ZVLÁŠTNÍ NEPRODEJNÁ PŘÍLOHA ZÁŘÍ 2016 TI NEJLEPŠÍ SPOLEČNĚ S VÁMI NA ČESKÉM TRHU ICT

ZVLÁŠTNÍ NEPRODEJNÁ PŘÍLOHA | ZÁŘÍ 2016

TI NEJLEPŠÍ SPOLEČNĚ S VÁMI NA ČESKÉM TRHU ICT

Hvezdy ceskeho IT-obalka.indd HVEZDY_ICT_obalka.indd 54 ob1

21.09.16 13:07 9/21/16 11:09 AM

OpenData GINIS® Komplexní řešení otevřených dat pro vaši organizaci Koncept 3P: Příprava – Publikace – Použití

www.gordic.cz Hvezdy ceskeho IT-obalka.indd ob2

22.09.16 11:19

HVĚZDY ČESKÉHO IT

|

EDITORIAL

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, kých středoškolácích, jež úspěšně vyrazili s vlastnoručně vyrobeným robotem na soutěž robotů do Spovítám vás u další velké výroční přílohy vydavatelství jených států. Samozřejmě se věnujeme i známému IDG Czech Republic, tentokrát s titulem Hvězdy fenoménu bezpečnosti a také hernímu průmyslu, se českého ICT. kterým tuzemské firmy udělaly díru do světa. Zatímco loňská publikace se soustředila na hrdiny Byl bych ovšem nerad, kdybyste si titul Hvězdy pětadvaceti let tuzemské ICT scény, ta letošní se českého ICT spojili pouze s lokálními společnostmi. věnuje význačným počinům posledních několika let Radan Dolejš Není tomu tak. Mezi úspěšné tuzemské firmy řadíme a také těm, kteří mají šanci udržet se, či naopak se Vedoucí projektu i pobočky nadnárodních společností, které se v Česku vydrápat na špici i v budoucnu. výborně etablovaly a prosadily se nejen jako obyčejní prodejci kraPodíváme se mimo jiné na globální srovnání dostupnosti a vybic softwaru, který se vyvíjí kdesi úplně jinde. užívání informačních a komunikačních technologií. Dobrou zprávou Mám na mysli zahraniční korporace, jež v Česku otevřely výje, že globálně jsme v nadprůměru, špatnou pak, že v evropském znamná vývojová centra, jako třeba brněnský Red Hat, pražský kontextu se držíme v šedém průměru. Java tým Oraclu či MSD IT centrum. Přesto věřím tomu, že po přečtení přílohy určitě nepropadnete Je toho zkrátka u nás dost a můžeme být na to právem hrdí. beznaději, že české ICT je ztracené. Ukážeme vám řadu koní, kteří Přeji vám příjemné čtení a děkuji za vaši dlouholetou přízeň. ■ aspirují na příčky nejvyšší. Za přečtení proto určitě stojí text o čes-

IDG touto cestou děkuje všem partnerům, kteří se o vydání publikace zasloužili:

ZÁŘÍ 2016

Hvezdy ceskeho IT-blok.indd 3

|

3

21.09.16 13:00


Obsah Kdo nám dělá radost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

Technologické klenoty za miliardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

České a slovenské IT firmy v kvadrantech a reportech Gartneru. . . . . . . . 10 Desítky lepších, desítky horších . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Náš Zlatý grál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Akční i adventury ovládly svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Devět věcí, které budou jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Propojený svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Středoškoláci útočí na USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Jak IT firmy pronikají do světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Redakce časopisu Computerworld vyhlašuje 3. kolo soutěže

IT produkt 2016 Cílem je vyzdvihnout produkty s takovými vlastnostmi, které přinášejí významné pozitivní odlišení od konkurenčních produktů stejné kategorie. Může přitom jít o celkové inovativní pojetí produktu, pozoruhodné funkční zdokonalení, výrazně zjednodušené ovládání nebo třeba o výjimečně příznivou cenu. Podrobná pravidla soutěže i další doplňující informace naleznete na adrese

cw.cz/it-produkt uzávěrka 3. kola přihlášek je 10. 10. 2016 O možnosti přihlásit produkty uvedené na trh po tomto datu se prosím informujte na [email protected]

4

|

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

Kdo nám dělá radost Česko dalo vzniknout celé řadě úspěšných ICT firem, které jsou nyní v zahraničí již globálními giganty, zejména v oblasti antiviru – AVG, Avast (nyní již jeden holding), případně Y Soft a další. Na tyto zkušené harcovníky se ale tlačí nová generace inovativních českých firem. Ty ve svém oboru představují úspěšné nebo rychle rostoucí komety a mají našlápnuto stát se jednou globálními.

šit a zpříjemnit. Stačí, aby si váš nástroj zamilovali. A aby takových lidí byla velká hromada, a máte zaděláno na mezinárodní úspěch. A taky věřit, umět se ve správnou dobu uskromnit a podstoupit osobní oběť. Utéct po první prohrané bitvě znamená, že válku nikdy nevyhraji. Zakladatel Apiary je na dobré cestě dokázat, že český vývoj jako řemeslo má zlaté dno.

Prusa Research MICHAL ZÁLEŠÁK

Corinth patří mezi průkopníky tvorby unikátního vzdělávacího obsahu. Na západ od našich hranic, zejména v USA, už přišli na to, že nadchnout děti desítky let starými učebnicemi v dnešní době prostě nelze. Díky tomu vznikly detailní 3D modely věcí, na které narazí v biologii na základních školách každý – listy, stromy, lidské tělo, horniny, ale i ve fyzice a chemii (kupříkladu jak fungují motory). Prodávají po celém světě, mají uzavřené globální partnerství s velkými korporacemi, kterým vévodí Microsoft. Premisa jejich mezinárodního úspěchu – staňte se zajímaví pro velkou firmu tak, že díky vám může prodávat více svých produktů. A pak vás budou na rukou nosit a platit váš úspěch svými marketingovými dolary.

start-upů, ale jen pár bude vítězů. Proto je časové hledisko extrémně důležité. A tady přichází STRV – se svými zkušenými mobilními vývojáři, kteří vytvářejí aplikace pro úspěšné americké start-upy jak na běžícím páse. Zde je lekce zase jiná – jejich zakladatel a šéf David Semerád odjel do USA, kde začal shánět klienty, a trvalo mu více než rok, než prvního podepsal. Pokud věříte, že máte co nabídnout a že se prosadíte, musíte vytrvat. Týden, měsíc, kvartál, semestr… A ani dolar fakturovaný, ale desítky tisíc dolarů utracených. Úspěch je opravdu vykoupený urputností a dlouhotrvající pílí – obchodnické „vyhodit dveřmi, vrátit se oknem“ platí pod sanfranciským mostem dvojnásob.

STRV

Apiary

Vývojářské studio, které má nyní v Karlíně pronajato více prostoru než kdejaká mezinárodní korporace, vsadilo na jinou kartu – v Silicon Valley se investují sumárně miliardové částky do nejrůznější sociálních a jiných mobilních aplikací. Lidi už nesedí u počítače, ale mají velký hlad po informacích, objednávkách z pohodlí svého mobilu či tabletu odkudkoliv. To s sebou nese ohromný tlak na vývojové kapacity. Ne každý začínající start-up má hned mediální lesk, díky kterému přiláká top talent. A situace na trhu je hrozně rychlá. Kdo není úspěšný dnes, už zítra může skončit. Konkurence je zde extrémní a na stejných konceptech určitě paralelně pracuje hodně

Z českého Smíchova vzniklý technologický start-up pomáhá vývojářům přicházet s kvalitnějšími programy, usnadňuje propojování jejich webových aplikací s jinými. Být úspěšný znamená umět překonat i dočasný neúspěch – od základní investice od velkých zvučných jmen jako Esther Dyson si tato technologická firma prošla i krizovým obdobím, ale její zakladatel firmě věřil a dokázal získat dočasné provozní financování na pokrytí klíčových zaměstnanců. Loňská investice sedmi milionů dolarů ukázala, že to byl rozhodně krok správným směrem. Tento příběh ukazuje, že vydělat můžete i na tom, že chcete druhým práci zjednodu-

K

aždý příběh má trochu jiný rozměr, ale poučit se lze v zásadě ze všech:

Corinth (+Lifeliqe)

Josef Průša je nadšený odborník do 3D tisku, jehož znají po celém světě a který dokazuje, že když milujete svoji práci, jste do ní maximálně zapálení, tak dříve či později uspějete. Josef uspěl tedy dříve. Jeho tiskárny opravdu naleznete po celém světě, jednu jsem viděl také v blokovaném pásmu Gazy při poslední návštěvě v centru podpory start-upů Gaza Sky Geeks.

Josef Průša je opravdu pojem a guru 3D tisku nejen u nás, ale i v zahraničí. I to je další cesta a způsob úspěchu – pracujte na budování svého dobrého jména již odmala – ne v kruhu svých kamarádů, v hospodě či na studentských kolejích, ale v mezinárodní komunitě. Pokud máte co nabídnout, rozumíte svému oboru, výsledek přijde. Loňský obrat 25 milionů korun, letošní s vidinou více než 100 milionů – růst 5× za rok není rozhodně k zahození. Pokud při svých toulkách po světě narazíte na 3D tiskárnu v nějaké exotické lokalitě, je hodně pravděpodobné, že bude právě z Prahy od Prusa Research. ■ Autor je výkonným ředitelem Czech ICT Alliance ZÁŘÍ 2016


|

5

21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

Technologické klenoty za miliardy Informační technologie udělaly miliardáře hned z několika Čechů, kteří se po letech budování rozhodli prodat své firmy – ať už kvůli únavě, nebo neodolatelné nabídce. MAREK DOSTÁL opírky v centrále výrobce letadel Boeing pracující na českém softwaru. Desítky milionů lidí po celém světě chránící svůj počítač českým antivirem. Statisíce spokojených hráčů české hry Mafia. Investoři v Silicon Valley padající k nohám českého experta na vybudování a prodej úspěšných firem. Anebo desítky společností patřících mezi největší na světě, které analyzují data z Facebooku s využitím nástrojů vyvinutých v Praze. Oblast informačních technologií v Česku je nejlepším důkazem, že prorazit do celého světa se s dobrým nápadem, pracovitostí a také kusem štěstí dá i z malé země, o níž často uživatelé „jejích“ produktů ani nemusejí vědět, kde se vůbec nachází. Existují i opačné případy, kdy české mozky zůstaly věrné domácímu prostředí a dokázaly uspět i v tuzemsku. Byť při tom musely odolávat tlaku světové konkurence nebo vysokým nabídkám zahraničních „lovců firem“.

K

Od kopírek ke 3D tisku „Chtěli jsme být mladí, známí a bohatí,“ popisuje s úsměvem motivaci k založení vlastní firmy šéf dnes jedné z globálně nejúspěšnějších českých IT společností Václav Muchna. Splnilo se mu všechno, byť zejména prvnímu cíli se 16 let od vzniku Y Softu přece jen vzdaluje. Firmu by ale prý mohl – kdyby chtěl – prodat klidně za miliardu. Jak se zrodil celosvětový úspěch brněnských studentů? Firmu založili tehdejší spolužáci z vysoké školy už v roce 2000, nicméně zejména prvních pět let nic nenasvědčovalo tomu, že jejich software budou využívat firmy jako výrobce letadel Boeing. Zpočátku spíš 6

|

zkoušeli, s čím by se mohli uplatnit – od programování internetové encyklopedie přes software pro sázkovou kancelář až po informační systémy využívané ve skladech ropy a pohonných hmot. Průlom znamenal až software hlídající tisk a kopírování ve firmách s názvem SafeQ. Úsměvná představa, že s tímto nápadem přišli jako první na světě, se sice ukázala jako lichá. Přesto se Y Soft prosadil. Důvod? Podle Muchny především fakt, že od začátku budoval s kolegy firmu s cílem, aby se jednou stala globálním hráčem. Po ovládnutí českého trhu proto logicky následovala expanze do zahraničí, a to nejprve do východní Evropy – v Maďarsku v roce 2007 vznikla první zahraniční pobočka. Postupně se software dařilo prodávat i do západních zemí, byť zpočátku bylo nutné překonat nedůvěru ve vše východoevropské. Zásadním krokem ale podle Muchny byla sázka na Japonsko. Sídlí tam totiž – kromě amerických firem Xerox a Hewlett-Packard či korejského Samsungu – všechny ostatní společnosti vyrábějící kopírky a tiskárny. Logicky pak následovalo i otevření pobočky ve Spojených státech. V Česku dnes software na správu tisku používají podle Václava Muchny tři čtvrtiny ze stovky největších firem. Kromě toho ale Y Soft boduje prakticky všude ve světě. „Zjednodušeně řečeno, téměř na všech kontinentech – v Evropě, Americe, Asii i Austrálii,“ odpovídá Muchna na otázku, kde všude má Y Soft dnes dceřiné společnosti, a k tomu přidává i úsměvnou historku. „Jednou mi jeden německý zákazník řekl: Pamatuji si, když jsi tady byl poprvé. Prezentoval jsi svou představu o tom, že budete budovat globální firmu. To byl rok

2004. Když jsi tenkrát odešel z meetingroomu, tak jsme se vám normálně smáli, klepali jsme si na čelo. Říkali jsme si, že to byla srandovní prezentace. Ale dnes se už nikdo nesměje.“ Y Soft se ale nespokojil „jen“ s dobýváním světa díky softwaru na správu tisku. Zamířil také na velmi perspektivní trh trojrozměrného tisku, a to prostřednictvím investice do české společnosti be3D. Za nadpoloviční podíl firma zaplatila zhruba 65 milionů korun. Transakci si pochvalují obě strany: Y Softu ulehčí vstup do nového odvětví, kterému je předpovídána obrovská budoucnost, be3D zase podle svých slov „lusknutím prstů“ získal přístup na zahraniční trhy, na nichž Y Soft působí.

Antivirová velmoc Jestliže lze o nějakém odvětví informačních technologií mluvit jako o české specialitě, je to bezpochyby bezpečnostní software. Na území bývalého Československa vznikly hned tři firmy, které se dokázaly se svými antivirovými programy prosadit v zahraničí. S rozdělením republik jedna z nich – bratislavský Eset – odpadla, a zůstaly dvě, AVG Technologies a Avast Software. Za pozornost stojí, jak rozdílně zakladatelé obou z nich se svým úspěchem naložili. Zakladatelé AVG Jan Gritzbach a Tomáš Hofer využili celosvětového ohlasu svých produktů k poměrně brzké „monetizaci“ let tvrdé práce. Firmu pod původním názvem Grisoft začali budovat už v roce 1991, a to nejprve se skromnými plány pro Česko. Když se ale na tuzemském trhu podařilo uspět, začali se poohlížet také v zahraničí. Vsadili na zajímavý byznys plán: dávat lidem zkušební verzi svého antiviru zadarmo. Díky tomu se software dostal na populární server Download.com, kde si brzy našel miliony uživatelů. V roce 1998 tak AVG vyrazilo za oceán. Rychle rostoucí, úspěšná firma se celkem pochopitelně začala objevovat na seznamech vhodných cílů akvizic u velkých světových hráčů. Záměru prodat se navíc nebránil ani Gritzbach. Naopak sám kontaktoval investiční skupinu Benson Oak se žádostí o pomoc s hledáním vhodného kupce. Nakonec se jím stal sám fond Benson Oak – nejprve koupil minoritní podíl a po-

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00

|

ANALÝZA

sléze i zbytek. Cena? Ani jedna strana ji nezveřejnila, nicméně na základě toho, že v srpnu 2005 Benson Oak prodal 65procentní podíl dalším investorům – Intel Capital a Enterprise Investors – za 52 milionů dolarů, lze odhadovat řádově desítky milionů ve stejné měně. Cesta za úspěchem v případě majitelů Avastu (původně vznikl v roce 1988 jako Alwil Software) Eduarda Kučery a Pavla Baudiše vedla také přes propagaci antiviru prostřednictvím bezplatné licence pro domácí uživatele a placené pro firmy. I přes velký zájem investorů ale oba spolumajitelé odolávali nabídkám na prodej firmy mnohem déle. „Zájemců je hodně, a kdyby se objevila nějaká devastační nabídka, z níž bychom se posadili na zadek, tak prodáme, proč ne?“ tvrdil v roce 2010 Eduard Kučera. Také v jejich případě totiž postupně opadlo nadšení a poté i nostalgické pocity k firmě, již „vypiplali“ v globálního hráče s miliony zákazníků. Čekání nakonec ale netrvalo dlouho. Ještě v tomtéž roce oba společníci kývli na nabídku investora Summit Partners, kterému prodali menšinový podíl v Avast Software za 100 milionů dolarů. Sami si ale ponechali většinu, a to i poté, co v roce 2014 odešli z vedení firmy, které přenechali americkému manažerovi Vincentu Stecklerovi. Téměř pohádkový příběh úspěchu dvou českých antivirů tím ale nekončí. Letos na začátku léta se na byznysových serverech objevila bombastická zpráva: Avast koupil za 1,3 miliardy dolarů konkurenční AVG. Kruh se tak uzavřel a spojené firmy se pod hlavičkou Avast díky akvizici dostanou do pětky největších světových hráčů na antivirovém trhu.

Pořád ve ztrátě. Ale přesto úspěšný První peníze z podnikání vydělal už ve svých 12 letech díky reklamním bannerům na stránkách, kde nabízel ke stažení počítačové hry. Do opravdového podnikání se ale Jan Řežáb vrhnul až o něco později, byť stále ve věku, kdy většina mladých řeší úplně jiné problémy než faktury nebo byznys plány – bylo mu tehdy 17. I proto musel podnikat na živnostenský list svého otce, přestože vlastní firmu s názvem Redboss reálně řídil sám.

Už v teenagerských letech se mladíkovi povedlo naskočit na vlnu zájmu o loga a vyzvánění do mobilních telefonů, společně s prvními zaměstnanci vyvíjeli i vlastní hry. Rekordní roční obrat prý byl 17 milionů korun. Nakonec ale epizoda s názvem Redboss skončila téměř stejně rychle, jako se náhle zjevila: kvůli vstupu zahraničních firem na český trh po ní zůstaly jen dluhy. Jana Řežába ale nezdar nezlomil a založil další firmu, Technologico. „Budoucnost vidím hlavně v mobilních službách, jako jsou různé seznamky,“ tvrdil v roce 2007. Nakonec se ale vrhl na jinou módní záležitost: sociální sítě. Obrovské množství dat, které je z nich možné vytěžit, ho inspirovalo k nápadu nabídnout firmám, pro něž se účty na Facebooku nebo Twitteru postupně staly nutností, analýzu dat z těchto sítí. Tak vznikla společnost Socialbakers. Dnes patří mezi hlavní světové hráče v této oblasti a podle slov svého zakladatele, který místo ředitele loni přenechal najatému manažerovi Robertu Langovi, má za cíl určovat standardy analýzy sociálních sítí. Jinak řečeno, stát se dominantním hráčem, který určuje směr, kam se bude obor vyvíjet.

Už dnes patří mezi klienty Socialbakers světoznámé firmy jako Disney, Toyota, Samsung nebo Sony a mnoho dalších. Řežáb se díky tomu jako první Čech dostal i do výběru časopisu Forbes třicítky vlivných a úspěšných lidí pod třicet. Pozoruhodná je ale i jiná skutečnost: přestože Socialbakers je už dnes respektovanou společností, která štědře utrácela za akvizice konkurenčních firem či otevírání zahraničních poboček, dosud ani jediný rok svého fungování nebyla v zisku. Podle Řežába je to logické: pro tento obor je potřeba hlavně masivně růst; zisky jsou zatím vedlejší. Celkem tak společnost Socialbakers za několik let v byznysu nakumulovala ztráty za více než půl miliardy korun; jen loni to bylo 94 milionů korun. Přesto sebevědomý výřečný mladík s výjimečnou schopností nadchnout pro své nápady ostatní dokázal získat od investorů přes 30 milionů dolarů. Je navíc nutné podotknout, že strategie masivního růstu klientské báze i za cenu ztrát není v oblasti internetových start-upů výjimečná – úplně stejně, tedy v hlubokých ztrátách, začínali i mnohem větší hráči. Letos v létě Jan Řežáb Socialbakers opustil úplně a nastoupil na pozici mana-

▼


ZÁŘÍ 2016


|

7

21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

žera do čínské Goodbaby International. Na vývoj firmy by to nicméně nemělo mít zásadní vliv. Stále větší důležitost sociálních sítí pro byznys by naopak měla společnosti nahrávat.

