Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců. Ročník

FORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců

Ročník 7

2004

Toto číslo zpravodaje FORMICA vydala 36/03 ZO ČSOP Formica ve spolupráci a za finanční podpory

Ministerstva životního prostředí České republiky Ministerstva zemědělství České republiky Lesů České republiky, s.p, Hradec Králové Ústřední výkonné rady ČSOP

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Správy Chráněných krajínných oblastí České republiky Správy Krkonošského národního parku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky

Ministerstvo životního prostředí a organizace v jeho působnosti

~ •

AGENTURA

OCHRANY PŘíRODY A KRAJINY

Úvodem Letošní rok je rokem změn . Od ledna jsem se stala pokračovatelkou vedení Programu Formica, které mi předal po své úspěšné činností předešlý garant pan Jan Daňo ze 36/03 za ČSOP Formica Liberec. I když byl tento rok spíše rokem na rozkoukání se, myslím, že se mnohé posunulo kupředu . Byla vytvořena nová odborná rada programu, která se schází dvakrát ročně a započata práce na nové metodice programu, která bude zahrnovat i výdobytky moderní doby (internet, GPS, GIS apod.). Kromě tohoto budou koncem roku zprovozněny anglické stránky Programu Formica (www.programformica.info) a tak budeme moci rozšířit okruh návštěvníků našich stránek i na zahraniční ochránce přírody . A tak bych nám ráda popřála, aby se práce dařila a aby přibylo lidí, kteří ji s námi budou dělat. Stejně tak je letošní rok jubileem pro celý Český svaz ochránců přírody, protože letos slavíme 25 let od svého založení. Ráda bych jménem Programu Formica popřála celému svazu mnoho dalších úspěchů na poli ochrany přírody, spoustu kvalitních projektů , ještě více členů a nejméně dalších 25 let úspěšné činnosti . Pavla Kůsová Garant Programu Formica

5

Obsah Metodika Problematika záchranných transferů (Jan

Daňo)

7

Probleme bei der Rettungsumsiedlung

Zpracování geograficky orientovaných dat (Marcel Sprinz)

13

Geographically oriented data proccesing

Ekologie lesních

mravenců

Vadí mravencům zimní vymrzávání hnízd? (Petr Miles) Sind

Winterfrčste fůr

Hnízdění

o jeho

18

Waldameisenester gefdhrlich ?

mravence pařezového (Formica truncorumy v horských chalupách s poznámkami biologii (Petr Miles)

rozšíření a

20

Nestbauten der Strunkameise (Formica truncorum) in Berghůtten mit Hinweisen uber ihre Verbreitung und Biologie

Stanovištní charakteristiky hnízd lesních

mravenců druhu

Formica polyctena (Pavla

Kůsová)

.... 23

Habitat characteristics olFormica polyctena nests

Odborná činnost Mapování mravenišť v CHKO Broumovsko (Petr Miles)

29

Die Kartierung der Waldameisen in der Naturschutzlandschaft Broumovsko

Úspěšné záchranné transfery mravenců Formica polyctena a Formica rufa do vyšších horských poloh Krkonoš (Petr Miles) 31 Die erfolgreichen Rettungsumsiedlungen von Formica polyctena und Formica rula in die Hochlagen des Riesengebirge-Nationalparks

Základní mapování oblasti s výskytem druhu Formica aquilonia Yarrow, 1955 v Blanském lese (Jiří Nešpor, Martin Nešporová)

33

Basic inventarisation olF.aquilonia in Blanský les

Poznatky ze života druhu Formica aquilonia Yarrow,

1955(Jiří Nešpor,

Martina Nešporová)

42

The knowledge ofFormica aquilonia Yarrow, 1955

Poznatky z ochrany lesních mravenců v oblasti s převažujícím výskytem druhu Formica aquilonia Yarrow, 1955 v Blanském lese (Jiří Nešpor, Martina Nešporová)

47

Conservation knowledge ofFormica aquilonia in Blanský les Různé

Program Formica a ochrana druhu Formica exsecta Nylander, 1846 (Jiří Nešpor)

53

The Formica programme and conservation olFormica exsecta

Wilhelm Ambros, významný ochránce lesních mravenců u nás (Petr Miles)

60

Wilhelm Ambros, der bedeutende Ameisenschutzer bei uns

Postavení Programu Formica v národním programu ČSOP Ochrana biodiverzity (Jiří Nešpor)

64

The role olFormica programme in the CSOP programme "Conservation olbiodiversity"

Jeden den v mraveništi (Veronika Souralová)

68

Ein Tag im Ameisennest

EU Contest 2004 a lesní mravenci (Jan Nešpor)

69

Eu Contest 2004 and woodants

Eneolitické a středověké nálezy mravenců v České republice (Pavel Lauterer)

71

Eneolitic and medieval ant jindings in Czech republic

O přípravě lokality Šebeň k ochraně mravenců (Pavel Kříž)

76

Jak vyfotografovat mravence? (Veronika Souralová)

78

About the preparation ol Šebeň locality for conservation olwoodants Wie fotografiert man Ameisen richtig?

6

Problematika záchranných transferů Probleme bei der Rettungsumsiedlung Jan

Daňo

Úvod Již v pátém čísle zpravodaje FORMICA jsem se zabýval obecně možnostmi provádění záchranných transferů mravenišť. Protože tato problematika je stále více aktuální, chtěl bych se o své zkušenosti podělit, neboť j sem za posledních dvanáct let přestěhoval nespočet hnízd a proškolil přitom většinu dnešních kvalitních formikářů, Mohu říci, že každé mraveniště je trochu jiné a mnohé Vám připraví nejedno překvapení. Lidí, kteří se odváží sehnout a hrabat se v odebíraném mraveništi plném štípajících, kousajících a rozzuřených mravenců, lezoucích do uší, do nosu a na intimní místa, je opravdu málo. Kvalitně odstěhovat hnízdo na jeden zátah z ohroženého stanoviště, aby tam neběhal do týdne ani jeden mravenec, je opravdu velmi těžké. Odebrat dostatek samiček z jádra hnízda, které je vybudované například v kamenité půdě, je umění a chce to dostatek trpělivosti a mnohaleté zkušenosti. Na této tzv. mravenčí práci závisí také úspěšnost transferu. Nezbytnou součástí úspěchu je samozřejmě také výběr a příprava nového stanoviště, doba odběru, a tím zvolená metodika práce a zejména též potřebné vybavení. Odstěhovat větší mnohaleté mraveniště, které je navíc součástí rozsáhlejší kolonie s komplikovanou sítí mnoha desítek chodeb v jádru i širším okolí hnízda, trvá mnoho hodin. Tím ale ještě práce nekončí. O přestěhované hnízdo je nutné se starat a pokud se n1U nedaří, musíme mu na novém stanovišti zpočátku pomoci vhodnými metodami, o kterých se v článku zmíním. Podotýkám, že nově založené hnízdo je umělý výsadek, proto jakékoliv proklamace o tom, že jde o zasahování do jeho přirozeného vývoje, je zde bezpředmětná. Záchranný transfer je vždy nepřirozený proces a proto je nutné připravit mraveništi takové podmínky, aby na novém stanovišti obstálo. Pokaždé to není jednoduché. Velký vliv má vývoj počasí v průběhu roku a mnoho dalších okolností. Druhou nezanedbatelnou stránkou věci je záruka kvality provedené práce a její finanční ocenění. Je to práce někdy bolestivá a nepříjemná zvláště pro ty, kteří mají potíže s vosím nebo včelím bodnutím. Vhodné jsou proto ochranné pomůcky. Kdo by měl provádět záchranné transfery a další práce s tím spojené? Při povolování výjimky k těmto speciálním činnostem by měly být kompetentní úřady obezřetné. Rozhodně by se tato činnost neměla povolovat různým rádoby ekologickými firmám či sdružením, které naloží mraveniště během chvilky lopatami na kolečko, někam ho odvezou a hotovo. Než se někdo pustí do stěhování mravenišť či do jiných činností s tím spojených, měl by nejdříve absolvovat jako člen zájmového občanského sdružení (většinou to jsou ZO ČSOP, Sdružení Krajina a další) speciální praktické proškolení u vybraného odborníka a mít dostateč­ nou teoretickou přípravu, aby věděl, co se v mraveništi vůbec děje. Měl by vlastnit výjimku ze zákona od krajského úřadu na základě předloženého projektu. Instituce, které rozhodují o udělení výjimky pro práci s chráněnými druhy živočichů, v tomto případě lesních mravenců, by měly přihlížet na doporučení nového garanta Programu Formica Pavly Kůsové (ZO ČSOP BOSCO) a dalších odborných a správních orgánů (ČSOP, krajských, okresních a obecních úřadů, správ NP a CHKO). Předpokladem je zároveň zajištění potřebného vybavení (přepravních nádob a různého náčiní) a dopravního prostředku k převozu transferovaných mravenišť.

Metodika

7

Při udělování tohoto povolení by se mělo přihlížet k dosavadní činnosti žadatele, jeho praktickým a teoretickým znalostem a ke kvalitě jím řešených projektů . Nejvhodnější

doba k stěhování mraveniště Dost častou debatou je stanovení doby, která je pro stěhování mravenišť nejvhodnější. Lze jí vysledovat několika metodami. Především je zapotřebí zaznamenávat slunění mravenců a samiček na jaře na povrchu mraveniště a měřit náběh tepelného jádra zásuvným teploměrem. Když teplota vrchní poloviny mraveniště ukazuje alespoň 17° - 20° C, jsou již samičky ve svrchní části hnízda a kladou vajíčka. To je období, kdy jich lze bez větší námahy odebrat nejvíce. Doba načas ování záchranného přenosu ohroženého nebo nežádoucího mraveniště je různá a není jednotná v celé republice . Obecně lze sice říci , že čím dříve, tím lépe, avšak vhodnost doby provedení závisí i na průběhu a délce předešlé zimy, na nadmořské výšce, expozici apod. A to nejen na stanovišti, odkud je transfer prováděn, ale i tam, kam je směřován. Je jasné, že na jižních svazích a v nižších a v prosv ětlených místech mají hnízda rychlejší náběh tepelného jádra než na severních svazích a vysokých polohách či naopak v mrazových kotlinách. Podle toho je nutné transfer načasovat. To však nestačí! Musí se dbát i na to, aby na předem vybraném stanovišti měli po zimě vyhladovělí mravenci dostatek potravy a v prvních dnech, než se stabilizují, i optimální počasí. Rozhodně nedoporučuji načasovat transfer do období, kdy je v následujících dnech očekáván déšť a chladno . Takové transfery bývají často neúspěšné, neboť přestěhovaná populace početně zeslábne . Pokud se však týká denní doby transferu, pak je jeho realizace nejvhodnější v časných ranních hodinách, kdy je ještě chladno , neboť v té době je převážná část dělnic v mraveništi přítomna, zatímco později se rozlézají do širokého okolí. Nutné dodatečné odběry zbylé populace a kontroly nového stanoviště jsou při těchto pracích samozřej mos tí.

Samičky

8

se nacházejí i hluboko pod kořeny.

Metodika

Pozdní transfery a jejich problematika Pozdní transfery jsou nežádoucí a ochranáři mravenců je provádějí neradi. Hlavním důvo­ dem, proč k nim přesto dochází, je opožděné podávání žádostí o jejich provedení a poté i často zbytečně zdlouhavé rozhodování o jejich povolování na příslušných kompetentních místech. Problémem bývá včasné podání závazné objednávky na uvedené práce a proplácení nákladů. Dalším faktorem mohou být časové a personální možnosti transfer prováděj ící organizace. Při pozdějším přemísťování populace musíme počítat s tím, že samičky jsou opět zalezlé v hloubi mraveniště. Nejraději si libují mezi kameny a v místech, kde je dostatek vlhkosti a tepla, někdy je nalézáme až v metrové hloubce. O to je transfer složitější a vyžaduje mnoho zkušeností, trpělivosti a dřiny. Pokud jsou mravenci jen v půdě, máte štěstí. Základem mraveniště však může být i silný pařez nebo kamení. Jsou i případy, kdy se mravenci nastěhovali pod podlahu altánu či chaty na zahradě. Pak si připravte i motorovou pilu, různé další zahradnické pomůcky a hlavně silné a obratné ruce. Záchranné transfery jsou podle mých dlouholetých pokusů a sledování možné i v červnu a v červenci, v krajním případě i v srpnu, ale musí zde být záruka odebrání dostatku samiček a silné mravenčí populace. Odběry

na nedostupných místech jsou početné kolonie na hřbitovech, v základovém zdivu budov apod. Stává se, že populace mravenců je zde natolik silná a navíc na nepřístupných místech, že ani po dodatečných odběrech její podstatné snížení není možné. Pak nezbývá, než se s touto situací smířit a spokojit se alespoň s částečným snížením její početnosti. Je možné případně stěhovat i poněkud vzdálenější navzájem komunikující hnízda, čímž se celkové množství mravenců na stanovišti sníží. V případě zákonem chráněných druhů podrodu Formica však není ani za těchto situací přípustné jejich záměrné hubení a nelze to zvláště žádat na ochráncích mravenců, Situaci musí na místě uvážit a o řešení rozhodnout místní orgán ochrany přírody. Příkladem

Základní péče o přestěhovaná hnízda Přestěhovaní mravenci potřebují nejméně dva měsíce na to, aby se zaklimatizovali na novém stanovišti, vybojovali si postavení na teritoriu a vybudovali nové podzemní jádro hnízda se sítí komůrek. Je nutné mít zvláště na pozoru, aby výsadek nebyl umístěn do blízkosti výskytu tzv. dřevokazných mravenců rodu Camponotus. Jejich výboje mohou nestabilizované nové hnízdo rychle zlikvidovat. I jiné druhy mravenců mohou být novým výsadkům nebezpečné a právě vyhledání vhodného místa, prostého nepřátelských mravenců, náleží před provedením vlastního výsadku k nejnáročnějším a nejvýznamnějším povinnostem realizátora transferu. Nebezpečí zničení výsadku hrozí i od ptáků, a proto je vhodné jej alespoň dočasně chránit ochranným krytem. Nové stanoviště je zapotřebí dostatečně předběžně připravit, půdu kolem zkypřit a hnízdo zazimovat před nastávající zimou smrkovými větvemi nebo klestem. K novému hnízdu lze doporučit zavěsit na nejbližší větev balíček předem zhotoveného medocukrového těsta. Kontroly by měly být alespoň dvakrát do roka. Při nich je možné sledovat růst mraveniště, vývoj teploty jeho jádra, nově vytvářené potravní cesty, vývojová stadia, působení predátorů apod. Je vždy nutné posilovat slabá hnízda oplodněnými samičkami? Předem bych chtěl upozornit, že preventivně je to vhodné pro pozdní transfery. Posilují se pouze ta hnízda, která vykazují po roce či dvou sestupnou tendenci ajsou strategicky významná, či dokonce na stanovišti jediná.

Metodika

9

Ochranné pomůcky Při práci s mravenci je nutné chránit si oči, uši, ústa, po raněná místa, odřeniny apod. Vhodné je používat vysokou gumovou obuv, zapínací oděv , dobré jsou rukavice, čepice přes uši, vata do uší a nosu, lyžařské č i svářečské brýle, náustek, ručník, smetáček na mravence . Může se stát, že hnízdo je postaveno na bývalém smetišti, kde je nebezpečí pořezání (což se mi již stalo), proto je nutné mít sebou i lékárničku a čistou vodu v láhvi. Financování transferu Jeden z prvních kroků , který musí realizátor projektu absolvovat , pokud je záchranný transfer povolen, je zajistit proplacení provedené práce. Cena může být stanovena dohodou, nebo podle stabilní hodinové sazby a počtu potřebných pracovníků. Doprava materiálu a osob a další náklady jsou započítány do nákladů dle potřeb a konkrétní vzdálenosti nutného převozu na předem vybranou novou lokalitu.

Výběr vhodného stanoviště j e jednim z rozhodujicích transferu (Jan Daňo) .

Co by I. 2. 3. 4. 5. 6.

10

čin itelů

pro zdar záchranného

mělo

být součástí kalkulace nákladů Terénní šetření, zpracování dokumentace . Výběr nové lokality a rámcový myrmekologický průzkum na ní. Příprava a samotný transfer mraveniště . Kontrola a dodatečný odběr populace . 2 x kontrola přestěhovaného hnízda do konce vegetační doby a základní pé če o hnízdo (klest, zazimování smrkovými větvem i) . Doprava osob a převáženého hnízdního materiálu .

Metodika

7. 8.

Kontrola stavu přestěhovaného hnízda na jaře a základní péče o něj. Do dohody lze předem zahrnout mechanickou ochranu (oplocenka, kryt).

Mechanická ochrana by se měla provést až po stabilizaci hnízda na určitém místě, které si mravenci na stanovišti sami vyberou. To zjistíme až po kontrolách výsadku. Vhodné pro tyto účely jsou přenosné kryty zhotovené ze sestavitelných trojhranných dílů. Se stabilními oplocenkami je vhodné počkat na jaro, podle toho, jak hnízdo přes zimu obstálo. Příroda bývá nevyzpytatelná a přes veškeré úsilí nelze vždy zaručit plný úspěch transferu. 9.

Posílení přestěhovaného hnízda oplodněnými samičkami.

Tato metoda se provádí v případech, kdy jde o stěhování malého mraveniště (základna do 1 m), z místa, kde není možno dostatečně vybrat celé hnízdo (kamenné náhrobky, základové zdivo, dřevěné základy, kamenitá půda, apod.), nebo se jedná o pozdní transfer. Ve všech případech jde o riziko odběru malého počtu samiček i dělnic, který nezaručuje jejich přežití. Pokud nehraje do karet i počasí, může to ohrozit celý záchranný transfer. Posílení hnízda se provádí následující rok a je k tomu nutné vytvořit samostatný projekt. Při kalkulaci nákladů se uvádí předpokládanýpočet vysazených samiček s uvedením jejich ceny, a lze ji zahrnout pře­ dem do nákladů. Z mé mnohaleté zkušenosti vyplývá, že se jedná o metodu velmi efektivní, která hnízdu pomůže velmi rychle nastartovat optimální početnost a vitalitu. Orientační kalkulace

prací z roku 1997 podle Jaroslava Hrušky V prvním čísle zpravodaje FORMICA uvádí bývalý garant Programu Formica Jaroslav Hruška následné orientační ceny prováděných prací: Záchranný transfer mraveniště průměr základny do 100 cm 3 375 ,průměr základny do 200 cm 6 525,průměr základny do 300 cm 9 675,průměr základny do 400 cm 13 125,průměr základny do 500 cm 16725,Cenové kalkulace byly zpracované podle dlouhodobých zkušeností řešitelského týmu programu .Formica" v součinnosti s ekonomickým oddělením dřívějších Jihočeských státních lesů, LZ Prachatice, a byly konzultované s bývalým MLVH ČR. Pro situaci roku 1997 vycházejí z kalkulačního vzorce: přímé mzdy x 1,92 (režie) xl,3 (zisk) + cena spotřebního materiálu a doprava biologického materiálu na nové stanoviště v případech, kdy se jedná o převozy pře­ sahující vzdálenost 5 km. Oceňovaná je pouze vynaložená práce (HRUŠKA 1998). Tyto orientační ceny jsou jakýmsi vodítkem dodnes a odvíjí se od nich i současné kalkulace, které jsou upravovány podle dnešních reálných finančních nákladů.

Problém zapojení občanů do spolufinancování na transferu Jako nový problém se mi jeví přístup některých úřadů zapojit občany a vlastníky malých pozemků do spolufinancování provádění záchranných transferů. Mám negativní zkušenosti, že pokud mají někteří občané z vlastních kapes hradit část nákladů, mravenci z hnízda před provedením akce záhadně zmizí. Majitel pozemku prohlásí, že se "někam přestěhovali" a celá akce se z těchto důvodů nakonec nekoná. Každému ochranáři je však jasné, že hnízdo mravenců bylo něčím zničeno, neboť pochybuji o tom, že mravenci, kteří tu byli po mnoho let, náhle porozuměli lidské řeči a vzali nohy na ramena. Proto apeluji na úředníky krajských či jiných

Metodika

11

úřadů před těmito rádoby výchovnými metodami, které nepovedou u většiny lidí k ekologickému myšlení, ale naopak k devastaci všech hnízd, které se vyskytují v blízkosti obydlí a zahrad . Počáteční ochota pomoci mravencům a našim lesům vyvolá pak u některých z nich odpor vůči ochranářům a lesním mravencům . Jiná situace bývá při provádění stavebních či jiných prací, kdy by firma provádějící různou činnost v blízkosti chráněných mravenců měla hradit jejich záchranné transfery v plné výši.

Souhrn Článek se zabývá praktickou problematikou záchranných transferů a jak v nich postupovat. Je určen

nejen praktickým ochranářům, kteři vlastní výjimku ze zákona, ale také v ochraně přírody, kteří je na tyto činnosti udělují.

úředníkům

Zusammenfassung Der Artikel befasst sich mit Problemen bei (Rettungs)umsiedlungen. Er ist nicht nur fiir die Naturschutzer in der Praxis bestimmt, die Uber die Ausnahmegenehmigungen fiir solche Arbeiten verfůgen und sie ausfiihren, sondem auch fiir die Verwaltungen, die die Genehmigungen erteilen. Literatura HRUŠKA J., 1998: Program .Formica" a možnosti jeho využití při obnově stability lesních ekosystémů. - FORMICA I: 6-19.

Jan Daňo, Chrastavská 315/5, 460 OI Liberec 2 [email protected]

12

Metodika

Zpracování geograficky orientovaných dat Geographically oriented data proccesing Marcel Sprinz Úvod Český svaz ochránců přírody rozvíj í již řadu let mimo klasické ochranářské aktivity také odborné programy zaměřené na výzkum biodiverzity. Jedním z těchto úkolů je i sledování a praktická ochrana lesních mravenců podrodu Form ica. Tato aktivita doplňuje mozaiku sledování stavu životního prostředí, které zejména v posledních patnácti letech dosáhlo značných změn . Stav poznání se výrazně změnil zejména díky nově dostupným metodám, které využívají moderní techniku. V současné době se tak už neobejdeme bez náročných analýz a poč íta­ čového zpracování vstupních dat. Tento letmý přehled si klade za cíl poukázat na některé trendy na poli ochrany přírody .

...

~~ _...-._ -

Dosavadní praxe Do dnešní doby se poznatky, převážně z terénních průzkumů, zpracovávaly ve formě mapových děl , textových zpráv č i tabulkových přehledů. Z těchto údajů se tvořily základní statistické analýzy s využitím dnes již běžně dostupného softwaru. Tento způsob má řadu úskalí, zejména v nejednotné metodice sb ěru dat a především pak samotné interpretaci zji ště­ ných poznatků. Náročně shromážděná data tak jeví známky nekonzistence a nemožnosti srov-

Metodika

13

nání v rámci organizací zabývajících se tímto výzkumem biodiverzity. Současný stav je nutno a vytvořit jednotnou datovou základnu pro další pečlivější vyhodnocení.

přehodnotit

Data a informace Pojem data představuje vstupní poznatky nashromážděné z nejrůznějších zdrojů. Jedná se o samotný terénní průzkum, dostupná (tématicky zaměřená) mapová díla, literaturu a jiné odborné studie. Po zpracování těchto dat získáme požadované informace, které nám kvalitativně odhalí nové souvislosti požadované pro vyřešení výzkumného úkolu. Biomonitoring Soustavné sledování časově a prostorově se měnících přírodních procesů je podstatou monitoringu životního prostředí. Tato systematicky i časově náročná činnost je především zaměřena na výzkum a pochopení funkcí ekosystémů, a to s využitím tzv. bioindikátorů. Tyto indikátory j sou specifické svou citlivostí k danému prostředí, ve kterém se nacházejí. Tento jev nám dovoluje nejen sledovat změny chování ekosystému, ale umožňuje i předví­ dat jeho budoucí vývoj. Pro praktickou ochranu životního prostředí má tato předpověd' pochopitelně značný význam. Při plánování monitoringu je však nutno zvážit, v jakém časovém i prostorovém rozsahu budeme přírodní procesy či jevy sledovat, a jakých bioindikátorůbude využito. Obecně pod pojmem bioindikátor chápeme: 1. V zájmové oblasti přirozeně se vyskytující druhy, které měřitelným způsobem citlivě reagují na změny prostředí, např. chováním, mortalitou apod. 2. Druhy jejichž přítomnost signalizuje narušení nebo znečištění prostředí. Tyto organismy jsou v nadměrné míře rozšířeny vlivem vymizení konkurenčních druhů, citlivých na znečištění. 3. Organismy, které akumulují chemické látky v měřitelném množství. Ty jsou pak v laboratořích analyzovány vhodnými metodami (např. akumulace těžkých kovů u podrodu Formica).

však

Touto problematikou se zabývá mnoho odborných studií a dostupné literatury. Mimo to doporučuji alespoň v přípravné fázi monitoringu spolupráci s odborníkem.

Prostředky pro

zpracování dat

Sběr dat

Již

před

samotným výzkumem je nutno si vyjasnit jaká data, v jakém rozsahu a s jakým požadovat. Existuje mnoho podkladů s nejrůznější vypovídací schopností, které můžeme použít pro naší práci. Tuto etapu v žádném případě nelze podcenit pro dosažení důvěryhodných výsledků. V mé mnohaleté praxi se setkávám s podklady, které nelze, pro svou nepřesnost, pouze převzít pro následné zpracování. záměrem budeme

CAD, GIS CAD je v obecném pojetí software pro zpracování grafických dat. Jeho hlavní předností je možnost tvorby map se začleněním všech zjištěných faktů. Tento nástroj slouží nejen pro grafickou prezentaci výsledků, ale i jako prostředek pro odhalení vztahů geografických dat. Hlavní předností je možnost rozložení dat do jednotlivých tématických vrstev a nad nimi využít tzv. mapovou algebru. Tyto vrstvy lze tak sčítat, vytvářet průniky apod. Na našem trhu je ovšem software obtížně cenově dostupný, proto je vhodné za tímto účelem navázat spolupráci

14

Metodika

s takto vybaveným pracovi št ěrn . Geografick ý informační systém (GIS) je ucelený softwarový balík pro řešení vztahů a prezentaci prostorově orientovaných dat (lokalizovaných do zvoleného souřadnicového systému, např. JTSK). Jsou zde sloučeny některé možnosti CADu a databáze, která je naplněna získanými daty (viz. kapitola Sběr dat) v tabulkové podobě . Tento informační systém nabízí mnoho analytických možností , ovšem na druhé straně vyžaduje hlubší znalosti se zpracováním dat. Před samotným budováním tohoto systému doporučuji konzultaci s odborníkem na tuto problematiku . Mohu konstatovat, že GIS je odborně i finančně náročnou záležitostí, která však poskytuje vynikající informační potenciál pro ře šen í daných úkolů .

Ukázka možností technologíe GIS. Databáze Nedílnou složkou informačního systému jsou databáze. Jako databázi můžeme chápat určitým způsobem strukturovaná data, která chceme nejen uchovávat, ale především analyzovat za účelem získání potřebných informací. K tomuto účelu je předev ším určen software , který tyto data ukládá v jednotlivých tabulkách, a to ve vzájemných vztazích. V tomto smyslu mluvíme o tzv. relačních databázích . Nutností tohoto databázového stroje je kromě samotné analýzy též udržovat konzistenci dat, jejich zálohování a zejména řešení bezpečnostních pravidel (např. oprávněnosti přístupu k datům ) . Velká síla spočívá též v téměř univerzální komunikaci s ostatními aplikacemi. Pro naše potřeby je především nutné zdůraznit j iž zmiňovaný vztah databází a geografi ckého informačního systému. V dalších případech j menujme přístup k datům ajej ich prezentaci přes internetové pro středí , nebo využití dat pro jiné specializované programy . V současné době je na našem trhu vyhovující nabídka takovéhoto software, a to i v nejrůzněj­ ších cenových relacích, včetně verzí poskytovaných zdarma. Touto možností se však nenechme snadno zlákat, jelikož tato problematika vyžaduje specialistu na programování a administraci databází. Tabulkové editory V běžné praxi se nejvíce využívají tabulkové editory (např. Excel), a to zej ména pro jejich snadné užití a cenovou dostupnost. Vhodné jsou zejména pro základní uspořádání dat, základní statistické operace a konečně i pro prezentaci vý sledků . Data zpracovaná v těchto editorech lze následně začlenit, po nezbytných úpravách, do dalších sy stémů (databází, GISu apod.).

