Zpravodaj SOVDS 14 PROSINEC 2014
Vydavatel: Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov (SOVDS) při České společnosti ornitologické (ČSO) Redaktor: Ing. Ivo Hertl, Ph.D.
[email protected]
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 1
Obsah
Poznámka ke hnízdění smíšeného páru luňáka hnědého a luňáka červeného v roce 2013 …............................................................................................................................
2
Celoplošný monitoring dravců a sov Orel mořský (Haliaeetus albicilla) …........................................................................................
3
Orel královský (Aquila heliaca) …............................................................................................
4
Luňák červený (Milvus milvus) ….............................................................................................
5
Luňák hnědý (Milvus migrans) ….............................................................................................
7
Moták lužní (Circus pygargus) ….............................................................................................
9
Sova pálená (Tyto alba) ….........................................................................................................
10
Sýček obecný (Athene noctua) …..............................................................................................
12
Monitoring dravců a sov na vybraných lokalitách Káně lesní (Buteo buteo) ….......................................................................................................
13
Včelojed lesní (Pernis apivorus) …...........................................................................................
14
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) …............................................................................................
17
Výr velký (Bubo bubo) ….........................................................................................................
19
Sýc rousný (Aegolius funereus) ….............................................................................................
20
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) ….........................................................................
27
Výzva autorům Vítáme krátké články s problematikou ochrany a výzkumu dravců a sov pro 15. číslo Zpravodaje SOVDS. Jeho vydání je předpokládáno na začátek roku 2015 a bude obsahovat zprávy jednotlivých pracovních týmů za rok 2014. Krátké příspěvky posílejte elektronicky redaktorovi, formou se snažte přiblížit úvodnímu příspěvku tohoto čísla. Striktní formátování není vyžadováno a bude provedeno při sestavování Zpravodaje jeho redakcí. Ivo Hertl
1
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 2
Poznámka ke hnízdění smíšeného páru luňáka hnědého a luňáka červeného v roce 2013 Hynek MATUŠÍK
[email protected]
V rámci monitoringu luňáků hnědých a luňáků červených jsem v roce 2013 kontroloval jejich hnízdiště v oblasti dolního toku řeky Moravy a dále dolních toků řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Na tradičním hnízdišti v Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické pomoraví jsem nalezl hnízdo obsazené smíšeným párem samce luňáka hnědého a samice luňáka červeného. Smíšený pár odchoval tři mláďata, z nichž jedno bylo zabito jestřábem lesním a dvě zbývající byla vyvedena. Hnízdění smíšeného páru bylo intenzívně sledováno a jeho průběh byl detailně popsán v článku Luňáci - jejich variabilita a mezidruhová hybridizace v časopisu Živa 1/2014. Případy mezidruhové hybridizace mezi sympatricky se vyskytujícími luňáky hnědými a luňáky červenými jsou známy, nejčastěji byly zjištěny v Německu. Vzhledem k tomu, že se mimo mnou sledovaný případ u nás již dříve vyskytla pozorování, která by mohla naznačovat hnízdění smíšených párů luňáků hnědých a červených, a vzhledem k tomu, že se hybridní mláďata zapojují do reprodukce s dále plodným potomstvem, bylo by vhodné při dalším výzkumu hnízdění luňáků věnovat zvýšenou pozornost přesné determinaci obou jedinců rodičovských párů.
2
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 3
Orel mořský (Haliaeetus albicilla) sestavil Tomáš BĚLKA spolupracovali: Pavel BENDA, Václav BERAN, Dušan BOUCNÝ, Jiří BUREŠ, Oldřich BUŠEK, Gašpar ČAMLÍK, Milan FRENCL, Vladimír GAHURA, František GAZDA, Jan HARTL, David HORAL, Josef CHYTIL, Filip JETMAR, Lukáš KADAVA, Petr KAFKA, Michal KAVKA, Tomáš KNĚŽÍČEK, Ivan KUNSTMÜLLER, Bedřich LANDSFELD, Petr LUMPE, Hynek MATUŠÍK, Jakub MRÁZ, Luboš MRÁZ, Zdeněk MRKÁČEK, Vojtěch MRLÍK, Jiří NEUDERT, Petr PAVLÍK, František POJER, Karel POPRACH, Tomáš POSPÍŠIL, Jan PROCHÁZKA, Martin PUDIL, Jan RIEGERT, Pavel RŮŽEK, Pavel ŘEPA, Libor SCHRÖPFER, Václav ŠENA, Jan ŠEVČÍK, Jiří ŠÍREK, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ, Vladimír ŠOLTYS, Radovan TOMICKÝ, Lubor URBÁNEK, Zdeněk VERMOUZEK, Josef VESELÝ, Otakar ZAVALSKÝ, Jan ZIMA
[email protected]
Rozsah působnosti Monitoring hnízdního rozšíření a početnosti populace orla mořského (Haliaeetus albicilla) probíhal v roce 2013 stejně jako v předcházejících letech na území celé České republiky. Podílelo se na něm a údaje dodalo přes 50 ornitologů. Byly využity také informace z faunistických databází. Nicméně chybí údaje z některých oblastí ČR. Zájem ornitologů sledovat tento druh každoročně klesá. Proto ani výsledky za rok 2013 nejsou zcela úplné. Shromážděná data o početnosti jsou tedy orientační. Výsledky V roce 2013 bylo sledováno 88 hnízdních teritorií obsazených párem (o sedm méně než v roce předcházejícím). Výsledek hnízdění byl zjištěn na 51 hnízdech. Na 17 hnízdech bylo po jednom vzrostlém mláděti, na 19 hnízdech 2 mláďata, na 3 hnízdech 3 mláďata a 12 hnízd bylo neúspěšných. Celkem bylo na sledovaných hnízdech 64 vzrostlých mláďat. Na započaté hnízdění bylo tedy průměrně vyvedeno 1,14 ml., resp. 1,25 ml. na každé úspěšně dokončené hnízdění. Okrajové hodnoty pro období 2005 – 2013 jsou 0,86 – 1,33 ml., resp. 1,42 – 1,84 ml.
3
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 4
Orel královský (Aquila heliaca) David HORAL spolupracovali: Vladimír GAHURA, Hynek MATUŠÍK, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ
[email protected]
V roce 2013 bylo sledováno hnízdění tří párů, všechny v prostředí lužního lesa na okrese Břeclav (z toho dva v ptačí oblasti Soutok - Tvrdonicko, hnízda od sebe byla vzdálena asi 1000 m). Všechny vyhnízdily úspěšně a vyvedly 1x 1 a 2x 2, celkem tedy 5 mláďat. Hnízdním stromem byl ve všech případech dub. U páru, který vyvedl 1 mládě, se vylíhla mláďata 2, u druhého byla předpokládána predace jestřábem. U obou hnízd se dvěma vyvedenými mláďaty byly tříkusové snůšky – v jednom případě se vylíhlo třetí mládě, které ovšem výrazně zaostávalo ve vývoji za sourozenci a patrně uhynulo a bylo zkonzumováno, ve druhém případě bylo zjištěno jedno hluché vejce. Jedno nestabilní hnízdo zabezpečil H. Matušík, který také prováděl přímé kontroly hnízd a kroužkoval všechna mláďata. Všichni ptáci v párech jsou plně adultní. U jednoho z párů se podařilo V. Gahurovi odečíst kroužek samice. Byla kroužkována v roce 1994 na východním Slovensku ve Slanských vrších Š. Dankem. Bylo tedy potvrzeno přesídlení na vzdálenost 336 km a věk 19 let, jedná se tak o jednoho z nejstarších známých orlů královských ve volné přírodě. Pár, který v roce 2010 neúspěšně hnízdil na Znojemsku, vyhnízdil již třetím rokem úspěšně na rakouské straně, kde v roce 2013 vyvedl 1 mládě (J. Laber a V. Škorpíková in litt.). Pozorování ptáků mimo hnízdiště pocházejí tradičně především z okresů BV, ZN a HO a dále BO a UH. Na rozhraní okresů BV a ZN byl zjištěn nedospělý pár s teritoriálním chováním.
