Teorie práva. Studenti PF UK

Teorie pr´ ava

Studenti PF UK Vypracovan´ e ot´ azky ke zkouˇ sce 2011

Tento text vznikl jako pˇr´ıprava na u ´stn´ı zkouˇsku z pˇredmˇetu Teorie práva, vyuˇcovaného na právnické fakultˇe UK. Text vytvoˇrili sami studenti prvn´ıho roˇcn´ıku, nemus´ı tedy b´ yt i pˇres veˇskeré korektury zcela správn´ y a autoˇri nepˇreb´ıraj´ı ˇz´ adnou odpovˇednost za v´ ysledek zkouˇsky. Texty byly vytvoˇreny na wiki student˚ u PF UK http://ius. tulacek.eu/. Soubor vygenerov´ an: 8.12.2011, 17:34

2

Obsah 1 Ot´ azky 1.1 Pojem pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Pr´ avo objektivn´ı a subjektivn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo objektivn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo subjektivn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co bylo prvn´ı? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Pr´ avo a pr´ avn´ı vˇedom´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Pr´ avo pozitivn´ı a pr´ avo pˇrirozené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrirozenopr´ avn´ı pˇr´ıstup (jusnaturalismus) . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı pozitivismus (juspozitivismus) . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı normativismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Pr´ avn´ı normativita; obecné a specifické atributy právn´ıch norem . Pr´ avn´ı normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecné znaky (spoleˇcné s ostatn´ımi normami) . . . . . . . . . . . . Specifické rysy pr´ avn´ıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metanormativn´ı ˇc´ asti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiné formy jazykov´ ych v´ yraz˚ u (neˇz norma) . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Struktura pr´ avn´ıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . hypotéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . dispozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . sankce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Normy kondici´ aln´ı a klasifikace jejich strukturáln´ıch element˚ u . . . 1.7 Druhy hypotéz, dispozic a sankc´ı pr´ avn´ıch norem . . . . . . . . . . M´ıra abstraktnosti formulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kumulativnost nebo alternativnost formulace (vlastn´ı konstrukce) ´ Uplnost ˇci ne´ uplnost vymezen´ı (v´ yˇctu) hypotézy, dispozice, sankce 1.8 Klasifikace pr´ avn´ıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kritérium pr´ avn´ı s´ıly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kritérium povahy regulativn´ıho p˚ usoben´ı normy . . . . . . . . . . 1.9 P˚ usobnost pr´ avn´ıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vˇecn´ a p˚ usobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prostorov´ a p˚ usobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osobn´ı p˚ usobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Casov´ a p˚ usobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.10 Retroaktivn´ı p˚ usoben´ı pr´ avn´ıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . Retroaktivita v pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prav´ a retroaktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Neprav´ a retroaktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.11 Pr´ avn´ı principy v soudobém pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Typy pr´ avn´ıch princip˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ akladn´ı charakteristické rysy pr´ avn´ıch princip˚ u . . . . . . . . . . Funkce pr´ avn´ıch princip˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny pr´ avn´ıch princip˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ akladn´ı pr´ avn´ı principy dle jednotliv´ ych právn´ıch odvˇetv´ı . . . . Obecné principy pr´ avn´ıho ˇr´ adu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.12 Pr´ avn´ı principy a pr´ avn´ı normy - shodné rysy a rozd´ıly . . . . . . Shodné rysy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozd´ıly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.13 Pojem a druhy pramen˚ u pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Troj´ı v´ yznam pojmu prameny pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy pramen˚ u pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.14 Klasifikace normativn´ıch pr´ avn´ıch akt˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . 3

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7 7 7 7 8 8 8 8 8 9 10 11 12 12 12 13 14 15 15 15 16 16 16 17 17 18 18 19 19 20 20 20 21 21 22 22 22 22 23 23 23 24 24 24 25 26 26 26 26 27 27 27 27

OBSAH

1.15

1.16 1.17

1.18 1.19

1.20

1.21 1.22 1.23 1.24 1.25

1.26

1.27

1.28 1.29 1.30 1.31 1.32 1.33

OBSAH

Pr´ avn´ı pˇredpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇredpisy, které nejsou prameny pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı s´ıla obecnˇe z´ avazn´ ych normativn´ıch právn´ıch akt˚ u, jejich platnost a u ´ˇcinnost . . . . . . . . . Pr´ avn´ı s´ıla a prvotnost, nebo odvozenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Normativn´ı akty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodn´ı pr´ avo x vnitrost´ atn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Platnost a u ´ˇcinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı precedenty; Soudcovské pr´ avo; V´ yznam soudn´ı judikatury v kontinentáln´ım právu . . . . . . Doktr´ına rule of precedent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soudcovské pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Normativn´ı smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Smlouva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Normativn´ı pr´ avn´ı smlouva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kolektivn´ı smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obyˇcejové pr´ avo; pr´ avn´ı obyˇceje a zvyklosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı obyˇceje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvyklost = uzance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ e republiky; vnitˇrn´ı pˇredpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny pr´ ava Cesk´ Pr´ avn´ı pˇredpisy / normativn´ı pr´ avn´ı akty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodn´ı smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ıho soudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Specificky urˇcité n´ alezy Ustavn´ ˇ Smlouva o pˇristoupen´ı CR k EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny evropského pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vnitˇrn´ı pˇredpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı jazyk a n´ aleˇzitosti pr´ avn´ı terminologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı jazyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ aleˇzitosti pr´ avn´ı terminologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Legislativn´ı technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah pojm˚ u pr´ avn´ı pˇredpis a pr´ avn´ı norma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontinent´ aln´ı typ pr´ avn´ı kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Angloamerick´ y typ pr´ avn´ı kultury; pojem common law, rozd´ıly mezi právem anglick´ ym a právem USA Rozd´ıly mezi VB a USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Znaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Systém pr´ ava; jednota pr´ ava, kriteria ˇclenˇen´ı práva na právn´ı odvˇetv´ı, právn´ı instituty . . . . . . . . Pr´ avn´ı institut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ e republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Systém pr´ ava Cesk´ ´ ´ ˇ Í x PRAVN ´ Í INSTITUT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PRAVNI ODVETV ˇ ˇ Í PRAVA ´ ´ Í ODVETV ˇ Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CLEN EN NA PRAVN Pr´ avo soukromé a pr´ avo veˇrejné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Teorie zd˚ uvodˇ nuj´ıc´ı rozdˇelen´ı na pr´ avo veˇrejné a soukromé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soukromé pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Veˇrejné pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo hmotné a procesn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . hmotné pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . procesn´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . u ´stavn´ı pr´ avo - hmotné, nebo procesn´ı? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . = Zdroje = . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo mezin´ arodn´ı a pr´ avo vnitrost´ atn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodn´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ a republika a mezin´ Cesk´ arodn´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiné zemˇe a mezin´ arodn´ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avo Evropské unie a jeho vztah k vnitrostátn´ımu právu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Evropské pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah pr´ ava EU a vnitrost´ atn´ıho pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny evropského pr´ ava, tvorba práva v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozhoduj´ıc´ı org´ any EU/ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Subjektivn´ı pr´ ava a pr´ avn´ı povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace subjektivn´ıch pr´ av; pr´ avn´ı nároky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy subjektivn´ıch pr´ av . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı n´ aroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı subjektivita a subjekty pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fyzické osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avnické osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avnické osoby jako subjekty pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

27 28 28 30 30 31 31 31 32 32 33 33 33 33 33 34 34 34 34 34 36 36 36 36 36 37 37 37 38 38 38 39 39 39 39 41 41 41 41 42 42 42 43 43 43 43 43 44 44 44 45 45 46 46 46 46 47 48 49 49 50 50 51 51 52

OBSAH

OBSAH

1.34 Fyzick´ a osoba jako subjekt pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.35 Druhy pr´ avn´ı zp˚ usobilosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy pr´ avn´ı zp˚ usobilosti: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St´ atn´ı org´ any a pr´ avn´ı zp˚ usobilost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.36 Pr´ avn´ı tituly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.37 Klasifikace pr´ avn´ıch skuteˇcnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı skuteˇcnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dˇelen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 druhy pr´ avn´ıch skuteˇcnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.38 Pr´ avn´ı jedn´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı u ´kony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Individu´ aln´ı pr´ avn´ı akty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.39 Pr´ avn´ı ud´ alosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Typické pˇr´ıklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.40 Pojem interpretace pr´ ava, Relace primárn´ıho objektu a sekundárn´ıch objekt˚ u interpretace . . . . . . 1.41 Klasifikace v´ ysledk˚ u interpretace z hlediska jejich závaznosti a v´ yznamnosti . . . . . . . . . . . . . . 1.42 Metodologické direktivy interpretace práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Gerloch, Boguzsak: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ykladové c´ıle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.43 Pouˇzit´ı jazykového v´ ykladu v pr´ avn´ı interpretaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Model tˇr´ı oblast´ı pojmu Philipa Hecka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.44 Pouˇzit´ı logického v´ ykladu v pr´ avn´ı interpretaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.45 Pouˇzit´ı systematického v´ ykladu v pr´ avn´ı interpretaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.46 Pouˇzit´ı historického a teleologického v´ ykladu v právn´ı interpretaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historick´ y v´ yklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Teleologick´ y (teleologicko- axiologick´ y) v´ yklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komparativn´ı (srovn´ avac´ı) v´ yklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.47 V´ yklad adekv´ atn´ı, restriktivn´ı a extenzivn´ı; aplikace práva podle analogie a extenzivn´ı v´ yklad (rozd´ıly, pˇr´ıpustnost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aplikace pr´ ava podle analogie a extenzivn´ı v´ yklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.48 Z´ aklady pr´ avn´ı argumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dvˇe roviny argumentace v pr´ avu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metody interpretace v pr´ avn´ı argumentaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.49 Subjektivn´ı a objektivn´ı pr´ avn´ı odpovˇednost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.50 Klasifikace delikt˚ u a pr´ avn´ı odpovˇednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı odpovˇednost v komplexu soci´ aln´ıch odpovˇednostn´ıch vztah˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pojem pr´ avn´ı odpovˇednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sankˇcn´ı postihy pˇri poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Funkce pr´ avn´ı odpovˇednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasifikace pr´ avn´ı odpovˇednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tˇr´ıdˇen´ı pr´ avn´ıch delikt˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soukromopr´ avn´ı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Veˇrejnopr´ avn´ı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Trestn´ y ˇcin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrestupek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spr´ avn´ı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Disciplin´ arn´ı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Ustavn´ ı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezin´ arodnˇepr´ avn´ı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.51 Prvky zavinˇeného poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti a základy právn´ı odpovˇednosti . . . . . . . . . . . . . Pr´ avn´ı odpovˇednost v komplexu soci´ aln´ıch odpovˇednostn´ıch vztah˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pojem pr´ avn´ı odpovˇednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sankˇcn´ı postihy pˇri poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Funkce pr´ avn´ı odpovˇednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prvky zavinˇeného poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.52 Zavinˇen´ı a jeho formy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy zavinˇen´ı: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souvislost zavinˇen´ı a pr´ avn´ı odpovˇednost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.53 Aplikace pr´ ava org´ any veˇrejné moci. Uváˇzen´ı pˇri aplikaci práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53. Pojem aplikace pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R˚ uzné druhy proces˚ u aplikace pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dˇelen´ı akt˚ u pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

53 53 53 54 54 55 55 55 55 56 56 56 57 57 57 58 58 59 59 59 60 60 61 61 62 62 62 63 63 63 64 64 64 65 65 66 66 67 67 68 68 68 68 69 69 69 69 70 70 70 70 70 71 71 72 72 74 74 74 75 75 75 75 75

OBSAH

OBSAH

Stadia procesu aplikace pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 1.54 Druhy proces˚ u aplikace pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 1.55 Akty aplikace pr´ ava a jejich klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 ´ cinnost aktu aplikace pr´ Uˇ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Pr´ avn´ı moc aktu aplikace pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Vykonatelnost aktu aplikace pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Druhy akt˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 1.56 Konstitutivn´ı a deklaratorn´ı akty aplikace práva; osvˇedˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Konstitutivn´ı a deklaratorn´ı akty aplikace práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 1.57 Pr´ avn´ı st´ at a vl´ ada pr´ ava - shodné rysy a rozd´ıly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Rozd´ıly mezi kontinent´ aln´ım (pr´ avn´ı stát) a angloamerick´ ym (rule of law) systémem práva . . . . . 81 Pr´ avn´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Vl´ ada pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 1.58 Soudob´ y demokratick´ y pr´ avn´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Pr´ avn´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Soudob´ y demokratick´ y pr´ avn´ı st´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 1.59 Legalita a legitimita v soudobém pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Legalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Legitimita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 1.60 Pr´ avn´ı z´ aruky z´ akonnosti a u ´stavnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Z´ akonnost = legalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 ´ Ustavnost = konstitucionalismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 1. Pr´ avn´ı z´ aruky z´ akonnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 2. Spr´ avn´ı kontrola (dozor a dohled) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 3. Rozhodov´ an´ı spor˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 4. Donucen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 1.61 Vznik a v´ yvoj koncepce z´ akladn´ıch práv a svobod – lidsk´ ych práv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 1.62 Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody a jejich v´ yznam v demokratickém právn´ım státˇe; kolize základn´ıch práv a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 1.63 Klasifikace z´ akladn´ıch pr´ av a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 1. Podle generac´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 2. Podle subjektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 3. Podle povahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 4. Podle u ´ˇcelu u ´pravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 5. Podle oblasti, druhu, resp. podle zaˇrazeni v Listinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 1.64 Pr´ avo a spoleˇcnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Moˇzné dˇelen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Minulost a souˇcasnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Koncepce p˚ uvodu pr´ ava ve spoleˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Pr´ avo p˚ usob´ı ve spoleˇcnosti v´ıce zp˚ usoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Moc a pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Kontinuita a diskontinuita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Efektivita pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 1.65 Hodnoty, u ´ˇcely a z´ ajmy v pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Pr´ avo a svoboda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Pr´ avo a rovnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Pr´ avo a jistota + Pr´ avo a spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 1.66 Spravedlnost a pr´ avn´ı jistota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Pr´ avo a spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Pr´ avn´ı jistota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 1.67 Efektivnost pr´ ava a zp˚ usoby jej´ıho zjiˇst’ován´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Koncepce efektivnosti pr´ ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 1.68 Mezery v pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Mezery v pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Analogie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 1.69 Pr´ avo a ˇcas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 ´ cinnost pr´ Uˇ avn´ıho pˇredpisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Problematika retroaktivity v pr´ avu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 ˇ jako pr´ Cas avn´ı skuteˇcnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

6

Kapitola 1

Ot´ azky 1.1.

Pojem pr´ ava

• Pojem pr´ avo nelze jednoznaˇcnˇe vymezit, protoˇze se jedná o multidimenzionáln´ı fenomén, o v´ıcev´ yznamov´ y (polysémn´ı) v´ yraz • Pro pojem pr´ avo neexistuje jedna definice, pokud chceme právo definovat, mus´ıme definovat vˇsechny jeho roviny (aspekty) – Normativn´ı rovina - pr´ avo je specifick´ y systém pravidel, která reguluj´ı chován´ı lid´ı ve spoleˇcnosti – Soci´ aln´ı rovina - pr´ avo je systém spoleˇcensk´ ych vztah˚ u, které ovlivˇ nuj´ı obsah právn´ıch norem reguluj´ıc´ıch spoleˇcenské chov´ an´ı, a také v´ ysledek normativn´ı regulace. – Axiologick´ a rovina - pr´ avo je prostˇredkem pro prosazován´ı a naplˇ nován´ı hodnot, které jsou pˇredmˇetem pr´ avn´ı u ´pravy – Mocensk´ a rovina - pr´ avo je prostˇredkem realizace veˇrejné moci, vnitrostátn´ı i mezinárodn´ı politiky st´ atu – Informaˇcn´ı rovina - pr´ avo je nositelem informac´ı pro adresáty právn´ıch norem * Gerloch., A., Teorie Pr´ ava, 2. Rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı, str. 15; * Gerlochovy pˇredn´ aˇsky

1.2.

Pr´ avo objektivn´ı a subjektivn´ı

• Pr´ avo m´ a du´ aln´ı charakter – typick´ y antagonismus (protikladnost - napˇr. veˇrejné a soukromé, hmotné a procesn´ı, vnitrost´ atn´ı a mezin´ arodn´ı, pˇrirozené a pozitivn´ı, téˇz objektivn´ı a subjektivn´ı)

Pr´ avo objektivn´ı 1

• Pr´ avo v normativn´ım smyslu, tj. souhrn pr´ avn´ıch norem jako obecnˇ e z´ avazn´ ych pravidel chov´ an´ı stanoven´ ych ˇ ci uznan´ ych st´ atem (resp. mezin´ arodn´ım spoleˇ censtv´ım st´ at˚ u). • Pr´ avn´ı normy se vyznaˇcuj´ı form´ aln´ı urˇcitost´ı, jsou obsaˇzeny v oficiáln´ıch, státem (ˇci státy) uznan´ ych pramenech pr´ ava. Takto vymezené pr´ avo je objektivn´ım pozitivn´ım právem. • Pojem objektivn´ı pr´ avo” nelze ch´ apat v tom smyslu, ˇze vzniká nezávisle na lidské v˚ uli. Vzhledem k tomu, ˇze ” pr´ avn´ı normy vznikaj´ı jako produkt lidské spoleˇcnosti, jsou vˇzdy, v´ıce ˇci ménˇe, poznamenány téˇz subjektivn´ım momentem tv˚ urce pr´ ava. Z´ aroveˇ n vˇsak jednou vytvoˇrená soustava pravidel chován´ı (právn´ı normy) se oddˇeluje od svého tv˚ urce a p˚ usob´ı na nˇem do znaˇcné m´ıry nezávisle. To plat´ı zvláˇstˇe v podm´ınkách systému rozdˇelené st´ atn´ı moci, kter´ a se projevuje i ve vztahu k tvorbˇe práva. Kl´ıˇcov´ y v´ yznam má pˇritom relativn´ı stabilita pr´ ava. Stabiln´ı pr´ avn´ı u ´prava v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u pˇreˇz´ıvá svého normotv˚ urce, nen´ı závislá na svém tv˚ urci (v souˇcasnosti zejména pˇr´ısluˇsném st´ atn´ım org´ anu, zejména orgánu veˇrejné moci vˇcetnˇe mezinárodn´ıch instituc´ı), nezˇr´ıdka pˇreˇz´ıv´ a i po zmˇenˇe st´ atn´ıho reˇzimu a dokonce i státu, s jehoˇz existenc´ı byla p˚ uvodnˇe spjata. • Pr´ avo jako systém norem lze tak ch´ apat vskutku jako urˇcitou ˇcást objektivn´ı reality, do n´ıˇz jednotlivé pr´ avn´ı subjekty (lidé a jimi vytv´ aˇrené pr´ avnické osoby, ale i mocenské instituce - orgány veˇrejné moci) vstupuj´ı. Pr´ avo pˇredstavuje souˇc´ ast spoleˇcenského prostˇred´ı, v nˇemˇz ˇzij´ı a p˚ usob´ı. • V´ yznamnou souˇc´ ast´ı takto ch´ apaného objektivn´ıho práva jsou rovnˇeˇz právn´ı principy. Pˇrestoˇze se od pr´ avn´ıch norem odliˇsuj´ı, a to jak m´ırou obecnosti, tak i specifick´ ym v´ yznamem a zp˚ usobem pouˇzit´ı v právn´ım systému, maj´ı nicménˇe s pr´ avn´ımi normami nˇekteré spoleˇcné rysy. Jsou jimi pˇredevˇs´ım preskriptivnost jejich charakteru, tj. p˚ usob´ı rovnˇeˇz regulativnˇe (nezˇr´ıdka se oznaˇcuj´ı za obecné regulativn´ı ideje), jakoˇz i nezbytné uzn´ an´ı ze

7

´ ´ Í VEDOM ˇ Í 1.3. PRAVO A PRAVN

´ KAPITOLA 1. OTAZKY

strany st´ atu, resp. spoleˇcenstv´ı st´ at˚ u, nebot’ jinak by nemˇely právnˇe závazn´ y charakter. Proto se nezd´ a b´ yt potˇrebné ve vymezen´ı objektivn´ıho pr´ ava explicitnˇe uvádˇet vedle norem téˇz principy.

Pr´ avo subjektivn´ı 2

• Moˇ znost chov´ an´ı, zaruˇ cenou pr´ avn´ım subjekt˚ um objektivn´ım pr´ avem. Nakolik tato moˇznost chov´ an´ı je st´ atnˇe mocensky uzn´ ana a zaruˇcena, pˇredstavuje subjektivn´ı pozitivn´ı právo. Struktura subjektivn´ıho pr´ ava zahrnuje jak samotnou moˇznost chov´ an´ı, tak tomu odpov´ıdaj´ıc´ı právn´ı povinnost jiného právn´ıho subjektu. Pr´ avn´ı povinnost je moˇzno vymezit jako nutnost chovat se urˇcit´ ym zp˚ usobem pod hrozbou sankce. • V´ yznamn´ y je rozd´ıl mezi subjektivn´ım právem a vlastn´ım chován´ım v jeho mez´ıch, které se oznaˇcuje jako v´ ykon pr´ ava. • viz. 30

Co bylo prvn´ı? 3

• Na tuto ot´ azku existuj´ı dva r˚ uzné pohledy – Pr´ avn´ı pozitivismus ˇr´ık´ a, ˇze subjektivn´ı právo vycház´ı z objektivn´ıho – Pˇrirozenopr´ avn´ı teorie ˇr´ık´ a, ˇze objektivn´ı právo vycház´ı se subjektivn´ıho * Gerloch A.: Teorie pr´ ava (2.vyd´ an´ı), str. 15-17

1.3.

Pr´ avo a pr´ avn´ı vˇ edom´ı

´ Í právn´ı vˇedom´ı), • pr´ avn´ı vˇedom´ı je odraz pozitivn´ıho pr´ ava ve vˇedom´ı ˇclovˇeka (pak jde o INDIVIDUALN ´ skupiny (SKUPINOVE) nebo celé spoleˇcnosti • prezentac´ı pr´ avn´ıho vˇedom´ı navenek jsou názory, postoje a chován´ı lid´ı ve vztahu k platnému právu • rozliˇ sujeme: 1. pr´ avn´ı vˇedom´ı de lege lata = podle platného zákona (urˇcuje, co je v souladu s platn´ ym právem a co protipr´ avn´ı; odr´ aˇz´ı platné pr´ avo ve vˇedom´ı lid´ı) – na ot´ azku, co je pr´ avo, nelze odpovˇedˇet u ´vahou, ale podle zákon˚ u 2. pr´ avn´ı vˇedom´ı de lege ferenda = právn´ı vˇedom´ı o tom, jaké by právo mˇelo b´ yt – je to pr´ avnˇe-sociologické vˇedom´ı, hodnocen´ı práva z hlediska správnosti a spravedlnosti ˇ Í = aplikujeme platné zákony X druh´ • tyto dvˇe roviny nelze smˇeˇsovat - prvn´ı rovina je APLIKACN a smˇeˇruje do oblasti LEGISLATIVNÍ = tvorba z´ akon˚ u • Lze spoleˇcensky relevantn´ı pr´ avn´ı vˇedom´ı ztotoˇznit s veˇrejným m´ınˇen´ım? – veˇrejné m´ınˇen´ı = souhrn individu´ aln´ıch/skupinov´ ych názor˚ u na právo (lze zkoumat dotazn´ıky apod.) – pr´ avn´ı vˇedom´ı = to, jak ch´ apou pr´ avo ti, co o nˇem rozhoduj´ı – objektivn´ı pr´ avo – také nen´ı totoˇzné – nejsou totoˇzné, ale mohou se m´ısit – konfrontace problematick´ ych otázek (napˇr. trest smrti)

Prameny: 4

• A. Gerloch - Teorie pr´ ava, 4. upravené vydán´ı (str. 23 - 25) • pˇredn´ aˇsky chyb´ı prameny

1.4.

Pr´ avo pozitivn´ı a pr´ avo pˇ rirozen´ e

pozit.jpg ΩΩ˙Γpozit.jpgGraphicf ile(typejpg) • 4 stˇeˇzejn´ı metodologické pˇr´ıstupy k pr´ avu (4 základn´ı myˇslenkové smˇery): – Teorie pˇrirozeného pr´ ava – Pr´ avn´ı pozitivismus – Sociologicko pr´ avn´ı koncepce – Psychologick´ y pˇr´ıstup k pr´ avu 8

´ ´ ˇ ´ 1.4. PRAVO POZITIVNÍ A PRAVO PRIROZEN E


Pˇ rirozenopr´ avn´ı pˇ r´ıstup (jusnaturalismus) 5

• Vych´ az´ı z pr´ avn´ıho dualismu – pˇredstava, ˇze existuje právo vytvoˇrené státem a právo pˇrirozené, existuj´ıc´ı nez´ avisle na st´ atu, nez´ avislé a nemˇenné, nadˇrazené pozitivn´ımu • D˚ uleˇzit´ a je legitimita – ospravedlnitelnost práva • V´ yvojové stupnˇe pˇrirozenopr´ avn´ı teorie: 1. Teologick´ y z´ aklad pˇ rirozen´ eho pr´ ava (ius divinum, lex aeterna) – právo je v´ yrazem boˇz´ı v˚ ule – Nejstarˇs´ı koncepce pˇrirozeného práva – Teorie poddanské smlouvy – mezi Bohem a lidmi; lidé jsou si rovni pouze pˇred Bohem, v re´ alném svˇetˇe – pˇrirozen´ a nerovnost; kaˇzd´ y ˇclovˇek pln´ı boˇz´ı poslán´ı ˇ – Koˇreny uˇz v antickém Recku ´ – Platon – v d´ıle Ustava zd˚ urazˇ nuje pˇrirozenost rozdˇelen´ı lid´ı na stavy – Aristoteles – ˇclovˇek = od pˇr´ırody bytost politická (zoon physei politikon) – to vede k vytv´ aˇren´ı rodin a obc´ı (polis) ∗ I Aristoteles uzn´ av´ a pˇrirozenou nerovnost – ale nerovnost mus´ı b´ yt pˇrimˇeˇrená“ → ” ∗ ide´ al – polis se silnou stˇredn´ı vrstvou – Cicero – vˇsechny n´ arody a v kaˇzdé dobˇe ovládá jedin´ y, vˇeˇcn´ y a nemˇenn´ y zákon“ ” ∗ Naplnˇen´ım pˇrirozeného pr´ ava má b´ yt ius civile i ius gentium – Ulpianus – pˇrirozené pr´ avo je spoleˇcné vˇsem ˇziv´ ym tvor˚ um a lidem“ ” – Z myˇslenek Platona a Aristotela vycház´ı stˇredovˇeká kˇrest’anská teologie – zdroj pˇrirozeného pr´ ava v Bohu – Sv. Augustin – d´ılo De civitate dei (Boˇz´ı stát) ∗ vˇeˇcné boˇz´ı pr´ avo urˇcuje hranice pro svˇetské právo, ale svˇetské právo dovoluje v´ıc neˇz Boˇz´ı pr´ avo – co Boˇz´ı pr´ avo nezakazuje a svˇetské právo nezakázalo je dovoleno – Sv. Tom´ aˇ s Akvinsk´ y – zakladatel tomismu, d´ılo Suma teologická ∗ 3 druhy z´ akon˚ u: (a) Z´ akon vˇeˇcn´ y (lex aeterna/lex divina) (b) Z´ akon pˇrirozen´ y (lex naturalis) (c) Z´ akon lidsk´ y (lex humana) · Mezi nimi - hierarchie, niˇzˇs´ı v souladu s vyˇsˇs´ım, nespravedliv´ y zákon nen´ı zákon 2. Naturalistick´ a koncepce (ius naturae) – vzniká v 16. stolet´ı – Deistick´ y pˇr´ıstup – B˚ uh stvoˇril svˇet, ale do jeho chodu jiˇz nezasahuje – Pˇrirozené pr´ avo existuje i bez boˇz´ı v˚ ule – v pˇr´ırodˇe plat´ı nemˇenné a vˇseobecnˇe platné zákony 3. Racionalistick´ a koncepce (ius rationale) – 17. a hlavnˇe 18. stolet´ı (osv´ıcenstv´ı) – Z´ akladn´ı principy pr´ ava jsou poznatelné a zd˚ uvodnitelné rozumem – Teorie spoleˇcenské smlouvy – legitimizaˇcn´ı základ státu – moc státu pocház´ı z lidu – Myˇslenka svobody ˇclovˇeka a rovnoprávnosti – Ideov´ y zdroj burˇzoazn´ıch revoluc´ı – Hugo Grotius – pˇrelom 16. a 17. stolet´ı ∗ Problematika mezin´ arodn´ıho práva – d´ılo O právu váleˇcném a m´ırovém ∗ Mezin´ arodn´ı pr´ avo (ius gentium) je prostoupeno ˇradou pˇrirozenoprávn´ıch princip˚ u – Thomas Hobbes – d´ılo Leviathan ∗ Pˇrirozen´ y stav – ˇclovˇek ˇclovˇeku vlkem → spoleˇcenská smlouva → lidé se vzdaj´ı své suverenity ve prospˇech vl´ adce (nen´ı tu dˇelba moci) ∗ Podle Hobbese nem˚ uˇze existovat nespravedliv´ y zákon – autorita a ne pravda tvoˇr´ı zákon“ ” – John Locke – d´ılo Druhé pojednán´ı o vládˇe ∗ Na rozd´ıl od Hobbese neztotoˇzn ˇuje spoleˇcnost a stát ∗ Pˇrirozen´ y stav = ide´ aln´ı stav svobody a rovnosti, spoleˇcenská smlouva uzavˇrena pro zajiˇstˇen´ı ochrany vlastnictv´ı (ˇzivot, svoboda, majetek), z´ıskán´ı univerzáln´ıho zákona (pˇredem daného pravidla), z´ısk´ an´ı nestranného soudce, schopnost vynucen´ı práva – Jean Jacques Rousseau – d´ılo O p˚ uvodu a základech nerovnosti mezi lidmi, O spoleˇcenské smlouvˇe neboli o z´ asad´ ach st´ atn´ıho pr´ ava ∗ Pˇrirozen´ y stav – ide´ aln´ı, neexistovalo soukromé vlastnictv´ı ani státn´ı moc ˇ ek je od pˇr´ırody dobr´ ∗ Clovˇ y, zl´ ym ho udˇelaly instituce civilizované spoleˇcnosti ∗ Kritizuje soukromé vlastnictv´ı ∗ Odm´ıt´ a zastupitelskou demokracii (ale pochybuje, zda pˇr´ımá demokracie je moˇzná) ∗ Pojem spoleˇcného blaha a obecné v˚ ule 9

´ ´ ˇ ´ 1.4. PRAVO POZITIVNÍ A PRAVO PRIROZEN E


– Charles Luis de Montesquie – d´ılo O duchu zákon˚ u ∗ Z´ akony kaˇzdého n´ aroda podle nˇej mus´ı odpov´ıdat geografick´ ym podm´ınkám, hospodáˇrské situaci, n´ aboˇzenstv´ı a mravn´ım zvyklostem národa ∗ Kritizuje absolutismus (Perské listy) – poˇzaduje dˇelbu moci – Historickopr´ avn´ı ˇ skola – Nˇemecko, 1. polovina 19. stol. ∗ Kritika racionalistické koncepce ∗ Zd˚ uraznˇen´ı historické determinovanosti a omezenosti práva ∗ D˚ uleˇzit´ a role ducha n´ aroda - právo je produktem dˇejin, vzniká v národn´ım vˇedom´ı, s n´ arodem se vyv´ıj´ı, zdokonaluje, ale i retarduje nebo zaniká

Pr´ avn´ı pozitivismus (juspozitivismus) 6

• • • •

Zab´ yv´ a se studiem platného pr´ ava Pr´ avn´ı monismus – pr´ avo tvoˇr´ı jen ty normy, které stát uzná za závazné a které stát vynucuje D˚ uraz na legalitu – soulad s pr´ avem Legalismus = ˇcistˇe formalistick´ y pˇr´ıstup práva nerespektuj´ıc´ı jeho axiologick´ y a teleologick´ y rozmˇer – kritika takovéhoto pˇr´ıstupu od konce 19. stol. a hlavnˇe pak po 2. svˇetové válce • Koˇreny pr´ avnˇe pozitivistického pˇr´ıstupu k právu uˇz v 11. – 12. stol. – ˇskola glosátor˚ u – studuj´ı novˇe objeven´ a digesta a dˇelaj´ı si z nich pozn´ amky • Po nich – koment´ atoˇri – zpracov´ avaj´ı ty poznámky, zobecˇ nuj´ı • 19. stol. – 3 z´ akladn´ı smˇery pr´ avn´ıho pozitivismu: – Francouzsk´ a ˇskola pr´ avn´ı exegeze, rakouská ˇskola právn´ı exegeze – Pr´ avn´ı pozitivismus v Nˇemecku – Pr´ avn´ı pozitivismus ve Velké Brit´ anii • Francouzsk´ aˇ skola pr´ avn´ı exegeze – Stˇeˇzejn´ı v´ yznam – Code civil (1804) – Hlavn´ı myˇslenky – nezadateln´ a pr´ ava je tˇreba sepsat do kodexu; pˇredstava u ´plnosti právn´ıho ˇrádu; soudce mus´ı vˇzdy rozhodnout (nesm´ı odepˇr´ıt spravedlnost) – Nˇekolik etap: ∗ V´ ychoz´ı idea – ztotoˇznˇen´ı pr´ ava se zákonem ∗ Princip dˇelby moci – d˚ uslednˇe rozliˇsená moc zákonodárná a v´ ykonná ∗ Pˇredstava o u ´plnosti pr´ avn´ıho systému – co nen´ı zakázáno, je dovoleno – striktn´ı právn´ı pozitivismus odm´ıt´ a mezery v pr´ avu ∗ Rozvoj pr´ avn´ı dogmatiky – nauka o tom, jak zacházet s právn´ımi texty podle urˇc. zásad a interpretaˇcn´ıch pravidel ∗ Nehodnotov´ y pˇr´ıstup k pr´ avu • Rakousk´ y pozitivismus – Obdoba francouzského, z´ asadn´ı d´ılo – ABGB (1811) – Podstatnˇe menˇs´ı v´ yznam neˇz francouzská ˇskola • Nˇ emeck´ y pozitivismus ˇ ıma Stav´ı na recepci ˇr´ımského pr´ ava – Nˇemci se povaˇzovali za dˇedice R´ Historickopr´ avn´ı ˇskola: 1. pol. 19. stol. – doba sebeuvˇedomován´ı si nˇemeckého národa, touha po sjedncen´ı Hlavn´ı pˇredstavitel – Friedrich Carl von Savigny ∗ D´ılo: Pr´ avnické uˇcen´ı o metodˇe, Dˇejiny ˇr´ımského práva ve stˇredovˇeku . . . ∗ Z´ avislost pr´ ava na n´ arodu, tv˚ urce práva duch národa“ (projevuje se v právu, jazyce, obyˇcej´ıch a ” st´ atu n´ aroda) ∗ Pr´ avo = produkt historického v´ yvoje ∗ Odpor ke kodifikac´ım – nahradit je chce pojmov´ ym aparátem ∗ Savigny rozliˇsuje: 1. obyˇcejové pr´ avo – bezprostˇredn´ı projev právn´ıho vˇedom´ı národa 2. vˇedecké pr´ avo – v´ ysledek ˇcinnosti právn´ı vˇedy ∗ Z´ akonod´ arstv´ı a kodifikace – zachycen´ı zásad, které vznikly historick´ ym v´ yvojem národa ∗ Savigny je autorem klasické teorie interpretace práva –jeho klasifikace právn´ıch metod je st´ ale pouˇz´ıv´ ana – Vlastn´ı pr´ avn´ı pozitivismus v Nˇemecku: ∗ Karl Magnus Bergbohm – d´ılo Právn´ı vˇeda a právn´ı filosofie – – – –

10

´ Í NORMATIVITA; OBECNE ´ A SPECIFICKE ´ ATRIBUTY PRAVN ´ ÍCH KAPITOLA ´ 1.5. PRAVN NOREM 1. OTAZKY

· Z pr´ avn´ı vˇedy vyluˇcuje hodnot´ıc´ı u ´vahy ∗ Rozvoj pozitivistické teorie pr´ avn´ıho státu – stát = v´ yluˇcn´ y tv˚ urce práva, právem je sám v´ az´ an, ale pr´ avn´ı normy m˚ uˇze pˇredepsan´ ym zp˚ usobem mˇenit = formáln´ı pojet´ı právn´ıho státu ∗ Georg Jellinek – d´ılo Vˇseobecná státovˇeda, Systém subjektivn´ıch veˇrejn´ ych práv · pojem normativn´ı s´ıla fakticity = co jest, má b´ yt · Pr´ avn´ı normy = normy vnˇejˇs´ıho chován´ı mezi lidmi, normy pocházej´ıc´ı od uznané vnˇejˇs´ı autority, jejichˇz z´ avaznost je zaruˇcena vnˇejˇs´ı moc´ı · Vztah mezi pr´ avem a mor´ alkou – právo je minimem morálky · Teorie pr´ avn´ıho st´ atu – st´ at mus´ı b´ yt vázán právem ´ cel v právu ∗ Rudolf von Jhering – d´ılo Duch ˇr´ımského práva, Uˇ · Pr´ avo = z´ aruka ˇzivotn´ıch podm´ınek spoleˇcnosti, zaloˇzena na donucovac´ı moci státu · Tv˚ urce sociologického pr´ avn´ıho pozitivismu • Anglick´ y pozitivismus – 3 etapy 1. Empirick´ y pozitivismus – Blackstone 2. Analytick´ y pr´ avn´ı pozitivismus – Bentham, Austin 3. N´ astupci Austina – Jeremy Bentham ∗ Zakladatel analytického smˇeru ∗ Pr´ avo = projev v˚ ule suverénn´ıho vládce ∗ Podstatou pr´ ava – pr´ avn´ı imperativ – pˇr´ıkaz, zákaz – dovolen´ı urˇc. chován´ı, dovolen´ı opaku chov´ an´ı ∗ Motivaˇcn´ı s´ıla imperativu – odmˇeny a tresty ∗ Princip uˇziteˇcnosti (utilitarity) – právo je rozumné tehdy, kdyˇz je uˇziteˇcné, uˇziteˇcné je tehdy, kdyˇz dosahuje urˇcité c´ıle – bezpeˇcnost, hojnost, rovnost. . . – John Austin ∗ Dˇel´ı pr´ avo na 3 skupiny: 1. boˇzské pr´ avo – urˇcené lidem od Boha 2. vrchnostensk´ a pravidla 3. pr´ ava pozitivn´ı mor´ alky – nevypl´ yvaj´ı z politické vrchnosti ∗ Pr´ avn´ı vˇeda studuje pouze vrchnostenská pravidla ∗ Pr´ avo stoj´ı na rozkazu, povinnosti, suverénn´ı moci a sankci ∗ Jurisprudence neuvaˇzuje nad t´ım, jestli je právo dobré - Zavazuje i právo, které je v rozporu s boˇzsk´ ym pr´ avem ∗ 2 skupiny rozkaz˚ u: 1. Law, rules – zavazuj´ı k urˇc. chován´ı obecnˇe 2. Particular commands – zavazuj´ı k urˇc. chován´ı individuálnˇe – nepatˇr´ı do práva

Pr´ avn´ı normativismus 7

• • • • • • •

Dnes pˇrevl´ ad´ a n´ azor, ˇze jde o pokraˇcov´ an´ı a dovrˇsen´ı pozitivismu Snaha definovat pr´ avo bez hodnotov´ ych pˇredpoklad˚ u, Zkoum´ a jaké pr´ avo je, ne jaké m´ a b´ yt – oddˇelen´ı svˇeta mˇet´ı“ (sollen) a byt´ı (sein) Pˇredch˚ udci normativismu – Kant – rozliˇsen´ı mˇet´ı a byt´ı;” novokantovci – Stammler V´ıdeˇ nsk´ a ˇskola – Kelsen, Merkl, Verdross Brnˇensk´ a ˇskola – Weyr, Sedl´ aˇcek, Engliˇs Hans Kelsen – d´ılo: Ryz´ı pr´ avn´ı vˇeda, Vˇseobecná teorie norem – 2 aspekty pr´ ava – statick´ y = soubor platn´ ych norem, dynamick´ y = tvorba a aplikace práva – Pyramida norem (subordinace norem): 1. Konstituce, u ´stava 2. Obecné normy a obyˇceje 3. Individu´ aln´ı soudn´ı rozhodnut´ı, rozhodnut´ı administrativn´ıch orgán˚ u ∗ Mezin´ arodn´ı pr´ avo stoj´ı nad právem vnitrostátn´ım

* Aleˇs Gerloch – Teorie pr´ ava (5. vyd´ an´ı) ; * tabulka – teorka statnice (pro rok 2009) od Dianky (vakobobˇri)

11


1.5.

Pr´ avn´ı normativita; obecn´ e a specifick´ e atributy pr´ avn´ıch norem

Pr´ avn´ı normy 8

• obecnˇe z´ avazn´ a pravidla lidského chov´ an´ı, stanovená (nebo uznaná) státem (popˇr. mezinárodn´ım spoleˇcenstv´ım st´ at˚ u) a vynucovan´ a st´ atn´ı moc´ı, resp. od státu odvozenou veˇrejnou moc´ı (popˇr. moc´ı mezinárodn´ıch instituc´ı) • je to druh norem, ve spoleˇcnosti je ˇrada norem X právn´ı jsou asi t´ım nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım normativn´ım systémem, vztah pr´ ava a ostatn´ıch norm. systém˚ u se vyv´ıj´ı/jel, v modern´ı spoleˇcnosti se sniˇzuje rozsah p˚ usoben´ı urˇcit´ ych mimopr´ avn´ıch systém˚ u, napˇr. sekularizace práva (v západn´ım svˇetˇe se právo oddˇelilo od c´ırkve), s t´ım pracuje iusnaturalismus, dnes se pr´ avn´ı, mor´ aln´ı a náboˇzenské normy odliˇsuj´ı (nespadaj´ı pod jeden systém, ale jsou zde podobné rysy) • rozliˇsujeme normy: – s hodnotovým významem – pr´ avo, morálka, náboˇzenské normy; základem normativn´ı regulace je zhodnocen´ı urˇcité potˇreby (v´ ysledkem je hodnota), hodnota má jak objektivn´ı stránku (potˇrebnost), tak subjektivn´ı (ocenˇen´ı urˇcité potˇreby), hodnota m˚ uˇze b´ yt materiáln´ı (voda) nebo duchovn´ı (svoboda), vztah mezi potˇrebou a hodnotou je nepˇr´ımo u ´mˇern´ y, z hodnot pak vycházej´ı ideje (abstraktn´ı pojmy) – technického“ charakteru – pravopisná pravidla, hern´ı a sportovn´ı pravidla, upravuj´ı technické n´ aleˇzitosti, ” postupy atd. • pr´ avo je univerz´ aln´ım normativn´ım systémem (m˚ uˇze do sebe zahrnout i jiné normativn´ı systémy), z´ıskaj´ı-li nepr´ avn´ı normy st´ atem stanovenou formu pramene práva → stávaj´ı se právn´ımi normami • jednotliv´ a pr´ avn´ı norma nem˚ uˇze b´ yt pochopena izolovanˇe→ smysl nab´ yvá aˇz jako ˇcást systému práva • pr´ avn´ı norma reguluje urˇcité vztahy ve spoleˇcnosti, je závazná → stanov´ı subjekt˚ um práva a povinnosti (jak se maj´ı chovat), nen´ı zcela totoˇzn´ a s textem právn´ıho pˇredpisu (napˇr. jedna právn´ı norma m˚ uˇze b´ yt obsaˇzena ve v´ıce ustanoven´ıch z´ akona)

Obecn´ e znaky (spoleˇ cn´ e s ostatn´ımi normami) 9

• Preskriptivn´ı charakter (regulativn´ı, to, co má b´ yt) → kaˇzdá norma reguluje chován´ı adresát˚ u (podstatou normativnosti je regulativn´ı charakter podle pˇredstav normotv˚ urce, ˇci byla vytvoˇrena spontánnˇe), p˚ usob´ı do budoucnosti – opakem je deskriptivn´ı charakter jin´ ych jev˚ u (napˇr. v´ yrok˚ u, které stanovuj´ı, ˇze nˇeco je/bylo) – tento charakter je urˇcen skuteˇcn´ ym v´ yznamem jazykového v´ yrazu (nerozhoduje jeho forma), napˇr. usta´ ˇ ˇ je Praha“ má deskriptivn´ı formu, pˇresto má normativn´ı chanoven´ı Ustavy CR hlavn´ım mˇestem CR ” ˇ /pˇrikazuje se, ˇze hl. mˇestem rakter (spr´ avnˇe formulaˇcnˇe m´ a b´ yt, ˇze se Praha stanovuje hl. mˇestem CR m´ a b´ yt Praha) – zp˚ usoby regulace naz´ yv´ ame mody = modality normativnosti, kter´ ymi lze ovlivˇ novat chován´ı adres´ at˚ u, rozdˇelujeme je na: 1. objektivn´ı mody (z hlediska normotv˚ urce): ∗ pˇr´ıkaz (co mus´ı b´ yt) ∗ z´ akaz (co nesm´ı b´ yt) ∗ dovolen´ı (co sm´ı b´ yt) urˇcitého chován´ı – slabá modalita 2. subjektivn´ı mody (z hlediska adresáta normy): ∗ opr´ avnˇen´ı – moˇznost subjektu chovat se urˇcit´ ym zp˚ usobem ∗ povinnosti – nutnost chovat se stanoven´ ym zp˚ usobem ∗ pˇredmˇetem subjekt. pr´ av a povinnost´ı je vˇzdy nˇejaké chov´ an´ı • z pˇr´ıkazu a z´ akazu (= silné modality) plyne povinnost urˇcitého chován´ı → nutnost chovat se urˇcit´ ym zp˚ usobem pod hrozbou sankce (norma pˇrikazuj´ıc´ı/zakazuj´ıc´ı bez uveden´ ych sankc´ı by byla imperfektn´ı) • z dovolen´ı (= slab´ a modalita) plyne opr´ avnˇen´ı → moˇznost chovat se zp˚ usobem, kter´ y je tou normou vymezen (z objektivn´ıho pr´ ava vypl´ yvaj´ı pr´ ava subjektivn´ı), nen´ı spojeno se sankc´ı, zákonné dovolen´ı je právn´ı dovolen´ı, nˇekteré vˇeci jsou dovoleny pr´ avn´ı normou, ale nemus´ı b´ yt dovoleny etickou normou apod. • pˇr´ıkaz a z´ akaz se vz´ ajemnˇe vyluˇcuj´ı → nesluˇcitelnost normativn´ıch modalit X jsou vˇsak vzájemnˇe zamˇenitelné negac´ı poˇzadovaného chov´ an´ı (zakazuje se krást = pˇrikazuje se nekrást) • pˇr´ıkaz smˇeˇruje k aktivn´ımu = komisivn´ımu chován´ı (konat, facere), ze zákazu plyne povinnost nekonat (non facere) ˇci nˇeco strpˇet → pasivn´ı = omisivn´ı chován´ı (lze pouˇz´ıvat pouze pˇr´ıkazy nebo pouze zákazy pˇri uˇzit´ı negace) 12


• pro tradiˇcn´ı systémy jsou typické pˇr´ıkazy (Desatero pˇrikázán´ı), v modern´ıch státech se uˇz´ıvá hlavnˇe z´ akaz • kl´ıˇcovou modalitou jsou dnes pro modern´ı systémy zákazy (pˇr´ıkazy pˇrevedeny na zákazy) a dovolen´ı → je dovoleno jen to, co je pˇrik´ az´ ano, NEBO je zakázáno jen to, co nen´ı dovoleno • logick´ y ˇctverec modalit – vedle pˇr´ıkazu, zákazu a dovolen´ı je jeˇstˇe nedovolen´ı, existuj´ı vztahy mezi jednotliv´ ymi objektivn´ımi mody, bud’ je to jednostranná implikace → z pˇr´ıkazu plyne dovolen´ı, ze zákazu zas nedovolen´ı; nebo kontravalence (vz´ ajemn´ a nesluˇcitelnost, napˇr. pˇr´ıkaz urˇcitého chován´ı je nesluˇciteln´ y s nedovolen´ım téhoˇz chov´ an´ı)

• • 2 z´ asady (politicko-pr´ avn´ı vymezen´ı regulace): – Z´ asada leg´ aln´ı licence (= z´ akonného dovolen´ı) ∗ pr´ avnˇe je dovoleno vˇse, co pr´ avo nezakazuje – prostor svobody (vycház´ı se z toho, ˇze jedinec si uvˇedomuje, ˇze jeho svoboda je omezena svobodou druh´ ych a veˇrejn´ ym zájmem) → z mlˇcen´ı z´ akona lze vyvodit dovolen´ı ∗ pˇredpokl´ ad´ a se, ˇze bude jen minimum zákaz˚ u !! ∗ staˇc´ı jedin´ a modalita – modalita zákazu (z toho plyne implicitn´ı dovolen´ı, takˇze m˚ uˇze j´ıt i o chov´ an´ı praeter legem, nesm´ı b´ yt vˇsak contra legem) ∗ kl´ıˇcov´ a pro soukromé pr´ avo ˇ je u ∗ v CR ´stavn´ı z´ asadou – Z´ asada enumerativnosti veˇ rejnopr´ avn´ıch pretenz´ı (poˇzadavk˚ u) ∗ je dovoleno jen to, co je v´ yslovnˇe stanoveno ∗ enumerativn´ı = u ´pln´ y v´ yˇcet ∗ pretenze = moˇznost zasahovat ∗ je stanovena u ´pln´ a m´ıra zasahován´ı státu ∗ z´ akladn´ı je zde modalita pˇr´ıkazu a explicitn´ıho dovolen´ı (povolen´ı – je ˇzádouc´ım chován´ım, proto se ˇ m˚ povoluje, ˇcasto omezeno doprovodn´ ymi zákazy – napˇr. volit do Parlamentu CR uˇze kaˇzd´ y, kdo je ˇ obˇcanem CR starˇs´ım 18 let vˇcetnˇe) ∗ prostor svobody moˇzno vyplnit autonomn´ı tvorbou (napˇr. uzav´ırán´ı smluv) ∗ prostor svobody d´ an moˇznost´ı – nemus´ıme vyv´ıjet jakoukoliv dalˇs´ı aktivitu ∗ troj´ı charakter: 1. vymezen´ı druhu org´ anu veˇrejné moci a jeho p˚ usobnosti (stanoven rozsah a p˚ usobnost) 2. vymezen´ı procesn´ı p˚ usobnosti (jaké zájmy háj´ı) 3. rozhodov´ an´ı nikoli volnou u ´vahou, n´ ybrˇz vázáno hmotn´ ym právem ∗ zvl´ aˇstn´ı je normativn´ı systém teologick´ y (podstatou jsou pˇr´ıkazy, NE zákazy) – Desatero pˇrik´ az´ an´ı (existuje z´ akladn´ı boˇz´ı autorita, která pˇrikazuje i zakazuje urˇcité chován´ı) ⇒ základem jsou povinnosti (proto pˇrik´ az´ an´ı)

Specifick´ e rysy pr´ avn´ıch norem 10

• tˇemi se odliˇsuj´ı od ostatn´ıch normativn´ıch systém˚ u • pr´ avn´ı normy nejsou zcela shodné s jednotliv´ ymi ustanoven´ımi zákona ˇci jin´ ych pramen˚ u práva • jejich atributy: 1. Obecnost (vs. jedineˇcnost) – pr´ avo plat´ı z´ asadnˇe pro vˇsechny subjekty na u ´zem´ı státu – t´ ykaj´ı se druhovˇe urˇcen´ ych subjekt˚ u (pˇr´ıpad˚ u) – nemaj´ı subjektivn´ı charakter → oprávnˇen´ı, povinnosti a sankce jsou stanoveny téˇz obecnˇe (ne ad hoc!!) – z´ asady rovnosti pˇred z´ akonem, právn´ı norma by se nemˇela t´ ykat jedineˇcného pˇr´ıpadu, upravovat rovnost urˇcitého subjektu – teprve aplikac´ı normy na konkrétn´ı pˇr´ıpad se dosahuje jedineˇcnosti (rozsudkem soudu, smlouvou), v z´ akon´ıku pr´ ace je upravena druhovˇe pracovn´ı smlouva, koho se t´ yká, jak ji lze uzavˇr´ıt → obecné pravidlo, které je poté aplikov´ ano na mnohé pˇr´ıpady

13


´ ˇ ˇc. 318/2009 Sb. → právn´ı normy nesm´ı b´ – usnesen´ı Ustavn´ ıho soudu CR yt jedineˇcné, ˇslo o zruˇsen´ı pˇredˇcasn´ ych voleb (zruˇsen n´ avrh na zkrácen´ı pátého volebn´ıho obdob´ı PS), jde jen o konkrétn´ı normu – vymezen´ı okruhu subjekt˚ u dan´ ych norem se r˚ uzn´ı → normy se mohou t´ ykat kaˇzdého, nejˇcastˇeji je vˇsak okruh specifikov´ an, napˇr. obˇcané, norma m˚ uˇze upravovat pravomoce jedineˇcné osoby, napˇr. prezidenta, pˇresto tato norma jedineˇcná nen´ı, protoˇze takové u ´pravy jeho pravomoc´ı jsou platné pro vˇsechny prezidenty 2. Form´ aln´ı urˇ citost – st´ at uzn´ av´ a normy v urˇcité pr´ avn´ı formˇe, touto formou se rozum´ı pramen práva – pr´ avn´ı norma je takov´ a norma, která je vyjádˇrena ve formáln´ım pramenu práva (státem uznaném), napˇr. v z´ akonˇe, pr´ avn´ım precedentu – jde o urˇcen´ı, co je pr´ avn´ı normou a co uˇz nikoliv, z pramen˚ u práva poznáváme právn´ı pravidla 3. Specifick´ a z´ avaznost – je-li norma vyj´ adˇrena jako pr´ avn´ı, je závazná pro vˇsechny typovˇe urˇcené pˇr´ıpady → právn´ı norma je z´ avazné pravidlo chov´ an´ı (stanovuje oprávnˇen´ı a povinnosti) – pravidlo vˇzdy mus´ı b´ yt z´ avazné, kaˇzdá norma, která je t´ımto pravidlem, je závazná – tato z´ avaznost je odliˇsn´ a, autonomn´ı pravidla – ˇclovˇek si je vytváˇr´ı sám, napˇr. obyˇcej, odsouzen´ı veˇrejn´ ym m´ınˇen´ım x heteronomn´ı pravidlo – vytvoˇreno mimo v˚ uli adresáta (státem, ˇci st´ atem uzn´ ano), spojen´ı pr´ avn´ıch norem se státem jakoˇzto univerzáln´ı spoleˇcensko-právn´ı instituc´ı a autoritou – kvazi normy – souˇc´ asti pr. ˇr´ adu, které závaznˇe nestanov´ı práva a povinnosti, napˇr. doporuˇcuj´ıc´ı normy 4. Specifick´ a vynutitelnost – spojen´ a se st´ atn´ımi institucemi (soudy, správn´ı u ´ˇrady, policie, ty maj´ı za u ´kol sancionov´ an´ı, resp. zabezpeˇcen´ı vynucen´ı pr. normy), pokud norma stanov´ı povinnost, tak má stanovit i sankci pro jej´ı nedodrˇzen´ı (jinak se jedn´ a o imperfektn´ı normu, nen´ı-li sankce a. implicitn´ı ˇci vyjádˇrena v jiném pr. pˇredpisu nebo b. sice explicitn´ı je, ale je obt´ıˇznˇe pouˇzitelná), pokud stát normu uzná, mˇel by téˇz zajistit jej´ı vynucen´ı – sankce dané st´ atem → nejen vnˇejˇs´ı donucen´ı (X u nás vˇsak malá m´ıra interiorizace práva) – pr´ avo je tedy n´ astrojem donucen´ı, tj. hrozby násil´ı (aˇz pouˇzit´ı samotného násil´ı) – donucen´ı se v pr´ avn´ım st´ atˇe uplatˇ nuje aˇz v pˇr´ıpadˇe poruˇsen´ı práva, podm´ınky a zp˚ usob donucen´ı maj´ı b´ yt stanoveny pr´ avn´ımi normami → princip zákonnosti

Metanormativn´ı ˇ c´ asti 11

• nenormativn´ı formy nemaj´ı b´ yt v normativn´ım systému, jsou cizorod´ ym prvkem, pokud se objevuj´ı, mus´ı m´ıt pˇresnˇe dan´ yu ´ˇcel (vazba na normy) • existuj´ı druhotnˇe, nemaj´ı normativn´ı charakter – preambule = slavnostn´ı uvozuj´ıc´ı ustanoven´ı pr. pˇredpisu – spoleˇcensko-politické prohláˇsen´ı (nem´ a normativn´ı charakter), vyj´ adˇruje c´ıle dokumentu (a základ. ideje), m˚ uˇze b´ yt vyuˇzita pˇri interpretaci vlastn´ıho normativn´ıho textu (vysvˇetluje u ´mysl zákonodárce), nezáleˇz´ı na jej´ım um´ıstˇen´ı (nad ˇci vlevo od z´ akona, ˇci pod z´ akonem jako jeho souˇcást) – definice = vymezen´ı urˇcit´ ych pojm˚ u – legáln´ı definice jsou druhem definic, které jsou vyj´ adˇreny v z´ akonˇe, samy o sobˇe nejsou normou (nemaj´ı preskriptivn´ı charakter), ˇrada pojm˚ u má neurˇcit´ y v´ yznam a definice slouˇz´ı k jejich objasnˇen´ı (vytváˇr´ı je právn´ı vˇeda) → z´ıskávaj´ı sekundárnˇe normativn´ı v´ yznam pˇri pouˇzit´ı v urˇcité pr´ avn´ı normˇe (aˇz tehdy jsou s nimi spojeny právn´ı d˚ usledky) ∗ patˇr´ı sem i explikace = v´ yˇcty urˇcit´ ych znak˚ u zákonn´ ych pojm˚ u, v´ yklad ´ Nejvyˇsˇs´ım soudem) ∗ d´ ale i vymezen´ı pr. pojm˚ u soudy (US, – odkazy = legislativn´ı zkratky (druh taxativn´ı zkratky) – zákon souvis´ı s jin´ ymi prameny práva a normotv˚ urce na nˇe chce odk´ azat (pomoc pˇri orientaci) → samy o sobˇe nemaj´ı normativn´ı v´ yznam, a to ani zprostˇredkovanˇe, odkazuj´ı na ustanoven´ı v textu právn´ıho pˇredpisu ˇci pod ˇcarou – pr´ avn´ı principy = v˚ udˇc´ı z´ asady (spolu s pr. normami spadaj´ı pod platné objektivn´ı právo), na nichˇz stoj´ı pr´ avn´ı systém → maj´ı preskriptivn´ı charakter (lze vyvodit závˇer, ˇze jsou to pouze specifické pr´ avn´ı normy), ale téˇz deskriptivn´ı → odliˇsuj´ı se od právn´ıch norem: ∗ jsou abstraktnˇejˇs´ı a obecnˇejˇs´ı neˇz PN – neplynou z nich konkrétn´ı práva a povinnosti pro fin´ aln´ı recipienty, * stanovuj´ı nejobecnˇejˇs´ı právn´ı postupy, kter´ ymi se normy (a jejich aplikace) ˇr´ıd´ı, jsou z´ avazné pro normotv˚ urce → v´ ychodiska celého normativn´ıho systému (jsou to tzv. obecné regulativn´ı ideje), maj´ı tedy interpretaˇcn´ı a aplikaˇcn´ı v´ yznam → tˇemito principy argumentuj´ı soudy i jiné ´ posuzuje se konzistentnost pr. u org´ any pˇri ˇreˇsen´ı komplikovan´ ych pr. pˇr´ıpad˚ u (hlavnˇe US, ´pravy s 14

´ ÍCH NOREM 1.6. STRUKTURA PRAVN


pr. principy), existuj´ı i principy mezinárodn´ıho a evropského práva (vyloˇzeny judikaturou mezin´ ar. soud˚ u, Mezin´ arodn´ım soudn´ım dvorem, Evropsk´ ym soudem pro lidská práva, Evropsk´ ym soudn´ım dvorem a Soudem prvn´ıho stupnˇe) ∗ mohou m´ıt kontradiktorn´ı charakter → vzájemnˇe se nevyluˇcuj´ı, a tak mohou p˚ usobit i proti sobˇe (X norma nem˚ uˇze souˇcasnˇe nˇeco pˇrikazovat i zakazovat), vyvaˇzuj´ı se a pomˇeˇruj´ı mezi sebou → tzv. metoda vyvaˇzov´ an´ı (relativn´ı preference jednoho principu pˇred druh´ ym pro dan´ y pˇr´ıpad), popˇr. metoda specifikace (omezen´ı platnosti principu pro urˇcité pˇr´ıpady, ˇcasto totiˇz principy srovn´ av´ aj´ı r˚ uzné hodnoty, coˇz pro tyto pˇr´ıpady nen´ı vhodné) ∗ rozliˇsujeme tradiˇcn´ı principy (pˇr. nen´ı soudce bez ˇzalobce, smlouvy je nutno dodrˇzovat) a principy modern´ıho pr´ ava (pˇr. neznalost zákona neomlouvá, zásada legáln´ı licence), dalˇs´ı ˇclenˇen´ı je na univerz´ aln´ı principy a principy platné jen v urˇcit´ ych právn´ıch odvˇetv´ıch (v trestn´ım právu z´ asada presumpce neviny, nen´ı trestu/viny bez zákona), poté na hmotnˇeprávn´ı (zásada legáln´ı licence) a procesnˇepr´ avn´ı principy (nikdo nesm´ı b´ yt soudcem ve vlastn´ı vˇeci) • nakolik se vˇsak maj´ı vyskytovat v normativn´ım systému tyto ˇcásti ?? → chybné je nadmˇerné uˇz´ıván´ı definic, odkaz˚ u (matouc´ı), princip˚ u (j´ adro je ve vlastn´ıch pramenech, NE v principech), nedobré jsou hodnot´ıc´ı vˇety (nemaj´ı regulativn´ı charakter), axiologick´ y charakter má z˚ ustat v pozad´ı → nepovaˇzujeme je za právo, pokud nejsou spojeny s urˇcit´ ymi z´ akazy ˇci pˇr´ıkazy (napˇr. nˇekdo se zaslouˇzil o stát“ nemá normativn´ı v´ yznam X ” je-li dod´ ano, ˇze to m´ a b´ yt nˇekde vytes´ ano, stává se to pˇr´ıkazem, a tud´ıˇz normou)

Jin´ e formy jazykov´ ych v´ yraz˚ u (neˇ z norma) 12

• deontick´ a logika = logika normativn´ıch vˇet - pracuje s myˇslenkov´ ymi v´ ytvory, které nejsou v´ ypovˇed’mi, ale obsahuj´ı v´ yzvy k urˇcitému chov´ an´ı, uv´ adˇej´ı, jaké zp˚ usoby chován´ı jsou pˇr´ıpustné a jaké ne; studuje vztahy mezi jazykov´ ymi v´ yrazy vyjadˇruj´ıc´ımi pˇr´ıkazy, zákazy a povolen´ı, od ostatn´ıch obecn´ ych idej´ı lze normy (normativn´ı vˇety) odliˇsit jazykov´ ym zp˚ usobem vyj´ adˇren´ı jejich v´ yznamu, za pomoc´ı formulac´ı sm´ı b´ yt, je dovoleno, m´ a b´ yt atd. • v´ yrok – je opakem norem, m˚ uˇze b´ yt pravdiv´ y ˇci nepravdiv´ y, norma tento charakter nemá (nelze ˇr´ıci, jestli je pravdiv´ a), pt´ ame se, jestli je platn´ a ˇci ne, napˇr. v prostorách fakulty se nekouˇr´ı – v´ yrok X v prostor´ ach fakulty je zak´ az´ ano/se nesm´ı kouˇrit – norma; v´ yrok o normˇe – v´ yrok je pravda, ˇze plat´ı norma ta a ta, napˇr. je pravda, ˇze je zak´ az´ ano kouˇrit v prostorách fakulty • idea – neplynou z n´ı konkrétn´ı opr´ avnˇen´ı a povinnosti, maj´ı abstraktn´ı povahu, vycház´ı z hodnot (hodnota = hodnocen´ı urˇcité potˇreby, m˚ uˇze b´ yt materiáln´ı, ˇci duchovn´ı), napˇr. je ˇzádouc´ı, aby se v prostorách fakulty nekouˇrilo • hodnot´ıc´ı vˇ eta – s hodnocen´ım nespojena ˇzádná sankce, proto by se musela pojit s normou, zákon je nositelem pr´ avn´ıch norem, pokud je neobsahuje, vytváˇr´ı klamav´ y dojem, ˇze bude cosi vyˇzadovat (hodnoty maj´ı velkou roli, ale relativizuj´ı tvrzen´ı), pokud je vybavena sankc´ı, m˚ uˇze se dostat aˇz do rozporu s u ´stavn´ım právem st´ atu (pokud obsahuje ony hodnot´ıc´ı vˇety), napˇr. je správné, ˇze je zakázáno kouˇrit v prostorách fakulty, Z´ akon o z´ asluh´ ach 1930 – TGM se zaslouˇzil o stát“, tato hodnot´ıc´ı vˇeta se stala souˇcást´ı normy, poté inspirace pro ” v jednom pˇr´ıpadˇe tato vˇeta nedává povinnost nemoci tvrdit opak druh´ y z´ akon, ale ani • ˇ * uˇcebnice A. Gerlocha 4. vyd´ an´ı (str. 28 – 38); * uˇcebnice J. Boguszaka, J. Capka a A. Gerlocha (str. 26 - 9, 82, 103 - 7); * pˇredn´ aˇska (tuˇs´ım tˇret´ı v poˇrad´ı); * ot´ azka z minulých let, zpracovan´ a Hankou V.

