FORMICA! Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu mravenců. Ročník IX

FORMICA!

Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu mravenců Ročník IX

2006

Obří mraveniště mravence pospolitého (Formica polyctena) v Markoušovicích u Trutnova. 8.07.2006. Foto Veronika Souralová.

3

FORMICAi Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu mravenců Ročník IX

2006 Toto číslo zpravodaje FORMICA nova vydala 51117 ZO ČSOP Krkonoše ve spolupráci a za finanční podpory

Ministerstva životního prostředí České republiky Ústřední výkonné

rady ČSOP

Ministerstva zemědělství České republiky Lesů České republiky s.

p., Hradec Králové

Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Správy Krkonošského národního parku Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor

. ....

.. M

A

-

I N

IS T E R S T V =

ZEM EDELSTVI

MINISTERSTVO ŽiVOTNíHO PROSTŘEOf

~ Ministry of Environment of the Czech Republic

AGENTURA OCHRANY PŘíRODY AKRAJINY ČR

ISBN 978-80-239-8713-3 4

Úvodem V roce 2006 dochází ve vydávání zpravodaje k dalším změnám. Jeho redakce se od tohoto roku ujímá nově vzniklá 51/17 ZO ČSOP Krkonoše se sídlem v Hostinném. Dochází i k jisté změně v zaměření zpravodaje, který se nezabývá pouze lesními mravenci rodu Formica, ale všemi mravenci, což již platilo do značné míry i pro jeho předcházející ročníky. Z aktivit uplynulého roku je vhodné zmínit především otevření první naučné mravenčí stezky u nás v Přírodní památce Šebeň a třetí vydání úspěšné populární publikace Lesní mravenci. Větší organizované setkání myrmekologů se sice v tomto roce nekonalo, pro příští rok 2007 je však připravována německo-česká či možná i německo- česko- polská odborná konference o problematice ochrany a výzkumu mravenců. Uskutečňuje jí družební partnerská organizace Ameisenschutzwarte Sachsen v blízkosti našich hranic s plánovanou exkurzí i do České republiky. O tom všem, včetně série odborných příspěvků, je možné se dočíst na následujkich stránkách zpravodaje. Důrazje kladen i na postupné seznamování se s našimi druhy mravenců za pomoci zdařilých fotografií. Redakce

5

Obsah Inhalt Inventarizace, výzkum a ochrana mravenců v oblasti Krkonoš

7

Der Schutz und die Forschung uber Ameisen im Gebiet des Riesengebirges (Krkonoše) (Petr Miles)

Studium vlivu tepelných podmínek na tvar hnízdní kupy

11

Einttůsse der WQrmebedingungen aufdie Form der Ameisennester

(Martina Nešporová, Jiří Nešpor)

Metoda plastického modelu lokality

21

Die Methode des dynamischen Models des Standortes (Martina Nešporová, Jiří Nešpor)

Stanovení plochy lokality a ploch převládajících dřevin pomocí vážení

25

Die Festsetzung der FIQchedes Standortes und der Fiácren der vorherrschenden Holzbestánde mit der Hi/fe des Gewichtes eines Papierblattes (Martina Nešporová)

Vzájemné střety vos a mravenců

Zusammenstotse von

28

Wespen und Ameisen

(Petr Miles)

34

Jak vysoko vystupují mravenci do hor? ln welche Hčtventaqen steigen Ameisen im Gebirge? (Petr Miles)

Mravenčí ráj pod Severními Čížkovými kameny Oas Ameisenparadies unter den Nordtichen Zeisigsteinen (Severní Čížkovy kameny) (Petr Miles)

35

Nepřímý vliv predace mravenci rodu Formica na keříky borůvek (Vacc;n;um myrti//us) a jejich plodnost (převzato z literatury)

38

Der indirekte EinfluB der Ameisengattung Formica auf den Wuchs der Heidelbeerestráucher (Vaccinium myrti/lus) und ihre Fruktifikation (aus der Literatur) (Pavel Lauterer)

Odchov mravenců Dolichoderus quadripunctatus ve formikariu

40

The breeding of Dolichoderus quadripunctatus ants in the man-made formicary (Pavel Amcha)

Odborné školení programu ČSOP "Formica v Borech Die Schulung des Programs Formica" in Bory (Pavel Kříž)

45

Naučná stezka Šebeň otevřena Der Naturlehrpfad Šebeň ist qeotťnet (Pavel Kříž)

47

Příprava mravenčí naučné

51

ll

II

stezky v Hostinném

Vorbereitung eines Ameisennaturlehrpfades in Hostinné (Petr Miles)

Mezinárodní konference německých myrmekologů 14.-16.09.2001 s exkurzí do České republiky

52

Die internationale Fachtagung deutscher Myrmekologen vom 14.-16.09.2007 mit Exkursion in die Tschechische Republik (Petr Miles)

Central European Workshop of Myrmecoogy 11-19 May 2001, Szeged, Hungary

53

(Petr Miles)

Nabídka upraveného třetího vydání publikace Lesní mravenci (Jan Daňo)

6

55

Inventarizace, výzkum a ochrana mravenců v oblasti Krkonoš Der Schutz und die Forschung uber Ameisen im Gebiet des Riesengebirges (Krkonoše) Petr Miles

Na území Krkonošského národního parku probíhá inventarizace, výzkum a ochrana lesních r. Formica již po mnoho let a dosažené výsledky byly ji ž publikovány zejména v příspěvcích Miles (1999, 2004, 2005, aj.). Nejnověji byly presentovány v referátu Ochrana a výzkum lesních mravenců v KRNAP na mezinárodní česko-polské vědecké konferenci Geoekologické problémy Krkonoš konané ve dnech 3. - 5. říj n a 2006 ve Svobodě nad Úpou. V tabulce Č . 1 předkládám pouze nejdůležitější data, která se týkají stavu mravenišť na území KRNAP v r. 2006. V menším měřítku je prováděn již po dva roky i průzkum mravenišť v Krkonošském podh ů ří (mimo území KRNAP), zatím omezený převážně pouze na inventarizaci a determinaci hnízd. Úkol je řešen formou společného programu ČSOP a Lesů ČR, s.p., Ochrana biod iverzity v lesích, dílč í úkol 3. Formica. Hlavní dosažené výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Za zmínku stojí, že komplex hnízd vcelku vzácnějšího druhu Formica rufa v Mostku je jedním z dosud největších známých v celé České republice. Počtem dělnic jej však převyšuje komplex hn ízd Form ica polyctena mezi Lhotou u Trutnova a Severními Čížkovými kameny. Zajímavý je též početný výskyt Formica pratensis u pevnosti Stachelberg, navíc pro tento druh v neobvykle vysoké nadmořské výšce asi 640 m. mravenců

Počet děln ic

Počet

Lokalita

Nadm. výlka

Druh

Standort

Mee,esh6he

Art

hnízd

Objem hnízd

lahlAmeisen lahlNeste,

Inha/t Neste,

Jablonec nad Jizerou, Hranice

600 - 650

F.polyetena

41,5 mil.

60

49,1 ml

DolníMaršov, Modrokamenná cesta

630 - 780

F.polyetena

26,3 mil.

26

28,7 ml

Jablonec nad Jizerou, Stráž

700 - 750

F.polyetena

21,4 mil.

11

31,Om l

Ma říkovský h řbet

450- 550

F. polyetena + F. rufa

18,7 mil.

48

19,5ml

Vítkovice, Seba

600 -650

F.rufa

14,5mil.

18

Janské Lázn ě, pod Janskou horou

650 -700

F.polyetena

10,5mil.

25

16,3ml 11,Om l

Svoboda, Slune čn í strá ň

600

F.polyetena

10,2mil.

5

11 ,6ml

Dolní Lyseč iny

650

F. truncorum

10,0mil.

30

10,0ml

750

F. polyetena

7,4 mil.

20

7,6ml

Rýchory, Mankova cesta

750 - 800

F.polyetena

6,5 mil.

14

34,4 ml

Rýchory 1981,1989'1997

800-950

F.polydena

6,2 mil.

13

6,9ml

550

F. rufa

6,2 mil.

9

Temný Dul, Honzík

800

F.polyetena

6,0 mil.

3

10,4 ml 12,Om l

Vítkovice, Levínek

650 - 680

F.rufa

5,2 mil.

19

Vítkovice, Janova cesta 1997

660-720

F. rufa

2,8 mil.

13

Lobkovicova cesta

Vrchlabí,ČertUv Mlýn

7

5,2ml 3,Om l

Lokalita

Standort

;§iďi : o,

<"ď

Nadm.výška

"

Meeres-hiihe

Druh

Počet hnízd Počet dělnic ZahlAmeisen ZahlNester 2,7 mil. 6 2,2 mil. 2

Objem hnízd Inha/t Nester

800 - 900

Art F. polyctena F. polyctena

Harrachov, Okružní cesta 1997

900

F. polyctena

2,0 mil.

2

Rýchory, Bednářova cesta

600

F.polyetena

1,6mil.

15

t.srn'

Žalý, Velbloudí cesta 1995 Albeřice, Lysečiny 1989,

800

2,7m3 2,2m3

1994

Bratrouchov Horní Mísečky 1991, 1994

2,Om 3

650 - 750

F. rufa

1,4mil.

5

2,1 ml

1000 -1030

F. polyctena

1,2 mil.

6

1,2m3

600

F.polyetena

1,0 mil.

3

1,2 ml

205,5mil.

353

269,9m3

17,1 mil.

42

18,Om3

Svoboda, u SLZU Celkem / Zusammen/

450- 1030 ;>;1" ' :':/ '

Výsadky/ Transfer/

660 - 1030

'o

,;,i";,,,,>,;,

komplexů mraveni šť na územ í KRNAP v r. 2006. Lokality jsou se řazeny chronolog icky dle počtu dělnic, v úvahu jsou brány jen komplexy, u nich ž jejich počet dosahuje hodnoty nejméně 1 milionu .Tučně jsou vyznačeny výsadky, u kterých je uveden i rok (roky), kdy zde bylo s nimi poprvé započato.Výpočet objemu hnízd je podle tabulky Dlusského (FORMICA 2: 53), cožje činěno z důvodu lepší srovnatelnosti těchto údajů s údaji z předchozích let. Tabelle 1: Stand der Ameisenvorkommen im Gebiet des Nationalpark Riesengebirge Jahre 2006. Die iokalit áten sind nach der Anzahl der Arbe iter innen chronologisch geordnet. Betrachtet wurden nur die Komplexe mit mehr a/s 1Mil/ion Arbeiter innen . Die Jahreszahlen beschreiben den Zeitpunkt der k únstlichen Ansiedlungen. Der Rauminhalt der Nester wurde nach der Tabelle von Dlussky (FORMICA 2: 53) festgestellt.

Tabulka 1: Stav

Počet

hnízd

Lokalita

Nadm.výška

Druh

Standort

Meeres-hiihe

Art

Zahl Nester

Cermná

420

F.polyetena

6

Nemojov

340

F. pol. + F. rufa

7

Objem hnízd

Počet dělnic

Inha/t Nester Zahl Ameisen 5,9ml 3,6ml

Rok ,!, Jahr,'

5,3mil.

2005

3,6mil.

2005

500

F.polyetena

10

9,4 ml

6,6mil.

2005

460 - 520

F. polyetena

II

23,6ml

14,0mil.

2005

Velké Svatoňovice

500

F. polyetena

7

24,3ml

20,5mil.

2005

Stachelberg

640

F.pratensis

II

2,0ml

4,0mil.

2005

11,Bmil.

2006

Bohuslavice uTrutnova Lampertice

Jilemnice

500

F.polyetena

3

11 ,Bml

Jilemnice

500

F. rufa

B

7,3ml

5,0mil.

2006

68,4 mil.

2006

Lhota uTrutnova

4BO- 560

F.polyetena

67

72,6 ml

Mostek

SOO - 520

F. rufa

112

BB,4 ml

55,3mil.

2006

Hajnice

4BO - 500

F.polyetena

1S

5,1 ml

5,0 mil.

2006

Peklo uTrutnova

420 - 450

F.polyetena

Celkem / Zusommen /

340 ·640

8

13

15,1 ml

15,1mil.

2006

270

269,1 m'

214,6 mil.

20052006

Tabulka 2: Stav kontrolovaných komplexů mravenišť v Krkonošském podhůří v r. 2005-2006. Uvedeny jen komplexy, u nichž odhadovaný počet dělnic přesahuje 3,6 mil. jedinců. Objemy hnízd jsou vypočítávány podle tabulky Jana Nešpora (FORMICA 8: 59). Tabelle 2: Stand der Ameisenvorkommen im Vorgebirge des Riesengebirges in den Jahren 20052006. Betrachtet wurden nur die Komplexe, die mehr als 3,6 Millionen Arbeiterinnen enthalten. Der Rauminhalt der Nester wurde nach Jan Nešpor (FORMICA 8: 59) berechnet.

...

Poznámka: Odhady objemů hnízd v rn? a počtu dělnic v nich v milionech jedinců jsou moje vlastní aktivity a pracemi navíc, které nejsou při běžných inventarizacích vyžadovány. O přesnosti těchto hodnot se vedou odborné diskuse. Odhad počtu mravenců v milionech jedinců byl proveden i na lokalitě Šebeň (Daďourek, Kříž, Nováková 2005), kde činil 900 milionů jedinců na 1200 hnízd při průměrné velikosti kup 132 cm (eventuáně 163 cm při průměru hnízdního valu) x 60 cm a je srovnatelný s hodnotami počtu dělnic v mraveništích v oblasti Krkonoš. Souhrn: V příspěvku je uveden stav komplexů mravenišť na území Krkonošského národního parku v roce 2006 a v Krkonošském podhůří v roce 2005 a 2006. V tabulkách 1 a 2 jsou uvedeny bližší podrobnosti. Zusammenfassung: Der Beitrag gibt einen Oberblick zum Stand der Waldameisenvorkommen im Bereich des Riesengebirge -Nationalparkes (im Jahre 2006) sowie im Riesengebirgsvorland. Die náheren Einzelheiten sind den Tabellen 1 und 2 zu entnehmen.

9

Obří mraveniště

mravence pospolitého (FormicapolyctenaJ v Lamperticích u Trutnova. 300x150 cm. 25.8.2005 Foto Petr Miles

Rozměry

LITERATURA: Daďourek M., Kříž P., Nováková P., 2005: Průvodce naučnou stezkou Š e beň . - ZO ČSOP Bory, 59461 Bory 162.20 stran. Miles P., 1999: Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku. - FORMICA2: 48-64. Miles P., 2004: Úspěšné záchrann é tr ansfery mravenců Formica polyctena a Formica rufa do vyšších hors kých poloh Krkono š. - FORMICA7: 29-30. Miles P., 2005: Výsledky inventarizace mravenišť v oblasti Krkonoš v r. 2005. - FORMICA 8: 36-39.