4
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 5
Luňák červený (Milvus milvus) Dušan RAK data o hnízdících párech za rok 2013 poskytli: Jakub ČEJKA, David HORAL, Martin KODERA, Petr LUMPE, Hynek MATUŠÍK, David MELICHAR, Jakub MRÁZ, Karel POPRACH, Jan PROCHÁZKA, Dušan RAK, Libor SCHRÖPFER, Václav ŠENA, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ, Josef VESELÝ. další data poskytli: Václav BERAN, Pavel BENDA, Petr BERKA, Vladimír GAHURA, Lukáš KADAVA, Michal KAVKA, Petr KOLKA, Ivan KUNSTMULLER, Jiří MACH, Karel MAKOŇ, Martin MIMRA, Vojtěch MRLÍK, Roman MULÁČEK, Petr PAVLÍK, Václav PINTA, Martin PUDIL, Pavel RŮŽEK, Jan STUDECKÝ, Jan ŠEVČÍK.
[email protected]
Rozsah působnosti a metodika Zpráva shrnuje výsledky monitoringu hnízdní populace luňáka červeného (Milvus milvus). Sumarizována jsou prokázaná a předpokládaná hnízdění. Níže uvedené dílčí odhady počtů párů (pokud byly poskytnuty) slouží pro dokreslení stavu znalostí o jednotlivých intenzivněji sledovaných oblastech. Vedle hnízdních dat zpráva shrnuje také další podstatná zjištění týkající se biologie, migrace a zejména pak ochrany druhu. Výsledky Zjištěná hnízdní data jsou shrnuta v tabulce níže. Výsledky ze systematicky sledovaných oblastí ukazují že většina z loňských hnízdišť byla na jaře obsazena. Celkový počet prokázaných započatých hnízdění byl 38 (stejně jako v roce 2012). Z tohoto počtu bylo 24 párů úspěšných, pro 5 hnízd se nepodařilo úspěšnost zjistit a zbylých 9 bylo neúspěšných. Hlavním faktorem neúspěšnosti respektive snížené produktivity párů v roce 2013 bylo velmi nepříznivé počasí (intenzivní deště během hnízdního období). Celkem bylo v roce 2013 pozorováno na hnízdištích minimálně 45 odrostlých mláďat (13 Čechy + 32 JM) oproti celkovým 48 (22 Č + 26 JM) v roce 2012. Výrazně snížená produktivita české části populace odpovídá faktu, že vlny dlouhodobých, přívalových dešťů zasáhly zejména západní polovinu ČR. Migrace V podzimním období (VIII-IX) byla pozorována hromadná shromaždiště a společná nocoviště LČ (během VIII často společně s LH). Takovéto skupiny se znovu objevily na místech zjištěných v předchozích letech (okresy TC, KL, LT, MB) a nově byly pozorovány i na dalších místech (např. okresy PJ, KO, SY). Podle potravní atraktivity jednotlivých lokalit se ptáci zdrželi buď jen několik dní (např. MB, KO) nebo oblast využívali v celém podzimním období. Typická velikost těchto skupin se pohybovala v počtech (10-20+) jedinců. V průběhu každoročního systematického sledování tahu dravců v údolí řeky Radbuzy byl L. Schropferem zaznamenán v podzimním období 2013 neobvykle silný průtah LČ. Dosavadní maximum bylo překonáno více jak 3x, přičemž mimořádný byl tahový den 21. 9. 2013, kdy bylo pozorováno 29 táhnoucích luňáků (dosavadní roční maximum bylo 22 ptáků za sezónu)! Na jižní Moravě bylo v zimách 2012/2013 i 2013/14 znovu monitorováno zimování-nocování až cca 70 ex. LČ na dvou různých lokalitách (D. Horal). 5
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 6
Prokázaná Hnízdní Počet mláďat hnízdění úspěšnost
Další předpokl. Řešitelé (celkový odhad)
Jižní Morava
21
16/21
7x3, 2x2, 2x1, 5x1+, 5x0
HM, DH
okres Mělník
3
min. 1/3
1x1+, 2x?
JP, KP, PL, MK, DR
okres Kladno
1
0/1
okres Česká Lípa
3
min. 2/3
1x3, 1x2, 1x?
okres Nymburk
3
2/3
1x2, 1x1, 1x0
6
DR, JP
okres MB
0
-
-
5
PK, JN
okresy BN, PB, PI
1
0/1
1x0
3
JV, RM
okres KH
0
-
-
2
MK, DR
Šluknovsko
3
2/3
6-7
V. Šena
Frýdlantsko
0
-
-
1
JČ
okresy UL, MO, CV
0
-
-
2
VB
Vysočina
0
-
-
2
IK, VM
okresy DO, TC, PS, PJ
1
?/1
1x?
6
LS, PR, DM, KM
Kraslicko (SO)
0
-
-
1
MM
Třeboňsko (JH)
1
1/1
1x2
3
JM, JŠ
okres Znojmo
1
0/1
1x0
1x0
2x1, 1x0
5
JP, DR JP
V. Škorpíková
Ptačí kriminalita a zranění na elektrickém vedení V roce 2013 byl bohužel znovu zaznamenán (ve stejné oblasti jako v roce 2012 !) závažný případ systematické kriminality (potvrzené trávení karbofuranem a masové zástřely v několika ohniscích) na Roudnicku. Mezi mrtvými dravci byl nalezen znovu minimálně jeden ex LČ. Vzhledem k zjevnému trendu nárůstu počtu podzimních shromaždišť luňáků na našem území a ke zjevné citlivosti a ohroženosti luňáků na těchto místech bude třeba v budoucnosti věnovat maximální pozornost monitorování („hlídání“) těchto lokalit. Na Svitavsku byly nalezeni tři jedinci popálení na elektrickém vedení (dva mrtví a jeden vážně zraněný ošetřen v záchranné stanici). Jednalo se o ptáky ze skupiny, která se v této oblasti stabilně zdržovala v podzimním období. Kritické místo vedení bylo následně na podnět ČSO energetiky ošetřeno. Značení ptáci Na našem území se objevili letos minimálně čtyři jedinci opatření křídelními značkami německého původu. Dva z těchto ptáků se podařilo odečíst na Mladoboleslavsku (P. Kolka) a další byl vysílený přijat do ZS Spálené Poříčí a později znovu vypuštěn do přírody (J. Vlček). Tito tři ptáci měli oranžové značky a pocházeli z oblasti Weimaru. Poslední značený pták se objevil na Svitavsku, kde byl s dvěma dalšími mrtvými LČ nalezen vážně zraněný pod elektrickým vedením (pokud přežije, zůstane jako trvalý handicap v ZS Zelené Vendolí). Tento jedinec byl opatřen zelenými značkami původem ze Saska.
6
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 7
Luňák hnědý (Milvus migrans) Vladimír GAHURA spolupracovali: Tomáš BĚLKA, Václav BERAN, Dušan BOUCNÝ, Bedřich FORMAN, Lukáš KADAVA, Bedřich LANDSFELD, Karel MAKOŇ, Hynek MATUŠÍK, Jakub MRÁZ, Dušan RAK, Libor SCHRÖPFER, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ
[email protected]
V roce 2013 byl luňák hnědý zjištěn v celkem 19 okresech ČR o celkovém počtu 43 párů (30 prokázaných hnízdění a 13 předpokládaných). Oproti roku 2012 jde o zřetelný pokles počtu zjištěných párů (z 51 páru v celkem 17 okresech). Je otázkou zda jde o opravdový pokles hnízdících párů v roce 2013, nebo pouze o nižší zájem ornitologů o tento druh a to jak z hlediska terénního, tak z hlediska výkaznictví. Pro porovnání: V roce 2011 poslalo výsledky monitoringu 14 pozorovatelů, v roce 2012 už 19 a v roce 2013 pouze 13 a z toho dvě hlášení byla negativní. V okresech jižní Moravy, kde je soustředěno téměř 70 % naší populace luňáka hnědého a která je velmi dobře prozkoumaná díky Hynkovi Matušíkovi a celou řadou dalších spolupracujících ornitologů poklesl počet hnízdících párů z 30 v roce 2012 na 24 v roce 2013. V tomto roce nebyl hlášený hnízdní výskyt luňáků hnědých z Českomoravské vysočiny, východní a severní Moravy a Slezska.
