2
4
Číslo 3 20. 12. 2010
Redakce Vedoucí vydání Jirka Bím Martin Rejman Vladimír Jonáš Digitálně Patrik Krupař Jarda Vaněk Venca Hloţek Sport Patricie Vindušková Míša Repáňová Zuzka Sedláková Ze života Gymplu Helča Holanová Verča Banýrová Anička Kotlabová Společenská rubrika Kačka Čapková Verča Bošková Iva Kubová
Třída 4.B Gymnázium Palackého 191/1, Mladá Boleslav E-mail:
[email protected]
Stránka 3
V tomto čísle najdete 10 fejetonů, psaných na stejné téma, Vánoce.
Stránka 4
Dopisy pro Ježíška
Iva Kubová
Od začátku prosince můţeme kaţdý večer vidět zvědavě vykukující hlavy rodičů z oken a ze dveří. Hledají, kam ţe to jejich dítko poloţilo dopis pro Jeţíška. S blíţícím se Štědrým dnem hlav ubývá, protoţe rodiče nacházejí to, co hledali. Vítězně třímají v rukou krasopisně, ale trochu kostrbatě napsané dopisy a bez dechu je čtou. Najít po tmě na zasněţeném parapetu okna, pod rohoţkou nebo v dopisní schránce dopis, je jistě úctyhodný výkon, ale v podstatě je to nejlehčí vánoční disciplína, kterou rodiče musí zvládnout. V dalších dnech rodiče čeká opravdová zkouška dospělosti. Vrhnou se s bojovým výrazem do nákupních center a jejich cíl je jasný. Hračkářství. Za zvuků vánoční hymny Jingle Bells si klestí cestu plyšáky, panenkami a stavebnicemi. Musí lstivě předběhnout protivníky – ostatní rodiče, a ukořistit kýţenou hračku jako první, protoţe nakupovací maraton je v plném proudu a vánočních slev je málo. Ale ani poté, co se rodičům podařilo uchvátit vysněnou hračku jejich potomka, není vyhráno. Je potřeba trpělivě vystát frontu k pokladně, nepřevrátit blikající Santa Clause všude kolem a obrnit se pochopením k přepracovaným prodavačkám, které v tomto období snad i mají právo být nepříjemné. Po této disciplíně jsou rodiče plným právem naprosto vyčerpaní, ale na odpočinek není čas. Čeká je prověření jejich akrobatických schopností, kdyţ při hledání nejlepšího úkrytu balancují na ţidli s plnou náručí dárků. Přestoţe jsou dárky jiţ v úkrytu, rodiče nespouští své děti jedním okem z dohledu, aby dárky nešťastnou náhodou nebyly objeveny. Přichází úsek, kdy jsou všechny smysly rodičů tak vypjaty, ţe ani v noci nedokáţou vypnout a dostavuje se proto nespavost. Další dny jsou ve znamení nekonečného úklidu. Krásné Vánoce bude mít jen ten, jehoţ okna se budou lesknout nejvíce v celé ulici a jen ten, kdo upeče všechny druhy cukroví, které zná. Jako odreagování v tomto období je rodičům povoleno rozesílat vánoční maily a SMS zprávy všem svým známým. Advent uteče jako voda a rodiče se probudí do Štědrého dne. Úkol je jasný: vstát z postele a přichystat tak krásný Štědrý večer, jaký si sousedi ani nedokáţou představit. Přestoţe jsou dárky zabalené, stromeček ozdobený a kapr osmaţený, není ještě vyhráno. Do naprostého zoufalství upadají v tento očekávaný den ti rodiče, kterým děti s nevinným výrazem sdělí, ţe na Jeţíška uţ nevěří.