Adresa autora: RNDr. Petr Miles, S ídliště 724, 54371 Hostinné, e-mail : [email protected]

10

Studium vlivu tepelných podmínek na tvar hnízdní kupy Einfliisse der Wčirmebedingungenauf die Form der Ameisennester Martina Nešporová, Jiří Nešpor Úvod V rámci zpracování odborné práce SOČ (Nešporová 2003a) byla mj. věnována pozornost i otázce vlivu tepelných podmínek na rozměry a tvar hnízdní kupy. Do tepelných podmínek byly zahrnuty následující veličiny a procesy: • teplota okolí - uplatňuje se bud' při ohřevu hnízda, pokud je vyšší než teplota uvnitř hnízda nebo při ochlazování hnízda v opačném případě • přestup tepla - jeho velikost a směr je závislý na rozdílu teploty okolí a teploty uvnitř hnízdní kupy, vlhkosti a rychlosti proudění okolního vzduchu • rychlost proudění okolního vzduchu - s rostoucí rychlostí proudění roste přestup tepla, a to obzvláště při přechodu od laminárního charakteru proudění k turbulentnímu zcela zásadně (řádově)

vlhkost - výrazně ovlivňuje přestup tepla; voda velmi dobře absorbuje tepelnou energii a je dobrý tepelný vodič; vlastně je pravděpodobně nejvíce používaný tepelný vodič (ústřední vytápění, chlazení automobilů apod.) • sluneční sálání - je zdrojem absorpce tepla ze slunečního záření povrchem hnízdní kupy včetně zemního valu, v běžné literatuře je zahrnováno do tzv. světelných podmínek • zastínění - je prakticky součástí procesu spojeného se slunečním sáláním, neboť představuje zmenšení intenzity slunečního sálání a je v běžné literatuře opět zahrnováno do tzv. světelných podmínek • tepelná pohltivost a kapacita okolního podloží - vzata do úvahy na základě podnětné informace pana Zdenka Kubíka na konferenci Les, mravenci a ochrana přírody, neboť tato veličina se skutečně podílí na utváření teplotního a tím i mikroklimatického režimu hnízda a sjejí pomocí lze vysvětlit některé odchylky z dříve zjištěných poznatků, pro které jsme do zahrnutí této veličiny do našich úvah těžko hledali vysvětlení. Vliv teplotních podmínek na rozměry a tvar hnízdních kup byl prvotně sledován v rámci výzkumu lesních mravenců druhu Formica polyctena F6rster, 1850 v lokalitě Hráčov východ (Babolky) a následně byly vzaty i v potaz poznatky z průzkumu výskytu lesních mravenců v okolí Chlumce nad Cidlinou s převažujícím druhem Formica rufa Linnaeus, 1758 a poznatky z inventarizace v lesním komplexu Pamšula,a to především v její západní části. •

Proporcionální poměr V rámci práce Nešporová (2003a) byl definován pojem proporcionální poměr (Kp) jako poměr průměru hnízdní kupy d a její výšky h: Kp = d / h (1)

Dále v rámci porovnání jednotlivých charakteristik a hodnot byla lokalita Hráčov východ (Babolky) rozdělena na 12 svým způsobem ucelených částí, a právě zřetelné rozdíly v hodnotách rozměrů hnízdních kup a v návaznosti na toto i hodnotách proporcionálního poměru v jednotlivých částech byly impulsem ke zhodnocení vlivu teplotních podmínek na rozměry a tvar hnízdní kupy. I pomoci proporcionálního poměru byly hledány odpovědi na otázky, proč jedna hnízdní kupa druhu Formica polyctena v hustém, mladém smrkovém lese připomíná vysoký, štíhlý kužel a další kupy téhož druhu ve vzdálenosti 20 m a o něco dále od štíhlé lupy, které se nacházejí ve vzrostlém, dostatečně prosluněném lese,jenž je částečně přístupný studeným až ledovým vzduchu od severu, jsou nízké a bachraté. 11

Obří mraveniště mravence pospolitého (Formica polyctena) štíhlého kuželovitého tvaru v hustém smrkovém lese u Jilemnice. Rozměry 250x150 cm. 13.6.2006. Foto Petr Miles

Mohutný komplex hnízd mravence lesního (Formica rufa) v prosvětleném lese u obce Mostek. Velká, většinou plochá a bachratá mraveniště zde navazuji jedno na druhé. 9.9.2006. Foto Petr Miles 12

Teoretické základy slunečního sálání Při zhodnocení vlivů jednotlivých procesů začínáme oproti úvodní části u prvotního energetického zdroje životadárných procesů na Zemi, čímž je bez jakýchkoliv diskusí sluneční záření. Do této oblasti patří absorpce tepelné energie ze slunečního záření, kdy hnízdní kupy jsou mj. správně chápany jako sluneční kolektor. Miniaturními slunečními kolektory jsou i dělnice - teplonoši v rámci procesu slunění na začátku aktivního období. Lze předpokládat, že i po vyhřátí jádra mraveniště na "provozní teplotu" nadále dělnice pohybující se mimo mraveniště vnáší dovnitř hnízda na povrchu svého těla teplo, absorbované při pobytu venku ze slunečního záření. Z výše uvedených důvodů do této části je zahrnuto jak samotné sluneční sálání, tak i zastínění, a to přesto, že vliv nadměrné absorpce sluneční energie a vliv skutečné hodnoty zastínění na rozměry a tvar hnízdní kupy je zcela odlišný. V rámci teoretických základů slunečního sálání je východiskem rovnice pro množství tepla, jež dodává na povrch ozářený sluncem sluneční energie (Pilař a kol. 1964): (2)

kde Q'sje množství energie, jež dodává na povrch sluneční záření (sálání) ve formě tepelného toku, tzn. kcal/hod; asje poměrná pohltivost slunečních paprsků (bezrozměrná konstanta); Aje ozařovaná plocha a Es je ozařovací mohutnost slunce ve formě hustoty tepelného toku, tzn. kcal/rn-h, Množství tepla Q's za určitou časovou jednotku nepředstavuje celkové množství tepla, jež povrch kupy skutečně pohltí (absorbuje). Dopadem slunečního záření se povrch kupy ohřeje nad teplotu okolí a sluncem ozářený povrch část dodané sluneční energie vysálá zpět do okolí ve směru teplotního spádu, tj. směrem k nižší teplotě okolí. Nejlépe je mechanismus dopadu slunečního sálání na určitý povrch a částečného zpětného sálání ze sluncem ohřátého povrchu patrný např. za bezvětří na asfaltové silnici se zřetelně pozorovatelným tetelením vzduchu ohřátého zpětným sáláním ze sluncem vyhřátého povrchu asfaltové vozovky. Hodnota poměrné pohltivosti pro sluneční paprsky asje závislá na barvě povrchu. Nejvyšší hodnotu vykazuje hypotetická absolutně černá barva (1,0); pro reálné černé nátěry je uváděna o něco nižší hodnota v rozmezí 0,97 - 0,99, pro asfalt 0,89 (k těmto hodnotám se blíží i podstatné části těla lesních mravenců, např. zadečků, tzn. i mravenců teplonošů); nejnižší hodnota je uváděna pro bflé nátěry v rozmezí 0,12 - 0,26, dále leštěný hliník a měďO,26, pozink nový 0,66, pozink starý špinavý 0,89, železo leštěné 0,45, železo zrezavělé 0,74, pálené cihly 0,7 - 0,77, červené a hnědé tašky 0,65 - 0,74 - tato hodnota by se mohla blížit ke zbývajícímu povrchu těla lesních mravenců - viz i výše železo zrezavělé. Ještě možná zajímavější jsou hodnoty uváděné ve výše zmíněné učebnici pro ozařovací mohutnost slunce Es pro jasný sluneční den na 40. rovnoběžce, tzn. zhruba na obratníku Raka, kde slunce v poledne svítí prakticky kolmo k zemskému povrchu, tj. k vodorovné ploše. Hodnoty jsou uváděny v kcal/rn-h, Z tab.l je zřejmé, že hodnota ozařovací mohutnosti slunce je vedle denní doby především závislá na úhlu dopadu slunečních paprsků. Na vodorovnou plochu, tzn. prakticky kolmou ke slunečním paprsků dopadá v poledne čtyřikrát více energie než na svislou plochu obrácenou k jihu. Zastínění, které jako nedřlná součást procesu slunečního sálání zmenšuje jeho intenzitu, se projevuje ve vztahu (2) větším či menším zmenšením plochy A osvícené slunečním zářením, a tím i větším či menším zmenšením tepelné energie absorbované ze slunečních paprsků, a to různou intenzitou po různou denní dobu sluneční expozice.. Prvotní zastínění může způsobovat vzdušná oblačnost - mraky a v případě lesních mravenců. nás především zajímá stínění jednotlivými dřevinami (stromy, keři), jakož i dalšími rostlinami (byliny). Vzhledem k tomu, že pomocí modelu rotačního paraboloidu je možné vypočítat i plochu povrchu hnízdní kupy SpM (Nešpor Jan 2003): 13

=

SpM

~.h~

[v (r + 4NP 2

-

r

3

(3)

]

Je však nutné si uvědomit, že plocha A ze vztahu (2) se pouze ve výjimečných případech mů že ojediněle rovnat hodnotě plochy povrchu hnízdní kupy SpM' a tedy platí:

(4) Ozařovad mohutnost slunce Es(kcal/m 2h)

Denní doba slunečníhočasu

(hod)

Svislá plocha , obrácená

k východu

kjihu

k západu

Vodorovná plocha

6

195

--

--

40

9

525

70

--

580

12

--

210

--

815

15

--

70

525

580

18

--

--

470

40

Tabulka 1: Sluneční energie Esv kcal/m-f za jasného letního dne na 40 . rovnoběžce - převzato z Pilař a kol. (1964) . Teoretické základy přestupu tepla Základní vztah pro p řestup tepla, tzn. i pro oh řev povrchu kupy okoln ím teplej ším vzduchem, resp . ochlazování povrchu kupy chladnějším okoln ím vzduchem, tj . ún ik tepla z povrchu kupy do okolí, můžeme napsat následujícím způsobem: Rychlost p řestupu tepla = koeficient přestupu tepla x hnací síla p řestupu tepla

(5)

Rychlost přestupu tepla p ředstavuje hustotu tepelného toku (kcal/ rn-h) . Hnací silou je rozdíl teplot a další součinitel vztahu (3) - koeficient p řestupu tepla je záv islý mj. na obrácené hodnotě tepelného odporu, čím menší odpor, t ím větší koeficient a t ím i při stejném teplotním spádu za stejný časový úsek p řestoup í stejnou plochou povrchu více tepla. Při vyšší teplotě povrchu kupy lze pro nízké rychlosti proudění vzduchu, které můžeme definovat jako laminární, tzn. nap ř. uprostřed lesa, zjednodušeně napsat pro přestup tepla (ochlazován í povrchu kupy): (6)

Q = KPT,LAM' (T POVRCHU - T OKOL! )

a pro vyšší rychlosti proudění, které můžeme definovat jako turbulentní, tzn . nap ř. na okraji lesa (7)

Q = KpT,TURB. (T POVRCHU - T OKOL! )

přičemž pro vztah turbulentn ího a laminárn ího koeficientu přestupu tepla K pT. TURB' resp . KPT ,LAM zjednodušeně platí

KpT,TURB= přibližně 10 . KpT,LAM

(8)

Rychlost proudění tedy výrazně ovl ivňuje p řestup tepla, neboť u lam inárního proudění, tzn . proudnice se vzájemně nemísí a jsou rovnoběžné, dochází mezi dvěma sousedním i 14

diferenciálními vrstvami vzduchu k diferenciálnímu přestupu tepla, jelikož rozdll teplot mezi sousedními vrstvamije nepatrný, diferenciální. Kdežto u turbulentního proudění, kdy se proudnice navzájem neustále mísí, přiletí proudnice (tj. diferenciální proud vzduchu) z prostoru, kde je teplota výrazněji odlišná než na povrchu či v jeho blízkosti, po nárazu na povrch kupy.nabalí" na sebe teplo odpovídající tomuto většímu teplotnímu spádu a v rámci neustálého promíchávání proudnic opět zmizí někam do prostoru a místo ní z prostoru přifrčí jiná proudnice. Vše navíc znásobuje skutečnost, že při větších rychlostech proudění se za stejnou dobu o ochlazovaný povrch kupy.otře" větší množství vzduchu. Tzn. při stejném teplotním spádu při vyšších rychlostech proudění přestoupí výrazně více tepla. Toto se uplatnilo např. při MS ve sjezdovém lyžování, kdy při jednom sjezdu za teploty cca -20°Cjeli všichni v maskách, neboťvzhledem k rychlostem závodníků se hovořilo o ekvivalentním mrazu ve výši -60°C a za těchto podmínek by závodníci dojeli do cíle s těžkými omrzlinami. Sami to známe na vlastní kůži. Člověk lépe snáší-15°C a bezvětří než +2 °C a silný vítr. Při vyšších teplotách okolního vzduchu oproti teplotě mraveniště lze uvažovat v našich klimatických podmínkách pouze s určitým, nepatrným ohřevem hnízdních kup neosvícených sluncem vlivem proudění vzduchu s tím, že hnací síla v podobě teplotního spádu není nikterak veliká. Teoretické základy přestupu tepla byly uplatněny pro případy, které se běžně vyskytují v průběhu aktivního období, např. v podobě Tří zmrzlých, resp. občas chladného deštivého počasí po Medardu apod .. To znamená pro případy přechodného působení studených až ledových větrů ze severních směrů, jejichž ochlazující účinek je znásoben především na okrajích lesního porostu, otevřených k severu vyššími turbulentními rychlostmi proudění vzduchu oproti vnitřku lesního porostu, kde v přízemní vrstvě vlivem odporu jednotlivých stromů dochází k postupnému snižování rychlosti proudění až k laminárním hodnotám. V těchto případech se v porostech více či méně otevřených k proudění studených až ledových větrů ze severních směrů uplatňuje při případném ochlazování hnízdních kup větší teplotní spád, jehož účinek je přímo na lesních okrajích znásoben turbulentními rychlostmi proudění vzduchu - viz vztah (6). Z tohoto důvodu lze ve vztahu k tepelným podmínkám očekávat v rámci všudypřítomného přestupu tepla výraznější vliv případného ochlazování studenými až ledovými větry ze severních směrů na tvar a rozměry hnízdní kupy. těmito dvěma

Tepelné sálání z podloží Jak bylo uvedeno na začátku příspěvku, bylo vzato do úvah zcela oprávněně na základě podnětné informace pana Zdenka Kubíka, který jako horník pracoval dlouhou dobu v báňském průzkumu a má s jednotlivými druhy hornin bohaté praktické zkušenosti. Na základě praktických zkušeností pan Kubík rozeznává studené horniny (tzn. s malou tepelnou absorpcí a kapacitou) a teplé záhřevné horniny (s vysokou tepelnou absorpcí a kapacitou). Právě pomoci uplatnění poznatků o vlivu hornin s vysokou tepelnou absorpcí a kapacitou se podařilo alespoň prozatím hypoteticky vysvětlit pro nás dosud anomální jevy pozorované ve vztahu teplotních vlivů a tvarů a rozměrů hnízdních kup v lesních porostech okolo Chlumce nad Cidlinou a u Babolek na západním okraji lokality Pamšula západ, neboť předtím poznatky o vztahu mezi teplotními vlivy a tvarem a rozměry hnízdních kup, získané v lokalitě Hráčov východ (Babolky), působily značně homogenním dojmem. Prvotním jevem je i v tomto případě sluneční sálání, ze kterého záhřevné horniny s vysokou tepelnou pohltivostí a kapacitou absorbují velké množství tepelné energie, kterou následně vyzařují nadzemskýpovrch.Tentojev bychom měli znát všichni, např. z borových lesů na záhřevném pískovém podloží, ve kterých bývá teplota v létě znatelně vyššínežv lesíchbez pískového podloží. Obecně platí, že při sdílení tepla sáláním (radiací) je energie předávána prostorem ve formě elektromagnetického vlnění, jež se může měnit v tepelnou energii, zvyšující tepelný obsah media (např. vzduchu), resp. i tělesa (např. hnízdní kupy), které toto záření absorbovalo. Záření je přirozenou vlastností všech těles a každé těleso je schopno energii vyzařovat i zářenou energii přijímat (Pilař a kol. 1964).

15

Shluky teplonošů 15.4.2005. Foto Petr Miles

prohřívají postupně vnitřek mraveniště.

Vítkovice v Krkonoších,

Pozdní teplonoši na výsadku mravence pospolitého (Formica polyctena) na Horních 1025 m n, m, Zatímco v podhůří Krkonoš se teplonoši objevují na povrchu mravenišťtak v březnu-dubnu, tento snímek je z 25.5.2005. Foto Petr Miles Mísečkách,

16

Výsledky a poznatky Při zhodnocení údajů zpracovaných v rámci odborné práce SOČ (Nešporová 2003a) byla u druhu Formica polyctena velmi dobrá shoda mezi teplotními vlivy a tvarem a rozměry

zjištěna

hnízdních kup - viz tab. 2. Pruměr(cm)

123,7

1,86

62,4

124/55 %

(lok.zast.)

70,6

146,7

2,08

76

16/178 %

Ochl., zast,

SV cesta

69,3

165,7

2,39

56,7

10/114 %

Ochl. zast.

Východní okraj

53,8

129,4

2,41

49,8

4/25 %

Ochl. slun.

