av obˇcan˚ u, k doupouˇstˇen´ı se násil´ı nebo k jinému poruˇsován´ı zákon˚ u (pˇresné formulace viz pˇr´ısluˇsn´ y §) · Z´ akon hovoˇr´ı o ohl´ aˇseném u ´ˇcelu, judikatura vˇsak doˇsla k tomu, ˇze je moˇzné shrom´ aˇzdˇen´ı zak´ azat i kdyˇz se ohl´ aˇsen´ yu ´ˇcel liˇs´ı od domnˇelého skuteˇcného, pˇriˇcemˇz ohláˇsen´ y je v poˇr´ adku a domnˇel´ y skuteˇcn´ y by jiˇz d˚ uvodem pro zakázán´ı byl - v takovém pˇr´ıpadˇe vˇsak d˚ ukazn´ı bˇremeno leˇz´ı na spr´ avn´ım orgánu (viz rozsudek NSS ˇc.j. 8 As 51/2007-67) ∗ D´ ale lze zak´ azat shrom´ aˇzdˇen´ı na m´ıstech, která jsou pro konán´ı nevhodná, nebo na kter´ ych uˇz shrom´ aˇzdˇen´ı prob´ıh´ a · V takov´ ych pˇr´ıpadech má ale u ´ˇrad moˇznost navrhnout jiné m´ısto, kde by se shrom´ aˇzdˇen´ı mohlo konat (§ 8) · Pokud svolavatel n´ avrh pˇrijme, nelze mu jiˇz shromáˇzdˇen´ı zakázat s t´ım, ˇze nové m´ısto je nevhodné, nebo se tam shromaˇzd’uje nˇekdo jin´ y ∗ V pˇr´ıpadˇe krize lze za nouzového stavu nebo za stavu ohroˇzen´ı státu na nezbytnˇe nutnou dobu v nezbytnˇe nutném rozsahu omezit právo pokojnˇe se shromaˇzd’ovat ve vymezeném prostoru u ´zem´ı ohroˇzeného nebo postiˇzeného krizovou situac´ı · § 5 z´ akona ˇc. 240/2000 Sb., krizov´ y zákon 253



· Z´ akon neurˇcuje, kdo a jak´ ym aktem m˚ uˇze toto právo omezit, ze systematiky ale vypl´ yv´ a, ˇze t´ımto org´ anem je vl´ ada (je tak oznaˇcena pˇr´ısluˇsná sekce krizového zákona). ˇ anek 44 LZPS omezuje pr´ – Cl´ avo shromaˇzd’ovac´ı ∗ Pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch zdroj˚ u a ozbrojen´ ych sil m˚ uˇze b´ yt zákonem omezeno právo shromaˇzd’ovac´ı, pokud souvis´ı s v´ ykonem sluˇzby ˇ Armády CR, ˇ Vˇezeˇ · Omezen´ı se t´ yk´ a pˇr´ısluˇsn´ık˚ u Policie CR, nské a Justiˇcn´ı stráˇze a zˇrejmˇe i ˇ BIS CR((Pavl´ıˇcek V. (2002): op.cit. str. 347)) · Pr´ avo shromaˇzd’ovac´ı tedy nelze omezit pauˇsálnˇe, ale pouze v nezbytn´ ych pˇr´ıpadech, kdy by mohlo kolidovat s ˇr´ adn´ ym v´ ykonem sluˇzby.19 · Napˇr. voj´ ak˚ um je zakázáno ve vojensk´ ych objektech poˇrádat politická shromáˇzdˇen´ı ani prov´ adˇet politickou agitaci (§ 44 zákona ˇc. 221/1999 Sb., o vojác´ıch z povolán´ı)

Poruˇ sen´ı pˇ redpis˚ u o pr´ avu shromaˇ zd’ovac´ım 474

• Samotn´ y z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım stanovuje náspeduj´ıc´ı pˇrestupky (§ 14): – Pro poˇradatele: ∗ ∗ ∗ ∗

Svol´ an´ı shrom´ aˇzdˇen´ı bez ohl´ aˇsen´ı Poˇr´ ad´ an´ı zak´ azaného shrom´ aˇzdˇen´ı Poruˇsen´ı povinnosti vyd´ avat pokyny k zajiˇstˇen´ı ˇrádného pr˚ ubˇehu shromáˇzdˇen´ı Poruˇsen´ı povinnosti poˇz´ adat bez zbyteˇcného odkladu o potˇrebnou pomoc u ´ˇrad nebo pˇr´ısluˇsn´ y ˇ e republiky a vlastn´ımi prostˇredky vyzvat u u ´tvar Policie Cesk´ ´ˇcastn´ıky k obnoven´ı pokojného pr˚ ubˇehu shrom´ aˇzdˇen´ı, nepodaˇr´ı-li se svolavateli pˇri naruˇsen´ı pokojného pr˚ ubˇehu shromáˇzdˇen´ı zjednat n´ apravu.

– Pro u ´ˇcastn´ıky: ∗ Neuposlechnut´ı poˇr´ adkov´ ych opatˇren´ı svolavatele anebo urˇcen´ ych poˇradatel˚ u shromáˇzdˇen´ı nebo tˇemto osob´ am br´ an´ı v plnˇen´ı jejich povinnosti ∗ Neopr´ avnˇené ztˇeˇzov´ an´ı u ´ˇcastn´ık˚ um shromáˇzdˇen´ı pˇr´ıstup na shromáˇzdˇen´ı nebo bránˇen´ı v tom ∗ Pokud jako u ´ˇcastn´ık shrom´ aˇzdˇen´ı má u sebe stˇrelnou zbraˇ n nebo v´ ybuˇsninu anebo jiné pˇredmˇety, jimiˇz lze ubl´ıˇzit na zdrav´ı, a lze-li z okolnost´ı nebo z jeho chován´ı usuzovat, ˇze maj´ı b´ yt uˇzity k n´ asil´ı nebo pohr˚ uˇzce n´ asil´ım ∗ Pokud jako u ´ˇcastn´ık shrom´ aˇzdˇen´ı má obliˇcej zakryt´ y zp˚ usobem ztˇeˇzuj´ıc´ım nebo znemoˇzn ˇuj´ıc´ım jeho identifikaci ∗ Neopr´ avnˇenˇe vniknut´ı do shromáˇzdˇen´ı ∗ Br´ anˇen´ı u ´ˇcastn´ık˚ um ve splnˇen´ı u ´ˇcelu shromáˇzdˇen´ı nepˇr´ıstojn´ ym chován´ım ∗ Br´ anˇen´ı u ´ˇcastn´ık˚ um, aby se pokojnˇe rozeˇsli ∗ Neopr´ avnˇenˇe u ´myslnˇe zabr´ anˇen´ı jinému v podstatném rozsahu ve v´ ykonu práva shromaˇzd’ovac´ıho. • Chr´ anˇeno i trestn´ım pr´ avem – Poruˇsov´ an´ı svobody sdruˇzov´ an´ı a shromaˇzd’ován´ı - →§ 179 tr. zák. – V´ ytrˇznictv´ı - →§ 358 tr. z´ ak. • Neohl´ aˇsené shrom´ aˇzdˇen´ı, nen´ı moˇzné rozehnat, pokud by nebyl dán d˚ uvod k jeho zakázán´ı pˇri jeho ˇr´ adném ohl´ aˇsen´ı. – To samé plat´ı, pokud se ohl´ aˇsen´ yu ´ˇcel shromáˇzdˇen´ı neshoduje se skuteˇcn´ ym

Judikatura 475

´ 40/95 • Pl. US ˇ – N´ avrh skupiny poslanc˚ u na zruˇsen´ı obecnˇe závazné vyhláˇsky Mˇestské ˇcásti Brno – stˇred = VYHOVENO 19 Kl´ ıma

K.: op.cit. str. 1129

254



– Vyhl´ aˇska zakazovala na N´ amˇest´ı Svobody poˇrádat mj. i hluˇcná shromáˇzdˇen´ı“, na námˇest´ı bylo moˇzné ” ˇ Brno-Stˇred. Pokud by nˇejak´ poˇr´ adat kulturn´ı a politické akce pouze v´ yjimeˇcnˇe a to se souhlasem MC a ˇ nab´ıdnut náhradn´ı prostor akce, jeˇz by se mˇela na n´ amˇest´ı konat, odporovala této vyhláˇsce, byl by MC pro jej´ı realizaci. – Dle navrhovatele byla tato vyhl´ aˇska v rozporu s ˇcl. 19 Listiny i v rozporu se zákonem o právu shromaˇzd’ovac´ım, pˇredem vyluˇcuje kon´ an´ı shrom´ aˇzdˇen´ı na urˇcitém veˇrejném prostranstv´ı. Pouze se snaˇz´ı vyvolat dojem, ˇze postihuje jen hluˇcn´ a shrom´ aˇzdˇen´ı. Nav´ıc, v ˇcl. 19(2) Listiny se také uvád´ı, ˇze shromáˇzdˇen´ı nesm´ı b´ yt podm´ınˇeno povolen´ım org´ anu veˇrejné správy, coˇz vyhláˇska také poruˇsuje. Ze strany poˇradatel˚ u je pouze nutné shrom´ aˇzdˇen´ı pˇredem ozn´ amit. Omezit shromaˇzd’ovac´ı právo je moˇzné pouze zákonem. ´ nejprve zkoumal, zda m˚ – US uˇze zastupitelstvo mˇestské ˇcásti v˚ ubec obecnˇe závaznou vyhláˇsku vydat (zda tuto moˇznost nem´ a, v tomto pˇr´ıpadˇe, pouze magistrát). Zde doˇsel k názoru, ˇze ano, jelikoˇz v ˇcl. 104 ´ Ustavy se hovoˇr´ı o zastupitelstvech obecnˇe. Jako velk´ y formáln´ı nedostatek ale vid´ı skuteˇcnost, ˇze tento pr. pˇredpis, které zastupitelstvo vydalo jako samosprávn´ y orgán, je podepsán pouze starostou a nik´ ym jin´ ym, coˇz je v rozporu se z´ akonem o obc´ıch. ´ se pˇr´ımo neztotoˇznil s argumentac´ı navrhovatel˚ – US u, ale vyhláˇsku nakonec zruˇsil. Nen´ı totiˇz terminologicky pˇresn´ a a srozumiteln´ a – naruˇsuje právn´ı jistotu v tom smyslu, ˇze zat´ımco v ˇclánku 1 vymezuje jak´ asi obecn´ a pravidla pro zam´ yˇslené zklidnˇen´ı centra mˇesta, v odst. 4 téhoˇz ˇclánku prakticky normativn´ı hodnotu pˇredeˇsl´ ych ustanoven´ı ruˇs´ı, kdyˇz stanov´ı, ˇze orgány mˇesta ˇci mˇestské ˇcásti mohou individu´ aln´ım ´ dále konstatoval, ˇze samospráva nem˚ uˇze a priori rozhodnout, spr´ avn´ım rozhodnut´ım urˇcit i jinak. US které akce se (ne)budou realizovat. Orgán obce v pˇrenesené (nikoli samosprávn´ı) p˚ usobnosti m˚ uˇze pouze individu´ aln´ım pr. aktem v zákonem taxativnˇe urˇcen´ ych pˇr´ıpadech nˇejaké konkrétn´ı pl´ anované shrom´ aˇzdˇen´ı zak´ azat. • Rozsudek NSS sp. zn. 2 As 17/2008-77 – Pr´ avo shromaˇzd’ovac´ı nen´ı v´ azano na povolen´ı – Moˇznost z´ akazu shrom´ aˇzdˇen´ı je nutné vykládat restriktivnˇe – I zak´ azan´ı shrom´ aˇzdˇen´ı nen´ı moˇzné rozehnat, pokud by k tomu nezavdalo pˇr´ıˇcinu a zákrok by byl nepˇrimˇeˇren´ y • Rozsudek NSS sp. zn. 8 As 51/2007-67 – Z´ akaz shrom´ aˇzdˇen´ı nelze od˚ uvodnit pouze odkazem na osobu svolavatele, i kdyby se jednalo o extremisty - nelze vylouˇcit, ˇze se sejdou pokojnˇe – Pokud se vˇsak k tomu pˇridaj´ı dalˇs´ı okolnosti, napˇr. datum (v´ yroˇc´ı kˇriˇst’álové noci), m´ısto (bl´ızkost synagog) apod, m˚ uˇze d˚ uvod pro z´ akaz b´ yt dán. – Ohl´ aˇsen´ y u ´ˇcel shrom´ aˇzdˇen˚ u m˚ uˇze zast´ırat skuteˇcn´ y, v tom pˇr´ıpadˇe ale má správn´ı orgán d˚ ukazn´ı bˇremeno a mus´ı toto prok´ azat. – Pokud toto neprok´ aˇze, mus´ı to zohlednit pˇri pˇr´ıpravˇe na to, b´ yt schopen shromáˇzdˇen´ı rozpustit, pokud napln´ı pˇredpokl´ adan´ y skuteˇcn´ yu ´ˇcel.

´ Umluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod ˇ cl. 10 Svoboda projevu

476

1. Kaˇzdý m´ a pr´ avo na svobodu projevu. Toto pr´ avo zahrnuje svobodu zast´ avat n´ azory a pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat informace nebo myˇslenky bez zasahov´ an´ı st´ atn´ıch org´ an˚ u a bez ohledu na hranice. Tento ˇcl´ anek nebr´ an´ı st´ at˚ um, aby vyˇzadovaly udˇelov´ an´ı povolen´ı rozhlasovým, televizn´ım nebo filmovým spoleˇcnostem. 2. Výkon tˇechto svobod, protoˇze zahrnuje i povinnosti a odpovˇednost, m˚ uˇze podléhat takovým formalit´ am, podm´ınk´ am, omezen´ım nebo sankc´ım, které stanov´ı z´ akon a které jsou nezbytné v demokratické spoleˇcnosti v z´ ajmu n´ arodn´ı bezpeˇcnosti, u ´zemn´ı celistvosti nebo veˇrejné bezpeˇcnosti, ochrany poˇr´ adku a pˇredch´ azen´ı zloˇcinnosti, ochrany zdrav´ı nebo mor´ alky, ochrany povˇesti nebo pr´ av jiných, zabr´ anˇen´ı u ńiku d˚ uvˇerných informac´ı nebo zachov´ an´ı autority a nestrannosti soudn´ı moci. ˇ cl. 11 Svoboda shromaˇ zd’ov´ an´ı a sdruˇ zov´ an´ı 1. Kaˇzdý m´ a pr´ avo na svobodu pokojného shromaˇzd’ov´ an´ı a na svobodu sdruˇzov´ an´ı se s jinými, vˇcetnˇe pr´ ava zakl´ adat na obranu svých z´ ajm˚ u odbory nebo vstupovat do nich. 2. Na výkon tˇechto pr´ av nemohou být uvalena ˇz´ adn´ a omezen´ı kromˇe tˇech, kter´ a stanov´ı z´ akon, a kter´ a jsou nezbytn´ a v demokratické spoleˇcnosti v z´ ajmu n´ arodn´ı bezpeˇcnosti, veˇrejné bezpeˇcnosti, ochrany poˇr´ adku a pˇredch´ azen´ı zloˇcinnosti, ochrany zdrav´ı nebo mor´ alky nebo ochrany pr´ av a svobod jiných. Tento ˇcl´ anek nebr´ an´ı uvalen´ı z´ akonných omezen´ı na výkon tˇechto pr´ av pˇr´ısluˇsn´ıky ozbrojených sil, policie a st´ atn´ı spr´ avy.

255

ˇ Í PRAVO ´ 2.45. SDRUZOVAC


Evropsk´ y soud pro lidsk´ a pr´ ava 477

• Pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze svoboda shromaˇzd’ov´ an´ı a právo jej´ım prostˇrednictv´ım vyjádˇrit názory patˇr´ı k hodnot´ am demokratick´ e spoleˇ cnosti ˇ 11 Umluvy ´ • Cl. - interpretac´ı vznik standardn´ıch postup˚ u a závˇer˚ u • Propojen´ı ˇcl. 11 (svoboda shromaˇzd’ovac´ı a sdruˇzovac´ı) s ˇcl. 10 (svoboda projevu) • Mezin´ arodnˇe pr´ avnˇe chr´ anˇena pouze pokojná shromáˇzdˇen´ı, limity zde uvedené jsou vyˇcerpávaj´ıc´ı • Pˇr´ıpadné zasahov´ an´ı mus´ı odpov´ıdat spoleˇcenské potˇrebˇe a legitimn´ımu c´ıli • St´ at se pokud moˇ zno m´ a zdrˇ zet jak´ ychkoli z´ asah˚ u ´ castn´ıci nesm´ı poc´ıtit ani pˇr´ıpadné d˚ • Uˇ usledky u ´ˇcasti ´ ´ KLIMA, Karel, et al. Koment´ aˇr k Ustavˇ e a Listinˇe. 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı. Plzeˇ n : Vydavatelstv´ı a nakladatelstv´ı ˇ ek, 2009. 1441 s. ISBN 978-80-7380-140-3.; PAVLIĆEK, ˇ ´ Aleˇs Cenˇ V´ aclav, et al. Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda : II. d´ıl, ´ ˇ e republiky, ˇc´ Ustavn´ ı pr´ avo Cesk´ ast 2. Praha : Linde Praha, 2004. 241 s. ISBN 80-7201-472-2, str. 126, 149-153.; ˇ ´ ˇ e republiky : Koment´ PAVLIĆEK, V´ aclav, et al. Ustava a u ´stavn´ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr. 2. doplnˇené a podstatnˇe rozˇs´ıˇrené ˇ a republika. Listina z´ vyd´ an´ı. Praha : Linde Praha, 2002. 1164 s. ISBN 80-7201-391-2.; Cesk´ akladn´ıch pr´ av a ˇ a republika. 1992, roˇc. 1993, ˇc´ ˇ e n´ svobod. In Sb´ırka z´ akon˚ u, Cesk´ astka 1, usnesen´ı pˇredsednictva Cesk´ arodn´ı rady ˇc. 2, s. 17-23. Dostupný také z WWW: hhttp://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=22426i. ´ ISSN 1211-1244.; z´ akon o pr´ avu shromaˇzd’ovac´ım - 84/1990 Sb.; Umluva o ochranˇe lidských pr´ av a z´ akladn´ıch ´ 40/95 - 123/1996 Sb. svobod; Pl.US

2.45.