Stránka 5
Vánoční čas
Zuzka Sedláková
Kdybyste se někoho na ulici zeptali, co se mu vybaví, kdyţ se řeknou Vánoce, zřejmě by Vám odpověděl dárky pod stromečkem, tradiční koledy, vánoční kapr s bramborovým salátem, atd.. Současné Vánoce se opravdu dají popsat několika málo slovy. Nákupy, úklid, nervozita, pečení cukroví, přejídání se a následné funění u vánočního stromečku. Vše začíná předvánočním úklidem .Rodina musí mnohdy uklidit nepořádek za rok. Musí se vyprat záclony, umýt okna, uklidit pokoje, vyluxovat, utřít všude prach a spoustu dalších pro mě velmi nepříjemných věcí. Ale některé maminky si to obzvláště uţívají. Chápe někdo, proč by se nemohla okna umýt aţ na jaře? Aţ bude tepleji a nebude mrznout, záclony by se také mohly vyprat jindy a ne kdyţ člověk nemá absolutně ţádný čas.Obdivuji ty (většinou maminky), kteří takový velký úklid stihnou jen během několika dnů a při tom ještě zvládají nakoupit dárky, upéct cukroví, ozdobit vánoční stromeček a připravit štědrovečerní večeři. Samozřejmě, ţe i já pomáhám. Umytí okna snad ještě nikoho nezabilo i kdyţ sem k tomu měla blízko. Dva týdny před Vánoci jsem slepovala vánoční cukroví. U sněhuláka se mi lámaly hlavy, jednomu prasátku upadla noţička a marmeláda byla i tam, kde by opravdu být neměla. Lidé se snad opravdu vyţívají ve stání ve frontách, návštěvách obchodních domů , které bývají často těsně před Vánoci naprosto přeplněné. Také nemůţu pochopit, proč někteří lidé kupují kaţdý rok nové ozdoby na stromeček. Vţdyť je mnohdy hezčí, kdyţ jsou na stromečku starší ozdoby, někdy i ručně vytvořené. Mnoho lidí si kupuje umělé stromky a také uţ udělané cukroví - ale díky tomu přicházejí o charakteristickou vůni Vánoc. Potom se kaţdý diví, kam mizí pravý duch Vánoc. Někdy mě také zamrzí, kdyţ místo českých koled často slyším ty americké. Ne ţe by nebyly hezké, ale jsme v Čechách, ne v Americe. A vzpomene si také někdy někdo, o čem se vlastně zpívá ve většině koled? Ţe vlastně oslavujeme narození Jeţíše Krista? Většina lidí na náboţenské důvody Vánoc v tom stresu a shonu zapomíná. Nebylo by lepší, kdybychom si raději uţívali klidu, pohody a rodinného štěstí? Je jasné, ţe trochu poklidit se musí, ale nemusí se šílet například kvůli tomu, kdyţ je někde malé smítko prachu, nebo kdyţ spadne namazané cukroví na podlahu. Se to utře ne?Já mám Vánoce velmi ráda i s ozdobeným ţivým stromečkem, štědrovečerní večeří a hlavně s rozbalováním dárečků, na které se celý rok velmi těším. Sice uţ dávno nevěřím na Jeţíška, ale to mi vůbec nevadí uţívat si těchto krásných svátků. Pokud ale vše dopadne tak jak má, Vánoce mohou být opravdu velmi kouzelné.Vadí mi, ale ten předvánoční shon. Nemám ho vůbec ráda. Kdo taky ano?
Stránka 6
Fejeton
Veronika Banýrová
Byl krásný předvánoční večer.V troubě se dopékalo cukroví, ve vaně plaval kapr a stromeček stál na svém místě. Kaţdý by v této chvíli řekl, ţe takhle vypadá předvánoční pohoda. Byla by to pravda, kdyby se z koupelny neozvala rána, jako kdyby něco spadlo a to zrovna ve chvíli, kdy jsem vyndávala cukroví z trouby. Šla jsem se podívat, co se stalo.Tomu, co jsem viděla, jsem nemohla uvěřit. Po dlaţdicích v koupelně se mrskal kapr. Po té, co mi doslova proklouzl mezi rukama, jsem na něj hodila ručník a ucítila, jako kdyby se něco pálilo. Došlo mi, ţe jsem úplně zapomněla na cukroví, které uţ asi nebude poţivatelné. Rychle jsem hodila kapra do vany a běţela do kuchyně. Zjistila jsem, ţe cukroví je spálené na uhel, takţe jsem ho vyhodila.