( H ráčov)

Severní cesta

Prop.poměr

Zastínění

·,X·Falrtor'ý ';."

Výška (cm) 66,4

Oblast

(%)

Počet opušť1%

Severovýchod

74,5

145

1,95

54

1/5%

Ochlazování

Východ

59,7

128,1

2,14

54

1/6%

Ochlazování

Jihovýchod

59,3

97,9

1,65

61

1/7%

Zastínění

JZokraj

49,5

88,9

1,8

45

8/22 %

Centrál.JZ

70,6

126,3

1,79

59

17/40 %

Slunce (slun), (zast.)

Centrální část

88,4

139,6

1,58

80

14/56%

Zastínění

Centrál. světlina

80,9

155,9

1,93

62

3/27%

Optimum

CentrálSZ

60,3

102

1,65

63

30/200%

Zastínění

Severozápad

71,4

122,7

1,72

86

19/173 %

Zastínění

faktorů a rozměrů hnízdních kup v jednotlivých oblastech lokality Hráčov východ (Babolky) včetně počtu opuštěných hnízd .

Tabulka 2: Porovnání vlivu teplotních

Pozn.: V kolonce počet opuštěných hnízd v tab .2 je procentuální vyjádření vztaženo ku počtu živých hnízd . Vliv teplotních faktorů na rozměry hnízdních kup je zřejmý přímo z tab. 2 a na jejich tvar proporcionálního poměru, neboť ten v podstatě vymezuje tvar hnízdních kup. Jakjiž bylo řečeno, při studiu poměrů v lokalitě Hráčov východ (Babolky) byla registrována velmi dobrá shoda mezi teplotními vlivy, v rámci kterých byly uvažován vliv tří následujících faktorů: nadměrná sluneční expozice (nap ř. J okraje) • nadměrné zastínění (nap ř. mladé, husté jednověké smrkové porosty uvnitř lesa) • možnost nadměrného ochlazování (např. porosty otevřené k severu) na rozměry a tvar hnízdních kup. Zatím spíše intuitivně bylo na základě poznatků z lokality Hráčov východ (Babolky) bráno u druhu Formica polyctena rozmezí proporcionálního poměru od 1,8 do 1,9 jako pásmo proporcionality. Nad hodnotu 1,9 byl uvažován vliv občasného nadměrného ochlazování hnízdních kup studeným až ledovým prouděním vzduchu ze severních směrů, neboť větší ochlazování vede pravděpodobně k vytváření větší izolační vrstvy, pro což byla ve sledované lokalitě nalezena dobrá shoda. Pro hodnoty pod 1,8 byl uvažován nadměrný vliv nadměrného zastínění, neboť vysoká hodnota zastínění vyhání stavbu hnízdní kupy do výšky a opět byla zjištěna velmi dobrá shoda ve sledované lokalitě. K pásmu proporcionality (1,8 + 1,9) se vztahují dvě možnosti. Jednak při malých hodnotách rozměrů hnízdních kup mraveniště na slunečně exponovaných stanovištích, neboť malé rozměry a proporcionální tvar zabezpečují malou hodnotu plochy povrchu - viz vztah (3), tím i malou hodnotu osvícené plochy - viz vztah (4) a v konečném důsledku pak především žádoucí snížení prostřednictvím

17

tepla absorbovaného ze slunečního záření. Dále k pásmu proporcionality byla vztažena hnízda s velkými rozměry hnízdních kup (pravděpodobně silné matečné komplexy), která se vyskytují na stanovištích s optimálními tepelnými, tzn. i světelnými podmínkami. Poznatek o vztahu tepelných podmínek a rozměrech a tvaru hnízdních kup byl při zpracování dat natolik inspirativní, že jsme v lednu vyrazili zrychleným přesunem směrem k Babolkám ověřit, jak je to především s výrazně bachratými kupami u severního okraje lesa, neboť větší průměry hnízdních kup jsme dávali do souvislosti s potenciálně větší izolační vrstvou na stanovištích s možností nadměrného ochlazování v průběhu aktivního období. Zde nás přímo na lesních okrajích čekalo překvapení v podobě většího izolačního valu nasměrovanému proti okraji lesa,tj. proti potencionálnímu největšímu náporu studeného až ledového proudění vzduchu ze severních směrů. Vzhledem k tomu, že SV okraj lesa je značně tvarově členitý, bylo dalším překvapením zjištění, že zde hnízdní kupy vykazují větší izolační val pod různými azimuty podle postavení hnízd k jednotlivým okrajům lesa. Tímto pravděpodobně padají různé skautské poučky o možnosti orientačně určovat světové strany podle tvaru mravenišť (Nešporová 2003b). Při exkurzi na Kamenný vrch v rámci konference Les, mravenci a ochrana přírody jsme všichni členové našeho rodinného týmu po registraci blízkého severního okraje svorně vyrazili ke kupám na tomto severním okrají, nikterak nedbaje volání pana Daňa, kamže to utíkáme. Šli jsme se podívat na to, co z pohledu od blízké cesty nebylo vidět, avšak co jsme na základě našich poznatků z Babolek předpokládali. Na větší izolační val kup umístěných přímo na ± severním okraji lesního porostu na Kamenném vrchu a opět nasměrovanému k tomuto okraji, což potvrdilo naše babolecké poznatky. Náš poznatek z Kamenného vrchu jsme fotograficky zdokumentovali. Věříme, že i informace z dalších lokalit mohou přinést stejné poznatky, co se týče větších izolačních valů na severních okrajích lesních porostů, nasměrovaných k těmto okrajům. Homogenně ucelené poznatky o vlivu tepelných podmínek z lokality Hráčov východ, které vzbuzovaly naději, že by bylo možné v budoucnu dalším výzkumem potvrdit jejich univerzálnost a obecnou platnost, dostaly trhlinu v důsledků poznatků zjiných lokalit -lesy kolem Chlumce nad Cidlinou a u Babolek lokalita Pamšula západ, západní okraj. Např. na zmíněném západním okraji byl vzhledem k vysokým hodnotám zemního valu a menším oblým kupám uvažován i výskyt jiného druhu lesních mravenců, avšak i zde při předběžné determinaci byl zjištěn sledovaný druh Formica polyctena. V uvedených porostech byla závislost na výše zmíněných třech teplotních faktorech zřetelně narušena oproti své původní jednolitosti. Pokrokem v tomto směru může být zmíněná informace pana Zdenka Kubíka ve vztahu k různé tepelné absorpci a kapacitě jednotlivých hornin a podloží. Na základě již zmíněného obecně známého poznatku nadměrného tepelného sálání v lesích s pískovým podložím (většinou s porosty borovice) lze předpokládat, že dalším tepelným faktorem, který může významně ovlivnit tvar a rozměry hnízdních kup, je nadměrná tepelná pohltivost (absorpce) a kapacita podloží. Zjednodušeně si můžeme představit, že nadměrná tepelná pohltivost a kapacita podloží zajišťuje na těchto stanovištích vytápění hnízd jejich "podlahou". Vzhledem k čerstvosti informace nebyl tento vliv prozatím analyzován, lze však předpokládat, že "vytápění hnízd podlahou" může vést lesní mravence ke značné a dlouhodobé velkorysosti při budování podzemní části hnízda, což by se mohlo projevit nadprůměrnými hodnotami zemního valu, neboť v tomto případě lesní mravenci nemusí mít "starosti" s vybudováním nadměrné tepelné izolace, tj. velkých kup a dlouhodobě si vystačí s malou, plochou kupou, jejichž úprava je nadměrně nezatěžuje. Dále v tomto případě lze předpokládat i výskyt právě nízkých, výrazně plochých kup, jejíchž hlavním účelem pravděpodobně bude regulace vlhkosti v tepelném jádru hnízda, neboť funkce hnízdní kupy jakožto slunečního kolektoru je do značné míry nahrazena "vytápěním podlahou". Na povrchu hnízdních kup byly při náhodném, orientačním měření zjištěny teploty v rozmezí cca 40 - 4SoC, pouze u jedné skupiny kup druhu Formicapratensis Retzius, 1783 pokrytých malými kaménky vlivem tepelně absorpčních vlastností těchto kaménků teplotu nad sO°C. U těchto hnízd (sO°C) zjara velmi čilý pohyb dělnic po celé ploše povrchu vymizel a aktivita mravenců se soustředila 18

na severní okraj hnízd zastíněný šípkovými keři. Tím byly potvrzeny, a to i na základě pozorování z jiných hnízd i poznatky o výrazně omezené aktivitě dělnic na povrchu kupy přímo osvětleném především poledním sluncem (Horáček 2000). Lze říci, že v letošním teplotně nadprůměrném létě byl pozorován i postupný pokles aktivity dělnic uvnitř hnízda poblíž povrchu hnízdních kup. Jestliže ještě v červnu při položení teploměru nebo dlaně na slunečně exponovaný povrch hnízdní kupy vyvolalo okamžitý útok dělnic z prostoru větracích chodbiček, potom v srpnu se orientační měření povrchových teplot mnohdy obešlo prakticky bez jakýchkoliv útoků ze stran mravenců. Diskuze V práci jsou souhrnně popsány jednotlivé tepelné vlivy, které ovlivňují životní podmínky společenstevlesních mravenců a do těchto tepelných vlivů jsou zahrnuty i tzv. světelné podmínky (sluneční expozice, zastíněnf), neboť za světelnými podmínkami se v podstatě skrývá absorpce tepelné energie ze slunečního záření. Zvýšená pozornost je pak věnována slunečnímu záření (sálánf), zastínění, možnému nadměrnému ochlazování a nově i nadměrné tepelné pohltivosti a kapacitě podloží, neboť u těchto faktorů se předpokládá výrazný vliv na tepelný režim, resp. i hodnoty vlhkosti uvnitř hnízda. Sledování vlivu tepelných faktorů na velikost a tvar hnízdní kupy poskytlo řadu zajímavých poznatků včetně zřetelně rozdílného uplatnění tří původně vytipovaných tepelných vlivů (nadměrná sluneční expozice, nadměrné zastínění, možnost nadměrného ochlazování) na rozměry a tvar hnízdních kup, přičemž v lokalitě Hráčov východ (Babolky) s výskytem druhu Formica polyctena byla zjištěna velmi dobrá shoda mezi převládajícím tepelným vlivem v jednotlivých částech lesního porostu a tvarem a rozměry hnízdních kup. Vzhledem k tomu, že při prvotních úvahách nebyl uvažován další významný tepelný faktor, a to vliv nadprůměrné tepelné pohltivosti a kapacity některých podloží, nebyly poznatky z některých dalších lokalit v souladu s výsledky v lokalitě Hráčov východ. Při zohlednění čtvrtého významného tepelného vlivu v podobě nadměrné tepelné pohltivosti a kapacity podloží sejeví v podmínkách normální tepelné pohltivosti a kapacity podloží jako reálná možnost ověření poznatků z lokality Hráčov východ (Babolky) i v dalších podobných lokalitách s výskytem druhu Formica polyctena. Při nadměrné tepelné pohltivosti a kapacitě podloží lze u tohoto druhu předpokládat výskyt nadprůměrných hodnot zemních valů a nízkých, plochých kup. Lze předpokládat, že podobné závislosti existují i u ostatních druhů lesních mravenců. Stejně tak lze předpokládat, že jednotlivé druhy lesních mravenců, které stavějí hnízdní kupy z rostlinného materiálu, mají geneticky zakódované spíše.provozní" hodnoty teploty a vlhkostl.mravenčího inkubátoru" uvnitř tepelného jádra a životní strategii v podobě preference jednorojových či vícerojových hnízd než samotný tvar a rozměry hnízdních kup. Jeví se tak jako pravděpodobná či minimálně žádoucí k podrobení dalšímu výzkumu, a to případně i s negativním výsledkem, hypotéza, že jednotlivé druhy v souladu se svoji základní životní strategií (tvorba jedno či vícerojových hnízd) a hodnotami teplot a vlhkosti, potřebných u jednotlivých druhů ke zdárnému vývoji plodu, přizpůsobuji stavbu hnízdní kupy tepelným podmínkám na jednotlivých stanovištích tak, aby eliminovaly vnější tepelné vlivy a udržely hodnoty teplot a vlhkosti uvnitř tepelného jádra, pokud možno v potřebném rozmezí. Pokud se jim toto nedaří, např. z důvodu nadměrného zastínění či skokové změny sluneční expozice při mýtní těžbě, původní stanoviště opustí a vybudují si nová hnízda na stanovištích s lepšími tepelnými, tzn. i světelnými podmínkami. Preference určitých tvarů hnízdních kup u jednotlivých druhů tak může spíše vycházet z preference určitých stanovišť těmito druhy s určitými tepelnými podmínkami. Detailní pochopení role tepelných vlivů na základě dalších výzkumů může přispět k prohloubení znalostí o biologii jednotlivých druhů lesních mravenců. V samotné ochraně lesních mravenců mohou tyto znalosti např. přispět ke zdárnému průběhu záchranných transferů a mají význam ve vztahu k lesním mravencům i pro hospodaření v lese.

19

Zusammenfassung: Der Artikel befasst sich mit dem Einflul3 der Wiirmebedigungen auf die Form der Waldameisennester. Die Lichtbedingungen und die nachfolgenden Wiirmebedingungen haben einen markanten Einflul3 aufdie Form der Waldameisennester: die Sonnenexposition die Beschattung der Einfluss kalter Luttstromunq (zum Beispiel kalte Nordwinde) die Wiirmeabsorption und Wiirmekapazitiit des Bodem und Gesteines.

Literatura Horáček J., 2000: Výsledky výzkumu mravence Formica polyctena Foerst. Na lokal itě Černá hora v Krkonoších . - FORMICA3: 25-30. Nešpor Jan, 2003: Využití výpočetní techn iky p ř i aplikovaném výzkumu lesních mravenců v rámci Programu Form ica. Odborná práce SOČ - nepubl ikováno. Nešporová M., 2003a: Výzkum lesních mravenců druhu Formica polyetena F6rster, 1850 v lokalitě Babolky - 1. čá st. Odborná práce SOČ - nepublikováno. Nešporová M., 2003b:Výzkum lesních mravenců druhu Formica polyetena F6rster,1850v lokalitě Babolky. - Souhrn ve Sborníku konference Les, mravenci a ochrana přírody, Liberec 2003. Pilař a kol., 1964: Chemické inženýrst ví. Díl druhý - Operace výměny tepla . SNTL Praha, str. 334-337 .

Adresy autorů: Martina Nešporová Roubanina 41 67961 Letovice

Ing . Jiří Nešpor Rooseveltova 71/ IV S03 Sl Chlumec nad Cidlinou

Mravenci rodu Formica hodující na cukru. Foto Jan Vaněk 20

Metoda plastického modelu lokality Die Methode des plastischen Models des Standortes Martina Nešporová, Jiří Nešpor Úvod Při hodnocení dosavadních výsledků a poznatků z aplikovaného výzkumu lesních mravenců druhu Formica polyctena F6rster, 1850 v lokalitě Babolky bylo v rámci práce Nešporová (2003) použito několik vlastních metod. Již v průběhu zpracování vlastní práce vzbudila pozornost metoda plastického modelu lokality. Tato metoda byla zvolena k hlubšímu pochopení vlivu zastínění v jednotlivých částech lesního porostu v lokalitě Babolky a jeho dopadu na rnigraci mravenců, resp. na hlubší pochopení účinku slunečního záření, jakož i dalších souvislosti spojených s výskytem lesních mravenců Formica polyctena v této lokalitě a se studiem biotopu vhodného pro tento druh (tvar terénu, tvar lesního porostu, hustota lesního porostu, zastoupení listnatých dřevin apod.)