Sdruˇ zovac´ı pr´ avo


• Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod - u ´stavn´ı zákon ˇc. 2/1993 Sb. • z´ akon o sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u - ˇc. 83/1990 Sb. (Antoˇs - bude zruˇsen a sdruˇzovac´ı právo bude upraveno nov´ ym obˇcansk´ ym z´ akon´ıkem) • z´ akon o sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch - ˇc. 424/1991 Sb. • z´ akon o sdruˇzov´ an´ı v c´ırkv´ıch a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnostech - ˇc. 3/2002 Sb. ´ Ustavn´ ı v´ ychodiska 479

• ˇ cl. 20 LZPS 1. Pr´ avo svobodnˇe se sdruˇzovat je zaruˇceno. ( → stát garantuje vytváˇren´ı a existenci jak nefomáln´ıch spojen´ı jednotlivc˚ u, tak i takov´ ych sdruˇzen´ı, kter´ ym zákon za splnˇen´ı urˇcit´ ych podm´ınek zaruˇcuje zvláˇstn´ı postaven´ı, jeˇz souvis´ı s t´ım, ˇze je jim pˇrizn´ av´ ana právn´ı subjektivita). Kaˇzd´ y má právo spolu s jin´ ymi se sdruˇzovat ve spolc´ıch, spoleˇcnostech a jin´ ych sdruˇzen´ıch. 2. Obˇcané maj´ı pr´ avo zakl´ adat téˇz politické strany a politická hnut´ı a sdruˇzovat se v nich. 3. V´ ykon tˇechto pr´ av lze omezit jen v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zákonem, jestliˇze to je v demokratické spoleˇcnosti nezbytné pro bezpeˇcnost st´ atu, ochranu veˇrejné bezpeˇcnosti a veˇrejného poˇrádku, pˇredcházen´ı trestn´ ym ˇcin˚ um nebo ochranu pr´ av a svobod druh´ ych. 4. Politické strany a politick´ a hnut´ı, jakoˇz i jiná sdruˇzen´ı jsou oddˇelena od státu. • ˇ cl. 16 odst.1 LZPS - sdruˇ zov´ an´ı za u ´ˇ celem projevovat spoleˇ cnˇ e s jin´ ymi sv´ e n´ aboˇ zenstv´ı nebo v´ıru • ˇ cl. 25 odst.1 LZPS - n´ arodnostn´ı sdruˇ zen´ı • ˇ cl. 27 LZPS - sdruˇ zov´ an´ı na ochranu hospod´ aˇ rsk´ ych a soci´ aln´ıch z´ ajm˚ u ´ Umluva o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod ˇ cl. 11 Svoboda shromaˇ zd’ov´ an´ı a sdruˇ zov´ an´ı 1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na svobodu pokojného shromaˇzd’ován´ı a na svobodu sdruˇzován´ı se s jin´ ymi, vˇcetnˇe pr´ ava zakl´ adat na obranu sv´ ych z´ ajm˚ u odbory nebo vstupovat do nich, 2. Na v´ ykon tˇechto pr´ av nemohou b´ yt uvalena ˇzádná omezená kromˇe tˇech, která stanov´ı zákon, a kter´ a jsou nezbytn´ a v demokratické spoleˇcnosti v zájmu národn´ı bezpeˇcnosti, veˇrejné bezpeˇcnosti, ochrany poˇr´ adku a pˇredch´ azen´ı zloˇcinnosti, ochrany zdrav´ı nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jin´ ych. Tento ˇcl´ anek nebr´ an´ı uvalen´ı z´ akonn´ ych omezen´ı na v´ ykon tˇechto práv pˇr´ısluˇsn´ıky ozbrojen´ ych sil, policie a státn´ı spr´ avy. 256

480



Mezin´ arodn´ı pakt o obˇ cansk´ ych a politick´ ych pr´ avech ˇ cl.22

481

1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na svobodu sdruˇzovat se s jin´ ymi, i právo zakládat na ochranu sv´ ych zájm˚ u odborové organizace a pˇristupovat k nim. 2. V´ ykon tohoto pr´ ava nesm´ı b´ yt ˇz´ adn´ ym zp˚ usobem omezován; v´ yjimkou jsou omezen´ı, jeˇz jsou stanovena z´ akonem a jeˇz jsou nutn´ a v demokratické spoleˇcnosti v zájmu národn´ı nebo veˇrejné bezpeˇcnosti, veˇrejného poˇr´ adku, ochrany veˇrejného zdrav´ı nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jin´ ych. Nic v tomto ˇcl´ anku nebr´ an´ı omezit z´ akonem v´ ykon tohoto práva pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojen´ ych sil a policie. ´ 3. Nic v tomto ˇcl´ anku neopravˇ nuje smluvn´ı strany Umluvy Mezinárodn´ı Organizace práce z roku 1948 o svobodˇe sdruˇzov´ an´ı a ochranˇe pr´ ava organizovat se, aby pˇrijaly zákonodárná opatˇren´ı, jeˇz by prejudikovala z´ aruky stanovené v tomto Paktu nebo aplikovala právo takov´ ym zp˚ usobem, jenˇz by tyto záruky prejudikoval.

Sdruˇ zovac´ı pr´ avo 482

ˇ dávné tradice, základem se stal zákon z roku 1867 ˇc. 134 ˇr.z., • pr´ avo sdruˇzovac´ı (spolˇcovac´ı) m´ a na u ´zem´ı CR o pr´ avu spolkovém • u ´stavn´ı listina 1920 jej obsahuje v § 113 Svoboda tisku, jakoˇz i právo klidnˇe a beze zbranˇe se shromaˇzd’ovati a tvoˇriti spolky jsou zabezpeˇceny • v systematice Listiny je zaˇrazeno v Hlavˇe druhé Lidská práva a základn´ı svobody odd´ıl druh´ y Politick´ a pr´ ava • sv´ ym obsahem pˇredpokl´ ad´ a pr´ avo sdruˇzovat se jednak moˇznost vytváˇret spoleˇcenská , tj. nestátn´ı sdruˇzen´ı, jakoo jsou z´ ajmové spolky a organizace, politické strany, c´ırkve odbory, podnikatelské svazy aj., ale i vstupovat do jiˇz vytvoˇren´ ych a bez pˇrek´ aˇzek z nich i vystupovat • hlavn´ım c´ılem sdruˇzen´ı je uspokojovat a chránit zájmy sv´ ych ˇclen˚ u, smysl svého p˚ usoben´ı nevid´ı ve vytv´ aˇren´ı zisku • podm´ınkou jejich ˇcinnosti nen´ı vyd´ an´ı povolen´ı, licence apod. ze strany státu, ani neusiluj´ı, na rozd´ıl od politick´ ych stran, o z´ısk´ an´ı pod´ılu na v´ ykonu státn´ı moci • pod pojmem sdruˇzen´ı lze v ˇsirokém slova smyslu rozumˇet spojen´ı fyzick´ ych a právnick´ ych osob, které se dobrovolnˇe na delˇs´ı dobu sdruˇz´ı za u ´ˇcelem uskuteˇcnˇen´ı spoleˇcného c´ıle, pˇr´ıpadn k ochranˇe sv´ ych pr´ av a z´ ajm˚ u, a projevuj organizovanˇe svoji v˚ uli • st´ at sdruˇzovac´ı pr´ avo chr´ an´ı pr´ avn´ımi zárukami ve smyslu ˇcl.36 LZPS, a téˇz trestnˇeprávn´ımi sankcemi zejména § 179 TZ Poruˇsov´ an´ı svobody sdruˇzován´ı a shromaˇzd’ován´ı: 1. Kdo jiného n´ asil´ım, pohr˚ uˇzkou n´ asil´ı nebo pohr˚ uˇzkou jiné tˇeˇzké u ´jmy omezuje ve v´ ykonu jeho sdruˇzovac´ıho nebo shromaˇzd’ovac´ıho pr´ ava, bude potrestán odnˇet´ım svobody aˇz na dvˇe léta nebo zákazem ˇcinnosti. 2. Kdo se v souvislosti se shrom´ aˇzdˇen´ım, které podléhá oznamovac´ı povinnosti, násil´ım nebo pohr˚ uˇzkou bezprostˇredn´ıho n´ asil´ı protiv´ı poˇr´ adkov´ ym opatˇren´ım svolavatele nebo urˇcen´ ych poˇradatel˚ u takového shrom´ aˇzdˇen´ı, bude potrest´ an odnˇet´ım svobody aˇz na jeden rok. • subjektem z´ akladn´ıho pr´ ava sdruˇzovat se je v souladu s Listinou kaˇzd´ y, tzn. kaˇzdá FO bez ohledu na vˇek, pohlav´ı, obˇcanstv´ı aj. Z´ akon o sdruˇ zov´ an´ı obˇ can˚ u 483

• obˇ can´ e maj´ı pr´ avo svobodnˇ e se sdruˇ zovat a k v´ ykonu tohoto pr´ ava nen´ı tˇ reba povolen´ı st´ atn´ıho org´ anu - pozor! tento z´ akon byl pˇrijat pˇred LZPS, mus´ı se tedy vykládat v souladu s n´ı. Podle ˇcl. 42(3) LZPS se pojem obˇcan v tomto z´ akonu vykl´ ad´ a jako kaˇzd´ y ˇclovˇek, tedy plat´ı i pro cizince (zdroj: Suchánek, semin´ aˇr) • obˇcané mohou zakl´ adat spolky, spoleˇcnosti, svazy, hnut´ı, kluby a jiná obˇcanská sdruˇzen´ı, jakoˇz i odborové organizace (d´ ale jen sdruˇzen´ı) a sdruˇzovat se v nich • sdruˇzen´ı jsou pr´ avnick´ ymi osobami, do jejich ˇcinnosi mohou státn´ı orgány zasahovat jen v mez´ıch z´ akona • nikdo nesm´ı b´ yt nucen ke sdruˇzov´ an´ı, ze sdruˇzen´ı m˚ uˇze kaˇzd´ y svobodnˇe vystoupit • nikomu nesm´ı b´ yt obˇcansky na u ´jmu, ˇze je ˇclenem sdruˇzen´ı • pr´ ava a povinnosti sdruˇzen´ı upravuj´ı stanovy sdruˇzen´ı • v souladu s c´ıly své ˇcinnosti maj´ı sdruˇzen´ı právo obracet se na státn´ı orgány s peticemi • ˇcleny sdruˇzen´ı mohou b´ yt i pr´ avnické osoby Sdruˇ zen´ım ve smyslu z´ akona o sdruˇ zov´ an´ı obˇ can˚ u nen´ı: • politické strany a politick´ a hnut´ı (upraveno v zákonˇe o sdruˇzován´ı v politick´ ych stranách a politick´ ych hnut´ıch) • organizace vzniklé k v´ ydˇeleˇcné ˇcinnosti nebo k zajiˇstˇen´ı ˇrádného v´ ykonu urˇcit´ ych povolán´ı • c´ırkve a n´ aboˇzenské spoleˇcnosti (upraveno v zákonˇe ˇc. 3/2002 Sb., o c´ırkv´ıch a náboˇzensk´ ych spoleˇcnostech) Nejsou dovolena sdruˇ zen´ı: 257



• jejichˇz c´ılem je pop´ırat nebo omezovat osobn´ı, politická nebo jiná práva obˇcan˚ u pro jejich národnost, pohlav´ı, rasu, p˚ uvod, politické nebo jiné sm´ yˇslen´ı, náboˇzenské vyznán´ı a sociáln´ı postaven´ı, roznˇecovat nen´ avist a nesn´ aˇsenlivost z tˇechto d˚ uvod˚ u, podporovat násil´ı, anebo jinak poruˇsovat u ´stavu a zákony; • kter´ a sleduj´ı dosahov´ an´ı sv´ ych c´ıl˚ u zp˚ usoby, které jsou v rozporu s u ´stavou a zákony; • ozbrojen´ a nebo s ozbrojen´ ymi sloˇzkami; za taková se nepovaˇzuj´ı sdruˇzen´ı, jejichˇz ˇclenové drˇz´ı nebo uˇz´ıvaj´ı stˇrelné zbranˇe pro sportovn´ı u ´ˇcely nebo k v´ ykonu práva myslivosti Registrace a vznik sdruˇzen´ı

484

• sdruˇzen´ı vznik´ a registrac´ı • n´ avrh na registraci mohou podat nejménˇe 3 obˇcané, alespoˇ n jeden mus´ı b´ yt starˇs´ı 18 let, k návrhu pˇripoj´ı stanovy, v nichˇz mus´ı b´ yt evedeny: – – – – –

n´ azev sdruˇzen´ı s´ıdlo c´ıl jeho ˇcinnosti org´ any sdruˇzen´ı, urˇcen´ı funkcion´ aˇr˚ u oprávnˇen´ ych jednta jménem sdruˇzen´ı z´ asady hospodaˇren´ı

ˇ • n´ avrh na registraci se pod´ av´ a ministerstvu vnitra CR • ministerstvo vnitra vede evidenci sdruˇzen´ı Z´ anik sdruˇzen´ı

485

• dobrovoln´ ym rozpuˇstˇen´ım nebo slouˇcen´ım s jn´ ym sdruˇzen´ım • pravomocn´ ym rozhodnut´ım ministrestva o jeho rozpuˇstˇen´ı

Odborov´ e organizace ˇ cl. 27 LZPS 486

• ˇ cl.27 LPZS 1. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo svobodnˇe se sdruˇzovat s jin´ ymi na ochranu sv´ ych hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch zájm˚ u. 2. Odborové organizace vznikaj´ı nez´ avisle na státu. Omezovat poˇcet odborov´ ych organizac´ı je nepˇr´ıpustné, stejnˇe jako zv´ yhodˇ novat nˇekteré z nich v podniku nebo v odvˇetv´ı. ˇ 3. Cinnost odborov´ ych organizac´ı a vznik a ˇcinnost jin´ ych sdruˇzen´ı na ochranu hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch z´ ajm˚ u mohou b´ yt omezeny z´ akonem, jde-li o opatˇren´ı v demokratické spoleˇcnosti nezbytná pro ochranu bezpeˇcnosti st´ atu, veˇrejného poˇr´ adku nebo pr´ av a svobod druh´ ych. 4. Pr´ avo na st´ avku je zaruˇceno za podm´ınek stanoven´ ych zákonem; toto právo nepˇr´ısluˇs´ı soudc˚ um, prokur´ ator˚ um, pˇr´ısluˇsn´ık˚ um ozbrojen´ ych sil a pˇr´ısluˇsn´ık˚ um bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u. • ˇcl.27 zaruˇcuje svobodu koaliˇcn´ı, pˇriˇcemˇz koalic´ı se rozum´ı zejména sdruˇzen´ı bud’ zamˇestnavatel˚ u nebo zamˇestnanc˚ u, jehoˇz c´ılem a u ´ˇcelem je formulov´ an´ı a prosazován´ı zájm˚ u pˇri utváˇren´ı a stanovován´ı pracovn´ıch, soci´ aln´ıch nebo hospod´ aˇrsk´ ych podm´ınek • z koaliˇcn´ı svobody se vyvozuje zejména téˇz právo na svobodné kolektivn´ı vyjednáván´ı sociáln´ıch partner˚ u, jakoˇz i pr´ avo na pouˇzit´ı prostˇredk˚ u pracovn´ıho boje, na stranˇe zamˇestnanc˚ u zejména právo na st´ avku, na stranˇe zamˇestnavatel˚ u zejména pr´ avo na v´ yluku • ˇcl. 27/4 - pojmovˇe se st´ avka ch´ ape jako zastaven´ı ˇci pˇreruˇsen´ı práce vˇetˇs´ıho poˇctu zamˇestnanc˚ u, provedené spoleˇcnˇe a pl´ anovitˇe za u ´ˇcelem dosaˇzen´ı urˇcitého c´ıle • m´ a n´ atlakovou povahu, tzn.jej´ım smyslem je vykonávat nátlak na zamˇestnavatele nebo na veˇrejnou spr´ avu k vynucen´ı urˇcitého poˇzadavku • podle toho se pak rozliˇsuj´ı st´ avky jako prostˇredek uskuteˇcn ˇován´ı svobody koaliˇcn´ı a stávky ostatn´ı, zejména politické • st´ avka jako prostˇredek pracovn´ıho boje vykonává vˇzdy nátlak na zamˇestnavatele, na nichˇz má pˇreruˇsen´ı pr´ ace vynutit urˇcit´ y hospod´ aˇrsk´ y nebo soci´ aln´ı poˇzadavek • naproti tomu jin´ a st´ avka, zejména politická, vykonává nátlak na veˇrejnost a na veˇrejnou správu , pˇriˇcemˇz jej´ı c´ıle jsou zpravidla politické, kdy zastaven´ım práce má b´ yt. napˇr. omezeno uspokojován´ı urˇcit´ ych d˚ uleˇzit´ ych potˇreb obyvatelstva a t´ım i vynucov´ ano urˇcité rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsného orgánu • odborov´ a organizace a organizace zamˇestnavatel˚ u se stává právnickou osobou dnem následuj´ıc´ım poté, kdy ministerstvu vnitra byl doruˇcen n´ avrh na jej´ı evidenci • pr´ avo odborovˇe se organizovat je upraveno téˇz v: ´ mezin´ arodn´ı organizace pr´ ace ˇ c. 87 o svobodˇ e sdruˇ zov´ an´ı a ochranˇ e pr´ ava odborovˇ e se • Umluva organizovat (ˇ c. 489/1990 Sb.) • ˇ cl. 8 Mezin´ arodn´ıho paktu o hospod´ aˇ rsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech

258



Sdruˇ zov´ an´ı v c´ırkv´ıch a n´ aboˇ zensk´ ych spoleˇ cnostech z´ akon ˇ c. 3/2002 Sb., o svobodˇ e n´ aboˇ zensk´ eho vyzn´ an´ı a postaven´ı c´ırkv´ı a n´ aboˇ zensk´ ych spoleˇ cnost´ı 487 a o zmˇ enˇ e nˇ ekter´ ych z´ akon˚ u (z´ akon o c´ırkv´ıch a n´ aboˇ zensk´ ych spoleˇ cnostech) • kaˇzd´ y m´ a pr´ avo svobodnˇe projevovat své náboˇzenstv´ı nebo v´ıru bud’ sám nebo spoleˇcnˇe s jin´ ymi, soukromˇe nebo veˇrejnˇe, bohosluˇzbou, vyuˇcov´ an´ım, náboˇzensk´ ymi u ´kony nebo zachováván´ım obˇradu. Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo zmˇenit své n´ aboˇzenstv´ı nebo v´ıru anebo b´ yt bez náboˇzenského vyznán´ı • nikdo nesm´ı b´ yt nucen ke vstupu do c´ırkve a náboˇzenské spoleˇcnosti ani k vystoupen´ı z n´ı, k u ´ˇcasti nebo ne´ uˇcasti na n´ aboˇzensk´ ych u ´konech ˇci u ´konech c´ırkve a náboˇzenské spoleˇcnosti • nikdo nesm´ı b´ yt omezen na sv´ ych pr´ avech proto, ˇze se hlás´ı k c´ırkvi a náboˇzenské spoleˇcnosti, ˇze se u ´ˇcastn´ı jej´ı ˇcinnosti nebo ˇze ji podporuje, anebo je bez vyznán´ı • c´ırkv´ı a n´ aboˇzenskou spoleˇcnost´ı se rozum´ı dobrovolné spoleˇcenstv´ı osob s vlastn´ı strukturou, orgány, vnitˇrn´ımi pˇredpisy, n´ aboˇzensk´ ymi obˇrady a projevy v´ıry, zaloˇzené za u ´ˇcelem vyznáván´ı urˇcité náboˇzenské v´ıry, at’ veˇrejnˇe nebo soukromˇe, a zejména s t´ım spojeného shromaˇzd’ován´ı, bohosluˇzby, vyuˇcován´ı a duchovn´ı sluˇzby • c´ırkve a n´ aboˇzensk´ a spoleˇcnost vznik´ a dobrovoln´ ym sdruˇzován´ım fyzick´ ych osob a svébytnˇe rozhoduje o vˇecech spojen´ ych s vyzn´ av´ an´ım v´ıry, o organizaci náboˇzenského spoleˇcenstv´ı a o vytváˇren´ı k tomu urˇcen´ ych instituc´ı Registrace • c´ırkev a n´ aboˇzensk´ a spoleˇcnost se st´ av´ a právnickou osobou registrac´ı • n´ avrh na registraci se pod´ av´ a ministerstvu kultury, podávaj´ı je nejménˇe 3 fyzické osoby, které dos´ ahly vˇeku 18 let • n´ avrh na registraci c´ırkve a n´ aboˇzenské spoleˇcnosti mus´ı obsahovat: – z´ akladn´ı charakteristiku c´ırkve a náboˇzenské spoleˇcnosti, jej´ıho uˇcen´ı a poslán´ı, ˇ e republiky, – z´ apis o zaloˇzen´ı c´ırkve a n´ aboˇzenské spoleˇcnosti na u ´zem´ı Cesk´ ˇ – v origin´ ale podpisy nejménˇe 300 zletil´ ych obˇcan˚ u Ceské republiky nebo cizinc˚ u s trval´ ym pobytem v ˇ e republice hl´ Cesk´ as´ıc´ıch se k této c´ırkvi a náboˇzenské spoleˇcnosti – z´ akladn´ı dokument - n´ azev, posl´ an´ı c´ırkve a náboˇzenské spoleˇcnosti a základn´ı ˇclánky jej´ı v´ıry, s´ıdlo, oraganizaˇcn´ı strukturu • ministerstvo kultury vede Rejstˇr´ık registrovan´ ych c´ırkv´ı a náboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı a Rejstˇr´ık svazu c´ırkv´ı a n´ aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı

Sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch 488

• podrobnˇe viz →2.46 • ˇcl. 20/2 LZPS rozliˇsuje 2 formy politického sdruˇzován´ı - politické strany a politická hnut´ı, aniˇz by naznaˇcila, v ˇcem se od sebe liˇs´ı • d˚ uvody, p˚ uvod a kritéria tohoto rozliˇsen´ı tˇreba hledat v zákonˇe ˇc. 15/1990 Sb., o politick´ ych stran´ ach (dnes jiˇz ne´ uˇcinn´ y!!), kde ze z´ akona bylo za politické hnut´ı oznaˇceno Obˇcanské fórum a Veˇrejnost proti n´ asil´ı, tedy sdruˇzen´ı bez individu´ aln´ıch ˇclensk´ ych vztah˚ u a pevné organizaˇcn´ı struktury • rozliˇsen´ı mezi tˇemito 2 formami pˇrevzala Listina • v platném pr´ avu rozliˇsovac´ı znaky mezi tˇemito 2 formami nejsou vyjádˇreny • pr´ avo sdruˇzovat se v politické strany/hnut´ı, narozd´ıl od obecnˇe vyjádˇreného sdruˇzovac´ıho práva v odst. 1 ˇcl. 20, pˇr´ısluˇs´ı jen st´ atn´ım obˇcan˚ u

Srovn´ an´ı sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a v obˇ cansk´ ych sdruˇ zen´ıch 489

• Strany oproti sdruˇzen´ım kandiduj´ı ve volbách, ucházej´ı se o moc • Z´ısk´ avaj´ı finanˇcn´ı prostˇredky od st´ atu (pˇr´ıspˇevek na u ´hradu volebn´ıch náklad˚ u - 100 Kˇc za hlas ve volb´ ach ˇ e republiky na ˇcinnost strany) do PS, 30 Kˇc za hlas ve volb´ ach do EP, pˇr´ıspˇevek ze státn´ıho rozpoˇctu Cesk´ • Z´ akon stanovuje, co m˚ uˇze b´ yt pˇr´ıjmem strany • Kontrola stran ze strany st´ atu - pˇredkl´ adaj´ı kaˇzdoroˇcnˇe do 1. dubna PS v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávu ˇ • Clenem strany nem˚ uˇze b´ yt osoba mladˇs´ı 18 let (ˇclenem sdruˇzen´ı ano) • Obˇcan m˚ uˇze b´ yt ˇclenem pouze 1 strany (ale m˚ uˇze b´ yt v kolika je libo sdruˇzen´ıch) ˇ • Cleny stran mohou b´ yt pouze obˇcané (ˇcleny sdruˇzen´ı i cizinci) ´ ´ ˇ výˇse uvedené pr´ avn´ı pˇredpisy; Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl ˇc´ ast 2. s. 153 - 164; Ustava au ´stavn´ı ˇr´ ad CR, Koment´ aˇr 2.d´ıl, Pr´ ava a svobody, Pavl´ıˇcek a kol., 2.vyd´ an´ı, s. 201-210 a 234-240

259

´ STRANY V PRAVN ´ ÍM R ˇ ADU ´ ˇ 2.46. POLITICKE CR

2.46.


