Zvýšení návštěvnosti hradu Český Šternberk
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20.4.2015 ...................................................... Podpis
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucí práce paní Ing. Radmile Mitiskové za poskytnuté rady, cenné tipy a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu a trpělivost během studia.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor cestovní ruch
Zvýšení návštěvnosti hradu Český Šternberk Bakalářská práce
Autor: Jana Krýsová Vedoucí práce: Ing. Radmila Mitisková Jihlava 2015
Copyright © Jana Krýsová, 2015
Abstrakt Cílem bakalářské práce je aplikace marketingového výzkumu na hrad Český Šternberk, zmapování jeho postavení v konkurenčním prostředí vybraných památek v okolí a vytvoření návrhu opatření směřujícího k zvýšení návštěvnosti hradu. Práce je tvořena teoretickou a praktickou částí. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy týkající se cestovního ruchu a marketingu. V praktické části jsou obsaženy informace o hradu, je aplikován marketingový výzkum a provedena SWOT analýza. Na základě zhodnocení dotazníkového šetření je navrženo opatření pro zvýšení návštěvnosti hradu Český Šternberk, které spočívá v konání koncertu vážné hudby na nádvoří hradu. Klíčová slova kulturní památka, marketingový výzkum, SWOT analýza, hrad Český Šternberk
Abstract The aim of the bachelor thesis is the application of marketing research on the castle Český Šternberk, mapping its position in the competitive environment of selected historical sights in the close surroundings and the creation of measure resulting in an increase of the castle attendance. The thesis consists of two parts. Theoretical part defines and explains terms related to tourism and marketing. Practical part includes information about the castle Český Šternberk, then marketing research is applied and SWOT analysis is performed. Based on the evaluation of the questionnaire research the measure to increase the attendance of the castle Český Šternberk is proposed. This measure consists in the organisation of the classical music concert in the courtyard of the castle.
Key words culture heritage, marketing research, SWOT analysis, castle Český Šternberk
7
Obsah Úvod................................................................................................................................ 12 Teoretická část ............................................................................................................... 12 1. Cestovní ruch .............................................................................................................. 12 1.1 Subjekt cestovního ruchu ...................................................................................... 12 1.2 Objekt cestovního ruchu ....................................................................................... 13 2. Kulturní cestovní ruch ................................................................................................ 13 2.1 Kulturní památky .................................................................................................. 13 2.2 Národní kulturní památka ..................................................................................... 14 2.3 Památky UNESCO ................................................................................................ 14 2.3.1 Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži ................................................ 15 2.3.2 Praha – městská památková rezervace .......................................................... 15 2.3.3 Český Krumlov ............................................................................................... 16 2.3.4 Telč - historické centrum ................................................................................ 16 2.3.5 Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.......................................................................... 17 2.3.6. Holašovice - selské baroko ............................................................................ 17 2.3.7 Lednicko - valtický areál ................................................................................ 18 2.3.8 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře .................................... 18 2.3.9 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci ........................................................... 19 2.3.10 Třebíč - Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť ............................................ 19 2.3.11 Vila Tugendhat v Brně ................................................................................. 20 2.3.12 Zámek Litomyšl............................................................................................ 20 3. Marketing .................................................................................................................... 21 3.1 Marketingový výzkum .......................................................................................... 21 3.1.1 Cíl marketingového výzkumu ........................................................................ 21 3.1.2 Typy marketingového výzkumu ..................................................................... 22 3.1.3 Příprava výzkumného plánu ........................................................................... 22 3.1.4 Realizace výzkumu - sběr a analýza dat ........................................................ 22 3.1.5 Výzkumné postupy ......................................................................................... 23 3.1.6 Zpracování a analýza dat ................................................................................ 23 3.2 Marketingový mix ................................................................................................. 24 3.2.2 Cena ................................................................................................................ 25 3.2.3 Propagace ....................................................................................................... 25 8
3.2.4 Distribuce ....................................................................................................... 25 3.2.5 Materiální prostředí ........................................................................................ 26 3.2.6 Lidé ................................................................................................................. 26 3.2.7 Procesy ........................................................................................................... 26 3.3 SWOT analýza ...................................................................................................... 26 Praktická část…………………………………………………………..……………….27 4. Hrad Český Šternberk ................................................................................................. 27 4.1 Historie hradu ........................................................................................................ 27 4.2 Současnost hradu ................................................................................................... 29 4.2.1 Stálá hradní expozice ...................................................................................... 29 4.2.2 Speciální prohlídky ......................................................................................... 30 4.2.3 Doplňkové expozice ....................................................................................... 33 4.2.4 Doplňkové služby ........................................................................................... 33 5. Zmapování vybraných památek ve Středočeském kraji ............................................ 34 5.1 Zámek Konopiště .................................................................................................. 35 5.2 Zámek Jemniště ..................................................................................................... 35 5.3 Sázavský klášter .................................................................................................... 36 5.4 Postavení hradu Český Šternberk v konkurenčním prostředí vybraných památek ve Středočeském kraji ................................................................................................. 37 6. Marketingový mix hradu Český Šternberk ................................................................. 39 6.1 Produkt .................................................................................................................. 39 6.2 Cena....................................................................................................................... 40 6.4 Distribuce .............................................................................................................. 40 6.5 Materiální prostředí ............................................................................................... 40 6.6 Lidé ....................................................................................................................... 40 6.7 Procesy .................................................................................................................. 41 7. SWOT analýza ............................................................................................................ 41 7.1 Silné stránky .......................................................................................................... 41 7.2 Slabé stránky ......................................................................................................... 42 7.3 Příležitosti ............................................................................................................. 42 7.4 Hrozby ................................................................................................................... 42 7.5 Doporučení vyplývající ze SWOT analýzy………………………………………42 8. Marketingový výzkum hradu Český Šternberk…………………………………….43
9
8.1 Dotazník ................................................................................................................ 43 8.2 Vyhodnocení dotazníku ........................................................................................ 44 9. Návrh opatření směřujícího ke zvýšení návštěvnosti hradu. ...................................... 52 Závěr………………………………………………………………………………...….58 Seznam použité literatury ............................................................................................... 59 Zdroje obrázků ................................................................................................................ 62 Seznam tabulek ............................................................................................................... 64 Seznam grafů .................................................................................................................. 64 Seznam příloh ................................................................................................................. 65
10
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Zvýšení návštěvnosti hradu Český Šternberk. Tento hrad jsem si vybrala, protože se nachází v blízkosti mého bydliště, je tak pro mě snadno dostupný. K hradu mám bližší vztah, díky tomu, že jsem jej navštěvovala s rodiči už od dětství, ale hlavně mě zaujala vysoká atraktivita tohoto památkového objektu, která je spojena s polohou a bohatou historií hradu. Také mě zaujala možnost, že mohu zkoumat hrad, který nespadá pod správu Národního památkového ústavu, ale který je v soukromém vlastnictví. V případě hradu Český Šternberk je vlastníkem jedna z větví rodu Sternbergů. Cílem bakalářské práce je aplikace marketingového výzkumu na hrad Český Šternberk, zmapování jeho postavení v konkurenčním prostředí vybraných památek v okolí a vytvoření návrhu opatření směřujícího ke zvýšení návštěvnosti hradu. Práce bude rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části budou pomocí odborné literatury vysvětleny důležité pojmy, jako je cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, národní kulturní památka a památka UNESCO. Poté budou vysvětleny důležité marketingové pojmy, jako jsou marketing, marketingový mix, marketingový výzkum a SWOT analýza. V praktické části bude uvedeno, jak fungují vysvětlené metody a postupy v praxi. Nejprve bude zmapováno okolí hradu a bude provedeno srovnání konkurenčních památkových objektů ve Středočeském kraji. Dále bude aplikována SWOT analýza na hrad Český Šternberk a bude proveden marketingový výzkum, který se týká zájmu o návštěvu kulturních památek a hlavním cílem bude zjistit, zda návštěvníci znají hrad Český Šternberk a případné možnosti, jak zvýšit návštěvnost hradu. Výsledky marketingového výzkumu budou vyhodnoceny a budou stanovena jistá opatření a návrh na zlepšení. Na základě marketingového výzkumu a SWOT analýzy jsou v závěru práce vypracovány návrhy na zvýšení návštěvnosti zkoumaného hradu.
11
Teoretická část 1. Cestovní ruch V dnešní době již téměř nenajdeme člověka, kterému by pojem cestovní ruch nic neříkal. Pro někoho je to hezká dovolená u moře, příjemný víkend u vody nebo na horách, výlet za kulturními památkami, pobyt na chatě nebo chalupě ap. Lidé tedy v rámci účasti na cestovním ruchu uspokojují své potřeby a realizují své zájmy a záliby. Cestovním ruchem se rozumí způsob, jakým bude vyhověno požadavkům lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo obvyklé prostředí ve volném čase obyvatelstva. Je to přemístění osob z místa trvalého bydliště do místa cestovního ruchu a užívání služeb spojených s pobytem v daném místě za jiným záměrem než výdělečným [5]. Cestovní ruch již byl definován mnoha více či méně vystižnými způsoby. Asi nejlépe tento pojem vysvětluje definice Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO): Cestovní ruch je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Drobná, Morávková, 2004, s.12). O něco obsáhlejší definici nabízí autoři Výkladového slovníku cestovního ruchu: Cestovní ruch je komplexní, mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev bez jakýchkoli pevně stanovených hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, souvisejících s narůstající mobilitou lidí, motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování a poznání, dále v oblasti sociální, kulturní a dalších oblastech (Zelenka, Pásková, 2012, s. 45).
1.1 Subjekt cestovního ruchu Subjektem cestovního ruchu je z ekonomického pohledu každý, kdo uspokojuje své potřeby během cestování a pobytu mimo místa trvalého bydliště spotřebou statků cestovního ruchu (Gúčik, 2001, s. 8).
12
1.2 Objekt cestovního ruchu Objektem cestovního ruchu (Gúčik aj., 2004) je vše, co se může stát cílem změny místa pobytu např. příroda, kultura, hospodářství nebo společnost. Je tedy nositelem nabídky. Objektem cestovního ruchu jsou místa/destinace, kde vyvíjejí činnost podniky a instituce cestovního ruchu, které produkují statky cestovního ruchu jako předmět nabídky pro uspokojení poptávky návštěvníků. Subjekt cestovního ruchu může uspokojit svou potřebu účasti na cestovním ruchu pouze v tom případě, pokud existuje vhodný ekvivalent k jejímu uspokojení (Linderová, 2013).
2. Kulturní cestovní ruch V České Republice je kulturní cestovní ruch velmi oblíbený a rozšířený, je to především z důvodu, že zde je nabídka kulturních památek velmi široká a památky jsou ve velmi dobrém stavu. Stále více jich je zpřístupňováno veřejnosti. Kulturně-historické památky České republiky jsou ve vlastnictví státu, v tom případě správa spadá pod Národní památkový ústav nebo jsou kulturně-historické památky ve vlastnictví soukromém, tak jak je tomu i u hradu Český Šternberk. Kulturně poznávací cestovní ruch je zaměřený především na poznávání kulturněhistorických památek (hradů, zámků, lidové architektury), kulturních zařízení (muzeí, galerií), kulturních akcí (divadelních představení, festivalů, folklorních akcí) a kulturní krajiny (parků, zahrad) (Drobná, Morávková, 2004, s. 12).
2.1 Kulturní památky Je to výtvor, který má takovou uměleckou, historickou či jinou vědeckou hodnotu (archeologickou, etnografickou, numismatickou apod.), že jeho trvalé uchování je ve veřejném zájmu (Vitáková, 2007, s.6). Kulturní památky jsou movité i nemovité věci, které jsou významným dokladem historického vývoje života společnosti, životního způsobu a životního prostředí v dané době, a to od nejstarších dob do současnosti (Vitáková, 2007, s.6).