Hry nejen na hraní Mafiáni se nahánějí v autech po imaginárním městě City of Lost Haven, pašují alkohol, vybírají výpalné, občas absolvují divokou přestřelku. Dnes už legendární počítačová hra Mafia, vychvalovaná svého času recenzenty i hráči z celého světa pro svou realističnost a propracovanost scénáře, vznikla v roce 2001 v Česku. Konkrétně v kancelářích brněnské firmy Illusion Softworks. Nebyla to přitom zdaleka první trefa: už v roce 1999 firma u „pařanů“ uspěla jinou akční střílečkou, Hidden & Dangerous. Právě Mafia ale znamenala pro brněnské vývojáře průlom do první světové ligy. Hry se po celém světě prodalo přes dva miliony kopií (o dalších milionech ukradených pirátsky nemluvě) a na začátku tisíciletí několik měsíců vévodila žebříčkům prodejnosti v několika evropských zemích. Po Mafii pak následovala válečná hra s názvem Vietkong, opět prodávaná po statisících, celkem s více než milionem prodaných kusů. Společnost Illusion Softworks, kterou už v roce 1997 založil Petr Vochozka spolu s investorem rizikového kapitálu CRG, nicméně trpěla zásadním problémem: nedostatkem peněz na další růst a finančně stále náročnějším vývojem her. Přestože v průběhu let sehnala také investory z Německa nebo Francie, na vytváření her, které by mohly soutěžit s dokonalejší konkurencí především amerických vývojářských firem, to nestačilo. Nakonec proto Illusion Softworks zvolila stejnou cestu jako mnoho jiných českých IT firem – její majitelé ji prodali americkému hernímu gigantu Take-Two Interactive Software. 8

|

Cena za akvizici nebyla nikdy zveřejněna, odborníci ale hovořili až o 20 milionech dolarů. Výsledky spolupráce nakonec byly rozpačité: Take-Two postupně většinu vývoje přesunula za oceán a vyměnila značnou část vývojářského týmu. Pokračování Mafie se pak setkalo u fanoušků prvního dílu s rozpaky: hra prý byla příliš „americká“, přizpůsobená a zjednodušená na míru tamním hráčům. Illusion Softworks ale nebyla v Česku jediná. Ve světě zabodovala s počítačovými hrami i pražská společnost Bohemia Interactive Studio, kterou v roce 1999 založili bratři Marek a Ondřej Španělové. Ti vsadili od počátku na propracované, maximálně realistické 3D hry s vojenskou tematikou – například ArmA nebo Operation Flashpoint. Obě se prodávaly také po milionech. Právě druhá jmenovaná hra dosáhla takové úrovně realističnosti, že z ní byli nadšení nejen ti nejzarytější z hráčů, ale také vojáci. A to dokonce natolik, že si u studia objednali vlastní vojenský simulátor. Bohemia Interactive Studio, respektive jeho australská pobočka, tak ve spolupráci s austral-

skou armádou vyvinula taktický software Virtual Battlespace Systems. Trénují na něm jak australští, tak američtí vojáci. Na rozdíl od Illusion Softworks majitelé firmu neprodali; jen kvůli lepší distribuci spolupracují se společností IDEA games. Posledním trumfem z dílny Bohemia Interactive Studia je letos vydaná hra Take on Mars, simulace vesmírných vozítek určených k pohybu na Marsu.

Vybudovat a prodat Jméno jednoho z nejvýznačnějších českých byznysmenů v oblasti informačních technologií paradoxně zřejmě veřejnosti není úplně známé. Podnikatel Roman Staněk totiž velkou část kariéry působí za oceánem, přímo v srdci světového IT: Silicon Valley. Začínal ale v Česku a podařil se mu nevídaný kousek: vybudoval a výhodně prodal hned dvě své začínající firmy. Nyní působí ve třetí, díky níž se stal respektovaným IT byznysmenem v celosvětovém měřítku. První úspěch ale přišel mnohem dříve. Do podnikání se Staněk pustil už v roce 1997, kdy založil společnost NetBeans. Zabývala se vývojem nástrojů pro programovací jazyk Java a byla natolik dobrá, že si jí už po dvou letech fungování všiml jeden z tehdejších amerických top hráčů na poli informačních technologií: společnost Sun Microsystems (později se sama stala cílem akvizice ještě větší firmy, Oracle). Po krátkých námluvách Roman Staněk NetBeans prodal. Za devět milionů dolarů. Balík peněz nicméně nemotivoval mladého vývojáře k zahálce. Hned se znovu pustil do podnikání a založil společnost Systinet. Firma se opět zabývala vývojem softwaru, tentokrát ovšem s poněkud jiným zaměřením. „Cílem je nová generace internetu nazývaná sémantický web – síť, která na požádání samostatně vyhledá a vytřídí například z informačních systémů dodavatelů a odběratelů vše potřebné k tomu, aby manažer mohl opravdu kvalifikovaně a zároveň rychle rozhodnout,“ popisoval v začátcích Systinetu Roman Staněk. I Systinet se díky neotřelým nápadům brzy ocitl v hledáčku velkých globálních firem. Tentokrát ale Roman Staněk odolával až do roku 2006. Pak přišla nabídka, jaká se neodmítá. Společnost Mercury Interactive

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


|

ANALÝZA prodělává: jen za loňský rok se tržby firmy zvýšily téměř o desetinu na více než 3,4 miliardy korun, Seznam měl bezmála sedm milionů uživatelů. Díky čemu Seznam uspěl a hlavně se udržel na výsluní? Stojí za tím především velký kmen více než tří milionů uživatelů jeho e-mailové služby, propojení portálu se zpravodajským serverem Novinky.cz nebo katalog firem. A samozřejmě internetová reklama. Pro mnoho lidí tak Seznam.cz dodnes zůstává domovskou stránkou, tedy tou první, která na něj vyskočí po otevření internetového prohlížeče.

Kopie zahraničních úspěchů

Corporation položila na stůl více než 100 milionů dolarů, a tak Staněk nakonec kývl. A celé kolečko začalo nanovo. Zatím poslední firma Romana Staňka se jmenuje GoodData. Jak naznačuje název, zabývá se především databázemi a tříděním dat. Vznikla už v Silicon Valley, a jde tak fakticky o americkou, nikoli českou společnost, ačkoliv by bez českého mozku nikdy nedosáhla takových úspěchů. Staněk ve firmě působí dodnes – získal pro ni peníze od investorů v řádu desítek milionů dolarů. Co označuje za základy svého úspěchu? Kromě vzdělání, dobrých nápadů a schopnosti využít slabin konkurence se řídí třeba pravidlem, že zásadně nepracuje v sobotu, dokonce ani neotevírá pracovní e-mail a zakazuje to i zaměstnancům, kterých má přes tři stovky.

Unikátní Seznam Globální svět v oblasti IT příliš nepřeje lokálním firmám – ty úspěšné z nich se většinou nakonec stanou kořistí globální firmy, která je buď koupí, nebo převálcuje. Příkladů je po světě mnoho, ale tím nejtypičtějším je souboj globálního obra Google s lokálními národními vyhledávači. V naprosté většině zemí světová jednička krátce

po svém vstupu na trh lokální konkurenci naprosto zlikvidovala. Existuje jen málo trhů – třeba ruský nebo čínský –, které odolaly, a to navíc díky specifikům a nacionalismu tamních uživatelů. Právě proto je tak ceněn úspěch českého Seznamu, založeného Ivem Lukačovičem na začátku 90. let. Seznam.cz si dodnes na českém trhu drží téměř čtvrtinový podíl ve vyhledávání a Googlu odolává více, než je zvykem jinde. Přestože se Lukačovičovi nepovedla expanze do zahraničí a slovenskou pobočku prodal, je považován za jednoho z nejprozíravějších českých IT byznysmenů. A to obzvláště v porovnání s osudem dalších významných firem, Centrum.cz nebo Atlas.cz, které začínaly podnikat zhruba ve stejné době, ale nakonec se staly akvizičním soustem a jejich význam postupně klesal. Lukačovič jako by šel proti proudu: stejně jako jiní majitelé úspěšných technologických firem sice původně prodal téměř třetinový podíl v Seznamu investičním fondům. Místo toho, aby postupně přenechal investorům většinu, ale naopak nakonec prodaný menšinový podíl letos na začátku roku koupil zpět. A stal se opět jediným vládcem Seznamu. Rozhodně na tom ne-

Fungovalo to v zahraničí, proč by to nefungovalo u nás? S touto filozofií se do podnikání na internetu pustil jeden z nejmladších českých technologických boháčů, Tomáš Čupr, který prý první milion vydělal ve 27 letech. A využil k tomu právě zkušenosti z pětiletého pracovního pobytu v Británii. Kouzlo jeho podnikání spočívá v tom, že vlastně nepřišel s ničím zásadně novým či převratným, ale „jen“ úspěšně aplikoval jinde úspěšný model do českých podmínek. Vůbec prvním jeho počinem byl server Slevomat (nepokrytě) inspirovaný americkou společností Groupon. Jejich byznys model je založený na tom, přesvědčit dostatečné množství firem z nejrůznějších oborů, že poskytnout potenciálním zákazníkům slevu na služby nebo zboží přes specializovaný portál je nejlepší cestou, jak najít nové klienty. Idea nezklamala ani v Česku a úspěch Slevomatu přitáhl mnoho dalších podnikavců toužících zbohatnout; v jednu chvíli fungovaly v Česku podobných webů desítky. Úspěch Slevomatu potvrzovalo mimo jiné i to, že se o konkurenčních webech mluvilo také jako o „slevomatech“, ačkoli měly úplně jiné názvy. Čupr postupně do Slevomatu přivedl několik investorů – zejména společnost Miton –, poté opustil její vedení, aby nakonec zjistil, že se vlastně nejvíc hodí na rozjíždění nových projektů. Proto poté vznikla úspěšná služba na rozvoz jídel DámeJídlo.cz (kterou prodal) a konečně i zatím poslední Čuprův projekt Rohlík.cz, tedy jakýsi internetový supermarket. ■ ZÁŘÍ 2016


|

9

21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

České a slovenské IT firmy v kvadrantech a reportech Gartneru Umístění v magickém kvadrantu nebo přehledu „cool“ dodavatelů považují za úspěch i renomované globální IT firmy a miliardové start-upy. V posledních letech se uznání ze strany analytiků dostalo i několika českým a slovenským společnostem a jejich produktům – sestavili jsme přehled těchto úspěchů i tipů, jak s analytiky správně pracovat a komunikovat. LUKÁŠ ERBEN spěch společností, jako jsou Ataccama či Eset, dobře ilustruje, že magické kvadranty a další studie Gartneru nejsou vyhrazeny pouze pro velké globální dodavatele, kteří mají sídlo v Silicon Valley – do hledáčku analytiků se mohou dostat i zajímavé firmy z Česka či Slovenska. Jde především o to, mít dobrý produkt, nezbytné ambice a schopnost komunikovat s analytiky. Magických kvadrantů celkově existuje na 170, přičemž řada z nich se dotýká produktů relativně malých firem o deseti nebo dvaceti vývojářích, neboť jde o rozvíjející se trhy. Firmy (respektive jejich produkty a řešení), které se s ohledem na přísná kritéria nemohou kvalifikovat přímo do magického kvadrantu (viz sekce věnovaná tomuto tématu), mohou být analytiky uvedeny mezi významnými dodavateli v jeho doprovodném reportu nebo hodnoceny či uvedeny v dalších typech reportů, jako jsou Cool Vendors, Vendor Guide, případové studie apod.

Ú

Magická meta Magické kvadranty jsou pro ambiciózní dodavatele nejvyšší pomyslnou metou, co se umístění v reportech Gartneru týče. Největší počet „bodů“ za její opakované dosažení má na kontě již zmíněná česká Ataccama, která opakovaně obsazuje pozice hned ve dvou magických kvadrantech zaměřených na oblasti MDM a datové kvality (a objevuje se též v řadě dalších reportů – viz přehled). Poměrně prominentní pozice a značné viditelnosti lze ale dosáhnout 10

|

i v případě, že vaše aktivity do existujících magických kvadrantů „nezapadají“ (například proto, že působíte v teprve se rodícím segmentu či odvětví) – to je příklad relativně mladých, ale globálně velmi úspěšných Socialbakers. Za úspěch lze ale rozhodně považovat i uvedení dodavatele či produktu ve studiích doprovázejících jednotlivé magické kvadranty (v rámci přehledu „významných dodavatelů“) nebo v jiných reportech a studiích mapujících jednotlivé trhy, segmenty, oblasti či kategorie dodavatelů (viz přehled).

Jak být cool Pro nadějné, často menší či mladší firmy a start-upy se zajímavými či unikátními produkty jsou pak určeny studie „Cool vendors“ mapující jak tradiční, tak nové a rychle se rozvíjející oblasti, regiony a trhy (v letošním roce byla těchto studií publikována necelá stovka pokrývající více než 400 firem). Mezi cool dodavatele zařadili

analytici Gartneru v posledních letech například společnosti Box, Dropbox, Nest, Evernote, Cloudera, Palantir nebo Instagram. Zajímavou analýzu firem, které se objevily ve studiích Cool Vendors v letech 2009–2013, uskutečnila před dvěma roky společnost HfS Research. Vyplývá z ní, že z více než 1 250 mladých technologických firem a start-upů, které byly do této kategorie „nominovány“, bylo neúspěšných pouze 5 %, dalších 15 % změnilo v rámci akvizic vlastníka – nejčastěji se jím stala některá z velkých technologických společností. Zbylé čtyři pětiny sledované období přečkaly a fungovaly nadále jako soukromé či veřejné.

Pohledem dodavatelů V rámci přípravy tohoto tématu jsme se rozhodli zjistit, jak celou záležitost zařazení svých organizací a produktů v magických kvadrantech a dalších analytických studiích vnímají sami dodavatelé. Připravili jsme proto anketu mezi CEO a řediteli společností, které se v posledních čtyřech letech objevily v reportech Gartneru (jejich přehled je součástí tématu). Ptali jsme se, jaký význam pro ně problematika řízení vztahů s analytiky má, nakolik aktivně se komunikaci s analytiky věnují a jak vnímají přínosy

Pohled dodavatele Určitě je pro nás velmi zajímavé se s analytikem potkat. Stěží je možné najít na světě jiného člověka, který je v dané oblasti více v obraze. Mají jasný přehled o tom, co se na světě děje, i kde jsou možná volná místa na trhu. Pravidelně představujeme analytikům nové verze produktů. Přímo naživo jim ukazujeme systém a novinky. Je zajímavé, kolik analytiků má o představení zájem, i to, kolik mají dotazů. Zatím nevíme o tom, že by přímo na základě toho, že jsme v Reportu zmíněni, nás poptal zákazník. Sami ale aktivně před klienty zmiňujeme to, že v reportech jsme. To je pozitivně vnímáno. Určitě nám to pomáhá se odlišit i na lokálním trhu. Aleš Studený, ředitel služeb, ALVAO

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

případných výstupů. Podařilo se nám získat odpovědi od dvanácti respondentů – shrnuli jsme je do čtyř grafů. Pro srovnání přidáváme výstupy z průzkumů uskutečněných společnostmi Hill & Knowlton (2013) a HfS Research (2014), v nichž byly podobné otázky kladeny jednak těm, kdo na straně uživatelů (firem) rozhodují o investicích do IT, a také zástupcům firem, které byly zařazeny do přehledů cool dodavatelů.

České a slovenské firmy v reportech Gartneru v letech 2013–2016 Jako „české a slovenské“ byly do tohoto přehledu zahrnuty i společnosti, které sice již mají sídlo a/nebo centrálu v zahraničí, ale jejich původ a/nebo většina vývoje a provozních funkcí je v Česku či na Slovensku (např. GoodData, Kerio, AVG). Flowmon Networks Magic Quadrant for Network Performance Monitoring and Diagnostics 2016 (specializovaný hráč) GoodData Magic Quadrant for Business Intelligence and Analytics Platforms 2016 (specializovaný hráč) Kerio Magic Quadrant for Unified Threat Management 2013 (specializovaný hráč)

MQ – uvedení mezi významnými dodavateli (bez umístění v kvadrantu) Alvao Magic Quadrant for IT service Support Management Tools 2014 Ataccama Magic Quadrant for Master Data Management of Product Data Solutions 2015 Kentico Magic Quadrant for Web Content Management 2014

▼

MQ – Umístění v magickém kvadrantu Ataccama Magic Quadrant for Data Quality Tools 2015 (vizionář) Magic Quadrant for Master Data Management of Customer Data Solutions 2015 (specializovaný hráč) Eset Magic Quadrant for Endpoint Protection Platforms 2016 (vizionář)

Proč je dobré umět se „zařadit“ Mít unikátní produkt, službu či řešení má své výhody i nevýhody. Dodavatel tak může vyřešit specifické zadání či potřebu zákazníků jako jeden z mála či jediný na trhu. I klient s neobvyklými požadavky ale většinou hledá cestu, jak nabídku dodavatele porovnat s dalšími produkty či službami na trhu. Komunikace s analytiky – v rámci tzv. hlášení dodavatele (Vendor Briefing, mohou využít všichni dodavatelé) nebo ve formě telefonických či osobních pohovorů a dotazů na analytiky (Inquiry, v rámci předplatného služeb Gartneru) – umožňuje najít správné či nejbližší vhodné zařazení vlastního produktu, služby či řešení na trhu. To lze využít jak při komunikaci obchodníků se zákazníky, tak pro plánování dalšího rozvoje a tržní strategie.

AR jako alternativa k PR Diskuze s analytiky a zejména systematické řízení vztahů s nimi (AR, Analyst Relations) dodavatelům nabízejí mnohem víc než jen možnost zařazení do reportů. Například pokud korporace vypíše tendr na nákup technologického řešení, jsou analytici obvykle sou-

částí rozhodování, ať už přímo ve formě konzultace s konkrétním analytikem, nebo nepřímo studiem dostupných analýz. V situaci, kdy zákazník požádá analytiky, aby mu v rámci přípravy užšího výběru dodavatelů doporučili vhodné produkty, se firmy s pouze lokálním dosahem a bez aktivní komunikace s analytiky do tohoto výběru často nedostanou, ačkoliv by kritéria výběru mohly splňovat. V případě expanze na zahraniční trhy hrají reference, doporučení a znalosti analytiků ještě významnější roli. Analytici, kteří pokrývají vaši specifickou oblast, rozumějí vašemu produktu a dokážou zhodnotit přínos pro zákazníka s ohledem na jeho strategické záměry, jsou pro dodavatele významnou konkurenční výhodou, která předčí často klasické PR či marketingové kampaně. Řízení vztahů s analytiky je nástrojem vhodným i pro menší firmy a start-upy, jež si nemohou dovolit rozsáhlé marketingové rozpočty a nemají armádu obchodníků s bezpočtem špičkových kontaktů. Markéta Kudrnová, senior account executive v KPC-Group, zastoupení Gartner pro ČR, SR a Rumunsko

ZÁŘÍ 2016


|

11

21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

Trask Magic Quadrant for Master Data Management of Customer Data Solutions 2015 Magic Quadrant for Master Data Management of Product Data Solutions 2015 Cool dodavatelé Apiary.io Cool Vendors in Web Computing, 2014 Uvedení v rámci studií průvodce trhem (Market Guide), průvodce dodavateli (Vendor Guide), tržní trendy (Market Trends) nebo v jiných reportech Gartneru Adastra Market Trends: How to Drive End-User Adoption of Big Data and Analytics in Eastern Europe and Russia 2015 Anect Market Share Analysis: IT Outsourcing Services, Worldwide, 2013 Arbes Technologies Market Share Analysis: Banking and Securities Vertical-Specific Software, Worldwide, 2014 Avast Market Share: Security Software, Worldwide, 2015 Hype Cycle for Unified Workspaces, 2016 AVG Technologies Market Share: Security Software, Worldwide, 2015 The Gartner CRM Vendor Guide, 2015 Apiary.io Hype Cycle for Application Architecture, 2014

Hype Cycle for Application Development, 2014 Hype Cycle for Web Computing, 2014 Ataccama Market Guide for Information Stewardship Applications 2016 The Gartner CRM Vendor Guide, 2016 The Gartner Digital Commerce Vendor Guide, 2016 Hype Cycle for CRM Sales, 2016 IT Market Clock for Master Data Management, 2015 Hype Cycle for Digital Commerce, 2016 BrandEmbassy Social for CRM Vendor Guide, 2014 Hype Cycle for Digital Government Technology, 2016 Okin Evaluate Offshore/Nearshore Countries for Outsourcing, Shared Services and Captives in EMEA, 2016 Safetica Competitive Landscape: Data Loss Prevention Market, 2015 How to Choose Between Enterprise DLP and Integrated DLP Approaches Socialbakers The Gartner CRM Vendor Guide, 2016 Who’s Who in Social Analytics 2013 Top Use Cases and Benefits of Social for CRM in 2015 + další studie a reporty Unicorn Evaluate Offshore/Nearshore Countries for Outsourcing, Shared Services and Captives in EMEA, 2016 Market Trends: Banking, Worldwide, 2014

Tři otázky o AR pro Jakuba Nešetřila, CEO a zakladatele společnosti Apiary V čem vnímáte přínos analytiků pro dodavatele a v čem pro zákazníky? Analytici vybírají na trhu stabilní a spolehlivé dodavatele. To může někdy vést k tendenci být zahleděn do minulosti a ne do budoucnosti, ale zároveň to vede k důvěře zákazníků, že se na doporučení Gartneru mohou spolehnout jako na bezpečné řešení. Které z novějších či aktuálních „megatrendů“ jsou pro vás nejrelevantnější? Zajímá nás zejména digitální transformace, internet věcí a nástup AI – umělé inteligence. Co omezuje vstup českých a slovenských dodavatelů na okolní či světové trhy? Řekl bych, že především chybějící mezinárodní rozhled, zkušenost, srovnání a odvaha. A také jazyková bariéra.