Metodika

15

www V

Internetové technologie dnes již pronikly do každodenního života téměř každého z nás. je to trend, který nabízí značné možnosti, nevyjímaje řešení v oblasti ochrany

současnosti

přírody.

Pro naše úkoly využijeme těchto služeb především pro předávání dat a prezentaci informací na internetových stránkách. Tato možnost se mi jeví jako nedoceněná a proto apeluji na "zviditelnění" dosažených výsledků a činnosti organizací. výstupy Výše uvedených možností zpracování budeme využívat zejména pro shromažd'ování dat, kvalitativně přesnější analýzy a následnou prezentaci. Mimo samotnou tvorbu map, tabulkových přehledů či textových zpráv je dnes stále narůstající potřeba komunikace a vzájemné spolupráce. To se projevuje i využitím těchto nových technologií, především za použití dnes již běžně využívaných datových formátů. Jako příklad můžeme uvést využití GISu (např. Správy CHKO) pro jeho doplnění lokalitami lesních mravenců, nebo naopak získání informací o chráněné území.

Archivace Odbornou, systematickou a mnohdy i několikaletou práci nelze provozovat bez řádné archivace. Uložená data i získané výsledky, zejména v digitální formě, jsou náchylné k jejich poškození či ztrátě. Tomuto faktu je proto třeba věnovat zvýšenou pozornost. V dnešní době je již mnoho řešení jak tomu předcházet, zejména pak pečlivým zálohováním, a to na nejrůznější média. Archivovaná data lze v případě havárie hardware znovu obnovit, ale i využít pro pozdější zpracování či pro zcela odlišné úkoly. Je nutné si uvědomit, že data představují značné informační bohatství! Doporučení

Z tohoto krátkého výčtu nových možností zpracování dat se tak nabízí myšlenka vytvoře­ ní odborné pracovní skupiny za účelem zpracování jednotné metodiky a komplexního zpracování v rámci celého programu na záchranu biodiverzity podrodu Formica. V této souvislosti poukazuji na článek kolegy DAĎOURKA (1999), který tuto potřebu prezentoval ve zpravodaji FORMICA.

Prakticky příklad z Libereckého kraje Naše základní organizace v současné době realizuje na území Libereckého kraje několik dlouhodobých projektů zaměřených na monitorování a výzkum ekosystémů. Vzhledem k tomu, že tyto projekty jsou financovány z různých zdrojů, bylo nutné před započetím prací vytvořit koncepci, kde se kladl důraz na totožný postup prací a zejména pak na geografickou návaznost. Tímto bylo zpracováno navazující území přírodního parku Ještěd, území města Liberec a jihozápadní části Jizerských hor. V příštích letech se předpokládá monitoring přilehlých území a souběžně detailní studium vybraných modelových lokalit. Mimo vlastní letité zkušenosti bylo potřebné v prvé řadě prostudovat dostupnou literaturu, metodiku a zahraniční odborné studie zabývaj ící se monitoringem lesních mravenců. V další fázi jsme se zaměřili na zpracování harmonogramu a stanovení rozsahu prací v řeše­ ném území. Následovala řada konzultací a navázání spolupráce s odbornými pracovišti, včetně Akademie věd ČR a Zdravotního ústavu v Liberci. Mapování bylo zaměřeno na podrod Formica a na další přírodní složky. Zde bylo využito

16

Metodika

řady podkladů

z jednotlivých pracovišť orgánů státní správy a dále pak informace z lesních a prací pojednávajících o kontaminaci území a jeho vlivu na vybrané složky přírody. Území bylo již zpočátku vybráno tak, aby bylo možno porovnávat jednotlivé orografické celky (Ještědský hřeben, Liberecká kotlina a Jizerské hory). Při terénním průzku­ mu bylo užito klasické mapování a odběr vzorků určených pro determinaci. Jednotlivé kupy mravenišť se zaměřovaly pomocí GPS (Global Position System) a souřadnice byly zobrazeny v digitálních katastrálních mapách. Pro tyto účely jsme navázali spolupráci s komerční firmou, kde se zhotovily tématicky zaměřené mapy v geografickém informačních systému. Takto zpracovaná data byla poskytnuta GISu Krajského úřadu Libereckého kraje, Magistrátu města Liberec a Správy CHKO Jizerské hory. V další etapě se v databázi zjišťovaly další vztahy nalezených kup mravenišť s ostatními složkami ekosystémů (půdní typ, potravní nabídka, konkurenční druhy apod.). Je tak vytvořen základ pro další výzkum, kde se před­ pokládá realizace s již výše zmíněnými institucemi. Jedná se o sledování depozice těžkých kovů v organismech na vybraných studijních lokalitách. Tyto vzájemně se doplňující projekty jsou zaměřeny nejen na samotnou inventarizaci lokalit, ale především na studium širších souvislostí v daném území. hospodářských plánů

Souhrn Následující článek se zabývá nezbytností zavedení nového přístupu ve zpracování dat, zejména za použití počítačových technologií. Autor zmiňuje několik metod zpracování dat. Dále je v článku diskutována důležitá role monitoringu a jeho provedení pomocí GIS (geografický informační systém). Na závěr je kladen důraz na komunikaci mezi profesionálními institucemi a organizacemi, které se zabývají ochranou a výzkumem biodiverzity. Summary This article gives notice of necessity of a new attitude towards data processing, particularly with the use of computer technology. The author mentions several data methods. Moreover, there is an outline of the importance of monitoring and its implementation to geographic information system. ln addition, there is a suggestion of a necessity of communication between professional institutions and organizations that are engaged in protection and research of biodiversity. Použitá literatury DAĎOUREK M., 1999: Návrh záchranného programu mravenců rodu Formica v České republice. - FORMICA 2: 5 - 26. SPELLERBERG I.F., 1995: Monitorování ekologických změn. ČÚOP - VaMP Brno.

Marcel Sprinz 36/03 ZO ČSOP Formica Chrastavská 315/5, 460 01 Liberec marcel. [email protected]

Metodika

17

Vadí mravencům zimní vymrzávání hnízd ? Sind Winter/roste fůr Waldameisenester gefdhrlich ? Petr Mi/es Mezi ochránci mravenců převládá názor, že za tuhé zimy mohou mravenčí hnízda vymrzat, přičemž mravenci hynou. A že z toho důvodu mravenci v zimě zalézají do větších hloubek, kde nemrzne. A tudíž také, že větší mravenčí kupa, která působí jako tepelný izolátor, mravence před chladem lépe ochrání. Zdá se to být logické, ale některé skutečnosti naznačují, že zimní chlad lesním mravencům nevadí. Jak jinak vysvětlit moje následující pozorování? Ten, kdo si pročetl můj příspěvek o sledovaném výsadku mravenců v Markoušovicích (MILES 2003), se v jeho závěru jistě podivil tomu, že v transferovaném výsadku, který po pěti letech stálého zmenšování počtu jedinců bylo možno považovat j iž za blízký zániku, se část zbývající mravenčí populace před nástupem zimy rozlezla na další dvě místa (pod kámen a pod kořen keře) . Na nich nebylo možno předpokládat, že by zde přezimující mravenci byli před chladem chráněni lépe, než v pět let budovaném mraveništi . Byl jsem zvědav, zda do letošního roku ... s » 2004 tento již nepočetný zbytek výsadku pře- '" -~,:a".r žije. Vzhledem k celkově malému počtu děl­ nic (cca 3000), navíc rozlezlých na 3 místa, jsem očekával, že již spíše nikoliv. Na jaře jsem však byl překvapen , přes zimu mravenců neubylo a podzimní "odpadlíci" se zřejmě všichni vrátili zpět do původního hnízda. Zimní chlad jim tedy neublížil. Je tomu asi skuteč- "~.A)S~~ ně tak, neboť GOSSWALD (1989) na str. 383 • píše, že mravenci Formica polyctena snáší ve stavu tělesné strnulostí mráz až - 13°C. Tato malá mravenčí populace se přes celé vegetační období 2004 udržovala v přibližně stejném početním stavu cca 3000 jedinců , přičemž navštěvovala pouze dva nevelké blízké jeřáby se mšicemi. Oproti předchozím Ilustračn í/oto (MPavlík) . rokům jsem však u ní pozoroval kukly dělnic ( 3.7. pod povrchem kupy asi 100 kukel). A k podzimu , konkrétně 19. září a 3. a 10. října 2004, kdy již dělnice na stromy nevylézaly , se situace z loňska znovu opakovala . Jejich podstatná část (odhaduj i asi polovina) se přestěhovala pod plochý kámen asi 3 m od mraveniště, další menší část pod kořen blízkého keře, zbytek zůstal v hnízdní kupě . Přitom přenášely ve velkém počtu jiné dělnice a ojediněle í kukly dělnic na přezimovací , během vegetačního období opuštěná stanoviště, ale někdy i obráceným směrem. Proč tak činí, je zajímavý problém, hodný bližšího objasnění. Kolem plochého kamene velikosti 25x 15 cm začali mravenci i se stavbou hnízda. Po jeho nazdvižení 10. října bylo pod ním a na jeho spodní straně na sebe hustě nahloučeno asi 300 patrně již zimujících dělnic, které se teprve po chvíli začaly pohybovat, další vylézaly z děr pod tímto kamenem . Tamtéž jsem spatřil 10. října ještě 6 kukel děln ic. Jako druhý příklad toho, že chlad a mráz mravencům v zimním období pravděpodobně

18

Ekologie lesních mravenců

nevadí. je následující. Při mnohaleté revizi mravenišť v Krkonošském národním parku kontroluji solitérní hnízdo Formiea rula, jehož středem prochází kovový kůl s plotovým pletivem, které jej dělí zhruba na dvě stejné části. Toto mraveniště se zde udržuje již nejméně od roku 2000 a postupně narůstá na rozměrech. Jelikož kovový kůl i pletivo jsou dobrými vodiči tepla i chladu, musí střed mraveniště v zimě až do nitra vymrzat (na jaře se ale asi zase dříve prohří­ vat). To, že si mravenci toto místo k založení mraveniště sami vyhledali a v průběhu dalších let neopustili, se zdá nasvědčovat tomu, že jim přítomnost kovu v mraveništi nevadí. Příspěvekje zároveň diskuzí k problému, zda mraveništím škodí či neškodí kovové kryty a ohrádky. V tomto případě se zdá, že neškodí, nebo si mravenci alespoň jejich škodlivost svými smysly a instinkty nejsou schopni uvědomit. Obdobný případ mraveniště vybudovaném na kovovém oplocení pozemku jsem zaznamenal i u druhu Fpolyctena. Při záchranném transferu 4.5.2004 z penzionu pod Vraními horami v Bernarticích u Trutnova bylo jedno z transferovaných mravenišť rovněž půleno tímto kovovým pletivem. Velmi nám to odběr obsahu mraveniště ztěžovalo. V závěru mého příspěvku vyslovuji názor, že mravencům zimní vychládání hnízd, pokud se ovšem nejedná o extrémně nízké teploty, nejenže nevadí, ale je jim i ku prospěchu, neboť při sníženém tělesném metabolismu při nízké tělesné teplotě dlouhé zimní období bez možnosti vyhledávání a příjmu potravy lépe přežívají.

Souhrn Příspěvek

se zamýšlí na konkrétních příkladech o významu zimního vychládání pro přežívání Poukazuje na stěhování se mravenců před zimním obdobím a na tvorbu jejich hnízd i za přítomnosti kovových materiálů v nich. mravenišť.

Zusammenfassung Anhand von zwei Beispielen wird gezeigt, dass Winterfroste fůr Waldameisenester nicht gefáhrlich sind. 1. Ein sehr kleines Nest von Formiea polyctena mit etwa 3000 Arbeiterinnen ist wahrend der Winterzeit ohne Verluste bei der Individuenzahl geblieben. Dieses Nest spa1tete sich sogar vor dem Winter in 3 Teilen auf, bevor es sich im Friihling wieder vereinigte. 2. Formiea rula und F. polyctena kčnnen auch mit leitenden Metallen in ihren Nestern gut iiberwintern und im Friihjahr prosperieren. Literatura MILES P., 2003: Poznatky ze sledování záchranného transferu Formiea polyctena v Markoušovicích u Trutnova. - FORMICA 6: 5-11. GOBWALD K., 1989. Die Waldameise, Band 1, Biologische Grundlagen, Ókologie und Verha1ten. AULA-Verlag Wiesbaden. 660 stran.

RNDr. Petr Miles Sídliště 724 543 71 Hostinné [email protected]

Ekologie lesních mravenců

19

Hnízdění

mravence pařezového (Formica truncorum) v horských chalupách s poznámkami o jeho rozšíření a biologii Nestbauten der Strunkameise (Formica truncorum) in Berghůtten mit Hinweisen uber ihre Verbreitung und Biologie. Petr Mi/es Mravenec pařezový (Form ica truncorum) není považován za příli š hojný druh. SEIFERT (1996) uvádí, že se vyskytuje vždy jen lokálně a dosti nestabilně a nevytváří nikde velkoplošně husté populace. V Německu je pro svoji malou četnost výskytu hodnocen o dvě ochranář­ ské kategorie výše, nežli druhy F.polyet ena, F. rula či F. pratensis. Také u nás jej DAĎOU­ REK (1999) nepovažuje za příliš hojný druh.

Hnízdo

mravenců

Formica truncorum v Jizerských horách

(J. Daňo).

Tyto poznatky však neplatí pro Krkonoše a východní části Orlických hor, kde místy vya stabilní kolonie (MILES 2000) a vystupuje až do nadmořské výšky kolem 900 m. Velkou hojnost výskytu vykazoval před 20 lety v Českosaském Švýcarsku, kde byl dominantní i v lesích (LAUTERER, in litt.). V letošním roce jsem si tuto skutečnost v Krkonoších znovu ověřil a zjistil jsem jeho početné hnízdění i v lidských stavbách. O výskytu F.truncorum ve Vítkovicích v Krkonoších podél elektrovodů na druhé straně silnice od továrny Seba, ca 650 m n. n., kde sousedí s početnou kolonií Formica rula, vímjiž od r. 1996. Při podrobněj ším letošním průzkumu jsem zjistil jeho početnou přítomnost i na mezi asi tváří značně početné

20

Ekologie lesních mravenců

o 100 m výše. Při následném sestupu vozovou cestou do Vítkovic jsem asi o 500 m níže nalezl další početnou kolonii u enklávy čtyř horských chalup. U jedné z nich, chalupy č. p. 38, jsem užasl, neboť centrem jeho výskytu se stala přímo tato chalupa. Bylo to umožněno vybudováním jejího základu z plochých kamenů s četnými štěrbinami, které se staly ideálními úkryty pro mravence. Jednu stěnu chalupy tvořila asi 3,5 m vysoká terasa sestavená rovněž z plochých kamenů, taktéž vyplněná po celé svislé ploše četnými mravenčími hnízdy. Bylo možno říci, že nejen podezdívka, ale celá chalupa byla v podstatě jedním velkým mraveništěm. Celkově se uvedená luční enkláva s chalupami a různými vtroušenými stromy a keři uprostřed vzrostlého lesa nejevila pro výskyt sucho- a světlomilného druhu F. truncorum příliš příhodná. Bez vhodných lidských staveb by zde tito mravenci pravděpodobně nebyli. Lidské stavby s jejich blízkým prosluněným okolím jim však hnízdní výskyt umožnily. Bylo by jistě zajímavé pohovořit si o soužití obyvatel této rekreační chalupy s mravenci, kteří byli doslova všude kolem. Nenapadá mě způsob, jak by bylo možné se těchto mravenců zbavit, eventuální záchranný přesun zde byl vyloučen, to by se musela celá chalupa zbourat. Zlikvidovat by je bylo možno snad jen nákladným zabetonováním všech škvír v podezdívce a ve zdivu budovy. Diskuse Mravenec pařezový (Formica truncorum) je z hlediska biologické ochrany lesa považován za méně významný, neboť žije většinou mimo les. Dle mého názoru tomu tak není, neboť jsem si ověřil, že z lesních okrajů proniká i hluboko do nitra lesa, vylézá do korun stromů a působí zde podobně jako jiné druhy lesních mravenců. Dále je možné polemizovat i s názorem, že se jedná pouze o průkopnický druh, který se s růstem lesa po zastínění hnízd vytratí. Na mnohých místech to tak sice může být, avšak i po velkoplošných obnovách lesů na imisemi nebo i jinak odlesněných místech zde budou vždy zastoupeny i lesní okraje a jiná prosvětlená stanoviště, kde tento druh nalezne možnost svého trvalého výskytu. V souvislosti s tímto druhem se dosud nehovoří o možnostech záchranných transferů. I ty by se však mohly zkusit, zvláště proto, že se hnízda nachází často v okolí lidských sídlišť (nebo i přímo v nich) a mohou zde být velmi nežádoucí. Je však třeba si uvědomit, že jeho biologie je od ostatních druhů lesních mravenců dosti odlišná, např. za dobu jeho rojení je označován konec června až polovina srpna (SEIFERT 1996). Sám jsem v jeho hnízdní kolonii v Dolních Lysečinách pozoroval 12.6.2003 pod plochými kameny současně vajíčka, larvy různých velikostí a kukly dělnic i křídlatců, takže k rojení křídlatců došlo až po této době. Zajímavé pozorování jsem zaznamenal 1.6.2004 ve Vítkovicích v Krkonoších. Asi do vzdálenosti 1 m kolem hnízda F. truncorum bylo přítomno asi 10 bezkřídlých (pravděpodobně starších) samiček tohoto druhu, hojně obklopených dělnicemi. Zdálo se, že dělnice chtějí tyto samičky zahubit a ulovit jako jiný hmyz. Když jsem je však z chumlu je obklopujících dělnic vyjmul, byly živé a nezdály se být ani poraněné. Je tudíž možné, že záměrně opouštěly hnízdo a hledaly místo pro založení hnízd nových. Za úvahu stojí i způsob registrace hnízd F. truncorum. Někdy vytvářejí nápadná velká hnízda z jehličí na okrajích lesních porostů, podobně jako jiné druhy lesních mravenců r. Formica. Ta lze zaznamenávat dobře. Jindy jsou však hnízda ukryta v trávě, v kořenech či pod kameny a v těchto případech je jejich registrace obtížnější. Jsou také často zcela mimo les a nelze je proto zakreslovat do porostních map. Zde přichází v úvahu jejich lokalizace za pomoci GPS systému. Souhrn Příspěvek

se zabývá

Ekologie lesních

hnízděním

mravenců

Formica truncorum i v lidských stavbách. Diskutuje o jeho

21

významu pro ochranu lesa, o možnostech záchranných registrace jeho hnízd za pomoci GPS systému.

transferů

i u tohoto druhu a o vhodnosti

Zusammenfassung ln einigen Berghiitten im Riesengebirge haben sich Vorkommen der Strunkameise (Formica truncorum) etabl iert. Ihre Nester sind in den Steinmauern der Hiitten sehr gut gesch ůtzt . Ihre nicht regelmaíšige, aber črtli ch ha ůfige Verbreitung reicht bis etwa 900 m ii.NN. Sie nisten zumeist an hellen , steinigen, manchmal waldlo sen Stellen, sodass man bei ihrer Kartierung gut das GPS System benutzen kann .

Literatura DAĎOUREK M., 1999: Návrh záchr aného prog ramu mravenců rodu Formica v České republice . - FORMICA 2: 5-26 . MILES P., Přísp ěvek k výskytu mravence pařezového (Formica truncorum Fabricius, 1804) v České republice. - FORMICA 3: 54-56. SEIFERT B., 1996: Amei sen beob achten, bestimmen. - Weltbild Verl ag GmbH, Augsburg, 1351.

RNDr. Petr Mile s S ídli ště 724, 54371 Host inné [email protected]

22

Ekologie lesních mravenců

Stanovištní charakteristiky hnízd lesních mravenců druhu Formiea po/yetena Habitat characteristics ojFormica polyctena nests Pavla

Kůsová

V tomto roce jsem dokončila diplomovou práci, jejímž obsahem bylo zjištění některých které ovlivňují umístění hnízd druhu Formica poly ctena v lesním porostu (KŮSOVÁ 2004). Hlavním cílem bylo dokázat statistickou metodou, že i na vhodné lokalitě existuje rozdíl mezi místem, kde se mraveniště vyskytuje a mistem, kde není. Dalším cílem bylo najít takové proměnné, které by i při pouhém vizuálním měření, respektive odhadu , mohly dostatečně vypovídat o vhodnosti lokality pro nové umístění transferovaného hnízda, maximálně zjednodušit měření proměnných v terénu, prakticky bez použití ji ného přístroje než je běžně dostupný metr a vytvořit škálu proměnných, které by byly použitelné i při jedin é návštěvě lokality. Vše bylo zkoumáno v různých typech porostu na 4 lokalitách. Jako základní lokalita byla vzata Vy tůň 3km severozápadně od Horní Kamenice nedaleko Staňkova na Plzeňsku, kde bylo změřeno 264 míst s mraveništi a 402 míst bez mravenišť. Tento poměr téměř 1:2 měl zajistit dostatečné množství dat pro statistické zpracován í. Na základě této lokality byl vytvořen model pro testování dalších lokalit. parametrů ,

Teplá 1, Teplá 2

Vytůň

Mapka Plzeňského kraje s

umístěním

sledovaných lokalit.

Mezi dále sledované lokality patřila Teplá I (Tepl), Teplá 2 (Tep2) a lokalita Horšovský Týn (Horšák). První dvě se nacházejí v Tepelské vrchovině cca 7 km východně od kláštera Teplá. Posledně jmenovaná je asi 5 km severovýchodně od městečka Horšovský Týn ve zdejší oboře Folhut. U každého mraveniště byly měřeny tyto proměnné : Výška kupy a šířka základny kupy, Vitalita, Zárost kupy, Osvětlení sluncem, Zápoj korun, Typ lesa, Věk porostu, Druhy stromů, Potenciální potravní stromy, Vzdálenost k potenciálním potravním stromům , Počet druhů

Ekologie lesních

mravenců

23

rostlin. U míst bez mravenišť se vynechávaly pouze ty, které nešlo bez hnízda měřit, tj. výška a šířka kupy a vitalita. Na obou typech míst se postupovalo podle stejné metodiky, která vycházela ze schválené metodiky Programu Formica. Pro statistické zpracování získaných dat byla použita diskriminační analýza (DA). Tato metoda je vhodná právě pro posouzení základních charakteristik, které ovlivňují to, zda místo bude či nebude vhodné pro umístění hnízda. Nejvyšší absolutní hodnota standardizovaného koeficientu DA určuje nejdůležitější proměn­ nou při maximalizování rozptylu mezi skupinami a minimalizování rozptylu v rámci skupiny. Rozdíly konkrétních proměnných pro místa s mraveništi a místa bez mravenišť byly vyhodnoceny t-testem. Prvním základním výsledkem byla provedená inventarizace hnízd lesních mravenců v roce 2000 - 2001. Při tomto mapování byly nalezeny dále zkoumané lokality Horšovský Týn, Teplá 1 a 2. Během této inventarizace bylo zmapováno 106 lokalit s počtem 611 hnízd (KŮSOVÁ 2001,2002). V roce 2002 přibyla lokalita Vytůň, kde bylo zaevidováno 264 hnízd. Připojená tabulka ukazuje počty kolonií sledovaného druhu Formica polyctena v jednotlivých kategoriích zmapovaných během celého výzkumu. Označená políčka u kategorie 7 a více hnízd v kolonii jsou mnou sledované kolonie Horšovský Týn, Vytůň a Teplá 1 a 2. Uzemní celek Obecní lesy ML

Stříbro

1-2 hnízda

3-4 hnízda

5-6 hnízd

7 a více hnízd

1

1

O

O

3

O

O

O

3

1

O

1

LS

Přeštice

1

O

O

1

LS

Přimda

16

1

3

2

LS

Stříbro

12

5

4

1

LS Teplá

2

1

1

2

Kolowratovy Lesy

2

2

O

O

LS Horšovský Týn

Tab.J. Počty hnízd v nalezených koloniích na území okresu Tachov. Ekologický rozdíl mezi místem s mraveništěm a místem bez mraveniště Dalším výsledkem je potvrzení základní hypotézy, že je rozdíl v ekologických ných v místech s mraveništi a místech bez mraveniště.

proměn­

Lokalita Vytůň Výsledky potvrzují, že na této lokalitě existuje výrazný rozdíl mezi místy s mraveništěm a místy bez mraveniště i pro celý soubor měřených proměnných. Na histogramu rozmístění jednotlivých míst na diskriminační ose dochází k částečnému pře­ krývání řad kolem kritické hodnoty (střední hodnota diskriminační osy mezi průměrem za místa s mraveništi a místa bez mravenišť), ale většina pozic míst s mraveništi a bez mravenišť je v histogramu oddělena. Mraveniště se podle výsledků DA budou na této lokalitě vyskytovat na místech s větším přísunem slunce z jihu, celkově světlejšího charakteru, ve spíše jehlična­ tém porostu s menší příměsí listnatých stromů a s větším počtem potenciálních potravních stromů (KŮSOVÁ 2004).

24

Ekologie lesních

mravenců

Vytůň

- ,-_J

100

80

"§ C

8

I

60

I

i

_

__

C Bez mro veniš! '

• S m ra ven išti

20

I

I . .

Poloha na diskrim.ose

Lokalita Horšovský Týn (Horšák) V histogramu pozic vzorků na di skriminační ose jsou místa s a bez mraveni šť jasně oddě­ lená. Jedině v kategorii, ve které se nachází kritická hodnota, dochází k překryvu hi stogramů obou řad .

Hor šá k 14

I

12

..... Vl

oc

8

o

6

Qj

I

10

4 2

o

I

I

Cl Bez mra venišf mra v eništ i

i. s

L-_'- -'-J-.-J_~~_~ _ _11 n

-3.656

-2.30 1

-0.94 6

0 .409

1.763

3.118

Dal~ l

Poloha na d iskrim.ose

Na místech s mraveništi je vice slunce z ji hu, jihovýchodu i jihozápadu, dále vice celkového světla a menší výskyt borovice (KŮSOVÁ 2004). Lokalita Teplá 1 (TEPl) Hodnoty histogramu ukazují, že k překrývání grafů dochází kolem kritické hodnoty. Nejpo četn ěj ší třídy hi sto gramů skupiny míst s mraveništi a bez mraveni šť jsou sousedící. Pro místa s mraveništi je třeba mén ě světl a z východu, vice celkového světla, méně modřínu , vice potenciálních potravnich stromů a menší vzdálenosti k nim (KŮSOVÁ 2004).

Ekologie lesních mra ve nců

25

TEPl 18

,- ---

16 _

14 12

-- - ---

O 10

.f OJ

>(J

8

----

6 4 2 O

JJJ__ -

D----"J_ _ --

- ----2.135

· 1.177

I

,

--- - - --- - -

~-

- --

-3.092

- - -1

-0.219

0.739

-

-

CJ Bez rrr c v enš r

. SJI!o v e ništ.!-_

--i --

- - I _.' --I

' .697

2.655

3.613

Dal! i

Poloha na d iskrirn .ose

Lokalita Teplá 2 (TEP2) Hodnoty histogramu napovídají , že k p řekrýv án í hodnoty.

grafů řad

dochází ve třídě kolem kritické

TEP2 16 I

: ,---14

---- l

1

l ________--...~'_'_I~j "'-4 .197

-2.9 70

- 1,742

-0 .5 104

0.713

1.94 1

3 .169

mm.".

o" ,

m' ,"",," _

Dalt !

Poloha na di skrim .ose

Hodnoty pozic vzorků pro místa s a bez mraveni šť jsou obrácené než u předchozí lokality. Je to způsobeno otočením di skriminační osy, která hledá takovou pozici v mnohorozm ěr­ ném matematickém prostoru, aby maximalizovala rozptyl mezi skupinami a minimalizovala rozptyl v rámci skupin. Opačné znaménko a tím pádem otočení osy nemá na interpretaci výsledků vliv, protože k tomu využívá absolutních hodnot standardizovaných d iskriminačn í ch koeficientů.