13
2.2 Národní kulturní památka Národní kulturní památky tvoří nejhodnotnější a nejvýznamnější část kulturního dědictví. Vláda České republiky vybrané kulturní památky prohlašuje nařízením vlády za národní kulturní památky. Jejich seznam je zveřejněn na stránkách Národního památkového ústavu [6]. Národní kulturní památky (NKP) začaly být vyhlašovány v roce 1962. Nejvíce se jich podle databáze Národního památkového ústavu nyní nachází v Praze (42) a Jihočeském kraji (26), přes dvě desítky jich má také Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně, jen čtyři, jsou v kraji Karlovarském, méně NKP se najde i v Pardubickém kraji (šest) či v kraji Vysočina (osm). Spektrum národních kulturních památek je široké a sahá od keltského oppida na Závisti u Prahy přes řadu středověkých hradů (Karlštejn, Vyšehrad, Kunětická hora a další) až k meziválečné vile architekta Adolfa Loose [8]. Většinu na seznamu tvoří nemovitosti či soubory soch, patří sem ale i několik movitých věcí - např. korunovační klenoty, soubor historických automobilů z Národního technického muzea, Moravské zemské desky či unikátní daguerrotypie z Kynžvartu [8]. Na seznamu je rovněž několik technických památek, jako jsou zbytky někdejší koněspřežné dráhy České Budějovice-Linec nebo uzavřené černouhelné doly na Ostravsku. Některé památky jsou pro svoji mimořádnou historickou hodnotu také zařazeny na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO [8]. Hrad Český Šternberk byl vyhlášen národní kulturní památkou v roce 2008 [8].
2.3 Památky UNESCO Česká republika se může chlubit mnoha překrásnými památkami, které jsou součástí její bohaté minulosti a ukazují na velkou kulturní zvyklost jejích obyvatel. Mapa České republiky je plná zachovalých historických měst, starodávných hradů, reprezentativních zámků, velkolepých katedrál a nádherně vyzdobených kostelů. Ale dvanáct českých památek má punc vzácnosti, mohou se pyšnit zájmem a pozorností, který jim
14
zabezpečuje členství na prestižním Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO [7].
2.3.1 Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži
Obr. č.1 V Kroměříži se do součastnosti dochovala řada význačných památek, proto také bývá nazývána hanáckými Athénami. Celý komplex byl v prosinci roku 1998 pro svou mimořádnou historickou i architektonickou hodnotu i krásu krajinných a zahradních úprav zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO [9].
2.3.2 Praha – Městská památková rezervace
obr. č. 5 Pražská památková rezervace náleží k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla rozhodnutím vlády Československé republiky v roce 1992. Na území o velikosti 863 ha se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Je tvořeno
15
historickým souměstím původně samostatných Pražských měst - Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu, Nového Města a Vyšehradu [12].
2.3.3 Český Krumlov
Obr.č. 2 Český Krumlov je jednou z nejvýznačnějších českých městských památkových rezervací. Pro svoji ojedinělost bylo historické jádro města v roce 1992 zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO [10].
2.3.4 Telč - historické centrum
Obr.č.3 Historické centrum města Telč je od roku 1970 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Význam dochovaného ojedinělého kulturního, historického a architektonického odkazu byl dále zdůrazněn v roce 1992, kdy bylo historické jádro Telče vepsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO [11].
16
2.3.5 Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
Obr. č. 4 Historické centrum královského města Kutná Hora bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Kulturní a historický význam zachovalých památek byl zdůrazněn v roce 1995, kdy bylo jádro města společně s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO [14].
2.3.6. Holašovice - selské baroko
Obr.č. 6 V obci Holašovice v jižních Čechách, na okraji CHKO Blanský les, se zachoval jeden z nejlépe dochovaných souborů jihočeské lidové architektury 19.století, který je příkladem tradiční středoevropské vesnice. Roku 1995 byly Holašovice prohlášeny vesnickou památkovou rezervací a v roce 1998 byly zapsány do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO [15]. 17
2.3.7 Lednicko - valtický areál
Obr. č.7 Mezi jihomoravskými obcemi Lednice a Valtice se rozprostírá tzv. Lednicko-valtický areál. V roce 1992 byl celý komplex vyhlášen za krajinou památkovou zónu a v prosinci 1996 byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO [16].
2.3.8 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Obr. č. 8 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1719-1722, je vrcholným dílem architekta Santiniho a jedním z nejoriginálnějších odkazů barokní gotiky. Kostel sv. Jana Nepomuckého je od roku 1994 zapsán na seznamu světových památek UNESCO [17].
18
2.3.9 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Obr. č. 9 V Olomouci se nachází po Praze druhá největší městská památková rezervace České republiky. V roce 2000 byla tato památka zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO [18].
2.3.10 Třebíč - Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť
Obr. č. 10 Románsko-gotická bazilika sv. Prokopa bezesporu patří k skvostům evropského stavitelství. V červenci 2003 bylo na seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vzdělání a kulturu UNESCO zapsáno město Třebíč - městská památková zóna. Součástí je vedle baziliky sv. Prokopa také ojediněle zachovalé židovské ghetto s mimořádnou architektonickou, uměleckou i urbanistickou hodnotou [19].
19
2.3.11 Vila Tugendhat v Brně
Obr. č. 11 Vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových z let 1929-1930, kterou navrhl architekt Ludwig Miese van der Rohe, je instalovanou památkou moderní architektury. Jako jediná památka moderní architektury v České republice je od roku 2001 zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO [20].
2.3.12 Zámek Litomyšl
Obr. č. 12 Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO od roku 1999. Je nejdůležitější renesanční památkou u nás, punc jedinečnosti mu dodávají nádherné arkády podle italských předloh [21].
20
3. Marketing Marketing je vlastně takovým souborem činností, díky kterým můžeme předpokládat, zjišťovat a uspokojit požadavky zákazníka. Dalším stejně důležitým cílem podniku je získání odpovídajícího zisku (Zamazalová a kol., 2010). Marketing je společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných výrobků s ostatními (Kotler, 1992, s.4). Cílem marketingu je prodat produkt správným skupinám zákazníků, v pravý čas, na správném místě, za odpovídající ceny a s přiměřenou propagací, lépe než konkurence. (Johnová, 2008, s.16). 3.1 Marketingový výzkum Cílem marketingového výzkumu je systematické plánování, shromažďování, analýza a vyhodnocení informací potřebných pro účinné řešení konkrétních marketingových problémů (Kotler, Armstrong, 2004, s.227). Aby marketingový výzkum správně fungoval je potřeba, aby se skládal z několika částí. Nejdříve je potřeba si stanovit problém, který chceme, aby výzkum vyřešil, tím si tedy stanovíme cíl výzkumu. Následující částí je stanovení plánu výzkumu. V této části jsou podrobně určeny informační zdroje, typ výzkumu, plán výběru respondentů a způsob kontaktování dotazovaných. Další částí je vypracování dotazníku, který je následován sběrem a analýzou dat. Poslední část tvoří výzkumná zpráva, kterou je poté potřeba prezentovat zadavateli. Závěry musí být správně vyhodnoceny a výsledky použity v praxi. Dá se říci, že úspěšný marketingový výzkum skončí až realizací opatření, která výzkum doporučí (Johnová, 2008, s. 106).
3.1.1 Cíl marketingového výzkumu Základní krokem a jednou z nejdůležitějších částí výzkumu je formulace marketingového problému. Cílem marketingového výzkumu je vyřešení vymezeného marketingového problému (Foret, 2008). 21
3.1.2 Typy marketingového výzkumu Níže jsou vysvětleny různé typy marketingového výzkumu.
explorační výzkum - Cílem je shromáždit předběžné informace, které mají napomoci definovat problém a odhadnout hypotézy (Kotler, Armstrong, 2004, s.229).
deskriptivní výzkum - Cílem je kvalifikovaně popsat marketingové problémy, situaci trhu apod - jde např. o popis tržního potenciálu pro určitý výrobek, o demografické faktory nebo o postoje spotřebitelů (Kotler, Armstrong, 2004, s. 229).
kauzální výzkum - Cílem je otestování hypotéz o příčinných a následných vztazích (Kotler, Armstrong, 2004, s. 229).
3.1.3 Příprava výzkumného plánu V okamžiku, kdy nastalo definování problému a cíle výzkumu, musejí analytici konkrétně stanovit, jaké informace budou vyžadovat, vytvořit plán pro jejich efektivní získávání a prezentovat jej managementu. Plán výzkumu vykazuje přehled o již existujících zdrojích dat a podrobně vysvětluje konkrétní kroky, metody kontaktu, kompletace výběrových souborů a nástroje, které analytici využívají k dosažení vymezených cílů. Cíle výzkumu je potřebné přeměnit do vyjádření konkrétních informačních potřeb (Kotler, Armstrong,
2004).
3.1.4 Realizace výzkumu - sběr a analýza dat V procesu realizace výzkumu je zahrnuto shromažďování, zpracování a analýza informací. Shromažďování dat může být realizováno dvěma způsoby - buď marketingovými pracovníky dané organizace nebo prostřednictvím zakázek externím firmám. Fáze sběru dat pro marketingový výzkum je v souhrnu nejvíce nákladná část výzkumu, a k tomu se v ní často vyskytuje poměrně vysoké množství chyb. Je velmi důležité, aby marketingoví pracovníci pečlivě sledovali adekvátní realizaci plánu a 22
kontrolovat to, aby dotazovaní byli dobře kontaktováni a aby realizace výzkumu běžela podle předem stanoveného výzkumného plánu. Aby bylo dosaženo informačních potřeb managementu je možné ve výzkumném plánu usilovat o shromáždění sekundárních dat, primárních dat nebo obojího. Sekundární data obsahují již známé informace, či byly shromážděny za jiným záměrem. Primární data jsou na sbírána pro konkrétní účel (Kotler, Armstrong, 2004).
3.1.5 Výzkumné postupy Výzkumné postupy, které slouží k zisku primárních dat tvoří pozorování, dotazování a experiment (Kotler, Armstrong, 2004). Pozorování Metoda pozorování je tvořena získáváním primárních dat sledováním určité skupiny lidí, akcí nebo situací (Kotler, Armstrong, 2004). Dotazování Metoda dotazování je nejpoužívanější metodou sbírání dat, nejvíce se hodí především k tomu, když chceme získat popisné informace. Popisnými informacemi je myšlena například znalost lidí o nějaké události, jejich postojů apod (Kotler, Armstrong, 2004). Experiment Cílem experimentálního výzkumu je sbírání primárních dat u předem určených skupin dotazovaných, šetřených v odlišných podmínkách, vliv jednotlivých faktorů vychází z toho, že odpovědi jednotlivých skupin jsou rozdílné.
3.1.6 Zpracování a analýza dat Zpracování dat je tvořeno především vyhodnocením dotazníků a vyvození závěrů. Při tom jsou užívány statistické nástroje, pomocí jich lze určit průměrné, maximální a minimální hodnoty, lze měřit závislost poptávky na ceně aj. V závěrečné zprávě musí 23
být uveden slovní souhrn, hlavní závěry z provedeného výzkumu. Vyvození závěrů a jejich realizace v praxi je stejně důležitým krokem. Management organizace spolu se zřizovatelem, případně i s mecenáši nebo sponzory musí učinit rozhodnutí jaká opatření budou kdy a jak realizována a kdo za ně bude nést odpovědnost a jaké procesy a marketingové nástroje budou k tomu nejvhodnější (Johnová, 2008).
3.2 Marketingový mix Základním cílem je vyhovět potřebám zákazníků a získat výnos, který organizace očekává. Prvotně zahrnoval čtyři prvky 4P. Označení 4P bylo vytvořeno podle prvních písmen anglických označení těchto složek. Mezi základní prvky marketingového mixu řadíme:
produkt (product),
distribuce (place),
cena (price),
komunikační mix neboli propagace (promotion).
V organizacích, kde jsou poskytovány služby však výše uvedené čtyři hlavní body nestačily a to především kvůli znakům, které jsou pro služby charakteristické. Proto bylo potřeba k tradičnímu marketingovému mixu připojit další 3P.
materiální prostředí (physical evidence)
lidé (people)
procesy (process) (Janečková, Vaštíková, 2000)
Nástroje marketingového mixu vždy vycházejí ze specifických podmínek trhů, na kterých jsou užívány. Trhy umění a kulturního dědictví (muzea, galerie, památky atd.) jsou zpravidla vedeny jako neziskové organizace, takže k určitým vědomostem z historie je nutné také připojit tržní rozdílnost organizací, které jsou financovány z veřejných rozpočtů a nestejnorodostí v chování zákazníků. Návštěvníci těchto
24
organizací z části spotřebovávají veřejný statek, tedy to, co platí zprostředkovaně z daní, eventuelně neplatí tržní cenu v plné výši (Johnová, 2008).