12

|

Market Share Analysis: IT Outsourcing Services, Worldwide, 2013 Ysoft Market Trends: Print Software Vendors Must Innovate and Differentiate for Competitive Value 2016 Zentity Zoom International The Gartner CRM Vendor Guide, 2016

Jak „funguje“ magický kvadrant Magické kvadranty sestavované analytiky společnosti Gartner pomáhají klientům porozumět trhům ve středních fázích svého životního cyklu tím, že zhodnotí dodavatele či poskytovatele na základě úplnosti jejich vize a schopnosti realizace, tedy dosahování kýžených výsledků. Magické kvadranty dělí dodavatele, kteří spolu soupeří na rostoucích trzích, do čtyř kvadrantů: Vyzyvatelé se nacházejí v dobré pozici z pohledu realizace, ale na druhou stranu nemusejí mít dostatečně silnou strategii pro to, aby si dlouhodobě udržovali schopnost doručovat řešení s náležitou přidanou hodnotou. Specializovaní hráči si vedou dobře pouze ve specifickém segmentu trhu, neboť mají omezené schopnosti inovace či podávání lepších výkonů než jiní dodavatelé. Může to být proto, že se zaměřují pouze na specifickou funkcionalitu či geografický region, případně jsou novými hráči na trhu. Lídři poskytují vyspělé služby, které vyhovují požadavkům dnešního trhu. Tito poskytovatelé také disponují potřebnou vizí pro udržení svých vedoucích pozic v průběhu vývoje trhu. Lídři se zaměřují na aktuálně nabízené produkty, zároveň však do nich investují, tak aby ovlivnili celkové směřování trhu. Vizionáři mají stejný pohled jako Gartner na to, jak se bude dále vyvíjet daný trh, ale není u nich jisté, zda budou schopni na trh dodávat řešení plně v souladu se svou vizí. Na nových trzích je tento status normální. Na vyspělejších trzích taková pozice může odrážet konkurenční strategii menšího dodavatele (jako například prodej inovací před hlavní vlnou poptávky) či většího poskytovatele, který se snaží odlišit od většiny trhu.

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00

|

ANALÝZA

Hodnocení vize (osa X) a schopnosti realizace (osa Y) K hodnocení toho, jak dobře si poskytovatelé technologií vedou v souladu se stanovenou vizí, se používá jednotný soubor kritérií pro hodnocení, jimiž jsou: ■ Pochopení trhu ■ Marketingová strategie ■ Prodejní strategie ■ Strategie produktů a služeb ■ Obchodní model ■ Strategie odvětví ■ Inovace ■ Geografická strategie Schopnost realizace, umístěná na vertikální ose magických kvadrantů, hodnotí tuto vlastnost v oblastech: ■ Management produktů a služeb ■ Celková životaschopnost ■ Realizace prodejů a cenotvorba ■ Schopnost reagovat na změny ■ Realizace marketingu ■ Zákaznická zkušenost ■ Provoz

Schéma magického kvadrantu

vyzývatelé schopnost realizace


Critical capabilities: Víc než kvadrant K řadě magických kvadrantů (nikoliv však ke všem) zpracovávají analytici studie „Critical capabilites“, které podrobněji rozebírají produkty dodavatelů zařazených v kvadrantech. Jde o srovnávací analýzu, která známkuje konkurenční produkty či služby s ohledem na zvolený způsob jejich využití/ nasazení a umožňuje snadno sestavit seznam dodavatelů (produktů, služeb) pro následné podrobnější hodnocení a výběr (například pro přípravu seznamu oslovení RFI/ RFP).

Časté otázky týkající se magických kvadrantů: Proč nejsou někteří dodavatelé zařazeni v magickém kvadrantu? Dodavatel nesplnil kritéria stanovená pro zařazení do daného kvadrantu. Neznamená to, že není života- či konkurenceschopný. Může to naznačovat, že dodavatel zvolil odlišnou strategii či sadu funkcí nebo se zaměřil na jiný cílový trh. Je trh analyzován neměnným způsobem?

lídři

ILUSTRAČNÍ OBR 00 × 00 mm specializovaní hráči

vizionáři

úplnost vize Ne. S tím, jak trhy dospívají, mění se i metodika jejich analýzy. Každý rok mohou být upravována kritéria pro zahrnutí, váhy hodnocení i celkový pohled na situaci v daném segmentu. Kvadranty bývají aktualizovány obvykle jednou ročně (při té příležitosti jsou někdy slučovány, rozdělovány, zřizovány či rušeny), ale frekvence může být i častější, pokud si to změny na daném trhu vyžádají. Jak průzkum probíhá? Aktivity související s průzkumem trhu pro vytvoření přehledu a kvadrantů zahrnují mimo jiné: rozhovory a pohovory s dodavateli, průzkumy, referenční kontakty poskytnuté dodavateli, rozhovory se zákazníky, veřejné zdroje (jako jsou zprávy pro US SEC, články, projevy a publikované studie), hodnocení analytiků Gartneru.

AR: Budování a řízení vztahů s analytiky v deseti minutách Podněty od analytiků jsou pro většinu IT i byznys manažerů jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro užší výběr dodavatelů IT. Budování vztahů s analytiky (Analyst Relations, AR) vám ale může pomoci jak bezprostředně v obchodě, tak i pro strategický rozvoj v delším horizontu. V nedávném průzkumu společnosti Hill & Knowlton více než polovina dotázaných manažerů ve společnostech Fortune

1000 uvedla, že nejdůležitější informací, kterou používají při sestavování užšího výběru dodavatelů IT, jsou pro ně podněty od analytiků specializovaných na segment informačních technologií. Může jít o osobní pohovor s konkrétním analytikem, publikovanou zprávu či jiný druh analytického výstupu. Téměř dvě třetiny dotazovaných si navíc pravidelně předplácejí analytické průzkumy IT odvětví. Proto je důležité, aby se dodavatelé věnovali analytikům přinejmenším v základním rozsahu – v rámci tzv. strategie AR směřující ven. Pokud ale chce IT dodavatel ze vztahů s analytiky získat maximum, měli by využít jejich znalosti trhu i potřeb a pohledu zákazníků v rámci oboustranného konzultačního vztahu. Následující řádky jsou určeny především tuzemským zástupcům IT dodavatelů, zajímavé postřehy v nich ale najdou jistě i čtenáři – uživatelé.

Nic neznamená zadarmo Za umístění v magickém kvadrantu, seznamu „cool vendors“ nebo jiné studii Gartneru ani za informování analytika o svých produktech či službách v rámci tzv. Vendor Briefing se neplatí. To ale neznamená, že je zdarma – bude vás to stát nějaký čas, úsilí a nesmíte se nechat odradit, pokud to hned napoprvé nebo napodruhé nevyjde tak, jak jste doufali. Především ale musíte mít co nabídnout – zajímavý a relevantní produkt či službu s kvalitními zákaznickými referencemi nebo alespoň světově či regionálně unikátní či zajímavé know-how. To ale samo o sobě nestačí. Přestože analytici průběžně sledují a monitorují „svou“ technologickou či oborovou oblast, neznamená to, že se o vás dříve či později dozvědí vše, co by vědět měli. Zejména působíte-li pouze lokálně na tuzemském trhu či evropském (sub)regionu, můžete se na jejich „radaru“ ztratit v šumu mezi desítkami či stovkami dalších podobných dodavatelů, o nichž se baví s klienty – CIO či uživateli IT z řad byznysu. Pokud to chcete změnit, musíte být (pro)aktivní a začít přinejmenším přemýšlet o aktivitách v oblasti analyst relations. ■ Autor působí jako vendor executive manager v KPC-Group, zastoupení Gartneru pro ČR, SR a Rumunsko ZÁŘÍ 2016


|

13

21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

Desítky lepších, desítky horších V globálním srovnání jsou informační a komunikační technologie v České republice nadprůměrně dostupné a nadprůměrně využívané vzdělanými lidmi. V evropské komparaci jde ale spíše jen o průměr. LUKÁŠ KŘÍŽ nformační a komunikační technologie patří mezi přední témata současnosti. Ovlivňují ekonomiku a společnost, často se hovoří spíše o tom, že je transformují. Většina lidí v rozvinutých zemích spoléhá na informační technologie nejen při své práci, ale také v osobním životě. Není nejspíše nutné omezovat jejich dopady na rozvinuté země, poznamenávají dění v globálním měřítku. Skutečnost ale nemusí být tak zcela růžová. Podle informací Mezinárodní telekomunikační unie letos mobilní sítě pokryjí 95 % světové populace, zhruba sedm miliard lidí. 84 % bude mít k dispozici technologie 3G nebo novější. Tato čísla působí optimisticky. Na druhé straně ale 3,9 miliardy lidí, 53 procent, internet nevyužívá. 75 procent obyvatel Afriky k němu nemá přístup. V Evropě jde o 21 procent. Ani tato a podobná čísla nemusejí nic vypovídat o kvalitě života nebo nezbytnosti informačních technologií. Platí ovšem, že bohatší a rozvinutější země obvykle patří k těm, v nichž je úroveň a dostupnost ICT infrastruktury vyšší. V rámci žebříčku ICT Development Index z dílny Mezinárodní telekomunikační unie se Česká republika umístila na 34. pozici ze 167 zahrnutých států. Ať už si o stavu a dostupnosti informačních a komunikačních technologií v tuzemsku myslíme cokoli, většinu světa máme v této oblasti za zády. To se ale může rychle změnit.

I

Jak se měří úroveň ICT Souhrnný indikátor ICT Development Index ve velmi zjednodušeném pojetí prezentuje stav informačních a telekomunikačních technologií v konkrétní zemi. Metodologicky jej před osmi lety vyvinula Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), přičemž poprvé byly jeho výsledky publikovány v roce 2009. Výzkumníci a analytici jej využívají mimo jiné k vyhodnocování dopadů informačních a komunikačních technologií na sociální a hospodářskou situaci v dané zemi. Porovnávají rovněž míru rozvinutosti ICT v čase, predikují další vývoj nebo na jeho základě navrhují potřebná opatření nebo strategie. Srovnávají také hodnoty indexu s jinými státy nebo regiony a zaobírají se letitou problematikou tzv. digitální nerovnosti. Tvůrci ICT Development Indexu (dále IDI) sledují jedenáct ukazatelů, které rozdělují do tří kategorií. Jde o dostupnost nebo přístupnost prostředků ICT, míru jejich využití v populaci a o stupeň souvisejících znalostí a dovedností. Kategorie v podstatě reflektují tři úrovně rámcové koncepce „evoluce informační společnosti“. V jejím rámci IDI informuje o připravenosti, intenzitě využití a relevantních dovednostech či vzdělání. Nad rámec jsou sledovány dopady informačních a komunikačních technologií na společnost a hospo14

|

dářství dané země nebo regionu. Velmi zjednodušeně: dostupná infrastruktura je využívána digitálně gramotnými obyvateli, jejichž aktivity mají pozitivní dopady či výstupy, nejen ekonomické. Každý z jedenácti sledovaných indikátorů vychází z dostupných dat a informací, které v rámci dané země lze zjistit. Snad i z tohoto důvodu musejí být index a jeho tři dílčí složky (kategorie) interpretovány v širším kontextu. IDI vznikl v reakci na poptávku členských zemí ITU po celkovém a mezinárodně srovnatelném ukazateli. Operuje proto s poměrně jednoduchými indikátory, jejichž hodnoty lze v nejhorším případě odvodit z jiných informací o dané zemi. Část vstupních dat představuje pouze odhad výzkumníků, a to i v případě států s rozvinutým statistickým aparátem. Dvě z kategorií indikátorů mají v souhrnném indexu váhu 40 procent, třetí, konkrétně ICT dovednosti, 20 procent. V nejnovějším vydání IDI figuruje 167 zemí světa, u nichž analytici ITU zjistili potřebné informace. Jak sami dodávají, v letech 2010 až 2015 nedošlo mezi nejvýše umístěnými státy k velkým změnám. Z deseti zemí s nejvyšší hodnotou indexu se ve sledovaném porovnání vyměnily pouze dvě. Pohoršily si Japonsko a Finsko (nově 11. a 12. příčka), polepšily si Švýcarsko a Hongkong (původně 12. a 13. pozice). Lídrem žebříčku v letech 2010 a 2015 zůstala Jižní Korea. Země, které se umístily v první desítce žebříčku, mají podle analytiků ITU několik shodných rysů i mimo oblast informačních a komunikačních technologií. Jejich obyvatelé mají vysoké příjmy a vysokou úroveň vzdělání a dovedností. A na vnitřních trzích v těchto státech panuje vysoká míra konkurence.

Růst indexu, pokles v žebříčku Česká republika si oproti roku 2010 o jednu příčku pohoršila, skončila na 34. místě. Hodnota IDI v jejím případě ale vzrostla z 6,3 na 7,21. Nejlépe je v případě tuzemska hodnocena oblast znalostí a dovedností. Nejhůře dílčí index intenzity nebo využití ICT, konkrétně 6,29. V oblasti znalostí a dovedností Česká republika získala skóre 8,66. Vypovídací hodnota této kategorie indikátorů je na první pohled relativně omezená. Podle výzkumníků ITU máme 99procentní gramotnost v dospělé populaci. Střední školy navštěvuje 96,55 procenta osob z celku věkové skupiny v odpovídajícím věku. V případě vysokoškoláků jde o 64,17 procenta. Poslední dva ukazatele nereflektují skutečný věk studujících, pouze jejich počet dávají do poměru s potenciální návštěvností škol lidmi v adekvátním věkovém rozpětí. Souvislost podobných informací s ICT není na první pohled velká. Ale hraje svou roli v širších souvislostech a v mezinárodní komparaci. Výzkumníci předpokládají, že formální vzdělanost reflektuje ekonomickou sílu domácností. Také očekávají, že do současného školství informační technologie pronikají v podobě předmětů i výukových nebo učebních pomůcek. Část studentů získá také odborné vzdělání z oblasti počítačových věd a ze souvisejících oborů.

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

Podobně lze interpretovat také dílčí index dostupnosti informačních a komunikačních technologií. Pro Českou republiku stanovili výzkumníci ITU jeho hodnotu za rok 2015 na 7,41. Pětice dílčích indexů opět působí na první pohled poněkud jednoduše. Podle zdrojů ITU disponovala vloni Česká republika necelými 18 přípojkami pevných telefonních linek na sto obyvatel a současně více než 130 funkčními kartami SIM (mobilní hlasové linky) na sto obyvatel. 78,49 % domácností vlastnilo alespoň jeden osobní počítač a bezmála 78 domácností disponovalo nějakým připojením k internetu. Na jednoho tuzemského uživatele internetu vloni připadalo 116,8 kb/s z mezinárodního přenosového pásma. V tomto případě jde o ukazatel, který v ročním průměru přepočítává celkovou vyICT Development Index: Svět Pořadí 2015

IDI 2015

Pořadí 2010

IDI 2010

Jižní Korea

1.

8,93

1.

8,64

Dánsko

2.

8,88

4.

8,18

Island

3.

8,86

3.

8,19

Spojené království

4.

8,75

10.

7,62

Švédsko

5.

8,67

2.

8,43

Lucembursko

6.

8,59

8.

7,82

Švýcarsko

7.

8,56

12.

7,60

Nizozemsko

8.

8,53

7.

7,82

Hongkong

9.

8,52

13.

7,41

10.

8,49

5.

8,16

Země

Norsko

ICT Development Index: Evropa Pořadí 2015 (Svět)

Pořadí 2015 (Evropa)

IDI 2015

Pořadí 2010 (Svět)

IDI 2010

Dánsko

2.

1.

8,88

4.

8,18

Island

3.

2.

8,86

3.

8,19

Spojené království

4.

3.

8,75

10.

7,62

Švédsko

5.

4.

8,67

2.

8,43

Lucembursko

6.

5.

8,59

8.

7,82

Česká republika

21.

21.

7,21

33.

6,30

Polsko

44.

29.

6,91

32.

6,38

Slovensko

47.

30.

6,82

40.

5,96

Maďarsko

48.

31.

6,82

41.

5,92

Země

ICT Development Index: ČR vs. svět a Evropa IDI 2015

IDI 2010

Dostupnost ICT

Využití ICT

Dovednosti (vzdělání)

7,21

6,30

7,41

6,29

8,66

Evropa

7,35

6,48

7,78

6,25

8,67

Svět

5,03

4,14

5,53

3,64

6,81

ČR

Zdroj všech tabulek: ITU, 2015

užitou kapacitu odchozích mezinárodních spojů (některé prameny uvádějí maximální a smluvní) pro přenos internetového provozu na jednoho uživatele. Míry saturace odkazují nejen na kupní sílu obyvatelstva nebo cenovou dostupnost počítačů, mobilních telefonů a související konektivity, ale i na potenciál rozvoje tzv. digitální společnosti, potažmo informační ekonomiky. Vyšší hodnoty indikují větší obchodní prostor pro elektronickou komerci, mobilní a internetové služby nebo uživatelsky zdatnější obyvatelstvo. Existuje-li infrastruktura, záleží také na míře jejího využití. Analytici organizace ITU pro měření operují s indikátory v podobě uživatelů internetu v populaci a s počty fixních a mobilních širokopásmových přípojek k internetu. Opět platí, že pro mezinárodní srovnání museli zvolit relativně dostupná data. Hodnota dílčího indexu, který zachycuje intenzitu využití ICT infrastruktury, vloni v případě tuzemska činila 6,29. Internet v České republice využívá téměř 80 procent populace. Tento ukazatel zachycuje i relativně méně časté nebo intenzivní aktivity na internetu. Tuzemská hodnota patří k nadprůměrným i v rámci Evropy. Podprůměrný stav v evropském srovnání ale vykazují další dva indikátory dílčího indexu. Jde o počet fixních širokopásmových připojení k internetu a o aktivní mobilní širokopásmová připojení, oboje v přepočtu na sto obyvatel. V prvním případě eviduje ITU hodnotu 27,64, ve druhém 62,82. Počet mobilních širokopásmových připojení na sto obyvatel se v rámci Evropy blíží 70.

Visegrádský odstup Pokud si Česká republika v žebříčku IDI oproti roku 2010 vloni pohoršila o jednu pozici, šlo ve srovnání s ostatními státy Visegrádské skupiny o nejlepší výsledek. Největší pokles v mezinárodním srovnání zaznamenalo Polsko. V roce 2010 mu patřila 32. pozice, což znamená, že se umístilo nejlépe mezi státy V4. Vloni se i přes mírný nárůst celkové hodnoty indexu umístilo 44. Podobně jako v případě České republiky polskou pozici ovlivnily nižší hodnoty dílčího indexu využití ICT. Nižší míry saturace internetových přípojek v zemi doprovází i podprůměrný podíl uživatelů internetu v dospělé populaci. Konkrétně jde o 66,6 procenta. Slovensko se vloni v žebříčku IDI umístilo na 47. pozici, před pěti lety mu patřilo 40. místo. I v jeho případě ale došlo k nárůstu hodnoty souhrnného indexu. V rámci některých indikátorů země vykazuje v evropském srovnání podprůměrné hodnoty. Opět jde především o saturaci širokopásmového připojení a o indikátor mezinárodního přenosového pásma. Na 48. příčce se umístilo Maďarsko. Oproti roku 2010 si pohoršilo o sedm pozic. Souhrnná hodnota IDI je v jeho případě téměř shodná se slovenskou. Výrazněji se v případě Maďarska odchyluje vyšší obliba pevných linek. Na sto obyvatel jich připadá více než 30. Výrazně nižší jsou v zemi hodnoty rozšíření širokopásmového mobilního internetového připojení. Členové Visegrádské skupiny sice shodně zaznamenali zvýšení souhrnné hodnoty indexu IDI, ale i přesto všichni v mezinárodním srovnání v žebříčku poklesli. Znamená to, přes všechny diskutovatelné nedostatky v užité metodice, že jiné země se ve sledovaných oblastech vyvíjejí rychleji. ■ ZÁŘÍ 2016


|

15

21.09.16 13:00


|

BEZPEČNOST

Náš Zlatý grál V dávných dobách běhali po českých luzích a hájích Tři psi, oni tedy byli čtyři – Asta, Rex, Alík a Azor, ale tak to je často, že je vše jinak. Prostě kdysi velmi dávno existoval antivirový program Tři psi, kteří ale byli čtyři, od českého výrobce. To už pamatuje málokdo. Ale dá se říci, že psi Asta, Rex, Alík a Azor byli na začátku úspěchů v této oblasti. DAGMAR BRECHLEROVÁ ři psi jsou již dávno v nějakém psím nebi, svět IT se zcela zásadně změnil, nastoupily internet a mobilní zařízení a já si jako oko v hlavě chráním krabici děrných štítků, diskety všech velikostí a jednu ZIPku. Ty vzdálené doby, kdy výpočetní středisko bylo izolované za zavřenými dveřmi, obsluha nosila bílé pláště a každý k ní choval úctu, jsou také pryč. To jen uvádím jako ukázku toho, že IT svět dříve a teď je úplně jinde. Na internet jsme přenesli i to, co jsme asi neměli, a hodláme v tom nerozvážně pokračovat v podobě internetu věcí. Obava např. z útoků na zdravotnické přístroje, které bohužel mohou mít strašné následky, je dosti opodstatněná. Z kyberkriminality se stalo výnosné odvětví, které se dělí o prvenství s obchodem se zbraněmi a obchodem s drogami. (Ne)bezpečnost IT se proto stala alfou i omegou užívání informačních technologií. Je to zcela zásadní oblast a její další zvládnutí může ovlivnit celý vývoj informačních technologií, jejich nasazení atd. A Česká republika je v tomto odvětví úspěšná. Zpět k historii. Koncem 80. a začátkem 90. let vznikla po světě celá řada antivirových firem, které se pak dalším vývojem spojovaly, přejmenovávaly, jejich počet se zásadně zredukoval atd. Samozřejmě jak čas šel, se jejich produkty rozšířily o další bezpečnostní řešení (jako např. funkce proti odcizení zařízení), čili dnes bychom je měli spíše nazývat softwarové firmy působící na poli IT bezpečnosti a termín antivirové firmy není zcela přesný, je spíše historický. Ovšem pro naši zemi (a dnes tedy i naše sousedy) bylo zásadní to, že v roce 1992 byl založen Eset, v roce 1991 Alwil Soft-

T

16

|

ware (dnes Avast), v roce 1991 Grisoft (posléze AVG). Tyto tři firmy nejenže přežily (byť zřejmě někdy velmi na hraně a trochu se štěstím), ale např. v roce 2014 měly tyto tři společnosti podle počtu instalací 33 procent světového trhu. Eset již je od 1. 1. 1993 za hranicemi (bohužel), takže nemůže být Hvězdou českého IT, ač jinak určitě hvězda je. V současné době je pravidelně oceňován jako nejúspěšnější slovenská firma roku, má zhruba 1 000 zaměstnanců (i v České republice) a jeho produkty v hodnocení dosahují pravidelně úspěchů. Avast prošel vývojem od firmy s pěti lidmi ke dnešním zhruba více než 600 zaměstnanců, kde převládají Češi. V roce 1991 založil Eduard Kučera s Pavlem Baudišem společnost Alwil Software, mezi jejíž nejznámější produkt patří antimalware řešení avast!. V roce 2002 uvedl na trh volně šiřitelnou verzi tohoto programu, který v roce 2014 aktivně využívalo přes 200 milionů lidí na celém světě. Firma Alwil Software se v červnu 2010 přejmenovala na Avast Software. Jak známo, jeho obchodní model je založen na freemium modelu a soustředí se na soukromé uživatele, případně malé firmy. Společnost AVG Technologies byla založena v roce 1991 českými inženýry Janem Gritzbachem a Tomášem Hoferem pod jménem Grisoft a začínala prodejem IT vybavení, softwaru třetích stran a produktu AVG Anti-Virus (AVG je zkratka pro Anti-Virus Guard). V roce 1994 se firma začala věnovat výhradně vývoji antivirových produktů. V roce 2000 vydala svůj první bezplatný produkt. V tuto chvíli AVG sídlí v Amsterodamu, není to česká firma, s pobočkami ve více zemích, AVG má po světě zhruba 1 000 zaměstnanců, ale její situace se v dohledné době zřejmě změní.