Příprava na Vánoce
Patrik Krupař
Čtyři adventní neděle a bude to tu, to na co se čeká celý rok. Utrácení, pečení, uklízení a stresování. Zprvu utratíme všechny peníze za dárky, které se stejně nikomu nebudou líbit, a pak zjistíme, ţe nám jich plno chybí, ale no co, do vánoc času dost. Pak začne druhá fáze, a to pečení a uklízení, takţe nuda. Kdo přeci chce uklízet a péct? Podle ostatních jsme stejně nic neuklidili a to, co jsme upekli, je hnus. A pak nám uţ zbývá jen to krásné stresování. Koupit pár zbývajících dárku u benzínky, zabalit to a jsme plně vybaveni na 24. Prosince. No a co dál? Kdyţ se nepřejíme jako prasátka, tak jsme úspěšně absolvovali vánoční horečku a můţeme se těšit na další vánoce.
Veselé Vánoce!
Stránka 7
Vánoční zázrak
Anna Kotlabová
Blíţily se Vánoce. Dá se říct, ţe uţ byly skoro za dveřmi. Ve městech se objevila světelná výzdoba, v rádiu pouštěli vánoční koledy, ochladilo se, na rybníku začali kluci hrát hokej a my jsme se rozhodli, ţe si letos uděláme tradiční staročeský Štědrý večer. Maminka zkoušela různé recepty po prababičce a my s tátou jsme se vypravili pro kapra. Ve městě byla spousta stánků s prodejem ryb. My jsme hledali asi tak dvoukilového kapříka. Obešli jsme snad celé město a nakonec se nám jeden zalíbil. Tak jsme na nic nečekali, koupili ho a rychle spěchali domů, abychom mohli ochutnat maminčina houbového kubu z krup. Doma jsme kapříkovi napustili vanu, aby neleknul. Pustili jsme ho do vody a on vesele skotačil. Chvíli jsem si s ním hrála, ale pak uţ jsem musela jít spát. Hned ráno jsem ho šla zkontrolovat. Kouknu do vany a… kapr plave po hladině břichem nahoru. Umřel. A tak jsme šli znovu do města a koupili si nového kapra. Snad ještě hezčího, neţ byl ten první. Pomalu se blíţil Štědrý večer a já netrpělivě vyjídala adventní kalendář a čekala na Jeţíška. Kapra jsem chodila docela často kontrolovat. Vypadalo, ţe se má dobře. Aţ jednou, kdyţ jsem přišla do koupelny, kapr leţel na zemi a nehýbal se. Zdálo se mi, ţe je mrtvý. A tak jsem tu smutnou zprávu běţela říct babičce, která bydlela nedaleko od nás. Ale kdyţ jsem se vrátila, kapřík si zvesela plaval ve vaně. Divila jsem se, co se stalo. Taťka mi řekl, ţe kapr oţil. Byla jsem štěstím bez sebe. Ve skutečnosti nám ale kapříka daroval soused a tatínek ho vyměnil za toho leklého. Já ale jako malá, jsem tomu, ţe oţil, ve své naivitě věřila. Nedopustila jsem, abychom zázrakem oţivlého kapra snědli k večeři a tak jsme ho na Štědrý den dopoledne šli pustit do potoka a k večeři jsme měli houbového kubu.
Stránka 8
Ta k k o m u m á m n a p s a t t e n d o p i s ?