Pro místa s mraveništi je třeba méně zárostu, více slunce z jihu, více borovice, a více druhů rostlin (KŮSOVÁ 2004).

méně břízy

Shrnutí ekologického rozdílu mezi misty s a bez mraveništi Výskyt nejpoč etněj ších tříd na histogramu lokality Teplá I obou skupin vedle sebe indikuje, že na této lokalitě F. polyc tena využívá habitat, který je nejblíže podobný všeobecným podmínkám na celé lokalitě . Jinými slovy, lokalita Teplá I je ze zkoumaných lokalit nejuniform ěj š í co se týče vhodnosti náhodných míst pro potenciální nové místo pro transfer. Na všech lokalitách je v grafu zřetelné oddělení ekologických charakteristik míst

26

Ekologie lesních mravenců

s mraveništi od ekologických charakteristik míst bez mravenišť. Tím je potvrzena vstupní hypotéza, že na vhodné lokalitě je ekologický rozdíl mezi místem, kde se mraveniště nachází a náhodným místem v porostu, kde se nenachází. Vzhledem k dosavadním zkušenostem z terénu je spíše pravděpodobné vysvětlení, že si mravenci nové místo aktivně vybírají na základě kombinace nějakých charakteristik habitatu daného místa. Je to pravděpodobnější než vysvětlení, že si mravenci aktivně mění novou lokalitu. Samozřejmě tím není myšleno ovlivnění půdní struktury, fauny v okolí hnízda, přítomnosti mšic na stromech v okolí hnízda či přítomnost některých druhů rostlin. Toto všechno mravenci dokáží ovlivnit a pozměnit tak, aby na lokalitě dobře prospívali. Myšleny jsou proměnné jako zápoj korun, druhy stromů v okolí hnízda apod. Ovšem sledované proměnné neměly pomoci určit co dokáží mravenci pozměnit, ale spíš určit, zda si místo svého nového hnízda vybírají na základě určitých charakteristik. Doporučení

pro praxi Záchranné transfery mravenišť chráněných druhů lesních mravenců, ke kterým patří i Formica po/yctena j sou stále častěj šími nouzovými řešeními ochrany . Jelikož jsou záchranné transfery na rozdíl od plánovaných vykonávané v časové a materiální tísni, je nutné optimalizovat podmínky transferu a vyvinout snadnou a levnou metodu zjišťování vhodnosti nového stanoviště.

Výsledky této práce dokazují, že výběr vhodné lokality je rozhodujícím ale ne jediným kritériem pro nové stanoviště mraveniště. Na vhodné lokalitě je nutné důsledně hodnotit konkrétní místo, stanoviště, kde bude mraveniště založeno. Vhodná nová místa pro založení pře­ nášeného mraveniště by se měla nacházet v jehličnatém lese se zastoupením smrku kolem 60 - 70%, kde příměs borovice, modřínu, či břízy nepřesahuje 30%. Na daném místě by mělo dopadat slunce z jihovýchodní až jihozápadní expozice minimálně ze 3%, raději víc než 50%, celkové světlo na daném místě by mělo dopadat ze 12-35% a v blízkosti by se měly nacházet 3-4 potenciální potravní stromy. Souhrn Práce je zaměřená na praktickou ochranu lesních mravenců rodu Formica. V letech 2000 - 2002 byl z větší části zinventarizován okres Tachov. Na území lesních správ Horšovský Týn, Teplá a Přeštice byly nalezeny větší kolonie druhu Formica po/yctena Foerster, 1850 (nejmenší má 23 hnízd (Horšovský Týn), dvě kolonie po 33 hnízdech (Teplá) a největší je v revíru Vytůň - komplex o cca. 264 hnízdech (Přeštice)), které byly v průběhu diplomové práce dále sledovány a vyhodnocovány. V letech 2002 a 2003 byly měřeny environmentální proměnné (výška a šířka mraveniště, vitalita, zastínění, zápoj korun, osvícení sluncem, expozice, druhová skladba dřevin v okolí hnízda, věk porostu, zárost hnízda, počet druhů rostlin do vzdálenosti 1m od hnízda, počet potenciálních potravních stromů) na všech lokalitách (Přeštice - 2002, Teplá a Horšovský Týn - 2003) a to jak na místech s mraveništi, tak na dvojnásobném (Přeštice) či stejném (Teplá, Horšovský Týn) počtu míst bez mravenišť. Výběr míst bez mravenišť byl náhodný dle čtver­ cové sítě modifikované občasným výskytem mraveniště v těsné blízkosti daného bodu. Minimální vzdálenost mezi body této sítě či bodem a mraveništěm byla 20 metrů. Cílem bylo stanovit nároky na prostředí lesních mravenců druhu F. po/yctena a vypracovat jednoduchý a levný model pro testování vhodnosti potencionálních nových stanovišť přestě­ hovaných kolonií. Z výsledků této práce vyplývá, že vhodná nová místa pro založení přenášeného mraveniště by se měla nacházet v j ehličnatém lese, kde příměs borovice, modřínu, či břízy nepřesahuje 30%, na daném místě by mělo dopadat slunce z jihovýchodní až jihozápadní ex-

Ekologie lesních

mravenců

27

pozice minimálně ze 3%, raději víc než 50%, celkové světlo na daném místě by ze 12-35% a v blízkosti by se měly nacházet 3-4 potenciálně potravní stromy .

mělo

dopadat

Summary This work deals with wood ants from genu s Formica and their practical conservation. During the period 2000 - 2002 the district Tachov has been inventarized. There have been found severallarger colonies of Formica polyctena Foerster, 1850. Colonies studied here were found in the forest management area Horšovský týn, Teplá and Přeštice (the sma11est one is Horšovský Týn with 23 anthi11s, two colonies near Teplá have both 33 anthi11s and the largest one is in the forest district Vy tůň near Přeštice - a complex about 264 anthi11s). During years 2002 and 2003 environmental variables were measured (height and width of the anthi11, its vitality, overshadowing, canopy closure, exposure of sunlight, species composition of trees surrounding the anthi11, age of growth, overgrow of anthill , count of plant species in I m diameter from the anthi11 and count of potential food trees around anthi11) at a11 localities (Přeštice in 2002 , Teplá and Horšovský Týn in 2003) . The variables were measured both at places with anthi11s and the same number or twice the number of places without anthills . Selection of places without anthi11s were random in conforrnity with square grid modified with occasional presence of an anthi11 near the point of the square grid. ~ The minimal distance between points or between no-anthill and anthi11 point was 20 m. The aim of this study was to estimate the habitat requirements of F. polyctena and to establish a simple and inexpensive model to test suitability of potential new sites of transferred colonies. The results of this thesis show that suitable new sites for successful survival of the transferred anthill should be located in coniferous forest , Lokalita Teplá2 (P.Kůsová) . proportion of additional trees such as Pinus, Larix or Betula should not exceed 30% , sun expositions should be south-east to south-west at least from 3%, preferrably more than 50%, the totallight should reach the site from 12-35% and there should be 3-4 potential feeding trees in the vicinity of the site. Literatura KŮSOVÁ P., 2000: Akce Forrnica na území okresu Tachov. - FORMICA 3: 53. KŮSOVÁ P., 2001: Program Forrnica na území okresu Tachov pokračuje. - FORMICA 4:50. KŮSOVÁ P., 2004 : Stanovištní charakteristiky hnízd lesních mravenců druhu Formica poly cfena. Přírodovědecká fakulta UK, Praha. Pavla Kůsová Olštýnská 733/3 Praha 8, 181 00 [email protected]

28

Ekologie lesních

mravenců

Mapování mravenišť v CHKO Broumovsko Die Kartierung der Waldameisen in der Naturschutzland-schaft Broumovsko Petr Mi/es Náchodsko a Broumovsko náležely v I. etapě inventarizace v Programu Formica v letech kolem r. 1985 k těm nejvíce zapojeným a zúčastn i l a se jí celá řada mapovatelů. Svědčí o tom obsáhlá dokumentace deponovaná na Správě Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v Polici n. Metují, kterou jsem měl možnost důkladně prostudovat. Dozvěděl jsem se z ní také mnohé o průběhu tehdejší inventarizace v celé ČR. Také HRUŠKA (1998) uvádí ve svém seznamu 51 cenných matečních komplexů mraveni šť 7 lokalit z okresu Náchod, z nichž nejméně 2 (Ostaš, Matemice) jsou z území CHKO Broumovsko . Celkový výsledek, pokud se týká počtu nalezených mravenišť v CHKO Broumovsko, však nebyl nikterak oslnivý. Bylo to 347 mravenišť 4 druhů (234 Formica polyctena, 55 F. pratensis, 54 F. rufa a 4 F. truncorum). Početnější komplexy hnízd byly nalezeny jen na 5 lokalitách. Výraznější zvýšení tohoto počtu nepřinesla ani diplomová práce řešená v r. 1998 - 1999 (MÁLEK 2000), v rámci které bylo nalezeno 113 mravenišť hlavně na Hronovsku u Homole a Matemice . Potvrzuje to moji zkušenost z Krkonoš i Jizerských hor, kde jsou lesní mravenci také nepočetní a je třeba si tam vážit každého mraveni ště. Po 19 letech se však mohla situace změnit a proto bylo v tomto roce 2004 přikročeno k další inventarizaci. Bylo to umožněno schválením příslušného projektu při výběrovém řízení na ÚVR ČSOP v rámci spolupráce s LČR (Ochrana biodiverzity v lesích).

Mapování v CHKO Broumo vsko 18.8.2004 (RNDr.P.Mi/es) .

Odborná

činnost

29

Pro začátek byl za hlavní centrum průzkumu zvolen prostor u Kočičích skal, asi 550 - 580 m n. m., který byl nejbohatším místem výskytu mravenišť i v r. 1985, kdy jich zde bylo napočítáno 85. Na lokalitu jsem byl dopraven pracovníkem Správy CHKO Broumovsko p. Jiřím Spíškem, který byl i při vlastním vyhledávání mravenišť v terénu nápomocen. Nečekanou, ale o to vítanější pomocí byla aktivní účast členů zájmového turisticko-ochranářského sdružení Jasan, zejména p. Petra Babici, Pavla Linharta a Štěpána Kubečka. Společně jsme na sledované lokalitě nalezli a označili 132 hnízd F.po/yetena. Počtem hnízd je to zatím nejbohatší naleziště nejen v CHKO Broumovsko, ale více jich není známo ani z Krkonoš či Jizerských hor. Pozoruhodností mravenišť u Kočičích skal je jejich hromadný výskyt v porostech vysoké kapradiny hasivky orličí (Pteridium aquilinum). Její přítomnost mravencům zřejmě velmi svědčí, ačkoliv jsou v nich mraveniště ve vegetačním období velmi zastíněná. Vyhledávání mravenčích hnízd v hustých porostech kapradin je dosti obtížné, takže je pravděpodobné, že všechna nebyla dosud nalezena. Lze konstatovat, že průzkum v CHKO Broumovsko je úspěšně nastartován a splnil oče­ kávání. Při jeho pokračování v následujících letech je možno, vzhledem k rozsáhlosti zalesně­ ného území CHKO, očekávat eventuální nálezy dalších, dosud nezmapovaných mravenčích kolonií. Hodně bude při tom záviset na spolupráci se Správou CHKO Broumovsko, lesními správami a místními zájemci. Na další vytypované lokalitě v Boru u Machova byl průzkum méně úspěšný, byla nalezena jen 4 mraveniště, Podle pozdějších informací jsme však místa s velkým počtem mravenišť těsně minuli. Opět zajímavý úkol pro příští rok! Souhrn Při

obnoveném mapování mravenišť v CHKO Broumovsko v roce 2004 bylo v blízkosti u Police n. Metují, 550-580 m n. m., nalezeno 132 hnízd Formiea po/yetena. Je to zatím nejpočetnější komplex mravenišť v rozsáhlé sledované oblasti severního českého

Kočičích skal pohraničí.

Zusammenfassung Seit dem Jahr 2004 wird die Kartierung im LSG Broumovsko im Nordwestlichen Teil Bčhmens erneut. Das wichtigste Ergebnis ist der Fund einer Waldameisenkolonie von Formiea po/yetena mit ca. 132 Nestern bei Kočičí skály (Katzenfelsen) bei Police nad Metují. Literatura HRUŠKA J., 1998: Program .Formica" a možnosti jeho využití při obnově stability lesních ekosystémů. -FORMICA 1: 6-19. MÁLEK P., 2000: Zpráva o výsledcích inventarizace lesních mravenců na území CHKO Broumovsko. - FORMICA 3: 51-52.

RNDr. Petr Miles Sídliště 724 543 71 Hostinné [email protected]

30

Odborná

činnost

Úspěšné záchranné transfery mravenců Formiea polyctena a Formiea rula do vyšších horských poloh Krkonoš Die erfolgreichen Rettungsumsiedlungen von Formica polyetena und Formica rufa in die Hoehlagen des Riesengebirge-Nationalparks. Petr Mi/es Transfery lesních mravenců v Krkonoších mají svou dlouhou historii. Již v r. 1979 byl masivní záchranný transfer (1680 litrů) druhu Formi ca poly ctena z lokality Vršíček z Teplicka do polesí Jizerka mezi Vrchlabím a Valteřicemi , asi 500 m n. m. Měl sloužit k odběru mravenců jako zdroje potravy pro chov tetřeva hlušce ve Vrchlabí a později na Rýchorách. V následujících letech však výsadek nebyl sledován, upadl v zapomnění a takřka vymřel. V roce 1998 jsem nalezl na lokalitě jen dvě malá vitální hnízda o celkovém objemu 0,14m3 • Další transfery mravenců byly prováděny na Rýchory, kam byl chov tetřevů přemís­ těn. Dělo se tak převážně z Hostinného, asi 400 m n. m., od včelstev , kde škodili. Někteří z těchto mravenců, kteří měli být doplňkovou potravou tetřevích kuřat, unikli a v r. 1981 založili u boudy Sokolka, asi 1000 m n. m., prosperující mraveni ště. To se zachovalo do dnešních dnů, naposledy jsem ho kontroloval za přítomnosti pracovníků Správy KRNAP 4.5. 2004. Jeho rozměry činily 120x40 cm, vitalita byla vynikající. Na tomto stanovišti se udrželo tudíž již 23 let a vertikální přesun činil asi 600 m. Já jsem se sice na tehdejších přepravách mravenců pro chov tetřevů, které byly po roce 1981 ukončeny, osobně nepodílel, prosperující samovolně vzniklé mraveniště u Sokolky mě však inspirovalo k pozdějším transferům s cílem obohatit jimi lesní porosty a přispět k posílení jejich ekologické stability. První z nich se uskutečnil v r. 1989 do Horních Albeřic , asi 800 m n. m., ve spolupráci s RNDr.P .Pecinou, který o něm podrobně referuje v samostatném p ř ísp ěvIlustrační foto (J.Daňo). ku (PECINA 1998). Také tento výsadek je dodnes velmi stabilní a vitální. I některé následující transfery se dobře uchytily a produkují pohlavní jedince stejně jako přirozená silná mraveniště . Jejich ucelený přehled do r. 1999 je uveden v příspěvku Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku (MILES 1999). V následujících letech, a to platí až do souč as nost i , byly prováděny výsadky ze záchranných transferů do různých částí Krkonoš v nadm. výšce 620 až 1050 m. Většina jich je zpočátuskutečněn

Odborná

činnost

31

ku chráněna ochrannými kryty, které se po stabilizaci a růstu mravenišť odstraňují. Pokusy byly činěny i s polygynní formou Formica rufa. I u ní lze označit některé výsledky za velmi úspěšné, i když přesuny nebyly tak vzdálené. Na základě požadavku odboru lesního hospodář­ ství Správy KRNAP jsou upřednostňoványvýsadky do vytypovaných porostů, v nichž dochází ke gradacím ploskohřbetky smrkové (Cephalcia abietis). Proti ní bylo i na území KRNAP používáno leteckých chemických postřiků přípravkem Dimilin, který pravděpodobně zasáhl i některá mraveniště. Ačkoliv se na některých stanovištích výsadky dobře uchytily a narůstaly na objemu, zů­ stávaly solitéry. V posledních letech však došlo u třech z nich i k šíření oddělků dále do okolí. Jedná se o -výsadky z let 1991 (Rýchorský kříž), 1995 (Velbloudí cesta) a 1997 (Růženina cesta). Nacházejí se na značně svažitých okrajích takřka čistě smrkových porostů, při rozhraní mlází a vzrostlého lesa, 800-850 m n. m. Některé jiné výsadky však vyhynuly, takže velmi záleží na volbě vhodného stanoviště. Proto je upřednostňujeme na těch lokalitách, na kterých byl již úspěch pokusně ověřen. Při vyhodnocování výsledků výsadků v Krkonoších jsem dospěl k zajímavému poznatku, že jejich úspěšnost je větší v polohách vyšších (kolem 800-1000 m n. m.) než v polohách nižších (kolem 500-700 m). Je to s podivem, neboť záchranné transfery z nežádoucích a ohrožených mravenišť pocházejí převážně z podhůří Krkonoš z nadm. výšky kolem 400-500 m. Snad je to způsobeno možnou větší nabídkou hmyzu výše v horách, konkrétně přemnožující se ploskohřbetkou smrkovou, která zde v některých letech působí problémy. Souhrn V Krkonošském národním parku se v mnoha případech daří úspěšně transferovat ohrožená mraveniště z nižších poloh výše do hor. Výsadky se nejlépe uchycují v polohách 800-850 m n.m., dlouhodobě úspěšné jsou i v cca 1000 m n. m. Nejstarší z nich prosperuje již 23 let. Zusammenfassung Einige Rettungsumsiedlungen aus dem Vorgebirge in die Hochlagen des RiesengebirgeNationalparks sind erfolgreich. Ein Nest F. polyctena, aus ursprůnglich 400 m ti. M. stammend, gedeiht schon seit 23 Jahren gut an einem neuen Ort 1000 m ti. M., wie auch manche anderen Nester. An drei Stellen, 800-850 m ti. M., vermehren sich mit Hilfe von Abtrennungen umgesiede1te Kolonien sogar massiv. Auch mit der polygynen Form F. rufa sind einige gute Erfolge. Literatura MILES P., 1999: Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku. - FORMICA 2: 48-64. PECINA P., 1998: Několik poznámek ke .Jcupovýrn" mravencům rodu Formica v oblasti Albeřic a Lysečin (Krkonoše). - FORMICA 1: 67-72.

RNDr. Petr Miles Sídliště 724 543 71 Hostinné [email protected]

32

Odborná

činnost

Základní mapování oblasti s výskytem druhu Formica aquilonia Yarrow, 1955 v Blanském lese. Basic inventarisation ofF.aquilonia in Blanský les Jiří Nešpor,

Martina Nešporová

Úvod Dnes již bez jakýchkoliv diskuzí, dohadů či spekulací můžeme konstatovat, že v oblasti CHKO Blanský les na jižních svazích Kleti, okolo Bílého kamene a podél místy peřej ovitého potoku Hučnice s převažujícím výskytem druhu F.aquilonia, kterou na základě detailního průzkumu vymezil zhruba na ploše 300 ha MILES (2000), představuje největší dosud evidovanou lokalitu lesních mravenců v České republice. Dle informací od místních občanů včetně revírníka pana Burdy se zde lesní mravenci vyskytovali i v dřívějších dobách, ale gradace jejich výskytu byla zahájena zhruba před 15 až 20 lety. Dodnes je možné nalézt stopy po ně­ kolika dřívějších pokusech zdejší hnízda označit a spočítat. Na prvotní průzkumy (MILE S 2000) navázal v r. 2002 RNDr. P. Miles pokusem zdejší mraveniště alespoň spočítat, avšak jeho záměry zhatily tehdej tragické povodně. Skutečný průlom představovala svým způsobem až opravná inventarizace z roku 2003, která byla označena jako 1. etapa mapování a na ní v loňském roce navázala i podzimní 2.etapa, při které bylo již uplatněno mapování po jednotlivých částech celé oblasti (MILES & NEŠPOR 2003). ší

Výsledky mapování v roce 2004 Při vědomí náročnosti mapování v této oblasti jsemje v průběhu letošní zimy rozplánoval původně na tři roky, tj. s předpokládaným ukončením v roce 2006. Pro letošek jsem původně zvolil k mapování tyto lokality: Kočičí kout, Říjiště a Libina - sever a toto jsem doplnil ještě o monitoring lokalit U Martínka a U chytu. K zajištění mapování jsem zvolil strategii čtyřden­ ních, resp. později i pětidenních mapovacích víkendových turnusů jedenkráte za 14 dní, tzn. mezi pobytem v CHKO Blanský les jsem měl vždy desetidenní přestávku, v průběhu které jsem se věnoval vlastní práci a po večerech pak doma zpracovával do úmoru data získána v průběhu předchozího turnusu. Jestliže jsem přímo v terénu po předchozí přípravě začal turnusem 16.-19.4.2004, potom realizaci pro letošek naplánovaných, včas řádně připravených a schválených projektů jsem ukončil turnusem 25.-28.6.2004. Ihned následně byly dokončeny zbývající výstupy, ke kterým jsem získal podklady při posledním turnusu a projekty byly souhrnně zkompletovány k předání. I když veškerá tíha s jejich realizací spočívala na mne, částečně mi pomáhaly i moje děti Martina, Kristýna a Jan, které se i účastnily v jednom turnusu vlastního mapování a výzkumu. Výsledky jsou souhrnně uvedeny v tab. 2. Z nich vyplývá, že realizací 3. etapy jsme se dostali včetně hnízd zmapovaných v průběhu 1. a resp. i částečně 2.etapy mimo uceleně zmapované lokality a včetně hnízd od loňského mapování vyhynulých, resp. zničených (12 hnízd) přesně na číslo 1500 mravenišť, z toho se v uceleně zmapovaných lokalitách nacházelo na ploše zhruba 100 ha (tj. třetina celkové plochy) 1353 zmapovaných hnízd. Přímo v terénu bylo odpracováno celkem 288 hodin a zhruba stejný počet hodin zabralo zpracování dat na požadované výstupy (evidenční tabulky, inventarizační mapy a zprávy). Doplňuji, že hodnoty objemu hnízdních kup byly počítány pomocí metody rotačního paraboloidu (NEŠPOR JAN 2003). Abych případné zájemce o další podrobnosti neošidil, považuji za účelné umístit všechny textové zprávy, jakož i text příspěvku v plném, nezkráceném rozsahu na webu Programu For-

Odborná

činnost

33

~

o

::J

3'

o-

::J Ol·

CJ o -,

O a.

.j::o.

úJ

25 0, 143 0,943 0,004 34,3

21 0,23 1 1,571 0,007 40,8

106,1

200 35

100 10 101,7

nestanov.

nestanov.

35 neměřeno

30 91,4

10 85,6 200

109,8

90 10 89,2 200 20

0,004 37,0

0,0 12 30,6 55 15 87,8 156

100

33,3 0, 159 1, 134

nestanov.

nestanov.

890 865 915 11,95 210 13 17,6

26.6.2004

26.6.2004

4 0,120 0,526

nestanov.

nestanov.

703 680 82 1 9 31 1 3,4

30.5.2004

30.5.2004

Tab.2. Výsledky mapování Blanský les F. aquilonia - 3.etapa (první část) .

!plŮměr Zem.valuv-cm

minimální výška v cm průměr.hod.průměru v cm maximální prům ěr v cm minimální průměr v cm

maximami výška v cm

nestanov.

nestanov.

750 11,5 175 8 15,2

693 620

620 670 5,6 89 34 15,9

644

26.6.2004

30.5.2004

ldo -datum

' ška

25.6 .2004

28.5.2004

[mapováno/ monitorováno od

105,0

30

10 88,0 240

1,04 91 0, 172 1,810 0,005 40,0 120

123,0

80 15 105,0 2 10 30

1,36 31 0,249 1,299 0,005 43,0

1,07

90 7,8

395 18,7 2,02

955 15,96 125

908 880

3.5.2004

30.4 .2004

895 860 93 1 28,4 1 554

19.4.2004

16.4.2004

77,0

10 70,6 180 30

30,8 85

16 0,098 0,855 0,004

0,59

0,59

169 153 10,0

905 16,87

880 835

30.5.2004

14.5.2004

01

Clo)

~

o

:J

o5'

[ll.