Společnost Avast Software totiž v roce 2016 oznámila odkoupení firmy AVG. Tím zřejmě vznikne největší světový výrobce antivirů (původně tedy Avast + AVG), který by měl pokrýt 30 procent světového trhu. Obě firmy jsou velmi úspěšné v počtu zákazníků, resp. uživatelů, ale bylo by také vhodné zmínit se o kvalitě produktů. Testování antivirů je obecně velmi problematické, jednotlivé testy se různí v provedení, navíc testy se samozřejmě liší podle verze operačního systému. Asi nejvíce uznávané hodnocení činí Virus bulletin, kde je možné vyhledat jak výsledky historické, tak současné. Rozhodně produkty Avastu i AVG patří k těm úspěšným, byť např. srovnání (které čerpalo z výsledků právě Virus Bulletinu) dává výše Eset než Avast! či AVG. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se spojení Avastu a AVG projeví právě na kvalitě produktů, protože se očekává, že pokryjí 400 milionů uživatelů. Protože antivirové firmy získávají zpětně od uživatelů zásadní bezpečnostní informace, bude tento zvýšený počet uživatelů mít určitě dopad na kvalitu. K firmě Avast chci ještě podotknout, že výsledky jejich práce (a tedy zisky) jdou také do Nadačního fondu Avast. To je velmi důvěryhodná organizace, která spolupracuje např. s Kontem bariéry, Cestou domů a jinými. Toto počínání není v českých zemích běžně zvykem, a proto na tuto skutečnost považuji za vhodné poukázat. Těmito dvěma produkty naše úspěchy zdaleka nekončí. Kerio technologies, dnes s hlavním sídlem v San Jose, je také původem česká firma, koneckonců její významná pobočka je stále v Plzni. Kerio personal Firewall pro volné užití byl svého času velmi používaným produktem a byť se dnes firma posunula přece jen trochu jinam, je určitě dobré být hrdý na její české kořeny. Ovšem nejde jen o producenty bezpečnostního SW, ale také o pracovníky firem, které přesunuly do České republiky právě svá bezpečnostní oddělení nebo jejich část. Jako příklad: IBM v Brně má Client Innovation Centre, jednou z oblastí, čím se za-

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


|

BEZPEČNOST

bývá, je i security, kde je kolem 180 lidí. Odhadem z ČR pochází tak kolem 60–70 % lidí, jsou to různé pozice od technických, lidi, kteří se specifikují na network security, risk a compliance, audit, data privacy až po management role pro různé zákazníky nebo interní, co je třeba. AT & T má v Brně také lidi na network security, Netsuite dělají cloud security, Tieto má zase v Ostravě také centrum. A pohlédne-li člověk na LinkedIn, lidí původně z Čech, kteří pracují v security různě po světě, není zrovna málo. Myslím, že IT bezpečnost je oblast, ve které je ČR dobrá, v níž máme šanci a příležitost a kterou bychom měli dále rozvíjet. A nemyslím tím tedy jen tvorbu bezpečnostního softwaru, ale i oblast bezpečnostních služeb. Tvorbu politik, havarijních plánů, školení apod. Navíc vzhledem k po-

ptávce po specialistech v této oblasti tito lidé chybějí stále. Potřeba lidí schopných pracovat v IT bezpečnosti je obrovská a nedá se očekávat její pokles. Je samozřejmě otázka, jaké by měli mít vzdělání. Pokud programují, pak škol schopných připravit dobré programátory je nyní v ČR celá řada. Jestliže ovšem budou pracovat zejména v oblasti konzultací, tvorby politik, havarijních plánů apod., zde už tento obor vyžaduje často i znalosti z ekonomické či právní oblasti a situace není tak jednoduchá. V poslední době se často setkávám s názorem, že jsme vlastně jen montovna kohosi, kdy ve velkých halách trpí drtivá většina obyvatelstva tím, že pro cizáky cosi šroubují, natahují, montují a podobně. Ve volném čase poté nepatrnou vydělanou částku lidé utrácejí nakupováním ne-

kvalitního zboží (které by jinde vyhodili) v nepřeberném množství hyper- a supermarketů. Mezitím strádáme, protože jsme všichni hloupí a na víc stejně nemáme. Naše školy stojí také za nic, a proto ani na nic jiného mít nemůžeme. I kdybychom se snad snažili, tak nás nějaká zlá globální firma zadupe do země. Tak je nejlépe se stejně nesnažit. Samozřejmě jsou místa, kde se tyto názory objevují častěji, třeba některé diskuze na internetu nebo restaurace poněkud nižší cenové úrovně, ale obecně je tento názor rozšířen velmi i mezi docela jinak normálními lidmi. Myslím, že zrovna výše uvedené příklady jsou důkazem toho, že není vše tak špatné, jak se může zdát. ■ Autorka se dlouhodobě věnuje IT ZÁŘÍ 2016


|

17

21.09.16 13:00


|

HERNÍ PRŮMYSL

Akční i adventury ovládly svět Oblast, kterou můžeme určitě v České republice považovat za úspěšnou, je tvorba počítačových her. TOMÁŠ BRECHLER očítačové hry mají v České republice (potažmo i v Československu) dlouhou tradici. Již v dobách pozdního socialismu a budování zářné budoucnosti chodili pionýři či žáci do stanic mladých techniků a škol na kroužky počítačů, kde však potajmu hráli hry. Režim hrám na počítači nebyl úplně nakloněn a k počítačům nebylo jednoduché se dostat (kvůli cenám a problémům s dovozem), nicméně to pařanům nebránilo, aby si někde alespoň občas nezahráli. Většina tehdejších her byla klony klasik jako Space Invaders, Pong, Asteroids a podobné klasiky, případně prolétávání vesmírem zamořeným nepřáteli pomocí vlastní vesmírné lodi, kterou musel hráč úspěšně navigovat a prostřílet se na konec úrovně. Hry se množily obdobně jako audiokazety a pořádaly se celé srazy, kde se do noci jen kopírovalo, autorská práva nikdo neřešil. Velmi populární byly arkádové hry, které bývaly vždy zcela v obležení pařanů a i přes vysokou cenu jednotlivých her představovaly pro vlastníka velmi výnosný byznys, zájemců bylo stále mnoho. Populární bývaly například maringotky na poutích a zábavách, ve kterých bývalo takovýchto přístrojů několik a kde bylo skoro pořád plno. Je vhodné se také zmínit o jiném fenoménu: digihrách. Populární vlk chytající v kurníku do košíku vejce je znám dodnes, stejně jako těch několik dalších, které byly k mání. Byly naprosto jednoduché a neumožňovaly prakticky nic jiného, než zběsile mačkat pár tlačítek, ale to nebránilo hodinám a hodinám zábavy s nimi. Po revoluci k nim pak přibyly Game Boy, Sega Game Gear a další, pokročilejší přístroje. Některé z nich buď obsahovaly více her, nebo umožňovaly jejich výměnu pomocí paměťových médií. Počítače byly často drahé a nevýkonné, nicméně to nadšencům nebránilo stylem

P

18

|

pokus/omyl zkoušet vytvářet nejrůznější aplikace a textové hry. Za rozšiřováním počítačových her a celkově IT v Československu stála skupinka nadšenců, kteří se snažili různými způsoby umožnit alespoň částečné využívání počítačů k hraní. Za nestora bývá často označován František Fuka, ale jmen bylo daleko více: Jiří Koudelka, Tomáš Rylek, Miroslav Fídler, skupina VBG působící v 415. ZO Svazarmu Ostrava a další. Díky nim vznikaly první hry na tehdejší počítače: Jméno Růže, Heroes ’92 (ta byla dokonce provázaná se soutěží v tištěném časopise ZX Magazín), Podraz, Poklad, série Indiana Jones, Jet Story a mnoho dalších. Po revoluci se pak informační technologie začaly šířit rychleji, vznikala první periodika zaměřená primárně na hry (Excalibur, Score, Level…), stejně jako první firmy zabývající se vývojem počítačových her – Vochozka Trading, Zima Software, Bohemia Interactive, Napoleon Games a další.

Adventury Oblast adventur měla v České republice odjakživa velmi širokou základnu. Vzhledem k celkem jednoduše vytvořitelné grafice či

dokonce pojetí celé hry jako textové bylo i přes nedostatky vybavení či prostředků možné vytvořit obstojnou, nebo dokonce výbornou hru. Mezi nejznámější hry z této oblasti můžeme počítat: Tajemství oslího ostrova (TOO) – 1994 – Pterodon Software/Vochozka Trading V ČR velmi oblíbená parodie na sérii adventur Monkey Island od Lucas Arts. TOO je považováno za první českou komerčně úspěšnou hru, nicméně již několik her o pár let dříve zažilo relativní komerční úspěch. Šlo však zcela určitě o průlom v oblasti tuzemské scény. V této point-and-click adventuře v roli rádoby piráta Gajbraše Tripvůda prochází hráč ostrovem osídleným osly, piráty či čarovnými rostlinami, přičemž mu jde po krku krvelačný pirát LeGek, jehož bratra LeČuka kdysi Gajbraš zabil. Mnoho úkolů vůbec nedává smysl a nad některými z nich hráči propadali zoufalství. I přesto však je TOO klasikou české herní scény a dostalo se jí velmi pozitivního přijetí – částečně právě proto, že hra dokázala, že i na domácí scéně mohou být vytvořeny vcelku úspěšné hry. 7 dní a 7 nocí – 1994 – Pterodon Software/ Vochozka Trading Point-and-click adventura, ve které se soukromý detektiv Venca Záhyb vsadí

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00

|

HERNÍ PRŮMYSL

s kamarádem o to, že během týdne svede sedm sester, které mu svěří na hlídání místní milionář. Vzhledem k tomu, že jedna je například lesbické orientace, má před sebou Venca dost obtížný úkol. Hra vznikla opět jako částečná parodie, tentokrát na populární herní sérii Larry od studia Sierra. Dračí historie – 1995 – NoSense/Vochozka Trading První hra, která měla kompletní český dabing a byla distribuovaná na CD. V této adventuře hráč ovládá mladého draka Berta, který hledá svého otce. Zároveň také musí napravovat nepořádek, který způsobil, když se spřáhl s ďábelskou kouzelnou hůlkou Evelýnou. Hry se prodalo přes 7 000 kusů, poté byla, stejně jako jiné hry distribuované Petrem Vochozkou, dána volně ke stažení. Horké léto – 1998 – Maxon/JRC // Horké léto 2 – 1999 – Centauri production V této populární adventuře se Honza Majer, dabovaný Zdeňkem Izerem, vydává na tropický ostrov zachránit své příbuzné, kteří by jinak skončili jako kulinářská specialita na talíři domorodého kmene. Polda (1–6), první díl 1998 SleepTeam/ Zima Software Prozatím šestidílná série adventur (v roce 2017 vyjde snad další díl). Hlavním hrdinou je, jak je již z názvu patrné, policista Pankrác, který ale v pokračujících dílech od policie odejde a vydá se na dráhu soukromého detektiva. Hra je proslavená především velmi kvalitně obsazeným dabingem (L. Sobota, J. Lábus, P. Nárožný, V. Zawadská, S. Laurinová a další). Posel smrti (1–3), první díl 2003 – Unknown Entity/Future Games Adventura na pomezí detektivky a hororu. Specifickou skupinou jsou pak hry od studia Amanita Design, zaměřujícího se od roku 2003 na vývoj flash -based point and click adventur. Specifický je hlavně styl tvorby prostředí, využívání koláží z fotografií, textur a charakteristického ilustrovaného stylu. Mezi jejich projekty patří Samorost, Machinárium, Questionaut, Botanicula a další. Studio se dokázalo prosadit i v zahraničí a hry získaly četná ocenění.

RPG Vzhledem k oblibě fantasy a sci-fi v českých luzích a hájích, deskových her a her na hrdiny s touto tematikou se není co divit, že i do počítačových her oba žánry úspěšně pronikly. Valná většina tuzemské tvorby v oblasti RPG se odehrává buď ve fantasy, nebo ve sci-fi prostředí. Prokletí Eridenu, 1997 – Napalm Games/ Zima Software Kouzelník zaklel město Eriden do čarovných zrcadel, ty schoval někde v podzemí a hráč jakožto správný hrdina či hrdinka se musí vydat do dungeonu, zrcadla najít a rozbít. Tím dojde k osvobození města a všech jeho obyvatel. Recenze na hru jsou dosti smíšené, nicméně jde o klasického, i když dosti pozdního zástupce žánru. Brány Skeldalu (1–3), první díl 1998 – Napoleon Games/JRC Interactive Celkem klasicky pojatý krokovací dungeon, ve kterém hráč ovládá skupinu fantasy postav různých profesí. Hráčovým cílem je přemoci pět mágů, kteří se snaží otevřít pomocí skrz kontinent volně proudící magie bránu do jiné dimenze, a tím narušit rovnováhu dobra a zla. Hráč tomu samozřejmě musí zabránit. Třetí díl vyšel nedávno a je určen jak pro mobilní operační systémy, tak i pro PC. U.F.O. 1–3 (Aftermath/Aftershock/Afterlight), první díl 2003 – Altar Interactive/ Cenega Herní série kombinující prvky RPG a strategie. Po mimozemském útoku pomocí je-

dovatých spór většina lidstva zahynula. Povrch následně obsadili mimozemšťané. Přeživší se uchýlili do podzemí, odkud se snaží zorganizovat obranu. Hra volně navazuje na úspěšnou sérii XCOM. Kingdom Come: Deliverance, v přípravě – Warhorse Studios Připravovaný projekt, financovaný prostřednictvím crowdfundingové kampaně, je historické RPG z pohledu první osoby, postavené na enginu Cryengine 3. Jde o velmi ambiciózní projekt snažící se dosáhnout co možná nejvyššího stupně realističnosti. Tvůrci spolupracují s řadou odborníků na středověkou kulturu, souboje, výrobu a další odvětví, cílem je podle jejich vyjádření zcela se vyhnout jakýmkoliv nepřirozeným prvkům, které jsou běžné v jiných historických hrách, například nadpřirozeným bytostem či magii. Hra měla původně vyjít v roce 2017, vzhledem k její komplexnosti je zatím definitivní datum vydání neurčité.

Strategické hry Original war, 2001 – Altar Interactive/Virgin Interactive Realtime strategie s některými prvky RPG je inspirována knihou Poslední den stvoření od německého spisovatele Woflganga Jeschkeho. Pomocí stroje času jsou americké vojenské jednotky vyslány dva miliony let zpět, aby zajistily pro svůj národ v budoucnu suroviny nacházející se na Sibiři. Do minulosti se však nevydaly pouze Spojené státy.

▼


ZÁŘÍ 2016


|

19

21.09.16 13:00


|

HERNÍ PRŮMYSL

Hra měla v ČR značný úspěch, v zahraničí však doplatila na slabý marketing a svou podobnost s legendární strategií Red Alert 2. I tak jde o na místní poměry velmi slušnou hru. Red Dragon 2 Jedna z prvních on-line strategií, která však funguje do dneška. Původní verze fungovala od roku 1997, po dvou letech bylo spuštěno pokračování Red Dragon 2. Ve své době šlo o velmi úspěšnou hru se značnou návštěvností. Hru v roce 2000 koupila společnost Cenega, která ji používala ke sběru informací o chování hráčů, aby mohla získané informace použít pro jiné on-line projekty. V roce 2005 pak hru koupila společnost JRC. Hráč při založení účtu hraje za určitou zemi (gubernát), obydlenou jím zvolenou fantasy rasou. Hra v určitý denní moment vyhodnocuje uskutečněné akce a podle toho určuje možnosti hráčů pro další den, například jim přiděluje konkrétní počet tahů. WebGame Dosti známá on-line strategická hra byla spuštěna v roce 2001 a do dnešního dne na ní bylo založeno přes 400 000 účtů. Hra se člení na věky, které trvají vždy přesný počet kol, hráč během nich ovládá svou zemi. Ve hře funguje známý systém sdružování hráčů do aliancí, díky nimž mohou prosazovat aktivněji své zájmy. V současné době hraje WebGame něco kolem 2 500 hráčů. Pán Hradu a Dark Elf Jde o dvojici on-line fantasy her od stejného autora (Zdeněk Pletka). V Dark Elf – fantasy tahové strategii – se hráč snaží o ovládnutí kontinentu pomocí stavby magických věží a založení kultu. Jedna hra trvá obvykle zhruba měsíc. Hra funguje od roku 2001. V tahové strategii Pán Hradu pak hráč bojuje proti hordám útočících skřetů, proti kterým musí opevňovat svůj hrad, přičemž se opět může spojit s ostatními hráči a ukázat nepřátelům, zač je toho loket. Obě hry lze hrát rovnou z prohlížeče, bez nutnosti instalace. Age of expansion Textová strategie z daleké budoucnosti, ve které bojují tři rasy o nadvládu nad Zemí. Hra funguje od roku 2004 a mezi její specifika patří například fakt, že hráči vyhrávají reálné ceny (unikátní lávová lampa). 20

|

Infinitum Velmi zajímavý pokus udělat realtime strategii hratelnou přímo v prohlížeči. Ve starší verzi, spuštěné v roce 2011, bojovali hráči (a celé aliance) o nadvládu nad postapokalyptickou krajinou České republiky po třetí světové válce, v novější verzi pak byla hra rozšířena na celou Evropu, a možnost reprezentovat svou zemi dostali tak i hráči jiných národností.

simulátor VBS1, fungující na bázi Flashpointu, v němž je možné nacvičovat různé bojové situace. K Operaci Flashpoint byl také vydán datadisk Resistance, mapující lokální odboj proti silám Varšavské smlouvy, okupujícím souostroví, na kterém se Flashpoint odehrává. Operace Flashpoint byla znovu vydána v roce 2011 pod jménem ArmA: Cold War

Hra získala ocenění Nejlepší český umělecký počin v herní tvorbě 2011 na akci Česká hra roku.

Assault, se změněným názvem z důvodů sporů o autorská práva mezi původními vývojáři a vydavatelem. ArmA 1–3 (první díl ArmA: Armed Assault 2006) – Bohemia Interactive Studio Nástupce úspěšné vojenské taktické akce Operace Flashpoint se vyznačuje vylepšenou grafikou a pokročilejším enginem. Zpracování jednotlivých pokračování se vesměs drží svého předchůdce a snaží se dosáhnout realističnosti vojenského simulátoru se vším všudy. Na rozdíl od vojenských FPS typu Call of Duty tedy hráč nemůže počítat například s tím, že proběhne krupobitím kulek bez úhony, zásah do hlavy se v této herní sérii rovná prakticky jisté smrti. Stejně tak při řízení vozidel je nutné dbát celé řady aspektů včetně zásobování pohonnými látkami a střelivem. Pro ArmA 2 vyšla také modifikace DayZ, mód, který hru přetvoří v zombie/survival hororovou střílečku. V ní je hlavním úkolem hráče přežít, přičemž musí neustále shánět zdroje (potraviny, lékařské vybavení, střelivo, palivo) a mít se při tom na pozoru nejen před zombiemi, ale i před ostatními hráči, kteří se často nezdráhají okrást

Akční hry V oblasti akčních her představuje Česká republika vcelku unikát – na její velikost a omezené technické možnosti zde vzniklo několik celosvětově velmi úspěšných projektů. Operace Flashpoint, 2001 – Bohemia Interactive Studio/Codemasters Vojenská akce z pohledu první osoby představuje základ realistických military stříleček. V roli několika vojáků NATO hráč prochází konfliktem v období studené války, situovaným do prostředí skupiny ostrovů, nápadně však připomínajících českou krajinu. Je možné ovládat řadu civilních i vojenských vozidel včetně bojových vrtulníků, letadel a tanků, dávat povely vlastní jednotce, volit vybavení pro danou situaci či přistupovat k úkolům a jejich řešení různými způsoby (stealth versus destrukce). Hra měla takový úspěch, že bylo studio Bohemia Interactive osloveno americkou armádou a byl vytvořen virtuální taktický

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


|

HERNÍ PRŮMYSL

o cenné zdroje kohokoliv. Vietcong 1, 2; první díl 2003 – Pterodon, Illusion Softworks/Take 2, Cenega Dnes již klasická střílečka z pohledu první osoby zavede hráče do neúprosného prostředí vietnamské džungle v roce 1967, kde kromě bojových jednotek nepřítele musí dávat pozor i na rozličné pasti – jediný krok vedle a následuje těžké zranění nebo smrt. Hry se do dnešního dne prodalo více než milion kusů. Druhý díl pak začíná zhruba v době ofenzivy Tet – obrovského protiútoku severovietnamských jednotek v roce 1968. Na rozdíl od výše zmíněné Operace Flashpoint a dalších realistických vojenských simulátorů těží Vietcong spíše z akce v exotickém prostředí, realističnost není příliš vysoká. Mafia 1–3, první díl 2002 – Illusion Softworks/Gathering of Developers Pravděpodobně nejúspěšnější česká herní série, která se dočkala velmi pozitivního ohlasu jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Všechny díly se, jak je již z názvu patrno, zaobírají světem americké mafie, hráč obvykle musí plnit úkoly v rámci příslušnosti k mafiánským rodinám – vraždy, krádeže, vydírání, nastražování kompromitujících materiálů a jiné klasiky podsvětí. Hra je z pohledu třetí osoby, důležitou roli hraje i řízení dobových vozidel a střelba z klasických mafiánských zbraní, samozřejmě nechybí například klasický samopal Thompson.