ˇ Politick´ e strany v pr´ avn´ım ˇ r´ adu CR


• • • •

Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – u ´stavn´ı zákon ˇc. 2/1993 Sb. ´ ˇ Ustava Ceské republiky – u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 1/1993 SB. z´ akon o sdruˇzov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch - ˇc. 424/1991 Sb. z´ akony o volb´ ach

´ Ustavn´ ı v´ ychodiska 491

• Listina – ˇcl. 20 odst. 2, 3 a 4 ´ • Ustava – ˇcl. 5, ˇcl. 6

Sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a politick´ ych hnut´ıch 492

• Zvl´ aˇstn´ı projev sdruˇzovac´ıho pr´ ava • Charakteristickou odliˇsnost´ı ˇclenstv´ı v politick´ ych stranách od jin´ ych sdruˇzen´ı je zejména u ´ˇcel, kterému strany slouˇz´ı, a kter´ y je také hlavn´ım motivem sdruˇzován´ı • V pol. stran´ ach se soustˇred’uje aktivn´ı ˇc´ ast obyvatelstva, kterou spojuj´ı spoleˇcné zájmy, ideály ˇci svˇetov´ y n´ azor a kter´ a usiluje o ovl´ adnut´ı/ovlivˇ nov´ an´ı státn´ı moci • V demokratick´ ych pol. reˇzimech se tak dˇeje pˇrimˇeˇren´ ymi prostˇredky, konkrétnˇe: – vypracov´ an´ım politického kurzu, mobilizac´ı voliˇc˚ u, u ´ˇcast´ı ve volbách a v pˇr´ıpadˇe u ´spˇechu i pod´ılem na formov´ an´ı a kontrole ˇcinnosti mocensk´ ych orgán˚ u.

Listina z´ akladn´ıch pr´ ava a svobod 493

ˇ 20 odst. 2 – Obˇ • Cl. can´ e maj´ı pr´ avo zakl´ adat t´ eˇ z politick´ e strany a politick´ a hnut´ı“ ” Pozn´ amka: Politick´ a hnut´ı – tento institut byl zaveden do ˇceskoslovenského pr. ˇr´ adu prvn´ım z´ akonem o politických stran´ ach (ˇc. 15/1990 Sb., o politických stran´ ach). Pol. hnut´ı nebyla zaloˇzena na individu´ aln´ım ˇclenstv´ı obˇcan˚ u, ale mohli se v nich sdruˇzovat i pol. strany, organizace a obˇcané. V aktu´ aln´ı pr´ avn´ı u ´pravˇe se odliˇsuj´ı jiˇz jen svým n´ azvem. ˇ 20 odst. 3 – pravidla pro omezen´ı v´ • Cl. ykonu tˇechto práv ˇ 20 odst. 4 – vztah st´ • Cl. atu a pol. stran/hnut´ı - strany, hnut´ı i jiná sdruˇzen´ı jsou oddˇeleny od státu

Z´ akon o sdruˇ zov´ an´ı v politick´ ych stran´ ach a v politick´ ych hnut´ıch (z´ ak. ˇ c. 424/1991 Sb.) 494

ˇ (coˇz vypl´ yvá jiˇz z ˇcl. 20/2 LPS) • Subjektem tˇ echto pr´ av jsou v´ yhradnˇ e obˇ can´ e CR • Z´ akon d´ ale definuje u ´ˇcel sdruˇzov´ an´ı – V´ ykon tohoto pr´ ava slouˇz´ı obˇcan˚ um k jejich u ´ˇcasti na politickém ˇzivotˇe spoleˇcnosti, zejména na vytv´ aˇren´ı z´ akonod´ arných sbor˚ u a org´ an˚ u vyˇsˇs´ıch u ´zemn´ıch samospr´ avných celk˚ u a org´ an˚ u m´ıstn´ı samospr´ avy.

Vztah st´ atu k politick´ ym stran´ am 495

• • • •

K v´ ykonu nen´ı tˇ reba povolen´ı st´ atn´ıho org´ anu, avˇ sak strany a hnut´ı podl´ ehaj´ı registraci Strany a hnut´ı jsou pr´ avnick´ ymi osobami St´ atn´ı org´ any mohou do jejich postaven´ı a ˇcinnosti zasahovat jen na základˇe zákona a v jeho mez´ıch Vznikat a vyv´ıjet ˇcinnost nemohou strany a hnut´ı: – které poruˇsuj´ı u ´stavu a z´ akony nebo jejichˇz c´ılem je odstranˇen´ı demokratick´ ych základ˚ u státu, 260



– které nemaj´ı demokratické stanovy nebo nemaj´ı demokraticky ustanovené orgány, – které smˇeˇruj´ı k uchopen´ı a drˇzen´ı moci zamezuj´ıc´ımu druh´ ym stranám a hnut´ım ucházet se, u ´stavn´ımi prostˇredky o moc nebo které smˇeˇruj´ı k potlaˇcen´ı rovnoprávnosti obˇcan˚ u, – jejichˇz program nebo ˇcinnost ohroˇzuj´ı mravnost, veˇrejn´ y poˇrádek nebo práva a svobodu obˇcan˚ u. • Dalˇs´ı omezen´ı pro politické strany dle §5 zákona: – Strany a hnut´ı jsou oddˇeleny od státu. Nesmˇej´ı vykonávat funkce státn´ıch orgán˚ u ani tyto org´ any nahrazovat. Nesmˇej´ı ˇr´ıdit st´ atn´ı orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich ˇcleny. – Strany a hnut´ı nesmˇej´ı b´ yt ozbrojeny a nesmˇej´ı zˇrizovat ozbrojené sloˇzky. – Strany a hnut´ı mohou b´ yt organizovány zásadnˇe na u ´zemn´ım principu. Zakládat a organizovat ˇcinnost stran a hnut´ı na pracoviˇst´ıch nebo v pˇr´ıpadech stanoven´ ych zvláˇstn´ımi zákony je nepˇr´ıpustné.

Vztah obˇ cana a politick´ e strany 496

• • • •

ˇ ˇ a je starˇs´ı 18 let Clenem pol. strany se m˚ uˇze st´ at pouze fyzická osoba, která je obˇcanem CR Kaˇzd´ y m˚ uˇze b´ yt ˇclenem pouze jedné strany, nicménˇe jedná se pouze o urˇcit´ y moráln´ı apel – pˇr´ıkaz nen´ı prov´ azen sankc´ı Kaˇzd´ y m˚ uˇze své ˇclenstv´ı kdykoliv zruˇsit a ze strany svobodnˇe vystoupit ˇ Clenstv´ ı/podpora anebo skuteˇcnost, ˇze nˇekdo stoj´ı mimo stranu nesm´ı vést v ˇzádném pˇr´ıpadˇe k omezen´ı pr´ av obˇcan˚ u

Vznik 497

ˇ • Pol. strany a hnut´ı vznikaj´ı registrac´ı. Pˇr´ısluˇsn´ ym státn´ım orgánem je Ministerstvo vnitra CR. V pˇr´ıpadˇe ˇ rozhodnut´ı o odm´ıtnut´ı registrace je moˇzné se domáhat soudn´ı ochrany (pˇr´ısluˇsn´ y Nejvyˇsˇs´ı soud CR). • Vˇsechny registrované pol. strany/hnut´ı jsou vedeny v Rejstˇr´ıku stran a hnut´ı“, kter´ y má charakter veˇrejného ” seznamu. //Pozn´ amka: Stav k 12.11. 2011: Pol. stran 101, z toho pozastavená ˇcinnost 4, zruˇseno 15, Pol. hnut´ı 63, pozastaven´ a ˇcinnost 15, zruˇseno 3 //

Z´ anik 498

• Okamˇzikem z´ aniku je den, kdy ministerstvo provede v´ ymaz z rejstˇr´ıku stran a hnut´ı. K tomu dojde poté, co byla strana zruˇsena. D˚ uvody pro zruˇsen´ı strany jsou následuj´ıc´ı: – vlastn´ım rozhodnut´ım, a to dobrovoln´ ym rozpuˇstˇen´ım, slouˇcen´ım s jinou stranou a hnut´ım nebo pˇremˇenou na obˇcanské sdruˇzen´ı – pokud do 1. dubna nepˇredloˇz´ı Poslanecké snˇemovnˇe v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávu – nebo rozhodnut´ım soudu o zruˇsen´ı strany • M´ırnˇejˇs´ım prostˇredkem v˚ uˇci nez´ akonnému jednán´ı strany m˚ uˇze b´ yt pozastaven´ı ˇcinnosti. To provede Nejvyˇsˇs´ı spr´ avn´ı soud na n´ avrh vl´ ady, pˇr´ıpadnˇe prezidenta republiky. • Tˇechto prostˇredk˚ u nelze uˇz´ıvat od okamˇziku vyhláˇsen´ı voleb do desátého dne po jejich ukonˇcen´ı. • Soudn´ı ochrany se m˚ uˇze dom´ ahat ˇclen strany, v pˇr´ıpadˇe rozhodnut´ı orgánu strany, které se dot´ yká skuteˇcnost´ı ˇ , které byly vyznaˇcen´ y v rejstˇr´ıku stran a hnut´ı. Clen následnˇe m˚ uˇze poˇzádat okresn´ı soud o urˇcen´ı, zda je takové rozhodnut´ı v souladu se z´ akonem a stanovami. ´ • Ve vztahu k politick´ ym stran´ am m´ a pravomoc i Ustavn´ ı soud. Rozhoduje o tom, zda rozpuˇstˇen´ı politické strany nebo jiné rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ı se ˇcinnosti politické strany je ve shodˇe s u ´stavn´ımi nebo jin´ ymi z´ akony ( ˇcl. 87 odst. 1 p´ısm. j)

Hospodaˇ ren´ı stran 499

• St´ at se snaˇz´ı zejména o vˇetˇs´ı transparentnost pˇr´ıjm˚ u pol. stran a kontrolu nakládán´ı s finanˇcn´ımi prostˇredky. Z´ akonn´ au ´prava hospodaˇren´ı stran je zaloˇzena na tˇechto základn´ıch principech: – Z´ akaz vlastn´ım jménem podnikat – Velmi omezené moˇznosti zakl´ adat/b´ yt spoleˇcn´ıkem v obchodn´ıch spoleˇcnostech a druˇzstvech – Taxativn´ı vymezen´ı leg´ aln´ıch pˇr´ıjm˚ u 261


– – – –


ˇ Z´ akaz vlastnit majetek mimo u ´zem´ı CR Limitovan´ a v´ yˇse anonymn´ıch dar˚ u Z´ akaz pˇrij´ımat bezplatn´ a plnˇen´ı a dary od stanoven´ ych subjekt˚ u Povinnost pˇredkl´ adat Poslanecké snˇemovnˇe kaˇzdoroˇcnˇe v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávu

• Z´ akon upravuje i formy st´ atn´ıho financován´ı pol. stran, kter´ ymi jsou stál´ y pˇr´ıspˇevek a pˇr´ıspˇevek na mand´ at. Jejich pˇrizn´ an´ı je v´ az´ ano na volebn´ı v´ ysledky a pˇredloˇzen´ı u ´plné v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávy v uvedeném term´ınu. – Pro st´ al´ y pˇr´ıspˇevek je nutné pˇrekroˇcit hranici 3% ve volbách do PS. – N´ arok na pˇr´ıspˇevek na mand´ at vzniká, jestliˇze byl zvolen alespoˇ n jeden poslanec, senátor, ˇclen zastupitelstva kraje/hlavn´ıho mˇesta Prahy z kandidátn´ı listiny strany. • Pr´ avo obˇcan˚ u zakl´ adat politické strany a hnut´ı a sdruˇzovat se v nich je pˇr´ıpustné omezit podle ˇcl. 44 Listiny. To se m˚ uˇze dot´ ykat soudc˚ u, st´ atn´ıch z´ astupc˚ u, zamˇestnanc˚ u státn´ı správy a u ´zemn´ı samosprávy v urˇcen´ ych funkc´ıch, pˇr´ısluˇsn´ık˚ u bezpeˇcnostn´ıch sbor˚ u a pˇr´ısluˇsn´ık˚ u ozbrojen´ ych sil. ´ dle z´ • Takto je v´ ykon fce soudce US akona o u ´stavn´ım soudu nesluˇcitelná s ˇclenstv´ım v politické stranˇe nebo hnut´ı

´ a rozhodnut´ı NSS N´ alezy US ´ 26/94 (financov´ ´ Pl. US an´ı politick´ ych stran, role NKU) • N´ avrh skupiny poslanc˚ u na zruˇsen´ı nˇekter´ ych ustanoven´ı novely zákona o sdruˇzován´ı v politick´ ych stran´ ach ´ – VYHOVENO ˇ a v politick´ ych hnut´ıch (d´ ale jen politická strana) a zákona o NKU • Novela jednak zakazovala politick´ ym stranám provozovat jakoukoliv podnikatelskou ˇcinnost, v ˇcemˇz poslanci spatˇrovali radik´ aln´ı omezen´ı moˇznosti politického p˚ usoben´ı stran a t´ım ohroˇzen´ı jejich svobodné soutˇeˇze a ´ kontrolovat hospodaˇren´ı politick´ t´ ykala se i rozˇs´ıˇren´ı p˚ usobnosti NKU ych stran. Na základˇe pˇrezkoum´ an´ı ´ pr´ vˇcasnosti, u ´plnosti a pravdivosti u ´daj˚ u uveden´ ych stranami ve v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávˇe mˇel NKU avo d´ at podnˇet k n´ avrhu na rozpuˇstˇen´ı nebo pozastaven´ı ˇcinnosti strany. ´ vˇecn´ • US y obsah n´ avrhu rozˇclenil do tˇr´ı skupin: 1. Existence a rozsah finanˇcn´ı kontroly politick´ ych stran st´ atn´ımi org´ any, 2. Pˇr´ıpustnost rozpuˇstˇen´ı, resp. pozastaven´ı ˇcinnosti politické strany z d˚ uvod˚ u nepˇredloˇzen´ı anebo nedostatk˚ u jejich v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zprávy a 3. Pˇr´ıpustnost u ´ˇcasti politick´ ych stran v podnikatelské ˇcinnosti. • Ad 1. finanˇcn´ı podpora politick´ ych stran nesm´ı pˇrekroˇcit m´ıru respektuj´ıc´ı genereln´ı hranici, danou oddˇelen´ım stran od st´ atu, aby nemohl ze strany st´ atu vzniknout nástroj k jejich manipulaci; ˇc´ım v´ıce jsou strany dotov´ any st´ atem, t´ım ménˇe c´ıt´ı potˇrebu hledat zdroje a podporu své ˇcinnosti v obˇcanské struktuˇre spoleˇcnosti; poté, co pˇr´ıspˇevky st´ atu byly politick´ ym stran´ am pˇridˇeleny, nem˚ uˇze j´ıt o hospodaˇren´ı se státn´ım majetkem a nem˚ uˇzou ´ b´ yt d´ ale kontrolov´ any NKU. • Ad 2. z´ avady ve v´ yroˇcn´ı finanˇcn´ı zpr´ avˇe lze sotva kvalifikovat jako nedostatky poruˇsuj´ıc´ı principy uvedené v ´ ˇcl. 5 a ˇcl. 9 Ustavy. • Ad 3. z´ akaz jakékoliv u ´ˇcasti politick´ ych stran na podnikatelské ˇcinnosti nemá v u ´stavn´ım poˇrádku oporu, iluzorn´ı je pˇredstava, ˇze by st´ atn´ı pˇr´ıspˇevek politické strany hospodáˇrsky zajistil a pˇrimˇel k tomu, aby nehledaly finanˇcn´ı zdroje jinde; je vˇsak nutné m´ıt upraveny urˇcité mantinely, aby se strany nezab´ yvaly v´ıce podnikatelskou ˇcinnost´ı neˇz sv´ ym u ´stavn´ım poslán´ım. ´ 10/03 (´ Pl. US ustavnost 3% hranice pˇ ri volb´ ach do PS pro v´ yplatu st´ al´ eho pˇ r´ıspˇ evek na ˇ cinnost strany) • N´ avrh SNK sdruˇzen´ı nez´ avisl´ ych na zruˇsen´ı nˇekter´ ych ustanoven´ı zákona o sdruˇzován´ı v politick´ ych stran´ ach a v politick´ ych hnut´ıch = ZAMÍTNUTO • NSK se nel´ıbila skuteˇcnost, ˇze st´ al´ y pˇr´ıspˇevek na ˇcinnost strany se vyplác´ı stranám jen na základˇe voleb do PS = pouze jedny volby nereflektujou skuteˇcnou podporu pol. strany ve spoleˇcnosti. To, ˇze je zde nastavena hranice na 3% pak je diskriminaˇcn´ı v˚ uˇci menˇs´ım stranám. ´ poˇz´ • US adal o stanovisko PS a ministerstvo vnitra, oba orgány se vyjádˇrily v tom smyslu, ˇze stávaj´ıc´ı pr. u ´prava nebr´ an´ı vzniku nov´ ych politick´ ych subjekt˚ u a jejich pr˚ uniku do Parlamentu, coˇz závis´ı pouze na schopnosti tˇechto uskupen´ı oslovit potˇrebn´ y poˇcet voliˇc˚ u. ´ spoˇc´ıv´ • Dle US a v´ yplata st´ alého pˇr´ıspˇevku na ˇcinnost politické strany v zajiˇstˇen´ı otevˇrenosti politického systému - tato hranice mus´ı tedy b´ yt v´ yraznˇe niˇzˇs´ı, neˇz je stanovena uzav´ırac´ı klauzule proporcionáln´ıho systému, coˇz 3% jsou (uzav´ırac´ı klauzule 5%). ´ • Pokud jde o ot´ azku, zda by mˇelo j´ıt o reflexi pouze voleb do PS (a ne napˇr. i Senátu), vyjadˇruje se k tomu US ˇ takto: Dle u ´stavn´ıho systému Ceské republiky nedisponuj´ı obˇe komory Parlamentu stejn´ ymi pravomocemi a neparticipuj´ı stejnou m´ırou na z´ akonod´ arném procesu, nemaj´ı tud´ıˇz symetrické postaven´ı. Odvozuje-li pr´ avn´ı u ´prava pˇrizn´ an´ı st´ alého pˇr´ıspˇevku na ˇcinnost v´ ysledky voleb do Poslanecké snˇemovny, zrcadl´ı t´ım re´ alné postaven´ı politické strany v u ´stavn´ım systému státu. 262