-, :J

o

zr

oC-

I

I 1,07 40,1 1,4 4,5

1,04 54,2 7,1 5,2 2 2,2 6 6,7

2,66

2,60

O 0,0 4 2, 4 2,3

30 2,49

200

35 2,49

250

I 3,2 O O

29,2 9,7 1,6

.~vv

~~

~~~'~"IJt,

4 4,5

O O O O 2 1,0 O O 2 1,0 O O

5,2 0,5 2 1,0

1,23 38,2

nestanov.

nestanov.

2,87

30 2,4 1 2,97

320

ne rn ě řeno

ne m ě řeno

O O O O I O 1,1 O O O O O O O O 4 O 2,3 O O O 2 O 1,1 O O ... . ... ... Ta b.2. Výs ledky mapování Blanský les F. aqui lonia - 3.eta pa (druhá část).

Imaximální zemní val v cm 1.... :_ :_'<1_: _~ __: ..nI . , n_

O O 2 0,4 O O

I 0,2

46 4,0 16,5 18 3,2 22 4 12 2,2

1,19

30 2,22 2,65

350

O O 2 1,6 O O

5 4 2 1,6

2 1,6 15 12,0

48 3, 1 8,0

1,17

30 2,47 2,88

350

O O

I 0,6 O O

5 3,0 2 1,2

13 7,9

5 3,0

1,09 41,3 6, 8 5,4

30 2,29 2,50

250

!e.

o

:::J

S'

(1.

Dl·

3

o

C"

Cl.

O

VJ Ol

v cm

1,39

0,67

5,0

15,5

0,00 4 32,6

0,002 32,3 70

0,462 0,013 33 ,0 60

0,804 0,004 37,2 80 5 170 30

85, 1

140 40

81,6

15

21

(třetí část).

200 25

5 86,9

0,943

220 30

85,3

10

75

0,886

0,12 4

23 0, 124

4 0,106

0, 139

34

0,85

0,8 1

0,35 0,71

153

172

1,3

178

187

0,83

Tab.2. Výsledky mapování Blanský les F. aquilonia - 3.etapa

maximální průměr v cm minimální orůměr v cm

lprům ěr.hodnota průměru

minim ální vý ška v cm

16,5

8,3

38 34

181

900 10,44

243

895 22,56

834 7,66

884 870

760 15,67

872 8 18

799 757

7 15 667

220 25

5 nestanov.

80

nestanov.

0,002

0,943

0,128

82

0,82

0,94

11,4

546

640

900 56,33

667

240 20

5 nestanov.

120

nestanov.

0,002

0,153 1,810

nestanov. 303,3

nestanov.

12,8

1993 1240

955 155,62

620

--.J

w

o !:!l.

:J :J

9~

:J

"'Q)."

o

o-

oO-

--- - ---

--

Parametr

I

° °

° °

0,0

6 2,5

/

3 0,5

3 1,7

° ° ° ° ° 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

3 1,7 8 4,6

1 0,5

0,0

2 0,8

° ° °

6 0,9 14 2,2

6 3,5

4 2,1

1 2,6

6 2,5

° ° ° ° (čtvrtá část) .

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

17 2,7

15 2,3

°

8 4,6

0,0

3 7,9

4 1,6

3,0 1,5

36,3 5,5 1,1

39,9 2,6 2,1

250 30 nestanov. nestanov. nestanov. nestanov.

220 30 2,62 4 1,8 8,4 3,0

40 2,47

95,2

30 2,29

97,8 250 30 2,69 37, 1

90,8 180

96,9 200

Tab.2. Výsledky mapování B lanský les F. aq ui lon ia - 3.e tapa

lorocentuální zastoupení

I

2 0, 1

10 0,5

4 0,2

22 1,1

77 3,9 36 1,8

45 2,3

350 20 nestanov. nestanov. nestanov. nestanov.

mica (www.programfonnica.info). Vzhledem k časnému zahájeni realizace naplánovaných a posléze i schválených projektů a jejich brzkému ukončení, jsme se rozhodli vyhovět požadavku vedoucího CHKO Blanský les RNDR. J. Flašara a bezprostředně po ukončení 3.etapy jsme zajistili realizaci i 4. etapy, v rámci které byly v několika dalšich turnusech zmapovány lokality Libina - jih , Mokrá, U Červenodvorské cesty a U Senovážné cesty. Přitom mi opět pomohly pouze moje děti, které jsem však do Blanského lesa bral spiše z důvodu , aby se něco naučily, a to především speciální způsob mapováni a kreslení map, neboť činnost z vlastní inventarizace maji dostatečně zažitou již z lokalit u Babolek. Při realizaci 4.etapy bylo přímo v terénu odpracováno 192 hodin a opět zhruba stejný počet po večerech doma při zpracování dat.

Odběr vzorků

v lokalitě Krumlovské paseky (MNešporová) .

Realizací 4.etapy jsme se od počátku mapování v loňském červenci přehoupli přes hranici dvou tisíc, a to na počet 2046 hnizd, takže o pravdivosti první věty tohoto příspěvku již nelze ani v nejmenším pochybovat. Z uvedeného počtu se v uceleně zmapovaných lokalitách prezentovaných přehledně v níže uvedené tabulce pro 4.etapu a v lokalitách uvedených v tabulce pro 3.etapu nachází na ploše cca 155 ha (zhruba polovina celé oblasti) celkem 1993 hnízd. Rozdíl padá na vrub hnízd zmapovaných v okrajových částech lokalit Hučnice, U Serpentýnky a Krumlovské paseky v průběhu 1. resp. i 3.etapy, které do konce 4.etapy nebyly uceleně zmapovány. Podrobné zprávy ze 4.etapy budou opět uvedeny na webu Programu Fonnica, který byl i pro tyto účely v loňském roce sestaven. V okamžiku, kdy jsme se realizací 4.etapy dostali za polovinu celé oblasti a kdy jsem měl efektivně zvládnutou technologii mapování, a to včetně mapování za deště a do konce aktivního období bylo ještě daleko, rozhodl jsem se pokračovat v dalším mapování, což se mi nakonec při posledním mapovacím turnusu od 2. do 6.9.2004

38

Odborná

činnost

podařilo

až v podobě konečného zmapování celé oblasti s výskytem F.aquilonia. Poslední etapa zahrnula lokality Krumlovské paseky, U vysokých modřínů, Plánský, Knížecí louka, Ručnice a U Serpentýnky, tj. plochu zbývajících zhruba 140 ha. Při 5.etapě bylo přímo v terénu odpracováno dalších 23 O hodin. Inventarizace v rámci 5.etapy byla podána ve 2. kole výběrového řízení jako samostatný projekt a od výsledku tohoto výběrového řízení v podstatě závisí, zda budou výsledky z kompletního mapování vůbec zveřejněny. Vzhledem ke krácení požadované částky na polovinu bylo společně se 4.etapou uceleně dokončeno mapování v lokalitě Krumlovské paseky. Celkem bylo k datu 31.8.2004 zaevidováno v uceleně zmapovaných lokalitách 2253 hnízd lesních mravenců a připočteme-li k tomu i hnízda, která dosud byla evidována v rozpracovaných lokalitách, a to především při jejich hranicích, bylo od počátku mapování v oblasti s výskytem druhu F.aquilonia inventarizováno celkem 2355 hnízd lesních mravenců. Na dokončené projekty navázal detailní průzkum ve zbývajících lokalitách 5.etapy (Ručnice, Knížecí louka, U Serpentýnky, Plánský a U vysokých modřínů), jakož nově i v sousedních lokalitách: Číhaní, Nad Střelnicí, Pod Mechovou cestou a U Nového průseku. V rámci těchto průzkumů došlo k dalšímu upřesnění hranic oblasti s převažujícím výskytem druhu F.aquilonia a především sčítání hnízd lesních mravenců ve sledované oblasti dospělo k číslu 3567 mravenišť. Byl proveden i odhad přehlédnutých hnízd, a to ve výši zhruba 10% z celkově zjištěného počtu. Na základě tohoto odborného odhadu lze předpokládat, že ve vymezené oblasti se nachází 3900 až 4000 hnízd lesních mravenců. Dnes můžeme zodpovědně konstatovat, že při uceleném zmapování byly splněny předpoklady, ke kterým jsem dospěl na základě zkušeností z l.etapy (MILES & NEŠPOR 2003). Samostatnou 6.etapu mapování v Blanském lese představuje průzkum, inventarizace a podrobné zjištění současného stavu komplexu Formica exsecta Nylander, 1846 u Kovářova (MILES 2000). Pro danou lokalitu jsem použil pracovní název Kovářovské pastviny a zjištěné výsledky jsou uvedeny v samostatném příspěvku (NEŠPOR JIŘÍ 2004). K závěrečné zprávě z 3.etapy byl přiložen návrh nejen na realizaci již provedených prací 4. a 5. etapy, ale i návrh dalšího výzkumu lesních mravenců v této oblasti a jejím blízkém okolí po dobu příštího decennia. Ten by měl sledovat podrobnější druhové určení, přesnější vymezení mezidruhových hranic, stanovení silných matečných komplexů a sledování vývojových tendencí v celé oblasti a především pak ve vybraných lokalitách U Martínka a U chytu. Tento návrh zahrnuje i záměr péče o lokalitu s F.exsecta u Kovářova (NEŠPOR JIŘÍ 2004). Diskuze Na základě poznatků ze sledované oblasti zcela reálně připouštíme existenci ještě větších komplexů lesních mravenců s počtem 4 až 5 tisíc hnízd na identické ploše 300 - 350 ha, a to nejpravděpodobněji v oblasti Šumavy, Brd a především pak na územích vojenských oblastí, takže zdejší oblast nemusí být donekonečna největší lokalitou v ČR. K tomu je nutné zohlednit skutečnost, že komplexy lesních mravenců představují dynamické útvary se svými gradacemi, jakož i útlumy populace a největší lokalita může vzniknout i někdy v budoucnosti v již prozkoumaných oblastech. Pokud se vrátíme přímo k dané lokalitě, nejsem v této fázi vůbec zastáncem vyhlášení maloplošné PRo Vzhledem k prosperitě lesních mravenců v dotčené oblasti je nutné pečlivě zvážit veškerá opatření, neboť právě rozumné a vcelku nikterak neomezované hospodaření v lese může být jedním ze zdrojů této prosperity. Osobně považují druhovou ochranu mravenců včetně jejich biotopů za postačující s tím, že managementová opatření lze dohodnout s lesní správou i při projednávání nového hospodářského plánu. Prostředky na ochranu lesních mravenců mimo PR lze čerpat i z jiných rozpočtových kapitol např. na ochranu genofondu. I když

Odborná

činnost

39

CHKO Blanský les. hranice mapovan é oblasti.

cEL

t=:§

1_-'.'"

"" .... -. :

5cl1o,'Me"C /1'(1 ~:

Oa ~'l'I'I

: ,

~

;;;

se skutečně jedná o dosud největší známou lokalitu lesních mravenců v ČR, vyhlášení maloplošné PR na jeji ch ochranu není bezpodmínečně nutné. Na základě zkušeností i ze sledovan é oblasti a jejího okoli je při hospod aření v lese nutné eliminovat sta-vy zp ůs obuj ící předev ším ve smrkových monokulturách nadměrné zastínění a nadměrné zakyselování půdy a tím vytvářející biologicky chudé lesní porosty. Žádoucím opatřením je zajištění dostatečného prosvětle­ ní lesních porostů , čehož lze dosáhnout dostatečnou a vč asnou prořezávkou, resp. později probírkou .

40

Odborná

činnost

Souhrn Příspěvek informuje o průběhu uceleného zmapování mravenišť a inventarizace v oblasti s výskytem F. aquilonia v Blanském lese, a to včetně historie této činnosti. V rámci uceleně ukončeného mapování a následných průzkumů bylo ve sledované oblasti zjištěno 3567 hnízd lesních mravenců. Vše nasvědčuje tomu, že druh F. aquilonia ve sledované oblasti výrazně dominuje. Předpokládá se, že více jak 90% z celkového počtu hnízd přináleží právě tomuto druhu. Je připuštěna jako reálná i možnost existence ještě většího komplexu lesních mravenců v ČR.

Summary Inventarization of wood ant nests in area Blansky les revealed nests of Formiea aquilonia. In this area 3567 nests of woodants were found. It is probable that Formiea aquilonia is a dominant ant species here and about 90% of nests belong to this species.

Literatura AICHELE D., 2001: Co to tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Knižní klub, 430 str. BEZDĚČKA P., 2000: Evidence hnízd lesních mravenců. - FORMICA 3: 76-77. DAĎOUREK M., 2002: O vybraných lokalitách lesních mravenců na Moravě II. - FORMICA 5: 45-52. FLAŠAR 1., 2003: Cykloturistická mapa Blanský les 1:35000. Geodézie ČR a.s. Praha. KREMER B.P., 1995: Stromy. Knižní klub - 287 str. MILE S P., 2000: Vzácní mravenci v CHKO Blanský les. - FORMICA 3: 34-40. MILE S P., NEŠPOR JIŘÍ, 2003: Inventarizace a mapování mravenišť v Blanském lese. FORMICA 6: 37-42. MĎNKER B., 1998: Plané rostliny střední Evropy. Knižní klub, 287 str. NEŠPOR JAN, 2003: Výpočet objemu a povrchu hnízdních kup pomoci modelu rotačního paraboloidu. inFonnica 14.8.2003. NEŠPOR JIŘÍ, 2004: Program Fonnica a ochrana druhu Formiea exseeta Nylander, 1846. FORMICA 7: 57-63. NEŠPOROVÁ M., 2003: Výzkum lesních mravenců druhu Formiea po/yetena Fěrster, 1850 v lokalitě Babolky - 1. část. Odborná práce SOČ - nepublikováno SEIFERT B., 1996: Ameisen, beobachten, bestimmen. Naturbuch Verlag Augsburg. 351 str. STORM V., STEJSKAL A., 2001: Staré mapy Blanského lesa. Sdružení pro duchovní a hmotnou obnovu CHKO Blanský les.

Jiří Nešpor, Rooseveltova 71/IV, 503 51 Chlumec nad Cidlinou [email protected]

Martina Nešporová, Roubanina 41, 679 61 pošta Letovice

Odborná

činnost

41

Poznatky ze života druhu Formica aquilonia Yarrow, 1955 The knowledge ofFormica aquilonia Yarrow, 1955 Jiří Nešpor,

Martina Nešporová

Úvod Jelikož mapování a následné průzkumy druhu F. aquilonia v Blanském lese probíhalo v 15 čtyř- až šestidenních víkendových turnusech po čtrnáctí dnech (NEŠPOR JIŘÍ & NEŠPOROV Á 2004) byla získána celá řada poznatků ze žívota sledovaného druhu včetně struktury hnízdního materiálu, jakož i některé poznatky o dalších druzích lesních mravenců, kteří se ve sledované oblasti s převažujícím výskytem F.aquilonia vyskytují. Struktura stavebního materiálu Vzhledem k výraznému poškození kup na začátku aktivního období mohla být velmi dobře pozoro vána struktura stavebního materiálu hnízdních kup. V jádru jsou zabudovány

- . . .... ........

Ilustra ční foto

(MPavlík).

úlomky větviček, jejichž transport však vzhledem k menší velikosti mravenců sledovaného druhu nebyl po dlouhou dobu pozorován, a proto jsme předpokládali, že se pravděpodobně jedná o přirozený spad na povrch kupy , který je následně zabudováván do jádra hnízda postupným podhrabáváním těchto úlomků větvi ček. V září byl pozorován i transport většího stavebního materiálu, kdy dělnice druhu F.aquilonia táhly i úlomky větviček až 3 cm dlouhé o průměru I až 1,5 mm . Vlastní materiál hnízdní kupy pak tvoří jehličky a ve značné míře drobné úlomky ztvrdlé

42

Odborná

činnost

sm ů ly . Zastoupeny jsou i prachové částečky, resp. drobné hrudky zeminy , jež jsou vynášeny z podzemní části hnízda. V průběhu září byly na povrch kup přednostně transportovány větší borovicové jehličky.

Poznatky ze života druhu F. aqui/onia Vysokou hustotou hnízd, a to lokálně v některých čás­ tech lokalit Kočičí kout a Libina - sever až na úrovn i 30-35 hnízd / ha, bylo potvrzeno, že sledovaný druh vytváří polykalické kolonie . Počtem hnízd ve sledované oblasti, kdy k termínu ukončení 4.etapy bylo od počátku zaregistrováno v dané oblasti 2046 mravenišť a na základě výsledků determinace, provedené RNDr. Petrem Wernerem' kdy ve vzorcích prozatím odebraných především u hranic oblasti sledovaný F_~'" druh F. aqui/onia převl ádá, .4'!T~ byla potvrzena skutečnost, že tento vzácný druh horského mravence na místech svého Lokalita U vysokých modřínů, CHKO Blanský les. výskytu je často dominantním druhem lesních mravenců (SEIFERT 1996). Intenzivní slunění bylo pozorováno od počátku mapování. Často se zde vyskytoval i velký počet slunících se královen v rozmezí I až 50 královen , a to vysloveně i na malých kupách , resp. oddělcích . Např. na oddělku 903 s rozměry 15 cm výška a 30 cm průměr bylo zaregistrováno 10 královen. Vzhledem ke klimaticky nepříznivému průběhu letošního jara probíhalo po dlouhou dobu i dodatečné slunění. Vlastní stavební obnova hnízdních kup byla pozorována ve zvýšené míře až po skončení období intenzivního a dodatečného slunění , kdy byl zaznamenán i transport jemného stavebního materiálu (převážně jehličky , ale i drobné šupinky ze šišek apod.). Bezkřídlé samičky se vyskytovaly na povrchu hnízdních kup nejen v průběhu intenzivního a dodatečného slunění , ale i v průběhu rojení a páření, a to i společně s křídlatcí a naposledy v počtu 10 královen dne 22.7.2004 na povrchu kupy 2536 v nadmořské výšce 1020 m n.m. Početným zastoupením slunících se královen, a to i na povrchu malých kup a oddělků, byl potvrzen vysoce vyhraněný polygynní charakter sledovaného druhu. V hojném počtu byl výskyt královen zaregistrován na povrchu kup, jakož i v jejich blízkosti v okolním terénu na přelomu září - říjen 2004 . Jednalo se bud' o samostatně lezoucí •.,.....",

Odborná

činnost

43

královny nebo královny tažené určitým směrem dělnicí. Na povrchu kup, jakož i v okolním terénu (vždy pouze do poloviny k sousednímu hnízdu) převažoval výskyt královen obklopených chuchvalci dělnic. V rámci těchto pozorování bylo sledováno, jak dělnice vytáhla královnu z chodbičky jednoho hnízda a dovlekla jí na vzdálenost osmi metrů do sousedního hnízda. Zároveň byl v tomto období zjištěn i transport kukel do sousedních lmízd. Podzimní poznatky jsou přičítány snahám vytvořit v rámci příbuzných kolonií rovnovážný stav, jakož i snahám upevnit si v rámci těchto kolonií příbuzenské vztahy. Skutečný význam těchto pozorování bude muset v budoucnu stanovit další podrobný výzkum. I přes klimaticky nepříznivý průběh letošního roku (zima až do druhé březnové dekády, následně chladno a deštivo) rojení sledovaného druhu bylo zaregistrováno koncem května ve dnech 29. a 30.5.2004. Ojediněle bylo zaznamenáno i páření sledovaného druhu na povrchu kupy (kupa 1662 - jeden případ a kupa 1613 intenzivní páření). Nepodařilo se získat poznatky a ani spolehlivé informace o hromadném páření. Vzhledem k tomu, že je uváděno rojení v období červen a červenec (SEIFERT 1996), bude žádoucí zvážit rozšíření rojení sledovaného druhu o konec května. V druhé polovině července 2004 bylo zjištěno u podobně malých hnízd 1497 (30/70/80 cm) a 1500 (20/80/80 cm), přičemž hnízdo 1500 je zhruba 3 m jižně od hnízda 1497, že z obou hnízd směřují severním směrem potravní cesty, které se ve vzdálenosti zhruba 5 m od hnízda 1497 spojují v jednu a společně směřuje na smrk ve vzdálenosti 12 m od hnízda 1497, přičemž cestou míjí několik dalších stejně velkých smrků. Ve sledované oblasti bylo zaznamenáno i rojení druhu Formica polyctena Forster, 1850, a to v polovině května a v menší míře i koncem května v nadmořských výškách od 820 do 940 m n.m. Páření tohoto druhu nebylo zaregistrováno. Vzhledem k tomu, že se období rojení sledovaného druhu F. aqui/onia a druhu F. polyctena částečně překrývalo, resp. na sebe bezprostředně navazovalo, nelze na základě dosavadních poznatků spolehlivě odlišit oba druhy podle doby rojení, resp. páření. V polovině července bylo dne 12.7.2004 zjištěno rojení a páření na povrchu kupy v komplexu, jehož determinace směřuje k druhu Formica lugubris Zetterstedt, 1840. Po nutném ověření druhového začlenění komplexu nad Zelenou cestou bude naopak možné rozlišovat podle doby rojení a páření druh F. lugubris, pokud se zde jeho přítomnost potvrdí, od sledovaného druhu, jakož i od druhu F. polyctena. Přítomnost druhu F. lugubris byla spolehlivě určena ve vzorcích z lokality Libina - jih, kde existence minimálně dvou hnízd tohoto druhu v porostním dílci 507A společně s vyšším zastíněným vzhledem k okolní smrkové monokultuře na spíše plochém terénu zdejšího sedla vysvětluje absenci lesních mravenců v tomto porostním dílci. Bylo zjištěno, že druh F. aqui/onia vytváří oproti druhu F. polyctena spíše menší kupy, i když především v nadmořských výškách od zhruba 900 m n.m. (severní část lokality Kočičí kout, lokalita Říjiště, jakož i prozkoumaná sousední lokalita Krumlovské paseky) vytváří i sledovaný druh velké souměrné kupy. Právě v lokalitě Krumlovské paseky tyto kupy lze nalézt až po horní hranici výskytu sledovaného druhu nad Cestou knížete Jana, kterou tvoří v nadmořské výšce 1020 až 1030 m n.m. hřebenový průsek horského masivu Blanského lesa, za kterým jsou již severní svahy tohoto pohoří, resp. nad kterým jsou severozápadním směrem skalní útvary nejvyššího vrcholku Blanského lesa Kletě 1084 m n.m. Velké kupy v pásmu nad 900 m n.m. působí dojmem, že sledovaný horský druh lesního mravence zde má optimální podmínky pro svůj život a existenci, což souhlasí i s dřívějšími poznatky MILESE (2000). Přičemž přímo v této části oblasti Mgr. M. Dad'ourka při návštěvě dne 20.8.2004 zarazilo, na jak strmých svazích a v jakých podmínkách zde mravenci F. aquilonia žijí.

44

Odborná

činnost

V průběhu dosavadního mapování a pří souvisejících průzkumech bylo zjištěno, že nově mapované lokality Kočičí kout, Říjiště a Libína - sever, jakož i monitorovaná lokalita U chytu, přináleží v rámci vytyčené oblasti k severnímu pásmu prosperity sledovaného druhu F. aqui/onia. Další pásmo prosperity bylo zjištěno v níže položených lokalitách podél potoku Hučnice a k němu přináleží i monitorované lokality U Martínka a Dolní Hučnice . Zde je nutné však kromě sledovaného druhu F. aqui/onia, který zde byl determinován na obou březích Hučnice , počítat i s výskytem druhu F. po/yctena, jenž byl zjištěn oproti dřívějším předpokladům i na levém břehu Hučnice, resp. v horní části nad pramenem Hučnice i s druhem F. /ugubris. Determinaci odebraných vzorků provedl RNDr. Petr Werner. Hnízda sledovaného druhu se nachází podél cest, a to jak směřujících od jíhu k severu, tak i především na severní straně cest vedoucích od východu k západu, podél průseků, které zde dosahují šíře až 15 m, podél mýtin, resp. mladých porostů, na rozhraní porostů, na vrcholku Bílého kamene, který je osvětlován sluncem v letním období od severovýchodu až po severozápad, jakož i v hloubi porostů, neboť oblast se vyskytuje převážně na ji žně situovaných svazích Blanského lesa. Četné zastoupení mravenišť je kromě bukových porostů i na územích s opadavými dřevinami (modřín a jasan), resp. v jejich blízkosti.

Ve sledované oblasti Blanského lesa byly získány dobré zkušenosti s dalším ukazatelem výskytu mravenišť, a to vysokými porosty lesních travin. Poprvé tato zkušenost byla získána ve vztahu k zatravněnému vrcholu Bílého kamene, ke kterému jsem ze tří stran přistoupil až na vzdálenost 30 m a jelíkož jsem žádné mraveniště neviděl , uzavřel jsem mapování v lokalitě

Odborná

činnost

45

Kočičí kout. Oči mi otevřelo až podrobné studium zprávy MILESE (2000) a následná prů­ zkumná výprava, kterou jsem až přímo k trianglu Bílého kamene vykonal dne 30.5.2004 se svými dcerami Martinou a Kristýnou. Na základě jeho poznatků jsem na vrcholu Bílého kamene a nejbližším okolí domapoval 24 hnízd lesních mravenců a od té doby jsme již důklad­ něji pročesávali všechny travní porosty. Spojitost lesních travin a většinou nízkých hnízd sledovaného druhu je v dostatečné intenzitě slunečního záření na těchto stanovištích, ze kterého profitují jak lesní mravenci, tak i hustá společenstva lesních travin.

Diskuze Zásadním se jeví poznatek, že mravenci druhu Formiea aquilonia jsou pravděpodobně více přizpůsobeni životu ve vyšších nadmořských výškách a na strmých svazích, což patrně umožňuje těmto nejmenším mravencům z podrodu Formiea s. str. vytvářet na rozsáhlých územích velmi početné komplexy, ve kterých pak představují dominantní druh lesních mravenců.

Za významný poznatek lze považovat i zjištění jejich způsobu páření na hnízdě, které je podobné jako u dalších výrazně polygynních a polykalických druhů. Na jeho základě bude možné jen vysloveně orientačně odlišovat hnízda F. aquilonia od druhu Formiea po/yetena, kdežto odlišení od druhu Formiea /ugubris se jeví jako reálnější. Výzkum a ochrana lesních mravenců má dlouholetou tradici, což občas svádělo k představám, že vše v této oblasti bylo již zjištěno a není již co dále zkoumat. I z námi zjiště­ ných poznatků však vyplývá, že tomu tak není a v problematice lesních mravenců je celá řada nezodpovězených otázek. Jsme toho názoru, že podrobnější znalosti o nich mohou dát přede­ vším několikaletá každodenní pozorování jejich přírodních komplexů týmem odborníků růz­ ných profesí, doplněná laboratorními pokusy a pozorováními. Souhrn V příspěvku je věnována zvýšená pozornost poznatkům ze života sledovaného druhu Formica aquilonia a problematice ochrany lesních mravenců v oblasti jejich výskytu v Blanském lese.

Summary This article deals with further information about life history of Formiea aquilonia. Conservation problems of this ant species in Blansky les area are discussed.

Jiří

Nešpor, Rooseveltova 71/IV, 503 51 Chlumec nad Cidlinou [email protected]

Martina Nešporová, Roubanina 41, 679 61 pošta Letovice

46

Odborná

činnost

Poznatky z ochrany lesních mravenců v oblasti s převažujícím výskytem druhu Formica aquilonia Yarrow, 1955 v Blanském lese Conservation knowledge ofFormica aquilonia in Blanský les Jiří

Nešpor, Martina Nešporová

Úvod V rámci mapování druhu F. aquilonia v Blanském (NEŠPOR JIR! & NEŠPOROV Á 2004a), jakož i sledování jejich biologie (NEŠPOR JIŘÍ & NEŠPOROV Á 2004b) byla získána při opakovaných návštěvách a terénních pozorováních celá řada poznatků z oblasti ochrany lesních mravenců, ale i komplexní ochrany celé oblasti s převažujícím výskytem druhu F. aquilonia v Blanském lese. Poznatky z ochrany lesních mravenců ve sledované oblasti Neantropogenní poškození hnízdních kup na začátku aktivního období mělo několikerý charakter: • povrchové poškození kupy pravděpodobně v důsledku sběru přebytku mravenčí populace ptáky většinou ve směru největšího narušení zápoje lesních dřevin, tzn. místa, kde se sluní mravenci - teplonoši • hluboké závrty do hnízdní kupy, kdy se lze domnívat, že hlavním předmětem zájmu predátorů pravděpodobně byli různí myrmekofilové včetně jejich larev • rozhrabání kupy černou, resp. i jinou zvěří, a to ve dvou případech (hnízda 174 a 175) na kraji lesa v lokalitě Dolní Ručnice v části hnízda až pod úroveň půdního profilu (10 a 15 cm pod povrch) • rozhrabání kupy nocující černou zvěří, která využívá tepla hnízda jako tepelnou podušku a přitom naruší část hnízdní kupy; pozorováno ve dvou případech, kdy divočák zalehl mezi kupu a blízký strom a přitom poškodil zhruba 40 % kupy směrem ke stromu (SEIFERT 1996). Ohledně