1.6.

Struktura pr´ avn´ıch norem

• trichotomick´ a (podm´ınˇen´ a vˇeta): hypotéza-dispozice-sankce (sankce nastává v pˇr´ıpade nedodrˇzen´ı dispozice) • tetrachomick´ a o dvou ˇc´ astech: hypotéza-dispozice, nedodrˇzen´ı dispozice-sankce

hypot´ eza 13

• • • •

podm´ınky realizace normy podm. za nichˇz nastane dispozice popˇr´ıpadˇe sankce podm. kt. mus´ı nastat, aby norma p˚ usobila a mohla se uplatnit na jednotlivé pˇr´ıpady napr. okruh adres´ at˚ u, ˇcasov´ a p˚ usobnost, . . .

15

´ ÍCH NOREM 1.6. STRUKTURA PRAVN


dispozice 14

• vlastn´ı pravidlo chov´ an´ı • jadro normy- nem˚ uˇze u normy absentovat! • jednotlivé ˇz´ adouc´ı modality chov´ an´ı, tj. z hlediska normotv˚ urce pˇr´ıkaz, zákaz, dovolen´ı a z hlediska adres´ ata opr´ avnˇen´ı a povinnost

sankce 15

• u ´jma za poruˇsen´ı pr´ avn´ıch povinnost´ı stanoven´ ych v dispozici právn´ı normy • imperfektn´ı norma= norma bez sankce • druhy sankc´ı: – absolutnˇe urˇcité- stanoven druh trestu i jeho v´ yˇse – relativnˇe urˇcité- stanoven druh trest a jeho v´ yˇse v urˇcitém rozmez´ı – neurˇcité- nestanoven ani druh trestu, ani jeho v´ yˇse

Normy kondici´ aln´ı a klasifikace jejich struktur´ aln´ıch element˚ u 16

• normy s klasickou trichotomickou strukturou = kondicionáln´ı 1. m´ıra abstraktnosti formulace struktur´ aln´ıch ˇ c´ ast´ı pr´ avn´ı normy • relativnˇ e abstraktn´ı formulace hypot´ ezy, dispozice, sankce – vˇetˇs´ı prostor pro uv´ aˇzen´ı soudu a dalˇs´ıch orgán˚ u veˇrejné moci aplikuj´ıc´ıch normy – nem˚ uˇze b´ yt pˇr´ıliˇs ˇsirok´ a ˇci v˚ ubec zcela vágn´ı, (kde je právo neurˇcité, tam nen´ı práva) z´ akon ˇc. 99/1963 Sb., obˇcansk´ y soudn´ı ˇr´ ad, ve znˇeni pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u Vylouˇcen´ı soudc˚ u §14 (1) Soudci jsou vylouˇceni z projedn´ av´ an´ı a rozhodován´ı vˇeci, jestliˇze se zˇretelem na jejich pomˇer k vˇeci, k u ´ˇcastn´ık˚ um nebo k jejich z´ astupc˚ um lze m´ıt pochybnost o jejich nepodjatosti. – relativnˇ e konkr´ etn´ı formulace hypot´ ezy, dispozice, sankce ∗ nevytv´ aˇr´ı prostor pro uv´ aˇzen´ı pˇri aplikaci ∗ vyˇsˇs´ı m´ıra pr´ avn´ı jistoty pro adresáty norem vyhl´ aˇska MVˇc. 25/1998 Sb. o vnˇejˇs´ım oznaˇcen´ı policie a prokazován´ı pˇr´ısluˇsnost´ı k policii §2 Zp˚ usob vnˇejˇs´ıho oznaˇcen´ı policist˚ u (1) Policisté, kteˇr´ı nos´ı sluˇzebn´ı stejnokroj 92, jsou na rukávˇe stejnokroje oznaˇceni rukávov´ ym znakem policie, ˇ e republiky se slovem POLICIE v b´ılém orámován´ı na podkladˇe tmavomodré kter´ y tvoˇr´ı velk´ y st´ atn´ı znak Cesk´ ” je vyobrazen v pˇr´ıloze ˇc. l obr. 1. barvy, (d´ ale jen ruk´ avov´ y znak). Vzor ruk´ avového znaku ” 1. kumulativnost nebo alternativnost formulace struktur´ aln´ıch ˇ c´ ast´ı pr´ avn´ı normy • kumulativn´ı charakter formulace hypot´ ezy, dispozice a sankce – mus´ı b´ yt splnˇeny vˇsechny podm´ınky, splnˇeny vˇsechny povinnosti, vyuˇzita vˇsechna oprávnˇen´ı nebo udˇeleny vˇsechny sankce – spojka a a obdobné, napˇr., jakoˇz i, i, rovnˇeˇz ve v´ yznamu sluˇcovac´ım ” ” ” z´ akon ˇc. 140/1961 Sb., trestn´ı z´ akon, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u §32 (1) Jestliˇze pachatel sp´ achal trestn´ y ˇcin ve stavu zmenˇsené pˇr´ıˇcetnosti, kter´ y si, a to ani z nedbalosti, nepˇrivodil vlivem n´ avykové l´ atky, pˇrihlédne soud k této okolnosti pˇri stanoven´ı druhu trestu a jeho v´ ymˇery. – alternativn´ı charakter hypot´ ezy, dispozice, sankce ∗ staˇc´ı, aby byla splnˇena i jen jedna povinnost, vyuˇzito i jen jedno z oprávnˇen´ı, uloˇzena jedna ze sankc´ı ∗ spojka neboa obdobné ( anebo) ” ” z´ akon ˇc. 40/1964 Sb., obˇcansk´ y z´ akon´ık, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u Drˇzba §129 (1) Drˇzitelem je ten, kdo s vˇec´ı nakl´ ad´ a jako s vlastn´ı nebo kdo vykonává právo pro sebe.

16

´ DISPOZIC A SANKCÍ PRAVN ´ ÍCH NOREM 1.7. DRUHY HYPOTEZ,


1. u ´ plnosti ˇ ci ne´ uplnosti vymezen´ı hypot´ ezy, dispozice, sankce • taxativn´ı v´ yˇ cet – u ´pln´ y, uzavˇren´ y v´ yˇcet – nelze pˇrihlédnout k jin´ ym neˇz uveden´ ym podm´ınkám, nelze ukládat jiné neˇz uvedené sankce – v´ yˇcet pr´ avn´ıch povinnost´ı a sankc´ı, taxativn´ı mus´ı b´ yt vymezen´ı p˚ usobnosti orgán˚ u veˇrejné moci z´ akon ˇc. 111/1998 Sb., o vysok´ ych ˇskol´ ach, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u §25 Org´ any fakulty (1) Samospr´ avn´ ymi akademick´ ymi org´ any fakulty jsou a) akademick´ y senát fakulty, b) dˇekan, c) vˇedeck´ a rada fakulty, d) disciplin´ arn´ı komise fakulty. (2) Dalˇs´ım orgánem fakulty je tajemn´ık. – demonstrativn´ı v´ yˇ cet ∗ pˇr´ıkladn´ y v´ yˇcet ∗ prostor pro uv´ aˇzen´ı pro soudy a dalˇs´ı orgány veˇrejné moci aplikuj´ıc´ı právn´ı normy ∗ obraty typu zejména, napˇr´ıklad, jiné okolnosti” ”atˇe nelze demonstrativnˇ ” ∗ v recentn´ım ”pr´ avn´ım st´ e stanovit právn´ı povinnosti a sankce za jejich nedodrˇzen´ı z´ akon ˇc. 199/1994 Sb., o zad´ av´ an´ı veˇrejn´ ych zakázek, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u §2f Dalˇs´ı pˇredpoklady pro plnˇen´ı veˇrejné zakázky (1) Dalˇs´ımi pˇredpoklady pro plnˇen´ı veˇrejné zakázky jsou napˇr´ıklad: a) technické a materiáln´ı vybaven´ı k plnˇen´ı veˇrejné zak´ azky, b) poˇcet zamˇestnanc˚ u odborn´ ych profes´ı rozhodn´ ych pro plnˇen´ı veˇrejné zakázky, c) pˇrehled v´ yznamn´ ych zak´ azek uskuteˇcnˇen´ ych uchazeˇcem v posledn´ıch letech s uveden´ım objednatele, popˇr´ıpadˇe kupuj´ıc´ıho, m´ısta a doby plnˇen´ı. uveden´ a tˇri hlediska lze kombinovat ˇ ek,2009, s.36-47 * GERLOCH, Aleˇs.Teorie pr´ ava.5.vyd.Plzeˇ n:Aleˇs Cenˇ

1.7.

Druhy hypot´ ez, dispozic a sankc´ı pr´ avn´ıch norem

• klasifikaci struktur´ aln´ıch element˚ u kondicionáln´ıch právn´ıch norem lze provést podle tˇr´ı kritéri´ı:

M´ıra abstraktnosti formulace 17

• relativnˇ e abstraktn´ı hypot´ ezy, dispozice, sankce – z´ akonod´ arce jimi vytv´ aˇr´ı vˇetˇs´ı prostor pro uváˇzen´ı soudu a dalˇs´ıch orgán˚ u aplikuj´ıc´ıch právo – v´ yhodn´ y pˇri vyˇsˇs´ı variabilitˇe pˇr´ıpad˚ u; pruˇznˇejˇs´ı - zmˇen´ı-li se sociáln´ı realita, konkrétn´ı právo se m˚ uˇze st´ at mrtv´ ym – v modern´ım demokratickém pr´ avu by se nemˇely vyskytovat abstraktn´ı sankce typu soud potrest´ a dle ” ı práva) uv´ aˇzen´ı“ - plat´ı z´ asada Ubi ius incertum, ibi ius nullum (kde je právo neurˇcité, tam nen´

– pˇr.: • relativnˇ e konkr´ etn´ı hypot´ ezy, dispozice, sankce – formulace je velmi konkrétn´ı, obsahuje napˇr. ˇc´ıslovky – nevytv´ aˇr´ı prostor pro uv´ aˇzen´ı pˇri aplikaci – vyˇsˇs´ı m´ıra pr´ avn´ı jistoty pro adres´ aty norem

17

´ DISPOZIC A SANKCÍ PRAVN ´ ÍCH NOREM 1.7. DRUHY HYPOTEZ,


– pˇr.:

Kumulativnost nebo alternativnost formulace (vlastn´ı konstrukce) 18

• kumulativn´ı charakter formulace hypot´ ezy, dispozice, sankce – konstruov´ any jako konjunkce podm´ınek - mus´ı b´ yt splnˇeny vˇsechny podm´ınky nebo povinnosti, vyuˇzita vˇsechna opr´ avnˇen´ı nebo udˇeleny vˇsechny sankce – pouˇz´ıvaj´ı se spojky a“, jakoˇz i“, i“, rovnˇeˇz“ ve v´ yznamu sluˇcovac´ım ” ” ” ”

– pˇr.: • alternativn´ı charakter formulace hypot´ ezy, dispozice, sankce – konstruov´ any jako disjunkce podm´ınek – staˇc´ı splnit alespoˇ n jednu podm´ınku – pouˇz´ıv´ a se spojka nebo“ a obdobné ( anebo“) ” ”

– pˇr.:

´ Uplnost ˇ ci ne´ uplnost vymezen´ı (v´ yˇ ctu) hypot´ ezy, dispozice, sankce 19

• taxativn´ı v´ yˇ cet (´ upln´ y, uzavˇren´ y) – nelze pˇrihlédnout k jin´ ym neˇz uveden´ ym podm´ınkám, nelze ukládat jiné neˇz uvedené sankce,. . . – d˚ uleˇzit´ y pro v´ yˇcet pr´ avn´ıch povinnost´ı, sankc´ı nebo vymezen´ı p˚ usobnosti orgán˚ u veˇrejné moci (kompetenˇcn´ı normy)

18

´ ÍCH NOREM 1.8. KLASIFIKACE PRAVN


– pˇr.: • demonstrativn´ı v´ yˇ cet (pˇr´ıkladn´ y) – vytv´ aˇr´ı prostor pro uv´ aˇzen´ı pro soudy a dalˇs´ı orgány veˇrejné moci aplikuj´ıc´ı právn´ı normy – ˇcasto pouˇz´ıvané z´ akonod´ arcem u hypotéz, kdy orgán aplikuj´ıc´ı právo m˚ uˇze pˇrihlédnout i k jin´ ym podm´ınk´ am, resp. okolnostem, neˇz jsou uvedeny v zákonˇe – v modern´ım pr´ avn´ım st´ atˇe nelze demonstrativnˇe stanovit právn´ı povinnosti a sankce – pouˇz´ıvaj´ı se obraty typu zejména“, napˇr´ıklad“, jiné okolnosti“ ” ” ”

– pˇr.: * Gerloch A.: Teorie pr´ ava (4. upr. vyd.), 200 str. 39 - 50; * vlastn´ı výpisky ze semin´ aˇre Teorie pr´ ava I. doc. Marˇs´ alka

1.8.

Klasifikace pr´ avn´ıch norem

Krit´ erium pr´ avn´ı s´ıly 20

• Pr´ avn´ı s´ıla – vlastnost, kter´ a spoˇc´ıv´ a v relevanci vztahu mezi normami, coˇz odpov´ıdá jejich postaven´ı v hierarchii norem – jedn´ a se o dˇelen´ı dle pramen˚ u práva • Normy z tohoto hlediska dˇel´ıme na: u ´stavn´ı, zákonné a podzákonné, pˇriˇcemˇz plat´ı, ˇze norma niˇzˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly nesm´ı odporovat normˇe vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly a norma m˚ uˇze b´ yt mˇenˇena nebo ruˇsena pouze normou stejné nebo vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly • Normami vˇsech stupˇ n˚ u jsou v´ az´ any vˇsechny fyzické a právnické osoby a orgány veˇrejné správy. Z´ akonn´ ymi normami a normami vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly jsou vázány soudy, které mohou samy rozhodovat o tom, zda jsou podz´ akonné normy v souladu s normami zákonn´ ymi. Zákonodárce se ˇr´ıd´ı zákonn´ ymi a normami vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly, z´ akonné normy m˚ uˇze s´ am mˇenit a ruˇsit. ´ ´ je • Ustavn´ ıu ´roveˇ n pˇredstavuje z´ aklad pr´ avn´ımu ˇrádu a u ´stavn´ı normy jsou závazné pro vˇsechny subjekty. US ´ v´ az´ an pouze u ´stavn´ımi normami a prameny práva, které jsou na stejné u ´rovni. Nálezy US maj´ı s´ılu z´ akona. ´ sm´ı, pokud je to u US ´stavou dovoleno, ruˇsit zákony nebo podzákonné pˇredpisy – postaven´ı negativn´ıho z´ akonod´ arce. ´ • Ustavn´ ı normy jsou pˇrij´ım´ any u ´stavod´ arcem, a mohou se liˇsit dle m´ıry rigidity.

19

˚ ´ ÍCH NOREM 1.9. PUSOBNOST PRAVN


Krit´ erium povahy regulativn´ıho p˚ usoben´ı normy 21

• Normy s klasickou strukturou – Pr´ avn´ı normy zavazuj´ıc´ı a opravˇ nuj´ıc´ı ∗ Opravˇ nuj´ıc´ı – stanov´ı v´ yslovnˇe pouze oprávnˇen´ı ∗ Zavazuj´ıc´ı – explicitnˇe stanov´ı pouze povinnosti (ve formˇe pˇr´ıkazu ˇci zákazu), implicitnˇe z nich lze vyvodit odpov´ıdaj´ıc´ı opr´ avnˇen´ı nebo povinnost jiného subjektu – Pr´ avn´ı normy dispozitivn´ı a kogentn´ı (kategorické) ∗ Pro kogentn´ı normy je typick´ a oblast veˇrejného práva, vˇcetnˇe práva procesn´ıho, v právu soukromém stanov´ı limity smluvn´ı autonomie u ´ˇcastn´ık˚ u soukromoprávn´ıch vztah˚ u ∗ Dispozitivn´ı – normy bud’ v˚ ubec nestanov´ı vlastn´ı pravidlo chován´ı, nebo je stanov´ı jen subsidi´ arnˇe a nech´ avaj´ı na adres´ atech, aby si je stanovili sami, jestliˇze tak neuˇcin´ı, tak se uˇzije pravidlo stanovené v normˇe ∗ Kogentn´ı – imperativnˇe stanov´ı pravidlo chován´ı, práva a povinnosti, neponechávaj´ı prostor pro v˚ uli adres´ ata • Zvl´ aˇ stn´ı normy – Najdeme mezi nimi normy, které nemaj´ı klasickou trichotomickou (tetrachomickou) strukturu, tj. kondicion´ aln´ı povahu – Blanketov´ e normy ∗ Neobsahuje vlastn´ı pravidlo chován´ı, n´ ybrˇz ve své dispozici zmocˇ nuje pˇr´ısluˇsn´ y státn´ı org´ an nebo nest´ atn´ı org´ an veˇrejné moci k vydán´ı provádˇec´ıho pˇredpisu, kde bude teprve stanovena vlastn´ı normativn´ı u ´prava ∗ Zmocnˇen´ı prob´ıh´ a v relaci u ´stavn´ı zákon – zákon nebo zákon – odvozen´ y podzákonn´ y právn´ı pˇredpis, z´ akon – pr´ avn´ı pˇredpis (resp. i vnitˇrn´ı pˇredpis) samostatné instituce (napˇr. krajské zastupitelstvo) ∗ Na jejich z´ akladˇe prob´ıhaj´ı extenze exekutivy do legislativy ∗ Odvozené podz´ akonné pˇredpisy lze vyplnit pouze jednán´ım secundum et intra legem (na z´ akladˇe a v mez´ıch z´ akona) – Kolizn´ı normy ∗ Tvoˇr´ı n´ aplˇ n mezin´ arodn´ıho pr´ ava soukromého a stanov´ı hraniˇcn´ı ukazatele, jimiˇz jsou urˇceny normy, podle nichˇz se ˇreˇs´ı soukromoprávn´ı vztahy s ciz´ım prvkem ∗ Souˇc´ ast´ı vnitrost´ atn´ıho pr´ avn´ıho ˇrádu, ale ˇcasto odkazuj´ı na právn´ı ˇrád jiného státu ∗ V posledn´ıch desetilet´ıch jsou nahrazovány pˇr´ım´ ymi normami v dvoustrann´ ych ˇci v´ıcestrann´ ych mezin´ arodn´ıch smlouv´ ach – Kompetenˇ cn´ı normy ∗ Stanov´ı kompetence, tj. vymezuj´ı rozsah pravomoc´ı a p˚ usobnosti orgán˚ u veˇrejné moci ∗ Nalezneme je napˇr. v u ´stav´ ach stát˚ u a v kompetenˇcn´ıch zákonech – Teleologick´ e normy ∗ Nemaj´ı klasickou logickou strukturu, necharakterizuj´ı normativnˇe ˇzádouc´ı chován´ı, pouze vytyˇcuj´ı ˇza´douc´ı c´ıle, aniˇz by normovaly zp˚ usob, jak k c´ıli dospˇet ∗ V´ yznamnou roli hraj´ı v pr´ avu Evropsk´ ych spoleˇcenstv´ı (resp. EU) ve formˇe smˇernic, které stanov´ı, jaké c´ıle maj´ı ˇclenské st´ aty dosáhnout – Doporuˇ cuj´ıc´ı normy ∗ Lze oznaˇcit jako kvazinormy, nestanov´ı totiˇz závazné pravidlo chován´ı, ale jen doporuˇcen´ı ˇz´ adouc´ıho chov´ an´ı. ∗ Bl´ıˇz´ı se jim pˇr´ıpady vzorov´ ych stanov, které se pouˇzij´ı subsidiárnˇe pro u ´pravu právn´ıch pomˇer˚ u urˇcit´ ych pr´ avnick´ ych osob, PO m˚ uˇze upravit právn´ı pomˇery projevem své v˚ ule v rozsahu z´ akonn´ ych podm´ınek, pˇriˇcemˇz m˚ uˇze vyuˇz´ıt i urˇcitá ustanoven´ı vzorov´ ych stanov * A. Gerloch, Teorie pr´ ava, 4. vyd´ an´ı, str. 50 - 68

1.9.

P˚ usobnost pr´ avn´ıch norem

• Vymezen´ı rozsahu aplikace a realizace právn´ı normy

Vˇ ecn´ a p˚ usobnost 22

20

˚ ´ ÍCH NOREM 1.9. PUSOBNOST PRAVN


• T´ yk´ a se skutkové charakteristiky pˇr´ıpad˚ u, které právn´ı norma (jejich souhrn, tedy právn´ı institut) upravuje. Je d´ ana pˇredmˇetem, na kter´ y p˚ usob´ı (vˇecnou problematikou, která je normou upravena) • Dle vˇ ecn´ e p˚ usobnosti normy dˇ el´ıme na 1. Obecné (s obecnou p˚ usobnost´ı): vztahuj´ı se na vˇetˇs´ı poˇcet stejn´ ych pˇr´ıpad˚ u 2. Speci´ aln´ı (se zvl´ aˇstn´ı p˚ usobnost´ı): upravuj´ı odliˇsnˇe vˇecnˇe shodnou problematiku • Pro pˇredpisy stejné pr´ avn´ı s´ıly plat´ı: speciáln´ı norma má pˇrednost pˇred obecnou, pokud vˇsak v urˇcité problematice nen´ı zvl´ aˇstn´ı u ´prava, pouˇzijeme právn´ı normu obecnou (princip subsidiarity) • Normativn´ı komplexy 1. Pr´ avn´ı institut – niˇzˇs´ı komplex norem, které ve svém souhrnu upravuj´ı jeden urˇcit´ y druh spoleˇcenského vztahu 2. Pr´ avn´ı odvˇetv´ı – vyˇsˇs´ı komplex - soubor právn´ıch norem upravuj´ıc´ı souhrn souvisej´ıc´ıch spoleˇcensk´ ych vztah˚ u

Prostorov´ a p˚ usobnost 23

• Stanoven´ı rozsahu, v jakém se norma pouˇzije se zˇretelem k m´ıstu • Vych´ az´ı z teritori´ aln´ı p˚ usobnosti org´ an˚ u veˇ rejn´ e moci a rozliˇ sujeme 1. Pr´ avn´ı normy s celost´ atn´ı p˚ usobnost´ı (napˇr. ve formˇe zákona) 2. Lok´ aln´ı pr´ avn´ı normy (napˇr. obecnˇe závazné vyhláˇsky obce) • Soudobé pr´ avo stoj´ı na principu teritoriality, kter´ y plat´ı primárnˇe. Oproti nˇemu stoj´ı princip personality. Podle principu teritoriality p˚ usob´ı pr´ avo na vˇsechny osoby na u ´zem´ı státu, pod jehoˇz jurisdikc´ı se nach´ azej´ı. • Princip teritoriality je modifikov´ an principem personality napˇr.: – u FO – institut st´ atn´ıho obˇcanstv´ı, obˇcané se mus´ı ˇr´ıdit i za hranicemi státu právn´ım ˇrádem svého domovského st´ atu, m˚ uˇze pˇritom doj´ıt ke kolizi s právn´ım ˇrádem státu, na jehoˇz u ´zem´ı se nach´ azej´ı, coˇz ˇreˇs´ı jednak kolizn´ı normy, nebo mezinárodn´ı smlouvy – u PO – moˇznou dohodou na volbˇe soukromého práva, to neplat´ı u veˇrejného práva (napˇr. placen´ı dan´ı) • mimo st´ at p˚ usob´ı jeho pr´ avo zejm´ ena – – – –

na obˇcana st´ atu, který vycestoval za hranice st´ atu pˇri kolizn´ı u ´pravˇe na z´ akladˇe mezin´ arodn´ı smlouvy v oblasti trestn´ıho pr´ ava pˇri posuzov´ an´ı trestnosti ˇcinu sp´ achaného v cizinˇe za podm´ınek stanovených trestn´ım z´ akonem

Osobn´ı p˚ usobnost 24

• Zaloˇzena na principu rovnosti pˇred z´ akonem a spoˇc´ıvá v druhovém vymezen´ı právn´ıch subjekt˚ u v hypotéze pr´ avn´ı normy • Dvˇ e oblasti 1. Oblast z´ avaznosti pr´ avn´ı normy pro ciz´ı státn´ı pˇr´ısluˇsn´ıky a pro vlastn´ı státn´ı obˇcany v cizinˇe 2. Vymezen´ı rozsahu subjekt˚ u v hypotéze právn´ı normy (kritérium zde m˚ uˇze b´ yt napˇr. státn´ı obˇcanstv´ı), recentn´ı pr´ avn´ı u ´prava vych´ az´ı ze zákazu diskriminace ˇ ıme sem i problematiku imunity a exempce – jejich rozsah je dán pˇredevˇs´ım postaven´ım osoby a je stanoven • Rad´ v norm´ ach mezin´ arodn´ıho, ale i vnitrostátn´ıho práva • Typy imunity – Absolutn´ı – hlava st´ atu (prezident m˚ uˇze b´ yt souzen pouze za velezradu), diplomatiˇct´ı zástupci (diplomat m˚ uˇze b´ yt vyhoˇstˇen jako persona non grata), ˇclenové zákonodárného sboru (nepostiˇziteln´ı za hlasov´ an´ı v komoˇre) – Relativn´ı – ˇclenové z´ akonod´ arného sboru (moˇznost postihu je omezena na disciplinárn´ı odpovˇednost, ´ (obdobnˇe upraveno jako u ˇclen˚ trestn´ı st´ıh´ an´ı je moˇzné pouze se souhlasem komory), soudci US u z´ akonod´ arného sboru) • Exempce: vynˇet´ı z p˚ usobnosti pˇr´ısluˇsn´ ych orgán˚ u, v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇze rozhodnout o protipr´ avn´ım jedn´ an´ı jin´ y org´ an neˇz v obecném reˇzimu • Cizinci s cizineck´ ym reˇzimem: maj´ı vˇsechna práva a povinnosti s v´ yjimkou tˇech, která jsou pˇriznána obˇcan˚ um st´ atu na z´ akladˇe obˇcanstv´ı. Oproti obˇcan˚ um zde mohou b´ yt i urˇcitá omezen´ı (napˇr. ve svobodˇe pohybu). Cizinc˚ um s trval´ ym pobytem lze pˇriznat i nˇekterá, která maj´ı jinak jen obˇcané státu. 21

˚ Í PRAVN ´ ÍCH NOREM 1.10. RETROAKTIVNÍ PUSOBEN


ˇ Casov´ a p˚ usobnost 25

• Souvis´ı jednak s platnost´ı a u ´ˇcinnost´ı právn´ıho pˇredpisu, jednak s moˇznost´ı retroaktivity a s otázkou intertemporality pr´ avn´ı normy (pˇrechodn´ ych ustanoven´ı právn´ıho pˇredpisu). • Vymezuje dobu, po kterou pr´ avn´ı norma existuje, tj. je souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu ˇ • Casov´ a posloupnost vzniku pr´ avn´ı normy: na poˇcátku stoj´ı právn´ı norma schválená, platnou se stává okamˇzikem, kdy byly v procesu novotvorby splnˇeny vˇsechny povinné náleˇzitosti, zejména byla vydána pˇr´ısluˇsn´ ym org´ anem v mez´ıch jeho pravomoc´ı a byla pˇredepsan´ ym zp˚ usobem publikována (jedná se o pozitivnˇe právn´ı kritéria platnosti normy) • Historicky se objevily dvˇ e z´ akladn´ı formy publikace 1. Materi´ aln´ı – historicky starˇs´ı forma, napˇr. vybubnován´ı“ a seznámen´ı s obsahem ”ym zákonem pˇredpokládan´ 2. Form´ aln´ı – zveˇrejnˇen´ı v u ´ˇredn´ı sb´ırce ˇci jin´ ym zp˚ usobem ˇ • Casov´ a p˚ usobnost normy se nekryje s platnost´ı právn´ı normy. Platnost zaˇc´ıná vˇclenˇen´ım normy do pr´ avn´ıho ˇ ˇr´ adu (publikac´ı) a konˇc´ı jej´ım vyˇrazen´ım z právn´ıho ˇrádu (v´ yslovnou derogac´ı). Casov´ a p˚ usobnost souvis´ı s pouˇz´ıv´ an´ım normy na konkrétn´ı pˇr´ıpady, s jej´ı realizac´ı a aplikac´ı. ˇ * Teorie pr´ ava, A. Gerloch, 4. vyd´ an´ı, str. 68 - 73; * Teorie pr´ ava, J. Boguszak, J. Capek, A. Gerloch, 2. vyd´ an´ı, str. 90 - 94

1.10.

Retroaktivn´ı p˚ usoben´ı pr´ avn´ıch norem

Retroaktivita v pr´ avu 26

• nepˇr´ıpustnost zpˇetné u ´ˇcinnosti – z´ asada lex retro non agit (zákon nep˚ usob´ı nazpˇet) – pˇripisuje se Theodesiu I. • spl´ yv´ a s teorii tzv. nabyt´ ych pr´ av (iura quaesita) nen´ı pˇr´ıpustné, aby práva nˇek´ ym podle zákona nabyt´ a mu byla dodateˇcnˇe a se zpˇetnou u ´ˇcinnost´ı pozdˇejˇs´ım zákonem odˇ nata • nabyté pr´ avo“ – jakkoli pr´ avn´ı stav, kter´ y je nˇekomu ku prospˇechu • ” retroaktivita = zpˇetn´ au ´ˇcinnost z´ akona nebo jiného právn´ıho pˇredpisu, resp. zpˇetná ˇcasová p˚ usobnost pr´ avn´ı normy • z´ asadn´ım zp˚ usobem zasahuje do pr´ avn´ı jistoty (kterou by mˇely disponovat vˇsechny subjekty práva) • m´ a totiˇz za n´ asledek, ˇze v ˇcase, kdyˇz subjekt právnˇe relevantnˇe koná, nem˚ uˇze znát, jaké právn´ı d˚ usledky jeho chov´ an´ı vyvol´ a podle budouc´ıho retroaktivn´ıho právn´ıho pˇredpisu retroaktivita tak má za d˚ usledek vysokou entropii (pr´ avn´ı nejistotu) a je v rozporu s principem ochrany d˚ uvˇery obˇcana v právo • retroaktivita vˇsak m˚ uˇze vypl´ yvat z politické nezbytnosti • problematika zpˇetné p˚ usobnosti pr´ avn´ı normy má své právnˇe-filozofické i právnˇe-politické aspekty ˇ nen´ı v´ • v CR yslovn´ y z´ akaz retroaktivity pro vˇsechna právn´ı odvˇetv´ı – explicitnˇe plat´ı pouze pro trestn´ı právo hmotné (LZPS ˇcl. 40 odst. 6 + § 1 TZ), ale je z´ asadn´ım poˇzadavkem pr´ avn´ı politiky a lze jej vyvodit z princip˚ u demokratického právn´ıho státu (princip pr´ avn´ı jistoty, princip ochrany nabyt´ ych práv) – pˇripouˇst´ı se 2 v´ yjimky: 1. kdyˇz je to ve prospˇech pr´ avn´ıho subjektu (in favorem) – srov. LZPS ˇcl. 40 odst. 6 2. v pˇr´ıpadˇe z´ avaˇzn´ ych zloˇcin˚ u z hlediska mezinárodn´ıho práva • v´ yjimeˇcnˇe ji pˇripouˇst´ı mezin´ arodn´ı smlouvy o lidsk´ ych právech v pˇr´ıpadech velmi závaˇzné trestné ˇcinnosti, kter´ a by nebyla trestn´ a podle vnitrost´ atn´ıho práva, ale byla by v rozporu s právn´ımi normami a principy mezin´ arodn´ıho pr´ ava, uzn´ avan´ ymi mezinárodn´ım spoleˇcenstv´ım (napˇr. váleˇcné zloˇciny, zloˇciny proti lidskosti, zloˇcin genocidia) • srov. mezin´ arodn´ı smlouvy o lidsk´ ych právech, napˇr. Mezinárodn´ı pakt o obˇcansk´ ych a politick´ ych pr´ avech (120/1976 Sb.), Evropsk´ au ´mluva na ochranu základn´ıch práv a svobod (209/1992 Sb.) • rozliˇsuji se dva druhy retroaktivity: 1. prav´ a retroaktivita 2. neprav´ a retroaktivita

Prav´ a retroaktivita 27

• u ´ˇcinnost pr´ avn´ıho pˇredpisu zaˇcne dˇr´ıve neˇz jeho platnost 22

´ Í PRINCIPY V SOUDOBEM ´ PRAVU ´ 1.11. PRAVN


• vytvoˇr´ı se pr´ avn´ı fikce, ˇze pr´ avn´ı pˇredpis byl u ´ˇcinn´ y uˇz v dobˇe, kdy jeˇstˇe neexistoval • pozdˇejˇs´ıho z´ akona se pouˇzije i na pˇr´ıpady (právn´ı skuteˇcnosti), které se staly jiˇz v minulosti • zpˇetnˇe se mˇen´ı pr´ avn´ı pomˇery podle v souˇcasnosti platné a u ´ˇcinné právn´ı u ´pravy se posuzuji právn´ı vztahy, pr´ avn´ı skuteˇcnosti i pr´ avn´ı chov´ ani a jednáni, které se uskuteˇcnily dˇr´ıve nova u ´prava tedy mˇen´ı pr´ avn´ı n´ asledky, které podle pr´ ava nastaly pˇrede dnem jej´ı platnosti

Neprav´ a retroaktivita 28

• je d˚ usledkem zmˇen v pr´ avn´ım ˇr´ adu, souvis´ı s ochranou nabyt´ ych práv a s problematikou zásah˚ u do tˇechto pr´ av • nejde o zpˇetnou ˇcasovou p˚ usobnost v pravém slova smyslu • nezasahuje do minulosti, ale ˇreˇs´ı ˇcasov´ y stˇret dvou právn´ıch norem • vznik a platnost pr´ avn´ıch vztah˚ u, pr´ avn´ıch skuteˇcnosti a právn´ıho chováni podle star´ ych“ norem ” • obsah pr´ avn´ıch vztah˚ u (tj. pr´ avn´ı n´ asledky vzniklé po u ´ˇcinnosti nového zákona) podle nov´ ych“ norem ”u a jin´ • pˇri zmˇenˇe pr´ avn´ı u ´pravy mus´ı b´ yt vznik právn´ıch vztah˚ u posuzován vˇzdy podle zákon˚ ych pramen˚ u pr´ ava, u ´ˇcinn´ ych v dobˇe jejich vzniku • rozsah tˇechto pr´ avn´ıch vztah˚ u (tj. subjektivn´ıch práv a povinnosti) by vˇsak mˇel b´ yt v zásadˇe shodn´ y pro vˇsechny pr´ avn´ı subjekty a mus´ı se (s urˇcit´ ymi v´ yjimkami) mˇenit s u ´ˇcinnosti nov´ ych zákon˚ u a jin´ ych pramen˚ u pr´ ava • z hlediska principu pr´ avn´ı jistoty pr´ avo zahrnuje i element pˇredv´ıdatelnosti právn´ı u ´pravy • u nepravé retroaktivity tedy jde o stˇret principu právn´ı jistoty a principu rovnoprávnosti (rovnosti pˇred z´ akonem), resp. o vyvaˇzov´ an´ı form´ aln´ı a materiáln´ı spravedlnosti v právu • pˇr.: vznik manˇzelstv´ı se posuzuje podle norem platn´ ych v den uzavˇren´ı manˇzelstv´ı, práva a povinnosti manˇzel˚ u jsou ovˇsem upravena platn´ ym z´ akonem o rodinˇe a obˇcansk´ ym zákon´ıkem • pˇr´ıklad retroaktivity – zaveden´ı ˇskolného: ∗ prav´ a retroaktivita: ˇskolné mus´ı zaplatit vˇsichni, i kdyˇz jiˇz ˇskolu dávno absolvovali ∗ neprav´ a retroaktivita: ˇskolné mus´ı zaplatit vˇsichni, kteˇr´ı jeˇstˇe studuj´ı ale jen za nastávaj´ıc´ı obdob´ı (ne za minulost) ∗ bez retroaktivity: ˇskolné mus´ı zaplatit jen ti, kteˇr´ı zaháj´ı studium aˇz po u ´ˇcinnosti nove právn´ı u ´pravy – tzv. retrospektivn´ı p˚ usobeni pr´ avn´ı u ´pravy – kdyˇz skuteˇcnost z minulosti se stane právn´ı skuteˇcnosti rozhodnou pro urˇcité vztahy vzniklé aˇz po u ´ˇcinnosti zákona chyb´ı prameny

1.11.

Pr´ avn´ı principy v soudob´ em pr´ avu

• pr´ avn´ı principy = urˇcit´ a pravidla, jeˇz jsou souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu, pˇr´ıpadnˇe jednotliv´ ych právn´ıch odvˇetv´ı • byly utv´ aˇreny jiˇz klasick´ ymi ˇr´ımsk´ ymi právn´ıky → od této doby proˇsly dlouh´ ym historicko-spoleˇcensk´ ym v´ yvojem • v dneˇsn´ı dobˇe jejich existence spjata zejména se soudob´ ym právn´ım státem, at’ jiˇz jsou nebo nejsou v´ yslovnˇe vyj´ adˇren´ a v platn´ ych pr´ avn´ıch norm´ ach.

Typy pr´ avn´ıch princip˚ u 29

• pravn´ı principy naléz´ ame ve tˇrech z´ akladn´ıch podobách: 1. pozitivn´ı pr´ avn´ı principy - normy, které jsou v´ yslovnˇe formulované v textu pozitivn´ıho práva (z´ akonn´ a ustanoven´ı, dalˇs´ı normy, které jsou konstruované na základˇe urˇcit´ ych atribut˚ u, jeˇz nesou jednotlivá z´ akonn´ a ustanoven´ı, a kter´ a maj´ı rozhoduj´ıc´ı u ´lohu v urˇcitém normativn´ım aktu, v jednom z odvˇetv´ı systému pr´ ava pˇr´ıpadnˇe v celém systému) 2. implicitn´ı pr´ avn´ı principy (tedy nepˇr´ımo vyjádˇrené) - pravidla vyjádˇrena jako pˇredpoklady ˇci d˚ usledky z´ akonn´ ych ustanoven´ı nebo norem (napˇr. pacta sunt servanda“) ” u 3. extrasyst´ emov´ e principy pr´ ava - d˚ uleˇzitou ´lohu pˇri aplikaci práva, popˇr. jako smˇernice interpretace pr´ ava. Tato pravidla lze nalézt i ve spoleˇcenském prostˇred´ı zejména v podobˇe aspekt˚ u morálky, mrav˚ u ˇci politiky. • Existuj´ı vˇsak jeˇstˇe dalˇs´ı principy, které nelze povaˇzovat u ´plnˇe jako pravidla, nebot’ se jedná pouze o n´ azvy vypov´ıdaj´ıc´ı o podstatn´ ych znac´ıch urˇcitého právn´ıho institutu ˇci právn´ı u ´pravy (napˇr. smluvn´ı svoboda, objektivn´ı pravda atp.) - lze sem zahrnout také principy konstrukce práva (´ uˇcely sledované zákonod´ arcem pˇri tvorbˇe pr´ ava a n´ aslednˇe dalˇs´ımi subjekty pˇri aplikaci práva) 23



Z´ akladn´ı charakteristick´ e rysy pr´ avn´ıch princip˚ u 30

• pravidla spoleˇ cn´ a pr´ avu v r˚ uzn´ ych zem´ıch - pravidla spoleˇcná pro právn´ı ˇrády r˚ uzn´ ych typ˚ u pr´ avn´ı kultury (typick´ y spoleˇcn´ y znak pr´ avn´ıch princip˚ u) • z´ aklad pr´ avn´ıho ˇ r´ adu, pr´ avn´ıho st´ atu - ale neváˇzou se zcela absolutnˇe na platné právn´ı normy (t´ım by byla oslabena jejich funkce spoleˇcnˇe s pˇr´ıpadn´ ymi zmˇenami právn´ıch norem) • vysok´ ym stupeˇ n obecnosti - takto lze vymezit právn´ı principy jako relativnˇe abstraktn´ı normativn´ı vˇety urˇcit´ ym zp˚ usobem vyjadˇruj´ıc´ı obsah pr´ avn´ıho ˇrádu

Funkce pr´ avn´ıch princip˚ u 31

• nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım u ´ˇcelem je jejich role v legislativn´ım procesu a dále v procesu interpretace ˇci aplikace pr´ ava (pr´ avn´ı principy rozˇsiˇruj´ı argumentaˇcn´ı prostor, vyplˇ nuj´ı mezery v zákonˇe nebo obsahovˇe naplˇ nuj´ı neurˇcité pr´ avn´ı pojmy) • vysok´ y stupeˇ n obecnosti pr´ avn´ıch princip˚ u ˇcasto vede k velmi subjektivn´ı u ´vaze daného orgánu (napˇr. soudce) - pˇri interpretaci pr´ avn´ıho pˇredpisu je nˇekdy soud povinen odch´ ylit se od jednoznaˇcného textu a zamˇeˇrit se na u ´ˇcel a smysl z´ akona s ohledem na relevantn´ı právn´ı principy a to zejména v pˇr´ıpadech, kdy by text z´ akona ´ ˇ prohlásil, ˇze soud nen´ı v´ zjevnˇe vedl k absurdn´ım a zˇrejmˇe iracionáln´ım situac´ım ⇒ Ustavn´ ı soud CR yslovnˇe v´ az´ an doslovn´ ym znˇen´ım z´ akonného ustanoven´ı, ale sm´ı a dokonce mus´ı se od nˇej odch´ ylit v pˇr´ıpadˇe, kdy to vyˇzaduje ze z´ avaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u smysl ˇci u ´ˇcel zákona, systematická souvislost nebo nˇekter´ y z princip˚ u – je vˇsak nutné se v tˇechto pˇr´ıpadech vyvarovat libov˚ ule a rozhodnut´ı soudu se mus´ı zakládat na racion´ aln´ı argumentaci - u ´ˇcel a smysl z´ akona nelze pˇritom hledat jen ve slovech a vˇetách právn´ıho pˇredpisu, nebot’ v pr´ avn´ım pˇredpisu jsou a mus´ı b´ yt vˇzdy obsaˇzeny i principy uznávané demokratick´ ymi právn´ımi st´ aty • pˇri interpretaci ˇci aplikaci pr´ ava je tedy nutné brát v potaz moˇznost uplatnˇen´ı právn´ıch princip˚ u, ovˇsem souˇcasnˇe s ohledem na stupeˇ n obecnosti. Je tedy ˇzádouc´ı rozliˇsovat principy vztahuj´ıc´ı se k celému rozsahu urˇcitého pr´ avn´ıho ˇr´ adu a principy, které jsou platné pouze pro urˇcité odvˇetv´ı práva nebo právn´ıho institutu. – existuj´ı tedy napˇr. principy p˚ usob´ıc´ı v rámci civiln´ıho práva procesn´ıho a také principy, vztahuj´ıc´ı se k trestn´ımu ˇr´ızen´ı, pˇriˇcemˇz v jednom a témˇze pˇr´ıpadˇe si mohou pˇri aplikaci navzájem odporovat, ale vzhledem ke jejich rozliˇsen´ı na * principy spadaj´ıc´ı pod urˇcité odvˇetv´ı práva je nelze oznaˇcit jako principy, které koliduj´ı. • souˇcasn´ ym trendem je rozvoj pr´ avn´ıch princip˚ u zejména na mezinárodn´ı u ´rovni ⇒ v rámci Komise pro evropské smluvn´ı pr´ avo, kter´ a je tvoˇrena skupinou nezávisl´ ych právn´ık˚ u i akademik˚ u, vznikly Principy evropského smluvn´ıho pr´ ava (European principles of contract law) – Komise se na z´ akladˇe anal´ yzy jednotliv´ ych právn´ıch ˇrád˚ u ˇclensk´ ych stát˚ u a jejich následné komparace pokusila nalézt urˇcité spoleˇcné znaky, a to zejména v oblasti soukromoprávn´ı → c´ılem bylo uk´ azat, ˇze nen´ı do budoucna nemoˇzné m´ıt spoleˇcn´ y evropsk´ y kodex soukromého práva – samotné Principy jsou pak formulovány jako krátká základn´ı pravidla doprovázena koment´ aˇrem, ve kterém je mj. objasnˇen i u ´mysl jeho tv˚ urc˚ u a odkaz na u ´pravu v jednotliv´ ych právn´ıch ˇrádech. Tyto Principy lze vyuˇz´ıt pˇredevˇs´ım jako podklad pro argumentaci t´ ykaj´ıc´ı se moˇznosti vzniku vytvoˇren´ı jednotného kodexu

Prameny pr´ avn´ıch princip˚ u 32

1. 2. 3. 4.

pr´ avn´ı normy (legislativa) rozhodov´ an´ı soud˚ u (judikatura) v´ ysledky vˇedecké pr´ ace (jurisprudence) zdroje pˇrirozeného pr´ ava, jako napˇr. v´ıra, rozum, morálka, pˇrirozenost atd.

• toto rozliˇsen´ı pramen˚ u pr´ avn´ıch princip˚ u je d˚ uleˇzité zejména s ohledem na urˇcen´ı jejich závaznosti, resp. pr´ avn´ı nez´ avaznosti. – podle striktnˇe pozitivistické koncepce jsou právnˇe závazné a souˇcasnˇe právnˇe relevantn´ı jen ty principy, které lze dovodit z legislativy, pˇr´ıpadnˇe ze soudn´ıch rozsudk˚ u (zejména v zem´ıch, kde je rozhoduj´ıc´ım pramenem pr´ ava soudn´ı judikatura). – nˇekter´ ymi jin´ ymi pˇr´ıstupy a koncepcemi je vˇsak toto striktn´ı stanovisko zmˇekˇcováno - aˇckoliv pr´ avn´ı principy sice nejsou pr´ avnˇe z´ avazné a soudce nelze postihnout za jejich nedodrˇzen´ı, i pˇresto jsou pr´ avnˇe relevantn´ı a na z´ akladnˇe toho se st´ avaj´ı souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu.

24



• nˇekteré pr´ avn´ı principy, které jsou aktu´ aln´ı v soudobém právn´ım státˇe, byly formulovány jiˇz ˇr´ımskou jurisprudenc´ı - jedn´ a se zejména o principy soukromého práva a dodnes se odráˇzej´ı v legislativˇe i v jurisdikci. • v 18. stolet´ı pak s pˇr´ıchodem konstitucionalismu vznikaj´ı dalˇs´ı vˇseobecnˇe uznávané a rozˇs´ıˇrené principy, jako napˇr. co nen´ı z´ akonem zak´ az´ ano, je dovoleno“, ale i dalˇs´ı mnohem obecnˇejˇs´ı principy, ku pˇr´ıkladu suverenita ”elba moci, existence u lidu, dˇ ´stavn´ıho soudnictv´ı, lidská práva a svobody – takové pr´ avn´ı z´ asady nalezneme v u ´vodn´ıch ustanoven´ıch zákon˚ u, jejich hlav, v tzv. generáln´ıch klauzul´ıch, pˇr´ıpadnˇe v r˚ uzn´ ych kodexech. ´ • vhodn´ ym zdrojem relevantn´ıch pr´ avn´ıch princip˚ u je i judikatura Ustavn´ ıho soudu a v´ ysledky práce pr´ avn´ıch teoretik˚ u

Z´ akladn´ı pr´ avn´ı principy dle jednotliv´ ych pr´ avn´ıch odvˇ etv´ı Obˇ cansk´ e pr´ avo hmotn´ e

33

• • • • • •

pacta sunt servanda – smlouvy se mus´ı dodrˇzovat neminem laedere – neˇskodit druhému iura vigilantibus scripta sunt – z´ akony jsou psány pro bdˇelé semel heres, semper heres – jednou dˇedicem, navˇzdy dˇedicem nemo turpitudinem suam allegare potest – nikdo nem˚ uˇze m´ıt prospˇech ze své vlastn´ı nepoctivosti nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet – nikdo nem˚ uˇze pˇrevést na jiného v´ıce pr´ av, neˇz s´ am m´ a • princip ochrany a z´ asadn´ı nedotknutelnosti vlastnického práva • volenti non fit iniuria – tomu, kdo souhlas´ı, se nedˇeje kˇrivda Obchodn´ı pr´ avo • v obchodn´ım pr´ avu (jakoˇzto v soukromoprávn´ım odvˇetv´ı) nalezneme vˇetˇsinu obecn´ ych princip˚ u obˇcanského pr´ ava; hranice mezi tˇemito dvˇema pr´ avn´ımi odvˇetv´ımi nejsou pevnˇe dány a ˇcasto se st´ıraj´ı. Mimo to sem patˇr´ı dalˇs´ı obecné pr´ avn´ı principy, jako napˇr.: • princip form´ aln´ı a materi´ aln´ı publicity obchodn´ıho rejstˇr´ıku • princip povinného z´ apisu d˚ uleˇzit´ ych u ´daj˚ u do obchodn´ıho rejstˇr´ıku • princip smluvn´ı volnosti • princip poctivosti v obchodn´ıch jedn´ an´ıch Pracovn´ı pr´ avo • • • • •

princip princip princip princip princip

ochrany pr´ av zamˇestnanc˚ u z´ akonem stanovené minim´ aln´ı mzdy v´ ypovˇedi jen z d˚ uvod˚ u taxativnˇe vymezen´ ych v zákonˇe pr´ ava na uspokojivé pracovn´ı podm´ınky rovného zach´ azen´ı a z´ akazu diskriminace

Rodinn´ e pr´ avo • • • • • • •

princip princip princip princip princip princip princip

form´ alnosti manˇzelské smlouvy vyˇzivovac´ı povinnosti monogamie dobrovolnosti pˇri uzav´ır´ an´ı manˇzelstv´ı rovnosti muˇze a ˇzeny v manˇzelstv´ı blaha d´ıtˇete vz´ ajemné pomoci a solidarity

´ Ustavn´ ı pr´ avo • • • • • • • • • • •

princip princip princip princip princip princip princip princip princip princip princip

omezené st´ atn´ı moci dˇelby moci pr´ avn´ıho st´ atu vl´ ady vˇetˇsiny nezadateln´ ych a nezciziteln´ ych základn´ıch lidsk´ ych práv a obˇcansk´ ych svobod ochrany menˇsin politického pluralismu unit´ arn´ıho st´ atu samospr´ avy svobody podnik´ an´ı a ochrany vlastnictv´ı soci´ aln´ıho st´ atu

Spr´ avn´ı pr´ avo 25

´ Í PRINCIPY A PRAVN ´ Í NORMY - SHODNE ´ RYSY A ROZDÍLY 1.12. PRAVN

• • • • • •

princip princip princip princip princip princip


vynutitelnosti spr´ avn´ıch akt˚ u soudn´ı kontroly spr´ avy objektivn´ı odpovˇednosti st´ atu za nezákonná rozhodnut´ı a nesprávn´ yu ´ˇredn´ı postup rozhodov´ an´ı v souladu s veˇrejn´ ym zájmem pˇrimˇeˇrenosti pˇredv´ıdatelnosti jedn´ an´ı spr´ avy

Trestn´ı pr´ avo hmotn´ e a procesn´ı • • • • • • • • • • • •

princip nez´ avislosti a nestrannosti soud˚ u a soudc˚ u princip z´ akonného soudu a soudce iura novit curia – soud zn´ a pr´ avo audiatur et altera pars – budiˇz slyˇsena i druhá strana iudex ius dicit inter partes – soudce nalézá právo mezi stranami sporu princip presumpce neviny princip pˇrimˇeˇrenosti princip v´ yhradnˇe soudn´ıho rozhodov´ an´ı o vinˇe a trestu za trestné ˇciny princip pr´ ava obvinˇeného odepˇr´ıt v´ ypovˇed’ ne bis in idem – ne dvakr´ at v jedné vˇeci z´ asada veˇrejnosti z´ asada u ´stnosti

Obecn´ e principy pr´ avn´ıho ˇ r´ adu 34

• • • • • • • • • •

ignoratia iuris non excusat – neznalost zákona neomlouvá lex posterior derogat priori – z´ akon pozdˇejˇs´ı ruˇs´ı zákon dˇr´ıvˇejˇs´ı in dubio pro reo – v pochybnostech ve prospˇech obˇzalovaného lex retro non agit – z´ akon nep˚ usob´ı zpˇetnˇe lex specialis derogat generali – speci´ aln´ı u ´prava ruˇs´ı právn´ı u ´pravu obecnou lex superior derogat inferiori – z´ akon vyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly ruˇs´ı zákon niˇzˇs´ı právn´ı s´ıly nemo ultra posse obligatur – nemoˇznému nen´ı nikdo zavázán nullum crimen, nulla poena sine lege – nen´ı zloˇcinu, nen´ı trestu bez zákona pacta sunt servanda – smlouvy se mus´ı dodrˇzovat neminem leadere – neˇskodit jinému

ˇ * Boguszak, J., Capek, J., Gerloch, A.: Teorie pr´ ava. Praha, 2004. ; * Knapp, V.: Teorie pr´ ava. Praha, 1995. ; * Urfus, V.: Historické z´ aklady novodobého pr´ ava soukromého. Praha, 1994.; * Wintr, J.: Charakteristické principy pr´ ava a pr´ avn´ıch odvˇetv´ı. Praha, 2002 (rigor´ ozn´ı pr´ ace).; *

1.12.

Pr´ avn´ı principy a pr´ avn´ı normy - shodn´ e rysy a rozd´ıly

• Pr´ avn´ı principy – = obecné, abstraktn´ı regulativn´ı ideje; v˚ udˇc´ı zásady, na kter´ ych stoj´ı právn´ı systém vcelku a jednotliv´ a pr´ avn´ı odvˇetv´ı • Pr´ avn´ı normy – = obecnˇe z´ avazn´ a pravidla lidského chován´ı, stanovená nebo uznaná státem, jejichˇz poruˇsen´ı st´ at sankcionuje

Shodn´ e rysy 35

• preskriptivn´ı charakter (stanovuj´ı nˇeco, co má b´ yt, smˇeˇruje do budoucnosti) • dˇelen´ı na hmotnˇe-pr´ avn´ı (z´ asada leg´ aln´ı licence) a procesnˇe-právn´ı (nemo iudex in causa sua)

Rozd´ıly 36

• pr´ avn´ı principy – jsou vyˇsˇs´ı m´ıry obecnosti neˇz normy – stanovuj´ı právn´ı postup, kter´ ym se normy ˇr´ıd´ı a nevypl´ yvaj´ı z nich bezprostˇrednˇe pr´ ava a povinnosti 26

˚ PRAVA ´ 1.13. POJEM A DRUHY PRAMENU


– mohou m´ıt kontradiktorn´ı charakter – pokud nejsou sluˇcitelné, pouˇz´ıvá se metoda vyvaˇzován´ı (proporcionality) nebo specifikace (omezen´ı platnosti principu pro urˇcité pˇr´ıpady, napˇr. pˇr´ıpad v USA, kdy dˇedic zavraˇzdil z˚ ustavitele, aby z´ıskal majetek, ale neexistovala jeˇstˇe právn´ı norma, která by to zakazovala, upˇrednostnil se tedy princip, ˇze nikdo nem˚ uˇze m´ıt prospˇech ze svého protiprávn´ıho jednán´ı pˇred z´ asadou leg´ aln´ı licence – pˇr´ıklad ze semin´ aˇre Tryzny) – jsou v podstatˇe nezruˇsitelné, zat´ımco právn´ı normy se ruˇs´ı, vznikaj´ı a zanikaj´ı – jsou v´ ychodiskem pr´ avn´ıch norem, orientuj´ı normotv˚ urce * GERLOCH, Aleˇs – Teorie pr´ ava, 4. upravené vyd´ an´ı, Plzeˇ n 2007, str. 34 – 36; * pˇredn´ aˇsky

1.13.