3.2.1 Produkt Produktem v marketingu rozumíme jakoukoli nabídka zákazníkovi. Produkt může být ve dvou podobách, buď hmotné nebo nehmotné. V případě marketingového mixu u památkových objektů se jedná o produkt nehmotný. Nehmotná podoba produktu může být v různých podobách, jako třeba služba, událost, zkušenost apod. (Johnová, 2008, s.17)
3.2.2 Cena Z ekonomického hlediska je cena základním faktorem, který ovlivňuje poptávku. Cena je ovlivňována množstvím různých faktoru. Mezi vnější omezující faktory patří ekonomické činitele, tento pojem představuje rozpočtové možnosti, dále právní činitelé, tj. legislativa a společenské činitele, pod tímto pojmem se nachází to, jak veřejnost přijímá danou činnost (Johnová, 2008, s. 19).
3.2.3 Propagace O propagaci v dnešní době mluvíme především jako o marketingové komunikaci, užívá svůj vlastní komunikační mix, který zahrnuje reklamu, public relations, sponzoring, podporu prodeje a přímý prodej.
3.2.4 Distribuce Distribuce je nástrojem, díky kterému má být zajištěno, že se produkt dostane k zákazníkovi ve správném čase a na správném místě. V případě památkových objektů platí, že si nemohou své místo vybírat. Je ovšem možné, aby zákazníkovi pomohly se 25
zorientovat, poradily, jak je instituce nejlépe dostupná. Mohou také vyvíjet snahu o vytvoření zastávky hromadné dopravy, značení objektu a pokud to lokální podmínky umožní, vybudovat i parkoviště. Druhou dimenzí je čas, jinak řečeno doba, kdy je objekt otevřen a doba načasování mimořádných akcí.
3.2.5 Materiální prostředí Dá se říci, že v podstatě je materiální prostředí dokladem o znacích služby. Náleží sem například chrakterictická značka značka, oblečení personálu, tvář budovy apod.
3.2.6 Lidé Pod výše uvedeným pojmem je potřebné si představit všechny zúčastněné. Jsou to na jedné straně ti, kteří nabídku tvoří a na druhé straně zákazníci, pro které je nabídka určena.
3.2.7 Procesy Pro dosažení pokroku je potřeba přicházet s novými impulsy, kontrolovat trendy a využívat nové technologie. Jsou to složky, které se např. snaží přiblížit odvětví mladé generaci, ale jsou zpestřením i pro všechny ostatní zákazníky (Johnová, 2008).
3.3 SWOT analýza Analýza SWOT nebo tzv. marketingový audit jsou výchozím krokem pro strategické plánování. patří k základním analýzám ve firmách i v neziskových organizacích (Johnová, 2008, s. 258). Analýza silných a slabých stránek se je určena pro vnitřní prostředí organizace, analýza příležitostí a ohrožení se týká příležitostí vnějšího.
26
V běžné praxi představuje SWOT analýzu souhrn nezbytných externích i interních analýz podniku. Mezi externí faktory firmy patří například devizový kurz, změna úrokových sazeb v ekonomice, fáze hospodářského cyklu a další [31].
Praktická část
4. Hrad Český Šternberk Hrad Český Šternberk patří k nejstarším hradům v Čechách a je dodnes v držení rodu Sternbergů, který ho v roce 1241 založil. Hrad si zachovává vnější gotickou podobu, ale interiéry byly raně barokní přestavbou přeměněny na zámecké [1].
4.1 Historie hradu Hrad byl založen jako raně gotický pevný hrad v letech 1241-1242 Zdeslavem z rodu Divišovců. Název byl odvozen od erbovního znamení, zlaté osmihroté hvězdy a podle dobové zvyklosti poněmčen. Zdeslav a jeho potomci se od té doby psali jako "páni ze Sternberga" [2]. Je velmi zajímavé a v české místopisné historii výjimečné, že hrad Český Šternberk je po dobu téměř osmi století dodnes v držení Sternbergů, tedy rodu někdejšího zakladatele Zdeslava. Honosné středověké sídlo na skále vysoko nad tokem Sázavy tvoří dominantní romantickou kulisu, která svědčí o pradávné slavné minulosti [2]. Za husitských válek zůstal Český Šternberk mimo dějiště bojových událostí. Mezníkem v historii hradu byl rok 1467, kdy byl hrad dobyt královským vojskem. Dobytí a zpustošení hradu však brzy vyvolaly velkolepou renovaci a přestavbu celého objektu v pozdně gotickém slohu, přičemž byl kladen důraz především na zlepšení obranného systému. Byla vybudována mohutná kulatá obranná věž a na jižním návrší byla postavena strategicky účelně situovaná břitová bašta [2]. Vestfálský mír v listopadu 1648 konečně přivodil klid zbraní a císařští vojáci hrad Šternberk opustili. Brzy poté, již v 60. letech 17. století, zahájil tehdejší majitel panství, Václav Jiří Holický ze Sternberga, rozsáhlou a nákladnou přestavbu hradních interiérů. 27
Jeho záměrem bylo přebudovat staré komnaty strohého středověkého hradu do podoby okázalých sálů a salónů panského sídla ve slohu raného baroka, určených k pohodlnému obývání. Milánský štukatér Carlo Brentana vyzdobil stropy a stěny hlavních reprezentačních místností honosnou dekorativní ornamentikou. Stavební úpravy dokončil syn Václava Jiřího, Jan Václav, kterým r.1712 vymřela rodová větevHolických ze Sternberga [2]. Nastalo 130-leté období, kdy na Šternberku vládli příslušníci cizích rodů, došlo k několika stavebním zásahům, které však scenerii hradu poznamenaly jen nepatrně. V polovině 18. století byl vystavěn dvoukřídlý tzv. malý zámek, uzavírající pravoúhle dolní hradní nádvoří. Brzy poté byla kolem jižní kulaté věže na zbytcích středověkých hradeb vybudována rozlehlá vyhlídková terasa, zpřístupněná z hradu prolomením masivní zdi a umístěním přízemních vstupních dveří. R. 1829 byl pak postaven klenutý kamenný most přes jižní obranný příkop a v západním srázném terénu byla zřízena široká příjezdová cesta k jižní terase. Okolí hradu dodnes zdobí barokní sochy svatých [2]. Zdeněk hrabě ze Sterberga, potomek konopišťské větve rodu, v roce 1841 hrad odkoupením získal zpět do vlastnictví rodu. Nový majitel nijak výrazněji nezasahoval do stavební substance hradu. Byly zde provedeny jen běžné udržovací práce, zejména zajištěním statiky a zpevněním základů. Hrad byl jím r. 1841 převzat zcela prázdný, nezařízený užitkovým nábytkem a zůstal pak po několik desetiletí téměř neobývaný [2]. Teprve počátkem 20. století za Jiřího hraběte Sternberga byl upraven v trvale obývaný zámek. Byl zřízen důmyslný systém gravitačního vodovodu, zavedeno elektrické osvětlení a prázdné prostory se postupně naplňovaly stylovým mobiliářem a sbírkami artefaktů [2]. Politické zvraty 20. století poznamenaly svými dopady i hrad Český Šternberk. V r. 1942 byla německými okupačními úřady na šternberský majetek uvalena vnucená správa, což byla ve svých důsledcích zastřená forma majetkové konfiskace. Konec války přivodil navrácení majetku rodu, ale již r. 1949 byl hrad znovu vyvlastněn a přešel do vlastnictví československého státu. Dosavadní majitel, Jiří Sternberg, byl ustanoven správcem státního hradu. Zemřel r. 1965 a r. 1992 byl pak hrad Český Šternberk v rámci zákonných majetkových restitucí navrácen jeho synu Zdeňkovi [2].
28
4.2 Současnost hradu V současné době je možné říct, že hrad Český Šternberk je druhá nejvíce navštěvovaná památka na Benešovsku, první pozice dlouhodobě patří zámku Konopiště. Níže je uvedeno, jaká je momentální nabídka prohlídek na hradě Český Šternberk. Dále budou uvedeny doplňkové služby a další potřebné informace pro návštěvníky.
4.2.1 Stálá hradní expozice Hrad má jednu prohlídkovou trasu, která je umístěna ve druhém poschodí hradu a zahrnuje 15 bohatě zařízených místností. Prohlídku zahájíte v největší z nich, Rytířském sále, kde si prohlédnete mimo jiné i bohatou raně barokní štukovou výzdobu s aliančními erby rodu Sternbergů. Následují menší salóny, knihovna a velká jídelna, která dnes slouží jako rodinná galerie. Dále se podíváte do pracovny Jiřího Sternberga, otce současného majitele, či do pokoje věnovaného spoluzakladateli Národního muzea, Kašparu Maria Sternbergovi. Během celé prohlídky bude návštěvníky provázet unikátní sbírka grafických listů z období třicetileté války, která čítá 545 kusů a je tak jednou z největších monotematických sbírek v Evropě [22]. Tabulka č. 1 Ceník základního vstupného Český výklad
Cena
Dospělí
125 Kč
Studenti do 26 let, důchodci
85 Kč
Děti od 4 do 15 let
65 Kč
Rodinné (2 dospělí + 2-3 děti do 15 let)
350 Kč
Výklad s překladatelem Dospělí
145 Kč
Děti od 4 do 15 let, studenti do 26 let
115 Kč
Cizojazyčný výklad angličina, němčina, ruština, francouzština Dospělí
195 Kč
Děti od 4 do 15 let, studenti do 26 let
135 Kč
Zdroj: http://www.hradceskysternberk.cz/vstupne.html 29
Tabulka č. 2 Otevírací doba duben a říjen
víkendy a svátky 9-17 hod.
květen a září
úterý–neděle
9-17 hod.
červen–srpen úterý–neděle
9-18 hod.
Zdroj: http://www.hradceskysternberk.cz/oteviracidoba.html
Poslední prohlídka začíná 45 minut před zavírací dobou. Pro předem objednané skupiny je hrad přístupný po celý rok. Hrad je zcela uzavřen pouze ve dnech 22.-27. 12. [22].
4.2.2 Speciální prohlídky Komentovaná vycházka okolím hradu Tato vycházka je určena návštěvníkům, kteří již byli na prohlídce hradu Český Šternberk a chtějí se o něm dozvědět více nebo pro návštěvníky, které prohlídka hradozámeckých interiérů neláká, ale líbí se jim okolní krajina. Zhruba dvouhodinová procházku začíná na jižní terase hradu, jejíž dominantou je dříve obranná gotická válcová věž, ve které byla roku 1923 zřízena kaple sv. Jiří. Poté vede přes kopec zvaný Vražda, ze kterého se nabízí krásný pohled do okolí, dále je možné si prohlédnout barokní sochy, jimiž bylo okolí osazeno už ve 2. polovině 18. století. Dále se návštěvníci mohou dozvědět několik zajímavostí, např. který svatý je patronem cestovního ruchu. Návštěvníci se také dozví více o osudu šternberského panství zejména v 19. a 20. století [22]. Vycházka je uskutečňována především v jarních a letních měsících v předem určené termíny, ale vycházku je možné předem objednat i mimo tyto termíny pro skupiny o minimálním počtu 10 osob. Vzhledem k terénu není vhodná pro dětské kočárky a osoby s omezenou možností pohybu a není doporučována dětem do 10 let [22].