poškozování hnízdních kup lesní zvěří vyplývá z následující tabulky, že ani rozházené hnízdní kupy s poškozením hnízda až pod úroveň půdního profilu neznamenají zánik hnízda, neboť základ prosperity roje v podobě oplodněných samiček je ukryt hluboko v podzemní části hnízda. Navíc u kupy 1613 v lokalitě Dolní Ručnice, poškozené nocujícím divočákem, bylo zjištěno 30.5.2004 nejintenzivnější páření na kupě v celé oblasti a 8.7.2004 byla kupa zcela opravena. Při návštěvě v polovině října 2004 bylo zjištěno, že řada neantropogenních poškození hnízdních kup, která lze sledovat na začátku jara, vzniká ještě před zazimováním lesních mravenců na konci aktivního období. Jedná se především o poškození způsobené nocující černou zvěří, pro kterou je při nástupu nočních mrazíků existence stále vyhřátých hnízd vítanou příle­ žitostí ke spokojenému nocování. Jeví se jako pravděpodobné, že bezprostředně před obdobím zimního nedostatku potravních zdrojů dochází ke zvýšené predaci na hnízdech lesních mravenců jak ze strany divokých prasat, tak i dalších predátorů. Dále byla zjištěna v tomto období četná poškození kup drobnými savci (především hlodavci), kteří v kupách hledají útočiště na zimu. stoprocentně

Poškození hnízdních kup zvěří a ptactvem byla zaznamenána do evidenčních tabulek, resp. byla vyhodnocena i v závěrečných zprávách z jednotlivých mapovaných, resp. monitoro-

Odborná

činnost

47

vaných lokalit. Zarůstání hnízdních kup nemusí být naopak na začátku aktivního období patrné. Teprve až koncem dubna se na mnohých kupách objevily malé semenáčky netýkavky, které v průběhu dalšího měsíce vyrostly do své velikosti. Některé další byliny se objevily až později.

Číslo Hnízda

Výška 2003

Poškoz. 2003

Výška

Průměr

Poškoz,

Výška

Průměr

2003

5/2004

5/2004

5/2004

7/2004

7/2004

160

40 cm

90 cm

O%

35 cm

90 cm

60

%

nesled.

nesled.

161

20 cm

50 cm

O%

15 cm

50 cm

80

%

nesled.

nesled.

174

40 cm

120 cm

0 0/0

(10)

120 cm

100

%

50 cm

100 cm

175

40 cm

150 cm

O 0/0

(10)

150 cm

100

%

40 cm

140 cm

Průměr

Tab.3.: Přehled vývoje rozměrů hnízdních kup s ohledem na jejich poškození zvěří začátkem roku 2004. Poškození ptactvem, resp. drobnou zvěří, tak i rozsáhlé útoky větší zvěře (především pak byla do začátku léta opravena. Tímto byly potvrzeny ve vztahu k ptactvu i informace z odborné literatury (SEIFERT 1996), že ptáci prakticky na začátku aktivního období sbírají pouze přebytky mravenčích populací, které je až na výjimky nemohou ohrozit na jejich prosperitě. Ve vztahu i ke značně přemnožené černé zvěři bylo dokladováno, že dopady jejich působení jsou často přeceňována. Poškození hnízd člověkem bylo zjištěno v následujících případech: • Neúmyslné stržení kupy při stahování dřeva - na stoprocentně poničené kupě se v polovině dubna 2004 intenzivně slunily dělnice jako na jiných kupách a hnízdo s podobně zlikvidovanou kupou z loňského roku si jí zcela obnovilo. • Úmyslné poškození tří kup u Cesty kněžny Teresie mimo turisticky značené cesty pomocí klacku - rozrýpané vrcholky kup - zjištěno 11.7.2004, dne 22.7.2004 rojem opraveno. • Na okraji lesa nad obývanou loukou v enklávě U Martínka nebyla při provedeném monitoringu dohledána ani bříza a ani dvě mraveniště, která u této břízy byla vloni zaevidována a naopak zde byla zjištěna nová studna vodojemu a něco dále ještě jedna, přičemž na správě CHKO o této stavbě nic nevěděli. Je důvodné se domnívat, že tato hnízda byla zničena při hloubení studny. Stav a návrhy na opatření v podobě záchranných přesunů při stavební činnosti byly projednány s pracovníky Správy CHKO Blanský les. černé)

Pro případné transfery byly ve sledované oblasti vytipovány některé plochy, na kterých je nutné provést podrobný průzkum, jednak aby transfery nesměřovaly do míst, kde jsou jiné dluhy lesních mravenců (např. k tomuto účelu byl původně vytipován i porostní dílec 507A, jelikož zde však byl prokazatelně zjištěn výskyt druhu F.lugubris, který by mohl přenesená, ještě neuchycená hnízda v případných soubojích o potravní teritorium lehce zlikvidovat) a navíc by byl sledovaný druh zavlékán mimo skutečnou oblast svého výskytu na nová stanoviště, a jednak aby nedošlo k přesunu do míst, kde by naopak sledovaný druh mohl po svém transferu způsobit erozi místní ekologické rovnováhy.

48

Odborná

činnost

Transfery v souvislosti s běžným hospodařením v lese (těžba dřeva) nejsou uvažovány. Vzhledem k významu lokality a po určitém tápání z důvodu-nedostatku potřebného odborného vzdělání byl učiněn závěr, že zpracování návrhu managmentu pro danou oblast je nutné zadat vysoce odborně fundovanému pracovníkovi, kdy tyto požadavky splňuje v ČR Mgr. Milan Dad'ourek. Při monitoringu již zmapovaných mravenišť bylo zjištěno, že některá hnízda např. hnízdo 452, jež prokazatelně vznikla v období mezi 1. a 2. etapou mapování, tj. od 12.7.2003 do 4.10.2003 jsou vyhynulá, neboť tato mladá hnízda nemusela včas vybudovat dostatečně hluboké podzemní prostory až do nezamrzající hloubky.

Poznatky z komplexní ochrany oblasti s výskytem druhu F.aquilonia a jejího okolí Zastoupení dřevin je podrobně uvedeno v závěrečných zprávách a evidenčních tabulkách. Převažují smrky, místy s příměsí borovic a buků, občas i ucelené bukové porosty, ve kterých však lesní mravenci až na výjimky schází, přítomny jsou i osamocené ostrůvky jasanů a modřínů. Dále v porostu zjištěn javor klen, javor mléč, dub zimní, jeřáb ptačí, třešeň ptačí atd. V lesních porostech registrována v rámci druhového zpestření podsadba mladých jedlí, jasanů a javorů. V rámci studia bylinného patra věnována zvýšená pozornost zvláště chráněným rostlinám a myrmekochorním rostlinám. Většina pozorování a zjištění byla konzultována s botaničkami CRKO Blanský les Mgr. Janou Kailovou a Mgr. Marcelou Paloudouvou, kterým byly předány i výsledky významných zjištění. Ze silně ohrožených rostlin byl zjištěn výskyt následujících bylin: • okrotice červená (Cephalanthera rubra), a to na poněkud netypickém stanovišti ve vyšší nadmořské výšce, než byla zde dosud zj ištěna, u Červenodvorské cesty, kde i kvetla oproti jiným zdejším stanovištím později v průběhu července, avšak i tato pozdní doba květenství odpovídá její biologii; na druhém stanovišti bylo zjištěno zhruba 100 jedinců a následně bylo zjištěno ještě výše položené stanoviště kvetoucí i na začátku srpna, přičemž v té době byla zjištěna na lokalitě u Červenodvorské cesty trofobioza mravenců F.aqui/onia na již odkvetlých okroticích. • všivec ladní - všivec mokřadní, všivec lesní (Pedicularis sylvatica) na sušší části Libinské louky s květenstvím od poloviny května do poloviny června 2004.

• •

• • •

Z ohrožených rostlin byl zjištěn výskyt následujících bylin: dřípatka horská (Soldanella montana) na podmáčených smrčinách podél Cesty kněžny Teresie s registrovaným květenstvím od konce dubna do poloviny května kýchavice bílá (Veratrum album) na několika stanovištích až po 30 jedincích podél horských potoků a mokřadních pramenišť bez zaregistrovaného květenství, kvete až v pozdějším věku., v celé oblasti přes veškerou snahu bylo zjištěno květenství u tří jedinců až po odkvětu koncem srpna pod Mechovou cestou sasankovka lesní (Anemone sylvestris) - její výskyt v lokalitě U chytu ještě ověřit botanikem prha chlumní (Arnica montana) - její výskyt u cesty k Ručnici musí ještě ověřit botanik lilie zlatohlávek tLilium martagon).

Z myrmekochorních rostlin byl zjištěn výskyt následujících bylin: kopytník evropský, violka lesní, sasanka hajní, zběhovec plazivý, rozrazil břečťanolistý, česnek medvědí, pr-

Odborná činnost

49

vosenka vyšší, hrachor jarní , jaterník trojlaločný a mimo lesní porosty i hluchavka skvrnitá . Vzhledem k spíše kusým znalostem o myrrnekochorii může do této skupiny patřit řada dalších rostlin, které se vyskytovaly v dotčené oblasti a v její blízkosti. V rámci bylinného patra byl na stanovištích sledovaného druhu mravence, resp. v okolních lesích, zj i štěn výskyt těchto rostlin: děvetsil bílý, blatouch bahenní, pstroček dvoulistý, rozrazil lékařský, svízel, mařinka vonná, netýkavky , bika hajní, lesní traviny, kapraďo­ rosty - kapraď samec, papratka samičí a další. Bylo zji štěno šíření nepůvodních druhů - např. pravděpodobně s rozvozem sena do krmelců podél cest. Bohatý a četný trofobiotický vztah ke sledovanému druhu lesních mravenců byl kromě již zmíněné okrotice červené pozorován i na bodlácích. Studium místních horských louček bylo zaměřeno i do historie, přičemž bylo zj ištěno , že minimálně ještě koncem 19. století, a na základě věku lesního porostu při zohlednění mýtního věku lesních dřevin pravděpodobně i po zději, se horské louky rozkládaly vzhledem k dřívěj šímu způsobu hospodaření na větší rozloze. U některých byly i v nadmořské výšce kolem 900 m obytná stavení a že se tyto louky rozkládaly často na silně až extrémně podmáčených plochách přede­ vším pak různých pramenišť, které byly následně osázeny smrky, a ty se svými mělkými kořeny jsou vystaveny četným polomům před dosažením mýtního věku . Místy byl již tento stav řešen v rámci druhového zpestření výsadbou odolnějšího jasanu a podobná opatření je žádoucí zvážit i v dalších podmáčených oblastech včetně mapovaných lokalit U chytu a Koči čí kout. Diskuze

V závěrečných zprávách s odvoláním na údaje v evidenčních tabulkách jednotlivých lokalit bylo Tra/ abiotický vztah mravenců Formica aquilonia a dokladováno, že poškození kupy mšic na bodláku v lokalitě Kočičí kout (MNešpo rová). zvěří, resp. i člověkem , i když může ovlivnit zdravotní stav roje, ve větši­ ně případů nemá se zdravotním stavem nic společného, kdy naopak vymírání lesních mravenců je evidováno u nepoškozených a souměrných kup. Tyto s kutečn ost by měl y být do budoucna zváženy v rámci platné metodiky . Větší dopady na populaci lesních mravenců může mít zarůstání hnízd různou buření. Pokud kořenové systémy výraznou měrou prorostou hnízdní kupou, brání toto v průběhu ak-

50

Odborná

činnost

tivní sezóny v pravidelné recyklaci stavebního materiálu a zákonitě musí dojít ke zvýšení vlhkosti a následného zaplísnění. Takové hnízdo, pokud se nepřestěhuje na nové stanoviště, je pak odsouzeno k zániku. Vzhledem k tomu, že k největším poškozením dochází na začátku aktivního období, kdy je po zimě nedostatek potravní nabídky, je nutné poškození hnízd plošně monitorovat právě v tomto období, neboť již v polovině června nemusí být po předchozím i stoprocentním poškození kupy ani památky a kupa působí souměrným a udržovaným dojmem. Na rozdíl od míry poškození je žádoucí, především s odkazem na bohaté zkušenosti Mgr. Dad'ourka, jakož i vlastní poznatky sledovat ostatní charakteristiky (rozměry, zarůstání, jakož i porovnání poškození se stavem na začátku aktivního období) za účelem stanovení vývojových tendencí, resp. meziročních změn až koncem aktivního období, tj.v září, kdy hnízda jsou před zimou stabilizovaná, a to i v souladu např. se změnou síly rodinného roje. Takto získané údaje lze pak spolehlivě porovnávat mezi jednotlivými lokalitami a oblastmi a případně na základě těchto porovnání i zobecňovat získané poznatky. Jeví se nám jako žádoucí zvážit Dad'ourkovu metodiku sledování lesních mravenců i v rámci povinné metodiky Programu Formica, neboť sledování prováděná podle výše uvedené metodiky mohou výrazným způsobem pomoci při hodnocení vývojových tendencí. V případě transferů je žádoucí vzhledem k možnosti případného zavlečení sledovaného druhu na nepůvodní stanoviště a vzhledem ke spíše menšímu rozsahu stavební činnosti, u které připadají transfery lesních mravenců do úvahy, vzít v prvé řadě potaz přesun hnízda po směru potravní cesty poblíž původního stanoviště, neboť v případě hnízd, na jejichž místě nyní je studna, by toto pravděpodobně stačilo. Registrace vyhynutí mladých hnízd potvrzuje i zásady platné pro záchranné přesuny, které je nutné provést včas, aby přenesený roj si mohl vybudovat dostatečně hluboké podzemní prostory a zde v bezpečí přečkat zimu. Tato skutečnost, kdy transfery lze provádět pouze v omezeném časovém období, klade zvýšené nároky na přípravu stavebních akcí, obzvláště v případě menších akcí, kdy jinak od impulsu do konečné realizace včetně schvalovacího procesu lze počítat s krátkou dobou. Poškození hnízd člověkem je oproti poškození způsobené zvěří a ptactvem vysloveně zanedbatelné a jedná se spíše o neúmyslné poškození, neboť pouze u dvou případů lze předpo­ kládat úmysl ze strany člověka. Toto je jedním z důvodů ke zvážení, zda je nutné v uvedené oblasti vyhlásit územní ochranu. Osobně se kloníme k názoru, že územní ochrana ve sledované oblasti není nutná, neboť již druhová ochrana lesních mravenců představuje velmi dobrý nadstandard a tato druhová ochrana zahrnuje i biotop lesních mravenců, tzn. při hustotě více jak 4 hnízda! ha celou plochu, kterou jejich komplexy obývají. Z našeho pohledu by neměla být důvodem k vyhlášení územní ochrany v největším evidovaném komplexu lesních mravenců v ČR skutečnost, že územní ochrana byla v minulosti vyhlášena i v případě podstatně menších komplexů. Není prokázáno, že by rozumné hospodaření v lese vedlo k zániku komplexů lesních mravenců, přičemž podmínky rozumného hospodaření v lese lze stanovit v rámci jednání o lesních hospodářských plánech. Naopak se domníváme, že obvyklý způsob hospodaření v nepůvodních lesních porostech je jednou z hlavních příčin existence rozsáhlých komplexů lesních mravenců v ČR. Souhrn Příspěvek podává na základě dosud nejrozsáhlejší inventarizace lesních mravenců v ČR infor-

mace z oblasti jejich ochrany, jakož i komplexní ochrany jimi obývaných tvoří především hospodářsky využívané lesní porosty.

Odborná činnost

ekosystémů,

které

51

Summary Inventarization in Blanský les is one ofthe largest in the Czech Republic. It provided valuable infonnation about conservation of ants and conservation of inhabited forested ecosystems.

Literatura MILES P., 2000: Vzácní mravenci v CHKO Blanský les. - FORMICA 3: 34-40. MILES P., NEŠPOR JIŘÍ , 2003: Inventarizace a mapování mraveništ' v Blanském lese. FORMl CA 6: 37-42. NEŠPOR JIŘÍ , 2004: Program Fonnica a ochrana druhu Formica exsecta Nylander, 1846 FORMl CA 7: 53-59. NEŠPOR JIŘÍ , NEŠPOROV Á M., 2004a: Základní mapování oblasti s výskytem druhu Formica aqui/onia Yarrow, 1955 v Blanském lese. - FORMICA 7: 33-41. NEŠPOR JIŘÍ, NEŠPOROV Á M., 2004b: Poznatky ze života druhu Formica aqui/onia Yarrow, 1955. - FORMICA 7: 42-46. SEIFERT B., 1996: Ameisen , beobachten , bestimmen. Naturbuch Verlag Augsburg. 351 str. Jiří

Nešpor, Rooseveltova 71/IV, 503 51 Chlumec nad Cidlinou

Martina Nešporová, Roubanina 41, 679 61 pošta Letovice

52

Odborná

činnost

Program Formica a ochrana druhu Formica exsecta Nylander,

1846 The Formica programme and conservation ojFormica exsecta Jiří Nešpor

Úvod Druh F.exseeta stojí v rámci Programu Formica spíše na samé periférii zájmů jeho účast­ níků. Příčinou může být jeho velmi rozptýlený výskyt, kdy na řadě míst chybí SEIFERT (1996). Další příčinou může být určitá neujasněnost účastníků Programu Formica, zda se na tento druh vztahuje zvláštní ochrana dle zákona Č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Spíše přehlíživý postoj ze strany účastníků Programu Formica může mít své kořeny i v počátečním pojetí původního hnutí Formica, které ve svých průkopnických dobách bylo především zaměřeno na problematiku biologické ochrany lesních porostů pomocí lesních mravenců. Vzhledem k řidšímu výskytu, vyhraněné specifičnosti obývaných biotopů, jakož i menší velikosti dělnic, je z tohoto pohledu druh F.exseeta méně zajímavý než jiné druhy lesních mravenců, počínaje nejrozšířenějším druhem Formica po/yetena Forster, 1850. Kromě obecných příspěvků (DAĎOUREK 1999; BEZDĚČKA 2000a, 2000b) jsem zachytil ve zpravodaji FORMl CA podrobnější zmínku o tomto druhu pouze v příspěvku MILES (2000a) a především pak v loňském roce v příspěvku LAUTERERA (2003), který nás na základě svého prakticky šedesátiletého pozorování mravenců podrodu Coptoformica Muller, 1923 informuje o výrazném ústupu až vyhynutí druhu F.exseeta resp. dalších příbuzných druhů z podrodu Coptoformica na řadě lokalit na hranicí okresů Blansko a Žďár nad Sázavou. Pokles populací F.exseeta není typický pouze pro území České republiky, ale v souvislosti s ničením vhodných lokalit je zmiňuje v podmínkách sousedního Německa i SEIFERT (1996). Základní informace o biologii druhu F.exsecta Podrobně informuje v dostupné literatuře o druhu F. exseeta SEIFERT (1996). Ještě více dostupné jsou pro účastníky Programu Formica obecné informace o F.exseeta v příspěvku BEZDĚČKA (2000a), ve kterém jsou mj. popisovány hnízdní kupky jako spíše ploché. Na rozdíl od informací v pracích SEIFERT (1996) a BEZDĚČKA (2000a) autor příspěvku DAĎOUREK (1999) uvádí, že tento druh nevystupuje vysoko do hor. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem, jakož i současným aktuálním informacím řadu zajímavých poznatků zmiňuje právě LAUTERER (2003). I ten mluví o druhu F.exseeta jako teritoriálním mravenci s vysokou agresivitou vůči jiným mravencům, ale i člověku. Podle jeho poznatků nikdy kolonie F.exseeta nevnikaly do kosené louky, šířily se jen na pokraji lesa, polní cesty a po mezích, na slunných místech exponovaných k jihu či západu. Na základě jeho poznatků mravenci též nesnášeli občasné poškození kup zemědělskými nebo lesními mechanismy, přičemž k zimnímu poškození kup žlunami či entomology při výzkumu myrmekofilů byli bez následků tolerantní. LAUTERER (2003) též přes výraznou citlivost druhu F. exseeta na změny především světelných podmínek uvádí značnou "konzervativnost" tohoto druhu, který často zůstal na nevyhovujícím stanovišti, dokud zcela nevyhynul. Na základě svých poznatků popisuje u tohoto druhu strmé kupy z drobných travnatých zbytků a následný výskyt plochých kup tvoře­ ných převážně jehličím považuje za změnu stavební technologie v důsledku vzrůstu okolních smrků a následnému nárůstu spadu jehličí. K doplnění uvádím, že determinační informace o druhu F.exseeta jsou i v práci BRETZ & DOUWES (2003).

Odborná

činnost

53

Osobně na základě zkušeností s agresivitou různých druhů mravenců o teritoriálním charakteru a vysoké agresivitě a bolestivém kousání u jiných druhů než F. polyctena spíše za neopodstatněné. Pokud bych měl agresivitu jednotlivých druhů bodovat od 1 až 10 (10 = nejvíce agresivní), potom bych hodnocení 10 - 11 udělil vzhledem k celoplošné extrémní agresivitě skutečně pouze druhu F. polyctena; hodnocení 7 - 8 u mne získávají druhy F. rula, F. pratensis a F. lugubris, u kterých j sem zaregistroval vysoce agresivní obranu bezprostředního okolí hnízda. Druh F.aquilonia si u mne vysloužil hodnocení 3 - 4 a na základě dosavadních dvou návštěv lokality s výskytem F.exsecta si netroufnu tomuto druhu při posouzení jejich agresivity dát vyšší hodnocení než 1 - 2. Příčinou tohoto vysloveně mírného hodnocení může být skutečnost, že uvedená lokalita skomírá a možná při návštěvě lokality s větším počtem vitálních hnízd by mne přesvědčila o opaku. V souvislosti s uváděnou agresivitou mne pouze udivilo bleskurychlé vyrojení početných šiků dělnic při hrábnutí do povrchu hnízda za účelem zjištění, zda se jedná skutečně o živé hnízdo. Dilema strmých a plochých kup na základě svých skromných poznatků vidím prozatím následovně. Pokud se v okolí hnízda vyskytuje nízký nebo nižší travnatý porost, resp. pravidelně spásaná pastvina, jsou hnízdní kupy spíše ploché a v případě, je-li hnízdo ve vysoké travnaté vegetaci, která částečně hnízdní kupou prorůstá a dokola jí těsně obklopuje, jsou hnízdní kupy strmě vysoké.

Parametr Průměrná

výška kupy v cm

Prům.hodnota průměru Prům.hodn,

v cm

zem.valu v cm

A

B

C

D

E

F

27,3

15,0

20,5

28,0

21,9

24,9

31,0

23,6

48,8

72,5

43,9

62,9

31,0

25,6

48,8

77,5

45,3

64,1

°

29,1

3,8

Míra

zastínění

v%

40,0

38,0

32,5

Míra

zarůstání

v%

45,0

42,0

32,5

18,8

34,5

16,3

0,011

0,004

0,022

0,071

0,025

0,041

1,14

1,57

2,38

2,59

2,00

2,53

Průměrný objem v m 3

Proporcionální poměr K

p

Tab.4. - Porovnání parametrů v lokalitě F.exsecta u Kovářova. A - centrální část, zarostlá vysokou vegetací travin - nezastíněná okolními dřevinami, ale touto vysokou vegetací bylinného patra B - severní světlina, zastíněná okolními dřevinami - hnízda budovaná na vyvýšených travních drnech, z toho pramení i vyšší zarůstání, avšak nejedná se o vysokou travní vegetaci C - okraj travnaté plochy při pásu náletových dřevin s nižší až středně vysokou travní vegetací, tzn. i se strmými hnízdy obrostlé travou, což se podílí především na vyšším zastínění D - travnatá plocha stabilizovaných starších hnízd V od cesty s nižším travním porostem a sluneční expozicí od jihu až k západu E - zbytková část původní lokality celkem = A + B + C + D F - nový komplex prosperujících hnízd na SZ okraji spásané pastviny se sluneční expozicí od V až k JZ, tráva i v okolí hnízd spasena, podprůměrná míra zarůstání způsobena nižšími travinami. Rozdíl ve strmosti vyplývá vedle zhodnocení základních rozměrů hnízdních kup právě

54

Odborná

činnost

i z proporcionálního poměru Kp, který představuje poměr průměru hnízdní kupy a její výšky (NEŠPOROVÁ 2003). Extrém představuje kupa z části A s výškou 43 cm a průměrem 34 cm, tzn. s Kp = 0,79 (Kp < 1). Pokud vezmeme do úvahy v lokalitě u Kovářova pouze stabilizovaná a prosperující hnízda u cesty a na pastvině, potom lze prozatím vysloveně orientačně uvažovat pásmo proporcionality pro druh F.exseeta pro hodnoty proporcionálního poměru mezi 2,4-2,7, což je oproti hodnotě určeného orientačně pro standardní podmínky druhu F.polyetena v rozmezí 1,8 až 1,9 výrazně vyšší. Z toho vyplývá, že za standardních podmínek by druh F.exseeta měl oproti druhu F. polyetena vytvářet výrazně plošší hnízda. Při zhodnocení získaných dat vyplývá, že druh F.exseeta preferuje stanoviště s nadměrnou sluneční expozicí. U Kovářova jsem na území dřívějšího hojného výskytu zaregistroval dne 3.9.2004 v nadmořské výšce zhruba 740 m za přítomnosti Dr. Jana Máci z AOPK České Budějovice celkem 21 živých hnízd a 4 vyhynulá, resp. opuštěná. Z existence malých oddělků v blízkosti u opuštěných hnízd lze usuzovat na možnost štěpení velkých hnízd a budoucí výzkum by měl ukázat, do jaké míry j sou u tohoto druhu miniaturní oddělky s výškou 10 cm a průměrem 18 či 19 cm vůbec životaschopné. Dalších 8 nových hnízd j sem našel na SZ okraj i blízké spásané pastviny, a to do vzdálenosti 1 m od elektrického ohradníku směrem do pastviny. Tato hnízda s travním porostem spaseným až k hnízdním kupkám, s dostatkem sluneční expozice od východu až po jihozápad a s pestrým pásem dřevin za okrajem pastviny (bříza, jeřáb, olše, třešeň ptačí) se jevila jako vysoce vitální, až zde člověk měl na této montánní pastvině dojem, že český název mravenec pastvinný (BEZDĚČKA 2000c) plně vystihuje optimální biotop pro druh F.exseeta, tj. extenzivní montánní pastvina ohraničena dělícím pásem dřevin s dostatkem přímého slunečního svitu. Základní informace o ochraně druhu Formica exsecta Prováděcí vyhláška 395/1992 Sb. uvádí mezi ohroženými druhy bezobratlích živočichů svým způsobem neurčitý a záhadný údaj: mravenec - Formica spp. Jestliže BEZDĚČKA (2000b), jakož i DAĎOUREK (1999) údaj ve vyhlášce jednoznačně vztahují k celému rodu Formica Linnaeus, 1758, potom u řady členů Programu Formica vznikl dojem, že se týká pouze podrodu Formiea Linnaeus, 1758, tj. Formica s.str. To, jak již bylo zmíněno, může být jednou z příčin nedostatečné pozornosti tomuto druhu ze strany účastníků Programu Formica. BEZDĚČKA (2000b) detailně vysvětlil, jak je druhová ochrana v řadě případů problematická, diskutabilní a nahodilá. Neujasněná je i případná příslušnost druhu F.exseeta mezi tzv. lesní mravence. Sem je jednoznačně přiřazuje BEZDĚčKA (2000b), který mezi tzv. lesní mravence řadí vedle druhů podrodu Formica s.str. i sesterský druh Formica pressilabris Nylander, 1846 z podrodu Coptoformica. O druhu F.exseeta jako lesním mravenci se hovoří i v práci BRETZ & DOUWES (2003), která na rozdíl od BEZDĚČKY (2000b) začleňuje mezi tzv. lesní mravence i druh Formiea sanguinea Latreille, 1798. Stejný přístup zaujímá i další německá práce DEWES (2002). Rozdíl v pohledu, které druhy patří mezi lesní mravence má spíše akademický charakter a vyplývá z toho, zda sem přičlenit pouze druhy převážně žijící v lese, kdy z tohoto pohledu by bylo problematické i zařazení druhu Formiea pratensis Retzius, 1783 mezi lesní mravence a nebo zda mezi lesní mravence patří všechny druhy, které staví hnízdní kupy z rostlinného materiálu a které j sou při prvotním shlédnutí i pro odborně vybaveného laika morfologicky podobné. Příčiny kritického stavu F.exseeta v lokalitě u Kovářova je nutno spatřovat ve vzrůstu lesního porostu západně od místa zbytkového výskytu. S tím je spojen i nárůst zastínění na značné ploše této původně otevřené travnaté plochy především vyšší expanzí náletových dře­ vin (břízy, olše, lísky apod.), která zasáhla SV část parcely 1571/4 a parcelu 1571/3 prakticky celou. Místy je provázena expanzí podrostu maliní a ostružiní. Navíc situaci komplikuje

Odborná

činnost

55