7
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 8
prokázaná hnízdění
odrostlá mláďata
Břeclav
16
16
16
… z toho Soutok
10
9
10
Znojmo
1
?
1
Brno-venkov
6
7
6
Hodonín
(1)
Kroměříž
1
2
Ústí nad Orlicí
1
2
Pardubice
pravděpodobná hnízdění.
celkem
1
1 + (1)
1
2 1
1
1
Hradec Králové
1
?
1
Mělník
1
1
1
Mladá Boleslav
1
1
Kladno
1
1
Most
1
1
Chomutov
2
2
Tachov
1
?
1
Domažlice
1
1
Strakonice
1
1
České Budějovice
1
1
Jindřichův Hradec
2
3
1
3
celkem
30
31
13
43
(1) – hnízdění smíšeného páru M. migrans x M. milvus, blíže v samostatné zprávě
8
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 9
Moták lužní (Circus pygargus) Ivan KUNSTMÜLLER, Pavel HOBZA, Vojtěch KODET, Dušan RAK, Karel POPRACH, Tomáš SKŘÍČEK, Aleš TOMAN, Josef VESELÝ
[email protected]
Rozsah působnosti Monitoring motáka lužního (Circus pygargus) v roce 2013 probíhal na území 30 okresů ČR. Souvisle byla sledována především oblast Českomoravské vrchoviny, Znojemsko, Středočeský kraj a horní Pomoraví. Výsledky V roce 2013 bylo zjištěno celkem 137 párů, dohledáno a sledováno bylo 100 hnízd. 38 hnízdům byla poskytnuta ochrana, především formou oplocení. Úspěšnost chráněných hnízd byla 78 %, zatímco u nechráněných byla pouze 14 %. V Kraji Vysočina byla opět využita nová technologie ochrany hnízd pomocí pevných dřevěných oplůtků pokrytých drátěným králíkářským pletivem (samostatné bloky délky 200 cm). Zde byla úspěšnost 10 chráněných hnízd 80 %, nechráněných (19) pouze 5 %. Ochrana hnízd na Vysočině byla v roce 2013 podpořena z programu Ochrana Biodiverzity (ČSOP/MŽP). Děkujeme. JI
TR
ZN
OC
UH
NA
BI
JH
PV
JC
HK
SU
prokázaná hnízda
12
17
20
17
6
5
4
4
1
1
1
1
úspěšná hnízda
1
8
7
5
4
2
3
4
?
0
0
0
chráněná hnízda
2
8
4
7
4
1
2
2
0
1
1
0
úspěšnost chráněných [%]
50
88
75
71
100
100
100
100
0
0
úspěšnost nechráněných [%]
0
11
19
0
0
25
50
100
?
NB
MB
ME
KL
KH
KO
PB
BN
BE
LT
ost.
hnízdící páry
3
2
2
3
4
2
2
4
2
7
0
úspěšná hnízda
0
0
0
0
4
1
0
0
0
1
chráněná hnízda
0
0
1
0
4
1
0
0
0
0
100
100 0
0
0
14
úspěšnost chráněných [%] úspěšnost nechráněných [%]
0 0
0
0
0
0
ost.: okresy RA, PZ, LN, MO, CV, TP, UL
9
0
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 10
Sova pálená (Tyto alba) Karel POPRACH spolupracovali: Petr BERKA, Jan BUCHTA, Jaroslav HRUŠKA, Pavel KOUBEK, František KRAUSE, David MELICHAR, Jakub MRÁZ, Libor OPLUŠTIL, Aleš POPRACH, Lukáš ŘEZÁČ, Petr STARÝ, Josef VESELÝ
[email protected]
Rozsah působnosti Činnost pracovního týmu pro monitoring sovy pálené (Skupina pro ochranu sovy pálené v ČR) spočíval tradičně v kontrole obsazenosti a údržbě hnízdních budek a přirozených hnízdišť sov. Výsledky V roce 2013 bylo zjištěno 54 hnízdících párů, z toho jen 1 mimo budku. V 12 případech (22 %) bylo zaznamenáno druhé hnízdění. Vyvedeno bylo 240 mláďat, z toho 199 mláďat z prvního hnízdění (21x?, 6x0, 2x1, 3x2, 4x3, 8x4, 3x5, 5x6, 1x7 a 1x8) a 41 mláďat z druhého hnízdění (3x?, 2x0, 2x2, 1x3, 2x5 a 2x6). V prvním hnízdění bylo vyvedeno v průměru 3,39 mláďat na započaté hnízdění a 4,15 mláďat na úspěšně hnízdící pár, ve druhém hnízdění v průměru 3,22 mláďat na započaté hnízdění a 4,14 mláďat na úspěšně hnízdící pár. Rozmístění hnízdících párů v rámci území České republiky je uvedeno na následující straně. Rok 2013 byl z hlediska hnízdění sov pálených opět podprůměrný, a to zejména v důsledku dlouhodobějšího nedostatku tradiční potravy (hraboše polního) v krajině.
Počet hnízdících párů sovy pálené v jednotlivých okresech ČR: Brno-venkov - 1, Břeclav - 2, Chrudim - 1, Hodonín - 1, Hradec Králové - 3, Kladno - 2, Kolín - 4, Kroměříž - 1, Litoměřice - 1, Louny - 3, Mělník - 2, Most - 1, Nový Jičín - 3, Nymburk - 4, Olomouc - 1, Opava - 1, Pardubice - 1, Plzeň-jih - 1, Praha-východ - 3, Prostějov - 7, Přerov - 1, Šumperk - 1, Uherské Hradiště - 2, Vyškov - 3, Znojmo - 4.
10
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 11
11
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 12
Sýček obecný (Athene noctua) Libor OPLUŠTIL spolupracovali: Pavel BENDA, Petr BERKA, Jan BUCHTA, Miroslav DUSÍK, Ivo HERTL, Lukáš KADAVA, Zbyšek KARAFIÁT, František KRAUSE, Bedřich LANDSFELD, David MELICHAR, Petr OREL, Petr PAVELČÍK, Karel POPRACH, Martin ŠÁLEK, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ
[email protected]
Rozsah působnosti Členové pracovní skupiny se věnovali zejména akustickému monitoringu na vybraných lokalitách a studijních plochách a dále kontrole obsazenosti a údržbě hnízdních budek a hnízdišť sýčků obecných (Athene noctua). Vybrané nahrávky hlasových projevů sýčků pořízené během akustického monitoringu byly doplněny do Audiogalerie na webových stránkách SOVDS. Výsledky V roce 2013 se většina členů skupiny zaměřovala na průzkum populace sýčka obecného na vybraných lokalitách (prioritně s předchozím potvrzeným výskytem), plošný monitoring v mapovacích čtvercích byl prováděn jen v některých případech. Bylo zjištěno celkem 51 obsazených lokalit, přičemž více než polovina z nich (31) leží v Ústeckém kraji, 8 lokalit leží v Jihomoravském kraji, 5 lokalit v Plzeňském kraji, 3 ve Zlínském kraji a 4 v Královehradeckém kraji. Hnízdění sýčků obecných bylo v ČR v roce 2013 prokázáno v 10 případech, z toho bylo jedno neúspěšné (opuštěná 3 vejce). Předpokládá se dalších 9 hnízdění – v těchto případech byl zaznamenán výskyt a teritoriální chování adultních ptáků, ovšem hnízda ani mláďata nebyla nalezena. Sýčci zahnízdili ve 4 případech v připraveném sýčkovníku, ve dvou případech využili budku pro sovu pálenou, ve dvou případech se jednalo o tradiční přirozená hnízdiště v otvorech ve zdech určených k chovu holubů, v jednom případě šlo o hnízdění ve střešním meziprostoru kravína) a v posledním případě nebylo místo hnízdění dohledáno. Bylo zaznamenáno jedno neúspěšné hnízdění, kdy byla nalezena v budce 3 opuštěná vejce. V rámci sledovaných hnízdění vyvedli sýčci obecní minimálně 11 mláďat (v počtu 2-4 mláďata na hnízdo), k dispozici je ovšem velmi málo foto: David Melichar údajů z hnízdní úspěšnosti. V roce 2013 opět proběhlo v areálu Záchranné stanice pro handicapované živočichy v Bartošovicích v připravené budce úspěšné zahnízdění sýčků obecných vypuštěných v předchozích letech z umělého odchovu (4 vyvedená mláďata). Na území ČR je v současné době instalováno přibližně 600 různých typů budek pro sýčky obecné.