Jiří Bím
Chtěl bych napsat dopis s přáním, co chci najít pod vánočním stromečkem. Nevím ale, koho napsat do kolonky adresáta. Jeţíška, Santa Clause, Dědu Mráze? V našich zemích se jako bytost rozdávající dárky objevuje uţ delší dobu Jeţíšek. Jak vypadá nevím, k zjištění jeho podoby mi nepomohl ani věhlasný internetový vyhledávač Google. I kdyţ nevím, jak vypadá, musím se smířit s tím, ţe existuje, doteď jsem totiţ pod stromečkem nějaké dárky vţdy našel. Jestli to byl právě on, to ale bohuţel nevím. V našich krajích se v posledních desetiletích usadil i jistý Santa Claus. Úkoly plní úplně stejné, tedy přináší dárky. Na rozdíl od Jeţíška ale známe jeho podobu. Tlustší červeno-bílý pán s čepicí s bambulkou, vypadá tak, jak ho navrhla Coca-Cola ve své reklamní kampani v 30. letech 20. Století. Chvílemi to vypadalo, ţe Jeţíška vystrnadí a dárky bude roznášet uţ sám. Naštěstí se tak nestalo, a Santa Claus v posledních letech přijíţdí uţ pouze s kamionem CocaColy. Jenţe Jeţíšek to neměl jednoduché ani dřív. Zapomenout nesmíme ani na třetí pohádkovou bytost, která se tu pohybovala v minulých letech. Byla to bytost, která přicházela z východu – Děda Mráz. U něj také víme, jak vypadal, byl podobný Santovi, jenom místo červené čepice s bambulkou nosil čepici koţešinovou. Z historie víme, ţe si Jeţíšek se svými „konkurenty“ zatím vţdy poradil. A proto asi zase napíšu Jeţíškovi. Ale jestli mi něco přinese, nevím. Je totiţ krize.
Santa Claus
Jeţíšek
Děda Mráz
Stránka 9
Fejeton
Kačka Čapková
Pro někoho začíná Vánoční čas prvním sněhem, pro někoho prvního prosince a pro někoho ve chvíli, kdy se začne péct cukroví. Já osobně začnu cítit blízkost Vánoc ve chvíli, kdy se v obchodech objevuje první Vánoční výzdoba. Coţ je kaţdým rokem dříve. Letos mi tedy Vánoce začaly uţ v říjnu a za pár let je můţu očekávat koncem srpna. Od té chvíle musím ale do Štědrého dne stihnout spoustu věcí. Tak třeba takový předvánoční úklid. Je aţ s podivem, co některé pilné hospodyňky dokáţou. Mám pocit, jako by některé schválně celý rok neuklízely, aby toho měly na Vánoce víc a mohly mít radost z toho, co všechno zvládly. Leští se nábytek, perou se koberce i záclony, které stejně nakonec leţí pod stromečkem nové, podlaha se vytírá zázračným mopem za výhodnou cenu. Do toho se peče cukroví. Samozřejmě minimálně dvacet druhů, aby bylo co zamrazit a jíst aţ do příštích Vánoc. Na tác se toto cukroví rovná buď podle velikosti, nebo podle oblíbenosti. Můţete si vybrat naprosto svobodně. Na Štědrý večer se taky musí sehnat kapr, aby mohl strašit dívky, kdyţ se začne hýbat po useknutí hlavy. A aby nebyl kapr na talíři sám, musí pilné hospodyňky připravit pořádně velkou mísu bramborového salátu. Tak vydatného, ţe jedna běţná porce má spolu s kapřím řízkem šest tisíc kilojoulů. Uţ chápete, proč se dodrţuje tradice celodenního půstu? Nejdůleţitější součástí Vánoc jsou ale samozřejmě dárky. Většina lidí je nakupuje na poslední chvíli v přeplněných supermarketech se spoustou úţasně výhodných předvánočních slev. Proč bychom nekoupili tenhle hrnek, kdyţ je tak levný? Co záleţí na tom, ţe moc velkou radost neudělá? Domů se vracíme se skvělým pocitem, jak jsme ušetřili. Ale jsou tohle ty „šťastné a veselé“ svátky, které si všichni tak srdečně přejeme? Připomíná vám to Vánoční pohodu? Já mám pocit, jako by se ze „šťastných a veselých Vánoc“ stával jen reklamní trik. A proto vyhlasme boj předvánočnímu shonu. Vţdyť se všechno nemusí blýskat čistotou a pečení cukroví nemusí být otrava. A dárky? Ty by přece měly hlavně potěšit. Tak šťastné a veselé!