i neudržovaná vysoká travní vegetace na parcele 1571/4, která je na řadě stanovišť hlavní Nesmíme zapomenout ani na otázku zanedbání péče o tuto již v roce 2000 kriticky ohroženou lokalitu, neboť již tehdy MILE S (2000a) považoval za žádoucí, aby se Správa CHKO Blanský les dozvěděla o této lokalitě více a sama o ní pečovala. Je tedy vysoce pozitivní, že Správa CHKO v osobě pana R. Janáka v současné době již projevila zájem o péči v této lokalitě a je připravena zde zajišťovat potřebný managment. V tomto smě­ ru některá opatření (citlivě provedené razantní vykácení náletových dřevin) bude moci provést díky pochopení na lesní správě bez nutnosti finančních nákladů formou samovýroby palivového dřeva místními občany. K dokreslení otázky ochrany zřetelně ubývajícího druhu F.exsecta uvádím, že v Němec­ ku, ve kterém SEIFERT (1996) prezentuje výskyt stále početných populací tohoto druhu na řadě míst, požívá tento druh stejně jako druh Formica truncorum Fabricius, 1804 vyššího stupně ochrany než ostatní druhy lesních mravenců, neboť je zařazen v systému německé ochrany jako stark gefáhrdet = silně ohrožený (DEWES 2000). příčinou nadměrného zastínění.

Diskuze Z uvedených údajů vyplývá, že je nutné věnovat pozornost nejen typickým představite­ lům tzv. lesních mravenců, ale i dalším druhům. Inspirací v tomto směru může být přístup MILE SE (1999, 2000a, 2000b a 2001), v jehož zorném poli jsou i méně populární druhy jako F.pratensis, F.truncorum, F.sanguinea, ale i F. exsecta a jehož podrobných informací jsem účinně využíval při mapování největší lokality lesních mravenců v ČR s převažujícím výskytem druhu Formica aquilonia Yarrow, 1955 v oblastí pod Kletí (NEŠPOR JIŘÍ 2004), ale i následně při organizování záchranné mise a následně i mapování lokality F.exsecta u Kovářova.

V tomto ohledu je nutno v rámci Programu Formica jednoznačně prezentovat, ač se tomu již opakovaně ve zpravodaji FORMlCA stalo, že mezi zvláště chráněné druhy patří všichni mravenci rodu Formica. Prioritním však před příslušností do určité škatulky prováděcí vyhlášky musí být skutečný stav věci. Jestliže osobně nepochybuji o tom, že druh F.exsecta patří mezi zvláště chráněné druhy, potom i kdyby tomu tak nebylo, je z dostupných údajů a poznatků zřejmé, že oproti obvyklým druhům lesních mravenců je tento druh více ohrožený, neboť jeho populace prokazatelně výrazně ubývají a místy již definitivně vyhynul a ochranná opatření jsou v tomto případě na místě, i kdyby takto dotčený druh nebyl uveden jako zvláště chráněný v příslušné kolonce přílohy prováděcí vyhlášky. Z tohoto pohledu je zřejmé, že k tomuto druhu, který je zařazen mezi ohrožené druhy, by se na základě aktuálního stavu ohrožení jeho populací nlělo přistupovat spíše jako ke druhu silně až kriticky ohroženému, čemuž obzvláště po vzájemné dohodě majitele pozemků, orgánu ochrany přírody, jakož i dobrovolných ochranářů, samotný zákon Č. 114/1992 Sb., nikterak nebrání. Na základě již provedených jednáních ve vztahu k vymírajícímu komplexu druhu F.exsecta u Kovářova, kde majiteli dotčených pozemků jsou především Lesy ČR a AOPK považuji vzhledem ke vstřícnosti jejich představitelů takovou dohodu za reálnou a v tomto případě u Kovářova nic nebrání v tom, aby se ke zbytkové kolonii F.exsecta přistupovalo po dobu minimálně dalšího decennia, tj. po dobu platnosti nového lesního hospodářského plánu jako ke druhu kriticky ohroženému a ve spolupráci i se Správou CHKO Blanský les zde byl v tomto směru zajištěn pravidelný a citlivě prováděný managment včetně průběžného sledování vývojových tendencí, zda se podařilo nepříznivý vývoj zastavit či dokonce zvrátit. Optimismus v tomto směru přináší nový prosperující komplex tohoto druhu na pastvině č. 1579 a bude tedy žádoucí vstoupit do jednání i s majitelem této pastviny, resp. majitelem stáda krav, které se zde pase. Obdobně je žádoucí ujasnit, jaké druhy patří mezi tzv. lesní mravence. Neujasněnost

56

Odborná

činnost

právní ochrany č i začlenění jednotlivých druhů mezi tzv. lesní mravence může vést k tomu, že druhu není věno vána pozornost jak v rámci Programu na ochranu lesního hmyzu, ze kterého jsou vyč l eněni mravenci (Formica), ale jeho ochrana je opomíjena i v rámci samotného Programu Formica, jak se tomu v případě druhu F.exsecta stalo. Tímto se druh, na který je nutno pohlížet minimálně jako na silně ohrožený, dostane v rámci ochrany přírody do izolovaného vakua a bez potřebné pozornosti v tichosti dochází k nežádoucímu výraznému poklesu jeho populaci až vyhynutí v řadě lokalit. určitému

Osobně se kloním z pragmatických důvodů k Bezděčkovu širšímu pojetí začlení druhů mezi lesní mravence, neboť každý druh, který staví hnízdní kupy z rostlinného materiálu má určitou vazbu na lesní a příbuzné ekosystémy a větší či menší význam pro jejich stabilitu. K tomu mne vede i složitost determinace těchto druhů, kdy řada účastníků Programu Formica je odkázána na determinaci provedenou odborníkem a běžně je lokalita zmapována včetně podrobného vyp lnění evidenčních tabulek a zpráv ještě před konečnou determinací. Nechť je to společně s jednoznačným ujasněním právní ochrany dalším námětem pro nový Záchranný plán Programu Formica, u kterého doufám , že bychom se ho mohli dočkat v projednané a schválené podobě v horizontu dvou let, tj. do konce roku 2006, tzn. 8 let poté, co otázka vypracování nového Záchranného plánu byla nastolena jako aktuální. Z prezentovaných informací je zřejmé, jak důležité jsou podrobné znalosti o jednotlivých druzích. V případě diskutovaného druhu F.exsecta mohou pak vést následn á managmento vá opatření k vytv ořen í stavu, v rámci kterého budou vznikat spíše strmé hnízdní kupy, resp.

Odborná či nn o st

57

;1

,

! \

I

stavu, který povede ke tvorbě plochých hnízd. Obdobně může být uplatněným managmentem kdy nová hnízda budou vznikat pouze při okraji spásané pastviny nebo budou pronikat částečně i do hloubi citlivě sečené travnaté plochy. Nesmíme zapomenout, že i dobře míněné managmentové opatření může být konečnou ránou pro ohrožený druh či celý ekosystém. Pro mne osobně je vzhledem k prosperitě nového komplexu na ploše zmíněné pastviny i při zhodnocení dlouholetých poznatků LAUTERERA (2003) určitým dilematem, zda managment směřovat ke spásané pastvině nebo zda uplatnit citlivě prováděné ruční sečení travnatých ploch (v okolí hnízd opatrně srpy a bezprostředně u hnízda obzvláště opatrně i nůžkami). Osobně věřím, že toto z odborného hlediska vyřeší Mgr. M.Dad'ourek ze Sdružení Krajina, který společně se mnou a p. Janákem dne 20.8.2004 dotčenou lokalitu navštívil a přislíbil, že se sem podívá ještě začátkem října a na základě celkového zhodnocení situaci vypracuje návrh managmentových opatření pro tuto oblast. Při zhodnocení vývojových tendencí bude vhodné aplikovat metodiku jejich sledování vypracovanou Mgr. M. Dad'ourkem Z předložených informací vyplývá, že komplex F.exsecta u Kovářova, který zde v roce 1983 p. L. Lev zmapoval v počtu 160 hnízd a na základě jeho návrhu byl zaevidován v Seznamu cenných matečných komplexů mravenišť jako jediný komplex tohoto druhu, přičemž byl zařa­ zen do nejcennější I. kategorie (MILES 2000a); neuchránilo při zhodnocení stavu z roku 2000 (MILES 2000a) a dalšího poklesu hnízd k dnešnímu dni ani mapování, ani inventarizace a ani zápis do seznamu. Stejně tak žádný komplex mravenišť nemůže ochránit ani vyhlášení územní ochrany, obzvláště pokud by mělo být pouze formální a jeho účelem by mělo být pouze zakreslení další maloplošné PR na příslušné mapě. V tomto případě obdobně ani cedule i se statním znakem opět ohrožený druh včetně jeho biotopu neochrání. Naopak řada z nás zná alespoň jednu lokalitu, kde lesní mravenci prosperovali po dlouhou dobu před jejím zmapováním a registrací a o jejíž dlouholeté existenci měli patrnost pouze lidé z nejbližšího okolí. Osobně j sem dospěl k názoru, že by se k vyhlašování územní ochrany mělo přistupovat vysoce uvážlivě a v rámci toho by nemělo dojít k "násilnému vloupání" někam, kde jsou dveře otevřené. Jsem toho názoru, že jednou z podmínek prosperity lesních mravenců je rozumné hospodaření v lese a případná i dobře míněná opatření, omezující toto hospodaření v rámci vyhlášené maloplošné PR, mohou být ve vztahu k lesním mravencům kontraproduktivní, kdy navíc tato do důsledku nedomyšlená opatření mohou vyvolat averzi vůči lesním mravencům i ze strany těch, kteří o ně dlouhodobě ve svých revírech pečují, tj. lesáků. Druhová ochrana se vztahuje i na biotop chráněného druhu a z mého pohledu je v případě lesních mravenců až na výjimky dostačující, neboť veškerá žádoucí opatření může orgán ochrany přírody dohodnout s příslušnou lesní správou v rámci lesního hospodářského plánu. Ač tedy nejsem vyhraněným zastáncem územní ochrany, v případě lokality s výskytem F.exsecta tato možnost měla být formou přírodní památky včas zvážena, neboť její vyhlášení na pozemcích, jež jsou vedeny jako ostatní plocha a jejichž rozloha nepřesahuje 1 ha nikterak nekoliduje s hospodářskou činností. Její vyhlášení mohlo vést k utváření krajiny k potřebám F.exsecta, což by pravděpodobně výrazně podpořilo zápis této lokality do Seznamu cenných matečných komplexů mravenišť a lze předpokládat, že bychom zde dnes navštěvovali prosperující kolonii tohoto druhu, která by výraznou měrou přispívala k udržení genofondu. Toto vyhlášení by bylo možné i dnes, neboť nepřepokládám, že by došlo ke kolizi s majiteli dotče­ ných pozemků (LČR a AOPK), avšak v současné době se mi jeví jako problematické, nebot' není zřejmé, zda mravence F. exsecta nečeká stejný osud jako i na dalších lokalitách, tj. jejich definitivní vyhynutí. vytvořeno prostředí,

Souhrn Příspěvek

58

informuje o aktuálním stavu v

lokalitě

s výskytem F.exsecta u

Kovářova

Odborná

činnost

v CHKO Blanský les. V souvislosti s tím je podána souhrnná informace o biologii tohoto druhu, jakož i o vlastních, prozatím skromných poznatcích o tomto druhu, neboť jejich znalost umožňuje při ochraně tohoto druhu přijmout účinná managmentová opatření. V souvislosti s tím jsou stručně prezentována data z letošní inventarizace a z jejich zhodnocení vyplývá, že zde od roku 2000 došlo k dalšímu úbytku sledovaného druhu v původní lokalitě. Hlavní příči­ nou je nárůst zastínění především pak z důvodu expanze náletových dřevin ve značných čás­ tech dotčených pozemků, jakož i vzrůstu okolního lesa a výskytu vysoké travní vegetace na otevřených plochách. Nadějí pro udržení F.exsecta u Kovářova je existence nového komplexu na okraji blízké pastviny a záměr Správy CHKO zajišťovat zde pravidelná managmentová opatření.

Summary Formica exsecta population near Kovarov in CHKO Blansky les decreased since 2000. The main cause is increased shading in the area and intensive growth of canopy, Conservation of the locality requires regular management and perhaps new guidelines of Záchranného programu mravenců rodu Formica v České republice.

Literatura BEZDĚČKA P., 2000a: Naši mravenci rodu Formica. - FORMICA 3: 19-24. BEZDĚČKA P., 2000b: Návrh změny právní ochrany mravenců rodu Formica. - FORMICA

3: 68-72. BEZDĚČKA P., 2000c: Česká jména mravenců rodu Formica. - FORMICA 3: 73-75.

BRETZ D, DOUWES P., 2003: Ein farbigerBestimmungsschliissel fůr Hiigel bauende Waldameisen. Ameisenschutz aktue1l2003. DAĎOUREK M.,1999: Návrh záchranného programu mravenců rodu Formica v České republice. - FORMICA 2: 5-26. DEWES E., 2002: Gefahrdung hiigelbauender Waldameisen.Ameisenschutz aktuell S/2000: 30-41. LAUTERER P., 2003: Poznámky o některých druzích mravenců rodu Formica na hranici okresu Blansko a Žd'ár nad Sázavou (Česká rep.). - FORMICA 6: 54-59. MILES P., 1999: Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku. - FORMICA 2: 48-64. MILE S P., 2000a: Vzácní lesní mravenci v CHKO Blanský les. - FORMICA 3: 34-40. MILES P., 2000b: Příspěvek k výskytu mravence pařezového (Formica truncorum Fabricius, 1804) v České republice. - FORMICA 3: 54-56. MILES P., 2001: Věnujme zvýšenou pozornost polygynní formě mravence Formica rula. FORMICA4: 17-18. NEŠPOROVÁ M., 2003: Výzkum lesních mravenců druhu Formica polyctena Fěrster, 1850 v lokalitě Babolky - 1. část. Odborná práce SOČ - nepublikováno. NEŠPOR JIŘÍ, NEŠPOROVÁ M, 2004: Základní mapování oblasti s výskytem dnLhu Formica aquilonia Yarrow, 1955 v Blanském lese. - FORMICA 7: 33-41. SEIFERT B., 1996: Ameisen, beobachten, bestimmen. Naturbuch Verlag Augsburg. 351 str.

Jiří

Nešpor, Rooseveltova 71/IV, 503 51 Chlumec nad Cidlinou [email protected]

Odborná činnost

59

Wilhelm Ambros, významný ochránce lesních mravenců II nás Wilhelm Ambros, der bedeutende Ameisenschutzer bei uns Petr Miles K našim významným, ale málo známým znalcům a ochráncům lesních mravenců náleží Wilhelm Ambros, který působil jako lesník v okolí Světlé nad Sázavou ke konci první poloviny minulého století. Byl německé národnosti a své práce zveřejňoval v německých lesnických časopisech. Po válce přesídlil do NSR, odkud byla u jeho poválečných publikací uváděna adresa: Wilhelm Ambros, Forstmeister a. D., Speyer/Rh., Sophiede-Ia-Roche-Straííe 4. (Snad jen shodou okolností téhož města, kde bylo kompletováno i Gčfřwaldovo monumentální dílo Die Waldameise 1- II. - Gesamtherstellung: Progressdruck GmbH, Speyer.). Ačkoliv W. Ambros měl, jak vyplývá z jeho prací, o mravencích všeobecné obsáhlé znalosti, věnoval při své profesi lesníka svoji hlavní pozornost možnostem jejich využití pro lesní hospodářství.

Byl propagátorem a praktickým realizátorem biologické ochrany lesa za pomoci lesních proti v té době kalamitně se přemnožující bekyni mnišce (Lymantricha monacha) a usiloval za tímto účelem i o jejich umělé rozšiřování. Vzhledem k tehdejšímu systematickému členění mravenců považoval k tomuto účelu za vhodné poddruhy Formica rula rula L. a Formica rufo-pratensis For. (což odpovídá dnešním druhům Formica rula, Formica polyctena a možná i Gčbwaldem uváděnému druhu Formica pratensoides). Činil tak během své mnohaleté lesnické praxe (25 let) v mniškami napadených oblastech ve výběžcích Českomoravské Vysočiny na rozloze ca 2400 ha převážně čistě smrkového lesa. Dosáhl některých velmi dobrých výsledků. Například v části chráněného okrsku o rozloze 50 ha se středně starými a starými smrkovými porosty se mu podařilo během 10 let namnožit původních 30 kolonií lesních mravenců na 311. Na 1 ha lesa připadlo v průměru 6 kolonií. Výsledek jejich působení byl nad očekávání dobrý, tam kde byli mravenci, velmi ubylo housenek bekyně mnišky. Vyniklo to zejména ve srovnání s okolními porosty, kde byly prováděny chemické postřiky. Jeho publikované pokusy a dosažené výsledky působí velmi přesvědčivě. Byl bedlivým pozorovatelem a činnost lesních mravenců vůči tomuto škůdci popisuje velmi působivě a detailně. Všímal si také vzájemných vztahů mravenců, bekyně mnišky a jejích parazitů z čeledi cizopasných much Tachynidae. Konstatuje, že larvy Tachynidae jsou před mravenci dobře chráněné tím, že se zakuklují v lesní hrabance. Ambros však nezůstával pouze u mravenců, ale věnoval se i dešťovkám a dalším problémům spojeným s ochranou lesa. Gčsswald, který shromáždil obrovský literární přehled prací o lesních mravencích, přiklá­ dá jeho poznatkům a pozorováním velký význam a cituje z nich ve svém díle obsáhlé pasáže. I W.Ambros však měl svého předchůdce a vzor. Byl jím lesmistr Schulz z Wirtschkowitz ve Slezsku, kterého Ambros považuje za zakladatele cílevědomého rozmnožování lesních mravenců. 40 kolonií lesních mravenců, se kterými Schulz v r. 1889 v jím obhospohodařovaných lesích začínal, přes počáteční potíže namnožil do r. 1925 na 1000. Způsob, jak toho dosáhl, popisuje podrobně ve svých publikacích Insektenschaden in Schlesien. - Dt. Forstzeitung (1908), 23: 742-745, Kůnstliche Vermehrung der Ameisen, - Dt. Forstwirt (1924), 6: 88 a Nochmals: Kůnstliche Vermehrung der Waldameise. - Dt. Forstwirt (1925), 7: 213-214. Protože jsem se o životě W.Ambrose nic bližšího nedozvěděl, obrátil jsem se s písemným dotazem na zastupitelstvo německého města Speyer/Rh., kde se po druhé světové válce usídlil. Od jeho pozůstalých dcer, na které mě městské zastupitelství odkázalo, jsem obdržel fotografie jeho osoby a následující informace: mravenců, především

60

Různé

Narodil se 19.12.1887 v Paskově nedaleko Moravské Ostravy. Jeho otcem byl Julius Ambros, obchodník se dřevem, matkou Maria Angela, která po brzké smrti svého manžela převzala jeho obchod. Po základní a střední škole absolvoval tehdejší lesnic kou školu ve Frýdku-Místku. Potom pracoval jako správce v různých soukromých lesích , m. j . u hrabě­ te Haugwitze a hraběte Stubenberga v Nových Syrovicích, až posléze v r. 1929 převzal správu ca 2400 ha lesních porostů rodiny Moravce ve Světlé n. Sázavou. Zde pracoval po dobu ca 25 let až po odsun v r. 1945, přičemž tyto pozemky přešly během ně­ mecké okupace pod kontrolu německého pozemkového úřadu v Praze . Do doby jeho působení ve Světlé n.S. spadají i jeho pokusy s využitím lesních mravenců při zachování ekologické rovnováhy lesa, zvláště při preventivní biologické ochraně proti masově se pře­ množující bekyni mnišce. Po odsunu a víceletém pobytu v utečeneckých táborech přesídlil v r. 1950 s rodinou do Speyer/Rh. v tehdejší BRD . Korespondoval m. j . s prof. G čsswaldem z Wurzburgu a své vědomosti publikoval. Vedle výzkumu mravenců především o hospodářských a ekologických opatřeních v lesním hospoWilhem Ambros (1. Theurer) . dářství, chemickém boji se škůdci lesa a jeho vlivu na užitečné živočišstvo (1958), boji proti rakovině (houbovému onemocnění) modřínu (1959, 1961), významu dešťovek pro zdraví lesa (1961) nebo všeobecně o ochraně lesa (1962). Svými publikacemi spíše populárně vědeckého charakteru se snažil získávat zájem svých kolegů lesníků i laiků pro ochranu a zachování lesa . Příspěvkem Důležité organismy lesních půd a různé formy humusu, po jehož zveřejnění v lednu 1963 8. února téhož roku zemřel, zůstal lesnickým a ekologickým otázkám věrný až do své smrti. Ztrátu české vlasti s jejich lesy jako lesník tělem i duší však nikdy nepřekonal. Jeho dcery Erika Ambros a Inge Theurer zaslaly i ucelený přehled jeho publikací (viz Bibliografie). Souhrn W.Ambrosh byl jedním z předních realizátorů a propagátorů cílevědomé ochrany lesních mravenců a jejich využívání při biologické ochraně lesa u nás . Vzhledem ke své národnosti však své poznatky publikoval v německých odborných časopisech, takže pro českou veřejnost zůstávaly málo známé. Příspěvek si klade za cíl podat ucelenější informace o jeho životě a záslužné činnosti. Zusammenfasung Wilhem Ambros war ein selbstbewuBter Propagandist fůr den biologischen Waldschutz mit Hilfe von Waldameisen, vor allem gegen der Nonne. Seine Versuche und Ergebnissen sind diesbeziiglich sehr ů berzeugend. Erika Ambros und Inge Theurer, die beiden T čchter von Wilhelm Ambros, schrieben liber ihren Vater: .Unser Vater Wilhelm Ambros wurde am 19.

Různé

61

Dezember 1887 in Paskau nahe Mahrisch Ostrau als Sohn des Holzhandlers Julius Ambros und seiner Frau Maria Angela geboren. Nach dem frůhen Tod unseres GroBvaters ůbernahm unsere GroBmutter das Handelsgeschaft. Nach der Grundschule und der Oberrealschule besuchte unser Vater schlieBlich die damalige hěhere Forstlehranstalt in Frydek-Mistek. Danach arbeitete er als Verwalter in verschiedenen Privatforsten, u. a. bei Graf Haugwitz, und bei Graf Stubenberg in Nove Syrovice, bis er ca. 1920 die Verwaltung der 2400 ha groBen Waldbestande der Familie Moravec in Svetla nad Sazava ůbernahm. Diese Verwaltung hatte er ca. 25 Jahre lang bis zur Vertreibung 1945 inne, wahrend der deutschen Besatzung unter der Kontrolle des deutschen Bodenamtes in Prag. In seine Zeit in Svetla fallen seine Untersuchungen uber die Rolle der Roten Waldameisen fiir das čkologische Gleichgewicht des Waldes, besonders bei der vorbeugenden biologischen Bekampfung von Massenvermehrungen des Nonnenfalters. Hieriiber hat unser Vater die von Ihnen zitierten Verěffentlichungen verfasst. Nach unserer Vertreibung und einem mehrjahrigen Aufenthalt in Lagem ůbersiedelten wir im Jahr 1950 nach Speyer in der damaligen BRD. Auch hier widmete sich unser Vater Fragen der Ameisenkunde - er korrespondierte u.a. mit Prof. Gčsswald aus Wůrzburg - und gab sein Wissen in zahlreichen Verčffentlichungen weiter. Neben der Ameisenkunde standen dabei forstwirtschaftliche und čkologische Belange, wie die chemischen Schadlingsbekampfung im Wald und ihr Einfluss auf die nůtzliche Tierwelt (1958), die Bekampfung des Larchenkrebses (einer Pilzerkrankung der Larchen) durch P:t1egemaBnahmen (1959, 1961), die Rolle der Regenwiirmer fiir die Waldhygiene (1961) oder der Naturschutz der Walder im Allgemeinent l Sčž) im Vordergrund. Durch seine Verěffentlichungen, teils mit eher popularwissenschaftlichem Charakter, versuchte er sowohl Forstkollegen als auch Laien fiir den Schutz und Erhalt des Waldes zu interessieren und zu gewinnen. Mit dem Artikel .Wichtige Organismen der Waldběden und verschiedene Humusformen", nach dessen Erscheinen im Januar 1963 er am 8. Februar 1963 verstarb, blieb er forstlichen und okologischen Fragen bis zu seinem Tode treu. Den Verlust seiner běhmischen Heimat mit ihren Waldern hat er als Forstmann mit Leib und Seele allerdings nie verwunden. Bibliografie (soweit bekannt) Ambro s, W., 1937: Nonnenfalterkontrolle auf biologiseher Grundlage. Centralblatt f. d. gesamte Forstwesen, 63, S. 140-151. Ambros, W., 1938: Die biologisehe Nonnenfalterkontrolle 1937. Centralblatt f. d. gesamte Forstwesen, 64. 19., Heft 9, S. 209-223. Ambros, W., 1939: Unsere Waldameise (Formica rufa L.) nlit besonderer Berůcksichtigung ihrer kiinstliehen Vermehrung. Centralblatt f. d. gesamte Forstwirtsehaf, 65., S. 19-29. Ambros, W., 1940: Einige Beobaehtungen und Untersuehungen an der Nonne im Jahre 1938. Centralblatt f. d. gesamte Forstwesen, 66. 19., Heft 7/8 und 9, S. 131-147 und 166-169. Ambros, W., 1954: Die Rote Waldameise als vorbeugender Dauersehutz gegen die Nonne (Lymantria monaeha). Waldhygiene, Band 1, Nr. 1, S. 6-9. Ambros, W., 1955: Nonnenkalamitat im Ebersberger Forst. Forstliehe Mitteilungen, 19. 8, Nr. 17, S. 235236. Ambros, W., 1956: Rentable Forellenzueht in Bachen und Teiehen als land- und forstwirtsehaftlieher Nebenbetrieb. Forstliehe Mitteilungen, 19. 9, Nr. 13, 14, 15 und 18, S. 202, 217-218, 234 und 280. Ambros, W., 1956: Hauptursaehen der Fichtenrotfaule, Waldhygiene, Band 1, Nr. 8, S. 262-265. Ambro s, W., 1957: Rentable Forellenzueht in Bachen und Teiehen als land- und forstwirtsehaftlieher Nebenbetrieb. Der Gemeindetag, 19. 10, Heft 3 und 4, S. 70-72 und 90-92. Ambro s, W., 1957: Edel- und Flusskrebs und ihre wirtsehaftliehe Bedeutung. Der Gemeindetag, 19. 10, Heft 5 und 6, S. 114 - 116 und ff. Ambros, W., 1957: Edel- und Flusskrebs und ihre wirtsehaftliehe Bedeutung. Forstliehe Mitteilungen, 19. 10, Nr. 3 und 4, S. 41 und 57-58.

62

Různé

Ambros, W., 1957: Wissenswertes uber unsere Pilze. Forstliche Mitteilungen, 19. 10, Nr. 16, S. 268 und 272. Ambros, W., 1957: Ertragreicher Mischwald und seine Ptlege. Forstliche Mitteilungen, 19. 10, Nr. 21, S. 362-364. Ambros, W., 1957: Unsere roten Waldameisen und ihre Bedeutung fur den Schutz unserer Walder. Pfálzer Heimat, 19. 8, Heft 2, S. 56-59. Ambros, W., 1957: Wissenswertes uber unsere Pilze. Pfalzer Heimat, 19. 8, Heft 4, S. 146. Ambros, W., 1958: Kraftfahrzeugverkehr und Wildschutz. Der Gemeindetag, 19. 11, Heft 10, S. 194. Ambros, W., 1958: Chemische Schadlingsbekampfung in der Urproduktion und ihr Eintluss auf die nůtz­ liche Tierwelt. Forstliche Mitteilungen, 19. 11, Nr. 9, S. 139-141. Ambros, W., 1958: Unsere Spechte. Forstliche Mitteilungen, 19. 11, Nr. 21, S. 349. Ambros, W., 1958: Schutz vor der Tollwut. Pfalzer Heimat, 19. 9, Heft 3, S. 147. Ambros, W., 1958: Vom Leben und Wachstum unserer Báume und Straucher, Pfalzer Heimat, 19. 9, Heft 4. Ambros, W., 1958: Erfahrungen uber die vorbeugende biologische Bekampfung von Nonnenkalamitáten in reinen Fichtenbestanden, Waldhygiene, Band 2, Nr. 7/8, S. 230-234. Ambros, W., 1959: Einige emste Gedanken uber den Schutz der Natur. Der Gemeindetag, 19. 12, Heft 9, S.187. Ambros, W., 1959: Waldstreunutzung bedeutet Raubbau! Forstliche Mitteilungen, 19. 12, Nr. 1, S. 3-4. Ambros, W., 1959: Erfahrungen mit dem Anbau der Larche. Forstliche Mitteilungen, 19. 12, Nr. 8, S. 131. Ambros, W., 1959: Wissenswertes uber die Karpfenzucht. Forstliche Mitteilungen, 19. 12, Nr. 16, S. 272275. Ambros, W., 1959: Nochmals: Erfahrungen mit dem Anbau der Larche, Forstliche Mitteilungen, 19. 12, Nr. 19, S. 326-327. Ambros, W., 1959: Nochmals: Erfahrungen mit dem Anbau der Larche. Forstliche Mitteilungen, 19. 12, Nr. 19, S. 326-327. Ambros, W., 1959: Wissenswertes uber unsere Edel- und FluBkrebse. Natur und Landschaft, 19. 34, Nr. 6, S 93-95. Ambros, W., 1959: Die Walder der Pfalz. Pfalzer Heimat, 19. 10, Heft 3, S. 107-112. Ambros, W., 1960: Der Eukalyptusbaum. Forstliche Mitteilungen, 19. 13, Nr. 9, S. 163. Ambros, W., 1960: Die Beizjagd. Forstliche Mitteilungen, 19. 13, Nr. 11, S. 196-197. Ambros, W., 1961: Der Larchenkrebs. Forstliche Mitteilungen, 19. 14, Nr. 4, S. 55-57. Ambros, W., 1961: MeBbarkeit des Nahrungskreislaufs im ptlanzlichen und tierischen Kčrper. Forstliche Mitteilungen, 19. 14, Nr. 15, S. 249. Ambros, W., 1961: Die Bekampfung des Maikafers im Bienwald. Pfálzer Heimat, 19. 12, Heft 1, S. 24-27. Arnbros, W., Kneitz, G., 1961: Die Regenwiinner und ihre waldhygienische Bedeutung. Waldhygiene, Band 4, Nr. 112,S. 34-53. Ambros, W., 1962: Die Lupine und ihre wirtschaftliche Bedeutung. Forstliche Mitteilungen, 19. 15 Nr. 1, S.3-5. Ambros, W., 1962: Uber das Singvěgelmorden. Forstliche Mitteilungen, 19. 15, Nr. 2, S. 23-24. Ambros, W., 1962: Bodenreaktion und Bedeutung des pH-Wertes fůr die Forstwirtschaft. Forstliche Mitteilungen, 19. 15, Nr. 15, S. 257-258. Ambros, W., 1962: Zum Naturschutz der Walder. Forstliche Mitteilungen, 19. 15, Nr. 16/17, S. 281. Ambros, W., 1963: Wichtige Organismen der Waldbčden und verschiedene Humusformen. Forstliche Mitteilungen, 19. 16, Nr. 2, S. 19-22."