500

´ Í OCHRANA MENSIN ˇ V CR ˇ 2.47. USTAVN


Rozhodnut´ı NSS Pst 1/2008 - 66 (Rozpuˇ stˇ en´ı Dˇ elnick´ e strany I) • N´ avrh vl´ ady na zruˇsen´ı Dˇelnické strany = ZAMÍTNUTO • Vl´ ada zde neunesla d˚ ukazn´ı bˇremeno, podle jej´ı argumentace nen´ı rozhodné, jakou m´ıru poruˇsen´ı pˇredstavuje nez´ akonné jedn´ an´ı strany a hnut´ı, ovˇsem dle NSS maj´ı politické strany v zastupitelské formˇe demokracie sv˚ uj nezastupiteln´ y v´ yznam, proto poˇz´ıvaj´ı zv´ yˇsené ochrany proti zásah˚ um státu do své ˇcinnosti, i proto je v´ yˇse uveden´ y argument vl´ ady lich´ y. • D˚ uvod k rozpuˇstˇen´ı politické strany tedy vypl´ yvá z kumulativn´ıho splnˇen´ı nˇekolika podm´ınek: 1) zjiˇstˇené chov´ an´ı politické strany je protipr´ avn´ı, 2) je této stranˇe pˇriˇcitatelné, 3) pˇredstavuje dostateˇcnˇe bezprostˇredn´ı hrozbu pro demokratick´ y pr´ avn´ı st´ at a 4) zam´ yˇslen´ y zásah je pˇrimˇeˇren´ y sledovanému c´ıli, tzn. nen´ı naruˇsena proporcionalita mezi omezen´ım pr´ ava sdruˇzovat se v politick´ ych stranách a zájmem spoleˇcnosti na ochranˇe jin´ ych hodnot. • Na vl´ adˇe bylo, aby konkrétn´ı poznatky o ˇcinnosti politické strany nesluˇcitelné s § 4 zákona o politick´ ych stran´ ach (zde najdeme v´ yˇcet toho, jakou formou pol. strany nesmˇej´ı fungovat/jaké nesmˇej´ı m´ıt c´ıle) dostateˇcnˇe vˇerohodnˇe a pˇresvˇedˇcivˇe s n´ avrhem konkrétn´ıch d˚ ukaz˚ u prokazuj´ıc´ıch jej´ı tvrzen´ı pˇredloˇzila soudu. • Vzhledem k tomu, ˇze NSS zde rozhodl o skutkovém stavu, kter´ y byl vázán na souˇcasnost, je dle soudn´ıho ˇr´ adu spr´ avn´ıho moˇzné v dané vˇeci v budoucnu znovu rozhodovat. Rozhodnut´ı NSS Pst 1/2009 – 348 (Rozpuˇ stˇ en´ı Dˇ elnick´ e strany II) ˇ • N´ avrh vl´ ady na zruˇsen´ı Dˇelnické strany = VYHOVENO • DS byla protipr´ avn´ı. Skuteˇcn´ y program DS, projevy pˇredstavitel˚ u a ˇclen˚ u DS a projev˚ u, jimˇz tato strana poskytuje prostor na shrom´ aˇzdˇen´ıch a ve stranickém tisku, smˇeˇruj´ı k vyvoláván´ı rasové, etnické a soci´ aln´ı ˇ DS smˇeˇrovala nesn´ aˇsenlivosti a ve svém d˚ usledku k omezen´ı základn´ıch práv a svobod urˇcit´ ych obyvatel CR. k potlaˇcen´ı rovnopr´ avnosti obˇcan˚ u a to zejména na základˇe národnostn´ıho kl´ıˇce nebo sexuáln´ı orientace. • D´ ale DS podle NSS programovou podobnost´ı vyuˇz´ıvanou symbolikou navazuje na nˇemeck´ y nacionáln´ı socialismus, tj. totalitn´ı ideologii, nesluˇcitelnou s demokraci´ı a základn´ımi lidsk´ ymi právy a svobodami. ˇ kter´ • DS je také u ´zce prov´ az´ ana v podstatˇe se vˇsemi v´ yznamn´ ymi neonacistick´ ymi hnut´ımi v CR, ym vytv´ aˇr´ı politickou platformu pro legitimizaci jejich svˇetonázoru • DS se také nez´ akonnˇe pokusila nahradit ˇcinnost státn´ıch a samosprávn´ ych orgán˚ u a poˇrádkov´ ych sil. • NSS se rozhodl stranˇe ˇcinnost nepozastavit, ale rovnou ji rozpustit, jelikoˇz moˇznost nápravy“ DS je vzhledem k podstatˇe jej´ı protipr´ avnosti prakticky vylouˇcena a vedla by k popˇren´ı samotn´ ych” d˚ uvod˚ u jej´ı existence. • NSS také posuzoval ot´ azku, zda m´ a v˚ ubec cenu DS stranu zruˇsit, jelikoˇz existuje pˇredpoklad, ˇze si jej´ı person´ aln´ı substr´ at zaloˇz´ı stranu novou. NSS tuto otázku uzavˇrel s t´ım, ˇze t´ımto rozhodnut´ım bude nastavena hranice u ńosnosti do budoucna i pro dalˇs´ı pol. subjekty, tedy i toho, kter´ y si nynˇejˇs´ı ˇclenové DS zaloˇz´ı. ´ 13/10 (Rozpuˇ Pl.US stˇ en´ı Dˇ elnick´ e strany III) • N´ avrh DS na zruˇsen´ı rozhodnut´ı NSS o jej´ım rozpuˇstˇen´ı = ZAMÍTNUTO • DS oznaˇcila své rozpuˇstˇen´ı jako n´ asilné vynucován´ı politické korektnosti na u ´kor základn´ıch práv a svobod pˇri ˇr´ızen´ı, které vykazovalo znaky stˇredovˇekého ˇcarodˇejnického procesu se snahou hˇr´ıˇsn´ıka (Dˇelnickou stranu) up´ alit. Proces dokazov´ an´ı pˇri ˇr´ızen´ı oznaˇcila m´ısty za typicky ordálové ˇr´ızen´ı. Dále poukázala na pˇrek´ aˇzku rei iudicate (NSS prvn´ı vl´ adn´ı n´ avrh na rozpuˇstˇen´ı zam´ıtl) a na to, ˇze NSS nepˇr´ısluˇs´ı posuzovat chov´ an´ı jej´ıch ˇclen˚ u, pokud nebyli pravomocnˇe odsouzeni v trestn´ım ˇr´ızen´ı. Obecnˇe shrnula, ˇze ˇzádn´ ymi relevantn´ımi d˚ ukazy nebyla prok´ az´ ana protipr´ avnost ˇcinnosti Dˇelnické strany. ´ neuznal pˇrek´ • US aˇzku rei iudicate s t´ım, ˇze vláda pˇri prvn´ım návrhu neunesla d˚ ukazn´ı bˇremeno a soud se tedy tehdy ˇcinnost´ı navrhovatelky nijak komplexnˇe nezab´ yval a ani zab´ yvat nemohl. Z toho tedy nelze dovodit, ˇze by ˇcinnost navrhovatelky, zahrnuj´ıc´ı dobu do vyhláˇsen´ı prvn´ıho rozsudku byla uznána jako bezvadn´ a. D´ ale pouk´ azal na svou judikaturu ve vˇeci posuzován´ı d˚ ukaz˚ u: Z u ´stavn´ıho principu nezávislosti soud˚ u podle ˇcl. ´ 82 Ustavy vypl´ yv´ a i z´ asada volného hodnocen´ı d˚ ukaz˚ u, a rozhodnut´ı o rozsahu dokazován´ı proto spad´ a do v´ yluˇcné kompetence obecného soudu. ´ výˇse uvedené pr´ avn´ı pˇredpisy; Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda II.d´ıl ˇc´ ast 2. s. 158 - 164

2.47.

´ ˇ Ustavn´ ı ochrana menˇ sin v CR

Historie 501

´ • Ustava 1920 – Hlava 6. - ochrana n´ arodnostn´ıch, náboˇzensk´ ych a rasov´ ych menˇsin 263



– Pˇrepis Saint-Germainské mez. smlouvy o ochranˇe menˇsin do vnitrostátn´ıho práva – Z´ asada rovnosti pˇred z´ akonem, z´ asady jazykového práva ´ – Na z´ akladˇe § 129 Ustavy - jazykov´ y z´ akon –i pokud bylo v okrese min. 20% obyvatel pˇr´ısluˇsn´ıci menˇsiny, mohli uˇz´ıvat v u ´ˇredn´ım styku sv˚ uj jazyk ´ • Ustava 1948 – Nen´ı vˇenov´ ana ˇz´ adn´ a ˇc´ ast ´ • Ustava 1960 – Kolektivistické pojet´ı - zd˚ uraznˇen´ı kolektivn´ım práv menˇsin – Zakotvila jenom pr´ ava nˇekter´ ych menˇsin – polské, mad’arské a ukrajinské – Menˇsina nˇemeck´ a zakotvena nebyla, coˇz bylo zd˚ uvodnˇeno jej´ım rozpt´ ylen´ım po celém u ´zem´ı a maj´ı-li m´ıt tyto menˇsiny urˇc.kolektivn´ı práva, vyˇzaduje to aby ˇzily na urˇcitém ohraniˇceném u ´zem´ı – Nezabezpeˇcoval pr´ ava etnick´ ych menˇsin ´ ˇ – Ustavn´ ı z´ akon 144/1968 Sb., o postaven´ı n´ arodnost´ı v CSSR ´ ∗ Uprava postaven´ı 4 tzv. u ´stavnˇe zv´ yhodnˇen´ ych národnost´ı: mad’arské, nˇemecké, polské a ukrajinské ∗ Z´ akon pˇripouˇstˇel i jiné menˇsiny, aniˇz by je pˇr´ımo jmenoval ´ ˇc. 23/1991 Sb. ∗ Tento z´ akon zruˇsen UZ • Dnes - obecn´ a u ´prava, nen´ı zv´ yhodnˇen´ı nˇekteré z menˇsin, jen postaven´ı slovenské národnostn´ı menˇsiny je ˇ a Slovenskem o dobrém sousedstv´ı, pˇrátelsk´ ˇreˇseno ve zvl´ aˇstn´ı Smlouvˇe mezi CR ych vztaz´ıch a spolupr´ aci: u ´prava je zde form´ alnˇe v nˇekter´ ych aspektech ˇsirˇs´ı

Ukotven´ı v u ´ stavn´ım poˇ r´ adku 502

´ ˇcl. 6 Politick´ a rozhodnut´ı vycházej´ı z v˚ ule vˇetˇsiny vyjádˇrené svobodn´ ym hlasován´ım. Rozhodov´ an´ı • Ustava: ” vˇetˇsiny db´ a ochrany menˇsin.“ • Vˇenov´ ana hlava tˇret´ı Listiny - Pr´ ava n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin • Vˇ ecn´ au ´ prava 1. 2. 3. 4.

Listina - ˇcl. 1, 3, 24, 25 R´ amcov´ au ´mluva o ochranˇe n´ arodnostn´ıch menˇsin Z´ akon ˇc. 273/2001 Sb., o pr´ avech pˇr´ısluˇsn´ık˚ u národnostn´ıch menˇsin Z´ akon ˇc. 198/2009 Sb., o rovném zacházen´ı a o právn´ıch prostˇredc´ıch ochrany pˇred diskriminac´ı (antidiskriminaˇcn´ı z´ akon)

Ochrana n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇ sin 503

• • • •

• • • • •

ˇ (ani CSFR) ˇ V dobˇe pˇrijet´ı Listiny v roce 1991 nebyla v právn´ım ˇrádu CR legáln´ı definice pojm˚ u národnostn´ı ani etnick´ a menˇsina V roce 2001 pˇrijat z´ akon 273/2001 Sb., o pr´ avech pˇ r´ısluˇ sn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇ sin a zmˇenˇe nˇekter´ ych z´ akon˚ u Uvozen preambul´ı ˇ ˇzij´ıc´ıch na u ˇ kteˇr´ı se odliˇsuj´ı N´ arodnostn´ı menˇsina vymezena jako spoleˇcenstv´ı obˇcan˚ u CR ´zem´ı souˇcasné CR, od ostatn´ıch obˇcan˚ u zpravidla spoleˇcn´ ym etnick´ ym p˚ uvodem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoˇr´ı poˇcetn´ı meˇsinu obyvatel a z´ aroven projevuj´ı v˚ uli b´ yt povaˇzováni za národnostn´ı menˇsinu za u ´ˇcelem spoleˇcného u ´sil´ı o zachov´ an´ı a rozvoj vlastn´ı svébytnosti, jazyka a kultury a zároveˇ n za u ´ˇcelem vyjádˇren´ı a ochrany zájm˚ u jejich spoleˇcenstv´ı, které se historicky utvoˇrilo ˇ kter´ Pˇr´ısluˇsn´ıkem n´ arodnostn´ı menˇsiny je obˇcan CR, y se hlás´ı k jiné neˇz ˇceské národnosti a projevuje pˇr´ an´ı b´ yt povaˇzov´ an za pˇr´ısluˇsn´ıka n´ arodnostn´ı menˇsiny spolu s dalˇs´ımi, kteˇr´ı se hlás´ı ke stejné národnosti Upravuje pr´ ava pˇr´ısluˇsn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇsin P˚ usobnost ministerstev a jin´ ych spr´ avn´ıch orgán˚ u ve vztahu k nim “Shrnul” u ´pravu z´ akon˚ u a mezin´ arodn´ıch smluv V´ ykon pr´ av - napˇr. pr´ avo na sdruˇzov´ an´ı pˇr´ısluˇsn´ık˚ u národnostn´ıch menˇsin, svobodná volba pˇr´ısluˇsn´ık˚ u k n´ arodnstn´ı menˇsinˇe, pr´ avo u ´ˇcasti na ˇreˇsen´ı záleˇzitost´ı t´ ykaj´ıc´ıch se národnostn´ıch menˇsin, právo na uˇz´ıv´ an´ı jména a pˇr´ıjmen´ı v jazyce n´ arodnostn´ı menˇsiny, právo na uˇz´ıván´ı jazyka národnostn´ı menˇsiny v u ´ˇredn´ım styku a pˇred soudy, pr´ avo na vzdˇel´ an´ı v jazyce národnostn´ı menˇsiny, právo na rozvoj kultury pˇr´ısluˇsn´ık˚ u n´ arodnostn´ıch menˇsin 264



• Pojem etnick´ a menˇsina leg´ alnˇe definov´ an nen´ı • Vytvoˇril novou kategorii menˇsin, kter´ a nen´ı v Listinˇe : kategorie tradiˇcnˇe a dlouhodobˇe ˇzij´ıc´ıch menˇsin na ˇ (neˇr´ık´ u ´zem´ı CR a uˇz ale jak dlouho) - takto uznáno je u nás 12 skupin menˇsin – napˇr. chorvatská, bulharsk´ a, ˇreck´ a, r´ omsk´ a, rus´ınsk´ a...) - stanovila to Rada pro národnostn´ı menˇsiny • Pro menˇsiny plat´ı 2 z´ akladn´ı ustanoven´ı - z´ akaz diskriminace (ˇcl.3 Listiny) pro pˇr´ısluˇsnost k národnostn´ı nebo etnické menˇsinˇe a princip rovnosti (ˇcl.24 Listiny. . . pˇr´ısluˇsnost nesm´ı b´ yt nikomu na u ´jmu) • Pr´ ava menˇsin ve st´ atˇe pˇrepokl´ adaj´ı jejich loajalitu v˚ uˇci státu a respektován´ı demokratického principu rovnosti, tj.z´ akaz diskriminace i privilegi´ı (pokud chceme nˇejaké menˇsinˇe pˇridat nebo ubrat práva, mus´ı to b´ yt vyloˇzenˇe zm´ınˇeno, jinak to bude dikriminace, at uˇz v pozitivn´ım nebo negativn´ım smyslu) • Listina rozezn´ av´ a (i kdyˇz rozd´ıly nejsou jasnˇe definovány) 1. N´ arodnostn´ı menˇ siny - z´ aleˇzitost svobodné volby - ˇcl. 3/2 LPS kaˇzd´ y má právo svobodnˇe rozhodovat o své n´ arodnosti, , jedn´ a se o subjektivn´ı kategorii a m˚ uˇze b´ yt bˇehem ˇzivota mˇenˇena – ˇcl. 3/2 LPS zakazuje jakékoli ovlivˇ nován´ı rozhodnut´ı o své národnosti a vˇsechny zp˚ usoby n´ atlaku smˇeˇruj´ıc´ı k odn´ arodˇ nov´ an´ı – Tento u ´stavn´ı imperativ je podpoˇren také trestn´ım zákonem, kter´ y stanov´ı skutkové podstaty Hanoben´ı n´ aroda, rasy, etnické nebo jiné skupiny osoby (§355), Podnˇecován´ı k nenávisti v˚ uˇci skupinˇe osob nebo k omezov´ an´ı jejich práv a svobod (§356) 2. Etnick´ e menˇ siny - nez´ avis´ı na volbˇe ˇclovˇeka, je povaˇzována za objektivn´ı kategorii, etnikum je d´ ano objektivn´ımi znaky, nez´ avisl´ ymi na subjektivn´ı lidské v˚ uli nebo pˇrán´ı,obykle se etnickou menˇsinou rozum´ı historicky vznikl´ a skupina lid´ı spoleˇcného p˚ uvodu, rasového typu, jazyka a osobité duchovn´ı a metari´ aln´ı kultury ˇ je za etnickou menˇsinu povaˇzována cikánská menˇsina, z toho jen – Mus´ıme odliˇsovat - napˇr. v CR ˇc´ ast se hl´ as´ı k romské n´ arodnosti • Podle z´ akona o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u je u ´daj o národnostn´ım, rasovém nebo etnickém p˚ uvodu povaˇzov´ an za citliv´ y osobn´ı u ´daj • Fakticky se pˇr´ısluˇsnost k dané n´ arodnosti zjiˇst’uje pˇri sˇc´ıtán´ı lidu • Menˇsiny nemus´ı b´ yt jen n´ arodnostn´ı a etnické, ale také ˇ zeny v tˇ ehotenstv´ı, dˇ eti, mladistv´ı, soci´ alnˇ e slab´ı, osoby zdravotnˇ e postiˇ zen´ e Mezin´ arodnˇ epr´ avn´ı ochrana 504