Postup při zhotovení plastického modelu Při výrobě plastického modelu lokality byl nejprve pomocí tvaru vrstevnic na mapě s ekvidistancí 2 m vytvořen plastický model terénu lokality, a to při měřítku 1:2500 ve formátu A4. K vytvoření plasticity byla pro jednotlivé vrstevnicové vrstvy použita tenká, třívrstvá vlnitá lepenka o tloušťce 1 mm, což při použitém měřítku a ekvidistanci odpovídá skutečným poměrům (při měřítku 1:2500 odpovídá vzdálenosti 2 m ve skutečnosti vzdálenost 0,8 mm na modelu). Na lícovou stranu použité vlnité lepenky byla nalepena bezvrstevnicová mapa lokality Babolkya na rubovou stranu pak kopie mapy s vrstevnicemi, a to tak, že před jejím nalepením byl tvar konkrétní vrstevnice zvýrazněn a přitom pomocí kopírovacího papíru přiloženého propisovací vrstvou směrem ke kopii mapy přenesen i na spodní stranu kopie. Toto umožnilo postupně vystřihovat jednotlivé terénní vrstvy modelu lokality a lepit je na sebe od spodní až nejvyšší část lokality Babolky kolem kóty 492 m n. m. Ke zhotovení modelu pak potřebujeme prakticky tolik kopií map lokality, kolik daná lokalita obsahuje vrstevnic. K veškerému lepení bylo použito disperzní lepidlo Dispercoll. Na povrch takto připraveného plastického modelu lokality byly pomocí hnědého silikonového tmelu imitovány jednotlivé hnízdní kupy. Následně byl povrch modelu pomocí kladívka a tenkého hřebíku (konstrukce modelu terénního tvaru lokality vykazuje vysokou pevnost povrchu) poset dírkami určenými k umístění modelů jednotlivých stromů, přičemž byla v mezích možností respektována hustota jednotlivých porostů. Jehličnaté stromy byly připraveny pomocí kulatého párátka (většinou zlomeného na půlku) a papíru (kombinace zelené samolepky a obyčejného zeleného papíru lepeného pomoci lepidla). Pro odlišení byla koruna některých modelů jehličnatých dřevin prostřižena. Špička kmínku (kulatého párátka) byla namočena do použitého lepidla a jednotlivé modely stromů byly postupně umístěny do připravených dírek. K imitaci listnatých stromů byly použity uschlé okvětní části řebříčku lékařského zbavené zbytku semen. Ke zvýšení jejich trvanlivosti byly jednotlivé modely listnatých stromů namáčeny do naředěného lepidla, které po zaschnutí na jejich povrchu vytvořilo tvrdý, průhledný film. Vedle zmíněného respektování hustoty jednotlivých částí porostu byla v mezích možností respektována jejich rozdílná výška, umístění listnatých stromů, narušení zápoje liniovými prvky jako např. silnice apod. Využití plastického modelu při studiu lesních mravenců Zhotovení fotografického snímku bylo pro účely vlastní práce Nešporová (2003) zadáno profesionálnímu fotografovi, přičemž největší úsilí muselo být vynaloženo na přesvědčení

21

fotografa, že není

účelem pořídit

snímek modelu s utlumenými stíny pomoci rozptýleného z různých stran, ale že hlavním smyslem je právě zachytit na fotografovaném plastickém modelu lokality hru světla a stínu, což zcela nejlépe zajistil osvit pomoci přirozených slunečních paprsků. K pochopení informací čitelných na fotografickém snímku je žádoucí uvést, že horní okraj vyfotografovaného modelu je totožný se severem, pravý s východem, spodní s jihem a levý se západem a tak ze stínů na vyfotografovaném modelu je zřejmé, odkud slunce svítí. Ze zachycené hry světla a stínu je zřetelné např. větší pronikání slunečních paprsků přes porosty listnatých stromů bez listí jeho hloubi apod. Ještě více informací o pronikání slunečních paprsků do lesního porostu modelu, resp. jejich zastínění lze získat pomoci modelování zdánlivého pohybu slunce po obloze např. pomoci baterky. Pohyb, který v aktivním období trvá slunci zhruba 12 až 16 hodin, lze při tomto modelování zvládnout zhruba za minutu, přičemž je možné se na zajímavém místě zastavit, popřípadě i vrátit, ale především lze tento zdánlivý pohyb slunce opakovat prakticky do nekonečna. Pomoci modelování zdánlivého pohybu slunce po obloze je možné vnímat z různých úhlů pohledu, jak sluneční paprsky pronikají do jednotlivých částí lesního porostu v určitou denní dobu. Dále je zřejmé, jak hodnotu zastínění ovlivňuje hustota jednotlivých porostů, výška stromů, tvar terénu, narušení zápoje pomoci liniového prvku (např. silnice), ale i jak zápoj jehličnatého porostu narušuje i jediný listnatý strom uprostřed smrků. Pomineme-Ii v tomto okamžiku význam listnatých stromů coby významného potravinového zdroje lesních mravenců, je z modelování zdánlivého pohybu slunce zřejmé, jaký výrazný vliv má výskyt listnatých dřevin, resp. i některých jehličnatých stromů (borovice, modřín) na zásobování hnízd lesních mravenců potřebnou energii ze slunečního záření, a to především v energeticky nejnáročnějším čase na začátku aktivního období, kdy lesní mravenci, např. druhu Formica polyctena musí vyhřát jádro mraveniště z klidové hodnoty ve výši 5 - 1QO( na provozní teplotu 25 - 29°(, nutnou ke zdárnému vývoji nových jedinců. Ze získaných poznatků pomoci metody plastického modelu lokality vyplynulo, že lze tuto metodu použít jak ke studiu vlivu slunečního záření, resp. jeho zastínění, a to včetně vlivu zastínění na případnou migraci lesních mravenců z nadměrně zastíněných míst. Tato metoda zároveň umožňuje úspěšně studovat otázky vhodného biotopu pro určitý druh lesních mravenců, a to nejen z pohledu různorodosti lesního porostu včetně výskytu listnatých dřevin, ale i z hlediska tvaru lesního porostu, kdy na příkladu lokality Babolky je zřejmá výhodnost výběžku lesního porostu, rozeklaného různě situovanými lesními okraji, umístěním lesního porostu na pahorku, s výskytem listnatých stromů jak na okrajích, tak i uprostřed lesního porostu apod. světla několika světlometů

Diskuse

V rámci práce Nešporová (2003) byla úspěšně při aplikovaném výzkumu lesních mravenců navržená metoda plastického modelu lokality. Společně s některými dalšími použitými metodami (metoda vektorového pole slunečních paprsků, grafická analýza tvarů a rozměrů hnízdních kup) rozšiřuje v rámci aplikovaného výzkumu lesních mravenců principy modelování jednotlivých vlivů. Výhodou použité je možnost opakovaně sledovat, a to z různých úhlů pohledu a obrazně řečeno se značným nadhledem, vliv působení slunečních paprsků v lesním porostu osídleném kolonii lesních mravenců, jakož i účinek rozličných faktorů ovlivňujících jejich zastínění (hustota porostu, výška stromů, různorodost porostů, tvar terénu, umístění lesního porostu apod.) Poznatky získané pomoci této metody lze pak uplatnit ve vztahu k lesním mravencům při studiu rozličných vztahů v rámci ekosystému, jako např. migrace lesních mravenců z nadměrně zastíněných stanovišť, ale i faktorů ovlivňujících vhodnost určitého biotopu pro daný druh lesních mravenců. Právě z hlediska biotopu metoda plastického modelu poskytuje ucelený pohled na zkoumanou lokalitu. Vedle využití pro studium vlivu slunečního záření, lze uplatněna nově

22

si představit využití této metody i při studiu dalších vlivů, např. působení proudění vzduchu, jemuž byla v rámci práce Nešporová (2003) věnována značná pozornost, a to při studiu teplotních vlivů na tvar a rozměry hnízdních kup. Modelovaní účinku větrů si lze představit např. pomoci stolního ventilátoru a vhodného indikátoru pronikání proudění vzduchu do lesného porostu, resp.jeho utlumení lesním porostem např. pomocí rozptýlené mouky. Významné uplatnění může mít metoda plastického modelu lokality svojí vysokou názorností pro přípravu začátečníků. Těm umožní snadněji pochopit řadu souvislostí spojených s aplikovaným výzkumem lesních mravenců. Vedle otázek působení slunečních paprsků, jeho zastínění, je to i zmíněný pohled na celý ekosystém a některé jeho vzájemné vztahy. Navíc umožňuje pochopit i řadu souvisejících otázek, např. transformaci tvaru terénu do mapy pomoci vrstevnic apod. Závěr

V příspěvku je popsána možnost využití nové metody plastického modelu lokality pro aplikovaný výzkum lesních mravenců, jakož i k pochopení vazeb v rámci lesního ekosystému, a to včetně detailního postupu při zhotovení takovéhoto modelu (vzhledem k časové náročnosti vhodné pro dlouhé zimní večery). Na základě získaných poznatků v rámci vlastní práce (Nešporová M. 2003)je tato metoda doporučena k dalšímu rozšíření v rámci aplikovaného výzkumu lesních mravenců. Zusammenfassung lm Beitrag wird die Wirkung verschiedener Standortsfaktoren auf das Migrationsverha/ten der Wa/dameisen aufder Grund/age eines dynamischen Standort-Mode/s beschrieben.

Literatura Nešporová M., 2003: Výzkum lesních mravenců druhu Formica po/yctena F6rster, 1850 v lokalitě Babolky. Odborná práce SOč - nepublikováno.

Adresy autorů: Martina Nešporová Roubanina 41 67961 Letovice

Ing. Jiří Nešpor Rooseveltova 71/IV 503 51 Chlumec nad Cidlinou

23

Silné hnízdo mravence pařezového (Formica truncorum), jehož pojmenování je vskutku výstižné. Vítkovice v Krkonoších. 23.06.2006. Foto Petr Miles 24

české

druhové

Stanovení plochy lokality a ploch vážení

převládajících dřevin

pomocí

Die Festsetzung der Fli:iche des Standortes und Fli:ichen vorherrschenden Ho/zbasti:inde mit der Hilfe des Wiegens Martina Nešporová

Úvod Při studiu lesních mravenců druhu Formica polyctena F6rster, 1850 v prozkoumané části lokality Babolky, která se rozkládá na území LHC Hráčov, porosty 527A a částečně 527B a 527C, vyvstala otázka stanovení velikosti plochy samotné prozkoumané lokality, jakož i ploch převládajících dřevin. Odborníci a i někteří zasvěcenci vědí, že plochu podle situace na mapě lze stanovit pomoci planimetru. Ten však nebyl v průběhu zpracování výsledků k dispozici, proto byla v rámci vlastní práce Nešporová (2003) principielně navržena a použita vlastní metoda stanovení pomocí vážení.

Princip metody Princip této vlastní metody stanovení skutečných ploch vychází z gramáže papíru, a to v našem případě z gramáže papíru použitého pro vytvoření pracovní mapy lokality. Principielně je navržená metoda obdobná planimetrickému stanovení ploch. Nejprve se stanovuje hodnota - v našem případě hmotnost pro známou referenční plochu, následně pak hodnoty (hmotnosti) zjišťovaných ploch a pomocí trojčlenky (přímé úměry) lze při známém měřítku určit velikost plochy různých nepravidelných tvarů. Jako referenční plocha PRP byla zvolena pracovní mapa lokality, jež byla vytvořena v měřítku 1:2500 ve formátu A3 (se základními rozměry 297 mm x 420 mm) a k jejímu vytvoření byl použit papír s gramáží 80 q/rrr'. Z těchto údajů lze na základě plochy formátu A3 vypočítat teoretickou hmotnost celé plochy pracovní mapy, tj. papíru formátu A3 s komerčně běžnou gramáží 80 q/rn': m RP, teor = a . b . gramáž = 0,42 .0,297 . 80 = 9,98 9 (1) Ze známého měřítka (v našem případě 1:2500, tzn. 4 cm na mapě představují 100 m ve lze vypočítat plochu, která ve skutečnosti odpovídá ploše, v našem případě formátu A3, a to s použitím poměru, že 4 cm odpovídá 100 m, přímo v hektarech: PRP = (a I 4 cm) . (b I 4cm) = (42 cm I 4 cm) (29,7 cm I 4cm) = 77,96 ha (2) skutečnosti)

Po zjištění hmotnosti referenční plochy m RP a hmotnosti ústřižku odpovídajícímu ploše lokality ml ' resp. ústřižku odpovídajícím plochám převládajících dřevin (smrk - m s' borovice s modřínem - mJ' dub - m D a bříza m B) lze pomocí přímé úměry (ml: m RP) = (Pl: PRP) (3) vypočítat

plochu lokality Pl' pro jejíž hodnotu můžeme napsat vzorec ve tvaru Pl = (ml I m RP) ' PRP

(4)

Obdobně lze vypočítat skutečné plochy převládajících dřevin v hektarech. Ze zjištěné plochy lokality a ploch jednotlivých převládajícíchdřevin lze pak určit procentuální zastoupení jednotlivých převládajících dřevin (smrk, borovice, dub a bříza).

25

Výsledky Na lékárnických vahách u známého lékárníka byla s přesnosti na dvě desetinná místa pomoci vlastn í metody zjištěna skutečná hmotnost pracovní mapy ve formátu A3 s mě ř ítkem 1:2500 v gramech . Z pracovní mapy byl vyst ř ižen obrys lokality a následně i porostů j ednot livých převládajících dřevin a všechny tyto ústřižky byly rovněž zváženy na lékárnických vahách a ze zjištěných hmotností byla stanovena velikost plochy, plocha porostů převládaj ících dřev in a jejich procentuální zastoupen í v lokalitě. Přehled zjištěných a vypočtených hodnot je uveden v následující tab . 1. Plocha na mapě

Teoretická hmotnost A3 Pracovní mapa A3

Hmotnost (g)

Skutečná

plocha (ha)

Procentuální zast.

9,98 10,24

77,96

Lokalita Babolky

2,70

20,56

100, O %

Smrkové porosty

1,84

14,00

68,1 %

Borové porosty s mod řínem

0,73

5,56

27,0 %

z toho

mod řín

odhad 10 %

z toho borovice

0,56

2,7 %

5,00

24,3 %

Dubové porosty

0,10

0,76

3,7 %

Bříza

0,03

0,23

1,1 %

Ostatn í dřeviny

0,1 %

Tabulka 1: Stanovení velikosti plochy lokality Babolky, ploch dominantních d řevin a jej ich procentuální zastoupení v lokalitě. Diskuse V rámci experimentu byla zjištěna nepatrně vyšší hmotnost základní mapy formátu A3 oproti teoreticky vypočteně hodnotě 9,98 9 - rozdíl 2,6 %.Vzhledem k tomu, že skutečná hmotnost pracovní mapy 10,24 9 a tím i skutečná gramáž 82 g/m2 byla vztažena ke všem zjišťovaným plochám, nemá rozdíl mezi skutečnou a teoretickou hmotností prakticky žádný vliv na stanovení velikosti plochy (u všech d ílčích ploch se promítá stejně). V rámci návrhu této metody byl proveden rozbor, jakou chybu při stanovení ploch pomoci vážení může způsobit skutečnost, že mapa nep ředstavuje skutečnou plochu terénu, ale průmět terénu do vodo rovné plochy. Na podmínkách lokality Babolky bylo z mapy zj i štěno, že vzdálenost mezi nejvy šším bodem lokality (492 m n. m.) a SV okrajem je 400 m a výškový rozdíl pak na tuto vzdálenost činí 16 m. Tímto dostáváme pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami 400 a 16 m a p řepona potom představuje skutečnou vzdálenost mezi oběma body . Výsledek zjištěný pomocí Pythagorovy věty byl až překvapující; skutečná vzdálenost mezi těm ito dvěma body je 400,32 m. Rozdíl mezi skutečnou vzdáleností 400,32 m a vzdálenost í určenou z mapy 400 m je vysloveně zanedbatelný a zanedbatelný je i p řevod skutečné vzdálenost i do plochy. Místo plochy 16 ha dostaneme plochu 16,026 ha, což p ředstavuje chybu 0,15%, tj . 1,5 promile. Větš í chyba mů že p ři této metodě vzniknout z titulu nepřesného zákresu mapy, n e p ře s n é h o st říhání, resp. nepřesnosti p ři vážení. Vzhledem k tomu, že Horáček (2000) uvád í ve své práci lokalitu na horském svahu se sklonem 20°, byl v rámci této práce pomoci gon iometrických funkcí (tangens) a Pythagorové věty proveden rozbor, jakou chybou je zatížena použitá metoda při větších terénních sklonech, tj. při větších výškových rozdílech. Při tomto rozboru bylo pracováno sjednotkovou vzdáleností, která byla zvolena v délce 100 m a této vzdálenosti odpovídaj ící jednotkovou plochou