12
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 13
Káně lesní (Buteo buteo) Bedřich LANDSFELD, Vladimír GAHURA, Jaroslav KŘIŽKA, Jindřich SEDLÁČEK
Miloslav
HOLÁŇ,
Zbyšek
KARAFIÁT,
[email protected]
Rozsah působnosti Monitoring káně lesní (Buteo buteo) v roce 2013 probíhal na 6 dlouhodobě sledovaných studijních plochách za účasti šesti řešitelů. Umístnění ploch v rámci republiky ukazuje mapka. Metodika Stejně jako v předchozím roce se do projektu zapojili zájemci z řad SOVDS s podmínkou dodržení jednotné metodiky. Jde především o dlouhodobé sledování stejné studijní plochy s minimální velikostí 10 km2. Výstupem je pak informace o počtu prokázaných a pravděpodobných hnízdících párů, přičemž je požadováno dohledání hnízd alespoň u poloviny všech zjištěných párů. Výsledky V roce 2013 bylo sledováno 6 ploch, na kterých bylo obsazeno 51 teritorií. Umístnění lokalit se pohybovalo v nadmořských výškách v rozmezí od 200 do 925 m n. m. Průměrná hustota zjištěných párů káně lesní byla 16,2 párů na 100 km2. Podrobné srovnání uvádí následující tabulka. stud. plocha
autor rozloha nadmořská [km2] výška [m]
Biotopy [%] les
agro
intra
vody
počet párů
počet hnízd
hustota [párů/100km2]
1
BL
30
200-375
50
30
20
0
6
3
20,0
2
JK
10
280-355
30
70
0
0
7
5
73,7
3
ZK
47
260-360
3
87
10
0
7
0
14,9
7
MH
10
250
0
90
10
0
7
4
70,0
11
VG
124
563-925
34
59
7
0
12
10
9,7
14
JS
94
300-385
20
49
30
1
12
10
12,8
51
32
součet
315
průměr
16,2
Srovnání čtyř předchozích let vykazuje zřetelné snížení hustoty v roce 2013 oproti předchozím třem rokům, kdy se hustota pohybovala kolem 25 párů/100 km2. Předpokládanou příčinou je nedostatek potravní základny a nepříznivé klimatické podmínky v průběhu jara, především deštivý květen.
13
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 14
Včelojed lesní (Pernis apivorus) Vojtěch MRLÍK řešitelé: Ivo HERTL, Josef CHOBOT, Hynek MATUŠÍK, Karel POPRACH, Jaroslav THEIMER, Josef VESELÝ, Jiří ZAJÍC spolupracovali: Tomáš RŮŽIČKA, Rudolf VAŘEJKA
[email protected]
Úvod Průzkumu včelojeda lesního se podle očekávání věnovala malá skupina lidí. Výsledky poskytlo 8 pozorovatelů. Jak bylo již dříve zmíněno, tato skupina si neklade za cíl ocenit populaci v rámci celé ČR, ale zjistit co nejpřesněji parametry lokálně zkoumaných populací (Zpravodaj SOVDS 13: 51 - 53). Metodika Okrajově byla metodika zmíněna již v minulém Zpravodaji SOVDS (Zpravodaj SOVDS 13: 51-53), podrobněji ji zájemce nalezne v pracích Horák & Diviš (2006) a Mrlík (2012). V žádné z uvedených prací však není popsaná metodika zcela vyčerpávající. Ve vymezených segmentech krajiny se vesměs jedná nejen o kontrolu všech známých větších hnízd dravců, ale také o vyhledávání hnízd nových, které je spojeno s co nejpřesnější identifikací jedinců pomocí digitální fototechniky, záznamy letových drah a epigamních projevů do pracovních foto: R. Vařejka map, záznamy přeletů uvnitř lesních porostů z přenosných krytů apod. Všechny tyto aktivity mohou vést k přesnějšímu zaměření hnízda, nebo k ocenění velikosti a distribuce domovských okrsků, či k zaměření jednotlivých párů a tím ke zjištění velikosti místní populace. Rozsah působnosti Zdá se, že včelojedům je věnována pozornost zejména na Moravě, protože zde proběhl průzkum v 6, zatímco v Čechách jen ve 2 oblastech. Intenzivní průzkum proběhl zejména ve třech oblastech. Jednak v oblasti Pavlovských kopců na jižní Moravě v prostorách Milovického lesa (22 km 2, kvadráty 7165, 7166), na Českomoravské vrchovině asi 5 km JV od obce Brtnice, TS Jalovec (50 km2, kv. 6660, 6760) a na Náměšťských rybnících v blízkosti obce Náměšť nad Oslavou (50 km2, kv. 6762). Další hodnotná data byla zjištěna průzkumem v oblasti obce Velká Bíteš (100 km2, rovněž Českomoravský vrchovina, kv. 6763, 6764) a v blíže nepřesně vymezené, ale rozsáhlé oblasti především lužních lesů na dolním toku řek Jihlava, Svratka, Dyje a Morava (jižní Morava, kv. 7065, 7066, 7167, 7267, 7268, 7367). Velmi cenné údaje byly také zjištěny v podhůří Nízkého Jeseníku na severní Moravě (oblast obce Dolany aj.), v oblasti Slapské přehrady ve středních Čechách a příležitostná data o pozorování včelojedů přišla také z bezprostřední blízkostí Hradce Králové (kv. 5762, 5861).
14
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 15
Výsledky Uvedené výsledky hodnotí populaci včelojeda lesního jen v několika vybraných a ohraničených segmentech krajiny a nepodávají informaci o celkové početnosti druhu v ČR. Zřejmě nejpečlivější průzkum byl uskutečněn v oblasti Milovického lesa. Zde bylo zjištěno 7 hnízdních okrsků, z nichž ve 3 okrscích byla hnízdění úspěšná (produktivní), v 4 okrscích neúspěšná. V této oblasti se vyskytoval 1 pár, který ke hnízdění zřejmě nepřistoupil. Nalezena byla 3 obsazená hnízda, z nichž 2 hnízdění byla úspěšná (snesená vejce a vyvedená mláďata v poměru 2/1 - 1x, 1/1 - 1x). Hnízdní úspěšnost zde činila 0,7 mláďat na započaté hnízdění (n = 3) a 1,0 mláďat na úspěšné hnízdění (n = 2). V oblasti TS Jalovec bylo zjištěno 4 – 5 hnízdních okrsků, z nichž ve 2 okrscích byla nalezena obsazená hnízda. Obě hnízda byla neúspěšná, takže hnízdní úspěšnost zde byla 0 (n = 2). Zajímavá situace byla zjištěna v oblasti lužních lesů na jižní Moravě. Bylo zde pozorováno mnohem méně včelojedů, než v roce 2012. Nalezena byla 2 obsazená hnízda, ale žádné z dalších 8 hnízd, která byla rovněž kontrolována a která byla obsazena v roce 2012, obsazeno nebylo. Dospělí ptáci nebyli pozorování při žádné kontrole těchto hnízd (H. Matušík). Obě hnízda nalezená v roce 2013 byla neúspěšná, takže hnízdní úspěšnost byla rovněž 0 (n = 2). K pravidelně kontrolovaným územím patřila také oblast Náměšťských rybníků. Přes poměrně četné kontroly hnízdo nalezeno nebylo. Pár včelojedů byl zjištěn až koncem hnízdního období v blízkosti obce Naloučany a tím byl potvrzen jediný hnízdní okrsek (31.07.2013). Společně s tímto párem byl sledován další včelojed, který nemohl být přesně věkově určen, ale mohlo se jednat i o letošní mládě. řešitel
rozloha [km2]
les [%]
počet okrsků
počet hn. párů
prokázaná hnízdění
počet mláďat*
Milovický les [BV]
VM, Jch, RV, TR
22
75
7
5
3
2/2
TS Jalovec [TR]
Jch
50
40
4-5
4
2
1/0
Náměšťské ryb. [TR] VM
50
30
1
1
-
-
100
62
1
2/2
2
3/0
1
2/2
2
4/4
V. Bítešsko [BO]
IH
Jižní Morava
HM
Nízký Jeseník [OL] Slapy [BN]
JV
Královehradecko
KP, JT
2x pozorován
celkem
11
14/10
* narozená/vyvedená
Hnízdní strom: byl zjištěn 3x smrk (TS Jalovec – 2x, východní Bitěšsko – 1x), 3x dub (Milovický les – 2x, jižní Morava - 1x), 2x lípa (Slapy – 2x), 1x topol (jižní Morava), 1x jasan (Milovický les) a 1x modřín (Nízký Jeseník). Vejce: celkem bylo v 11 hnízdech sneseno min. 17 vajec. Snůšky z 2 hnízd byly kompletně zničeny (1x Milovický les, 1x TS Jalovec). Z důvodu ztrát na vejcích bylo 18 % nalezených hnízd neúspěšných (n = 11). Obě hnízda byla opuštěna během inkubace a při pozdějších kontrolách vejce v těchto hnízdech nebyla. V dalším případě bylo zaznamenáno 1 neoplozené vejce vedle již téměř vzletného mláděte (Milovický les).