Bulánci, 2001 – SleepTeam Poslední zmiňovaný zástupce oblasti akčních her je česká legenda Bulánci – v izometrickém prostředí na sebe střílejí roztomilé polštáře pomocí nejrůznější škály zbraní od pistole až po raketomet. Hra je velmi jednoduchá a dá se hrát ve více hráčích na jedné klávesnici, mnoho hráčů nad ní přesto strávilo stovky hodin zábavy.

Hry pro mobily V oblasti her pro mobily je Česká republika také vcelku úspěšná – některé tituly mají stovky tisíc uživatelů nebo získaly různá ocenění. Výčet her bude trochu zkratkovitější než u her pro PC.

Velmi významné v oblasti her pro mobilní přístroje je brněnské studio Madfinger games, které vyvinulo řadu nejúspěšnějších českých mobilních her: Dead Trigger 1 + 2, ShadowGun, Unkilled a další. Často jde o střílečky či akční hry, ve kterých uživatel například kosí hromady zombií. Počty uživatelů těchto her jdou do milionů a hry sklízejí velmi slušná hodnocení i od odborné veřejnosti. Dalším známým studiem jsou pražští Hexage, kteří se zaměřují na hry arkádovějšího typu, nechybějí ani klony Space Invaders či Pacmana. Jejich nejznámějšími tituly jsou: Reaper – tale of a pale swordsman, Redcon, Robotek, Radiant Defense a další. Posledním studiem, které bych rád uvedl, jsou brněnští Alda Games. Ti se zaměřují spíše na hry pro mladší hráče, mezi jejich úspěšné tituly patří například Zachraň Šneka (Save the Snail), Sýrový Svět (World of Cheese) či tower defense titul Defend Your Life Zmíněné tituly samozřejmě zdaleka nejsou všechny, které český herní svět obsahuje. Jde spíše o průřez nejznámějšími hrami, které od rozšíření informačních technologií mezi běžnou populací v České republice vznikly, přičemž některé mohly být pro nedostatek místa vynechány. I přes relativně malou rozlohu naší země je tak vidět, že nehrajeme v oblasti herního průmyslu druhé housle a tvorba počítačových her zde má silnou základnu. ■ Autor je ilustrátor a grafik

ZÁŘÍ 2016


|

21

21.09.16 13:00


|

TECHNOLOGIE

Devět věcí, které budou jinak Před deseti lety nebyly žádné chytré telefony. Byla to éra internetových kaváren s Wi-Fi a internet nás začal následovat ven do světa. Aby to nebylo tak jednoduché, Amazon v té době právě představil EC2. JON GOLD nes jsou Wi-Fi a mobilní data téměř všudypřítomné, chytré telefony dosáhly ve většině rozvinutých zemí nasycení trhu a EC2 je základním kamenem moderního firemního IT. Tempo technologických změn neustále zrychluje a vypadá to, že zcela nové kategorie produktů mění náš životní styl a způsob, jakým děláme byznys, a zatím stále není vidět konec změn. Přinášíme pohled na deset let do budoucnosti, jak se může změnit svět technologií.

D

1

Náš pohled na produktivní aplikace se změní k nepoznání

Aplikace pro produktivitu se v průběhu času samozřejmě přesunuly do cloudu a staly se chytřejšími, ale každodenně používané programy zůstaly od svého vzniku funkčně totožné – textový editor je stále textový editor bez ohledu na to, zda jde o WordStar nebo Google Docs, a tabulkový kalkulátor je stále stejný, ať už je to Lotus nebo Excel 2013. Nicméně nikdo menší než sám vynálezce tabulkového kalkulátoru Dan Bricklin řekl Network Worldu, že to se v následujících deseti letech změní. Podle Bricklina se největším tahounem změn v produktivních aplikacích stane formát koncových zařízení. Co si představujeme pod pojmem tvorba – tabulkový kalkulátor, textový editor atd. – se nejlépe používá s rozumně velkou obrazovkou a klávesnicí. Ale ve světě, kde mobilní zařízení jsou pro lidi vstupem do digitálního světa, tradiční produkční nástroje tak dobře nefungují. „Telefon, hodinky nebo i další nositelná elektronika jsou z jiného těsta – a tablet je někde mezi tím,“ říká. „Naskýtá se otáz-

22

|

ka – jaký bude produkční nástroj pro někoho s takovým zařízením?“ Například procházení databáze během čekání ve frontě v obchodě není způsob, jakým většina lidí používá své chytré telefony, proto je nepravděpodobné, že se takové používání ujme, poznamenává Bricklin, který je momentálně CTO Alpha Software. Ve skutečnosti to bude nejspíš tak, že produkční aplikace budou mnohem rozmanitější a specializovanější – například než aby uživatel na telefonu přímo editoval tabulku, může do zařízení za pohybu diktovat nové údaje, které se vloží do systému. Databáze s informacemi o opravách může pomoct třeba automechanikům nebo instalatérům.

2

Řady pracovníků technologických firem budou mnohem rozmanitější

Přestože se situace za posledních několik let výrazně zlepšila, zůstává nezpochybnitelným faktem, že technologický obor má problém s rozmanitostí. Velké firmy veřejně prohlásily, jak je to trápí, a slíbily s tím něco udělat, ale příchod změn byl relativně pomalý. Nicméně v následující dekádě bychom měli být svědky výraznějšího pokroku díky rostoucímu povědomí o důležitosti problému a iniciativách zaměřených na větší personální pestrost v univerzitních oborech počítačová věda a inženýring. Současná situace ukazuje, že obor technologií se složením stále znatelně rozchází se zbytkem společnosti – ženy jsou v oboru výrazně méně zastoupeny – pouze 25 % pracovníků Intelu jsou ženy, vedle toho 30 % v Googlu, 31 % v Applu a 28 % v Microsoftu. (Podle seznamu sestaveného serverem informationisbeautiful je největším zaměstnavatelem žen Pandora se 49 %.)

Ve většině nejlepších technologických firem také překvapivě chybějí černoši a hispánci. Největší technologická společnost s nejhojnějším podílem pracujících černochů je Amazon s 15 %. Ve většině ostatních jsou to nízké jednotky procent. Nejvíce hispánců pracuje v HP, kde tvoří 14 % pracovní síly, ve většině firem jsou to opět jednotky procent. Objevují se však nadějná znamení. Intel nedávno zveřejnil informace o firemní diverzitě, která je celkově špatná, ale vedení slíbilo, že do roku 2020 budou čísla odrážet složení americké společnosti. Firmy začínají objevovat hodnotu rozmanitosti, ať už genderovou nebo etnickou.

3

Cisco zůstane na vrcholu

Abychom pochopili, kde by mohlo být Cisco za deset let, pokusíme se vrátit o deset let nazpátek. Byl právě třetí kvartál fiskálního roku 2006. Přepínač Catalyst 6500 během svého sedmiletého životního cyklu dosáhl 20 miliard výnosů; první generace routeru CSR-1 určeného pro poskytovatele služeb – přezdívaného SDR neboli Sakra dobrý router – byla dva roky stará a měla 60 velkých zákazníků po celém světě; IP telefony Cisco měly na stole dva miliony firemních zákazníků. Dnes je jádro modelů Catalyst nahrazováno za Catalyst 6800, přičemž datová centra přecházejí na model Nexus 9000. CSR-1 zažil tři další generace, byl sesazen a úspěšně nahrazen řadou Network Convergence System (NCS). Cisco prodalo více než 50 milionů IP telefonů a u jednotné komunikace ve stylu infrastruktura jako služba se klade důraz na cloudový software. Do budoucna proto můžeme očekávat důraz na software, který pomáhá transformovat Cisco z vedoucího poskytovatele síťového hardwaru v softwarovou společnost. Očekávejme, že „produkty“ firmy budou nabízeny jako služby s doživotní nebo předplatitelskou licencí, budou hostované, řízené a spravované z cloudu Ciska. Stále budou existovat routery a přepínače, ale v městských sítích budou pořád drob-

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00

|

TECHNOLOGIE

nější a nepatrnější, něco jako jsou síťové přípojky u vás doma; hlavní motor hardwarového zpracování a akcelerace bude vyhrazen datovým centrům a cloudu. Očekávejme, že současné modely Nexus 9000 a NCS budou v následujících deseti letech nahrazeny jednou nebo dvěma generacemi, podobně jako byly nahrazeny Cat 6500 a CRS-1 během minulého desetiletí. Počítejme, že Cisco získá větší podíl v serverech pro datová centra, a představme si řadu dalších cest k hyperkonvergenci výpočtů, sítí a ukládání dat s aplikacemi, službami a distribuovanými službami pomocí nepatrných poloautomatických kontejnerů. Očekávejme, že Cisco vzkřísí model on-premise tím, že ho udělá nákladově efektivní a bezpečnější než off-premise cloud. Počítejme, že Cisco bude vedoucím poskytovatelem konektivity pro internet věcí. A přiznejme si, že Cisco možná skutečně bude ve světě IT firmou číslo 1, po čemž momentálně prahne. A očekávejme, že mnozí jeho konkurenti a protivníci se pod tíhou tohoto vzkříšení budou pokládat.

4

Cloud v roce 2026: Základ výpočtů

„Nejsem si jistý, jestli tomu v roce 2026 ještě budeme říkat cloud, je to jednoduše způsob, jakým děláme IT,“ říká seniorní viceprezident Cloud Technology Partners a znalec oboru David Linthicum. Během následující dekády bude postaveno ještě více obřích datových center, aby obsáhla naši exponenciálně rostoucí tvorbu dat a neukojitelnou touhu po výpočetní kapacitě, která by data spravovala a analyzovala. Do roku 2026 se dostaneme do bodu, kdy naše chytré telefony a ultratenké klienty budou mít přístup k této virtuálně neomezené výpočetní a úložné kapacitě postavené na cloudu. Zatímco dnešní firmy vytvářejí v cloudu nové aplikace, za deset let bude cloud dominantní a přirozený prostor pro umísťování hostovaných aplikací. Dnešní obavy o bezpečnost cloudu budou během dekády obrácené: cloud bude považován za bezpečnější místo pro ukládání dat, než je ukládání na vlastním serveru. Firmy budou skladovat velké množství dat v cloudových databá-

zích – více než 100 pentabajtů bude pro většinu společností normou. Budou si moci vybrat mezi všeobecně zaměřenými cloudovými službami nebo takovými, které jsou přizpůsobené jejich konkrétním vertikálám (například cloud pro retail, zdravotnictví nebo finance).

5

Chytré aplikace ovládnou internet věcí

Přestože bude cloud přirozeným a dominantním místem pro většinu aplikací a uložených dat, velmi malý důraz bude kladen na vnitřní infrastrukturu, protože ta bude spravována pronajímateli. Pozornost koncových uživatelů bude místo toho upřena na „chytré“ aplikace a služby, které budou z této všudypřítomné infrastruktury těžit, předvídá analytik a stratég Krishnan Subramanian, který pořádal akci s názvem „Cloud 2020“ popisující, jak se tato technologie v budoucnosti změní. Zatímco dnešní výpočetní jednotkou je virtuální nebo fyzický server, v roce 2026 jí bude značný počet propojených zařízení vytvářejících data, která budou následně

▼


Open source: Hvězda na nebi podnikového IT pen source je sice již řadu let standardní součástí podnikové IT infrastruktury, ale v posledních letech jeho míra adopce v podnikové sféře výrazně roste. V srpnu jsme si připomněli již 25 let od uvedení první verze jádra svobodného operačního systému Linux, jehož zdrojový kód je zdarma k dispozici každému a který za pomoci vývojářů z celého světa prošel za poslední čtvrtstoletí dynamickým vývojem a dnes je základem podnikových informačních architektur i tahounem většiny inovací. Po 25 letech vývoje máme k dispozici ucelenou oblast IT prostředků a technologií, které jsou již ve výchozím stavu efektivní a otevřené. Dnes již nehovoříme pouze o operačním systému, open source se promítá téměř do

O

všech vrstev IT. Jeho standardizovaná platforma umožňující maximální míru inovací proniká do oblastí jako management IT systémů, datacentra, ukládání dat, cloud computing, virtualizace, middleware a imunní nezůstává ani hardware. Open source zásadním způsobem překonává hranice samotného technologického světa a ovlivňuje celou společnost i naši kulturu. S růstem zájmu o svobodný software pozorujeme stále větší příklon k otevřeným postupům, ať již v oblasti správy věcí veřejných, mezi komerčními aktivitami i v případě komunitního podnikání. Otevřená a transparentní spolupráce stále více souvisí s myšlenkami propojeného světa, přičemž vyzdvihnout lze roli crowdsourcingu a komunitní spolupráce

Radovan Musil, ředitel vývojového centra, Red Hat

napříč mnohdy i konkurenčními subjekty, což mění open source do podoby, která přesahuje oblast jednotlivých technologických odvětví, přináší inovace a vytváří nová IT odvětví. Díky Linuxu jsou dnes open source technologie klíčovým hráčem v oblasti firemního IT a pozitivně ovlivňují celý podnikatelský svět. Bez nich by mnoho každodenně používaných nástrojů, od služeb na vyžádání až po internetovou telefonii, pravděpodobně vůbec nevzniklo nebo by vypadalo zcela odlišně. ZÁŘÍ 2016


|

23

22.09.16 8:46


|

TECHNOLOGIE

uložená v cloudu. Cloudové systémy budou mít výkonné nástroje pro strojové učení a umělou inteligenci, které data vytvořená těmito IoT zařízeními natráví a vytvoří byznysovou logiku, jež udělá rozhodnutí.

6

Data lépe zabezpečí homomorfní šifrování

Velkým rizikem dat uložených v cloudu je, že je musíte před použitím odšifrovat, čímž je vystavíte potenciálnímu útoku. To však může napravit homomorfní šifrování. Tato technika šifruje data takovým způsobem, že aplikace k nim mohou přistupovat a vytvářet nad nimi výpočty, aniž samotná data používají; pracují pouze s jejich šifrovanou podobou. A výpočty provedené aplikací mohou být opět zašifrované. Takže máte například uložené záznamy o pacientovi, které může zpracovat aplikace předvídající pacientova rizika. Protože však data nejsou nikdy dešifrována, nevzniká žádné riziko. Tento postup pomůže dodavatelům aplikací do zdravotnictví splnit zákonné požadavky a předpisy o důvěrnosti lékařských záznamů. Tento příklad je součástí letošního dokumentu z Microsoft Research o dosažení vysoké propustnosti, přesnosti a citlivé manipulaci se šifrovanými daty.

7

Open source bude ještě běžnější, kde to bude možné

24

ZÁŘÍ 2016

V posledních letech se pro rozkvět bezplatného a open source softwaru udělalo mnoho. Za velkou a neustále rostoucí část softwaru používaného v prostředí velkých firem jsou odpovědné proměnlivé týmy budující základnu otevřeného kódu – činí tak například organizace jako Red Hat nebo SuSe. A není důvod se domnívat, že se tento trend v nejbližší době nějak změní. Výkonný ředitel projektu OpenDaylight SDN Neela Jacques říká, že přílišná závislost na uzavřených proprietárních systémech byznysovým zákazníkům v minulosti ublížila. „Firmy zjistily, že je neefektivní snažit se vybudovat proprietární platformy s nízkou šancí na úspěch,“ říká. „Momentálně jsme svědky vzniku nového modelu, kde organizace vynakládají rozumné množství času spolupráce s dalšími při tvorbě společné standardní platformy.“ |

potenciální vstup do sítě a bezpečnost IoT není vždy zaručena. Ale Mehra říká, že tyto problémy budou vyřešeny (s danou mírou spolehlivosti) během následující dekády. „Podle mě do sebe všechny součásti pomalu zapadají,“ řekl časopisu Network World. „Dnešní síť se může přizpůsobovat, může se škálovat a všechno běžící, jako jsou aplikace, se musí změnit – to momentálně znamená, pokud jsem pracovník IT, že musím přemýšlet, jak přizpůsobit cloud, velká data a analytické aplikace, aby dělaly maximum pro koncové body IoT.“


Navíc se podle Jacquese open sourcová komunita v následující dekádě mnohem více zprofesionalizuje – tím se odstraní jedna z bariér ke vstupu konzervativních firem, které se obávají občasných slovních přestřelek, k nimž čas od času u některých open sourcových projektů dochází. „Debata se stočí k tomu, jak vytvoříme a budeme udržovat nejlepší dostupné sdílené technologie, počínaje licencováním, certifikací a školením talentů, kteří budou tyto zdroje podporovat,“ říká.

8

IoT se konečně dostane do tempa

Internet věcí je fenomén, o kterém se soustavně říká, že se už už ujme a skutečně změní svět kolem nás, ale nikdy to nevypadá, že k tomu dojde. Podle viceprezidenta IDC pro síťovou infrastrukturu Rohita Mehryho však během následujících deseti let začnou technologie objevovat jeho potenciál. To, co drželo IoT zpátky, můžeme rozdělit do dvou kategorií – otázky bezpečnosti a interoperability. Relativní čerstvost technologie znamená, že existuje poměrně málo obecně akceptovatelných standardů komunikace, což na druhou stranu znamená, že může být obtížné používat různá spolupracující IoT zařízení, pokud nejsou všechna od stejného výrobce. To limituje jejich použitelnost, protože hlavním smyslem je, aby vše hladce pracovalo jako celek. Navíc IoT zařízení představují pro útočníky

9

Velká data budou hrát na síti velkou roli

Velká data – pokud jste o nich v minulých několika letech neslyšeli, žili jste asi na jiné planetě. Tento buzzword se objevuje v konverzaci o každém vysoce škálovatelném technologickém výrobku, přičemž definice velkých dat se natolik rozšířila, že začíná ztrácet svůj význam. Dopad neustále rostoucích schopností technologického světa byl sám o sobě dostatečně významný, ale viditelný dopad na sítě bude pokračovat i v dohledné době. Judith Hurwitzová, která řídí konzultační firmu Hurwitz and Associates, říká, že role velkých dat v analytice bude podstatná. „Jedněmi z nejdůležitějších trendů, které právě začínají mít vliv na svět sítí, jsou strojové učení a kognitivní výpočty,“ napsala e-mailem. „Schopnost analyzovat ohromné množství dat, hledat vzory a anomálie mění způsob, jakým jsou nové nástroje schopné rozpoznat problémy předtím, než způsobí výpadky nebo vniknutí.“ Nástroje se schopnostmi počítače Watson dělající složité analýzy vyžadují srovnatelně ohromné zdroje dat. Takže ve skutečnosti velká data mohou představovat renesanci síťové analytiky a managementu. Ne že by byl tento vliv omezen na samotné sítě. Marketingový ředitel firmy pro správu telekomunikací Amdocs Matt Roberts říká, že data z dalších částí infrastruktury lze sestavit do analytického řešení. „Přesouváme se do nových prostředí, kde lze řadu rozhodování nebo lidských zásahů řešit použitím inteligentní analytiky,“ říká. ■

21.09.16 13:00

|

TECHNOLOGIE

Propojený svět Digitální nervový systém moderních firem řídí dnešní digitální transformaci. ANN BEDNARZ o by se dělo, kdybyste přepnuli firmu podobně jako mobil do leteckého režimu? Jednoduchá odpověď: nic. Doslova. Prakticky každá aktivita ve společnosti by se zasekla, což je jednoduchý důkaz, jak jsou moderní firmy odkázané na složité, propojené a navzájem závislé systémy, které dnes prostupují všechna vlákna byznysu a společnosti. Chytré propojení nikdy nebylo niternější součástí byznysu, vlády a spotřebitelského zážitku, ať už sloužilo jako klíčový spouštěč firemní agilnosti a transformací nebo jako zdroj odpovědí v cloudu, mobilních výpočtech a analytice. „Všechny nové trendy, o kterých mluvíme – internet věcí, mobilita, cloudové výpočty nebo smíšená topologie – jsou síťově orientovaná výpočetní paradigmata,“ říká Zeus Kerravala, zakladatel a hlavní analytik ZK Research. Firmy propojují digitální a fyzický svět, aby mohly lépe sloužit zákazníkům, přinášet nové příjmy a zefektivnit fungování. Budovy se automatizují. Základní vybavení továren se zasíťovává. Řešení pro lékařskou péči je postaveno na chytrých telefonech, cloudových výpočtech a velkých datech. Scénáře, které před deseti lety vypadaly nepředstavitelně, jsou najednou plně dosažitelné: „Před deseti patnácti lety jsme začali ukazovat auta budoucnosti a řadu internetových zařízení pro lidské tělo,“ říká John Chambers, výkonný předseda představenstva a dřívější CEO Ciska. „Na CES v roce 2000 jsme představovali auto, které se připojilo do kavárny a nechalo vám připravit kávu… Nyní se propojují schopnosti zpracování, aplikace, zabezpečení a spolupráce napříč různými sítěmi, od veřejného cloudu až k nejrůznějším okrajovým zařízením určeným k zábavě nebo byznysu. To je transformace, ke které nyní dochází.“

C

Jak předvídá Cisco ve své výroční zprávě o internetu, IP trendech a statistice pod názvem Visual Networking Index, do roku 2019 bude na jednoho člověka připadat 3,2 síťového zařízení nebo jejich spojení, přitom v roce 2014 to byla jen dvě. Celosvětově to odpovídá 24 miliardám propojených zařízení a jejich napojení oproti 14 miliardám zařízení v roce 2014, což je naopak necelá polovina z 50 miliard celkově propojených zařízení, které Cisco očekává v roce 2020. Ve stejném čase se celosvětový internetový provoz téměř ztrojnásobí na 168 exabajtů měsíčně (exabajt je miliarda miliard), zatímco počet spojení mezi stroji se znásobí ze 3,3 miliardy na 10,5 miliardy.