26

o velikosti 1 ha. Pro jednotkovou plochu byl zvolen případ, že jedna st rana kop íruje vrstevnici (tzn. na této straně nejsou výškové rozdíly) a druhá strana jednotkové plochy kopíruje průmět spádnice (zde jsou výškové rozdíly vyplýva jící ze sklonu svahu). Z takto zvolené vzdálenosti a plochy po výpočtu skutečné vzdálenosti a plochy přímo vyplývá chyba v %. Následně byla zjištěna i chyba v plo še, která je v tomto případě identická, resp. i korekčn í faktor K. Zjištěné výsledky v rozmezí 4 až 20° jsou uvedeny v následující tab . 2. Sklon (0)

tg

h(m)

I(m)

chyba (%)

Peha)

chyba (%)

K

4

0,07

7,0

100,25

0,25

1,0025

0,25

1,0025

6

0,105

10,5

100,55

0,55

1,0055

0,55

1,0055

8

0,141

14,1

100,99

0,99

1,0099

0,99

1,0099

10

0,176

17,6

101,54

1,54

1,0154

1,54

1,0154

12

0,213

21,3

102,24

2,24

1,0224

2,24

1,0224

14

0,249

24,9

103,05

3,05

1.Q305

3,05

1.Q305

16

0,287

28,7

104,04

4,04

1,0404

4,04

1,0404

18

0,325

32,5

105,15

5,15

1,0515

5,15

1,0515

20

0,364

36,4

106,42

6,42

1,0642

6,42

1,0642

Tabulka 2: Rozbor velikosti chyby zvolené orientačn í metody stanoven í velikosti plochy. Legenda: h - Výškový rozdíl na zvolenou vzdálenost 100 m při uvedeném sklonu v rn, 1- Skutečná vzdálenost v terénu (v mapě odečteno dle měřítka 100 m) v m, P - Skutečná plocha v terénu v hektarech, K - Korekčn í koeficient Z uvedené tabulky je zřejmé, že chyba nejen použ ité metody (to samé platí i pro planimetr) roste se sklonem , resp. s výškovými rozdíly v terénu. Přitom zjištěná chyba není tak výrazná, jak by mnozí čekali. V případě, že lokalita je na svahu (má charakter nakloněné roviny), potom chybu této metody lze jednoduše eliminovat pomoci korekčního koeficientu. Ve vysloveně členitém terénu j e případná korekce složitější a nebyla v rámci této práce řeše n a. Závěr

V pr ůběhu zpracování práce Nešporová (2003) byla navržena a pou žita včetně zhodnocení vlivu tvaru terénu metoda stanovování velikosti plochy v terénu (plocha lokality, její části, plocha převládajících dřevin apod .) Na základě získaných poznatků lze tuto metodu použít v rámci aplikovaného výzkumu lesních mravenců jako alternativní metodu ke stanovování různých ploch . I když myšlenka metody vychází z hodnoty gramáže papíru použitého k vyhotovení kopie pracovní mapy, není nutná znalost této hodnoty, neboť ve skutečnosti se vychází z hmotnosti referenční plochy. Jako referenčn í plochu se doporučuje použ ít pap ír ve tvaru pravidelného čtyřúhelníku, tzn. nejlépe komerční arch papíru, u kterého lze jednoduše stanovit pomocí použitého měřítka velikost odpovídající plochy ve skutečnost i. Zusammenfassung

Es wurde die Methode tůr die Festsetzung derGrof3e der FfQche im Terrain (dieF10che Standorte, ihrer Tei/en, die Flácbe vorherrschenden Hohbestánde usw.) vorgesch/agen und angewendet.Es ist m čqlid: mit dem Papiergewicht in Verbindungmit einerStandardtláche (am Besten kommerzieller Papierbogen) eine entsprechende H áche zuzuordnen.

27

Literatura Horáček J. 2000: Výsledky výzkumu mravence Formica po/yctena Foerst. na lokalitě Černá hora v Krkonoších. - FORMICA 3: 25-30. Nešporová M. 2003: Výzkum lesních mravenců druhu Formica po/yctena F6rster, 1850 v lokalitě Babolky. Odborná práce SOČ - nepublikováno.

Adresa autora Martina Nešporová Roubanina 41 679 61 pošta Letovice

Vzájemné střety vos a mravenců Zusammensto8e von Wespen und Ameisen PetrMi/es Vosy (Vespa sp.) a lesní mravenci r. Formica jsou systematicky příbuzní zástupci společensky žijícího blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera). V přírodě však mezi nimi naprosto žádné přátelství nepanuje a je zajímavé pozorovat jejich vzájemné vztahy. Lze se skoro s jistotou domnívat, že vosy stavějící si svá hnízda v zemních norách (obvykle po drobných hlodavcích), si tato hnízda nevytvoří v těsné blízkosti silných mravenišť nebo mravenčích stezek, neboť mravenci by jim v tom zabránili. Jakjsem sevšak přesvědčil, mravenci se mohou s vosami dostávat do střetů i u již vybudovaných vosích hnízd, pokud na ně při svých pochůzkách narazí. Konkrétně jsem takovýto střet pozoroval 25.7.2006 při inventarizaci mravenišť u Lhoty u Trutnova. Vcelku nevelká skupina asi 100 dělnic Formica po/yctena obsadila vstupní otvor zemní nory vedoucí do hnízda vosy obecné (Vespa vu/garisJ a pronikla patrně i hlouběji k vosí báni. Ani toto vosí společenství nebylo příliš silné a jen asi 10-15 vos kroužilo kolem vstupu do nory a snažilo se pronikat do jeho nitra. Tento poměr sil však přes mnohem větší velikost vos vyzníval ve vzájemném střetu ve prospěch mravenců. Vosy za hlasitého bzučení nalétávaly na mravence, až se jich skoro dotýkaly, k přímému útoku na ně se však neodhodlaly. Mravenci se s rozevřenými kusadly stavěli proti dotírajícím vosám a vystřikovali na ně ze svých proti nim ohnutých zadečků kyselinu. Některé vosy se přes přítomnost mravenců pokoušely proniknout pod zem ke svému hnízdu, jiné z něho vyletovaly. Avšak ty, které to včas nestihly, zaplatily za svůj pokus životem a staly se kořistí mravenců. Stalo se to v případech, kdy se několika mravencům podařilo současně uchopit vosu hlavně za končetiny a roztáhnout je do stran. Další mravenci pak vosu napadali na různých částech jejího těla, kousali jí a stříkali na ní svojí mravenčí kyselinu. K jejímu konečnému zdolání postačilo tak 6-8 mravenců. Polapené vose nepřišla žádná jiná na pomoc. Ztráty jsem pozoroval jenom mezi vosami, nespatřil jsem, že by uhynul i nějaký mravenec, i když i vosy mají velmi silná kusadla a navíc jedové žihadlo. Je ovšem samozřejmé, že přímému vosímu kousnutí či bodnutí nemůže osamocený mravenec odolat. Na jiném blízkém místě jsem téhož dne pozoroval útok asi stovky mravenců na vosí plást vyrýpnutý ze země patrně divokým prasetem. Tento plást, ve kterém byla ukryta i vosí královna, byl obletován asi dvaceti vosami, které na něj usedaly a snažily se jej a jeho obsah chránit. Postupně však byly vosy mravenci z plástu zahnány a několik z nich se stalo i kořistí útočíclch mravenců. Poslézejsem byl svědkem toho, že plást opustila a jen se štěstím mravencům unikla i velká, ale neohrabaná a letu takřka neschopná vosí královna. 28

Snímek z komůrky formikária. Hladová dělnice otrokářského mravence Polyergus rufes cens žadoní u pomocné dělnice Formica gagates o potravu.

Dělnice našeho největšího žahadlového mravence Manica rubida (mravenec horský). Na horách místy hojný, v písčitých substrátech může být nalezen i v nižších polohách. Foto Veronika Souralová

29

Rezaví mravenci rodu Myrmica (zde Myrmica rubral jsou vyzbrojeni kromě kusadel i jedovým žahadlem. Jejich bodnutí bývá velmi bolestivé. Foto Veronika Souralová

Beruška

mravenčí (Platyarthrus

hoffmannseggi) je

mraveniště.

Foto Veronika Souralová

30

trpěným

hostem, skrytě žijícím uvnitř

Formica rufiborb;s jako svérázný stavitel. Mravenci po dešti obalili rostlinky v okolí vchodů do hnízda hlínou. Možná tak brání přílišnému zbujení vegetace a následnému snížení insolace. Foto Veronika Souralová 31

Tmavá dělnice hostitelského mravence Lasius niger a žluté dělnice vetřelce Lasius umbratus ve společném hnízdě s plodem. Dočasně smíšená kolonie, původní obyvatelé časem vymřou. Příklad závislého zakládání hnízda. Foto Veronika Souralová 32

Zusammenfassung Am 25.07.2006 habe ich am Wespennest den Zusammenstof3 von Wespen (Vespa vulgaris) und attakierenden Waldameisen (Formica polyctena) beobachtet. Die Ameisen waren dabei in deutlicher Obermacht. 6-8 Ameisen konnten eine Wespeerfolgreich, ohne eigene Verluste, erjagen. Die Wespen reagierten aufdie Ameisen mit Luftangrifften und erregtem summen.

Adresa autora RNDr. Petr Miles S ídli ště 724 54371 Hostinné

Mravenci se mnohem větší vosy nezaleknou. Foto Veronika Souralová 33

Jak vysoko vystupují mravenci do hor?

ln we/che Hohenlagen steigenAmeisen im Gebirge? Petr Miles

o mravencích se dá p ředpokládat, že se kromě oblast í bez vegetace vyskytují na Zemi na souši prakticky všude, konkrétněj i , že jim nevad í ani velmi nízké teploty. Sám jsem se s nimi setkával v Norsku zcela při okraji roztávajících ledovců a v Alpách v polohách vysoko převyšujících nejvy šší vrcholy Krkonoš. Proto mě p řekvapilo, že jsem při letošním průzkumu v Krkonošském národn ím parku nalezl poměrně rozsáhlé plochy, kde se žádní mravenc i nevyskytovali. Byl to především vrchol Sněžky s jejími blízkými přilehlým i svahy. Na vrcholu Sněžky (1602 m) jsem za velmi příznivého teplého počasí 19.7.2006 nespat řil mravence žádné a jsem si j ist, že tam vskutku žádní nebyli , neboť jsem se pozorně podíval i takřka pod všechny obrácen í schopné kameny. Podobně tomu bylo i p ři sestupu dolů až po bývalou Obří boudu (1400 ml. Teprve odtud se při modře značené povalové cestě směrem k Lučn í boudě začal i prvn í mravenci druhu Formica lemani objevovat. Byli jen tu a tam v malém počtu jed inců a drželí sejen p ři této cestě, dále v kleči a kolem rašelinných jezírek jsem je nespatřil. Průzkum jsem prováděl za přítomnosti orn itologů , kte ří zde sledovali výskyt velmi vzácného slavíka modrá čka tundrového (Luscinia s. svecica) a lindušky luční (Ant hus pratensis) . Je možné konstatovat, že na těchto místech mravenci nep ředstavují pro tyto ptáky takřka žádný potravní zdroj . Podstatně jinak se jevila situace u Labské boudy, kam jsme se přemístili následujícího dne. P římo u ní a směrem k Labskému vodopádu (asi 13S0 m n. m.) byli mravenci Formica lemani v početných koloniích skoro pod každým větším plochým kamenem i s četnými velkým i kuklami křídlatců . Jiné druhy mravenců jsem však ani zde nespatřil. Diskuse Je zajímavé, že na druhém, po Krkonoších nejpočetnějš ím místě výskytu slavíka modráčka tundrového ve st řední Evropě, v tyrolskéch Vysokých Taurách (Obertauern) na lokalitě Hundsfeldmoor (asi 1800 m n. rn.), jsou mravenci početně zastoupeni. Letos jsem odtud obdržel v rámci spolupráce s rakouskými ornitology vzorky mravenců náležející druhům Formica lugubris a Formica aquikmia, které zde vytvá řej í i v p řevážně klečových porostech u ra šel ini šť početn é kupy. Na tomtéž m ístě a ještě výše v horách jsem je v r. 1988 pozoroval rovněž Je velmi pravd ěpodobné, že mohou být zdrojem potravy zdejšího hmyzožravého ptactva, zvláště pohlavní j edinci mravenců v dob ě jejich rojen í. Na druhé straně však po četná přítomnost lesních mravenců může znesnadňovat hnízd ění na zemi hnízdících ptáků . Inventarizaci mravenců prováděl v letech 1985-1988 v Krkono ších RNDr. P. Werner (ve zpravodaj i FORMICA 2 na str. 48 jsou omylem uvedeny jen roky 1985-1987). který své výsledky sice nepublikoval, jsou však zachovány v jeho závěrečnýchzprávách p ředaných Správě KRNAP. Z nich vyplývá, že v polohách od 1200 m n. m. výše (dále jen m) zj istil výskyt jen pěti druh ů mravenců. Byl to především druh Formica lemani na Svorové hoře (1350 ml, v Modrém Dole nad chatou Děvín (1200 ml , na Úpské rašelině (asi 1400 ml, na jižních svazích Stohu (1300 ml, na jižních svazích Zadní Planiny (1400 ml , na Černohorské rašelině (1200 ml , na Kotli (1450 ml, na vrcholu Lyséhory (1344 ml, na Pančavské louce (1320 mj, na Vysokém Kole mezi Martinovou boudou a údolím Pudlavy(1300 mj, ve Velké Kotelníjámě (1100-1200 m) a nejvýše na Studniční ho ře (asi 1500 ml . Druhým v pořadí dle četnost i výskyt u byl druh Myrmica rug inodis zj ištěný v Modrém Dole nad chatou Děvín (1200 mj, na Úpské ra šelině (1400 ml, Černohorské ra šelině (1200 mj, Pančavské louce (1320 m) a na Vysokém Kole na svazích mezi Martinovou boudou a údolím Pudlavy (1300 ml . Z dalších druhů byly v polohách nad 1200 m zastiženy Leptothorax acervorum na j ižních svazích Stohu (1300 ml , Manica rub ida v Modrém Dole nad chatou Děv ín 34

(1200 m) a Formiea sanguinea v Horní Malé Úpě na svahu Střechy (1200 m). Na Sněžce a jejich svazích tudíž RNDr. P. Werner bud' inventarizační průzkum neprováděl, nebo tam již, podobně jako já, žádné mravence nezjistil. Zusammenfassung lm Riesengebirge leben auf relativ groBer Fláche keine Ameisen. leh habe an der Sehneekoppe wáhrend eines warmen Tages (79.07.2006) keine Ameisen gesehen. Sie fehlten von der ehemaligen Riesenbaude (Obříbouda), 1400m u. NN., biszum GipfelderSehneekoppe (Sněžka), 1602 m u. NN. Von der Riesenbaude zur Wiesenbaude (7400-1410 m u. NN.) waren nur wenige aufeinem Touristenweg laufende Arbeiterinnen von Formiea lemani zu beobaehten. In den Krummholzbestiinden (Pinus mugo spec.) und in den Torfmooren am Rande des Weges waren diese nieht mehr zu finden. In der Náhe der Elbebaude (Labská bouda), 1350 m u. NN. konnte ieh am 20.07.06 F.lemani haufig unten Steinen vorfinden, manehmal mit groBer Konigin und Koniqinrenpuoper, Andere Ameisenarten habe ieh aber aueh hier nich gesehen. lm Gegensatz zu der Situation im Riesengebirge habe ieh in den Alpen beobaehtet, dal! die Ameisen noeh bčher als 1800 m u. NN. steigen. In Norwegen leben Ameisen sogar gleieh neben einem sehmelzenden Gletseher. Esstelit sieh die Frage, welehe Rolle die Ameisen túr die hier nistenden Vogelarten spielen.