Pojem a druhy pramen˚ u pr´ ava

Troj´ı v´ yznam pojmu prameny pr´ ava 37

• ve form´ aln´ım smyslu - vnˇejˇs´ı forma právn´ıch norem • v materi´ aln´ım smyslu - zdroj obsahu tˇechto norem, napˇr. stav dané spoleˇcnosti, státu a politického reˇzimu, jej´ı tradice a zvyklosti, technologick´ a, ekonomická a kulturn´ı u ´roveˇ n (= spoleˇcenskohistorick´ y kontext, ve kterém pr´ avo vznik´ a) • zdroj pozn´ an´ı pr´ ava

Druhy pramen˚ u pr´ ava 38

• jsou historicky promˇenlivé (zaˇc´ atkem 19. stolet´ı se dotváˇr´ı kontinentáln´ı právn´ı systém, proces kodifikac´ı, opouˇstˇen´ı od nepsan´ ych pramen˚ u) a v souˇcasnosti spojeny s odliˇsn´ ymi typy právn´ı kultury • ve form´ aln´ım smyslu – 4 z´ akladn´ı prameny práva: – pr´ avn´ı pˇ redpis (rozhodnut´ı org´ anu veˇrejné moci, které obsahuje právn´ı normy jako pˇredem dan´ a pravidla chov´ an´ı) – soudn´ı precedens (druh judik´ atu, kter´ y je prvn´ım ˇreˇsen´ım daného pˇr´ıpadu, dosud právem neupraveného, z´ avazn´ ym pro obdobné pˇr´ıpady v budoucnosti, 1.16) – normativn´ı pr´ avn´ı smlouva (druh smlouvy obsahuj´ıc´ı právn´ı normy jako obecnˇe závazná pravidla chov´ an´ı, 1.17) – pr´ avn´ı obyˇ cej (nejstarˇs´ı pramen práva, pravidlo vzniklé spontánnˇe na základˇe dlouhodobé tradice a obecné akceptace veˇrejnosti a st´ atem) – + jiné prameny pr´ ava – subsidi´ arn´ı právn´ı normy uznávané jak v angloamerickém typu právn´ı kultury, tak v pr´ avu mezin´ arodn´ım, slouˇz´ı zejména jako prameny pro tvorbu soudn´ıch rozhodnut´ı precedentn´ı povahy ∗ odborn´ a literatura, communis opinio doctorum (spoleˇcné m´ınˇen´ı uˇcenc˚ u) ∗ rozum (ratio) ∗ spravedlnost (equita) ∗ pr´ avn´ı principy • soustava pramen˚ u pr´ ava = pr´ avn´ı ˇr´ ad • rozd´ıly mezi prameny pr´ ava – zda jsou pravidla chován´ı dána spontánnˇe nebo imperativnˇe, vytváˇrena autoritativnˇe nebo konsensu´ alnˇe, apriornˇe nebo ex post * GERLOCH, Aleˇs – Teorie pr´ ava, 4. upravené vyd´ an´ı, Plzeˇ n 2007, str. 74 – 82; * pˇredn´ aˇsky

1.14.

Klasifikace normativn´ıch pr´ avn´ıch akt˚ u

Pr´ avn´ı pˇ redpisy 39

• = obecnˇe z´ avazné normativn´ı pr´ avn´ı akty • pr´ avn´ı pˇredpisy = v´ ysledky ˇcinnosti orgán˚ u veˇrejné moci (nejˇcastˇeji legislativn´ıho procesu), které obsahuji pr´ avn´ı normy – nemus´ı m´ıt nutnˇe psanou formu (napˇr. vyhláˇseni nouze prostˇrednictv´ım TV)

27

´ ÍCH AKTU ˚ 1.14. KLASIFIKACE NORMATIVNÍCH PRAVN


• jsou to pˇredem dan´ a pravidla chov´ ani – apriorn´ı zp˚ usob tvorby prav´ a typick´ y pro kontinentáln´ı TPK (ale objevuje se ve vˇsech tˇrech TPK) – pr´ avn´ı pˇredpisy jsou pˇrij´ım´ any z´ akonodárn´ ymi sbory (je fajn vˇedˇet o legislativn´ım procesu, viz u ´stavn´ı pr´ avo) – pˇrip. na z´ akladˇe z´ akonného zmocnˇeni i orgány moci v´ ykonné a orgány u ´zemn´ı samosprávy • normotvorn´ y proces (legislativn´ı proces) je regulován právn´ımi normami ( legislativn´ı procesn´ı právo – u ´stava, jednac´ı ˇr´ ady z´ akonod´ arn´ ych sbor˚ u, pˇrip. zákony tykaj´ıc´ı se u ´zemn´ı samosprávy, vyhlaˇsovan´ı právn´ıch pˇredpis˚ u etc.) – v´ yhoda – pˇrehlednost a dostupnost; nev´ yhoda – menˇsi pruˇznost • typick´ a je hierarchick´ a v´ ystavba na z´ akladˇe právn´ı sily • kodexy (z´ akon´ıky) upravuj´ı ucelenˇe pr´ avn´ı problematiku urˇcitého právn´ıho odvˇetv´ı – v´ yhoda – pˇrehlednost, systematiˇcnost, nerozpornost urˇcitého právn´ıho odvˇetvi – nev´ yhoda – tzv. nepˇr´ım´ a novelizace kodex˚ u pomoc´ı zásady lex specialis – v kaˇzdém typu pr´ avn´ı kultury existuj´ı minimálnˇe ˇctyˇri kodexy (obˇcansk´ y zákon´ık, obˇcansk´ y soudn´ı ˇr´ ad, trestn´ı z´ akon´ık, trestn´ı ˇr´ ad)

Pˇ redpisy, kter´ e nejsou prameny pr´ ava 40

• individu´ aln´ı pr´ avn´ı akty – nejsou prameny pr´ ava – jde pouze o aplikace obecnˇe z´ avazn´ ych normativn´ıch právn´ıch akt˚ u na konkrétn´ı pˇr´ıpady – napˇr.: judikatura, rozsudek, trestn´ı pˇr´ıkaz, platebn´ı rozkaz, správn´ı rozhodnut´ı v konkrétn´ı vˇeci apod. • intern´ı normativn´ı akty – nejsou prameny pr´ ava, ale maj´ı normativn´ı charakter (tvoˇr´ı paraprávn´ı systém) – jsou z´ avazné jen pro toho, kdo je na základˇe zákona u ´ˇcastn´ıkem urˇcitého vztahu, kterého se tykaj´ı – napˇr.: smˇernice, instrukce, statuty, organizaˇcn´ı a pracovn´ı ˇrády, pokyny

Klasifikace pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u 41

• Podle toho, kdo m´ a pravomoc je vyd´ avat – Parlament, popˇr´ıpadˇe Sen´ at Parlamentu ∗ z´ akonod´ arné akty – tj. z´ akony + u ´stavn´ı zákony + zákonná opatˇreni Senátu ( prvotn´ı, origin´ arn´ı prameny pr´ ava) ´ ∗ pˇrij´ım´ an´ı bˇeˇzn´ ych z´ akon˚ u je ohraniˇceno Ustavou i mezinárodn´ımi smlouvami ´ ´ ∗ nˇekdy je Ustavou vyˇzadovan´ au ´prava u ´stavn´ım zákonem (srov. napˇr. Ustava ˇcl. 9 odst. 1, ˇcl. 2 odst. 2, ˇcl. 100 odst. 3, ˇcl. 11) ∗ u ´stavn´ı z´ akon vˇsak m˚ uˇze podrobnˇejˇs´ı u ´pravu odkázat na bˇeˇzn´ y zákon – urˇcité org´ any v´ ykonné moci ´ ∗ rozhodnuti prezidenta republiky vydávaná v mez´ıch jeho p˚ usobnosti stanovené Ustavou ∗ prov´ adˇec´ı pˇredpisy – tj. naˇr´ızeni vlády a právn´ı pˇredpisy ministerstev a jin´ ych správn´ıch u ´ˇrad˚ u ∗ jedn´ a se o akty odvozené od z´ akon˚ u ∗ nˇekteré vˇeci jsou vˇsak ustavnˇe-právn´ımi normami vyhrazeny k u ´pravˇe v´ yluˇcnˇe zákonem, takˇze ani podrobnosti nemohou b´ yt upravovány normativn´ımi akty niˇzˇs´ı právn´ı s´ıly (srov. LZPS ˇcl. 4 odst. 3), netyk´ a se to vˇsak LZPS ˇcl. 4 odst. 1. – urˇcité org´ any u ´zemn´ıch samospr´ avn´ ych celk˚ u ∗ obecnˇe z´ avazné vyhl´ aˇsky u ´zemn´ıch samosprávn´ ych celk˚ u • Podle toho, zda jsou prvotn´ı nebo odvozen´ e – prim´ arn´ı (origin´ arn´ı) pr´ avn´ı pˇredpisy ∗ z´ akony ∗ z´ akonn´ a opatˇreni Sen´ atu pˇrij´ımaná na návrh vlády v dobˇe, kdy je PS rozpuˇstˇena (nutná dodateˇcn´ a ratihabice PS) · m´ aji povahu v´ yjimeˇcného, nouzového pramene pravá 28

´ ÍCH AKTU ˚ 1.14. KLASIFIKACE NORMATIVNÍCH PRAVN


· pouze ve vˇecech, které nesnesou odkladu ´ · ne ve vˇecech Ustavy, st´ atn´ıho rozpoˇctu, státn´ıho závˇereˇcného uˇctu, volebn´ıho zákona ani urˇcit´ ych mezin´ arodn´ıch smluv · v´ yhradnˇe na n´ avrh vl´ ady · bez moˇznosti prez. veta · podpisy: · pˇredseda Sen´ atu · prezident republiky · pˇredseda vl´ ady ˇ ∗ platné dekrety prezidenta CSR pˇrijaté v rámci jeho dekretáln´ı pravomoci v dobˇe nesvobody (19401945) ˇ · ratihabované Prozat´ımn´ım Národn´ım shromáˇzdˇen´ım CSR jako zákony v roce 1946 ∗ obecnˇe z´ avazné vyhl´ aˇsky v samostatné p˚ usobnosti obci a kraj˚ u (patˇri mezi podzákonné pr´ avn´ı pˇredpisy) · obecnˇe z´ avazné vyhl´ aˇsky kraje · samostatn´ a p˚ usobnost kraje je vymezena v zákonˇe o kraj´ıch · lze jimi ukl´ adat povinnosti fyzick´ ym a právnick´ ym osobám, jen stanov´ı-li tak zákon · nesmˇeji b´ yt v rozporu se zákony · vyd´ av´ a je zastupitelstvo kraje · obecnˇe z´ avazné vyhl´ aˇsky obce · samostatn´ a p˚ usobnost obce je vymezena v zákonˇe o obc´ıch, popˇr. ve zvláˇstn´ıch zákonech · nesmˇeji b´ yt v rozporu se zákony · vyd´ av´ a je zastupitelstvo obce · mohou obsahovat novou právn´ı u ´pravu, lze jimi v mez´ıch stanovené kompetence upravovat i vztahy dosud neupravené ˇzádn´ ymi jin´ ymi pˇredpisy (praeter legem) · pravomoc je vyd´ avat maj´ı v demokratick´ ych státech v zásadˇe pouze orgány veˇrejné moci volené obˇcany (zastupitelské sbory), pˇrip. pˇr´ımo lid (referendum) – sekund´ arn´ı (derivativn´ı, odvozené) právn´ı pˇredpisy ∗ naˇr´ızeni vl´ ady · jen k proveden´ı urˇcitého zákona a v jeho mez´ıch (nen´ı nutno v´ yslovného zmocnˇen´ı – srov. ´ Ustava ˇcl. 78 a ˇcl. 79 odst. 3) · k pˇrijet´ı je tˇreba souhlasu vˇsech ˇclen˚ u vlády · podepisuje pˇredseda vl´ ady a pˇr´ısluˇsn´ y ˇclen vlády · vyhlaˇsuji se ve Sb´ırce z´ akon˚ u ∗ rozhodnut´ı prezidenta republiky obecnˇe normativn´ı povahy · maj´ı obecnou povahu, avˇsak prezident v zásadˇe nen´ı organem povolan´ ym k tvorbˇe pr´ avn´ıch norem nejde o normativn´ı akty v bˇeˇzném smyslu (nejsou odvozeny od bˇeˇzn´ ych zákon˚ u, n´ ybrˇz ´ jsou vyd´ avan´ a v mez´ıch p˚ usobnosti, stanoven´ ych Ustavou) ´ · napˇr. udˇelen´ı amnestie – Ustava ˇcl. 63 odst. 1 p´ısm. j) 1) ∗ pr´ avn´ı pˇredpisy ministerstev a jin´ ych správn´ıch u ´ˇrad˚ u (s celostátn´ı i lokáln´ı p˚ usobnosti) vyhl´ aˇsky“ ” · na z´ akladˇe a v mez´ıch z´ akona, jestliˇze ministerstvo nebo jin´ y správn´ı u ´ˇrad jsou k tomu z´ akonem zmocnˇeny · naˇr´ızeni krajsk´ ych a obecn´ıch rad (v pˇrenesené p˚ usobnosti) ∗ naˇr´ızen´ı kraje · · · ·

jsou vyd´ avan´ a, pokud je k tomu kraj ad hoc zmocnˇen zákonem ( odvozené, provadˇec´ı pˇredpisy) spadaj´ı mezi pr´ avn´ı pˇredpisy správn´ıch u ´ˇrad˚ u vyd´ av´ a je rada kraje a ˇr´ıd´ı se pˇri tom zákony a právn´ımi pˇredpisy vydan´ ymi na základˇe z´ akona podm´ınkou jejich platnosti je vyhláˇseni ve Vˇestn´ıku kraje

∗ naˇr´ızen´ı obce · jsou vyd´ avan´ a, pokud je k tomu obec ad hoc zmocnˇena zákonem ( odvozené, prov´ adˇec´ı pˇredpisy) · vyd´ av´ a je rada obce a ˇr´ıd´ı se pˇri tom zákony a právn´ımi pˇredpisy vydan´ ymi na základˇe z´ akona 29

´ Í SÍLA OBECNE ˇ ZAVAZN ´ ´ ´ ÍCH AKTU, ˚ JEJICH PLATNOST A 1.15. PRAVN YCH NORMATIVNÍCH PRAVN ´ ˇ ´ UCINNOST KAPITOLA 1. OTAZKY · rady mˇest Brno, Ostrava a Plzeˇ n vydávaj´ı naˇr´ızen´ı obce téˇz v pˇr´ıpadech, kdy je k jejich vyd´ av´ an´ı zmocnˇen okresn´ı u ´ˇrad · podm´ınkou jejich platnosti je vyhláˇsen´ı, tj. vyvˇeˇsen´ı na u ´ˇredn´ı desce obecn´ıho u ´ˇradu po dobu 15 dn˚ u ∗ nesmˇej´ı odporovat prvotn´ım normativn´ım akt˚ um, od nichˇz jsou odvozeny, maj´ı niˇzˇs´ı právn´ı s´ılu neˇz ony a slouˇz´ı jen k podrobnˇejˇs´ı právn´ı u ´pravˇe vˇec´ı zásadnˇe upraven´ ych prvotn´ımi normativn´ımi akty ∗ vyd´ avaj´ı se v mez´ıch prim´ arn´ıch normativn´ıch akt˚ u (secundum et intra legem), v rozsahu z´ akonného zmocnˇen´ı ∗ jedn´ a se o extenzi exekutivy do legislativy na základˇe blanketové normy obsazené v zákonˇe · tzv. delegované z´ akonod´ arstv´ı, tj. pˇrenesen´ı zákonodárné moci na orgány moci v´ ykonné ∗ ne´ ustavn´ı derivac´ı by bylo: · z´ akon zcela blanketn´ı povahy (zmocnˇen´ı k vydán´ı provádˇec´ıho právn´ıho pˇredpisu m´ a totiˇz stanovit pˇredmˇetné meze delegace) · terci´ arn´ı normotvorba (odvozen´ı provádˇec´ıho pˇredpisu od jiného provádˇec´ıho pˇredpisu) · napˇr. odvozen´ı vyhl´ aˇsky ministerstva od naˇr´ızen´ı vlády ´ · srov. Ustava ˇcl. 2 odst. 3 a ˇcl. 79 odst. 3 • Podle stupnˇ e pr´ avn´ı s´ıly – u ´stava a u ´stavn´ı z´ akony ∗ u ´stava = komplexn´ı u ´prava zákonodárn´ ych vztah˚ u, resp. kodifikace u ´stavn´ıho pravá ´ ∗ rozliˇsujeme rigidn´ı a flexibiln´ı Ustavy (rigidita je spjata s vyˇsˇs´ı právn´ı silou) ´ ∗ vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ıla Ustavy (resp. u ´stavn´ıch zákon˚ u) je pˇredpokladem zaveden´ı u ´stavn´ıho soudnictv´ı (pˇrezkoum´ avan´ı souladu z´ akon˚ usu ´stavn´ımi zákony ze strany soudn´ı moci) ∗ pozor na odliˇsen´ı – u ´stavn´ı právo z obsahového hlediska (tj. v materiáln´ım smyslu) zahrnuje vˇsechny pr´ avn´ı normy, které upravuj´ı základy organizace státn´ı moci a základn´ı subjektivn´ı prav´ a, resp. normy, které jsou z´ akladem ˇci v´ ychodiskem celého právn´ıho systému (zvláˇstˇe pak normy, které urˇcuj´ı, jak se tvoˇr´ı pr´ avo) to uˇz ale nesouvis´ı s právn´ı silou (k u ´stavn´ımu právu tak patˇri napˇr. i ˇ které jsou jen z´ JR, akony) – z´ akony – podz´ akonné pˇredpisy • Vztah pojm˚ u pr´ avn´ı pˇ redpis a pr´ avn´ı norma – pr´ avn´ı pˇredpis a pr´ avn´ı norma se obsahovˇe i rozsahem kryj´ı ∗ tato situace je v´ yjimeˇcn´ a, ale moˇzná – pr´ avn´ı pˇredpis obsahuje v´ıce pr´ avn´ıch norem (obvykl´ y stav) ∗ jde o pr´ avn´ı normy sdruˇzené dle systémov´ ych a logick´ ych kriteri´ı do kodex˚ u, zákon˚ u a podz´ akonn´ ych pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u – jedna pr´ avn´ı norma je obsaˇzena ve své celistvosti ve v´ıce právn´ıch pˇredpisech ∗ nˇekter´ a ˇc´ ast trojˇclenné logické struktury právn´ıch norem (hypotéza-dispozice-sankce) je obsaˇzena v jiném pr´ avn´ım pˇredpisu ∗ obvykle b´ yv´ a odlouˇcena sankce, napˇr. vydán´ım zvláˇstn´ıho zákona (trestn´ı nebo pˇrestupkov´ y z´ akon) * Vypracované st´ atnicové ot´ azky z roku 2010 (+ kontrola s uˇcebnic´ı)

1.15.

Pr´ avn´ı s´ıla obecnˇ e z´ avazn´ ych normativn´ıch pr´ avn´ıch akt˚ u, jejich platnost a u ´ˇ cinnost

Pr´ avn´ı s´ıla a prvotnost, nebo odvozenost 42

30

´ Í SÍLA OBECNE ˇ ZAVAZN ´ ´ ´ ÍCH AKTU, ˚ JEJICH PLATNOST A 1.15. PRAVN YCH NORMATIVNÍCH PRAVN ´ ˇ ´ UCINNOST KAPITOLA 1. OTAZKY

• • • •

Normativn´ı akt niˇzˇs´ıho stupnˇe pr´ avn´ı s´ıly nesm´ı odporovat normativn´ımu aktu vyˇsˇs´ıho stupnˇe právn´ı s´ıly Normativn´ı akt sm´ı b´ yt zmˇenˇen, nebo zruˇsen pouze normativn´ım aktem téhoˇz, ˇci vyˇsˇs´ıho stupnˇe pr´ avn´ı s´ıly Odvozené normativn´ı akty nesmˇej´ı odporovat prvotn´ım normativn´ım akt˚ um, od nichˇz jsou odvozeny Sekund´ arn´ı normativn´ı akty slouˇz´ı jen k podrobnˇejˇs´ı u ´pravˇe vztah˚ u jiˇz zásadnˇe upraven´ ych onˇemi prvotn´ımi normativn´ımi akty (´ uprava secundum et intra legem) • Prvotn´ı normativn´ı akty naproti tomu mohou obsahovat novou právn´ı u ´pravu, nebo upravovat (v r´ amci stanovené kompetence) i vztahy doposud neupravené ( u ´prava praeter legem)

Normativn´ı akty 43

´ • Ustavn´ ı z´ akony jsou zvl´ aˇstn´ım druhem z´ akon˚ u a zpravidla se pˇritom odliˇsuj´ı od ostatn´ıch (obyˇcejn´ ych) z´ akon˚ u i vyˇsˇs´ım stupnˇem pr´ avn´ı s´ıly. • Ve federac´ıch z´ akony federace a z´ akony ˇclensk´ ych stát˚ u nemaj´ı navzájem r˚ uzné stupnˇe právn´ı s´ıly, jsou ale niˇzˇs´ıho stupnˇe, neˇz feder´ aln´ı u ´stavn´ı z´ akon. ´ • Ustava je typ u ´stavn´ıho z´ akona, u n´ as má nejvyˇsˇs´ı právn´ı s´ılu. • Vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly jsou z´ akonod´ arné akty vydávané parlamentem (senátem). • Niˇzˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly jsou: naˇr´ızen´ı vl´ ady, právn´ı pˇredpisy ministerstev a jin´ ych správn´ıch u ´ˇrad˚ u, naˇr´ızen´ı obc´ı a kraj˚ u (v pˇrenesené p˚ us.), obecnˇe z´ avazné vyhláˇsky obc´ı/kraj˚ u

Mezin´ arodn´ı pr´ avo x vnitrost´ atn´ı 44

• Mezin´ arodn´ı pr´ avo m´ a upravovat vztahy mezi státy – je vˇec´ı toho kterého st´ atu zv´ aˇzit, jestli jsou potˇreba opatˇren´ı uvnitˇr státu, aby podléhala mezin´ arodnˇe pr´ avn´ımu reˇzimu. – Kdyˇz nedojde k této transformaci je potˇreba ˇr´ıdit se normami vnitrostátn´ıho práva i kdyby odporovaly mezin´ arodn´ımu (toto je klasické, neboli dualistické pojet´ı). – Pak je ale situace, kdy se mezin´ arodnˇeprávn´ı normy dot´ ykaj´ı nejen stát˚ u a vztah˚ u mezi nimi, ale i pr´ avnick´ ych a fyzick´ ych osob – z ˇcehoˇz lze vyvozovat povinnost stát˚ u, pˇri odporu vnitrostátn´ıch norem je pˇrizp˚ usobit, s ˇc´ımˇz souvis´ı pojet´ı nadˇrazenosti mezinárodn´ıho práva, vyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly jeho pramen˚ u nad pr´ avem n´ arodn´ım (to tak nˇejak m´ıˇr´ı k monistickému pojet´ı = splynut´ı vnitro- a mezin´ arodn´ıho pr´ ava, coˇz teda asi nen´ı u ´plnˇe ˇz´ adouc´ı, protoˇze suverenita a spol.). – Dojde-li k rozporu mezi normativn´ım aktem stejného stupnˇe právn´ı s´ıly, drˇz´ı se orgán aplikuj´ıc´ı pr´ avo normy vyhl´ aˇsené pozdˇeji, pokud dˇr´ıvˇejˇs´ı norma nen´ı zvláˇstn´ı oproti obecné pozdˇejˇs´ı. Pokud se zcela ´ ˇ E ˇ vyskytne logick´ VYJME CN y rozpor mezi dvˇema normami téhoˇz normativn´ıho aktu, tak je takov´ y rozpor moˇzno odstranit toliko novelizac´ı.

Platnost a u ´ˇ cinnost 45

• Souvis´ı s ˇcasovou p˚ usobnost´ı pr´ avn´ıch norem, taky s t´ım souvis´ı retroaktivita (ale nev´ım nakolik to je relevantn´ı k této ot´ azce) • Norma je nejprve schv´ alen´ a, pak platn´ a (kdyˇz je patˇriˇcn´ y zp˚ usobem publikována), pak u ´ˇcinná • Publikace: – materi´ aln´ı (historicky, tˇreba vybubnován´ı) – form´ aln´ı (sb´ırka, vˇestn´ık EU, u ´ˇredn´ı deska, zaˇrazen´ı do sb´ırky mezinárodn´ıch smluv) • Platnost zaˇc´ın´ a promulgac´ı (publikace pˇredepsan´ ym zp˚ usobem) a konˇc´ı v´ yslovnou derogac´ı (vyˇrazen´ı z pr´ avn´ıho ˇr´ adu), nebo novelizac´ı. ´ cinnost je pˇresnˇe ohraniˇcena • Uˇ – doba, kdy norma nabyla u ´ˇcinnosti nemus´ı spadat za jedno s dobou, kdy nabyla platnosti, naopak zpravidla je stanoven poˇc´ atek u ´ˇcinnosti aˇz po urˇcitém ˇcase od okamˇziku, kdy nabyla právn´ı platnosti. – Ryze praktické d˚ uvody, pokud nen´ı datum v´ yslovnˇe urˇceno, nab´ yvaj´ı normy vyhláˇsené ve sb´ırce u ´ˇcinnost 15. den po vyhl´ aˇsen´ı. – M˚ uˇze nab´ yvat u ´ˇcinnosti i postupnˇe. • Derogaˇcn´ı klauzule = z´ anik platnosti normy v´ yslovnˇe ustanoven v novém normativn´ım aktu • Gener´ aln´ı derogaˇcn´ı ustanoven´ı – vˇseobecnˇe vyslovuje, ˇze ruˇs´ı vˇsechny právn´ı normy, jeˇz odporuj´ı ustanoven´ı nového normativn´ıho aktu nab´ yvaj´ıc´ıho platnosti 31

´ Í PRECEDENTY; SOUDCOVSKE ´ PRAVO; ´ ´ 1.16. PRAVN VYZNAM SOUDNÍ JUDIKATURY V ´ ´ ´ ´ KONTINENTALNIM PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

• Derogaˇcn´ı ustanoven´ı s taxativn´ım v´ yˇctem (vˇsech zruˇsen´ ych normativn´ıch akt˚ u) • Legisvakance, Vacatio Legis, Legisvakaˇcn´ı lh˚ uta – obdob´ı mezi vstoupen´ım v platnost a nabyt´ım u ´ˇcinnosti • Jiˇz zm´ınˇen´ a problematika retroaktivity ˇ * Boguszak, Capek, Gerloch - teorka

1.16.

Pr´ avn´ı precedenty; Soudcovsk´ e pr´ avo; V´ yznam soudn´ı judikatury v kontinent´ aln´ım pr´ avu

• Druh judik´ atu, kter´ y je prvn´ım ˇreˇsen´ım daného pˇr´ıpadu, dosud právem neupraveného. Je závazn´ y pro obdobné pˇr´ıpady do budoucnosti. • Je to vlastnˇe individu´ aln´ı pr´ avn´ı akt, ˇreˇs´ı konkrétn´ı pˇr´ıpad (má kasuistickou povahu). Vzorov´ y charakter z´ısk´ av´ a aˇz dalˇs´ım uˇz´ıv´ an´ım. • Je to form´ alnˇe z´ avazn´ y pramen pr´ ava v angloamerickém typu právn´ı kultury (judge made law, case law) a v mezin´ arodn´ım pr´ avu. V kontinent´ aln´ım typu právn´ı kultury nejsou rozhodnut´ı vyˇsˇs´ıch soud˚ u formálnˇe obecnˇe z´ avazn´ a a vymahateln´ a, ale kl´ıˇcové judikáty mohou m´ıt quasiprecedenˇcn´ı v´ yznam. • Velk´ y v´ yznam maj´ı v komunit´ arn´ım pr´ avu (Evropsk´ y soudn´ı dv˚ ur, Soud prvn´ıho stupnˇe). Jen nˇekter´ a z tˇechto rozhodnut´ı ale obsahuj´ı obecnˇe z´ avazn´ a právn´ı pravidla. Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u mluv´ıme pouze o dotváˇren´ı pr´ ava. • Dvˇe charakteristiky: – origin´ alnost – form´ aln´ı obecn´ a z´ avaznost • Kaˇzd´ y niˇzˇs´ı soud se mus´ı ˇr´ıdit rozhodnut´ım soudu vyˇsˇs´ıho. Precedent by mˇel b´ yt závazn´ y i pro ten soud, kter´ y je s´ am vydal. • Plus: pruˇzn´ y model pr´ ava (mezera v pr´ avu de lege ferenda) • M´ınus: niˇzˇs´ı m´ıra pr´ avn´ı jistoty, menˇs´ı pˇredv´ıdatelnost práva.

Doktr´ına rule of precedent 46

• Soudy je vytv´ aˇrej´ı podle pr´ avn´ıch princip˚ u, pˇr´ıpadnˇe podle právn´ıch obyˇcej˚ u. D˚ uraz se klade na racion´ alnost rozhodnut´ı a pˇresvˇedˇcivost od˚ uvodnˇen´ı (z hlediska spravedlnosti; ratio a equita). • Od˚ uvodnˇen´ı rozhodnut´ı m´ a dvˇe ˇc´ asti: – ratio decidendi ∗ m´ a charakter precedentu ∗ normativn´ı vˇeta pouˇziteln´ a na dalˇs´ı obdobné pˇr´ıpady – obiter dictum ∗ nem´ a obecnou z´ avaznost ∗ t´ yk´ a se jedineˇcného pˇr´ıpadu ∗ pˇresto m˚ uˇze m´ıt z´ asadn´ı vliv, zejména pokud je napsán v´ yznamn´ ym soudcem • Z´ asada stare decisis znamen´ a, ˇze precedent je aplikován na vˇsechny podobné pˇr´ıpady a nem˚ uˇze b´ yt bezd˚ uvodnˇe mˇenˇen (ani soudem, kter´ y jej vydal) – ⇒ stabilita pr´ ava • Mˇenit precedent je moˇzné – jestliˇze se podstatnˇe zmˇenily podm´ınky od dob, kdy byl pˇrijat (rebus sic stantibus) – nebo metodou distinkc´ı ∗ pokud pˇr´ıpad m´ a odliˇsné znaky ∗ Na jeden pˇr´ıpad vˇetˇsinou existuje v´ıce precedent˚ u, soudce hledá, kter´ y je nejsp´ıˇse pouˇziteln´ y. ∗ Pokud nenajde, vytvoˇr´ı precedent nov´ y. • V´ yjimeˇcnˇe m˚ uˇze soud, kter´ y precedent pˇrijal, jej u ´plnˇe vylouˇcit z uˇz´ıván´ı (overruling).

32

1.17. NORMATIVNÍ SMLOUVY


Soudcovsk´ e pr´ avo 47

• Nelze ztotoˇznit pouze s precedenty. • Krom precedent˚ u v oblasti angloamerického a mezinárodn´ıho práva jsou to i – quasiprecedenty vytvoˇrené v kontinentáln´ım typu právn´ı kultury (vyˇsˇs´ımi soudy podle zákon˚ u a normativn´ıch pr´ avn´ıch smluv) – rozhodnut´ı soud˚ u (´ ustavn´ıch, spr´ avn´ıch) normativn´ı povahy, kter´ ymi zasahuj´ı do právn´ıho ˇrádu z hlediska u ´stavnosti a legality. chyb´ı prameny

1.17.

Normativn´ı smlouvy

Smlouva 48

– shodn´ y projev v˚ ule 2 nebo nˇekolika subjekt˚ u práva – zpravidla pr´ avn´ı skuteˇcnost – zakl´ ad´ a, mˇen´ı ˇci ruˇs´ı individu´ aln´ı právn´ı vztah – nemá obecn´ y, normativn´ı v´ yznam

Normativn´ı pr´ avn´ı smlouva 49

– – – – – – – –

jeden z pramen˚ u pr´ ava (1.13) druh smlouvy obsahuj´ıc´ı pr´ avn´ı normy jako obecnˇ e z´ avazn´ a pravidla chov´ an´ı obsahovˇe bl´ızké pr´ avn´ı pˇredpis˚ um x vznikaj´ı na z´ akladˇe konsensu (ne na základˇe autoritativn´ıho rozhodnut´ı) upravuj´ı materii obecnˇe a origin´ alnˇe reguluj´ı z´ avaznˇe celou skupinu vztah˚ u hojnˇe uplatˇ nov´ ana jako pramen práva ve feudáln´ım ˇrádu v souˇcasnosti nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım pramenem mezinárodn´ıho práva – nahrazuj´ı dˇr´ıvˇejˇs´ı u ´pravu obyˇcejového pr´ ava – normativn´ı smlouvy v mezin´ arodn´ım pr´ avu ∗ nejv´ yznamnˇejˇs´ı – Charta OSN ∗ v mezin´ ar. pr´ avu pˇripuˇstˇeno, aby smluvn´ı strany mohly m´ıt jisté v´ yhrady k nˇekter´ ym ustanoven´ım h- atribut suverenity st´ at˚ u tvoˇr´ıc´ı mezinárodn´ıch spoleˇcenstv´ı ∗ nˇekteré normy mezin´ ar. pr´ ava, obsaˇzené v právu smluvn´ım – ius cogens = závazné pro st´ aty, které ke smlouv´ am nepˇristoupily ∗ v souˇcasné dobˇe pro demokratické státy typické pˇreb´ırán´ı do práva vnitrostátn´ıho ∗ z´ asadn´ı v´ yznam pro pr´ avo EU – celá základn´ı struktura ES a EU vybudována mezin´ arodn´ımi smlouvami ˇ inkorporov´ ´ ∗ v CR any podle ˇcl. 10 Ustavy a souvisej´ıc´ıch ˇclánk˚ u

Kolektivn´ı smlouvy 50

∗ ∗ ∗ ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

zvl´ aˇstn´ı druh p˚ uvodnˇe vznikaly ve Skandinávii – pˇrevzaty do celé Evropy upravuj´ı pracovn´ı a soci´ aln´ı podm´ınky pramenem vnitrost´ atn´ıho pr´ ava ˇ mohou j´ıt nad r´ v CR amec zákona – napˇr. zv´ yhodnˇen´ı oproti zákonné u ´pravˇe mezi svazy zamˇestnavatel˚ u a odbory zamˇestnanc˚ u zp˚ usob uzav´ır´ an´ı, obsahové charakteristiky upraveny zákonem pramenem pr´ ava - kolektivn´ı smlouvy vyˇsˇs´ıho typu

* Gerloch A.: Teorie pr´ ava (5. vyd´ an´ı, 2009), str. 73-74; * Boguszak J.: Teorie pr´ ava, str. 59-60

33

ˇ ´ PRAVO; ´ ´ Í OBYCEJE ˇ 1.18. OBYCEJOV E PRAVN A ZVYKLOSTI

1.18.


Obyˇ cejov´ e pr´ avo; pr´ avn´ı obyˇ ceje a zvyklosti

Pr´ avn´ı obyˇ ceje 51

• Nejstarˇs´ım pramenem pr´ ava, dnes jen omezen´ y v´ yznam • Pr´ avo nepsané, ale ˇcasto soukromopr´ avn´ı sepsán´ı (t´ım se omezila pruˇznost pˇri v´ ykladu a pouˇz´ıván´ı, ale zase se zvyˇsuje pr´ avn´ı jistota) • Obyˇcej z urˇcité doby dnes najdeme v právn´ı doktr´ınˇe, napˇr. uˇcebnice obˇcanského práva z tˇech let nebo koment´ aˇr k obˇcanskému pr´ avu, ˇcasto byl vytváˇren právnick´ ymi fakultami proto byl obˇcas i akademiˇctˇejˇs´ı a sofistikovanˇejˇs´ı • Znaky obyˇ ceje: – – – –

Usus longaevus: zvyk dlouhodobˇe zaˇzit´ y a uˇz´ıvan´ y Opinio necessitatis: skuteˇcnost, ˇze jde o zvyk obecnˇe uznávan´ y a je uznán a sankciován státem Dostateˇcn´ a m´ıra urˇcitosti Netvoˇr´ı se c´ılevˇedomˇe: opakov´ an´ı ˇcinnosti se vytvoˇr´ı zvyk a ten je obecnˇe uznáván za správné ˇreˇsen´ı pˇr´ıpadu – P˚ usob´ı ze sebe samého: jin´ y pramen práva neˇr´ıká, ˇze ho mus´ıme poslouchat, t´ım se liˇs´ı od zvyklost´ı • Dnes plat´ı secundum et intra legem = v mez´ıch ohraniˇcen´ ych zákonem, nesm´ı b´ yt v rozporu se z´ akonem, je jen k dointerpretov´ an´ı“ ”abne s 19.stolet´ı a kodifikacemi obˇcanského práva • Obyˇcej sl´ • V ˇcesk´ ych zem´ı je od ABGB vylouˇceno obyˇcej uplatˇ novat praeter legem=nezávisle na normativn´ıch aktech (dˇr´ıve se takto uplatˇ noval) • Na Slovensku se pouˇz´ıval aˇz do poloviny 20.stolet´ı • Dnes se pouˇ z´ıv´ a: – – – –

Velk´ a Brit´ anie: hl. u ´stavn´ı pr´ avo Isl´ amské pr´ avo Tradiˇcn´ı pr´ avn´ı systémy Asie a Afriky Mezin´ arodn´ı pr´ avo veˇrejné: pouˇz´ıván z d˚ uvod˚ u chybˇej´ıc´ı zákonodárné moci, nen´ı vyˇzadováno dlouhé uˇz´ıvan´ı, vˇedom´ y vznik obyˇceje, je to rychlejˇs´ı a flexibilnˇejˇs´ı (rozhoduj´ıc´ı je konsensus nebo mlˇcen´ı, obyˇcej nevznikne pokud je aktivn´ı nesouhlas nˇejakého státu)

Zvyklost = uzance 52

• Slouˇz´ı k vyplnˇen´ı mezer, je to efektivn´ı • Napˇr. u ´stavn´ı zvyklost, dobré mravy, obchodn´ı zvyklosti • Nejsou souˇc´ ast´ı pr´ avn´ıho systému, ale v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech jsou s nimi spojeny právn´ı d˚ usledky, hl. obchodn´ı pr´ avo • Neplat´ı u nich soud zn´ a pr´ avo“, mus´ı se dokazovat skutková podstata faktu narozd´ıl od obyˇceje ”ceje nep˚ • Narozd´ıl od obyˇ usob´ı ze sebe samého ˇ * uˇcebnice Gerloch, str.80 aˇz 81; * uˇcebnice Boguszak, Capek, Gerloch, str.50 aˇz 53; * semin´ aˇre doc. K¨ uhna

1.19.

ˇ Prameny pr´ ava Cesk´ e republiky; vnitˇ rn´ı pˇ redpisy

ˇ = pr´ ˇ • prameny pr´ ava CR avn´ı ˇ r´ ad = souhrn pramen˚ u práva platn´ ych na u ´zem´ı CR

Pr´ avn´ı pˇ redpisy / normativn´ı pr´ avn´ı akty 53

´ ˇ u • Ustava CR, ´stavn´ı z´ akony – nejvyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ıla – polyleg´ aln´ı = nˇekolik u ´stavn´ıch dokument˚ u=u ´stavn´ı poˇrádek – pomˇernˇe rigidn´ı – n´ aroˇcnˇejˇs´ı zp˚ usob pˇrijet´ı a zmˇen (3/5 vˇetˇsina vˇsech poslanc˚ u a 3/5 vˇetˇsina pˇr´ıtomn´ ych sen´ ator˚ u) – u ´stavn´ı poˇr´ adek viz uˇcebnice Teorie práva, 4.vydán´ı, Aleˇs Gerloch – str. 83 a 84 34

´ ˇ ´ REPUBLIKY; VNITRN ˇ Í PREDPISY ˇ 1.19. PRAMENY PRAVA CESK E


• Z´ akony – z´ akonod´ arn´ a iniciativa: poslanec, skupina poslanc˚ u, Senát, zastupitelstvo kraj, vláda (rozpoˇcet) • Z´ akonn´ a opatˇren´ı Sen´ atu – pˇrijat´ a na n´ avrh vl´ ady, pouze je-li rozpuˇstˇena PS a v neodkladn´ ych vˇecech – nesmˇej´ı upravovat: ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

u ´stavu st´ atn´ı rozpoˇcet st´ atn´ı z´ avˇereˇcn´ yu ´ˇcet volebn´ı z´ akon mezin´ arodn´ı Smlouvy

– podm´ınkou dalˇs´ı platnosti je schv´ alen´ı na 1. sch˚ uzi PS = ratihabice – prezident zde nem´ a pr´ avo veta ˇ • Dekrety prezidenta republiky CSR – Beneˇsovy dekrety pˇrijaté v letech 1940 – 45 v dobˇe nesvobody – ratihabované Prozat´ımn´ım N´ arodn´ım shromáˇzdˇen´ım jako zákony v roce 1946 • Akty moci v´ ykonné (prov´ adˇec´ı pˇredpisy, odvozené, sekundárn´ı) ´ – rozhodnut´ı prezidenta obecné povahy (ne na základˇe zákona, ale v mez´ıch p˚ usobnosti stanovené Ustavou) ∗ amnestie ( milost = individuáln´ı rozhodnut´ı) ∗ rozhodnut´ı v pˇrenesené p˚ usobnosti sjednávat mez. Smlouvy ∗ NE rozkazy jako vrchn´ıho velitele armády (intern´ı pˇredpis) – naˇr´ızen´ı vl´ ady k proveden´ı urˇcitého zákona a v jeho mez´ıch – vyhl´ aˇsky ministerstev a jin´ ych u ´stˇredn´ıch správn´ıch u ´ˇrad˚ u na základˇe a v mez´ıch zákona na z´ akladˇe zmocnˇen´ı = delegace (secundum et intra legem) – vyhlaˇsov´ any ve Sb´ırce z´ akon˚ u • Akty org´ an˚ u samospr´ avy ´ redn´ı deska obecn´ıho u • pr´ avn´ı pˇredpisy obce a kraje ⇒ Vˇestn´ık kraje, Uˇ ´ˇradu • obecnˇe z´ avazné vyhl´ aˇsky kraje/obce (originárn´ı) – samostatn´ a p˚ usobnost – v mez´ıch Z´ akona o kraj´ıch/Z´ akon o obc´ıch • naˇr´ızen´ı kraje/obce (odvozené) – pˇrenesen´ a p˚ usobnost na z´ akladˇe zmocnˇen´ı zákonem (pˇr.udˇelován´ı stavebn´ıho povolen´ı)

35

´ ˇ ´ REPUBLIKY; VNITRN ˇ Í PREDPISY ˇ 1.19. PRAMENY PRAVA CESK E


Mezin´ arodn´ı smlouvy 54

• • • • •

ˇ vázána a k jejichˇz ratifikaci dal parlament souhlas pramenem ty vyhl´ aˇsené mezin´ arodn´ı smlouvy, jimiˇz je CR (3/5 vˇsech poslanc˚ u, 3/5 pˇr´ıtomn´ ych senátor˚ u) maj´ı stejnou pr´ avn´ı s´ılu jako z´ akon, kromˇe smluv o lidsk´ ych právech (ty jsou na u ´rovni u ´stavn´ıch z´ akon˚ u) pˇrednost pˇred z´ akonem – je-li smlouva v rozporu se zákonem, pouˇzije se smlouva = má aplikaˇcn´ı pˇrednost (ale z´ akon se t´ım neruˇs´ı!) publikace ve Sb´ırce mezin´ arodn´ıch smluv (do roku 2000 ve Sb.) ´ ⇒ soulad s u nejsou ex post pˇrezkoumatelné US ´stavn´ım poˇrádkem nutno posoudit pˇred ratifikac´ı smlouvy ´ nem˚ (do rozhodnut´ı US uˇze b´ yt smlouva ratifikována)

´ Specificky urˇ cit´ e n´ alezy Ustavn´ ıho soudu 55

• • • •

´ pln´ı roli negativn´ıho zákonodárce (právn´ı pˇredpisy s derogaˇcn´ım u pouze ta rozhodnut´ı, jimiˇz US ´ˇcinkem) ´ n´ alezy, jimiˇz US rozhoduje o zruˇsen´ı z´ akon˚ u a jin´ ych právn´ıch pˇredpis˚ u pro rozpor s pramenem pr´ ava vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly = abstraktn´ı kontrola u ´stavnosti stejné pr´ avn´ı s´ıly jako z´ akon, vyhlaˇsov´ ano ve Sb´ırce zákon˚ u ´ ´ Sb´ırka n´ alez˚ u a usnesen´ı Ustavn´ ıho soudu ⇒ ostatn´ı rozhodnut´ı US

ˇ k EU Smlouva o pˇ ristoupen´ı CR Prameny evropsk´ eho pr´ ava Vnitˇ rn´ı pˇ redpisy 56

• nejsou pramenem pr´ ava, nesmˇej´ı b´ yt v rozporu s právn´ımi pˇredpisy • intern´ı normativn´ı akty – vztahuj´ı se jen na podˇr´ızené org´ any a osoby nebo na zákonem stanovené pˇr´ısluˇsn´ıky urˇcité veˇrejnopr´ avn´ı korporace = nejsou obecnˇe z´ avazné 36

´ Í JAZYK A NALE ´ ZITOSTI ˇ ´ Í TERMINOLOGIE 1.20. PRAVN PRAVN


– napˇr. pracovn´ı ˇr´ ady, smˇernice, statuty – ve veˇrejné spr´ avˇe, ve sluˇzebn´ıch a ptracovn´ıch vztaz´ıch ˇ pˇredpisy – napˇr. statut´ arn´ı VS chyb´ı prameny

1.20.

Pr´ avn´ı jazyk a n´ aleˇ zitosti pr´ avn´ı terminologie

Pr´ avn´ı jazyk 57

• druh obecného spisovného jazyka, kter´ y se uplatˇ nuje v oboru práva a od bˇeˇzného jazyka se liˇs´ı • rozhoduj´ıc´ı je jazyk z´ akonod´ arce (pˇrej´ımaj´ı ho soudy, správn´ı orgány ..) • druhy pr´ avn´ıho jazyka – – – –

jazyk jazyk jazyk jazyk

pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u / z´ akonodárce / legislativn´ı soudn´ıho rozhodov´ an´ı advok´ at˚ u pr´ avn´ı vˇedy

• m´ a b´ yt pˇresn´ y, jasn´ y, jednoznaˇcn´ y • preskriptivn´ı i deskriptivn´ı charakter • zvl´ aˇstnosti pr´ avn´ıho jazyka – styl ∗ pr´ avn´ı jazyk = jazyk u ´ˇcelov´ y ∗ preskriptivn´ı vˇety ⇒ pˇr´ıkazy, zákazy, dovolen´ı (striktnˇe dáno) ∗ deskriptivn´ı vˇety ⇒ vymezen´ı skutkové podstaty norem (vˇetˇs´ı volnost) – slovn´ık ∗ specifick´ a terminologie – vztah ke slov˚ um obecného základu · · · ·

stejn´ y v´ yznam (napˇr. d˚ um, závˇet’) jin´ y v´ yznam (napˇr. narovnán´ı) slova, kter´ a obecn´ y z´ aklad nepouˇz´ıvá (napˇr. neopomenuteln´ y dˇedic) slova, kter´ a pr´ avn´ı jazyk nepouˇz´ıvá (napˇr. pˇr´ıtel)

N´ aleˇ zitosti pr´ avn´ı terminologie 58

• jednoznaˇcnost pojm˚ u – ⇒ kaˇzd´ y pojem m´ a jen 1 v´ yznam, kter´ y vybere zákonodárce – z´ akonod´ arce se mus´ı vyrovnat s neurˇcitost´ı pojm˚ u a vymezit pˇresnˇe jejich v´ yznam • pˇresnost v´ yznamu pojm˚ u – ⇒ pouˇz´ıv´ an´ı pojm˚ u v pˇresném normativn´ım v´ yznamu – k tomu slouˇz´ı definice, taxativn´ı v´ yˇcty atd. • st´ alost pojmoslov´ı (konstantnost) – ⇒ pouˇz´ıv´ an´ı vˇzdy jednoho pojmu, ne synonyma! • srozumitelnost – ⇒ pr´ avo je informativn´ı normativn´ı prostˇredek urˇcen´ y veˇrejnosti, nesm´ı to b´ yt pˇr´ıliˇs odborné v´ yrazy

37

´ Í TYP PRAVN ´ Í KULTURY 1.21. KONTINENTALN


Legislativn´ı technika 59

• ˇcinnost zp˚ usobil´ a d´ at pr´ avn´ım norm´ am specifickou formu umoˇzn ˇuj´ıc´ı pˇresun právn´ıch informac´ı k adres´ atovi pr´ avn´ı normy • 2 aspekty vnˇejˇs´ı formy pr´ avn´ıho pˇredpisu – jazykov´ a str´ anka pr´ avn´ıho pˇredpisu ∗ pr´ avn´ı jazyk vˇc. leg´ aln´ıch definic – form´ aln´ı utˇr´ıdˇen´ı pr´ avn´ıho pˇredpisu ∗ vnitˇrn´ı ˇclenˇen´ı pr´ avn´ıho pˇredpisu na · · · · · · · ·

hlavy ˇcl´ anky odd´ıly ˇc´ asti § odstavce p´ısmena body atd.

Vztah pojm˚ u pr´ avn´ı pˇ redpis a pr´ avn´ı norma 60

• pr´ avn´ı pˇredpis a pr´ avn´ı norma se obsahovˇe i rozsahem kryj´ı – v´ yjimeˇcnˇe – pr´ avn´ı pˇredpis obsahuje jen 1 pr´ avn´ı normu • pr´ avn´ı pˇredpis obsahuje v´ıce pr´ avn´ıch norem – bˇeˇznˇe – sdruˇzov´ an´ı pr´ avn´ıch norem dle systémov´ ych a logick´ ych kritéri´ı do kodex˚ u, zákon˚ u atd. • jedna pr´ avn´ı norma je obsaˇzena ve své celistvosti ve v´ıce právn´ıch pˇredpisech – napˇr. ustanoven´ı o sankc´ıch v jiném pˇredpisu * Gerloch A.: Teorie pr´ ava, str.107-109; * výpisky pˇredeˇslých roˇcn´ık˚ u

1.21.

Kontinent´ aln´ı typ pr´ avn´ı kultury

• • • • • • •

vytvoˇren pod vlivem ˇr´ımskopr´ avn´ı tradice a pˇrirozenoprávn´ı teorie (pˇrelom 18. a 19. stolet´ı) rozˇs´ıˇren v kontinent´ aln´ı Evropˇe a v modifikované podobˇe i v Asii, Africe, Latinské Americe v´ yznaˇcn´ y je d˚ uraz na psané pr´ avo z´ akladn´ım pramenem pr´ ava je z´ akon typické jsou kodifikace pr´ ava do velk´ ych celk˚ u – kodex˚ u dˇelen´ı pr´ ava na soukromé a veˇrejné od 2. sv. v. postupné sbliˇzov´ an´ı s angloamerick´ ym typem, coˇz se projevuje r˚ ustem v´ yznamu soudcovského pr´ ava v kontinent´ aln´ım systému • rozliˇsujeme nˇekolik subsystém˚ u: – – – – –

ˇ rom´ ansko–germ´ ansk´ y okruh (CR) skandin´ avsk´ y okruh v´ ychodoevropsk´ y okruh balk´ ansk´ y okruh b´ yvalé koloni´ aln´ı zemˇe (kontinent´ aln´ı právo se zde prosazovalo s pˇrihlédnut´ım k m´ıstn´ım tradic´ım – tzv. westernizace tradiˇcn´ıho pr´ ava)

chyb´ı prameny

38

´ TYP PRAVN ´ Í KULTURY; POJEM COMMON LAW, ROZDÍLY MEZI PRAVEM ´ 1.22. ANGLOAMERICKY ´ ´ ´ ANGLICKYM A PRAVEM USA KAPITOLA 1. OTAZKY

1.22. • • • •

Angloamerick´ y typ pr´ avn´ı kultury; pojem common law, rozd´ıly mezi pr´ avem anglick´ ym a pr´ avem USA

Rozˇs´ıˇren zejména ve Velké Brit´ anii, USA, Kanadˇe, Austrálii a Novém Zélandu, v pozmˇenˇené podobˇe i jinde. Vznikl ve stˇredovˇeké Anglii, zejména na základˇe common law a equity. Od 2. svˇetové v´ alky prob´ıh´ a sbliˇzov´ an´ı s kontinentáln´ım typem. Common law: – v ˇsirˇs´ım smyslu - oznaˇcen´ı pro angloam. typ právn´ı kultury v˚ ubec – v uˇzˇs´ım smyslu - obecné pr´ avo tvoˇrené soudn´ımi precedenty a obyˇcejov´ ym právem ve VB – v nejuˇzˇs´ım smyslu - jeden ze dvou systém˚ u soudcovského práva (vedle equity) ve VB

• Vedle common law m´ a v´ yznam i statute law, tvoˇrené zákony a dalˇs´ımi právn´ımi pˇredpisy.

Rozd´ıly mezi VB a USA 61

• Dané pˇredevˇs´ım t´ım, ˇze po prohl´ aˇsen´ı nezávislosti se v´ yvoj ub´ıral jin´ ym smˇerem. • USA vych´ az´ı ze psané u ´stavy, pr´ avn´ı obyˇceje nejsou pramenem práva, vytváˇren´ı common law je ovlivnˇeno federativn´ım systémem. • Ve VB nem˚ uˇze soudn´ı precedens odporovat zákonu (doktr´ına suverenity parlametu), zat´ımco v USA m˚ uˇze Nejvyˇsˇs´ı soud (také Nejvyˇsˇs´ı soudy ˇclensk´ ych stát˚ u, popˇr. i jiné) odm´ıtnout aplikaci zákona pro jeho ne´ ustavnost a toto rozhodnut´ı m´ a precedenˇcn´ı charakter.

Znaky 62

• Mnohost pramen˚ u pr´ ava = psané pr´ avo (statute law, legislation) + soudn´ı precedenty (judge made law, case law), ve VB nav´ıc pr´ avn´ı literatura a obyˇceje • Absence dˇelen´ı pr´ ava na soukromé a veˇrejné • Odliˇsn´ a pr´ avn´ı terminologie a pr´ avn´ı instituce od kontinentáln´ıho typu • Odliˇsnosti v pojet´ı legality (koncepce rule of law, vlády práva), v kontinentáln´ım typu je to doktr´ına pr´ avn´ıho st´ atu, vych´ azej´ıc´ıho ze z´ akona. ´ p˚ usob´ı erga • Zat´ımco u kontinent´ aln´ıho typu soudci právo nalézaj´ı mezi stranami (inter partes), pouze US omnes (v˚ uˇci vˇsem) v r´ amci abstraktn´ı kontroly u ´stavnosti, v angloamerickém typu nalézaj´ı soudci pr´ avo a vyˇsˇs´ı soudy mohou pr´ avo tvoˇrit (p˚ usob´ı erga omnes) ˇ • Nen´ı zaloˇzen na recepci RP. chyb´ı prameny

1.23.