RNDr. Petr Miles, Sídliště 724, 543 71 Hostinné [email protected]

Různé

63

Postavení Programu Formica v programu ČSOP Ochrana biodiverzity The role ojFormica programme in the CSOP programme " Conservation ojbiodiversity H

Jiří Nešpor

Úvod Vývoj a historie Programu Formica zachycují především HRUŠKA (1998), DAŇO (1998, 2002), PŮLP ÁN (2002) a hodnotícímu slovu je věnováno vždy úvodní slovo Zpravodaje FORMICA: DAŇO (1999, 2000), AMBROZEK (2001), OLIVA (2002) a PEŠOUT (2003). Drobná hodnocení obsahuje i řada dalších příspěvků. Může tedy nějaký jiný úhel pohledu přinést nové informace o postavení Programu Formica v rámci programu ČSOP Ochrana biodiverzity, resp. Ochrana biodiverzity v lesích? Program Formica a míra zhodnocení poskytnutých prostředků

-e ·u

,b

•E t! "E

..@a

t! m

Dřeviny

.e

Orchideje Formica Bombus Jasoň+motýlí

Vážky Rak Rvby;okrouhloústí Oboiživelníci Plazv Alcedo Dravci+sovv Netopýři

Ciconia Ptáci zem.krai Květnaté louky Ovocné dřeviny Lesní byliny Vodní toky Mokřady

Velké šelmy Podpora hnízdění CELKEM

·u

~

'eG ::::J

'i)

.(.)

u

>-

C

C

~

(I)

'eG

....

lV

o

Q::::J

(I)

~ 4)

....c. ....

'g "[ o.

e,

16 16 16 4 3 15 6 4

29 6 16 43 10 13 17 7 15 5 9 1 2 27 280

'lV

....>.

....

"'O

J:::

u o>.

(I)

·u ,4) >

lV

J:::

u .>.

4)

....u

C

~

tJ)

o

o

lV

:g"'O"

o.

o.C

179000 142200 174000 67398 48910 173388 98000 69000 332148 59339 145100 412098 113000 103270 125600 146300 311000 60000 111000 10000 25600 159440 3066452

5,8 4,6 5,7 2,2 1,6 5,7 3,2 2,3 10,8 1,9 4,7 13,4 3,7 3,4 4.1 4,8 10,1 2 3,6 0,3 0,8 5,2 100

C

>

tJ)

.!::! 'ii 4)

'lV

~~ (I)~

o .!!c.o " .... ESo:::J .u

-4)

o

C

C "'O

'i)

J:::c

4)

""~ o o

'lV ~

u

CG

u

o

~

J!o,a o~

'2 (I)

o

>

....

"'O" C

....lVo

lV

~

.4)

Co

=c "'0"'0 o o

C

.!.-

.4; 2 ES0:::J .u

...

o

C

"o

J::: N lV

....

o. _ .... ~

:r:a

0.J:::

0.-

:i

11188 8888 10875 16850 16303 11559 16333 17250 11453 9890 9069 9584 11300 7944 7388 20900 20733 12000 12333 10000 12800 5905 10952

231704 173837 404219 69554 49694 184721 99507 69625 444138 66110 182351 748512 131374 261754 164427 172711 387617 77045 129048 10220 28098 159440 4245713

5,5 4,1 9,5 1,6 1,2 4,4 2,3 1,6 10,5 1,6 4,3 17,6 3,1 6,2 3,9 4,1 9,1 1,8 3 0,2 0,7 3,8 100

14482 10865 25264 17389 16565 12315 16585 17406 15315 11018 11397 17407 13137 20135 9672 24673 25841 15409 14339 10220 14049 5905 15163

129,4 122,2 232,3 1032 101,6 106,5 101,5 100,9 133,7 111 ,4 125,7 181,6 116,3 253,5 130,9 118,1 124,6 128,4 116,3 102,2 109,8 100 138,5

~

Tab. 4. Míra zhodnocení poskytnutých prostředků.

64

Různé

Zajímavý pohled poskytují ekonomická čísla z Výroční zprávy ČSOP za rok 2003, tzn. za období, kdy v čele Programu Formica stál jako odborný garant pan Jan Daňo a porovnání míry zhodnocení, jakož i dalších údajů je podrobně prezentováno ve výše uvedené tabulce. Z ní vyplývá, že Program Formica vykazuje vysokou míru zhodnocení poskytnutých prostřed­ ků, kdy pouze Program Ciconia se prezentuje vyšší mírou zhodnocení a pouze již Program na ochranu dravců a sov se z ostatních programů svojí nadprůměrnou mírou zhodnocení k výše uvedeným dvěma programům přibližuje. Těmto třem programům bylo přiděleno 22,5 % z celkově poskytnuté částky, avšak hodnota jejich realizovaných projektů se podílí na celkově částce 33,3 %. Pouze tyto tři programy vykazují nárůst podílu na hodnotě realizovaných projektů oproti podílu na celkově poskytnuté částce a k nim se významnější měrou přibližuje ještě Program na ochranu obojživelníků. Co se týče samotného Programu Formica, který na straně vstupu (podíl na celkově poskytnuté částce, počet proj ektů a průměrná hodnota proj ektu) nikterak nevybočuje z průměru, potom na straně výstupu se vedle druhé nejvyšší míry zhodnocení prezentuje po Programu na ochranu dravců a sova Programu na ochranu obojživelníků třetí největší a vysoce nadprůměrnou hodnotu realizovaných projektů a po Programu na ochranu ovocných dřevin i druhou nejvyšší průměrnou hodnotou na jeden realizovaný projekt. I když skutečnou hodnotu realizovaných projektů v podobě zaevidovaného přírodního bohatství lze jen těžko poměřovat, neboť ta je v podstatě nevyčíslitelná, a to především ve své komplexní podobě ekologické stability a biodiverzity jednotlivých ekosystémů. Poznatky z porovnání ekonomických informací z Výroční zprávy ČSOP za rok 2003 jsem uplatnil při zpracování návrhu projektu na realizaci 4. a 5.etapy mapování (cca 1700 mravenišť) v oblasti s výskytem Formica aquilonia Yarrow, 1955 v Blanském lese. Na tento projekt je po ÚVR ČSOP požadována v rámci 2. kola výběrového řízení částka 14207 Kč. Skutečná účetní hodnota projektu je vyšší: při detailním zohlednění podílu SCHKO, podílu ZO ČSOP, jakož i podílu realizátorů v podobě neúčtovaných a obtížně zúčto­ vatelných nákladů na telefon, mobil, internet, drobných materiálových nákladů a nákladů na poštovné a především pak cestování autostopem v podobě nevyúčtovaného jízdného v hodnotě autobusových jízdenek, vůbec neúčtované jízdné a neúčtované použití vlastního auta v mezisoučtu představuje již částku 31743,- Kč a při účetním zohlednění odpracovaných hodin alespoň na úrovni minimální mzdy je účetní hodnota realizovaného projektu 79554,- Kč, což představuje vůči požadované částce míru zhodnocení ve výši 560 0/0, přičemž opravdu skutečná hodnota projektu v podobě přírodního bohatství je opět nevyčíslitelná. Podobné poměry bychom získali i např. ve vztahu k vlastnímu zpravodaji FORMICA, kdy při zohlednění času potřebného k napsání příspěvku, jejich připomínkování, resp. oponentuře, korekci příspěvků, jejich sestavení, vhodné doplnění fotografiemi a kresbami včetně zohlednění příspěvků, na které nezbylo místo a při zohlednění opět neúčtovaných nákladů (jízdné, internet, použití počítače apod.), jakož i při zohlednění těžko vyčíslitelné hodnoty z hlediska ekologické výchovy a osvěty, skutečná hodnota projektu na přípravu zpravodaje FORMICAje vyšší. Pokud se vrátíme k terénním pracím, potom s realizací projektů v rámci Programu Formica je vedle nadprůměrné míry zhodnocení spojena i nadprůměrná náročnost, kterou pravděpo­ dobně nejlépe vystihl člověk stojící zcela mimo tento program, pan Milan Škrott z CHKO Beskydy, jenž při náhodné diskuzi nad výsledky z mapování mravenců F.aqui/onia v Blanském lese při pohledu na inventarizační mapou již hotové lokality Kočičí kout s 554 hnízdy = 554 teček s evidenčním číslem poněkud s úžasem konstatoval: "To je něco jiného, než když my v terénu mapujeme např. rostliny. My lokalitou pouze projdeme, kdežto vy jste na všech těch místech musel být!". Přitom netušil, že s jednou takovou tečkou na mapě je spojeno minimálně 10 pracovních operací přímo v terénu, dalších minimálně 10 pracovních

Různé

65

operací při zpracování terénních dat doma a v mém podání více jak evidenčních 30 údajů kjednomu hnízdu, které jsou v základní formě dále zpracovány s cílem získat prvotní porovnání získaných údajů. A jen vzdáleně mohl tušit, jak ochrana či výzkum lesních mravenců často bolí v podobě agresivních útoků, a to obzvláště u druhu Formiea polyctena Fěrster, 1850. Při zhodnocení celkové úrovně ochrany lesních mravenců v České republice nesmíme zapomenout ani na podíl Sdružení Krajina, která se touto problematikou široce zabývá. Osobně si myslím, že Dad'ourkovo hodnocení míry přežívání (DAĎOlTREK 2001,2002) je průkop­ nické a unikátní. Někteří účastníci Programu Formica, včetně našeho rodinného týmu, se mohli seznámit i s vysokou precizností přístupu Mgr. Dad'ourka k problematice lesních mravenců. Diskuze Přestože skutečnou hodnotu v podobě přírodního bohatství lze jen obtížně vyčíslit, měli bychom se ve své práci zamýšlet i nad její efektivností a smysluplností. V tomto ohledu může být Program Formica na co hrdý a tento podíl bývalého odborného garanta pana Jana Daňa nebyl ještě doceněn, neboť i z dat uvedených ve Výroční zprávě ČSOP za rok 2003 vyplývá, že Program Formica tvořil pod vedením pana Jana Daňa jeden z hlavních pilířů programu Ochrana biodiverzity, resp. Ochrana biodiverzity v lesích. Nevím, kdo i z dalších účastníků Programu Formica dospěl k podobnému závěru, že přístup mateřské ČSOP nedoceňuje tento podíl tohoto záchranného programu na celkových výsledcích národního programu Ochrana biodiverzity, jakož i vysokou náročnost spojenou s ochranou a základním výzkumem lesních mravenců. Na základě této zkušenosti se mi jeví jako žádoucí, aby se Program Formica dokázal v souladu s vykazovanými výsledky v rámci ČSOP výrazněji prezentovat a vydobyl si odpovídající vážnost a postavení. Vedle morálního ocenění práce vykonané v rámci Programu Formica je nutné věnovat pozornost i finančním zdrojům pro realizaci navrhovaných projektů. Při současném stavu jejich hodnocení se jeví jako žádoucí zvážit přechod na kalkulační ceny za provedené práce, jako je tomu např. u Programu na podporu hnízdění. Osobně bych od tohoto kroku očekával efektivnější využití poskytovaných prostředků, spravedlivější ohodnocení projektů podle jejich náročnosti, kdy v současné době není velkého rozdílu v přístupu u lokalit se 100 až 200 mraveništi a lokality s několika tisíci mravenišť a zároveň očekávám i větší zapojení místních ZO ČSOP v blízkosti jednotlivých lokalit, neboť těm se v současném systému nevyplácí zabývat se náročnou činností spojenou s problematikou lesních mravenců. Dále je žádoucí těsněji spolupracovat s dalšími subjekty zabývajícími se ochranou lesních mravenců, a to nejen v jiných zemích, ale i v rámci České republiky. Ochraně lesních mravenců podobná spolupráce jedině prospěje, neboť ochrana lesních mravenců si vyžaduje spolupráci všech, kteří se touto problematikou zabývají.

Souhrn Příspěvek prezentuje zpracované ekonomické informace z Výroční zprávy ČSOP za rok 2003 a podrobně komentuje podíl Programu Formica na celkových výsledcích programu Ochrana biodiverzity.

Summary This article presents economical information from ČSOP annual report 2003 and the role of Program Formica in these results.

66

Různé

Literatura AMBROZEK L., 2001 : Úvodem. - FORMICA 4: 7. DAĎOUREK M., 200 1: O vybraných lokalitách lesních mravenců na Moravě I. - FORMlCA 4: 37-44. DAĎOUREK M., 2002 : O vybraných lokalitách lesních mravenců na Moravě II. - FORMlCA 5: 45-5 2. DAŇO J., 1998: Akce Formica - historie nejstarš ího celosvazového programu ČSOP. - FORMICA I: 20-26 . DAŇO J., 1999: Úvodem. - FORM ICA 2: 3. DAŇO J., 2000 : Předmluva. - FORMlCA 3: 5. DAŇ O J., 2002 : Současný stav programu Formica ČSOP. - FORMICA 5: 15-23. HRUŠKA J., 1998: Program .Formica'' a možnosti jeho vyu žití při obnově stability lesních ekosystémů . - FORM lCA I: 6-19 . OLIVA J., 2002 : Úvodem. - FORMlCA 5: 5. PEŠOUT P., 2003: Úvodem. - FORMICA 6: 3. PŮLPÁN L., 2002: Akce Form ica a Lesy České republiky, s.p. - FORMICA 5: 66-68 . Výroční zpráva ČSOP za rok 2003

Ing. Ji ří Nešpor, Rooseve ltova 7111V, 503 51 Chlumec nad Cidlinou alfachem @worldonline.cz

R ůzné

67

Jeden den v mraveništi Ein Tag im Ameisennest Veronika Souralová V polovině říj na vyšel v nakladatelství Mladá fronta pohádkový p říběh pro děti s názvem: Jeden den v mraveništi. O če m knížka vypráví? Souro zenci Natálie a Vítek se zmenší na mravenč í velikost a ocitnou se uvnitř mraveni ště . Tam spolu se svými novými přátel i prožijí jeden celý den. Setkají se s královnou, zúčastní se lovu, budou pomáhat pečovat o stáda mšic, proniknou do podzemí, kde se ukrýv ají l arvičky a kukly , společnými silami č e lí hrozícímu nebezpečí, přel stí nepřítele a zachrání mraveni ště . Zkrátk a zažij í plno dobrodružství, napětí , ale i pou čen í . V několika řádcích se mnoho o knížce napsat nedá. Daleko lepší je , otevřít její stránky, na chvíli zapomenout na všední shon, vn oři t se do barevn ých obrázků a prožít události spo l eč n ě s hlavními hrdiny. Doufám, že nebudete litovat času , který tomu věnujete . Snažila j sem se poutavě při b líž it život tvorečků , které jsem si při jejich fotografo vání zamilovala. Cenné odborné rady mi poskytl RNDr. Petr Miles, kterému za to moc děkuji . Veronika Souralová Úryvek z knihy: Velitel zavelel jednotce srst» už hlu- r"'-----:'~~=r~------., bokým hlasem promlouvá k Vítkovi : " Buď vitán v naší lovecké smečce. Jsme statečn í lovci, kteří se nezaleknou ani veliké kořisti. Kobylky, vosy, housenky, brouci z celého okolí se před námi musí mít na p ozoru. Doufáme, že dnes ulovíme něco pořádného, abys uvěřil, že mluvím pravdu. Ale j ak tak na tebe, kluku, koukám, ty máš jen dvě nohy, zatímco my poběžíme na všech šesti. Asi nám nebudeš stačit. Mám nápad, sedneš si mi na záda, potom budeme v lese na lovecké stezce za chvilku." Vítek ochotně vyskočil mra venci za krk. V prvním okamžiku zavrávoral a vykřikl: " Pozor, padám! " Ale podařilo se mu koleny pevně sevřít mraven čí hruď a rukama se ho chytit okolo krku ... Zusammenfassung lm tschechischen Buchverlag Mladá fronta erschien im Herbst d. J. 2004 eine neue Publikation fůr Kinder - das Miirchen Jeden den v mraveništi (Ein Tag im Amei sennest). Zwei kleinen Geschwister vermindern mit der Hilfe des R ůbezahl zaubers auf die Gr člíe Waldarneisen und verbringen mit ihnen die interessanten Abenteuer. Das Buch erhalt hoch bewerteten Makrofotos und Kolagen. Ing. Veronik a Souralová , Kubova 6, 18000 Praha 8-Karlín souralova@trígema.cz

68

R ůzné

EU Contest 2004 a lesní mravenci EU Contest 2004 and woodants Jan Nešpor EU Contest je mezinárodní soutěž pro talentované středoškolské studenty, kteří uspěli se svou vědeckou prací v národních soutěžích. Letos byla pořádána v irském Dublinu ve dnech 25. - 29. září 2004 a přestože mi ještě začátkem loňského roku jakožto člověku s technickým zaměřením splývaly biologické pojmy čeleď, rod a druh v jeden neurčitý pojem a i když jsem v rámci rodinného týmu pomáhal s mapováním lesních mravenců, nikterak jsem je nerozlišoval a používal jsem pro všechny mravence souhrnný název "kurupiru", měl jsem tu čest v letošním roce reprezentovat českou republiku s prací Využití výpočetní techniky v aplikovaném výzkumu lesních mravenců. Impulsem bylo sdělení Mgr. Milana Daďourka (DAĎOUREK 2002) o nevhodnosti používání tzv. Dlusského tabulky pro určování objemu hnízd lesních mravenců a tuto problematiku jsem i na základě vlastních poznatků řešil pomocí modelu rotačního paraboloidu (NEŠPOR JAN 2003). Uvedené řešení bylo na začátku mé práce SOČ, která byla koncipována jako práce, jež kooperovala s prací moji sestry Martiny (NEŠPOROVÁ 2003). K tomuto prvotnímu segmentu jsem připojil problematiku měření a evidence hnízd lesních mravenců pomoci digitálních snímků za použití vhodně umístěné referenční míry o známé délce a především pak koncepci digitálního biologického atlasu s determinačními klíči, která se od počátku výhledově opírala o kvalitní makrosnímky. Vzhledem k originalitě řešení a možná i z důvodu, že práce byla koncipována ve prospěch zcela jiného oboru, než je v podobě výpočetní techniky mojí doménou, práce úspěšně prošla školním, okresním a krajským kolem do celorepublikového kola SOČ v Kadani a zde byla v sekci Ochrana a tvorba životního prostředí vyhodnocena v roce 2003 jako nejlepší práce a zároveň již zde byla Institutem dětí a mládeže MŠMT ČR vybrána mezi 10 pracemi, které byly vytipovány k účasti v mezinárodních studentských soutěžích. Na podzim 2003 mi by bylo umožněno o své práci infonnovat na mezinárodní konferenci Les a mravenci a ochrana přírody v Liberci. Nezapomenutelnou inspirací pro mne bylo, když se po skončení mé přednášky na mne obrátil dnes již zesnulý prof. Rainer Rosengren se svojí manželkou Maritou a měli na mne celou řadu doplňujících dotazů a když jsem přitom uviděl v jejich poznámkách detailní informace o mém příspěvku a mých řešeních. Následoval pak diskuze s Dr. Tadeuszem Podkówkou, která byla tak živá, že nás řídící konference vykázala z konferenčního sálu. Koncem minulého roku v rámci dalšího posouzení byla moje práce zařazena mezi 5 prací, které byly určeny jednak pro mezinárodní studentskou soutěž Intel ISEF, která proběhla letos v dubnu v USA a jednak pro mezinárodní soutěž EU Contest 2004. Takto jsem se dostal s mravenci až do Evropy a vlastní reprezentaci ČR předcházelo obrovské množství další práce počínaje zkrácením textu na 10 stran, jeho překlad do angličtiny, rozvoj řešených segmentů a v závěru i příprava vlastní prezentace. Do Dublinu jsme odletěli pod vedením doc.ing. Petra Klána, CSc. z Ústavu informatiky AV ČR celkem tři studenti z ČR a soutěže EU Contest se zúčastnilo na 150 středoškolských studentů nejen z Evropy. Žádná česká práce nebyla zařazena mezi vyhodnocené, úspěch zde slavili studenti z Německa, Turecka, Rakouska a dalších zemí. Myslím, že jsme však určitě ostudu České republice neudělali. Účast v soutěži byla spojena nejen s prezentací vlastní práce v anglickém jazyce, ale i s návštěvou dublinských pamětihodností jako knihovny Book of Kells, City Hall of Dublin a

Různé

69

významných institucí (Trinity College , Conway Institute) a společnosti Intel Ireland . Mravenci byli na EU Contestu zastoupeni ještě prací polského studenta Artura Lewandowského, který se zaměřil L~ vysloveně na studium jejich biologie . Tato práce se umístila na pěkném třetím místě. V rámci projektu Ants learning process (Proces učeni mravenců) postavil Artur bludi ště, do kterého umistil nejprve dělníce druhu Formica rufa Linnaeus , 1758 a potom i mravence obligatorního otrokáře Po/yergus rufesc ens Latreille, 1798. Jestliže dělnice F.rnfa se s nástrahami bludi ště úspěšně vyrovnal y, potom pro druh Po/yergus rufescens bludi ště

představovalo

.,'lep, =-'

CZ~LJI

.

_

17

nepřekonatelnou

překážku .

Z toho polský kolega usuzoval , že druh F. rufa s širokou ekologickou valencí má zachovány životní schopno sti ve větší š í ři, kdežto u obligatorních otrokářů druhu Po/yergus rufescens jsou nejen omezeny, co se týče mj. příjmu potravy (SEIFERT 1996), ale i při překo­ návaní neznámého prostředí. Osobně mohu účast v SOČ doporuč it i dalším studentům, a to nejen v zájmové oblasti spojené s lesními mravenci, resp. ochranou životního prostředí. Jan Nešpor při účasti na EU Contest 2004. S touto účastí je spojen a nejen práce navíc, ale i výrazné přino sy v podobě ověření vlastních sil, schopností a vědomo stí, jakož i vztahů s řadou zajímavých lidí, a to nejen z řad středoškol skýc h studentů a pokud budou mít to štěstí j ako já , mohou se podívat se svou prací i do světa Literatura DAĎOUREK M., 2002a : Je mraveniště část koule ? Aneb o nevhodno sti použití tzv. tabulky Dlusského k určení objemu hnízd . - FORMICA 5:24. NEŠPOR JAN, 2003: Výpočet objemu a povrchu hnízdních kup pomoci modelu rotačního paraboloidu. inFormica 14.8.2003. NEŠPOROV Á M., 2003: Výzkum lesních mravenců druhu Formica po/yctena F črster, 1850 v lokalitě Babolky - I. část. Odborná práce SOČ - nepublikováno SEIFERT B., 1996: Ameisen, beobachten, bestimmen. Naturbu ch Verlag Augsburg. 351 str

Jan Nešpor, Středn í škola aplikované kybernet iky, Hradecká 1151, Hradec Králové

70

Různé

Eneolitické a středověké nálezy mravenců v České republice Eneolitic and medieval ant findings in Czech republic Pavel Lauterer Úvod

Mravenci sice patří mezi nejhojněji se vyskytující skupiny hmyzu v celém kvartéru, jako subfosilie však bývají nalézáni jen zřídka. Uváděné nálezy zbytků hlavových schránek zástupců čeledi Formicidae byly učiněny v redukčním prostředí odpadových jam lidských sídlišť při archeologických výzkumech. Sklerotin a chitin, nejdůležitější části vnější kostry hmyzu, se za přístupu kyslíku rychle rozkládají. Při výzkumu jak nejstarších, tak i středověkých sídlišť na našem území prováděl palaeobotanik Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Opavě Doc. Dr. Emanuel Opravil rozbor rostlinných zbytků v odpadových jamách. Převážně šlo o četná semena nejrůznějších rostlin a o pozůstatky dřeva. Tak bylo přesně zjištěno vegetační složení v okolí sídlišť a použití nejrůznějších rostlinných materiálů a pěstovaných rostlin. Velmi vzácně byly nalézány i zbytky hmyzu, které mi tento kolega předal k vyhodnocení. Z naprosté většiny se jednalo o dobře sklerotizované zbytky brouků. Z mnohem jemněji sklerotizovaných mravenců se zachovaly pouze hlavové schránky, a to ve čtyřech případech: u dělnice Lasius fuliginosus (Latreille), dělnice Lasius platythorax Seifert a u dělnice a samič­ ky Formica fusca Linnaeus. Dokladový materiál je uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně. Determinace byla dosti obtížná, zvláště L. platythorax bylo možno určit jen podle dokonalého vyobrazení v práci Radchenko et a1. (1999). Vzácné nálezy zbytků mravenců od doby neolitu po středověk nám pomáhají poznat historii soužití jednotlivých druhů mravenců s člověkem. V současné době se člověk v sídlištích setkává spíše s j inými druhy mravenců, Naleziště je označeno kódovým číslem středoevropské síťové mapové soustavy. Výsledky a diskuse Mezi několika sty různých zachovalých úlomků těl hmyzu z odpadových jam sídlišť podrobených paleobotanickému výzkumu pracovníky Archeologického ústavu Akademie věd České republiky byly nalezeny čtyři hlavové schránky následujících třech druhů mravenců, Nálezy pocházejí ze třech různých lokalit v Čechách.

Lasius (Dendrolasius) fuliginosus (Latreille, 1798) - mravenec černolesklý. Materiál: 1 dělnice, hlava bez tykadel a ústního ústrojí. Lokalita: Východní Čechy, čtverec středoevropské síťové souřadnice 6057, Kutná Hora, "Danemark'' 1, eneolit, mezi 2900- 1900 před naším letopočtem. Tento druh má euro sibiřské rozšíření, kromě Evropy je v Asii rozšířen po Himaláje. Je leskle černého zbarvení a je charakteristický poměrně intenzivním nepříjemným zápachem, patrným zejména u většího počtu jedinců v mraveništi a na cestičkách. Druh má relativně velmi malé složené oči proti jiným tmavě zbarveným příslušníkům rodu. Špatně se orientuje opticky, hlavní jeho orientační smysl je chemický pomocí feromonů. Charakteristické jsou pro něj značně frekventované, úzce sevřené cestičky, kde množství mravenců neustále proudí oběma směry. Z cestičky mravenci neustále odstraňují překážející organické i minerální části­ ce, takže se cestička stále prohlubuje. Mimo cestičky najdeme tyto mravence jen vzácně, pře­ devším v blízkém okolí mraveniště a u zdroje potravy. Úzké cestičky vedou často desítky i stovky metrů od mraveniště k místům koncentrace mšic, většinou ve vrcholech stromů. Druh

Různé

71

je potravně odkázán především na medovici mšic a červců. Převažuje tedy glycidová potrava a hmyz loví jen zřídka; i v tom případě jsou to převážně zástupci bývalého řádu Homoptera (Lauterer, in prep.). Mraveniště staví kartonového typu - z papíroviny, vzniklé z rozžvýkaného dřeva, slepeného výměšky slinných žláz s přimíšenou prstí. Nejčastěji jsou mraveniště v dutých stromech, pařezech a kořenech a dosahují uvnitř až do země. Často prorůstá kartonem mraveniště mycelium specifické houby a je pravděpodobné, že částečně i slouží jako složka potravy mravenců. Tito mravenci nepřerušují aktivitu v noci a z mraveniště neustále vychází a vchází proudy mravenců po stabilních cestičkách. Kolonie L. fuliginosus bývají zpravidla velmi silné, obsáhnou někdy až více než hektar lesa a jsou téměř vždy ve stínu, v lesích listnatých i jehličnatých a na jejich okrajích. Samička není schopna založit kolonii sama, ale pomocí kolonie mravenců podrodu Chthonolasius (Lasius umbratus (Nylander), L. mixtus (Nylander) a příbuzných). Tam vyrojená samička L. fuliginosus po odlomení křídel vniká, zabíjí původní královnu, je dělnicemi adoptována a tyto dělnice pak pečují o její první plod. Mravenci černo­ lesklí jsou velmi hojní a dosud občas vnikají do lidských sídlišť a do zahrad, kde se koncentrují na koloniích mšic, případně vnikají i do spíží na cukrem bohaté substráty. I když je velmi pravděpodobné, že lokalita, kde se zmiňovaný zbytek mravence vyskytl, byla bezprostředně poblíž lesa, nelze to tvrdit s jistotou vzhledem k délce migrace těchto mravenců cestičkami i lučním terénem. V době eneolitu byla možnost fosilisace v anoxidickém prostředí nějaké odpadové jámy velmi malá a poměrně slabá sklerotisace hlavy těchto mravenců ještě tuto možnost snižovala. Vzhledem k obtížnosti těchto mravenců člověk zřejmě ničil jejich mraveniště v blízkosti svých sídlišť a lze předpokládat, že výskyt tohoto druhu mravenců byl v lidských sídlištích jen výj imečný.