30
Tabulka č.3 Komentovaná procházka kolem hradu délka vycházky:
4 km
časová náročnost:
1,5-2 hod
vstupné:
dospělí 60 Kč, děti do 15 let 50 Kč
maximální počet osob: 25 Zdroj: http://www.hradceskysternberk.cz/okoli.html
Komentovaná cyklovycházka okolím hradu Vycházku po okolí hradu je možné vyzkoušet i na kole. Kromě toho, co zažijí návštěvníci na klasické vycházce, nás cyklistická varianta zavede až do osady Čejkovice, kde si účastníci přiblíží osudy bývalého pivovaru, který byl ve třicátých letech přestaven na penzion a v letech padesátých přeměněn na zotavovnu ROH. Tato vyjíždka je vhodná i pokud nejsou účastníci zdatní cyklisté. Cyklovycházka je nenáročná a cestou lze očekávat jen dvě krátká stoupání, uskutečňuje se na objednání [22]. Tabulka č.4 Komentovaná cyklovycházka délka vycházky:
6 km
časová náročnost:
1,5-2 hod
vstupné:
dospělí 60 Kč, děti do 15 let 50 Kč
maximální počet osob: 25 Zdroj: http://www.hradceskysternberk.cz/okoli.html
Každodenní život na hradě za první republiky Díky této prohlídce mohou návštěvníci vidět běžnou prohlídkovou trasu jinýma očima. Druhé patro hradu, které je zpřístupněné veřejnosti, bylo od dvacátých let až do r. 1949 obýváno mladou rodinou, do které se postupně narodilo devět dětí. Rodičům jejich 31
okolí stále říkalo pane hrabě a paní hraběnko, přestože šlechtické tituly byly se vznikem republiky zrušeny, a na hradě se mísila moderní doba s tradicemi starobylého rodu. Hrad byl plný nejen dětí, ale často i hostů a také nejrůznějšího personálu, který zajišťoval běžný chod domácnosti. Prohlídka je realizována v dopředu uvedených termínech, ale je možné prohlídku předem objednat i mimo tyto termíny pro skupiny o minimálním počtu 10 osob [22]. Tabulka č.5 Život za první republiky délka prohlídky: 50-60 minut vstupné:
běžné
Zdroj: http://www.hradceskysternberk.cz/okoli.html
Poznej rodové sídlo Sternbergů Tato prohlídka je určena především pro rodiny s dětmi v doprovodu klíčnice. V této prohlídce je dětem zábavně příblížena historie rodového sídla Sternbergů. Malí návštěvníci se dozví třeba, proč měli rytíři erby nebo jak byl hrad dobyt a spoustu dalších zajímavostí. Tuto prohlídku je možné předem objednat i mimo předem určené termíny pro skupiny o minimálním počtu 10 osob. Prohlídka je doporučována pro děti od 5 do 8 let [22]. Tabulka č.6 Sídlo Sternbergů délka prohlídky: 40-50 minut vstupné:
běžné
Zroj: http://www.hradceskysternberk.cz/okoli.html
32
4.2.3 Doplňkové expozice Hladomorna Jižní předsunutá bašta hradu Český Šternberk, tzv. „hladomorna“, je součástí důmyslného opevňovacího systému, který byl vybudován na přelomu 15. a 16. století [35]. Tabulka č. 7 Vstupné hladomorna dospělí 10 Kč, děti do 15 let 5
vstupné:
otevírací doba: shodná s otevírací dobou hradu Zdroj: http://www.hradceskysternberk.cz/hladomorna2.html
4.2.4 Doplňkové služby Obchod se suvenýry V hradní pokladně si mohou návštěvníci zakoupit rozličné suvenýry od pohledů přes magnety, brožury, odznaky až po české sklo [24]. Parkoviště Správa hradu provozuje parkoviště, které se nachází v údolí mezi hradem a lesem, po levé straně silnice při příjezdu od Prahy. Odtud vás k hlavní hradní bráně přivede pohodlná asfaltová silnice. Cesta je dlouhá asi 250 m a ujít ji trvá přibližně 5 minut [25]. Tabulka č.8 Parkovné Typ dopravního prostředku Cena osobní auto
40 Kč/den
autobus
200 Kč/den
mikrobus
80 Kč/den
motocykl
30 Kč/den
Zdroj: http://www.hradceskysternberk.cz/parkoviste.html 33
Café Český Šternberk Café Český Šternberk je otevřeno na nádvoří hradu. Denně nabízí speciality domácí kuchyně, výběr desertů, ovocných i zmrzlinových pohárů, zapečených bagetek. Sezona začíná jahodovými knedlíky a návštěvníci si pochutnají i na dalších lahůdkách jako je krůta pečená s kaštanovou nádivkou, kuřecí prsa na grilu zapečená s hruškami nebo smetanové rizoto s hříbky. Jídla jsou připravována z čerstvých surovin, při jejichž nákupu jsou upřednostňováni místní vyzkoušení dodavatelé [26].
4.2.5 Doplňující informace pro návštěvníky Návštěvní okruh se nachází ve druhém patře hradu a vede k ní 120 schodů, proto není vhodná pro osoby s omezenou možností pohybu. Pokud chtějí návštěvníci hradu fotografovat a natáčet na videokameru při prohlídce, je potřebné si zakoupit licenci. V prostorách hradu je možné platit hotově nebo platební kartou [23].
5. Zmapování vybraných památek ve Středočeském kraji Středočeský kraj je štědrý svým počtem hradů, zámků, zřícenin a dalších kulturních památek. V nejbližším okolí hradu Český Šternberk se nacházejí následující objekty podobného typu, které mohou přitahovat zájem návštěvníků. Jsou jimi zámky Konopiště, Jemniště a Sázavský klášter. V následujících kapitolách jsou jednotlivé kulturní památky popsány a v poslední kapitole je kladen důraz na jejich podobnost a odlišnost od hradu Český Šternberk.
34
5.1 Zámek Konopiště
Obr. č. 13 Zámek na okraji Benešova je úzce spjat se Sternbergy, kteří původní hrad ze 13. století vlastnili téměř tři sta let. Od 17. století se na Konopišti vystřídalo mnoho majitelů, tím posledním byl rakouský arcivévoda František Ferdinand d’Este. Po 1. světové válce převzal zámek československý stát a otevřel ho veřejnosti. Bohatě zařízená expozice připomíná zejména na následníka rakouského trůnu a jeho rodinu [3].
5.2 Zámek Jemniště
Obr. č. 14 Barokní zámek se nachází 16 km od Českého Šternberka. Byl vystavěn v letech 1720– 1725 slavným českým architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Od roku 1868 je v majetku Sternbergů, současným vlastníkem je Jiří Sternberg. Návštěvníci mohou
35
navštívit bohatě zařízenou zámeckou expozici, francouzskou zahradu a anglický park s ukázkami exotické zvěře [3].
5.3 Sázavský klášter
Obr. č. 15 Sázavský klášter byl založen přemyslovskými knížaty a sv. Prokopem, který se také stal jeho prvním opatem. Sv. Prokop se podle legendy v těchto místech potýkal s čertem, kterého zkrotil tím, že ho zapřáhl za pluh a vyoral s ním tzv. čertovu brázdu. Klášter byl nejdelším strážcem slovanské liturgie, která definitivně zanikla r. 1096, kdy byla i v Sázavě nahrazena latinskou. Díky četným přestavbám je komplex kláštera živou učebnicí stavebních slohů od 11. do 19. století. V současné době je v budově bývalého konventu postupně již několik let odkrývána nástěnná barokní freska, proto každá další návštěva kláštera přináší nové zážitky [3].
36
5.4 Postavení hradu Český Šternberk v konkurenčním prostředí vybraných památek ve Středočeském kraji Tabulka č. 9 Návštěvnost vybraných památek 2013a
2012b
2011c
Konopiště
132 345
111 258
121 261
Český Šternberk
93 352
95 715
97 861
Jemniště
16 365
15 527
*
Sázavský klášter
10 401
10 919
11 269
Památka
* není uveden údaj o návštěvnosti Zdroje: [a] http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/Navstevnost_PAMATKY_2013.pdf [b] http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/navstevnost_pamatek_2012.pdf [c] http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Navstevnost-pamatky-20111.pdf
Tabulka č.10 Srovnání nabídek vybraných památek v okolí – část I
Název
počet vstupné typ speciální prohlídkových dospělý/student, vstupné památky prohlídky okruhů senior/dítě
Český Šternberk1
hrad
4
125 Kč / 85 Kč / noční 300 Kč 65 Kč prohlídka
Konopiště2
zámek
1
150 Kč / 105 Kč noční 250 Kč / 105 Kč* prohlídka
Jemniště3
zámek
1
150 Kč / 120 Kč / 80 Kč
x
x
Sázavský klášter4
klášter
1
70 Kč / 45 Kč /45 Kč
x
x
*vstupné na 3.okruh je ve výši 220Kč/150Kč/150Kč Zdroje: [1] http://www.hradceskysternberk.cz/vstupne.html [2] http://www.zamek-konopiste.cz/cenik-vstupneho/, [3] http://www.jemniste.cz/prohlidky/, [4] http://www.klaster-sazava.cz/vstupne/
37
Tabulka č. 10 Srovnání nabídek vybraných památek v okolí – část II vstupné dospělí/sleva
ostatní prohlídky
Český Šternberk1
Každodenní život na hradě za první republiky, Prohlídka pro rodiny s dětmi
jako základní vstupné
Komentovaná vycházka okolím hradu, Komentovaná cyklovycházka okolím hradu
Konopiště2
střelnice, skleníky, výstava
30 - 35Kč / 15 - 20 Kč
x
Jemniště3
samostatný vstup do venkovní expozice
70 Kč / 50Kč
x
Sázavský klášter4
x
x
x
Název
doplňkové prohlídky
Zdroje: [1] http://www.hradceskysternberk.cz/okoli.html [2] http://www.zamek-konopiste.cz/doplnkove-okruhy/ [3] http://www.jemniste.cz/prohlidky/, [4] http://www.klaster-sazava.cz/vstupne/
Ve výše uvedené tabulce je znát, že zámek Konopiště a hrad Český Šternberk si vzájemně konkurují. Při porovnání můžeme vidět, že třeba obě památky nabízejí noční prohlídku. Tento druh prohlídky je realizován během letních měsíců. Naopak je možné vidět i z Tabulky č. 9 o statistikách návštěvnosti posledních let, že zámek Jemniště a Sázavský klášter zdaleka nedosahuje takových počtů návštěvníků, jako první dva objekty zmíněné výše. Můžeme tedy říct, že přímo neohrožují návštěvnost hradu Český Šternberk, tak jako je hrozbou zámek Konopiště. Také je vidět, že počet návštěvníků hradu Český Šternberk v období 2011-2013 mírně klesá. Dále je z Tabulky č. 10 vidět, že jsou pořádány různé druhy tematických a společenských akcí – Na Českém Šternberku je to např. každoroční akce Velikonoce na České Šternberku. Návštěvníci si mohou připomenout velikonoční tradice a duchovní poselství těchto nejdůležitějších svátků křesťanského roku. V rámci prohlídky jarně nazdobeným hradem si návštěvníci přiblíží význam a zvyky Velikonoc i jejich liturgickou podobu, která byla pro rodinu Sternbergových vždy nejdůležitější. Děti z rodu Sternbergů hledávali o svátcích velikonoční vajíčka, což si mohou zkusit také malí i velcí návštěvníci. Při prohlídce dostanou návod na vyluštění tajenky, která je za 38
vajíčky dovede. Při této akci je možné využít nabídku ČD a dopravit se na Český Šternberk také historickým motorákem Posázavského Pacifiku [28]. Na Konopišti se každoročně pořádá o prvním srpnovém víkendu akce s názvem Františkovy knedlíky na Konopišti, tato akce se koná v rámci Letních slavností na Konopišti a vychází z tradice vaření zamilovaného jídla v posledním domově následníka rakousko-uherského trůnu arcivévody Františka Ferdinanda d´Este [27]. Vzhledem k silnému konkurenčnímu prostředí je potřeba nabízet stále nové zajímavé akce, rozšiřovat prohlídkové okruhy abychom návštěvníky udrželi a případně nalákali další. Státní zámek Konopiště nabízí návštěvníkům od letošní turistické sezony novou Loveckou trasu, ve které jsou propojeny dosavadní tři prohlídkové okruhy a nabízí i něco navíc – třeba tajné schodiště ve věži spojující pracovny někdejšího majitele zámku Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky Žofie z Hohenbergu, rozené Chotkové, nebo takzvanou prachovnici s balkonem a výhledem na severní křídlo zámku [29].
6. Marketingový mix hradu Český Šternberk V této kapitole bude aplikován marketingový mix na hrad Český Šternberk.
6.1 Produkt Hlavním produktem hradu Český Šternberk jsou jeho prohlídkové okruhy. Vybrat si můžeme z jednoho stálého okruhu a dalších speciálních prohlídek, které se konají několikrát během celé hlavní sezony. Doplňkovým produktem je na hradě prodej suvenýrů upomínkových předmětů, občerstvení podávané v Café Český Šternberk a také pronájem prostor, tj. salonek v tzv. dolním zámku a horní nádvoří, tzv terasa. Možnou nevýhodou je, že na hradě nejsou pořádány svatební obřady, protože díky nim je také možné zvyšovat zisk.