Syst´ em pr´ ava; jednota pr´ ava, kriteria ˇ clenˇ en´ı pr´ ava na pr´ avn´ı odvˇ etv´ı, pr´ avn´ı instituty

• Pr´ avo = jeden ze soci´ aln´ıch systému vyznaˇcuj´ıc´ı se jednotou a zároveˇ n vnitˇrn´ı diferenciac´ı • Jednot´ıc´ı faktor: pr´ avo je specifick´ y normativn´ı systém odliˇsn´ y od norem moráln´ıch, politick´ ych, náboˇzensk´ ych apod. • Doplˇ nuj´ıc´ı jednot´ıc´ı faktory: pr´ avn´ı principy (právn´ı zásady), meziodvˇetvové právn´ı instituty – souhrn norem, které upravuj´ı urˇcit´ y druh spoleˇcenského vztahu, pˇriˇcemˇz integruj´ıc´ı funkci pln´ı ty z nich, které se uplatˇ nuj´ı ve v´ıce pr´ avn´ıch odvˇetv´ıch (napˇr. institut vlastnického práva) • Pˇredstavuje uspoˇr´ ad´ an´ı pr´ avn´ıch norem do celku a jeho rozdˇelen´ı na ˇcásti (právn´ı odvˇetv´ı, právn´ı instituty a pr´ avn´ı normy: • Strukturalizov´ an na pr´ avn´ı odvˇetv´ı dle tˇr´ı kategori´ı: pˇredmˇetu, metody a u ´ˇcelu právn´ı u ´pravy • Podle metody pr´ avn´ı u ´pravy – Soukrom´ e x veˇ rejn´ e ∗ Z´ ajmov´ a teorie · Vych´ az´ı z teze od Ulpiana · Soukromé pr´ avo se t´ yká zájmu jednotliv´ ych osob a veˇrejné zájmu stát˚ u 39

´ PRAVA; ´ ´ ˇ ˇ Í PRAVA ´ ´ Í ODVETV ˇ Í, 1.23. SYSTEM JEDNOTA PRAVA, KRITERIA CLEN EN NA PRAVN ´ ´ ´ PRAVNI INSTITUTY KAPITOLA 1. OTAZKY

· Dnes neobstoj´ı zejména d´ıky koncepci dˇelby moci a lidsk´ ych práv ∗ Subordinanˇ cn´ı teorie (19.st.) · Nadˇrazenost a podˇrazenost subjekt˚ u · Tam kde jsou subjekty právn´ıch vztah˚ u nerovné - veˇrejné právo. V pˇr´ıpadˇe rovnosti jde o soukromé ∗ Organick´ a teorie · Dnes uplatˇ novan´ a teorie · Veˇrejné pr´ avo: pokud jeden z právn´ıch subjekt˚ u je orgán veˇrejné moci, kter´ y na z´ akladˇe z´ akona a v jeho mez´ıch rozhoduje o subjektivn´ıch právech a právn´ıch povinnostech fyzick´ ych a pr´ avnick´ ych osob – Soukrom´ e pr´ avo ∗ Dispozitivn´ı pr´ avn´ı normy, smluvn´ı autonomie právn´ıch subjekt˚ u (vˇetˇsinou smluvn´ı základ), pˇrev´ aˇznˇe majetkov´ y charakter, dispoziˇcn´ı zásada ∗ Tradiˇcnˇe: obˇcanské, obchodn´ı, rodinné, pracovn´ı, mezinárodn´ı soukromé a obchodn´ı právo ∗ V pˇr´ıpadˇe delikt˚ u je typick´ a restituce (navrácen´ı v p˚ uvodn´ı stav) a reparace (náhrada majetkové ˇskody), satisfakce (v pˇr´ıpadˇe nemajetkové u ´jmy) – spory rozhoduje orgán veˇrejné moci ∗ V z´ asadˇe nemohou b´ yt d´ any povinnosti bez souhlasu subjektu – Veˇ rejn´ e pr´ avo ∗ Kogentn´ı pr´ avn´ı normy, nerovné postaven´ı subjekt˚ u, zásada oficiality a legality ∗ Tradiˇcnˇe: u ´stavn´ı, spr´ avn´ı, trestn´ı, finanˇcn´ı, právo sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı, vˇzdy odvˇetv´ı pr´ ava procesn´ıho ∗ Mezin´ arodn´ı pr´ avo veˇrejné sem nepatˇr´ı – nen´ı souˇcást vnitrostátn´ıho práva, je specifick´ ym pr´ avn´ım systémem ∗ Jeden subjekt m´ a pravomoc rozhodovat o právech a povinnostech druhého – práva a povinnosti vznikaj´ı i proti v˚ uli ∗ Nen´ı typick´ y smluvn´ı princip, ale individuáln´ı právn´ı akty (rozsudek, nález, správn´ı rozhodnut´ı) ∗ Sankce: represivn´ı (pˇrimˇeˇrenˇe k charakteru deliktu) a preventivn´ı (individuáln´ı a gener´ aln´ı prevence) charakter – Soukromé a veˇrejné pr´ avo dnes hodnˇe propojeno (smluvn´ı princip i ve veˇrejném právu, kogentn´ı normy v soukromém) • Podle pˇredmˇetu pr´ avn´ı u ´pravy – – –

´ Ustavn´ ı, spr´ avn´ı trestn´ı, obˇcanské – nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı Dle objektivnˇe druhovˇe rozd´ılného charakteru spoleˇcensk´ ych vztah˚ u ´ Ustavn´ı pr´ avo je nˇekdy povaˇzov´ ano za vedouc´ı odvˇetv´ı (upravuje nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı vztahy ve spoleˇcnosti)

• Podle u ´ˇcelu pr´ avn´ı u ´pravy – Hmotné x procesn´ı – Hmotn´ e ∗ Souhrn pr´ avn´ıch norem a subjektivn´ıch práv, které smˇeˇruj´ı bezprostˇrednˇe k naplnˇen´ı u ´ˇcelu pr´ ava a jsou smyslem pr´ avn´ı u ´pravy – Procesn´ı ∗ ∗ ∗

K naplnˇen´ı u ´ˇcelu pr´ avn´ı u ´pravy slouˇz´ı zprostˇredkovanˇe ´ Uprava postupu org´ an˚ u veˇrejné moci k vytváˇren´ı a ochranˇe hmotn´ ych práv Procesn´ı normy stanov´ı postup pro tvorbu a aplikaci práva

• Mezin´ arodn´ı x vnitrost´ atn´ı pr´ avo – Vztah dvou pr´ avn´ıch systém˚ u (prosadila se dualistické koncepce) – souvis´ı to se suverenitou st´ at˚ u a postaven´ım lid´ı v pr´ avu vnitrost´ atn´ım – Mezin´ arodn´ı pr´ avo 40

´ PRAVA ´ ˇ ´ REPUBLIKY 1.24. SYSTEM CESK E


∗ Upravuje vztahy mezi suverénn´ımi státy a jimi vytváˇren´ ymi mezinárodn´ımi organizacemi (v´ yjimeˇcnˇe i jednotliv´ y ˇclovˇek – mezin´ arodn´ı ochrana lidsk´ ych práv) – mezinárodn´ı právo soukromé upravuje ˇ ım 1 a R´ ˇ ım 2 – naˇr´ızen´ı evropské unie) spory s ciz´ım prvkem (prameny: zákony, R´ ∗ Obt´ıˇznˇe vynutitelné – st´ at je monopol násil´ı (to se rozpadá, protoˇze je privatizováno – viz privatizace vˇeznic), nen´ı donucovac´ı aparát ∗ Decentralizovan´ y pr´ avn´ı systém zaloˇzen´ y na souˇradnosti stát˚ u jako tv˚ urc˚ u a adresát˚ u norem ∗ Zˇc´ asti nepsané, obyˇcejové, pˇreváˇznˇe dispozitivn´ı normy, ale kl´ıˇcov´ y v´ yznam maj´ı normy kogentn´ı ∗ Ohnisko centralizovaného donucen´ı – Rada bezpeˇcnosti OSN na základˇe Charty OSN, Mezin´ arodn´ı soudn´ı dv˚ ur, mezin´ arodn´ı trestn´ı soudy (ad hoc), mezinárodn´ı trestn´ı soud (Haag, od 1998 ˇ a republika ji dosud neratifikovala) platnost od 2003, Cesk´ ∗ Souˇc´ ast´ı vnitrost´ atn´ıho po procesu inkorporace ˇ – ˇcl. 10 – souˇc´ ∗ CR ast´ı pr´ avn´ıho ˇrádu jsou vˇsechny ve Sb´ırce mezinárodn´ıch smluv vyhl´ aˇsené ˇ vázána a k nimˇz dal pˇred jejich ratifikac´ı prezidentem republiky mezin´ arodn´ı smlouvy, jimiˇz je CR souhlas Parlament – nen´ı potˇreba ˇzádné dalˇs´ı implementace • Zvl´ aˇstn´ı postaven´ı m´ a Evropské pr´ avo (komunitárn´ı právo)

Pr´ avn´ı institut Pr´ avn´ı konstrukce a j´ı odpov´ıdaj´ıc´ı ucelen´ y soubor právn´ıch norem, slouˇz´ıc´ı urˇcitému u ´ˇcelu a zpravidla nesouc´ı 63 jednoduché popisné oznaˇcen´ı (napˇr. vazba, promlˇcen´ı nebo náhradn´ı doruˇcen´ı) O právn´ım institutu se hovoˇr´ı tehdy, pokud konstrukce nem´ a obdobu v mimopr´ avn´ım (reálném) svˇetˇe – jako právn´ı institut se proto neoznaˇcuje vˇec, nemovitost, dˇedictv´ı nebo vˇeˇritel, protoˇze vˇsechny tyto pojmy se pouˇz´ıvaj´ı i mimo právo. * A. Gerloch (2004): 123-129

1.24.

ˇ Syst´ em pr´ ava Cesk´ e republiky

vlastnˇe dohromady ot´ azky 23, 25 a 26 systém práva = uspoˇrádán´ı prvk˚ u urˇcitého právn´ıho ˇrádu / právn´ıch norem do celku a rozdˇelen´ı na ˇc´ asti (odvˇetv´ı → institut → norma) jednota práva = homogenita celku → bezrozpornost pr´ avn´ıch norem jednot´ıc´ımi faktory pr´ ava jsou: právn´ı principy a meziodvˇetvové právn´ı instituty

´ Í ODVETV ˇ Í x PRAVN ´ Í INSTITUT PRAVN 64

• pr´ avn´ı odvˇ etv´ı – vyˇsˇs´ı komplex norem upravuj´ıc´ıch souhrn souvisej´ıc´ıch spoleˇcensk´ ych vztah˚ u – napˇr. u ´stavn´ı pr´ avo, obˇcanské pr´ avo • pr´ avn´ı institut – niˇzˇs´ı komplex norem upravuj´ıc´ıch urˇcit´ y druh spoleˇcenského vztahu – m˚ uˇze spadat do v´ıce odvˇetv´ı – napˇr. vlastnictv´ı (odvˇetv´ı ObˇcP)

ˇ ˇ Í PRAVA ´ ´ Í ODVETV ˇ Í CLEN EN NA PRAVN 65

• podle metody pr´ avn´ı u ´ pravy – pr´ avo soukromé (viz 25) – pr´ avo veˇrejné (viz 25) • podle pˇ redmˇ etu pr´ avn´ı u ´ pravy – pˇredevˇs´ım kritéria historick´ a - dle spoleˇcensk´ ych podm´ınek,vˇedeck´ ych tradic, stabilizace na pr´ avnick´ ych fakult´ ach. . . ˇ – CR ∗ pr´ avo u ´stavn´ı 41

´ ´ A PRAVO ´ ˇ ´ 1.25. PRAVO SOUKROME VEREJN E

∗ ∗ ∗ ∗


spr´ avn´ı → finanˇcn´ı, soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı, ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, pr´ avo obˇcanské → obchodn´ı, rodinné, pracovn´ı, veˇrejného pojiˇstˇen´ı pr´ avo trestn´ı mezin´ arodn´ı pr´ avo veˇrejné/ soukromé (MPV a MPS)

• podle u ´ˇ celu pr´ avn´ı u ´ pravy – pr´ avo hmotné (viz 26) – pr´ avo procesn´ı (viz 26) * Uˇcebnice - Aleˇs Gerloch – Teorie pr´ ava, 4.vyd´ ani; * Pˇredn´ aˇsky; * St´ atnicové ot´ azky od alegre (vakobobˇri)

1.25.

Pr´ avo soukrom´ e a pr´ avo veˇ rejn´ e

• klasifikace podle kritéria metody pr´ avn´ı u ´pravy • toto dˇelen´ı se uplatˇ nuje v kontinent´ aln´ım typu právn´ı kultury

Teorie zd˚ uvodˇ nuj´ıc´ı rozdˇ elen´ı na pr´ avo veˇ rejn´ e a soukrom´ e 66

• Z´ ajmov´ a teorie – vych´ az´ı z ˇr´ımskopr´ avn´ı tradice, autorem je ˇr´ımsk´ y právn´ık Ulpianus – soukromé pr´ avo se t´ yk´ a z´ ajm˚ u jednotliv´ ych osob, veˇrejné právo se t´ yká zájm˚ u státu – soudobé pr´ avo tuto teorii neuzn´ av´ a • Subordinaˇcn´ı teorie (teorie nadˇrazenosti a podˇrazenosti subjekt˚ u) – vznikla v 19. stolet´ı v n´ avaznosti na zájmovou teorii, obrac´ı ale pˇr´ıˇcinu a d˚ usledek – tam, kde je postaven´ı subjekt˚ u nerovné, se jedná o právo veˇrejné, tam, kde jsou si subjekty rovny, se jedn´ a o soukromé pr´ avo • Organick´ a teorie – veˇrejnopr´ avn´ı povahu maj´ı ty pr´ avn´ı vztahy a je reguluj´ıc´ı právn´ı normy, v nichˇz jeden ze subjekt˚ u je org´ an veˇrejné moci, kter´ y na z´ akladˇe zákona a v jeho mez´ıch rozhoduje o právech a povinnostech fyzick´ ych a pr´ avnick´ ych osob, ostatn´ı právn´ı vztahy a právn´ı normy maj´ı soukromoprávn´ı povahu – zjednoduˇsenˇe o veˇrejné pr´ avo se jedná tehdy, kdyˇz je jeden ze subjekt˚ u orgán veˇrejné moci, jsou-li oba subjekty fyzické nebo pr´ avnické osoby, jedná se o právo soukromé – v souˇcasnosti se uplatˇ nuje pr´ avˇe tato teorie

Soukrom´ e pr´ avo 67

• zaloˇzeno na rovnosti z´ uˇcastnˇen´ ych subjekt˚ u • prosazuj´ı se dispozitivn´ı normy, kogentn´ı normy zde lze naj´ıt, ale ty tvoˇr´ı limity právn´ıch vztah˚ u • m´ a smluvn´ı charakter - soukromopr´ avn´ı vztah vzniká na základˇe smlouvy mezi z´ uˇcastnˇen´ ymi subjekty, mezi kter´ ymi mus´ı doj´ıt ke konsenzu, tedy jeden subjekt nem˚ uˇze ukládat druhému povinnosti proti jeho v˚ uli • soukromopr´ avn´ı vztahy maj´ı pˇrev´ aˇznˇe majetkov´ y charakter • konflikty mezi subjekty ˇreˇs´ı zpravidla tˇret´ı nestrann´ y (orgán veˇrejné moci - soud, rozhodce, arbitr) na z´ akladˇe dispoziˇcn´ı z´ asady • dispoziˇcn´ı pr´ avo ˇzalobce (dominus litis) - ˇzalobce v ˇzalobˇe vymezuje pˇredmˇet ˇr´ızen´ı, do znaˇcné m´ıry s n´ım disponuje, m´ a moˇznost zpˇetvzet´ı ˇzaloby • v pˇr´ıpadˇe delikt˚ u soukromopr´ avn´ı povahy je typická restituce (obnoven´ı p˚ uvodn´ıho stavu), reparace (n´ ahrada ˇskody), resp. satisfakce v pˇr´ıpadˇe u ´jmy nemajetkové • charakteristick´ a je zde u ´mˇernost mezi deliktem a sankc´ı za nˇej • k soukromému pr´ avu se ˇrad´ı obˇcanské, obchodn´ı, rodinné, pracovn´ı, mezinárodn´ı soukromé a obchodn´ı pr´ avo

42

´ ´ A PROCESNÍ 1.26. PRAVO HMOTNE


Veˇ rejn´ e pr´ avo 68

• zaloˇzeno na nerovnosti z´ uˇcastnˇen´ ych subjekt˚ u - nadˇrazen´ y subjekt má pravomoc rozhodnout o pr´ avech a povinnostech podˇrazeného subjektu i proti jeho v˚ uli • nadˇrazen´ y subjekt je org´ an veˇrejné moci, podˇrazen´ y subjekt je fyzická ˇci právnická osoba • pr´ avn´ı vztah vznik´ a na z´ akladˇe individuáln´ıho právn´ıho aktu (rozsudek, nález apod.), kter´ y je stanoven nadˇrazen´ ym subjektem • ve veˇrejném pr´ avu se pouˇz´ıvaj´ı v´ yluˇcnˇe kogentn´ı normy • uplatˇ nuj´ı se z´ asady oficiality a legality • ochranu pˇred libov˚ ul´ı mocensk´ ych subjekt˚ u poskytuje správn´ı a u ´stavn´ı soudnictv´ı - chrán´ı zákonnost, u ´stavnost, a z´ akonnˇe a u ´stavnˇe zaruˇcen´ a pr´ ava podˇrazeného subjektu v˚ uˇci tˇem, kdo o nich rozhodoval (správn´ı org´ any, st´ at jako celek) • mezi deliktem veˇrejnopr´ avn´ı povahy a sankc´ı za nˇej je jen pˇribliˇzná u ´mˇernost • k veˇrejnopr´ avn´ım odvˇetv´ım patˇr´ı u ´stavn´ı, trestn´ı, správn´ı, finanˇcn´ı právo a právo sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı • veˇrejnopr´ avn´ı charakter maj´ı odvˇetv´ı práva procesn´ıho • mezin´ arodn´ı pr´ avo veˇrejné nem´ a veˇrejnoprávn´ı charakter, protoˇze nen´ı souˇcást´ı vnitrostátn´ıho práva, ale je specifick´ ym pr´ avn´ım systémem * Gerloch, A., Teorie pr´ ava, 2. rozˇs´ıˇrené vyd´ an´ı, str. 114 – 116; * Gerlochovy pˇredn´ aˇsky

1.26.

Pr´ avo hmotn´ e a procesn´ı

• klasifikace pr´ ava podle u ´ˇ celu pr´ avn´ı u ´pravy • rozdˇelen´ı z hlediska funkc´ı pr´ avn´ıch u ´prav ve vzájemn´ ych relac´ıch právn´ıch norem

hmotn´ e pr´ avo 69

• souhrn tˇech pr´ avn´ıch norem a subj. pr´ av, které slouˇz´ı k naplnˇen´ı u ´ˇcelu právn´ı u ´pravy bezprostˇ rednˇ e • stanov´ı pr´ ava a povinnosti, které jsou smyslem pr´ avn´ı u ´ pravy

procesn´ı pr´ avo 70

• prostˇ redek k naplnˇen´ı vlastn´ıho u ´ˇcelu práva • u ´ prava postupu org´ an˚ u veˇrejné moci pˇri – rozhodov´ an´ı o hmotnˇepr´ avn´ıch vztaz´ıch = aplikace pr´ ava – tvorbˇ e pr´ ava (hmotného i procesn´ıho) • obsahem je tedy vytv´ aˇren´ı a ochrana hmotn´ ych práv • naplˇ nuje u ´stavn´ı z´ asadu, ˇze u org´ anu veˇ rejn´ e moci mus´ı b´ yt z´ akonem upraven: (a) zp˚ usob ustaven´ı (souvis´ı s organizac´ı veˇrejné moci) (b) vymezen´ı pravomoci a p˚ usobnosti (c) jeho rozhodovac´ı ˇ cinnost (procesn´ı postup) kodifikace procesn´ıho pr´ ava v zem´ıch kontinent´ aln´ıho typu - obvykle: 71

• • • •

obˇcanské ˇr´ızen´ı soudn´ı - obˇ cansk´ y soudn´ı ˇ r´ ad trestn´ı ˇr´ızen´ı soudn´ı - trestn´ı ˇ r´ ad spr´ avn´ı ˇr´ızen´ı - spr´ avn´ı ˇ r´ ad – problém ale: nˇekteré zákony, obsahuj´ıc´ı hmotnˇe-právn´ı u ´pravu ˇ zákon o soudech a ustanoven´ı o organizaci justice – zpravidla v u ´stavˇe n. zvláˇstn´ıch zákonech (v CR soudc´ıch, z´ akon o u ´stavn´ım soudu

u ´ stavn´ı pr´ avo - hmotn´ e, nebo procesn´ı? 72

• obsahuje hmotné i procesn´ı pr´ avo • hmotnˇe-pr´ avn´ı povaha: hlavnˇe ustanoven´ı deklaruj´ıc´ı základn´ı práva a svobody • procesnˇe-pr´ avn´ı povaha: vˇetˇsina ostatn´ıch ustanoven´ı 43

´ ´ Í A PRAVO ´ ´ Í 1.27. PRAVO MEZINARODN VNITROSTATN


= Zdroje = 73

• Gerloch A.: Teorie pr´ ava (s. 128-9) • Wintr˚ uv semin´ aˇr chyb´ı prameny

1.27.

Pr´ avo mezin´ arodn´ı a pr´ avo vnitrost´ atn´ı

• Je to z´ akladn´ı dˇelen´ı pr´ ava, vztah dvou právn´ıch systém˚ u • R˚ uzné modely pojet´ı vztahu mezin´ arodn´ıho a vnitrostátn´ıho práva: – Dualistick´ a = tradiˇcn´ı: existence 2, v zásadˇe oddˇelen´ ych právn´ıch systém˚ u, mezinárodn´ı právo upravuje pouze vztahy mezi st´ aty, n´ arodn´ı ˇcili vnitrostátn´ı právo vztahy mezi subjekty v mez´ıch jurisdikce urˇcitého st´ atu a je vˇec´ı st´ atu zv´ aˇzit, jestli je k plnˇen´ı mezinárodnˇeprávn´ıch závazk˚ u zapotˇreb´ı nˇejak´ ych opatˇren´ı uvnitˇr st´ atu ∗ Nev´ yhody: kdyˇz mezin´ arodn´ı závazek zanikne, vnitrostátn´ı uprava z˚ ustává, systém je nepraktick´ y, “nemotorn´ y” – Monistick´ a: n´ arodn´ı pr´ avn´ı ˇr´ ady jsou jen autonomn´ı ˇcást´ı svˇetového práva, v zásadˇe jedin´ y a jednotn´ y pr´ avn´ı ˇr´ ad ∗ V´ yhody: kdyˇz je zruˇsen z´ avazek v mezinárodn´ım právu, zanikne i ve vnitrostátn´ım, je to praktiˇctˇejˇs´ı, rozumnˇejˇs´ı, efektivnˇejˇs´ı, pruˇznˇejˇs´ı ∗ Nev´ yhody: jestli je v hierarchii v´ yˇse vnitrostátn´ı nebo mezinárodn´ı • Od 17.stolet´ı se prosazuje dualistick´ a koncepce (souvis´ı to s teori´ı suverenity stát˚ u), ve 20.stolet´ı bylo toto v´ ychodisko modifikov´ ano • Teorie suverenity: suverenita, tj.v´ ysostn´ a moc, nezávislost státn´ı moci na jakékoliv jiné moci jak uvnitˇr, tak vnˇe hranic st´ atn´ıho uzem´ı, nen´ı ˇz´ adné vyˇsˇs´ı moci, jej´ıˇz akty by jednostrannˇe zavazovaly stát nebo pˇr´ımo subjekty na uzem´ı st´ atu • Z toho plyne, ˇze mezin´ arodn´ı pr´ avo se neutváˇr´ı nezávisle na v˚ uli státu, ale podle zásady vzájemné rovnosti st´ at˚ u, jeho zdrojem jsou projevy v˚ ule st´ at˚ u • Je na kaˇzdém st´ atu, aby urˇcil vztah vnitrostátn´ıho práva k mezinárodn´ımu (aˇz na pár kogentn´ıch norem)

Mezin´ arodn´ı pr´ avo 74

• Historick´ ych v´ yvoj – V´ yvoj spojen s pˇrirozenopr´ avn´ım vlivem – Nejdˇr´ıv platil princip personality, pak princip teritoriality=dnes – Do konce 19.stolet´ı m´ a mezin´ arodn´ı právo jen omezen´ y v´ yznam, tj.právo války, uznáván´ı státn´ı suverenity – Po 1.svˇetové v´ alce snaha o zak´ az´ an´ı u ´toˇcné války, vznik Spoleˇcnosti národ˚ u – Po 2.svˇetové v´ alce nejvˇetˇs´ı rozvoj, vznik OSN • upravuje vztahy mezi suverénn´ımi st´ aty a jin´ ymi vytváˇren´ ymi mezinárodn´ımi organizacemi (vyj´ımeˇcnˇe jednotlivec nebo nevl´ adn´ı mezin´ arodn´ı organizace) • decentralizovan´ y pr´ avn´ı systém, kv˚ uli z´ asadˇe svrchované rovnosti je vˇec´ı jednotliv´ ych stát˚ u • st´ aty jsou tv˚ urci a i adres´ ati norem • tvoˇr´ı ho nepsané obyˇcejové pr´ avo, kodifikace mezinárodn´ımi smlouvami, partikulárn´ı normy (plat´ı jen mezi dvˇema nebo v´ıce st´ aty, napˇr.v urˇcitém regionu) • mezin´ arodn´ı obyˇcej je hlavn´ım pramenem, zavazuje vˇsechny státy svˇeta • pˇrev´ aˇznˇe dispozitivn´ı povaha, ale kl´ıˇcov´ y v´ yznam maj´ı kogentn´ı normy • mezin´ arodn´ı odpovˇ ednost – donucovac´ı opatˇren´ı m´ a decentralizovanou podobu=je vˇec´ı jednotliv´ ych stát˚ u – centralizované donucen´ı m˚ uˇze uplatˇ novat Rada bezpeˇcnosti OSN (udrˇzován´ı m´ıru, Charta OSN) ∗ Rada bezpeˇcnosti rozhoduje o pouˇzit´ı sankc´ı proti ˇclensk´ ym stát˚ u OSN ∗ Sankce: diplomatické, ekonomické, vojenské, politické 44

´ ´ UNIE A JEHO VZTAH K VNITROSTATN ´ ÍMU PRAVUKAPITOLA ´ ´ 1.28. PRAVO EVROPSKE 1. OTAZKY

∗ ∗ ∗ ∗

V˚ uˇci 5 st´ at˚ um nejdou pouˇz´ıt=stál´ı ˇclenové Mechanismus nen´ı u ´plnˇe u ´ˇcinn´ y Sankce prov´ ad´ı s´ am st´ at: prostˇrednictv´ım OSN nebo sám V Chartˇe OSN jsou vyjmenované kogentn´ı normy: principy souˇzit´ı mezinárodn´ıho spoleˇcenstv´ı, ty jsou z´ avazné pro kaˇzd´ y st´ at

– soudn´ı a arbitr´ aˇzn´ı org´ any jako Mezinárodn´ı soudn´ı dv˚ ur OSN jsou limitovány souhlasem stran s projedn´ an´ım pˇr´ıpadu – moˇznost ustaven´ı mezin´ arodn´ıho trestn´ıho soudu ad hoc: – Mezin´ arodn´ı trestn´ı soud: r.1998 zˇr´ızen na základˇe ˇr´ımské smlouvy, s´ıldo v Haagu, jurisdice: zloˇcin ˇ zat´ım neratifikogenocidy, proti lidskosti, v´ aleˇcné zloˇciny, zloˇcin agrese (smlouva platná od r.2003, CR vala) • normy mezin´ arodn´ıho pr´ ava zavazuj´ı subjekty mezinárodn´ıho práva, tj.hlavnˇe státy, ale nejsou samy o sobˇe bezprostˇrednˇe z´ avazné uvnitˇr st´ atu • souˇc´ ast´ı vnitrost´ atn´ıho pr´ ava se m˚ uˇzou stát na základˇe inkorporace=pˇrevzet´ı urˇcitého pramene mezin´ arodn´ıho pr´ ava do vnitrost´ atn´ıho pr´ ava

ˇ Cesk´ a republika a mezin´ arodn´ı pr´ avo 75

• Historick´ y v´ yvoj – od r. 1993: 1.gener´ aln´ı=inkorporaˇcn´ı klauzule o pˇr´ımé závaznosti a pˇrednosti mezinárodn´ıch smluv o lidsk´ ych pr´ avech – od r.2001, u ´ˇcinn´ a 2002: rozˇs´ıˇren´ı generáln´ı klauzele=Euronovela, ˇcl.10 v dneˇsn´ı podobˇe, vˇsechny mezin´ arodn´ı smlouvy jsou z´ avazné a maj´ı aplikaˇcn´ı pˇrednost pˇred zákonem ˇ podle ˇcl.10 Ustavy ´ • Podm´ınky, za kter´ ych je mezin´ arodn´ı smlouva souˇcást´ı právn´ıho ˇrádu CR 1. 2. 3. 4.

mezin´ arodn´ı smlouva je z´ avazn´ a odsouhlasen´ a Parlamentem ratifikovan´ a vyhl´ aˇsen´ a pˇredepsan´ ym zp˚ usobem

• V ostatn´ıch pˇr´ıpadech mus´ı b´ yt z´ avazky z mezinárodn´ıch smluv prom´ıtnuty prostˇrednictv´ım zákon˚ u • Pˇrestoˇze je to oslaben´ı dualistické koncepce, je poˇrád na orgánech státu, zda urˇcit´ y smluvn´ı závazek bude pˇrijat ˇ je hybridn´ı model: ˇcl.10 Ustavy ´ • CR znaˇc´ı monistick´ y systém, ale na nevyhláˇsenou mezinárodn´ı smlouvu a smlouvy resortn´ı je pouˇzit dualistick´ y systém a ne ke vˇsem mezinárodn´ı smlouvám dal Parlament souhlas ´ – Parlament mus´ı d´ at souhlas: ˇcl.49 Ustavy, smlouvy prezidentské: vˇsechny podstatné – Parlament ned´ av´ a souhlas: smlouvy resortn´ı: technické, ty nejsou publikovány ve Sb. mezin´ arodn´ıch smluv ´ • Vztah mezin´ arodn´ı smlouvy a Ustavy: ´ – Nen´ı jasné, judikatura u ´stavn´ıho soudu se zat´ım klon´ı k tomu, ˇze má Ustava pˇrednost pˇred mezin´ arodn´ı smlouvou ˇ – Pˇr´ıpad slovensk´ ych d˚ uchod˚ u po rozdˇelen´ı CSR: diskriminace, protoˇze slovenské d˚ uchody jsou niˇzˇs´ı a proto se nem˚ uˇze smlouva aplikovat a ˇcesk´ y stát mus´ı rozd´ıl doplatit: u ´stavn´ı soud shledal mezin´ arodn´ı smlouvu proti´ ustavn´ı a tak ji neaplikoval

Jin´ e zemˇ e a mezin´ arodn´ı pr´ avo 76

´ • v Rakousku a Nˇemecku jsou podle Ustavy zásady a obecná pravidla mezinárodn´ıho práva pˇr´ımo souˇc´ ast vnitrost´ atn´ıho pr´ ava ´ • ve Francii se uplatˇ nuje preventivn´ı pˇrezkoumán´ı souladu mezinárodn´ı smlouvy s Ustavou ˇ * uˇcebnice Gerloch, str.129 aˇz 131; * uˇcebnice Boguszak, Capek, Gerloch, str.98 aˇz 100; * semin´ aˇre doc. K¨ uhna

45

´ ´ UNIE A JEHO VZTAH K VNITROSTATN ´ ÍMU PRAVUKAPITOLA ´ ´ 1.28. PRAVO EVROPSKE 1. OTAZKY

1.28.

Pr´ avo Evropsk´ e unie a jeho vztah k vnitrost´ atn´ımu pr´ avu

Evropsk´ e pr´ avo 77

• specifick´ a ˇc´ ast mezin´ arodn´ıho pr´ ava se stále silnˇejˇs´ımi federativn´ımi prvky • p˚ uvodnˇe vzniklo jako region´ aln´ı mezin´ arodn´ı právo 3 spoleˇcenstev ( EHS+ESUO+EUROATOM) → c´ıl: pˇredej´ıt konflikt˚ um, snaha potrestat vin´ıky WWII, ale to se ukázalo ne´ uˇcinné, sp´ıˇs chtˇeli dostat ty st´ aty k sobˇe nˇejakou nadn´ arodn´ı organizac´ı • st´ ale v´ıc z´ısk´ av´ a hybridn´ı charakter (obsahuje elementy mezinárodn´ıho i vnitrostátn´ıho práva) • je to jak´ ysi nadst´ atn´ı pr´ avn´ı systém, evropsk´ y právn´ı ˇrád

Vztah pr´ ava EU a vnitrost´ atn´ıho pr´ ava 78

´ • ˇ cl. 10 Ustavy - v˚ uˇci pr´ avu EU jsme monisti podle tohto ˇclánku, ˇ ımsk´ • 1957 - R´ a smlouva - nen´ı obyˇcejnou mezinárodn´ı smlouvou, dává základ budouc´ıho evropského pr´ ava, tato smlouva m´ a supranacion´ aln´ı ambice → kaˇzd´ y stát má b´ yt k smlouvˇe monisticky zaloˇzen´ y bez toho, aby se museli odvol´ avat na svoje dom´ ac´ı u ´stavy → z´ asada pˇ r´ım´ eho u ´ˇ cinku (toto nevyplynulo ze smlouvy, kterou podepsaly ˇclenské st´ aty, ale je to interpretace Evropského soudn´ıho dvora /ESD; od 1. 12. 2009 Soudn´ı dv˚ ur Evropské unie/) • Costa vs. Enel: tento pˇr´ıpad, kter´ y ˇreˇsil ESD poloˇzil základ principu pˇrednosti evropského pr´ ava pˇred pr´ avem vnitrost´ atn´ım ´ tuto pˇrednost m´ • evropské pr´ avo m´ a podm´ınˇenou pˇrednost bez toho, aby to bylo pˇrehodnocené domác´ım US, a ´ pov´ı, ˇze evropské právo pˇrecház´ı svoje meze do doby, neˇz n´ arodn´ı US ˇ * Boguszak, Capek, Gerloch - Teorie pr´ ava; * Gerloch - Teorie pr´ ava; * semin´ ar doc. K¨ uhna

1.29.

Prameny evropsk´ eho pr´ ava, tvorba pr´ ava v EU

• Evropské komunit´ arn´ı pr´ avo je tvoˇreno dvˇema u ´rovnˇemi: 1. prim´ arn´ı pr´ avo – mezin´ arodn´ı smlouvy uzav´ırané mezi ˇclensk´ ymi státy v základn´ıch otázkách – smlouvy mezi EU a dalˇs´ımi státy – zakl´ adac´ı smlouvy (vyjadˇruj´ı ekonomickou a posléze politickou integraci p˚ uvodnˇe 6, dnes 27 ˇclensk´ ych st´ at˚ u) ∗ ekonomick´ a integrace: v r. 1952 vytvoˇren´ı ESUO (Montánn´ı unie); v r. 1957 byly mezi ˇ ımské smlouvy o stejn´ ymi st´ aty (Fr, SRN, It, Nizozem., Belgie a Lucembursko) pˇrijaty R´ ustaven´ı EHS a Euratom; slouˇcen´ım tˇechto tˇr´ı mezinár. organizac´ı vznikla r. 1967 Evropsk´ a spoleˇcenstv´ı (ES; EC – European Communities) ∗ 11. 1993 vstupuje v platnost Maastrichtská smlouva (Smlouva o EU) – zamˇeˇrena na vytvoˇren´ı hospod´ aˇrské, mˇenové a politické unie v té dobˇe 12 stát˚ u; EU nenahradila ES, ale doplnila ho, aniˇz z´ıskala pr´ avn´ı subjektivitu – v právn´ı oblasti se to projevuje diferenciac´ı mezi pr´ avem komunit´ arn´ım (prim´ arn´ım a sekundárn´ım) a právem unijn´ım (nemá bezprostˇredn´ı z´ avaznost v ˇclensk´ ych st´ atech) ∗ Maastrichtsk´ a smlouva novelizována Amsterodamskou a Nicejskou smlouvou; Smlouva zakl´ adaj´ıc´ı ´ Ustavu pro Evropu – návrh evropské u ´stavn´ı smlouvy, pˇrijata v ˇcervnu 2004, po ne´ uspˇechu v referendech Francie a Nizozemska se v ratifikaci nepokraˇcovalo ∗ hovoˇr´ı se o tzv. chr´ amové struktuˇre: prvn´ı pil´ıˇr integrace (v oblasti ekonomické) doplnˇen o druh´ y pil´ıˇr (spolupr´ ace v oblasti mezinárodn´ı a bezpeˇcnostn´ı politiky) a tˇret´ı pil´ıˇr (spolupr´ ace v oblasti justice a policie v trestn´ıch vˇecech) – upravuje zejména rozsah v´ yluˇcné a spoleˇcné p˚ usobnosti Evropsk´ ych spoleˇcenstv´ı a ˇcinnost jednotliv´ ych instituc´ı ES, resp. EU 2. sekund´ arn´ı pr´ avo 46

´ ´ ´ 1.29. PRAMENY EVROPSKEHO PRAVA, TVORBA PRAVA V EU


– tvoˇrené naˇr´ızen´ımi a smˇernicemi(Evropské rady, Evropské komise za souˇcinnosti Evropského parlamentu); – za typické jsou povaˇzov´ any tyto formy komunitárn´ıch právn´ıch akt˚ u ES: ∗ Naˇr´ızen´ı (Regulation) – pˇr´ım´ yu ´ˇcinek, bezprostˇredn´ı zavázán´ı vˇsech subjekt˚ u ∗ Smˇernice (Directive) – závazná pro ˇclensk´ y stát, kterému je urˇcena, ale pouze co do v´ ysledku (volba forem a prostˇredk˚ u implementace do národn´ıho práva ponechána vnitrostátn´ım org´ an˚ um) ∗ Rozhodnut´ı (Decision) – z hlediska aplikovatelnosti pˇredstavuje závazn´ y právn´ı akt obdobn´ y naˇr´ızen´ı ES, ale nem´ a obecnou platnost (urˇcen bud’ vˇsem stát˚ um EU, nebo vybran´ ym) ∗ Doporuˇcen´ı a stanovisko (Recommendation, Opinion) – právnˇe nezávazné akty Spoleˇcenstv´ı (pˇredpokl´ adaj´ı dobrovolné plnˇen´ı a nejsou soudnˇe vynutitelné) ∗ tzv. akty tˇret´ıho pil´ıˇre (do pˇrijet´ı Lisabonské smlouvy maj´ı mezivládn´ı charakter; formy: · r´ amcové rozhodnut´ı (Framework decision) – u ´ˇcelem sbliˇzován´ı právn´ıch pˇredpis˚ u ˇclensk´ ych st´ at˚ u · rozhodnut´ı (Decision) – jin´ yu ´ˇcel neˇz sbliˇzován´ı právn´ıch pˇredpis˚ u ˇclensk´ ych st´ at˚ u · spoleˇcn´ y postoj (Common Position) – vymezuje pˇr´ıstup Unie k urˇcité otázce · u ´mluva (Convention) – následnˇe doporuˇcena ˇclensk´ ym stát˚ um k pˇrijet´ı v souladu s jejich u ´stavnˇepr´ avn´ımi pˇredpisy 3. nemal´ y v´ yznam maj´ı i dalˇs´ı prameny komunitárn´ıho práva, zvláˇstˇe quasiprecedenˇcn´ı rozhodnut´ı Evropského soudn´ıho dvora; • Pr´ avo unijn´ı – jedn´ a se o pr´ avn´ı vztahy mezi ˇclensk´ ymi státy EU jako suverénn´ımi státy, se základem spoˇc´ıvaj´ıc´ım v mezin´ arodn´ım pr´ avu veˇrejném; pro oblast policejn´ı a soudn´ı spolupráce v trestn´ıch vˇecech je pr´ avn´ım z´ akladem tohoto pr´ ava ˇcl. 34 hlavy VI. Smlouvy o Evropské unii; tˇemito právn´ımi akty EU naz´ yvan´ ymi pr´ avn´ı akty tˇret´ıho pil´ıˇre jsou r´ amcová rozhodnut´ı, spoleˇcné postoje, u ´mluvy a tzv. opatˇren´ı k prov´ adˇen´ı rozhodnut´ı a u ´mluv.

Rozhoduj´ıc´ı org´ any EU/ES 79

1. Evropsk´ a rada • politick´ a rozhodnut´ı • u ´roveˇ n hlav st´ at˚ u a pˇredsed˚ u vl´ ad 2. Rada (ministr˚ u) EU • • • •

zastupuj´ıc´ı vl´ ady ˇclensk´ ych st´ at˚ u EU ministˇri zahraniˇcn´ıch vˇec´ı, financ´ı a dalˇs´ı podle zamˇeˇren´ı spolurozhoduje o vˇsech z´ asadn´ıch otázkách spoleˇcné politiky, vˇc. legislativn´ı ˇcinnosti rozhoduje konsensu´ alnˇe nebo na z´ akladˇe stanovené vˇetˇsiny

3. Evropsk´ y parlament • • •

pˇr´ımo volen´ ym org´ anem s volebn´ım obd. 5 let ˇ m´ CR a 22 poslanc˚ u pod´ıl´ı se na legislativn´ı ˇcinnosti, schvaluje pˇredsedu a ˇcleny Evropské komise a schvaluje evropsk´ y rozpoˇcet

4. Evropsk´ a komise • reprezentuje obecn´ y evropsk´ y z´ ajem • rozhoduj´ıc´ım v´ ykonn´ ym org´ anem ES/EU – prován´ı vlastn´ı exekutivn´ı ˇcinnost v rámci svˇeˇrené p˚ usobnosti, kontroluje plnˇen´ı rozpoˇctu a v´ ykon legislativy EU, má v´ yluˇcnou zákonodárnou iniciativu a disponuje pravomoc´ı ˇzalovat poruˇsov´ an´ı komunitárn´ıho práva u Evropského soudn´ıho dvora • funkˇcn´ı obd. 5 let; kaˇzd´ y ˇclensk´ y stát má 1 komisaˇre 5. Evropsk´ y soudn´ı dv˚ ur: • rozhoduje o ˇzalob´ ach, t´ ykaj´ıc´ıch se poruˇsován´ı primárn´ıho a sekundárn´ıho práva ES • dvˇe stˇeˇzejn´ı z´ asady evropského pr´ ava: 47

´ ´ Í POVINNOSTI 1.30. SUBJEKTIVNÍ PRAVA A PRAVN


– Z´ asada aplikaˇcn´ı pˇrednosti práva ES pˇred národn´ım právem – Z´ asada bezprostˇredn´ıho u ´ˇcinku práva ES znamená, ˇze primárn´ı a sekundárn´ı právo je pˇr´ımo z´ avazné ve vztahu k vnitrostátn´ım subjekt˚ um • uplatnˇen´ı obou z´ asad limitov´ ano zásadou subsidiarity ´ Smlouva zakl´ adaj´ıc´ı Ustavu pro Evropu • (tzv. evropsk´ au ´stavn´ı smlouva) • pˇripravena Konventem v ˇcervnu 2004 v pˇr´ıpadˇe, ˇze bude ratifikována vˇsemi 25 ˇclensk´ ymi státy, nahrad´ı st´ avaj´ıc´ı prim´ arn´ı pr´ avo a stane se z´ akladem právn´ıho ˇrádu Evropské unie • plus: vˇetˇs´ı pˇrehlednost prim´ arn´ıho pr´ ava a odstranˇen´ı tzv. trojpil´ıˇrové chrámové struktury • minus: zes´ılen´ a integrace, federalizaˇcn´ı tendence • z pr´ avn´ıho hlediska se vˇsak o u ´stavu ve smyslu základn´ıho zákona nejedná; z˚ ustává spoleˇcenstv´ım st´ at˚ u • Preambule: Evropa je zaloˇzena na humanistick´ ych tradic´ıch a hodnotách ˇ ast I: EU jako pr´ • C´ avn´ı subjekt, hodnoty a c´ıle EU, rozsah pravomoci, p˚ usobnosti a vzájemné vztahy evropsk´ ych instituc´ı, moˇznost lidové iniciativy ˇ ast II: Charta z´ • C´ akladn´ıch pr´ av z Nice ˇ ast III: charakteristika spoleˇcné politiky EU v ekonomické, zahraniˇcn´ı, bezpeˇcnostn´ı a trestnˇeprávn´ı oblasti • C´ ˇ ast IV: obecn´ • C´ a a z´ avˇereˇcn´ a ustanoven´ı • Pˇredsednictv´ı v EU budou vˇzdy po 18 mˇes´ıc˚ u vykonávat 3 ˇclenské státy. • V rozhodov´ an´ı Rady EU pos´ılen model vˇetˇsinového rozhodován´ı. Lisabonsk´ a smlouva • po ne´ uspˇeˇsném ratifikaˇcn´ım procesu ustoupeno od myˇslenky pˇrijet´ı ucelené u ´pravy primárn´ıho práva EU • Lisabonsk´ a smlouva (téˇz Reformn´ı smlouva) je mezinárodn´ı smlouva, jej´ımˇz c´ılem je pˇredevˇs´ım reformovat instituce Evropské unie a zajistit jej´ı efektivn´ı fungován´ı do budoucna • Byla podeps´ ana 13. prosince 2007 v Lisabonu, ratifikována 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009 • Lisabonsk´ a smlouva obsahuje dva ˇcl´ anky pozmˇen ˇuj´ıc´ı – Smlouvu o Evropské unii (Smlouvu o EU, Maastrichtskou smlouvu) ˇ ımskou smlouvu), ta má b´ – Smlouvu o zaloˇzen´ı Evropského spoleˇcenstv´ı (Smlouvu o ES, R´ yt novˇe nazv´ ana Smlouvou o fungov´ an´ı Evropské unie • D´ ale stanovuje, ˇze na tˇechto dvou smlouvách je Evropská unie (EU) zaloˇzena, ˇze nahrazuje Evropské spoleˇcenstv´ı (ES) a je jeho n´ astupkyn´ı. Text mand´ atu také uvád´ı, ˇze vˇsechna ustanoven´ı Mezivládn´ı konference z roku ´” 2004 budou zaˇclenˇena do tˇechto dvou smluv“, tedy to ˇze Ustava EU, kterou tato Konference schválila, je jejich obsahem ´ • Evropsk´ a unie m´ a m´ıt jednotnou pr´ avn´ı subjektivitu, jak uˇz navrhovala Ustava EU ´ • Listina z´ akladn´ıch pr´ av Evropské unie sice nemá b´ yt – na rozd´ıl od Ustavy EU – ˇcást´ı Lisabonské smlouvy, m´ a vˇsak na z´ akladˇe nového znˇen´ı ˇcl. 6 Smlouvy o Evropské unii z´ıskat stejnou právn´ı s´ılu jako Smlouvy“, ” ˇ e republiky. tzn. pr´ avn´ı z´ avaznost, s v´ yjimkou Velké Británie, Polska a Cesk´ • Doch´ az´ı téˇz ke zmˇenˇe v´ ahy jednotliv´ ych stát˚ u pˇri hlasován´ı v Radˇe ´ • Jako kompromis – Velk´ a Brit´ anie zprvu zcela odm´ıtala Evropského ministra zahraniˇc´ı navrˇzeného Ustavou EU – m´ a b´ yt tato funkce pojmenov´ ana Vysok´ y pˇredstavitel Unie pro zahraniˇcn´ı vˇeci a bezpeˇcnostn´ı politiku“. ” v oblasti policejn´ı a justiˇcn´ı spolupráce v trestn´ıch vˇecech nˇekter´ Na ˇz´ adost Velké Brit´ anie m´ a smlouva ym ˇclen˚ um umoˇznit pokraˇcovat v dalˇs´ı pr´ aci na urˇcitém aktu, zat´ımco jin´ ym umoˇzn´ı se j´ı ne´ uˇcastnit • Oznaˇcen´ı z´ akon“ EU a r´ amcov´ y z´ akon“ EU maj´ı b´ yt vypuˇstˇena, z˚ ustat maj´ı dosavadn´ı oznaˇcen´ı naˇr´ızen´ı“, ” ” ” ´ smˇernice“ a rozhodnut´ı“. Na rozd´ıl od Ustavy EU neobsahuje Lisabonská smlouva ˇzádnou zm´ınku o sym” ” ´ bolech, jako vlajka nebo hymna. Vynechán byl rovnˇeˇz pojem Ustava“ ” ˇ * TP - Gerloch, TP - Boguszak, Capek, Gerloch; * http://cs.wikipedia.org/wiki/Lisabonsk%C3%A1 smlouva; * semin´ are doc. K¨ uhna

1.30.

Subjektivn´ı pr´ ava a pr´ avn´ı povinnosti

• subjektivn´ı pr´ avo – rovnˇeˇz znamen´ a opr´ avnˇen´ı – nˇekdo (subjekt) m´ a pr´ avo k nˇeˇcemu ˇci na nˇeco (právo nˇeco konat, nekonat, obdrˇzet, poˇzadovat) 48

´ PRAVN ´ Í NAROKY ´ 1.31. KLASIFIKACE SUBJEKTIVNÍCH PRAV;


– pr´ avn´ı moˇznost subjektu chovat se urˇcit´ ym zp˚ usobem, moˇznost je vyjádˇrená a zaruˇcená objektivn´ım pr´ avem ⇒ je chr´ anˇena zp˚ usobem stanoven´ ym v právn´ıch normách – subjekt m˚ uˇze a nemus´ı své subjektivn´ı právo vykonávat ⇒ moˇznost volby zp˚ usobu chován´ı • pr´ avn´ı povinnosti – – – –

= pr´ avn´ı nutnost chovat se stanoven´ ym zp˚ usobem (povinn´ y subjekt nemá moˇznost volby) povinnost druh´ ych subjekt˚ u neruˇsit v´ ykon subjektivn´ıho práva ˇci nˇeco strpˇet, dát nebo konat ˇci nekonat subjektivn´ı pr´ avo znamen´ a opr´ avnˇen´ı poˇzadovat plnˇen´ı povinnost´ı druh´ ych subjekt˚ u kaˇzd´ y subjekt m´ a povinnost zdrˇzet se konán´ı, které by pˇrekraˇcovalo meze jeho právn´ı svobody, stanovené objektivn´ım pr´ avem

• pˇ redmˇ et a v´ ykon subjektivn´ıch pr´ av a povinnost´ı – pˇredmˇet - vˇzdy nˇejaké chov´ an´ı – v´ ykon - spoˇc´ıv´ a v uvedeném chov´ an´ı – pr´ avn´ı jedn´ an´ı - zvl´ aˇstn´ı druh pr´ avn´ıho chován´ı ∗ jeden ze zp˚ usob˚ u, j´ımˇz se subjektivn´ı práva a povinnosti zakládaj´ı, mˇen´ı nebo ruˇs´ı ∗ odliˇsovat v´ ykon rozhodnut´ı o právu ˇci povinnosti!! • druhy pr´ avn´ıho chov´ an´ı – – – –

dare (d´ at) facere (konat) omittere (zdrˇzet se chov´ an´ı) pati (strpˇet)

• proto rozliˇ sujeme – chov´ an´ı aktivn´ı (komisivn´ı) - facere, dare – chov´ an´ı pasivn´ı (omisivn´ı) - non facere (zdrˇzet se chován´ı), pati • zvl´ aˇstn´ım druhem objekt˚ u chov´ an´ı, které je v´ ykonem subjektivn´ıch práv, jsou hodnoty neoddˇelitelné od lidské osobnosti - ˇzivot, zdrav´ı, nedotknutelnost osoby, lidská d˚ ustojnost, ˇcest, jméno ... * Boguszak - Teorie pr´ ava

1.31.

Klasifikace subjektivn´ıch pr´ av; pr´ avn´ı n´ aroky

Druhy subjektivn´ıch pr´ av 80

• z´ akladn´ı tˇr´ıdˇen´ı subjektivn´ıch pr´ av: – soukrom´ a a veˇ rejn´ a ∗ se soukrom´ ymi pr´ avy m˚ uˇze jejich subjekt disponovat (m˚ uˇze je pˇrevést na jin´ y subjekt) ∗ s veˇrejn´ ymi subjektivn´ımi právy nem˚ uˇze jejich subjekt disponovat – hmotn´ a a procesn´ı – lidsk´ a pr´ ava a z´ akladn´ı svobody - zvláˇstn´ım druhem subjektivn´ıch práv ∗ lidsk´ a pr´ ava maj´ı povahu veˇrejn´ ych práv ∗ nezadateln´ a, nezciziteln´ a ∗ 2 rozd´ılné svobody jedince: 1. paternalistické pojet´ı – stát chrán´ı právn´ı svobodu jedince nezávisle na jeho v˚ uli, popˇr´ıpadˇe i proti jeho v˚ uli 2. liberalistick´ a koncepce – omezován´ı soukromoprávn´ıch svobod jedince jen v nejnutnˇejˇs´ım pˇr´ıpadˇe • dalˇs´ı v´ yznamn´ a klasifikace: 49

´ Í SUBJEKTIVITA A SUBJEKTY PRAVA ´ 1.32. PRAVN


– relativn´ı ∗ tomuto pr´ avu odpov´ıd´ a vˇzdy povinnost individuálnˇe urˇceného subjektu nebo urˇcitého dát ˇci konat, zdrˇzet se urˇcitého kon´ an´ı nebo strpˇet urˇcité konán´ı oprávnˇeného – absolutn´ı ∗ povinnost kteréhokoli subjektu nˇeco neurˇcitého nekonat, totiˇz neruˇsit oprávnˇeného ve v´ ykonu jeho subjektivn´ıho pr´ ava • zvl´ aˇstn´ı kategorie subjektivn´ıch pr´ av: – z´ akladn´ı pr´ ava

Pr´ avn´ı n´ aroky 81

• pr´ avn´ı n´ arok - stadium realizace subjektivn´ıho práva, ve kterém lze vymáhat a vynutit plnˇen´ı odpov´ıdaj´ıc´ı pr´ avn´ı povinnosti, bˇehem realizace m˚ uˇze vznikat v´ıce právn´ıch nárok˚ u – stadium pr´ avn´ıho n´ aroku = ,,dospˇelé“ právo – uˇzit´ı v souvislosti jen s pr´ avem relativn´ım – pˇri ruˇsen´ı absolutn´ıch pr´ av mohou vznikat právn´ı nároky, ale jiˇz v rámci relativn´ıch subjektivn´ıch pr´ av (v´ ykon absolutn´ıch pr´ av nelze vynucovat, pokud oprávnˇeného ve v´ ykonu nikdo neruˇs´ı) ˇ * Boguszak, Capek, Gerloch (Teorie pr´ ava)

1.32.

Pr´ avn´ı subjektivita a subjekty pr´ ava

• pr´ avn´ı subjektivita – zp˚ usobilost m´ıt práva a právn´ı povinnosti • subjekty pr´ ava – osoby: · fyzické (pˇrirozené) · pr´ avnické (umˇelé) • dˇ elen´ı subjekt˚ u: · · · · ·

z hlediska objektivn´ıho pr´ ava pr´ avotvorné (normotvorné) – stát, popˇr. i jiné veˇrejnoprávn´ı korporace kontinent´ aln´ı systém práva st´ atn´ı org´ any, pˇredevˇs´ım zákonodárné, které mohou delegovat na v´ ykonné orgány subjekty samospr´ avy v zákonném rozsahu (origináln´ı normotvorba) x sekundárn´ı pr´ avn´ı pˇredpisy (delegov´ ano státem) · mimo pˇr´ımou normotvornou ˇcinnost státu - mezinárodn´ı smlouvy · soudy nejsou tv˚ urci práva (ale v u ´stavn´ım a správn´ım soudnictv´ı mohou zasahovat do pr´ avn´ıho ˇr´ adu – pozastavit u ´ˇcinnost zákon˚ u. . . ) · recipienti – realizuj´ıc´ı právo · z hlediska subjektivn´ıho pr´ ava · subjekty zp˚ usobilé k práv˚ um a povinnostem + k právn´ım u ´kon˚ um a právn´ı odpovˇednosti · subjekty zp˚ usobilé jen k práv˚ um a povinnostem · z hlediska realizace pr´ avn´ıch norem · osoby soukromé povahy · veˇrejnopr´ avn´ı korporace

50

´ Í SUBJEKTIVITA A SUBJEKTY PRAVA ´ 1.32. PRAVN


Fyzick´ e osoby 82

• zp˚ usobilost k pr´ av˚ um a povinnostem – neomezitelná zákonem, má kaˇzd´ y ˇclovˇek od narozen´ı do smrti · nasciturus pro iam nato habetur – viz ˇr´ımské právo (dˇedické právo) · i po smrti plat´ı napˇr. autorské právo, ochrana lidské d˚ ustojnosti. . . · pr´ avn´ı subjektivita m˚ uˇze b´ yt vázána na zákonné podm´ınky (nesm´ı b´ yt diskriminaˇcn´ı) – napˇr. st´ atn´ı obˇcanstv´ı (pro politická práva. . . ), vˇek (pro volebn´ı právo. . . ), bez´ uhonnost, vzdˇel´ an´ı atd. • zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´ kon˚ um – brát na sebe práva a povinnosti vlastn´ımi právn´ımi u ´kony – viz ˇr´ımské pr´ avo :-) · fyzick´ a osoba je nab´ yv´ a postupnˇe v závislosti na rozumovém v´ yvoji, v plném rozsahu nabyt´ım ˇ 18, popˇr. 16 let) zletilosti (v CR · pr´ avn´ı u ´kony, které jsou pˇrimˇeˇrené rozumovému v´ yvoji, jsou platné (napˇr. koupen´ı si l´ız´ atka) · lze ji omezit, ˇci u ´plnˇe odebrat – rozhodnut´ı soudu z d˚ uvodu nepˇrechodné duˇsevn´ı poruchy, stanoven opatrovn´ık · pr´ avn´ı u ´kony mohou plnit za urˇcitou osobu osoby jiné – na základˇe zákonného (napˇr. vˇsemi dˇetmi obl´ıben´ y podpis zákonného zástupce :-)) nebo smluvn´ıho zastoupen´ı (napˇr. pln´ a moc) • deliktn´ı zp˚ usobilost – zp˚ usobilost nést následky vlastn´ıho protiprávn´ıho jednán´ı (zp. k právn´ı odpovˇednosti) ˇ 15 let – pro trestn´ı a pˇrestupkovou odpovˇednost · v CR · v soukromém pr´ avu také 15 let, ale pro hmotnou odpovˇednost 18 let · pˇr´ıˇcetnost/ nepˇr´ıˇcetnost – schopnost/ neschopnost rozeznat, ˇze jeho jednán´ı je nebezpeˇcné, nebo ovl´ adat své jedn´ an´ı (duˇsevn´ı porucha. . . ) • procesn´ı zp˚ usobilost – pˇrev´ aˇznˇe shodná se zp˚ usobilost´ı k právn´ım u ´kon˚ um hmotnˇeprávn´ ym, moˇzné jsou i odchylky (vˇek atd.)

Pr´ avnick´ e osoby 83

• v´ ytvorem pr´ ava – vytvoˇrena z´ akonem nebo na základˇe zákona registrac´ı (resp. evidenc´ı – u odborov´ ych org., c´ırkevn´ıch pr. os.) pˇr´ısluˇsn´ ym org´ anem veˇrejné moci • vystupuje vlastn´ım jménem a na vlastn´ı odpovˇednost • pˇr´ıklady PO vznikl´ ych ex lege jsou veˇrejnoprávn´ı korporace (veˇrejné vysoké ˇskoly, obce a kraje, profesn´ı komory, st´ atn´ı fondy, st´ at – vznikl´ y za podm´ınek mezinárodn´ıho práva) • zˇr´ızen´ı podle z´ akona je doprov´ azeno registraˇ cn´ım ˇ r´ızen´ım: · podle obchodn´ıho z´ akon´ıku – obchodn´ı spoleˇcnosti, druˇzstva. . . · jin´ ych z´ akon˚ u – politické strany, c´ırkve, nadace. . . • pr´ avnick´ a osoba je vytvoˇrena na z´ akladˇe: ∗ person´ aln´ım → korporace (sdruˇzen´ı osob, vlastn´ım jménem a na vlastn´ı odpovˇednost – odliˇsn´ a od osob, které ji vytvoˇrily) – politické strany, obchodn´ı spoleˇcnosti. . . ∗ materi´ aln´ım → nadace, fondy. . . ˇ CRo. ˇ ∗ kombinace – VZP, CT, .. • dˇel´ıme je na: ∗ soukromopr´ avn´ı povahy ˇ ˇ .. ∗ veˇ rejnopr´ avn´ı povahy – veˇrejné vysoké ˇskoly, CTK, VZP, CT. • neplat´ı zde dˇelen´ a pr´ avn´ı zp˚ usobilost • maj´ı zp˚ usobilost k pr´ av˚ um a povinnostem, právn´ım u ´kon˚ um a právn´ı odpovˇednosti dnem vzniku – zp˚ usobilost ale omezena pˇredmˇetem ˇcinnosti • jménem PO jedn´ a statut´ arn´ı org´ an, v zákonem omezeném rozsahu pak dalˇs´ı ˇclenové • mohou b´ yt zastupov´ any na z´ akladˇe smluvn´ıho ˇci zákonného zastoupen´ı

51

´ ´ OSOBY JAKO SUBJEKTY PRAVA ´ 1.33. PRAVNICK E


Org´ any veˇ rejn´ e moci = org´ any veˇ rejnopr´ avn´ıch korporac´ı (naplˇ nuj´ı veˇrejné zájmy - pˇredevˇs´ım stát a samosprávné korporace), patˇr´ı 84 do pr´ avnick´ ych osob 1. org´ any st´ atn´ı (org´ any moci Z, V, S a jiné) – vykonávaj´ı funkce státu 2. jin´ e org´ any veˇ rejn´ e moci (napˇr. u ´zemn´ı a zájmová samospráva) • z´ asah do pr´ av a povinnost´ı jin´ ych pr´ avn´ıch subjekt˚ u na základˇe zákona → • z´ asada enumerativnosti veˇ rejnopr´ avn´ıch pretenz´ı – pˇri v´ ykonu striktnˇe vázány zákonem X • z´ asada leg´ aln´ı licence – fyzické a ostatn´ı právnické osoby mohou ˇcinit vˇse, co jim zákon nezakazuje * Teorie pr´ ava (A. Gerloch, 5. upravené vyd´ an´ı): str. 108 - 111; Pozn´ amka: Aˇz ted’ jsem si vˇsimla, ˇze fyzické a pr´ avnické osoby jsou obsahem jiných ot´ azek, tak alespoˇ n m´ ate vˇzdy 2 zdroje LOL

1.33.

Pr´ avnick´ e osoby jako subjekty pr´ ava

• Pr´ avn´ı subjektivita je zp˚ usobilost m´ıt subjektivn´ı práva a právn´ı povinnosti • Subjekty pr´ ava jako osoby se dˇel´ı na fyzické a právnické osoby – jsou adresáty právn´ıch norem, pˇriˇcemˇz plat´ı, ˇze rozsah pr´ av a povinnost´ı je obsaˇzen v objektivn´ım právu • Pr´ avnick´ a osoba je v´ ytvorem pr´ ava – umˇelá, fiktivn´ı osoba ˇ ıme sem i veˇrejnopr´ • Rad´ avn´ı korporace, které jsou vytvoˇreny k naplˇ nován´ı veˇrejn´ ych zájm˚ u – zejm. st´ at a samospr´ avné korporace = org´ any veˇrejné moci. Dˇel´ıme je na orgány státn´ı a ostatn´ı orgány veˇrejné moci – jsou v´ az´ any z´ asadou enumerativnosti veˇrejnoprávn´ıch pretenz´ı • Pro pr´ avnické a fyzické osoby plat´ı zase princip legáln´ı licence • Pr´ avnick´ a osoba je zˇr´ızena bud’ z´ akonem, nebo na základˇe zákona registrac´ı pˇr´ısluˇsn´ ym orgánem veˇrejné moci 1. Ex lege: • Veˇrejnopr´ avn´ı korporace (instituce) • Obce, kraje, veˇrejné vysoké ˇskoly, komory a nucené profesn´ı korporace • Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı veˇrejnopr´ avn´ı korporace - stát (vzniká za podm´ınek stanoven´ ych normami mezin´ arodn´ıho pr´ ava - zejm. uzn´ an´ı ostatn´ıch st´ at˚ u) 2. Na z´ akladˇe z´ akona: • Registrace: (a) Podle obchodn´ıho z´ akon´ıku – obchodn´ı spoleˇcnosti, druˇzstva, státn´ı podniky (zápis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku pˇr´ısluˇsn´ ym rejstˇr´ıkov´ ym soudem) (b) Podle jin´ ych z´ akon˚ u – politické strany, obˇcanská sdruˇzen´ı, c´ırkve, nadace, nadaˇcn´ı fondy, obecnˇe prospˇeˇsné spoleˇcnosti, . . . • Nˇekdy je registrace nahrazena evidenc´ı (odborové organizace, c´ırkevn´ı právnické osoby) 3. Korporace – person´ aln´ı z´ aklad. Sdruˇzen´ı osob, která vystupuj´ı vlastn´ım jménem a s vlastn´ı pr´ avn´ı odpovˇednost´ı, odliˇsnou od osob, které ji vytvoˇrily (obchodn´ı spoleˇcnosti, politické strany, druˇzstva, obˇcansk´ a sdruˇzen´ı, . . . ) • • • •

Nadace (nadaˇcn´ı fondy, fondy) – materi´ aln´ı základ, u ´ˇcelová sdruˇzen´ı majetku Kombinace obou (pˇr. Vˇseobecn´ a zdravotn´ı pojiˇst’ovna) Pr´ avnické osoby dˇel´ıme na soukromopr´ avn´ı a veˇrejnoprávn´ı (vytvoˇreny k naplˇ nován´ı urˇcitého veˇrejného z´ ajmu) Neplat´ı zde dˇelen´ a pr´ avn´ı zp˚ usobilost (okamˇzikem vzniku má zp˚ usobilost k práv˚ um a povinnostem, k pr´ avn´ım u ´kon˚ um a pr´ avn´ı odpovˇednosti) – je omezena pˇredmˇetem jej´ı ˇcinnosti • Jménem PO jednaj´ı statut´ arn´ı org´ any (ve vˇsech vˇecech), jej´ı ˇclenové a zamˇestnanci (v zákonem stanoven´ ych vˇecech) • Mohou za n´ı jednat i jiné osoby na z´ akladˇe zákonného ˇci smluvn´ıho zastoupen´ı * Gerloch A.: Teorie pr´ ava (? vyd´ an´ı), str. 117-122 52

´ OSOBA JAKO SUBJEKT PRAVA ´ 1.34. FYZICKA

1.34.