Stránka 10
Vánoční fejeton
Vláďa Jonáš
Rok uplynul jako voda a máme tu znovu Vánoce, svátky klidu, míru a pohody. Obchodníci se uţ nemohou vánočního období dočkat, a tak uţ s měsíčním předstihem lákají lidi na skvělé slevy, báječné výprodeje a nepřekonatelné akce všeho druhu. Maminky mezi sebou soutěţí, kdo napeče více druhů cukroví, čí okna budou blyštivější a tatínci mezitím hledají největší z největších stromků, nejkýčovitější osvětlení na dům, aby přeci všichni sousedi věděli, ţe „my na to máme“. Vţdyť o tom Vánoce jsou… Většina lidí si ani neuvědomuje nebo nepřemýšlí o náboţenském významu Vánoc. Jak by také mohli, na takové věci nemají čas, mají na starosti mnohem závaţnější věci. Určitě uţ se všichni těšíme na štědrý večer, aţ si budeme moci konečně odpočinout od stresu a pološílených lidí v nákupních centrech. Jen doufám, ţe na světě přeci jenom existuje několik málo lidí, kteří si uvědomí pravou podstatu Vánoc. Snad je nepohltí globální vánoční šílenství. Tak šťastné a veselé!
Stránka 11
Vánoční shon
Páťa Vindušková
A uţ je tu zas. Říká se mu čas vánoční, čas klidu a pohody. A nebo snad hodně vzteku a velké neshody? Spěch, hluk, ruch … Asi takhle nějak to vypadá v kaţdém velkém i malém obchodním domě, ale i venku. Na ulicích pro změnu postávají nabalení prodavači kaprů s velkými přeplněnými káděmi v naději, ţe zrovna vy máte zájem o nějakou tu jejich smradlavou dvoukilovou rybičku. O stánek dál zase postávají promrzlí prodavači předraţených stromečků, kteří také nepřestávají věřit, ţe si od nich to huňaté košťátko právě někdo koupí. A kdyţ uţ teda se strachem vejdete do nějakého toho obchodu, je to doslova boj o přeţití! Lidé se předhánějí, šlapou si na paty a bezohledně do sebe strkají. Většinou bez jakékoliv omluvy. Skupují se hračky, elektronika, kníţky, oblečení, vlastně skoro všechno, co se dostane pod ruku. V kaţdém krámě zvlášť vystojíte tu děsivě dlouhou frontu, a po několika hodinách, kdy necítíte dolní končetiny a jste znavení naprosto ze všeho, se čistě náhodou mezi davem lidí prorvete k východu. V lepším případě poté nasednete do auta a strávíte ještě tak dobrou půlhodinku couváním, vyjíţděním, různým zatáčením a nadáváním na lidi, kteří jsou na tom úplně stejně jako vy. V horším případě se tak tak protlačíte do městské hromadné dopravy, ale musíte počítat s tím, ţe celou cestu zůstanete nehybně stát mezi lidmi nejrůznějších národností a pachů. A o cestě pěšky v tomto mrazivém období ani nemluvě. Zhruba na Štědrý den kolem sedmé hodiny všechno utichá a my se konečně můţeme přemístit k vánočnímu stolu, kde uţ jen nehybně leţí ten smradlavý dvoukilový kapřík s mísou bramborového salátu, a poté k tomu huňatému košťátku s dárky, kvůli kterým jsme si tolik vytrpěli… Veselé Vánoce!