Software dodává elasticitu I když jsme se dostali hodně daleko, stále můžeme – možná překvapivě – profitovat ze síťového efektu, který jednoduše říká, že

hodnota roste s tím, čím více a více věcí je propojeno. Citujme z Wikipedie: „Klasickým příkladem je telefon. Čím víc lidí vlastní telefonní přístroj, tím více jsou pro jednotlivé vlastníky hodnotnější. Vzniká totiž pozitivní extenalita, protože uživatel si může koupit telefon, aniž chce vytvářet hodnotu pro ostatní, ale přesto ke zvyšování hodnoty dochází. On-linové sociální sítě pracují podobně, služby jako Twitter nebo Facebook se stávají tím atraktivnější, čím více lidí se zapojí.“ Zatímco s nástupem IoT budeme mít v následujících letech prospěch ze síťového efektu, složitost propojeného světa překoná naši schopnost s ním držet krok, což vynutí změnu v řídicím softwaru. „Jednoduše řečeno, v posledních 30 letech se vytváření sítí týkalo hardwaru,“ říká Rohit Mehra, viceprezident síťové infrastruktury v IDC. „Následujících 30 let bude o softwaru.“ Ovládnout jednotlivé komponenty firemního systému, integrovat a centralizovat tyto funkce odstraní potřebu dotýkat se jich a udržovat jednotlivé části a umožní programově organizovat a automatizovat péči a dohled nad těmito složitými systémy.

▼


ZÁŘÍ 2016


|

25

21.09.16 13:00


|

TECHNOLOGIE

Přinejmenším to je příslib dezintegrace, která se předvídá všude, od serverové virtualizace po softwarově definované sítě (SDN) a impozantní softwarově definovaná datová centra. „V současné době dochází k zásadní transformaci, protože momentální status quo není udržitelný,“ píše Nick Lippis, dlouholetý průmyslový pozorovatel a spoluzakladatel Open Networking User Group (ONUG), ve zvláštní zprávě Network World o SDN. „Náklady na údržbu sítí jsou tak vysoké a sítě rostou tak rychle, že již nedokážete najít dostatek lidí, kteří by všechno spravovali. Přišel čas na změnu.“ Zatímco dříve byla pozornost upřena na postupný rozvoj „po krabicích“, nyní se zavedení automatizace do sítě týká přijetí softwarově orientovaného přístupu, říká Mehra. „Jak budete všechno spravovat, jak budete řešit problémy, jak všechno připravíte? Software se stane lepidlem, které všechno propojí a umožní IT, aby svou energii věnovalo strategičtějším úlohám.“ „Revoluce vymezená softwarem je pravděpodobně jednou z největších změn, jaké odvětví čelí,“ říká Mehra. „Jsme svědky zcela nového pohledu na sítě, kde je software skutečným základem, který táhne automatizaci, flexibilitu a virtualizaci.“ Flexibilita je samozřejmě nutná, abyste udrželi tempo s příjímáním technologií, jako jsou cloudové výpočty a virtualizace, díky kterým jsou výpočetní a aplikační vrstvy mnohem agilnější. „Nemůžete mít agilní IT, aniž nevtáhnete sítě do hry,“ říká Kerravala. Virtualizace serverů dodala jak bojový plán, tak i impulz k virtualizaci sítí, říká Mehra. „Všechny související nárůsty síťového provozu, zatížení, provozu aplikací a související problémy s bezpečností a zranitelností, které s sebou nese virtualizace, je třeba řešit pomocí sítí,“ říká Mehra. „Bez virtualizace by se to nestalo. Ale také bychom nebyli schopni dělat nic z toho, čím je IT pověřeno.“ Neocenitelný je také významný pokrok v chipsetech a polovodičích od Intelu, Broadcomu a dalších, říká Mehra. „Když dnes virtualizujeme některé funkce, ať už je to vyrovnávání zátěže, řízení přístupu nebo cokoli jiného, chcete dělat se systémem SDN, je to možné proto, že tyto funkce můžeme virtualizovat, aniž 26

|

se vzdáme výkonu. To by nešlo před deseti lety, dokonce by to nešlo ani před šesti lety,“ říká Mehra. „Jsme uprostřed revoluce vymezené softwarem, ale došlo k tomu, protože mnoho různých dílků do sebe zapadlo: pokroky v polovodičích, rozvoj dalšího hardwaru a pokrok v tom, jak používáme software v zasíťovaném světě.“ Tento souběžný vývoj je ve skutečnosti to, co vytvořilo internet věcí (IoT): pokrok v senzorech, bezdrátových sítích, programovém řízení, distribuované inteligenci a nástrojích pro velká data umožnil získat snadno použitelnou inteligenci z nespočtu datových bodů. „O internetu věcí hovoříme, jako by šlo o nějakou horkou novinku, ale skutečně jde o průlom,“ říká Mehra. Co je dnes jiné, je kvalita senzorů a okrajových vstupních bran, které těží z rostoucího výpočetního výkonu a větší inteligence. „Mohou se rozhodnout: ‚Musím to všechno poslat do vzdáleného cloudu či datového centra? Nebo mám rozhodnutí udělat sám tady na vstupu a ušetřit si starosti s posíláním tolika megabajtů dat?‘ Tento stupeň inteligence nyní existuje na vstupu, což před sedmi nebo dokonce pěti lety nebylo proveditelné,“ říká Mehra. „Schopnost shromáždit data a využít je v hodnotovém řetězci – to tady před pár lety nebylo.“ Stejná všudypřítomná konektivita je něco, co podporuje nadšení firem pro agilitu a přístupnost, se kterými přišla pracovní síla připojená kdykoli a kdekoli. Hranice kanceláří mizí, protože zaměstnanci, vybavení chytrými telefony, tablety a nositelnou elektronikou, mohou při jednání se zákazníky přistupovat k potřebným firemním zdrojům odkudkoli. Díky iniciativám pro sociální byznys jsou firmy mnohem transparentnější jak uvnitř, tak i navenek. Interně mohou nástroje pro spolupráci firmám pomoci podpořit zapojení zaměstnanců a zlepšit komunikaci se vzdálenými pracovníky. Být seznámen s infor-

macemi o firemních cílech a obchodních výkonech pomáhá pěstovat kulturu důvěry a odpovědnosti. Navenek jsou otevřené a transparentní firmy pro zákazníky mnohem důvěryhodnější, což zase zvyšuje loajalitu. Přibližně 62 % mileniálů dotazovaných Elite Daily říká, že se mnohem spíše stanou loajálním zákazníkem, když s nimi značka na sociálních sítích navazuje kontakt. IoT, mobilní telefony a sociální iniciativy mění firmy, přesto tyto novinky vzbuzují řadu otázek: Jsou společnosti připravené na nárůst dat? Jsou jejich mobilní přístupy bezpečné? Dokážou vyvážit zpětnou vazbu zákazníků s firemní vizí? Firmy neumějí na tyto otázky odpovědět hned kladně, ale jde o rozjetý vlak. „Podobné technologické změny mohou trvat klidně i deset let,“ říká Mehra. „Pro lidi je těžké se změnit a vyvinout se.“ Navíc to vyžaduje vývoj IT. S tím, jak je síťový svět stále větší a komplikovanější, IT týmy morfují. Malý příklad: schopnost spravovat virtuální zátěž, nadefinovat síťovou architekturu a organizovat služby vyžaduje jiné schopnosti než správa routerů, říká Kerravala. Kromě toho

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


|

TECHNOLOGIE

je dnes vše mnohem nezávislejší, čímž myslí, že síťový, aplikační a výpočetní tým a tým ukládání dat musejí spolupracovat. Rozdělené týmy z klasického IT problémy nevyřeší, říká. S tím souhlasí šéf IT Tribune Media David Giambruno: „Je to skutečně jiné, protože dosud se jeden člověk staral výhradně o servery, druhý o sítě a tak dále.“ Ale to všechno se zhroutilo, když se Giambruno přestěhoval do nového softwarově řízeného privátního cloudu. „Nemám lidi starající se o server, sítě nebo úložné prostory. Mám cloudové techniky. Protože všechno funguje jako jeden systém. Lidé stále mají k něčemu afinitu, v čem jsou lepší, ale pro všechny je to vždy pouze část mozaiky. Je zajímavé sledovat, jak spolu pracují, komunikují a kolik toho dokážou udělat, protože už nejsou oddělené jednotky.“ Giambruno nyní žije ve světě DevOps (Developer and IT Operations, integrace vývoje a provozu IT) a říká, že „hodnotou není budovat každý den něco nového. Techniky nemám, aby něco budovali, ale aby plně využívali technologie. Mnohem důležitější je:

jak dokážeme využít naše schopnosti a co s nimi můžeme udělat?“ Na vyšší úrovni potřebují společnosti lidi, kteří určí politiku, jež zvládne mnohem agilnější, automatizovanější síťovou infrastrukturu. „Když se bavím ve firmách, kde pociťují nedostatek schopností, jde o oblast datové vědy, analytiky či dokonce správy politiky,“ říká Kerravala. „Když se tak díváte na to, jak softwarově definované sítě mění obor, v řadě případů obchodní politika nebo aplikační politika tlačí na konfiguraci a automatizují ji. Ale někdo musí tyto politiky vyvinout. Takové schopnosti nemá mnoho lidí.“ IT profesionálové také musejí být v souladu s byznysovým cílem – obvyklá fráze, přesto jde o výzvu pro IT oddělení. „Většina budgetu, který mají k dispozici dnešní IT hráči, je dána směřováním byznysu nebo ředitelem. Musíte být schopni nejen mluvit jejich jazykem, ale také musíte umět naplnit jejich cíle,“ říká Chambers. CEO a CIO očekávají od lidí v IT pomoc s růstem byznysu a schopnost soupeřit s novou generací konkurentů, kteří fungují

s jiným obchodním modelem a za vysoké rychlosti. Nechtějí znát, jak IT spravuje datové centrum nebo jak udržuje funkční síť. „Co je zajímá: Jak použijeme síť ke konkurenční výhodě, k agilitě?“ dodává Chambers. „Technologie je ta jednoduchá stránka – cloud, bezpečnost, mobilita a spolupráce, které přicházejí s digitalizací,“ říká. „Těžší jsou organizační změna, kulturní proměna a neztratit ze zřetele váš úkol, tedy: Jak máte inovovat za ohromné rychlosti?“ Chambers říká, že sedmdesát pět procent firem bude do pěti let digitálních, „přesto většina z nich selže, protože se nezvládnou proměnit, nedokážou změnit svou organizační strukturu, svou kulturu a nezvládnou udržet tempo“. Přesuňme se o 15 let dopředu a na Zemi bude 500 miliard zařízení připojených k internetu, říká Chambers. „Představte si tu sílu. To všechno změní. Každý okamžik života všech jedinců,“ říká. „Síť není jenom fasáda a jádro. Očekává se, že její důležitost exponenciálně poroste v oblastech, o kterých lidé teprve začínají snít. ■

Pomohli jsme vzniknout 8 virtuálním operátorům. Přes 3 000 000 uživatelů nosí v kapse naše mobilní aplikace. 2 069 000 zákazníků dostává lepší služby díky našemu CRM řešení. Naším produktem pro penzijní společnosti je obsluhován 1 000 000 klientů.

V Cleverlance se zabýváme především IT vývojem - jdeme cestou inovací a pro naše klienty připravujeme i řešení na míru. To bychom samozřejmě nedokázali bez našich specialistů. Dnes je nás více než 500 a stále rosteme.

Na naší „firemní standartě“ najdete CREATE IT! Ono „IT“ si můžete vyložit jako zkratku pro informační technologie nebo jako „to“, co je nutné vždy znovu vytvářet a obnovovat. Jsme stále lépe kompetenčně, odborně vybaveni, máme rozsáhlé zkušenosti v oblastech telco, banking či industry.

Pro lepší bezpečnost našich zákazníků jsme za uplynulý rok simulovali 372 hackerských útoků. Hvezdy ceskeho IT-blok.indd 27

21.09.16 13:00


|

ROBOTIKA

Středoškoláci útočí na USA K dosažení globálního úspěchu je třeba trénovat už od raného věku, třeba na robotických soutěžích. I tam se umějí prosadit české hlavy. JAKUB HALÁČEK e ráno 30. dubna. V americkém St. Louis se před zraky pětadvaceti tisíců diváků ozve „tým áár jůů áár from dz ček rypablik“, načež Jáchym s Pavlem, dva studenti z českého týmu R.U.R. z gymnázia Porg, přebírají ocenění za nejlépe umístěného nováčka ve světovém finále robotické soutěže First Robotics Competition. Tato cena je nejen odměnou za dlouhou cestu a vyčerpávající pracovní tempo, ale znamená také velkou zodpovědnost a motivaci do budoucna. Zbytek týmu se raduje v publiku a neskrývá své dojetí. I vedoucí a mentor českého týmu je hrdý a ví, že i budoucí generace naší země má obrovský potenciál. První český robotický tým byl založen v létě minulého roku. Pojmenování bylo jasné – R.U.R. jako hra Karla Čapka, ve které bylo poprvé použito slovo „robot“. Náš první stroj dostal symbolické jméno prvního Čapkova robota – Karel. Volba to byla cílená, chtěli jsme propagovat nejen Českou republiku, ale i českou kulturu a vytvořit také „zajímavý příběh“ týmu, což Američané obzvláště oceňují. Celá soutěž a její organizace jsou naprosto perfektně promyšlené. First má několik kategorií pro všechny věkové skupiny — od lega pro děti ve školkách přes malé modely pro základní školy až po velké modely pro středoškoláky. Velkým modelem je myšlena konstrukce ze železa a hliníku, váha do 55 kg, výška maximálně 1,3 m a obvod perimetru do tří metrů! Zadání soutěžního úkolu je každoročně zveřejněno začátkem ledna a všechny týmy po celém světě mají pouhých šest týdnů na postavení robota, který splní dané úkoly. Letošním tématem byl středověk – konkrétně dobývání hradu (střelba na věž) a překonávání překážek (padací most, brána se zvedací mříží atp.). Takto krátká doba

J

28

|

klade na tým obrovský časový pres. Byli jsme nuceni pracovat každé volné odpoledne, víkendy, svátky, zkrátka kdykoliv to jen šlo. I tak ale to byl termín téměř vražedný, neboť jsme byli pouze nováčky bez špetky

zkušeností, a poslední dny se tým nacházel blízko klinické smrti. Na druhou stranu, přínosy pro studenty jsou obrovské. Mají možnost vyzkoušet si v praxi, co znamená vedení týmu, dělba práce, time management a mnoho dalších dovedností, jež se nikde jinde nemohou naučit a které většinou chybějí i absolventům vysokých škol.

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


|

ROBOTIKA

Cílem soutěže navíc není jen stavba robota, ale i zapojení studentů do celosvětové komunity, budování dovedností pro trh práce v budoucnu a snaha zapojit co nejširší spektrum dětí, potažmo dospělých. Studenti musejí například sepsat svůj byznys plán, vést účetnictví, evidovat veškeré použité materiály a součástky, propagovat svůj tým, vytvořit standartu a mnoho dalších věcí a aktivit z mnoha oborů a dovedností. Cesta za naším úspěchem začala začátkem dubna v americkém Minneapolis, kde se konalo regionální kolo Minnesota 10 000 Lakes. Jako nováček soutěže jsme měli relativně malé očekávání a již při konstrukci jsme se soustředili hlavně na funkčnost a jednoduchost (abychom v případě potřeby mohli vše kdykoliv opravit či upravit). Chtěli jsme postavit robota, který je schopen plnit třeba jen několik jednoduchých úkolů, ale zato vždy spolehlivě. Tělo robota je, jak bylo řečeno, tvořené kovovou konstrukcí a poháněné čtyřmi DC elektromotory s celkovým výkonem přes půl kilowattu. V kombinaci s nižší váhou to z Karla dělalo rychlejší model soutěže. Druhou velmi důležitou součástí je řídicí jednotka, skrze kterou se ovládají veškeré komponenty, motory a senzory. Jde o malé PC od National Instruments, postavené ke specifickému účelu soutěže. Programovat lze v C++, Javě nebo LabView. My jsme začali s Javou, kterou studenti znají. Právě sázka na jednoduchost a funkčnost se ukázala jako klíčová pro náš úspěch. Během kvalifikačních kol jsme měli minimální ztráty na konstrukci a veškeré problémy se dařilo mezi jednotlivými koly

opravit. Bylo překvapivé, že některé týmy i přes velmi sofistikovanou konstrukci nebyly schopny problémy včas opravit (možná právě proto), a tím se připravily o body. Po úvodních kvalifikačních kolech skončil český tým na slušném 21. místě (z celkových 63 týmů). Kombinace dobrého umístění, spolehlivosti robota a volba šikovné strategie přispěla k tomu, že tým byl vybrán pro finálová kola. V nich jsme došli až do posledních kol celého klání a celkově jsme si odnesli druhé místo. Mimoto dostal náš tým ještě tři ocenění (nejlepší nováček, inspirace, finalista) a hlavně divokou kartu na celosvětové finále, kam postupuje jen desetina nejlepších týmů z celého světa! Vyvrcholení soutěžní sezóny bylo v St. Louis na stadionu Edward John Dome s kapacitou až 70 tisíc lidí. Přes 600 nejlepších na jednom místě. Na 13 hodin dřiny denně, pět dní v kuse. Ohromná atmosféra, nové zkušenosti, přátelství a zážitky. I to je

věc, kterou mají v USA skvěle zvládnutou. Vezmou skupinu mladých lidí, dají jim šanci ukázat, co umějí, finále zorganizují na obrovském stadionu a většina začne uvažovat o tom, co v životě může dokázat a kam to dotáhne. To jim mnohdy zůstane, a právě tento faktor se podílí na četných úspěších nejen amerického národa. Český tým ani zde neudělal ostudu. Sice se neprobojoval až do finále, ale na nováčka si nevedl vůbec zle. Opět ukázal, že jejich stroj je spolehlivý a dobře funkční. Navíc zde byla konkurence těch nejlepších. Celkové umístění na 20. příčce v divizi nám zaručilo ocenění za nejlepšího nováčka, a to byl úspěch nad rámec očekávání. Úkol splněn, sny překonány, motivace na další rok nabrána a nejtěžší sranda našich životů za námi… ■ Autor je učitel fyziky a vedoucí robotického týmu na gymnáziu Porg ZÁŘÍ 2016


|

29

21.09.16 13:00


|

ANALÝZA

Jak IT firmy pronikají do světa Ve stínu velkých průmyslových podniků poněkud zůstávají firmy z oboru informačních technologií, alespoň co se týče hlavních médií. A to přestože se s jejich produkty setkáváme dnes a denně. JAN ŠIROKÝ asto se hovoří o mezinárodních úspěších a expanzi tradičních českých značek jako Škoda, Tatra, Vítkovice, Aero a samozřejmě i o dalších průmyslových podnicích, energetických společnostech či finančních skupinách. Zatímco některé české IT firmy zná doslova celý svět, jiné teprve na zahraniční trhy pronikají, ale již dnes je zřejmé, že mají našlápnuto k úspěchu.