Fyzick´ a osoba jako subjekt pr´ ava

• Pr´ avn´ı subjektivita je zp˚ usobilost m´ıt subjektivn´ı práva a právn´ı povinnosti • Subjekty pr´ ava jako osoby se dˇel´ı na fyzické a právnické osoby – jsou adresáty právn´ıch norem, pˇriˇcemˇz plat´ı, ˇze rozsah pr´ av a povinnost´ı je obsaˇzen v objektivn´ım právu • Fyzick´ a neboli také pˇrirozen´ a osoba – právn´ı subjektivita je nezadateln´ ym komponentem jej´ıho pr´ avn´ıho postaven´ı, ale zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jednán´ı (tj. takové jednán´ı, se kter´ ym právo spojuje vznik zmˇenu nebo z´ anik vztahu) a zp˚ usobilost nést n´ asledky protiprávn´ıho jednán´ı je vázána na splnˇen´ı zákonn´ ych podm´ınek 1. Zp˚ usobilost k pr´ av˚ um a povinnostem (=právn´ı subjektivita) • Vznik´ a narozen´ım a konˇc´ı smrt´ı • Urˇcité aspekty pr´ avn´ı subjektivity mohou b´ yt prom´ıtnuty i pˇred okamˇzik vzniku fyzické osoby – nasciturus (nenarozen´ y je povaˇzov´ an za jiˇz narozeného, narod´ı-li se ˇziv´ y) napˇr. dˇedické právo. • Nˇekteré plat´ı i po smrti (oblast autorsk´ ych práv, duˇsevn´ı vlastnictv´ı, ochrana lidské d˚ ustojnosti,. . . ) • M˚ uˇze b´ yt také v´ az´ ana na splnˇen´ı zákonn´ ych podm´ınek, které nesm´ı b´ yt diskriminaˇcn´ı (tj. pro kaˇzdou osobu splnitelné) (a) St´ atn´ı obˇcanstv´ı – politick´ a, sociáln´ı, . . . práva (b) Vˇek – volebn´ı pr´ avo (aktivn´ı i pasivn´ı) (c) Vzdˇel´ an´ı, kvalifikace 2. Zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um • Br´ at na sebe pr´ ava a povinnosti vlastn´ımi právn´ımi u ´kony ˇ • K nab´ yv´ an´ı doch´ az´ı postupnˇe (rozumové a voln´ı vysp´ıván´ı), v plném rozsahu pˇri dosaˇzen´ı zletilosti (CR – 18 let, pˇr´ıpadnˇe niˇzˇs´ı min. vˇsak 16 uzavˇren´ım manˇzelstv´ı) • M˚ uˇze b´ yt omezena ˇci j´ı m˚ uˇze b´ yt osoba zbavena (rozhodnut´ı soudu – duˇsevn´ı porucha, kt. nen´ı pˇrechodn´ a) - ustanoven opatrovn´ık. • Pr´ avn´ı u ´kony za fyzické osoby mohou provádˇet i osoby jednaj´ıc´ı na základˇe zákonného ˇci smluvn´ıho zastoupen´ı 3. Deliktn´ı zp˚ usobilost (=k pr´ avn´ı odpovˇednosti) ˇ – 15 – trestn´ı i pˇrestupková odpovˇednost) • Zp˚ usobilost nést n´ asledky vlastn´ıho protiprávn´ıho jednán´ı (CR • Pro trestn´ı pr´ avo je kl´ıˇcov´ a pˇr´ıˇcetnost (nepˇr´ıˇcetnost vyluˇcuje trestn´ı odpovˇednost) 4. Procesn´ı zp˚ usobilost • Prakticky shodn´ a s podm´ınkami ke zp˚ usobilosti k právn´ım u ´kon˚ um hmotnˇeprávn´ım (pˇresto m˚ uˇzou b´ yt v procesn´ıch pˇredpisech stanoveny odchylky) • Procesn´ı m˚ uˇze m´ıt i osoba co nem´ a zp˚ usobilost hmotnˇeprávn´ı! * Gerloch A.: Teorie pr´ ava (? vyd´ an´ı), str. 117-122

1.35.

Druhy pr´ avn´ı zp˚ usobilosti

Aby osoba mohla b´ yt subjektem pr´ avn´ıho vztahu, mus´ı m´ıt právn´ı subjektivitu. Právn´ı subjektivita = zp˚ usobilost m´ıt subjektivn´ı pr´ ava a povinnosti. Dnes – rovnost pˇred zákonem = zp˚ usobilost m´ıt subjektivn´ı práva a povinnosti m´ a u vˇsech fyzick´ ych osob stejné poodm´ınky, zaˇc´ıná obvykle narozen´ım a konˇc´ı smrt´ı (existuje pˇresah: nasciturus nebo ochrana osobnosti i po smrti).

Druhy pr´ avn´ı zp˚ usobilosti: 85

1. 2. 3. 4.

zp˚ usobilost k pr´ av˚ um a povinnostem = právn´ı subjektivita zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı zp˚ usobilost k protipr´ avn´ımu jedn´ an´ı (deliktn´ı zp˚ usobilost) procesn´ı zp˚ usobilost

53

´ Í ZPUSOBILOSTI ˚ 1.35. DRUHY PRAVN


1)zp˚ usobilost k pr´ av˚ um a povinnostem = pr´ avn´ı subjektivita 86

• moˇznost m´ıt pr´ ava a povinnosti, pokud nastanou právem pˇredv´ıdané okolnosti (= splnˇen´ı zákonn´ ych podm´ınek) • nˇekter´ a pr´ ava m´ a vˇsak automaticky kaˇzd´ y • neomezen´ a a neomeziteln´ a 2)zp˚ usobilost k pr´ avn´ımu jedn´ an´ı 87

• schopnost vlastn´ım jedn´ an´ım nab´ yvat práv a plnit povinnosti • u fyzick´ ych osob: ˇ dovrˇsen´ım 18 let nebo uzavˇren´ım manˇzelstv´ı se souhlasem – v plném rozsahu se nab´ yv´ a zletilost´ı, v CR soudu, min. v 16 letech – zp˚ usobilost m˚ uˇze b´ yt ze z´ akonn´ ych d˚ uvod˚ u rozhodnut´ım soudu omezena nebo j´ı m˚ uˇze b´ yt osoba zbavena u ´plnˇe, v tom pˇr´ıpadˇe za nˇe jednaj´ı zástupci nebo soudem urˇcen´ı opatrovn´ıci • u pr´ avnick´ ych osob: – z´ avis´ı na jejich charakteru a pˇredmˇetu ˇcinnosti – jménem pr´ avnické osoby jedn´ a v plném rozsahu jej´ı statutárn´ı orgán, jinak téˇz jej´ı ˇclenové nebo zamˇestnanci 3)zp˚ usobilost k protipr´ avn´ımu jedn´ an´ı = deliktn´ı zp˚ usobilost 88

• schopnost nést pr´ avn´ı odpovˇednost za delikty • u fyzick´ ych osob: – z´ avis´ı na z´ akonem stanovené vˇekové hranici a duˇsevn´ım stavu v dobˇe spáchán´ı deliktu • pr´ avnick´ a osoba: – nese samostatnˇe pr´ avn´ı odpovˇednost za delikty soukromoprávn´ı povahy a za správn´ı delikty – trestn´ı odpovˇednost nebo disciplinárn´ı odpovˇednost nese fyzická osoba, která za ni jednala 4)procesn´ı zp˚ usobilost 89

• moˇznost ˇcinit samostatnˇe procesn´ı pr´ avn´ı u ´kony a samostatnˇe jednat v ˇr´ızen´ı pˇred soudy, správn´ımi u ´ˇrady a jin´ ymi org´ any veˇrejné moci (napˇr. podat ˇzalobu) • pˇrekr´ yv´ a se zp˚ usobilost´ı k pr´ avn´ım jednán´ım a nˇekdy neb´ yvá dokonce uvádˇena samostatnˇe

St´ atn´ı org´ any a pr´ avn´ı zp˚ usobilost St´ atn´ı org´ any a org´ any veˇrejné moci nejsou vymezeny právn´ı zp˚ usobilost´ı, ale pravomoc´ı a kompetenc´ı stanovenou v pˇr´ısluˇsn´ ych z´ akonn´ ych norm´ ach.

90

• pravomoc = prostˇredky k zabezpeˇcen´ı vˇecné p˚ usobnosti orgánu • p˚ usobnost (kompetence) = okruh vztah˚ u, v nichˇz je realizována pravomoc Org´ any veˇrejné moci vystupuj´ı mimo stanovenou pravomoc a p˚ usobnost jako bˇeˇzné právnické osoby (napˇr. pracovn´ı a vlastnické vztahy).

Zdroje Gerloch A.: Teorie pr´ ava, 4. vyd´ an´ı (str. 172 - 176) chyb´ı prameny

54

91

´ Í TITULY 1.36. PRAVN


1.36.

Pr´ avn´ı tituly

= pr´ avn´ı d˚ uvod vzniku, zmˇeny, nebo z´ aniku (dále pouze vzniku) právn´ıho vztahu, tj. subjektivn´ıch práv a pr´ avn´ıch povinnost´ı • Dva druhy – Pr´ avn´ı norma ∗ V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech sama právn´ım titulem ∗ Neexistuje-li pr´ avn´ı norma, nem˚ uˇze m´ıt ˇzádná okolnost právn´ı v´ yznam ∗ V hypotéze se stanov´ı okruh subjekt˚ u a okolnost´ı, které mus´ı nastat, aby doˇslo ke vzniku pr´ avn´ıho vztahu – Pr´ avn´ı skuteˇ cnosti ∗ Existence normy zpravidla nestaˇc´ı, mus´ı nastat okolnost, se kterou norma vznik právn´ıho vztahu spojuje ∗ Konkrétn´ı pˇredpoklad ∗ Dˇel´ıme zaprvé podle toho, zda jsou v souladu nebo v rozporu s objektivn´ım právem, zadruhé podle toho, zda jsou projevem v˚ ule, nebo nastávaj´ı mimovolnˇe: (a) (b) (c) (d)

Pr´ avn´ı jedn´ an´ı - projevem v˚ ule v souladu s normami práva (v´ıce viz ˇc. 38) Protipr´ avn´ı jedn´ an´ı (delikt) - projevem v˚ ule v rozporu s normami práva Pr´ avn´ı ud´ alost - mimovoln´ı skuteˇcnost v souladu s normami práva (viz ˇc. 39) Protipr´ avn´ı stav - mimovoln´ı, v rozporu

∗ Delikty - podle charakteru jednán´ı subjektu dˇel´ıme na: · Komisivn´ı - aktivn´ı ˇcinnosti delikventa, poruˇcen´ı zákazu · Omisivn´ı - neˇcinnost, která je poruˇsován´ım norem práva, aktu aplikace práva nebo dohody/smlouvy, poruˇsen´ı pˇr´ıkazu ∗ Protipr´ avn´ı stavy - stav objektivnˇe nastal´ y v rozporu s právem, vede ke vzniku ˇci hrozbˇe ˇskodlivého n´ asledku; pr´ avn´ım následkem je vznik tzv. objektivn´ı odpovˇednosti, která se pˇriˇc´ıt´ a nˇekomu, kdo stav nezavinil; ˇziveln´ı pohromy • Vznik pr´ avn´ıho vztahu: – Ex lege (ze z´ akona) - zˇr´ıdka, napˇr. vlastnické právo k nemovitostem, v nichˇz s´ıdl´ı Poslanecká snˇemovna – Na z´ akladˇ e pr´ avn´ı skuteˇ cnosti - pˇredv´ıdaná v právn´ı normˇe, ˇcastˇeji • Jiné skuteˇcnosti, které nemaj´ı charakter právn´ıch skuteˇcnost´ı (nejsou právn´ımi tituly) – Pr´ avnˇe relevantn´ı - pr´ avo s nimi spojuje urˇcité d˚ usledky, ne ovˇsem bezprostˇredn´ı vznik právn´ıho vztahu, napˇr. zkouˇska na vysoké ˇskole, svˇedecká v´ ypovˇed’ – Pr´ avnˇe irelevantn´ı - pr´ avo s nimi nespojuje ˇzádné právn´ı d˚ usledky * Teorie pr´ ava, A. Gerloch, 5. vyd´ an´ı, str. 143- 149

1.37.

Klasifikace pr´ avn´ıch skuteˇ cnost´ı

Pr´ avn´ı skuteˇ cnost 92

• okolnost s n´ıˇz pr´ avn´ı norma spojuje vznik, zánik nebo zmˇenu právn´ıho vztahu • spoˇc´ıvaj´ı v pr´ avnˇe relevantn´ım jedn´ an´ım, fyzické a právnické osoby • (pr´ avn´ı nebo protipr´ avn´ı jedn´ an´ı) a mimovolnˇe nastalé okolnosti (právn´ı událost nebo protiprávn´ı stav)

Dˇ elen´ı 93

1. zda jsou v rozporu ˇci nejsou s objektivn´ım právem 2. zda jsou projevem v˚ ule nebo nast´ avaj´ı samovolnˇe 55

´ Í JEDNAN ´ Í 1.38. PRAVN


4 druhy pr´ avn´ıch skuteˇ cnost´ı 94

1. 2. 3. 4.

pr´ avn´ı jedn´ an´ı (pr´ avn´ı u ´kony, individu´ aln´ı právn´ı akty) protipr´ avn´ı jedn´ an´ı pr´ avn´ı ud´ alost protipr´ avn´ı stav

* uˇcebnice

1.38.

Pr´ avn´ı jedn´ an´ı

= projev v˚ ule urˇcitého pr´ avn´ıho subjektu (fyzická ˇci právnická osoba nebo orgán veˇrejné moci), smˇeˇruj´ıc´ı ke vzniku, zmˇenˇe nebo z´ aniku pr´ avn´ıho vztahu (tˇech pr´ av a povinnost´ı, které s nimi normy práva spojuj´ı), jenˇz je v souladu s pr´ avem (mus´ı se op´ırat o pr´ avn´ı normu, normativn´ı u ´pravu = smlouva, závˇet’, ˇzaloba) • Pr´ avn´ı u ´kony • Individu´ aln´ı pr´ avn´ı akty

Pr´ avn´ı u ´ kony 95

• jsou projevem v˚ ule fyzické ˇci pr´ avnické osoby → smˇeˇruje ke vzniku, zmˇenˇe nebo zániku subjektivn´ıch pr´ av a pr´ avn´ıch povinnost´ı • ty pr´ avn´ı u ´kony, které nesplˇ nuj´ı z´ akonem stanovené obsahové a formáln´ı náleˇzitosti, jsou neplatné (napˇr. pokud pr´ avn´ı u ´kon uˇcin´ı ten, kdo nem´ a pr´ avn´ı zp˚ usobilost; pokud svým obsahem odporuje z´ akonu, ˇci ho obch´ az´ı; pokud byl uˇcinˇen nesvobodnˇe a nev´ aˇznˇe) • dˇelen´ı pr´ avn´ıch u ´kon˚ u na jednostranné, dvoustranné a v´ıcestranné – jednostranné – jednostrann´ ym projevem v˚ ule fyzické ˇci právnické osoby, které vedou ke vzniku, zmˇenˇe nebo z´ aniku subjektivn´ıho pr´ ava nebo právn´ı povinnosti (závˇet’, ˇzaloba, vyhláˇsen´ı veˇrejné soutˇeˇze, veˇrejn´ y pˇr´ıslib) – dvoustranné a v´ıcestranné – vznikaj´ı konsensuálnˇe, tj. shodn´ ym projevem v˚ ule dvou ˇci v´ıce subjekt˚ u, nejˇcastˇejˇs´ı je smlouva ∗ smlouva sest´ av´ a ze dvou jednostrann´ ych právn´ıch u ´kon˚ u (oferta = nab´ıdka, akceptace = pˇrijet´ı) ∗ smlouva vznik´ a v okamˇziku souhlasu v˚ ule obou stran ⇒ nem˚ uˇze vzniknout proti v˚ uli (bez v˚ ule) jedné kaˇzdé ze smluvn´ıch stran ∗ obˇe strany mus´ı m´ıt stejnou dispoziˇcn´ı moˇznost (mohou b´ yt omezeny zákonn´ ymi d˚ uvody, stanoven´ ymi kogentn´ı) ∗ smlouvy se vyskytuj´ı pˇredevˇs´ım v soukromoprávn´ıch vztaz´ıch, existuj´ı vˇsak i veˇrejnoprávn´ı (st´ aty jako subjekty mezin´ arodn´ıho práva) ∗ smluvn´ı svoboda – smluvn´ı strany si samy dohodnou oprávnˇen´ı, povinnosti, event. sankce za nesplnˇen´ı povinnost´ı, rozsah sml.svobody je dán dispozitivn´ı formou právn´ı u ´pravy a jej´ı limity stanov´ı kategorick´ a ustanoven´ı norem, tyto limity nemohou strany pˇrekroˇcit pod hrozbou neplatnosti smlouvy • jednostranné pr´ avn´ı u ´kony se dˇel´ı na hmotnˇeprávn´ı a procesn´ı – hmotnˇepr´ avn´ı povahy – z´ avˇet’, jednostranné ukonˇcen´ı právn´ıho vztahu (odstoupen´ı od smlouvy, v´ ypovˇed’ z pracovn´ıho pomˇeru ˇci n´ ajemn´ıho vztahu), vyhláˇsen´ı veˇrejné soutˇeˇze, veˇrejn´ y pˇr´ıslib, apod. – procesn´ı povahy – ˇzaloba, odvol´ an´ı, zpˇetvzet´ı ˇzaloby • dˇelen´ı dvoustrann´ ych (v´ıcestrann´ ych) u ´kon˚ u podle formy – verb´ aln´ı (´ ustn´ı) – napˇr. uzavˇren´ı manˇzelstv´ı – liter´ arn´ı (p´ısemné) – napˇr. prodej nebo darován´ı nemovitosti – konkludentn´ı (mlˇcky ˇcinˇené) – oferta a akceptace provedené vlastn´ım jednán´ım (koupˇe zboˇz´ı)

56

´ Í UDALOSTI ´ 1.39. PRAVN


Individu´ aln´ı pr´ avn´ı akty 96

• projev v˚ ule org´ an˚ u veˇrejné moci (= z´ akonem vytvoˇrená instituce, která rozhoduje o právech a povinnostech jin´ ych subjekt˚ u, napˇr. parlament, vl´ ada, ministerstva, soudy, státn´ı zastupitelstv´ı, orgány samosprávy) • v´ ysledek procesu aplikace pr´ ava • plat´ı presumpce spr´ avnosti – pokud nen´ı dokázán opak, je akt platn´ y, i kdyˇz je vadn´ y (pro právn´ı u ´kony to neplat´ı) • eventu´ aln´ı vady jsou pˇrezkoumatelné na základˇe opravn´ ych prostˇredk˚ u • v´ yjimeˇcnˇe m˚ uˇze b´ yt akt nicotn´ y, zejména pokud byl uˇcinˇen nˇek´ ym, kdo nen´ı orgánem veˇrejné moci, nebo pokud byla pˇrekroˇcena pravomoc org´ anu (nikoliv kompetence), event. pro zcela zjevnou ne´ ustavnost ˇci nez´ akonnost aktu; nicotné akty povaˇzujeme za paakty • charakter jednostrannosti (rozhoduj´ı autoritativnˇe) • dˇelen´ı: – konstitutivn´ı (jsou pr´ avn´ımi skuteˇcnostmi v hmotnˇeprávn´ım smyslu - p˚ usob´ı ex nunc – od nyn´ı“, a jsou ” pr´ avn´ımi skuteˇcnostmi v procesnˇeprávn´ım smyslu), konstituuj´ı nové právn´ı pomˇery, napˇr. rozsudek v ˇ o udˇelen´ı státn´ıho obˇcanstv´ı atd. V soukromoprávn´ıch vztaz´ıch trestn´ı vˇeci, rozhodnut´ı o pˇrijet´ı na VS, jsou to jen nˇekter´ a rozhodnut´ı (napˇr. rozsudek o rozvodu manˇzelstv´ı, o osvojen´ı, adopci, zbaven´ı pr´ avn´ı zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um). V procesnˇeprávn´ım smyslu zakládaj´ı napˇr. právo podat odvol´ an´ı. – deklaratorn´ı (nejsou pr´ avn´ımi skuteˇcnostmi v hmotnˇeprávn´ım smyslu - p˚ usob´ı ex tunc – od tehdy“, ” ale jsou pr´ avn´ımi skuteˇcnostmi v procesnˇeprávn´ım smyslu), oficiálnˇe deklaruj´ı právn´ı pomˇery, ale nezakl´ adaj´ı je, nemaj´ı tud´ıˇz povahu právn´ı skuteˇcnosti v hmotnˇeprávn´ım smyslu. V procesnˇepr´ avn´ım smyslu vˇsak napˇr. zakl´ adaj´ı pr´ avo na v´ ykon exekuce. ˇ * Gerloch A.: Teorie pr´ ava (5.vyd´ an´ı), str. 145-147; * Boguszak, Capek, Gerloch: Teorie pr´ ava (2. vyd´ an´ı), str. 128-131

1.39.

Pr´ avn´ı ud´ alosti

= objektivnˇe nastalé ud´ alosti (okolnosti, skuteˇcnosti), které jsou v souladu s objektivn´ım platn´ ym právem (normami pr´ ava) • mimovoln´ı pr´ avn´ı skuteˇcnosti, které nastávaj´ı objektivnˇe (bez projevu v˚ ule u ´ˇcastn´ık˚ u právn´ıho vztahu, ale existuje v˚ ule normotv˚ urce, aby pr´ avn´ı následky byly s právn´ı událost´ı spojeny) • n´ asledky – vznik, zmˇena, z´ anik pr´ avn´ıho vztahu, tj. oprávnˇen´ı a povinnosti

Typick´ e pˇ r´ıklady 97

• narozen´ı nebo smrt fyzické osoby – souvis´ı s t´ım jejich zp˚ usobilost k práv˚ um a povinnostem – narozen´ım vznik´ a pr´ avo na ochranu ˇzivota, na ochranu zdravá, na rodiˇcovskou péˇci, na státn´ı obˇcanstv´ı – smrt´ı zanikaj´ı pr´ avn´ı vztahy jako manˇzelstv´ı, pracovnˇeprávn´ı vztah, ˇclenstv´ı v politické stranˇe, mand´ at poslance ˇci sen´ atora, apod. • dosaˇzen´ı urˇcitého vˇeku – zpravidla jde jen o jednu z podm´ınek ke zp˚ usobilosti m´ıt práva a povinnosti (volebn´ı právo) • uplynut´ı ˇcasové ud´ alosti – je pr´ avn´ı ud´ alost´ı, pokud je tak pˇredv´ıdáno v právn´ı normˇe, která s uplynut´ım lh˚ uty spojuje urˇcité n´ asledky: ∗ promlˇcen´ı = z´ anik vymahatelnosti práv a povinnost´ı (typicky v obˇcanském a obchodn´ım pr´ avu), pr´ avo sice trv´ a, ale nejde se jej dovolat u soudu; promlˇcen´ y vztah trvá pouze v podobˇe natur´ aln´ı obligace, tj. plnˇen´ı povinné osoby z promlˇceného závazku bude stále v souladu s objektivn´ım pozitivn´ım pr´ avem ∗ prekluze = u ´pln´ y z´ anik pr´ av a povinnost´ı (napˇr. právo na uplatnˇen´ı ˇrádného opravného prostˇredku proti nepravomocnému rozhodnut´ı orgánu veˇrejné moci preluduje – zaniká -, nebyl-li opravn´ y prostˇredek pod´ an v z´ akonem stanovené lh˚ utˇe) 57

´ ´ ÍHO OBJEKTU A SEKUNDARN ´ ÍCH 1.40. POJEM INTERPRETACE PRAVA, RELACE PRIMARN ˚ ´ OBJEKTU INTERPRETACE KAPITOLA 1. OTAZKY

∗ vydrˇzen´ı pr´ av a povinnost´ı – po uplynut´ı ˇcasové lh˚ uty vznikaj´ı práva a povinnosti (napˇr. vlastnické pr´ avo k vˇeci, za splnˇen´ı dalˇs´ıch zákonn´ ych podm´ınek) • pojistné ud´ alosti – zpravidla jsou v´ az´ any na existenci jiné právn´ı skuteˇcnosti, pojistné smlouvy – pˇr´ıpad sloˇzené pr´ avn´ı skuteˇcnosti – je-li nˇekdo pojiˇstˇen, tak nastane-li událost pˇredv´ıdaná v pojistné smlouvˇe (poˇz´ ar, povodeˇ n, apod.), pak pro pojiˇst’ovnu a pro pojiˇstˇeného je to právn´ı událost, z n´ıˇz plyne plnˇen´ı podm´ınek – (jin´ a sloˇzen´ a pr´ avn´ı skuteˇcnost – námitka promlˇcen´ı – promlˇcen´ı je právn´ı událost, námitka je jednostrann´ y pr´ avn´ı u ´kon) * Gerloch A.: Teorie pr´ ava (5.vyd´ an´ı), str. 148; * pojistné ud´ alosti-st´ atnicové ot´ azky od Zuzky V.

1.40.

Pojem interpretace pr´ ava, Relace prim´ arn´ıho objektu a sekund´ arn´ıch objekt˚ u interpretace

• interpretace pr´ ava – v´ yklad pr´ ava – tj. pr´ avn´ıho textu, smluv a jin´ ych právn´ıch u ´kon˚ u – proces stoj´ıc´ı mezi tvorbou a aplikac´ı práva • funkce interpretace ´ (resp. hermeneutická) 1. funkce HEURISTICKA – interpretace je integr´ aln´ı sloˇzkou procesu poznán´ı, obvykle b´ yvá povaˇzována za jeho sloˇzku fin´ aln´ı ˇ ´ 2. funkce MOCENSKOORGANIZACN I – urˇcité instituce jsou vybaveny v urˇcitém, právn´ımi normami daném, rozsahu pravomoc´ı pod´ avat z´ avazn´ y v´ yklad normativn´ıch právn´ıch text˚ u (a t´ım následnˇe sjednocovat aplikaˇcn´ı praxi) ˇ ´ 3. funkce ARGUMENTACN I – interpretace je podstatnou sloˇzkou argumentace (jde o m´ıru pˇresvˇedˇcivosti argument˚ u) • relace prim´ arn´ıho objektu a sekund´ arn´ıch objekt˚ u interpretace ´ ´ 1. PRIMARN I OBJEKT interpretace = psané právo (tj. normativn´ı právn´ı text - zákony, normativn´ı pr´ avn´ı smlouvy, etc.) ´ ´ 2. SEKUNDARN I OBJEKTY interpretace = právem chránˇené a zprostˇredkované hodnoty, pr. principy, soudn´ı judikatura, doktr´ına, tradice aj. • normotv˚ urce by mˇel pˇredv´ıdat, jak´ ym zp˚ usobem bude j´ım vytvoˇren´ y normativn´ı text vykládán (tj. stanovit argumentaˇcn´ı prostor pro interpretaci provádˇenou pˇri aplikaci LEGE ARTIS – tj. podle zákona, zásad vˇedy, umˇen´ı jak se patˇr´ı) pro ot´ azky ˇc.40-46; * A. Gerloch – Teorie pr´ ava (5. vyd´ an´ı; str. 126-136); * Wintr˚ uv semin´ aˇr

1.41.

Klasifikace v´ ysledk˚ u interpretace z hlediska jejich z´ avaznosti a v´ yznamnosti

• form´ aln´ı z´ avaznost je v kontinent´ aln´ım typu pr. kultury vˇzdy zaloˇzena psan´ ym právem (zákon, mez. smlouva aj.) a mus´ı b´ yt spojena s moˇznost´ı sankce a donucen´ı • form´ aln´ı z´ avaznost je spojena s mocenskoorganizaˇcn´ı funkc´ı interpretace • z´ avaznost a relevantnost interpretaˇcn´ıch závˇer˚ u se urˇcuje podle toho, kdo v´ yklad provád´ı: 1. soud (procesn´ı z´ avaznost): 58

´ DIREKTIVY INTERPRETACE PRAVA ´ 1.42. METODOLOGICKE


– procesn´ı z´ avaznost je typick´ a pˇri aplikaci práva, kdy právn´ı názor orgánu aplikuj´ıc´ıho pr´ avo je v dané vˇeci z´ avazn´ y – jedn´ a se téˇz o v´ yklad obsaˇzen´ y v od˚ uvodnˇen´ı rozhodnut´ı orgán˚ u vyˇsˇs´ı instance – tj. instanˇcn´ı z´ avaznost (zvl´ aˇstˇe v r´ amci kasace; vˇzdy jen ad hoc) 2. normotv˚ urce (z´ avaznost v kompetenˇcn´ım smyslu): – neb´ yv´ a spojena s procesy aplikace práva – typicky se jedn´ a o leg´ aln´ı v´ yklad a dalˇs´ı typy tzv. autentického v´ ykladu, kter´ y je závaznˇe ex post prov´ adˇen normotv˚ urcem – z hlediska demokratického postulátu dˇelby moci se nepovaˇzuje za vhodnou formu 3. doktrin´ aln´ı v´ yklad: – tj. v´ yklad soukrom´ ych (fyzick´ ych i právnick´ ych osob) – je nez´ avazn´ y, ale relevantn´ı (na základˇe autority vykládaj´ıc´ıho) pro ot´ azky ˇc.40-46; * A. Gerloch – Teorie pr´ ava (5. vyd´ an´ı; str. 126-136); * Wintr˚ uv semin´ aˇr

1.42.

Metodologick´ e direktivy interpretace pr´ ava

Gerloch, Boguzsak: 98

• Pomoc´ı interpretace lze vyplˇ novat mezery v právn´ım ˇrádu de lege lata, nikoliv vˇsak de lege ferenda (t´ım by byla pˇrekroˇcena hranice mezi v´ ykladem a tvorbou práva) • Dvˇe skupiny metod interpretace: – Standardn´ı- nezbytn´ a souˇc´ ast interpretace: v´ yklad jazykov´ y (ot. 43), logick´ y (ot. 44), systematick´ y (ot. 45) – Nadstandardn´ı- doplˇ nkov´ a funkce: v´ yklad historick´ y, teleologick´ y, komparativn´ı (ot. 45) ∗ Souhrnnˇe b´ yv´ a naz´ yv´ ano jako Argumentace e ratione legis (smyslech, duchem, u ´ˇcelem z´ akona)pˇrekraˇcuje samotn´ y v´ yklad textu. Závˇery nesm´ı b´ yt ve zjevném rozporu s textem a v´ ysledky standardn´ıch metod, pokud se má jednat o interpretaci. (Pokud je závˇer v urˇcitém rozporu s v´ ysledkem, dosaˇzen´ ym standardn´ımi metodami, nejedná se o v´ yklad, ale o dotváˇren´ı pr´ ava)

´ Ustavn´ ı soud vymezuje, kdy je vhodn´ e k dotv´ aˇ ren´ı pr´ ava pˇ ristoupit: ´ ´ Pl.US-st 1/96 ze dne 21.05.1996 (Advok´ atn´ı pˇr´ımus v ˇr´ızen´ı pˇred Ustavn´ ım soudem) . . . v´ azanost soudu z´ akonem neznamen´ a bezpodm´ıneˇcnˇe nutnost doslovného v´ ykladu aplikovaného ustanoven´ı, n´ ybrˇz z´ aroveˇ n v´ azanost smyslem a u ´ˇcelem z´ akona. V pˇr´ıpadˇe konfliktu mezi doslovn´ ym znˇen´ım zákona a jeho smyslem a u ´ˇcelem je d˚ uleˇzité stanovit podm´ınky priority v´ ykladu e ratione legis pˇred v´ ykladem jazykov´ ym, podm´ınky, jeˇz by mˇely pˇredstavovat bariéru moˇzné libov˚ ule pˇri aplikaci práva. (. . . ) V pˇr´ıpadˇe aplikace právn´ıho ustanoven´ı nutno prvotnˇe vych´ azet z jeho doslovného znˇen´ı. Pouze za podm´ınky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umoˇzn ˇuj´ıc´ı napˇr. v´ıce interpretac´ı), jakoˇz i rozporu doslovného znˇen´ı daného ustanoven´ı s jeho smyslem a u ´ˇcelem, o jejichˇz jednoznaˇcnosti a v´ yluˇcnosti nen´ı jak´ akoli pochybnost, lze upˇrednostnit v´ yklad e ratione legis pˇred v´ ykladem jazykov´ ym. ´ Pl.US 33/97 ze dne 17.12.1997 (Suspenzivn´ı veto prezidenta republiky - poˇc´ıtán´ı lh˚ uty podle ˇcl. 50 odst. 1 ´ Ustavy) Jazykov´ y v´ yklad pˇredstavuje pouze prvotn´ı pˇribl´ıˇzen´ı se k aplikované právn´ı normˇe. Je pouze v´ ychodiskem pro objasnˇen´ı a ujasnˇen´ı si jej´ıho smyslu a u ´ˇcelu (k ˇcemuˇz slouˇz´ı i ˇrada dalˇs´ıch postup˚ u, jako logick´ y a systematick´ y v´ yklad, v´ yklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahuj´ıc´ı, resp. neuvˇedomuj´ıc´ı si, a to bud’ u ´myslnˇe, nebo v d˚ usledku nevzdˇelanosti, smysl a u ´ˇcel právn´ı normy, ˇcin´ı z práva nástroj odcizen´ı a absurdity. (v obou pˇr´ı´ıpadech zpravodaj Pavel Holl¨ ander) • V pˇr´ıpadˇe jednoznaˇcného rozporu teleologického a jazykového v´ ykladu tak má pˇrednost v´ yklad teleologick´ y (pokud ten je jednoznaˇcn´ y) a je tak moˇzn´ y i v´ yklad contra verba legis (v rozporu s dikc´ı zákona)- tedy dotv´ aˇren´ı pr´ ava (k tomu také v ot. 43) • Z´ aroveˇ n se nadstandardn´ı metody uplatn´ı v pˇr´ıpadˇe nejednoznaˇcnosti textu 59

99 100

101

ˇ Í JAZYKOVEHO ´ ´ ´ Í INTERPRETACI 1.43. POUZIT VYKLADU V PRAVN


V´ ykladov´ e c´ıle 102

• Pohled na metodologii pr´ avn´ıho v´ ykladu lze postavit na tom, jak´ y je c´ıl v´ ykladu. Napˇr. F. Melzer rozliˇsuje v´ ykladov´ y c´ıl: – Subjektivnˇ e historick´ y: c´ılem v´ ykladu je zjistit zámˇer historického zákonodárce ∗ Tomu odpov´ıd´ a pˇredevˇs´ım metoda historického v´ ykladu ∗ = intencionalismus, intencion´ aln´ı originalismus“ ” – Objektivnˇ e historick´ y: c´ılem v´ ykladu je zjistit, jak´ yu ´ˇcel hrála právn´ı norma v dobˇe, kdy byla vyd´ ana, jak ji ˇcetl tehdejˇs´ı adres´ at. ∗ Vyuˇz´ıv´ a se metoda historického v´ ykladu, jazykového v´ ykladu (je ovˇsem nutno brát v potaz v´ yznam slov v dobˇe vyd´ an´ı z´ akona) – Subjektivnˇ e recentn´ı: c´ılem v´ ykladu je zjistit, jak´ y v´ yznam by normˇe pˇrikládal historick´ y zákonod´ arce, kdyby ˇzil dnes a znal souˇcasn´ y pr´ avn´ı stav, stav spoleˇcnost (nˇekteˇr´ı autoˇri prosazuj´ı tento v´ ykladov´ y c´ıl napˇr. ve vztahu k americké u ´stavˇe) ∗ = intencion´ aln´ı kontrafakualismus“ ” – Objektivnˇ e recentn´ı: c´ılem v´ ykladu je zjistit, jak rozum´ı normˇe dneˇsn´ı adresáti, jakou roli dnes hraje ve spoleˇcnosti ∗ Ot´ azkou z˚ ust´ av´ a, zda v r´ amci objektivnˇe recentn´ıho v´ ykladového c´ıle dávat pˇrednost v´ ykladu jazykovému (a dalˇs´ım standardn´ım v´ ykladov´ ym metodám, celkovˇe tedy formálnˇe systematick´ ym argument˚ um), nebo teleologickému v´ ykladu • Na tom, kter´ y c´ıl je tˇreba v´ ykladem sledovat, nepanuje zcela jasná shoda. V ˇceském právn´ım prostˇred´ı jsou nejsilnˇejˇs´ı subjektivnˇe historick´ y a objektivnˇe recentn´ı v´ ykladov´ y c´ıl: – Subjektivnˇe historick´ y- je podloˇzen argumenty dˇelby moci a demokratického principu – Objektivnˇe recentn´ı- argumenty právn´ı jistoty a v´ yvoje právn´ıho ˇrádu ve spoleˇcnosti ˇ • ⇒ ve v´ ysledku se vˇsak v Cech´ ach d´ av´ a pˇrednost sp´ıˇse objektivnˇe recentn´ımu v´ ykladovému c´ıli * Gerloch, Teorie Pr´ ava, 4. Vyd´ an´ı, str. 146; * Semin´ aˇr doc. Kuhna; * Sobek, T., Argumenty teorie pr´ ava; * ´ Melzer, F., Metodologie naléz´ an´ı pr´ ava. Uvod do pr´ avn´ı argumentace; * Nalus.cz

1.43.

Pouˇ zit´ı jazykov´ eho v´ ykladu v pr´ avn´ı interpretaci

• Jazykov´ a= gramaticko- sémantick´ a metoda– dosp´ıv´ a k z´ akladn´ım poznatk˚ um o smyslu jednotliv´ ych slov (sémantick´ y v´ yklad) – zkoum´ a v´ yznam slov ve spojen´ı s jin´ ymi (gramatick´ y v´ yklad) – zkoum´ a sloˇzen´ı vˇety (syntaktick´ y v´ yklad) • k jazykovému v´ ykladu pˇri interpretaci právn´ıch text˚ u pˇristupujeme jako k prvn´ımu (pˇr´ıˇcinou je samozˇrejmˇe fakt, ˇze pr´ avo je komunikov´ ano pr´ avˇe jazykem). Naopak jaká metoda bude pouˇzita jako dalˇs´ı jiˇz jednoznaˇcné nen´ı • pr´ avn´ı jazyk se od bˇeˇzného jazyka liˇs´ı. Smyslem právn´ıho jazyka je jeho porozumˇen´ı ze strany adres´ at˚ u. Specifika pr´ avn´ıho jazyka: – snaha o objektivitu, neosobnost (c´ılem je sdˇelnost, srozumitelnost) – pouˇz´ıv´ an´ı ryze pr´ avn´ıch pojm˚ u, které obecná ˇceˇstina nezná (fyzická osoba apod.). V´ ysledkem je menˇs´ı srozumitelnost pro adres´ aty, ovˇsem zároveˇ n snazˇs´ı domluva mezi právn´ıky a pˇredevˇs´ım jasnost pr´ avn´ıho jazyka – odliˇsn´ y v´ yznam nˇekter´ ych pojm˚ u obecné ˇceˇstiny v právn´ı ˇceˇstinˇe (napˇr. vˇec“) ” – latinské v´ yrazy – co nejpˇresnˇejˇs´ı definice v´ yznamu slov 60

ˇ Í LOGICKEHO ´ ´ ´ Í INTERPRETACI 1.44. POUZIT VYKLADU V PRAVN


Model tˇ r´ı oblast´ı pojmu Philipa Hecka: 103

• Pˇri interpretaci a aplikaci pr´ ava se snaˇz´ıme subsumovat konkrétn´ı pˇr´ıpad pod obecnou normu. Norma je komunikov´ ana textem z´ akona. Pˇri subsumpci pak ˇreˇs´ıme otázku, co pod normu jeˇstˇe spadá a co ne. Jazykov´ ym v´ ykladem textu dojdeme k modelu, v nˇemˇz vznikaj´ı tˇri oblasti pojmu pouˇzitého v normˇe: – J´ adro pojmu- do nˇej spad´ a to, co by pod dan´ y pojem podˇradil kaˇzd´ y pˇr´ısluˇsn´ık jazykového prostˇred´ı – Neurˇ cit´ a oblast pojmu (Hart: polost´ın neurˇcitosti pojmu“)- to, co by nˇekdo pod urˇcit´ y pojem ” podˇradil a nˇekdo ne – Oblast mimo rozsah pojmu- to, co by nikdo pod dan´ y pojem nesubsumoval ˇ ım jednoznaˇcnˇejˇs´ı je jazykov´ • C´ y v´ yklad, t´ım menˇs´ı je neurˇcitá oblast pojmu • Které pojmy z neurˇcité oblasti pouˇz´ıt a které ne, se rozhodujeme pomoc´ı dalˇs´ıch v´ ykladov´ ych metod. – Pokud se rozhodneme zaˇradit i pojmy obsaˇzené v neurˇcité oblasti pomˇernˇe vzdálené od jádra pojmu, jedn´ a se o extenzivn´ı v´ yklad – Pokud naopak nezaˇrad´ıme ani pojmy relativnˇe bl´ızké jádru pojmu, obsaˇzené v neurˇcité oblasti, jedn´ a se o v´ yklad restriktivn´ı • St´ av´ a se i to, ˇze se soudy odch´ yl´ı z neurˇcité oblasti pojmu. Pak se nejedná o interpretaci, ale o dotváˇren´ı pr´ ava (to je nutno odliˇsovat pˇredevˇs´ım tam, kde je dotváˇren´ı nepˇr´ıpustné!) lze rozliˇsit dva typy dotváˇren´ı pr´ ava: – Analogie- urˇcit´ a norma je pouˇzita i pro pˇr´ıpady, které evidentnˇe nespadaj´ı do prostoru urˇceného jazykov´ ym v´ ykladem, které se pohybuj´ı v oblasti mimo rozsah pojmu – Teleologick´ a redukce- na pˇr´ıpady, které spadaj´ı do jádra pojmu a norma se na nˇe podle jazykového v´ ykladu jasnˇe vztahuje, nen´ı norma aplikována a to z d˚ uvod˚ u teleologick´ ych • Je nutné si uvˇedomit, ˇze se jedn´ a pouze o model. Existence jednoznaˇcné hranice nejˇsirˇs´ıho moˇzného jazykového v´ yznamu je do jisté m´ıry fikce. Kde je tato hranice bude vˇzdy sporné (proto je obt´ıˇzné odliˇsit analogii od extenzivn´ıho v´ ykladu a teleologickou redukci od restriktivn´ıho v´ ykladu) pro ot´ azky ˇc.40-46; * A. Gerloch – Teorie pr´ ava (4. vyd´ an´ı; str. 147); * semin´ aˇre- Kuhn, Urban; * Melzer, F., ´ Metodologie naléz´ an´ı pr´ ava. Uvod do pr´ avn´ı argumentace

1.44. • • • •

Pouˇ zit´ı logick´ eho v´ ykladu v pr´ avn´ı interpretaci

standardn´ı metoda interpretace – nezbytná souˇcást interpretace jakéhokoliv právn´ıho textu tato metoda se zamˇeˇruje na logickou strukturu textu vyuˇz´ıvaj´ı se pravidla tradiˇcn´ı form´ aln´ı logiky, která se op´ıraj´ı o základn´ı Aristotelovy zákony pˇri logickém v´ ykladu se pouˇz´ıvaj´ı nejˇcastˇeji tyto argumenty:

1. argumentum A CONTRARIO (d˚ ukaz z opaku) • vyluˇcuje, aby byla platn´ a negace platné normy 2. argumentum PER ELIMINATIONEM (d˚ ukaz vylouˇcen´ım) • uplatˇ nuje se pˇri taxativn´ı formulaci hypotéz, dispozic a sankc´ı (je-li nˇeco urˇceno pro nˇekter´ y z prvk˚ u mnoˇziny, neplat´ı to pro ostatn´ı) 3. argumentum PER ANALOGIAM / A SIMILI (podle podobnosti) • plat´ı-li nˇeco pro urˇcitou skuteˇcnost, plat´ı totéˇz pro skuteˇcnost podobnou (zvaˇzuje se skutková podstata; mus´ı se posoudit, zda analogie nen´ı v daném pˇr´ıpadˇe zakázaná) • 2 podoby analogie: (a) per analogiam LEGIS – analogie zákona; spoˇc´ıvá v pouˇzit´ı urˇcitého ustanoven´ı zákona nebo jiného pr´ avn´ıho pˇredpisu na pˇr´ıpad j´ım v´ yslovnˇe neupraven´ y, ale obdobn´ y (b) per analogiam IURIS – analogie práva je postup zcela v´ yjimeˇcn´ y; v tomto pˇr´ıpadˇe neexistuje podobn´ a pr´ avn´ı norma v˚ ubec; právn´ımi normami neupraven´ y pˇr´ıpad se posoud´ı podle pr´ avn´ıch princip˚ u pˇr´ısluˇsného pr´ avn´ıho odvˇetv´ı nebo podle obecn´ ych právn´ıch princip˚ u 61

ˇ Í SYSTEMATICKEHO ´ ´ ´ Í INTERPRETACI 1.45. POUZIT VYKLADU V PRAVN


4. argumentum A FORTIORI (d˚ ukaz s´ıly / v´ yznamu) • nen´ı ˇcistˇe logick´ y argument, obsahuje i axiologické elementy • 2 podoby: (a) od menˇ s´ıho k vˇ etˇ s´ımu (a minori ad maius) – pˇr. je-li nˇekdo vázán zákonem, je vázán i u ´stavn´ım z´ akonem (b) od vˇ etˇ s´ıho k menˇ s´ımu (a maiori ad minus) – pˇr. podle Listiny zákl. práv a svobod je moˇzné nucené omezen´ı vlastnického práva ve veˇrejném zájmu, na základˇe zákona a za náhradu – plat´ı-li to pro vlastn´ıka, t´ım sp´ıˇse to plat´ı pro drˇzitele 5. argumentum AD ABSURDUM (dedukce do absurdn´ıch závˇer˚ u) • uplatˇ nuje se subsidi´ arnˇe – pokud dospˇejeme na základˇe 2 argument˚ u k r˚ uzn´ ym v´ ysledk˚ um 6. argumentum A SILENTIO LEGIS (mlˇcen´ı zákona) • z´ akon nˇeco neupravuje, tud´ıˇz plat´ı zásada legáln´ı licence pro ot´ azky ˇc.40-46; * A. Gerloch – Teorie pr´ ava (5. vyd´ an´ı; str. 126-136); * Wintr˚ uv semin´ aˇr

1.45. • • • • •

Pouˇ zit´ı systematick´ eho v´ ykladu v pr´ avn´ı interpretaci

standardn´ı metoda interpretace – nezbytná souˇcást interpretace jakéhokoliv právn´ıho textu jedn´ a se o v´ yklad zaloˇzen´ y na posouzen´ı jazykového a logického kontextu normativn´ı pr´ avn´ı text je tˇreba vykl´ adat v kontextu právn´ıho ˇrádu jako celku je nezbytné srovn´ avat pˇr´ısluˇsn´ a ustanoven´ı v hierarchii právn´ıch pˇredpis˚ u podle právn´ı s´ıly k systematickému v´ ykladu ˇrad´ıme téˇz interpretaˇcn´ı derogaˇcn´ı pravidla: ˇS ˇÍ pr. s´ıly ruˇs´ı normu NIZ ˇS ˇÍ pr. s´ıly 1. norma VYS ´ STN ˇ Í pozdˇeji vydan´ 2. norma ZVLA a ruˇs´ı dˇr´ıvˇejˇs´ı normu OBECNOU ˇ S ˇÍ ruˇs´ı normu DR ˇ ÍVEJ ˇ S ˇÍ 3. norma POZDEJ

• systematick´ y v´ yklad tedy vych´ az´ı z metody srovnávac´ı • v d˚ usledku systematického v´ ykladu je eventuálnˇe moˇzn´ y: 1. RESTRIKTIVNÍ v´ yklad (zuˇzuj´ıc´ı) – postup ménˇe ˇcast´ y 2. EXTENZIVNÍ v´ yklad (rozˇsiˇruj´ıc´ı) – postup ménˇe ˇcast´ y ´ Í v´ 3. ADEKVATN yklad (doslovn´ y) – pˇrevaˇzuje; smysl urˇcitého ustanoven´ı interpretovaného textu se nezmˇen´ı ani pˇri zohlednˇen´ı jeho kontextu pro ot´ azky ˇc.40-46; * A. Gerloch – Teorie pr´ ava (5. vyd´ an´ı; str. 126-136); * Wintr˚ uv semin´ aˇr

1.46.

Pouˇ zit´ı historick´ eho a teleologick´ eho v´ ykladu v pr´ avn´ı interpretaci

Historick´ y v´ yklad 104

• (resp. subjektivnˇe historick´ y v´ yklad)- c´ılem je zjiˇstˇen´ı u ´ myslu z´ akonod´ arce, u ´ˇcel, c´ıl, kter´ y pˇrijet´ım z´ akona sledoval • Roli hraj´ı: obecn´ a ustanoven´ı z´ akona, preambule, dobové dokumenty (napˇr. zápisy z jednán´ı PS) a pˇredevˇs´ım d˚ uvodov´ e zpr´ avy k pˇrijet´ı • ˇcasto se zamˇeˇruje na anal´ yzu dokument˚ u, které provázely vznik vykládaného textu • v´ yznam historického v´ ykladu je niˇzˇs´ı u starˇs´ıch zákon˚ u (u nich je naopak vhodnˇejˇs´ı teleologick´ y pˇr´ıstup) • argumenty pro vyuˇzit´ı historického v´ ykladu jsou pˇredevˇs´ım demokratick´ y princip (reprezentace lidu z´ akonod´ arcem) a princip dˇelby moci. • Argumenty proti jeho pˇr´ıliˇsnému preferován´ı jsou pak právn´ı jistota a poˇzadavek hodnotové bezrozpornosti pr´ avn´ıho ˇr´ adu. Vzhledem k tomu, ˇze z´ akonodárcem je parlament, je problematick´ y i pˇredpoklad jeho jednotné v˚ ule 62

´ ´ Í, RESTRIKTIVNÍ A EXTENZIVNÍ; APLIKACE PRAVA ´ 1.47. VYKLAD ADEKVATN PODLE ANALOGIE ´ ´ ´ ˇ ´ ´ A EXTENZIVNI VYKLAD (ROZDILY, PRIPUSTNOST) KAPITOLA 1. OTAZKY

• V naˇsich podm´ınk´ ach: zdrojem pro historick´ y v´ yklad jsou pˇredevˇs´ım d˚ uvodové zprávy k pˇrijet´ı z´ akona. Problém je, ˇze d˚ uvodovou zprvu tvoˇr´ı navrhovatel (vˇetˇsinou vláda), ovˇsem bˇehem projednáván´ı ve snˇemovnˇe doch´ az´ı k pˇrijet´ı ˇrady pozmˇen ˇovac´ıch n´ avrh˚ u (mnohdy jen minimálnˇe zd˚ uvodnˇen´ ych), s nimiˇz d˚ uvodov´ a zpr´ ava nepoˇc´ıt´ a • nˇekteˇr´ı autoˇri pak hovoˇr´ı jeˇstˇe o objektivnˇe historickém výkladu- jeho c´ılem je zjistit, jak bylo v dobˇe vyd´ an´ı z´ akona z´ akonu rozumˇeno jeho adres´ aty • v pˇr´ıpadˇe pˇr´ımého rozporu textu z´ akona se zámˇerem zákonodárce se tento rozpor ˇreˇs´ı ve prospˇech textu

Teleologick´ y (teleologicko- axiologick´ y) v´ yklad 105

• zvaˇzuje objektivn´ı u ´ˇ cel a smysl pr´ avn´ı u ´ pravy vzhledem k sociáln´ımu a politickému kontextu v dobˇe aplikace- podm´ınk´ am, v nichˇz se u ´prava realizuje (= zvaˇzuje se, jak´ yu ´ˇcel u ´prava pln´ı v souˇcasné spoleˇcnosti). Tˇri argumentaˇcn´ı okruhy: i. pr´ avn´ı principy, ii. hodnoty, k jejichˇz naplnˇen´ı a ochranˇe právo smˇeˇruje (fináln´ı c´ıle práva). Nˇekdy se o hodnotov´ ych u ´vah´ ach v interpretaci hovoˇr´ı také jako o axiologickém v´ ykladu iii. lidsk´ a pr´ ava • • • •

Jhering: u ´ˇcel je tv˚ urce veˇskerého pr´ ava. Neexistuje ˇzádná právn´ı vˇeta, která by neslouˇzila ˇzádnému u ´ˇcelu“ ” eˇrov´ Metoda pomˇ an´ı na z´ akladˇe principu proporcionality V´ yhodou je pˇrizp˚ usoben´ı se mˇen´ıc´ım se spoleˇcensk´ ym podm´ınkám Pro rozhodov´ an´ı pr´ avn´ıch ot´ azek se v r´ amci teleologického v´ ykladu ˇcasto pouˇzij´ı také mimoprávn´ı argumenty (smysl maj´ı vˇsechny argumenty, které mohou vést ke zjiˇstˇen´ı u ´ˇcelu, jak´ y norma ve spoleˇcnosti pln´ı) • Role teleologického v´ ykladu oproti historickému je pos´ılena s rostouc´ım ˇcasem od vydán´ı právn´ı normy a ˇ je v˚ z´ aroveˇ n po v´ yrazn´ ych spoleˇcensk´ ych zmˇenách (v CR uˇci normám vydan´ ym pˇred rokem 89 legitimnˇejˇs´ı teleologick´ y, neˇz historick´ y v´ yklad) • Spornou ot´ azkou je, zda m˚ uˇze m´ıt teleologick´ y v´ yklad pˇrednost pˇred jazykov´ ym, tedy zda je moˇzné dotv´ aˇren´ı pr´ ava (viz ot´ azka 42)

Komparativn´ı (srovn´ avac´ı) v´ yklad 106

• zohlednˇen´ı pr´ avn´ı u ´pravy stejné vˇeci ve srovnateln´ ych právn´ıch ˇrádech jin´ ych zem´ı. Srovnávac´ı v´ yklad je ˇcast´ y napˇr. u ESLP ˇci ESD • M´ a pouze podp˚ urn´ y (subsidi´ arn´ı) v´ yznam • Typicky srovn´ an´ı s pr´ avn´ımi ˇr´ ady Nˇemecka, Rakouska, Slovenska • Silnˇejˇs´ı v´ yznam m´ a pˇri interpretaci mezinárodn´ıho práva (vycház´ı se ze stejného textu) a v u ´stavn´ım pr´ avu (z´ akladn´ı pr´ ava jsou univerz´ aln´ı) pro ot´ azky ˇc.40-46; * A. Gerloch – Teorie pr´ ava (5. vyd´ an´ı; str. 126-136); * Wintr˚ uv semin´ aˇr

1.47. V´ yklad adekv´ atn´ı, restriktivn´ı a extenzivn´ı; aplikace pr´ ava podle analogie a extenzivn´ı v´ yklad (rozd´ıly, pˇ r´ıpustnost) • Adekv´ atn´ı (doslovn´ y) – smysl urˇcitého ustanoven´ı interpretovaného textu se nezmˇen´ı ani pˇri zohlednˇen´ı kontextu. Pˇr. Poslaneck´ a snˇemovna m´ a 200 ˇclen˚ u. → o adekvátn´ım v´ ykladu mluv´ıme u ˇc´ısel. (Trestnˇe odpovˇedn´ a je osoba starˇs´ı 15 let) • Restriktivn´ı (zuˇzuj´ıc´ı) –jde o v´ yklad, kdy smysl (rozsah) právn´ı normy je uˇzˇs´ı, neˇz by se zdálo z izolovanˇe ´ zkoumaného textu pr´ avn´ı normy. Pˇr. Ustava ˇcl. 62: Prezident jmenuje ze soudc˚ u pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy ´ rozhodl, ˇze jmenovat pˇredsedu a m´ıstopˇredsedy Nejvyˇsˇs´ıho soudu m˚ Nejvyˇsˇs´ıho soudu. US uˇze pouze ze soudc˚ u Nejvyˇsˇs´ıho soudu!! → restriktivn´ı v´ yklad. • Extenzivn´ı (rozˇsiˇruj´ıc´ı) – smysl (rozsah) právn´ı normy byl zjiˇstˇen ˇsirˇs´ı, neˇz by vypl´ yvalo z doslovného textu ˇ normativn´ıho aktu. Pˇr.TC poruˇsen´ı domovn´ı svobody: Kdo vnikne do domu ˇci bytu nˇekoho jiného. . . “ D˚ um a byt je budova, domovn´ı svoboda – soukrom´ı (m˚ uˇze” kromˇe domu a bytu b´ yt i zahrada pokud je ˇr´ adnˇe oplocena).

63

´ ´ Í ARGUMENTACE 1.48. ZAKLADY PRAVN


Aplikace pr´ ava podle analogie a extenzivn´ı v´ yklad Analogie – St´ atn´ı org´ an v´ yjimeˇcnˇe pˇri rozhodován´ı individuáln´ıho pˇr´ıpadu m˚ uˇze zjistit, ˇze normativn´ı akt na takov´ y pˇr´ıpad nepamatuje. V nˇekter´ ych pr´ avn´ıch odvˇetv´ı je dovoleno rozhodnut´ı vˇeci na základˇe aplikace pr´ ava podle analogie. Pouˇzije se pr´ avn´ı normy, kter´ a pˇredv´ıdá pˇr´ıpad nejpodobnˇejˇs´ı. V trestn´ım právu je zakázána analogie v neprospˇech obˇzalovaného! Ve veˇrejném pr´ avu nelze pouˇz´ıt v˚ ubec. Orgány dˇelaj´ı jen co zákon v´ yslovnˇe dovol´ı. Postup analogie m´ a vyplˇ novat mezery v pr´ avu“. X Extenzivn´ı výklad: V trestn´ım právu pˇr´ıpustn´ y. Stoj´ı naproti ” analogii. M´ a urˇcité meze. ˇ Pˇr. TC poruˇsen´ı domovn´ı svobody: Kdo vnikne do domu ˇci bytu nˇekoho jiného. . . “ (trestn´ı právo) ” ´ ANO! ´ • Analogie – d˚ um, byt → k˚ ulna, gar´ aˇz. . . . ZAKAZ • Extenzivn´ı v. – d˚ um, byt → ale i obydlen´ y ateliér, dostateˇcnˇe oplocená zahrada apod.

107

* TP Gerloch; * TP Boguszak; * Semin´ aˇre s Ondˇrejkovou

1.48.