15
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 16
Mláďata: přítomnost mláďat byla zaznamenána celkem v 9 hnízdech z 11 nalezených (82 %), ale jen v 6 hnízdech, která skončila úspěchem, bylo vyvedeno celkem 10 mláďat. Ztráty na mláďatech byly zjištěny ve 3 hnízdech (1x TS Jalovec, 2x jižní Morava), tedy ve 27 % nalezených hnízd (N=11). Ve všech případech uhynula relativně malá mláďata, v jednom případě stará jen několik málo dní po narození (TS Jalovec), další mládě ve věku 14 dní bylo z jednoho hnízda vybráno zřejmě jestřábem lesním (Accipiter gentilis) a další jedno, či dvě mláďata vybral ve 21 dnech věku z hnízda rovněž zřejmě jestřáb (jižní Morava). Hnízdní úspěšnost: celkem bylo v různých fázích hnízdního cyklu zmařeno 5 hnízdění. Znamená to, že celkové hnízdní ztráty postihly v roce 2013 přes 45 % nalezených hnízd včelojedů lesních (N=11). Jak bylo již uvedeno, úspěšně bylo vyvedeno 10 mláďat a výsledná hnízdní úspěšnost tak činila 0,9 mláďat na započaté hnízdění (N=11), respektive 1,7 mláďat na úspěšné hnízdění (N=6). Potrava: rozbor potravy nebyl tento rok příliš úspěšný. Nalezená hnízda byla poměrně skrytá, cloněná listím z okolních stromů, a nebylo je možné sledovat na větší vzdálenost z přenosných krytů. Proto bylo vyloučeno přímé pozorování a tak jsme se omezili jen na sběr zbytků potravy na obsazených hnízdech a pod nimi. Ve všech případech byly nalezeny pouze plástve různých zástupců blanokřídlých (Hymenoptera). Ve většině případů se jednalo o plástve vos (rod Vespula), méně početně také čmeláků (rod Bombus). Zvláštnosti v chování: počátkem června 2013 jsme kontrolovali v Milovickém lese hnízdo (V. Mrlík, J. Chobot), které bylo obsazeno včelojedem vloni (vyvedeno 1 mládě). V tuto dobu bylo hnízdo vystláno velkým množství větviček se zelenými listy stromů (1.06.2013). Ve stejnou dobu se však stejný samec často vyskytoval také v místech asi 800 m vzdálených. Bylo zřejmé, že opětovně vyspravoval své „staré“, vloni obsazené hnízdo, ale hnízdil na místě jiném, vzdáleném od původního, jak bylo již zmíněno, asi 800 m (hnízdo však nalezeno nebylo). Velmi zajímavou situaci zjistil také J. Chobot na Českomoravské vrchovině (TS Jalovec). Samice inkubovala v hnízdě na smrku snůšku v první dekádě června a v tutéž dobu se samec z tohoto páru zdržoval brzy ráno u druhého, asi jen 550 m vzdáleného hnízda, které bylo vystláno zelenými větvičkami. Hnízdění v původním hnízdě nakonec skončilo neúspěšně a druhé hnízdo zůstalo prázdné. Jinou zajímavou situaci jsme zjistili rovněž v Milovickém lese (V. Mrlík, H. Matušík, R. Vařejka, T. Růžička). V okolí hnízda, kde byla 2.06.2013 zjištěna inkubující samice (V. Mrlík, J. Chobot), pár včelojedů velmi intenzivně obhajoval svůj hnízdní okrsek v době, kdy bylo jejich hnízdění již zmařeno a hnízdo v tu dobu již bylo prázdné (6.07.2013). Obhajoba revíru sestávala z kroužení nízko nad terénem, úpěnlivého volání a nesmělého pronásledování do blízkosti poletujících několika kání lesních (4 ex) a přeletujícího jestřába lesního. Literatura HORÁK P. & T. DIVIŠ, 2006: Včelojed lesní (Pernis apivorus). Metody monitoringu druhů přílohy I směrnice ES o ptácích, listopad 2006 MRLÍK V., 2012: Monitoring včelojeda lesního. Ptačí svět. Časopis České společnosti ornitologické, XIX (2): 8.
16
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 17
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Václav HLAVÁČ spolupracovali: Jan BUCHTA, Petr DVOŘAN, Vladimír GAHURA, Miloslav HOLÁŇ, Tomáš KNĚŽÍČEK, Jaroslav KŘIŽKA, Bedřich LANDSFELD, Martin MIŠKOVSKÝ, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ
[email protected]
Rozsah působnosti Monitoring jestřába lesního (Accipiter gentilis) v roce 2013 probíhal na osmi studijních plochách vybraných území ČR. Metodika Monitoring probíhal podle metodiky použité v předešlých letech. Jde tedy o nalezení všech hnízdících párů na sledované ploše o velikosti minimálně 25 km 2 (nejlépe čtverec o rozměrech 5x5 km). V poměru zastoupení lesa a zemědělské krajiny by plocha měla odpovídat situaci v širším okolí. Na této ploše je nutné zjistit všechny hnízdící páry, dostačuje však prokázat přítomnost páru, k prokázání není nutný nález hnízda. Jako vhodná metoda je doporučeno zjištění hlasových projevů v době toku, zejména v době těsně před rozedněním, opakované pozorování dospělých ptáků s potravou v hnízdní době nebo hlasové projevy mláďat po vyvedení apod. Pro následující období je vhodné ověřit možnost využití metody akustického monitoringu. Výsledky V roce 2013 bylo kontrolováno 8 trvalých ploch o celkové rozloze 479 km2. Na této ploše bylo zjištěno 15 párů jestřába lesního, což odpovídá hnízdní hustotě 3,1 párů na 100 km 2. Vývoj hnízdní hustoty na monitorovaných plochách od roku 2010 je následující: 4,60 párů/100 km 2 (2010), 3,98 párů/100 km2 (2011), 3,75 párů/100 km2 (2012) a 3,10 párů/100 km2 v roce 2013.