Č

s rozvojem nových technologií stimuluje zájem o tuto problematiku také nový zákon o kybernetické bezpečnosti,“ říká analytik Mark Child ze společnosti IDC. „Významným trendem, kde spatřujeme pro dodavatele bezpečnostních řešení velkou příležitost růstu, je zabezpečení mobilních zařízení a vzdáleného přístupu k podnikovým sítím. Podle našich odhadů dosáhne jenom trh mobilních bezpečnostních řešení ve střední a východní Evropě do roku 2020 hodnoty 80 milionů dolarů oproti 43 milionům v roce 2015.“

Příběh první: Počítače na celém světě chrání český software

Příběh druhý: Vzestup replikantů

Nedávno médii proběhla zpráva o fúzi dvou českých IT společností, Avast a AVG, které se zabývají vývojem bezpečnostních produktů. Nejde o žádné lehké váhy – na konci roku 2015 měl Avast 15% podíl na celosvětovém trhu antivirových řešení a AVG zhruba 5 %. Avast za AVG zaplatí 1,3 miliardy dolarů a spojením obou firem vznikne gigant, který má šanci v oblasti bezpečnosti nahradit na pozici světové jedničky společnost Microsoft, která má v současné době 15,9% podíl na trhu bezpečnostního softwaru. Počet koncových zařízení, na nichž běží produkty Avast nebo AVG, přesahuje 400 milionů. Kořeny společnosti Avast sahají do roku 1988, kdy čeští výzkumníci Eduard Kučera a Pavel Baudiš porazili Vienna virus a zahájili své tažení za záchranu počítačů po celém světě. Dnes má Avast přes 500 zaměstnanců v Praze a řadě dalších zemí po celém světě. Společnost AVG Technologies vznikla v roce 1991 pod názvem Grisoft a začínala jako prodejce hardwaru, softwaru jiných výrobců a vlastního produktu AVG Anti-Virus.Dnes dosahuje ročního obratu přes 400 milionů dolarů. „Počítačová bezpečnost zůstává jedním z dominantních témat v oblasti IT. Kromě neustále rostoucí škály hrozeb souvisejících

Josef Průša se zabývá technologiemi trojrozměrného (3D) tisku od roku 2009. Stal se na tomto poli uznávanou osobností zejména v rámci komunity okolo projektu RepRap, což je koncept open source 3D tiskáren, které dokážou tisknout své vlastní součásti, a lze je tedy snadno replikovat. Vlastní firmu na výrobu 3D tiskáren s názvem Prusa Research založil Josef Průša v roce 2012 bez pomoci velkých investorů nebo akcelerátorů, zato s dvousettisícovou půjčkou od vlastních rodičů, za niž nakoupil díly. Z počátku neměl ambice proniknout do zahraničí, ale vyrábět tiskárny a pořádat školení pro místní trh. Dnes má Prusa Research přes 30 zaměstnanců a její produkty patří mezi nejpopulárnější 3D tiskárny ve světě RepRap. Firma jich měsíčně vyrobí na 500 a prodává je zákazníkům na celém světě. Tiskárny jsou v nabídce i jako stavebnice, které si uživatel může přizpůsobit k obrazu svému. „V posledních deseti letech došlo ke značné popularizaci 3D tiskových řešení jak v profesionální sféře, tak v oblasti domácího tisku. Zatímco ceny tiskáren stále klesají, znalosti o jejich efektivním využití a implementaci naopak utěšeně stoupají,“ říká

30

|

Zdeněk Kroužel, analytik společnosti IDC. „Kromě stále širšího využití v typických oblastech, jako jsou výroba, modelářství, šperkařství či vzdělávání, očekáváme rozvoj mikroskopických 3D tiskových technologií, které by mohly představovat skutečný průlom v oblasti chemie, fotoniky, přírodních věd, výzkumu nových materiálů a nanovýroby. Na druhé straně se stále častěji budeme setkávat se 3D tiskem předmětů velkých rozměrů – od tisku objemnějších objektů ve výrobní sféře po konstrukci celých staveb.“

Příběh třetí: Jak se to peče na sociálních sítích Socialbakers je ryze česká společnost, která se zabývá analýzou sociálních sítí. Od svého založení v roce 2009, tehdy pod názvem Candytech, získala na svůj rozvoj investice v řádu desítek milionů dolarů. V loňském roce měla na 300 zaměstnanců a 11 poboček ve všech částech světa – od Severní a Jižní Ameriky přes Evropu a Blízký východ po jihovýchodní Asii. Mezi jejími více než 3 000 klientů nalezneme řadu globální značek všech odvětví. Socialbakers poskytuje nástroje, které monitorují a analyzují sociální sítě a pomáhají měřit úspěšnost komunikačních strategií na nejvíce rozšířených sociálních sítích (Facebook, Twitter, YouTube, Google+, LinkedIn, VKontakte). „Rozmach internetu a sociálních médií podkopává tradiční přístupy k marketingu a public relations, zejména z hlediska tvorby obsahu – jejich dynamika, struktura i distribuce, což je pro každou firmu z počátku těžké zvládnout vlastními silami. Zároveň obecně stoupají nároky na měření efektivity marketingových kampaní a vynaložených nákladů,“ říká analytik Pavel Roland ze společnosti IDC. „Právě nástroje a řešení jako Socialbakers hrají významnou roli při koordinaci marketingových iniciativ napříč sociálními sítěmi, sledování nálad zákazníků i aktivit konkurence.“ ■ Autor je regionálním viceprezidentem pro CEE a region Rakousko & Izrael, IDC

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


O společnosti Avnet

100 97 Praha 10-Strašnice

Avnet poskytuje proaktivní a prediktivní zabezpečení aplikací a dat napříč organizacemi, zařízeními a cloudem.

V Olšinách 75/2300

a d no tů op k da rmu ozho ch fi r á s tup na né t m přís edy ova e l n m it Av lepš poh nfor i z

Tel.: +420/281 002 383 IČ: 25079191 E-mail: [email protected]

tra

Clo

ud

A ns vne f ce orm t pom n o na ter a vat áhá sta IT sv c um vují loud s au ým ož no ový tom zák ňu vé jí p m mi ř atiz azní os od eše ací kům ky ely ní d tov s mi ato án pot , kte výc í s řeb rá h luž y eb a .

Technologie nové generace

A v tec ybír vnet hn at s po o m i tra logie škál áhá o ns for , kte vate svým ma ré o lné ci a zá t na evír trv kazn mo ají ale íků bil ces pou m ní t pla u ke žitel tfo sn né rm adn y. é

Mo

www.avnet.cz

bil

ita

Konvergovaná infrastruktura

T

Avnet s.r.o.

a ata a it a říd é D ik ům čov g Bi alyt i zákaczunjííckímcíkmlí an st pommo, czachzryycholvuájíní.

Bezkonkurenční portfolio řešení společnosti Avnet, technické znalosti a logistické kapacity činí Avnet předním distributorem v oblasti návrhu a dodávek konvergovaných systémů.

rh vyžaduje přístup v podobě prodeje řešení poháněných nejnovějšími technologiemi, jako jsou cloud, sociální média, mobilní technologie či big data a jejich analýza. Podle analytiků z IDC stojí právě toto za 80 % růstu IT. Do roku 2020 budou tyto technologie představovat 100 % růstu IT a tvořit 50 % IT trhu. Pomáháme našim zákazníkům těžit z tohoto vývoje vytvářením inovativních řešení, která budou přinášet nové příležitosti, s technologiemi, které je podporují a které z nich vycházejí.

Bezpečnost a sítě

Avnet Technology Solutions je globální IT servisní a distribuční organizací, která transformuje technologie na podniková řešení pro zákazníky po celém světě. Ve spolupráci s předními dodavateli technologií kombinujeme naše špičkové schopnosti v oblasti obchodu, marketingu a služeb s naší celosvětovou působností, abychom poskytli odborné znalosti a řešení, které překlenou celý životní cyklus IT.

IoT y, sti ém bla yst řed v o vé s rost , b o p m ik ů že re líd odn zník slu ým o p ka ému í. t an í p zá n áv ízen ých osys řeše n uz zař a sv ek t je ých pěch ního waru ne s x Av ncov m ú ple hard ko jící om ru, od chlu ím k ftwa v so zry nict

t ne er oT) t In í (I c vě

EDITEL CZ – vedoucí poskytovatel EDI ve střední a východní Evropě Společnost EDITEL CZ je více než 22 let předním poskytovatelem služeb v oblasti elektronické výměny dokumentů (EDI, z anglického originálu Electronic Data Interchange) v České republice. íky pobočkám v Rakousku (kde mateřská společnost sídlí), na Slovensku a v Maďarsku a také díky více než 18 franšízovým partnerům v dalších zemích zaujímá skupina EDITEL unikátní postavení ve střední a východní Evropě. EDITEL CZ se specializuje především na elektronickou fakturaci, důvěryhodnou archivaci obchodních dokumentů, B2B integraci a automatizaci firemních procesů jak tuzemských, tak mezinárodních firem a nabízí širokou škálu produktů, služeb a poradenství v těchto oblastech. Společnost se v době svého vzniku zaměřovala na elektro-

D


nickou komunikaci v rámci finančního sektoru. Po několika letech rozšířila své aktivity do oblasti FMCG a retailu. V současnosti patří k zákazníkům EDITEL CZ firmy ze všech podnikatelských odvětví. Jádrem služeb EDITEL CZ je vysoce dostupná integrační platforma eXite® umožňující plně automatické zpracování procesů souvisejících s dodavatelským řetězcem: elektronické objednávky, elektronické dodací listy, bezpapírové faktury, příjemky zboží, avíza o vrácení zboží, zprávy o prodejích a hlášení stavu zásob. Integrační platformu využívá pro výměnu elektronických

obchodních dokumentů více než 15 000 zákazníků ve střední a východní Evropě a každý rok eXite® přenese více než 300 milionů transakcí. Kromě eXite® byznys integrační platformy nabízí EDITEL CZ celou řadu souvisejících produktů a služeb. Produktová řada pokrývá všechny oblasti komunikace a integrace elektronických dokumentů, včetně jejich archivace a implementace celého obchodního a fakturačního procesu. Řešení pro důvěryhodnou elektronickou archivaci, monitoring a vyhodnocování obchodních případů EDITEL CZ bylo redakcí časopisu Computerworld zvoleno IT produktem roku 2014 v kategorii informační systémy.

21.09.16 13:00


Skupina ICZ – stálice na nebi nejen českého ICT V rámci regionu střední Evropy patří Skupina ICZ mezi významné dodavatele aplikačního programového vybavení, návrhu i implementace infrastruktury a řešení bezpečnosti informačních systémů. Portfolio svých produktů a služeb neustále rozvíjí v rámci celého oboru informačních a komunikačních technologií. Veškeré služby včetně vývoje aplikací na zakázku a projektů v oblasti ochrany a bezpečnosti informací jsou zákazníkům poskytovány na bázi širokého spektra platforem a technologií. ákladní princip práce společností Skupiny ICZ je postaven na budování dlouhodobého vztahu se zákazníkem. Motivem je být více než jen dodavatelem informačních a komunikačních technologií. ICZ chce být zejména partnerem zvyšujícím produktivitu a efektivitu práce svých zákazníků. Hlavním cílem společností Skupiny ICZ je vyjít vstříc požadavkům a potřebám zá-

Z

kazníka. Při návrhu řešení hrají nejvýznamnější roli důkladné pochopení uvažovaného problému zákazníka a porozumění jeho vnitřním procesům. Nabízená řešení pokrývají oblasti aplikačního programového vybavení, systémové integrace, bezpečnosti, komunikace, infrastruktury a správy a řízení dokumentů. Produkty a služby poskytuje Skupina ICZ pro

ISECO.CZ, partner pro IT a informační bezpečnost Odhalujeme, identifikujeme a řešíme kybernetické útoky i skrytá bezpečnostní rizika ve firmách a organizacích. Dříve, než se nečekaně vynoří se všemi fatálními důsledky. SECO.CZ je česká společnost poskytující řešení a služby v oboru IT a informační bezpečnosti. Do portfolia společnosti patří: ■ Vzájemně integrované nástroje od renomovaných výrobců pro pokrytí problematiky bezpečnostního monitoringu primárně na platformě IBM QRadar SIEM včetně vlastních technologických rozšíření a souvisejících služeb. ■ Snadno nasaditelný nástroj IBM MaaS360 pro správu mobilních zařízení a řešení BYOD problematiky. ■ Portfolio softwarových řešení pro pokrytí specifických potřeb IT bezpečnosti.

I


■ Konzultační služby informační bezpečnosti. Především se jedná o školení, analýzy a zavádění bezpečnosti informací podle ISO 27 000. Dále pak penetrační testování a další související služby. ISECO má unikátní zkušenosti a znalosti s implementací, rozvojem a podporou provozu řešení IBM QRadar SIEM. Je IBM Business Partnerem pro oblast bezpečnosti a především pak jediným IBM zlatým akreditovaným partnerem pro technologii IBM QRadar SIEM v Evropě, a patří tak do úzkého okruhu společností, které celosvětově tuto akreditaci obdržely. ISECO poskytuje služby implementace a podpory pro-

odvětví veřejné správy, zdravotnictví, telekomunikací, energetiky, dopravy, obrany, financí, výroby a logistiky. Úspěšně realizované projekty jako ePACS (elektronická výměna dat mezi zdravotnickými zařízeními), základní (registr obyvatel, spoluřešitel registru osob) nebo i další klíčové registry (registr živnostenského podnikání, centrální registr řidičů, národní zdravotní a hygienické registry a další) přitom představují důležité pilíře efektivní a bezpečné elektronizace naší veřejné správy. Zakládající jednotka Skupiny ICZ, společnost ICZ a.s., vznikla koncem devadesátých let minulého století a byla vytvořena spojením předních oborových firem v České a Slovenské republice. Od té doby zažívá téměř kontinuální růst, roky 2014 a 2015 byly historicky nejúspěšnější, a to i díky stále výraznějšímu zaměření na zahraniční trhy. Kromě střední a východní Evropy se jedná například o Ukrajinu, Ázerbájdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán nebo Gruzii. Úspěšná obchodní spolupráce se rozvíjí rovněž na Středním východě a v Africe.

vozu pro top klientelu v ČR a ve světě. Portfolio zákazníků tvoří především banky, pojišťovny, finanční instituce obecně, ale i výrobní podniky či utility. Díky úspěšným implementacím řešení IBM QRadar SIEM a IBM MaaS360 je ISECO IBM partner roku 2015 pro oblast bezpečnosti. ISECO je také implementačním partnerem společností FlowMon Networks, Rapid7, Kernun a dalších. Přidanou hodnotou společnosti jsou implementační a servisní služby realizované zkušeným týmem, které klientovi zajistí úspěšnou realizaci projektu, tak aby vybrané řešení bylo pro klienta skutečným přínosem v oblasti bezpečnosti. ISECO kontinuálně roste a rozšiřuje své portfolio řešení a služeb, tak abychom poskytovali ty nejlepší technologie a řešení na trhu. www.iseco.cz

21.09.16 13:00

Již 20 let propojujeme celý svět. Připojte se také!

Komunikace je krásná věc,

když víte jak na to!

/joyce.brno

www.joyce.cz | www.joyce-energie.cz | www.yealink.cz | www.yeastar.cz


21.09.16 13:00


Minerva září na nebi českého ICT téměř 25 let Minerva dodává výrobním společnostem softwarové řešení pro řízení podnikových procesů na Slovensku již 20 let a příští rok oslaví čtvrt století od založení firmy v ČR. ALENA PRIBIŠOVÁ ěhem 25 let se Minerva dostala na špičku v ICT s ERP QAD a řešením pro výrobní podniky. V partnerské síti QAD jsme se propracovali na pozici silného partnera evropského měřítka. Jsme dlouholetým partnerem společnosti Preactor, která je nyní součástí divize MES společnosti Siemens. Jsme jediným partnerem v České a Slovenské republice se statusem Silver Solution Provider a letos na celosvětovém setkání partnerů Preactor jsme obdrželi cenu za nejvyšší nárůst v prodeji licencí.

B

Zakládáme si na kvalitní implementaci ERP systému, která je klíčová pro dobře fungující společnost. Zákazníci získají po implementaci efektivně nastavené procesy především v následujících oblastech: prodej a marketing, nákup, plánování výroby, výroba, řízení zásob, řízení kvality, servis a finance. Dobře nastavené procesy pomohou firmě dosáhnout úspor nejen v přehledu a správě v oblasti zásob, nákladů, plánování výroby, ale také vyšší produktivitu. Společně se zákazníky budujeme efektivní podnik a pomáháme řídit ty nejsložitější podnikové procesy ve výrobních firmách. Svými

MoroSystems, již deset let s vámi Věříme, že inovativní softwarová řešení vznikají především díky spolupráci. Proto v MoroSystems vytváříme prostředí, které spolupráci podněcuje. ačalo to nenápadně. Tři spolužáci z informatiky si chtěli přivydělat vývojem webové aplikace pro správu domén a e-mailových adres. Po úspěšném dokončení zakázky však přišla další práce a pak další, až vše vyústilo v založení společnosti, která letos v listopadu oslaví 10 let. MoroSystems řešení pomáhají nejen firmám, pro které jsou vytvořeny, ale nepřímo se s nimi potkává denně snad každý. Platíte ve svém obchodě pomocí některé z platebních karet? Pak možná právě využíváte technologii od týmu špičkových vývojářů MoroSystems. Třeba nyní jedete autobusem nebo vlakem, jehož cesta je koordinována za po-

Z


moci informačního systému z jejich dílny. Nebo jste před chvílí brouzdali stránkami eBay? Marketingové kampaně jedné z největších e-commerce společností na světě jsou řízeny systémem, který vytvořila firma MoroSystems. Za posledních deset let společnost vyvinula desítky informačních systémů. V čem je ale jiná než ostatní firmy? Vsadila na lidi. Na rozvoj jejich schopností a potenciálu. Vsadila na budování přátelského prostředí založeného na lidském přístupu, vzájemné toleranci a respektu podněcujícího spolupráci a otevřenou diskuzi, ve kterém se dohody podepisují podáním ruky a sliby se

produkty a službami se téměř 25 let specializujeme na společnosti podnikající ve výrobních sektorech: automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnika, potravinářství, zdravotnická výroba a spotřební zboží. Nyní obsluhujeme více než 150 firem v ČR, SR, Maďarsku, Polsku, Litvě a v dalších evropských zemích. ERP QAD jsme však implementovali například i v Číně a QAD moduly v Saúdské Arábii a JAR. Aktuálně se věnujeme roli ERP systému v konceptu průmysl 4.0. V době nástupu digitalizace výrobních strojů bude i nadále úloha ERP systému nepostradatelná ve výrobní společnosti. Rozvíjíme MES řešení pro potřeby našich zákazníků v rámci ERP QAD. Jednotlivá funkcionalita MES bude převedena do uceleného produktu. Zákazníkům letos předvedeme nejnovější verzi produktu QAD QMS na řízení kvality. Minerva je stálicí na českém nebi ICT s jediným světovým ERP systémem QAD, který se pro výrobní společnosti zdokonaluje téměř 40 let. www.minerva-is.eu Autorka je marketing managerka, Minerva Česká republika

plní nejen o Vánocích. Entuziasmus, se kterým před deseti lety firma začala, je stále stejně silný a sdílí ho celý tým více než stovky zaměstnanců. Věří, že to, co dělají a jakým způsobem to dělají, má smysl a přidanou hodnotu jak pro zákazníka, tak pro ně samotné. A právě díky tomuto přístupu je firma vyhledávaným zaměstnavatelem a dodavatelem softwarových řešení na míru nejen doma, ale i v zahraničí. Svým zákazníkům MoroSystems nabízí softwarová řešení na míru. Kromě informačních systémů jsou to především webové aplikace a portály, transakční a platební systémy, CRM systémy, e-shopy a další. V roce 2010 se firma stala Atlassian expertem. Od té doby pomohla s implementací Atlassian nástrojů mnoha firmám v České republice i zahraničí. www.morosystems.cz/ vsadnajira.cz/ vsadnajavu.cz/

21.09.16 13:00


21.09.16 13:00


OR-CZ už 25 let pomáhá k úspěchu, inovaci, zdraví a bezpečnosti Společnost OR-CZ oslavila v minulém roce 25 let úspěšného působení na trhu ICT v České republice a zemích střední Evropy. Zaměstnává v současnosti přes 100 profesionálů a pečuje o stovky významných zákazníků. Tradiční segment trhu, jehož základem od počátku byly výrobní a obchodní společnosti, se postupně rozšířil zejména do oblasti zdravotnictví, státní správy a samosprávy. polečnost OR-CZ získala v roce 2005 ocenění „IT Projekt roku 2004“ za první instalaci systému MARIE PACS v ČR (Nemocnice Břeclav). V roce 2009 zabodovala ve stejné soutěži divize ERP OR-SYSTEM za projekt „Řízení výrobní linky datovými podklady z konfigurace výrobku zákazníkem“ v SAPELI, a.s. V roce 2015 se OR-CZ podařilo navázat významným oceněním „CIO Případová studie roku“ a „Egovernment The Best 2015“ za první regionální řešení PACS v ČR (nemocnice Zlínského kraje).

S

OR-SYSTEM – řešení pro obchodní a výrobní společnosti V divizi OR-SYSTEM pokročil evoluční vývoj nové generace ERP systému v technologii Java pod názvem OR-SYSTEM Open. Jeho

36

|

IT ARCHITEKTURA Divize IT architektury se zabývá především dodávkami komplexního vybavení pro provoz informačních systémů různých organizací. Našim krédem v této oblasti je individuální přístup k zákazníkům, poznání jejich potřeb a návrh optimalizovaného řešení. K těmto tradičním dodávkám byly v posledních letech doplněny dvě klíčové oblasti:

Bezpečnost informačních systémů a dat Zde poskytujeme zabezpečení perimetru kvalitními certifikovanými firewally, zabezpečení pracovních stanic a serverů antiviry a sofistikovaná antispamová řešení a v reakci na nová bezpečnostní rizika a ohrožení nabízíme systémy pro detailní monitoring sítí LAN a WAN včetně analýzy datových toků a událostí.

MARIE PACS – řešení pro zdravotnictví Medical Solutions, založená v roce 2004, je již několik let nejúspěšnější divizí OR-CZ. Hlavním produktem této divize je systém pro archivaci, komunikaci a lékařskou diagnostiku MARIE PACS, který v České republice používá více než 100 zdravotnických zařízení včetně největších fakultních nemocnic, krajských zdravotnických holdingů či soukromých řetězců. Aktivity související s produktem MARIE PACS zaměřujeme rovněž do zahraničí, například v Rusku je dnes realizováno šest velkých regionálních instalací našeho systému. Více než desetileté zkušenosti s archivací, distribucí velkých objemů dat a garantovanou dostupností kritických systémů v oblasti rozsáhlých PACS řešení nyní promítáme do dalšího rozvoje aktivit v segmentu zdravotnické informatiky.

Open je stabilním komplexním ERP řešením pro mnoho českých a slovenských firem.