Z´ aklady pr´ avn´ı argumentace

Argumentace= uv´ adˇ en´ı d˚ uvod˚ u pro urˇ cit´ e tvrzen´ı“ ”

Dvˇ e roviny argumentace v pr´ avu: 108

1. Skutkov´ a (quaestiones facti)- C´ılem je zjiˇstˇen´ı skutkov´ eho stavu (co se stalo- napˇr. kdo, kdy, jak, proˇc sp´ achal trestn´ y ˇcin, kolik bylo pachatel˚ u, kdo je dluˇzn´ıkem. . . ). • Pouˇzit´ı d˚ ukazn´ıch prostˇ redk˚ u (////) – V´ ypovˇedi, listinné d˚ ukazy, znalecké posudky, pˇredmˇety doliˇcné, ohledán´ı na m´ıstˇe ˇcinu, rekonstrukce trestn´ıho ˇcinu. . . – Usnadnˇen´ı pr´ avn´ımi fikcemi, axiomy a domnˇenkami ˇ • Casto argumentum ex exemplo- argumentace typick´ ymi pˇr´ıpady, které lze s pˇr´ısluˇsn´ ymi zmˇenami ( mutatis mutandis“) vzt´ ahnout na dan´ y skutkov´ y stav ” • induktivn´ı postup (z´ avˇery z faktick´ ych poznatk˚ u) 2. Pr´ avn´ı (quaestiones iuris)- subsumpce (podˇrazen´ı) skutkového stavu pod právn´ı normu/y. • Deduktivn´ı postup • Argumentuje se: – Textem z´ akona ˇ ci jin´ ym normativn´ım textem (= argumentum ex lege) – Standardn´ımi interpretaˇ cn´ımi metodami – Nadstandardn´ımi interpretaˇ cn´ımi metodami • Argumentace pomoc´ı interpretaˇcn´ıch metod vˇsak je omezena zákonodárcem⇒ nelze j´ıt nad rámec z´ akona – Napˇr. z´ asada nullum crimen sine lege 3. V angloamerickém soudn´ım procesu je na právn´ı argumentaci kladen vˇetˇs´ı d˚ uraz, neˇz v evropském • Jednou z 3 funkc´ı pr´ avn´ı interpretace je funkce argumentaˇcn´ı- Instituce podávaj´ıc´ı závazn´ y v´ yklad mus´ı vyuˇz´ıt i tuto rovinu a pod´ avat konstantn´ı a pˇresvˇedˇcivou argumentaci sv´ ych rozhodnut´ı, d´ıky které je nejen autoritou form´ aln´ı, ale i autoritou pˇrirozenou – Hrozbou je v soudn´ı argumentaci pouhá argumentace ex autoritate“ nebo extrémnˇe ad baculum“ ” ” (silou)

64

´ Í ODPOVEDNOST ˇ 1.49. SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ PRAVN


Metody interpretace v pr´ avn´ı argumentaci (podrobnˇeji ot. , , , , ):

109

• Standardn´ı metody interpretce – Jazykov´ a= gramaticko- s´ emantick´ a metoda (sémantick´ y, gramatick´ y a syntaktick´ y v´ yklad) – Logick´ y v´ yklad- Zamˇeˇren´ı na logickou strukturu textu, vyuˇzit´ı základn´ıch pravidel logiky ∗ D˚ ukaz z opaku, d˚ ukaz vylouˇcen´ım, v´ yklad podle podobnosti, d˚ ukaz s´ıly, v´ yznamu. . . – Metoda systematick´ eho v´ ykladu- v´ yklad zaloˇzen´ y na posouzen´ı logického a jazykového kontextu (napˇr. v´ yklad normy v kontextu právn´ıho ˇrádu). ∗ Restriktivn´ı nebo extenzivn´ı • Nadstandardn´ı metody interpretace – Historick´ y v´ yklad- zamˇeˇren´ı na u ´mysl zákonodárce – Teleologick´ y (teleologicko- axiologick´ y) v´ yklad- zvaˇzuje u ´ˇcel právn´ı u ´pravy vzhledem k soci´ aln´ımu a politickému kontextu v dobˇe aplikace. Zohlednˇen´ı právn´ıch princip˚ u, c´ıl˚ u práva, lidsk´ ych pr´ av – Komparativn´ı (srovn´ avac´ı) v´ yklad- srovnáván´ı domác´ı u ´pravy s u ´pravou obdobn´ ych právn´ıch institut˚ u v jin´ ych zem´ıch Gerloch A.: Teorie pr´ ava (4.vyd´ an´ı), str 141-2 + 146-152

1.49.

Subjektivn´ı a objektivn´ı pr´ avn´ı odpovˇ ednost

• Ot´ azka subjektivn´ı odpovˇednosti je kunstruována na principu zavinˇen´ı (odpovˇednost za zavinˇen´ı) • Zavinˇen´ı vˇsak nen´ı jedinou sloˇzkou deliktu, mluv´ı se o 4 prvc´ıch zavinˇeného poruˇsen´ı: – Objektivn´ı str´ anka deliktu ∗ Z´ akladem kaˇzdého deliktu je urˇcité jednán´ı (=projev v˚ ule ve vnˇejˇs´ım svˇetˇe), které zp˚ usobuje urˇcit´ y n´ asledek, coˇz je spojeno se vznikem právn´ı odpovˇednosti ∗ Mezi jedn´ an´ım a n´ asledkem mus´ı b´ yt prokázána pˇr´ıˇcinná souvislost (kauzáln´ı nexus), takˇze subjekt m˚ uˇze b´ yt ˇcinˇen odpovˇedn´ ym za delikt pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze jeho urˇcité jednán´ı pˇr´ımo vyvolalo urˇcit´ y n´ asledek (uvaˇzujeme ve stavu umˇelé izolace jev˚ u) ∗ D˚ uleˇzité jsou okolnosti vyluˇcuj´ıc´ı protiprávn´ı jednán´ı - napˇr. nutná obrana, krajn´ı nouze, pr´ avo na odpor v˚ uˇci st´ atu ve smyslu ˇcl. 23 Listiny základn´ıch práv a svobod – Objekt deliktu ∗ Je pr´ avem chr´ anˇen´ y z´ ajem (=jevy a spoleˇcenské vztahy), na kter´ y delikvent u ´toˇc´ı (napˇr. zdrav´ı, ˇzivot, majetek) ∗ Rozliˇsujeme veˇrejn´ y a soukrom´ y zájem - u ´tok na veˇrejn´ y zájem vede vˇzdy k veˇrejnopr´ avn´ımu charakteru deliktu – Subjekt deliktu ∗ Je ten, kdo se dopust´ı poruˇsen´ı právn´ı povinnosti a kterému souˇcasnˇe právo pˇriznává zp˚ usobilost k protipr´ avn´ımu jedn´ an´ı (pr´ avn´ı teorie pro nˇe vyˇzaduje tzv. relativn´ı svobodu v˚ ule) ∗ Mus´ıme posuzovat 2 kategorie: · Zda m˚ uˇze b´ yt nositelem právn´ı odpovˇednosti jen FO nebo i PO (napˇr. trestn´ı odpovˇednost a odpovˇednost za pˇrestupky u nás nesou jen FO, jiné druhy odpovˇednosti mohou nést i PO) · U FO mus´ı b´ yt splnˇeny 2 podm´ınky, aby mohla nést odpovˇednost: 1. Vˇek (napˇr. 15 let u trestn´ı odpovˇednosti) - pokud nen´ı podm´ınka splnˇena, m˚ uˇze event. nést odpovˇednost nˇekdo jin´ y (zákonn´ y zástupce), nebo právn´ı odpovˇednost nelze vyvodit (moˇznost ochranné v´ ychovy) 2. Psychick´ y stav v dobˇe spáchán´ı deliktu - zda je delikvent schopen rozpoznat n´ asledky jedn´ an´ı a zda je schopen jednán´ı ovládnout; pˇr´ıˇcetnost 65

˚ A PRAVN ´ Í ODPOVEDNOSTI ˇ 1.50. KLASIFIKACE DELIKTU


∗ Subjektivn´ı str´ anka deliktu · 3 prvky: motiv (dlouhodobá pozitivn´ı ˇci negativn´ı orientace), pohnutka (momentáln´ı podnˇet jedn´ an´ı), zavinˇen´ı (vnitˇrn´ı psychick´ y vztah delikventa k jednán´ı a následku) · U zavinˇen´ı zkoum´ ame 2 sloˇzky: vˇedom´ı a v˚ uli · Druhy zavinˇ en´ı: · Jedn´ an´ı u ´myslné (dolus) 1. Pˇr´ım´ yu ´mysl (dolus directus) - delikvent chtˇel zp˚ usobit ˇskodliv´ y následek a bylo to jeho c´ılem (napˇr. loupeˇzná vraˇzda) 2. Nepˇr´ım´ yu ´mysl (dolus eventualit) - delikvent vˇedˇel, ˇze m˚ uˇze zp˚ usobit ˇskodliv´ y n´ asledek, a byl s n´ asledkem srozumˇen, i kdyˇz to nebyl jeho c´ıl (napˇr. usmrcen´ı pˇri zapálen´ı domu, kdyˇz c´ılem bylo ˇzháˇrstv´ı a ne vraˇzda) · Nedbalostn´ı jedn´ an´ı (culpa) 1. Vˇedom´ a (hrub´ a) nedbalost (culpa lata) - delikvent vˇedˇel, ˇze m˚ uˇze zp˚ usobit ˇskodliv´ y n´ asledek a nepˇrimˇeˇrenˇe spoléhal, ˇze následek nenastane (napˇr. zabit´ı chodce pˇri nedodrˇzen´ı rychlosti) 2. Nevˇedom´ a (lehk´ a) nedbalost (culpa levis) - delikvent nevˇedˇel, ˇze m˚ uˇze zp˚ usobit ˇskodliv´ y n´ asledek, aˇckoliv to vˇedˇet mˇel a mohl (napˇr. nakaˇzen´ı infikovanou jehlou studentkou zdr. ˇskoly na praxi); neznalost zákona neomlouvá (- neplat´ı u paraprávn´ıch norem) ´ ˇ • SUBJEKTIVNI´ PRAVN I´ ODPOVEDNOST pˇredpokládá vˇzdy zavinˇené poruˇsen´ı právn´ı povinnosti (=odpovˇednost za zavinˇen´ı) ˇ • OBJEKTIVNI´ ODPOVEDNOST b´ yv´ a naz´ yvána odpovˇednost za protiprávn´ı stav, za v´ ysledek – Jej´ım pˇredpokladem tedy nen´ı zavinˇen´ı – Nese ji ten, kdo tento stav nezavinil – Liberace - m´ a zm´ırnit pˇr´ıliˇsnou tvrdost; subjekt prokáˇze, ˇze i kdyby vyvinul veˇskeré u ´sil´ı, ˇskodliv´ y n´ asledek by stejnˇe nastal (zejména pˇri vis maior - vyˇsˇs´ı moci - napˇr. povodnˇe, zemˇetˇresen´ı) – Absolutn´ı objektivn´ı zodpovˇednost - bez moˇznosti liberace; subjekt pak nese odpovˇednost i za vis maior

* Gerloch, Teorie pr´ ava, 4. upravované vyd´ an´ı, str. 197 - 202

1.50.

Klasifikace delikt˚ u a pr´ avn´ı odpovˇ ednosti

Pr´ avn´ı odpovˇ ednost v komplexu soci´ aln´ıch odpovˇ ednostn´ıch vztah˚ u 110

• Urˇcit´ ym jedn´ an´ım mohou b´ yt poruˇseny r˚ uzné druhy sociáln´ıch norem, t´ım pádem nastane v´ıce druh˚ u odpovˇednosti • Odpovˇednost lze rozezn´ avat na v´ıce u ´rovn´ıch: • Pr´ avn´ı odpovˇednost - pokud se jedn´ a o poruˇsen´ı právn´ıch povinnost´ı – Politick´ a odpovˇednost - za v´ ykon politické funkce ´ – Ustavn´ ı odpovˇednost - typick´ a politicko-právn´ı odpovˇednost (tedy sm´ıˇseného charakteru), napˇr. d˚ uvˇera Snˇemovny vl´ adˇe

66



– Mor´ aln´ı odpovˇednost - rozliˇsujeme vnitˇrn´ı dimenzi (otázka svˇedom´ı) a vnˇejˇs´ı rovinu (sankc´ı je odsouzen´ı veˇrejn´ ym m´ınˇen´ım) • Z toho vypl´ yv´ a, ˇze: – Pr´ avn´ı odpovˇednost je pouze jedn´ım z druh˚ u odpovˇednosti ve spoleˇcnosti – Z´ akladem pro diferencov´ an´ı pr´ avn´ı a mimoprávn´ı odpovˇednosti je sám pojem práva, jeho obsah i rozsah i znaky, které pr´ avo odliˇsuj´ı od jin´ ych normativn´ıch systém˚ u p˚ usob´ıc´ıch ve spoleˇcnosti – Pr´ avn´ı odpovˇednost je jednou ze základn´ıch forem realizace práva – Pr´ avn´ı odpovˇednost m˚ uˇze b´ yt zaloˇzena pouze právn´ımi normami, vytváˇrej´ıc´ımi urˇcit´ y systém vztah˚ ua vazeb v horizont´ aln´ı a vertik´ aln´ı linii • Za obecn´ y znak odpovˇednosti je povaˇzována sankce, která pˇredstavuje povinnost snést u ´jmu, nastane-li skuteˇcnost pˇredpokl´ adan´ a urˇcitou soci´ aln´ı normou

Pojem pr´ avn´ı odpovˇ ednosti 111

• Zvl´ aˇstn´ı forma pr´ avn´ıho vztahu, ve kterém docház´ı na základˇe poruˇsen´ı právn´ı povinnosti ke vzniku nové pr´ avn´ı povinnosti sankˇcn´ı povahy • Ke vzniku pr´ avn´ı odpovˇednosti doch´ az´ı na základˇe schématu: existuje primárn´ı právn´ı povinnost → doch´ az´ı k poruˇsen´ı prim´ arn´ı pr´ avn´ı povinnosti → vzniká sekundárn´ı právn´ı povinnost sankˇcn´ı povahy • 2 koncepce pr´ avn´ı odpovˇednosti (liˇs´ı se v tom, zda spojuj´ı právn´ı odpovˇednost se vznikem druhotné-sekund´ arn´ı povinnosti, nebo s jakoukoliv sankc´ı za poruˇsen´ı právn´ı povinnosti): – Povinnost strpˇet za poruˇsen´ı povinnosti následky, stanovené právn´ımi normami v rámci odpovˇednostn´ıho pr´ avn´ıho pomˇeru – Uplatnˇen´ı nepˇr´ızniv´ ych pr´ avn´ıch následk˚ u, stanoven´ ych právn´ı normou, v˚ uˇci tomu, kdo poruˇsil pr´ avn´ı povinnost • Pojem pr´ avn´ı odpovˇednosti zahrnuje: – – – –

Pˇredv´ıdané nepˇr´ıznivé pr´ avn´ı n´ asledky Prvek st´ atn´ıho donucen´ı Donucen´ı nepˇr´ımé - hrozba sankce (vznik právn´ı odpovˇednosti) Donucen´ı pˇr´ımé - nucené splnˇen´ı právn´ı povinnosti (zejména ve formˇe exekuce)

• Pr´ avn´ımi skuteˇcnostmi, jimiˇz vznik´ a pr´ avn´ı odpovˇednost, jsou protiprávn´ı jednán´ı a protiprávn´ı stav – 2 druhy protipr´ avn´ıho jedn´ an´ı: 1. Komisivn´ı - ten, kdo poruˇsil pravidlo chován´ı a jednán´ı, se choval, jak nemˇel, tj. poruˇsil z´ akaz urˇcitého chov´ an´ı 2. Omisivn´ı - ten, kdo poruˇsil právn´ı pravidlo chován´ı a jednán´ı, se nechoval, jak mˇel, tj. poruˇsil pˇr´ıkaz urˇcitého chov´ an´ı • Pr´ avn´ı n´ asledky poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti vˇzdy smˇeˇruj´ı k dvˇema základn´ım c´ıl˚ um: – Obsahuj´ı preventivn´ı moment - c´ılem je minimalizovat pˇr´ıpady poruˇsen´ı právn´ı povinnosti – Pokud jiˇz k poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti doˇslo, smˇeˇruj´ı k nápravˇe neˇzádouc´ıho stavu v závislosti na konkrétn´ım pˇr´ıpadu

Sankˇ cn´ı postihy pˇ ri poruˇ sen´ı pr´ avn´ı povinnosti 112

• Trv´ an´ı prim´ arn´ı povinnosti a moˇznost vynutit ji právem pˇredv´ıdan´ ym a upraven´ ym zp˚ usobem – Z´ asada ne bis in idem (=ne dvakrát, ne znovu) - subjekt nem˚ uˇze b´ yt dvakrát souzen pro stejnou vˇec (napˇr. odepˇrel vojenskou sluˇzbu, byl postiˇzen, nem˚ uˇze dostat trest znovu) – Mus´ıme ale odliˇsit prim´ arn´ı povinnost, ta trvá i po poruˇsen´ı povinnosti a u vˇetˇsiny pˇr´ıpad˚ u je vymahateln´ a • Vznik sekund´ arn´ı povinnosti (sankce) – T´ıˇziv´ y n´ asledek, protoˇze se subjekt nechoval v souladu s platn´ ym právem – U soukromopr´ avn´ıch delikt˚ u se klade d˚ uraz na vymáhán´ı primárn´ıch povinnost´ı – U veˇrejnopr´ avn´ıch delikt˚ u je d˚ uleˇzitˇejˇs´ı právn´ı postih • Jiné n´ asledky: – Neplatnost pr´ avn´ıho u ´konu – Z´ anik pr´ ava 67



Funkce pr´ avn´ı odpovˇ ednosti 113

• Reparaˇcn´ı (kompenzaˇcn´ı) - zejména u majetkové právn´ı odpovˇednosti; dvoj´ı forma: naturáln´ı restituce nebo odˇskodnˇen´ı (reparace) • Satisfakˇcn´ı - zejména oblast pr´ ava na ochranu osobnosti (napˇr. omluva v tisku) • Preventivn´ı - c´ılem je pˇredch´ azen´ı vzniku situac´ı poruˇsen´ı právn´ı povinnosti • Represivn´ı - obsahem je u ´jma; typické pro trestnˇeprávn´ı odpovˇednost • Dalˇs´ı funkce - napˇr. signalizaˇcn´ı - lze z´ıskávat statistické u ´daje

Klasifikace pr´ avn´ı odpovˇ ednosti 114

• V soukromopr´ avn´ı oblasti vznik´ a vztah mezi poˇskozen´ ym a delikventem – Napˇr. odpovˇednost za ˇskodu, z prodlen´ı, z bezd˚ uvodného obohacen´ı, za vadu vˇeci • Ve veˇrejnopr´ avn´ı oblasti jsou tradiˇcn´ı tyto druhy právn´ı odpovˇednosti: – Trestn´ı – Spr´ avn´ı (administrativn´ı) - odpovˇednost za správn´ı delikty • Disciplin´ arn´ı - odpovˇednost za poruˇsen´ı discipl´ıny v rámci intern´ıch vztah˚ u (ˇcasto i za poruˇsen´ı parapr´ avn´ıch pˇredpis˚ u); neplat´ı zde z´ asada ne bis in idem • Netypické druhy pr´ avnˇe politické odpovˇednosti: ´ – Ustavn´ ı - upravena normami u ´stavn´ıho práva – Mezin´ arodnˇepr´ avn´ı - mezi st´ aty (rozhoduje Mezinárodn´ı soudn´ı dv˚ ur v Haagu v rámci OSN), st´ atu v˚ uˇci FO nebo PO pˇri poruˇsen´ı mezin´ arodn´ıch u ´mluv o základn´ıch právech a svobodách (napˇr. Evropsk´ y soud ˇ lidsk´ ych pr´ av ve Strasburku), fyzické osoby za zloˇciny podle mezinárodn´ıho práva (Mezinárodn´ı trestn´ı tribun´ al se s´ıdlem v Haagu)

Tˇ r´ıdˇ en´ı pr´ avn´ıch delikt˚ u 115

• Pr´ avn´ı delikt = poruˇsen´ı ˇci nesplnˇen´ı právn´ı povinnosti – Netvoˇr´ı homogenn´ı skupinu, lze je strukturovat na: ∗ ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

Trestné ˇciny Spr´ avn´ı delikty Disciplin´ arn´ı delikty ´ Ustavn´ ı delikty Mezin´ arodnˇepr´ avn´ı delikty Delikty z poruˇsen´ı povinnost´ı upraven´ ych soukromoprávn´ı metodou u ´pravy

Soukromopr´ avn´ı delikty 116

• Druhy s. delikt˚ u jsou obsaˇzeny v obˇcanském nebo obchodn´ım zákon´ıku, zákon´ıku práce a v dalˇs´ıch z´ akonech • Od veˇrejnopr´ avn´ıch delikt˚ u se liˇs´ı hlavnˇe zp˚ usobem ochrany objektu, kter´ y delikvent ohroˇzuje nebo v˚ uˇci nˇemuˇz p˚ usob´ı ˇskodlivˇe, a tomu odpov´ıdaj´ıc´ı povahou a zp˚ usobem realizace donucen´ı • Vznik´ a zde paritn´ı vztah pr´ avn´ı odpovˇednosti mezi delikventem na stranˇe jedné a tou FO nebo PO, j´ıˇz vznikla delikventov´ ym jedn´ an´ım u ´jma na jej´ıch právem chránˇen´ ych zájmech, (poˇskozen´ ym) na stranˇe druhé • Dom´ ah´ an´ı se postihu delikvent˚ u je v dispozici poˇskozeného, prob´ıhá vˇsak prostˇrednictv´ım tˇret´ıho subjektu (soud, rozhodce, arbitr) • Jedn´ a se pˇrev´ aˇznˇe o delikty majetkopr´ avn´ıho charakteru - zp˚ usoben´ı ˇskody, prodlen´ı pˇri plnˇen´ı dluhu, bezd˚ uvodné obohacen´ı • Také sankce je typicky majetkové a smˇeˇruje k reparaci (kompenzaci, odˇskodnˇen´ı) nebo k restituci (obnovˇe naruˇseného stavu)

68



Veˇ rejnopr´ avn´ı delikty 117

• Vznik´ a zde odpovˇednostn´ı vztah delikventa v˚ uˇci subjektu, kter´ ym nen´ı poˇskozen´ y; je j´ım stát, resp. jin´ a veˇrejnopr´ avn´ı korporace • Majetkov´ y charakter deliktu nen´ı tak v´ yrazn´ y, ale v tomto smˇeru nen´ı rozliˇsen´ı od soukromoprávn´ıch delikt˚ u nijak jednoduché • Na prvn´ım m´ıstˇe stoj´ı represivn´ı sankce = postih delikventa, zároveˇ n vˇsak p˚ usob´ı preventivnˇe (je to jednak individu´ aln´ı prevence v˚ uˇci delikventovi, ale také generáln´ı prevence, která je spojena s obecn´ ym p˚ usoben´ım na veˇrejné m´ınˇen´ı spoleˇcnosti) • Na rozd´ıl od soukromopr´ avn´ıch delikt˚ u zde nen´ı promlˇcen´ı spojeno s aktivn´ı ˇcinnost´ı poˇskozeného; promlˇcen´ı zde znamen´ a z´ anik moˇznosti delikventa postihnout ze strany veˇrejné moci • Patˇr´ı sem zejména: trestn´ y ˇcin, pˇrestupky a jiné správn´ı delikty, disciplinárn´ı delikty • D´ ale sem lze zaˇradit: u ´stavn´ı delikty, mezinárodnˇeprávn´ı delikty

Trestn´ yˇ cin 118

• Jedn´ an´ı pro spoleˇcnost nebezpeˇcné (materiáln´ı stránka deliktu), jehoˇz znaky jsou uvedeny v zákonˇe (form´ aln´ı str´ anka deliktu) • Stupeˇ n nebezpeˇcnosti mus´ı b´ yt u trestného ˇcinu vyˇsˇs´ı neˇz nepatrn´ y, u mladistv´ ych (od 15 do 18 let) vyˇsˇs´ı neˇz mal´ y • K trestnosti ˇcinu je tˇreba zavinˇen´ı ve formˇe u ´myslu, nestanové-li zákon v´ yslovnˇe, ˇze staˇc´ı zavinˇen´ı z nedbalosti ˇ a pˇrestupkem je ve spoleˇcenské závaˇznosti; je nutné posoudit, zda je delikt nebezpeˇcn´ • Rozd´ıl mezi TC y, ˇci pouze“ ˇskodliv´ y ” • Trestné ˇciny nalezneme v trestn´ım z´ akonˇe; o trestn´ ych ˇcinech rozhoduj´ı soudy; za trestn´ y ˇcin lze udˇelit mj. trest odnˇet´ı svobody; u trestn´ ych ˇcin˚ u hovoˇr´ıme o sankc´ıch jako o trestech; kontradiktorn´ı ˇr´ızen´ı (spor stran - ˇzalobce vs. ˇzalovan´ y - kter´ y rozhoduje nˇekdo tˇret´ı) ˇ • Urychlen´ı trestn´ıho ˇr´ızen´ı v CR: trestn´ı pˇr´ıkaz, kter´ y obdrˇz´ı obˇzalovan´ y, pokud souhlas´ı s trestem, nemus´ı probˇehnout u ´stn´ı ˇr´ızen´ı • V trestn´ım ˇr´ızen´ı plat´ı nˇekolik z´ akladn´ıch zásad: ˇ nen´ı trestu, nen´ı trestn´ıho – Nullum crimen, nulla poena, nullus procesus criminalis sine lege (=nen´ı TC, procesu bez z´ akona) – O vinˇe a trestu rozhoduje pouze soud (nulla poena sine culpa) – Nen´ı zde pˇripuˇstˇena objektivn´ı odpovˇednost – Nen´ı pˇripuˇstˇena prav´ a retroaktivita v neprospˇech (je tedy moˇzná pouze ve prospˇech) delikventa, tj. pachatel

Pˇ restupek 119

• • • • •

ˇ a jehoˇz znaky jsou Jedn´ an´ı pro spoleˇcnost ˇskodlivé (nedosahuje intenzity nebezpeˇcnosti), které nen´ı TC uvedeny v z´ akonˇe Pˇrestupky jsou uvedeny v pˇrestupkovém zákonˇe, o pˇrestupc´ıch rozhoduj´ı správn´ı u ´ˇrady Za pˇrestupek nelze udˇelit trest odnˇet´ı svobody, u pˇrestupk˚ u hovoˇr´ıme o sankc´ıch jako o opatˇren´ıch U pˇrestupk˚ u neplat´ı z´ asada kontradiktorn´ıho ˇr´ızen´ı, kontradiktorn´ı charakter má trestn´ı ˇr´ızen´ı pˇred soudem, protoˇze aˇz soud m˚ uˇze udˇelit trest Nemohou b´ yt zaloˇzeny na objektivn´ı odpovˇednosti

Spr´ avn´ı delikty 120

• Sankce za nˇe ukl´ adaj´ı spr´ avn´ı u ´ˇrady, jsou vymezeny v pˇrestupkovém zákonˇe a jin´ ych zákonech spr´ avn´ıho pr´ ava • Je zde odpovˇednost nejen FO, ale i PO • Mohou b´ yt zaloˇzeny na objektivn´ı zodpovˇednosti (nejsou vˇzdy zaloˇzeny na prokázán´ı viny) • Daj´ı se rozliˇsit na: – – – – –

Pˇrestupky Spr´ avn´ı delikty FO, u nichˇz se vyˇzaduje zavinˇen´ı Spr´ avn´ı delikty FO a PO, u nichˇz se zavinˇen´ı nevyˇzaduje Spr´ avn´ı disciplin´ arn´ı delikty Spr´ avn´ı poˇr´ adkové delikty 69

ˇ EHO ´ ˇ Í PRAVN ´ Í POVINNOSTI A ZAKLADY ´ ´ Í ODPOV ˇOTAZKY ´ 1.51. PRVKY ZAVINEN PORUSEN PRKAPITOLA AVN 1. EDNOSTI

Disciplin´ arn´ı delikty 121

• Jsou hraniˇcn´ı povahy mezi soukromopr´ avn´ımi a veˇrejnoprávn´ımi delikty • Jedn´ an´ı poruˇsuj´ıc´ı zv´ yˇsenou discipl´ınu v urˇcit´ ych oblastech spoleˇcenského ˇzivota (napˇr. poruˇsen´ı discipl´ıny poslanc˚ u sen´ ator˚ u, soudc˚ u, voj´ ak˚ u, advokát˚ u, student˚ u. . . ) • Nemus´ı spoˇc´ıvat jen v poruˇsen´ı pr´ avn´ım norem, ale i norem, která jsou obsaˇzeny v paraprávn´ıch aktech • Disciplin´ arn´ı (k´ arnou) odpovˇednost lze vyvodit jen za poruˇsen´ı discipl´ıny, pokud stále trvá vztah, ve kterém se zv´ yˇsen´ a odpovˇednost vyˇzaduje • Nejz´ avaˇznˇejˇs´ı sankc´ı je ztr´ ata pozice, d´ ale napomenut´ı, veˇrejná d˚ utka, finanˇcn´ı postih • Nejedn´ a se jen o typickou odpovˇednost v˚ uˇci státu, napˇr. advokát je postiˇzen advokátn´ı komorou, lékaˇr lékaˇrskou. . . • Disciplin´ arn´ı odpovˇednost nelze uplatnit, zanikl-li vztah, v nˇemˇz je zv´ yˇsená discipl´ına vyˇzadována

´ Ustavn´ ı delikty 122

• Uplatˇ nuje se pˇrev´ aˇznˇe objektivn´ı odpovˇednost (tj. nejde o odpovˇednost za protiprávn´ı jednán´ı) • Je to odpovˇednost pr´ avnˇe-politick´ a • Napˇr. velezrada prezidenta republiky (jeho jednán´ı proti svrchovanosti a u ´zemn´ı celistvosti státu a jeho demo´ kratick´ ym z´ aklad˚ um) - o ˇzalobˇe podané Senátem by rozhodoval Ustavn´ı soud, sankce spoˇc´ıvá v zániku funkce prezidenta republiky a nezp˚ usobilosti ji znovu nab´ yt

Mezin´ arodnˇ epr´ avn´ı delikty 123

• Delikty st´ at˚ u, ale i jednotlivc˚ u podle mezinárodn´ıho práva • Odpovˇednost vyvozuj´ı a sankce ukl´ adaj´ı orgány mezinárodn´ıch organizac´ı (zejména OSN ve smyslu Charty OSN a dalˇs´ıch mezin´ arodn´ıch pr´ avn´ıch dokument˚ u) • Jejich souˇc´ ast´ı jsou i mezin´ arodn´ı trestné ˇciny * Gerloch, A., Teorie pr´ ava, 4. upravené vyd´ an´ı, str. 178 - 197

1.51.

Prvky zavinˇ en´ eho poruˇ sen´ı pr´ avn´ı povinnosti a z´ aklady pr´ avn´ı odpovˇ ednosti

Pr´ avn´ı odpovˇ ednost v komplexu soci´ aln´ıch odpovˇ ednostn´ıch vztah˚ u 124

• Urˇcit´ ym jedn´ an´ım mohou b´ yt poruˇseny r˚ uzné druhy sociáln´ıch norem → existuje v´ıce druh˚ u odpovˇednosti → r˚ uzné druhy sankc´ı za poruˇsen´ı tˇechto r˚ uzn´ ych druh˚ u norem ´ e odpovˇ ednosti: • Urovnˇ – – –

Pr´ avn´ı odpovˇednost – poruˇsen´ı pr´ avn´ıch povinnost´ı Politick´ a odpovˇednost – za v´ ykon politické funkce ´ Ustavn´ ı odpovˇednost – sm´ıˇseného charakteru (politicko-právn´ı odpovˇednost) – napˇr. d˚ uvˇera Poslanecké snˇemovny vl´ adˇe – Mor´ aln´ı odpovˇednost – rozliˇsujeme vnitˇrn´ı dimenzi (svˇedom´ı) a vnˇejˇs´ı rovinu (sankce = odsouzen´ı veˇrejnost´ı)

• Lze tedy vyvodit, ˇze: 1. pr´ avn´ı odpovˇednost = pouze jeden z druh˚ u odpovˇednosti 2. odliˇsen´ı pr´ avn´ı a mimopr´ avn´ı odpovˇednosti – na základˇe samotného pojmu práva (obsah, rozsah i znaky, které pr´ avo odliˇsuj´ı od jin´ ych normativn´ıch systém˚ u p˚ usob´ıc´ıch ve spoleˇcnosti) 3. pr´ avn´ı odpovˇednost = jedna ze z´ akladn´ıch forem realizace práva 4. pr´ avn´ı odpovˇednost m˚ uˇze b´ yt zaloˇzena pouze právn´ımi normami, které vytváˇr´ı urˇcit´ y systém vztah˚ ua vazeb v horizont´ aln´ı a vertik´ aln´ı linii • Obecn´ y znak odpovˇednosti = sankce – pˇredstavuje povinnost snést u ´jmu, kdyˇz nastane skuteˇcnost pˇredv´ıdan´ a urˇcitou soci´ aln´ı normou 70


Pojem pr´ avn´ı odpovˇ ednosti 125

• Pr´ avn´ı odpovˇednost = zvl´ aˇstn´ı forma právn´ıho vztahu, ve kterém docház´ı na základˇe poruˇsen´ı právn´ı povinnosti ke vzniku nové pr´ avn´ı povinnosti sankˇcn´ı povahy prim´ arn´ı pr´ avn´ı povinnost → poruˇsen´ı prim´ arn´ı povinnosti → sekund´ arn´ı pr´ avn´ı • 2 koncepce pr´ avn´ı odpovˇednosti: 1. povinnost strpˇet za poruˇsen´ı povinnosti následky, které jsou stanovené právn´ımi normami v r´ amci odpovˇednostn´ıho pr´ avn´ıho pomˇeru 2. uplatnˇen´ı nepˇr´ızniv´ ych pr´ avn´ıch následk˚ u stanoven´ ych právn´ı normou v˚ uˇci tomu, kdo poruˇsil pr´ avn´ı povinnost – odliˇsen´ı: dle toho, zda spojuj´ı pr´ avn´ı odpovˇednost jen se vznikem sekundárn´ı povinnosti, nebo s jakoukoliv sankc´ı za poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti • obsah pojmu pr´ avn´ı odpovˇednosti: 1. pˇredv´ıdané nepˇr´ıznivé pr´ avn´ı n´ asledky – kdo nedodrˇz´ı pr´ avn´ı povinnost, bude zat´ıˇzen pˇredv´ıdan´ ymi právn´ımi následky konkrétn´ı povahy 2. prvek st´ atn´ıho donucen´ı ∗ excelentn´ı znak pr´ avn´ı normy, odliˇsuje ji od jin´ ych druh˚ u, systém˚ u norem · donucen´ı nepˇr´ımé – hrozba sankce (vzniká právn´ı odpovˇednost) · donucen´ı pˇr´ımé – nucené splnˇen´ı právn´ı povinnosti (zejm. ve formˇe exekuce) • pr´ avn´ı skuteˇcnosti, kter´ ymi vznik´ a pr´ avn´ı odpovˇednost: 1. protipr´ avn´ı jedn´ an´ı (poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti) – komisivn´ı – poruˇsen´ı z´ akazu urˇcitého chován´ı (kdo poruˇsil právn´ı pravidlo chován´ı a jedn´ an´ı se choval jak nemˇel) – omisivn´ı – poruˇsen´ı pˇr´ıkazu urˇcitého chován´ı (kdo poruˇsil právn´ı pravidlo chován´ı a jedn´ an´ı se nechoval jak mˇel) 2. protipr´ avn´ı stav • pr´ avn´ı n´ asledky poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnost – 2 základn´ı c´ıle: 1. obsahuj´ı preventivn´ı moment – c´ılem je minimalizovat pˇr´ıpady poruˇsen´ı právn´ı povinnosti (gener´ aln´ı a individu´ aln´ı prevence) 2. k n´ apravˇ e neˇz´ adouc´ıho stavu, pokud jiˇz k poruˇsen´ı právn´ı povinnosti doˇslo

Sankˇ cn´ı postihy pˇ ri poruˇ sen´ı pr´ avn´ı povinnosti 126

1. trv´ an´ı p˚ uvodn´ı (prim´ arn´ı) povinnosti a moˇ znost vynutit ji pr´ avem pˇ redv´ıdan´ ym a upraven´ ym zp˚ usobem • z´ asada ne bis in idem (ne dvakr´ at, ne znovu) – subjekt nem˚ uˇze b´ yt dvakrát souzen pro stejnou vˇec (napˇr. odepˇrel vojenskou sluˇzbu, byl postiˇzen, nem˚ uˇze dostat trest znovu) • prim´ arn´ı povinnost vˇsak trv´ a i po poruˇsen´ı povinnost a vˇetˇsinou je vymahatelná 2. vznik nov´ e (sekund´ arn´ı) povinnosti (sankce, kter´ a tvoˇ r´ı obsah pr´ avn´ı odpovˇ ednosti) • sekund´ arn´ı povinnost = t´ıˇziv´ y n´ asledek, je v´ ysledkem toho, ˇze se subjekt práva nechoval v souladu s platn´ ym pr´ avem • u soukromopr´ avn´ıch delikt˚ u – vˇetˇs´ı d˚ uraz na vymáhán´ı primárn´ı povinnosti • u veˇrejnopr´ avn´ıch delikt˚ u – d˚ uleˇzitˇejˇs´ı sankˇcn´ı postih 3. jin´ e n´ asledky poruˇ sen´ı pr´ avn´ı povinnosti • neplatnost pr´ avn´ıho u ´konu = sankce za to, ˇze právn´ı u ´kon nen´ı v souladu se zákonem • z´ anik pr´ ava – toto pr´ avo spjato s poruˇsenou povinnost´ı (napˇr. nájemn´ı vztah – pˇri neplnˇen´ı povinnost´ı n´ ajemn´ıka moˇznost z´ aniku n´ ajemn´ıho práva) 71


Funkce pr´ avn´ı odpovˇ ednosti 127

1. reparaˇ cn´ı (kompenzaˇcn´ı) • zejm. u majetkové pr´ avn´ı odpovˇednosti • m˚ uˇze m´ıt dvoj´ı formu: natur´ aln´ı restituce, odˇskodnˇen´ı (reparace) 2. satisfakˇ cn´ı • napˇr. v oblasti pr´ ava na ochranu osobnosti • uˇz´ıv´ a se institut zadostiuˇcinˇen´ı ve vhodné formˇe(napˇr. omluva v tisku, popˇr. i pˇrimˇeˇrená finanˇcn´ı n´ ahrada) 3. preventivn´ı • c´ıl = pˇredch´ azet vzniku situac´ı poruˇsen´ı právn´ı povinnosti • preventivn´ı moment obsahuj´ı v urˇcité podobˇe i vˇsechny ostatn´ı funkce 4. represivn´ı • obsah = u ´jma, kter´ a vznik´ a tomu, kdo poruˇsil právn´ı povinnost • typick´ a pro trestnˇepr´ avn´ı odpovˇednost a dalˇs´ı druhy veˇrejnoprávn´ı odpovˇednosti 5. dalˇ s´ı • napˇr. signalizaˇcn´ı – z poˇctu poruˇsen´ı právn´ıch povinnost´ı v konkrétn´ı oblasti v r˚ uzn´ ych ˇcasov´ ych u ´sec´ıch lze z´ısk´ avat statistické aj.

Prvky zavinˇ en´ eho poruˇ sen´ı pr´ avn´ı povinnosti 128

• prvky zavinˇeného poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnost = stránky deliktu a jeho následky • 4 prvky zavinˇeného poruˇsen´ı: 1. Objekt deliktu – pr´ avem chr´ anˇen´ y z´ ajem proti nˇemuˇz smˇeˇruje protiprávn´ı jednán´ı a chován´ı (napˇr. ˇzivot, zdrav´ı, majetek, u ´stavn´ı zˇr´ızen´ı atd.) – rozliˇsujeme veˇrejn´ y a soukrom´ y zájem: u ´tok na veˇrejnoprávn´ı zájem → veˇrejnoprávn´ı charakter deliktu ∗ jedn´ım jedn´ an´ım m˚ uˇze b´ yt zp˚ usobeno nˇekolik delikt˚ u 2. Subjekt deliktu – ten, kdo se dopust´ı poruˇsen´ı právn´ı povinnosti a právo mu souˇcasnˇe pˇriznává zp˚ usobilost k protipr´ avn´ımu jedn´ an´ı – tyto subjekty mus´ı m´ıt relativn´ı svobodu v˚ ule = mus´ı b´ yt zp˚ usobilé volit právu odpov´ıdaj´ıc´ı variantu svého chov´ an´ı – je tˇreba rozliˇsovat mezi pr´ avn´ım postaven´ım osob fyzick´ ych a osob právnick´ ych (a) fyzick´ e osoby ∗ mus´ı b´ yt splnˇeny dvˇe podm´ınky, aby mohla nést odpovˇednost: · vˇek · nen´ı-li podm´ınka vˇeku splnˇena, m˚ uˇze event. odpovˇednost nést nˇekdo jin´ y (napˇr. z´ akonn´ y z´ astupce), nebo právn´ı odpovˇednost nelze vyvodit (moˇznost ochranné v´ ychovy) · psychický stav v dobˇe sp´ ach´ an´ı deliktu · zda je delikvent schopen rozpoznat následky jednán´ı · zda je schopen ovládnout jednán´ı · pˇr´ıˇcetnost (vlastn´ı trestn´ımu právu) – osoba nepˇr´ıˇcetná nem˚ uˇze b´ yt odpovˇedn´ a za své jedn´ an´ı (moˇznost ochranné léˇcby) 72


(b) pr´ avnick´ e osoby ∗ nemaj´ı zp˚ usobilost k trestn´ı odpovˇednosti a k odpovˇednosti za pˇrestupky ∗ nesou vˇsak odpovˇednost za soukromoprávn´ı delikty, mohou nést i odpovˇednost spr´ avn´ı (napˇr. za spr´ avn´ı delikty proti ochranˇe ˇcistoty vod) ∗ veˇrejnopr´ avn´ı korporace: záleˇz´ı na tom, jak je odpovˇednost konstituována (napˇr. existuje odpovˇednost za ˇskodu zp˚ usobenou nezákonn´ ym rozhodnut´ım ˇci nesprávn´ ym u ´ˇredn´ım postupem org´ anu veˇrejné moci) 3. Objektivn´ı str´ anka deliktu – ty prvky protipr´ avn´ıho a spoleˇcensky ˇskodlivého jednán´ı, které je charakterizuj´ı jako urˇcit´ y akt navenek projeveného chov´ an´ı – z´ akladn´ı prvky objektivn´ı str´ anky poruˇ sen´ı povinnosti: (a) jedn´ an´ı jako akt voln´ıho, a to protipr´ avn´ıho jedn´ an´ı ∗ protipr´ avn´ı jedn´ an´ı = projev lidské v˚ ule ve vnˇejˇs´ım svˇetˇe, je-li v rozporu s pr´ avem (contra legem) ∗ takové jedn´ an´ı zahrnuje jak fyzickou(vnˇejˇs´ı), tak psychickou (vnitˇrn´ı) stránku – nelze je oddˇelit, pr´ avo nikdy nepovaˇzuje za jednán´ı pouhou myˇslenku (pˇredstavu moˇzného jedn´ an´ı), ani v˚ uli neprojevenou vnˇejˇs´ım aktem smˇeˇruj´ıc´ım k jejich uskuteˇcnˇen´ı (b) ˇskodlivý n´ asledek takového jedn´ an´ı ∗ jedn´ an´ı ad a) zp˚ usob´ı urˇcit´ y ˇskodliv´ y následek, coˇz je spojeno se vznikem pr´ avn´ı odpovˇednosti ∗ = poruˇsen´ı ˇci ohroˇzen´ı právem chránˇen´ ych spoleˇcensk´ ych hodnot, vztah˚ u, zájm˚ u ∗ delikt vˇzdy zp˚ usobuje spoleˇcnosti nebo jej´ım obˇcan˚ um (nebo i jin´ ym subjekt˚ um) nˇejak´ y negativn´ı n´ asledek (materiáln´ı ˇci nemateriáln´ı u ´jmu) (c) pˇr´ıˇcinn´ a souvislost mezi jedn´ an´ım a n´ asledkem (kauz´ aln´ı nexus) ∗ urˇcit´ y subjekt m˚ uˇze b´ yt ˇcinˇen odpovˇedn´ ym za delikt pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze jeho jedn´ an´ı urˇcit´ y n´ asledek pˇr´ımo vyvolalo ∗ nen´ı-li zjiˇstˇena pˇr´ıˇcinná souvislost mezi protiprávn´ım jednán´ım a následkem, je pr´ avn´ı odpovˇednost za zkouman´ y následek zpravidla vylouˇcena (d) d˚ uleˇzité okolnosti vyluˇcuj´ıc´ı trestnost (napˇr. nutná obrana, krajn´ı nouze, dovolené pouˇzit´ı zbranˇe,. . . ) 4. Subjektivn´ı str´ anka deliktu – zahrnuje vnitˇrn´ı znaky, které se t´ ykaj´ı duˇsevn´ıho ˇzivota delikventa – vymezena tˇ remi prvky: (a) motiv – dlouhodob´ a pozitivn´ı ˇci negativn´ı orientace delikventa (polehˇcuj´ıc´ı x pˇritˇeˇzuj´ıc´ı) (b) pohnutka – moment´ aln´ı podnˇet jednán´ı (c) zavinˇ en´ı – vnitˇrn´ı psychick´ y stav delikventa k jednán´ı a následku – zkoum´ ame dvˇ e sloˇ zky: (a) vˇ edom´ı – mus´ı si b´ yt svého jednán´ı vˇedom (b) v˚ uli – sloˇzitˇejˇs´ı – jak´ y byl jeho skuteˇcn´ y psychick´ y stav k jednán´ı a následku (napˇr. v´ı, ˇze se dopouˇst´ı ˇcinnosti, kter´ a má znaky deliktu, ale nen´ı schopen jednán´ı ovládnout – reflexivn´ı pohyb, z´ avaˇzn´ a duˇsevn´ı porucha ˇci nemoc) – druhy zavinˇ en´ı: ∗ u ´ mysl – dolus · pˇr´ımý (zlý u ´mysl) – dolus directus (dolus malus) · delikvent v´ı, ˇze to, co ˇcin´ı, je protiprávn´ı a ˇze m˚ uˇze ˇskodliv´ y následek zp˚ usobit, a chce jej zp˚ usobit 73

ˇ Í A JEHO FORMY 1.52. ZAVINEN


· nepˇr´ımý – dolus eventualis · delikvent v´ı, ˇze se dopouˇst´ı deliktu, a pro pˇr´ıpad, ˇze s tak stane, je s následkem srozumˇen (napˇr. pˇri rvaˇcce nechce protivn´ıka zab´ıt, ale pouˇz´ıvá takové chvaty, které zab´ıt mohou) ∗ nedbalost – culpa · vˇedom´ a (hrub´ a) nedbalost – culpa lata · delikvent v´ı, ˇze se dopouˇst´ı deliktu a nepˇrimˇeˇrenˇe (bez pˇrimˇeˇren´ ych d˚ uvod˚ u) se spoléh´ a na to, ˇze se n´ asledek nestane (spoléhá-li se pˇrimˇeˇrenˇe, nem˚ uˇze b´ yt odpovˇedn´ y) · nevˇedom´ a (lehk´ a) nedbalost – culpa levis · delikvent nev´ı, ˇze se dopustil deliktu, aˇckoliv to vˇedˇet mˇel a mohl · uplatˇ nuje se z´ asada neznalost zákona neomlouvá (t´ yká se obecnˇe pˇr´ıstupn´ ych pr´ avn´ıch norem, které mus´ı b´ yt publikovány) · X parapr´ avn´ı normy (obsaˇzeny ve vnitˇrn´ıch pˇredpisech) – u nich tento princip neplat´ı – mus´ı se dok´ azat, ˇze se delikvent k jeho dodrˇzován´ı zavázal · poruˇsen´ı norem, které souvis´ı s v´ ykonem odborné ˇcinnosti – uˇz´ıvá se postup lege artis – poruˇsen´ı tohoto postupu má ˇcasto za následek disciplinárn´ı, event. jinou pr´ avn´ı odpovˇednost ˇ * Gerloch, A.: Teorie pr´ ava, 5. upravené vyd´ an´ı, str. 159 – 162 a 176 – 179; * Boguszak, J., Capek, J., Gerloch, A.: Teorie pr´ ava, ASPI, 2003, str. 172 – 175 (jen posledn´ı ˇc´ ast – Prvky zavinˇeného poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti)

1.52.

Zavinˇ en´ı a jeho formy

Zavinˇen´ı spad´ a do subjektivn´ı str´ anky deliktu (spolu s motivem a pohnutkou). Je to vnitˇ rn´ı psychick´ y vztah delikventa k jedn´ an´ı a n´ asledku. Kl´ıˇcové pro zkoumán´ı zavinˇen´ı jsou 2 sloˇzky: vˇ edom´ı a v˚ ule. • Delikvent si mus´ı b´ yt svého jedn´ an´ı vˇedom. • V˚ ule – sloˇzitˇejˇs´ı zkoum´ an´ı – je to psychick´ y vztah k jednán´ı a následku.

Druhy zavinˇ en´ı: 1) jedn´ an´ı u ´ mysln´ e – dolus pˇ r´ım´ y (zl´ y) u ´ mysl – dolus directus (dolus malus)

129

• Delikvent v´ı, ˇze to, co ˇcin´ı je protipr´ avn´ı a ˇze m˚ uˇze ˇskodliv´ y n´ asledek zp˚ usobit a zp˚ usobit jej chce. nepˇ r´ım´ yu ´ mysl – dolus eventualis • Delikvent v´ı, ˇze se dopouˇst´ı deliktu, a pro pˇr´ıpad, ˇze se k nˇemu dojde, je s n´ asledkem srozumˇ en. 2) nedbalostn´ı jedn´ an´ı – culpa vˇ edom´ a (hrub´ a) nedbalost – culpa lata

130

• Delikvent v´ı, ˇze se dopouˇst´ı deliktu, a nepˇ rimˇ eˇ renˇ e spol´ eh´ a na to, ˇ ze n´ asledek nenastane; spoléh´ a- li pˇrimˇeˇrenˇe, nem˚ uˇze b´ yt za n´ asledek odpovˇedn´ y. nevˇ edom´ a nedbalost – culpa lavis • Delikvent nev´ı, ˇze se dopouˇst´ı deliktu, aˇckoliv to vˇ edˇ et mˇ el a mohl. • Zde se uplatˇ nuje z´ asada neznalost z´ akona neomlouv´ a, ta ale neplat´ı u vnitˇrn´ıch pˇredpis˚ u – k jejich dodrˇzov´ an´ı se delikvent mus´ı zav´ azat. Následek pak je disciplinárn´ı, ale moˇzno i právn´ı.

Souvislost zavinˇ en´ı a pr´ avn´ı odpovˇ ednost´ı 131

• Subjektivn´ı pr´ avn´ı odpovˇ ednost (téˇz odpovˇednost za zavinˇen´ı) pˇredpokládá vˇzdy zavinˇené poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti. • Oproti tomu objektivn´ı odpovˇ ednost je odpovˇednost za protiprávn´ı stav (v´ ysledek). Zavinˇen´ı nen´ı pˇredpokladem.

74

´ ´ ˇ ´ MOCI. UVA ´ ZEN ˇ Í PRI ˇ APLIKACI PR ´ ´ 1.53. APLIKACE PRAVA ORGANY VEREJN E KAPITOLA AVA 1. OTAZKY

Zdroje Gerloch A.: Teorie pr´ ava, 4. vyd´ an´ı, str. 199 - 201 chyb´ı prameny

1.53.

132

Aplikace pr´ ava org´ any veˇ rejn´ e moci. Uv´ aˇ zen´ı pˇ ri aplikaci pr´ ava

53. Pojem aplikace pr´ ava 133

• Aplikace pr´ ava= kvalifikovan´ a forma realizace práva uskuteˇcn ˇovaná orgány veˇrejné moci, pˇri n´ıˇz doch´ az´ı k subsumpci konkré”tn´ı skutkové podstaty pod pˇr´ısluˇsnou abstraktn´ı právn´ı podstatu“ • V´ ysledkem procesu aplikace pr´ ava jsou akty aplikace pr´ ava (orgány veˇrejné moci, pˇredevˇs´ım soudy a spr´ avn´ı u ´ˇrady v nich podle z´ akona rozhoduj´ı o právech a povinnostech osob) • V procesu aplikace pr´ ava je nutno zodpovˇedˇet dva druhy otázek: skutkové a právn´ı

R˚ uzn´ e druhy proces˚ u aplikace pr´ ava (viz ot. 1.54) • • • • •

134

Obˇcanské soudn´ı ˇr´ızen´ı Trestn´ı ˇr´ızen´ı. Spr´ avn´ı ˇr´ızen´ı ´ Nˇekteré typy ˇr´ızen´ı pˇred US Zvl´ aˇstn´ı typy ˇr´ızen´ı- napˇr. insolvenˇcn´ı ˇr´ızen´ı, soudn´ı ˇr´ızen´ı správn´ı. . .

O proces aplikace pr´ ava nejde v tˇechto pˇr´ıpadech: • • • •

Nerozhoduje org´ an veˇrejné moci (napˇr. uzav´ırán´ı smluv, sepsán´ı závˇeti atd.) Tvorba pr´ ava a abstraktn´ı kontrola u ´stavnosti orgány veˇrejné moci ˇ ıd´ıc´ı ˇcinnost org´ R´ an˚ u veˇrejné moci (v r´ amci subordinace) Pˇrezkum z´ akonnosti rozhodnut´ı (v uˇzˇs´ım slova smyslu), kde je pˇrezkoumávána právn´ı, nikoliv faktick´ a ot´ azka

Dˇ elen´ı akt˚ u pr´ ava (viz ot. 1.55 a 1.56)

135

• Konstitutivn´ı x deklaratorn´ı: • Rozhodnut´ı ve vˇeci samé x procesn´ı rozhodnut´ı

Stadia procesu aplikace pr´ ava 1. Zjiˇ st’ov´ an´ı skutkov´ eho stavu 136

• Prob´ıh´ a dokazov´ an´ım (nen´ı- li skuteˇcnost nahl´ıˇzena bezprostˇrednˇe) Dokazov´ an´ı

137

• Plat´ı z´ asada voln´ eho hodnocen´ı d˚ ukaz˚ u orgánem aplikuj´ıc´ım právo. Vˇerohodnost a d˚ ukazn´ı hodnota d˚ ukaz˚ u je d´ ana ve vztahu k jednotliv´ ym pˇr´ıpad˚ um – Opakem je z´ asada form´ aln´ıho hodnocen´ı d˚ ukaz˚ u, podle n´ıˇz je pˇredem stanovena hierarchie d˚ ukaz˚ u • Dokazov´ an´ı usnadˇ nuj´ı pr´ avn´ı domnˇenky a fikce: – Pr´ avn´ı domnˇ enky ∗ Zaloˇzeny na obecné ˇzivotn´ı zkuˇsenosti. Napˇr. otcovstv´ı pˇri narozen´ı d´ıtˇete v dané lh˚ utˇe ∗ Vyvratitelné (je moˇzn´ y d˚ ukaz opaku) x nevyvratitelné (ty jsou zcela v´ yjimeˇcné) – Pr´ avn´ı fikce 75


∗ Vych´ az´ı umˇele vytvoˇreného skutkového pˇredpokladu ∗ Vˇetˇsinou legislativnˇe- technick´ y základ. Napˇr. urˇcen´ı poloviny mˇes´ıce nebo fikce doruˇcen´ı p´ısemnosti, kterou adres´ at odm´ıtl pˇrijmout ∗ Vyvr´ atit lze jen ve v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech, kdy to zákon dovoluje • Typicky pouˇz´ıvané d˚ ukazn´ı prostˇredky: – – – –

V´ ypovˇ edi- u ´ˇ castn´ık˚ u (= ti, kteˇr´ı jsou zainteresováni na v´ ysledku ˇr´ızen´ı), svˇedk˚ u Listinn´ e d˚ ukazy. Veˇrejné (pro nˇeˇz plat´ı presumpce správnosti) a soukromé (napˇr. dopisy apod.) Znaleck´ y posudek v odborn´ ych aspektech pˇr´ıpadu Doliˇ cn´ e pˇ redmˇ ety, ohled´ an´ı m´ısta ˇ cinu, rekonstrukce trestn´ eho ˇ cinu

´ redn´ım vˇestn´ıku • Nen´ı tˇreba dokazovat pr´ avn´ı pˇredpisy a dalˇs´ı prameny práva publikované ve Sb´ırce zákon˚ u, Uˇ EU a Sb´ırce mezin´ arodn´ıch smluv – Plat´ı z´ asada soud zn´ a pr´ avo“ (iura novit curia) ” • Pouze mezi veˇrejné listiny se ale poˇc´ıtaj´ı- a tedy je tˇreba dokazovat: – Lok´ aln´ı pr´ avn´ı pˇredpisy (napˇr. vyhláˇsky obc´ı) – Parapr´ avn´ı normy- vnitˇrn´ı pˇredpisy (statuty, stanovy apod.) – Pr´ avn´ı pˇredpisy jin´ ych st´ at˚ u Rozd´ıly mezi druhy ˇr´ızen´ı ve zjiˇst’ov´ an´ı skutkové podstaty: ==Trestn´ı ˇr´ızen´ı==

138

• Z´ asada objektivn´ı (materi´ aln´ı) pravdy- nelze pouˇz´ıt nezákonné d˚ ukazy, vina mus´ı b´ yt prokázána jednoznaˇcnˇe a nepochybnˇe (⇒ z´ asada in dubio pro reo, souvislost s presumpc´ı neviny) • Z´ asada legality- pˇr´ısluˇsné org´ any ˇcinné v trestn´ım ˇr´ızen´ı jsou povinny st´ıhat kaˇzdou trestnou ˇcinnost, o n´ıˇz se dozvˇed´ı. D˚ ukazn´ı bˇremeno nese st´ at ==Civiln´ı ˇr´ızen´ı:== • prvky z´ asady form´ aln´ı pravdy- v´ ysledek procesu závis´ı na dodrˇzen´ı formáln´ıch náleˇzitost´ı, postaˇcuje urˇcit´ a pravdˇepodobnost, ˇze prok´ azané je pravdou • neplat´ı zde presumpce neviny ani z´ asada in dubio pro reo • narozd´ıl od trestn´ıho procesu jsou moˇzné: – rozsudek pro uzn´ an´ı- ˇzalovan´ y pˇriznal vinu v plném rozsahu (⇒ vˇetˇsinou nen´ı tˇreba provádˇet d˚ ukazn´ı ˇr´ızen´ı) – rozsudek pro zmeˇsk´ an´ı- ˇzalovan´ y bez ˇrádné omluvy zmeˇskal prvn´ı státn´ı ⇒ je vyhovˇeno ˇzalobˇe • d˚ ukazn´ı bˇremeno nese ˇzalobce • ˇzalobce je p´ anem sporu ( dominus litis“)- disponuje ˇzalobou i v pr˚ ubˇehu ˇr´ızen´ı ” • z´ asada projednac´ı- soud pˇrihl´ıˇz´ı jen k d˚ ukaz˚ um, navrˇzen´ ym stranami (nemus´ı ale provést vˇsechny) ==Spr´ avn´ı ˇr´ızen´ı:== • • • • •

D˚ uraz na objektivn´ı pravdu Neplat´ı z´ asada in dubio pro reo Org´ an ˇr´ızen´ı prov´ ad´ı z u ´ˇredn´ı povinnosti Pˇrev´ aˇznˇe p´ısemn´ y charakter Rozd´ıly, mezi jednotliv´ ymi typy ˇr´ızen´ı

ˇ sen´ı pr´ 2. Reˇ avn´ıch ot´ azek 139

• Ot´ azka, které normy aplikovat na danou skutkovou podstatu, posouzen´ı jejich platnosti a u ´ˇcinnosti a interpretace. • Za urˇcit´ ych podm´ınek pouˇzit´ı analogie v civiln´ım ˇr´ızen´ı (plat´ı zde zásada legáln´ı licence a zásada z´ akazu odm´ıtnut´ı spravedlnosti) u mezer v pr´ avu de lege lata. Postupuje se následovnˇe: 1. 2. 3.