• R´ amcov´ a u ´ mluva o ochranˇ e n´ arodnostn´ıch menˇ sin - pˇr´ısluˇsn´ıci menˇsin mus´ı respektovat vnitrost´ atn´ı pr´ avn´ı ˇr´ ad a pr´ ava ostatn´ıch, tj. i jin´ ych menˇsin – Po Euronovele m´ a R´ amcov´ au ´mluva o ochranˇe národnostn´ıch menˇsin aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred z´ akonem ´ • Umluva o odstranˇ en´ı vˇ sech forem rasov´ e diskriminace • Mezin´ arodn´ı pakt o obˇ cansk´ ych a politick´ ych pr´ avech – v ˇcl. 26 zakazuje diskriminaci a v ˇcl.27 zavazuje signatáˇre, aby neup´ıraly etnick´ ym, náboˇzensk´ ym nebo jazykov´ ym menˇsin´ am pr´ avo uˇz´ıvat své vlastn´ı kultury, vyznávat a projevovat své vlastn´ı náboˇzenstv´ı nebo pouˇz´ıvat vlastn´ıho jazyka ´ o ochranˇ e lidsk´ ych pr´ ava z´ akladn´ıch svobod • Umluva ´ – ˇcl. 14 Z´ akaz diskriminace Uˇz´ıv´ an´ı práv a svobod pˇriznan´ ych touto Umluvou mus´ı b´ yt zajiˇstˇeno bez diskriminace zaloˇzené na jakémkoli d˚ uvodu, jako je pohlav´ı, rasa, barva pleti, jazyk, náboˇzenstv´ı, politické nebo jiné sm´ yˇslen´ı, n´ arodnostn´ı nebo sociáln´ı p˚ uvod, pˇr´ısluˇsnost k národnostn´ı menˇsinˇe, majetek, rod nebo jiné postaven´ı. – Mezin´ arodn´ı ochrana menˇ sin ∗ OSN ∗ Konference o bezpeˇcnosti a spolupráci v Evropˇe ∗ Rada Evropy

265

´ ÍHO STATU ´ ˇ 2.48. PRINCIPY SOCIALN V LISTINE


Ustanoven´ı Listiny - ˇ cl. 24 a 25 505

ˇ 24 garantuje kaˇzdému, ˇze pˇr´ısluˇsnost ke kterékoli národnostn´ı nebo etnické menˇsinˇe nesm´ı b´ • Cl. yt nikomu na u ´jmu ˇ – tato u ´stavn´ı u ´prava vych´ az´ı z principu rovnosti a je podkytnuta kaˇzdému, nejen státn´ımu obˇcanovi CR • Vˇ cl.25 Listiny jsou jmenov´ ana zvl´ aˇstn´ı práva → zajiˇstˇené od státu, nesm´ı naruˇsit rovnost obˇcan˚ u, n´ arok kolektivn´ıch a individu´ aln´ıch pr´ av vypl´ yvá pˇr´ımo z Listiny a nen´ı podm´ınˇen vydán´ım zvláˇstn´ıho zákona • Z´ aleˇz´ı na menˇsin´ ach, jak ustanoven´ı vyuˇzij´ı, jak se o svá práva pˇrihlás´ı, napˇr. jaká si vytvoˇr´ı sdruˇzen´ı ˇ • Cl.25 odst.1 obsahuje pr´ ava deklarov´ ana kolektivnˇ e – Obˇcan˚ um(!), kteˇr´ı tvoˇr´ı n./e. menˇsinu se zaruˇcuje : rozv´ıjet vlastn´ı kulturu: prostˇrednictv´ım literatury, divadel festivaly n´ arodn´ı kultury aj. – Pr´ avo rozliˇsovat a pˇrij´ımat informace v mateˇrském jazyce – Sdruˇzovat se v n´ arodnostn´ıch sdruˇzen´ıch ∗ Je zaruˇcen vˇsestrann´ y rozvoj: právn´ı záruka + prostˇredky k zajiˇstˇen´ı + souˇcasnˇe kontrola, jak budou prostˇredky pouˇzity ˇ • Cl.25 odst.2 obsahuje individu´ aln´ı pr´ ava – Pr´ avo na vzdˇel´ an´ı v jejich jazyku – Pr´ avo uˇz´ıvat jejich jazyka v u ´ˇredn´ım styku – Pr´ avo u ´ˇcasti na ˇreˇsen´ı vˇec´ı t´ ykaj´ıc´ıch se národnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin • V obouch komor´ ach Parlamentu - fakultativn´ı v´ ybory • V zastupitelstv´ıch obc´ı a kraj˚ u - v´ ybory pro n´ arodnostn´ı menˇ siny – Obec, v jej´ımˇz u ´zemn´ım obvodu ˇzije podle posledn´ıho sˇc´ıtán´ı lidu alespoˇ n 10 % obˇcan˚ u hlás´ıc´ıch se k n´ arodnosti jiné neˇz ˇceské, zˇrizuje v´ ybor pro národnostn´ı menˇsiny (dle zákona o obc´ıch) – Kraj, v jehoˇz u ´zemn´ım obvodu ˇzije podle posledn´ıho sˇc´ıtán´ı lidu alespoˇ n 5 % obˇcan˚ u hlás´ıc´ıch se k n´ arodnosti jiné neˇz ˇceské, zˇrizuje v´ ybor pro národnostn´ı menˇsiny (dle zákona o kraj´ıch) • Rada vl´ ady pro n´ arodnostn´ı menˇ siny - zˇr´ızena usnesen´ım vlády – Je st´ al´ ym poradn´ım a iniciativn´ım orgánem vlády pro otázky t´ ykaj´ıc´ı se národnostn´ıch menˇsin a jejich pˇr´ısluˇsn´ık˚ u – V ˇcele ˇclen vl´ ady, min. polovina ˇclen˚ u pˇr´ısluˇsn´ıci menˇsiny ´ ´ ˇ Gerloch, Hˇrebejk, Zoubek, r.2010 (424-427, 4.vyd´ Ustava; Listina; Koment´ aˇr k Listinˇe; Ustavn´ ı systém CR, an´ı); ´ Ustavn´ı pr´ avo, Pavl´ıˇcek a kol., II.d´ıl ˇc´ ast 2., str. 176 aˇz 184

2.48.

Principy soci´ aln´ıho st´ atu v Listinˇ e

Soci´ aln´ı st´ at 506

• • • •

Novodobé u ´stavy, jsou mj. u ´stavami sociáln´ıho státu - takovouto povahu dostávaj´ı po 2. svˇetové vl´ ace Poˇc´ atek soci´ aln´ıch pr´ av ale moˇzno spatˇrovat uˇz v Nˇemecku v Bismarckovˇe politice Zakotvov´ an´ı soci´ aln´ıch pr´ av souvis´ı se zavádˇen´ım vˇseobecnosti volebn´ıho práva ´ ˇ Ustava m˚ uˇze pojmenovat st´ at jako sociáln´ı expressis verbis (napˇr. SRN, Spanˇ elsko) nebo ustanoven´ımi o soci´ aln´ıch pr´ avech • Pojmenov´ an´ı st´ atu jako soci´ aln´ıho nebo zakotven´ı sociáln´ıch práv je protiváhou proti jednostrannému uplatˇ nov´ an´ı trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı • Soci´ aln´ı st´ at mus´ı zejména zabezpeˇcovat obyvatelstvo proti sociáln´ım d˚ usledk˚ um nemoci, invalidity, st´ aˇr´ı, nezamˇestnanosti, d´ ale obsahovat ustanoven´ı k ochranˇe matek a dˇet´ı

266



Hospod´ aˇ rsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava (IV. Hlava Listiny) 507

• • • • • • • • • •

Jejich u ´stavn´ı u ´prava je pˇr´ıznaˇcn´ a pro sociáln´ı stát V r˚ uzn´ ych mezin´ arodn´ıch dokumentech se liˇs´ı ˇ CSR se inspirovalo pˇredevˇs´ım – Mezin´ arodn´ı paktem o hospod´ aˇ rsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech a Evropskou soci´ aln´ı chartou ˇ je v´ ´ ´ CR az´ ana dalˇs´ımi smlouvami, patˇr´ı k nim napˇr. Umluva o odstranˇen´ı vˇsech forem diskriminace ˇzen, Umluva o pr´ avech d´ıtˇete aj., vˇsechny tyto smlouvy vztahuj´ıc´ı se k hospodáˇrsk´ ym, sociáln´ım práv˚ um vyˇzaduj´ı zvl´ aˇstn´ı pr´ avn´ı u ´pravu ve vnitrost´ atn´ım z´ akonodárstv´ı (ˇcl.41 odst.1 L) Prom´ıtaj´ı se do pracovn´ıho pr´ ava, pr´ ava sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı,. . . Soci´ aln´ı pr´ ava- vyˇ zaduj´ı zpravidla plnˇ en´ı od st´ atu (pozitivn´ı status, nejsou svobodami v uˇzˇs´ım smyslu) Soci´ aln´ı pr´ ava = souhrnnˇ e pr´ avo na soci´ aln´ı zabezpeˇ cen´ı V dem. st´ atech zaloˇzen´ ych na konceptu sociáln´ıho státu uznávaj´ı nejen autonomii kaˇzdého jednotlivce, ale i existenci spoleˇcnosti coby souhrnu mezilidsk´ ych vztah˚ u, jeˇz reálnˇe podmiˇ nuj´ı i relativizuj´ı svobodu individua. Uzn´ avaj´ı existenci rozd´ıl˚ u mezi lidmi danou subjektivn´ımi i objektivn´ımi okolnostmi: vˇek, zdravotn´ı stav, duˇsevn´ı vyspˇelost, dosaˇzené vzdˇel´ an´ı, majetek, spoleˇcenské postaven´ı, apod. St´ at vych´ azej´ıc´ı z u ´ stavn´ı hodnoty d˚ ustojnosti ˇ clovˇ eka (ˇ cl. 1 L) mus´ı vytv´ aˇ ret takov´ e podm´ınky, aby lid´ e byli zajiˇ stˇ eni pro pˇ r´ıpad rizik spojen´ ych s jejich: – vˇekem – zdravotn´ım stavem – nemajetnost´ı

• Tomu odpov´ıdaj´ı soci´ aln´ı pr´ ava • St´ at se sv´ ych z´ avazk˚ u nem˚ uˇze zprostit • Z´ısk´ av´ an´ı i rozdˇelov´ an´ı zdroj˚ u pro takové zabezpeˇcen´ı - mus´ı b´ yt zaloˇzeno na z´ asad´ ach rovnosti a solidarity Historie 508

• Nˇekter´ a z tˇechto pr´ av byla obsaˇzena i v u ´stavách z minul´ ych stolet´ı- ve francouzsk´ ych u ´stavách z roku 1793, 1948 • Ve V´ ymarské u ´stavˇe z 1919 • Spoleˇcnost n´ arod˚ u tato pr´ ava prosazovala po I. sv. válce systémem u ´mluv Mezinárodn´ı organizace pr´ ace • Po II. sv. v´ alce se objevuj´ı v u ´stav´ ach pravidelnˇe. Vyjadˇruj´ı mnohem vˇsestrannˇejˇs´ı u ´lohu modern´ıho st´ atu ve vztahu k obˇcan˚ um. • Takové pojet´ı se odrazilo i v mezin´ arodn´ıch dokumentech a smlouvách o LP, je obsaˇzeno ve Vˇseobecné deklaraci LP a ve smlouv´ ach, které na ni navazuj´ı, zejména v Mezinárodn´ım paktu o hospodáˇrsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch pr´ avech a Evropské soci´ aln´ı chartˇe, v Listinˇe základn´ıch práv EU • Ideov´ ym zd˚ uvodnˇen´ım tˇechto pr´ av b´ yv´ a idea pˇrirozen´ ych práv

Princip solidarity 509

• Pˇrirozen´ y princip, obrat od pr´ avn´ıho pozitivismu k pˇrirozenoprávn´ı koncepci →Vˇseobecná deklarace lidsk´ ych pr´ av (1948) - rovnost lid´ı ve svˇ etˇ e • Listina princip solidarity vyjadˇruje v: – ˇ cl. 11 odst. 3 - vlastnictv´ı zavazuje, nesm´ı b´ yt zneuˇzito na u ´jmu práv druh´ ych anebo v rozporu se z´ akonem chr´ anˇen´ ymi obecn´ ymi z´ ajmy – ˇ cl. 35 odst. 3 – t´ yk´ a se ohledu na ˇzivotn´ı prostˇred´ı • Princip solidarity je spojen s povinnostmi v demokratickém státˇe • Uplatˇ nuje se v˚ uˇci soci´ alnˇe slabˇs´ım skupinám a jednotlivc˚ um, tak i ve vztahu k obecn´ ym zájm˚ um • Pr´ avn´ım vyj´ adˇren´ım je u ´prava povinnost´ı napˇr. krizov´ ych situac´ıch, jako jsou ˇziveln´ı pohromy (povodnˇe, poˇz´ ary), ale i povinnost br´ anit svoji vlast, dále daˇ nová povinnost.. ´ 2/08: Solidaritu lze z pohledu jednotlivce vn´ımat jako vnitˇ • Pl.US rn´ı ˇ ci vnˇ ejˇ s´ı. Vnitˇrn´ı solidarita je d´ ana citovou bl´ızkost´ı vztahu k ostatn´ım, je spontánn´ı, uplatˇ nuje se pˇredevˇs´ım v rodinˇe a v dalˇs´ıch partnersk´ ych spoleˇcenstv´ıch. St´ at do tohoto vztahu zpravidla nezasahuje, nebo jen velmi omezenˇe. Vnˇejˇs´ı solidarita tuto citovou bl´ızkost postr´ ad´ a, a souhlas jednotlivce s jej´ım uplatˇ nován´ım je proto zdráhavˇejˇs´ı. Jedn´ a se na pˇr´ıklad o solidaritu bohat´ ych s chud´ ymi, schopn´ ych s ménˇe schopn´ ymi, zdrav´ ych s nemocn´ ymi. St´ at se v této oblasti uplatˇ nuje svoj´ı mocensko-vrchnostenskou funkc´ı velmi aktivnˇe. Pˇ res princip solidarity se uskuteˇ cn ˇ uje pˇ rerozdˇ elov´ an´ı, tj. pohyb pˇ ren´ aˇ sej´ıc´ı zdroje od jednˇ ech k druh´ ym – tˇ em potˇ rebn´ ym. Solidarita m´ a své hranice. Nem˚ uˇze m´ıt natolik vych´ ylenou podobu, aby ji ti, které postihuje, pocit’ovali jako 267



nepˇrimˇeˇrenou, neproporcion´ aln´ı, nebo dokonce nespravedlivou a odˇ nali j´ı sv˚ uj tich´ y souhlas. Ve jménu solidarity m˚ uˇze st´ at postihovat pouze takovou ˇcást majetku schopného, aby souˇcasnˇe nedestruoval aktivitu jeho v´ ykonu a nedostal se za u ´stavn´ı hranici ochrany majetku.

Soci´ aln´ı funkce vlastnictv´ı 510

• • • • •

Princip vlastnictv´ı zavazuje“ = j´ adro sociáln´ı koncepce vlastnictv´ı ” an cca pˇred 100 lety (pr˚ Zformulov´ umyslová revoluce), pozdˇeji formulován v u ´stavách Vlastnictv´ı jako soci´ aln´ı funkce Vlastnictv´ı - zavazuje samotného vlastn´ıka Ukl´ ad´ a povinnost - db´ at na pr´ ava jin´ ych osob a na obecné zájmy, v´ ykon nesm´ı poˇskozovat lidské zdrav´ı, pˇr´ırodu a ˇzivotn´ı prostˇred´ı nad m´ıru stanovenou zákonem

Listina ˇ cl. 26 - 35 511

• Ze vztahu obˇcan˚ u k jejich st´ atu vypl´ yv´ a, ˇze nˇ ekter´ a soci´ aln´ı pr´ ava jsou urˇ cena jen obˇ can˚ um ˇ 41 odst. 1 Pr´ • Cl. av uvedených v ˇcl. 26, ˇcl. 27 odst. 4, ˇcl. 28 aˇz 31, ˇcl. 32 odst. 1 a 3, ˇcl. 33 a 35 Listiny je ” pouze v mez´ıch z´ moˇzno se dom´ ahat akon˚ u, které tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı.” • Souˇcasnˇe podle ˇcl. 4 odst. 4 vˇzdy mus´ı b´ yt ˇsetˇreno podstaty a smyslu tˇechto práv ˇ 26 Pr´ • Cl. avo na svobodnou volbu povol´ an´ı. Pr´ avo podnikat. Pr´ avo z´ısk´ avat prostˇ redky pro sv´ e ˇ zivotn´ı potˇ reby prac´ı ˇ 26 odst. 3 Kaˇzdý m´ • Cl. a pr´ avo z´ısk´ avat prostˇredky pro své ˇzivotn´ı potˇreby prac´ı. Obˇcany, kteˇr´ı toto pr´ avo ” nemohou bez své viny vykon´ avat, st´ at v pˇrimˇeˇreném rozsahu hmotnˇe zajiˇst’uje; podm´ınky stanov´ı z´ akon.“ – druh´ a vˇeta: – Pˇrimˇeˇrené hmotné zajiˇstˇen´ı ze strany státu je poskytováno obˇcan˚ um, kteˇr´ı bez své viny nemohou pr´ avo na pr´ aci uplatˇ novat – Z´ akon o zamˇ estnanosti (ˇ c. 435/2004 Sb.) – stanov´ı podm´ınky a rozsah hmotného zabezpeˇcen´ı uchazeˇc˚ u o zamˇestn´ an´ı – Z´ akon o ˇ zivotn´ım minimu (ˇ c. 463/1991 Sb.) a o soci´ aln´ı potˇ rebnosti (ˇ c. 482/1991 Sb.) – Podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) – Souhrn: pr´ avo na svobodnou volbu povol´ an´ı, pr´ avo podnikat, pr´ avo z´ısk´ avat prostˇ redky pro sv´ eˇ zivotn´ı potˇ reby prac´ı ˇ 27 Svoboda koaliˇ • Cl. cn´ı ˇ 28 Pr´ • Cl. avo na spravedlivou odmˇ enu za pr´ aci a pr´ avo na uspokojiv´ e pracovn´ı podm´ınky –

Zamˇestnanci maj´ı pr´ avo na spravedlivou odmˇenu za pr´ aci a na uspokojivé pracovn´ı podm´ınky. Podrob” nosti stanov´ı z´ akon.“ – Upravuje zejména Z´ akon´ık pr´ ace (ˇ c. 262/2006 Sb.) – Podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) ˇ 29 zvl´ • Cl. aˇ stn´ı hospod´ aˇ rsk´ a a soci´ aln´ı pr´ ava soci´ aln´ıch menˇ sin – Osobn´ı rozsah tˇechto pr´ av je omezen na ty skupiny osob, které z d˚ uvod˚ u pˇrirozen´ ych i spoleˇcensk´ ych jsou oproti ostatn´ım v nev´ yhodˇe, k dosaˇzen´ı rovnosti je tˇreba jejich zvláˇstn´ı ochrany ˇ – Odst. 1 Zeny, mladistv´ı a osoby zdravotnˇe postiˇzené maj´ı pr´ avo na zvýˇsenou ochranu zdrav´ı pˇri pr´ aci ” a na zvl´ aˇstn´ı pracovn´ı podm´ınky. “ – Odst. 2 Mladistv´ı a osoby zdravotnˇe postiˇzené maj´ı pr´ avo na zvl´ aˇstn´ı ochranu v pracovn´ıch vztaz´ıch a na pomoc”pˇri pˇr´ıpravˇe k povol´ an´ı. “ ˇ 30 odst. 1 Pr´ • Cl. avo na soci´ aln´ı zabezpeˇ cen´ı –

Obˇcané maj´ı pr´ avo na pˇrimˇeˇrené hmotné zabezpeˇcen´ı ve st´ aˇr´ı a pˇri nezp˚ usobilosti k pr´ aci, jakoˇz i pˇri ” ztr´ atˇe ˇzivitele.” – Podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) – Hmotné zabezpeˇcen´ı m´ a b´ yt pˇrimˇeˇrené“ (odst. 1) – dávky by mˇely b´ yt subjektivnˇe u ´mˇerné v´ ydˇelk˚ um ” postiˇzené osoby pˇred danou soci´ aln´ı událost´ı x pomoc má b´ yt nezbytn´ a“ (odst. 2) – pouze poskytnut´ı jistého minima, které dostaˇcuje k zajiˇstˇen´ı základn´ıch ˇzivotn´ıch” podm´ınek – Kdy nast´ av´ a st´ aˇr´ı – m˚ uˇze b´ yt urˇceno velmi diferencovanˇe a individuálnˇe, problematické – Urˇcen´ı st´ aˇr´ı z hlediska Listiny je otázkou právn´ı, proto je právn´ımi pˇredpisy fixován tzv. d˚ uchodov´ y vˇek 268