rozloha nadm. v. [km2] [m]
les [%]
agro [%]
intra [%]
voda [%]
počet hustota párů [p/100km2]
Malenovice (B. Landsfeld)
30
200-375
50
35
15
0
2 (1)
6,7
Úhořilka (V. Hlaváč)
25
380-620
40
50
10
0
1 (1)
4,0
Hrubý Jeseník (V. Gahura)
124
563-925
33
60
7
0
1 (1)
0,8
Bohuslavice u Zlína (J. Křižka)
42
420-542
35
58
7
0
2 (2)
4,8
Jihlava (T. Kněžíček)
54
550-660
35
35
20
10
4 (2)
7,4
Hrabyně (M. Miškovský&M. Holáň)
82
250-396
35
55
7
3
4 (3)
4,9
Dolní Břežany (J. Sedláček)
94
280-385
20
49
30
1
1 (1)
1,1
Buchlovice (P. Dvořan)
28
350-548
65
30
4
1
0
0
15
3,1
celkem
479
17
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 18
V letošním roce výsledky nově poskytla také Vlasta Škorpíková, která sleduje jestřáby od roku 2010 (oblast mezi Znojmem a Mikulovem) na ploše 610 km 2 s těmito výsledky: 4 páry (2010), 6párů (2011), 5párů (2012) a 6 párů v roce 2013. V nížinné oblasti s nízkým zastoupením lesů činila tedy průměrná hustota jestřába cca 1pár/100 km2. V roce 2013 byla publikována práce Hanel J., Tomášek V., Procházka J., Menclová P., Kunca T., Šťastný K. 2013: Hnízdní biologie jestřába lesního (Accipiter gentilis) na Liberecku. Sylvia 49: 39–47., kde byla v letech 2010–2012 v okolí města Liberec na studijní ploše o rozloze cca 300 km2 zjištěna následující hnízdní hustota jestřába: 9 párů (2010), 8 párů (2011), 10 párů (2012). Za 3 roky zde tedy byla zjištěna průměrná hnízdní hustota 3 páry/100 km2. Pokud orientačně shrneme všechny tři zdroje, pak na ploše cca 1400 km 2 bylo v posledních 3 letech zjištěno každoročně průměrně 36 párů, průměrná hnízdní hustota činí cca 2,57 párů/100 km2. Plocha 1400 km2 představuje cca 1,7 % rozlohy ČR. Pokud bychom sledované plochy v souhrnu považovali za reprezentativní vzorek území, pak by bylo možné přepočtem odhadnout velikost populace na 2028 párů. S ohledem na charakter monitorovaných ploch je však pravděpodobné, že skutečný počet párů bude spíše nižší.
18
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 19
Výr velký (Bubo bubo) Ivan KUNSTMÜLLER, Jan BUCHTA, Libor DVOŘÁK, Ivo HERTL, Pavel HOBZA, Karel POPRACH
[email protected]
Rozsah působnosti Monitoring výra velkého (Bubo bubo) probíhal systematicky především na Českomoravské vrchovině. Sledovány byly známé lokality v oblasti Jihlavských vrchů, v povodí řek Jihlavy a Sázavy, také na Bítešsku. Dále byly kontrolovány vybrané lokality v oblastech Moravy (okresy Bruntál, Olomouc, Přerov, Blansko, Vyškov a Brno-venkov). Metodika a výsledky Hnízdní výskyt výra velkého byl sledován především na již známých a pravidelných hnízdištích. Výr velký hnízdí na skalách v zalesněných údolích vodních toků, v kamenolomech (především činných), ve vrcholových skalnatých bučinách, na skalkách a pod padlými kmeny či vyvrácenými pařezy v rozsáhlých lesních komplexech, v posledních letech častěji také na stromech ve starých hnízdech větších dravců. Hnízdění na stromech se zdá pro výra bezpečnější a z doposud známých hnízd byla všechna úspěšná. V roce 2013 byly získány následující výsledky. Sledované lokality
Obsazené lokality
Prokázaná hnízdění
Úspěšná hnízdění
Vyvedená mláďata
Autor
Brno-město
1
1
0
Brno-venkov
4
4
1
Vyškov
2
2
0
Blansko
3
0
Brno-venkov
3
3
0
Žďár nad Sázavou
1
1
1
1
3
I. Hertl
Bruntál
5
1
1
1
2
K. Poprach
Olomouc
2
0
Přerov
1
1
1
1
4
K. Poprach
Havlíčkův Brod
13
4
4
4
7
I. Kunstmüller
Jihlava
12
4
4
2
3
I. Kunstmüller
TR+ZR+PE
8
3
3
1
2
I. Kunstmüller
celkem
55
24
15
11
22
J. Buchta 1
1
J. Buchta J. Buchta L. Dvořák I. Hertl
K. Poprach
Hnízdní produktivita byla v roce 2013: 2 mláďata na produktivní hnízdění (N=11) resp. 1,5 mláďete na všechna nalezená hnízda (N=15). Počet zjištěných mláďat: 3x 1, 6x 2, 1x 3 a 1x 4.
19
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 20
Sýc rousný (Aegolius funereus) Miroslav DUSÍK, Jan BUCHTA, Libor DVOŘÁK, Ivo HERTL, Vojtěch KODET a spol., Karel POPRACH, Helena PLASSOVÁ, skupina ČZU vedená prof. RNDr. Karlem ŠŤASTNÝM, Libor SCHRÖPFER, Jiří ZAJÍC
[email protected]
Rozsah působnosti Inventarizace hnízd převážně budkové populace a podchycení početnosti sýce rousného (Aegolius funereus) prostřednictvím akustického monitoringu v roce 2013 bylo soustředěno do 16 lokalit. Podchycení hnízdících párů v budkách a omezeně také v dutinách proběhlo na dlouhodobě sledovaných plochách o celkové výměře 1586 km 2. Akustický monitoring byl prováděn na velkých územních celcích s blíže prozatím neuváděnou rozlohou. Metodika Kontrola hnízdních budek, případně nalezených dutin, je realizována dlouhodobě se samostatným ročním vyhodnocováním výsledků pro jednotlivé regiony. Vedle hnízdících párů a zjištěných dat o průběhu hnízdění jsou evidovány také nalezené pobytové stopy po návštěvách dutin (hnízdní kotlinky, peří, zbytky potravy, vývržky atp.), které doplňují poznatky o existenci obsazených lokalit. Pro účel společného hodnocení v rámci SOVDS jsou použita základní data. Akustický monitoring je odlišnou metodou, která se opírá o podchycení hlasové aktivity jedinců v zájmových oblastech. Je to metoda zjišťování poznatků o ptácích užitím dlouhodobých bezobslužných záznamů a vyhodnocení jejich hlasových projevů za využití výpočetní techniky. Automatická detekce hlasů umožní provádět systematické nahrávky lokalit ve velkém rozsahu a efektivně je vyhodnotit (SAVICKÝ, 2008). Velkou výhodu této metody je možnost spolehlivého podchycení krátkodobých hlasových projevů ptáků, které při běžném hlasovém monitoringu ujdou pozornosti. Výstupy obou metod však ne zcela spolehlivě odrážejí skutečnou početnost místních populací sýců, kteří jsou ve své hnízdní i hlasové aktivitě významně ovlivňováni stavem hlavní kořisti – drobných zemních savců. Výsledky Osídlování vhodného prostředí sýcem rousným je odrazem aktuálních populačních hustot a rozložení kořisti v prostředí. Zejména hnízdící páry jsou odkázány na dostatečnou hustotu hlavní kořisti tvořenou především drobnými hlodavci. Její dynamika i samotný průběh rozmnožování zásadním způsobem usměrňuje početnost soviček i jejich vlastní reprodukční aktivitu a úspěšnost. Neopomenutelná je také možnost přenosu dostatečné hladiny biologicky účinných látek (aminokyseliny, vitamíny, minerálie atd.) v kořisti, která je ovlivňována především kvalitou potravy na počátku potravního řetězce, tedy vegetace (dostatek výhonů bylin, klíčení semen atd.) usměrňované klimatickými podmínkami. K posouzení podmínek pro usazení, průběh hnízdění a celkový výsledek monitoringu je proto třeba stručně zhodnotit především okolnosti vývoje potravní nabídky. 20
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 21
Vlivem silné gradace drobných hlodavců, probíhající od jarních měsíců roku 2012 především v lesním prostředí, došlo k dosažení vysokých podzimních hustot společenstva drobných zemních savců, které se v lesním prostředí pohybovaly kolem 80 jedinců/ha a na zemědělských plochách dosahovaly až 300 jedinců/ha. Omezená úroda stromových semen přispěla v průběhu zimy 2012/13 k rychlejšímu vyčerpání zásoby potravních zdrojů a k celkovému prudkému zhroucení populací drobných hlodavců. Na počátku jarního období roku 2013 se podle výsledků odchytů provedených v Jizerských i Orlických horách hustota celého společenstva drobných zemních savců lesního prostředí pohybovala v minimu mezi 1 - 10 jedinci/ha a patřila dlouhodobě k nejnižším. Graf 1 - Vývoj početnosti hlavních druhů kořisti dutinových dravců a sov v lesním prostředí Jizerských hor (830 – 970 m n. m.). Úlovek ks / 100 pastí za 3 noci.