Zjiˇstˇen´ı situace, kter´ a pr´ avem nen´ı ˇreˇsena a nˇekdo se v n´ı domáhá spravedlnosti ´ Uvaha, zda existuje podobn´ au ´prava ´ Uvaha, zda je dan´ a mezera v pr´ avu relevantn´ı (zda se nejedná o vˇec, jiˇz zákonodárce v˚ ubec upravit nechtˇel) 76


´ 4. Uvaha, zda nen´ı analogie zak´ az´ ana (napˇr. v trestn´ım ˇr´ızen´ı podle zásad nen´ı zloˇcinu/trestu bez z´ akona“) ” • Od pouˇzit´ı analogie je tˇreba odliˇsit systematick´ y v´ yklad- extenzivn´ı nebo restriktivn´ı v´ yklad zákona v urˇcitém kontextu • Vznik pr´ avn´ıho vztahu vˇzdy posuzov´ an podle pˇredpis˚ uu ´ˇcinn´ ych v jeho dobˇe. • Rozpory v pr´ avn´ım ˇr´ adu ˇreˇseny podle z´ asad: 1. Lex superior derogat inferiori 2. Lex posterior derogat priori 3. Lex specialit derogat generali • Soudce je v´ az´ an z´ akony a m˚ uˇze je vykládat. Správn´ı orgány jsou ovˇsem vázány vnitˇrn´ımi pˇredpisy a jsou povinny pˇrihl´ıˇzet k rozhodnut´ı vyˇsˇs´ıch soud˚ u 3. Rozhodnut´ı ve vˇ eci 140

• Vyd´ an´ı aktu aplikace pr´ ava (napˇr. rozsudek, platebn´ı rozkaz, trestn´ı pˇr´ıkaz). Akt aplikace práva obsashuje: 1. V´ yrok (enunci´ at)- vlastn´ı rozhodnut´ı – V ˇzalobˇe b´ yv´ a v´ yrok soudu navrˇzen pˇresnˇe tak, jak navrhovatel chce, aby soud rozhodnul. – Takov´ y n´ avrh v´ yroku se naz´ yvá petit. 2. Od˚ uvodnˇ en´ı 3. Pouˇ cen´ı o opravn´ ych prostˇ redc´ıch • Pro akty pr´ ava plat´ı presumpce spr´ avnosti (i akt vadn´ y je u ´ˇcinn´ y, funguje jako bezvadn´ y). Pokud je pr´ avn´ı akt nicotn´ y ( paakt“), tak ovˇsem pr´ avnˇe neexistuje, nenabude u ´ˇcinnosti, právn´ı moci, ani platnosti. Typické ” pˇr´ıklady: – Akt je vydan´ y org´ anem, kter´ y k nˇemu nemˇel pravomoc (nebo v˚ ubec nebyl orgánem veˇrejné moci) – Akt je zjevnˇe ne´ ustavn´ı nebo nelegáln´ı ´ cinnost, pr´ Uˇ avn´ı moc, vykonatelnost Akt aplikace pr´ ava nab´ yv´ a postupnˇe u ´ˇcinnosti, právn´ı moci a vykonatelnosti: 141 ´ ==Uˇcinnost== = schopnost vyvolat zam´ yˇslené následky • Vadné akty lze napadnout ˇr´ adn´ ymi odvolac´ımi prostˇredky. Pokud projde odvolac´ı lh˚ uta, odvolán´ı je nepˇr´ıpustné, nebo je odvolac´ım org´ anem zam´ıtnuto, akt nab´ yvá právn´ı moci • Odvolac´ı lh˚ uta bˇeˇz´ı od okamˇziku doruˇcen´ı aktu a má prekluzivn´ı (propadn´ y) charakter • Dva u ´ˇcinky uˇzit´ı opravného prostˇredku: • Devolutivn´ı- pˇresun rozhodnut´ı na vyˇsˇs´ı instanci (v´ yjimkou autoremedura, kdy o odvolán´ı znovu rozhoduje stejn´ y org´ an) • Suspensivn´ı- odklad z´ avaznosti aktu práva ==Pr´ avn´ı moc== pravomocn´ y akt pr´ ava je z´ avazn´ y (materiáln´ı stránka právn´ı moci) a nezmˇ eniteln´ y (form´ aln´ı str´ anka pr´ avn´ı moci) • Pˇ rek´ aˇ zka litispendence- nelze zah´ ajit ˇr´ızen´ı k vˇeci, k n´ıˇz jiˇz ˇr´ızen´ı prob´ıhá • Pˇrek´ aˇzka Rei iudicatae (pˇrek´ aˇzka vˇeci pravomocnˇe rozhodnuté)= O pravomocnˇe rozhodnuté vˇeci (res iudicata) nelze znovu jednat (ne bis idem). V´ yjimky: – zjiˇstˇen´ı z´ akladn´ıch vad z hlediska skutkového stavu (napˇr. nové skuteˇcnosti) – zjiˇstˇen´ı z´ avaˇzn´ ych pr´ avn´ıch vad • Proti pravomocn´ ym akt˚ um lze podat mimoˇrádn´ y opravn´ y prostˇredek, je- li splnˇena jedna z v´ yjimek. Mimoˇr´ adné opravné prostˇredky jsou: – Apelace opravn´ y org´ an pˇrezkoum´ avá jak skutkovou tak právn´ı stránku vˇeci a rozhodnut´ı m˚ uˇze potvrdit, zmˇenit nebo zruˇsit – Kasace- opravn´ y org´ an pˇrezkoum´ avá jen právn´ı stránku, vˇec m˚ uˇze vrátit niˇzˇs´ı instanci k dalˇs´ımu ˇr´ızen´ı a novému rozhodnut´ı – Revize- opravn´ y org´ an pˇrezkoum´ avá právn´ı stránku, ovˇsem na rozd´ıl od kasace je rozsah pˇrezkoum´ an´ı ˇsirˇs´ı, neˇz navrhuje strana, pod´ avaj´ıc´ı opravn´ y prostˇredek. M˚ uˇze b´ yt rozhodnuto o zruˇsen´ı rozhodnut´ı a vr´ acen´ı k niˇzˇs´ı instanci nebo rovnou vydáno nové rozhodnut´ı ==Vykonatelnost== = moˇznost vynucen´ı povinnosti exekuce • Nast´ av´ a po nabyt´ı pr´ avn´ı moci a uplynut´ı lh˚ uty k dobrovolnému plnˇen´ı povinnosti, v´ yjimkou je pˇredbˇeˇzn´ a vykonatelnost * Gerloch A.: Teorie pr´ ava (4.vyd´ an´ı), str 203-214 77

˚ APLIKACE PRAVA ´ 1.54. DRUHY PROCESU

1.54.


Druhy proces˚ u aplikace pr´ ava

• obˇcanské soudn´ı ˇr´ızen´ı – – – – – –

upravuje obˇcansk´ y soudn´ı ˇr´ ad kontradiktorn´ı ˇr´ızen´ı nalézac´ı odvolac´ı dovolac´ı exekuˇcn´ı ˇr´ızen´ı

• trestn´ı ˇr´ızen´ı – upravuje trestn´ı ˇr´ ad – nˇekolik st´ adi´ı: 1. pˇr´ıpravné ˇr´ızen´ı ∗ obvinˇen´ı pachatele ∗ vyˇsetˇrov´ an´ı ∗ shromaˇzd’ov´ an´ı d˚ ukaz˚ u 2. sestaven´ı obˇzaloby ∗ st´ atn´ı z´ astupce 3. rozhodov´ an´ı soudu ∗ hlavn´ı l´ıˇcen´ı 4. odvolac´ı ˇr´ızen´ı (popˇr. dovol´ an´ı) 5. exekuce • spr´ avn´ı ˇr´ızen´ı – spr´ avn´ı ˇr´ ad (i speci´ aln´ı z´ akonné pˇredpisy) – rozhoduj´ı spr´ avn´ı org´ any ∗ stavebn´ı ˇr´ızen´ı ∗ celn´ı ∗ pˇrestupkové... ´ • nˇekteré typy ˇr´ızen´ı pˇred Ustavn´ ım soudem – napˇr´ıklad: ∗ rozhodov´ an´ı o velezradˇe prezidenta ∗ u ´stavn´ı st´ıˇznosti ∗ platnost voleb... • zvl´ aˇstn´ı typy ˇr´ızen´ı – ˇr´ızen´ı o konkurzu vyrovn´ an´ı – soudn´ı ˇr´ızen´ı spr´ avn´ı. . . • o proces aplikace pr´ ava nejde: – nerozhoduje org´ an veˇrejné moci – proces aplikace pr´ ava x proces tvorby práva – vyd´ av´ an´ı intern´ıch pˇredpis˚ u * uˇcebnice

78

´ 1.55. AKTY APLIKACE PRAVA A JEJICH KLASIFIKACE

1.55.


Akty aplikace pr´ ava a jejich klasifikace

• r˚ uzné typy – – – – – –

rozsudek rozhodnut´ı rozkaz pˇr´ıkaz opatˇren´ı v´ ymˇer

• obsahuje: – v´ yrok – od˚ uvodnˇen´ı – pouˇcen´ı o opravn´ ych prostˇredc´ıch • aktem nen´ı osvˇedˇcen´ı - veˇrejn´ a listina – – – –

ˇridiˇcsk´ y pr˚ ukaz obˇcansk´ y pr˚ ukaz index vysvˇedˇcen´ı...

´ cinnost aktu aplikace pr´ Uˇ ava 142

• schopnost vyvolat zam´ yˇslené n´ asledky • presumpce spr´ avnosti (i vadn´ y akt je u ´ˇcinn´ y) • existuj´ı i nicotné pr´ avn´ı akty (ne´ uˇcinné) – akt vyd´ a org´ an, kter´ y nen´ı org´ anem veˇrejné moci nebo nemá pˇr´ısluˇsnou pravomoc – akt je zjevnˇe ne´ ustavn´ı nebo nelegáln´ı – pr´ avnˇe tedy neexistuje • presumpce spr´ avnosti veˇrejnopr´ avn´ıch akt˚ u – vadné akty lze napadnout opravn´ ymi prostˇredky – pokud je akt potvrzen nabude pr´ avn´ı moci

Pr´ avn´ı moc aktu aplikace pr´ ava 143

• jestliˇze akt nabude pr´ avn´ı moc, je nezmˇeniteln´ y a závazn´ y • nast´ av´ a, pokud nelze vyuˇz´ıt ˇr´ adn´ y opravn´ y prostˇredek • opravn´ y prostˇredek m´ a dva u ´ˇcinky: – devolutivn´ı - pˇresun rozhodnut´ı na vyˇsˇs´ı právn´ı instanci – suspenzivn´ı - odklad jeho z´ avaznosti 1. apelace – opravn´ y org´ an zkoum´ a skutkovou i právn´ı stránku a m˚ uˇze rozhodnut´ı zmˇenit, potvrdit nebo zruˇsit 2. kasace – zkoum´ a pouze pr´ avn´ı str´ anku – pokud zjist´ı vadu, vr´ at´ı vˇec k orgánu niˇzˇs´ı instance k novému rozhodnut´ı 3. revize – zkoum´ a pouze pr´ avn´ı str´ anku, ale rozsah pˇrezkoumán´ı je ˇsirˇs´ı – m˚ uˇze zruˇsit, vr´ atit nebo vydat zcela nové rozhodnut´ı 4. res iudicatae 79

´ ˇ CEN ˇKAPITOLA Í ´ 1.56. KONSTITUTIVNÍ A DEKLARATORNÍ AKTY APLIKACE PRAVA; OSVED 1. OTAZKY

– vˇec pravomocnˇe rozhodnut´ a – lze o ni jednat pouze: ∗ jsou-li zjiˇstˇeny z´ akladn´ı vady z hlediska skutkového stavu ∗ nebo jsou-li zjiˇstˇeny z´ avaˇzné právn´ı vady → mimoˇrádné opravné prostˇredky 5. litispendence – pˇrek´ aˇzka zah´ ajeného procesu – zapoˇcaté ˇr´ızen´ı nen´ı moˇzné zapoˇc´ıt u jiného soudu

Vykonatelnost aktu aplikace pr´ ava 144

• donucen´ı ke splnˇen´ı povinnosti uloˇzené v aktu

Druhy akt˚ u 145

• Moˇzné rozdˇelen´ı – Kostitutivn´ı akt ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

procesn´ı i hmotnˇepr´ avn´ı d˚ usledky je pr´ avn´ı skuteˇcnost´ı rozsudky soud˚ u o trestn´ıch vˇecech, v obˇc. ˇr´ızen´ı (rozsudek o osvojen´ı. . . ), správn´ı u ´ˇrady p˚ usob´ı ex nunc = od nyn´ı tvoˇr´ı pr´ avo

– Deklaratorn´ı akt ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

pouze prohlaˇsuje nestanov´ı nov´ a pr´ ava ˇci povinnosti napˇr. rozsudek o urˇcen´ı otcovstv´ı v´ yznamn´ y v procesn´ım pr´ avu p˚ usob´ı ex tunc = od tehdy

• nebo – Rozhodnut´ı ve vˇeci samé ∗ meritorn´ı ∗ vyd´ an´ı je smyslem samotného ˇr´ızen´ı – Rozhodnut´ı procesn´ı ∗ form´ aln´ı ∗ upravuje samotné ˇr´ızen´ı (odroˇcen´ı jednán´ı,pˇripuˇstˇen´ı zmˇeny ˇzaloby. . . ) * uˇcebnice

1.56.

Konstitutivn´ı a deklaratorn´ı akty aplikace pr´ ava; osvˇ edˇ cen´ı

• Aplikace pr´ ava = kvalifikovan´ a forma realizace práva uskuteˇcn ˇovaná orgány veˇrejné moci, pˇri n´ıˇz doch´ az´ı k podˇrazen´ı konkrétn´ı skutkové podstaty pod pˇr´ısluˇsnou abstraktn´ı právn´ı podstatu vyjádˇrenou v právn´ı normˇe • Proces aplikace pr´ ava m´ a tˇri st´ adia: – Faktické (skutkové) ot´ azky - quaestiones facti - zjiˇst’uje se pˇr´ım´ ym vn´ımán´ım a dokazován´ım – Pr´ avn´ı ot´ azky - quaestiones iuris - podle jaké právn´ı normy (právn´ıch norem) se pˇr´ıpad posoud´ı – Rozhodnut´ı ve vˇeci, tj. vyd´ an´ı aktu aplikace práva • V´ ysledkem procesu aplikace pr´ ava jsou akty aplikace práva, ve kter´ ych soudy, správn´ı u ´ˇrady a jiné org´ any veˇrejné moci rozhoduj´ı o subjektivn´ıch právech a právn´ıch povinnostech fyzick´ ych a právnick´ ych osob • Akt aplikace pr´ ava obsahuje: 80

´ Í STAT ´ A VLADA ´ ´ ´ RYSY A ROZDÍLY 1.57. PRAVN PRAVA - SHODNE


– V´ yrok (petit, enunci´ at)- vlastn´ı rozhodnut´ı – Od˚ uvodnˇen´ı – Pouˇcen´ı o opravn´ ych prostˇredc´ıch • Postupnˇe pr´ avn´ı akt nab´ yv´ a: (v´ıce viz otázka ˇc. 55) – – –

´ cinnost = schopnost vyvolat zam´ Uˇ yˇslené následky Pr´ avn´ı moc = kdyˇz nabude akt právn´ı moc, je závazn´ y a nezmˇeniteln´ y Vykonatelnost = moˇznost vynucen´ı povinnosti, tedy okamˇzik, kdy lze pˇristoupit k donucen´ı ke splnˇen´ı povinnosti uloˇzené v aktu, k exekuci

Konstitutivn´ı a deklaratorn´ı akty aplikace pr´ ava 146

• Konstitutivn´ı akt – M´ a procesn´ı i hmotnˇe pr´ avn´ı d˚ usledky, spoˇc´ıvaj´ıc´ı ve vzniku, zmˇenˇe, nebo zániku subjektivn´ıch pr´ av a povinnost´ı, v tomto smyslu je pr´ avn´ı skuteˇcnost´ı – P˚ usob´ı ex nunc (od nyn´ı) – Napˇr. rozsudky soud˚ u v trestn´ıch vˇecech, vˇetˇsina rozhodnut´ı správn´ıch u ´ˇrad˚ u, nˇekteré rozsudky v obˇcanském soudn´ım ˇr´ızen´ı (rozsudek o rozvodu manˇzelstv´ı, o osvojen´ı), kde ovˇsem pˇrevládaj´ı akty deklaratorn´ı • Deklaratorn´ı akt – – – –

Akt, kter´ y nestanov´ı nov´ a subjektivn´ı práva a právn´ı povinnosti, pouze prohlaˇsuje M´ a pouze procesn´ı d˚ usledky, v rovinˇe práva hmotného nen´ı právn´ı skuteˇcnost´ı P˚ usob´ı ex tunc (od tehdy) Napˇr. rozsudek soudu o urˇcen´ı otcovstv´ı- deklaratornˇe prohlaˇsuje otcovstv´ı, které vˇsak vzniklo jiˇz narozen´ım

• Osvˇ edˇ cen´ı – – – –

Nen´ı aktem aplikace pr´ ava, nen´ı v´ ysledkem sporu o existenci právn´ıho vztahu M´ a charakter veˇrejné listiny nikoliv povahu veˇrejnoprávn´ıch akt˚ u Vyd´ avaj´ı je k tomu urˇcené instituce, nemus´ı m´ıt povahu orgánu veˇrejné moci Napˇr. index, vysvˇedˇcen´ı, OP

* Teorie pr´ ava, A. Gerloch, 5. vyd´ an´ı, str. 181- 191

1.57.

Pr´ avn´ı st´ at a vl´ ada pr´ ava - shodn´ e rysy a rozd´ıly

Rozd´ıly mezi kontinent´ aln´ım (pr´ avn´ı st´ at) a angloamerick´ ym (rule of law) syst´ emem pr´ ava 147

1. rozd´ıly v pramenech pr´ ava • ovlivˇ nuje to dalˇs´ı tˇri rozd´ıly • KS - z´ akon • AS - preferuj´ı se precedenty, plat´ı mnohost pramen˚ u práva 2. rozd´ıl v postaven´ı soudc˚ u z hlediska tvorby práva ´ • KS - soudci pr´ avo nalézaj´ı mezi stranami (inter pares), netvoˇr´ı ho, pouze Ustavn´ ı soudy p˚ usob´ı v˚ uˇci vˇsem (erga omnes) v r´ amci abstraktn´ı kontroly u ´stavnosti • AS - soudci nalézaj´ı pr´ avo a vyˇsˇs´ı soudy mohou právo tvoˇrit (p˚ usob´ı erga omnes) 3. rozd´ıl v pr´ avn´ıch instituc´ıch • v pr´ avn´ı terminologii a celkovém chápán´ı práva a v dˇelen´ı práva • KS - soukromé x veˇrejné, je zaloˇzeno na recepci ˇr´ımského práva • AS - nerozliˇsuje pr´ avo soukromé a veˇrejné 81

´ Í STAT ´ A VLADA ´ ´ ´ RYSY A ROZDÍLY 1.57. PRAVN PRAVA - SHODNE


4. rozd´ıl v pojet´ı pr´ avn´ıho st´ atu • v´ azanost st´ atn´ı moci pr´ avem, respektován´ı právn´ıho rámce ˇreˇsen´ı spoleˇcensk´ ych konflikt˚ u → to je spoleˇcné pro obˇe idee • v pojet´ı z´ akonnosti – KS - vych´ az´ı ze z´ akona, v´ ysledkem je doktrina právn´ıho státu – AS - prosazena vl´ ada pr´ ava (rule of law)

Pr´ avn´ı st´ at 148

• Takov´ y st´ at, v nˇemˇz je v´ ykon st´ atn´ı moci omezen zákonem, vycház´ı z myˇslenky dominance (svrchovanosti, prim´ atu) z´ akona • Org´ any veˇrejné moci smˇej´ı ˇcinit jen to, co jim zákon v´ yslovnˇe dovoluje, zat´ımco obˇcan sm´ı ˇcinit vˇse, co z´ akon v´ yslovnˇe nezakazuje • prim´ at pr´ ava nad st´ atem, st´ at (respektive státn´ı orgány) vázan´ y právem • pˇritom tv˚ urcem pr´ ava pomoc´ı z´ akon˚ u je stát, zákony (a u ´stavy) potom ztˇelesˇ nuj´ı suverenitu • st´ at jako suverénni normotv˚ urce nen´ı formálnˇe niˇc´ım vázán (ˇzádn´ ymi pravidly, obyˇceji které by mˇely vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ılu neˇz z´ akon a u ´stava) → proto se upˇrednostˇ nuje interpretace vázanosti nikoli státu, ale st´ atn´ıch org´ an˚ u • uplatnˇen´ı legality, kter´ a je spojena s demokratick´ ym charakterem státu • Principy pr´ avn´ıho st´ atu – Z´ akladn´ı znaky (principy) pr´ avn´ıho státu, tak jak jsou v souˇcasnosti obecnˇe pˇrij´ımány lze pro n´ azornost vymezit takto: – V´ azanost st´ atu pr´ avem ∗ St´ at je nejen p˚ uvodcem pr´ avn´ıch norem, ale i jejich adresátem. To znamená, ˇze je s´ am v´ az´ an u ´stavou, u ´stavn´ımi z´ akony, z´ akony a dalˇs´ımi právn´ımi akty. Souˇcasnˇe je vázán i akty mezin´ arodn´ıho pr´ ava obecné povahy nebo tˇemi, které uznal. V neposledn´ı ˇradˇe se uvád´ı vázanost státu demokratick´ ymi principy. – Dˇ elba moci ∗ Moc ve st´ ate je rozdˇelena na zákonodárnou, v´ ykonnou a soudn´ı. Kaˇzdá má pˇresnˇe vymezenou p˚ usobnost a k jej´ımu naplˇ nován´ı svˇeˇrené kompetence, pˇriˇcemˇz existuj´ı urˇcité kontroln´ı a garanˇcn´ı mechanismy jejichˇz u ´kolem je zabráni pˇrekraˇcován´ı p˚ usobnosti a nepˇrimˇeˇrené kumulaci moci. V literatuˇre se bˇeˇznˇe hovoˇr´ı o systému vzájemn´ ych garanc´ı a brzd. – Omezen´ a moc ∗ St´ at m˚ uˇze zasahovat a svoji moc uplatˇ novat jen v pˇr´ıpadech a zp˚ usobem pˇredem stanoven´ ym. – Suverenita lidu ∗ Obˇcan je nadˇrazen st´ atu coˇz se projevuje jednak v moˇznosti v projevu v˚ ule pˇri person´ aln´ım ustavov´ an´ı moci z´ akonod´ arné, popˇr´ıpadˇe v moˇznosti pˇr´ımého projevu v˚ ule lidu. Suverenita lidu se souˇcasnˇe projevuje v zakotven´ı základn´ıch práv a svobod ˇclovˇeka a obˇcana v u ´stavn´ım z´ akonˇe, jehoˇz souˇc´ ast´ı je i samostatná a v´ yslovná garance základn´ıch práv menˇsin. – Soudn´ı ochrana ∗ Kaˇzdému m´ a b´ yt d´ ana moˇznost domáhat se sv´ ych práv a oprávnˇen´ ych zájm˚ u u nezávislého a nestranného soudu jehoˇz rozhodnut´ı má byt pˇrezkoumatelné soudem vyˇsˇs´ı instance. – Jednotlivé principy, tak jak byly v´ yˇse vymezeny tvoˇr´ı jeden funkˇcn´ı celek. Nelze tedy uvaˇzovat o relevanci ´ ˇ e republiky a zvoleného poˇrad´ı. Jednotlivé znaky budou podrobnˇeji popsány a srovnány s Ustavou Cesk´ Listinou z´ akladn´ıch pr´ av a svobod v samostatn´ ych ˇclánc´ıch. • Kladen d˚ uraz na z´ akon protoˇze: 1. z´ akon je pˇrij´ım´ an z´ akonod´ arn´ ym sborem, kter´ y je volen lidem, je k pˇrij´ımán´ı zákon˚ u legitimov´ an 2. na z´ akonech postaven´ y pr´ avn´ı ˇr´ ad je pˇrehlednˇejˇs´ı, neˇz ten, kter´ y vycház´ı z mnohosti pramen˚ u pr´ ava a je zde zd˚ uraznˇen princip pr´ avn´ı jistoty 3. z´ akon je progresivn´ı prostˇredek potˇrebné zmˇeny spoleˇcensk´ ych pomˇer˚ u 82

´ DEMOKRATICKY ´ PRAVN ´ Í STAT ´ 1.58. SOUDOBY


4. v z´ akonˇe je pˇredem moˇzné ˇr´ıci, co je dobré a co ˇspatné, tedy vytvoˇrit ideáln´ı normatin´ı svˇet • Konstrukˇcn´ı problém - je tv˚ urce pr´ ava sám vázán zákonem? – platné z´ akony jsou platné i pro nˇeho, závaznost zˇcásti morálnˇe-politická, nejen právn´ı – zmˇena z´ akona je moˇzn´ a zase jen pˇri nedodrˇzen´ı nˇejaké zákonem stanovené procedury, zákonod´ arce je v´ az´ an procesn´ımi normami – pozdˇeji se vyv´ıj´ı jeˇstˇe moˇznoat v´ azat zákonodárce u ´stavn´ımi pˇredpisy

Vl´ ada pr´ ava 149

• uvedené 4 d˚ uvody proˇc by mˇel b´ yt kladen d˚ uraz na zákon se neprosadily v oblasti angloamerického pr´ ava, ten v mnohém vych´ az´ı z jin´ ych v´ ychodisek • angloamerick´ y svˇet - pln´ y neust´ al´ ych stˇret˚ u zájm˚ u, které se projevuj´ı i v právu • ide´ al spr´ avného a spravedlivého se hledá neustále v dynamice spoleˇcenských vztah˚ u → dynamické pojet´ı spravedlnosti • preferuje nezasahov´ an´ı do pr´ av a svobod pˇred legalitou • d˚ uraz na z´ asadu spravedlivého procesu pˇri zásaz´ıch do práv • rovnost lid´ı pˇred z´ akonem • d˚ uraz na tradici - literatura, obyˇceje • platné pr´ avo stoj´ı nad st´ atem, nen´ı v´ ytvorem státu - pˇrevaha precedent˚ u, pˇr´ıp. právn´ıch obyˇcej˚ u, nejsou z´ amˇernou ˇcinnost´ı st´ atn´ıch org´ an˚ u, n´ ybrˇz jako d˚ usledek dlouhodobé a ˇzivelnˇe se formuj´ıc´ıho masového chov´ an´ı a odpov´ıdaj´ıc´ıho pr´ avn´ıho vˇedom´ı • st´ atn´ı moc uzn´ av´ a ta ˇci ona obyˇcejov´ a práviidla za právnˇe závazná t´ım, ˇze je státn´ı orgány aplikuj´ı pˇri individu´ aln´ım rozhodov´ an´ı a ˇze pˇri jejich poruˇsen´ı poskytuj´ı ochranu, resp. pouˇz´ıvaj´ı donucovac´ıch prostˇredk˚ u • precedent - jako prameny pr´ ava jsou sice v´ ysledkem ˇcinnosti státn´ıch orgán˚ u, nejsou vˇsak generálnˇe vyj´ adˇrenou v˚ ul´ı org´ anu ztˇelesˇ nuj´ıc´ıho st´ atn´ı suverenitu, vznikaj´ı na základˇe individuáln´ıch rozhodnut´ı soudc˚ u • soudy - tvorba pr´ ava ex post, pˇredem je dáno jen relativnˇe málo pravidel (je moˇzné apriori ˇr´ıci co je dobré a co ne?) → relativnˇe nizk´ a m´ıra pr´ avn´ı jistoty • ot´ azka - jaké je re´ alné postaven´ı soudce? Nakolik je nezávisl´ y? Nakolik je prostˇredn´ıkem prosazov´ an´ı politick´ ych z´ ajm˚ u? – i pˇres pomˇernˇe velkou volnost pˇri judikován´ı nem˚ uˇze rozhodnout mimo u ´stavu (ve VB rozhodovat proti z´ akonu), nestoj´ı zcela nad st´ atem – kaˇzd´ y m´ a pr´ avo na spravedliv´ y proces (due process law) – zaveden a ˇsiroce uplatˇ nov´ an porotn´ı systém - na jeho základˇe by mˇelo rozhodovat nejlepˇs´ı svˇedom´ı a vˇedom´ı ˇclen˚ u poroty, coˇz funguje jako jedna ze záruk, která má chránit obˇcana proti státu • koncepce v´ azanosti st´ atu prostˇrednictv´ım common law (obecn´ ym právem) ve VB abstraktnˇe vzato neposkytuje vˇetˇs´ı pr´ avn´ı jistotu neˇz KS • Parlament ve VB nen´ı v´ az´ an rigidn´ı u ´stavou → m˚ uˇze mˇenit prostˇrednictv´ım statute law (zákony) práva vzniklé na z´ akladˇe precedent˚ u • VB x USA – ve Velké Brit´ anii daleko spont´ annˇejˇs´ı proces – v USA d˚ uleˇzit´ a myˇslenkov´ a ide´ aln´ı konstrukce, pˇredstava ideáln´ıho uspoˇrádán´ı - suverénn´ı lid, kter´ y si ´ d´ av´ a Ustavu * TP Gerloch, 2.vyd´ an´ı, 106, 194-196; * TP Boguszak, str. 215; * ; *

1.58.

Soudob´ y demokratick´ y pr´ avn´ı st´ at

Pr´ avn´ı st´ at 150

• st´ at, kter´ y je v´ az´ an pr´ avem (prim´ at pr´ ava nad státem) • pr´ avem jsou v´ az´ any i org´ any veˇrejné moci • roviny pr´ avn´ıho st´ atu (které by mˇely b´ yt v souladu) – form´ aln´ı smysl - st´ at, ve kterém se uplatˇ nuje legalita (i v˚ uˇci orgán˚ um veˇrejné moci) – materi´ aln´ı smysl - st´ at, ve kterém se uplatˇ nuje legalita + demokratick´ y charakter státu = legitimita

83

´ PRAVU ´ 1.59. LEGALITA A LEGITIMITA V SOUDOBEM


Soudob´ y demokratick´ y pr´ avn´ı st´ at 151

• nen´ı ch´ ap´ an pouze ve form´ aln´ım, ale i materiáln´ım (demokratickém) smyslu – reakce na krizi pr´ avn´ıho st´ atu v d˚ usledku totalitn´ıch reˇzim˚ u, WWII – doplnˇen´ı poˇzadavku legality o kritérium legitimity • z´ akladn´ı rysy materi´ aln´ıho pojet´ı pr´ avn´ıho státu – v´ azanost st´ atu pr´ avem ∗ soudobé pr´ avo vych´ az´ı ze tˇr´ı legitimizaˇcn´ıch zdroj˚ u (nutnost vˇsech tˇr´ı) 1. v˚ ule lidu 2. hodnotov´ a orientace - vycház´ı hlavnˇe z hodnot svobody a rovnosti, d˚ uleˇzitost nezadateln´ ych pr´ av a jejich uzn´ an´ı 3. princip legality (z´ akonnosti) - pr. normy se mus´ı dodrˇzovat v procesu jejich tvorby i aplikace – lidsk´ a pr´ ava ∗ nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı subjektivn´ı pr´ ava u ´stavnˇe zaruˇcená ∗ atributy z´ akladn´ıch pr´ av a svobod: · nezadatelnost - nepovaˇzuj´ı se za v´ ytvor státn´ı moci, stát je ale mus´ı uznat pro z´ısk´ an´ı pozitivnˇepr´ avn´ıho charakteru · nezruˇsitelnost - nelze je státem platnˇe zruˇsit · nezcizitelnost - kogentn´ı povaha, vzdán´ı se jich ze strany nositele bez právn´ıho v´ yznamu · nepromlˇcitelnost - trvale vymahatelná ∗ omezena pouze z´ akonem, pokud je to nezbytné pro v´ ykon jin´ ych práv nebo z d˚ uvodu veˇrejného z´ ajmu ∗ stoj´ı ve stˇredu koncepce recentn´ıho demokratického právn´ıho státu ∗ z´ akon nen´ı jednoznaˇcn´ y, je vykládán ve prospˇech tˇechto práv = zásada in dubio pro libertate – dˇ elba moci ∗ z´ asada nez´ avislosti moc´ı a z´ asada rovnováhy moc´ı a systém brzd ∗ soudob´ y demokratick´ y st´ at m˚ uˇze b´ yt jen decentralizovan´ y (´ uzemn´ı samospráva, hospod´ aˇrsk´ a s., z´ ajmov´ a s.) ∗ soudobé demokratické st´ aty jsou tˇeˇzko pˇredstavitelné bez vazeb na nadstátn´ı instituce a na mezin´ arodn´ı pr´ avo → st´ ale ∗ s´ıl´ıc´ı tendence omezen´ı suverénn´ı státn´ı moci (ˇclenstv´ı v mezinárodn´ı organizac´ıch, pˇrijet´ı mezin´ arodn´ıch pr´ avn´ıch ∗ z´ avazk˚ u, recepce norem mezinárodn´ıho práva do vnitrostátn´ıho, ˇclenstv´ı v uni´ıch a jin´ ych form´ ach spoleˇcenstv´ı st´ at˚ u) – demokratick´ y charakter st´ atu ∗ souˇcasn´ y pr´ avn´ı st´ at nem˚ uˇze b´ yt nedemokratick´ y a demokratick´ y stát nem˚ uˇze m´ıt jinou formu neˇz pr´ avn´ı ∗ nutnost organického sepˇet´ı pˇredchoz´ıch tˇr´ı aspekt˚ u ∗ lidsk´ a pr´ ava a jejich ochrana (ve státˇe i na mezinárodn´ı u ´rovni), pluralitn´ı soutˇeˇz politick´ ych sil, volby, ˇcinnost zastupitelsk´ ych sbor˚ u, formy pˇr´ımé a participativn´ı demokracie * Gerloch, TP 5.vyd´ an´ı, str. 194, 195, 198 - 203

1.59.

Legalita a legitimita v soudob´ em pr´ avu

Legalita 152

• z´ akonnost, vˇseobecn´ a z´ avaznost z´ akony • dva z´ akladn´ı poˇ zadavky 84

´ Í ZARUKY ´ ´ ´ 1.60. PRAVN ZAKONNOSTI A USTAVNOSTI


– poˇzadavek tvorby pr´ ava - relevantn´ı spoleˇcenské vztahy maj´ı b´ yt regulovány právem – aby bylo pr´ avo zachov´ ano - st´ atn´ı moc má jeho realizaci zabezpeˇcit • z´ akonnost stricto sensu - pouhé zachov´ an´ı platného práva • z´ akonnost jako vl´ ada z´ akona - st´ at reguluje i sám sebe • soudob´ y pr´ avn´ı st´ at je legitimov´ an nejen legalitou, ale i naplˇ nován´ım zásady suverenity lidu i koncepc´ı lidsk´ ych pr´ av • pr´ avn´ı st´ at - st´ at, ve kterém se uplatˇ nuje legalita (p˚ uvodn´ı formáln´ı pojet´ı právn´ıho státu), resp. st´ at, ve kterém se metoda legality ned´ılnˇe spojuje s jeho demokratick´ ym charakterem (soudobé materiáln´ı pojet´ı pr´ avn´ıho st´ atu)

Legitimita 153

• • • •

ospravedlnitelnost, od˚ uvodnˇen´ı urˇc. postupu a jeho v´ ysledku klade d˚ uraz na ospravedlnitelnost samotného platného práva kriterium = spravedlnost legitimita pr´ ava jako celku X legitimita konkrétn´ıho právn´ıho rozhodnut´ı

modern´ı pr´ avo vych´ az´ı ze tˇr´ı legitimizaˇcn´ıch kritéri´ı, kter´ ymi jsou: • legitimita legalitou – pro pr´ avn´ı pozitivismus: co bylo legáln´ı bylo i legitimn´ı (dnes také nelze ustoupit od tohoto kritéria) • legitimita hodnotami, lidsk´ ymi pr´ avy – svobodou, jistotou, rovnost´ı, spravedlnost´ı atd. • legitimita v˚ ul´ı lidu (jako tv˚ urce pr´ ava) • mechanismy pro obnoven´ı legitimity (obnoven´ı spravedlnosti) → souvis´ı s právn´ımi zárukami u ´stavnosti a z´ akonnosti (legality) • pokud je dlouhodobˇe a v´ yraznˇe poruˇsov´ ana legitimita práva vcelku → moˇznost odporu proti státn´ı moci * Gerloch, TP 5. vyd´ an´ı, str. 195, 254

1.60.

Pr´ avn´ı z´ aruky z´ akonnosti a u ´ stavnosti

Z´ akonnost = legalita 154

• vˇseobecn´ a v´ azanost z´ akony (pr´ avem) • existuj´ı 2 poˇzadavky → 1. relevantn´ı vztahy mus´ı b´ yt regulovány právem a 2. právo mus´ı b´ yt zachov´ ano • v demokratickém pr´ avn´ım st´ atˇe m´ a 2 roviny → 1. aplikaˇcn´ı – kaˇzd´ y je povinen dodrˇzovat právo (pod hrozbou sankce pˇri jeho nedodrˇzen´ı), 2. legislativn´ı – vydán´ı pr. normy m˚ uˇze b´ yt uskuteˇcnˇeno jen v mez´ıch stanoven´ ych ˇ je t´ımto zákonem u z´ akonem, subjektem stanoven´ ym z´ akonem a ve formˇe stanovené zákonem (v CR ´stavn´ı z´ akon) • uplatnˇena, pokud st´ atn´ı moc zabezpeˇcuje právn´ı regulaci vztah˚ u a realizaci práva • leg´ aln´ı jsou vztahy, které jsou v souladu s platn´ ym právem ˇ jsou ˇcl. 2 odst. 3 Ustavy ´ a ˇcl. 2 odst. 2 Listiny • z´ akl. prameny principu z´ akonnosti v CR

´ Ustavnost = konstitucionalismus 155

• vˇseobecn´ a v´ azanost z´ akony + soulad z´ akon˚ usu ´stavou • oznaˇcuje bezv´ yjimeˇcnou vl´ adu u ´stavy, resp. vládu lidu prostˇrednictv´ım demokratické u ´stavy ˇ je podle ˇcl. 83 Ustavy ´ ´ org´ anem ochrany u ´stavnosti Ustavn´ ı soud, provád´ı ji bud’ jako abstraktn´ı kontrolu • v CR u ´stavnosti (posuzuje abstraktn´ı pr´ avn´ı pˇredpisy z hlediska jejich souladu s u ´stavn´ım poˇrádkem, jeˇstˇe neexistuje konkrétn´ı spor), nebo jako kontrolu konkrétn´ı = incidentn´ı (rozhoduje o u ´stavn´ıch st´ıˇznostech jednotlivc˚ uv konkrétn´ıch pˇr´ıpadech, ˇsetˇr´ı, zda v nich nedoˇslo k poruˇsen´ı u ´stavn´ıho poˇrádku) • ochranu u ´stavnosti m˚ uˇze vykon´ avat: 85



´ 1. org´ an nesoudn´ıho typu – napˇr. parlament, dnes jen v´ yjimeˇcnˇe (Francie a Ustavn´ ı rada) 2. org´ an soudn´ıho typu – 3 alternativy: (a) obecné soudy – dif´ uzn´ı soudnictv´ı v USA (b) specializované soudy – soudy, které stoj´ı mimo soustavu obecn´ ych soud˚ u, typické pro Evropu, ˇ = ex ante → posuzuje návrhy zákon˚ kontrola je zde prov´ adˇena: a) PREVENTIVNE u z hlediska ´ ˇ = ex post → posuzuje zákony, které souladu s u ´stavn´ım poˇr´ adkem, napˇr. Francie, b) NASLEDN E uˇz byly pˇrijaty a vyhl´ aˇseny (nejˇcastˇejˇs´ı typ), c) KOMBINACÍ a+b – Belgie, Kanada (c) kombinace i.+ii.

1. Pr´ avn´ı z´ aruky z´ akonnosti 156

• v ˇsirokém smyslu – jsou to pr´ avn´ı formy ˇcinnosti státn´ıch orgán˚ u, zp˚ usobilé zabezpeˇcit tvorbu práva a jeho ˇ jsou to tedy normativn´ı právn´ı akty, individuáln´ı (nenormativn´ı) pr. akty (ˇcili akty aplikace realizaci, v CR pr´ ava) • v uˇzˇs´ım smyslu – jsou to pr´ avn´ımi normami upravené zp˚ usoby zabezpeˇcen´ı realizace práva stát. orgány, smˇeˇruj´ıc´ı proti poruˇsov´ an´ı pr´ ava, je jimi tedy zabezpeˇcována závaznost normativn´ıch právn´ıch akt˚ u, akt˚ u aplikace pr´ ava i pr´ avn´ıch u ´kon˚ u – jsou to 1. zruˇsen´ı nebo zmˇena nez´ akonn´ ych veˇrejnoprávn´ıch akt˚ u a neplatnost nezákonn´ ych soukromopr´ avn´ıch u ´kon˚ u 2. kontrola, dozor a dohled 3. rozhodov´ an´ı spor˚ u 4. donucen´ı – tyto pr. z´ aruky se realizuj´ı 1. n´ asledkem samého nedodrˇzen´ı právn´ıch norem (napˇr. neplatnost nezákonn´ ych právn´ıch u ´kon˚ u) 2. teprve vyd´ an´ım akt˚ u st´ atn´ıch orgán˚ u (napˇr. zruˇsen´ı nezákonn´ ych právn´ıch akt˚ u) – funkce tˇechto z´ aruk 1. preventivn´ı 2. kompenzaˇcn´ı (patˇr´ı mezi n´ asledné záruky zákonnosti) 3. represivn´ı (taktéˇz) Presumpce (pˇ redpoklad) spr´ avnosti veˇ rejnopr´ avn´ıch akt˚ u • uplatˇ nuje se, pokud jde o veˇrejnopr´ avn´ı akty jak normativn´ı, tak individuáln´ı • pr´ avn´ı vady (napˇr. obsahov´ y rozpor s pr´ avn´ım aktem vyˇsˇs´ıho stupnˇe pr. s´ıly) samy o sobˇe nezakládaj´ı neplatnost pr´ avn´ıho aktu → k neplatnosti takového vadného aktu je tˇreba nového pˇr´ısluˇsného pr. aktu zmocnˇeného org´ anu • vadn´ y (i nez´ akonn´ y), ale platn´ y akt m´ a tytéˇz právn´ı u ´ˇcinky jako právn´ı akt bezvadn´ y !! • u individu´ aln´ıch pr. akt˚ u je jiˇz pˇrekon´ ano rozliˇsován´ı na vady materiáln´ı (vycházelo se z nepravdivého zjiˇstˇen´ı skutkové podstaty pˇr´ıpadu, jsou pr´ avn´ımi vadami rozhodnut´ı → orgán, kter´ y rozhodoval, mˇel zjistit objektivn´ı pravdu a z n´ı vych´ azet, pokud tak neuˇcinil → rozhodnut´ı je poruˇsen´ım práva, tedy právnˇe vadné) a vady pr´ avn´ı = form´ aln´ı (chybné pr´ avn´ı posouzen´ı pˇri subsumpci, tj. podˇrazen´ı kauzáln´ı skutkové podstaty normativn´ı skutkové podstatˇe) Akty vadn´ e a nicotn´ e • podm´ınkou platnosti je, ˇze pr´ avn´ı akt jako takov´ y skuteˇcnˇe vznikl, tj. má pˇr´ısluˇsné specifické náleˇzitosti pr. aktu X jinak nejde o akt pr´ avn´ı, ale z právn´ıho hlediska nicotn´ y = paakt • akt mus´ı b´ yt vyd´ an org´ anem, kter´ y m´ a pravomoc akt pˇr´ısluˇsného druhu vydat • nicotn´ y (pr´ avnˇe irelevantn´ı) → byl-li akt vydan´ y nˇek´ ym, kdo nemá pravomoc vydávat dané akty, nem˚ uˇze m´ıt ˇz´ adné u ´ˇcinky veˇrejnopr´ avn´ıho aktu, m˚ uˇze vˇsak m´ıt u ´ˇcinky obdobné jako neplatn´ y soukromoprávn´ı u ´kon • rozliˇsen´ı pravomoci a p˚ usobnosti m´ a praktick´ y v´ yznam → nedostatek pravomoci má zásadnˇe jiné pr´ avn´ı d˚ usledky neˇz pˇrekroˇcen´ı kompetence, v´ yznamné pro odliˇsen´ı nicotn´ ych od vadn´ ych pr. akt˚ u • pˇrekroˇcen´ı kompetence je jednou z vad platn´ ych akt˚ u → je platn´ y, pokud nen´ı pro tuto vadu zruˇsen nebo zmˇenˇen – uplatˇ nuje se pˇredpoklad spr´ avnosti X nedostatek pravomoce ˇcin´ı akt paaktem 86



• pˇredpoklad spr´ avnosti pr. akt˚ u st´ atn´ıch orgán˚ u je nezbytn´ y pro fungován´ı zákonnosti → zajiˇst’uje efektivnost pr.akt˚ u, stanoven´ı neplatnosti vadn´ ych pr. akt˚ u by neodpov´ıdalo jejich povaze a u ´ˇcelu → kaˇzd´ y je povinen se ˇr´ıdit ˇr´ adnˇe vyhl´ aˇsen´ ym normativn´ım (ˇci pravomocn´ ym individuáln´ım pr.) aktem státn´ıho orgánu i tehdy, je-li tento akt v rozporu s pr´ avn´ı normou, s n´ıˇz má b´ yt v souladu (rozhoduje akt vyˇsˇs´ı právn´ı s´ıly) !! • soud m´ a zvl´ aˇstn´ı postaven´ı → je v´ az´ an pouze zákonem, má tedy pravomoc neaplikovat pˇredpis niˇzˇs´ı pr. s´ıly, pokud shled´ a jeho nesoulad se z´ akonem, to se vˇsak vztahuje jen k individuáln´ımu pˇr´ıpadu, proto se jeho ´ rozhodnut´ım nemˇen´ı platnost pˇredpisu (zruˇsit jej m˚ uˇze Ustavn´ ı soud) • ˇreˇsena ne/z´ avaznost vadn´ ych individu´ aln´ıch pr. akt˚ u, které patˇr´ı do správn´ı nebo soudn´ı pravomoce (rozdˇelen´ı pravomoc´ı mezi spr´ avu a justici vˇsak nen´ı d˚ uslednˇe provedeno, rozhoduj´ıc´ı je justice), soud m˚ uˇze tedy posuzovat, zda tento akt byl vyd´ an kompetentn´ım orgánem a nepˇredpokládá se správnost v tomto soudn´ım rozhodov´ an´ı (na rozd´ıl od rozhodov´ an´ı ostatn´ıch orgán˚ u) • u intern´ıch instrukc´ı → jsou-li v rozporu s pr. pˇredpisy, tak ve vztaz´ıch, které jsou regulovany z´ akon´ıkem pr´ ace, nen´ı plnˇen´ı stanovené tˇemito instrukcemi právn´ı povinnost´ı Zruˇ sen´ı ˇ ci zmˇ ena nez´ akonn´ ych veˇ rejnopr´ avn´ıch akt˚ u • aby se uplatnila z´ akonnost, mus´ı existovat záruky zruˇsen´ı nezákonn´ ych pr. akt˚ u → pˇr´ısluˇsn´ y vyˇsˇs´ı org´ an m´ a pravomoc zruˇsit nez´ akonn´ y akt org´ anu niˇzˇs´ıho, za podm´ınek a postup˚ u stanoven´ ych procesn´ımi normami (veˇrejn´ a spr´ ava, soustava soud˚ u) • podle konkrétn´ı u ´pravy m˚ uˇze j´ıt nam´ısto zruˇsen´ı event. o zmˇenu = odstranˇen´ı vad aktu • u akt˚ u aplikace pr´ ava – procesn´ı pravidla stanovuj´ı pravidla nápravy jejich vad • z´ asada → normativn´ı akt sm´ı b´ yt zmˇenˇen nebo zruˇsen normativn´ım aktem téhoˇz ˇci vyˇsˇs´ıho stupnˇe pr. s´ıly Z´ aruky pr´ avn´ı jistoty • vyˇzaduje jistou stabilitu veˇrejnopr´ avn´ıch akt˚ u – proto rozsudky t´ım, ˇze nabudou právn´ı moci, takˇze proti nim nelze podat odvol´ an´ı, jsou nezmˇenitelné (zruˇsit je lze jen v´ yjimeˇcnˇe → v ˇr´ızen´ı zahájeném po pod´ an´ı mimoˇr´ adn´ ych opravn´ ych prostˇredk˚ u, a to za urˇcit´ ych podm´ınek) → Neplatnost nez´ akonn´ ych soukromopr´ avn´ıch u ´kon˚ u • pravomoc vyd´ avat veˇrejnopr´ avn´ı akty maj´ı pouze orgány veˇrejné moci → specifick´ ym znakem veˇrejnopr´ av. akt˚ u je pˇredpoklad spr´ avnosti X presumpce správnosti se ALE neuplatˇ nuje u soukromoprávn´ıch u ´kon˚ u, k nimˇz maj´ı zp˚ usobilost r˚ uzné subjekty (napˇr. u ´kony obˇcanskoprávn´ı, pracovnˇeprávn´ı) • u ´kon, pokud je vadn´ y, je tedy z´ asadnˇe neplatn´ y uˇz od zaˇcátku !! ´ → Ukony neplatné a nicotné • neplatn´ y – nem´ a ˇz´ adné pr. u ´ˇcinky anebo má jiné pr. u ´ˇcinky, neˇz by mˇel u ´kon bezvadn´ y • nicotn´ y – odliˇsuje se od neplatného, v˚ ubec nemá náleˇzitosti pr. u ´konu → tedy jako u ´kon v˚ ubec nevznikl a je z pr. hlediska bezv´ yznamn´ y, nem´ a nikdy ˇzádné pr.´ uˇcinky • hmotnˇepr´ avn´ı u ´kon – rozhodnut´ı o neplatnosti vadného u ´konu, vydané soudem v pˇr´ıpadˇe sporu, m´ a jen deklaratorn´ı charakter → neplatnost se jen konstatuje • procesn´ı u ´kon u ´ˇcastn´ık˚ u ˇr´ızen´ı (nutno odliˇsit od procesn´ıch u ´kon˚ u soudu/správn´ıho orgánu = veˇrejnopr´ avn´ı akty aplikace pr´ ava) – v z´ asadˇe totéˇz Jin´ e pr´ avn´ı z´ aruky • kontrola, dozor a dohled, rozhodov´ an´ı spor˚ u a donucen´ı jsou odliˇsné a zároveˇ n souvisej´ıc´ı a doplˇ nuj´ıc´ı se druhy z´ aruk z´ akonnosti → liˇs´ı se od sebe zpravidla zp˚ usobem zajiˇstˇen´ı nápravy závad, shoduj´ı se zp˚ usobem provˇeˇrov´ an´ı urˇcitého chov´ an´ı z hlediska zákonnosti

2. Spr´ avn´ı kontrola (dozor a dohled) 157

• zp˚ usobem zajiˇstˇen´ı n´ apravy je a. z´ avazn´ y pokyn k odstranˇen´ı nedostatk˚ u, b. uplatnˇen´ı urˇcité sankce, nebo c. oboj´ı • od ostatn´ıch z´ aruk se liˇs´ı → jej´ım pˇredmˇetem je nejen zákonnost, ale i u ´ˇcelnost (v mez´ıch zákonnosti, napˇr. hospod´ arnost) • vnitˇrn´ı spr´ avn´ı kontrola – v˚ uˇci administrativnˇe podˇr´ızen´ ym orgán˚ um, organizac´ım a pracovn´ık˚ um → tato kontrola je povinnost´ı vˇsech org´ an˚ u veˇrejné správy, pˇredmˇetem je veˇskerá ˇcinnost podˇr´ızen´ ych, má opr´ avnˇen´ı i ˇr´ıdit (nejen kontrolovat), kaˇzd´ y org´ an tak odpov´ıdá za plnˇen´ı u ´kol˚ u v oboru, kter´ y ˇr´ıd´ı • vnˇejˇs´ı – v˚ uˇci org´ an˚ um a osob´ am, které jinak nejsou podˇr´ızené kontroluj´ıc´ım orgán˚ um → ty nejsou povinny provˇeˇrovat veˇskerou ˇcinnost a u vˇsech orgán˚ u a osob, maj´ı v tomto smˇeru uváˇzen´ı, vykon´ avaj´ı ji na u ´sec´ıch finanˇcn´ı spr´ avy, obchodu, zemˇedˇelstv´ı a potravináˇrstv´ı, energetiky, ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, hygieny, jaderné bezpeˇcnosti, silniˇcn´ıho provozu. . . 87



• zvl´ aˇstn´ı je u ´prava dozoru nad v´ ykonem samostatné p˚ usobnosti obc´ı nebo kraj˚ u (odliˇsná od dozoru nad v´ ykonem jejich pˇrenesené p˚ usobnosti) Specifick´ e druhy dozoru ˇ ci kontroly • k ochranˇe fyzick´ ych i pr´ avnick´ ych osob pˇred nesprávn´ ym jednán´ım správn´ıch u ´ˇrad˚ u p˚ usob´ı veˇrejn´ y ochr´ ance pr´ av = ombudsman – nem´ a sice naˇrizovac´ı nebo rozhodovac´ı pravomoc ve vˇeci samé, ale má pravomoci procesn´ı povahy (k zjiˇstˇen´ı spr´ avného skutkového a pr. stavu, k vytvoˇren´ı tlaku na zjednán´ı nápravy atd.) • zvl´ aˇstn´ı nez´ avisl´ yu ´ˇrad p˚ usob´ı pro ochranu osobn´ıch u ´daj˚ u • pro kontrolu hospodaˇren´ı se st´ atn´ım majetkem a plnˇen´ı státn´ıho rozpoˇctu → zˇr´ızen zvláˇstn´ı nezávisl´ y org´ an ˇ Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı u (v CR ´ˇrad) • st´ atn´ı z´ astupce → dozor nad zachov´ av´ an´ım zákonnosti v pˇr´ıpravném trestn´ım ˇr´ızen´ı (vydává závazné pokyny k vyˇsetˇren´ı trestn´ ych ˇcin˚ u, pravomoce v˚ uˇci vyˇsetˇrovateli, policejn´ımu orgánu)

3. Rozhodov´ an´ı spor˚ u 158

• pˇri rozhodov´ an´ı spor˚ u je zp˚ usobem zajiˇstˇen´ı zákonnosti autoritativn´ı zjiˇstˇen´ı existuj´ıc´ıho pr. stavu nebo stanoven´ı vzniku, zmˇeny ˇci z´ aniku pr. vztahu mezi subjekty sobˇe rovn´ ymi ˇ je to svˇeˇreno soustavˇe soud˚ • v CR u se specifickou u ´pravou pˇrezkoumáván´ı zákonnosti správn´ıch rozhodnut´ı, ´ pro u ´stavn´ı soudnictv´ı je zˇr´ızen zvl´ aˇstn´ı soud → Ustavn´ ı soud (má v´ yhradn´ı právo k jeho v´ ykonu) • soudn´ı ˇr´ızen´ı se zahajuje na n´ avrh (ne z iniciativy soudu, jako u správn´ıho ˇr´ızen´ı), ve sporném ˇr´ızen´ı vystupuje ˇzalobce a ˇzalovan´ y, jsou si rovni • soudy d´ ale ukl´ adaj´ı tresty za trestné ˇciny, ˇr´ızen´ı se zahajuje na návrh státn´ıho zástupce jako státn´ıho ˇzalobce, uloˇzen´ı trestu a v´ ykon soudn´ıho rozhodnut´ı spadá jiˇz mezi druhy donucen´ı postihuj´ıc´ıho poruˇsitele pr. normy

4. Donucen´ı 159

• pˇri donucen´ı jde bud’ o realizaci sankc´ı → donucen´ı nepˇr´ımé, nebo o nucené splnˇen´ı právn´ı normy → donucen´ı pˇr´ımé • uplatˇ nuje se ve vztaz´ıch vznikl´ ych poruˇsen´ım práva (deliktem) a postihuje toho, kdo právn´ı normu poruˇsil (delikventa) • Nepˇ r´ım´ e – uskuteˇcnˇeno stanoven´ım sankc´ı v pr. normách a realizac´ı sankce pˇri poruˇsen´ı pr. povinnosti, na které je sankce stanovena – sankce = souˇc´ ast pr. normy, stanov´ı u ´jmu, která má postihnout toho, kdo je odpovˇedn´ y za poruˇsen´ı pr.normy – druhy sankc´ı: (a) soukromopr´ avn´ı – z´ avazek k náhradˇe ˇskody, je rovná ekvivalentu, nebo ˇcásti hmotné u ´jmy zp˚ usobené delikventem (b) veˇrejnopr´ avn´ı – tresty za trestné ˇciny, sankce za pˇrestupky, kárná ˇr´ızen´ı, ekvivalen nen´ı – podle zp˚ usobu realizace: (a) sankce nastupuj´ıc´ı jiˇz samotn´ ym poruˇsen´ım práva – delikventovi vzniká nová pr. povinnost (z´ avazek) a tomu, kdo utrpˇel u ´jmu vzniká oprávnˇen´ı poˇzadovat splnˇen´ı onoho závazku delikventa → hl. soukromoprávn´ı sankce (b) sankce, k jejichˇz realizaci je po deliktu zapotˇreb´ı aktu aplikace sankce státn´ım org´ anem → veˇrejnopr´ avn´ı • Pˇ r´ım´ e – donucen´ı exekuc´ı → za n´ asledek má bezprostˇredn´ı nucené splnˇen´ı – existence povinnosti, jej´ıˇz splnˇen´ı se má vynutit, mus´ı b´ yt evidentn´ı a nesporná → pˇredpokladem je individu´ aln´ı pr. akt (rozhodnut´ı) státn´ıho orgánu, jde tedy pˇri exekuci o v´ ykon rozhodnut´ı – s t´ım je spjat pojem pr. odpovˇednost = odpovˇednost za poruˇsen´ı práva – povinnost nést d˚ usledky tohoto poruˇsen´ı, z hlediska pr. jistoty je d˚ uleˇzité vymezen´ı podm´ınek odpovˇednosti – odpovˇednost pˇredpokl´ ad´ a zavinˇené protiprávn´ı jednán´ı → subjektivn´ı odpovˇednost je pravidlem (v´ yluˇcnˇe v trest. pr´ avu), nˇekdy objektivn´ı odpovˇednost → pˇredmˇetem nen´ı zavinˇen´ı (napˇr. odpovˇednost zamˇestnance zamˇestnanc˚ um za ˇskodu zp˚ usobenou pracovn´ım u ´razem)

88

´ ´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD – LIDSKYCH ´ KAPITOLA ´ ´ 1.61. VZNIK A VYVOJ KONCEPCE ZAKLADN PRAV 1. OTAZKY

– pˇri objektivn´ı odpovˇednosti je nutno identifikovat objekt, kterému se má pˇriˇc´ıtat odpovˇednost, mus´ı b´ yt zjiˇstˇena objektivn´ı str´ anka (událost), kt. vyvolala ˇskodu, dále zp˚ usoben´ı ˇskody a nakonec pˇr´ıˇcinn´ a souvislost mezi nimi, z´ akon pak stanov´ı, komu vzniká odpovˇednostn´ı povinnost ˇ * uˇcebnice J. Boguszaka, J. Capka a A. Gerlocha (str. 176, 231 – 241); * ot´ azka z minulých let, autorka Hanka ´ V.; * Ustavn´ ı pr´ avo a st´ atovˇeda I. d´ıl, V´ aclav Pavl´ıˇcek a kolektiv (XIII. kapitola); * wikipedie – odtud jsou ˇc´ asteˇcnˇe u ´vodn´ı 2 definice, které jsou de facto citacemi z Teorie pr´ ava (Viktor Knapp) a Pr´ avnického slovn´ıku ; Pozn.: u ´vodn´ı definice jsou sp´ıˇse orientaˇcn´ı, takˇze bych je v´ıce nepitvala, u zkouˇsky maxim´ alnˇe lehce zm´ınila, podstatné jsou ony pr. z´ aruky, tedy u u ´stavnosti ty druhy soud˚ u a vˇse od tohoto bodu d´ ale

1.61.