Adresa autora RNDr. Petr Miles Sídliště 724, 543 71 Hostinné

Mravenčí ráj pod Severními Čížkovými kameny Das Ameisenparadies unter den Nordlichen Zeisigsteinen (Severní Čížkovy kameny) Petr Mi/es Při vyhledávání mravenišť v rámci Programu Formica se i v oblasti Krkonoš a blízkého Podkrkonoší daří nacházet nové zajímavé lokality. Jednou z nich je prostor mezi Lhotou u Trutnova a Severními Čížkovými kameny, který je v současnosti místem nejpočetnějšího známého výskytu lesních mravenců v celé sledované oblasti. Není to sice nikterak daleko od velkého okresního města Trutnova, přesto se můžete dostat i do zcela nespoutané divočiny. Výchozím bodem vlastivědného výletu do království lesních mravenců může být rozcestník červeně a zeleně značené turistické cesty asi 300 m nad autobusovou zastávkou Lhota u Trutnova. Vydáme-Ii se pak po zelené směrem na Severní Čížkovy kameny a všímáme-Ii si lesních mravenců, pak jejich první zajímavé hnízdo spatříme hned několik metrů výše od tohoto rozcestníku. Je umístěno zcela nezvykle ve staré rozpukané jabloni, na níž je rovněž umístěna zelená turistická značka. Jeto vlastně výšková mravenčí stavba, která zde zabydleným mravencům umožňuje, aby se v husté vysoké buřeni dostali blíže k pro ně též nezbytnému slunečnímu svitu. Jejich hlavní obývací prostor je v kmeni jabloně ve výši asi 1-2 m nad zemí, zatímco při patě stromu je jich již méně. Jeden silný roj z tohoto mraveniště překračuje počátek této turistické stezky, proniká v masách až do 20 m vzdáleného obytného domu a představuje tak nezvyklý typ soužití člověka s tímto společenským hmyzem. Neměl jsem však možnost dotázat se obyvatel stavení, jakjsou s tímto soužitím spokojeni.

35

Je to jen solitérní, i když docela silné mravenčí hnízdo, hlavní seznámení s lesními mravenci nás čeká asi o 1 km výše u pohádkové "perníkové chaloupky". Je to vskutku malá zděná chaloupka (či spíše kůlna) , označená tímto nápisem . Jen se však na ni zahledíte , již musíte věnovat pozornost mravencům, za kterými jste se vyp ravili. Jsou jich zde všude kolem tisíce a miliony. loni jsou však zvídaví, jste pro ně něčím novým a snaží se vás prozkoumat odzdola až nahoru. Rozhodně lze zde doporučit spíše nohavice zastrčené do ponožek než různá módní oblečení s odkrytými částmi těla. Některá i nezvykle velká mraveniště tohoto centra se nacházejí podél turistické i několika vozových cest a lesních průseků několika směry. Mnohá z nich jsou nápadná a dobře dostupná, nyní již označená na blízkých stromech registračními čísly a se mohou stát vhodnou součástí eventuáln í naučné stezky. Přesto to nejsou ta mraveniště největší a nejpozoruhodnější. Za nimi je nutno sejít z turistických a vozových cest i z lesních průseků a proniknout do místní d ivočiny. Znamená to prodrat se hustým smrkovým mlázím, kde většina větví sahá tak do výše oč í. Pakvniknout mezi balvany, skaliska a průrvy začínajících Severních Čížkových kamenů, které kon čí asi o kilometr výše kolmými dvacetimetrovými skalnatým i stěnami. Až tam sahá mravenčí království. Jsou tam i bažinatá místa s kališti zvěře s vysokou neprostupnou křovinnou vegetací, oblíbenými to stanovišti divočáků. Ti z nich vybíhají tryskem s hlasitými projevy a vy máte někdy dojem, že se řítí p římo na vás. Je zde i obrovské množství cizopasných klošů , kteř í na vás hromadně naletují, zalézají vám do vlasů , do očí a do uší a drží se vás jako klíšťata . Ostatně ani o ně není nouze a je třeba se jich každou chvíli zbavovat. Nechybí ani komáři , ovádi a jiný p řítulný hmyz a samozřejmě všudypřítomní mravenci, kvůli nimž cestu podnikáte. Se štěstím jsem minul několik hnízd rozzu řených vos. Prostupnost terénu velmi komplikuje i místní probírková těžba , kdy pořezaná smrková tyčovina i různé listnáče zde leží bez ladu a skladu a brání veškerému pohybu. Konstatujete, že naše smrky sjejich ostrými jehlicemi jsou vlastně zcela pohodovými dřevinami ve srovnání s americkými smrky pichlavými, kterými je zde místní vegetace "obohacena" a které jsou vskutku hodny svého jména. Celý prostor bývá ještě prorostlý dlouhými šlahouny ostružin do krve zraňujícími odkryté části těla. Místy je nutno doslova prostříhávat se zahradnickými nůžkami a postupovat jen krok za krokem . A do toho všeho spousty útočících mravenců , jejichž hnízda se snažíte objevit a zaregistrovat. Ti však jsou od svých mateřských mravenišť vzdáleni třeba i 100-150 rn, neboť až tak daleko rozlézají. Čím jste blíže mraveništi , tím více jich přibývá . Je vhodné všímat si směru , kterým mravenci vláčí svoji kořist či stavební materiál, je to vždy směrem k hnízdu . Pozor však, své uhynulé druhy zanášejí na svá pohřebiště opačným směrem . Je-Ii v okolí mraveniště spadané suché listí, je možné je vyhledat ho i za pomoci sluchu, neboť masy mravenců ř ít ícíc h se na vás listovím hlasitě šustí. Budete-Ii postupovat podle tohoto návodu , třeba se vám poda ří objevit zatím největší zdejší nalezenou mravenčí kupu označenou číslem 31. Připomíná valník vysypaného písku či zeminy o průměru základny 450 cm a výšce 160 cm a je již blízko skalnatých stěn při vrcholu Severních Čížkových kamenů .

V uvedeném prostoru bylo zatím regist rováno 67 mravenč ích hnízd, je to zatím největší známý komplex mravenišť v celé krkonošské oblast i. Za druhou takto rozsáhlou mravenčí kolonií byste se museli vypravit až k Rokytnici nad Jizerou v Krkonošském národním parku. Poznámka: Nově byla objevena ještě rozsáhlejší kolonie mravenců druhu Formica rufa čítaj ící 112 hn ízd u obce Mostek nedaleko j ihozápadně od Hostinného. Je to na tento druh vskutku velký počet hnízd, počtem jedinců však mravence pod Čížkovými kameny nepřevyšují. Souhrn V r. 2006 byla mezi Lhotu u Trutnova a Severními Čížkovými kameny (SV Čechy) nalezena kolonie nejméně 67 hnízd mravence Formica polyctena, nadm . výšce cca 520-600 m. Některá zdosahovala ob ř ích rozměrů, největš í z nich 450x160 cm.Jedná sev současnosti o nejpočetnější známý komplex tohoto druhu mravenců v oblasti Krkonoš.

36

Zusammenfassung: lm Jahre 2006 habe ieh unter den N črdlknen Zeisigsteinen (Severní Čížkovy kameny), 520-600 m O. NN., eine Kolonie von mindestens 67 Nester von Formica polyctena gefunden. Oas gra8te Nest 450 x 160 em gro8. Eshandelt sieh um die gra8te gegenwiirtig bekannte Kolonie dieser Art im Gebiet des Riesengebirges und seiner Umgebung.

Perníková chaloupka na trase turistické stezky, kolem níž je mnoho mravenišť. V pozadí je zde převládající pestrý smíšený porost. 24 .8.2005. Foto Petr Miles

Nejvyšší kupa č , 19 v komplexu hnízd mravence pospolitého (Formica polyctenaJ pod Severními Čížkovými kameny u Trutnova nacházející se v husté smrkové tyčovině. Rozměry 250x170 cm. 24.8.2005. Foto Petr Miles Adresa autora RNDr. Petr Miles,

Sídliště

724, 54371 Hostinné 37

Nepřímý

vliv predace mravenci rodu Formica na

keříky borůvek

(Vaccinium myrtillus) a jejich plodnost (převzato z literatury) Der indirekte EinfluB der Ameisengattung Formica auf den Wuchs der Heidetbeerestráucher (Vaccinium myrtillus) und ihre Fruktifikationt (aus der Literatur) Pavel Lauterer Většinu

rozlohy pevninské

části

řídce

obydleného Finska je

tvořena

dosti

řídkými

jehličnatými, převážně smrkovými lesy, řidšími, než je běžné u nás v České republice. Dostatek světla v nich umožňuje rozvoj dobře vyvinutého bylinného podrostu, ve kterém jsou zde dominantní složkou keříky borůvek. Severské podnebí určuje v této zemi malou druhovou diversitu na biotopech a velkou rozlohu homogenních ploch osídlených dominantními druhy. To usnadňuje jejich studium, i faktorů, které je ovlivňují. Různé části keříků borůvek jsou zdrojem potravy více druhů hmyzu- herbivorů a herbisugů. Plochy víceméně zarostlé homogenním borůvčím studoval v této severskézemi O.Atlegrim. Zjistil, že tento biotop je dispersně osídlen zde převažujícími mravenci teritoriálního druhu Formica (Formica) aqui/onia Yarrow, kteří jsou zde hlavními obecnými predátory taxocenosy hmyzu. O. Atlegrim zde studoval nepřímý vliv této obecné predace na stav porostů borůvek. Kvantitativně srovnával poškození, vegetativní růst a stav rozmnožovacích orgánů keříků borůvek blízko (2 m) a vzdáleně (50 m) od nejbližších jednotlivých mravenišť. Na lokalitách blízko mravenišť byla poškození borůvkových keříků průkazně nižší a proporce množství květů, ze kterých se vyvinuly plody byla průkazně vyšší. Při srovnání vegetativního vzrůstu, density, biomasy letorostů a proporce letorostů a květů v různých vzdálenostech se průkazné ovlivnění zjistit nepodařilo. V těchto biotopech, optimálních pro bionomii druhu Vaccinium myrtillus, dovedou tyto rostliny snadno kompenzovat ztráty biomasy, běžně působené herbivory a herbisugy. Blízké okolí mravenišť je tedy díky mravencům, jako agresivním všeobecným entomopredátorům, tím nejlepším místem pro sběr plodů borůvek, ovšem jen potud, pokud se lidská přítomnost zrovna vedle svého obydlí bude mravenečkům líbit. Dokážou mít podobný vliv mravenci rodu Formica i u nás?

Zusammenfassung: ln den finnischen Wiildern wurde im Bereich der Nestvorkommen von Formica aqui/onia nachgewiesen, daB der Priidationsdruck der Ameisen auf Insektenschiidlinge an der Heidelbeere so groB ist, daB von den Striiuchern in der Náhe der Ameisennester eine groBere Ernte moglich wird. 1stes bei uns auch iihnlich ?

Literatura Altegrim O., 2005: Indirect effects of ant predation (Hymenoptera, Formicidae) on bilberry Vaccnium myrti/lus. European Journal of Entomology, 102 (2): 175-180. Adresa autora RNDr. Pavel Lauterer Moravské zemské muzeum, entomologické oddělení, Hviezdoslavova 29a, 62 700 Brno - Slatina e-mail: [email protected]

38

Mraveniště

mravence boreálního (Formica aqui/onia) na 2000. Foto Petr Miles

hoře Kleť

Květen

I pouze dva mravenci zadrží velkou housenku až do Foto Veronika Souralová 39

příchodu

posil.

v CHKO Blanský les.

mravenců Dolichoderus quadripunctatus ve formikariu The breeding of Dolichoderus quadripunctatus ants in the manmade formicary

Odchov

Pavel Amcha

Úvod Seifert (1996) uvádí, že jde o teplomilný druh mravence planárního a kolinního stup n ě, vázaný na dřevo živých i mrtvých stromů. Hnízda mohou být ale i v d řevěných plotech, Sadil (1955) uvád í i hnízdo v d řevěném roubení studny. Mravenci, sídlící v mrtvém d řevě, loví na zemi a v půdní vrstvě. Mravenc i z hn ízd na živých stromech loví na kůře a ve větvov í. Nej častěj š ími hostitel i j sou duby, staré t ře šn ě a o řešáky. Dolichoderus quadripunctatus se vyskytuje i v teplej ších oblastech spíše lokálně. V teplej ších údol ích če ských ře k (Vltava, Labe) v místech s vhodnou stromovou vegeta cí a v teplejš ích obla stech Moravy je hojn ěj š í. Odchycení a způsob chovu K chovu tohoto zajímavého mravence jsem se dostal po náhodném nalezení bezkř ídlé samičky, lezoucí 30.5.2001 na lokalitě Skalka v Praze 5 po kmínku s prům ěrem asi 4 cm, kde se snažila zalézt do p řirozené dutinky v kůře . Podař ilo se mi j i odchytit do epruvety a odn ést domů . Protože konkrétní stromy na lokalitě Skalka jsou mi známy jako místo výskytu těchto mravenců, vypravil jsem se tam záhy znovu a odchytil n ěkolik dělnic na kůře mrtvého dubu, po které mravenci slézali na zem.Tento mrtvý dub j e vzdálen od místa nálezu královny vzdušnou ča ro u asi 10 rn, což se nakonec ukázalo velmi významným . Pokusně jsem p řidal do malého sádrového formikaria ke královně jednu dělnici. Ta však objevila vatičku s medovou vodou a dlouze se na ní p řiživovala . Mezitím ji objevila královna , která byla setkáním s dělnicí velmi rozrušena, neustále j i obíhala a dotýkala se jí tykadly. Tyto dotyky dělnici nijak nevyváděly z míry a dál neru šen ě pila medovou vodu . Snad jediným znamením , že tělesný kontakt vnímá, byl ob časný pohyb scapů obou tykadel směrem k mesozomatu. Co se j í to dotýká, ji zjevně nezajímalo . Když se dělnice nasytila a s královnou se posléze střetla , chovala se stejn ě, jako by potkala družku z hn ízda. P řidal jsem postupně všechny p řinesené dělnice, aniž by do šlo k nějakým šarvátkám mezi nimi a královnou. Ta se mezitím zklidnila a vzrušení z kontaktu s první d ělnicí se už neopakovalo. Protože nov á.kolonie" čítala sotva deset č l e n ů, vypravil jsem se k mrtvému dubu znovu. Obešel jsem kmen ze všech stran a nasbíral je ště několik dělni c. Už v epruvetě se ale mravenci do sebe velice ost ře pustili a byly to boje na život a na smrt. Tito mravenci jsou velm i teritoriáln í a žijí- Ii r ůzn é kolon ie na jednom stromě, p řísně respektují svá výsostná území, což j sem nevědom ky poru šil. Velké ště st í bylo, že královna z řejmě pocházela z kolon ie, jejíž stezka po kmeni byla prostorově p ř ivrácena k místu nálezu královny . Jinak by setkání s dělnicem i zřejmě dopadlo tragicky (v nejlepším p řípadě jako amputace končetiny č i tykadla). Kolonii jsem tak už ra d ěj i neposiloval dalšími dělnicemi a nechal život v ní běžet přirozenou cestou. První vajíčka snesla královna 26.6.2001 a první dvě dělnice se vylíhly 2.8.2001 . 10.8. už bylo nových dělnic sedm. Po p řezimován í snesla královna 17.3.2002 asi 11 vajíček, 24.3. jich bylo ke čtyřiceti. První larvy se objevily 2.4., první kukly 19.4. a 8.5. se vylíhla první dělnice. V dalším roce už kolonie č ítala asi 1000 jedinců a bezproblémově prosperovala . Vlastní hnízdo bylo umístěno v sádrovém formikariu, kte ré bylo napojeno na otev řenou arénu se spletí rozvětvených větviček, vert ikálně zakotvených v sádrovém dn ě na hrotech š p e n d lí ků . Hranice arény byla pomazána dětským olejíčkem , který mravenci nep řekračovali. Jako potrava sloužila denně obměňovaná vatička s medovou vodou (medovicový med) a drobný hmyz, mrazem usmrcené drozofi ly, komá ři a nebo rozporcovaný větší hmyz. Důležitou

40

součástí

arény je napáječka, v tomto případě brčko s kolénkem, ohnutým do pravého úhlu, postavené jako písmeno L,jehož oba konce jsou zaslepeny vatovými smotky. Mravenci chodili pít k oběma koncům, snadnější je udržovat denně vlhký horní konec. Dolichoderus miluje teplo, je-Ii aréna ohřívána žárovkou, jsou velmi čilí. V případě nebezpečí se přitisknou k podkladu a znehybní. Je nesmírně obtížné, ba nemožné,je setřást z čehokoli, na čem sedí (jsou to stromoví mravenci). Z pinzety či špejle sleze sám, dáte-Ii mu tuto možnost. Jeli držen v entomologické pinzetě, je možné jej odhodit, nedáme-Ii mu čas se pinzety částečně přichytit.