– Nezp˚ usobilost k pr´ aci – kr´ atkodobá, dlouhodobá ˇci trvalá (invalidita) neschopnost k v´ ykonu povol´ an´ı zapˇr´ıˇcinˇen´ a vrozenou ˇci z´ıskanou nemoc´ı nebo u ´razem – Ztr´ ata ˇzivitele – u ´mrt´ı osoby, na n´ıˇz byla vyˇzivovaná osoba závislá – Jedn´ a se o obˇcanské pr´ avo • Odst. 2 Kaˇzdý, kdo je v hmotné nouzi, m´ a pr´ avo na takovou pomoc, kter´ a je nezbytn´ a pro zajiˇstˇen´ı z´ akladn´ıch ˇzivotn´ıch”podm´ınek.“ – Z´ akladn´ı podm´ınky pro ˇzivot – co to je, se liˇs´ı s ohledem na pˇredstavy a tradice ∗ Dle Listiny - m´ a b´ yt vykl´ ad´ ano v kontextu souˇcasné ˇceské spoleˇcnosti – minimáln´ı kvalita individu´ aln´ıho i spoleˇcenského ˇzivota znamená zabezpeˇcen´ı urˇcité u ´rovnˇe spotˇreby hmotn´ ych statk˚ u – souvis´ı s pr´ avem na ˇzivot (ˇcl. 6 L) ∗ Dle Vˇseobecné deklarace LP – základn´ı ˇzivotn´ı podm´ınky: potrava, ˇsatstvo, bydlen´ı, lékaˇrsk´ a péˇce a nezbytné soci´ aln´ı sluˇzby – Je pr´ avem lidsk´ ym • Odst. 3 Podrobnosti stanov´ı z´ akon.“ ” ˇ 31 Pr´ • Cl. avo na ochranu zdrav´ı. pr´ avo na bezplatnou zdravotn´ı p´ eˇ ci –

Kaˇzdý m´ a pr´ avo na ochranu zdrav´ı. Obˇcané maj´ı na z´ akladˇe veˇrejného pojiˇstˇen´ı pr´ avo na bezplatnou ” zdravotn´ı péˇci a na zdravotn´ı pom˚ ucky za podm´ınek, které stanov´ı z´ akon.“ ∗ patˇr´ı sem vˇeta druh´ a ´ ∗ Ustavod´ arce t´ımto zakotvil pomˇernˇe vysok´ y standard zdravotn´ı péˇce – omezen sv´ ym rozsahem na st´ atn´ı obˇcany – za podm´ınek a v mez´ıch stanoven´ ych zákonem (ˇcl. 41 odst. 1 L) ∗ Tomuto pr´ avo odpov´ıd´ a povinnost státu v zákonech stanovit podm´ınky, za nichˇz bude poskytov´ ano ∗ Bezplatnost“ – spojeno s v´ yrazem na z´ akladˇe veˇrejného pojiˇstˇen´ı“ - povinné pojiˇstˇen´ı u zdra” ” votn´ıch pojiˇst’oven, obˇcan s´ am péˇci neplat´ı, pˇrisp´ıvá povinn´ ym placen´ım pojistného* ∗ podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse)

ˇ 32 odst. 1 Rodiˇcovstv´ı a rodina jsou pod ochranou z´ • Cl. akona. Zvl´ aˇstn´ı ochrana dˇet´ı a mladistvých je ” zaruˇcena.“ ˇ e v tˇehotenstv´ı je zaruˇcena zvl´ • odst. 2 Zenˇ aˇstn´ı péˇce, ochrana v pracovn´ıch vztaz´ıch a odpov´ıdaj´ıc´ı pracovn´ı ” podm´ınky.“ • odst. 3 Dˇeti narozené v manˇzelstv´ı i mimo nˇe maj´ı stejn´ a pr´ ava.“ • odst. 4 ”Péˇce o dˇeti a jejich výchova je pr´ avem rodiˇc˚ u; dˇeti maj´ı pr´ avo na rodiˇcovskou výchovu a péˇci. Pr´ ava ” rodiˇc˚ u mohou být omezena a nezletilé dˇeti mohou být od rodiˇc˚ u odlouˇceny proti jejich v˚ uli jen rozhodnut´ım soudu na z´ akladˇe z´ akona.“ • odst. 5 Rodiˇce, kteˇr´ı peˇcuj´ı o dˇeti, maj´ı pr´ avo na pomoc st´ atu.“ • odst. 6 ”Podrobnosti stanov´ı z´ akon.“ ” – podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) – Souhrn: ochrana rodiˇ covstv´ı, rodiny, dˇ et´ı, mladistv´ ych a tˇ ehotn´ ych ˇ zen ˇ ˇ 33 odst. 1 Kaˇzdý m´ • Cl. a pr´ avo na vzdˇel´ an´ı. Skoln´ ı doch´ azka je povinn´ a po dobu, kterou stanov´ı z´ akon.“ • odst. 2 Obˇcané” maj´ı pr´ avo na bezplatné vzdˇel´ an´ı v z´ akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol´ ach, podle schopnost´ı obˇcana ” ı spoleˇcnosti téˇz na vysokých ˇskol´ a moˇznost´ ach.“ • odst. 3 Zˇrizovat jiné ˇskoly neˇz st´ atn´ı a vyuˇcovat na nich lze jen za podm´ınek stanovených z´ akonem; na takových ”ˇskol´ ach se m˚ uˇze vzdˇel´ an´ı poskytovat za u ´platu.“ • odst. 4 Z´ akon stanov´ı, za jakých podm´ınek maj´ı obˇcané pˇri studiu pr´ avo na pomoc st´ atu.” ” – podˇr´ızeno reˇzimu ustanoven´ı ˇcl. 41 odst. 1 L (viz v´ yˇse) ˇ a SS ˇ – pr´ avo na vzdˇel´ an´ı n´ aleˇz´ı kaˇzdému, ale jen obˇcan˚ um se pˇriznává právo na bezplatné vzdˇelán´ı v ZS ˇ SS, ˇ povinn´ – Souhrn: pr´ avo na vzdˇ el´ an´ı, obˇ can´ e pr´ avo na bezplatn´ e vzdˇ el´ an´ı v ZS, aˇ skoln´ı doch´ azka, soukrom´ eˇ skoly ˇ 34 odst. 1 Pr´ • Cl. ava k výsledk˚ um tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti jsou chr´ anˇena z´ akonem.“ • odst. 2 Pr´ avo ”pˇr´ıstupu ke kulturn´ımu bohatstv´ı je zaruˇceno za podm´ınek stanovených z´ akonem.“ ” – Souhrn: ochrana duˇ sevn´ıho vlastnictv´ı, pr´ avo pˇ r´ıstupu ke kulturn´ımu bohatstv´ı

269

ˇ ÍHO PROSTRED ˇ Í V USTAV ´ ˇ A V LISTINE ˇ 2.49. OCHRANA ZIVOTN E


´ (Pl. US ´ 1/08, Pl.US ´ 2/08) Charakter soci´ aln´ıch pr´ av dle US 512

• Pojmov´ ym znakem soci´ aln´ıch pr´ av je skuteˇ cnost, ˇ ze nemaj´ı bezpodm´ıneˇ cnou povahu a je moˇ zn´ e se jich dom´ ahat pouze v mez´ıch z´ akon˚ u (ˇ cl. 41 odst. 1 LPS). Toto ustanoven´ı dává pravomoc z´ akonod´ arci stanovit konkrétn´ı podm´ınky realizace sociáln´ıch práv. Zákonné proveden´ı nesm´ı b´ yt v rozporu s u ´stavn´ımi principy, jin´ ymi slovy, pˇr´ısluˇsné zákony nesm´ı u ´stavnˇe zaruˇcená sociáln´ı práva popˇr´ıt ˇci anulovat. Pˇri prov´ adˇen´ı u ´stavn´ı u ´pravy, zakotvené v Listinˇe, se zákonodárce mus´ı ˇr´ıdit ˇcl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého pˇri pouˇz´ıv´ an´ı ustanoven´ı o mez´ıch z´ akladn´ıch práv a svobod mus´ı b´ yt ˇsetˇreno jejich podstaty a smyslu. • U soci´ aln´ıch pr´ av lze konstatovat, ˇ ze jejich souhrnn´ ym omezen´ım je pr´ avˇ e skuteˇ cnost, ˇ ze nejsou, na rozd´ıl napˇ r. od z´ akladn´ıch pr´ av a svobod, pˇ r´ımo vymahateln´ a na z´ akladˇ e Listiny. Jejich omezenost spoˇ c´ıv´ a pr´ avˇ e v nutnosti z´ akonn´ eho proveden´ı, kter´ e je ovˇ sem z´ aroveˇ n podm´ınkou konkr´ etn´ı realizace jednotliv´ ych pr´ av. • Soci´ aln´ı pr´ ava, jsou z´ avisl´ a zejm´ ena na ekonomick´ e situaci st´ atu ´ • Uroveˇ n jejich poskytov´ an´ı reflektuje nejen hospodáˇrsk´ y a sociáln´ı v´ yvoj státu, ale i vztah státu a obˇcana, zaloˇzen´ y na vz´ ajemné odpovˇednosti a na uznán´ı principu solidarity. • Pˇri realizaci soci´ aln´ıch pr´ av se tedy od státu vyˇzaduje nejen jejich uznán´ı, ale také jeho konkrétn´ı aktivita /status pozitivus/, kter´ a umoˇzn´ı realizaci tˇechto práv. Plnˇen´ı poskytovaná v rámci sociáln´ıch práv poch´ azej´ı ze st´ atn´ıho rozpoˇctu a odpovˇednost za tato plnˇen´ı spoˇc´ıvá zcela na stranˇe státu. • Ze zpr´ avy k Listinˇe z´ akladn´ıch pr´ av a svobod (pˇrednesená na 11. spoleˇcné sch˚ uzi Snˇemovny lidu a Snˇemovny n´ arod˚ u dne 8. 1. 1991)- v n´ı se konstatuje, ˇze: Zat´ımco práva a svobody upravené v pˇredchoz´ıch hlav´ ach ” ´ maj´ı povahu absolutn´ı a jako takové jsou Ustavou chránˇeny, práva z této hlavy jsou pˇreváˇznˇe relativn´ı, a to v tom smyslu, ˇze jejich rozvoj – a plat´ı to pˇredevˇs´ım o právech hospodáˇrsk´ ych a sociáln´ıch – je závisl´ y na stavu n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a pˇredevˇs´ım na jeho hmotn´ ych v´ ysledc´ıch. ´ ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 2., 2008; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustava ´ ˇ ´ a Ustavn´ı ˇr´ ad Ceské republiky Koment´ aˇr 2.d´ıl Pr´ ava a svobody, 1999; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kol.: Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda, I.d´ıl, s. 169 - 170; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Viz téˇz test racionality zde: →2.36

2.49.

´ Ochrana ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı v Ustavˇ e a v Listinˇ e

´ ˇ • Ochrana ˇzivotn´ıho prostˇred´ı (ekologick´ a pr´ ava) je obecnˇeji zakotvena jak v Ustavˇ e CR, tak v Listinˇe z´ akladn´ıch pr´ av a svobod • Ekologick´ a pr´ ava jsou upravena spolu s lidsk´ ymi právy, na u ´ stavn´ı u ´ roveˇ n byla pov´ yˇ sena aˇ z v dobˇ e podsledn´ıch nˇ ekolika desetilet´ı, ruku v ruce s enormnˇe se rozv´ıjej´ıc´ım pr˚ umyslem a jeho, tehdy neregulovan´ ym a nezˇr´ızen´ ym, dopadem na pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı, dále také v souvislosti s rozvojem dopravy ´ cel - zamezit nezodpovˇ • Uˇ edn´ emu niˇ cen´ı ˇ ziv´ e i neˇ ziv´ e pˇ r´ırody lidskou ˇ cinnost´ı. Jedná se jak o ochranu pˇr´ırody, tak lid´ı samotn´ ych – ostravsk´ y smog nejenˇze niˇc´ı tamn´ı faunu i flóru, ale zároveˇ n se v nˇem ned´ a dost dobˇre bydlet • Pr´ avo ˇzivotn´ıho prostˇred´ı (jako samostatná právn´ı discipl´ına) naplno vzniklo v 50. letech 20. stolet´ı – jeho c´ılem je zajistit pˇr´ızniv´ y stav ˇzivotn´ıho prostˇred´ı jak pro generaci souˇcasnou, tak budouc´ı, a také se snaˇz´ı balancovat ochranu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı s ekonomick´ ym rozvojem

´ ˇ Ustava CR 513

ˇ [...] odhodláni spoleˇcnˇe stˇreˇzit a rozv´ıjet zdˇedˇené pˇr´ırodn´ı a kulturn´ı [...] bohat• Preambule: My, obˇcané CR, ” stv´ı.“ ˇ anek 7: St´ • Cl´ at db´ a o ˇsetrné vyuˇz´ıv´ an´ı pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u a ochranu pˇr´ırodn´ıho bohatstv´ı.“ • Preambule” Listiny: u ´stavod´ arce v n´ı pˇripom´ıná sv˚ uj d´ıl odpovˇednosti v˚ uˇci budouc´ım generac´ım za osud veˇskerého ˇzivota na Zemi ´ – Ustavod´ arce se t´ım vyslovuje pro uskuteˇcnˇen´ı poˇzadavku trvale udrˇzitelného rozvoje (ˇzivota) spoleˇcnosti, definovaného v z´ akonˇe o ˇzivotn´ım prostˇred´ı jako takov´ y rozvoj, kter´ y souˇcasn´ ym i budouc´ım generac´ım zachov´ av´ a moˇznost uspokojovat jejich základn´ı ˇzivotn´ı potˇreby a pˇritom nesniˇzuje rozmanitost pˇr´ırody a zachov´ av´ a pˇrirozené funkce ekosystm˚ u

Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod 514

270

ˇ ÍHO PROSTRED ˇ Í V USTAV ´ ˇ A V LISTINE ˇ 2.49. OCHRANA ZIVOTN E


• V systematice Listiny zaˇrazeno do hlavy ˇctvrté: Hospodáˇrská, sociáln´ı a kulturn´ı práva • Pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı (jedno ze základn´ıch práv ˇclovˇeka) a jeho ochrana zakotveny v ˇcl. 35 – (1) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı.” ’’ – (2) Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na vˇcasné a u ´plnˇe informace o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u.” ’’ – (3) Pˇri v´ ykonu sv´ ych pr´ av nikdo nesm´ı ohroˇzovat ani poˇskozovat ˇzivotn´ı prostˇred´ı, pˇr´ırodn´ı zdroje, ’’ e bohatstv´ı pˇr´ırody a kulturn´ı památky nad m´ıru stanovanou zákonem.” druhov´ • Aˇckoliv pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı niˇc´ı cel´ a plejáda subjekt˚ u (vyjma státu i fyzické a právnické osoby, nadn´ arodn´ı spoleˇcnosti atd.), pr´ avˇe st´ at m´ a na starost naplˇ nov´ an´ı i ochranu pr´ ava na pˇ r´ızniv´ eˇ zivotn´ı prostˇ red´ı ˇ ı tak skrze rozliˇcné regulace, omezen´ı hospodáˇrské ˇcinnosti atd. pro kaˇ zd´ eho (odst. 1 LZPS). Cin´ • Vˇsechny n´ arody mohou pro své vlastn´ı c´ıle svobodnˇe disponovat sv´ ym pˇr´ırodn´ım bohatstv´ım a ˇzádn´ y n´ arod nesm´ı b´ yt zbaven sv´ ych vlastn´ıch prostˇredk˚ u k ˇzivotn´ı existenci ˇ 35 uzn´ • Cl. av´ a, ˇze nelze fungovat bez aspoˇ n ˇcásteˇcného poˇskozován´ı pˇr´ırody, bere v potaz fakt, ˇze prakticky kaˇzd´ y lidsk´ a ˇcinnost m´ a dopad na stav ˇzivotn´ıho prostˇred´ı – stát proto skrze zákon stanovuje rozsah, v nˇemˇz je ohroˇzov´ an´ı a poˇskozov´ an´ı statk˚ u vyjmenovan´ ych v odst. 3 jeˇstˇe pˇr´ıpustné • Pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı (podle ˇcl. 35 odst. 1 LZPS) souvis´ı se samotn´ ym právem na ˇzivot (ˇcl. 6 LZPS) a podle Evropského soudu pro lidská práva i s právem na ochranu soukromého a rodinného ˇzivota (ˇcl. 10 odst. 2 LZPS) ˇ 35 (a také ˇcl. 7 Ustavy) ´ • Cl. indikuje, ˇze soukromn´ık nem˚ uˇze b´ yt vlastn´ıkem naleziˇst’ nerostného bohatstv´ı (jinak by st´ at teoreticky nemusel m´ıt povinnost poskytovat informace o stavu zdroj˚ u) • Pr´ av uveden´ ych v ˇcl. 35 se lze podle ˇcl. 41/1 domáhat, ale pouze v mez´ıch zákon˚ u, která tato ustanoven´ı prov´ adˇej´ı • Pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı, zakotvené v odst. 1, je tˇreba brát v souvislosti s odst. 3, kter´ y pˇrikazuje ohleduplné poˇc´ın´ an´ı a zakazuje zneuˇzit´ı práv – pˇri v´ ykonu vlastn´ıch práv nesm´ı docházet k naruˇsov´ an´ı pr´ av jiného subjektu (at’ uˇz jde o jedince, korporaci nebo stát)

ˇ Ochrana ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı v z´ akonech CR 515

• Definice ˇzivotn´ıho prostˇred´ı“ podle z´ akona ˇ c. 17/1992 Sb. o ˇ zivotn´ım prostˇ red´ı: ” ˇ – § 2: ,,Zivotn´ ım prostˇred´ım je vˇse, co vytváˇr´ı pˇrirozené podm´ınky existence organism˚ u vˇcetnˇe ˇclovˇeka a je pˇredpokladem jejich dalˇs´ıho v´ yvoje. Jeho sloˇzkami jsou zejména ovzduˇs´ı, voda, horniny, p˚ uda, organismy, ekosystémy a energie.“ • Definice ochrany ˇzivotn´ıho prostˇred´ı“ podle z´ akona ˇ c. 17/1992 Sb. o ˇ zivotn´ım prostˇ red´ı: ” ˇ – § 9: Cinnosti, jimiˇz se pˇredch´ az´ı zneˇciˇst’ován´ı nebo poˇskozován´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, nebo se toto ” zneˇciˇst’ov´ an´ı nebo poˇskozov´ an´ı omezuje a odstraˇ nuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotliv´ ych sloˇzek, druh˚ u organizm˚ u nebo konkrétn´ıch ekosystém˚ u a jejich vzájemn´ ych vazeb, ale i ochranu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı jako celku.“ • Pr´ avo na informace o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u je upraveno v z´ akonˇ eˇ c. 123/1998 Sb., o pr´ avu na informace o ˇ zivotn´ım prostˇ red´ı – Jde o speci´ aln´ı projev pr´ ava na informace, které je obecnˇe upraveno jako politické právo v ˇcl.17 LPS – Zvl´ aˇstn´ı povaha pr´ ava podle ˇcl. 35/2 LPS spoˇc´ıvá jednak v tom, ˇze nen´ı u ´stavnˇe garantováno jen v˚ uˇci st´ atn´ım org´ an˚ um a org´ an˚ um zemn´ı samosprávy, ale ˇze p˚ usob´ı erga omnes – Informace mus´ı b´ yt poskytov´ any nejen o ˇzivotn´ım prostˇred´ı, ale i o pˇr´ırodn´ıch zdroj´ıch, tˇemi se rozumˇej´ı podle § 7/1 z´ akona o ˇzivotn´ım prostˇred´ı ˇcásti ˇzivé nebo neˇzivé pˇr´ırody, které ˇclovˇek vyuˇz´ıvá nebo m˚ uˇze vyuˇz´ıvat k uspokojov´ an´ı sv´ ych potˇreb – Zat´ımco subjektem pr´ ava na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı podle ˇcl. 35 je kaˇzdá fyzická osoba, informace o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı m˚ uˇze ˇz´ adat i osoba právnická. ´ Je zˇrejmé, ˇze pr´ – US: ava vztahuj´ıc´ı se k ˇzivotn´ımu prostˇred´ı pˇr´ısluˇs´ı pouze osobám fyzick´ ym, jelikoˇz se jedn´ a o biologické organismy, které - narozd´ıl od PO - podléhaj´ı eventuáln´ım negativn´ım vliv˚ um ˇzibotn´ıho prostˇred´ı. ˇ a n´ – Vl´ ada mus´ı podle z´ akona kaˇzdoroˇcnˇe vypracovat zprávu o stavu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı CR aslednˇe j´ı pˇredloˇzit Parlamentu • PS m´ a zˇr´ızen V´ ybor pro ˇ zivotn´ı prostˇ red´ı