39
6.2 Cena V kapitole výše je uveden ceník vstupného na jednotlivé okruhy. Ceny jsou podobné jako u jiných památkových objektů v okolí, hrad nabízí různé slevy a také cizojazyčný výklad. Ostatně to můžeme vidět v Tabulce srovnání nabídky vybraných památek v okolí.
6.3 Propagace Hrad využívá pro svoji propagaci především svých webových stránek, o různých akcích, které se konají, informuje návštěvníky na portále české centrály cestovního ruchu Kudyznudy.cz. O některých připravovaných akcích také informuje časopis Jiskra, týdeník Benešovska, Vlašimska a středního Povltaví.
6.4 Distribuce Distribuce služeb na hradě je zajišťována prostřednictvím průvodců, kteří návštěvníkům poskytují odborný výklad. Na hradě jsou zaměstnáváni především sezónní průvodci. Místa sezonních průvodců jsou obsazována většinou studenty na základě konkurzu, který se zpravidla koná začátkem března. Pro průvodce je zde možnost přenocování přímo na hradě [30].
6.5 Materiální prostředí Hrad je v soukromém vlastnictví pana Zdeňka Sternberga a ve správě paní kastelánky Zuzany Míkové. Průvodci nemají jednotné oblečení, ale vždy by měli být oblečeni slušně a společensky.
6.6 Lidé Na hradě pracuje v průběhu roku několik stálých zaměstnanců, mezi které patří kastelánka, dvě pokladní a uklízečka. V průběhu hlavní sezóny se zde vystřídá velké množství sezonních průvodců. 40
6.7 Procesy Personál hradu usiluje o to, aby se na hradě dělo stále něco originálního, snaží se vymýšlet nové akce, které by mohly nalákat nové návštěvníky. Na hradě Český Šternber mají speciální prohlídky již dlouho tradici. Od minulých let bývá také hrad otevřen na Velikonoce.
7. SWOT analýza SWOT analýza je zaměřena na shrnutí vnitřního a vnějšího prostředí hradu. V analýze vnitřního prostředí budou uvedeny silné a slabé stránky. V analýze vnějšího prostředí budou uvedeny příležitosti a hrozby. SWOT analýza je důležitá pro vytvoření další marketingové strategie hradu Český Šternberk.
7.1 Silné stránky
pestrá nabídka kulturních a společenských akcí
statut Národní kulturní památky
hrad je v soukromém vlastnictví rodu Sternbergů
zajímavá historie hradu
vysoká atraktivita historické památky
kvalitní webové stránky
příznivá cena vstupného, slevy, rodinné vstupné
různorodá dopravní dostupnost (vlak, auto, kolo, autobus, loď)
prohlídkový okruh přímo určený pro rodiče s dětmi
přehledné značení památkového objektu
množství cyklostezek v okolí
obsáhlá nabídka občerstvení
výborné průvodcovské služby
parkování pod hradem
41
7.2 Slabé stránky
chybí bezbariérový přístup do jednotlivých prostor hradu
blízkost zámku Konopiště
obtížná dostupnost (je potřeba překonat převýšení)
sezónnost
7.3 Příležitosti
vybudování půjčovny a úschovny kol
zlepšení dopravního spojení z Prahy
organizované zájezdy pro seniory
organizované zájezdy pro školní skupiny
7.4 Hrozby
ekonomická krize
vysoké náklady na rekonstrukci a údržbu památkového objektu
konkurence zámku Konopiště
nemožnost čerpání dotací z EU
7. 5 Doporučení vyplývající ze SWOT analýzy Ze SWOT analýzy vyplynuly některé možnosti, které by mohly vést ke zvýšení návštěvnosti hradu. Co se týká možnosti organizování zájezdů pro seniory a zájezdů pro školní skupiny, tak zde je prostor pro spolupráci majitele hradu a cestovních kanceláří, které tento typ poznávacích zájezdů nabízejí. Konkrétní nabídka pak závisí na konkrétní cestovní kanceláři. Nabízí se možnost kombinace návštěvy zámku Konopiště a hradu Český Šternberk. Obě památky jsou návštěvníky hodně žádané (a přitom rozdílné, součástí zámku Konopiště je rozsáhlá zahrada a bohatá sbírka loveckých trofejí, hrad Český Šternberk zase ukazuje prvky středověkého opevnění a je z něj krásný výhled na řeku Sázavu a okolí) a z těchto kombinovaných poznávacích zájezdů by profitovaly obě památky. Dále z analýzy vyplynula potřeba zlepšit dopravní spojení z Prahy, za úvahu také stojí vybudování úschovny kol pro návštěvníky, kteří se rozhodnou navštívit hrad v rámci cyklovýletu. Z tohoto důvodu se snažím zjistit v dotazníku, jaký je podíl 42
návštěvníků, kteří si vybrali kolo jako dopravní prostředek pro návštěvu hradu Český Šternberk.
8. Marketingový výzkum hradu Český Šternberk Pro marketingový výzkum hradu Český Šternberk byl použit strukturovaný dotazník. Dotazníky byly distribuovány pomocí rodiny a známých rovnoměrně po Praze, celém Středočeském kraji a části kraje Vysočina. Respondenti byli vybíráni náhodně, aby byly zastoupeny obě pohlaví a všechny věkové kategorie. Středočeský kraj a část kraje Vysočina (okres Jihlava, okres Havlíčkův Brod) byly vybrány z toho důvodu, že tato oblast se nachází v blízkosti hradu Český Šternberk a protože byla vyvinuta snaha o oslovení potenciálních návštěvníků. Hrad Český Šternberk je znám především na regionální úrovni, proto se dá předpokládat, že návštěvníci z ostatních, vzdálenějších krajů nebudou mít povědomí o hradu. Tito lidé proto nebyli dotazníkem oslovováni.
8.1 Dotazník Snažila jsem se volit, co nejvhodnější otázky, aby byl dotazník pro respondenty zajímavý a zaujal je na první pohled. Pokud by respondenty dotazník nijak neupoutal, nebyli by ochotni jej vyplnit. Dotazník se skládá z 12 otázek, přičemž několik otázek má ještě další doplňující otázku. Na začátku dotazníku je úvod, jehož náplní je oslovení respondentů, dále je tam uvedeno, že slouží jako podklad k této bakalářské práci a také tam nechybí poděkování respondentům za jejich čas a úsilí. První čtyři otázky se týkají obecného cestování na hrady a zámky. Dotazník je vytvořen z různých typů otázek. Nejvíce jsou zastoupeny uzavřené otázky. Některé otázky obsahují také možnost, kde se může respondent vyjádřit vlastními slovy. Dále jsou v dotazníku obsaženy doplňující otázky, ve kterých může respondent zcela vyjádřit svůj názor. Dotazník se v 5. otázce rozděluje na dva segmenty respondentů, ti kteří ještě nenavštívili hrad Český Šternberk, zvolí stále v otázce č. 5 důvod a nadále pokračují až otázkou č. 8, otázky č. 6 a č. 7 jsou tedy určeny pouze pro respondenty, kteří hrad Český Šternberk již navštívili. 43
Poslední tři otázky slouží k identifikaci respondentů, jedná se o demografické otázky, kde zjišťujeme pohlaví, věk a vzdělání respondentů. Záměrem bylo, aby byl dotazník, co nejvíce jasný a snadno pochopitelný. Nejprve jsem oslovila skupinu cca 10 osob a na ní provedla testovací vzorek, aby byly odhaleny případné nejasnosti v dotazníku. Díky tomuto testu bylo zjištěno, že povědomí respondentů o hradu Český Šternberk není tak velké, jak jsem očekávala. Z tohoto důvodu byl dotazník lehce pozměněn a přidána doplňující otázka, která zjišťuje důvod, proč respondenti hrad nenavštívili. Dále byla ještě změněna doplňující otázka u č. 8, zde byla původně otázka, kde měl respondent pouze možnost vyjádřit se vlastními slovy, lepší se však nakonec jevila varianta, kde respondent mohl zvolit libovolné množství z nabízených možností a případně ještě dopsat vlastní. Po těchto drobných změnách byl dotazník už připraven na ostrý marketingový výzkum. Znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 1.
8.2 Vyhodnocení dotazníku Celkový počet dotazovaných respondentů je 168. Níže jsou podrobně rozepsány odpovědi na jednotlivé otázky.
Otázka č. 1: Navštěvujete hrady a zámky? V této otázce je hlavním úkolem zjistit, zda si respondenti vybírají jako cíl svých výletů hrady a zámky. Bylo zjištěno, že 156 respondentů zvolilo možnost, že navštěvují hrady a zámky. Tímto zjištěním se potvrzuje to, jak je v České republice rozšířený a oblíbený kulturní cestovní ruch. Pouze 12 respondentů zvolilo možnost, že hrady a zámky nenavštěvují, tudíž nejsou naším cílovým segmentem. V tomto marketingovém výzkumu se snažíme cílit na návštěvníky hradů a zámků, tedy potenciální návštěvníky hradu Český Šternberk. Proto nadále pracujeme s těmi dotazníky kde je odpověď ano.
Otázka č. 2: S kým nejraději hrady a zámky navštěvujete? Pomocí této otázky bylo zjistit, s kým respondenti nejvíce cestují. Tato otázka nám pomůže rozdělit určité skupiny lidí, respondenti mohli zvolit z nabízených možností 44
více variant. Nejčastěji, tedy 105 krát byla uvedena možnost, že dotazovaní cestují nejraději
s rodinou,
další
častá
odpověď
byla
56
krát
zvolena
možnost
s partnerem/partnerkou. Hodně lidí se také vydává na své cesty s přáteli, tato možnost byla zvolena 42 krát. Podstatně méně lidí cestuje s organizovanou skupinou, tato možnost byla zvolena jen 10 krát a naprosto nejmenší zastoupení má cestování o samotě, tuto možnost zvolil pouze 1 respondent. Graf č. 1 Cestování respondentů na hrady a zámky 10 1
sám
42
s rodinou 105
56
s partnerem/ partnerkou s přáteli s organiz. skup.
Zdroj: Vlastní
Otázka č. 3: Které z těchto památek ve Středočeském kraji jste navštívili? V této otázce se snažíme mapovat okolí hradu Český Šternberk a zjišťujeme, jak silná je jeho pozice v nejbližším okolí. Respondenti mohli vybrat opět více možností, tedy všechny památkové objekty, které navštívili. Tím, že 130 krát byla zaškrtnuta kulturní památka Konopiště, potvrdilo se, že je to nejvíce navštěvovaná památka v okolí, jak bylo již zmíněno v předchozích kapitolách. Další nejfrekventovanější možností byl hrad Český Šternberk, který byl zaškrtnut 83 krát. Potvrdilo se také, že u dalších dvou památkových objektů je návštěvnost výrazně nižší, zámek Jemniště byl zvolen pouze 28 krát a Sázavský klášter 43 krát. Také se objevilo 6 případů, kdy nebyla zaškrtnuta žádná možnost, znamená to, že tito respondenti nenavštívili žádnou z uvedených kulturních památek.
45
Graf č.2 Návštěva vybraných památek v okolí
43 28
130
Konopiště Český Šternberk
83
Jemniště Sázavský klášter
Zdroj: Vlastní
Otázka č. 4: Kdy nejraději navštěvujete hrady a zámky? V této otázce je zkoumána sezónnost, zda se vyplatí, aby byly hrady a zámky zpřístupněny i mimo hlavní sezónu. Podle dotazovaných je preferována spíše návštěva v hlavní sezóně, byla zvolena 101 krát, mimosezónu preferuje 42 dotázaných a 12 respondentů zvolilo obě výše uvedené možnosti.
Otázka č. 5: Navštívili jste již někdy hrad Český Šternberk? Z této otázky je zjištěno povědomí o hradu Český Šternberk, 84 respondentů již hrad navštívilo, 72 respondentů nikoliv. Těchto 72 respondentů nadále uvedlo důvod, proč hrad ještě nenavštívili: 19 respondentů uvedlo, že hrad vůbec neznají, 17 uvedlo, že hrad je příliš daleko od jejich bydliště, 1 krát byla zvolena možnost obtížný přístup k hradu a 35 krát byla zaškrtnuta možnost jiné. Poslední zmiňovaná možnost byla blíže specifikována: 19 krát bylo uvedeno, že nebyla ještě vhodná příležitost, 10 krát bylo uvedeno, že hrad ještě nenavštívili z nedostatku času a 6 respondentů uvedlo, že má návštěvu hradu v plánu. Jako důvod proč respondenti hrad nenavštívili, nebyla ani jednou zvolena možnost vysokého vstupného, potvrzuje to tedy fakt, že vstupné je průměrné a srovnatelné s ostatními památkovými objekty.