Vznik a v´ yvoj koncepce z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – lidsk´ ych pr´ av

• z´ arodky lidsk´ ych pr´ av lze zaznamenat uˇz u sofist˚ u, stoik˚ u, ale i v pramenech stˇredovˇekého práva (Magna Charta Libertatum) • nelze pˇresnˇe urˇcit poˇc´ atek vzniku koncepce lidsk´ ych práv, ale m˚ uˇzeme nalézt historické pˇr´ıˇciny konsensu o lidsk´ ych pr´ avech, jejich pozitivn´ı u ´pravu • v´ yvoj z´ akladn´ıch lidsk´ ych pr´ av a svobod v uˇzˇs´ım smyslu byl podm´ınˇen hlavnˇe zamezen´ım moˇznosti dluˇzn´ıho otroctv´ı; pr´ avo na ˇzivot – nem´ ame povinnost ˇz´ıt • lidsk´ a pr´ ava se zaˇc´ınaj´ı objevovat na pˇrelomu 18. A 19. stolet´ı – jde pˇredevˇs´ım o subjektivn´ı, z´ akladn´ı a materi´ aln´ı pr´ ava – pr´ avo na ˇzivot, pr´ avo na soukrom´ y majetek, právo na soukrom´ı • bˇehem 19. stolet´ı a na zaˇc´ atku 20. stolet´ı se rozˇsiˇruj´ı politická práva – zvˇetˇsuje se poˇcet lid´ı participuj´ıc´ıch na politice (napˇr. volebn´ı pr´ avo – ruˇsen´ı cenz˚ u pro aktivn´ı i pasivn´ı volebn´ı právo) • po 1. svˇetové v´ alce se zd˚ urazˇ nuj´ı hlavnˇe práva národnostn´ıch menˇsin1 – uplatˇ nuje se pr´ avo na sebeurˇcen´ı, zaruˇcen´ı práv menˇsin ˇzij´ıc´ıch na ciz´ım u ´zem´ı ˇ – snaha o zabr´ anˇen´ı obˇcansk´ ych v´ alek a konflikt˚ u (Nˇemci v Ceskoslovensku, Mad’aˇri na Slovensku...) – zd˚ urazˇ nuj´ı se také pr´ ava slabˇs´ıch jedinc˚ u ve spoleˇcnosti (upravuj´ı se práva ˇzen, dˇet´ı, d˚ uchodc˚ u...) • po 2. svˇetové v´ alce se upˇrednostˇ nuje zaruˇcen´ı lidsk´ ych práv mezinárodn´ı, nadnárodn´ı vˇseobecnou smlouvou – pr´ ava menˇsin nebyla zaruˇcena obecnˇe, ale pouze na smlouvách jednotliv´ ych státu se Spoleˇcnost´ı n´ arod˚ u2 • Vˇseobecn´ a deklarace lidsk´ ych pr´ av, OSN, 1948 – na základˇe této deklarace byly vypracovány dva z´ akladn´ı dokumenty v oblasti lidsk´ ych pr´ av: – Mezin´ arodn´ı pakt o obˇcansk´ ych a politick´ ych právech (ˇc. 120/1966 Sb.) ˇ – Mezin´ arodn´ı pakt o hospod´ aˇrsk´ ych, sociáln´ıch a kulturn´ıch právech (v tehdejˇs´ı CSSR vyhl. pod ˇc. 120/1976 Sb.) • Mezin´ arodn´ı smlouvy o lidsk´ ych pr´ avech jsou bezprostˇrednˇe závazn´ ym vnitrostátn´ım pramenem práva a maj´ı velik´ y v´ yznam vedle u ´stavn´ı u ´pravy lidsk´ ych práv • Z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava jsou chr´ anˇena obecn´ ymi soudy ´ • Vznikem Rady Evropy a podeps´ an´ım Umluvy o ochranˇe lidsk´ ych práva a základn´ıch svobod je moˇzn´ a i ˇ mezin´ arodn´ı soudn´ı ochrana lidsk´ ych pr´ av u Evropského soudu pro lidská práva ve Strasburku (po vyˇcerp´ an´ı vˇsech moˇznost´ı ochrany ve st´ atˇe a po uplynut´ı 6 mˇes´ıc˚ u od vynesen´ı posledn´ıho pravomocného rozsudku ve vˇeci) • Nez´ avisl´ a soudn´ı moc zabezpeˇcuje ochranu práv jednotlivce, ale také s ohledem na veˇrejné blaho • Rozhodov´ an´ı soud˚ u v oblasti ochrany lidsk´ ych práv má kvaziprecedenˇcn´ı smysl – zajiˇst’uje vˇetˇs´ı jistotu • V´ yvoj z´ akladn´ıch pr´ av je podm´ınˇen spoleˇcensk´ ym konsensem – systém tˇechto práv nen´ı pˇresnˇe uzavˇren´ y, ale je nepˇr´ıpustné zmenˇsovat rozsah pr´ av dosaˇzen´ ych mezinárodn´ı a spoleˇcenskou shodou • Konsensus = ch´ ap´ an´ı lidsk´ ych pr´ av neutrálnˇe, bez ohledu na ideologie • Dodrˇzov´ an´ı lidsk´ ych pr´ av je dnes podstatn´ ym znakem demokratick´ ych stát˚ u – u principu majorizace zajiˇst’uj´ı lidsk´ a pr´ ava ochranu jednotlivce pˇred moc´ı vˇetˇsiny – lidská práva omezuj´ı suverenitu lidu suverenitou jedince 3

* Boguszak: Teorie pr´ ava; * Kukl´ık, Petr´ aˇs: Nadn´ arodn´ı integrace v Evropˇe 1 op. 2 op. 3 op.

cit. Kukl´ık, Petr´ aˇs cit. Kukl´ık, Petr´ aˇs cit. Boguszak

89

´ Í PRAVA ´ ´ ´ PRAVN ´ ÍM STAT ´ E; ˇ 1.62. ZAKLADN A SVOBODY A JEJICH VYZNAM V DEMOKRATICKEM ´ ´ ´ ´ KOLIZE ZAKLADNICH PRAV A SVOBOD KAPITOLA 1. OTAZKY

1.62.

Z´ akladn´ı pr´ ava a svobody a jejich v´ yznam v demokratick´ em pr´ avn´ım st´ atˇ e; kolize z´ akladn´ıch pr´ av a svobod

• • • •

z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava jsou zvl´ aˇstn´ım druhem subjektivn´ıch práv Lidsk´ ymi pr´ avy a svobodami mysl´ıme práva v uˇzˇs´ım smyslu (nejsou to práva politická ˇci menˇsinov´ a) Lidsk´ a pr´ ava podléhaj´ı veˇrejnopr´ avn´ımu reˇzimu (povaha veˇrejn´ ych práv ve vztahu k veˇrejné moci) Lidsk´ a pr´ ava jsou ch´ ap´ ana jako nadpozitivn´ı – nejsou zruˇsitelná státem, ten je má pouze garantovat a chr´ anit (bud’ nezasahov´ an´ım do tˇechto pr´ av, nebo jejich aktivn´ım zaruˇcen´ım) • Lidsk´ a pr´ ava jsou ch´ ap´ ana jako pˇrirozená ve smyslu jejich nezruˇsitelnosti, univerzálnosti a nezadatelnosti – ˇclovˇek se jich nem˚ uˇze vzd´ at ani projevem v˚ ule • Lidsk´ ym pr´ av˚ um jsou pˇriˇc´ıt´ any 4 atributy: 1. nezadatelnost - tato pr´ ava se nepovaˇzuj´ı za v´ ytvor státn´ı moci, stát je vˇsak, chce-li b´ yt právn´ı st´ atem, mus´ı uznat, aby z´ıskaly pozitivnˇe právn´ı charakter 2. nezruˇsitelnost - st´ at je nem˚ uˇze platnˇe zruˇsit (potlaˇcován´ı lidsk´ ych práv je ilegitimn´ı a proti´ ustavn´ı – tedy ileg´ aln´ı) 3. nezcizitelnost - maj´ı kogentn´ı (veˇrejnoprávn´ı) povahu, vzdán´ı se jich ze strany jejich nositele nem´ a pr´ avn´ı v´ yznam, pˇrenesen´ı pr´ ava na jiného je neplatné, 4. nepromlˇcitelnost -jsou trvale vymahatelná, plynut´ı ˇcasu na tom nic nemˇen´ı. • Mezi z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava se dnes poˇc´ıtaj´ı i znaky demokratického právn´ıho a sociáln´ıho státu – princip dˇelby moci (nez´ avisl´ a soudn´ı moc – zaruˇcen´ı práv), princip majorizace (rozhoduje vˇetˇsina s ohledem na pr´ ava menˇsin, jednotlivce a s ohledem na veˇrejné blaho) • V posledn´ı dobˇe se jako znak demokratického státu uvád´ı i sociáln´ı práva – jsou zaruˇcena státem na principu solidarity – maj´ı zaruˇcit ˇzivotn´ı minimum vˇsem obˇcan˚ um státu, ale zahrnuj´ı i kulturn´ı zajiˇstˇen´ı, rovnost pˇr´ıleˇzitost´ı, vzdˇel´ an´ı • Lidsk´ a pr´ ava zasahuj´ı do interpretace práva – pokud je v´ yklad zákona nejasn´ y, pˇriklon´ıme se k vysvˇetlen´ı, které stran´ı tˇemto pr´ av˚ um • St´ at m´ a povinnost zachov´ avat tato pr´ ava, m˚ uˇze je omezit zákonem ve vˇseobecn´ y prospˇech nebo pro moˇznost plnˇen´ı jin´ ych pr´ av • Problémem lidsk´ ych pr´ av je v dneˇsn´ı dobˇe kolize mezi mezinárodn´ı u ´pravou lidsk´ ych práv a vnitrost´ atn´ı u ´stavn´ı (popˇr´ıpadˇe z´ akonnou) u ´pravou • Obecnˇe se daj´ı rozliˇsit 4 typy reakc´ı u ´stav na uzav´ırané mezinárodn´ı smlouvy o lidsk´ ych právech: ´ 1. Ustavy, resp. dom´ ac´ı pr´ avn´ı ˇr´ ady se vˇenuj´ı v r˚ uzné m´ıˇre právn´ı s´ıle jednotliv´ ych pramen˚ u mezin´ arodn´ıho pr´ ava, pˇriˇcemˇz smlouvy o lidsk´ ych právech nezmiˇ nuj´ı jako samostatnou kategorii. Tˇem je pˇrizn´ av´ ana stejn´ a pr´ avn´ı s´ıla jako je pˇrizn´ av´ ana vˇsem mezinárodn´ım smlouvám. Lze ˇr´ıci, ˇze z formy pramene pr´ ava dovozuj´ı d˚ uleˇzitost obsahu. 2. Nˇekteré u ´stavy zmiˇ nuj´ı smlouvy o lidsk´ ych právech jako samostatnou kategorii, které pˇriznávaj´ı jinou (vyˇsˇs´ı) pr´ avn´ı s´ılu neˇz ostatn´ım mezinárodn´ım smlouvám a dalˇs´ım pramen˚ um mezinárodn´ıho pr´ ava. Zd´ a se, ˇze tyto u ´stavy kladou d˚ uraz v´ıce na obsah smluv neˇz na formu v podobˇe pramenu práva. ´ 3. Ustavn´ ı normativn´ı pˇr´ıkaz k pr´ avn´ı s´ıle mezinárodn´ıch smluv o lidsk´ ych právech je modifikován judikaturou u ´stavn´ıch soud˚ u. 4. Nˇekteré u ´stavy k pˇrij´ım´ an´ı mezin´ arodn´ıho práva v domác´ım právn´ım ˇrádu zcela mlˇc´ı a otázka pr´ avn´ı s´ıly jednotliv´ ych pramen˚ u mezin´ arodn´ıho práva vˇcetnˇe mezinárodn´ıch smluv o lidsk´ ych právech je ˇreˇsena soudn´ı judikaturou.4 – Ot´ azkou je tedy pr´ avn´ı s´ıla mezin´ arodn´ıch smluv a jejich dodrˇzován´ı na u ´rovni státu

´ Eliˇska. Jiné pr´ avo [online]. 2007-11-14 [cit. 2011-03-08]. Pr´ avn´ı s´ıla mezin´ arodn´ıch smluv o * WAGNEROVA, lidských pr´ avech v dom´ ac´ım pr´ avn´ım ˇr´ adu. Dostupné z WWW: hhttp://jinepravo.blogspot.com/2007/11/prvn-slamezinrodnch-smluv-o-lidskch.htmli.

1.63.

Klasifikace z´ akladn´ıch pr´ av a svobod

• Dˇelen´ı z´ akladn´ıch lidsk´ ych pr´ av a svobod je moˇzné z v´ıce pohled˚ u

1. Podle generac´ı 160 4 op.

cit. E. Wagnerov´ a

90

´ ÍCH PRAV ´ A SVOBOD 1.63. KLASIFIKACE ZAKLADN


• prvn´ı generace – proklamov´ ana jiˇz v 18. stolet´ı – jsou to typick´ a individu´ aln´ı pr´ ava ∗ ∗ ∗ ∗

napˇr. pr´ avo na ˇzivot osobn´ı svobodu vlastnické pr´ avo pr´ avo na soukrom´ı

• druhé generace – politick´ a pr´ ava – plnˇe, tj. bez dˇr´ıvˇejˇs´ıch omezen´ı – byla pˇrijata aˇz na pˇrelomu 19. stolet´ı - napˇr. volebn´ı právo • tˇret´ı generace – soci´ aln´ı, hospod´ aˇrsk´ a a kulturn´ı práva – rozs´ ahleji prosazov´ ana od 20. - 30. let 20. stolet´ı, a zvláˇstˇe po 2. svˇetové válce – napˇr. Evropsk´ a soci´ aln´ı charta • ˇctvrté generace – uzn´ ano napˇr. ∗ ∗ ∗ ∗

pr´ avo na pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı prostˇred´ı ochrana pˇred zneuˇzit´ım informac´ı ochrana osobn´ı integrity a dalˇs´ı

– od 70. let 20. stolet´ı.

2. Podle subjektu 161

• vˇsem × pouze obˇcan˚ um × pouze slab´ ym subjekt˚ um • kolektivn´ı × individu´ aln´ı

3. Podle povahy 162

• absolutn´ı – to jsou napˇr´ıklad z´ akladn´ı pr´ ava a svobody – ty maj´ı povahu absolutn´ıch subjektivn´ıch práv veˇrejného charakteru – st´ at m´ a povinnost nezasahovat do tˇechto práv (non facere)5 • relativn´ı – napˇr. soci´ aln´ı pr´ ava ∗ jejich meze jsou urˇcov´ any z´ akony a podzákonn´ ymi pˇredpisy ∗ maj´ı povahu relativn´ıch subjektivn´ıch práv veˇrejného charakteru – pˇresnˇe stanovené povinnosti st´ atu v˚ uˇci tˇem, kter´ ym n´ aleˇz´ı sociáln´ı práva (dare, facere)6

4. Podle u ´ˇ celu u ´ pravy 163

• hmotnˇepr´ avn´ı × procesnˇepr´ avn´ı

91

´ ˇ 1.64. PRAVO A SPOLECNOST


5. Podle oblasti, druhu, resp. podle zaˇ razeni v Listinˇ e 164

• • • • •

z´ akladn´ı lidsk´ a pr´ ava – osobn´ı nedotknutelnost a duchovn´ı svobody (hlava druha, odd´ıl prvn´ı) politick´ a pr´ ava (hlava druh´ a, odd´ıl druh´ y) pr´ ava n´ arodnostn´ıch a etnick´ ych menˇsin (hlava tˇret´ı) hospod´ aˇrsk´ a, soci´ aln´ı a kulturn´ı pr´ ava (hlava ˇctvrtá) pr´ avo na soudn´ı a jinou pr´ avn´ı ochranu (hlava pátá)

* Boguszak: Teorie pr´ ava

1.64.

Pr´ avo a spoleˇ cnost

Pr´ avo 165

• • • •

1.1 ˇrada definic mutidimenzion´ aln´ı fenomén soubor platn´ ych pr´ avn´ıch norem

Moˇ zn´ e dˇ elen´ı 166

• • • • • • •

subjektivn´ı/objektivn´ı pozitivn´ı/pˇrirozené vnitrost´ atn´ı/mezin´ arodn´ı veˇrejné/soukromé Spoleˇcnost nem˚ uˇze bez ˇ r´ adu a pravidel existovat. Jedn´ım ze z´ akladn´ıch poˇzadavk˚ u na pr´ avo je jeho stabilita a potˇreba právn´ı jistoty. Smyslem pr´ ava nen´ı jen sama jeho existence, ale jeho p˚ usoben´ı na spoleˇcnost a plnˇen´ı vytyˇcen´ ych c´ıl˚ u. Pr´ avo slouˇz´ı jako jeden ze z´ akladn´ıch prostˇredk˚ u regulace a stabilizace lidské spoleˇcnosti. Pˇri vytváˇren´ı pr´ avn´ıch norem je tˇreba myslet i na sankce za jejich neplnˇen´ı.

Minulost a souˇ casnost 167

• V minulosti normativn´ı systémy fungovaly ruku v ruce (náboˇzenstv´ı, morálka a právo).V souˇcasné spoleˇcnosti se sniˇzuje rozsah nepr´ avn´ıch normativn´ıch systém˚ u a docház´ı k extenzi právn´ı regulace. To v mnoha smˇerech vede ke spor˚ um mezi pr´ avem a mor´ alkou a spory mezi konservatismem a modern´ım radikáln´ım liberalismem. • 1.18

Koncepce p˚ uvodu pr´ ava ve spoleˇ cnosti 168

1. Pˇrirozenopr´ avn´ı - pr´ avo je pˇrirozen´ y systém uspoˇrádán´ı spoleˇcnosti 2. Sociologick´ a - pr´ avo je regulativn´ı systém, které se postupnˇe utváˇr´ı z lidské potˇreby

Pr´ avo p˚ usob´ı ve spoleˇ cnosti v´ıce zp˚ usoby 169

1. preventivnˇe 2. prostˇrednictv´ım pr´ avn´ıch sankc´ı za poruˇsen´ı práva ( regulace chybami“) ”

Moc a pr´ avo 170

• Max Weber: moc → schopnost vnutit jinému svoji v˚ uli • V tomto pˇr´ıpadˇe p˚ usob´ı pr´ avo sekund´ arnˇe. 5 op. 6 op.

cit. Boguszak cit. Boguszak

92

´ CELY ˇ ´ ´ 1.65. HODNOTY, U A ZAJMY V PRAVU

• • • • •


veˇrejn´ a - st´ at/veˇrejnopr´ avn´ı korporace soukrom´ a - v rodinˇe/zamˇestn´ an´ı/soci´ aln´ıch vazbách duchovn´ı - schopnost p˚ usobit na vˇedom´ı lid´ı politick´ a - bezprostˇredn´ı hrozba n´ asil´ım ekonomick´ a - p˚ usoben´ı pomoci ekonomick´ ych vazeb

Kontinuita a diskontinuita 171

• • • • • •

kontinuita - stabilita pr´ ava diskontinuita - naruˇsen´ı pr´ avn´ıho ˇr´ adu materi´ aln´ı kontinuita - kontinuita na hodnotov´ ych základech práva ´ materi´ aln´ı diskontinuita - hodnotov´ y posun → zmˇena Ustavy form´ aln´ı kontinuita - kontinuita v pramenech práva, nedocház´ı k náhl´ ym zmˇenám Kdyˇz se pr´ avo stane bezpr´ av´ım, nen´ı správné na toto právo navazovat!

Efektivita pr´ ava 172

1. c´ılovˇe v´ ysledkové pojet´ı - efektivnost je zjiˇst’ována relac´ı mezi c´ıli právn´ı u ´pravy a dosahovan´ ymi v´ ysledky pr´ avn´ı regulace 2. n´ akladovˇe v´ ysledkov´ı pojet´ı - efektivnost charakterizuje pomˇer mezi dosaˇzen´ ymi v´ ysledky a náklady 3. funkˇcn´ı pojet´ı - efektivnost se ch´ ape jako m´ıra, v n´ıˇz se uskuteˇcn ˇuj´ı funkˇcn´ı moˇznosti práva • Tyto prvky maj´ı kontradiktorn´ı, ale i komplement´ arn´ı prvky. Je tˇreba vycházet ze systémového pojet´ı efektivnosti spoleˇcenského p˚ usoben´ı pr´ ava • 1.67 * Teorie pr´ ava: Aleˇs Gerloch, str. 290 - 291; * Teorie pr´ ava: Viktor Knapp, str. 29 - 39; * Pr´ avo a spoleˇcnost: Pavel Marˇs´ alek; * http://www.vakobobri.cz/e107 files/public/teorka - statnice zuz.pdf

1.65.

Hodnoty, u ´ˇ cely a z´ ajmy v pr´ avu

• Axiologick´ a dimenze pr´ ava= ot´ azka, jak právo odráˇz´ı hodnoty, obsaˇzené ve spoleˇcnosti (axiologie= vˇeda o hodnot´ ach a hodnocen´ı) • Gerloch: hodnoty lze ch´ apat jako subjektivnˇ e ocenˇ en´ e potˇ reby. V právu vystupuj´ı jako koneˇ cn´ eu ´ˇ cely, ”e u tedy takov´ ´ˇcely, které jiˇz nelze pojmout jako prostˇredky k dosahován´ı jin´ ych u ´ˇcel˚ u.“ Naopak slouˇz´ı jako abstraktn´ı hlediska pro volbu u ´ˇcel˚ um (mˇe osobnˇe se tahle definice moc nezd´ a) • Boguszak: za hodnoty oznaˇcujeme jevy, jeˇz lidé povaˇzuj´ı za z´ akladn´ı blaha, jichˇ z je tˇ reba dosahovat ”avat a chr´ ˇ ci je uchov´ anit “ • Hodnoty maj´ı: – Objektivn´ı prvek= hodnota v´ azaná na urˇcitou potˇrebu (Gerloch) – Subjektivn´ı prvek= v´ ysledek subjektivn´ıho hodnocen´ı potˇreby • Hodnoty se v ˇcase promˇen ˇuj´ı • potˇreba= aktu´ aln´ı stav nedostatku nˇeˇceho“ ⇒ do jisté m´ıry plat´ı nepˇ r´ım´ au ´ mˇ ernost mezi hodnotami a ” potˇ rebami- v ˇcele hodnotového ˇzebˇr´ıˇcku ˇclovˇeka, spoleˇcnosti atd. b´ yvaj´ı momentálnˇe neuspokojené potˇreby. Hodnotov´ y ˇzebˇr´ıˇcek vˇsak vznik´ a v spoleˇcnosti p˚ usoben´ım v´ıce faktor˚ u • Materi´ aln´ı x duchovn´ı hodnoty – Materi´ aln´ı hodnoty: lidsk´ y ˇzivot, zdrav´ı, majetek, ˇzivotn´ı prostˇred´ı, kulturn´ı památky. . . ∗ = Hodnoty, které se odr´ aˇzej´ı v základn´ıch lidsk´ ych právech a svobodách – Duchovn´ı hodnoty: svoboda, rovnost, jistota, spravedlnost (vyˇzaduj´ıc´ı vyváˇzen´ı pˇredchoz´ıch tˇr´ı) ∗ = zjednoduˇsenˇe z´ aroveˇ n v´ ychoz´ı ideje pr´ ava (od dob VFR), které jsou dále pˇrevádˇeny na pr´ avn´ı principy • V pr´ avu se odr´ aˇzej´ı hodnoty, které jsou uznávány spoleˇcnost´ı jako celkem- pr´ avo je tak prostˇ redkem k dosaˇ zen´ı hodnot, na které je politika státu orientována 93

´ CELY ˇ ´ ´ 1.65. HODNOTY, U A ZAJMY V PRAVU


– ⇒ pˇri vzniku norem a jejich posuzován´ı z hlediska jejich u ´ˇcelnosti je tak souˇcást´ı i posouzen´ı ot´ azky, nakolik smˇeˇruj´ı k c´ılové hodnotˇe • Vˇzdy je z´ asadn´ı ot´ azka mez´ı ingerence pr´ ava v zajiˇ st’ov´ an´ı hodnot- do jaké m´ıry má právo do zajiˇst’ov´ an´ı hodnot zasahovat. V soudob´ ych pr´ avn´ıch státech tyto meze tvoˇr´ı základn´ı lidská práva a svobody • Hodnoty a vztahy mezi nimi jsou nutnˇe relativn´ı, mezi jednotliv´ ymi státy najdeme mnohé rozd´ıly • Mezi hodnotami nast´ avaj´ı konflikty. Preferovat urˇcitou hodnotu b´ yvá moˇzné jen na u ´kor jiné hodnoty. Preference m˚ uˇze b´ yt v demokratickém pr´ avn´ım státˇe jen relativn´ı, nelze nˇekterou z hodnot zcela zanedbat – Naopak nahl´ıˇzen´ı na urˇcitou hodnotu jako na absolutn´ı (= v jej´ım zájmu lze pˇrehlédnout vˇsechny ostatn´ı) by bylo zdrojem fundamentalismu, extremismu, netolerance – Ot´ azka ˇreˇsen´ı konflikt˚ u hodnot ve v´ ysledku ˇcasto z˚ ustává otázkou interpretace práva, nikoliv legislativy

Pr´ avo a svoboda svoboda= moˇznost voln´ıho rozhodnut´ı, voln´ıho jednán´ı ˇclovˇeka

173

ˇ ek je prim´ • Clovˇ arnˇe svobodn´ y, ovˇsem omezen´ y mimoprávnˇe, objektivnˇe, fakticky: – Biologick´ ymi a fyzik´ aln´ımi z´ akonitostmi – Jednou uˇcinˇen´ ymi rozhodnut´ımi, které ovlivˇ nuj´ı dalˇs´ı ˇzivot ˇclovˇeka • Dalˇs´ı limity svobody ˇclovˇeka jsou pak podstatou normativity a právn´ı regulace, jedná se o pr´ avn´ı omezen´ı: – Hranice svobody ˇ clovˇ eka ve svobod´ ach druh´ ych lid´ı: ∗ V pr´ avn´ım ˇr´ adu jsou svobody vyjádˇreny subjektivn´ımi pr´ avy. Docház´ı vˇsak ke kolizi osobn´ıch pr´ av s osobn´ımi pr´ avy jin´ ych ∗ Urˇcité pr´ avo m˚ uˇze b´ yt omezeno jen v z´ akonn´ em rozsahu. Otázkou je vˇzdy nalezen´ı m´ıry omezen´ı jednoho pr´ ava k ochranˇe jiného práva – Omezen´ı svobody ve veˇ rejn´ em z´ ajmu: ∗ Tento z´ ajem m´ a b´ yt ovˇsem vymezen bl´ıˇze (veˇrejn´ y poˇrádek, veˇrejné zdrav´ı, veˇrejná bezpeˇcnost, bezpeˇcnost ˇzivotn´ıho prostˇred´ı) ∗ Z´ asah do osobn´ı svobody jen v nezbytnˇe nutném rozsahu ∗ Pˇri omezen´ı osobn´ıho z´ ajmu v zájmu veˇrejném mus´ı b´ yt dodrˇzeny zákonem urˇcené postupy. Jednotlivec mus´ı m´ıt moˇznost soudn´ı ochrany ∗ I veˇrejn´ y z´ ajem fin´ alnˇe smˇeˇruje ke splnˇen´ı individuáln´ıch zájm˚ u ∗ Vz´ ajemn´ a kolize veˇrejn´ ych z´ ajm˚ u se ˇreˇs´ı jejich vyvaˇzován´ım • Svoboda m˚ uˇze b´ yt nad´ ale omezena i jin´ ymi pravidly- náboˇzensk´ ymi, etick´ ymi, p˚ usoben´ım sociáln´ı (ekonomické, politické, kulturn´ı) reality

Pr´ avo a rovnost 174

• Souvislost se svobodou- omezen´ı svobody mus´ı platit pro vˇsechny stejnˇe (⇒ princip rovnosti pˇ red z´ akonem) • Roli hraje pr´ avn´ı jistota⇒ jsou- li vˇsichni stejnˇe omezeni, nem˚ uˇze b´ yt postiˇzen, kdo se chová dovolenˇe. Ten, jehoˇz z´ akonem garantovan´ a svoboda je omezena, se pak m˚ uˇze domoci ochrany • Rovnost soci´ aln´ı x rovnost pr´ avn´ı (odpov´ıdá ) – Pr´ avo mus´ı pˇrihl´ıˇzet k pˇrirozené biologické a sociáln´ı nerovnosti, nem˚ uˇze vycházet jen z form´ aln´ı rovnosti ⇒ politické ot´ azky handicap˚ u, privilegi´ı, diskriminace (handicapovanému dá právo v´ıce pr´ av, aby handicap zm´ırnilo. Pokud je handicap objektivnˇe dan´ y a obecnˇe pˇrij´ıman´ y, pak se nejedná o privilegium) ´ Pr´ • (rozdˇelen´ı podle naˇseho US) avo mus´ı chránit: – Neakcesorickou rovnost principiálnˇe vyluˇcuj´ıc´ı diskriminaci ve vztahu k urˇcit´ ym standard˚ um (n´ arodnost, rasa, majetek, vyzn´ an´ı, politické pˇresvˇedˇcen´ı), vylouˇcen´ı libov˚ ule zákonodárce pˇri daném rozhodov´ an´ı) – Akcesorickou rovnost v´ azanou na lidská práva a svobody (akcesorická nerovnost zakládá poruˇsen´ı nˇekterého z lidsk´ ych pr´ av ˇci svobod)

94

´ Í JISTOTA 1.66. SPRAVEDLNOST A PRAVN


Pr´ avo a jistota + Pr´ avo a spravedlnost viz

´ 7/03, 512/2004 Sb.// * Gerloch, 280-283; * Boguszak 274- 277; * //Pl.US

1.66.

175

Spravedlnost a pr´ avn´ı jistota

Pr´ avo a spravedlnost hodnota spravedlnosti nem´ a ˇcistˇe racion´ aln´ı základ, má téˇz intuitivn´ı charakter.“ Co je obsahem spravedlnosti je ” pˇredmˇetem spor˚ u

176

Form´ alnˇ e pr´ avn´ı spravedlnost 177

• (na jej´ım obsahu panuje v z´ asadˇe shoda) • = za stejn´ ych podm´ınek rovn´ a pr´ ava a povinnosti“ • ⇒ ”z´ aklad nestranného soudcovského rozhodován´ı, zásada de similibus idem est iudicandum= o obdobn´ ych ” pˇr´ıpadech se m´ a rozhodovat obdobnˇe.“ • Souvislost s rovnost´ı pˇred z´ akonem. Splnˇen´ı formáln´ı spravedlnosti vˇsak stále nic neˇr´ıká o obsahu zákona (pˇred kter´ ym plat´ı rovnost) • Form´ aln´ı spravedlnost z´ısk´ av´ a smysl jen tehdy, uplatˇ nuje- li se ve vztahu k dalˇs´ım hodnotám obsaˇzen´ ym v pr´ avn´ım ˇr´ adu Komutativn´ı a distributivn´ı spravedlnost 178

• z´ akladn´ı rozdˇelen´ı, ze kterého vych´ azej´ı mnohá dalˇs´ı, autorem Aristoteles • Komutativn´ı (zarovn´ avac´ı, diortotick´ a, retribuˇ cn´ı) spravedlnost- udrˇzován´ı rovnováˇzného stavu a pˇr´ıpadné obnovov´ an´ı, odˇciˇ nov´ an´ı pˇr´ıpadn´ ych nespravedlnost´ı – Nebere v potaz vlastnosti jedinc˚ u, jedná se o stanoven´ı volné soutˇeˇze – ide´ aln´ı model vztah˚ u na trhu“ ⇒ princip pro soukromoprávn´ı metodu regulace ” • Distributivn´ı (rozdˇ elovac´ı) spravedlnost- rozdˇelován´ı hodnot- statk˚ u podle stejného mˇeˇr´ıtka – – – –

Pˇrihl´ıˇz´ı k vlastnostem subjekt˚ u, mezi nimiˇz se pˇrerozdˇeluje Mnohem v´ıce, neˇz komutativn´ı spravedlnost procházela jej´ı pˇredstava historick´ ym v´ yvojem V´ ychodisko pro soci´ aln´ı spravedlnost Korece a doplnˇen´ı d˚ usledk˚ u trˇzn´ıho mechanismu

• Jiˇz Aristoteles si byl z´ aroveˇ n vˇedom toho, ˇze je tˇreba mezi obˇema dimenzemi hledat rovnov´ ahu (podobnˇe souˇcasnost: nelze zcela zruˇsit trˇzn´ı mechanismy, ani sociáln´ı stát) Dalˇ s´ı definice pojmu spravedlnosti 179

• Ulpi´ anus, Tom´ aˇ s Akvinsk´ y- spravedlnost je pevná, trvalá v˚ ule, pˇriznávat kaˇzdému, co mu právem n´ aleˇz´ı. ˇ ımˇe z toho plynou tˇri zásady ˇzivota: Ve starovˇekém R´ 1. Neminem laedere= nikomu neˇskodit (má vztah k pojmu komutativn´ı spravedlnosti) 2. Honeste vivere= poˇcestnˇe ˇz´ıt 3. Suum cuique tribuere= kaˇzdému dát, co jeho jest (má vztah k distributivn´ı spravedlnosti) • H. L. Hart- stejné pˇr´ıpady se maj´ı posuzovat stejnˇe, rozd´ılné rozd´ılnˇe“ ⇒ zásadn´ı je procesn´ı str´ anka ” substanci´ spravedlnosti (na aln´ı str´ anku se rezignuje) • J. Rawls- dvˇe dimenze spravedlnosti – Kaˇzd´ a osoba m´ a m´ıt stejné pr´ avo na co nejˇsirˇs´ı systém z´ akladn´ıch svobod, které jsou sluˇcitelné se svobodami pro jiné lidi – Soci´ aln´ı a ekonomické nerovnosti maj´ı b´ yt upraveny tak, aby 1) se u obou dalo rozumnˇe oˇcek´ avat, ˇze budou k prospˇ echu kohokoliv a 2) byly spjaty s pozicemi a u ´ˇrady pˇr´ıstupn´ ymi pro vˇsechny 95

´ Í JISTOTA 1.66. SPRAVEDLNOST A PRAVN


• R. Nozick (libertanistick´ a n´ arokov´ a teorie)- základem spravedlnosti je otázka oprávnˇenosti vlastnického pr´ ava, kter´ a spoˇc´ıv´ a v: – spravedlivém nabyt´ı vlastnictv´ı – spravedlivém pˇrevodu vlastnictv´ı – spravedlivé n´ apravˇe v pˇr´ıpadˇe poruˇsen´ı nˇekteré z pˇredchoz´ıch zásad • F. A. von Hayek (neoliber´ al, odp˚ urce sociáln´ı spravedlnosti). Za spravedlivé lze oznaˇcovat pouze lidské chov´ an´ı ˇci jeho pravidla (spont´ ann´ı trˇzn´ı ˇrád tak stoj´ı mimo kategorie spravedlnosti ˇci nespravedlnosti, protoˇze nem´ a vlastnosti ˇzivé bytosti). Distributivn´ı spravedlnost je pak v rozporu s vládou zákona a svobodou, kterou m´ a pr´ avn´ı st´ at zabezpeˇcit Gerloch: Vztah pr´ avn´ı a soci´ aln´ı rovnosti 180

• R. Jhering- pr´ avo smˇeˇruje ke zm´ırnˇen´ı nerovnosti, je tu proto, aby silnˇejˇs´ı nemohli vˇsechno. Proto nem˚ uˇze b´ yt zaloˇzeno jen na form´ aln´ı rovnosti ˇ sen´ı z´ • Reˇ avis´ı také na spoleˇcenském vˇedom´ı (=souˇcasn´ y názor: spravedlnost nen´ı dána apriornˇe, ale historicky). Nˇekter´ a v´ ychodiska vˇsak ve v´ yvoji pˇretrvávaj´ı: – Obnoven´ı rovnov´ aˇ zn´ eho stavu- napˇr. vztah mezi deliktem a sankc´ı. Typické pro komutativn´ı spravedlnost, teoreticky bez vztahu k sociáln´ım aspekt˚ um (v praxi se prom´ıtnou, napˇr. m˚ uˇze doj´ıt ke zm´ırnˇen´ı n´ ahrady ˇskody) – Distributivn´ı spravedlnost- rozdˇelován´ı podle stejného mˇeˇr´ıtka. Vˇsichni nemus´ı nutnˇe dostat stejnˇe, to by znamenalo rozdˇelen´ı podle kritéria v´ ysledk˚ u, dalˇs´ı moˇzná kritéria jsou: ∗ ∗ ∗ ∗ ∗

V´ ykon Soci´ aln´ı tav Pˇr´ıleˇzitost Od˚ uvodnˇené potˇreby Poˇrad´ı

• Komutativn´ı a distributivn´ı spravedlnost je tak tˇreba oddˇelit. Kritérium redistribuce vzniká spoleˇcensk´ ym konsenzem. V obdobn´ ych pˇr´ıpadech je tˇreba postupovat obdobnˇe Gerloch: Form´ aln´ı a obsahov´ e pojet´ı spravedlnosti (x Boguszak) 181

• Aby mˇelo toto rozdˇelen´ı smysl, vn´ım´ ame formáln´ı spravedlnost jako zákonnou spravedlnost“, i tak do sebe ” poj´ım´ a urˇcit´ a obsahov´ a kritéria • Form´ aln´ı spravedlnost na principu legality- dodrˇzen´ı zákonem stanoveného postupu. Spravedlivé = z´ akonné • Obsahov´ a spravedlnost- to, co za spravedlivé pˇrij´ımá spoleˇcnost

Pr´ avn´ı jistota 182

• Jeden ze z´ aklad˚ u demokratického pr´ avn´ıho státu • Boguszak: Stav, za kterého lze pˇredv´ıdat a spoléhat, ˇze rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsn´ ych orgán˚ u v individu´ aln´ıch pˇr´ıpadech budou odpov´ıdat spravedlnosti ve formáln´ım smyslu (v obdobn´ ych pˇr´ıpadech bude rozhodov´ ano obdobnˇe a v rozd´ıln´ ych rozd´ılnˇe) • Gerloch: Atributy pr´ avn´ı jistoty- pˇet postulát˚ u, které má z hlediska právn´ı jistoty naplˇ novat pr´ avn´ı st´ at: – – – – –

Jistota, Jistota, Jistota, Jistota, Jistota,

ˇze ˇze ˇze ˇze ˇze

bude tvoˇreno dobré pr´ avo nikdo nebude bez z´ akonn´ ych d˚ uvod˚ u omezen ve sv´ ych právech bude ˇsetˇreno nabyt´ ych práv se kaˇzd´ y dom˚ uˇze sv´ ych práv bude spravedlivˇe postiˇzen kaˇzd´ y, kdo právo poruˇsuje

• Co je dobré pr´ avo? V´ıce odpovˇed´ı na tuto otázku. Ty jsou vˇsak omezeny základn´ımi principy demokratického pr´ avn´ıho st´ atu a stˇeˇzejn´ım normativnˇe-hodnotov´ ym v´ ychodiskem práva: lidé jsou svobodni a rovni ” v d˚ ustojnosti a pr´ avech“ – Form´ aln´ı aspekty dobrého pr´ ava- napˇr. bezmezerovitost, nerozpornost, konzistentnost – Dobré pr´ avo je stabiln´ı (nutn´ y z´ aklad právn´ı jistoty). Stabilita u ´stavnˇeprávn´ı, stabilita zákon˚ u i stabilita v´ ykladu pr´ ava 96

´ ˚ ˇ ´ Í 1.67. EFEKTIVNOST PRAVA A ZPUSOBY JEJÍHO ZJISˇTOV AN


• Kvalita pr´ ava podmiˇ nuje i naplˇ nov´ an´ı dalˇs´ıch atribut˚ u právn´ı jistoty (obecnˇe jednotlivé atributy vz´ ajemnˇe tvoˇr´ı spojené n´ adoby“) ” an´ı ve veˇrejné spr´ • rozhodov´ avˇe: Ius summum saepe summa est iniuria. - Nejvyˇsˇs´ı právo je ˇcasto nejvˇetˇs´ı ” dokonale. nespravedlnost“ ⇒ konflikt v pˇr´ıpadech, kdy norma nem˚ uˇze apriori pˇredv´ıdat – Podrobn´ a u ´prava neponech´ avaj´ıc´ı prostor k uváˇzen´ı zajiˇst’uje nejvyˇsˇs´ı právn´ı jistotu, ale ve v´ ysledku m˚ uˇze vést k nespravedlnosti – x moˇznost ˇsirˇs´ı uv´ aˇzen´ı pr´ avn´ı jistotu oslabuje – ⇒ potˇreba hled´ an´ı spr´ avné m´ıry pro prostor uváˇzen´ı orgány veˇrejné moci v právn´ıch normách – Pr´ avˇe zde je nutn´ y kazuistick´ y v´ yklad, provádˇen´ y pˇredevˇs´ım soudy Gerloch str. 283- 286; Boguszak str. 277-284

1.67.

Efektivnost pr´ ava a zp˚ usoby jej´ıho zjiˇ st’ov´ an´ı

• Myˇslenka zkoumat p˚ usoben´ı pr´ ava nen´ı ve spoleˇcnosti nová. • Jedna vˇec je obecné uzn´ an´ı teze o regulativn´ım p˚ usoben´ı práva a nˇeco jiného snaha o relativnˇe exaktn´ı postaven´ı ot´ azky m´ıry efektivnosti tohoto p˚ usoben´ı, kritéri´ı hodnocen´ı dosahovan´ ych efekt˚ u a v´ yzkum faktor˚ u, které ji ovlivˇ nuj´ı.

Koncepce efektivnosti pr´ ava 183

• V odborné literatuˇre byly zd˚ uvodnˇeny tˇri základn´ı koncepce efektivnosti práva: (a) C´ılovˇ e v´ ysledkov´ e pojet´ı - efektivnost právn´ıch norem je zjiˇst’ována relac´ı mezi c´ıli pr´ avn´ı u ´pravy a dosahovan´ ymi v´ ysledky právn´ı regulace; v dalˇs´ım v´ yvoji je toto pojet´ı dále zpˇresˇ nov´ ano a modifikov´ ano v ot´ azce relac´ı mezi c´ıli navzájem a c´ıli a potˇrebami spoleˇcenského rozvoje. (b) N´ akladovˇ e v´ ysledkov´ e pojet´ı - efektivnost charakterizuje jako pomˇer mezi dosaˇzen´ ymi v´ ysledky p˚ usoben´ı pr´ avn´ıch norem a náklady, které byly k dosaˇzen´ı v´ ysledk˚ u vynaloˇzeny; toto pojet´ı, nejbliˇzˇs´ı ch´ ap´ an´ı efektivnosti v ekonomické teorii, vycház´ı z ˇsirokého pojet´ı náklad˚ u a vedle materi´ aln´ıch n´ aklad˚ u sem zahrnuje i v´ ydaje lidské energie a ˇcasu; (c) Funkˇ cn´ı pojet´ı - efektivnost se chápe jako m´ıra, v n´ıˇz se uskuteˇcn ˇuj´ı funkˇcn´ı moˇznosti pr´ ava a klade se ot´ azka podm´ınek a okolnost´ı, za nichˇz se tyto funkˇcn´ı moˇznosti naplˇ nuj´ı. • Kritick´ a anal´ yza uveden´ ych koncepc´ı, které vedle kontradiktorn´ıch (znamená protikladn´ y, rozporn´ y, vz´ ajemnˇe si odporuj´ıc´ı ) maj´ı i prvky komplementárn´ı (znamená doplˇ nuj´ıc´ı se, zapadaj´ıc´ı do sebe), ukázala, ˇze nelze pˇredloˇzit relativnˇe jednoduch´ y model mˇeˇren´ı efektivnosti práva, kter´ y by byl univerzálnˇe pouˇziteln´ y. K tomuto z´ avˇeru vedou dva d˚ uvody: (a) Relevantn´ı v´ ysledky m˚ uˇze v´ yzkum efektivnosti práva pˇrinést jen pˇri zohlednˇen´ı vˇsech relac´ı v systému spoleˇcensk´ ych c´ıl˚ u, zájm˚ u, hodnot a potˇreb a v systému spoleˇcensk´ ych faktor˚ u, které dosahované v´ ysledky ovlivˇ nuj´ı a limituj´ı. (b) Relevantn´ı v´ ysledky lze dos´ ahnout jen u vˇedom´ı diferencovaného pˇr´ıstupu v rámci uveden´ ych systémov´ ych vazeb; to vypl´ yvá z rozd´ıln´ ych metod právn´ı regulace a jejich u ´ˇcelné kombinace. • Tyto poznatky vedly k z´ avˇeru, ˇze je tˇreba vycházet ze systémového pojet´ı efektivnosti spoleˇcenského p˚ usoben´ı pr´ ava. V tomto pojet´ı je efektivnost komplexn´ı pojem obsahuj´ıc´ı relace c´ıle a v´ ysledku, c´ıl˚ u a potˇreb, v´ ysledku a n´ aklad˚ u. M´ıra efektivnosti p˚ usoben´ı právn´ıch norem ve spoleˇcnosti je pˇritom ovlivˇ nována pestr´ ym vˇej´ıˇrem pr´ avn´ıch a dalˇs´ıch soci´ aln´ıch faktor˚ u. • Systémové pojet´ı efektivnosti umoˇzn ˇuje na jedné stranˇe strukturalizaci na d´ılˇc´ı v´ yzkumy efektivnosti jednotliv´ ych subsystém˚ u pr´ ava (napˇr v´ yzkum kvality legislativn´ı ˇcinnosti rezultuj´ıc´ı v kvalitˇe právn´ıch norem, v´ yzkum u ´rovnˇe pr´ avn´ıho vˇedom´ı adres´ at˚ u právn´ıch norem, v´ yzkum náklad˚ u spojen´ ych s aplikac´ı urˇcitého z´ akona atd.). Na druhé stranˇe propojuje i tyto d´ılˇc´ı pohledy do ˇsirˇs´ıch sociáln´ıch vazeb a souvislost´ı. M˚ uˇzeme tedy hovoˇrit téˇz o soci´ alnˇe pr´ avn´ım pojet´ı efektivnosti. * Gerloch A.: Teorie pr´ ava (2.vyd´ an´ı), str. 269-270 (V Boguzsakovi je naprosto identický text na stran´ ach 309 a 310)

97

´ 1.68. MEZERY V PRAVU


1.68.

Mezery v pr´ avu

Mezery v pr´ avu 184

• Ne´ uplnost platného pr´ avn´ıho ˇr´ adu spoˇc´ıvaj´ıc´ı v tom, ˇze pro urˇcité spoleˇcenské vztahy neexistuje konkrétn´ı normativn´ı ustanoven´ı • Mluv´ıme o mezer´ ach v pr´ avu v rovinˇe de lege lata a de lege ferenda • Mezery v pr´ avu de lege ferenda = pˇr´ıpady, kdy urˇcitá právn´ı otázka nen´ı právn´ım ˇrádem upravena, aˇc by podle toho, kdo o mezeˇre mluv´ı upravena b´ yt mˇela. Jedná se sp´ıˇse o politickou otázku, nikoliv o faktickou mezeru v pr´ avu • Mezery v pr´ avu de lege lata = pr´ avn´ı fikce, ˇze mezery v právu de lege lata neexistuj´ı, protoˇze pokud by existovaly, jednalo by se o nesmysln´ y konkrétn´ı pˇr´ıpad, kter´ y by nemohl b´ yt rozhodnut. • Mezery v pr´ avu v. soukromé pr´ avu – plat´ı zásada legáln´ı licence – vˇse co nen´ı zakázáno je dovoleno • Mezery v pr´ avu v. veˇrejné pr´ avo - dovoleno je jen to, co je pˇrikázáno • de lege lata nelze mluvit o mezer´ ach v právu, protoˇze uvedené zásady vyplˇ nuj´ı cel´ y systém práva • Pokud se objev´ı nˇejak´ a pr´ avn´ı ot´ azka, kterou právn´ı ˇrád neˇreˇs´ı, je nutné naj´ıt zp˚ usob jak rozhodnout – t´ım je pouˇzit´ı analogie pˇri aplikaci pr´ ava.

Analogie 185

• Analogie = myˇslenkov´ y proces, kter´ ym se vyplˇ nuj´ı mezery v právu. Pˇri aplikaci práva docház´ı k tomu, ˇze na pr´ avem neupraven´ y spoleˇcensk´ y vztah se pouˇzije jiné, avˇsak platné právn´ı normy ˇci obecnˇe platného principu. • Soud ˇci jin´ y aplikaˇcn´ı org´ an nevytv´ aˇr´ı novou právn´ı normu, ale na základˇe platného práva vytváˇr´ı pravidlo pro dan´ y pˇr´ıpad. • Rozliˇsujeme – Analogia legis (analogie z´ akona) – na skutkovou podstatu zákonem neˇreˇsenou se aplikuje právn´ı norma, kter´ a je obdobn´ a (analogick´ a) a se skutkovou podstatou co nejpodobnˇejˇs´ı. – Analogia juris (analogie pr´ ava) – jestliˇze nen´ı moˇzné postupovat podle analogie zákona, pˇripouˇst´ı se pouˇzit´ı obecn´ ych pr´ avn´ıch princip˚ u, které jsou v urˇcitém právn´ım systému vyjádˇreny, ˇci na kter´ ych tento systém spoˇc´ıv´ a • Analogie je nepˇr´ıpustn´ a tam, kde jsou skutkové podstaty v právn´ı normˇe taxativnˇe vypoˇc´ıtány. Naopak je pˇr´ıpustn´ a tam, kde je uveden pˇr´ıkladm´ y (demonstrativn´ı) v´ yklad • Analogie je typick´ a zejména pro obˇcanské právo. • V trestn´ım pr´ avu se nepˇripouˇst´ı!!! Plat´ı princip nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege • O analogii mluv´ıme rovnˇeˇz v souvislosti s interpretac´ı práva a metodami v´ ykladu – analogia legis a analogia iuris. * Aleˇs Gerloch – Teorie pr´ ava s. 138 – 141 (pouˇzito starˇs´ı vyd´ an´ı); * Viktor Knapp – Teorie pr´ ava, s. 172, 173

1.69.

Pr´ avo a ˇ cas

Je tˇ reba rozliˇ sovat 1. Schv´ alen´ı pr´ avn´ı normy - norma poté reálnˇe existuje, ale nevyvolává právn´ı u ´ˇcinky ˇ norma vstupuje v 2. Platnost normy nast´ av´ a v okamˇziku, kdy byly splnˇeny urˇcité formáln´ı náleˇzitosti (v CR platnost okamˇzikem publikace - vyhl´ aˇsen´ı) • Norma, kter´ a je platn´ a, je souˇc´ ast´ı právn´ıho ˇrádu • Historicky dvˇe z´ akladn´ı formy publikace – Materi´ aln´ı - starˇs´ı forma - napˇr. vybubnován´ı“ a seznámen´ı s obsahem ”ı v u – Form´ aln´ı - souˇcasnost - zveˇrejnˇen´ ´ˇredn´ı sb´ırce ´ cinnost - samotn´ a ˇcasov´ a p˚ usobnost normy- m˚ uˇze se od platnosti liˇsit 3. Uˇ

98

´ ˇ 1.69. PRAVO A CAS


´ cinnost pr´ Uˇ avn´ıho pˇ redpisu 186

• moˇznost zp˚ usobit n´ asledky s pˇrijet´ım normy vymezené, tj. jeho aplikovatelnost na normou upravené pr´ avn´ı ” vztahy“ ´ cinnost pr´ • Uˇ avn´ıho pˇredpisu nem˚ uˇze nastat dˇr´ıve, neˇzli jeho platnost (jednalo by se o pravou retroaktivitu) • Stanoven´ı u ´ˇcinnosti moˇzno dvˇema zp˚ usoby: – V´ azané na ˇcas - tˇri moˇznosti: (a) u ´ˇcinnost se kryje s platnost´ı (u nás v´ yjimeˇcné - moˇzno jen vyˇzaduje-li to naléhav´ y obecn´ y z´ ajem) (b) u ´ˇcinnost stanovena speciáln´ım ustanoven´ım ´ ˇ §3 odst. 3 zákona 309/1999 (c) pouˇzito gener´ aln´ı ustanoven´ı v Ustavˇ e ˇci publikaˇcn´ı normˇe (v CR o Sb´ırce z´ akon˚ u a Sb´ırce mezinárodn´ıch smluv, podle nˇehoˇz u ´ˇcinnost nastává 15. dnem po nabyt´ı platnosti → vyhláˇsen´ı - nen´ı-li stanovena pozdˇejˇs´ı u ´ˇcinnost) – V´ azané na vznik jin´ ych pr´ avn´ıch skuteˇcnost´ı (napˇr. pˇrijet´ı jiného pˇredpisu, volby apod.) • Legisvakaˇ cn´ı lh˚ uta (vacatio legis) - mezi okamˇzikem platnosti a u ´ˇcinnosti. Smyslem je ˇcas pro sezn´ amen´ı adres´ at˚ u s obsahem normy a proveden´ı nutn´ ych technick´ ych opatˇren´ı – Legisvakaˇcn´ı lh˚ utu nemaj´ı mezin´ arodn´ı smlouvy ´ kter´ ´ nestanov´ı – Okamˇzitˇe vykonatelné jsou také n´ alezy US, ymi se ruˇs´ı zákon nebo jeho ˇcást, pokud US jinou lh˚ utu • I po z´ aniku platnosti bude norma aplikována (vznik právn´ıch vztah˚ u se mus´ı posuzovat podle právn´ı u ´pravy, platné v dobˇe jejich vzniku). Derogaci tak nelze zcela jednoznaˇcnˇe ztotoˇznit se zánikem u ´ˇcinnosti • M˚ uˇze nastat stav, kdy form´ alnˇe platn´ a norma je nadále ne´ uˇcinná (obsolentn´ı) - odpadl-li pˇredmˇet pr´ avn´ı u ´pravy nebo se z´ asadnˇe zmˇenily okolnosti a normu jiˇz aplikovat nelze • Intertemporalita - pr´ avn´ı pˇredpisy vˇetˇsinou obsahuj´ı intertemporáln´ı normu - ustanoven´ı, vysvˇetluj´ıc´ı jak ˇreˇsit konflikt staré a nové normy ( pˇrechodn´ a a závˇereˇcná ustanoven´ı“) ”

Problematika retroaktivity v pr´ avu 187

• Retroaktivita = zpˇetn´ au ´ˇcinnost, zpˇetn´ a p˚ usobnost právn´ıho pˇredpisu resp. zpˇetná ˇcasová p˚ usobnost pr´ avn´ı normy • Z´ asada lex retro non agit - z´ akon nep˚ usob´ı nazpˇet“ (pˇripisována Theodesiovi I.). Zpˇetná p˚ usobnost by ” zasahovala do pr´ avn´ı jistoty, naruˇsovala ochranu nabyt´ ych práv (iura quaesita). Bˇeˇzné ta je, ˇze právn´ı norma upravuje jen pr´ avn´ı vztahy, které vznikly po dni, kdy vstoupila v u ´ˇcinnost ´ 21/96: U retroaktivity pravé plat´ı zásada obecné nepˇr´ıpustnosti, ze které existuj´ı striktnˇe ome– Pl. US ” r´ıpustnosti, u retroaktivity nepravé plat´ı naopak zásada obecné pˇr´ıpustnosti, ze které zené v´ yjimky pˇ existuj´ı v´ yjimky jej´ı nepˇr´ıpustnosti • Zd˚ uvodnˇen´ı nepˇr´ıpustnosti retroaktivity (Knapp): Právn´ı norma jiˇz ze své podstaty p˚ usob´ı pro futuro. P˚ usob´ı na lidskou v˚ uli a stanov´ı, co m´ a b´ yt. Nem˚ uˇze tedy stanovit, ˇze nˇeco b´ yt mˇelo (ˇclovˇek svou v˚ ul´ı nem˚ uˇze ovlivnit minulost). Retroaktivn´ı pr´ avn´ı norma by váˇznˇe naruˇsovala právn´ı jistotu. • Prav´ a retroaktivita - u ´ˇcinnost z´ akona zaˇcne dˇr´ıve, neˇz jeho platnost = pro pˇr´ıpady z minulosti se pouˇzije pozdˇejˇs´ıho pr´ avn´ıho pˇredpisu. Nov´ au ´prava zmˇen´ı právn´ı následky, které podle práva nastaly jiˇz pˇred dnem jej´ı platnosti. Moˇzno pouze ve prospˇech subjektivn´ıch práv a právn´ıho postaven´ı subjekt˚ u, jichˇz se z´ akon t´ yk´ a – v neprospˇech adres´ ata jen v naprosto v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech podle mezinárodn´ıch smluv o LP - zloˇciny proti lidskosti, v´ aleˇcné zloˇciny, zloˇcin genocidy ´ – Ustavn´ ı soud pravou retroaktivitu definuje jako zásah do jiˇz nabyt´ ych (hmotn´ ych) práv • Neprav´ a retroaktivita - vznik a platnost právn´ıch vztah˚ u, právn´ıch skuteˇcnost´ı a právn´ıho chov´ an´ı se posuzuje podle dˇr´ıve platn´ ych norem, ale obsah právn´ıho jednán´ı- práva a povinnosti- podle nové normy (od okamˇziku jej´ı u ´ˇcinnosti d´ ale) – zmˇena sice ovlivˇ nuje pr´ avn´ı vztahy vzniklé v minulosti, ale p˚ usob´ı pouze do budoucna (pro futuro)

99

´ ˇ 1.69. PRAVO A CAS


– Jisté naruˇsen´ı pˇredv´ıdatelnosti právn´ı u ´pravy; Stˇretává se zde princip právn´ı jistoty a legitimn´ıho oˇcek´ av´ an´ı adres´ at˚ u norem s principem rovnoprávnosti → vyvaˇzován´ı formáln´ı a materiáln´ı spravedlnosti – Napˇr. situace, kdy by bylo zavedeno ˇskolné, které by od urˇcitého okamˇziku zaˇcali platit i studenti studuj´ıc´ı ˇskolu, kteˇr´ı jej do té doby platit nemuseli. – V obˇcanském pr´ avu nen´ı tento jev tak neobvykl´ y (napˇr. v pˇr´ıpadˇe manˇzelstv´ı funguje dokonce prav´ a retroaktivita - teprve od roku 92 je moˇzné uzavˇr´ıt manˇzelstv´ı v kostele, i manˇzelstv´ı uzavˇren´ a takto dˇr´ıve se dnes ale uzn´ avaj´ı) • Retrospektivn´ı p˚ usoben´ı pr´ avn´ı normy ( retroaktivita) – skuteˇcnost, která se stala dˇr´ıve v minulosti, se stane pr´ avn´ı skuteˇcnost´ı rozhodnou pro urˇcité vztahy, které vzniknou aˇz po u ´ˇcinnosti zákona

ˇ jako pr´ Cas avn´ı skuteˇ cnost 188

• Pokud je to pˇredv´ıd´ ano pr´ avn´ı normou, je uplynut´ı ˇ casov´ e lh˚ uty právn´ı událost´ı. Následky toho mohou b´ yt: – promlˇ cen´ı - z´ anik vymahatelnosti práv a povinnost´ı. Právo trvá, nelze se ho vˇsak dovolat u soudu, vznese- li obˇzalovan´ y n´ amitku promlˇcen´ı. Vztah z˚ ustává pouze jako naturáln´ı obligace (pokud by doˇslo k plnˇen´ı z´ avazku dobrovolnˇe, je to v souladu s právem) – prekluze – u ´pln´ y z´ anik pr´ av a povinnost´ı - napˇr. projde-li odvolac´ı lh˚ uta, zcela zaniká právo na odvol´ an´ı – vydrˇ zen´ı pr´ av a povinnost´ı - vznik práv a povinnost´ı po uplynut´ı lh˚ uty • pr´ avn´ı ud´ alost´ı je také dosaˇzen´ı urˇcitého vˇeku, s n´ımˇz je bezprostˇrednˇe spojen vznik práv • Lze rozliˇsit: Lh˚ uty hmotnˇepr´ avn´ı (po uplynut´ı zaniká/ vzniká hmotné právo ˇci povinnost) a procesnˇepr´ avn´ı (limituj´ı pˇredevˇs´ım trv´ an´ı urˇcit´ ych procesn´ıch práv, jako napˇr. právo na podán´ı opravn´ ych prostˇredk˚ u) • Org´ any, které maj´ı rozhodovac´ı pravomoc jsou lh˚ utami vázány ménˇe, pˇr´ıpadnˇe neb´ yvá dodrˇzov´ an´ı lh˚ ut, kter´ ymi v´ az´ any jsou praxi dostateˇcnˇe zajiˇstˇeno * Gerloch: 72, 73; 94- 101; 103; 165; * Boguzsak: 90- 92; 131-132; * Knapp: 80-83

100

Teorie práva. Studenti PF UK

Recommend Documents