271

´ ´ PROCES V LISTINE ˇ 2.50. PRAVO NA SPRAVEDLIVY


• V´ ybor projedn´ av´ a z´ akony t´ ykaj´ıc´ı se problematiky ochrany vod, ochrany ovzduˇs´ı, ochrany pˇr´ırody a krajiny, odpadového hospod´ aˇrstv´ı, ochrany zemˇedˇelského p˚ udn´ıho fondu, v´ ykonu státn´ı geologické sluˇzby, ochrany nerostného bohatstv´ı, posuzov´ an´ı vliv˚ u na ˇzivotn´ı prostˇred´ı, problematiky geneticky modifi kovan´ ych organism˚ u a produkt˚ u. V souˇcasném volebn´ım obdob´ı se v´ ybor zab´ yval zejména zákonem o pˇredcházen´ı ekologické u ´jmˇe a o jej´ı n´ apravˇe, z´ akonem o hospodaˇren´ı energi´ı, zákonem o chemick´ ych látkách a chemick´ ych pˇr´ıpravc´ıch a dalˇs´ımi. • Sen´ at m´ a zˇr´ızen V´ ybor pro u ´ zemn´ı rozvoj, veˇ rejnou spr´ avu a ˇ zivotn´ı prostˇ red´ı

Principy ochrany ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı 516

• • • • • •

princip princip princip princip princip princip dlnosti

nejvyˇ sˇ s´ı hodnoty - ˇzivotn´ı prostˇred´ı je prioritn´ım veˇrejn´ ym zájmem trvale udrˇ ziteln´ eho rozvoje - ˇzivotn´ı prostˇred´ı je jednou ze souˇcást´ı sociáln´ıho standardu u ´ nosn´ eho zat´ıˇ zen´ı - pˇr´ıpustn´ a m´ıra zatˇeˇzován´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı ´ odpovˇ ednosti st´ atu - ˇcl. 7 Ustavy, ˇcl. 35 Listiny (ale jen v mez´ıch zákona) odpovˇ ednosti p˚ uvodce - zneˇciˇst’ovatel plat´ı (ˇskodu, náklady preventivn´ıch opatˇren´ı, sankce,...) informovanosti a u ´ˇ casti veˇ rejnosti - právo na informace, u ´ˇcast v ˇr´ızen´ıch, na pˇr´ıstup ke sprave-

´ ˇ e republiky; Listina z´ ´ Ustava Cesk´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Pavl´ıˇcek, V. a kolektiv, Ustavn´ ı pr´ avo s st´ atovˇeda II. ´ ˇ d´ıl – Ustavn´ı pr´ avo Ceské republiky, ˇc´ ast. 2, Linde Praha, 2004, str. 228 – 232; Dienstbier Filip, Ochrana ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a jej´ı n´ astroje, 2011, http://www.pf.upol.cz/fileadmin/user upload/PF-dokumenty/KSPP/Zivotko/Filip D/ZPZPp01.pd Pr´ avo ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, Wiki, http://www.enviwiki.cz/wiki/Pr%C3%A1vo %C5%BEivotn%C3%ADho prost%C5%99ed%C3%A

2.50.

Pr´ avo na spravedliv´ y proces v Listinˇ e

Pr´ avo na spravedliv´ y proces 517

• Pr´ avo na spravedliv´ y proces a nez´ avislost soud˚ u jsou (spoleˇ cnˇ e s dalˇ s´ımi atributy) obsahem pojmu pr´ avn´ı st´ at • Naz´ yv´ ano téˇz pr´ avo na ˇr´ adn´ y/ férov´ y proces, angl. fair trial, franc. proces équitable • Dopad´ a na vˇsechna ˇr´ızen´ı pˇred org´ any veˇrejné moci, nikoli pouze na ˇr´ızen´ı pˇred soudem ´ ˇ CR • Obsaˇzeno v hlavˇ e p´ at´ e Listiny (pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu), hlavˇe ˇctvrté Ustavy ´ a v nˇekter´ ych ustanoven´ıch mezin´ arodn´ıch smluv (napˇr ˇcl. 6 (Evropské) Umluvy o ochranˇe lidsk´ ych pr´ av a z´ akladn´ıch svobod)

Historie 518

• Koˇreny tˇechto pr´ av jsou pˇredevˇs´ım v oblasti anglosaského práva – Z´ akladn´ı z´ asady pro soudn´ı ˇr´ızen´ı a právo na spravedliv´ y proces - Magna charta libertatum (1215), Habeas Corpus Act (1679) ˇci Bill of Rights (1689) • Pr´ avo na spravedliv´ y proces zakotveno v ˇcl. 6 Evropské u ´mluvy o lidsk´ ych právech a základn´ıch svobod´ ach (1950) ˇ pˇrijata 1992 – V CR

Listina 519

ˇ 36. odst. 1 • Cl. – Kaˇzd´ y se m˚ uˇze dom´ ahat stanoven´ ym postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanoven´ ych pˇr´ıpadech u jiného orgánu ∗ Kaˇ zd´ y : kaˇzd´ a FO bez omezen´ı (ale dle povahy vˇeci i PO) – pokud to nejde (napˇr. n´ızk´ y vˇek, zdravotn´ı stav apod.) → z´ akonn´ y zástupce, poruˇcn´ık, opatrovn´ık. . . 272



∗ Dom´ ahat se : aktivn´ı ˇcinnost toho, kdo chce pomoc soudu ˇci jiného orgánu vyuˇz´ıt, jde tedy o pr´ avo na soudn´ı a jinou právn´ı ochranu, nikoli o povinnost této moˇznosti vyuˇz´ıt X je tˇreba odliˇsovat pˇr´ıpady, kdy soud nebo jin´ y orgán na základˇe pˇr´ıkazu zákona zahajuje ˇr´ızen´ı z vlastn´ıho ˇ podnˇetu (=St´ atn´ı zastupitelstv´ı = zastupuje veˇrejnou ˇzalobu v TR) ∗ Ten, kdo chce svéh pr´ ava vyuˇz´ıt, mus´ı ˇr´ızen´ı vyvolat, nem˚ uˇze oˇcekávat, ˇze soud nebo jin´ y org´ an mu bude poskytovat pr´ avn´ı ochranu z vlastn´ı iniciativy (zásada vigilantibus iura - at’ si kaˇzd´ y stˇreˇz´ı sv´ a pr´ ava) ˇ TR, ˇ SR ˇ – ten je ∗ Stanoven´ y postup : pˇredepsan´ y proces, stanoven´ y procesn´ımi pˇredpisy (OSR, pro jiné neˇz soudn´ı org´ any) – je nutno dodrˇzet urˇcit´ y postup pˇri domáhán´ı se svého pr´ ava, jinak nemus´ı b´ yt soudn´ı ochrana poskytnuta ∗ = Tyto 3 principy mus´ı b´ yt zachovány soubˇeˇznˇe (jsou kumulativn´ı) ∗ Obsaˇzeny poˇzadavky na nez´ avislost a nestrannost soud˚ u ∗ Soudn´ı ochrana spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze soudy zp˚ usobem pro nˇe specifick´ ym ˇreˇs´ı právn´ı spory ˇ 36. odst. 2 • Cl. – Kdo tvrd´ı, ˇze byl na sv´ ych pr´ avech zkrácen rozhodnut´ım orgánu veˇrejné správy, m˚ uˇze se obr´ atit na soud, aby pˇrezkoumal z´ akonnost takového rozhodnut´ı, nestanov´ı-li zákon jinak. Z pravomoci soudu vˇsak nesm´ı b´ yt vylouˇceno pˇrezkoum´ av´ an´ı rozhodnut´ı t´ ykaj´ıc´ıch se základn´ıch práv a svobod podle Listiny. – Rozhodnut´ı jin´ ych org´ an˚ u (neˇz soud˚ u) jsou zásadnˇe (aˇz na v´ yjimky) pˇrezkoumatelná soudem, moˇznost takovéhoto pˇrezkumu vypl´ yv´ a pr´ avˇe z ˇcl. 36/2 LPS ´ – Ustavod´ arce zvolil metodu negativn´ıho v´ yˇctu, kdy daná zásada plat´ı, nen´ı- li v´ yslovnˇe stanoveno jinak, nen´ı-li soudn´ı pˇrezkum (zejm. spr´ avn´ıch) rozhodnut´ı v´ yslovnˇe zákonem vylouˇcen ˇ 36. odst. 3 • Cl. – Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na n´ ahradu ˇskody zp˚ usobené mu nezákonn´ ym rozhodnut´ım soudu, jiného st´ atn´ıho org´ anu ˇci org´ anu veˇrejné spr´ avy nebo nesprávn´ ym u ´ˇredn´ım postupem. ∗ → Z´ akon o odpovˇednosti za ˇskodu zp˚ usobenou pˇri v´ ykonu veˇrejné moci rozhodnut´ım nebo nespr´ avn´ ym u ´ˇredn´ım postupem ∗ I pˇres vˇsechny pojistky, které právn´ı ˇrád vytváˇr´ı pro co nejvˇetˇs´ı kvality rozhodovac´ıho procesu pˇri ochranˇe pr´ av, pˇripouˇst´ı Listina i moˇznost chyby ˇci omylu (nezákonnosti) státn´ıch orgán˚ u (vˇcetnˇe soud˚ u) i org´ an˚ u veˇrejné spr´ avy ˇ 36. odst. 4 • Cl. – Podm´ınky a podrobnosti upravuje zákon. ∗ Vztahuje se na vˇsechny odstavce daného ˇclánku ˇ 37. odst. 1 • Cl. – Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo odepˇr´ıt v´ ypovˇed’, jestliˇze by j´ı zp˚ usobil nebezpeˇc´ı trestn´ıho st´ıhán´ı sobˇe ˇci osobˇe bl´ızké. ´ ´ a soudci US ´ (ˇcl. 86/3 U) ´ ∗ Podobné pr´ avo (avˇsak z Ustavy) maj´ı i ˇclenové parlamentu (ˇcl.28 U) ˇ 37. odst. 2 • Cl. – Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na pr´ avn´ı pomoc v ˇr´ızen´ı pˇred soudy, jin´ ymi státn´ımi orgány ˇci orgány veˇrejné spr´ avy, a to od poˇc´ atku ˇr´ızen´ı ∗ Tj. pr´ avo na pr´ avn´ı pomoc ∗ → Povinnost st´ atu advok´ aty m´ıt ∗ Podrobnosti této z´ asady o právu na právn´ı pomoc jsou rozvedeny v provádˇec´ım zákonod´ arstv´ı v procesn´ıch pˇredpisech a z´ akonˇe o advokacii ˇ 37. odst. 3 • Cl. – Vˇsichni u ´ˇcastn´ıci ˇr´ızen´ı jsou si v ˇr´ızen´ı rovni. ∗ Tj. maj´ı pˇred soudem rovn´ a pr´ ava (= procesn´ı rovnost – nezávis´ı to na pohlav´ı, rase, barvˇe pleti, jazyku, v´ıˇre a n´ aboˇzenstv´ı, politickém ˇci jiném sm´ yˇslen´ı atd. . . )

273



∗ Pˇr´ıpadn´ a faktick´ a nerovnost vyrovnána tzv. podp˚ urn´ ymi právy (opatrovn´ık, zástupce ex offo, osvobozen´ım od soudn´ıch poplatk˚ u..) ˇ 37. odst. 4 • Cl. – Kdo prohl´ as´ı, ˇze neovl´ ad´ a jazyk, j´ımˇz se vede jednán´ı, má právo na tlumoˇcn´ıka. ∗ Toto pr´ avo souvis´ı jak s ˇcl.3/2 LPS - právo na svobodné rozhodnut´ı o své národnosti, tak ˇcl. 25/2 p´ısm.b) LPS - pr´ avo pˇr´ısluˇsn´ık˚ u národnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin pouˇz´ıvat v u ´ˇredn´ım styku za podm´ınek stanoven´ ych z´ akonem jejich mateˇrského jazyka ∗ Z´ akon ˇc. 36/1967 Sb., o znalc´ıch a tlumoˇcn´ıc´ıch - tlumoˇcn´ıci musej´ı b´ yt zapsáni v seznamu krajsk´ ych soud˚ u ˇ 38. odst. 1 • Cl. – Nikdo nesm´ı b´ yt odˇ nat svému z´ akonnému soudci a pˇr´ısluˇsnost soudu i soudce stanov´ı zákon. ∗ ∗ ∗ ∗

Pr´ avo na z´ akonn´ eho soudce M´ a b´ yt dopˇredu stanoveno, kdo bude jakou vˇec rozhodovat ˇ TR, ˇ SR) ˇ Pˇr´ısluˇsnost soudu (m´ıstn´ı i vˇecná) stanovena procesn´ım pˇredpisem (OSR, Pˇr´ısluˇsnost soudce nen´ı d´ ana zákonem, ale rozvrhem práce na kaˇzdém jednotlivém soudu → stanoven´ı pravidel, kter´ y konkrétn´ı soud a kter´ y konkrétn´ı soudce má danou vˇec rozhodovat

ˇ 38. odst. 2 • Cl. – Kaˇzd´ y m´ a pr´ avo, aby jeho vˇec byla projednána veˇrejnˇe, bez zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u a v jeho pˇr´ıtomnosti a aby se mohl vyj´ adˇrit ke vˇsem provádˇen´ ym d˚ ukaz˚ um. Veˇrejnost m˚ uˇze b´ yt vylouˇcena jen v pˇr´ıpadech stanoven´ ych z´ akonem. ∗ Audiatur et altera pars (budiˇz slyˇsena i druhá stana) ∗ Veˇ rejnost : tzv. otevˇren´ a justice (X tajná inkviziˇcn´ı justice) – kontrola veˇrejnost´ı, vˇcetnˇe napˇr. z´ astupc˚ u sdˇelovac´ıch prostˇredk˚ u ( viz ˇcl.17 - právo na informace) – tato kontrola se nesm´ı ovˇsem ´ - nestrannost soudc˚ rozvinut v tlak na v´ ysledek konkrétn´ıho soudn´ıho rozhodnut´ı (ˇcl. 82/1 U u nesm´ı nikdo ohroˇzovat, ˇcl.18/2 LPS - petic´ı se nesm´ı zasahovat do nezávislosti soudu) ∗ Veˇrejnost m˚ uˇze b´ yt ze z´ akonn´ ych d˚ uvod˚ u vylouˇcena (d˚ uvody v pˇr´ısluˇsn´ ych procesn´ıch pˇredpisech, napˇr. ohroˇzen´ı utajované skuteˇcnosti, mravnosti. . . ) ∗ Rozhodnut´ı soudu v dané vˇeci je tˇreba vyhlásit vˇzdy veˇrejnˇe ∗ Bez zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u - neostrá zásada jej´ıˇz v´ yklad se m˚ uˇze v ˇcase mˇenit · V dneˇsn´ı dobˇe je zde zat´ıˇzenost justice, ne vˇzdy jasné právn´ı normy aj. + soudce nen´ı odborn´ık ve vˇsem, obˇcas jsou potˇreba soudn´ı znalci (napˇr. v oblasti zdravotnictv´ı, ekonomiky, ´ jelikoˇz dopravy. . . ) – k problematice zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u“ existuje bohatá judikatura US, ”ı u je to pomˇernˇe ˇcasté od˚ uvodnˇen´ ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı ´ ∗ Ustnost : soud rozhoduje na základˇe poznatk˚ u, které z´ıskal hlavnˇe u ´stn´ım podán´ım (na z´ akladˇe p´ısemného pod´ an´ı rozhoduje napˇr. ve zkráceném ˇr´ızen´ı jako tˇreba trestn´ı pˇr´ıkaz nebo platebn´ı rozkaz a i tam nesm´ı b´ yt ˇzalovan´ y zbaven práva vyjádˇren´ı se u ´stnˇe k této vˇeci) ˇ 39 – Cl. ∗ Jen z´ akon stanov´ı, které jednán´ı je trestn´ ym ˇcinem a jak´ y trest, jakoˇz i jaké jiné u ´jmy na pr´ avech nebo majetku, lze za jeho spáchán´ı uloˇzit · Z´ asada nulla poena sine lege, nullum crimen sine lege · S t´ım souvis´ı ˇcl. 7 Listiny: Nikdo nesm´ı b´ yt muˇcen ani podroben krutému, nelidskému nebo poniˇzuj´ıc´ımu zach´ azen´ı. ˇ 40. odst. 1 – Cl. ∗ Jen soud rozhoduje o vinˇe a trestu za trestné ˇciny. ˇ 40. odst. 2 – Cl. ∗ Kaˇzd´ y, proti nˇemuˇz je vedeno trestn´ı ˇr´ızen´ı, je povaˇzován za nevinného, pokud pravomocn´ ym odsuzuj´ıc´ım rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. 274



· Z´ asada presumpce nevinny ˇ 40. odst. 3 – Cl. ∗ Obvinˇen´ y m´ a pr´ avo, aby mu byl poskytnut ˇcas a moˇznost k pˇr´ıpravˇe obhajoby, a aby se mohl h´ ajit s´ am nebo prostˇrednictv´ım obhájce. Jestliˇze si obhájce nezvol´ı, aˇckoli ho podle zákona m´ıt mus´ı, bude mu stanoven soudem. Zákon stanov´ı, v kter´ ych pˇr´ıpadech má obvinˇen´ y právo na bezplatnou pomoc obh´ ajce. · Tj. pr´ avo na obhajobu · Ex offo - v´ yraz pro obhájce, kter´ y byl obvinˇenému ustanoven z u ´ˇredn´ı povinnosti ˇ 40. odst. 4 – Cl. ∗ Obvinˇen´ y m´ a pr´ avo odepˇr´ıt v´ ypovˇed’; tohoto práva nesm´ı b´ yt ˇzádn´ ym zp˚ usobem zbaven. · Tj. pr´ avo odepˇ r´ıt v´ ypovˇ ed’ ˇ 40. odst. 5 – Cl. ∗ Nikdo nem˚ uˇze b´ yt trestnˇe st´ıhán za ˇcin, pro kter´ y jiˇz byl pravomocnˇe odsouzen nebo zproˇstˇen obˇzaloby. Tato z´ asada nevyluˇcuje uplatnˇen´ı mimoˇrádn´ ych opravn´ ych prostˇredk˚ u v souladu se z´ akonem. ∗ Z´ asady res iudicata, ne bis in idem ˇ 40. odst. 6 • Cl. – Trestnost ˇcinu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona u ´ˇcinného v dobˇe, kdy byl ˇcin sp´ ach´ an. Pozdˇejˇs´ıho z´ akona se pouˇzije, jestliˇze je to pro pachatele pˇr´ıznivˇejˇs´ı. ∗ Z´ akaz retroaktivity • ˇcl. 36 (pr´ avo na spravedliv´ y proces) a ˇcl. 38 odst. 2 jsou otevˇrenou bránou k podáván´ı u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı ´ a jsou snadno zneuˇzitelné; zd˚ US uvodnˇen´ı u ´stavn´ı st´ıˇznosti poruˇsen´ım práva na spravedliv´ y proces, resp. ´ tato neprojedn´ an´ı vˇeci bez zbyteˇcn´ ych pr˚ utah˚ u, vede k enormn´ımu poˇctu u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı podávan´ ych US, ´ ´ pod´ an´ı mnohdy stav´ı US do pozice dalˇs´ıho stupnˇe soudn´ı soustavy, coˇz US striktnˇe odm´ıtá • Pojem jin´ a pr´ avn´ı ochrana – Listina preferuje soudn´ı ochranu (hl. pro systémov´ y pˇredpoklad vˇecnˇe správnˇejˇs´ıho, pˇresnˇejˇs´ıho rozhodnut´ı i pro pˇredpoklad vˇetˇs´ı profesionality takového rozhodnut´ı), ale pˇripouˇst´ı i jinou - viz ˇ cl. 36 odst. 1. a odst. 3 – Pˇr´ıpady, kdy se lze dom´ ahat takovéto ochrany jsou v´ yslovnˇe pozitivnˇe stanoveny v provádˇec´ım z´ akonod´ arstv´ı – Jde napˇr. o spr´ avn´ı u ´ˇrady, o Policii, orgány samosprávy (´ uzemn´ı, profesn´ı i zájmové) – Tyto org´ any k ochranˇe FO/PO mus´ı b´ yt ovˇsem v´ yslovnˇe zmocnˇeny – tyto orgány nemaj´ı (narozd´ıl od soud˚ u) obecnou a v´ yluˇcnou povinnost poskytovat ochranu práv˚ um FO popˇr. i PO X soudy tuto obecnou a v´ yluˇcnou povinnost maj´ı, ty ji poskytnout jednoduˇse mus´ı (z´ akaz denegatio iustitiae) – V´ yluˇcn´ y monopol maj´ı soudy k rozhodnut´ı o vinˇe a trestu za trestné ˇciny – Rozhodnut´ı jin´ ych org´ an˚ u jsou z´ asadnˇe (aˇz na v´ yjimky) pˇrezkoumatelná soudem a nemus´ı b´ yt proto koneˇcn´ a