46
Graf č. 3 Uvedení důvodu nenavštívení hradu Český Šterberk daleko od bydliště
0% 1%
14%
8%
26%
nikdy o hradu neslyšeli
24%
ještě nebyla příležitost
27%
obtížný přístup k hradu vysoké vstupné časové důvody
Zdroj: Vlastní Otázka č. 6: Jaký dopravní prostředek jste použili k cestě na hrad Český Šternberk? Tato otázka se týkala pouze respondentů, kteří hrad navštívili, těch bylo 84. Opět mohli volit více možností, odpověď automobilem padla 70 krát, autobusem 4 krát, vlakem 8 krát, pěšky 4 krát a lodí 1 krát. Překvapivě nebyla ani jednou zvolena možnost kolo, můžeme z toho tedy vyvodit, že cyklisté si jako cíl svého výletu hrad Český Šternberk moc nevybírají. Může na to mít vliv i samotná poloha hradu nebo fakt, že momentálně na hradě není žádná úschovna kol.
Graf č. 4 Výběr dopravního prostředku respondentů
0% 5% 1% auto 5%
9%
autobus vlak 80%
kolo pěšky loď
Zdroj: Vlastní 47
Otázka č. 7: Domníváte se, že je nabídka doprovodných služeb na hradě Český Šternberk dostatečná? Na tuto otázku bylo odpovězeno téměř výhradně kladně a to 80 respondenty, jen 4 respondenti uvedli, že neví. Vyjadřuje to spokojenost návštěvníků s doprovodnými službami hradu, kterými jsou především Café Český Šternberk, které bylo v průběhu roku 2014 rekonstruováno a došlo k výraznému zkvalitnění služeb.
Otázka č. 8: Přemýšleli byste o návštěvě, pokud by byly otevřeny nové okruhy nebo pokud by se na hradě konala nějaká zajímavá akce? Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti mají zájem o návštěvu hradu a co konkrétně by je přilákalo. 17 respondentů odpovědělo, že by o návštěvě nepřemýšlelo. Zbylých 139 respondentů odpovědělo kladně. U nich tedy konkrétně již zjišťujeme, jaká kulturní akce by mohla zvýšit návštěvnost. Respondenti měli na výběr z možností a také se mohli vyjádřit svými slovy, o co by měli zájem, mohli volit libovolné množství odpovědí. Z celkového počtu 139 respondentů jich 93 vybralo 1 možnost a 46 jich vybralo 2 možnosti. Celkově jsem tedy zpracovala 185 možností. V dotaznících, kde byly uvedeny 2 možnosti naprosto převažovala kombinace koncert vážné hudby a šermířský turnaj (45), pouze jednou byla zvolena kombinace šermířský turnaj a koncert současných kapel. Nejčastější odpovědí byl koncert vážné hudby na nádvoří hradu, byla zvolena 73 krát, další častou odpovědí byl šermířský turnaj, který padl 52 krát, loutkové divadlo pro děti padlo 18 krát, dále by byl zájem o koncert současných kapel 16 krát, o jarmark a různé ukázky tradičních řemesel 12 krát, výstavy dobových kostýmů 8 krát, letní kino 4 krát, také ještě padl 2 krát zájem o dětský den.
48
Graf č. 5 Preference kulturní akce
6%
koncert vážné hudby na nádvoří
4% 2% 1% 38%
13% 9% 27%
šermířský turnaj loutkové divadlo pro děti koncert současné kapely jarmark, řemesla
Zdroj: Vlastní
Součástí byla ještě doplňující otázka, kolik by byli ochotni respondenti zaplatit za jimi uvedenou akci. V případě koncertu vážné hudby na nádvoří hradu byla nejčastěji zvolena možnost do 250 Kč a to celkově 49 respondenty, možnost do 350 Kč zvolilo 20 respondentů a 4 respondenti byli ochotni zaplatit maximálně 150 Kč. V případě šermířského turnaje byla také nejčastěji zvolena možnost do 250 Kč a to celkově 46 respondenty, možnost do 150 Kč byla zvolena 6 respondenty. U možnosti loutkového divadla pro děti všech 18 respondentů zvolilo možnost do 150 Kč, stejně tomu tak bylo u 4 respondentů, kteřá vybrali letní kino, 12 respondentů kteří vybrali ukázky tradičních řemesel a 8 respondentů, kteří vybrali výstavu dobových kostýmů. U možnosti dětský den byli překvapivě 2 respondenti ochotni dát poměrně hodně peněz, 1 respondent zvolil možnost do 450 Kč a druhý do 350 Kč. Hlavním důvodem může být, že dětský den by byl respondenty vnímán jako celodenní akce pro děti.
Otázka č. 9, č. 10, č. 11: Pohlaví, věk a vzdělání respondentů Celkem bylo osloveno 88 žen a 80 mužů. Nejfrekventovanější věk respondentů byl v rozmezí 26 - 35 let a to celkem 38. 31 respondentů bylo ve věku 16 - 25 let a také 31 respondentů bylo ve věku 46 - 55 let, 29 ve věku 36 – 45 let. Lidé v ostatním věku byli zastoupeni v menší míře. Méně respondentů se pohybovalo mezi věkovou hranicí 56 – 65 lety a seniorů nad 66 let, v obou těchto skupinách bylo 11 osob. Mladších 15ti let bylo nejméně, pouze 5. V kategorii vzdělání respondentů převažovalo středoškolské s maturitou, kterých bylo 70. Další silně zastoupenou skupinou byli respondenti 49
s vysokoškolským vzděláním, těch bylo 59. Ostatní skupiny byly již zastoupeny v menší míře, respondentů se základním vzděláním bylo 13, respondentů se středoškolským vzděláním bez maturity bylo 12 a nejméně respondentů bylo ve skupině s vyšším odborným vzděláním, ti byli 2. Z počtu dotazovaných mužů navštěvuje hrady a zámky 71 a nenavštěvuje 9 (z nich 6 má vysokoškolské vzdělání a 3 středoškolské bez maturity). Z počtu dotazovaných žen navštěvuje hrady a zámky 85 a nenavštěvuje 3. Z mužů, kteří odpověděli, že by přemýšleli o návštěvě hradu, nejvíce z nich zvolilo šermířský turnaj, a to 38 krát, 27 krát muži zvolili koncert vážné hudby, 9 krát loutkové divadlo a 16 krát koncert současných kapel, 4 krát jarmark a ukázky tradičních řemesel. O výstavu dobových kostýmů, letní kino a dětský den muži neměli vůbec zájem. 7 mužů odpovědělo, že by o návštěvě hradu nepřemýšlelo. Z žen, které odpověděly, že by přemýšlely o návštěvě hradu, nejčetnější možností byl koncert vážné hudby, a to 46 krát, 14 krát ženy zvolily šermířský turnaj, 9 krát loutkové divadlo, 8 krát koncert současných kapel, 8 krát jarmark a různé ukázky tradičních řemesel, výstavy dobových kostýmů 8 krát, letní kino 4 krát, také by ještě ženy 2 krát měly zájem o dětský den. 10 žen odpovědělo, že by o návštěvě hradu nepřemýšlelo. Zajímavým zjištěním bylo, že 10 z 11ti respondentů starších 66 let cestuje na hrady a zámky nejraději s organizovanou skupinou. Naopak věková skupina 16-25 let preferuje návštěvu hradů a zámku s partnerem nebo s přáteli. Věková kategorie 26-35, 36-45 a 46-55 nejraději cestuje s rodinou, což se dalo očekávat. V kategorii 55-65 byl zastoupen jedinec, který rád navštěvuje hrady a zámky sám, u ostatních z uvedené kategorie převládá cestování s partnerem/partnerkou.
Tabuka č.11 Věk respondentů 0-15 5 16-25 31 26-35 38 36-45 29 46-55 31 56-65 11 66+ 11 Zdroj: Vlastní
50
Tabuka č.12 Vzdělání respondentů ZŠ 13 SŠ bez maturity 12 SŠ s maturitou 70 VŠO 2 VŠ 59 Zdroj: Vlastní
Otázka č. 12: Bydliště respondentů V níže uvedeném grafu je názorně vidět, kde se nachází bydliště respondentů. Je zřejmé, že nejvíce respondentů pochází z Prahy a to 78. Uvedený fakt odpovídá tomu, že nejvíce dotazníků bylo distribuováno v Praze. Další okresy jsou již zastoupeny v menší míře, jedná se hlavně o okresy v okolí Prahy, okres Mělník má 26 respondentů, okres Beroun 8 respondentů, okres Nymburk 6 respondentů, okres Kladno 3 respondenty, okres Kolín 2 respondenty, okres Benešov 8 respondentů. Výše zmíněné okresy se vyskytují, protože značná část respondentů pracuje nebo studuje v Praze, ale v hlavním městě nebydlí a každý den dojíždí. Další skupina respondentů uvedla jako své bydliště okres Havlíčkův Brod, 14 respondentů a Jihlavu 8 respondentů.
Graf č. 6 Lokalita respondentů dle okresů
4% 2% 1%
Praha
5%
Kladno
5%
Mělník
9% 50% 5%
Beroun Kolín
17%
Mladá Boleslav Havlíčkův Brod Nymburk 2%
Jihlava
Zdroj: Vlastní
51
9. Návrh opatření směřujícího ke zvýšení návštěvnosti hradu Výsledky dotazníkového šetření ukázaly vhodnost těchto opatření, které již vyplynuly ze SWOT analýzy. i) Nejvíce návštěvníků navštívilo hrad autem, proto určitě stojí za úvahu zlepšit dopravní spojení z Prahy (toto ale závisí na možnostech dopravních společností a zde bude nutno, aby majitel hradu postupoval jednotně se starostou Českého Šternberku). ii) Žádný z návštěvníků nepoužil kolo k návštěvě hradu. Může to být způsobeno jak samotnou polohou hradu (je nutno zdolat převýšení) nebo faktem, že momentálně na hradě není žádná úschovna kol. Nelze tedy jednoznačně říci, že vybudování úschovny kol bude mít kladný vliv na zvýšení návštěvnosti hradu. Co se týká návrhu konkrétních opatření vyplývají z dotazníkového šetření, připadají v úvahu níže uvedené možnosti, které byly identifikovány respondenty jako nejžádanější (viz Graf č. 2). 1. koncert vážné hudby na nádvoří hradu 2. šermířský turnaj Ostatní možnosti, které vyplývají z dotazníkového šetření (loutkové divadlo pro děti, koncert současné kapely, jarmark a různé ukázky tradičních řemesel, výstavy dobových kostýmů
a letní kino) již nejsou tak žádané. V následující části je podrobněji
rozpracován návrh na pořádání koncertu vážné hudby na nádvoří hradu.