Stránka 12
Skautské Vánoce
Martin Rejman
Pečeme cukroví, zdobíme stromečky, kupujeme dárky a jsme v neustálém spěchu. Namísto toho všeho, bychom si měli sednout, odpočívat a nechat do sebe nasát příjemnou atmosféru, která panuje během Vánočních svátků. Opakem předvánočního zmatku je pohodová Vánoční schůzka konaná 8. oddílem vodních skautů. Na této slavnostní schůzce nesmí chybět ţádný člen osmičky. Z důvodu mé účasti tohoto podniku přednesu krátké pojednání na toto téma. Po zahájení schůzky se pokládají pod stromek dárečky, které si skauti navzájem věnují. Kaţdý přinese něco cukroví a pytlík čaje. Poté se zpívají písně. Doprovází se kytarou a houslemi. Hrají se vánoční koledy a léta zpívané skautské písně. K úvodu vedoucí předčítá, jak se slavili Vánoce dříve. Několikrát vyřčená fráze „za totáče“ baví členstvo, spolu s dalšími vtípky o dědu Mrázovi. Přichází na řadu kaţdoročně konaný turnaj zpěvu, ve kterém mají tři druţiny zpívat dvě vánoční koledy jimi vybrané. Někteří jedinci by se uţivili spíše jako ruchaři při dabingu. Další program tvoří scénky. Červená druţina, jejímţ členem a zároveň vůdcem je autor tohoto textu, přišla s magickým představením kouzelníků Davida Cooperfielda a Harryho Houdiniho. Ze sedmi kouzel bych upozornil na kouzlo s mincí a sklenicí. Kouzlo spočívalo v protlačení mince dnem sklenice, přičemţ kouzelník měl v uzavřené sklenici druhou minci, kterou přitahoval silný magnet, ukrytý v kouzelníkově rukavici. To vysvětlovalo nepohyblivost mince při mávání sklenicí na důkaz toho, ţe v ní nic není. Aby kouzelník dokázal, ţe je mince vně sklenice z pevné hmoty, poklepal mincí na sklenici, coţ bohuţel rozeznělo jak sklenici, tak minci uvnitř. I nejmladšímu divákovi muselo dojít, ţe sklenice není zcela prázdná. Namísto bouřlivého aplausu se kouzlící skaut dočkal ze srdce jdoucího smíchu. Druhou ne zcela povedenou iluzí byla Magická rovnováha. Iluzi tvořilo párátko, které k nepochopení diváka drţelo závaţí u okraje nádoby. Po správném sestrojení věcí dohromady se mělo párátko zapálit a odhořet, coţ bylo naprostým vyvrcholením triku. K selhání došlo při zapalování párátka. Párátko nehořelo, neboť nebylo ze dřeva, ale z neznámého a hlavně nehořlavého materiálu původem z Číny. Přesto scénka získala první místo. Na řadu přišlo odhalování tajné činnosti. Tajná činnost je předmět nebo sluţba, která přinese něco pro oddíl. První druţina představila své ručně dělané hodiny, s komentářem: „My jsme vyrobili hodiny!“. Po nich odhalila svou tajnou činnost druhá druţina se slovy: „My jsme vyrobili hodiny!“. Máme dvoje hodiny. Kaţdý si domyslí, ţe hodiny vyrobené Červenou druţinou jsou podstatně kvalitnější. Na konec se rozdali dárečky. Originální byla čokoláda, jejíţ chuť nebyla nikomu známa. Padali návrhy jako třeba mandarinka, broskev, meruňka nebo pomeranč. Po rozdání dárků se uklidila klubovna. Závěrem zazněl mohutný pokřik osmičky na počest konce roku 2010 a začátku roku 2011.
Stránka 13
Vánoční fejeton
Veronika Bošková
Jsou tu opět Vánoce, svátky klidu a míru… Ale pro mnohé z nás začíná místo odpočinku uklízení, vaření, honičky po obchodech a nedostatek času. Vánoce uţ v dnešní době lidé berou spíše jako období, kdy všichni dostávají dárky. Ale pravý smysl Vánoc je jiný… Rodina se sejde pohromadě u jednoho stolu a nikomu nezáleţí na tom, kdo dostane nejvíce dárků. Všichni jsou rádi, ţe jsou zdraví a šťastní a ţe jsou spolu. Dnes se všichni předbíhají o to, kdo uloví většího kapra, kdo upeče více druhů cukroví, nebo kdo dostane lepší hračku. A to je zbytečné…Vánoce přece nejsou svátky plné jídla a zbytečností pod stromečkem. Jsou to svátky, kdy by si všichni lidé měli pomáhat a být rádi, ţe jsou spolu. Moc lidí to neví, ale to je ten pravý smysl Vánoc…
Jsme na webu! www.ctyrka-nadruhou.webnode.cz
Vydává
Třída 4.B Gymnázium Palackého 191/1, Mladá Boleslav E-mail:
[email protected]