Lasius platythorax Seifert, 1991 Materiál: 1 dělnice, hlava bez tykadel, ústních ústrojů a většiny ochlupení. Lokalita: Severozápadní Čechy, čtverec středoevropské síťové souřadnice 5447, Most, evidenční čísla zkoumaného vzorku 77 J 6 ob. obj. v. v. 5 783 226, druhá polovina 13. století. Znaky odlišující tento druh od příbuzného Lasius niger (Linnaeus), to jest hlavně ochlupení hlavy, byly u nalezeného jedince značně setřeny, nezměněné ochlupení zůstalo pouze na pravé polovině clypeu. Je charakteristické pro L. platythorax, to jest je řidší a delší. Ačkoliv byl rozeznán jako samostatný druh teprve nedávno, je jedním z našich nejhojnějších mravenců a člověk se s ním setkával zřejmě od počátku založení sídlišť do éry dálkově vytápěných panelákových velkobydlišť. Je to mravenec navštěvující spolu sL. niger nejčastěji lidské příbytky, kde je lákán hlavně sladkými potravinami: marmeládou, cukrem, medem, pečivem, naříznu­ tým sladkým ovocem, v zahradách pak hlavně medovicí vylučovanou mšicemi, merami a červci. Často se v příbytcích objevuje znenadání. Průzkumníci, kteří najdou vhodnou potravu, dovedou feromonovou stopou velmi rychle informovat další dělnice v mraveništi, rychleji, než jiné druhy mravenců. Patří k nejagresivnějším a nejbojovnějším mravencům a velmi aktivně likviduje kolonie jiných druhů mravenců ve svém hnízdním okrsku, i mraveniště daleko vět­ ších druhů z podrodu Serviformica. Mraveniště zakládá kdekoliv, většinou však na místech dostatečně vlhkých, hlinitých. To jest především pod kameny a v hlíně ve volné přírodě - na trávnících, v zahradách, sadech, loukách a podobně. Přes svou teritorialitu, bojovnost a vyšší agresivitu je na písčitých a suchých místech, mezi dlaždicemi a na mezerách mezi asfaltovanými povrchy vytěsňován zástupci rodu Tetramorium a v dálkově nebo ústředně vytápěných sídlištích a továrnách podléhá nízké vlhkosti, vysoké teplotě a konkurenci původně tropického Monomorium pharaonis Linnaeus. Ze stanoviska hygienického je jedním z nejobtížnějších mravenců a přes drobnou velikost dělnic a přesto, že nemá žihadlo, aktivně napadá člověka v místech svých mravenišť a cestiček a je obtížným trapičem zejména malých dětí a starších

72

Různé

lidí. Je jedním z nejobtížnějších a nejaktivnějších mravenců na venkově a v zahradách, mimo jiné intenzivně chrání kolonie mšic proti jejich přirozeným nepřátelům . Zřejmě byl po celou dobu výstavby lidských sídlišť ve střední Evropě spolu s L. niger nejobecnějším a nejobtížněj­ ším mravencem.

Ilustrační foto

(Ing. Veronika Souralová) .

Formica (Serviformica) fusca Linnaeus, 1758 - mravenec otročící Materiál: I dělnice, hlava bez tykadel a bez ústního ústrojí. Lokalita: Střední až jižní Čechy, čtverec středoevropské síťové souřadnice 6654, Sezimovo Ústí, evidenční číslo zkoumaného vzorku 363/70 (středověk), konec 14. až konec 15. století (po rok 1490). Materiál: I královna, hlava bez tykadel a bez ústního ústrojí, oči nápadně malé proti jiným samičím jedincům tohoto druhu. Lokalita: Severozápadní Čechy, čtverec středoevropské síťové souřadnice 5447, Most, evidenční číslo zkoumaného vzorku 1/82, vrstva 2,5 . část; konec 13. století. Velmi hojný druh v celé střední Evropě , má holarktické rozšíření , přesněji v severní a střední části palearktické a nearktické oblasti. Mívá nepříli š početné, nenápadné kolonie pře­ devším v zemi, pod kameny, ale též v trouchnivějících stromech, pod kůrou pařezů a v paře­ zech. Vyskytuje se zvláště na stinných, převážně mesofilních, ale až vlhčích místech. Je velmi hojný od nížin po hory s převahou výskytu v pahorkatinách a vrchovinách, ve vyšších polohách v České republice bývá nahrazen morfologicky, bionomicky i etologicky velmi podobným druhem Formica lemani Bondroit. Je to druh neagresivní, neteritoriální, dobře pečující o plod, při vyrušení na příklad odklopením kamene narušitele nenapadá, ale snaží se co nejrychleji odstranit veškerý plod do bezpečí v podzemí a spolu s ním se skrýt v podzemních chodbách. Jeho neagresivnosti a péči o plod využívají různé otrokářské druhy mravenců , nej-

Různé

73

více Formiea sanguinea Latreille a Polyergus rufeseens (Latreille). Podnikají pravidelné nájezdy na mraveniště mravence otročícího ve svém okolí a loupí jeho kukly. Kukly pohlavních jedinců pak požírají a nechávají z kukel vylíhnout pouze dělnice jako otroky za účelem posílení vlastního mraveniště. Do mravenišť F. fusea vnikají oplozené samičky i dalších druhů rodu Formiea, na příklad F. rufa Linnaeus, které zabijí původní kladoucí samičku, jsou kolonií adoptovány a zbylé dělnice mravence otročícího pak vychovávají plod mravence lesního, případně jiných druhů. Při vyrušení takového smíšeného mraveniště téměř všechen plod odnášejí do podzemí dělnice mravence otročícího, zatímco otrokářské druhy se specializují téměř výhradně na obranu mraveniště proti narušiteli. Drobná mraveniště tohoto druhu jsou nenápadná a mohla snadno přežít ve středověké vesnici jako v současné době přežívají ve městech i na venkově i v nejbližším okolí budov poněkud sucho- a teplomi1nější druhy Formiea rufibarbis Fabricius a F. eunieularia Latreille, zatím co velká mraveniště agresivních teritoriálních druhů lesních mravenců (F. rufa Linnaeus, F. polyetena Fěrster, F. pratensis Retzius) lidé zřejmě v blízkosti sídlišť nestrpěli. Vzhledem k tomu, že F. fusea je druh, žijící především na okrajích lesů a v narušených částech lesů, je pravděpodobné, že v blízkém okolí sídliště v Sezimově Ústí byly lesní biotopy, vzhledem k značné eurytopnosti druhu to však není jisté. K rojení mravence otročícího dochází v červnu až září, což je zřejmě doba, kdy fosilizovala samička - královna. Mravenci tohoto druhu jsou typickými r- stratégy, rychle osidlujícími prázdné ekologické niky, proto mnohem častěji nacházíme odkřídlené samičky po kopulaci migrující po povrchu půdy a hledající místo k založení nového mraveniště, než je tomu u jiných druhů rodu Formiea. Člověka a jeho zásoby obtěžuje tento mravenec jen velmi zřídka. Souhrn Paleobotanik E. Opravil z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky mi předal k determinaci větší množství zbytků hmyzu, nalezeného v redukčním prostředí odpadových jímek od neolitu po středověk v lidských sídlištích. Zbytky hmyzu byly náhodně vzácně nalézány při systematickém paleobotanickém sledování subfosilií zbytků rostlin, provázejících tehdy člověka. Většina nálezů byly dobře sklerotizované zbytky brouků, z relativně málo sklerotizovaných zbytků mravenců byly nalezeny pouze čtyři hlavové schránky: jedné dělnice Lasius fuliginosus z eneolitu (4900- 3900 let před dneškem) z Kutné Hory; jedné dělnice Lasius platythorax z druhé poloviny 13. století z Mostu; dále jedné dělnice Formieafusea z konce 14. až konce 15. století ze Sezimova Ústí (nejzazší možnost rok 1490) a jedné samičky- královny téhož druhu z Mostu z konce 13. století. Všechny tyto nálezy jsou z území historických Čech. Naleziště je v textu označeno kódovým číslem středoevropské síťové souřadnice. Všechny tyto tři druhy jsou v současnosti zcela běžné, bezpochyby stejně tak tomu bylo i v historické minulosti a člověk se tehdy s nimi mohl běžně setkat. Lasius fuliginosus staví kartonová hnízda ve dřevě a za převážně glycidovou potravou vychází po velice dlouhých, feromony značených cestách, v eneolitickém sídlišti se mohl nalézt spíše nahodile. Lasius platythorax byl popsán teprve nedávno, je silně teritoriální a agresivní, častý v lidských sídlištích, schopný žít synantropně. Odlišuje se od L. niger přede­ vším ochlupením hlavy dělnic. Zachovalé ochlupení pravé poloviny clypeu nalezené hlavové schránky odpovídá popisu druhu. Formiea fusea je spíše mravenec lesů a lesních okrajů, je však značně ubikvistický a ve středověkých sídlištích býval zřejmě běžný, dnes v okolí lidských sídlišť je většinou nahrazen jinými druhy podrodu Serviformiea. Samičky tohoto druhu jsou velmi časté, po rojení po odkřídlení se snaží obsadit všechny uvolněné niky a jsou ubikvistické. Nenápadný a neagresivní mravenec snadno mohl ve středověkých sídlištích přeží­ vat.

74

Různé

Summary E. Opravil, paleobotanist from the Archeological Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic, passed to me for identification a relatively great quantity of insect remains. These were found in reduction surrounding of waste pits in human settlements from the Neolite to the Middle Age. Generally, insect remains were rarely found in the course of a systematic palaeobotanical research of subfossilies belonging to plants which accompanied men in that period. Strongly sclerotized remains of beetles prevailed among the material and only four head capsules from relatively scarcely sclerotized ant remains were found. Following species were recognized: one worker of Lasius fuliginosus (Latreille) from Eneolite (4900- 3900 year B.P.= 2900- 1900 B.C.) found in Kutná Hora; one worker of Lasius platythorax Seifert from second half of the 13th century found in Most; one worker of Formica fusca Linnaeus from the end of 14th to the end of 15th century (a limit possibility is the year 1490) found in Sezimovo Ústí and at last one female (queen) of the same species from the end of the 13th century coming from Most. All four findings come from the historical territory of Bohemia, The localities are in the Czech text of the present paper signed by the code number of the Central European grid reference. All three species mentioned here are at present common in the Czech Republic. Undoubtedly men could commonly meet them also in the forepassed historical period mentioned above. Lasius fuliginosus constructs so called card-board nests in wood tissue. These ants go out from their nest along very long and narrow pathways, signed by pheromones; probably they only occasionally appeared in human settlements in the Eneolite. Ants of the recently described species Lasius platythorax have a considerably territorial and aggressive behaviour and as they possesses a synanthropic ability they are common in human habitations also at present. L. platythorax differs from the common ant L. niger (Linnaeus) especially in the head pubescence of the workers. The preserved pubescence of the right half of the clypeus of the examined remnant of the head capsule is fully in accordance with the description of this species. Formica fusca is predominantly an inhabitant of woods and wood edges, but is considerably ubiquitous; this species was evidently common in human settlements of Middle Age. Nowadays, in towns and villages, it is mostly substituted by other species of the subgenus Serviformica. Females of this species are very common and ubiquitous and try to occupy all vacant niches after swarming and wings-breaking. These inconspicuous and unaggressive ants probably could survive also in human settlements of the Middle Age. Literatura RADCHENKO A., CZECHOWSKA W., CZECHOWSKI W., SIEDLAR E., 1999: Lasius niger (L.) and Lasius platythorax Seifert (Hymenoptera, Formicidae) - a revolution in Polish myrmecological faunistics and zoocenology? Fragmenta faunistica, Warszawa 42 (10): 103113. SEIFERT B., 1996: Ameisen: beobachten, bestimmen. Naturbuch Verlag, Augsburg, 352 pp.

RNDR. Pavel Lauterer Moravské zemské muzeum, entomologické Hviezdoslavova 29a, 62700 Bmo- Slatina [email protected]

Různé

oddělení,

75

o přípravě lokality Šebeň k ochraně mravenců About preparation oj Šebeň 10 cality Jor conservation ojwoodants Pavel

sra

o velmi hojném výskytu lesních mravenců v lesích u obce Dobrá Voda obyvatelé okolních obcí a také členové ZO ČSOP v Borech věděli dávno. Vždycky nám také vrtalo hlavou, proč zrovna zde je tolik mravenišť, čím je vlastně území jejich výskytu pro ně tolik příznivé? Tato otázka nás také přivedla k myšlence zabývat se tímto zajímavým územím podrobněji. Pak už nebylo daleko k záměru poskytnout území vhodnou ochranu. Průzkumné

práce Byly zahájeny v roce 1996, když tři členové ČSOP Bory po konzultaci s koordinátorem ČSOP akce Formica p. Janem Daňo provedli podrobný průzkum lokality. Zjistili, že na výmě­ ře asi 130 ha lesa se nachází 280 kolonií složených se 736 mravenišť. Z námi odebraných vzorků mravenců zjistil p. Stanislav Nenadál, jenž vypracoval zprávu o této inventarizaci, že jsou všichni jednoho druhu Formiea po/yetena. Tak se potvrdilo, že jde o největší lokalitu těchto mravenců v okrese. Provedení průzkumných prací uhradil Okresní úřad ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1997 jsme spolupracovali s Mgr. Milanem Daďourkem ze Sdružení Krajina na přípravných pracích k vyhlášení lokality za chráněné území. Ten během roku 1998 vypracoval základní údaje o lokalitě Šebeň, včetně návrhu Plánu péče o chráněné území. V roce 1999 v rámci Programu péče o krajinu MŽP realizovalo Sdružení Krajina (tehdy ještě ZO ČSOP 71/15), ve spolupráci se základní organizací ČSOP v Borech, první projekt týkající se managementu mravenců. Mimo aktuální inventarizace mravenišť se zde ještě prováděla péče o mravence a jejich mraveniště. Vyhlášení ochrany Na základě předložených podkladů mohla být zahájena p. Ladislavem Holešem z referátu ŽP Okresního úřadu Žďár nad S. příprava na vyhlášení lokality za chráněné území. Byla vedena jednání s vlastníky lesních pozemků - především Lesy ČR s. p. Hradec Králové - zejména o plánu péče o chráněné území, jenž se promítá do způsobu lesnického hospodaření. Po řadě jednání na různých úrovních byla na jaře 2002 připravena lokalita Šebeň k vyhlášení Přírodní památkou. Stalo se tak Nařízením Okresního úřadu Žďár nad Sázavou ze dne 25.6.2002. Je v něm uvedeno, že posláním přírodní památky je ochrana mimořádně početného výskytu lesních mravenců druhu Formiea po/yetena na ploše 136 ha v počtu asi 1000 mravenišť. V bližších podmínkách ochrany této PP je zakázán rozsáhlý soubor takových činností, které by mohly nějakým způsobem negativně ovlivnit lokalitu výskytu mravenců a je samotné. Některé činnosti je možné na území PP konat jen se souhlasem okresního úřadu. Výjirnky ze zákazů mohou být povoleny orgánem ochrany přírody jen tehdy, když jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Majitelé a správci lesů jsou povinni hospodařit podle zpracovaného LHP v souladu s plánem péče o PP. Kolem území PP platí ochranné pásmo ve smyslu zákona v šířce 50 m odjeho hranic. Při všech činnostech uvnitř ZCHÚ je nutné maximálně omezit jakékoliv mechanické poškozování mravenišť, aplikace biocidů je možná pouze s povolením územně příslušného orgánu státní správy. Je třeba dbát na dostatečnou světlost porostů. Výchovné zásahy bude

76

Různé

tehdy, jakmile nastane pro porost vhodná doba. Je nezbytné upřednostňovat a podrostní způsob), zvláště v porostech s větším výskytem mravenišť v dosahu těžby a dodržovat obnovní dobu nejméně 30 let. nutné

provádět

jemnější způsoby hospodaření (násečný

Jak dál Jsme rádi, že se po šesti letech od zahájení prvních prací podařilo díky dobré spolupráci ZO ČSOP, Sdružení Krajina o.s., Lesů ČR s.p. a drobných vlastníků lesa vyhlásit prostřednic­ tvím okresního úřadu ochranu nad touto významnou lokalitou výskytu mravenců. Nyní nastává období, ve kterém budeme uvažovat, jak co nejlépe využít potenciál tohoto ZCHÚ. Přede­ vším bude nezbytné dbát na řádné zajištění ochrany tohoto území. Dále je třeba pokračovat s dalšími pracemi týkajícími se managementu mravenců včetně provádění různých zkoumání a šetření, jak je uvedeno v plánu péče. Jedná se zejména o pravidelné inventarizace, odstraňová­ ní buřeně kolem hnízd, prosvětlování stanovišť a údržbu světlin a komunikačních prvků. Jsme přesvědčeni, že bude též vhodné uvažovat s využitím tohoto území pro propagaci ochrany mravenců a ekologickou výchovu veřejnosti. V tomto smyslu jsme zde plánovali exkurzi k celostátnímu semináři ochránců mravenců. Vhodným impulsem k zajištění lepší informovanosti o lokalitě bude nejprve umístění rozměrných tabulí a pak třeba vybudování naučné stezky. Nezbytnou činností je i práce s veřejností, zejména s žáky a studenty škol a rodinami s dětmi v rámci aktivního využívání jejich volného času. V tomto smyslu jsme už podali první informace prostřednictvím denního tisku a krátká reportáž o lokalitě byla zveřej­ něna ve zpravodajství televize Prima. Proto jsme napsali i tuto informaci do Zpravodaje FORMICA. Pokud budete mít zájem, těšíme se na Vaši návštěvu.

Souhrn Od roku 1996 víme o lokalitě Šebeň, která je výjimečná vysokým počtem hnízd druhu Formiea polyctena na malé ploše. V roce 2002 se podařilo tuto lokalitu vyhlásit za Přírodní památku. Nyní se vypracovává plán hospodaření a managementu v tomto zvláště chráněném území.

Summary Locality Šebeň was discovered in 1996. Exceptionally high number of Formiea polyctena nests are found on a relatively small area. This locality has been proclaimed the Nature Monument in 2002. Now we work on management plans in this preserved area.

Za ZO ČSOP 66/02 Bory Pavel Kříž, předseda

Různé

77

Jak vyfotografovat mravence? Wiefotografieren Ameisen ? Veronika Souralová Mravenci a Já Celé loňské léto jsem proseděla u malého mraveniště na kraji krkonošského lesa. Den po dni jsem pronikala do života mravenců rodu Formica a byla jimi fascinovaná. Jsou to nádherní tvorové - neuvěřitelně pracovití a disciplinovaní, schopni se ve chvilce proměnit z roztomilého tvorečka v dravou šelmu, bojovat s obry a bez zaváhání položit život pro své mraveniště. Jak na to? technika Fotit reportážně tvorečky veliké kolem 5 mm již vyžaduje fotobrašnu naditou speciální technikou. Já jsem používala digitální fotoaparát CANON EOS 10D, makroobjektiv TAMRON 90, sadu mezikroužků, kruhový makroblesk MR-14EX a občas jsem k přisvětlení použila další blesk.

Potřebná

Před prvním

stisknutím spouště Chcete-li získat fotografie, které nejsou náhodné, ale mají v sobě akci a děj, neberte si při prvních návštěvách mraveniště a jeho okolí fotoaparát vůbec s sebou. Udělejte si volno, protože dostatek času je základ úspěchu. Sedněte si někde poblíž mravenčí stezky a pozorujte. Pokuste se vypátrat mravenčí rituály i nenadálé akce, pochopit, kde hledají potravu a o co se celý den snaží. Své hmyzí modely si musíte zamilovat, nezlobit se ně, že vám lezou po celém těle, koušou vás, kde se dá ... a vůbec neocení vaše dobré úmysly. Pečlivě pozorujte po čem lezou (kupodivu hnědý mravenec na hnědém jehličí není zrovna ideální pro úchvatný snímek... ). Hledejte, nemají-li potravu na zelených rostlinách nebo zkuste na jejich "cestičku" položit zelený list jako pozadí. Chce to však čas, než si mravenci na cizí prvek zvyknou a akceptují ho - jsou totiž hrozně konzervativní a nesnáší změny.

Fotografování Kolují-li mezi místními obyvateli poplašné zprávy, že se v lese vyskytuje podezřelá divoženka /divý muž, tak máte přípravnou fázi úspěšně za sebou a můžete si vzít s sebou do lesa teď už ke svému mraveništi - fotoaparát. Při prvním pokusu zachytit mravence v hledáčku zjistíte, že ta malá potvůrka je neuvěři­ telně rychlá a že ani chvilku nepostojí. Proto hledejte situace, kdy svůj úprk alespoň trochu zpomalí (např. vleče těžkou kořist nebo ochutnává svou oblíbenou potravu). Přesto vám nastanou problémy. Problémy s hloubkou ostrosti. Záleží na každém milimetru. Fotoaparát v ruce se vám chvěje, mravenec se hýbe, i malý větřík pokazí zakomponovaný záběr. Snažte se ostřit na hlavičku a oči. Jediné, co se dá poradit, je trpělivost. Pozorovat a stíhat objekt v hledáčku a snažit se zmáčknout spoušť v tom pravém okamžiku. Hned se to nedaří, po chvilce soustředění - a to ještě většinou klečíte na zemi ve velice nepohodlné poloze - se vám klepou ruce a zatmívá se vám před očima ... VYDRŽTE! Projděte se po lese, rozdýchejte se a začněte znova .....a znova ... Objevení nových světů Fotovýsledky stojí za vynaloženou námahu a prožité nepohodlí. Když

78

večer

sedíte u počí-

Různé

ta če,

prohlížíte si své snímky, na obrazovce už najednou nevidíte malé černé tečky , které vás štípaly a které jste celý den zoufale honili po lese. Vidíte nádherné důstojné tvory s členitými tykadly a modrýma očima. Tvory , kteří jsou součást! velkého makrosvěta, do kterého se podaří nahlédnout jen málokomu. A VY JSTE TO DOKAZALI!

Praktické rady Choďte fotografovat po ránu - mravenci jsou po noci ještě ztuhlí a nelezou tak rychle! Vezměte si s sebou měkkou podložku pod kolena - kameny a kořeny děsivě tlačí! Nezapomeňte na náhradní baterie do blesku! Fotografujte raději lesní mravence - od rezavých kousnutí bolí daleko víc! Holínky a oblečení s dlouhými rukávy nejsou vůbec od věci . Zusammenfassung Der Artikel erhalt einige praktische Ratschlage und Erfahrungen uber das Photografieren von Ameisen mit moderner Digitaltechnik.

Ing. Veronika Souralová Kubova 6, 18000 Praha S-Karlin [email protected]

Ing. Veronika Souralová při foto grafování života

Různé

mravenců.

79

Český svaz ochránců přírody Český svaz ochránců přírody je největší dobrovolnou organizací v České republice, zaměřenou na ochranu přírodního a kulturního dě­ dictví, ekologickou výchovu a podporu trvale udržitelného života. Byl založen v roce 1979 a v současné době má v 380 základních organizací a 150 kolektivech Mladých ochránců přírody 10000 členů.

Z našich programů ČSOP dlouhodobě pečuje o více než 3500 hektarů přírodně cenných

ploch, 200 památných stromů, 320 hektarů historických parků a více než 30 památkových objektů. po dlouhá léta se základní organizace ČSOP starají o zachování ohrožených druhů rostlin a živočichů v rámci 22 celostátních programů na ochranu biodiverzity - orchideje, ohrožené lesní byliny a dřeviny, raci, vážky, sovy, čápi, netopýři, jasoň červenooký, mravenec lesní a další zařízení Národní sítě stanic pro zraněné a handicapované živočichy roč­ ně přijmou přes 6 tisíc zraněných volně žijících živočichů 180 druhů, z nichž se po vyléčení do přírody navrací přes 60 % letních a zimních táborových akcí se každoročně účastní bezmála 23 tisíc dětí do tradiční přírodovědně ekologické soutěže Zelená stezka - Zlatý list se pravidelně zapojuje 4 tisíce školáků ČSOP každoročně organizuje českou část akce UNEP "Uklid'me svět", při níž přes 12 tisíc dobrovolníků vyčistí naši přírodu od 215 tun odpadu

Bližší informace Vám rádi podáme v Kanceláři ÚVR ČSOP a COM

ČSOP

Kancelář ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2 tel.: 222 516 115 nebo 222 511 494, fax: 222 511 496 e-mail: [email protected]; http://www.csop.cz

Centrum pro děti a mládež ČSOP, poštovní přihrádka 447, 111 21 Praha 1 tel.: 224 912 466, fax: 224 921 765 e-mail: [email protected]; http://www.smop.cz

80

Hledáme všechny, kterým není lhostejný osud našeho přírodní­ ho a kulturního dědictví. Záleží nám na tom, co po nás zůstane dalším generacím.

Připojte se k ČSOP - pomůžete ochraně přírody v České republice

Členství v ČSOP • svým členským příspěvkem podpoříte praktickou ochranu přírod­ ního a kulturního dědictví, která přináší dlouhodobé výsledky • o výsledcích této činnosti Vás bude pravidelně informovat časopis

•

ČSOP jako člen ČSOP máte možnost získat snížené vstupné, které

v rámci programu Zelená karta nabízí přes 90 prohlídkových propo celé republice, včetně mnoha muzeí, hradů, hvězdáren, botanických a zoologických zahrad můžete se aktivně zapojit do bohaté škály činností pořádaných v rámci programů ČSOP.

jektů

•

Jak se stát členem V případě zajmu o členství v Českém svazu ochránců přírody kontaktujete Kancelář ÚVR ČSOP v Praze. Zašleme Vám při­ hlášku a poskytneme všechny potřebné informace ke členství.

Potřebujeme

Vaši pomoc a podporu

- připojte se k ČSOP právě dnes!

81

FORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních Vol.7, No.7

mravenců

Vydáno v rámci programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity, podporovaného Ministerstvem životního prostředí České republiky a Lesy České republiky, s.p.

RNDr. Petr Miles, CSc. 724, 543 71 Hostinné Tel.: 499451 657, mob.: 606476372 e-mail: [email protected]

Redaktor:

Sídliště

Kůsová,

Technický redaktor:

Pavla

Redakční

Jan Daňo, Ing Jiří Jiránek, Pavla Kůsová, RNDr. Petr Miles, Ing.Ladislav Půlpán,

rada:

[email protected]

Kůsová

Technický redaktor:

Pavla

Autoři

Jan Daňo, Pavla Kůsová, RNDr. Petr Miles, Ing. Jiří Nešpor, Kristýna Nešporová, Martina Nešporová, Matěj Pavlík, Ing. Veronika Souralová, I. Theurer

fotografií:

Perokresby:

Akad. mal. Renata Oppeltová Komplexní zakázkové zpracování, distribuce: Český svaz ochránců přírody, 36/03 ZO ČSOP Formica

Vedoucí realizačního týmu zpravodaje Jan Daňo, Chrastavská 315/5,46001 Liberec 2 Tel.: 485 110 754, e-mail: [email protected] Sazba, tisk: ZO ČSOP Bosco, G print s.r.o. 1 100 kusů ISBN 80-903214-4-5

82