Návrh na pořádání koncertu vážné hudby na nádvoří hradu Koncert vážné hudby komorního tělesa, například smyčcového kvarteta je vhodný na nádvoří hradu z několika důvodů. Jedním z důvodů je, že jsou poměrně nízké technické nároky na pořádání takového koncertu. Dalším důvodem je, že není potřeba, aby byly zajištěny další podpůrné služby jako ozvučení. Koncert by se konal na Horním nádvoří hradu, v boční části tohoto nádvoří se sice nachází vchod do soukromých místností majitele, ale tento vchod bude po dobu konání koncertu uzavřen. Navíc lze prostor nádvoří uzavřít a díky tomu je prostor konání koncertu zcela oddělen od běžně přístupných prostor hradu. Toto místo je vyhovující také díky své kapacitě, která je až 52
150 osob. Dolní nádvoří hradu má kapacitu maximálně 50 osob a značně členěnou plochu, proto je vhodné spíše pro konání soukromých akcí organizovaných skupin Nejvhodnější začátek koncertu je až po ukončení otevírací doby hradu. Hlavním důvodem je, aby koncert navazoval na prohlídky. Návštěvníci tak mohou nejprve navštívit některý z prohlídkových okruhů a následně poté se zúčastnit i koncertu na horním nádvoří hradu. Výhodou je, že hrad nepřichází o zisk z prohlídek na úkor konání koncertu. Návštěvníci také mohou strávit čas mezi prohlídkou a koncertem v Café Český Šternberk. Touto cestou je také navyšováno množství peněz, které je možné od návštěvníků získat. Koncert by tedy začínal až po ukončení prohlídek, které je v 18.00 a kdy návštěvníci, kteří již nechtějí jít na koncert vážné hudby, opouštějí hrad a tím je zajištěn klid a ticho pro bezproblémový průběh koncertu a dobrou akustiku. Zároveň je zde prostor i pro návštěvníky, kteří hrad navštíví právě z důvodu konání koncertu. Tyto koncerty budou realizovány v letních měsících, z několika důvodů. Jedním z nich je to, že je příjemné vlahé počasí a bývá světlo dlouho do večera. Díky tomu nemusí být zajištěno nákladné osvětlení venkovních hradních prostor. Konkrétní čas, který jsem zvolila pro začátek této akce je 18:30, aby byly splněny všechny již výše zmíněné body. Trvání koncertu je přibližně 1 hodina, což se jeví jako nejvhodnější doba. Konání koncertu bude bez přestávky, návštěvníci se budou moci občerstvit před začátkem koncertu, díky tomu nebude muset být prodloužena otevírací doba Café Český Šternberk, která je totožná s otevírací dobou hradu a ušetří se tím další náklady za personál, který by obsluhoval návštěvníky. Vzhledem k tomu, že po ukončení koncertu, tedy cca v 19:30 ještě nebude zcela tma, nehrozí, že by se návštěvníci cestou z hradu dolů nějak zranili, vzhledem k nerovnému terénu. Koncerty budou pořádány zejména v průběhu hlavní sezóny, tedy od druhé poloviny června do první poloviny září. Hlavním důvodem pořádání těchto akcí, je oživení sezony a zvýšení počtu návštěvníků hradu, jedná se vlastně o vytvoření podpůrné akce, která na hrad přiláká více návštěvníků. Tyto koncerty budou ve výše uvedeném období, vždy dvakrát do měsíce, každý sudý víkend, pokaždé v pátek a sobotu. V tabulce č. 11 je uveden plán koncertů na sezónu 2015. Dále je uveden detailní program jednotlivých koncertů.
53
Tabulka č. 13 Plán koncertů na sezónu 2015 červen
červenec
srpen
září
pá so pá so pá so pá so pá so pá so
26. 6. 2015 27. 6. 2015 10. 7. 2015 11. 7. 2015 24. 7. 2015 25. 7. 2015 7. 8. 2015 8. 8. 2015 21. 8. 2015 22. 8. 2015 11. 9. 2015 12. 9. 2015
Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce - varianta 1 Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce - varianta 2 Heroldovo kvarteto - varianta 1 Heroldovo kvarteto - varianta 2
Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce - varianta 1 Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce - varianta 2 Heroldovo kvarteto - varianta 1 Heroldovo kvarteto - varianta 2
Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce - varianta 1 Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce - varianta 2 Heroldovo kvarteto - varianta 1 Heroldovo kvarteto - varianta 2
Zdroj: Vlastní Program koncertu Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce [31] varianta č. 1
Antonín Dvořák - String Quartet No. 12 in F major, Op. 96, B. 179
L. van Beethoven – Smyčcový kvartet č. 11 „Serioso“, op. 95
L. Janáček – Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“
varianta č. 2
Dvořák – Smyčcový kvartet č. 13 G dur, op. 106
F. Schubert – Smyčcový kvartet č. 14 d moll „Smrt a dívka“
Heroldovo kvarteto [32] varianta č. 1
L. van Beethoven Smyčcový kvartet B dur Op. 18 č.6 J. Haydn - Smyčcový kvartet d moll Op. 76 č.2 "Kvintový" W. A. Mozart - Smyčcový kvartet C dur Kv 157
varianta č. 2
L. van Beethoven - Smyčcový kvartet e moll Op. 59 č.2 W. A. Mozart - Smyčcový kvartet G dur Kv 156 (134b)
54
Níže je uvedena ukázková kalkulace na jeden koncert, která vychází z ověřených cen za dané služby a kapacity horního nádvoří pro 150 diváků.
Náklady na pořádání koncertu: 1. smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce 10 500 Kč 2. Heroldovo kvarteto 14 500 Kč Pro kalkulaci je počítáno s průměrem 12 500 Kč uvaděčka (18-20 hodin) 125 Kč/1 hodina, tj. 250 Kč pokladní (18-19 hodin) 150 Kč/1 hodina, tj. 150 Kč uklízečka (20-22 hodin) 100 Kč/ 1 hodina, tj. 200 Kč propagace (inzerce v časopisu Jiskra) 900 Kč [34] náklady na rezervaci a prodej vstupenek 1 000 Kč Celkové náklady 15 000 Kč V honoráři pro obě uváděná kvarteta je již zahrnuta doprava účinkujících. Mzda pokladní, uvaděčky a uklízečky vychází ze sdělení paní kastelánky. Náklady na rezervaci a prodej vstupenek jsou vyčísleny podle informací, které poskytla paní kastelánka.
Ceny vstupenek budou rozděleny na 3 sektory, podle vzdálenosti od hlediště: 1 sektor: 250 Kč - 50 vstupenek 2. sektor: 200 Kč - 50 vstupenek 3. sektor: 150 Kč - 50 vstupenek
55
Plánovaný příjem z celé akce: 250 x 50 = 12 500 Kč 200 x 50 = 10 000 Kč 150 x 50 = 7 500 Kč Celkem: 30 000 Kč Riziko neobsazenosti: 20% = 6 000 Kč Plánovaný celkový příjem z celé akce: 24 000 Kč
V prostorách hradu jsou k dispozici židle, proto je neuvádím do nákladů. Kapacita horního nádvoří je maximálně 150 osob, proto je uvedena kalkulace na tento počet. Cena vstupenky vychází z výsledku dotazníkového šetření, kde většina respondentů, která měla zájem o koncert vážné hudby, uvedla 250 Kč jako maximum, co jsou ochotni zaplatit. Maximální částka, kterou je možné získat z prodeje vstupenek na tuto kulturní akci a je v ní zahrnuto riziko neobsazenosti 20 % je 24 000 Kč, po odečtení všech výše uvedených nákladů je zisk z jednoho koncertu průměrně 9 000 Kč. Tato částka se zdá být jako uspokojující. Samozřejmě je potřebné počítat s tím, že nebude naplněna celá kapacita míst, proto, aby byly pokryty alespoň náklady na konání akce je potřeba prodat 50% z celkového množství vstupenek v každém cenovém segmentu. Vzhledem k tomu, že jsou vstupenky rozděleny na tři segmenty, dochází k pokrytí široké skupiny veřejnosti a každý si může vybrat, kolik chce za koncert zaplatit. Také je nutné počítat s možností nepříznivého počasí, v tomto případě, pokud by začalo pršet během koncertu, neměli by návštěvníci nárok na vrácení vstupného. Pokud by začalo pršet ještě před začátkem koncertu a bylo by tím způsobeno jeho zrušení, měli by diváci nárok na vrácení 50% vstupného. V případě, že by došlo ke zrušení koncertu ještě před jeho začátkem, stejně tak je nutné uhradit všechny náklady. V případě 120 návštěvníků (zahrnuto riziko neobsazenosti 20 %) by byl výnos z prodeje vstupenek 12 000 Kč. Tato částka nepokryje náklady na kulturní akci (15 000 Kč), proto by došlo ke ztrátě ve výši 3 000 Kč. Propagace této kulturní akce by byla zajištěna na webových stránkách hradu, přímo v záložce, kde jsou uváděny aktuální informace o hradě Český Šternberk a také různé 56
plánované akce. Výše uvedenou propagaci by prováděl správce webových stránek hradu Český Šternberk, který s hradem již dlouhodobě spolupracuje a proto nepředstavuje další náklad. Potenciální návštěvníci by byli informováni na portále Kudyznudy.cz, která je zdarma a pomocí placené inzerce v týdeníku Jiskra, která bude vždy týden před dvojicí plánovaných koncertů (6 krát za sezónu). Za plošnou inzerci 9,9 x 14 cm je stanovena částka 1 800 Kč, jedná se tedy o náklad 900 Kč na jeden koncert. V minulosti již byla tato média využívána k propagaci kulturních akcí, které se na hradě pořádaly. Správa rezervačního systému je honorováno částkou 12 000 Kč za celou letní sezonu 2015, měsíčně bude správci sítě vyplácena částka 4 000 Kč, za měsíce červen a září to bude jen 2 000 Kč. V kalkulaci za jednotlivý koncert je proto počítáno s částkou 1 000 Kč. Další administrace spojená s rezervačním systémem je zahrnuta v paušálu, který jak jsme uvedli, je vyplácen správci sítě každý měsíc. Vstupenky by si zájemci mohli zakoupit buď osobně v pokladně hradu a nebo by mohli učinit elektronickou rezervaci a následně platbu provést převodem na účet nebo přímo v pokladně hradu hotově nebo platební kartou. Otevírací doba pokladny je stejná jako otevírací doba hradu. Počet koncertů za sezonu bude 12. Plánovaný finanční přínos z pořádání koncertu za celou sezónu 2015 včetně rizika neobsazenosti je 72 000 Kč. Tímto návrhem opatření vedoucímu ke zvýšení návštěvnosti by bylo možno eliminovat pokles návštěvníků v letech 2011-2013 (jak je patrné z Tabulky č.9).
57
Závěr Bakalářská práce je zaměřena zejména na marketingový výzkum, který se týká Národní kulturní památky, hradu Český Šternberk, který je ve vlastnictví rodu Šternberků. Další částí bylo zmapování konkurenčních památek v okolí a postavení hradu Český Šternberk v jejich konkurenci. Bylo zjištěno, že zámek Konopiště je známější a navštěvovanější památka a hrad Český Šternberk si drží druhou pozici z památkových objektů, které jsem porovnávala. O zámek Jemniště a Sázavském klášteru je možné říci, že vzhledem k ročnímu počtu návštěvníků nejsou pro hrad Český Šternberk výraznou konkurencí. Největší konkurencí je již zmiňovaný státní zámek Konopiště. Z analýzy vnitřního a vnějšího prostředí bylo zjištěno, že silné stránky převažují nad slabými a hrad si stojí velmi dobře. Ze SWOT analýzy vyplývají určité návrhy opatření, které by stály za zvážení. Těmito návrhy je vytvoření úschovny kol, aby mohlo hrad navštěvovat více cyklistů, bez obavy ze ztráty jejich kol. Dalším návrhem je vytvoření spolupráce mezi cestovními kancelářemi a zařazení hradu Český Šternberk do nabídky jednodenních organizovaných zájezdů pro seniory nebo pro školní skupiny. Tyto zájezdy se většinou konají mimo hlavní sezónu, proto by to pomohlo překlenout období, kdy není takový nápor turistů, jak by bylo žádoucí. Díky marketingovému výzkumu, který probíhal během měsíců března a dubna formou dotazníků, jsem zjistila potřebné informace vedoucí k vytvoření návrhu na zvýšení návštěvnosti hradu. Bylo zjištěno, že návštěvníci rádi cestují na hrady a zámky, ovšem spousta z nich hrad Český Šternberk vůbec nezná. Přestože má Český Šternberk bezmála 100 000 návštěvníků ročně, je známý především na regionální úrovni. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda by lidé na hrad zavítali, kdyby se konala nějaká zajímavá kulturní akce. Většina respondentů odpověděla kladně, konkrétně byl největší zájem o koncert vážné hudby na nádvoří hradu. Koncert vážné hudby byl proto rozpracován a vyčísleny náklady na jeho konání a finanční přínos plynoucí z prodeje vstupenek. Věřím, že uvedený návrh pro zvýšení návštěvnosti hradu v podobě koncertu smyčcového kvarteta na nádvoří hradu přiláká na hrad diváky a návštěvníky, kteří na hradě Český Šternberk ještě vůbec nebyli nebo ty návštěvníky, kteří se budou vracet opakovaně. 58
Seznam použité literatury DAVID, Petr. Dolní Posázaví: [pěšky, na kole, po vodě, na běžkách, autem i vlakem]. 1. vyd. Praha: S, 2004, 151 s. ISBN 80-860-5004-1. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 2. aktualiz. vyd. Brno: BizBooks, 2012, iv, 116 s. ISBN 978-80-265-0038-4. JANEČKOVÁ, Lidmila. Marketing služeb: poznáváme svoje zákazníky. 1.vyd. Karviná: Slezská univerzita, obch. podn. fakulta, 1996, 155 s. ISBN 80-858-7934-4. JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 284 s., sv. 41. ISBN 978-80-247-2724-0. KOTLER, Philip. Marketing. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 978-80-247-0513-2. KOTLER, Philip. Marketing management: analýza, plánování, realizace a kontrola. 3., upr. a dopl. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1997, xxvii, 789, [7] s. ISBN 80-856-05082. KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 258 s. ISBN 80-726-1010-4. VITÁKOVÁ, Marie Ing.. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007
ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing: analýza, plánování, realizace a kontrola. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxiv, 499 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-115-4.