Své mrtvé odnášeli mravenci k hranicím arény a lepili na olejíčkem omazaný okraj. Stejně zacházeli i s odpadem z hnízda (zbytky kořisti). Jsou schopni ulovit i živou kořist, na kterou prudce zaútočí. U kolonie, jejíž sádrové formikarium mělo i malou nezatemněnou arénu pod sklem, jsem pozoroval, že do ní mravenci stěhují plod, je-Ii vyhřívána žárovkou, navzdory prudkému osvětlení. Umožňuje to detailní studium pod binokulární lupou. Na holých bílých kuklách jsou dobře patrné tmavě pigmentované oči. Mravenci zjevně upřednostňují teplo před striktně dodržovaným chovem plodu ve tmě. Přezimování ve vlhkém a chladném prostředí je bezproblémové. V roce 2004 snesla královna první snůšku 13.4.Bezjakékoli zjevné příčiny byla však 2.6.2004 nalezena ve výběhu mrtvá. V hnízdě bylo tu dobu asi 600 kukel. Poprvé za dobu chovu se náhle začali líhnout samečci - bylo jich několik desítek. Postupně vylétali z otevřené arény nebo po čase uhynuli. Bezprostředně po posledních samečcích se začaly líhnout okřídlené samičky. Celkem jich mohlo být tak čtyřicet. Protože jsem už neměl k dispozici žádné samečky, musel jsem je (bez užitku pro mne) vypustit zpět do přírody. Celou kolonii bez plodné samičky jsem posléze vrátil zpět do přírody, aby tam dožila. V současné době vlastním již druhou kolonii, pocházející z Mohelna, kde byla nalezena 8.10.2004 ve spadlé dubové větvi u silnice. Po přezimování (28.3.2005) začala samička snášet 6.4.2005. První larvy byly zpozorovány 30.4. a první kukly 8.5.2005. Letos jsem zaznamenal první snůšku vajíček 10.4.2006. Kolonie čítá asi 1000 jedinců a je nyní umístěna ve formikariu ve dvou dřevěných deskách s prefabrikovanými komůrkami. Hromadný přesun kolonie pomocí exhaustoru z původního čistě sádrového formikaria se ukázal nebezpečným dobrodružstvím. Vůně, jíž tito mravenci odpuzují jiné mravenčí druhy, je i lidským plícím velmi nemilá a je zcela jiných kvalit než vůně mravenčí kyseliny, známá u jiných mravenců. Až se v této kolonii objeví první samečci, budu se snažit udržet je co nejdéle při životě, abych je mohl použít, objeví-li se i samičky, k pokusu o spáření. Bude-Ii toto objevení se pohlavních jedinců znamenat opět nález mrtvé královny, bude to náznak kuriozní biologie tohoto krásného mravence. Pokud ale královna přežije, budu jedině rád, i když se nijak nezapíši do dějin myrmekologie. Závěr

Chov tohoto hezkého mravence má snad jediný oříšek ve svém počátku - najít plodnou Pak je snadné odchovat jej i v obyčejném sádrovém formikariu. Umožníme-Ii mravencům pohyb v aréně s větvičkami a tuto arénu udržujeme v teple, výrazně tím stoupne jejich aktivita. Výživově jde skutečně, jak tvrdí Seifert (1996), o zoofága, ochotně však přijímá i medovici (ředěný medovicový med na vatičce). Více méně z estetických důvodů je možné mravence přesídlit do mrtvého dřeva, do kterého vydlabeme komůrky a spojovací chodbičky a pak je umístíme mezi skla. Hnízdní prostor pak zastíníme průhlednou červenou fólií, kterou lze koupit v kopírkách. Objevení se pohlavních jedinců v kolonii znamenalo v prvním případě smrt královny - matky. Zda šlo o náhodu, nebo o zvláštnost biologie tohoto mravence, snad ukáže chov další kolonie. samičku.

41

Summary The author is describing in detai! his experiences with breeding the ant Dolichoderus quadripunetatus. During the period 2001 - 2006 he observed two colonies. First one started with a solitary fertilized queen found in May 2001 in a forest. Severa/workers collected in the oak situated at a distance ca 10m were accepted without prob/ems./n 2003, the cotony a/ready contained about 1000 workers. Howevet, in June 2004 queen sudden/y died . Latet, numerous ma/es emerged from pupae. On/y after they died or escaped,emerged queens. Second cotony was found in October 2004 in a fallen down dead oak branche. From that time it is successfully he/d in captivity. Ants were reared in formicaries made from the p/aster. Second cotony is now in a wooden nest which /ooks more aesthetically. The formicaries contain a/so an open arena with standing twigs . Arena has to be fenced by a zone smeared by a baby-oi!. In captivity, ants hunt tiny insects and lick the honeydew. Dolichoderus quadripunctatus is very territoria/ species. It is extreme/y aggressive towards ants from the other conspecific nests.

Literatura Sadil J" 1955: Naši mravenci. Orbis. 224 str. Seifert B" 1996: Ameisen, beobachten, bestimmen. Naturbuch Verlag. 352 str. Adresa autora MUDr. Pavel Amcha Nad zámečkem 379/60, 150 00 Praha 5 [email protected]

Formikarium vhodné pro chov mravence Dolidocherus quadripunctatus. Foto Veronika Souralová 42

Dělnice

mravence Dolichoderus quadripunctatus na prakticky nemožné jej z podkladu setřást. Foto Veronika Souralová

větvičce.

V pohybu velmi jistí, je

Ačkoli je Dolichoderus qudripunctatus zoofágní, nepohrdne ani medovicí. Ve formikariu ji přijímá z vatového smotku, nasyceného medovou vodou. Foto Veronika Souralová

43

Na konci větvičky mravenec zapátrá, zda se dá - nebo se vrátí. Foto Veronika Souralová 44

přelézt

na jinou

větvičku. Poté přeleze

Odborné školení programu ČSOP "Formica" v Borech Die Fachschulung des Programs "Formica ll in Bory Pavel Kříž Od 1O. do 11. června 2006 připravila ZO ČSOP Bory základní odborné proškolení pro realizátory projektů v programu Formica a zájemce o ochranu a mapování lesních mravenců. Je to již druhé pracovní setkání, které jsme pomáhali organizovat. První se konalo v roce 2003 v nedalekém Křižanově. V sobotu dopoledne se uskutečnil úvodní blok věnovaný biologii lesních mravenců, stavbě mraveniště, teritoriu, životnímu cyklu, příčinám úhynu mravenců, možnostem péče, mapování mravenišť a základním postupům práce s mravenci. Odpoledne se účastníci přesunuli na Přírodní památku Šebeň, kde si prakticky procvičili mapování a měření mravenišť a metody základní péče o mravence. Přitom si prohlédli část nové naučné stezky. Večer se uskutečnilo promítání o mravencích a beseda s malým občerstvením za účasti dalších členů ČSOP Bory. V neděli dopoledne byly přednášky dokončeny a následovalo shrnutí získaných poznatků. Pak účastníci obdrželi osvědčení o absolvování školení. Blahopřejeme! Školení výborně připravil a dokonale provedl Mgr. Milan Daďourek. Školení proběhlo v obecní knihovně velmi intenzivním způsobem,jenžposkytl účastníkům nepřeberné množství informací. Ani menší počet účastníků neměl nepříznivý vliv na úroveň akce. K dělné atmosféře školení přispěly časté dotazy a aktivní přístup zúčastněných. Stravování a ubytování bylo v Borech. Blízká PP Šebeň s realizovaným managementem mravenců dává možnost ověřit si získané poznatky v praxi. Snad byli všichni s pobytem u nás spokojeni. Rádi jsme se s mladými přáteli lesních mravenců setkali. Naše organizace v tomto směru získala nové zkušenosti. Nic nebrání tomu, aby se další školení uskutečnilo zase u nás. A bude vhodné, když tu jeho účastníci pobudou déle. Adresa autora Pavel Kříž ZO ČSOP Bory pavel kriz@centru m.cz zam. 566 501 126, domů 566535 228

45

Záběr ze školení nových adeptů Programu Formica. Bory. Foto ZO ČSOP Bory.

46

Naučná stezka Šebeň otevřena Der Naturlehrpfad Šebeň ist geoHnet Pavel Kříž V neděli 18. června 2006 odpoledne bylo velké horko a vypadalo to na bouřku. Ta se naštěstí okolí Křižanova vyhnula a tak otevření naučné stezky Šebeň pro veřejnost nic nebránilo. Byli jsme příjemně překvapeni účastí téměř 100 návštěvníků. Otevření se zúčastnili starostové okolních obcí. Z největší dálky přijel i RNDr. Petr Miles. Začátek se trochu opozdil kvůli natáčení televize Prima. Přítomné přivítal Pavel Kříž, předseda ZO ČSOP Bory. Seznámil je s historií vzniku chráněného území a naučné stezky Šebeň. Základní průzkum lokality provedli v roce 1995, přípravné práce k vyhlášení začaly od r. 1997, v roce 1998 byly zpracován plán péče a v dalším roce byl realizován první projekt managementu mravenců. Po náročných přípravných jednáních byla Šebeň v roce 2002 vyhlášena okresním úřadem ve Žďáře nad S. přírodní památkou. Má výměru asi 134 ha a vyskytuje se tu největší známý jednolitý komplex mravenišťdruhu Formica polyctena u nás. Jde o 1200 hnízd, ve kterých žije kolem 3300 dílčích rojů. V roce 2003 s podporou Krajského úřadu kraje Vysočina jsme vybudovali velké informační panely o PP Šebeň. Lesy ČR, s.p. pak lokalitu vybavily dřevěnými sedačkami se stříškou. V roce 2005 jsme uskutečnili dva projekty. Vybudování naučné stezky Šebeň finančně podpořil Fond Vysočiny. Průvodce naučnou stezkou finančně podpořilo MŽP ČR. V současné době je před schválením plán péče o PP Šebeň na další období. Pak promluvil Mgr. Milan Daďourek z občanského sdružení Sdružení Krajina, koordinátor Programu Formica. Byl to právě on, kdo připravil podklady k vyhlášení lokality Šebeň přírodní památkou. Řídí tu management mravenců a spolupracoval na projektu naučné stezky i průvodce NS Šebeň. Ve svém vystoupení seznámil návštěvníky s lesními mravenci,jejich významem v přírodě a lokalitou Šebeň. Pavel Kříž pak ještě poděkoval těm, kteří se zúčastnili prací na obou projektech, za jejich pomoc. Nakonec všem popřál hezké zážitky a tím byla naučná stezka otevřena. Návštěvníci obdrželi průvodce naučnou stezkou. Ty jsou k dispozici u ZO ČSOP Bory a v Informačním centru města Velké Meziříčí. Naučná stezka měří 3 km a je na ní 12 informačních panelů. Je to první naučná stezka u nás věnovaná jen lesním mravencům. A zatímco se návštěvníci vydali na stezku, pořadatelé akce ještě zodpovídali dotazy novinářů a dokončovali televizní natáčení. Pro zpestření byly uprostřed trasy stezky připraveny lanové kurzy a další zábavné soutěže. Jen málokdo z návštěvníků, včetně těch starších, si je nevyzkoušel. Otevření naučné stezky se kvůli dlouhé zimě posunulo, protože na velké části zdejších lesů byla těžba dříví a dokončovaly se s tím související činnosti. Touto malou slavností byly skutečně ukončeny naše dva zatím největší projekty. Dnes už můžeme uvést, že je stezka hodně využívána. Svědčí o tom pěkně vyšlapaná pěšinka v trávě. Na stezce jsme už také provedli několik organizovaných skupin návštěvníků, navštívili ji i žáci základních škol a z dotazů vyplývá, že se sem další chystají. Však se už také spotřebovalo na 1300 průvodců. Měli jsme starost, jestli nebudou s provozem stezky nějaké problémy. Až na menší množství odpadků, které uklízíme a jedné tabule, která je poškozena dlouhou rýhou něčím ostrým, je vše v pořádku. A ta k vás zveme k návštěvě!

Zusammenfassung lm Naturdenkmal Šebeň (die Bohmisch-Mahrischen Hohen), 550-610 m ii. NN., wurde der erste Ameisennaturlehrpfad Tschechiens erčtinet. Er ist 3 km lang und umfasst 10 Informationstafeln. Er befindet sich im Bereich der grof3ten Ameisenkolonie von Formica polyctena in der Tschechischen Republik - etwa 1200 Nester mit zusammen900Millionen Ameisen. 47

48

Slavnostní otevření mravenčí naučné stezky. Foto Josef Polach

Slavnostní otevřenínaučné stezky Šebeň. Její hlavní navrhovatelé Pavel Kříž (uprostřed) a Mgr. Milan Dadourek (vpravo). Foto Petr Miles 49

Slavnostní otevření naučné stezky Šebeň . Foto Petr Miles

Adresa autora Pavel Kříž ZOČSOP Bory [email protected] zam. 566 501 126, domů 566 535 228

50

Příprava mravenčí naučné

stezky v Hostinném Vorbereitung eines Ameisenlehrpfades in Hostinné PetrMi/es V Hostinném v Podkrkonoší probíhá první, ale již finančně zajištěná etapa prací souvisejících se zřízením zdejší vlastivědné naučné stezky. Na trase cca 4 km probíhající hlavně městským lesem má být instalováno 12 naučných panelů, z nichž 3 se budou týkat mravenců, kolem jejichž kolonií má trasa naučné stezky také procházet. První z nich bude o mravenci černolesklém (Lasius fuliginosus), jehož početná kolonie je na samém počátku trasy naučné stezky a zástupy mravenců z ní se rozlézající jí zde na několika místech protínají. Druhá si povšimne zdejšího hojného výskytu našeho největšího mravence dřevokaze (Camponotus ligniperda), jehož činnost, včetně následné činnosti datla černého, je dobře vidět na obrovském modřínu. Třetí mravenčí panel bude věnován mravencům rodu Formica, z nichž je zde nejhojnější mravenec pospolitý (Formica po/yctena), vytvářející při trase naučné stezky veliká kupovitá hnízda. Další panely pojednají o loukách s jejich typickými rostlinami a motýly, historii města Hostinného, fauně a flóře potoka, myslivosti (u mysliveckých zařfzení), včelařství (u lesních úlů), lesních stromech, keřích a bylinách, oplocence s listnáči, ptácích, lesním jezírku s jeho živočichy a lomu s jeho geologickými zajímavostmi. Na dvou vhodných vyhlídkových místech budou zhotoveny panoramatické výhledy na město Hostinné a blízké Krkonoše. Podél trasy se octnou nově vyvěšené ptačí budky. Počátek naučné stezky vychází od zdejší základní školy a je nedaleká i blízkému gymnáziu, což umožní její eventuální využívání pro školní výuku .. Realizátorem a správcem stezky je místní skautská organizace, spolupracují i odborní pracovníci Správy Krkonošského národního parku. Podporu pro její vybudování si dala do svého volebního programu též místní Strana zelených, která v letošních komunálních volbách získala své zástupce do městského zastupitelstva. Tuto naučnou stezku se širokým záběrem sledovaných místních pozoruhodností lze nazvat.mravenčí" neboť jejím logem i ukazatelem trasy bude pochodující mravenec.