Graf 2 - Vývoj početnosti hlavních druhů kořisti dutinových dravců a sov v lesním prostředí Orlických hor (800 – 1000 m n. m.). Úlovek ks / 100 pastí za 3 noci.
Nepříznivé klimatické podmínky – dvě mrazivé dekády v březnu a počátkem dubna - navíc značně prodloužily období vegetačního klidu a tím posunuly možnost rozmnožování. Velmi pozvolná regenerace populací drobných savců započala až na konci dubna. Podle počtu používaných nor, požerků a dalších pobytových stop zjevně přežívaly silnější populace drobných hlodavců pouze v těch lokalitách, kde byly jejich předchozí podzimní stavy nejnižší. Nicméně ani tady zpravidla nedosahovaly minimálních hustot potřebných pro nastartování reprodukce lesních sov. Například limitní hranice pro zahájení toku a udržení samice v hnízdním okrsku se u sýce rousného pohybuje nad 20 jedinců/ha, u puštíka obecného nad 50 jedinců/ha.
21
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 22
Negativní dopad na dynamiku vývoje populací drobných savců mělo také chladné a deštivé počasí v druhé polovině jarního a počátkem letního období. Vysoká mortalita mláďat prakticky neumožnila do konce července zvýšení jejich početnosti na většině území. Nízké hustoty drobných zemních savců tak na většině ploch přetrvaly do podzimních měsíců. Podle výsledku kontrol budek a úspěšnosti hnízdění především u sýce rousného bylo zřejmé, že se potřebné, i když nízké hustoty kořisti v lesním prostředí nacházely na velmi omezeném počtu lokalit. Problematické bylo z těchto důvodů také následné přežívání mláďat po vyvedení z hnízd. Obdobně nepříznivě probíhal vývoj populací hraboše polního na horských loukách a pastvinách přilehlých k lesním celkům. Po odeznění podzimní gradace však byly zjara kolonie těchto hlodavců v relativně lepší kondici. K úplnému propadu došlo až v průběhu mrazivého počasí počátkem dubna a na stagnaci po dobu téměř celých dvou měsíců se podílely extrémní deště. Ačkoli reprodukce u těchto hlodavců probíhala velmi dobře, chladné a vlhké prostředí hustě zatravněných ploch neumožnilo přežívání mladých zvířat. Znatelné zvýšení stavů přineslo až červencové oteplení a rychlá sklizeň lučních porostů, které po předchozích vydatných deštích rychle obrůstaly a trávy prostřednictvím bohatých výhonů poskytovaly hrabošům dostatek nutričně bohaté potravy. Situaci lze dokumentovat na vývoji čtvrtletních stavů zjištěných na loukách a pastvinách Orlických hor. Graf 3 - Schema dynamiky hlavních druhů kořisti dutinových dravců a sov na loukách a pastvinách Orlických hor (600 – 800 m n. m.). Počet jedinců/ha.
Výsledky odchytu drobných zemních savců v lesním prostředí ukazují na dosud nejnižší stav potravní nabídky od roku 2008 a zhruba dvouletý cyklus vhodných a nevhodných trofických podmínek. Je nutné však vzít v úvahu, že výsledek odchytu nereprezentuje plošně celkový stav a v jednotlivých geografických celcích se často nacházejí lokality s ohniskově zvýšenými hustotami drobných hlodavců. V takových místech nebo v jejich blízkosti mají pak sýci rousní možnost zahnízdit i s překvapující úspěšností. V roce 2013 došlo v oblasti Holýšovska, kde bylo vyváděno v průměru 5,50 mláďat (až 7 mláďat) na úspěšné hnízdo, zatímco v jiných regionech se odchovy pohybovaly mezi 1,28 – 4,00 jedinci a celkový průměr dosáhl 2,94 mláděte (N=32). Podle stavu hnízdního substrátu a stupně vývoje larev hmyzu bylo možno při čištění budek odhadnout, že přibližně 40 % úspěšných hnízd bylo vyváděno v období od konce července do konce srpna. Tyto náhradní nebo opožděné snůšky jsou běžnou reakcí sýců na příznivou potravní nabídku potravy v pokročilém vegetačním období. Značně rozdílné byly také hustoty hnízdících párů, které se na 11 kontrolovaných územních celcích pohybovaly mezi 0,00 – 40,00 páry/km 2 (průměr 5,23 páru/km2). Naopak hustota podchycených obsazených teritorií (tj. hnízdící páry + obhajovaná teritoria, pobytové stopy v dutinách) nebyla postižena výraznějším propadem a v 10 vyhodnotitelných oblastech se pohybovala mezi 4,00 – 85,00 případy na 100 km2 (průměr 20,53 obsazeného teritoria / km2). 22
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 23
Celkově nejvyšší hustoty hnízdících párů a současně obsazených teritorií bylo dosaženo v Javořích horách na území CHKO Broumovsko. Příčinou je pravděpodobně vysoká hustota hnízdních budek (3,30 ks/km2), umožňující sovičkám soustředění hnízdících párů kolem produktivních lovišť a jejich nedávná instalace, kdy nebyly doposud ve větším měřítku navštěvovány kunami. Porovnání celkových výsledků inventarizace a úspěšnosti hnízdění v rámci SOVDS dokládají značnou stabilitu populací sýce rousného na našem území i přes střídavé propady v potravní nabídce. Tab. 1 - Souhrnný výsledek úspěšnosti hnízdění a osídlení sledovaných oblastí převážně budkovou populací sýce rousného 2008 Jizerky
2009 SOVDS
2010 SOVDS
2011 SOVDS
2012 SOVDS
2013 SOVDS
území [km2]
269
1466
1549
1574
1572
1586
hnízdící páry
89
60
148
95
203
83
52
19
96
40
115
32
teritoria
167
144
284
299
352
301
úspěšnost hnízdění [%]
58
32
65
42
57
39
počet ml./úspěšné hnízdění
4,06
1,84
3,95
1,92
3,95
1,94
hnízdící páry [p / 100 km2]
33,08
4,09
9,55
6,04
12,91
5,23
62,08
9,82
28,54
29,3
34,62
20,53
… úspěšné hnízdění
2
teritoria [t / 100 km ]
Graf 4 - Vývoj hnízdící a nehnízdící části populace sýce rousného na celkovém území v rámci SOVDS
23
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 24
Graf 5 - Struktura místních populací sýce rousného v dlouhodobě sledovaných geografických celcích
Na vysokém procentu neúspěšných snůšek (61 %) se v roce 2013 rozhodující měrou podílel vedle nedostatku kořisti také zvýšený tlak kun. Díky omezené nabídce drobných zemních savců se šelmy v daleko větší míře soustředily na vyhledávání kořisti ve stromovém patře. Graf 6 - Osídlování hnízdních budek pro sýce rousné kunami v Jizerských horách (sloupce: počet případů, číselný údaj: podíl celkového množství)
Obdobně byly zjištěny zvýšené ztráty také u ostatních druhů ptáků hnízdících v dutinách, zejména pěvců. I když v některých lokalitách dosahuje predace kunou až 100 % hnízd, z dlouhodobých výsledků získávaných na velkých plochách s dostatkem dutin je zřejmé, že predace kunami prosperitu populací sýců neohrožuje. Ta je v daleko větší míře limitována potravní nabídkou a hnízdními příležitostmi. Málo významné jsou také ztráty způsobené člověkem atd. Tab. 2 - Příčiny ztrát na hnízdech sýce rousného 2009