´ Pr´ avo na spravedliv´ y proces v judikatuˇ re US 520

• K tomuto tématu existuje bohat´ a judikatura, ˇreˇs´ıc´ı otázky zákazu svévole, pr˚ utah˚ u v ˇr´ızen´ı, práva na z´ akonného soudce, pr´ ava u ´ˇcastn´ıka soudn´ıho ˇr´ızen´ı, rovnosti u ´ˇcastn´ık˚ u v ˇr´ızen´ı, práva na obhajobu, práva odepˇr´ıt v´ ypovˇed’, (opomenut´ ych) d˚ ukaz˚ u, povinnosti zd˚ uvodnit rozhodnut´ı, práva na náhradu ˇskody zp˚ usobené nez´ akonn´ ym rozhodnut´ım,... • Pˇr´ıklady: ´ 305/2000 – Usnesen´ı I. US ∗ N´ alez se t´ yk´ a vlastnického práva a zm´ınˇeno je i právo na spravedliv´ y proces

275

ˇ ´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD 2.51. PROSTREDKY OCHRANY ZAKLADN


∗ K n´ amitce poruˇsen´ı ˇcl. 36 Listiny nezb´ yvá neˇz znovu - z obecného pohledu - zopakovat, ˇze rozsah pr´ ava na spravedliv´ y proces, jak vypl´ yvá z ˇcl. 36 a dalˇs´ıch ustanoven´ı Listiny, nen´ı moˇ zn´ e vykl´ adat tak, jako by se garantoval u ´ spˇ ech v ˇ r´ızen´ı. Právo na spravedliv´ y proces neznamen´ a, ˇze je jednotlivci zaruˇcováno pˇr´ımo a bezprostˇrednˇe právo na rozhodnut´ı podle jeho n´ azoru odpov´ıdaj´ıc´ı skuteˇcn´ ym hmotnˇeprávn´ım pomˇer˚ um, ale je mu zajiˇ st’ov´ ano pr´ avo na spravedliv´ e obˇ cansk´ e soudn´ı ˇ r´ızen´ı, v nˇ emˇ z se uplatˇ nuj´ı vˇ sechny z´ asady spr´ avn´ eho soudn´ıho rozhodov´ an´ı podle z´ akona a v souladu s u ´ stavn´ımi principy. ´ 549/2000 – N´ alez I. US ∗ T´ yk´ a se opomenut´ ych d˚ ukaz˚ u ´ ∗ K tomu Ustavn´ ı soud jiˇz opakovanˇe judikoval, ˇze zásadám spravedlivého procesu odpov´ıd´ a nejen moˇ znost u ´ˇ castn´ıka ˇ r´ızen´ı vyj´ adˇ rit se k proveden´ ym d˚ ukaz˚ um, n´ ybrˇ z i navrhnout d˚ ukazy vlastn´ı; soud sice nen´ı povinen provést vˇsechny navrˇzené d˚ ukazy, avˇsak mus´ı o vznesen´ ych n´ avrz´ıch rozhodnout a - pokud jim nevyhov´ı - ve sv´ em sv´ em rozhodnut´ı vyloˇ zit z jak´ ych d˚ uvod˚ u (zpravidla ve vztahu k hmotnˇeprávn´ım pˇredpis˚ um, které aplikoval, a pr´ avn´ım z´ avˇer˚ um, k nimˇz na skutkovém základˇe vˇeci dospˇel) navrˇzené d˚ ukazy neprovedl, resp. pro z´ aklad sv´ ych skutkov´ ych zjiˇstˇen´ı je nepˇrevzal. – N´ alez III. 84/94 ∗ Povinnost soudu zd˚ uvodnit rozsudky ∗ Procesnˇepr´ avn´ı r´ amec pˇredstavuj´ı pˇredevˇs´ım principy ˇrádného a spravedlivého procesu, jak vypl´ yvaj´ı ´ ˇ e republiky. Jedn´ım z z ˇcl. 36 a n´ asl. Listiny z´ akladn´ıch práv a svobod, jako i z ˇcl. 1 Ustavy Cesk´ tˇechto princip˚ u, pˇredstavuj´ıc´ıch souˇcást práva na ˇrádn´ y proces (...) a vyluˇ cuj´ıc´ıch libov˚ uli pˇ ri rozhodov´ an´ı, je i povinnost soudc˚ u sv´ e rozsudky od˚ uvodnit (...) a to zp˚ usobem, zakotven´ ym v ustanoven´ı § 157 odst. 2 o. s. ˇr. Z od˚ uvodnˇen´ı mus´ı vypl´ yvat vztah mezi skutkov´ ymi zjiˇ stˇ en´ımi a u ´ vahami pˇ ri hodnocen´ı d˚ ukaz˚ u na stranˇ e a pr´ avn´ımi z´ avˇ ery na stranˇ e druh´ e. ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 1., 2008, str. 600-605; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; pˇredn´ aˇska Postaven´ı soudn´ı moc v u ´stavn´ım systému (Hˇrebejk); Vˇera Jir´ askov´ a a Radovan Such´ anek: ´ ´ Ustavn´ ı pr´ avo v judikatuˇre Ustavn´ ıho soudu, Lidne Praha, a.s., 2007, str. 313-315, 477-478

2.51.

Prostˇ redky ochrany z´ akladn´ıch pr´ av a svobod

• • • •

Listina ps´ ana z pohledu obˇcana - chr´ an´ı ho pˇred státem Hlava V. Listiny garantuje pr´ avo na soudn´ı a jinou právn´ı ochranu pr´ avo na soudn´ı ochranu n´ aleˇz´ı kaˇzdému bez rozd´ılu (i PO ˇci cizinc˚ um) preferuje soudn´ı ochranu (objektivnˇejˇs´ı), ale pˇripouˇst´ı domáhat se i u jiného orgánu (je-li to stanoveno v prov´ adˇec´ım z´ akonod´ arstv´ı) × tyto jiné orgány (mus´ı b´ yt zákonem v´ yslovnˇe zmocnˇeny), ale nemaj´ı na rozd´ıl od soud˚ u v´ yluˇcnou povinnost tuto ochranu poskytovat • jin´ a pr´ avn´ı ochrana - vˇetˇsinou org´ any moci v´ ykonné (nejˇcastˇeji policie, obecn´ı u ´ˇrady) • ˇ cl. 36 odst. 1 Listiny Kaˇzdý se m˚ uˇze dom´ ahat stanoveným postupem svého pr´ ava u nez´ avislého a ne” stranného soudu a ve stanoven´ ych pˇr´ıpadech u jiného org´ anu.” – pr´ avo kaˇzdé FO, podle povahy vˇeci i PO X odliˇsit pˇr´ıpady, kdy soud nebo jin´ y orgán na základˇe z´ akona zahajuje ˇr´ızen´ı z vlastn´ıho podnˇetu - ve veˇrejném zájmu (státn´ı zastupitelstv´ı) – dom´ ahat se“ – jde o pr´ avo, nikoliv o povinnost; at’ si kaˇzd´ y stˇreˇz´ı svá práva – ”stanoven´ y postup = procesn´ı pˇredpisy (v závislosti na druhu ˇr´ızen´ı) X pˇri domáhán´ı se práva zp˚ usobem, pˇri nˇemˇz nen´ı dodrˇzen pˇredepsan´ y proces, nemus´ı b´ yt soudem ochrana poskytnuta – vˇsechny principy zde uvedené jsou kumulativn´ı (=mus´ı b´ yt zachovány soubˇeˇznˇe) – principy nez´ avislosti a nestrannosti ´ • z´ akladn´ım prostˇredkem ochrany pr´ av a svobod obecn´ e soudy, aˇz poté u ´stavn´ı st´ıˇznost k Ustavn´ ımu soudu ˇ soudn´ı moc vykon´ – v CR avaj´ı nezávislé soudy – zákonem stanoven´ ym zp˚ usobem musej´ı poskytovat ochranu pr´ av˚ um ´ – souˇc´ ast´ı soudn´ı soustavy je vedle obecn´ ych soud˚ u i Ustavn´ ı soud (soudn´ı orgán ochrany u ´stavnosti)

276



Pr´ avo na spravedliv´ y proces 521

• stanoveno v Evropské u ´mluvˇe o ochranˇe lidsk´ ych práv a svobod • ˇ cl. 36 odst. 2 Listiny - Kdo tvrd´ı, ˇze byl na svých pr´ avech zkr´ acen rozhodnut´ım org´ anu veˇrejné spr´ avy, m˚ uˇze se obr´ atit na soud, aby pˇr”ezkoumal z´ akonnost takového rozhodnut´ı, nestanov´ı-li z´ akon jinak. Z pravomoci soudu vˇsak nesm´ı být vylouˇceno pˇrezkoum´ av´ an´ı rozhodnut´ı týkaj´ıc´ıch se z´ akladn´ıch pr´ av a svobod podle Listiny.” – → zakl´ ad´ a existenci spr´ avn´ıho soudnictv´ı – u ´ˇcastn´ık m´ a n´ arok na to, aby se soud jeho návrhem zab´ yval (nárok neznamená u ´spˇech v soudn´ım ˇr´ızen´ı) • C´ılem soudnictv´ı je rozhodov´ an´ı spor˚ u, rozhodován´ı o vinˇe a trestu za poruˇsen´ı práva a ochrana práv fyzick´ ych a pr´ avnick´ ych osob. • Soudnictv´ı vn´ aˇs´ı také spravedlnost do politiky, tedy posuzuje taktéˇz odpovˇednost veˇrejné moci. • V´ ykon spravedlnosti byl spoleˇcnˇe se soudnictv´ım vyˇclenˇen v rámci ˇcinnosti státu do nezávislé pozice. • Tato nez´ avislost smˇeˇruje k zajiˇstˇen´ı neutrality soudu (soudc˚ u) v rozhodován´ı vˇeci a to jak v oblasti typicky soukromopr´ avn´ı,tak i v oblasti veˇrejnoprávn´ı. • Nez´ avislost m´ a zajistit urˇcit´ y odstup od d´ılˇc´ıch zájm˚ u a zaujatosti subjekt˚ u s c´ılem zjistit skuteˇcnou (objektivn´ı) pravdu. Principy nez´ avislosti: • 1. Osobn´ı - zaloˇzen´ a na zvl´ aˇstn´ım povol´ an´ı soudce, zvláˇstnostech jeho ustavován´ı, nesesaditelnosti, nepˇreloˇzitelnost, profesion´ aln´ı ˇzivotn´ı jistoty • 2. Organizaˇ cn´ı - zaloˇzen´ a na oddˇelenosti soudu ve vˇsech instanc´ıch od zákonodárné a v´ ykonné moci a z´ akonem stanovené pˇr´ısluˇsnosti soudce (tzv. zákonn´ y soudce) pro urˇcité u ´zem´ı, typ vˇec´ı ˇci funkci v soudn´ı soustavˇe • 3. Funkˇ cn´ı - zaloˇzen´ a na tom, ˇze jiné st´ atn´ı orgány nemaj´ı zákonnou pˇr´ımou ani nepˇr´ımou moˇznost vstupovat do funkc´ı soudnictv´ı, tedy ovlivˇ novat proces, ruˇsit nebo jinak mˇenit rozhodnut´ı soudu (kromˇe amnestie) / podle V. Pavl´ıˇcka je funkˇcn´ı nez´ avislost vázanost´ı soud˚ u pouze a v´ yluˇcnˇe zákonem nebo mezinárodn´ı smlouvou • 4. Ekonomick´ a - zaloˇzen´ a na dostateˇcné finanˇcn´ı nezávislosti a tud´ıˇz pˇredpokládané finanˇcn´ı neovlivnitelnosti soudc˚ u ´ celem je dosaˇzen´ı spravedlnosti a rovnosti. • V´ ykon spravedlnosti je jednou ze z´ akladn´ıch funkc´ı státu. Uˇ • Povinnost st´ atu tuto funkci vykon´ avat je zaloˇzena na monopolu státu na v´ ykon této ˇcinnosti, c´ılem je zamezit svévoli a nutnost zajiˇstˇen´ı kvality. • viz: →2.50

´ Ustavn´ ı soudnictv´ı 522

• • • •

org´ an ochraˇ nuj´ıc´ı i z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody prostˇrednictv´ım u ´stavn´ıch st´ıˇznost´ı fce kontroly a ochr´ ance pr´ av ve vztahu zákonodárné a soudn´ı moci pravomoc zaloˇzena na principu subsidiarity (= pˇr´ıpustná aˇz po vyˇcerpán´ı jin´ ych moˇznost´ı právn´ı ochrany) u ´stavn´ı st´ıˇznost je opr´ avnˇena podat FO nebo PO jestliˇze tvrd´ı, ˇze pravomocn´ ym rozhodnut´ım v ˇr´ızen´ı, jehoˇz byla u ´ˇcastn´ıkem, opatˇren´ım nebo jin´ ym zásahem orgánu veˇrejné moci bylo poruˇseno jej´ı základn´ı pr´ avo nebo svoboda zaruˇcené u ´stavn´ım poˇr´ adkem – moˇzno podat do 60 dn˚ u od doruˇcen´ı rozhodnut´ı o posledn´ım procesn´ım prostˇredku

• vymezen´ı pravomoci u ´stavn´ıho soudu v konkrétn´ım státˇe je pˇredmˇetem u ´stavn´ıho práva daného st´ atu, resp. jeho u ´stavn´ı u ´pravy. ´ vykon´ • US avaj´ı svou p˚ usobnost u ´stavou a zákonem stanoven´ ym procesn´ım postupem, kter´ y ˇcinnost u ´stavn´ıho soudu limituje. • viz – →1.26 – →1.25 – →1.24

Mezin´ arodn´ı soudnictv´ı 523

• m´ a nadst´ atn´ı povahu • Mezin´ arodn´ı soudn´ı dv˚ ur - Haag, ustaven´ y dle Charty OSN po II.sv.válce, ˇreˇs´ı spory mezi státy a pod´ av´ a posudky o pr´ avn´ıch ot´ azk´ ach 277



ˇ • V´ ybor pro lidsk´ a pr´ ava - Zeneva, ochrana lidsk´ ych práv, obrac´ı se FO stanoven´ ym zp˚ usobem ˇ • Evropsk´ y soud pro lidsk´ a pr´ ava - Strasburk, zˇr´ızen Evropskou u ´mluvou o ochranˇe LP a ZS z r.1950, obrac´ı se na nˇej smluvn´ı st´ aty nebo jednotlivci stanoven´ ym zp˚ usobem formou st´ıˇznosti • Evropsk´ y soudn´ı dv˚ ur - Lucemburk, v rámci EU ˇreˇs´ı spory vypl´ yvaj´ıc´ı z norem komunitárn´ıho pr´ ava • zvl´ aˇ stn´ı kategorie - trestn´ı tribun´ aly pro souzen´ı váleˇcn´ ych zloˇcin˚ u a zloˇcin˚ u proti lidskosti(Norimbersk´ y, Tokijsk´ y), pro b´ yvalou Jugosl´ avii Haagsk´ y apod.

Spr´ avn´ı soudnictv´ı 524

• dalˇs´ı prostˇredek, kter´ y m´ a v pr´ avn´ım st´ atˇe slouˇzit k ochranˇe pˇred nezákonn´ ymi zásahy v´ ykonné moci • specializovan´ a soudn´ı kontrola z´ akonnosti v rozhodnut´ıch orgán˚ u státn´ı správy (exekutivy) • jeho podstata spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze rozhodnut´ı správn´ıch orgán˚ u nepˇrezkoumává jin´ y, nadˇr´ızen´ y správn´ı org´ an (v´ ykonn´ a moc), ale soud (soudn´ı moc) • pro spr´ avn´ı soudnictv´ı je jedin´ ym kritériem zákon - správn´ı soud zpravidla rozhoduje na kasaˇ cn´ım principu, tzn. rozhodnut´ı spr´ avn´ıho org´ anu bud’ potvrd´ı, nebo zruˇs´ı a vrát´ı vˇec správn´ımu orgánu k novému rozhodnut´ı. • vzhledem k ˇcl. 6 odst. 1 Evropské u ´mluvy o ochranˇe lidsk´ ych práv a základn´ıch svobod lze pˇredpokl´ adat, ˇze i spr´ avn´ı soudy budou rozhodovat o obˇcanských pr´ avech a z´ avazc´ıch“ a neomez´ı se pouze na kasaˇcn´ı ” rozhodnut´ı • spr´ avn´ı soudnictv´ı pˇrezkoum´ av´ a z´ akonnost (soulad se zákonem) individuáln´ıch správn´ıch akt˚ u, t´ ykaj´ıc´ıch se FO i PO, normativn´ıch (podz´ akonn´ ych) právn´ıch akt˚ u, vydávan´ ych orgány státn´ı správy – vedle zde popisovaného spr´ avn´ıho soudnictv´ı m˚ uˇze existovat i kvazisprávn´ı soudnictv´ı, spoˇc´ıvaj´ıc´ı v existenci zvl´ aˇstn´ıch komis´ı ˇci tribunál˚ u pˇri správn´ıch orgánech, které metodami bl´ızk´ ymi soudnictv´ı pˇrezkoum´ avaj´ı spr´ avn´ı akty.

Veˇ rejn´ y ochr´ ance pr´ av (ombudsman) 525

• viz zde: →1.29 ´ V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda. D´ıl 1, Obecn´ a st´ atovˇeda; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: ´ ´ Ustavn´ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ˇc´ ast 1., 2008; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda, II. d´ıl, ´ ´ ˇ e republiky Koment´ ˇc´ ast 2., 2008; V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv: Ustava a Ustavn´ ı ˇr´ ad Cesk´ aˇr 2.d´ıl Pr´ ava a svobody, 1999; Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod; Evropsk´ a u ´mluva o ochranˇe lidských pr´ av a z´ akladn´ıch svobod; Pr´ avnick´ a fakulta Masarykovy univerzity - Diplomov´ a pr´ ace na téma: Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava a svobody a jejich procesn´ı ochrana, Kateˇrina Vargov´ a (2007); Pr´ avnick´ a fakulta Masarykovy univerzity - Diplomov´ a pr´ ace na téma: ˇ ,Zuzana Volejn´ıkov´ Pr´ avn´ı prostˇredky ochrany u ´stavnˇe zaruˇcených pr´ av jedince v pr´ avn´ım ˇr´ adu CR a (2006/2007) http://is.muni.cz/th/77166/pravf m/DIPLOMKA.pdf

278

Ustavn ı pr avo a st atovˇ eda Studenti PF UK Vypracovan e ot azky ke zkouˇ sce 2011

Recommend Documents