Zusammenfassung: ln der Stadt Hostinné(NordostBotimen) wird die An/ageeines Naturlehrpfades vorbereitet. Auf 12 Tafe/n werden verschiedene Thematiken behande/t(z. B. Pflanzen, Tiere, daslaqdwesen, dieBienenzucht, ge%gische Sehenswiirdigkeiten usw.). 3 Tafe/n befassen sich mit Ameisen (Wa/dameisen, Lasius fuliginosus und Camponotus ligniperda).A/sLogound Wegweiser dieses Natu rlehrpfades fungiert eine Ameise, wesha/b man ihn auch a/sAmeisennaturlehrpfadbezeichnen kann. Adresa autora RNDr. Petr Miles Sídliště 724, 543 71 Hostinné

Logo naučné stezky v Hostinném, které nás bude provázet po její celé trase. Kresba akad. mal. Renata Oppeltová.

51

Mezinárodní konference německých myrmekologů 14. -16.9. 2007 s exkurzí do České republiky Die internationale Fachtagung deutscher Myrmekologen vom 14. - 16.9.2007 mit einer Exkursion in die Tschechische Republik PetrMi/es Němečtí myrmekologové, organizovaní v Německém svazu pro ochranu mravenců (Deutsche Ameisenschutzwarte - DASW) připravují pro příští rok své setkání v blízkosti našich hranic v Zittau. Přípravu na toto celoněmecké setkání zajišťuje Zemský svaz pro ochranu mravenců Sasko (ASW Sachsen), s nímž probíhá již po více let naše úspěšně dohoda o spolupráci. Obsahem této dohody, uzavřené na neomezenou dobu, je 10 bodů, z nichž snad nejvýznamnějším a dosud každoročně dodržovaným bodem je výměna publikací 4 x 3 sešity .Ameisenschutz aktuell" za 1O výtisků zpravodaje"FORMICA". Jejím obsahem je však více, nejen spolupráce, ale i korporace, což znamená vzájemné členství v obou svazech bez placení příspěvků (viz Dohoda o spolupráci následujících jmenovaných svazů, FORMICA 3: 4). Odpovědnými osobami jsou dle této dohody vedoucí celosvazového Programu Formica ČSOP a vedoucí redaktor zpravodaje FORMICA. Členům německé družební organizace jsme vskutku za mnohé zavázáni. Byli jsme již vícekrát přizvanými hosty na jejich konferencích a výročních zasedáních, při kterých nám byly hrazeny naše náklady. Velkou a nezištnou pomoc nám poskytl šéfredaktor Ameisenschutz-Aktuell a Vlzeprásident DASW Dipl.Biol. Dieter Bretz tím, že nám bezplatně přenechal své skvělé fotografie, které do značné míry umožnily nyní již třetí vydání zdařilé publikace Lesní mravenci (autoři Daňo, Kůsová, Miles). Příští rok se 14.-16. září 2007 blízko našich sejdou němečtí myrmekologové nejen ze družební saské organizace, ale z celého Německa. Němečtí přátelé nám opět nám projevují svoji vstřícnost. Navrhují přednesení 4 zásadních referátů, z nichž 2 by se týkaly jejich činnosti v Německu a dva další by měly poreferovat o stavu myrmekologického bádání a ochrany mravenců v naší republice. Německá strana uhradí opět veškeré náklady, včetně překladatele a honoráře za přednášky. Po zakončení konference mají němečtí kolegové zájem přijet speciálně za tímto účelem vypraveným autobusem do Čech a se seznámit s naší ochranářskou a výzkumnou činností. Na základě informací ze zpravodaje FORMICA, do kterého svými články a fotografiemi i sami přispívali, mají o ní dobré mínění, a je jistě naší povinností jejich očekávání nezklamat.

Adresa autora RNDr. Petr Miles Sídliště 724,

543 71 Hostinné

52

Amciscnschutz

aktuell Ber icbte a us rra ~i \. \\ u ml O r ~ a fl ilo a t i on cowle :\1i ltt'ilu n ~t'1I

j" \l' n \c h a ťt

Vcrband ..zensct mtt der n cut wn en A metscn..chuo war tc e,V. und ihr er l.a nd esver ban de

:\r. 1

l a. Ja hr l:.

vt ct bodcn aur Erm ittl ung der Effekt ivita t von w afdam etsen beí der vemfchrung von for sttl chcn Sehadlnsekten Da, Eth..~ dcn und f , nl<~~ :" '. .... 11<1>('( S<:1la.1;1\_.:l ll ll d",....!oIlit' R,....... '.\·'~!'i1k·,,,,"n .. er,!,:n ...:htlll.....· jl lan. " / " 1 "'·,lh.o,.-N .:'I .....·hnftl...."' · I).....m .. I'.,rl' l J Al" )',tol

"l,· " '

e- 'CI: mchr a/s ~' . I Jali. ,,, Vo n ,'n '" '1l I J'l~ ~ IlUT~ll~nar,tIC " , ' <'r '~cn ,IJ llmc ndct1 m.-/II"'~,J ~r ti..mllhur1! ' " ..ta . d.:'. '

nh

N ... .. ..,J Jur.-Il'f'UII'"~,, ,' ~.r-l'l "' h.......l j ~ m,·n

"' I,

''' Vl'''

;o1lJ "~ah' ,>t ,, .- 111>ct'un.:."'1.

t'I ~"i

' ul'..

_'O, ~to .... UT.

" ~"~;$,"",,""""'n ' 1 .. 1110.0"';'-' .. lIJ \ 1.:· ""1\~ . 1l

\ ... 11I • ..... 11~, ... ,', ,....0...."1'(' ' \~ ~1.1..-"' ."' ....... r fl .. " ' , ( .. Iq, kll .. 'Id \ .. lJu ' ~ ,,~ · d ...n I ;t N',~""" ( ", ,, ,,_."~~\,(n~h \ 1lIr;::....; ..1Id \ ..k" ..~ .!.u "'. "b nOl,-t..."!lJ _.di ...,., ....r'''.... IlOC'J,. '''"' \ " "" "",." " "ndk-oah:1<"l \I r;; ".'"' ~ ~ll ...., \...

,' I·,..' \

I ~l\l .. ~'(""

..oJ 11II,-'_""tlJ'C'l' ".,J "':".. -..w.

" ~" i"1

I\lC" ,....lu l·, ... .....hu;...""",t,...,_.....' ..... h ...h l".('ft m .. ':\IIlf.C"

r-C11c" •..!cr ...s.c-rc ""'(llwh Jfl l i,' h ~

JI\ "' ~l f.alol" ..

1("

\rl\,;J '

c

'..f l~'''·1c''ťl'~'

\""rh:lh~ 1l

Sil I " IlJ<'Il -lCfto,,·...:c n,~ ~ k ' ;JltJ'l( i' l ll, in "'nf<''' "", \ 001 ....... 'i llJ. o,l:lTllln<,n ' 1<"au, Pu · l-l\ ~

~n ......,.........

r ,,,!'!.., , ' ''''' w~""" ....."

.. ,, ~ k! .I 'JlH,I " '''''''' 11" '/(0 ' 11 ' I'I~~ , l y" J/ "'

hl" ,.J cl""" ( ,r.w..h' " ~" ( , ' un. 11 1·, i ~hcll· .k, !\ ,( /,-:r.h .. ht.orllNal l ".,.l'" ]9(>11tll

ins.., h'cn · ,"\nh,I!t(O' 1... 1'lh 7a /

/ .., t . .. '"lIl" .... ů.r

~ Il ci. l "d.ll

..r \1 'lil,.. b ~., l.·n

.,'fl V... kl~,nc, <,("'l.>l . t.. oIo.;'....hcn \\ ..l,,"'...... / ť~i. l"r l,'iN ( S

f. ~ť, •

Central European Workshop of Myrmecology 17. - 19. May 2007, Szeged, Hungary PetrMiles Významný maďarský myrmekolog Dr. László Gallé organizuje 2. evropskou myrmekologickou konferenci 17. - 19. května 2007 v budově Maďarské akademie věd ve městě Szeged. Podrobn ější informaci o ní, kterou již obdrželo mnoho českých myrmekologů, je možné získat na e-mailové adrese [email protected]. Následuje po 1. obdobné konferenci, která se pod týmž názvem (Cent raI European Workshop of Myrmecology) uskutečnila ve dnech 24. - 25. dubna 200Sv Českých Budějovicích (FORMICA, 8: 56). Je však mo žné, že inspiraci pro tato mezinárodní setkání získal dr. Gallé ji ž na mezinárodní konferenci Les, mravenci a ochrana přírody 18. - 20. září 2003 v Liberci, které se také zúčastnil (FORMICA 6: 72-77).

Adresa autora RNDr. Petr Miles Sídliště 724, S43 71 Hostinné

53

Dr. László Gallé (vpravo) a zesnulý prof. Reiner Rosengren z Finska při diskusi na mezinárodní konferenci Les, mravenci a ochrana přírody 18. - 20. září 2003 v Liberci. Foto z archivu ZO ČSOP Krkonoše v Hostinném.

54

Nabídka upraveného třetího vydání publikace Lesní mravenci Jan Daňo V roce 2002 naše organizace vydala populární publikaci pro širokou veřejnost s názvem Lesní Mravenci v množství 1200 výtisků. První vydání bylo ihned rozebráno a nepokrylo ani poptávku. V roce 2003 jsme se rozhodli vydat o počtu 2000 kusů nezměněné druhé vydání a projekt jsme podali i do výběrového řízení Biodiverzita MŽP/LČR. Publikace byla též v krátké době rozebrána. Dodnes má velký ohlas a je nadále žádána. Proto jsme se rozhodli vydat tuto publikaci potřetí a podali jsme na ÚVR ČSOP projekt na její reedici do výběrového řízení Biodiverzita. Lesy ČR nejen projekt podpořily, ale dokonce navýšily vydání na 4 000 kusů. Publikace je částečně upravena a zadní strana obálky je zcela změněna a věnována propagaci Lesů ČR s.p.podle jejich požadavků. Vytisknuta bude opět firmou Geoprint Liberec koncem listopadu tohoto roku. Jsou provedeny nezbytně nutné minimální úpravy v textu (kontaktní adresy, telefony a neaktuální informace). Dodání výtisků bude realizováno nejdéle do 15. prosince. Cena jednoho výtisku je jen 20 Kč + poštovné. Využijte naší nabídky a podpořte ochranu lesních mravenců ČRjakjste dosud činili! Předem děkujeme za zájem.

Adresa autora Jan Daňo předseda 36/03 ZO ČSOP Formica KRAJSKÉ KOORDINAČNí CENTRUM PROGRAMU FORMICA IČO: 70942145, bankovní spojení: Česká obchodní banka č: 174768626/0300 Chrastavská 315/5, Liberec 2,460 01, telefon 723 247 701 E-mail: [email protected]

55

r I

Titulní stránka publikace Lesní mravenci.

56

Český svaz ochránců přírody Český svaz ochránců přírody je největší dobrovolnou organizací v České republice, zaměřenou na ochranu přírodního a kulturního dědictví, ekologickou výchovu a podporu trvale udržitelného života. Byl založen v roce 1979 a v současné době má v 365 základních organizacích a 121 kolektivech Mladých ochránců přírody téměř 10 000 členů.

Z našich programů ČSOP dlouhodobě pečuje o více než 3500 hektarů přírodně cenných ploch, 200 památných stromů, 320 hektarů historických parků a více než 30 památkových objektů. po dlouhá léta se základní organizace ČSOP starají o zachování ohrožených druhů rostlin a živočichů v rámci 24 celostátních programů na ochranu biodiverzity - orchideje, ohrožené lesní byliny a dřeviny, raci, vážky, sovy, čápi, netopýři, motýli, lesní mravenci a další - v jejichž rámci probíhá mapování, monitoring, praktická ochrana i drobné managementové zásahy na lokalitách zařízení Národní sítě stanic pro zraněné a handicapované živočichy ročně přijmou přes 8 tisíc zraněných volně žijících živočichů, z nichž se po vyléčení přes 50 % navrací do přírody oddíly Mladých ochránců přírody uskuteční každoročně pro své členy i další děti na 120 letních a zimních táborových akcí do tradiční přírodovědně ekologické soutěže Zelená stezka - Zlatý list se pravidelně zapojuje kolem 3 tisíc školáků ČSOP každoročně organizuje českou část akce UNEP "Ukliďme svět" V roce 2005 se akce zúčastnilo přes 7 tisíc dobrovolníků, kteří vyčistili naši přírodu od 73 tun odpadu

Bližší informace Vám rádi podáme v Kanceláři ÚVR ČSOP a SMOP ČSOP Kancelář ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2 tel.: 222 516 115 nebo 222 511 494, fax: 222 511 496 e-mail: [email protected];http://www.csop.cz

Sdružení mladých ochránců přírody ČSO~ poštovní přihrádka 447, 111 21 Praha 1 tel.: 224 912 466, fax: 224921 765 e-mail: [email protected], http://www.smop.cz

Hledáme všechny, kterým není lhostejný osud našeho přírodního a kulturního dědictví. Záleží nám na tom, co po nás zůstane dalším generacím. Připojte se k ČSOP - pomůžete ochraně přírody v České republice

Členství v ČSOP • svým členským příspěvkem podpoříte praktickou ochranu přírodního a kulturního dědictví, která přináší dlouhodobé výsledky • o výsledcích této činnosti Vás bude pravidelně informovat časopis ČSOP Krása našeho domova

57

jako člen ČSOP máte možnost získat poloviční vstupné, které v rámci programu Zelená karta nabízí přes 100 prohlídkových objektů po celé republice, včetně mnoha muzeí, hradů , hvězdáren, botanických a zoologických zahrad můžete se aktivně zapojit do bohaté škály činností našich základních organizací a účastnit se akcí pořádaných pro členy ČSOP

Jak se stát členem Zašleme Vám přihlášku a informace ke členství. Prosíme, kontaktujte nás: dopisem - Kancelář ÚVRČSOP, Uruguayská 7, 12000 Praha 2 [email protected] telefonicky - 222 S16 11S nebo 222 Sll 494

Potřebujeme Vaši pomoc a podporu - připojte se k ČSOP právě dnes!

fORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu IX/2006

mravenců

Vydáno v rámci programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity, podporovaného Ministerstvem životního prostředí České republiky a Lesy České republiky, s.p.

Redaktor:

RNDr. Petr Miles, CSc., Sídliště 724, 54371 Hostinné, tel. : 499 451 657, mobil: 606476372, e-mail: [email protected]

Redakční rada:

MUDr. Pavel Amcha, RNDr. Pavel Lauterer, RNDr. Petr Miles, CSc., Ing . Veronika Souralová, Ing . Martin Zavrtálek (Lesy ČR, s.p.)

Technický redaktor: Tomáš Franc Autoři

fotografií:

Perokresby:

Pavel Kříž, RNDr. Petr Miles, CSc., Josef Polach, Ing . Otakar Schwarz., Ph.D., Ing .Veronika Souralová, RNDr. Jan Vaněk MUDr. Andrea M išoňová (4), akad . mal. Ranata Oppeltová (1)

Komplexní zakázkové zpracován, distribuce: Český svaz ochránců přírody, 51/17 za ČSOP Krkonoše, Hostinné, Sídliště 724 Sazba, tisk:

Tiskárna Voborník, Karla Čapka 868, 543 71 Hostinné

1000 kusů

ISBN 978-80-239-8713-3 58

FORMICAi

Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu mravenců Ročník IX

2006

51/17 ZO ČSOP Krkonoše

Mraveniště u lidského obydlí určené pro záchranný transfer. Foto Otakar Schwarz

Záchranný transfer v Hostinném. Foto Petr Miles

Z lesnické praxe, vhodné řešení mýtní těžby a následné výsadby. Těžba je provedena jen v úzkých pruzích, dva stromy u mraven iště v oplocence s novou výsadbou záměrně ponechány. Rokytnice n. Jizerou, lokalita Hranice, 17.8.2004. Foto Otakar Schwarz

Čtyřdílný ochranný

kryt v oplocence nad mraveništěm, který zde byl záměrně pokusponechán, je rostoucím mraveništěm již skoro zcela překryt, tvoř í však jeho pevný základ. Rokytnice nad Jizerou, lokalita Hranice. 17.8.2004. Foto Otakar Schwarz 59 ně

Vydáno v rámci programu ČSOP Ochrana biodiverzity, podporovaného Ministerstvem životního prostředíČeské republiky