2010
2011
2012
2013
podíl neúspěšných snůšek [%]
66
35
58
35
61
- opuštění hnízda z neznámých důvodů [%]
53
16
35
15
34
- predace kunou [%]
13
12
18
14
26
- vyrušování člověkem [%]
0
4
1
5
0
- ostatní ztráty [%]
0
3
4
1
1
24
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 25
Příklad akustického monitoringu prováděného v mapovacích kvadrátech Jeseníků dokládá hlasovou aktivitu sýce rousného v letech s dostatkem a nedostatkem potravy. Výsledkem je v roce 2012 z nahrávek v 10 mapovacích kvadrátech na 70 lokalitách (459 - 1298 m n. m.) záznam hlasového projevu sýce rousného na 21 lokalitách (v nadmořských výškách 558 – 1039 m), tzn. celková obsazenost byla 30,0 %. Jen z dubnových nahrávek vyplývá obsazenost 43,2 %. Naproti tomu v roce 2013 proběhlo nahrávání v 11 mapovacích kvadrátech na 345 lokalitách (396 – 1324 m n. m.), kde byl sýc rousný zjištěn pouze na 11 lokalitách (v nadmořských výškách 558 – 1039 m), tzn. obsazenost poklesla na 3,2 %. Z dubnových nahrávek vyplývá obsazenost 6,3 %. Celkový trend je tedy v porovnání s předchozím rokem výrazně negativní. Při porovnání procentuální obsazenosti v jednotlivých kvadrátech byl nárůst zaznamenán ve dvou případech, pokles v šesti případech a beze změny ve dvou případech. Akustický monitoring proběhl v rámci mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky. Na realizaci se podíleli Vojtěch Kodet, Dana Kořínková, Karel Poprach a Petr Šaj. Tab. 3 - Výsledek akustického monitoringu (AM) v mapovacích kvadrátech Jeseníků Počet lokalit
Obsazených [N]
Obsazených [%]
Změna v kvadrátech
2012
2013
2012
2013
2012
2013
+
0
-
kalous ušatý
70
345
2
0
2,9
0
0
9
1
kulíšek nejmenší
70
345
6
16
8,6
4,6
3
3
4
puštík obecný
70
345
13
92
18,6
26,7
7
0
3
sýc rousný
70
345
21
11
30
3,2
2
2
6
výr velký
70
345
2
1
2,9
0,3
1
7
2
Dopad nedostatku potravy se v populaci sýců a pravděpodobně všech predátorů (včetně kun), jejichž základní kořistí se stávají drobní zemní savci nepříznivě odrazil také na přežívání jedinců. V průběhu jarního i letního období byli v některých regionech nalézáni vyhladovělí a vyhublí ptáci (Orlické hory, Jizerské hory). Ojediněle byli v budkách nalezeni také ostatky uhynulých dospělců. Také výsledek podzimního odchytu (Ivo Hertl), kdy připadalo na Bítešsku z celkové kontroly 13 jedinců sýce rousného 91,32 % na dospělé víceleté ptáky (1x 1K, 4x 2K, 5x 3K, 3x +3K) dokládá vysoký podíl dospělých ptáků. Vezmemeli v úvahu skutečně podchycené počty hnízdících a nehnízdících jedinců a dosaženou produkci mláďat této sezoně, pohybuje se přežívání vyvedených mláďat přibližně do 5 %. Nakolik se tento výpadek projeví na výsledku nadcházející sezony nelze předjímat. Je pravděpodobné, že ztráta bude dostatečně kompenzována trvale vysokým podílem nehnízdících jedinců. foto: L. Dostál
25
n.m.v. [m]
hn. páry
úsp. hn.
Krušné hory
70
735-956
155
2,21
7
0
budky
Ještědský hřeben
65
440-940
70
1,08
2
0
Dusík M.
budky
CHKO Jizerské hory
269
350-1110
538
2,00
24
16
Dusík M.
budky
Krkonoše
363
550-1380
490
1,35
22
Dusík M.
budky
CHKO Broumovsko
20
440-820
66
3,30
Dusík, Zajíc J.
budky
CHKO Orlické hory
150
540-1100
259
Poprach K.
budky
Jeseníky a okolí
490
344-1174
229
Poprach K.
budky
Beskydy a okolí
512-1037
Poprach K.
budky
Jizerská tab., Ralsko
Dvořák L.
budky
CHKO Morav. kras
AM/dut. východní Bítešsko
metoda
skupina ČZU
budka
Dusík M.
Hertl I. Kodet V. a kol. Buchta J. Schröpfer L. Plassová H.
Lokalita (oblast)
budky/dut.
les [km2]
pozorovatel
AM
Jeseníky
dutiny
PP Říčky
bud./hl. Holýšovsko AM
Novohradské hory
ks ks/km2
mláďat /úsp.hn.
obsazeno teritorií
hustota / 100 km2 hn. p.
teritorií
10,00 13
3,08
20,00
3,63
93
8,92
34,57
9
1,28
85
6,06
23,42
8
1
4,00
17
40,00
85,00
1,73
7
1
2,00
51
4,67
34,00
0,47
5
0
37
1,02
7,55
85
0
0
274-534
35
1
0
22
350-630
25
1,14
1
1
2,00 +
1
4,54
4,54
62
250-540
500
8,06
2
2
2,50 +
3
3,23
4,84
-
-
hlas 11x 1
11 kvadrátů 25
400-530
27
1,08
0
0
50
390-480
60
1,26
4
2
90
685-1060
-
-
5,50
4,00 8,00
6
6,67
Zpravodaj SOVDS 14 (2014): 27
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Ivo HERTL, Jan BUCHTA, Libor DVOŘÁK, Milan FRENCL, Gedeon KAŠPAR, Vojtěch KODET, Daniel KŘENEK, Bedřich LANDSFELD, Roman MULÁČEK, Tomáš NAJER, Jiří PAVELKA, Helena PLASSOVÁ, Karel POPRACH, Jan STŘÍTESKÝ spolupracovali: Miroslav DUSÍK, Filip HRUŠKA, Mirek GLACNER, Zuzana JŮZLOVÁ, Martin PUDIL, Tomáš SKŘIČEK, Pavel SVĚTLÍK, Aleš VONDRKA, Ivan ZÍDEK
[email protected]
Rozsah působnosti Rok 2013 byl druhým rokem systematického monitoringu kulíšků nejmenších (Glaucidium passerinum) podle navržené metodiky SOVDS. Tato vychází z metodiky NATURA a je doplněna o akustický monitoring. Systematické mapování proběhlo ve 12 oblastech České republiky, z dalších území byly získány dílčí informace.. Výsledky Výsledky monitoringu kulíška nejmenšího jsou souhrnně uvedeny v tabulce. Sledovány byly oblasti s rozlohou od 16 do zhruba 600 km2 lesa v nadmořských výškách od 220 do 1324 metrů. Na pěti územích byl využit především akustický monitoring, jinde jsou výsledky založeny zejména na terénních odposleších. Kromě opakovaně sledovaných území se letos podařilo zmapovat výskyt sov v Novohradských horách (H. Plassová). Zjištěná početnost tamní populace je nejvyšší v rámci sledovaných území a jistě by zasloužila dlouhodobý monitoring. Terénní průzkum na Prostějovsku (T. Najer, 40 km2) a v části Jizerských hor (G. Kašpar, 40 km2) na druhou stranu nepřinesl pozitivní registrace. Při porovnání dosažených výsledků s rokem 2012 byl zjištěn mírný pokles počtu párů i okrsků (volajících samců). Dohledána byla dvě hnízda, v PP Říčky (J. Buchta – neúspěšné hnízdění) a na východním Bítešsku (I. Hertl – vyvedena 4 mláďata). Nadm. v. [m]
Les [km2]
Metoda
Kontroly
Okrsky
Hustota [okr/100km2]
Beskydy – D. Křenek, J. Pavelka a kol. 400-1323
608
AM+O+P
?
15
2
Jeseníky – K. Poprach (V. Kodet)
396-1324
592
AM
345
16
3
Písecko – M. Frencl
380-600
112
O+P
20
7
6
Novohradské hory – H. Plassová
685-1060
82
AM
3x 66
18
22
VÚ Březina, jih [PV] – J. Stříteský
260-550
68
AM
2x 75
8
12
Východní Bítešsko [BO] – I. Hertl
260-520
62
AM
2x 44
2
3
Březnicko [PB] – R. Muláček
450-753
24
O+P
8
1
4
PP Říčky [VY] – J. Buchta
340-535
23
O+P
12
1
4
Drahanská vrchovina – L. Dvořák
480-630
16
O+P
27
3
19
Vizovické vrchy [ZL] – B. Landsfeld
220-300
16
AM
4x 7
1
6
Metoda: AM – akustický monitoring, O – odposlechy, P – odposlechy s využitím provokace
27