Internetové zdroje [1]Kudyznudy.cz. Hrad Český Šternberk [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/hrad-cesky-sternberk.aspx [2] Hrad Český Šternberk. Historie hradu [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/historiehrad.html [3] ] Hrad Český Šternberk. Tipy na výlety [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/vylety.html [5] Ministerstvo pro místní rozvoj. Marketing cestovního ruchu [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e6bb974c08475/GetFile20.pdf
59
[6] Ministerstvo kutury. Národní kulturní památky [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.mkcr.cz/czfond/narodni-kulturni-pamatky-18043/ [7] Atlas Česka. UNESCO [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/pamatky-unesco/ [8] Česká televize. Vláda vyhlásila 29 nových národních kulturních památek [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/13286vlada-vyhlasila-29-novych-narodnich-kulturnich-pamatek/ [9] Info Česko. ARCIBISKUPSKÝ ZÁMEK A HISTORICKÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽÍ (NKP, UNESCO) [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] Dostupné z http://hradyzamky.infocesko.cz/content/stredni-morava-hana-historicke-zajimavosti-arcibiskupskyzamek-historicke-zahrady-v-kromerizi-nkp-unesco.aspx [10] Info Česko. ČESKÝ KRUMLOV – MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE – PAMÁTKA UNESCO [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] Dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/sumava-historicke-zajimavosti-pamatky-unescocesky-krumlov-mestska-pamatkova-rezervace-pamatka-unesco.aspx [11] Info Česko.TELČ – MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE – PAMÁTKA UNESCO [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] Dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/vysocina-historicke-zajimavosti-pamatkoverezervace-telc-mestska-pamatkova-rezervace-pamatka-unesco.aspx [12] Info Česko. PRAHA – MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE – PAMÁTKA UNESCO [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/praha-hlm-historicke-zajimavosti-pamatkoverezervace-praha-mestska-pamatkova-rezervace-pamatka-unesco.aspx [13] Miniterstvo vnitra České Republiky. Kulturní památky [online] © 2015 [cit. 20153-15] dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/kulturni-pamatky.aspx [14] Info Česko . KUTNÁ HORA – MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE – PAMÁTKA UNESCO [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/stredni-cechy-jihovychod-historickezajimavosti-pamatkove-rezervace-kutna-hora-mestska-pamatkova-rezervace-pamatkaunesco.aspx [15] Info Česko . HOLAŠOVICE – (UNESCO) [online] © 2015 [cit. 2015-315] dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/jizni-cechy-historickezajimavosti-pamatky-unesco-holasovice-unesco.aspx [16] Info Česko. LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL (UNESCO) [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/breclav-palavske-vrchy-historicke-zajimavostihistoricke-budovy-lednicko-valticky-areal-unesco.aspx
60
[17] Info Česko. KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE U ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU – PAMÁTKA UNESCO [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/vysocina-historicke-zajimavosti-cirkevnistavby-sakralni-objekty-kostel-sv-jana-nepomuckeho-na-zelene-hore-u-zdaru-nadsazavou-pamatka-unesco.aspx [18] Info Česko. SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V OLOMOUCI – PAMÁTKA UNESCO [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/stredni-morava-hana-historicke-zajimavosticirkevni-stavby-sakralni-objekty-sloup-nejsvetejsi-trojice-v-olomouci-pamatkaunesco.aspx [19] Info Česko. BAZILIKA SVATÉHO PROKOPA V TŘEBÍČI (UNESCO) [online]© 2015 [cit. 2015-3-15] dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/vysocina-historicke-zajimavosti-cirkevnistavby-sakralni-objekty-zidovska-ctvrt-v-trebici-pamatka-unesco.aspx [20] Info Česko. VILA TUGENDHAT V BRNĚ (UNESCO) [online]© 2015 [cit. 2015-315] dostupné z http://zajimavosti.infocesko.cz/content/brno-okoli-historickezajimavosti-historicke-budovy-vila-tugendhat-v-brne-unesco.aspx [21] Info Česko. ZÁMEK LITOMYŠL (PAMÁTKA UNESCO, NKP) [online]© 2015 [cit. 2015-3-15] dostupné z http://hradyzamky.infocesko.cz/content/ceskomoravske-pomezi-historicke-zajimavosti-zameklitomysl-pamatka-unesco-nkp.aspx [22] Hrad Český Šternberk. Hradní expozice [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/hradniexpozice.html [23] Hrad Český Šternberk. Důležité informace [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/duleziteinformace.html [24] Hrad Český Šternberk. Suvenýry [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/suvenyry.html [25] Hrad Český Šternberk. Parkoviště [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/parkoviste.html [26] Hrad Český Šternberk. Café Český Šternberk [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/obcerstevni.html [27] Kudyznudy.cz. Františkovy knedlíky na Konopišti [online] © 2015 [cit. 2015-315]. Dostupné z http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Frantiskovyknedliky.aspx [28] Kudyznudy.cz. Velikonoce na hradě Český Šternberk [online] © 2015 [cit. 2015-315]. Dostupné z http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/akce/velikonoce-na-hradecesky-sternberk.aspx 61
[29] Kudyznudy.cz. Zámek Konopiště zve návštěvníky na novou Loveckou trasu [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/ZamekKonopiste-zve-navstevniky-na-novou-Loveckou-.aspx [30] Hrad Český Šternberk. Zájemci o provádění [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/pruvodci.php [31] Středoevropské centrum pro finance a management. SWOT analýza [online] © 2015 [cit. 2015-3-15] Dostupné z http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=SWOT+analyza&IdPojPass=59 [32] Pavel Bořkovec Quartet. Repertoár [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://borkovecq.cz/repertoar/ [33] Heroldovo kvarteto. Repertoár [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.heroldq.cz/CZ/CZrepertoire1.htm [34] Jiskra. Novinová inzerce [online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.jiskra-benesov.cz/inzeraty/ [35] Hrad Český Šternberk. Hladomorna[online] © 2015 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.hradceskysternberk.cz/hladomorna2.html
Zdroje obrázků Obr. č.1 http://www.atlasceska.cz/zlinsky-kraj/arcibiskupsky-zamek-a-zahrady-v-kromeriziunesco/ obr. č. 2 http://www.images.atlasceska.cz/images/pamatky/stredni/8282/s30063_cesky-krumlovunesco.jpg obr. č. 3 http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/telc/ Obr. č. 4 http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/kutna-hora/ Obr. č. 5 http://www.czechtourism.com/us/trade/multimedia/
62
Obr č. 6 http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/holasovice/ Obr. č. 7 http://zajimavosti.infocesko.cz/content/galerie_alone.aspx?zoomimg=27638&slideimg= -1&clanekid=6694 Obr. č. 8 http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/poutni-kostel-sv-jana-nepomuckeho-na-zelenehore/ Obr. č. 9 http://www.atlasceska.cz/olomoucky-kraj/sloup-nejsvetejsi-trojice-v-olomouci/ Obr. č. 10 http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/trebic/ Obr. č. 11 http://zajimavosti.infocesko.cz/content/galerie_alone.aspx?zoomimg=45987&slideimg= -1&clanekid=6690 Obr. č. 12 http://www.atlasceska.cz/pardubicky-kraj/zamek-litomysl/ Obr. č. 13 http://www.informuji.cz/objekt/2629-zamek-konopiste/ Obr. č. 14 http://www.jemniste.cz/ Obr. č. 15 http://www.farnostsalvator.cz/clanek/1788/zarijovy-vylet-spolku-cesta-do-sazavskehoklastera-%E2%80%93-nedele-21--zari-2014#.VQvez-Es-8A
63
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Ceník základního vstupného…………………………………...…………29 Tabulka č. 2 Otevírací doba…………………………………………………………….30 Tabulka č.3 Komentovaná procházka kolem hradu……………………………………31 Tabulka č.4 Komentovaná cyklovycházka……………………………………………..31 Tabulka č.5 Život za první republiky…………………………………………………..32 Tabulka č.6 Sídlo Sternbergů.……………………………………………………….....32 Tabulka č. 7 Vstupné hladomorna……………………………………………...….…..33 Tabulka č.8 Parkovné ……………………………………………………………….....33 Tabulka č. 9 Návštěvnost vybraných památek………………………………...………37 Tabulka č.10 Srovnání nabídek vybraných památek v okolí – část I………………….37 Tabulka č.10 Srovnání nabídek vybraných památek v okolí – část II…………………38 Tabulka č.11 Věk respondentů……………………………………………………...…50 Tabulka č.12 Vzdělání respondentů…………………………………………………...51 Tabulka č.13 Plán koncertů na sezónu 2015………………...………………………...54
Seznam grafů Graf č. 1 Cestování respondentů na hrady a zámky………………………………….45 Graf č.2 Návštěva vybraných památek v okolí……………………………………….46 Graf č. 3 Uvedení důvodu nenavštívení hradu Český Šterberk………………………47 Graf č. 4 Výběr dopravního prostředku respondentů………………………………...57 Graf č. 5 Preference kulturní akce…………………………………………………….49 Graf č. 6 Lokalita respondentů dle okresů……………………………………………51 64
Seznam příloh Příloha č.1 Dotazník Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, jehož výsledky poslouží jako podklad pro mou bakalářskou práci na téma Zvýšení návštěvnosti hradu Český Šternberk. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění Vám nezabere déle než 5 minut Velice Vám děkuji za Váš čas a spolupráci. Jana Krýsová 1) Navštěvujete hrady a zámky? ano ne 2) S kým nejraději hrady a zámky navštěvujete? sám/a s rodinou s partnerem/partnerkou s přáteli s organizovanou skupinou (zájezdy přes CK, školní výlety..) 3) Které z těchto památek ve Středočeském kraji jste navštívili? Konopiště Český Šternberk Jemniště Sázavský klášter 4) Kdy nejraději navštěvujete hrady a zámky? v hlavní sezoně (červenec, srpen) mimo sezonu 5) Navštívili jste již někdy hrad Český Šternberk? ano ne Pokud jste na výše uvedenou otázku odpověděli ne, uveďte prosím důvod a pokračujte otázkou č.8. nikdy jsem o něm neslyšel příliš vzdálen od mého bydliště vysoké vstupné obtížný přístup k hradu (je na kopci) jiné ………………… 6) Jaký dopravní prostředek jste použili k cestě na hrad Český Šternberk? auto autobus vlak kolo žádný (pěší chůze)
65
7) Domníváte se, že je nabídka doprovodných služeb na hradě Český Šternberk dostatečná? (např. občerstvení, obchod se suvenýry) ano ne nevím Pokud jste na výše uvedenou otázku odpověděli ne, prosím uveďte, jakou doprovodnou službu byste uvítali? 8) Přemýšleli byste o návštěvě , pokud by byly otevřeny nové okruhy nebo pokud by se na hradě konala nějaká zajímavá akce? ano ne Pokud jste na výše uvedenou otázku odpověděli ano, prosím uveďte o jakou akci byste měli zájem. koncert vážné hudby na nádvoří hradu loutkové divadlo pro děti šermířský turnaj jiné ………… Kolik byste byli ochotni za Vámi uvedenou akci zaplatit? 0 - 150 Kč 151 - 250 Kč 251 - 350 Kč 351 - 450 Kč 9) Pohlaví žena muž 10) Věk
méně než 15 16 – 25 26 – 35 36 – 45 46 – 55 56 – 65 66 a více
11) Nejvyšší ukončené vzdělání základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 12) Prosím uveďte místo svého bydliště. (obec nebo město) 66