Outsourcing informačních systémů

zcela novým modulem je CRM Open, který využívá unikátní know-how pro pokročilou klasifikaci subjektů, například pro marketingové účely nebo selekci vhodných kooperantů. OR-SYSTEM Open se zabydlel v novém segmentu slévárenství, a to především díky inovaci a spolupráci se společností S+C Alfanametal Tršice. On-line vizualizace a sledování stavu operací zakázek až do úrovně jednotlivých výrobních čísel přispívají k intenzivnímu využití výrobních kapacit, zvýšení výkonnosti a udržení špičkové jakosti výrobků. Divize standardizovala moderní metody při vývoji a implementaci (modelování UML a BPMN) a velmi nás těší, že OR-SYSTEM

Složitost používaných IT technologií se neustále zvyšuje a pro řadu společností je velmi nákladné udržovat vysoce kvalifikovaný personál k její obsluze a údržbě na špičkové úrovni. Naši odborníci v oblasti databází, datových sítí, operačních systémů či bezpečnosti jsou schopni uspokojit potřeby i těch nejnáročnějších zákazníků a připraví bezpečné a stabilní prostředí pro vaše podnikání. Vážíme si toho, že můžeme být nápomocni svými zkušenostmi a špičkovou funkčností našich produktů ekonomickému růstu a rozvoji našich zákazníků. Hlavním cílem společnosti OR-CZ zůstává naplňování dlouhodobé strategie: „Pomáhat zákazníkům na cestě k úspěchu poskytováním komplexních služeb a špičkových řešení informačních technologií.“

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


21.09.16 13:00


Pomáháme největším uskutečnit vize Do společnosti Trask solutions Filipa Tománka si chodí pro radu ty největší české firmy od České spořitelny až po ŠKODA AUTO. V době nepřetržité technologické revoluce se tato společnost stará o to, aby jim neujel vlak. A jak sám Tománek říká: „Aby se věci skutečně děly, ne jen plánovaly.“ Z malého dejvického bytu tak dokázal se svými partnery vybudovat IT společnost se stovkami zaměstnanců a obratem 700 milionů korun. Kdybyste měl v pár větách představit Trask solutions, co byste řekl? Našimi zákazníky jsou velké firmy, převážně z oblasti financí, ale také z energetiky, telekomunikací a průmyslu. Nejvýznamnější z nich je určitě ŠKODA AUTO, kde dlouhodobě patříme mezi hlavní dodavatele, a patřičně si toho vážíme. Pak jsou to zejména velké banky. Pomáháme jim inovovat, zkoušet nové věci a přinášet klientům produkty, které chtějí, které je baví. Během 22 let našeho fungování jsme narostli z několika zaměstnanců až na současných 400, podstatné je pro nás ale po celou dobu fungování totéž. Chceme, aby si klienti jméno Trask spojovali s nadprůměrnou úrovní expertních znalostí a zkušeností jak v IT, tak v oborech podnikání našich klientů. Jakou roli dnes hraje Trask na českém trhu? Řekl bych, že jsme se v očích velkých firem posunuli z role technologického dodavatele do role byznys partnera a někdy snad i mentora. Pomáháme jim uskutečňovat jejich vize, zavádět nové technologie i měnit vnitřní procesy. Klienti už nevěří, že jediná společnost je schopna dodat řešení na klíč v libovolné oblasti. Proto jsme se v rámci naší strategie rozhodli specializovat na šest klíčových oblastí, kde patříme dlouhodobě ke špičce na trhu. Náš klient si nechce koupit jen dodávku řešení, ale chce získat i potřebné know-how a ukázat nejnovější trendy v dané oblasti. Proto se nám specializace vyplácí. Na co jste obzvlášť pyšný? Pokud bych měl jmenovat jeden projekt z poslední doby, pak je to New Economy Lending v České spořitelně. Na trhu je to 38

|

první a jediná plně on-line půjčka, u které můžete dostat peníze na účet do patnácti minut, a to i když nejste klientem spořitelny. On-line půjčky ostatních bank jsou v porovnání s tímto řešením jako z minulého desetiletí. Jsem pyšný, že jsme pomohli v rekordně krátkém čase uvést na trh produkt s řadou unikátních a inovativních technologických prvků, provozovat přelomové řešení v souladu s existující legislativou a zcela přepracovat modely pro on-line vyhodnocování úvěrové rizikovosti žadatelů.

Filip Tománek

V oblasti bankovnictví je nyní velké téma také evropská směrnice PSD2. Jak ji vnímáte vy? Otevření bankovního a platebního trhu je zlomovým okamžikem, který bezpochyby změní podobu finančního trhu. Banky se nesmějí smířit s pouhým splněním směrnice, ale měly by hledat cesty, jak ji aktivně využít. Ty, které se budou pouze bránit, skončí jako provozovatel drahé infrastruk-

tury pro produkty jiných. Banka sice nikdy nebude stejně rychlá jako fintech firmy, ale může se u nich inspirovat a naopak využít výhodu již vybudovaného postavení a důvěry klientů. Aktivní banky dokážou sestavit takový ekosystém, kde se budou jednotliví hráči vzájemně podporovat. A od toho jsme tu my a naši odborníci, abychom jim pomohli na nový ekosystém přejít. Jak technicky, skrze API management a nové nástroje pro klienty, tak zavedením nových obchodních modelů. V dnešní době je typickou bolestí IT firem nedostatek kvalitních lidí. Jak s tím bojujete vy? V Trasku jsme za poslední rok povyrostli o zhruba padesát nových zaměstnanců. Nespoléháme jen na nábor zkušených expertů, ale rozvíjíme i juniorní pracovníky a začali jsme intenzivněji pracovat se studenty vysokých škol. Hodně investujeme do vzdělávání, protože chceme udržovat znalostní úroveň našich odborníků nad průměrem trhu – do rozvoje zaměstnanců jsme loni investovali téměř 20 milionů korun. Velmi dbáme i na atmosféru ve firmě a na to, jak potenciální pracovník zapadne do našeho týmu lidsky. Naši top manažeři se zase díky silným týmům mohou více věnovat strategickým růstovým oblastem a máme větší kapacity pro konzultační a kreativnější část našeho podnikání. Jaké zbraně máte připraveny pro budoucnost? Co budou hlavní oblasti, kterým se Trask bude věnovat v příštích několika letech? Naší hlavní zbraní je kultura znalostí. Pouze odborné vědomosti dnes v IT už nestačí, je potřeba znát spotřebitelské trendy a technologické novinky, které budou hýbat světem. Kdyby vám před několika lety někdo řekl, že vám banka schválí žádost o půjčku na základě kvality vašich přátel na Facebooku, asi byste se pousmál. Jenže dnes je to realita a my jsme u toho. Technologie dramaticky proměňují nároky zákazníků i fungování firem zevnitř. A my pomáháme s obojím.

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00


Jednorožec s jinou DNA Každý rok vznikne ve vývojových dílnách Unicornu přes sto nových projektů, nové verze se dočká další téměř stovka informačních systémů, říká generální ředitel Unicorn Systems Jan Jaroš.

Jan Jaroš, generální ředitel Unicorn Systems

Bylo by divné, kdyby v projektu Hvězdy českého IT chyběl Unicorn, jeden z největších českých softwarehousů, který se drží na výsluní třetí desetiletí. Pro koho všechno dnes pracujete? Vyrábíme software pro více než 300 společností v 25 zemích světa, zejména z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, energetiky a utilit, komunikace, médií, výroby, obchodu nebo veřejné správy. V bankovnictví pracujeme pro více než 30 finančních institucí z celé střední Evropy a dodáváme jim především frontendové systémy. S řešeními Unicornu se potkáte na pobočkách bank nebo při prodeji bankovních produktů. Druhým pilířem našeho působení jsou informační systémy pro obchodování s elektrickou energií. Významná jsou pro nás také řešení pro výrobní a obchodní společnosti. Portálová řešení pro B2B, B2C i komunikace se zaměstnanci jsou rychle rostoucím odvětvím. Řešení pro výrobní podniky zahrnují i implementace ERP a CRM řešení.

livé a přátelské pracovní prostředí. Poskytujeme rozsáhlý systém plusů… spolupracovníci dostávají kočárky při narození dítěte, mohou využívat zvýhodněné tarify pro volání a internet, jezdíme na hory, na moře, využívají výhodných obchodních podmínek našich partnerů (hypotéky, pojištění) atd. atd.

Někde jsem zaslechl, že řídíte přenos elektřiny mezi Velkou Británií a Evropou. Ano, to máte pravdu. Naše informační systémy vytvořené na platformě Damas řídí obchodování s elektrickou energií v řadě evropských zemí. Mimo jiné tedy i na podmořských vedeních mezi Velkou Británií a sousedními zeměmi – Francií, Irskem a Nizozemím. V případě vedení mezi Anglií a Nizozemím jsme rovněž dodali specializovaný systém pro optimalizaci a podporu řízení reálných toků energie na tomto podmořském kabelu. Celkově tedy naše systémy obhospodařují jen v tomto regionu několik tisíc megawattů každý den.

Stabilní společnost potřebuje dobré základy, na jakých stavíte vy? Chceme být prospěšní. Přidávat hodnotu tím, že klientům dodáváme informační systémy v dohodnuté kvalitě, kvantitě, termínu a rozpočtu. Chceme se tak pro ně stát dlouhodobě stabilním dodavatelem. Věříme, že řádným řízením všeho, co děláme, dosáhneme lepšího poměru cena/výkon než je obvyklé. Staráme se o to, aby naše produkty a služby měly schopnost být použity k zamýšlenému účelu. Je pro nás důležité, aby naši zákazníci byli spokojeni s tím, jakým způsobem jim řešení a služby poskytujeme. Zároveň chceme mít sami radost z toho, co dodáváme.

Kolik při takovém rozsahu projektů zaměstnáváte lidí, kde je dnes v době nedostatku berete? Aktuálně dáváme práci více než 1 400 lidem a řadu z nich si vychováváme od školy. Máme vývojová centra v Praze, Hradci Králové, Plzni, Mladé Boleslavi, Brně, Zlíně, ale také v Bratislavě, Prešově, Kyjevě, Ternopilu či Arnhemu. K výchově nových spolupracovníků a k zvyšování kvalifikace těch stávajících nám slouží propracovaný systém vzdělávání Unicorn Top Gun Academy. Máme také vlastní vysokou školu Unicorn College, které firma poskytuje vynikající zázemí pro výuku moderních řešení v informačních a komunikačních technologiích.

Máte pocit, že jste dosáhli cíle nebo maxima s Unicornem? Určitě ne, v minulém roce jsme dosáhli rekordního obratu 1,9 miliardy korun a chceme dále růst. Ve střednědobém horizontu chceme být významným evropským poskytovatelem ICT s vlastními softwarovými řešeními a dosáhnout obratu sto milionů eur. Naším dlouhodobým cílem je zařadit Unicorn mezi světové dodavatele informačních systémů s miliony uživatelů po celém světě.

Udržet si kvalitní pracovníky je kumšt. Jde vám to? Snažíme se, jedenáct lidí tu pracuje přes 20 let, 70 přes 15 let, dalších více než 300 lidí je tu zaměstnáno přes 10 let. Chceme být perspektivním zaměstnavatelem pro naše spolupracovníky. Vedle práce na zajímavých projektech využívajících nejmodernější technologie naše spolupracovníky systematicky vzděláváme. Vytváříme pro práci tvůrčí, motivující a také spraved-

Při rozvoji společnosti si pomáháte akvizicemi. Nedávno jste například koupili firmu HSI. Jak se vám ji podařilo začlenit a proč jste si vlastně koupili ji? Společnost HSI zůstane i nadále samostatnou společností. Postupně sbližujeme firemní standardy a postupy a využíváme synergie jak v obchodě, realizaci tak běžném provozu. Využití geografických informačních systémů při správě infrastruktury a poskytování služeb v energetice, bankovnictví i obchodě nám umožňuje nabízet nové typy služeb s vysokou přidanou hodnotou. S příchodem „internetu věcí“ bude využívání těchto systémů ještě zásadnější. ZÁŘÍ 2016


|

39

21.09.16 13:00


Rosteme rychle, ale stále s pokorou Pozice VAD bude na našem trhu nadále velmi silná a bude založena na profesionalitě, říká CEO společnosti Veracomp Petr Janda. Na českém IT trhu se pohybujete sedmým rokem, přibližte nám své začátky a cestu, kterou jste za dobu fungování urazili. Začínali jsme v týmu několika kolegů v roce 2009. V portfoliu jsme měli dva produkty, trochu peněz na účtu a tři stoly. Dnes máme v týmu 40 kolegů, jsme ve dvou zemích, zastupujeme dvacet výrobců a letos dosáhneme obratu půl miliardy. Cesta, po které jsme šli, nebyla vždy rovná a bez překážek. Naši vlastníci nám umožnili dělat chyby, ze kterých jsme se pak mohli poučit, a to platí dodnes. Je to nejlepší cesta, jak se posunout kupředu. V letošním roce jsme založili dceřinou společnost na Slovensku, kde bychom chtěli zúročit naše zkušenosti z fungování v Čechách a na Moravě, tentokrát bez chyb, kterých jsme se v minulosti dopustili. Vaše skupina patří k největším středoevropským distributorům s přidanou hodnotou. Jak vypadá vaše dobývání českého trůnu? Stanovili jsme si ambiciózní cíle, a tak to není lehké. Trh je poměrně nasycený, konkurence nespí. Jsme však přesvědčeni, že naše hodnoty jsou pro partnery zajímavé z hlediska dlouhodobého vztahu, vše je založeno na důvěře, individuálním přístupu a profesionalitě v každém kroku, který děláme. Víme, že přesně to partneři oceňují, a věříme, že budou i nadále, a tak i naše společnost poroste. V minulém roce v říjnu jste podstoupili jednu zajímavou akvizici. Jaká to byla a jak dopadla? Chystáte nějakou další? Odkoupili jsme distribuční divizi Red Hatu od společnosti Servodata. Musím s potěšením říct, že akvizice dopadla velmi dobře. Tým, který jsme převzali, je skvělý a jsme rádi, že je dnes naší součástí. V akvizicích bychom rádi pokračovali. Přestože jsme si akvizici Red Hat divize 40

|

Petr Janda, CEO Veracomp

financovali sami, stále máme možnost využít silného finančního zázemí naší mateřské společnosti, takže se kontinuálně rozhlížíme. Nicméně i nadále budeme v tomto směru velmi opatrní. Kultura naší společnosti, kterou budujeme, je pro nás přednější než rychlé navýšení obratu a z toho vyplývá, že každá akvizice musí být velmi pečlivě zvážena. Které technologie jsou podle vašich zkušeností aktuálně „trendy“ a které vaši zákazníci nyní nejčastěji využívají? Pokud budu mluvit pouze za Veracomp, pak převažuje bezpečnost a neustále také stoupá podíl open source řešení. V porovnání s minulými roky je také mnohonásobně vyšší podíl tzv. vysoké či sofistikované bezpečnosti, kdy zákazník už nepožaduje pouze základní ochranu, ale mnohem více se zaměřuje na analýzu své sítě, její chování a monitoring, ochranu zevnitř apod. Je to logické a jde ruku v ruce s navyšováním intenzity a sofistikovanosti útoků. Rádi nabízíme našim partnerů něco navíc, a proto udržujeme v portfoliu i několik zajímavých produktů, které jsou na začátku svého komerčního uplatnění. Spolupracujeme s několika společnostmi zabývajícími se přenosem dat po rozvodech vysokého napětí. Od minulého roku máme také produkt, který zajímavým způsobem oboha-

cuje drony či slouží pro speciální složky armády, policie, hasičů apod. Kam myslíte, že se bude trh VAD ubírat? Nedávno jsem měl na toto téma zajímavou diskuzi, kdy jsme řešili, zdali bude distribuce s přidanou hodnotou vůbec existovat. Odpovím stejně jako tehdy. Domnívám se, že VAD bude svoji pozici posilovat. Potřeby zákazníků jsou stále komplexnější, a proto je potřeba prostředník, který jim pomůže. Technologie jsou tak vyspělé, že partner nebude schopen udržovat znalosti na té nejvyšší úrovni, aby byl pro svého zákazníka schopen vyřizovat všechny požadavky uspokojivě. A zde je naše role. Pokud bych to měl shrnout, role VAD bude posilovat a bude postavena na profesionalitě a nejvyšších kompetencích jak v oblasti tvrdých, tak i měkkých dovedností. Kam se budete ubírat přímo vy? V letošním roce jsme narostli téměř na dvojnásobek z hlediska počtu kolegů z důvodu velkého nárůstu počtu produktů. V nejbližších letech tedy budeme přibírat produkty do svého portfolia, budovat z nich co nejkomplexnější portfolio, budeme i nadále pracovat na excelenci, tedy stavu být lepší a lepší v každém kroku, který uděláme. Což se následně projevuje ve vztahu k našim partnerům. Opět shrnuto, žádné velké změny, chceme pokračovat směrem k cíli, který máme, při zachování všech kulturních specifik naší společnosti. Pro kolik firem podobného ražení, jako je Veracomp, je vůbec na malém trhu v ČR místo? Náš trh je volný, pro dobrou firmu je tady vždy místa dost. Jsme rádi, že je na tomto trhu veliká konkurence. V našem úsilí tak nepolevíme, tlačí nás to dopředu. Konkurence je správná a zdravá. Je jasné, že pokud by zde bylo např. deset velkých VAD IT distributorů, mělo by to velký vliv na výsledky všech, ale doufám, že v tomto zafunguje regulace trhu a že zvítězí ti, kteří nabízejí partnerům skutečnou přidanou hodnotu. Veracomp je jedním z nich.

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00

Odborná konference a doprovodná výstava 5. října 2016

cyber security PRAHA 2016

Dovolujeme si Vás pozvat na odbornou konferenci o kybernetické bezpečnosti, kterou pořádá vydavatelství IDG Czech Republic, a. s. Konference je určena IT profesionálům pracujícím ve firemním sektoru, státní správě nebo samosprávě, specialistům z oblasti fi nančnictví, průmyslu a všem, kteří chtějí získat rozšířenou představu o aktuálních bezpečnostních problémech a rizicích v IT spolu s možnostmi efektivní cesty ke snížení těchto rizik. Nad konferencí převzali záštitu ministr obrany MgA. Martin Stropnický, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií JUDr. Jaroslav Strouhal a prezident české pobočky AFCEA, Tomáš Müller

ELEKTRONICKÁ PŘIHLÁŠKA: h p://eventworld.cz Registrace je možná do 3. října 2016 nebo do naplnění kapacity sálu.

RÁMCOVÉ TEMATICKÉ VYMEZENÍ KONFERENCE

kybernetická bezpečnost a kybernetická kriminalita kybernetický útok – forma ekonomické a obchodní války, popř. války horké hardwarová a sowarová zranitelnost prostředky predikce, prevence, ochrany a konsolidace a minimalizace škod technologické prostředky versus legislativa produkt globalizace versus globální a lokální ochrana charakteristika nedávných kybernetických útoků

REGISTRAČNÍ POPLATEK (bez DPH 21 %) Komerční sféra — 1 500 Kč Státní správa, samospráva — 900 Kč Předplatitel periodik IDG — 700 Kč

MÍSTO KONÁNÍ 5. října 2016 od 9 hod. (registrace od 8 hod.) v Konferenčním centru City, Na Strži 65/1702, 140 00 Praha 4.

Zlatý partner:

Stříbrný partner:

Partner: MINISTERSTVO OBRANY þ(6.e5(38%/,.<

BY

Záštita:

KONTAKT Michaela Dvořáková – Event & Conference Manager E [email protected] T +420 730 158 775 Jana Krepčíková – Event & Conference Assistant E [email protected] T +420 603 228 281 KONFERENCI POŘÁDÁ IDG Czech Republic, a. s. Seydlerova 2451, 158 00, Praha 5 T +420 257 088 111 E [email protected]


www.idg.cz

www.eventworld.cz

21.09.16 13:00


H V Ě Z DY Č ES K É H O I T Vydává: IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5 Tel.: 257 088 153; fax: 257 088 174 Výkonná ředitelka: RNDr. Jana Pelikánová Tajemník: Růžena Holíková, tel. 257 088 153 Vedoucí inzertního odd.: Ousmane Keita, tel. 725 326 893 Vedoucí projektu: Radan Dolejš Jazyková úprava: Dana Štropová Grafická úprava: TypoText, s. r. o. Zlom a pre-press: TypoText, s. r. o., Praha Ilustrační obrázky: Fotolia Tisk: Tiskárna Libertas, a. s. Předplatné a reklamace: IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5, tel. 257 088 163, fax 235 520 812, e-mail [email protected] Doručuje Česká pošta, s. p., v systému D + 1 Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., Vajnorská 137, P. O. Box 183, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, zelená linka 800 188 826, e-mail [email protected]

GRAND PRIX 2016 N OV I N K A !

TO NEJLEPŠÍ Z ICT THE BEST OF ICT CIO Grand Prix je ocenění udělované časopisem CIO Business World. Jeho cílem je vyzdvihnout nejvýznamnější počiny z oboru ICT. Přihlášky do dalšího kola CIO Grand Prix 2016 zasílejte nejpozději do 6. 10. 2016. Více informací naleznete na: www.cio.cz/grandprix

42

|

ZÁŘÍ 2016


21.09.16 13:00

Hvezdy ceskeho IT-obalka.indd ob3

22.09.16 9:55

Hvezdy ceskeho IT-obalka.indd ob4

21.09.16 13:07

ZVLÁŠTNÍ NEPRODEJNÁ PŘÍLOHA ZÁŘÍ 2016 TI NEJLEPŠÍ SPOLEČNĚ S VÁMI NA ČESKÉM TRHU ICT

Recommend Documents